https://wiki.knihovna.cz/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=SvabinskiWikiKnihovna - Příspěvky uživatele [cs]2026-04-29T13:43:17ZPříspěvky uživateleMediaWiki 1.35.0https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BD%C5%BEivov%C3%A1_pyramida&diff=23494Výživová pyramida2012-05-21T22:29:55Z<p>Svabinski: </p>
<hr />
<div>'''Autor''': Daniel Šváb<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' výživa, zdraví, zdravé potraviny, pestrá strava<br />
<br />
'''Synonyma:''' potravinová pyramida, nutrition plate<br />
<br />
'''Související pojmy:''' <br />
<br />
nadřazené - zdraví, strava, zdravý životní styl<br />
<br />
podřazené - obiloviny, ovoce, zelenina, maso, ryby, cukr, tuk<br />
<br />
== Vznik ==<br />
<br />
Potravinová pyramida byla poprvé prezentována veřejnosti roku 1974 ve Švédsku. Za jejím vznikem stojí Anna Britt Agnsäter, vedoucí zkušební kuchyně, a Fjalar Cleme, který navrhnul trojúhelníkový tvar pyramidy rozdělený na několik úrovní neboli pater. Po zdokonalení se pyramida začala šířit ve Skandinávii a poté i do dalších zemí světa. Po Západním Německu následovalo Japonsko, Srí Lanka a v roce 1992 také USA. Je to grafické znázornění potravin od těch nejzákladnějších až po ty, které nejsou pro naše tělo až tak důležité. <ref> Food guide pyramid. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 18 May 2012 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Food_guide_pyramid </ref><br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
Výživová neboli potravinová pyramida je nástroj či vodítko, které ukazuje, jak by se měl člověk správně stravovat a v jakém poměru by měly být různé potraviny na jeho stole zastoupeny. Lze tedy říct, že je to návod, který nám říká, jaké potraviny jsou pro člověka důležité a výživově bohaté a naopak, jakým potravinám by se měl vyhýbat nebo jejich konzumaci omezit. Pyramida je tedy vhodným nástrojem pro sestavení správného a pestrého jídelníčku a při dodržování diety. Je proto sestavována především odborníky a dietology, přičemž porce a množství doporučeného jídla je určeno průměrnému člověku s cílem snížit riziko výskytu tzv. civilizačních chorob jakými jsou cukrovka, obezita, rakovina, infarkt a další. <ref>Pyramida zdravé výživy – vodítko pro sestavení jídelníčku:. OdbornéHubnutí.cz [online]. 2010 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.odbornehubnuti.cz/pyramida-zdrave-vyzivy/ </ref> Dalším aspektem, se kterým je třeba počítat, je i oblast nebo země, pro kterou je pyramida vytvořena.<br />
<br />
== Pyramida podle oblasti ==<br />
<br />
Potravinové pyramidy, respektive složení potravin v pyramidě se liší podle oblastí nebo zemí. Záleží na druhu potravin, které se v dané oblasti nachází a které jsou zde dostupné. I přesto, že mnoho potravin má většina světa společných, bude pyramida sestavená pro jižní Ameriku odlišná od pyramidy pro obyvatele středomoří.<br />
V případě obyvatel středomoří byl proveden zajímavý výzkum. Během 50 let, kdy vědci sledovali stravu obyvatel středomoří, bylo zjištěno, že lidé, kteří v této oblasti žijí jsou zdravější, mají menší sklon k civilizačním nemocem a mají předpoklad dožít se vyššího věku. Tajemství jejich zdravějšího života je právě v jejich jídelníčku, který se skládá především z čerstvého ovoce a zeleniny, obilovin, různých oříšků či přírodního koření, česneku a cibule. Naopak méně si dopřávají mléčných výrobků a masa. Místo másla a různých margarínů používají zdravý olivový olej. Také kvalita jejich života je odlišná oproti lidem, kteří žijí v „uspěchaných“ státech západní Evropy. Užívají si relaxace a odpočinku, rádi posedí při obědě s přáteli a mají v oblibě procházky či jízdu na kole. V neposlední řadě nepohrdnou skleničkou kvalitního vína. <ref> Mediterranean Pyramid. FoodPyramid.com: Caring for your health [online]. c2009 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.foodpyramid.com/food-pyramids/mediterranean-diet-pyramid/ </ref><br />
<br />
[[Soubor:mediterranean_pyramid.jpg]] <ref> Mediterranean Pyramid. FoodPyramid.com: Caring for your health [online]. c2009 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.foodpyramid.com/food-pyramids/mediterranean-diet-pyramid/ </ref><br />
<br />
== Patra pyramidy <ref> Výživová pyramida. Vitainfo.cz [online]. [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://vitainfo.cz/eshop/detail.php?idzb=302 </ref> ==<br />
<br />
<br />
Potraviny v pyramidě jsou uspořádány podle energetické hodnoty a množství živin v dané potravině. Pyramida je rozdělena do čtyř pater, kde energeticky nejbohatší a živinově nejchudší potraviny jsou na vrcholu pyramidy a naopak nejméně energetické a výživné tvoří základnu, která je nejširší.<br />
Množství či počet porcí daných potravin se v jednotlivých patrech liší a snižují se směrem od základny k vrcholu.<br />
<br />
== Základna ==<br />
<br />
Nejníže položené patro neboli základnu pyramidy tvoří základní suroviny a potraviny, mezi něž patří hlavně obiloviny, brambory, těstoviny či rýže. Obiloviny představují základ výživy ve většině zemí světa a jsou pro člověka hlavním zdrojem energie. <ref> PAMPLONA ROGER, Jorge D. Vychutnej život!. Vydání 1. Praha: Advent-Orion s. r. o., 1995. Život a zdraví. ISBN 80-7172-144-1. </ref><br />
<br />
Jedna porce by měla obsahovat např.: 1 krajíc chleba (60g), 1 rohlík či housku, 1 misku ovocných vloček či müsli, 1 kopeček vařené rýže či vařených těstovin (125g)<br />
Počet porcí na den: 3 až 6<br />
<br />
== 1. patro ==<br />
<br />
První patro tvoří převážně ovoce tzn., jablka, pomeranče, banány či kiwi, které poskytují našemu tělu velké množství rostlinné vlákniny, jednoduchých a komplexních uhlohydrátů, vitamínů a minerálů. Citrusové plody jsou hlavním zdrojem vitaminu C. <ref> PAMPLONA ROGER, Jorge D. Vychutnej život!. Vydání 1. Praha: Advent-Orion s. r. o., 1995. Život a zdraví. ISBN 80-7172-144-1. </ref><br />
<br />
Jedna porce by měla obsahovat: 1 jablko, pomeranč či banán (100g), misku jahod, rybízu či borůvek, sklenici neředěné ovocné šťávy<br />
Počet porcí na den: 4 až 5<br />
<br />
== 2. patro ==<br />
<br />
Druhé patro se skládá hlavně ze zeleniny, která je zdrojem menšího množství bílkovin a velkého množství vitaminu A (karotenu).<br />
Jedna porce by měla obsahovat: velkou papriku, mrkev či dvě rajčata, misku čínského zelí či salátu, půl talíře brambor či sklenici neředěné zeleninové šťávy<br />
Počet porcí na den: 3 až 5<br />
<br />
== 3. patro ==<br />
<br />
Třetí patro je rozděleno na dvě poloviny. V první polovině se nachází mléčné výrobky a na straně druhé ryby, maso, drůbež či luštěniny. Jsou to potraviny, které obsahují významný podíl bílkovin. Dle postavení v pyramidě bychom všechny tyto potraviny měli jíst v menším množství. Největší potřeba bílkovin se projevuje především v době růstu člověka. <ref> PAMPLONA ROGER, Jorge D. Vychutnej život!. Vydání 1. Praha: Advent-Orion s. r. o., 1995. Život a zdraví. ISBN 80-7172-144-1. </ref><br />
<br />
Jedna porce mléčných výrobků by měla obsahovat: 1 sklenici mléka (250ml), 1 kelímek jogurtu (200ml), sýr (55g)<br />
Počet porcí na den: 2 až 3<br />
<br />
Jedna porce masa by měla obsahovat: 125g drůbežího, rybího či jiného masa, 2 vyvařené bílky nebo misku sojových bobů, porci sojového masa<br />
Počet porcí na den: 1 až 2<br />
<br />
== 4. patro ==<br />
<br />
Čtvrté patro tvoří vrchol pyramidy, ve kterém se nachází nejméně vhodné potraviny, což je sůl, cukr a tuky. Jedná se především o živočišné tuky, které způsobují vyšší hladinu cholesterolu a podporují arteriosklerózu (kornatění cév). Tyto tuky lze jednoduše nahradit tuky rostlinnými, mezi které patří např. olivový či sojový olej. Cukr, který je rafinovaný je sice zdrojem kalorií, ale na druhou stranu našemu tělu nedodává žádné výživné látky. Tento cukr lze opět jednoduše nahradit např. ovocem. <ref> PAMPLONA ROGER, Jorge D. Vychutnej život!. Vydání 1. Praha: Advent-Orion s. r. o., 1995. Život a zdraví. ISBN 80-7172-144-1. </ref><br />
Jedna porce by měla obsahovat: cukr (10g), tuk (10g)<br />
Počet porcí na den: 0 až 2<br />
<br />
[[Soubor:pyramida.png]] <ref> Potravinová pyramida. Občanské sdružení Anabell [online]. c2002 - 2012 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.anabell.cz/index.php/anabell-brno/edicni-a-edukacni-centrum/edicni-cinnost/potravinova-pyramida </ref><br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references/></div>Svabinskihttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BD%C5%BEivov%C3%A1_pyramida&diff=23493Výživová pyramida2012-05-21T22:28:58Z<p>Svabinski: </p>
<hr />
<div>'''Autor''': Daniel Šváb<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' výživa, zdraví, zdravé potraviny, pestrá strava<br />
<br />
'''Synonyma:''' potravinová pyramida, nutrition plate<br />
<br />
'''Související pojmy:''' <br />
<br />
nadřazené - zdraví, strava, zdravý životní styl<br />
<br />
podřazené - obiloviny, ovoce, zelenina, maso, ryby, cukr, tuk<br />
<br />
== Vznik ==<br />
<br />
Potravinová pyramida byla poprvé prezentována veřejnosti roku 1974 ve Švédsku. Za jejím vznikem stojí Anna Britt Agnsäter, vedoucí zkušební kuchyně, a Fjalar Cleme, který navrhnul trojúhelníkový tvar pyramidy rozdělený na několik úrovní neboli pater. Po zdokonalení se pyramida začala šířit ve Skandinávii a poté i do dalších zemí světa. Po Západním Německu následovalo Japonsko, Srí Lanka a v roce 1992 také USA. Je to grafické znázornění potravin od těch nejzákladnějších až po ty, které nejsou pro naše tělo až tak důležité. <ref> Food guide pyramid. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 18 May 2012 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Food_guide_pyramid </ref><br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
Výživová neboli potravinová pyramida je nástroj či vodítko, které ukazuje, jak by se měl člověk správně stravovat a v jakém poměru by měly být různé potraviny na jeho stole zastoupeny. Lze tedy říct, že je to návod, který nám říká, jaké potraviny jsou pro člověka důležité a výživově bohaté a naopak, jakým potravinám by se měl vyhýbat nebo jejich konzumaci omezit. Pyramida je tedy vhodným nástrojem pro sestavení správného a pestrého jídelníčku a při dodržování diety. Je proto sestavována především odborníky a dietology, přičemž porce a množství doporučeného jídla je určeno průměrnému člověku s cílem snížit riziko výskytu tzv. civilizačních chorob jakými jsou cukrovka, obezita, rakovina, infarkt a další. <ref>Pyramida zdravé výživy – vodítko pro sestavení jídelníčku:. OdbornéHubnutí.cz [online]. 2010 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.odbornehubnuti.cz/pyramida-zdrave-vyzivy/ </ref> Dalším aspektem, se kterým je třeba počítat, je i oblast nebo země, pro kterou je pyramida vytvořena.<br />
<br />
== Pyramida podle oblasti ==<br />
<br />
Potravinové pyramidy, respektive složení potravin v pyramidě se liší podle oblastí nebo zemí. Záleží na druhu potravin, které se v dané oblasti nachází a které jsou zde dostupné. I přesto, že mnoho potravin má většina světa společných, bude pyramida sestavená pro jižní Ameriku odlišná od pyramidy pro obyvatele středomoří.<br />
V případě obyvatel středomoří byl proveden zajímavý výzkum. Během 50 let, kdy vědci sledovali stravu obyvatel středomoří, bylo zjištěno, že lidé, kteří v této oblasti žijí jsou zdravější, mají menší sklon k civilizačním nemocem a mají předpoklad dožít se vyššího věku. Tajemství jejich zdravějšího života je právě v jejich jídelníčku, který se skládá především z čerstvého ovoce a zeleniny, obilovin, různých oříšků či přírodního koření, česneku a cibule. Naopak méně si dopřávají mléčných výrobků a masa. Místo másla a různých margarínů používají zdravý olivový olej. Také kvalita jejich života je odlišná oproti lidem, kteří žijí v „uspěchaných“ státech západní Evropy. Užívají si relaxace a odpočinku, rádi posedí při obědě s přáteli a mají v oblibě procházky či jízdu na kole. V neposlední řadě nepohrdnou skleničkou kvalitního vína. <ref> Mediterranean Pyramid. FoodPyramid.com: Caring for your health [online]. c2009 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.foodpyramid.com/food-pyramids/mediterranean-diet-pyramid/ </ref><br />
<br />
[[Soubor:mediterranean_pyramid.jpg]] <ref> Mediterranean Pyramid. FoodPyramid.com: Caring for your health [online]. c2009 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.foodpyramid.com/food-pyramids/mediterranean-diet-pyramid/ </ref><br />
<br />
== Patra pyramidy <ref> Výživová pyramida. Vitainfo.cz [online]. [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://vitainfo.cz/eshop/detail.php?idzb=302 </ref> ==<br />
<br />
<br />
Potraviny v pyramidě jsou uspořádány podle energetické hodnoty a množství živin v dané potravině. Pyramida je rozdělena do čtyř pater, kde energeticky nejbohatší a živinově nejchudší potraviny jsou na vrcholu pyramidy a naopak nejméně energetické a výživné tvoří základnu, která je nejširší.<br />
Množství či počet porcí daných potravin se v jednotlivých patrech liší a snižují se směrem od základny k vrcholu.<br />
<br />
== Přízemí, základna ==<br />
<br />
Nejníže položené patro neboli základnu pyramidy tvoří základní suroviny a potraviny, mezi něž patří hlavně obiloviny, brambory, těstoviny či rýže. Obiloviny představují základ výživy ve většině zemí světa a jsou pro člověka hlavním zdrojem energie. <ref> PAMPLONA ROGER, Jorge D. Vychutnej život!. Vydání 1. Praha: Advent-Orion s. r. o., 1995. Život a zdraví. ISBN 80-7172-144-1. </ref><br />
<br />
Jedna porce by měla obsahovat např.: 1 krajíc chleba (60g), 1 rohlík či housku, 1 misku ovocných vloček či müsli, 1 kopeček vařené rýže či vařených těstovin (125g)<br />
Počet porcí na den: 3 až 6<br />
<br />
== 1. patro ==<br />
<br />
První patro tvoří převážně ovoce tzn., jablka, pomeranče, banány či kiwi, které poskytují našemu tělu velké množství rostlinné vlákniny, jednoduchých a komplexních uhlohydrátů, vitamínů a minerálů. Citrusové plody jsou hlavním zdrojem vitaminu C. <ref> PAMPLONA ROGER, Jorge D. Vychutnej život!. Vydání 1. Praha: Advent-Orion s. r. o., 1995. Život a zdraví. ISBN 80-7172-144-1. </ref><br />
<br />
Jedna porce by měla obsahovat: 1 jablko, pomeranč či banán (100g), misku jahod, rybízu či borůvek, sklenici neředěné ovocné šťávy<br />
Počet porcí na den: 4 až 5<br />
<br />
== 2. patro ==<br />
<br />
Druhé patro se skládá hlavně ze zeleniny, která je zdrojem menšího množství bílkovin a velkého množství vitaminu A (karotenu).<br />
Jedna porce by měla obsahovat: velkou papriku, mrkev či dvě rajčata, misku čínského zelí či salátu, půl talíře brambor či sklenici neředěné zeleninové šťávy<br />
Počet porcí na den: 3 až 5<br />
<br />
== 3. patro ==<br />
<br />
Třetí patro je rozděleno na dvě poloviny. V první polovině se nachází mléčné výrobky a na straně druhé ryby, maso, drůbež či luštěniny. Jsou to potraviny, které obsahují významný podíl bílkovin. Dle postavení v pyramidě bychom všechny tyto potraviny měli jíst v menším množství. Největší potřeba bílkovin se projevuje především v době růstu člověka. <ref> PAMPLONA ROGER, Jorge D. Vychutnej život!. Vydání 1. Praha: Advent-Orion s. r. o., 1995. Život a zdraví. ISBN 80-7172-144-1. </ref><br />
<br />
Jedna porce mléčných výrobků by měla obsahovat: 1 sklenici mléka (250ml), 1 kelímek jogurtu (200ml), sýr (55g)<br />
Počet porcí na den: 2 až 3<br />
<br />
Jedna porce masa by měla obsahovat: 125g drůbežího, rybího či jiného masa, 2 vyvařené bílky nebo misku sojových bobů, porci sojového masa<br />
Počet porcí na den: 1 až 2<br />
<br />
== 4. patro ==<br />
<br />
Čtvrté patro tvoří vrchol pyramidy, ve kterém se nachází nejméně vhodné potraviny, což je sůl, cukr a tuky. Jedná se především o živočišné tuky, které způsobují vyšší hladinu cholesterolu a podporují arteriosklerózu (kornatění cév). Tyto tuky lze jednoduše nahradit tuky rostlinnými, mezi které patří např. olivový či sojový olej. Cukr, který je rafinovaný je sice zdrojem kalorií, ale na druhou stranu našemu tělu nedodává žádné výživné látky. Tento cukr lze opět jednoduše nahradit např. ovocem. <ref> PAMPLONA ROGER, Jorge D. Vychutnej život!. Vydání 1. Praha: Advent-Orion s. r. o., 1995. Život a zdraví. ISBN 80-7172-144-1. </ref><br />
Jedna porce by měla obsahovat: cukr (10g), tuk (10g)<br />
Počet porcí na den: 0 až 2<br />
<br />
[[Soubor:pyramida.png]] <ref> Potravinová pyramida. Občanské sdružení Anabell [online]. c2002 - 2012 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.anabell.cz/index.php/anabell-brno/edicni-a-edukacni-centrum/edicni-cinnost/potravinova-pyramida </ref><br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references/></div>Svabinskihttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BD%C5%BEivov%C3%A1_pyramida&diff=23490Výživová pyramida2012-05-21T22:28:03Z<p>Svabinski: </p>
<hr />
<div>'''Autor''': Daniel Šváb<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' výživa, zdraví, zdravé potraviny, pestrá strava<br />
<br />
'''Synonyma:''' potravinová pyramida, nutrition plate<br />
<br />
'''Související pojmy:''' <br />
<br />
nadřazené - zdraví, strava, zdravý životní styl<br />
<br />
podřazené - obiloviny, ovoce, zelenina, maso, ryby, cukr, tuk<br />
<br />
== Vznik ==<br />
<br />
Potravinová pyramida byla poprvé prezentována veřejnosti roku 1974 ve Švédsku. Za jejím vznikem stojí Anna Britt Agnsäter, vedoucí zkušební kuchyně, a Fjalar Cleme, který navrhnul trojúhelníkový tvar pyramidy rozdělený na několik úrovní neboli pater. Po zdokonalení se pyramida začala šířit ve Skandinávii a poté i do dalších zemí světa. Po Západním Německu následovalo Japonsko, Srí Lanka a v roce 1992 také USA. Je to grafické znázornění potravin od těch nejzákladnějších až po ty, které nejsou pro naše tělo až tak důležité. <ref> Food guide pyramid. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 18 May 2012 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Food_guide_pyramid </ref><br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
Výživová neboli potravinová pyramida je nástroj či vodítko, které ukazuje, jak by se měl člověk správně stravovat a v jakém poměru by měly být různé potraviny na jeho stole zastoupeny. Lze tedy říct, že je to návod, který nám říká, jaké potraviny jsou pro člověka důležité a výživově bohaté a naopak, jakým potravinám by se měl vyhýbat nebo jejich konzumaci omezit. Pyramida je tedy vhodným nástrojem pro sestavení správného a pestrého jídelníčku a při dodržování diety. Je proto sestavována především odborníky a dietology, přičemž porce a množství doporučeného jídla je určeno průměrnému člověku s cílem snížit riziko výskytu tzv. civilizačních chorob jakými jsou cukrovka, obezita, rakovina, infarkt a další. <ref>Pyramida zdravé výživy – vodítko pro sestavení jídelníčku:. OdbornéHubnutí.cz [online]. 2010 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.odbornehubnuti.cz/pyramida-zdrave-vyzivy/ </ref> Dalším aspektem, se kterým je třeba počítat, je i oblast nebo země, pro kterou je pyramida vytvořena.<br />
<br />
== Pyramida podle oblasti ==<br />
<br />
Potravinové pyramidy, respektive složení potravin v pyramidě se liší podle oblastí nebo zemí. Záleží na druhu potravin, které se v dané oblasti nachází a které jsou zde dostupné. I přesto, že mnoho potravin má většina světa společných, bude pyramida sestavená pro jižní Ameriku odlišná od pyramidy pro obyvatele středomoří.<br />
V případě obyvatel středomoří byl proveden zajímavý výzkum. Během 50 let, kdy vědci sledovali stravu obyvatel středomoří, bylo zjištěno, že lidé, kteří v této oblasti žijí jsou zdravější, mají menší sklon k civilizačním nemocem a mají předpoklad dožít se vyššího věku. Tajemství jejich zdravějšího života je právě v jejich jídelníčku, který se skládá především z čerstvého ovoce a zeleniny, obilovin, různých oříšků či přírodního koření, česneku a cibule. Naopak méně si dopřávají mléčných výrobků a masa. Místo másla a různých margarínů používají zdravý olivový olej. Také kvalita jejich života je odlišná oproti lidem, kteří žijí v „uspěchaných“ státech západní Evropy. Užívají si relaxace a odpočinku, rádi posedí při obědě s přáteli a mají v oblibě procházky či jízdu na kole. V neposlední řadě nepohrdnou skleničkou kvalitního vína. <ref> Mediterranean Pyramid. FoodPyramid.com: Caring for your health [online]. c2009 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.foodpyramid.com/food-pyramids/mediterranean-diet-pyramid/ </ref><br />
<br />
[[Soubor:mediterranean_pyramid.jpg]] <ref> Mediterranean Pyramid. FoodPyramid.com: Caring for your health [online]. c2009 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.foodpyramid.com/food-pyramids/mediterranean-diet-pyramid/ </ref><br />
<br />
== Patra pyramidy == <ref> Výživová pyramida. Vitainfo.cz [online]. [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://vitainfo.cz/eshop/detail.php?idzb=302 </ref> <br />
<br />
<br />
Potraviny v pyramidě jsou uspořádány podle energetické hodnoty a množství živin v dané potravině. Pyramida je rozdělena do čtyř pater, kde energeticky nejbohatší a živinově nejchudší potraviny jsou na vrcholu pyramidy a naopak nejméně energetické a výživné tvoří základnu, která je nejširší.<br />
Množství či počet porcí daných potravin se v jednotlivých patrech liší a snižují se směrem od základny k vrcholu.<br />
<br />
== Přízemí, základna ==<br />
<br />
Nejníže položené patro neboli základnu pyramidy tvoří základní suroviny a potraviny, mezi něž patří hlavně obiloviny, brambory, těstoviny či rýže. Obiloviny představují základ výživy ve většině zemí světa a jsou pro člověka hlavním zdrojem energie. <ref> PAMPLONA ROGER, Jorge D. Vychutnej život!. Vydání 1. Praha: Advent-Orion s. r. o., 1995. Život a zdraví. ISBN 80-7172-144-1. </ref><br />
<br />
Jedna porce by měla obsahovat např.: 1 krajíc chleba (60g), 1 rohlík či housku, 1 misku ovocných vloček či müsli, 1 kopeček vařené rýže či vařených těstovin (125g)<br />
Počet porcí na den: 3 až 6<br />
<br />
== 1. patro ==<br />
<br />
První patro tvoří převážně ovoce tzn., jablka, pomeranče, banány či kiwi, které poskytují našemu tělu velké množství rostlinné vlákniny, jednoduchých a komplexních uhlohydrátů, vitamínů a minerálů. Citrusové plody jsou hlavním zdrojem vitaminu C. <ref> PAMPLONA ROGER, Jorge D. Vychutnej život!. Vydání 1. Praha: Advent-Orion s. r. o., 1995. Život a zdraví. ISBN 80-7172-144-1. </ref><br />
<br />
Jedna porce by měla obsahovat: 1 jablko, pomeranč či banán (100g), misku jahod, rybízu či borůvek, sklenici neředěné ovocné šťávy<br />
Počet porcí na den: 4 až 5<br />
<br />
== 2. patro ==<br />
<br />
Druhé patro se skládá hlavně ze zeleniny, která je zdrojem menšího množství bílkovin a velkého množství vitaminu A (karotenu).<br />
Jedna porce by měla obsahovat: velkou papriku, mrkev či dvě rajčata, misku čínského zelí či salátu, půl talíře brambor či sklenici neředěné zeleninové šťávy<br />
Počet porcí na den: 3 až 5<br />
<br />
== 3. patro ==<br />
<br />
Třetí patro je rozděleno na dvě poloviny. V první polovině se nachází mléčné výrobky a na straně druhé ryby, maso, drůbež či luštěniny. Jsou to potraviny, které obsahují významný podíl bílkovin. Dle postavení v pyramidě bychom všechny tyto potraviny měli jíst v menším množství. Největší potřeba bílkovin se projevuje především v době růstu člověka. <ref> PAMPLONA ROGER, Jorge D. Vychutnej život!. Vydání 1. Praha: Advent-Orion s. r. o., 1995. Život a zdraví. ISBN 80-7172-144-1. </ref><br />
<br />
Jedna porce mléčných výrobků by měla obsahovat: 1 sklenici mléka (250ml), 1 kelímek jogurtu (200ml), sýr (55g)<br />
Počet porcí na den: 2 až 3<br />
<br />
Jedna porce masa by měla obsahovat: 125g drůbežího, rybího či jiného masa, 2 vyvařené bílky nebo misku sojových bobů, porci sojového masa<br />
Počet porcí na den: 1 až 2<br />
<br />
== 4. patro ==<br />
<br />
Čtvrté patro tvoří vrchol pyramidy, ve kterém se nachází nejméně vhodné potraviny, což je sůl, cukr a tuky. Jedná se především o živočišné tuky, které způsobují vyšší hladinu cholesterolu a podporují arteriosklerózu (kornatění cév). Tyto tuky lze jednoduše nahradit tuky rostlinnými, mezi které patří např. olivový či sojový olej. Cukr, který je rafinovaný je sice zdrojem kalorií, ale na druhou stranu našemu tělu nedodává žádné výživné látky. Tento cukr lze opět jednoduše nahradit např. ovocem. <ref> PAMPLONA ROGER, Jorge D. Vychutnej život!. Vydání 1. Praha: Advent-Orion s. r. o., 1995. Život a zdraví. ISBN 80-7172-144-1. </ref><br />
Jedna porce by měla obsahovat: cukr (10g), tuk (10g)<br />
Počet porcí na den: 0 až 2<br />
<br />
[[Soubor:pyramida.png]] <ref> Potravinová pyramida. Občanské sdružení Anabell [online]. c2002 - 2012 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.anabell.cz/index.php/anabell-brno/edicni-a-edukacni-centrum/edicni-cinnost/potravinova-pyramida </ref><br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references/></div>Svabinskihttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BD%C5%BEivov%C3%A1_pyramida&diff=23489Výživová pyramida2012-05-21T22:27:03Z<p>Svabinski: </p>
<hr />
<div>'''Autor''': Daniel Šváb<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' výživa, zdraví, zdravé potraviny, pestrá strava<br />
<br />
'''Synonyma:''' potravinová pyramida, nutrition plate<br />
<br />
'''Související pojmy:''' <br />
<br />
nadřazené - zdraví, strava, zdravý životní styl<br />
<br />
podřazené - obiloviny, ovoce, zelenina, maso, ryby, cukr, tuk<br />
<br />
== Vznik ==<br />
<br />
Potravinová pyramida byla poprvé prezentována veřejnosti roku 1974 ve Švédsku. Za jejím vznikem stojí Anna Britt Agnsäter, vedoucí zkušební kuchyně, a Fjalar Cleme, který navrhnul trojúhelníkový tvar pyramidy rozdělený na několik úrovní neboli pater. Po zdokonalení se pyramida začala šířit ve Skandinávii a poté i do dalších zemí světa. Po Západním Německu následovalo Japonsko, Srí Lanka a v roce 1992 také USA. Je to grafické znázornění potravin od těch nejzákladnějších až po ty, které nejsou pro naše tělo až tak důležité. <ref> Food guide pyramid. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 18 May 2012 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Food_guide_pyramid </ref><br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
Výživová neboli potravinová pyramida je nástroj či vodítko, které ukazuje, jak by se měl člověk správně stravovat a v jakém poměru by měly být různé potraviny na jeho stole zastoupeny. Lze tedy říct, že je to návod, který nám říká, jaké potraviny jsou pro člověka důležité a výživově bohaté a naopak, jakým potravinám by se měl vyhýbat nebo jejich konzumaci omezit. Pyramida je tedy vhodným nástrojem pro sestavení správného a pestrého jídelníčku a při dodržování diety. Je proto sestavována především odborníky a dietology, přičemž porce a množství doporučeného jídla je určeno průměrnému člověku s cílem snížit riziko výskytu tzv. civilizačních chorob jakými jsou cukrovka, obezita, rakovina, infarkt a další. <ref>Pyramida zdravé výživy – vodítko pro sestavení jídelníčku:. OdbornéHubnutí.cz [online]. 2010 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.odbornehubnuti.cz/pyramida-zdrave-vyzivy/ </ref> Dalším aspektem, se kterým je třeba počítat, je i oblast nebo země, pro kterou je pyramida vytvořena.<br />
<br />
== Pyramida podle oblasti ==<br />
<br />
Potravinové pyramidy, respektive složení potravin v pyramidě se liší podle oblastí nebo zemí. Záleží na druhu potravin, které se v dané oblasti nachází a které jsou zde dostupné. I přesto, že mnoho potravin má většina světa společných, bude pyramida sestavená pro jižní Ameriku odlišná od pyramidy pro obyvatele středomoří.<br />
V případě obyvatel středomoří byl proveden zajímavý výzkum. Během 50 let, kdy vědci sledovali stravu obyvatel středomoří, bylo zjištěno, že lidé, kteří v této oblasti žijí jsou zdravější, mají menší sklon k civilizačním nemocem a mají předpoklad dožít se vyššího věku. Tajemství jejich zdravějšího života je právě v jejich jídelníčku, který se skládá především z čerstvého ovoce a zeleniny, obilovin, různých oříšků či přírodního koření, česneku a cibule. Naopak méně si dopřávají mléčných výrobků a masa. Místo másla a různých margarínů používají zdravý olivový olej. Také kvalita jejich života je odlišná oproti lidem, kteří žijí v „uspěchaných“ státech západní Evropy. Užívají si relaxace a odpočinku, rádi posedí při obědě s přáteli a mají v oblibě procházky či jízdu na kole. V neposlední řadě nepohrdnou skleničkou kvalitního vína. <ref> Mediterranean Pyramid. FoodPyramid.com: Caring for your health [online]. c2009 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.foodpyramid.com/food-pyramids/mediterranean-diet-pyramid/ </ref><br />
<br />
[[Soubor:mediterranean_pyramid.jpg]] <ref> Mediterranean Pyramid. FoodPyramid.com: Caring for your health [online]. c2009 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.foodpyramid.com/food-pyramids/mediterranean-diet-pyramid/ </ref><br />
<br />
== Patra pyramidy <ref> Výživová pyramida. Vitainfo.cz [online]. [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://vitainfo.cz/eshop/detail.php?idzb=302 </ref> ==<br />
<br />
<br />
Potraviny v pyramidě jsou uspořádány podle energetické hodnoty a množství živin v dané potravině. Pyramida je rozdělena do čtyř pater, kde energeticky nejbohatší a živinově nejchudší potraviny jsou na vrcholu pyramidy a naopak nejméně energetické a výživné tvoří základnu, která je nejširší.<br />
Množství či počet porcí daných potravin se v jednotlivých patrech liší a snižují se směrem od základny k vrcholu.<br />
<br />
== Přízemí, základna ==<br />
<br />
Nejníže položené patro neboli základnu pyramidy tvoří základní suroviny a potraviny, mezi něž patří hlavně obiloviny, brambory, těstoviny či rýže. Obiloviny představují základ výživy ve většině zemí světa a jsou pro člověka hlavním zdrojem energie. <ref> PAMPLONA ROGER, Jorge D. Vychutnej život!. Vydání 1. Praha: Advent-Orion s. r. o., 1995. Život a zdraví. ISBN 80-7172-144-1. </ref><br />
<br />
Jedna porce by měla obsahovat např.: 1 krajíc chleba (60g), 1 rohlík či housku, 1 misku ovocných vloček či müsli, 1 kopeček vařené rýže či vařených těstovin (125g)<br />
Počet porcí na den: 3 až 6<br />
<br />
== 1. patro ==<br />
<br />
První patro tvoří převážně ovoce tzn., jablka, pomeranče, banány či kiwi, které poskytují našemu tělu velké množství rostlinné vlákniny, jednoduchých a komplexních uhlohydrátů, vitamínů a minerálů. Citrusové plody jsou hlavním zdrojem vitaminu C. <ref> PAMPLONA ROGER, Jorge D. Vychutnej život!. Vydání 1. Praha: Advent-Orion s. r. o., 1995. Život a zdraví. ISBN 80-7172-144-1. </ref><br />
<br />
Jedna porce by měla obsahovat: 1 jablko, pomeranč či banán (100g), misku jahod, rybízu či borůvek, sklenici neředěné ovocné šťávy<br />
Počet porcí na den: 4 až 5<br />
<br />
== 2. patro ==<br />
<br />
Druhé patro se skládá hlavně ze zeleniny, která je zdrojem menšího množství bílkovin a velkého množství vitaminu A (karotenu).<br />
Jedna porce by měla obsahovat: velkou papriku, mrkev či dvě rajčata, misku čínského zelí či salátu, půl talíře brambor či sklenici neředěné zeleninové šťávy<br />
Počet porcí na den: 3 až 5<br />
<br />
== 3. patro ==<br />
<br />
Třetí patro je rozděleno na dvě poloviny. V první polovině se nachází mléčné výrobky a na straně druhé ryby, maso, drůbež či luštěniny. Jsou to potraviny, které obsahují významný podíl bílkovin. Dle postavení v pyramidě bychom všechny tyto potraviny měli jíst v menším množství. Největší potřeba bílkovin se projevuje především v době růstu člověka. <ref> PAMPLONA ROGER, Jorge D. Vychutnej život!. Vydání 1. Praha: Advent-Orion s. r. o., 1995. Život a zdraví. ISBN 80-7172-144-1. </ref><br />
<br />
Jedna porce mléčných výrobků by měla obsahovat: 1 sklenici mléka (250ml), 1 kelímek jogurtu (200ml), sýr (55g)<br />
Počet porcí na den: 2 až 3<br />
<br />
Jedna porce masa by měla obsahovat: 125g drůbežího, rybího či jiného masa, 2 vyvařené bílky nebo misku sojových bobů, porci sojového masa<br />
Počet porcí na den: 1 až 2<br />
<br />
== 4. patro ==<br />
<br />
Čtvrté patro tvoří vrchol pyramidy, ve kterém se nachází nejméně vhodné potraviny, což je sůl, cukr a tuky. Jedná se především o živočišné tuky, které způsobují vyšší hladinu cholesterolu a podporují arteriosklerózu (kornatění cév). Tyto tuky lze jednoduše nahradit tuky rostlinnými, mezi které patří např. olivový či sojový olej. Cukr, který je rafinovaný je sice zdrojem kalorií, ale na druhou stranu našemu tělu nedodává žádné výživné látky. Tento cukr lze opět jednoduše nahradit např. ovocem. <ref> PAMPLONA ROGER, Jorge D. Vychutnej život!. Vydání 1. Praha: Advent-Orion s. r. o., 1995. Život a zdraví. ISBN 80-7172-144-1. </ref><br />
Jedna porce by měla obsahovat: cukr (10g), tuk (10g)<br />
Počet porcí na den: 0 až 2<br />
<br />
[[Soubor:pyramida.png]] <ref> Potravinová pyramida. Občanské sdružení Anabell [online]. c2002 - 2012 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.anabell.cz/index.php/anabell-brno/edicni-a-edukacni-centrum/edicni-cinnost/potravinova-pyramida </ref><br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references/></div>Svabinskihttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BD%C5%BEivov%C3%A1_pyramida&diff=23487Výživová pyramida2012-05-21T22:22:39Z<p>Svabinski: </p>
<hr />
<div>'''Autor''': Daniel Šváb<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' výživa, zdraví, zdravé potraviny, pestrá strava<br />
<br />
'''Synonyma:''' potravinová pyramida, nutrition plate<br />
<br />
'''Související pojmy:''' <br />
<br />
nadřazené - zdraví, strava, zdravý životní styl<br />
<br />
podřazené - obiloviny, ovoce, zelenina, maso, ryby, cukr, tuk<br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
== Vznik ==<br />
<br />
Potravinová pyramida byla poprvé prezentována veřejnosti roku 1974 ve Švédsku. Za jejím vznikem stojí Anna Britt Agnsäter, vedoucí zkušební kuchyně, a Fjalar Cleme, který navrhnul trojúhelníkový tvar pyramidy rozdělený na několik úrovní neboli pater. Po zdokonalení se pyramida začala šířit ve Skandinávii a poté i do dalších zemí světa. Po Západním Německu následovalo Japonsko, Srí Lanka a v roce 1992 také USA. Je to grafické znázornění potravin od těch nejzákladnějších až po ty, které nejsou pro naše tělo až tak důležité. <ref> Food guide pyramid. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 18 May 2012 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Food_guide_pyramid </ref><br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
Výživová neboli potravinová pyramida je nástroj či vodítko, které ukazuje, jak by se měl člověk správně stravovat a v jakém poměru by měly být různé potraviny na jeho stole zastoupeny. Lze tedy říct, že je to návod, který nám říká, jaké potraviny jsou pro člověka důležité a výživově bohaté a naopak, jakým potravinám by se měl vyhýbat nebo jejich konzumaci omezit. Pyramida je tedy vhodným nástrojem pro sestavení správného a pestrého jídelníčku a při dodržování diety. Je proto sestavována především odborníky a dietology, přičemž porce a množství doporučeného jídla je určeno průměrnému člověku s cílem snížit riziko výskytu tzv. civilizačních chorob jakými jsou cukrovka, obezita, rakovina, infarkt a další. <ref>Pyramida zdravé výživy – vodítko pro sestavení jídelníčku:. OdbornéHubnutí.cz [online]. 2010 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.odbornehubnuti.cz/pyramida-zdrave-vyzivy/ </ref> Dalším aspektem, se kterým je třeba počítat, je i oblast nebo země, pro kterou je pyramida vytvořena.<br />
<br />
== Pyramida podle oblasti ==<br />
<br />
Potravinové pyramidy, respektive složení potravin v pyramidě se liší podle oblastí nebo zemí. Záleží na druhu potravin, které se v dané oblasti nachází a které jsou zde dostupné. I přesto, že mnoho potravin má většina světa společných, bude pyramida sestavená pro jižní Ameriku odlišná od pyramidy pro obyvatele středomoří.<br />
V případě obyvatel středomoří byl proveden zajímavý výzkum. Během 50 let, kdy vědci sledovali stravu obyvatel středomoří, bylo zjištěno, že lidé, kteří v této oblasti žijí jsou zdravější, mají menší sklon k civilizačním nemocem a mají předpoklad dožít se vyššího věku. Tajemství jejich zdravějšího života je právě v jejich jídelníčku, který se skládá především z čerstvého ovoce a zeleniny, obilovin, různých oříšků či přírodního koření, česneku a cibule. Naopak méně si dopřávají mléčných výrobků a masa. Místo másla a různých margarínů používají zdravý olivový olej. Také kvalita jejich života je odlišná oproti lidem, kteří žijí v „uspěchaných“ státech západní Evropy. Užívají si relaxace a odpočinku, rádi posedí při obědě s přáteli a mají v oblibě procházky či jízdu na kole. V neposlední řadě nepohrdnou skleničkou kvalitního vína. <ref> Mediterranean Pyramid. FoodPyramid.com: Caring for your health [online]. c2009 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.foodpyramid.com/food-pyramids/mediterranean-diet-pyramid/ </ref><br />
<br />
[[Soubor:mediterranean_pyramid.jpg]] <ref> Mediterranean Pyramid. FoodPyramid.com: Caring for your health [online]. c2009 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.foodpyramid.com/food-pyramids/mediterranean-diet-pyramid/ </ref><br />
<br />
== Patra pyramidy <ref> Výživová pyramida. Vitainfo.cz [online]. [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://vitainfo.cz/eshop/detail.php?idzb=302 </ref> ==<br />
<br />
<br />
Potraviny v pyramidě jsou uspořádány podle energetické hodnoty a množství živin v dané potravině. Pyramida je rozdělena do čtyř pater, kde energeticky nejbohatší a živinově nejchudší potraviny jsou na vrcholu pyramidy a naopak nejméně energetické a výživné tvoří základnu, která je nejširší.<br />
Množství či počet porcí daných potravin se v jednotlivých patrech liší a snižují se směrem od základny k vrcholu.<br />
<br />
== Přízemí, základna ==<br />
<br />
Nejníže položené patro neboli základnu pyramidy tvoří základní suroviny a potraviny, mezi něž patří hlavně obiloviny, brambory, těstoviny či rýže. Obiloviny představují základ výživy ve většině zemí světa a jsou pro člověka hlavním zdrojem energie. <ref> PAMPLONA ROGER, Jorge D. Vychutnej život!. Vydání 1. Praha: Advent-Orion s. r. o., 1995. Život a zdraví. ISBN 80-7172-144-1. </ref><br />
<br />
Jedna porce by měla obsahovat např.: 1 krajíc chleba (60g), 1 rohlík či housku, 1 misku ovocných vloček či müsli, 1 kopeček vařené rýže či vařených těstovin (125g)<br />
Počet porcí na den: 3 až 6<br />
<br />
== 1. patro ==<br />
<br />
První patro tvoří převážně ovoce tzn., jablka, pomeranče, banány či kiwi, které poskytují našemu tělu velké množství rostlinné vlákniny, jednoduchých a komplexních uhlohydrátů, vitamínů a minerálů. Citrusové plody jsou hlavním zdrojem vitaminu C. <ref> PAMPLONA ROGER, Jorge D. Vychutnej život!. Vydání 1. Praha: Advent-Orion s. r. o., 1995. Život a zdraví. ISBN 80-7172-144-1. </ref><br />
<br />
Jedna porce by měla obsahovat: 1 jablko, pomeranč či banán (100g), misku jahod, rybízu či borůvek, sklenici neředěné ovocné šťávy<br />
Počet porcí na den: 4 až 5<br />
<br />
== 2. patro ==<br />
<br />
Druhé patro se skládá hlavně ze zeleniny, která je zdrojem menšího množství bílkovin a velkého množství vitaminu A (karotenu).<br />
Jedna porce by měla obsahovat: velkou papriku, mrkev či dvě rajčata, misku čínského zelí či salátu, půl talíře brambor či sklenici neředěné zeleninové šťávy<br />
Počet porcí na den: 3 až 5<br />
<br />
== 3. patro ==<br />
<br />
Třetí patro je rozděleno na dvě poloviny. V první polovině se nachází mléčné výrobky a na straně druhé ryby, maso, drůbež či luštěniny. Jsou to potraviny, které obsahují významný podíl bílkovin. Dle postavení v pyramidě bychom všechny tyto potraviny měli jíst v menším množství. Největší potřeba bílkovin se projevuje především v době růstu člověka. <ref> PAMPLONA ROGER, Jorge D. Vychutnej život!. Vydání 1. Praha: Advent-Orion s. r. o., 1995. Život a zdraví. ISBN 80-7172-144-1. </ref><br />
<br />
Jedna porce mléčných výrobků by měla obsahovat: 1 sklenici mléka (250ml), 1 kelímek jogurtu (200ml), sýr (55g)<br />
Počet porcí na den: 2 až 3<br />
<br />
Jedna porce masa by měla obsahovat: 125g drůbežího, rybího či jiného masa, 2 vyvařené bílky nebo misku sojových bobů, porci sojového masa<br />
Počet porcí na den: 1 až 2<br />
<br />
== 4. patro ==<br />
<br />
Čtvrté patro tvoří vrchol pyramidy, ve kterém se nachází nejméně vhodné potraviny, což je sůl, cukr a tuky. Jedná se především o živočišné tuky, které způsobují vyšší hladinu cholesterolu a podporují arteriosklerózu (kornatění cév). Tyto tuky lze jednoduše nahradit tuky rostlinnými, mezi které patří např. olivový či sojový olej. Cukr, který je rafinovaný je sice zdrojem kalorií, ale na druhou stranu našemu tělu nedodává žádné výživné látky. Tento cukr lze opět jednoduše nahradit např. ovocem. <ref> PAMPLONA ROGER, Jorge D. Vychutnej život!. Vydání 1. Praha: Advent-Orion s. r. o., 1995. Život a zdraví. ISBN 80-7172-144-1. </ref><br />
Jedna porce by měla obsahovat: cukr (10g), tuk (10g)<br />
Počet porcí na den: 0 až 2<br />
<br />
[[Soubor:pyramida.png]] <ref> Potravinová pyramida. Občanské sdružení Anabell [online]. c2002 - 2012 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.anabell.cz/index.php/anabell-brno/edicni-a-edukacni-centrum/edicni-cinnost/potravinova-pyramida </ref><br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references/></div>Svabinskihttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BD%C5%BEivov%C3%A1_pyramida&diff=23486Výživová pyramida2012-05-21T22:19:52Z<p>Svabinski: </p>
<hr />
<div>'''Autor''': Daniel Šváb<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' výživa, zdraví, zdravé potraviny, cukry, tuky, bílkoviny<br />
<br />
'''Synonyma:''' potravinová pyramida<br />
<br />
'''Související pojmy:''' nutrition plate<br />
<br />
nadřazené - <br />
<br />
podřazené - <br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
== Vznik ==<br />
<br />
Potravinová pyramida byla poprvé prezentována veřejnosti roku 1974 ve Švédsku. Za jejím vznikem stojí Anna Britt Agnsäter, vedoucí zkušební kuchyně, a Fjalar Cleme, který navrhnul trojúhelníkový tvar pyramidy rozdělený na několik úrovní neboli pater. Po zdokonalení se pyramida začala šířit ve Skandinávii a poté i do dalších zemí světa. Po Západním Německu následovalo Japonsko, Srí Lanka a v roce 1992 také USA. Je to grafické znázornění potravin od těch nejzákladnějších až po ty, které nejsou pro naše tělo až tak důležité. <ref> Food guide pyramid. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 18 May 2012 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Food_guide_pyramid </ref><br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
Výživová neboli potravinová pyramida je nástroj či vodítko, které ukazuje, jak by se měl člověk správně stravovat a v jakém poměru by měly být různé potraviny na jeho stole zastoupeny. Lze tedy říct, že je to návod, který nám říká, jaké potraviny jsou pro člověka důležité a výživově bohaté a naopak, jakým potravinám by se měl vyhýbat nebo jejich konzumaci omezit. Pyramida je tedy vhodným nástrojem pro sestavení správného a pestrého jídelníčku a při dodržování diety. Je proto sestavována především odborníky a dietology, přičemž porce a množství doporučeného jídla je určeno průměrnému člověku s cílem snížit riziko výskytu tzv. civilizačních chorob jakými jsou cukrovka, obezita, rakovina, infarkt a další. <ref>Pyramida zdravé výživy – vodítko pro sestavení jídelníčku:. OdbornéHubnutí.cz [online]. 2010 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.odbornehubnuti.cz/pyramida-zdrave-vyzivy/ </ref> Dalším aspektem, se kterým je třeba počítat, je i oblast nebo země, pro kterou je pyramida vytvořena.<br />
<br />
== Pyramida podle oblasti ==<br />
<br />
Potravinové pyramidy, respektive složení potravin v pyramidě se liší podle oblastí nebo zemí. Záleží na druhu potravin, které se v dané oblasti nachází a které jsou zde dostupné. I přesto, že mnoho potravin má většina světa společných, bude pyramida sestavená pro jižní Ameriku odlišná od pyramidy pro obyvatele středomoří.<br />
V případě obyvatel středomoří byl proveden zajímavý výzkum. Během 50 let, kdy vědci sledovali stravu obyvatel středomoří, bylo zjištěno, že lidé, kteří v této oblasti žijí jsou zdravější, mají menší sklon k civilizačním nemocem a mají předpoklad dožít se vyššího věku. Tajemství jejich zdravějšího života je právě v jejich jídelníčku, který se skládá především z čerstvého ovoce a zeleniny, obilovin, různých oříšků či přírodního koření, česneku a cibule. Naopak méně si dopřávají mléčných výrobků a masa. Místo másla a různých margarínů používají zdravý olivový olej. Také kvalita jejich života je odlišná oproti lidem, kteří žijí v „uspěchaných“ státech západní Evropy. Užívají si relaxace a odpočinku, rádi posedí při obědě s přáteli a mají v oblibě procházky či jízdu na kole. V neposlední řadě nepohrdnou skleničkou kvalitního vína. <ref> Mediterranean Pyramid. FoodPyramid.com: Caring for your health [online]. c2009 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.foodpyramid.com/food-pyramids/mediterranean-diet-pyramid/ </ref><br />
<br />
[[Soubor:mediterranean_pyramid.jpg]] <ref> Mediterranean Pyramid. FoodPyramid.com: Caring for your health [online]. c2009 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.foodpyramid.com/food-pyramids/mediterranean-diet-pyramid/ </ref><br />
<br />
== Patra pyramidy <ref> Výživová pyramida. Vitainfo.cz [online]. [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://vitainfo.cz/eshop/detail.php?idzb=302 </ref> ==<br />
<br />
<br />
Potraviny v pyramidě jsou uspořádány podle energetické hodnoty a množství živin v dané potravině. Pyramida je rozdělena do čtyř pater, kde energeticky nejbohatší a živinově nejchudší potraviny jsou na vrcholu pyramidy a naopak nejméně energetické a výživné tvoří základnu, která je nejširší.<br />
Množství či počet porcí daných potravin se v jednotlivých patrech liší a snižují se směrem od základny k vrcholu.<br />
<br />
== Přízemí, základna ==<br />
<br />
Nejníže položené patro neboli základnu pyramidy tvoří základní suroviny a potraviny, mezi něž patří hlavně obiloviny, brambory, těstoviny či rýže. Obiloviny představují základ výživy ve většině zemí světa a jsou pro člověka hlavním zdrojem energie. <ref> PAMPLONA ROGER, Jorge D. Vychutnej život!. Vydání 1. Praha: Advent-Orion s. r. o., 1995. Život a zdraví. ISBN 80-7172-144-1. </ref><br />
<br />
Jedna porce by měla obsahovat např.: 1 krajíc chleba (60g), 1 rohlík či housku, 1 misku ovocných vloček či müsli, 1 kopeček vařené rýže či vařených těstovin (125g)<br />
Počet porcí na den: 3 až 6<br />
<br />
== 1. patro ==<br />
<br />
První patro tvoří převážně ovoce tzn., jablka, pomeranče, banány či kiwi, které poskytují našemu tělu velké množství rostlinné vlákniny, jednoduchých a komplexních uhlohydrátů, vitamínů a minerálů. Citrusové plody jsou hlavním zdrojem vitaminu C. <ref> PAMPLONA ROGER, Jorge D. Vychutnej život!. Vydání 1. Praha: Advent-Orion s. r. o., 1995. Život a zdraví. ISBN 80-7172-144-1. </ref><br />
<br />
Jedna porce by měla obsahovat: 1 jablko, pomeranč či banán (100g), misku jahod, rybízu či borůvek, sklenici neředěné ovocné šťávy<br />
Počet porcí na den: 4 až 5<br />
<br />
== 2. patro ==<br />
<br />
Druhé patro se skládá hlavně ze zeleniny, která je zdrojem menšího množství bílkovin a velkého množství vitaminu A (karotenu).<br />
Jedna porce by měla obsahovat: velkou papriku, mrkev či dvě rajčata, misku čínského zelí či salátu, půl talíře brambor či sklenici neředěné zeleninové šťávy<br />
Počet porcí na den: 3 až 5<br />
<br />
== 3. patro ==<br />
<br />
Třetí patro je rozděleno na dvě poloviny. V první polovině se nachází mléčné výrobky a na straně druhé ryby, maso, drůbež či luštěniny. Jsou to potraviny, které obsahují významný podíl bílkovin. Dle postavení v pyramidě bychom všechny tyto potraviny měli jíst v menším množství. Největší potřeba bílkovin se projevuje především v době růstu člověka. <ref> PAMPLONA ROGER, Jorge D. Vychutnej život!. Vydání 1. Praha: Advent-Orion s. r. o., 1995. Život a zdraví. ISBN 80-7172-144-1. </ref><br />
<br />
Jedna porce mléčných výrobků by měla obsahovat: 1 sklenici mléka (250ml), 1 kelímek jogurtu (200ml), sýr (55g)<br />
Počet porcí na den: 2 až 3<br />
<br />
Jedna porce masa by měla obsahovat: 125g drůbežího, rybího či jiného masa, 2 vyvařené bílky nebo misku sojových bobů, porci sojového masa<br />
Počet porcí na den: 1 až 2<br />
<br />
== 4. patro ==<br />
<br />
Čtvrté patro tvoří vrchol pyramidy, ve kterém se nachází nejméně vhodné potraviny, což je sůl, cukr a tuky. Jedná se především o živočišné tuky, které způsobují vyšší hladinu cholesterolu a podporují arteriosklerózu (kornatění cév). Tyto tuky lze jednoduše nahradit tuky rostlinnými, mezi které patří např. olivový či sojový olej. Cukr, který je rafinovaný je sice zdrojem kalorií, ale na druhou stranu našemu tělu nedodává žádné výživné látky. Tento cukr lze opět jednoduše nahradit např. ovocem. <ref> PAMPLONA ROGER, Jorge D. Vychutnej život!. Vydání 1. Praha: Advent-Orion s. r. o., 1995. Život a zdraví. ISBN 80-7172-144-1. </ref><br />
Jedna porce by měla obsahovat: cukr (10g), tuk (10g)<br />
Počet porcí na den: 0 až 2<br />
<br />
[[Soubor:pyramida.png]] <ref> Potravinová pyramida. Občanské sdružení Anabell [online]. c2002 - 2012 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.anabell.cz/index.php/anabell-brno/edicni-a-edukacni-centrum/edicni-cinnost/potravinova-pyramida </ref><br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references/></div>Svabinskihttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BD%C5%BEivov%C3%A1_pyramida&diff=23485Výživová pyramida2012-05-21T22:19:02Z<p>Svabinski: </p>
<hr />
<div>'''Autor''': Daniel Šváb<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' výživa, zdraví, zdravé potraviny, cukry, tuky, bílkoviny<br />
<br />
'''Synonyma:''' potravinová pyramida<br />
<br />
'''Související pojmy:''' nutrition plate<br />
<br />
nadřazené - <br />
<br />
podřazené - <br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
== Vznik ==<br />
<br />
Potravinová pyramida byla poprvé prezentována veřejnosti roku 1974 ve Švédsku. Za jejím vznikem stojí Anna Britt Agnsäter, vedoucí zkušební kuchyně, a Fjalar Cleme, který navrhnul trojúhelníkový tvar pyramidy rozdělený na několik úrovní neboli pater. Po zdokonalení se pyramida začala šířit ve Skandinávii a poté i do dalších zemí světa. Po Západním Německu následovalo Japonsko, Srí Lanka a v roce 1992 také USA. Je to grafické znázornění potravin od těch nejzákladnějších až po ty, které nejsou pro naše tělo až tak důležité. <ref> Food guide pyramid. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 18 May 2012 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Food_guide_pyramid </ref><br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
Výživová neboli potravinová pyramida je nástroj či vodítko, které ukazuje, jak by se měl člověk správně stravovat a v jakém poměru by měly být různé potraviny na jeho stole zastoupeny. Lze tedy říct, že je to návod, který nám říká, jaké potraviny jsou pro člověka důležité a výživově bohaté a naopak, jakým potravinám by se měl vyhýbat nebo jejich konzumaci omezit. Pyramida je tedy vhodným nástrojem pro sestavení správného a pestrého jídelníčku a při dodržování diety. Je proto sestavována především odborníky a dietology, přičemž porce a množství doporučeného jídla je určeno průměrnému člověku s cílem snížit riziko výskytu tzv. civilizačních chorob jakými jsou cukrovka, obezita, rakovina, infarkt a další. <ref>Pyramida zdravé výživy – vodítko pro sestavení jídelníčku:. OdbornéHubnutí.cz [online]. 2010 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.odbornehubnuti.cz/pyramida-zdrave-vyzivy/ </ref> Dalším aspektem, se kterým je třeba počítat, je i oblast nebo země, pro kterou je pyramida vytvořena.<br />
<br />
== Pyramida podle oblasti ==<br />
<br />
Potravinové pyramidy, respektive složení potravin v pyramidě se liší podle oblastí nebo zemí. Záleží na druhu potravin, které se v dané oblasti nachází a které jsou zde dostupné. I přesto, že mnoho potravin má většina světa společných, bude pyramida sestavená pro jižní Ameriku odlišná od pyramidy pro obyvatele středomoří.<br />
V případě obyvatel středomoří byl proveden zajímavý výzkum. Během 50 let, kdy vědci sledovali stravu obyvatel středomoří, bylo zjištěno, že lidé, kteří v této oblasti žijí jsou zdravější, mají menší sklon k civilizačním nemocem a mají předpoklad dožít se vyššího věku. Tajemství jejich zdravějšího života je právě v jejich jídelníčku, který se skládá především z čerstvého ovoce a zeleniny, obilovin, různých oříšků či přírodního koření, česneku a cibule. Naopak méně si dopřávají mléčných výrobků a masa. Místo másla a různých margarínů používají zdravý olivový olej. Také kvalita jejich života je odlišná oproti lidem, kteří žijí v „uspěchaných“ státech západní Evropy. Užívají si relaxace a odpočinku, rádi posedí při obědě s přáteli a mají v oblibě procházky či jízdu na kole. V neposlední řadě nepohrdnou skleničkou kvalitního vína. <ref> Mediterranean Pyramid. FoodPyramid.com: Caring for your health [online]. c2009 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.foodpyramid.com/food-pyramids/mediterranean-diet-pyramid/ </ref><br />
<br />
[[Soubor:mediterranean_pyramid.jpg]] <ref> Mediterranean Pyramid. FoodPyramid.com: Caring for your health [online]. c2009 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.foodpyramid.com/food-pyramids/mediterranean-diet-pyramid/ </ref><br />
<br />
== Patra pyramidy <ref> Výživová pyramida. Vitainfo.cz [online]. [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://vitainfo.cz/eshop/detail.php?idzb=302 </ref> <ref> Potravinová pyramida. Občanské sdružení Anabell [online]. c2002 - 2012 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.anabell.cz/index.php/anabell-brno/edicni-a-edukacni-centrum/edicni-cinnost/potravinova-pyramida </ref> ==<br />
<br />
<br />
Potraviny v pyramidě jsou uspořádány podle energetické hodnoty a množství živin v dané potravině. Pyramida je rozdělena do čtyř pater, kde energeticky nejbohatší a živinově nejchudší potraviny jsou na vrcholu pyramidy a naopak nejméně energetické a výživné tvoří základnu, která je nejširší.<br />
Množství či počet porcí daných potravin se v jednotlivých patrech liší a snižují se směrem od základny k vrcholu.<br />
<br />
== Přízemí, základna ==<br />
<br />
Nejníže položené patro neboli základnu pyramidy tvoří základní suroviny a potraviny, mezi něž patří hlavně obiloviny, brambory, těstoviny či rýže. Obiloviny představují základ výživy ve většině zemí světa a jsou pro člověka hlavním zdrojem energie. <ref> PAMPLONA ROGER, Jorge D. Vychutnej život!. Vydání 1. Praha: Advent-Orion s. r. o., 1995. Život a zdraví. ISBN 80-7172-144-1. </ref><br />
<br />
Jedna porce by měla obsahovat např.: 1 krajíc chleba (60g), 1 rohlík či housku, 1 misku ovocných vloček či müsli, 1 kopeček vařené rýže či vařených těstovin (125g)<br />
Počet porcí na den: 3 až 6<br />
<br />
== 1. patro ==<br />
<br />
První patro tvoří převážně ovoce tzn., jablka, pomeranče, banány či kiwi, které poskytují našemu tělu velké množství rostlinné vlákniny, jednoduchých a komplexních uhlohydrátů, vitamínů a minerálů. Citrusové plody jsou hlavním zdrojem vitaminu C. <ref> PAMPLONA ROGER, Jorge D. Vychutnej život!. Vydání 1. Praha: Advent-Orion s. r. o., 1995. Život a zdraví. ISBN 80-7172-144-1. </ref><br />
<br />
Jedna porce by měla obsahovat: 1 jablko, pomeranč či banán (100g), misku jahod, rybízu či borůvek, sklenici neředěné ovocné šťávy<br />
Počet porcí na den: 4 až 5<br />
<br />
== 2. patro ==<br />
<br />
Druhé patro se skládá hlavně ze zeleniny, která je zdrojem menšího množství bílkovin a velkého množství vitaminu A (karotenu).<br />
Jedna porce by měla obsahovat: velkou papriku, mrkev či dvě rajčata, misku čínského zelí či salátu, půl talíře brambor či sklenici neředěné zeleninové šťávy<br />
Počet porcí na den: 3 až 5<br />
<br />
== 3. patro ==<br />
<br />
Třetí patro je rozděleno na dvě poloviny. V první polovině se nachází mléčné výrobky a na straně druhé ryby, maso, drůbež či luštěniny. Jsou to potraviny, které obsahují významný podíl bílkovin. Dle postavení v pyramidě bychom všechny tyto potraviny měli jíst v menším množství. Největší potřeba bílkovin se projevuje především v době růstu člověka. <ref> PAMPLONA ROGER, Jorge D. Vychutnej život!. Vydání 1. Praha: Advent-Orion s. r. o., 1995. Život a zdraví. ISBN 80-7172-144-1. </ref><br />
<br />
Jedna porce mléčných výrobků by měla obsahovat: 1 sklenici mléka (250ml), 1 kelímek jogurtu (200ml), sýr (55g)<br />
Počet porcí na den: 2 až 3<br />
<br />
Jedna porce masa by měla obsahovat: 125g drůbežího, rybího či jiného masa, 2 vyvařené bílky nebo misku sojových bobů, porci sojového masa<br />
Počet porcí na den: 1 až 2<br />
<br />
== 4. patro ==<br />
<br />
Čtvrté patro tvoří vrchol pyramidy, ve kterém se nachází nejméně vhodné potraviny, což je sůl, cukr a tuky. Jedná se především o živočišné tuky, které způsobují vyšší hladinu cholesterolu a podporují arteriosklerózu (kornatění cév). Tyto tuky lze jednoduše nahradit tuky rostlinnými, mezi které patří např. olivový či sojový olej. Cukr, který je rafinovaný je sice zdrojem kalorií, ale na druhou stranu našemu tělu nedodává žádné výživné látky. Tento cukr lze opět jednoduše nahradit např. ovocem. <ref> PAMPLONA ROGER, Jorge D. Vychutnej život!. Vydání 1. Praha: Advent-Orion s. r. o., 1995. Život a zdraví. ISBN 80-7172-144-1. </ref><br />
Jedna porce by měla obsahovat: cukr (10g), tuk (10g)<br />
Počet porcí na den: 0 až 2<br />
<br />
[[Soubor:pyramida.png]]<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references/></div>Svabinskihttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BD%C5%BEivov%C3%A1_pyramida&diff=23484Výživová pyramida2012-05-21T22:18:37Z<p>Svabinski: </p>
<hr />
<div>'''Autor''': Daniel Šváb<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' výživa, zdraví, zdravé potraviny, cukry, tuky, bílkoviny<br />
<br />
'''Synonyma:''' potravinová pyramida<br />
<br />
'''Související pojmy:''' nutrition plate<br />
<br />
nadřazené - <br />
<br />
podřazené - <br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
== Vznik ==<br />
<br />
Potravinová pyramida byla poprvé prezentována veřejnosti roku 1974 ve Švédsku. Za jejím vznikem stojí Anna Britt Agnsäter, vedoucí zkušební kuchyně, a Fjalar Cleme, který navrhnul trojúhelníkový tvar pyramidy rozdělený na několik úrovní neboli pater. Po zdokonalení se pyramida začala šířit ve Skandinávii a poté i do dalších zemí světa. Po Západním Německu následovalo Japonsko, Srí Lanka a v roce 1992 také USA. Je to grafické znázornění potravin od těch nejzákladnějších až po ty, které nejsou pro naše tělo až tak důležité. <ref> Food guide pyramid. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 18 May 2012 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Food_guide_pyramid </ref><br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
Výživová neboli potravinová pyramida je nástroj či vodítko, které ukazuje, jak by se měl člověk správně stravovat a v jakém poměru by měly být různé potraviny na jeho stole zastoupeny. Lze tedy říct, že je to návod, který nám říká, jaké potraviny jsou pro člověka důležité a výživově bohaté a naopak, jakým potravinám by se měl vyhýbat nebo jejich konzumaci omezit. Pyramida je tedy vhodným nástrojem pro sestavení správného a pestrého jídelníčku a při dodržování diety. Je proto sestavována především odborníky a dietology, přičemž porce a množství doporučeného jídla je určeno průměrnému člověku s cílem snížit riziko výskytu tzv. civilizačních chorob jakými jsou cukrovka, obezita, rakovina, infarkt a další. <ref>Pyramida zdravé výživy – vodítko pro sestavení jídelníčku:. OdbornéHubnutí.cz [online]. 2010 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.odbornehubnuti.cz/pyramida-zdrave-vyzivy/ </ref> Dalším aspektem, se kterým je třeba počítat, je i oblast nebo země, pro kterou je pyramida vytvořena.<br />
<br />
== Pyramida podle oblasti ==<br />
<br />
Potravinové pyramidy, respektive složení potravin v pyramidě se liší podle oblastí nebo zemí. Záleží na druhu potravin, které se v dané oblasti nachází a které jsou zde dostupné. I přesto, že mnoho potravin má většina světa společných, bude pyramida sestavená pro jižní Ameriku odlišná od pyramidy pro obyvatele středomoří.<br />
V případě obyvatel středomoří byl proveden zajímavý výzkum. Během 50 let, kdy vědci sledovali stravu obyvatel středomoří, bylo zjištěno, že lidé, kteří v této oblasti žijí jsou zdravější, mají menší sklon k civilizačním nemocem a mají předpoklad dožít se vyššího věku. Tajemství jejich zdravějšího života je právě v jejich jídelníčku, který se skládá především z čerstvého ovoce a zeleniny, obilovin, různých oříšků či přírodního koření, česneku a cibule. Naopak méně si dopřávají mléčných výrobků a masa. Místo másla a různých margarínů používají zdravý olivový olej. Také kvalita jejich života je odlišná oproti lidem, kteří žijí v „uspěchaných“ státech západní Evropy. Užívají si relaxace a odpočinku, rádi posedí při obědě s přáteli a mají v oblibě procházky či jízdu na kole. V neposlední řadě nepohrdnou skleničkou kvalitního vína. <ref> Mediterranean Pyramid. FoodPyramid.com: Caring for your health [online]. c2009 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.foodpyramid.com/food-pyramids/mediterranean-diet-pyramid/ </ref><br />
<br />
[[Soubor:mediterranean_pyramid.jpg]] <ref> Mediterranean Pyramid. FoodPyramid.com: Caring for your health [online]. c2009 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.foodpyramid.com/food-pyramids/mediterranean-diet-pyramid/ </ref><br />
<br />
== Patra pyramidy == <ref> Výživová pyramida. Vitainfo.cz [online]. [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://vitainfo.cz/eshop/detail.php?idzb=302 </ref> <ref> Potravinová pyramida. Občanské sdružení Anabell [online]. c2002 - 2012 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.anabell.cz/index.php/anabell-brno/edicni-a-edukacni-centrum/edicni-cinnost/potravinova-pyramida </ref><br />
<br />
<br />
Potraviny v pyramidě jsou uspořádány podle energetické hodnoty a množství živin v dané potravině. Pyramida je rozdělena do čtyř pater, kde energeticky nejbohatší a živinově nejchudší potraviny jsou na vrcholu pyramidy a naopak nejméně energetické a výživné tvoří základnu, která je nejširší.<br />
Množství či počet porcí daných potravin se v jednotlivých patrech liší a snižují se směrem od základny k vrcholu.<br />
<br />
== Přízemí, základna ==<br />
<br />
Nejníže položené patro neboli základnu pyramidy tvoří základní suroviny a potraviny, mezi něž patří hlavně obiloviny, brambory, těstoviny či rýže. Obiloviny představují základ výživy ve většině zemí světa a jsou pro člověka hlavním zdrojem energie. <ref> PAMPLONA ROGER, Jorge D. Vychutnej život!. Vydání 1. Praha: Advent-Orion s. r. o., 1995. Život a zdraví. ISBN 80-7172-144-1. </ref><br />
<br />
Jedna porce by měla obsahovat např.: 1 krajíc chleba (60g), 1 rohlík či housku, 1 misku ovocných vloček či müsli, 1 kopeček vařené rýže či vařených těstovin (125g)<br />
Počet porcí na den: 3 až 6<br />
<br />
== 1. patro ==<br />
<br />
První patro tvoří převážně ovoce tzn., jablka, pomeranče, banány či kiwi, které poskytují našemu tělu velké množství rostlinné vlákniny, jednoduchých a komplexních uhlohydrátů, vitamínů a minerálů. Citrusové plody jsou hlavním zdrojem vitaminu C. <ref> PAMPLONA ROGER, Jorge D. Vychutnej život!. Vydání 1. Praha: Advent-Orion s. r. o., 1995. Život a zdraví. ISBN 80-7172-144-1. </ref><br />
<br />
Jedna porce by měla obsahovat: 1 jablko, pomeranč či banán (100g), misku jahod, rybízu či borůvek, sklenici neředěné ovocné šťávy<br />
Počet porcí na den: 4 až 5<br />
<br />
== 2. patro ==<br />
<br />
Druhé patro se skládá hlavně ze zeleniny, která je zdrojem menšího množství bílkovin a velkého množství vitaminu A (karotenu).<br />
Jedna porce by měla obsahovat: velkou papriku, mrkev či dvě rajčata, misku čínského zelí či salátu, půl talíře brambor či sklenici neředěné zeleninové šťávy<br />
Počet porcí na den: 3 až 5<br />
<br />
== 3. patro ==<br />
<br />
Třetí patro je rozděleno na dvě poloviny. V první polovině se nachází mléčné výrobky a na straně druhé ryby, maso, drůbež či luštěniny. Jsou to potraviny, které obsahují významný podíl bílkovin. Dle postavení v pyramidě bychom všechny tyto potraviny měli jíst v menším množství. Největší potřeba bílkovin se projevuje především v době růstu člověka. <ref> PAMPLONA ROGER, Jorge D. Vychutnej život!. Vydání 1. Praha: Advent-Orion s. r. o., 1995. Život a zdraví. ISBN 80-7172-144-1. </ref><br />
<br />
Jedna porce mléčných výrobků by měla obsahovat: 1 sklenici mléka (250ml), 1 kelímek jogurtu (200ml), sýr (55g)<br />
Počet porcí na den: 2 až 3<br />
<br />
Jedna porce masa by měla obsahovat: 125g drůbežího, rybího či jiného masa, 2 vyvařené bílky nebo misku sojových bobů, porci sojového masa<br />
Počet porcí na den: 1 až 2<br />
<br />
== 4. patro ==<br />
<br />
Čtvrté patro tvoří vrchol pyramidy, ve kterém se nachází nejméně vhodné potraviny, což je sůl, cukr a tuky. Jedná se především o živočišné tuky, které způsobují vyšší hladinu cholesterolu a podporují arteriosklerózu (kornatění cév). Tyto tuky lze jednoduše nahradit tuky rostlinnými, mezi které patří např. olivový či sojový olej. Cukr, který je rafinovaný je sice zdrojem kalorií, ale na druhou stranu našemu tělu nedodává žádné výživné látky. Tento cukr lze opět jednoduše nahradit např. ovocem. <ref> PAMPLONA ROGER, Jorge D. Vychutnej život!. Vydání 1. Praha: Advent-Orion s. r. o., 1995. Život a zdraví. ISBN 80-7172-144-1. </ref><br />
Jedna porce by měla obsahovat: cukr (10g), tuk (10g)<br />
Počet porcí na den: 0 až 2<br />
<br />
[[Soubor:pyramida.png]]<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references/></div>Svabinskihttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Soubor:Pyramida.png&diff=23483Soubor:Pyramida.png2012-05-21T22:17:39Z<p>Svabinski: </p>
<hr />
<div></div>Svabinskihttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Soubor:Mediterranean_pyramid.jpg&diff=23482Soubor:Mediterranean pyramid.jpg2012-05-21T22:15:54Z<p>Svabinski: </p>
<hr />
<div></div>Svabinskihttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BD%C5%BEivov%C3%A1_pyramida&diff=23481Výživová pyramida2012-05-21T22:11:39Z<p>Svabinski: </p>
<hr />
<div>'''Autor''': Daniel Šváb<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' výživa, zdraví, zdravé potraviny, cukry, tuky, bílkoviny<br />
<br />
'''Synonyma:''' potravinová pyramida<br />
<br />
'''Související pojmy:''' nutrition plate<br />
<br />
nadřazené - <br />
<br />
podřazené - <br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
== Vznik ==<br />
<br />
Potravinová pyramida byla poprvé prezentována veřejnosti roku 1974 ve Švédsku. Za jejím vznikem stojí Anna Britt Agnsäter, vedoucí zkušební kuchyně, a Fjalar Cleme, který navrhnul trojúhelníkový tvar pyramidy rozdělený na několik úrovní neboli pater. Po zdokonalení se pyramida začala šířit ve Skandinávii a poté i do dalších zemí světa. Po Západním Německu následovalo Japonsko, Srí Lanka a v roce 1992 také USA. Je to grafické znázornění potravin od těch nejzákladnějších až po ty, které nejsou pro naše tělo až tak důležité. <ref> Food guide pyramid. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 18 May 2012 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Food_guide_pyramid </ref><br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
Výživová neboli potravinová pyramida je nástroj či vodítko, které ukazuje, jak by se měl člověk správně stravovat a v jakém poměru by měly být různé potraviny na jeho stole zastoupeny. Lze tedy říct, že je to návod, který nám říká, jaké potraviny jsou pro člověka důležité a výživově bohaté a naopak, jakým potravinám by se měl vyhýbat nebo jejich konzumaci omezit. Pyramida je tedy vhodným nástrojem pro sestavení správného a pestrého jídelníčku a při dodržování diety. Je proto sestavována především odborníky a dietology, přičemž porce a množství doporučeného jídla je určeno průměrnému člověku s cílem snížit riziko výskytu tzv. civilizačních chorob jakými jsou cukrovka, obezita, rakovina, infarkt a další. <ref>Pyramida zdravé výživy – vodítko pro sestavení jídelníčku:. OdbornéHubnutí.cz [online]. 2010 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.odbornehubnuti.cz/pyramida-zdrave-vyzivy/ </ref> Dalším aspektem, se kterým je třeba počítat, je i oblast nebo země, pro kterou je pyramida vytvořena.<br />
<br />
== Pyramida podle oblasti ==<br />
<br />
Potravinové pyramidy, respektive složení potravin v pyramidě se liší podle oblastí nebo zemí. Záleží na druhu potravin, které se v dané oblasti nachází a které jsou zde dostupné. I přesto, že mnoho potravin má většina světa společných, bude pyramida sestavená pro jižní Ameriku odlišná od pyramidy pro obyvatele středomoří.<br />
V případě obyvatel středomoří byl proveden zajímavý výzkum. Během 50 let, kdy vědci sledovali stravu obyvatel středomoří, bylo zjištěno, že lidé, kteří v této oblasti žijí jsou zdravější, mají menší sklon k civilizačním nemocem a mají předpoklad dožít se vyššího věku. Tajemství jejich zdravějšího života je právě v jejich jídelníčku, který se skládá především z čerstvého ovoce a zeleniny, obilovin, různých oříšků či přírodního koření, česneku a cibule. Naopak méně si dopřávají mléčných výrobků a masa. Místo másla a různých margarínů používají zdravý olivový olej. Také kvalita jejich života je odlišná oproti lidem, kteří žijí v „uspěchaných“ státech západní Evropy. Užívají si relaxace a odpočinku, rádi posedí při obědě s přáteli a mají v oblibě procházky či jízdu na kole. V neposlední řadě nepohrdnou skleničkou kvalitního vína. <ref> Mediterranean Pyramid. FoodPyramid.com: Caring for your health [online]. c2009 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.foodpyramid.com/food-pyramids/mediterranean-diet-pyramid/ </ref><br />
<br />
[[Soubor:mediterranean_pyramid.jpg]] <ref> Mediterranean Pyramid. FoodPyramid.com: Caring for your health [online]. c2009 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.foodpyramid.com/food-pyramids/mediterranean-diet-pyramid/ </ref><br />
<br />
== Patra pyramidy == <br />
<ref> Výživová pyramida. Vitainfo.cz [online]. [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://vitainfo.cz/eshop/detail.php?idzb=302 </ref> <ref> Potravinová pyramida. Občanské sdružení Anabell [online]. c2002 - 2012 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.anabell.cz/index.php/anabell-brno/edicni-a-edukacni-centrum/edicni-cinnost/potravinova-pyramida </ref><br />
<br />
<br />
Potraviny v pyramidě jsou uspořádány podle energetické hodnoty a množství živin v dané potravině. Pyramida je rozdělena do čtyř pater, kde energeticky nejbohatší a živinově nejchudší potraviny jsou na vrcholu pyramidy a naopak nejméně energetické a výživné tvoří základnu, která je nejširší.<br />
Množství či počet porcí daných potravin se v jednotlivých patrech liší a snižují se směrem od základny k vrcholu.<br />
<br />
== Přízemí, základna ==<br />
<br />
Nejníže položené patro neboli základnu pyramidy tvoří základní suroviny a potraviny, mezi něž patří hlavně obiloviny, brambory, těstoviny či rýže. Obiloviny představují základ výživy ve většině zemí světa a jsou pro člověka hlavním zdrojem energie. <ref> PAMPLONA ROGER, Jorge D. Vychutnej život!. Vydání 1. Praha: Advent-Orion s. r. o., 1995. Život a zdraví. ISBN 80-7172-144-1. </ref><br />
<br />
Jedna porce by měla obsahovat např.: 1 krajíc chleba (60g), 1 rohlík či housku, 1 misku ovocných vloček či müsli, 1 kopeček vařené rýže či vařených těstovin (125g)<br />
Počet porcí na den: 3 až 6<br />
<br />
== 1. patro ==<br />
<br />
První patro tvoří převážně ovoce tzn., jablka, pomeranče, banány či kiwi, které poskytují našemu tělu velké množství rostlinné vlákniny, jednoduchých a komplexních uhlohydrátů, vitamínů a minerálů. Citrusové plody jsou hlavním zdrojem vitaminu C. <ref> PAMPLONA ROGER, Jorge D. Vychutnej život!. Vydání 1. Praha: Advent-Orion s. r. o., 1995. Život a zdraví. ISBN 80-7172-144-1. </ref><br />
<br />
Jedna porce by měla obsahovat: 1 jablko, pomeranč či banán (100g), misku jahod, rybízu či borůvek, sklenici neředěné ovocné šťávy<br />
Počet porcí na den: 4 až 5<br />
<br />
== 2. patro ==<br />
<br />
Druhé patro se skládá hlavně ze zeleniny, která je zdrojem menšího množství bílkovin a velkého množství vitaminu A (karotenu).<br />
Jedna porce by měla obsahovat: velkou papriku, mrkev či dvě rajčata, misku čínského zelí či salátu, půl talíře brambor či sklenici neředěné zeleninové šťávy<br />
Počet porcí na den: 3 až 5<br />
<br />
== 3. patro ==<br />
<br />
Třetí patro je rozděleno na dvě poloviny. V první polovině se nachází mléčné výrobky a na straně druhé ryby, maso, drůbež či luštěniny. Jsou to potraviny, které obsahují významný podíl bílkovin. Dle postavení v pyramidě bychom všechny tyto potraviny měli jíst v menším množství. Největší potřeba bílkovin se projevuje především v době růstu člověka. <ref> PAMPLONA ROGER, Jorge D. Vychutnej život!. Vydání 1. Praha: Advent-Orion s. r. o., 1995. Život a zdraví. ISBN 80-7172-144-1. </ref><br />
<br />
Jedna porce mléčných výrobků by měla obsahovat: 1 sklenici mléka (250ml), 1 kelímek jogurtu (200ml), sýr (55g)<br />
Počet porcí na den: 2 až 3<br />
<br />
Jedna porce masa by měla obsahovat: 125g drůbežího, rybího či jiného masa, 2 vyvařené bílky nebo misku sojových bobů, porci sojového masa<br />
Počet porcí na den: 1 až 2<br />
<br />
== 4. patro ==<br />
<br />
Čtvrté patro tvoří vrchol pyramidy, ve kterém se nachází nejméně vhodné potraviny, což je sůl, cukr a tuky. Jedná se především o živočišné tuky, které způsobují vyšší hladinu cholesterolu a podporují arteriosklerózu (kornatění cév). Tyto tuky lze jednoduše nahradit tuky rostlinnými, mezi které patří např. olivový či sojový olej. Cukr, který je rafinovaný je sice zdrojem kalorií, ale na druhou stranu našemu tělu nedodává žádné výživné látky. Tento cukr lze opět jednoduše nahradit např. ovocem. <ref> PAMPLONA ROGER, Jorge D. Vychutnej život!. Vydání 1. Praha: Advent-Orion s. r. o., 1995. Život a zdraví. ISBN 80-7172-144-1. </ref><br />
Jedna porce by měla obsahovat: cukr (10g), tuk (10g)<br />
Počet porcí na den: 0 až 2<br />
<br />
[[Soubor:pyramida.jpg]]<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references/></div>Svabinskihttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BD%C5%BEivov%C3%A1_pyramida&diff=23480Výživová pyramida2012-05-21T22:10:35Z<p>Svabinski: </p>
<hr />
<div>'''Autor''': Daniel Šváb<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' výživa, zdraví, zdravé potraviny, cukry, tuky, bílkoviny<br />
<br />
'''Synonyma:''' potravinová pyramida<br />
<br />
'''Související pojmy:''' nutrition plate<br />
<br />
nadřazené - <br />
<br />
podřazené - <br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
== Vznik ==<br />
<br />
Potravinová pyramida byla poprvé prezentována veřejnosti roku 1974 ve Švédsku. Za jejím vznikem stojí Anna Britt Agnsäter, vedoucí zkušební kuchyně, a Fjalar Cleme, který navrhnul trojúhelníkový tvar pyramidy rozdělený na několik úrovní neboli pater. Po zdokonalení se pyramida začala šířit ve Skandinávii a poté i do dalších zemí světa. Po Západním Německu následovalo Japonsko, Srí Lanka a v roce 1992 také USA. Je to grafické znázornění potravin od těch nejzákladnějších až po ty, které nejsou pro naše tělo až tak důležité. <ref> Food guide pyramid. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 18 May 2012 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Food_guide_pyramid </ref><br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
Výživová neboli potravinová pyramida je nástroj či vodítko, které ukazuje, jak by se měl člověk správně stravovat a v jakém poměru by měly být různé potraviny na jeho stole zastoupeny. Lze tedy říct, že je to návod, který nám říká, jaké potraviny jsou pro člověka důležité a výživově bohaté a naopak, jakým potravinám by se měl vyhýbat nebo jejich konzumaci omezit. Pyramida je tedy vhodným nástrojem pro sestavení správného a pestrého jídelníčku a při dodržování diety. Je proto sestavována především odborníky a dietology, přičemž porce a množství doporučeného jídla je určeno průměrnému člověku s cílem snížit riziko výskytu tzv. civilizačních chorob jakými jsou cukrovka, obezita, rakovina, infarkt a další. <ref>Pyramida zdravé výživy – vodítko pro sestavení jídelníčku:. OdbornéHubnutí.cz [online]. 2010 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.odbornehubnuti.cz/pyramida-zdrave-vyzivy/ </ref> Dalším aspektem, se kterým je třeba počítat, je i oblast nebo země, pro kterou je pyramida vytvořena.<br />
<br />
== Pyramida podle oblasti ==<br />
<br />
Potravinové pyramidy, respektive složení potravin v pyramidě se liší podle oblastí nebo zemí. Záleží na druhu potravin, které se v dané oblasti nachází a které jsou zde dostupné. I přesto, že mnoho potravin má většina světa společných, bude pyramida sestavená pro jižní Ameriku odlišná od pyramidy pro obyvatele středomoří.<br />
V případě obyvatel středomoří byl proveden zajímavý výzkum. Během 50 let, kdy vědci sledovali stravu obyvatel středomoří, bylo zjištěno, že lidé, kteří v této oblasti žijí jsou zdravější, mají menší sklon k civilizačním nemocem a mají předpoklad dožít se vyššího věku. Tajemství jejich zdravějšího života je právě v jejich jídelníčku, který se skládá především z čerstvého ovoce a zeleniny, obilovin, různých oříšků či přírodního koření, česneku a cibule. Naopak méně si dopřávají mléčných výrobků a masa. Místo másla a různých margarínů používají zdravý olivový olej. Také kvalita jejich života je odlišná oproti lidem, kteří žijí v „uspěchaných“ státech západní Evropy. Užívají si relaxace a odpočinku, rádi posedí při obědě s přáteli a mají v oblibě procházky či jízdu na kole. V neposlední řadě nepohrdnou skleničkou kvalitního vína. <ref> Mediterranean Pyramid. FoodPyramid.com: Caring for your health [online]. c2009 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.foodpyramid.com/food-pyramids/mediterranean-diet-pyramid/ </ref><br />
<br />
[[Soubor:mediterranean_pyramid.jpg]] <ref> Mediterranean Pyramid. FoodPyramid.com: Caring for your health [online]. c2009 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.foodpyramid.com/food-pyramids/mediterranean-diet-pyramid/ </ref><br />
<br />
== Patra pyramidy == <ref> Výživová pyramida. Vitainfo.cz [online]. [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://vitainfo.cz/eshop/detail.php?idzb=302 </ref><br />
<br />
<ref> Potravinová pyramida. Občanské sdružení Anabell [online]. c2002 - 2012 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.anabell.cz/index.php/anabell-brno/edicni-a-edukacni-centrum/edicni-cinnost/potravinova-pyramida </ref><br />
<br />
<br />
Potraviny v pyramidě jsou uspořádány podle energetické hodnoty a množství živin v dané potravině. Pyramida je rozdělena do čtyř pater, kde energeticky nejbohatší a živinově nejchudší potraviny jsou na vrcholu pyramidy a naopak nejméně energetické a výživné tvoří základnu, která je nejširší.<br />
Množství či počet porcí daných potravin se v jednotlivých patrech liší a snižují se směrem od základny k vrcholu.<br />
<br />
== Přízemí, základna ==<br />
<br />
Nejníže položené patro neboli základnu pyramidy tvoří základní suroviny a potraviny, mezi něž patří hlavně obiloviny, brambory, těstoviny či rýže. Obiloviny představují základ výživy ve většině zemí světa a jsou pro člověka hlavním zdrojem energie. <ref> PAMPLONA ROGER, Jorge D. Vychutnej život!. Vydání 1. Praha: Advent-Orion s. r. o., 1995. Život a zdraví. ISBN 80-7172-144-1. </ref><br />
<br />
Jedna porce by měla obsahovat např.: 1 krajíc chleba (60g), 1 rohlík či housku, 1 misku ovocných vloček či müsli, 1 kopeček vařené rýže či vařených těstovin (125g)<br />
Počet porcí na den: 3 až 6<br />
<br />
== 1. patro ==<br />
<br />
První patro tvoří převážně ovoce tzn., jablka, pomeranče, banány či kiwi, které poskytují našemu tělu velké množství rostlinné vlákniny, jednoduchých a komplexních uhlohydrátů, vitamínů a minerálů. Citrusové plody jsou hlavním zdrojem vitaminu C. <ref> PAMPLONA ROGER, Jorge D. Vychutnej život!. Vydání 1. Praha: Advent-Orion s. r. o., 1995. Život a zdraví. ISBN 80-7172-144-1. </ref><br />
<br />
Jedna porce by měla obsahovat: 1 jablko, pomeranč či banán (100g), misku jahod, rybízu či borůvek, sklenici neředěné ovocné šťávy<br />
Počet porcí na den: 4 až 5<br />
<br />
== 2. patro ==<br />
<br />
Druhé patro se skládá hlavně ze zeleniny, která je zdrojem menšího množství bílkovin a velkého množství vitaminu A (karotenu).<br />
Jedna porce by měla obsahovat: velkou papriku, mrkev či dvě rajčata, misku čínského zelí či salátu, půl talíře brambor či sklenici neředěné zeleninové šťávy<br />
Počet porcí na den: 3 až 5<br />
<br />
== 3. patro ==<br />
<br />
Třetí patro je rozděleno na dvě poloviny. V první polovině se nachází mléčné výrobky a na straně druhé ryby, maso, drůbež či luštěniny. Jsou to potraviny, které obsahují významný podíl bílkovin. Dle postavení v pyramidě bychom všechny tyto potraviny měli jíst v menším množství. Největší potřeba bílkovin se projevuje především v době růstu člověka. <ref> PAMPLONA ROGER, Jorge D. Vychutnej život!. Vydání 1. Praha: Advent-Orion s. r. o., 1995. Život a zdraví. ISBN 80-7172-144-1. </ref><br />
<br />
Jedna porce mléčných výrobků by měla obsahovat: 1 sklenici mléka (250ml), 1 kelímek jogurtu (200ml), sýr (55g)<br />
Počet porcí na den: 2 až 3<br />
<br />
Jedna porce masa by měla obsahovat: 125g drůbežího, rybího či jiného masa, 2 vyvařené bílky nebo misku sojových bobů, porci sojového masa<br />
Počet porcí na den: 1 až 2<br />
<br />
== 4. patro ==<br />
<br />
Čtvrté patro tvoří vrchol pyramidy, ve kterém se nachází nejméně vhodné potraviny, což je sůl, cukr a tuky. Jedná se především o živočišné tuky, které způsobují vyšší hladinu cholesterolu a podporují arteriosklerózu (kornatění cév). Tyto tuky lze jednoduše nahradit tuky rostlinnými, mezi které patří např. olivový či sojový olej. Cukr, který je rafinovaný je sice zdrojem kalorií, ale na druhou stranu našemu tělu nedodává žádné výživné látky. Tento cukr lze opět jednoduše nahradit např. ovocem. <ref> PAMPLONA ROGER, Jorge D. Vychutnej život!. Vydání 1. Praha: Advent-Orion s. r. o., 1995. Život a zdraví. ISBN 80-7172-144-1. </ref><br />
Jedna porce by měla obsahovat: cukr (10g), tuk (10g)<br />
Počet porcí na den: 0 až 2<br />
<br />
[[Soubor:pyramida.jpg]]<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references/></div>Svabinskihttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BD%C5%BEivov%C3%A1_pyramida&diff=23479Výživová pyramida2012-05-21T22:09:35Z<p>Svabinski: </p>
<hr />
<div>'''Autor''': Daniel Šváb<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' výživa, zdraví, zdravé potraviny, cukry, tuky, bílkoviny<br />
<br />
'''Synonyma:''' potravinová pyramida<br />
<br />
'''Související pojmy:''' nutrition plate<br />
<br />
nadřazené - <br />
<br />
podřazené - <br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
== Vznik ==<br />
<br />
Potravinová pyramida byla poprvé prezentována veřejnosti roku 1974 ve Švédsku. Za jejím vznikem stojí Anna Britt Agnsäter, vedoucí zkušební kuchyně, a Fjalar Cleme, který navrhnul trojúhelníkový tvar pyramidy rozdělený na několik úrovní neboli pater. Po zdokonalení se pyramida začala šířit ve Skandinávii a poté i do dalších zemí světa. Po Západním Německu následovalo Japonsko, Srí Lanka a v roce 1992 také USA. Je to grafické znázornění potravin od těch nejzákladnějších až po ty, které nejsou pro naše tělo až tak důležité. <ref> Food guide pyramid. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 18 May 2012 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Food_guide_pyramid </ref><br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
Výživová neboli potravinová pyramida je nástroj či vodítko, které ukazuje, jak by se měl člověk správně stravovat a v jakém poměru by měly být různé potraviny na jeho stole zastoupeny. Lze tedy říct, že je to návod, který nám říká, jaké potraviny jsou pro člověka důležité a výživově bohaté a naopak, jakým potravinám by se měl vyhýbat nebo jejich konzumaci omezit. Pyramida je tedy vhodným nástrojem pro sestavení správného a pestrého jídelníčku a při dodržování diety. Je proto sestavována především odborníky a dietology, přičemž porce a množství doporučeného jídla je určeno průměrnému člověku s cílem snížit riziko výskytu tzv. civilizačních chorob jakými jsou cukrovka, obezita, rakovina, infarkt a další. <ref>Pyramida zdravé výživy – vodítko pro sestavení jídelníčku:. OdbornéHubnutí.cz [online]. 2010 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.odbornehubnuti.cz/pyramida-zdrave-vyzivy/ </ref> Dalším aspektem, se kterým je třeba počítat, je i oblast nebo země, pro kterou je pyramida vytvořena.<br />
<br />
== Pyramida podle oblasti ==<br />
<br />
Potravinové pyramidy, respektive složení potravin v pyramidě se liší podle oblastí nebo zemí. Záleží na druhu potravin, které se v dané oblasti nachází a které jsou zde dostupné. I přesto, že mnoho potravin má většina světa společných, bude pyramida sestavená pro jižní Ameriku odlišná od pyramidy pro obyvatele středomoří.<br />
V případě obyvatel středomoří byl proveden zajímavý výzkum. Během 50 let, kdy vědci sledovali stravu obyvatel středomoří, bylo zjištěno, že lidé, kteří v této oblasti žijí jsou zdravější, mají menší sklon k civilizačním nemocem a mají předpoklad dožít se vyššího věku. Tajemství jejich zdravějšího života je právě v jejich jídelníčku, který se skládá především z čerstvého ovoce a zeleniny, obilovin, různých oříšků či přírodního koření, česneku a cibule. Naopak méně si dopřávají mléčných výrobků a masa. Místo másla a různých margarínů používají zdravý olivový olej. Také kvalita jejich života je odlišná oproti lidem, kteří žijí v „uspěchaných“ státech západní Evropy. Užívají si relaxace a odpočinku, rádi posedí při obědě s přáteli a mají v oblibě procházky či jízdu na kole. V neposlední řadě nepohrdnou skleničkou kvalitního vína. <ref> Mediterranean Pyramid. FoodPyramid.com: Caring for your health [online]. c2009 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.foodpyramid.com/food-pyramids/mediterranean-diet-pyramid/ </ref><br />
<br />
[[Soubor:mediterranean_pyramid.jpg]] <ref> Mediterranean Pyramid. FoodPyramid.com: Caring for your health [online]. c2009 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.foodpyramid.com/food-pyramids/mediterranean-diet-pyramid/ </ref><br />
<br />
== Patra pyramidy == <ref>Výživová pyramida. Vitainfo.cz [online]. xxx [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://vitainfo.cz/eshop/detail.php?idzb=302 </ref><br />
<br />
<ref> Potravinová pyramida. Občanské sdružení Anabell [online]. c2002 - 2012 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.anabell.cz/index.php/anabell-brno/edicni-a-edukacni-centrum/edicni-cinnost/potravinova-pyramida <ref><br />
<br />
<br />
Potraviny v pyramidě jsou uspořádány podle energetické hodnoty a množství živin v dané potravině. Pyramida je rozdělena do čtyř pater, kde energeticky nejbohatší a živinově nejchudší potraviny jsou na vrcholu pyramidy a naopak nejméně energetické a výživné tvoří základnu, která je nejširší.<br />
Množství či počet porcí daných potravin se v jednotlivých patrech liší a snižují se směrem od základny k vrcholu.<br />
<br />
== Přízemí, základna ==<br />
<br />
Nejníže položené patro neboli základnu pyramidy tvoří základní suroviny a potraviny, mezi něž patří hlavně obiloviny, brambory, těstoviny či rýže. Obiloviny představují základ výživy ve většině zemí světa a jsou pro člověka hlavním zdrojem energie. <ref> PAMPLONA ROGER, Jorge D. Vychutnej život!. Vydání 1. Praha: Advent-Orion s. r. o., 1995. Život a zdraví. ISBN 80-7172-144-1. </ref><br />
<br />
Jedna porce by měla obsahovat např.: 1 krajíc chleba (60g), 1 rohlík či housku, 1 misku ovocných vloček či müsli, 1 kopeček vařené rýže či vařených těstovin (125g)<br />
Počet porcí na den: 3 až 6<br />
<br />
== 1. patro ==<br />
<br />
První patro tvoří převážně ovoce tzn., jablka, pomeranče, banány či kiwi, které poskytují našemu tělu velké množství rostlinné vlákniny, jednoduchých a komplexních uhlohydrátů, vitamínů a minerálů. Citrusové plody jsou hlavním zdrojem vitaminu C. <ref> PAMPLONA ROGER, Jorge D. Vychutnej život!. Vydání 1. Praha: Advent-Orion s. r. o., 1995. Život a zdraví. ISBN 80-7172-144-1. </ref><br />
<br />
Jedna porce by měla obsahovat: 1 jablko, pomeranč či banán (100g), misku jahod, rybízu či borůvek, sklenici neředěné ovocné šťávy<br />
Počet porcí na den: 4 až 5<br />
<br />
== 2. patro ==<br />
<br />
Druhé patro se skládá hlavně ze zeleniny, která je zdrojem menšího množství bílkovin a velkého množství vitaminu A (karotenu).<br />
Jedna porce by měla obsahovat: velkou papriku, mrkev či dvě rajčata, misku čínského zelí či salátu, půl talíře brambor či sklenici neředěné zeleninové šťávy<br />
Počet porcí na den: 3 až 5<br />
<br />
== 3. patro ==<br />
<br />
Třetí patro je rozděleno na dvě poloviny. V první polovině se nachází mléčné výrobky a na straně druhé ryby, maso, drůbež či luštěniny. Jsou to potraviny, které obsahují významný podíl bílkovin. Dle postavení v pyramidě bychom všechny tyto potraviny měli jíst v menším množství. Největší potřeba bílkovin se projevuje především v době růstu člověka. <ref> PAMPLONA ROGER, Jorge D. Vychutnej život!. Vydání 1. Praha: Advent-Orion s. r. o., 1995. Život a zdraví. ISBN 80-7172-144-1. </ref><br />
<br />
Jedna porce mléčných výrobků by měla obsahovat: 1 sklenici mléka (250ml), 1 kelímek jogurtu (200ml), sýr (55g)<br />
Počet porcí na den: 2 až 3<br />
<br />
Jedna porce masa by měla obsahovat: 125g drůbežího, rybího či jiného masa, 2 vyvařené bílky nebo misku sojových bobů, porci sojového masa<br />
Počet porcí na den: 1 až 2<br />
<br />
== 4. patro ==<br />
<br />
Čtvrté patro tvoří vrchol pyramidy, ve kterém se nachází nejméně vhodné potraviny, což je sůl, cukr a tuky. Jedná se především o živočišné tuky, které způsobují vyšší hladinu cholesterolu a podporují arteriosklerózu (kornatění cév). Tyto tuky lze jednoduše nahradit tuky rostlinnými, mezi které patří např. olivový či sojový olej. Cukr, který je rafinovaný je sice zdrojem kalorií, ale na druhou stranu našemu tělu nedodává žádné výživné látky. Tento cukr lze opět jednoduše nahradit např. ovocem. <ref> PAMPLONA ROGER, Jorge D. Vychutnej život!. Vydání 1. Praha: Advent-Orion s. r. o., 1995. Život a zdraví. ISBN 80-7172-144-1. </ref><br />
Jedna porce by měla obsahovat: cukr (10g), tuk (10g)<br />
Počet porcí na den: 0 až 2<br />
<br />
[[Soubor:pyramida.jpg]]<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references/></div>Svabinskihttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BD%C5%BEivov%C3%A1_pyramida&diff=23478Výživová pyramida2012-05-21T22:06:32Z<p>Svabinski: </p>
<hr />
<div>'''Autor''': Daniel Šváb<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' výživa, zdraví, zdravé potraviny, cukry, tuky, bílkoviny<br />
<br />
'''Synonyma:''' potravinová pyramida<br />
<br />
'''Související pojmy:''' nutrition plate<br />
<br />
nadřazené - <br />
<br />
podřazené - <br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
== Vznik ==<br />
<br />
Potravinová pyramida byla poprvé prezentována veřejnosti roku 1974 ve Švédsku. Za jejím vznikem stojí Anna Britt Agnsäter, vedoucí zkušební kuchyně, a Fjalar Cleme, který navrhnul trojúhelníkový tvar pyramidy rozdělený na několik úrovní neboli pater. Po zdokonalení se pyramida začala šířit ve Skandinávii a poté i do dalších zemí světa. Po Západním Německu následovalo Japonsko, Srí Lanka a v roce 1992 také USA. Je to grafické znázornění potravin od těch nejzákladnějších až po ty, které nejsou pro naše tělo až tak důležité. <ref> Food guide pyramid. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 18 May 2012 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Food_guide_pyramid </ref><br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
Výživová neboli potravinová pyramida je nástroj či vodítko, které ukazuje, jak by se měl člověk správně stravovat a v jakém poměru by měly být různé potraviny na jeho stole zastoupeny. Lze tedy říct, že je to návod, který nám říká, jaké potraviny jsou pro člověka důležité a výživově bohaté a naopak, jakým potravinám by se měl vyhýbat nebo jejich konzumaci omezit. Pyramida je tedy vhodným nástrojem pro sestavení správného a pestrého jídelníčku a při dodržování diety. Je proto sestavována především odborníky a dietology, přičemž porce a množství doporučeného jídla je určeno průměrnému člověku s cílem snížit riziko výskytu tzv. civilizačních chorob jakými jsou cukrovka, obezita, rakovina, infarkt a další. </ref>Pyramida zdravé výživy – vodítko pro sestavení jídelníčku:. OdbornéHubnutí.cz [online]. 2010 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.odbornehubnuti.cz/pyramida-zdrave-vyzivy/ </ref> Dalším aspektem, se kterým je třeba počítat, je i oblast nebo země, pro kterou je pyramida vytvořena.<br />
<br />
== Pyramida podle oblasti ==<br />
<br />
Potravinové pyramidy, respektive složení potravin v pyramidě se liší podle oblastí nebo zemí. Záleží na druhu potravin, které se v dané oblasti nachází a které jsou zde dostupné. I přesto, že mnoho potravin má většina světa společných, bude pyramida sestavená pro jižní Ameriku odlišná od pyramidy pro obyvatele středomoří.<br />
V případě obyvatel středomoří byl proveden zajímavý výzkum. Během 50 let, kdy vědci sledovali stravu obyvatel středomoří, bylo zjištěno, že lidé, kteří v této oblasti žijí jsou zdravější, mají menší sklon k civilizačním nemocem a mají předpoklad dožít se vyššího věku. Tajemství jejich zdravějšího života je právě v jejich jídelníčku, který se skládá především z čerstvého ovoce a zeleniny, obilovin, různých oříšků či přírodního koření, česneku a cibule. Naopak méně si dopřávají mléčných výrobků a masa. Místo másla a různých margarínů používají zdravý olivový olej. Také kvalita jejich života je odlišná oproti lidem, kteří žijí v „uspěchaných“ státech západní Evropy. Užívají si relaxace a odpočinku, rádi posedí při obědě s přáteli a mají v oblibě procházky či jízdu na kole. V neposlední řadě nepohrdnou skleničkou kvalitního vína. <ref> Mediterranean Pyramid. FoodPyramid.com: Caring for your health [online]. c2009 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.foodpyramid.com/food-pyramids/mediterranean-diet-pyramid/ </ref><br />
<br />
[[Soubor:mediterranean_pyramid.jpg]]<br />
<br />
== Patra pyramidy == <ref>Výživová pyramida. Vitainfo.cz [online]. xxx [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://vitainfo.cz/eshop/detail.php?idzb=302 </ref><br />
<br />
<ref> Potravinová pyramida. Občanské sdružení Anabell [online]. c2002 - 2012 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.anabell.cz/index.php/anabell-brno/edicni-a-edukacni-centrum/edicni-cinnost/potravinova-pyramida <ref><br />
<br />
<br />
Potraviny v pyramidě jsou uspořádány podle energetické hodnoty a množství živin v dané potravině. Pyramida je rozdělena do čtyř pater, kde energeticky nejbohatší a živinově nejchudší potraviny jsou na vrcholu pyramidy a naopak nejméně energetické a výživné tvoří základnu, která je nejširší.<br />
Množství či počet porcí daných potravin se v jednotlivých patrech liší a snižují se směrem od základny k vrcholu.<br />
<br />
== Přízemí, základna ==<br />
<br />
Nejníže položené patro neboli základnu pyramidy tvoří základní suroviny a potraviny, mezi něž patří hlavně obiloviny, brambory, těstoviny či rýže. Obiloviny představují základ výživy ve většině zemí světa a jsou pro člověka hlavním zdrojem energie. <ref> PAMPLONA ROGER, Jorge D. Vychutnej život!. Vydání 1. Praha: Advent-Orion s. r. o., 1995. Život a zdraví. ISBN 80-7172-144-1. </ref><br />
<br />
Jedna porce by měla obsahovat např.: 1 krajíc chleba (60g), 1 rohlík či housku, 1 misku ovocných vloček či müsli, 1 kopeček vařené rýže či vařených těstovin (125g)<br />
Počet porcí na den: 3 až 6<br />
<br />
== 1. patro ==<br />
<br />
První patro tvoří převážně ovoce tzn., jablka, pomeranče, banány či kiwi, které poskytují našemu tělu velké množství rostlinné vlákniny, jednoduchých a komplexních uhlohydrátů, vitamínů a minerálů. Citrusové plody jsou hlavním zdrojem vitaminu C. <ref> PAMPLONA ROGER, Jorge D. Vychutnej život!. Vydání 1. Praha: Advent-Orion s. r. o., 1995. Život a zdraví. ISBN 80-7172-144-1. </ref><br />
<br />
Jedna porce by měla obsahovat: 1 jablko, pomeranč či banán (100g), misku jahod, rybízu či borůvek, sklenici neředěné ovocné šťávy<br />
Počet porcí na den: 4 až 5<br />
<br />
== 2. patro ==<br />
<br />
Druhé patro se skládá hlavně ze zeleniny, která je zdrojem menšího množství bílkovin a velkého množství vitaminu A (karotenu).<br />
Jedna porce by měla obsahovat: velkou papriku, mrkev či dvě rajčata, misku čínského zelí či salátu, půl talíře brambor či sklenici neředěné zeleninové šťávy<br />
Počet porcí na den: 3 až 5<br />
<br />
== 3. patro ==<br />
<br />
Třetí patro je rozděleno na dvě poloviny. V první polovině se nachází mléčné výrobky a na straně druhé ryby, maso, drůbež či luštěniny. Jsou to potraviny, které obsahují významný podíl bílkovin. Dle postavení v pyramidě bychom všechny tyto potraviny měli jíst v menším množství. Největší potřeba bílkovin se projevuje především v době růstu člověka. <ref> PAMPLONA ROGER, Jorge D. Vychutnej život!. Vydání 1. Praha: Advent-Orion s. r. o., 1995. Život a zdraví. ISBN 80-7172-144-1. </ref><br />
<br />
Jedna porce mléčných výrobků by měla obsahovat: 1 sklenici mléka (250ml), 1 kelímek jogurtu (200ml), sýr (55g)<br />
Počet porcí na den: 2 až 3<br />
<br />
Jedna porce masa by měla obsahovat: 125g drůbežího, rybího či jiného masa, 2 vyvařené bílky nebo misku sojových bobů, porci sojového masa<br />
Počet porcí na den: 1 až 2<br />
<br />
== 4. patro ==<br />
<br />
Čtvrté patro tvoří vrchol pyramidy, ve kterém se nachází nejméně vhodné potraviny, což je sůl, cukr a tuky. Jedná se především o živočišné tuky, které způsobují vyšší hladinu cholesterolu a podporují arteriosklerózu (kornatění cév). Tyto tuky lze jednoduše nahradit tuky rostlinnými, mezi které patří např. olivový či sojový olej. Cukr, který je rafinovaný je sice zdrojem kalorií, ale na druhou stranu našemu tělu nedodává žádné výživné látky. Tento cukr lze opět jednoduše nahradit např. ovocem. <ref> PAMPLONA ROGER, Jorge D. Vychutnej život!. Vydání 1. Praha: Advent-Orion s. r. o., 1995. Život a zdraví. ISBN 80-7172-144-1. </ref><br />
Jedna porce by měla obsahovat: cukr (10g), tuk (10g)<br />
Počet porcí na den: 0 až 2<br />
<br />
[[Soubor:pyramida.jpg]]<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references/></div>Svabinskihttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF&diff=21840KISK:Blok expertů2012-05-13T09:08:35Z<p>Svabinski: </p>
<hr />
<div><div style="float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF"><br />
<br />
V rámci předmětu Blok expertů (VIKBB27) je podmínkou ukončení daný '''počet přítomností na přednáškách''' a '''tvorba hesla''' (příp. dvou hesel u kombinovaného typu studia), které obsahově vychází z přednášek uskutečněných v rámci tohoto předmětu (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]). Hesla budou součástí odborného slovníku, který bude pod KISKem vytvářen.<br />
<br />
==Požadavky na hesla==<br />
* minimální rozsah 3000 znaků textu hesla (bez hlavičky a literatury)<br />
* heslo ve slovníku představuje definování významu hesla<br />
* obsah podložen odbornou literaturou, která bude v textu uvedena<br />
* klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]])<br />
* heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu<br />
* u hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené) (pokud existují)<br />
* heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou<br />
<br />
Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek.<br />
<br />
Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním. <br />
<br />
Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).<br />
<br />
==Postup při tvorbě hesla==<br />
# na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,<br />
# pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,<br />
# pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete nám toto heslo na e-mail (v jarním semestru Ladislava Suchá: mailto:sucha@phil.muni.cz, v podzimním semestru Pavla Kovářová: mailto:136790@mail.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,<br />
# kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),<br />
# heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).<br />
<br />
V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.<br />
<br />
HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 22. KVĚTNA. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 15. ČERVNA 2012.<br />
<br />
== Blok expertů - Vzor ==<br />
* [[grooming]] - Pavla Kovářová<br />
</div><br />
{{RIGHTTOC}}<br />
<br />
<br />
---<br />
<br />
==Blok expertů - JARO 2012==<br />
<br />
=== Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===<br />
<br />
*[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková<br />
*[[skenování pro digitalizaci]] - techniky Michala Mádlová<br />
*[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz<br />
*[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová<br />
*[[MARC21]] - Michal Klajban<br />
*[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek<br />
*[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová<br />
*[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková<br />
*[[ALTO]] - Jan Karlík<br />
*[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová<br />
*[[využití crowdsourcingu pro popis dat]] - Iveta Jansová<br />
*[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová<br />
*[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová<br />
<br />
===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===<br />
* [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek<br />
* [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová<br />
* [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek<br />
* [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková<br />
* [[Psychoterapie]] - Eva Popelková<br />
* [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová<br />
* [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová<br />
* [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová<br />
* [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová<br />
* [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová<br />
* [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová<br />
* [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová<br />
<br />
===Tomáš Feřtek===<br />
* [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová<br />
* [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková<br />
* [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová<br />
* [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Václav Kůs<br />
* [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana<br />
* [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková<br />
<br />
===Martin Bastl===<br />
* [[netwar]] - Julie Haladová<br />
* [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková<br />
* [[kracking]] - Petra Němcová<br />
* [[phreaking]] - Edita Hečová<br />
* [[phishing]] - Martin Chalupa<br />
* [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák<br />
* [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová<br />
* [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová<br />
* [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká<br />
* [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová<br />
* [[FloodNet]] - Roman Novotný<br />
* [[kauza Napster]] - Filip Kocián<br />
* [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová<br />
* [[Cyberjihad]] - Martina Sochorová<br />
* [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová<br />
* [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová<br />
* [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová<br />
<br />
===Petr Přidal===<br />
* [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek<br />
* [[projekt Georeferencer]] - Petr Maňásek<br />
<br />
===Jan Řezáč===<br />
* [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová<br />
* [[interakční design]] - Veronika Janoušková<br />
* [[obsahová strategie]] (content strategy) - Pavel Kouřil<br />
* [[vizuální komunikace]] - Jana Otevřelová<br />
* [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Sylva Šimůnková<br />
* [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp<br />
<br />
===Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti===<br />
* [[FinLiCo]] - Martina Musilová<br />
* [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská<br />
* [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová<br />
* [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová<br />
* [[Ochrana spotřebitele]] - Daniela Králová<br />
<br />
===Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru===<br />
* [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková<br />
* [[Kulturní software]] - Michaela Trňáková<br />
* [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková<br />
* [[Software Studies]] - Martina Volavková<br />
<br />
===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===<br />
* [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala<br />
* [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala<br />
* [[vývoj Kinectu]] - Lukáš Kisler<br />
<br />
=== Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===<br />
<br />
*[[mHealth]] - Jan Hrabal<br />
*[[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová<br />
*[[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br />
*[[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br />
*[[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová<br />
*[[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová<br />
*[[eRecept]] - Myroslava Kutsyn<br />
*[[IZIP - Elektronická zdravotnická knížka]] - Šárka Žampachová<br />
*[[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb<br />
<br />
=== Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===<br />
*[[TED]] - Michal Klajban<br />
<br />
==Blok expertů - podzim 2011==<br />
<br />
===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===<br />
* [[Politická satira]] - Dagmar Šiková<br />
* [[City identity]] - Drahomír Hájek<br />
* [[Mystifikace]] - Jakub Forman<br />
* [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt<br />
<br />
===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===<br />
* [[user experience]] - Jakub Procházka<br />
* [[user-centered design]] - Iveta Jansová<br />
* [[UX designer]] - Simona Střalková<br />
* [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová<br />
* [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová<br />
* [[design služeb]] - Marie Štouračová<br />
* [[použitelnost]] - Jitka Šiborová<br />
* [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková<br />
* [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová<br />
* uživatelský výzkum a knihovny<br />
* testování webu a knihovny<br />
<br />
===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===<br />
* [[ne-konference]] - Dagmar Šiková<br />
* Barcampy (idea, rozšíření) <br />
* [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková<br />
* [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková<br />
<br />
===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===<br />
* [[Corporate Design]] - Daniel Šváb<br />
* [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová<br />
* [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová<br />
* [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp<br />
* [[Brand]] <br />
* [[Font]] - Andrea Szászová<br />
* [[Typografie]] -Lucie Górecká<br />
* [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková<br />
* [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková<br />
* [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková<br />
* Knihovny a korporátní identita: příklady dobré praxe (ČR)<br />
* Knihovny a korporátní identita: příklady dobré praxe (svět)<br />
<br />
===Michal Juhás: Bookfan===<br />
* [[StartUp]] - Petr Maňásek<br />
* [[Facebook]]<br />
* [[Business plan]] - Michaela Kočová<br />
* [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková<br />
* [[Angel investor]] - Ester Březinová<br />
* [[exit strategy]] - Monika Krejčová<br />
* [[self-publishing]] - Jiří Krišpin<br />
* [[Online komunita]] - Eva Durnová<br />
*webové aplikace na podporu čtenářství - ČR<br />
*webové aplikace na podporu čtenářství - svět<br />
*mobilní aplikace na podporu čtenářství - ČR<br />
*mobilní aplikace na podporu čtenářství - svět<br />
<br />
===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===<br />
* [[korpus]] - Petr Fiala<br />
* [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala<br />
* [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský<br />
* [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn<br />
* [[syntax]] - Alena Brožová<br />
* [[slovotvorba]] - Martina Sochorová<br />
* [[sémantika]] - Dominika Frömelová<br />
* stromové korpusy - Andrea Mizerová<br />
* [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká<br />
* Corpus Architect<br />
* [[VerbaLex]] - Karolína Žáková<br />
<br />
===Josef Průša: Open source hardware===<br />
* [[open source hardware]] - Daniela Králová<br />
* [[GNU GPL]] - Milan Spisar<br />
* [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová<br />
* [[OpenCores]] - Martin Mašek<br />
* [[RepRap]] - Kristina Luskačová<br />
* obchodní modely pro open source hardware<br />
* [[Arduino]] - Julie Haladová<br />
* [[3D tisk]] - Kristina Luskačová<br />
* [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová<br />
* [[3D skener]] - Katarína Hečková<br />
* [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková<br />
*Open Source Hardware a knihovny<br />
<br />
===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===<br />
<br />
*[[BTS]] - Martina Snozová<br />
*[[geolokace]] - Eliška Hrabalová<br />
*[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová<br />
*[[IP adresa]] - Martina Snozová<br />
*[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč<br />
*Geolokační sítě - přehled - Barbora Ondrušová<br />
*Foursquare vs. Govalla - srovnání - Barbora Ondrušová<br />
*[[Augmented Reality]] - Marek Moťka<br />
*[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos<br />
*[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová<br />
*Využití geolokačních služeb v knihovnách - ČR<br />
*Využití geolokačních služeb v knihovnách - svět<br />
*[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová<br />
*[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová<br />
*[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan<br />
*[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová<br />
*Tři stupně vlivu (Three Degrees of Influence)<br />
*[[Hackathon]] - Josef Ludvíček<br />
<br />
===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===<br />
*[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička<br />
*[[Spokojenost]] - Anna Kultová<br />
*[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová<br />
*[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek<br />
*[[Work-life balance]] - Kamila Burdová<br />
*[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička<br />
*Štestí vs. příjem/HDP/bohatství (statistiky)<br />
*Vybrané statistiky pocitu štěstí - korelace s dalšímim indikátory<br />
*[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová<br />
*[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová<br />
<br />
===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===<br />
*[[učící knihovník]] - Marie Indráková<br />
*aktivity knihoven pro děti - ČR<br />
*aktivity knihoven pro děti - zahraničí<br />
*[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková<br />
*akce na podporu čtenářství - zahraničí<br />
*komunitní funkce knihovny<br />
*[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza<br />
*zdroje financování pro knihovny<br />
*[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová<br />
*měření spokojenosti uživatelů v knihovnách - ČR<br />
*měření spokojenosti uživatelů v knihovnách - zahraničí<br />
*sponzoring v knihovnách<br />
*[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková<br />
*trendy v knihovnických povoláních<br />
<br />
===Tomáš Böhm: Koncepce rozvoje Národní knihovny ČR===<br />
===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===<br />
*[[Arteterapie]] - Jakub Nytl<br />
*[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová<br />
*Autorské čtení -<br />
*[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián<br />
*[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková<br />
*dramaterapie - projekty v ČR -<br />
<br />
* [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek<br />
<br />
==Blok expertů - jaro 2011==<br />
===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===<br />
* [[archiv]] - Myroslava Kutsyn<br />
* [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová<br />
* [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha<br />
* [[gesto]]- Marta Konířová<br />
* [[Google]]<br />
* [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[Google Goggles]] - Viliam Vateha<br />
* [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková<br />
* [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková<br />
* [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek<br />
* [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek<br />
* [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban<br />
* [[Google Sets]] <br />
* [[Google Squared]] - Alena Brožová<br />
* [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)<br />
* [[IBM SPSS]] - Lumír Czech<br />
* [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč<br />
* [[Machine Transcription]]<br />
* [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín<br />
* [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková<br />
* [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE<br />
* [[tablet PC]] - Jan Růžička<br />
* [[Voice Actions]] - Jiří Zeman<br />
* [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka<br />
* [[Wikipedia]] - Michal Klajban<br />
* [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová<br />
<br />
===Marketing knihoven na sociálních sítích===<br />
* [[365 projekt]] - Irena Hodžová<br />
* [[Book meme]]<br />
* [[Book trailer]] - Jiří Krišpin<br />
* [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková<br />
* [[copyrighting]] <br />
* [[fotobanka]] - Lenka Čípková<br />
* [[geolokace]] <br />
* [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková<br />
* [[hashtag]] - Iveta Jansová<br />
* [[image]]<br />
* [[Influencer Marketing]] - Romana Králová <br />
* [[infografika]] - Irena Hodžová<br />
* [[inovace]] - Miroslav Kršek<br />
* [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová<br />
* [[networking]]-<br />
* [[newsletter]]- Markéta Novotná<br />
* [[paradigma]] - Vrzalová Tereza<br />
* [[QR kód]] - Jitka Šiborová<br />
* [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová<br />
* [[Socialnomics]]<br />
* [[statistika]] - Marie Vlčková<br />
* [[storytelling]] - Marie Packová<br />
* [[vize]] -<br />
<br />
===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===<br />
* [[abandonware]] - Sylvie Dyčková<br />
* [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová<br />
* [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková<br />
* [[brand]] - Eliška Hrabalová<br />
* [[cechovní značka]] - Monika Krejčová<br />
* [[Common Law]] - Gabriela Obstová<br />
* [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová<br />
* [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková<br />
* [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková<br />
* [[konektor]]- <br />
* [[konfiskace]]<br />
* [[kultura]] - Magdalena Jirásková<br />
* [[licence]]- Marie Packová<br />
* [[minnesengr]]- Michaela Blažejová<br />
* [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová<br />
* [[Napster]] - Igor Hlaváč<br />
* [[oligopol]] - Lenka Matušková<br />
* [[patent]] - Markéta Novotná<br />
* [[právní terorismus]]<br />
* [[producent]]<br />
* [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková<br />
* [[regulace]]<br />
* [[Road Show]] - Tomáš Ocásek<br />
* [[States' Rights]] - Anna Kultová<br />
* [[User Experience]] - Miroslava Brázdová<br />
* [[vydavatel]] - Lenka Fatková<br />
* [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová<br />
* [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar<br />
<br />
===Open Access===<br />
* [[ArXiv]] - Marie Zagorová<br />
* [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová<br />
* [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková<br />
* [[Big Deal]]<br />
* [[DOAJ]] (Directory of Open Access Journals)<br />
* [[Dspace]] - Petra Besperátová<br />
* [[eprint]]<br />
* [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová<br />
* [[Národní programy VaV]]<br />
* [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová<br />
* [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[Open Access]] - Magda Šallaiová<br />
* [[Open Access Week]] - Petra Besperátová<br />
* [[plagiát]] - Katarína Hečková<br />
* [[postprint]]<br />
* [[preprint]]- Dalibor Bláha<br />
* [[Publish or Perish]]<br />
* [[recenze]] - Jaroslav Bednář<br />
* [[repozitář]] - Martina Snozová<br />
* [[SHERPA/RoMEO]]<br />
* [[Toll Access]]<br />
* [[vědec]]<br />
* [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová<br />
* [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová<br />
<br />
===Pirátství dnes i kdysi===<br />
* [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků<br />
* [[Company of Stationers]]<br />
* [[imprimatur]]<br />
* [[infrastruktura]] <br />
* [[jurisdikce]]<br />
* [[kniha]] - Martina Sochorová<br />
* [[knihtisk]] - Karolína Žáková<br />
* [[kopie]] - Edita Hečová<br />
* [[litera]]<br />
* [[litografie]] - Marta Janošová<br />
* [[MP3]] - Emil Budín<br />
* [[pirátství]] - Magdalena Kahounová<br />
* [[počítačový program]]- Michaela Blažejová<br />
* [[průmysl]] - Daniel Šváb<br />
* [[reprint]]<br />
* [[revoluce]] - Monika Machovská <br />
* [[software]]- Veronika Svobodová<br />
* [[stereotypie]]<br />
* [[svoboda tisku]]<br />
* [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková<br />
* [[tiskárna]] (řemeslná dílna)<br />
* [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová<br />
* [[vynález]] - Marcela Střelcová<br />
* [[zákon]] - Dominika Fromelová<br />
* [[znalost]] - Magdaléna Filipová<br />
<br />
===Národní digitální knihovna===<br />
* [[bibliografický formát]]<br />
* [[born digital]] - Lucia Kelemenová<br />
* [[CESNET2]] - Jakub Hradil<br />
* [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová<br />
* [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček<br />
* [[emulace]] - Kateřina Kašíková<br />
* [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová<br />
* [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[konzistence]]<br />
* [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová<br />
* [[MARC21]] - <br />
* [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[metodika]]<br />
* [[METS]] - Martina Snížková<br />
* [[migrace dat]]<br />
* [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[monitoring]]<br />
* [[NAS Cluster]]<br />
* [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek<br />
* [[OAIS]] (model)<br />
* [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek<br />
* [[PDF]] - Petr Fiala<br />
* [[personalizace]] - Anna Kultová<br />
* [[poloprovoz]]<br />
* [[PRONOM/DROID]]<br />
* [[robotický skener]] - Eva Durnová<br />
* [[rozhraní]] (IT)-<br />
* [[rukopis]] - Simona Střalková<br />
* [[standard]] <br />
* [[stream]] (IT) <br />
* [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek<br />
* [[TIFF]] - Petr Fiala<br />
* [[veřejná správa]] - Marek Moťka<br />
* [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová<br />
* [[workflow]] - Dagmar Šiková<br />
<br />
===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===<br />
* [[alocitace]]<br />
* [[autocitace]]<br />
* [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová<br />
* [[citační analýza]] - Antonín Pokorný<br />
* [[Citation Indexing]]<br />
* [[editor]] - Kamila Rýdlová<br />
* [[fenomén zapomínání]]<br />
* [[hodnocení výzkumu]]<br />
* [[Invisible College]]<br />
* [[ISO 690]] - Pavel Navrátil<br />
* [[kocitační analýza]]<br />
* [[plagiátorství]] - Simona Chudobová<br />
* [[publikace]]<br />
* [[RIV]] (Rejstřík informací o výsledcích)- Vladimíra Perlová<br />
* [[Science Citation Index]]<br />
* [[scientometrie]] - Veronika Rychtová<br />
<br />
===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===<br />
* [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková<br />
* [[Blackboard]]<br />
* [[Center for Learning and Teaching]]<br />
* [[citační etika]]- Julie Haladová ('''HOTOVO K TERMÍNU 20. 5. 2011''')<br />
* [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská<br />
* [[Embeded Information Education]]<br />
* [[Faculty Liasion]]<br />
* [[generace X]] - Antonín Pokorný<br />
* [[generace Y]]<br />
* [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová<br />
* [[hardware]] - Veronika Krausová<br />
* [[hodnocení efektivity]]<br />
* [[Information Commons]]<br />
* [[integrované informační vzdělávání]]<br />
* [[IVIG AKVŠ]]<br />
* [[Learning Commons]]<br />
* [[Learning Lab]]<br />
* [[Library Liasion]]<br />
* [[Outreach Librarian]]<br />
* [[počítačová gramotnost]] - Simona Stolařová<br />
* [[portál]]<br />
* [[portál]]<br />
* [[referenční služby]] - Filip Kocián<br />
* [[rešeršní služby]]- Eva Popelková<br />
* [[rozcestník]]<br />
* [[Subject Librarian]]<br />
* [[Teacher Librarian]]<br />
* [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)<br />
* [[Writing Center]]<br />
<br />
===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===<br />
* [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová<br />
* [[cracker]] - Michal Kunrt<br />
* [[CSIRT]]<br />
* [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica<br />
* [[Cyberlife]]<br />
* [[data]]<br />
* [[DDoS]]<br />
* [[Defacement]]<br />
* [[Echelon]]<br />
* [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová<br />
* [[Enron]]<br />
* [[FAPSI]] (Federal Agency of Government Communications and Information)<br />
* [[gambler]] - Michaela Bočánová<br />
* [[globalizace]] - Lukáš Prorok<br />
* [[Google Street View]] - Lenka Pokorná<br />
* [[H4H]] (Hackers for Hire)<br />
* [[hacker]] - Jonáš Kopp <br />
* [[hacktivismus]] - Jakub Alt<br />
* [[identita]]<br />
* [[informační smog]] - Milan Říha<br />
* [[infoware]]<br />
* [[IT governance]]<br />
* [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský<br />
* [[komunikace]]- Pavla Bárnetová<br />
* [[kredibilita]]<br />
* [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová<br />
* [[kyberpunk]] - Hana Holoubková<br />
* [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka<br />
* [[kybertronika]]<br />
* [[matrix]] <br />
* [[netholismus]] - Kamila Burdová<br />
* [[netománie]] - Jitka Šteflová<br />
* [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková<br />
* [[Open Source]] - Lenka Pokorná<br />
* [[outsourcing]]- Marie Indráková<br />
* [[rootkit]]<br />
* [[Smart Grids]]<br />
* [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong<br />
* [[soukromí]]<br />
* [[Stuxnet]] - Josef Kos<br />
* [[technologie]]<br />
* [[virtuální exhibicionismus]]<br />
* [[XSS]] (Cross-site Scripting) <br />
* [[závislost]] - Hana Nováková<br />
* [[Zero-day útoky]]<br />
<br />
==Blok expertů - podzim 2010==<br />
===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===<br />
* [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová<br />
* [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová<br />
* [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová<br />
* [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová<br />
* [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá<br />
* [[ISO 11620]] - Simona Střalková<br />
* [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková<br />
* [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová<br />
* [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká<br />
* [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová <br />
* [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá<br />
* [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová<br />
* [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková<br />
<br />
===Makrosvět mikrokampaní===<br />
* [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková<br />
* [[banner]] - Simona Chudobová<br />
* [[direct marketing]] - Miroslava Sudová<br />
* [[e-business]] - Anna Kultová<br />
* [[e-komerce]] - Anna Kultová<br />
* [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová<br />
* [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková<br />
* [[Foursquare]] - Marcela Střelcová<br />
* [[Google AdWords]] - Petr Fiala<br />
* [[Google Analytics]] - Petr Fiala<br />
* [[GSM]] - Milan Spisar<br />
* [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková<br />
* [[kreativita]] - Lenka Fatková<br />
* [[mailing list]]- Věra Motyčková<br />
* [[mobilní marketing]] - Romana Králová<br />
* [[nová média]] - Miroslav Kršek<br />
* [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká<br />
* [[propagace]] - Karolína Žáková<br />
* [[reklama]] - Anna Mikulášková<br />
* [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková<br />
* [[strategický marketing]] - Alena Brožová<br />
* [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková<br />
* [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová<br />
* [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek<br />
* [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin<br />
* [[ZOOT]] - Petr Manasek<br />
<br />
===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===<br />
* [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková<br />
* [[didaktika]] - Radka Vybíralová<br />
* [[dotazník]] - Eliška Hrabalová<br />
* [[etika]]- Kamila Brablíková<br />
* [[Generation Y]]-Eva Fukarova<br />
* [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová<br />
* [[ICT]]- Vendula Škrabalová<br />
* [[konvergence]] - Martina Snížková<br />
* [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová<br />
* [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová<br />
* [[kybernetika]] - Jakub Procházka<br />
* [[mentální mapa]] - Monika Machovská<br />
* [[motivace]] - Magdalena Kahounová<br />
* [[pedagogika]] - Marie Vlčková<br />
* [[pozorování]] - Dominika Kopčanská<br />
* [[případová studie]] - Jana Chlanová<br />
* [[rozhovor]] - Kamila Burdová<br />
* [[teorie systémů]] - Veronika Lužová<br />
* [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková<br />
* [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova<br />
* [[VOIP]] - Kateřina Hořínková<br />
* [[výukové metody]] - Věra Adámková<br />
* [[výzkum]] - Renata Valentová<br />
* [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová<br />
<br />
===Ženy v IT===<br />
* [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích<br />
* [[ELIZA]] - Libor Juhaňák<br />
* [[ENIAC]] - Pavel Navrátil<br />
* [[Evropská komise]] - Barbora Blahová<br />
* [[feminismus]]-Lucie Kořistková<br />
* [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková<br />
* [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová<br />
* [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková<br />
* [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb<br />
* [[manažer]] - Renata Valentová<br />
* [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská<br />
* [[sociologie]] - Pavla Bárnetová<br />
* [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích <br />
* [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková<br />
<br />
===Poznámky k novosti nových médií===<br />
* [[epistemologie]] - Pavla Doleželová<br />
* [[futurologie]] - Tomáš Janypka<br />
* [[internet]] - Martina Snozová<br />
* [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková<br />
* [[kyberkultura]] - Michal Kunrt<br />
* [[NSFNET]] - Eva Mlynářová<br />
* [[pragmatismus]] - Katarína Hečková<br />
* [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová<br />
* [[třetí vlna]] - Tereza Honsová<br />
<br />
===Location Based Service===<br />
* [[Android]]-Tomáš Vorálek<br />
* [[Galileo]] - Filip Šelong<br />
* [[Google Latitude]] - Jiří Zeman<br />
* [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář<br />
* [[iPhone]] - Petr Chocholáč<br />
* [[Mashup]] - Petra Besperátová<br />
* [[mikroformát]] - Veronika Rychtová<br />
* [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica<br />
* [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová<br />
* [[smartphone]] - Daniel Šváb<br />
* [[spam]] - Lenka Čípková<br />
* [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman<br />
* [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner<br />
* [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok<br />
<br />
===Getting Things Done===<br />
* [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova<br />
* [[coaching]] - Renata Borková<br />
* [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova<br />
* [[frustrace]] - Marie Sýkorová<br />
* [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková<br />
* [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová<br />
* [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník<br />
* [[projekt]] - Hana Dvořáková<br />
* [[stres]] - Eva Petrášová<br />
* [[Time Management]]- Renata Borková<br />
* [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová<br />
<br />
===Jak (ne)hledat investora===<br />
* [[arbitr]] Jana Procházková<br />
* [[e-čtečka]] Lenka Skalická<br />
* [[fúze]] - Jana Procházková<br />
* [[iPad]] - Jan Růžička<br />
* [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná<br />
<br />
===Autorské právo a knihovny===<br />
* [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt<br />
* [[copyright]] - Petr Hejtmánek<br />
* [[DILIA]] - Hana Habermannová<br />
* [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková<br />
* [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný<br />
* [[torrent]] - Petra Besperátová<br />
* [[volné dílo]] - Marta Janošová<br />
<br />
===Komunitní role knihoven===<br />
* [[etnikum]] - Petr Hejtmánek<br />
* [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová<br />
* [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová<br />
* [[komunita]] - Magda Šallaiová<br />
* [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová<br />
* [[sociální komunikace]] - Marie Indráková<br />
* [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá<br />
<br />
===Informace jako politické téma===<br />
* [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek<br />
* [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný<br />
* [[demokracie]] - Martina Snozová<br />
* [[e-podpis]] - Lenka Pokorná<br />
* [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil<br />
* [[monopol]] - Vrzalová Tereza<br />
* [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek<br />
* [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová<br />
* [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková<br />
* [[warez]] - Igor Hlaváč<br />
* [[WikiLeaks]] - Jiří Beran<br />
<br />
===Národní úložiště šedé literatury===<br />
* [[digitální repozitář]] - Věra Adámková<br />
* [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová<br />
* [[šedá literatura]] - Marie Vlčková<br />
* [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová<br />
<br />
==Blok expertů - jaro 2010==<br />
===Náboženství v kyberprostoru===<br />
* [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková<br />
* [[computer cult]] - Vendula Škrabalová<br />
* [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák<br />
* [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová<br />
* [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová<br />
* [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor<br />
* [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová<br />
* [[kyberobřad]] - Monika Machovská<br />
* [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková<br />
* [[kyberprostor]] - Věra Zelinková<br />
* [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá<br />
* [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová<br />
* [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová<br />
* [[New Age]] - Lenka Veselá<br />
* [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová<br />
* [[novopohanství]] - Kamila Burdová<br />
* [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová<br />
* [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová<br />
* [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek<br />
* [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova<br />
* [[technopesimismus]] - Hana Nováková<br />
* [[UFO kult]] - Jana Plotková<br />
* [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková<br />
<br />
===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===<br />
* [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková<br />
* [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin<br />
* [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová<br />
* [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb<br />
* [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová<br />
* [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová<br />
* [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová<br />
* [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová<br />
* [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková<br />
* [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová<br />
* [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková<br />
* [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích<br />
* [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková<br />
* [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková<br />
* [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková<br />
* [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková<br />
* [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková<br />
* [[Knihovna roku]] - Anna Kultová<br />
* [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová<br />
* [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová<br />
* [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová<br />
* [[knihovník]] - Jaroslav Bednář<br />
* [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová<br />
* [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová<br />
* [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová<br />
* [[marketing]] - Kateřina Štruncová<br />
* [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová<br />
* [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková<br />
* [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová<br />
* [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová<br />
* [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová<br />
* [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková<br />
* [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová<br />
* [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková<br />
* [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová<br />
* [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková<br />
* [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová<br />
* [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková<br />
<br />
===Manažerské informační systémy===<br />
* [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař<br />
* [[Business Intelligence]] - Šimon Vích<br />
* [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková<br />
* [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová<br />
* [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman<br />
* [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková<br />
* [[informace]] - Kamila Jobová<br />
* [[informační management]] - Lenka Divišová<br />
* [[informační systém]] - Petr Vorel<br />
* [[intranet]] - Marie Sýkorová<br />
* [[ISO 9000]] - Milan Spisar<br />
* [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková<br />
* [[management]] - Kristýna Macháčková<br />
* [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel<br />
* [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná<br />
* [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman<br />
* [[Talent Management]] - Jan Růžička<br />
<br />
===OPAC 2.0 v českých podmínkách===<br />
* [[akvizice]] - Eva Králíčková<br />
* [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný<br />
* [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá<br />
* [[Clavius]] - Marie Vlčková<br />
* [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica<br />
* [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala<br />
* [[databáze]] - Magdalena Kahounová<br />
* [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová<br />
* [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů <br />
* [[ISBD]] - Gabriela Obstová<br />
* [[LANius]] - Alexandra Dvořáková<br />
* [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný<br />
* [[MVS]] - Simona Stolařová<br />
* [[RSS kanál]] - Lenka Damborská<br />
* [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá<br />
* [[SQL]] - Petr Fiala<br />
* [[tenký klient]] - Magda Fialová<br />
* [[wiki]] - Kateřina Kocábová<br />
* [[Z39.50]] - Petr Hloušek<br />
<br />
===Soustružníci lidských duší===<br />
* [[bibliobus]] - Marta Pavlovská<br />
* [[cenzura knihoven]] - Renata Borková<br />
* [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková<br />
* [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková<br />
* [[čtenářství]] - Veronika Karásková<br />
* [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek<br />
* [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková<br />
* [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová<br />
* [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků<br />
* [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná<br />
* [[normalizace]] - Ludmila Bábíková<br />
* [[Proces se "zelenou internacionálou"]] - Markéta Homolová<br />
* [[sociální kontrola]] - Lumír Czech<br />
* [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová<br />
* [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková<br />
* závadná literatura<br />
** [[braková literatura]] - Hana Janečková<br />
** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková<br />
** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská<br />
** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek<br />
** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová<br />
<br />
===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===<br />
* [[algoritmus]] - Petr Věžník<br />
* [[bannerová slepota]] - David Koval<br />
* [[blog]] - Ilona Děchtěrenková<br />
* [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt<br />
* [[Delicious]] - Filip Šubrt<br />
* [[e-mail]] - Emil Budín<br />
* [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín<br />
* [[Last.fm]] - Filip Šelong<br />
* [[MySpace]] - Tomáš Janypka<br />
* [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková<br />
* [[Produsage]] - David Němeček<br />
* [[Second Life]] - zpracováno mimo BE<br />
* [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha<br />
* [[sociální média]] - Chytková, Dagmar<br />
* [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová<br />
* [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[YouTube]] - Daniel Hübner<br />
<br />
===Digitální knihovna Manuscriptorium===<br />
* [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková<br />
* [[digitalizace]] - Martina Snížková<br />
* [[digitální archiv]] - Renata Valentová<br />
* [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová<br />
* [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů<br />
* [[ENRICH]] - Petra Besperátová<br />
* [[harddisk]] - Kamila Horáková<br />
* [[inkunábule]] - Alena Sedláčková<br />
* [[JPEG]] - Jiří Křupala<br />
* [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová<br />
* [[MARC]] - Tomáš Fendrich<br />
* [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů<br />
* [[metadata]] - Jiří Beran<br />
* [[papyrus]] - Katarína Hečková<br />
* [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková<br />
* [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich<br />
* [[skenování]] - Michal Kunrt<br />
<br />
===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===<br />
* [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková<br />
* [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková<br />
* [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová<br />
* [[INFOZ]] - Alena Fafková<br />
* [[nakladatel]] - Monika Beránková<br />
* [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová<br />
* [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková<br />
* [[Science Direct]] - Michal Kiesel<br />
* [[SCOPUS]] - Alena Fafková<br />
* [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková<br />
<br />
===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===<br />
* [[hypertext]] - Petr Hejtmánek<br />
* [[Long Tail]] - Jakub Alt<br />
* [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík<br />
* [[ontologie]] - Jan Kratochvíl<br />
* [[PageRank]] - Peter Kahoun<br />
* [[webová analytika]] - Tomáš Bouda<br />
* [[Yahoo]] - Lenka Pokorná<br />
* [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek<br />
<br />
===Škola 2.0 beta===<br />
* [[Action Learning]] - Lenka Janská<br />
* [[e-learning]] - Markéta Kulíková<br />
* [[e-tutor]] - Markéta Kulíková<br />
* [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková<br />
* [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská<br />
* [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová<br />
* [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)<br />
* [[netiketa]] - Lenka Šatavová<br />
<br />
===Knihovník v 21. století===<br />
* [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková<br />
* [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká<br />
* [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová<br />
* [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká<br />
<br />
===eBooks on Demand===<br />
* [[eBook]] - Magda Šallaiová<br />
* [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová<br />
* [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová<br />
<br />
[[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]</div>Svabinskihttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BD%C5%BEivov%C3%A1_pyramida&diff=21836Výživová pyramida2012-05-13T07:50:56Z<p>Svabinski: </p>
<hr />
<div>'''Autor''': Daniel Šváb<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' <br />
<br />
'''Synonyma:''' <br />
<br />
'''Související pojmy:''' <br />
<br />
<br />
<br />
== Charakteristika ==</div>Svabinskihttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BD%C5%BEivov%C3%A1_pyramida&diff=21835Výživová pyramida2012-05-13T07:50:15Z<p>Svabinski: Založena nová stránka: '''Autor''': Daniel Šváb '''Klíčová slova:''' průmysl, industry, průmyslová revoluce, průmyslové odvětví, těžký průmysl, lehký průmysl, zpracovatelsk...</p>
<hr />
<div>'''Autor''': Daniel Šváb<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' průmysl, industry, [[průmyslová revoluce]], průmyslové odvětví, těžký průmysl, lehký průmysl, zpracovatelský průmysl, průmysl v ČR, primární sektor, sekundární sektor, terciární sektor<br />
<br />
'''Synonyma:''' průmyslová výroba, průmyslová produkce <ref>KLÉGR, Aleš. ''Tezaurus jazyka českého : Slovník českých slov a frází souznačných, blízkých a příbuzných''. 1. vydání. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007. S. 149. ISBN 978-80-7106-920-1.</ref><br />
<br />
'''Související pojmy:''' hospodářství, HDP (hrubý domácí produkt), průmyslová revoluce, export, import<br />
<br />
<br />
<br />
== Charakteristika ==</div>Svabinskihttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF&diff=21824KISK:Blok expertů2012-05-13T07:32:11Z<p>Svabinski: </p>
<hr />
<div><div style="float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF"><br />
<br />
V rámci předmětu Blok expertů (VIKBB27) je podmínkou ukončení daný '''počet přítomností na přednáškách''' a '''tvorba hesla''' (příp. dvou hesel u kombinovaného typu studia), které obsahově vychází z přednášek uskutečněných v rámci tohoto předmětu (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]). Hesla budou součástí odborného slovníku, který bude pod KISKem vytvářen.<br />
<br />
==Požadavky na hesla==<br />
* minimální rozsah 3000 znaků textu hesla (bez hlavičky a literatury)<br />
* heslo ve slovníku představuje definování významu hesla<br />
* obsah podložen odbornou literaturou, která bude v textu uvedena<br />
* klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]])<br />
* heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu<br />
* u hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené) (pokud existují)<br />
* heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou<br />
<br />
Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek.<br />
<br />
Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním. <br />
<br />
Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).<br />
<br />
==Postup při tvorbě hesla==<br />
# na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,<br />
# pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,<br />
# pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete nám toto heslo na e-mail (v jarním semestru Ladislava Suchá: mailto:sucha@phil.muni.cz, v podzimním semestru Pavla Kovářová: mailto:136790@mail.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,<br />
# kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),<br />
# heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).<br />
<br />
V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.<br />
<br />
HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 22. KVĚTNA. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 15. ČERVNA 2012.<br />
<br />
== Blok expertů - Vzor ==<br />
* [[grooming]] - Pavla Kovářová<br />
</div><br />
{{RIGHTTOC}}<br />
<br />
<br />
---<br />
<br />
==Blok expertů - JARO 2012==<br />
<br />
=== Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===<br />
<br />
*[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková<br />
*[[skenování pro digitalizaci]] - techniky Michala Mádlová<br />
*[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz<br />
*[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová<br />
*[[MARC21]] - Michal Klajban<br />
*[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek<br />
*[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová<br />
*[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková<br />
*[[ALTO]] - Jan Karlík<br />
*[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová<br />
*[[využití crowdsourcingu pro popis dat]] - Iveta Jansová<br />
*[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová<br />
*[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová<br />
<br />
===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===<br />
* [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek<br />
* [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová<br />
* [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek<br />
* [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková<br />
* [[Psychoterapie]] - Eva Popelková<br />
* [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová<br />
* [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová<br />
* [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová<br />
* [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová<br />
* [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová<br />
* [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová<br />
* [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová<br />
<br />
===Tomáš Feřtek===<br />
* [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová<br />
* [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková<br />
* [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová<br />
* [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Václav Kůs<br />
* [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana<br />
* [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková<br />
<br />
===Martin Bastl===<br />
* [[netwar]] - Julie Haladová<br />
* [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková<br />
* [[kracking]] - Petra Němcová<br />
* [[phreaking]] - Edita Hečová<br />
* [[phishing]] - Martin Chalupa<br />
* [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák<br />
* [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová<br />
* [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová<br />
* [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká<br />
* [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová<br />
* [[FloodNet]] - Roman Novotný<br />
* [[kauza Napster]] - Filip Kocián<br />
* [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová<br />
* [[Cyberjihad]] - Martina Sochorová<br />
* [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová<br />
* [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová<br />
* [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová<br />
<br />
===Petr Přidal===<br />
* [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek<br />
* [[projekt Georeferencer]] - Petr Maňásek<br />
<br />
===Jan Řezáč===<br />
* [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová<br />
* [[interakční design]] - Veronika Janoušková<br />
* [[obsahová strategie]] (content strategy) - Pavel Kouřil<br />
* [[vizuální komunikace]] - Jana Otevřelová<br />
* [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Sylva Šimůnková<br />
* [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp<br />
<br />
===Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti===<br />
* [[FinLiCo]] - Martina Musilová<br />
* [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská<br />
* [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová<br />
* [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová<br />
* [[Ochrana spotřebitele]] - Daniela Králová<br />
<br />
===Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru===<br />
* [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková<br />
* [[Kulturní software]] - Michaela Trňáková<br />
* [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková<br />
* [[Software Studies]] - Martina Volavková<br />
<br />
===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===<br />
* [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala<br />
* [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala<br />
* [[vývoj Kinectu]] - Lukáš Kisler<br />
<br />
=== Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===<br />
<br />
*[[mHealth]] - Jan Hrabal<br />
*[[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová<br />
*[[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br />
*[[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br />
*[[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová<br />
*[[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová<br />
*[[eRecept]] - Myroslava Kutsyn<br />
*[[IZIP - Elektronická zdravotnická knížka]] - Šárka Žampachová<br />
*[[Gamifikace]] - Daniel Šváb<br />
*[[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb<br />
<br />
==Blok expertů - podzim 2011==<br />
<br />
===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===<br />
* [[Politická satira]] - Dagmar Šiková<br />
* [[City identity]] - Drahomír Hájek<br />
* [[Mystifikace]] - Jakub Forman<br />
* [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt<br />
<br />
===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===<br />
* [[user experience]] - Jakub Procházka<br />
* [[user-centered design]] - Iveta Jansová<br />
* [[UX designer]] - Simona Střalková<br />
* [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová<br />
* [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová<br />
* [[design služeb]] - Marie Štouračová<br />
* [[použitelnost]] - Jitka Šiborová<br />
* [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková<br />
* [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová<br />
* uživatelský výzkum a knihovny<br />
* testování webu a knihovny<br />
<br />
===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===<br />
* [[ne-konference]] - Dagmar Šiková<br />
* Barcampy (idea, rozšíření) <br />
* [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková<br />
* [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková<br />
<br />
===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===<br />
* [[Corporate Design]] - Daniel Šváb<br />
* [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová<br />
* [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová<br />
* [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp<br />
* [[Brand]] <br />
* [[Font]] - Andrea Szászová<br />
* [[Typografie]] -Lucie Górecká<br />
* [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková<br />
* [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková<br />
* [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková<br />
* Knihovny a korporátní identita: příklady dobré praxe (ČR)<br />
* Knihovny a korporátní identita: příklady dobré praxe (svět)<br />
<br />
===Michal Juhás: Bookfan===<br />
* [[StartUp]] - Petr Maňásek<br />
* [[Facebook]]<br />
* [[Business plan]] - Michaela Kočová<br />
* [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková<br />
* [[Angel investor]] - Ester Březinová<br />
* [[exit strategy]] - Monika Krejčová<br />
* [[self-publishing]] - Jiří Krišpin<br />
* [[Online komunita]] - Eva Durnová<br />
*webové aplikace na podporu čtenářství - ČR<br />
*webové aplikace na podporu čtenářství - svět<br />
*mobilní aplikace na podporu čtenářství - ČR<br />
*mobilní aplikace na podporu čtenářství - svět<br />
<br />
===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===<br />
* [[korpus]] - Petr Fiala<br />
* [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala<br />
* [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský<br />
* [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn<br />
* [[syntax]] - Alena Brožová<br />
* [[slovotvorba]] - Martina Sochorová<br />
* [[sémantika]] - Dominika Frömelová<br />
* stromové korpusy - Andrea Mizerová<br />
* [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká<br />
* Corpus Architect<br />
* [[VerbaLex]] - Karolína Žáková<br />
<br />
===Josef Průša: Open source hardware===<br />
* [[open source hardware]] - Daniela Králová<br />
* [[GNU GPL]] - Milan Spisar<br />
* [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová<br />
* [[OpenCores]] - Martin Mašek<br />
* [[RepRap]] - Kristina Luskačová<br />
* obchodní modely pro open source hardware<br />
* [[Arduino]] - Julie Haladová<br />
* [[3D tisk]] - Kristina Luskačová<br />
* [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová<br />
* [[3D skener]] - Katarína Hečková<br />
* [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková<br />
*Open Source Hardware a knihovny<br />
<br />
===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===<br />
<br />
*[[BTS]] - Martina Snozová<br />
*[[geolokace]] - Eliška Hrabalová<br />
*[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová<br />
*[[IP adresa]] - Martina Snozová<br />
*[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč<br />
*Geolokační sítě - přehled - Barbora Ondrušová<br />
*Foursquare vs. Govalla - srovnání - Barbora Ondrušová<br />
*[[Augmented Reality]] - Marek Moťka<br />
*[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos<br />
*[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová<br />
*Využití geolokačních služeb v knihovnách - ČR<br />
*Využití geolokačních služeb v knihovnách - svět<br />
*[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová<br />
*[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová<br />
*[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan<br />
*[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová<br />
*Tři stupně vlivu (Three Degrees of Influence)<br />
*[[Hackathon]] - Josef Ludvíček<br />
<br />
===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===<br />
*[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička<br />
*[[Spokojenost]] - Anna Kultová<br />
*[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová<br />
*[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek<br />
*[[Work-life balance]] - Kamila Burdová<br />
*[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička<br />
*Štestí vs. příjem/HDP/bohatství (statistiky)<br />
*Vybrané statistiky pocitu štěstí - korelace s dalšímim indikátory<br />
*[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová<br />
*[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová<br />
<br />
===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===<br />
*[[učící knihovník]] - Marie Indráková<br />
*aktivity knihoven pro děti - ČR<br />
*aktivity knihoven pro děti - zahraničí<br />
*[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková<br />
*akce na podporu čtenářství - zahraničí<br />
*komunitní funkce knihovny<br />
*[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza<br />
*zdroje financování pro knihovny<br />
*[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová<br />
*měření spokojenosti uživatelů v knihovnách - ČR<br />
*měření spokojenosti uživatelů v knihovnách - zahraničí<br />
*sponzoring v knihovnách<br />
*[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková<br />
*trendy v knihovnických povoláních<br />
<br />
===Tomáš Böhm: Koncepce rozvoje Národní knihovny ČR===<br />
===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===<br />
*[[Arteterapie]] - Jakub Nytl<br />
*[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová<br />
*Autorské čtení -<br />
*[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián<br />
*[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková<br />
*dramaterapie - projekty v ČR -<br />
<br />
* [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek<br />
<br />
==Blok expertů - jaro 2011==<br />
===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===<br />
* [[archiv]] - Myroslava Kutsyn<br />
* [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová<br />
* [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha<br />
* [[gesto]]- Marta Konířová<br />
* [[Google]]<br />
* [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[Google Goggles]] - Viliam Vateha<br />
* [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková<br />
* [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková<br />
* [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek<br />
* [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek<br />
* [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban<br />
* [[Google Sets]] <br />
* [[Google Squared]] - Alena Brožová<br />
* [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)<br />
* [[IBM SPSS]] - Lumír Czech<br />
* [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč<br />
* [[Machine Transcription]]<br />
* [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín<br />
* [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková<br />
* [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE<br />
* [[tablet PC]] - Jan Růžička<br />
* [[Voice Actions]] - Jiří Zeman<br />
* [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka<br />
* [[Wikipedia]] - Michal Klajban<br />
* [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová<br />
<br />
===Marketing knihoven na sociálních sítích===<br />
* [[365 projekt]] - Irena Hodžová<br />
* [[Book meme]]<br />
* [[Book trailer]] - Jiří Krišpin<br />
* [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková<br />
* [[copyrighting]] <br />
* [[fotobanka]] - Lenka Čípková<br />
* [[geolokace]] <br />
* [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková<br />
* [[hashtag]] - Iveta Jansová<br />
* [[image]]<br />
* [[Influencer Marketing]] - Romana Králová <br />
* [[infografika]] - Irena Hodžová<br />
* [[inovace]] - Miroslav Kršek<br />
* [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová<br />
* [[networking]]-<br />
* [[newsletter]]- Markéta Novotná<br />
* [[paradigma]] - Vrzalová Tereza<br />
* [[QR kód]] - Jitka Šiborová<br />
* [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová<br />
* [[Socialnomics]]<br />
* [[statistika]] - Marie Vlčková<br />
* [[storytelling]] - Marie Packová<br />
* [[vize]] -<br />
<br />
===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===<br />
* [[abandonware]] - Sylvie Dyčková<br />
* [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová<br />
* [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková<br />
* [[brand]] - Eliška Hrabalová<br />
* [[cechovní značka]] - Monika Krejčová<br />
* [[Common Law]] - Gabriela Obstová<br />
* [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová<br />
* [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková<br />
* [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková<br />
* [[konektor]]- <br />
* [[konfiskace]]<br />
* [[kultura]] - Magdalena Jirásková<br />
* [[licence]]- Marie Packová<br />
* [[minnesengr]]- Michaela Blažejová<br />
* [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová<br />
* [[Napster]] - Igor Hlaváč<br />
* [[oligopol]] - Lenka Matušková<br />
* [[patent]] - Markéta Novotná<br />
* [[právní terorismus]]<br />
* [[producent]]<br />
* [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková<br />
* [[regulace]]<br />
* [[Road Show]] - Tomáš Ocásek<br />
* [[States' Rights]] - Anna Kultová<br />
* [[User Experience]] - Miroslava Brázdová<br />
* [[vydavatel]] - Lenka Fatková<br />
* [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová<br />
* [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar<br />
<br />
===Open Access===<br />
* [[ArXiv]] - Marie Zagorová<br />
* [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová<br />
* [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková<br />
* [[Big Deal]]<br />
* [[DOAJ]] (Directory of Open Access Journals)<br />
* [[Dspace]] - Petra Besperátová<br />
* [[eprint]]<br />
* [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová<br />
* [[Národní programy VaV]]<br />
* [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová<br />
* [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[Open Access]] - Magda Šallaiová<br />
* [[Open Access Week]] - Petra Besperátová<br />
* [[plagiát]] - Katarína Hečková<br />
* [[postprint]]<br />
* [[preprint]]- Dalibor Bláha<br />
* [[Publish or Perish]]<br />
* [[recenze]] - Jaroslav Bednář<br />
* [[repozitář]] - Martina Snozová<br />
* [[SHERPA/RoMEO]]<br />
* [[Toll Access]]<br />
* [[vědec]]<br />
* [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová<br />
* [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová<br />
<br />
===Pirátství dnes i kdysi===<br />
* [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků<br />
* [[Company of Stationers]]<br />
* [[imprimatur]]<br />
* [[infrastruktura]] <br />
* [[jurisdikce]]<br />
* [[kniha]] - Martina Sochorová<br />
* [[knihtisk]] - Karolína Žáková<br />
* [[kopie]] - Edita Hečová<br />
* [[litera]]<br />
* [[litografie]] - Marta Janošová<br />
* [[MP3]] - Emil Budín<br />
* [[pirátství]] - Magdalena Kahounová<br />
* [[počítačový program]]- Michaela Blažejová<br />
* [[průmysl]] - Daniel Šváb<br />
* [[reprint]]<br />
* [[revoluce]] - Monika Machovská <br />
* [[software]]- Veronika Svobodová<br />
* [[stereotypie]]<br />
* [[svoboda tisku]]<br />
* [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková<br />
* [[tiskárna]] (řemeslná dílna)<br />
* [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová<br />
* [[vynález]] - Marcela Střelcová<br />
* [[zákon]] - Dominika Fromelová<br />
* [[znalost]] - Magdaléna Filipová<br />
<br />
===Národní digitální knihovna===<br />
* [[bibliografický formát]]<br />
* [[born digital]] - Lucia Kelemenová<br />
* [[CESNET2]] - Jakub Hradil<br />
* [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová<br />
* [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček<br />
* [[emulace]] - Kateřina Kašíková<br />
* [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová<br />
* [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[konzistence]]<br />
* [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová<br />
* [[MARC21]] - <br />
* [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[metodika]]<br />
* [[METS]] - Martina Snížková<br />
* [[migrace dat]]<br />
* [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[monitoring]]<br />
* [[NAS Cluster]]<br />
* [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek<br />
* [[OAIS]] (model)<br />
* [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek<br />
* [[PDF]] - Petr Fiala<br />
* [[personalizace]] - Anna Kultová<br />
* [[poloprovoz]]<br />
* [[PRONOM/DROID]]<br />
* [[robotický skener]] - Eva Durnová<br />
* [[rozhraní]] (IT)-<br />
* [[rukopis]] - Simona Střalková<br />
* [[standard]] <br />
* [[stream]] (IT) <br />
* [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek<br />
* [[TIFF]] - Petr Fiala<br />
* [[veřejná správa]] - Marek Moťka<br />
* [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová<br />
* [[workflow]] - Dagmar Šiková<br />
<br />
===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===<br />
* [[alocitace]]<br />
* [[autocitace]]<br />
* [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová<br />
* [[citační analýza]] - Antonín Pokorný<br />
* [[Citation Indexing]]<br />
* [[editor]] - Kamila Rýdlová<br />
* [[fenomén zapomínání]]<br />
* [[hodnocení výzkumu]]<br />
* [[Invisible College]]<br />
* [[ISO 690]] - Pavel Navrátil<br />
* [[kocitační analýza]]<br />
* [[plagiátorství]] - Simona Chudobová<br />
* [[publikace]]<br />
* [[RIV]] (Rejstřík informací o výsledcích)- Vladimíra Perlová<br />
* [[Science Citation Index]]<br />
* [[scientometrie]] - Veronika Rychtová<br />
<br />
===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===<br />
* [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková<br />
* [[Blackboard]]<br />
* [[Center for Learning and Teaching]]<br />
* [[citační etika]]- Julie Haladová ('''HOTOVO K TERMÍNU 20. 5. 2011''')<br />
* [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská<br />
* [[Embeded Information Education]]<br />
* [[Faculty Liasion]]<br />
* [[generace X]] - Antonín Pokorný<br />
* [[generace Y]]<br />
* [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová<br />
* [[hardware]] - Veronika Krausová<br />
* [[hodnocení efektivity]]<br />
* [[Information Commons]]<br />
* [[integrované informační vzdělávání]]<br />
* [[IVIG AKVŠ]]<br />
* [[Learning Commons]]<br />
* [[Learning Lab]]<br />
* [[Library Liasion]]<br />
* [[Outreach Librarian]]<br />
* [[počítačová gramotnost]] - Simona Stolařová<br />
* [[portál]]<br />
* [[portál]]<br />
* [[referenční služby]] - Filip Kocián<br />
* [[rešeršní služby]]- Eva Popelková<br />
* [[rozcestník]]<br />
* [[Subject Librarian]]<br />
* [[Teacher Librarian]]<br />
* [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)<br />
* [[Writing Center]]<br />
<br />
===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===<br />
* [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová<br />
* [[cracker]] - Michal Kunrt<br />
* [[CSIRT]]<br />
* [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica<br />
* [[Cyberlife]]<br />
* [[data]]<br />
* [[DDoS]]<br />
* [[Defacement]]<br />
* [[Echelon]]<br />
* [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová<br />
* [[Enron]]<br />
* [[FAPSI]] (Federal Agency of Government Communications and Information)<br />
* [[gambler]] - Michaela Bočánová<br />
* [[globalizace]] - Lukáš Prorok<br />
* [[Google Street View]] - Lenka Pokorná<br />
* [[H4H]] (Hackers for Hire)<br />
* [[hacker]] - Jonáš Kopp <br />
* [[hacktivismus]] - Jakub Alt<br />
* [[identita]]<br />
* [[informační smog]] - Milan Říha<br />
* [[infoware]]<br />
* [[IT governance]]<br />
* [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský<br />
* [[komunikace]]- Pavla Bárnetová<br />
* [[kredibilita]]<br />
* [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová<br />
* [[kyberpunk]] - Hana Holoubková<br />
* [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka<br />
* [[kybertronika]]<br />
* [[matrix]] <br />
* [[netholismus]] - Kamila Burdová<br />
* [[netománie]] - Jitka Šteflová<br />
* [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková<br />
* [[Open Source]] - Lenka Pokorná<br />
* [[outsourcing]]- Marie Indráková<br />
* [[rootkit]]<br />
* [[Smart Grids]]<br />
* [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong<br />
* [[soukromí]]<br />
* [[Stuxnet]] - Josef Kos<br />
* [[technologie]]<br />
* [[virtuální exhibicionismus]]<br />
* [[XSS]] (Cross-site Scripting) <br />
* [[závislost]] - Hana Nováková<br />
* [[Zero-day útoky]]<br />
<br />
==Blok expertů - podzim 2010==<br />
===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===<br />
* [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová<br />
* [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová<br />
* [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová<br />
* [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová<br />
* [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá<br />
* [[ISO 11620]] - Simona Střalková<br />
* [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková<br />
* [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová<br />
* [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká<br />
* [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová <br />
* [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá<br />
* [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová<br />
* [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková<br />
<br />
===Makrosvět mikrokampaní===<br />
* [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková<br />
* [[banner]] - Simona Chudobová<br />
* [[direct marketing]] - Miroslava Sudová<br />
* [[e-business]] - Anna Kultová<br />
* [[e-komerce]] - Anna Kultová<br />
* [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová<br />
* [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková<br />
* [[Foursquare]] - Marcela Střelcová<br />
* [[Google AdWords]] - Petr Fiala<br />
* [[Google Analytics]] - Petr Fiala<br />
* [[GSM]] - Milan Spisar<br />
* [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková<br />
* [[kreativita]] - Lenka Fatková<br />
* [[mailing list]]- Věra Motyčková<br />
* [[mobilní marketing]] - Romana Králová<br />
* [[nová média]] - Miroslav Kršek<br />
* [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká<br />
* [[propagace]] - Karolína Žáková<br />
* [[reklama]] - Anna Mikulášková<br />
* [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková<br />
* [[strategický marketing]] - Alena Brožová<br />
* [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková<br />
* [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová<br />
* [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek<br />
* [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin<br />
* [[ZOOT]] - Petr Manasek<br />
<br />
===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===<br />
* [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková<br />
* [[didaktika]] - Radka Vybíralová<br />
* [[dotazník]] - Eliška Hrabalová<br />
* [[etika]]- Kamila Brablíková<br />
* [[Generation Y]]-Eva Fukarova<br />
* [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová<br />
* [[ICT]]- Vendula Škrabalová<br />
* [[konvergence]] - Martina Snížková<br />
* [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová<br />
* [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová<br />
* [[kybernetika]] - Jakub Procházka<br />
* [[mentální mapa]] - Monika Machovská<br />
* [[motivace]] - Magdalena Kahounová<br />
* [[pedagogika]] - Marie Vlčková<br />
* [[pozorování]] - Dominika Kopčanská<br />
* [[případová studie]] - Jana Chlanová<br />
* [[rozhovor]] - Kamila Burdová<br />
* [[teorie systémů]] - Veronika Lužová<br />
* [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková<br />
* [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova<br />
* [[VOIP]] - Kateřina Hořínková<br />
* [[výukové metody]] - Věra Adámková<br />
* [[výzkum]] - Renata Valentová<br />
* [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová<br />
<br />
===Ženy v IT===<br />
* [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích<br />
* [[ELIZA]] - Libor Juhaňák<br />
* [[ENIAC]] - Pavel Navrátil<br />
* [[Evropská komise]] - Barbora Blahová<br />
* [[feminismus]]-Lucie Kořistková<br />
* [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková<br />
* [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová<br />
* [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková<br />
* [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb<br />
* [[manažer]] - Renata Valentová<br />
* [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská<br />
* [[sociologie]] - Pavla Bárnetová<br />
* [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích <br />
* [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková<br />
<br />
===Poznámky k novosti nových médií===<br />
* [[epistemologie]] - Pavla Doleželová<br />
* [[futurologie]] - Tomáš Janypka<br />
* [[internet]] - Martina Snozová<br />
* [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková<br />
* [[kyberkultura]] - Michal Kunrt<br />
* [[NSFNET]] - Eva Mlynářová<br />
* [[pragmatismus]] - Katarína Hečková<br />
* [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová<br />
* [[třetí vlna]] - Tereza Honsová<br />
<br />
===Location Based Service===<br />
* [[Android]]-Tomáš Vorálek<br />
* [[Galileo]] - Filip Šelong<br />
* [[Google Latitude]] - Jiří Zeman<br />
* [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář<br />
* [[iPhone]] - Petr Chocholáč<br />
* [[Mashup]] - Petra Besperátová<br />
* [[mikroformát]] - Veronika Rychtová<br />
* [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica<br />
* [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová<br />
* [[smartphone]] - Daniel Šváb<br />
* [[spam]] - Lenka Čípková<br />
* [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman<br />
* [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner<br />
* [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok<br />
<br />
===Getting Things Done===<br />
* [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova<br />
* [[coaching]] - Renata Borková<br />
* [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova<br />
* [[frustrace]] - Marie Sýkorová<br />
* [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková<br />
* [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová<br />
* [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník<br />
* [[projekt]] - Hana Dvořáková<br />
* [[stres]] - Eva Petrášová<br />
* [[Time Management]]- Renata Borková<br />
* [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová<br />
<br />
===Jak (ne)hledat investora===<br />
* [[arbitr]] Jana Procházková<br />
* [[e-čtečka]] Lenka Skalická<br />
* [[fúze]] - Jana Procházková<br />
* [[iPad]] - Jan Růžička<br />
* [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná<br />
<br />
===Autorské právo a knihovny===<br />
* [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt<br />
* [[copyright]] - Petr Hejtmánek<br />
* [[DILIA]] - Hana Habermannová<br />
* [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková<br />
* [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný<br />
* [[torrent]] - Petra Besperátová<br />
* [[volné dílo]] - Marta Janošová<br />
<br />
===Komunitní role knihoven===<br />
* [[etnikum]] - Petr Hejtmánek<br />
* [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová<br />
* [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová<br />
* [[komunita]] - Magda Šallaiová<br />
* [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová<br />
* [[sociální komunikace]] - Marie Indráková<br />
* [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá<br />
<br />
===Informace jako politické téma===<br />
* [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek<br />
* [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný<br />
* [[demokracie]] - Martina Snozová<br />
* [[e-podpis]] - Lenka Pokorná<br />
* [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil<br />
* [[monopol]] - Vrzalová Tereza<br />
* [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek<br />
* [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová<br />
* [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková<br />
* [[warez]] - Igor Hlaváč<br />
* [[WikiLeaks]] - Jiří Beran<br />
<br />
===Národní úložiště šedé literatury===<br />
* [[digitální repozitář]] - Věra Adámková<br />
* [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová<br />
* [[šedá literatura]] - Marie Vlčková<br />
* [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová<br />
<br />
==Blok expertů - jaro 2010==<br />
===Náboženství v kyberprostoru===<br />
* [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková<br />
* [[computer cult]] - Vendula Škrabalová<br />
* [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák<br />
* [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová<br />
* [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová<br />
* [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor<br />
* [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová<br />
* [[kyberobřad]] - Monika Machovská<br />
* [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková<br />
* [[kyberprostor]] - Věra Zelinková<br />
* [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá<br />
* [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová<br />
* [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová<br />
* [[New Age]] - Lenka Veselá<br />
* [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová<br />
* [[novopohanství]] - Kamila Burdová<br />
* [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová<br />
* [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová<br />
* [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek<br />
* [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova<br />
* [[technopesimismus]] - Hana Nováková<br />
* [[UFO kult]] - Jana Plotková<br />
* [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková<br />
<br />
===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===<br />
* [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková<br />
* [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin<br />
* [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová<br />
* [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb<br />
* [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová<br />
* [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová<br />
* [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová<br />
* [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová<br />
* [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková<br />
* [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová<br />
* [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková<br />
* [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích<br />
* [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková<br />
* [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková<br />
* [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková<br />
* [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková<br />
* [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková<br />
* [[Knihovna roku]] - Anna Kultová<br />
* [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová<br />
* [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová<br />
* [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová<br />
* [[knihovník]] - Jaroslav Bednář<br />
* [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová<br />
* [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová<br />
* [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová<br />
* [[marketing]] - Kateřina Štruncová<br />
* [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová<br />
* [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková<br />
* [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová<br />
* [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová<br />
* [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová<br />
* [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková<br />
* [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová<br />
* [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková<br />
* [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová<br />
* [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková<br />
* [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová<br />
* [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková<br />
<br />
===Manažerské informační systémy===<br />
* [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař<br />
* [[Business Intelligence]] - Šimon Vích<br />
* [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková<br />
* [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová<br />
* [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman<br />
* [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková<br />
* [[informace]] - Kamila Jobová<br />
* [[informační management]] - Lenka Divišová<br />
* [[informační systém]] - Petr Vorel<br />
* [[intranet]] - Marie Sýkorová<br />
* [[ISO 9000]] - Milan Spisar<br />
* [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková<br />
* [[management]] - Kristýna Macháčková<br />
* [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel<br />
* [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná<br />
* [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman<br />
* [[Talent Management]] - Jan Růžička<br />
<br />
===OPAC 2.0 v českých podmínkách===<br />
* [[akvizice]] - Eva Králíčková<br />
* [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný<br />
* [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá<br />
* [[Clavius]] - Marie Vlčková<br />
* [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica<br />
* [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala<br />
* [[databáze]] - Magdalena Kahounová<br />
* [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová<br />
* [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů <br />
* [[ISBD]] - Gabriela Obstová<br />
* [[LANius]] - Alexandra Dvořáková<br />
* [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný<br />
* [[MVS]] - Simona Stolařová<br />
* [[RSS kanál]] - Lenka Damborská<br />
* [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá<br />
* [[SQL]] - Petr Fiala<br />
* [[tenký klient]] - Magda Fialová<br />
* [[wiki]] - Kateřina Kocábová<br />
* [[Z39.50]] - Petr Hloušek<br />
<br />
===Soustružníci lidských duší===<br />
* [[bibliobus]] - Marta Pavlovská<br />
* [[cenzura knihoven]] - Renata Borková<br />
* [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková<br />
* [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková<br />
* [[čtenářství]] - Veronika Karásková<br />
* [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek<br />
* [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková<br />
* [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová<br />
* [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků<br />
* [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná<br />
* [[normalizace]] - Ludmila Bábíková<br />
* [[Proces se "zelenou internacionálou"]] - Markéta Homolová<br />
* [[sociální kontrola]] - Lumír Czech<br />
* [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová<br />
* [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková<br />
* závadná literatura<br />
** [[braková literatura]] - Hana Janečková<br />
** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková<br />
** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská<br />
** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek<br />
** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová<br />
<br />
===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===<br />
* [[algoritmus]] - Petr Věžník<br />
* [[bannerová slepota]] - David Koval<br />
* [[blog]] - Ilona Děchtěrenková<br />
* [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt<br />
* [[Delicious]] - Filip Šubrt<br />
* [[e-mail]] - Emil Budín<br />
* [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín<br />
* [[Last.fm]] - Filip Šelong<br />
* [[MySpace]] - Tomáš Janypka<br />
* [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková<br />
* [[Produsage]] - David Němeček<br />
* [[Second Life]] - zpracováno mimo BE<br />
* [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha<br />
* [[sociální média]] - Chytková, Dagmar<br />
* [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová<br />
* [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[YouTube]] - Daniel Hübner<br />
<br />
===Digitální knihovna Manuscriptorium===<br />
* [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková<br />
* [[digitalizace]] - Martina Snížková<br />
* [[digitální archiv]] - Renata Valentová<br />
* [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová<br />
* [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů<br />
* [[ENRICH]] - Petra Besperátová<br />
* [[harddisk]] - Kamila Horáková<br />
* [[inkunábule]] - Alena Sedláčková<br />
* [[JPEG]] - Jiří Křupala<br />
* [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová<br />
* [[MARC]] - Tomáš Fendrich<br />
* [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů<br />
* [[metadata]] - Jiří Beran<br />
* [[papyrus]] - Katarína Hečková<br />
* [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková<br />
* [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich<br />
* [[skenování]] - Michal Kunrt<br />
<br />
===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===<br />
* [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková<br />
* [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková<br />
* [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová<br />
* [[INFOZ]] - Alena Fafková<br />
* [[nakladatel]] - Monika Beránková<br />
* [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová<br />
* [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková<br />
* [[Science Direct]] - Michal Kiesel<br />
* [[SCOPUS]] - Alena Fafková<br />
* [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková<br />
<br />
===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===<br />
* [[hypertext]] - Petr Hejtmánek<br />
* [[Long Tail]] - Jakub Alt<br />
* [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík<br />
* [[ontologie]] - Jan Kratochvíl<br />
* [[PageRank]] - Peter Kahoun<br />
* [[webová analytika]] - Tomáš Bouda<br />
* [[Yahoo]] - Lenka Pokorná<br />
* [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek<br />
<br />
===Škola 2.0 beta===<br />
* [[Action Learning]] - Lenka Janská<br />
* [[e-learning]] - Markéta Kulíková<br />
* [[e-tutor]] - Markéta Kulíková<br />
* [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková<br />
* [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská<br />
* [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová<br />
* [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)<br />
* [[netiketa]] - Lenka Šatavová<br />
<br />
===Knihovník v 21. století===<br />
* [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková<br />
* [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká<br />
* [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová<br />
* [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká<br />
<br />
===eBooks on Demand===<br />
* [[eBook]] - Magda Šallaiová<br />
* [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová<br />
* [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová<br />
<br />
[[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]</div>Svabinskihttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF&diff=21821KISK:Blok expertů2012-05-13T07:15:23Z<p>Svabinski: </p>
<hr />
<div><div style="float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF"><br />
<br />
V rámci předmětu Blok expertů (VIKBB27) je podmínkou ukončení daný '''počet přítomností na přednáškách''' a '''tvorba hesla''' (příp. dvou hesel u kombinovaného typu studia), které obsahově vychází z přednášek uskutečněných v rámci tohoto předmětu (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]). Hesla budou součástí odborného slovníku, který bude pod KISKem vytvářen.<br />
<br />
==Požadavky na hesla==<br />
* minimální rozsah 3000 znaků textu hesla (bez hlavičky a literatury)<br />
* heslo ve slovníku představuje definování významu hesla<br />
* obsah podložen odbornou literaturou, která bude v textu uvedena<br />
* klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]])<br />
* heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu<br />
* u hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené) (pokud existují)<br />
* heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou<br />
<br />
Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek.<br />
<br />
Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním. <br />
<br />
Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).<br />
<br />
==Postup při tvorbě hesla==<br />
# na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,<br />
# pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,<br />
# pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete nám toto heslo na e-mail (v jarním semestru Ladislava Suchá: mailto:sucha@phil.muni.cz, v podzimním semestru Pavla Kovářová: mailto:136790@mail.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,<br />
# kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),<br />
# heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).<br />
<br />
V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.<br />
<br />
HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 22. KVĚTNA. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 15. ČERVNA 2012.<br />
<br />
== Blok expertů - Vzor ==<br />
* [[grooming]] - Pavla Kovářová<br />
</div><br />
{{RIGHTTOC}}<br />
<br />
<br />
---<br />
<br />
==Blok expertů - JARO 2012==<br />
<br />
=== Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===<br />
<br />
*[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková<br />
*[[skenování pro digitalizaci]] - techniky Michala Mádlová<br />
*[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz<br />
*[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová<br />
*[[MARC21]] - Michal Klajban<br />
*[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek<br />
*[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová<br />
*[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková<br />
*[[ALTO]] - Jan Karlík<br />
*[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová<br />
*[[využití crowdsourcingu pro popis dat]] - Iveta Jansová<br />
*[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová<br />
*[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová<br />
<br />
===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===<br />
* [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek<br />
* [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová<br />
* [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek<br />
* [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková<br />
* [[Psychoterapie]] - Eva Popelková<br />
* [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová<br />
* [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová<br />
* [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová<br />
* [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová<br />
* [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová<br />
* [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová<br />
* [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová<br />
<br />
===Tomáš Feřtek===<br />
* [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová<br />
* [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková<br />
* [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová<br />
* [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Václav Kůs<br />
* [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana<br />
* [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková<br />
<br />
===Martin Bastl===<br />
* [[netwar]] - Julie Haladová<br />
* [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková<br />
* [[kracking]] - Petra Němcová<br />
* [[phreaking]] - Edita Hečová<br />
* [[phishing]] - Martin Chalupa<br />
* [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák<br />
* [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová<br />
* [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová<br />
* [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká<br />
* [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová<br />
* [[FloodNet]] - Roman Novotný<br />
* [[kauza Napster]] - Filip Kocián<br />
* [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová<br />
* [[Cyberjihad]] - Martina Sochorová<br />
* [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová<br />
* [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová<br />
* [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová<br />
<br />
===Petr Přidal===<br />
* [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek<br />
* [[projekt Georeferencer]] - Petr Maňásek<br />
<br />
===Jan Řezáč===<br />
* [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová<br />
* [[interakční design]] - Veronika Janoušková<br />
* [[obsahová strategie]] (content strategy) - Pavel Kouřil<br />
* [[vizuální komunikace]] - Jana Otevřelová<br />
* [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Sylva Šimůnková<br />
* [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp<br />
<br />
===Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti===<br />
* [[FinLiCo]] - Martina Musilová<br />
* [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská<br />
* [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová<br />
* [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová<br />
* [[Ochrana spotřebitele]] - Daniela Králová<br />
<br />
===Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru===<br />
* [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková<br />
* [[Kulturní software]] - Michaela Trňáková<br />
* [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková<br />
* [[Software Studies]] - Martina Volavková<br />
<br />
===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===<br />
* [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala<br />
* [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala<br />
* [[vývoj Kinectu]] - Lukáš Kisler<br />
<br />
=== Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===<br />
<br />
*[[mHealth]] - Jan Hrabal<br />
*[[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová<br />
*[[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br />
*[[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br />
*[[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová<br />
*[[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová<br />
*[[eRecept]] - Myroslava Kutsyn<br />
*[[IZIP - Elektronická zdravotnická knížka]] - Šárka Žampachová<br />
*[[Gamifikace]] - Daniel Šváb<br />
<br />
==Blok expertů - podzim 2011==<br />
<br />
===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===<br />
* [[Politická satira]] - Dagmar Šiková<br />
* [[City identity]] - Drahomír Hájek<br />
* [[Mystifikace]] - Jakub Forman<br />
* [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt<br />
<br />
===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===<br />
* [[user experience]] - Jakub Procházka<br />
* [[user-centered design]] - Iveta Jansová<br />
* [[UX designer]] - Simona Střalková<br />
* [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová<br />
* [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová<br />
* [[design služeb]] - Marie Štouračová<br />
* [[použitelnost]] - Jitka Šiborová<br />
* [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková<br />
* [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová<br />
* uživatelský výzkum a knihovny<br />
* testování webu a knihovny<br />
<br />
===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===<br />
* [[ne-konference]] - Dagmar Šiková<br />
* Barcampy (idea, rozšíření) <br />
* [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková<br />
* [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková<br />
<br />
===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===<br />
* [[Corporate Design]] - Daniel Šváb<br />
* [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová<br />
* [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová<br />
* [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp<br />
* [[Brand]] <br />
* [[Font]] - Andrea Szászová<br />
* [[Typografie]] -Lucie Górecká<br />
* [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková<br />
* [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková<br />
* [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková<br />
* Knihovny a korporátní identita: příklady dobré praxe (ČR)<br />
* Knihovny a korporátní identita: příklady dobré praxe (svět)<br />
<br />
===Michal Juhás: Bookfan===<br />
* [[StartUp]] - Petr Maňásek<br />
* [[Facebook]]<br />
* [[Business plan]] - Michaela Kočová<br />
* [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková<br />
* [[Angel investor]] - Ester Březinová<br />
* [[exit strategy]] - Monika Krejčová<br />
* [[self-publishing]] - Jiří Krišpin<br />
* [[Online komunita]] - Eva Durnová<br />
*webové aplikace na podporu čtenářství - ČR<br />
*webové aplikace na podporu čtenářství - svět<br />
*mobilní aplikace na podporu čtenářství - ČR<br />
*mobilní aplikace na podporu čtenářství - svět<br />
<br />
===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===<br />
* [[korpus]] - Petr Fiala<br />
* [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala<br />
* [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský<br />
* [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn<br />
* [[syntax]] - Alena Brožová<br />
* [[slovotvorba]] - Martina Sochorová<br />
* [[sémantika]] - Dominika Frömelová<br />
* stromové korpusy - Andrea Mizerová<br />
* [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká<br />
* Corpus Architect<br />
* [[VerbaLex]] - Karolína Žáková<br />
<br />
===Josef Průša: Open source hardware===<br />
* [[open source hardware]] - Daniela Králová<br />
* [[GNU GPL]] - Milan Spisar<br />
* [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová<br />
* [[OpenCores]] - Martin Mašek<br />
* [[RepRap]] - Kristina Luskačová<br />
* obchodní modely pro open source hardware<br />
* [[Arduino]] - Julie Haladová<br />
* [[3D tisk]] - Kristina Luskačová<br />
* [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová<br />
* [[3D skener]] - Katarína Hečková<br />
* [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková<br />
*Open Source Hardware a knihovny<br />
<br />
===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===<br />
<br />
*[[BTS]] - Martina Snozová<br />
*[[geolokace]] - Eliška Hrabalová<br />
*[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová<br />
*[[IP adresa]] - Martina Snozová<br />
*[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč<br />
*Geolokační sítě - přehled - Barbora Ondrušová<br />
*Foursquare vs. Govalla - srovnání - Barbora Ondrušová<br />
*[[Augmented Reality]] - Marek Moťka<br />
*[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos<br />
*[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová<br />
*Využití geolokačních služeb v knihovnách - ČR<br />
*Využití geolokačních služeb v knihovnách - svět<br />
*[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová<br />
*[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová<br />
*[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan<br />
*[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová<br />
*Tři stupně vlivu (Three Degrees of Influence)<br />
*[[Hackathon]] - Josef Ludvíček<br />
<br />
===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===<br />
*[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička<br />
*[[Spokojenost]] - Anna Kultová<br />
*[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová<br />
*[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek<br />
*[[Work-life balance]] - Kamila Burdová<br />
*[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička<br />
*Štestí vs. příjem/HDP/bohatství (statistiky)<br />
*Vybrané statistiky pocitu štěstí - korelace s dalšímim indikátory<br />
*[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová<br />
*[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová<br />
<br />
===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===<br />
*[[učící knihovník]] - Marie Indráková<br />
*aktivity knihoven pro děti - ČR<br />
*aktivity knihoven pro děti - zahraničí<br />
*[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková<br />
*akce na podporu čtenářství - zahraničí<br />
*komunitní funkce knihovny<br />
*[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza<br />
*zdroje financování pro knihovny<br />
*[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová<br />
*měření spokojenosti uživatelů v knihovnách - ČR<br />
*měření spokojenosti uživatelů v knihovnách - zahraničí<br />
*sponzoring v knihovnách<br />
*[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková<br />
*trendy v knihovnických povoláních<br />
<br />
===Tomáš Böhm: Koncepce rozvoje Národní knihovny ČR===<br />
===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===<br />
*[[Arteterapie]] - Jakub Nytl<br />
*[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová<br />
*Autorské čtení -<br />
*[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián<br />
*[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková<br />
*dramaterapie - projekty v ČR -<br />
<br />
* [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek<br />
<br />
==Blok expertů - jaro 2011==<br />
===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===<br />
* [[archiv]] - Myroslava Kutsyn<br />
* [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová<br />
* [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha<br />
* [[gesto]]- Marta Konířová<br />
* [[Google]]<br />
* [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[Google Goggles]] - Viliam Vateha<br />
* [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková<br />
* [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková<br />
* [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek<br />
* [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek<br />
* [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban<br />
* [[Google Sets]] <br />
* [[Google Squared]] - Alena Brožová<br />
* [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)<br />
* [[IBM SPSS]] - Lumír Czech<br />
* [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč<br />
* [[Machine Transcription]]<br />
* [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín<br />
* [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková<br />
* [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE<br />
* [[tablet PC]] - Jan Růžička<br />
* [[Voice Actions]] - Jiří Zeman<br />
* [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka<br />
* [[Wikipedia]] - Michal Klajban<br />
* [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová<br />
<br />
===Marketing knihoven na sociálních sítích===<br />
* [[365 projekt]] - Irena Hodžová<br />
* [[Book meme]]<br />
* [[Book trailer]] - Jiří Krišpin<br />
* [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková<br />
* [[copyrighting]] <br />
* [[fotobanka]] - Lenka Čípková<br />
* [[geolokace]] <br />
* [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková<br />
* [[hashtag]] - Iveta Jansová<br />
* [[image]]<br />
* [[Influencer Marketing]] - Romana Králová <br />
* [[infografika]] - Irena Hodžová<br />
* [[inovace]] - Miroslav Kršek<br />
* [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová<br />
* [[networking]]-<br />
* [[newsletter]]- Markéta Novotná<br />
* [[paradigma]] - Vrzalová Tereza<br />
* [[QR kód]] - Jitka Šiborová<br />
* [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová<br />
* [[Socialnomics]]<br />
* [[statistika]] - Marie Vlčková<br />
* [[storytelling]] - Marie Packová<br />
* [[vize]] -<br />
<br />
===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===<br />
* [[abandonware]] - Sylvie Dyčková<br />
* [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová<br />
* [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková<br />
* [[brand]] - Eliška Hrabalová<br />
* [[cechovní značka]] - Monika Krejčová<br />
* [[Common Law]] - Gabriela Obstová<br />
* [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová<br />
* [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková<br />
* [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková<br />
* [[konektor]]- <br />
* [[konfiskace]]<br />
* [[kultura]] - Magdalena Jirásková<br />
* [[licence]]- Marie Packová<br />
* [[minnesengr]]- Michaela Blažejová<br />
* [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová<br />
* [[Napster]] - Igor Hlaváč<br />
* [[oligopol]] - Lenka Matušková<br />
* [[patent]] - Markéta Novotná<br />
* [[právní terorismus]]<br />
* [[producent]]<br />
* [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková<br />
* [[regulace]]<br />
* [[Road Show]] - Tomáš Ocásek<br />
* [[States' Rights]] - Anna Kultová<br />
* [[User Experience]] - Miroslava Brázdová<br />
* [[vydavatel]] - Lenka Fatková<br />
* [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová<br />
* [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar<br />
<br />
===Open Access===<br />
* [[ArXiv]] - Marie Zagorová<br />
* [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová<br />
* [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková<br />
* [[Big Deal]]<br />
* [[DOAJ]] (Directory of Open Access Journals)<br />
* [[Dspace]] - Petra Besperátová<br />
* [[eprint]]<br />
* [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová<br />
* [[Národní programy VaV]]<br />
* [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová<br />
* [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[Open Access]] - Magda Šallaiová<br />
* [[Open Access Week]] - Petra Besperátová<br />
* [[plagiát]] - Katarína Hečková<br />
* [[postprint]]<br />
* [[preprint]]- Dalibor Bláha<br />
* [[Publish or Perish]]<br />
* [[recenze]] - Jaroslav Bednář<br />
* [[repozitář]] - Martina Snozová<br />
* [[SHERPA/RoMEO]]<br />
* [[Toll Access]]<br />
* [[vědec]]<br />
* [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová<br />
* [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová<br />
<br />
===Pirátství dnes i kdysi===<br />
* [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků<br />
* [[Company of Stationers]]<br />
* [[imprimatur]]<br />
* [[infrastruktura]] <br />
* [[jurisdikce]]<br />
* [[kniha]] - Martina Sochorová<br />
* [[knihtisk]] - Karolína Žáková<br />
* [[kopie]] - Edita Hečová<br />
* [[litera]]<br />
* [[litografie]] - Marta Janošová<br />
* [[MP3]] - Emil Budín<br />
* [[pirátství]] - Magdalena Kahounová<br />
* [[počítačový program]]- Michaela Blažejová<br />
* [[průmysl]] - Daniel Šváb<br />
* [[reprint]]<br />
* [[revoluce]] - Monika Machovská <br />
* [[software]]- Veronika Svobodová<br />
* [[stereotypie]]<br />
* [[svoboda tisku]]<br />
* [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková<br />
* [[tiskárna]] (řemeslná dílna)<br />
* [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová<br />
* [[vynález]] - Marcela Střelcová<br />
* [[zákon]] - Dominika Fromelová<br />
* [[znalost]] - Magdaléna Filipová<br />
<br />
===Národní digitální knihovna===<br />
* [[bibliografický formát]]<br />
* [[born digital]] - Lucia Kelemenová<br />
* [[CESNET2]] - Jakub Hradil<br />
* [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová<br />
* [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček<br />
* [[emulace]] - Kateřina Kašíková<br />
* [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová<br />
* [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[konzistence]]<br />
* [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová<br />
* [[MARC21]] - <br />
* [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[metodika]]<br />
* [[METS]] - Martina Snížková<br />
* [[migrace dat]]<br />
* [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[monitoring]]<br />
* [[NAS Cluster]]<br />
* [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek<br />
* [[OAIS]] (model)<br />
* [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek<br />
* [[PDF]] - Petr Fiala<br />
* [[personalizace]] - Anna Kultová<br />
* [[poloprovoz]]<br />
* [[PRONOM/DROID]]<br />
* [[robotický skener]] - Eva Durnová<br />
* [[rozhraní]] (IT)-<br />
* [[rukopis]] - Simona Střalková<br />
* [[standard]] <br />
* [[stream]] (IT) <br />
* [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek<br />
* [[TIFF]] - Petr Fiala<br />
* [[veřejná správa]] - Marek Moťka<br />
* [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová<br />
* [[workflow]] - Dagmar Šiková<br />
<br />
===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===<br />
* [[alocitace]]<br />
* [[autocitace]]<br />
* [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová<br />
* [[citační analýza]] - Antonín Pokorný<br />
* [[Citation Indexing]]<br />
* [[editor]] - Kamila Rýdlová<br />
* [[fenomén zapomínání]]<br />
* [[hodnocení výzkumu]]<br />
* [[Invisible College]]<br />
* [[ISO 690]] - Pavel Navrátil<br />
* [[kocitační analýza]]<br />
* [[plagiátorství]] - Simona Chudobová<br />
* [[publikace]]<br />
* [[RIV]] (Rejstřík informací o výsledcích)- Vladimíra Perlová<br />
* [[Science Citation Index]]<br />
* [[scientometrie]] - Veronika Rychtová<br />
<br />
===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===<br />
* [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková<br />
* [[Blackboard]]<br />
* [[Center for Learning and Teaching]]<br />
* [[citační etika]]- Julie Haladová ('''HOTOVO K TERMÍNU 20. 5. 2011''')<br />
* [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská<br />
* [[Embeded Information Education]]<br />
* [[Faculty Liasion]]<br />
* [[generace X]] - Antonín Pokorný<br />
* [[generace Y]]<br />
* [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová<br />
* [[hardware]] - Veronika Krausová<br />
* [[hodnocení efektivity]]<br />
* [[Information Commons]]<br />
* [[integrované informační vzdělávání]]<br />
* [[IVIG AKVŠ]]<br />
* [[Learning Commons]]<br />
* [[Learning Lab]]<br />
* [[Library Liasion]]<br />
* [[Outreach Librarian]]<br />
* [[počítačová gramotnost]] - Simona Stolařová<br />
* [[portál]]<br />
* [[portál]]<br />
* [[referenční služby]] - Filip Kocián<br />
* [[rešeršní služby]]- Eva Popelková<br />
* [[rozcestník]]<br />
* [[Subject Librarian]]<br />
* [[Teacher Librarian]]<br />
* [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)<br />
* [[Writing Center]]<br />
<br />
===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===<br />
* [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová<br />
* [[cracker]] - Michal Kunrt<br />
* [[CSIRT]]<br />
* [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica<br />
* [[Cyberlife]]<br />
* [[data]]<br />
* [[DDoS]]<br />
* [[Defacement]]<br />
* [[Echelon]]<br />
* [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová<br />
* [[Enron]]<br />
* [[FAPSI]] (Federal Agency of Government Communications and Information)<br />
* [[gambler]] - Michaela Bočánová<br />
* [[globalizace]] - Lukáš Prorok<br />
* [[Google Street View]] - Lenka Pokorná<br />
* [[H4H]] (Hackers for Hire)<br />
* [[hacker]] - Jonáš Kopp <br />
* [[hacktivismus]] - Jakub Alt<br />
* [[identita]]<br />
* [[informační smog]] - Milan Říha<br />
* [[infoware]]<br />
* [[IT governance]]<br />
* [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský<br />
* [[komunikace]]- Pavla Bárnetová<br />
* [[kredibilita]]<br />
* [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová<br />
* [[kyberpunk]] - Hana Holoubková<br />
* [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka<br />
* [[kybertronika]]<br />
* [[matrix]] <br />
* [[netholismus]] - Kamila Burdová<br />
* [[netománie]] - Jitka Šteflová<br />
* [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková<br />
* [[Open Source]] - Lenka Pokorná<br />
* [[outsourcing]]- Marie Indráková<br />
* [[rootkit]]<br />
* [[Smart Grids]]<br />
* [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong<br />
* [[soukromí]]<br />
* [[Stuxnet]] - Josef Kos<br />
* [[technologie]]<br />
* [[virtuální exhibicionismus]]<br />
* [[XSS]] (Cross-site Scripting) <br />
* [[závislost]] - Hana Nováková<br />
* [[Zero-day útoky]]<br />
<br />
==Blok expertů - podzim 2010==<br />
===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===<br />
* [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová<br />
* [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová<br />
* [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová<br />
* [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová<br />
* [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá<br />
* [[ISO 11620]] - Simona Střalková<br />
* [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková<br />
* [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová<br />
* [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká<br />
* [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová <br />
* [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá<br />
* [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová<br />
* [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková<br />
<br />
===Makrosvět mikrokampaní===<br />
* [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková<br />
* [[banner]] - Simona Chudobová<br />
* [[direct marketing]] - Miroslava Sudová<br />
* [[e-business]] - Anna Kultová<br />
* [[e-komerce]] - Anna Kultová<br />
* [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová<br />
* [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková<br />
* [[Foursquare]] - Marcela Střelcová<br />
* [[Google AdWords]] - Petr Fiala<br />
* [[Google Analytics]] - Petr Fiala<br />
* [[GSM]] - Milan Spisar<br />
* [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková<br />
* [[kreativita]] - Lenka Fatková<br />
* [[mailing list]]- Věra Motyčková<br />
* [[mobilní marketing]] - Romana Králová<br />
* [[nová média]] - Miroslav Kršek<br />
* [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká<br />
* [[propagace]] - Karolína Žáková<br />
* [[reklama]] - Anna Mikulášková<br />
* [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková<br />
* [[strategický marketing]] - Alena Brožová<br />
* [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková<br />
* [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová<br />
* [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek<br />
* [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin<br />
* [[ZOOT]] - Petr Manasek<br />
<br />
===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===<br />
* [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková<br />
* [[didaktika]] - Radka Vybíralová<br />
* [[dotazník]] - Eliška Hrabalová<br />
* [[etika]]- Kamila Brablíková<br />
* [[Generation Y]]-Eva Fukarova<br />
* [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová<br />
* [[ICT]]- Vendula Škrabalová<br />
* [[konvergence]] - Martina Snížková<br />
* [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová<br />
* [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová<br />
* [[kybernetika]] - Jakub Procházka<br />
* [[mentální mapa]] - Monika Machovská<br />
* [[motivace]] - Magdalena Kahounová<br />
* [[pedagogika]] - Marie Vlčková<br />
* [[pozorování]] - Dominika Kopčanská<br />
* [[případová studie]] - Jana Chlanová<br />
* [[rozhovor]] - Kamila Burdová<br />
* [[teorie systémů]] - Veronika Lužová<br />
* [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková<br />
* [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova<br />
* [[VOIP]] - Kateřina Hořínková<br />
* [[výukové metody]] - Věra Adámková<br />
* [[výzkum]] - Renata Valentová<br />
* [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová<br />
<br />
===Ženy v IT===<br />
* [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích<br />
* [[ELIZA]] - Libor Juhaňák<br />
* [[ENIAC]] - Pavel Navrátil<br />
* [[Evropská komise]] - Barbora Blahová<br />
* [[feminismus]]-Lucie Kořistková<br />
* [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková<br />
* [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová<br />
* [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková<br />
* [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb<br />
* [[manažer]] - Renata Valentová<br />
* [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská<br />
* [[sociologie]] - Pavla Bárnetová<br />
* [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích <br />
* [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková<br />
<br />
===Poznámky k novosti nových médií===<br />
* [[epistemologie]] - Pavla Doleželová<br />
* [[futurologie]] - Tomáš Janypka<br />
* [[internet]] - Martina Snozová<br />
* [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková<br />
* [[kyberkultura]] - Michal Kunrt<br />
* [[NSFNET]] - Eva Mlynářová<br />
* [[pragmatismus]] - Katarína Hečková<br />
* [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová<br />
* [[třetí vlna]] - Tereza Honsová<br />
<br />
===Location Based Service===<br />
* [[Android]]-Tomáš Vorálek<br />
* [[Galileo]] - Filip Šelong<br />
* [[Google Latitude]] - Jiří Zeman<br />
* [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář<br />
* [[iPhone]] - Petr Chocholáč<br />
* [[Mashup]] - Petra Besperátová<br />
* [[mikroformát]] - Veronika Rychtová<br />
* [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica<br />
* [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová<br />
* [[smartphone]] - Daniel Šváb<br />
* [[spam]] - Lenka Čípková<br />
* [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman<br />
* [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner<br />
* [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok<br />
<br />
===Getting Things Done===<br />
* [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova<br />
* [[coaching]] - Renata Borková<br />
* [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova<br />
* [[frustrace]] - Marie Sýkorová<br />
* [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková<br />
* [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová<br />
* [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník<br />
* [[projekt]] - Hana Dvořáková<br />
* [[stres]] - Eva Petrášová<br />
* [[Time Management]]- Renata Borková<br />
* [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová<br />
<br />
===Jak (ne)hledat investora===<br />
* [[arbitr]] Jana Procházková<br />
* [[e-čtečka]] Lenka Skalická<br />
* [[fúze]] - Jana Procházková<br />
* [[iPad]] - Jan Růžička<br />
* [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná<br />
<br />
===Autorské právo a knihovny===<br />
* [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt<br />
* [[copyright]] - Petr Hejtmánek<br />
* [[DILIA]] - Hana Habermannová<br />
* [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková<br />
* [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný<br />
* [[torrent]] - Petra Besperátová<br />
* [[volné dílo]] - Marta Janošová<br />
<br />
===Komunitní role knihoven===<br />
* [[etnikum]] - Petr Hejtmánek<br />
* [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová<br />
* [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová<br />
* [[komunita]] - Magda Šallaiová<br />
* [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová<br />
* [[sociální komunikace]] - Marie Indráková<br />
* [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá<br />
<br />
===Informace jako politické téma===<br />
* [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek<br />
* [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný<br />
* [[demokracie]] - Martina Snozová<br />
* [[e-podpis]] - Lenka Pokorná<br />
* [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil<br />
* [[monopol]] - Vrzalová Tereza<br />
* [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek<br />
* [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová<br />
* [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková<br />
* [[warez]] - Igor Hlaváč<br />
* [[WikiLeaks]] - Jiří Beran<br />
<br />
===Národní úložiště šedé literatury===<br />
* [[digitální repozitář]] - Věra Adámková<br />
* [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová<br />
* [[šedá literatura]] - Marie Vlčková<br />
* [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová<br />
<br />
==Blok expertů - jaro 2010==<br />
===Náboženství v kyberprostoru===<br />
* [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková<br />
* [[computer cult]] - Vendula Škrabalová<br />
* [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák<br />
* [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová<br />
* [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová<br />
* [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor<br />
* [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová<br />
* [[kyberobřad]] - Monika Machovská<br />
* [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková<br />
* [[kyberprostor]] - Věra Zelinková<br />
* [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá<br />
* [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová<br />
* [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová<br />
* [[New Age]] - Lenka Veselá<br />
* [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová<br />
* [[novopohanství]] - Kamila Burdová<br />
* [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová<br />
* [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová<br />
* [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek<br />
* [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova<br />
* [[technopesimismus]] - Hana Nováková<br />
* [[UFO kult]] - Jana Plotková<br />
* [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková<br />
<br />
===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===<br />
* [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková<br />
* [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin<br />
* [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová<br />
* [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb<br />
* [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová<br />
* [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová<br />
* [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová<br />
* [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová<br />
* [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková<br />
* [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová<br />
* [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková<br />
* [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích<br />
* [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková<br />
* [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková<br />
* [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková<br />
* [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková<br />
* [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková<br />
* [[Knihovna roku]] - Anna Kultová<br />
* [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová<br />
* [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová<br />
* [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová<br />
* [[knihovník]] - Jaroslav Bednář<br />
* [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová<br />
* [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová<br />
* [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová<br />
* [[marketing]] - Kateřina Štruncová<br />
* [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová<br />
* [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková<br />
* [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová<br />
* [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová<br />
* [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová<br />
* [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková<br />
* [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová<br />
* [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková<br />
* [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová<br />
* [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková<br />
* [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová<br />
* [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková<br />
<br />
===Manažerské informační systémy===<br />
* [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař<br />
* [[Business Intelligence]] - Šimon Vích<br />
* [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková<br />
* [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová<br />
* [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman<br />
* [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková<br />
* [[informace]] - Kamila Jobová<br />
* [[informační management]] - Lenka Divišová<br />
* [[informační systém]] - Petr Vorel<br />
* [[intranet]] - Marie Sýkorová<br />
* [[ISO 9000]] - Milan Spisar<br />
* [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková<br />
* [[management]] - Kristýna Macháčková<br />
* [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel<br />
* [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná<br />
* [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman<br />
* [[Talent Management]] - Jan Růžička<br />
<br />
===OPAC 2.0 v českých podmínkách===<br />
* [[akvizice]] - Eva Králíčková<br />
* [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný<br />
* [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá<br />
* [[Clavius]] - Marie Vlčková<br />
* [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica<br />
* [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala<br />
* [[databáze]] - Magdalena Kahounová<br />
* [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová<br />
* [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů <br />
* [[ISBD]] - Gabriela Obstová<br />
* [[LANius]] - Alexandra Dvořáková<br />
* [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný<br />
* [[MVS]] - Simona Stolařová<br />
* [[RSS kanál]] - Lenka Damborská<br />
* [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá<br />
* [[SQL]] - Petr Fiala<br />
* [[tenký klient]] - Magda Fialová<br />
* [[wiki]] - Kateřina Kocábová<br />
* [[Z39.50]] - Petr Hloušek<br />
<br />
===Soustružníci lidských duší===<br />
* [[bibliobus]] - Marta Pavlovská<br />
* [[cenzura knihoven]] - Renata Borková<br />
* [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková<br />
* [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková<br />
* [[čtenářství]] - Veronika Karásková<br />
* [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek<br />
* [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková<br />
* [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová<br />
* [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků<br />
* [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná<br />
* [[normalizace]] - Ludmila Bábíková<br />
* [[Proces se "zelenou internacionálou"]] - Markéta Homolová<br />
* [[sociální kontrola]] - Lumír Czech<br />
* [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová<br />
* [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková<br />
* závadná literatura<br />
** [[braková literatura]] - Hana Janečková<br />
** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková<br />
** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská<br />
** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek<br />
** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová<br />
<br />
===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===<br />
* [[algoritmus]] - Petr Věžník<br />
* [[bannerová slepota]] - David Koval<br />
* [[blog]] - Ilona Děchtěrenková<br />
* [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt<br />
* [[Delicious]] - Filip Šubrt<br />
* [[e-mail]] - Emil Budín<br />
* [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín<br />
* [[Last.fm]] - Filip Šelong<br />
* [[MySpace]] - Tomáš Janypka<br />
* [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková<br />
* [[Produsage]] - David Němeček<br />
* [[Second Life]] - zpracováno mimo BE<br />
* [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha<br />
* [[sociální média]] - Chytková, Dagmar<br />
* [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová<br />
* [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[YouTube]] - Daniel Hübner<br />
<br />
===Digitální knihovna Manuscriptorium===<br />
* [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková<br />
* [[digitalizace]] - Martina Snížková<br />
* [[digitální archiv]] - Renata Valentová<br />
* [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová<br />
* [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů<br />
* [[ENRICH]] - Petra Besperátová<br />
* [[harddisk]] - Kamila Horáková<br />
* [[inkunábule]] - Alena Sedláčková<br />
* [[JPEG]] - Jiří Křupala<br />
* [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová<br />
* [[MARC]] - Tomáš Fendrich<br />
* [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů<br />
* [[metadata]] - Jiří Beran<br />
* [[papyrus]] - Katarína Hečková<br />
* [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková<br />
* [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich<br />
* [[skenování]] - Michal Kunrt<br />
<br />
===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===<br />
* [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková<br />
* [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková<br />
* [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová<br />
* [[INFOZ]] - Alena Fafková<br />
* [[nakladatel]] - Monika Beránková<br />
* [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová<br />
* [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková<br />
* [[Science Direct]] - Michal Kiesel<br />
* [[SCOPUS]] - Alena Fafková<br />
* [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková<br />
<br />
===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===<br />
* [[hypertext]] - Petr Hejtmánek<br />
* [[Long Tail]] - Jakub Alt<br />
* [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík<br />
* [[ontologie]] - Jan Kratochvíl<br />
* [[PageRank]] - Peter Kahoun<br />
* [[webová analytika]] - Tomáš Bouda<br />
* [[Yahoo]] - Lenka Pokorná<br />
* [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek<br />
<br />
===Škola 2.0 beta===<br />
* [[Action Learning]] - Lenka Janská<br />
* [[e-learning]] - Markéta Kulíková<br />
* [[e-tutor]] - Markéta Kulíková<br />
* [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková<br />
* [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská<br />
* [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová<br />
* [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)<br />
* [[netiketa]] - Lenka Šatavová<br />
<br />
===Knihovník v 21. století===<br />
* [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková<br />
* [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká<br />
* [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová<br />
* [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká<br />
<br />
===eBooks on Demand===<br />
* [[eBook]] - Magda Šallaiová<br />
* [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová<br />
* [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová<br />
<br />
[[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]</div>Svabinskihttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Corporate_Design&diff=3573Corporate Design2011-12-22T23:20:28Z<p>Svabinski: </p>
<hr />
<div>Autor: Daniel Šváb<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' [[Corporate Identity]], logo, grafický manuál, korporátní barvy, korporátní písmo, jednotná identita firmy, jednotný vizuální styl<br />
<br />
'''Synonyma:''' jednotný vizuální styl <ref>KLÉGR, Aleš. ''Tezaurus jazyka českého: Slovník českých slov a frází souznačných, blízkých a příbuzných''. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. S. 149. ISBN 978-80-7106-920-1.</ref><br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
''Nadřazené:'' [[Corporate Identity]]<br />
<br />
''Podřazené:'' logo, grafický manuál, korporátní barvy, korporátní písmo <br />
<br />
<br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
<br />
'''Co je corporate design?'''<ref> Manuál vizuální identity OPVK (říjen 2009). ''Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.'' 2006 [cit. 2011-12-22]. Dostupné z WWW: < http://www.msmt.cz/file/11001></ref> <br />
<br />
Corporate design neboli firemní vizuální styl je součástí corporate identity neboli jednotné identity organizace. Jedná se o promyšlený systém skládající se ze souboru prvků, jenž firma používá a jímž se firma prezentuje. Mezi tyto prvky patří především loga, barvy, písmo, firemní tiskopisy, prostory firmy, oblečení zaměstnanců či potisk firemních vozidel. Jinými slovy se jedná o jednotnou grafickou prezentaci společnosti, kde musí být všechny prvky vzájemně sladěny. Právě jednotnost je jednou z důležitých vlastností firemního vizuálního stylu. Další velmi důležitou vlastností je první dojem z vizuální prezentace firmy.<br />
<br />
<br />
'''Logo (značka)'''<br />
<br />
''Logo pochází z řeckého slova logos a znamená slovo, řeč, výrok, zákon, myšlení nebo pojem. Logo také znamená název firmy, společnosti nebo organizace ve speciální grafické úpravě, která je uváděna na jejich výrobcích, propagačních materiálech apod.'' <ref>KRAUS, Jiří a kol. ''Nový akademický slovník cizích slov''. 1. vydání. Praha: Academia, 2005. S. 488.</ref><br />
Značka je také symbol, který podává informace o činnosti a náplni společnosti. Velmi důležité je právě výtvarné (grafické) zpracování loga, které tak vypovídá o úrovni firmy, vyjadřuje míru profesionality, solidnost či tradici společnosti. Je proto velmi důležité, aby si firma zvolila nebo vytvořila kvalitní a profesionální logo, které tak bude po dobu působení firmy tyto vlastnosti a hodnoty prezentovat okolí. Logo by mělo být snadno zapamatovatelné, nepřehlédnutelné, mělo by s snadno dostat do povědomí veřejnosti. <ref>Co je to logo? Poznávací značka a velmi ošemetná záležitost. ''IDnes.'' 27. 3. 2010 [cit. 2011-12-22]. Dostupné z WWW: < http://kultura.idnes.cz/co-je-to-logo-poznavaci-znacka-a-velmi-osemetna-zalezitost-pno-/vytvarneum.aspx?c=A100326_171639_vytvarneum_tt></ref>Jak má logo vypadat je podrobně popsáno v grafickém manuálu. Ten přesně definuje, jaké barvy a rozměry musí být použity, jak má být logo správně umístěno, v jaké vzdálenosti od loga mohou být umístěny další grafické objekty a další pravidla, která pro dané logo platí.<br />
<br />
<br />
'''Grafický manuál'''<br />
<br />
„Manuál je souborem závazných pravidel a obsahuje příklady a doporučení, jak postupovat při aplikaci prvků jednotné vizuální identity.“<br />
Všechna tato pravidla definují, jak správně používat prvky corporate designu. Především se jedná o logo, u kterého je nutné dodržet barvy, velikost umístění apod. Dodržením všech pravidel, které jsou v manuálu uvedené zajistíme, aby bylo logo na různý druzích tiskovin, webových stránkách apod vytvořeno graficky totožně. Manuál tak eliminuje vznik tiskovin, na kterých bude stejné logo jedné firmy, ale v různých barevných provedeních a odstínech nebo v rozdílných velikostech. Další předností manuálu je zjednodušení práce pro tiskárnu při tvorbě tiskovin s logem. Při zadávání tisku stačí přiložit manuál, v němž tiskárna jednoduše zjistí veškeré podrobnosti a pravidla, která je nutno při tvorbě a tisku loga dodržet. Manuál by měl obsahovat i černobílé verze loga.<br />
Grafický manuál je závazný pro všechny zaměstnance firmy, kteří by měli všechny pravidla v něm uvedená dodržovat.<br />
Forma manuálu může být tištěná nebo elektronická v různých formátech (.pdf, .cdr, .jpg, .bmp, .tif, a další).<ref>Grafický manuál. ''Tvorba loga.cz.'' 2000-2011 [cit. 2011-12-22]. Dostupné z WWW: <http://www.tvorbaloga.cz/manual/></ref><br />
<br />
'''Prostory firmy, oblečení zaměstnanců, potisk firemních vozidel'''<br />
I zde se uplatňuje corporate design. Prostory firmy jsou laděny do stejných barev jako logo. Taktéž oblečení zaměstnanců bývá v barvách dané společnosti, většinou s logem umístěným na viditelném místě. Jedná se především o pracovní oděvy zaměstnanců. Ne jinak tomu je i u potisku firemních vozidel. Vždy se na vozidle vyskytuje správné logo společnosti a vozidla bývají většinou ve stejných firemních barvách. <br />
<br />
== Příklad ==<br />
'''ČD Cargo'''<br />
<br />
Společnost ČD Cargo se zabývá přepravou nákladu po železnici. Společnost má zpracovaný grafický manuál, ve kterém jsou detailně popsány a kodifikovány všechny grafické prvky společnosti včetně systému jejich použití. <br />
<br />
Základní prvek corporate designu firmy tvoří značka, jež je navržena jako originální logo dávající svým tvarem signál, že se jedná o moderní, dynamickou společnost. Značka je tvořena dvěma stylizovanými písmeny ČD, která jsou celistvě spojena do tvaru obdélníku představujícího předmět činnosti - náklad či vagón, a z anglického slova „Cargo“ (náklad), který je vysázen základním firemním písmem ČD Fedra.<br />
<br />
'''Podoba nového vizuálního stylu podporuje komunikaci klíčových hodnot společnosti:'''<br />
<br />
- síla a stabilita společnosti - grafický symbol a silné tahy písma ve značce<br />
<br />
- zkušenost a tradice - decentní tmavě modrá barva<br />
<br />
- modernost a dynamika - přítomnost jasné světle modré barvy<br />
<br />
- profesionalita a kvalita - čistota a vzdušnost vizuálního stylu <ref>Aktuality: Nová modro-modrá tvář ČD Cargo. ''ČD Cargo.'' 2008 [cit. 2011-12-22]. Dostupné z WWW: <http://cdcargo.cz/informacni-servis/aktuality/-251/></ref><br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references/></div>Svabinskihttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Corporate_Design&diff=3572Corporate Design2011-12-22T23:19:47Z<p>Svabinski: </p>
<hr />
<div>Autor: Daniel Šváb<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' [[Corporate Identity]], logo, grafický manuál, korporátní barvy, korporátní písmo, jednotná identita firmy, jednotný vizuální styl, <br />
<br />
'''Synonyma:''' jednotný vizuální styl <ref>KLÉGR, Aleš. ''Tezaurus jazyka českého: Slovník českých slov a frází souznačných, blízkých a příbuzných''. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. S. 149. ISBN 978-80-7106-920-1.</ref><br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
''Nadřazené:'' [[Corporate Identity]]<br />
<br />
''Podřazené:'' logo, grafický manuál, korporátní barvy, korporátní písmo <br />
<br />
<br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
<br />
'''Co je corporate design?'''<ref> Manuál vizuální identity OPVK (říjen 2009). ''Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.'' 2006 [cit. 2011-12-22]. Dostupné z WWW: < http://www.msmt.cz/file/11001></ref> <br />
<br />
Corporate design neboli firemní vizuální styl je součástí corporate identity neboli jednotné identity organizace. Jedná se o promyšlený systém skládající se ze souboru prvků, jenž firma používá a jímž se firma prezentuje. Mezi tyto prvky patří především loga, barvy, písmo, firemní tiskopisy, prostory firmy, oblečení zaměstnanců či potisk firemních vozidel. Jinými slovy se jedná o jednotnou grafickou prezentaci společnosti, kde musí být všechny prvky vzájemně sladěny. Právě jednotnost je jednou z důležitých vlastností firemního vizuálního stylu. Další velmi důležitou vlastností je první dojem z vizuální prezentace firmy.<br />
<br />
<br />
'''Logo (značka)'''<br />
<br />
''Logo pochází z řeckého slova logos a znamená slovo, řeč, výrok, zákon, myšlení nebo pojem. Logo také znamená název firmy, společnosti nebo organizace ve speciální grafické úpravě, která je uváděna na jejich výrobcích, propagačních materiálech apod.'' <ref>KRAUS, Jiří a kol. ''Nový akademický slovník cizích slov''. 1. vydání. Praha: Academia, 2005. S. 488.</ref><br />
Značka je také symbol, který podává informace o činnosti a náplni společnosti. Velmi důležité je právě výtvarné (grafické) zpracování loga, které tak vypovídá o úrovni firmy, vyjadřuje míru profesionality, solidnost či tradici společnosti. Je proto velmi důležité, aby si firma zvolila nebo vytvořila kvalitní a profesionální logo, které tak bude po dobu působení firmy tyto vlastnosti a hodnoty prezentovat okolí. Logo by mělo být snadno zapamatovatelné, nepřehlédnutelné, mělo by s snadno dostat do povědomí veřejnosti. <ref>Co je to logo? Poznávací značka a velmi ošemetná záležitost. ''IDnes.'' 27. 3. 2010 [cit. 2011-12-22]. Dostupné z WWW: < http://kultura.idnes.cz/co-je-to-logo-poznavaci-znacka-a-velmi-osemetna-zalezitost-pno-/vytvarneum.aspx?c=A100326_171639_vytvarneum_tt></ref>Jak má logo vypadat je podrobně popsáno v grafickém manuálu. Ten přesně definuje, jaké barvy a rozměry musí být použity, jak má být logo správně umístěno, v jaké vzdálenosti od loga mohou být umístěny další grafické objekty a další pravidla, která pro dané logo platí.<br />
<br />
<br />
'''Grafický manuál'''<br />
<br />
„Manuál je souborem závazných pravidel a obsahuje příklady a doporučení, jak postupovat při aplikaci prvků jednotné vizuální identity.“<br />
Všechna tato pravidla definují, jak správně používat prvky corporate designu. Především se jedná o logo, u kterého je nutné dodržet barvy, velikost umístění apod. Dodržením všech pravidel, které jsou v manuálu uvedené zajistíme, aby bylo logo na různý druzích tiskovin, webových stránkách apod vytvořeno graficky totožně. Manuál tak eliminuje vznik tiskovin, na kterých bude stejné logo jedné firmy, ale v různých barevných provedeních a odstínech nebo v rozdílných velikostech. Další předností manuálu je zjednodušení práce pro tiskárnu při tvorbě tiskovin s logem. Při zadávání tisku stačí přiložit manuál, v němž tiskárna jednoduše zjistí veškeré podrobnosti a pravidla, která je nutno při tvorbě a tisku loga dodržet. Manuál by měl obsahovat i černobílé verze loga.<br />
Grafický manuál je závazný pro všechny zaměstnance firmy, kteří by měli všechny pravidla v něm uvedená dodržovat.<br />
Forma manuálu může být tištěná nebo elektronická v různých formátech (.pdf, .cdr, .jpg, .bmp, .tif, a další).<ref>Grafický manuál. ''Tvorba loga.cz.'' 2000-2011 [cit. 2011-12-22]. Dostupné z WWW: <http://www.tvorbaloga.cz/manual/></ref><br />
<br />
'''Prostory firmy, oblečení zaměstnanců, potisk firemních vozidel'''<br />
I zde se uplatňuje corporate design. Prostory firmy jsou laděny do stejných barev jako logo. Taktéž oblečení zaměstnanců bývá v barvách dané společnosti, většinou s logem umístěným na viditelném místě. Jedná se především o pracovní oděvy zaměstnanců. Ne jinak tomu je i u potisku firemních vozidel. Vždy se na vozidle vyskytuje správné logo společnosti a vozidla bývají většinou ve stejných firemních barvách. <br />
<br />
== Příklad ==<br />
'''ČD Cargo'''<br />
<br />
Společnost ČD Cargo se zabývá přepravou nákladu po železnici. Společnost má zpracovaný grafický manuál, ve kterém jsou detailně popsány a kodifikovány všechny grafické prvky společnosti včetně systému jejich použití. <br />
<br />
Základní prvek corporate designu firmy tvoří značka, jež je navržena jako originální logo dávající svým tvarem signál, že se jedná o moderní, dynamickou společnost. Značka je tvořena dvěma stylizovanými písmeny ČD, která jsou celistvě spojena do tvaru obdélníku představujícího předmět činnosti - náklad či vagón, a z anglického slova „Cargo“ (náklad), který je vysázen základním firemním písmem ČD Fedra.<br />
<br />
'''Podoba nového vizuálního stylu podporuje komunikaci klíčových hodnot společnosti:'''<br />
<br />
- síla a stabilita společnosti - grafický symbol a silné tahy písma ve značce<br />
<br />
- zkušenost a tradice - decentní tmavě modrá barva<br />
<br />
- modernost a dynamika - přítomnost jasné světle modré barvy<br />
<br />
- profesionalita a kvalita - čistota a vzdušnost vizuálního stylu <ref>Aktuality: Nová modro-modrá tvář ČD Cargo. ''ČD Cargo.'' 2008 [cit. 2011-12-22]. Dostupné z WWW: <http://cdcargo.cz/informacni-servis/aktuality/-251/></ref><br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references/></div>Svabinskihttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Corporate_Design&diff=3571Corporate Design2011-12-22T23:18:15Z<p>Svabinski: </p>
<hr />
<div>Autor: Daniel Šváb<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' [[Corporate Identity]], logo, grafický manuál, korporátní barvy, korporátní písmo, jednotná identita firmy, jednotný vizuální styl, <br />
<br />
'''Synonyma:''' jednotný vizuální styl <ref>KLÉGR, Aleš. ''Tezaurus jazyka českého: Slovník českých slov a frází souznačných, blízkých a příbuzných''. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. S. 149. ISBN 978-80-7106-920-1.</ref><br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
Nadřazené: [[Corporate Identity]]<br />
<br />
<br />
Podřazené: logo, grafický manuál, korporátní barvy, korporátní písmo <br />
<br />
<br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
<br />
'''Co je corporate design?'''<ref> Manuál vizuální identity OPVK (říjen 2009). ''Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.'' 2006 [cit. 2011-12-22]. Dostupné z WWW: < http://www.msmt.cz/file/11001></ref> <br />
<br />
Corporate design neboli firemní vizuální styl je součástí corporate identity neboli jednotné identity organizace. Jedná se o promyšlený systém skládající se ze souboru prvků, jenž firma používá a jímž se firma prezentuje. Mezi tyto prvky patří především loga, barvy, písmo, firemní tiskopisy, prostory firmy, oblečení zaměstnanců či potisk firemních vozidel. Jinými slovy se jedná o jednotnou grafickou prezentaci společnosti, kde musí být všechny prvky vzájemně sladěny. Právě jednotnost je jednou z důležitých vlastností firemního vizuálního stylu. Další velmi důležitou vlastností je první dojem z vizuální prezentace firmy.<br />
<br />
<br />
'''Logo (značka)'''<br />
<br />
''Logo pochází z řeckého slova logos a znamená slovo, řeč, výrok, zákon, myšlení nebo pojem. Logo také znamená název firmy, společnosti nebo organizace ve speciální grafické úpravě, která je uváděna na jejich výrobcích, propagačních materiálech apod.'' <ref>KRAUS, Jiří a kol. ''Nový akademický slovník cizích slov''. 1. vydání. Praha: Academia, 2005. S. 488.</ref><br />
Značka je také symbol, který podává informace o činnosti a náplni společnosti. Velmi důležité je právě výtvarné (grafické) zpracování loga, které tak vypovídá o úrovni firmy, vyjadřuje míru profesionality, solidnost či tradici společnosti. Je proto velmi důležité, aby si firma zvolila nebo vytvořila kvalitní a profesionální logo, které tak bude po dobu působení firmy tyto vlastnosti a hodnoty prezentovat okolí. Logo by mělo být snadno zapamatovatelné, nepřehlédnutelné, mělo by s snadno dostat do povědomí veřejnosti. <ref>Co je to logo? Poznávací značka a velmi ošemetná záležitost. ''IDnes.'' 27. 3. 2010 [cit. 2011-12-22]. Dostupné z WWW: < http://kultura.idnes.cz/co-je-to-logo-poznavaci-znacka-a-velmi-osemetna-zalezitost-pno-/vytvarneum.aspx?c=A100326_171639_vytvarneum_tt></ref>Jak má logo vypadat je podrobně popsáno v grafickém manuálu. Ten přesně definuje, jaké barvy a rozměry musí být použity, jak má být logo správně umístěno, v jaké vzdálenosti od loga mohou být umístěny další grafické objekty a další pravidla, která pro dané logo platí.<br />
<br />
<br />
'''Grafický manuál'''<br />
<br />
„Manuál je souborem závazných pravidel a obsahuje příklady a doporučení, jak postupovat při aplikaci prvků jednotné vizuální identity.“<br />
Všechna tato pravidla definují, jak správně používat prvky corporate designu. Především se jedná o logo, u kterého je nutné dodržet barvy, velikost umístění apod. Dodržením všech pravidel, které jsou v manuálu uvedené zajistíme, aby bylo logo na různý druzích tiskovin, webových stránkách apod vytvořeno graficky totožně. Manuál tak eliminuje vznik tiskovin, na kterých bude stejné logo jedné firmy, ale v různých barevných provedeních a odstínech nebo v rozdílných velikostech. Další předností manuálu je zjednodušení práce pro tiskárnu při tvorbě tiskovin s logem. Při zadávání tisku stačí přiložit manuál, v němž tiskárna jednoduše zjistí veškeré podrobnosti a pravidla, která je nutno při tvorbě a tisku loga dodržet. Manuál by měl obsahovat i černobílé verze loga.<br />
Grafický manuál je závazný pro všechny zaměstnance firmy, kteří by měli všechny pravidla v něm uvedená dodržovat.<br />
Forma manuálu může být tištěná nebo elektronická v různých formátech (.pdf, .cdr, .jpg, .bmp, .tif, a další).<ref>Grafický manuál. ''Tvorba loga.cz.'' 2000-2011 [cit. 2011-12-22]. Dostupné z WWW: <http://www.tvorbaloga.cz/manual/></ref><br />
<br />
'''Prostory firmy, oblečení zaměstnanců, potisk firemních vozidel'''<br />
I zde se uplatňuje corporate design. Prostory firmy jsou laděny do stejných barev jako logo. Taktéž oblečení zaměstnanců bývá v barvách dané společnosti, většinou s logem umístěným na viditelném místě. Jedná se především o pracovní oděvy zaměstnanců. Ne jinak tomu je i u potisku firemních vozidel. Vždy se na vozidle vyskytuje správné logo společnosti a vozidla bývají většinou ve stejných firemních barvách. <br />
<br />
== Příklad ==<br />
'''ČD Cargo'''<br />
<br />
Společnost ČD Cargo se zabývá přepravou nákladu po železnici. Společnost má zpracovaný grafický manuál, ve kterém jsou detailně popsány a kodifikovány všechny grafické prvky společnosti včetně systému jejich použití. <br />
<br />
Základní prvek corporate designu firmy tvoří značka, jež je navržena jako originální logo dávající svým tvarem signál, že se jedná o moderní, dynamickou společnost. Značka je tvořena dvěma stylizovanými písmeny ČD, která jsou celistvě spojena do tvaru obdélníku představujícího předmět činnosti - náklad či vagón, a z anglického slova „Cargo“ (náklad), který je vysázen základním firemním písmem ČD Fedra.<br />
<br />
'''Podoba nového vizuálního stylu podporuje komunikaci klíčových hodnot společnosti:'''<br />
<br />
- síla a stabilita společnosti - grafický symbol a silné tahy písma ve značce<br />
<br />
- zkušenost a tradice - decentní tmavě modrá barva<br />
<br />
- modernost a dynamika - přítomnost jasné světle modré barvy<br />
<br />
- profesionalita a kvalita - čistota a vzdušnost vizuálního stylu <ref>Aktuality: Nová modro-modrá tvář ČD Cargo. ''ČD Cargo.'' 2008 [cit. 2011-12-22]. Dostupné z WWW: <http://cdcargo.cz/informacni-servis/aktuality/-251/></ref><br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references/></div>Svabinskihttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Corporate_Design&diff=3570Corporate Design2011-12-22T23:17:48Z<p>Svabinski: </p>
<hr />
<div>Autor: Daniel Šváb<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' [[Corporate Identity]], logo, grafický manuál, korporátní barvy, korporátní písmo, jednotná identita firmy, jednotný vizuální styl, <br />
<br />
'''Synonyma:''' jednotný vizuální styl <ref>KLÉGR, Aleš. ''Tezaurus jazyka českého: Slovník českých slov a frází souznačných, blízkých a příbuzných''. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. S. 149. ISBN 978-80-7106-920-1.</ref><br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
Nadřazené: [[Corporate Identity]]<br />
<br />
<br />
Podřazené: logo, grafický manuál, korporátní barvy, korporátní písmo <br />
<br />
<br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
<br />
'''Co je corporate design?'''<ref> Manuál vizuální identity OPVK (říjen 2009). ''Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.'' 2006 [cit. 2011-12-22]. Dostupné z WWW: < http://www.msmt.cz/file/11001></ref> <br />
Corporate design neboli firemní vizuální styl je součástí corporate identity neboli jednotné identity organizace. Jedná se o promyšlený systém skládající se ze souboru prvků, jenž firma používá a jímž se firma prezentuje. Mezi tyto prvky patří především loga, barvy, písmo, firemní tiskopisy, prostory firmy, oblečení zaměstnanců či potisk firemních vozidel. Jinými slovy se jedná o jednotnou grafickou prezentaci společnosti, kde musí být všechny prvky vzájemně sladěny. Právě jednotnost je jednou z důležitých vlastností firemního vizuálního stylu. Další velmi důležitou vlastností je první dojem z vizuální prezentace firmy.<br />
<br />
<br />
'''Logo (značka)'''<br />
''Logo pochází z řeckého slova logos a znamená slovo, řeč, výrok, zákon, myšlení nebo pojem. Logo také znamená název firmy, společnosti nebo organizace ve speciální grafické úpravě, která je uváděna na jejich výrobcích, propagačních materiálech apod.'' <ref>KRAUS, Jiří a kol. ''Nový akademický slovník cizích slov''. 1. vydání. Praha: Academia, 2005. S. 488.</ref><br />
Značka je také symbol, který podává informace o činnosti a náplni společnosti. Velmi důležité je právě výtvarné (grafické) zpracování loga, které tak vypovídá o úrovni firmy, vyjadřuje míru profesionality, solidnost či tradici společnosti. Je proto velmi důležité, aby si firma zvolila nebo vytvořila kvalitní a profesionální logo, které tak bude po dobu působení firmy tyto vlastnosti a hodnoty prezentovat okolí. Logo by mělo být snadno zapamatovatelné, nepřehlédnutelné, mělo by s snadno dostat do povědomí veřejnosti. <ref>Co je to logo? Poznávací značka a velmi ošemetná záležitost. ''IDnes.'' 27. 3. 2010 [cit. 2011-12-22]. Dostupné z WWW: < http://kultura.idnes.cz/co-je-to-logo-poznavaci-znacka-a-velmi-osemetna-zalezitost-pno-/vytvarneum.aspx?c=A100326_171639_vytvarneum_tt></ref>Jak má logo vypadat je podrobně popsáno v grafickém manuálu. Ten přesně definuje, jaké barvy a rozměry musí být použity, jak má být logo správně umístěno, v jaké vzdálenosti od loga mohou být umístěny další grafické objekty a další pravidla, která pro dané logo platí.<br />
<br />
<br />
'''Grafický manuál'''<br />
„Manuál je souborem závazných pravidel a obsahuje příklady a doporučení, jak postupovat při aplikaci prvků jednotné vizuální identity.“<br />
Všechna tato pravidla definují, jak správně používat prvky corporate designu. Především se jedná o logo, u kterého je nutné dodržet barvy, velikost umístění apod. Dodržením všech pravidel, které jsou v manuálu uvedené zajistíme, aby bylo logo na různý druzích tiskovin, webových stránkách apod vytvořeno graficky totožně. Manuál tak eliminuje vznik tiskovin, na kterých bude stejné logo jedné firmy, ale v různých barevných provedeních a odstínech nebo v rozdílných velikostech. Další předností manuálu je zjednodušení práce pro tiskárnu při tvorbě tiskovin s logem. Při zadávání tisku stačí přiložit manuál, v němž tiskárna jednoduše zjistí veškeré podrobnosti a pravidla, která je nutno při tvorbě a tisku loga dodržet. Manuál by měl obsahovat i černobílé verze loga.<br />
Grafický manuál je závazný pro všechny zaměstnance firmy, kteří by měli všechny pravidla v něm uvedená dodržovat.<br />
Forma manuálu může být tištěná nebo elektronická v různých formátech (.pdf, .cdr, .jpg, .bmp, .tif, a další).<ref>Grafický manuál. ''Tvorba loga.cz.'' 2000-2011 [cit. 2011-12-22]. Dostupné z WWW: <http://www.tvorbaloga.cz/manual/></ref><br />
<br />
'''Prostory firmy, oblečení zaměstnanců, potisk firemních vozidel'''<br />
I zde se uplatňuje corporate design. Prostory firmy jsou laděny do stejných barev jako logo. Taktéž oblečení zaměstnanců bývá v barvách dané společnosti, většinou s logem umístěným na viditelném místě. Jedná se především o pracovní oděvy zaměstnanců. Ne jinak tomu je i u potisku firemních vozidel. Vždy se na vozidle vyskytuje správné logo společnosti a vozidla bývají většinou ve stejných firemních barvách. <br />
<br />
== Příklad ==<br />
'''ČD Cargo'''<br />
Společnost ČD Cargo se zabývá přepravou nákladu po železnici. Společnost má zpracovaný grafický manuál, ve kterém jsou detailně popsány a kodifikovány všechny grafické prvky společnosti včetně systému jejich použití. <br />
<br />
Základní prvek corporate designu firmy tvoří značka, jež je navržena jako originální logo dávající svým tvarem signál, že se jedná o moderní, dynamickou společnost. Značka je tvořena dvěma stylizovanými písmeny ČD, která jsou celistvě spojena do tvaru obdélníku představujícího předmět činnosti - náklad či vagón, a z anglického slova „Cargo“ (náklad), který je vysázen základním firemním písmem ČD Fedra.<br />
<br />
'''Podoba nového vizuálního stylu podporuje komunikaci klíčových hodnot společnosti:'''<br />
<br />
- síla a stabilita společnosti - grafický symbol a silné tahy písma ve značce<br />
<br />
- zkušenost a tradice - decentní tmavě modrá barva<br />
<br />
- modernost a dynamika - přítomnost jasné světle modré barvy<br />
<br />
- profesionalita a kvalita - čistota a vzdušnost vizuálního stylu <ref>Aktuality: Nová modro-modrá tvář ČD Cargo. ''ČD Cargo.'' 2008 [cit. 2011-12-22]. Dostupné z WWW: <http://cdcargo.cz/informacni-servis/aktuality/-251/></ref><br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references/></div>Svabinskihttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Corporate_Design&diff=3569Corporate Design2011-12-22T23:14:42Z<p>Svabinski: </p>
<hr />
<div>Autor: Daniel Šváb<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' [[Corporate Identity]], logo, grafický manuál, korporátní barvy, korporátní písmo, jednotná identita firmy, jednotný vizuální styl, <br />
<br />
'''Synonyma:''' jednotný vizuální styl <ref>KLÉGR, Aleš. ''Tezaurus jazyka českého: Slovník českých slov a frází souznačných, blízkých a příbuzných''. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. S. 149. ISBN 978-80-7106-920-1.</ref><br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
Nadřazené: [[Corporate Identity]]<br />
<br />
<br />
Podřazené: logo, grafický manuál, korporátní barvy, korporátní písmo <br />
<br />
<br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
<br />
'''Co je corporate design?'''<ref> Manuál vizuální identity OPVK (říjen 2009). ''Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.'' 2006 [cit. 2011-12-22]. Dostupné z WWW: < http://www.msmt.cz/file/11001></ref> <br />
Corporate design neboli firemní vizuální styl je součástí corporate identity neboli jednotné identity organizace. Jedná se o promyšlený systém skládající se ze souboru prvků, jenž firma používá a jímž se firma prezentuje. Mezi tyto prvky patří především loga, barvy, písmo, firemní tiskopisy, prostory firmy, oblečení zaměstnanců či potisk firemních vozidel. Jinými slovy se jedná o jednotnou grafickou prezentaci společnosti, kde musí být všechny prvky vzájemně sladěny. Právě jednotnost je jednou z důležitých vlastností firemního vizuálního stylu. Další velmi důležitou vlastností je první dojem z vizuální prezentace firmy.<br />
<br />
<br />
'''Logo (značka)'''<br />
''Logo pochází z řeckého slova logos a znamená slovo, řeč, výrok, zákon, myšlení nebo pojem. Logo také znamená název firmy, společnosti nebo organizace ve speciální grafické úpravě, která je uváděna na jejich výrobcích, propagačních materiálech apod.'' <ref>KRAUS, Jiří a kol. ''Nový akademický slovník cizích slov''. 1. vydání. Praha: Academia, 2005. S. 488.</ref><br />
Značka je také symbol, který podává informace o činnosti a náplni společnosti. Velmi důležité je právě výtvarné (grafické) zpracování loga, které tak vypovídá o úrovni firmy, vyjadřuje míru profesionality, solidnost či tradici společnosti. Je proto velmi důležité, aby si firma zvolila nebo vytvořila kvalitní a profesionální logo, které tak bude po dobu působení firmy tyto vlastnosti a hodnoty prezentovat okolí. Logo by mělo být snadno zapamatovatelné, nepřehlédnutelné, mělo by s snadno dostat do povědomí veřejnosti. <ref>Co je to logo? Poznávací značka a velmi ošemetná záležitost. ''IDnes.'' 27. 3. 2010 [cit. 2011-12-22]. Dostupné z WWW: < http://kultura.idnes.cz/co-je-to-logo-poznavaci-znacka-a-velmi-osemetna-zalezitost-pno-/vytvarneum.aspx?c=A100326_171639_vytvarneum_tt></ref>Jak má logo vypadat je podrobně popsáno v grafickém manuálu. Ten přesně definuje, jaké barvy a rozměry musí být použity, jak má být logo správně umístěno, v jaké vzdálenosti od loga mohou být umístěny další grafické objekty a další pravidla, která pro dané logo platí.<br />
<br />
<br />
'''Grafický manuál'''<br />
„Manuál je souborem závazných pravidel a obsahuje příklady a doporučení, jak postupovat při aplikaci prvků jednotné vizuální identity.“<br />
Všechna tato pravidla definují, jak správně používat prvky corporate designu. Především se jedná o logo, u kterého je nutné dodržet barvy, velikost umístění apod. Dodržením všech pravidel, které jsou v manuálu uvedené zajistíme, aby bylo logo na různý druzích tiskovin, webových stránkách apod vytvořeno graficky totožně. Manuál tak eliminuje vznik tiskovin, na kterých bude stejné logo jedné firmy, ale v různých barevných provedeních a odstínech nebo v rozdílných velikostech. Další předností manuálu je zjednodušení práce pro tiskárnu při tvorbě tiskovin s logem. Při zadávání tisku stačí přiložit manuál, v němž tiskárna jednoduše zjistí veškeré podrobnosti a pravidla, která je nutno při tvorbě a tisku loga dodržet. Manuál by měl obsahovat i černobílé verze loga.<br />
Grafický manuál je závazný pro všechny zaměstnance firmy, kteří by měli všechny pravidla v něm uvedená dodržovat.<br />
Forma manuálu může být tištěná nebo elektronická v různých formátech (.pdf, .cdr, .jpg, .bmp, .tif, a další).<ref>Grafický manuál. ''Tvorba loga.cz.'' 2000-2011 [cit. 2011-12-22]. Dostupné z WWW: <http://www.tvorbaloga.cz/manual/></ref><br />
<br />
'''Prostory firmy, oblečení zaměstnanců, potisk firemních vozidel'''<br />
I zde se uplatňuje corporate design. Prostory firmy jsou laděny do stejných barev jako logo. Taktéž oblečení zaměstnanců bývá v barvách dané společnosti, většinou s logem umístěným na viditelném místě. Jedná se především o pracovní oděvy zaměstnanců. Ne jinak tomu je i u potisku firemních vozidel. Vždy se na vozidle vyskytuje správné logo společnosti a vozidla bývají většinou ve stejných firemních barvách. <br />
<br />
== Příklad ==<br />
'''ČD Cargo'''<br />
<br />
[[Soubor:CDCargo.jpg]]<br />
<br />
Společnost ČD Cargo se zabývá přepravou nákladu po železnici. Společnost má zpracovaný grafický manuál, ve kterém jsou detailně popsány a kodifikovány všechny grafické prvky společnosti včetně systému jejich použití. <br />
<br />
Základní prvek corporate designu firmy tvoří značka, jež je navržena jako originální logo dávající svým tvarem signál, že se jedná o moderní, dynamickou společnost. Značka je tvořena dvěma stylizovanými písmeny ČD, která jsou celistvě spojena do tvaru obdélníku představujícího předmět činnosti - náklad či vagón, a z anglického slova „Cargo“ (náklad), který je vysázen základním firemním písmem ČD Fedra.<br />
<br />
'''Podoba nového vizuálního stylu podporuje komunikaci klíčových hodnot společnosti:'''<br />
<br />
- síla a stabilita společnosti - grafický symbol a silné tahy písma ve značce<br />
<br />
- zkušenost a tradice - decentní tmavě modrá barva<br />
<br />
- modernost a dynamika - přítomnost jasné světle modré barvy<br />
<br />
- profesionalita a kvalita - čistota a vzdušnost vizuálního stylu <ref>Aktuality: Nová modro-modrá tvář ČD Cargo. ''ČD Cargo.'' 2008 [cit. 2011-12-22]. Dostupné z WWW: <http://cdcargo.cz/informacni-servis/aktuality/-251/></ref><br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references/></div>Svabinskihttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Corporate_Design&diff=3568Corporate Design2011-12-22T23:07:44Z<p>Svabinski: </p>
<hr />
<div>Autor: Daniel Šváb<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' [[Corporate Identity]], logo, grafický manuál, korporátní barvy, korporátní písmo, jednotná identita firmy, jednotný vizuální styl, <br />
<br />
'''Synonyma:''' jednotný vizuální styl <ref>KLÉGR, Aleš. ''Tezaurus jazyka českého : Slovník českých slov a frází souznačných, blízkých a příbuzných''. 1. vydání. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007. S. 149. ISBN 978-80-7106-920-1.</ref><br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
<br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
<br />
'''Co je corporate design?'''<ref> Manuál vizuální identity OPVK (říjen 2009). ''Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.'' 2006 [cit. 2011-12-22]. Dostupné z WWW: < http://www.msmt.cz/file/11001></ref> <br />
Corporate design neboli firemní vizuální styl je součástí corporate identity neboli jednotné identity organizace. Jedná se o promyšlený systém skládající se ze souboru prvků, jenž firma používá a jímž se firma prezentuje. Mezi tyto prvky patří především loga, barvy, písmo, firemní tiskopisy, prostory firmy, oblečení zaměstnanců či potisk firemních vozidel. Jinými slovy se jedná o jednotnou grafickou prezentaci společnosti, kde musí být všechny prvky vzájemně sladěny. Právě jednotnost je jednou z důležitých vlastností firemního vizuálního stylu. Další velmi důležitou vlastností je první dojem z vizuální prezentace firmy.<br />
<br />
<br />
'''Logo (značka)'''<br />
''Logo pochází z řeckého slova logos a znamená slovo, řeč, výrok, zákon, myšlení nebo pojem. Logo také znamená název firmy, společnosti nebo organizace ve speciální grafické úpravě, která je uváděna na jejich výrobcích, propagačních materiálech apod.'' <ref>KRAUS, Jiří a kol. ''Nový akademický slovník cizích slov''. 1. vydání. Praha: Academia, 2005. S. 488.</ref><br />
Značka je také symbol, který podává informace o činnosti a náplni společnosti. Velmi důležité je právě výtvarné (grafické) zpracování loga, které tak vypovídá o úrovni firmy, vyjadřuje míru profesionality, solidnost či tradici společnosti. Je proto velmi důležité, aby si firma zvolila nebo vytvořila kvalitní a profesionální logo, které tak bude po dobu působení firmy tyto vlastnosti a hodnoty prezentovat okolí. Logo by mělo být snadno zapamatovatelné, nepřehlédnutelné, mělo by s snadno dostat do povědomí veřejnosti. <ref>Co je to logo? Poznávací značka a velmi ošemetná záležitost. ''IDnes.'' 27. 3. 2010 [cit. 2011-12-22]. Dostupné z WWW: < http://kultura.idnes.cz/co-je-to-logo-poznavaci-znacka-a-velmi-osemetna-zalezitost-pno-/vytvarneum.aspx?c=A100326_171639_vytvarneum_tt></ref>Jak má logo vypadat je podrobně popsáno v grafickém manuálu. Ten přesně definuje, jaké barvy a rozměry musí být použity, jak má být logo správně umístěno, v jaké vzdálenosti od loga mohou být umístěny další grafické objekty a další pravidla, která pro dané logo platí.<br />
<br />
<br />
'''Grafický manuál'''<br />
„Manuál je souborem závazných pravidel a obsahuje příklady a doporučení, jak postupovat při aplikaci prvků jednotné vizuální identity.“<br />
Všechna tato pravidla definují, jak správně používat prvky corporate designu. Především se jedná o logo, u kterého je nutné dodržet barvy, velikost umístění apod. Dodržením všech pravidel, které jsou v manuálu uvedené zajistíme, aby bylo logo na různý druzích tiskovin, webových stránkách apod vytvořeno graficky totožně. Manuál tak eliminuje vznik tiskovin, na kterých bude stejné logo jedné firmy, ale v různých barevných provedeních a odstínech nebo v rozdílných velikostech. Další předností manuálu je zjednodušení práce pro tiskárnu při tvorbě tiskovin s logem. Při zadávání tisku stačí přiložit manuál, v němž tiskárna jednoduše zjistí veškeré podrobnosti a pravidla, která je nutno při tvorbě a tisku loga dodržet. Manuál by měl obsahovat i černobílé verze loga.<br />
Grafický manuál je závazný pro všechny zaměstnance firmy, kteří by měli všechny pravidla v něm uvedená dodržovat.<br />
Forma manuálu může být tištěná nebo elektronická v různých formátech (.pdf, .cdr, .jpg, .bmp, .tif, a další).<ref>Grafický manuál. ''Tvorba loga.cz.'' 2000-2011 [cit. 2011-12-22]. Dostupné z WWW: <http://www.tvorbaloga.cz/manual/></ref><br />
<br />
'''Prostory firmy, oblečení zaměstnanců, potisk firemních vozidel'''<br />
I zde se uplatňuje corporate design. Prostory firmy jsou laděny do stejných barev jako logo. Taktéž oblečení zaměstnanců bývá v barvách dané společnosti, většinou s logem umístěným na viditelném místě. Jedná se především o pracovní oděvy zaměstnanců. Ne jinak tomu je i u potisku firemních vozidel. Vždy se na vozidle vyskytuje správné logo společnosti a vozidla bývají většinou ve stejných firemních barvách. <br />
<br />
== Příklad ==<br />
'''ČD Cargo'''<br />
Společnost ČD Cargo se zabývá přepravou nákladu po železnici. Společnost má zpracovaný grafický manuál, ve kterém jsou detailně popsány a kodifikovány všechny grafické prvky společnosti včetně systému jejich použití. <br />
<br />
Základní prvek corporate designu firmy tvoří značka, jež je navržena jako originální logo dávající svým tvarem signál, že se jedná o moderní, dynamickou společnost. Značka je tvořena dvěma stylizovanými písmeny ČD, která jsou celistvě spojena do tvaru obdélníku představujícího předmět činnosti - náklad či vagón, a z anglického slova „Cargo“ (náklad), který je vysázen základním firemním písmem ČD Fedra.<br />
<br />
'''Podoba nového vizuálního stylu podporuje komunikaci klíčových hodnot společnosti:'''<br />
<br />
- síla a stabilita společnosti - grafický symbol a silné tahy písma ve značce<br />
<br />
- zkušenost a tradice - decentní tmavě modrá barva<br />
<br />
- modernost a dynamika - přítomnost jasné světle modré barvy<br />
<br />
- profesionalita a kvalita - čistota a vzdušnost vizuálního stylu <ref>Aktuality: Nová modro-modrá tvář ČD Cargo. ''ČD Cargo.'' 2008 [cit. 2011-12-22]. Dostupné z WWW: <http://cdcargo.cz/informacni-servis/aktuality/-251/></ref><br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references/></div>Svabinskihttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Corporate_Design&diff=3567Corporate Design2011-12-22T23:03:39Z<p>Svabinski: </p>
<hr />
<div>Autor: Daniel Šváb<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' [[Corporate Identity]], logo, grafický manuál, korporátní barvy, korporátní písmo, jednotná identita firmy, jednotný vizuální styl, <br />
<br />
'''Synonyma:''' jednotný vizuální styl <ref>KLÉGR, Aleš. ''Tezaurus jazyka českého : Slovník českých slov a frází souznačných, blízkých a příbuzných''. 1. vydání. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007. S. 149. ISBN 978-80-7106-920-1.</ref><br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
<br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
<br />
'''Co je corporate design?'''<ref> Manuál vizuální identity OPVK (říjen 2009). Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. 2006 [cit. 2011-12-22]. Dostupné z WWW: < http://www.msmt.cz/file/11001></ref> <br />
Corporate design neboli firemní vizuální styl je součástí corporate identity neboli jednotné identity organizace. Jedná se o promyšlený systém skládající se ze souboru prvků, jenž firma používá a jímž se firma prezentuje. Mezi tyto prvky patří především loga, barvy, písmo, firemní tiskopisy, prostory firmy, oblečení zaměstnanců či potisk firemních vozidel. Jinými slovy se jedná o jednotnou grafickou prezentaci společnosti, kde musí být všechny prvky vzájemně sladěny. Právě jednotnost je jednou z důležitých vlastností firemního vizuálního stylu. Další velmi důležitou vlastností je první dojem z vizuální prezentace firmy.<br />
<br />
<br />
'''Logo (značka)'''<br />
''Logo pochází z řeckého slova logos a znamená slovo, řeč, výrok, zákon, myšlení nebo pojem. Logo také znamená název firmy, společnosti nebo organizace ve speciální grafické úpravě, která je uváděna na jejich výrobcích, propagačních materiálech apod.'' <ref>KRAUS, Jiří a kol. ''Nový akademický slovník cizích slov''. 1. vydání. Praha: Academia, 2005. S. 488.</ref><br />
Značka je také symbol, který podává informace o činnosti a náplni společnosti. Velmi důležité je právě výtvarné (grafické) zpracování loga, které tak vypovídá o úrovni firmy, vyjadřuje míru profesionality, solidnost či tradici společnosti. Je proto velmi důležité, aby si firma zvolila nebo vytvořila kvalitní a profesionální logo, které tak bude po dobu působení firmy tyto vlastnosti a hodnoty prezentovat okolí. Logo by mělo být snadno zapamatovatelné, nepřehlédnutelné, mělo by s snadno dostat do povědomí veřejnosti. <ref>Co je to logo? Poznávací značka a velmi ošemetná záležitost. IDnes. 27. 3. 2010 [cit. 2011-12-22]. Dostupné z WWW: < http://kultura.idnes.cz/co-je-to-logo-poznavaci-znacka-a-velmi-osemetna-zalezitost-pno-/vytvarneum.aspx?c=A100326_171639_vytvarneum_tt></ref>Jak má logo vypadat je podrobně popsáno v grafickém manuálu. Ten přesně definuje, jaké barvy a rozměry musí být použity, jak má být logo správně umístěno, v jaké vzdálenosti od loga mohou být umístěny další grafické objekty a další pravidla, která pro dané logo platí.<br />
<br />
<br />
'''Grafický manuál'''<br />
„Manuál je souborem závazných pravidel a obsahuje příklady a doporučení, jak postupovat při aplikaci prvků jednotné vizuální identity.“ <ref>KRAUS, Jiří a kol. ''Nový akademický slovník cizích slov''. 1. vydání. Praha: Academia, 2005. S. 508.</ref><br />
Všechna tato pravidla definují, jak správně používat prvky corporate designu. Především se jedná o logo, u kterého je nutné dodržet barvy, velikost umístění apod. Dodržením všech pravidel, které jsou v manuálu uvedené zajistíme, aby bylo logo na různý druzích tiskovin, webových stránkách apod vytvořeno graficky totožně. Manuál tak eliminuje vznik tiskovin, na kterých bude stejné logo jedné firmy, ale v různých barevných provedeních a odstínech nebo v rozdílných velikostech. Další předností manuálu je zjednodušení práce pro tiskárnu při tvorbě tiskovin s logem. Při zadávání tisku stačí přiložit manuál, v němž tiskárna jednoduše zjistí veškeré podrobnosti a pravidla, která je nutno při tvorbě a tisku loga dodržet. Manuál by měl obsahovat i černobílé verze loga.<br />
Grafický manuál je závazný pro všechny zaměstnance firmy, kteří by měli všechny pravidla v něm uvedená dodržovat.<br />
Forma manuálu může být tištěná nebo elektronická v různých formátech (.pdf, .cdr, .jpg, .bmp, .tif, a další).<ref>Grafický manuál. Tvorba loga.cz. 2000-2011 [cit. 2011-12-22]. Dostupné z WWW: <http://www.tvorbaloga.cz/manual/></ref><br />
<br />
'''Prostory firmy, oblečení zaměstnanců, potisk firemních vozidel'''<br />
I zde se uplatňuje corporate design. Prostory firmy jsou laděny do stejných barev jako logo. Taktéž oblečení zaměstnanců bývá v barvách dané společnosti, většinou s logem umístěným na viditelném místě. Jedná se především o pracovní oděvy zaměstnanců. Ne jinak tomu je i u potisku firemních vozidel. Vždy se na vozidle vyskytuje správné logo společnosti a vozidla bývají většinou ve stejných firemních barvách. <br />
<br />
== Příklad ==<br />
'''ČD Cargo'''<br />
Společnost ČD Cargo se zabývá přepravou nákladu po železnici. Společnost má zpracovaný grafický manuál, ve kterém jsou detailně popsány a kodifikovány všechny grafické prvky společnosti včetně systému jejich použití. <br />
<br />
Základní prvek corporate designu firmy tvoří značka, jež je navržena jako originální logo dávající svým tvarem signál, že se jedná o moderní, dynamickou společnost. Značka je tvořena dvěma stylizovanými písmeny ČD, která jsou celistvě spojena do tvaru obdélníku představujícího předmět činnosti - náklad či vagón, a z anglického slova „Cargo“ (náklad), který je vysázen základním firemním písmem ČD Fedra.<br />
<br />
'''Podoba nového vizuálního stylu podporuje komunikaci klíčových hodnot společnosti:'''<br />
<br />
- síla a stabilita společnosti - grafický symbol a silné tahy písma ve značce<br />
<br />
- zkušenost a tradice - decentní tmavě modrá barva<br />
<br />
- modernost a dynamika - přítomnost jasné světle modré barvy<br />
<br />
- profesionalita a kvalita - čistota a vzdušnost vizuálního stylu <ref>Aktuality: Nová modro-modrá tvář ČD Cargo. ČD Cargo. 2008 [cit. 2011-12-22]. Dostupné z WWW: <http://cdcargo.cz/informacni-servis/aktuality/-251/></ref><br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references/><br />
<br />
Corporate design. Cognito: Prozraďte světu, kdo jste. [20??] [cit. 2011-12-22]. Dostupné z WWW: <http://www.cognito.cz/corporate-design/>.<br />
<br />
Corporate identity. NET servis. 2011 [cit. 2011-12-22]. Dostupné z WWW: <http://www.netservis.cz/corporate-identity.php>.</div>Svabinskihttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Corporate_Design&diff=3566Corporate Design2011-12-22T22:51:40Z<p>Svabinski: </p>
<hr />
<div>Autor: Daniel Šváb<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' [[Corporate Identity]], logo, grafický manuál, korporátní barvy, korporátní písmo, jednotná identita firmy, jednotný vizuální styl, <br />
<br />
'''Synonyma:''' jednotný vizuální styl <ref>KLÉGR, Aleš. ''Tezaurus jazyka českého : Slovník českých slov a frází souznačných, blízkých a příbuzných''. 1. vydání. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007. S. 149. ISBN 978-80-7106-920-1.</ref><br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
<br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
<br />
'''Co je corporate design?'''<ref> Manuál vizuální identity OPVK (říjen 2009). Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. 2006 [cit. 2011-12-22]. Dostupné z WWW: < http://www.msmt.cz/file/11001></ref> <br />
Corporate design neboli firemní vizuální styl je součástí corporate identity neboli jednotné identity organizace. Jedná se o promyšlený systém skládající se ze souboru prvků, jenž firma používá a jímž se firma prezentuje. Mezi tyto prvky patří především loga, barvy, písmo, firemní tiskopisy, prostory firmy, oblečení zaměstnanců či potisk firemních vozidel. Jinými slovy se jedná o jednotnou grafickou prezentaci společnosti, kde musí být všechny prvky vzájemně sladěny. Právě jednotnost je jednou z důležitých vlastností firemního vizuálního stylu. Další velmi důležitou vlastností je první dojem z vizuální prezentace firmy.<br />
<br />
<br />
'''Logo (značka)'''<br />
''Logo pochází z řeckého slova logos a znamená slovo, řeč, výrok, zákon, myšlení nebo pojem. Logo také znamená název firmy, společnosti nebo organizace ve speciální grafické úpravě, která je uváděna na jejich výrobcích, propagačních materiálech apod.'' <ref>KRAUS, Jiří a kol. ''Nový akademický slovník cizích slov''. 1. vydání. Praha: Academia, 2005. S. 488.</ref><br />
Značka je také symbol, který podává informace o činnosti a náplni společnosti. Velmi důležité je právě výtvarné (grafické) zpracování loga, které tak vypovídá o úrovni firmy, vyjadřuje míru profesionality, solidnost či tradici společnosti. Je proto velmi důležité, aby si firma zvolila nebo vytvořila kvalitní a profesionální logo, které tak bude po dobu působení firmy tyto vlastnosti a hodnoty prezentovat okolí. Logo by mělo být snadno zapamatovatelné, nepřehlédnutelné, mělo by s snadno dostat do povědomí veřejnosti. Jak má logo vypadat je podrobně popsáno v grafickém manuálu. Ten přesně definuje, jaké barvy a rozměry musí být použity, jak má být logo správně umístěno, v jaké vzdálenosti od loga mohou být umístěny další grafické objekty a další pravidla, která pro dané logo platí.<br />
<br />
<br />
'''Grafický manuál'''<br />
„Manuál je souborem závazných pravidel a obsahuje příklady a doporučení, jak postupovat při aplikaci prvků jednotné vizuální identity.“ <ref>KRAUS, Jiří a kol. ''Nový akademický slovník cizích slov''. 1. vydání. Praha: Academia, 2005. S. 508.</ref><br />
Všechna tato pravidla definují, jak správně používat prvky corporate designu. Především se jedná o logo, u kterého je nutné dodržet barvy, velikost umístění apod. Dodržením všech pravidel, které jsou v manuálu uvedené zajistíme, aby bylo logo na různý druzích tiskovin, webových stránkách apod vytvořeno graficky totožně. Manuál tak eliminuje vznik tiskovin, na kterých bude stejné logo jedné firmy, ale v různých barevných provedeních a odstínech nebo v rozdílných velikostech. Další předností manuálu je zjednodušení práce pro tiskárnu při tvorbě tiskovin s logem. Při zadávání tisku stačí přiložit manuál, v němž tiskárna jednoduše zjistí veškeré podrobnosti a pravidla, která je nutno při tvorbě a tisku loga dodržet. Manuál by měl obsahovat i černobílé verze loga.<br />
Grafický manuál je závazný pro všechny zaměstnance firmy, kteří by měli všechny pravidla v něm uvedená dodržovat.<br />
Forma manuálu může být tištěná nebo elektronická v různých formátech (.pdf, .cdr, .jpg, .bmp, .tif, a další).<br />
<br />
'''Prostory firmy, oblečení zaměstnanců, potisk firemních vozidel'''<br />
I zde se uplatňuje corporate design. Prostory firmy jsou laděny do stejných barev jako logo. Taktéž oblečení zaměstnanců bývá v barvách dané společnosti, většinou s logem umístěným na viditelném místě. Jedná se především o pracovní oděvy zaměstnanců. Ne jinak tomu je i u potisku firemních vozidel. Vždy se na vozidle vyskytuje správné logo společnosti a vozidla bývají většinou ve stejných firemních barvách. <br />
<br />
== Příklad ==<br />
'''ČD Cargo'''<br />
Společnost ČD Cargo se zabývá přepravou nákladu po železnici. Společnost má zpracovaný grafický manuál, ve kterém jsou detailně popsány a kodifikovány všechny grafické prvky společnosti včetně systému jejich použití. <br />
<br />
Základní prvek corporate designu firmy tvoří značka, jež je navržena jako originální logo dávající svým tvarem signál, že se jedná o moderní, dynamickou společnost. Značka je tvořena dvěma stylizovanými písmeny ČD, která jsou celistvě spojena do tvaru obdélníku představujícího předmět činnosti - náklad či vagón, a z anglického slova „Cargo“ (náklad), který je vysázen základním firemním písmem ČD Fedra.<br />
<br />
'''Podoba nového vizuálního stylu podporuje komunikaci klíčových hodnot společnosti:'''<br />
<br />
- síla a stabilita společnosti - grafický symbol a silné tahy písma ve značce<br />
<br />
- zkušenost a tradice - decentní tmavě modrá barva<br />
<br />
- modernost a dynamika - přítomnost jasné světle modré barvy<br />
<br />
- profesionalita a kvalita - čistota a vzdušnost vizuálního stylu <ref>Aktuality: Nová modro-modrá tvář ČD Cargo. ČD Cargo. 2008 [cit. 2011-12-22]. Dostupné z WWW: <http://cdcargo.cz/informacni-servis/aktuality/-251/></ref><br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references/><br />
<br />
Corporate design. Cognito: Prozraďte světu, kdo jste. [20??] [cit. 2011-12-22]. Dostupné z WWW: <http://www.cognito.cz/corporate-design/>.<br />
<br />
Corporate identity. NET servis. 2011 [cit. 2011-12-22]. Dostupné z WWW: <http://www.netservis.cz/corporate-identity.php>.<br />
<br />
Corporate design. Emocio: víme, co funguje. [20??] [cit. 2011-12-22]. Dostupné z WWW: <http://www.emocio.cz/corporate-design/>.<br />
<br />
Čo je Corporate design a prečo je dôležitý. Smart_page. 2007-2010 [cit. 2011-12-22]. Dostupné z WWW: <http://www.smartpage.sk/preco-corporate-design>.</div>Svabinskihttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Corporate_Design&diff=3565Corporate Design2011-12-22T22:36:36Z<p>Svabinski: </p>
<hr />
<div>Autor: Daniel Šváb<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' [[Corporate Identity]], logo, grafický manuál, korporátní barvy, korporátní písmo, jednotná identita firmy, jednotný vizuální styl, <br />
<br />
'''Synonyma:''' jednotný vizuální styl <ref>KLÉGR, Aleš. ''Tezaurus jazyka českého : Slovník českých slov a frází souznačných, blízkých a příbuzných''. 1. vydání. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007. S. 149. ISBN 978-80-7106-920-1.</ref><br />
<br />
'''Související pojmy:''' hospodářství, HDP (hrubý domácí produkt), průmyslová revoluce, export, import<br />
<br />
<br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
<br />
'''Co je corporate design?'''<ref> Manuál vizuální identity OPVK (říjen 2009). Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. 2006 [cit. 2011-12-22]. Dostupné z WWW: < http://www.msmt.cz/file/11001></ref> <br />
Corporate design neboli firemní vizuální styl je součástí corporate identity neboli jednotné identity organizace. Jedná se o promyšlený systém skládající se ze souboru prvků, jenž firma používá a jímž se firma prezentuje. Mezi tyto prvky patří především loga, barvy, písmo, firemní tiskopisy, prostory firmy, oblečení zaměstnanců či potisk firemních vozidel. Jinými slovy se jedná o jednotnou grafickou prezentaci společnosti, kde musí být všechny prvky vzájemně sladěny. Právě jednotnost je jednou z důležitých vlastností firemního vizuálního stylu. Další velmi důležitou vlastností je první dojem z vizuální prezentace firmy.<br />
<br />
<br />
'''Logo (značka)'''<br />
''Logo pochází z řeckého slova logos a znamená slovo, řeč, výrok, zákon, myšlení nebo pojem. Logo také znamená název firmy, společnosti nebo organizace ve speciální grafické úpravě, která je uváděna na jejich výrobcích, propagačních materiálech apod.'' <ref>KRAUS, Jiří a kol. ''Nový akademický slovník cizích slov''. 1. vydání. Praha: Academia, 2005. S. 488.</ref><br />
Značka je také symbol, který podává informace o činnosti a náplni společnosti. Velmi důležité je právě výtvarné (grafické) zpracování loga, které tak vypovídá o úrovni firmy, vyjadřuje míru profesionality, solidnost či tradici společnosti. Je proto velmi důležité, aby si firma zvolila nebo vytvořila kvalitní a profesionální logo, které tak bude po dobu působení firmy tyto vlastnosti a hodnoty prezentovat okolí. Logo by mělo být snadno zapamatovatelné, nepřehlédnutelné, mělo by s snadno dostat do povědomí veřejnosti. Jak má logo vypadat je podrobně popsáno v grafickém manuálu. Ten přesně definuje, jaké barvy a rozměry musí být použity, jak má být logo správně umístěno, v jaké vzdálenosti od loga mohou být umístěny další grafické objekty a další pravidla, která pro dané logo platí.<br />
<br />
<br />
'''Grafický manuál'''<br />
„Manuál je souborem závazných pravidel a obsahuje příklady a doporučení, jak postupovat při aplikaci prvků jednotné vizuální identity.“ <ref>KRAUS, Jiří a kol. ''Nový akademický slovník cizích slov''. 1. vydání. Praha: Academia, 2005. S. 508.</ref><br />
Všechna tato pravidla definují, jak správně používat prvky corporate designu. Především se jedná o logo, u kterého je nutné dodržet barvy, velikost umístění apod. Dodržením všech pravidel, které jsou v manuálu uvedené zajistíme, aby bylo logo na různý druzích tiskovin, webových stránkách apod vytvořeno graficky totožně. Manuál tak eliminuje vznik tiskovin, na kterých bude stejné logo jedné firmy, ale v různých barevných provedeních a odstínech nebo v rozdílných velikostech. Další předností manuálu je zjednodušení práce pro tiskárnu při tvorbě tiskovin s logem. Při zadávání tisku stačí přiložit manuál, v němž tiskárna jednoduše zjistí veškeré podrobnosti a pravidla, která je nutno při tvorbě a tisku loga dodržet. Manuál by měl obsahovat i černobílé verze loga.<br />
Grafický manuál je závazný pro všechny zaměstnance firmy, kteří by měli všechny pravidla v něm uvedená dodržovat.<br />
Forma manuálu může být tištěná nebo elektronická v různých formátech (.pdf, .cdr, .jpg, .bmp, .tif, a další).<br />
<br />
'''Prostory firmy, oblečení zaměstnanců, potisk firemních vozidel'''<br />
I zde se uplatňuje corporate design. Prostory firmy jsou laděny do stejných barev jako logo. Taktéž oblečení zaměstnanců bývá v barvách dané společnosti, většinou s logem umístěným na viditelném místě. Jedná se především o pracovní oděvy zaměstnanců. Ne jinak tomu je i u potisku firemních vozidel. Vždy se na vozidle vyskytuje správné logo společnosti a vozidla bývají většinou ve stejných firemních barvách. <br />
<br />
== Příklad ==<br />
'''ČD Cargo'''<br />
Společnost ČD Cargo se zabývá přepravou nákladu po železnici. Společnost má zpracovaný grafický manuál, ve kterém jsou detailně popsány a kodifikovány všechny grafické prvky společnosti včetně systému jejich použití. <br />
<br />
Základní prvek corporate designu firmy tvoří značka, jež je navržena jako originální logo dávající svým tvarem signál, že se jedná o moderní, dynamickou společnost. Značka je tvořena dvěma stylizovanými písmeny ČD, která jsou celistvě spojena do tvaru obdélníku představujícího předmět činnosti - náklad či vagón, a z anglického slova „Cargo“ (náklad), který je vysázen základním firemním písmem ČD Fedra.<br />
<br />
'''Podoba nového vizuálního stylu podporuje komunikaci klíčových hodnot společnosti:'''<br />
<br />
- síla a stabilita společnosti - grafický symbol a silné tahy písma ve značce<br />
<br />
- zkušenost a tradice - decentní tmavě modrá barva<br />
<br />
- modernost a dynamika - přítomnost jasné světle modré barvy<br />
<br />
- profesionalita a kvalita - čistota a vzdušnost vizuálního stylu <ref>Aktuality: Nová modro-modrá tvář ČD Cargo. ČD Cargo. 2008 [cit. 2011-12-22]. Dostupné z WWW: <http://cdcargo.cz/informacni-servis/aktuality/-251/></ref><br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references/></div>Svabinskihttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Corporate_Design&diff=3564Corporate Design2011-12-22T22:33:30Z<p>Svabinski: </p>
<hr />
<div>Autor: Daniel Šváb<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' [[corporate identity]], logo, grafický manuál, korporátní barvy, korporátní písmo, jednotná identita firmy, jednotný vizuální styl, <br />
<br />
'''Synonyma:''' jednotný vizuální styl <ref>KLÉGR, Aleš. ''Tezaurus jazyka českého : Slovník českých slov a frází souznačných, blízkých a příbuzných''. 1. vydání. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007. S. 149. ISBN 978-80-7106-920-1.</ref><br />
<br />
'''Související pojmy:''' hospodářství, HDP (hrubý domácí produkt), průmyslová revoluce, export, import<br />
<br />
<br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
<br />
'''Co je corporate design?'''<ref> Manuál vizuální identity OPVK (říjen 2009). Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. 2006 [cit. 2011-12-22]. Dostupné z WWW: < http://www.msmt.cz/file/11001></ref> <br />
Corporate design neboli firemní vizuální styl je součástí corporate identity neboli jednotné identity organizace. Jedná se o promyšlený systém skládající se ze souboru prvků, jenž firma používá a jímž se firma prezentuje. Mezi tyto prvky patří především loga, barvy, písmo, firemní tiskopisy, prostory firmy, oblečení zaměstnanců či potisk firemních vozidel. Jinými slovy se jedná o jednotnou grafickou prezentaci společnosti, kde musí být všechny prvky vzájemně sladěny. Právě jednotnost je jednou z důležitých vlastností firemního vizuálního stylu. Další velmi důležitou vlastností je první dojem z vizuální prezentace firmy.<br />
<br />
'''Logo (značka)'''<br />
''Logo pochází z řeckého slova logos a znamená slovo, řeč, výrok, zákon, myšlení nebo pojem. Logo také znamená název firmy, společnosti nebo organizace ve speciální grafické úpravě, která je uváděna na jejich výrobcích, propagačních materiálech apod.'' <ref>KRAUS, Jiří a kol. ''Nový akademický slovník cizích slov''. 1. vydání. Praha: Academia, 2005. S. 508.</ref><br />
Značka je také symbol, který podává informace o činnosti a náplni společnosti. Velmi důležité je právě výtvarné (grafické) zpracování loga, které tak vypovídá o úrovni firmy, vyjadřuje míru profesionality, solidnost či tradici společnosti. Je proto velmi důležité, aby si firma zvolila nebo vytvořila kvalitní a profesionální logo, které tak bude po dobu působení firmy tyto vlastnosti a hodnoty prezentovat okolí. Logo by mělo být snadno zapamatovatelné, nepřehlédnutelné, mělo by s snadno dostat do povědomí veřejnosti. Jak má logo vypadat je podrobně popsáno v grafickém manuálu. Ten přesně definuje, jaké barvy a rozměry musí být použity, jak má být logo správně umístěno, v jaké vzdálenosti od loga mohou být umístěny další grafické objekty a další pravidla, která pro dané logo platí.<br />
<br />
'''Grafický manuál'''<br />
„Manuál je souborem závazných pravidel a obsahuje příklady a doporučení, jak postupovat při aplikaci prvků jednotné vizuální identity.“ <ref>KRAUS, Jiří a kol. ''Nový akademický slovník cizích slov''. 1. vydání. Praha: Academia, 2005. S. 508.</ref><br />
Všechna tato pravidla definují, jak správně používat prvky corporate designu. Především se jedná o logo, u kterého je nutné dodržet barvy, velikost umístění apod. Dodržením všech pravidel, které jsou v manuálu uvedené zajistíme, aby bylo logo na různý druzích tiskovin, webových stránkách apod vytvořeno graficky totožně. Manuál tak eliminuje vznik tiskovin, na kterých bude stejné logo jedné firmy, ale v různých barevných provedeních a odstínech nebo v rozdílných velikostech. Další předností manuálu je zjednodušení práce pro tiskárnu při tvorbě tiskovin s logem. Při zadávání tisku stačí přiložit manuál, v němž tiskárna jednoduše zjistí veškeré podrobnosti a pravidla, která je nutno při tvorbě a tisku loga dodržet. Manuál by měl obsahovat i černobílé verze loga.<br />
Grafický manuál je závazný pro všechny zaměstnance firmy, kteří by měli všechny pravidla v něm uvedená dodržovat.<br />
Forma manuálu může být tištěná nebo elektronická v různých formátech (.pdf, .cdr, .jpg, .bmp, .tif, a další).<br />
<br />
'''Prostory firmy, oblečení zaměstnanců, potisk firemních vozidel'''<br />
I zde se uplatňuje corporate design. Prostory firmy jsou laděny do stejných barev jako logo. Taktéž oblečení zaměstnanců bývá v barvách dané společnosti, většinou s logem umístěným na viditelném místě. Jedná se především o pracovní oděvy zaměstnanců. Ne jinak tomu je i u potisku firemních vozidel. Vždy se na vozidle vyskytuje správné logo společnosti a vozidla bývají většinou ve stejných firemních barvách. <br />
<br />
== Příklad ==<br />
'''ČD Cargo'''<br />
Společnost ČD Cargo se zabývá přepravou nákladu po železnici. Společnost má zpracovaný grafický manuál, ve kterém jsou detailně popsány a kodifikovány všechny grafické prvky společnosti včetně systému jejich použití. <br />
<br />
Základní prvek corporate designu firmy tvoří značka, jež je navržena jako originální logo dávající svým tvarem signál, že se jedná o moderní, dynamickou společnost. Značka je tvořena dvěma stylizovanými písmeny ČD, která jsou celistvě spojena do tvaru obdélníku představujícího předmět činnosti - náklad či vagón, a z anglického slova „Cargo“ (náklad), který je vysázen základním firemním písmem ČD Fedra.<br />
<br />
'''Podoba nového vizuálního stylu podporuje komunikaci klíčových hodnot společnosti:''' <br />
- síla a stabilita společnosti - grafický symbol a silné tahy písma ve značce<br />
- zkušenost a tradice - decentní tmavě modrá barva<br />
- modernost a dynamika - přítomnost jasné světle modré barvy <br />
- profesionalita a kvalita - čistota a vzdušnost vizuálního stylu <ref>Aktuality: Nová modro-modrá tvář ČD Cargo. ČD Cargo. 2008 [cit. 2011-12-22]. Dostupné z WWW: <http://cdcargo.cz/informacni-servis/aktuality/-251/></ref><br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references/></div>Svabinskihttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Corporate_Design&diff=3563Corporate Design2011-10-13T20:49:24Z<p>Svabinski: </p>
<hr />
<div>Autor: Daniel Šváb<br />
<br />
Klíčová slova:<br />
<br />
Synonyma:<br />
<br />
Související pojmy:</div>Svabinskihttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Corporate_Design&diff=3562Corporate Design2011-10-13T20:47:21Z<p>Svabinski: Založena nová stránka: Daniel Šváb</p>
<hr />
<div>Daniel Šváb</div>Svabinskihttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Pr%C5%AFmysl&diff=14333Průmysl2011-06-15T23:33:18Z<p>Svabinski: </p>
<hr />
<div>'''Autor''': Daniel Šváb<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' průmysl, industry, [[průmyslová revoluce]], průmyslové odvětví, těžký průmysl, lehký průmysl, zpracovatelský průmysl, průmysl v ČR, primární sektor, sekundární sektor, terciární sektor<br />
<br />
'''Synonyma:''' průmyslová výroba, průmyslová produkce <ref>KLÉGR, Aleš. ''Tezaurus jazyka českého : Slovník českých slov a frází souznačných, blízkých a příbuzných''. 1. vydání. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007. S. 149. ISBN 978-80-7106-920-1.</ref><br />
<br />
'''Související pojmy:''' hospodářství, HDP (hrubý domácí produkt), průmyslová revoluce, export, import<br />
<br />
<br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
<br />
Slovo průmysl pochází z latinského ''industria'', což znamená "píle".<br />
<br />
''Slovník spisovného jazyka českého'' definuje průmysl jako ''„odvětví národního hospodářství zabývající se těžbou surovin, jejich zpracováváním a výrobou výrobních prostředků nebo spotřebních předmětů ve velkém; části tohoto odvětví.“'' <ref>HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. ''Slovník spisovného jazyka českého IV (P–Q)''. 2. vydání. Praha : Academia, 1989. S. 508.</ref><br />
<br />
Průmysl je významným odvětvím světového hospodářství. Je to segment ekonomiky, který se zabývá úpravou a zpracováním surovin a polotovarů, zvláště v továrnách. <ref>''Universum : Všeobecná encyklopedie. 7. díl. Or-Q.'' Praha : Odeon, 2001. S. 541. ISBN 8020710698.</ref> Tyto továrny tak produkují zboží, případně služby, které slouží lidem v práci, v domácnosti i ve volném čase.<br />
<br />
Se slovem průmysl je neodmyslitelně spjata [[průmyslová revoluce]], která nastala při rychlém přechodu od ruční práce ke strojové práci po vynálezu parního stroje. Parní stroj byl vyvíjen a zdokonalován přes 100 let. Na jeho vývoji se podíleli nejdříve Thomas Savery, který vytvořil čerpadlo, dále Thomas Newcomen, který přidal do čerpadla píst. Nakonec parní stroj zdokonalil James Watt a nechal si jej také patentovat. <ref>Steam engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. 2009 [cit. 2011-05-27]. Industry. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/564472/steam-engine>.</ref><br />
<br />
Od počátku 20. století prodělal průmysl rychlý vývoj. Někdy se v souvislosti s intenzivním rozvojem průmyslu po 2. světové válce hovoří o tzv. druhé průmyslové revoluci, která myšlenkově navazuje na první průmyslovou revoluci. <ref>''Ottův slovník naučný, díl pátý, svazek první, Praha-Rom''. Fotoreprint původního vydání z roku 1938. Praha; Litomyšl: Argo; Paseka, 2002. S. 211-212. ISBN 80-7185-456-5.</ref><br />
<br />
V současné době působí na průmysl zejména rychlý rozvoj informačních technologií. Do průmyslu velmi rychle pronikají nové poznatky, metody, technologie či nové vynálezy. <br />
<br />
<br />
<br />
== Dělení průmyslu <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. ''Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty''. V Tribunu EU vydání 1. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref> == <br />
<br />
<br />
Klasifikaci průmyslu lze provádět několika různými způsoby v závislosti na porovnávaných vlastnostech. <br />
<br />
Dle '''původu pracovního předmětu a stupně jeho přetvoření''' rozlišujeme:<br />
<br />
<br />
a) '''těžební průmysl''' (těžba a základní zpracování surovin, např. železná ruda, uhlí, ropa);<br />
<br />
b) '''zpracovatelský průmysl''' (zahrnuje produkci finálních výrobků)<br />
<br />
<br />
Dle '''využívání výrobků''' dělíme průmysl na:<br />
<br />
<br />
a) '''těžký''' (specializující se na produkci výrobních zařízení, prostředků)<br />
<br />
b) '''lehký''' (zaměřující se na produkci spotřebních předmětů)<br />
<br />
<br />
Mezi '''odvětví těžkého průmyslu''' lze zařadit např.:<br />
<br />
<br />
- strojírenství a obrábění kovů<br />
<br />
- hutnictví<br />
<br />
- těžební průmysl - těžba paliv a rud<br />
<br />
- elektrotechnický průmysl<br />
<br />
- elektroenergetika - výroba elektrické energie<br />
<br />
- chemický průmysl a petrochemie - rafinerie ropy<br />
<br />
- farmaceutický průmysl - výroba léčiv<br />
<br />
- průmysl stavebních hmot<br />
<br />
<br />
<br />
Mezi '''odvětví lehkého průmyslu''' patří:<br />
<br />
<br />
- potravinářský průmysl<br />
<br />
- oděvní průmysl<br />
<br />
- obuvnický průmysl<br />
<br />
- kožedělný průmysl<br />
<br />
- nábytkářský průmysl<br />
<br />
- papírenský a polygrafický průmysl<br />
<br />
<br />
<br />
== Dělení průmyslu dle sektorů ==<br />
<br />
<br />
'''Primární sektor'''<br />
<br />
Do primárního průmyslu lze zahrnout zemědělství, lesnictví, rybolov, hornictví a těžbu nerostů. Může být rozdělen do dvou skupin: <br />
1. '''genetický průmysl''' – výroba surovin, kterou může člověk svým zásahem ovlivnit. Jedná se především o zemědělství, lesnictví či chov hospodářských zvířat. Všechny tyto zdroje jsou obnovitelné.<br />
2. '''těžební průmysl''' – produkce z vyčerpatelných zdrojů, které nemohou být znovu rozšířeny pomocí kultivace. Patří sem těžba nerostů, rud či nerostných paliv.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Suroviny (primární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/component/content/article/77-ostatni/509-suroviny-primarni-sektor>.</ref><br />
<br />
<br />
'''Sekundární sektor'''<br />
<br />
Je označován jako zpracovatelský nebo výrobní sektor. Odebírá a zpracovává suroviny dodané primárním průmyslem. Výsledkem jsou výrobky a zboží pro konečného spotřebitele, druhotné zpracování surovin, výroba potravin, produkty textilní a průmyslové výroby.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Výroba a průmysl (sekundární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/component/content/article/77-ostatni/510-vyroba-a-prumysl-sekundarni-sektor>.</ref><br />
<br />
<br />
'''Terciární sektor'''<br />
<br />
Sektor služeb, který zahrnuje všechny oblasti lidské činnosti jejichž podstatou je poskytování služeb. Nejedná se tedy o produkci hmatatelných výrobků. Jedná se o služby z různých oblastí např. bankovnictví, pojištění, cestovního ruchu a další. Službou může být také poskytnutí práce, znalostí či financí.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Služby (terciární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/sluzby/43-ostatni/222-sektor-sluzeb>.</ref><br />
<br />
<br />
== Lokalizační faktory ovlivňující rozmístění průmyslu <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. ''Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty''. V Tribunu EU vydání 1. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87-89. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref> == <br />
<br />
<br />
Při lokalizaci určitého průmyslového podniku je nutné brát v úvahu celostní potenciál krajiny a jeho vlastnosti, které mají rozhodující vliv na daný podnik.<br />
<br />
Potenciál krajiny se dělí do tří částí:<br />
<br />
První z nich představují tzv. '''fyzickogeografičtí činitelé''', což jsou vlivy hydrosféry, atmosféry, georeliéfu, geologického složení, pedosféry a biosféry. Nejpodstatnějším z těchto činitelů majících vliv na efektivitu průmyslové výroby je zejména dostupnost vody, dále pak vliv klimatu a geologická stabilita prostředí, v němž je podnik lokalizován.<br />
<br />
Další faktorem jsou '''socioekonomičtí činitelé''', mezi něž patří hlavně přítomnost a dostupnost surovin a materiálů, dostatek energie, dostatek pracovních sil a dobré dopravní možnosti.<br />
<br />
Posledními jsou pak tzv. '''aglomerační činitelé''', kteří „umožňují vytváření prostorových vazeb (informačních, distribučních, pracovních, technologických).“ <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. ''Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty''. V Tribunu EU vydání 1. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references/></div>Svabinskihttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Pr%C5%AFmysl&diff=14332Průmysl2011-06-10T22:27:58Z<p>Svabinski: </p>
<hr />
<div>'''Autor''': Daniel Šváb<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' průmysl, industry, [[průmyslová revoluce]], průmyslové odvětví, těžký průmysl, lehký průmysl, zpracovatelský průmysl, průmysl v ČR, primární sektor, sekundární sektor, terciární sektor<br />
<br />
'''Synonyma:''' průmyslová výroba, průmyslová produkce <ref>KLÉGR, Aleš. ''Tezaurus jazyka českého : Slovník českých slov a frází souznačných, blízkých a příbuzných''. 1. vydání. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007. S. 149. ISBN 978-80-7106-920-1.</ref><br />
<br />
'''Související pojmy:''' hospodářství, HDP (hrubý domácí produkt), průmyslová revoluce, export, import<br />
<br />
<br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
<br />
Slovo průmysl pochází z latinského ''industria'', což znamená "píle".<br />
<br />
''Slovník spisovného jazyka českého'' definuje průmysl jako ''„odvětví národního hospodářství zabývající se těžbou surovin, jejich zpracováváním a výrobou výrobních prostředků nebo spotřebních předmětů ve velkém; části tohoto odvětví.“'' <ref>HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. ''Slovník spisovného jazyka českého IV (P–Q)''. 2. vydání. Praha : Academia, 1989. S. 508.</ref><br />
<br />
Průmysl je významným odvětvím světového hospodářství. Je to segment ekonomiky, který se zabývá úpravou a zpracováním surovin a polotovarů, zvláště v továrnách. <ref>''Universum : Všeobecná encyklopedie. 7. díl. Or-Q.'' Praha : Odeon, 2001. S. 541. ISBN 8020710698.</ref> Tyto továrny tak produkují zboží, případně služby, které slouží lidem v práci, v domácnosti i ve volném čase.<br />
<br />
Se slovem průmysl je neodmyslitelně spjata [[průmyslová revoluce]], která nastala při rychlém přechodu od ruční práce ke strojové práci po vynálezu parního stroje. Parní stroj byl vyvíjen a zdokonalován přes 100 let. Na jeho vývoji se podíleli nejdříve Thomas Savery, který vytvořil čerpadlo, dále Thomas Newcomen, který přidal do čerpadla píst. Nakonec parní stroj zdokonalil James Watt a nechal si jej také patentovat. <ref>Steam engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. 2009 [cit. 2011-05-27]. Industry. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/564472/steam-engine>.</ref><br />
<br />
Od počátku 20. století prodělal průmysl rychlý vývoj. Někdy se v souvislosti s intenzivním rozvojem průmyslu po 2. světové válce hovoří o tzv. druhé průmyslové revoluci, která myšlenkově navazuje na první průmyslovou revoluci. <ref>''Ottův slovník naučný, díl pátý, svazek první, Praha-Rom''. Fotoreprint původního vydání z roku 1938. Praha; Litomyšl: Argo; Paseka, 2002. S. 211-212. ISBN 80-7185-456-5.</ref><br />
<br />
V současné době působí na průmysl zejména rychlý rozvoj informačních technologií. Do průmyslu velmi rychle pronikají nové poznatky, metody, technologie či nové vynálezy. <br />
<br />
<br />
<br />
== Dělení průmyslu <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. ''Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty''. V Tribunu EU vydání 1. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref> == <br />
<br />
<br />
Klasifikaci průmyslu lze provádět několika různými způsoby v závislosti na porovnávaných vlastnostech. <br />
<br />
Dle '''původu pracovního předmětu a stupně jeho přetvoření''' rozlišujeme:<br />
<br />
<br />
a) '''těžební průmysl''' (těžba a základní zpracování surovin, např. železná ruda, uhlí, ropa);<br />
<br />
b) '''zpracovatelský průmysl''' (zahrnuje produkci finálních výrobků)<br />
<br />
<br />
Dle '''využívání výrobků''' dělíme průmysl na:<br />
<br />
<br />
a) '''těžký''' (specializující se na produkci výrobních zařízení, prostředků)<br />
<br />
b) '''lehký''' (zaměřující se na produkci spotřebních předmětů)<br />
<br />
<br />
Mezi '''odvětví těžkého průmyslu''' lze zařadit např.:<br />
<br />
<br />
- strojírenství a obrábění kovů<br />
<br />
- hutnictví<br />
<br />
- těžební průmysl - těžba paliv a rud<br />
<br />
- elektrotechnický průmysl<br />
<br />
- elektroenergetika - výroba elektrické energie<br />
<br />
- chemický průmysl a petrochemie - rafinerie ropy<br />
<br />
- farmaceutický průmysl - výroba léčiv<br />
<br />
- průmysl stavebních hmot<br />
<br />
<br />
<br />
Mezi '''odvětví lehkého průmyslu''' patří:<br />
<br />
<br />
- potravinářský průmysl<br />
<br />
- oděvní průmysl<br />
<br />
- obuvnický průmysl<br />
<br />
- kožedělný průmysl<br />
<br />
- nábytkářský průmysl<br />
<br />
- papírenský a polygrafický průmysl<br />
<br />
<br />
<br />
== Dělení průmyslu dle sektorů ==<br />
<br />
<br />
'''Primární sektor'''<br />
<br />
Do primárního průmyslu lze zahrnout zemědělství, lesnictví, rybolov, hornictví a těžbu nerostů. Může být rozdělen do dvou skupin: <br />
1. '''genetický průmysl''' – výroba surovin, kterou může člověk svým zásahem ovlivnit. Jedná se především o zemědělství, lesnictví či chov hospodářských zvířat. Všechny tyto zdroje jsou obnovitelné.<br />
2. '''těžební průmysl''' – produkce z vyčerpatelných zdrojů, které nemohou být znovu rozšířeny pomocí kultivace. Patří sem těžba nerostů, rud či nerostných paliv.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Suroviny (primární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/component/content/article/77-ostatni/509-suroviny-primarni-sektor>.</ref><br />
<br />
<br />
'''Sekundární sektor'''<br />
<br />
Je označován jako zpracovatelský nebo výrobní sektor. Odebírá a zpracovává suroviny dodané primárním průmyslem. Výsledkem jsou výrobky a zboží pro konečného spotřebitele, druhotné zpracování surovin, výroba potravin, produkty textilní a průmyslové výroby.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Výroba a průmysl (sekundární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/component/content/article/77-ostatni/510-vyroba-a-prumysl-sekundarni-sektor>.</ref><br />
<br />
<br />
'''Terciární sektor'''<br />
<br />
Sektor služeb, který zahrnuje všechny oblasti lidské činnosti jejichž podstatou je poskytování služeb. Nejedná se tedy o produkci hmatatelných výrobků. Jedná se o služby z různých oblastí např. bankovnictví, pojištění, cestovního ruchu a další. Službou může být také poskytnutí práce, znalostí či financí.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Služby (terciární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/sluzby/43-ostatni/222-sektor-sluzeb>.</ref><br />
<br />
<br />
== Lokalizační faktory ovlivňující rozmístění průmyslu <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. ''Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty''. V Tribunu EU vydání 1. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87-89. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref> == <br />
<br />
<br />
Při lokalizaci určitého průmyslového podniku je nutné brát v úvahu celostní potenciál krajiny a jeho vlastnosti, které mají rozhodující vliv na daný podnik.<br />
<br />
Potenciál krajiny se dělí do tří částí:<br />
<br />
První z nich představují tzv. '''fyzickogeografičtí činitelé''', což jsou vlivy hydrosféry, atmosféry, georeliéfu, geologického složení, pedosféry a biosféry. Nejpodstatnějším z těchto činitelů majících vliv na efektivitu průmyslové výroby je zejména dostupnost vody, dále pak vliv klimatu a geologická stabilita prostředí, v němž je podnik lokalizován.<br />
<br />
Další faktorem jsou '''socioekonomičtí činitelé''', mezi něž patří hlavně přítomnost a dostupnost surovin a materiálů, dostatek energie, dostatek pracovních sil a dobré dopravní možnosti.<br />
<br />
Posledními jsou pak tzv. '''aglomerační činitelé''', kteří „umožňují vytváření prostorových vazeb (informačních, distribučních, pracovních, technologických).“ <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. ''Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty''. V Tribunu EU vydání 1. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Průmysl v ČR ==<br />
<br />
<br />
Průmysl je v ČR spravován Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR.<br />
<br />
V České republice představuje průmysl významné odvětví a tvoří asi 35% národního hospodářství, přičemž hlavními oblastmi jsou chemický, strojírenský, hutnický a potravinářský průmysl. Dalšími významnými odvětvími průmyslu jsou také energetika, stavební průmysl a spotřební průmysl. Tradičním odvětvím je průmysl sklářský.<br />
<br />
Pro české země byla velmi důležitá doba průmyslové revoluce s ní spjatý vznik parního stroje, jež měl za následek rozšíření hutnictví, strojírenství a zejména dopravy po železnici. Díky parnímu stroji se později Československo stalo velmocí v oblasti výroby lokomotiv, které dodávalo téměř na všechny světadíly světa. Další světově známým pojmem byla a je společnost Baťa.<br />
<br />
Po nástupu komunistické strany k moci po druhé světové válce došlo ke znárodnění hospodářství a k orientaci na těžký průmysl. V dnešní době je Česká republika závislá na exportu, jehož hlavní oblastí je automobilový průmysl, který tvoří cca 55 % z celkového exportu. <ref>Průmysl v České republice. In ''Wikipedia : the free encyclopedia'' [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 12. 2. 2010, last modified on 22. 2. 2011 [cit. 2011-05-12]. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Průmysl_v_České_republice>.</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references/></div>Svabinskihttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Pr%C5%AFmysl&diff=14331Průmysl2011-06-10T22:26:48Z<p>Svabinski: </p>
<hr />
<div>'''Autor''': Daniel Šváb<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' průmysl, industry, [[průmyslová revoluce]], průmyslové odvětví, těžký průmysl, lehký průmysl, zpracovatelský průmysl, průmysl v ČR, primární sektor, sekundární sektor, terciární sektor<br />
<br />
'''Synonyma:''' průmyslová výroba, průmyslová produkce <ref>KLÉGR, Aleš. ''Tezaurus jazyka českého : Slovník českých slov a frází souznačných, blízkých a příbuzných''. 1. vydání. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007. S. 149. ISBN 978-80-7106-920-1.</ref><br />
<br />
'''Související pojmy:''' hospodářství, HDP (hrubý domácí produkt), průmyslová revoluce, export, import<br />
<br />
<br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
<br />
Slovo průmysl pochází z latinského ''industria'', což znamená "píle".<br />
<br />
''Slovník spisovného jazyka českého'' definuje průmysl jako ''„odvětví národního hospodářství zabývající se těžbou surovin, jejich zpracováváním a výrobou výrobních prostředků nebo spotřebních předmětů ve velkém; části tohoto odvětví.“'' <ref>HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. ''Slovník spisovného jazyka českého IV (P–Q)''. 2. vydání. Praha : Academia, 1989. S. 508.</ref><br />
<br />
Průmysl je významným odvětvím světového hospodářství. Je to segment ekonomiky, který se zabývá úpravou a zpracováním surovin a polotovarů, zvláště v továrnách. <ref>''Universum : Všeobecná encyklopedie. 7. díl. Or-Q.'' Praha : Odeon, 2001. S. 541. ISBN 8020710698.</ref> Tyto továrny tak produkují zboží, případně služby, které slouží lidem v práci, v domácnosti i ve volném čase.<br />
<br />
Se slovem průmysl je neodmyslitelně spjata [[průmyslová revoluce]], která nastala při rychlém přechodu od ruční práce ke strojové práci po vynálezu parního stroje. Parní stroj byl vyvíjen a zdokonalován přes 100 let. Na jeho vývoji se podíleli nejdříve Thomas Savery, který vytvořil čerpadlo, dále Thomas Newcomen, který přidal do čerpadla píst. Nakonec parní stroj zdokonalil James Watt a nechal si jej také patentovat. <ref>Steam engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. 2009 [cit. 2011-05-27]. Industry. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/564472/steam-engine>.</ref><br />
<br />
Od počátku 20. století prodělal průmysl rychlý vývoj. Někdy se v souvislosti s intenzivním rozvojem průmyslu po 2. světové válce hovoří o tzv. druhé průmyslové revoluci, která myšlenkově navazuje na první průmyslovou revoluci. <ref>''Ottův slovník naučný, díl pátý, svazek první, Praha-Rom''. Fotoreprint původního vydání z roku 1938. Praha; Litomyšl: Argo; Paseka, 2002. S. 211-212. ISBN 80-7185-456-5.</ref><br />
<br />
V současné době působí na průmysl zejména rychlý rozvoj informačních technologií. Do průmyslu velmi rychle pronikají nové poznatky, metody, technologie či nové vynálezy. <br />
<br />
<br />
<br />
== Dělení průmyslu <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. ''Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty''. V Tribunu EU vydání 1. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref> == <br />
<br />
<br />
Klasifikaci průmyslu lze provádět několika různými způsoby v závislosti na porovnávaných vlastnostech. <br />
<br />
Dle '''původu pracovního předmětu a stupně jeho přetvoření''' rozlišujeme:<br />
<br />
<br />
a) '''těžební průmysl''' (těžba a základní zpracování surovin, např. železná ruda, uhlí, ropa);<br />
<br />
b) '''zpracovatelský průmysl''' (zahrnuje produkci finálních výrobků)<br />
<br />
<br />
Dle '''využívání výrobků''' dělíme průmysl na:<br />
<br />
<br />
a) '''těžký''' (specializující se na produkci výrobních zařízení, prostředků)<br />
<br />
b) '''lehký''' (zaměřující se na produkci spotřebních předmětů)<br />
<br />
<br />
Mezi '''odvětví těžkého průmyslu''' lze zařadit např.:<br />
<br />
<br />
- strojírenství a obrábění kovů<br />
<br />
- hutnictví<br />
<br />
- těžební průmysl - těžba paliv a rud<br />
<br />
- elektrotechnický průmysl<br />
<br />
- elektroenergetika - výroba elektrické energie<br />
<br />
- chemický průmysl a petrochemie - rafinerie ropy<br />
<br />
- farmaceutický průmysl - výroba léčiv<br />
<br />
- průmysl stavebních hmot<br />
<br />
<br />
<br />
Mezi '''odvětví lehkého průmyslu''' patří:<br />
<br />
<br />
- potravinářský průmysl<br />
<br />
- oděvní průmysl<br />
<br />
- obuvnický průmysl<br />
<br />
- kožedělný průmysl<br />
<br />
- nábytkářský průmysl<br />
<br />
- papírenský a polygrafický průmysl<br />
<br />
<br />
<br />
== Dělení průmyslu dle sektorů ==<br />
<br />
<br />
'''Primární sektor'''<br />
<br />
Do primárního průmyslu lze zahrnout zemědělství, lesnictví, rybolov, hornictví a těžbu nerostů. Může být rozdělen do dvou skupin: <br />
1. '''genetický průmysl''' – výroba surovin, kterou může člověk svým zásahem ovlivnit. Jedná se především o zemědělství, lesnictví či chov hospodářských zvířat. Všechny tyto zdroje jsou obnovitelné.<br />
2. '''těžební průmysl''' – produkce z vyčerpatelných zdrojů, které nemohou být znovu rozšířeny pomocí kultivace. Patří sem těžba nerostů, rud či nerostných paliv.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Suroviny (primární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/component/content/article/77-ostatni/509-suroviny-primarni-sektor>.</ref><br />
<br />
<br />
'''Sekundární sektor'''<br />
<br />
Je označován jako zpracovatelský nebo výrobní sektor. Odebírá a zpracovává suroviny dodané primárním průmyslem. Výsledkem jsou výrobky a zboží pro konečného spotřebitele, druhotné zpracování surovin, výroba potravin, produkty textilní a průmyslové výroby.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Výroba a průmysl (sekundární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/component/content/article/77-ostatni/510-vyroba-a-prumysl-sekundarni-sektor>.</ref><br />
<br />
<br />
'''Terciární sektor'''<br />
<br />
Sektor služeb, který zahrnuje všechny oblasti lidské činnosti jejichž podstatou je poskytování služeb. Nejedná se tedy o produkci hmatatelných výrobků. Jedná se o služby z různých oblastí např. bankovnictví, pojištění, cestovního ruchu a další. Službou může být také poskytnutí práce, znalostí či financí.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Služby (terciární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/sluzby/43-ostatni/222-sektor-sluzeb>.</ref><br />
<br />
<br />
== Lokalizační faktory ovlivňující rozmístění průmyslu <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. ''Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty''. V Tribunu EU vydání 1. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87-89. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref> == <br />
<br />
<br />
Při lokalizaci určitého průmyslového podniku je nutné brát v úvahu celostní potenciál krajiny a jeho vlastnosti, které mají rozhodující vliv na daný podnik.<br />
<br />
Potenciál krajiny se dělí do tří částí:<br />
<br />
První z nich představují tzv. '''fyzickogeografičtí činitelé''', což jsou vlivy hydrosféry, atmosféry, georeliéfu, geologického složení, pedosféry a biosféry. Nejpodstatnějším z těchto činitelů majících vliv na efektivitu průmyslové výroby je zejména dostupnost vody, dále pak vliv klimatu a geologická stabilita prostředí, v němž je podnik lokalizován.<br />
<br />
Další faktorem jsou '''socioekonomičtí činitelé''', mezi něž patří hlavně přítomnost a dostupnost surovin a materiálů, dostatek energie, dostatek pracovních sil a dobré dopravní možnosti.<br />
<br />
Posledními jsou pak tzv. '''aglomerační činitelé''', kteří „umožňují vytváření prostorových vazeb (informačních, distribučních, pracovních, technologických).“ <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. ''Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty''. V Tribunu EU vydání 1. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Průmysl v ČR ==<br />
<br />
<br />
Průmysl je v ČR spravován Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR.<br />
<br />
V České republice představuje průmysl významné odvětví a tvoří asi 35% národního hospodářství, přičemž hlavními oblastmi jsou chemický, strojírenský, hutnický a potravinářský průmysl. Dalšími významnými odvětvími průmyslu jsou také energetika, stavební průmysl a spotřební průmysl. Tradičním odvětvím je průmysl sklářský.<br />
<br />
Pro české země byla velmi důležitá doba průmyslové revoluce s ní spjatý vznik parního stroje, jež měl za následek rozšíření hutnictví, strojírenství a zejména dopravy po železnici. Díky parnímu stroji se později Československo stalo velmocí v oblasti výroby lokomotiv, které dodávalo téměř na všechny světadíly světa. Další světově známým pojmem byla a je společnost Baťa.<br />
<br />
Po nástupu komunistické strany k moci po druhé světové válce došlo ke znárodnění hospodářství a k orientaci na těžký průmysl. V dnešní době je Česká republika závislá na exportu, jehož hlavní oblastí je automobilový průmysl, který tvoří cca 55 % z celkového exportu. <br />
<br />
<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references/></div>Svabinskihttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Pr%C5%AFmysl&diff=14330Průmysl2011-06-10T22:22:56Z<p>Svabinski: </p>
<hr />
<div>'''Autor''': Daniel Šváb<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' průmysl, industry, [[průmyslová revoluce]], průmyslové odvětví, těžký průmysl, lehký průmysl, zpracovatelský průmysl, průmysl v ČR, primární sektor, sekundární sektor, terciární sektor<br />
<br />
'''Synonyma:''' průmyslová výroba, průmyslová produkce <ref>KLÉGR, Aleš. ''Tezaurus jazyka českého : Slovník českých slov a frází souznačných, blízkých a příbuzných''. 1. vydání. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007. S. 149. ISBN 978-80-7106-920-1.</ref><br />
<br />
'''Související pojmy:''' hospodářství, HDP (hrubý domácí produkt), průmyslová revoluce, export, import<br />
<br />
<br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
<br />
Slovo průmysl pochází z latinského ''industria'', což znamená "píle".<br />
<br />
''Slovník spisovného jazyka českého'' definuje průmysl jako ''„odvětví národního hospodářství zabývající se těžbou surovin, jejich zpracováváním a výrobou výrobních prostředků nebo spotřebních předmětů ve velkém; části tohoto odvětví.“'' <ref>HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. ''Slovník spisovného jazyka českého IV (P–Q)''. 2. vydání. Praha : Academia, 1989. S. 508.</ref><br />
<br />
Průmysl je významným odvětvím světového hospodářství. Je to segment ekonomiky, který se zabývá úpravou a zpracováním surovin a polotovarů, zvláště v továrnách. <ref>''Universum : Všeobecná encyklopedie. 7. díl. Or-Q.'' Praha : Odeon, 2001. S. 541. ISBN 8020710698.</ref> Tyto továrny tak produkují zboží, případně služby, které slouží lidem v práci, v domácnosti i ve volném čase.<br />
<br />
Se slovem průmysl je neodmyslitelně spjata [[průmyslová revoluce]], která nastala při rychlém přechodu od ruční práce ke strojové práci po vynálezu parního stroje. Parní stroj byl vyvíjen a zdokonalován přes 100 let. Na jeho vývoji se podíleli nejdříve Thomas Savery, který vytvořil čerpadlo, dále Thomas Newcomen, který přidal do čerpadla píst. Nakonec parní stroj zdokonalil James Watt a nechal si jej také patentovat. <ref>Steam engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. 2009 [cit. 2011-05-27]. Industry. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/564472/steam-engine>.</ref><br />
<br />
Od počátku 20. století prodělal průmysl rychlý vývoj. Někdy se v souvislosti s intenzivním rozvojem průmyslu po 2. světové válce hovoří o tzv. druhé průmyslové revoluci, která myšlenkově navazuje na první průmyslovou revoluci. <ref>''Ottův slovník naučný, díl pátý, svazek první, Praha-Rom''. Fotoreprint původního vydání z roku 1938. Praha; Litomyšl: Argo; Paseka, 2002. S. 211-212. ISBN 80-7185-456-5.</ref><br />
<br />
V současné době působí na průmysl zejména rychlý rozvoj informačních technologií. Do průmyslu velmi rychle pronikají nové poznatky, metody, technologie či nové vynálezy. <br />
<br />
<br />
<br />
== Dělení průmyslu <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. ''Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty''. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref> == <br />
<br />
<br />
Klasifikaci průmyslu lze provádět několika různými způsoby v závislosti na porovnávaných vlastnostech. <br />
<br />
Dle '''původu pracovního předmětu a stupně jeho přetvoření''' rozlišujeme:<br />
<br />
<br />
a) '''těžební průmysl''' (těžba a základní zpracování surovin, např. železná ruda, uhlí, ropa);<br />
<br />
b) '''zpracovatelský průmysl''' (zahrnuje produkci finálních výrobků)<br />
<br />
<br />
Dle '''využívání výrobků''' dělíme průmysl na:<br />
<br />
<br />
a) '''těžký''' (specializující se na produkci výrobních zařízení, prostředků)<br />
<br />
b) '''lehký''' (zaměřující se na produkci spotřebních předmětů)<br />
<br />
<br />
Mezi '''odvětví těžkého průmyslu''' lze zařadit např.:<br />
<br />
<br />
- strojírenství a obrábění kovů<br />
<br />
- hutnictví<br />
<br />
- těžební průmysl - těžba paliv a rud<br />
<br />
- elektrotechnický průmysl<br />
<br />
- elektroenergetika - výroba elektrické energie<br />
<br />
- chemický průmysl a petrochemie - rafinerie ropy<br />
<br />
- farmaceutický průmysl - výroba léčiv<br />
<br />
- průmysl stavebních hmot<br />
<br />
<br />
<br />
Mezi '''odvětví lehkého průmyslu''' patří:<br />
<br />
<br />
- potravinářský průmysl<br />
<br />
- oděvní průmysl<br />
<br />
- obuvnický průmysl<br />
<br />
- kožedělný průmysl<br />
<br />
- nábytkářský průmysl<br />
<br />
- papírenský a polygrafický průmysl<br />
<br />
<br />
<br />
== Dělení průmyslu dle sektorů ==<br />
<br />
<br />
'''Primární sektor'''<br />
<br />
Do primárního průmyslu lze zahrnout zemědělství, lesnictví, rybolov, hornictví a těžbu nerostů. Může být rozdělen do dvou skupin: <br />
1. '''genetický průmysl''' – výroba surovin, kterou může člověk svým zásahem ovlivnit. Jedná se především o zemědělství, lesnictví či chov hospodářských zvířat. Všechny tyto zdroje jsou obnovitelné.<br />
2. '''těžební průmysl''' – produkce z vyčerpatelných zdrojů, které nemohou být znovu rozšířeny pomocí kultivace. Patří sem těžba nerostů, rud či nerostných paliv.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Suroviny (primární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/component/content/article/77-ostatni/509-suroviny-primarni-sektor>.</ref><br />
<br />
<br />
'''Sekundární sektor'''<br />
<br />
Je označován jako zpracovatelský nebo výrobní sektor. Odebírá a zpracovává suroviny dodané primárním průmyslem. Výsledkem jsou výrobky a zboží pro konečného spotřebitele, druhotné zpracování surovin, výroba potravin, produkty textilní a průmyslové výroby.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Výroba a průmysl (sekundární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/component/content/article/77-ostatni/510-vyroba-a-prumysl-sekundarni-sektor>.</ref><br />
<br />
<br />
'''Terciární sektor'''<br />
<br />
Sektor služeb, který zahrnuje všechny oblasti lidské činnosti jejichž podstatou je poskytování služeb. Nejedná se tedy o produkci hmatatelných výrobků. Jedná se o služby z různých oblastí např. bankovnictví, pojištění, cestovního ruchu a další. Službou může být také poskytnutí práce, znalostí či financí.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Služby (terciární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/sluzby/43-ostatni/222-sektor-sluzeb>.</ref><br />
<br />
<br />
== Lokalizační faktory ovlivňující rozmístění průmyslu <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. ''Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty''. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87-89. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref> == <br />
<br />
<br />
Při lokalizaci určitého průmyslového podniku je nutné brát v úvahu celostní potenciál krajiny a jeho vlastnosti, které mají rozhodující vliv na daný podnik.<br />
<br />
Potenciál krajiny se dělí do tří částí:<br />
<br />
První z nich představují tzv. '''fyzickogeografičtí činitelé''', což jsou vlivy hydrosféry, atmosféry, georeliéfu, geologického složení, pedosféry a biosféry. Nejpodstatnějším z těchto činitelů majících vliv na efektivitu průmyslové výroby je zejména dostupnost vody, dále pak vliv klimatu a geologická stabilita prostředí, v němž je podnik lokalizován.<br />
<br />
Další faktorem jsou '''socioekonomičtí činitelé''', mezi něž patří hlavně přítomnost a dostupnost surovin a materiálů, dostatek energie, dostatek pracovních sil a dobré dopravní možnosti.<br />
<br />
Posledními jsou pak tzv. '''aglomerační činitelé''', kteří „umožňují vytváření prostorových vazeb (informačních, distribučních, pracovních, technologických).“ <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. ''Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty''. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Průmysl v ČR ==<br />
<br />
<br />
Průmysl je v ČR spravován Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR.<br />
<br />
V České republice představuje průmysl významné odvětví a tvoří asi 35% národního hospodářství, přičemž hlavními oblastmi jsou chemický, strojírenský, hutnický a potravinářský průmysl. Dalšími významnými odvětvími průmyslu jsou také energetika, stavební průmysl a spotřební průmysl. Tradičním odvětvím je průmysl sklářský.<br />
<br />
Pro české země byla velmi důležitá doba průmyslové revoluce s ní spjatý vznik parního stroje, jež měl za následek rozšíření hutnictví, strojírenství a zejména dopravy po železnici. Díky parnímu stroji se později Československo stalo velmocí v oblasti výroby lokomotiv, které dodávalo téměř na všechny světadíly světa. Další světově známým pojmem byla a je společnost Baťa.<br />
<br />
Po nástupu komunistické strany k moci po druhé světové válce došlo ke znárodnění hospodářství a k orientaci na těžký průmysl. V dnešní době je Česká republika závislá na exportu, jehož hlavní oblastí je automobilový průmysl, který tvoří cca 55 % z celkového exportu. <br />
<br />
<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references/></div>Svabinskihttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Pr%C5%AFmysl&diff=14329Průmysl2011-06-10T22:20:11Z<p>Svabinski: </p>
<hr />
<div>'''Autor''': Daniel Šváb<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' průmysl, industry, [[průmyslová revoluce]], průmyslové odvětví, těžký průmysl, lehký průmysl, zpracovatelský průmysl, průmysl v ČR, primární sektor, sekundární sektor, terciární sektor<br />
<br />
'''Synonyma:''' průmyslová výroba, průmyslová produkce <ref>KLÉGR, Aleš. ''Tezaurus jazyka českého : Slovník českých slov a frází souznačných, blízkých a příbuzných''. 1. vydání. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007. S. 149. ISBN 978-80-7106-920-1.</ref><br />
<br />
'''Související pojmy:''' hospodářství, HDP (hrubý domácí produkt), průmyslová revoluce, export, import<br />
<br />
<br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
<br />
Slovo průmysl pochází z latinského ''industria'', což znamená "píle".<br />
<br />
''Slovník spisovného jazyka českého'' definuje průmysl jako ''„odvětví národního hospodářství zabývající se těžbou surovin, jejich zpracováváním a výrobou výrobních prostředků nebo spotřebních předmětů ve velkém; části tohoto odvětví.“'' <ref>HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. ''Slovník spisovného jazyka českého IV (P–Q)''. 2. vydání. Praha : Academia, 1989. S. 508.</ref><br />
<br />
Průmysl je významným odvětvím světového hospodářství. Je to segment ekonomiky, který se zabývá úpravou a zpracováním surovin a polotovarů, zvláště v továrnách. <ref>''Universum : Všeobecná encyklopedie. 7. díl. Or-Q.'' Praha : Odeon, 2001. S. 541. ISBN 8020710698.</ref> Tyto továrny tak produkují zboží, případně služby, které slouží lidem v práci, v domácnosti i ve volném čase.<br />
<br />
Se slovem průmysl je neodmyslitelně spjata [[průmyslová revoluce]], která nastala při rychlém přechodu od ruční práce ke strojové práci po vynálezu parního stroje. Parní stroj byl vyvíjen a zdokonalován přes 100 let. Na jeho vývoji se podíleli nejdříve Thomas Savery, který vytvořil čerpadlo, dále Thomas Newcomen, který přidal do čerpadla píst. Nakonec parní stroj zdokonalil James Watt a nechal si jej také patentovat. <ref>Steam engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. 2009 [cit. 2011-05-27]. Industry. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/564472/steam-engine>.</ref><br />
<br />
Od počátku 20. století prodělal průmysl rychlý vývoj. Někdy se v souvislosti s intenzivním rozvojem průmyslu po 2. světové válce hovoří o tzv. druhé průmyslové revoluci, která myšlenkově navazuje na první průmyslovou revoluci. <ref>''Ottův slovník naučný, díl pátý, svazek první, Praha-Rom''. Fotoreprint původního vydání z roku 1938. Praha; Litomyšl: Argo; Paseka, 2002. S. 508. ISBN 80-7185-456-5.</ref><br />
<br />
V současné době působí na průmysl zejména rychlý rozvoj informačních technologií. Do průmyslu velmi rychle pronikají nové poznatky, metody, technologie či nové vynálezy. <br />
<br />
<br />
<br />
== Dělení průmyslu <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. ''Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty''. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref> == <br />
<br />
<br />
Klasifikaci průmyslu lze provádět několika různými způsoby v závislosti na porovnávaných vlastnostech. <br />
<br />
Dle '''původu pracovního předmětu a stupně jeho přetvoření''' rozlišujeme:<br />
<br />
<br />
a) '''těžební průmysl''' (těžba a základní zpracování surovin, např. železná ruda, uhlí, ropa);<br />
<br />
b) '''zpracovatelský průmysl''' (zahrnuje produkci finálních výrobků)<br />
<br />
<br />
Dle '''využívání výrobků''' dělíme průmysl na:<br />
<br />
<br />
a) '''těžký''' (specializující se na produkci výrobních zařízení, prostředků)<br />
<br />
b) '''lehký''' (zaměřující se na produkci spotřebních předmětů)<br />
<br />
<br />
Mezi '''odvětví těžkého průmyslu''' lze zařadit např.:<br />
<br />
<br />
- strojírenství a obrábění kovů<br />
<br />
- hutnictví<br />
<br />
- těžební průmysl - těžba paliv a rud<br />
<br />
- elektrotechnický průmysl<br />
<br />
- elektroenergetika - výroba elektrické energie<br />
<br />
- chemický průmysl a petrochemie - rafinerie ropy<br />
<br />
- farmaceutický průmysl - výroba léčiv<br />
<br />
- průmysl stavebních hmot<br />
<br />
<br />
<br />
Mezi '''odvětví lehkého průmyslu''' patří:<br />
<br />
<br />
- potravinářský průmysl<br />
<br />
- oděvní průmysl<br />
<br />
- obuvnický průmysl<br />
<br />
- kožedělný průmysl<br />
<br />
- nábytkářský průmysl<br />
<br />
- papírenský a polygrafický průmysl<br />
<br />
<br />
<br />
== Dělení průmyslu dle sektorů ==<br />
<br />
<br />
'''Primární sektor'''<br />
<br />
Do primárního průmyslu lze zahrnout zemědělství, lesnictví, rybolov, hornictví a těžbu nerostů. Může být rozdělen do dvou skupin: <br />
1. '''genetický průmysl''' – výroba surovin, kterou může člověk svým zásahem ovlivnit. Jedná se především o zemědělství, lesnictví či chov hospodářských zvířat. Všechny tyto zdroje jsou obnovitelné.<br />
2. '''těžební průmysl''' – produkce z vyčerpatelných zdrojů, které nemohou být znovu rozšířeny pomocí kultivace. Patří sem těžba nerostů, rud či nerostných paliv.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Suroviny (primární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/component/content/article/77-ostatni/509-suroviny-primarni-sektor>.</ref><br />
<br />
<br />
'''Sekundární sektor'''<br />
<br />
Je označován jako zpracovatelský nebo výrobní sektor. Odebírá a zpracovává suroviny dodané primárním průmyslem. Výsledkem jsou výrobky a zboží pro konečného spotřebitele, druhotné zpracování surovin, výroba potravin, produkty textilní a průmyslové výroby.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Výroba a průmysl (sekundární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/component/content/article/77-ostatni/510-vyroba-a-prumysl-sekundarni-sektor>.</ref><br />
<br />
<br />
'''Terciární sektor'''<br />
<br />
Sektor služeb, který zahrnuje všechny oblasti lidské činnosti jejichž podstatou je poskytování služeb. Nejedná se tedy o produkci hmatatelných výrobků. Jedná se o služby z různých oblastí např. bankovnictví, pojištění, cestovního ruchu a další. Službou může být také poskytnutí práce, znalostí či financí.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Služby (terciární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/sluzby/43-ostatni/222-sektor-sluzeb>.</ref><br />
<br />
<br />
== Lokalizační faktory ovlivňující rozmístění průmyslu <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. ''Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty''. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87-89. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref> == <br />
<br />
<br />
Při lokalizaci určitého průmyslového podniku je nutné brát v úvahu celostní potenciál krajiny a jeho vlastnosti, které mají rozhodující vliv na daný podnik.<br />
<br />
Potenciál krajiny se dělí do tří částí:<br />
<br />
První z nich představují tzv. '''fyzickogeografičtí činitelé''', což jsou vlivy hydrosféry, atmosféry, georeliéfu, geologického složení, pedosféry a biosféry. Nejpodstatnějším z těchto činitelů majících vliv na efektivitu průmyslové výroby je zejména dostupnost vody, dále pak vliv klimatu a geologická stabilita prostředí, v němž je podnik lokalizován.<br />
<br />
Další faktorem jsou '''socioekonomičtí činitelé''', mezi něž patří hlavně přítomnost a dostupnost surovin a materiálů, dostatek energie, dostatek pracovních sil a dobré dopravní možnosti.<br />
<br />
Posledními jsou pak tzv. '''aglomerační činitelé''', kteří „umožňují vytváření prostorových vazeb (informačních, distribučních, pracovních, technologických).“ <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. ''Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty''. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Průmysl v ČR ==<br />
<br />
<br />
Průmysl je v ČR spravován Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR.<br />
<br />
V České republice představuje průmysl významné odvětví a tvoří asi 35% národního hospodářství, přičemž hlavními oblastmi jsou chemický, strojírenský, hutnický a potravinářský průmysl. Dalšími významnými odvětvími průmyslu jsou také energetika, stavební průmysl a spotřební průmysl. Tradičním odvětvím je průmysl sklářský.<br />
<br />
Pro české země byla velmi důležitá doba průmyslové revoluce s ní spjatý vznik parního stroje, jež měl za následek rozšíření hutnictví, strojírenství a zejména dopravy po železnici. Díky parnímu stroji se později Československo stalo velmocí v oblasti výroby lokomotiv, které dodávalo téměř na všechny světadíly světa. Další světově známým pojmem byla a je společnost Baťa.<br />
<br />
Po nástupu komunistické strany k moci po druhé světové válce došlo ke znárodnění hospodářství a k orientaci na těžký průmysl. V dnešní době je Česká republika závislá na exportu, jehož hlavní oblastí je automobilový průmysl, který tvoří cca 55 % z celkového exportu. <br />
<br />
<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references/></div>Svabinskihttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Pr%C5%AFmysl&diff=14328Průmysl2011-06-10T22:19:38Z<p>Svabinski: </p>
<hr />
<div>'''Autor''': Daniel Šváb<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' průmysl, industry, [[průmyslová revoluce]], průmyslové odvětví, těžký průmysl, lehký průmysl, zpracovatelský průmysl, průmysl v ČR, primární sektor, sekundární sektor, terciární sektor<br />
<br />
'''Synonyma:''' průmyslová výroba, průmyslová produkce <ref>KLÉGR, Aleš. ''Tezaurus jazyka českého : Slovník českých slov a frází souznačných, blízkých a příbuzných''. 1. vydání. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007. S. 149. ISBN 978-80-7106-920-1.</ref><br />
<br />
'''Související pojmy:''' hospodářství, HDP (hrubý domácí produkt), průmyslová revoluce, export, import<br />
<br />
<br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
<br />
Slovo průmysl pochází z latinského ''industria'', což znamená "píle".<br />
<br />
''Slovník spisovného jazyka českého'' definuje průmysl jako ''„odvětví národního hospodářství zabývající se těžbou surovin, jejich zpracováváním a výrobou výrobních prostředků nebo spotřebních předmětů ve velkém; části tohoto odvětví.“'' <ref>HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Slovník spisovného jazyka českého IV (P–Q). 2. vydání. Praha : Academia, 1989. S. 508.</ref><br />
<br />
Průmysl je významným odvětvím světového hospodářství. Je to segment ekonomiky, který se zabývá úpravou a zpracováním surovin a polotovarů, zvláště v továrnách. <ref>''Universum : Všeobecná encyklopedie. 7. díl. Or-Q.'' Praha : Odeon, 2001. S. 541. ISBN 8020710698.</ref> Tyto továrny tak produkují zboží, případně služby, které slouží lidem v práci, v domácnosti i ve volném čase.<br />
<br />
Se slovem průmysl je neodmyslitelně spjata [[průmyslová revoluce]], která nastala při rychlém přechodu od ruční práce ke strojové práci po vynálezu parního stroje. Parní stroj byl vyvíjen a zdokonalován přes 100 let. Na jeho vývoji se podíleli nejdříve Thomas Savery, který vytvořil čerpadlo, dále Thomas Newcomen, který přidal do čerpadla píst. Nakonec parní stroj zdokonalil James Watt a nechal si jej také patentovat. <ref>Steam engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. 2009 [cit. 2011-05-27]. Industry. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/564472/steam-engine>.</ref><br />
<br />
Od počátku 20. století prodělal průmysl rychlý vývoj. Někdy se v souvislosti s intenzivním rozvojem průmyslu po 2. světové válce hovoří o tzv. druhé průmyslové revoluci, která myšlenkově navazuje na první průmyslovou revoluci. <ref>''Ottův slovník naučný, díl pátý, svazek první, Praha-Rom''. Fotoreprint původního vydání z roku 1938. Praha; Litomyšl: Argo; Paseka, 2002. S. 508. ISBN 80-7185-456-5.</ref><br />
<br />
V současné době působí na průmysl zejména rychlý rozvoj informačních technologií. Do průmyslu velmi rychle pronikají nové poznatky, metody, technologie či nové vynálezy. <br />
<br />
<br />
<br />
== Dělení průmyslu <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. ''Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty''. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref> == <br />
<br />
<br />
Klasifikaci průmyslu lze provádět několika různými způsoby v závislosti na porovnávaných vlastnostech. <br />
<br />
Dle '''původu pracovního předmětu a stupně jeho přetvoření''' rozlišujeme:<br />
<br />
<br />
a) '''těžební průmysl''' (těžba a základní zpracování surovin, např. železná ruda, uhlí, ropa);<br />
<br />
b) '''zpracovatelský průmysl''' (zahrnuje produkci finálních výrobků)<br />
<br />
<br />
Dle '''využívání výrobků''' dělíme průmysl na:<br />
<br />
<br />
a) '''těžký''' (specializující se na produkci výrobních zařízení, prostředků)<br />
<br />
b) '''lehký''' (zaměřující se na produkci spotřebních předmětů)<br />
<br />
<br />
Mezi '''odvětví těžkého průmyslu''' lze zařadit např.:<br />
<br />
<br />
- strojírenství a obrábění kovů<br />
<br />
- hutnictví<br />
<br />
- těžební průmysl - těžba paliv a rud<br />
<br />
- elektrotechnický průmysl<br />
<br />
- elektroenergetika - výroba elektrické energie<br />
<br />
- chemický průmysl a petrochemie - rafinerie ropy<br />
<br />
- farmaceutický průmysl - výroba léčiv<br />
<br />
- průmysl stavebních hmot<br />
<br />
<br />
<br />
Mezi '''odvětví lehkého průmyslu''' patří:<br />
<br />
<br />
- potravinářský průmysl<br />
<br />
- oděvní průmysl<br />
<br />
- obuvnický průmysl<br />
<br />
- kožedělný průmysl<br />
<br />
- nábytkářský průmysl<br />
<br />
- papírenský a polygrafický průmysl<br />
<br />
<br />
<br />
== Dělení průmyslu dle sektorů ==<br />
<br />
<br />
'''Primární sektor'''<br />
<br />
Do primárního průmyslu lze zahrnout zemědělství, lesnictví, rybolov, hornictví a těžbu nerostů. Může být rozdělen do dvou skupin: <br />
1. '''genetický průmysl''' – výroba surovin, kterou může člověk svým zásahem ovlivnit. Jedná se především o zemědělství, lesnictví či chov hospodářských zvířat. Všechny tyto zdroje jsou obnovitelné.<br />
2. '''těžební průmysl''' – produkce z vyčerpatelných zdrojů, které nemohou být znovu rozšířeny pomocí kultivace. Patří sem těžba nerostů, rud či nerostných paliv.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Suroviny (primární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/component/content/article/77-ostatni/509-suroviny-primarni-sektor>.</ref><br />
<br />
<br />
'''Sekundární sektor'''<br />
<br />
Je označován jako zpracovatelský nebo výrobní sektor. Odebírá a zpracovává suroviny dodané primárním průmyslem. Výsledkem jsou výrobky a zboží pro konečného spotřebitele, druhotné zpracování surovin, výroba potravin, produkty textilní a průmyslové výroby.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Výroba a průmysl (sekundární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/component/content/article/77-ostatni/510-vyroba-a-prumysl-sekundarni-sektor>.</ref><br />
<br />
<br />
'''Terciární sektor'''<br />
<br />
Sektor služeb, který zahrnuje všechny oblasti lidské činnosti jejichž podstatou je poskytování služeb. Nejedná se tedy o produkci hmatatelných výrobků. Jedná se o služby z různých oblastí např. bankovnictví, pojištění, cestovního ruchu a další. Službou může být také poskytnutí práce, znalostí či financí.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Služby (terciární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/sluzby/43-ostatni/222-sektor-sluzeb>.</ref><br />
<br />
<br />
== Lokalizační faktory ovlivňující rozmístění průmyslu <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. ''Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty''. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87-89. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref> == <br />
<br />
<br />
Při lokalizaci určitého průmyslového podniku je nutné brát v úvahu celostní potenciál krajiny a jeho vlastnosti, které mají rozhodující vliv na daný podnik.<br />
<br />
Potenciál krajiny se dělí do tří částí:<br />
<br />
První z nich představují tzv. '''fyzickogeografičtí činitelé''', což jsou vlivy hydrosféry, atmosféry, georeliéfu, geologického složení, pedosféry a biosféry. Nejpodstatnějším z těchto činitelů majících vliv na efektivitu průmyslové výroby je zejména dostupnost vody, dále pak vliv klimatu a geologická stabilita prostředí, v němž je podnik lokalizován.<br />
<br />
Další faktorem jsou '''socioekonomičtí činitelé''', mezi něž patří hlavně přítomnost a dostupnost surovin a materiálů, dostatek energie, dostatek pracovních sil a dobré dopravní možnosti.<br />
<br />
Posledními jsou pak tzv. '''aglomerační činitelé''', kteří „umožňují vytváření prostorových vazeb (informačních, distribučních, pracovních, technologických).“ <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. ''Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty''. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Průmysl v ČR ==<br />
<br />
<br />
Průmysl je v ČR spravován Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR.<br />
<br />
V České republice představuje průmysl významné odvětví a tvoří asi 35% národního hospodářství, přičemž hlavními oblastmi jsou chemický, strojírenský, hutnický a potravinářský průmysl. Dalšími významnými odvětvími průmyslu jsou také energetika, stavební průmysl a spotřební průmysl. Tradičním odvětvím je průmysl sklářský.<br />
<br />
Pro české země byla velmi důležitá doba průmyslové revoluce s ní spjatý vznik parního stroje, jež měl za následek rozšíření hutnictví, strojírenství a zejména dopravy po železnici. Díky parnímu stroji se později Československo stalo velmocí v oblasti výroby lokomotiv, které dodávalo téměř na všechny světadíly světa. Další světově známým pojmem byla a je společnost Baťa.<br />
<br />
Po nástupu komunistické strany k moci po druhé světové válce došlo ke znárodnění hospodářství a k orientaci na těžký průmysl. V dnešní době je Česká republika závislá na exportu, jehož hlavní oblastí je automobilový průmysl, který tvoří cca 55 % z celkového exportu. <br />
<br />
<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references/></div>Svabinskihttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Pr%C5%AFmysl&diff=14327Průmysl2011-06-10T22:18:55Z<p>Svabinski: </p>
<hr />
<div>'''Autor''': Daniel Šváb<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' průmysl, industry, [[průmyslová revoluce]], průmyslové odvětví, těžký průmysl, lehký průmysl, zpracovatelský průmysl, průmysl v ČR, primární sektor, sekundární sektor, terciární sektor<br />
<br />
'''Synonyma:''' průmyslová výroba, průmyslová produkce <ref>KLÉGR, Aleš. Tezaurus jazyka českého : Slovník českých slov a frází souznačných, blízkých a příbuzných. 1. vydání. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007. S. 149. ISBN 978-80-7106-920-1.</ref><br />
<br />
'''Související pojmy:''' hospodářství, HDP (hrubý domácí produkt), průmyslová revoluce, export, import<br />
<br />
<br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
<br />
Slovo průmysl pochází z latinského ''industria'', což znamená "píle".<br />
<br />
''Slovník spisovného jazyka českého'' definuje průmysl jako ''„odvětví národního hospodářství zabývající se těžbou surovin, jejich zpracováváním a výrobou výrobních prostředků nebo spotřebních předmětů ve velkém; části tohoto odvětví.“'' <ref>HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Slovník spisovného jazyka českého IV (P–Q). 2. vydání. Praha : Academia, 1989. S. 508.</ref><br />
<br />
Průmysl je významným odvětvím světového hospodářství. Je to segment ekonomiky, který se zabývá úpravou a zpracováním surovin a polotovarů, zvláště v továrnách. <ref>''Universum : Všeobecná encyklopedie. 7. díl. Or-Q.'' Praha : Odeon, 2001. S. 541. ISBN 8020710698.</ref> Tyto továrny tak produkují zboží, případně služby, které slouží lidem v práci, v domácnosti i ve volném čase.<br />
<br />
Se slovem průmysl je neodmyslitelně spjata [[průmyslová revoluce]], která nastala při rychlém přechodu od ruční práce ke strojové práci po vynálezu parního stroje. Parní stroj byl vyvíjen a zdokonalován přes 100 let. Na jeho vývoji se podíleli nejdříve Thomas Savery, který vytvořil čerpadlo, dále Thomas Newcomen, který přidal do čerpadla píst. Nakonec parní stroj zdokonalil James Watt a nechal si jej také patentovat. <ref>Steam engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. 2009 [cit. 2011-05-27]. Industry. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/564472/steam-engine>.</ref><br />
<br />
Od počátku 20. století prodělal průmysl rychlý vývoj. Někdy se v souvislosti s intenzivním rozvojem průmyslu po 2. světové válce hovoří o tzv. druhé průmyslové revoluci, která myšlenkově navazuje na první průmyslovou revoluci. <ref>''Ottův slovník naučný, díl pátý, svazek první, Praha-Rom''. Fotoreprint původního vydání z roku 1938. Praha; Litomyšl: Argo; Paseka, 2002. S. 508. ISBN 80-7185-456-5.</ref><br />
<br />
V současné době působí na průmysl zejména rychlý rozvoj informačních technologií. Do průmyslu velmi rychle pronikají nové poznatky, metody, technologie či nové vynálezy. <br />
<br />
<br />
<br />
== Dělení průmyslu <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. ''Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty''. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref> == <br />
<br />
<br />
Klasifikaci průmyslu lze provádět několika různými způsoby v závislosti na porovnávaných vlastnostech. <br />
<br />
Dle '''původu pracovního předmětu a stupně jeho přetvoření''' rozlišujeme:<br />
<br />
<br />
a) '''těžební průmysl''' (těžba a základní zpracování surovin, např. železná ruda, uhlí, ropa);<br />
<br />
b) '''zpracovatelský průmysl''' (zahrnuje produkci finálních výrobků)<br />
<br />
<br />
Dle '''využívání výrobků''' dělíme průmysl na:<br />
<br />
<br />
a) '''těžký''' (specializující se na produkci výrobních zařízení, prostředků)<br />
<br />
b) '''lehký''' (zaměřující se na produkci spotřebních předmětů)<br />
<br />
<br />
Mezi '''odvětví těžkého průmyslu''' lze zařadit např.:<br />
<br />
<br />
- strojírenství a obrábění kovů<br />
<br />
- hutnictví<br />
<br />
- těžební průmysl - těžba paliv a rud<br />
<br />
- elektrotechnický průmysl<br />
<br />
- elektroenergetika - výroba elektrické energie<br />
<br />
- chemický průmysl a petrochemie - rafinerie ropy<br />
<br />
- farmaceutický průmysl - výroba léčiv<br />
<br />
- průmysl stavebních hmot<br />
<br />
<br />
<br />
Mezi '''odvětví lehkého průmyslu''' patří:<br />
<br />
<br />
- potravinářský průmysl<br />
<br />
- oděvní průmysl<br />
<br />
- obuvnický průmysl<br />
<br />
- kožedělný průmysl<br />
<br />
- nábytkářský průmysl<br />
<br />
- papírenský a polygrafický průmysl<br />
<br />
<br />
<br />
== Dělení průmyslu dle sektorů ==<br />
<br />
<br />
'''Primární sektor'''<br />
<br />
Do primárního průmyslu lze zahrnout zemědělství, lesnictví, rybolov, hornictví a těžbu nerostů. Může být rozdělen do dvou skupin: <br />
1. '''genetický průmysl''' – výroba surovin, kterou může člověk svým zásahem ovlivnit. Jedná se především o zemědělství, lesnictví či chov hospodářských zvířat. Všechny tyto zdroje jsou obnovitelné.<br />
2. '''těžební průmysl''' – produkce z vyčerpatelných zdrojů, které nemohou být znovu rozšířeny pomocí kultivace. Patří sem těžba nerostů, rud či nerostných paliv.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Suroviny (primární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/component/content/article/77-ostatni/509-suroviny-primarni-sektor>.</ref><br />
<br />
<br />
'''Sekundární sektor'''<br />
<br />
Je označován jako zpracovatelský nebo výrobní sektor. Odebírá a zpracovává suroviny dodané primárním průmyslem. Výsledkem jsou výrobky a zboží pro konečného spotřebitele, druhotné zpracování surovin, výroba potravin, produkty textilní a průmyslové výroby.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Výroba a průmysl (sekundární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/component/content/article/77-ostatni/510-vyroba-a-prumysl-sekundarni-sektor>.</ref><br />
<br />
<br />
'''Terciární sektor'''<br />
<br />
Sektor služeb, který zahrnuje všechny oblasti lidské činnosti jejichž podstatou je poskytování služeb. Nejedná se tedy o produkci hmatatelných výrobků. Jedná se o služby z různých oblastí např. bankovnictví, pojištění, cestovního ruchu a další. Službou může být také poskytnutí práce, znalostí či financí.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Služby (terciární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/sluzby/43-ostatni/222-sektor-sluzeb>.</ref><br />
<br />
<br />
== Lokalizační faktory ovlivňující rozmístění průmyslu <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. ''Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty''. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87-89. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref> == <br />
<br />
<br />
Při lokalizaci určitého průmyslového podniku je nutné brát v úvahu celostní potenciál krajiny a jeho vlastnosti, které mají rozhodující vliv na daný podnik.<br />
<br />
Potenciál krajiny se dělí do tří částí:<br />
<br />
První z nich představují tzv. '''fyzickogeografičtí činitelé''', což jsou vlivy hydrosféry, atmosféry, georeliéfu, geologického složení, pedosféry a biosféry. Nejpodstatnějším z těchto činitelů majících vliv na efektivitu průmyslové výroby je zejména dostupnost vody, dále pak vliv klimatu a geologická stabilita prostředí, v němž je podnik lokalizován.<br />
<br />
Další faktorem jsou '''socioekonomičtí činitelé''', mezi něž patří hlavně přítomnost a dostupnost surovin a materiálů, dostatek energie, dostatek pracovních sil a dobré dopravní možnosti.<br />
<br />
Posledními jsou pak tzv. '''aglomerační činitelé''', kteří „umožňují vytváření prostorových vazeb (informačních, distribučních, pracovních, technologických).“ <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. ''Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty''. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Průmysl v ČR ==<br />
<br />
<br />
Průmysl je v ČR spravován Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR.<br />
<br />
V České republice představuje průmysl významné odvětví a tvoří asi 35% národního hospodářství, přičemž hlavními oblastmi jsou chemický, strojírenský, hutnický a potravinářský průmysl. Dalšími významnými odvětvími průmyslu jsou také energetika, stavební průmysl a spotřební průmysl. Tradičním odvětvím je průmysl sklářský.<br />
<br />
Pro české země byla velmi důležitá doba průmyslové revoluce s ní spjatý vznik parního stroje, jež měl za následek rozšíření hutnictví, strojírenství a zejména dopravy po železnici. Díky parnímu stroji se později Československo stalo velmocí v oblasti výroby lokomotiv, které dodávalo téměř na všechny světadíly světa. Další světově známým pojmem byla a je společnost Baťa.<br />
<br />
Po nástupu komunistické strany k moci po druhé světové válce došlo ke znárodnění hospodářství a k orientaci na těžký průmysl. V dnešní době je Česká republika závislá na exportu, jehož hlavní oblastí je automobilový průmysl, který tvoří cca 55 % z celkového exportu. <br />
<br />
<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references/></div>Svabinskihttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Pr%C5%AFmysl&diff=14326Průmysl2011-06-10T22:18:01Z<p>Svabinski: </p>
<hr />
<div>'''Autor''': Daniel Šváb<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' průmysl, industry, [[průmyslová revoluce]], průmyslové odvětví, těžký průmysl, lehký průmysl, zpracovatelský průmysl, průmysl v ČR, primární sektor, sekundární sektor, terciární sektor<br />
<br />
'''Synonyma:''' průmyslová výroba, průmyslová produkce <ref>KLÉGR, Aleš. Tezaurus jazyka českého : Slovník českých slov a frází souznačných, blízkých a příbuzných. 1. vydání. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007. S. 149. ISBN 978-80-7106-920-1.</ref><br />
<br />
'''Související pojmy:''' hospodářství, HDP (hrubý domácí produkt), průmyslová revoluce, export, import<br />
<br />
<br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
<br />
Slovo průmysl pochází z latinského ''industria'', což znamená "píle".<br />
<br />
''Slovník spisovného jazyka českého'' definuje průmysl jako ''„odvětví národního hospodářství zabývající se těžbou surovin, jejich zpracováváním a výrobou výrobních prostředků nebo spotřebních předmětů ve velkém; části tohoto odvětví.“'' <ref>HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Slovník spisovného jazyka českého IV (P–Q). 2. vydání. Praha : Academia, 1989. S. 508.</ref><br />
<br />
Průmysl je významným odvětvím světového hospodářství. Je to segment ekonomiky, který se zabývá úpravou a zpracováním surovin a polotovarů, zvláště v továrnách. <ref>''Universum : Všeobecná encyklopedie. 7. díl. Or-Q.'' Praha : Odeon, 2001. S. 541. ISBN 8020710698.</ref> Tyto továrny tak produkují zboží, případně služby, které slouží lidem v práci, v domácnosti i ve volném čase.<br />
<br />
Se slovem průmysl je neodmyslitelně spjata [[průmyslová revoluce]], která nastala při rychlém přechodu od ruční práce ke strojové práci po vynálezu parního stroje. Parní stroj byl vyvíjen a zdokonalován přes 100 let. Na jeho vývoji se podíleli nejdříve Thomas Savery, který vytvořil čerpadlo, dále Thomas Newcomen, který přidal do čerpadla píst. Nakonec parní stroj zdokonalil James Watt a nechal si jej také patentovat. <ref>Steam engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. 2009 [cit. 2011-05-27]. Industry. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/564472/steam-engine>.</ref><br />
<br />
Od počátku 20. století prodělal průmysl rychlý vývoj. Někdy se v souvislosti s intenzivním rozvojem průmyslu po 2. světové válce hovoří o tzv. druhé průmyslové revoluci, která myšlenkově navazuje na první průmyslovou revoluci. <ref>''Ottův slovník naučný, díl pátý, svazek první, Praha-Rom''. Fotoreprint původního vydání z roku 1938. Praha; Litomyšl: Argo; Paseka, 2002. S. 508. ISBN 80-7185-456-5.</ref><br />
<br />
V současné době působí na průmysl zejména rychlý rozvoj informačních technologií. Do průmyslu velmi rychle pronikají nové poznatky, metody, technologie či nové vynálezy. <br />
<br />
<br />
<br />
== Dělení průmyslu <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref> == <br />
<br />
<br />
Klasifikaci průmyslu lze provádět několika různými způsoby v závislosti na porovnávaných vlastnostech. <br />
<br />
Dle '''původu pracovního předmětu a stupně jeho přetvoření''' rozlišujeme:<br />
<br />
<br />
a) '''těžební průmysl''' (těžba a základní zpracování surovin, např. železná ruda, uhlí, ropa);<br />
<br />
b) '''zpracovatelský průmysl''' (zahrnuje produkci finálních výrobků)<br />
<br />
<br />
Dle '''využívání výrobků''' dělíme průmysl na:<br />
<br />
<br />
a) '''těžký''' (specializující se na produkci výrobních zařízení, prostředků)<br />
<br />
b) '''lehký''' (zaměřující se na produkci spotřebních předmětů)<br />
<br />
<br />
Mezi '''odvětví těžkého průmyslu''' lze zařadit např.:<br />
<br />
<br />
- strojírenství a obrábění kovů<br />
<br />
- hutnictví<br />
<br />
- těžební průmysl - těžba paliv a rud<br />
<br />
- elektrotechnický průmysl<br />
<br />
- elektroenergetika - výroba elektrické energie<br />
<br />
- chemický průmysl a petrochemie - rafinerie ropy<br />
<br />
- farmaceutický průmysl - výroba léčiv<br />
<br />
- průmysl stavebních hmot<br />
<br />
<br />
<br />
Mezi '''odvětví lehkého průmyslu''' patří:<br />
<br />
<br />
- potravinářský průmysl<br />
<br />
- oděvní průmysl<br />
<br />
- obuvnický průmysl<br />
<br />
- kožedělný průmysl<br />
<br />
- nábytkářský průmysl<br />
<br />
- papírenský a polygrafický průmysl<br />
<br />
<br />
<br />
== Dělení průmyslu dle sektorů ==<br />
<br />
<br />
'''Primární sektor'''<br />
<br />
Do primárního průmyslu lze zahrnout zemědělství, lesnictví, rybolov, hornictví a těžbu nerostů. Může být rozdělen do dvou skupin: <br />
1. '''genetický průmysl''' – výroba surovin, kterou může člověk svým zásahem ovlivnit. Jedná se především o zemědělství, lesnictví či chov hospodářských zvířat. Všechny tyto zdroje jsou obnovitelné.<br />
2. '''těžební průmysl''' – produkce z vyčerpatelných zdrojů, které nemohou být znovu rozšířeny pomocí kultivace. Patří sem těžba nerostů, rud či nerostných paliv.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Suroviny (primární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/component/content/article/77-ostatni/509-suroviny-primarni-sektor>.</ref><br />
<br />
<br />
'''Sekundární sektor'''<br />
<br />
Je označován jako zpracovatelský nebo výrobní sektor. Odebírá a zpracovává suroviny dodané primárním průmyslem. Výsledkem jsou výrobky a zboží pro konečného spotřebitele, druhotné zpracování surovin, výroba potravin, produkty textilní a průmyslové výroby.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Výroba a průmysl (sekundární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/component/content/article/77-ostatni/510-vyroba-a-prumysl-sekundarni-sektor>.</ref><br />
<br />
<br />
'''Terciární sektor'''<br />
<br />
Sektor služeb, který zahrnuje všechny oblasti lidské činnosti jejichž podstatou je poskytování služeb. Nejedná se tedy o produkci hmatatelných výrobků. Jedná se o služby z různých oblastí např. bankovnictví, pojištění, cestovního ruchu a další. Službou může být také poskytnutí práce, znalostí či financí.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Služby (terciární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/sluzby/43-ostatni/222-sektor-sluzeb>.</ref><br />
<br />
<br />
== Lokalizační faktory ovlivňující rozmístění průmyslu <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87-89. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref> == <br />
<br />
<br />
Při lokalizaci určitého průmyslového podniku je nutné brát v úvahu celostní potenciál krajiny a jeho vlastnosti, které mají rozhodující vliv na daný podnik.<br />
<br />
Potenciál krajiny se dělí do tří částí:<br />
<br />
První z nich představují tzv. '''fyzickogeografičtí činitelé''', což jsou vlivy hydrosféry, atmosféry, georeliéfu, geologického složení, pedosféry a biosféry. Nejpodstatnějším z těchto činitelů majících vliv na efektivitu průmyslové výroby je zejména dostupnost vody, dále pak vliv klimatu a geologická stabilita prostředí, v němž je podnik lokalizován.<br />
<br />
Další faktorem jsou '''socioekonomičtí činitelé''', mezi něž patří hlavně přítomnost a dostupnost surovin a materiálů, dostatek energie, dostatek pracovních sil a dobré dopravní možnosti.<br />
<br />
Posledními jsou pak tzv. '''aglomerační činitelé''', kteří „umožňují vytváření prostorových vazeb (informačních, distribučních, pracovních, technologických).“ <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Průmysl v ČR ==<br />
<br />
<br />
Průmysl je v ČR spravován Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR.<br />
<br />
V České republice představuje průmysl významné odvětví a tvoří asi 35% národního hospodářství, přičemž hlavními oblastmi jsou chemický, strojírenský, hutnický a potravinářský průmysl. Dalšími významnými odvětvími průmyslu jsou také energetika, stavební průmysl a spotřební průmysl. Tradičním odvětvím je průmysl sklářský.<br />
<br />
Pro české země byla velmi důležitá doba průmyslové revoluce s ní spjatý vznik parního stroje, jež měl za následek rozšíření hutnictví, strojírenství a zejména dopravy po železnici. Díky parnímu stroji se později Československo stalo velmocí v oblasti výroby lokomotiv, které dodávalo téměř na všechny světadíly světa. Další světově známým pojmem byla a je společnost Baťa.<br />
<br />
Po nástupu komunistické strany k moci po druhé světové válce došlo ke znárodnění hospodářství a k orientaci na těžký průmysl. V dnešní době je Česká republika závislá na exportu, jehož hlavní oblastí je automobilový průmysl, který tvoří cca 55 % z celkového exportu. <br />
<br />
<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references/></div>Svabinskihttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Pr%C5%AFmysl&diff=14325Průmysl2011-06-10T22:07:40Z<p>Svabinski: </p>
<hr />
<div>'''Autor''': Daniel Šváb<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' průmysl, industry, [[průmyslová revoluce]], průmyslové odvětví, těžký průmysl, lehký průmysl, zpracovatelský průmysl, průmysl v ČR, primární sektor, sekundární sektor, terciární sektor<br />
<br />
'''Synonyma:''' průmyslová výroba, průmyslová produkce <ref>KLÉGR, Aleš. Tezaurus jazyka českého : Slovník českých slov a frází souznačných, blízkých a příbuzných. 1. vydání. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007. S. 149. ISBN 978-80-7106-920-1.</ref><br />
<br />
'''Související pojmy:''' hospodářství, HDP (hrubý domácí produkt), průmyslová revoluce, export, import<br />
<br />
<br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
<br />
Slovo průmysl pochází z latinského ''industria'', což znamená "píle".<br />
<br />
''Slovník spisovného jazyka českého'' definuje průmysl jako ''„odvětví národního hospodářství zabývající se těžbou surovin, jejich zpracováváním a výrobou výrobních prostředků nebo spotřebních předmětů ve velkém; části tohoto odvětví.“'' <ref>HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Slovník spisovného jazyka českého IV (P–Q). 2. vydání. Praha : Academia, 1989. S. 508.</ref><br />
<br />
Průmysl je významným odvětvím světového hospodářství. Je to segment ekonomiky, který se zabývá úpravou a zpracováním surovin a polotovarů, zvláště v továrnách. <ref>''Universum : Všeobecná encyklopedie. 7. díl. Or-Q.'' Praha : Odeon, 2001. S. 541. ISBN 8020710698.</ref> Tyto továrny tak produkují zboží, případně služby, které slouží lidem v práci, v domácnosti i ve volném čase.<br />
<br />
Se slovem průmysl je neodmyslitelně spjata [[průmyslová revoluce]], která nastala při rychlém přechodu od ruční práce ke strojové práci po vynálezu parního stroje. Parní stroj byl vyvíjen a zdokonalován přes 100 let. Na jeho vývoji se podíleli nejdříve Thomas Savery, který vytvořil čerpadlo, dále Thomas Newcomen, který přidal do čerpadla píst. Nakonec parní stroj zdokonalil James Watt a nechal si jej také patentovat. <ref>Steam engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. 2009 [cit. 2011-05-27]. Industry. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/564472/steam-engine>.</ref><br />
<br />
Od počátku 20. století prodělal průmysl rychlý vývoj. Někdy se v souvislosti s intenzivním rozvojem průmyslu po 2. světové válce hovoří o tzv. druhé průmyslové revoluci, která myšlenkově navazuje na první průmyslovou revoluci. <ref>''Ottův slovník naučný, díl pátý, svazek první, Praha-Rom. Fotoreprint původního vydání z roku 1938. Praha; Litomyšl: Argo; Paseka, 2002. S. 508. ISBN 80-7185-456-5.</ref><br />
<br />
V současné době působí na průmysl zejména rychlý rozvoj informačních technologií. Do průmyslu velmi rychle pronikají nové poznatky, metody, technologie či nové vynálezy. <br />
<br />
<br />
<br />
== Dělení průmyslu <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref> == <br />
<br />
<br />
Klasifikaci průmyslu lze provádět několika různými způsoby v závislosti na porovnávaných vlastnostech. <br />
<br />
Dle '''původu pracovního předmětu a stupně jeho přetvoření''' rozlišujeme:<br />
<br />
<br />
a) '''těžební průmysl''' (těžba a základní zpracování surovin, např. železná ruda, uhlí, ropa);<br />
<br />
b) '''zpracovatelský průmysl''' (zahrnuje produkci finálních výrobků)<br />
<br />
<br />
Dle '''využívání výrobků''' dělíme průmysl na:<br />
<br />
<br />
a) '''těžký''' (specializující se na produkci výrobních zařízení, prostředků)<br />
<br />
b) '''lehký''' (zaměřující se na produkci spotřebních předmětů)<br />
<br />
<br />
Mezi '''odvětví těžkého průmyslu''' lze zařadit např.:<br />
<br />
<br />
- strojírenství a obrábění kovů<br />
<br />
- hutnictví<br />
<br />
- těžební průmysl - těžba paliv a rud<br />
<br />
- elektrotechnický průmysl<br />
<br />
- elektroenergetika - výroba elektrické energie<br />
<br />
- chemický průmysl a petrochemie - rafinerie ropy<br />
<br />
- farmaceutický průmysl - výroba léčiv<br />
<br />
- průmysl stavebních hmot<br />
<br />
<br />
<br />
Mezi '''odvětví lehkého průmyslu''' patří:<br />
<br />
<br />
- potravinářský průmysl<br />
<br />
- oděvní průmysl<br />
<br />
- obuvnický průmysl<br />
<br />
- kožedělný průmysl<br />
<br />
- nábytkářský průmysl<br />
<br />
- papírenský a polygrafický průmysl<br />
<br />
<br />
<br />
== Dělení průmyslu dle sektorů ==<br />
<br />
<br />
'''Primární sektor'''<br />
<br />
Do primárního průmyslu lze zahrnout zemědělství, lesnictví, rybolov, hornictví a těžbu nerostů. Může být rozdělen do dvou skupin: <br />
1. '''genetický průmysl''' – výroba surovin, kterou může člověk svým zásahem ovlivnit. Jedná se především o zemědělství, lesnictví či chov hospodářských zvířat. Všechny tyto zdroje jsou obnovitelné.<br />
2. '''těžební průmysl''' – produkce z vyčerpatelných zdrojů, které nemohou být znovu rozšířeny pomocí kultivace. Patří sem těžba nerostů, rud či nerostných paliv.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Suroviny (primární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/component/content/article/77-ostatni/509-suroviny-primarni-sektor>.</ref><br />
<br />
<br />
'''Sekundární sektor'''<br />
<br />
Je označován jako zpracovatelský nebo výrobní sektor. Odebírá a zpracovává suroviny dodané primárním průmyslem. Výsledkem jsou výrobky a zboží pro konečného spotřebitele, druhotné zpracování surovin, výroba potravin, produkty textilní a průmyslové výroby.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Výroba a průmysl (sekundární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/component/content/article/77-ostatni/510-vyroba-a-prumysl-sekundarni-sektor>.</ref><br />
<br />
<br />
'''Terciární sektor'''<br />
<br />
Sektor služeb, který zahrnuje všechny oblasti lidské činnosti jejichž podstatou je poskytování služeb. Nejedná se tedy o produkci hmatatelných výrobků. Jedná se o služby z různých oblastí např. bankovnictví, pojištění, cestovního ruchu a další. Službou může být také poskytnutí práce, znalostí či financí.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Služby (terciární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/sluzby/43-ostatni/222-sektor-sluzeb>.</ref><br />
<br />
<br />
== Lokalizační faktory ovlivňující rozmístění průmyslu <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87-89. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref> == <br />
<br />
<br />
Při lokalizaci určitého průmyslového podniku je nutné brát v úvahu celostní potenciál krajiny a jeho vlastnosti, které mají rozhodující vliv na daný podnik.<br />
<br />
Potenciál krajiny se dělí do tří částí:<br />
<br />
První z nich představují tzv. '''fyzickogeografičtí činitelé''', což jsou vlivy hydrosféry, atmosféry, georeliéfu, geologického složení, pedosféry a biosféry. Nejpodstatnějším z těchto činitelů majících vliv na efektivitu průmyslové výroby je zejména dostupnost vody, dále pak vliv klimatu a geologická stabilita prostředí, v němž je podnik lokalizován.<br />
<br />
Další faktorem jsou '''socioekonomičtí činitelé''', mezi něž patří hlavně přítomnost a dostupnost surovin a materiálů, dostatek energie, dostatek pracovních sil a dobré dopravní možnosti.<br />
<br />
Posledními jsou pak tzv. '''aglomerační činitelé''', kteří „umožňují vytváření prostorových vazeb (informačních, distribučních, pracovních, technologických).“ <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Průmysl v ČR ==<br />
<br />
<br />
Průmysl je v ČR spravován Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR.<br />
<br />
V České republice představuje průmysl významné odvětví a tvoří asi 35% národního hospodářství, přičemž hlavními oblastmi jsou chemický, strojírenský, hutnický a potravinářský průmysl. Dalšími významnými odvětvími průmyslu jsou také energetika, stavební průmysl a spotřební průmysl. Tradičním odvětvím je průmysl sklářský.<br />
<br />
Pro české země byla velmi důležitá doba průmyslové revoluce s ní spjatý vznik parního stroje, jež měl za následek rozšíření hutnictví, strojírenství a zejména dopravy po železnici. Díky parnímu stroji se později Československo stalo velmocí v oblasti výroby lokomotiv, které dodávalo téměř na všechny světadíly světa. Další světově známým pojmem byla a je společnost Baťa.<br />
<br />
Po nástupu komunistické strany k moci po druhé světové válce došlo ke znárodnění hospodářství a k orientaci na těžký průmysl. V dnešní době je Česká republika závislá na exportu, jehož hlavní oblastí je automobilový průmysl, který tvoří cca 55 % z celkového exportu. <br />
<br />
<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references/></div>Svabinskihttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Pr%C5%AFmysl&diff=14324Průmysl2011-06-10T22:04:48Z<p>Svabinski: </p>
<hr />
<div>'''Autor''': Daniel Šváb<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' průmysl, industry, [[průmyslová revoluce]], průmyslové odvětví, těžký průmysl, lehký průmysl, zpracovatelský průmysl, průmysl v ČR, primární sektor, sekundární sektor, terciární sektor<br />
<br />
'''Synonyma:''' průmyslová výroba, průmyslová produkce <ref>KLÉGR, Aleš. Tezaurus jazyka českého : Slovník českých slov a frází souznačných, blízkých a příbuzných. 1. vydání. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007. S. 149. ISBN 978-80-7106-920-1.</ref><br />
<br />
'''Související pojmy:''' hospodářství, HDP (hrubý domácí produkt), průmyslová revoluce, export, import<br />
<br />
<br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
<br />
Slovo průmysl pochází z latinského ''industria'', což znamená "píle".<br />
<br />
''Slovník spisovného jazyka českého'' definuje průmysl jako ''„odvětví národního hospodářství zabývající se těžbou surovin, jejich zpracováváním a výrobou výrobních prostředků nebo spotřebních předmětů ve velkém; části tohoto odvětví.“'' <ref>HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Slovník spisovného jazyka českého IV (P–Q). 2. vydání. Praha : Academia, 1989. S. 508.</ref><br />
<br />
Průmysl je významným odvětvím světového hospodářství. Je to segment ekonomiky, který se zabývá úpravou a zpracováním surovin a polotovarů, zvláště v továrnách. <ref>''Universum : Všeobecná encyklopedie. 7. díl. Or-Q.'' Praha : Odeon, 2001. S. 541. ISBN 8020710698.</ref> Tyto továrny tak produkují zboží, případně služby, které slouží lidem v práci, v domácnosti i ve volném čase.<br />
<br />
Se slovem průmysl je neodmyslitelně spjata [[průmyslová revoluce]], která nastala při rychlém přechodu od ruční práce ke strojové práci po vynálezu parního stroje. Parní stroj byl vyvíjen a zdokonalován přes 100 let. Na jeho vývoji se podíleli nejdříve Thomas Savery, který vytvořil čerpadlo, dále Thomas Newcomen, který přidal do čerpadla píst. Nakonec parní stroj zdokonalil James Watt a nechal si jej také patentovat. <ref>Steam engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. 2009 [cit. 2011-05-27]. Industry. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/564472/steam-engine>.</ref><br />
<br />
Od počátku 20. století prodělal průmysl rychlý vývoj. Někdy se v souvislosti s intenzivním rozvojem průmyslu po 2. světové válce hovoří o tzv. druhé průmyslové revoluci, která myšlenkově navazuje na první průmyslovou revoluci. <ref>''Ottův slovník naučný, díl pátý, svazek první, Praha-Rom. Fotoreprint původního vydání z roku 1938. Praha; Litomyšl: Argo; Paseka, 2002. S. 508. ISBN 80-7185-456-5.</ref><br />
<br />
V současné době působí na průmysl zejména rychlý rozvoj informačních technologií. Do průmyslu velmi rychle pronikají nové poznatky, metody, technologie či nové vynálezy. <br />
<br />
<br />
<br />
== Dělení průmyslu <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref> == <br />
<br />
<br />
Klasifikaci průmyslu lze provádět několika různými způsoby v závislosti na porovnávaných vlastnostech. <br />
<br />
Dle '''původu pracovního předmětu a stupně jeho přetvoření''' rozlišujeme:<br />
<br />
<br />
a) '''těžební průmysl''' (těžba a základní zpracování surovin, např. železná ruda, uhlí, ropa);<br />
<br />
b) '''zpracovatelský průmysl''' (zahrnuje produkci finálních výrobků)<br />
<br />
<br />
Dle '''využívání výrobků''' dělíme průmysl na:<br />
<br />
<br />
a) '''těžký''' (specializující se na produkci výrobních zařízení, prostředků)<br />
<br />
b) '''lehký''' (zaměřující se na produkci spotřebních předmětů)<br />
<br />
<br />
Mezi '''odvětví těžkého průmyslu''' lze zařadit např.:<br />
<br />
<br />
- strojírenství a obrábění kovů<br />
<br />
- hutnictví<br />
<br />
- těžební průmysl - těžba paliv a rud<br />
<br />
- elektrotechnický průmysl<br />
<br />
- elektroenergetika - výroba elektrické energie<br />
<br />
- chemický průmysl a petrochemie - rafinerie ropy<br />
<br />
- farmaceutický průmysl - výroba léčiv<br />
<br />
- průmysl stavebních hmot<br />
<br />
<br />
<br />
Mezi '''odvětví lehkého průmyslu''' patří:<br />
<br />
<br />
- potravinářský průmysl<br />
<br />
- oděvní průmysl<br />
<br />
- obuvnický průmysl<br />
<br />
- kožedělný průmysl<br />
<br />
- nábytkářský průmysl<br />
<br />
- papírenský a polygrafický průmysl<br />
<br />
<br />
<br />
== Dělení průmyslu dle sektorů ==<br />
<br />
<br />
'''Primární sektor'''<br />
<br />
Do primárního průmyslu lze zahrnout zemědělství, lesnictví, rybolov, hornictví a těžbu nerostů. Může být rozdělen do dvou skupin: <br />
1. '''genetický průmysl''' – výroba surovin, kterou může člověk svým zásahem ovlivnit. Jedná se především o zemědělství, lesnictví či chov hospodářských zvířat. Všechny tyto zdroje jsou obnovitelné.<br />
2. '''těžební průmysl''' – produkce z vyčerpatelných zdrojů, které nemohou být znovu rozšířeny pomocí kultivace. Patří sem těžba nerostů, rud či nerostných paliv.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Suroviny (primární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/component/content/article/77-ostatni/509-suroviny-primarni-sektor>.</ref><br />
<br />
<br />
'''Sekundární sektor'''<br />
<br />
Je označován jako zpracovatelský nebo výrobní sektor. Odebírá a zpracovává suroviny dodané primárním průmyslem. Výsledkem jsou výrobky a zboží pro konečného spotřebitele, druhotné zpracování surovin, výroba potravin, produkty textilní a průmyslové výroby.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Výroba a průmysl (sekundární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/component/content/article/77-ostatni/510-vyroba-a-prumysl-sekundarni-sektor>.</ref><br />
<br />
<br />
'''Terciární sektor'''<br />
<br />
Sektor služeb, který zahrnuje všechny oblasti lidské činnosti jejichž podstatou je poskytování služeb. Nejedná se tedy o produkci hmatatelných výrobků. Jedná se o služby z různých oblastí např. bankovnictví, pojištění, cestovního ruchu a další. Službou může být také poskytnutí práce, znalostí či financí.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Služby (terciární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/sluzby/43-ostatni/222-sektor-sluzeb>.</ref><br />
<br />
<br />
== Lokalizační faktory ovlivňující rozmístění průmyslu <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87-89. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref> == <br />
<br />
<br />
Při lokalizaci určitého průmyslového podniku je nutné brát v úvahu celostní potenciál krajiny a t jeho vlastnosti, které mají rozhodující vliv na daný podnik.<br />
<br />
Potenciál krajiny se dělí do tří částí:<br />
<br />
První z nich představují tzv. '''fyzickogeografičtí činitelé''', což jsou vlivy hydrosféry, atmosféry, georeliéfu, geologického složení, pedosféry a biosféry. Nejpodstatnějším z těchto činitelů majících vliv na efektivitu průmyslové výroby je zejména dostupnost vody, dále pak vliv klimatu a geologická stabilita prostředí, v němž je podnik lokalizován.<br />
<br />
Další faktorem jsou '''socioekonomičtí činitelé''', mezi něž patří hlavně přítomnost a dostupnost surovin a materiálů, dostatek energie, dostatek pracovních sil a dobré dopravní možnosti.<br />
<br />
Posledními jsou pak tzv. '''aglomerační činitelé''', kteří „umožňují vytváření prostorových vazeb (informačních, distribučních, pracovních, technologických).“ <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Průmysl v ČR ==<br />
<br />
<br />
Průmysl je v ČR spravován Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR.<br />
<br />
V České republice představuje průmysl významné odvětví a tvoří asi 35% národního hospodářství, přičemž hlavními oblastmi jsou chemický, strojírenský, hutnický a potravinářský průmysl. Dalšími významnými odvětvími průmyslu jsou také energetika, stavební průmysl a spotřební průmysl. Tradičním odvětvím je průmysl sklářský.<br />
<br />
Pro české země byla velmi důležitá doba průmyslové revoluce s ní spjatý vznik parního stroje, jež měl za následek rozšíření hutnictví, strojírenství a zejména dopravy po železnici. Díky parnímu stroji se později Československo stalo velmocí v oblasti výroby lokomotiv, které dodávalo téměř na všechny světadíly světa. Další světově známým pojmem byla a je společnost Baťa.<br />
<br />
Po nástupu komunistické strany k moci po druhé světové válce došlo ke znárodnění hospodářství a k orientaci na těžký průmysl. V dnešní době je Česká republika závislá na exportu, jehož hlavní oblastí je automobilový průmysl, který tvoří cca 55 % z celkového exportu. <br />
<br />
<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references/></div>Svabinskihttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Pr%C5%AFmysl&diff=14323Průmysl2011-06-10T22:03:35Z<p>Svabinski: </p>
<hr />
<div>'''Autor''': Daniel Šváb<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' průmysl, industry, [[průmyslová revoluce]], průmyslové odvětví, těžký průmysl, lehký průmysl, zpracovatelský průmysl, průmysl v ČR, primární sektor, sekundární sektor, terciární sektor<br />
<br />
'''Synonyma:''' průmyslová výroba, průmyslová produkce <ref>KLÉGR, Aleš. Tezaurus jazyka českého : Slovník českých slov a frází souznačných, blízkých a příbuzných. 1. vydání. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007. S. 149. ISBN 978-80-7106-920-1.</ref><br />
<br />
'''Související pojmy:''' hospodářství, HDP (hrubý domácí produkt), průmyslová revoluce, export, import<br />
<br />
<br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
<br />
Slovo průmysl pochází z latinského ''industria'', což znamená "píle".<br />
<br />
''Slovník spisovného jazyka českého'' definuje průmysl jako ''„odvětví národního hospodářství zabývající se těžbou surovin, jejich zpracováváním a výrobou výrobních prostředků nebo spotřebních předmětů ve velkém; části tohoto odvětví.“'' <ref>HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Slovník spisovného jazyka českého IV (P–Q). 2. vydání. Praha : Academia, 1989. S. 508.</ref><br />
<br />
Průmysl je významným odvětvím světového hospodářství. Je to segment ekonomiky, který se zabývá úpravou a zpracováním surovin a polotovarů, zvláště v továrnách. <ref>''Universum : Všeobecná encyklopedie. 7. díl. Or-Q.'' Praha : Odeon, 2001. S. 541. ISBN 8020710698.</ref> Tyto továrny tak produkují zboží, případně služby, které slouží lidem v práci, v domácnosti i ve volném čase.<br />
<br />
Se slovem průmysl je neodmyslitelně spjata [[průmyslová revoluce]], která nastala při rychlém přechodu od ruční práce ke strojové práci po vynálezu parního stroje. Parní stroj byl vyvíjen a zdokonalován přes 100 let. Na jeho vývoji se podíleli nejdříve Thomas Savery, který vytvořil čerpadlo, dále Thomas Newcomen, který přidal do čerpadla píst. Nakonec parní stroj zdokonalil James Watt a nechal si jej také patentovat. <ref>Steam engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. 2009 [cit. 2011-05-27]. Industry. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/564472/steam-engine>.</ref><br />
<br />
Od počátku 20. století prodělal průmysl rychlý vývoj. Někdy se v souvislosti s intenzivním rozvojem průmyslu po 2. světové válce hovoří o tzv. druhé průmyslové revoluci, která myšlenkově navazuje na první průmyslovou revoluci. <ref>''Ottův slovník naučný, díl pátý, svazek první, Praha-Rom. Fotoreprint původního vydání z roku 1938. Praha; Litomyšl: Argo; Paseka, 2002. S. 508. ISBN 80-7185-456-5.</ref><br />
<br />
V současné době působí na průmysl zejména rychlý rozvoj informačních technologií. Do průmyslu velmi rychle pronikají nové poznatky, metody, technologie či nové vynálezy. <br />
<br />
<br />
<br />
== Dělení průmyslu <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref> == <br />
<br />
<br />
Klasifikaci průmyslu lze provádět několika různými způsoby v závislosti na porovnávaných vlastnostech. <br />
<br />
Dle '''původu pracovního předmětu a stupně jeho přetvoření''' rozlišujeme:<br />
<br />
<br />
a) '''těžební průmysl''' (těžba a základní zpracování surovin, např. železná ruda, uhlí, ropa);<br />
<br />
b) '''zpracovatelský průmysl''' (zahrnuje produkci finálních výrobků)<br />
<br />
<br />
Dle '''využívání výrobků''' dělíme průmysl na:<br />
<br />
<br />
a) '''těžký''' (specializující se na produkci výrobních zařízení, prostředků)<br />
<br />
b) '''lehký''' (zaměřující se na produkci spotřebních předmětů)<br />
<br />
<br />
Mezi '''odvětví těžkého průmyslu''' lze zařadit např.:<br />
<br />
<br />
- strojírenství a obrábění kovů<br />
<br />
- hutnictví<br />
<br />
- těžební průmysl - těžba paliv a rud<br />
<br />
- elektrotechnický průmysl<br />
<br />
- elektroenergetika - výroba elektrické energie<br />
<br />
- chemický průmysl a petrochemie - rafinerie ropy<br />
<br />
- farmaceutický průmysl - výroba léčiv<br />
<br />
- průmysl stavebních hmot<br />
<br />
<br />
<br />
Mezi '''odvětví lehkého průmyslu''' patří:<br />
<br />
<br />
- potravinářský průmysl<br />
<br />
- oděvní průmysl<br />
<br />
- obuvnický průmysl<br />
<br />
- kožedělný průmysl<br />
<br />
- nábytkářský průmysl<br />
<br />
- papírenský a polygrafický průmysl<br />
<br />
<br />
<br />
== Dělení průmyslu dle sektorů ==<br />
<br />
<br />
'''Primární sektor'''<br />
<br />
Do primárního průmyslu lze zahrnout zemědělství, lesnictví, rybolov, hornictví a těžbu nerostů. Může být rozdělen do dvou skupin: <br />
1. genetický průmysl – výroba surovin, kterou může člověk svým zásahem ovlivnit . Jedná se především o zemědělství, lesnictví či chov hospodářských zvířat. Všechny tyto zdroje jsou obnovitelné.<br />
2. těžební průmysl – produkce z vyčerpatelných zdrojů, které nemohou být znovu rozšířeny pomocí kultivace. Patří sem těžba nerostů, rud či nerostných paliv.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Suroviny (primární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/component/content/article/77-ostatni/509-suroviny-primarni-sektor>.</ref><br />
<br />
<br />
'''Sekundární sektor'''<br />
<br />
Označovaný jako zpracovatelský nebo výrobní sektor. Odebírá a zpracovává suroviny dodané primárním průmyslem. Výsledkem jsou výrobky a zboží pro konečného spotřebitele, druhotné zpracování surovin, výroba potravin, produkty textilní a průmyslové výroby.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Výroba a průmysl (sekundární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/component/content/article/77-ostatni/510-vyroba-a-prumysl-sekundarni-sektor>.</ref><br />
<br />
<br />
'''Terciární sektor'''<br />
<br />
Sektor služeb, který zahrnuje všechny oblasti lidské činnosti jejichž podstatou je poskytování služeb. Nejedná se tedy o produkci hmatatelných výrobků. Jedná se o služby z různých oblastí např. bankovnictví, pojištění, cestovního ruchu a další. Službou může být také poskytnutí práce, znalostí či financí.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Služby (terciární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/sluzby/43-ostatni/222-sektor-sluzeb>.</ref><br />
<br />
<br />
== Lokalizační faktory ovlivňující rozmístění průmyslu <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87-89. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref> == <br />
<br />
<br />
Při lokalizaci určitého průmyslového podniku je nutné brát v úvahu celostní potenciál krajiny a t jeho vlastnosti, které mají rozhodující vliv na daný podnik.<br />
<br />
Potenciál krajiny se dělí do tří částí:<br />
<br />
První z nich představují tzv. '''fyzickogeografičtí činitelé''', což jsou vlivy hydrosféry, atmosféry, georeliéfu, geologického složení, pedosféry a biosféry. Nejpodstatnějším z těchto činitelů majících vliv na efektivitu průmyslové výroby je zejména dostupnost vody, dále pak vliv klimatu a geologická stabilita prostředí, v němž je podnik lokalizován.<br />
<br />
Další faktorem jsou '''socioekonomičtí činitelé''', mezi něž patří hlavně přítomnost a dostupnost surovin a materiálů, dostatek energie, dostatek pracovních sil a dobré dopravní možnosti.<br />
<br />
Posledními jsou pak tzv. '''aglomerační činitelé''', kteří „umožňují vytváření prostorových vazeb (informačních, distribučních, pracovních, technologických).“ <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Průmysl v ČR ==<br />
<br />
<br />
Průmysl je v ČR spravován Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR.<br />
<br />
V České republice představuje průmysl významné odvětví a tvoří asi 35% národního hospodářství, přičemž hlavními oblastmi jsou chemický, strojírenský, hutnický a potravinářský průmysl. Dalšími významnými odvětvími průmyslu jsou také energetika, stavební průmysl a spotřební průmysl. Tradičním odvětvím je průmysl sklářský.<br />
<br />
Pro české země byla velmi důležitá doba průmyslové revoluce s ní spjatý vznik parního stroje, jež měl za následek rozšíření hutnictví, strojírenství a zejména dopravy po železnici. Díky parnímu stroji se později Československo stalo velmocí v oblasti výroby lokomotiv, které dodávalo téměř na všechny světadíly světa. Další světově známým pojmem byla a je společnost Baťa.<br />
<br />
Po nástupu komunistické strany k moci po druhé světové válce došlo ke znárodnění hospodářství a k orientaci na těžký průmysl. V dnešní době je Česká republika závislá na exportu, jehož hlavní oblastí je automobilový průmysl, který tvoří cca 55 % z celkového exportu. <br />
<br />
<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references/></div>Svabinskihttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Pr%C5%AFmysl&diff=14322Průmysl2011-06-10T22:03:15Z<p>Svabinski: </p>
<hr />
<div>'''Autor''': Daniel Šváb<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' průmysl, industry, [[průmyslová revoluce]], průmyslové odvětví, těžký průmysl, lehký průmysl, zpracovatelský průmysl, průmysl v ČR, primární sektor, sekundární sektor, terciární sektor<br />
<br />
'''Synonyma:''' průmyslová výroba, průmyslová produkce <ref>KLÉGR, Aleš. Tezaurus jazyka českého : Slovník českých slov a frází souznačných, blízkých a příbuzných. 1. vydání. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007. S. 149. ISBN 978-80-7106-920-1.</ref><br />
<br />
'''Související pojmy:''' hospodářství, HDP (hrubý domácí produkt), průmyslová revoluce, export, import<br />
<br />
<br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
<br />
Slovo průmysl pochází z latinského ''industria'', což znamená "píle".<br />
<br />
''Slovník spisovného jazyka českého'' definuje průmysl jako ''„odvětví národního hospodářství zabývající se těžbou surovin, jejich zpracováváním a výrobou výrobních prostředků nebo spotřebních předmětů ve velkém; části tohoto odvětví.“'' <ref>HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Slovník spisovného jazyka českého IV (P–Q). 2. vydání. Praha : Academia, 1989. S. 508.</ref><br />
<br />
Průmysl je významným odvětvím světového hospodářství. Je to segment ekonomiky, který se zabývá úpravou a zpracováním surovin a polotovarů, zvláště v továrnách. <ref>''Universum : Všeobecná encyklopedie. 7. díl. Or-Q.'' Praha : Odeon, 2001. S. 541. ISBN 8020710698.</ref> Tyto továrny tak produkují zboží, případně služby, které slouží lidem v práci, v domácnosti i ve volném čase.<br />
<br />
Se slovem průmysl je neodmyslitelně spjata [[průmyslová revoluce]], která nastala při rychlém přechodu od ruční práce ke strojové práci po vynálezu parního stroje. Parní stroj byl vyvíjen a zdokonalován přes 100 let. Na jeho vývoji se podíleli nejdříve Thomas Savery, který vytvořil čerpadlo, dále Thomas Newcomen, který přidal do čerpadla píst. Nakonec parní stroj zdokonalil James Watt a nechal si jej také patentovat. <ref>Steam engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. 2009 [cit. 2011-05-27]. Industry. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/564472/steam-engine>.</ref><br />
<br />
Od počátku 20. století prodělal průmysl rychlý vývoj. Někdy se v souvislosti s intenzivním rozvojem průmyslu po 2. světové válce hovoří o tzv. druhé průmyslové revoluci, která myšlenkově navazuje na první průmyslovou revoluci. <ref>''Ottův slovník naučný, díl pátý, svazek první, Praha-Rom. Fotoreprint původního vydání z roku 1938. Praha; Litomyšl: Argo; Paseka, 2002. S. 508. ISBN 80-7185-456-5.</ref><br />
<br />
V současné době působí na průmysl zejména rychlý rozvoj informačních technologií. Do průmyslu velmi rychle pronikají nové poznatky, metody, technologie či nové vynálezy. <br />
<br />
<br />
<br />
== Dělení průmyslu <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref> == <br />
<br />
<br />
Klasifikaci průmyslu lze provádět několika různými způsoby v závislosti na porovnávaných vlastnostech. <br />
<br />
Dle '''původu pracovního předmětu a stupně jeho přetvoření''' rozlišujeme:<br />
<br />
<br />
a) '''těžební průmysl''' (těžba a základní zpracování surovin, např. železná ruda, uhlí, ropa);<br />
<br />
b) '''zpracovatelský průmysl''' (zahrnuje produkci finálních výrobků)<br />
<br />
<br />
Dle '''využívání výrobků''' dělíme průmysl na:<br />
<br />
<br />
a) '''těžký''' (specializující se na produkci výrobních zařízení, prostředků)<br />
<br />
b) '''lehký''' (zaměřující se na produkci spotřebních předmětů)<br />
<br />
<br />
Mezi '''odvětví těžkého průmyslu''' lze zařadit např.:<br />
<br />
<br />
- strojírenství a obrábění kovů<br />
<br />
- hutnictví<br />
<br />
- těžební průmysl - těžba paliv a rud<br />
<br />
- elektrotechnický průmysl<br />
<br />
- elektroenergetika - výroba elektrické energie<br />
<br />
- chemický průmysl a petrochemie - rafinerie ropy<br />
<br />
- farmaceutický průmysl - výroba léčiv<br />
<br />
- průmysl stavebních hmot<br />
<br />
<br />
<br />
Mezi '''odvětví lehkého průmyslu''' patří:<br />
<br />
<br />
- potravinářský průmysl<br />
<br />
- oděvní průmysl<br />
<br />
- obuvnický průmysl<br />
<br />
- kožedělný průmysl<br />
<br />
- nábytkářský průmysl<br />
<br />
- papírenský a polygrafický průmysl<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== Dělení průmyslu dle sektorů ==<br />
<br />
<br />
'''Primární sektor'''<br />
<br />
Do primárního průmyslu lze zahrnout zemědělství, lesnictví, rybolov, hornictví a těžbu nerostů. Může být rozdělen do dvou skupin: <br />
1. genetický průmysl – výroba surovin, kterou může člověk svým zásahem ovlivnit . Jedná se především o zemědělství, lesnictví či chov hospodářských zvířat. Všechny tyto zdroje jsou obnovitelné.<br />
2. těžební průmysl – produkce z vyčerpatelných zdrojů, které nemohou být znovu rozšířeny pomocí kultivace. Patří sem těžba nerostů, rud či nerostných paliv.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Suroviny (primární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/component/content/article/77-ostatni/509-suroviny-primarni-sektor>.</ref><br />
<br />
<br />
'''Sekundární sektor'''<br />
<br />
Označovaný jako zpracovatelský nebo výrobní sektor. Odebírá a zpracovává suroviny dodané primárním průmyslem. Výsledkem jsou výrobky a zboží pro konečného spotřebitele, druhotné zpracování surovin, výroba potravin, produkty textilní a průmyslové výroby.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Výroba a průmysl (sekundární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/component/content/article/77-ostatni/510-vyroba-a-prumysl-sekundarni-sektor>.</ref><br />
<br />
<br />
'''Terciární sektor'''<br />
<br />
Sektor služeb, který zahrnuje všechny oblasti lidské činnosti jejichž podstatou je poskytování služeb. Nejedná se tedy o produkci hmatatelných výrobků. Jedná se o služby z různých oblastí např. bankovnictví, pojištění, cestovního ruchu a další. Službou může být také poskytnutí práce, znalostí či financí.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Služby (terciární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/sluzby/43-ostatni/222-sektor-sluzeb>.</ref><br />
<br />
<br />
== Lokalizační faktory ovlivňující rozmístění průmyslu <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87-89. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref> == <br />
<br />
<br />
Při lokalizaci určitého průmyslového podniku je nutné brát v úvahu celostní potenciál krajiny a t jeho vlastnosti, které mají rozhodující vliv na daný podnik.<br />
<br />
Potenciál krajiny se dělí do tří částí:<br />
<br />
První z nich představují tzv. '''fyzickogeografičtí činitelé''', což jsou vlivy hydrosféry, atmosféry, georeliéfu, geologického složení, pedosféry a biosféry. Nejpodstatnějším z těchto činitelů majících vliv na efektivitu průmyslové výroby je zejména dostupnost vody, dále pak vliv klimatu a geologická stabilita prostředí, v němž je podnik lokalizován.<br />
<br />
Další faktorem jsou '''socioekonomičtí činitelé''', mezi něž patří hlavně přítomnost a dostupnost surovin a materiálů, dostatek energie, dostatek pracovních sil a dobré dopravní možnosti.<br />
<br />
Posledními jsou pak tzv. '''aglomerační činitelé''', kteří „umožňují vytváření prostorových vazeb (informačních, distribučních, pracovních, technologických).“ <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Průmysl v ČR ==<br />
<br />
<br />
Průmysl je v ČR spravován Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR.<br />
<br />
V České republice představuje průmysl významné odvětví a tvoří asi 35% národního hospodářství, přičemž hlavními oblastmi jsou chemický, strojírenský, hutnický a potravinářský průmysl. Dalšími významnými odvětvími průmyslu jsou také energetika, stavební průmysl a spotřební průmysl. Tradičním odvětvím je průmysl sklářský.<br />
<br />
Pro české země byla velmi důležitá doba průmyslové revoluce s ní spjatý vznik parního stroje, jež měl za následek rozšíření hutnictví, strojírenství a zejména dopravy po železnici. Díky parnímu stroji se později Československo stalo velmocí v oblasti výroby lokomotiv, které dodávalo téměř na všechny světadíly světa. Další světově známým pojmem byla a je společnost Baťa.<br />
<br />
Po nástupu komunistické strany k moci po druhé světové válce došlo ke znárodnění hospodářství a k orientaci na těžký průmysl. V dnešní době je Česká republika závislá na exportu, jehož hlavní oblastí je automobilový průmysl, který tvoří cca 55 % z celkového exportu. <br />
<br />
<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references/></div>Svabinskihttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Pr%C5%AFmysl&diff=14321Průmysl2011-06-10T22:02:25Z<p>Svabinski: </p>
<hr />
<div>'''Autor''': Daniel Šváb<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' průmysl, industry, [[průmyslová revoluce]], průmyslové odvětví, těžký průmysl, lehký průmysl, zpracovatelský průmysl, průmysl v ČR, primární sektor, sekundární sektor, terciární sektor<br />
<br />
'''Synonyma:''' průmyslová výroba, průmyslová produkce <ref>KLÉGR, Aleš. Tezaurus jazyka českého : Slovník českých slov a frází souznačných, blízkých a příbuzných. 1. vydání. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007. S. 149. ISBN 978-80-7106-920-1.</ref><br />
<br />
'''Související pojmy:''' hospodářství, HDP (hrubý domácí produkt), průmyslová revoluce, export, import<br />
<br />
<br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
<br />
Slovo průmysl pochází z latinského ''industria'', což znamená "píle".<br />
<br />
''Slovník spisovného jazyka českého'' definuje průmysl jako ''„odvětví národního hospodářství zabývající se těžbou surovin, jejich zpracováváním a výrobou výrobních prostředků nebo spotřebních předmětů ve velkém; části tohoto odvětví.“'' <ref>HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Slovník spisovného jazyka českého IV (P–Q). 2. vydání. Praha : Academia, 1989. S. 508.</ref><br />
<br />
Průmysl je významným odvětvím světového hospodářství. Je to segment ekonomiky, který se zabývá úpravou a zpracováním surovin a polotovarů, zvláště v továrnách. <ref>''Universum : Všeobecná encyklopedie. 7. díl. Or-Q.'' Praha : Odeon, 2001. S. 541. ISBN 8020710698.</ref> Tyto továrny tak produkují zboží, případně služby, které slouží lidem v práci, v domácnosti i ve volném čase.<br />
<br />
Se slovem průmysl je neodmyslitelně spjata [[průmyslová revoluce]], která nastala při rychlém přechodu od ruční práce ke strojové práci po vynálezu parního stroje. Parní stroj byl vyvíjen a zdokonalován přes 100 let. Na jeho vývoji se podíleli nejdříve Thomas Savery, který vytvořil čerpadlo, dále Thomas Newcomen, který přidal do čerpadla píst. Nakonec parní stroj zdokonalil James Watt a nechal si jej také patentovat. <ref>Steam engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. 2009 [cit. 2011-05-27]. Industry. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/564472/steam-engine>.</ref><br />
<br />
Od počátku 20. století prodělal průmysl rychlý vývoj. Někdy se v souvislosti s intenzivním rozvojem průmyslu po 2. světové válce hovoří o tzv. druhé průmyslové revoluci, která myšlenkově navazuje na první průmyslovou revoluci. <ref>''Ottův slovník naučný, díl pátý, svazek první, Praha-Rom. Fotoreprint původního vydání z roku 1938. Praha; Litomyšl: Argo; Paseka, 2002. S. 508. ISBN 80-7185-456-5.</ref><br />
<br />
V současné době působí na průmysl zejména rychlý rozvoj informačních technologií. Do průmyslu velmi rychle pronikají nové poznatky, metody, technologie či nové vynálezy. <br />
<br />
<br />
<br />
== Dělení průmyslu <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref> == <br />
<br />
<br />
Klasifikaci průmyslu lze provádět několika různými způsoby v závislosti na porovnávaných vlastnostech. <br />
<br />
Dle '''původu pracovního předmětu a stupně jeho přetvoření''' rozlišujeme:<br />
<br />
<br />
a) '''těžební průmysl''' (těžba a základní zpracování surovin, např. železná ruda, uhlí, ropa);<br />
<br />
b) '''zpracovatelský průmysl''' (zahrnuje produkci finálních výrobků)<br />
<br />
<br />
Dle '''využívání výrobků''' dělíme průmysl na:<br />
<br />
<br />
a) '''těžký''' (specializující se na produkci výrobních zařízení, prostředků)<br />
<br />
b) '''lehký''' (zaměřující se na produkci spotřebních předmětů)<br />
<br />
<br />
Mezi '''odvětví těžkého průmyslu''' lze zařadit např.:<br />
<br />
<br />
- strojírenství a obrábění kovů<br />
<br />
- hutnictví<br />
<br />
- těžební průmysl - těžba paliv a rud<br />
<br />
- elektrotechnický průmysl<br />
<br />
- elektroenergetika - výroba elektrické energie<br />
<br />
- chemický průmysl a petrochemie - rafinerie ropy<br />
<br />
- farmaceutický průmysl - výroba léčiv<br />
<br />
- průmysl stavebních hmot<br />
<br />
<br />
<br />
Mezi '''odvětví lehkého průmyslu''' patří:<br />
<br />
<br />
- potravinářský průmysl<br />
<br />
- oděvní průmysl<br />
<br />
- obuvnický průmysl<br />
<br />
- kožedělný průmysl<br />
<br />
- nábytkářský průmysl<br />
<br />
- papírenský a polygrafický průmysl<br />
<br />
a další<br />
<br />
<br />
<br />
== Dělení průmyslu dle sektorů ==<br />
<br />
<br />
'''Primární sektor'''<br />
<br />
Do primárního průmyslu lze zahrnout zemědělství, lesnictví, rybolov, hornictví a těžbu nerostů. Může být rozdělen do dvou skupin: <br />
1. genetický průmysl – výroba surovin, kterou může člověk svým zásahem ovlivnit . Jedná se především o zemědělství, lesnictví či chov hospodářských zvířat. Všechny tyto zdroje jsou obnovitelné.<br />
2. těžební průmysl – produkce z vyčerpatelných zdrojů, které nemohou být znovu rozšířeny pomocí kultivace. Patří sem těžba nerostů, rud či nerostných paliv.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Suroviny (primární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/component/content/article/77-ostatni/509-suroviny-primarni-sektor>.</ref><br />
<br />
<br />
'''Sekundární sektor'''<br />
<br />
Označovaný jako zpracovatelský nebo výrobní sektor. Odebírá a zpracovává suroviny dodané primárním průmyslem. Výsledkem jsou výrobky a zboží pro konečného spotřebitele, druhotné zpracování surovin, výroba potravin, produkty textilní a průmyslové výroby.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Výroba a průmysl (sekundární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/component/content/article/77-ostatni/510-vyroba-a-prumysl-sekundarni-sektor>.</ref><br />
<br />
<br />
'''Terciární sektor'''<br />
<br />
Sektor služeb, který zahrnuje všechny oblasti lidské činnosti jejichž podstatou je poskytování služeb. Nejedná se tedy o produkci hmatatelných výrobků. Jedná se o služby z různých oblastí např. bankovnictví, pojištění, cestovního ruchu a další. Službou může být také poskytnutí práce, znalostí či financí.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Služby (terciární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/sluzby/43-ostatni/222-sektor-sluzeb>.</ref><br />
<br />
<br />
== Lokalizační faktory ovlivňující rozmístění průmyslu <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87-89. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref> == <br />
<br />
<br />
Při lokalizaci určitého průmyslového podniku je nutné brát v úvahu celostní potenciál krajiny a t jeho vlastnosti, které mají rozhodující vliv na daný podnik.<br />
<br />
Potenciál krajiny se dělí do tří částí:<br />
<br />
První z nich představují tzv. '''fyzickogeografičtí činitelé''', což jsou vlivy hydrosféry, atmosféry, georeliéfu, geologického složení, pedosféry a biosféry. Nejpodstatnějším z těchto činitelů majících vliv na efektivitu průmyslové výroby je zejména dostupnost vody, dále pak vliv klimatu a geologická stabilita prostředí, v němž je podnik lokalizován.<br />
<br />
Další faktorem jsou '''socioekonomičtí činitelé''', mezi něž patří hlavně přítomnost a dostupnost surovin a materiálů, dostatek energie, dostatek pracovních sil a dobré dopravní možnosti.<br />
<br />
Posledními jsou pak tzv. '''aglomerační činitelé''', kteří „umožňují vytváření prostorových vazeb (informačních, distribučních, pracovních, technologických).“ <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Průmysl v ČR ==<br />
<br />
<br />
Průmysl je v ČR spravován Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR.<br />
<br />
V České republice představuje průmysl významné odvětví a tvoří asi 35% národního hospodářství, přičemž hlavními oblastmi jsou chemický, strojírenský, hutnický a potravinářský průmysl. Dalšími významnými odvětvími průmyslu jsou také energetika, stavební průmysl a spotřební průmysl. Tradičním odvětvím je průmysl sklářský.<br />
<br />
Pro české země byla velmi důležitá doba průmyslové revoluce s ní spjatý vznik parního stroje, jež měl za následek rozšíření hutnictví, strojírenství a zejména dopravy po železnici. Díky parnímu stroji se později Československo stalo velmocí v oblasti výroby lokomotiv, které dodávalo téměř na všechny světadíly světa. Další světově známým pojmem byla a je společnost Baťa.<br />
<br />
Po nástupu komunistické strany k moci po druhé světové válce došlo ke znárodnění hospodářství a k orientaci na těžký průmysl. V dnešní době je Česká republika závislá na exportu, jehož hlavní oblastí je automobilový průmysl, který tvoří cca 55 % z celkového exportu. <br />
<br />
<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references/></div>Svabinskihttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Pr%C5%AFmysl&diff=14320Průmysl2011-06-10T22:02:09Z<p>Svabinski: </p>
<hr />
<div>'''Autor''': Daniel Šváb<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' průmysl, industry, [[průmyslová revoluce]], průmyslové odvětví, těžký průmysl, lehký průmysl, zpracovatelský průmysl, průmysl v ČR, primární sektor, sekundární sektor, terciární sektor<br />
<br />
'''Synonyma:''' průmyslová výroba, průmyslová produkce <ref>KLÉGR, Aleš. Tezaurus jazyka českého : Slovník českých slov a frází souznačných, blízkých a příbuzných. 1. vydání. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007. S. 149. ISBN 978-80-7106-920-1.</ref><br />
<br />
'''Související pojmy:''' hospodářství, HDP (hrubý domácí produkt), průmyslová revoluce, export, import<br />
<br />
<br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
<br />
Slovo průmysl pochází z latinského ''industria'', což znamená "píle".<br />
<br />
''Slovník spisovného jazyka českého'' definuje průmysl jako ''„odvětví národního hospodářství zabývající se těžbou surovin, jejich zpracováváním a výrobou výrobních prostředků nebo spotřebních předmětů ve velkém; části tohoto odvětví.“'' <ref>HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Slovník spisovného jazyka českého IV (P–Q). 2. vydání. Praha : Academia, 1989. S. 508.</ref><br />
<br />
Průmysl je významným odvětvím světového hospodářství. Je to segment ekonomiky, který se zabývá úpravou a zpracováním surovin a polotovarů, zvláště v továrnách. <ref>''Universum : Všeobecná encyklopedie. 7. díl. Or-Q.'' Praha : Odeon, 2001. S. 541. ISBN 8020710698.</ref> Tyto továrny tak produkují zboží, případně služby, které slouží lidem v práci, v domácnosti i ve volném čase.<br />
<br />
Se slovem průmysl je neodmyslitelně spjata [[průmyslová revoluce]], která nastala při rychlém přechodu od ruční práce ke strojové práci po vynálezu parního stroje. Parní stroj byl vyvíjen a zdokonalován přes 100 let. Na jeho vývoji se podíleli nejdříve Thomas Savery, který vytvořil čerpadlo, dále Thomas Newcomen, který přidal do čerpadla píst. Nakonec parní stroj zdokonalil James Watt a nechal si jej také patentovat. <ref>Steam engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. 2009 [cit. 2011-05-27]. Industry. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/564472/steam-engine>.</ref><br />
<br />
Od počátku 20. století prodělal průmysl rychlý vývoj. Někdy se v souvislosti s intenzivním rozvojem průmyslu po 2. světové válce hovoří o tzv. druhé průmyslové revoluci, která myšlenkově navazuje na první průmyslovou revoluci. <ref>''Ottův slovník naučný, díl pátý, svazek první, Praha-Rom. Fotoreprint původního vydání z roku 1938. Praha; Litomyšl: Argo; Paseka, 2002. S. 508. ISBN 80-7185-456-5.</ref><br />
<br />
V současné době působí na průmysl zejména rychlý rozvoj informačních technologií. Do průmyslu velmi rychle pronikají nové poznatky, metody, technologie či nové vynálezy. <br />
<br />
<br />
<br />
== Dělení průmyslu <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref> == <br />
<br />
<br />
Klasifikaci průmyslu lze provádět několika různými způsoby v závislosti na porovnávaných vlastnostech. <br />
Dle '''původu pracovního předmětu a stupně jeho přetvoření''' rozlišujeme:<br />
<br />
<br />
a) '''těžební průmysl''' (těžba a základní zpracování surovin, např. železná ruda, uhlí, ropa);<br />
<br />
b) '''zpracovatelský průmysl''' (zahrnuje produkci finálních výrobků)<br />
<br />
<br />
Dle '''využívání výrobků''' dělíme průmysl na:<br />
<br />
<br />
a) '''těžký''' (specializující se na produkci výrobních zařízení, prostředků)<br />
<br />
b) '''lehký''' (zaměřující se na produkci spotřebních předmětů)<br />
<br />
<br />
Mezi '''odvětví těžkého průmyslu''' lze zařadit např.:<br />
<br />
<br />
- strojírenství a obrábění kovů<br />
<br />
- hutnictví<br />
<br />
- těžební průmysl - těžba paliv a rud<br />
<br />
- elektrotechnický průmysl<br />
<br />
- elektroenergetika - výroba elektrické energie<br />
<br />
- chemický průmysl a petrochemie - rafinerie ropy<br />
<br />
- farmaceutický průmysl - výroba léčiv<br />
<br />
- průmysl stavebních hmot<br />
<br />
<br />
<br />
Mezi '''odvětví lehkého průmyslu''' patří:<br />
<br />
<br />
- potravinářský průmysl<br />
<br />
- oděvní průmysl<br />
<br />
- obuvnický průmysl<br />
<br />
- kožedělný průmysl<br />
<br />
- nábytkářský průmysl<br />
<br />
- papírenský a polygrafický průmysl<br />
<br />
a další<br />
<br />
<br />
<br />
== Dělení průmyslu dle sektorů ==<br />
<br />
<br />
'''Primární sektor'''<br />
<br />
Do primárního průmyslu lze zahrnout zemědělství, lesnictví, rybolov, hornictví a těžbu nerostů. Může být rozdělen do dvou skupin: <br />
1. genetický průmysl – výroba surovin, kterou může člověk svým zásahem ovlivnit . Jedná se především o zemědělství, lesnictví či chov hospodářských zvířat. Všechny tyto zdroje jsou obnovitelné.<br />
2. těžební průmysl – produkce z vyčerpatelných zdrojů, které nemohou být znovu rozšířeny pomocí kultivace. Patří sem těžba nerostů, rud či nerostných paliv.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Suroviny (primární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/component/content/article/77-ostatni/509-suroviny-primarni-sektor>.</ref><br />
<br />
<br />
'''Sekundární sektor'''<br />
<br />
Označovaný jako zpracovatelský nebo výrobní sektor. Odebírá a zpracovává suroviny dodané primárním průmyslem. Výsledkem jsou výrobky a zboží pro konečného spotřebitele, druhotné zpracování surovin, výroba potravin, produkty textilní a průmyslové výroby.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Výroba a průmysl (sekundární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/component/content/article/77-ostatni/510-vyroba-a-prumysl-sekundarni-sektor>.</ref><br />
<br />
<br />
'''Terciární sektor'''<br />
<br />
Sektor služeb, který zahrnuje všechny oblasti lidské činnosti jejichž podstatou je poskytování služeb. Nejedná se tedy o produkci hmatatelných výrobků. Jedná se o služby z různých oblastí např. bankovnictví, pojištění, cestovního ruchu a další. Službou může být také poskytnutí práce, znalostí či financí.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Služby (terciární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/sluzby/43-ostatni/222-sektor-sluzeb>.</ref><br />
<br />
<br />
== Lokalizační faktory ovlivňující rozmístění průmyslu <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87-89. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref> == <br />
<br />
<br />
Při lokalizaci určitého průmyslového podniku je nutné brát v úvahu celostní potenciál krajiny a t jeho vlastnosti, které mají rozhodující vliv na daný podnik.<br />
<br />
Potenciál krajiny se dělí do tří částí:<br />
<br />
První z nich představují tzv. '''fyzickogeografičtí činitelé''', což jsou vlivy hydrosféry, atmosféry, georeliéfu, geologického složení, pedosféry a biosféry. Nejpodstatnějším z těchto činitelů majících vliv na efektivitu průmyslové výroby je zejména dostupnost vody, dále pak vliv klimatu a geologická stabilita prostředí, v němž je podnik lokalizován.<br />
<br />
Další faktorem jsou '''socioekonomičtí činitelé''', mezi něž patří hlavně přítomnost a dostupnost surovin a materiálů, dostatek energie, dostatek pracovních sil a dobré dopravní možnosti.<br />
<br />
Posledními jsou pak tzv. '''aglomerační činitelé''', kteří „umožňují vytváření prostorových vazeb (informačních, distribučních, pracovních, technologických).“ <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Průmysl v ČR ==<br />
<br />
<br />
Průmysl je v ČR spravován Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR.<br />
<br />
V České republice představuje průmysl významné odvětví a tvoří asi 35% národního hospodářství, přičemž hlavními oblastmi jsou chemický, strojírenský, hutnický a potravinářský průmysl. Dalšími významnými odvětvími průmyslu jsou také energetika, stavební průmysl a spotřební průmysl. Tradičním odvětvím je průmysl sklářský.<br />
<br />
Pro české země byla velmi důležitá doba průmyslové revoluce s ní spjatý vznik parního stroje, jež měl za následek rozšíření hutnictví, strojírenství a zejména dopravy po železnici. Díky parnímu stroji se později Československo stalo velmocí v oblasti výroby lokomotiv, které dodávalo téměř na všechny světadíly světa. Další světově známým pojmem byla a je společnost Baťa.<br />
<br />
Po nástupu komunistické strany k moci po druhé světové válce došlo ke znárodnění hospodářství a k orientaci na těžký průmysl. V dnešní době je Česká republika závislá na exportu, jehož hlavní oblastí je automobilový průmysl, který tvoří cca 55 % z celkového exportu. <br />
<br />
<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references/></div>Svabinskihttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Pr%C5%AFmysl&diff=14319Průmysl2011-06-10T22:01:39Z<p>Svabinski: </p>
<hr />
<div>'''Autor''': Daniel Šváb<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' průmysl, industry, [[průmyslová revoluce]], průmyslové odvětví, těžký průmysl, lehký průmysl, zpracovatelský průmysl, průmysl v ČR, primární sektor, sekundární sektor, terciární sektor<br />
<br />
'''Synonyma:''' průmyslová výroba, průmyslová produkce <ref>KLÉGR, Aleš. Tezaurus jazyka českého : Slovník českých slov a frází souznačných, blízkých a příbuzných. 1. vydání. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007. S. 149. ISBN 978-80-7106-920-1.</ref><br />
<br />
'''Související pojmy:''' hospodářství, HDP (hrubý domácí produkt), průmyslová revoluce, export, import<br />
<br />
<br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
<br />
Slovo průmysl pochází z latinského ''industria'', což znamená "píle".<br />
<br />
''Slovník spisovného jazyka českého'' definuje průmysl jako ''„odvětví národního hospodářství zabývající se těžbou surovin, jejich zpracováváním a výrobou výrobních prostředků nebo spotřebních předmětů ve velkém; části tohoto odvětví.“'' <ref>HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Slovník spisovného jazyka českého IV (P–Q). 2. vydání. Praha : Academia, 1989. S. 508.</ref><br />
<br />
Průmysl je významným odvětvím světového hospodářství. Je to segment ekonomiky, který se zabývá úpravou a zpracováním surovin a polotovarů, zvláště v továrnách. <ref>''Universum : Všeobecná encyklopedie. 7. díl. Or-Q.'' Praha : Odeon, 2001. S. 541. ISBN 8020710698.</ref> Tyto továrny tak produkují zboží, případně služby, které slouží lidem v práci, v domácnosti i ve volném čase.<br />
<br />
Se slovem průmysl je neodmyslitelně spjata [[průmyslová revoluce]], která nastala při rychlém přechodu od ruční práce ke strojové práci po vynálezu parního stroje. Parní stroj byl vyvíjen a zdokonalován přes 100 let. Na jeho vývoji se podíleli nejdříve Thomas Savery, který vytvořil čerpadlo, dále Thomas Newcomen, který přidal do čerpadla píst. Nakonec parní stroj zdokonalil James Watt a nechal si jej také patentovat. <ref>Steam engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. 2009 [cit. 2011-05-27]. Industry. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/564472/steam-engine>.</ref><br />
<br />
Od počátku 20. století prodělal průmysl rychlý vývoj. Někdy se v souvislosti s intenzivním rozvojem průmyslu po 2. světové válce hovoří o tzv. druhé průmyslové revoluci, která myšlenkově navazuje na první průmyslovou revoluci. <ref>''Ottův slovník naučný, díl pátý, svazek první, Praha-Rom. Fotoreprint původního vydání z roku 1938. Praha; Litomyšl: Argo; Paseka, 2002. S. 508. ISBN 80-7185-456-5.</ref><br />
<br />
V současné době působí na průmysl zejména rychlý rozvoj informačních technologií. Do průmyslu velmi rychle pronikají nové poznatky, metody, technologie či nové vynálezy. <br />
<br />
<br />
<br />
== Dělení průmyslu <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref> == <br />
<br />
<br />
Klasifikaci průmyslu lze provádět několika různými způsoby v závislosti na porovnávaných vlastnostech. Dle '''původu pracovního předmětu a stupně jeho přetvoření''' rozlišujeme:<br />
<br />
<br />
a) '''těžební průmysl''' (těžba a základní zpracování surovin, např. železná ruda, uhlí, ropa);<br />
<br />
b) '''zpracovatelský průmysl''' (zahrnuje produkci finálních výrobků)<br />
<br />
<br />
Dle '''využívání výrobků''' dělíme průmysl na:<br />
<br />
<br />
a) '''těžký''' (specializující se na produkci výrobních zařízení, prostředků)<br />
<br />
b) '''lehký''' (zaměřující se na produkci spotřebních předmětů)<br />
<br />
<br />
Mezi '''odvětví těžkého průmyslu''' lze zařadit např.:<br />
<br />
<br />
- strojírenství a obrábění kovů<br />
<br />
- hutnictví<br />
<br />
- těžební průmysl - těžba paliv a rud<br />
<br />
- elektrotechnický průmysl<br />
<br />
- elektroenergetika - výroba elektrické energie<br />
<br />
- chemický průmysl a petrochemie - rafinerie ropy<br />
<br />
- farmaceutický průmysl - výroba léčiv<br />
<br />
- průmysl stavebních hmot<br />
<br />
<br />
<br />
Mezi '''odvětví lehkého průmyslu''' patří:<br />
<br />
<br />
- potravinářský průmysl<br />
<br />
- oděvní průmysl<br />
<br />
- obuvnický průmysl<br />
<br />
- kožedělný průmysl<br />
<br />
- nábytkářský průmysl<br />
<br />
- papírenský a polygrafický průmysl<br />
<br />
a další<br />
<br />
<br />
<br />
== Dělení průmyslu dle sektorů ==<br />
<br />
<br />
'''Primární sektor'''<br />
<br />
Do primárního průmyslu lze zahrnout zemědělství, lesnictví, rybolov, hornictví a těžbu nerostů. Může být rozdělen do dvou skupin: <br />
1. genetický průmysl – výroba surovin, kterou může člověk svým zásahem ovlivnit . Jedná se především o zemědělství, lesnictví či chov hospodářských zvířat. Všechny tyto zdroje jsou obnovitelné.<br />
2. těžební průmysl – produkce z vyčerpatelných zdrojů, které nemohou být znovu rozšířeny pomocí kultivace. Patří sem těžba nerostů, rud či nerostných paliv.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Suroviny (primární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/component/content/article/77-ostatni/509-suroviny-primarni-sektor>.</ref><br />
<br />
<br />
'''Sekundární sektor'''<br />
<br />
Označovaný jako zpracovatelský nebo výrobní sektor. Odebírá a zpracovává suroviny dodané primárním průmyslem. Výsledkem jsou výrobky a zboží pro konečného spotřebitele, druhotné zpracování surovin, výroba potravin, produkty textilní a průmyslové výroby.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Výroba a průmysl (sekundární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/component/content/article/77-ostatni/510-vyroba-a-prumysl-sekundarni-sektor>.</ref><br />
<br />
<br />
'''Terciární sektor'''<br />
<br />
Sektor služeb, který zahrnuje všechny oblasti lidské činnosti jejichž podstatou je poskytování služeb. Nejedná se tedy o produkci hmatatelných výrobků. Jedná se o služby z různých oblastí např. bankovnictví, pojištění, cestovního ruchu a další. Službou může být také poskytnutí práce, znalostí či financí.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Služby (terciární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/sluzby/43-ostatni/222-sektor-sluzeb>.</ref><br />
<br />
<br />
== Lokalizační faktory ovlivňující rozmístění průmyslu <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87-89. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref> == <br />
<br />
<br />
Při lokalizaci určitého průmyslového podniku je nutné brát v úvahu celostní potenciál krajiny a t jeho vlastnosti, které mají rozhodující vliv na daný podnik.<br />
<br />
Potenciál krajiny se dělí do tří částí:<br />
<br />
První z nich představují tzv. '''fyzickogeografičtí činitelé''', což jsou vlivy hydrosféry, atmosféry, georeliéfu, geologického složení, pedosféry a biosféry. Nejpodstatnějším z těchto činitelů majících vliv na efektivitu průmyslové výroby je zejména dostupnost vody, dále pak vliv klimatu a geologická stabilita prostředí, v němž je podnik lokalizován.<br />
<br />
Další faktorem jsou '''socioekonomičtí činitelé''', mezi něž patří hlavně přítomnost a dostupnost surovin a materiálů, dostatek energie, dostatek pracovních sil a dobré dopravní možnosti.<br />
<br />
Posledními jsou pak tzv. '''aglomerační činitelé''', kteří „umožňují vytváření prostorových vazeb (informačních, distribučních, pracovních, technologických).“ <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Průmysl v ČR ==<br />
<br />
<br />
Průmysl je v ČR spravován Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR.<br />
<br />
V České republice představuje průmysl významné odvětví a tvoří asi 35% národního hospodářství, přičemž hlavními oblastmi jsou chemický, strojírenský, hutnický a potravinářský průmysl. Dalšími významnými odvětvími průmyslu jsou také energetika, stavební průmysl a spotřební průmysl. Tradičním odvětvím je průmysl sklářský.<br />
<br />
Pro české země byla velmi důležitá doba průmyslové revoluce s ní spjatý vznik parního stroje, jež měl za následek rozšíření hutnictví, strojírenství a zejména dopravy po železnici. Díky parnímu stroji se později Československo stalo velmocí v oblasti výroby lokomotiv, které dodávalo téměř na všechny světadíly světa. Další světově známým pojmem byla a je společnost Baťa.<br />
<br />
Po nástupu komunistické strany k moci po druhé světové válce došlo ke znárodnění hospodářství a k orientaci na těžký průmysl. V dnešní době je Česká republika závislá na exportu, jehož hlavní oblastí je automobilový průmysl, který tvoří cca 55 % z celkového exportu. <br />
<br />
<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references/></div>Svabinskihttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Pr%C5%AFmysl&diff=14318Průmysl2011-06-10T22:00:18Z<p>Svabinski: </p>
<hr />
<div>'''Autor''': Daniel Šváb<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' průmysl, industry, [[průmyslová revoluce]], průmyslové odvětví, těžký průmysl, lehký průmysl, zpracovatelský průmysl, průmysl v ČR, primární sektor, sekundární sektor, terciární sektor<br />
<br />
'''Synonyma:''' průmyslová výroba, průmyslová produkce <ref>KLÉGR, Aleš. Tezaurus jazyka českého : Slovník českých slov a frází souznačných, blízkých a příbuzných. 1. vydání. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007. S. 149. ISBN 978-80-7106-920-1.</ref><br />
<br />
'''Související pojmy:''' hospodářství, HDP (hrubý domácí produkt), průmyslová revoluce, export, import<br />
<br />
<br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
<br />
Slovo průmysl pochází z latinského ''industria'', což znamená "píle".<br />
<br />
''Slovník spisovného jazyka českého'' definuje průmysl jako ''„odvětví národního hospodářství zabývající se těžbou surovin, jejich zpracováváním a výrobou výrobních prostředků nebo spotřebních předmětů ve velkém; části tohoto odvětví.“'' <ref>HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Slovník spisovného jazyka českého IV (P–Q). 2. vydání. Praha : Academia, 1989. S. 508.</ref><br />
<br />
Průmysl je významným odvětvím světového hospodářství. Je to segment ekonomiky, který se zabývá úpravou a zpracováním surovin a polotovarů, zvláště v továrnách. <ref>''Universum : Všeobecná encyklopedie. 7. díl. Or-Q.'' Praha : Odeon, 2001. S. 541. ISBN 8020710698.</ref> Tyto továrny tak produkují zboží, případně služby, které slouží lidem v práci, v domácnosti i ve volném čase.<br />
<br />
Se slovem průmysl je neodmyslitelně spjata [[průmyslová revoluce]], která nastala při rychlém přechodu od ruční práce ke strojové práci po vynálezu parního stroje. Parní stroj byl vyvíjen a zdokonalován přes 100 let. Na jeho vývoji se podíleli nejdříve Thomas Savery, který vytvořil čerpadlo, dále Thomas Newcomen, který přidal do čerpadla píst. Nakonec parní stroj zdokonalil James Watt a nechal si jej také patentovat. <ref>Steam engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. 2009 [cit. 2011-05-27]. Industry. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/564472/steam-engine>.</ref><br />
<br />
Od počátku 20. století prodělal průmysl rychlý vývoj. Někdy se v souvislosti s intenzivním rozvojem průmyslu po 2. světové válce hovoří o tzv. druhé průmyslové revoluci, která myšlenkově navazuje na první průmyslovou revoluci. <ref>''Ottův slovník naučný, díl pátý, svazek první, Praha-Rom. Fotoreprint původního vydání z roku 1938. Praha; Litomyšl: Argo; Paseka, 2002. S. 508. ISBN 80-7185-456-5.</ref><br />
<br />
V současné době působí na průmysl zejména rychlý rozvoj informačních technologií. Do průmyslu velmi rychle pronikají nové poznatky, metody, technologie či nové vynálezy. <br />
<br />
<br />
<br />
== Dělení průmyslu <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref> == <br />
<br />
<br />
Klasifikaci průmyslu lze provádět několika různými způsoby v závislosti na porovnávaných vlastnostech. Dle '''původu pracovního předmětu a stupně jeho přetvoření''' rozlišujeme:<br />
<br />
<br />
a) '''těžební průmysl''' (těžba a základní zpracování surovin, např. železná ruda, uhlí, ropa);<br />
<br />
b) '''zpracovatelský průmysl''' (zahrnuje produkci finálních výrobků)<br />
<br />
<br />
Dle využívání výrobků dělíme průmysl na:<br />
<br />
<br />
a) '''těžký''' (specializující se na produkci výrobních zařízení, prostředků)<br />
<br />
b) '''lehký''' (zaměřující se na produkci spotřebních předmětů)<br />
<br />
<br />
Mezi '''odvětví těžkého průmyslu''' lze zařadit např.:<br />
<br />
<br />
- strojírenství a obrábění kovů<br />
<br />
- hutnictví<br />
<br />
- těžební průmysl - těžba paliv a rud<br />
<br />
- elektrotechnický průmysl<br />
<br />
- elektroenergetika - výroba elektrické energie<br />
<br />
- chemický průmysl a petrochemie - rafinerie ropy<br />
<br />
- farmaceutický průmysl - výroba léčiv<br />
<br />
- průmysl stavebních hmot<br />
<br />
<br />
<br />
Mezi '''odvětví lehkého průmyslu''' patří:<br />
<br />
<br />
- potravinářský průmysl<br />
<br />
- oděvní průmysl<br />
<br />
- obuvnický průmysl<br />
<br />
- kožedělný průmysl<br />
<br />
- nábytkářský průmysl<br />
<br />
- papírenský a polygrafický průmysl<br />
<br />
a další<br />
<br />
<br />
<br />
== Dělení průmyslu dle sektorů ==<br />
<br />
<br />
'''Primární sektor'''<br />
<br />
Do primárního průmyslu lze zahrnout zemědělství, lesnictví, rybolov, hornictví a těžbu nerostů. Může být rozdělen do dvou skupin: <br />
1. genetický průmysl – výroba surovin, kterou může člověk svým zásahem ovlivnit . Jedná se především o zemědělství, lesnictví či chov hospodářských zvířat. Všechny tyto zdroje jsou obnovitelné.<br />
2. těžební průmysl – produkce z vyčerpatelných zdrojů, které nemohou být znovu rozšířeny pomocí kultivace. Patří sem těžba nerostů, rud či nerostných paliv.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Suroviny (primární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/component/content/article/77-ostatni/509-suroviny-primarni-sektor>.</ref><br />
<br />
<br />
'''Sekundární sektor'''<br />
<br />
Označovaný jako zpracovatelský nebo výrobní sektor. Odebírá a zpracovává suroviny dodané primárním průmyslem. Výsledkem jsou výrobky a zboží pro konečného spotřebitele, druhotné zpracování surovin, výroba potravin, produkty textilní a průmyslové výroby.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Výroba a průmysl (sekundární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/component/content/article/77-ostatni/510-vyroba-a-prumysl-sekundarni-sektor>.</ref><br />
<br />
<br />
'''Terciární sektor'''<br />
<br />
Sektor služeb, který zahrnuje všechny oblasti lidské činnosti jejichž podstatou je poskytování služeb. Nejedná se tedy o produkci hmatatelných výrobků. Jedná se o služby z různých oblastí např. bankovnictví, pojištění, cestovního ruchu a další. Službou může být také poskytnutí práce, znalostí či financí.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Služby (terciární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/sluzby/43-ostatni/222-sektor-sluzeb>.</ref><br />
<br />
<br />
== Lokalizační faktory ovlivňující rozmístění průmyslu <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87-89. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref> == <br />
<br />
<br />
Při lokalizaci určitého průmyslového podniku je nutné brát v úvahu celostní potenciál krajiny a t jeho vlastnosti, které mají rozhodující vliv na daný podnik.<br />
<br />
Potenciál krajiny se dělí do tří částí:<br />
<br />
První z nich představují tzv. '''fyzickogeografičtí činitelé''', což jsou vlivy hydrosféry, atmosféry, georeliéfu, geologického složení, pedosféry a biosféry. Nejpodstatnějším z těchto činitelů majících vliv na efektivitu průmyslové výroby je zejména dostupnost vody, dále pak vliv klimatu a geologická stabilita prostředí, v němž je podnik lokalizován.<br />
<br />
Další faktorem jsou '''socioekonomičtí činitelé''', mezi něž patří hlavně přítomnost a dostupnost surovin a materiálů, dostatek energie, dostatek pracovních sil a dobré dopravní možnosti.<br />
<br />
Posledními jsou pak tzv. '''aglomerační činitelé''', kteří „umožňují vytváření prostorových vazeb (informačních, distribučních, pracovních, technologických).“ <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Průmysl v ČR ==<br />
<br />
<br />
Průmysl je v ČR spravován Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR.<br />
<br />
V České republice představuje průmysl významné odvětví a tvoří asi 35% národního hospodářství, přičemž hlavními oblastmi jsou chemický, strojírenský, hutnický a potravinářský průmysl. Dalšími významnými odvětvími průmyslu jsou také energetika, stavební průmysl a spotřební průmysl. Tradičním odvětvím je průmysl sklářský.<br />
<br />
Pro české země byla velmi důležitá doba průmyslové revoluce s ní spjatý vznik parního stroje, jež měl za následek rozšíření hutnictví, strojírenství a zejména dopravy po železnici. Díky parnímu stroji se později Československo stalo velmocí v oblasti výroby lokomotiv, které dodávalo téměř na všechny světadíly světa. Další světově známým pojmem byla a je společnost Baťa.<br />
<br />
Po nástupu komunistické strany k moci po druhé světové válce došlo ke znárodnění hospodářství a k orientaci na těžký průmysl. V dnešní době je Česká republika závislá na exportu, jehož hlavní oblastí je automobilový průmysl, který tvoří cca 55 % z celkového exportu. <br />
<br />
<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references/></div>Svabinskihttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Pr%C5%AFmysl&diff=14317Průmysl2011-06-10T21:59:39Z<p>Svabinski: </p>
<hr />
<div>'''Autor''': Daniel Šváb<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' průmysl, industry, [[průmyslová revoluce]], průmyslové odvětví, těžký průmysl, lehký průmysl, zpracovatelský průmysl, průmysl v ČR, primární sektor, sekundární sektor, terciární sektor<br />
<br />
'''Synonyma:''' průmyslová výroba, průmyslová produkce <ref>KLÉGR, Aleš. Tezaurus jazyka českého : Slovník českých slov a frází souznačných, blízkých a příbuzných. 1. vydání. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007. S. 149. ISBN 978-80-7106-920-1.</ref><br />
<br />
'''Související pojmy:''' hospodářství, HDP (hrubý domácí produkt), průmyslová revoluce, export, import<br />
<br />
<br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
<br />
Slovo průmysl pochází z latinského industria, což znamená "píle".<br />
<br />
Slovník spisovné češtiny definuje průmysl jako ''„odvětví národního hospodářství zabývající se těžbou surovin, jejich zpracováváním a výrobou výrobních prostředků nebo spotřebních předmětů ve velkém; části tohoto odvětví.“'' <ref>HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Slovník spisovného jazyka českého IV (P–Q). 2. vydání. Praha : Academia, 1989. S. 508.</ref><br />
<br />
Průmysl je významným odvětvím světového hospodářství. Je to segment ekonomiky, který se zabývá úpravou a zpracováním surovin a polotovarů, zvláště v továrnách. <ref>''Universum : Všeobecná encyklopedie. 7. díl. Or-Q.'' Praha : Odeon, 2001. S. 541. ISBN 8020710698.</ref> Tyto továrny tak produkují zboží, případně služby, které slouží lidem v práci, v domácnosti i ve volném čase.<br />
<br />
Se slovem průmysl je neodmyslitelně spjata [[průmyslová revoluce]], která nastala při rychlém přechodu od ruční práce ke strojové práci po vynálezu parního stroje. Parní stroj byl vyvíjen a zdokonalován přes 100 let. Na jeho vývoji se podíleli nejdříve Thomas Savery, který vytvořil čerpadlo, dále Thomas Newcomen, který přidal do čerpadla píst. Nakonec parní stroj zdokonalil James Watt a nechal si jej také patentovat. <ref>Steam engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. 2009 [cit. 2011-05-27]. Industry. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/564472/steam-engine>.</ref><br />
<br />
Od počátku 20. století prodělal průmysl rychlý vývoj. Někdy se v souvislosti s intenzivním rozvojem průmyslu po 2. světové válce hovoří o tzv. druhé průmyslové revoluci, která myšlenkově navazuje na první průmyslovou revoluci. <ref>''Ottův slovník naučný, díl pátý, svazek první, Praha-Rom. Fotoreprint původního vydání z roku 1938. Praha; Litomyšl: Argo; Paseka, 2002. S. 508. ISBN 80-7185-456-5.</ref><br />
<br />
V současné době působí na průmysl zejména rychlý rozvoj informačních technologií. Do průmyslu velmi rychle pronikají nové poznatky, metody, technologie či nové vynálezy. <br />
<br />
<br />
<br />
== Dělení průmyslu <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref> == <br />
<br />
<br />
Klasifikaci průmyslu lze provádět několika různými způsoby v závislosti na porovnávaných vlastnostech. Dle '''původu pracovního předmětu a stupně jeho přetvoření''' rozlišujeme:<br />
<br />
<br />
a) '''těžební průmysl''' (těžba a základní zpracování surovin, např. železná ruda, uhlí, ropa);<br />
<br />
b) '''zpracovatelský průmysl''' (zahrnuje produkci finálních výrobků)<br />
<br />
<br />
Dle využívání výrobků dělíme průmysl na:<br />
<br />
<br />
a) '''těžký''' (specializující se na produkci výrobních zařízení, prostředků)<br />
<br />
b) '''lehký''' (zaměřující se na produkci spotřebních předmětů)<br />
<br />
<br />
Mezi '''odvětví těžkého průmyslu''' lze zařadit např.:<br />
<br />
<br />
- strojírenství a obrábění kovů<br />
<br />
- hutnictví<br />
<br />
- těžební průmysl - těžba paliv a rud<br />
<br />
- elektrotechnický průmysl<br />
<br />
- elektroenergetika - výroba elektrické energie<br />
<br />
- chemický průmysl a petrochemie - rafinerie ropy<br />
<br />
- farmaceutický průmysl - výroba léčiv<br />
<br />
- průmysl stavebních hmot<br />
<br />
<br />
<br />
Mezi '''odvětví lehkého průmyslu''' patří:<br />
<br />
<br />
- potravinářský průmysl<br />
<br />
- oděvní průmysl<br />
<br />
- obuvnický průmysl<br />
<br />
- kožedělný průmysl<br />
<br />
- nábytkářský průmysl<br />
<br />
- papírenský a polygrafický průmysl<br />
<br />
a další<br />
<br />
<br />
<br />
== Dělení průmyslu dle sektorů ==<br />
<br />
<br />
'''Primární sektor'''<br />
<br />
Do primárního průmyslu lze zahrnout zemědělství, lesnictví, rybolov, hornictví a těžbu nerostů. Může být rozdělen do dvou skupin: <br />
1. genetický průmysl – výroba surovin, kterou může člověk svým zásahem ovlivnit . Jedná se především o zemědělství, lesnictví či chov hospodářských zvířat. Všechny tyto zdroje jsou obnovitelné.<br />
2. těžební průmysl – produkce z vyčerpatelných zdrojů, které nemohou být znovu rozšířeny pomocí kultivace. Patří sem těžba nerostů, rud či nerostných paliv.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Suroviny (primární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/component/content/article/77-ostatni/509-suroviny-primarni-sektor>.</ref><br />
<br />
<br />
'''Sekundární sektor'''<br />
<br />
Označovaný jako zpracovatelský nebo výrobní sektor. Odebírá a zpracovává suroviny dodané primárním průmyslem. Výsledkem jsou výrobky a zboží pro konečného spotřebitele, druhotné zpracování surovin, výroba potravin, produkty textilní a průmyslové výroby.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Výroba a průmysl (sekundární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/component/content/article/77-ostatni/510-vyroba-a-prumysl-sekundarni-sektor>.</ref><br />
<br />
<br />
'''Terciární sektor'''<br />
<br />
Sektor služeb, který zahrnuje všechny oblasti lidské činnosti jejichž podstatou je poskytování služeb. Nejedná se tedy o produkci hmatatelných výrobků. Jedná se o služby z různých oblastí např. bankovnictví, pojištění, cestovního ruchu a další. Službou může být také poskytnutí práce, znalostí či financí.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Služby (terciární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/sluzby/43-ostatni/222-sektor-sluzeb>.</ref><br />
<br />
<br />
== Lokalizační faktory ovlivňující rozmístění průmyslu <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87-89. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref> == <br />
<br />
<br />
Při lokalizaci určitého průmyslového podniku je nutné brát v úvahu celostní potenciál krajiny a t jeho vlastnosti, které mají rozhodující vliv na daný podnik.<br />
<br />
Potenciál krajiny se dělí do tří částí:<br />
<br />
První z nich představují tzv. '''fyzickogeografičtí činitelé''', což jsou vlivy hydrosféry, atmosféry, georeliéfu, geologického složení, pedosféry a biosféry. Nejpodstatnějším z těchto činitelů majících vliv na efektivitu průmyslové výroby je zejména dostupnost vody, dále pak vliv klimatu a geologická stabilita prostředí, v němž je podnik lokalizován.<br />
<br />
Další faktorem jsou '''socioekonomičtí činitelé''', mezi něž patří hlavně přítomnost a dostupnost surovin a materiálů, dostatek energie, dostatek pracovních sil a dobré dopravní možnosti.<br />
<br />
Posledními jsou pak tzv. '''aglomerační činitelé''', kteří „umožňují vytváření prostorových vazeb (informačních, distribučních, pracovních, technologických).“ <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Průmysl v ČR ==<br />
<br />
<br />
Průmysl je v ČR spravován Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR.<br />
<br />
V České republice představuje průmysl významné odvětví a tvoří asi 35% národního hospodářství, přičemž hlavními oblastmi jsou chemický, strojírenský, hutnický a potravinářský průmysl. Dalšími významnými odvětvími průmyslu jsou také energetika, stavební průmysl a spotřební průmysl. Tradičním odvětvím je průmysl sklářský.<br />
<br />
Pro české země byla velmi důležitá doba průmyslové revoluce s ní spjatý vznik parního stroje, jež měl za následek rozšíření hutnictví, strojírenství a zejména dopravy po železnici. Díky parnímu stroji se později Československo stalo velmocí v oblasti výroby lokomotiv, které dodávalo téměř na všechny světadíly světa. Další světově známým pojmem byla a je společnost Baťa.<br />
<br />
Po nástupu komunistické strany k moci po druhé světové válce došlo ke znárodnění hospodářství a k orientaci na těžký průmysl. V dnešní době je Česká republika závislá na exportu, jehož hlavní oblastí je automobilový průmysl, který tvoří cca 55 % z celkového exportu. <br />
<br />
<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references/></div>Svabinskihttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Pr%C5%AFmysl&diff=14316Průmysl2011-06-10T21:59:03Z<p>Svabinski: </p>
<hr />
<div>'''Autor''': Daniel Šváb<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' průmysl, industry, [[průmyslová revoluce]], průmyslové odvětví, těžký průmysl, lehký průmysl, zpracovatelský průmysl, průmysl v ČR, primární sektor, sekundární sektor, terciární sektor<br />
<br />
'''Synonyma:''' průmyslová výroba, průmyslová produkce <ref>KLÉGR, Aleš. Tezaurus jazyka českého : Slovník českých slov a frází souznačných, blízkých a příbuzných. 1. vydání. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007. S. 149. ISBN 978-80-7106-920-1.</ref><br />
<br />
'''Související pojmy:''' hospodářství, HDP (hrubý domácí produkt), průmyslová revoluce, export, import<br />
<br />
<br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
<br />
Slovo průmysl pochází z latinského industria, což znamená "píle".<br />
<br />
Slovník spisovné češtiny definuje průmysl jako ''„odvětví národního hospodářství zabývající se těžbou surovin, jejich zpracováváním a výrobou výrobních prostředků nebo spotřebních předmětů ve velkém; části tohoto odvětví.“'' <ref>HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Slovník spisovného jazyka českého IV (P–Q). 2. vydání. Praha : Academia, 1989. S. 508.</ref><br />
<br />
Průmysl je významným odvětvím světového hospodářství. Je to segment ekonomiky, který se zabývá úpravou a zpracováním surovin a polotovarů, zvláště v továrnách. <ref>''Universum : Všeobecná encyklopedie. 7. díl. Or-Q.'' Praha : Odeon, 2001. S. 541. ISBN 8020710698.</ref> Tyto továrny tak produkují zboží, případně služby, které slouží lidem v práci, v domácnosti i ve volném čase.<br />
<br />
Se slovem průmysl je neodmyslitelně spjata [[průmyslová revoluce]], která nastala při rychlém přechodu od ruční práce ke strojové práci po vynálezu parního stroje. Parní stroj byl vyvíjen a zdokonalován přes 100 let. Na jeho vývoji se podíleli nejdříve Thomas Savery, který vytvořil čerpadlo, dále Thomas Newcomen, který přidal do čerpadla píst. Nakonec parní stroj zdokonalil James Watt a nechal si jej také patentovat. <ref>Steam engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. 2009 [cit. 2011-05-27]. Industry. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/564472/steam-engine>.</ref><br />
<br />
Od počátku 20. století prodělal průmysl rychlý vývoj. Někdy se v souvislosti s intenzivním rozvojem průmyslu po 2. světové válce hovoří o tzv. druhé průmyslové revoluci, která myšlenkově navazuje na první průmyslovou revoluci. <ref>''Ottův slovník naučný, díl pátý, svazek první, Praha-Rom. Fotoreprint původního vydání z roku 1938. Praha; Litomyšl: Argo; Paseka, 2002. S. 508. ISBN 80-7185-456-5.</ref><br />
<br />
V současné době působí na průmysl zejména rychlý rozvoj informačních technologií. Do průmyslu velmi rychle pronikají nové poznatky, metody, technologie či nové vynálezy. <br />
<br />
<br />
<br />
== Dělení průmyslu <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref> == <br />
<br />
<br />
Klasifikaci průmyslu lze provádět několika různými způsoby v závislosti na porovnávaných vlastnostech. Dle '''původu pracovního předmětu a stupně jeho přetvoření''' rozlišujeme:<br />
<br />
<br />
a) '''těžební průmysl''' (těžba a základní zpracování surovin, např. železná ruda, uhlí, ropa);<br />
<br />
b) '''zpracovatelský průmysl''' (zahrnuje produkci finálních výrobků)<br />
<br />
<br />
Dle využívání výrobků dělíme průmysl na:<br />
<br />
<br />
a) '''těžký''' (specializující se na produkci výrobních zařízení, prostředků)<br />
<br />
b) '''lehký''' (zaměřující se na produkci spotřebních předmětů)<br />
<br />
<br />
Mezi '''odvětví těžkého průmyslu''' lze zařadit např.:<br />
<br />
<br />
- strojírenství a obrábění kovů<br />
<br />
- hutnictví<br />
<br />
- těžební průmysl - těžba paliv a rud<br />
<br />
- elektrotechnický průmysl<br />
<br />
- elektroenergetika - výroba elektrické energie<br />
<br />
- chemický průmysl a petrochemie - rafinerie ropy<br />
<br />
- farmaceutický průmysl - výroba léčiv<br />
<br />
- průmysl stavebních hmot<br />
<br />
<br />
<br />
Mezi '''odvětví lehkého průmyslu''' patří:<br />
<br />
<br />
- potravinářský průmysl<br />
<br />
- oděvní průmysl<br />
<br />
- obuvnický průmysl<br />
<br />
- kožedělný průmysl<br />
<br />
- nábytkářský průmysl<br />
<br />
- papírenský a polygrafický průmysl<br />
<br />
a další<br />
<br />
<br />
<br />
== Dělení průmyslu dle sektorů: ==<br />
<br />
<br />
'''Primární sektor'''<br />
<br />
Do primárního průmyslu lze zahrnout zemědělství, lesnictví, rybolov, hornictví a těžbu nerostů. Může být rozdělen do dvou skupin: <br />
1. genetický průmysl – výroba surovin, kterou může člověk svým zásahem ovlivnit . Jedná se především o zemědělství, lesnictví či chov hospodářských zvířat. Všechny tyto zdroje jsou obnovitelné.<br />
2. těžební průmysl – produkce z vyčerpatelných zdrojů, které nemohou být znovu rozšířeny pomocí kultivace. Patří sem těžba nerostů, rud či nerostných paliv.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Suroviny (primární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/component/content/article/77-ostatni/509-suroviny-primarni-sektor>.</ref><br />
<br />
<br />
'''Sekundární sektor'''<br />
<br />
Označovaný jako zpracovatelský nebo výrobní sektor. Odebírá a zpracovává suroviny dodané primárním průmyslem. Výsledkem jsou výrobky a zboží pro konečného spotřebitele, druhotné zpracování surovin, výroba potravin, produkty textilní a průmyslové výroby.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Výroba a průmysl (sekundární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/component/content/article/77-ostatni/510-vyroba-a-prumysl-sekundarni-sektor>.</ref><br />
<br />
<br />
'''Terciární sektor'''<br />
<br />
Sektor služeb, který zahrnuje všechny oblasti lidské činnosti jejichž podstatou je poskytování služeb. Nejedná se tedy o produkci hmatatelných výrobků. Jedná se o služby z různých oblastí např. bankovnictví, pojištění, cestovního ruchu a další. Službou může být také poskytnutí práce, znalostí či financí.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Služby (terciární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/sluzby/43-ostatni/222-sektor-sluzeb>.</ref><br />
<br />
<br />
== Lokalizační faktory ovlivňující rozmístění průmyslu <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87-89. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref> == <br />
<br />
<br />
Při lokalizaci určitého průmyslového podniku je nutné brát v úvahu celostní potenciál krajiny a t jeho vlastnosti, které mají rozhodující vliv na daný podnik.<br />
<br />
Potenciál krajiny se dělí do tří částí:<br />
<br />
První z nich představují tzv. '''fyzickogeografičtí činitelé''', což jsou vlivy hydrosféry, atmosféry, georeliéfu, geologického složení, pedosféry a biosféry. Nejpodstatnějším z těchto činitelů majících vliv na efektivitu průmyslové výroby je zejména dostupnost vody, dále pak vliv klimatu a geologická stabilita prostředí, v němž je podnik lokalizován.<br />
<br />
Další faktorem jsou '''socioekonomičtí činitelé''', mezi něž patří hlavně přítomnost a dostupnost surovin a materiálů, dostatek energie, dostatek pracovních sil a dobré dopravní možnosti.<br />
<br />
Posledními jsou pak tzv. '''aglomerační činitelé''', kteří „umožňují vytváření prostorových vazeb (informačních, distribučních, pracovních, technologických).“ <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Průmysl v ČR ==<br />
<br />
<br />
Průmysl je v ČR spravován Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR.<br />
<br />
V České republice představuje průmysl významné odvětví a tvoří asi 35% národního hospodářství, přičemž hlavními oblastmi jsou chemický, strojírenský, hutnický a potravinářský průmysl. Dalšími významnými odvětvími průmyslu jsou také energetika, stavební průmysl a spotřební průmysl. Tradičním odvětvím je průmysl sklářský.<br />
<br />
Pro české země byla velmi důležitá doba průmyslové revoluce s ní spjatý vznik parního stroje, jež měl za následek rozšíření hutnictví, strojírenství a zejména dopravy po železnici. Díky parnímu stroji se později Československo stalo velmocí v oblasti výroby lokomotiv, které dodávalo téměř na všechny světadíly světa. Další světově známým pojmem byla a je společnost Baťa.<br />
<br />
Po nástupu komunistické strany k moci po druhé světové válce došlo ke znárodnění hospodářství a k orientaci na těžký průmysl. V dnešní době je Česká republika závislá na exportu, jehož hlavní oblastí je automobilový průmysl, který tvoří cca 55 % z celkového exportu. <br />
<br />
<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references/></div>Svabinskihttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Pr%C5%AFmysl&diff=14315Průmysl2011-06-10T21:42:46Z<p>Svabinski: </p>
<hr />
<div>'''Autor''': Daniel Šváb<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' průmysl, industry, [[průmyslová revoluce]], průmyslové odvětví, těžký průmysl, lehký průmysl, zpracovatelský průmysl, průmysl v ČR, primární sektor, sekundární sektor, terciární sektor<br />
<br />
'''Synonyma:''' průmyslová výroba, průmyslová produkce <ref>KLÉGR, Aleš. Tezaurus jazyka českého : Slovník českých slov a frází souznačných, blízkých a příbuzných. 1. vydání. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007. S. 149. ISBN 978-80-7106-920-1.</ref><br />
<br />
'''Související pojmy:''' hospodářství, HDP (hrubý domácí produkt), průmyslová revoluce, export, import<br />
<br />
<br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
<br />
Slovo průmysl pochází z latinského industria, což znamená "píle".<br />
<br />
Slovník spisovné češtiny definuje průmysl jako ''„odvětví národního hospodářství zabývající se těžbou surovin, jejich zpracováváním a výrobou výrobních prostředků nebo spotřebních předmětů ve velkém; části tohoto odvětví.“'' <ref>HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Slovník spisovného jazyka českého IV (P–Q). 2. vydání. Praha : Academia, 1989. S. 508.</ref><br />
<br />
Průmysl je významným odvětvím světového hospodářství. Je to segment ekonomiky, který se zabývá úpravou a zpracováním surovin a polotovarů, zvláště v továrnách. <ref>''Universum : Všeobecná encyklopedie. 7. díl. Or-Q.'' Praha : Odeon, 2001. S. 541. ISBN 8020710698.</ref> Tyto továrny tak produkují zboží, případně služby, které slouží lidem v práci, v domácnosti i ve volném čase.<br />
<br />
Se slovem průmysl je neodmyslitelně spjata [[průmyslová revoluce]], která nastala při rychlém přechodu od ruční práce ke strojové práci po vynálezu parního stroje. Parní stroj byl vyvíjen a zdokonalován přes 100 let. Na jeho vývoji se podíleli nejdříve Thomas Savery, který vytvořil čerpadlo, dále Thomas Newcomen, který přidal do čerpadla píst. Nakonec parní stroj zdokonalil James Watt a nechal si jej také patentovat. <ref>Steam engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. 2009 [cit. 2011-05-27]. Industry. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/564472/steam-engine>.</ref><br />
<br />
Od počátku 20. století prodělal průmysl rychlý vývoj. Někdy se v souvislosti s intenzivním rozvojem průmyslu po 2. světové válce hovoří o tzv. druhé průmyslové revoluci, která myšlenkově navazuje na první průmyslovou revoluci. <ref> Ottův slovník naučný. 2. vydání. Praha : Academia, 1989. S. 508.</ref><br />
<br />
V současné době působí na průmysl zejména rychlý rozvoj informačních technologií. Do průmyslu velmi rychle pronikají nové poznatky, metody, technologie či nové vynálezy. <br />
<br />
<br />
<br />
== Dělení průmyslu <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref> == <br />
<br />
<br />
Klasifikaci průmyslu lze provádět několika různými způsoby v závislosti na porovnávaných vlastnostech. Dle '''původu pracovního předmětu a stupně jeho přetvoření''' rozlišujeme:<br />
<br />
<br />
a) '''těžební průmysl''' (těžba a základní zpracování surovin, např. železná ruda, uhlí, ropa);<br />
<br />
b) '''zpracovatelský průmysl''' (zahrnuje produkci finálních výrobků)<br />
<br />
<br />
Dle využívání výrobků dělíme průmysl na:<br />
<br />
<br />
a) '''těžký''' (specializující se na produkci výrobních zařízení, prostředků)<br />
<br />
b) '''lehký''' (zaměřující se na produkci spotřebních předmětů)<br />
<br />
<br />
Mezi '''odvětví těžkého průmyslu''' lze zařadit např.:<br />
<br />
<br />
- strojírenství a obrábění kovů<br />
<br />
- hutnictví<br />
<br />
- těžební průmysl - těžba paliv a rud<br />
<br />
- elektrotechnický průmysl<br />
<br />
- elektroenergetika - výroba elektrické energie<br />
<br />
- chemický průmysl a petrochemie - rafinerie ropy<br />
<br />
- farmaceutický průmysl - výroba léčiv<br />
<br />
- průmysl stavebních hmot<br />
<br />
<br />
<br />
Mezi '''odvětví lehkého průmyslu''' patří:<br />
<br />
<br />
- potravinářský průmysl<br />
<br />
- oděvní průmysl<br />
<br />
- obuvnický průmysl<br />
<br />
- kožedělný průmysl<br />
<br />
- nábytkářský průmysl<br />
<br />
- papírenský a polygrafický průmysl<br />
<br />
a další<br />
<br />
<br />
<br />
== Dělení průmyslu dle sektorů: ==<br />
<br />
<br />
'''Primární sektor'''<br />
<br />
Do primárního průmyslu lze zahrnout zemědělství, lesnictví, rybolov, hornictví a těžbu nerostů. Může být rozdělen do dvou skupin: <br />
1. genetický průmysl – výroba surovin, kterou může člověk svým zásahem ovlivnit . Jedná se především o zemědělství, lesnictví či chov hospodářských zvířat. Všechny tyto zdroje jsou obnovitelné.<br />
2. těžební průmysl – produkce z vyčerpatelných zdrojů, které nemohou být znovu rozšířeny pomocí kultivace. Patří sem těžba nerostů, rud či nerostných paliv.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Suroviny (primární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/component/content/article/77-ostatni/509-suroviny-primarni-sektor>.</ref><br />
<br />
<br />
'''Sekundární sektor'''<br />
<br />
Označovaný jako zpracovatelský nebo výrobní sektor. Odebírá a zpracovává suroviny dodané primárním průmyslem. Výsledkem jsou výrobky a zboží pro konečného spotřebitele, druhotné zpracování surovin, výroba potravin, produkty textilní a průmyslové výroby.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Výroba a průmysl (sekundární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/component/content/article/77-ostatni/510-vyroba-a-prumysl-sekundarni-sektor>.</ref><br />
<br />
<br />
'''Terciární sektor'''<br />
<br />
Sektor služeb, který zahrnuje všechny oblasti lidské činnosti jejichž podstatou je poskytování služeb. Nejedná se tedy o produkci hmatatelných výrobků. Jedná se o služby z různých oblastí např. bankovnictví, pojištění, cestovního ruchu a další. Službou může být také poskytnutí práce, znalostí či financí.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Služby (terciární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/sluzby/43-ostatni/222-sektor-sluzeb>.</ref><br />
<br />
<br />
== Lokalizační faktory ovlivňující rozmístění průmyslu <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87-89. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref> == <br />
<br />
<br />
Při lokalizaci určitého průmyslového podniku je nutné brát v úvahu celostní potenciál krajiny a t jeho vlastnosti, které mají rozhodující vliv na daný podnik.<br />
<br />
Potenciál krajiny se dělí do tří částí:<br />
<br />
První z nich představují tzv. '''fyzickogeografičtí činitelé''', což jsou vlivy hydrosféry, atmosféry, georeliéfu, geologického složení, pedosféry a biosféry. Nejpodstatnějším z těchto činitelů majících vliv na efektivitu průmyslové výroby je zejména dostupnost vody, dále pak vliv klimatu a geologická stabilita prostředí, v němž je podnik lokalizován.<br />
<br />
Další faktorem jsou '''socioekonomičtí činitelé''', mezi něž patří hlavně přítomnost a dostupnost surovin a materiálů, dostatek energie, dostatek pracovních sil a dobré dopravní možnosti.<br />
<br />
Posledními jsou pak tzv. '''aglomerační činitelé''', kteří „umožňují vytváření prostorových vazeb (informačních, distribučních, pracovních, technologických).“ <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Průmysl v ČR ==<br />
<br />
<br />
Průmysl je v ČR spravován Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR.<br />
<br />
V České republice představuje průmysl významné odvětví a tvoří asi 35% národního hospodářství, přičemž hlavními oblastmi jsou chemický, strojírenský, hutnický a potravinářský průmysl. Dalšími významnými odvětvími průmyslu jsou také energetika, stavební průmysl a spotřební průmysl. Tradičním odvětvím je průmysl sklářský.<br />
<br />
Pro české země byla velmi důležitá doba průmyslové revoluce s ní spjatý vznik parního stroje, jež měl za následek rozšíření hutnictví, strojírenství a zejména dopravy po železnici. Díky parnímu stroji se později Československo stalo velmocí v oblasti výroby lokomotiv, které dodávalo téměř na všechny světadíly světa. Další světově známým pojmem byla a je společnost Baťa.<br />
<br />
Po nástupu komunistické strany k moci po druhé světové válce došlo ke znárodnění hospodářství a k orientaci na těžký průmysl. V dnešní době je Česká republika závislá na exportu, jehož hlavní oblastí je automobilový průmysl, který tvoří cca 55 % z celkového exportu. <br />
<br />
<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references/></div>Svabinski