https://wiki.knihovna.cz/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=Sunny5 2026-06-16T15:59:37Z Příspěvky uživatele MediaWiki 1.35.0 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_volby&diff=27925 2013-01-13T13:07:25Z

<p>Sunny5: /* Nevýhody: */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Kateřina Petrová&lt;br /&gt;<br /> '''Klíčová slova:''' [[eGovernment]], volby&lt;br /&gt;<br /> '''Synonyma:''' e-volby, e-voting&lt;br /&gt;<br /> '''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;<br /> :Nadřazené – [[eGovernment]], eParticipace, eDemokracie&lt;br /&gt;<br /> :Podřezené - ----&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> ==Charakteristika:==<br /> Elektronické volby jsou volby, při kterých občané (voliči) volí prostřednictvím počítače a [[internet]]u. Ale také například s použitím digitální televize či pomocí SMS zpráv. Volební hlas se zde vyskytuje pouze v elektronické podobě. V zahraničí je již částečně tento způsob hlasování využíván, a to zejména v Nizozemsku, USA, Spojeném království, Švýcarsku a Estonsku.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Typy elektronických voleb:== <br /> Elektronické volby můžeme rozdělit do dvou typů:&lt;br /&gt;<br /> 1. Poll-site electronic voting – tyto volby se stejně jako &quot;klasické&quot; volby odehrávají ve volebních místnostech ve stanovený čas a datum, ale na rozdíl od nich jsou využívány elektronické zařízení, definované zákonem. Hlas voliče je tedy zde sice elektronický, ale jinak neřeší problém občanů, kteří se v stanovený den nemohou dostat do volební místnosti. Tento typ e-voleb je využívaný hlavně v USA.&lt;br /&gt;<br /> 2. Remote electronic voting (e-voting dle terminologie EU) – tyto volby se také odehrávají v přesně stanovený čas a datum, ale na rozdíl od předchozích je možno hlas odevzdat na libovolném elektronickém zařízení splňujícím technické požadavky kompatibility s volebním systémem. Toto zařízení se může nacházet kdekoliv a umožňuje tak hlasovat lidem z domova i ze zahraničí.''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 14. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody e-voleb:==<br /> ===Výhody:===<br /> &quot;E-volby umožňují eliminovat nevýhody „klasického“ systému voleb, tedy zejména:<br /> *Vysoké procento neplatných hlasovacích lístků;<br /> *nízký komfort voličů (a s tím spojené snižování volební účasti);<br /> *nízká dostupnost voleb pro znevýhodněné spoluobčany;<br /> *nemožnost autokorekce odevzdaného hlasu voličem;<br /> *vysoké náklady.&quot;''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 15. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> Vedle toho elektronické volby poskytují i řadu specifických výhod:<br /> # Vyšší voličská účast – Možnost volit z domova by byla výhodná pro občany, kteří se nemohou dostavit do volební místnosti ať už z časových nebo zdravotních důvodů. Také je tato možnost výhodná pro voliče, kteří se nacházejí v jiné zemi než právě v ČR. Tito voliči se totiž nyní musí v termínu voleb dostavit na nejbližší zastupitelský úřad, který bývá často dosti vzdálen od jejich bydliště v dané zemi. Elektronická forma voleb by také mohla přilákat mladé voliče, kteří nejsou spokojeni se stávající formou voleb.<br /> # Rychlost sčítání a vyhodnocování hlasů – Přepočítávání elektronických hlasů je nesrovnatelně rychlejší než přepočítávání papírových volebních lístků. Díky čemuž by mohly být výsledky voleb známy již několik minut po skončení voleb.<br /> # Menší finanční náklady – Přes prvotní investice do vývoje a zavedení elektronických voleb by tyto volby měly být levnější než ty stávající. Toho se docílí díky snížení nákladů na pracovní sílu v podobě lidí, kteří sedí ve volební místnosti a přepočítávají hlasy a díky tomu že nebude nutné tisknout papírové volební lístky.<br /> # Přiblížení voličů k politikům, možnost snadných referend – Elektronické volby umožňují snadnější vyhlášení referend a tím větší vliv a vyjádření občanů na politiku. Umožňují také vyhlásit více referend najednou při zachování ceny, jako za jedno referendum.<br /> <br /> ===Nevýhody:===<br /> - Podle ústavy ČR je nutné aby volby splňovaly několik podmínek, se kterými by mohli mít e-volby nemalé potíže. Volby musí být tajné (nesmí se dá zjistit kdo koho volil), přímé (nikdo nesmí hlasovat v zastoupení), rovné (každý voličský hlas má stejnou váhu) a všeobecné (týkají se všech voličů). <br /> #Nebezpečnost – Velkým problémem e-voleb je jakým způsobem zajistit ochranu systému před různými viry, které by buď mohli změnit hlas voliče, a nebo zjistit citlivé údaje o něm. Jako jsou například voličovy osobní údaje ([[rodné číslo]], bydliště, věk), ale také údaje o tom jak volil.<br /> #Účast voličů se nezvýší – Účast na volbách se zvýší pouze krátkodobě, ale z dlouhodobého hlediska zůstane volební účast stejná, protože ten koho volby nezajímají, nebude volit ani elektronicky.<br /> #Riziko volby pod nátlakem, kupování hlasů – Riziko, které se objevuje u všech typů voleb, je zde podpořeno tím, že voliče při volbě fyzicky nikdo nevidí a tudíž není jistota jeho svobodného rozhodnutí.<br /> #Vysoké náklady – Prvotní náklady na vývoj a zavedení e-voleb budou značné. Také bude nutné vytvořit kvalitní kampaň pro seznámení občanů s formou e-voleb a také občany vzdělat v tom jak v novém systému volit, což bude vyžadovat vysoké investice.<br /> #Vyčleňování obyvatelstva – Sociálně nebo jinak znevýhodnění občané, kteří nemají dostatečný přístup k informačním technologiím, by byli značně znevýhodněni, až úplně vyloučeni z voleb. To by porušovalo pravidlo o všeobecnosti voleb, kdy musí být volit umožňěno všem občanům bez rozdílu.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253..&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Elektronické volby v Evropě:==<br /> Jak je tedy zřejmé, před zavedením e-voleb je nutné vyřešit několik závažných problémů. Nejlepším způsobem jak předejít mnoha potížím při zavádění e-voleb v ČR je poučit se z příkladů jiných zemí, které e-volby již z různě velkým úspěchem zavedli. <br /> V roce 2004 vydala Rada Evropy nezávazné doporučení členským státům k začlenění e-volebních systémů do národních volebních legislativ. Ve většině evropských zemí probíhají různé projekty nebo testy možných systémů e-voleb, a to buď na národní, nebo místní úrovni. Praktické zkušenosti s e-volbami mají například ve Švýcarsku, Německu, Rakousku, Nizozemí, Velké Britanii, Španělsku a Estonsku. Právě v posledně zmiňovaném Estonsku je například k této formě volby zapotřebí mít pouze připojení k internetu, čipem vybavený občanský průkaz a elektronickou čtečku.<br /> <br /> ==Použitá literatura:==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Další zdroje:==<br /> *JEŠUTA, Martin. ''Elektronické volby - nástroj eParticipace'' [online]. 2012. Dostupné z: http://www.czrestart.cz/egovernment-eparticipace/elektronicke-volby-nastroj-eparticipace<br /> *KOPECKÝ, František. E-volby. ''CEVRO REVUE'' [online]. 2006, č. 1. Dostupné z: http://www.estat.cz/zpravy/estat-v-mediich/e-volby/ <br /> *ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf<br /> *ŠPAČEK, David. ''EGovernment: cíle, trendy a přístupy k jeho hodnocení''. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2012, xix, 258 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-807-4002-618. <br /> *ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253. <br /> *VANÍČEK, Zdeněk. ''Právní aspekty eGovernmentu v ČR''. Praha: Linde, 2011, 200 s. ISBN 978-807-2018-550.</div>

Sunny5 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_volby&diff=27920 2013-01-13T12:58:13Z

<p>Sunny5: /* Výhody: */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Kateřina Petrová&lt;br /&gt;<br /> '''Klíčová slova:''' [[eGovernment]], volby&lt;br /&gt;<br /> '''Synonyma:''' e-volby, e-voting&lt;br /&gt;<br /> '''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;<br /> :Nadřazené – [[eGovernment]], eParticipace, eDemokracie&lt;br /&gt;<br /> :Podřezené - ----&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> ==Charakteristika:==<br /> Elektronické volby jsou volby, při kterých občané (voliči) volí prostřednictvím počítače a [[internet]]u. Ale také například s použitím digitální televize či pomocí SMS zpráv. Volební hlas se zde vyskytuje pouze v elektronické podobě. V zahraničí je již částečně tento způsob hlasování využíván, a to zejména v Nizozemsku, USA, Spojeném království, Švýcarsku a Estonsku.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Typy elektronických voleb:== <br /> Elektronické volby můžeme rozdělit do dvou typů:&lt;br /&gt;<br /> 1. Poll-site electronic voting – tyto volby se stejně jako &quot;klasické&quot; volby odehrávají ve volebních místnostech ve stanovený čas a datum, ale na rozdíl od nich jsou využívány elektronické zařízení, definované zákonem. Hlas voliče je tedy zde sice elektronický, ale jinak neřeší problém občanů, kteří se v stanovený den nemohou dostat do volební místnosti. Tento typ e-voleb je využívaný hlavně v USA.&lt;br /&gt;<br /> 2. Remote electronic voting (e-voting dle terminologie EU) – tyto volby se také odehrávají v přesně stanovený čas a datum, ale na rozdíl od předchozích je možno hlas odevzdat na libovolném elektronickém zařízení splňujícím technické požadavky kompatibility s volebním systémem. Toto zařízení se může nacházet kdekoliv a umožňuje tak hlasovat lidem z domova i ze zahraničí.''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 14. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody e-voleb:==<br /> ===Výhody:===<br /> &quot;E-volby umožňují eliminovat nevýhody „klasického“ systému voleb, tedy zejména:<br /> *Vysoké procento neplatných hlasovacích lístků;<br /> *nízký komfort voličů (a s tím spojené snižování volební účasti);<br /> *nízká dostupnost voleb pro znevýhodněné spoluobčany;<br /> *nemožnost autokorekce odevzdaného hlasu voličem;<br /> *vysoké náklady.&quot;''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 15. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> Vedle toho elektronické volby poskytují i řadu specifických výhod:<br /> # Vyšší voličská účast – Možnost volit z domova by byla výhodná pro občany, kteří se nemohou dostavit do volební místnosti ať už z časových nebo zdravotních důvodů. Také je tato možnost výhodná pro voliče, kteří se nacházejí v jiné zemi než právě v ČR. Tito voliči se totiž nyní musí v termínu voleb dostavit na nejbližší zastupitelský úřad, který bývá často dosti vzdálen od jejich bydliště v dané zemi. Elektronická forma voleb by také mohla přilákat mladé voliče, kteří nejsou spokojeni se stávající formou voleb.<br /> # Rychlost sčítání a vyhodnocování hlasů – Přepočítávání elektronických hlasů je nesrovnatelně rychlejší než přepočítávání papírových volebních lístků. Díky čemuž by mohly být výsledky voleb známy již několik minut po skončení voleb.<br /> # Menší finanční náklady – Přes prvotní investice do vývoje a zavedení elektronických voleb by tyto volby měly být levnější než ty stávající. Toho se docílí díky snížení nákladů na pracovní sílu v podobě lidí, kteří sedí ve volební místnosti a přepočítávají hlasy a díky tomu že nebude nutné tisknout papírové volební lístky.<br /> # Přiblížení voličů k politikům, možnost snadných referend – Elektronické volby umožňují snadnější vyhlášení referend a tím větší vliv a vyjádření občanů na politiku. Umožňují také vyhlásit více referend najednou při zachování ceny, jako za jedno referendum.<br /> <br /> ===Nevýhody:===<br /> - Podle ústavy ČR je nutné aby volby splňovaly několik podmínek, se kterými by mohli mít e-volby nemalé potíže. Volby musí být tajné (nesmí se dá zjistit kdo koho volil), přímé (nikdo nesmí hlasovat v zastoupení), rovné (každý voličský hlas má stejnou váhu) a všeobecné (týkají se všech voličů). <br /> #Nebezpečnost – Velkým problémem e-voleb je jakým způsobem zajistit ochranu systému před různými viry, které by buď mohli změnit hlas voliče, a nebo zjistit citlivé údaje o něm. Jako jsou například voličovy osobní údaje ([[rodné číslo]], bydliště, věk), ale také údaje o tom jak volil.<br /> #Účast voličů se nezvýší – Účast na volbách se zvýší pouze krátkodobě, ale z dlouhodobého hlediska zůstane volební účast stejná, protože ten koho volby nezajímají, nebude volit ani elektronicky.<br /> #Riziko volby pod nátlakem, kupování hlasů – Riziko, které se objevuje u všech typů voleb, je zde podpořeno tím, že voliče při volbě fyzicky nikdo nevidí a tudíž není jistota jeho svobodného rozhodnutí.<br /> #Vysoké náklady – Prvotní náklady na vývoj a zavedení e-voleb budou značné. Také bude nutné vytvořit kvalitní kampaň pro seznámení občanů s formou e-voleb a také občany vzdělat v tom jak v novém systému volit, což bude vyžadovat vysoké investice.<br /> #Vyčleňování obyvatelstva – Sociálně nebo jinak znevýhodnění občané, kteří nemají dostatečný přístup informačním technologiím, by byli značně znevýhodněni, až vyloučeni z voleb. To by porušovalo pravidlo o všeobecnosti voleb.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253..&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Elektronické volby v Evropě:==<br /> Jak je tedy zřejmé, před zavedením e-voleb je nutné vyřešit několik závažných problémů. Nejlepším způsobem jak předejít mnoha potížím při zavádění e-voleb v ČR je poučit se z příkladů jiných zemí, které e-volby již z různě velkým úspěchem zavedli. <br /> V roce 2004 vydala Rada Evropy nezávazné doporučení členským státům k začlenění e-volebních systémů do národních volebních legislativ. Ve většině evropských zemí probíhají různé projekty nebo testy možných systémů e-voleb, a to buď na národní, nebo místní úrovni. Praktické zkušenosti s e-volbami mají například ve Švýcarsku, Německu, Rakousku, Nizozemí, Velké Britanii, Španělsku a Estonsku. Právě v posledně zmiňovaném Estonsku je například k této formě volby zapotřebí mít pouze připojení k internetu, čipem vybavený občanský průkaz a elektronickou čtečku.<br /> <br /> ==Použitá literatura:==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Další zdroje:==<br /> *JEŠUTA, Martin. ''Elektronické volby - nástroj eParticipace'' [online]. 2012. Dostupné z: http://www.czrestart.cz/egovernment-eparticipace/elektronicke-volby-nastroj-eparticipace<br /> *KOPECKÝ, František. E-volby. ''CEVRO REVUE'' [online]. 2006, č. 1. Dostupné z: http://www.estat.cz/zpravy/estat-v-mediich/e-volby/ <br /> *ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf<br /> *ŠPAČEK, David. ''EGovernment: cíle, trendy a přístupy k jeho hodnocení''. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2012, xix, 258 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-807-4002-618. <br /> *ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253. <br /> *VANÍČEK, Zdeněk. ''Právní aspekty eGovernmentu v ČR''. Praha: Linde, 2011, 200 s. ISBN 978-807-2018-550.</div>

Sunny5 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_volby&diff=27919 2013-01-13T12:57:18Z

<p>Sunny5: /* Výhody: */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Kateřina Petrová&lt;br /&gt;<br /> '''Klíčová slova:''' [[eGovernment]], volby&lt;br /&gt;<br /> '''Synonyma:''' e-volby, e-voting&lt;br /&gt;<br /> '''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;<br /> :Nadřazené – [[eGovernment]], eParticipace, eDemokracie&lt;br /&gt;<br /> :Podřezené - ----&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> ==Charakteristika:==<br /> Elektronické volby jsou volby, při kterých občané (voliči) volí prostřednictvím počítače a [[internet]]u. Ale také například s použitím digitální televize či pomocí SMS zpráv. Volební hlas se zde vyskytuje pouze v elektronické podobě. V zahraničí je již částečně tento způsob hlasování využíván, a to zejména v Nizozemsku, USA, Spojeném království, Švýcarsku a Estonsku.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Typy elektronických voleb:== <br /> Elektronické volby můžeme rozdělit do dvou typů:&lt;br /&gt;<br /> 1. Poll-site electronic voting – tyto volby se stejně jako &quot;klasické&quot; volby odehrávají ve volebních místnostech ve stanovený čas a datum, ale na rozdíl od nich jsou využívány elektronické zařízení, definované zákonem. Hlas voliče je tedy zde sice elektronický, ale jinak neřeší problém občanů, kteří se v stanovený den nemohou dostat do volební místnosti. Tento typ e-voleb je využívaný hlavně v USA.&lt;br /&gt;<br /> 2. Remote electronic voting (e-voting dle terminologie EU) – tyto volby se také odehrávají v přesně stanovený čas a datum, ale na rozdíl od předchozích je možno hlas odevzdat na libovolném elektronickém zařízení splňujícím technické požadavky kompatibility s volebním systémem. Toto zařízení se může nacházet kdekoliv a umožňuje tak hlasovat lidem z domova i ze zahraničí.''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 14. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody e-voleb:==<br /> ===Výhody:===<br /> &quot;E-volby umožňují eliminovat nevýhody „klasického“ systému voleb, tedy zejména:<br /> *Vysoké procento neplatných hlasovacích lístků;<br /> *nízký komfort voličů (a s tím spojené snižování volební účasti);<br /> *nízká dostupnost voleb pro znevýhodněné spoluobčany;<br /> *nemožnost autokorekce odevzdaného hlasu voličem;<br /> *vysoké náklady.&quot;''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 15. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> Vedle toho elektronické volby poskytují i řadu specifických výhod:<br /> # Vyšší voličská účast – Možnost volit z domova by byla výhodná pro občany, kteří se nemohou dostavit do volební místnosti ať už z časových nebo zdravotních důvodů. Také je tato možnost výhodná pro voliče, kteří se nacházejí v jiné zemi než právě v ČR. Tito voliči se totiž nyní musí v termínu voleb dostavit na nejbližší zastupitelský úřad, který bývá často dosti vzdálen od jejich bydliště v dané zemi. Elektronická forma voleb by také mohla přilákat mladé voliče, kteří nejsou spokojeni se stávající formou voleb.<br /> # Rychlost sčítání a vyhodnocování hlasů – Přepočítávání elektronických hlasů je nesrovnatelně rychlejší než přepočítávání papírových volebních lístků. Díky čemuž by mohly být výsledky voleb známy již několik minut po skončení voleb.<br /> # Menší finanční náklady – Přes prvotní investice do vývoje a zavedení elektronických voleb by tyto volby měly být levnější než ty stávající. Toho se docílí díky snížení nákladů na pracovní sílu v podobě lidí, kteří sedí ve volební místnosti a přepočítávají hlasy a díky tomu že nebude nutné tisknout papírové volební lístky.<br /> # Přiblížení voličů k politikům, možnost snadných referend – Elektronické volby umožňují snadnější vyhlášení referend a tím větší vliv a vyjádření občanů na politiku. Umožňují takto vyhlásit více referend najednou při zachování ceny, jako za jedno referendum.<br /> <br /> ===Nevýhody:===<br /> - Podle ústavy ČR je nutné aby volby splňovaly několik podmínek, se kterými by mohli mít e-volby nemalé potíže. Volby musí být tajné (nesmí se dá zjistit kdo koho volil), přímé (nikdo nesmí hlasovat v zastoupení), rovné (každý voličský hlas má stejnou váhu) a všeobecné (týkají se všech voličů). <br /> #Nebezpečnost – Velkým problémem e-voleb je jakým způsobem zajistit ochranu systému před různými viry, které by buď mohli změnit hlas voliče, a nebo zjistit citlivé údaje o něm. Jako jsou například voličovy osobní údaje ([[rodné číslo]], bydliště, věk), ale také údaje o tom jak volil.<br /> #Účast voličů se nezvýší – Účast na volbách se zvýší pouze krátkodobě, ale z dlouhodobého hlediska zůstane volební účast stejná, protože ten koho volby nezajímají, nebude volit ani elektronicky.<br /> #Riziko volby pod nátlakem, kupování hlasů – Riziko, které se objevuje u všech typů voleb, je zde podpořeno tím, že voliče při volbě fyzicky nikdo nevidí a tudíž není jistota jeho svobodného rozhodnutí.<br /> #Vysoké náklady – Prvotní náklady na vývoj a zavedení e-voleb budou značné. Také bude nutné vytvořit kvalitní kampaň pro seznámení občanů s formou e-voleb a také občany vzdělat v tom jak v novém systému volit, což bude vyžadovat vysoké investice.<br /> #Vyčleňování obyvatelstva – Sociálně nebo jinak znevýhodnění občané, kteří nemají dostatečný přístup informačním technologiím, by byli značně znevýhodněni, až vyloučeni z voleb. To by porušovalo pravidlo o všeobecnosti voleb.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253..&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Elektronické volby v Evropě:==<br /> Jak je tedy zřejmé, před zavedením e-voleb je nutné vyřešit několik závažných problémů. Nejlepším způsobem jak předejít mnoha potížím při zavádění e-voleb v ČR je poučit se z příkladů jiných zemí, které e-volby již z různě velkým úspěchem zavedli. <br /> V roce 2004 vydala Rada Evropy nezávazné doporučení členským státům k začlenění e-volebních systémů do národních volebních legislativ. Ve většině evropských zemí probíhají různé projekty nebo testy možných systémů e-voleb, a to buď na národní, nebo místní úrovni. Praktické zkušenosti s e-volbami mají například ve Švýcarsku, Německu, Rakousku, Nizozemí, Velké Britanii, Španělsku a Estonsku. Právě v posledně zmiňovaném Estonsku je například k této formě volby zapotřebí mít pouze připojení k internetu, čipem vybavený občanský průkaz a elektronickou čtečku.<br /> <br /> ==Použitá literatura:==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Další zdroje:==<br /> *JEŠUTA, Martin. ''Elektronické volby - nástroj eParticipace'' [online]. 2012. Dostupné z: http://www.czrestart.cz/egovernment-eparticipace/elektronicke-volby-nastroj-eparticipace<br /> *KOPECKÝ, František. E-volby. ''CEVRO REVUE'' [online]. 2006, č. 1. Dostupné z: http://www.estat.cz/zpravy/estat-v-mediich/e-volby/ <br /> *ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf<br /> *ŠPAČEK, David. ''EGovernment: cíle, trendy a přístupy k jeho hodnocení''. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2012, xix, 258 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-807-4002-618. <br /> *ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253. <br /> *VANÍČEK, Zdeněk. ''Právní aspekty eGovernmentu v ČR''. Praha: Linde, 2011, 200 s. ISBN 978-807-2018-550.</div>

Sunny5 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_volby&diff=27915 2013-01-13T12:38:55Z

<p>Sunny5: /* Nevýhody: */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Kateřina Petrová&lt;br /&gt;<br /> '''Klíčová slova:''' [[eGovernment]], volby&lt;br /&gt;<br /> '''Synonyma:''' e-volby, e-voting&lt;br /&gt;<br /> '''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;<br /> :Nadřazené – [[eGovernment]], eParticipace, eDemokracie&lt;br /&gt;<br /> :Podřezené - ----&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> ==Charakteristika:==<br /> Elektronické volby jsou volby, při kterých občané (voliči) volí prostřednictvím počítače a [[internet]]u. Ale také například s použitím digitální televize či pomocí SMS zpráv. Volební hlas se zde vyskytuje pouze v elektronické podobě. V zahraničí je již částečně tento způsob hlasování využíván, a to zejména v Nizozemsku, USA, Spojeném království, Švýcarsku a Estonsku.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Typy elektronických voleb:== <br /> Elektronické volby můžeme rozdělit do dvou typů:&lt;br /&gt;<br /> 1. Poll-site electronic voting – tyto volby se stejně jako &quot;klasické&quot; volby odehrávají ve volebních místnostech ve stanovený čas a datum, ale na rozdíl od nich jsou využívány elektronické zařízení, definované zákonem. Hlas voliče je tedy zde sice elektronický, ale jinak neřeší problém občanů, kteří se v stanovený den nemohou dostat do volební místnosti. Tento typ e-voleb je využívaný hlavně v USA.&lt;br /&gt;<br /> 2. Remote electronic voting (e-voting dle terminologie EU) – tyto volby se také odehrávají v přesně stanovený čas a datum, ale na rozdíl od předchozích je možno hlas odevzdat na libovolném elektronickém zařízení splňujícím technické požadavky kompatibility s volebním systémem. Toto zařízení se může nacházet kdekoliv a umožňuje tak hlasovat lidem z domova i ze zahraničí.''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 14. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody e-voleb:==<br /> ===Výhody:===<br /> &quot;E-volby umožňují eliminovat nevýhody „klasického“ systému voleb, tedy zejména:<br /> *Vysoké procento neplatných hlasovacích lístků;<br /> *nízký komfort voličů (a s tím spojené snižování volební účasti);<br /> *nízká dostupnost voleb pro znevýhodněné spoluobčany;<br /> *nemožnost autokorekce odevzdaného hlasu voličem;<br /> *vysoké náklady.&quot;''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 15. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> Vedle toho elektronické volby poskytují i řadu specifických výhod:<br /> # Vyšší voličská účast – Možnost volit z domova by byla výhodná pro občany, kteří se nemohou dostavit do volební místnosti ať už z časových nebo zdravotních důvodů. Také je tato možnost výhodná pro voliče, kteří se nacházejí v jiné zemi než právě v ČR. Tito voliči se totiž nyní musí v termínu voleb dostavit na nejbližší zastupitelský úřad, který bývá často dosti vzdálen od jejich bydliště v dané zemi. Elektronická forma voleb by také mohla přilákat mladé voliče, kteří nejsou spokojeni se stávající formou voleb.<br /> # Rychlost sčítání a vyhodnocování hlasů – Přepočítávání elektronických hlasů je nesrovnatelně rychlejší než přepočítávání papírových volebních lístků. Díky čemuž by mohly být výsledky voleb známy již několik minut po skončení voleb.<br /> # Menší finanční náklady – Přes prvotní investice do vývoje a zavedení elektronických voleb by tyto volby měly být levnější než ty stávající. Toho se docílí díky snížení nákladů na pracovní sílu v podobě lidí, kteří sedí ve volební místnosti a přepočítávají hlasy a díky tomu že nebude nutné tisknout papírové volební lístky.<br /> # Přiblížení voličů k politikům, možnost snadných referend – Elektronické volby umožňují snadnější vyhlášení referend a tím větší vliv a vyjádření občanů na politiku.<br /> <br /> ===Nevýhody:===<br /> - Podle ústavy ČR je nutné aby volby splňovaly několik podmínek, se kterými by mohli mít e-volby nemalé potíže. Volby musí být tajné (nesmí se dá zjistit kdo koho volil), přímé (nikdo nesmí hlasovat v zastoupení), rovné (každý voličský hlas má stejnou váhu) a všeobecné (týkají se všech voličů). <br /> #Nebezpečnost – Velkým problémem e-voleb je jakým způsobem zajistit ochranu systému před různými viry, které by buď mohli změnit hlas voliče, a nebo zjistit citlivé údaje o něm. Jako jsou například voličovy osobní údaje ([[rodné číslo]], bydliště, věk), ale také údaje o tom jak volil.<br /> #Účast voličů se nezvýší – Účast na volbách se zvýší pouze krátkodobě, ale z dlouhodobého hlediska zůstane volební účast stejná, protože ten koho volby nezajímají, nebude volit ani elektronicky.<br /> #Riziko volby pod nátlakem, kupování hlasů – Riziko, které se objevuje u všech typů voleb, je zde podpořeno tím, že voliče při volbě fyzicky nikdo nevidí a tudíž není jistota jeho svobodného rozhodnutí.<br /> #Vysoké náklady – Prvotní náklady na vývoj a zavedení e-voleb budou značné. Také bude nutné vytvořit kvalitní kampaň pro seznámení občanů s formou e-voleb a také občany vzdělat v tom jak v novém systému volit, což bude vyžadovat vysoké investice.<br /> #Vyčleňování obyvatelstva – Sociálně nebo jinak znevýhodnění občané, kteří nemají dostatečný přístup informačním technologiím, by byli značně znevýhodněni, až vyloučeni z voleb. To by porušovalo pravidlo o všeobecnosti voleb.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253..&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Elektronické volby v Evropě:==<br /> Jak je tedy zřejmé, před zavedením e-voleb je nutné vyřešit několik závažných problémů. Nejlepším způsobem jak předejít mnoha potížím při zavádění e-voleb v ČR je poučit se z příkladů jiných zemí, které e-volby již z různě velkým úspěchem zavedli. <br /> V roce 2004 vydala Rada Evropy nezávazné doporučení členským státům k začlenění e-volebních systémů do národních volebních legislativ. Ve většině evropských zemí probíhají různé projekty nebo testy možných systémů e-voleb, a to buď na národní, nebo místní úrovni. Praktické zkušenosti s e-volbami mají například ve Švýcarsku, Německu, Rakousku, Nizozemí, Velké Britanii, Španělsku a Estonsku. Právě v posledně zmiňovaném Estonsku je například k této formě volby zapotřebí mít pouze připojení k internetu, čipem vybavený občanský průkaz a elektronickou čtečku.<br /> <br /> ==Použitá literatura:==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Další zdroje:==<br /> *JEŠUTA, Martin. ''Elektronické volby - nástroj eParticipace'' [online]. 2012. Dostupné z: http://www.czrestart.cz/egovernment-eparticipace/elektronicke-volby-nastroj-eparticipace<br /> *KOPECKÝ, František. E-volby. ''CEVRO REVUE'' [online]. 2006, č. 1. Dostupné z: http://www.estat.cz/zpravy/estat-v-mediich/e-volby/ <br /> *ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf<br /> *ŠPAČEK, David. ''EGovernment: cíle, trendy a přístupy k jeho hodnocení''. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2012, xix, 258 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-807-4002-618. <br /> *ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253. <br /> *VANÍČEK, Zdeněk. ''Právní aspekty eGovernmentu v ČR''. Praha: Linde, 2011, 200 s. ISBN 978-807-2018-550.</div>

Sunny5 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_volby&diff=27907 2013-01-12T22:54:11Z

<p>Sunny5: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Kateřina Petrová&lt;br /&gt;<br /> '''Klíčová slova:''' [[eGovernment]], volby&lt;br /&gt;<br /> '''Synonyma:''' e-volby, e-voting&lt;br /&gt;<br /> '''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;<br /> :Nadřazené – [[eGovernment]], eParticipace, eDemokracie&lt;br /&gt;<br /> :Podřezené - ----&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> ==Charakteristika:==<br /> Elektronické volby jsou volby, při kterých občané (voliči) volí prostřednictvím počítače a [[internet]]u. Ale také například s použitím digitální televize či pomocí SMS zpráv. Volební hlas se zde vyskytuje pouze v elektronické podobě. V zahraničí je již částečně tento způsob hlasování využíván, a to zejména v Nizozemsku, USA, Spojeném království, Švýcarsku a Estonsku.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Typy elektronických voleb:== <br /> Elektronické volby můžeme rozdělit do dvou typů:&lt;br /&gt;<br /> 1. Poll-site electronic voting – tyto volby se stejně jako &quot;klasické&quot; volby odehrávají ve volebních místnostech ve stanovený čas a datum, ale na rozdíl od nich jsou využívány elektronické zařízení, definované zákonem. Hlas voliče je tedy zde sice elektronický, ale jinak neřeší problém občanů, kteří se v stanovený den nemohou dostat do volební místnosti. Tento typ e-voleb je využívaný hlavně v USA.&lt;br /&gt;<br /> 2. Remote electronic voting (e-voting dle terminologie EU) – tyto volby se také odehrávají v přesně stanovený čas a datum, ale na rozdíl od předchozích je možno hlas odevzdat na libovolném elektronickém zařízení splňujícím technické požadavky kompatibility s volebním systémem. Toto zařízení se může nacházet kdekoliv a umožňuje tak hlasovat lidem z domova i ze zahraničí.''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 14. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody e-voleb:==<br /> ===Výhody:===<br /> &quot;E-volby umožňují eliminovat nevýhody „klasického“ systému voleb, tedy zejména:<br /> *Vysoké procento neplatných hlasovacích lístků;<br /> *nízký komfort voličů (a s tím spojené snižování volební účasti);<br /> *nízká dostupnost voleb pro znevýhodněné spoluobčany;<br /> *nemožnost autokorekce odevzdaného hlasu voličem;<br /> *vysoké náklady.&quot;''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 15. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> Vedle toho elektronické volby poskytují i řadu specifických výhod:<br /> # Vyšší voličská účast – Možnost volit z domova by byla výhodná pro občany, kteří se nemohou dostavit do volební místnosti ať už z časových nebo zdravotních důvodů. Také je tato možnost výhodná pro voliče, kteří se nacházejí v jiné zemi než právě v ČR. Tito voliči se totiž nyní musí v termínu voleb dostavit na nejbližší zastupitelský úřad, který bývá často dosti vzdálen od jejich bydliště v dané zemi. Elektronická forma voleb by také mohla přilákat mladé voliče, kteří nejsou spokojeni se stávající formou voleb.<br /> # Rychlost sčítání a vyhodnocování hlasů – Přepočítávání elektronických hlasů je nesrovnatelně rychlejší než přepočítávání papírových volebních lístků. Díky čemuž by mohly být výsledky voleb známy již několik minut po skončení voleb.<br /> # Menší finanční náklady – Přes prvotní investice do vývoje a zavedení elektronických voleb by tyto volby měly být levnější než ty stávající. Toho se docílí díky snížení nákladů na pracovní sílu v podobě lidí, kteří sedí ve volební místnosti a přepočítávají hlasy a díky tomu že nebude nutné tisknout papírové volební lístky.<br /> # Přiblížení voličů k politikům, možnost snadných referend – Elektronické volby umožňují snadnější vyhlášení referend a tím větší vliv a vyjádření občanů na politiku.<br /> <br /> ===Nevýhody:===<br /> - Podle ústavy ČR je nutné aby volby splňovaly několik podmínek, se kterými by mohli mít e-volby nemalé potíže. Volby musí být tajné (nesmí se dá zjistit kdo koho volil), přímé (nikdo nesmí hlasovat v zastoupení), rovné (každý voličský hlas má stejnou váhu) a všeobecné (týkají se všech voličů). <br /> #Nebezpečnost – Velkým problémem e-voleb je jakým způsobem zajistit ochranu systému před různými viry, které by buď mohli změnit hlas voliče, a nebo zjistit citlivé údaje o něm.<br /> #Účast voličů se nezvýší – Účast na volbách se zvýší pouze krátkodobě, ale z dlouhodobého hlediska zůstane volební účast stejná, protože ten koho volby nezajímají, nebude volit ani elektronicky.<br /> #Riziko volby pod nátlakem, kupování hlasů – Riziko, které se objevuje u všech typů voleb, je zde podpořeno tím, že voliče při volbě fyzicky nikdo nevidí a tudíž není jistota jeho svobodného rozhodnutí.<br /> #Vysoké náklady – Prvotní náklady na vývoj a zavedení e-voleb budou značné. Také bude nutné vytvořit kvalitní kampaň pro seznámení občanů s formou e-voleb a také občany vzdělat v tom jak v novém systému volit, což bude vyžadovat vysoké investice.<br /> #Vyčleňování obyvatelstva – Sociálně nebo jinak znevýhodnění občané, kteří nemají dostatečný přístup informačním technologiím, by byli značně znevýhodněni, až vyloučeni z voleb. To by porušovalo pravidlo o všeobecnosti voleb.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253..&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Elektronické volby v Evropě:==<br /> Jak je tedy zřejmé, před zavedením e-voleb je nutné vyřešit několik závažných problémů. Nejlepším způsobem jak předejít mnoha potížím při zavádění e-voleb v ČR je poučit se z příkladů jiných zemí, které e-volby již z různě velkým úspěchem zavedli. <br /> V roce 2004 vydala Rada Evropy nezávazné doporučení členským státům k začlenění e-volebních systémů do národních volebních legislativ. Ve většině evropských zemí probíhají různé projekty nebo testy možných systémů e-voleb, a to buď na národní, nebo místní úrovni. Praktické zkušenosti s e-volbami mají například ve Švýcarsku, Německu, Rakousku, Nizozemí, Velké Britanii, Španělsku a Estonsku. Právě v posledně zmiňovaném Estonsku je například k této formě volby zapotřebí mít pouze připojení k internetu, čipem vybavený občanský průkaz a elektronickou čtečku.<br /> <br /> ==Použitá literatura:==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Další zdroje:==<br /> *JEŠUTA, Martin. ''Elektronické volby - nástroj eParticipace'' [online]. 2012. Dostupné z: http://www.czrestart.cz/egovernment-eparticipace/elektronicke-volby-nastroj-eparticipace<br /> *KOPECKÝ, František. E-volby. ''CEVRO REVUE'' [online]. 2006, č. 1. Dostupné z: http://www.estat.cz/zpravy/estat-v-mediich/e-volby/ <br /> *ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf<br /> *ŠPAČEK, David. ''EGovernment: cíle, trendy a přístupy k jeho hodnocení''. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2012, xix, 258 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-807-4002-618. <br /> *ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253. <br /> *VANÍČEK, Zdeněk. ''Právní aspekty eGovernmentu v ČR''. Praha: Linde, 2011, 200 s. ISBN 978-807-2018-550.</div>

Sunny5 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_volby&diff=27906 2013-01-12T22:50:20Z

<p>Sunny5: /* Elektronické volby v Evropě: */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Kateřina Petrová&lt;br /&gt;<br /> '''Klíčová slova:''' [[eGovernment]], volby&lt;br /&gt;<br /> '''Synonyma:''' e-volby, e-voting&lt;br /&gt;<br /> '''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;<br /> :Nadřazené – [[eGovernment]], eParticipace&lt;br /&gt;<br /> :Podřezené - ----&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> ==Charakteristika:==<br /> Elektronické volby jsou volby, při kterých občané (voliči) volí prostřednictvím počítače a [[internet]]u. Ale také například s použitím digitální televize či pomocí SMS zpráv. Volební hlas se zde vyskytuje pouze v elektronické podobě. V zahraničí je již částečně tento způsob hlasování využíván, a to zejména v Nizozemsku, USA, Spojeném království, Švýcarsku a Estonsku.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Typy elektronických voleb:== <br /> Elektronické volby můžeme rozdělit do dvou typů:&lt;br /&gt;<br /> 1. Poll-site electronic voting – tyto volby se stejně jako &quot;klasické&quot; volby odehrávají ve volebních místnostech ve stanovený čas a datum, ale na rozdíl od nich jsou využívány elektronické zařízení, definované zákonem. Hlas voliče je tedy zde sice elektronický, ale jinak neřeší problém občanů, kteří se v stanovený den nemohou dostat do volební místnosti. Tento typ e-voleb je využívaný hlavně v USA.&lt;br /&gt;<br /> 2. Remote electronic voting (e-voting dle terminologie EU) – tyto volby se také odehrávají v přesně stanovený čas a datum, ale na rozdíl od předchozích je možno hlas odevzdat na libovolném elektronickém zařízení splňujícím technické požadavky kompatibility s volebním systémem. Toto zařízení se může nacházet kdekoliv a umožňuje tak hlasovat lidem z domova i ze zahraničí.''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 14. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody e-voleb:==<br /> ===Výhody:===<br /> &quot;E-volby umožňují eliminovat nevýhody „klasického“ systému voleb, tedy zejména:<br /> *Vysoké procento neplatných hlasovacích lístků;<br /> *nízký komfort voličů (a s tím spojené snižování volební účasti);<br /> *nízká dostupnost voleb pro znevýhodněné spoluobčany;<br /> *nemožnost autokorekce odevzdaného hlasu voličem;<br /> *vysoké náklady.&quot;''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 15. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> Vedle toho elektronické volby poskytují i řadu specifických výhod:<br /> # Vyšší voličská účast – Možnost volit z domova by byla výhodná pro občany, kteří se nemohou dostavit do volební místnosti ať už z časových nebo zdravotních důvodů. Také je tato možnost výhodná pro voliče, kteří se nacházejí v jiné zemi než právě v ČR. Tito voliči se totiž nyní musí v termínu voleb dostavit na nejbližší zastupitelský úřad, který bývá často dosti vzdálen od jejich bydliště v dané zemi. Elektronická forma voleb by také mohla přilákat mladé voliče, kteří nejsou spokojeni se stávající formou voleb.<br /> # Rychlost sčítání a vyhodnocování hlasů – Přepočítávání elektronických hlasů je nesrovnatelně rychlejší než přepočítávání papírových volebních lístků. Díky čemuž by mohly být výsledky voleb známy již několik minut po skončení voleb.<br /> # Menší finanční náklady – Přes prvotní investice do vývoje a zavedení elektronických voleb by tyto volby měly být levnější než ty stávající. Toho se docílí díky snížení nákladů na pracovní sílu v podobě lidí, kteří sedí ve volební místnosti a přepočítávají hlasy a díky tomu že nebude nutné tisknout papírové volební lístky.<br /> # Přiblížení voličů k politikům, možnost snadných referend – Elektronické volby umožňují snadnější vyhlášení referend a tím větší vliv a vyjádření občanů na politiku.<br /> <br /> ===Nevýhody:===<br /> - Podle ústavy ČR je nutné aby volby splňovaly několik podmínek, se kterými by mohli mít e-volby nemalé potíže. Volby musí být tajné (nesmí se dá zjistit kdo koho volil), přímé (nikdo nesmí hlasovat v zastoupení), rovné (každý voličský hlas má stejnou váhu) a všeobecné (týkají se všech voličů). <br /> #Nebezpečnost – Velkým problémem e-voleb je jakým způsobem zajistit ochranu systému před různými viry, které by buď mohli změnit hlas voliče, a nebo zjistit citlivé údaje o něm.<br /> #Účast voličů se nezvýší – Účast na volbách se zvýší pouze krátkodobě, ale z dlouhodobého hlediska zůstane volební účast stejná, protože ten koho volby nezajímají, nebude volit ani elektronicky.<br /> #Riziko volby pod nátlakem, kupování hlasů – Riziko, které se objevuje u všech typů voleb, je zde podpořeno tím, že voliče při volbě fyzicky nikdo nevidí a tudíž není jistota jeho svobodného rozhodnutí.<br /> #Vysoké náklady – Prvotní náklady na vývoj a zavedení e-voleb budou značné. Také bude nutné vytvořit kvalitní kampaň pro seznámení občanů s formou e-voleb a také občany vzdělat v tom jak v novém systému volit, což bude vyžadovat vysoké investice.<br /> #Vyčleňování obyvatelstva – Sociálně nebo jinak znevýhodnění občané, kteří nemají dostatečný přístup informačním technologiím, by byli značně znevýhodněni, až vyloučeni z voleb. To by porušovalo pravidlo o všeobecnosti voleb.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253..&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Elektronické volby v Evropě:==<br /> Jak je tedy zřejmé, před zavedením e-voleb je nutné vyřešit několik závažných problémů. Nejlepším způsobem jak předejít mnoha potížím při zavádění e-voleb v ČR je poučit se z příkladů jiných zemí, které e-volby již z různě velkým úspěchem zavedli. <br /> V roce 2004 vydala Rada Evropy nezávazné doporučení členským státům k začlenění e-volebních systémů do národních volebních legislativ. Ve většině evropských zemí probíhají různé projekty nebo testy možných systémů e-voleb, a to buď na národní, nebo místní úrovni. Praktické zkušenosti s e-volbami mají například ve Švýcarsku, Německu, Rakousku, Nizozemí, Velké Britanii, Španělsku a Estonsku. Právě v posledně zmiňovaném Estonsku je například k této formě volby zapotřebí mít pouze připojení k internetu, čipem vybavený občanský průkaz a elektronickou čtečku.<br /> <br /> ==Použitá literatura:==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Další zdroje:==<br /> *JEŠUTA, Martin. ''Elektronické volby - nástroj eParticipace'' [online]. 2012. Dostupné z: http://www.czrestart.cz/egovernment-eparticipace/elektronicke-volby-nastroj-eparticipace<br /> *KOPECKÝ, František. E-volby. ''CEVRO REVUE'' [online]. 2006, č. 1. Dostupné z: http://www.estat.cz/zpravy/estat-v-mediich/e-volby/ <br /> *ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf<br /> *ŠPAČEK, David. ''EGovernment: cíle, trendy a přístupy k jeho hodnocení''. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2012, xix, 258 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-807-4002-618. <br /> *ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253. <br /> *VANÍČEK, Zdeněk. ''Právní aspekty eGovernmentu v ČR''. Praha: Linde, 2011, 200 s. ISBN 978-807-2018-550.</div>

Sunny5 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_volby&diff=27905 2013-01-12T22:49:50Z

<p>Sunny5: /* Elektronické volby v Evropě: */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Kateřina Petrová&lt;br /&gt;<br /> '''Klíčová slova:''' [[eGovernment]], volby&lt;br /&gt;<br /> '''Synonyma:''' e-volby, e-voting&lt;br /&gt;<br /> '''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;<br /> :Nadřazené – [[eGovernment]], eParticipace&lt;br /&gt;<br /> :Podřezené - ----&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> ==Charakteristika:==<br /> Elektronické volby jsou volby, při kterých občané (voliči) volí prostřednictvím počítače a [[internet]]u. Ale také například s použitím digitální televize či pomocí SMS zpráv. Volební hlas se zde vyskytuje pouze v elektronické podobě. V zahraničí je již částečně tento způsob hlasování využíván, a to zejména v Nizozemsku, USA, Spojeném království, Švýcarsku a Estonsku.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Typy elektronických voleb:== <br /> Elektronické volby můžeme rozdělit do dvou typů:&lt;br /&gt;<br /> 1. Poll-site electronic voting – tyto volby se stejně jako &quot;klasické&quot; volby odehrávají ve volebních místnostech ve stanovený čas a datum, ale na rozdíl od nich jsou využívány elektronické zařízení, definované zákonem. Hlas voliče je tedy zde sice elektronický, ale jinak neřeší problém občanů, kteří se v stanovený den nemohou dostat do volební místnosti. Tento typ e-voleb je využívaný hlavně v USA.&lt;br /&gt;<br /> 2. Remote electronic voting (e-voting dle terminologie EU) – tyto volby se také odehrávají v přesně stanovený čas a datum, ale na rozdíl od předchozích je možno hlas odevzdat na libovolném elektronickém zařízení splňujícím technické požadavky kompatibility s volebním systémem. Toto zařízení se může nacházet kdekoliv a umožňuje tak hlasovat lidem z domova i ze zahraničí.''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 14. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody e-voleb:==<br /> ===Výhody:===<br /> &quot;E-volby umožňují eliminovat nevýhody „klasického“ systému voleb, tedy zejména:<br /> *Vysoké procento neplatných hlasovacích lístků;<br /> *nízký komfort voličů (a s tím spojené snižování volební účasti);<br /> *nízká dostupnost voleb pro znevýhodněné spoluobčany;<br /> *nemožnost autokorekce odevzdaného hlasu voličem;<br /> *vysoké náklady.&quot;''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 15. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> Vedle toho elektronické volby poskytují i řadu specifických výhod:<br /> # Vyšší voličská účast – Možnost volit z domova by byla výhodná pro občany, kteří se nemohou dostavit do volební místnosti ať už z časových nebo zdravotních důvodů. Také je tato možnost výhodná pro voliče, kteří se nacházejí v jiné zemi než právě v ČR. Tito voliči se totiž nyní musí v termínu voleb dostavit na nejbližší zastupitelský úřad, který bývá často dosti vzdálen od jejich bydliště v dané zemi. Elektronická forma voleb by také mohla přilákat mladé voliče, kteří nejsou spokojeni se stávající formou voleb.<br /> # Rychlost sčítání a vyhodnocování hlasů – Přepočítávání elektronických hlasů je nesrovnatelně rychlejší než přepočítávání papírových volebních lístků. Díky čemuž by mohly být výsledky voleb známy již několik minut po skončení voleb.<br /> # Menší finanční náklady – Přes prvotní investice do vývoje a zavedení elektronických voleb by tyto volby měly být levnější než ty stávající. Toho se docílí díky snížení nákladů na pracovní sílu v podobě lidí, kteří sedí ve volební místnosti a přepočítávají hlasy a díky tomu že nebude nutné tisknout papírové volební lístky.<br /> # Přiblížení voličů k politikům, možnost snadných referend – Elektronické volby umožňují snadnější vyhlášení referend a tím větší vliv a vyjádření občanů na politiku.<br /> <br /> ===Nevýhody:===<br /> - Podle ústavy ČR je nutné aby volby splňovaly několik podmínek, se kterými by mohli mít e-volby nemalé potíže. Volby musí být tajné (nesmí se dá zjistit kdo koho volil), přímé (nikdo nesmí hlasovat v zastoupení), rovné (každý voličský hlas má stejnou váhu) a všeobecné (týkají se všech voličů). <br /> #Nebezpečnost – Velkým problémem e-voleb je jakým způsobem zajistit ochranu systému před různými viry, které by buď mohli změnit hlas voliče, a nebo zjistit citlivé údaje o něm.<br /> #Účast voličů se nezvýší – Účast na volbách se zvýší pouze krátkodobě, ale z dlouhodobého hlediska zůstane volební účast stejná, protože ten koho volby nezajímají, nebude volit ani elektronicky.<br /> #Riziko volby pod nátlakem, kupování hlasů – Riziko, které se objevuje u všech typů voleb, je zde podpořeno tím, že voliče při volbě fyzicky nikdo nevidí a tudíž není jistota jeho svobodného rozhodnutí.<br /> #Vysoké náklady – Prvotní náklady na vývoj a zavedení e-voleb budou značné. Také bude nutné vytvořit kvalitní kampaň pro seznámení občanů s formou e-voleb a také občany vzdělat v tom jak v novém systému volit, což bude vyžadovat vysoké investice.<br /> #Vyčleňování obyvatelstva – Sociálně nebo jinak znevýhodnění občané, kteří nemají dostatečný přístup informačním technologiím, by byli značně znevýhodněni, až vyloučeni z voleb. To by porušovalo pravidlo o všeobecnosti voleb.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253..&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Elektronické volby v Evropě:==<br /> Jak je tedy zřejmé, před zavedením e-voleb je nutné vyřešit několik závažných problémů. Nejlepším způsobem jak předejít mnoha potížím při zavádění e-voleb v ČR je poučit se z příkladů jiných zemí, které e-volby již z různě velkým úspěchem zavedli.&lt;/ Br&gt; <br /> V roce 2004 vydala Rada Evropy nezávazné doporučení členským státům k začlenění e-volebních systémů do národních volebních legislativ. Ve většině evropských zemí probíhají různé projekty nebo testy možných systémů e-voleb, a to buď na národní, nebo místní úrovni. Praktické zkušenosti s e-volbami mají například ve Švýcarsku, Německu, Rakousku, Nizozemí, Velké Britanii, Španělsku a Estonsku. Právě v posledně zmiňovaném Estonsku je například k této formě volby zapotřebí mít pouze připojení k internetu, čipem vybavený občanský průkaz a elektronickou čtečku.<br /> <br /> ==Použitá literatura:==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Další zdroje:==<br /> *JEŠUTA, Martin. ''Elektronické volby - nástroj eParticipace'' [online]. 2012. Dostupné z: http://www.czrestart.cz/egovernment-eparticipace/elektronicke-volby-nastroj-eparticipace<br /> *KOPECKÝ, František. E-volby. ''CEVRO REVUE'' [online]. 2006, č. 1. Dostupné z: http://www.estat.cz/zpravy/estat-v-mediich/e-volby/ <br /> *ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf<br /> *ŠPAČEK, David. ''EGovernment: cíle, trendy a přístupy k jeho hodnocení''. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2012, xix, 258 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-807-4002-618. <br /> *ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253. <br /> *VANÍČEK, Zdeněk. ''Právní aspekty eGovernmentu v ČR''. Praha: Linde, 2011, 200 s. ISBN 978-807-2018-550.</div>

Sunny5 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_volby&diff=27904 2013-01-12T22:39:27Z

<p>Sunny5: /* Výhody: */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Kateřina Petrová&lt;br /&gt;<br /> '''Klíčová slova:''' [[eGovernment]], volby&lt;br /&gt;<br /> '''Synonyma:''' e-volby, e-voting&lt;br /&gt;<br /> '''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;<br /> :Nadřazené – [[eGovernment]], eParticipace&lt;br /&gt;<br /> :Podřezené - ----&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> ==Charakteristika:==<br /> Elektronické volby jsou volby, při kterých občané (voliči) volí prostřednictvím počítače a [[internet]]u. Ale také například s použitím digitální televize či pomocí SMS zpráv. Volební hlas se zde vyskytuje pouze v elektronické podobě. V zahraničí je již částečně tento způsob hlasování využíván, a to zejména v Nizozemsku, USA, Spojeném království, Švýcarsku a Estonsku.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Typy elektronických voleb:== <br /> Elektronické volby můžeme rozdělit do dvou typů:&lt;br /&gt;<br /> 1. Poll-site electronic voting – tyto volby se stejně jako &quot;klasické&quot; volby odehrávají ve volebních místnostech ve stanovený čas a datum, ale na rozdíl od nich jsou využívány elektronické zařízení, definované zákonem. Hlas voliče je tedy zde sice elektronický, ale jinak neřeší problém občanů, kteří se v stanovený den nemohou dostat do volební místnosti. Tento typ e-voleb je využívaný hlavně v USA.&lt;br /&gt;<br /> 2. Remote electronic voting (e-voting dle terminologie EU) – tyto volby se také odehrávají v přesně stanovený čas a datum, ale na rozdíl od předchozích je možno hlas odevzdat na libovolném elektronickém zařízení splňujícím technické požadavky kompatibility s volebním systémem. Toto zařízení se může nacházet kdekoliv a umožňuje tak hlasovat lidem z domova i ze zahraničí.''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 14. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody e-voleb:==<br /> ===Výhody:===<br /> &quot;E-volby umožňují eliminovat nevýhody „klasického“ systému voleb, tedy zejména:<br /> *Vysoké procento neplatných hlasovacích lístků;<br /> *nízký komfort voličů (a s tím spojené snižování volební účasti);<br /> *nízká dostupnost voleb pro znevýhodněné spoluobčany;<br /> *nemožnost autokorekce odevzdaného hlasu voličem;<br /> *vysoké náklady.&quot;''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 15. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> Vedle toho elektronické volby poskytují i řadu specifických výhod:<br /> # Vyšší voličská účast – Možnost volit z domova by byla výhodná pro občany, kteří se nemohou dostavit do volební místnosti ať už z časových nebo zdravotních důvodů. Také je tato možnost výhodná pro voliče, kteří se nacházejí v jiné zemi než právě v ČR. Tito voliči se totiž nyní musí v termínu voleb dostavit na nejbližší zastupitelský úřad, který bývá často dosti vzdálen od jejich bydliště v dané zemi. Elektronická forma voleb by také mohla přilákat mladé voliče, kteří nejsou spokojeni se stávající formou voleb.<br /> # Rychlost sčítání a vyhodnocování hlasů – Přepočítávání elektronických hlasů je nesrovnatelně rychlejší než přepočítávání papírových volebních lístků. Díky čemuž by mohly být výsledky voleb známy již několik minut po skončení voleb.<br /> # Menší finanční náklady – Přes prvotní investice do vývoje a zavedení elektronických voleb by tyto volby měly být levnější než ty stávající. Toho se docílí díky snížení nákladů na pracovní sílu v podobě lidí, kteří sedí ve volební místnosti a přepočítávají hlasy a díky tomu že nebude nutné tisknout papírové volební lístky.<br /> # Přiblížení voličů k politikům, možnost snadných referend – Elektronické volby umožňují snadnější vyhlášení referend a tím větší vliv a vyjádření občanů na politiku.<br /> <br /> ===Nevýhody:===<br /> - Podle ústavy ČR je nutné aby volby splňovaly několik podmínek, se kterými by mohli mít e-volby nemalé potíže. Volby musí být tajné (nesmí se dá zjistit kdo koho volil), přímé (nikdo nesmí hlasovat v zastoupení), rovné (každý voličský hlas má stejnou váhu) a všeobecné (týkají se všech voličů). <br /> #Nebezpečnost – Velkým problémem e-voleb je jakým způsobem zajistit ochranu systému před různými viry, které by buď mohli změnit hlas voliče, a nebo zjistit citlivé údaje o něm.<br /> #Účast voličů se nezvýší – Účast na volbách se zvýší pouze krátkodobě, ale z dlouhodobého hlediska zůstane volební účast stejná, protože ten koho volby nezajímají, nebude volit ani elektronicky.<br /> #Riziko volby pod nátlakem, kupování hlasů – Riziko, které se objevuje u všech typů voleb, je zde podpořeno tím, že voliče při volbě fyzicky nikdo nevidí a tudíž není jistota jeho svobodného rozhodnutí.<br /> #Vysoké náklady – Prvotní náklady na vývoj a zavedení e-voleb budou značné. Také bude nutné vytvořit kvalitní kampaň pro seznámení občanů s formou e-voleb a také občany vzdělat v tom jak v novém systému volit, což bude vyžadovat vysoké investice.<br /> #Vyčleňování obyvatelstva – Sociálně nebo jinak znevýhodnění občané, kteří nemají dostatečný přístup informačním technologiím, by byli značně znevýhodněni, až vyloučeni z voleb. To by porušovalo pravidlo o všeobecnosti voleb.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253..&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Elektronické volby v Evropě:==<br /> V roce 2004 vydala Rada Evropy nezávazné doporučení členským státům k začlenění e-volebních systémů do národních volebních legislativ. Ve většině evropských zemí probíhají různé projekty nebo testy možných systémů e-voleb, a to buď na národní, nebo místní úrovni. Praktické zkušenosti s e-volbami mají například ve Švýcarsku, Německu, Rakousku, Nizozemí, Velké Britanii, Španělsku a Estonsku. Právě v posledně zmiňovaném Estonsku je například k této formě volby zapotřebí mít pouze připojení k internetu, čipem vybavený občanský průkaz a elektronickou čtečku.<br /> <br /> ==Použitá literatura:==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Další zdroje:==<br /> *JEŠUTA, Martin. ''Elektronické volby - nástroj eParticipace'' [online]. 2012. Dostupné z: http://www.czrestart.cz/egovernment-eparticipace/elektronicke-volby-nastroj-eparticipace<br /> *KOPECKÝ, František. E-volby. ''CEVRO REVUE'' [online]. 2006, č. 1. Dostupné z: http://www.estat.cz/zpravy/estat-v-mediich/e-volby/ <br /> *ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf<br /> *ŠPAČEK, David. ''EGovernment: cíle, trendy a přístupy k jeho hodnocení''. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2012, xix, 258 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-807-4002-618. <br /> *ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253. <br /> *VANÍČEK, Zdeněk. ''Právní aspekty eGovernmentu v ČR''. Praha: Linde, 2011, 200 s. ISBN 978-807-2018-550.</div>

Sunny5 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_volby&diff=27903 2013-01-12T22:37:50Z

<p>Sunny5: /* Typy elektronických voleb: */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Kateřina Petrová&lt;br /&gt;<br /> '''Klíčová slova:''' [[eGovernment]], volby&lt;br /&gt;<br /> '''Synonyma:''' e-volby, e-voting&lt;br /&gt;<br /> '''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;<br /> :Nadřazené – [[eGovernment]], eParticipace&lt;br /&gt;<br /> :Podřezené - ----&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> ==Charakteristika:==<br /> Elektronické volby jsou volby, při kterých občané (voliči) volí prostřednictvím počítače a [[internet]]u. Ale také například s použitím digitální televize či pomocí SMS zpráv. Volební hlas se zde vyskytuje pouze v elektronické podobě. V zahraničí je již částečně tento způsob hlasování využíván, a to zejména v Nizozemsku, USA, Spojeném království, Švýcarsku a Estonsku.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Typy elektronických voleb:== <br /> Elektronické volby můžeme rozdělit do dvou typů:&lt;br /&gt;<br /> 1. Poll-site electronic voting – tyto volby se stejně jako &quot;klasické&quot; volby odehrávají ve volebních místnostech ve stanovený čas a datum, ale na rozdíl od nich jsou využívány elektronické zařízení, definované zákonem. Hlas voliče je tedy zde sice elektronický, ale jinak neřeší problém občanů, kteří se v stanovený den nemohou dostat do volební místnosti. Tento typ e-voleb je využívaný hlavně v USA.&lt;br /&gt;<br /> 2. Remote electronic voting (e-voting dle terminologie EU) – tyto volby se také odehrávají v přesně stanovený čas a datum, ale na rozdíl od předchozích je možno hlas odevzdat na libovolném elektronickém zařízení splňujícím technické požadavky kompatibility s volebním systémem. Toto zařízení se může nacházet kdekoliv a umožňuje tak hlasovat lidem z domova i ze zahraničí.''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 14. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody e-voleb:==<br /> ===Výhody:===<br /> E-volby umožňují eliminovat nevýhody „klasického“ systému voleb, tedy zejména:<br /> *Vysoké procento neplatných hlasovacích lístků;<br /> *nízký komfort voličů (a s tím spojené snižování volební účasti);<br /> *nízká dostupnost voleb pro znevýhodněné spoluobčany;<br /> *nemožnost autokorekce odevzdaného hlasu voličem;<br /> *vysoké náklady.''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 15. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> Vedle toho elektronické volby poskytují i řadu specifických výhod:<br /> # Vyšší voličská účast – Možnost volit z domova by byla výhodná pro občany, kteří se nemohou dostavit do volební místnosti ať už z časových nebo zdravotních důvodů. Také je tato možnost výhodná pro voliče, kteří se nacházejí v jiné zemi než právě v ČR. Tito voliči se totiž nyní musí v termínu voleb dostavit na nejbližší zastupitelský úřad, který bývá často dosti vzdálen od jejich bydliště v dané zemi. Elektronická forma voleb by také mohla přilákat mladé voliče, kteří nejsou spokojeni se stávající formou voleb.<br /> # Rychlost sčítání a vyhodnocování hlasů – Přepočítávání elektronických hlasů je nesrovnatelně rychlejší než přepočítávání papírových volebních lístků. Díky čemuž by mohly být výsledky voleb známy již několik minut po skončení voleb.<br /> # Menší finanční náklady – Přes prvotní investice do vývoje a zavedení elektronických voleb by tyto volby měly být levnější než ty stávající. Toho se docílí díky snížení nákladů na pracovní sílu v podobě lidí, kteří sedí ve volební místnosti a přepočítávají hlasy a díky tomu že nebude nutné tisknout papírové volební lístky.<br /> # Přiblížení voličů k politikům, možnost snadných referend – Elektronické volby umožňují snadnější vyhlášení referend a tím větší vliv a vyjádření občanů na politiku.<br /> <br /> ===Nevýhody:===<br /> - Podle ústavy ČR je nutné aby volby splňovaly několik podmínek, se kterými by mohli mít e-volby nemalé potíže. Volby musí být tajné (nesmí se dá zjistit kdo koho volil), přímé (nikdo nesmí hlasovat v zastoupení), rovné (každý voličský hlas má stejnou váhu) a všeobecné (týkají se všech voličů). <br /> #Nebezpečnost – Velkým problémem e-voleb je jakým způsobem zajistit ochranu systému před různými viry, které by buď mohli změnit hlas voliče, a nebo zjistit citlivé údaje o něm.<br /> #Účast voličů se nezvýší – Účast na volbách se zvýší pouze krátkodobě, ale z dlouhodobého hlediska zůstane volební účast stejná, protože ten koho volby nezajímají, nebude volit ani elektronicky.<br /> #Riziko volby pod nátlakem, kupování hlasů – Riziko, které se objevuje u všech typů voleb, je zde podpořeno tím, že voliče při volbě fyzicky nikdo nevidí a tudíž není jistota jeho svobodného rozhodnutí.<br /> #Vysoké náklady – Prvotní náklady na vývoj a zavedení e-voleb budou značné. Také bude nutné vytvořit kvalitní kampaň pro seznámení občanů s formou e-voleb a také občany vzdělat v tom jak v novém systému volit, což bude vyžadovat vysoké investice.<br /> #Vyčleňování obyvatelstva – Sociálně nebo jinak znevýhodnění občané, kteří nemají dostatečný přístup informačním technologiím, by byli značně znevýhodněni, až vyloučeni z voleb. To by porušovalo pravidlo o všeobecnosti voleb.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253..&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Elektronické volby v Evropě:==<br /> V roce 2004 vydala Rada Evropy nezávazné doporučení členským státům k začlenění e-volebních systémů do národních volebních legislativ. Ve většině evropských zemí probíhají různé projekty nebo testy možných systémů e-voleb, a to buď na národní, nebo místní úrovni. Praktické zkušenosti s e-volbami mají například ve Švýcarsku, Německu, Rakousku, Nizozemí, Velké Britanii, Španělsku a Estonsku. Právě v posledně zmiňovaném Estonsku je například k této formě volby zapotřebí mít pouze připojení k internetu, čipem vybavený občanský průkaz a elektronickou čtečku.<br /> <br /> ==Použitá literatura:==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Další zdroje:==<br /> *JEŠUTA, Martin. ''Elektronické volby - nástroj eParticipace'' [online]. 2012. Dostupné z: http://www.czrestart.cz/egovernment-eparticipace/elektronicke-volby-nastroj-eparticipace<br /> *KOPECKÝ, František. E-volby. ''CEVRO REVUE'' [online]. 2006, č. 1. Dostupné z: http://www.estat.cz/zpravy/estat-v-mediich/e-volby/ <br /> *ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf<br /> *ŠPAČEK, David. ''EGovernment: cíle, trendy a přístupy k jeho hodnocení''. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2012, xix, 258 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-807-4002-618. <br /> *ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253. <br /> *VANÍČEK, Zdeněk. ''Právní aspekty eGovernmentu v ČR''. Praha: Linde, 2011, 200 s. ISBN 978-807-2018-550.</div>

Sunny5 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_volby&diff=27902 2013-01-12T22:34:59Z

<p>Sunny5: /* Typy elektronických voleb: */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Kateřina Petrová&lt;br /&gt;<br /> '''Klíčová slova:''' [[eGovernment]], volby&lt;br /&gt;<br /> '''Synonyma:''' e-volby, e-voting&lt;br /&gt;<br /> '''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;<br /> :Nadřazené – [[eGovernment]], eParticipace&lt;br /&gt;<br /> :Podřezené - ----&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> ==Charakteristika:==<br /> Elektronické volby jsou volby, při kterých občané (voliči) volí prostřednictvím počítače a [[internet]]u. Ale také například s použitím digitální televize či pomocí SMS zpráv. Volební hlas se zde vyskytuje pouze v elektronické podobě. V zahraničí je již částečně tento způsob hlasování využíván, a to zejména v Nizozemsku, USA, Spojeném království, Švýcarsku a Estonsku.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Typy elektronických voleb:== <br /> Elektronické volby můžeme rozdělit do dvou typů:&lt;br /&gt;<br /> 1. Poll-site electronic voting – tyto volby se stejně jako &quot;klasické&quot; volby odehrávají ve volebních místnostech ve stanovený čas a datum, ale na rozdíl od &quot;klasických&quot; voleb jsou využívány elektronické zařízení, definované zákonem. Hlas voliče je tedy zde sice elektronický, ale jinak neřeší problém občanů, kteří se v stanovený den nemohou dostat do volební místnosti. Tento typ e-voleb je využívaný hlavně v USA, kde se internet využívá hlavně k registraci volčů.&lt;br /&gt;<br /> 2. Remote electronic voting (e-voting dle terminologie EU) – tyto volby se také odehrávají v přesně stanovený čas a datum, ale na rozdíl od předchozích je možno hlas odevzdat na libovolném elektronickém zařízení splňujícím technické požadavky kompatibility s volebním systémem. Toto zařízení se může nacházet kdekoliv a umožňuje tak hlasovat lidem z domova i ze zahraničí.<br /> ''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 14. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody e-voleb:==<br /> ===Výhody:===<br /> E-volby umožňují eliminovat nevýhody „klasického“ systému voleb, tedy zejména:<br /> *Vysoké procento neplatných hlasovacích lístků;<br /> *nízký komfort voličů (a s tím spojené snižování volební účasti);<br /> *nízká dostupnost voleb pro znevýhodněné spoluobčany;<br /> *nemožnost autokorekce odevzdaného hlasu voličem;<br /> *vysoké náklady.''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 15. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> Vedle toho elektronické volby poskytují i řadu specifických výhod:<br /> # Vyšší voličská účast – Možnost volit z domova by byla výhodná pro občany, kteří se nemohou dostavit do volební místnosti ať už z časových nebo zdravotních důvodů. Také je tato možnost výhodná pro voliče, kteří se nacházejí v jiné zemi než právě v ČR. Tito voliči se totiž nyní musí v termínu voleb dostavit na nejbližší zastupitelský úřad, který bývá často dosti vzdálen od jejich bydliště v dané zemi. Elektronická forma voleb by také mohla přilákat mladé voliče, kteří nejsou spokojeni se stávající formou voleb.<br /> # Rychlost sčítání a vyhodnocování hlasů – Přepočítávání elektronických hlasů je nesrovnatelně rychlejší než přepočítávání papírových volebních lístků. Díky čemuž by mohly být výsledky voleb známy již několik minut po skončení voleb.<br /> # Menší finanční náklady – Přes prvotní investice do vývoje a zavedení elektronických voleb by tyto volby měly být levnější než ty stávající. Toho se docílí díky snížení nákladů na pracovní sílu v podobě lidí, kteří sedí ve volební místnosti a přepočítávají hlasy a díky tomu že nebude nutné tisknout papírové volební lístky.<br /> # Přiblížení voličů k politikům, možnost snadných referend – Elektronické volby umožňují snadnější vyhlášení referend a tím větší vliv a vyjádření občanů na politiku.<br /> <br /> ===Nevýhody:===<br /> - Podle ústavy ČR je nutné aby volby splňovaly několik podmínek, se kterými by mohli mít e-volby nemalé potíže. Volby musí být tajné (nesmí se dá zjistit kdo koho volil), přímé (nikdo nesmí hlasovat v zastoupení), rovné (každý voličský hlas má stejnou váhu) a všeobecné (týkají se všech voličů). <br /> #Nebezpečnost – Velkým problémem e-voleb je jakým způsobem zajistit ochranu systému před různými viry, které by buď mohli změnit hlas voliče, a nebo zjistit citlivé údaje o něm.<br /> #Účast voličů se nezvýší – Účast na volbách se zvýší pouze krátkodobě, ale z dlouhodobého hlediska zůstane volební účast stejná, protože ten koho volby nezajímají, nebude volit ani elektronicky.<br /> #Riziko volby pod nátlakem, kupování hlasů – Riziko, které se objevuje u všech typů voleb, je zde podpořeno tím, že voliče při volbě fyzicky nikdo nevidí a tudíž není jistota jeho svobodného rozhodnutí.<br /> #Vysoké náklady – Prvotní náklady na vývoj a zavedení e-voleb budou značné. Také bude nutné vytvořit kvalitní kampaň pro seznámení občanů s formou e-voleb a také občany vzdělat v tom jak v novém systému volit, což bude vyžadovat vysoké investice.<br /> #Vyčleňování obyvatelstva – Sociálně nebo jinak znevýhodnění občané, kteří nemají dostatečný přístup informačním technologiím, by byli značně znevýhodněni, až vyloučeni z voleb. To by porušovalo pravidlo o všeobecnosti voleb.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253..&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Elektronické volby v Evropě:==<br /> V roce 2004 vydala Rada Evropy nezávazné doporučení členským státům k začlenění e-volebních systémů do národních volebních legislativ. Ve většině evropských zemí probíhají různé projekty nebo testy možných systémů e-voleb, a to buď na národní, nebo místní úrovni. Praktické zkušenosti s e-volbami mají například ve Švýcarsku, Německu, Rakousku, Nizozemí, Velké Britanii, Španělsku a Estonsku. Právě v posledně zmiňovaném Estonsku je například k této formě volby zapotřebí mít pouze připojení k internetu, čipem vybavený občanský průkaz a elektronickou čtečku.<br /> <br /> ==Použitá literatura:==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Další zdroje:==<br /> *JEŠUTA, Martin. ''Elektronické volby - nástroj eParticipace'' [online]. 2012. Dostupné z: http://www.czrestart.cz/egovernment-eparticipace/elektronicke-volby-nastroj-eparticipace<br /> *KOPECKÝ, František. E-volby. ''CEVRO REVUE'' [online]. 2006, č. 1. Dostupné z: http://www.estat.cz/zpravy/estat-v-mediich/e-volby/ <br /> *ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf<br /> *ŠPAČEK, David. ''EGovernment: cíle, trendy a přístupy k jeho hodnocení''. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2012, xix, 258 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-807-4002-618. <br /> *ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253. <br /> *VANÍČEK, Zdeněk. ''Právní aspekty eGovernmentu v ČR''. Praha: Linde, 2011, 200 s. ISBN 978-807-2018-550.</div>

Sunny5 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_volby&diff=27901 2013-01-12T22:30:33Z

<p>Sunny5: /* Typy elektronických voleb: */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Kateřina Petrová&lt;br /&gt;<br /> '''Klíčová slova:''' [[eGovernment]], volby&lt;br /&gt;<br /> '''Synonyma:''' e-volby, e-voting&lt;br /&gt;<br /> '''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;<br /> :Nadřazené – [[eGovernment]], eParticipace&lt;br /&gt;<br /> :Podřezené - ----&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> ==Charakteristika:==<br /> Elektronické volby jsou volby, při kterých občané (voliči) volí prostřednictvím počítače a [[internet]]u. Ale také například s použitím digitální televize či pomocí SMS zpráv. Volební hlas se zde vyskytuje pouze v elektronické podobě. V zahraničí je již částečně tento způsob hlasování využíván, a to zejména v Nizozemsku, USA, Spojeném království, Švýcarsku a Estonsku.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Typy elektronických voleb:== <br /> Elektronické volby můžeme rozdělit do dvou typů:&lt;br /&gt;<br /> 1. Poll-site electronic voting – tyto volby se stejně jako „klasické“ volby odehrávají ve volebních místnostech ve stanovený čas a datum, ale na rozdíl od „klasických voleb jsou využívány elektronické zařízení, definované zákonem. Hlas voliče je tedy zde sice elektronický, ale jinak neřeší problém občanů, kteří se v stanovený den nemohou dostat do volební místnosti. Tento typ e-voleb je využívaný hlavně v USA, kde se internet využívá hlavně k registraci volčů.&lt;br /&gt;<br /> 2. Remote electronic voting (e-voting dle terminologie EU) – tyto volby se také odehrávají v přesně stanovený čas a datum, ale na rozdíl od předchozích je možno hlas odevzdat na libovolném elektronickém zařízení splňujícím technické požadavky kompatibility s volebním systémem. Toto zařízení se může nacházet kdekoliv a umožňuje tak hlasovat lidem z domova i ze zahraničí.<br /> ''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 14. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody e-voleb:==<br /> ===Výhody:===<br /> E-volby umožňují eliminovat nevýhody „klasického“ systému voleb, tedy zejména:<br /> *Vysoké procento neplatných hlasovacích lístků;<br /> *nízký komfort voličů (a s tím spojené snižování volební účasti);<br /> *nízká dostupnost voleb pro znevýhodněné spoluobčany;<br /> *nemožnost autokorekce odevzdaného hlasu voličem;<br /> *vysoké náklady.''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 15. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> Vedle toho elektronické volby poskytují i řadu specifických výhod:<br /> # Vyšší voličská účast – Možnost volit z domova by byla výhodná pro občany, kteří se nemohou dostavit do volební místnosti ať už z časových nebo zdravotních důvodů. Také je tato možnost výhodná pro voliče, kteří se nacházejí v jiné zemi než právě v ČR. Tito voliči se totiž nyní musí v termínu voleb dostavit na nejbližší zastupitelský úřad, který bývá často dosti vzdálen od jejich bydliště v dané zemi. Elektronická forma voleb by také mohla přilákat mladé voliče, kteří nejsou spokojeni se stávající formou voleb.<br /> # Rychlost sčítání a vyhodnocování hlasů – Přepočítávání elektronických hlasů je nesrovnatelně rychlejší než přepočítávání papírových volebních lístků. Díky čemuž by mohly být výsledky voleb známy již několik minut po skončení voleb.<br /> # Menší finanční náklady – Přes prvotní investice do vývoje a zavedení elektronických voleb by tyto volby měly být levnější než ty stávající. Toho se docílí díky snížení nákladů na pracovní sílu v podobě lidí, kteří sedí ve volební místnosti a přepočítávají hlasy a díky tomu že nebude nutné tisknout papírové volební lístky.<br /> # Přiblížení voličů k politikům, možnost snadných referend – Elektronické volby umožňují snadnější vyhlášení referend a tím větší vliv a vyjádření občanů na politiku.<br /> <br /> ===Nevýhody:===<br /> - Podle ústavy ČR je nutné aby volby splňovaly několik podmínek, se kterými by mohli mít e-volby nemalé potíže. Volby musí být tajné (nesmí se dá zjistit kdo koho volil), přímé (nikdo nesmí hlasovat v zastoupení), rovné (každý voličský hlas má stejnou váhu) a všeobecné (týkají se všech voličů). <br /> #Nebezpečnost – Velkým problémem e-voleb je jakým způsobem zajistit ochranu systému před různými viry, které by buď mohli změnit hlas voliče, a nebo zjistit citlivé údaje o něm.<br /> #Účast voličů se nezvýší – Účast na volbách se zvýší pouze krátkodobě, ale z dlouhodobého hlediska zůstane volební účast stejná, protože ten koho volby nezajímají, nebude volit ani elektronicky.<br /> #Riziko volby pod nátlakem, kupování hlasů – Riziko, které se objevuje u všech typů voleb, je zde podpořeno tím, že voliče při volbě fyzicky nikdo nevidí a tudíž není jistota jeho svobodného rozhodnutí.<br /> #Vysoké náklady – Prvotní náklady na vývoj a zavedení e-voleb budou značné. Také bude nutné vytvořit kvalitní kampaň pro seznámení občanů s formou e-voleb a také občany vzdělat v tom jak v novém systému volit, což bude vyžadovat vysoké investice.<br /> #Vyčleňování obyvatelstva – Sociálně nebo jinak znevýhodnění občané, kteří nemají dostatečný přístup informačním technologiím, by byli značně znevýhodněni, až vyloučeni z voleb. To by porušovalo pravidlo o všeobecnosti voleb.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253..&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Elektronické volby v Evropě:==<br /> V roce 2004 vydala Rada Evropy nezávazné doporučení členským státům k začlenění e-volebních systémů do národních volebních legislativ. Ve většině evropských zemí probíhají různé projekty nebo testy možných systémů e-voleb, a to buď na národní, nebo místní úrovni. Praktické zkušenosti s e-volbami mají například ve Švýcarsku, Německu, Rakousku, Nizozemí, Velké Britanii, Španělsku a Estonsku. Právě v posledně zmiňovaném Estonsku je například k této formě volby zapotřebí mít pouze připojení k internetu, čipem vybavený občanský průkaz a elektronickou čtečku.<br /> <br /> ==Použitá literatura:==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Další zdroje:==<br /> *JEŠUTA, Martin. ''Elektronické volby - nástroj eParticipace'' [online]. 2012. Dostupné z: http://www.czrestart.cz/egovernment-eparticipace/elektronicke-volby-nastroj-eparticipace<br /> *KOPECKÝ, František. E-volby. ''CEVRO REVUE'' [online]. 2006, č. 1. Dostupné z: http://www.estat.cz/zpravy/estat-v-mediich/e-volby/ <br /> *ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf<br /> *ŠPAČEK, David. ''EGovernment: cíle, trendy a přístupy k jeho hodnocení''. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2012, xix, 258 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-807-4002-618. <br /> *ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253. <br /> *VANÍČEK, Zdeněk. ''Právní aspekty eGovernmentu v ČR''. Praha: Linde, 2011, 200 s. ISBN 978-807-2018-550.</div>

Sunny5 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_volby&diff=27900 2013-01-12T22:29:12Z

<p>Sunny5: /* Charakteristika: */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Kateřina Petrová&lt;br /&gt;<br /> '''Klíčová slova:''' [[eGovernment]], volby&lt;br /&gt;<br /> '''Synonyma:''' e-volby, e-voting&lt;br /&gt;<br /> '''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;<br /> :Nadřazené – [[eGovernment]], eParticipace&lt;br /&gt;<br /> :Podřezené - ----&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> ==Charakteristika:==<br /> Elektronické volby jsou volby, při kterých občané (voliči) volí prostřednictvím počítače a [[internet]]u. Ale také například s použitím digitální televize či pomocí SMS zpráv. Volební hlas se zde vyskytuje pouze v elektronické podobě. V zahraničí je již částečně tento způsob hlasování využíván, a to zejména v Nizozemsku, USA, Spojeném království, Švýcarsku a Estonsku.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Typy elektronických voleb:== <br /> Elektronické volby můžeme rozdělit do dvou typů:&lt;br /&gt;<br /> 1. Poll-site electronic voting – tyto volby se stejně jako „klasické“ volby odehrávají ve volebních místnostech ve stanovený čas a datum, ale na rozdíl od „klasických voleb jsou využívány elektronické zařízení, definované zákonem. Hlas voliče je tedy zde sice elektronický, ale jinak neřeší problém občanů, kteří se v stanovený den nemohou dostat do volební místnosti. Tento typ e-voleb je využívaný hlavně v USA.&lt;br /&gt;<br /> 2. Remote electronic voting (e-voting dle terminologie EU) – tyto volby se také odehrávají v přesně stanovený čas a datum, ale na rozdíl od předchozích je možno hlas odevzdat na libovolném elektronickém zařízení splňujícím technické požadavky kompatibility s volebním systémem. Toto zařízení se může nacházet kdekoliv a umožňuje tak hlasovat lidem z domova i ze zahraničí.<br /> ''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 14. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody e-voleb:==<br /> ===Výhody:===<br /> E-volby umožňují eliminovat nevýhody „klasického“ systému voleb, tedy zejména:<br /> *Vysoké procento neplatných hlasovacích lístků;<br /> *nízký komfort voličů (a s tím spojené snižování volební účasti);<br /> *nízká dostupnost voleb pro znevýhodněné spoluobčany;<br /> *nemožnost autokorekce odevzdaného hlasu voličem;<br /> *vysoké náklady.''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 15. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> Vedle toho elektronické volby poskytují i řadu specifických výhod:<br /> # Vyšší voličská účast – Možnost volit z domova by byla výhodná pro občany, kteří se nemohou dostavit do volební místnosti ať už z časových nebo zdravotních důvodů. Také je tato možnost výhodná pro voliče, kteří se nacházejí v jiné zemi než právě v ČR. Tito voliči se totiž nyní musí v termínu voleb dostavit na nejbližší zastupitelský úřad, který bývá často dosti vzdálen od jejich bydliště v dané zemi. Elektronická forma voleb by také mohla přilákat mladé voliče, kteří nejsou spokojeni se stávající formou voleb.<br /> # Rychlost sčítání a vyhodnocování hlasů – Přepočítávání elektronických hlasů je nesrovnatelně rychlejší než přepočítávání papírových volebních lístků. Díky čemuž by mohly být výsledky voleb známy již několik minut po skončení voleb.<br /> # Menší finanční náklady – Přes prvotní investice do vývoje a zavedení elektronických voleb by tyto volby měly být levnější než ty stávající. Toho se docílí díky snížení nákladů na pracovní sílu v podobě lidí, kteří sedí ve volební místnosti a přepočítávají hlasy a díky tomu že nebude nutné tisknout papírové volební lístky.<br /> # Přiblížení voličů k politikům, možnost snadných referend – Elektronické volby umožňují snadnější vyhlášení referend a tím větší vliv a vyjádření občanů na politiku.<br /> <br /> ===Nevýhody:===<br /> - Podle ústavy ČR je nutné aby volby splňovaly několik podmínek, se kterými by mohli mít e-volby nemalé potíže. Volby musí být tajné (nesmí se dá zjistit kdo koho volil), přímé (nikdo nesmí hlasovat v zastoupení), rovné (každý voličský hlas má stejnou váhu) a všeobecné (týkají se všech voličů). <br /> #Nebezpečnost – Velkým problémem e-voleb je jakým způsobem zajistit ochranu systému před různými viry, které by buď mohli změnit hlas voliče, a nebo zjistit citlivé údaje o něm.<br /> #Účast voličů se nezvýší – Účast na volbách se zvýší pouze krátkodobě, ale z dlouhodobého hlediska zůstane volební účast stejná, protože ten koho volby nezajímají, nebude volit ani elektronicky.<br /> #Riziko volby pod nátlakem, kupování hlasů – Riziko, které se objevuje u všech typů voleb, je zde podpořeno tím, že voliče při volbě fyzicky nikdo nevidí a tudíž není jistota jeho svobodného rozhodnutí.<br /> #Vysoké náklady – Prvotní náklady na vývoj a zavedení e-voleb budou značné. Také bude nutné vytvořit kvalitní kampaň pro seznámení občanů s formou e-voleb a také občany vzdělat v tom jak v novém systému volit, což bude vyžadovat vysoké investice.<br /> #Vyčleňování obyvatelstva – Sociálně nebo jinak znevýhodnění občané, kteří nemají dostatečný přístup informačním technologiím, by byli značně znevýhodněni, až vyloučeni z voleb. To by porušovalo pravidlo o všeobecnosti voleb.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253..&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Elektronické volby v Evropě:==<br /> V roce 2004 vydala Rada Evropy nezávazné doporučení členským státům k začlenění e-volebních systémů do národních volebních legislativ. Ve většině evropských zemí probíhají různé projekty nebo testy možných systémů e-voleb, a to buď na národní, nebo místní úrovni. Praktické zkušenosti s e-volbami mají například ve Švýcarsku, Německu, Rakousku, Nizozemí, Velké Britanii, Španělsku a Estonsku. Právě v posledně zmiňovaném Estonsku je například k této formě volby zapotřebí mít pouze připojení k internetu, čipem vybavený občanský průkaz a elektronickou čtečku.<br /> <br /> ==Použitá literatura:==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Další zdroje:==<br /> *JEŠUTA, Martin. ''Elektronické volby - nástroj eParticipace'' [online]. 2012. Dostupné z: http://www.czrestart.cz/egovernment-eparticipace/elektronicke-volby-nastroj-eparticipace<br /> *KOPECKÝ, František. E-volby. ''CEVRO REVUE'' [online]. 2006, č. 1. Dostupné z: http://www.estat.cz/zpravy/estat-v-mediich/e-volby/ <br /> *ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf<br /> *ŠPAČEK, David. ''EGovernment: cíle, trendy a přístupy k jeho hodnocení''. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2012, xix, 258 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-807-4002-618. <br /> *ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253. <br /> *VANÍČEK, Zdeněk. ''Právní aspekty eGovernmentu v ČR''. Praha: Linde, 2011, 200 s. ISBN 978-807-2018-550.</div>

Sunny5 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_volby&diff=27899 2013-01-12T22:24:44Z

<p>Sunny5: /* Charakteristika: */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Kateřina Petrová&lt;br /&gt;<br /> '''Klíčová slova:''' [[eGovernment]], volby&lt;br /&gt;<br /> '''Synonyma:''' e-volby, e-voting&lt;br /&gt;<br /> '''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;<br /> :Nadřazené – [[eGovernment]], eParticipace&lt;br /&gt;<br /> :Podřezené - ----&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> ==Charakteristika:==<br /> Elektronické volby jsou volby, při kterých občané – voliči volí prostřednictvím počítače a [[internet]]u. Ale také například s použitím digitální televize či pomocí SMS zpráv. Volební hlas se zde vyskytuje pouze v elektronické podobě. V zahraničí je již částečně tento způsob hlasování využíván, a to zejména v Nizozemsku, USA, Spojeném království, Švýcarsku a Estonsku.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Typy elektronických voleb:== <br /> Elektronické volby můžeme rozdělit do dvou typů:&lt;br /&gt;<br /> 1. Poll-site electronic voting – tyto volby se stejně jako „klasické“ volby odehrávají ve volebních místnostech ve stanovený čas a datum, ale na rozdíl od „klasických voleb jsou využívány elektronické zařízení, definované zákonem. Hlas voliče je tedy zde sice elektronický, ale jinak neřeší problém občanů, kteří se v stanovený den nemohou dostat do volební místnosti. Tento typ e-voleb je využívaný hlavně v USA.&lt;br /&gt;<br /> 2. Remote electronic voting (e-voting dle terminologie EU) – tyto volby se také odehrávají v přesně stanovený čas a datum, ale na rozdíl od předchozích je možno hlas odevzdat na libovolném elektronickém zařízení splňujícím technické požadavky kompatibility s volebním systémem. Toto zařízení se může nacházet kdekoliv a umožňuje tak hlasovat lidem z domova i ze zahraničí.<br /> ''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 14. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody e-voleb:==<br /> ===Výhody:===<br /> E-volby umožňují eliminovat nevýhody „klasického“ systému voleb, tedy zejména:<br /> *Vysoké procento neplatných hlasovacích lístků;<br /> *nízký komfort voličů (a s tím spojené snižování volební účasti);<br /> *nízká dostupnost voleb pro znevýhodněné spoluobčany;<br /> *nemožnost autokorekce odevzdaného hlasu voličem;<br /> *vysoké náklady.''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 15. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> Vedle toho elektronické volby poskytují i řadu specifických výhod:<br /> # Vyšší voličská účast – Možnost volit z domova by byla výhodná pro občany, kteří se nemohou dostavit do volební místnosti ať už z časových nebo zdravotních důvodů. Také je tato možnost výhodná pro voliče, kteří se nacházejí v jiné zemi než právě v ČR. Tito voliči se totiž nyní musí v termínu voleb dostavit na nejbližší zastupitelský úřad, který bývá často dosti vzdálen od jejich bydliště v dané zemi. Elektronická forma voleb by také mohla přilákat mladé voliče, kteří nejsou spokojeni se stávající formou voleb.<br /> # Rychlost sčítání a vyhodnocování hlasů – Přepočítávání elektronických hlasů je nesrovnatelně rychlejší než přepočítávání papírových volebních lístků. Díky čemuž by mohly být výsledky voleb známy již několik minut po skončení voleb.<br /> # Menší finanční náklady – Přes prvotní investice do vývoje a zavedení elektronických voleb by tyto volby měly být levnější než ty stávající. Toho se docílí díky snížení nákladů na pracovní sílu v podobě lidí, kteří sedí ve volební místnosti a přepočítávají hlasy a díky tomu že nebude nutné tisknout papírové volební lístky.<br /> # Přiblížení voličů k politikům, možnost snadných referend – Elektronické volby umožňují snadnější vyhlášení referend a tím větší vliv a vyjádření občanů na politiku.<br /> <br /> ===Nevýhody:===<br /> - Podle ústavy ČR je nutné aby volby splňovaly několik podmínek, se kterými by mohli mít e-volby nemalé potíže. Volby musí být tajné (nesmí se dá zjistit kdo koho volil), přímé (nikdo nesmí hlasovat v zastoupení), rovné (každý voličský hlas má stejnou váhu) a všeobecné (týkají se všech voličů). <br /> #Nebezpečnost – Velkým problémem e-voleb je jakým způsobem zajistit ochranu systému před různými viry, které by buď mohli změnit hlas voliče, a nebo zjistit citlivé údaje o něm.<br /> #Účast voličů se nezvýší – Účast na volbách se zvýší pouze krátkodobě, ale z dlouhodobého hlediska zůstane volební účast stejná, protože ten koho volby nezajímají, nebude volit ani elektronicky.<br /> #Riziko volby pod nátlakem, kupování hlasů – Riziko, které se objevuje u všech typů voleb, je zde podpořeno tím, že voliče při volbě fyzicky nikdo nevidí a tudíž není jistota jeho svobodného rozhodnutí.<br /> #Vysoké náklady – Prvotní náklady na vývoj a zavedení e-voleb budou značné. Také bude nutné vytvořit kvalitní kampaň pro seznámení občanů s formou e-voleb a také občany vzdělat v tom jak v novém systému volit, což bude vyžadovat vysoké investice.<br /> #Vyčleňování obyvatelstva – Sociálně nebo jinak znevýhodnění občané, kteří nemají dostatečný přístup informačním technologiím, by byli značně znevýhodněni, až vyloučeni z voleb. To by porušovalo pravidlo o všeobecnosti voleb.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253..&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Elektronické volby v Evropě:==<br /> V roce 2004 vydala Rada Evropy nezávazné doporučení členským státům k začlenění e-volebních systémů do národních volebních legislativ. Ve většině evropských zemí probíhají různé projekty nebo testy možných systémů e-voleb, a to buď na národní, nebo místní úrovni. Praktické zkušenosti s e-volbami mají například ve Švýcarsku, Německu, Rakousku, Nizozemí, Velké Britanii, Španělsku a Estonsku. Právě v posledně zmiňovaném Estonsku je například k této formě volby zapotřebí mít pouze připojení k internetu, čipem vybavený občanský průkaz a elektronickou čtečku.<br /> <br /> ==Použitá literatura:==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Další zdroje:==<br /> *JEŠUTA, Martin. ''Elektronické volby - nástroj eParticipace'' [online]. 2012. Dostupné z: http://www.czrestart.cz/egovernment-eparticipace/elektronicke-volby-nastroj-eparticipace<br /> *KOPECKÝ, František. E-volby. ''CEVRO REVUE'' [online]. 2006, č. 1. Dostupné z: http://www.estat.cz/zpravy/estat-v-mediich/e-volby/ <br /> *ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf<br /> *ŠPAČEK, David. ''EGovernment: cíle, trendy a přístupy k jeho hodnocení''. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2012, xix, 258 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-807-4002-618. <br /> *ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253. <br /> *VANÍČEK, Zdeněk. ''Právní aspekty eGovernmentu v ČR''. Praha: Linde, 2011, 200 s. ISBN 978-807-2018-550.</div>

Sunny5 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_volby&diff=27898 2013-01-12T22:24:01Z

<p>Sunny5: /* Nevýhody: */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Kateřina Petrová&lt;br /&gt;<br /> '''Klíčová slova:''' [[eGovernment]], volby&lt;br /&gt;<br /> '''Synonyma:''' e-volby, e-voting&lt;br /&gt;<br /> '''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;<br /> :Nadřazené – [[eGovernment]], eParticipace&lt;br /&gt;<br /> :Podřezené - ----&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> ==Charakteristika:==<br /> Elektronické jsou volby, při kterých občané – voliči volí prostřednictvím počítače a [[internet]]u. Ale také například s použitím digitální televize či pomocí SMS zpráv. Volební hlas se zde vyskytuje pouze v elektronické podobě. V zahraničí je již částečně tento způsob hlasování využíván, a to zejména v Nizozemsku, USA, Spojeném království, Švýcarsku a Estonsku.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Typy elektronických voleb:== <br /> Elektronické volby můžeme rozdělit do dvou typů:&lt;br /&gt;<br /> 1. Poll-site electronic voting – tyto volby se stejně jako „klasické“ volby odehrávají ve volebních místnostech ve stanovený čas a datum, ale na rozdíl od „klasických voleb jsou využívány elektronické zařízení, definované zákonem. Hlas voliče je tedy zde sice elektronický, ale jinak neřeší problém občanů, kteří se v stanovený den nemohou dostat do volební místnosti. Tento typ e-voleb je využívaný hlavně v USA.&lt;br /&gt;<br /> 2. Remote electronic voting (e-voting dle terminologie EU) – tyto volby se také odehrávají v přesně stanovený čas a datum, ale na rozdíl od předchozích je možno hlas odevzdat na libovolném elektronickém zařízení splňujícím technické požadavky kompatibility s volebním systémem. Toto zařízení se může nacházet kdekoliv a umožňuje tak hlasovat lidem z domova i ze zahraničí.<br /> ''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 14. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody e-voleb:==<br /> ===Výhody:===<br /> E-volby umožňují eliminovat nevýhody „klasického“ systému voleb, tedy zejména:<br /> *Vysoké procento neplatných hlasovacích lístků;<br /> *nízký komfort voličů (a s tím spojené snižování volební účasti);<br /> *nízká dostupnost voleb pro znevýhodněné spoluobčany;<br /> *nemožnost autokorekce odevzdaného hlasu voličem;<br /> *vysoké náklady.''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 15. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> Vedle toho elektronické volby poskytují i řadu specifických výhod:<br /> # Vyšší voličská účast – Možnost volit z domova by byla výhodná pro občany, kteří se nemohou dostavit do volební místnosti ať už z časových nebo zdravotních důvodů. Také je tato možnost výhodná pro voliče, kteří se nacházejí v jiné zemi než právě v ČR. Tito voliči se totiž nyní musí v termínu voleb dostavit na nejbližší zastupitelský úřad, který bývá často dosti vzdálen od jejich bydliště v dané zemi. Elektronická forma voleb by také mohla přilákat mladé voliče, kteří nejsou spokojeni se stávající formou voleb.<br /> # Rychlost sčítání a vyhodnocování hlasů – Přepočítávání elektronických hlasů je nesrovnatelně rychlejší než přepočítávání papírových volebních lístků. Díky čemuž by mohly být výsledky voleb známy již několik minut po skončení voleb.<br /> # Menší finanční náklady – Přes prvotní investice do vývoje a zavedení elektronických voleb by tyto volby měly být levnější než ty stávající. Toho se docílí díky snížení nákladů na pracovní sílu v podobě lidí, kteří sedí ve volební místnosti a přepočítávají hlasy a díky tomu že nebude nutné tisknout papírové volební lístky.<br /> # Přiblížení voličů k politikům, možnost snadných referend – Elektronické volby umožňují snadnější vyhlášení referend a tím větší vliv a vyjádření občanů na politiku.<br /> <br /> ===Nevýhody:===<br /> - Podle ústavy ČR je nutné aby volby splňovaly několik podmínek, se kterými by mohli mít e-volby nemalé potíže. Volby musí být tajné (nesmí se dá zjistit kdo koho volil), přímé (nikdo nesmí hlasovat v zastoupení), rovné (každý voličský hlas má stejnou váhu) a všeobecné (týkají se všech voličů). <br /> #Nebezpečnost – Velkým problémem e-voleb je jakým způsobem zajistit ochranu systému před různými viry, které by buď mohli změnit hlas voliče, a nebo zjistit citlivé údaje o něm.<br /> #Účast voličů se nezvýší – Účast na volbách se zvýší pouze krátkodobě, ale z dlouhodobého hlediska zůstane volební účast stejná, protože ten koho volby nezajímají, nebude volit ani elektronicky.<br /> #Riziko volby pod nátlakem, kupování hlasů – Riziko, které se objevuje u všech typů voleb, je zde podpořeno tím, že voliče při volbě fyzicky nikdo nevidí a tudíž není jistota jeho svobodného rozhodnutí.<br /> #Vysoké náklady – Prvotní náklady na vývoj a zavedení e-voleb budou značné. Také bude nutné vytvořit kvalitní kampaň pro seznámení občanů s formou e-voleb a také občany vzdělat v tom jak v novém systému volit, což bude vyžadovat vysoké investice.<br /> #Vyčleňování obyvatelstva – Sociálně nebo jinak znevýhodnění občané, kteří nemají dostatečný přístup informačním technologiím, by byli značně znevýhodněni, až vyloučeni z voleb. To by porušovalo pravidlo o všeobecnosti voleb.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253..&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Elektronické volby v Evropě:==<br /> V roce 2004 vydala Rada Evropy nezávazné doporučení členským státům k začlenění e-volebních systémů do národních volebních legislativ. Ve většině evropských zemí probíhají různé projekty nebo testy možných systémů e-voleb, a to buď na národní, nebo místní úrovni. Praktické zkušenosti s e-volbami mají například ve Švýcarsku, Německu, Rakousku, Nizozemí, Velké Britanii, Španělsku a Estonsku. Právě v posledně zmiňovaném Estonsku je například k této formě volby zapotřebí mít pouze připojení k internetu, čipem vybavený občanský průkaz a elektronickou čtečku.<br /> <br /> ==Použitá literatura:==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Další zdroje:==<br /> *JEŠUTA, Martin. ''Elektronické volby - nástroj eParticipace'' [online]. 2012. Dostupné z: http://www.czrestart.cz/egovernment-eparticipace/elektronicke-volby-nastroj-eparticipace<br /> *KOPECKÝ, František. E-volby. ''CEVRO REVUE'' [online]. 2006, č. 1. Dostupné z: http://www.estat.cz/zpravy/estat-v-mediich/e-volby/ <br /> *ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf<br /> *ŠPAČEK, David. ''EGovernment: cíle, trendy a přístupy k jeho hodnocení''. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2012, xix, 258 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-807-4002-618. <br /> *ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253. <br /> *VANÍČEK, Zdeněk. ''Právní aspekty eGovernmentu v ČR''. Praha: Linde, 2011, 200 s. ISBN 978-807-2018-550.</div>

Sunny5 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_volby&diff=27897 2013-01-12T22:23:39Z

<p>Sunny5: /* Nevýhody: */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Kateřina Petrová&lt;br /&gt;<br /> '''Klíčová slova:''' [[eGovernment]], volby&lt;br /&gt;<br /> '''Synonyma:''' e-volby, e-voting&lt;br /&gt;<br /> '''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;<br /> :Nadřazené – [[eGovernment]], eParticipace&lt;br /&gt;<br /> :Podřezené - ----&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> ==Charakteristika:==<br /> Elektronické jsou volby, při kterých občané – voliči volí prostřednictvím počítače a [[internet]]u. Ale také například s použitím digitální televize či pomocí SMS zpráv. Volební hlas se zde vyskytuje pouze v elektronické podobě. V zahraničí je již částečně tento způsob hlasování využíván, a to zejména v Nizozemsku, USA, Spojeném království, Švýcarsku a Estonsku.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Typy elektronických voleb:== <br /> Elektronické volby můžeme rozdělit do dvou typů:&lt;br /&gt;<br /> 1. Poll-site electronic voting – tyto volby se stejně jako „klasické“ volby odehrávají ve volebních místnostech ve stanovený čas a datum, ale na rozdíl od „klasických voleb jsou využívány elektronické zařízení, definované zákonem. Hlas voliče je tedy zde sice elektronický, ale jinak neřeší problém občanů, kteří se v stanovený den nemohou dostat do volební místnosti. Tento typ e-voleb je využívaný hlavně v USA.&lt;br /&gt;<br /> 2. Remote electronic voting (e-voting dle terminologie EU) – tyto volby se také odehrávají v přesně stanovený čas a datum, ale na rozdíl od předchozích je možno hlas odevzdat na libovolném elektronickém zařízení splňujícím technické požadavky kompatibility s volebním systémem. Toto zařízení se může nacházet kdekoliv a umožňuje tak hlasovat lidem z domova i ze zahraničí.<br /> ''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 14. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody e-voleb:==<br /> ===Výhody:===<br /> E-volby umožňují eliminovat nevýhody „klasického“ systému voleb, tedy zejména:<br /> *Vysoké procento neplatných hlasovacích lístků;<br /> *nízký komfort voličů (a s tím spojené snižování volební účasti);<br /> *nízká dostupnost voleb pro znevýhodněné spoluobčany;<br /> *nemožnost autokorekce odevzdaného hlasu voličem;<br /> *vysoké náklady.''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 15. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> Vedle toho elektronické volby poskytují i řadu specifických výhod:<br /> # Vyšší voličská účast – Možnost volit z domova by byla výhodná pro občany, kteří se nemohou dostavit do volební místnosti ať už z časových nebo zdravotních důvodů. Také je tato možnost výhodná pro voliče, kteří se nacházejí v jiné zemi než právě v ČR. Tito voliči se totiž nyní musí v termínu voleb dostavit na nejbližší zastupitelský úřad, který bývá často dosti vzdálen od jejich bydliště v dané zemi. Elektronická forma voleb by také mohla přilákat mladé voliče, kteří nejsou spokojeni se stávající formou voleb.<br /> # Rychlost sčítání a vyhodnocování hlasů – Přepočítávání elektronických hlasů je nesrovnatelně rychlejší než přepočítávání papírových volebních lístků. Díky čemuž by mohly být výsledky voleb známy již několik minut po skončení voleb.<br /> # Menší finanční náklady – Přes prvotní investice do vývoje a zavedení elektronických voleb by tyto volby měly být levnější než ty stávající. Toho se docílí díky snížení nákladů na pracovní sílu v podobě lidí, kteří sedí ve volební místnosti a přepočítávají hlasy a díky tomu že nebude nutné tisknout papírové volební lístky.<br /> # Přiblížení voličů k politikům, možnost snadných referend – Elektronické volby umožňují snadnější vyhlášení referend a tím větší vliv a vyjádření občanů na politiku.<br /> <br /> ===Nevýhody:===<br /> - Podle ústavy ČR je nutné aby volby splňovaly několik podmínek, se kterými by mohli mít e-volby nemalé potíže. Volby musí být tajné (nesmí se dá zjistit kdo koho volil), přímé (nikdo nesmí hlasovat v zastoupení), rovné (každý voličský hlas má stejnou váhu) a všeobecné (týkají se všech voličů). <br /> #Nebezpečnost – Velkým problémem e-voleb je jakým způsobem zajistit ochranu systému před různými viry, které by buď mohli změnit hlas voliče, a nebo zjistit citlivé údaje o něm.<br /> #Účast voličů se nezvýší – Účast na volbách se zvýší pouze krátkodobě, ale z dlouhodobého hlediska zůstane volební účast stejná, protože ten koho volby nezajímají, nebude volit ani elektronicky.<br /> #Riziko volby pod nátlakem, kupování hlasů – Riziko, které se objevuje u všech typů voleb, je zde podpořeno tím, že voliče při volbě fyzicky nikdo nevidí a tudíž není jistota jeho svobodného rozhodnutí.<br /> #Vysoké náklady – Prvotní náklady na vývoj a zavedení e-voleb budou značné. Také bude nutné vytvořit kvalitní kampaň pro seznámení občanů s formou e-voleb a také občany vzdělat v tom jak v novém systému volit, což bude vyžadovat vysoké investice.<br /> #Vyčleňování obyvatelstva – Sociálně nebo jinak znevýhodnění občané, kteří nemají dostatečný přístup informačním technologiím, by byli značně znevýhodněni, až vyloučeni z voleb. To by porušovalo pravidlo o všeobecnosti voleb.<br /> ''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253..&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Elektronické volby v Evropě:==<br /> V roce 2004 vydala Rada Evropy nezávazné doporučení členským státům k začlenění e-volebních systémů do národních volebních legislativ. Ve většině evropských zemí probíhají různé projekty nebo testy možných systémů e-voleb, a to buď na národní, nebo místní úrovni. Praktické zkušenosti s e-volbami mají například ve Švýcarsku, Německu, Rakousku, Nizozemí, Velké Britanii, Španělsku a Estonsku. Právě v posledně zmiňovaném Estonsku je například k této formě volby zapotřebí mít pouze připojení k internetu, čipem vybavený občanský průkaz a elektronickou čtečku.<br /> <br /> ==Použitá literatura:==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Další zdroje:==<br /> *JEŠUTA, Martin. ''Elektronické volby - nástroj eParticipace'' [online]. 2012. Dostupné z: http://www.czrestart.cz/egovernment-eparticipace/elektronicke-volby-nastroj-eparticipace<br /> *KOPECKÝ, František. E-volby. ''CEVRO REVUE'' [online]. 2006, č. 1. Dostupné z: http://www.estat.cz/zpravy/estat-v-mediich/e-volby/ <br /> *ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf<br /> *ŠPAČEK, David. ''EGovernment: cíle, trendy a přístupy k jeho hodnocení''. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2012, xix, 258 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-807-4002-618. <br /> *ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253. <br /> *VANÍČEK, Zdeněk. ''Právní aspekty eGovernmentu v ČR''. Praha: Linde, 2011, 200 s. ISBN 978-807-2018-550.</div>

Sunny5 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_volby&diff=27896 2013-01-12T22:12:54Z

<p>Sunny5: /* Výhody: */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Kateřina Petrová&lt;br /&gt;<br /> '''Klíčová slova:''' [[eGovernment]], volby&lt;br /&gt;<br /> '''Synonyma:''' e-volby, e-voting&lt;br /&gt;<br /> '''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;<br /> :Nadřazené – [[eGovernment]], eParticipace&lt;br /&gt;<br /> :Podřezené - ----&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> ==Charakteristika:==<br /> Elektronické jsou volby, při kterých občané – voliči volí prostřednictvím počítače a [[internet]]u. Ale také například s použitím digitální televize či pomocí SMS zpráv. Volební hlas se zde vyskytuje pouze v elektronické podobě. V zahraničí je již částečně tento způsob hlasování využíván, a to zejména v Nizozemsku, USA, Spojeném království, Švýcarsku a Estonsku.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Typy elektronických voleb:== <br /> Elektronické volby můžeme rozdělit do dvou typů:&lt;br /&gt;<br /> 1. Poll-site electronic voting – tyto volby se stejně jako „klasické“ volby odehrávají ve volebních místnostech ve stanovený čas a datum, ale na rozdíl od „klasických voleb jsou využívány elektronické zařízení, definované zákonem. Hlas voliče je tedy zde sice elektronický, ale jinak neřeší problém občanů, kteří se v stanovený den nemohou dostat do volební místnosti. Tento typ e-voleb je využívaný hlavně v USA.&lt;br /&gt;<br /> 2. Remote electronic voting (e-voting dle terminologie EU) – tyto volby se také odehrávají v přesně stanovený čas a datum, ale na rozdíl od předchozích je možno hlas odevzdat na libovolném elektronickém zařízení splňujícím technické požadavky kompatibility s volebním systémem. Toto zařízení se může nacházet kdekoliv a umožňuje tak hlasovat lidem z domova i ze zahraničí.<br /> ''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 14. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody e-voleb:==<br /> ===Výhody:===<br /> E-volby umožňují eliminovat nevýhody „klasického“ systému voleb, tedy zejména:<br /> *Vysoké procento neplatných hlasovacích lístků;<br /> *nízký komfort voličů (a s tím spojené snižování volební účasti);<br /> *nízká dostupnost voleb pro znevýhodněné spoluobčany;<br /> *nemožnost autokorekce odevzdaného hlasu voličem;<br /> *vysoké náklady.''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 15. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> Vedle toho elektronické volby poskytují i řadu specifických výhod:<br /> # Vyšší voličská účast – Možnost volit z domova by byla výhodná pro občany, kteří se nemohou dostavit do volební místnosti ať už z časových nebo zdravotních důvodů. Také je tato možnost výhodná pro voliče, kteří se nacházejí v jiné zemi než právě v ČR. Tito voliči se totiž nyní musí v termínu voleb dostavit na nejbližší zastupitelský úřad, který bývá často dosti vzdálen od jejich bydliště v dané zemi. Elektronická forma voleb by také mohla přilákat mladé voliče, kteří nejsou spokojeni se stávající formou voleb.<br /> # Rychlost sčítání a vyhodnocování hlasů – Přepočítávání elektronických hlasů je nesrovnatelně rychlejší než přepočítávání papírových volebních lístků. Díky čemuž by mohly být výsledky voleb známy již několik minut po skončení voleb.<br /> # Menší finanční náklady – Přes prvotní investice do vývoje a zavedení elektronických voleb by tyto volby měly být levnější než ty stávající. Toho se docílí díky snížení nákladů na pracovní sílu v podobě lidí, kteří sedí ve volební místnosti a přepočítávají hlasy a díky tomu že nebude nutné tisknout papírové volební lístky.<br /> # Přiblížení voličů k politikům, možnost snadných referend – Elektronické volby umožňují snadnější vyhlášení referend a tím větší vliv a vyjádření občanů na politiku.<br /> <br /> ===Nevýhody:===<br /> #Nebezpečnost – nejvýznamnější a nejčastěji zmiňovaný argument. Pokud bude volič hlasovat ze svého počítače, jak zajistíme bezpečnost u uživatele, aby nikdo nemohl počítač k volbě vzdáleně zneužít ještě před šifrováním a zabezpečenou komunikací mezi voličem a volebním serverem? Jak na viry, které se umí spustit v konkrétní hodinu a mohly by poškodit mnoho počítačů voličů? A co hromadné útoky ve stejném okamžiku, které by mohly přetížit a vyřadit volební servery? Tyto a další možné otázky si kladou odpůrci e-voleb, aniž by příznivci uměli přesvědčivě odpovědět. Na stranu pochybovačů se občas přidávají i odborníci, kteří nevěří v systém, jenž by zaručil ochranu identity voliče.<br /> #Účast voličů se nezvýší – jinými slovy: zvýšit se může, ale pouze krátkodobě či nepatrně. Ti kdo volit chtějí, k volbám půjdou. Méně zodpovědné elektronická volba nepřesvědčí.<br /> #Volba není přímá – e-volby v ČR naráží na právní překážky. Ústava České republiky požaduje volby tajné, všeobecké, rovné a přímé. Minimálně poslední požadavek může vyvolat právní diskuse – jestli je možno hlasování prostřednictvím počítače pokládat za volbu přímou<br /> #Riziko volby pod nátlakem, kupování hlasů – tento argument trochu souvisí s předchozím. Tím, že volič není za plentou a není při volebním aktu viděn, stoupá riziko toho, že mu nebude umožněno svobodně hlasovat podle jeho nejlepšího přesvědčení.<br /> #Vysoké náklady – pilotní a zkušební projekty e-voleb budou bezpochyby nákladné (s tím jsou spojené i možné netransparentně zadávané zakázky IT společnostem).<br /> #Vyčleňování obyvatelstva – pod tímto názorem se skrývá obava, že pořítačově méně gramotní lidé, kteří nechtějí využívat informační technologie, budou diskriminováni.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253..&lt;/ref&gt;<br /> ==Elektronické volby v Evropě:==<br /> V roce 2004 vydala Rada Evropy nezávazné doporučení členským státům k začlenění e-volebních systémů do národních volebních legislativ. Ve většině evropských zemí probíhají různé projekty nebo testy možných systémů e-voleb, a to buď na národní, nebo místní úrovni. Praktické zkušenosti s e-volbami mají například ve Švýcarsku, Německu, Rakousku, Nizozemí, Velké Britanii, Španělsku a Estonsku. Právě v posledně zmiňovaném Estonsku je například k této formě volby zapotřebí mít pouze připojení k internetu, čipem vybavený občanský průkaz a elektronickou čtečku.<br /> <br /> ==Použitá literatura:==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Další zdroje:==<br /> *JEŠUTA, Martin. ''Elektronické volby - nástroj eParticipace'' [online]. 2012. Dostupné z: http://www.czrestart.cz/egovernment-eparticipace/elektronicke-volby-nastroj-eparticipace<br /> *KOPECKÝ, František. E-volby. ''CEVRO REVUE'' [online]. 2006, č. 1. Dostupné z: http://www.estat.cz/zpravy/estat-v-mediich/e-volby/ <br /> *ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf<br /> *ŠPAČEK, David. ''EGovernment: cíle, trendy a přístupy k jeho hodnocení''. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2012, xix, 258 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-807-4002-618. <br /> *ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253. <br /> *VANÍČEK, Zdeněk. ''Právní aspekty eGovernmentu v ČR''. Praha: Linde, 2011, 200 s. ISBN 978-807-2018-550.</div>

Sunny5 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_volby&diff=27867 2013-01-12T19:38:48Z

<p>Sunny5: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Kateřina Petrová&lt;br /&gt;<br /> '''Klíčová slova:''' [[eGovernment]], volby&lt;br /&gt;<br /> '''Synonyma:''' e-volby, e-voting&lt;br /&gt;<br /> '''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;<br /> :Nadřazené – [[eGovernment]], eParticipace&lt;br /&gt;<br /> :Podřezené - ----&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> ==Charakteristika:==<br /> Elektronické jsou volby, při kterých občané – voliči volí prostřednictvím počítače a [[internet]]u. Ale také například s použitím digitální televize či pomocí SMS zpráv. Volební hlas se zde vyskytuje pouze v elektronické podobě. V zahraničí je již částečně tento způsob hlasování využíván, a to zejména v Nizozemsku, USA, Spojeném království, Švýcarsku a Estonsku.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Typy elektronických voleb:== <br /> Elektronické volby můžeme rozdělit do dvou typů:&lt;br /&gt;<br /> 1. Poll-site electronic voting – tyto volby se stejně jako „klasické“ volby odehrávají ve volebních místnostech ve stanovený čas a datum, ale na rozdíl od „klasických voleb jsou využívány elektronické zařízení, definované zákonem. Hlas voliče je tedy zde sice elektronický, ale jinak neřeší problém občanů, kteří se v stanovený den nemohou dostat do volební místnosti. Tento typ e-voleb je využívaný hlavně v USA.&lt;br /&gt;<br /> 2. Remote electronic voting (e-voting dle terminologie EU) – tyto volby se také odehrávají v přesně stanovený čas a datum, ale na rozdíl od předchozích je možno hlas odevzdat na libovolném elektronickém zařízení splňujícím technické požadavky kompatibility s volebním systémem. Toto zařízení se může nacházet kdekoliv a umožňuje tak hlasovat lidem z domova i ze zahraničí.<br /> ''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 14. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody e-voleb:==<br /> ===Výhody:===<br /> E-volby umožňují eliminovat nevýhody „klasického“ systému voleb, tedy zejména:<br /> *Vysoké procento neplatných hlasovacích lístků;<br /> *nízký komfort voličů (a s tím spojené snižování volební účasti);<br /> *nízká dostupnost voleb pro znevýhodněné spoluobčany;<br /> *nemožnost autokorekce odevzdaného hlasu voličem;<br /> *vysoké náklady.''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 15. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> Vedle toho elektronické volby poskytují i řadu specifických výhod:<br /> #Potenciálně vyšší voličská účast – nejčastěji uváděný důvod pro zavedení e-voleb. Vzdálená elektronická volba by pomohla občanům, kteří se nenacházejí v místě bydliště, či se z různých důvodů nemohou dostavit k volební urně. Předpokládá se také, že alternativa elektronické volby je přitažlivá pro mladou generaci<br /> #Rychlost sčítání a vyhodnocování hlasů – takřka nezpochybnitelný argument. Přepočítávání papírových volebních lístků těžko může soutěžit s počítačem. V případě zabezpečení je i riziko chyby a netransparentnosti nižší.<br /> #Menší finanční náklady – pokud by byla „papírová“ volba nahrazena elektronickou,, odpadlo by tištění a distribuce volebních lístků<br /> #Přiblížení voličů k politikům, možnost snadných referend – přímá participace občanů na správě země dosud nebyla možná z organizačně-technicko-finančních důvodů. To e-volby řeší, v podstatě se jen vyjádříte k anketní otázce na serveru<br /> #Nezpochybnění volebního hlasu – pokud předpokládáme odpovídající zabezpečení, tak volič nemůže volit dvakrát, nemůže svůj hlas změnit a nelze zpětně zjistit ani voličovu identitu, ani jeho volbu<br /> ===Nevýhody:===<br /> #Nebezpečnost – nejvýznamnější a nejčastěji zmiňovaný argument. Pokud bude volič hlasovat ze svého počítače, jak zajistíme bezpečnost u uživatele, aby nikdo nemohl počítač k volbě vzdáleně zneužít ještě před šifrováním a zabezpečenou komunikací mezi voličem a volebním serverem? Jak na viry, které se umí spustit v konkrétní hodinu a mohly by poškodit mnoho počítačů voličů? A co hromadné útoky ve stejném okamžiku, které by mohly přetížit a vyřadit volební servery? Tyto a další možné otázky si kladou odpůrci e-voleb, aniž by příznivci uměli přesvědčivě odpovědět. Na stranu pochybovačů se občas přidávají i odborníci, kteří nevěří v systém, jenž by zaručil ochranu identity voliče.<br /> #Účast voličů se nezvýší – jinými slovy: zvýšit se může, ale pouze krátkodobě či nepatrně. Ti kdo volit chtějí, k volbám půjdou. Méně zodpovědné elektronická volba nepřesvědčí.<br /> #Volba není přímá – e-volby v ČR naráží na právní překážky. Ústava České republiky požaduje volby tajné, všeobecké, rovné a přímé. Minimálně poslední požadavek může vyvolat právní diskuse – jestli je možno hlasování prostřednictvím počítače pokládat za volbu přímou<br /> #Riziko volby pod nátlakem, kupování hlasů – tento argument trochu souvisí s předchozím. Tím, že volič není za plentou a není při volebním aktu viděn, stoupá riziko toho, že mu nebude umožněno svobodně hlasovat podle jeho nejlepšího přesvědčení.<br /> #Vysoké náklady – pilotní a zkušební projekty e-voleb budou bezpochyby nákladné (s tím jsou spojené i možné netransparentně zadávané zakázky IT společnostem).<br /> #Vyčleňování obyvatelstva – pod tímto názorem se skrývá obava, že pořítačově méně gramotní lidé, kteří nechtějí využívat informační technologie, budou diskriminováni.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253..&lt;/ref&gt;<br /> ==Elektronické volby v Evropě:==<br /> V roce 2004 vydala Rada Evropy nezávazné doporučení členským státům k začlenění e-volebních systémů do národních volebních legislativ. Ve většině evropských zemí probíhají různé projekty nebo testy možných systémů e-voleb, a to buď na národní, nebo místní úrovni. Praktické zkušenosti s e-volbami mají například ve Švýcarsku, Německu, Rakousku, Nizozemí, Velké Britanii, Španělsku a Estonsku. Právě v posledně zmiňovaném Estonsku je například k této formě volby zapotřebí mít pouze připojení k internetu, čipem vybavený občanský průkaz a elektronickou čtečku.<br /> <br /> ==Použitá literatura:==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Další zdroje:==<br /> *JEŠUTA, Martin. ''Elektronické volby - nástroj eParticipace'' [online]. 2012. Dostupné z: http://www.czrestart.cz/egovernment-eparticipace/elektronicke-volby-nastroj-eparticipace<br /> *KOPECKÝ, František. E-volby. ''CEVRO REVUE'' [online]. 2006, č. 1. Dostupné z: http://www.estat.cz/zpravy/estat-v-mediich/e-volby/ <br /> *ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf<br /> *ŠPAČEK, David. ''EGovernment: cíle, trendy a přístupy k jeho hodnocení''. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2012, xix, 258 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-807-4002-618. <br /> *ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253. <br /> *VANÍČEK, Zdeněk. ''Právní aspekty eGovernmentu v ČR''. Praha: Linde, 2011, 200 s. ISBN 978-807-2018-550.</div>

Sunny5 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_volby&diff=27865 2013-01-12T19:37:57Z

<p>Sunny5: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Kateřina Petrová&lt;br /&gt;<br /> '''Klíčová slova:''' [[egovernment]], volby&lt;br /&gt;<br /> '''Synonyma:''' e-volby, e-voting&lt;br /&gt;<br /> '''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;<br /> :Nadřazené – [[egovernment]], eParticipace&lt;br /&gt;<br /> :Podřezené - ----&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> ==Charakteristika:==<br /> Elektronické jsou volby, při kterých občané – voliči volí prostřednictvím počítače a [[internet]]u. Ale také například s použitím digitální televize či pomocí SMS zpráv. Volební hlas se zde vyskytuje pouze v elektronické podobě. V zahraničí je již částečně tento způsob hlasování využíván, a to zejména v Nizozemsku, USA, Spojeném království, Švýcarsku a Estonsku.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Typy elektronických voleb:== <br /> Elektronické volby můžeme rozdělit do dvou typů:&lt;br /&gt;<br /> 1. Poll-site electronic voting – tyto volby se stejně jako „klasické“ volby odehrávají ve volebních místnostech ve stanovený čas a datum, ale na rozdíl od „klasických voleb jsou využívány elektronické zařízení, definované zákonem. Hlas voliče je tedy zde sice elektronický, ale jinak neřeší problém občanů, kteří se v stanovený den nemohou dostat do volební místnosti. Tento typ e-voleb je využívaný hlavně v USA.&lt;br /&gt;<br /> 2. Remote electronic voting (e-voting dle terminologie EU) – tyto volby se také odehrávají v přesně stanovený čas a datum, ale na rozdíl od předchozích je možno hlas odevzdat na libovolném elektronickém zařízení splňujícím technické požadavky kompatibility s volebním systémem. Toto zařízení se může nacházet kdekoliv a umožňuje tak hlasovat lidem z domova i ze zahraničí.<br /> ''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 14. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody e-voleb:==<br /> ===Výhody:===<br /> E-volby umožňují eliminovat nevýhody „klasického“ systému voleb, tedy zejména:<br /> *Vysoké procento neplatných hlasovacích lístků;<br /> *nízký komfort voličů (a s tím spojené snižování volební účasti);<br /> *nízká dostupnost voleb pro znevýhodněné spoluobčany;<br /> *nemožnost autokorekce odevzdaného hlasu voličem;<br /> *vysoké náklady.''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 15. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> Vedle toho elektronické volby poskytují i řadu specifických výhod:<br /> #Potenciálně vyšší voličská účast – nejčastěji uváděný důvod pro zavedení e-voleb. Vzdálená elektronická volba by pomohla občanům, kteří se nenacházejí v místě bydliště, či se z různých důvodů nemohou dostavit k volební urně. Předpokládá se také, že alternativa elektronické volby je přitažlivá pro mladou generaci<br /> #Rychlost sčítání a vyhodnocování hlasů – takřka nezpochybnitelný argument. Přepočítávání papírových volebních lístků těžko může soutěžit s počítačem. V případě zabezpečení je i riziko chyby a netransparentnosti nižší.<br /> #Menší finanční náklady – pokud by byla „papírová“ volba nahrazena elektronickou,, odpadlo by tištění a distribuce volebních lístků<br /> #Přiblížení voličů k politikům, možnost snadných referend – přímá participace občanů na správě země dosud nebyla možná z organizačně-technicko-finančních důvodů. To e-volby řeší, v podstatě se jen vyjádříte k anketní otázce na serveru<br /> #Nezpochybnění volebního hlasu – pokud předpokládáme odpovídající zabezpečení, tak volič nemůže volit dvakrát, nemůže svůj hlas změnit a nelze zpětně zjistit ani voličovu identitu, ani jeho volbu<br /> ===Nevýhody:===<br /> #Nebezpečnost – nejvýznamnější a nejčastěji zmiňovaný argument. Pokud bude volič hlasovat ze svého počítače, jak zajistíme bezpečnost u uživatele, aby nikdo nemohl počítač k volbě vzdáleně zneužít ještě před šifrováním a zabezpečenou komunikací mezi voličem a volebním serverem? Jak na viry, které se umí spustit v konkrétní hodinu a mohly by poškodit mnoho počítačů voličů? A co hromadné útoky ve stejném okamžiku, které by mohly přetížit a vyřadit volební servery? Tyto a další možné otázky si kladou odpůrci e-voleb, aniž by příznivci uměli přesvědčivě odpovědět. Na stranu pochybovačů se občas přidávají i odborníci, kteří nevěří v systém, jenž by zaručil ochranu identity voliče.<br /> #Účast voličů se nezvýší – jinými slovy: zvýšit se může, ale pouze krátkodobě či nepatrně. Ti kdo volit chtějí, k volbám půjdou. Méně zodpovědné elektronická volba nepřesvědčí.<br /> #Volba není přímá – e-volby v ČR naráží na právní překážky. Ústava České republiky požaduje volby tajné, všeobecké, rovné a přímé. Minimálně poslední požadavek může vyvolat právní diskuse – jestli je možno hlasování prostřednictvím počítače pokládat za volbu přímou<br /> #Riziko volby pod nátlakem, kupování hlasů – tento argument trochu souvisí s předchozím. Tím, že volič není za plentou a není při volebním aktu viděn, stoupá riziko toho, že mu nebude umožněno svobodně hlasovat podle jeho nejlepšího přesvědčení.<br /> #Vysoké náklady – pilotní a zkušební projekty e-voleb budou bezpochyby nákladné (s tím jsou spojené i možné netransparentně zadávané zakázky IT společnostem).<br /> #Vyčleňování obyvatelstva – pod tímto názorem se skrývá obava, že pořítačově méně gramotní lidé, kteří nechtějí využívat informační technologie, budou diskriminováni.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253..&lt;/ref&gt;<br /> ==Elektronické volby v Evropě:==<br /> V roce 2004 vydala Rada Evropy nezávazné doporučení členským státům k začlenění e-volebních systémů do národních volebních legislativ. Ve většině evropských zemí probíhají různé projekty nebo testy možných systémů e-voleb, a to buď na národní, nebo místní úrovni. Praktické zkušenosti s e-volbami mají například ve Švýcarsku, Německu, Rakousku, Nizozemí, Velké Britanii, Španělsku a Estonsku. Právě v posledně zmiňovaném Estonsku je například k této formě volby zapotřebí mít pouze připojení k internetu, čipem vybavený občanský průkaz a elektronickou čtečku.<br /> <br /> ==Použitá literatura:==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Další zdroje:==<br /> *JEŠUTA, Martin. ''Elektronické volby - nástroj eParticipace'' [online]. 2012. Dostupné z: http://www.czrestart.cz/egovernment-eparticipace/elektronicke-volby-nastroj-eparticipace<br /> *KOPECKÝ, František. E-volby. ''CEVRO REVUE'' [online]. 2006, č. 1. Dostupné z: http://www.estat.cz/zpravy/estat-v-mediich/e-volby/ <br /> *ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf<br /> *ŠPAČEK, David. ''EGovernment: cíle, trendy a přístupy k jeho hodnocení''. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2012, xix, 258 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-807-4002-618. <br /> *ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253. <br /> *VANÍČEK, Zdeněk. ''Právní aspekty eGovernmentu v ČR''. Praha: Linde, 2011, 200 s. ISBN 978-807-2018-550.</div>

Sunny5 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_volby&diff=27863 2013-01-12T19:36:06Z

<p>Sunny5: /* Charakteristika: */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Kateřina Petrová&lt;br /&gt;<br /> '''Klíčová slova:''' [[e-government]], volby&lt;br /&gt;<br /> '''Synonyma:''' e-volby, e-voting&lt;br /&gt;<br /> '''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;<br /> :Nadřazené – [[e-government]], eParticipace&lt;br /&gt;<br /> :Podřezené - ----&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> ==Charakteristika:==<br /> Elektronické jsou volby, při kterých občané – voliči volí prostřednictvím počítače a [[internet]]u. Ale také například s použitím digitální televize či pomocí SMS zpráv. Volební hlas se zde vyskytuje pouze v elektronické podobě. V zahraničí je již částečně tento způsob hlasování využíván, a to zejména v Nizozemsku, USA, Spojeném království, Švýcarsku a Estonsku.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Typy elektronických voleb:== <br /> Elektronické volby můžeme rozdělit do dvou typů:&lt;br /&gt;<br /> 1. Poll-site electronic voting – tyto volby se stejně jako „klasické“ volby odehrávají ve volebních místnostech ve stanovený čas a datum, ale na rozdíl od „klasických voleb jsou využívány elektronické zařízení, definované zákonem. Hlas voliče je tedy zde sice elektronický, ale jinak neřeší problém občanů, kteří se v stanovený den nemohou dostat do volební místnosti. Tento typ e-voleb je využívaný hlavně v USA.&lt;br /&gt;<br /> 2. Remote electronic voting (e-voting dle terminologie EU) – tyto volby se také odehrávají v přesně stanovený čas a datum, ale na rozdíl od předchozích je možno hlas odevzdat na libovolném elektronickém zařízení splňujícím technické požadavky kompatibility s volebním systémem. Toto zařízení se může nacházet kdekoliv a umožňuje tak hlasovat lidem z domova i ze zahraničí.<br /> ''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 14. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody e-voleb:==<br /> ===Výhody:===<br /> E-volby umožňují eliminovat nevýhody „klasického“ systému voleb, tedy zejména:<br /> *Vysoké procento neplatných hlasovacích lístků;<br /> *nízký komfort voličů (a s tím spojené snižování volební účasti);<br /> *nízká dostupnost voleb pro znevýhodněné spoluobčany;<br /> *nemožnost autokorekce odevzdaného hlasu voličem;<br /> *vysoké náklady.''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 15. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> Vedle toho elektronické volby poskytují i řadu specifických výhod:<br /> #Potenciálně vyšší voličská účast – nejčastěji uváděný důvod pro zavedení e-voleb. Vzdálená elektronická volba by pomohla občanům, kteří se nenacházejí v místě bydliště, či se z různých důvodů nemohou dostavit k volební urně. Předpokládá se také, že alternativa elektronické volby je přitažlivá pro mladou generaci<br /> #Rychlost sčítání a vyhodnocování hlasů – takřka nezpochybnitelný argument. Přepočítávání papírových volebních lístků těžko může soutěžit s počítačem. V případě zabezpečení je i riziko chyby a netransparentnosti nižší.<br /> #Menší finanční náklady – pokud by byla „papírová“ volba nahrazena elektronickou,, odpadlo by tištění a distribuce volebních lístků<br /> #Přiblížení voličů k politikům, možnost snadných referend – přímá participace občanů na správě země dosud nebyla možná z organizačně-technicko-finančních důvodů. To e-volby řeší, v podstatě se jen vyjádříte k anketní otázce na serveru<br /> #Nezpochybnění volebního hlasu – pokud předpokládáme odpovídající zabezpečení, tak volič nemůže volit dvakrát, nemůže svůj hlas změnit a nelze zpětně zjistit ani voličovu identitu, ani jeho volbu<br /> ===Nevýhody:===<br /> #Nebezpečnost – nejvýznamnější a nejčastěji zmiňovaný argument. Pokud bude volič hlasovat ze svého počítače, jak zajistíme bezpečnost u uživatele, aby nikdo nemohl počítač k volbě vzdáleně zneužít ještě před šifrováním a zabezpečenou komunikací mezi voličem a volebním serverem? Jak na viry, které se umí spustit v konkrétní hodinu a mohly by poškodit mnoho počítačů voličů? A co hromadné útoky ve stejném okamžiku, které by mohly přetížit a vyřadit volební servery? Tyto a další možné otázky si kladou odpůrci e-voleb, aniž by příznivci uměli přesvědčivě odpovědět. Na stranu pochybovačů se občas přidávají i odborníci, kteří nevěří v systém, jenž by zaručil ochranu identity voliče.<br /> #Účast voličů se nezvýší – jinými slovy: zvýšit se může, ale pouze krátkodobě či nepatrně. Ti kdo volit chtějí, k volbám půjdou. Méně zodpovědné elektronická volba nepřesvědčí.<br /> #Volba není přímá – e-volby v ČR naráží na právní překážky. Ústava České republiky požaduje volby tajné, všeobecké, rovné a přímé. Minimálně poslední požadavek může vyvolat právní diskuse – jestli je možno hlasování prostřednictvím počítače pokládat za volbu přímou<br /> #Riziko volby pod nátlakem, kupování hlasů – tento argument trochu souvisí s předchozím. Tím, že volič není za plentou a není při volebním aktu viděn, stoupá riziko toho, že mu nebude umožněno svobodně hlasovat podle jeho nejlepšího přesvědčení.<br /> #Vysoké náklady – pilotní a zkušební projekty e-voleb budou bezpochyby nákladné (s tím jsou spojené i možné netransparentně zadávané zakázky IT společnostem).<br /> #Vyčleňování obyvatelstva – pod tímto názorem se skrývá obava, že pořítačově méně gramotní lidé, kteří nechtějí využívat informační technologie, budou diskriminováni.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253..&lt;/ref&gt;<br /> ==Elektronické volby v Evropě:==<br /> V roce 2004 vydala Rada Evropy nezávazné doporučení členským státům k začlenění e-volebních systémů do národních volebních legislativ. Ve většině evropských zemí probíhají různé projekty nebo testy možných systémů e-voleb, a to buď na národní, nebo místní úrovni. Praktické zkušenosti s e-volbami mají například ve Švýcarsku, Německu, Rakousku, Nizozemí, Velké Britanii, Španělsku a Estonsku. Právě v posledně zmiňovaném Estonsku je například k této formě volby zapotřebí mít pouze připojení k internetu, čipem vybavený občanský průkaz a elektronickou čtečku.<br /> <br /> ==Použitá literatura:==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Další zdroje:==<br /> *JEŠUTA, Martin. ''Elektronické volby - nástroj eParticipace'' [online]. 2012. Dostupné z: http://www.czrestart.cz/egovernment-eparticipace/elektronicke-volby-nastroj-eparticipace<br /> *KOPECKÝ, František. E-volby. ''CEVRO REVUE'' [online]. 2006, č. 1. Dostupné z: http://www.estat.cz/zpravy/estat-v-mediich/e-volby/ <br /> *ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf<br /> *ŠPAČEK, David. ''EGovernment: cíle, trendy a přístupy k jeho hodnocení''. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2012, xix, 258 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-807-4002-618. <br /> *ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253. <br /> *VANÍČEK, Zdeněk. ''Právní aspekty eGovernmentu v ČR''. Praha: Linde, 2011, 200 s. ISBN 978-807-2018-550.</div>

Sunny5 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_volby&diff=27862 2013-01-12T19:35:05Z

<p>Sunny5: /* Charakteristika: */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Kateřina Petrová&lt;br /&gt;<br /> '''Klíčová slova:''' [[e-government]], volby&lt;br /&gt;<br /> '''Synonyma:''' e-volby, e-voting&lt;br /&gt;<br /> '''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;<br /> :Nadřazené – [[e-government]], eParticipace&lt;br /&gt;<br /> :Podřezené - ----&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> ==Charakteristika:==<br /> Elektronické jsou volby, při kterých občané – voliči volí prostřednictvím počítače a [[internetu]]. Ale také například s použitím digitální televize či pomocí SMS zpráv. Volební hlas se zde vyskytuje pouze v elektronické podobě. V zahraničí je již částečně tento způsob hlasování využíván, a to zejména v Nizozemsku, USA, Spojeném království, Švýcarsku a Estonsku.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Typy elektronických voleb:== <br /> Elektronické volby můžeme rozdělit do dvou typů:&lt;br /&gt;<br /> 1. Poll-site electronic voting – tyto volby se stejně jako „klasické“ volby odehrávají ve volebních místnostech ve stanovený čas a datum, ale na rozdíl od „klasických voleb jsou využívány elektronické zařízení, definované zákonem. Hlas voliče je tedy zde sice elektronický, ale jinak neřeší problém občanů, kteří se v stanovený den nemohou dostat do volební místnosti. Tento typ e-voleb je využívaný hlavně v USA.&lt;br /&gt;<br /> 2. Remote electronic voting (e-voting dle terminologie EU) – tyto volby se také odehrávají v přesně stanovený čas a datum, ale na rozdíl od předchozích je možno hlas odevzdat na libovolném elektronickém zařízení splňujícím technické požadavky kompatibility s volebním systémem. Toto zařízení se může nacházet kdekoliv a umožňuje tak hlasovat lidem z domova i ze zahraničí.<br /> ''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 14. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody e-voleb:==<br /> ===Výhody:===<br /> E-volby umožňují eliminovat nevýhody „klasického“ systému voleb, tedy zejména:<br /> *Vysoké procento neplatných hlasovacích lístků;<br /> *nízký komfort voličů (a s tím spojené snižování volební účasti);<br /> *nízká dostupnost voleb pro znevýhodněné spoluobčany;<br /> *nemožnost autokorekce odevzdaného hlasu voličem;<br /> *vysoké náklady.''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 15. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> Vedle toho elektronické volby poskytují i řadu specifických výhod:<br /> #Potenciálně vyšší voličská účast – nejčastěji uváděný důvod pro zavedení e-voleb. Vzdálená elektronická volba by pomohla občanům, kteří se nenacházejí v místě bydliště, či se z různých důvodů nemohou dostavit k volební urně. Předpokládá se také, že alternativa elektronické volby je přitažlivá pro mladou generaci<br /> #Rychlost sčítání a vyhodnocování hlasů – takřka nezpochybnitelný argument. Přepočítávání papírových volebních lístků těžko může soutěžit s počítačem. V případě zabezpečení je i riziko chyby a netransparentnosti nižší.<br /> #Menší finanční náklady – pokud by byla „papírová“ volba nahrazena elektronickou,, odpadlo by tištění a distribuce volebních lístků<br /> #Přiblížení voličů k politikům, možnost snadných referend – přímá participace občanů na správě země dosud nebyla možná z organizačně-technicko-finančních důvodů. To e-volby řeší, v podstatě se jen vyjádříte k anketní otázce na serveru<br /> #Nezpochybnění volebního hlasu – pokud předpokládáme odpovídající zabezpečení, tak volič nemůže volit dvakrát, nemůže svůj hlas změnit a nelze zpětně zjistit ani voličovu identitu, ani jeho volbu<br /> ===Nevýhody:===<br /> #Nebezpečnost – nejvýznamnější a nejčastěji zmiňovaný argument. Pokud bude volič hlasovat ze svého počítače, jak zajistíme bezpečnost u uživatele, aby nikdo nemohl počítač k volbě vzdáleně zneužít ještě před šifrováním a zabezpečenou komunikací mezi voličem a volebním serverem? Jak na viry, které se umí spustit v konkrétní hodinu a mohly by poškodit mnoho počítačů voličů? A co hromadné útoky ve stejném okamžiku, které by mohly přetížit a vyřadit volební servery? Tyto a další možné otázky si kladou odpůrci e-voleb, aniž by příznivci uměli přesvědčivě odpovědět. Na stranu pochybovačů se občas přidávají i odborníci, kteří nevěří v systém, jenž by zaručil ochranu identity voliče.<br /> #Účast voličů se nezvýší – jinými slovy: zvýšit se může, ale pouze krátkodobě či nepatrně. Ti kdo volit chtějí, k volbám půjdou. Méně zodpovědné elektronická volba nepřesvědčí.<br /> #Volba není přímá – e-volby v ČR naráží na právní překážky. Ústava České republiky požaduje volby tajné, všeobecké, rovné a přímé. Minimálně poslední požadavek může vyvolat právní diskuse – jestli je možno hlasování prostřednictvím počítače pokládat za volbu přímou<br /> #Riziko volby pod nátlakem, kupování hlasů – tento argument trochu souvisí s předchozím. Tím, že volič není za plentou a není při volebním aktu viděn, stoupá riziko toho, že mu nebude umožněno svobodně hlasovat podle jeho nejlepšího přesvědčení.<br /> #Vysoké náklady – pilotní a zkušební projekty e-voleb budou bezpochyby nákladné (s tím jsou spojené i možné netransparentně zadávané zakázky IT společnostem).<br /> #Vyčleňování obyvatelstva – pod tímto názorem se skrývá obava, že pořítačově méně gramotní lidé, kteří nechtějí využívat informační technologie, budou diskriminováni.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253..&lt;/ref&gt;<br /> ==Elektronické volby v Evropě:==<br /> V roce 2004 vydala Rada Evropy nezávazné doporučení členským státům k začlenění e-volebních systémů do národních volebních legislativ. Ve většině evropských zemí probíhají různé projekty nebo testy možných systémů e-voleb, a to buď na národní, nebo místní úrovni. Praktické zkušenosti s e-volbami mají například ve Švýcarsku, Německu, Rakousku, Nizozemí, Velké Britanii, Španělsku a Estonsku. Právě v posledně zmiňovaném Estonsku je například k této formě volby zapotřebí mít pouze připojení k internetu, čipem vybavený občanský průkaz a elektronickou čtečku.<br /> <br /> ==Použitá literatura:==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Další zdroje:==<br /> *JEŠUTA, Martin. ''Elektronické volby - nástroj eParticipace'' [online]. 2012. Dostupné z: http://www.czrestart.cz/egovernment-eparticipace/elektronicke-volby-nastroj-eparticipace<br /> *KOPECKÝ, František. E-volby. ''CEVRO REVUE'' [online]. 2006, č. 1. Dostupné z: http://www.estat.cz/zpravy/estat-v-mediich/e-volby/ <br /> *ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf<br /> *ŠPAČEK, David. ''EGovernment: cíle, trendy a přístupy k jeho hodnocení''. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2012, xix, 258 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-807-4002-618. <br /> *ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253. <br /> *VANÍČEK, Zdeněk. ''Právní aspekty eGovernmentu v ČR''. Praha: Linde, 2011, 200 s. ISBN 978-807-2018-550.</div>

Sunny5 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_volby&diff=27860 2013-01-12T19:29:55Z

<p>Sunny5: /* Použitá literatura: */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Kateřina Petrová&lt;br /&gt;<br /> '''Klíčová slova:''' [[e-government]], volby&lt;br /&gt;<br /> '''Synonyma:''' e-volby, e-voting&lt;br /&gt;<br /> '''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;<br /> :Nadřazené – [[e-government]], eParticipace&lt;br /&gt;<br /> :Podřezené - ----&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> ==Charakteristika:==<br /> Elektronické jsou volby, při kterých občané – voliči volí prostřednictvím počítače a internetu. Ale také například s použitím digitální televize či pomocí SMS zpráv. Volební hlas se zde vyskytuje pouze v elektronické podobě. V zahraničí je již částečně tento způsob hlasování využíván, a to zejména v Nizozemsku, USA, Spojeném království, Švýcarsku a Estonsku.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Typy elektronických voleb:== <br /> Elektronické volby můžeme rozdělit do dvou typů:&lt;br /&gt;<br /> 1. Poll-site electronic voting – tyto volby se stejně jako „klasické“ volby odehrávají ve volebních místnostech ve stanovený čas a datum, ale na rozdíl od „klasických voleb jsou využívány elektronické zařízení, definované zákonem. Hlas voliče je tedy zde sice elektronický, ale jinak neřeší problém občanů, kteří se v stanovený den nemohou dostat do volební místnosti. Tento typ e-voleb je využívaný hlavně v USA.&lt;br /&gt;<br /> 2. Remote electronic voting (e-voting dle terminologie EU) – tyto volby se také odehrávají v přesně stanovený čas a datum, ale na rozdíl od předchozích je možno hlas odevzdat na libovolném elektronickém zařízení splňujícím technické požadavky kompatibility s volebním systémem. Toto zařízení se může nacházet kdekoliv a umožňuje tak hlasovat lidem z domova i ze zahraničí.<br /> ''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 14. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody e-voleb:==<br /> ===Výhody:===<br /> E-volby umožňují eliminovat nevýhody „klasického“ systému voleb, tedy zejména:<br /> *Vysoké procento neplatných hlasovacích lístků;<br /> *nízký komfort voličů (a s tím spojené snižování volební účasti);<br /> *nízká dostupnost voleb pro znevýhodněné spoluobčany;<br /> *nemožnost autokorekce odevzdaného hlasu voličem;<br /> *vysoké náklady.''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 15. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> Vedle toho elektronické volby poskytují i řadu specifických výhod:<br /> #Potenciálně vyšší voličská účast – nejčastěji uváděný důvod pro zavedení e-voleb. Vzdálená elektronická volba by pomohla občanům, kteří se nenacházejí v místě bydliště, či se z různých důvodů nemohou dostavit k volební urně. Předpokládá se také, že alternativa elektronické volby je přitažlivá pro mladou generaci<br /> #Rychlost sčítání a vyhodnocování hlasů – takřka nezpochybnitelný argument. Přepočítávání papírových volebních lístků těžko může soutěžit s počítačem. V případě zabezpečení je i riziko chyby a netransparentnosti nižší.<br /> #Menší finanční náklady – pokud by byla „papírová“ volba nahrazena elektronickou,, odpadlo by tištění a distribuce volebních lístků<br /> #Přiblížení voličů k politikům, možnost snadných referend – přímá participace občanů na správě země dosud nebyla možná z organizačně-technicko-finančních důvodů. To e-volby řeší, v podstatě se jen vyjádříte k anketní otázce na serveru<br /> #Nezpochybnění volebního hlasu – pokud předpokládáme odpovídající zabezpečení, tak volič nemůže volit dvakrát, nemůže svůj hlas změnit a nelze zpětně zjistit ani voličovu identitu, ani jeho volbu<br /> ===Nevýhody:===<br /> #Nebezpečnost – nejvýznamnější a nejčastěji zmiňovaný argument. Pokud bude volič hlasovat ze svého počítače, jak zajistíme bezpečnost u uživatele, aby nikdo nemohl počítač k volbě vzdáleně zneužít ještě před šifrováním a zabezpečenou komunikací mezi voličem a volebním serverem? Jak na viry, které se umí spustit v konkrétní hodinu a mohly by poškodit mnoho počítačů voličů? A co hromadné útoky ve stejném okamžiku, které by mohly přetížit a vyřadit volební servery? Tyto a další možné otázky si kladou odpůrci e-voleb, aniž by příznivci uměli přesvědčivě odpovědět. Na stranu pochybovačů se občas přidávají i odborníci, kteří nevěří v systém, jenž by zaručil ochranu identity voliče.<br /> #Účast voličů se nezvýší – jinými slovy: zvýšit se může, ale pouze krátkodobě či nepatrně. Ti kdo volit chtějí, k volbám půjdou. Méně zodpovědné elektronická volba nepřesvědčí.<br /> #Volba není přímá – e-volby v ČR naráží na právní překážky. Ústava České republiky požaduje volby tajné, všeobecké, rovné a přímé. Minimálně poslední požadavek může vyvolat právní diskuse – jestli je možno hlasování prostřednictvím počítače pokládat za volbu přímou<br /> #Riziko volby pod nátlakem, kupování hlasů – tento argument trochu souvisí s předchozím. Tím, že volič není za plentou a není při volebním aktu viděn, stoupá riziko toho, že mu nebude umožněno svobodně hlasovat podle jeho nejlepšího přesvědčení.<br /> #Vysoké náklady – pilotní a zkušební projekty e-voleb budou bezpochyby nákladné (s tím jsou spojené i možné netransparentně zadávané zakázky IT společnostem).<br /> #Vyčleňování obyvatelstva – pod tímto názorem se skrývá obava, že pořítačově méně gramotní lidé, kteří nechtějí využívat informační technologie, budou diskriminováni.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253..&lt;/ref&gt;<br /> ==Elektronické volby v Evropě:==<br /> V roce 2004 vydala Rada Evropy nezávazné doporučení členským státům k začlenění e-volebních systémů do národních volebních legislativ. Ve většině evropských zemí probíhají různé projekty nebo testy možných systémů e-voleb, a to buď na národní, nebo místní úrovni. Praktické zkušenosti s e-volbami mají například ve Švýcarsku, Německu, Rakousku, Nizozemí, Velké Britanii, Španělsku a Estonsku. Právě v posledně zmiňovaném Estonsku je například k této formě volby zapotřebí mít pouze připojení k internetu, čipem vybavený občanský průkaz a elektronickou čtečku.<br /> <br /> ==Použitá literatura:==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Další zdroje:==<br /> *JEŠUTA, Martin. ''Elektronické volby - nástroj eParticipace'' [online]. 2012. Dostupné z: http://www.czrestart.cz/egovernment-eparticipace/elektronicke-volby-nastroj-eparticipace<br /> *KOPECKÝ, František. E-volby. ''CEVRO REVUE'' [online]. 2006, č. 1. Dostupné z: http://www.estat.cz/zpravy/estat-v-mediich/e-volby/ <br /> *ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf<br /> *ŠPAČEK, David. ''EGovernment: cíle, trendy a přístupy k jeho hodnocení''. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2012, xix, 258 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-807-4002-618. <br /> *ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253. <br /> *VANÍČEK, Zdeněk. ''Právní aspekty eGovernmentu v ČR''. Praha: Linde, 2011, 200 s. ISBN 978-807-2018-550.</div>

Sunny5 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_volby&diff=27859 2013-01-12T19:29:17Z

<p>Sunny5: /* Poznámky: */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Kateřina Petrová&lt;br /&gt;<br /> '''Klíčová slova:''' [[e-government]], volby&lt;br /&gt;<br /> '''Synonyma:''' e-volby, e-voting&lt;br /&gt;<br /> '''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;<br /> :Nadřazené – [[e-government]], eParticipace&lt;br /&gt;<br /> :Podřezené - ----&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> ==Charakteristika:==<br /> Elektronické jsou volby, při kterých občané – voliči volí prostřednictvím počítače a internetu. Ale také například s použitím digitální televize či pomocí SMS zpráv. Volební hlas se zde vyskytuje pouze v elektronické podobě. V zahraničí je již částečně tento způsob hlasování využíván, a to zejména v Nizozemsku, USA, Spojeném království, Švýcarsku a Estonsku.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Typy elektronických voleb:== <br /> Elektronické volby můžeme rozdělit do dvou typů:&lt;br /&gt;<br /> 1. Poll-site electronic voting – tyto volby se stejně jako „klasické“ volby odehrávají ve volebních místnostech ve stanovený čas a datum, ale na rozdíl od „klasických voleb jsou využívány elektronické zařízení, definované zákonem. Hlas voliče je tedy zde sice elektronický, ale jinak neřeší problém občanů, kteří se v stanovený den nemohou dostat do volební místnosti. Tento typ e-voleb je využívaný hlavně v USA.&lt;br /&gt;<br /> 2. Remote electronic voting (e-voting dle terminologie EU) – tyto volby se také odehrávají v přesně stanovený čas a datum, ale na rozdíl od předchozích je možno hlas odevzdat na libovolném elektronickém zařízení splňujícím technické požadavky kompatibility s volebním systémem. Toto zařízení se může nacházet kdekoliv a umožňuje tak hlasovat lidem z domova i ze zahraničí.<br /> ''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 14. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody e-voleb:==<br /> ===Výhody:===<br /> E-volby umožňují eliminovat nevýhody „klasického“ systému voleb, tedy zejména:<br /> *Vysoké procento neplatných hlasovacích lístků;<br /> *nízký komfort voličů (a s tím spojené snižování volební účasti);<br /> *nízká dostupnost voleb pro znevýhodněné spoluobčany;<br /> *nemožnost autokorekce odevzdaného hlasu voličem;<br /> *vysoké náklady.''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 15. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> Vedle toho elektronické volby poskytují i řadu specifických výhod:<br /> #Potenciálně vyšší voličská účast – nejčastěji uváděný důvod pro zavedení e-voleb. Vzdálená elektronická volba by pomohla občanům, kteří se nenacházejí v místě bydliště, či se z různých důvodů nemohou dostavit k volební urně. Předpokládá se také, že alternativa elektronické volby je přitažlivá pro mladou generaci<br /> #Rychlost sčítání a vyhodnocování hlasů – takřka nezpochybnitelný argument. Přepočítávání papírových volebních lístků těžko může soutěžit s počítačem. V případě zabezpečení je i riziko chyby a netransparentnosti nižší.<br /> #Menší finanční náklady – pokud by byla „papírová“ volba nahrazena elektronickou,, odpadlo by tištění a distribuce volebních lístků<br /> #Přiblížení voličů k politikům, možnost snadných referend – přímá participace občanů na správě země dosud nebyla možná z organizačně-technicko-finančních důvodů. To e-volby řeší, v podstatě se jen vyjádříte k anketní otázce na serveru<br /> #Nezpochybnění volebního hlasu – pokud předpokládáme odpovídající zabezpečení, tak volič nemůže volit dvakrát, nemůže svůj hlas změnit a nelze zpětně zjistit ani voličovu identitu, ani jeho volbu<br /> ===Nevýhody:===<br /> #Nebezpečnost – nejvýznamnější a nejčastěji zmiňovaný argument. Pokud bude volič hlasovat ze svého počítače, jak zajistíme bezpečnost u uživatele, aby nikdo nemohl počítač k volbě vzdáleně zneužít ještě před šifrováním a zabezpečenou komunikací mezi voličem a volebním serverem? Jak na viry, které se umí spustit v konkrétní hodinu a mohly by poškodit mnoho počítačů voličů? A co hromadné útoky ve stejném okamžiku, které by mohly přetížit a vyřadit volební servery? Tyto a další možné otázky si kladou odpůrci e-voleb, aniž by příznivci uměli přesvědčivě odpovědět. Na stranu pochybovačů se občas přidávají i odborníci, kteří nevěří v systém, jenž by zaručil ochranu identity voliče.<br /> #Účast voličů se nezvýší – jinými slovy: zvýšit se může, ale pouze krátkodobě či nepatrně. Ti kdo volit chtějí, k volbám půjdou. Méně zodpovědné elektronická volba nepřesvědčí.<br /> #Volba není přímá – e-volby v ČR naráží na právní překážky. Ústava České republiky požaduje volby tajné, všeobecké, rovné a přímé. Minimálně poslední požadavek může vyvolat právní diskuse – jestli je možno hlasování prostřednictvím počítače pokládat za volbu přímou<br /> #Riziko volby pod nátlakem, kupování hlasů – tento argument trochu souvisí s předchozím. Tím, že volič není za plentou a není při volebním aktu viděn, stoupá riziko toho, že mu nebude umožněno svobodně hlasovat podle jeho nejlepšího přesvědčení.<br /> #Vysoké náklady – pilotní a zkušební projekty e-voleb budou bezpochyby nákladné (s tím jsou spojené i možné netransparentně zadávané zakázky IT společnostem).<br /> #Vyčleňování obyvatelstva – pod tímto názorem se skrývá obava, že pořítačově méně gramotní lidé, kteří nechtějí využívat informační technologie, budou diskriminováni.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253..&lt;/ref&gt;<br /> ==Elektronické volby v Evropě:==<br /> V roce 2004 vydala Rada Evropy nezávazné doporučení členským státům k začlenění e-volebních systémů do národních volebních legislativ. Ve většině evropských zemí probíhají různé projekty nebo testy možných systémů e-voleb, a to buď na národní, nebo místní úrovni. Praktické zkušenosti s e-volbami mají například ve Švýcarsku, Německu, Rakousku, Nizozemí, Velké Britanii, Španělsku a Estonsku. Právě v posledně zmiňovaném Estonsku je například k této formě volby zapotřebí mít pouze připojení k internetu, čipem vybavený občanský průkaz a elektronickou čtečku.<br /> <br /> ==Použitá literatura:==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura:==<br /> *JEŠUTA, Martin. ''Elektronické volby - nástroj eParticipace'' [online]. 2012. Dostupné z: http://www.czrestart.cz/egovernment-eparticipace/elektronicke-volby-nastroj-eparticipace<br /> *KOPECKÝ, František. E-volby. ''CEVRO REVUE'' [online]. 2006, č. 1. Dostupné z: http://www.estat.cz/zpravy/estat-v-mediich/e-volby/ <br /> *ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf<br /> *ŠPAČEK, David. ''EGovernment: cíle, trendy a přístupy k jeho hodnocení''. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2012, xix, 258 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-807-4002-618. <br /> *ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253. <br /> *VANÍČEK, Zdeněk. ''Právní aspekty eGovernmentu v ČR''. Praha: Linde, 2011, 200 s. ISBN 978-807-2018-550.</div>

Sunny5 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_volby&diff=27857 2013-01-12T19:17:25Z

<p>Sunny5: /* Elektronické volby v Evropě: */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Kateřina Petrová&lt;br /&gt;<br /> '''Klíčová slova:''' [[e-government]], volby&lt;br /&gt;<br /> '''Synonyma:''' e-volby, e-voting&lt;br /&gt;<br /> '''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;<br /> :Nadřazené – [[e-government]], eParticipace&lt;br /&gt;<br /> :Podřezené - ----&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> ==Charakteristika:==<br /> Elektronické jsou volby, při kterých občané – voliči volí prostřednictvím počítače a internetu. Ale také například s použitím digitální televize či pomocí SMS zpráv. Volební hlas se zde vyskytuje pouze v elektronické podobě. V zahraničí je již částečně tento způsob hlasování využíván, a to zejména v Nizozemsku, USA, Spojeném království, Švýcarsku a Estonsku.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Typy elektronických voleb:== <br /> Elektronické volby můžeme rozdělit do dvou typů:&lt;br /&gt;<br /> 1. Poll-site electronic voting – tyto volby se stejně jako „klasické“ volby odehrávají ve volebních místnostech ve stanovený čas a datum, ale na rozdíl od „klasických voleb jsou využívány elektronické zařízení, definované zákonem. Hlas voliče je tedy zde sice elektronický, ale jinak neřeší problém občanů, kteří se v stanovený den nemohou dostat do volební místnosti. Tento typ e-voleb je využívaný hlavně v USA.&lt;br /&gt;<br /> 2. Remote electronic voting (e-voting dle terminologie EU) – tyto volby se také odehrávají v přesně stanovený čas a datum, ale na rozdíl od předchozích je možno hlas odevzdat na libovolném elektronickém zařízení splňujícím technické požadavky kompatibility s volebním systémem. Toto zařízení se může nacházet kdekoliv a umožňuje tak hlasovat lidem z domova i ze zahraničí.<br /> ''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 14. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody e-voleb:==<br /> ===Výhody:===<br /> E-volby umožňují eliminovat nevýhody „klasického“ systému voleb, tedy zejména:<br /> *Vysoké procento neplatných hlasovacích lístků;<br /> *nízký komfort voličů (a s tím spojené snižování volební účasti);<br /> *nízká dostupnost voleb pro znevýhodněné spoluobčany;<br /> *nemožnost autokorekce odevzdaného hlasu voličem;<br /> *vysoké náklady.''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 15. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> Vedle toho elektronické volby poskytují i řadu specifických výhod:<br /> #Potenciálně vyšší voličská účast – nejčastěji uváděný důvod pro zavedení e-voleb. Vzdálená elektronická volba by pomohla občanům, kteří se nenacházejí v místě bydliště, či se z různých důvodů nemohou dostavit k volební urně. Předpokládá se také, že alternativa elektronické volby je přitažlivá pro mladou generaci<br /> #Rychlost sčítání a vyhodnocování hlasů – takřka nezpochybnitelný argument. Přepočítávání papírových volebních lístků těžko může soutěžit s počítačem. V případě zabezpečení je i riziko chyby a netransparentnosti nižší.<br /> #Menší finanční náklady – pokud by byla „papírová“ volba nahrazena elektronickou,, odpadlo by tištění a distribuce volebních lístků<br /> #Přiblížení voličů k politikům, možnost snadných referend – přímá participace občanů na správě země dosud nebyla možná z organizačně-technicko-finančních důvodů. To e-volby řeší, v podstatě se jen vyjádříte k anketní otázce na serveru<br /> #Nezpochybnění volebního hlasu – pokud předpokládáme odpovídající zabezpečení, tak volič nemůže volit dvakrát, nemůže svůj hlas změnit a nelze zpětně zjistit ani voličovu identitu, ani jeho volbu<br /> ===Nevýhody:===<br /> #Nebezpečnost – nejvýznamnější a nejčastěji zmiňovaný argument. Pokud bude volič hlasovat ze svého počítače, jak zajistíme bezpečnost u uživatele, aby nikdo nemohl počítač k volbě vzdáleně zneužít ještě před šifrováním a zabezpečenou komunikací mezi voličem a volebním serverem? Jak na viry, které se umí spustit v konkrétní hodinu a mohly by poškodit mnoho počítačů voličů? A co hromadné útoky ve stejném okamžiku, které by mohly přetížit a vyřadit volební servery? Tyto a další možné otázky si kladou odpůrci e-voleb, aniž by příznivci uměli přesvědčivě odpovědět. Na stranu pochybovačů se občas přidávají i odborníci, kteří nevěří v systém, jenž by zaručil ochranu identity voliče.<br /> #Účast voličů se nezvýší – jinými slovy: zvýšit se může, ale pouze krátkodobě či nepatrně. Ti kdo volit chtějí, k volbám půjdou. Méně zodpovědné elektronická volba nepřesvědčí.<br /> #Volba není přímá – e-volby v ČR naráží na právní překážky. Ústava České republiky požaduje volby tajné, všeobecké, rovné a přímé. Minimálně poslední požadavek může vyvolat právní diskuse – jestli je možno hlasování prostřednictvím počítače pokládat za volbu přímou<br /> #Riziko volby pod nátlakem, kupování hlasů – tento argument trochu souvisí s předchozím. Tím, že volič není za plentou a není při volebním aktu viděn, stoupá riziko toho, že mu nebude umožněno svobodně hlasovat podle jeho nejlepšího přesvědčení.<br /> #Vysoké náklady – pilotní a zkušební projekty e-voleb budou bezpochyby nákladné (s tím jsou spojené i možné netransparentně zadávané zakázky IT společnostem).<br /> #Vyčleňování obyvatelstva – pod tímto názorem se skrývá obava, že pořítačově méně gramotní lidé, kteří nechtějí využívat informační technologie, budou diskriminováni.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253..&lt;/ref&gt;<br /> ==Elektronické volby v Evropě:==<br /> V roce 2004 vydala Rada Evropy nezávazné doporučení členským státům k začlenění e-volebních systémů do národních volebních legislativ. Ve většině evropských zemí probíhají různé projekty nebo testy možných systémů e-voleb, a to buď na národní, nebo místní úrovni. Praktické zkušenosti s e-volbami mají například ve Švýcarsku, Německu, Rakousku, Nizozemí, Velké Britanii, Španělsku a Estonsku. Právě v posledně zmiňovaném Estonsku je například k této formě volby zapotřebí mít pouze připojení k internetu, čipem vybavený občanský průkaz a elektronickou čtečku.<br /> <br /> ==Poznámky:==<br /> &lt;references/&gt;<br /> ==Použitá literatura:==<br /> *JEŠUTA, Martin. ''Elektronické volby - nástroj eParticipace'' [online]. 2012. Dostupné z: http://www.czrestart.cz/egovernment-eparticipace/elektronicke-volby-nastroj-eparticipace<br /> *KOPECKÝ, František. E-volby. ''CEVRO REVUE'' [online]. 2006, č. 1. Dostupné z: http://www.estat.cz/zpravy/estat-v-mediich/e-volby/ <br /> *ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf<br /> *ŠPAČEK, David. ''EGovernment: cíle, trendy a přístupy k jeho hodnocení''. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2012, xix, 258 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-807-4002-618. <br /> *ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253. <br /> *VANÍČEK, Zdeněk. ''Právní aspekty eGovernmentu v ČR''. Praha: Linde, 2011, 200 s. ISBN 978-807-2018-550.</div>

Sunny5 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_volby&diff=27856 2013-01-12T19:14:50Z

<p>Sunny5: /* Typy elektronických voleb: */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Kateřina Petrová&lt;br /&gt;<br /> '''Klíčová slova:''' [[e-government]], volby&lt;br /&gt;<br /> '''Synonyma:''' e-volby, e-voting&lt;br /&gt;<br /> '''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;<br /> :Nadřazené – [[e-government]], eParticipace&lt;br /&gt;<br /> :Podřezené - ----&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> ==Charakteristika:==<br /> Elektronické jsou volby, při kterých občané – voliči volí prostřednictvím počítače a internetu. Ale také například s použitím digitální televize či pomocí SMS zpráv. Volební hlas se zde vyskytuje pouze v elektronické podobě. V zahraničí je již částečně tento způsob hlasování využíván, a to zejména v Nizozemsku, USA, Spojeném království, Švýcarsku a Estonsku.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Typy elektronických voleb:== <br /> Elektronické volby můžeme rozdělit do dvou typů:&lt;br /&gt;<br /> 1. Poll-site electronic voting – tyto volby se stejně jako „klasické“ volby odehrávají ve volebních místnostech ve stanovený čas a datum, ale na rozdíl od „klasických voleb jsou využívány elektronické zařízení, definované zákonem. Hlas voliče je tedy zde sice elektronický, ale jinak neřeší problém občanů, kteří se v stanovený den nemohou dostat do volební místnosti. Tento typ e-voleb je využívaný hlavně v USA.&lt;br /&gt;<br /> 2. Remote electronic voting (e-voting dle terminologie EU) – tyto volby se také odehrávají v přesně stanovený čas a datum, ale na rozdíl od předchozích je možno hlas odevzdat na libovolném elektronickém zařízení splňujícím technické požadavky kompatibility s volebním systémem. Toto zařízení se může nacházet kdekoliv a umožňuje tak hlasovat lidem z domova i ze zahraničí.<br /> ''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 14. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody e-voleb:==<br /> ===Výhody:===<br /> E-volby umožňují eliminovat nevýhody „klasického“ systému voleb, tedy zejména:<br /> *Vysoké procento neplatných hlasovacích lístků;<br /> *nízký komfort voličů (a s tím spojené snižování volební účasti);<br /> *nízká dostupnost voleb pro znevýhodněné spoluobčany;<br /> *nemožnost autokorekce odevzdaného hlasu voličem;<br /> *vysoké náklady.''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 15. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> Vedle toho elektronické volby poskytují i řadu specifických výhod:<br /> #Potenciálně vyšší voličská účast – nejčastěji uváděný důvod pro zavedení e-voleb. Vzdálená elektronická volba by pomohla občanům, kteří se nenacházejí v místě bydliště, či se z různých důvodů nemohou dostavit k volební urně. Předpokládá se také, že alternativa elektronické volby je přitažlivá pro mladou generaci<br /> #Rychlost sčítání a vyhodnocování hlasů – takřka nezpochybnitelný argument. Přepočítávání papírových volebních lístků těžko může soutěžit s počítačem. V případě zabezpečení je i riziko chyby a netransparentnosti nižší.<br /> #Menší finanční náklady – pokud by byla „papírová“ volba nahrazena elektronickou,, odpadlo by tištění a distribuce volebních lístků<br /> #Přiblížení voličů k politikům, možnost snadných referend – přímá participace občanů na správě země dosud nebyla možná z organizačně-technicko-finančních důvodů. To e-volby řeší, v podstatě se jen vyjádříte k anketní otázce na serveru<br /> #Nezpochybnění volebního hlasu – pokud předpokládáme odpovídající zabezpečení, tak volič nemůže volit dvakrát, nemůže svůj hlas změnit a nelze zpětně zjistit ani voličovu identitu, ani jeho volbu<br /> ===Nevýhody:===<br /> #Nebezpečnost – nejvýznamnější a nejčastěji zmiňovaný argument. Pokud bude volič hlasovat ze svého počítače, jak zajistíme bezpečnost u uživatele, aby nikdo nemohl počítač k volbě vzdáleně zneužít ještě před šifrováním a zabezpečenou komunikací mezi voličem a volebním serverem? Jak na viry, které se umí spustit v konkrétní hodinu a mohly by poškodit mnoho počítačů voličů? A co hromadné útoky ve stejném okamžiku, které by mohly přetížit a vyřadit volební servery? Tyto a další možné otázky si kladou odpůrci e-voleb, aniž by příznivci uměli přesvědčivě odpovědět. Na stranu pochybovačů se občas přidávají i odborníci, kteří nevěří v systém, jenž by zaručil ochranu identity voliče.<br /> #Účast voličů se nezvýší – jinými slovy: zvýšit se může, ale pouze krátkodobě či nepatrně. Ti kdo volit chtějí, k volbám půjdou. Méně zodpovědné elektronická volba nepřesvědčí.<br /> #Volba není přímá – e-volby v ČR naráží na právní překážky. Ústava České republiky požaduje volby tajné, všeobecké, rovné a přímé. Minimálně poslední požadavek může vyvolat právní diskuse – jestli je možno hlasování prostřednictvím počítače pokládat za volbu přímou<br /> #Riziko volby pod nátlakem, kupování hlasů – tento argument trochu souvisí s předchozím. Tím, že volič není za plentou a není při volebním aktu viděn, stoupá riziko toho, že mu nebude umožněno svobodně hlasovat podle jeho nejlepšího přesvědčení.<br /> #Vysoké náklady – pilotní a zkušební projekty e-voleb budou bezpochyby nákladné (s tím jsou spojené i možné netransparentně zadávané zakázky IT společnostem).<br /> #Vyčleňování obyvatelstva – pod tímto názorem se skrývá obava, že pořítačově méně gramotní lidé, kteří nechtějí využívat informační technologie, budou diskriminováni.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253..&lt;/ref&gt;<br /> ==Elektronické volby v Evropě:==<br /> Rada Evropy vydala v roce 2004 nezávazné doporučení členským státům k začlenění e-volebních systémů do národních volebních legislativ. Ve většině evropských zemí probíhají různé projekty nebo testy možných systémů e-voleb, a to buď na národní, nebo místní úrovni.<br /> ==Poznámky:==<br /> &lt;references/&gt;<br /> ==Použitá literatura:==<br /> *JEŠUTA, Martin. ''Elektronické volby - nástroj eParticipace'' [online]. 2012. Dostupné z: http://www.czrestart.cz/egovernment-eparticipace/elektronicke-volby-nastroj-eparticipace<br /> *KOPECKÝ, František. E-volby. ''CEVRO REVUE'' [online]. 2006, č. 1. Dostupné z: http://www.estat.cz/zpravy/estat-v-mediich/e-volby/ <br /> *ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf<br /> *ŠPAČEK, David. ''EGovernment: cíle, trendy a přístupy k jeho hodnocení''. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2012, xix, 258 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-807-4002-618. <br /> *ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253. <br /> *VANÍČEK, Zdeněk. ''Právní aspekty eGovernmentu v ČR''. Praha: Linde, 2011, 200 s. ISBN 978-807-2018-550.</div>

Sunny5 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_volby&diff=27855 2013-01-12T19:13:41Z

<p>Sunny5: /* Charakteristika: */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Kateřina Petrová&lt;br /&gt;<br /> '''Klíčová slova:''' [[e-government]], volby&lt;br /&gt;<br /> '''Synonyma:''' e-volby, e-voting&lt;br /&gt;<br /> '''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;<br /> :Nadřazené – [[e-government]], eParticipace&lt;br /&gt;<br /> :Podřezené - ----&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> ==Charakteristika:==<br /> Elektronické jsou volby, při kterých občané – voliči volí prostřednictvím počítače a internetu. Ale také například s použitím digitální televize či pomocí SMS zpráv. Volební hlas se zde vyskytuje pouze v elektronické podobě. V zahraničí je již částečně tento způsob hlasování využíván, a to zejména v Nizozemsku, USA, Spojeném království, Švýcarsku a Estonsku.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Typy elektronických voleb:== <br /> Elektronické volby dělíme v zásadě do dvou typů. První skupinu tvoří volby provedené v přesně definovaném čase prostřednictvím elektronického zařízení, definovaného zákonem, které je umístěno v místě stanoveném zákonem (volební místnosti), zpravidla označované jako „poll-site electronic voting“.&lt;br /&gt; <br /> Druhou skupinu tvoří volby provedené v přesně definovaném čase prostřednictvím libovolného elektronického zařízení, splňujícího pouze technické požadavky kompatibility se zvoleným volebním systémem, umístěným v libovolném místě planety s nutnou dostupností komunikačního prostředí. Tato skupina řešení je zpravidla označovaná jako „remote electronic voting“, v terminologii užívané v EU jako „e-voting“ nebo českým ekvivalentem „e-volby“.''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 14. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody e-voleb:==<br /> ===Výhody:===<br /> E-volby umožňují eliminovat nevýhody „klasického“ systému voleb, tedy zejména:<br /> *Vysoké procento neplatných hlasovacích lístků;<br /> *nízký komfort voličů (a s tím spojené snižování volební účasti);<br /> *nízká dostupnost voleb pro znevýhodněné spoluobčany;<br /> *nemožnost autokorekce odevzdaného hlasu voličem;<br /> *vysoké náklady.''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 15. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> Vedle toho elektronické volby poskytují i řadu specifických výhod:<br /> #Potenciálně vyšší voličská účast – nejčastěji uváděný důvod pro zavedení e-voleb. Vzdálená elektronická volba by pomohla občanům, kteří se nenacházejí v místě bydliště, či se z různých důvodů nemohou dostavit k volební urně. Předpokládá se také, že alternativa elektronické volby je přitažlivá pro mladou generaci<br /> #Rychlost sčítání a vyhodnocování hlasů – takřka nezpochybnitelný argument. Přepočítávání papírových volebních lístků těžko může soutěžit s počítačem. V případě zabezpečení je i riziko chyby a netransparentnosti nižší.<br /> #Menší finanční náklady – pokud by byla „papírová“ volba nahrazena elektronickou,, odpadlo by tištění a distribuce volebních lístků<br /> #Přiblížení voličů k politikům, možnost snadných referend – přímá participace občanů na správě země dosud nebyla možná z organizačně-technicko-finančních důvodů. To e-volby řeší, v podstatě se jen vyjádříte k anketní otázce na serveru<br /> #Nezpochybnění volebního hlasu – pokud předpokládáme odpovídající zabezpečení, tak volič nemůže volit dvakrát, nemůže svůj hlas změnit a nelze zpětně zjistit ani voličovu identitu, ani jeho volbu<br /> ===Nevýhody:===<br /> #Nebezpečnost – nejvýznamnější a nejčastěji zmiňovaný argument. Pokud bude volič hlasovat ze svého počítače, jak zajistíme bezpečnost u uživatele, aby nikdo nemohl počítač k volbě vzdáleně zneužít ještě před šifrováním a zabezpečenou komunikací mezi voličem a volebním serverem? Jak na viry, které se umí spustit v konkrétní hodinu a mohly by poškodit mnoho počítačů voličů? A co hromadné útoky ve stejném okamžiku, které by mohly přetížit a vyřadit volební servery? Tyto a další možné otázky si kladou odpůrci e-voleb, aniž by příznivci uměli přesvědčivě odpovědět. Na stranu pochybovačů se občas přidávají i odborníci, kteří nevěří v systém, jenž by zaručil ochranu identity voliče.<br /> #Účast voličů se nezvýší – jinými slovy: zvýšit se může, ale pouze krátkodobě či nepatrně. Ti kdo volit chtějí, k volbám půjdou. Méně zodpovědné elektronická volba nepřesvědčí.<br /> #Volba není přímá – e-volby v ČR naráží na právní překážky. Ústava České republiky požaduje volby tajné, všeobecké, rovné a přímé. Minimálně poslední požadavek může vyvolat právní diskuse – jestli je možno hlasování prostřednictvím počítače pokládat za volbu přímou<br /> #Riziko volby pod nátlakem, kupování hlasů – tento argument trochu souvisí s předchozím. Tím, že volič není za plentou a není při volebním aktu viděn, stoupá riziko toho, že mu nebude umožněno svobodně hlasovat podle jeho nejlepšího přesvědčení.<br /> #Vysoké náklady – pilotní a zkušební projekty e-voleb budou bezpochyby nákladné (s tím jsou spojené i možné netransparentně zadávané zakázky IT společnostem).<br /> #Vyčleňování obyvatelstva – pod tímto názorem se skrývá obava, že pořítačově méně gramotní lidé, kteří nechtějí využívat informační technologie, budou diskriminováni.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253..&lt;/ref&gt;<br /> ==Elektronické volby v Evropě:==<br /> Rada Evropy vydala v roce 2004 nezávazné doporučení členským státům k začlenění e-volebních systémů do národních volebních legislativ. Ve většině evropských zemí probíhají různé projekty nebo testy možných systémů e-voleb, a to buď na národní, nebo místní úrovni.<br /> ==Poznámky:==<br /> &lt;references/&gt;<br /> ==Použitá literatura:==<br /> *JEŠUTA, Martin. ''Elektronické volby - nástroj eParticipace'' [online]. 2012. Dostupné z: http://www.czrestart.cz/egovernment-eparticipace/elektronicke-volby-nastroj-eparticipace<br /> *KOPECKÝ, František. E-volby. ''CEVRO REVUE'' [online]. 2006, č. 1. Dostupné z: http://www.estat.cz/zpravy/estat-v-mediich/e-volby/ <br /> *ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf<br /> *ŠPAČEK, David. ''EGovernment: cíle, trendy a přístupy k jeho hodnocení''. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2012, xix, 258 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-807-4002-618. <br /> *ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253. <br /> *VANÍČEK, Zdeněk. ''Právní aspekty eGovernmentu v ČR''. Praha: Linde, 2011, 200 s. ISBN 978-807-2018-550.</div>

Sunny5 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_volby&diff=26600 2012-12-08T15:53:29Z

<p>Sunny5: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Kateřina Petrová&lt;br /&gt;<br /> '''Klíčová slova:''' [[e-government]], volby&lt;br /&gt;<br /> '''Synonyma:''' e-volby, e-voting&lt;br /&gt;<br /> '''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;<br /> :Nadřazené – [[e-government]], eParticipace&lt;br /&gt;<br /> :Podřezené - ----&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> ==Charakteristika:==<br /> Elektronickými volbami rozumíme nejčastěji způsob voleb, kdy občané – voliči volí prostřednictvím počítače a [[internet]]u. V e-volbách vystupuje volební hlas pouze v elektronické podobě. Je to tedy proces, v kterém je akt volby občanem uskutečněn přímo prostřednictvím elektronického zařízení a jeho výsledek předán ke zpracování prostřednictvím elektronického přenosového media (komunikační sítě) a dále zpracováván výhradně elektronickou cestou. Elektronické volby představují vysoce komplikovaný technologický a procesní systém. V zahraničí je již částečně tento způsob hlasování využíván, a to zejména v Nizozemsku, USA, Spojeném království a Švýcarsku.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Typy elektronických voleb:== <br /> Elektronické volby dělíme v zásadě do dvou typů. První skupinu tvoří volby provedené v přesně definovaném čase prostřednictvím elektronického zařízení, definovaného zákonem, které je umístěno v místě stanoveném zákonem (volební místnosti), zpravidla označované jako „poll-site electronic voting“.&lt;br /&gt; <br /> Druhou skupinu tvoří volby provedené v přesně definovaném čase prostřednictvím libovolného elektronického zařízení, splňujícího pouze technické požadavky kompatibility se zvoleným volebním systémem, umístěným v libovolném místě planety s nutnou dostupností komunikačního prostředí. Tato skupina řešení je zpravidla označovaná jako „remote electronic voting“, v terminologii užívané v EU jako „e-voting“ nebo českým ekvivalentem „e-volby“.''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 14. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody e-voleb:==<br /> ===Výhody:===<br /> E-volby umožňují eliminovat nevýhody „klasického“ systému voleb, tedy zejména:<br /> *Vysoké procento neplatných hlasovacích lístků;<br /> *nízký komfort voličů (a s tím spojené snižování volební účasti);<br /> *nízká dostupnost voleb pro znevýhodněné spoluobčany;<br /> *nemožnost autokorekce odevzdaného hlasu voličem;<br /> *vysoké náklady.''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 15. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> Vedle toho elektronické volby poskytují i řadu specifických výhod:<br /> #Potenciálně vyšší voličská účast – nejčastěji uváděný důvod pro zavedení e-voleb. Vzdálená elektronická volba by pomohla občanům, kteří se nenacházejí v místě bydliště, či se z různých důvodů nemohou dostavit k volební urně. Předpokládá se také, že alternativa elektronické volby je přitažlivá pro mladou generaci<br /> #Rychlost sčítání a vyhodnocování hlasů – takřka nezpochybnitelný argument. Přepočítávání papírových volebních lístků těžko může soutěžit s počítačem. V případě zabezpečení je i riziko chyby a netransparentnosti nižší.<br /> #Menší finanční náklady – pokud by byla „papírová“ volba nahrazena elektronickou,, odpadlo by tištění a distribuce volebních lístků<br /> #Přiblížení voličů k politikům, možnost snadných referend – přímá participace občanů na správě země dosud nebyla možná z organizačně-technicko-finančních důvodů. To e-volby řeší, v podstatě se jen vyjádříte k anketní otázce na serveru<br /> #Nezpochybnění volebního hlasu – pokud předpokládáme odpovídající zabezpečení, tak volič nemůže volit dvakrát, nemůže svůj hlas změnit a nelze zpětně zjistit ani voličovu identitu, ani jeho volbu<br /> ===Nevýhody:===<br /> #Nebezpečnost – nejvýznamnější a nejčastěji zmiňovaný argument. Pokud bude volič hlasovat ze svého počítače, jak zajistíme bezpečnost u uživatele, aby nikdo nemohl počítač k volbě vzdáleně zneužít ještě před šifrováním a zabezpečenou komunikací mezi voličem a volebním serverem? Jak na viry, které se umí spustit v konkrétní hodinu a mohly by poškodit mnoho počítačů voličů? A co hromadné útoky ve stejném okamžiku, které by mohly přetížit a vyřadit volební servery? Tyto a další možné otázky si kladou odpůrci e-voleb, aniž by příznivci uměli přesvědčivě odpovědět. Na stranu pochybovačů se občas přidávají i odborníci, kteří nevěří v systém, jenž by zaručil ochranu identity voliče.<br /> #Účast voličů se nezvýší – jinými slovy: zvýšit se může, ale pouze krátkodobě či nepatrně. Ti kdo volit chtějí, k volbám půjdou. Méně zodpovědné elektronická volba nepřesvědčí.<br /> #Volba není přímá – e-volby v ČR naráží na právní překážky. Ústava České republiky požaduje volby tajné, všeobecké, rovné a přímé. Minimálně poslední požadavek může vyvolat právní diskuse – jestli je možno hlasování prostřednictvím počítače pokládat za volbu přímou<br /> #Riziko volby pod nátlakem, kupování hlasů – tento argument trochu souvisí s předchozím. Tím, že volič není za plentou a není při volebním aktu viděn, stoupá riziko toho, že mu nebude umožněno svobodně hlasovat podle jeho nejlepšího přesvědčení.<br /> #Vysoké náklady – pilotní a zkušební projekty e-voleb budou bezpochyby nákladné (s tím jsou spojené i možné netransparentně zadávané zakázky IT společnostem).<br /> #Vyčleňování obyvatelstva – pod tímto názorem se skrývá obava, že pořítačově méně gramotní lidé, kteří nechtějí využívat informační technologie, budou diskriminováni.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253..&lt;/ref&gt;<br /> ==Elektronické volby v Evropě:==<br /> Rada Evropy vydala v roce 2004 nezávazné doporučení členským státům k začlenění e-volebních systémů do národních volebních legislativ. Ve většině evropských zemí probíhají různé projekty nebo testy možných systémů e-voleb, a to buď na národní, nebo místní úrovni.<br /> ==Poznámky:==<br /> &lt;references/&gt;<br /> ==Použitá literatura:==<br /> *JEŠUTA, Martin. ''Elektronické volby - nástroj eParticipace'' [online]. 2012. Dostupné z: http://www.czrestart.cz/egovernment-eparticipace/elektronicke-volby-nastroj-eparticipace<br /> *KOPECKÝ, František. E-volby. ''CEVRO REVUE'' [online]. 2006, č. 1. Dostupné z: http://www.estat.cz/zpravy/estat-v-mediich/e-volby/ <br /> *ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf<br /> *ŠPAČEK, David. ''EGovernment: cíle, trendy a přístupy k jeho hodnocení''. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2012, xix, 258 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-807-4002-618. <br /> *ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253. <br /> *VANÍČEK, Zdeněk. ''Právní aspekty eGovernmentu v ČR''. Praha: Linde, 2011, 200 s. ISBN 978-807-2018-550.</div>

Sunny5 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_volby&diff=26599 2012-12-08T15:40:14Z

<p>Sunny5: /* Charakteristika: */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Kateřina Petrová&lt;br /&gt;<br /> '''Klíčová slova:''' [[e-government]]&lt;br /&gt;<br /> '''Synonyma:''' e-volby, e-voting&lt;br /&gt;<br /> '''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;<br /> :Nadřazené – [[e-government]], eParticipace&lt;br /&gt;<br /> :Podřezené - ----&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> ==Charakteristika:==<br /> Elektronickými volbami rozumíme nejčastěji způsob voleb, kdy občané – voliči volí prostřednictvím počítače a [[internet]]u. V e-volbách vystupuje volební hlas pouze v elektronické podobě. Je to tedy proces, v kterém je akt volby občanem uskutečněn přímo prostřednictvím elektronického zařízení a jeho výsledek předán ke zpracování prostřednictvím elektronického přenosového media (komunikační sítě) a dále zpracováván výhradně elektronickou cestou. Elektronické volby představují vysoce komplikovaný technologický a procesní systém. V zahraničí je již částečně tento způsob hlasování využíván, a to zejména v Nizozemsku, USA, Spojeném království a Švýcarsku.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Typy elektronických voleb:== <br /> Elektronické volby dělíme v zásadě do dvou typů. První skupinu tvoří volby provedené v přesně definovaném čase prostřednictvím elektronického zařízení, definovaného zákonem, které je umístěno v místě stanoveném zákonem (volební místnosti), zpravidla označované jako „poll-site electronic voting“.&lt;br /&gt; <br /> Druhou skupinu tvoří volby provedené v přesně definovaném čase prostřednictvím libovolného elektronického zařízení, splňujícího pouze technické požadavky kompatibility se zvoleným volebním systémem, umístěným v libovolném místě planety s nutnou dostupností komunikačního prostředí. Tato skupina řešení je zpravidla označovaná jako „remote electronic voting“, v terminologii užívané v EU jako „e-voting“ nebo českým ekvivalentem „e-volby“.''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 14. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody e-voleb:==<br /> ===Výhody:===<br /> E-volby umožňují eliminovat nevýhody „klasického“ systému voleb, tedy zejména:<br /> *Vysoké procento neplatných hlasovacích lístků;<br /> *nízký komfort voličů (a s tím spojené snižování volební účasti);<br /> *nízká dostupnost voleb pro znevýhodněné spoluobčany;<br /> *nemožnost autokorekce odevzdaného hlasu voličem;<br /> *vysoké náklady.''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 15. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> Vedle toho elektronické volby poskytují i řadu specifických výhod:<br /> #Potenciálně vyšší voličská účast – nejčastěji uváděný důvod pro zavedení e-voleb. Vzdálená elektronická volba by pomohla občanům, kteří se nenacházejí v místě bydliště, či se z různých důvodů nemohou dostavit k volební urně. Předpokládá se také, že alternativa elektronické volby je přitažlivá pro mladou generaci<br /> #Rychlost sčítání a vyhodnocování hlasů – takřka nezpochybnitelný argument. Přepočítávání papírových volebních lístků těžko může soutěžit s počítačem. V případě zabezpečení je i riziko chyby a netransparentnosti nižší.<br /> #Menší finanční náklady – pokud by byla „papírová“ volba nahrazena elektronickou,, odpadlo by tištění a distribuce volebních lístků<br /> #Přiblížení voličů k politikům, možnost snadných referend – přímá participace občanů na správě země dosud nebyla možná z organizačně-technicko-finančních důvodů. To e-volby řeší, v podstatě se jen vyjádříte k anketní otázce na serveru<br /> #Nezpochybnění volebního hlasu – pokud předpokládáme odpovídající zabezpečení, tak volič nemůže volit dvakrát, nemůže svůj hlas změnit a nelze zpětně zjistit ani voličovu identitu, ani jeho volbu<br /> ===Nevýhody:===<br /> #Nebezpečnost – nejvýznamnější a nejčastěji zmiňovaný argument. Pokud bude volič hlasovat ze svého počítače, jak zajistíme bezpečnost u uživatele, aby nikdo nemohl počítač k volbě vzdáleně zneužít ještě před šifrováním a zabezpečenou komunikací mezi voličem a volebním serverem? Jak na viry, které se umí spustit v konkrétní hodinu a mohly by poškodit mnoho počítačů voličů? A co hromadné útoky ve stejném okamžiku, které by mohly přetížit a vyřadit volební servery? Tyto a další možné otázky si kladou odpůrci e-voleb, aniž by příznivci uměli přesvědčivě odpovědět. Na stranu pochybovačů se občas přidávají i odborníci, kteří nevěří v systém, jenž by zaručil ochranu identity voliče.<br /> #Účast voličů se nezvýší – jinými slovy: zvýšit se může, ale pouze krátkodobě či nepatrně. Ti kdo volit chtějí, k volbám půjdou. Méně zodpovědné elektronická volba nepřesvědčí.<br /> #Volba není přímá – e-volby v ČR naráží na právní překážky. Ústava České republiky požaduje volby tajné, všeobecké, rovné a přímé. Minimálně poslední požadavek může vyvolat právní diskuse – jestli je možno hlasování prostřednictvím počítače pokládat za volbu přímou<br /> #Riziko volby pod nátlakem, kupování hlasů – tento argument trochu souvisí s předchozím. Tím, že volič není za plentou a není při volebním aktu viděn, stoupá riziko toho, že mu nebude umožněno svobodně hlasovat podle jeho nejlepšího přesvědčení.<br /> #Vysoké náklady – pilotní a zkušební projekty e-voleb budou bezpochyby nákladné (s tím jsou spojené i možné netransparentně zadávané zakázky IT společnostem).<br /> #Vyčleňování obyvatelstva – pod tímto názorem se skrývá obava, že pořítačově méně gramotní lidé, kteří nechtějí využívat informační technologie, budou diskriminováni.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253..&lt;/ref&gt;<br /> ==Elektronické volby v Evropě:==<br /> Rada Evropy vydala v roce 2004 nezávazné doporučení členským státům k začlenění e-volebních systémů do národních volebních legislativ. Ve většině evropských zemí probíhají různé projekty nebo testy možných systémů e-voleb, a to buď na národní, nebo místní úrovni.<br /> ==Poznámky:==<br /> &lt;references/&gt;<br /> ==Použitá literatura:==<br /> *KOPECKÝ, František. E-volby. ''CEVRO REVUE'' [online]. 2006, č. 1. Dostupné z: http://www.estat.cz/zpravy/estat-v-mediich/e-volby/ <br /> *ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf<br /> *ŠPAČEK, David. ''EGovernment: cíle, trendy a přístupy k jeho hodnocení''. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2012, xix, 258 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-807-4002-618. <br /> *ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253. <br /> *VANÍČEK, Zdeněk. ''Právní aspekty eGovernmentu v ČR''. Praha: Linde, 2011, 200 s. ISBN 978-807-2018-550.</div>

Sunny5 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_volby&diff=26598 2012-12-08T15:39:27Z

<p>Sunny5: /* Charakteristika: */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Kateřina Petrová&lt;br /&gt;<br /> '''Klíčová slova:''' [[e-government]]&lt;br /&gt;<br /> '''Synonyma:''' e-volby, e-voting&lt;br /&gt;<br /> '''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;<br /> :Nadřazené – [[e-government]], eParticipace&lt;br /&gt;<br /> :Podřezené - ----&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> ==Charakteristika:==<br /> Elektronickými volbami rozumíme nejčastěji způsob voleb, kdy občané – voliči volí prostřednictvím počítače a [[internetu]]. V e-volbách vystupuje volební hlas pouze v elektronické podobě. Je to tedy proces, v kterém je akt volby občanem uskutečněn přímo prostřednictvím elektronického zařízení a jeho výsledek předán ke zpracování prostřednictvím elektronického přenosového media (komunikační sítě) a dále zpracováván výhradně elektronickou cestou. Elektronické volby představují vysoce komplikovaný technologický a procesní systém. V zahraničí je již částečně tento způsob hlasování využíván, a to zejména v Nizozemsku, USA, Spojeném království a Švýcarsku.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Typy elektronických voleb:== <br /> Elektronické volby dělíme v zásadě do dvou typů. První skupinu tvoří volby provedené v přesně definovaném čase prostřednictvím elektronického zařízení, definovaného zákonem, které je umístěno v místě stanoveném zákonem (volební místnosti), zpravidla označované jako „poll-site electronic voting“.&lt;br /&gt; <br /> Druhou skupinu tvoří volby provedené v přesně definovaném čase prostřednictvím libovolného elektronického zařízení, splňujícího pouze technické požadavky kompatibility se zvoleným volebním systémem, umístěným v libovolném místě planety s nutnou dostupností komunikačního prostředí. Tato skupina řešení je zpravidla označovaná jako „remote electronic voting“, v terminologii užívané v EU jako „e-voting“ nebo českým ekvivalentem „e-volby“.''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 14. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody e-voleb:==<br /> ===Výhody:===<br /> E-volby umožňují eliminovat nevýhody „klasického“ systému voleb, tedy zejména:<br /> *Vysoké procento neplatných hlasovacích lístků;<br /> *nízký komfort voličů (a s tím spojené snižování volební účasti);<br /> *nízká dostupnost voleb pro znevýhodněné spoluobčany;<br /> *nemožnost autokorekce odevzdaného hlasu voličem;<br /> *vysoké náklady.''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 15. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> Vedle toho elektronické volby poskytují i řadu specifických výhod:<br /> #Potenciálně vyšší voličská účast – nejčastěji uváděný důvod pro zavedení e-voleb. Vzdálená elektronická volba by pomohla občanům, kteří se nenacházejí v místě bydliště, či se z různých důvodů nemohou dostavit k volební urně. Předpokládá se také, že alternativa elektronické volby je přitažlivá pro mladou generaci<br /> #Rychlost sčítání a vyhodnocování hlasů – takřka nezpochybnitelný argument. Přepočítávání papírových volebních lístků těžko může soutěžit s počítačem. V případě zabezpečení je i riziko chyby a netransparentnosti nižší.<br /> #Menší finanční náklady – pokud by byla „papírová“ volba nahrazena elektronickou,, odpadlo by tištění a distribuce volebních lístků<br /> #Přiblížení voličů k politikům, možnost snadných referend – přímá participace občanů na správě země dosud nebyla možná z organizačně-technicko-finančních důvodů. To e-volby řeší, v podstatě se jen vyjádříte k anketní otázce na serveru<br /> #Nezpochybnění volebního hlasu – pokud předpokládáme odpovídající zabezpečení, tak volič nemůže volit dvakrát, nemůže svůj hlas změnit a nelze zpětně zjistit ani voličovu identitu, ani jeho volbu<br /> ===Nevýhody:===<br /> #Nebezpečnost – nejvýznamnější a nejčastěji zmiňovaný argument. Pokud bude volič hlasovat ze svého počítače, jak zajistíme bezpečnost u uživatele, aby nikdo nemohl počítač k volbě vzdáleně zneužít ještě před šifrováním a zabezpečenou komunikací mezi voličem a volebním serverem? Jak na viry, které se umí spustit v konkrétní hodinu a mohly by poškodit mnoho počítačů voličů? A co hromadné útoky ve stejném okamžiku, které by mohly přetížit a vyřadit volební servery? Tyto a další možné otázky si kladou odpůrci e-voleb, aniž by příznivci uměli přesvědčivě odpovědět. Na stranu pochybovačů se občas přidávají i odborníci, kteří nevěří v systém, jenž by zaručil ochranu identity voliče.<br /> #Účast voličů se nezvýší – jinými slovy: zvýšit se může, ale pouze krátkodobě či nepatrně. Ti kdo volit chtějí, k volbám půjdou. Méně zodpovědné elektronická volba nepřesvědčí.<br /> #Volba není přímá – e-volby v ČR naráží na právní překážky. Ústava České republiky požaduje volby tajné, všeobecké, rovné a přímé. Minimálně poslední požadavek může vyvolat právní diskuse – jestli je možno hlasování prostřednictvím počítače pokládat za volbu přímou<br /> #Riziko volby pod nátlakem, kupování hlasů – tento argument trochu souvisí s předchozím. Tím, že volič není za plentou a není při volebním aktu viděn, stoupá riziko toho, že mu nebude umožněno svobodně hlasovat podle jeho nejlepšího přesvědčení.<br /> #Vysoké náklady – pilotní a zkušební projekty e-voleb budou bezpochyby nákladné (s tím jsou spojené i možné netransparentně zadávané zakázky IT společnostem).<br /> #Vyčleňování obyvatelstva – pod tímto názorem se skrývá obava, že pořítačově méně gramotní lidé, kteří nechtějí využívat informační technologie, budou diskriminováni.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253..&lt;/ref&gt;<br /> ==Elektronické volby v Evropě:==<br /> Rada Evropy vydala v roce 2004 nezávazné doporučení členským státům k začlenění e-volebních systémů do národních volebních legislativ. Ve většině evropských zemí probíhají různé projekty nebo testy možných systémů e-voleb, a to buď na národní, nebo místní úrovni.<br /> ==Poznámky:==<br /> &lt;references/&gt;<br /> ==Použitá literatura:==<br /> *KOPECKÝ, František. E-volby. ''CEVRO REVUE'' [online]. 2006, č. 1. Dostupné z: http://www.estat.cz/zpravy/estat-v-mediich/e-volby/ <br /> *ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf<br /> *ŠPAČEK, David. ''EGovernment: cíle, trendy a přístupy k jeho hodnocení''. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2012, xix, 258 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-807-4002-618. <br /> *ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253. <br /> *VANÍČEK, Zdeněk. ''Právní aspekty eGovernmentu v ČR''. Praha: Linde, 2011, 200 s. ISBN 978-807-2018-550.</div>

Sunny5 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_volby&diff=26597 2012-12-08T15:35:59Z

<p>Sunny5: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Kateřina Petrová&lt;br /&gt;<br /> '''Klíčová slova:''' [[e-government]]&lt;br /&gt;<br /> '''Synonyma:''' e-volby, e-voting&lt;br /&gt;<br /> '''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;<br /> :Nadřazené – [[e-government]], eParticipace&lt;br /&gt;<br /> :Podřezené - ----&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> ==Charakteristika:==<br /> Elektronickými volbami rozumíme nejčastěji způsob voleb, kdy občané – voliči volí prostřednictvím počítače a internetu. V e-volbách vystupuje volební hlas pouze v elektronické podobě. Je to tedy proces, v kterém je akt volby občanem uskutečněn přímo prostřednictvím elektronického zařízení a jeho výsledek předán ke zpracování prostřednictvím elektronického přenosového media (komunikační sítě) a dále zpracováván výhradně elektronickou cestou. Elektronické volby představují vysoce komplikovaný technologický a procesní systém. V zahraničí je již částečně tento způsob hlasování využíván, a to zejména v Nizozemsku, USA, Spojeném království a Švýcarsku.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Typy elektronických voleb:== <br /> Elektronické volby dělíme v zásadě do dvou typů. První skupinu tvoří volby provedené v přesně definovaném čase prostřednictvím elektronického zařízení, definovaného zákonem, které je umístěno v místě stanoveném zákonem (volební místnosti), zpravidla označované jako „poll-site electronic voting“.&lt;br /&gt; <br /> Druhou skupinu tvoří volby provedené v přesně definovaném čase prostřednictvím libovolného elektronického zařízení, splňujícího pouze technické požadavky kompatibility se zvoleným volebním systémem, umístěným v libovolném místě planety s nutnou dostupností komunikačního prostředí. Tato skupina řešení je zpravidla označovaná jako „remote electronic voting“, v terminologii užívané v EU jako „e-voting“ nebo českým ekvivalentem „e-volby“.''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 14. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody e-voleb:==<br /> ===Výhody:===<br /> E-volby umožňují eliminovat nevýhody „klasického“ systému voleb, tedy zejména:<br /> *Vysoké procento neplatných hlasovacích lístků;<br /> *nízký komfort voličů (a s tím spojené snižování volební účasti);<br /> *nízká dostupnost voleb pro znevýhodněné spoluobčany;<br /> *nemožnost autokorekce odevzdaného hlasu voličem;<br /> *vysoké náklady.''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 15. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> Vedle toho elektronické volby poskytují i řadu specifických výhod:<br /> #Potenciálně vyšší voličská účast – nejčastěji uváděný důvod pro zavedení e-voleb. Vzdálená elektronická volba by pomohla občanům, kteří se nenacházejí v místě bydliště, či se z různých důvodů nemohou dostavit k volební urně. Předpokládá se také, že alternativa elektronické volby je přitažlivá pro mladou generaci<br /> #Rychlost sčítání a vyhodnocování hlasů – takřka nezpochybnitelný argument. Přepočítávání papírových volebních lístků těžko může soutěžit s počítačem. V případě zabezpečení je i riziko chyby a netransparentnosti nižší.<br /> #Menší finanční náklady – pokud by byla „papírová“ volba nahrazena elektronickou,, odpadlo by tištění a distribuce volebních lístků<br /> #Přiblížení voličů k politikům, možnost snadných referend – přímá participace občanů na správě země dosud nebyla možná z organizačně-technicko-finančních důvodů. To e-volby řeší, v podstatě se jen vyjádříte k anketní otázce na serveru<br /> #Nezpochybnění volebního hlasu – pokud předpokládáme odpovídající zabezpečení, tak volič nemůže volit dvakrát, nemůže svůj hlas změnit a nelze zpětně zjistit ani voličovu identitu, ani jeho volbu<br /> ===Nevýhody:===<br /> #Nebezpečnost – nejvýznamnější a nejčastěji zmiňovaný argument. Pokud bude volič hlasovat ze svého počítače, jak zajistíme bezpečnost u uživatele, aby nikdo nemohl počítač k volbě vzdáleně zneužít ještě před šifrováním a zabezpečenou komunikací mezi voličem a volebním serverem? Jak na viry, které se umí spustit v konkrétní hodinu a mohly by poškodit mnoho počítačů voličů? A co hromadné útoky ve stejném okamžiku, které by mohly přetížit a vyřadit volební servery? Tyto a další možné otázky si kladou odpůrci e-voleb, aniž by příznivci uměli přesvědčivě odpovědět. Na stranu pochybovačů se občas přidávají i odborníci, kteří nevěří v systém, jenž by zaručil ochranu identity voliče.<br /> #Účast voličů se nezvýší – jinými slovy: zvýšit se může, ale pouze krátkodobě či nepatrně. Ti kdo volit chtějí, k volbám půjdou. Méně zodpovědné elektronická volba nepřesvědčí.<br /> #Volba není přímá – e-volby v ČR naráží na právní překážky. Ústava České republiky požaduje volby tajné, všeobecké, rovné a přímé. Minimálně poslední požadavek může vyvolat právní diskuse – jestli je možno hlasování prostřednictvím počítače pokládat za volbu přímou<br /> #Riziko volby pod nátlakem, kupování hlasů – tento argument trochu souvisí s předchozím. Tím, že volič není za plentou a není při volebním aktu viděn, stoupá riziko toho, že mu nebude umožněno svobodně hlasovat podle jeho nejlepšího přesvědčení.<br /> #Vysoké náklady – pilotní a zkušební projekty e-voleb budou bezpochyby nákladné (s tím jsou spojené i možné netransparentně zadávané zakázky IT společnostem).<br /> #Vyčleňování obyvatelstva – pod tímto názorem se skrývá obava, že pořítačově méně gramotní lidé, kteří nechtějí využívat informační technologie, budou diskriminováni.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253..&lt;/ref&gt;<br /> ==Elektronické volby v Evropě:==<br /> Rada Evropy vydala v roce 2004 nezávazné doporučení členským státům k začlenění e-volebních systémů do národních volebních legislativ. Ve většině evropských zemí probíhají různé projekty nebo testy možných systémů e-voleb, a to buď na národní, nebo místní úrovni.<br /> ==Poznámky:==<br /> &lt;references/&gt;<br /> ==Použitá literatura:==<br /> *KOPECKÝ, František. E-volby. ''CEVRO REVUE'' [online]. 2006, č. 1. Dostupné z: http://www.estat.cz/zpravy/estat-v-mediich/e-volby/ <br /> *ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf<br /> *ŠPAČEK, David. ''EGovernment: cíle, trendy a přístupy k jeho hodnocení''. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2012, xix, 258 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-807-4002-618. <br /> *ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253. <br /> *VANÍČEK, Zdeněk. ''Právní aspekty eGovernmentu v ČR''. Praha: Linde, 2011, 200 s. ISBN 978-807-2018-550.</div>

Sunny5 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_volby&diff=26596 2012-12-08T15:33:35Z

<p>Sunny5: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Kateřina Petrová&lt;br /&gt;<br /> '''Klíčová slova:''' [[e-government]]&lt;br /&gt;<br /> '''Synonyma:''' e-volby, e-voting&lt;br /&gt;<br /> '''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;<br /> :Nadřazené – [[e-government]], eParticipace&lt;br /&gt;<br /> :Podřezené - ----&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> ==Charakteristika:==<br /> Elektronickými volbami rozumíme nejčastěji způsob voleb, kdy občané – voliči volí prostřednictvím počítače a internetu. V e-volbách vystupuje volební hlas pouze v elektronické podobě. Je to tedy proces, v kterém je akt volby občanem uskutečněn přímo prostřednictvím elektronického zařízení a jeho výsledek předán ke zpracování prostřednictvím elektronického přenosového media (komunikační sítě) a dále zpracováván výhradně elektronickou cestou. Elektronické volby představují vysoce komplikovaný technologický a procesní systém. V zahraničí je již částečně tento způsob hlasování využíván, a to zejména v Nizozemsku, USA, Spojeném království a Švýcarsku.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Typy elektronických voleb:== <br /> Elektronické volby dělíme v zásadě do dvou typů. První skupinu tvoří volby provedené v přesně definovaném čase prostřednictvím elektronického zařízení, definovaného zákonem, které je umístěno v místě stanoveném zákonem (volební místnosti), zpravidla označované jako „poll-site electronic voting“.&lt;br /&gt; <br /> Druhou skupinu tvoří volby provedené v přesně definovaném čase prostřednictvím libovolného elektronického zařízení, splňujícího pouze technické požadavky kompatibility se zvoleným volebním systémem, umístěným v libovolném místě planety s nutnou dostupností komunikačního prostředí. Tato skupina řešení je zpravidla označovaná jako „remote electronic voting“, v terminologii užívané v EU jako „e-voting“ nebo českým ekvivalentem „e-volby“.''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 14. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody e-voleb:==<br /> ===Výhody:===<br /> E-volby umožňují eliminovat nevýhody „klasického“ systému voleb, tedy zejména:<br /> *Vysoké procento neplatných hlasovacích lístků;<br /> *nízký komfort voličů (a s tím spojené snižování volební účasti);<br /> *nízká dostupnost voleb pro znevýhodněné spoluobčany;<br /> *nemožnost autokorekce odevzdaného hlasu voličem;<br /> *vysoké náklady.''&lt;ref&gt;''Tamtéž, str. 15&lt;/ref&gt;<br /> Vedle toho elektronické volby poskytují i řadu specifických výhod:<br /> #Potenciálně vyšší voličská účast – nejčastěji uváděný důvod pro zavedení e-voleb. Vzdálená elektronická volba by pomohla občanům, kteří se nenacházejí v místě bydliště, či se z různých důvodů nemohou dostavit k volební urně. Předpokládá se také, že alternativa elektronické volby je přitažlivá pro mladou generaci<br /> #Rychlost sčítání a vyhodnocování hlasů – takřka nezpochybnitelný argument. Přepočítávání papírových volebních lístků těžko může soutěžit s počítačem. V případě zabezpečení je i riziko chyby a netransparentnosti nižší.<br /> #Menší finanční náklady – pokud by byla „papírová“ volba nahrazena elektronickou,, odpadlo by tištění a distribuce volebních lístků<br /> #Přiblížení voličů k politikům, možnost snadných referend – přímá participace občanů na správě země dosud nebyla možná z organizačně-technicko-finančních důvodů. To e-volby řeší, v podstatě se jen vyjádříte k anketní otázce na serveru<br /> #Nezpochybnění volebního hlasu – pokud předpokládáme odpovídající zabezpečení, tak volič nemůže volit dvakrát, nemůže svůj hlas změnit a nelze zpětně zjistit ani voličovu identitu, ani jeho volbu<br /> ===Nevýhody:===<br /> #Nebezpečnost – nejvýznamnější a nejčastěji zmiňovaný argument. Pokud bude volič hlasovat ze svého počítače, jak zajistíme bezpečnost u uživatele, aby nikdo nemohl počítač k volbě vzdáleně zneužít ještě před šifrováním a zabezpečenou komunikací mezi voličem a volebním serverem? Jak na viry, které se umí spustit v konkrétní hodinu a mohly by poškodit mnoho počítačů voličů? A co hromadné útoky ve stejném okamžiku, které by mohly přetížit a vyřadit volební servery? Tyto a další možné otázky si kladou odpůrci e-voleb, aniž by příznivci uměli přesvědčivě odpovědět. Na stranu pochybovačů se občas přidávají i odborníci, kteří nevěří v systém, jenž by zaručil ochranu identity voliče.<br /> #Účast voličů se nezvýší – jinými slovy: zvýšit se může, ale pouze krátkodobě či nepatrně. Ti kdo volit chtějí, k volbám půjdou. Méně zodpovědné elektronická volba nepřesvědčí.<br /> #Volba není přímá – e-volby v ČR naráží na právní překážky. Ústava České republiky požaduje volby tajné, všeobecké, rovné a přímé. Minimálně poslední požadavek může vyvolat právní diskuse – jestli je možno hlasování prostřednictvím počítače pokládat za volbu přímou<br /> #Riziko volby pod nátlakem, kupování hlasů – tento argument trochu souvisí s předchozím. Tím, že volič není za plentou a není při volebním aktu viděn, stoupá riziko toho, že mu nebude umožněno svobodně hlasovat podle jeho nejlepšího přesvědčení.<br /> #Vysoké náklady – pilotní a zkušební projekty e-voleb budou bezpochyby nákladné (s tím jsou spojené i možné netransparentně zadávané zakázky IT společnostem).<br /> #Vyčleňování obyvatelstva – pod tímto názorem se skrývá obava, že pořítačově méně gramotní lidé, kteří nechtějí využívat informační technologie, budou diskriminováni.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253..&lt;/ref&gt;<br /> ==Elektronické volby v Evropě:==<br /> Rada Evropy vydala v roce 2004 nezávazné doporučení členským státům k začlenění e-volebních systémů do národních volebních legislativ. Ve většině evropských zemí probíhají různé projekty nebo testy možných systémů e-voleb, a to buď na národní, nebo místní úrovni.<br /> ==Poznámky:==<br /> &lt;references/&gt;<br /> ==Použitá literatura:==<br /> *KOPECKÝ, František. E-volby. ''CEVRO REVUE'' [online]. 2006, č. 1. Dostupné z: http://www.estat.cz/zpravy/estat-v-mediich/e-volby/ <br /> *ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf<br /> *ŠPAČEK, David. ''EGovernment: cíle, trendy a přístupy k jeho hodnocení''. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2012, xix, 258 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-807-4002-618. <br /> *ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253. <br /> *VANÍČEK, Zdeněk. ''Právní aspekty eGovernmentu v ČR''. Praha: Linde, 2011, 200 s. ISBN 978-807-2018-550.</div>

Sunny5 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_volby&diff=26595 2012-12-08T15:31:28Z

<p>Sunny5: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Kateřina Petrová&lt;br /&gt;<br /> '''Klíčová slova:''' [[e-government]]&lt;br /&gt;<br /> '''Synonyma:''' e-volby, e-voting&lt;br /&gt;<br /> '''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;<br /> :Nadřazené – [[e-government]]&lt;br /&gt;<br /> :Podřezené - ----&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> ==Charakteristika:==<br /> Elektronickými volbami rozumíme nejčastěji způsob voleb, kdy občané – voliči volí prostřednictvím počítače a internetu. V e-volbách vystupuje volební hlas pouze v elektronické podobě. Je to tedy proces, v kterém je akt volby občanem uskutečněn přímo prostřednictvím elektronického zařízení a jeho výsledek předán ke zpracování prostřednictvím elektronického přenosového media (komunikační sítě) a dále zpracováván výhradně elektronickou cestou. Elektronické volby představují vysoce komplikovaný technologický a procesní systém. V zahraničí je již částečně tento způsob hlasování využíván, a to zejména v Nizozemsku, USA, Spojeném království a Švýcarsku.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Typy elektronických voleb:== <br /> Elektronické volby dělíme v zásadě do dvou typů. První skupinu tvoří volby provedené v přesně definovaném čase prostřednictvím elektronického zařízení, definovaného zákonem, které je umístěno v místě stanoveném zákonem (volební místnosti), zpravidla označované jako „poll-site electronic voting“.&lt;br /&gt; <br /> Druhou skupinu tvoří volby provedené v přesně definovaném čase prostřednictvím libovolného elektronického zařízení, splňujícího pouze technické požadavky kompatibility se zvoleným volebním systémem, umístěným v libovolném místě planety s nutnou dostupností komunikačního prostředí. Tato skupina řešení je zpravidla označovaná jako „remote electronic voting“, v terminologii užívané v EU jako „e-voting“ nebo českým ekvivalentem „e-volby“.''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 14. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody e-voleb:==<br /> ===Výhody:===<br /> E-volby umožňují eliminovat nevýhody „klasického“ systému voleb, tedy zejména:<br /> *Vysoké procento neplatných hlasovacích lístků;<br /> *nízký komfort voličů (a s tím spojené snižování volební účasti);<br /> *nízká dostupnost voleb pro znevýhodněné spoluobčany;<br /> *nemožnost autokorekce odevzdaného hlasu voličem;<br /> *vysoké náklady.''&lt;ref&gt;''Tamtéž, str. 15&lt;/ref&gt;<br /> Vedle toho elektronické volby poskytují i řadu specifických výhod:<br /> #Potenciálně vyšší voličská účast – nejčastěji uváděný důvod pro zavedení e-voleb. Vzdálená elektronická volba by pomohla občanům, kteří se nenacházejí v místě bydliště, či se z různých důvodů nemohou dostavit k volební urně. Předpokládá se také, že alternativa elektronické volby je přitažlivá pro mladou generaci<br /> #Rychlost sčítání a vyhodnocování hlasů – takřka nezpochybnitelný argument. Přepočítávání papírových volebních lístků těžko může soutěžit s počítačem. V případě zabezpečení je i riziko chyby a netransparentnosti nižší.<br /> #Menší finanční náklady – pokud by byla „papírová“ volba nahrazena elektronickou,, odpadlo by tištění a distribuce volebních lístků<br /> #Přiblížení voličů k politikům, možnost snadných referend – přímá participace občanů na správě země dosud nebyla možná z organizačně-technicko-finančních důvodů. To e-volby řeší, v podstatě se jen vyjádříte k anketní otázce na serveru<br /> #Nezpochybnění volebního hlasu – pokud předpokládáme odpovídající zabezpečení, tak volič nemůže volit dvakrát, nemůže svůj hlas změnit a nelze zpětně zjistit ani voličovu identitu, ani jeho volbu<br /> ===Nevýhody:===<br /> #Nebezpečnost – nejvýznamnější a nejčastěji zmiňovaný argument. Pokud bude volič hlasovat ze svého počítače, jak zajistíme bezpečnost u uživatele, aby nikdo nemohl počítač k volbě vzdáleně zneužít ještě před šifrováním a zabezpečenou komunikací mezi voličem a volebním serverem? Jak na viry, které se umí spustit v konkrétní hodinu a mohly by poškodit mnoho počítačů voličů? A co hromadné útoky ve stejném okamžiku, které by mohly přetížit a vyřadit volební servery? Tyto a další možné otázky si kladou odpůrci e-voleb, aniž by příznivci uměli přesvědčivě odpovědět. Na stranu pochybovačů se občas přidávají i odborníci, kteří nevěří v systém, jenž by zaručil ochranu identity voliče.<br /> #Účast voličů se nezvýší – jinými slovy: zvýšit se může, ale pouze krátkodobě či nepatrně. Ti kdo volit chtějí, k volbám půjdou. Méně zodpovědné elektronická volba nepřesvědčí.<br /> #Volba není přímá – e-volby v ČR naráží na právní překážky. Ústava České republiky požaduje volby tajné, všeobecké, rovné a přímé. Minimálně poslední požadavek může vyvolat právní diskuse – jestli je možno hlasování prostřednictvím počítače pokládat za volbu přímou<br /> #Riziko volby pod nátlakem, kupování hlasů – tento argument trochu souvisí s předchozím. Tím, že volič není za plentou a není při volebním aktu viděn, stoupá riziko toho, že mu nebude umožněno svobodně hlasovat podle jeho nejlepšího přesvědčení.<br /> #Vysoké náklady – pilotní a zkušební projekty e-voleb budou bezpochyby nákladné (s tím jsou spojené i možné netransparentně zadávané zakázky IT společnostem).<br /> #Vyčleňování obyvatelstva – pod tímto názorem se skrývá obava, že pořítačově méně gramotní lidé, kteří nechtějí využívat informační technologie, budou diskriminováni.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253..&lt;/ref&gt;<br /> ==Elektronické volby v Evropě:==<br /> Rada Evropy vydala v roce 2004 nezávazné doporučení členským státům k začlenění e-volebních systémů do národních volebních legislativ. Ve většině evropských zemí probíhají různé projekty nebo testy možných systémů e-voleb, a to buď na národní, nebo místní úrovni.<br /> ==Poznámky:==<br /> &lt;references/&gt;<br /> ==Použitá literatura:==<br /> *KOPECKÝ, František. E-volby. ''CEVRO REVUE'' [online]. 2006, č. 1. Dostupné z: http://www.estat.cz/zpravy/estat-v-mediich/e-volby/ <br /> *ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf<br /> *ŠPAČEK, David. ''EGovernment: cíle, trendy a přístupy k jeho hodnocení''. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2012, xix, 258 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-807-4002-618. <br /> *ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253. <br /> *VANÍČEK, Zdeněk. ''Právní aspekty eGovernmentu v ČR''. Praha: Linde, 2011, 200 s. ISBN 978-807-2018-550.</div>

Sunny5 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_volby&diff=26594 2012-12-08T15:28:25Z

<p>Sunny5: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Kateřina Petrová&lt;br /&gt;<br /> '''Klíčová slova:''' [[e-government]]&lt;br /&gt;<br /> '''Synonyma:''' e-volby, e-voting&lt;br /&gt;<br /> '''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;<br /> :Nadřazené – [[e-government]]&lt;br /&gt;<br /> :Podřezené - ----&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> ==Charakteristika:==<br /> Elektronickými volbami rozumíme nejčastěji způsob voleb, kdy občané – voliči volí prostřednictvím počítače a internetu. V e-volbách vystupuje volební hlas pouze v elektronické podobě. Je to tedy proces, v kterém je akt volby občanem uskutečněn přímo prostřednictvím elektronického zařízení a jeho výsledek předán ke zpracování prostřednictvím elektronického přenosového media (komunikační sítě) a dále zpracováván výhradně elektronickou cestou. Elektronické volby představují vysoce komplikovaný technologický a procesní systém. V zahraničí je již částečně tento způsob hlasování využíván, a to zejména v Nizozemsku, USA, Spojeném království a Švýcarsku.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Typy elektronických voleb:== <br /> Elektronické volby dělíme v zásadě do dvou typů. První skupinu tvoří volby provedené v přesně definovaném čase prostřednictvím elektronického zařízení, definovaného zákonem, které je umístěno v místě stanoveném zákonem (volební místnosti), zpravidla označované jako „poll-site electronic voting“.&lt;br /&gt; <br /> Druhou skupinu tvoří volby provedené v přesně definovaném čase prostřednictvím libovolného elektronického zařízení, splňujícího pouze technické požadavky kompatibility se zvoleným volebním systémem, umístěným v libovolném místě planety s nutnou dostupností komunikačního prostředí. Tato skupina řešení je zpravidla označovaná jako „remote electronic voting“, v terminologii užívané v EU jako „e-voting“ nebo českým ekvivalentem „e-volby“.''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody e-voleb:==<br /> ===Výhody:===<br /> E-volby umožňují eliminovat nevýhody „klasického“ systému voleb, tedy zejména:<br /> *Vysoké procento neplatných hlasovacích lístků;<br /> *nízký komfort voličů (a s tím spojené snižování volební účasti);<br /> *nízká dostupnost voleb pro znevýhodněné spoluobčany;<br /> *nemožnost autokorekce odevzdaného hlasu voličem;<br /> *vysoké náklady.''&lt;ref&gt;''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf&lt;/ref&gt;<br /> Vedle toho elektronické volby poskytují i řadu specifických výhod:<br /> #Potenciálně vyšší voličská účast – nejčastěji uváděný důvod pro zavedení e-voleb. Vzdálená elektronická volba by pomohla občanům, kteří se nenacházejí v místě bydliště, či se z různých důvodů nemohou dostavit k volební urně. Předpokládá se také, že alternativa elektronické volby je přitažlivá pro mladou generaci<br /> #Rychlost sčítání a vyhodnocování hlasů – takřka nezpochybnitelný argument. Přepočítávání papírových volebních lístků těžko může soutěžit s počítačem. V případě zabezpečení je i riziko chyby a netransparentnosti nižší.<br /> #Menší finanční náklady – pokud by byla „papírová“ volba nahrazena elektronickou,, odpadlo by tištění a distribuce volebních lístků<br /> #Přiblížení voličů k politikům, možnost snadných referend – přímá participace občanů na správě země dosud nebyla možná z organizačně-technicko-finančních důvodů. To e-volby řeší, v podstatě se jen vyjádříte k anketní otázce na serveru<br /> #Nezpochybnění volebního hlasu – pokud předpokládáme odpovídající zabezpečení, tak volič nemůže volit dvakrát, nemůže svůj hlas změnit a nelze zpětně zjistit ani voličovu identitu, ani jeho volbu<br /> ===Nevýhody:===<br /> #Nebezpečnost – nejvýznamnější a nejčastěji zmiňovaný argument. Pokud bude volič hlasovat ze svého počítače, jak zajistíme bezpečnost u uživatele, aby nikdo nemohl počítač k volbě vzdáleně zneužít ještě před šifrováním a zabezpečenou komunikací mezi voličem a volebním serverem? Jak na viry, které se umí spustit v konkrétní hodinu a mohly by poškodit mnoho počítačů voličů? A co hromadné útoky ve stejném okamžiku, které by mohly přetížit a vyřadit volební servery? Tyto a další možné otázky si kladou odpůrci e-voleb, aniž by příznivci uměli přesvědčivě odpovědět. Na stranu pochybovačů se občas přidávají i odborníci, kteří nevěří v systém, jenž by zaručil ochranu identity voliče.<br /> #Účast voličů se nezvýší – jinými slovy: zvýšit se může, ale pouze krátkodobě či nepatrně. Ti kdo volit chtějí, k volbám půjdou. Méně zodpovědné elektronická volba nepřesvědčí.<br /> #Volba není přímá – e-volby v ČR naráží na právní překážky. Ústava České republiky požaduje volby tajné, všeobecké, rovné a přímé. Minimálně poslední požadavek může vyvolat právní diskuse – jestli je možno hlasování prostřednictvím počítače pokládat za volbu přímou<br /> #Riziko volby pod nátlakem, kupování hlasů – tento argument trochu souvisí s předchozím. Tím, že volič není za plentou a není při volebním aktu viděn, stoupá riziko toho, že mu nebude umožněno svobodně hlasovat podle jeho nejlepšího přesvědčení.<br /> #Vysoké náklady – pilotní a zkušební projekty e-voleb budou bezpochyby nákladné (s tím jsou spojené i možné netransparentně zadávané zakázky IT společnostem).<br /> #Vyčleňování obyvatelstva – pod tímto názorem se skrývá obava, že pořítačově méně gramotní lidé, kteří nechtějí využívat informační technologie, budou diskriminováni.''&lt;ref&gt;''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253..&lt;/ref&gt;<br /> ==Elektronické volby v Evropě:==<br /> Rada Evropy vydala v roce 2004 nezávazné doporučení členským státům k začlenění e-volebních systémů do národních volebních legislativ. Ve většině evropských zemí probíhají různé projekty nebo testy možných systémů e-voleb, a to buď na národní, nebo místní úrovni.<br /> ==Poznámky:==<br /> &lt;references/&gt;<br /> ==Použitá literatura:==<br /> *KOPECKÝ, František. E-volby. ''CEVRO REVUE'' [online]. 2006, č. 1. Dostupné z: http://www.estat.cz/zpravy/estat-v-mediich/e-volby/ <br /> *ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf<br /> *ŠPAČEK, David. ''EGovernment: cíle, trendy a přístupy k jeho hodnocení''. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2012, xix, 258 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-807-4002-618. <br /> *ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253. <br /> *VANÍČEK, Zdeněk. ''Právní aspekty eGovernmentu v ČR''. Praha: Linde, 2011, 200 s. ISBN 978-807-2018-550.</div>

Sunny5 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_volby&diff=26593 2012-12-08T15:13:13Z

<p>Sunny5: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Kateřina Petrová&lt;br /&gt;<br /> '''Klíčová slova:''' [[e-government]]&lt;br /&gt;<br /> '''Synonyma:''' e-volby, e-voting&lt;br /&gt;<br /> '''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;<br /> :Nadřazené – [[e-government]]&lt;br /&gt;<br /> :Podřezené - ----&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> ==Charakteristika:==<br /> Elektronickými volbami rozumíme nejčastěji způsob voleb, kdy občané – voliči volí prostřednictvím počítače a internetu. V e-volbách vystupuje volební hlas pouze v elektronické podobě. Je to tedy proces, v kterém je akt volby občanem uskutečněn přímo prostřednictvím elektronického zařízení a jeho výsledek předán ke zpracování prostřednictvím elektronického přenosového media (komunikační sítě) a dále zpracováván výhradně elektronickou cestou. Elektronické volby představují vysoce komplikovaný technologický a procesní systém. V zahraničí je již částečně tento způsob hlasování využíván, a to zejména v Nizozemsku, USA, Spojeném království a Švýcarsku.<br /> <br /> ==Typy elektronických voleb:== <br /> Elektronické volby dělíme v zásadě do dvou typů. První skupinu tvoří volby provedené v přesně definovaném čase prostřednictvím elektronického zařízení, definovaného zákonem, které je umístěno v místě stanoveném zákonem (volební místnosti), zpravidla označované jako „poll-site electronic voting“.&lt;br /&gt; <br /> Druhou skupinu tvoří volby provedené v přesně definovaném čase prostřednictvím libovolného elektronického zařízení, splňujícího pouze technické požadavky kompatibility se zvoleným volebním systémem, umístěným v libovolném místě planety s nutnou dostupností komunikačního prostředí. Tato skupina řešení je zpravidla označovaná jako „remote electronic voting“, v terminologii užívané v EU jako „e-voting“ nebo českým ekvivalentem „e-volby“.<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody e-voleb:==<br /> ===Výhody:===<br /> E-volby umožňují eliminovat nevýhody „klasického“ systému voleb, tedy zejména:<br /> *Vysoké procento neplatných hlasovacích lístků;<br /> *nízký komfort voličů (a s tím spojené snižování volební účasti);<br /> *nízká dostupnost voleb pro znevýhodněné spoluobčany;<br /> *nemožnost autokorekce odevzdaného hlasu voličem;<br /> *vysoké náklady.<br /> Vedle toho elektronické volby poskytují i řadu specifických výhod:<br /> #Potenciálně vyšší voličská účast – nejčastěji uváděný důvod pro zavedení e-voleb. Vzdálená elektronická volba by pomohla občanům, kteří se nenacházejí v místě bydliště, či se z různých důvodů nemohou dostavit k volební urně. Předpokládá se také, že alternativa elektronické volby je přitažlivá pro mladou generaci<br /> #Rychlost sčítání a vyhodnocování hlasů – takřka nezpochybnitelný argument. Přepočítávání papírových volebních lístků těžko může soutěžit s počítačem. V případě zabezpečení je i riziko chyby a netransparentnosti nižší.<br /> #Menší finanční náklady – pokud by byla „papírová“ volba nahrazena elektronickou,, odpadlo by tištění a distribuce volebních lístků<br /> #Přiblížení voličů k politikům, možnost snadných referend – přímá participace občanů na správě země dosud nebyla možná z organizačně-technicko-finančních důvodů. To e-volby řeší, v podstatě se jen vyjádříte k anketní otázce na serveru<br /> #Nezpochybnění volebního hlasu – pokud předpokládáme odpovídající zabezpečení, tak volič nemůže volit dvakrát, nemůže svůj hlas změnit a nelze zpětně zjistit ani voličovu identitu, ani jeho volbu<br /> ===Nevýhody:===<br /> #Nebezpečnost – nejvýznamnější a nejčastěji zmiňovaný argument. Pokud bude volič hlasovat ze svého počítače, jak zajistíme bezpečnost u uživatele, aby nikdo nemohl počítač k volbě vzdáleně zneužít ještě před šifrováním a zabezpečenou komunikací mezi voličem a volebním serverem? Jak na viry, které se umí spustit v konkrétní hodinu a mohly by poškodit mnoho počítačů voličů? A co hromadné útoky ve stejném okamžiku, které by mohly přetížit a vyřadit volební servery? Tyto a další možné otázky si kladou odpůrci e-voleb, aniž by příznivci uměli přesvědčivě odpovědět. Na stranu pochybovačů se občas přidávají i odborníci, kteří nevěří v systém, jenž by zaručil ochranu identity voliče.<br /> #Účast voličů se nezvýší – jinými slovy: zvýšit se může, ale pouze krátkodobě či nepatrně. Ti kdo volit chtějí, k volbám půjdou. Méně zodpovědné elektronická volba nepřesvědčí.<br /> #Volba není přímá – e-volby v ČR naráží na právní překážky. Ústava České republiky požaduje volby tajné, všeobecké, rovné a přímé. Minimálně poslední požadavek může vyvolat právní diskuse – jestli je možno hlasování prostřednictvím počítače pokládat za volbu přímou<br /> #Riziko volby pod nátlakem, kupování hlasů – tento argument trochu souvisí s předchozím. Tím, že volič není za plentou a není při volebním aktu viděn, stoupá riziko toho, že mu nebude umožněno svobodně hlasovat podle jeho nejlepšího přesvědčení.<br /> #Vysoké náklady – pilotní a zkušební projekty e-voleb budou bezpochyby nákladné (s tím jsou spojené i možné netransparentně zadávané zakázky IT společnostem).<br /> #Vyčleňování obyvatelstva – pod tímto názorem se skrývá obava, že pořítačově méně gramotní lidé, kteří nechtějí využívat informační technologie, budou diskriminováni.<br /> ==Elektronické volby v Evropě:==<br /> Rada Evropy vydala v roce 2004 nezávazné doporučení členským státům k začlenění e-volebních systémů do národních volebních legislativ. Ve většině evropských zemí probíhají různé projekty nebo testy možných systémů e-voleb, a to buď na národní, nebo místní úrovni.<br /> ==Použitá literatura:==<br /> *KOPECKÝ, František. E-volby. ''CEVRO REVUE'' [online]. 2006, č. 1. Dostupné z: http://www.estat.cz/zpravy/estat-v-mediich/e-volby/ <br /> *ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf<br /> *ŠPAČEK, David. ''EGovernment: cíle, trendy a přístupy k jeho hodnocení''. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2012, xix, 258 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-807-4002-618. <br /> *ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253. <br /> *VANÍČEK, Zdeněk. ''Právní aspekty eGovernmentu v ČR''. Praha: Linde, 2011, 200 s. ISBN 978-807-2018-550.</div>

Sunny5 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_volby&diff=26592 2012-12-08T15:12:22Z

<p>Sunny5: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Kateřina Petrová&lt;br /&gt;<br /> '''Klíčová slova:''' e-government&lt;br /&gt;<br /> '''Synonyma:''' e-volby, e-voting&lt;br /&gt;<br /> '''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;<br /> :Nadřazené – [[e-government]]&lt;br /&gt;<br /> :Podřezené - ----&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> ==Charakteristika:==<br /> Elektronickými volbami rozumíme nejčastěji způsob voleb, kdy občané – voliči volí prostřednictvím počítače a internetu. V e-volbách vystupuje volební hlas pouze v elektronické podobě. Je to tedy proces, v kterém je akt volby občanem uskutečněn přímo prostřednictvím elektronického zařízení a jeho výsledek předán ke zpracování prostřednictvím elektronického přenosového media (komunikační sítě) a dále zpracováván výhradně elektronickou cestou. Elektronické volby představují vysoce komplikovaný technologický a procesní systém. V zahraničí je již částečně tento způsob hlasování využíván, a to zejména v Nizozemsku, USA, Spojeném království a Švýcarsku.<br /> <br /> ==Typy elektronických voleb:== <br /> Elektronické volby dělíme v zásadě do dvou typů. První skupinu tvoří volby provedené v přesně definovaném čase prostřednictvím elektronického zařízení, definovaného zákonem, které je umístěno v místě stanoveném zákonem (volební místnosti), zpravidla označované jako „poll-site electronic voting“.&lt;br /&gt; <br /> Druhou skupinu tvoří volby provedené v přesně definovaném čase prostřednictvím libovolného elektronického zařízení, splňujícího pouze technické požadavky kompatibility se zvoleným volebním systémem, umístěným v libovolném místě planety s nutnou dostupností komunikačního prostředí. Tato skupina řešení je zpravidla označovaná jako „remote electronic voting“, v terminologii užívané v EU jako „e-voting“ nebo českým ekvivalentem „e-volby“.<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody e-voleb:==<br /> ===Výhody:===<br /> E-volby umožňují eliminovat nevýhody „klasického“ systému voleb, tedy zejména:<br /> *Vysoké procento neplatných hlasovacích lístků;<br /> *nízký komfort voličů (a s tím spojené snižování volební účasti);<br /> *nízká dostupnost voleb pro znevýhodněné spoluobčany;<br /> *nemožnost autokorekce odevzdaného hlasu voličem;<br /> *vysoké náklady.<br /> Vedle toho elektronické volby poskytují i řadu specifických výhod:<br /> #Potenciálně vyšší voličská účast – nejčastěji uváděný důvod pro zavedení e-voleb. Vzdálená elektronická volba by pomohla občanům, kteří se nenacházejí v místě bydliště, či se z různých důvodů nemohou dostavit k volební urně. Předpokládá se také, že alternativa elektronické volby je přitažlivá pro mladou generaci<br /> #Rychlost sčítání a vyhodnocování hlasů – takřka nezpochybnitelný argument. Přepočítávání papírových volebních lístků těžko může soutěžit s počítačem. V případě zabezpečení je i riziko chyby a netransparentnosti nižší.<br /> #Menší finanční náklady – pokud by byla „papírová“ volba nahrazena elektronickou,, odpadlo by tištění a distribuce volebních lístků<br /> #Přiblížení voličů k politikům, možnost snadných referend – přímá participace občanů na správě země dosud nebyla možná z organizačně-technicko-finančních důvodů. To e-volby řeší, v podstatě se jen vyjádříte k anketní otázce na serveru<br /> #Nezpochybnění volebního hlasu – pokud předpokládáme odpovídající zabezpečení, tak volič nemůže volit dvakrát, nemůže svůj hlas změnit a nelze zpětně zjistit ani voličovu identitu, ani jeho volbu<br /> ===Nevýhody:===<br /> #Nebezpečnost – nejvýznamnější a nejčastěji zmiňovaný argument. Pokud bude volič hlasovat ze svého počítače, jak zajistíme bezpečnost u uživatele, aby nikdo nemohl počítač k volbě vzdáleně zneužít ještě před šifrováním a zabezpečenou komunikací mezi voličem a volebním serverem? Jak na viry, které se umí spustit v konkrétní hodinu a mohly by poškodit mnoho počítačů voličů? A co hromadné útoky ve stejném okamžiku, které by mohly přetížit a vyřadit volební servery? Tyto a další možné otázky si kladou odpůrci e-voleb, aniž by příznivci uměli přesvědčivě odpovědět. Na stranu pochybovačů se občas přidávají i odborníci, kteří nevěří v systém, jenž by zaručil ochranu identity voliče.<br /> #Účast voličů se nezvýší – jinými slovy: zvýšit se může, ale pouze krátkodobě či nepatrně. Ti kdo volit chtějí, k volbám půjdou. Méně zodpovědné elektronická volba nepřesvědčí.<br /> #Volba není přímá – e-volby v ČR naráží na právní překážky. Ústava České republiky požaduje volby tajné, všeobecké, rovné a přímé. Minimálně poslední požadavek může vyvolat právní diskuse – jestli je možno hlasování prostřednictvím počítače pokládat za volbu přímou<br /> #Riziko volby pod nátlakem, kupování hlasů – tento argument trochu souvisí s předchozím. Tím, že volič není za plentou a není při volebním aktu viděn, stoupá riziko toho, že mu nebude umožněno svobodně hlasovat podle jeho nejlepšího přesvědčení.<br /> #Vysoké náklady – pilotní a zkušební projekty e-voleb budou bezpochyby nákladné (s tím jsou spojené i možné netransparentně zadávané zakázky IT společnostem).<br /> #Vyčleňování obyvatelstva – pod tímto názorem se skrývá obava, že pořítačově méně gramotní lidé, kteří nechtějí využívat informační technologie, budou diskriminováni.<br /> ==Elektronické volby v Evropě:==<br /> Rada Evropy vydala v roce 2004 nezávazné doporučení členským státům k začlenění e-volebních systémů do národních volebních legislativ. Ve většině evropských zemí probíhají různé projekty nebo testy možných systémů e-voleb, a to buď na národní, nebo místní úrovni.<br /> ==Použitá literatura:==<br /> *KOPECKÝ, František. E-volby. ''CEVRO REVUE'' [online]. 2006, č. 1. Dostupné z: http://www.estat.cz/zpravy/estat-v-mediich/e-volby/ <br /> *ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf<br /> *ŠPAČEK, David. ''EGovernment: cíle, trendy a přístupy k jeho hodnocení''. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2012, xix, 258 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-807-4002-618. <br /> *ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253. <br /> *VANÍČEK, Zdeněk. ''Právní aspekty eGovernmentu v ČR''. Praha: Linde, 2011, 200 s. ISBN 978-807-2018-550.</div>

Sunny5 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_volby&diff=26591 2012-12-08T15:11:14Z

<p>Sunny5: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Kateřina Petrová&lt;br /&gt;<br /> '''Klíčová slova:''' e-government&lt;br /&gt;<br /> '''Synonyma:''' e-volby, e-voting&lt;br /&gt;<br /> '''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;<br /> :Nadřazené – [e-government]&lt;br /&gt;<br /> :Podřezené - ----&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> ==Charakteristika:==<br /> Elektronickými volbami rozumíme nejčastěji způsob voleb, kdy občané – voliči volí prostřednictvím počítače a internetu. V e-volbách vystupuje volební hlas pouze v elektronické podobě. Je to tedy proces, v kterém je akt volby občanem uskutečněn přímo prostřednictvím elektronického zařízení a jeho výsledek předán ke zpracování prostřednictvím elektronického přenosového media (komunikační sítě) a dále zpracováván výhradně elektronickou cestou. Elektronické volby představují vysoce komplikovaný technologický a procesní systém. V zahraničí je již částečně tento způsob hlasování využíván, a to zejména v Nizozemsku, USA, Spojeném království a Švýcarsku.<br /> <br /> ==Typy elektronických voleb:== <br /> Elektronické volby dělíme v zásadě do dvou typů. První skupinu tvoří volby provedené v přesně definovaném čase prostřednictvím elektronického zařízení, definovaného zákonem, které je umístěno v místě stanoveném zákonem (volební místnosti), zpravidla označované jako „poll-site electronic voting“.&lt;br /&gt; <br /> Druhou skupinu tvoří volby provedené v přesně definovaném čase prostřednictvím libovolného elektronického zařízení, splňujícího pouze technické požadavky kompatibility se zvoleným volebním systémem, umístěným v libovolném místě planety s nutnou dostupností komunikačního prostředí. Tato skupina řešení je zpravidla označovaná jako „remote electronic voting“, v terminologii užívané v EU jako „e-voting“ nebo českým ekvivalentem „e-volby“.<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody e-voleb:==<br /> ===Výhody:===<br /> E-volby umožňují eliminovat nevýhody „klasického“ systému voleb, tedy zejména:<br /> *Vysoké procento neplatných hlasovacích lístků;<br /> *nízký komfort voličů (a s tím spojené snižování volební účasti);<br /> *nízká dostupnost voleb pro znevýhodněné spoluobčany;<br /> *nemožnost autokorekce odevzdaného hlasu voličem;<br /> *vysoké náklady.<br /> Vedle toho elektronické volby poskytují i řadu specifických výhod:<br /> #Potenciálně vyšší voličská účast – nejčastěji uváděný důvod pro zavedení e-voleb. Vzdálená elektronická volba by pomohla občanům, kteří se nenacházejí v místě bydliště, či se z různých důvodů nemohou dostavit k volební urně. Předpokládá se také, že alternativa elektronické volby je přitažlivá pro mladou generaci<br /> #Rychlost sčítání a vyhodnocování hlasů – takřka nezpochybnitelný argument. Přepočítávání papírových volebních lístků těžko může soutěžit s počítačem. V případě zabezpečení je i riziko chyby a netransparentnosti nižší.<br /> #Menší finanční náklady – pokud by byla „papírová“ volba nahrazena elektronickou,, odpadlo by tištění a distribuce volebních lístků<br /> #Přiblížení voličů k politikům, možnost snadných referend – přímá participace občanů na správě země dosud nebyla možná z organizačně-technicko-finančních důvodů. To e-volby řeší, v podstatě se jen vyjádříte k anketní otázce na serveru<br /> #Nezpochybnění volebního hlasu – pokud předpokládáme odpovídající zabezpečení, tak volič nemůže volit dvakrát, nemůže svůj hlas změnit a nelze zpětně zjistit ani voličovu identitu, ani jeho volbu<br /> ===Nevýhody:===<br /> #Nebezpečnost – nejvýznamnější a nejčastěji zmiňovaný argument. Pokud bude volič hlasovat ze svého počítače, jak zajistíme bezpečnost u uživatele, aby nikdo nemohl počítač k volbě vzdáleně zneužít ještě před šifrováním a zabezpečenou komunikací mezi voličem a volebním serverem? Jak na viry, které se umí spustit v konkrétní hodinu a mohly by poškodit mnoho počítačů voličů? A co hromadné útoky ve stejném okamžiku, které by mohly přetížit a vyřadit volební servery? Tyto a další možné otázky si kladou odpůrci e-voleb, aniž by příznivci uměli přesvědčivě odpovědět. Na stranu pochybovačů se občas přidávají i odborníci, kteří nevěří v systém, jenž by zaručil ochranu identity voliče.<br /> #Účast voličů se nezvýší – jinými slovy: zvýšit se může, ale pouze krátkodobě či nepatrně. Ti kdo volit chtějí, k volbám půjdou. Méně zodpovědné elektronická volba nepřesvědčí.<br /> #Volba není přímá – e-volby v ČR naráží na právní překážky. Ústava České republiky požaduje volby tajné, všeobecké, rovné a přímé. Minimálně poslední požadavek může vyvolat právní diskuse – jestli je možno hlasování prostřednictvím počítače pokládat za volbu přímou<br /> #Riziko volby pod nátlakem, kupování hlasů – tento argument trochu souvisí s předchozím. Tím, že volič není za plentou a není při volebním aktu viděn, stoupá riziko toho, že mu nebude umožněno svobodně hlasovat podle jeho nejlepšího přesvědčení.<br /> #Vysoké náklady – pilotní a zkušební projekty e-voleb budou bezpochyby nákladné (s tím jsou spojené i možné netransparentně zadávané zakázky IT společnostem).<br /> #Vyčleňování obyvatelstva – pod tímto názorem se skrývá obava, že pořítačově méně gramotní lidé, kteří nechtějí využívat informační technologie, budou diskriminováni.<br /> ==Elektronické volby v Evropě:==<br /> Rada Evropy vydala v roce 2004 nezávazné doporučení členským státům k začlenění e-volebních systémů do národních volebních legislativ. Ve většině evropských zemí probíhají různé projekty nebo testy možných systémů e-voleb, a to buď na národní, nebo místní úrovni.<br /> ==Použitá literatura:==<br /> *KOPECKÝ, František. E-volby. ''CEVRO REVUE'' [online]. 2006, č. 1. Dostupné z: http://www.estat.cz/zpravy/estat-v-mediich/e-volby/ <br /> *ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf<br /> *ŠPAČEK, David. ''EGovernment: cíle, trendy a přístupy k jeho hodnocení''. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2012, xix, 258 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-807-4002-618. <br /> *ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253. <br /> *VANÍČEK, Zdeněk. ''Právní aspekty eGovernmentu v ČR''. Praha: Linde, 2011, 200 s. ISBN 978-807-2018-550.</div>

Sunny5 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_volby&diff=26590 2012-12-08T15:03:51Z

<p>Sunny5: /* Použitá literatura: */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Kateřina Petrová&lt;br /&gt;<br /> '''Klíčová slova:''' e-government&lt;br /&gt;<br /> '''Synonyma:''' e-volby, e-voting&lt;br /&gt;<br /> '''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;<br /> :Nadřazené – e-government&lt;br /&gt;<br /> :Podřezené - ----&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> ==Charakteristika:==<br /> Elektronickými volbami rozumíme nejčastěji způsob voleb, kdy občané – voliči volí prostřednictvím počítače a internetu. V e-volbách vystupuje volební hlas pouze v elektronické podobě. Je to tedy proces, v kterém je akt volby občanem uskutečněn přímo prostřednictvím elektronického zařízení a jeho výsledek předán ke zpracování prostřednictvím elektronického přenosového media (komunikační sítě) a dále zpracováván výhradně elektronickou cestou. Elektronické volby představují vysoce komplikovaný technologický a procesní systém. V zahraničí je již částečně tento způsob hlasování využíván, a to zejména v Nizozemsku, USA, Spojeném království a Švýcarsku.<br /> <br /> ==Typy elektronických voleb:== <br /> Elektronické volby dělíme v zásadě do dvou typů. První skupinu tvoří volby provedené v přesně definovaném čase prostřednictvím elektronického zařízení, definovaného zákonem, které je umístěno v místě stanoveném zákonem (volební místnosti), zpravidla označované jako „poll-site electronic voting“.&lt;br /&gt; <br /> Druhou skupinu tvoří volby provedené v přesně definovaném čase prostřednictvím libovolného elektronického zařízení, splňujícího pouze technické požadavky kompatibility se zvoleným volebním systémem, umístěným v libovolném místě planety s nutnou dostupností komunikačního prostředí. Tato skupina řešení je zpravidla označovaná jako „remote electronic voting“, v terminologii užívané v EU jako „e-voting“ nebo českým ekvivalentem „e-volby“.<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody e-voleb:==<br /> ===Výhody:===<br /> E-volby umožňují eliminovat nevýhody „klasického“ systému voleb, tedy zejména:<br /> *Vysoké procento neplatných hlasovacích lístků;<br /> *nízký komfort voličů (a s tím spojené snižování volební účasti);<br /> *nízká dostupnost voleb pro znevýhodněné spoluobčany;<br /> *nemožnost autokorekce odevzdaného hlasu voličem;<br /> *vysoké náklady.<br /> Vedle toho elektronické volby poskytují i řadu specifických výhod:<br /> #Potenciálně vyšší voličská účast – nejčastěji uváděný důvod pro zavedení e-voleb. Vzdálená elektronická volba by pomohla občanům, kteří se nenacházejí v místě bydliště, či se z různých důvodů nemohou dostavit k volební urně. Předpokládá se také, že alternativa elektronické volby je přitažlivá pro mladou generaci<br /> #Rychlost sčítání a vyhodnocování hlasů – takřka nezpochybnitelný argument. Přepočítávání papírových volebních lístků těžko může soutěžit s počítačem. V případě zabezpečení je i riziko chyby a netransparentnosti nižší.<br /> #Menší finanční náklady – pokud by byla „papírová“ volba nahrazena elektronickou,, odpadlo by tištění a distribuce volebních lístků<br /> #Přiblížení voličů k politikům, možnost snadných referend – přímá participace občanů na správě země dosud nebyla možná z organizačně-technicko-finančních důvodů. To e-volby řeší, v podstatě se jen vyjádříte k anketní otázce na serveru<br /> #Nezpochybnění volebního hlasu – pokud předpokládáme odpovídající zabezpečení, tak volič nemůže volit dvakrát, nemůže svůj hlas změnit a nelze zpětně zjistit ani voličovu identitu, ani jeho volbu<br /> ===Nevýhody:===<br /> #Nebezpečnost – nejvýznamnější a nejčastěji zmiňovaný argument. Pokud bude volič hlasovat ze svého počítače, jak zajistíme bezpečnost u uživatele, aby nikdo nemohl počítač k volbě vzdáleně zneužít ještě před šifrováním a zabezpečenou komunikací mezi voličem a volebním serverem? Jak na viry, které se umí spustit v konkrétní hodinu a mohly by poškodit mnoho počítačů voličů? A co hromadné útoky ve stejném okamžiku, které by mohly přetížit a vyřadit volební servery? Tyto a další možné otázky si kladou odpůrci e-voleb, aniž by příznivci uměli přesvědčivě odpovědět. Na stranu pochybovačů se občas přidávají i odborníci, kteří nevěří v systém, jenž by zaručil ochranu identity voliče.<br /> #Účast voličů se nezvýší – jinými slovy: zvýšit se může, ale pouze krátkodobě či nepatrně. Ti kdo volit chtějí, k volbám půjdou. Méně zodpovědné elektronická volba nepřesvědčí.<br /> #Volba není přímá – e-volby v ČR naráží na právní překážky. Ústava České republiky požaduje volby tajné, všeobecké, rovné a přímé. Minimálně poslední požadavek může vyvolat právní diskuse – jestli je možno hlasování prostřednictvím počítače pokládat za volbu přímou<br /> #Riziko volby pod nátlakem, kupování hlasů – tento argument trochu souvisí s předchozím. Tím, že volič není za plentou a není při volebním aktu viděn, stoupá riziko toho, že mu nebude umožněno svobodně hlasovat podle jeho nejlepšího přesvědčení.<br /> #Vysoké náklady – pilotní a zkušební projekty e-voleb budou bezpochyby nákladné (s tím jsou spojené i možné netransparentně zadávané zakázky IT společnostem).<br /> #Vyčleňování obyvatelstva – pod tímto názorem se skrývá obava, že pořítačově méně gramotní lidé, kteří nechtějí využívat informační technologie, budou diskriminováni.<br /> ==Elektronické volby v Evropě:==<br /> Rada Evropy vydala v roce 2004 nezávazné doporučení členským státům k začlenění e-volebních systémů do národních volebních legislativ. Ve většině evropských zemí probíhají různé projekty nebo testy možných systémů e-voleb, a to buď na národní, nebo místní úrovni.<br /> ==Použitá literatura:==<br /> *KOPECKÝ, František. E-volby. ''CEVRO REVUE'' [online]. 2006, č. 1. Dostupné z: http://www.estat.cz/zpravy/estat-v-mediich/e-volby/ <br /> *ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf<br /> *ŠPAČEK, David. ''EGovernment: cíle, trendy a přístupy k jeho hodnocení''. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2012, xix, 258 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-807-4002-618. <br /> *ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253. <br /> *VANÍČEK, Zdeněk. ''Právní aspekty eGovernmentu v ČR''. Praha: Linde, 2011, 200 s. ISBN 978-807-2018-550.</div>

Sunny5 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_volby&diff=26589 2012-12-08T14:22:58Z

<p>Sunny5: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Kateřina Petrová&lt;br /&gt;<br /> '''Klíčová slova:''' e-government&lt;br /&gt;<br /> '''Synonyma:''' e-volby, e-voting&lt;br /&gt;<br /> '''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;<br /> :Nadřazené – e-government&lt;br /&gt;<br /> :Podřezené - ----&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> ==Charakteristika:==<br /> Elektronickými volbami rozumíme nejčastěji způsob voleb, kdy občané – voliči volí prostřednictvím počítače a internetu. V e-volbách vystupuje volební hlas pouze v elektronické podobě. Je to tedy proces, v kterém je akt volby občanem uskutečněn přímo prostřednictvím elektronického zařízení a jeho výsledek předán ke zpracování prostřednictvím elektronického přenosového media (komunikační sítě) a dále zpracováván výhradně elektronickou cestou. Elektronické volby představují vysoce komplikovaný technologický a procesní systém. V zahraničí je již částečně tento způsob hlasování využíván, a to zejména v Nizozemsku, USA, Spojeném království a Švýcarsku.<br /> <br /> ==Typy elektronických voleb:== <br /> Elektronické volby dělíme v zásadě do dvou typů. První skupinu tvoří volby provedené v přesně definovaném čase prostřednictvím elektronického zařízení, definovaného zákonem, které je umístěno v místě stanoveném zákonem (volební místnosti), zpravidla označované jako „poll-site electronic voting“.&lt;br /&gt; <br /> Druhou skupinu tvoří volby provedené v přesně definovaném čase prostřednictvím libovolného elektronického zařízení, splňujícího pouze technické požadavky kompatibility se zvoleným volebním systémem, umístěným v libovolném místě planety s nutnou dostupností komunikačního prostředí. Tato skupina řešení je zpravidla označovaná jako „remote electronic voting“, v terminologii užívané v EU jako „e-voting“ nebo českým ekvivalentem „e-volby“.<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody e-voleb:==<br /> ===Výhody:===<br /> E-volby umožňují eliminovat nevýhody „klasického“ systému voleb, tedy zejména:<br /> *Vysoké procento neplatných hlasovacích lístků;<br /> *nízký komfort voličů (a s tím spojené snižování volební účasti);<br /> *nízká dostupnost voleb pro znevýhodněné spoluobčany;<br /> *nemožnost autokorekce odevzdaného hlasu voličem;<br /> *vysoké náklady.<br /> Vedle toho elektronické volby poskytují i řadu specifických výhod:<br /> #Potenciálně vyšší voličská účast – nejčastěji uváděný důvod pro zavedení e-voleb. Vzdálená elektronická volba by pomohla občanům, kteří se nenacházejí v místě bydliště, či se z různých důvodů nemohou dostavit k volební urně. Předpokládá se také, že alternativa elektronické volby je přitažlivá pro mladou generaci<br /> #Rychlost sčítání a vyhodnocování hlasů – takřka nezpochybnitelný argument. Přepočítávání papírových volebních lístků těžko může soutěžit s počítačem. V případě zabezpečení je i riziko chyby a netransparentnosti nižší.<br /> #Menší finanční náklady – pokud by byla „papírová“ volba nahrazena elektronickou,, odpadlo by tištění a distribuce volebních lístků<br /> #Přiblížení voličů k politikům, možnost snadných referend – přímá participace občanů na správě země dosud nebyla možná z organizačně-technicko-finančních důvodů. To e-volby řeší, v podstatě se jen vyjádříte k anketní otázce na serveru<br /> #Nezpochybnění volebního hlasu – pokud předpokládáme odpovídající zabezpečení, tak volič nemůže volit dvakrát, nemůže svůj hlas změnit a nelze zpětně zjistit ani voličovu identitu, ani jeho volbu<br /> ===Nevýhody:===<br /> #Nebezpečnost – nejvýznamnější a nejčastěji zmiňovaný argument. Pokud bude volič hlasovat ze svého počítače, jak zajistíme bezpečnost u uživatele, aby nikdo nemohl počítač k volbě vzdáleně zneužít ještě před šifrováním a zabezpečenou komunikací mezi voličem a volebním serverem? Jak na viry, které se umí spustit v konkrétní hodinu a mohly by poškodit mnoho počítačů voličů? A co hromadné útoky ve stejném okamžiku, které by mohly přetížit a vyřadit volební servery? Tyto a další možné otázky si kladou odpůrci e-voleb, aniž by příznivci uměli přesvědčivě odpovědět. Na stranu pochybovačů se občas přidávají i odborníci, kteří nevěří v systém, jenž by zaručil ochranu identity voliče.<br /> #Účast voličů se nezvýší – jinými slovy: zvýšit se může, ale pouze krátkodobě či nepatrně. Ti kdo volit chtějí, k volbám půjdou. Méně zodpovědné elektronická volba nepřesvědčí.<br /> #Volba není přímá – e-volby v ČR naráží na právní překážky. Ústava České republiky požaduje volby tajné, všeobecké, rovné a přímé. Minimálně poslední požadavek může vyvolat právní diskuse – jestli je možno hlasování prostřednictvím počítače pokládat za volbu přímou<br /> #Riziko volby pod nátlakem, kupování hlasů – tento argument trochu souvisí s předchozím. Tím, že volič není za plentou a není při volebním aktu viděn, stoupá riziko toho, že mu nebude umožněno svobodně hlasovat podle jeho nejlepšího přesvědčení.<br /> #Vysoké náklady – pilotní a zkušební projekty e-voleb budou bezpochyby nákladné (s tím jsou spojené i možné netransparentně zadávané zakázky IT společnostem).<br /> #Vyčleňování obyvatelstva – pod tímto názorem se skrývá obava, že pořítačově méně gramotní lidé, kteří nechtějí využívat informační technologie, budou diskriminováni.<br /> ==Elektronické volby v Evropě:==<br /> Rada Evropy vydala v roce 2004 nezávazné doporučení členským státům k začlenění e-volebních systémů do národních volebních legislativ. Ve většině evropských zemí probíhají různé projekty nebo testy možných systémů e-voleb, a to buď na národní, nebo místní úrovni.<br /> ==Použitá literatura:==</div>

Sunny5 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_volby&diff=26588 2012-12-08T14:21:40Z

<p>Sunny5: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Kateřina Petrová&lt;br /&gt;<br /> '''Klíčová slova:''' e-government&lt;br /&gt;<br /> '''Synonyma:''' e-volby, e-voting&lt;br /&gt;<br /> '''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;<br /> :Nadřazené – e-government&lt;br /&gt;<br /> :Podřezené - ----&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> ==Charakteristika:==<br /> :Elektronickými volbami rozumíme nejčastěji způsob voleb, kdy občané – voliči volí prostřednictvím počítače a internetu. V e-volbách vystupuje volební hlas pouze v elektronické podobě. Je to tedy proces, v kterém je akt volby občanem uskutečněn přímo prostřednictvím elektronického zařízení a jeho výsledek předán ke zpracování prostřednictvím elektronického přenosového media (komunikační sítě) a dále zpracováván výhradně elektronickou cestou. Elektronické volby představují vysoce komplikovaný technologický a procesní systém. V zahraničí je již částečně tento způsob hlasování využíván, a to zejména v Nizozemsku, USA, Spojeném království a Švýcarsku.<br /> <br /> ==Typy elektronických voleb:== <br /> :Elektronické volby dělíme v zásadě do dvou typů. První skupinu tvoří volby provedené v přesně definovaném čase prostřednictvím elektronického zařízení, definovaného zákonem, které je umístěno v místě stanoveném zákonem (volební místnosti), zpravidla označované jako „poll-site electronic voting“.&lt;br /&gt; <br /> :Druhou skupinu tvoří volby provedené v přesně definovaném čase prostřednictvím libovolného elektronického zařízení, splňujícího pouze technické požadavky kompatibility se zvoleným volebním systémem, umístěným v libovolném místě planety s nutnou dostupností komunikačního prostředí. Tato skupina řešení je zpravidla označovaná jako „remote electronic voting“, v terminologii užívané v EU jako „e-voting“ nebo českým ekvivalentem „e-volby“.<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody e-voleb:==<br /> ===Výhody:===<br /> E-volby umožňují eliminovat nevýhody „klasického“ systému voleb, tedy zejména:<br /> *Vysoké procento neplatných hlasovacích lístků;<br /> *nízký komfort voličů (a s tím spojené snižování volební účasti);<br /> *nízká dostupnost voleb pro znevýhodněné spoluobčany;<br /> *nemožnost autokorekce odevzdaného hlasu voličem;<br /> *vysoké náklady.<br /> Vedle toho elektronické volby poskytují i řadu specifických výhod:<br /> #Potenciálně vyšší voličská účast – nejčastěji uváděný důvod pro zavedení e-voleb. Vzdálená elektronická volba by pomohla občanům, kteří se nenacházejí v místě bydliště, či se z různých důvodů nemohou dostavit k volební urně. Předpokládá se také, že alternativa elektronické volby je přitažlivá pro mladou generaci<br /> #Rychlost sčítání a vyhodnocování hlasů – takřka nezpochybnitelný argument. Přepočítávání papírových volebních lístků těžko může soutěžit s počítačem. V případě zabezpečení je i riziko chyby a netransparentnosti nižší.<br /> #Menší finanční náklady – pokud by byla „papírová“ volba nahrazena elektronickou,, odpadlo by tištění a distribuce volebních lístků<br /> #Přiblížení voličů k politikům, možnost snadných referend – přímá participace občanů na správě země dosud nebyla možná z organizačně-technicko-finančních důvodů. To e-volby řeší, v podstatě se jen vyjádříte k anketní otázce na serveru<br /> #Nezpochybnění volebního hlasu – pokud předpokládáme odpovídající zabezpečení, tak volič nemůže volit dvakrát, nemůže svůj hlas změnit a nelze zpětně zjistit ani voličovu identitu, ani jeho volbu<br /> ===Nevýhody:===<br /> #Nebezpečnost – nejvýznamnější a nejčastěji zmiňovaný argument. Pokud bude volič hlasovat ze svého počítače, jak zajistíme bezpečnost u uživatele, aby nikdo nemohl počítač k volbě vzdáleně zneužít ještě před šifrováním a zabezpečenou komunikací mezi voličem a volebním serverem? Jak na viry, které se umí spustit v konkrétní hodinu a mohly by poškodit mnoho počítačů voličů? A co hromadné útoky ve stejném okamžiku, které by mohly přetížit a vyřadit volební servery? Tyto a další možné otázky si kladou odpůrci e-voleb, aniž by příznivci uměli přesvědčivě odpovědět. Na stranu pochybovačů se občas přidávají i odborníci, kteří nevěří v systém, jenž by zaručil ochranu identity voliče.<br /> #Účast voličů se nezvýší – jinými slovy: zvýšit se může, ale pouze krátkodobě či nepatrně. Ti kdo volit chtějí, k volbám půjdou. Méně zodpovědné elektronická volba nepřesvědčí.<br /> #Volba není přímá – e-volby v ČR naráží na právní překážky. Ústava České republiky požaduje volby tajné, všeobecké, rovné a přímé. Minimálně poslední požadavek může vyvolat právní diskuse – jestli je možno hlasování prostřednictvím počítače pokládat za volbu přímou<br /> #Riziko volby pod nátlakem, kupování hlasů – tento argument trochu souvisí s předchozím. Tím, že volič není za plentou a není při volebním aktu viděn, stoupá riziko toho, že mu nebude umožněno svobodně hlasovat podle jeho nejlepšího přesvědčení.<br /> #Vysoké náklady – pilotní a zkušební projekty e-voleb budou bezpochyby nákladné (s tím jsou spojené i možné netransparentně zadávané zakázky IT společnostem).<br /> #Vyčleňování obyvatelstva – pod tímto názorem se skrývá obava, že pořítačově méně gramotní lidé, kteří nechtějí využívat informační technologie, budou diskriminováni.<br /> ==Elektronické volby v Evropě:==<br /> :Rada Evropy vydala v roce 2004 nezávazné doporučení členským státům k začlenění e-volebních systémů do národních volebních legislativ. Ve většině evropských zemí probíhají různé projekty nebo testy možných systémů e-voleb, a to buď na národní, nebo místní úrovni.<br /> ==Použitá literatura:==</div>

Sunny5 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_volby&diff=26587 2012-12-08T14:19:03Z

<p>Sunny5: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Kateřina Petrová&lt;br /&gt;<br /> '''Klíčová slova:''' e-government&lt;br /&gt;<br /> '''Synonyma:''' e-volby, e-voting&lt;br /&gt;<br /> '''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;<br /> :Nadřazené – e-government&lt;br /&gt;<br /> :Podřezené - ----&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> ==Charakteristika:==<br /> Elektronickými volbami rozumíme nejčastěji způsob voleb, kdy občané – voliči volí prostřednictvím počítače a internetu. V e-volbách vystupuje volební hlas pouze v elektronické podobě. Je to tedy proces, v kterém je akt volby občanem uskutečněn přímo prostřednictvím elektronického zařízení a jeho výsledek předán ke zpracování prostřednictvím elektronického přenosového media (komunikační sítě) a dále zpracováván výhradně elektronickou cestou. Elektronické volby představují vysoce komplikovaný technologický a procesní systém. V zahraničí je již částečně tento způsob hlasování využíván, a to zejména v Nizozemsku, USA, Spojeném království a Švýcarsku.<br /> <br /> ==Typy elektronických voleb:== <br /> Elektronické volby dělíme v zásadě do dvou typů. První skupinu tvoří volby provedené v přesně definovaném čase prostřednictvím elektronického zařízení, definovaného zákonem, které je umístěno v místě stanoveném zákonem (volební místnosti), zpravidla označované jako „poll-site electronic voting“. <br /> Druhou skupinu tvoří volby provedené v přesně definovaném čase prostřednictvím libovolného elektronického zařízení, splňujícího pouze technické požadavky kompatibility se zvoleným volebním systémem, umístěným v libovolném místě planety s nutnou dostupností komunikačního prostředí. Tato skupina řešení je zpravidla označovaná jako „remote electronic voting“, v terminologii užívané v EU jako „e-voting“ nebo českým ekvivalentem „e-volby“.<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody e-voleb:==<br /> ===Výhody:===<br /> E-volby umožňují eliminovat nevýhody „klasického“ systému voleb, tedy zejména:<br /> *Vysoké procento neplatných hlasovacích lístků;<br /> *nízký komfort voličů (a s tím spojené snižování volební účasti);<br /> *nízká dostupnost voleb pro znevýhodněné spoluobčany;<br /> *nemožnost autokorekce odevzdaného hlasu voličem;<br /> *vysoké náklady.<br /> Vedle toho elektronické volby poskytují i řadu specifických výhod:<br /> #Potenciálně vyšší voličská účast – nejčastěji uváděný důvod pro zavedení e-voleb. Vzdálená elektronická volba by pomohla občanům, kteří se nenacházejí v místě bydliště, či se z různých důvodů nemohou dostavit k volební urně. Předpokládá se také, že alternativa elektronické volby je přitažlivá pro mladou generaci<br /> #Rychlost sčítání a vyhodnocování hlasů – takřka nezpochybnitelný argument. Přepočítávání papírových volebních lístků těžko může soutěžit s počítačem. V případě zabezpečení je i riziko chyby a netransparentnosti nižší.<br /> #Menší finanční náklady – pokud by byla „papírová“ volba nahrazena elektronickou,, odpadlo by tištění a distribuce volebních lístků<br /> #Přiblížení voličů k politikům, možnost snadných referend – přímá participace občanů na správě země dosud nebyla možná z organizačně-technicko-finančních důvodů. To e-volby řeší, v podstatě se jen vyjádříte k anketní otázce na serveru<br /> #Nezpochybnění volebního hlasu – pokud předpokládáme odpovídající zabezpečení, tak volič nemůže volit dvakrát, nemůže svůj hlas změnit a nelze zpětně zjistit ani voličovu identitu, ani jeho volbu<br /> ===Nevýhody:===<br /> #Nebezpečnost – nejvýznamnější a nejčastěji zmiňovaný argument. Pokud bude volič hlasovat ze svého počítače, jak zajistíme bezpečnost u uživatele, aby nikdo nemohl počítač k volbě vzdáleně zneužít ještě před šifrováním a zabezpečenou komunikací mezi voličem a volebním serverem? Jak na viry, které se umí spustit v konkrétní hodinu a mohly by poškodit mnoho počítačů voličů? A co hromadné útoky ve stejném okamžiku, které by mohly přetížit a vyřadit volební servery? Tyto a další možné otázky si kladou odpůrci e-voleb, aniž by příznivci uměli přesvědčivě odpovědět. Na stranu pochybovačů se občas přidávají i odborníci, kteří nevěří v systém, jenž by zaručil ochranu identity voliče.<br /> #Účast voličů se nezvýší – jinými slovy: zvýšit se může, ale pouze krátkodobě či nepatrně. Ti kdo volit chtějí, k volbám půjdou. Méně zodpovědné elektronická volba nepřesvědčí.<br /> #Volba není přímá – e-volby v ČR naráží na právní překážky. Ústava České republiky požaduje volby tajné, všeobecké, rovné a přímé. Minimálně poslední požadavek může vyvolat právní diskuse – jestli je možno hlasování prostřednictvím počítače pokládat za volbu přímou<br /> #Riziko volby pod nátlakem, kupování hlasů – tento argument trochu souvisí s předchozím. Tím, že volič není za plentou a není při volebním aktu viděn, stoupá riziko toho, že mu nebude umožněno svobodně hlasovat podle jeho nejlepšího přesvědčení.<br /> #Vysoké náklady – pilotní a zkušební projekty e-voleb budou bezpochyby nákladné (s tím jsou spojené i možné netransparentně zadávané zakázky IT společnostem).<br /> #Vyčleňování obyvatelstva – pod tímto názorem se skrývá obava, že pořítačově méně gramotní lidé, kteří nechtějí využívat informační technologie, budou diskriminováni.<br /> ==Elektronické volby v Evropě:==<br /> Rada Evropy vydala v roce 2004 nezávazné doporučení členským státům k začlenění e-volebních systémů do národních volebních legislativ. Ve většině evropských zemí probíhají různé projekty nebo testy možných systémů e-voleb, a to buď na národní, nebo místní úrovni.<br /> ==Použitá literatura:==</div>

Sunny5 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_volby&diff=26586 2012-12-08T14:17:16Z

<p>Sunny5: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Kateřina Petrová&lt;br /&gt;<br /> '''Klíčová slova:''' e-government&lt;br /&gt;<br /> '''Synonyma:''' e-volby, e-voting&lt;br /&gt;<br /> '''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;<br /> Nadřazené – e-government&lt;br /&gt;<br /> Podřezené - ----&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> ==Charakteristika:==<br /> Elektronickými volbami rozumíme nejčastěji způsob voleb, kdy občané – voliči volí prostřednictvím počítače a internetu. V e-volbách vystupuje volební hlas pouze v elektronické podobě. Je to tedy proces, v kterém je akt volby občanem uskutečněn přímo prostřednictvím elektronického zařízení a jeho výsledek předán ke zpracování prostřednictvím elektronického přenosového media (komunikační sítě) a dále zpracováván výhradně elektronickou cestou. Elektronické volby představují vysoce komplikovaný technologický a procesní systém. V zahraničí je již částečně tento způsob hlasování využíván, a to zejména v Nizozemsku, USA, Spojeném království a Švýcarsku.<br /> <br /> ==Typy elektronických voleb:== <br /> Elektronické volby dělíme v zásadě do dvou typů. První skupinu tvoří volby provedené v přesně definovaném čase prostřednictvím elektronického zařízení, definovaného zákonem, které je umístěno v místě stanoveném zákonem (volební místnosti), zpravidla označované jako „poll-site electronic voting“. <br /> Druhou skupinu tvoří volby provedené v přesně definovaném čase prostřednictvím libovolného elektronického zařízení, splňujícího pouze technické požadavky kompatibility se zvoleným volebním systémem, umístěným v libovolném místě planety s nutnou dostupností komunikačního prostředí. Tato skupina řešení je zpravidla označovaná jako „remote electronic voting“, v terminologii užívané v EU jako „e-voting“ nebo českým ekvivalentem „e-volby“.<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody e-voleb:==<br /> ===Výhody:===<br /> E-volby umožňují eliminovat nevýhody „klasického“ systému voleb, tedy zejména:<br /> *Vysoké procento neplatných hlasovacích lístků;<br /> *nízký komfort voličů (a s tím spojené snižování volební účasti);<br /> *nízká dostupnost voleb pro znevýhodněné spoluobčany;<br /> *nemožnost autokorekce odevzdaného hlasu voličem;<br /> *vysoké náklady.<br /> Vedle toho elektronické volby poskytují i řadu specifických výhod:<br /> #Potenciálně vyšší voličská účast – nejčastěji uváděný důvod pro zavedení e-voleb. Vzdálená elektronická volba by pomohla občanům, kteří se nenacházejí v místě bydliště, či se z různých důvodů nemohou dostavit k volební urně. Předpokládá se také, že alternativa elektronické volby je přitažlivá pro mladou generaci<br /> #Rychlost sčítání a vyhodnocování hlasů – takřka nezpochybnitelný argument. Přepočítávání papírových volebních lístků těžko může soutěžit s počítačem. V případě zabezpečení je i riziko chyby a netransparentnosti nižší.<br /> #Menší finanční náklady – pokud by byla „papírová“ volba nahrazena elektronickou,, odpadlo by tištění a distribuce volebních lístků<br /> #Přiblížení voličů k politikům, možnost snadných referend – přímá participace občanů na správě země dosud nebyla možná z organizačně-technicko-finančních důvodů. To e-volby řeší, v podstatě se jen vyjádříte k anketní otázce na serveru<br /> #Nezpochybnění volebního hlasu – pokud předpokládáme odpovídající zabezpečení, tak volič nemůže volit dvakrát, nemůže svůj hlas změnit a nelze zpětně zjistit ani voličovu identitu, ani jeho volbu<br /> ===Nevýhody:===<br /> #Nebezpečnost – nejvýznamnější a nejčastěji zmiňovaný argument. Pokud bude volič hlasovat ze svého počítače, jak zajistíme bezpečnost u uživatele, aby nikdo nemohl počítač k volbě vzdáleně zneužít ještě před šifrováním a zabezpečenou komunikací mezi voličem a volebním serverem? Jak na viry, které se umí spustit v konkrétní hodinu a mohly by poškodit mnoho počítačů voličů? A co hromadné útoky ve stejném okamžiku, které by mohly přetížit a vyřadit volební servery? Tyto a další možné otázky si kladou odpůrci e-voleb, aniž by příznivci uměli přesvědčivě odpovědět. Na stranu pochybovačů se občas přidávají i odborníci, kteří nevěří v systém, jenž by zaručil ochranu identity voliče.<br /> #Účast voličů se nezvýší – jinými slovy: zvýšit se může, ale pouze krátkodobě či nepatrně. Ti kdo volit chtějí, k volbám půjdou. Méně zodpovědné elektronická volba nepřesvědčí.<br /> #Volba není přímá – e-volby v ČR naráží na právní překážky. Ústava České republiky požaduje volby tajné, všeobecké, rovné a přímé. Minimálně poslední požadavek může vyvolat právní diskuse – jestli je možno hlasování prostřednictvím počítače pokládat za volbu přímou<br /> #Riziko volby pod nátlakem, kupování hlasů – tento argument trochu souvisí s předchozím. Tím, že volič není za plentou a není při volebním aktu viděn, stoupá riziko toho, že mu nebude umožněno svobodně hlasovat podle jeho nejlepšího přesvědčení.<br /> #Vysoké náklady – pilotní a zkušební projekty e-voleb budou bezpochyby nákladné (s tím jsou spojené i možné netransparentně zadávané zakázky IT společnostem).<br /> #Vyčleňování obyvatelstva – pod tímto názorem se skrývá obava, že pořítačově méně gramotní lidé, kteří nechtějí využívat informační technologie, budou diskriminováni.<br /> ==Elektronické volby v Evropě:==<br /> Rada Evropy vydala v roce 2004 nezávazné doporučení členským státům k začlenění e-volebních systémů do národních volebních legislativ. Ve většině evropských zemí probíhají různé projekty nebo testy možných systémů e-voleb, a to buď na národní, nebo místní úrovni.<br /> ==Použitá literatura:==</div>

Sunny5 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_volby&diff=26585 2012-12-08T14:09:35Z

<p>Sunny5: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Kateřina Petrová<br /> '''Klíčová slova:''' e-government<br /> '''Synonyma:''' e-volby, e-voting<br /> '''Související pojmy:'''<br /> Nadřazené – e-government<br /> Podřezené - ----<br /> <br /> <br /> ==Charakteristika:==<br /> Elektronickými volbami rozumíme nejčastěji způsob voleb, kdy občané – voliči volí prostřednictvím počítače a internetu. V zahraničí je již částečně tento způsob hlasování využíván, a to zejména v Nizozemsku, USA, Spojeném království a Švýcarsku.<br /> Popis: E-volby je možno definovat jako volby, ve kterých volební hlas vystupuje pouze v elektronické podobě. Tedy proces, v kterém je akt volby občanem uskutečněn přímo prostřednictvím elektronického zařízení a jeho výsledek předán ke zpracování prostřednictvím elektronického přenosového media (komunikační sítě) a dále zpracováván výhradně elektronickou cestou. Elektronické volby představují vysoce komplikovaný technologický a procesní systém.<br /> <br /> ==Typy elektronických voleb:== <br /> Elektronické volby dělíme v zásadě do dvou typů. První skupinu tvoří volby provedené v přesně definovaném čase prostřednictvím elektronického zařízení, definovaného zákonem, které je umístěno v místě stanoveném zákonem (volební místnosti), zpravidla označované jako „poll-site electronic voting“. <br /> Druhou skupinu tvoří volby provedené v přesně definovaném čase prostřednictvím libovolného elektronického zařízení, splňujícího pouze technické požadavky kompatibility se zvoleným volebním systémem, umístěným v libovolném místě planety s nutnou dostupností komunikačního prostředí. Tato skupina řešení je zpravidla označovaná jako „remote electronic voting“, v terminologii užívané v EU jako „e-voting“ nebo českým ekvivalentem „e-volby“.<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody e-voleb:==<br /> ===Výhody:===<br /> E-volby umožňují eliminovat nevýhody „klasického“ systému voleb, tedy zejména:<br /> *Vysoké procento neplatných hlasovacích lístků;<br /> *nízký komfort voličů (a s tím spojené snižování volební účasti);<br /> *nízká dostupnost voleb pro znevýhodněné spoluobčany;<br /> *nemožnost autokorekce odevzdaného hlasu voličem;<br /> *vysoké náklady.<br /> Vedle toho elektronické volby poskytují i řadu specifických výhod:<br /> #Potenciálně vyšší voličská účast – nejčastěji uváděný důvod pro zavedení e-voleb. Vzdálená elektronická volba by pomohla občanům, kteří se nenacházejí v místě bydliště, či se z různých důvodů nemohou dostavit k volební urně. Předpokládá se také, že alternativa elektronické volby je přitažlivá pro mladou generaci<br /> #Rychlost sčítání a vyhodnocování hlasů – takřka nezpochybnitelný argument. Přepočítávání papírových volebních lístků těžko může soutěžit s počítačem. V případě zabezpečení je i riziko chyby a netransparentnosti nižší.<br /> #Menší finanční náklady – pokud by byla „papírová“ volba nahrazena elektronickou,, odpadlo by tištění a distribuce volebních lístků<br /> #Přiblížení voličů k politikům, možnost snadných referend – přímá participace občanů na správě země dosud nebyla možná z organizačně-technicko-finančních důvodů. To e-volby řeší, v podstatě se jen vyjádříte k anketní otázce na serveru<br /> #Nezpochybnění volebního hlasu – pokud předpokládáme odpovídající zabezpečení, tak volič nemůže volit dvakrát, nemůže svůj hlas změnit a nelze zpětně zjistit ani voličovu identitu, ani jeho volbu<br /> ===Nevýhody:===<br /> #Nebezpečnost – nejvýznamnější a nejčastěji zmiňovaný argument. Pokud bude volič hlasovat ze svého počítače, jak zajistíme bezpečnost u uživatele, aby nikdo nemohl počítač k volbě vzdáleně zneužít ještě před šifrováním a zabezpečenou komunikací mezi voličem a volebním serverem? Jak na viry, které se umí spustit v konkrétní hodinu a mohly by poškodit mnoho počítačů voličů? A co hromadné útoky ve stejném okamžiku, které by mohly přetížit a vyřadit volební servery? Tyto a další možné otázky si kladou odpůrci e-voleb, aniž by příznivci uměli přesvědčivě odpovědět. Na stranu pochybovačů se občas přidávají i odborníci, kteří nevěří v systém, jenž by zaručil ochranu identity voliče.<br /> #Účast voličů se nezvýší – jinými slovy: zvýšit se může, ale pouze krátkodobě či nepatrně. Ti kdo volit chtějí, k volbám půjdou. Méně zodpovědné elektronická volba nepřesvědčí.<br /> #Volba není přímá – e-volby v ČR naráží na právní překážky. Ústava České republiky požaduje volby tajné, všeobecké, rovné a přímé. Minimálně poslední požadavek může vyvolat právní diskuse – jestli je možno hlasování prostřednictvím počítače pokládat za volbu přímou<br /> #Riziko volby pod nátlakem, kupování hlasů – tento argument trochu souvisí s předchozím. Tím, že volič není za plentou a není při volebním aktu viděn, stoupá riziko toho, že mu nebude umožněno svobodně hlasovat podle jeho nejlepšího přesvědčení.<br /> #Vysoké náklady – pilotní a zkušební projekty e-voleb budou bezpochyby nákladné (s tím jsou spojené i možné netransparentně zadávané zakázky IT společnostem).<br /> #Vyčleňování obyvatelstva – pod tímto názorem se skrývá obava, že pořítačově méně gramotní lidé, kteří nechtějí využívat informační technologie, budou diskriminováni.<br /> ==Elektronické volby v Evropě:==<br /> Rada Evropy vydala v roce 2004 nezávazné doporučení členským státům k začlenění e-volebních systémů do národních volebních legislativ. Ve většině evropských zemí probíhají různé projekty nebo testy možných systémů e-voleb, a to buď na národní, nebo místní úrovni.<br /> ==Použitá literatura:==</div>

Sunny5 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_volby&diff=26584 2012-12-08T14:00:17Z

<p>Sunny5: Založena nová stránka: Autor: K.P. Klíčová slova: e-government Synonyma: e-volby, e-voting Související pojmy: Nadřazené – e-government Podřezené - ---- OBSAH Charakteristika: Elekt...</p> <hr /> <div>Autor: K.P.<br /> Klíčová slova: e-government<br /> Synonyma: e-volby, e-voting<br /> Související pojmy:<br /> Nadřazené – e-government<br /> Podřezené - ----<br /> <br /> OBSAH<br /> <br /> Charakteristika: Elektronickými volbami rozumíme nejčastěji způsob voleb, kdy občané – voliči volí prostřednictvím počítače a internetu. V zahraničí je již částečně tento způsob hlasování využíván, a to zejména v Nizozemsku, USA, Spojeném království a Švýcarsku.<br /> Popis: E-volby je možno definovat jako volby, ve kterých volební hlas vystupuje pouze v elektronické podobě. Tedy proces, v kterém je akt volby občanem uskutečněn přímo prostřednictvím elektronického zařízení a jeho výsledek předán ke zpracování prostřednictvím elektronického přenosového media (komunikační sítě) a dále zpracováván výhradně elektronickou cestou. Elektronické volby představují vysoce komplikovaný technologický a procesní systém.<br /> <br /> Typy elektronických voleb: <br /> Elektronické volby dělíme v zásadě do dvou typů. První skupinu tvoří volby provedené v přesně definovaném čase prostřednictvím elektronického zařízení, definovaného zákonem, které je umístěno v místě stanoveném zákonem (volební místnosti), zpravidla označované jako „poll-site electronic voting“. <br /> Druhou skupinu tvoří volby provedené v přesně definovaném čase prostřednictvím libovolného elektronického zařízení, splňujícího pouze technické požadavky kompatibility se zvoleným volebním systémem, umístěným v libovolném místě planety s nutnou dostupností komunikačního prostředí. Tato skupina řešení je zpravidla označovaná jako „remote electronic voting“, v terminologii užívané v EU jako „e-voting“ nebo českým ekvivalentem „e-volby“.<br /> <br /> Výhody a nevýhody e-voleb:<br /> Výhody:<br /> E-volby umožňují eliminovat nevýhody „klasického“ systému voleb, tedy zejména:<br /> • Vysoké procento neplatných hlasovacích lístků;<br /> • nízký komfort voličů (a s tím spojené snižování volební účasti);<br /> • nízká dostupnost voleb pro znevýhodněné spoluobčany;<br /> • nemožnost autokorekce odevzdaného hlasu voličem;<br /> • vysoké náklady.<br /> Vedle toho elektronické volby poskytují i řadu specifických výhod:<br /> 1. Potenciálně vyšší voličská účast – nejčastěji uváděný důvod pro zavedení e-voleb. Vzdálená elektronická volba by pomohla občanům, kteří se nenacházejí v místě bydliště, či se z různých důvodů nemohou dostavit k volební urně. Předpokládá se také, že alternativa elektronické volby je přitažlivá pro mladou generaci<br /> 2. Rychlost sčítání a vyhodnocování hlasů – takřka nezpochybnitelný argument. Přepočítávání papírových volebních lístků těžko může soutěžit s počítačem. V případě zabezpečení je i riziko chyby a netransparentnosti nižší.<br /> 3. Menší finanční náklady – pokud by byla „papírová“ volba nahrazena elektronickou,, odpadlo by tištění a distribuce volebních lístků<br /> 4. Přiblížení voličů k politikům, možnost snadných referend – přímá participace občanů na správě země dosud nebyla možná z organizačně-technicko-finančních důvodů. To e-volby řeší, v podstatě se jen vyjádříte k anketní otázce na serveru<br /> 5. Nezpochybnění volebního hlasu – pokud předpokládáme odpovídající zabezpečení, tak volič nemůže volit dvakrát, nemůže svůj hlas změnit a nelze zpětně zjistit ani voličovu identitu, ani jeho volbu<br /> Nevýhody:<br /> 1. Nebezpečnost – nejvýznamnější a nejčastěji zmiňovaný argument. Pokud bude volič hlasovat ze svého počítače, jak zajistíme bezpečnost u uživatele, aby nikdo nemohl počítač k volbě vzdáleně zneužít ještě před šifrováním a zabezpečenou komunikací mezi voličem a volebním serverem? Jak na viry, které se umí spustit v konkrétní hodinu a mohly by poškodit mnoho počítačů voličů? A co hromadné útoky ve stejném okamžiku, které by mohly přetížit a vyřadit volební servery? Tyto a další možné otázky si kladou odpůrci e-voleb, aniž by příznivci uměli přesvědčivě odpovědět. Na stranu pochybovačů se občas přidávají i odborníci, kteří nevěří v systém, jenž by zaručil ochranu identity voliče.<br /> 2. Účast voličů se nezvýší – jinými slovy: zvýšit se může, ale pouze krátkodobě či nepatrně. Ti kdo volit chtějí, k volbám půjdou. Méně zodpovědné elektronická volba nepřesvědčí.<br /> 3. Volba není přímá – e-volby v ČR naráží na právní překážky. Ústava České republiky požaduje volby tajné, všeobecké, rovné a přímé. Minimálně poslední požadavek může vyvolat právní diskuse – jestli je možno hlasování prostřednictvím počítače pokládat za volbu přímou<br /> 4. Riziko volby pod nátlakem, kupování hlasů – tento argument trochu souvisí s předchozím. Tím, že volič není za plentou a není při volebním aktu viděn, stoupá riziko toho, že mu nebude umožněno svobodně hlasovat podle jeho nejlepšího přesvědčení.<br /> 5. Vysoké náklady – pilotní a zkušební projekty e-voleb budou bezpochyby nákladné (s tím jsou spojené i možné netransparentně zadávané zakázky IT společnostem).<br /> 6. Vyčleňování obyvatelstva – pod tímto názorem se skrývá obava, že pořítačově méně gramotní lidé, kteří nechtějí využívat informační technologie, budou diskriminováni.<br /> Elektronické volby v Evropě:<br /> Rada Evropy vydala v roce 2004 nezávazné doporučení členským státům k začlenění e-volebních systémů do národních volebních legislativ. Ve většině evropských zemí probíhají různé projekty nebo testy možných systémů e-voleb, a to buď na národní, nebo místní úrovni.<br /> Použitá literatura:</div>

Sunny5 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_bakal%C3%A1%C5%99e&diff=25897 2012-11-16T10:01:52Z

<p>Sunny5: /* Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu */</p> <hr /> <div>&lt;div style=&quot;float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF&quot;&gt;<br /> <br /> ==Požadavky na hesla==<br /> * minimální rozsah 3000 znaků textu hesla (bez hlavičky a literatury)<br /> * heslo ve slovníku představuje definování významu hesla<br /> * obsah podložen odbornou literaturou, která bude v textu uvedena<br /> * klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]]); pokud nebude v práci dodrženo nebo bude chybně, bude heslo vráceno k přepracování!<br /> * s výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na již zpracovaná hesla, která budou v textu zmíněna<br /> * heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu<br /> * u hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené); s výjimkou synonym taková slova existují pro každý pojem, pokud nebudou uvedena nebo budou špatně, bude heslo vráceno k přepracování!<br /> * heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou<br /> <br /> Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]).<br /> <br /> Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním. <br /> <br /> Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).<br /> <br /> ==Postup při tvorbě hesla==<br /> # na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,<br /> # pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,<br /> # pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete toto heslo na e-mail (mailto:kovarova@phil.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,<br /> # kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),<br /> # heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).<br /> <br /> V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.<br /> <br /> HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 13. PROSINCE 2012. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 15. LEDNA 2013.<br /> <br /> == Blok expertů - Vzor ==<br /> * [[grooming]] - Pavla Kovářová<br /> &lt;/div&gt;<br /> {{RIGHTTOC}}<br /> <br /> <br /> ---<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2012==<br /> <br /> === Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou ===<br /> <br /> *[[Bankovnípoplatky.com]]<br /> *[[Certifikát]] - <br /> *[[Data]]<br /> *[[Digitální trezor]]<br /> *[[Elektronický výpis]] - Denisa Šnédarová<br /> *[[E-mailová notifikace]]<br /> *[[Hub]] (pracovní prostor)<br /> *[[Internetbanking]] - Iveta Jansová<br /> *[[JIC]] (Jihomoravské inovační centrum)<br /> *[[Kasa.cz]]<br /> *[[Mint.com]] - Vojtěch Dvořák<br /> *[[Mobilní platba]]<br /> *[[Mobilní web]] - Jozef Tkáčik<br /> *[[Morálka]] - Martina Sochorová<br /> *[[Nápad roku]] (soutěž Vodafone) - Ester Březinová<br /> *[[Patria.cz]]<br /> *[[Programování]] - Vítězslav Rathouz<br /> *[[Server]] - Petr Šmíd<br /> *[[Smlouva]] - Monika Krejčová<br /> *[[Správa financí]] - Marie Lemonová<br /> *[[SSL]] (Secure Sockets Layer) - Michal Létal<br /> *[[Šifrování]] - Petr Šmíd<br /> *[[Vyhláška]]<br /> *[[Zlatá koruna]] (soutěž)<br /> <br /> ===Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV===<br /> * [[ECLA]] (The European Classification System)<br /> * [[Espacenet]]<br /> * [[klíčové slovo]] - Lenka Čípková<br /> * [[Locarnská dohoda]] o zřízení mezinárodního třídění průmyslových vzorů a modelů - Veronika Víšková<br /> * [[Niceské třídění]] - Lenka Cvrkalová<br /> * [[objev]] - Alena Brožová<br /> * [[OHIM]] (The Office of Harmonization for the Internal Market)<br /> * [[ochranná známka]] - Veronika Chromá<br /> * [[patentový spis]] - Jana Vebrová<br /> * [[průmyslové vlastnictví]] - Tereza Fussová<br /> * [[průmyslový vzor]] - Katrin Kalay<br /> * [[předmět průmyslových práv]]<br /> * [[Rejstřík ochranných známek]] - Daniel Novák<br /> * [[rešerše]] - zpracováno dříve<br /> * [[Smlouva o patentové spolupráci]] - Kateřina Veselá<br /> * [[U.S. Patent Classification System]]<br /> * [[ÚPV]] (Úřad průmyslového vlastnictví) - Jana Pacáková<br /> * [[užitný vzor]] - Lada Ambrožová<br /> * [[vědecká teorie]]<br /> * [[Vídeňská dohoda]]<br /> <br /> ===Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?===<br /> * [[Ceny za rozvoj české Wikipedie]]- Laura Kabai<br /> * [[encyklopedie]] - Eliška Pernesová<br /> * [[heslo]]<br /> * [[MediaWiki]]<br /> * [[QRpedia]]<br /> * [[Studenti píší Wikipedii]]<br /> * [[trol]] (na internetu)<br /> * [[Wiki miluje památky]] - Miroslava Töpferová<br /> * [[Wikidata]]<br /> * [[Wikidruh]]<br /> * [[Wikikniha]]<br /> * [[Wikimedia ČR]]<br /> * [[Wikimedia Foundation]] - Václav Ovčačík<br /> * [[Wikimedian]]<br /> * [[Wikinomie]] - Eva Šteinigerová<br /> * [[Wikipedista]]<br /> * [[Wikipe-tan]]<br /> * [[WikiSkripta]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[Wikitravel]]<br /> * [[Wikiverzita]]<br /> * [[Wikizpráva]]<br /> * [[Wiktionary]]<br /> <br /> ===Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?===<br /> * [[bibliografie]] - Matej Kucharovic<br /> * [[Blended learning]] - Roman Novotný<br /> * [[BMC]] (Bibliographia medica Čechoslovaca)<br /> * [[česká zdravotní politika]]<br /> * [[EAHIL]] (European Association for Health Information and Libraries)<br /> * [[elektronický zdroj]] - Klára Tesařová<br /> * [[HDP]] (hrubý domácí produkt) - Lada Kadaníková<br /> * [[Hippokratova přísaha]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[klinický knihovník]]<br /> * [[konzorcium]]<br /> * [[legislativa]]<br /> * [[lékařská etika]] - Michaela Hortová<br /> * [[lékařství]] - Jana Doupovcová<br /> * [[licenční smlouva]]<br /> * [[medical library]]<br /> * [[medicína]]<br /> * [[Medvik]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[MVS|meziknihovní výpůjční služba]] - již zpracováno<br /> * [[MLA]] (Medical Library Association)<br /> * [[Národní soustava povolání]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[Peer-review]]<br /> * [[portál]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Problem-based learning]] - Lenka Svobodová<br /> * [[PubMed]]<br /> * [[referenční knihovník]] - Daniela Králová<br /> * [[sociální lékařství]]<br /> * [[specializovaná knihovna]]<br /> * [[veřejná knihovna]] - Sylva Šimůnková<br /> * [[veřejné informační služby ve zdravotnictví]]<br /> * [[vzdálený přístup]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[zákon o zdravotních službách]]<br /> * [[zdravotnictví]] - Jan Hrabal<br /> <br /> ===Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu===<br /> * [[arbitráž]]<br /> * [[auditor]]<br /> * [[CzechPOINT]] - Jana Vebrová<br /> * [[datová schránka]] - Jana Pekárková<br /> * [[DONEZ]] (Docházka nezaměstnaných)<br /> * [[eGovernment]] - Martin Brzobohatý<br /> * [[elektronické volby]] - Kateřina Petrová<br /> * [[Ernst &amp; Young]]<br /> * [[hyperzávislost]]<br /> * [[judikatura]] - Martina Volavková<br /> * [[Karta života]] - Jana Slaná<br /> * [[Opencard]] - Filip Kocián<br /> * [[OPUScard]]<br /> * [[podzákonná norma]]<br /> * [[rodné číslo]]<br /> * [[sKarta]] - Lenka Cvrkalová<br /> * [[soukromí]]<br /> * [[výběrové řízení]]<br /> * [[základní registry]]<br /> * [[zdravotní knížka]] (obecně, ne IZIP)<br /> <br /> ===Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky===<br /> <br /> ===Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality===<br /> <br /> ===Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů===<br /> <br /> ===Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy===<br /> <br /> ===Vít Šisler: Výukové hry (bude upřesněno)===<br /> <br /> ===Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety===<br /> <br /> ===Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce===<br /> <br /> ==Blok expertů - JARO 2012==<br /> <br /> ===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===<br /> * [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová<br /> * [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková<br /> * [[Psychoterapie]] - Eva Popelková<br /> * [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová<br /> * [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová<br /> * [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová<br /> * [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová<br /> * [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová<br /> * [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová<br /> * [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová<br /> * [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová<br /> <br /> === Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===<br /> <br /> *[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková<br /> *[[skenování pro digitalizaci - techniky]] Michala Mádlová<br /> *[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz<br /> *[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová<br /> *[[MARC21]] - Michal Klajban<br /> *[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek<br /> *[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová<br /> *[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková<br /> *[[ALTO]] - Jan Karlík<br /> *[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová<br /> *[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha<br /> *[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová<br /> *[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová<br /> *[[Digitalkoot]] - Lucie Malúšková<br /> <br /> ===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===<br /> * [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová<br /> * [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková<br /> * [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová<br /> * [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos<br /> * [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana<br /> * [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková<br /> * [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná<br /> * [[školská reforma]] - Jana Slaná<br /> * [[rámcové vzdělávací programy]] <br /> * [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová<br /> * [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal<br /> <br /> ===Martin Bastl: Netwar===<br /> * [[netwar]] - Julie Haladová<br /> * [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková<br /> * [[kracking]] - Petra Němcová<br /> * [[phreaking]] - Edita Hečová<br /> * [[phishing]] - Martin Chalupa<br /> * [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák<br /> * [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová<br /> * [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová<br /> * [[FloodNet]] - Roman Novotný<br /> * [[kauza Napster]] - Filip Kocián<br /> * [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová<br /> * [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová<br /> * [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová<br /> * [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová<br /> * [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai<br /> * [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal<br /> * [[Informační válka]] - Jiří Beran<br /> * [[Malware]] - Michal Létal<br /> <br /> ===Petr Přidal: Georeferencer===<br /> * [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek<br /> * [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová<br /> <br /> ===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===<br /> * [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová<br /> * [[interakční design]] - Veronika Janoušková<br /> * [[obsahová strategie]] (content strategy)<br /> * [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová<br /> * [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil<br /> * [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp<br /> * [[JavaScript]] - Jan Karlík<br /> * [[wireframy]] - Lukáš Závodný, Václav Kůs<br /> * [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[webová typografie]] - Daniela Králová<br /> * [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš<br /> * [[UX designer]]<br /> * [[UX design]] - Anna Kultová<br /> * [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová<br /> * [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský<br /> * [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar<br /> * [[Gamifikace]] - Jaromír Červený<br /> <br /> === Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===<br /> * [[FinLiCo]] - Martina Musilová<br /> * [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská<br /> * [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová<br /> * [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová<br /> * [[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka<br /> * [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková<br /> * [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová<br /> * [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová<br /> * [[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]] - Jakub Alt<br /> <br /> === Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===<br /> * [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková<br /> * [[Software Studies]] - Martina Volavková<br /> * [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová<br /> * [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá<br /> * [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká<br /> * [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček<br /> * [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík<br /> * [[Prediktivní analýza s využitím internetu]] - Jakub Procházka<br /> <br /> ===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===<br /> * [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala<br /> * [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala<br /> * [[Nový směr ve vývoji Kinectu]] - Lukáš Kisler<br /> * [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> === Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===<br /> * [[mHealth]] - Jan Hrabal<br /> * [[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová<br /> * [[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová<br /> * [[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová<br /> * [[eRecept]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová<br /> * [[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb<br /> * [[Nová média ve zdravotnictví]] - Daniel Novák<br /> * [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík<br /> * [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský<br /> * [[Expertní systémy v péči o zdraví]] - Martin Mašek<br /> * [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková<br /> * [[SignWriting]] - Alena Paulusová<br /> <br /> === Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===<br /> * [[TED]] - Michal Klajban<br /> * [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová<br /> * [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý<br /> * [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová<br /> <br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2011==<br /> <br /> ===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===<br /> * [[Politická satira]] - Dagmar Šiková<br /> * [[City identity]] - Drahomír Hájek<br /> * [[Mystifikace]] - Jakub Forman<br /> * [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> ===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===<br /> * [[user experience]] - Jakub Procházka<br /> * [[user-centered design]] - Iveta Jansová<br /> * [[UX designer]] - Simona Střalková<br /> * [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová<br /> * [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová<br /> * [[design služeb]] - Marie Štouračová<br /> * [[použitelnost]] - Jitka Šiborová<br /> * [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková<br /> * [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová<br /> <br /> ===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===<br /> * [[ne-konference]] - Dagmar Šiková<br /> * [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková<br /> * [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková<br /> <br /> ===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===<br /> * [[Corporate Design]] - Daniel Šváb<br /> * [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová<br /> * [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp<br /> * [[Brand]] <br /> * [[Font]] - Andrea Szászová<br /> * [[Typografie]] -Lucie Górecká<br /> * [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková<br /> * [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková<br /> <br /> ===Michal Juhás: Bookfan===<br /> * [[StartUp]] - Petr Maňásek<br /> * [[Facebook]]<br /> * [[Business plan]] - Michaela Kočová<br /> * [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková<br /> * [[Angel investor]] - Ester Březinová<br /> * [[exit strategy]] - Monika Krejčová<br /> * [[self-publishing]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Online komunita]] - Eva Durnová<br /> <br /> ===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===<br /> * [[korpus]] - Petr Fiala<br /> * [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala<br /> * [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský<br /> * [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn<br /> * [[syntax]] - Alena Brožová<br /> * [[slovotvorba]] - Martina Sochorová<br /> * [[sémantika]] - Dominika Frömelová<br /> * [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[VerbaLex]] - Karolína Žáková<br /> <br /> ===Josef Průša: Open source hardware===<br /> * [[open source hardware]] - Daniela Králová<br /> * [[GNU GPL]] - Milan Spisar<br /> * [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová<br /> * [[OpenCores]] - Martin Mašek<br /> * [[RepRap]] - Kristina Luskačová<br /> * [[Arduino]] - Julie Haladová<br /> * [[3D tisk]] - Kristina Luskačová<br /> * [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[3D skener]] - Katarína Hečková<br /> * [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková<br /> <br /> ===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===<br /> <br /> *[[BTS]] - Martina Snozová<br /> *[[geolokace]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[IP adresa]] - Martina Snozová<br /> *[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč<br /> *[[Augmented Reality]] - Marek Moťka<br /> *[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos<br /> *[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová<br /> *[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová<br /> *[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová<br /> *[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan<br /> *[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová<br /> *[[Hackathon]] - Josef Ludvíček<br /> <br /> ===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===<br /> *[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička<br /> *[[Spokojenost]] - Anna Kultová<br /> *[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová<br /> *[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek<br /> *[[Work-life balance]] - Kamila Burdová<br /> *[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička<br /> *[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová<br /> *[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová<br /> <br /> ===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===<br /> *[[učící knihovník]] - Marie Indráková<br /> *[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková<br /> *[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza<br /> *[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová<br /> *[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková<br /> <br /> ===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===<br /> *[[Arteterapie]] - Jakub Nytl<br /> *[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová<br /> *[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián<br /> *[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková<br /> * [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2011==<br /> ===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===<br /> * [[archiv]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha<br /> * [[gesto]]- Marta Konířová<br /> * [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Goggles]] - Viliam Vateha<br /> * [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková<br /> * [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková<br /> * [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek<br /> * [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek<br /> * [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban<br /> * [[Google Squared]] - Alena Brožová<br /> * [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)<br /> * [[IBM SPSS]] - Lumír Czech<br /> * [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč<br /> * [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín<br /> * [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková<br /> * [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE<br /> * [[tablet PC]] - Jan Růžička<br /> * [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka<br /> * [[Wikipedia]] - Michal Klajban<br /> * [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová<br /> <br /> ===Marketing knihoven na sociálních sítích===<br /> * [[365 projekt]] - Irena Hodžová<br /> * [[Book trailer]] - Jiří Krišpin<br /> * [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková<br /> * [[fotobanka]] - Lenka Čípková<br /> * [[geolokace]] <br /> * [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková<br /> * [[hashtag]] - Iveta Jansová<br /> * [[Influencer Marketing]] - Romana Králová <br /> * [[infografika]] - Irena Hodžová<br /> * [[inovace]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová<br /> * [[newsletter]]- Markéta Novotná<br /> * [[paradigma]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[QR kód]] - Jitka Šiborová<br /> * [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[statistika]] - Marie Vlčková<br /> * [[storytelling]] - Marie Packová<br /> <br /> ===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===<br /> * [[abandonware]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová<br /> * [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková<br /> * [[brand]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[cechovní značka]] - Monika Krejčová<br /> * [[Common Law]] - Gabriela Obstová<br /> * [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová<br /> * [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková<br /> * [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková<br /> * [[kultura]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[licence]]- Marie Packová<br /> * [[minnesengr]]- Michaela Blažejová<br /> * [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová<br /> * [[Napster]] - Igor Hlaváč<br /> * [[oligopol]] - Lenka Matušková<br /> * [[patent]] - Markéta Novotná<br /> * [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Road Show]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[States' Rights]] - Anna Kultová<br /> * [[User Experience]] - Miroslava Brázdová<br /> * [[vydavatel]] - Lenka Fatková<br /> * [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová<br /> * [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar<br /> <br /> ===Open Access===<br /> * [[ArXiv]] - Marie Zagorová<br /> * [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová<br /> * [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková<br /> * [[Dspace]] - Petra Besperátová<br /> * [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová<br /> * [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová<br /> * [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Open Access]] - Magda Šallaiová<br /> * [[Open Access Week]] - Petra Besperátová<br /> * [[plagiát]] - Katarína Hečková<br /> * [[preprint]]- Dalibor Bláha<br /> * [[recenze]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[repozitář]] - Martina Snozová<br /> * [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová<br /> * [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová<br /> <br /> ===Pirátství dnes i kdysi===<br /> * [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků<br /> * [[kniha]] - Martina Sochorová<br /> * [[knihtisk]] - Karolína Žáková<br /> * [[kopie]] - Edita Hečová<br /> * [[litografie]] - Marta Janošová<br /> * [[MP3]] - Emil Budín<br /> * [[pirátství]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[počítačový program]]- Michaela Blažejová<br /> * [[průmysl]] - Daniel Šváb<br /> * [[revoluce]] - Monika Machovská <br /> * [[software]]- Veronika Svobodová<br /> * [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková<br /> * [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[vynález]] - Marcela Střelcová<br /> * [[zákon]] - Dominika Fromelová<br /> * [[znalost]] - Magdaléna Filipová<br /> <br /> ===Národní digitální knihovna===<br /> * [[born digital]] - Lucia Kelemenová<br /> * [[CESNET2]] - Jakub Hradil<br /> * [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček<br /> * [[emulace]] - Kateřina Kašíková<br /> * [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová<br /> * [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[MARC21]] - <br /> * [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[METS]] - Martina Snížková<br /> * [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek<br /> * [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek<br /> * [[PDF]] - Petr Fiala<br /> * [[personalizace]] - Anna Kultová<br /> * [[robotický skener]] - Eva Durnová<br /> * [[rukopis]] - Simona Střalková<br /> * [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek<br /> * [[TIFF]] - Petr Fiala<br /> * [[veřejná správa]] - Marek Moťka<br /> * [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová<br /> * [[workflow]] - Dagmar Šiková<br /> <br /> ===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===<br /> * [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová<br /> * [[citační analýza]] - Antonín Pokorný<br /> * [[editor]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[ISO 690]] - Pavel Navrátil<br /> * [[plagiátorství]] - Simona Chudobová<br /> * [[scientometrie]] - Veronika Rychtová<br /> <br /> ===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===<br /> * [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková<br /> * [[citační etika]]- Julie Haladová<br /> * [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[generace X]] - Antonín Pokorný<br /> * [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[hardware]] - Veronika Krausová<br /> * [[referenční služby]] - Filip Kocián<br /> * [[rešeršní služby]]- Eva Popelková<br /> * [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)<br /> <br /> ===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===<br /> * [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[cracker]] - Michal Kunrt<br /> * [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová<br /> * [[gambler]] - Michaela Bočánová<br /> * [[globalizace]] - Lukáš Prorok<br /> * [[Google Street View]] - Lenka Pokorná<br /> * [[hacker]] - Jonáš Kopp <br /> * [[hacktivismus]] - Jakub Alt<br /> * [[informační smog]] - Milan Říha<br /> * [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský<br /> * [[komunikace]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová<br /> * [[kyberpunk]] - Hana Holoubková<br /> * [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka<br /> * [[netholismus]] - Kamila Burdová<br /> * [[netománie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková<br /> * [[Open Source]] - Lenka Pokorná<br /> * [[outsourcing]]- Marie Indráková<br /> * [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong<br /> * [[Stuxnet]] - Josef Kos<br /> * [[závislost]] - Hana Nováková<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2010==<br /> ===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===<br /> * [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová<br /> * [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová<br /> * [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová<br /> * [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová<br /> * [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá<br /> * [[ISO 11620]] - Simona Střalková<br /> * [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková<br /> * [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová<br /> * [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká<br /> * [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová <br /> * [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá<br /> * [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová<br /> * [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková<br /> <br /> ===Makrosvět mikrokampaní===<br /> * [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková<br /> * [[banner]] - Simona Chudobová<br /> * [[direct marketing]] - Miroslava Sudová<br /> * [[e-business]] - Anna Kultová<br /> * [[e-komerce]] - Anna Kultová<br /> * [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová<br /> * [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Foursquare]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Google AdWords]] - Petr Fiala<br /> * [[Google Analytics]] - Petr Fiala<br /> * [[GSM]] - Milan Spisar<br /> * [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[kreativita]] - Lenka Fatková<br /> * [[mailing list]]- Věra Motyčková<br /> * [[mobilní marketing]] - Romana Králová<br /> * [[nová média]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká<br /> * [[propagace]] - Karolína Žáková<br /> * [[reklama]] - Anna Mikulášková<br /> * [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková<br /> * [[strategický marketing]] - Alena Brožová<br /> * [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová<br /> * [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek<br /> * [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin<br /> * [[ZOOT]] - Petr Manasek<br /> <br /> ===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===<br /> * [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková<br /> * [[didaktika]] - Radka Vybíralová<br /> * [[dotazník]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[etika]]- Kamila Brablíková<br /> * [[Generation Y]]-Eva Fukarova<br /> * [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová<br /> * [[ICT]]- Vendula Škrabalová<br /> * [[konvergence]] - Martina Snížková<br /> * [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová<br /> * [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová<br /> * [[kybernetika]] - Jakub Procházka<br /> * [[mentální mapa]] - Monika Machovská<br /> * [[motivace]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[pedagogika]] - Marie Vlčková<br /> * [[pozorování]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[případová studie]] - Jana Chlanová<br /> * [[rozhovor]] - Kamila Burdová<br /> * [[teorie systémů]] - Veronika Lužová<br /> * [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova<br /> * [[VOIP]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[výukové metody]] - Věra Adámková<br /> * [[výzkum]] - Renata Valentová<br /> * [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová<br /> <br /> ===Ženy v IT===<br /> * [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích<br /> * [[ELIZA]] - Libor Juhaňák<br /> * [[ENIAC]] - Pavel Navrátil<br /> * [[Evropská komise]] - Barbora Blahová<br /> * [[feminismus]]-Lucie Kořistková<br /> * [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková<br /> * [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová<br /> * [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková<br /> * [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb<br /> * [[manažer]] - Renata Valentová<br /> * [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská<br /> * [[sociologie]] - Pavla Bárnetová<br /> * [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích <br /> * [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková<br /> <br /> ===Poznámky k novosti nových médií===<br /> * [[epistemologie]] - Pavla Doleželová<br /> * [[futurologie]] - Tomáš Janypka<br /> * [[internet]] - Martina Snozová<br /> * [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková<br /> * [[kyberkultura]] - Michal Kunrt<br /> * [[NSFNET]] - Eva Mlynářová<br /> * [[pragmatismus]] - Katarína Hečková<br /> * [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová<br /> * [[třetí vlna]] - Tereza Honsová<br /> <br /> ===Location Based Service===<br /> * [[Android]]-Tomáš Vorálek<br /> * [[Galileo]] - Filip Šelong<br /> * [[Google Latitude]] - Jiří Zeman<br /> * [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář<br /> * [[iPhone]] - Petr Chocholáč<br /> * [[Mashup]] - Petra Besperátová<br /> * [[mikroformát]] - Veronika Rychtová<br /> * [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová<br /> * [[smartphone]] - Daniel Šváb<br /> * [[spam]] - Lenka Čípková<br /> * [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman<br /> * [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner<br /> * [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok<br /> <br /> ===Getting Things Done===<br /> * [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova<br /> * [[coaching]] - Renata Borková<br /> * [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova<br /> * [[frustrace]] - Marie Sýkorová<br /> * [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková<br /> * [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová<br /> * [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník<br /> * [[projekt]] - Hana Dvořáková<br /> * [[stres]] - Eva Petrášová<br /> * [[Time Management]]- Renata Borková<br /> * [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová<br /> <br /> ===Jak (ne)hledat investora===<br /> * [[arbitr]] Jana Procházková<br /> * [[e-čtečka]] Lenka Skalická<br /> * [[fúze]] - Jana Procházková<br /> * [[iPad]] - Jan Růžička<br /> * [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná<br /> <br /> ===Autorské právo a knihovny===<br /> * [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[copyright]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[DILIA]] - Hana Habermannová<br /> * [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková<br /> * [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný<br /> * [[torrent]] - Petra Besperátová<br /> * [[volné dílo]] - Marta Janošová<br /> <br /> ===Komunitní role knihoven===<br /> * [[etnikum]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[komunita]] - Magda Šallaiová<br /> * [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[sociální komunikace]] - Marie Indráková<br /> * [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá<br /> <br /> ===Informace jako politické téma===<br /> * [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek<br /> * [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný<br /> * [[demokracie]] - Martina Snozová<br /> * [[e-podpis]] - Lenka Pokorná<br /> * [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil<br /> * [[monopol]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek<br /> * [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová<br /> * [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková<br /> * [[warez]] - Igor Hlaváč<br /> * [[WikiLeaks]] - Jiří Beran<br /> <br /> ===Národní úložiště šedé literatury===<br /> * [[digitální repozitář]] - Věra Adámková<br /> * [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová<br /> * [[šedá literatura]] - Marie Vlčková<br /> * [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2010==<br /> ===Náboženství v kyberprostoru===<br /> * [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková<br /> * [[computer cult]] - Vendula Škrabalová<br /> * [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák<br /> * [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová<br /> * [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová<br /> * [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor<br /> * [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová<br /> * [[kyberobřad]] - Monika Machovská<br /> * [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková<br /> * [[kyberprostor]] - Věra Zelinková<br /> * [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá<br /> * [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová<br /> * [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová<br /> * [[New Age]] - Lenka Veselá<br /> * [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová<br /> * [[novopohanství]] - Kamila Burdová<br /> * [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek<br /> * [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova<br /> * [[technopesimismus]] - Hana Nováková<br /> * [[UFO kult]] - Jana Plotková<br /> * [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková<br /> <br /> ===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===<br /> * [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková<br /> * [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová<br /> * [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb<br /> * [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová<br /> * [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová<br /> * [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová<br /> * [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková<br /> * [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová<br /> * [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích<br /> * [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková<br /> * [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková<br /> * [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková<br /> * [[Knihovna roku]] - Anna Kultová<br /> * [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová<br /> * [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová<br /> * [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[knihovník]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová<br /> * [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová<br /> * [[marketing]] - Kateřina Štruncová<br /> * [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová<br /> * [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová<br /> * [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová<br /> * [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková<br /> * [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová<br /> * [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová<br /> * [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková<br /> * [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová<br /> * [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková<br /> <br /> ===Manažerské informační systémy===<br /> * [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař<br /> * [[Business Intelligence]] - Šimon Vích<br /> * [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková<br /> * [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová<br /> * [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman<br /> * [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková<br /> * [[informace]] - Kamila Jobová<br /> * [[informační management]] - Lenka Divišová<br /> * [[informační systém]] - Petr Vorel<br /> * [[intranet]] - Marie Sýkorová<br /> * [[ISO 9000]] - Milan Spisar<br /> * [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková<br /> * [[management]] - Kristýna Macháčková<br /> * [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel<br /> * [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná<br /> * [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman<br /> * [[Talent Management]] - Jan Růžička<br /> <br /> ===OPAC 2.0 v českých podmínkách===<br /> * [[akvizice]] - Eva Králíčková<br /> * [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný<br /> * [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá<br /> * [[Clavius]] - Marie Vlčková<br /> * [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala<br /> * [[databáze]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová<br /> * [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů <br /> * [[ISBD]] - Gabriela Obstová<br /> * [[LANius]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný<br /> * [[MVS]] - Simona Stolařová<br /> * [[RSS kanál]] - Lenka Damborská<br /> * [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá<br /> * [[SQL]] - Petr Fiala<br /> * [[tenký klient]] - Magda Fialová<br /> * [[wiki]] - Kateřina Kocábová<br /> <br /> ===Soustružníci lidských duší===<br /> * [[bibliobus]] - Marta Pavlovská<br /> * [[cenzura knihoven]] - Renata Borková<br /> * [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková<br /> * [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková<br /> * [[čtenářství]] - Veronika Karásková<br /> * [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek<br /> * [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková<br /> * [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová<br /> * [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků<br /> * [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná<br /> * [[normalizace]] - Ludmila Bábíková<br /> * [[Proces se &quot;zelenou internacionálou&quot;]] - Markéta Homolová<br /> * [[sociální kontrola]] - Lumír Czech<br /> * [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová<br /> * [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková<br /> * závadná literatura<br /> ** [[braková literatura]] - Hana Janečková<br /> ** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková<br /> ** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská<br /> ** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek<br /> ** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová<br /> <br /> ===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===<br /> * [[algoritmus]] - Petr Věžník<br /> * [[bannerová slepota]] - David Koval<br /> * [[blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[Delicious]] - Filip Šubrt<br /> * [[e-mail]] - Emil Budín<br /> * [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín<br /> * [[Last.fm]] - Filip Šelong<br /> * [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Produsage]] - David Němeček<br /> * [[Second Life]] - zpracováno mimo BE<br /> * [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha<br /> * [[sociální média]] - Chytková, Dagmar<br /> * [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová<br /> * [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[YouTube]] - Daniel Hübner<br /> <br /> ===Digitální knihovna Manuscriptorium===<br /> * [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková<br /> * [[digitalizace]] - Martina Snížková<br /> * [[digitální archiv]] - Renata Valentová<br /> * [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová<br /> * [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[ENRICH]] - Petra Besperátová<br /> * [[harddisk]] - Kamila Horáková<br /> * [[inkunábule]] - Alena Sedláčková<br /> * [[JPEG]] - Jiří Křupala<br /> * [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová<br /> * [[MARC]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[metadata]] - Jiří Beran<br /> * [[papyrus]] - Katarína Hečková<br /> * [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[skenování]] - Michal Kunrt<br /> <br /> ===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===<br /> * [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková<br /> * [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková<br /> * [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová<br /> * [[INFOZ]] - Alena Fafková<br /> * [[nakladatel]] - Monika Beránková<br /> * [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová<br /> * [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková<br /> * [[Science Direct]] - Michal Kiesel<br /> * [[SCOPUS]] - Alena Fafková<br /> * [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková<br /> <br /> ===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===<br /> * [[hypertext]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[Long Tail]] - Jakub Alt<br /> * [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík<br /> * [[PageRank]] - Peter Kahoun<br /> * [[webová analytika]] - Tomáš Bouda<br /> * [[Yahoo]] - Lenka Pokorná<br /> * [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek<br /> <br /> ===Škola 2.0 beta===<br /> * [[Action Learning]] - Lenka Janská<br /> * [[e-learning]] - Markéta Kulíková<br /> * [[e-tutor]] - Markéta Kulíková<br /> * [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková<br /> * [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská<br /> * [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová<br /> * [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)<br /> * [[netiketa]] - Lenka Šatavová<br /> <br /> ===Knihovník v 21. století===<br /> * [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková<br /> * [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká<br /> * [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová<br /> * [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká<br /> <br /> ===eBooks on Demand===<br /> * [[eBook]] - Magda Šallaiová<br /> * [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová<br /> * [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová<br /> <br /> [[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]</div>

Sunny5 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=U%C5%BEivatelsk%C3%A9_testov%C3%A1n%C3%AD_(%C3%BAkol_do_metodologie)&diff=25443 2012-10-12T21:59:34Z

<p>Sunny5: /* Jak takový výzkum probíhá? */</p> <hr /> <div>=== Úvodní charakteristika uživatelského testování ===<br /> <br /> Hlavním cílem metody uživatelského testování (dále jen UT) je získání dat, vycházejících z chování člověka, který využívá určitý produkt či službu, a jejich následné zhodnocení, které by mělo přispět k vylepšení testovaného produktu či služby.(Beck &amp; Manuel 2008)<br /> <br /> Přestože základní poznatky vycházejí z chování uživatele, primárním bodem uživatelského testování je vždy objekt, který je testován, jelikož cílem je získat takové poznatky, které nám umožní daný objekt co nejvíce přiblížit k uživatelsky přívětivému fungování - použitelnosti. Použitelnost je soubor vlastností objektu, které vedou ke snadnému a intuitivnímu ovládání objektu uživatelem. (Beck &amp; Manuel 2008)<br /> <br /> Jak uvádějí Norlin and Winters neměli bychom zapomínat na hlavní zásady použitelnosti:<br /> <br /> #Vždy mějte na paměti uživatele.<br /> #Uživatelské testování je jednoduché, ale elegantní.<br /> #Pamatujte si, že použitelnost je vždy o zlepšení výkonu skrz design.<br /> #Zlepšete design produktu/objektu a testujte znovu.(Beck &amp; Manuel 2008 str.122-123)<br /> <br /> Obsahem UT je řízený experiment, na jehož základě zkoumáme produkt či službu. A to tak, že si identifikujeme cíle, kterých má objekt dosáhnout. Stanovíme si postupy či scénáře testování a metodu jejich vyhodnocení. Také je potřeba zvolit měřítka pro hodnocení spokojenosti uživatelů. To mám umožní správnou analýzu získaných dat. (Beck &amp; Manuel 2008 str.111)<br /> <br /> Studie, které se zabývají použitelností, a jejich součástí by tedy mělo být UT, by podle Rubin (2004) měly sestávat z těchto základních bodů.<br /> <br /> #Stanovit si výzkumný problém nebo cíle, nikoli hypotézy.<br /> #Využít reprezentativní vzorek, který není náhodný.<br /> #Využít testovacích úloh, které představují aktuální fungování produktu.<br /> #Kontrolované pozorování a dotazování by mělo být součástí testování.<br /> #Sběr kvalitativních i kvantitativních dat pro definování výkonu produktu a požadavků uživatelů.<br /> <br /> (Beck &amp; Manuel 2008 str.121)<br /> <br /> UT jsou charakteristické následujícími znaky. UT nepotvrzuje a nevyvrací hypotézy, ale snaží vytvořit cestu k vyřešení nějakého problému či dosažení cíle. Klademe si otázky, které se vztahují k tématu a snažíme se na ně, pomocí UT, najít odpovědi. (Beck &amp; Manuel 2008 str.118)<br /> <br /> Co se týká kvantity, výzkumný vzorek není příliš velký. Zde platí pravidlo méně je více. Pro UT bychom mohli vystačit i s jedním uživatelem, ale podle Steva Kruga je ideálním počtem 3 až 4 účastníci v rámci jednoho kola testování. Steva Kruga uvádí, že v prvním kole testování respondenti odhalí většinu problémů, ale i tak je potřebné, aby testování probíhalo v několika rovinách, kdy každé další testování v sobě odráží zkušenosti z předcházejícího. (Krug 2006 str.114)<br /> <br /> '''Literatura'''&lt;br/&gt;BECK, E. Susan a MANUEL, Kate. Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals. Vyd. 1. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. ISBN 9781555705916.<br /> <br /> KRUG, Steve. Web design - nenuťte uživatele přemýšlet!. 2., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2006. 167 s. ISBN 80-251-1291-8.<br /> <br /> <br /> <br /> === Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===<br /> <br /> S pomocí uživatelského testování odhalíme problémy, se kterými se uživatelé potýkají při průchodu naší službou. Díky tomu můžeme zjistit, proč jsou některé služby málo využívány, i když jsou pro uživatele přínosné. Jak uvádí Steve Krug: „Pokud chcete mít skvělý server, musíte ho testovat. Jakmile pracujete na serveru několik týdnů, nebude vám už nikdy připadat svěží. Víte o něm příliš mnoho a zda skutečně funguje, zjistíte jen jeho otestováním. Testování vám připomene, že ne každý přemýšlí stejným způsobem jako vy.“[1]&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Z toho důvodu by testování nemělo probíhat pouze těsně před dokončením služby, ale mělo by odehrávat v průběhu celého vývoje. Uživatelské testování lze použít v jakékoliv části vývoje webu dokonce i když máme pouze papírový náčrtek. Jak takový test probíhá se můžete podívat v tomto videu: [http://www.youtube.com/watch?v=GrV2SZuRPv0 http://www.youtube.com/watch?v=GrV2SZuRPv0] Po každém provedeném testování by měla přijít fáze opravy zjištěných chyb.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Uživatelské testování je vhodné provádět:<br /> <br /> #na začátku vývoje nové služby<br /> #v průběhu vývoje, abychom odstranily případné chyby<br /> #před spuštěním služby, pro vyladění detailů<br /> #když už naše služba funguje, abychom zjistili proč je naše služba málo využívána<br /> <br /> &lt;br/&gt;Nejdůležitější částí uživatelského testování je testování na začátku služby, kdy je ještě dostatek času na případné opravy a změny. Změny které se provádějí v již spuštěné službě se často mohou projevit negativně zvláště po finanční stránce a případném odlivu části uživatelů, kteří nepřímou změny.<br /> <br /> ___________________<br /> <br /> [1] Krug, Steve. Webdesign: Nenuťte uživatele přemýšlet, s. 115<br /> <br /> <br /> <br /> == Jaké jsou výhody a nevýhody? ==<br /> '''Výhody:'''&lt;ref name=&quot;manuel&quot;&gt;Observation and Usability. BECK, Susan E a Kate MANUEL. &lt;i&gt;Practical research methods for librarians and information professionals&lt;/i&gt;. New York: Neal-Schuman Publishers, c2008, s. 109-111. ISBN 9781555705916.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *V porovnání s dotazníky a rozhovory, je uživatelské testování důvěryhodnější, protože popisuje uživatele tak jak se chovají, ne tak jak říkají nebo si myslí že se chovají.<br /> <br /> *UT může být použíto jako ověření informací získaných z jiných studií. Navíc dává výzkumným pracovníkům data s daleko větším stupňem rozlišovací schopnosti než data získaná z dotazníků a rozhovorů.<br /> <br /> *Pomocí UT můžeme „dolovat“ informace z uživatelů, kteří nechtějí nebo nemohou diskutovat o zkoumaném tématu. Například děti nebo pacienti s Alzheimerovou chorobou. Někteří lidé zase nemohou mluvit o svém chování, protože je moc běžné. Například řidiči si nejsou vědomi, že používají směrová světla<br /> <br /> '''Nevýhody:''' &lt;ref name=&quot;manuel&quot;&gt;Observation and Usability. BECK, Susan E a Kate MANUEL. &lt;i&gt;Practical research methods for librarians and information professionals&lt;/i&gt;. New York: Neal-Schuman Publishers, c2008, s. 109-111. ISBN 9781555705916.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *Pozorování uživatele může být použito pouze pro zkoumání chování (co člověk dělá); nemůže být použito při zkoumání poznávání (co si člověk myslí) nebo vlivu (jak se člověk cítí).<br /> *Finanční a časová náročnost. Jedno testovací sezení může trvat i několik hodin, při kterých musíme platit výzkumníky, dobrovolníky a v některých případech i pronájem prostor.<br /> *Pozorování uživatelů je náchylné k zaujatosti výzkumníka.<br /> *UT moc dobře nefunguje s lidmi, kteří mají tendence se ptát výzkumníka hned jak narazí na problém.<br /> <br /> === Porovnání metod uživatelského testování ===<br /> To co je pro jednu metodu uživatelského testování výhodou, může být naopak pro jinou nevýhodou.<br /> <br /> ==== Vzdálené testování a zpětná vazba ====<br /> '''Výhody:'''&lt;ref name=&quot;bolt&quot;&gt;BOLT, Nate. Pros and Cons of Remote Usability Testing. In: &lt;i&gt;Johnny Holland: It's all about interaction&lt;/i&gt; [online]. June 2, 2010 [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://johnnyholland.org/2010/06/pros-and-cons-of-remote-usability-testing/&lt;/ref&gt;<br /> *Levné<br /> *Domácí prostředí uživatele<br /> *Geografická rozmanitost uživatelů<br /> *Demokratizace uživatelského testování (stále více lidí využívá testování a nepotřebují si kvůli tomu najímat odborníky)<br /> <br /> '''Nevýhody:'''&lt;ref name=&quot;bolt&quot;&gt;BOLT, Nate. Pros and Cons of Remote Usability Testing. In: &lt;i&gt;Johnny Holland: It's all about interaction&lt;/i&gt; [online]. June 2, 2010 [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://johnnyholland.org/2010/06/pros-and-cons-of-remote-usability-testing/&lt;/ref&gt;<br /> *Bezpečnost (může dojít k úniků informací o utajeném prototypu)<br /> *Někteří uživatelé nemají možnost z technických důvodů použít funkci „sdílení-obrazovky“, která je nutná pro vzdálené testování<br /> *V domácím prostředí nemůžeme použít speciální nástroje co jsou pouze v laboratoři<br /> *Nemožnost zachytit celé uživatelovo tělo a chování<br /> <br /> ==== Laboratorní uživatelské testování ====<br /> Ve zkratce se jedná o tyto hlavní body:&lt;ref&gt;Nástroje testování použitelnosti. In: &lt;i&gt;UX Wiki&lt;/i&gt; [online]. 2012-02-28T12:34:07+0100 [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://uzivatelsketestovani.cz/wiki/doku.php/testovani-pouzitelnosti/start<br /> &lt;/ref&gt;<br /> *Dražší, ale často nejlepší.<br /> *Je třeba zapojit řadu lidí.<br /> *Vyžaduje detailní přípravu scénáře.<br /> <br /> Dále záleží na použité testovací metodě.<br /> <br /> '''Think aloud protokoly („přemýšlení nahlas“)'''<br /> *Výsledky se mohou lišit v závislosti na tom, kdo prováděl sezení&lt;ref&gt;Think-aloud Protocols. WILDEMUTH, Barbara M. &lt;i&gt;Applications of social research methods to questions in information and library science&lt;/i&gt;. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, s. 179-188. ISBN 15-915-8503-1.&lt;/ref&gt;<br /> *''„...přítomnost moderátora během testování zkresluje výsledky“''&lt;ref name=&quot;spanihel&quot;&gt;Uživatelské testování jinak. Nově a lépe. In: ŠPANIHEL, Jakub. &lt;i&gt;Creative Digital Agency&lt;/i&gt; [online]. 22. 5. 2009 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/clanky/uzivatelske-testovani-jinak-nove-a-lepe.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Testování s oční kamerou (eye tracking)'''<br /> *Výhodou této metody je její exaktnost. Výstup dat z tohoto testování je ve formě „tepelných“ map (heatmaps).<br /> *Nevýhodou je nutnost vlastnit speciální oční kameru.<br /> <br /> '''PEEP metoda'''<br /> <br /> ''PEEP neboli &quot;Post Evaluation Eyetracked Protocol&quot; můžeme volně (a hodně kostrbatě) přeložit jako &quot;následné vyhodnocení záznamů sledování pohybu očí&quot;''&lt;ref name=&quot;spanihel&quot;&gt;Uživatelské testování jinak. Nově a lépe. In: ŠPANIHEL, Jakub. &lt;i&gt;Creative Digital Agency&lt;/i&gt; [online]. 22. 5. 2009 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/clanky/uzivatelske-testovani-jinak-nove-a-lepe.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Výhody:&lt;ref name=&quot;spanihel&quot;&gt;Uživatelské testování jinak. Nově a lépe. In: ŠPANIHEL, Jakub. &lt;i&gt;Creative Digital Agency&lt;/i&gt; [online]. 22. 5. 2009 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/clanky/uzivatelske-testovani-jinak-nove-a-lepe.html&lt;/ref&gt;<br /> *Testera nerozptyluje přítomnost dalšího člověka<br /> *Cítí se příjemněji a tolik se nestydí<br /> *V případě nouze si musí poradit sám<br /> <br /> Nevýhody:&lt;ref name=&quot;spanihel&quot;&gt;Uživatelské testování jinak. Nově a lépe. In: ŠPANIHEL, Jakub. &lt;i&gt;Creative Digital Agency&lt;/i&gt; [online]. 22. 5. 2009 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/clanky/uzivatelske-testovani-jinak-nove-a-lepe.html&lt;/ref&gt;<br /> *Náročnější příprava, zabere více času<br /> *„musíme pečlivě vybírat a správně formulovat všechny úkoly“<br /> <br /> === Jak takový výzkum probíhá? ===<br /> <br /> V prvom rade je dôležité aké stránky, služba či funkcia sa budú testovať.<br /> <br /> Je nutné zamieriť užívateľské testovanie na osoby, ktoré sú s veľkou pravdepodobnosťou cieľovou skupinou webu.&lt;br/&gt;Nie je výhodou čo najväčšie množstvo testovaných, omnoho významnejšia je kvalita výskumu a zameranie sa na hĺbkový pohľad na jednotlivé funkcie a podniknuté kroky.&lt;br/&gt;Keďže sa jedná o “osobný” spôsob výskumu, založený na ľudskom správaní, aj príprava by mala prebehnúť v čo najľudskejších rozmeroch. Užívateľ sa pri testovaní musí cítiť pohodlne a uvoľnené, nemal by mať pocit, že je skúšaný. Z toho dôvodu je výhodou vzdialené testovanie, kedy môže test prebehnúť v pohodlí domova užívateľa. Avšak v tomto prípade vyvstávajú iné problémy (viď kapitola Výhody a nevýhody užívateľského testovania).&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Hlavné je dať testovanému pred samotným výskumom zrozumiteľné pokyny a vyzvať ho, aby čo najviac komunikoval a komentoval svoju činnosť. Nemal by mať strach vytknúť webu negatíva, prípadne neprehľadnosť. Nemal by mať pocit, že tým ublíži človeku, ktorý s ním test vykonáva - je preto dobré v ňom vzbudiť dojem neutrálnosti.&lt;br/&gt;Je možné ho i do istej miery nasmerovať k jednotlivým krokom. Nepostrádateľnou pomôckou je správne formulovanie otázok. (napr.: Kam by ste klikli, aby ste sa zalogovali? Čo by ste urobili potom? Prečo si myslíte, že je to práve toto? etc). Susan E. Beck a Kate Manuel radia aby sa počiatočná úloha, či problém definovali pomocou príbehu, pretože príbehy sú pre ľudí najviac zrozumiteľné (Predstavte si, že...).&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Podľa marketingovej agentúry [http://www.h1.cz/ http://www.h1.cz/] malo užívateľké testovanie použiteľnosti pozostávať z nasledujúcich krokov:<br /> <br /> #Osobné stretnutie s testovanými a príprava scenára<br /> #Určenie cieľovej skupiny<br /> #Samotné testovanie<br /> #Analýza testovaním ziskaných dát a návrh riešenia nedostatkov<br /> <br /> &lt;br/&gt;Ukážka užívateľského testovania na prednáške ''Pozorováním nic nenahradíš'' podľa Lukáša Marvana a Martina Koptu (zo spoločnosti [http://www.seznam.cz/ http://www.seznam.cz/] na konferencii [http://lmt.knihovna.cz/ http://lmt.knihovna.cz/] Library Marketing Tuesday [http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953 http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953]&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Jacob Nielsen popisuje, ako testovať užívateľský design: [http://www.youtube.com/watch?v=r0A6IW2TFFI http://www.youtube.com/watch?v=r0A6IW2TFFI]<br /> <br /> === Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ===<br /> <br /> V oblasti knihovnictví se uživatelské testování využívá hlavně od dob, kdy knihovny provozují vlastní webové stránky.&amp;nbsp;UT se také využívá při přizpůsobování komerčně produkovaných online katalogů, portálů eletronických zdrojů, bibliografických a&amp;nbsp;fulltextových databází aj. UT je také využitelné pro ostatní knihovnické &quot;produkty&quot;, jako jsou online semináře, samoobslužné systémy, uspořádání regálů v knihovně aj.&lt;ref&gt;BECK, Susan E. a Kate MANUEL. Practical research methods for librarians and information professionals. New York: Neal-Schuman Publishers, c2008, s. 114. ISBN 9781555705916&amp;lt&lt;/ref&gt; Příklady využití UT v knihovní vědě:<br /> <br /> ==== Zjišťování, jak studenti vyhledávají na webových stránkách knihovny&lt;br/&gt; ====<br /> <br /> Cílem tohoto UT bylo testování čerstvě redesignovaných webových stránek knihovny University of Illinois v Chicagu za účelem zjistit, jak zde uživatelé vyhledávají informace, což je důležitým podkladem pro další upravení stránek a služeb knihovny. Testování probíhalo s 12 účastníky a sestávalo z testů o 20 úkolech, přičemž jeden úkol trval 3 minuty. Během výzkumu byla použita metoda verbálního protokolu. Výsledky testování naznačují, že navzdory jasnému designu stránek si uživatelé stále nejsou vědomi existence knihovnických zdrojů a nástrojů a neumí je použít. Dalším problémem pro studenty je použití knihovnické terminologie, kterou neumí interpretovat - je třeba více instrukcí a vysvětlivek pro uživatele a užití jasnějšího jazyka. Studie dále poukazuje na to, že studenti jsou zvyklí používat vyhledávače, spíše než se k výsledku &quot;proklikat&quot; hierarchickým uspořádáním stránek - potřeba vytvořit výkonné vyhledávače a metadata. &lt;ref&gt;AUGUSTINE, Susan a Courtney GREENE. Discovering How Students Search a Library Web Site: A Usability Case Study. College &amp; Research Libraries [online]. 2002, roč. 63, č. 4, s. 354-365 [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: http://crl.acrl.org/content/63/4/354.full.pdf+html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==== Jak vyhledám článek? Nahlédnutí z uživatelské studie webu ====<br /> <br /> Cílem této části studie bylo poznat, jak uživatelé postupují při hledání článků na webových stránkách knihovny Western Michigan University. Zúčastnilo se 50 účastníků reprezentujících fakulty, absolventy a vysokoškolské knihovny. Kompletní UT sestávalo z 20 úkolů, na vyhledávání článků byly zaměřeny 3 oddělené úlohy. Úkolem bylo nalézt název článku z časopisu, z odborného časopisu a novinový článek. V době testování měla domovská stránka knihovny 6 hlavních voleb, mezi nimi tlačítko &quot;Zdroje pro vyhledávání&quot;, které odkazuje na databáze a rejstříky. Závěr uživatelského testování ukazuje, že uživatelé nerozumí procesu vyhledávání článků, k jejich vyhledávání většinou používají namísto databáze online katalog. Dále mají problém s rozdíly mezi populárním a odborným časopisem a nerozumí termínům jako jsou seriály, periodika, odborný časopis, databáze a rejstříky. Mnoho uživatelů neví o jakýchkoli konihovnických zdrojích mimo online katalog. Řešením problému je přizpůsobení webových stránek uživatelům - poskytnout odborné vedení, vytvořit návody popisující krok za krokem, jak najít článek nebo knihu. Propojit online katalog se zbytkem stránek - v online katalogu vytvořit možnost &quot;Najít článek&quot; a &quot;Databáze a rejstříky&quot;. Přidat slovníček knihovnických termínů a specializovanou terminologii užívat střídmě. &lt;ref&gt;COCKRELL, Barbara J. a Elaine Anderson JAYNE. How do I find an article? Insights from a web usability study. The Journal of Academic Librarianship. 2002, roč. 28, č. 3, s. 122-132. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com.ezproxy.muni.cz/science/article/pii/S0099133302002793&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==== Uživatelské testování knihovny Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně ====<br /> <br /> Testování proběhlo v květnu 2012. Projekt připravila knihovna UTB ve spolupráci se společností Seznam.cz. &quot;Uživatelské testování knihovny má přiblížit, jak vypadá první styk studenta s knihovnou, zda je schopný se zorientovat v základních službách a zdrojích, jakým způsobem si poradí nejen s první výpůjčkou, ale také s vyhledáváním v databázích, na jaké naráží problémy apod.&quot; Uživatelské testování knihovny. &lt;ref name=&quot;UTB&quot;&gt;In: BIERNÁTOVÁ, Olga. Sborník 2012 - příspěvek: Uživatelské testování knihovny | INFORUM [online]. c2012 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2012/biernatova-olga-1.pdf&lt;/ref&gt; Účastnilo se 5 středoškolských studentů, délka testování byla 1,5 hodiny. Studenti měli za úkol vypůjčit a zarezervovat knihu, objednat knihu meziknihovní výpůjčkou a najít odborný zdroj v databázi a vytisknout výstup. Výsledky testování poukazují na několik problémů - studenti se často neumí správně zeptat, mají problém s použitím knihovnického slangu a s označeními, kterým nerozumí. Stejně tak nerozumí řazení knih podle MDT, jsou zvyklí na řazení dle žánru a autora. Dalším problémem jsou odborné databáze, do kterých studenti nedokážou najít cestu, hledají často na Googlu a ve Wikipedii. Možným řešením je vytvoření manuálu pro nováčky, FAQ, exkurze do knihovny atd.&lt;ref name=&quot;UTB&quot;/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> === Poznámky&lt;br/&gt; ===<br /> <br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> === Použitá literatura ===<br /> <br /> #KRUG, Steve. Web design: nenuťte uživatele přemýšlet!. 2. aktualiz. vyd. Překlad Jan Škvařil. Brno: Computer Press, 2006, 167 s. ISBN 80-251-1291-8. #WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s. ISBN 15-915-8503-1. <br /> #BECK, E. Susan a MANUEL, Kate. Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals. Vyd. 1. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. ISBN 9781555705916. <br /> #RUBIN, Jeffrey. Handbook of usability testing: how to plan, design, and conduct effective tests. 2nd ed. Indianapolis: Wiley. ISBN 978-0-470-18548-3.</div>

Sunny5 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=U%C5%BEivatelsk%C3%A9_testov%C3%A1n%C3%AD_(%C3%BAkol_do_metodologie)&diff=25387 2012-10-12T21:06:46Z

<p>Sunny5: </p> <hr /> <div>&lt;h3&gt; Úvodní charakteristika uživatelského testování &lt;/h3&gt;<br /> &lt;p&gt;Hlavním cílem metody uživatelského testování (dále jen UT) je získání dat, vycházejících z chování člověka, který využívá určitý produkt či službu, a jejich následné zhodnocení, které by mělo přispět k vylepšení testovaného produktu či služby.(Beck &amp;amp; Manuel 2008)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Přestože základní poznatky vycházejí z chování uživatele, primárním bodem uživatelského testování je vždy objekt, který je testován, jelikož cílem je získat takové poznatky, které nám umožní daný objekt co nejvíce přiblížit k uživatelsky přívětivému fungování - použitelnosti. Použitelnost je soubor vlastností objektu, které vedou ke snadnému a intuitivnímu ovládání objektu uživatelem. (Beck &amp;amp; Manuel 2008)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Jak uvádějí Norlin and Winters neměli bychom zapomínat na hlavní zásady použitelnosti:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;Vždy mějte na paměti uživatele.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Uživatelské testování je jednoduché, ale elegantní.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Pamatujte si, že použitelnost je vždy o zlepšení výkonu skrz design.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Zlepšete design produktu/objektu a testujte znovu.(Beck &amp;amp; Manuel 2008 str.122-123)<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;p&gt;Obsahem UT je řízený experiment, na jehož základě zkoumáme produkt či službu. A to tak, že si identifikujeme cíle, kterých má objekt dosáhnout. Stanovíme si postupy či scénáře testování a metodu jejich vyhodnocení. Také je potřeba zvolit měřítka pro hodnocení spokojenosti uživatelů. To mám umožní správnou analýzu získaných dat. (Beck &amp;amp; Manuel 2008 str.111)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Studie, které se zabývají použitelností, a jejich součástí by tedy mělo být UT, by podle Rubin (2004) měly sestávat z těchto základních bodů.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;Stanovit si výzkumný problém nebo cíle, nikoli hypotézy.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Využít reprezentativní vzorek, který není náhodný.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Využít testovacích úloh, které představují aktuální fungování produktu.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Kontrolované pozorování a dotazování by mělo být součástí testování.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Sběr kvalitativních i kvantitativních dat pro definování výkonu produktu a požadavků uživatelů.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;p&gt;(Beck &amp;amp; Manuel 2008 str.121)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;UT jsou charakteristické následujícími znaky. UT nepotvrzuje a nevyvrací hypotézy, ale snaží vytvořit cestu k vyřešení nějakého problému či dosažení cíle. Klademe si otázky, které se vztahují k tématu a snažíme se na ně, pomocí UT, najít odpovědi. (Beck &amp;amp; Manuel 2008 str.118)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Co se týká kvantity, výzkumný vzorek není příliš velký. Zde platí pravidlo méně je více. Pro UT bychom mohli vystačit i s jedním uživatelem, ale podle Steva Kruga je ideálním počtem 3 až 4 účastníci v rámci jednoho kola testování. Steva Kruga uvádí, že v prvním kole testování respondenti odhalí většinu problémů, ale i tak je potřebné, aby testování probíhalo v několika rovinách, kdy každé další testování v sobě odráží zkušenosti z předcházejícího. (Krug 2006 str.114)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Literatura&lt;/b&gt;&lt;br /&gt;BECK, E. Susan a MANUEL, Kate. Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals. Vyd. 1. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. ISBN 9781555705916.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;KRUG, Steve. Web design - nenuťte uživatele přemýšlet!. 2., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2006. 167 s. ISBN 80-251-1291-8.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h3&gt; Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? &lt;/h3&gt;<br /> &lt;p&gt;S pomocí uživatelského testování odhalíme problémy, se kterými se uživatelé potýkají při průchodu naší službou. Díky tomu můžeme zjistit, proč jsou některé služby málo využívány, i když jsou pro uživatele přínosné. Jak uvádí Steve Krug: „Pokud chcete mít skvělý server, musíte ho testovat. Jakmile pracujete na serveru několik týdnů, nebude vám už nikdy připadat svěží. Víte o něm příliš mnoho a zda skutečně funguje, zjistíte jen jeho otestováním. Testování vám připomene, že ne každý přemýšlí stejným způsobem jako vy.“[1]&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;Z toho důvodu by testování nemělo probíhat pouze těsně před dokončením služby, ale mělo by odehrávat v průběhu celého vývoje. Uživatelské testování lze použít v jakékoliv části vývoje webu dokonce i když máme pouze papírový náčrtek. Jak takový test probíhá se můžete podívat v tomto videu: http://www.youtube.com/watch?v=GrV2SZuRPv0 Po každém provedeném testování by měla přijít fáze opravy zjištěných chyb.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;Uživatelské testování je vhodné provádět:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;na začátku vývoje nové služby<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;v průběhu vývoje, abychom odstranily případné chyby<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;před spuštěním služby, pro vyladění detailů<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;když už naše služba funguje, abychom zjistili proč je naše služba málo využívána<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;Nejdůležitější částí uživatelského testování je testování na začátku služby, kdy je ještě dostatek času na případné opravy a změny. Změny které se provádějí v již spuštěné službě se často mohou projevit negativně zvláště po finanční stránce a případném odlivu části uživatelů, kteří nepřímou změny.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;___________________<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;[1] Krug, Steve. Webdesign: Nenuťte uživatele přemýšlet, s. 115<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h3&gt; Jaké jsou výhody a nevýhody? &lt;/h3&gt;<br /> Výhody:<br /> &lt;br /&gt;V porovnání s dotazníky a rozhovory, je uživatelské testování důvěryhodnější, protože popisuje uživatele tak jak se chovají, ne tak jak říkají nebo si myslí že se chovají.[1]<br /> &lt;br /&gt;UT může být použíto jako ověření informací získaných z jiných studií. Navíc dává výzkumným pracovníkům data s daleko větším stupňem rozlišovací schopnosti než data získaná z dotazníků a rozhovorů [1].<br /> <br /> (dodělat nevýhody)<br /> Porovnání metod uživatelského testování<br /> To co je pro jednu metodu uživatelského testování výhodou, může být naopak pro jinou nevýhodou.<br /> Vzdálené testování a zpětná vazba<br /> Výhody: [2]<br /> <br /> - Levné<br /> <br /> - Domácí prostředí uživatele<br /> <br /> - Geografická rozmanitost uživatelů<br /> <br /> - Demokratizace uživatelského testování (stále více lidí využívá testování a nepotřebují si kvůli tomu najímat odborníky)<br /> Nevýhody:[3]<br /> <br /> - Bezpečnost (může dojít k úniků informací o utajeném prototypu)<br /> <br /> - Někteří uživatelé nemají možnost z technických důvodů použít funkci „sdílení-obrazovky“, která je nutná pro vzdálené testování<br /> <br /> - V domácím prostředí nemůžeme použít speciální nástroje co jsou pouze v laboratoři<br /> <br /> - Nemožnost zachytit celé uživatelovo tělo a chování<br /> <br /> Laboratorní uživatelské testování<br /> Ve zkratce se jedná o tyto hlavní body ([4]):<br /> <br /> · Dražší, ale často nejlepší.<br /> <br /> · Je třeba zapojit řadu lidí.<br /> <br /> · Vyžaduje detailní přípravu scénáře.<br /> (dodělat laborku)<br /> <br /> <br /> [1] BECK, Susan E a Kate MANUEL. Practical research methods for librarians and information professionals. New York: Neal-Schuman Publishers, c2008, s. 109-111. ISBN 9781555705916.<br /> [2] BOLT, Nate. Pros and Cons of Remote Usability Testing. In: Johnny Holland: It's all about interaction [online]. June 2, 2010 [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://johnnyholland.org/2010/06/pros-and-cons-of-remote-usability-testing/<br /> [3] Též cit. 2<br /> [4] Nástroje testování použitelnosti. In: UX Wiki [online]. 2012-02-28T12:34:07+0100 [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://uzivatelsketestovani.cz/wiki/doku.php/testovani-pouzitelnosti/start<br /> &lt;h3&gt; Jak takový výzkum probíhá? &lt;/h3&gt;<br /> &lt;p&gt;V prvom rade je dôležité aké stránky, služba či funkcia sa budú testovať.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Je nutné zamieriť užívateľské testovanie na osoby, ktoré sú s veľkou pravdepodobnosťou cieľovou skupinou webu.&lt;br /&gt;Nie je výhodou čo najväčšie množstvo testovaných, omnoho významnejšia je kvalita výskumu a zameranie sa na hĺbkový pohľad na jednotlivé funkcie a podniknuté kroky.&lt;br /&gt;Keďže sa jedná o “osobný” spôsob výskumu, založený na ľudskom správaní, aj príprava by mala prebehnúť v čo najľudskejších rozmeroch. Užívateľ sa pri testovaní musí cítiť pohodlne a uvoľnené, nemal by mať pocit, že je skúšaný. Z toho dôvodu je výhodou vzdialené testovanie, kedy môže test prebehnúť v pohodlí domova užívateľa. Avšak v tomto prípade vyvstávajú iné problémy (viď kapitola Výhody a nevýhody užívateľského testovania).&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;Hlavné je dať testovanému pred samotným výskumom zrozumiteľné pokyny a vyzvať ho, aby čo najviac komunikoval a komentoval svoju činnosť. Nemal by mať strach vytknúť webu negatíva, prípadne neprehľadnosť. Nemal by mať pocit, že tým ublíži človeku, ktorý s ním test vykonáva - je preto dobré v ňom vzbudiť dojem neutrálnosti.&lt;br /&gt;Je možné ho i do istej miery nasmerovať k jednotlivým krokom. Nepostrádateľnou pomôckou je správne formulovanie otázok. (napr.: Kam by ste klikli, aby ste sa zalogovali? Čo by ste urobili potom? Prečo si myslíte, že je to práve toto? etc). Susan E. Beck a Kate Manuel radia aby sa počiatočná úloha, či problém definovali pomocou príbehu, pretože príbehy sú pre ľudí najviac zrozumiteľné (Predstavte si, že...).&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;Podľa marketingovej agentúry http://www.h1.cz/by malo užívateľké testovanie použiteľnosti pozostávať z nasledujúcich krokov:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;Osobné stretnutie s testovanými a príprava scenára<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Určenie cieľovej skupiny<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Samotné testovanie<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Analýza testovaním ziskaných dát a návrh riešenia nedostatkov<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;Ukážka užívateľského testovania na prednáške &lt;i&gt;Pozorováním nic nenahradíš&lt;/i&gt; podľa Lukáša Marvana a Martina Koptu (zo spoločnosti http://www.seznam.cz/ na konferencii http://lmt.knihovna.cz/Library Marketing Tuesday http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;Jacob Nielsen popisuje, ako testovať užívateľský design: http://www.youtube.com/watch?v=r0A6IW2TFFI<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h3&gt; Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? &lt;/h3&gt;<br /> &lt;p&gt;V oblasti knihovnictví se uživatelské testování využívá hlavně od dob, kdy knihovny provozují vlastní webové stránky.&amp;#160;UT se také využívá při přizpůsobování komerčně produkovaných online katalogů, portálů eletronických zdrojů, bibliografických a&amp;#160;fulltextových databází aj. UT je také využitelné pro ostatní knihovnické &quot;produkty&quot;, jako jsou online semináře, samoobslužné systémy, uspořádání regálů v knihovně aj.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BECK, Susan E. a Kate MANUEL. Practical research methods for librarians and information professionals. New York: Neal-Schuman Publishers, c2008, s. 114. ISBN 9781555705916&amp;amp;lt&lt;/span&gt; Příklady využití UT v knihovní vědě:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h4&gt; Zjišťování, jak studenti vyhledávají na webových stránkách knihovny&lt;br /&gt; &lt;/h4&gt;<br /> &lt;p&gt;Cílem tohoto UT bylo testování čerstvě redesignovaných webových stránek knihovny University of Illinois v Chicagu za účelem zjistit, jak zde uživatelé vyhledávají informace, což je důležitým podkladem pro další upravení stránek a služeb knihovny. Testování probíhalo s 12 účastníky a sestávalo z testů o 20 úkolech, přičemž jeden úkol trval 3 minuty. Během výzkumu byla použita metoda verbálního protokolu. Výsledky testování naznačují, že navzdory jasnému designu stránek si uživatelé stále nejsou vědomi existence knihovnických zdrojů a nástrojů a neumí je použít. Dalším problémem pro studenty je použití knihovnické terminologie, kterou neumí interpretovat - je třeba více instrukcí a vysvětlivek pro uživatele a užití jasnějšího jazyka. Studie dále poukazuje na to, že studenti jsou zvyklí používat vyhledávače, spíše než se k výsledku &quot;proklikat&quot; hierarchickým uspořádáním stránek - potřeba vytvořit výkonné vyhledávače a metadata. &lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;AUGUSTINE, Susan a Courtney GREENE. Discovering How Students Search a Library Web Site: A Usability Case Study. College &amp;amp; Research Libraries [online]. 2002, roč. 63, č. 4, s. 354-365 [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: http://crl.acrl.org/content/63/4/354.full.pdf+html<br /> <br /> &lt;h4&gt; Jak vyhledám článek? Nahlédnutí z uživatelské studie webu &lt;/h4&gt;<br /> Cílem této části studie bylo poznat, jak uživatelé postupují při hledání článků na webových stránkách knihovny Western Michigan University. Zúčastnilo se 50 účastníků reprezentujících fakulty, absolventy a vysokoškolské knihovny. Kompletní UT sestávalo z 20 úkolů, na vyhledávání článků byly zaměřeny 3 oddělené úlohy. Úkolem bylo nalézt název článku z časopisu, z odborného časopisu a novinový článek. V době testování měla domovská stránka knihovny 6 hlavních voleb, mezi nimi tlačítko &quot;Zdroje pro vyhledávání&quot;, které odkazuje na databáze a rejstříky. Závěr uživatelského testování ukazuje, že uživatelé nerozumí procesu vyhledávání článků, k jejich vyhledávání většinou používají namísto databáze online katalog. Dále mají problém s rozdíly mezi populárním a odborným časopisem a nerozumí termínům jako jsou seriály, periodika, odborný časopis, databáze a rejstříky. Mnoho uživatelů neví o jakýchkoli konihovnických zdrojích mimo online katalog. Řešením problému je přizpůsobení webových stránek uživatelům - poskytnout odborné vedení, vytvořit návody popisující krok za krokem, jak najít článek nebo knihu. Propojit online katalog se zbytkem stránek - v online katalogu vytvořit možnost &quot;Najít článek&quot; a &quot;Databáze a rejstříky&quot;. Přidat slovníček knihovnických termínů a specializovanou terminologii užívat střídmě. &lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;COCKRELL, Barbara J. a Elaine Anderson JAYNE. How do I find an article? Insights from a web usability study. The Journal of Academic Librarianship. 2002, roč. 28, č. 3, s. 122-132. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com.ezproxy.muni.cz/science/article/pii/S0099133302002793<br /> <br /> &lt;h4&gt; Uživatelské testování knihovny Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně &lt;/h4&gt;<br /> Testování proběhlo v květnu 2012. Projekt připravila knihovna UTB ve spolupráci se&amp;#160;společností Seznam.cz. &lt;i&gt;&quot;Uživatelské testování knihovny má přiblížit, jak vypadá první styk studenta s knihovnou, zda je schopný se zorientovat v základních službách a&amp;#160;zdrojích, jakým způsobem si poradí nejen s první výpůjčkou, ale&amp;#160;také s vyhledáváním v databázích, na jaké naráží problémy apod.&quot; &lt;/i&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;Uživatelské testování knihovny. In: BIERNÁTOVÁ, Olga. Sborník 2012 - příspěvek: Uživatelské testování knihovny | INFORUM [online]. c2012 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2012/biernatova-olga-1.pdf Účastnilo se 5 středoškolských studentů, délka testování byla 1,5 hodiny.&amp;#160;Studenti měli za úkol vypůjčit a zarezervovat knihu, objednat knihu meziknihovní výpůjčkou a najít&amp;#160;odborný zdroj v databázi a vytisknout výstup. Výsledky testování&amp;#160;poukazují na několik problémů - studenti se často neumí správně zeptat, mají problém s použitím knihovnického slangu a s označeními, kterým nerozumí. Stejně tak nerozumí řazení knih podle MDT, jsou zvyklí na řazení dle žánru&amp;#160;a autora.&amp;#160;Dalším problémem jsou odborné databáze, do kterých studenti nedokážou najít cestu, hledají často na Googlu a ve Wikipedii. Možným&amp;#160;řešením je vytvoření manuálu pro&amp;#160;nováčky, FAQ, exkurze do knihovny atd.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> &lt;h3&gt; Poznámky&lt;br /&gt; &lt;/h3&gt;<br /> <br /> &lt;h3&gt; Použitá literatura &lt;/h3&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;KRUG, Steve. Web design: nenuťte uživatele přemýšlet!. 2. aktualiz. vyd. Překlad Jan Škvařil. Brno: Computer Press, 2006, 167 s. ISBN 80-251-1291-8.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s. ISBN 15-915-8503-1.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;BECK, E. Susan a MANUEL, Kate. Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals. Vyd. 1. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. ISBN 9781555705916.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RUBIN, Jeffrey. Handbook of usability testing: how to plan, design, and conduct effective tests. 2nd ed. Indianapolis: Wiley. ISBN 978-0-470-18548-3.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;</div>

Sunny5 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=U%C5%BEivatelsk%C3%A9_testov%C3%A1n%C3%AD_(%C3%BAkol_do_metodologie)&diff=25385 2012-10-12T21:02:00Z

<p>Sunny5: </p> <hr /> <div>&lt;h3&gt; Úvodní charakteristika uživatelského testování &lt;/h3&gt;<br /> &lt;p&gt;Hlavním cílem metody uživatelského testování (dále jen UT) je získání dat, vycházejících z chování člověka, který využívá určitý produkt či službu, a jejich následné zhodnocení, které by mělo přispět k vylepšení testovaného produktu či služby.(Beck &amp;amp; Manuel 2008)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Přestože základní poznatky vycházejí z chování uživatele, primárním bodem uživatelského testování je vždy objekt, který je testován, jelikož cílem je získat takové poznatky, které nám umožní daný objekt co nejvíce přiblížit k uživatelsky přívětivému fungování - použitelnosti. Použitelnost je soubor vlastností objektu, které vedou ke snadnému a intuitivnímu ovládání objektu uživatelem. (Beck &amp;amp; Manuel 2008)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Jak uvádějí Norlin and Winters neměli bychom zapomínat na hlavní zásady použitelnosti:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;Vždy mějte na paměti uživatele.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Uživatelské testování je jednoduché, ale elegantní.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Pamatujte si, že použitelnost je vždy o zlepšení výkonu skrz design.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Zlepšete design produktu/objektu a testujte znovu.(Beck &amp;amp; Manuel 2008 str.122-123)<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;p&gt;Obsahem UT je řízený experiment, na jehož základě zkoumáme produkt či službu. A to tak, že si identifikujeme cíle, kterých má objekt dosáhnout. Stanovíme si postupy či scénáře testování a metodu jejich vyhodnocení. Také je potřeba zvolit měřítka pro hodnocení spokojenosti uživatelů. To mám umožní správnou analýzu získaných dat. (Beck &amp;amp; Manuel 2008 str.111)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Studie, které se zabývají použitelností, a jejich součástí by tedy mělo být UT, by podle Rubin (2004) měly sestávat z těchto základních bodů.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;Stanovit si výzkumný problém nebo cíle, nikoli hypotézy.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Využít reprezentativní vzorek, který není náhodný.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Využít testovacích úloh, které představují aktuální fungování produktu.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Kontrolované pozorování a dotazování by mělo být součástí testování.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Sběr kvalitativních i kvantitativních dat pro definování výkonu produktu a požadavků uživatelů.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;p&gt;(Beck &amp;amp; Manuel 2008 str.121)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;UT jsou charakteristické následujícími znaky. UT nepotvrzuje a nevyvrací hypotézy, ale snaží vytvořit cestu k vyřešení nějakého problému či dosažení cíle. Klademe si otázky, které se vztahují k tématu a snažíme se na ně, pomocí UT, najít odpovědi. (Beck &amp;amp; Manuel 2008 str.118)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Co se týká kvantity, výzkumný vzorek není příliš velký. Zde platí pravidlo méně je více. Pro UT bychom mohli vystačit i s jedním uživatelem, ale podle Steva Kruga je ideálním počtem 3 až 4 účastníci v rámci jednoho kola testování. Steva Kruga uvádí, že v prvním kole testování respondenti odhalí většinu problémů, ale i tak je potřebné, aby testování probíhalo v několika rovinách, kdy každé další testování v sobě odráží zkušenosti z předcházejícího. (Krug 2006 str.114)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Literatura&lt;/b&gt;&lt;br /&gt;BECK, E. Susan a MANUEL, Kate. Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals. Vyd. 1. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. ISBN 9781555705916.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;KRUG, Steve. Web design - nenuťte uživatele přemýšlet!. 2., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2006. 167 s. ISBN 80-251-1291-8.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h3&gt; Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? &lt;/h3&gt;<br /> &lt;p&gt;S pomocí uživatelského testování odhalíme problémy, se kterými se uživatelé potýkají při průchodu naší službou. Díky tomu můžeme zjistit, proč jsou některé služby málo využívány, i když jsou pro uživatele přínosné. Jak uvádí Steve Krug: „Pokud chcete mít skvělý server, musíte ho testovat. Jakmile pracujete na serveru několik týdnů, nebude vám už nikdy připadat svěží. Víte o něm příliš mnoho a zda skutečně funguje, zjistíte jen jeho otestováním. Testování vám připomene, že ne každý přemýšlí stejným způsobem jako vy.“[1]&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;Z toho důvodu by testování nemělo probíhat pouze těsně před dokončením služby, ale mělo by odehrávat v průběhu celého vývoje. Uživatelské testování lze použít v jakékoliv části vývoje webu dokonce i když máme pouze papírový náčrtek. Jak takový test probíhá se můžete podívat v tomto videu: http://www.youtube.com/watch?v=GrV2SZuRPv0 Po každém provedeném testování by měla přijít fáze opravy zjištěných chyb.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;Uživatelské testování je vhodné provádět:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;na začátku vývoje nové služby<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;v průběhu vývoje, abychom odstranily případné chyby<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;před spuštěním služby, pro vyladění detailů<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;když už naše služba funguje, abychom zjistili proč je naše služba málo využívána<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;Nejdůležitější částí uživatelského testování je testování na začátku služby, kdy je ještě dostatek času na případné opravy a změny. Změny které se provádějí v již spuštěné službě se často mohou projevit negativně zvláště po finanční stránce a případném odlivu části uživatelů, kteří nepřímou změny.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;___________________<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;[1] Krug, Steve. Webdesign: Nenuťte uživatele přemýšlet, s. 115<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h3&gt; Jaké jsou výhody a nevýhody? &lt;/h3&gt;<br /> Výhody:<br /> &lt;br /&gt;V porovnání s dotazníky a rozhovory, je uživatelské testování důvěryhodnější, protože popisuje uživatele tak jak se chovají, ne tak jak říkají nebo si myslí že se chovají.[1]<br /> &lt;br /&gt;UT může být použíto jako ověření informací získaných z jiných studií. Navíc dává výzkumným pracovníkům data s daleko větším stupňem rozlišovací schopnosti než data získaná z dotazníků a rozhovorů [1].<br /> <br /> (dodělat nevýhody)<br /> Porovnání metod uživatelského testování<br /> To co je pro jednu metodu uživatelského testování výhodou, může být naopak pro jinou nevýhodou.<br /> Vzdálené testování a zpětná vazba<br /> Výhody: [2]<br /> <br /> - Levné<br /> <br /> - Domácí prostředí uživatele<br /> <br /> - Geografická rozmanitost uživatelů<br /> <br /> - Demokratizace uživatelského testování (stále více lidí využívá testování a nepotřebují si kvůli tomu najímat odborníky)<br /> Nevýhody:[3]<br /> <br /> - Bezpečnost (může dojít k úniků informací o utajeném prototypu)<br /> <br /> - Někteří uživatelé nemají možnost z technických důvodů použít funkci „sdílení-obrazovky“, která je nutná pro vzdálené testování<br /> <br /> - V domácím prostředí nemůžeme použít speciální nástroje co jsou pouze v laboratoři<br /> <br /> - Nemožnost zachytit celé uživatelovo tělo a chování<br /> <br /> Laboratorní uživatelské testování<br /> Ve zkratce se jedná o tyto hlavní body ([4]):<br /> <br /> · Dražší, ale často nejlepší.<br /> <br /> · Je třeba zapojit řadu lidí.<br /> <br /> · Vyžaduje detailní přípravu scénáře.<br /> (dodělat laborku)<br /> <br /> <br /> [1] BECK, Susan E a Kate MANUEL. Practical research methods for librarians and information professionals. New York: Neal-Schuman Publishers, c2008, s. 109-111. ISBN 9781555705916.<br /> [2] BOLT, Nate. Pros and Cons of Remote Usability Testing. In: Johnny Holland: It's all about interaction [online]. June 2, 2010 [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://johnnyholland.org/2010/06/pros-and-cons-of-remote-usability-testing/<br /> [3] Též cit. 2<br /> [4] Nástroje testování použitelnosti. In: UX Wiki [online]. 2012-02-28T12:34:07+0100 [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://uzivatelsketestovani.cz/wiki/doku.php/testovani-pouzitelnosti/start<br /> &lt;h3&gt; Jak takový výzkum probíhá? &lt;/h3&gt;<br /> &lt;p&gt;V prvom rade je dôležité aké stránky, služba či funkcia sa budú testovať.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Je nutné zamieriť užívateľské testovanie na osoby, ktoré sú s veľkou pravdepodobnosťou cieľovou skupinou webu.&lt;br /&gt;Nie je výhodou čo najväčšie množstvo testovaných, omnoho významnejšia je kvalita výskumu a zameranie sa na hĺbkový pohľad na jednotlivé funkcie a podniknuté kroky.&lt;br /&gt;Keďže sa jedná o “osobný” spôsob výskumu, založený na ľudskom správaní, aj príprava by mala prebehnúť v čo najľudskejších rozmeroch. Užívateľ sa pri testovaní musí cítiť pohodlne a uvoľnené, nemal by mať pocit, že je skúšaný. Z toho dôvodu je výhodou vzdialené testovanie, kedy môže test prebehnúť v pohodlí domova užívateľa. Avšak v tomto prípade vyvstávajú iné problémy (viď kapitola Výhody a nevýhody užívateľského testovania).&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;Hlavné je dať testovanému pred samotným výskumom zrozumiteľné pokyny a vyzvať ho, aby čo najviac komunikoval a komentoval svoju činnosť. Nemal by mať strach vytknúť webu negatíva, prípadne neprehľadnosť. Nemal by mať pocit, že tým ublíži človeku, ktorý s ním test vykonáva - je preto dobré v ňom vzbudiť dojem neutrálnosti.&lt;br /&gt;Je možné ho i do istej miery nasmerovať k jednotlivým krokom. Nepostrádateľnou pomôckou je správne formulovanie otázok. (napr.: Kam by ste klikli, aby ste sa zalogovali? Čo by ste urobili potom? Prečo si myslíte, že je to práve toto? etc). Susan E. Beck a Kate Manuel radia aby sa počiatočná úloha, či problém definovali pomocou príbehu, pretože príbehy sú pre ľudí najviac zrozumiteľné (Predstavte si, že...).&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;Podľa marketingovej agentúry http://www.h1.cz/by malo užívateľké testovanie použiteľnosti pozostávať z nasledujúcich krokov:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;Osobné stretnutie s testovanými a príprava scenára<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Určenie cieľovej skupiny<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Samotné testovanie<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Analýza testovaním ziskaných dát a návrh riešenia nedostatkov<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;Ukážka užívateľského testovania na prednáške &lt;i&gt;Pozorováním nic nenahradíš&lt;/i&gt; podľa Lukáša Marvana a Martina Koptu (zo spoločnosti http://www.seznam.cz/ na konferencii http://lmt.knihovna.cz/Library Marketing Tuesday http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;Jacob Nielsen popisuje, ako testovať užívateľský design: http://www.youtube.com/watch?v=r0A6IW2TFFI<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h3&gt; Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? &lt;/h3&gt;<br /> &lt;p&gt;V oblasti knihovnictví se uživatelské testování využívá hlavně od dob, kdy knihovny provozují vlastní webové stránky.&amp;#160;UT se také využívá při přizpůsobování komerčně produkovaných online katalogů, portálů eletronických zdrojů, bibliografických a&amp;#160;fulltextových databází aj. UT je také využitelné pro ostatní knihovnické &quot;produkty&quot;, jako jsou online semináře, samoobslužné systémy, uspořádání regálů v knihovně aj.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BECK, Susan E. a Kate MANUEL. Practical research methods for librarians and information professionals. New York: Neal-Schuman Publishers, c2008, s. 114. ISBN 9781555705916&amp;amp;lt&lt;/span&gt; Příklady využití UT v knihovní vědě:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h4&gt; Zjišťování, jak studenti vyhledávají na webových stránkách knihovny&lt;br /&gt; &lt;/h4&gt;<br /> &lt;p&gt;Cílem tohoto UT bylo testování čerstvě redesignovaných webových stránek knihovny University of Illinois v Chicagu za účelem zjistit, jak zde uživatelé vyhledávají informace, což je důležitým podkladem pro další upravení stránek a služeb knihovny. Testování probíhalo s 12 účastníky a sestávalo z testů o 20 úkolech, přičemž jeden úkol trval 3 minuty. Během výzkumu byla použita metoda verbálního protokolu. Výsledky testování naznačují, že navzdory jasnému designu stránek si uživatelé stále nejsou vědomi existence knihovnických zdrojů a nástrojů a neumí je použít. Dalším problémem pro studenty je použití knihovnické terminologie, kterou neumí interpretovat - je třeba více instrukcí a vysvětlivek pro uživatele a užití jasnějšího jazyka. Studie dále poukazuje na to, že studenti jsou zvyklí používat vyhledávače, spíše než se k výsledku &quot;proklikat&quot; hierarchickým uspořádáním stránek - potřeba vytvořit výkonné vyhledávače a metadata. &lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;AUGUSTINE, Susan a Courtney GREENE. Discovering How Students Search a Library Web Site: A Usability Case Study. College &amp;amp; Research Libraries [online]. 2002, roč. 63, č. 4, s. 354-365 [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: http://crl.acrl.org/content/63/4/354.full.pdf+html<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h4&gt; Jak vyhledám článek? Nahlédnutí z uživatelské studie webu &lt;/h4&gt;<br /> &lt;p&gt;Cílem této části studie bylo poznat, jak uživatelé postupují při hledání článků na webových stránkách knihovny Western Michigan University. Zúčastnilo se 50 účastníků reprezentujících fakulty, absolventy a vysokoškolské knihovny. Kompletní UT sestávalo z 20 úkolů, na vyhledávání článků byly zaměřeny 3 oddělené úlohy. Úkolem bylo nalézt název článku z časopisu, z odborného časopisu a novinový článek. V době testování měla domovská stránka knihovny 6 hlavních voleb, mezi nimi tlačítko &quot;Zdroje pro vyhledávání&quot;, které odkazuje na databáze a rejstříky. Závěr uživatelského testování ukazuje, že uživatelé nerozumí procesu vyhledávání článků, k jejich vyhledávání většinou používají namísto databáze online katalog. Dále mají problém s rozdíly mezi populárním a odborným časopisem a nerozumí termínům jako jsou seriály, periodika, odborný časopis, databáze a rejstříky. Mnoho uživatelů neví o jakýchkoli konihovnických zdrojích mimo online katalog. Řešením problému je přizpůsobení webových stránek uživatelům - poskytnout odborné vedení, vytvořit návody popisující krok za krokem, jak najít článek nebo knihu. Propojit online katalog se zbytkem stránek - v online katalogu vytvořit možnost &quot;Najít článek&quot; a &quot;Databáze a rejstříky&quot;. Přidat slovníček knihovnických termínů a specializovanou terminologii užívat střídmě. &lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;COCKRELL, Barbara J. a Elaine Anderson JAYNE. How do I find an article? Insights from a web usability study. The Journal of Academic Librarianship. 2002, roč. 28, č. 3, s. 122-132. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com.ezproxy.muni.cz/science/article/pii/S0099133302002793<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h4&gt; Uživatelské testování knihovny Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně &lt;/h4&gt;<br /> &lt;p&gt;Testování proběhlo v květnu 2012. Projekt připravila knihovna UTB ve spolupráci se&amp;#160;společností Seznam.cz. &lt;i&gt;&quot;Uživatelské testování knihovny má přiblížit, jak vypadá první styk studenta s knihovnou, zda je schopný se zorientovat v základních službách a&amp;#160;zdrojích, jakým způsobem si poradí nejen s první výpůjčkou, ale&amp;#160;také s vyhledáváním v databázích, na jaké naráží problémy apod.&quot; &lt;/i&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;Uživatelské testování knihovny. In: BIERNÁTOVÁ, Olga. Sborník 2012 - příspěvek: Uživatelské testování knihovny | INFORUM [online]. c2012 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2012/biernatova-olga-1.pdf Účastnilo se 5 středoškolských studentů, délka testování byla 1,5 hodiny.&amp;#160;Studenti měli za úkol vypůjčit a zarezervovat knihu, objednat knihu meziknihovní výpůjčkou a najít&amp;#160;odborný zdroj v databázi a vytisknout výstup. Výsledky testování&amp;#160;poukazují na několik problémů - studenti se často neumí správně zeptat, mají problém s použitím knihovnického slangu a s označeními, kterým nerozumí. Stejně tak nerozumí řazení knih podle MDT, jsou zvyklí na řazení dle žánru&amp;#160;a autora.&amp;#160;Dalším problémem jsou odborné databáze, do kterých studenti nedokážou najít cestu, hledají často na Googlu a ve Wikipedii. Možným&amp;#160;řešením je vytvoření manuálu pro&amp;#160;nováčky, FAQ, exkurze do knihovny atd.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;_&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&amp;#160;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;#160;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h3&gt; Poznámky&lt;br /&gt; &lt;/h3&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h3&gt; Použitá literatura &lt;/h3&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;KRUG, Steve. Web design: nenuťte uživatele přemýšlet!. 2. aktualiz. vyd. Překlad Jan Škvařil. Brno: Computer Press, 2006, 167 s. ISBN 80-251-1291-8.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s. ISBN 15-915-8503-1.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;BECK, E. Susan a MANUEL, Kate. Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals. Vyd. 1. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. ISBN 9781555705916.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RUBIN, Jeffrey. Handbook of usability testing: how to plan, design, and conduct effective tests. 2nd ed. Indianapolis: Wiley. ISBN 978-0-470-18548-3.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;</div>

Sunny5 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=U%C5%BEivatelsk%C3%A9_testov%C3%A1n%C3%AD_(%C3%BAkol_do_metodologie)&diff=25384 2012-10-12T20:59:46Z

<p>Sunny5: </p> <hr /> <div>&lt;h3&gt; Úvodní charakteristika uživatelského testování &lt;/h3&gt;<br /> &lt;p&gt;Hlavním cílem metody uživatelského testování (dále jen UT) je získání dat, vycházejících z chování člověka, který využívá určitý produkt či službu, a jejich následné zhodnocení, které by mělo přispět k vylepšení testovaného produktu či služby.(Beck &amp;amp; Manuel 2008)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Přestože základní poznatky vycházejí z chování uživatele, primárním bodem uživatelského testování je vždy objekt, který je testován, jelikož cílem je získat takové poznatky, které nám umožní daný objekt co nejvíce přiblížit k uživatelsky přívětivému fungování - použitelnosti. Použitelnost je soubor vlastností objektu, které vedou ke snadnému a intuitivnímu ovládání objektu uživatelem. (Beck &amp;amp; Manuel 2008)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Jak uvádějí Norlin and Winters neměli bychom zapomínat na hlavní zásady použitelnosti:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;Vždy mějte na paměti uživatele.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Uživatelské testování je jednoduché, ale elegantní.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Pamatujte si, že použitelnost je vždy o zlepšení výkonu skrz design.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Zlepšete design produktu/objektu a testujte znovu.(Beck &amp;amp; Manuel 2008 str.122-123)<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;p&gt;Obsahem UT je řízený experiment, na jehož základě zkoumáme produkt či službu. A to tak, že si identifikujeme cíle, kterých má objekt dosáhnout. Stanovíme si postupy či scénáře testování a metodu jejich vyhodnocení. Také je potřeba zvolit měřítka pro hodnocení spokojenosti uživatelů. To mám umožní správnou analýzu získaných dat. (Beck &amp;amp; Manuel 2008 str.111)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Studie, které se zabývají použitelností, a jejich součástí by tedy mělo být UT, by podle Rubin (2004) měly sestávat z těchto základních bodů.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;Stanovit si výzkumný problém nebo cíle, nikoli hypotézy.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Využít reprezentativní vzorek, který není náhodný.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Využít testovacích úloh, které představují aktuální fungování produktu.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Kontrolované pozorování a dotazování by mělo být součástí testování.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Sběr kvalitativních i kvantitativních dat pro definování výkonu produktu a požadavků uživatelů.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;p&gt;(Beck &amp;amp; Manuel 2008 str.121)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;UT jsou charakteristické následujícími znaky. UT nepotvrzuje a nevyvrací hypotézy, ale snaží vytvořit cestu k vyřešení nějakého problému či dosažení cíle. Klademe si otázky, které se vztahují k tématu a snažíme se na ně, pomocí UT, najít odpovědi. (Beck &amp;amp; Manuel 2008 str.118)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Co se týká kvantity, výzkumný vzorek není příliš velký. Zde platí pravidlo méně je více. Pro UT bychom mohli vystačit i s jedním uživatelem, ale podle Steva Kruga je ideálním počtem 3 až 4 účastníci v rámci jednoho kola testování. Steva Kruga uvádí, že v prvním kole testování respondenti odhalí většinu problémů, ale i tak je potřebné, aby testování probíhalo v několika rovinách, kdy každé další testování v sobě odráží zkušenosti z předcházejícího. (Krug 2006 str.114)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Literatura&lt;/b&gt;&lt;br /&gt;BECK, E. Susan a MANUEL, Kate. Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals. Vyd. 1. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. ISBN 9781555705916.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;KRUG, Steve. Web design - nenuťte uživatele přemýšlet!. 2., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2006. 167 s. ISBN 80-251-1291-8.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h3&gt; Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? &lt;/h3&gt;<br /> &lt;p&gt;S pomocí uživatelského testování odhalíme problémy, se kterými se uživatelé potýkají při průchodu naší službou. Díky tomu můžeme zjistit, proč jsou některé služby málo využívány, i když jsou pro uživatele přínosné. Jak uvádí Steve Krug: „Pokud chcete mít skvělý server, musíte ho testovat. Jakmile pracujete na serveru několik týdnů, nebude vám už nikdy připadat svěží. Víte o něm příliš mnoho a zda skutečně funguje, zjistíte jen jeho otestováním. Testování vám připomene, že ne každý přemýšlí stejným způsobem jako vy.“[1]&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;Z toho důvodu by testování nemělo probíhat pouze těsně před dokončením služby, ale mělo by odehrávat v průběhu celého vývoje. Uživatelské testování lze použít v jakékoliv části vývoje webu dokonce i když máme pouze papírový náčrtek. Jak takový test probíhá se můžete podívat v tomto videu: http://www.youtube.com/watch?v=GrV2SZuRPv0 Po každém provedeném testování by měla přijít fáze opravy zjištěných chyb.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;Uživatelské testování je vhodné provádět:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;na začátku vývoje nové služby<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;v průběhu vývoje, abychom odstranily případné chyby<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;před spuštěním služby, pro vyladění detailů<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;když už naše služba funguje, abychom zjistili proč je naše služba málo využívána<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;Nejdůležitější částí uživatelského testování je testování na začátku služby, kdy je ještě dostatek času na případné opravy a změny. Změny které se provádějí v již spuštěné službě se často mohou projevit negativně zvláště po finanční stránce a případném odlivu části uživatelů, kteří nepřímou změny.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;___________________<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;[1] Krug, Steve. Webdesign: Nenuťte uživatele přemýšlet, s. 115<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h3&gt; Jaké jsou výhody a nevýhody? &lt;/h3&gt;<br /> Výhody:<br /> &lt;br /&gt;V porovnání s dotazníky a rozhovory, je uživatelské testování důvěryhodnější, protože popisuje uživatele tak jak se chovají, ne tak jak říkají nebo si myslí že se chovají.[1]<br /> &lt;br /&gt;UT může být použíto jako ověření informací získaných z jiných studií. Navíc dává výzkumným pracovníkům data s daleko větším stupňem rozlišovací schopnosti než data získaná z dotazníků a rozhovorů [1].<br /> <br /> (dodělat nevýhody)<br /> Porovnání metod uživatelského testování<br /> To co je pro jednu metodu uživatelského testování výhodou, může být naopak pro jinou nevýhodou.<br /> Vzdálené testování a zpětná vazba<br /> Výhody: [2]<br /> <br /> - Levné<br /> <br /> - Domácí prostředí uživatele<br /> <br /> - Geografická rozmanitost uživatelů<br /> <br /> - Demokratizace uživatelského testování (stále více lidí využívá testování a nepotřebují si kvůli tomu najímat odborníky)<br /> Nevýhody:[3]<br /> <br /> - Bezpečnost (může dojít k úniků informací o utajeném prototypu)<br /> <br /> - Někteří uživatelé nemají možnost z technických důvodů použít funkci „sdílení-obrazovky“, která je nutná pro vzdálené testování<br /> <br /> - V domácím prostředí nemůžeme použít speciální nástroje co jsou pouze v laboratoři<br /> <br /> - Nemožnost zachytit celé uživatelovo tělo a chování<br /> <br /> Laboratorní uživatelské testování<br /> Ve zkratce se jedná o tyto hlavní body ([4]):<br /> <br /> · Dražší, ale často nejlepší.<br /> <br /> · Je třeba zapojit řadu lidí.<br /> <br /> · Vyžaduje detailní přípravu scénáře.<br /> (dodělat laborku)<br /> <br /> <br /> [1] BECK, Susan E a Kate MANUEL. Practical research methods for librarians and information professionals. New York: Neal-Schuman Publishers, c2008, s. 109-111. ISBN 9781555705916.<br /> [2] BOLT, Nate. Pros and Cons of Remote Usability Testing. In: Johnny Holland: It's all about interaction [online]. June 2, 2010 [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://johnnyholland.org/2010/06/pros-and-cons-of-remote-usability-testing/<br /> [3] Též cit. 2<br /> [4] Nástroje testování použitelnosti. In: UX Wiki [online]. 2012-02-28T12:34:07+0100 [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://uzivatelsketestovani.cz/wiki/doku.php/testovani-pouzitelnosti/start<br /> &lt;h3&gt; Jak takový výzkum probíhá? &lt;/h3&gt;<br /> &lt;p&gt;V prvom rade je dôležité aké stránky, služba či funkcia sa budú testovať.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Je nutné zamieriť užívateľské testovanie na osoby, ktoré sú s veľkou pravdepodobnosťou cieľovou skupinou webu.&lt;br /&gt;Nie je výhodou čo najväčšie množstvo testovaných, omnoho významnejšia je kvalita výskumu a zameranie sa na hĺbkový pohľad na jednotlivé funkcie a podniknuté kroky.&lt;br /&gt;Keďže sa jedná o “osobný” spôsob výskumu, založený na ľudskom správaní, aj príprava by mala prebehnúť v čo najľudskejších rozmeroch. Užívateľ sa pri testovaní musí cítiť pohodlne a uvoľnené, nemal by mať pocit, že je skúšaný. Z toho dôvodu je výhodou vzdialené testovanie, kedy môže test prebehnúť v pohodlí domova užívateľa. Avšak v tomto prípade vyvstávajú iné problémy (viď kapitola Výhody a nevýhody užívateľského testovania).&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;Hlavné je dať testovanému pred samotným výskumom zrozumiteľné pokyny a vyzvať ho, aby čo najviac komunikoval a komentoval svoju činnosť. Nemal by mať strach vytknúť webu negatíva, prípadne neprehľadnosť. Nemal by mať pocit, že tým ublíži človeku, ktorý s ním test vykonáva - je preto dobré v ňom vzbudiť dojem neutrálnosti.&lt;br /&gt;Je možné ho i do istej miery nasmerovať k jednotlivým krokom. Nepostrádateľnou pomôckou je správne formulovanie otázok. (napr.: Kam by ste klikli, aby ste sa zalogovali? Čo by ste urobili potom? Prečo si myslíte, že je to práve toto? etc). Susan E. Beck a Kate Manuel radia aby sa počiatočná úloha, či problém definovali pomocou príbehu, pretože príbehy sú pre ľudí najviac zrozumiteľné (Predstavte si, že...).&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;Podľa marketingovej agentúry http://www.h1.cz/by malo užívateľké testovanie použiteľnosti pozostávať z nasledujúcich krokov:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;Osobné stretnutie s testovanými a príprava scenára<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Určenie cieľovej skupiny<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Samotné testovanie<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Analýza testovaním ziskaných dát a návrh riešenia nedostatkov<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;Ukážka užívateľského testovania na prednáške &lt;i&gt;Pozorováním nic nenahradíš&lt;/i&gt; podľa Lukáša Marvana a Martina Koptu (zo spoločnosti http://www.seznam.cz/ na konferencii http://lmt.knihovna.cz/Library Marketing Tuesday http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;Jacob Nielsen popisuje, ako testovať užívateľský design: http://www.youtube.com/watch?v=r0A6IW2TFFI<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h3&gt; Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? &lt;/h3&gt;<br /> &lt;p&gt;V oblasti knihovnictví se uživatelské testování využívá hlavně od dob, kdy knihovny provozují vlastní webové stránky.&amp;#160;UT se také využívá při přizpůsobování komerčně produkovaných online katalogů, portálů eletronických zdrojů, bibliografických a&amp;#160;fulltextových databází aj. UT je také využitelné pro ostatní knihovnické &quot;produkty&quot;, jako jsou online semináře, samoobslužné systémy, uspořádání regálů v knihovně aj.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BECK, Susan E. a Kate MANUEL. Practical research methods for librarians and information professionals. New York: Neal-Schuman Publishers, c2008, s. 114. ISBN 9781555705916&amp;amp;lt&lt;/span&gt; Příklady využití UT v knihovní vědě:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h4&gt; Zjišťování, jak studenti vyhledávají na webových stránkách knihovny&lt;br /&gt; &lt;/h4&gt;<br /> &lt;p&gt;Cílem tohoto UT bylo testování čerstvě redesignovaných webových stránek knihovny University of Illinois v Chicagu za účelem zjistit, jak zde uživatelé vyhledávají informace, což je důležitým podkladem pro další upravení stránek a služeb knihovny. Testování probíhalo s 12 účastníky a sestávalo z testů o 20 úkolech, přičemž jeden úkol trval 3 minuty. Během výzkumu byla použita metoda verbálního protokolu. Výsledky testování naznačují, že navzdory jasnému designu stránek si uživatelé stále nejsou vědomi existence knihovnických zdrojů a nástrojů a neumí je použít. Dalším problémem pro studenty je použití knihovnické terminologie, kterou neumí interpretovat - je třeba více instrukcí a vysvětlivek pro uživatele a užití jasnějšího jazyka. Studie dále poukazuje na to, že studenti jsou zvyklí používat vyhledávače, spíše než se k výsledku &quot;proklikat&quot; hierarchickým uspořádáním stránek - potřeba vytvořit výkonné vyhledávače a metadata. &lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;AUGUSTINE, Susan a Courtney GREENE. Discovering How Students Search a Library Web Site: A Usability Case Study. College &amp;amp; Research Libraries [online]. 2002, roč. 63, č. 4, s. 354-365 [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://crl.acrl.org/content/63/4/354.full.pdf+html&quot;&gt;http://crl.acrl.org/content/63/4/354.full.pdf+html&lt;/a&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h4&gt; Jak vyhledám článek? Nahlédnutí z uživatelské studie webu &lt;/h4&gt;<br /> &lt;p&gt;Cílem této části studie bylo poznat, jak uživatelé postupují při hledání článků na webových stránkách knihovny Western Michigan University. Zúčastnilo se 50 účastníků reprezentujících fakulty, absolventy a vysokoškolské knihovny. Kompletní UT sestávalo z 20 úkolů, na vyhledávání článků byly zaměřeny 3 oddělené úlohy. Úkolem bylo nalézt název článku z časopisu, z odborného časopisu a novinový článek. V době testování měla domovská stránka knihovny 6 hlavních voleb, mezi nimi tlačítko &quot;Zdroje pro vyhledávání&quot;, které odkazuje na databáze a rejstříky. Závěr uživatelského testování ukazuje, že uživatelé nerozumí procesu vyhledávání článků, k jejich vyhledávání většinou používají namísto databáze online katalog. Dále mají problém s rozdíly mezi populárním a odborným časopisem a nerozumí termínům jako jsou seriály, periodika, odborný časopis, databáze a rejstříky. Mnoho uživatelů neví o jakýchkoli konihovnických zdrojích mimo online katalog. Řešením problému je přizpůsobení webových stránek uživatelům - poskytnout odborné vedení, vytvořit návody popisující krok za krokem, jak najít článek nebo knihu. Propojit online katalog se zbytkem stránek - v online katalogu vytvořit možnost &quot;Najít článek&quot; a &quot;Databáze a rejstříky&quot;. Přidat slovníček knihovnických termínů a specializovanou terminologii užívat střídmě. &lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;COCKRELL, Barbara J. a Elaine Anderson JAYNE. How do I find an article? Insights from a web usability study. The Journal of Academic Librarianship. 2002, roč. 28, č. 3, s. 122-132. Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://www.sciencedirect.com.ezproxy.muni.cz/science/article/pii/S0099133302002793&quot;&gt;http://www.sciencedirect.com.ezproxy.muni.cz/science/article/pii/S0099133302002793&lt;/a&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h4&gt; Uživatelské testování knihovny Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně &lt;/h4&gt;<br /> &lt;p&gt;Testování proběhlo v květnu 2012. Projekt připravila knihovna UTB ve spolupráci se&amp;#160;společností Seznam.cz. &lt;i&gt;&quot;Uživatelské testování knihovny má přiblížit, jak vypadá první styk studenta s knihovnou, zda je schopný se zorientovat v základních službách a&amp;#160;zdrojích, jakým způsobem si poradí nejen s první výpůjčkou, ale&amp;#160;také s vyhledáváním v databázích, na jaké naráží problémy apod.&quot; &lt;/i&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;Uživatelské testování knihovny. In: BIERNÁTOVÁ, Olga. Sborník 2012 - příspěvek: Uživatelské testování knihovny | INFORUM [online]. c2012 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2012/biernatova-olga-1.pdfÚčastnilo se 5 středoškolských studentů, délka testování byla 1,5 hodiny.&amp;#160;Studenti měli za úkol vypůjčit a zarezervovat knihu, objednat knihu meziknihovní výpůjčkou a najít&amp;#160;odborný zdroj v databázi a vytisknout výstup. Výsledky testování&amp;#160;poukazují na několik problémů - studenti se často neumí správně zeptat, mají problém s použitím knihovnického slangu a s označeními, kterým nerozumí. Stejně tak nerozumí řazení knih podle MDT, jsou zvyklí na řazení dle žánru&amp;#160;a autora.&amp;#160;Dalším problémem jsou odborné databáze, do kterých studenti nedokážou najít cestu, hledají často na Googlu a ve Wikipedii. Možným&amp;#160;řešením je vytvoření manuálu pro&amp;#160;nováčky, FAQ, exkurze do knihovny atd.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;_&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&amp;#160;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;#160;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h3&gt; Poznámky&lt;br /&gt; &lt;/h3&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h3&gt; Použitá literatura &lt;/h3&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;KRUG, Steve. Web design: nenuťte uživatele přemýšlet!. 2. aktualiz. vyd. Překlad Jan Škvařil. Brno: Computer Press, 2006, 167 s. ISBN 80-251-1291-8.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s. ISBN 15-915-8503-1.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;BECK, E. Susan a MANUEL, Kate. Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals. Vyd. 1. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. ISBN 9781555705916.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RUBIN, Jeffrey. Handbook of usability testing: how to plan, design, and conduct effective tests. 2nd ed. Indianapolis: Wiley. ISBN 978-0-470-18548-3.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;</div>

Sunny5 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=U%C5%BEivatelsk%C3%A9_testov%C3%A1n%C3%AD_(%C3%BAkol_do_metodologie)&diff=25383 2012-10-12T20:56:32Z

<p>Sunny5: </p> <hr /> <div>&lt;h3&gt; Úvodní charakteristika uživatelského testování &lt;/h3&gt;<br /> &lt;p&gt;Hlavním cílem metody uživatelského testování (dále jen UT) je získání dat, vycházejících z chování člověka, který využívá určitý produkt či službu, a jejich následné zhodnocení, které by mělo přispět k vylepšení testovaného produktu či služby.(Beck &amp;amp; Manuel 2008)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Přestože základní poznatky vycházejí z chování uživatele, primárním bodem uživatelského testování je vždy objekt, který je testován, jelikož cílem je získat takové poznatky, které nám umožní daný objekt co nejvíce přiblížit k uživatelsky přívětivému fungování - použitelnosti. Použitelnost je soubor vlastností objektu, které vedou ke snadnému a intuitivnímu ovládání objektu uživatelem. (Beck &amp;amp; Manuel 2008)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Jak uvádějí Norlin and Winters neměli bychom zapomínat na hlavní zásady použitelnosti:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;Vždy mějte na paměti uživatele.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Uživatelské testování je jednoduché, ale elegantní.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Pamatujte si, že použitelnost je vždy o zlepšení výkonu skrz design.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Zlepšete design produktu/objektu a testujte znovu.(Beck &amp;amp; Manuel 2008 str.122-123)<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;p&gt;Obsahem UT je řízený experiment, na jehož základě zkoumáme produkt či službu. A to tak, že si identifikujeme cíle, kterých má objekt dosáhnout. Stanovíme si postupy či scénáře testování a metodu jejich vyhodnocení. Také je potřeba zvolit měřítka pro hodnocení spokojenosti uživatelů. To mám umožní správnou analýzu získaných dat. (Beck &amp;amp; Manuel 2008 str.111)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Studie, které se zabývají použitelností, a jejich součástí by tedy mělo být UT, by podle Rubin (2004) měly sestávat z těchto základních bodů.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;Stanovit si výzkumný problém nebo cíle, nikoli hypotézy.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Využít reprezentativní vzorek, který není náhodný.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Využít testovacích úloh, které představují aktuální fungování produktu.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Kontrolované pozorování a dotazování by mělo být součástí testování.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Sběr kvalitativních i kvantitativních dat pro definování výkonu produktu a požadavků uživatelů.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;p&gt;(Beck &amp;amp; Manuel 2008 str.121)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;UT jsou charakteristické následujícími znaky. UT nepotvrzuje a nevyvrací hypotézy, ale snaží vytvořit cestu k vyřešení nějakého problému či dosažení cíle. Klademe si otázky, které se vztahují k tématu a snažíme se na ně, pomocí UT, najít odpovědi. (Beck &amp;amp; Manuel 2008 str.118)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Co se týká kvantity, výzkumný vzorek není příliš velký. Zde platí pravidlo méně je více. Pro UT bychom mohli vystačit i s jedním uživatelem, ale podle Steva Kruga je ideálním počtem 3 až 4 účastníci v rámci jednoho kola testování. Steva Kruga uvádí, že v prvním kole testování respondenti odhalí většinu problémů, ale i tak je potřebné, aby testování probíhalo v několika rovinách, kdy každé další testování v sobě odráží zkušenosti z předcházejícího. (Krug 2006 str.114)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Literatura&lt;/b&gt;&lt;br /&gt;BECK, E. Susan a MANUEL, Kate. Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals. Vyd. 1. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. ISBN 9781555705916.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;KRUG, Steve. Web design - nenuťte uživatele přemýšlet!. 2., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2006. 167 s. ISBN 80-251-1291-8.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h3&gt; Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? &lt;/h3&gt;<br /> &lt;p&gt;S pomocí uživatelského testování odhalíme problémy, se kterými se uživatelé potýkají při průchodu naší službou. Díky tomu můžeme zjistit, proč jsou některé služby málo využívány, i když jsou pro uživatele přínosné. Jak uvádí Steve Krug: „Pokud chcete mít skvělý server, musíte ho testovat. Jakmile pracujete na serveru několik týdnů, nebude vám už nikdy připadat svěží. Víte o něm příliš mnoho a zda skutečně funguje, zjistíte jen jeho otestováním. Testování vám připomene, že ne každý přemýšlí stejným způsobem jako vy.“[1]&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;Z toho důvodu by testování nemělo probíhat pouze těsně před dokončením služby, ale mělo by odehrávat v průběhu celého vývoje. Uživatelské testování lze použít v jakékoliv části vývoje webu dokonce i když máme pouze papírový náčrtek. Jak takový test probíhá se můžete podívat v tomto videu: http://www.youtube.com/watch?v=GrV2SZuRPv0 Po každém provedeném testování by měla přijít fáze opravy zjištěných chyb.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;Uživatelské testování je vhodné provádět:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;na začátku vývoje nové služby<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;v průběhu vývoje, abychom odstranily případné chyby<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;před spuštěním služby, pro vyladění detailů<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;když už naše služba funguje, abychom zjistili proč je naše služba málo využívána<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;Nejdůležitější částí uživatelského testování je testování na začátku služby, kdy je ještě dostatek času na případné opravy a změny. Změny které se provádějí v již spuštěné službě se často mohou projevit negativně zvláště po finanční stránce a případném odlivu části uživatelů, kteří nepřímou změny.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;___________________<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;[1] Krug, Steve. Webdesign: Nenuťte uživatele přemýšlet, s. 115<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h3&gt; Jaké jsou výhody a nevýhody? &lt;/h3&gt;<br /> Výhody:<br /> &lt;br /&gt;V porovnání s dotazníky a rozhovory, je uživatelské testování důvěryhodnější, protože popisuje uživatele tak jak se chovají, ne tak jak říkají nebo si myslí že se chovají.[1]<br /> &lt;br /&gt;UT může být použíto jako ověření informací získaných z jiných studií. Navíc dává výzkumným pracovníkům data s daleko větším stupňem rozlišovací schopnosti než data získaná z dotazníků a rozhovorů [1].<br /> <br /> (dodělat nevýhody)<br /> Porovnání metod uživatelského testování<br /> To co je pro jednu metodu uživatelského testování výhodou, může být naopak pro jinou nevýhodou.<br /> Vzdálené testování a zpětná vazba<br /> Výhody: [2]<br /> <br /> - Levné<br /> <br /> - Domácí prostředí uživatele<br /> <br /> - Geografická rozmanitost uživatelů<br /> <br /> - Demokratizace uživatelského testování (stále více lidí využívá testování a nepotřebují si kvůli tomu najímat odborníky)<br /> Nevýhody:[3]<br /> <br /> - Bezpečnost (může dojít k úniků informací o utajeném prototypu)<br /> <br /> - Někteří uživatelé nemají možnost z technických důvodů použít funkci „sdílení-obrazovky“, která je nutná pro vzdálené testování<br /> <br /> - V domácím prostředí nemůžeme použít speciální nástroje co jsou pouze v laboratoři<br /> <br /> - Nemožnost zachytit celé uživatelovo tělo a chování<br /> <br /> Laboratorní uživatelské testování<br /> Ve zkratce se jedná o tyto hlavní body ([4]):<br /> <br /> · Dražší, ale často nejlepší.<br /> <br /> · Je třeba zapojit řadu lidí.<br /> <br /> · Vyžaduje detailní přípravu scénáře.<br /> (dodělat laborku)<br /> <br /> <br /> [1] BECK, Susan E a Kate MANUEL. Practical research methods for librarians and information professionals. New York: Neal-Schuman Publishers, c2008, s. 109-111. ISBN 9781555705916.<br /> [2] BOLT, Nate. Pros and Cons of Remote Usability Testing. In: Johnny Holland: It's all about interaction [online]. June 2, 2010 [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://johnnyholland.org/2010/06/pros-and-cons-of-remote-usability-testing/<br /> [3] Též cit. 2<br /> [4] Nástroje testování použitelnosti. In: UX Wiki [online]. 2012-02-28T12:34:07+0100 [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://uzivatelsketestovani.cz/wiki/doku.php/testovani-pouzitelnosti/start<br /> &lt;h3&gt; Jak takový výzkum probíhá? &lt;/h3&gt;<br /> &lt;p&gt;V prvom rade je dôležité aké stránky, služba či funkcia sa budú testovať.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Je nutné zamieriť užívateľské testovanie na osoby, ktoré sú s veľkou pravdepodobnosťou cieľovou skupinou webu.&lt;br /&gt;Nie je výhodou čo najväčšie množstvo testovaných, omnoho významnejšia je kvalita výskumu a zameranie sa na hĺbkový pohľad na jednotlivé funkcie a podniknuté kroky.&lt;br /&gt;Keďže sa jedná o “osobný” spôsob výskumu, založený na ľudskom správaní, aj príprava by mala prebehnúť v čo najľudskejších rozmeroch. Užívateľ sa pri testovaní musí cítiť pohodlne a uvoľnené, nemal by mať pocit, že je skúšaný. Z toho dôvodu je výhodou vzdialené testovanie, kedy môže test prebehnúť v pohodlí domova užívateľa. Avšak v tomto prípade vyvstávajú iné problémy (viď kapitola Výhody a nevýhody užívateľského testovania).&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;Hlavné je dať testovanému pred samotným výskumom zrozumiteľné pokyny a vyzvať ho, aby čo najviac komunikoval a komentoval svoju činnosť. Nemal by mať strach vytknúť webu negatíva, prípadne neprehľadnosť. Nemal by mať pocit, že tým ublíži človeku, ktorý s ním test vykonáva - je preto dobré v ňom vzbudiť dojem neutrálnosti.&lt;br /&gt;Je možné ho i do istej miery nasmerovať k jednotlivým krokom. Nepostrádateľnou pomôckou je správne formulovanie otázok. (napr.: Kam by ste klikli, aby ste sa zalogovali? Čo by ste urobili potom? Prečo si myslíte, že je to práve toto? etc). Susan E. Beck a Kate Manuel radia aby sa počiatočná úloha, či problém definovali pomocou príbehu, pretože príbehy sú pre ľudí najviac zrozumiteľné (Predstavte si, že...).&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;Podľa marketingovej agentúry http://www.h1.cz/by malo užívateľké testovanie použiteľnosti pozostávať z nasledujúcich krokov:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;Osobné stretnutie s testovanými a príprava scenára<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Určenie cieľovej skupiny<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Samotné testovanie<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Analýza testovaním ziskaných dát a návrh riešenia nedostatkov<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;Ukážka užívateľského testovania na prednáške &lt;i&gt;Pozorováním nic nenahradíš&lt;/i&gt; podľa Lukáša Marvana a Martina Koptu (zo spoločnosti http://www.seznam.cz/ na konferencii http://lmt.knihovna.cz/Library Marketing Tuesday http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;Jacob Nielsen popisuje, ako testovať užívateľský design: http://www.youtube.com/watch?v=r0A6IW2TFFI<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h3&gt; Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? &lt;/h3&gt;<br /> &lt;p&gt;V oblasti knihovnictví se uživatelské testování využívá hlavně od dob, kdy knihovny provozují vlastní webové stránky.&amp;#160;UT se také využívá při přizpůsobování komerčně produkovaných online katalogů, portálů eletronických zdrojů, bibliografických a&amp;#160;fulltextových databází aj. UT je také využitelné pro ostatní knihovnické &quot;produkty&quot;, jako jsou online semináře, samoobslužné systémy, uspořádání regálů v knihovně aj.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BECK, Susan E. a Kate MANUEL. Practical research methods for librarians and information professionals. New York: Neal-Schuman Publishers, c2008, s. 114. ISBN 9781555705916&amp;amp;lt&lt;/span&gt; Příklady využití UT v knihovní vědě:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h4&gt; Zjišťování, jak studenti vyhledávají na webových stránkách knihovny&lt;br /&gt; &lt;/h4&gt;<br /> &lt;p&gt;Cílem tohoto UT bylo testování čerstvě redesignovaných webových stránek knihovny University of Illinois v Chicagu za účelem zjistit, jak zde uživatelé vyhledávají informace, což je důležitým podkladem pro další upravení stránek a služeb knihovny. Testování probíhalo s 12 účastníky a sestávalo z testů o 20 úkolech, přičemž jeden úkol trval 3 minuty. Během výzkumu byla použita metoda verbálního protokolu. Výsledky testování naznačují, že navzdory jasnému designu stránek si uživatelé stále nejsou vědomi existence knihovnických zdrojů a nástrojů a neumí je použít. Dalším problémem pro studenty je použití knihovnické terminologie, kterou neumí interpretovat - je třeba více instrukcí a vysvětlivek pro uživatele a užití jasnějšího jazyka. Studie dále poukazuje na to, že studenti jsou zvyklí používat vyhledávače, spíše než se k výsledku &quot;proklikat&quot; hierarchickým uspořádáním stránek - potřeba vytvořit výkonné vyhledávače a metadata. &lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;AUGUSTINE, Susan a Courtney GREENE. Discovering How Students Search a Library Web Site: A Usability Case Study. College &amp;amp; Research Libraries [online]. 2002, roč. 63, č. 4, s. 354-365 [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://crl.acrl.org/content/63/4/354.full.pdf+html&quot;&gt;http://crl.acrl.org/content/63/4/354.full.pdf+html&lt;/a&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h4&gt; Jak vyhledám článek? Nahlédnutí z uživatelské studie webu &lt;/h4&gt;<br /> &lt;p&gt;Cílem této části studie bylo poznat, jak uživatelé postupují při hledání článků na webových stránkách knihovny Western Michigan University. Zúčastnilo se 50 účastníků reprezentujících fakulty, absolventy a vysokoškolské knihovny. Kompletní UT sestávalo z 20 úkolů, na vyhledávání článků byly zaměřeny 3 oddělené úlohy. Úkolem bylo nalézt název článku z časopisu, z odborného časopisu a novinový článek. V době testování měla domovská stránka knihovny 6 hlavních voleb, mezi nimi tlačítko &quot;Zdroje pro vyhledávání&quot;, které odkazuje na databáze a rejstříky. Závěr uživatelského testování ukazuje, že uživatelé nerozumí procesu vyhledávání článků, k jejich vyhledávání většinou používají namísto databáze online katalog. Dále mají problém s rozdíly mezi populárním a odborným časopisem a nerozumí termínům jako jsou seriály, periodika, odborný časopis, databáze a rejstříky. Mnoho uživatelů neví o jakýchkoli konihovnických zdrojích mimo online katalog. Řešením problému je přizpůsobení webových stránek uživatelům - poskytnout odborné vedení, vytvořit návody popisující krok za krokem, jak najít článek nebo knihu. Propojit online katalog se zbytkem stránek - v online katalogu vytvořit možnost &quot;Najít článek&quot; a &quot;Databáze a rejstříky&quot;. Přidat slovníček knihovnických termínů a specializovanou terminologii užívat střídmě. &lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;COCKRELL, Barbara J. a Elaine Anderson JAYNE. How do I find an article? Insights from a web usability study. The Journal of Academic Librarianship. 2002, roč. 28, č. 3, s. 122-132. Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://www.sciencedirect.com.ezproxy.muni.cz/science/article/pii/S0099133302002793&quot;&gt;http://www.sciencedirect.com.ezproxy.muni.cz/science/article/pii/S0099133302002793&lt;/a&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h4&gt; Uživatelské testování knihovny Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně &lt;/h4&gt;<br /> &lt;p&gt;Testování proběhlo v květnu 2012. Projekt připravila knihovna UTB ve spolupráci se&amp;#160;společností Seznam.cz. &lt;i&gt;&quot;Uživatelské testování knihovny má přiblížit, jak vypadá první styk studenta s knihovnou, zda je schopný se zorientovat v základních službách a&amp;#160;zdrojích, jakým způsobem si poradí nejen s první výpůjčkou, ale&amp;#160;také s vyhledáváním v databázích, na jaké naráží problémy apod.&quot; &lt;/i&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;Uživatelské testování knihovny. In: BIERNÁTOVÁ, Olga. Sborník 2012 - příspěvek: Uživatelské testování knihovny | INFORUM [online]. c2012 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://www.inforum.cz/pdf/2012/biernatova-olga-1.pdf&quot;&gt;http://www.inforum.cz/pdf/2012/biernatova-olga-1.pdf&lt;/a&gt;&lt;/span&gt;Účastnilo se 5 středoškolských studentů, délka testování byla 1,5 hodiny.&amp;#160;Studenti měli za úkol vypůjčit a zarezervovat knihu, objednat knihu meziknihovní výpůjčkou a najít&amp;#160;odborný zdroj v databázi a vytisknout výstup. Výsledky testování&amp;#160;poukazují na několik problémů - studenti se často neumí správně zeptat, mají problém s použitím knihovnického slangu a s označeními, kterým nerozumí. Stejně tak nerozumí řazení knih podle MDT, jsou zvyklí na řazení dle žánru&amp;#160;a autora.&amp;#160;Dalším problémem jsou odborné databáze, do kterých studenti nedokážou najít cestu, hledají často na Googlu a ve Wikipedii. Možným&amp;#160;řešením je vytvoření manuálu pro&amp;#160;nováčky, FAQ, exkurze do knihovny atd.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;_&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&amp;#160;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;#160;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h3&gt; Poznámky&lt;br /&gt; &lt;/h3&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h3&gt; Použitá literatura &lt;/h3&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;KRUG, Steve. Web design: nenuťte uživatele přemýšlet!. 2. aktualiz. vyd. Překlad Jan Škvařil. Brno: Computer Press, 2006, 167 s. ISBN 80-251-1291-8.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s. ISBN 15-915-8503-1.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;BECK, E. Susan a MANUEL, Kate. Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals. Vyd. 1. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. ISBN 9781555705916.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RUBIN, Jeffrey. Handbook of usability testing: how to plan, design, and conduct effective tests. 2nd ed. Indianapolis: Wiley. ISBN 978-0-470-18548-3.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;</div>

Sunny5 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=U%C5%BEivatelsk%C3%A9_testov%C3%A1n%C3%AD_(%C3%BAkol_do_metodologie)&diff=25381 2012-10-12T20:52:59Z

<p>Sunny5: </p> <hr /> <div>&lt;h3&gt; Úvodní charakteristika uživatelského testování &lt;/h3&gt;<br /> &lt;p&gt;Hlavním cílem metody uživatelského testování (dále jen UT) je získání dat, vycházejících z chování člověka, který využívá určitý produkt či službu, a jejich následné zhodnocení, které by mělo přispět k vylepšení testovaného produktu či služby.(Beck &amp;amp; Manuel 2008)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Přestože základní poznatky vycházejí z chování uživatele, primárním bodem uživatelského testování je vždy objekt, který je testován, jelikož cílem je získat takové poznatky, které nám umožní daný objekt co nejvíce přiblížit k uživatelsky přívětivému fungování - použitelnosti. Použitelnost je soubor vlastností objektu, které vedou ke snadnému a intuitivnímu ovládání objektu uživatelem. (Beck &amp;amp; Manuel 2008)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Jak uvádějí Norlin and Winters neměli bychom zapomínat na hlavní zásady použitelnosti:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;Vždy mějte na paměti uživatele.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Uživatelské testování je jednoduché, ale elegantní.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Pamatujte si, že použitelnost je vždy o zlepšení výkonu skrz design.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Zlepšete design produktu/objektu a testujte znovu.(Beck &amp;amp; Manuel 2008 str.122-123)<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;p&gt;Obsahem UT je řízený experiment, na jehož základě zkoumáme produkt či službu. A to tak, že si identifikujeme cíle, kterých má objekt dosáhnout. Stanovíme si postupy či scénáře testování a metodu jejich vyhodnocení. Také je potřeba zvolit měřítka pro hodnocení spokojenosti uživatelů. To mám umožní správnou analýzu získaných dat. (Beck &amp;amp; Manuel 2008 str.111)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Studie, které se zabývají použitelností, a jejich součástí by tedy mělo být UT, by podle Rubin (2004) měly sestávat z těchto základních bodů.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;Stanovit si výzkumný problém nebo cíle, nikoli hypotézy.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Využít reprezentativní vzorek, který není náhodný.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Využít testovacích úloh, které představují aktuální fungování produktu.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Kontrolované pozorování a dotazování by mělo být součástí testování.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Sběr kvalitativních i kvantitativních dat pro definování výkonu produktu a požadavků uživatelů.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;p&gt;(Beck &amp;amp; Manuel 2008 str.121)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;UT jsou charakteristické následujícími znaky. UT nepotvrzuje a nevyvrací hypotézy, ale snaží vytvořit cestu k vyřešení nějakého problému či dosažení cíle. Klademe si otázky, které se vztahují k tématu a snažíme se na ně, pomocí UT, najít odpovědi. (Beck &amp;amp; Manuel 2008 str.118)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Co se týká kvantity, výzkumný vzorek není příliš velký. Zde platí pravidlo méně je více. Pro UT bychom mohli vystačit i s jedním uživatelem, ale podle Steva Kruga je ideálním počtem 3 až 4 účastníci v rámci jednoho kola testování. Steva Kruga uvádí, že v prvním kole testování respondenti odhalí většinu problémů, ale i tak je potřebné, aby testování probíhalo v několika rovinách, kdy každé další testování v sobě odráží zkušenosti z předcházejícího. (Krug 2006 str.114)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Literatura&lt;/b&gt;&lt;br /&gt;BECK, E. Susan a MANUEL, Kate. Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals. Vyd. 1. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. ISBN 9781555705916.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;KRUG, Steve. Web design - nenuťte uživatele přemýšlet!. 2., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2006. 167 s. ISBN 80-251-1291-8.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h3&gt; Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? &lt;/h3&gt;<br /> &lt;p&gt;S pomocí uživatelského testování odhalíme problémy, se kterými se uživatelé potýkají při průchodu naší službou. Díky tomu můžeme zjistit, proč jsou některé služby málo využívány, i když jsou pro uživatele přínosné. Jak uvádí Steve Krug: „Pokud chcete mít skvělý server, musíte ho testovat. Jakmile pracujete na serveru několik týdnů, nebude vám už nikdy připadat svěží. Víte o něm příliš mnoho a zda skutečně funguje, zjistíte jen jeho otestováním. Testování vám připomene, že ne každý přemýšlí stejným způsobem jako vy.“[1]&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;Z toho důvodu by testování nemělo probíhat pouze těsně před dokončením služby, ale mělo by odehrávat v průběhu celého vývoje. Uživatelské testování lze použít v jakékoliv části vývoje webu dokonce i když máme pouze papírový náčrtek. Jak takový test probíhá se můžete podívat v tomto videu: http://www.youtube.com/watch?v=GrV2SZuRPv0 Po každém provedeném testování by měla přijít fáze opravy zjištěných chyb.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;Uživatelské testování je vhodné provádět:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;na začátku vývoje nové služby<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;v průběhu vývoje, abychom odstranily případné chyby<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;před spuštěním služby, pro vyladění detailů<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;když už naše služba funguje, abychom zjistili proč je naše služba málo využívána<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;Nejdůležitější částí uživatelského testování je testování na začátku služby, kdy je ještě dostatek času na případné opravy a změny. Změny které se provádějí v již spuštěné službě se často mohou projevit negativně zvláště po finanční stránce a případném odlivu části uživatelů, kteří nepřímou změny.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;___________________<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;[1] Krug, Steve. Webdesign: Nenuťte uživatele přemýšlet, s. 115<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h3&gt; Jaké jsou výhody a nevýhody? &lt;/h3&gt;<br /> Výhody:<br /> &lt;br /&gt;V porovnání s dotazníky a rozhovory, je uživatelské testování důvěryhodnější, protože popisuje uživatele tak jak se chovají, ne tak jak říkají nebo si myslí že se chovají.[1]<br /> &lt;br /&gt;UT může být použíto jako ověření informací získaných z jiných studií. Navíc dává výzkumným pracovníkům data s daleko větším stupňem rozlišovací schopnosti než data získaná z dotazníků a rozhovorů [1].<br /> <br /> (dodělat nevýhody)<br /> Porovnání metod uživatelského testování<br /> To co je pro jednu metodu uživatelského testování výhodou, může být naopak pro jinou nevýhodou.<br /> Vzdálené testování a zpětná vazba<br /> Výhody: [2]<br /> <br /> - Levné<br /> <br /> - Domácí prostředí uživatele<br /> <br /> - Geografická rozmanitost uživatelů<br /> <br /> - Demokratizace uživatelského testování (stále více lidí využívá testování a nepotřebují si kvůli tomu najímat odborníky)<br /> Nevýhody:[3]<br /> <br /> - Bezpečnost (může dojít k úniků informací o utajeném prototypu)<br /> <br /> - Někteří uživatelé nemají možnost z technických důvodů použít funkci „sdílení-obrazovky“, která je nutná pro vzdálené testování<br /> <br /> - V domácím prostředí nemůžeme použít speciální nástroje co jsou pouze v laboratoři<br /> <br /> - Nemožnost zachytit celé uživatelovo tělo a chování<br /> <br /> Laboratorní uživatelské testování<br /> Ve zkratce se jedná o tyto hlavní body ([4]):<br /> <br /> · Dražší, ale často nejlepší.<br /> <br /> · Je třeba zapojit řadu lidí.<br /> <br /> · Vyžaduje detailní přípravu scénáře.<br /> (dodělat laborku)<br /> <br /> <br /> [1] BECK, Susan E a Kate MANUEL. Practical research methods for librarians and information professionals. New York: Neal-Schuman Publishers, c2008, s. 109-111. ISBN 9781555705916.<br /> [2] BOLT, Nate. Pros and Cons of Remote Usability Testing. In: Johnny Holland: It's all about interaction [online]. June 2, 2010 [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://johnnyholland.org/2010/06/pros-and-cons-of-remote-usability-testing/<br /> [3] Též cit. 2<br /> [4] Nástroje testování použitelnosti. In: UX Wiki [online]. 2012-02-28T12:34:07+0100 [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://uzivatelsketestovani.cz/wiki/doku.php/testovani-pouzitelnosti/start<br /> &lt;h3&gt; Jak takový výzkum probíhá? &lt;/h3&gt;<br /> &lt;p&gt;V prvom rade je dôležité aké stránky, služba či funkcia sa budú testovať.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Je nutné zamieriť užívateľské testovanie na osoby, ktoré sú s veľkou pravdepodobnosťou cieľovou skupinou webu.&lt;br /&gt;Nie je výhodou čo najväčšie množstvo testovaných, omnoho významnejšia je kvalita výskumu a zameranie sa na hĺbkový pohľad na jednotlivé funkcie a podniknuté kroky.&lt;br /&gt;Keďže sa jedná o “osobný” spôsob výskumu, založený na ľudskom správaní, aj príprava by mala prebehnúť v čo najľudskejších rozmeroch. Užívateľ sa pri testovaní musí cítiť pohodlne a uvoľnené, nemal by mať pocit, že je skúšaný. Z toho dôvodu je výhodou vzdialené testovanie, kedy môže test prebehnúť v pohodlí domova užívateľa. Avšak v tomto prípade vyvstávajú iné problémy (viď kapitola Výhody a nevýhody užívateľského testovania).&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;Hlavné je dať testovanému pred samotným výskumom zrozumiteľné pokyny a vyzvať ho, aby čo najviac komunikoval a komentoval svoju činnosť. Nemal by mať strach vytknúť webu negatíva, prípadne neprehľadnosť. Nemal by mať pocit, že tým ublíži človeku, ktorý s ním test vykonáva - je preto dobré v ňom vzbudiť dojem neutrálnosti.&lt;br /&gt;Je možné ho i do istej miery nasmerovať k jednotlivým krokom. Nepostrádateľnou pomôckou je správne formulovanie otázok. (napr.: Kam by ste klikli, aby ste sa zalogovali? Čo by ste urobili potom? Prečo si myslíte, že je to práve toto? etc). Susan E. Beck a Kate Manuel radia aby sa počiatočná úloha, či problém definovali pomocou príbehu, pretože príbehy sú pre ľudí najviac zrozumiteľné (Predstavte si, že...).&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;Podľa marketingovej agentúry http://www.h1.cz/by malo užívateľké testovanie použiteľnosti pozostávať z nasledujúcich krokov:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;Osobné stretnutie s testovanými a príprava scenára<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Určenie cieľovej skupiny<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Samotné testovanie<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Analýza testovaním ziskaných dát a návrh riešenia nedostatkov<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;Ukážka užívateľského testovania na prednáške &lt;i&gt;Pozorováním nic nenahradíš&lt;/i&gt; podľa Lukáša Marvana a Martina Koptu (zo spoločnosti &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.seznam.cz/&quot;&gt;http://www.seznam.cz/&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.seznam.cz/&quot;&gt;http://www.seznam.cz/&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;Seznam.cz&amp;lt;/a&amp;gt;) na konferencii &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://lmt.knihovna.cz/&quot;&gt;http://lmt.knihovna.cz/&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://lmt.knihovna.cz/&quot;&gt;http://lmt.knihovna.cz/&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;Library Marketing Tuesday&amp;lt;/a&amp;gt;: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953&quot;&gt;http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953&quot;&gt;http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953&quot;&gt;http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953&quot;&gt;http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;Jacob Nielsen popisuje, ako testovať užívateľský design: http://www.youtube.com/watch?v=r0A6IW2TFFI<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h3&gt; Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? &lt;/h3&gt;<br /> &lt;p&gt;V oblasti knihovnictví se uživatelské testování využívá hlavně od dob, kdy knihovny provozují vlastní webové stránky.&amp;#160;UT se také využívá při přizpůsobování komerčně produkovaných online katalogů, portálů eletronických zdrojů, bibliografických a&amp;#160;fulltextových databází aj. UT je také využitelné pro ostatní knihovnické &quot;produkty&quot;, jako jsou online semináře, samoobslužné systémy, uspořádání regálů v knihovně aj.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BECK, Susan E. a Kate MANUEL. Practical research methods for librarians and information professionals. New York: Neal-Schuman Publishers, c2008, s. 114. ISBN 9781555705916&amp;amp;lt&lt;/span&gt; Příklady využití UT v knihovní vědě:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h4&gt; Zjišťování, jak studenti vyhledávají na webových stránkách knihovny&lt;br /&gt; &lt;/h4&gt;<br /> &lt;p&gt;Cílem tohoto UT bylo testování čerstvě redesignovaných webových stránek knihovny University of Illinois v Chicagu za účelem zjistit, jak zde uživatelé vyhledávají informace, což je důležitým podkladem pro další upravení stránek a služeb knihovny. Testování probíhalo s 12 účastníky a sestávalo z testů o 20 úkolech, přičemž jeden úkol trval 3 minuty. Během výzkumu byla použita metoda verbálního protokolu. Výsledky testování naznačují, že navzdory jasnému designu stránek si uživatelé stále nejsou vědomi existence knihovnických zdrojů a nástrojů a neumí je použít. Dalším problémem pro studenty je použití knihovnické terminologie, kterou neumí interpretovat - je třeba více instrukcí a vysvětlivek pro uživatele a užití jasnějšího jazyka. Studie dále poukazuje na to, že studenti jsou zvyklí používat vyhledávače, spíše než se k výsledku &quot;proklikat&quot; hierarchickým uspořádáním stránek - potřeba vytvořit výkonné vyhledávače a metadata. &lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;AUGUSTINE, Susan a Courtney GREENE. Discovering How Students Search a Library Web Site: A Usability Case Study. College &amp;amp; Research Libraries [online]. 2002, roč. 63, č. 4, s. 354-365 [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://crl.acrl.org/content/63/4/354.full.pdf+html&quot;&gt;http://crl.acrl.org/content/63/4/354.full.pdf+html&lt;/a&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h4&gt; Jak vyhledám článek? Nahlédnutí z uživatelské studie webu &lt;/h4&gt;<br /> &lt;p&gt;Cílem této části studie bylo poznat, jak uživatelé postupují při hledání článků na webových stránkách knihovny Western Michigan University. Zúčastnilo se 50 účastníků reprezentujících fakulty, absolventy a vysokoškolské knihovny. Kompletní UT sestávalo z 20 úkolů, na vyhledávání článků byly zaměřeny 3 oddělené úlohy. Úkolem bylo nalézt název článku z časopisu, z odborného časopisu a novinový článek. V době testování měla domovská stránka knihovny 6 hlavních voleb, mezi nimi tlačítko &quot;Zdroje pro vyhledávání&quot;, které odkazuje na databáze a rejstříky. Závěr uživatelského testování ukazuje, že uživatelé nerozumí procesu vyhledávání článků, k jejich vyhledávání většinou používají namísto databáze online katalog. Dále mají problém s rozdíly mezi populárním a odborným časopisem a nerozumí termínům jako jsou seriály, periodika, odborný časopis, databáze a rejstříky. Mnoho uživatelů neví o jakýchkoli konihovnických zdrojích mimo online katalog. Řešením problému je přizpůsobení webových stránek uživatelům - poskytnout odborné vedení, vytvořit návody popisující krok za krokem, jak najít článek nebo knihu. Propojit online katalog se zbytkem stránek - v online katalogu vytvořit možnost &quot;Najít článek&quot; a &quot;Databáze a rejstříky&quot;. Přidat slovníček knihovnických termínů a specializovanou terminologii užívat střídmě. &lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;COCKRELL, Barbara J. a Elaine Anderson JAYNE. How do I find an article? Insights from a web usability study. The Journal of Academic Librarianship. 2002, roč. 28, č. 3, s. 122-132. Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://www.sciencedirect.com.ezproxy.muni.cz/science/article/pii/S0099133302002793&quot;&gt;http://www.sciencedirect.com.ezproxy.muni.cz/science/article/pii/S0099133302002793&lt;/a&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h4&gt; Uživatelské testování knihovny Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně &lt;/h4&gt;<br /> &lt;p&gt;Testování proběhlo v květnu 2012. Projekt připravila knihovna UTB ve spolupráci se&amp;#160;společností Seznam.cz. &lt;i&gt;&quot;Uživatelské testování knihovny má přiblížit, jak vypadá první styk studenta s knihovnou, zda je schopný se zorientovat v základních službách a&amp;#160;zdrojích, jakým způsobem si poradí nejen s první výpůjčkou, ale&amp;#160;také s vyhledáváním v databázích, na jaké naráží problémy apod.&quot; &lt;/i&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;Uživatelské testování knihovny. In: BIERNÁTOVÁ, Olga. Sborník 2012 - příspěvek: Uživatelské testování knihovny | INFORUM [online]. c2012 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://www.inforum.cz/pdf/2012/biernatova-olga-1.pdf&quot;&gt;http://www.inforum.cz/pdf/2012/biernatova-olga-1.pdf&lt;/a&gt;&lt;/span&gt;Účastnilo se 5 středoškolských studentů, délka testování byla 1,5 hodiny.&amp;#160;Studenti měli za úkol vypůjčit a zarezervovat knihu, objednat knihu meziknihovní výpůjčkou a najít&amp;#160;odborný zdroj v databázi a vytisknout výstup. Výsledky testování&amp;#160;poukazují na několik problémů - studenti se často neumí správně zeptat, mají problém s použitím knihovnického slangu a s označeními, kterým nerozumí. Stejně tak nerozumí řazení knih podle MDT, jsou zvyklí na řazení dle žánru&amp;#160;a autora.&amp;#160;Dalším problémem jsou odborné databáze, do kterých studenti nedokážou najít cestu, hledají často na Googlu a ve Wikipedii. Možným&amp;#160;řešením je vytvoření manuálu pro&amp;#160;nováčky, FAQ, exkurze do knihovny atd.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;_&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&amp;#160;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;#160;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h3&gt; Poznámky&lt;br /&gt; &lt;/h3&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h3&gt; Použitá literatura &lt;/h3&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;KRUG, Steve. Web design: nenuťte uživatele přemýšlet!. 2. aktualiz. vyd. Překlad Jan Škvařil. Brno: Computer Press, 2006, 167 s. ISBN 80-251-1291-8.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s. ISBN 15-915-8503-1.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;BECK, E. Susan a MANUEL, Kate. Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals. Vyd. 1. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. ISBN 9781555705916.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RUBIN, Jeffrey. Handbook of usability testing: how to plan, design, and conduct effective tests. 2nd ed. Indianapolis: Wiley. ISBN 978-0-470-18548-3.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;</div>

Sunny5 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=U%C5%BEivatelsk%C3%A9_testov%C3%A1n%C3%AD_(%C3%BAkol_do_metodologie)&diff=25376 2012-10-12T20:49:39Z

<p>Sunny5: </p> <hr /> <div>&lt;h3&gt; Úvodní charakteristika uživatelského testování &lt;/h3&gt;<br /> &lt;p&gt;Hlavním cílem metody uživatelského testování (dále jen UT) je získání dat, vycházejících z chování člověka, který využívá určitý produkt či službu, a jejich následné zhodnocení, které by mělo přispět k vylepšení testovaného produktu či služby.(Beck &amp;amp; Manuel 2008)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Přestože základní poznatky vycházejí z chování uživatele, primárním bodem uživatelského testování je vždy objekt, který je testován, jelikož cílem je získat takové poznatky, které nám umožní daný objekt co nejvíce přiblížit k uživatelsky přívětivému fungování - použitelnosti. Použitelnost je soubor vlastností objektu, které vedou ke snadnému a intuitivnímu ovládání objektu uživatelem. (Beck &amp;amp; Manuel 2008)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Jak uvádějí Norlin and Winters neměli bychom zapomínat na hlavní zásady použitelnosti:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;Vždy mějte na paměti uživatele.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Uživatelské testování je jednoduché, ale elegantní.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Pamatujte si, že použitelnost je vždy o zlepšení výkonu skrz design.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Zlepšete design produktu/objektu a testujte znovu.(Beck &amp;amp; Manuel 2008 str.122-123)<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;p&gt;Obsahem UT je řízený experiment, na jehož základě zkoumáme produkt či službu. A to tak, že si identifikujeme cíle, kterých má objekt dosáhnout. Stanovíme si postupy či scénáře testování a metodu jejich vyhodnocení. Také je potřeba zvolit měřítka pro hodnocení spokojenosti uživatelů. To mám umožní správnou analýzu získaných dat. (Beck &amp;amp; Manuel 2008 str.111)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Studie, které se zabývají použitelností, a jejich součástí by tedy mělo být UT, by podle Rubin (2004) měly sestávat z těchto základních bodů.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;Stanovit si výzkumný problém nebo cíle, nikoli hypotézy.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Využít reprezentativní vzorek, který není náhodný.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Využít testovacích úloh, které představují aktuální fungování produktu.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Kontrolované pozorování a dotazování by mělo být součástí testování.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Sběr kvalitativních i kvantitativních dat pro definování výkonu produktu a požadavků uživatelů.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;p&gt;(Beck &amp;amp; Manuel 2008 str.121)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;UT jsou charakteristické následujícími znaky. UT nepotvrzuje a nevyvrací hypotézy, ale snaží vytvořit cestu k vyřešení nějakého problému či dosažení cíle. Klademe si otázky, které se vztahují k tématu a snažíme se na ně, pomocí UT, najít odpovědi. (Beck &amp;amp; Manuel 2008 str.118)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Co se týká kvantity, výzkumný vzorek není příliš velký. Zde platí pravidlo méně je více. Pro UT bychom mohli vystačit i s jedním uživatelem, ale podle Steva Kruga je ideálním počtem 3 až 4 účastníci v rámci jednoho kola testování. Steva Kruga uvádí, že v prvním kole testování respondenti odhalí většinu problémů, ale i tak je potřebné, aby testování probíhalo v několika rovinách, kdy každé další testování v sobě odráží zkušenosti z předcházejícího. (Krug 2006 str.114)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Literatura&lt;/b&gt;&lt;br /&gt;BECK, E. Susan a MANUEL, Kate. Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals. Vyd. 1. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. ISBN 9781555705916.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;KRUG, Steve. Web design - nenuťte uživatele přemýšlet!. 2., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2006. 167 s. ISBN 80-251-1291-8.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h3&gt; Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? &lt;/h3&gt;<br /> &lt;p&gt;S pomocí uživatelského testování odhalíme problémy, se kterými se uživatelé potýkají při průchodu naší službou. Díky tomu můžeme zjistit, proč jsou některé služby málo využívány, i když jsou pro uživatele přínosné. Jak uvádí Steve Krug: „Pokud chcete mít skvělý server, musíte ho testovat. Jakmile pracujete na serveru několik týdnů, nebude vám už nikdy připadat svěží. Víte o něm příliš mnoho a zda skutečně funguje, zjistíte jen jeho otestováním. Testování vám připomene, že ne každý přemýšlí stejným způsobem jako vy.“[1]&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;Z toho důvodu by testování nemělo probíhat pouze těsně před dokončením služby, ale mělo by odehrávat v průběhu celého vývoje. Uživatelské testování lze použít v jakékoliv části vývoje webu dokonce i když máme pouze papírový náčrtek. Jak takový test probíhá se můžete podívat v tomto videu: http://www.youtube.com/watch?v=GrV2SZuRPv0 Po každém provedeném testování by měla přijít fáze opravy zjištěných chyb.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;Uživatelské testování je vhodné provádět:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;na začátku vývoje nové služby<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;v průběhu vývoje, abychom odstranily případné chyby<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;před spuštěním služby, pro vyladění detailů<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;když už naše služba funguje, abychom zjistili proč je naše služba málo využívána<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;Nejdůležitější částí uživatelského testování je testování na začátku služby, kdy je ještě dostatek času na případné opravy a změny. Změny které se provádějí v již spuštěné službě se často mohou projevit negativně zvláště po finanční stránce a případném odlivu části uživatelů, kteří nepřímou změny.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;___________________<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;[1] Krug, Steve. Webdesign: Nenuťte uživatele přemýšlet, s. 115<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h3&gt; Jaké jsou výhody a nevýhody? &lt;/h3&gt;<br /> &lt;br /&gt;Výhody:<br /> &lt;br /&gt;V porovnání s dotazníky a rozhovory, je uživatelské testování důvěryhodnější, protože popisuje uživatele tak jak se chovají, ne tak jak říkají nebo si myslí že se chovají.[1]<br /> &lt;br /&gt;UT může být použíto jako ověření informací získaných z jiných studií. Navíc dává výzkumným pracovníkům data s daleko větším stupňem rozlišovací schopnosti než data získaná z dotazníků a rozhovorů [1].<br /> <br /> (dodělat nevýhody)<br /> Porovnání metod uživatelského testování<br /> To co je pro jednu metodu uživatelského testování výhodou, může být naopak pro jinou nevýhodou.<br /> Vzdálené testování a zpětná vazba<br /> Výhody: [2]<br /> <br /> - Levné<br /> <br /> - Domácí prostředí uživatele<br /> <br /> - Geografická rozmanitost uživatelů<br /> <br /> - Demokratizace uživatelského testování (stále více lidí využívá testování a nepotřebují si kvůli tomu najímat odborníky)<br /> Nevýhody:[3]<br /> <br /> - Bezpečnost (může dojít k úniků informací o utajeném prototypu)<br /> <br /> - Někteří uživatelé nemají možnost z technických důvodů použít funkci „sdílení-obrazovky“, která je nutná pro vzdálené testování<br /> <br /> - V domácím prostředí nemůžeme použít speciální nástroje co jsou pouze v laboratoři<br /> <br /> - Nemožnost zachytit celé uživatelovo tělo a chování<br /> <br /> Laboratorní uživatelské testování<br /> Ve zkratce se jedná o tyto hlavní body ([4]):<br /> <br /> · Dražší, ale často nejlepší.<br /> <br /> · Je třeba zapojit řadu lidí.<br /> <br /> · Vyžaduje detailní přípravu scénáře.<br /> (dodělat laborku)<br /> <br /> <br /> [1] BECK, Susan E a Kate MANUEL. Practical research methods for librarians and information professionals. New York: Neal-Schuman Publishers, c2008, s. 109-111. ISBN 9781555705916.<br /> [2] BOLT, Nate. Pros and Cons of Remote Usability Testing. In: Johnny Holland: It's all about interaction [online]. June 2, 2010 [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://johnnyholland.org/2010/06/pros-and-cons-of-remote-usability-testing/<br /> [3] Též cit. 2<br /> [4] Nástroje testování použitelnosti. In: UX Wiki [online]. 2012-02-28T12:34:07+0100 [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://uzivatelsketestovani.cz/wiki/doku.php/testovani-pouzitelnosti/start<br /> &lt;h3&gt; Jak takový výzkum probíhá? &lt;/h3&gt;<br /> &lt;p&gt;V prvom rade je dôležité aké stránky, služba či funkcia sa budú testovať.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Je nutné zamieriť užívateľské testovanie na osoby, ktoré sú s veľkou pravdepodobnosťou cieľovou skupinou webu.&lt;br /&gt;Nie je výhodou čo najväčšie množstvo testovaných, omnoho významnejšia je kvalita výskumu a zameranie sa na hĺbkový pohľad na jednotlivé funkcie a podniknuté kroky.&lt;br /&gt;Keďže sa jedná o “osobný” spôsob výskumu, založený na ľudskom správaní, aj príprava by mala prebehnúť v čo najľudskejších rozmeroch. Užívateľ sa pri testovaní musí cítiť pohodlne a uvoľnené, nemal by mať pocit, že je skúšaný. Z toho dôvodu je výhodou vzdialené testovanie, kedy môže test prebehnúť v pohodlí domova užívateľa. Avšak v tomto prípade vyvstávajú iné problémy (viď kapitola Výhody a nevýhody užívateľského testovania).&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;Hlavné je dať testovanému pred samotným výskumom zrozumiteľné pokyny a vyzvať ho, aby čo najviac komunikoval a komentoval svoju činnosť. Nemal by mať strach vytknúť webu negatíva, prípadne neprehľadnosť. Nemal by mať pocit, že tým ublíži človeku, ktorý s ním test vykonáva - je preto dobré v ňom vzbudiť dojem neutrálnosti.&lt;br /&gt;Je možné ho i do istej miery nasmerovať k jednotlivým krokom. Nepostrádateľnou pomôckou je správne formulovanie otázok. (napr.: Kam by ste klikli, aby ste sa zalogovali? Čo by ste urobili potom? Prečo si myslíte, že je to práve toto? etc). Susan E. Beck a Kate Manuel radia aby sa počiatočná úloha, či problém definovali pomocou príbehu, pretože príbehy sú pre ľudí najviac zrozumiteľné (Predstavte si, že...).&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;Podľa marketingovej agentúry &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.h1.cz/&quot;&gt;http://www.h1.cz/&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.h1.cz/&quot;&gt;http://www.h1.cz/&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;H1.cz&amp;lt;/a&amp;gt; by malo užívateľké testovanie použiteľnosti pozostávať z nasledujúcich krokov:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;Osobné stretnutie s testovanými a príprava scenára<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Určenie cieľovej skupiny<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Samotné testovanie<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Analýza testovaním ziskaných dát a návrh riešenia nedostatkov<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;Ukážka užívateľského testovania na prednáške &lt;i&gt;Pozorováním nic nenahradíš&lt;/i&gt; podľa Lukáša Marvana a Martina Koptu (zo spoločnosti &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.seznam.cz/&quot;&gt;http://www.seznam.cz/&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.seznam.cz/&quot;&gt;http://www.seznam.cz/&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;Seznam.cz&amp;lt;/a&amp;gt;) na konferencii &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://lmt.knihovna.cz/&quot;&gt;http://lmt.knihovna.cz/&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://lmt.knihovna.cz/&quot;&gt;http://lmt.knihovna.cz/&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;Library Marketing Tuesday&amp;lt;/a&amp;gt;: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953&quot;&gt;http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953&quot;&gt;http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953&quot;&gt;http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953&quot;&gt;http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;Jacob Nielsen popisuje, ako testovať užívateľský design: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.youtube.com/watch?v=r0A6IW2TFFI&quot;&gt;http://www.youtube.com/watch?v=r0A6IW2TFFI&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.youtube.com/watch?v=r0A6IW2TFFI&quot;&gt;http://www.youtube.com/watch?v=r0A6IW2TFFI&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.youtube.com/watch?v=r0A6IW2TFFI&quot;&gt;http://www.youtube.com/watch?v=r0A6IW2TFFI&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.youtube.com/watch?v=r0A6IW2TFFI&quot;&gt;http://www.youtube.com/watch?v=r0A6IW2TFFI&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h3&gt; Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? &lt;/h3&gt;<br /> &lt;p&gt;V oblasti knihovnictví se uživatelské testování využívá hlavně od dob, kdy knihovny provozují vlastní webové stránky.&amp;#160;UT se také využívá při přizpůsobování komerčně produkovaných online katalogů, portálů eletronických zdrojů, bibliografických a&amp;#160;fulltextových databází aj. UT je také využitelné pro ostatní knihovnické &quot;produkty&quot;, jako jsou online semináře, samoobslužné systémy, uspořádání regálů v knihovně aj.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BECK, Susan E. a Kate MANUEL. Practical research methods for librarians and information professionals. New York: Neal-Schuman Publishers, c2008, s. 114. ISBN 9781555705916&amp;amp;lt&lt;/span&gt; Příklady využití UT v knihovní vědě:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h4&gt; Zjišťování, jak studenti vyhledávají na webových stránkách knihovny&lt;br /&gt; &lt;/h4&gt;<br /> &lt;p&gt;Cílem tohoto UT bylo testování čerstvě redesignovaných webových stránek knihovny University of Illinois v Chicagu za účelem zjistit, jak zde uživatelé vyhledávají informace, což je důležitým podkladem pro další upravení stránek a služeb knihovny. Testování probíhalo s 12 účastníky a sestávalo z testů o 20 úkolech, přičemž jeden úkol trval 3 minuty. Během výzkumu byla použita metoda verbálního protokolu. Výsledky testování naznačují, že navzdory jasnému designu stránek si uživatelé stále nejsou vědomi existence knihovnických zdrojů a nástrojů a neumí je použít. Dalším problémem pro studenty je použití knihovnické terminologie, kterou neumí interpretovat - je třeba více instrukcí a vysvětlivek pro uživatele a užití jasnějšího jazyka. Studie dále poukazuje na to, že studenti jsou zvyklí používat vyhledávače, spíše než se k výsledku &quot;proklikat&quot; hierarchickým uspořádáním stránek - potřeba vytvořit výkonné vyhledávače a metadata. &lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;AUGUSTINE, Susan a Courtney GREENE. Discovering How Students Search a Library Web Site: A Usability Case Study. College &amp;amp; Research Libraries [online]. 2002, roč. 63, č. 4, s. 354-365 [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://crl.acrl.org/content/63/4/354.full.pdf+html&quot;&gt;http://crl.acrl.org/content/63/4/354.full.pdf+html&lt;/a&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h4&gt; Jak vyhledám článek? Nahlédnutí z uživatelské studie webu &lt;/h4&gt;<br /> &lt;p&gt;Cílem této části studie bylo poznat, jak uživatelé postupují při hledání článků na webových stránkách knihovny Western Michigan University. Zúčastnilo se 50 účastníků reprezentujících fakulty, absolventy a vysokoškolské knihovny. Kompletní UT sestávalo z 20 úkolů, na vyhledávání článků byly zaměřeny 3 oddělené úlohy. Úkolem bylo nalézt název článku z časopisu, z odborného časopisu a novinový článek. V době testování měla domovská stránka knihovny 6 hlavních voleb, mezi nimi tlačítko &quot;Zdroje pro vyhledávání&quot;, které odkazuje na databáze a rejstříky. Závěr uživatelského testování ukazuje, že uživatelé nerozumí procesu vyhledávání článků, k jejich vyhledávání většinou používají namísto databáze online katalog. Dále mají problém s rozdíly mezi populárním a odborným časopisem a nerozumí termínům jako jsou seriály, periodika, odborný časopis, databáze a rejstříky. Mnoho uživatelů neví o jakýchkoli konihovnických zdrojích mimo online katalog. Řešením problému je přizpůsobení webových stránek uživatelům - poskytnout odborné vedení, vytvořit návody popisující krok za krokem, jak najít článek nebo knihu. Propojit online katalog se zbytkem stránek - v online katalogu vytvořit možnost &quot;Najít článek&quot; a &quot;Databáze a rejstříky&quot;. Přidat slovníček knihovnických termínů a specializovanou terminologii užívat střídmě. &lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;COCKRELL, Barbara J. a Elaine Anderson JAYNE. How do I find an article? Insights from a web usability study. The Journal of Academic Librarianship. 2002, roč. 28, č. 3, s. 122-132. Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://www.sciencedirect.com.ezproxy.muni.cz/science/article/pii/S0099133302002793&quot;&gt;http://www.sciencedirect.com.ezproxy.muni.cz/science/article/pii/S0099133302002793&lt;/a&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h4&gt; Uživatelské testování knihovny Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně &lt;/h4&gt;<br /> &lt;p&gt;Testování proběhlo v květnu 2012. Projekt připravila knihovna UTB ve spolupráci se&amp;#160;společností Seznam.cz. &lt;i&gt;&quot;Uživatelské testování knihovny má přiblížit, jak vypadá první styk studenta s knihovnou, zda je schopný se zorientovat v základních službách a&amp;#160;zdrojích, jakým způsobem si poradí nejen s první výpůjčkou, ale&amp;#160;také s vyhledáváním v databázích, na jaké naráží problémy apod.&quot; &lt;/i&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;Uživatelské testování knihovny. In: BIERNÁTOVÁ, Olga. Sborník 2012 - příspěvek: Uživatelské testování knihovny | INFORUM [online]. c2012 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://www.inforum.cz/pdf/2012/biernatova-olga-1.pdf&quot;&gt;http://www.inforum.cz/pdf/2012/biernatova-olga-1.pdf&lt;/a&gt;&lt;/span&gt;Účastnilo se 5 středoškolských studentů, délka testování byla 1,5 hodiny.&amp;#160;Studenti měli za úkol vypůjčit a zarezervovat knihu, objednat knihu meziknihovní výpůjčkou a najít&amp;#160;odborný zdroj v databázi a vytisknout výstup. Výsledky testování&amp;#160;poukazují na několik problémů - studenti se často neumí správně zeptat, mají problém s použitím knihovnického slangu a s označeními, kterým nerozumí. Stejně tak nerozumí řazení knih podle MDT, jsou zvyklí na řazení dle žánru&amp;#160;a autora.&amp;#160;Dalším problémem jsou odborné databáze, do kterých studenti nedokážou najít cestu, hledají často na Googlu a ve Wikipedii. Možným&amp;#160;řešením je vytvoření manuálu pro&amp;#160;nováčky, FAQ, exkurze do knihovny atd.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;_&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&amp;#160;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;#160;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h3&gt; Poznámky&lt;br /&gt; &lt;/h3&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h3&gt; Použitá literatura &lt;/h3&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;KRUG, Steve. Web design: nenuťte uživatele přemýšlet!. 2. aktualiz. vyd. Překlad Jan Škvařil. Brno: Computer Press, 2006, 167 s. ISBN 80-251-1291-8.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s. ISBN 15-915-8503-1.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;BECK, E. Susan a MANUEL, Kate. Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals. Vyd. 1. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. ISBN 9781555705916.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RUBIN, Jeffrey. Handbook of usability testing: how to plan, design, and conduct effective tests. 2nd ed. Indianapolis: Wiley. ISBN 978-0-470-18548-3.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;</div>

Sunny5