WikiKnihovna - Příspěvky uživatele [cs]

Demoverze

2013-06-26T08:33:59Z

Striker: /* Charakteristika */

'''Autor:''' Jaromír Červený

'''Klíčová slova:'''
software, demo, trial

'''Synonyma:'''
shareware, trialware

'''Související pojmy:'''

''nadřazené'' - software

''podřazené'' - shareware, trialware

== Charakteristika ==
Označuje [[software]] zdarma vydaný vývojářem s omezenou platností nebo s omezenými funkcemi softwaru, určené výhradně k odzkoušení daného softwaru. Ve slovnících a encyklopediích se můžeme setkat s více definicemi, které mají podobný význam jako např. „Software, který je používán k předvádění prvků produktu, který ale má svá omezení.“<ref>Definition of:demoware. In: PC MAG [online]. 1981, 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.pcmag.com/encyclopedia/term/41124/demoware</ref> nebo „Demo nebo trial jsou zpravidla zkušební nebo omezené verze běžného komerčního softwaru.“<ref>KMOCH, Petr. Informatika a výpočetní technika pro střední školy. 4. vyd. Brno: Computer Press, 2004, s. 203. ISBN 80-251-0376-5</ref>.
Demoverze má tedy za úkol informovat potencionálního uživatele, co daný software nabízí a jaké výhody by mu mohl do budoucna přinést. Zdarma jej může následně vyzkoušet a poté se rozhodnout, zda software zakoupí nebo jej nebude dále používat a z počítače odinstaluje.
„V některých případech máte i možnost vyzkoušet si program během vymezené doby na svém počítači bezplatně a nekupovat tak “zajíce v pytli” (tato praxe se dnes rozšiřuje zejména u výukových programů pro školy)“<ref>KMOCH, Petr. Informatika a výpočetní technika pro střední školy. 4. vyd. Brno: Computer Press, 2004, s. 203. ISBN 80-251-0376-5</ref>.

V praxi se můžeme setkat i s více označeními pro demoverzi, které ovšem znamenají skoro to stejné a lyší se pouze v definicích. Dále se tedy můžeme setkat s podobnými označeními [[shareware]] a [[trialware]], opakem demoverze je pak tzv. [[freeware]], který označuje software, který má všechny funkce placené verze ale je dostupný zcela zdarma jak pro firemní, tak personální použití.

Své uplatnění mají demoverze ve více sektorech informačního průmyslu. Nejedná se pouze o počítačové programy ale uplatnění měly a v malé míře stále ještě mají pro [[herní průmysl]]. Vývojaří počítačových her vsázejí na velice krátké demoverze počítačových her např. s omezeným počtem hraných kol, kde si mohl hráč vyzkoušet [[engine]], grafiku, příběh a jiné klady či zápory dané hry. Především se tyto herní demoverze mohli používat pro rozšíření k testerům herních časopisů a webových stránek.

==Hlavní znaky==
- omezená délka užívání softwaru (většinou 30 dní)

- omezené funkce softwaru (dostupné dále v placené verzi)

- možnost nainstalovat demoverzi pouze jedenkrát na jeden počítač (instalace se v počítači zapíše do registrů a poté při dalším nainstalování demoverzi nelze používat znovu)

- menší velikost softwaru (např. pro stažení)

- delší čekací doba při startu softwaru

- dotazování se na zakoupení softwaru př každém jeho spuštění

- demoverze nenabízí upgrade na nejnovější verze softwaru

- licence se obvykle vztahuje pouze na jednu instalaci

Všechny znaky se také můžou v některých případech vzájemně kombinovat.

== Dostupnost ==
Demoverze byly dříve hodně rozšířené ve formě spustitelných .exe souborů na CD a později DVD, jako součást časopisů o informačních technologiích (CHIP) či herních magazínů (SCORE, LEVEL). Magazíny však v současné době internetu upadají a tak je vše také dostupné na internetu. Demoverze tedy můžeme hledat přímo na webových stránkách vývojařů, odkazujících stránkách nebo na portálech (slunecnice.cz, stahuj.cz, studna.cz), které shromažďují velké množství odkazů na všechny zde zmíněné formy softwaru.

==Příklady==
'''Total Commander''' - při každé spuštění se dotazuje na zmáčknutí čísla 1,2 nebo 3, jinak se program zavře

'''WinRAR''' - při spuštění se dotazuje na zakoupení plné verze softwaru

'''StarCraft 2 - Wings of Liberty''' - demoverze StarCraftu 2 nabízí vyzkoušení prvních 3 misí v kampani, umožňuje hrát tzv. skirmish proti umělé inteligenci PC a nástiňuje několika zaříteřními videi příběh, kterým se bude plná hra ubírat<ref>StarCraft II Demo Now Available. In: Battle NET [online]. 2010, 21. 12. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://us.battle.net/sc2/en/blog/1797995</ref>

'''Video konvertory''' - vkládají tzv. vodoznak doprostřed filmu nebo převedou pouze prvních pár minut filmu

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==
1. Definition of:demoware. In: PC MAG [online]. 1981, 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.pcmag.com/encyclopedia/term/41124/demoware

2. StarCraft II Demo Now Available. In: Battle NET [online]. 2010, 21. 12. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://us.battle.net/sc2/en/blog/1797995

3. Computer Programming Software Terms, Glossary and Dictionary: Demoware. In: Javvin: network management & security [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.javvin.com/softwareglossary/Demoware.html

4. KMOCH, Petr. Informatika a výpočetní technika pro střední školy. Aktualiz. vyd. [i.e. 4. vyd.]. Brno: Computer Press, 2004, viii, 219 s. Učebnice pro střední školy (Computer Press). ISBN 80-251-0376-5.

Demoverze

2013-06-26T08:32:31Z

Striker: /* Charakteristika */

'''Autor:''' Jaromír Červený

'''Klíčová slova:'''
software, demo, trial

'''Synonyma:'''
shareware, trialware

'''Související pojmy:'''

''nadřazené'' - software

''podřazené'' - shareware, trialware

== Charakteristika ==
Označuje [[software]] zdarma vydaný vývojářem s omezenou platností nebo s omezenými funkcemi softwaru, určené výhradně k odzkoušení daného softwaru. Ve slovnících a encyklopediích se můžeme setkat s více definicemi, které mají podobný význam jako např. „Software, který je používán k předvádění prvků produktu, který ale má svá omezení.“<ref>Definition of:demoware. In: PC MAG [online]. 1981, 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.pcmag.com/encyclopedia/term/41124/demoware</ref> nebo „Demo nebo trial jsou zpravidla zkušební nebo omezené verze běžného komerčního softwaru.“<ref>KMOCH, Petr. Informatika a výpočetní technika pro střední školy. 4. vyd. Brno: Computer Press, 2004, s. 203. ISBN 80-251-0376-5</ref>.
Demoverze má tedy za úkol informovat potencionálního uživatele, co daný software nabízí a jaké výhody by mu mohl do budoucna přinést. Zdarma jej může následně vyzkoušet a poté se rozhodnout, zda software zakoupí nebo jej nebude dále používat a z počítače odinstaluje.
„V některých případech máte i možnost vyzkoušet si program během vymezené doby na svém počítači bezplatně a nekupovat tak “zajíce v pytli” (tato praxe se dnes rozšiřuje zejména u výukových programů pro školy)“<ref>KMOCH, Petr. Informatika a výpočetní technika pro střední školy. 4. vyd. Brno: Computer Press, 2004, s. 203. ISBN 80-251-0376-5</ref>.

V praxi se můžeme setkat i s více označeními pro demoverzi, které ovšem znamenají skoro to stejné a lyší se pouze v definicích. Dále se tedy můžeme setkat s podobnými označeními [[shareware]] a [[trialware]], opakem demoverze je pak tzv. [[freeware]], který označuje software, který má všechny funkce placené verze ale je dostupný zcela zdarma jak pro firemní, tak personální použití.

Své uplatnění mají demoverze ve více sektorech informačnícho průmyslu. Nejedná se pouze o počítačové programy ale uplatnění měly a v malé míře stále ještě mají pro herní průmysl. Vývojaří počítačových her vsázejí na velice krátké demoverze počítačových her např. s omezeným počtem hraných kol, kde si mohl hráč vyzkoušet engine, grafiku, příběh a jiné klady či zápory dané hry. Především se tyto herní demoverze mohli používat pro rozšíření k testerům herních časopisů a webových stránek.

==Hlavní znaky==
- omezená délka užívání softwaru (většinou 30 dní)

- omezené funkce softwaru (dostupné dále v placené verzi)

- možnost nainstalovat demoverzi pouze jedenkrát na jeden počítač (instalace se v počítači zapíše do registrů a poté při dalším nainstalování demoverzi nelze používat znovu)

- menší velikost softwaru (např. pro stažení)

- delší čekací doba při startu softwaru

- dotazování se na zakoupení softwaru př každém jeho spuštění

- demoverze nenabízí upgrade na nejnovější verze softwaru

- licence se obvykle vztahuje pouze na jednu instalaci

Všechny znaky se také můžou v některých případech vzájemně kombinovat.

== Dostupnost ==
Demoverze byly dříve hodně rozšířené ve formě spustitelných .exe souborů na CD a později DVD, jako součást časopisů o informačních technologiích (CHIP) či herních magazínů (SCORE, LEVEL). Magazíny však v současné době internetu upadají a tak je vše také dostupné na internetu. Demoverze tedy můžeme hledat přímo na webových stránkách vývojařů, odkazujících stránkách nebo na portálech (slunecnice.cz, stahuj.cz, studna.cz), které shromažďují velké množství odkazů na všechny zde zmíněné formy softwaru.

==Příklady==
'''Total Commander''' - při každé spuštění se dotazuje na zmáčknutí čísla 1,2 nebo 3, jinak se program zavře

'''WinRAR''' - při spuštění se dotazuje na zakoupení plné verze softwaru

'''StarCraft 2 - Wings of Liberty''' - demoverze StarCraftu 2 nabízí vyzkoušení prvních 3 misí v kampani, umožňuje hrát tzv. skirmish proti umělé inteligenci PC a nástiňuje několika zaříteřními videi příběh, kterým se bude plná hra ubírat<ref>StarCraft II Demo Now Available. In: Battle NET [online]. 2010, 21. 12. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://us.battle.net/sc2/en/blog/1797995</ref>

'''Video konvertory''' - vkládají tzv. vodoznak doprostřed filmu nebo převedou pouze prvních pár minut filmu

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==
1. Definition of:demoware. In: PC MAG [online]. 1981, 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.pcmag.com/encyclopedia/term/41124/demoware

2. StarCraft II Demo Now Available. In: Battle NET [online]. 2010, 21. 12. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://us.battle.net/sc2/en/blog/1797995

3. Computer Programming Software Terms, Glossary and Dictionary: Demoware. In: Javvin: network management & security [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.javvin.com/softwareglossary/Demoware.html

4. KMOCH, Petr. Informatika a výpočetní technika pro střední školy. Aktualiz. vyd. [i.e. 4. vyd.]. Brno: Computer Press, 2004, viii, 219 s. Učebnice pro střední školy (Computer Press). ISBN 80-251-0376-5.

Demoverze

2013-06-26T08:32:17Z

Striker: /* Příklady */

'''Autor:''' Jaromír Červený

'''Klíčová slova:'''
software, demo, trial

'''Synonyma:'''
shareware, trialware

'''Související pojmy:'''

''nadřazené'' - software

''podřazené'' - shareware, trialware

== Charakteristika ==
Označuje [[software]] zdarma vydaný vývojářem s omezenou platností nebo s omezenými funkcemi softwaru, určené výhradně k odzkoušení daného softwaru. Ve slovnících a encyklopediích se můžeme setkat s více definicemi, které mají podobný význam jako např. „Software, který je používán k předvádění prvků produktu, který ale má svá omezení.“ <ref>Definition of:demoware. In: PC MAG [online]. 1981, 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.pcmag.com/encyclopedia/term/41124/demoware</ref> nebo „Demo nebo trial jsou zpravidla zkušební nebo omezené verze běžného komerčního softwaru.“<ref>KMOCH, Petr. Informatika a výpočetní technika pro střední školy. 4. vyd. Brno: Computer Press, 2004, s. 203. ISBN 80-251-0376-5</ref>.
Demoverze má tedy za úkol informovat potencionálního uživatele, co daný software nabízí a jaké výhody by mu mohl do budoucna přinést. Zdarma jej může následně vyzkoušet a poté se rozhodnout, zda software zakoupí nebo jej nebude dále používat a z počítače odinstaluje.
„V některých případech máte i možnost vyzkoušet si program během vymezené doby na svém počítači bezplatně a nekupovat tak “zajíce v pytli” (tato praxe se dnes rozšiřuje zejména u výukových programů pro školy)“<ref>KMOCH, Petr. Informatika a výpočetní technika pro střední školy. 4. vyd. Brno: Computer Press, 2004, s. 203. ISBN 80-251-0376-5</ref>.

V praxi se můžeme setkat i s více označeními pro demoverzi, které ovšem znamenají skoro to stejné a lyší se pouze v definicích. Dále se tedy můžeme setkat s podobnými označeními [[shareware]] a [[trialware]], opakem demoverze je pak tzv. [[freeware]], který označuje software, který má všechny funkce placené verze ale je dostupný zcela zdarma jak pro firemní, tak personální použití.

Své uplatnění mají demoverze ve více sektorech informačnícho průmyslu. Nejedná se pouze o počítačové programy ale uplatnění měly a v malé míře stále ještě mají pro herní průmysl. Vývojaří počítačových her vsázejí na velice krátké demoverze počítačových her např. s omezeným počtem hraných kol, kde si mohl hráč vyzkoušet engine, grafiku, příběh a jiné klady či zápory dané hry. Především se tyto herní demoverze mohli používat pro rozšíření k testerům herních časopisů a webových stránek.

==Hlavní znaky==
- omezená délka užívání softwaru (většinou 30 dní)

- omezené funkce softwaru (dostupné dále v placené verzi)

- možnost nainstalovat demoverzi pouze jedenkrát na jeden počítač (instalace se v počítači zapíše do registrů a poté při dalším nainstalování demoverzi nelze používat znovu)

- menší velikost softwaru (např. pro stažení)

- delší čekací doba při startu softwaru

- dotazování se na zakoupení softwaru př každém jeho spuštění

- demoverze nenabízí upgrade na nejnovější verze softwaru

- licence se obvykle vztahuje pouze na jednu instalaci

Všechny znaky se také můžou v některých případech vzájemně kombinovat.

== Dostupnost ==
Demoverze byly dříve hodně rozšířené ve formě spustitelných .exe souborů na CD a později DVD, jako součást časopisů o informačních technologiích (CHIP) či herních magazínů (SCORE, LEVEL). Magazíny však v současné době internetu upadají a tak je vše také dostupné na internetu. Demoverze tedy můžeme hledat přímo na webových stránkách vývojařů, odkazujících stránkách nebo na portálech (slunecnice.cz, stahuj.cz, studna.cz), které shromažďují velké množství odkazů na všechny zde zmíněné formy softwaru.

==Příklady==
'''Total Commander''' - při každé spuštění se dotazuje na zmáčknutí čísla 1,2 nebo 3, jinak se program zavře

'''WinRAR''' - při spuštění se dotazuje na zakoupení plné verze softwaru

'''StarCraft 2 - Wings of Liberty''' - demoverze StarCraftu 2 nabízí vyzkoušení prvních 3 misí v kampani, umožňuje hrát tzv. skirmish proti umělé inteligenci PC a nástiňuje několika zaříteřními videi příběh, kterým se bude plná hra ubírat<ref>StarCraft II Demo Now Available. In: Battle NET [online]. 2010, 21. 12. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://us.battle.net/sc2/en/blog/1797995</ref>

'''Video konvertory''' - vkládají tzv. vodoznak doprostřed filmu nebo převedou pouze prvních pár minut filmu

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==
1. Definition of:demoware. In: PC MAG [online]. 1981, 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.pcmag.com/encyclopedia/term/41124/demoware

2. StarCraft II Demo Now Available. In: Battle NET [online]. 2010, 21. 12. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://us.battle.net/sc2/en/blog/1797995

3. Computer Programming Software Terms, Glossary and Dictionary: Demoware. In: Javvin: network management & security [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.javvin.com/softwareglossary/Demoware.html

4. KMOCH, Petr. Informatika a výpočetní technika pro střední školy. Aktualiz. vyd. [i.e. 4. vyd.]. Brno: Computer Press, 2004, viii, 219 s. Učebnice pro střední školy (Computer Press). ISBN 80-251-0376-5.

Demoverze

2013-06-26T08:31:59Z

Striker: /* Hlavní znaky */

'''Autor:''' Jaromír Červený

'''Klíčová slova:'''
software, demo, trial

'''Synonyma:'''
shareware, trialware

'''Související pojmy:'''

''nadřazené'' - software

''podřazené'' - shareware, trialware

== Charakteristika ==
Označuje [[software]] zdarma vydaný vývojářem s omezenou platností nebo s omezenými funkcemi softwaru, určené výhradně k odzkoušení daného softwaru. Ve slovnících a encyklopediích se můžeme setkat s více definicemi, které mají podobný význam jako např. „Software, který je používán k předvádění prvků produktu, který ale má svá omezení.“ <ref>Definition of:demoware. In: PC MAG [online]. 1981, 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.pcmag.com/encyclopedia/term/41124/demoware</ref> nebo „Demo nebo trial jsou zpravidla zkušební nebo omezené verze běžného komerčního softwaru.“<ref>KMOCH, Petr. Informatika a výpočetní technika pro střední školy. 4. vyd. Brno: Computer Press, 2004, s. 203. ISBN 80-251-0376-5</ref>.
Demoverze má tedy za úkol informovat potencionálního uživatele, co daný software nabízí a jaké výhody by mu mohl do budoucna přinést. Zdarma jej může následně vyzkoušet a poté se rozhodnout, zda software zakoupí nebo jej nebude dále používat a z počítače odinstaluje.
„V některých případech máte i možnost vyzkoušet si program během vymezené doby na svém počítači bezplatně a nekupovat tak “zajíce v pytli” (tato praxe se dnes rozšiřuje zejména u výukových programů pro školy)“<ref>KMOCH, Petr. Informatika a výpočetní technika pro střední školy. 4. vyd. Brno: Computer Press, 2004, s. 203. ISBN 80-251-0376-5</ref>.

V praxi se můžeme setkat i s více označeními pro demoverzi, které ovšem znamenají skoro to stejné a lyší se pouze v definicích. Dále se tedy můžeme setkat s podobnými označeními [[shareware]] a [[trialware]], opakem demoverze je pak tzv. [[freeware]], který označuje software, který má všechny funkce placené verze ale je dostupný zcela zdarma jak pro firemní, tak personální použití.

Své uplatnění mají demoverze ve více sektorech informačnícho průmyslu. Nejedná se pouze o počítačové programy ale uplatnění měly a v malé míře stále ještě mají pro herní průmysl. Vývojaří počítačových her vsázejí na velice krátké demoverze počítačových her např. s omezeným počtem hraných kol, kde si mohl hráč vyzkoušet engine, grafiku, příběh a jiné klady či zápory dané hry. Především se tyto herní demoverze mohli používat pro rozšíření k testerům herních časopisů a webových stránek.

==Hlavní znaky==
- omezená délka užívání softwaru (většinou 30 dní)

- omezené funkce softwaru (dostupné dále v placené verzi)

- možnost nainstalovat demoverzi pouze jedenkrát na jeden počítač (instalace se v počítači zapíše do registrů a poté při dalším nainstalování demoverzi nelze používat znovu)

- menší velikost softwaru (např. pro stažení)

- delší čekací doba při startu softwaru

- dotazování se na zakoupení softwaru př každém jeho spuštění

- demoverze nenabízí upgrade na nejnovější verze softwaru

- licence se obvykle vztahuje pouze na jednu instalaci

Všechny znaky se také můžou v některých případech vzájemně kombinovat.

== Dostupnost ==
Demoverze byly dříve hodně rozšířené ve formě spustitelných .exe souborů na CD a později DVD, jako součást časopisů o informačních technologiích (CHIP) či herních magazínů (SCORE, LEVEL). Magazíny však v současné době internetu upadají a tak je vše také dostupné na internetu. Demoverze tedy můžeme hledat přímo na webových stránkách vývojařů, odkazujících stránkách nebo na portálech (slunecnice.cz, stahuj.cz, studna.cz), které shromažďují velké množství odkazů na všechny zde zmíněné formy softwaru.

==Příklady==
'''Total Commander''' - při každé spuštění se dotazuje na zmáčknutí čísla 1,2 nebo 3, jinak se program zavře

'''WinRAR''' - při spuštění se dotazuje na zakoupení plné verze softwaru

'''StarCraft 2 - Wings of Liberty''' - demoverze StarCraftu 2 nabízí vyzkoušení prvních 3 misí v kampani, umožňuje hrát tzv. skirmish proti umělé inteligenci PC a nástiňuje několika zaříteřními videi příběh, kterým se bude plná hra ubírat²<ref>StarCraft II Demo Now Available. In: Battle NET [online]. 2010, 21. 12. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://us.battle.net/sc2/en/blog/1797995</ref>

'''Video konvertory''' - vkládají tzv. vodoznak doprostřed filmu nebo převedou pouze prvních pár minut filmu

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==
1. Definition of:demoware. In: PC MAG [online]. 1981, 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.pcmag.com/encyclopedia/term/41124/demoware

2. StarCraft II Demo Now Available. In: Battle NET [online]. 2010, 21. 12. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://us.battle.net/sc2/en/blog/1797995

3. Computer Programming Software Terms, Glossary and Dictionary: Demoware. In: Javvin: network management & security [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.javvin.com/softwareglossary/Demoware.html

4. KMOCH, Petr. Informatika a výpočetní technika pro střední školy. Aktualiz. vyd. [i.e. 4. vyd.]. Brno: Computer Press, 2004, viii, 219 s. Učebnice pro střední školy (Computer Press). ISBN 80-251-0376-5.

Demoverze

2013-06-26T08:29:42Z

Striker: /* Charakteristika */

'''Autor:''' Jaromír Červený

'''Klíčová slova:'''
software, demo, trial

'''Synonyma:'''
shareware, trialware

'''Související pojmy:'''

''nadřazené'' - software

''podřazené'' - shareware, trialware

== Charakteristika ==
Označuje [[software]] zdarma vydaný vývojářem s omezenou platností nebo s omezenými funkcemi softwaru, určené výhradně k odzkoušení daného softwaru. Ve slovnících a encyklopediích se můžeme setkat s více definicemi, které mají podobný význam jako např. „Software, který je používán k předvádění prvků produktu, který ale má svá omezení.“ <ref>Definition of:demoware. In: PC MAG [online]. 1981, 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.pcmag.com/encyclopedia/term/41124/demoware</ref> nebo „Demo nebo trial jsou zpravidla zkušební nebo omezené verze běžného komerčního softwaru.“<ref>KMOCH, Petr. Informatika a výpočetní technika pro střední školy. 4. vyd. Brno: Computer Press, 2004, s. 203. ISBN 80-251-0376-5</ref>.
Demoverze má tedy za úkol informovat potencionálního uživatele, co daný software nabízí a jaké výhody by mu mohl do budoucna přinést. Zdarma jej může následně vyzkoušet a poté se rozhodnout, zda software zakoupí nebo jej nebude dále používat a z počítače odinstaluje.
„V některých případech máte i možnost vyzkoušet si program během vymezené doby na svém počítači bezplatně a nekupovat tak “zajíce v pytli” (tato praxe se dnes rozšiřuje zejména u výukových programů pro školy)“<ref>KMOCH, Petr. Informatika a výpočetní technika pro střední školy. 4. vyd. Brno: Computer Press, 2004, s. 203. ISBN 80-251-0376-5</ref>.

V praxi se můžeme setkat i s více označeními pro demoverzi, které ovšem znamenají skoro to stejné a lyší se pouze v definicích. Dále se tedy můžeme setkat s podobnými označeními [[shareware]] a [[trialware]], opakem demoverze je pak tzv. [[freeware]], který označuje software, který má všechny funkce placené verze ale je dostupný zcela zdarma jak pro firemní, tak personální použití.

Své uplatnění mají demoverze ve více sektorech informačnícho průmyslu. Nejedná se pouze o počítačové programy ale uplatnění měly a v malé míře stále ještě mají pro herní průmysl. Vývojaří počítačových her vsázejí na velice krátké demoverze počítačových her např. s omezeným počtem hraných kol, kde si mohl hráč vyzkoušet engine, grafiku, příběh a jiné klady či zápory dané hry. Především se tyto herní demoverze mohli používat pro rozšíření k testerům herních časopisů a webových stránek.

==Hlavní znaky==
Mezi hlavní znaky demoverzí může patřit:

- omezená délka užívání softwaru (většinou 30 dní)

- omezené funkce softwaru (dostupné dále v placené verzi)

- možnost nainstalovat demoverzi pouze jedenkrát na jeden počítač (instalace se v počítači zapíše do registrů a poté při dalším nainstalování demoverzi nelze používat znovu)

- menší velikost softwaru (např. pro stažení)

- delší čekací doba při startu softwaru

- dotazování se na zakoupení softwaru př každém jeho spuštění

- demoverze nenabízí upgrade na nejnovější verze softwaru

- licence se obvykle vztahuje pouze na jednu instalaci

Všechny znaky se také můžou v některých případech vzájemně kombinovat.

== Dostupnost ==
Demoverze byly dříve hodně rozšířené ve formě spustitelných .exe souborů na CD a později DVD, jako součást časopisů o informačních technologiích (CHIP) či herních magazínů (SCORE, LEVEL). Magazíny však v současné době internetu upadají a tak je vše také dostupné na internetu. Demoverze tedy můžeme hledat přímo na webových stránkách vývojařů, odkazujících stránkách nebo na portálech (slunecnice.cz, stahuj.cz, studna.cz), které shromažďují velké množství odkazů na všechny zde zmíněné formy softwaru.

==Příklady==
'''Total Commander''' - při každé spuštění se dotazuje na zmáčknutí čísla 1,2 nebo 3, jinak se program zavře

'''WinRAR''' - při spuštění se dotazuje na zakoupení plné verze softwaru

'''StarCraft 2 - Wings of Liberty''' - demoverze StarCraftu 2 nabízí vyzkoušení prvních 3 misí v kampani, umožňuje hrát tzv. skirmish proti umělé inteligenci PC a nástiňuje několika zaříteřními videi příběh, kterým se bude plná hra ubírat²<ref>StarCraft II Demo Now Available. In: Battle NET [online]. 2010, 21. 12. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://us.battle.net/sc2/en/blog/1797995</ref>

'''Video konvertory''' - vkládají tzv. vodoznak doprostřed filmu nebo převedou pouze prvních pár minut filmu

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==
1. Definition of:demoware. In: PC MAG [online]. 1981, 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.pcmag.com/encyclopedia/term/41124/demoware

2. StarCraft II Demo Now Available. In: Battle NET [online]. 2010, 21. 12. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://us.battle.net/sc2/en/blog/1797995

3. Computer Programming Software Terms, Glossary and Dictionary: Demoware. In: Javvin: network management & security [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.javvin.com/softwareglossary/Demoware.html

4. KMOCH, Petr. Informatika a výpočetní technika pro střední školy. Aktualiz. vyd. [i.e. 4. vyd.]. Brno: Computer Press, 2004, viii, 219 s. Učebnice pro střední školy (Computer Press). ISBN 80-251-0376-5.

Demoverze

2013-06-26T08:25:12Z

Striker: /* Charakteristika */

'''Autor:''' Jaromír Červený

'''Klíčová slova:'''
software, demo, trial

'''Synonyma:'''
shareware, trialware

'''Související pojmy:'''

''nadřazené'' - software

''podřazené'' - shareware, trialware

== Charakteristika ==
Označuje [[software]] zdarma vydaný vývojářem s omezenou platností nebo s omezenými funkcemi softwaru, určené výhradně k odzkoušení daného softwaru. Ve slovnících a encyklopediích se můžeme setkat s více definicemi, které mají podobný význam jako např. „Software, který je používán k předvádění prvků produktu, který ale má svá omezení.“ <ref>Definition of:demoware. In: PC MAG [online]. 1981, 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.pcmag.com/encyclopedia/term/41124/demoware</ref> nebo „Demo nebo trial jsou zpravidla zkušební nebo omezené verze běžného komerčního softwaru.“<ref>KMOCH, Petr. Informatika a výpočetní technika pro střední školy. 4. vyd. Brno: Computer Press, 2004, s. 203. ISBN 80-251-0376-5</ref>.
Demoverze má tedy za úkol informovat potencionálního uživatele, co daný software nabízí a jaké výhody by mu mohl do budoucna přinést. Zdarma jej může následně vyzkoušet a poté se rozhodnout, zda software zakoupí nebo jej nebude dále používat a z počítače odinstaluje.
„V některých případech máte i možnost vyzkoušet si program během vymezené doby na svém počítači bezplatně a nekupovat tak “zajíce v pytli” (tato praxe se dnes rozšiřuje zejména u výukových programů pro školy)“<ref>KMOCH, Petr. Informatika a výpočetní technika pro střední školy. 4. vyd. Brno: Computer Press, 2004, s. 203. ISBN 80-251-0376-5</ref>.

V praxi se můžeme setkat i s více označeními pro demoverzi, které ovšem znamenají skoro to stejné a lyší se pouze v definicích. Dále se tedy můžeme setkat s podobnými označeními [[shareware]] a [[trialware]], opakem demoverze je pak tzv. [[freeware]], který označuje software, který má všechny funkce placené verze ale je dostupný zcela zdarma jak pro firemní, tak personální použití.

Demoverze byly dříve hodně rozšířené nahrané na CD nebo DVD, které byly součástí časopisů o informačních technologiích či herních magazínů. Demoverze jsou dostupné také ke stažení na internetových stránkách vývojářů softwaru.

Demoverze byly velice populární také pro vývojáře počítačových her. Vývojář poskytl hráči zdarma demoverzi hry, kde si mohl zahrát určitý omezený počet kol a hru tak vyzkoušet.

==Hlavní znaky==
Mezi hlavní znaky demoverzí může patřit:

- omezená délka užívání softwaru (většinou 30 dní)

- omezené funkce softwaru (dostupné dále v placené verzi)

- možnost nainstalovat demoverzi pouze jedenkrát na jeden počítač (instalace se v počítači zapíše do registrů a poté při dalším nainstalování demoverzi nelze používat znovu)

- menší velikost softwaru (např. pro stažení)

- delší čekací doba při startu softwaru

- dotazování se na zakoupení softwaru př každém jeho spuštění

- demoverze nenabízí upgrade na nejnovější verze softwaru

- licence se obvykle vztahuje pouze na jednu instalaci

Všechny znaky se také můžou v některých případech vzájemně kombinovat.

== Dostupnost ==
Demoverze byly dříve hodně rozšířené ve formě spustitelných .exe souborů na CD a později DVD, jako součást časopisů o informačních technologiích (CHIP) či herních magazínů (SCORE, LEVEL). Magazíny však v současné době internetu upadají a tak je vše také dostupné na internetu. Demoverze tedy můžeme hledat přímo na webových stránkách vývojařů, odkazujících stránkách nebo na portálech (slunecnice.cz, stahuj.cz, studna.cz), které shromažďují velké množství odkazů na všechny zde zmíněné formy softwaru.

==Příklady==
'''Total Commander''' - při každé spuštění se dotazuje na zmáčknutí čísla 1,2 nebo 3, jinak se program zavře

'''WinRAR''' - při spuštění se dotazuje na zakoupení plné verze softwaru

'''StarCraft 2 - Wings of Liberty''' - demoverze StarCraftu 2 nabízí vyzkoušení prvních 3 misí v kampani, umožňuje hrát tzv. skirmish proti umělé inteligenci PC a nástiňuje několika zaříteřními videi příběh, kterým se bude plná hra ubírat²<ref>StarCraft II Demo Now Available. In: Battle NET [online]. 2010, 21. 12. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://us.battle.net/sc2/en/blog/1797995</ref>

'''Video konvertory''' - vkládají tzv. vodoznak doprostřed filmu nebo převedou pouze prvních pár minut filmu

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==
1. Definition of:demoware. In: PC MAG [online]. 1981, 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.pcmag.com/encyclopedia/term/41124/demoware

2. StarCraft II Demo Now Available. In: Battle NET [online]. 2010, 21. 12. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://us.battle.net/sc2/en/blog/1797995

3. Computer Programming Software Terms, Glossary and Dictionary: Demoware. In: Javvin: network management & security [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.javvin.com/softwareglossary/Demoware.html

4. KMOCH, Petr. Informatika a výpočetní technika pro střední školy. Aktualiz. vyd. [i.e. 4. vyd.]. Brno: Computer Press, 2004, viii, 219 s. Učebnice pro střední školy (Computer Press). ISBN 80-251-0376-5.

Demoverze

2013-06-26T08:24:46Z

Striker:

'''Autor:''' Jaromír Červený

'''Klíčová slova:'''
software, demo, trial

'''Synonyma:'''
shareware, trialware

'''Související pojmy:'''

''nadřazené'' - software

''podřazené'' - shareware, trialware

== Charakteristika ==
Označuje [[software]] zdarma vydaný vývojářem s omezenou platností nebo s omezenými funkcemi softwaru, určené výhradně k odzkoušení daného softwaru. Ve slovnících a encyklopediích se můžeme setkat s více definicemi, které mají podobný význam jako např.„Software, který je používán k předvádění prvků produktu, který ale má svá omezení.“ <ref>Definition of:demoware. In: PC MAG [online]. 1981, 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.pcmag.com/encyclopedia/term/41124/demoware</ref> nebo „Demo nebo trial jsou zpravidla zkušební nebo omezené verze běžného komerčního softwaru.“<ref>KMOCH, Petr. Informatika a výpočetní technika pro střední školy. 4. vyd. Brno: Computer Press, 2004, s. 203. ISBN 80-251-0376-5</ref>.
Demoverze má tedy za úkol informovat potencionálního uživatele, co daný software nabízí a jaké výhody by mu mohl do budoucna přinést. Zdarma jej může následně vyzkoušet a poté se rozhodnout, zda software zakoupí nebo jej nebude dále používat a z počítače odinstaluje.
„V některých případech máte i možnost vyzkoušet si program během vymezené doby na svém počítači bezplatně a nekupovat tak “zajíce v pytli” (tato praxe se dnes rozšiřuje zejména u výukových programů pro školy)“<ref>KMOCH, Petr. Informatika a výpočetní technika pro střední školy. 4. vyd. Brno: Computer Press, 2004, s. 203. ISBN 80-251-0376-5</ref>.

V praxi se můžeme setkat i s více označeními pro demoverzi, které ovšem znamenají skoro to stejné a lyší se pouze v definicích. Dále se tedy můžeme setkat s podobnými označeními [[shareware]] a [[trialware]], opakem demoverze je pak tzv. [[freeware]], který označuje software, který má všechny funkce placené verze ale je dostupný zcela zdarma jak pro firemní, tak personální použití.

Demoverze byly dříve hodně rozšířené nahrané na CD nebo DVD, které byly součástí časopisů o informačních technologiích či herních magazínů. Demoverze jsou dostupné také ke stažení na internetových stránkách vývojářů softwaru.

Demoverze byly velice populární také pro vývojáře počítačových her. Vývojář poskytl hráči zdarma demoverzi hry, kde si mohl zahrát určitý omezený počet kol a hru tak vyzkoušet.

==Hlavní znaky==
Mezi hlavní znaky demoverzí může patřit:

- omezená délka užívání softwaru (většinou 30 dní)

- omezené funkce softwaru (dostupné dále v placené verzi)

- možnost nainstalovat demoverzi pouze jedenkrát na jeden počítač (instalace se v počítači zapíše do registrů a poté při dalším nainstalování demoverzi nelze používat znovu)

- menší velikost softwaru (např. pro stažení)

- delší čekací doba při startu softwaru

- dotazování se na zakoupení softwaru př každém jeho spuštění

- demoverze nenabízí upgrade na nejnovější verze softwaru

- licence se obvykle vztahuje pouze na jednu instalaci

Všechny znaky se také můžou v některých případech vzájemně kombinovat.

== Dostupnost ==
Demoverze byly dříve hodně rozšířené ve formě spustitelných .exe souborů na CD a později DVD, jako součást časopisů o informačních technologiích (CHIP) či herních magazínů (SCORE, LEVEL). Magazíny však v současné době internetu upadají a tak je vše také dostupné na internetu. Demoverze tedy můžeme hledat přímo na webových stránkách vývojařů, odkazujících stránkách nebo na portálech (slunecnice.cz, stahuj.cz, studna.cz), které shromažďují velké množství odkazů na všechny zde zmíněné formy softwaru.

==Příklady==
'''Total Commander''' - při každé spuštění se dotazuje na zmáčknutí čísla 1,2 nebo 3, jinak se program zavře

'''WinRAR''' - při spuštění se dotazuje na zakoupení plné verze softwaru

'''StarCraft 2 - Wings of Liberty''' - demoverze StarCraftu 2 nabízí vyzkoušení prvních 3 misí v kampani, umožňuje hrát tzv. skirmish proti umělé inteligenci PC a nástiňuje několika zaříteřními videi příběh, kterým se bude plná hra ubírat²<ref>StarCraft II Demo Now Available. In: Battle NET [online]. 2010, 21. 12. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://us.battle.net/sc2/en/blog/1797995</ref>

'''Video konvertory''' - vkládají tzv. vodoznak doprostřed filmu nebo převedou pouze prvních pár minut filmu

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==
1. Definition of:demoware. In: PC MAG [online]. 1981, 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.pcmag.com/encyclopedia/term/41124/demoware

2. StarCraft II Demo Now Available. In: Battle NET [online]. 2010, 21. 12. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://us.battle.net/sc2/en/blog/1797995

3. Computer Programming Software Terms, Glossary and Dictionary: Demoware. In: Javvin: network management & security [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.javvin.com/softwareglossary/Demoware.html

4. KMOCH, Petr. Informatika a výpočetní technika pro střední školy. Aktualiz. vyd. [i.e. 4. vyd.]. Brno: Computer Press, 2004, viii, 219 s. Učebnice pro střední školy (Computer Press). ISBN 80-251-0376-5.

Demoverze

2013-06-26T08:24:20Z

Striker: /* Dostupnost */

'''Autor:''' Jaromír Červený

'''Klíčová slova:'''
software, demo, trial

'''Synonyma:'''
shareware, trialware

'''Související pojmy:'''

''nadřazené'' - software

''podřazené'' - shareware, trialware

== Charakteristika ==
Označuje [[software]] zdarma vydaný vývojářem s omezenou platností nebo s omezenými funkcemi softwaru, určené výhradně k odzkoušení daného softwaru. Ve slovnících a encyklopediích se můžeme setkat s více definicemi, které mají podobný význam jako např.„Software, který je používán k předvádění prvků produktu, který ale má svá omezení.“ <ref>Definition of:demoware. In: PC MAG [online]. 1981, 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.pcmag.com/encyclopedia/term/41124/demoware</ref> nebo „Demo nebo trial jsou zpravidla zkušební nebo omezené verze běžného komerčního softwaru.“<ref>KMOCH, Petr. Informatika a výpočetní technika pro střední školy. 4. vyd. Brno: Computer Press, 2004, s. 203. ISBN 80-251-0376-5</ref>.
Demoverze má tedy za úkol informovat potencionálního uživatele, co daný software nabízí a jaké výhody by mu mohl do budoucna přinést. Zdarma jej může následně vyzkoušet a poté se rozhodnout, zda software zakoupí nebo jej nebude dále používat a z počítače odinstaluje.
„V některých případech máte i možnost vyzkoušet si program během vymezené doby na svém počítači bezplatně a nekupovat tak “zajíce v pytli” (tato praxe se dnes rozšiřuje zejména u výukových programů pro školy)“<ref>KMOCH, Petr. Informatika a výpočetní technika pro střední školy. 4. vyd. Brno: Computer Press, 2004, s. 203. ISBN 80-251-0376-5</ref>.

V praxi se můžeme setkat i s více označeními pro demoverzi, které ovšem znamenají skoro to stejné a lyší se pouze v definicích. Dále se tedy můžeme setkat s podobnými označeními [[shareware]] a [[trialware]], opakem demoverze je pak tzv. [[freeware]], který označuje software, který má všechny funkce placené verze ale je dostupný zcela zdarma jak pro firemní, tak personální použití.

Demoverze byly dříve hodně rozšířené nahrané na CD nebo DVD, které byly součástí časopisů o informačních technologiích či herních magazínů. Demoverze jsou dostupné také ke stažení na internetových stránkách vývojářů softwaru.

Demoverze byly velice populární také pro vývojáře počítačových her. Vývojář poskytl hráči zdarma demoverzi hry, kde si mohl zahrát určitý omezený počet kol a hru tak vyzkoušet.

==Hlavní znaky==
Mezi hlavní znaky demoverzí může patřit:

- omezená délka užívání softwaru (většinou 30 dní)

- omezené funkce softwaru (dostupné dále v placené verzi)

- možnost nainstalovat demoverzi pouze jedenkrát na jeden počítač (instalace se v počítači zapíše do registrů a poté při dalším nainstalování demoverzi nelze používat znovu)

- menší velikost softwaru (např. pro stažení)

- delší čekací doba při startu softwaru

- dotazování se na zakoupení softwaru př každém jeho spuštění

- demoverze nenabízí upgrade na nejnovější verze softwaru

- licence se obvykle vztahuje pouze na jednu instalaci

Všechny znaky se také můžou v některých případech vzájemně kombinovat.

==Příklady==
'''Total Commander''' - při každé spuštění se dotazuje na zmáčknutí čísla 1,2 nebo 3, jinak se program zavře

'''WinRAR''' - při spuštění se dotazuje na zakoupení plné verze softwaru

'''StarCraft 2 - Wings of Liberty''' - demoverze StarCraftu 2 nabízí vyzkoušení prvních 3 misí v kampani, umožňuje hrát tzv. skirmish proti umělé inteligenci PC a nástiňuje několika zaříteřními videi příběh, kterým se bude plná hra ubírat²<ref>StarCraft II Demo Now Available. In: Battle NET [online]. 2010, 21. 12. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://us.battle.net/sc2/en/blog/1797995</ref>

'''Video konvertory''' - vkládají tzv. vodoznak doprostřed filmu nebo převedou pouze prvních pár minut filmu

== Dostupnost ==
Demoverze byly dříve hodně rozšířené ve formě spustitelných .exe souborů na CD a později DVD, jako součást časopisů o informačních technologiích (CHIP) či herních magazínů (SCORE, LEVEL). Magazíny však v současné době internetu upadají a tak je vše také dostupné na internetu. Demoverze tedy můžeme hledat přímo na webových stránkách vývojařů, odkazujících stránkách nebo na portálech (slunecnice.cz, stahuj.cz, studna.cz), které shromažďují velké množství odkazů na všechny zde zmíněné formy softwaru.

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==
1. Definition of:demoware. In: PC MAG [online]. 1981, 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.pcmag.com/encyclopedia/term/41124/demoware

2. StarCraft II Demo Now Available. In: Battle NET [online]. 2010, 21. 12. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://us.battle.net/sc2/en/blog/1797995

3. Computer Programming Software Terms, Glossary and Dictionary: Demoware. In: Javvin: network management & security [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.javvin.com/softwareglossary/Demoware.html

4. KMOCH, Petr. Informatika a výpočetní technika pro střední školy. Aktualiz. vyd. [i.e. 4. vyd.]. Brno: Computer Press, 2004, viii, 219 s. Učebnice pro střední školy (Computer Press). ISBN 80-251-0376-5.

Demoverze

2013-06-26T08:18:31Z

Striker: /* Charakteristika */

'''Autor:''' Jaromír Červený

'''Klíčová slova:'''
software, demo, trial

'''Synonyma:'''
shareware, trialware

'''Související pojmy:'''

''nadřazené'' - software

''podřazené'' - shareware, trialware

== Charakteristika ==
Označuje [[software]] zdarma vydaný vývojářem s omezenou platností nebo s omezenými funkcemi softwaru, určené výhradně k odzkoušení daného softwaru. Ve slovnících a encyklopediích se můžeme setkat s více definicemi, které mají podobný význam jako např.„Software, který je používán k předvádění prvků produktu, který ale má svá omezení.“ <ref>Definition of:demoware. In: PC MAG [online]. 1981, 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.pcmag.com/encyclopedia/term/41124/demoware</ref> nebo „Demo nebo trial jsou zpravidla zkušební nebo omezené verze běžného komerčního softwaru.“<ref>KMOCH, Petr. Informatika a výpočetní technika pro střední školy. 4. vyd. Brno: Computer Press, 2004, s. 203. ISBN 80-251-0376-5</ref>.
Demoverze má tedy za úkol informovat potencionálního uživatele, co daný software nabízí a jaké výhody by mu mohl do budoucna přinést. Zdarma jej může následně vyzkoušet a poté se rozhodnout, zda software zakoupí nebo jej nebude dále používat a z počítače odinstaluje.
„V některých případech máte i možnost vyzkoušet si program během vymezené doby na svém počítači bezplatně a nekupovat tak “zajíce v pytli” (tato praxe se dnes rozšiřuje zejména u výukových programů pro školy)“<ref>KMOCH, Petr. Informatika a výpočetní technika pro střední školy. 4. vyd. Brno: Computer Press, 2004, s. 203. ISBN 80-251-0376-5</ref>.

V praxi se můžeme setkat i s více označeními pro demoverzi, které ovšem znamenají skoro to stejné a lyší se pouze v definicích. Dále se tedy můžeme setkat s podobnými označeními [[shareware]] a [[trialware]], opakem demoverze je pak tzv. [[freeware]], který označuje software, který má všechny funkce placené verze ale je dostupný zcela zdarma jak pro firemní, tak personální použití.

Demoverze byly dříve hodně rozšířené nahrané na CD nebo DVD, které byly součástí časopisů o informačních technologiích či herních magazínů. Demoverze jsou dostupné také ke stažení na internetových stránkách vývojářů softwaru.

Demoverze byly velice populární také pro vývojáře počítačových her. Vývojář poskytl hráči zdarma demoverzi hry, kde si mohl zahrát určitý omezený počet kol a hru tak vyzkoušet.

==Hlavní znaky==
Mezi hlavní znaky demoverzí může patřit:

- omezená délka užívání softwaru (většinou 30 dní)

- omezené funkce softwaru (dostupné dále v placené verzi)

- možnost nainstalovat demoverzi pouze jedenkrát na jeden počítač (instalace se v počítači zapíše do registrů a poté při dalším nainstalování demoverzi nelze používat znovu)

- menší velikost softwaru (např. pro stažení)

- delší čekací doba při startu softwaru

- dotazování se na zakoupení softwaru př každém jeho spuštění

- demoverze nenabízí upgrade na nejnovější verze softwaru

- licence se obvykle vztahuje pouze na jednu instalaci

Všechny znaky se také můžou v některých případech vzájemně kombinovat.

==Příklady==
'''Total Commander''' - při každé spuštění se dotazuje na zmáčknutí čísla 1,2 nebo 3, jinak se program zavře

'''WinRAR''' - při spuštění se dotazuje na zakoupení plné verze softwaru

'''StarCraft 2 - Wings of Liberty''' - demoverze StarCraftu 2 nabízí vyzkoušení prvních 3 misí v kampani, umožňuje hrát tzv. skirmish proti umělé inteligenci PC a nástiňuje několika zaříteřními videi příběh, kterým se bude plná hra ubírat²<ref>StarCraft II Demo Now Available. In: Battle NET [online]. 2010, 21. 12. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://us.battle.net/sc2/en/blog/1797995</ref>

'''Video konvertory''' - vkládají tzv. vodoznak doprostřed filmu nebo převedou pouze prvních pár minut filmu

== Dostupnost ==

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==
1. Definition of:demoware. In: PC MAG [online]. 1981, 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.pcmag.com/encyclopedia/term/41124/demoware

2. StarCraft II Demo Now Available. In: Battle NET [online]. 2010, 21. 12. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://us.battle.net/sc2/en/blog/1797995

3. Computer Programming Software Terms, Glossary and Dictionary: Demoware. In: Javvin: network management & security [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.javvin.com/softwareglossary/Demoware.html

4. KMOCH, Petr. Informatika a výpočetní technika pro střední školy. Aktualiz. vyd. [i.e. 4. vyd.]. Brno: Computer Press, 2004, viii, 219 s. Učebnice pro střední školy (Computer Press). ISBN 80-251-0376-5.

Demoverze

2013-06-26T08:17:06Z

Striker: /* Charakteristika */

'''Autor:''' Jaromír Červený

'''Klíčová slova:'''
software, demo, trial

'''Synonyma:'''
shareware, trialware

'''Související pojmy:'''

''nadřazené'' - software

''podřazené'' - shareware, trialware

== Charakteristika ==
Označuje [[software]] zdarma vydaný vývojářem s omezenou platností nebo s omezenými funkcemi softwaru, určené výhradně k odzkoušení daného softwaru. Ve slovnících a encyklopediích se můžeme setkat s více definicemi, které mají podobný význam jako např.„Software, který je používán k předvádění prvků produktu, který ale má svá omezení.“ <ref>Definition of:demoware. In: PC MAG [online]. 1981, 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.pcmag.com/encyclopedia/term/41124/demoware</ref> nebo „Demo nebo trial jsou zpravidla zkušební nebo omezené verze běžného komerčního softwaru.“<ref>KMOCH, Petr. Informatika a výpočetní technika pro střední školy. 4. vyd. Brno: Computer Press, 2004, s. 203. ISBN 80-251-0376-5</ref>.
Demoverze má tedy za úkol informovat potencionálního uživatele, co daný software nabízí a jaké výhody by mu mohl do budoucna přinést. Zdarma jej může následně vyzkoušet a poté se rozhodnout, zda software zakoupí nebo jej nebude dále používat a z počítače odinstaluje.
„V některých případech máte i možnost vyzkoušet si program během vymezené doby na svém počítači bezplatně a nekupovat tak “zajíce v pytli” (tato praxe se dnes rozšiřuje zejména u výukových programů pro školy)“<ref>KMOCH, Petr. Informatika a výpočetní technika pro střední školy. 4. vyd. Brno: Computer Press, 2004, s. 203. ISBN 80-251-0376-5</ref>.

V praxi se můžeme setkat i s více označeními pro demoverzi, které ovšem znamenají skoro to stejné a lyší se pouze v definicích. Dále se tedy můžeme setkat s podobnými označeními [[Shareware]] a [[Trialware]], opakem demoverze je pak tzv. [[Freeware]], který označuje software, který má všechny funkce placené verze ale je dostupný zcela zdarma jak pro firemní, tak personální použití.

Demoverze byly dříve hodně rozšířené nahrané na CD nebo DVD, které byly součástí časopisů o informačních technologiích či herních magazínů. Demoverze jsou dostupné také ke stažení na internetových stránkách vývojářů softwaru.

Demoverze byly velice populární také pro vývojáře počítačových her. Vývojář poskytl hráči zdarma demoverzi hry, kde si mohl zahrát určitý omezený počet kol a hru tak vyzkoušet.

==Hlavní znaky==
Mezi hlavní znaky demoverzí může patřit:

- omezená délka užívání softwaru (většinou 30 dní)

- omezené funkce softwaru (dostupné dále v placené verzi)

- možnost nainstalovat demoverzi pouze jedenkrát na jeden počítač (instalace se v počítači zapíše do registrů a poté při dalším nainstalování demoverzi nelze používat znovu)

- menší velikost softwaru (např. pro stažení)

- delší čekací doba při startu softwaru

- dotazování se na zakoupení softwaru př každém jeho spuštění

- demoverze nenabízí upgrade na nejnovější verze softwaru

- licence se obvykle vztahuje pouze na jednu instalaci

Všechny znaky se také můžou v některých případech vzájemně kombinovat.

==Příklady==
'''Total Commander''' - při každé spuštění se dotazuje na zmáčknutí čísla 1,2 nebo 3, jinak se program zavře

'''WinRAR''' - při spuštění se dotazuje na zakoupení plné verze softwaru

'''StarCraft 2 - Wings of Liberty''' - demoverze StarCraftu 2 nabízí vyzkoušení prvních 3 misí v kampani, umožňuje hrát tzv. skirmish proti umělé inteligenci PC a nástiňuje několika zaříteřními videi příběh, kterým se bude plná hra ubírat²<ref>StarCraft II Demo Now Available. In: Battle NET [online]. 2010, 21. 12. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://us.battle.net/sc2/en/blog/1797995</ref>

'''Video konvertory''' - vkládají tzv. vodoznak doprostřed filmu nebo převedou pouze prvních pár minut filmu

== Dostupnost ==

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==
1. Definition of:demoware. In: PC MAG [online]. 1981, 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.pcmag.com/encyclopedia/term/41124/demoware

2. StarCraft II Demo Now Available. In: Battle NET [online]. 2010, 21. 12. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://us.battle.net/sc2/en/blog/1797995

3. Computer Programming Software Terms, Glossary and Dictionary: Demoware. In: Javvin: network management & security [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.javvin.com/softwareglossary/Demoware.html

4. KMOCH, Petr. Informatika a výpočetní technika pro střední školy. Aktualiz. vyd. [i.e. 4. vyd.]. Brno: Computer Press, 2004, viii, 219 s. Učebnice pro střední školy (Computer Press). ISBN 80-251-0376-5.

Demoverze

2013-06-26T08:16:54Z

Striker:

'''Autor:''' Jaromír Červený

'''Klíčová slova:'''
software, demo, trial

'''Synonyma:'''
shareware, trialware

'''Související pojmy:'''

''nadřazené'' - software

''podřazené'' - shareware, trialware

== Charakteristika ==
Označuje [[software]] zdarma vydaný vývojářem s omezenou platností nebo s omezenými funkcemi softwaru, určené výhradně k odzkoušení daného softwaru. Ve slovnících a encyklopediích se můžeme setkat s více definicemi, které mají podobný význam jako např.„Software, který je používán k předvádění prvků produktu, který ale má svá omezení.“ <ref>Definition of:demoware. In: PC MAG [online]. 1981, 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.pcmag.com/encyclopedia/term/41124/demoware</ref> nebo „Demo nebo trial jsou zpravidla zkušební nebo omezené verze běžného komerčního softwaru.“<ref>KMOCH, Petr. Informatika a výpočetní technika pro střední školy. 4. vyd. Brno: Computer Press, 2004, s. 203. ISBN 80-251-0376-5</ref>.
Demoverze má tedy za úkol informovat potencionálního uživatele, co daný software nabízí a jaké výhody by mu mohl do budoucna přinést. Zdarma jej může následně vyzkoušet a poté se rozhodnout, zda software zakoupí nebo jej nebude dále používat a z počítače odinstaluje.
„V některých případech máte i možnost vyzkoušet si program během vymezené doby na svém počítači bezplatně a nekupovat tak “zajíce v pytli” (tato praxe se dnes rozšiřuje zejména u výukových programů pro školy)“<ref>KMOCH, Petr. Informatika a výpočetní technika pro střední školy. 4. vyd. Brno: Computer Press, 2004, s. 203. ISBN 80-251-0376-5</ref>.

V praxi se můžeme setkat i s více označeními pro demoverzi, které ovšem znamenají skoro to stejné a lyší se pouze v definicích. Dále se tedy můžeme setkat s podobnými označeními [[Shareware]] a [[Trialware]], opakem demoverze je pak tzv. [[Freeware]], který označuje software, který má všechny funkce placené verze ale je dostupný zcela zdarma jak pro firemní, tak personální použití.

Demoverze byly dříve hodně rozšířené nahrané na CD nebo DVD, které byly součástí časopisů o informačních technologiích či herních magazínů. Demoverze jsou dostupné také ke stažení na internetových stránkách vývojářů softwaru.

Demoverze byly velice populární také pro vývojáře počítačových her. Vývojář poskytl hráči zdarma demoverzi hry, kde si mohl zahrát určitý omezený počet kol a hru tak vyzkoušet.

==Hlavní znaky==
Mezi hlavní znaky demoverzí může patřit:

- omezená délka užívání softwaru (většinou 30 dní)

- omezené funkce softwaru (dostupné dále v placené verzi)

- možnost nainstalovat demoverzi pouze jedenkrát na jeden počítač (instalace se v počítači zapíše do registrů a poté při dalším nainstalování demoverzi nelze používat znovu)

- menší velikost softwaru (např. pro stažení)

- delší čekací doba při startu softwaru

- dotazování se na zakoupení softwaru př každém jeho spuštění

- demoverze nenabízí upgrade na nejnovější verze softwaru

- licence se obvykle vztahuje pouze na jednu instalaci

Všechny znaky se také můžou v některých případech vzájemně kombinovat.

==Příklady==
'''Total Commander''' - při každé spuštění se dotazuje na zmáčknutí čísla 1,2 nebo 3, jinak se program zavře

'''WinRAR''' - při spuštění se dotazuje na zakoupení plné verze softwaru

'''StarCraft 2 - Wings of Liberty''' - demoverze StarCraftu 2 nabízí vyzkoušení prvních 3 misí v kampani, umožňuje hrát tzv. skirmish proti umělé inteligenci PC a nástiňuje několika zaříteřními videi příběh, kterým se bude plná hra ubírat²<ref>StarCraft II Demo Now Available. In: Battle NET [online]. 2010, 21. 12. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://us.battle.net/sc2/en/blog/1797995</ref>

'''Video konvertory''' - vkládají tzv. vodoznak doprostřed filmu nebo převedou pouze prvních pár minut filmu

== Charakteristika ==

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==
1. Definition of:demoware. In: PC MAG [online]. 1981, 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.pcmag.com/encyclopedia/term/41124/demoware

2. StarCraft II Demo Now Available. In: Battle NET [online]. 2010, 21. 12. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://us.battle.net/sc2/en/blog/1797995

3. Computer Programming Software Terms, Glossary and Dictionary: Demoware. In: Javvin: network management & security [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.javvin.com/softwareglossary/Demoware.html

4. KMOCH, Petr. Informatika a výpočetní technika pro střední školy. Aktualiz. vyd. [i.e. 4. vyd.]. Brno: Computer Press, 2004, viii, 219 s. Učebnice pro střední školy (Computer Press). ISBN 80-251-0376-5.

Demoverze

2013-06-26T08:16:32Z

Striker: /* Charakteristika */

'''Autor:''' Jaromír Červený

'''Klíčová slova:'''
software, demo, trial

'''Synonyma:'''
shareware, trialware

'''Související pojmy:'''

''nadřazené'' - software

''podřazené'' - shareware, trialware

== Charakteristika ==
Označuje [[software]] zdarma vydaný vývojářem s omezenou platností nebo s omezenými funkcemi softwaru, určené výhradně k odzkoušení daného softwaru. Ve slovnících a encyklopediích se můžeme setkat s více definicemi, které mají podobný význam jako např.„Software, který je používán k předvádění prvků produktu, který ale má svá omezení.“ <ref>Definition of:demoware. In: PC MAG [online]. 1981, 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.pcmag.com/encyclopedia/term/41124/demoware</ref> nebo „Demo nebo trial jsou zpravidla zkušební nebo omezené verze běžného komerčního softwaru.“<ref>KMOCH, Petr. Informatika a výpočetní technika pro střední školy. 4. vyd. Brno: Computer Press, 2004, s. 203. ISBN 80-251-0376-5</ref>.
Demoverze má tedy za úkol informovat potencionálního uživatele, co daný software nabízí a jaké výhody by mu mohl do budoucna přinést. Zdarma jej může následně vyzkoušet a poté se rozhodnout, zda software zakoupí nebo jej nebude dále používat a z počítače odinstaluje.
„V některých případech máte i možnost vyzkoušet si program během vymezené doby na svém počítači bezplatně a nekupovat tak “zajíce v pytli” (tato praxe se dnes rozšiřuje zejména u výukových programů pro školy)“<ref>KMOCH, Petr. Informatika a výpočetní technika pro střední školy. 4. vyd. Brno: Computer Press, 2004, s. 203. ISBN 80-251-0376-5</ref>.

V praxi se můžeme setkat i s více označeními pro demoverzi, které ovšem znamenají skoro to stejné a lyší se pouze v definicích. Dále se tedy můžeme setkat s podobnými označeními [[Shareware]] a [[Trialware]], opakem demoverze je pak tzv. [[Freeware]], který označuje software, který má všechny funkce placené verze ale je dostupný zcela zdarma jak pro firemní, tak personální použití.

Demoverze byly dříve hodně rozšířené nahrané na CD nebo DVD, které byly součástí časopisů o informačních technologiích či herních magazínů. Demoverze jsou dostupné také ke stažení na internetových stránkách vývojářů softwaru.

Demoverze byly velice populární také pro vývojáře počítačových her. Vývojář poskytl hráči zdarma demoverzi hry, kde si mohl zahrát určitý omezený počet kol a hru tak vyzkoušet.

==Hlavní znaky==
Mezi hlavní znaky demoverzí může patřit:

- omezená délka užívání softwaru (většinou 30 dní)

- omezené funkce softwaru (dostupné dále v placené verzi)

- možnost nainstalovat demoverzi pouze jedenkrát na jeden počítač (instalace se v počítači zapíše do registrů a poté při dalším nainstalování demoverzi nelze používat znovu)

- menší velikost softwaru (např. pro stažení)

- delší čekací doba při startu softwaru

- dotazování se na zakoupení softwaru př každém jeho spuštění

- demoverze nenabízí upgrade na nejnovější verze softwaru

- licence se obvykle vztahuje pouze na jednu instalaci

Všechny znaky se také můžou v některých případech vzájemně kombinovat.

==Příklady==
'''Total Commander''' - při každé spuštění se dotazuje na zmáčknutí čísla 1,2 nebo 3, jinak se program zavře

'''WinRAR''' - při spuštění se dotazuje na zakoupení plné verze softwaru

'''StarCraft 2 - Wings of Liberty''' - demoverze StarCraftu 2 nabízí vyzkoušení prvních 3 misí v kampani, umožňuje hrát tzv. skirmish proti umělé inteligenci PC a nástiňuje několika zaříteřními videi příběh, kterým se bude plná hra ubírat²<ref>StarCraft II Demo Now Available. In: Battle NET [online]. 2010, 21. 12. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://us.battle.net/sc2/en/blog/1797995</ref>

'''Video konvertory''' - vkládají tzv. vodoznak doprostřed filmu nebo převedou pouze prvních pár minut filmu

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==
1. Definition of:demoware. In: PC MAG [online]. 1981, 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.pcmag.com/encyclopedia/term/41124/demoware

2. StarCraft II Demo Now Available. In: Battle NET [online]. 2010, 21. 12. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://us.battle.net/sc2/en/blog/1797995

3. Computer Programming Software Terms, Glossary and Dictionary: Demoware. In: Javvin: network management & security [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.javvin.com/softwareglossary/Demoware.html

4. KMOCH, Petr. Informatika a výpočetní technika pro střední školy. Aktualiz. vyd. [i.e. 4. vyd.]. Brno: Computer Press, 2004, viii, 219 s. Učebnice pro střední školy (Computer Press). ISBN 80-251-0376-5.

KISK:Blok expertů/Témata pro bakaláře

2013-06-16T18:34:39Z

Striker: /* Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání */

<div style="float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF">

==Organizační pokyny==
===Postup při tvorbě hesla===
# na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,
# pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,
# pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete toto heslo na e-mail (mailto:kovarova@phil.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,
# kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),
# heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).

V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.

HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 19. KVĚTNA 2013. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 16. ČERVNA 2013.

===Požadavky na hesla===
* Rozsah textu hesla je 3000-4000 znaků (bez hlavičky a literatury), nedodržení v obou směrech bude hodnoceno negativně.
* Heslo je primárně odborný text, jeho cílem je pak definování významu hesla (tj. aby čtenář pochopil, co si představit pod daným pojmem).
* Obsah je podložen odbornou literaturou, která je v textu uvedena.
* Text splňuje všechny klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]]); pokud nebude v práci dodrženo nebo bude chybně, bude heslo vráceno k přepracování! Základní principy pro odborný text může nabídnout předmět KPI11 Kurz práce s informacemi nebo [http://www.slideshare.net/CEINVE/kurz-prace-s-informacemi studijní materiály], který z tohoto předmětu vznikl.
* S výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na jiná hesla, která jsou v textu zmíněna (v textu musí být odkázáno min. na 5 dalších pojmů).
* Heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu.
* U hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené). S výjimkou synonym taková slova existují pro každý pojem, pokud si nejste jisti významem těchto kategorií, podívejte se na učivo prvního stupně základní školy v českém jazyce. Pokud nebudou uvedena nebo budou špatně, bude heslo vráceno k přepracování!
* Heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou.

Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]).

Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním.

Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).

=== Časté chyby ===
Vzhledem k množství opakujících se chyb a počtu a podobě vrácených úkolů v semestru podzim 2012 je nově zařazena do pokynů sekce častých chyb, která se bude postupně rozšiřovat. Kromě toho bude značně zpřísněno hodnocení a opravu jakákoli z dále uvedených chyb bude důvodem vrácení hesla. Pokud si nebudete u svého tématu jisti, jak se některému z prohřešků vyhnout nebo jak naplnit daný požadavek pro odborný text, raději se spojte s vyučující předmětu.
Mezi nedostatky, kterým je nutné se vyhnout, patří:
* Použití Wikipedie (jakékoli jazykové mutace)
* Nepoužití odborných zdrojů, nestačí ani zpravodajství či popularizační články
* Vycházení ze zdrojů od jediného původce (zkresluje, nejsou uváděny nedostatky vztažené k jeho problematice, nejsou konfrontovány různé názory na problematiku)
* Čerpání z méně než tří odborných (ne popularizačních, komerčních a jinak problematických) zdrojů
* Záznamy zdrojů odlišné od formy podle platné normy ISO 690
* V použitých zdrojích uvedení webového sídla místo webové stránky, která skutečně byla použita k získání použitých informací
* Obsah netvořen plynulými a logicky navazujícími celými větami
* Nedodržení formy odborného vyjadřování (básnické či hovorové výrazy nejsou akceptovány)
* Plagiátorství (pokud je i delší část věty převzata, aniž by byla označena jako citace, tj. uzavření v uvozovkách a odkaz na zdroj, neboparafráze není označena odkazem na zdroj)
* Složení celého textu z cizích materiálů (nestačí, když je text jedinečný v seskládání k sobě, musí být původní v tom smyslu, že autor odborného textu je jeho původcem, např. na základě odborných zdrojů si vezme situaci ve dvou státech a sám vlastními myšlenkovými pochody vytvoří srovnání vycházející ne z jeho dojmů, ale z odborných zdrojů)
* Špatné či neexistující formátování (hodnotí se obsah i forma)
* Větší množství hrubek

=== Blok expertů - Vzor ===
* [[grooming]] - Pavla Kovářová
</div>
{{RIGHTTOC}}

---

==Blok expertů - jaro 2013==
=== Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí ===

*[[Analýza chování]]
*[[Datový korpus]]
*[[Dialogový systém]]
*[[Diskrétní model]]
*[[Foném]] - Michal Kaláb
*[[Formální systém]]
*[[Grafém]] - Michaela Kouřilová
*[[Hilbertův program]] - Lenka Machátová
*[[Informační šum]] - Jana Otevřelová
*[[Informatika]] - Eva Sedláková
*[[Interdisciplinarita]]
*[[Kognitivní věda]] - Jan Strach
*[[Logika]] - Klára Kopecká
*[[Mealyho automat]]
*[[Neuron]] Jakub Fryš
*[[Neurotransmiter]] - Ester Březinová
*[[Operační systém]] Dušan Schnelly
*[[Počítačová simulace]] - Alexandra Pešáková
*[[Počítačová věda]]
*[[Pravděpodobnostní model]]
*[[Primární emoce]] - Michaela Horáková
*[[Russelův paradox]] - Radovan Bartošek
*[[Sekundární emoce]] - Marie Křivá
*[[Skrytý Markovův model]]
*[[Synapse]] - Denisa Karpeová
*[[Syntéza řeči]] - Lukáš Zduba
*[[Taxonomie]] - Roman Novotný
*[[Teorie her]] - Martina Leitgebová
*[[Teorie informace]] - Barbora Mohelníková
*[[Věta o neúplnosti]]
*[[Vězňovo dilema]] - Viktor Michnáč

===Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů===
* [[CMS]] (Content Management System) - Václav Kůs
* [[crowdfunding]] - Lucie Malúšková
* [[doménová znalost]]
* [[Kickstarter]] - Vojtěch Dvořák
* [[konkurence]] - Jana Pekárková
* [[koučování]] - Michaela Hortová
* [[Lean Startup]] - Tereza Navarová
* [[market test]]
* [[MVP]] (Minimum Viable Product)
* [[networking]] - Kateřina Kopecká
* [[programátor]] - Dana Tomančáková
* [[religionistika]] - Jana Slaná
* [[slevový portál]] -
* [[split test]]
* [[StarCube]] - Adriana Fujková
* [[Startup Hipster]]
* [[StartupClub]]
* [[umělá inteligence]] - Martin Man
* [[záloha]] - Tatiana Kňazeová

=== Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===

*[[akustika]] Kateřina Hubáčková
*[[audiovizuální nosič]] Štěpán Řezník
*[[autodidaktika]] - Lenka Cvrkalová
*[[bibliografická databáze]]
*[[dějiny hudby]] Zdeňka Žádníková
*[[elektronická databáze]] Klára Tesařová
*[[encyklopedická databáze]]
*[[estetika]] Marie Ondrášková
*[[historiografie]] - Petr Šmíd
*[[hudební knihovna]]
*[[Hudební psychologie]] - Lada Ambrožová
*[[hudební sociologie]]
*[[Hudební věda]] Tereza Fussová
*[[hudebnina]]
*[[IAML]] (International Association of Music Libraries, Archives and Documentation Centres) - Martina Sochorová
*[[Intergram]] Martina Sehnalová
*[[kolektivní licenční smlouva]] - Jana Pekárková
*[[partitura]] Miroslava Töpferová
*[[producent]]
*[[prvotisk]] Miroslava Töpferová
*[[Sémiotika]] Petr Kalíšek
*[[stream]]
*[[zvuková databáze]]
*[[zvukový nosič]] - Lukáš Strouhal

===Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii===
*[[autor]] - Petr Šmíd
*[[duševní hygiena]] - Lenka Cvrkalová
*[[koktejlový efekt]] (v komunikaci) - Karolína Krbcová
*[[krizová komunikace]] Svoboda Petr
*[[lobbing]] - Gabriela Tšponová
*[[lustrace]]
*[[mediální komunikace]] Jana Doupovcová
*[[mediální obraz]]
*[[mediální poradce]]
*[[mediální prohlášení]]
*[[operativní management]]
*[[PR agentura]] Iva Michálková
*[[pravidlo 3Ř]]
*[[strategický management]] Martina Zoubková
*[[toxické médium]] - Svoboda Petr

=== Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání ===

*[[Analýza rizik]]
*[[Audit]] Petr Zapletal
*[[Customizace]]
*[[Databázový systém]] - Ivana Krištofová
*[[Demoverze]] - Jaromír Červený
*[[Desktop]] Kateřina Slámová
*[[Globální strategie]] firmy
*[[Hosting]]
*[[IaaS]] - Filip Kocián
*[[Infrastruktura]]
*[[Konektivita]]
*[[Metodika]]
*[[Mikroprocesor]] Martin Chalupa
*[[Monitoring]]  - Iveta Jansová
*[[Multitenancy]]
*[[PaaS]] Kristýna Klímková
*[[Procesní řízení]]
*[[Procesor]] Vítězslav Rathouz
*[[Přenosová rychlost]]
*[[RAM]] (Random Access Memory)- Michal Létal
*[[SaaS]] - Jakub Horák
*[[Server]]
*[[SLA]] (Service-Level Agreement)
*[[Strategie]]
*[[Škálovatelnost]] - Jana Vebrová
*[[Virtualizace]]- Jitka Šiborová
*[[Výpočetní infrastruktura]]
*[[Webový server]] - Jakub Foral

=== David Grudl: User Experience ===
*[[aplikace]]
*[[CAPTCHA]] - Laura Kabai
*[[DRM]] (Digital Rights Management) - Jozef Tkáčik
*[[Ego]] - Martina Volavková
*[[e-shop]] - Martina Leitgebová
*[[mobilní aplikace]]
*[[ReCAPTCHA]] - Eva Mertová
*[[rootkit]] - Zdeňka Sovková
*[[SONY rootkit]] - Jonáš Prstek
*[[Vyhledávač]]
*[[webová aplikace]] - Jakub Foral
*[[zdrojový kód]] - Renáta Šajnarová

===Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse?===
*[[archivace]]
*[[Big Data]]
*[[Business Development]]
*[[BYO]] (Bring Your Own)
*[[dostupnost]] (služby)
*[[dotyková obrazovka]] - Marie Štouračová
*[[facilitace]]
*[[firemní kultura]] - Michal Rohovský
*[[generace Y]] Iva Michálková
*[[globální firma]] Lukáš Závodný
*[[hybridní notebook]]
*[[Change Management]]
*[[informační exploze]] - Boris Turek
*[[interní marketing]] - Štěpánka Kaftanová
*[[jazyk nových médií]]
*[[judikát]] - Jana Kantorová
*[[Knowledge Management]] (řízení znalostí)
*[[komunikační strategie]] - Michaela Kočová
*[[kontextová inzerce]]
*[[korporátní firma]]
*[[Lunch and Learn]]
*[[mediální plán]]
*[[mobilní firma]]
*[[nestrukturovaná data]]
*[[portfolio]]
*[[relevance]]
*[[ROI]] (Return on investment) - Václav Kůs
*[[řízení inovací]]
*[[strukturovaná data]]
*[[Velká čtyřka]] (auditorských firem)
*[[vizualizace]]
*[[vizualizační software]]
*[[webcast]]
*[[webinář]]- Jana Vebrová

===Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let===
*[[andragogika]]
*[[autentizace]]
*[[bibliografická portál]]
*[[Business model]]
*[[citace]]
*[[Citace PRO]]
*[[citační manažer]] - Michala Mádlová
*[[depozitář]]
*[[ebrary]] - Václav Ovčačík
*[[eReading]] - Pavla Otrasová
*[[Flexibookstore]]
*[[hardwarová čtečka]] - Lenka Hodicová
*[[konzorcium]]
*[[kulturologie]] - Kateřina Šťastná
*[[odpis]] (z knihovního fondu)
*[[revize]] (knihovního fondu)
*[[skriptárna]]
*[[softwarová čtečka]]

===Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015===
*[[čtenářská gramotnost]] Pernesová Eliška
*[[evidence knihoven]] Ogrocká Eva
*[[grafik]]
*[[informační instituce]]
*[[informační zdroj]]
*[[knihovní rada]]
*[[knihovnictví]]
*[[komunitní knihovna]]
*[[Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015]] - Alena Paulusová
*[[krajská knihovna]] - Romana Jakšlová
*[[LiStOVáNí]] - Kristýna Kalmárová
*[[metodické doporučení]]
*[[metodický knihovník]]
*[[občanská iniciativa]]
*[[obnova fondu]]
*[[odborné knihovnictví]]
*[[příspěvková organizace]] - Michal Rohovský
*[[rychločtení]] - Šteinigerová
*[[U3V]] (Univerzita třetího věku)
*[[veřejné knihovnictví]]
*[[výměnný fond]]
*[[výzkum potřeb]]
*[[výzkum spokojenosti]]
*[[základní knihovna]]
*[[zřizovatel knihovny]] - Jana Krůčková

===Roman Hřebecký: Kreativita v marketingu - vystrčte hlavu z krabice===
*[[Comunity Building]]
*[[Content Marketing]]
*[[Copywriting]] - Radim Chalupník
*[[COWO Brno]]
*[[Coworking]] - Jana Kantorová
*[[Event]] - Olga Senčaková
*[[GeoTracking]]
*[[Know How]]
*[[LARP]] (Live Action Role Playing) - Martin Brzobohatý
*[[marketingová agentura]]
*[[Media Relation]]
*[[morální flexibilita]] - Jakub Forman
*[[Naučmese.cz]] - Martin Bartoš
*[[negativní reklama]] - Katarína Filičková
*[[nerd]] - Václav Piták

===Věra Vohlídalová: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století===
===Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti===
[[osobní knihovna]] - Jana Skládaná

===Michal Šerák: Další vzdělávání dospělých v knihovnách===

==Blok expertů - podzim 2012==

=== Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou ===

*[[Digitální certifikát]] - Lucie Malúšková
*[[E-mailová notifikace]] - Jan Martinek
*[[Internetbanking]] - Iveta Jansová
*[[JIC]] (Jihomoravské inovační centrum) - Alena Brožová
*[[Mint.com]] - Vojtěch Dvořák
*[[Mobilní web]] - Jozef Tkáčik
*[[Morálka]] - Martina Sochorová
*[[Programování]] - Vítězslav Rathouz
*[[Smlouva]] - Monika Krejčová
*[[SSL]] (Secure Sockets Layer) - Michal Létal
*[[Šifrování]] - Jonáš Kopp
*[[Vyhláška]] - Petr Šmíd

=== Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV ===

*[[Niceské třídění]] - Lenka Cvrkalová
*[[Ochranná známka]] - Veronika Chromá
*[[Průmyslové vlastnictví]] - Tereza Fussová
*[[Rešerše]] - zpracováno dříve
*[[ÚPV]] -
*[[Užitný vzor]] - Lada Ambrožová
*[[Vědecká teorie]] - Pavla Otrasová
*[[Vídeňská dohoda]] - Anna Stránská

===Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?===
* [[Ceny za rozvoj české Wikipedie]]- Laura Kabai
* [[encyklopedie]] - Eliška Pernesová
* [[QRpedia]] - Boris Turek
* [[trol]] (na internetu) - Lukáš Závodný
* [[Wikikniha]] - Edita Hečová
* [[Wikimedia ČR]] - Štěpánka Kaftanová
* [[Wikimedia Foundation]] - Václav Ovčačík
* [[WikiSkripta]] - Kateřina Kopecká

===Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?===
* [[bibliografie]] - Matej Kucharovic
* [[Blended learning]] - Roman Novotný
* [[elektronický zdroj]] - Klára Tesařová
* [[HDP]] (hrubý domácí produkt) - Lada Kadaníková
* [[Hippokratova přísaha]] -
* [[legislativa]] - Olga Senčaková
* [[lékařská etika]] - Michaela Hortová
* [[lékařství]] - Jana Doupovcová
* [[Medvik]] - Kamila Rýdlová
* [[MVS|meziknihovní výpůjční služba]] - již zpracováno
* [[Národní soustava povolání]] - Kamila Rýdlová
* [[portál]] - Jaroslav Bednář
* [[Problem-based learning]] - Lenka Svobodová
* [[sociální lékařství]] - Michaela Kouřilová
* [[veřejná knihovna]] - Sylva Šimůnková
* [[zdravotnictví]] - Jan Hrabal

===Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu===
* [[datová schránka]] - Jana Pekárková
* [[eGovernment]] - Martin Brzobohatý
* [[elektronické volby]] - Kateřina Petrová
* [[Ernst & Young]] - Lucie Bělejová
* [[judikatura]] - Petr Šmíd
* [[Opencard]] - Daniel Novák
* [[rodné číslo]] - Marie Lemonová
* [[sKarta]] - Lenka Cvrkalová
* [[soukromí]] - Katarína Filičková
* [[výběrové řízení]] - Michal Rohovský

===Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky===
* [[Apple TV]] - Karolína Krbcová
* [[Bluetooth]] - Alena Paulusová
* [[Geek]] - Jaroslav Bednář
* [[Geocaching]] - Veronika Krausová
* [[iPod]] - Tereza Čoupková
* [[Mastercard Paypass]] - Lukáš Strouhal
* [[Mobito]] - Jakub Forman
* [[NFC]] (Near Field Communication)- Kateřina Šťastná
* [[Passbook]] - Jan Růžička
* [[Poken]] - Gabriela Tšponová
* [[Product placement]]- Filip Kocián
* [[SIM karta]] - Denisa Šnédarová
* [[úložiště]] - Jan Růžička
* [[Use Case]] – Jan Martinek
* [[Visa payWave]] - Eva Mertová

===Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality===
* [[autobiografie]] - Martina Sehnalová
* [[CD]] (kompaktní disk) - Martin Chalupa
* [[DVD]] - Martina Volavková
* [[etický kodex]] - Zdeňka Sovková
* [[kamera]] - Andrea Prokopová
* [[nářečí]] - Michal Kaláb
* [[orální historie]] - Ester Březinová
* [[paměťový disk]] – Kristýna Klímková
* [[pramen]] (ne vodní) - Lenka Cahlová
* [[Stopy totality]] - Anna Halfarová
* [[zákon o archivnictví a spisové službě]] - Jana Pekárková
* [[Zmizelí sousedé]] - Jana Slaná
* [[žurnalistika]] - Kateřina Slámová

===Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů===
* [[matice]] - Petr Věžník
* [[MZK]] (Moravská zemská knihovna)- Andrea Mizerová
* [[výslovnostní slovník]] - Eva Sedláková

===Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy===
* [[citlivý údaj]] (dle zákona) - Jana Krůčková
* [[ČSÚ]] (Český statistický úřad) - Václav Kůs
* [[ISSP]] (International Social Survey Programme) - Veronika Víšková
* [[OECD]] (Organisation for Economic Co-operation and Development) - Václav Kůs

=== Vít Šisler: Digital Game-Based Learning: Využití počítačových her ve vzdělávání ===

*[[Debriefing]] - Daniela Králová
*[[Evropa 2045]] - Jana Otevřelová
*[[Evropská rada]] - Petr Zapletal
*[[GBL]] (Game based learning) - Eva Durnová
*[[Impaktovaný časopis]] - Martina Zoubková
*[[Hra na hrdiny]] (Role-playing game) - Ivo Macík
*[[Serious game]] - Jonáš Prstek
*[[Simulační hra]] - Petr Pospíchal
*[[Strategická hra]] - Věra Žitková

===Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety===
*[[Klementinum]] - Katrin Kalay
*[[MDT]] - Miroslava Brázdová
*[[Mellonova nadace]] - Anna Halfarová
*[[mikrofilmování]] - Barbora Mohelníková
*[[MIT]] (Massachusetts Institute of Technology) - Jakub Alt
*[[UNIX]] - Dagmar Chládková

===Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce===
*[[CZ.NIC]] - Jakub Alt
*[[digitální podpis]] - Michal Rohovský

==Blok expertů - JARO 2012==

===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===
* [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek
* [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová
* [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek
* [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková
* [[Psychoterapie]] - Eva Popelková
* [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová
* [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová
* [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová
* [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová
* [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová
* [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová
* [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová
* [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová

=== Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===

*[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková
*[[skenování pro digitalizaci - techniky]] Michala Mádlová
*[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz
*[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová
*[[MARC21]] - Michal Klajban
*[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek
*[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová
*[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková
*[[ALTO]] - Jan Karlík
*[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová
*[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha
*[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová
*[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová
*[[Digitalkoot]] - Lucie Malúšková

===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===
* [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová
* [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková
* [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová
* [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos
* [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana
* [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková
* [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná
* [[školská reforma]] - Jana Slaná
* [[rámcové vzdělávací programy]]
* [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová
* [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal

===Martin Bastl: Netwar===
* [[netwar]] - Julie Haladová
* [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková
* [[kracking]] - Petra Němcová
* [[phreaking]] - Edita Hečová
* [[phishing]] - Martin Chalupa
* [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák
* [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová
* [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová
* [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká
* [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová
* [[FloodNet]] - Roman Novotný
* [[kauza Napster]] - Filip Kocián
* [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová
* [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová
* [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová
* [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová
* [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová
* [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai
* [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal
* [[Informační válka]] - Jiří Beran
* [[Malware]] - Michal Létal

===Petr Přidal: Georeferencer===
* [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek
* [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová

===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===
* [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová
* [[interakční design]] - Veronika Janoušková
* [[obsahová strategie]] (content strategy)
* [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová
* [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil
* [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp
* [[JavaScript]] - Jan Karlík
* [[wireframy]] - Lukáš Závodný, Václav Kůs
* [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová
* [[webová typografie]] - Daniela Králová
* [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš
* [[UX designer]]
* [[UX design]] - Anna Kultová
* [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová
* [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský
* [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar
* [[Gamifikace]] - Jaromír Červený

=== Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===
* [[FinLiCo]] - Martina Musilová
* [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská
* [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová
* [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová
* [[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka
* [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková
* [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová
* [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová
* [[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]] - Jakub Alt

=== Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===
* [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková
* [[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková
* [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková
* [[Software Studies]] - Martina Volavková
* [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová
* [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá
* [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká
* [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček
* [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík
* [[Prediktivní analýza s využitím internetu]] - Jakub Procházka

===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===
* [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala
* [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala
* [[Nový směr ve vývoji Kinectu]] - Lukáš Kisler
* [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt

=== Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===
* [[mHealth]] - Jan Hrabal
* [[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová
* [[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová
* [[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová
* [[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová
* [[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová
* [[eRecept]] - Myroslava Kutsyn
* [[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová
* [[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb
* [[Nová média ve zdravotnictví]] - Daniel Novák
* [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová
* [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík
* [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský
* [[Expertní systémy v péči o zdraví]] - Martin Mašek
* [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková
* [[SignWriting]] - Alena Paulusová

=== Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===
* [[TED]] - Michal Klajban
* [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová
* [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý
* [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová

==Blok expertů - podzim 2011==

===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===
* [[Politická satira]] - Dagmar Šiková
* [[City identity]] - Drahomír Hájek
* [[Mystifikace]] - Jakub Forman
* [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt

===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===
* [[user experience]] - Jakub Procházka
* [[user-centered design]] - Iveta Jansová
* [[UX designer]] - Simona Střalková
* [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová
* [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová
* [[design služeb]] - Marie Štouračová
* [[použitelnost]] - Jitka Šiborová
* [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková
* [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová

===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===
* [[ne-konference]] - Dagmar Šiková
* [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková
* [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková

===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===
* [[Corporate Design]] - Daniel Šváb
* [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová
* [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová
* [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp
* [[Brand]]
* [[Font]] - Andrea Szászová
* [[Typografie]] -Lucie Górecká
* [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková
* [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková
* [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková

===Michal Juhás: Bookfan===
* [[StartUp]] - Petr Maňásek
* [[Facebook]]
* [[Business plan]] - Michaela Kočová
* [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková
* [[Angel investor]] - Ester Březinová
* [[exit strategy]] - Monika Krejčová
* [[self-publishing]] - Jiří Krišpin
* [[Online komunita]] - Eva Durnová

===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===
* [[korpus]] - Petr Fiala
* [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala
* [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský
* [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn
* [[syntax]] - Alena Brožová
* [[slovotvorba]] - Martina Sochorová
* [[sémantika]] - Dominika Frömelová
* [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká
* [[VerbaLex]] - Karolína Žáková

===Josef Průša: Open source hardware===
* [[open source hardware]] - Daniela Králová
* [[GNU GPL]] - Milan Spisar
* [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová
* [[OpenCores]] - Martin Mašek
* [[RepRap]] - Kristina Luskačová
* [[Arduino]] - Julie Haladová
* [[3D tisk]] - Kristina Luskačová
* [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová
* [[3D skener]] - Katarína Hečková
* [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková

===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===

*[[BTS]] - Martina Snozová
*[[geolokace]] - Eliška Hrabalová
*[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová
*[[IP adresa]] - Martina Snozová
*[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč
*[[Augmented Reality]] - Marek Moťka
*[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos
*[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová
*[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová
*[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová
*[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan
*[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová
*[[Hackathon]] - Josef Ludvíček

===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===
*[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička
*[[Spokojenost]] - Anna Kultová
*[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová
*[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek
*[[Work-life balance]] - Kamila Burdová
*[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička
*[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová
*[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová

===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===
*[[učící knihovník]] - Marie Indráková
*[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková
*[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza
*[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová
*[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková

===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===
*[[Arteterapie]] - Jakub Nytl
*[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová
*[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián
*[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková
* [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek

==Blok expertů - jaro 2011==
===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===
* [[archiv]] - Myroslava Kutsyn
* [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová
* [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha
* [[gesto]]- Marta Konířová
* [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[Google Goggles]] - Viliam Vateha
* [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková
* [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková
* [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek
* [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek
* [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban
* [[Google Squared]] - Alena Brožová
* [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)
* [[IBM SPSS]] - Lumír Czech
* [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč
* [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín
* [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková
* [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE
* [[tablet PC]] - Jan Růžička
* [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka
* [[Wikipedia]] - Michal Klajban
* [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová

===Marketing knihoven na sociálních sítích===
* [[365 projekt]] - Irena Hodžová
* [[Book trailer]] - Jiří Krišpin
* [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková
* [[fotobanka]] - Lenka Čípková
* [[geolokace]]
* [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková
* [[hashtag]] - Iveta Jansová
* [[Influencer Marketing]] - Romana Králová
* [[infografika]] - Irena Hodžová
* [[inovace]] - Miroslav Kršek
* [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová
* [[newsletter]]- Markéta Novotná
* [[paradigma]] - Vrzalová Tereza
* [[QR kód]] - Jitka Šiborová
* [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová
* [[statistika]] - Marie Vlčková
* [[storytelling]] - Marie Packová

===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===
* [[abandonware]] - Sylvie Dyčková
* [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová
* [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková
* [[brand]] - Eliška Hrabalová
* [[cechovní značka]] - Monika Krejčová
* [[Common Law]] - Gabriela Obstová
* [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová
* [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková
* [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková
* [[kultura]] - Magdalena Jirásková
* [[licence]]- Marie Packová
* [[minnesengr]]- Michaela Blažejová
* [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová
* [[Napster]] - Igor Hlaváč
* [[oligopol]] - Lenka Matušková
* [[patent]] - Markéta Novotná
* [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková
* [[Road Show]] - Tomáš Ocásek
* [[States' Rights]] - Anna Kultová
* [[User Experience]] - Miroslava Brázdová
* [[vydavatel]] - Lenka Fatková
* [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová
* [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar

===Open Access===
* [[ArXiv]] - Marie Zagorová
* [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová
* [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková
* [[Dspace]] - Petra Besperátová
* [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová
* [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová
* [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Open Access]] - Magda Šallaiová
* [[Open Access Week]] - Petra Besperátová
* [[plagiát]] - Katarína Hečková
* [[preprint]]- Dalibor Bláha
* [[recenze]] - Jaroslav Bednář
* [[repozitář]] - Martina Snozová
* [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová
* [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová

===Pirátství dnes i kdysi===
* [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků
* [[kniha]] - Martina Sochorová
* [[knihtisk]] - Karolína Žáková
* [[kopie]] - Edita Hečová
* [[litografie]] - Marta Janošová
* [[MP3]] - Emil Budín
* [[pirátství]] - Magdalena Kahounová
* [[počítačový program]]- Michaela Blažejová
* [[průmysl]] - Daniel Šváb
* [[revoluce]] - Monika Machovská
* [[software]]- Veronika Svobodová
* [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková
* [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová
* [[vynález]] - Marcela Střelcová
* [[zákon]] - Dominika Fromelová
* [[znalost]] - Magdaléna Filipová

===Národní digitální knihovna===
* [[born digital]] - Lucia Kelemenová
* [[CESNET2]] - Jakub Hradil
* [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová
* [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček
* [[emulace]] - Kateřina Kašíková
* [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová
* [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová
* [[MARC21]] -
* [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[METS]] - Martina Snížková
* [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek
* [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek
* [[PDF]] - Petr Fiala
* [[personalizace]] - Anna Kultová
* [[robotický skener]] - Eva Durnová
* [[rukopis]] - Simona Střalková
* [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek
* [[TIFF]] - Petr Fiala
* [[veřejná správa]] - Marek Moťka
* [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová
* [[workflow]] - Dagmar Šiková

===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===
* [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová
* [[citační analýza]] - Antonín Pokorný
* [[editor]] - Kamila Rýdlová
* [[ISO 690]] - Pavel Navrátil
* [[plagiátorství]] - Simona Chudobová
* [[scientometrie]] - Veronika Rychtová

===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===
* [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková
* [[citační etika]]- Julie Haladová
* [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská
* [[generace X]] - Antonín Pokorný
* [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová
* [[hardware]] - Veronika Krausová
* [[referenční služby]] - Filip Kocián
* [[rešeršní služby]]- Eva Popelková
* [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)

===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===
* [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová
* [[cracker]] - Michal Kunrt
* [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica
* [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová
* [[gambler]] - Michaela Bočánová
* [[globalizace]] - Lukáš Prorok
* [[Google Street View]] - Lenka Pokorná
* [[hacker]] - Jonáš Kopp
* [[hacktivismus]] - Jakub Alt
* [[informační smog]] - Milan Říha
* [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský
* [[komunikace]]- Pavla Bárnetová
* [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová
* [[kyberpunk]] - Hana Holoubková
* [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka
* [[netholismus]] - Kamila Burdová
* [[netománie]] - Jitka Šteflová
* [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková
* [[Open Source]] - Lenka Pokorná
* [[outsourcing]]- Marie Indráková
* [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong
* [[Stuxnet]] - Josef Kos
* [[závislost]] - Hana Nováková

==Blok expertů - podzim 2010==
===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===
* [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová
* [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová
* [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová
* [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová
* [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá
* [[ISO 11620]] - Simona Střalková
* [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková
* [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová
* [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká
* [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová
* [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá
* [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová
* [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková

===Makrosvět mikrokampaní===
* [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková
* [[banner]] - Simona Chudobová
* [[direct marketing]] - Miroslava Sudová
* [[e-business]] - Anna Kultová
* [[e-komerce]] - Anna Kultová
* [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová
* [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková
* [[Foursquare]] - Marcela Střelcová
* [[Google AdWords]] - Petr Fiala
* [[Google Analytics]] - Petr Fiala
* [[GSM]] - Milan Spisar
* [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková
* [[kreativita]] - Lenka Fatková
* [[mailing list]]- Věra Motyčková
* [[mobilní marketing]] - Romana Králová
* [[nová média]] - Miroslav Kršek
* [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká
* [[propagace]] - Karolína Žáková
* [[reklama]] - Anna Mikulášková
* [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková
* [[strategický marketing]] - Alena Brožová
* [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková
* [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová
* [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek
* [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin
* [[ZOOT]] - Petr Manasek

===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===
* [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková
* [[didaktika]] - Radka Vybíralová
* [[dotazník]] - Eliška Hrabalová
* [[etika]]- Kamila Brablíková
* [[Generation Y]]-Eva Fukarova
* [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová
* [[ICT]]- Vendula Škrabalová
* [[konvergence]] - Martina Snížková
* [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová
* [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová
* [[kybernetika]] - Jakub Procházka
* [[mentální mapa]] - Monika Machovská
* [[motivace]] - Magdalena Kahounová
* [[pedagogika]] - Marie Vlčková
* [[pozorování]] - Dominika Kopčanská
* [[případová studie]] - Jana Chlanová
* [[rozhovor]] - Kamila Burdová
* [[teorie systémů]] - Veronika Lužová
* [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková
* [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova
* [[VOIP]] - Kateřina Hořínková
* [[výukové metody]] - Věra Adámková
* [[výzkum]] - Renata Valentová
* [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová

===Ženy v IT===
* [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích
* [[ELIZA]] - Libor Juhaňák
* [[ENIAC]] - Pavel Navrátil
* [[Evropská komise]] - Barbora Blahová
* [[feminismus]]-Lucie Kořistková
* [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková
* [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová
* [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková
* [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb
* [[manažer]] - Renata Valentová
* [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská
* [[sociologie]] - Pavla Bárnetová
* [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích
* [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková

===Poznámky k novosti nových médií===
* [[epistemologie]] - Pavla Doleželová
* [[futurologie]] - Tomáš Janypka
* [[internet]] - Martina Snozová
* [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková
* [[kyberkultura]] - Michal Kunrt
* [[NSFNET]] - Eva Mlynářová
* [[pragmatismus]] - Katarína Hečková
* [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová
* [[třetí vlna]] - Tereza Honsová

===Location Based Service===
* [[Android]]-Tomáš Vorálek
* [[Galileo]] - Filip Šelong
* [[Google Latitude]] - Jiří Zeman
* [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář
* [[iPhone]] - Petr Chocholáč
* [[Mashup]] - Petra Besperátová
* [[mikroformát]] - Veronika Rychtová
* [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica
* [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová
* [[smartphone]] - Daniel Šváb
* [[spam]] - Lenka Čípková
* [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman
* [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner
* [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok

===Getting Things Done===
* [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova
* [[coaching]] - Renata Borková
* [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova
* [[frustrace]] - Marie Sýkorová
* [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková
* [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová
* [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník
* [[projekt]] - Hana Dvořáková
* [[stres]] - Eva Petrášová
* [[Time Management]]- Renata Borková
* [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová

===Jak (ne)hledat investora===
* [[arbitr]] Jana Procházková
* [[e-čtečka]] Lenka Skalická
* [[fúze]] - Jana Procházková
* [[iPad]] - Jan Růžička
* [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná

===Autorské právo a knihovny===
* [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt
* [[copyright]] - Petr Hejtmánek
* [[DILIA]] - Hana Habermannová
* [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková
* [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný
* [[torrent]] - Petra Besperátová
* [[volné dílo]] - Marta Janošová

===Komunitní role knihoven===
* [[etnikum]] - Petr Hejtmánek
* [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová
* [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová
* [[komunita]] - Magda Šallaiová
* [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová
* [[sociální komunikace]] - Marie Indráková
* [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá

===Informace jako politické téma===
* [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek
* [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný
* [[demokracie]] - Martina Snozová
* [[e-podpis]] - Lenka Pokorná
* [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil
* [[monopol]] - Vrzalová Tereza
* [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek
* [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová
* [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková
* [[warez]] - Igor Hlaváč
* [[WikiLeaks]] - Jiří Beran

===Národní úložiště šedé literatury===
* [[digitální repozitář]] - Věra Adámková
* [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová
* [[šedá literatura]] - Marie Vlčková
* [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová

==Blok expertů - jaro 2010==
===Náboženství v kyberprostoru===
* [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková
* [[computer cult]] - Vendula Škrabalová
* [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák
* [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová
* [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová
* [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor
* [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová
* [[kyberobřad]] - Monika Machovská
* [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková
* [[kyberprostor]] - Věra Zelinková
* [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá
* [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová
* [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová
* [[New Age]] - Lenka Veselá
* [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová
* [[novopohanství]] - Kamila Burdová
* [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová
* [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová
* [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek
* [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova
* [[technopesimismus]] - Hana Nováková
* [[UFO kult]] - Jana Plotková
* [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková

===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===
* [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková
* [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin
* [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová
* [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb
* [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová
* [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová
* [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová
* [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová
* [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková
* [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová
* [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková
* [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích
* [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková
* [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková
* [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková
* [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková
* [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková
* [[Knihovna roku]] - Anna Kultová
* [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová
* [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová
* [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová
* [[knihovník]] - Jaroslav Bednář
* [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová
* [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová
* [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová
* [[marketing]] - Kateřina Štruncová
* [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová
* [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková
* [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová
* [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová
* [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová
* [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková
* [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová
* [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková
* [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová
* [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková
* [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová
* [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková

===Manažerské informační systémy===
* [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař
* [[Business Intelligence]] - Šimon Vích
* [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková
* [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová
* [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman
* [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková
* [[informace]] - Kamila Jobová
* [[informační management]] - Lenka Divišová
* [[informační systém]] - Petr Vorel
* [[intranet]] - Marie Sýkorová
* [[ISO 9000]] - Milan Spisar
* [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková
* [[management]] - Kristýna Macháčková
* [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel
* [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná
* [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman
* [[Talent Management]] - Jan Růžička

===OPAC 2.0 v českých podmínkách===
* [[akvizice]] - Eva Králíčková
* [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný
* [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá
* [[Clavius]] - Marie Vlčková
* [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica
* [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala
* [[databáze]] - Magdalena Kahounová
* [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová
* [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[ISBD]] - Gabriela Obstová
* [[LANius]] - Alexandra Dvořáková
* [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný
* [[MVS]] - Simona Stolařová
* [[RSS kanál]] - Lenka Damborská
* [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá
* [[SQL]] - Petr Fiala
* [[tenký klient]] - Magda Fialová
* [[wiki]] - Kateřina Kocábová

===Soustružníci lidských duší===
* [[bibliobus]] - Marta Pavlovská
* [[cenzura knihoven]] - Renata Borková
* [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková
* [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková
* [[čtenářství]] - Veronika Karásková
* [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek
* [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková
* [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová
* [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků
* [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná
* [[normalizace]] - Ludmila Bábíková
* [[Proces se "zelenou internacionálou"]] - Markéta Homolová
* [[sociální kontrola]] - Lumír Czech
* [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová
* [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková
* závadná literatura
** [[braková literatura]] - Hana Janečková
** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková
** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská
** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek
** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová

===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===
* [[algoritmus]] - Petr Věžník
* [[bannerová slepota]] - David Koval
* [[blog]] - Ilona Děchtěrenková
* [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt
* [[Delicious]] - Filip Šubrt
* [[e-mail]] - Emil Budín
* [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín
* [[Last.fm]] - Filip Šelong
* [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková
* [[Produsage]] - David Němeček
* [[Second Life]] - zpracováno mimo BE
* [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha
* [[sociální média]] - Chytková, Dagmar
* [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová
* [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[YouTube]] - Daniel Hübner

===Digitální knihovna Manuscriptorium===
* [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková
* [[digitalizace]] - Martina Snížková
* [[digitální archiv]] - Renata Valentová
* [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová
* [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů
* [[ENRICH]] - Petra Besperátová
* [[harddisk]] - Kamila Horáková
* [[inkunábule]] - Alena Sedláčková
* [[JPEG]] - Jiří Křupala
* [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová
* [[MARC]] - Tomáš Fendrich
* [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů
* [[metadata]] - Jiří Beran
* [[papyrus]] - Katarína Hečková
* [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková
* [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich
* [[skenování]] - Michal Kunrt

===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===
* [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková
* [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková
* [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová
* [[INFOZ]] - Alena Fafková
* [[nakladatel]] - Monika Beránková
* [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová
* [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková
* [[Science Direct]] - Michal Kiesel
* [[SCOPUS]] - Alena Fafková
* [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková

===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===
* [[hypertext]] - Petr Hejtmánek
* [[Long Tail]] - Jakub Alt
* [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík
* [[PageRank]] - Peter Kahoun
* [[webová analytika]] - Tomáš Bouda
* [[Yahoo]] - Lenka Pokorná
* [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek

===Škola 2.0 beta===
* [[Action Learning]] - Lenka Janská
* [[e-learning]] - Markéta Kulíková
* [[e-tutor]] - Markéta Kulíková
* [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková
* [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská
* [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová
* [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)
* [[netiketa]] - Lenka Šatavová

===Knihovník v 21. století===
* [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková
* [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká
* [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová
* [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká

===eBooks on Demand===
* [[eBook]] - Magda Šallaiová
* [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová
* [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová

[[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]

Demoverze

2013-06-16T18:32:45Z

Striker:

'''Autor:''' Jaromír Červený

'''Klíčová slova:'''
software, demo, trial

'''Synonyma:'''
shareware, trialware

'''Související pojmy:'''

''nadřazené'' - software

''podřazené'' - shareware, trialware

== Charakteristika ==

Tento název označuje software zdarma vydaný vývojářem s omezenou platností nebo s omezenými funkcemi softwaru, určené výhradně k odzkoušení daného softwaru.

„Software, který je používán k předvádění prvků produktu, který ale má svá omezení.“ <ref>Definition of:demoware. In: PC MAG [online]. 1981, 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.pcmag.com/encyclopedia/term/41124/demoware</ref>

„Demo nebo trial jsou zpravidla zkušební nebo omezené verze běžného komerčního softwaru.“<ref>KMOCH, Petr. Informatika a výpočetní technika pro střední školy. 4. vyd. Brno: Computer Press, 2004, s. 203. ISBN 80-251-0376-5</ref>

Demoverze má za úkol informovat uživatele, co může od softwaru čekat. Zdarma jej vyzkoušet a poté se rozhodnout, zda software zakoupí nebo nebude dále používat a z počítače odinstaluje. Demoverze byly velice populární také pro vývojáře počítačových her. Vývojář poskytl hráči zdarma demoverzi hry, kde si mohl zahrát určitý omezený počet kol a hru tak vyzkoušet.

Demoverze byly dříve hodně rozšířené nahrané na CD nebo DVD, které byly součástí časopisů o informačních technologiích či hráčských magazínů. Demoverze jsou dostupné také ke stažení na internetových stránkách vývojářů softwaru.

„V některých případech máte i možnost vyzkoušet si program během vymezené doby na svém počítači bezplatně a nekupovat tak “zajíce v pytli” (tato praxe se dnes rozšiřuje zejména u výukových programů pro školy)“<ref>KMOCH, Petr. Informatika a výpočetní technika pro střední školy. 4. vyd. Brno: Computer Press, 2004, s. 203. ISBN 80-251-0376-5</ref>

Demoverze je pouze jedno označení, můžeme se dále setkat i s více označeními, které mají podle názvu odlišné parametry. Jedná se dále o Shareware, Trialware. Opakem demoverze je tzv. Freeware, který označuje software, který má všechny funkce a je dostupný zcela zdarma jak pro firemní tak personální použití.

==Hlavní znaky==
Mezi hlavní znaky demoverzí může patřit:

- omezená délka užívání softwaru (většinou 30 dní)

- omezené funkce softwaru (dostupné dále v placené verzi)

- možnost nainstalovat demoverzi pouze jedenkrát na jeden počítač (instalace se v počítači zapíše do registrů a poté při dalším nainstalování demoverzi nelze používat znovu)

- menší velikost softwaru (např. pro stažení)

- delší čekací doba při startu softwaru

- dotazování se na zakoupení softwaru př každém jeho spuštění

- demoverze nenabízí upgrade na nejnovější verze softwaru

- licence se obvykle vztahuje pouze na jednu instalaci

Všechny znaky se také můžou v některých případech vzájemně kombinovat.

==Příklady==
'''Total Commander''' - při každé spuštění se dotazuje na zmáčknutí čísla 1,2 nebo 3, jinak se program zavře

'''WinRAR''' - při spuštění se dotazuje na zakoupení plné verze softwaru

'''StarCraft 2 - Wings of Liberty''' - demoverze StarCraftu 2 nabízí vyzkoušení prvních 3 misí v kampani, umožňuje hrát tzv. skirmish proti umělé inteligenci PC a nástiňuje několika zaříteřními videi příběh, kterým se bude plná hra ubírat²<ref>StarCraft II Demo Now Available. In: Battle NET [online]. 2010, 21. 12. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://us.battle.net/sc2/en/blog/1797995</ref>

'''Video konvertory''' - vkládají tzv. vodoznak doprostřed filmu nebo převedou pouze prvních pár minut filmu

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==
1. Definition of:demoware. In: PC MAG [online]. 1981, 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.pcmag.com/encyclopedia/term/41124/demoware

2. StarCraft II Demo Now Available. In: Battle NET [online]. 2010, 21. 12. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://us.battle.net/sc2/en/blog/1797995

3. Computer Programming Software Terms, Glossary and Dictionary: Demoware. In: Javvin: network management & security [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.javvin.com/softwareglossary/Demoware.html

4. KMOCH, Petr. Informatika a výpočetní technika pro střední školy. Aktualiz. vyd. [i.e. 4. vyd.]. Brno: Computer Press, 2004, viii, 219 s. Učebnice pro střední školy (Computer Press). ISBN 80-251-0376-5.

Demoverze

2013-06-16T18:30:46Z

Striker: /* Použitá literatura */

'''Autor:''' Jaromír Červený

'''Klíčová slova:'''
software, omezení, platnost

'''Synonyma:'''
shareware, trialware

'''Související pojmy:'''

''nadřazené'' - software

''podřazené'' - shareware, trialware

== Charakteristika ==

Tento název označuje software zdarma vydaný vývojářem s omezenou platností nebo s omezenými funkcemi softwaru, určené výhradně k odzkoušení daného softwaru.

„Software, který je používán k předvádění prvků produktu, který ale má svá omezení.“ <ref>Definition of:demoware. In: PC MAG [online]. 1981, 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.pcmag.com/encyclopedia/term/41124/demoware</ref>

„Demo nebo trial jsou zpravidla zkušební nebo omezené verze běžného komerčního softwaru.“<ref>KMOCH, Petr. Informatika a výpočetní technika pro střední školy. 4. vyd. Brno: Computer Press, 2004, s. 203. ISBN 80-251-0376-5</ref>

Demoverze má za úkol informovat uživatele, co může od softwaru čekat. Zdarma jej vyzkoušet a poté se rozhodnout, zda software zakoupí nebo nebude dále používat a z počítače odinstaluje. Demoverze byly velice populární také pro vývojáře počítačových her. Vývojář poskytl hráči zdarma demoverzi hry, kde si mohl zahrát určitý omezený počet kol a hru tak vyzkoušet.

Demoverze byly dříve hodně rozšířené nahrané na CD nebo DVD, které byly součástí časopisů o informačních technologiích či hráčských magazínů. Demoverze jsou dostupné také ke stažení na internetových stránkách vývojářů softwaru.

„V některých případech máte i možnost vyzkoušet si program během vymezené doby na svém počítači bezplatně a nekupovat tak “zajíce v pytli” (tato praxe se dnes rozšiřuje zejména u výukových programů pro školy)“<ref>KMOCH, Petr. Informatika a výpočetní technika pro střední školy. 4. vyd. Brno: Computer Press, 2004, s. 203. ISBN 80-251-0376-5</ref>

Demoverze je pouze jedno označení, můžeme se dále setkat i s více označeními, které mají podle názvu odlišné parametry. Jedná se dále o Shareware, Trialware. Opakem demoverze je tzv. Freeware, který označuje software, který má všechny funkce a je dostupný zcela zdarma jak pro firemní tak personální použití.

==Hlavní znaky==
Mezi hlavní znaky demoverzí může patřit:

- omezená délka užívání softwaru (většinou 30 dní)

- omezené funkce softwaru (dostupné dále v placené verzi)

- možnost nainstalovat demoverzi pouze jedenkrát na jeden počítač (instalace se v počítači zapíše do registrů a poté při dalším nainstalování demoverzi nelze používat znovu)

- menší velikost softwaru (např. pro stažení)

- delší čekací doba při startu softwaru

- dotazování se na zakoupení softwaru př každém jeho spuštění

- demoverze nenabízí upgrade na nejnovější verze softwaru

- licence se obvykle vztahuje pouze na jednu instalaci

Všechny znaky se také můžou v některých případech vzájemně kombinovat.

==Příklady==
'''Total Commander''' - při každé spuštění se dotazuje na zmáčknutí čísla 1,2 nebo 3, jinak se program zavře

'''WinRAR''' - při spuštění se dotazuje na zakoupení plné verze softwaru

'''StarCraft 2 - Wings of Liberty''' - demoverze StarCraftu 2 nabízí vyzkoušení prvních 3 misí v kampani, umožňuje hrát tzv. skirmish proti umělé inteligenci PC a nástiňuje několika zaříteřními videi příběh, kterým se bude plná hra ubírat²<ref>StarCraft II Demo Now Available. In: Battle NET [online]. 2010, 21. 12. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://us.battle.net/sc2/en/blog/1797995</ref>

'''Video konvertory''' - vkládají tzv. vodoznak doprostřed filmu nebo převedou pouze prvních pár minut filmu

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==
1. Definition of:demoware. In: PC MAG [online]. 1981, 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.pcmag.com/encyclopedia/term/41124/demoware

2. StarCraft II Demo Now Available. In: Battle NET [online]. 2010, 21. 12. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://us.battle.net/sc2/en/blog/1797995

3. Computer Programming Software Terms, Glossary and Dictionary: Demoware. In: Javvin: network management & security [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.javvin.com/softwareglossary/Demoware.html

4. KMOCH, Petr. Informatika a výpočetní technika pro střední školy. Aktualiz. vyd. [i.e. 4. vyd.]. Brno: Computer Press, 2004, viii, 219 s. Učebnice pro střední školy (Computer Press). ISBN 80-251-0376-5.

Demoverze

2013-06-16T18:29:52Z

Striker: /* Použitá literatura */

'''Autor:''' Jaromír Červený

'''Klíčová slova:'''
software, omezení, platnost

'''Synonyma:'''
shareware, trialware

'''Související pojmy:'''

''nadřazené'' - software

''podřazené'' - shareware, trialware

== Charakteristika ==

Tento název označuje software zdarma vydaný vývojářem s omezenou platností nebo s omezenými funkcemi softwaru, určené výhradně k odzkoušení daného softwaru.

„Software, který je používán k předvádění prvků produktu, který ale má svá omezení.“ <ref>Definition of:demoware. In: PC MAG [online]. 1981, 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.pcmag.com/encyclopedia/term/41124/demoware</ref>

„Demo nebo trial jsou zpravidla zkušební nebo omezené verze běžného komerčního softwaru.“<ref>KMOCH, Petr. Informatika a výpočetní technika pro střední školy. 4. vyd. Brno: Computer Press, 2004, s. 203. ISBN 80-251-0376-5</ref>

Demoverze má za úkol informovat uživatele, co může od softwaru čekat. Zdarma jej vyzkoušet a poté se rozhodnout, zda software zakoupí nebo nebude dále používat a z počítače odinstaluje. Demoverze byly velice populární také pro vývojáře počítačových her. Vývojář poskytl hráči zdarma demoverzi hry, kde si mohl zahrát určitý omezený počet kol a hru tak vyzkoušet.

Demoverze byly dříve hodně rozšířené nahrané na CD nebo DVD, které byly součástí časopisů o informačních technologiích či hráčských magazínů. Demoverze jsou dostupné také ke stažení na internetových stránkách vývojářů softwaru.

„V některých případech máte i možnost vyzkoušet si program během vymezené doby na svém počítači bezplatně a nekupovat tak “zajíce v pytli” (tato praxe se dnes rozšiřuje zejména u výukových programů pro školy)“<ref>KMOCH, Petr. Informatika a výpočetní technika pro střední školy. 4. vyd. Brno: Computer Press, 2004, s. 203. ISBN 80-251-0376-5</ref>

Demoverze je pouze jedno označení, můžeme se dále setkat i s více označeními, které mají podle názvu odlišné parametry. Jedná se dále o Shareware, Trialware. Opakem demoverze je tzv. Freeware, který označuje software, který má všechny funkce a je dostupný zcela zdarma jak pro firemní tak personální použití.

==Hlavní znaky==
Mezi hlavní znaky demoverzí může patřit:

- omezená délka užívání softwaru (většinou 30 dní)

- omezené funkce softwaru (dostupné dále v placené verzi)

- možnost nainstalovat demoverzi pouze jedenkrát na jeden počítač (instalace se v počítači zapíše do registrů a poté při dalším nainstalování demoverzi nelze používat znovu)

- menší velikost softwaru (např. pro stažení)

- delší čekací doba při startu softwaru

- dotazování se na zakoupení softwaru př každém jeho spuštění

- demoverze nenabízí upgrade na nejnovější verze softwaru

- licence se obvykle vztahuje pouze na jednu instalaci

Všechny znaky se také můžou v některých případech vzájemně kombinovat.

==Příklady==
'''Total Commander''' - při každé spuštění se dotazuje na zmáčknutí čísla 1,2 nebo 3, jinak se program zavře

'''WinRAR''' - při spuštění se dotazuje na zakoupení plné verze softwaru

'''StarCraft 2 - Wings of Liberty''' - demoverze StarCraftu 2 nabízí vyzkoušení prvních 3 misí v kampani, umožňuje hrát tzv. skirmish proti umělé inteligenci PC a nástiňuje několika zaříteřními videi příběh, kterým se bude plná hra ubírat²<ref>StarCraft II Demo Now Available. In: Battle NET [online]. 2010, 21. 12. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://us.battle.net/sc2/en/blog/1797995</ref>

'''Video konvertory''' - vkládají tzv. vodoznak doprostřed filmu nebo převedou pouze prvních pár minut filmu

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==
1. Definition of:demoware. In: PC MAG [online]. 1981, 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.pcmag.com/encyclopedia/term/41124/demoware

2. StarCraft II Demo Now Available. In: Battle NET [online]. 2010, 21. 12. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://us.battle.net/sc2/en/blog/1797995

3. Computer Programming Software Terms, Glossary and Dictionary: Demoware. In: Javvin: network management & security [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.javvin.com/softwareglossary/Demoware.html

4. KMOCH, Petr. Informatika a výpočetní technika pro střední školy. 4. vyd. Brno: Computer Press, 2004, ISBN 80-251-0376-5

Demoverze

2013-06-16T18:29:22Z

Striker: /* Charakteristika */

'''Autor:''' Jaromír Červený

'''Klíčová slova:'''
software, omezení, platnost

'''Synonyma:'''
shareware, trialware

'''Související pojmy:'''

''nadřazené'' - software

''podřazené'' - shareware, trialware

== Charakteristika ==

Tento název označuje software zdarma vydaný vývojářem s omezenou platností nebo s omezenými funkcemi softwaru, určené výhradně k odzkoušení daného softwaru.

„Software, který je používán k předvádění prvků produktu, který ale má svá omezení.“ <ref>Definition of:demoware. In: PC MAG [online]. 1981, 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.pcmag.com/encyclopedia/term/41124/demoware</ref>

„Demo nebo trial jsou zpravidla zkušební nebo omezené verze běžného komerčního softwaru.“<ref>KMOCH, Petr. Informatika a výpočetní technika pro střední školy. 4. vyd. Brno: Computer Press, 2004, s. 203. ISBN 80-251-0376-5</ref>

Demoverze má za úkol informovat uživatele, co může od softwaru čekat. Zdarma jej vyzkoušet a poté se rozhodnout, zda software zakoupí nebo nebude dále používat a z počítače odinstaluje. Demoverze byly velice populární také pro vývojáře počítačových her. Vývojář poskytl hráči zdarma demoverzi hry, kde si mohl zahrát určitý omezený počet kol a hru tak vyzkoušet.

Demoverze byly dříve hodně rozšířené nahrané na CD nebo DVD, které byly součástí časopisů o informačních technologiích či hráčských magazínů. Demoverze jsou dostupné také ke stažení na internetových stránkách vývojářů softwaru.

„V některých případech máte i možnost vyzkoušet si program během vymezené doby na svém počítači bezplatně a nekupovat tak “zajíce v pytli” (tato praxe se dnes rozšiřuje zejména u výukových programů pro školy)“<ref>KMOCH, Petr. Informatika a výpočetní technika pro střední školy. 4. vyd. Brno: Computer Press, 2004, s. 203. ISBN 80-251-0376-5</ref>

Demoverze je pouze jedno označení, můžeme se dále setkat i s více označeními, které mají podle názvu odlišné parametry. Jedná se dále o Shareware, Trialware. Opakem demoverze je tzv. Freeware, který označuje software, který má všechny funkce a je dostupný zcela zdarma jak pro firemní tak personální použití.

==Hlavní znaky==
Mezi hlavní znaky demoverzí může patřit:

- omezená délka užívání softwaru (většinou 30 dní)

- omezené funkce softwaru (dostupné dále v placené verzi)

- možnost nainstalovat demoverzi pouze jedenkrát na jeden počítač (instalace se v počítači zapíše do registrů a poté při dalším nainstalování demoverzi nelze používat znovu)

- menší velikost softwaru (např. pro stažení)

- delší čekací doba při startu softwaru

- dotazování se na zakoupení softwaru př každém jeho spuštění

- demoverze nenabízí upgrade na nejnovější verze softwaru

- licence se obvykle vztahuje pouze na jednu instalaci

Všechny znaky se také můžou v některých případech vzájemně kombinovat.

==Příklady==
'''Total Commander''' - při každé spuštění se dotazuje na zmáčknutí čísla 1,2 nebo 3, jinak se program zavře

'''WinRAR''' - při spuštění se dotazuje na zakoupení plné verze softwaru

'''StarCraft 2 - Wings of Liberty''' - demoverze StarCraftu 2 nabízí vyzkoušení prvních 3 misí v kampani, umožňuje hrát tzv. skirmish proti umělé inteligenci PC a nástiňuje několika zaříteřními videi příběh, kterým se bude plná hra ubírat²<ref>StarCraft II Demo Now Available. In: Battle NET [online]. 2010, 21. 12. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://us.battle.net/sc2/en/blog/1797995</ref>

'''Video konvertory''' - vkládají tzv. vodoznak doprostřed filmu nebo převedou pouze prvních pár minut filmu

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==
1. Definition of:demoware. In: PC MAG [online]. 1981, 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.pcmag.com/encyclopedia/term/41124/demoware

2. StarCraft II Demo Now Available. In: Battle NET [online]. 2010, 21. 12. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://us.battle.net/sc2/en/blog/1797995

3. Computer Programming Software Terms, Glossary and Dictionary: Demoware. In: Javvin: network management & security [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.javvin.com/softwareglossary/Demoware.html

4. KMOCH, Petr. Informatika a výpočetní technika pro střední školy. 4. vyd. Brno: Computer Press, 2004, s. 203. ISBN 80-251-0376-5

Demoverze

2013-06-16T18:28:47Z

Striker: /* Hlavní znaky */

'''Autor:''' Jaromír Červený

'''Klíčová slova:'''
software, omezení, platnost

'''Synonyma:'''
shareware, trialware

'''Související pojmy:'''

''nadřazené'' - software

''podřazené'' - shareware, trialware

== Charakteristika ==

Tento název označuje software zdarma vydaný vývojářem s omezenou platností nebo s omezenými funkcemi softwaru, určené výhradně k odzkoušení daného softwaru.

„Software, který je používán k předvádění prvků produktu, který ale má svá omezení.“ <ref>Definition of:demoware. In: PC MAG [online]. 1981, 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.pcmag.com/encyclopedia/term/41124/demoware</ref>

Demoverze má za úkol informovat uživatele, co může od softwaru čekat. Zdarma jej vyzkoušet a poté se rozhodnout, zda software zakoupí nebo nebude dále používat a z počítače odinstaluje. Demoverze byly velice populární také pro vývojáře počítačových her. Vývojář poskytl hráči zdarma demoverzi hry, kde si mohl zahrát určitý omezený počet kol a hru tak vyzkoušet.

Demoverze byly dříve hodně rozšířené nahrané na CD nebo DVD, které byly součástí časopisů o informačních technologiích či hráčských magazínů. Demoverze jsou dostupné také ke stažení na internetových stránkách vývojářů softwaru.

„V některých případech máte i možnost vyzkoušet si program během vymezené doby na svém počítači bezplatně a nekupovat tak “zajíce v pytli” (tato praxe se dnes rozšiřuje zejména u výukových programů pro školy)“<ref>KMOCH, Petr. Informatika a výpočetní technika pro střední školy. 4. vyd. Brno: Computer Press, 2004, s. 203. ISBN 80-251-0376-5</ref>

Demoverze je pouze jedno označení, můžeme se dále setkat i s více označeními, které mají podle názvu odlišné parametry. Jedná se dále o Shareware, Trialware. Opakem demoverze je tzv. Freeware, který označuje software, který má všechny funkce a je dostupný zcela zdarma jak pro firemní tak personální použití.

==Hlavní znaky==
Mezi hlavní znaky demoverzí může patřit:

- omezená délka užívání softwaru (většinou 30 dní)

- omezené funkce softwaru (dostupné dále v placené verzi)

- možnost nainstalovat demoverzi pouze jedenkrát na jeden počítač (instalace se v počítači zapíše do registrů a poté při dalším nainstalování demoverzi nelze používat znovu)

- menší velikost softwaru (např. pro stažení)

- delší čekací doba při startu softwaru

- dotazování se na zakoupení softwaru př každém jeho spuštění

- demoverze nenabízí upgrade na nejnovější verze softwaru

- licence se obvykle vztahuje pouze na jednu instalaci

Všechny znaky se také můžou v některých případech vzájemně kombinovat.

==Příklady==
'''Total Commander''' - při každé spuštění se dotazuje na zmáčknutí čísla 1,2 nebo 3, jinak se program zavře

'''WinRAR''' - při spuštění se dotazuje na zakoupení plné verze softwaru

'''StarCraft 2 - Wings of Liberty''' - demoverze StarCraftu 2 nabízí vyzkoušení prvních 3 misí v kampani, umožňuje hrát tzv. skirmish proti umělé inteligenci PC a nástiňuje několika zaříteřními videi příběh, kterým se bude plná hra ubírat²<ref>StarCraft II Demo Now Available. In: Battle NET [online]. 2010, 21. 12. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://us.battle.net/sc2/en/blog/1797995</ref>

'''Video konvertory''' - vkládají tzv. vodoznak doprostřed filmu nebo převedou pouze prvních pár minut filmu

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==
1. Definition of:demoware. In: PC MAG [online]. 1981, 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.pcmag.com/encyclopedia/term/41124/demoware

2. StarCraft II Demo Now Available. In: Battle NET [online]. 2010, 21. 12. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://us.battle.net/sc2/en/blog/1797995

3. Computer Programming Software Terms, Glossary and Dictionary: Demoware. In: Javvin: network management & security [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.javvin.com/softwareglossary/Demoware.html

4. KMOCH, Petr. Informatika a výpočetní technika pro střední školy. 4. vyd. Brno: Computer Press, 2004, s. 203. ISBN 80-251-0376-5

Demoverze

2013-06-16T18:27:21Z

Striker: /* Použitá literatura */

'''Autor:''' Jaromír Červený

'''Klíčová slova:'''
software, omezení, platnost

'''Synonyma:'''
shareware, trialware

'''Související pojmy:'''

''nadřazené'' - software

''podřazené'' - shareware, trialware

== Charakteristika ==

Tento název označuje software zdarma vydaný vývojářem s omezenou platností nebo s omezenými funkcemi softwaru, určené výhradně k odzkoušení daného softwaru.

„Software, který je používán k předvádění prvků produktu, který ale má svá omezení.“ <ref>Definition of:demoware. In: PC MAG [online]. 1981, 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.pcmag.com/encyclopedia/term/41124/demoware</ref>

Demoverze má za úkol informovat uživatele, co může od softwaru čekat. Zdarma jej vyzkoušet a poté se rozhodnout, zda software zakoupí nebo nebude dále používat a z počítače odinstaluje. Demoverze byly velice populární také pro vývojáře počítačových her. Vývojář poskytl hráči zdarma demoverzi hry, kde si mohl zahrát určitý omezený počet kol a hru tak vyzkoušet.

Demoverze byly dříve hodně rozšířené nahrané na CD nebo DVD, které byly součástí časopisů o informačních technologiích či hráčských magazínů. Demoverze jsou dostupné také ke stažení na internetových stránkách vývojářů softwaru.

„V některých případech máte i možnost vyzkoušet si program během vymezené doby na svém počítači bezplatně a nekupovat tak “zajíce v pytli” (tato praxe se dnes rozšiřuje zejména u výukových programů pro školy)“<ref>KMOCH, Petr. Informatika a výpočetní technika pro střední školy. 4. vyd. Brno: Computer Press, 2004, s. 203. ISBN 80-251-0376-5</ref>

Demoverze je pouze jedno označení, můžeme se dále setkat i s více označeními, které mají podle názvu odlišné parametry. Jedná se dále o Shareware, Trialware. Opakem demoverze je tzv. Freeware, který označuje software, který má všechny funkce a je dostupný zcela zdarma jak pro firemní tak personální použití.

==Hlavní znaky==
Mezi hlavní znaky demoverzí může patřit:

- omezená délka užívání softwaru (většinou 30 dní)

- omezené funkce softwaru (dostupné dále v placené verzi)

- možnost nainstalovat demoverzi pouze jedenkrát na jeden počítač (instalace se v počítači zapíše do registrů a poté při dalším nainstalování demoverze nelze používat znovu)

- menší velikost softwaru (např. pro stažení)

- delší čekací doba při startu softwaru

- dotazování se na zakoupení softwaru př každém jeho spuštění

- demoverze nenabízí upgrade na nejnovější verze softwaru.

Všechny znaky se také můžou v některých případech vzájemně kombinovat.

==Příklady==
'''Total Commander''' - při každé spuštění se dotazuje na zmáčknutí čísla 1,2 nebo 3, jinak se program zavře

'''WinRAR''' - při spuštění se dotazuje na zakoupení plné verze softwaru

'''StarCraft 2 - Wings of Liberty''' - demoverze StarCraftu 2 nabízí vyzkoušení prvních 3 misí v kampani, umožňuje hrát tzv. skirmish proti umělé inteligenci PC a nástiňuje několika zaříteřními videi příběh, kterým se bude plná hra ubírat²<ref>StarCraft II Demo Now Available. In: Battle NET [online]. 2010, 21. 12. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://us.battle.net/sc2/en/blog/1797995</ref>

'''Video konvertory''' - vkládají tzv. vodoznak doprostřed filmu nebo převedou pouze prvních pár minut filmu

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==
1. Definition of:demoware. In: PC MAG [online]. 1981, 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.pcmag.com/encyclopedia/term/41124/demoware

2. StarCraft II Demo Now Available. In: Battle NET [online]. 2010, 21. 12. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://us.battle.net/sc2/en/blog/1797995

3. Computer Programming Software Terms, Glossary and Dictionary: Demoware. In: Javvin: network management & security [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.javvin.com/softwareglossary/Demoware.html

4. KMOCH, Petr. Informatika a výpočetní technika pro střední školy. 4. vyd. Brno: Computer Press, 2004, s. 203. ISBN 80-251-0376-5

Demoverze

2013-06-16T18:27:12Z

Striker: /* Charakteristika */

'''Autor:''' Jaromír Červený

'''Klíčová slova:'''
software, omezení, platnost

'''Synonyma:'''
shareware, trialware

'''Související pojmy:'''

''nadřazené'' - software

''podřazené'' - shareware, trialware

== Charakteristika ==

Tento název označuje software zdarma vydaný vývojářem s omezenou platností nebo s omezenými funkcemi softwaru, určené výhradně k odzkoušení daného softwaru.

„Software, který je používán k předvádění prvků produktu, který ale má svá omezení.“ <ref>Definition of:demoware. In: PC MAG [online]. 1981, 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.pcmag.com/encyclopedia/term/41124/demoware</ref>

Demoverze má za úkol informovat uživatele, co může od softwaru čekat. Zdarma jej vyzkoušet a poté se rozhodnout, zda software zakoupí nebo nebude dále používat a z počítače odinstaluje. Demoverze byly velice populární také pro vývojáře počítačových her. Vývojář poskytl hráči zdarma demoverzi hry, kde si mohl zahrát určitý omezený počet kol a hru tak vyzkoušet.

Demoverze byly dříve hodně rozšířené nahrané na CD nebo DVD, které byly součástí časopisů o informačních technologiích či hráčských magazínů. Demoverze jsou dostupné také ke stažení na internetových stránkách vývojářů softwaru.

„V některých případech máte i možnost vyzkoušet si program během vymezené doby na svém počítači bezplatně a nekupovat tak “zajíce v pytli” (tato praxe se dnes rozšiřuje zejména u výukových programů pro školy)“<ref>KMOCH, Petr. Informatika a výpočetní technika pro střední školy. 4. vyd. Brno: Computer Press, 2004, s. 203. ISBN 80-251-0376-5</ref>

Demoverze je pouze jedno označení, můžeme se dále setkat i s více označeními, které mají podle názvu odlišné parametry. Jedná se dále o Shareware, Trialware. Opakem demoverze je tzv. Freeware, který označuje software, který má všechny funkce a je dostupný zcela zdarma jak pro firemní tak personální použití.

==Hlavní znaky==
Mezi hlavní znaky demoverzí může patřit:

- omezená délka užívání softwaru (většinou 30 dní)

- omezené funkce softwaru (dostupné dále v placené verzi)

- možnost nainstalovat demoverzi pouze jedenkrát na jeden počítač (instalace se v počítači zapíše do registrů a poté při dalším nainstalování demoverze nelze používat znovu)

- menší velikost softwaru (např. pro stažení)

- delší čekací doba při startu softwaru

- dotazování se na zakoupení softwaru př každém jeho spuštění

- demoverze nenabízí upgrade na nejnovější verze softwaru.

Všechny znaky se také můžou v některých případech vzájemně kombinovat.

==Příklady==
'''Total Commander''' - při každé spuštění se dotazuje na zmáčknutí čísla 1,2 nebo 3, jinak se program zavře

'''WinRAR''' - při spuštění se dotazuje na zakoupení plné verze softwaru

'''StarCraft 2 - Wings of Liberty''' - demoverze StarCraftu 2 nabízí vyzkoušení prvních 3 misí v kampani, umožňuje hrát tzv. skirmish proti umělé inteligenci PC a nástiňuje několika zaříteřními videi příběh, kterým se bude plná hra ubírat²<ref>StarCraft II Demo Now Available. In: Battle NET [online]. 2010, 21. 12. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://us.battle.net/sc2/en/blog/1797995</ref>

'''Video konvertory''' - vkládají tzv. vodoznak doprostřed filmu nebo převedou pouze prvních pár minut filmu

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==
1. Definition of:demoware. In: PC MAG [online]. 1981, 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.pcmag.com/encyclopedia/term/41124/demoware

2. StarCraft II Demo Now Available. In: Battle NET [online]. 2010, 21. 12. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://us.battle.net/sc2/en/blog/1797995

3. Computer Programming Software Terms, Glossary and Dictionary: Demoware. In: Javvin: network management & security [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.javvin.com/softwareglossary/Demoware.html

Demoverze

2013-06-16T18:26:20Z

Striker: /* Hlavní znaky */

'''Autor:''' Jaromír Červený

'''Klíčová slova:'''
software, omezení, platnost

'''Synonyma:'''
shareware, trialware

'''Související pojmy:'''

''nadřazené'' - software

''podřazené'' - shareware, trialware

== Charakteristika ==

Tento název označuje software zdarma vydaný vývojářem s omezenou platností nebo s omezenými funkcemi softwaru, určené výhradně k odzkoušení daného softwaru.

„Software, který je používán k předvádění prvků produktu, který ale má svá omezení.“ <ref>Definition of:demoware. In: PC MAG [online]. 1981, 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.pcmag.com/encyclopedia/term/41124/demoware</ref>

Demoverze má za úkol informovat uživatele, co může od softwaru čekat. Zdarma jej vyzkoušet a poté se rozhodnout, zda software zakoupí nebo nebude dále používat a z počítače odinstaluje. Demoverze byly velice populární také pro vývojáře počítačových her. Vývojář poskytl hráči zdarma demoverzi hry, kde si mohl zahrát určitý omezený počet kol a hru tak vyzkoušet.

Demoverze byly dříve hodně rozšířené nahrané na CD nebo DVD, které byly součástí časopisů o informačních technologiích či hráčských magazínů. Demoverze jsou dostupné také ke stažení na internetových stránkách vývojářů softwaru.

Demoverze je pouze jedno označení, můžeme se dále setkat i s více označeními, které mají podle názvu odlišné parametry. Jedná se dále o Shareware, Trialware. Opakem demoverze je tzv. Freeware, který označuje software, který má všechny funkce a je dostupný zcela zdarma jak pro firemní tak personální použití.

==Hlavní znaky==
Mezi hlavní znaky demoverzí může patřit:

- omezená délka užívání softwaru (většinou 30 dní)

- omezené funkce softwaru (dostupné dále v placené verzi)

- možnost nainstalovat demoverzi pouze jedenkrát na jeden počítač (instalace se v počítači zapíše do registrů a poté při dalším nainstalování demoverze nelze používat znovu)

- menší velikost softwaru (např. pro stažení)

- delší čekací doba při startu softwaru

- dotazování se na zakoupení softwaru př každém jeho spuštění

- demoverze nenabízí upgrade na nejnovější verze softwaru.

Všechny znaky se také můžou v některých případech vzájemně kombinovat.

==Příklady==
'''Total Commander''' - při každé spuštění se dotazuje na zmáčknutí čísla 1,2 nebo 3, jinak se program zavře

'''WinRAR''' - při spuštění se dotazuje na zakoupení plné verze softwaru

'''StarCraft 2 - Wings of Liberty''' - demoverze StarCraftu 2 nabízí vyzkoušení prvních 3 misí v kampani, umožňuje hrát tzv. skirmish proti umělé inteligenci PC a nástiňuje několika zaříteřními videi příběh, kterým se bude plná hra ubírat²<ref>StarCraft II Demo Now Available. In: Battle NET [online]. 2010, 21. 12. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://us.battle.net/sc2/en/blog/1797995</ref>

'''Video konvertory''' - vkládají tzv. vodoznak doprostřed filmu nebo převedou pouze prvních pár minut filmu

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==
1. Definition of:demoware. In: PC MAG [online]. 1981, 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.pcmag.com/encyclopedia/term/41124/demoware

2. StarCraft II Demo Now Available. In: Battle NET [online]. 2010, 21. 12. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://us.battle.net/sc2/en/blog/1797995

3. Computer Programming Software Terms, Glossary and Dictionary: Demoware. In: Javvin: network management & security [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.javvin.com/softwareglossary/Demoware.html

Demoverze

2013-05-19T17:32:30Z

Striker: /* Použitá literatura */

'''Autor:''' Jaromír Červený

'''Klíčová slova:'''
software, omezení, platnost

'''Synonyma:'''
shareware, trialware

'''Související pojmy:'''

''nadřazené'' - software

''podřazené'' - shareware, trialware

== Charakteristika ==

Tento název označuje software zdarma vydaný vývojářem s omezenou platností nebo s omezenými funkcemi softwaru, určené výhradně k odzkoušení daného softwaru.

„Software, který je používán k předvádění prvků produktu, který ale má svá omezení.“ <ref>Definition of:demoware. In: PC MAG [online]. 1981, 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.pcmag.com/encyclopedia/term/41124/demoware</ref>

Demoverze má za úkol informovat uživatele, co může od softwaru čekat. Zdarma jej vyzkoušet a poté se rozhodnout, zda software zakoupí nebo nebude dále používat a z počítače odinstaluje. Demoverze byly velice populární také pro vývojáře počítačových her. Vývojář poskytl hráči zdarma demoverzi hry, kde si mohl zahrát určitý omezený počet kol a hru tak vyzkoušet.

Demoverze byly dříve hodně rozšířené nahrané na CD nebo DVD, které byly součástí časopisů o informačních technologiích či hráčských magazínů. Demoverze jsou dostupné také ke stažení na internetových stránkách vývojářů softwaru.

Demoverze je pouze jedno označení, můžeme se dále setkat i s více označeními, které mají podle názvu odlišné parametry. Jedná se dále o Shareware, Trialware. Opakem demoverze je tzv. Freeware, který označuje software, který má všechny funkce a je dostupný zcela zdarma jak pro firemní tak personální použití.

==Hlavní znaky==
Mezi hlavní znaky demoverzí může patřit:

- omezená délka užívání softwaru (většinou 30 dní)

- omezené funkce softwaru (dostupné dále v placené verzi)

- možnost nainstalovat demoverzi pouze jedenkrát na jeden počítač (instalace se v počítači zapíše do registrů a poté při dalším nainstalování demoverze nelze používat znovu)

- menší velikost softwaru (např. pro stažení)

- delší čekací doba při startu softwaru

- dotazování se na zakoupení softwaru př každém jeho spuštění

Všechny znaky se také můžou v některých případech vzájemně kombinovat.

==Příklady==
'''Total Commander''' - při každé spuštění se dotazuje na zmáčknutí čísla 1,2 nebo 3, jinak se program zavře

'''WinRAR''' - při spuštění se dotazuje na zakoupení plné verze softwaru

'''StarCraft 2 - Wings of Liberty''' - demoverze StarCraftu 2 nabízí vyzkoušení prvních 3 misí v kampani, umožňuje hrát tzv. skirmish proti umělé inteligenci PC a nástiňuje několika zaříteřními videi příběh, kterým se bude plná hra ubírat²<ref>StarCraft II Demo Now Available. In: Battle NET [online]. 2010, 21. 12. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://us.battle.net/sc2/en/blog/1797995</ref>

'''Video konvertory''' - vkládají tzv. vodoznak doprostřed filmu nebo převedou pouze prvních pár minut filmu

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==
1. Definition of:demoware. In: PC MAG [online]. 1981, 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.pcmag.com/encyclopedia/term/41124/demoware

2. StarCraft II Demo Now Available. In: Battle NET [online]. 2010, 21. 12. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://us.battle.net/sc2/en/blog/1797995

3. Computer Programming Software Terms, Glossary and Dictionary: Demoware. In: Javvin: network management & security [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.javvin.com/softwareglossary/Demoware.html

Demoverze

2013-05-19T17:32:19Z

Striker: /* Charakteristika */

'''Autor:''' Jaromír Červený

'''Klíčová slova:'''
software, omezení, platnost

'''Synonyma:'''
shareware, trialware

'''Související pojmy:'''

''nadřazené'' - software

''podřazené'' - shareware, trialware

== Charakteristika ==

Tento název označuje software zdarma vydaný vývojářem s omezenou platností nebo s omezenými funkcemi softwaru, určené výhradně k odzkoušení daného softwaru.

„Software, který je používán k předvádění prvků produktu, který ale má svá omezení.“ <ref>Definition of:demoware. In: PC MAG [online]. 1981, 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.pcmag.com/encyclopedia/term/41124/demoware</ref>

Demoverze má za úkol informovat uživatele, co může od softwaru čekat. Zdarma jej vyzkoušet a poté se rozhodnout, zda software zakoupí nebo nebude dále používat a z počítače odinstaluje. Demoverze byly velice populární také pro vývojáře počítačových her. Vývojář poskytl hráči zdarma demoverzi hry, kde si mohl zahrát určitý omezený počet kol a hru tak vyzkoušet.

Demoverze byly dříve hodně rozšířené nahrané na CD nebo DVD, které byly součástí časopisů o informačních technologiích či hráčských magazínů. Demoverze jsou dostupné také ke stažení na internetových stránkách vývojářů softwaru.

Demoverze je pouze jedno označení, můžeme se dále setkat i s více označeními, které mají podle názvu odlišné parametry. Jedná se dále o Shareware, Trialware. Opakem demoverze je tzv. Freeware, který označuje software, který má všechny funkce a je dostupný zcela zdarma jak pro firemní tak personální použití.

==Hlavní znaky==
Mezi hlavní znaky demoverzí může patřit:

- omezená délka užívání softwaru (většinou 30 dní)

- omezené funkce softwaru (dostupné dále v placené verzi)

- možnost nainstalovat demoverzi pouze jedenkrát na jeden počítač (instalace se v počítači zapíše do registrů a poté při dalším nainstalování demoverze nelze používat znovu)

- menší velikost softwaru (např. pro stažení)

- delší čekací doba při startu softwaru

- dotazování se na zakoupení softwaru př každém jeho spuštění

Všechny znaky se také můžou v některých případech vzájemně kombinovat.

==Příklady==
'''Total Commander''' - při každé spuštění se dotazuje na zmáčknutí čísla 1,2 nebo 3, jinak se program zavře

'''WinRAR''' - při spuštění se dotazuje na zakoupení plné verze softwaru

'''StarCraft 2 - Wings of Liberty''' - demoverze StarCraftu 2 nabízí vyzkoušení prvních 3 misí v kampani, umožňuje hrát tzv. skirmish proti umělé inteligenci PC a nástiňuje několika zaříteřními videi příběh, kterým se bude plná hra ubírat²<ref>StarCraft II Demo Now Available. In: Battle NET [online]. 2010, 21. 12. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://us.battle.net/sc2/en/blog/1797995</ref>

'''Video konvertory''' - vkládají tzv. vodoznak doprostřed filmu nebo převedou pouze prvních pár minut filmu

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==
1. Definition of:demoware. In: PC MAG [online]. 1981, 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.pcmag.com/encyclopedia/term/41124/demoware
2. StarCraft II Demo Now Available. In: Battle NET [online]. 2010, 21. 12. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://us.battle.net/sc2/en/blog/1797995
3. Computer Programming Software Terms, Glossary and Dictionary: Demoware. In: Javvin: network management & security [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.javvin.com/softwareglossary/Demoware.html

Demoverze

2013-05-19T17:31:50Z

Striker: /* Charakteristika */

'''Autor:''' Jaromír Červený

'''Klíčová slova:'''
software, omezení, platnost

'''Synonyma:'''
shareware, trialware

'''Související pojmy:'''

''nadřazené'' - software

''podřazené'' - shareware, trialware

== Charakteristika ==

Tento název označuje software zdarma vydaný vývojářem s omezenou platností nebo s omezenými funkcemi softwaru, určené výhradně k odzkoušení daného softwaru.

„Software, který je používán k předvádění prvků produktu, který ale má svá omezení.“ <ref>Definition of:demoware. In: PC MAG [online]. 1981, 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.pcmag.com/encyclopedia/term/41124/demoware</ref>

Demoverze má za úkol informovat uživatele, co může od softwaru čekat. Zdarma jej vyzkoušet a poté se rozhodnout, zda software zakoupí nebo nebude dále používat a z počítače odinstaluje. Demoverze byly velice populární také pro vývojáře počítačových her. Vývojář poskytl hráči zdarma demoverzi hry, kde si mohl zahrát určitý omezený počet kol a hru tak vyzkoušet.

Demoverze byly dříve hodně rozšířené nahrané na CD nebo DVD, které byly součástí časopisů o informačních technologiích či hráčských magazínů. Demoverze jsou dostupné také ke stažení na internetových stránkách vývojářů softwaru.

==Hlavní znaky==
Mezi hlavní znaky demoverzí může patřit:

- omezená délka užívání softwaru (většinou 30 dní)

- omezené funkce softwaru (dostupné dále v placené verzi)

- možnost nainstalovat demoverzi pouze jedenkrát na jeden počítač (instalace se v počítači zapíše do registrů a poté při dalším nainstalování demoverze nelze používat znovu)

- menší velikost softwaru (např. pro stažení)

- delší čekací doba při startu softwaru

- dotazování se na zakoupení softwaru př každém jeho spuštění

Všechny znaky se také můžou v některých případech vzájemně kombinovat.

==Příklady==
'''Total Commander''' - při každé spuštění se dotazuje na zmáčknutí čísla 1,2 nebo 3, jinak se program zavře

'''WinRAR''' - při spuštění se dotazuje na zakoupení plné verze softwaru

'''StarCraft 2 - Wings of Liberty''' - demoverze StarCraftu 2 nabízí vyzkoušení prvních 3 misí v kampani, umožňuje hrát tzv. skirmish proti umělé inteligenci PC a nástiňuje několika zaříteřními videi příběh, kterým se bude plná hra ubírat²<ref>StarCraft II Demo Now Available. In: Battle NET [online]. 2010, 21. 12. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://us.battle.net/sc2/en/blog/1797995</ref>

'''Video konvertory''' - vkládají tzv. vodoznak doprostřed filmu nebo převedou pouze prvních pár minut filmu

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==
1. Definition of:demoware. In: PC MAG [online]. 1981, 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.pcmag.com/encyclopedia/term/41124/demoware
2. StarCraft II Demo Now Available. In: Battle NET [online]. 2010, 21. 12. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://us.battle.net/sc2/en/blog/1797995
3. Computer Programming Software Terms, Glossary and Dictionary: Demoware. In: Javvin: network management & security [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.javvin.com/softwareglossary/Demoware.html

Demoverze

2013-05-19T17:31:13Z

Striker: /* Použitá literatura */

Demoverze

2013-05-19T17:28:37Z

Striker: /* Použitá literatura */

Demoverze

2013-05-19T17:28:21Z

Striker: /* Příklady */

Demoverze

2013-05-19T17:24:13Z

Striker: /* Použitá literatura */

Demoverze

2013-05-19T17:23:56Z

Striker: /* Charakteristika */

Demoverze

2013-05-19T17:20:58Z

Striker: /* Charakteristika */

Demoverze

2013-05-19T17:18:18Z

Striker: /* Hlavní znaky */

'''Autor:''' Jaromír Červený

'''Klíčová slova:'''
software, omezení, platnost

'''Synonyma:'''
shareware, trialware

'''Související pojmy:'''

''nadřazené'' - software

''podřazené'' - shareware, trialware

==Charakteristika==

==Hlavní znaky==
Mezi hlavní znaky demoverzí může patřit:

- omezená délka užívání softwaru (většinou 30 dní)

- omezené funkce softwaru (dostupné dále v placené verzi)

- možnost nainstalovat demoverzi pouze jedenkrát na jeden počítač (instalace se v počítači zapíše do registrů a poté při dalším nainstalování demoverze nelze používat znovu)

- menší velikost softwaru (např. pro stažení)

- delší čekací doba při startu softwaru

- dotazování se na zakoupení softwaru př každém jeho spuštění

Všechny znaky se také můžou v některých případech vzájemně kombinovat.

==Příklady==

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==

Demoverze

2013-05-19T17:17:29Z

Striker: /* Hlavní znaky */

'''Autor:''' Jaromír Červený

'''Klíčová slova:'''
software, omezení, platnost

'''Synonyma:'''
shareware, trialware

'''Související pojmy:'''

''nadřazené'' - software

''podřazené'' - shareware, trialware

==Charakteristika==

==Hlavní znaky==
Mezi hlavní znaky demoverzí může patřit:
- omezená délka užívání softwaru (většinou 30 dní)
- omezené funkce softwaru (dostupné dále v placené verzi)
- možnost nainstalovat demoverzi pouze jedenkrát na jeden počítač (instalace se v počítači zapíše do registrů a poté při dalším nainstalování demoverze nelze používat znovu)
- menší velikost softwaru (např. pro stažení)
- delší čekací doba při startu softwaru
- dotazování se na zakoupení softwaru př každém jeho spuštění

Všechny znaky se také můžou v některých případech vzájemně kombinovat.

==Příklady==

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==

Demoverze

2013-05-19T17:09:09Z

Striker: Založena nová stránka: '''Autor:''' Jaromír Červený '''Klíčová slova:''' software, omezení, platnost '''Synonyma:''' shareware, trialware '''Související pojmy:''' ''nadřazené'' -...

'''Autor:''' Jaromír Červený

'''Klíčová slova:'''
software, omezení, platnost

'''Synonyma:'''
shareware, trialware

'''Související pojmy:'''

''nadřazené'' - software

''podřazené'' - shareware, trialware

==Charakteristika==

==Hlavní znaky==

==Příklady==

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==

KISK:Blok expertů/Témata pro bakaláře

2013-04-19T12:09:42Z

Striker: /* Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání */

<div style="float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF">

==Organizační pokyny==
===Postup při tvorbě hesla===
# na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,
# pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,
# pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete toto heslo na e-mail (mailto:kovarova@phil.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,
# kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),
# heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).

V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.

HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 19. KVĚTNA 2013. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 16. ČERVNA 2013.

===Požadavky na hesla===
* Minimální rozsah textu hesla je 3000 znaků (bez hlavičky a literatury).
* Heslo je primárně odborný text, jeho cílem je pak definování významu hesla (tj. aby čtenář pochopil, co si představit pod daným pojmem).
* Obsah je podložen odbornou literaturou, která je v textu uvedena.
* Text splňuje všechny klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]]); pokud nebude v práci dodrženo nebo bude chybně, bude heslo vráceno k přepracování! Základní principy pro odborný text může nabídnout předmět KPI11 Kurz práce s informacemi nebo [http://www.slideshare.net/CEINVE/kurz-prace-s-informacemi studijní materiály], který z tohoto předmětu vznikl.
* S výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na jiná hesla, která jsou v textu zmíněna (v textu musí být odkázáno min. na 5 dalších pojmů).
* Heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu.
* U hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené). S výjimkou synonym taková slova existují pro každý pojem, pokud si nejste jisti významem těchto kategorií, podívejte se na učivo prvního stupně základní školy v českém jazyce. Pokud nebudou uvedena nebo budou špatně, bude heslo vráceno k přepracování!
* Heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou.

Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]).

Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním.

Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).

=== Časté chyby ===
Vzhledem k množství opakujících se chyb a počtu a podobě vrácených úkolů v semestru podzim 2012 je nově zařazena do pokynů sekce častých chyb, která se bude postupně rozšiřovat. Kromě toho bude značně zpřísněno hodnocení a opravu jakákoli z dále uvedených chyb bude důvodem vrácení hesla. Pokud si nebudete u svého tématu jisti, jak se některému z prohřešků vyhnout nebo jak naplnit daný požadavek pro odborný text, raději se spojte s vyučující předmětu.
Mezi nedostatky, kterým je nutné se vyhnout, patří:
* Použití Wikipedie (jakékoli jazykové mutace)
* Nepoužití odborných zdrojů, nestačí ani zpravodajství či popularizační články
* Vycházení ze zdrojů od jediného původce (zkresluje, nejsou uváděny nedostatky vztažené k jeho problematice, nejsou konfrontovány různé názory na problematiku)
* Čerpání z méně než tří odborných (ne popularizačních, komerčních a jinak problematických) zdrojů
* Záznamy zdrojů odlišné od formy podle platné normy ISO 690
* V použitých zdrojích uvedení webového sídla místo webové stránky, která skutečně byla použita k získání použitých informací
* Obsah netvořen plynulými a logicky navazujícími celými větami
* Nedodržení formy odborného vyjadřování (básnické či hovorové výrazy nejsou akceptovány)
* Plagiátorství (pokud je i delší část věty převzata, aniž by byla označena jako citace, tj. uzavření v uvozovkách a odkaz na zdroj, neboparafráze není označena odkazem na zdroj)
* Složení celého textu z cizích materiálů (nestačí, když je text jedinečný v seskládání k sobě, musí být původní v tom smyslu, že autor odborného textu je jeho původcem, např. na základě odborných zdrojů si vezme situaci ve dvou státech a sám vlastními myšlenkovými pochody vytvoří srovnání vycházející ne z jeho dojmů, ale z odborných zdrojů)
* Špatné či neexistující formátování (hodnotí se obsah i forma)
* Větší množství hrubek

=== Blok expertů - Vzor ===
* [[grooming]] - Pavla Kovářová
</div>
{{RIGHTTOC}}

---

==Blok expertů - jaro 2013==
===Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí===
* [[analýza chování]]
* [[datový korpus]]
* [[dialogový systém]]
* [[diskrétní model]]
* [[foném]] - Michal Kaláb
* [[formální systém]]
* [[grafém]] - Michaela Kouřilová
* [[Hilbertův program]]
* [[informační šum]] - Marie Štouračová
* [[informatika]] - Eva Sedláková
* [[interdisciplinarita]] - Katarína Filičková
* [[kognitivní věda]] - Jan Strach
* [[logika]] - Michaela Kočová
* [[Mealyho automat]]
* [[neuron]] Jakub Fryš
* [[neurotransmiter]] - Ester Březinová
* [[operační systém]] - Ivana Krištofová
* [[počítačová simulace]]
* [[počítačová věda]]
* [[pravděpodobnostní model]]
* [[primární emoce]] - Michaela Horáková
* [[Russelův paradox]] - Radovan Bartošek
* [[sekundární emoce]] - Klára Tesařová
* [[skrytý Markovův model]]
* [[synapse]] - Denisa Karpeová
* [[syntéza řeči]] - Lukáš Zduba
* [[taxonomie]] - Roman Novotný
* [[teorie her]] - Martina Leitgebová
* [[teorie informace]] - Pavla Otrasová
* [[věta o neúplnosti]]
* [[vězňovo dilema]] - Viktor Michnáč

===Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů===
* [[CMS]] (Content Management System)
* [[crowdfunding]] - Lucie Malúšková
* [[doménová znalost]]
* [[Kickstarter]] - Vojtěch Dvořák
* [[konkurence]] - Jana Pekárková
* [[koučování]] - Michaela Hortová
* [[Lean Startup]] - Tereza Navarová
* [[market test]]
* [[MVP]] (Minimum Viable Product)
* [[networking]]
* [[programátor]] - Dana Tomančáková
* [[religionistika]] - Jana Slaná
* [[slevový portál]] - Iveta Jansová
* [[split test]]
* [[StarCube]]
* [[Startup Hipster]]
* [[StartupClub]]- Jana Skládaná
* [[umělá inteligence]] - Šteinigerová
* [[záloha]]

=== Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===

*[[akustika]] - Kateřina Kopecká
*[[audiovizuální nosič]] - Katarína Filičková
*[[autodidaktika]] - Lenka Cvrkalová
*[[bibliografická databáze]]
*[[dějiny hudby]] Zdeňka Žádníková
*[[elektronická databáze]]
*[[encyklopedická databáze]]
*[[estetika]] Marie Ondrášková
*[[historiografie]] - Petr Šmíd
*[[hudební knihovna]]
*[[Hudební psychologie]] - Lada Ambrožová
*[[hudební sociologie]] - Alena Paulusová
*[[Hudební věda]] Tereza Fussová
*[[hudebnina]]
*[[IAML]] (International Association of Music Libraries, Archives and Documentation Centres) - Martina Sochorová
*[[Intergram]] Martina Sehnalová
*[[kolektivní licenční smlouva]]
*[[partitura]] Miroslava Töpferová
*[[producent]]
*[[prvotisk]] Miroslava Töpferová
*[[sémiotika]] Petr Kalíšek
*[[stream]]
*[[zvuková databáze]]
*[[zvukový nosič]]

===Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii===
*[[autor]] - Petr Šmíd
*[[duševní hygiena]] - Lenka Cvrkalová
*[[koktejlový efekt]] (v komunikaci) - Karolína Krbcová
*[[krizová komunikace]] Svoboda Petr
*[[lobbing]] - Gabriela Tšponová
*[[lustrace]]
*[[mediální komunikace]] Jana Doupovcová
*[[mediální obraz]] - Olga Senčaková
*[[mediální poradce]]
*[[mediální prohlášení]]
*[[operativní management]]
*[[PR agentura]] Iva Michálková
*[[pravidlo 3Ř]]
*[[strategický management]]
*[[toxické médium]] - Svoboda Petr

===Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání===
*[[analýza rizik]]
*[[audit]] Petr Zapletal
*[[customizace]]
*[[databázový systém]]
*[[demo verze]] - Jaromír Červený
*[[desktop]] Kateřina Slámová
*[[globální strategie]] firmy
*[[hosting]]
*[[IaaS]] - Filip Kocián
*[[infrastruktura]]
*[[konektivita]]
*[[metodika]]
*[[mikroprocesor]] Martin Chalupa
*[[monitoring]]
*[[multitenancy]]
*[[PaaS]] - Martin Brzobohatý
*[[procesní řízení]]
*[[procesor]] Vítězslav Rathouz
*[[přenosová rychlost]]
*[[RAM]] (Random Access Memory)- Michal Létal
*[[SaaS]] - Jakub Horák
*[[server]]
*[[SLA]] (Service-Level Agreement)
*[[strategie]]
*[[škálovatelnost]] - Jana Vebrová
*[[virtualizace]]- Jitka Šiborová
*[[výpočetní infrastruktura]]
*[[webový server]]

=== David Grudl: User Experience ===

*[[Aplikace]]
*[[CAPTCHA]] - Laura Kabai
*[[DRM]] (Digital Rights Management) - Jozef Tkáčik
*[[Ego]] - Martina Volavková
*[[E-shop]] - Martina Leitgebová
*[[Mobilní aplikace]]
*[[ReCAPTCHA]] - Eva Mertová
*[[Rootkit]] - Zdeňka Sovková
*[[SONY rootkit]]
*[[Vyhledávač]] - Kristýna Kalmárová
*[[Webová aplikace]]
*[[Zdrojový kód]] - Tatiana Kňazeová

===Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse?===
===Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let===
===Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015===
===Michal Šerák: Další vzdělávání dospělých v knihovnách===
===Vera Vohlidalova: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století===
===Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti===

==Blok expertů - podzim 2012==

=== Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou ===

*[[Digitální certifikát]] - Lucie Malúšková
*[[E-mailová notifikace]] - Jan Martinek
*[[Internetbanking]] - Iveta Jansová
*[[JIC]] (Jihomoravské inovační centrum) - Alena Brožová
*[[Mint.com]] - Vojtěch Dvořák
*[[Mobilní web]] - Jozef Tkáčik
*[[Morálka]] - Martina Sochorová
*[[Programování]] - Vítězslav Rathouz
*[[Smlouva]] - Monika Krejčová
*[[SSL]] (Secure Sockets Layer) - Michal Létal
*[[Šifrování]] - Jonáš Kopp
*[[Vyhláška]] - Petr Šmíd

=== Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV ===

*[[Niceské třídění]] - Lenka Cvrkalová
*[[Ochranná známka]] - Veronika Chromá
*[[Průmyslové vlastnictví]] - Tereza Fussová
*[[Rešerše]] - zpracováno dříve
*[[ÚPV]] -
*[[Užitný vzor]] - Lada Ambrožová
*[[Vědecká teorie]] - Pavla Otrasová
*[[Vídeňská dohoda]] - Anna Stránská

===Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?===
* [[Ceny za rozvoj české Wikipedie]]- Laura Kabai
* [[encyklopedie]] - Eliška Pernesová
* [[QRpedia]] - Boris Turek
* [[trol]] (na internetu) - Lukáš Závodný
* [[Wikikniha]] - Edita Hečová
* [[Wikimedia ČR]] - Štěpánka Kaftanová
* [[Wikimedia Foundation]] - Václav Ovčačík
* [[WikiSkripta]] - Kateřina Kopecká

===Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?===
* [[bibliografie]] - Matej Kucharovic
* [[Blended learning]] - Roman Novotný
* [[elektronický zdroj]] - Klára Tesařová
* [[HDP]] (hrubý domácí produkt) - Lada Kadaníková
* [[Hippokratova přísaha]] -
* [[legislativa]] - Olga Senčaková
* [[lékařská etika]] - Michaela Hortová
* [[lékařství]] - Jana Doupovcová
* [[Medvik]] - Kamila Rýdlová
* [[MVS|meziknihovní výpůjční služba]] - již zpracováno
* [[Národní soustava povolání]] - Kamila Rýdlová
* [[portál]] - Jaroslav Bednář
* [[Problem-based learning]] - Lenka Svobodová
* [[sociální lékařství]] - Michaela Kouřilová
* [[veřejná knihovna]] - Sylva Šimůnková
* [[zdravotnictví]] - Jan Hrabal

===Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu===
* [[datová schránka]] - Jana Pekárková
* [[eGovernment]] - Martin Brzobohatý
* [[elektronické volby]] - Kateřina Petrová
* [[Ernst & Young]] - Lucie Bělejová
* [[judikatura]] - Petr Šmíd
* [[Opencard]] - Daniel Novák
* [[rodné číslo]] - Marie Lemonová
* [[sKarta]] - Lenka Cvrkalová
* [[soukromí]] - Katarína Filičková
* [[výběrové řízení]] - Michal Rohovský

===Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky===
* [[Apple TV]] - Karolína Krbcová
* [[Bluetooth]] - Alena Paulusová
* [[Geek]] - Jaroslav Bednář
* [[Geocaching]] - Veronika Krausová
* [[iPod]] - Tereza Čoupková
* [[Mastercard Paypass]] - Lukáš Strouhal
* [[Mobito]] - Jakub Forman
* [[NFC]] (Near Field Communication)- Kateřina Šťastná
* [[Passbook]] - Jan Růžička
* [[Poken]] - Gabriela Tšponová
* [[Product placement]]- Filip Kocián
* [[SIM karta]] - Denisa Šnédarová
* [[úložiště]] - Jan Růžička
* [[Use Case]] – Jan Martinek
* [[Visa payWave]] - Eva Mertová

===Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality===
* [[autobiografie]] - Martina Sehnalová
* [[CD]] (kompaktní disk) - Martin Chalupa
* [[DVD]] - Martina Volavková
* [[etický kodex]] - Zdeňka Sovková
* [[kamera]] - Andrea Prokopová
* [[nářečí]] - Michal Kaláb
* [[orální historie]] - Ester Březinová
* [[paměťový disk]] – Kristýna Klímková
* [[pramen]] (ne vodní) - Lenka Cahlová
* [[Stopy totality]] - Anna Halfarová
* [[zákon o archivnictví a spisové službě]] - Jana Pekárková
* [[Zmizelí sousedé]] - Jana Slaná
* [[žurnalistika]] - Kateřina Slámová

===Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů===
* [[matice]] - Petr Věžník
* [[MZK]] (Moravská zemská knihovna)- Andrea Mizerová
* [[výslovnostní slovník]] - Eva Sedláková

===Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy===
* [[citlivý údaj]] (dle zákona) - Jana Krůčková
* [[ČSÚ]] (Český statistický úřad) - Václav Kůs
* [[ISSP]] (International Social Survey Programme) - Veronika Víšková
* [[OECD]] (Organisation for Economic Co-operation and Development) - Václav Kůs

=== Vít Šisler: Digital Game-Based Learning: Využití počítačových her ve vzdělávání ===

*[[Debriefing]] - Daniela Králová
*[[Evropa 2045]] - Jana Otevřelová
*[[Evropská rada]] - Petr Zapletal
*[[GBL]] (Game based learning) - Eva Durnová
*[[Impaktovaný časopis]] - Martina Zoubková
*[[Hra na hrdiny]] (Role-playing game) - Ivo Macík
*[[Serious game]] - Jonáš Prstek
*[[Simulační hra]] - Petr Pospíchal
*[[Strategická hra]] - Věra Žitková

===Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety===
*[[Klementinum]] - Katrin Kalay
*[[MDT]] - Miroslava Brázdová
*[[Mellonova nadace]] - Anna Halfarová
*[[mikrofilmování]] - Barbora Mohelníková
*[[MIT]] (Massachusetts Institute of Technology) - Jakub Alt
*[[UNIX]] - Dagmar Chládková

===Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce===
*[[CZ.NIC]] - Jakub Alt
*[[digitální podpis]] - Michal Rohovský

==Blok expertů - JARO 2012==

===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===
* [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek
* [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová
* [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek
* [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková
* [[Psychoterapie]] - Eva Popelková
* [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová
* [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová
* [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová
* [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová
* [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová
* [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová
* [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová
* [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová

=== Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===

*[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková
*[[skenování pro digitalizaci - techniky]] Michala Mádlová
*[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz
*[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová
*[[MARC21]] - Michal Klajban
*[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek
*[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová
*[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková
*[[ALTO]] - Jan Karlík
*[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová
*[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha
*[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová
*[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová
*[[Digitalkoot]] - Lucie Malúšková

===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===
* [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová
* [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková
* [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová
* [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos
* [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana
* [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková
* [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná
* [[školská reforma]] - Jana Slaná
* [[rámcové vzdělávací programy]]
* [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová
* [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal

===Martin Bastl: Netwar===
* [[netwar]] - Julie Haladová
* [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková
* [[kracking]] - Petra Němcová
* [[phreaking]] - Edita Hečová
* [[phishing]] - Martin Chalupa
* [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák
* [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová
* [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová
* [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká
* [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová
* [[FloodNet]] - Roman Novotný
* [[kauza Napster]] - Filip Kocián
* [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová
* [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová
* [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová
* [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová
* [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová
* [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai
* [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal
* [[Informační válka]] - Jiří Beran
* [[Malware]] - Michal Létal

===Petr Přidal: Georeferencer===
* [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek
* [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová

===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===
* [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová
* [[interakční design]] - Veronika Janoušková
* [[obsahová strategie]] (content strategy)
* [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová
* [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil
* [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp
* [[JavaScript]] - Jan Karlík
* [[wireframy]] - Lukáš Závodný, Václav Kůs
* [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová
* [[webová typografie]] - Daniela Králová
* [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš
* [[UX designer]]
* [[UX design]] - Anna Kultová
* [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová
* [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský
* [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar
* [[Gamifikace]] - Jaromír Červený

=== Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===
* [[FinLiCo]] - Martina Musilová
* [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská
* [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová
* [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová
* [[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka
* [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková
* [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová
* [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová
* [[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]] - Jakub Alt

=== Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===
* [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková
* [[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková
* [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková
* [[Software Studies]] - Martina Volavková
* [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová
* [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá
* [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká
* [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček
* [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík
* [[Prediktivní analýza s využitím internetu]] - Jakub Procházka

===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===
* [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala
* [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala
* [[Nový směr ve vývoji Kinectu]] - Lukáš Kisler
* [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt

=== Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===
* [[mHealth]] - Jan Hrabal
* [[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová
* [[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová
* [[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová
* [[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová
* [[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová
* [[eRecept]] - Myroslava Kutsyn
* [[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová
* [[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb
* [[Nová média ve zdravotnictví]] - Daniel Novák
* [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová
* [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík
* [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský
* [[Expertní systémy v péči o zdraví]] - Martin Mašek
* [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková
* [[SignWriting]] - Alena Paulusová

=== Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===
* [[TED]] - Michal Klajban
* [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová
* [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý
* [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová

==Blok expertů - podzim 2011==

===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===
* [[Politická satira]] - Dagmar Šiková
* [[City identity]] - Drahomír Hájek
* [[Mystifikace]] - Jakub Forman
* [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt

===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===
* [[user experience]] - Jakub Procházka
* [[user-centered design]] - Iveta Jansová
* [[UX designer]] - Simona Střalková
* [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová
* [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová
* [[design služeb]] - Marie Štouračová
* [[použitelnost]] - Jitka Šiborová
* [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková
* [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová

===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===
* [[ne-konference]] - Dagmar Šiková
* [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková
* [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková

===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===
* [[Corporate Design]] - Daniel Šváb
* [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová
* [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová
* [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp
* [[Brand]]
* [[Font]] - Andrea Szászová
* [[Typografie]] -Lucie Górecká
* [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková
* [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková
* [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková

===Michal Juhás: Bookfan===
* [[StartUp]] - Petr Maňásek
* [[Facebook]]
* [[Business plan]] - Michaela Kočová
* [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková
* [[Angel investor]] - Ester Březinová
* [[exit strategy]] - Monika Krejčová
* [[self-publishing]] - Jiří Krišpin
* [[Online komunita]] - Eva Durnová

===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===
* [[korpus]] - Petr Fiala
* [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala
* [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský
* [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn
* [[syntax]] - Alena Brožová
* [[slovotvorba]] - Martina Sochorová
* [[sémantika]] - Dominika Frömelová
* [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká
* [[VerbaLex]] - Karolína Žáková

===Josef Průša: Open source hardware===
* [[open source hardware]] - Daniela Králová
* [[GNU GPL]] - Milan Spisar
* [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová
* [[OpenCores]] - Martin Mašek
* [[RepRap]] - Kristina Luskačová
* [[Arduino]] - Julie Haladová
* [[3D tisk]] - Kristina Luskačová
* [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová
* [[3D skener]] - Katarína Hečková
* [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková

===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===

*[[BTS]] - Martina Snozová
*[[geolokace]] - Eliška Hrabalová
*[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová
*[[IP adresa]] - Martina Snozová
*[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč
*[[Augmented Reality]] - Marek Moťka
*[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos
*[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová
*[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová
*[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová
*[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan
*[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová
*[[Hackathon]] - Josef Ludvíček

===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===
*[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička
*[[Spokojenost]] - Anna Kultová
*[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová
*[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek
*[[Work-life balance]] - Kamila Burdová
*[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička
*[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová
*[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová

===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===
*[[učící knihovník]] - Marie Indráková
*[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková
*[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza
*[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová
*[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková

===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===
*[[Arteterapie]] - Jakub Nytl
*[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová
*[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián
*[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková
* [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek

==Blok expertů - jaro 2011==
===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===
* [[archiv]] - Myroslava Kutsyn
* [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová
* [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha
* [[gesto]]- Marta Konířová
* [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[Google Goggles]] - Viliam Vateha
* [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková
* [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková
* [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek
* [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek
* [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban
* [[Google Squared]] - Alena Brožová
* [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)
* [[IBM SPSS]] - Lumír Czech
* [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč
* [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín
* [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková
* [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE
* [[tablet PC]] - Jan Růžička
* [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka
* [[Wikipedia]] - Michal Klajban
* [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová

===Marketing knihoven na sociálních sítích===
* [[365 projekt]] - Irena Hodžová
* [[Book trailer]] - Jiří Krišpin
* [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková
* [[fotobanka]] - Lenka Čípková
* [[geolokace]]
* [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková
* [[hashtag]] - Iveta Jansová
* [[Influencer Marketing]] - Romana Králová
* [[infografika]] - Irena Hodžová
* [[inovace]] - Miroslav Kršek
* [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová
* [[newsletter]]- Markéta Novotná
* [[paradigma]] - Vrzalová Tereza
* [[QR kód]] - Jitka Šiborová
* [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová
* [[statistika]] - Marie Vlčková
* [[storytelling]] - Marie Packová

===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===
* [[abandonware]] - Sylvie Dyčková
* [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová
* [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková
* [[brand]] - Eliška Hrabalová
* [[cechovní značka]] - Monika Krejčová
* [[Common Law]] - Gabriela Obstová
* [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová
* [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková
* [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková
* [[kultura]] - Magdalena Jirásková
* [[licence]]- Marie Packová
* [[minnesengr]]- Michaela Blažejová
* [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová
* [[Napster]] - Igor Hlaváč
* [[oligopol]] - Lenka Matušková
* [[patent]] - Markéta Novotná
* [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková
* [[Road Show]] - Tomáš Ocásek
* [[States' Rights]] - Anna Kultová
* [[User Experience]] - Miroslava Brázdová
* [[vydavatel]] - Lenka Fatková
* [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová
* [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar

===Open Access===
* [[ArXiv]] - Marie Zagorová
* [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová
* [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková
* [[Dspace]] - Petra Besperátová
* [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová
* [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová
* [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Open Access]] - Magda Šallaiová
* [[Open Access Week]] - Petra Besperátová
* [[plagiát]] - Katarína Hečková
* [[preprint]]- Dalibor Bláha
* [[recenze]] - Jaroslav Bednář
* [[repozitář]] - Martina Snozová
* [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová
* [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová

===Pirátství dnes i kdysi===
* [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků
* [[kniha]] - Martina Sochorová
* [[knihtisk]] - Karolína Žáková
* [[kopie]] - Edita Hečová
* [[litografie]] - Marta Janošová
* [[MP3]] - Emil Budín
* [[pirátství]] - Magdalena Kahounová
* [[počítačový program]]- Michaela Blažejová
* [[průmysl]] - Daniel Šváb
* [[revoluce]] - Monika Machovská
* [[software]]- Veronika Svobodová
* [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková
* [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová
* [[vynález]] - Marcela Střelcová
* [[zákon]] - Dominika Fromelová
* [[znalost]] - Magdaléna Filipová

===Národní digitální knihovna===
* [[born digital]] - Lucia Kelemenová
* [[CESNET2]] - Jakub Hradil
* [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová
* [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček
* [[emulace]] - Kateřina Kašíková
* [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová
* [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová
* [[MARC21]] -
* [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[METS]] - Martina Snížková
* [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek
* [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek
* [[PDF]] - Petr Fiala
* [[personalizace]] - Anna Kultová
* [[robotický skener]] - Eva Durnová
* [[rukopis]] - Simona Střalková
* [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek
* [[TIFF]] - Petr Fiala
* [[veřejná správa]] - Marek Moťka
* [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová
* [[workflow]] - Dagmar Šiková

===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===
* [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová
* [[citační analýza]] - Antonín Pokorný
* [[editor]] - Kamila Rýdlová
* [[ISO 690]] - Pavel Navrátil
* [[plagiátorství]] - Simona Chudobová
* [[scientometrie]] - Veronika Rychtová

===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===
* [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková
* [[citační etika]]- Julie Haladová
* [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská
* [[generace X]] - Antonín Pokorný
* [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová
* [[hardware]] - Veronika Krausová
* [[referenční služby]] - Filip Kocián
* [[rešeršní služby]]- Eva Popelková
* [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)

===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===
* [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová
* [[cracker]] - Michal Kunrt
* [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica
* [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová
* [[gambler]] - Michaela Bočánová
* [[globalizace]] - Lukáš Prorok
* [[Google Street View]] - Lenka Pokorná
* [[hacker]] - Jonáš Kopp
* [[hacktivismus]] - Jakub Alt
* [[informační smog]] - Milan Říha
* [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský
* [[komunikace]]- Pavla Bárnetová
* [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová
* [[kyberpunk]] - Hana Holoubková
* [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka
* [[netholismus]] - Kamila Burdová
* [[netománie]] - Jitka Šteflová
* [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková
* [[Open Source]] - Lenka Pokorná
* [[outsourcing]]- Marie Indráková
* [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong
* [[Stuxnet]] - Josef Kos
* [[závislost]] - Hana Nováková

==Blok expertů - podzim 2010==
===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===
* [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová
* [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová
* [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová
* [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová
* [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá
* [[ISO 11620]] - Simona Střalková
* [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková
* [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová
* [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká
* [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová
* [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá
* [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová
* [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková

===Makrosvět mikrokampaní===
* [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková
* [[banner]] - Simona Chudobová
* [[direct marketing]] - Miroslava Sudová
* [[e-business]] - Anna Kultová
* [[e-komerce]] - Anna Kultová
* [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová
* [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková
* [[Foursquare]] - Marcela Střelcová
* [[Google AdWords]] - Petr Fiala
* [[Google Analytics]] - Petr Fiala
* [[GSM]] - Milan Spisar
* [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková
* [[kreativita]] - Lenka Fatková
* [[mailing list]]- Věra Motyčková
* [[mobilní marketing]] - Romana Králová
* [[nová média]] - Miroslav Kršek
* [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká
* [[propagace]] - Karolína Žáková
* [[reklama]] - Anna Mikulášková
* [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková
* [[strategický marketing]] - Alena Brožová
* [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková
* [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová
* [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek
* [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin
* [[ZOOT]] - Petr Manasek

===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===
* [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková
* [[didaktika]] - Radka Vybíralová
* [[dotazník]] - Eliška Hrabalová
* [[etika]]- Kamila Brablíková
* [[Generation Y]]-Eva Fukarova
* [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová
* [[ICT]]- Vendula Škrabalová
* [[konvergence]] - Martina Snížková
* [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová
* [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová
* [[kybernetika]] - Jakub Procházka
* [[mentální mapa]] - Monika Machovská
* [[motivace]] - Magdalena Kahounová
* [[pedagogika]] - Marie Vlčková
* [[pozorování]] - Dominika Kopčanská
* [[případová studie]] - Jana Chlanová
* [[rozhovor]] - Kamila Burdová
* [[teorie systémů]] - Veronika Lužová
* [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková
* [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova
* [[VOIP]] - Kateřina Hořínková
* [[výukové metody]] - Věra Adámková
* [[výzkum]] - Renata Valentová
* [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová

===Ženy v IT===
* [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích
* [[ELIZA]] - Libor Juhaňák
* [[ENIAC]] - Pavel Navrátil
* [[Evropská komise]] - Barbora Blahová
* [[feminismus]]-Lucie Kořistková
* [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková
* [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová
* [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková
* [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb
* [[manažer]] - Renata Valentová
* [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská
* [[sociologie]] - Pavla Bárnetová
* [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích
* [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková

===Poznámky k novosti nových médií===
* [[epistemologie]] - Pavla Doleželová
* [[futurologie]] - Tomáš Janypka
* [[internet]] - Martina Snozová
* [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková
* [[kyberkultura]] - Michal Kunrt
* [[NSFNET]] - Eva Mlynářová
* [[pragmatismus]] - Katarína Hečková
* [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová
* [[třetí vlna]] - Tereza Honsová

===Location Based Service===
* [[Android]]-Tomáš Vorálek
* [[Galileo]] - Filip Šelong
* [[Google Latitude]] - Jiří Zeman
* [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář
* [[iPhone]] - Petr Chocholáč
* [[Mashup]] - Petra Besperátová
* [[mikroformát]] - Veronika Rychtová
* [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica
* [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová
* [[smartphone]] - Daniel Šváb
* [[spam]] - Lenka Čípková
* [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman
* [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner
* [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok

===Getting Things Done===
* [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova
* [[coaching]] - Renata Borková
* [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova
* [[frustrace]] - Marie Sýkorová
* [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková
* [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová
* [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník
* [[projekt]] - Hana Dvořáková
* [[stres]] - Eva Petrášová
* [[Time Management]]- Renata Borková
* [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová

===Jak (ne)hledat investora===
* [[arbitr]] Jana Procházková
* [[e-čtečka]] Lenka Skalická
* [[fúze]] - Jana Procházková
* [[iPad]] - Jan Růžička
* [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná

===Autorské právo a knihovny===
* [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt
* [[copyright]] - Petr Hejtmánek
* [[DILIA]] - Hana Habermannová
* [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková
* [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný
* [[torrent]] - Petra Besperátová
* [[volné dílo]] - Marta Janošová

===Komunitní role knihoven===
* [[etnikum]] - Petr Hejtmánek
* [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová
* [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová
* [[komunita]] - Magda Šallaiová
* [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová
* [[sociální komunikace]] - Marie Indráková
* [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá

===Informace jako politické téma===
* [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek
* [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný
* [[demokracie]] - Martina Snozová
* [[e-podpis]] - Lenka Pokorná
* [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil
* [[monopol]] - Vrzalová Tereza
* [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek
* [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová
* [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková
* [[warez]] - Igor Hlaváč
* [[WikiLeaks]] - Jiří Beran

===Národní úložiště šedé literatury===
* [[digitální repozitář]] - Věra Adámková
* [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová
* [[šedá literatura]] - Marie Vlčková
* [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová

==Blok expertů - jaro 2010==
===Náboženství v kyberprostoru===
* [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková
* [[computer cult]] - Vendula Škrabalová
* [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák
* [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová
* [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová
* [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor
* [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová
* [[kyberobřad]] - Monika Machovská
* [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková
* [[kyberprostor]] - Věra Zelinková
* [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá
* [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová
* [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová
* [[New Age]] - Lenka Veselá
* [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová
* [[novopohanství]] - Kamila Burdová
* [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová
* [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová
* [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek
* [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova
* [[technopesimismus]] - Hana Nováková
* [[UFO kult]] - Jana Plotková
* [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková

===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===
* [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková
* [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin
* [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová
* [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb
* [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová
* [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová
* [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová
* [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová
* [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková
* [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová
* [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková
* [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích
* [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková
* [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková
* [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková
* [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková
* [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková
* [[Knihovna roku]] - Anna Kultová
* [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová
* [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová
* [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová
* [[knihovník]] - Jaroslav Bednář
* [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová
* [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová
* [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová
* [[marketing]] - Kateřina Štruncová
* [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová
* [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková
* [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová
* [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová
* [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová
* [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková
* [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová
* [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková
* [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová
* [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková
* [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová
* [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková

===Manažerské informační systémy===
* [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař
* [[Business Intelligence]] - Šimon Vích
* [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková
* [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová
* [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman
* [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková
* [[informace]] - Kamila Jobová
* [[informační management]] - Lenka Divišová
* [[informační systém]] - Petr Vorel
* [[intranet]] - Marie Sýkorová
* [[ISO 9000]] - Milan Spisar
* [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková
* [[management]] - Kristýna Macháčková
* [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel
* [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná
* [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman
* [[Talent Management]] - Jan Růžička

===OPAC 2.0 v českých podmínkách===
* [[akvizice]] - Eva Králíčková
* [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný
* [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá
* [[Clavius]] - Marie Vlčková
* [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica
* [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala
* [[databáze]] - Magdalena Kahounová
* [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová
* [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[ISBD]] - Gabriela Obstová
* [[LANius]] - Alexandra Dvořáková
* [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný
* [[MVS]] - Simona Stolařová
* [[RSS kanál]] - Lenka Damborská
* [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá
* [[SQL]] - Petr Fiala
* [[tenký klient]] - Magda Fialová
* [[wiki]] - Kateřina Kocábová

===Soustružníci lidských duší===
* [[bibliobus]] - Marta Pavlovská
* [[cenzura knihoven]] - Renata Borková
* [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková
* [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková
* [[čtenářství]] - Veronika Karásková
* [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek
* [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková
* [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová
* [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků
* [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná
* [[normalizace]] - Ludmila Bábíková
* [[Proces se "zelenou internacionálou"]] - Markéta Homolová
* [[sociální kontrola]] - Lumír Czech
* [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová
* [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková
* závadná literatura
** [[braková literatura]] - Hana Janečková
** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková
** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská
** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek
** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová

===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===
* [[algoritmus]] - Petr Věžník
* [[bannerová slepota]] - David Koval
* [[blog]] - Ilona Děchtěrenková
* [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt
* [[Delicious]] - Filip Šubrt
* [[e-mail]] - Emil Budín
* [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín
* [[Last.fm]] - Filip Šelong
* [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková
* [[Produsage]] - David Němeček
* [[Second Life]] - zpracováno mimo BE
* [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha
* [[sociální média]] - Chytková, Dagmar
* [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová
* [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[YouTube]] - Daniel Hübner

===Digitální knihovna Manuscriptorium===
* [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková
* [[digitalizace]] - Martina Snížková
* [[digitální archiv]] - Renata Valentová
* [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová
* [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů
* [[ENRICH]] - Petra Besperátová
* [[harddisk]] - Kamila Horáková
* [[inkunábule]] - Alena Sedláčková
* [[JPEG]] - Jiří Křupala
* [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová
* [[MARC]] - Tomáš Fendrich
* [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů
* [[metadata]] - Jiří Beran
* [[papyrus]] - Katarína Hečková
* [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková
* [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich
* [[skenování]] - Michal Kunrt

===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===
* [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková
* [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková
* [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová
* [[INFOZ]] - Alena Fafková
* [[nakladatel]] - Monika Beránková
* [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová
* [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková
* [[Science Direct]] - Michal Kiesel
* [[SCOPUS]] - Alena Fafková
* [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková

===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===
* [[hypertext]] - Petr Hejtmánek
* [[Long Tail]] - Jakub Alt
* [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík
* [[PageRank]] - Peter Kahoun
* [[webová analytika]] - Tomáš Bouda
* [[Yahoo]] - Lenka Pokorná
* [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek

===Škola 2.0 beta===
* [[Action Learning]] - Lenka Janská
* [[e-learning]] - Markéta Kulíková
* [[e-tutor]] - Markéta Kulíková
* [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková
* [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská
* [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová
* [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)
* [[netiketa]] - Lenka Šatavová

===Knihovník v 21. století===
* [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková
* [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká
* [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová
* [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká

===eBooks on Demand===
* [[eBook]] - Magda Šallaiová
* [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová
* [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová

[[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]

Analýzy logů (statistika webu)

2012-10-12T12:55:17Z

Striker: /* Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? */

V dnešní době má již nějakou webovou stránku téměř každý. A všichni by byli rádi na předních příčkách ve vyhledávání, aby je každý znal, citoval a odkazoval na ně. To se ale samozřejmě nestane samo od sebe. Stojí to mnoho času, trpělivosti a především znalostí. Co změnit a vylepšit nám může povědět hodně výzkumů. Ale tím zřejmě nejúčinnějším je analýza logů.

"Log soubory, zkráceně logy, jsou textové soubory obsahující záznamy o činnosti nějaké konkrétní aplikace. V případě webových serverů jsou do logů ukládány veškeré požadavky, které byly na server vzneseny. Zpětnou analýzou těchto dat pak můžeme zjišťovat cenné informace o fungování sledovaného webu." <ref name="SMRT">SMRT, Martin. Newsletter: Proč analyzovat logy. In: Dobrý web [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy</ref> Logy se ukládají přímo na serveru, odkud si ho majitel může stáhnout, nebo jej tam rovnou analyzuje.

=== Co je pro daný design výzkumu charakteristické? ===

Především při analýze logů nemusíme zasahovat do zdrojového kódu samotné stránky, jako je tomu u jiných měřících systémů typu Google Analytics či TOPlist.cz.Ty totiž vyžadují speciální měřící kód vložený do webových stránek. Při analýze logů získáte opravdu spoustu dat. Systémy založené na měřícím kódu nabízí pouze hotové statistiky s omezenou možností dalšího zpracování, statistiky. "Naproti tomu logy obsahují „surová“ data, která je nejprve nutná zpracovat. Výhodou tohoto přístupu je možnost pojmout zpracování dle vlastního gusta a výstupy si patřičně přizpůsobit." <ref name="SMRT"/>

Přesnost a úplnost. Funkční webový server totiž zapíše do souboru každý požadavek, na který odpovídá. Můžeme se tedy z logů dozvědět spoustu zajímavých a užitečných informací, jako je :

*Návštěvnost jednotlivých stránek
*Zdroj návštěvnosti jednotlivých stránek (podle referera)
*Clickstream kontingenční (odkud kam lidé klikají)
*Clickstream individuální (kam a jak klikal uživatel z této IP)
*Viewtime (jak dlouho na které stránce uživatelé pobývají, to je těžší spočítat)
*Chyby 404 (kde mám zlomené odkazy)

a mnoho dalšího.

=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===

Analýzu logů je možné provádět jednorázově za delší období, větší množství dat poskytne statisticky významnější výsledky. Rozhodně nejde o způsob univerzální, mnohé parametry je naopak možné sledovat pouze za použití jiné metody měření.<ref name="SMRT"/>

'''Metody server-side'''

''Provozu na webových stránkách''

Jak se uživatelé na daných webových stránkách chovají a jak se tam dostávájí. Každý uživatel webových stránek za sebou nechává stopu, kudy prošel a na co kliknul. Tohle později můžeme pomocí různých programů zjišťovat a přizpůsobovat tak obsah stránek uživatelům.

[[Soubor:Statistiky.JPG]]

''Obr. 1 Web Site Statistics'' <ref>"Understand and Improve Your Web Site with Comprehensive Web Site Statistics. In: GTP iCOMMERCE [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.gtp-icommerce.com/viewStory/Web+Site+Statistics</ref>

''Přístupy k sítím''

Může být zapotřebí např. při pádu sítě zjistit, kdo se k ní naposledy připojil a co upravil.

''Napadení sítě''

Pomocí logů dá dohledat původce napadení sítě ať už se jedná o vnitřní čí vnější hrozbu. Např. pomocí IP adresy

''Spam''

Poskytovatel internetu dokáže zjistit odkud přichází nevyžádaná pošta. Příklad: ISP zjistil, že e-mail pro vyžádání plateb od ČSOB je ve skutečnosti spam. Při sledování odkud daný mail přišel zjistil, že IP adresa je zaregistrována až v USA.

'''Metody client-side'''

''Monitoring zařízení''

Ve firmách se na počítačích může objevit program, který monitoruje všechno dění na počítači. Log se dá poté využít na zjištění co, kdy a v jakou chvíli daný uživatel prováděl. Jestli se věnoval práci či něčemu jinému.

''Monitoring uživatelů''

Dá se používat, při sledování určitého počtu lidí. Např. eye-tracking kdy uživatel dává informace pomocí spec. brýlí, kam se v dané chvíli dívá např. na obrazovku.

Monitoring uživatelů a zařízení je kvalitativní a provádí se tedy s menším množství uživatelů.

=== Jaké jsou výhody a nevýhody? ===

'''Spoločné výhody:'''

*Zachytené dáta predstavujú záznam udalostí, tak ako sa skutočne stali, bez dodatočných úprav, ako to býva pri iných metódach zberu dát.
*Kvalita dát nezávisí na schopnostiach učastníkov štúdie zapamätať si interakcie alebo na ich schopnosti popísať interakciu.
*Využitie, táto metóda môže byť použitá pre tvorenie kvantitatívnych modelov a na pomoc pri interpretácii kvalitatívnych modelov (Borgman et al., 1996) a tak isto je vhodná pre experimentálne a aj pre študijné výskumy v teréne.

'''Spoločné nevýhody:'''

*Informácie o kontexte, užívateľské motívy, zámery a spokojnosť s výsledkami sa nezaznamenávajú. Toto obmedzenie sa dá prekonať pomocou kombinácie transakčných logov s inými metódami zberu dát. Napr. vypĺňanie dotazníkov, premýšlanie nahlas počas interakcie s informačným systémom.
*Kombinácia metód zberu prináša so sebou nevýhody - strata nenápadnosti a zmenšenie rozsahu. (Jansen, 2006). Aj napriek tomu, pridanie kontextu a dát, ktoré sú nedostupné prostredníctvom TL často preváži tieto obmedzenia.

'''Client-side:'''

výhody

*Zber dát na strane klienta poskytuje možnosť zbierať dáta, ktoré obsahujú informácie o užívateľských akciách naprieč celým radom aplikácií a webových stránok.
*Dochádza k väčšiemu kontaktu a interakcii medzi výskumníkmi a účastníkmi, takže možno ľahko získať vedomý súhlas na zber dát, ale zároveň dochádza ku strate nenápadnosti.

nevýhody

*Náročnosť na zdroje, treba zháňať účastníkov, inštalovať a testovať programy na zariadeniach a niekedy zbierať data z rôznych zariadení a od užívateľov. (Kelly, 2006a, 2006b; Yun et al., 2006)
*Nedostupnosť programov pre zber dát. Niektorí výzkumníci (napr. Kelly, 2006a, 2006b) používajú programy vyvinuté pre spyware trh, a iní (napr. Yun et al., 2006) vyvinuli vlastné aplikácie alebo prehliadače na zaznamenávanie udalostí na strane klienta.

'''Server-side:'''

výhody

*Vychádza z veľkého objemu dát zozbieraných od veľkého počtu užívateľov.
*Nenápadnosť zberu dát, prebieha na pozadí a tak sú minimalizované medziľudské vzťahy počas zberu dát, takže záznamy zo strany servera sú relatívne objektívne vo svojich zastúpeniach užívateľského správania.

nevýhody

*Táto výhoda však vyvoláva obavy v etických otázkach spojených so zhromažďovaním a použitím osobných údajov bez toho, aby o tom boli informovaní účastníci.
*Veľmi náročné spracovávať a analyzovať veľké objemy dát, ale so stále rastúcim záujmom o túto metódu, sa mnoho týchto problémov zmierňuje alebo úplne odstráni.
*Zber dát je obmedzený len na akcie, ktoré sa udejú na servery.
*Technické obmedzenia, nie sú zachytávané požiadavky stránky, ktoré sa načítajú z vyrovnávacej pamäti alebo cez proxy server. Odhaduje sa, že až 45 percent požiadaviek na stránky sú splnené z obsahu cache pamäte (Nicholas, 2000).
*Náročné rozlíšiť jednotlivých užívateľov systému, pokial servery umelo neudržiavajú spojenie s klientom, nevyžadujú prihlásenie, alebo neposielajú cookies (Marchionini, 2002). Preto sa na identifikáciu užívateľských relácií používa kombinácií dátumu, času a IP adries.
*Zistené IP adresy sa nemusia týkať jednej osoby, viacerými osobami na zdieľanom alebo verejnom zariadení alebo prostredníctvom servera proxy.

=== Jak takový výzkum probíhá? ===
Anylýza logů probíhá pomocí 3 fází:

1) identifikace vhodných datových prvků a zdrojů

2) sběr dat

3) zpracování a příprava dat

V praxi, se tyto kroky mohou překrývat, v závislosti na výzkumné otázce a studijní logistice.

'''Identifikace vhodných datových prvků a zdrojů'''

Nejčaštěji se výzkum provádí pomocí protokolu a využívá data zachycená stávajícími logovými programy. Údaje shromážděné v programu by měly být přezkoumány s ohledem na výzkumnou otázku. V určitých případech je možné přizpůsobit konfiguraci logového programu sběru dat a shromažďovat tak požadované údaje. Může být stanovena doba, po kterou jsou data sbírána. Data se mohou sbírat několik let nebo také jen jeden den.
V této fázi může také docházet k rozvoji kódování pro kategorizaci webových stránek, typů webových stránek podle obsahu, identifikace IP adres nebo rozsah IP adres. Jsou identifikovány i doplňkové zdroje dat, jako je např. topologie webových stránek.

'''Sběr dat'''

Sběr dat by měl být relativně jednoduchá aktivita. Nicméně, výzkumníci měli sledovat logování dat a zajistit, aby údaje byly zachyceny, jak se očekávalo. Na client-side by měli být údaje sledovány a shromažďovány v pravidelných intervalech po celou dobu studia. To je obzvláště důležité, protože client-side vyžaduje značné prostředky na výzkum. V mnoha případech, je to také vhodný čas pro sběr dat z jiných, předem určených zdrojů dat a údajů z doplňkových metod.

=== Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ===

=== Poznámky ===

<references />

=== Použitá literatura ===

SMRT, Martin. Newsletter: Proč analyzovat logy. In: Dobrý web [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy

BORGMAN, C., HIRSH, S. G., & HILLER, J. (1996). Rethinking online monitoring methods for infor-mation retrieval systems: From search product to search process. Journal of the American Society for htformation Science, 47(7), 568-583.

JANSEN, B. J. (2006). Search log analysis: What it is, what's been done, how to do it. Library and Information Science Research, 28(3). 407-432.

KELLY, D. (2006a). Measuring online information seeking context, part 1: Background and method. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 57(13), 1729- 1739.

KELLY, D. (2006b). Measuring online information seeking context, pail 2: Findings and discussion. Journal of the American Society .for Information Science and Technology, 57(14), 1862- 1874.

MARCHIONINI, G. (2002). Co-evolution of user and organizational interfaces: A longitudinal case study of WWW dissemination of national statistics. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 53(14), 1192-1211.

NICHOLAS, D. (2000). Assessing Information Needs: Tools, Techniques and Concepts for the Internet Age (2nd ed.). London: Europa Publications.

WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1

YIN. G. W., Ford, J., Hawkins, R. P., Filigree, S., McTavish, F., Gustafson, D., & Bette, H. (2006). On the validity of client-side vs. server-side Web log data analysis. Internet Research, 16(5), 537-552.

Analýzy logů (statistika webu)

2012-10-12T12:54:44Z

Striker: /* Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? */

Analýzy logů (statistika webu)

2012-10-12T12:50:17Z

Striker: /* Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? */

V dnešní době má již nějakou webovou stránku téměř každý. A všichni by byli rádi na předních příčkách ve vyhledávání, aby je každý znal, citoval a odkazoval na ně. To se ale samozřejmě nestane samo od sebe. Stojí to mnoho času, trpělivosti a především znalostí. Co změnit a vylepšit nám může povědět hodně výzkumů. Ale tím zřejmě nejúčinnějším je analýza logů.

"Log soubory, zkráceně logy, jsou textové soubory obsahující záznamy o činnosti nějaké konkrétní aplikace. V případě webových serverů jsou do logů ukládány veškeré požadavky, které byly na server vzneseny. Zpětnou analýzou těchto dat pak můžeme zjišťovat cenné informace o fungování sledovaného webu." <ref name="SMRT">SMRT, Martin. Newsletter: Proč analyzovat logy. In: Dobrý web [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy</ref> Logy se ukládají přímo na serveru, odkud si ho majitel může stáhnout, nebo jej tam rovnou analyzuje.

=== Co je pro daný design výzkumu charakteristické? ===

Především při analýze logů nemusíme zasahovat do zdrojového kódu samotné stránky, jako je tomu u jiných měřících systémů typu Google Analytics či TOPlist.cz.Ty totiž vyžadují speciální měřící kód vložený do webových stránek. Při analýze logů získáte opravdu spoustu dat. Systémy založené na měřícím kódu nabízí pouze hotové statistiky s omezenou možností dalšího zpracování, statistiky. "Naproti tomu logy obsahují „surová“ data, která je nejprve nutná zpracovat. Výhodou tohoto přístupu je možnost pojmout zpracování dle vlastního gusta a výstupy si patřičně přizpůsobit." <ref name="SMRT"/>

Přesnost a úplnost. Funkční webový server totiž zapíše do souboru každý požadavek, na který odpovídá. Můžeme se tedy z logů dozvědět spoustu zajímavých a užitečných informací, jako je :

*Návštěvnost jednotlivých stránek
*Zdroj návštěvnosti jednotlivých stránek (podle referera)
*Clickstream kontingenční (odkud kam lidé klikají)
*Clickstream individuální (kam a jak klikal uživatel z této IP)
*Viewtime (jak dlouho na které stránce uživatelé pobývají, to je těžší spočítat)
*Chyby 404 (kde mám zlomené odkazy)

a mnoho dalšího.

=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===

Analýzu logů je možné provádět jednorázově za delší období, větší množství dat poskytne statisticky významnější výsledky. Rozhodně nejde o způsob univerzální, mnohé parametry je naopak možné sledovat pouze za použití jiné metody měření.<ref name="SMRT"/>

'''Metody server-side'''

''Provozu na webových stránkách''

Jak se uživatelé na daných webových stránkách chovají a jak se tam dostávájí. Každý uživatel webových stránek za sebou nechává stopu, kudy prošel a na co kliknul. Tohle později můžeme pomocí různých programů zjišťovat a přizpůsobovat tak obsah stránek uživatelům.

[[Soubor:Statistiky.JPG]]

''Obr. 1 Web Site Statistics'' <ref>"Understand and Improve Your Web Site with Comprehensive Web Site Statistics. In: GTP iCOMMERCE [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.gtp-icommerce.com/viewStory/Web+Site+Statistics</ref>

''Přístupy k sítím''
Může být zapotřebí např. při pádu sítě zjistit, kdo se k ní naposledy připojil a co upravil.

''Napadení sítě''
Pomocí logů dá dohledat původce napadení sítě ať už se jedná o vnitřní čí vnější hrozbu. Např. pomocí IP adresy

''Spam''
Poskytovatel internetu dokáže zjistit odkud přichází nevyžádaná pošta. Příklad: ISP zjistil, že e-mail pro vyžádání plateb od ČSOB je ve skutečnosti spam. Při sledování odkud daný mail přišel zjistil, že IP adresa je zaregistrována až v USA.

'''Metody client-side'''
''Monitoring zařízení'' Ve firmách se na počítačích může objevit program, který monitoruje všechno dění na počítači. Log se dá poté využít na zjištění co, kdy a v jakou chvíli daný uživatel prováděl. Jestli se věnoval práci či něčemu jinému.

''Monitoring uživatelů''
Dá se používat, při sledování určitého počtu lidí. Např. eye-tracking kdy uživatel dává informace pomocí spec. brýlí, kam se v dané chvíli dívá např. na obrazovku.

Monitoring uživatelů a zařízení je kvalitativní a provádí se tedy s menším množství uživatelů.

=== Jaké jsou výhody a nevýhody? ===

'''Spoločné výhody:'''

*Zachytené dáta predstavujú záznam udalostí, tak ako sa skutočne stali, bez dodatočných úprav, ako to býva pri iných metódach zberu dát.
*Kvalita dát nezávisí na schopnostiach učastníkov štúdie zapamätať si interakcie alebo na ich schopnosti popísať interakciu.
*Využitie, táto metóda môže byť použitá pre tvorenie kvantitatívnych modelov a na pomoc pri interpretácii kvalitatívnych modelov (Borgman et al., 1996) a tak isto je vhodná pre experimentálne a aj pre študijné výskumy v teréne.

'''Spoločné nevýhody:'''

*Informácie o kontexte, užívateľské motívy, zámery a spokojnosť s výsledkami sa nezaznamenávajú. Toto obmedzenie sa dá prekonať pomocou kombinácie transakčných logov s inými metódami zberu dát. Napr. vypĺňanie dotazníkov, premýšlanie nahlas počas interakcie s informačným systémom.
*Kombinácia metód zberu prináša so sebou nevýhody - strata nenápadnosti a zmenšenie rozsahu. (Jansen, 2006). Aj napriek tomu, pridanie kontextu a dát, ktoré sú nedostupné prostredníctvom TL často preváži tieto obmedzenia.

'''Client-side:'''

výhody

*Zber dát na strane klienta poskytuje možnosť zbierať dáta, ktoré obsahujú informácie o užívateľských akciách naprieč celým radom aplikácií a webových stránok.
*Dochádza k väčšiemu kontaktu a interakcii medzi výskumníkmi a účastníkmi, takže možno ľahko získať vedomý súhlas na zber dát, ale zároveň dochádza ku strate nenápadnosti.

nevýhody

*Náročnosť na zdroje, treba zháňať účastníkov, inštalovať a testovať programy na zariadeniach a niekedy zbierať data z rôznych zariadení a od užívateľov. (Kelly, 2006a, 2006b; Yun et al., 2006)
*Nedostupnosť programov pre zber dát. Niektorí výzkumníci (napr. Kelly, 2006a, 2006b) používajú programy vyvinuté pre spyware trh, a iní (napr. Yun et al., 2006) vyvinuli vlastné aplikácie alebo prehliadače na zaznamenávanie udalostí na strane klienta.

'''Server-side:'''

výhody

*Vychádza z veľkého objemu dát zozbieraných od veľkého počtu užívateľov.
*Nenápadnosť zberu dát, prebieha na pozadí a tak sú minimalizované medziľudské vzťahy počas zberu dát, takže záznamy zo strany servera sú relatívne objektívne vo svojich zastúpeniach užívateľského správania.

nevýhody

*Táto výhoda však vyvoláva obavy v etických otázkach spojených so zhromažďovaním a použitím osobných údajov bez toho, aby o tom boli informovaní účastníci.
*Veľmi náročné spracovávať a analyzovať veľké objemy dát, ale so stále rastúcim záujmom o túto metódu, sa mnoho týchto problémov zmierňuje alebo úplne odstráni.
*Zber dát je obmedzený len na akcie, ktoré sa udejú na servery.
*Technické obmedzenia, nie sú zachytávané požiadavky stránky, ktoré sa načítajú z vyrovnávacej pamäti alebo cez proxy server. Odhaduje sa, že až 45 percent požiadaviek na stránky sú splnené z obsahu cache pamäte (Nicholas, 2000).
*Náročné rozlíšiť jednotlivých užívateľov systému, pokial servery umelo neudržiavajú spojenie s klientom, nevyžadujú prihlásenie, alebo neposielajú cookies (Marchionini, 2002). Preto sa na identifikáciu užívateľských relácií používa kombinácií dátumu, času a IP adries.
*Zistené IP adresy sa nemusia týkať jednej osoby, viacerými osobami na zdieľanom alebo verejnom zariadení alebo prostredníctvom servera proxy.

=== Jak takový výzkum probíhá? ===
Anylýza logů probíhá pomocí 3 fází:

1) identifikace vhodných datových prvků a zdrojů

2) sběr dat

3) zpracování a příprava dat

V praxi, se tyto kroky mohou překrývat, v závislosti na výzkumné otázce a studijní logistice.

'''Identifikace vhodných datových prvků a zdrojů'''

Nejčaštěji se výzkum provádí pomocí protokolu a využívá data zachycená stávajícími logovými programy. Údaje shromážděné v programu by měly být přezkoumány s ohledem na výzkumnou otázku. V určitých případech je možné přizpůsobit konfiguraci logového programu sběru dat a shromažďovat tak požadované údaje. Může být stanovena doba, po kterou jsou data sbírána. Data se mohou sbírat několik let nebo také jen jeden den.
V této fázi může také docházet k rozvoji kódování pro kategorizaci webových stránek, typů webových stránek podle obsahu, identifikace IP adres nebo rozsah IP adres. Jsou identifikovány i doplňkové zdroje dat, jako je např. topologie webových stránek.

'''Sběr dat'''

Sběr dat by měl být relativně jednoduchá aktivita. Nicméně, výzkumníci měli sledovat logování dat a zajistit, aby údaje byly zachyceny, jak se očekávalo. Na client-side by měli být údaje sledovány a shromažďovány v pravidelných intervalech po celou dobu studia. To je obzvláště důležité, protože client-side vyžaduje značné prostředky na výzkum. V mnoha případech, je to také vhodný čas pro sběr dat z jiných, předem určených zdrojů dat a údajů z doplňkových metod.

=== Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ===

=== Poznámky ===

<references />

=== Použitá literatura ===

SMRT, Martin. Newsletter: Proč analyzovat logy. In: Dobrý web [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy

BORGMAN, C., HIRSH, S. G., & HILLER, J. (1996). Rethinking online monitoring methods for infor-mation retrieval systems: From search product to search process. Journal of the American Society for htformation Science, 47(7), 568-583.

JANSEN, B. J. (2006). Search log analysis: What it is, what's been done, how to do it. Library and Information Science Research, 28(3). 407-432.

KELLY, D. (2006a). Measuring online information seeking context, part 1: Background and method. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 57(13), 1729- 1739.

KELLY, D. (2006b). Measuring online information seeking context, pail 2: Findings and discussion. Journal of the American Society .for Information Science and Technology, 57(14), 1862- 1874.

MARCHIONINI, G. (2002). Co-evolution of user and organizational interfaces: A longitudinal case study of WWW dissemination of national statistics. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 53(14), 1192-1211.

NICHOLAS, D. (2000). Assessing Information Needs: Tools, Techniques and Concepts for the Internet Age (2nd ed.). London: Europa Publications.

WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1

YIN. G. W., Ford, J., Hawkins, R. P., Filigree, S., McTavish, F., Gustafson, D., & Bette, H. (2006). On the validity of client-side vs. server-side Web log data analysis. Internet Research, 16(5), 537-552.

Analýzy logů (statistika webu)

2012-10-12T12:34:10Z

Striker: /* Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? */

V dnešní době má již nějakou webovou stránku téměř každý. A všichni by byli rádi na předních příčkách ve vyhledávání, aby je každý znal, citoval a odkazoval na ně. To se ale samozřejmě nestane samo od sebe. Stojí to mnoho času, trpělivosti a především znalostí. Co změnit a vylepšit nám může povědět hodně výzkumů. Ale tím zřejmě nejúčinnějším je analýza logů.

"Log soubory, zkráceně logy, jsou textové soubory obsahující záznamy o činnosti nějaké konkrétní aplikace. V případě webových serverů jsou do logů ukládány veškeré požadavky, které byly na server vzneseny. Zpětnou analýzou těchto dat pak můžeme zjišťovat cenné informace o fungování sledovaného webu." <ref name="SMRT">SMRT, Martin. Newsletter: Proč analyzovat logy. In: Dobrý web [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy</ref> Logy se ukládají přímo na serveru, odkud si ho majitel může stáhnout, nebo jej tam rovnou analyzuje.

=== Co je pro daný design výzkumu charakteristické? ===

Především při analýze logů nemusíme zasahovat do zdrojového kódu samotné stránky, jako je tomu u jiných měřících systémů typu Google Analytics či TOPlist.cz.Ty totiž vyžadují speciální měřící kód vložený do webových stránek. Při analýze logů získáte opravdu spoustu dat. Systémy založené na měřícím kódu nabízí pouze hotové statistiky s omezenou možností dalšího zpracování, statistiky. "Naproti tomu logy obsahují „surová“ data, která je nejprve nutná zpracovat. Výhodou tohoto přístupu je možnost pojmout zpracování dle vlastního gusta a výstupy si patřičně přizpůsobit." <ref name="SMRT"/>

Přesnost a úplnost. Funkční webový server totiž zapíše do souboru každý požadavek, na který odpovídá. Můžeme se tedy z logů dozvědět spoustu zajímavých a užitečných informací, jako je :

*Návštěvnost jednotlivých stránek
*Zdroj návštěvnosti jednotlivých stránek (podle referera)
*Clickstream kontingenční (odkud kam lidé klikají)
*Clickstream individuální (kam a jak klikal uživatel z této IP)
*Viewtime (jak dlouho na které stránce uživatelé pobývají, to je těžší spočítat)
*Chyby 404 (kde mám zlomené odkazy)

a mnoho dalšího.

=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===

Analýzu logů je možné provádět jednorázově za delší období, větší množství dat poskytne statisticky významnější výsledky. Rozhodně nejde o způsob univerzální, mnohé parametry je naopak možné sledovat pouze za použití jiné metody měření.<ref name="SMRT"/>

'''Metody server-side'''
''Provozu na webových stránkách''
Jak se uživatelé na daných webových stránkách chovají a jak se tam dostávájí. Každý uživatel webových stránek za sebou nechává stopu, kudy prošel a na co kliknul. Tohle později můžeme pomocí různých programů zjišťovat a přizpůsobovat tak obsah stránek uživatelům.

[[Soubor:Statistiky.JPG]]

''Obr. 1 Web Site Statistics'' <ref>"Understand and Improve Your Web Site with Comprehensive Web Site Statistics. In: GTP iCOMMERCE [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.gtp-icommerce.com/viewStory/Web+Site+Statistics</ref>

''Přístupy k sítím''
Může být zapotřebí např. při pádu sítě zjistit, kdo se k ní naposledy připojil a co upravil.

''Napadení sítě''
Pomocí logů dá dohledat původce napadení sítě ať už se jedná o vnitřní čí vnější hrozbu. Např. pomocí IP adresy

''Spam''
Poskytovatel internetu dokáže zjistit odkud přichází nevyžádaná pošta. Příklad: ISP zjistil, že e-mail pro vyžádání plateb od ČSOB je ve skutečnosti spam. Při sledování odkud daný mail přišel zjistil, že IP adresa je zaregistrována až v USA.

'''Metody client-side'''
''Monitoring zařízení'' Ve firmách se na počítačích může objevit program, který monitoruje všechno dění na počítači. Log se dá poté využít na zjištění co, kdy a v jakou chvíli daný uživatel prováděl. Jestli se věnoval práci či něčemu jinému.

''Monitoring uživatelů''
Dá se používat, při sledování určitého počtu lidí. Např. eye-tracking kdy uživatel dává informace pomocí spec. brýlí, kam se v dané chvíli dívá např. na obrazovku.

Monitoring uživatelů a zařízení je kvalitativní a provádí se tedy s menším množství uživatelů.

=== Jaké jsou výhody a nevýhody? ===

'''Spoločné výhody:'''

*Zachytené dáta predstavujú záznam udalostí, tak ako sa skutočne stali, bez dodatočných úprav, ako to býva pri iných metódach zberu dát.
*Kvalita dát nezávisí na schopnostiach učastníkov štúdie zapamätať si interakcie alebo na ich schopnosti popísať interakciu.
*Využitie, táto metóda môže byť použitá pre tvorenie kvantitatívnych modelov a na pomoc pri interpretácii kvalitatívnych modelov (Borgman et al., 1996) a tak isto je vhodná pre experimentálne a aj pre študijné výskumy v teréne.

'''Spoločné nevýhody:'''

*Informácie o kontexte, užívateľské motívy, zámery a spokojnosť s výsledkami sa nezaznamenávajú. Toto obmedzenie sa dá prekonať pomocou kombinácie transakčných logov s inými metódami zberu dát. Napr. vypĺňanie dotazníkov, premýšlanie nahlas počas interakcie s informačným systémom.
*Kombinácia metód zberu prináša so sebou nevýhody - strata nenápadnosti a zmenšenie rozsahu. (Jansen, 2006). Aj napriek tomu, pridanie kontextu a dát, ktoré sú nedostupné prostredníctvom TL často preváži tieto obmedzenia.

'''Client-side:'''

výhody

*Zber dát na strane klienta poskytuje možnosť zbierať dáta, ktoré obsahujú informácie o užívateľských akciách naprieč celým radom aplikácií a webových stránok.
*Dochádza k väčšiemu kontaktu a interakcii medzi výskumníkmi a účastníkmi, takže možno ľahko získať vedomý súhlas na zber dát, ale zároveň dochádza ku strate nenápadnosti.

nevýhody

*Náročnosť na zdroje, treba zháňať účastníkov, inštalovať a testovať programy na zariadeniach a niekedy zbierať data z rôznych zariadení a od užívateľov. (Kelly, 2006a, 2006b; Yun et al., 2006)
*Nedostupnosť programov pre zber dát. Niektorí výzkumníci (napr. Kelly, 2006a, 2006b) používajú programy vyvinuté pre spyware trh, a iní (napr. Yun et al., 2006) vyvinuli vlastné aplikácie alebo prehliadače na zaznamenávanie udalostí na strane klienta.

'''Server-side:'''

výhody

*Vychádza z veľkého objemu dát zozbieraných od veľkého počtu užívateľov.
*Nenápadnosť zberu dát, prebieha na pozadí a tak sú minimalizované medziľudské vzťahy počas zberu dát, takže záznamy zo strany servera sú relatívne objektívne vo svojich zastúpeniach užívateľského správania.

nevýhody

*Táto výhoda však vyvoláva obavy v etických otázkach spojených so zhromažďovaním a použitím osobných údajov bez toho, aby o tom boli informovaní účastníci.
*Veľmi náročné spracovávať a analyzovať veľké objemy dát, ale so stále rastúcim záujmom o túto metódu, sa mnoho týchto problémov zmierňuje alebo úplne odstráni.
*Zber dát je obmedzený len na akcie, ktoré sa udejú na servery.
*Technické obmedzenia, nie sú zachytávané požiadavky stránky, ktoré sa načítajú z vyrovnávacej pamäti alebo cez proxy server. Odhaduje sa, že až 45 percent požiadaviek na stránky sú splnené z obsahu cache pamäte (Nicholas, 2000).
*Náročné rozlíšiť jednotlivých užívateľov systému, pokial servery umelo neudržiavajú spojenie s klientom, nevyžadujú prihlásenie, alebo neposielajú cookies (Marchionini, 2002). Preto sa na identifikáciu užívateľských relácií používa kombinácií dátumu, času a IP adries.
*Zistené IP adresy sa nemusia týkať jednej osoby, viacerými osobami na zdieľanom alebo verejnom zariadení alebo prostredníctvom servera proxy.

=== Jak takový výzkum probíhá? ===
Anylýza logů probíhá pomocí 3 fází:

1) identifikace vhodných datových prvků a zdrojů

2) sběr dat

3) zpracování a příprava dat

V praxi, se tyto kroky mohou překrývat, v závislosti na výzkumné otázce a studijní logistice.

'''Identifikace vhodných datových prvků a zdrojů'''

Nejčaštěji se výzkum provádí pomocí protokolu a využívá data zachycená stávajícími logovými programy. Údaje shromážděné v programu by měly být přezkoumány s ohledem na výzkumnou otázku. V určitých případech je možné přizpůsobit konfiguraci logového programu sběru dat a shromažďovat tak požadované údaje. Může být stanovena doba, po kterou jsou data sbírána. Data se mohou sbírat několik let nebo také jen jeden den.
V této fázi může také docházet k rozvoji kódování pro kategorizaci webových stránek, typů webových stránek podle obsahu, identifikace IP adres nebo rozsah IP adres. Jsou identifikovány i doplňkové zdroje dat, jako je např. topologie webových stránek.

'''Sběr dat'''

Sběr dat by měl být relativně jednoduchá aktivita. Nicméně, výzkumníci měli sledovat logování dat a zajistit, aby údaje byly zachyceny, jak se očekávalo. Na client-side by měli být údaje sledovány a shromažďovány v pravidelných intervalech po celou dobu studia. To je obzvláště důležité, protože client-side vyžaduje značné prostředky na výzkum. V mnoha případech, je to také vhodný čas pro sběr dat z jiných, předem určených zdrojů dat a údajů z doplňkových metod.

=== Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ===

=== Poznámky ===

<references />

=== Použitá literatura ===

SMRT, Martin. Newsletter: Proč analyzovat logy. In: Dobrý web [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy

BORGMAN, C., HIRSH, S. G., & HILLER, J. (1996). Rethinking online monitoring methods for infor-mation retrieval systems: From search product to search process. Journal of the American Society for htformation Science, 47(7), 568-583.

JANSEN, B. J. (2006). Search log analysis: What it is, what's been done, how to do it. Library and Information Science Research, 28(3). 407-432.

KELLY, D. (2006a). Measuring online information seeking context, part 1: Background and method. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 57(13), 1729- 1739.

KELLY, D. (2006b). Measuring online information seeking context, pail 2: Findings and discussion. Journal of the American Society .for Information Science and Technology, 57(14), 1862- 1874.

MARCHIONINI, G. (2002). Co-evolution of user and organizational interfaces: A longitudinal case study of WWW dissemination of national statistics. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 53(14), 1192-1211.

NICHOLAS, D. (2000). Assessing Information Needs: Tools, Techniques and Concepts for the Internet Age (2nd ed.). London: Europa Publications.

WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1

YIN. G. W., Ford, J., Hawkins, R. P., Filigree, S., McTavish, F., Gustafson, D., & Bette, H. (2006). On the validity of client-side vs. server-side Web log data analysis. Internet Research, 16(5), 537-552.

Analýzy logů (statistika webu)

2012-10-12T12:33:05Z

Striker: /* Použitá literatura */

V dnešní době má již nějakou webovou stránku téměř každý. A všichni by byli rádi na předních příčkách ve vyhledávání, aby je každý znal, citoval a odkazoval na ně. To se ale samozřejmě nestane samo od sebe. Stojí to mnoho času, trpělivosti a především znalostí. Co změnit a vylepšit nám může povědět hodně výzkumů. Ale tím zřejmě nejúčinnějším je analýza logů.

"Log soubory, zkráceně logy, jsou textové soubory obsahující záznamy o činnosti nějaké konkrétní aplikace. V případě webových serverů jsou do logů ukládány veškeré požadavky, které byly na server vzneseny. Zpětnou analýzou těchto dat pak můžeme zjišťovat cenné informace o fungování sledovaného webu." <ref name="SMRT">SMRT, Martin. Newsletter: Proč analyzovat logy. In: Dobrý web [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy</ref> Logy se ukládají přímo na serveru, odkud si ho majitel může stáhnout, nebo jej tam rovnou analyzuje.

=== Co je pro daný design výzkumu charakteristické? ===

Především při analýze logů nemusíme zasahovat do zdrojového kódu samotné stránky, jako je tomu u jiných měřících systémů typu Google Analytics či TOPlist.cz.Ty totiž vyžadují speciální měřící kód vložený do webových stránek. Při analýze logů získáte opravdu spoustu dat. Systémy založené na měřícím kódu nabízí pouze hotové statistiky s omezenou možností dalšího zpracování, statistiky. "Naproti tomu logy obsahují „surová“ data, která je nejprve nutná zpracovat. Výhodou tohoto přístupu je možnost pojmout zpracování dle vlastního gusta a výstupy si patřičně přizpůsobit." <ref name="SMRT"/>

Přesnost a úplnost. Funkční webový server totiž zapíše do souboru každý požadavek, na který odpovídá. Můžeme se tedy z logů dozvědět spoustu zajímavých a užitečných informací, jako je :

*Návštěvnost jednotlivých stránek
*Zdroj návštěvnosti jednotlivých stránek (podle referera)
*Clickstream kontingenční (odkud kam lidé klikají)
*Clickstream individuální (kam a jak klikal uživatel z této IP)
*Viewtime (jak dlouho na které stránce uživatelé pobývají, to je těžší spočítat)
*Chyby 404 (kde mám zlomené odkazy)

a mnoho dalšího.

=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===

Analýzu logů je možné provádět jednorázově za delší období, větší množství dat poskytne statisticky významnější výsledky. Rozhodně nejde o způsob univerzální, mnohé parametry je naopak možné sledovat pouze za použití jiné metody měření.<ref name="SMRT"/>

'''Metody server-side'''

''Provozu na webových stránkách'' Jak se uživatelé na daných webových stránkách chovají a jak se tam dostávájí. Každý uživatel webových stránek za sebou nechává stopu, kudy prošel a na co kliknul. Tohle později můžeme pomocí různých programů zjišťovat a přizpůsobovat tak obsah stránek uživatelům.

[[Soubor:Statistiky.JPG]]

''Obr. 1 Web Site Statistics'' <ref>"Understand and Improve Your Web Site with Comprehensive Web Site Statistics. In: GTP iCOMMERCE [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.gtp-icommerce.com/viewStory/Web+Site+Statistics</ref>

''Přístupy k sítím''

Může být zapotřebí např. při pádu sítě zjistit, kdo se k ní naposledy připojil a co upravil.

''Napadení sítě''

Pomocí logů dá dohledat původce napadení sítě ať už se jedná o vnitřní čí vnější hrozbu. Např. pomocí IP adresy

''Spam''

Poskytovatel internetu dokáže zjistit odkud přichází nevyžádaná pošta. Příklad: ISP zjistil, že e-mail pro vyžádání plateb od ČSOB je ve skutečnosti spam. Při sledování odkud daný mail přišel zjistil, že IP adresa je zaregistrována až v USA.

'''Metody client-side'''

''Monitoring zařízení'' Ve firmách se na počítačích může objevit program, který monitoruje všechno dění na počítači. Log se dá poté využít na zjištění co, kdy a v jakou chvíli daný uživatel prováděl. Jestli se věnoval práci či něčemu jinému.

''Monitoring uživatelů''

Dá se používat, při sledování určitého počtu lidí. Např. eye-tracking kdy uživatel dává informace pomocí spec. brýlí, kam se v dané chvíli dívá např. na obrazovku.

Monitoring uživatelů a zařízení je kvalitativní a provádí se tedy s menším množství uživatelů.

=== Jaké jsou výhody a nevýhody? ===

'''Spoločné výhody:'''

*Zachytené dáta predstavujú záznam udalostí, tak ako sa skutočne stali, bez dodatočných úprav, ako to býva pri iných metódach zberu dát.
*Kvalita dát nezávisí na schopnostiach učastníkov štúdie zapamätať si interakcie alebo na ich schopnosti popísať interakciu.
*Využitie, táto metóda môže byť použitá pre tvorenie kvantitatívnych modelov a na pomoc pri interpretácii kvalitatívnych modelov (Borgman et al., 1996) a tak isto je vhodná pre experimentálne a aj pre študijné výskumy v teréne.

'''Spoločné nevýhody:'''

*Informácie o kontexte, užívateľské motívy, zámery a spokojnosť s výsledkami sa nezaznamenávajú. Toto obmedzenie sa dá prekonať pomocou kombinácie transakčných logov s inými metódami zberu dát. Napr. vypĺňanie dotazníkov, premýšlanie nahlas počas interakcie s informačným systémom.
*Kombinácia metód zberu prináša so sebou nevýhody - strata nenápadnosti a zmenšenie rozsahu. (Jansen, 2006). Aj napriek tomu, pridanie kontextu a dát, ktoré sú nedostupné prostredníctvom TL často preváži tieto obmedzenia.

'''Client-side:'''

výhody

*Zber dát na strane klienta poskytuje možnosť zbierať dáta, ktoré obsahujú informácie o užívateľských akciách naprieč celým radom aplikácií a webových stránok.
*Dochádza k väčšiemu kontaktu a interakcii medzi výskumníkmi a účastníkmi, takže možno ľahko získať vedomý súhlas na zber dát, ale zároveň dochádza ku strate nenápadnosti.

nevýhody

*Náročnosť na zdroje, treba zháňať účastníkov, inštalovať a testovať programy na zariadeniach a niekedy zbierať data z rôznych zariadení a od užívateľov. (Kelly, 2006a, 2006b; Yun et al., 2006)
*Nedostupnosť programov pre zber dát. Niektorí výzkumníci (napr. Kelly, 2006a, 2006b) používajú programy vyvinuté pre spyware trh, a iní (napr. Yun et al., 2006) vyvinuli vlastné aplikácie alebo prehliadače na zaznamenávanie udalostí na strane klienta.

'''Server-side:'''

výhody

*Vychádza z veľkého objemu dát zozbieraných od veľkého počtu užívateľov.
*Nenápadnosť zberu dát, prebieha na pozadí a tak sú minimalizované medziľudské vzťahy počas zberu dát, takže záznamy zo strany servera sú relatívne objektívne vo svojich zastúpeniach užívateľského správania.

nevýhody

*Táto výhoda však vyvoláva obavy v etických otázkach spojených so zhromažďovaním a použitím osobných údajov bez toho, aby o tom boli informovaní účastníci.
*Veľmi náročné spracovávať a analyzovať veľké objemy dát, ale so stále rastúcim záujmom o túto metódu, sa mnoho týchto problémov zmierňuje alebo úplne odstráni.
*Zber dát je obmedzený len na akcie, ktoré sa udejú na servery.
*Technické obmedzenia, nie sú zachytávané požiadavky stránky, ktoré sa načítajú z vyrovnávacej pamäti alebo cez proxy server. Odhaduje sa, že až 45 percent požiadaviek na stránky sú splnené z obsahu cache pamäte (Nicholas, 2000).
*Náročné rozlíšiť jednotlivých užívateľov systému, pokial servery umelo neudržiavajú spojenie s klientom, nevyžadujú prihlásenie, alebo neposielajú cookies (Marchionini, 2002). Preto sa na identifikáciu užívateľských relácií používa kombinácií dátumu, času a IP adries.
*Zistené IP adresy sa nemusia týkať jednej osoby, viacerými osobami na zdieľanom alebo verejnom zariadení alebo prostredníctvom servera proxy.

=== Jak takový výzkum probíhá? ===
Anylýza logů probíhá pomocí 3 fází:

1) identifikace vhodných datových prvků a zdrojů

2) sběr dat

3) zpracování a příprava dat

V praxi, se tyto kroky mohou překrývat, v závislosti na výzkumné otázce a studijní logistice.

'''Identifikace vhodných datových prvků a zdrojů'''

Nejčaštěji se výzkum provádí pomocí protokolu a využívá data zachycená stávajícími logovými programy. Údaje shromážděné v programu by měly být přezkoumány s ohledem na výzkumnou otázku. V určitých případech je možné přizpůsobit konfiguraci logového programu sběru dat a shromažďovat tak požadované údaje. Může být stanovena doba, po kterou jsou data sbírána. Data se mohou sbírat několik let nebo také jen jeden den.
V této fázi může také docházet k rozvoji kódování pro kategorizaci webových stránek, typů webových stránek podle obsahu, identifikace IP adres nebo rozsah IP adres. Jsou identifikovány i doplňkové zdroje dat, jako je např. topologie webových stránek.

'''Sběr dat'''

Sběr dat by měl být relativně jednoduchá aktivita. Nicméně, výzkumníci měli sledovat logování dat a zajistit, aby údaje byly zachyceny, jak se očekávalo. Na client-side by měli být údaje sledovány a shromažďovány v pravidelných intervalech po celou dobu studia. To je obzvláště důležité, protože client-side vyžaduje značné prostředky na výzkum. V mnoha případech, je to také vhodný čas pro sběr dat z jiných, předem určených zdrojů dat a údajů z doplňkových metod.

=== Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ===

=== Poznámky ===

<references />

=== Použitá literatura ===

SMRT, Martin. Newsletter: Proč analyzovat logy. In: Dobrý web [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy

BORGMAN, C., HIRSH, S. G., & HILLER, J. (1996). Rethinking online monitoring methods for infor-mation retrieval systems: From search product to search process. Journal of the American Society for htformation Science, 47(7), 568-583.

JANSEN, B. J. (2006). Search log analysis: What it is, what's been done, how to do it. Library and Information Science Research, 28(3). 407-432.

KELLY, D. (2006a). Measuring online information seeking context, part 1: Background and method. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 57(13), 1729- 1739.

KELLY, D. (2006b). Measuring online information seeking context, pail 2: Findings and discussion. Journal of the American Society .for Information Science and Technology, 57(14), 1862- 1874.

MARCHIONINI, G. (2002). Co-evolution of user and organizational interfaces: A longitudinal case study of WWW dissemination of national statistics. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 53(14), 1192-1211.

NICHOLAS, D. (2000). Assessing Information Needs: Tools, Techniques and Concepts for the Internet Age (2nd ed.). London: Europa Publications.

WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1

YIN. G. W., Ford, J., Hawkins, R. P., Filigree, S., McTavish, F., Gustafson, D., & Bette, H. (2006). On the validity of client-side vs. server-side Web log data analysis. Internet Research, 16(5), 537-552.

Analýzy logů (statistika webu)

2012-10-12T12:32:42Z

Striker: /* Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? */

V dnešní době má již nějakou webovou stránku téměř každý. A všichni by byli rádi na předních příčkách ve vyhledávání, aby je každý znal, citoval a odkazoval na ně. To se ale samozřejmě nestane samo od sebe. Stojí to mnoho času, trpělivosti a především znalostí. Co změnit a vylepšit nám může povědět hodně výzkumů. Ale tím zřejmě nejúčinnějším je analýza logů.

"Log soubory, zkráceně logy, jsou textové soubory obsahující záznamy o činnosti nějaké konkrétní aplikace. V případě webových serverů jsou do logů ukládány veškeré požadavky, které byly na server vzneseny. Zpětnou analýzou těchto dat pak můžeme zjišťovat cenné informace o fungování sledovaného webu." <ref name="SMRT">SMRT, Martin. Newsletter: Proč analyzovat logy. In: Dobrý web [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy</ref> Logy se ukládají přímo na serveru, odkud si ho majitel může stáhnout, nebo jej tam rovnou analyzuje.

=== Co je pro daný design výzkumu charakteristické? ===

Především při analýze logů nemusíme zasahovat do zdrojového kódu samotné stránky, jako je tomu u jiných měřících systémů typu Google Analytics či TOPlist.cz.Ty totiž vyžadují speciální měřící kód vložený do webových stránek. Při analýze logů získáte opravdu spoustu dat. Systémy založené na měřícím kódu nabízí pouze hotové statistiky s omezenou možností dalšího zpracování, statistiky. "Naproti tomu logy obsahují „surová“ data, která je nejprve nutná zpracovat. Výhodou tohoto přístupu je možnost pojmout zpracování dle vlastního gusta a výstupy si patřičně přizpůsobit." <ref name="SMRT"/>

Přesnost a úplnost. Funkční webový server totiž zapíše do souboru každý požadavek, na který odpovídá. Můžeme se tedy z logů dozvědět spoustu zajímavých a užitečných informací, jako je :

*Návštěvnost jednotlivých stránek
*Zdroj návštěvnosti jednotlivých stránek (podle referera)
*Clickstream kontingenční (odkud kam lidé klikají)
*Clickstream individuální (kam a jak klikal uživatel z této IP)
*Viewtime (jak dlouho na které stránce uživatelé pobývají, to je těžší spočítat)
*Chyby 404 (kde mám zlomené odkazy)

a mnoho dalšího.

=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===

Analýzu logů je možné provádět jednorázově za delší období, větší množství dat poskytne statisticky významnější výsledky. Rozhodně nejde o způsob univerzální, mnohé parametry je naopak možné sledovat pouze za použití jiné metody měření.<ref name="SMRT"/>

'''Metody server-side'''

''Provozu na webových stránkách'' Jak se uživatelé na daných webových stránkách chovají a jak se tam dostávájí. Každý uživatel webových stránek za sebou nechává stopu, kudy prošel a na co kliknul. Tohle později můžeme pomocí různých programů zjišťovat a přizpůsobovat tak obsah stránek uživatelům.

[[Soubor:Statistiky.JPG]]

''Obr. 1 Web Site Statistics'' <ref>"Understand and Improve Your Web Site with Comprehensive Web Site Statistics. In: GTP iCOMMERCE [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.gtp-icommerce.com/viewStory/Web+Site+Statistics</ref>

''Přístupy k sítím''

Může být zapotřebí např. při pádu sítě zjistit, kdo se k ní naposledy připojil a co upravil.

''Napadení sítě''

Pomocí logů dá dohledat původce napadení sítě ať už se jedná o vnitřní čí vnější hrozbu. Např. pomocí IP adresy

''Spam''

Poskytovatel internetu dokáže zjistit odkud přichází nevyžádaná pošta. Příklad: ISP zjistil, že e-mail pro vyžádání plateb od ČSOB je ve skutečnosti spam. Při sledování odkud daný mail přišel zjistil, že IP adresa je zaregistrována až v USA.

'''Metody client-side'''

''Monitoring zařízení'' Ve firmách se na počítačích může objevit program, který monitoruje všechno dění na počítači. Log se dá poté využít na zjištění co, kdy a v jakou chvíli daný uživatel prováděl. Jestli se věnoval práci či něčemu jinému.

''Monitoring uživatelů''

Dá se používat, při sledování určitého počtu lidí. Např. eye-tracking kdy uživatel dává informace pomocí spec. brýlí, kam se v dané chvíli dívá např. na obrazovku.

Monitoring uživatelů a zařízení je kvalitativní a provádí se tedy s menším množství uživatelů.

=== Jaké jsou výhody a nevýhody? ===

'''Spoločné výhody:'''

*Zachytené dáta predstavujú záznam udalostí, tak ako sa skutočne stali, bez dodatočných úprav, ako to býva pri iných metódach zberu dát.
*Kvalita dát nezávisí na schopnostiach učastníkov štúdie zapamätať si interakcie alebo na ich schopnosti popísať interakciu.
*Využitie, táto metóda môže byť použitá pre tvorenie kvantitatívnych modelov a na pomoc pri interpretácii kvalitatívnych modelov (Borgman et al., 1996) a tak isto je vhodná pre experimentálne a aj pre študijné výskumy v teréne.

'''Spoločné nevýhody:'''

*Informácie o kontexte, užívateľské motívy, zámery a spokojnosť s výsledkami sa nezaznamenávajú. Toto obmedzenie sa dá prekonať pomocou kombinácie transakčných logov s inými metódami zberu dát. Napr. vypĺňanie dotazníkov, premýšlanie nahlas počas interakcie s informačným systémom.
*Kombinácia metód zberu prináša so sebou nevýhody - strata nenápadnosti a zmenšenie rozsahu. (Jansen, 2006). Aj napriek tomu, pridanie kontextu a dát, ktoré sú nedostupné prostredníctvom TL často preváži tieto obmedzenia.

'''Client-side:'''

výhody

*Zber dát na strane klienta poskytuje možnosť zbierať dáta, ktoré obsahujú informácie o užívateľských akciách naprieč celým radom aplikácií a webových stránok.
*Dochádza k väčšiemu kontaktu a interakcii medzi výskumníkmi a účastníkmi, takže možno ľahko získať vedomý súhlas na zber dát, ale zároveň dochádza ku strate nenápadnosti.

nevýhody

*Náročnosť na zdroje, treba zháňať účastníkov, inštalovať a testovať programy na zariadeniach a niekedy zbierať data z rôznych zariadení a od užívateľov. (Kelly, 2006a, 2006b; Yun et al., 2006)
*Nedostupnosť programov pre zber dát. Niektorí výzkumníci (napr. Kelly, 2006a, 2006b) používajú programy vyvinuté pre spyware trh, a iní (napr. Yun et al., 2006) vyvinuli vlastné aplikácie alebo prehliadače na zaznamenávanie udalostí na strane klienta.

'''Server-side:'''

výhody

*Vychádza z veľkého objemu dát zozbieraných od veľkého počtu užívateľov.
*Nenápadnosť zberu dát, prebieha na pozadí a tak sú minimalizované medziľudské vzťahy počas zberu dát, takže záznamy zo strany servera sú relatívne objektívne vo svojich zastúpeniach užívateľského správania.

nevýhody

*Táto výhoda však vyvoláva obavy v etických otázkach spojených so zhromažďovaním a použitím osobných údajov bez toho, aby o tom boli informovaní účastníci.
*Veľmi náročné spracovávať a analyzovať veľké objemy dát, ale so stále rastúcim záujmom o túto metódu, sa mnoho týchto problémov zmierňuje alebo úplne odstráni.
*Zber dát je obmedzený len na akcie, ktoré sa udejú na servery.
*Technické obmedzenia, nie sú zachytávané požiadavky stránky, ktoré sa načítajú z vyrovnávacej pamäti alebo cez proxy server. Odhaduje sa, že až 45 percent požiadaviek na stránky sú splnené z obsahu cache pamäte (Nicholas, 2000).
*Náročné rozlíšiť jednotlivých užívateľov systému, pokial servery umelo neudržiavajú spojenie s klientom, nevyžadujú prihlásenie, alebo neposielajú cookies (Marchionini, 2002). Preto sa na identifikáciu užívateľských relácií používa kombinácií dátumu, času a IP adries.
*Zistené IP adresy sa nemusia týkať jednej osoby, viacerými osobami na zdieľanom alebo verejnom zariadení alebo prostredníctvom servera proxy.

=== Jak takový výzkum probíhá? ===
Anylýza logů probíhá pomocí 3 fází:

1) identifikace vhodných datových prvků a zdrojů

2) sběr dat

3) zpracování a příprava dat

V praxi, se tyto kroky mohou překrývat, v závislosti na výzkumné otázce a studijní logistice.

'''Identifikace vhodných datových prvků a zdrojů'''

Nejčaštěji se výzkum provádí pomocí protokolu a využívá data zachycená stávajícími logovými programy. Údaje shromážděné v programu by měly být přezkoumány s ohledem na výzkumnou otázku. V určitých případech je možné přizpůsobit konfiguraci logového programu sběru dat a shromažďovat tak požadované údaje. Může být stanovena doba, po kterou jsou data sbírána. Data se mohou sbírat několik let nebo také jen jeden den.
V této fázi může také docházet k rozvoji kódování pro kategorizaci webových stránek, typů webových stránek podle obsahu, identifikace IP adres nebo rozsah IP adres. Jsou identifikovány i doplňkové zdroje dat, jako je např. topologie webových stránek.

'''Sběr dat'''

Sběr dat by měl být relativně jednoduchá aktivita. Nicméně, výzkumníci měli sledovat logování dat a zajistit, aby údaje byly zachyceny, jak se očekávalo. Na client-side by měli být údaje sledovány a shromažďovány v pravidelných intervalech po celou dobu studia. To je obzvláště důležité, protože client-side vyžaduje značné prostředky na výzkum. V mnoha případech, je to také vhodný čas pro sběr dat z jiných, předem určených zdrojů dat a údajů z doplňkových metod.

=== Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ===

=== Poznámky ===

<references />

=== Použitá literatura ===

[http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html]">[http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html]

BORGMAN, C., HIRSH, S. G., & HILLER, J. (1996). Rethinking online monitoring methods for infor-mation retrieval systems: From search product to search process. Journal of the American Society for htformation Science, 47(7), 568-583.

JANSEN, B. J. (2006). Search log analysis: What it is, what's been done, how to do it. Library and Information Science Research, 28(3). 407-432.

KELLY, D. (2006a). Measuring online information seeking context, part 1: Background and method. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 57(13), 1729- 1739.

KELLY, D. (2006b). Measuring online information seeking context, pail 2: Findings and discussion. Journal of the American Society .for Information Science and Technology, 57(14), 1862- 1874.

MARCHIONINI, G. (2002). Co-evolution of user and organizational interfaces: A longitudinal case study of WWW dissemination of national statistics. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 53(14), 1192-1211.

NICHOLAS, D. (2000). Assessing Information Needs: Tools, Techniques and Concepts for the Internet Age (2nd ed.). London: Europa Publications.

WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1

YIN. G. W., Ford, J., Hawkins, R. P., Filigree, S., McTavish, F., Gustafson, D., & Bette, H. (2006). On the validity of client-side vs. server-side Web log data analysis. Internet Research, 16(5), 537-552.

Analýzy logů (statistika webu)

2012-10-12T12:32:03Z

Striker: /* Co je pro daný design výzkumu charakteristické? */

V dnešní době má již nějakou webovou stránku téměř každý. A všichni by byli rádi na předních příčkách ve vyhledávání, aby je každý znal, citoval a odkazoval na ně. To se ale samozřejmě nestane samo od sebe. Stojí to mnoho času, trpělivosti a především znalostí. Co změnit a vylepšit nám může povědět hodně výzkumů. Ale tím zřejmě nejúčinnějším je analýza logů.

"Log soubory, zkráceně logy, jsou textové soubory obsahující záznamy o činnosti nějaké konkrétní aplikace. V případě webových serverů jsou do logů ukládány veškeré požadavky, které byly na server vzneseny. Zpětnou analýzou těchto dat pak můžeme zjišťovat cenné informace o fungování sledovaného webu." <ref name="SMRT">SMRT, Martin. Newsletter: Proč analyzovat logy. In: Dobrý web [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy</ref> Logy se ukládají přímo na serveru, odkud si ho majitel může stáhnout, nebo jej tam rovnou analyzuje.

=== Co je pro daný design výzkumu charakteristické? ===

Především při analýze logů nemusíme zasahovat do zdrojového kódu samotné stránky, jako je tomu u jiných měřících systémů typu Google Analytics či TOPlist.cz.Ty totiž vyžadují speciální měřící kód vložený do webových stránek. Při analýze logů získáte opravdu spoustu dat. Systémy založené na měřícím kódu nabízí pouze hotové statistiky s omezenou možností dalšího zpracování, statistiky. "Naproti tomu logy obsahují „surová“ data, která je nejprve nutná zpracovat. Výhodou tohoto přístupu je možnost pojmout zpracování dle vlastního gusta a výstupy si patřičně přizpůsobit." <ref name="SMRT"/>

Přesnost a úplnost. Funkční webový server totiž zapíše do souboru každý požadavek, na který odpovídá. Můžeme se tedy z logů dozvědět spoustu zajímavých a užitečných informací, jako je :

*Návštěvnost jednotlivých stránek
*Zdroj návštěvnosti jednotlivých stránek (podle referera)
*Clickstream kontingenční (odkud kam lidé klikají)
*Clickstream individuální (kam a jak klikal uživatel z této IP)
*Viewtime (jak dlouho na které stránce uživatelé pobývají, to je těžší spočítat)
*Chyby 404 (kde mám zlomené odkazy)

a mnoho dalšího.

=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===

Analýzu logů je možné provádět jednorázově za delší období, větší množství dat poskytne statisticky významnější výsledky. Rozhodně nejde o způsob univerzální, mnohé parametry je naopak možné sledovat pouze za použití jiné metody měření.<ref>SMRT, Martin. Newsletter: Proč analyzovat logy. In: Dobrý web [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy </ref>

'''Metody server-side'''

''Provozu na webových stránkách'' Jak se uživatelé na daných webových stránkách chovají a jak se tam dostávájí. Každý uživatel webových stránek za sebou nechává stopu, kudy prošel a na co kliknul. Tohle později můžeme pomocí různých programů zjišťovat a přizpůsobovat tak obsah stránek uživatelům.

[[Soubor:Statistiky.JPG]]

''Obr. 1 Web Site Statistics'' <ref>"Understand and Improve Your Web Site with Comprehensive Web Site Statistics. In: GTP iCOMMERCE [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.gtp-icommerce.com/viewStory/Web+Site+Statistics</ref>

''Přístupy k sítím''

Může být zapotřebí např. při pádu sítě zjistit, kdo se k ní naposledy připojil a co upravil.

''Napadení sítě''

Pomocí logů dá dohledat původce napadení sítě ať už se jedná o vnitřní čí vnější hrozbu. Např. pomocí IP adresy

''Spam''

Poskytovatel internetu dokáže zjistit odkud přichází nevyžádaná pošta. Příklad: ISP zjistil, že e-mail pro vyžádání plateb od ČSOB je ve skutečnosti spam. Při sledování odkud daný mail přišel zjistil, že IP adresa je zaregistrována až v USA.

'''Metody client-side'''

''Monitoring zařízení'' Ve firmách se na počítačích může objevit program, který monitoruje všechno dění na počítači. Log se dá poté využít na zjištění co, kdy a v jakou chvíli daný uživatel prováděl. Jestli se věnoval práci či něčemu jinému.

''Monitoring uživatelů''

Dá se používat, při sledování určitého počtu lidí. Např. eye-tracking kdy uživatel dává informace pomocí spec. brýlí, kam se v dané chvíli dívá např. na obrazovku.

Monitoring uživatelů a zařízení je kvalitativní a provádí se tedy s menším množství uživatelů.

=== Jaké jsou výhody a nevýhody? ===

'''Spoločné výhody:'''

*Zachytené dáta predstavujú záznam udalostí, tak ako sa skutočne stali, bez dodatočných úprav, ako to býva pri iných metódach zberu dát.
*Kvalita dát nezávisí na schopnostiach učastníkov štúdie zapamätať si interakcie alebo na ich schopnosti popísať interakciu.
*Využitie, táto metóda môže byť použitá pre tvorenie kvantitatívnych modelov a na pomoc pri interpretácii kvalitatívnych modelov (Borgman et al., 1996) a tak isto je vhodná pre experimentálne a aj pre študijné výskumy v teréne.

'''Spoločné nevýhody:'''

*Informácie o kontexte, užívateľské motívy, zámery a spokojnosť s výsledkami sa nezaznamenávajú. Toto obmedzenie sa dá prekonať pomocou kombinácie transakčných logov s inými metódami zberu dát. Napr. vypĺňanie dotazníkov, premýšlanie nahlas počas interakcie s informačným systémom.
*Kombinácia metód zberu prináša so sebou nevýhody - strata nenápadnosti a zmenšenie rozsahu. (Jansen, 2006). Aj napriek tomu, pridanie kontextu a dát, ktoré sú nedostupné prostredníctvom TL často preváži tieto obmedzenia.

'''Client-side:'''

výhody

*Zber dát na strane klienta poskytuje možnosť zbierať dáta, ktoré obsahujú informácie o užívateľských akciách naprieč celým radom aplikácií a webových stránok.
*Dochádza k väčšiemu kontaktu a interakcii medzi výskumníkmi a účastníkmi, takže možno ľahko získať vedomý súhlas na zber dát, ale zároveň dochádza ku strate nenápadnosti.

nevýhody

*Náročnosť na zdroje, treba zháňať účastníkov, inštalovať a testovať programy na zariadeniach a niekedy zbierať data z rôznych zariadení a od užívateľov. (Kelly, 2006a, 2006b; Yun et al., 2006)
*Nedostupnosť programov pre zber dát. Niektorí výzkumníci (napr. Kelly, 2006a, 2006b) používajú programy vyvinuté pre spyware trh, a iní (napr. Yun et al., 2006) vyvinuli vlastné aplikácie alebo prehliadače na zaznamenávanie udalostí na strane klienta.

'''Server-side:'''

výhody

*Vychádza z veľkého objemu dát zozbieraných od veľkého počtu užívateľov.
*Nenápadnosť zberu dát, prebieha na pozadí a tak sú minimalizované medziľudské vzťahy počas zberu dát, takže záznamy zo strany servera sú relatívne objektívne vo svojich zastúpeniach užívateľského správania.

nevýhody

*Táto výhoda však vyvoláva obavy v etických otázkach spojených so zhromažďovaním a použitím osobných údajov bez toho, aby o tom boli informovaní účastníci.
*Veľmi náročné spracovávať a analyzovať veľké objemy dát, ale so stále rastúcim záujmom o túto metódu, sa mnoho týchto problémov zmierňuje alebo úplne odstráni.
*Zber dát je obmedzený len na akcie, ktoré sa udejú na servery.
*Technické obmedzenia, nie sú zachytávané požiadavky stránky, ktoré sa načítajú z vyrovnávacej pamäti alebo cez proxy server. Odhaduje sa, že až 45 percent požiadaviek na stránky sú splnené z obsahu cache pamäte (Nicholas, 2000).
*Náročné rozlíšiť jednotlivých užívateľov systému, pokial servery umelo neudržiavajú spojenie s klientom, nevyžadujú prihlásenie, alebo neposielajú cookies (Marchionini, 2002). Preto sa na identifikáciu užívateľských relácií používa kombinácií dátumu, času a IP adries.
*Zistené IP adresy sa nemusia týkať jednej osoby, viacerými osobami na zdieľanom alebo verejnom zariadení alebo prostredníctvom servera proxy.

=== Jak takový výzkum probíhá? ===
Anylýza logů probíhá pomocí 3 fází:

1) identifikace vhodných datových prvků a zdrojů

2) sběr dat

3) zpracování a příprava dat

V praxi, se tyto kroky mohou překrývat, v závislosti na výzkumné otázce a studijní logistice.

'''Identifikace vhodných datových prvků a zdrojů'''

Nejčaštěji se výzkum provádí pomocí protokolu a využívá data zachycená stávajícími logovými programy. Údaje shromážděné v programu by měly být přezkoumány s ohledem na výzkumnou otázku. V určitých případech je možné přizpůsobit konfiguraci logového programu sběru dat a shromažďovat tak požadované údaje. Může být stanovena doba, po kterou jsou data sbírána. Data se mohou sbírat několik let nebo také jen jeden den.
V této fázi může také docházet k rozvoji kódování pro kategorizaci webových stránek, typů webových stránek podle obsahu, identifikace IP adres nebo rozsah IP adres. Jsou identifikovány i doplňkové zdroje dat, jako je např. topologie webových stránek.

'''Sběr dat'''

Sběr dat by měl být relativně jednoduchá aktivita. Nicméně, výzkumníci měli sledovat logování dat a zajistit, aby údaje byly zachyceny, jak se očekávalo. Na client-side by měli být údaje sledovány a shromažďovány v pravidelných intervalech po celou dobu studia. To je obzvláště důležité, protože client-side vyžaduje značné prostředky na výzkum. V mnoha případech, je to také vhodný čas pro sběr dat z jiných, předem určených zdrojů dat a údajů z doplňkových metod.

=== Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ===

=== Poznámky ===

<references />

=== Použitá literatura ===

[http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html]">[http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html]

BORGMAN, C., HIRSH, S. G., & HILLER, J. (1996). Rethinking online monitoring methods for infor-mation retrieval systems: From search product to search process. Journal of the American Society for htformation Science, 47(7), 568-583.

JANSEN, B. J. (2006). Search log analysis: What it is, what's been done, how to do it. Library and Information Science Research, 28(3). 407-432.

KELLY, D. (2006a). Measuring online information seeking context, part 1: Background and method. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 57(13), 1729- 1739.

KELLY, D. (2006b). Measuring online information seeking context, pail 2: Findings and discussion. Journal of the American Society .for Information Science and Technology, 57(14), 1862- 1874.

MARCHIONINI, G. (2002). Co-evolution of user and organizational interfaces: A longitudinal case study of WWW dissemination of national statistics. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 53(14), 1192-1211.

NICHOLAS, D. (2000). Assessing Information Needs: Tools, Techniques and Concepts for the Internet Age (2nd ed.). London: Europa Publications.

WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1

YIN. G. W., Ford, J., Hawkins, R. P., Filigree, S., McTavish, F., Gustafson, D., & Bette, H. (2006). On the validity of client-side vs. server-side Web log data analysis. Internet Research, 16(5), 537-552.

Analýzy logů (statistika webu)

2012-10-12T12:31:50Z

Striker:

V dnešní době má již nějakou webovou stránku téměř každý. A všichni by byli rádi na předních příčkách ve vyhledávání, aby je každý znal, citoval a odkazoval na ně. To se ale samozřejmě nestane samo od sebe. Stojí to mnoho času, trpělivosti a především znalostí. Co změnit a vylepšit nám může povědět hodně výzkumů. Ale tím zřejmě nejúčinnějším je analýza logů.

"Log soubory, zkráceně logy, jsou textové soubory obsahující záznamy o činnosti nějaké konkrétní aplikace. V případě webových serverů jsou do logů ukládány veškeré požadavky, které byly na server vzneseny. Zpětnou analýzou těchto dat pak můžeme zjišťovat cenné informace o fungování sledovaného webu." <ref name="SMRT">SMRT, Martin. Newsletter: Proč analyzovat logy. In: Dobrý web [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy</ref> Logy se ukládají přímo na serveru, odkud si ho majitel může stáhnout, nebo jej tam rovnou analyzuje.

=== Co je pro daný design výzkumu charakteristické? ===

Především při analýze logů nemusíme zasahovat do zdrojového kódu samotné stránky, jako je tomu u jiných měřících systémů typu Google Analytics či TOPlist.cz.Ty totiž vyžadují speciální měřící kód vložený do webových stránek. Při analýze logů získáte opravdu spoustu dat. Systémy založené na měřícím kódu nabízí pouze hotové statistiky s omezenou možností dalšího zpracování, statistiky. "Naproti tomu logy obsahují „surová“ data, která je nejprve nutná zpracovat. Výhodou tohoto přístupu je možnost pojmout zpracování dle vlastního gusta a výstupy si patřičně přizpůsobit." <ref>SMRT, Martin. Newsletter: Proč analyzovat logy. In: Dobrý web [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy </ref>

Přesnost a úplnost. Funkční webový server totiž zapíše do souboru každý požadavek, na který odpovídá. Můžeme se tedy z logů dozvědět spoustu zajímavých a užitečných informací, jako je :

*Návštěvnost jednotlivých stránek
*Zdroj návštěvnosti jednotlivých stránek (podle referera)
*Clickstream kontingenční (odkud kam lidé klikají)
*Clickstream individuální (kam a jak klikal uživatel z této IP)
*Viewtime (jak dlouho na které stránce uživatelé pobývají, to je těžší spočítat)
*Chyby 404 (kde mám zlomené odkazy)

a mnoho dalšího.

=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===

Analýzu logů je možné provádět jednorázově za delší období, větší množství dat poskytne statisticky významnější výsledky. Rozhodně nejde o způsob univerzální, mnohé parametry je naopak možné sledovat pouze za použití jiné metody měření.<ref>SMRT, Martin. Newsletter: Proč analyzovat logy. In: Dobrý web [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy </ref>

'''Metody server-side'''

''Provozu na webových stránkách'' Jak se uživatelé na daných webových stránkách chovají a jak se tam dostávájí. Každý uživatel webových stránek za sebou nechává stopu, kudy prošel a na co kliknul. Tohle později můžeme pomocí různých programů zjišťovat a přizpůsobovat tak obsah stránek uživatelům.

[[Soubor:Statistiky.JPG]]

''Obr. 1 Web Site Statistics'' <ref>"Understand and Improve Your Web Site with Comprehensive Web Site Statistics. In: GTP iCOMMERCE [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.gtp-icommerce.com/viewStory/Web+Site+Statistics</ref>

''Přístupy k sítím''

Může být zapotřebí např. při pádu sítě zjistit, kdo se k ní naposledy připojil a co upravil.

''Napadení sítě''

Pomocí logů dá dohledat původce napadení sítě ať už se jedná o vnitřní čí vnější hrozbu. Např. pomocí IP adresy

''Spam''

Poskytovatel internetu dokáže zjistit odkud přichází nevyžádaná pošta. Příklad: ISP zjistil, že e-mail pro vyžádání plateb od ČSOB je ve skutečnosti spam. Při sledování odkud daný mail přišel zjistil, že IP adresa je zaregistrována až v USA.

'''Metody client-side'''

''Monitoring zařízení'' Ve firmách se na počítačích může objevit program, který monitoruje všechno dění na počítači. Log se dá poté využít na zjištění co, kdy a v jakou chvíli daný uživatel prováděl. Jestli se věnoval práci či něčemu jinému.

''Monitoring uživatelů''

Dá se používat, při sledování určitého počtu lidí. Např. eye-tracking kdy uživatel dává informace pomocí spec. brýlí, kam se v dané chvíli dívá např. na obrazovku.

Monitoring uživatelů a zařízení je kvalitativní a provádí se tedy s menším množství uživatelů.

=== Jaké jsou výhody a nevýhody? ===

'''Spoločné výhody:'''

*Zachytené dáta predstavujú záznam udalostí, tak ako sa skutočne stali, bez dodatočných úprav, ako to býva pri iných metódach zberu dát.
*Kvalita dát nezávisí na schopnostiach učastníkov štúdie zapamätať si interakcie alebo na ich schopnosti popísať interakciu.
*Využitie, táto metóda môže byť použitá pre tvorenie kvantitatívnych modelov a na pomoc pri interpretácii kvalitatívnych modelov (Borgman et al., 1996) a tak isto je vhodná pre experimentálne a aj pre študijné výskumy v teréne.

'''Spoločné nevýhody:'''

*Informácie o kontexte, užívateľské motívy, zámery a spokojnosť s výsledkami sa nezaznamenávajú. Toto obmedzenie sa dá prekonať pomocou kombinácie transakčných logov s inými metódami zberu dát. Napr. vypĺňanie dotazníkov, premýšlanie nahlas počas interakcie s informačným systémom.
*Kombinácia metód zberu prináša so sebou nevýhody - strata nenápadnosti a zmenšenie rozsahu. (Jansen, 2006). Aj napriek tomu, pridanie kontextu a dát, ktoré sú nedostupné prostredníctvom TL často preváži tieto obmedzenia.

'''Client-side:'''

výhody

*Zber dát na strane klienta poskytuje možnosť zbierať dáta, ktoré obsahujú informácie o užívateľských akciách naprieč celým radom aplikácií a webových stránok.
*Dochádza k väčšiemu kontaktu a interakcii medzi výskumníkmi a účastníkmi, takže možno ľahko získať vedomý súhlas na zber dát, ale zároveň dochádza ku strate nenápadnosti.

nevýhody

*Náročnosť na zdroje, treba zháňať účastníkov, inštalovať a testovať programy na zariadeniach a niekedy zbierať data z rôznych zariadení a od užívateľov. (Kelly, 2006a, 2006b; Yun et al., 2006)
*Nedostupnosť programov pre zber dát. Niektorí výzkumníci (napr. Kelly, 2006a, 2006b) používajú programy vyvinuté pre spyware trh, a iní (napr. Yun et al., 2006) vyvinuli vlastné aplikácie alebo prehliadače na zaznamenávanie udalostí na strane klienta.

'''Server-side:'''

výhody

*Vychádza z veľkého objemu dát zozbieraných od veľkého počtu užívateľov.
*Nenápadnosť zberu dát, prebieha na pozadí a tak sú minimalizované medziľudské vzťahy počas zberu dát, takže záznamy zo strany servera sú relatívne objektívne vo svojich zastúpeniach užívateľského správania.

nevýhody

*Táto výhoda však vyvoláva obavy v etických otázkach spojených so zhromažďovaním a použitím osobných údajov bez toho, aby o tom boli informovaní účastníci.
*Veľmi náročné spracovávať a analyzovať veľké objemy dát, ale so stále rastúcim záujmom o túto metódu, sa mnoho týchto problémov zmierňuje alebo úplne odstráni.
*Zber dát je obmedzený len na akcie, ktoré sa udejú na servery.
*Technické obmedzenia, nie sú zachytávané požiadavky stránky, ktoré sa načítajú z vyrovnávacej pamäti alebo cez proxy server. Odhaduje sa, že až 45 percent požiadaviek na stránky sú splnené z obsahu cache pamäte (Nicholas, 2000).
*Náročné rozlíšiť jednotlivých užívateľov systému, pokial servery umelo neudržiavajú spojenie s klientom, nevyžadujú prihlásenie, alebo neposielajú cookies (Marchionini, 2002). Preto sa na identifikáciu užívateľských relácií používa kombinácií dátumu, času a IP adries.
*Zistené IP adresy sa nemusia týkať jednej osoby, viacerými osobami na zdieľanom alebo verejnom zariadení alebo prostredníctvom servera proxy.

=== Jak takový výzkum probíhá? ===
Anylýza logů probíhá pomocí 3 fází:

1) identifikace vhodných datových prvků a zdrojů

2) sběr dat

3) zpracování a příprava dat

V praxi, se tyto kroky mohou překrývat, v závislosti na výzkumné otázce a studijní logistice.

'''Identifikace vhodných datových prvků a zdrojů'''

Nejčaštěji se výzkum provádí pomocí protokolu a využívá data zachycená stávajícími logovými programy. Údaje shromážděné v programu by měly být přezkoumány s ohledem na výzkumnou otázku. V určitých případech je možné přizpůsobit konfiguraci logového programu sběru dat a shromažďovat tak požadované údaje. Může být stanovena doba, po kterou jsou data sbírána. Data se mohou sbírat několik let nebo také jen jeden den.
V této fázi může také docházet k rozvoji kódování pro kategorizaci webových stránek, typů webových stránek podle obsahu, identifikace IP adres nebo rozsah IP adres. Jsou identifikovány i doplňkové zdroje dat, jako je např. topologie webových stránek.

'''Sběr dat'''

Sběr dat by měl být relativně jednoduchá aktivita. Nicméně, výzkumníci měli sledovat logování dat a zajistit, aby údaje byly zachyceny, jak se očekávalo. Na client-side by měli být údaje sledovány a shromažďovány v pravidelných intervalech po celou dobu studia. To je obzvláště důležité, protože client-side vyžaduje značné prostředky na výzkum. V mnoha případech, je to také vhodný čas pro sběr dat z jiných, předem určených zdrojů dat a údajů z doplňkových metod.

=== Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ===

=== Poznámky ===

<references />

=== Použitá literatura ===

[http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html]">[http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html]

BORGMAN, C., HIRSH, S. G., & HILLER, J. (1996). Rethinking online monitoring methods for infor-mation retrieval systems: From search product to search process. Journal of the American Society for htformation Science, 47(7), 568-583.

JANSEN, B. J. (2006). Search log analysis: What it is, what's been done, how to do it. Library and Information Science Research, 28(3). 407-432.

KELLY, D. (2006a). Measuring online information seeking context, part 1: Background and method. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 57(13), 1729- 1739.

KELLY, D. (2006b). Measuring online information seeking context, pail 2: Findings and discussion. Journal of the American Society .for Information Science and Technology, 57(14), 1862- 1874.

MARCHIONINI, G. (2002). Co-evolution of user and organizational interfaces: A longitudinal case study of WWW dissemination of national statistics. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 53(14), 1192-1211.

NICHOLAS, D. (2000). Assessing Information Needs: Tools, Techniques and Concepts for the Internet Age (2nd ed.). London: Europa Publications.

WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1

YIN. G. W., Ford, J., Hawkins, R. P., Filigree, S., McTavish, F., Gustafson, D., & Bette, H. (2006). On the validity of client-side vs. server-side Web log data analysis. Internet Research, 16(5), 537-552.

Analýzy logů (statistika webu)

2012-10-12T12:30:36Z

Striker: /* Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? */

V dnešní době má již nějakou webovou stránku téměř každý. A všichni by byli rádi na předních příčkách ve vyhledávání, aby je každý znal, citoval a odkazoval na ně. To se ale samozřejmě nestane samo od sebe. Stojí to mnoho času, trpělivosti a především znalostí. Co změnit a vylepšit nám může povědět hodně výzkumů. Ale tím zřejmě nejúčinnějším je analýza logů.

"Log soubory, zkráceně logy, jsou textové soubory obsahující záznamy o činnosti nějaké konkrétní aplikace. V případě webových serverů jsou do logů ukládány veškeré požadavky, které byly na server vzneseny. Zpětnou analýzou těchto dat pak můžeme zjišťovat cenné informace o fungování sledovaného webu." <ref>SMRT, Martin. Newsletter: Proč analyzovat logy. In: Dobrý web [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy</ref> Logy se ukládají přímo na serveru, odkud si ho majitel může stáhnout, nebo jej tam rovnou analyzuje.

=== Co je pro daný design výzkumu charakteristické? ===

Především při analýze logů nemusíme zasahovat do zdrojového kódu samotné stránky, jako je tomu u jiných měřících systémů typu Google Analytics či TOPlist.cz.Ty totiž vyžadují speciální měřící kód vložený do webových stránek. Při analýze logů získáte opravdu spoustu dat. Systémy založené na měřícím kódu nabízí pouze hotové statistiky s omezenou možností dalšího zpracování, statistiky. "Naproti tomu logy obsahují „surová“ data, která je nejprve nutná zpracovat. Výhodou tohoto přístupu je možnost pojmout zpracování dle vlastního gusta a výstupy si patřičně přizpůsobit." <ref>SMRT, Martin. Newsletter: Proč analyzovat logy. In: Dobrý web [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy </ref>

Přesnost a úplnost. Funkční webový server totiž zapíše do souboru každý požadavek, na který odpovídá. Můžeme se tedy z logů dozvědět spoustu zajímavých a užitečných informací, jako je :

*Návštěvnost jednotlivých stránek
*Zdroj návštěvnosti jednotlivých stránek (podle referera)
*Clickstream kontingenční (odkud kam lidé klikají)
*Clickstream individuální (kam a jak klikal uživatel z této IP)
*Viewtime (jak dlouho na které stránce uživatelé pobývají, to je těžší spočítat)
*Chyby 404 (kde mám zlomené odkazy)

a mnoho dalšího.

=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===

Analýzu logů je možné provádět jednorázově za delší období, větší množství dat poskytne statisticky významnější výsledky. Rozhodně nejde o způsob univerzální, mnohé parametry je naopak možné sledovat pouze za použití jiné metody měření.<ref>SMRT, Martin. Newsletter: Proč analyzovat logy. In: Dobrý web [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy </ref>

'''Metody server-side'''

''Provozu na webových stránkách'' Jak se uživatelé na daných webových stránkách chovají a jak se tam dostávájí. Každý uživatel webových stránek za sebou nechává stopu, kudy prošel a na co kliknul. Tohle později můžeme pomocí různých programů zjišťovat a přizpůsobovat tak obsah stránek uživatelům.

[[Soubor:Statistiky.JPG]]

''Obr. 1 Web Site Statistics'' <ref>"Understand and Improve Your Web Site with Comprehensive Web Site Statistics. In: GTP iCOMMERCE [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.gtp-icommerce.com/viewStory/Web+Site+Statistics</ref>

''Přístupy k sítím''

Může být zapotřebí např. při pádu sítě zjistit, kdo se k ní naposledy připojil a co upravil.

''Napadení sítě''

Pomocí logů dá dohledat původce napadení sítě ať už se jedná o vnitřní čí vnější hrozbu. Např. pomocí IP adresy

''Spam''

Poskytovatel internetu dokáže zjistit odkud přichází nevyžádaná pošta. Příklad: ISP zjistil, že e-mail pro vyžádání plateb od ČSOB je ve skutečnosti spam. Při sledování odkud daný mail přišel zjistil, že IP adresa je zaregistrována až v USA.

'''Metody client-side'''

''Monitoring zařízení'' Ve firmách se na počítačích může objevit program, který monitoruje všechno dění na počítači. Log se dá poté využít na zjištění co, kdy a v jakou chvíli daný uživatel prováděl. Jestli se věnoval práci či něčemu jinému.

''Monitoring uživatelů''

Dá se používat, při sledování určitého počtu lidí. Např. eye-tracking kdy uživatel dává informace pomocí spec. brýlí, kam se v dané chvíli dívá např. na obrazovku.

Monitoring uživatelů a zařízení je kvalitativní a provádí se tedy s menším množství uživatelů.

=== Jaké jsou výhody a nevýhody? ===

'''Spoločné výhody:'''

*Zachytené dáta predstavujú záznam udalostí, tak ako sa skutočne stali, bez dodatočných úprav, ako to býva pri iných metódach zberu dát.
*Kvalita dát nezávisí na schopnostiach učastníkov štúdie zapamätať si interakcie alebo na ich schopnosti popísať interakciu.
*Využitie, táto metóda môže byť použitá pre tvorenie kvantitatívnych modelov a na pomoc pri interpretácii kvalitatívnych modelov (Borgman et al., 1996) a tak isto je vhodná pre experimentálne a aj pre študijné výskumy v teréne.

'''Spoločné nevýhody:'''

*Informácie o kontexte, užívateľské motívy, zámery a spokojnosť s výsledkami sa nezaznamenávajú. Toto obmedzenie sa dá prekonať pomocou kombinácie transakčných logov s inými metódami zberu dát. Napr. vypĺňanie dotazníkov, premýšlanie nahlas počas interakcie s informačným systémom.
*Kombinácia metód zberu prináša so sebou nevýhody - strata nenápadnosti a zmenšenie rozsahu. (Jansen, 2006). Aj napriek tomu, pridanie kontextu a dát, ktoré sú nedostupné prostredníctvom TL často preváži tieto obmedzenia.

'''Client-side:'''

výhody

*Zber dát na strane klienta poskytuje možnosť zbierať dáta, ktoré obsahujú informácie o užívateľských akciách naprieč celým radom aplikácií a webových stránok.
*Dochádza k väčšiemu kontaktu a interakcii medzi výskumníkmi a účastníkmi, takže možno ľahko získať vedomý súhlas na zber dát, ale zároveň dochádza ku strate nenápadnosti.

nevýhody

*Náročnosť na zdroje, treba zháňať účastníkov, inštalovať a testovať programy na zariadeniach a niekedy zbierať data z rôznych zariadení a od užívateľov. (Kelly, 2006a, 2006b; Yun et al., 2006)
*Nedostupnosť programov pre zber dát. Niektorí výzkumníci (napr. Kelly, 2006a, 2006b) používajú programy vyvinuté pre spyware trh, a iní (napr. Yun et al., 2006) vyvinuli vlastné aplikácie alebo prehliadače na zaznamenávanie udalostí na strane klienta.

'''Server-side:'''

výhody

*Vychádza z veľkého objemu dát zozbieraných od veľkého počtu užívateľov.
*Nenápadnosť zberu dát, prebieha na pozadí a tak sú minimalizované medziľudské vzťahy počas zberu dát, takže záznamy zo strany servera sú relatívne objektívne vo svojich zastúpeniach užívateľského správania.

nevýhody

*Táto výhoda však vyvoláva obavy v etických otázkach spojených so zhromažďovaním a použitím osobných údajov bez toho, aby o tom boli informovaní účastníci.
*Veľmi náročné spracovávať a analyzovať veľké objemy dát, ale so stále rastúcim záujmom o túto metódu, sa mnoho týchto problémov zmierňuje alebo úplne odstráni.
*Zber dát je obmedzený len na akcie, ktoré sa udejú na servery.
*Technické obmedzenia, nie sú zachytávané požiadavky stránky, ktoré sa načítajú z vyrovnávacej pamäti alebo cez proxy server. Odhaduje sa, že až 45 percent požiadaviek na stránky sú splnené z obsahu cache pamäte (Nicholas, 2000).
*Náročné rozlíšiť jednotlivých užívateľov systému, pokial servery umelo neudržiavajú spojenie s klientom, nevyžadujú prihlásenie, alebo neposielajú cookies (Marchionini, 2002). Preto sa na identifikáciu užívateľských relácií používa kombinácií dátumu, času a IP adries.
*Zistené IP adresy sa nemusia týkať jednej osoby, viacerými osobami na zdieľanom alebo verejnom zariadení alebo prostredníctvom servera proxy.

=== Jak takový výzkum probíhá? ===
Anylýza logů probíhá pomocí 3 fází:

1) identifikace vhodných datových prvků a zdrojů

2) sběr dat

3) zpracování a příprava dat

V praxi, se tyto kroky mohou překrývat, v závislosti na výzkumné otázce a studijní logistice.

'''Identifikace vhodných datových prvků a zdrojů'''

Nejčaštěji se výzkum provádí pomocí protokolu a využívá data zachycená stávajícími logovými programy. Údaje shromážděné v programu by měly být přezkoumány s ohledem na výzkumnou otázku. V určitých případech je možné přizpůsobit konfiguraci logového programu sběru dat a shromažďovat tak požadované údaje. Může být stanovena doba, po kterou jsou data sbírána. Data se mohou sbírat několik let nebo také jen jeden den.
V této fázi může také docházet k rozvoji kódování pro kategorizaci webových stránek, typů webových stránek podle obsahu, identifikace IP adres nebo rozsah IP adres. Jsou identifikovány i doplňkové zdroje dat, jako je např. topologie webových stránek.

'''Sběr dat'''

Sběr dat by měl být relativně jednoduchá aktivita. Nicméně, výzkumníci měli sledovat logování dat a zajistit, aby údaje byly zachyceny, jak se očekávalo. Na client-side by měli být údaje sledovány a shromažďovány v pravidelných intervalech po celou dobu studia. To je obzvláště důležité, protože client-side vyžaduje značné prostředky na výzkum. V mnoha případech, je to také vhodný čas pro sběr dat z jiných, předem určených zdrojů dat a údajů z doplňkových metod.

=== Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ===

=== Poznámky ===

<references />

=== Použitá literatura ===

[http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html]">[http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html]

BORGMAN, C., HIRSH, S. G., & HILLER, J. (1996). Rethinking online monitoring methods for infor-mation retrieval systems: From search product to search process. Journal of the American Society for htformation Science, 47(7), 568-583.

JANSEN, B. J. (2006). Search log analysis: What it is, what's been done, how to do it. Library and Information Science Research, 28(3). 407-432.

KELLY, D. (2006a). Measuring online information seeking context, part 1: Background and method. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 57(13), 1729- 1739.

KELLY, D. (2006b). Measuring online information seeking context, pail 2: Findings and discussion. Journal of the American Society .for Information Science and Technology, 57(14), 1862- 1874.

MARCHIONINI, G. (2002). Co-evolution of user and organizational interfaces: A longitudinal case study of WWW dissemination of national statistics. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 53(14), 1192-1211.

NICHOLAS, D. (2000). Assessing Information Needs: Tools, Techniques and Concepts for the Internet Age (2nd ed.). London: Europa Publications.

WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1

YIN. G. W., Ford, J., Hawkins, R. P., Filigree, S., McTavish, F., Gustafson, D., & Bette, H. (2006). On the validity of client-side vs. server-side Web log data analysis. Internet Research, 16(5), 537-552.

Analýzy logů (statistika webu)

2012-10-12T12:29:40Z

Striker:

V dnešní době má již nějakou webovou stránku téměř každý. A všichni by byli rádi na předních příčkách ve vyhledávání, aby je každý znal, citoval a odkazoval na ně. To se ale samozřejmě nestane samo od sebe. Stojí to mnoho času, trpělivosti a především znalostí. Co změnit a vylepšit nám může povědět hodně výzkumů. Ale tím zřejmě nejúčinnějším je analýza logů.

"Log soubory, zkráceně logy, jsou textové soubory obsahující záznamy o činnosti nějaké konkrétní aplikace. V případě webových serverů jsou do logů ukládány veškeré požadavky, které byly na server vzneseny. Zpětnou analýzou těchto dat pak můžeme zjišťovat cenné informace o fungování sledovaného webu." <ref>SMRT, Martin. Newsletter: Proč analyzovat logy. In: Dobrý web [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy</ref> Logy se ukládají přímo na serveru, odkud si ho majitel může stáhnout, nebo jej tam rovnou analyzuje.

=== Co je pro daný design výzkumu charakteristické? ===

Především při analýze logů nemusíme zasahovat do zdrojového kódu samotné stránky, jako je tomu u jiných měřících systémů typu Google Analytics či TOPlist.cz.Ty totiž vyžadují speciální měřící kód vložený do webových stránek. Při analýze logů získáte opravdu spoustu dat. Systémy založené na měřícím kódu nabízí pouze hotové statistiky s omezenou možností dalšího zpracování, statistiky. "Naproti tomu logy obsahují „surová“ data, která je nejprve nutná zpracovat. Výhodou tohoto přístupu je možnost pojmout zpracování dle vlastního gusta a výstupy si patřičně přizpůsobit." <ref>SMRT, Martin. Newsletter: Proč analyzovat logy. In: Dobrý web [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy </ref>

Přesnost a úplnost. Funkční webový server totiž zapíše do souboru každý požadavek, na který odpovídá. Můžeme se tedy z logů dozvědět spoustu zajímavých a užitečných informací, jako je :

*Návštěvnost jednotlivých stránek
*Zdroj návštěvnosti jednotlivých stránek (podle referera)
*Clickstream kontingenční (odkud kam lidé klikají)
*Clickstream individuální (kam a jak klikal uživatel z této IP)
*Viewtime (jak dlouho na které stránce uživatelé pobývají, to je těžší spočítat)
*Chyby 404 (kde mám zlomené odkazy)

a mnoho dalšího.

=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===

Analýzu logů je možné provádět jednorázově za delší období, větší množství dat poskytne statisticky významnější výsledky. Rozhodně nejde o způsob univerzální, mnohé parametry je naopak možné sledovat pouze za použití jiné metody měření.<ref> Newsletter: Proč analyzovat logy. In: SMRT, Martin. Dobrý web [online]. 2007, 26.6 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy </ref>

'''Metody server-side'''

''Provozu na webových stránkách'' Jak se uživatelé na daných webových stránkách chovají a jak se tam dostávájí. Každý uživatel webových stránek za sebou nechává stopu, kudy prošel a na co kliknul. Tohle později můžeme pomocí různých programů zjišťovat a přizpůsobovat tak obsah stránek uživatelům.

[[Soubor:Statistiky.JPG]]

''Obr. 1 Web Site Statistics'' <ref>"Understand and Improve Your Web Site with Comprehensive Web Site Statistics. In: GTP iCOMMERCE [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.gtp-icommerce.com/viewStory/Web+Site+Statistics</ref>

''Přístupy k sítím''

Může být zapotřebí např. při pádu sítě zjistit, kdo se k ní naposledy připojil a co upravil.

''Napadení sítě''

Pomocí logů dá dohledat původce napadení sítě ať už se jedná o vnitřní čí vnější hrozbu. Např. pomocí IP adresy

''Spam''

Poskytovatel internetu dokáže zjistit odkud přichází nevyžádaná pošta. Příklad: ISP zjistil, že e-mail pro vyžádání plateb od ČSOB je ve skutečnosti spam. Při sledování odkud daný mail přišel zjistil, že IP adresa je zaregistrována až v USA.

'''Metody client-side'''

''Monitoring zařízení'' Ve firmách se na počítačích může objevit program, který monitoruje všechno dění na počítači. Log se dá poté využít na zjištění co, kdy a v jakou chvíli daný uživatel prováděl. Jestli se věnoval práci či něčemu jinému.

''Monitoring uživatelů''

Dá se používat, při sledování určitého počtu lidí. Např. eye-tracking kdy uživatel dává informace pomocí spec. brýlí, kam se v dané chvíli dívá např. na obrazovku.

Monitoring uživatelů a zařízení je kvalitativní a provádí se tedy s menším množství uživatelů.

=== Jaké jsou výhody a nevýhody? ===

'''Spoločné výhody:'''

*Zachytené dáta predstavujú záznam udalostí, tak ako sa skutočne stali, bez dodatočných úprav, ako to býva pri iných metódach zberu dát.
*Kvalita dát nezávisí na schopnostiach učastníkov štúdie zapamätať si interakcie alebo na ich schopnosti popísať interakciu.
*Využitie, táto metóda môže byť použitá pre tvorenie kvantitatívnych modelov a na pomoc pri interpretácii kvalitatívnych modelov (Borgman et al., 1996) a tak isto je vhodná pre experimentálne a aj pre študijné výskumy v teréne.

'''Spoločné nevýhody:'''

*Informácie o kontexte, užívateľské motívy, zámery a spokojnosť s výsledkami sa nezaznamenávajú. Toto obmedzenie sa dá prekonať pomocou kombinácie transakčných logov s inými metódami zberu dát. Napr. vypĺňanie dotazníkov, premýšlanie nahlas počas interakcie s informačným systémom.
*Kombinácia metód zberu prináša so sebou nevýhody - strata nenápadnosti a zmenšenie rozsahu. (Jansen, 2006). Aj napriek tomu, pridanie kontextu a dát, ktoré sú nedostupné prostredníctvom TL často preváži tieto obmedzenia.

'''Client-side:'''

výhody

*Zber dát na strane klienta poskytuje možnosť zbierať dáta, ktoré obsahujú informácie o užívateľských akciách naprieč celým radom aplikácií a webových stránok.
*Dochádza k väčšiemu kontaktu a interakcii medzi výskumníkmi a účastníkmi, takže možno ľahko získať vedomý súhlas na zber dát, ale zároveň dochádza ku strate nenápadnosti.

nevýhody

*Náročnosť na zdroje, treba zháňať účastníkov, inštalovať a testovať programy na zariadeniach a niekedy zbierať data z rôznych zariadení a od užívateľov. (Kelly, 2006a, 2006b; Yun et al., 2006)
*Nedostupnosť programov pre zber dát. Niektorí výzkumníci (napr. Kelly, 2006a, 2006b) používajú programy vyvinuté pre spyware trh, a iní (napr. Yun et al., 2006) vyvinuli vlastné aplikácie alebo prehliadače na zaznamenávanie udalostí na strane klienta.

'''Server-side:'''

výhody

*Vychádza z veľkého objemu dát zozbieraných od veľkého počtu užívateľov.
*Nenápadnosť zberu dát, prebieha na pozadí a tak sú minimalizované medziľudské vzťahy počas zberu dát, takže záznamy zo strany servera sú relatívne objektívne vo svojich zastúpeniach užívateľského správania.

nevýhody

*Táto výhoda však vyvoláva obavy v etických otázkach spojených so zhromažďovaním a použitím osobných údajov bez toho, aby o tom boli informovaní účastníci.
*Veľmi náročné spracovávať a analyzovať veľké objemy dát, ale so stále rastúcim záujmom o túto metódu, sa mnoho týchto problémov zmierňuje alebo úplne odstráni.
*Zber dát je obmedzený len na akcie, ktoré sa udejú na servery.
*Technické obmedzenia, nie sú zachytávané požiadavky stránky, ktoré sa načítajú z vyrovnávacej pamäti alebo cez proxy server. Odhaduje sa, že až 45 percent požiadaviek na stránky sú splnené z obsahu cache pamäte (Nicholas, 2000).
*Náročné rozlíšiť jednotlivých užívateľov systému, pokial servery umelo neudržiavajú spojenie s klientom, nevyžadujú prihlásenie, alebo neposielajú cookies (Marchionini, 2002). Preto sa na identifikáciu užívateľských relácií používa kombinácií dátumu, času a IP adries.
*Zistené IP adresy sa nemusia týkať jednej osoby, viacerými osobami na zdieľanom alebo verejnom zariadení alebo prostredníctvom servera proxy.

=== Jak takový výzkum probíhá? ===
Anylýza logů probíhá pomocí 3 fází:

1) identifikace vhodných datových prvků a zdrojů

2) sběr dat

3) zpracování a příprava dat

V praxi, se tyto kroky mohou překrývat, v závislosti na výzkumné otázce a studijní logistice.

'''Identifikace vhodných datových prvků a zdrojů'''

Nejčaštěji se výzkum provádí pomocí protokolu a využívá data zachycená stávajícími logovými programy. Údaje shromážděné v programu by měly být přezkoumány s ohledem na výzkumnou otázku. V určitých případech je možné přizpůsobit konfiguraci logového programu sběru dat a shromažďovat tak požadované údaje. Může být stanovena doba, po kterou jsou data sbírána. Data se mohou sbírat několik let nebo také jen jeden den.
V této fázi může také docházet k rozvoji kódování pro kategorizaci webových stránek, typů webových stránek podle obsahu, identifikace IP adres nebo rozsah IP adres. Jsou identifikovány i doplňkové zdroje dat, jako je např. topologie webových stránek.

'''Sběr dat'''

Sběr dat by měl být relativně jednoduchá aktivita. Nicméně, výzkumníci měli sledovat logování dat a zajistit, aby údaje byly zachyceny, jak se očekávalo. Na client-side by měli být údaje sledovány a shromažďovány v pravidelných intervalech po celou dobu studia. To je obzvláště důležité, protože client-side vyžaduje značné prostředky na výzkum. V mnoha případech, je to také vhodný čas pro sběr dat z jiných, předem určených zdrojů dat a údajů z doplňkových metod.

=== Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ===

=== Poznámky ===

<references />

=== Použitá literatura ===

[http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html]">[http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html]

BORGMAN, C., HIRSH, S. G., & HILLER, J. (1996). Rethinking online monitoring methods for infor-mation retrieval systems: From search product to search process. Journal of the American Society for htformation Science, 47(7), 568-583.

JANSEN, B. J. (2006). Search log analysis: What it is, what's been done, how to do it. Library and Information Science Research, 28(3). 407-432.

KELLY, D. (2006a). Measuring online information seeking context, part 1: Background and method. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 57(13), 1729- 1739.

KELLY, D. (2006b). Measuring online information seeking context, pail 2: Findings and discussion. Journal of the American Society .for Information Science and Technology, 57(14), 1862- 1874.

MARCHIONINI, G. (2002). Co-evolution of user and organizational interfaces: A longitudinal case study of WWW dissemination of national statistics. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 53(14), 1192-1211.

NICHOLAS, D. (2000). Assessing Information Needs: Tools, Techniques and Concepts for the Internet Age (2nd ed.). London: Europa Publications.

WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1

YIN. G. W., Ford, J., Hawkins, R. P., Filigree, S., McTavish, F., Gustafson, D., & Bette, H. (2006). On the validity of client-side vs. server-side Web log data analysis. Internet Research, 16(5), 537-552.

Analýzy logů (statistika webu)

2012-10-12T12:29:27Z

Striker: /* Co je pro daný design výzkumu charakteristické? */

V dnešní době má již nějakou webovou stránku téměř každý. A všichni by byli rádi na předních příčkách ve vyhledávání, aby je každý znal, citoval a odkazoval na ně. To se ale samozřejmě nestane samo od sebe. Stojí to mnoho času, trpělivosti a především znalostí. Co změnit a vylepšit nám může povědět hodně výzkumů. Ale tím zřejmě nejúčinnějším je analýza logů.

"Log soubory, zkráceně logy, jsou textové soubory obsahující záznamy o činnosti nějaké konkrétní aplikace. V případě webových serverů jsou do logů ukládány veškeré požadavky, které byly na server vzneseny. Zpětnou analýzou těchto dat pak můžeme zjišťovat cenné informace o fungování sledovaného webu." <ref>Newsletter: Proč analyzovat logy. In: SMRT, Martin. Dobrý web [online]. 2007, 26.6 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy </ref> Logy se ukládají přímo na serveru, odkud si ho majitel může stáhnout, nebo jej tam rovnou analyzuje.

=== Co je pro daný design výzkumu charakteristické? ===

Především při analýze logů nemusíme zasahovat do zdrojového kódu samotné stránky, jako je tomu u jiných měřících systémů typu Google Analytics či TOPlist.cz.Ty totiž vyžadují speciální měřící kód vložený do webových stránek. Při analýze logů získáte opravdu spoustu dat. Systémy založené na měřícím kódu nabízí pouze hotové statistiky s omezenou možností dalšího zpracování, statistiky. "Naproti tomu logy obsahují „surová“ data, která je nejprve nutná zpracovat. Výhodou tohoto přístupu je možnost pojmout zpracování dle vlastního gusta a výstupy si patřičně přizpůsobit." <ref>SMRT, Martin. Newsletter: Proč analyzovat logy. In: Dobrý web [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy </ref>

Přesnost a úplnost. Funkční webový server totiž zapíše do souboru každý požadavek, na který odpovídá. Můžeme se tedy z logů dozvědět spoustu zajímavých a užitečných informací, jako je :

*Návštěvnost jednotlivých stránek
*Zdroj návštěvnosti jednotlivých stránek (podle referera)
*Clickstream kontingenční (odkud kam lidé klikají)
*Clickstream individuální (kam a jak klikal uživatel z této IP)
*Viewtime (jak dlouho na které stránce uživatelé pobývají, to je těžší spočítat)
*Chyby 404 (kde mám zlomené odkazy)

a mnoho dalšího.

=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===

Analýzu logů je možné provádět jednorázově za delší období, větší množství dat poskytne statisticky významnější výsledky. Rozhodně nejde o způsob univerzální, mnohé parametry je naopak možné sledovat pouze za použití jiné metody měření.<ref> Newsletter: Proč analyzovat logy. In: SMRT, Martin. Dobrý web [online]. 2007, 26.6 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy </ref>

'''Metody server-side'''

''Provozu na webových stránkách'' Jak se uživatelé na daných webových stránkách chovají a jak se tam dostávájí. Každý uživatel webových stránek za sebou nechává stopu, kudy prošel a na co kliknul. Tohle později můžeme pomocí různých programů zjišťovat a přizpůsobovat tak obsah stránek uživatelům.

[[Soubor:Statistiky.JPG]]

''Obr. 1 Web Site Statistics'' <ref>"Understand and Improve Your Web Site with Comprehensive Web Site Statistics. In: GTP iCOMMERCE [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.gtp-icommerce.com/viewStory/Web+Site+Statistics</ref>

''Přístupy k sítím''

Může být zapotřebí např. při pádu sítě zjistit, kdo se k ní naposledy připojil a co upravil.

''Napadení sítě''

Pomocí logů dá dohledat původce napadení sítě ať už se jedná o vnitřní čí vnější hrozbu. Např. pomocí IP adresy

''Spam''

Poskytovatel internetu dokáže zjistit odkud přichází nevyžádaná pošta. Příklad: ISP zjistil, že e-mail pro vyžádání plateb od ČSOB je ve skutečnosti spam. Při sledování odkud daný mail přišel zjistil, že IP adresa je zaregistrována až v USA.

'''Metody client-side'''

''Monitoring zařízení'' Ve firmách se na počítačích může objevit program, který monitoruje všechno dění na počítači. Log se dá poté využít na zjištění co, kdy a v jakou chvíli daný uživatel prováděl. Jestli se věnoval práci či něčemu jinému.

''Monitoring uživatelů''

Dá se používat, při sledování určitého počtu lidí. Např. eye-tracking kdy uživatel dává informace pomocí spec. brýlí, kam se v dané chvíli dívá např. na obrazovku.

Monitoring uživatelů a zařízení je kvalitativní a provádí se tedy s menším množství uživatelů.

=== Jaké jsou výhody a nevýhody? ===

'''Spoločné výhody:'''

*Zachytené dáta predstavujú záznam udalostí, tak ako sa skutočne stali, bez dodatočných úprav, ako to býva pri iných metódach zberu dát.
*Kvalita dát nezávisí na schopnostiach učastníkov štúdie zapamätať si interakcie alebo na ich schopnosti popísať interakciu.
*Využitie, táto metóda môže byť použitá pre tvorenie kvantitatívnych modelov a na pomoc pri interpretácii kvalitatívnych modelov (Borgman et al., 1996) a tak isto je vhodná pre experimentálne a aj pre študijné výskumy v teréne.

'''Spoločné nevýhody:'''

*Informácie o kontexte, užívateľské motívy, zámery a spokojnosť s výsledkami sa nezaznamenávajú. Toto obmedzenie sa dá prekonať pomocou kombinácie transakčných logov s inými metódami zberu dát. Napr. vypĺňanie dotazníkov, premýšlanie nahlas počas interakcie s informačným systémom.
*Kombinácia metód zberu prináša so sebou nevýhody - strata nenápadnosti a zmenšenie rozsahu. (Jansen, 2006). Aj napriek tomu, pridanie kontextu a dát, ktoré sú nedostupné prostredníctvom TL často preváži tieto obmedzenia.

'''Client-side:'''

výhody

*Zber dát na strane klienta poskytuje možnosť zbierať dáta, ktoré obsahujú informácie o užívateľských akciách naprieč celým radom aplikácií a webových stránok.
*Dochádza k väčšiemu kontaktu a interakcii medzi výskumníkmi a účastníkmi, takže možno ľahko získať vedomý súhlas na zber dát, ale zároveň dochádza ku strate nenápadnosti.

nevýhody

*Náročnosť na zdroje, treba zháňať účastníkov, inštalovať a testovať programy na zariadeniach a niekedy zbierať data z rôznych zariadení a od užívateľov. (Kelly, 2006a, 2006b; Yun et al., 2006)
*Nedostupnosť programov pre zber dát. Niektorí výzkumníci (napr. Kelly, 2006a, 2006b) používajú programy vyvinuté pre spyware trh, a iní (napr. Yun et al., 2006) vyvinuli vlastné aplikácie alebo prehliadače na zaznamenávanie udalostí na strane klienta.

'''Server-side:'''

výhody

*Vychádza z veľkého objemu dát zozbieraných od veľkého počtu užívateľov.
*Nenápadnosť zberu dát, prebieha na pozadí a tak sú minimalizované medziľudské vzťahy počas zberu dát, takže záznamy zo strany servera sú relatívne objektívne vo svojich zastúpeniach užívateľského správania.

nevýhody

*Táto výhoda však vyvoláva obavy v etických otázkach spojených so zhromažďovaním a použitím osobných údajov bez toho, aby o tom boli informovaní účastníci.
*Veľmi náročné spracovávať a analyzovať veľké objemy dát, ale so stále rastúcim záujmom o túto metódu, sa mnoho týchto problémov zmierňuje alebo úplne odstráni.
*Zber dát je obmedzený len na akcie, ktoré sa udejú na servery.
*Technické obmedzenia, nie sú zachytávané požiadavky stránky, ktoré sa načítajú z vyrovnávacej pamäti alebo cez proxy server. Odhaduje sa, že až 45 percent požiadaviek na stránky sú splnené z obsahu cache pamäte (Nicholas, 2000).
*Náročné rozlíšiť jednotlivých užívateľov systému, pokial servery umelo neudržiavajú spojenie s klientom, nevyžadujú prihlásenie, alebo neposielajú cookies (Marchionini, 2002). Preto sa na identifikáciu užívateľských relácií používa kombinácií dátumu, času a IP adries.
*Zistené IP adresy sa nemusia týkať jednej osoby, viacerými osobami na zdieľanom alebo verejnom zariadení alebo prostredníctvom servera proxy.

=== Jak takový výzkum probíhá? ===
Anylýza logů probíhá pomocí 3 fází:

1) identifikace vhodných datových prvků a zdrojů

2) sběr dat

3) zpracování a příprava dat

V praxi, se tyto kroky mohou překrývat, v závislosti na výzkumné otázce a studijní logistice.

'''Identifikace vhodných datových prvků a zdrojů'''

Nejčaštěji se výzkum provádí pomocí protokolu a využívá data zachycená stávajícími logovými programy. Údaje shromážděné v programu by měly být přezkoumány s ohledem na výzkumnou otázku. V určitých případech je možné přizpůsobit konfiguraci logového programu sběru dat a shromažďovat tak požadované údaje. Může být stanovena doba, po kterou jsou data sbírána. Data se mohou sbírat několik let nebo také jen jeden den.
V této fázi může také docházet k rozvoji kódování pro kategorizaci webových stránek, typů webových stránek podle obsahu, identifikace IP adres nebo rozsah IP adres. Jsou identifikovány i doplňkové zdroje dat, jako je např. topologie webových stránek.

'''Sběr dat'''

Sběr dat by měl být relativně jednoduchá aktivita. Nicméně, výzkumníci měli sledovat logování dat a zajistit, aby údaje byly zachyceny, jak se očekávalo. Na client-side by měli být údaje sledovány a shromažďovány v pravidelných intervalech po celou dobu studia. To je obzvláště důležité, protože client-side vyžaduje značné prostředky na výzkum. V mnoha případech, je to také vhodný čas pro sběr dat z jiných, předem určených zdrojů dat a údajů z doplňkových metod.

=== Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ===

=== Poznámky ===

<references />

=== Použitá literatura ===

[http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html]">[http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html]

BORGMAN, C., HIRSH, S. G., & HILLER, J. (1996). Rethinking online monitoring methods for infor-mation retrieval systems: From search product to search process. Journal of the American Society for htformation Science, 47(7), 568-583.

JANSEN, B. J. (2006). Search log analysis: What it is, what's been done, how to do it. Library and Information Science Research, 28(3). 407-432.

KELLY, D. (2006a). Measuring online information seeking context, part 1: Background and method. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 57(13), 1729- 1739.

KELLY, D. (2006b). Measuring online information seeking context, pail 2: Findings and discussion. Journal of the American Society .for Information Science and Technology, 57(14), 1862- 1874.

MARCHIONINI, G. (2002). Co-evolution of user and organizational interfaces: A longitudinal case study of WWW dissemination of national statistics. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 53(14), 1192-1211.

NICHOLAS, D. (2000). Assessing Information Needs: Tools, Techniques and Concepts for the Internet Age (2nd ed.). London: Europa Publications.

WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1

YIN. G. W., Ford, J., Hawkins, R. P., Filigree, S., McTavish, F., Gustafson, D., & Bette, H. (2006). On the validity of client-side vs. server-side Web log data analysis. Internet Research, 16(5), 537-552.

Analýzy logů (statistika webu)

2012-10-12T10:12:53Z

Striker: /* Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? */

V dnešní době má již nějakou webovou stránku téměř každý. A všichni by byli rádi na předních příčkách ve vyhledávání, aby je každý znal, citoval a odkazoval na ně. To se ale samozřejmě nestane samo od sebe. Stojí to mnoho času, trpělivosti a především znalostí. Co změnit a vylepšit nám může povědět hodně výzkumů. Ale tím zřejmě nejúčinnějším je analýza logů.

"Log soubory, zkráceně logy, jsou textové soubory obsahující záznamy o činnosti nějaké konkrétní aplikace. V případě webových serverů jsou do logů ukládány veškeré požadavky, které byly na server vzneseny. Zpětnou analýzou těchto dat pak můžeme zjišťovat cenné informace o fungování sledovaného webu." <ref>Newsletter: Proč analyzovat logy. In: SMRT, Martin. Dobrý web [online]. 2007, 26.6 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy </ref> Logy se ukládají přímo na serveru, odkud si ho majitel může stáhnout, nebo jej tam rovnou analyzuje.

=== Co je pro daný design výzkumu charakteristické? ===

Především při analýze logů nemusíme zasahovat do zdrojového kódu samotné stránky, jako je tomu u jiných měřících systémů typu Google Analytics či TOPlist.cz.Ty totiž vyžadují speciální měřící kód vložený do webových stránek. Při analýze logů získáte opravdu spoustu dat. Systémy založené na měřícím kódu nabízí pouze hotové statistiky s omezenou možností dalšího zpracování, statistiky. "Naproti tomu logy obsahují „surová“ data, která je nejprve nutná zpracovat. Výhodou tohoto přístupu je možnost pojmout zpracování dle vlastního gusta a výstupy si patřičně přizpůsobit." <ref> Newsletter: Proč analyzovat logy. In: SMRT, Martin. Dobrý web [online]. 2007, 26.6 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy </ref>

Přesnost a úplnost. Funkční webový server totiž zapíše do souboru každý požadavek, na který odpovídá. Můžeme se tedy z logů dozvědět spoustu zajímavých a užitečných informací, jako je :

*Návštěvnost jednotlivých stránek
*Zdroj návštěvnosti jednotlivých stránek (podle referera)
*Clickstream kontingenční (odkud kam lidé klikají)
*Clickstream individuální (kam a jak klikal uživatel z této IP)
*Viewtime (jak dlouho na které stránce uživatelé pobývají, to je těžší spočítat)
*Chyby 404 (kde mám zlomené odkazy)

a mnoho dalšího.

=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===

Analýzu logů je možné provádět jednorázově za delší období, větší množství dat poskytne statisticky významnější výsledky. Rozhodně nejde o způsob univerzální, mnohé parametry je naopak možné sledovat pouze za použití jiné metody měření.<ref> Newsletter: Proč analyzovat logy. In: SMRT, Martin. Dobrý web [online]. 2007, 26.6 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy </ref>

'''Metody server-side'''

''Provozu na webových stránkách'' Jak se uživatelé na daných webových stránkách chovají a jak se tam dostávájí. Každý uživatel webových stránek za sebou nechává stopu, kudy prošel a na co kliknul. Tohle později můžeme pomocí různých programů zjišťovat a přizpůsobovat tak obsah stránek uživatelům.

[[Soubor:Statistiky.JPG]]

''Obr. 1 Web Site Statistics'' <ref>"Understand and Improve Your Web Site with Comprehensive Web Site Statistics. In: GTP iCOMMERCE [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.gtp-icommerce.com/viewStory/Web+Site+Statistics</ref>

''Přístupy k sítím''

Může být zapotřebí např. při pádu sítě zjistit, kdo se k ní naposledy připojil a co upravil.

''Napadení sítě''

Pomocí logů dá dohledat původce napadení sítě ať už se jedná o vnitřní čí vnější hrozbu. Např. pomocí IP adresy

''Spam''

Poskytovatel internetu dokáže zjistit odkud přichází nevyžádaná pošta. Příklad: ISP zjistil, že e-mail pro vyžádání plateb od ČSOB je ve skutečnosti spam. Při sledování odkud daný mail přišel zjistil, že IP adresa je zaregistrována až v USA.

'''Metody client-side'''

''Monitoring zařízení'' Ve firmách se na počítačích může objevit program, který monitoruje všechno dění na počítači. Log se dá poté využít na zjištění co, kdy a v jakou chvíli daný uživatel prováděl. Jestli se věnoval práci či něčemu jinému.

''Monitoring uživatelů''

Dá se používat, při sledování určitého počtu lidí. Např. eye-tracking kdy uživatel dává informace pomocí spec. brýlí, kam se v dané chvíli dívá např. na obrazovku.

Monitoring uživatelů a zařízení je kvalitativní a provádí se tedy s menším množství uživatelů.

=== Jaké jsou výhody a nevýhody? ===

'''Spoločné výhody:'''

*Zachytené dáta predstavujú záznam udalostí, tak ako sa skutočne stali, bez dodatočných úprav, ako to býva pri iných metódach zberu dát.
*Kvalita dát nezávisí na schopnostiach učastníkov štúdie zapamätať si interakcie alebo na ich schopnosti popísať interakciu.
*Využitie, táto metóda môže byť použitá pre tvorenie kvantitatívnych modelov a na pomoc pri interpretácii kvalitatívnych modelov (Borgman et al., 1996) a tak isto je vhodná pre experimentálne a aj pre študijné výskumy v teréne.

'''Spoločné nevýhody:'''

*Informácie o kontexte, užívateľské motívy, zámery a spokojnosť s výsledkami sa nezaznamenávajú. Toto obmedzenie sa dá prekonať pomocou kombinácie transakčných logov s inými metódami zberu dát. Napr. vypĺňanie dotazníkov, premýšlanie nahlas počas interakcie s informačným systémom.
*Kombinácia metód zberu prináša so sebou nevýhody - strata nenápadnosti a zmenšenie rozsahu. (Jansen, 2006). Aj napriek tomu, pridanie kontextu a dát, ktoré sú nedostupné prostredníctvom TL často preváži tieto obmedzenia.

'''Client-side:'''

výhody

*Zber dát na strane klienta poskytuje možnosť zbierať dáta, ktoré obsahujú informácie o užívateľských akciách naprieč celým radom aplikácií a webových stránok.
*Dochádza k väčšiemu kontaktu a interakcii medzi výskumníkmi a účastníkmi, takže možno ľahko získať vedomý súhlas na zber dát, ale zároveň dochádza ku strate nenápadnosti.

nevýhody

*Náročnosť na zdroje, treba zháňať účastníkov, inštalovať a testovať programy na zariadeniach a niekedy zbierať data z rôznych zariadení a od užívateľov. (Kelly, 2006a, 2006b; Yun et al., 2006)
*Nedostupnosť programov pre zber dát. Niektorí výzkumníci (napr. Kelly, 2006a, 2006b) používajú programy vyvinuté pre spyware trh, a iní (napr. Yun et al., 2006) vyvinuli vlastné aplikácie alebo prehliadače na zaznamenávanie udalostí na strane klienta.

'''Server-side:'''

výhody

*Vychádza z veľkého objemu dát zozbieraných od veľkého počtu užívateľov.
*Nenápadnosť zberu dát, prebieha na pozadí a tak sú minimalizované medziľudské vzťahy počas zberu dát, takže záznamy zo strany servera sú relatívne objektívne vo svojich zastúpeniach užívateľského správania.

nevýhody

*Táto výhoda však vyvoláva obavy v etických otázkach spojených so zhromažďovaním a použitím osobných údajov bez toho, aby o tom boli informovaní účastníci.
*Veľmi náročné spracovávať a analyzovať veľké objemy dát, ale so stále rastúcim záujmom o túto metódu, sa mnoho týchto problémov zmierňuje alebo úplne odstráni.
*Zber dát je obmedzený len na akcie, ktoré sa udejú na servery.
*Technické obmedzenia, nie sú zachytávané požiadavky stránky, ktoré sa načítajú z vyrovnávacej pamäti alebo cez proxy server. Odhaduje sa, že až 45 percent požiadaviek na stránky sú splnené z obsahu cache pamäte (Nicholas, 2000).
*Náročné rozlíšiť jednotlivých užívateľov systému, pokial servery umelo neudržiavajú spojenie s klientom, nevyžadujú prihlásenie, alebo neposielajú cookies (Marchionini, 2002). Preto sa na identifikáciu užívateľských relácií používa kombinácií dátumu, času a IP adries.
*Zistené IP adresy sa nemusia týkať jednej osoby, viacerými osobami na zdieľanom alebo verejnom zariadení alebo prostredníctvom servera proxy.

=== Jak takový výzkum probíhá? ===

=== Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ===

=== Poznámky ===

<references />

=== Použitá literatura ===

<a href="[http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html]">[http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html]</a>

Analýzy logů (statistika webu)

2012-10-12T10:12:39Z

Striker: /* Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? */

V dnešní době má již nějakou webovou stránku téměř každý. A všichni by byli rádi na předních příčkách ve vyhledávání, aby je každý znal, citoval a odkazoval na ně. To se ale samozřejmě nestane samo od sebe. Stojí to mnoho času, trpělivosti a především znalostí. Co změnit a vylepšit nám může povědět hodně výzkumů. Ale tím zřejmě nejúčinnějším je analýza logů.

"Log soubory, zkráceně logy, jsou textové soubory obsahující záznamy o činnosti nějaké konkrétní aplikace. V případě webových serverů jsou do logů ukládány veškeré požadavky, které byly na server vzneseny. Zpětnou analýzou těchto dat pak můžeme zjišťovat cenné informace o fungování sledovaného webu." <ref>Newsletter: Proč analyzovat logy. In: SMRT, Martin. Dobrý web [online]. 2007, 26.6 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy </ref> Logy se ukládají přímo na serveru, odkud si ho majitel může stáhnout, nebo jej tam rovnou analyzuje.

=== Co je pro daný design výzkumu charakteristické? ===

Především při analýze logů nemusíme zasahovat do zdrojového kódu samotné stránky, jako je tomu u jiných měřících systémů typu Google Analytics či TOPlist.cz.Ty totiž vyžadují speciální měřící kód vložený do webových stránek. Při analýze logů získáte opravdu spoustu dat. Systémy založené na měřícím kódu nabízí pouze hotové statistiky s omezenou možností dalšího zpracování, statistiky. "Naproti tomu logy obsahují „surová“ data, která je nejprve nutná zpracovat. Výhodou tohoto přístupu je možnost pojmout zpracování dle vlastního gusta a výstupy si patřičně přizpůsobit." <ref> Newsletter: Proč analyzovat logy. In: SMRT, Martin. Dobrý web [online]. 2007, 26.6 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy </ref>

Přesnost a úplnost. Funkční webový server totiž zapíše do souboru každý požadavek, na který odpovídá. Můžeme se tedy z logů dozvědět spoustu zajímavých a užitečných informací, jako je :

*Návštěvnost jednotlivých stránek
*Zdroj návštěvnosti jednotlivých stránek (podle referera)
*Clickstream kontingenční (odkud kam lidé klikají)
*Clickstream individuální (kam a jak klikal uživatel z této IP)
*Viewtime (jak dlouho na které stránce uživatelé pobývají, to je těžší spočítat)
*Chyby 404 (kde mám zlomené odkazy)

a mnoho dalšího.

=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===

Analýzu logů je možné provádět jednorázově za delší období, větší množství dat poskytne statisticky významnější výsledky. Rozhodně nejde o způsob univerzální, mnohé parametry je naopak možné sledovat pouze za použití jiné metody měření.<ref> Newsletter: Proč analyzovat logy. In: SMRT, Martin. Dobrý web [online]. 2007, 26.6 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy </ref>

'''Metody server-side'''

''Provozu na webových stránkách'' Jak se uživatelé na daných webových stránkách chovají a jak se tam dostávájí. Každý uživatel webových stránek za sebou nechává stopu, kudy prošel a na co kliknul. Tohle později můžeme pomocí různých programů zjišťovat a přizpůsobovat tak obsah stránek uživatelům.

[[Soubor:Statistiky.JPG]]

''Obr. 1 Web Site Statistics'' <ref>"Understand and Improve Your Web Site with Comprehensive Web Site Statistics. In: GTP iCOMMERCE [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.gtp-icommerce.com/viewStory/Web+Site+Statistics</ref>

''Přístupy k sítím''

Může být zapotřebí např. při pádu sítě zjistit, kdo se k ní naposledy připojil a co upravil.

''Napadení sítě''

Pomocí logů dá dohledat původce napadení sítě ať už se jedná o vnitřní čí vnější hrozbu. Např. pomocí IP adresy

''Spam''

Poskytovatel internetu dokáže zjistit odkud přichází nevyžádaná pošta. Příklad: ISP zjistil, že e-mail pro vyžádání plateb od ČSOB je ve skutečnosti spam. Při sledování odkud daný mail přišel zjistil, že IP adresa je zaregistrována až v USA.

'''Metody client-side'''

''Monitoring zařízení'' Ve firmách se na počítačích může objevit program, který monitoruje všechno dění na počítači. Log se dá poté využít na zjištění co, kdy a v jakou chvíli daný uživatel prováděl. Jestli se věnoval práci či něčemu jinému.

''Monitoring uživatelů''

Dá se používat, při sledování určitého počtu lidí. Např. eye-tracking kdy uživatel dává informace pomocí spec. brýlí, kam se v dané chvíli dívá např. na obrazovku.

Monitoring uživatelů a zařízení je kvalitativní a provádí se tedy s menším množství uživatelů.

=== Jaké jsou výhody a nevýhody? ===

'''Spoločné výhody:'''

*Zachytené dáta predstavujú záznam udalostí, tak ako sa skutočne stali, bez dodatočných úprav, ako to býva pri iných metódach zberu dát.
*Kvalita dát nezávisí na schopnostiach učastníkov štúdie zapamätať si interakcie alebo na ich schopnosti popísať interakciu.
*Využitie, táto metóda môže byť použitá pre tvorenie kvantitatívnych modelov a na pomoc pri interpretácii kvalitatívnych modelov (Borgman et al., 1996) a tak isto je vhodná pre experimentálne a aj pre študijné výskumy v teréne.

'''Spoločné nevýhody:'''

*Informácie o kontexte, užívateľské motívy, zámery a spokojnosť s výsledkami sa nezaznamenávajú. Toto obmedzenie sa dá prekonať pomocou kombinácie transakčných logov s inými metódami zberu dát. Napr. vypĺňanie dotazníkov, premýšlanie nahlas počas interakcie s informačným systémom.
*Kombinácia metód zberu prináša so sebou nevýhody - strata nenápadnosti a zmenšenie rozsahu. (Jansen, 2006). Aj napriek tomu, pridanie kontextu a dát, ktoré sú nedostupné prostredníctvom TL často preváži tieto obmedzenia.

'''Client-side:'''

výhody

*Zber dát na strane klienta poskytuje možnosť zbierať dáta, ktoré obsahujú informácie o užívateľských akciách naprieč celým radom aplikácií a webových stránok.
*Dochádza k väčšiemu kontaktu a interakcii medzi výskumníkmi a účastníkmi, takže možno ľahko získať vedomý súhlas na zber dát, ale zároveň dochádza ku strate nenápadnosti.

nevýhody

*Náročnosť na zdroje, treba zháňať účastníkov, inštalovať a testovať programy na zariadeniach a niekedy zbierať data z rôznych zariadení a od užívateľov. (Kelly, 2006a, 2006b; Yun et al., 2006)
*Nedostupnosť programov pre zber dát. Niektorí výzkumníci (napr. Kelly, 2006a, 2006b) používajú programy vyvinuté pre spyware trh, a iní (napr. Yun et al., 2006) vyvinuli vlastné aplikácie alebo prehliadače na zaznamenávanie udalostí na strane klienta.

'''Server-side:'''

výhody

*Vychádza z veľkého objemu dát zozbieraných od veľkého počtu užívateľov.
*Nenápadnosť zberu dát, prebieha na pozadí a tak sú minimalizované medziľudské vzťahy počas zberu dát, takže záznamy zo strany servera sú relatívne objektívne vo svojich zastúpeniach užívateľského správania.

nevýhody

*Táto výhoda však vyvoláva obavy v etických otázkach spojených so zhromažďovaním a použitím osobných údajov bez toho, aby o tom boli informovaní účastníci.
*Veľmi náročné spracovávať a analyzovať veľké objemy dát, ale so stále rastúcim záujmom o túto metódu, sa mnoho týchto problémov zmierňuje alebo úplne odstráni.
*Zber dát je obmedzený len na akcie, ktoré sa udejú na servery.
*Technické obmedzenia, nie sú zachytávané požiadavky stránky, ktoré sa načítajú z vyrovnávacej pamäti alebo cez proxy server. Odhaduje sa, že až 45 percent požiadaviek na stránky sú splnené z obsahu cache pamäte (Nicholas, 2000).
*Náročné rozlíšiť jednotlivých užívateľov systému, pokial servery umelo neudržiavajú spojenie s klientom, nevyžadujú prihlásenie, alebo neposielajú cookies (Marchionini, 2002). Preto sa na identifikáciu užívateľských relácií používa kombinácií dátumu, času a IP adries.
*Zistené IP adresy sa nemusia týkať jednej osoby, viacerými osobami na zdieľanom alebo verejnom zariadení alebo prostredníctvom servera proxy.

=== Jak takový výzkum probíhá? ===

=== Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ===

=== Poznámky ===

<references />

=== Použitá literatura ===

<a href="[http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html]">[http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html]</a>

Analýzy logů (statistika webu)

2012-10-12T10:12:30Z

Striker: /* Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? */

V dnešní době má již nějakou webovou stránku téměř každý. A všichni by byli rádi na předních příčkách ve vyhledávání, aby je každý znal, citoval a odkazoval na ně. To se ale samozřejmě nestane samo od sebe. Stojí to mnoho času, trpělivosti a především znalostí. Co změnit a vylepšit nám může povědět hodně výzkumů. Ale tím zřejmě nejúčinnějším je analýza logů.

"Log soubory, zkráceně logy, jsou textové soubory obsahující záznamy o činnosti nějaké konkrétní aplikace. V případě webových serverů jsou do logů ukládány veškeré požadavky, které byly na server vzneseny. Zpětnou analýzou těchto dat pak můžeme zjišťovat cenné informace o fungování sledovaného webu." <ref>Newsletter: Proč analyzovat logy. In: SMRT, Martin. Dobrý web [online]. 2007, 26.6 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy </ref> Logy se ukládají přímo na serveru, odkud si ho majitel může stáhnout, nebo jej tam rovnou analyzuje.

=== Co je pro daný design výzkumu charakteristické? ===

Především při analýze logů nemusíme zasahovat do zdrojového kódu samotné stránky, jako je tomu u jiných měřících systémů typu Google Analytics či TOPlist.cz.Ty totiž vyžadují speciální měřící kód vložený do webových stránek. Při analýze logů získáte opravdu spoustu dat. Systémy založené na měřícím kódu nabízí pouze hotové statistiky s omezenou možností dalšího zpracování, statistiky. "Naproti tomu logy obsahují „surová“ data, která je nejprve nutná zpracovat. Výhodou tohoto přístupu je možnost pojmout zpracování dle vlastního gusta a výstupy si patřičně přizpůsobit." <ref> Newsletter: Proč analyzovat logy. In: SMRT, Martin. Dobrý web [online]. 2007, 26.6 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy </ref>

Přesnost a úplnost. Funkční webový server totiž zapíše do souboru každý požadavek, na který odpovídá. Můžeme se tedy z logů dozvědět spoustu zajímavých a užitečných informací, jako je :

*Návštěvnost jednotlivých stránek
*Zdroj návštěvnosti jednotlivých stránek (podle referera)
*Clickstream kontingenční (odkud kam lidé klikají)
*Clickstream individuální (kam a jak klikal uživatel z této IP)
*Viewtime (jak dlouho na které stránce uživatelé pobývají, to je těžší spočítat)
*Chyby 404 (kde mám zlomené odkazy)

a mnoho dalšího.

=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===

Analýzu logů je možné provádět jednorázově za delší období, větší množství dat poskytne statisticky významnější výsledky. Rozhodně nejde o způsob univerzální, mnohé parametry je naopak možné sledovat pouze za použití jiné metody měření.<ref> Newsletter: Proč analyzovat logy. In: SMRT, Martin. Dobrý web [online]. 2007, 26.6 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy </ref>

'''Metody server-side'''

''Provozu na webových stránkách'' Jak se uživatelé na daných webových stránkách chovají a jak se tam dostávájí. Každý uživatel webových stránek za sebou nechává stopu, kudy prošel a na co kliknul. Tohle později můžeme pomocí různých programů zjišťovat a přizpůsobovat tak obsah stránek uživatelům.

[[Soubor:Statistiky.JPG]]
''Obr. 1 Web Site Statistics'' <ref>"Understand and Improve Your Web Site with Comprehensive Web Site Statistics. In: GTP iCOMMERCE [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.gtp-icommerce.com/viewStory/Web+Site+Statistics</ref>

''Přístupy k sítím''

Může být zapotřebí např. při pádu sítě zjistit, kdo se k ní naposledy připojil a co upravil.

''Napadení sítě''

Pomocí logů dá dohledat původce napadení sítě ať už se jedná o vnitřní čí vnější hrozbu. Např. pomocí IP adresy

''Spam''

Poskytovatel internetu dokáže zjistit odkud přichází nevyžádaná pošta. Příklad: ISP zjistil, že e-mail pro vyžádání plateb od ČSOB je ve skutečnosti spam. Při sledování odkud daný mail přišel zjistil, že IP adresa je zaregistrována až v USA.

'''Metody client-side'''

''Monitoring zařízení'' Ve firmách se na počítačích může objevit program, který monitoruje všechno dění na počítači. Log se dá poté využít na zjištění co, kdy a v jakou chvíli daný uživatel prováděl. Jestli se věnoval práci či něčemu jinému.

''Monitoring uživatelů''

Dá se používat, při sledování určitého počtu lidí. Např. eye-tracking kdy uživatel dává informace pomocí spec. brýlí, kam se v dané chvíli dívá např. na obrazovku.

Monitoring uživatelů a zařízení je kvalitativní a provádí se tedy s menším množství uživatelů.

=== Jaké jsou výhody a nevýhody? ===

'''Spoločné výhody:'''

*Zachytené dáta predstavujú záznam udalostí, tak ako sa skutočne stali, bez dodatočných úprav, ako to býva pri iných metódach zberu dát.
*Kvalita dát nezávisí na schopnostiach učastníkov štúdie zapamätať si interakcie alebo na ich schopnosti popísať interakciu.
*Využitie, táto metóda môže byť použitá pre tvorenie kvantitatívnych modelov a na pomoc pri interpretácii kvalitatívnych modelov (Borgman et al., 1996) a tak isto je vhodná pre experimentálne a aj pre študijné výskumy v teréne.

'''Spoločné nevýhody:'''

*Informácie o kontexte, užívateľské motívy, zámery a spokojnosť s výsledkami sa nezaznamenávajú. Toto obmedzenie sa dá prekonať pomocou kombinácie transakčných logov s inými metódami zberu dát. Napr. vypĺňanie dotazníkov, premýšlanie nahlas počas interakcie s informačným systémom.
*Kombinácia metód zberu prináša so sebou nevýhody - strata nenápadnosti a zmenšenie rozsahu. (Jansen, 2006). Aj napriek tomu, pridanie kontextu a dát, ktoré sú nedostupné prostredníctvom TL často preváži tieto obmedzenia.

'''Client-side:'''

výhody

*Zber dát na strane klienta poskytuje možnosť zbierať dáta, ktoré obsahujú informácie o užívateľských akciách naprieč celým radom aplikácií a webových stránok.
*Dochádza k väčšiemu kontaktu a interakcii medzi výskumníkmi a účastníkmi, takže možno ľahko získať vedomý súhlas na zber dát, ale zároveň dochádza ku strate nenápadnosti.

nevýhody

*Náročnosť na zdroje, treba zháňať účastníkov, inštalovať a testovať programy na zariadeniach a niekedy zbierať data z rôznych zariadení a od užívateľov. (Kelly, 2006a, 2006b; Yun et al., 2006)
*Nedostupnosť programov pre zber dát. Niektorí výzkumníci (napr. Kelly, 2006a, 2006b) používajú programy vyvinuté pre spyware trh, a iní (napr. Yun et al., 2006) vyvinuli vlastné aplikácie alebo prehliadače na zaznamenávanie udalostí na strane klienta.

'''Server-side:'''

výhody

*Vychádza z veľkého objemu dát zozbieraných od veľkého počtu užívateľov.
*Nenápadnosť zberu dát, prebieha na pozadí a tak sú minimalizované medziľudské vzťahy počas zberu dát, takže záznamy zo strany servera sú relatívne objektívne vo svojich zastúpeniach užívateľského správania.

nevýhody

*Táto výhoda však vyvoláva obavy v etických otázkach spojených so zhromažďovaním a použitím osobných údajov bez toho, aby o tom boli informovaní účastníci.
*Veľmi náročné spracovávať a analyzovať veľké objemy dát, ale so stále rastúcim záujmom o túto metódu, sa mnoho týchto problémov zmierňuje alebo úplne odstráni.
*Zber dát je obmedzený len na akcie, ktoré sa udejú na servery.
*Technické obmedzenia, nie sú zachytávané požiadavky stránky, ktoré sa načítajú z vyrovnávacej pamäti alebo cez proxy server. Odhaduje sa, že až 45 percent požiadaviek na stránky sú splnené z obsahu cache pamäte (Nicholas, 2000).
*Náročné rozlíšiť jednotlivých užívateľov systému, pokial servery umelo neudržiavajú spojenie s klientom, nevyžadujú prihlásenie, alebo neposielajú cookies (Marchionini, 2002). Preto sa na identifikáciu užívateľských relácií používa kombinácií dátumu, času a IP adries.
*Zistené IP adresy sa nemusia týkať jednej osoby, viacerými osobami na zdieľanom alebo verejnom zariadení alebo prostredníctvom servera proxy.

=== Jak takový výzkum probíhá? ===

=== Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ===

=== Poznámky ===

<references />

=== Použitá literatura ===

<a href="[http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html]">[http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html]</a>

Analýzy logů (statistika webu)

2012-10-12T10:12:01Z

Striker:

V dnešní době má již nějakou webovou stránku téměř každý. A všichni by byli rádi na předních příčkách ve vyhledávání, aby je každý znal, citoval a odkazoval na ně. To se ale samozřejmě nestane samo od sebe. Stojí to mnoho času, trpělivosti a především znalostí. Co změnit a vylepšit nám může povědět hodně výzkumů. Ale tím zřejmě nejúčinnějším je analýza logů.

"Log soubory, zkráceně logy, jsou textové soubory obsahující záznamy o činnosti nějaké konkrétní aplikace. V případě webových serverů jsou do logů ukládány veškeré požadavky, které byly na server vzneseny. Zpětnou analýzou těchto dat pak můžeme zjišťovat cenné informace o fungování sledovaného webu." <ref>Newsletter: Proč analyzovat logy. In: SMRT, Martin. Dobrý web [online]. 2007, 26.6 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy </ref> Logy se ukládají přímo na serveru, odkud si ho majitel může stáhnout, nebo jej tam rovnou analyzuje.

=== Co je pro daný design výzkumu charakteristické? ===

Především při analýze logů nemusíme zasahovat do zdrojového kódu samotné stránky, jako je tomu u jiných měřících systémů typu Google Analytics či TOPlist.cz.Ty totiž vyžadují speciální měřící kód vložený do webových stránek. Při analýze logů získáte opravdu spoustu dat. Systémy založené na měřícím kódu nabízí pouze hotové statistiky s omezenou možností dalšího zpracování, statistiky. "Naproti tomu logy obsahují „surová“ data, která je nejprve nutná zpracovat. Výhodou tohoto přístupu je možnost pojmout zpracování dle vlastního gusta a výstupy si patřičně přizpůsobit." <ref> Newsletter: Proč analyzovat logy. In: SMRT, Martin. Dobrý web [online]. 2007, 26.6 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy </ref>

Přesnost a úplnost. Funkční webový server totiž zapíše do souboru každý požadavek, na který odpovídá. Můžeme se tedy z logů dozvědět spoustu zajímavých a užitečných informací, jako je :

*Návštěvnost jednotlivých stránek
*Zdroj návštěvnosti jednotlivých stránek (podle referera)
*Clickstream kontingenční (odkud kam lidé klikají)
*Clickstream individuální (kam a jak klikal uživatel z této IP)
*Viewtime (jak dlouho na které stránce uživatelé pobývají, to je těžší spočítat)
*Chyby 404 (kde mám zlomené odkazy)

a mnoho dalšího.

=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===

Analýzu logů je možné provádět jednorázově za delší období, větší množství dat poskytne statisticky významnější výsledky. Rozhodně nejde o způsob univerzální, mnohé parametry je naopak možné sledovat pouze za použití jiné metody měření.<ref> Newsletter: Proč analyzovat logy. In: SMRT, Martin. Dobrý web [online]. 2007, 26.6 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy </ref>

'''Metody server-side'''

''Provozu na webových stránkách'' Jak se uživatelé na daných webových stránkách chovají a jak se tam dostávájí. Každý uživatel webových stránek za sebou nechává stopu, kudy prošel a na co kliknul. Tohle později můžeme pomocí různých programů zjišťovat a přizpůsobovat tak obsah stránek uživatelům.

[[Soubor:Statistiky.jpg]]
''Obr. 1 Web Site Statistics'' <ref>"Understand and Improve Your Web Site with Comprehensive Web Site Statistics. In: GTP iCOMMERCE [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.gtp-icommerce.com/viewStory/Web+Site+Statistics</ref>

''Přístupy k sítím''

Může být zapotřebí např. při pádu sítě zjistit, kdo se k ní naposledy připojil a co upravil.

''Napadení sítě''

Pomocí logů dá dohledat původce napadení sítě ať už se jedná o vnitřní čí vnější hrozbu. Např. pomocí IP adresy

''Spam''

Poskytovatel internetu dokáže zjistit odkud přichází nevyžádaná pošta. Příklad: ISP zjistil, že e-mail pro vyžádání plateb od ČSOB je ve skutečnosti spam. Při sledování odkud daný mail přišel zjistil, že IP adresa je zaregistrována až v USA.

'''Metody client-side'''

''Monitoring zařízení'' Ve firmách se na počítačích může objevit program, který monitoruje všechno dění na počítači. Log se dá poté využít na zjištění co, kdy a v jakou chvíli daný uživatel prováděl. Jestli se věnoval práci či něčemu jinému.

''Monitoring uživatelů''

Dá se používat, při sledování určitého počtu lidí. Např. eye-tracking kdy uživatel dává informace pomocí spec. brýlí, kam se v dané chvíli dívá např. na obrazovku.

Monitoring uživatelů a zařízení je kvalitativní a provádí se tedy s menším množství uživatelů.

=== Jaké jsou výhody a nevýhody? ===

'''Spoločné výhody:'''

*Zachytené dáta predstavujú záznam udalostí, tak ako sa skutočne stali, bez dodatočných úprav, ako to býva pri iných metódach zberu dát.
*Kvalita dát nezávisí na schopnostiach učastníkov štúdie zapamätať si interakcie alebo na ich schopnosti popísať interakciu.
*Využitie, táto metóda môže byť použitá pre tvorenie kvantitatívnych modelov a na pomoc pri interpretácii kvalitatívnych modelov (Borgman et al., 1996) a tak isto je vhodná pre experimentálne a aj pre študijné výskumy v teréne.

'''Spoločné nevýhody:'''

*Informácie o kontexte, užívateľské motívy, zámery a spokojnosť s výsledkami sa nezaznamenávajú. Toto obmedzenie sa dá prekonať pomocou kombinácie transakčných logov s inými metódami zberu dát. Napr. vypĺňanie dotazníkov, premýšlanie nahlas počas interakcie s informačným systémom.
*Kombinácia metód zberu prináša so sebou nevýhody - strata nenápadnosti a zmenšenie rozsahu. (Jansen, 2006). Aj napriek tomu, pridanie kontextu a dát, ktoré sú nedostupné prostredníctvom TL často preváži tieto obmedzenia.

'''Client-side:'''

výhody

*Zber dát na strane klienta poskytuje možnosť zbierať dáta, ktoré obsahujú informácie o užívateľských akciách naprieč celým radom aplikácií a webových stránok.
*Dochádza k väčšiemu kontaktu a interakcii medzi výskumníkmi a účastníkmi, takže možno ľahko získať vedomý súhlas na zber dát, ale zároveň dochádza ku strate nenápadnosti.

nevýhody

*Náročnosť na zdroje, treba zháňať účastníkov, inštalovať a testovať programy na zariadeniach a niekedy zbierať data z rôznych zariadení a od užívateľov. (Kelly, 2006a, 2006b; Yun et al., 2006)
*Nedostupnosť programov pre zber dát. Niektorí výzkumníci (napr. Kelly, 2006a, 2006b) používajú programy vyvinuté pre spyware trh, a iní (napr. Yun et al., 2006) vyvinuli vlastné aplikácie alebo prehliadače na zaznamenávanie udalostí na strane klienta.

'''Server-side:'''

výhody

*Vychádza z veľkého objemu dát zozbieraných od veľkého počtu užívateľov.
*Nenápadnosť zberu dát, prebieha na pozadí a tak sú minimalizované medziľudské vzťahy počas zberu dát, takže záznamy zo strany servera sú relatívne objektívne vo svojich zastúpeniach užívateľského správania.

nevýhody

*Táto výhoda však vyvoláva obavy v etických otázkach spojených so zhromažďovaním a použitím osobných údajov bez toho, aby o tom boli informovaní účastníci.
*Veľmi náročné spracovávať a analyzovať veľké objemy dát, ale so stále rastúcim záujmom o túto metódu, sa mnoho týchto problémov zmierňuje alebo úplne odstráni.
*Zber dát je obmedzený len na akcie, ktoré sa udejú na servery.
*Technické obmedzenia, nie sú zachytávané požiadavky stránky, ktoré sa načítajú z vyrovnávacej pamäti alebo cez proxy server. Odhaduje sa, že až 45 percent požiadaviek na stránky sú splnené z obsahu cache pamäte (Nicholas, 2000).
*Náročné rozlíšiť jednotlivých užívateľov systému, pokial servery umelo neudržiavajú spojenie s klientom, nevyžadujú prihlásenie, alebo neposielajú cookies (Marchionini, 2002). Preto sa na identifikáciu užívateľských relácií používa kombinácií dátumu, času a IP adries.
*Zistené IP adresy sa nemusia týkať jednej osoby, viacerými osobami na zdieľanom alebo verejnom zariadení alebo prostredníctvom servera proxy.

=== Jak takový výzkum probíhá? ===

=== Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ===

=== Poznámky ===

<references />

=== Použitá literatura ===

<a href="[http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html]">[http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html]</a>

Analýzy logů (statistika webu)

2012-10-12T10:11:17Z

Striker: /* Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? */

<p>V dnešní době má již nějakou webovou stránku téměř každý. A všichni by byli rádi na předních příčkách ve vyhledávání, aby je každý znal, citoval a odkazoval na ně. To se ale samozřejmě nestane samo od sebe. Stojí to mnoho času, trpělivosti a především znalostí. Co změnit a vylepšit nám může povědět hodně výzkumů. Ale tím zřejmě nejúčinnějším je analýza logů.
</p><p>"Log soubory, zkráceně logy, jsou textové soubory obsahující záznamy o činnosti nějaké konkrétní aplikace. V případě webových serverů jsou do logů ukládány veškeré požadavky, které byly na server vzneseny. Zpětnou analýzou těchto dat pak můžeme zjišťovat cenné informace o fungování sledovaného webu." <span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref" name="dobryweb">Newsletter: Proč analyzovat logy. In: SMRT, Martin. Dobrý web [online]. 2007, 26.6 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy </span> Logy se ukládají přímo na serveru, odkud si ho majitel může stáhnout, nebo jej tam rovnou analyzuje.
</p><p><br />
</p>
<h3> Co je pro daný design výzkumu charakteristické? </h3>
<p>Především při analýze logů nemusíme zasahovat do zdrojového kódu samotné stránky, jako je tomu u jiných měřících systémů typu Google Analytics či TOPlist.cz.Ty totiž vyžadují speciální měřící kód vložený do webových stránek.
Při analýze logů získáte opravdu spoustu dat. Systémy založené na měřícím kódu nabízí pouze hotové statistiky s omezenou možností dalšího zpracování, statistiky. "Naproti tomu logy obsahují „surová“ data, která je nejprve nutná zpracovat. Výhodou tohoto přístupu je možnost pojmout zpracování dle vlastního gusta a výstupy si patřičně přizpůsobit." <span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref" name="dobryweb"> Newsletter: Proč analyzovat logy. In: SMRT, Martin. Dobrý web [online]. 2007, 26.6 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy </span>
</p><p>Přesnost a úplnost. Funkční webový server totiž zapíše do souboru každý požadavek, na který odpovídá. Můžeme se tedy z logů dozvědět spoustu zajímavých a užitečných informací, jako je :
</p>
<ul><li>Návštěvnost jednotlivých stránek
</li><li>Zdroj návštěvnosti jednotlivých stránek (podle referera)
</li><li>Clickstream kontingenční (odkud kam lidé klikají)
</li><li>Clickstream individuální (kam a jak klikal uživatel z této IP)
</li><li>Viewtime (jak dlouho na které stránce uživatelé pobývají, to je těžší spočítat)
</li><li>Chyby 404 (kde mám zlomené odkazy)
</li></ul>
<p>a mnoho dalšího.
</p>
<h3> Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? </h3>
<p>Analýzu logů je možné provádět jednorázově za delší období, větší množství dat poskytne statisticky významnější výsledky. Rozhodně nejde o způsob univerzální, mnohé parametry je naopak možné sledovat pouze za použití jiné metody měření.<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref" name="dobryweb"> Newsletter: Proč analyzovat logy. In: SMRT, Martin. Dobrý web [online]. 2007, 26.6 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy </span>
</p><p><b>Metody server-side</b>
<i>Provozu na webových stránkách</i>
Jak se uživatelé na daných webových stránkách chovají a jak se tam dostávájí. Každý uživatel webových stránek za sebou nechává stopu, kudy prošel a na co kliknul. Tohle později můžeme pomocí různých programů zjišťovat a přizpůsobovat tak obsah stránek uživatelům.
</p><p><img src="" _fck_mw_filename="Statistiky.jpg" alt="RTENOTITLE" />
</p><p><i>Obr. 1 Web Site Statistics</i> <span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref" name="Web Site Statistics">"Understand and Improve Your Web Site with Comprehensive Web Site Statistics. In: GTP iCOMMERCE [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.gtp-icommerce.com/viewStory/Web+Site+Statistics</span>
</p><p><i>Přístupy k sítím</i>
Může být zapotřebí např. při pádu sítě zjistit, kdo se k ní naposledy připojil a co upravil.
</p><p><i>Napadení sítě</i>
Pomocí logů dá dohledat původce napadení sítě ať už se jedná o vnitřní čí vnější hrozbu. Např. pomocí IP adresy
</p><p><i>Spam</i>
Poskytovatel internetu dokáže zjistit odkud přichází nevyžádaná pošta. Příklad: ISP zjistil, že e-mail pro vyžádání plateb od ČSOB je ve skutečnosti spam. Při sledování odkud daný mail přišel zjistil, že IP adresa je zaregistrována až v USA.
</p><p><b>Metody client-side</b>
<i>Monitoring zařízení</i>
Ve firmách se na počítačích může objevit program, který monitoruje všechno dění na počítači. Log se dá poté využít na zjištění co, kdy a v jakou chvíli daný uživatel prováděl. Jestli se věnoval práci či něčemu jinému.
</p><p><i>Monitoring uživatelů</i>
Dá se používat, při sledování určitého počtu lidí. Např. eye-tracking kdy uživatel dává informace pomocí spec. brýlí, kam se v dané chvíli dívá např. na obrazovku.
</p><p>Monitoring uživatelů a zařízení je kvalitativní a provádí se tedy s menším množství uživatelů.
</p>
<h3> Jaké jsou výhody a nevýhody? </h3>
<p><b>Spoločné výhody:</b>
</p>
<ul><li> Zachytené dáta predstavujú záznam udalostí, tak ako sa skutočne stali, bez dodatočných úprav, ako to býva pri iných metódach zberu dát.
</li><li> Kvalita dát nezávisí na schopnostiach učastníkov štúdie zapamätať si interakcie alebo na ich schopnosti popísať interakciu.
</li><li> Využitie, táto metóda môže byť použitá pre tvorenie kvantitatívnych modelov a na pomoc pri interpretácii kvalitatívnych modelov (Borgman et al., 1996) a tak isto je vhodná pre experimentálne a aj pre študijné výskumy v teréne.
</li></ul>
<p><b>Spoločné nevýhody:</b>
</p>
<ul><li> Informácie o kontexte, užívateľské motívy, zámery a spokojnosť s výsledkami sa nezaznamenávajú. Toto obmedzenie sa dá prekonať pomocou kombinácie transakčných logov s inými metódami zberu dát. Napr. vypĺňanie dotazníkov, premýšlanie nahlas počas interakcie s informačným systémom.
</li><li> Kombinácia metód zberu prináša so sebou nevýhody - strata nenápadnosti a zmenšenie rozsahu. (Jansen, 2006). Aj napriek tomu, pridanie kontextu a dát, ktoré sú nedostupné prostredníctvom TL často preváži tieto obmedzenia.
</li></ul>
<p><b>Client-side:</b>
</p><p>výhody
</p>
<ul><li>Zber dát na strane klienta poskytuje možnosť zbierať dáta, ktoré obsahujú informácie o užívateľských akciách naprieč celým radom aplikácií a webových stránok.
</li><li>Dochádza k väčšiemu kontaktu a interakcii medzi výskumníkmi a účastníkmi, takže možno ľahko získať vedomý súhlas na zber dát, ale zároveň dochádza ku strate nenápadnosti.
</li></ul>
<p>nevýhody
</p>
<ul><li>Náročnosť na zdroje, treba zháňať účastníkov, inštalovať a testovať programy na zariadeniach a niekedy zbierať data z rôznych zariadení a od užívateľov. (Kelly, 2006a, 2006b; Yun et al., 2006)
</li><li>Nedostupnosť programov pre zber dát. Niektorí výzkumníci (napr. Kelly, 2006a, 2006b) používajú programy vyvinuté pre spyware trh, a iní (napr. Yun et al., 2006) vyvinuli vlastné aplikácie alebo prehliadače na zaznamenávanie udalostí na strane klienta.
</li></ul>
<p><b>Server-side:</b>
</p><p>výhody
</p>
<ul><li>Vychádza z veľkého objemu dát zozbieraných od veľkého počtu užívateľov.
</li><li>Nenápadnosť zberu dát, prebieha na pozadí a tak sú minimalizované medziľudské vzťahy počas zberu dát, takže záznamy zo strany servera sú relatívne objektívne vo svojich zastúpeniach užívateľského správania.
</li></ul>
<p>nevýhody
</p>
<ul><li>Táto výhoda však vyvoláva obavy v etických otázkach spojených so zhromažďovaním a použitím osobných údajov bez toho, aby o tom boli informovaní účastníci.
</li><li>Veľmi náročné spracovávať a analyzovať veľké objemy dát, ale so stále rastúcim záujmom o túto metódu, sa mnoho týchto problémov zmierňuje alebo úplne odstráni.
</li><li>Zber dát je obmedzený len na akcie, ktoré sa udejú na servery.
</li><li>Technické obmedzenia, nie sú zachytávané požiadavky stránky, ktoré sa načítajú z vyrovnávacej pamäti alebo cez proxy server. Odhaduje sa, že až 45 percent požiadaviek na stránky sú splnené z obsahu cache pamäte (Nicholas, 2000).
</li><li>Náročné rozlíšiť jednotlivých užívateľov systému, pokial servery umelo neudržiavajú spojenie s klientom, nevyžadujú prihlásenie, alebo neposielajú cookies (Marchionini, 2002). Preto sa na identifikáciu užívateľských relácií používa kombinácií dátumu, času a IP adries.
</li><li>Zistené IP adresy sa nemusia týkať jednej osoby, viacerými osobami na zdieľanom alebo verejnom zariadení alebo prostredníctvom servera proxy.
</li></ul>
<h3> Jak takový výzkum probíhá? </h3>
<h3> Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK?</h3>
<h3> Poznámky </h3>
<p><span class="fck_mw_references" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="references">_</span>
</p>
<h3> Použitá literatura </h3>
<p><a href="http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html">http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html</a>
</p>