WikiKnihovna - Příspěvky uživatele [cs]

KISK:Blok expertů/Témata pro magistry

2013-09-29T19:42:15Z

Sharria: /* Jindřich Fáborský: O marketingu na internetu */

== Požadavky na shrnutí přednášek ==

Prezenční studenti vytvářejí shrnutí z jedné přednášky, kombinovaní ze dvou. K jednotlivým tématům přednášek je třeba se přihlásit předem - '''do 25. září 2013'''. Ke každému se může zapsat max. 4 studenti, do naplnění kapacity si lze vybrat.

Se zapsáním ke shrnutí přednášky se hlásíte i k vypracování tří '''dotazů''' pro daného přednášejícího. Nejpozději čtyři dny před přednáškou (tj. v neděli předcházející přednášce) zapíšete tři jedinečné (tedy u nikoho do té doby neuvedené) a nebanální odborné dotazy pro přednášejícího, k němuž jste se zapsali. Na přednášce pak položíte min. jeden dotaz, pokud se pojetí přednášky odchýlí od směru připravených dotazů nebo na všechny přinese odpověď přednáška, bude položený dotaz jiný. Dotazy nemusí zaznít pouze v případě, že to časový limit pro přednášku dle rozvrhu (tj. do 17:25) znemožní.

'''Shrnutí''' přednášky musí být o rozsahu 4000-5000 znaků, termín odevzdání je vždy 7 dní po dané přednášce - tedy do středy do večera. Úkoly se odevzdávají do Odevdávárny. Vybraná shrnutí budou umístěna na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/]. Pište proto spíše publicistickým stylem vhodným pro publikaci v elektronickém časopise (používejte hypertextové odkazy, podnadpisy atd.). Na práci je hodnocen obsah i forma, dbejte proto na obojí, protože obojí může být důvodem pro vrácení textu k přepracování.

Odevzdáním úkolu do Odevzdávárny autor dává souhlas s možným '''publikováním''' na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/] (v případě nesouhlasu prosím předem kontaktujte vyučující kurzu Mgr. Alžbětu Karolyiovou - karolyiova@phil.muni.cz).

== Přihlašování k tématům na podzim 2013 ==

''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''

=== Bořivoj Brdička: Budoucnost vzdělávání v 21. století ===
Hanka Habermannová
*'' Jak efektivní je online výuka na českých vysokých školách? ''
*'' Myslíte si, že MOOC kurzy budou v dohledné době tvořit součást školního rozvrhu?''
*'' Na jaké technologie ve vzdělávání je potřeba se zaměřit a se kterými naopak ztrácíme čas?''

Marta Konířová
*'' Jaké změny českého školství považujete za žádoucí a jaké za současných ekonomických a politických podmínek za možné? ''
*''Jak souvisí síťová gramotnost se sociální gramotností?''
*''Jak moderní technologie mohou ovlivnit rovný přístup ke vzdělávání?''

Katarína Hečková
*''Myslíte si že by bolo možné vo vyučovacom procese na stredných a základných školách nahraniť knihy a zošity tabletmi?
*''Je podľa Vás potrebné v súčasnosti učiť deti písať v škole písaným písmom?
*'' Koľko ideálne HDP by sa malo v ČR investovať do školstva? (V roku 2013 išlo do škôl 3,11 % HDP)

Alžběta Lukšů
*'' Do jaké míry jsou české školy a čeští učitelé připraveni plně využívat možností nových digitálních technologií?
*'' Jaké jsou možnosti využívání nových technologií ve vzdělávání dětí s poruchami učení (ADHD, dyslexie, dysgrafie)?
*'' Pomohou nové technologie ve vzdělávání zvýšit motivaci a zájem dětí o učení?

=== Jindřich Fáborský: O marketingu na internetu ===

Lada Kadaníková
*''Je RTB marketing trendem usnadňujícím uživateli nákup nebo narušujícím jeho soukromí? Lze se proti tomuto trendu bránit?''
*''Je reklama na Facebooku trend, do kterého se investuje čím dál tím více nebo spíš fenomén Facebooku upadá i v tomto odvětví? Případně, jaké jsou tendence investice do reklamy na FB v České republice a ve světě?''
*''Lze sledovat rozdíly v úspěšnosti marketingových kampaní a reklam na internetu versus mimo internet?''

Veronika Víšková
*'' Jaké marketingové praktiky jsou na internetu nejúspěšnější? ''
*'' Existuje v rámci internetového marketingu v současné době nějaký (nový) trend? ''
*'' Které marketingové kampaně na internetu považujete za nejvíce zdařilé a proč? ''

Pavla Macháčková

Jan Viskot

Tomáš Vojta
*'' Jaké znalosti a dovednosti by měl mít specialista internetového marketingu?''
*'' Kde se vy osobně vzděláváte v oblasti internetového marketingu, kde čerpáte inspiraci? ''
*'' Jak bude internetový marketing vypadat za 10 let? Co můžeme očekávat za změny? Jaké pustupy které dnes fungují už nebudou platné? ''

=== Pavel Rankov: Digitální technologie a procesy remediace v kultuře ===

1. Ľudovít Nápoký

2. Vendula Bednářová

3. Jaroslava Dvořáková

4. Žaneta Floriánová

=== Bude upřesněno: Bude upřesněno ===

1. Emil Budín

*''
*''
*''

2. Floriánová Žaneta

*''
*''
*''

3. Davit Šmehlík

*''
*''
*''

4. Tomáš Vorálek

*''
*''
*''

=== Ondřej Neumajer: Inovace ve vzdělávání s podporou digitálních technologií ===
Hanka Habermannová

Lucie Lindrová

Marta Konířová

Kateřina Kopecká

=== František Bartes: Nové pojetí Competitive Intelligence ===
Tomáš Marek

Alžběta Lukšů

Lea Mentlíková

Miroslava Brázdová

=== David Spáčil: Predikce videotrendů v blízké budoucnosti ===
Filip Kocián 
Hana Konečná 
Martina Antlová

Blanka Justová

=== Michal Bláha: Nové přístupy ke zjišťování zákaznické spokojenosti ===

1. Emil Budín

*''
*''
*''

2. Marcela Střelcová

*''
*''
*''

3. Magdalena Jirásková

*''
*''
*''

4.

*''
*''
*''

=== Pavlína Louženská: Happiness Designer Wanted ===

Hana Sychrová

Klára Kašparová

Michal Konečný

Radomír Šuhej

Adéla Kunteová

=== Marcel Láža: BigData vs. analýza "normálních" dat ===
Hana Konečná

Vendula Bednářová

Martina Snížková

Aneta Bublová

=== Lukáš Konarovský: Webová aplikace jako služba ===
Jakub Forman

Michal Konečný

Martina Antlová

Jan Viskot

=== Lukáš Nevosád: Jak zbohatnout na mobilních aplikacích ===

Adéla Kunteová

Radim Chalupník

Iveta Burdová

Jiří Krišpin

== Přihlašování k tématům na jaře 2013 ==

''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4.''

=== Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí ===

1. Martina Snížková

*''Stačí k rozpoznání emoce pouze jedeny vstupní informace (tím myslím pouze audiozáznam či videozáznam)?''
*''Existují pro počítač také jiné relevantní informace pro zpracování emocí? (tedy mimo audiozáznam či videozáznam, například dechová frekvence, tepová frekvence a pod?)''
*''Jaká je dosavadní úspěšnost u softwaru rozpoznávání emocí? Které emoce se zpracovávají nejhůře?''

2. Anna Mikulášková

*''Jaké jsou možnosti využití počítačového zpracování emocí?''
*''Jakým směrem se tento obor bude vyvíjet do budoucna? Jaké změny může přinést třeba pro vzdělávání a zdravotnictví?''
*''Budou počítače někdy schopné detailně rozpoznat širokou škálu emocí, kterou disponují lidé?''

=== Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů ===

1. Emil Budín

*''Jak detailně je třeba mít zpracovaný business plán, aby bylo možné pomýšlet na získání investora, příp. úvěru v bance?''
*''Jaký typ projektů ve Starcube preferujete - např. z hlediska odvětví, počtu zapojených lidí, vlastních financí, míry inovace?''
*''Máte informace, statistiky, jak se vede firmám, které již opustily Váš akcelerátor? A pokud ano, uveďte prosím ty v současnosti nejúspěšnější.''

2. Jan Viskot

*''Je důležitější nápad, nebo složení týmu?''
*''Čím se liší startup od projektu?''
*''Jaká je pravděpodobnost, že startup bude úspěšný?''

3. František Dalecký

*''Jak hodnotíte úroveň místních mentorů a jejich vliv na úspěch českých startupů?''
*''Které české startupy považujete za nejúspěšnější a v čem by se od nich měli ostatní poučit?''
*''Jak hodnotíte způsob přípravy českých vysokých škol na podnikání v IT byznysu?''

4. Hana Habermannová

*''Jakým způsobem je JIC nebo Starcube napojen na zahraniční akcelerátory a např. Silicon Valley?''
*''Teď je v kurzu lean startup jako přístup v budování startupů. Jak dlouho myslíte, že tento trend vydrží a co přijde potom?''
*''V čem se může česká startupová scéna učit např. od té americké?''

=== Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===

1. Tomáš Vorálek

*''Podle jakého systému třídění se nejčastěji řadí notové záznamy?''
*''Jakým způsobem se tyto záznamy uchovávají oproti klasickým knižním''
*''Probíhá digitalizace těchto dokumentů?''
*''Jak se liší digitalizace notových záznamů oproti digitalizaci knih?''

2.

3.

=== Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii ===

1. Žaneta Floriánová

*''Je dobré při krizové komunikaci využívat dárky a úplatky? (např.: jízdné zdarma se společností)''
*''Je výhodné mít předpřipravené koncepty krizové komunikaci nebo raději řešit krizi "až přijde"?''
*''Liší se krizová komunikace na sociálních sítích a s médii?''

2. Alžběta Lukšů

*''Jaké jsou možnosti a techniky získávání prostoru v médiích (mimo inzerce)?''
*''Do jaké míry lze krizovou komunikaci plánovat, když jejím principem je reakce na neplánované krizové situace?''
*''Která média vybírat pro maximální efektivitu krizové komunikace?''

3. Marta Konířová

*''Jak má být provázána krizová komunikace s médii (vnější komunikace) s krizovou komunikací vnitřní (se zaměstnanci)? (Zaměstnanci se určitě nechtějí dozvídat negativní zprávy, např. o propouštění, z médií, na druhou stranu mohou negativní informace o stavu podniku „vynášet“, třeba i nevědomky.)''
*''Kdo a jak by měl vytvořit plány krizové komunikace?''
*''Co přesně označuje termín "nepřátelská média" a jak s nimi komunikovat?''

4. Katarína Hečková

*''Aké chyby najčastejšie robia firmi pri krízovej komunikácií s médiami?''
*''Aké vlastnosti by mal mať predstaviteľ firmy, ktorý v krízových situáciach komunikuje s médiami?''
*''O aký typ kríz vo firmách sa najčastejšie zaujímajú české média v posledných rokoch? (ekonomické, úrazy/úmrtia na pracoviskum,...)''

=== Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání ===

1. Emil Budín

*''Můžete prosím uvést konkrétní příklady implementace technologií Cloud Computingu (CC) ve vzdělávání?''
*''V čem spatřujete výhody a nevýhody řešení postavených na CC proti klasickému přístupu spočívajícím ve využití vlastní ICT infrastruktury?''
*''Pokud se podílíte na konkrétním vzdělávacím projektu na bázi CC, prováděli jste komparativní analýzu nákladů vůči tradičnímu řešení? Pokud ano, s jakým výsledkem?''

2. Jan Viskot

*''Má CC nějaká zásadní negativa?''
*''Jak jsme na tom v oblasti CC ve srovnání se světem, jaké můžeme očekávat trendy?''
*''Existují CC služby ve vzdělávání, které jsou pro školství zdarma?''

3. Klára Jánská

*''Používáte vy sama cloud computing ve výuce? Pokud ano, jak to hodnotí vaši studenti?''
*''Kdy se u nás začal cloud computing ve vzdělávání využívat?''
*''Jak velké je nebezpečí při využívání CC v otázce zabezpečení soukromých dat a zachování autorství?''

4. Michal Klajban

*''Jaké konkrétní CC služby doporučujete?''
*''Dá se kvalitní CC zajistit pomocí služeb poskytovaných zdarma?''
*''Existují služby specializované na CC ve vzdělávání?''

=== David Grudl: User Experience - poznejte své uživatele===

1. Emil Budín

*'' Bohužel nebylo známo téma přednášky předem. Po skončení přednášky byl můj dotaz na to, zda se v ČR nějaká firma UX profesionálně zabývá, položen kolegyní přede mnou. Další otázku jsem vzhledem k formě přednášky (spíše workshop s příklady a obecně platnými fakty než teorie a koncepce) a faktu, že jsem se celou dobu soustředil na zaznamenání přednášky pro její další zpracování, bohužel nepoložil. Domnívám se, že ostatní posluchači svými dotazy časový prostor pro diskuzi vrchovatě naplnili. Děkuji za pochopení.

2. Norbert Bago

*''Čo Vás viedlo k tomu že ste začali vytvárať vlastný framework?''
*''Aký je rozdiel medzi Nette a inými frameworkami?''
*''Proč je dobré využívať framework pri práci a jaky používate editor pri programovani ?''
*''Jaké máte plány pri dalšom rozvoji Nette Frameworku?''

3. Michal Klajban

*Se omlouvám, že jsem nedodal otázky, ale těžko něco vymýšlet na přednášku, jejíž téma neznám. Podle [http://www.slideshare.net/davidgrudl/bude-upesnno-na-barcamp-brno-2011 některých indicií] bych se asi měl připravit na něco z teorie pravděpodobnosti nebo života Montyho Halla, za jednu noc si na to ale netroufám. --[[Uživatel:Michal Klajban|Michal Klajban]] 27. 3. 2013, 18:41 (CET)

=== Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse? ===

1. Alžběta Lukšů

*''Do jaké míry lze řídit tacitní, tedy těžko sdělitelné znalosti? Existují nějaké systémy, které toto usnadňují?''
*''Zavedení systému pro řízení znalostí je velmi nákladné. Vyplatí se i menším firmám?''
*''Jak lze motivovat zaměstnance k využívání systémů pro řízení znalostí? Stává se, že zaměstnanci své znalosti s ostatními sdílet nechtějí?''

2. Tomáš Marek

*''<del>Jak často provádíte VRI Audity, kdo je obvyklým zákazníkem (firmy, osoby)?</del>''
*''<del>Kolik takový audit rámcově stojí, např. kontinuální intervenční analýza digitální stopy?</del>''
*''<del>Jak se na to vy osobně díváte z pohledu soukromí?</del>''
Otázky neodpovídaly konečnému obsahu přednášky, položil jsem tedy ve zbylém čase jiný dotaz relevantní obsahu přednášky.
*''Dle vašeho výkladu se tedy KM posouvá od zaměření na systém a procesy k zaměření na lidi. Díky tomu ovšem musí pracovat s diverzitou znalostních pracovníků, ať už generační, pohlavní nebo kulturní. Měl by podle Vás mít dokonalý znalostní manažer vzdělání také v oboru sociologie, psychologie nebo podobném?''

3. Michal Klajban

*''V jakém rozmezí se pohybuje plat znalostního managera v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách?''
*''Jaké vzdělání je podle vás nejvhodnější pro znalostního managera?'' a
*''Existuje nějaký obor znalostního managementu? Resp. mohla byste jmenovat obor, který je mu nejblíže?''

4.

=== Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let ===

1. Žaneta Floriánová

*''Jakým způsobem přitahujete čtenáře do knihovny?''
*''Myslíte, že technická vybavenost přiláká čtenáře do knihovny (ve vašem případě studenty?)''
*''Narážíte na nějaké bariéry při inovaci knihovny? (například ve vedení knihovny či fakulty?)''

2. Lenka Kupková
*''Jakou zajímavou inovaci jste v poslední době v knihovně realizovali?
*''Provádíte výuku informační gramotnosti?
*''Jaký je roční přírůstek knižního fondu Vaší knihovny a jak se roční přírůstky měnily v průběhu doby fungování knihovny?

3. Alžbeta Šellengová

''Čo by ste označili za najväčší úspech Vašej knižnice?''

''Čo naopak, plánujete v dohľadnej dobe zmeniť poprípade zlepšiť?''

''Čím by podľa Vás mala disponovať každá dobrá knižnica?''

4. Magdalena Jirásková

*''Jakými způsoby zjišťujete spokojenost/ potřeby vašich uživatelů?''
*''Co byste zhodnotila jako největší přednost vaší knihovny? Co k vám táhne čtenáře?''
*''Jaké máte plány s vaší knihovnou do budoucna? Jak vidíte budoucnost knihoven obecně?''

5. Monika Machovská

*''Jaké služby ve Vaší knihovně poskytujete?''
*''Zapojuje se Vaše knihovna do nějakých knihovnických nebo studentských projektů? Do jakých?''
*''Jak získáváte peníze na Vaše aktivity?''

=== Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015 ===

1. Matěj Málek
*''Kdo přesně se skrývá pod pojmem občanská komunita? Jaká je 'cílová skupina'? Jsou to občanští aktivisté, neziskové organizace, různé kulturní spolky nebo někdo jiný?''
*''Čím přesně chtějí knihovny podporovat činnosti těchto komunit? Co jim mohou dát navíc?''
*''Je součástí koncepce i nějaká podpora coworkingových aktivit? Například pro neziskové organizace atd.''
2. Dominika Kopčanská

*''Jak hodláte dosáhnout toho, aby byly knihovní služby dle koncepce dostupné i v noci? Nebude motivovat knihovníky k nočním službám příliš složité a finančně nákladné? ''
*''Jakým způsobem je možné přimět potenciální uživatele, aby knihovnu začali v dnešní době upřednostňovat jako informační zdroj a podíleli se tak na vytváření komunit v knihovnách?''
*''Součástí koncepce je také vytvářet v knihovnách prostorové podmínky pro komunitní a kulturní aktivity. Není tento bod v mnoha případech nereálný?''

3. Hana Ohlídalová
*''V koncepci se mluví o propojení knihovny s dalšími informačními institucemi, které konkrétně by to podle vás měly být? A které to u vás reálně jsou?''
*''Co pro vás znamená „přívětivá otevírací doba“? Řešili jste otevírací dobu knihovny nějakým způsobem s uživateli?''
*''Co podle vás nejvíce ovlivňuje, zda se uživatel v knihovně cítí příjemně a rád v ní tráví čas? Je to prostředí, nabízené služby, akce a jiné možnosti trávení volného času, personál (přívětivost, odbornost), nebo ještě něco jiného?''

4. Iva Slabá

5. Jiří Krišpin

* ''Můžete uvést příklady komunitních aktivit, které probíhají v Městské knihovně v Kutné Hoře?''

* ''Jak by měly knihovny motivovat místní komunity k péči o ně?''

* ''Které moderní technologie mají podle Vás největší šanci přilákat komunity tvořené jejich uživateli do knihoven?''

=== Roman Hřebecký: Kreativita v marketingu - vystrčte hlavu z krabice===

1. Martina Pelcová

2. Michaela Sagitariová

3. Vendula Bednářová
- Negativní reklama - používá se záměrně? Pokud ano, s jakým úspěchem?
- Dnešní společnost začíná být reklamou a marketingovými tahy přesycena. Myslíte, že lidé mohou postupem času být vůči reklamě imunní?
- Jak tomu předejít/zabránit?

4. Pavlína Božková
- Jakou literaturu by jste mohl doporučit k tomuto tématu?
- Co znamená "vystrčit hlavu z krabice"?
- Jaké jsou dnešní základní segmenty marketingu?

=== Vera Vohlidalova: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století ===

1. Šárka Gachová
*Jakým směrem, se podle Vás, bude ubírat knihovnictví v budoucnu?
*Co byste českým knihovnám doporučila nejvíce? Na co by se měly zaměřit/soustředit?
*Který z vašich úspěchů/ocenění Vám přinesl největší radost?

2. Lenka Kupková
*Jak dlouho jste pracovala na své knize Na houpačce nejen s knihovnou a v jakém nákladu vyšla? Nelákalo Vás věnovat se profesi spisovatelky na plný úvazek?
*Jak hodnotíte aktuální stav knihoven a jejich služeb v ČR (ve srovnání se zahraničím)?
*Uvažovala jste někdy o návratu do Velké Británie?

3. Kateřina Rovná

*Jak hodnotíte kvalitu výuky knihovnictví na FF UK v době, kdy jste tam studovala?
*Jaké bylo Vaše setkání s Václavem Havlem?
*Kdo Vám byl oporou, mimo rodiny, při Vašem obvinění z porušování pravidel hospodaření při výstavbě liberecké knihovny?

4. Jana Vrtělová
*Jakou nejcennější zkušenost jste získala při výstavbě liberecké knihovny?
*Jaký je Váš názor na současný vývoj a směr českého knihovnictví?
*Bylo pro Vás těžké napsat knihu Na houpačce nejen s knihovnou? Co Vám tato zkušenost přinesla?

5. Michaela Sagitariová
* Liberecká knihovna je architektonickým skvostem obdivovaným i v zahraničí. Jak moc je důležité pro moderní knihovnu prostředí, ve kterém se nachází?
*Jak úzká je spolupráce liberecké knihovny a městského zastupitelstva? Jakou "lobby" jste používala, když jste potřebovala prosadit zájmy knihovny?
*Jak si klienti vaší knihovny zvykali na nové služby?

Eva Kaletová: Koľko knižných fondov máte založených? Koľko kníh obsahujú vaše knižné fondy? Sú všetky sprístupnené verejnosti?=== Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti ===

1. Kateřina Blatná

*''Existují podobné projekty i v zahraničí, anebo se jedná o projekt ryze českého charakteru?''
*''Jaké vložené dokumenty/předměty se v knihách objevují nejčastěji? Objevila se v nějaké knize obzvláště zajímavá kuriozita?''
*''Uvažuje se také nad vytvořením osobních knihoven současných významných osobností? Nese to s sebou nějaké komplikace?''

2. Marta Konířová

*''Jak nakládat s dokumenty původního vlastníka vloženými do knih (lístky s poznámkami, fotografie, průkazky ap.) – nechat v knize, nebo uložit samostatně? Pokud zůstanou v knize, nehrozí nebezpečí ztráty (vypadnou z knihy, budou založeny jinam)?''
*''Jak postupovat při popisu, příp. přepisu vpisků majitele? (Nečitelnost, pochybnosti o autorství, nesrozumitelnost osobních poznámek a zkratek ap.)''
*''Zaznamenaly paměťové instituce po zveřejnění podrobných popisů knih z osobních knihoven nějaké negativní jevy (např. krádeže cennějších exlibris)?''

3. Lucie Kořistková

*''Dělají se nějaké změny (např. změna řazení knih) při zpracovávání fondu v osobních knihovnách?''
*''Jak se osobní knihovny zpřístupňují veřejnosti?''
*''Jaké projekty s osobními knihovnami u nás probíhají v tuto chvíli?''

4. Eva Kaletová

=== Michal Šerák: Knihovny jako centra celoživotního vzdělávání ===

1. Šárka Gachová

*Zaměřujete se na nějakou věkovou skupinu více?
*Jak vypadá vzdělávání dospělých v ČR ve srovnání se zahraničím?
*Máte zkušenost se vzděláváním minorit / sociálně vyloučených? (etnik, přistěhovalců, bezdomovců atp.)

2. Kateřina Rovná

*Jak hodnotíte kvalitu univerzit volného času, které organizují knihovny?
*Co je největší bariérou dalšího vzdělávání u dospělých?
*Jak se k organizování aktivit, podproující celoživotní vzdělávání, staví knihovníci?

3.Vendula Bednářová

4.Norbert Bago

*Aké sú možnosti vzdelávania dospelých v knihovne?
*Aké typy vzdelávania sú poskytnuté?
*Na akých projektoch pracujete v oblasti vzdelávania dospelých v knihovnách?

== Přihlašování k tématům na podzim 2012 ==

''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 5.''

=== Martin Solnička ===

1. Kulíková Markéta

*Jak řešíte ochranu citlivých údajů?
*Je služba dostupná prostřednictvím mobilních aplikací, aby mohl člověk zapisovat své výdaje okamžitě?
*Je možné, aby sdílelo účet více členů rodiny, ideálně 2 – 4 lidé?)

2. Děchtěrenková Ilona

*Víte, jak si stojíte mezi konkurencí obdobných projektů na webu jako je MS Money?
*Proč by Vám měl člověk svěřit informace o svých rodinných financích, v čem je vaše služba lepší než používat tabulky v Excelu?
*Pokud je služba zdarma, jakým způsobem financujete vaši činnost? Stojí za vámi nějaké bankovní domy a nabízíte jejich produkty?)

3.

4.

5.

=== Miroslav Paclík ===

1. Jan Viskot

*Lze u Úřadu průmyslového vlastnictví podávat přihlášky pro celosvětový patent?
*Lze celosvětové patenty uplatnit i na území Číny, je Čína členem WIPO?
*Není možnost udělování patentů na zcela obecné průmyslové vzory např. v USA na škodu?

2. Eva Králíčková

*Stane se Čína patentovou velmocí?
*Brzdí patenty vývoj?
*Lze ještě vymyslet něco originálního? Viz. spor mezi firmami Samsung a Apple, Apple versus švýcarská železniční společnost SBB.

3. Tomáš Vojta

*Nezachází patentové úřady příliš daleko v případě umožnění patentování drobností a jednoduchých prvků grafických řešení?
*Na základě jakých zásad se může určit, co už je originální vynález/provedení na udělení patentu?
*Nejsou v dnešní informační době pro lidstvo patenty přímo škodlivé v konotaci s možností mnohem rychlejšího rozvoje moderních technologií místo soustředění spousty síly a financí na patentové spory u soudů?

 4.

5.

=== Michal Reiter ===

1. Kulíková Markéta

*Máte představu, kolik je přispěvatelů do české wiki? Převažují jednorázoví nebo pravidelní přispěvovatelé?

*Jak lze z vaší strany zvyšovat úroveň hesel?

*Jaká je úroveň odborných hesel? Jak často se setkáváte s porušováním autorských práv a vykradenými texty bez řádných citací?

2. Děchtěrenková Ilona

- Kolik hesel má aktuálně česká wiki? - Existují nějaké statistiky hesel? Nejvyhledávanější, nejcitovanější ….? - Co Wiki Loves Monuments Android App umí a co může nabídnout?

3.

4. Vendula Škrabalová

*Objevují se v textech vulgarity? Jak jim zamezit? Existují nějaká stop slova, nějaké způsoby, jak odhalit a smazat závadný obsah?

*Jak je na wikipedii pohlídáno dodržování autorského práva? Existuje nějaký program, který projíždí texty a hledá převzaté

pasáže? Jaká sankce hrozí autorům takových textů?

*Stává se často, že lidé na wikipedii umisťují reklamy nebo propagují vlastní web, firmu, služby atd.? Jak je toto "trestáno"?

5. Lucie Kratochvílová

*Co považujete, za deset let existence wikipedie v ČR, za největší úspěch?
*Jak pokračuje program Studenti píši wikipedii? Je o program zájem? Máte nějaký přehled, kolik studentů vš se do programu zapojilo?
*Jakým způsobem je financována česká wikipedie?

=== Eva Lesenková ===

1. Petra Šolcová

*Měl by mít knihovník v lékařské/zdravotnické knihovně alespoň nějaký lékařský/zdravotnický (rychlo)kurz?
*O které vzdělávací akce pořádané lékařskými knihovníky je největší zájem?
*Je nějaká vlastnost/ specifikace, kterou by měl mít zájemce o post knihovníka v lékařské knihovně?

2.

3.

4. Vojtek Vladimir

*Jak by ste popsala úroven profese lekařského/zdravotníckeho knihovnika v ČR?
*Jak je to v zahraničí, liší se nejak pohled na dúležitosť této profese?
*Co by ste označila jako nejvačší problém této profese?

5.

=== Petr Říha ===

1. Kamila Brablíková

*''Jaký je Váš názor na kauzu IZIP?''
*''Máte nějaké srovnání s příkladem ze zahraničí, kde se stalo něco podobného a nikdo nebyl volaný k zodpovědnosti?''
*''Doposud má e-government v naší zemi spíše víc nevýhod než výhod. Jste přesvědčen, že se to v brzké době změní k lepšímu?''

2. Roman Koranda

*''Který z projektů e-govermentu je v ČR nejúspěšnější?''
*''Lze očekávat, že v budoucnu bude veškeré úřadování online?''
*''Nedojde k znevýhodnění těch, kteří nemají přístup k internetu?''

3. Markéta Vymazalová

*''Myslíte si, že je česká populace nakloněná k využívání služeb veřejné správy na internetu, resp. důvěřují lidé těmto službám?''
*''Jak si představujete ideální stav při využívání služeb veřejné správy? Myslíte si, že je to reálné?''
*''Která země EU má podle Vás nejvyspělejší e-government? Co dělají jinak?''

4. Žaneta Floriánová

*''1. listopadu to jsou 3 roky od spuštění datových schránek. Plní již svůj prvotní předpoklad?''
*''E-government uspoří čas občanů docházením na úřady (ze statistiky cca 7 hodin ročně). Uspoří se ale finance ze státního rozpočtu?''
*''Cloud Computing - je to budoucnost i pro Českou republiku?''

5. Vladimíra Váňová

*''Co Vás vedlo k nápadu založit občanské sdružení Egonov?''
*''Mohl byste uvést několik případů, ve kterých sdružení Egonov "pomohlo"?''
*''Proč si myslíte, že jsou státní úředníci neustále tak demotivovaní?''
*''O tzv. základních registrech na svém webu píšete „tento informační systém je krásnou ukázkou toho, jak je možno úředním postupem zabít dobrou myšlenku“ - mohl byste tuto myšlenku vysvětlit?''

=== Lukáš Kypus ===

1. Lucie Mlýnková

*''S jakými knihovnickými službami je/může být NFC spojeno?''
*''Kde vidíte největší slabinu ve využívání NFC v knihovnách?''
*''Mají knihovny o NFC povědomí a případně zažádala si již nějaká o zavádění této technologie?''

2. Šárka Gachová

*''Spolupracujete i s mobilními operátory? (Pokud ano, s jakými a hraje to roli v pořizovací ceně?)''
*''Myslíte si, že se knihovnám teď vyplatí pořizovat NFC? (např. pokud již mají RFID x malé knihovny nemají ani platení terminály...)''
*''3 základní typy režimu jsou obsaženy v jednom zařízení? Pokud ne, jaký typ režimu by byl pro knihovny nejužitečnější?''

3. Lenka Kvapilová

*''Jaké jsou nejznámější služby využívající NFC technologie u nás a jak hodnotíte jejich úspěšnost?''
*''Využívá se technologie NFC spíše v komerčním nebo neziskovém sektoru?''
*''Jaké jsou výhody a nevýhody oproti RFID čipu?''

4. Martina Snozová

*''Jak se využívá NFC při gamifikaci v knihovnách?''
*''Jak starší knihovníci přijímají zavádění moderních technologií, jako je NFC, do knihoven?''
*''Je NFC propojitelné s jinými bezdrátovými technologiemi? Pokud ano, se kterými?''

5. Žaneta Floriánová

*''RFID je pro většinu knihoven velmi nákladná záležitost. Byla i NFC?''
*''Jak je NFC zabezpečeno proti zneužití?''
*''Je budoucnost poskytování služeb NFC spjata jako součást sim karet?''

=== Jaroslav Vaňous ===

1. Lucie Kratochvílová

- Kdy se poprvé objevila metoda orální historie v ČR?

- Jaké jsou základní postupy metody orální historie?

- Zná zpovídaný otázky dopředu?

2. Monika Machovská

- V jakých archivech můžeme najít dokumenty z obou projektů? Jsou veřejně dostupné?

- Jaký byl záměr při zapojení žáků a studentů do projektu Stopy totality?

- Myslíte si, že v naší zemi může nastat znovunastolení totality?

3. Kamila Brablíková

- Jsou političtí vězni komunistického režimu ochotni mluvit o tomto nelehkém období jejich života?

- Jak se rozhodujete, s kým dokument natočíte? Hlásí se vám lidé sami nebo je musíte spíše hledat?

- Jak vznikla myšlenka pořádat Muklovskou pouť na Svatý Hostýn?

4.

5.

=== Igor Szöke ===

1. Lenka Matušková

*''Jakým způsobem se identifikuje jazyk řečníka?''

*''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s gramatikou?''

*''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s pojmy, které nezná?''

2. Pavlína Božková

*''Jaké jsou možnosti a novinky v oblasti zpracování audiovizuálních materiálů?''
*''Využívají se dnes audiovizuální materiály jako dobrý zdroj informací?''

-- Je zde stále prostor pro inovaci?

*''Jaké jsou aspekty (nástroje pro) identifikace řečníka, jazyka, tématu, pohlaví apod.?''

3. Martin Hájek

*''Existují aplikace pro automatické zpracování zvuk. záznamu pro mobilní zařízení ?''
*''Pokud ano, jak zvládají Český jazyk? Pokud ne, uvažuje se o jejich vytvoření?''
*''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s nářečím?''

4. Emil Budín

*''Na svém blogu uvádíte, že pracujete jako "senior researcher" ve výzkumné skupině BUT Speech@FIT, mohl byste nám Vaši činnost v rámci výzkumné skupiny přiblížit?''

*''Existuje software pro analýzu hlasu, který je využitelný běžnou firmou, např. pro automatický přepis porady vč. identifikace účastníků, přepis telefonních hovorů atd.?''

*''Skupina BUT Speech@FIT je dotována z prostředků české státní správy, např. z rozpočtů ministerstev vnitra a obrany. Chci se zeptat, zda a jakým způsobem možností rozpoznávání hlasu státní instituce v ČR využívají?''

5. Pavlína Habrovanská

*''Kde najde (či nachází) automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů své uplatnění?''

*''Jakou to má úspěšnost – z pohledu rozpoznání?''

*''Jaké další nástroje k tomu používáte?''

=== Tomáš Čížek ===

1. Radek Hadraba

 2. Hana Ohlídalová

*''Jaká přesně data a jak se do archivu Medard dostávají?''
*''Jak obsáhlá je v současnosti kateogire "studentská data studentům"? ''
*''Jak je archiv využíván, existují statistiky nebo něco podobného?  ''

 3. Lucie Kořistková

*''Odkud jdou peníze na provoz celého archívu Medard?''
*''Jak je to s ochranou osobních dat zveřejněných v archívu?''
*''Jak je ošetřeno dlouhodobé uchovávání dat v rychlém technologickém vývoji?''

4. Kristýna Macháčková

*''Dochází často k situaci, že musíte zájemce o data odmítnout (nesplnění zvláštních podmínek)?''
*''Zaručujete poskytovateli dat naprostou anonymitu?''
*''Obracejí se na vás tvůrci výzkumů s požadavkem o uložení dat nebo sami aktivně hledáte informace vhodné pro archiv?''
*''Jak velké množství informací je v rámci archivu možné získat bez kontaktu s pracovníkem archivu (on-line)?''

lt;/p>

5. Emil Budín

*''Jaká vstupní data archiv Medard zpracovává z pohledu rozsahu, formy, aktuálnosti apod.?''

*''Jaké výstupní formáty jsou zájemci o data k dispozici?''

*''Jsou všechna data uložená v archivu Medard volně dostupná nebo je přístup k nim nějakým způsobem omezen?''

=== Vít Šisler ===

1. Martina Snížková

*Kolika projektů, zaměřených na výukové hry, jste se již zůčastnil?
*Neplánujete nějakou hru udělat i pro vysokoškoláky (například pro prváky, na lepší seznámení s novým prostředím)?
*Stalo se Vám někdy, že hra neměla žádný úspěch?

2. Dominika Kopčanská

*''Nedávno probíhal výzkum ohledně výukového efektu hry Evropa 2045, jaké byly jeho výsledky a jak jste s nimi spokojen?''
*''Jaké další hry, které jste vyvinuli společně s kolegou Cyrilem Bromem, byly úspěšně integrovány do výuky na základních či středních školách a jsou i nadále používány?''
*''Jaký máte názor na budoucnost výukových digitálních her? Myslíte si, že budou v příštím desetiletí pedagogy i ostatními přijímány jako plnohodnotné vzdělávací nástroje?''

3. Magdalena Jirásková

*''Je výuka prostřednictvím her efektivnější? Byl v této oblasti proveden nějaký výzkum?''
*''Existuje nějaké téma, pro které se výuka prostřednictvím hry nehodí?''
*''Kolik škol je momentálně zapojeno do projektu Evropa 2045?''

4. Martin Hájek

*''Kolik času zabere vytvoření jedné průměrně složité vzdělávací hry?''
*''Jakým směrem se bude ubírat vývoj vzdělávacích her? Chystáte něco převratného?''
*''Existují nějaké vzdělávací hry z oblasti informační bezpečnosti?''

5. Ondřej Kašpárek

*Vznikají videa jako bylo Martyr of the World: Muhammad Al-Durrah i na druhé straně barikády, tj. v Izraeli? Víte o nějakých příkladech?
*Stories from the History of Czechoslovakia - Máte již domluveno využití hry ve školách v rámci výuky? Pokušeli jste se s hrou seznámit někoho z ministerstva školství?
*Plánujete "přetvořit" do podoby hry i historii po roce 1989?

=== Martin Svoboda ===

1.

2. Vojtek Vladimir

''Jake byly začátky projektu CASLIN, bylo obtížné začínat?''

''Bylo težké získat grant Mellonovy nadace?''

''Jak by ste popsal hlavní cíl/e CASLINu, podařilo se je dosáhnout?''

 3. Alžbeta Šellengová

''Akým smerom sa podľa Vás bude CASLIN v najbližších rokoch uberať?''

''Uvažujete aj o ďalších modelových účasníkoch CASLIN-u?''

''Aké sú ročné prevádzkové náklady CASLIN-u?''

4. Eva Kaletová

''Aké sú Vaše skúsenosti s vyhľadávaním v CASLIN-e? (Myslíte si, že používatelia vedia katalóg dostatočne dobre používať?)''

''Plánujete zavedenie nových služieb súborného katalógu?''

''Neuvažovali ste, že zjednodušíte pravidlá pre prispievanie?''

'

5. Matěj Málek

''Kolik knihoven je v současnosti spolupracuje na budování souborného katalogu?'' ''Jak pokračovala práce na projektu po jeho formálním ukončení v roce 1996?'' ''Bylo náročné přesvědčit knihovny, aby se do projektu zapojily?''

6. Radek Hadraba

''Jaká je HW náročnost celého systému?''

''Spolupracujete na zdokonalování systému s výrobci IT?''

''Kde vidíte CASLIN za 20 let?''

=== Jaromír Talíř ===

1. Iva Slabá

*''Jak je zabezpečena ochrana osobních údajů?''
*''Jaké jsou výhody MOJE ID oproti klasickému uložení hesla v prohlížeči?''
*''Lze propojit MOJE ID s registrem obyvatek?''

2. Jan Viskot

*''Kolik má v současnosti MojeID uživatelů a kolik jich cca měsíčně přibývá?''
*''K ověřování uživatele se používá heslo, nebo je i možnost certifikátu?''
*''Lze použít MojeID pokud služba podporuje OpenID?''

3. Radek Hadraba

*''Lze MojeID ukládat i na mobilních platformách? Android? iOS?''
*''Možnost sdílení či portace profilů na jiné PC?''
*''Ochrana proti zcizení (krádež identity?)''

4. Šárka Gachová

*''K čemu všemu lze MojeID využít? (součanost, budoucnost)''
*''Jak spolupracují poskytovatelé služeb? Je tato služba výhodná pro poskytovatele služeb?''
*''Jak ověřujete údaje z identity uživatele, že daná osoba fyzicky existuje?''

5. Martina Snozová

*''Jaké plány máte se službou do budoucna? Budete službu nějak rozšiřovat či zlepšovat?''
*''Zapojují se do tohoto projektu v současné době i malé (obecní) knihovny?''
*''Jaká jsou největší rizika v procesu zavádění či užívání této služby?''

KISK:Blok expertů/Témata pro magistry

2013-09-29T19:41:38Z

Sharria: /* Jindřich Fáborský: O marketingu na internetu */

== Požadavky na shrnutí přednášek ==

Prezenční studenti vytvářejí shrnutí z jedné přednášky, kombinovaní ze dvou. K jednotlivým tématům přednášek je třeba se přihlásit předem - '''do 25. září 2013'''. Ke každému se může zapsat max. 4 studenti, do naplnění kapacity si lze vybrat.

Se zapsáním ke shrnutí přednášky se hlásíte i k vypracování tří '''dotazů''' pro daného přednášejícího. Nejpozději čtyři dny před přednáškou (tj. v neděli předcházející přednášce) zapíšete tři jedinečné (tedy u nikoho do té doby neuvedené) a nebanální odborné dotazy pro přednášejícího, k němuž jste se zapsali. Na přednášce pak položíte min. jeden dotaz, pokud se pojetí přednášky odchýlí od směru připravených dotazů nebo na všechny přinese odpověď přednáška, bude položený dotaz jiný. Dotazy nemusí zaznít pouze v případě, že to časový limit pro přednášku dle rozvrhu (tj. do 17:25) znemožní.

'''Shrnutí''' přednášky musí být o rozsahu 4000-5000 znaků, termín odevzdání je vždy 7 dní po dané přednášce - tedy do středy do večera. Úkoly se odevzdávají do Odevdávárny. Vybraná shrnutí budou umístěna na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/]. Pište proto spíše publicistickým stylem vhodným pro publikaci v elektronickém časopise (používejte hypertextové odkazy, podnadpisy atd.). Na práci je hodnocen obsah i forma, dbejte proto na obojí, protože obojí může být důvodem pro vrácení textu k přepracování.

Odevzdáním úkolu do Odevzdávárny autor dává souhlas s možným '''publikováním''' na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/] (v případě nesouhlasu prosím předem kontaktujte vyučující kurzu Mgr. Alžbětu Karolyiovou - karolyiova@phil.muni.cz).

== Přihlašování k tématům na podzim 2013 ==

''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''

=== Bořivoj Brdička: Budoucnost vzdělávání v 21. století ===
Hanka Habermannová
*'' Jak efektivní je online výuka na českých vysokých školách? ''
*'' Myslíte si, že MOOC kurzy budou v dohledné době tvořit součást školního rozvrhu?''
*'' Na jaké technologie ve vzdělávání je potřeba se zaměřit a se kterými naopak ztrácíme čas?''

Marta Konířová
*'' Jaké změny českého školství považujete za žádoucí a jaké za současných ekonomických a politických podmínek za možné? ''
*''Jak souvisí síťová gramotnost se sociální gramotností?''
*''Jak moderní technologie mohou ovlivnit rovný přístup ke vzdělávání?''

Katarína Hečková
*''Myslíte si že by bolo možné vo vyučovacom procese na stredných a základných školách nahraniť knihy a zošity tabletmi?
*''Je podľa Vás potrebné v súčasnosti učiť deti písať v škole písaným písmom?
*'' Koľko ideálne HDP by sa malo v ČR investovať do školstva? (V roku 2013 išlo do škôl 3,11 % HDP)

Alžběta Lukšů
*'' Do jaké míry jsou české školy a čeští učitelé připraveni plně využívat možností nových digitálních technologií?
*'' Jaké jsou možnosti využívání nových technologií ve vzdělávání dětí s poruchami učení (ADHD, dyslexie, dysgrafie)?
*'' Pomohou nové technologie ve vzdělávání zvýšit motivaci a zájem dětí o učení?

=== Jindřich Fáborský: O marketingu na internetu ===

Lada Kadaníková
*''Je RTB marketing trendem usnadňujícím uživateli nákup nebo narušujícím jeho soukromí? Lze se proti tomuto trendu bránit?''
*''Je reklama na Facebooku trend, do kterého se investuje čím dál tím více nebo spíš fenomén Facebooku upadá i v tomto odvětví? Případně, jaké jsou tendence investice do reklamy na FB ČR versus svět?''
*''Lze sledovat rozdíly v úspěšnosti marketingových kampaní a reklam na internetu versus mimo internet?''

Veronika Víšková
*'' Jaké marketingové praktiky jsou na internetu nejúspěšnější? ''
*'' Existuje v rámci internetového marketingu v současné době nějaký (nový) trend? ''
*'' Které marketingové kampaně na internetu považujete za nejvíce zdařilé a proč? ''

Pavla Macháčková

Jan Viskot

Tomáš Vojta
*'' Jaké znalosti a dovednosti by měl mít specialista internetového marketingu?''
*'' Kde se vy osobně vzděláváte v oblasti internetového marketingu, kde čerpáte inspiraci? ''
*'' Jak bude internetový marketing vypadat za 10 let? Co můžeme očekávat za změny? Jaké pustupy které dnes fungují už nebudou platné? ''

=== Pavel Rankov: Digitální technologie a procesy remediace v kultuře ===

1. Ľudovít Nápoký

2. Vendula Bednářová

3. Jaroslava Dvořáková

4. Žaneta Floriánová

=== Bude upřesněno: Bude upřesněno ===

1. Emil Budín

*''
*''
*''

2. Floriánová Žaneta

*''
*''
*''

3. Davit Šmehlík

*''
*''
*''

4. Tomáš Vorálek

*''
*''
*''

=== Ondřej Neumajer: Inovace ve vzdělávání s podporou digitálních technologií ===
Hanka Habermannová

Lucie Lindrová

Marta Konířová

Kateřina Kopecká

=== František Bartes: Nové pojetí Competitive Intelligence ===
Tomáš Marek

Alžběta Lukšů

Lea Mentlíková

Miroslava Brázdová

=== David Spáčil: Predikce videotrendů v blízké budoucnosti ===
Filip Kocián 
Hana Konečná 
Martina Antlová

Blanka Justová

=== Michal Bláha: Nové přístupy ke zjišťování zákaznické spokojenosti ===

1. Emil Budín

*''
*''
*''

2. Marcela Střelcová

*''
*''
*''

3. Magdalena Jirásková

*''
*''
*''

4.

*''
*''
*''

=== Pavlína Louženská: Happiness Designer Wanted ===

Hana Sychrová

Klára Kašparová

Michal Konečný

Radomír Šuhej

Adéla Kunteová

=== Marcel Láža: BigData vs. analýza "normálních" dat ===
Hana Konečná

Vendula Bednářová

Martina Snížková

Aneta Bublová

=== Lukáš Konarovský: Webová aplikace jako služba ===
Jakub Forman

Michal Konečný

Martina Antlová

Jan Viskot

=== Lukáš Nevosád: Jak zbohatnout na mobilních aplikacích ===

Adéla Kunteová

Radim Chalupník

Iveta Burdová

Jiří Krišpin

== Přihlašování k tématům na jaře 2013 ==

''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4.''

=== Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí ===

1. Martina Snížková

*''Stačí k rozpoznání emoce pouze jedeny vstupní informace (tím myslím pouze audiozáznam či videozáznam)?''
*''Existují pro počítač také jiné relevantní informace pro zpracování emocí? (tedy mimo audiozáznam či videozáznam, například dechová frekvence, tepová frekvence a pod?)''
*''Jaká je dosavadní úspěšnost u softwaru rozpoznávání emocí? Které emoce se zpracovávají nejhůře?''

2. Anna Mikulášková

*''Jaké jsou možnosti využití počítačového zpracování emocí?''
*''Jakým směrem se tento obor bude vyvíjet do budoucna? Jaké změny může přinést třeba pro vzdělávání a zdravotnictví?''
*''Budou počítače někdy schopné detailně rozpoznat širokou škálu emocí, kterou disponují lidé?''

=== Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů ===

1. Emil Budín

*''Jak detailně je třeba mít zpracovaný business plán, aby bylo možné pomýšlet na získání investora, příp. úvěru v bance?''
*''Jaký typ projektů ve Starcube preferujete - např. z hlediska odvětví, počtu zapojených lidí, vlastních financí, míry inovace?''
*''Máte informace, statistiky, jak se vede firmám, které již opustily Váš akcelerátor? A pokud ano, uveďte prosím ty v současnosti nejúspěšnější.''

2. Jan Viskot

*''Je důležitější nápad, nebo složení týmu?''
*''Čím se liší startup od projektu?''
*''Jaká je pravděpodobnost, že startup bude úspěšný?''

3. František Dalecký

*''Jak hodnotíte úroveň místních mentorů a jejich vliv na úspěch českých startupů?''
*''Které české startupy považujete za nejúspěšnější a v čem by se od nich měli ostatní poučit?''
*''Jak hodnotíte způsob přípravy českých vysokých škol na podnikání v IT byznysu?''

4. Hana Habermannová

*''Jakým způsobem je JIC nebo Starcube napojen na zahraniční akcelerátory a např. Silicon Valley?''
*''Teď je v kurzu lean startup jako přístup v budování startupů. Jak dlouho myslíte, že tento trend vydrží a co přijde potom?''
*''V čem se může česká startupová scéna učit např. od té americké?''

=== Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===

1. Tomáš Vorálek

*''Podle jakého systému třídění se nejčastěji řadí notové záznamy?''
*''Jakým způsobem se tyto záznamy uchovávají oproti klasickým knižním''
*''Probíhá digitalizace těchto dokumentů?''
*''Jak se liší digitalizace notových záznamů oproti digitalizaci knih?''

2.

3.

=== Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii ===

1. Žaneta Floriánová

*''Je dobré při krizové komunikaci využívat dárky a úplatky? (např.: jízdné zdarma se společností)''
*''Je výhodné mít předpřipravené koncepty krizové komunikaci nebo raději řešit krizi "až přijde"?''
*''Liší se krizová komunikace na sociálních sítích a s médii?''

2. Alžběta Lukšů

*''Jaké jsou možnosti a techniky získávání prostoru v médiích (mimo inzerce)?''
*''Do jaké míry lze krizovou komunikaci plánovat, když jejím principem je reakce na neplánované krizové situace?''
*''Která média vybírat pro maximální efektivitu krizové komunikace?''

3. Marta Konířová

*''Jak má být provázána krizová komunikace s médii (vnější komunikace) s krizovou komunikací vnitřní (se zaměstnanci)? (Zaměstnanci se určitě nechtějí dozvídat negativní zprávy, např. o propouštění, z médií, na druhou stranu mohou negativní informace o stavu podniku „vynášet“, třeba i nevědomky.)''
*''Kdo a jak by měl vytvořit plány krizové komunikace?''
*''Co přesně označuje termín "nepřátelská média" a jak s nimi komunikovat?''

4. Katarína Hečková

*''Aké chyby najčastejšie robia firmi pri krízovej komunikácií s médiami?''
*''Aké vlastnosti by mal mať predstaviteľ firmy, ktorý v krízových situáciach komunikuje s médiami?''
*''O aký typ kríz vo firmách sa najčastejšie zaujímajú české média v posledných rokoch? (ekonomické, úrazy/úmrtia na pracoviskum,...)''

=== Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání ===

1. Emil Budín

*''Můžete prosím uvést konkrétní příklady implementace technologií Cloud Computingu (CC) ve vzdělávání?''
*''V čem spatřujete výhody a nevýhody řešení postavených na CC proti klasickému přístupu spočívajícím ve využití vlastní ICT infrastruktury?''
*''Pokud se podílíte na konkrétním vzdělávacím projektu na bázi CC, prováděli jste komparativní analýzu nákladů vůči tradičnímu řešení? Pokud ano, s jakým výsledkem?''

2. Jan Viskot

*''Má CC nějaká zásadní negativa?''
*''Jak jsme na tom v oblasti CC ve srovnání se světem, jaké můžeme očekávat trendy?''
*''Existují CC služby ve vzdělávání, které jsou pro školství zdarma?''

3. Klára Jánská

*''Používáte vy sama cloud computing ve výuce? Pokud ano, jak to hodnotí vaši studenti?''
*''Kdy se u nás začal cloud computing ve vzdělávání využívat?''
*''Jak velké je nebezpečí při využívání CC v otázce zabezpečení soukromých dat a zachování autorství?''

4. Michal Klajban

*''Jaké konkrétní CC služby doporučujete?''
*''Dá se kvalitní CC zajistit pomocí služeb poskytovaných zdarma?''
*''Existují služby specializované na CC ve vzdělávání?''

=== David Grudl: User Experience - poznejte své uživatele===

1. Emil Budín

*'' Bohužel nebylo známo téma přednášky předem. Po skončení přednášky byl můj dotaz na to, zda se v ČR nějaká firma UX profesionálně zabývá, položen kolegyní přede mnou. Další otázku jsem vzhledem k formě přednášky (spíše workshop s příklady a obecně platnými fakty než teorie a koncepce) a faktu, že jsem se celou dobu soustředil na zaznamenání přednášky pro její další zpracování, bohužel nepoložil. Domnívám se, že ostatní posluchači svými dotazy časový prostor pro diskuzi vrchovatě naplnili. Děkuji za pochopení.

2. Norbert Bago

*''Čo Vás viedlo k tomu že ste začali vytvárať vlastný framework?''
*''Aký je rozdiel medzi Nette a inými frameworkami?''
*''Proč je dobré využívať framework pri práci a jaky používate editor pri programovani ?''
*''Jaké máte plány pri dalšom rozvoji Nette Frameworku?''

3. Michal Klajban

*Se omlouvám, že jsem nedodal otázky, ale těžko něco vymýšlet na přednášku, jejíž téma neznám. Podle [http://www.slideshare.net/davidgrudl/bude-upesnno-na-barcamp-brno-2011 některých indicií] bych se asi měl připravit na něco z teorie pravděpodobnosti nebo života Montyho Halla, za jednu noc si na to ale netroufám. --[[Uživatel:Michal Klajban|Michal Klajban]] 27. 3. 2013, 18:41 (CET)

=== Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse? ===

1. Alžběta Lukšů

*''Do jaké míry lze řídit tacitní, tedy těžko sdělitelné znalosti? Existují nějaké systémy, které toto usnadňují?''
*''Zavedení systému pro řízení znalostí je velmi nákladné. Vyplatí se i menším firmám?''
*''Jak lze motivovat zaměstnance k využívání systémů pro řízení znalostí? Stává se, že zaměstnanci své znalosti s ostatními sdílet nechtějí?''

2. Tomáš Marek

*''<del>Jak často provádíte VRI Audity, kdo je obvyklým zákazníkem (firmy, osoby)?</del>''
*''<del>Kolik takový audit rámcově stojí, např. kontinuální intervenční analýza digitální stopy?</del>''
*''<del>Jak se na to vy osobně díváte z pohledu soukromí?</del>''
Otázky neodpovídaly konečnému obsahu přednášky, položil jsem tedy ve zbylém čase jiný dotaz relevantní obsahu přednášky.
*''Dle vašeho výkladu se tedy KM posouvá od zaměření na systém a procesy k zaměření na lidi. Díky tomu ovšem musí pracovat s diverzitou znalostních pracovníků, ať už generační, pohlavní nebo kulturní. Měl by podle Vás mít dokonalý znalostní manažer vzdělání také v oboru sociologie, psychologie nebo podobném?''

3. Michal Klajban

*''V jakém rozmezí se pohybuje plat znalostního managera v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách?''
*''Jaké vzdělání je podle vás nejvhodnější pro znalostního managera?'' a
*''Existuje nějaký obor znalostního managementu? Resp. mohla byste jmenovat obor, který je mu nejblíže?''

4.

=== Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let ===

1. Žaneta Floriánová

*''Jakým způsobem přitahujete čtenáře do knihovny?''
*''Myslíte, že technická vybavenost přiláká čtenáře do knihovny (ve vašem případě studenty?)''
*''Narážíte na nějaké bariéry při inovaci knihovny? (například ve vedení knihovny či fakulty?)''

2. Lenka Kupková
*''Jakou zajímavou inovaci jste v poslední době v knihovně realizovali?
*''Provádíte výuku informační gramotnosti?
*''Jaký je roční přírůstek knižního fondu Vaší knihovny a jak se roční přírůstky měnily v průběhu doby fungování knihovny?

3. Alžbeta Šellengová

''Čo by ste označili za najväčší úspech Vašej knižnice?''

''Čo naopak, plánujete v dohľadnej dobe zmeniť poprípade zlepšiť?''

''Čím by podľa Vás mala disponovať každá dobrá knižnica?''

4. Magdalena Jirásková

*''Jakými způsoby zjišťujete spokojenost/ potřeby vašich uživatelů?''
*''Co byste zhodnotila jako největší přednost vaší knihovny? Co k vám táhne čtenáře?''
*''Jaké máte plány s vaší knihovnou do budoucna? Jak vidíte budoucnost knihoven obecně?''

5. Monika Machovská

*''Jaké služby ve Vaší knihovně poskytujete?''
*''Zapojuje se Vaše knihovna do nějakých knihovnických nebo studentských projektů? Do jakých?''
*''Jak získáváte peníze na Vaše aktivity?''

=== Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015 ===

1. Matěj Málek
*''Kdo přesně se skrývá pod pojmem občanská komunita? Jaká je 'cílová skupina'? Jsou to občanští aktivisté, neziskové organizace, různé kulturní spolky nebo někdo jiný?''
*''Čím přesně chtějí knihovny podporovat činnosti těchto komunit? Co jim mohou dát navíc?''
*''Je součástí koncepce i nějaká podpora coworkingových aktivit? Například pro neziskové organizace atd.''
2. Dominika Kopčanská

*''Jak hodláte dosáhnout toho, aby byly knihovní služby dle koncepce dostupné i v noci? Nebude motivovat knihovníky k nočním službám příliš složité a finančně nákladné? ''
*''Jakým způsobem je možné přimět potenciální uživatele, aby knihovnu začali v dnešní době upřednostňovat jako informační zdroj a podíleli se tak na vytváření komunit v knihovnách?''
*''Součástí koncepce je také vytvářet v knihovnách prostorové podmínky pro komunitní a kulturní aktivity. Není tento bod v mnoha případech nereálný?''

3. Hana Ohlídalová
*''V koncepci se mluví o propojení knihovny s dalšími informačními institucemi, které konkrétně by to podle vás měly být? A které to u vás reálně jsou?''
*''Co pro vás znamená „přívětivá otevírací doba“? Řešili jste otevírací dobu knihovny nějakým způsobem s uživateli?''
*''Co podle vás nejvíce ovlivňuje, zda se uživatel v knihovně cítí příjemně a rád v ní tráví čas? Je to prostředí, nabízené služby, akce a jiné možnosti trávení volného času, personál (přívětivost, odbornost), nebo ještě něco jiného?''

4. Iva Slabá

5. Jiří Krišpin

* ''Můžete uvést příklady komunitních aktivit, které probíhají v Městské knihovně v Kutné Hoře?''

* ''Jak by měly knihovny motivovat místní komunity k péči o ně?''

* ''Které moderní technologie mají podle Vás největší šanci přilákat komunity tvořené jejich uživateli do knihoven?''

=== Roman Hřebecký: Kreativita v marketingu - vystrčte hlavu z krabice===

1. Martina Pelcová

2. Michaela Sagitariová

3. Vendula Bednářová
- Negativní reklama - používá se záměrně? Pokud ano, s jakým úspěchem?
- Dnešní společnost začíná být reklamou a marketingovými tahy přesycena. Myslíte, že lidé mohou postupem času být vůči reklamě imunní?
- Jak tomu předejít/zabránit?

4. Pavlína Božková
- Jakou literaturu by jste mohl doporučit k tomuto tématu?
- Co znamená "vystrčit hlavu z krabice"?
- Jaké jsou dnešní základní segmenty marketingu?

=== Vera Vohlidalova: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století ===

1. Šárka Gachová
*Jakým směrem, se podle Vás, bude ubírat knihovnictví v budoucnu?
*Co byste českým knihovnám doporučila nejvíce? Na co by se měly zaměřit/soustředit?
*Který z vašich úspěchů/ocenění Vám přinesl největší radost?

2. Lenka Kupková
*Jak dlouho jste pracovala na své knize Na houpačce nejen s knihovnou a v jakém nákladu vyšla? Nelákalo Vás věnovat se profesi spisovatelky na plný úvazek?
*Jak hodnotíte aktuální stav knihoven a jejich služeb v ČR (ve srovnání se zahraničím)?
*Uvažovala jste někdy o návratu do Velké Británie?

3. Kateřina Rovná

*Jak hodnotíte kvalitu výuky knihovnictví na FF UK v době, kdy jste tam studovala?
*Jaké bylo Vaše setkání s Václavem Havlem?
*Kdo Vám byl oporou, mimo rodiny, při Vašem obvinění z porušování pravidel hospodaření při výstavbě liberecké knihovny?

4. Jana Vrtělová
*Jakou nejcennější zkušenost jste získala při výstavbě liberecké knihovny?
*Jaký je Váš názor na současný vývoj a směr českého knihovnictví?
*Bylo pro Vás těžké napsat knihu Na houpačce nejen s knihovnou? Co Vám tato zkušenost přinesla?

5. Michaela Sagitariová
* Liberecká knihovna je architektonickým skvostem obdivovaným i v zahraničí. Jak moc je důležité pro moderní knihovnu prostředí, ve kterém se nachází?
*Jak úzká je spolupráce liberecké knihovny a městského zastupitelstva? Jakou "lobby" jste používala, když jste potřebovala prosadit zájmy knihovny?
*Jak si klienti vaší knihovny zvykali na nové služby?

Eva Kaletová: Koľko knižných fondov máte založených? Koľko kníh obsahujú vaše knižné fondy? Sú všetky sprístupnené verejnosti?=== Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti ===

1. Kateřina Blatná

*''Existují podobné projekty i v zahraničí, anebo se jedná o projekt ryze českého charakteru?''
*''Jaké vložené dokumenty/předměty se v knihách objevují nejčastěji? Objevila se v nějaké knize obzvláště zajímavá kuriozita?''
*''Uvažuje se také nad vytvořením osobních knihoven současných významných osobností? Nese to s sebou nějaké komplikace?''

2. Marta Konířová

*''Jak nakládat s dokumenty původního vlastníka vloženými do knih (lístky s poznámkami, fotografie, průkazky ap.) – nechat v knize, nebo uložit samostatně? Pokud zůstanou v knize, nehrozí nebezpečí ztráty (vypadnou z knihy, budou založeny jinam)?''
*''Jak postupovat při popisu, příp. přepisu vpisků majitele? (Nečitelnost, pochybnosti o autorství, nesrozumitelnost osobních poznámek a zkratek ap.)''
*''Zaznamenaly paměťové instituce po zveřejnění podrobných popisů knih z osobních knihoven nějaké negativní jevy (např. krádeže cennějších exlibris)?''

3. Lucie Kořistková

*''Dělají se nějaké změny (např. změna řazení knih) při zpracovávání fondu v osobních knihovnách?''
*''Jak se osobní knihovny zpřístupňují veřejnosti?''
*''Jaké projekty s osobními knihovnami u nás probíhají v tuto chvíli?''

4. Eva Kaletová

=== Michal Šerák: Knihovny jako centra celoživotního vzdělávání ===

1. Šárka Gachová

*Zaměřujete se na nějakou věkovou skupinu více?
*Jak vypadá vzdělávání dospělých v ČR ve srovnání se zahraničím?
*Máte zkušenost se vzděláváním minorit / sociálně vyloučených? (etnik, přistěhovalců, bezdomovců atp.)

2. Kateřina Rovná

*Jak hodnotíte kvalitu univerzit volného času, které organizují knihovny?
*Co je největší bariérou dalšího vzdělávání u dospělých?
*Jak se k organizování aktivit, podproující celoživotní vzdělávání, staví knihovníci?

3.Vendula Bednářová

4.Norbert Bago

*Aké sú možnosti vzdelávania dospelých v knihovne?
*Aké typy vzdelávania sú poskytnuté?
*Na akých projektoch pracujete v oblasti vzdelávania dospelých v knihovnách?

== Přihlašování k tématům na podzim 2012 ==

''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 5.''

=== Martin Solnička ===

1. Kulíková Markéta

*Jak řešíte ochranu citlivých údajů?
*Je služba dostupná prostřednictvím mobilních aplikací, aby mohl člověk zapisovat své výdaje okamžitě?
*Je možné, aby sdílelo účet více členů rodiny, ideálně 2 – 4 lidé?)

2. Děchtěrenková Ilona

*Víte, jak si stojíte mezi konkurencí obdobných projektů na webu jako je MS Money?
*Proč by Vám měl člověk svěřit informace o svých rodinných financích, v čem je vaše služba lepší než používat tabulky v Excelu?
*Pokud je služba zdarma, jakým způsobem financujete vaši činnost? Stojí za vámi nějaké bankovní domy a nabízíte jejich produkty?)

3.

4.

5.

=== Miroslav Paclík ===

1. Jan Viskot

*Lze u Úřadu průmyslového vlastnictví podávat přihlášky pro celosvětový patent?
*Lze celosvětové patenty uplatnit i na území Číny, je Čína členem WIPO?
*Není možnost udělování patentů na zcela obecné průmyslové vzory např. v USA na škodu?

2. Eva Králíčková

*Stane se Čína patentovou velmocí?
*Brzdí patenty vývoj?
*Lze ještě vymyslet něco originálního? Viz. spor mezi firmami Samsung a Apple, Apple versus švýcarská železniční společnost SBB.

3. Tomáš Vojta

*Nezachází patentové úřady příliš daleko v případě umožnění patentování drobností a jednoduchých prvků grafických řešení?
*Na základě jakých zásad se může určit, co už je originální vynález/provedení na udělení patentu?
*Nejsou v dnešní informační době pro lidstvo patenty přímo škodlivé v konotaci s možností mnohem rychlejšího rozvoje moderních technologií místo soustředění spousty síly a financí na patentové spory u soudů?

 4.

5.

=== Michal Reiter ===

1. Kulíková Markéta

*Máte představu, kolik je přispěvatelů do české wiki? Převažují jednorázoví nebo pravidelní přispěvovatelé?

*Jak lze z vaší strany zvyšovat úroveň hesel?

*Jaká je úroveň odborných hesel? Jak často se setkáváte s porušováním autorských práv a vykradenými texty bez řádných citací?

2. Děchtěrenková Ilona

- Kolik hesel má aktuálně česká wiki? - Existují nějaké statistiky hesel? Nejvyhledávanější, nejcitovanější ….? - Co Wiki Loves Monuments Android App umí a co může nabídnout?

3.

4. Vendula Škrabalová

*Objevují se v textech vulgarity? Jak jim zamezit? Existují nějaká stop slova, nějaké způsoby, jak odhalit a smazat závadný obsah?

*Jak je na wikipedii pohlídáno dodržování autorského práva? Existuje nějaký program, který projíždí texty a hledá převzaté

pasáže? Jaká sankce hrozí autorům takových textů?

*Stává se často, že lidé na wikipedii umisťují reklamy nebo propagují vlastní web, firmu, služby atd.? Jak je toto "trestáno"?

5. Lucie Kratochvílová

*Co považujete, za deset let existence wikipedie v ČR, za největší úspěch?
*Jak pokračuje program Studenti píši wikipedii? Je o program zájem? Máte nějaký přehled, kolik studentů vš se do programu zapojilo?
*Jakým způsobem je financována česká wikipedie?

=== Eva Lesenková ===

1. Petra Šolcová

*Měl by mít knihovník v lékařské/zdravotnické knihovně alespoň nějaký lékařský/zdravotnický (rychlo)kurz?
*O které vzdělávací akce pořádané lékařskými knihovníky je největší zájem?
*Je nějaká vlastnost/ specifikace, kterou by měl mít zájemce o post knihovníka v lékařské knihovně?

2.

3.

4. Vojtek Vladimir

*Jak by ste popsala úroven profese lekařského/zdravotníckeho knihovnika v ČR?
*Jak je to v zahraničí, liší se nejak pohled na dúležitosť této profese?
*Co by ste označila jako nejvačší problém této profese?

5.

=== Petr Říha ===

1. Kamila Brablíková

*''Jaký je Váš názor na kauzu IZIP?''
*''Máte nějaké srovnání s příkladem ze zahraničí, kde se stalo něco podobného a nikdo nebyl volaný k zodpovědnosti?''
*''Doposud má e-government v naší zemi spíše víc nevýhod než výhod. Jste přesvědčen, že se to v brzké době změní k lepšímu?''

2. Roman Koranda

*''Který z projektů e-govermentu je v ČR nejúspěšnější?''
*''Lze očekávat, že v budoucnu bude veškeré úřadování online?''
*''Nedojde k znevýhodnění těch, kteří nemají přístup k internetu?''

3. Markéta Vymazalová

*''Myslíte si, že je česká populace nakloněná k využívání služeb veřejné správy na internetu, resp. důvěřují lidé těmto službám?''
*''Jak si představujete ideální stav při využívání služeb veřejné správy? Myslíte si, že je to reálné?''
*''Která země EU má podle Vás nejvyspělejší e-government? Co dělají jinak?''

4. Žaneta Floriánová

*''1. listopadu to jsou 3 roky od spuštění datových schránek. Plní již svůj prvotní předpoklad?''
*''E-government uspoří čas občanů docházením na úřady (ze statistiky cca 7 hodin ročně). Uspoří se ale finance ze státního rozpočtu?''
*''Cloud Computing - je to budoucnost i pro Českou republiku?''

5. Vladimíra Váňová

*''Co Vás vedlo k nápadu založit občanské sdružení Egonov?''
*''Mohl byste uvést několik případů, ve kterých sdružení Egonov "pomohlo"?''
*''Proč si myslíte, že jsou státní úředníci neustále tak demotivovaní?''
*''O tzv. základních registrech na svém webu píšete „tento informační systém je krásnou ukázkou toho, jak je možno úředním postupem zabít dobrou myšlenku“ - mohl byste tuto myšlenku vysvětlit?''

=== Lukáš Kypus ===

1. Lucie Mlýnková

*''S jakými knihovnickými službami je/může být NFC spojeno?''
*''Kde vidíte největší slabinu ve využívání NFC v knihovnách?''
*''Mají knihovny o NFC povědomí a případně zažádala si již nějaká o zavádění této technologie?''

2. Šárka Gachová

*''Spolupracujete i s mobilními operátory? (Pokud ano, s jakými a hraje to roli v pořizovací ceně?)''
*''Myslíte si, že se knihovnám teď vyplatí pořizovat NFC? (např. pokud již mají RFID x malé knihovny nemají ani platení terminály...)''
*''3 základní typy režimu jsou obsaženy v jednom zařízení? Pokud ne, jaký typ režimu by byl pro knihovny nejužitečnější?''

3. Lenka Kvapilová

*''Jaké jsou nejznámější služby využívající NFC technologie u nás a jak hodnotíte jejich úspěšnost?''
*''Využívá se technologie NFC spíše v komerčním nebo neziskovém sektoru?''
*''Jaké jsou výhody a nevýhody oproti RFID čipu?''

4. Martina Snozová

*''Jak se využívá NFC při gamifikaci v knihovnách?''
*''Jak starší knihovníci přijímají zavádění moderních technologií, jako je NFC, do knihoven?''
*''Je NFC propojitelné s jinými bezdrátovými technologiemi? Pokud ano, se kterými?''

5. Žaneta Floriánová

*''RFID je pro většinu knihoven velmi nákladná záležitost. Byla i NFC?''
*''Jak je NFC zabezpečeno proti zneužití?''
*''Je budoucnost poskytování služeb NFC spjata jako součást sim karet?''

=== Jaroslav Vaňous ===

1. Lucie Kratochvílová

- Kdy se poprvé objevila metoda orální historie v ČR?

- Jaké jsou základní postupy metody orální historie?

- Zná zpovídaný otázky dopředu?

2. Monika Machovská

- V jakých archivech můžeme najít dokumenty z obou projektů? Jsou veřejně dostupné?

- Jaký byl záměr při zapojení žáků a studentů do projektu Stopy totality?

- Myslíte si, že v naší zemi může nastat znovunastolení totality?

3. Kamila Brablíková

- Jsou političtí vězni komunistického režimu ochotni mluvit o tomto nelehkém období jejich života?

- Jak se rozhodujete, s kým dokument natočíte? Hlásí se vám lidé sami nebo je musíte spíše hledat?

- Jak vznikla myšlenka pořádat Muklovskou pouť na Svatý Hostýn?

4.

5.

=== Igor Szöke ===

1. Lenka Matušková

*''Jakým způsobem se identifikuje jazyk řečníka?''

*''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s gramatikou?''

*''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s pojmy, které nezná?''

2. Pavlína Božková

*''Jaké jsou možnosti a novinky v oblasti zpracování audiovizuálních materiálů?''
*''Využívají se dnes audiovizuální materiály jako dobrý zdroj informací?''

-- Je zde stále prostor pro inovaci?

*''Jaké jsou aspekty (nástroje pro) identifikace řečníka, jazyka, tématu, pohlaví apod.?''

3. Martin Hájek

*''Existují aplikace pro automatické zpracování zvuk. záznamu pro mobilní zařízení ?''
*''Pokud ano, jak zvládají Český jazyk? Pokud ne, uvažuje se o jejich vytvoření?''
*''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s nářečím?''

4. Emil Budín

*''Na svém blogu uvádíte, že pracujete jako "senior researcher" ve výzkumné skupině BUT Speech@FIT, mohl byste nám Vaši činnost v rámci výzkumné skupiny přiblížit?''

*''Existuje software pro analýzu hlasu, který je využitelný běžnou firmou, např. pro automatický přepis porady vč. identifikace účastníků, přepis telefonních hovorů atd.?''

*''Skupina BUT Speech@FIT je dotována z prostředků české státní správy, např. z rozpočtů ministerstev vnitra a obrany. Chci se zeptat, zda a jakým způsobem možností rozpoznávání hlasu státní instituce v ČR využívají?''

5. Pavlína Habrovanská

*''Kde najde (či nachází) automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů své uplatnění?''

*''Jakou to má úspěšnost – z pohledu rozpoznání?''

*''Jaké další nástroje k tomu používáte?''

=== Tomáš Čížek ===

1. Radek Hadraba

 2. Hana Ohlídalová

*''Jaká přesně data a jak se do archivu Medard dostávají?''
*''Jak obsáhlá je v současnosti kateogire "studentská data studentům"? ''
*''Jak je archiv využíván, existují statistiky nebo něco podobného?  ''

 3. Lucie Kořistková

*''Odkud jdou peníze na provoz celého archívu Medard?''
*''Jak je to s ochranou osobních dat zveřejněných v archívu?''
*''Jak je ošetřeno dlouhodobé uchovávání dat v rychlém technologickém vývoji?''

4. Kristýna Macháčková

*''Dochází často k situaci, že musíte zájemce o data odmítnout (nesplnění zvláštních podmínek)?''
*''Zaručujete poskytovateli dat naprostou anonymitu?''
*''Obracejí se na vás tvůrci výzkumů s požadavkem o uložení dat nebo sami aktivně hledáte informace vhodné pro archiv?''
*''Jak velké množství informací je v rámci archivu možné získat bez kontaktu s pracovníkem archivu (on-line)?''

lt;/p>

5. Emil Budín

*''Jaká vstupní data archiv Medard zpracovává z pohledu rozsahu, formy, aktuálnosti apod.?''

*''Jaké výstupní formáty jsou zájemci o data k dispozici?''

*''Jsou všechna data uložená v archivu Medard volně dostupná nebo je přístup k nim nějakým způsobem omezen?''

=== Vít Šisler ===

1. Martina Snížková

*Kolika projektů, zaměřených na výukové hry, jste se již zůčastnil?
*Neplánujete nějakou hru udělat i pro vysokoškoláky (například pro prváky, na lepší seznámení s novým prostředím)?
*Stalo se Vám někdy, že hra neměla žádný úspěch?

2. Dominika Kopčanská

*''Nedávno probíhal výzkum ohledně výukového efektu hry Evropa 2045, jaké byly jeho výsledky a jak jste s nimi spokojen?''
*''Jaké další hry, které jste vyvinuli společně s kolegou Cyrilem Bromem, byly úspěšně integrovány do výuky na základních či středních školách a jsou i nadále používány?''
*''Jaký máte názor na budoucnost výukových digitálních her? Myslíte si, že budou v příštím desetiletí pedagogy i ostatními přijímány jako plnohodnotné vzdělávací nástroje?''

3. Magdalena Jirásková

*''Je výuka prostřednictvím her efektivnější? Byl v této oblasti proveden nějaký výzkum?''
*''Existuje nějaké téma, pro které se výuka prostřednictvím hry nehodí?''
*''Kolik škol je momentálně zapojeno do projektu Evropa 2045?''

4. Martin Hájek

*''Kolik času zabere vytvoření jedné průměrně složité vzdělávací hry?''
*''Jakým směrem se bude ubírat vývoj vzdělávacích her? Chystáte něco převratného?''
*''Existují nějaké vzdělávací hry z oblasti informační bezpečnosti?''

5. Ondřej Kašpárek

*Vznikají videa jako bylo Martyr of the World: Muhammad Al-Durrah i na druhé straně barikády, tj. v Izraeli? Víte o nějakých příkladech?
*Stories from the History of Czechoslovakia - Máte již domluveno využití hry ve školách v rámci výuky? Pokušeli jste se s hrou seznámit někoho z ministerstva školství?
*Plánujete "přetvořit" do podoby hry i historii po roce 1989?

=== Martin Svoboda ===

1.

2. Vojtek Vladimir

''Jake byly začátky projektu CASLIN, bylo obtížné začínat?''

''Bylo težké získat grant Mellonovy nadace?''

''Jak by ste popsal hlavní cíl/e CASLINu, podařilo se je dosáhnout?''

 3. Alžbeta Šellengová

''Akým smerom sa podľa Vás bude CASLIN v najbližších rokoch uberať?''

''Uvažujete aj o ďalších modelových účasníkoch CASLIN-u?''

''Aké sú ročné prevádzkové náklady CASLIN-u?''

4. Eva Kaletová

''Aké sú Vaše skúsenosti s vyhľadávaním v CASLIN-e? (Myslíte si, že používatelia vedia katalóg dostatočne dobre používať?)''

''Plánujete zavedenie nových služieb súborného katalógu?''

''Neuvažovali ste, že zjednodušíte pravidlá pre prispievanie?''

'

5. Matěj Málek

''Kolik knihoven je v současnosti spolupracuje na budování souborného katalogu?'' ''Jak pokračovala práce na projektu po jeho formálním ukončení v roce 1996?'' ''Bylo náročné přesvědčit knihovny, aby se do projektu zapojily?''

6. Radek Hadraba

''Jaká je HW náročnost celého systému?''

''Spolupracujete na zdokonalování systému s výrobci IT?''

''Kde vidíte CASLIN za 20 let?''

=== Jaromír Talíř ===

1. Iva Slabá

*''Jak je zabezpečena ochrana osobních údajů?''
*''Jaké jsou výhody MOJE ID oproti klasickému uložení hesla v prohlížeči?''
*''Lze propojit MOJE ID s registrem obyvatek?''

2. Jan Viskot

*''Kolik má v současnosti MojeID uživatelů a kolik jich cca měsíčně přibývá?''
*''K ověřování uživatele se používá heslo, nebo je i možnost certifikátu?''
*''Lze použít MojeID pokud služba podporuje OpenID?''

3. Radek Hadraba

*''Lze MojeID ukládat i na mobilních platformách? Android? iOS?''
*''Možnost sdílení či portace profilů na jiné PC?''
*''Ochrana proti zcizení (krádež identity?)''

4. Šárka Gachová

*''K čemu všemu lze MojeID využít? (součanost, budoucnost)''
*''Jak spolupracují poskytovatelé služeb? Je tato služba výhodná pro poskytovatele služeb?''
*''Jak ověřujete údaje z identity uživatele, že daná osoba fyzicky existuje?''

5. Martina Snozová

*''Jaké plány máte se službou do budoucna? Budete službu nějak rozšiřovat či zlepšovat?''
*''Zapojují se do tohoto projektu v současné době i malé (obecní) knihovny?''
*''Jaká jsou největší rizika v procesu zavádění či užívání této služby?''

KISK:Informační vzdělávání

2013-04-15T13:58:01Z

Sharria: /* 7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL */

'''VIKMB12 - Informační vzdělávání'''

Stránka slouží studentům předmětu VIKMA32 - Informační vzdělávání.

V rámci zakončení předmětu, je třeba aby studenti vypracovali následující wikihesla. Pracují ve dvojicích a rozsah jednoho hesla by měl být cca. 9000 znaků. Nezapomeňte do patičky vámi vypracovaného hesla doplnit i vaše jméno včetně uča.

== Historie e-learningu (do současnosti) ==
Dominika Frömelová, Michaela Blažejová

== Blended learning ==
[[Soubor:Příklad.jpg]]== M-learning ==
Dana Katrňáková

== E-learning 2.0 ==
== Game Based Learning ==
Zdeněk Hruška, Jana Otevřelová

== Learning management systems (LMS) ==
== Standardy v e-learningu (SCORM, AICC atd.) ==
== Webináře ==
== Nová média v informačním vzdělávání ==
Andrea Szászová, Ľudmila Osičková

== Pedagogické vědní disciplíny ==
== Andragogika ==
Martina Sochorová

== Kolbův cyklus ==
Veronika Chromá

== Konstruktivismus a Konektivismus ==
Michaela Kočová, Ester Březinová

== RWCT ==
== Metody a formy výuky ==
Górecká Lucie, Krausová Veronika

== Základní didaktické principy ==
== Bloomova taxonomie ==

Denisa Šnédarová, Daniela Králová

== Učební styly ==
Sylva Šimůnková, Eva Ogrocká

== Kompetence učitele ==
Myroslava Kutsyn

== Model TPCK ==
== Rámcové vzdělávací programy ==
== Role tutora v distančním vzdělávání ==
== Historie chápání pojmu informační gramotnost ==
== Mediální gramotnost ==
Lea Mentlíková, Veronika Svobodová

== ICT gramotnost ==
== Funkční gramotnost ==
Kateřina Mrázová Barbora Pitašová

== Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==
== České instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==
== Aktivity ACRL na poli informační gramotnosti ==
== Standardy informační gramotnosti ==
== 7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL ==
Lada Kadaníková, Veronika Víšková

== BIG6 a BIG3 ==
== Odborná periodika se zaměřením na informační vzdělávání ==
Blanka Svobodová, Martin Mašek

== Odborné akce se zaměřením na informační gramotnost ==
== Výzkumy informační gramotnosti – přehled ==

[[Kategorie:KISK:Kurzy|Informační vzdělávání]]

HDP

2012-12-13T22:59:36Z

Sharria: /* Použitá literatura */

'''Autor:''' Lada Kadaníková

'''Klíčová slova:''' hrubý domácí produkt, ekonomika, finance, stát, statek, trh

'''Synonyma:''' GDP

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' - makroekonomie, makroekonomické ukazatele, státní hospodářství</blockquote>
<blockquote>
''podřazené/souřadné'' - tržní hodnota, statek, hrubý národní produkt</blockquote>

==Definice HDP==

Hrubý domácí produkt je jedním z nejvýznamnějších makroekonomických ukazatelů, které odrážejí míru výkonnosti ekonomiky a úroveň národního hospodářství daného státu. Podle českého statistického úřadu je HDP definováno jako ''„peněžní vyjádření celkové hodnoty statků a služeb nově vytvořených v daném období na určitém území“''<ref>Hrubý domácí produkt (HDP) - Metodika. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. ''Český statistický úřad - ČSÚ'' [online]. 2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hruby_domaci_produkt_%28hdp%29 </ref>. Laicky řečeno jde o hodnotu všeho, co se ve státě nově vyrobí nebo spotřebuje ''(hmotné i nehmotné statky včetně investic a exportu''<ref>LISÝ, Ján. ''Výkonnosť ekonomiky a ekonomický rast.'' 2., preprac. a dopl. vyd. Bratislava: Iura Edition, 2005, 132 s. ISBN 8080780358.</ref>) za nejčastěji čtvrtletní či roční období. Na rozdíl od Hrubého národního produktu, HDP nezapočítává do své finální hodnoty produkci občanů mimo území státu, ale zároveň se ani neomezuje na jedinou státní příslušnost v rámci daného území.<ref>Co to je Hrubý domácí produkt?. ''Finance.cz'' [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.finance.cz/makrodata-eu/hdp/informace/</ref>

==Základní charakteristika a složky==

HDP může být dvojí povahy: '''nominální''' a '''reálné'''. Zatímco nominální HDP měří hodnotu produkce v aktuálních tržních cenách daného období ''(tj. nynější cena)'', reálné HDP propočítává výstupy ekonomiky daného období s ohledem na vývoj a změny v cenách, propočítá HDP v cenách určeného výchozího období ''(tj. původní cena)'', a tudíž, vzhledem k inflaci a jiným případným zkreslením, přesněji vyjadřuje vývoj státní ekonomiky a změny v její produkci.<ref>KADEŘÁBKOVÁ, Anna. ''Úvod do ekonomické analýzy''. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, 158 s. ISBN 8024502801.</ref>

HDP se dá také vyjádřit jako součet několika složek. První složkou jsou konečné výdaje domácnosti, tj. vše, co domácnosti utratí v rámci individuálních potřeb, druhou složkou je soukromá hrubá domácí investice, třetí složkou jsou výdaje státu, tj. spotřeba vlády a nevýdělečních institucí, a nakonec nesmíme zapomenout ani na čistý export, což znamená hodnotu celkového exportu sníženou o hodnotu importu.<ref>LISÝ, Ján. ''Výkonnosť ekonomiky a ekonomický rast.'' 2., preprac. a dopl. vyd. Bratislava: Iura Edition, 2005, 132 s. ISBN 8080780358.</ref>

Změna HDP mezi dvěma obdobími se vždy nazývá růst HDP. Pokud jde o změnu positivní, nazývá se růst kladný, pokud jde o změnu negativní, nazývá se růst záporný, a pokud se HDP nemění, nazývá se tento růst nulový.<ref>KADEŘÁBKOVÁ, Anna. ''Úvod do ekonomické analýzy''. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, 158 s. ISBN 8024502801.</ref>

==HDP na hlavu==

Vzhledem k tomu, že se HDP uvádí v monetárních hodnotách, porovnávání celkových HDP států by vedlo ke značně zkresleným výsledkům, neboť státy s velkým množstvím obyvatel mají logicky větší celkovou hodnotu HDP než státy malé, aniž by toto porovnání odráželo reálnou situaci ekonomik. Proto se celková hodnota HDP přepočítává na jednotlivé obyvatele, čímž získáme tzv. HDP na hlavu, které se často používá zejména při mezinárodním srovnání států.<ref>KADEŘÁBKOVÁ, Anna. ''Úvod do ekonomické analýzy''. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, 158 s. ISBN 8024502801.</ref>

==Metody měření, matematické vyjádření a získávání dat==

HDP můžeme zjistit několika metodami měření. Některé texty a knihy uvádějí metody měření dvě, někdy lze narazit na rozdělení do metod tří. Často se také liší názvy jednotlivých metod, charakterizace však zůstává víceméně obdobná. Nejčastější se zmiňují tři metody měření, což je metoda, '''výrobní''', jež bere v potaz přidanou hodnotu statků, '''důchodová''', jež započítává mzdy, renty, úroky, zisky, ale i znehodnocený kapitál či nepřímé daně, a metoda '''výdajová''', která se používá nejčastěji, a proto je níže lépe vyložena.
Nejznámější výdajová metoda lze matematicky vyjádřit následovně: <ref>Ukazatele ekonomické výkonnosti. FAKULTA INFORMATIKY A MANAGEMENTU - UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ. Edu [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/docs/ARADY/MET_LIST/hdp_cs.pdf</ref>

<blockquote>'''HDP = C+I+G+NX''' <ref> Ukazatele ekonomické výkonnosti. FAKULTA INFORMATIKY A MANAGEMENTU - UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ. Edu [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/docs/ARADY/MET_LIST/hdp_cs.pdf </ref>
<blockquote>''C =výdaje domácností''
<blockquote>''I = investiční výdaje''
<blockquote>''G = vládní výdaje''
<blockquote>''NX = čistý export''
</blockquote></blockquote></blockquote></blockquote></blockquote>

Co se týče získávání dat pro výpočet HDP, existuje mnoho zdrojů poskytující potřebné informace. Nejprve jsou zde zdroje se statistickými údaji, což je například v ČR Český statistický úřad, za nimiž následují zdroje administrativní, kam patří dostupná data různých organizací a institucí. Tyto zdroje se podle povahy a důležitosti dělí na '''hlavní''' a '''doplňkové'''.<ref>Metodický list: Hrubý domácí produkt. ČNB. ''Česká národní banka'' [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/docs/ARADY/MET_LIST/hdp_cs.pdf </ref>

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==
Chamberlin, Graeme. Gross Domestic Product, Real Income And Economic Welfare. ''Economic & Labour Market Review 5.5'' [online]. Business Source Complete, 2011 [cit. 2012-12-13]. Dostuné z http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=bth&AN=65320948&lang=cs&site=ehost-live

Co to je Hrubý domácí produkt?. ''Finance.cz'' [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.finance.cz/makrodata-eu/hdp/informace/

Gross product originating: Definition and relationship to gross domestic product. ''Survey of Current Business'' [online]. (1996) [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://search.proquest.com/docview/219548322?accountid=16531

Hrubý domácí produkt (HDP) - Metodika. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. ''Český statistický úřad - ČSÚ'' [online]. 2012. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hruby_domaci_produkt_%28hdp%29

Hrubý domácí produkt. ''EKONOMIE - OTÁZKY'' [online]. 2008 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://ekonomie-otazky.studentske.cz/2008/07/hrub-domc-produkt.html

KADEŘÁBKOVÁ, Anna. ''Úvod do ekonomické analýzy''. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, 158 s. ISBN 8024502801.

LISÝ, Ján. ''Výkonnosť ekonomiky a ekonomický rast.'' 2., preprac. a dopl. vyd. Bratislava: Iura Edition, 2005, 132 s. ISBN 8080780358.

Metodický list: Hrubý domácí produkt. ČNB. ''Česká národní banka'' [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/docs/ARADY/MET_LIST/hdp_cs.pdf

Ukazatele ekonomické výkonnosti. FAKULTA INFORMATIKY A MANAGEMENTU - UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ. Edu [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/docs/ARADY/MET_LIST/hdp_cs.pdf

HDP

2012-12-13T22:57:09Z

Sharria:

'''Autor:''' Lada Kadaníková

'''Klíčová slova:''' hrubý domácí produkt, ekonomika, finance, stát, statek, trh

'''Synonyma:''' GDP

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' - makroekonomie, makroekonomické ukazatele, státní hospodářství</blockquote>
<blockquote>
''podřazené/souřadné'' - tržní hodnota, statek, hrubý národní produkt</blockquote>

==Definice HDP==

Hrubý domácí produkt je jedním z nejvýznamnějších makroekonomických ukazatelů, které odrážejí míru výkonnosti ekonomiky a úroveň národního hospodářství daného státu. Podle českého statistického úřadu je HDP definováno jako ''„peněžní vyjádření celkové hodnoty statků a služeb nově vytvořených v daném období na určitém území“''<ref>Hrubý domácí produkt (HDP) - Metodika. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. ''Český statistický úřad - ČSÚ'' [online]. 2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hruby_domaci_produkt_%28hdp%29 </ref>. Laicky řečeno jde o hodnotu všeho, co se ve státě nově vyrobí nebo spotřebuje ''(hmotné i nehmotné statky včetně investic a exportu''<ref>LISÝ, Ján. ''Výkonnosť ekonomiky a ekonomický rast.'' 2., preprac. a dopl. vyd. Bratislava: Iura Edition, 2005, 132 s. ISBN 8080780358.</ref>) za nejčastěji čtvrtletní či roční období. Na rozdíl od Hrubého národního produktu, HDP nezapočítává do své finální hodnoty produkci občanů mimo území státu, ale zároveň se ani neomezuje na jedinou státní příslušnost v rámci daného území.<ref>Co to je Hrubý domácí produkt?. ''Finance.cz'' [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.finance.cz/makrodata-eu/hdp/informace/</ref>

==Základní charakteristika a složky==

HDP může být dvojí povahy: '''nominální''' a '''reálné'''. Zatímco nominální HDP měří hodnotu produkce v aktuálních tržních cenách daného období ''(tj. nynější cena)'', reálné HDP propočítává výstupy ekonomiky daného období s ohledem na vývoj a změny v cenách, propočítá HDP v cenách určeného výchozího období ''(tj. původní cena)'', a tudíž, vzhledem k inflaci a jiným případným zkreslením, přesněji vyjadřuje vývoj státní ekonomiky a změny v její produkci.<ref>KADEŘÁBKOVÁ, Anna. ''Úvod do ekonomické analýzy''. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, 158 s. ISBN 8024502801.</ref>

HDP se dá také vyjádřit jako součet několika složek. První složkou jsou konečné výdaje domácnosti, tj. vše, co domácnosti utratí v rámci individuálních potřeb, druhou složkou je soukromá hrubá domácí investice, třetí složkou jsou výdaje státu, tj. spotřeba vlády a nevýdělečních institucí, a nakonec nesmíme zapomenout ani na čistý export, což znamená hodnotu celkového exportu sníženou o hodnotu importu.<ref>LISÝ, Ján. ''Výkonnosť ekonomiky a ekonomický rast.'' 2., preprac. a dopl. vyd. Bratislava: Iura Edition, 2005, 132 s. ISBN 8080780358.</ref>

Změna HDP mezi dvěma obdobími se vždy nazývá růst HDP. Pokud jde o změnu positivní, nazývá se růst kladný, pokud jde o změnu negativní, nazývá se růst záporný, a pokud se HDP nemění, nazývá se tento růst nulový.<ref>KADEŘÁBKOVÁ, Anna. ''Úvod do ekonomické analýzy''. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, 158 s. ISBN 8024502801.</ref>

==HDP na hlavu==

Vzhledem k tomu, že se HDP uvádí v monetárních hodnotách, porovnávání celkových HDP států by vedlo ke značně zkresleným výsledkům, neboť státy s velkým množstvím obyvatel mají logicky větší celkovou hodnotu HDP než státy malé, aniž by toto porovnání odráželo reálnou situaci ekonomik. Proto se celková hodnota HDP přepočítává na jednotlivé obyvatele, čímž získáme tzv. HDP na hlavu, které se často používá zejména při mezinárodním srovnání států.<ref>KADEŘÁBKOVÁ, Anna. ''Úvod do ekonomické analýzy''. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, 158 s. ISBN 8024502801.</ref>

==Metody měření, matematické vyjádření a získávání dat==

HDP můžeme zjistit několika metodami měření. Některé texty a knihy uvádějí metody měření dvě, někdy lze narazit na rozdělení do metod tří. Často se také liší názvy jednotlivých metod, charakterizace však zůstává víceméně obdobná. Nejčastější se zmiňují tři metody měření, což je metoda, '''výrobní''', jež bere v potaz přidanou hodnotu statků, '''důchodová''', jež započítává mzdy, renty, úroky, zisky, ale i znehodnocený kapitál či nepřímé daně, a metoda '''výdajová''', která se používá nejčastěji, a proto je níže lépe vyložena.
Nejznámější výdajová metoda lze matematicky vyjádřit následovně: <ref>Ukazatele ekonomické výkonnosti. FAKULTA INFORMATIKY A MANAGEMENTU - UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ. Edu [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/docs/ARADY/MET_LIST/hdp_cs.pdf</ref>

<blockquote>'''HDP = C+I+G+NX''' <ref> Ukazatele ekonomické výkonnosti. FAKULTA INFORMATIKY A MANAGEMENTU - UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ. Edu [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/docs/ARADY/MET_LIST/hdp_cs.pdf </ref>
<blockquote>''C =výdaje domácností''
<blockquote>''I = investiční výdaje''
<blockquote>''G = vládní výdaje''
<blockquote>''NX = čistý export''
</blockquote></blockquote></blockquote></blockquote></blockquote>

Co se týče získávání dat pro výpočet HDP, existuje mnoho zdrojů poskytující potřebné informace. Nejprve jsou zde zdroje se statistickými údaji, což je například v ČR Český statistický úřad, za nimiž následují zdroje administrativní, kam patří dostupná data různých organizací a institucí. Tyto zdroje se podle povahy a důležitosti dělí na '''hlavní''' a '''doplňkové'''.<ref>Metodický list: Hrubý domácí produkt. ČNB. ''Česká národní banka'' [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/docs/ARADY/MET_LIST/hdp_cs.pdf </ref>

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==
Chamberlin, Graeme. Gross Domestic Product, Real Income And Economic Welfare. ''Economic & Labour Market Review 5.5'' [online]. Business Source Complete, 2011 [cit. 2012-12-13]. Dostuné z http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=bth&AN=65320948&lang=cs&site=ehost-live

Co to je Hrubý domácí produkt?. ''Finance.cz'' [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.finance.cz/makrodata-eu/hdp/informace/

Gross product originating: Definition and relationship to gross domestic product. ''Survey of Current Business'' [online]. (1996) [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://search.proquest.com/docview/219548322?accountid=16531

Hrubý domácí produkt (HDP) - Metodika. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. ''Český statistický úřad - ČSÚ'' [online]. 2012. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hruby_domaci_produkt_%28hdp%29

KADEŘÁBKOVÁ, Anna. ''Úvod do ekonomické analýzy''. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, 158 s. ISBN 8024502801.

LISÝ, Ján. ''Výkonnosť ekonomiky a ekonomický rast.'' 2., preprac. a dopl. vyd. Bratislava: Iura Edition, 2005, 132 s. ISBN 8080780358.

Metodický list: Hrubý domácí produkt. ČNB. ''Česká národní banka'' [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/docs/ARADY/MET_LIST/hdp_cs.pdf

Ukazatele ekonomické výkonnosti. FAKULTA INFORMATIKY A MANAGEMENTU - UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ. Edu [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/docs/ARADY/MET_LIST/hdp_cs.pdf

HDP

2012-12-13T22:54:30Z

Sharria:

'''Autor:''' Lada Kadaníková

'''Klíčová slova:''' hrubý domácí produkt, ekonomika, finance, stát, statek, trh

'''Synonyma:''' GDP

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' - makroekonomie, makroekonomické ukazatele, státní hospodářství</blockquote>
<blockquote>
''podřazené/souřadné'' - tržní hodnota, statek, hrubý národní produkt</blockquote>

==Definice HDP==

Hrubý domácí produkt je jedním z nejvýznamnějších makroekonomických ukazatelů, které odrážejí míru výkonnosti ekonomiky a úroveň národního hospodářství daného státu. Podle českého statistického úřadu je HDP definováno jako ''„peněžní vyjádření celkové hodnoty statků a služeb nově vytvořených v daném období na určitém území“''<ref>Hrubý domácí produkt (HDP) - Metodika. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. ''Český statistický úřad - ČSÚ'' [online]. 2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hruby_domaci_produkt_%28hdp%29 </ref>. Laicky řečeno jde o hodnotu všeho, co se ve státě nově vyrobí nebo spotřebuje ''(hmotné i nehmotné statky včetně investic a exportu''<ref>LISÝ, Ján. ''Výkonnosť ekonomiky a ekonomický rast.'' 2., preprac. a dopl. vyd. Bratislava: Iura Edition, 2005, 132 s. ISBN 8080780358.</ref>) za nejčastěji čtvrtletní či roční období. Na rozdíl od Hrubého národního produktu, HDP nezapočítává do své finální hodnoty produkci občanů mimo území státu, ale zároveň se ani neomezuje na jedinou státní příslušnost v rámci daného území.<ref>Co to je Hrubý domácí produkt?. ''Finance.cz'' [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.finance.cz/makrodata-eu/hdp/informace/</ref>

==Základní charakteristika a složky==

HDP může být dvojí povahy: '''nominální''' a '''reálné'''. Zatímco nominální HDP měří hodnotu produkce v aktuálních tržních cenách daného období ''(tj. nynější cena)'', reálné HDP propočítává výstupy ekonomiky daného období s ohledem na vývoj a změny v cenách, propočítá HDP v cenách určeného výchozího období ''(tj. původní cena)'', a tudíž, vzhledem k inflaci a jiným případným zkreslením, přesněji vyjadřuje vývoj státní ekonomiky a změny v její produkci.<ref>KADEŘÁBKOVÁ, Anna. ''Úvod do ekonomické analýzy''. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, 158 s. ISBN 8024502801.</ref>

HDP se dá také vyjádřit jako součet několika složek. První složkou jsou konečné výdaje domácnosti, tj. vše, co domácnosti utratí v rámci individuálních potřeb, druhou složkou je soukromá hrubá domácí investice, třetí složkou jsou výdaje státu, tj. spotřeba vlády a nevýdělečních institucí, a nakonec nesmíme zapomenout ani na čistý export, což znamená hodnotu celkového exportu sníženou o hodnotu importu.<ref>LISÝ, Ján. ''Výkonnosť ekonomiky a ekonomický rast.'' 2., preprac. a dopl. vyd. Bratislava: Iura Edition, 2005, 132 s. ISBN 8080780358.</ref>

Změna HDP mezi dvěma obdobími se vždy nazývá růst HDP. Pokud jde o změnu positivní, nazývá se růst kladný, pokud jde o změnu negativní, nazývá se růst záporný, a pokud se HDP nemění, nazývá se tento růst nulový.<ref>KADEŘÁBKOVÁ, Anna. ''Úvod do ekonomické analýzy''. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, 158 s. ISBN 8024502801.</ref>

==HDP na hlavu==

Vzhledem k tomu, že se HDP uvádí v monetárních hodnotách, porovnávání celkových HDP států by vedlo ke značně zkresleným výsledkům, neboť státy s velkým množstvím obyvatel mají logicky větší celkovou hodnotu HDP než státy malé, aniž by toto porovnání odráželo reálnou situaci ekonomik. Proto se celková hodnota HDP přepočítává na jednotlivé obyvatele, čímž získáme tzv. HDP na hlavu, které se často používá zejména při mezinárodním srovnání států.<ref>KADEŘÁBKOVÁ, Anna. ''Úvod do ekonomické analýzy''. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, 158 s. ISBN 8024502801.</ref>

==Metody měření, matematické vyjádření a získávání dat==

HDP můžeme zjistit několika metodami měření. Některé texty a knihy uvádějí metody měření dvě, někdy lze narazit na rozdělení do metod tří. Často se také liší názvy jednotlivých metod, charakterizace však zůstává víceméně obdobná. Nejčastější se zmiňují tři metody měření, což je metoda, '''výrobní''', jež bere v potaz přidanou hodnotu statků, '''důchodová''', jež započítává mzdy, renty, úroky, zisky, ale i znehodnocený kapitál či nepřímé daně, a metoda '''výdajová''', která se používá nejčastěji, a proto je níže lépe vyložena.
Nejznámější výdajová metoda lze matematicky vyjádřit následovně: <ref>Ukazatele ekonomické výkonnosti. FAKULTA INFORMATIKY A MANAGEMENTU - UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ. Edu [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/docs/ARADY/MET_LIST/hdp_cs.pdf</ref>

<blockquote>'''HDP = C+I+G+NX''' <ref> Ukazatele ekonomické výkonnosti. FAKULTA INFORMATIKY A MANAGEMENTU - UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ. Edu [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/docs/ARADY/MET_LIST/hdp_cs.pdf </ref>
<blockquote>''C =výdaje domácností''
<blockquote>''I = investiční výdaje''
<blockquote>''G = vládní výdaje''
<blockquote>''NX = čistý export''
</blockquote></blockquote></blockquote></blockquote></blockquote>

Co se týče získávání dat pro výpočet HDP, existuje mnoho zdrojů poskytující potřebné informace. Nejprve jsou zde zdroje se statistickými údaji, což je například v ČR Český statistický úřad, za nimiž následují zdroje administrativní, kam patří dostupná data různých organizací a institucí. Tyto zdroje se podle povahy a důležitosti dělí na '''hlavní''' a '''doplňkové'''.

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==
Chamberlin, Graeme. Gross Domestic Product, Real Income And Economic Welfare. ''Economic & Labour Market Review 5.5'' [online]. Business Source Complete, 2011 [cit. 2012-12-13]. Dostuné z http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=bth&AN=65320948&lang=cs&site=ehost-live

Co to je Hrubý domácí produkt?. ''Finance.cz'' [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.finance.cz/makrodata-eu/hdp/informace/

Gross product originating: Definition and relationship to gross domestic product. ''Survey of Current Business'' [online]. (1996) [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://search.proquest.com/docview/219548322?accountid=16531

Hrubý domácí produkt (HDP) - Metodika. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. ''Český statistický úřad - ČSÚ'' [online]. 2012. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hruby_domaci_produkt_%28hdp%29

KADEŘÁBKOVÁ, Anna. ''Úvod do ekonomické analýzy''. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, 158 s. ISBN 8024502801.

LISÝ, Ján. ''Výkonnosť ekonomiky a ekonomický rast.'' 2., preprac. a dopl. vyd. Bratislava: Iura Edition, 2005, 132 s. ISBN 8080780358.

Ukazatele ekonomické výkonnosti. FAKULTA INFORMATIKY A MANAGEMENTU - UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ. Edu [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/docs/ARADY/MET_LIST/hdp_cs.pdf

HDP

2012-12-13T22:53:25Z

Sharria: /* Použitá literatura */

'''Autor:''' Lada Kadaníková

'''Klíčová slova:''' hrubý domácí produkt, ekonomika, finance, stát, statek, trh

'''Synonyma:''' GDP

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' - makroekonomie, makroekonomické ukazatele, státní hospodářství</blockquote>
<blockquote>
''podřazené/souřadné'' - tržní hodnota, statek, hrubý národní produkt</blockquote>

==Definice HDP==

Hrubý domácí produkt je jedním z nejvýznamnějších makroekonomických ukazatelů, které odrážejí míru výkonnosti ekonomiky a úroveň národního hospodářství daného státu. Podle českého statistického úřadu je HDP definováno jako ''„peněžní vyjádření celkové hodnoty statků a služeb nově vytvořených v daném období na určitém území“''<ref>Hrubý domácí produkt (HDP) - Metodika. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. ''Český statistický úřad - ČSÚ'' [online]. 2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hruby_domaci_produkt_%28hdp%29 </ref>. Laicky řečeno jde o hodnotu všeho, co se ve státě nově vyrobí nebo spotřebuje ''(hmotné i nehmotné statky včetně investic a exportu''<ref>LISÝ, Ján. ''Výkonnosť ekonomiky a ekonomický rast.'' 2., preprac. a dopl. vyd. Bratislava: Iura Edition, 2005, 132 s. ISBN 8080780358.</ref>) za nejčastěji čtvrtletní či roční období. Na rozdíl od Hrubého národního produktu, HDP nezapočítává do své finální hodnoty produkci občanů mimo území státu, ale zároveň se ani neomezuje na jedinou státní příslušnost v rámci daného území.<ref>Co to je Hrubý domácí produkt?. ''Finance.cz'' [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.finance.cz/makrodata-eu/hdp/informace/</ref>

==Základní charakteristika a složky==

HDP může být dvojí povahy: '''nominální''' a '''reálné'''. Zatímco nominální HDP měří hodnotu produkce v aktuálních tržních cenách daného období ''(tj. nynější cena)'', reálné HDP propočítává výstupy ekonomiky daného období s ohledem na vývoj a změny v cenách, propočítá HDP v cenách určeného výchozího období ''(tj. původní cena)'', a tudíž, vzhledem k inflaci a jiným případným zkreslením, přesněji vyjadřuje vývoj státní ekonomiky a změny v její produkci.<ref>KADEŘÁBKOVÁ, Anna. ''Úvod do ekonomické analýzy''. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, 158 s. ISBN 8024502801.</ref>

HDP se dá také vyjádřit jako součet několika složek. První složkou jsou konečné výdaje domácnosti, tj. vše, co domácnosti utratí v rámci individuálních potřeb, druhou složkou je soukromá hrubá domácí investice, třetí složkou jsou výdaje státu, tj. spotřeba vlády a nevýdělečních institucí, a nakonec nesmíme zapomenout ani na čistý export, což znamená hodnotu celkového exportu sníženou o hodnotu importu.<ref>LISÝ, Ján. ''Výkonnosť ekonomiky a ekonomický rast.'' 2., preprac. a dopl. vyd. Bratislava: Iura Edition, 2005, 132 s. ISBN 8080780358.</ref>

Změna HDP mezi dvěma obdobími se vždy nazývá růst HDP. Pokud jde o změnu positivní, nazývá se růst kladný, pokud jde o změnu negativní, nazývá se růst záporný, a pokud se HDP nemění, nazývá se tento růst nulový.<ref>KADEŘÁBKOVÁ, Anna. ''Úvod do ekonomické analýzy''. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, 158 s. ISBN 8024502801.</ref>

==HDP na hlavu==

Vzhledem k tomu, že se HDP uvádí v monetárních hodnotách, porovnávání celkových HDP států by vedlo ke značně zkresleným výsledkům, neboť státy s velkým množstvím obyvatel mají logicky větší celkovou hodnotu HDP než státy malé, aniž by toto porovnání odráželo reálnou situaci ekonomik. Proto se celková hodnota HDP přepočítává na jednotlivé obyvatele, čímž získáme tzv. HDP na hlavu, které se často používá zejména při mezinárodním srovnání států.<ref>KADEŘÁBKOVÁ, Anna. ''Úvod do ekonomické analýzy''. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, 158 s. ISBN 8024502801.</ref>

==Metody měření, matematické vyjádření a získávání dat==

HDP můžeme zjistit několika metodami měření. Některé texty a knihy uvádějí metody měření dvě, někdy lze narazit na rozdělení do metod tří. Často se také liší názvy jednotlivých metod, charakterizace však zůstává víceméně obdobná. Nejčastější se zmiňují tři metody měření, což je metoda, '''výrobní''', jež bere v potaz přidanou hodnotu statků, '''důchodová''', jež započítává mzdy, renty, úroky, zisky, ale i znehodnocený kapitál či nepřímé daně, a metoda '''výdajová''', která se používá nejčastěji, a proto je níže lépe vyložena.
Nejznámější výdajová metoda lze matematicky vyjádřit následovně:

<blockquote>'''HDP = C+I+G+NX'''
<blockquote>''C =výdaje domácností''
<blockquote>''I = investiční výdaje''
<blockquote>''G = vládní výdaje''
<blockquote>''NX = čistý export''
</blockquote></blockquote></blockquote></blockquote></blockquote>

Co se týče získávání dat pro výpočet HDP, existuje mnoho zdrojů poskytující potřebné informace. Nejprve jsou zde zdroje se statistickými údaji, což je například v ČR Český statistický úřad, za nimiž následují zdroje administrativní, kam patří dostupná data různých organizací a institucí. Tyto zdroje se podle povahy a důležitosti dělí na '''hlavní''' a '''doplňkové'''.

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==
Chamberlin, Graeme. Gross Domestic Product, Real Income And Economic Welfare. ''Economic & Labour Market Review 5.5'' [online]. Business Source Complete, 2011 [cit. 2012-12-13]. Dostuné z http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=bth&AN=65320948&lang=cs&site=ehost-live

Co to je Hrubý domácí produkt?. ''Finance.cz'' [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.finance.cz/makrodata-eu/hdp/informace/

Gross product originating: Definition and relationship to gross domestic product. ''Survey of Current Business'' [online]. (1996) [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://search.proquest.com/docview/219548322?accountid=16531

Hrubý domácí produkt (HDP) - Metodika. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. ''Český statistický úřad - ČSÚ'' [online]. 2012. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hruby_domaci_produkt_%28hdp%29

KADEŘÁBKOVÁ, Anna. ''Úvod do ekonomické analýzy''. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, 158 s. ISBN 8024502801.

LISÝ, Ján. ''Výkonnosť ekonomiky a ekonomický rast.'' 2., preprac. a dopl. vyd. Bratislava: Iura Edition, 2005, 132 s. ISBN 8080780358.

Ukazatele ekonomické výkonnosti. FAKULTA INFORMATIKY A MANAGEMENTU - UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ. Edu [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/docs/ARADY/MET_LIST/hdp_cs.pdf

HDP

2012-12-13T22:49:28Z

Sharria:

'''Autor:''' Lada Kadaníková

'''Klíčová slova:''' hrubý domácí produkt, ekonomika, finance, stát, statek, trh

'''Synonyma:''' GDP

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' - makroekonomie, makroekonomické ukazatele, státní hospodářství</blockquote>
<blockquote>
''podřazené/souřadné'' - tržní hodnota, statek, hrubý národní produkt</blockquote>

==Definice HDP==

Hrubý domácí produkt je jedním z nejvýznamnějších makroekonomických ukazatelů, které odrážejí míru výkonnosti ekonomiky a úroveň národního hospodářství daného státu. Podle českého statistického úřadu je HDP definováno jako ''„peněžní vyjádření celkové hodnoty statků a služeb nově vytvořených v daném období na určitém území“''<ref>Hrubý domácí produkt (HDP) - Metodika. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. ''Český statistický úřad - ČSÚ'' [online]. 2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hruby_domaci_produkt_%28hdp%29 </ref>. Laicky řečeno jde o hodnotu všeho, co se ve státě nově vyrobí nebo spotřebuje ''(hmotné i nehmotné statky včetně investic a exportu''<ref>LISÝ, Ján. ''Výkonnosť ekonomiky a ekonomický rast.'' 2., preprac. a dopl. vyd. Bratislava: Iura Edition, 2005, 132 s. ISBN 8080780358.</ref>) za nejčastěji čtvrtletní či roční období. Na rozdíl od Hrubého národního produktu, HDP nezapočítává do své finální hodnoty produkci občanů mimo území státu, ale zároveň se ani neomezuje na jedinou státní příslušnost v rámci daného území.<ref>Co to je Hrubý domácí produkt?. ''Finance.cz'' [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.finance.cz/makrodata-eu/hdp/informace/</ref>

==Základní charakteristika a složky==

HDP může být dvojí povahy: '''nominální''' a '''reálné'''. Zatímco nominální HDP měří hodnotu produkce v aktuálních tržních cenách daného období ''(tj. nynější cena)'', reálné HDP propočítává výstupy ekonomiky daného období s ohledem na vývoj a změny v cenách, propočítá HDP v cenách určeného výchozího období ''(tj. původní cena)'', a tudíž, vzhledem k inflaci a jiným případným zkreslením, přesněji vyjadřuje vývoj státní ekonomiky a změny v její produkci.<ref>KADEŘÁBKOVÁ, Anna. ''Úvod do ekonomické analýzy''. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, 158 s. ISBN 8024502801.</ref>

HDP se dá také vyjádřit jako součet několika složek. První složkou jsou konečné výdaje domácnosti, tj. vše, co domácnosti utratí v rámci individuálních potřeb, druhou složkou je soukromá hrubá domácí investice, třetí složkou jsou výdaje státu, tj. spotřeba vlády a nevýdělečních institucí, a nakonec nesmíme zapomenout ani na čistý export, což znamená hodnotu celkového exportu sníženou o hodnotu importu.<ref>LISÝ, Ján. ''Výkonnosť ekonomiky a ekonomický rast.'' 2., preprac. a dopl. vyd. Bratislava: Iura Edition, 2005, 132 s. ISBN 8080780358.</ref>

Změna HDP mezi dvěma obdobími se vždy nazývá růst HDP. Pokud jde o změnu positivní, nazývá se růst kladný, pokud jde o změnu negativní, nazývá se růst záporný, a pokud se HDP nemění, nazývá se tento růst nulový.<ref>KADEŘÁBKOVÁ, Anna. ''Úvod do ekonomické analýzy''. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, 158 s. ISBN 8024502801.</ref>

==HDP na hlavu==

Vzhledem k tomu, že se HDP uvádí v monetárních hodnotách, porovnávání celkových HDP států by vedlo ke značně zkresleným výsledkům, neboť státy s velkým množstvím obyvatel mají logicky větší celkovou hodnotu HDP než státy malé, aniž by toto porovnání odráželo reálnou situaci ekonomik. Proto se celková hodnota HDP přepočítává na jednotlivé obyvatele, čímž získáme tzv. HDP na hlavu, které se často používá zejména při mezinárodním srovnání států.<ref>KADEŘÁBKOVÁ, Anna. ''Úvod do ekonomické analýzy''. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, 158 s. ISBN 8024502801.</ref>

==Metody měření, matematické vyjádření a získávání dat==

HDP můžeme zjistit několika metodami měření. Některé texty a knihy uvádějí metody měření dvě, někdy lze narazit na rozdělení do metod tří. Často se také liší názvy jednotlivých metod, charakterizace však zůstává víceméně obdobná. Nejčastější se zmiňují tři metody měření, což je metoda, '''výrobní''', jež bere v potaz přidanou hodnotu statků, '''důchodová''', jež započítává mzdy, renty, úroky, zisky, ale i znehodnocený kapitál či nepřímé daně, a metoda '''výdajová''', která se používá nejčastěji, a proto je níže lépe vyložena.
Nejznámější výdajová metoda lze matematicky vyjádřit následovně:

<blockquote>'''HDP = C+I+G+NX'''
<blockquote>''C =výdaje domácností''
<blockquote>''I = investiční výdaje''
<blockquote>''G = vládní výdaje''
<blockquote>''NX = čistý export''
</blockquote></blockquote></blockquote></blockquote></blockquote>

Co se týče získávání dat pro výpočet HDP, existuje mnoho zdrojů poskytující potřebné informace. Nejprve jsou zde zdroje se statistickými údaji, což je například v ČR Český statistický úřad, za nimiž následují zdroje administrativní, kam patří dostupná data různých organizací a institucí. Tyto zdroje se podle povahy a důležitosti dělí na '''hlavní''' a '''doplňkové'''.

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==
Chamberlin, Graeme. Gross Domestic Product, Real Income And Economic Welfare. ''Economic & Labour Market Review 5.5'' [online]. Business Source Complete, 2011 [cit. 2012-12-13]. Dostuné z http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=bth&AN=65320948&lang=cs&site=ehost-live

Co to je Hrubý domácí produkt?. ''Finance.cz'' [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.finance.cz/makrodata-eu/hdp/informace/

Gross product originating: Definition and relationship to gross domestic product. ''Survey of Current Business'' [online]. (1996) [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://search.proquest.com/docview/219548322?accountid=16531

Hrubý domácí produkt (HDP) - Metodika. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. ''Český statistický úřad - ČSÚ'' [online]. 2012. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hruby_domaci_produkt_%28hdp%29

KADEŘÁBKOVÁ, Anna. ''Úvod do ekonomické analýzy''. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, 158 s. ISBN 8024502801.

LISÝ, Ján. ''Výkonnosť ekonomiky a ekonomický rast.'' 2., preprac. a dopl. vyd. Bratislava: Iura Edition, 2005, 132 s. ISBN 8080780358.

HDP

2012-12-13T22:45:47Z

Sharria: /* Použitá literatura */

'''Autor:''' Lada Kadaníková

'''Klíčová slova:''' hrubý domácí produkt, ekonomika, finance, stát, statek, trh

'''Synonyma:''' GDP

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' - makroekonomie, makroekonomické ukazatele, státní hospodářství</blockquote>
<blockquote>
''podřazené/souřadné'' - tržní hodnota, statek, hrubý národní produkt</blockquote>

==Definice HDP==

Hrubý domácí produkt je jedním z nejvýznamnějších makroekonomických ukazatelů, které odrážejí míru výkonnosti ekonomiky a úroveň národního hospodářství daného státu. Podle českého statistického úřadu je HDP definováno jako ''„peněžní vyjádření celkové hodnoty statků a služeb nově vytvořených v daném období na určitém území“''<ref>Hrubý domácí produkt (HDP) - Metodika. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. ''Český statistický úřad - ČSÚ'' [online]. 2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hruby_domaci_produkt_%28hdp%29 </ref>. Laicky řečeno jde o hodnotu všeho, co se ve státě nově vyrobí nebo spotřebuje ''(hmotné i nehmotné statky včetně investic a exportu''<ref>LISÝ, Ján. ''Výkonnosť ekonomiky a ekonomický rast.'' 2., preprac. a dopl. vyd. Bratislava: Iura Edition, 2005, 132 s. ISBN 8080780358.</ref>) za nejčastěji čtvrtletní či roční období. Na rozdíl od Hrubého národního produktu, HDP nezapočítává do své finální hodnoty produkci občanů mimo území státu, ale zároveň se ani neomezuje na jedinou státní příslušnost v rámci daného území.

==Základní charakteristika a složky==

HDP může být dvojí povahy: '''nominální''' a '''reálné'''. Zatímco nominální HDP měří hodnotu produkce v aktuálních tržních cenách daného období ''(tj. nynější cena)'', reálné HDP propočítává výstupy ekonomiky daného období s ohledem na vývoj a změny v cenách, propočítá HDP v cenách určeného výchozího období ''(tj. původní cena)'', a tudíž, vzhledem k inflaci a jiným případným zkreslením, přesněji vyjadřuje vývoj státní ekonomiky a změny v její produkci.<ref>KADEŘÁBKOVÁ, Anna. ''Úvod do ekonomické analýzy''. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, 158 s. ISBN 8024502801.</ref>

HDP se dá také vyjádřit jako součet několika složek. První složkou jsou konečné výdaje domácnosti, tj. vše, co domácnosti utratí v rámci individuálních potřeb, druhou složkou je soukromá hrubá domácí investice, třetí složkou jsou výdaje státu, tj. spotřeba vlády a nevýdělečních institucí, a nakonec nesmíme zapomenout ani na čistý export, což znamená hodnotu celkového exportu sníženou o hodnotu importu.<ref>LISÝ, Ján. ''Výkonnosť ekonomiky a ekonomický rast.'' 2., preprac. a dopl. vyd. Bratislava: Iura Edition, 2005, 132 s. ISBN 8080780358.</ref>

Změna HDP mezi dvěma obdobími se vždy nazývá růst HDP. Pokud jde o změnu positivní, nazývá se růst kladný, pokud jde o změnu negativní, nazývá se růst záporný, a pokud se HDP nemění, nazývá se tento růst nulový.<ref>KADEŘÁBKOVÁ, Anna. ''Úvod do ekonomické analýzy''. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, 158 s. ISBN 8024502801.</ref>

==HDP na hlavu==

Vzhledem k tomu, že se HDP uvádí v monetárních hodnotách, porovnávání celkových HDP států by vedlo ke značně zkresleným výsledkům, neboť státy s velkým množstvím obyvatel mají logicky větší celkovou hodnotu HDP než státy malé, aniž by toto porovnání odráželo reálnou situaci ekonomik. Proto se celková hodnota HDP přepočítává na jednotlivé obyvatele, čímž získáme tzv. HDP na hlavu, které se často používá zejména při mezinárodním srovnání států.<ref>KADEŘÁBKOVÁ, Anna. ''Úvod do ekonomické analýzy''. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, 158 s. ISBN 8024502801.</ref>

==Metody měření, matematické vyjádření a získávání dat==

HDP můžeme zjistit několika metodami měření. Některé texty a knihy uvádějí metody měření dvě, někdy lze narazit na rozdělení do metod tří. Často se také liší názvy jednotlivých metod, charakterizace však zůstává víceméně obdobná. Nejčastější se zmiňují tři metody měření, což je metoda, '''výrobní''', jež bere v potaz přidanou hodnotu statků, '''důchodová''', jež započítává mzdy, renty, úroky, zisky, ale i znehodnocený kapitál či nepřímé daně, a metoda '''výdajová''', která se používá nejčastěji, a proto je níže lépe vyložena.
Nejznámější výdajová metoda lze matematicky vyjádřit následovně:

<blockquote>'''HDP = C+I+G+NX'''
<blockquote>''C =výdaje domácností''
<blockquote>''I = investiční výdaje''
<blockquote>''G = vládní výdaje''
<blockquote>''NX = čistý export''
</blockquote></blockquote></blockquote></blockquote></blockquote>

Co se týče získávání dat pro výpočet HDP, existuje mnoho zdrojů poskytující potřebné informace. Nejprve jsou zde zdroje se statistickými údaji, což je například v ČR Český statistický úřad, za nimiž následují zdroje administrativní, kam patří dostupná data různých organizací a institucí. Tyto zdroje se podle povahy a důležitosti dělí na '''hlavní''' a '''doplňkové'''.

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==
Chamberlin, Graeme. Gross Domestic Product, Real Income And Economic Welfare. ''Economic & Labour Market Review 5.5'' [online]. Business Source Complete, 2011 [cit. 2012-12-13]. Dostuné z http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=bth&AN=65320948&lang=cs&site=ehost-live

Gross product originating: Definition and relationship to gross domestic product. ''Survey of Current Business'' [online]. (1996) [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://search.proquest.com/docview/219548322?accountid=16531

Hrubý domácí produkt (HDP) - Metodika. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. ''Český statistický úřad - ČSÚ'' [online]. 2012. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hruby_domaci_produkt_%28hdp%29

KADEŘÁBKOVÁ, Anna. ''Úvod do ekonomické analýzy''. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, 158 s. ISBN 8024502801.

LISÝ, Ján. ''Výkonnosť ekonomiky a ekonomický rast.'' 2., preprac. a dopl. vyd. Bratislava: Iura Edition, 2005, 132 s. ISBN 8080780358.

HDP

2012-12-13T22:45:12Z

Sharria: /* Použitá literatura */

'''Autor:''' Lada Kadaníková

'''Klíčová slova:''' hrubý domácí produkt, ekonomika, finance, stát, statek, trh

'''Synonyma:''' GDP

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' - makroekonomie, makroekonomické ukazatele, státní hospodářství</blockquote>
<blockquote>
''podřazené/souřadné'' - tržní hodnota, statek, hrubý národní produkt</blockquote>

==Definice HDP==

Hrubý domácí produkt je jedním z nejvýznamnějších makroekonomických ukazatelů, které odrážejí míru výkonnosti ekonomiky a úroveň národního hospodářství daného státu. Podle českého statistického úřadu je HDP definováno jako ''„peněžní vyjádření celkové hodnoty statků a služeb nově vytvořených v daném období na určitém území“''<ref>Hrubý domácí produkt (HDP) - Metodika. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. ''Český statistický úřad - ČSÚ'' [online]. 2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hruby_domaci_produkt_%28hdp%29 </ref>. Laicky řečeno jde o hodnotu všeho, co se ve státě nově vyrobí nebo spotřebuje ''(hmotné i nehmotné statky včetně investic a exportu''<ref>LISÝ, Ján. ''Výkonnosť ekonomiky a ekonomický rast.'' 2., preprac. a dopl. vyd. Bratislava: Iura Edition, 2005, 132 s. ISBN 8080780358.</ref>) za nejčastěji čtvrtletní či roční období. Na rozdíl od Hrubého národního produktu, HDP nezapočítává do své finální hodnoty produkci občanů mimo území státu, ale zároveň se ani neomezuje na jedinou státní příslušnost v rámci daného území.

==Základní charakteristika a složky==

HDP může být dvojí povahy: '''nominální''' a '''reálné'''. Zatímco nominální HDP měří hodnotu produkce v aktuálních tržních cenách daného období ''(tj. nynější cena)'', reálné HDP propočítává výstupy ekonomiky daného období s ohledem na vývoj a změny v cenách, propočítá HDP v cenách určeného výchozího období ''(tj. původní cena)'', a tudíž, vzhledem k inflaci a jiným případným zkreslením, přesněji vyjadřuje vývoj státní ekonomiky a změny v její produkci.<ref>KADEŘÁBKOVÁ, Anna. ''Úvod do ekonomické analýzy''. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, 158 s. ISBN 8024502801.</ref>

HDP se dá také vyjádřit jako součet několika složek. První složkou jsou konečné výdaje domácnosti, tj. vše, co domácnosti utratí v rámci individuálních potřeb, druhou složkou je soukromá hrubá domácí investice, třetí složkou jsou výdaje státu, tj. spotřeba vlády a nevýdělečních institucí, a nakonec nesmíme zapomenout ani na čistý export, což znamená hodnotu celkového exportu sníženou o hodnotu importu.<ref>LISÝ, Ján. ''Výkonnosť ekonomiky a ekonomický rast.'' 2., preprac. a dopl. vyd. Bratislava: Iura Edition, 2005, 132 s. ISBN 8080780358.</ref>

Změna HDP mezi dvěma obdobími se vždy nazývá růst HDP. Pokud jde o změnu positivní, nazývá se růst kladný, pokud jde o změnu negativní, nazývá se růst záporný, a pokud se HDP nemění, nazývá se tento růst nulový.<ref>KADEŘÁBKOVÁ, Anna. ''Úvod do ekonomické analýzy''. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, 158 s. ISBN 8024502801.</ref>

==HDP na hlavu==

Vzhledem k tomu, že se HDP uvádí v monetárních hodnotách, porovnávání celkových HDP států by vedlo ke značně zkresleným výsledkům, neboť státy s velkým množstvím obyvatel mají logicky větší celkovou hodnotu HDP než státy malé, aniž by toto porovnání odráželo reálnou situaci ekonomik. Proto se celková hodnota HDP přepočítává na jednotlivé obyvatele, čímž získáme tzv. HDP na hlavu, které se často používá zejména při mezinárodním srovnání států.<ref>KADEŘÁBKOVÁ, Anna. ''Úvod do ekonomické analýzy''. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, 158 s. ISBN 8024502801.</ref>

==Metody měření, matematické vyjádření a získávání dat==

HDP můžeme zjistit několika metodami měření. Některé texty a knihy uvádějí metody měření dvě, někdy lze narazit na rozdělení do metod tří. Často se také liší názvy jednotlivých metod, charakterizace však zůstává víceméně obdobná. Nejčastější se zmiňují tři metody měření, což je metoda, '''výrobní''', jež bere v potaz přidanou hodnotu statků, '''důchodová''', jež započítává mzdy, renty, úroky, zisky, ale i znehodnocený kapitál či nepřímé daně, a metoda '''výdajová''', která se používá nejčastěji, a proto je níže lépe vyložena.
Nejznámější výdajová metoda lze matematicky vyjádřit následovně:

<blockquote>'''HDP = C+I+G+NX'''
<blockquote>''C =výdaje domácností''
<blockquote>''I = investiční výdaje''
<blockquote>''G = vládní výdaje''
<blockquote>''NX = čistý export''
</blockquote></blockquote></blockquote></blockquote></blockquote>

Co se týče získávání dat pro výpočet HDP, existuje mnoho zdrojů poskytující potřebné informace. Nejprve jsou zde zdroje se statistickými údaji, což je například v ČR Český statistický úřad, za nimiž následují zdroje administrativní, kam patří dostupná data různých organizací a institucí. Tyto zdroje se podle povahy a důležitosti dělí na '''hlavní''' a '''doplňkové'''.

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==
Chamberlin, Graeme. Gross Domestic Product, Real Income And Economic Welfare. ''Economic & Labour Market Review 5.5''[online]. Business Source Complete, 2011. Dostuné z http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=bth&AN=65320948&lang=cs&site=ehost-live

Gross product originating: Definition and relationship to gross domestic product. ''Survey of Current Business'' [online]. (1996). Dostupné z: http://search.proquest.com/docview/219548322?accountid=16531

Hrubý domácí produkt (HDP) - Metodika. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. ''Český statistický úřad - ČSÚ'' [online]. 2012. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hruby_domaci_produkt_%28hdp%29

KADEŘÁBKOVÁ, Anna. ''Úvod do ekonomické analýzy''. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, 158 s. ISBN 8024502801.

LISÝ, Ján. ''Výkonnosť ekonomiky a ekonomický rast.'' 2., preprac. a dopl. vyd. Bratislava: Iura Edition, 2005, 132 s. ISBN 8080780358.

HDP

2012-12-13T22:39:00Z

Sharria:

'''Autor:''' Lada Kadaníková

'''Klíčová slova:''' hrubý domácí produkt, ekonomika, finance, stát, statek, trh

'''Synonyma:''' GDP

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' - makroekonomie, makroekonomické ukazatele, státní hospodářství</blockquote>
<blockquote>
''podřazené/souřadné'' - tržní hodnota, statek, hrubý národní produkt</blockquote>

==Definice HDP==

Hrubý domácí produkt je jedním z nejvýznamnějších makroekonomických ukazatelů, které odrážejí míru výkonnosti ekonomiky a úroveň národního hospodářství daného státu. Podle českého statistického úřadu je HDP definováno jako ''„peněžní vyjádření celkové hodnoty statků a služeb nově vytvořených v daném období na určitém území“''<ref>Hrubý domácí produkt (HDP) - Metodika. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. ''Český statistický úřad - ČSÚ'' [online]. 2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hruby_domaci_produkt_%28hdp%29 </ref>. Laicky řečeno jde o hodnotu všeho, co se ve státě nově vyrobí nebo spotřebuje ''(hmotné i nehmotné statky včetně investic a exportu''<ref>LISÝ, Ján. ''Výkonnosť ekonomiky a ekonomický rast.'' 2., preprac. a dopl. vyd. Bratislava: Iura Edition, 2005, 132 s. ISBN 8080780358.</ref>) za nejčastěji čtvrtletní či roční období. Na rozdíl od Hrubého národního produktu, HDP nezapočítává do své finální hodnoty produkci občanů mimo území státu, ale zároveň se ani neomezuje na jedinou státní příslušnost v rámci daného území.

==Základní charakteristika a složky==

HDP může být dvojí povahy: '''nominální''' a '''reálné'''. Zatímco nominální HDP měří hodnotu produkce v aktuálních tržních cenách daného období ''(tj. nynější cena)'', reálné HDP propočítává výstupy ekonomiky daného období s ohledem na vývoj a změny v cenách, propočítá HDP v cenách určeného výchozího období ''(tj. původní cena)'', a tudíž, vzhledem k inflaci a jiným případným zkreslením, přesněji vyjadřuje vývoj státní ekonomiky a změny v její produkci.<ref>KADEŘÁBKOVÁ, Anna. ''Úvod do ekonomické analýzy''. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, 158 s. ISBN 8024502801.</ref>

HDP se dá také vyjádřit jako součet několika složek. První složkou jsou konečné výdaje domácnosti, tj. vše, co domácnosti utratí v rámci individuálních potřeb, druhou složkou je soukromá hrubá domácí investice, třetí složkou jsou výdaje státu, tj. spotřeba vlády a nevýdělečních institucí, a nakonec nesmíme zapomenout ani na čistý export, což znamená hodnotu celkového exportu sníženou o hodnotu importu.<ref>LISÝ, Ján. ''Výkonnosť ekonomiky a ekonomický rast.'' 2., preprac. a dopl. vyd. Bratislava: Iura Edition, 2005, 132 s. ISBN 8080780358.</ref>

Změna HDP mezi dvěma obdobími se vždy nazývá růst HDP. Pokud jde o změnu positivní, nazývá se růst kladný, pokud jde o změnu negativní, nazývá se růst záporný, a pokud se HDP nemění, nazývá se tento růst nulový.<ref>KADEŘÁBKOVÁ, Anna. ''Úvod do ekonomické analýzy''. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, 158 s. ISBN 8024502801.</ref>

==HDP na hlavu==

Vzhledem k tomu, že se HDP uvádí v monetárních hodnotách, porovnávání celkových HDP států by vedlo ke značně zkresleným výsledkům, neboť státy s velkým množstvím obyvatel mají logicky větší celkovou hodnotu HDP než státy malé, aniž by toto porovnání odráželo reálnou situaci ekonomik. Proto se celková hodnota HDP přepočítává na jednotlivé obyvatele, čímž získáme tzv. HDP na hlavu, které se často používá zejména při mezinárodním srovnání států.<ref>KADEŘÁBKOVÁ, Anna. ''Úvod do ekonomické analýzy''. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, 158 s. ISBN 8024502801.</ref>

==Metody měření, matematické vyjádření a získávání dat==

HDP můžeme zjistit několika metodami měření. Některé texty a knihy uvádějí metody měření dvě, někdy lze narazit na rozdělení do metod tří. Často se také liší názvy jednotlivých metod, charakterizace však zůstává víceméně obdobná. Nejčastější se zmiňují tři metody měření, což je metoda, '''výrobní''', jež bere v potaz přidanou hodnotu statků, '''důchodová''', jež započítává mzdy, renty, úroky, zisky, ale i znehodnocený kapitál či nepřímé daně, a metoda '''výdajová''', která se používá nejčastěji, a proto je níže lépe vyložena.
Nejznámější výdajová metoda lze matematicky vyjádřit následovně:

<blockquote>'''HDP = C+I+G+NX'''
<blockquote>''C =výdaje domácností''
<blockquote>''I = investiční výdaje''
<blockquote>''G = vládní výdaje''
<blockquote>''NX = čistý export''
</blockquote></blockquote></blockquote></blockquote></blockquote>

Co se týče získávání dat pro výpočet HDP, existuje mnoho zdrojů poskytující potřebné informace. Nejprve jsou zde zdroje se statistickými údaji, což je například v ČR Český statistický úřad, za nimiž následují zdroje administrativní, kam patří dostupná data různých organizací a institucí. Tyto zdroje se podle povahy a důležitosti dělí na '''hlavní''' a '''doplňkové'''.

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==
Gross product originating: Definition and relationship to gross domestic product. ''Survey of Current Business'' [online]. (1996). Dostupné z: http://search.proquest.com/docview/219548322?accountid=16531

Hrubý domácí produkt (HDP) - Metodika. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. ''Český statistický úřad - ČSÚ'' [online]. 2012. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hruby_domaci_produkt_%28hdp%29

KADEŘÁBKOVÁ, Anna. ''Úvod do ekonomické analýzy''. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, 158 s. ISBN 8024502801.

LISÝ, Ján. ''Výkonnosť ekonomiky a ekonomický rast.'' 2., preprac. a dopl. vyd. Bratislava: Iura Edition, 2005, 132 s. ISBN 8080780358.

HDP

2012-12-13T22:32:38Z

Sharria: /* Použitá literatura */

'''Autor:''' Lada Kadaníková

'''Klíčová slova:''' hrubý domácí produkt, ekonomika, finance, stát, statek, trh

'''Synonyma:''' GDP

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' - makroekonomie, makroekonomické ukazatele, státní hospodářství</blockquote>
<blockquote>
''podřazené/souřadné'' - tržní hodnota, statek, hrubý národní produkt</blockquote>

==Definice HDP==

Hrubý domácí produkt je jedním z nejvýznamnějších makroekonomických ukazatelů, které odrážejí míru výkonnosti ekonomiky a úroveň národního hospodářství daného státu. Podle českého statistického úřadu je HDP definováno jako ''„peněžní vyjádření celkové hodnoty statků a služeb nově vytvořených v daném období na určitém území“''. Laicky řečeno jde o hodnotu všeho, co se ve státě nově vyrobí nebo spotřebuje ''(hmotné i nehmotné statky včetně investic a exportu''<ref>LISÝ, Ján. ''Výkonnosť ekonomiky a ekonomický rast.'' 2., preprac. a dopl. vyd. Bratislava: Iura Edition, 2005, 132 s. ISBN 8080780358.</ref>) za nejčastěji čtvrtletní či roční období. Na rozdíl od Hrubého národního produktu, HDP nezapočítává do své finální hodnoty produkci občanů mimo území státu, ale zároveň se ani neomezuje na jedinou státní příslušnost v rámci daného území.

==Základní charakteristika a složky==

HDP může být dvojí povahy: '''nominální''' a '''reálné'''. Zatímco nominální HDP měří hodnotu produkce v aktuálních tržních cenách daného období ''(tj. nynější cena)'', reálné HDP propočítává výstupy ekonomiky daného období s ohledem na vývoj a změny v cenách, propočítá HDP v cenách určeného výchozího období ''(tj. původní cena)'', a tudíž, vzhledem k inflaci a jiným případným zkreslením, přesněji vyjadřuje vývoj státní ekonomiky a změny v její produkci.<ref>KADEŘÁBKOVÁ, Anna. ''Úvod do ekonomické analýzy''. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, 158 s. ISBN 8024502801.</ref>

HDP se dá také vyjádřit jako součet několika složek. První složkou jsou konečné výdaje domácnosti, tj. vše, co domácnosti utratí v rámci individuálních potřeb, druhou složkou je soukromá hrubá domácí investice, třetí složkou jsou výdaje státu, tj. spotřeba vlády a nevýdělečních institucí, a nakonec nesmíme zapomenout ani na čistý export, což znamená hodnotu celkového exportu sníženou o hodnotu importu.<ref>LISÝ, Ján. ''Výkonnosť ekonomiky a ekonomický rast.'' 2., preprac. a dopl. vyd. Bratislava: Iura Edition, 2005, 132 s. ISBN 8080780358.</ref>

Změna HDP mezi dvěma obdobími se vždy nazývá růst HDP. Pokud jde o změnu positivní, nazývá se růst kladný, pokud jde o změnu negativní, nazývá se růst záporný, a pokud se HDP nemění, nazývá se tento růst nulový.<ref>KADEŘÁBKOVÁ, Anna. ''Úvod do ekonomické analýzy''. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, 158 s. ISBN 8024502801.</ref>

==HDP na hlavu==

Vzhledem k tomu, že se HDP uvádí v monetárních hodnotách, porovnávání celkových HDP států by vedlo ke značně zkresleným výsledkům, neboť státy s velkým množstvím obyvatel mají logicky větší celkovou hodnotu HDP než státy malé, aniž by toto porovnání odráželo reálnou situaci ekonomik. Proto se celková hodnota HDP přepočítává na jednotlivé obyvatele, čímž získáme tzv. HDP na hlavu, které se často používá zejména při mezinárodním srovnání států.<ref>KADEŘÁBKOVÁ, Anna. ''Úvod do ekonomické analýzy''. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, 158 s. ISBN 8024502801.</ref>

==Metody měření, matematické vyjádření a získávání dat==

HDP můžeme zjistit několika metodami měření. Některé texty a knihy uvádějí metody měření dvě, někdy lze narazit na rozdělení do metod tří. Často se také liší názvy jednotlivých metod, charakterizace však zůstává víceméně obdobná. Nejčastější se zmiňují tři metody měření, což je metoda, '''výrobní''', jež bere v potaz přidanou hodnotu statků, '''důchodová''', jež započítává mzdy, renty, úroky, zisky, ale i znehodnocený kapitál či nepřímé daně, a metoda '''výdajová''', která se používá nejčastěji, a proto je níže lépe vyložena.
Nejznámější výdajová metoda lze matematicky vyjádřit následovně:

<blockquote>'''HDP = C+I+G+NX'''
<blockquote>''C =výdaje domácností''
<blockquote>''I = investiční výdaje''
<blockquote>''G = vládní výdaje''
<blockquote>''NX = čistý export''
</blockquote></blockquote></blockquote></blockquote></blockquote>

Co se týče získávání dat pro výpočet HDP, existuje mnoho zdrojů poskytující potřebné informace. Nejprve jsou zde zdroje se statistickými údaji, což je například v ČR Český statistický úřad, za nimiž následují zdroje administrativní, kam patří dostupná data různých organizací a institucí. Tyto zdroje se podle povahy a důležitosti dělí na '''hlavní''' a '''doplňkové'''.

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==
Gross product originating: Definition and relationship to gross domestic product. (1996). ''Survey of Current Business'', 76(8), 133-133. Dostupné z: http://search.proquest.com/docview/219548322?accountid=16531

KADEŘÁBKOVÁ, Anna. ''Úvod do ekonomické analýzy''. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, 158 s. ISBN 8024502801.

LISÝ, Ján. ''Výkonnosť ekonomiky a ekonomický rast.'' 2., preprac. a dopl. vyd. Bratislava: Iura Edition, 2005, 132 s. ISBN 8080780358.

HDP

2012-12-13T22:30:43Z

Sharria:

HDP

2012-12-13T22:22:15Z

Sharria:

HDP

2012-12-13T22:19:32Z

Sharria:

HDP

2012-12-13T22:18:04Z

Sharria:

HDP

2012-12-13T22:16:33Z

Sharria:

HDP

2012-12-13T22:09:23Z

Sharria:

HDP

2012-12-13T21:35:09Z

Sharria:

HDP

2012-12-13T21:31:59Z

Sharria: Založena nová stránka: ==Definice, složky a základní charakteristika HDP== Hrubý domácí produkt je jedním z nejvýznamnějších makroekonomických ukazatelů, které odrážejí míru v...

==Definice, složky a základní charakteristika HDP==

Hrubý domácí produkt je jedním z nejvýznamnějších makroekonomických ukazatelů, které odrážejí míru výkonnosti ekonomiky a úroveň národního hospodářství daného státu. Podle českého statistického úřadu je HDP definováno jako „peněžní vyjádření celkové hodnoty statků a služeb nově vytvořených v daném období na určitém území“. Laicky řečeno jde o hodnotu všeho, co se ve státě nově vyrobí nebo spotřebuje (hmotné i nehmotné statky včetně investic a exportu ) za nejčastěji čtvrtletní či roční období. Na rozdíl od Hrubého národního produktu, HDP nezapočítává do své finální hodnoty produkci občanů mimo území státu, ale zároveň se ani neomezuje na jedinou státní příslušnost v rámci daného území.

HDP může být dvojí povahy. Nominální a reálné. Zatímco nominální HDP měří hodnotu produkce v aktuálních tržních cenách daného období (tj. nynější cena), reálné HDP propočítává výstupy ekonomiky daného období s ohledem na vývoj a změny v cenách, propočítá HDP v cenách určeného výchozího období (tj. původní cena), a tudíž, vzhledem k inflaci a jiným případným zkreslením, přesněji vyjadřuje vývoj státní ekonomiky a změny v její produkci.

HDP se dá také vyjádřit jako součet několika složek. První složkou jsou konečné výdaje domácnosti, tj. vše, co domácnosti utratí v rámci individuálních potřeb, druhou složkou je soukromá hrubá domácí investice, třetí složkou jsou výdaje státu, tj. spotřeba vlády a nevýdělečních institucí, a nakonec nesmíme zapomenout ani na čistý export.

Změna HDP mezi dvěma obdobími se vždy nazývá růst HDP. Pokud jde o změnu positivní, nazývá se růst kladný, pokud jde o změnu negativní, nazývá se růst záporný, a pokud se HDP nemění, nazývá se tento růst nulový.

KISK:Blok expertů/Témata pro bakaláře

2012-10-22T21:18:17Z

Sharria: /* Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV */

<div style="float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF">

==Požadavky na hesla==
* minimální rozsah 3000 znaků textu hesla (bez hlavičky a literatury)
* heslo ve slovníku představuje definování významu hesla
* obsah podložen odbornou literaturou, která bude v textu uvedena
* klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]]); pokud nebude v práci dodrženo nebo bude chybně, bude heslo vráceno k přepracování!
* s výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na již zpracovaná hesla, která budou v textu zmíněna
* heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu
* u hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené); s výjimkou synonym taková slova existují pro každý pojem, pokud nebudou uvedena nebo budou špatně, bude heslo vráceno k přepracování!
* heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou

Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]).

Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním.

Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).

==Postup při tvorbě hesla==
# na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,
# pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,
# pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete toto heslo na e-mail (mailto:kovarova@phil.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,
# kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),
# heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).

V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.

HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 13. PROSINCE 2012. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 15. LEDNA 2013.

== Blok expertů - Vzor ==
* [[grooming]] - Pavla Kovářová
</div>
{{RIGHTTOC}}

---

==Blok expertů - podzim 2012==

=== Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou ===

*[[Bankovnípoplatky.com]]
*[[Certifikát]]
*[[Data]]
*[[Digitální trezor]]
*[[Elektronický výpis]] - Denisa Šnédarová
*[[E-mailová notifikace]]
*[[Hub]] (pracovní prostor)
*[[Internetbanking]] - Iveta Jansová
*[[JIC]] (Jihomoravské inovační centrum)
*[[Kasa.cz]]
*[[Mint.com]] - Vojtěch Dvořák
*[[Mobilní platba]]
*[[Mobilní web]] - Jozef Tkáčik
*[[Morálka]] - Martina Sochorová
*[[Nápad roku]] (soutěž Vodafone) - Ester Březinová
*[[Patria.cz]]
*[[Programování]] - Vítězslav Rathouz
*[[Server]] - Petr Šmíd
*[[Smlouva]] - Monika Krejčová
*[[Správa financí]]
*[[SSL]] (Secure Sockets Layer) - Michal Létal
*[[Šifrování]] - Petr Šmíd
*[[Vyhláška]]
*[[Zlatá koruna]] (soutěž)

===Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV===
* [[ECLA]] (The European Classification System)
* [[Espacenet]]
* [[klíčové slovo]] - Lenka Čípková
* [[Locarnská dohoda]] o zřízení mezinárodního třídění průmyslových vzorů a modelů - Veronika Víšková
* [[Niceské třídění]] - Lenka Cvrkalová
* [[objev]] - Alena Brožová
* [[OHIM]] (The Office of Harmonization for the Internal Market)
* [[ochranná známka]] - Veronika Chromá
* [[patentový spis]] - Jana Vebrová
* [[průmyslové vlastnictví]] - Tereza Fussová
* [[průmyslový vzor]] - Katrin Kalay
* [[předmět průmyslových práv]]
* [[Rejstřík ochranných známek]] - Daniel Novák
* [[rešerše]] - zpracováno dříve
* [[Smlouva o patentové spolupráci]] - Kateřina Veselá
* [[U.S. Patent Classification System]]
* [[ÚPV]] (Úřad průmyslového vlastnictví) - Jana Pacáková
* [[užitný vzor]] - Lada Ambrožová
* [[vědecká teorie]]
* [[Vídeňská dohoda]]

===Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?===
* [[Ceny za rozvoj české Wikipedie]]
* [[encyklopedie]]
* [[heslo]]
* [[MediaWiki]]
* [[QRpedia]]
* [[Studenti píší Wikipedii]]
* [[trol]] (na internetu)
* [[Wiki miluje památky]] - Miroslava Töpferová
* [[Wikidata]]
* [[Wikidruh]]
* [[Wikikniha]]
* [[Wikimedia ČR]]
* [[Wikimedia Foundation]]
* [[Wikimedian]]
* [[Wikinomie]]
* [[Wikipedista]]
* [[Wikipe-tan]]
* [[WikiSkripta]] - Kateřina Kopecká
* [[Wikitravel]]
* [[Wikiverzita]]
* [[Wikizpráva]]
* [[Wiktionary]]

===Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?===
* [[bibliografie]] - Matej Kucharovic
* [[Blended learning]]
* [[BMC]] (Bibliographia medica Čechoslovaca)
* [[česká zdravotní politika]]
* [[EAHIL]] (European Association for Health Information and Libraries)
* [[elektronický zdroj]]
* [[HDP]] (hrubý domácí produkt) - Lada Kadaníková
* [[Hippokratova přísaha]] - Petr Hejtmánek
* [[klinický knihovník]]
* [[konzorcium]]
* [[legislativa]]
* [[lékařská etika]] - Michaela Hortová
* [[lékařství]]
* [[licenční smlouva]]
* [[medical library]]
* [[medicína]]
* [[Medvik]]
* [[meziknihovní výpůjční služba]]
* [[MLA]] (Medical Library Association)
* [[Národní soustava povolání]]
* [[Peer-review]]
* [[portál]]
* [[Problem-based learning]]
* [[PubMed]]
* [[referenční knihovník]] - Daniela Králová
* [[sociální lékařství]]
* [[specializovaná knihovna]]
* [[veřejná knihovna]] - Sylva Šimůnková
* [[veřejné informační služby ve zdravotnictví]]
* [[vzdálený přístup]]
* [[zákon o zdravotních službách]]
* [[zdravotnictví]]

===Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu===

===Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky===

===Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality===

===Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů===

===Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy===

===Vít Šisler: Výukové hry (bude upřesněno)===

===Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety===

===Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce===

==Blok expertů - JARO 2012==

===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===
* [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek
* [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová
* [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek
* [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková
* [[Psychoterapie]] - Eva Popelková
* [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová
* [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová
* [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová
* [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová
* [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová
* [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová
* [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová
* [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová

=== Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===

*[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková
*[[skenování pro digitalizaci - techniky]] Michala Mádlová
*[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz
*[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová
*[[MARC21]] - Michal Klajban
*[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek
*[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová
*[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková
*[[ALTO]] - Jan Karlík
*[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová
*[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha
*[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová
*[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová
*[[Digitalkoot]] - Lucie Malúšková

===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===
* [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová
* [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková
* [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová
* [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos
* [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana
* [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková
* [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná
* [[školská reforma]] - Jana Slaná
* [[rámcové vzdělávací programy]]
* [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová
* [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal

===Martin Bastl: Netwar===
* [[netwar]] - Julie Haladová
* [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková
* [[kracking]] - Petra Němcová
* [[phreaking]] - Edita Hečová
* [[phishing]] - Martin Chalupa
* [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák
* [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová
* [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová
* [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká
* [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová
* [[FloodNet]] - Roman Novotný
* [[kauza Napster]] - Filip Kocián
* [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová
* [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová
* [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová
* [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová
* [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová
* [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai
* [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal
* [[Informační válka]] - Jiří Beran
* [[Malware]] - Michal Létal

===Petr Přidal: Georeferencer===
* [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek
* [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová

===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===
* [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová
* [[interakční design]] - Veronika Janoušková
* [[obsahová strategie]] (content strategy)
* [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová
* [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil
* [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp
* [[JavaScript]] - Jan Karlík
* [[wireframy]] - Lukáš Závodný, Václav Kůs
* [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová
* [[webová typografie]] - Daniela Králová
* [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš
* [[UX designer]]
* [[UX design]] - Anna Kultová
* [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová
* [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský
* [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar
* [[Gamifikace]] - Jaromír Červený

=== Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===
* [[FinLiCo]] - Martina Musilová
* [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská
* [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová
* [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová
* [[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka
* [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková
* [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová
* [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová
* [[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]] - Jakub Alt

=== Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===
* [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková
* [[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková
* [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková
* [[Software Studies]] - Martina Volavková
* [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová
* [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá
* [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká
* [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček
* [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík
* [[Prediktivní analýza s využitím internetu]] - Jakub Procházka

===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===
* [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala
* [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala
* [[Nový směr ve vývoji Kinectu]] - Lukáš Kisler
* [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt

=== Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===
* [[mHealth]] - Jan Hrabal
* [[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová
* [[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová
* [[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová
* [[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová
* [[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová
* [[eRecept]] - Myroslava Kutsyn
* [[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová
* [[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb
* [[Nová média ve zdravotnictví]] - Daniel Novák
* [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová
* [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík
* [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský
* [[Expertní systémy v péči o zdraví]] - Martin Mašek
* [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková
* [[SignWriting]] - Alena Paulusová

=== Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===
* [[TED]] - Michal Klajban
* [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová
* [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý
* [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová

==Blok expertů - podzim 2011==

===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===
* [[Politická satira]] - Dagmar Šiková
* [[City identity]] - Drahomír Hájek
* [[Mystifikace]] - Jakub Forman
* [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt

===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===
* [[user experience]] - Jakub Procházka
* [[user-centered design]] - Iveta Jansová
* [[UX designer]] - Simona Střalková
* [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová
* [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová
* [[design služeb]] - Marie Štouračová
* [[použitelnost]] - Jitka Šiborová
* [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková
* [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová

===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===
* [[ne-konference]] - Dagmar Šiková
* [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková
* [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková

===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===
* [[Corporate Design]] - Daniel Šváb
* [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová
* [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová
* [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp
* [[Brand]]
* [[Font]] - Andrea Szászová
* [[Typografie]] -Lucie Górecká
* [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková
* [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková
* [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková

===Michal Juhás: Bookfan===
* [[StartUp]] - Petr Maňásek
* [[Facebook]]
* [[Business plan]] - Michaela Kočová
* [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková
* [[Angel investor]] - Ester Březinová
* [[exit strategy]] - Monika Krejčová
* [[self-publishing]] - Jiří Krišpin
* [[Online komunita]] - Eva Durnová

===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===
* [[korpus]] - Petr Fiala
* [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala
* [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský
* [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn
* [[syntax]] - Alena Brožová
* [[slovotvorba]] - Martina Sochorová
* [[sémantika]] - Dominika Frömelová
* [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká
* [[VerbaLex]] - Karolína Žáková

===Josef Průša: Open source hardware===
* [[open source hardware]] - Daniela Králová
* [[GNU GPL]] - Milan Spisar
* [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová
* [[OpenCores]] - Martin Mašek
* [[RepRap]] - Kristina Luskačová
* [[Arduino]] - Julie Haladová
* [[3D tisk]] - Kristina Luskačová
* [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová
* [[3D skener]] - Katarína Hečková
* [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková

===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===

*[[BTS]] - Martina Snozová
*[[geolokace]] - Eliška Hrabalová
*[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová
*[[IP adresa]] - Martina Snozová
*[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč
*[[Augmented Reality]] - Marek Moťka
*[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos
*[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová
*[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová
*[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová
*[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan
*[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová
*[[Hackathon]] - Josef Ludvíček

===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===
*[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička
*[[Spokojenost]] - Anna Kultová
*[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová
*[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek
*[[Work-life balance]] - Kamila Burdová
*[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička
*[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová
*[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová

===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===
*[[učící knihovník]] - Marie Indráková
*[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková
*[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza
*[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová
*[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková

===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===
*[[Arteterapie]] - Jakub Nytl
*[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová
*[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián
*[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková
* [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek

==Blok expertů - jaro 2011==
===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===
* [[archiv]] - Myroslava Kutsyn
* [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová
* [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha
* [[gesto]]- Marta Konířová
* [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[Google Goggles]] - Viliam Vateha
* [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková
* [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková
* [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek
* [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek
* [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban
* [[Google Squared]] - Alena Brožová
* [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)
* [[IBM SPSS]] - Lumír Czech
* [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč
* [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín
* [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková
* [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE
* [[tablet PC]] - Jan Růžička
* [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka
* [[Wikipedia]] - Michal Klajban
* [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová

===Marketing knihoven na sociálních sítích===
* [[365 projekt]] - Irena Hodžová
* [[Book trailer]] - Jiří Krišpin
* [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková
* [[fotobanka]] - Lenka Čípková
* [[geolokace]]
* [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková
* [[hashtag]] - Iveta Jansová
* [[Influencer Marketing]] - Romana Králová
* [[infografika]] - Irena Hodžová
* [[inovace]] - Miroslav Kršek
* [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová
* [[newsletter]]- Markéta Novotná
* [[paradigma]] - Vrzalová Tereza
* [[QR kód]] - Jitka Šiborová
* [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová
* [[statistika]] - Marie Vlčková
* [[storytelling]] - Marie Packová

===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===
* [[abandonware]] - Sylvie Dyčková
* [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová
* [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková
* [[brand]] - Eliška Hrabalová
* [[cechovní značka]] - Monika Krejčová
* [[Common Law]] - Gabriela Obstová
* [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová
* [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková
* [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková
* [[kultura]] - Magdalena Jirásková
* [[licence]]- Marie Packová
* [[minnesengr]]- Michaela Blažejová
* [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová
* [[Napster]] - Igor Hlaváč
* [[oligopol]] - Lenka Matušková
* [[patent]] - Markéta Novotná
* [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková
* [[Road Show]] - Tomáš Ocásek
* [[States' Rights]] - Anna Kultová
* [[User Experience]] - Miroslava Brázdová
* [[vydavatel]] - Lenka Fatková
* [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová
* [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar

===Open Access===
* [[ArXiv]] - Marie Zagorová
* [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová
* [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková
* [[Dspace]] - Petra Besperátová
* [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová
* [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová
* [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Open Access]] - Magda Šallaiová
* [[Open Access Week]] - Petra Besperátová
* [[plagiát]] - Katarína Hečková
* [[preprint]]- Dalibor Bláha
* [[recenze]] - Jaroslav Bednář
* [[repozitář]] - Martina Snozová
* [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová
* [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová

===Pirátství dnes i kdysi===
* [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků
* [[kniha]] - Martina Sochorová
* [[knihtisk]] - Karolína Žáková
* [[kopie]] - Edita Hečová
* [[litografie]] - Marta Janošová
* [[MP3]] - Emil Budín
* [[pirátství]] - Magdalena Kahounová
* [[počítačový program]]- Michaela Blažejová
* [[průmysl]] - Daniel Šváb
* [[revoluce]] - Monika Machovská
* [[software]]- Veronika Svobodová
* [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková
* [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová
* [[vynález]] - Marcela Střelcová
* [[zákon]] - Dominika Fromelová
* [[znalost]] - Magdaléna Filipová

===Národní digitální knihovna===
* [[born digital]] - Lucia Kelemenová
* [[CESNET2]] - Jakub Hradil
* [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová
* [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček
* [[emulace]] - Kateřina Kašíková
* [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová
* [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová
* [[MARC21]] -
* [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[METS]] - Martina Snížková
* [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek
* [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek
* [[PDF]] - Petr Fiala
* [[personalizace]] - Anna Kultová
* [[robotický skener]] - Eva Durnová
* [[rukopis]] - Simona Střalková
* [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek
* [[TIFF]] - Petr Fiala
* [[veřejná správa]] - Marek Moťka
* [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová
* [[workflow]] - Dagmar Šiková

===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===
* [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová
* [[citační analýza]] - Antonín Pokorný
* [[editor]] - Kamila Rýdlová
* [[ISO 690]] - Pavel Navrátil
* [[plagiátorství]] - Simona Chudobová
* [[scientometrie]] - Veronika Rychtová

===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===
* [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková
* [[citační etika]]- Julie Haladová
* [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská
* [[generace X]] - Antonín Pokorný
* [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová
* [[hardware]] - Veronika Krausová
* [[referenční služby]] - Filip Kocián
* [[rešeršní služby]]- Eva Popelková
* [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)

===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===
* [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová
* [[cracker]] - Michal Kunrt
* [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica
* [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová
* [[gambler]] - Michaela Bočánová
* [[globalizace]] - Lukáš Prorok
* [[Google Street View]] - Lenka Pokorná
* [[hacker]] - Jonáš Kopp
* [[hacktivismus]] - Jakub Alt
* [[informační smog]] - Milan Říha
* [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský
* [[komunikace]]- Pavla Bárnetová
* [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová
* [[kyberpunk]] - Hana Holoubková
* [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka
* [[netholismus]] - Kamila Burdová
* [[netománie]] - Jitka Šteflová
* [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková
* [[Open Source]] - Lenka Pokorná
* [[outsourcing]]- Marie Indráková
* [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong
* [[Stuxnet]] - Josef Kos
* [[závislost]] - Hana Nováková

==Blok expertů - podzim 2010==
===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===
* [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová
* [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová
* [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová
* [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová
* [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá
* [[ISO 11620]] - Simona Střalková
* [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková
* [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová
* [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká
* [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová
* [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá
* [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová
* [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková

===Makrosvět mikrokampaní===
* [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková
* [[banner]] - Simona Chudobová
* [[direct marketing]] - Miroslava Sudová
* [[e-business]] - Anna Kultová
* [[e-komerce]] - Anna Kultová
* [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová
* [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková
* [[Foursquare]] - Marcela Střelcová
* [[Google AdWords]] - Petr Fiala
* [[Google Analytics]] - Petr Fiala
* [[GSM]] - Milan Spisar
* [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková
* [[kreativita]] - Lenka Fatková
* [[mailing list]]- Věra Motyčková
* [[mobilní marketing]] - Romana Králová
* [[nová média]] - Miroslav Kršek
* [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká
* [[propagace]] - Karolína Žáková
* [[reklama]] - Anna Mikulášková
* [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková
* [[strategický marketing]] - Alena Brožová
* [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková
* [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová
* [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek
* [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin
* [[ZOOT]] - Petr Manasek

===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===
* [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková
* [[didaktika]] - Radka Vybíralová
* [[dotazník]] - Eliška Hrabalová
* [[etika]]- Kamila Brablíková
* [[Generation Y]]-Eva Fukarova
* [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová
* [[ICT]]- Vendula Škrabalová
* [[konvergence]] - Martina Snížková
* [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová
* [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová
* [[kybernetika]] - Jakub Procházka
* [[mentální mapa]] - Monika Machovská
* [[motivace]] - Magdalena Kahounová
* [[pedagogika]] - Marie Vlčková
* [[pozorování]] - Dominika Kopčanská
* [[případová studie]] - Jana Chlanová
* [[rozhovor]] - Kamila Burdová
* [[teorie systémů]] - Veronika Lužová
* [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková
* [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova
* [[VOIP]] - Kateřina Hořínková
* [[výukové metody]] - Věra Adámková
* [[výzkum]] - Renata Valentová
* [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová

===Ženy v IT===
* [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích
* [[ELIZA]] - Libor Juhaňák
* [[ENIAC]] - Pavel Navrátil
* [[Evropská komise]] - Barbora Blahová
* [[feminismus]]-Lucie Kořistková
* [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková
* [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová
* [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková
* [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb
* [[manažer]] - Renata Valentová
* [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská
* [[sociologie]] - Pavla Bárnetová
* [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích
* [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková

===Poznámky k novosti nových médií===
* [[epistemologie]] - Pavla Doleželová
* [[futurologie]] - Tomáš Janypka
* [[internet]] - Martina Snozová
* [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková
* [[kyberkultura]] - Michal Kunrt
* [[NSFNET]] - Eva Mlynářová
* [[pragmatismus]] - Katarína Hečková
* [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová
* [[třetí vlna]] - Tereza Honsová

===Location Based Service===
* [[Android]]-Tomáš Vorálek
* [[Galileo]] - Filip Šelong
* [[Google Latitude]] - Jiří Zeman
* [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář
* [[iPhone]] - Petr Chocholáč
* [[Mashup]] - Petra Besperátová
* [[mikroformát]] - Veronika Rychtová
* [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica
* [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová
* [[smartphone]] - Daniel Šváb
* [[spam]] - Lenka Čípková
* [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman
* [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner
* [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok

===Getting Things Done===
* [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova
* [[coaching]] - Renata Borková
* [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova
* [[frustrace]] - Marie Sýkorová
* [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková
* [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová
* [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník
* [[projekt]] - Hana Dvořáková
* [[stres]] - Eva Petrášová
* [[Time Management]]- Renata Borková
* [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová

===Jak (ne)hledat investora===
* [[arbitr]] Jana Procházková
* [[e-čtečka]] Lenka Skalická
* [[fúze]] - Jana Procházková
* [[iPad]] - Jan Růžička
* [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná

===Autorské právo a knihovny===
* [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt
* [[copyright]] - Petr Hejtmánek
* [[DILIA]] - Hana Habermannová
* [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková
* [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný
* [[torrent]] - Petra Besperátová
* [[volné dílo]] - Marta Janošová

===Komunitní role knihoven===
* [[etnikum]] - Petr Hejtmánek
* [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová
* [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová
* [[komunita]] - Magda Šallaiová
* [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová
* [[sociální komunikace]] - Marie Indráková
* [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá

===Informace jako politické téma===
* [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek
* [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný
* [[demokracie]] - Martina Snozová
* [[e-podpis]] - Lenka Pokorná
* [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil
* [[monopol]] - Vrzalová Tereza
* [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek
* [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová
* [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková
* [[warez]] - Igor Hlaváč
* [[WikiLeaks]] - Jiří Beran

===Národní úložiště šedé literatury===
* [[digitální repozitář]] - Věra Adámková
* [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová
* [[šedá literatura]] - Marie Vlčková
* [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová

==Blok expertů - jaro 2010==
===Náboženství v kyberprostoru===
* [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková
* [[computer cult]] - Vendula Škrabalová
* [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák
* [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová
* [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová
* [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor
* [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová
* [[kyberobřad]] - Monika Machovská
* [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková
* [[kyberprostor]] - Věra Zelinková
* [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá
* [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová
* [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová
* [[New Age]] - Lenka Veselá
* [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová
* [[novopohanství]] - Kamila Burdová
* [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová
* [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová
* [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek
* [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova
* [[technopesimismus]] - Hana Nováková
* [[UFO kult]] - Jana Plotková
* [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková

===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===
* [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková
* [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin
* [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová
* [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb
* [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová
* [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová
* [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová
* [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová
* [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková
* [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová
* [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková
* [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích
* [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková
* [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková
* [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková
* [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková
* [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková
* [[Knihovna roku]] - Anna Kultová
* [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová
* [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová
* [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová
* [[knihovník]] - Jaroslav Bednář
* [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová
* [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová
* [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová
* [[marketing]] - Kateřina Štruncová
* [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová
* [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková
* [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová
* [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová
* [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová
* [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková
* [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová
* [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková
* [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová
* [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková
* [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová
* [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková

===Manažerské informační systémy===
* [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař
* [[Business Intelligence]] - Šimon Vích
* [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková
* [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová
* [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman
* [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková
* [[informace]] - Kamila Jobová
* [[informační management]] - Lenka Divišová
* [[informační systém]] - Petr Vorel
* [[intranet]] - Marie Sýkorová
* [[ISO 9000]] - Milan Spisar
* [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková
* [[management]] - Kristýna Macháčková
* [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel
* [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná
* [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman
* [[Talent Management]] - Jan Růžička

===OPAC 2.0 v českých podmínkách===
* [[akvizice]] - Eva Králíčková
* [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný
* [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá
* [[Clavius]] - Marie Vlčková
* [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica
* [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala
* [[databáze]] - Magdalena Kahounová
* [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová
* [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[ISBD]] - Gabriela Obstová
* [[LANius]] - Alexandra Dvořáková
* [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný
* [[MVS]] - Simona Stolařová
* [[RSS kanál]] - Lenka Damborská
* [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá
* [[SQL]] - Petr Fiala
* [[tenký klient]] - Magda Fialová
* [[wiki]] - Kateřina Kocábová

===Soustružníci lidských duší===
* [[bibliobus]] - Marta Pavlovská
* [[cenzura knihoven]] - Renata Borková
* [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková
* [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková
* [[čtenářství]] - Veronika Karásková
* [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek
* [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková
* [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová
* [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků
* [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná
* [[normalizace]] - Ludmila Bábíková
* [[Proces se "zelenou internacionálou"]] - Markéta Homolová
* [[sociální kontrola]] - Lumír Czech
* [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová
* [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková
* závadná literatura
** [[braková literatura]] - Hana Janečková
** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková
** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská
** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek
** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová

===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===
* [[algoritmus]] - Petr Věžník
* [[bannerová slepota]] - David Koval
* [[blog]] - Ilona Děchtěrenková
* [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt
* [[Delicious]] - Filip Šubrt
* [[e-mail]] - Emil Budín
* [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín
* [[Last.fm]] - Filip Šelong
* [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková
* [[Produsage]] - David Němeček
* [[Second Life]] - zpracováno mimo BE
* [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha
* [[sociální média]] - Chytková, Dagmar
* [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová
* [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[YouTube]] - Daniel Hübner

===Digitální knihovna Manuscriptorium===
* [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková
* [[digitalizace]] - Martina Snížková
* [[digitální archiv]] - Renata Valentová
* [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová
* [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů
* [[ENRICH]] - Petra Besperátová
* [[harddisk]] - Kamila Horáková
* [[inkunábule]] - Alena Sedláčková
* [[JPEG]] - Jiří Křupala
* [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová
* [[MARC]] - Tomáš Fendrich
* [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů
* [[metadata]] - Jiří Beran
* [[papyrus]] - Katarína Hečková
* [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková
* [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich
* [[skenování]] - Michal Kunrt

===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===
* [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková
* [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková
* [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová
* [[INFOZ]] - Alena Fafková
* [[nakladatel]] - Monika Beránková
* [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová
* [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková
* [[Science Direct]] - Michal Kiesel
* [[SCOPUS]] - Alena Fafková
* [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková

===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===
* [[hypertext]] - Petr Hejtmánek
* [[Long Tail]] - Jakub Alt
* [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík
* [[PageRank]] - Peter Kahoun
* [[webová analytika]] - Tomáš Bouda
* [[Yahoo]] - Lenka Pokorná
* [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek

===Škola 2.0 beta===
* [[Action Learning]] - Lenka Janská
* [[e-learning]] - Markéta Kulíková
* [[e-tutor]] - Markéta Kulíková
* [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková
* [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská
* [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová
* [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)
* [[netiketa]] - Lenka Šatavová

===Knihovník v 21. století===
* [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková
* [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká
* [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová
* [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká

===eBooks on Demand===
* [[eBook]] - Magda Šallaiová
* [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová
* [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová

[[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]

KISK:Blok expertů/Témata pro bakaláře

2012-10-22T21:17:38Z

Sharria: /* Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka? */

<div style="float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF">

==Požadavky na hesla==
* minimální rozsah 3000 znaků textu hesla (bez hlavičky a literatury)
* heslo ve slovníku představuje definování významu hesla
* obsah podložen odbornou literaturou, která bude v textu uvedena
* klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]]); pokud nebude v práci dodrženo nebo bude chybně, bude heslo vráceno k přepracování!
* s výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na již zpracovaná hesla, která budou v textu zmíněna
* heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu
* u hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené); s výjimkou synonym taková slova existují pro každý pojem, pokud nebudou uvedena nebo budou špatně, bude heslo vráceno k přepracování!
* heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou

Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]).

Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním.

Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).

==Postup při tvorbě hesla==
# na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,
# pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,
# pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete toto heslo na e-mail (mailto:kovarova@phil.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,
# kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),
# heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).

V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.

HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 13. PROSINCE 2012. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 15. LEDNA 2013.

== Blok expertů - Vzor ==
* [[grooming]] - Pavla Kovářová
</div>
{{RIGHTTOC}}

---

==Blok expertů - podzim 2012==

=== Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou ===

*[[Bankovnípoplatky.com]]
*[[Certifikát]]
*[[Data]]
*[[Digitální trezor]]
*[[Elektronický výpis]] - Denisa Šnédarová
*[[E-mailová notifikace]]
*[[Hub]] (pracovní prostor)
*[[Internetbanking]] - Iveta Jansová
*[[JIC]] (Jihomoravské inovační centrum)
*[[Kasa.cz]]
*[[Mint.com]] - Vojtěch Dvořák
*[[Mobilní platba]]
*[[Mobilní web]] - Jozef Tkáčik
*[[Morálka]] - Martina Sochorová
*[[Nápad roku]] (soutěž Vodafone) - Ester Březinová
*[[Patria.cz]]
*[[Programování]] - Vítězslav Rathouz
*[[Server]] - Petr Šmíd
*[[Smlouva]] - Monika Krejčová
*[[Správa financí]]
*[[SSL]] (Secure Sockets Layer) - Michal Létal
*[[Šifrování]] - Petr Šmíd
*[[Vyhláška]]
*[[Zlatá koruna]] (soutěž)

===Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV===
* [[ECLA]] (The European Classification System)
* [[Espacenet]]
* [[klíčové slovo]] - Lenka Čípková
* [[Locarnská dohoda]] o zřízení mezinárodního třídění průmyslových vzorů a modelů - Veronika Víšková
* [[Niceské třídění]] - Lenka Cvrkalová
* [[objev]] - Alena Brožová
* [[OHIM]] (The Office of Harmonization for the Internal Market) - Lada Kadaníková
* [[ochranná známka]] - Veronika Chromá
* [[patentový spis]] - Jana Vebrová
* [[průmyslové vlastnictví]] - Tereza Fussová
* [[průmyslový vzor]] - Katrin Kalay
* [[předmět průmyslových práv]]
* [[Rejstřík ochranných známek]] - Daniel Novák
* [[rešerše]] - zpracováno dříve
* [[Smlouva o patentové spolupráci]] - Kateřina Veselá
* [[U.S. Patent Classification System]]
* [[ÚPV]] (Úřad průmyslového vlastnictví) - Jana Pacáková
* [[užitný vzor]] - Lada Ambrožová
* [[vědecká teorie]]
* [[Vídeňská dohoda]]

===Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?===
* [[Ceny za rozvoj české Wikipedie]]
* [[encyklopedie]]
* [[heslo]]
* [[MediaWiki]]
* [[QRpedia]]
* [[Studenti píší Wikipedii]]
* [[trol]] (na internetu)
* [[Wiki miluje památky]] - Miroslava Töpferová
* [[Wikidata]]
* [[Wikidruh]]
* [[Wikikniha]]
* [[Wikimedia ČR]]
* [[Wikimedia Foundation]]
* [[Wikimedian]]
* [[Wikinomie]]
* [[Wikipedista]]
* [[Wikipe-tan]]
* [[WikiSkripta]] - Kateřina Kopecká
* [[Wikitravel]]
* [[Wikiverzita]]
* [[Wikizpráva]]
* [[Wiktionary]]

===Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?===
* [[bibliografie]] - Matej Kucharovic
* [[Blended learning]]
* [[BMC]] (Bibliographia medica Čechoslovaca)
* [[česká zdravotní politika]]
* [[EAHIL]] (European Association for Health Information and Libraries)
* [[elektronický zdroj]]
* [[HDP]] (hrubý domácí produkt) - Lada Kadaníková
* [[Hippokratova přísaha]] - Petr Hejtmánek
* [[klinický knihovník]]
* [[konzorcium]]
* [[legislativa]]
* [[lékařská etika]] - Michaela Hortová
* [[lékařství]]
* [[licenční smlouva]]
* [[medical library]]
* [[medicína]]
* [[Medvik]]
* [[meziknihovní výpůjční služba]]
* [[MLA]] (Medical Library Association)
* [[Národní soustava povolání]]
* [[Peer-review]]
* [[portál]]
* [[Problem-based learning]]
* [[PubMed]]
* [[referenční knihovník]] - Daniela Králová
* [[sociální lékařství]]
* [[specializovaná knihovna]]
* [[veřejná knihovna]] - Sylva Šimůnková
* [[veřejné informační služby ve zdravotnictví]]
* [[vzdálený přístup]]
* [[zákon o zdravotních službách]]
* [[zdravotnictví]]

===Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu===

===Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky===

===Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality===

===Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů===

===Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy===

===Vít Šisler: Výukové hry (bude upřesněno)===

===Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety===

===Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce===

==Blok expertů - JARO 2012==

===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===
* [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek
* [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová
* [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek
* [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková
* [[Psychoterapie]] - Eva Popelková
* [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová
* [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová
* [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová
* [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová
* [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová
* [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová
* [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová
* [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová

=== Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===

*[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková
*[[skenování pro digitalizaci - techniky]] Michala Mádlová
*[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz
*[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová
*[[MARC21]] - Michal Klajban
*[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek
*[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová
*[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková
*[[ALTO]] - Jan Karlík
*[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová
*[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha
*[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová
*[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová
*[[Digitalkoot]] - Lucie Malúšková

===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===
* [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová
* [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková
* [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová
* [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos
* [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana
* [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková
* [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná
* [[školská reforma]] - Jana Slaná
* [[rámcové vzdělávací programy]]
* [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová
* [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal

===Martin Bastl: Netwar===
* [[netwar]] - Julie Haladová
* [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková
* [[kracking]] - Petra Němcová
* [[phreaking]] - Edita Hečová
* [[phishing]] - Martin Chalupa
* [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák
* [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová
* [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová
* [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká
* [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová
* [[FloodNet]] - Roman Novotný
* [[kauza Napster]] - Filip Kocián
* [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová
* [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová
* [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová
* [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová
* [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová
* [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai
* [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal
* [[Informační válka]] - Jiří Beran
* [[Malware]] - Michal Létal

===Petr Přidal: Georeferencer===
* [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek
* [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová

===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===
* [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová
* [[interakční design]] - Veronika Janoušková
* [[obsahová strategie]] (content strategy)
* [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová
* [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil
* [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp
* [[JavaScript]] - Jan Karlík
* [[wireframy]] - Lukáš Závodný, Václav Kůs
* [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová
* [[webová typografie]] - Daniela Králová
* [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš
* [[UX designer]]
* [[UX design]] - Anna Kultová
* [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová
* [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský
* [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar
* [[Gamifikace]] - Jaromír Červený

=== Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===
* [[FinLiCo]] - Martina Musilová
* [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská
* [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová
* [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová
* [[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka
* [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková
* [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová
* [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová
* [[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]] - Jakub Alt

=== Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===
* [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková
* [[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková
* [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková
* [[Software Studies]] - Martina Volavková
* [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová
* [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá
* [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká
* [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček
* [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík
* [[Prediktivní analýza s využitím internetu]] - Jakub Procházka

===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===
* [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala
* [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala
* [[Nový směr ve vývoji Kinectu]] - Lukáš Kisler
* [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt

=== Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===
* [[mHealth]] - Jan Hrabal
* [[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová
* [[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová
* [[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová
* [[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová
* [[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová
* [[eRecept]] - Myroslava Kutsyn
* [[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová
* [[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb
* [[Nová média ve zdravotnictví]] - Daniel Novák
* [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová
* [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík
* [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský
* [[Expertní systémy v péči o zdraví]] - Martin Mašek
* [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková
* [[SignWriting]] - Alena Paulusová

=== Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===
* [[TED]] - Michal Klajban
* [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová
* [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý
* [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová

==Blok expertů - podzim 2011==

===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===
* [[Politická satira]] - Dagmar Šiková
* [[City identity]] - Drahomír Hájek
* [[Mystifikace]] - Jakub Forman
* [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt

===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===
* [[user experience]] - Jakub Procházka
* [[user-centered design]] - Iveta Jansová
* [[UX designer]] - Simona Střalková
* [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová
* [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová
* [[design služeb]] - Marie Štouračová
* [[použitelnost]] - Jitka Šiborová
* [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková
* [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová

===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===
* [[ne-konference]] - Dagmar Šiková
* [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková
* [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková

===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===
* [[Corporate Design]] - Daniel Šváb
* [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová
* [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová
* [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp
* [[Brand]]
* [[Font]] - Andrea Szászová
* [[Typografie]] -Lucie Górecká
* [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková
* [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková
* [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková

===Michal Juhás: Bookfan===
* [[StartUp]] - Petr Maňásek
* [[Facebook]]
* [[Business plan]] - Michaela Kočová
* [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková
* [[Angel investor]] - Ester Březinová
* [[exit strategy]] - Monika Krejčová
* [[self-publishing]] - Jiří Krišpin
* [[Online komunita]] - Eva Durnová

===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===
* [[korpus]] - Petr Fiala
* [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala
* [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský
* [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn
* [[syntax]] - Alena Brožová
* [[slovotvorba]] - Martina Sochorová
* [[sémantika]] - Dominika Frömelová
* [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká
* [[VerbaLex]] - Karolína Žáková

===Josef Průša: Open source hardware===
* [[open source hardware]] - Daniela Králová
* [[GNU GPL]] - Milan Spisar
* [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová
* [[OpenCores]] - Martin Mašek
* [[RepRap]] - Kristina Luskačová
* [[Arduino]] - Julie Haladová
* [[3D tisk]] - Kristina Luskačová
* [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová
* [[3D skener]] - Katarína Hečková
* [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková

===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===

*[[BTS]] - Martina Snozová
*[[geolokace]] - Eliška Hrabalová
*[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová
*[[IP adresa]] - Martina Snozová
*[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč
*[[Augmented Reality]] - Marek Moťka
*[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos
*[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová
*[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová
*[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová
*[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan
*[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová
*[[Hackathon]] - Josef Ludvíček

===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===
*[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička
*[[Spokojenost]] - Anna Kultová
*[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová
*[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek
*[[Work-life balance]] - Kamila Burdová
*[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička
*[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová
*[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová

===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===
*[[učící knihovník]] - Marie Indráková
*[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková
*[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza
*[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová
*[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková

===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===
*[[Arteterapie]] - Jakub Nytl
*[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová
*[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián
*[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková
* [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek

==Blok expertů - jaro 2011==
===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===
* [[archiv]] - Myroslava Kutsyn
* [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová
* [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha
* [[gesto]]- Marta Konířová
* [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[Google Goggles]] - Viliam Vateha
* [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková
* [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková
* [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek
* [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek
* [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban
* [[Google Squared]] - Alena Brožová
* [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)
* [[IBM SPSS]] - Lumír Czech
* [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč
* [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín
* [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková
* [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE
* [[tablet PC]] - Jan Růžička
* [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka
* [[Wikipedia]] - Michal Klajban
* [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová

===Marketing knihoven na sociálních sítích===
* [[365 projekt]] - Irena Hodžová
* [[Book trailer]] - Jiří Krišpin
* [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková
* [[fotobanka]] - Lenka Čípková
* [[geolokace]]
* [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková
* [[hashtag]] - Iveta Jansová
* [[Influencer Marketing]] - Romana Králová
* [[infografika]] - Irena Hodžová
* [[inovace]] - Miroslav Kršek
* [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová
* [[newsletter]]- Markéta Novotná
* [[paradigma]] - Vrzalová Tereza
* [[QR kód]] - Jitka Šiborová
* [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová
* [[statistika]] - Marie Vlčková
* [[storytelling]] - Marie Packová

===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===
* [[abandonware]] - Sylvie Dyčková
* [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová
* [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková
* [[brand]] - Eliška Hrabalová
* [[cechovní značka]] - Monika Krejčová
* [[Common Law]] - Gabriela Obstová
* [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová
* [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková
* [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková
* [[kultura]] - Magdalena Jirásková
* [[licence]]- Marie Packová
* [[minnesengr]]- Michaela Blažejová
* [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová
* [[Napster]] - Igor Hlaváč
* [[oligopol]] - Lenka Matušková
* [[patent]] - Markéta Novotná
* [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková
* [[Road Show]] - Tomáš Ocásek
* [[States' Rights]] - Anna Kultová
* [[User Experience]] - Miroslava Brázdová
* [[vydavatel]] - Lenka Fatková
* [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová
* [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar

===Open Access===
* [[ArXiv]] - Marie Zagorová
* [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová
* [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková
* [[Dspace]] - Petra Besperátová
* [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová
* [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová
* [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Open Access]] - Magda Šallaiová
* [[Open Access Week]] - Petra Besperátová
* [[plagiát]] - Katarína Hečková
* [[preprint]]- Dalibor Bláha
* [[recenze]] - Jaroslav Bednář
* [[repozitář]] - Martina Snozová
* [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová
* [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová

===Pirátství dnes i kdysi===
* [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků
* [[kniha]] - Martina Sochorová
* [[knihtisk]] - Karolína Žáková
* [[kopie]] - Edita Hečová
* [[litografie]] - Marta Janošová
* [[MP3]] - Emil Budín
* [[pirátství]] - Magdalena Kahounová
* [[počítačový program]]- Michaela Blažejová
* [[průmysl]] - Daniel Šváb
* [[revoluce]] - Monika Machovská
* [[software]]- Veronika Svobodová
* [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková
* [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová
* [[vynález]] - Marcela Střelcová
* [[zákon]] - Dominika Fromelová
* [[znalost]] - Magdaléna Filipová

===Národní digitální knihovna===
* [[born digital]] - Lucia Kelemenová
* [[CESNET2]] - Jakub Hradil
* [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová
* [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček
* [[emulace]] - Kateřina Kašíková
* [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová
* [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová
* [[MARC21]] -
* [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[METS]] - Martina Snížková
* [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek
* [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek
* [[PDF]] - Petr Fiala
* [[personalizace]] - Anna Kultová
* [[robotický skener]] - Eva Durnová
* [[rukopis]] - Simona Střalková
* [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek
* [[TIFF]] - Petr Fiala
* [[veřejná správa]] - Marek Moťka
* [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová
* [[workflow]] - Dagmar Šiková

===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===
* [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová
* [[citační analýza]] - Antonín Pokorný
* [[editor]] - Kamila Rýdlová
* [[ISO 690]] - Pavel Navrátil
* [[plagiátorství]] - Simona Chudobová
* [[scientometrie]] - Veronika Rychtová

===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===
* [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková
* [[citační etika]]- Julie Haladová
* [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská
* [[generace X]] - Antonín Pokorný
* [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová
* [[hardware]] - Veronika Krausová
* [[referenční služby]] - Filip Kocián
* [[rešeršní služby]]- Eva Popelková
* [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)

===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===
* [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová
* [[cracker]] - Michal Kunrt
* [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica
* [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová
* [[gambler]] - Michaela Bočánová
* [[globalizace]] - Lukáš Prorok
* [[Google Street View]] - Lenka Pokorná
* [[hacker]] - Jonáš Kopp
* [[hacktivismus]] - Jakub Alt
* [[informační smog]] - Milan Říha
* [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský
* [[komunikace]]- Pavla Bárnetová
* [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová
* [[kyberpunk]] - Hana Holoubková
* [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka
* [[netholismus]] - Kamila Burdová
* [[netománie]] - Jitka Šteflová
* [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková
* [[Open Source]] - Lenka Pokorná
* [[outsourcing]]- Marie Indráková
* [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong
* [[Stuxnet]] - Josef Kos
* [[závislost]] - Hana Nováková

==Blok expertů - podzim 2010==
===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===
* [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová
* [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová
* [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová
* [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová
* [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá
* [[ISO 11620]] - Simona Střalková
* [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková
* [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová
* [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká
* [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová
* [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá
* [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová
* [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková

===Makrosvět mikrokampaní===
* [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková
* [[banner]] - Simona Chudobová
* [[direct marketing]] - Miroslava Sudová
* [[e-business]] - Anna Kultová
* [[e-komerce]] - Anna Kultová
* [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová
* [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková
* [[Foursquare]] - Marcela Střelcová
* [[Google AdWords]] - Petr Fiala
* [[Google Analytics]] - Petr Fiala
* [[GSM]] - Milan Spisar
* [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková
* [[kreativita]] - Lenka Fatková
* [[mailing list]]- Věra Motyčková
* [[mobilní marketing]] - Romana Králová
* [[nová média]] - Miroslav Kršek
* [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká
* [[propagace]] - Karolína Žáková
* [[reklama]] - Anna Mikulášková
* [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková
* [[strategický marketing]] - Alena Brožová
* [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková
* [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová
* [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek
* [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin
* [[ZOOT]] - Petr Manasek

===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===
* [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková
* [[didaktika]] - Radka Vybíralová
* [[dotazník]] - Eliška Hrabalová
* [[etika]]- Kamila Brablíková
* [[Generation Y]]-Eva Fukarova
* [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová
* [[ICT]]- Vendula Škrabalová
* [[konvergence]] - Martina Snížková
* [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová
* [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová
* [[kybernetika]] - Jakub Procházka
* [[mentální mapa]] - Monika Machovská
* [[motivace]] - Magdalena Kahounová
* [[pedagogika]] - Marie Vlčková
* [[pozorování]] - Dominika Kopčanská
* [[případová studie]] - Jana Chlanová
* [[rozhovor]] - Kamila Burdová
* [[teorie systémů]] - Veronika Lužová
* [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková
* [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova
* [[VOIP]] - Kateřina Hořínková
* [[výukové metody]] - Věra Adámková
* [[výzkum]] - Renata Valentová
* [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová

===Ženy v IT===
* [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích
* [[ELIZA]] - Libor Juhaňák
* [[ENIAC]] - Pavel Navrátil
* [[Evropská komise]] - Barbora Blahová
* [[feminismus]]-Lucie Kořistková
* [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková
* [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová
* [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková
* [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb
* [[manažer]] - Renata Valentová
* [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská
* [[sociologie]] - Pavla Bárnetová
* [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích
* [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková

===Poznámky k novosti nových médií===
* [[epistemologie]] - Pavla Doleželová
* [[futurologie]] - Tomáš Janypka
* [[internet]] - Martina Snozová
* [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková
* [[kyberkultura]] - Michal Kunrt
* [[NSFNET]] - Eva Mlynářová
* [[pragmatismus]] - Katarína Hečková
* [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová
* [[třetí vlna]] - Tereza Honsová

===Location Based Service===
* [[Android]]-Tomáš Vorálek
* [[Galileo]] - Filip Šelong
* [[Google Latitude]] - Jiří Zeman
* [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář
* [[iPhone]] - Petr Chocholáč
* [[Mashup]] - Petra Besperátová
* [[mikroformát]] - Veronika Rychtová
* [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica
* [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová
* [[smartphone]] - Daniel Šváb
* [[spam]] - Lenka Čípková
* [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman
* [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner
* [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok

===Getting Things Done===
* [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova
* [[coaching]] - Renata Borková
* [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova
* [[frustrace]] - Marie Sýkorová
* [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková
* [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová
* [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník
* [[projekt]] - Hana Dvořáková
* [[stres]] - Eva Petrášová
* [[Time Management]]- Renata Borková
* [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová

===Jak (ne)hledat investora===
* [[arbitr]] Jana Procházková
* [[e-čtečka]] Lenka Skalická
* [[fúze]] - Jana Procházková
* [[iPad]] - Jan Růžička
* [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná

===Autorské právo a knihovny===
* [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt
* [[copyright]] - Petr Hejtmánek
* [[DILIA]] - Hana Habermannová
* [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková
* [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný
* [[torrent]] - Petra Besperátová
* [[volné dílo]] - Marta Janošová

===Komunitní role knihoven===
* [[etnikum]] - Petr Hejtmánek
* [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová
* [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová
* [[komunita]] - Magda Šallaiová
* [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová
* [[sociální komunikace]] - Marie Indráková
* [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá

===Informace jako politické téma===
* [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek
* [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný
* [[demokracie]] - Martina Snozová
* [[e-podpis]] - Lenka Pokorná
* [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil
* [[monopol]] - Vrzalová Tereza
* [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek
* [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová
* [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková
* [[warez]] - Igor Hlaváč
* [[WikiLeaks]] - Jiří Beran

===Národní úložiště šedé literatury===
* [[digitální repozitář]] - Věra Adámková
* [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová
* [[šedá literatura]] - Marie Vlčková
* [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová

==Blok expertů - jaro 2010==
===Náboženství v kyberprostoru===
* [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková
* [[computer cult]] - Vendula Škrabalová
* [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák
* [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová
* [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová
* [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor
* [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová
* [[kyberobřad]] - Monika Machovská
* [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková
* [[kyberprostor]] - Věra Zelinková
* [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá
* [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová
* [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová
* [[New Age]] - Lenka Veselá
* [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová
* [[novopohanství]] - Kamila Burdová
* [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová
* [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová
* [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek
* [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova
* [[technopesimismus]] - Hana Nováková
* [[UFO kult]] - Jana Plotková
* [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková

===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===
* [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková
* [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin
* [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová
* [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb
* [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová
* [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová
* [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová
* [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová
* [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková
* [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová
* [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková
* [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích
* [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková
* [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková
* [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková
* [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková
* [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková
* [[Knihovna roku]] - Anna Kultová
* [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová
* [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová
* [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová
* [[knihovník]] - Jaroslav Bednář
* [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová
* [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová
* [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová
* [[marketing]] - Kateřina Štruncová
* [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová
* [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková
* [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová
* [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová
* [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová
* [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková
* [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová
* [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková
* [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová
* [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková
* [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová
* [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková

===Manažerské informační systémy===
* [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař
* [[Business Intelligence]] - Šimon Vích
* [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková
* [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová
* [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman
* [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková
* [[informace]] - Kamila Jobová
* [[informační management]] - Lenka Divišová
* [[informační systém]] - Petr Vorel
* [[intranet]] - Marie Sýkorová
* [[ISO 9000]] - Milan Spisar
* [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková
* [[management]] - Kristýna Macháčková
* [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel
* [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná
* [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman
* [[Talent Management]] - Jan Růžička

===OPAC 2.0 v českých podmínkách===
* [[akvizice]] - Eva Králíčková
* [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný
* [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá
* [[Clavius]] - Marie Vlčková
* [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica
* [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala
* [[databáze]] - Magdalena Kahounová
* [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová
* [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[ISBD]] - Gabriela Obstová
* [[LANius]] - Alexandra Dvořáková
* [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný
* [[MVS]] - Simona Stolařová
* [[RSS kanál]] - Lenka Damborská
* [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá
* [[SQL]] - Petr Fiala
* [[tenký klient]] - Magda Fialová
* [[wiki]] - Kateřina Kocábová

===Soustružníci lidských duší===
* [[bibliobus]] - Marta Pavlovská
* [[cenzura knihoven]] - Renata Borková
* [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková
* [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková
* [[čtenářství]] - Veronika Karásková
* [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek
* [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková
* [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová
* [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků
* [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná
* [[normalizace]] - Ludmila Bábíková
* [[Proces se "zelenou internacionálou"]] - Markéta Homolová
* [[sociální kontrola]] - Lumír Czech
* [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová
* [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková
* závadná literatura
** [[braková literatura]] - Hana Janečková
** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková
** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská
** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek
** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová

===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===
* [[algoritmus]] - Petr Věžník
* [[bannerová slepota]] - David Koval
* [[blog]] - Ilona Děchtěrenková
* [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt
* [[Delicious]] - Filip Šubrt
* [[e-mail]] - Emil Budín
* [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín
* [[Last.fm]] - Filip Šelong
* [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková
* [[Produsage]] - David Němeček
* [[Second Life]] - zpracováno mimo BE
* [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha
* [[sociální média]] - Chytková, Dagmar
* [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová
* [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[YouTube]] - Daniel Hübner

===Digitální knihovna Manuscriptorium===
* [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková
* [[digitalizace]] - Martina Snížková
* [[digitální archiv]] - Renata Valentová
* [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová
* [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů
* [[ENRICH]] - Petra Besperátová
* [[harddisk]] - Kamila Horáková
* [[inkunábule]] - Alena Sedláčková
* [[JPEG]] - Jiří Křupala
* [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová
* [[MARC]] - Tomáš Fendrich
* [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů
* [[metadata]] - Jiří Beran
* [[papyrus]] - Katarína Hečková
* [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková
* [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich
* [[skenování]] - Michal Kunrt

===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===
* [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková
* [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková
* [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová
* [[INFOZ]] - Alena Fafková
* [[nakladatel]] - Monika Beránková
* [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová
* [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková
* [[Science Direct]] - Michal Kiesel
* [[SCOPUS]] - Alena Fafková
* [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková

===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===
* [[hypertext]] - Petr Hejtmánek
* [[Long Tail]] - Jakub Alt
* [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík
* [[PageRank]] - Peter Kahoun
* [[webová analytika]] - Tomáš Bouda
* [[Yahoo]] - Lenka Pokorná
* [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek

===Škola 2.0 beta===
* [[Action Learning]] - Lenka Janská
* [[e-learning]] - Markéta Kulíková
* [[e-tutor]] - Markéta Kulíková
* [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková
* [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská
* [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová
* [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)
* [[netiketa]] - Lenka Šatavová

===Knihovník v 21. století===
* [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková
* [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká
* [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová
* [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká

===eBooks on Demand===
* [[eBook]] - Magda Šallaiová
* [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová
* [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová

[[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]

KISK:Blok expertů/Témata pro bakaláře

2012-10-09T18:44:00Z

Sharria: /* Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV */

<div style="float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF">

==Požadavky na hesla==
* minimální rozsah 3000 znaků textu hesla (bez hlavičky a literatury)
* heslo ve slovníku představuje definování významu hesla
* obsah podložen odbornou literaturou, která bude v textu uvedena
* klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]]); pokud nebude v práci dodrženo nebo bude chybně, bude heslo vráceno k přepracování!
* s výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na již zpracovaná hesla, která budou v textu zmíněna
* heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu
* u hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené); s výjimkou synonym taková slova existují pro každý pojem, pokud nebudou uvedena nebo budou špatně, bude heslo vráceno k přepracování!
* heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou

Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]).

Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním.

Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).

==Postup při tvorbě hesla==
# na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,
# pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,
# pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete toto heslo na e-mail (mailto:kovarova@phil.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,
# kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),
# heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).

V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.

HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 13. PROSINCE 2012. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 15. LEDNA 2013.

== Blok expertů - Vzor ==
* [[grooming]] - Pavla Kovářová
</div>
{{RIGHTTOC}}

---

==Blok expertů - podzim 2012==

===Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou===
* [[Bankovnípoplatky.com]]
* [[certifikát]]
* [[data]]
* [[digitální trezor]]
* [[elektronický výpis]] - Denisa Šnédarová
* [[e-mailová notifikace]]
* [[Hub]] (pracovní prostor)
* [[Internetbanking]] - Iveta Jansová
* [[JIC]] (Jihomoravské inovační centrum)
* [[Kasa.cz]]
* [[Mint.com]] - Vojtěch Dvořák
* [[mobilní platba]]
* [[mobilní web]]
* [[morálka]] - Martina Sochorová
* [[Nápad roku]] (soutěž Vodafone)
* [[Patria.cz]]
* [[programování]]
* [[server]]
* [[smlouva]]
* [[správa financí]]
* [[SSL]] (Secure Sockets Layer)
* [[šifrování]]
* [[vyhláška]]
* [[Zlatá koruna]] (soutěž)

===Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV===
* [[ECLA]] (The European Classification System)
* [[Espacenet]]
* [[klíčové slovo]]
* [[Locarnská dohoda]] o zřízení mezinárodního třídění průmyslových vzorů a modelů - Veronika Víšková
* [[Niceské třídění]]
* [[objev]]
* [[OHIM]] (The Office of Harmonization for the Internal Market) - Lada Kadaníková
* [[ochranná známka]] - Veronika Chromá
* [[patentový spis]]
* [[průmyslové vlastnictví]] - Tereza Fussová
* [[průmyslový vzor]] - Katrin Kalay
* [[předmět průmyslových práv]]
* [[Rejstřík ochranných známek]]
* [[rešerše]] - zpracováno dříve
* [[Smlouva o patentové spolupráci]]
* [[U.S. Patent Classification System]]
* [[ÚPV]] (Úřad průmyslového vlastnictví) - Jana Pacáková
* [[užitný vzor]] - Lada Ambrožová
* [[vědecká teorie]]
* [[Vídeňská dohoda]]

===Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?===

===Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?===

===Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu===

===Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky===

===Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality===

===Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů===

===Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy===

===Vít Šisler: Výukové hry (bude upřesněno)===

===Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety===

===Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce===

==Blok expertů - JARO 2012==

===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===
* [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek
* [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová
* [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek
* [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková
* [[Psychoterapie]] - Eva Popelková
* [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová
* [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová
* [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová
* [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová
* [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová
* [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová
* [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová
* [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová

=== Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===

*[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková
*[[skenování pro digitalizaci - techniky]] Michala Mádlová
*[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz
*[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová
*[[MARC21]] - Michal Klajban
*[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek
*[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová
*[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková
*[[ALTO]] - Jan Karlík
*[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová
*[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha
*[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová
*[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová
*[[Digitalkoot]] - Lucie Malúšková

===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===
* [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová
* [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková
* [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová
* [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos
* [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana
* [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková
* [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná
* [[školská reforma]] - Jana Slaná
* [[rámcové vzdělávací programy]]
* [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová
* [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal

===Martin Bastl: Netwar===
* [[netwar]] - Julie Haladová
* [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková
* [[kracking]] - Petra Němcová
* [[phreaking]] - Edita Hečová
* [[phishing]] - Martin Chalupa
* [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák
* [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová
* [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová
* [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká
* [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová
* [[FloodNet]] - Roman Novotný
* [[kauza Napster]] - Filip Kocián
* [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová
* [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová
* [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová
* [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová
* [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová
* [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai
* [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal
* [[Informační válka]] - Jiří Beran
* [[Malware]] - Michal Létal

===Petr Přidal: Georeferencer===
* [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek
* [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová

===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===
* [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová
* [[interakční design]] - Veronika Janoušková
* [[obsahová strategie]] (content strategy)
* [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová
* [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil
* [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp
* [[JavaScript]] - Jan Karlík
* [[wireframy]] - Lukáš Závodný, Václav Kůs
* [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová
* [[webová typografie]] - Daniela Králová
* [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš
* [[UX designer]]
* [[UX design]] - Anna Kultová
* [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová
* [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský
* [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar
* [[Gamifikace]] - Jaromír Červený

=== Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===
* [[FinLiCo]] - Martina Musilová
* [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská
* [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová
* [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová
* [[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka
* [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková
* [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová
* [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová
* [[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]] - Jakub Alt

=== Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===
* [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková
* [[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková
* [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková
* [[Software Studies]] - Martina Volavková
* [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová
* [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá
* [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká
* [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček
* [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík
* [[Prediktivní analýza s využitím internetu]] - Jakub Procházka

===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===
* [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala
* [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala
* [[Nový směr ve vývoji Kinectu]] - Lukáš Kisler
* [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt

=== Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===
* [[mHealth]] - Jan Hrabal
* [[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová
* [[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová
* [[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová
* [[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová
* [[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová
* [[eRecept]] - Myroslava Kutsyn
* [[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová
* [[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb
* [[Nová média ve zdravotnictví]] - Daniel Novák
* [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová
* [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík
* [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský
* [[Expertní systémy v péči o zdraví]] - Martin Mašek
* [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková
* [[SignWriting]] - Alena Paulusová

=== Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===
* [[TED]] - Michal Klajban
* [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová
* [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý
* [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová

==Blok expertů - podzim 2011==

===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===
* [[Politická satira]] - Dagmar Šiková
* [[City identity]] - Drahomír Hájek
* [[Mystifikace]] - Jakub Forman
* [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt

===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===
* [[user experience]] - Jakub Procházka
* [[user-centered design]] - Iveta Jansová
* [[UX designer]] - Simona Střalková
* [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová
* [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová
* [[design služeb]] - Marie Štouračová
* [[použitelnost]] - Jitka Šiborová
* [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková
* [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová

===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===
* [[ne-konference]] - Dagmar Šiková
* [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková
* [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková

===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===
* [[Corporate Design]] - Daniel Šváb
* [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová
* [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová
* [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp
* [[Brand]]
* [[Font]] - Andrea Szászová
* [[Typografie]] -Lucie Górecká
* [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková
* [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková
* [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková

===Michal Juhás: Bookfan===
* [[StartUp]] - Petr Maňásek
* [[Facebook]]
* [[Business plan]] - Michaela Kočová
* [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková
* [[Angel investor]] - Ester Březinová
* [[exit strategy]] - Monika Krejčová
* [[self-publishing]] - Jiří Krišpin
* [[Online komunita]] - Eva Durnová

===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===
* [[korpus]] - Petr Fiala
* [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala
* [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský
* [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn
* [[syntax]] - Alena Brožová
* [[slovotvorba]] - Martina Sochorová
* [[sémantika]] - Dominika Frömelová
* [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká
* [[VerbaLex]] - Karolína Žáková

===Josef Průša: Open source hardware===
* [[open source hardware]] - Daniela Králová
* [[GNU GPL]] - Milan Spisar
* [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová
* [[OpenCores]] - Martin Mašek
* [[RepRap]] - Kristina Luskačová
* [[Arduino]] - Julie Haladová
* [[3D tisk]] - Kristina Luskačová
* [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová
* [[3D skener]] - Katarína Hečková
* [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková

===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===

*[[BTS]] - Martina Snozová
*[[geolokace]] - Eliška Hrabalová
*[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová
*[[IP adresa]] - Martina Snozová
*[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč
*[[Augmented Reality]] - Marek Moťka
*[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos
*[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová
*[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová
*[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová
*[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan
*[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová
*[[Hackathon]] - Josef Ludvíček

===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===
*[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička
*[[Spokojenost]] - Anna Kultová
*[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová
*[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek
*[[Work-life balance]] - Kamila Burdová
*[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička
*[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová
*[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová

===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===
*[[učící knihovník]] - Marie Indráková
*[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková
*[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza
*[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová
*[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková

===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===
*[[Arteterapie]] - Jakub Nytl
*[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová
*[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián
*[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková
* [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek

==Blok expertů - jaro 2011==
===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===
* [[archiv]] - Myroslava Kutsyn
* [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová
* [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha
* [[gesto]]- Marta Konířová
* [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[Google Goggles]] - Viliam Vateha
* [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková
* [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková
* [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek
* [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek
* [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban
* [[Google Squared]] - Alena Brožová
* [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)
* [[IBM SPSS]] - Lumír Czech
* [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč
* [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín
* [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková
* [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE
* [[tablet PC]] - Jan Růžička
* [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka
* [[Wikipedia]] - Michal Klajban
* [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová

===Marketing knihoven na sociálních sítích===
* [[365 projekt]] - Irena Hodžová
* [[Book trailer]] - Jiří Krišpin
* [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková
* [[fotobanka]] - Lenka Čípková
* [[geolokace]]
* [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková
* [[hashtag]] - Iveta Jansová
* [[Influencer Marketing]] - Romana Králová
* [[infografika]] - Irena Hodžová
* [[inovace]] - Miroslav Kršek
* [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová
* [[newsletter]]- Markéta Novotná
* [[paradigma]] - Vrzalová Tereza
* [[QR kód]] - Jitka Šiborová
* [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová
* [[statistika]] - Marie Vlčková
* [[storytelling]] - Marie Packová

===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===
* [[abandonware]] - Sylvie Dyčková
* [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová
* [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková
* [[brand]] - Eliška Hrabalová
* [[cechovní značka]] - Monika Krejčová
* [[Common Law]] - Gabriela Obstová
* [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová
* [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková
* [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková
* [[kultura]] - Magdalena Jirásková
* [[licence]]- Marie Packová
* [[minnesengr]]- Michaela Blažejová
* [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová
* [[Napster]] - Igor Hlaváč
* [[oligopol]] - Lenka Matušková
* [[patent]] - Markéta Novotná
* [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková
* [[Road Show]] - Tomáš Ocásek
* [[States' Rights]] - Anna Kultová
* [[User Experience]] - Miroslava Brázdová
* [[vydavatel]] - Lenka Fatková
* [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová
* [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar

===Open Access===
* [[ArXiv]] - Marie Zagorová
* [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová
* [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková
* [[Dspace]] - Petra Besperátová
* [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová
* [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová
* [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Open Access]] - Magda Šallaiová
* [[Open Access Week]] - Petra Besperátová
* [[plagiát]] - Katarína Hečková
* [[preprint]]- Dalibor Bláha
* [[recenze]] - Jaroslav Bednář
* [[repozitář]] - Martina Snozová
* [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová
* [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová

===Pirátství dnes i kdysi===
* [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků
* [[kniha]] - Martina Sochorová
* [[knihtisk]] - Karolína Žáková
* [[kopie]] - Edita Hečová
* [[litografie]] - Marta Janošová
* [[MP3]] - Emil Budín
* [[pirátství]] - Magdalena Kahounová
* [[počítačový program]]- Michaela Blažejová
* [[průmysl]] - Daniel Šváb
* [[revoluce]] - Monika Machovská
* [[software]]- Veronika Svobodová
* [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková
* [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová
* [[vynález]] - Marcela Střelcová
* [[zákon]] - Dominika Fromelová
* [[znalost]] - Magdaléna Filipová

===Národní digitální knihovna===
* [[born digital]] - Lucia Kelemenová
* [[CESNET2]] - Jakub Hradil
* [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová
* [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček
* [[emulace]] - Kateřina Kašíková
* [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová
* [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová
* [[MARC21]] -
* [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[METS]] - Martina Snížková
* [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek
* [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek
* [[PDF]] - Petr Fiala
* [[personalizace]] - Anna Kultová
* [[robotický skener]] - Eva Durnová
* [[rukopis]] - Simona Střalková
* [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek
* [[TIFF]] - Petr Fiala
* [[veřejná správa]] - Marek Moťka
* [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová
* [[workflow]] - Dagmar Šiková

===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===
* [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová
* [[citační analýza]] - Antonín Pokorný
* [[editor]] - Kamila Rýdlová
* [[ISO 690]] - Pavel Navrátil
* [[plagiátorství]] - Simona Chudobová
* [[scientometrie]] - Veronika Rychtová

===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===
* [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková
* [[citační etika]]- Julie Haladová
* [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská
* [[generace X]] - Antonín Pokorný
* [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová
* [[hardware]] - Veronika Krausová
* [[referenční služby]] - Filip Kocián
* [[rešeršní služby]]- Eva Popelková
* [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)

===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===
* [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová
* [[cracker]] - Michal Kunrt
* [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica
* [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová
* [[gambler]] - Michaela Bočánová
* [[globalizace]] - Lukáš Prorok
* [[Google Street View]] - Lenka Pokorná
* [[hacker]] - Jonáš Kopp
* [[hacktivismus]] - Jakub Alt
* [[informační smog]] - Milan Říha
* [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský
* [[komunikace]]- Pavla Bárnetová
* [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová
* [[kyberpunk]] - Hana Holoubková
* [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka
* [[netholismus]] - Kamila Burdová
* [[netománie]] - Jitka Šteflová
* [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková
* [[Open Source]] - Lenka Pokorná
* [[outsourcing]]- Marie Indráková
* [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong
* [[Stuxnet]] - Josef Kos
* [[závislost]] - Hana Nováková

==Blok expertů - podzim 2010==
===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===
* [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová
* [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová
* [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová
* [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová
* [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá
* [[ISO 11620]] - Simona Střalková
* [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková
* [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová
* [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká
* [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová
* [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá
* [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová
* [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková

===Makrosvět mikrokampaní===
* [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková
* [[banner]] - Simona Chudobová
* [[direct marketing]] - Miroslava Sudová
* [[e-business]] - Anna Kultová
* [[e-komerce]] - Anna Kultová
* [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová
* [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková
* [[Foursquare]] - Marcela Střelcová
* [[Google AdWords]] - Petr Fiala
* [[Google Analytics]] - Petr Fiala
* [[GSM]] - Milan Spisar
* [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková
* [[kreativita]] - Lenka Fatková
* [[mailing list]]- Věra Motyčková
* [[mobilní marketing]] - Romana Králová
* [[nová média]] - Miroslav Kršek
* [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká
* [[propagace]] - Karolína Žáková
* [[reklama]] - Anna Mikulášková
* [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková
* [[strategický marketing]] - Alena Brožová
* [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková
* [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová
* [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek
* [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin
* [[ZOOT]] - Petr Manasek

===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===
* [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková
* [[didaktika]] - Radka Vybíralová
* [[dotazník]] - Eliška Hrabalová
* [[etika]]- Kamila Brablíková
* [[Generation Y]]-Eva Fukarova
* [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová
* [[ICT]]- Vendula Škrabalová
* [[konvergence]] - Martina Snížková
* [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová
* [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová
* [[kybernetika]] - Jakub Procházka
* [[mentální mapa]] - Monika Machovská
* [[motivace]] - Magdalena Kahounová
* [[pedagogika]] - Marie Vlčková
* [[pozorování]] - Dominika Kopčanská
* [[případová studie]] - Jana Chlanová
* [[rozhovor]] - Kamila Burdová
* [[teorie systémů]] - Veronika Lužová
* [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková
* [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova
* [[VOIP]] - Kateřina Hořínková
* [[výukové metody]] - Věra Adámková
* [[výzkum]] - Renata Valentová
* [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová

===Ženy v IT===
* [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích
* [[ELIZA]] - Libor Juhaňák
* [[ENIAC]] - Pavel Navrátil
* [[Evropská komise]] - Barbora Blahová
* [[feminismus]]-Lucie Kořistková
* [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková
* [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová
* [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková
* [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb
* [[manažer]] - Renata Valentová
* [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská
* [[sociologie]] - Pavla Bárnetová
* [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích
* [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková

===Poznámky k novosti nových médií===
* [[epistemologie]] - Pavla Doleželová
* [[futurologie]] - Tomáš Janypka
* [[internet]] - Martina Snozová
* [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková
* [[kyberkultura]] - Michal Kunrt
* [[NSFNET]] - Eva Mlynářová
* [[pragmatismus]] - Katarína Hečková
* [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová
* [[třetí vlna]] - Tereza Honsová

===Location Based Service===
* [[Android]]-Tomáš Vorálek
* [[Galileo]] - Filip Šelong
* [[Google Latitude]] - Jiří Zeman
* [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář
* [[iPhone]] - Petr Chocholáč
* [[Mashup]] - Petra Besperátová
* [[mikroformát]] - Veronika Rychtová
* [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica
* [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová
* [[smartphone]] - Daniel Šváb
* [[spam]] - Lenka Čípková
* [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman
* [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner
* [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok

===Getting Things Done===
* [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova
* [[coaching]] - Renata Borková
* [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova
* [[frustrace]] - Marie Sýkorová
* [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková
* [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová
* [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník
* [[projekt]] - Hana Dvořáková
* [[stres]] - Eva Petrášová
* [[Time Management]]- Renata Borková
* [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová

===Jak (ne)hledat investora===
* [[arbitr]] Jana Procházková
* [[e-čtečka]] Lenka Skalická
* [[fúze]] - Jana Procházková
* [[iPad]] - Jan Růžička
* [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná

===Autorské právo a knihovny===
* [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt
* [[copyright]] - Petr Hejtmánek
* [[DILIA]] - Hana Habermannová
* [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková
* [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný
* [[torrent]] - Petra Besperátová
* [[volné dílo]] - Marta Janošová

===Komunitní role knihoven===
* [[etnikum]] - Petr Hejtmánek
* [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová
* [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová
* [[komunita]] - Magda Šallaiová
* [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová
* [[sociální komunikace]] - Marie Indráková
* [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá

===Informace jako politické téma===
* [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek
* [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný
* [[demokracie]] - Martina Snozová
* [[e-podpis]] - Lenka Pokorná
* [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil
* [[monopol]] - Vrzalová Tereza
* [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek
* [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová
* [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková
* [[warez]] - Igor Hlaváč
* [[WikiLeaks]] - Jiří Beran

===Národní úložiště šedé literatury===
* [[digitální repozitář]] - Věra Adámková
* [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová
* [[šedá literatura]] - Marie Vlčková
* [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová

==Blok expertů - jaro 2010==
===Náboženství v kyberprostoru===
* [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková
* [[computer cult]] - Vendula Škrabalová
* [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák
* [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová
* [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová
* [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor
* [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová
* [[kyberobřad]] - Monika Machovská
* [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková
* [[kyberprostor]] - Věra Zelinková
* [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá
* [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová
* [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová
* [[New Age]] - Lenka Veselá
* [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová
* [[novopohanství]] - Kamila Burdová
* [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová
* [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová
* [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek
* [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova
* [[technopesimismus]] - Hana Nováková
* [[UFO kult]] - Jana Plotková
* [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková

===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===
* [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková
* [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin
* [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová
* [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb
* [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová
* [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová
* [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová
* [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová
* [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková
* [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová
* [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková
* [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích
* [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková
* [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková
* [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková
* [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková
* [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková
* [[Knihovna roku]] - Anna Kultová
* [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová
* [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová
* [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová
* [[knihovník]] - Jaroslav Bednář
* [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová
* [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová
* [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová
* [[marketing]] - Kateřina Štruncová
* [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová
* [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková
* [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová
* [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová
* [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová
* [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková
* [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová
* [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková
* [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová
* [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková
* [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová
* [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková

===Manažerské informační systémy===
* [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař
* [[Business Intelligence]] - Šimon Vích
* [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková
* [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová
* [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman
* [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková
* [[informace]] - Kamila Jobová
* [[informační management]] - Lenka Divišová
* [[informační systém]] - Petr Vorel
* [[intranet]] - Marie Sýkorová
* [[ISO 9000]] - Milan Spisar
* [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková
* [[management]] - Kristýna Macháčková
* [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel
* [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná
* [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman
* [[Talent Management]] - Jan Růžička

===OPAC 2.0 v českých podmínkách===
* [[akvizice]] - Eva Králíčková
* [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný
* [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá
* [[Clavius]] - Marie Vlčková
* [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica
* [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala
* [[databáze]] - Magdalena Kahounová
* [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová
* [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[ISBD]] - Gabriela Obstová
* [[LANius]] - Alexandra Dvořáková
* [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný
* [[MVS]] - Simona Stolařová
* [[RSS kanál]] - Lenka Damborská
* [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá
* [[SQL]] - Petr Fiala
* [[tenký klient]] - Magda Fialová
* [[wiki]] - Kateřina Kocábová

===Soustružníci lidských duší===
* [[bibliobus]] - Marta Pavlovská
* [[cenzura knihoven]] - Renata Borková
* [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková
* [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková
* [[čtenářství]] - Veronika Karásková
* [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek
* [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková
* [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová
* [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků
* [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná
* [[normalizace]] - Ludmila Bábíková
* [[Proces se "zelenou internacionálou"]] - Markéta Homolová
* [[sociální kontrola]] - Lumír Czech
* [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová
* [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková
* závadná literatura
** [[braková literatura]] - Hana Janečková
** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková
** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská
** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek
** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová

===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===
* [[algoritmus]] - Petr Věžník
* [[bannerová slepota]] - David Koval
* [[blog]] - Ilona Děchtěrenková
* [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt
* [[Delicious]] - Filip Šubrt
* [[e-mail]] - Emil Budín
* [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín
* [[Last.fm]] - Filip Šelong
* [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková
* [[Produsage]] - David Němeček
* [[Second Life]] - zpracováno mimo BE
* [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha
* [[sociální média]] - Chytková, Dagmar
* [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová
* [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[YouTube]] - Daniel Hübner

===Digitální knihovna Manuscriptorium===
* [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková
* [[digitalizace]] - Martina Snížková
* [[digitální archiv]] - Renata Valentová
* [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová
* [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů
* [[ENRICH]] - Petra Besperátová
* [[harddisk]] - Kamila Horáková
* [[inkunábule]] - Alena Sedláčková
* [[JPEG]] - Jiří Křupala
* [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová
* [[MARC]] - Tomáš Fendrich
* [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů
* [[metadata]] - Jiří Beran
* [[papyrus]] - Katarína Hečková
* [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková
* [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich
* [[skenování]] - Michal Kunrt

===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===
* [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková
* [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková
* [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová
* [[INFOZ]] - Alena Fafková
* [[nakladatel]] - Monika Beránková
* [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová
* [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková
* [[Science Direct]] - Michal Kiesel
* [[SCOPUS]] - Alena Fafková
* [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková

===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===
* [[hypertext]] - Petr Hejtmánek
* [[Long Tail]] - Jakub Alt
* [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík
* [[PageRank]] - Peter Kahoun
* [[webová analytika]] - Tomáš Bouda
* [[Yahoo]] - Lenka Pokorná
* [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek

===Škola 2.0 beta===
* [[Action Learning]] - Lenka Janská
* [[e-learning]] - Markéta Kulíková
* [[e-tutor]] - Markéta Kulíková
* [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková
* [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská
* [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová
* [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)
* [[netiketa]] - Lenka Šatavová

===Knihovník v 21. století===
* [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková
* [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká
* [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová
* [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká

===eBooks on Demand===
* [[eBook]] - Magda Šallaiová
* [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová
* [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová

[[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]

KISK:Blok expertů/Témata pro bakaláře

2012-10-09T18:40:43Z

Sharria: /* Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV */

<div style="float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF">

==Požadavky na hesla==
* minimální rozsah 3000 znaků textu hesla (bez hlavičky a literatury)
* heslo ve slovníku představuje definování významu hesla
* obsah podložen odbornou literaturou, která bude v textu uvedena
* klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]]); pokud nebude v práci dodrženo nebo bude chybně, bude heslo vráceno k přepracování!
* s výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na již zpracovaná hesla, která budou v textu zmíněna
* heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu
* u hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené); s výjimkou synonym taková slova existují pro každý pojem, pokud nebudou uvedena nebo budou špatně, bude heslo vráceno k přepracování!
* heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou

Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]).

Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním.

Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).

==Postup při tvorbě hesla==
# na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,
# pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,
# pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete toto heslo na e-mail (mailto:kovarova@phil.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,
# kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),
# heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).

V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.

HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 13. PROSINCE 2012. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 15. LEDNA 2013.

== Blok expertů - Vzor ==
* [[grooming]] - Pavla Kovářová
</div>
{{RIGHTTOC}}

---

==Blok expertů - podzim 2012==

===Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou===
* [[Bankovnípoplatky.com]]
* [[certifikát]]
* [[data]]
* [[digitální trezor]]
* [[elektronický výpis]] - Denisa Šnédarová
* [[e-mailová notifikace]]
* [[Hub]] (pracovní prostor)
* [[Internetbanking]] - Iveta Jansová
* [[JIC]] (Jihomoravské inovační centrum)
* [[Kasa.cz]]
* [[Mint.com]] - Vojtěch Dvořák
* [[mobilní platba]]
* [[mobilní web]]
* [[morálka]] - Martina Sochorová
* [[Nápad roku]] (soutěž Vodafone)
* [[Patria.cz]]
* [[programování]]
* [[server]]
* [[smlouva]]
* [[správa financí]]
* [[SSL]] (Secure Sockets Layer)
* [[šifrování]]
* [[vyhláška]]
* [[Zlatá koruna]] (soutěž)

===Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV===
* [[ECLA]] (The European Classification System)
* [[Espacenet]]
* [[klíčové slovo]]
* [[Locarnská dohoda]] o zřízení mezinárodního třídění průmyslových vzorů a modelů - Veronika Víšková
* [[Niceské třídění]]
* [[objev]]
* [[OHIM]] (The Office of Harmonization for the Internal Market)
* [[ochranná známka]] - Veronika Chromá
* [[patentový spis]]
* [[průmyslové vlastnictví]] - Tereza Fussová
* [[průmyslový vzor]] - Katrin Kalay
* [[předmět průmyslových práv]]
* [[Rejstřík ochranných známek]]
* [[rešerše]] - zpracováno dříve
* [[Smlouva o patentové spolupráci]]
* [[U.S. Patent Classification System]]
* [[ÚPV]] (Úřad průmyslového vlastnictví) - Jana Pacáková
* [[užitný vzor]] - Lada Ambrožová
* [[vědecká teorie]]
* [[Vídeňská dohoda]] - Lada Kadaníková

===Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?===

===Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?===

===Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu===

===Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky===

===Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality===

===Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů===

===Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy===

===Vít Šisler: Výukové hry (bude upřesněno)===

===Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety===

===Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce===

==Blok expertů - JARO 2012==

===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===
* [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek
* [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová
* [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek
* [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková
* [[Psychoterapie]] - Eva Popelková
* [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová
* [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová
* [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová
* [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová
* [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová
* [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová
* [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová
* [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová

=== Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===

*[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková
*[[skenování pro digitalizaci - techniky]] Michala Mádlová
*[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz
*[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová
*[[MARC21]] - Michal Klajban
*[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek
*[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová
*[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková
*[[ALTO]] - Jan Karlík
*[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová
*[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha
*[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová
*[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová
*[[Digitalkoot]] - Lucie Malúšková

===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===
* [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová
* [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková
* [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová
* [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos
* [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana
* [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková
* [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná
* [[školská reforma]] - Jana Slaná
* [[rámcové vzdělávací programy]]
* [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová
* [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal

===Martin Bastl: Netwar===
* [[netwar]] - Julie Haladová
* [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková
* [[kracking]] - Petra Němcová
* [[phreaking]] - Edita Hečová
* [[phishing]] - Martin Chalupa
* [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák
* [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová
* [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová
* [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká
* [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová
* [[FloodNet]] - Roman Novotný
* [[kauza Napster]] - Filip Kocián
* [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová
* [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová
* [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová
* [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová
* [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová
* [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai
* [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal
* [[Informační válka]] - Jiří Beran
* [[Malware]] - Michal Létal

===Petr Přidal: Georeferencer===
* [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek
* [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová

===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===
* [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová
* [[interakční design]] - Veronika Janoušková
* [[obsahová strategie]] (content strategy)
* [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová
* [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil
* [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp
* [[JavaScript]] - Jan Karlík
* [[wireframy]] - Lukáš Závodný, Václav Kůs
* [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová
* [[webová typografie]] - Daniela Králová
* [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš
* [[UX designer]]
* [[UX design]] - Anna Kultová
* [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová
* [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský
* [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar
* [[Gamifikace]] - Jaromír Červený

=== Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===
* [[FinLiCo]] - Martina Musilová
* [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská
* [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová
* [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová
* [[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka
* [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková
* [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová
* [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová
* [[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]] - Jakub Alt

=== Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===
* [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková
* [[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková
* [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková
* [[Software Studies]] - Martina Volavková
* [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová
* [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá
* [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká
* [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček
* [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík
* [[Prediktivní analýza s využitím internetu]] - Jakub Procházka

===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===
* [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala
* [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala
* [[Nový směr ve vývoji Kinectu]] - Lukáš Kisler
* [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt

=== Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===
* [[mHealth]] - Jan Hrabal
* [[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová
* [[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová
* [[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová
* [[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová
* [[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová
* [[eRecept]] - Myroslava Kutsyn
* [[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová
* [[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb
* [[Nová média ve zdravotnictví]] - Daniel Novák
* [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová
* [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík
* [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský
* [[Expertní systémy v péči o zdraví]] - Martin Mašek
* [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková
* [[SignWriting]] - Alena Paulusová

=== Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===
* [[TED]] - Michal Klajban
* [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová
* [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý
* [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová

==Blok expertů - podzim 2011==

===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===
* [[Politická satira]] - Dagmar Šiková
* [[City identity]] - Drahomír Hájek
* [[Mystifikace]] - Jakub Forman
* [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt

===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===
* [[user experience]] - Jakub Procházka
* [[user-centered design]] - Iveta Jansová
* [[UX designer]] - Simona Střalková
* [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová
* [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová
* [[design služeb]] - Marie Štouračová
* [[použitelnost]] - Jitka Šiborová
* [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková
* [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová

===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===
* [[ne-konference]] - Dagmar Šiková
* [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková
* [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková

===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===
* [[Corporate Design]] - Daniel Šváb
* [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová
* [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová
* [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp
* [[Brand]]
* [[Font]] - Andrea Szászová
* [[Typografie]] -Lucie Górecká
* [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková
* [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková
* [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková

===Michal Juhás: Bookfan===
* [[StartUp]] - Petr Maňásek
* [[Facebook]]
* [[Business plan]] - Michaela Kočová
* [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková
* [[Angel investor]] - Ester Březinová
* [[exit strategy]] - Monika Krejčová
* [[self-publishing]] - Jiří Krišpin
* [[Online komunita]] - Eva Durnová

===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===
* [[korpus]] - Petr Fiala
* [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala
* [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský
* [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn
* [[syntax]] - Alena Brožová
* [[slovotvorba]] - Martina Sochorová
* [[sémantika]] - Dominika Frömelová
* [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká
* [[VerbaLex]] - Karolína Žáková

===Josef Průša: Open source hardware===
* [[open source hardware]] - Daniela Králová
* [[GNU GPL]] - Milan Spisar
* [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová
* [[OpenCores]] - Martin Mašek
* [[RepRap]] - Kristina Luskačová
* [[Arduino]] - Julie Haladová
* [[3D tisk]] - Kristina Luskačová
* [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová
* [[3D skener]] - Katarína Hečková
* [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková

===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===

*[[BTS]] - Martina Snozová
*[[geolokace]] - Eliška Hrabalová
*[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová
*[[IP adresa]] - Martina Snozová
*[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč
*[[Augmented Reality]] - Marek Moťka
*[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos
*[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová
*[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová
*[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová
*[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan
*[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová
*[[Hackathon]] - Josef Ludvíček

===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===
*[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička
*[[Spokojenost]] - Anna Kultová
*[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová
*[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek
*[[Work-life balance]] - Kamila Burdová
*[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička
*[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová
*[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová

===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===
*[[učící knihovník]] - Marie Indráková
*[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková
*[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza
*[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová
*[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková

===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===
*[[Arteterapie]] - Jakub Nytl
*[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová
*[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián
*[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková
* [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek

==Blok expertů - jaro 2011==
===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===
* [[archiv]] - Myroslava Kutsyn
* [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová
* [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha
* [[gesto]]- Marta Konířová
* [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[Google Goggles]] - Viliam Vateha
* [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková
* [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková
* [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek
* [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek
* [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban
* [[Google Squared]] - Alena Brožová
* [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)
* [[IBM SPSS]] - Lumír Czech
* [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč
* [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín
* [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková
* [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE
* [[tablet PC]] - Jan Růžička
* [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka
* [[Wikipedia]] - Michal Klajban
* [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová

===Marketing knihoven na sociálních sítích===
* [[365 projekt]] - Irena Hodžová
* [[Book trailer]] - Jiří Krišpin
* [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková
* [[fotobanka]] - Lenka Čípková
* [[geolokace]]
* [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková
* [[hashtag]] - Iveta Jansová
* [[Influencer Marketing]] - Romana Králová
* [[infografika]] - Irena Hodžová
* [[inovace]] - Miroslav Kršek
* [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová
* [[newsletter]]- Markéta Novotná
* [[paradigma]] - Vrzalová Tereza
* [[QR kód]] - Jitka Šiborová
* [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová
* [[statistika]] - Marie Vlčková
* [[storytelling]] - Marie Packová

===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===
* [[abandonware]] - Sylvie Dyčková
* [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová
* [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková
* [[brand]] - Eliška Hrabalová
* [[cechovní značka]] - Monika Krejčová
* [[Common Law]] - Gabriela Obstová
* [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová
* [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková
* [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková
* [[kultura]] - Magdalena Jirásková
* [[licence]]- Marie Packová
* [[minnesengr]]- Michaela Blažejová
* [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová
* [[Napster]] - Igor Hlaváč
* [[oligopol]] - Lenka Matušková
* [[patent]] - Markéta Novotná
* [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková
* [[Road Show]] - Tomáš Ocásek
* [[States' Rights]] - Anna Kultová
* [[User Experience]] - Miroslava Brázdová
* [[vydavatel]] - Lenka Fatková
* [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová
* [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar

===Open Access===
* [[ArXiv]] - Marie Zagorová
* [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová
* [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková
* [[Dspace]] - Petra Besperátová
* [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová
* [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová
* [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Open Access]] - Magda Šallaiová
* [[Open Access Week]] - Petra Besperátová
* [[plagiát]] - Katarína Hečková
* [[preprint]]- Dalibor Bláha
* [[recenze]] - Jaroslav Bednář
* [[repozitář]] - Martina Snozová
* [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová
* [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová

===Pirátství dnes i kdysi===
* [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků
* [[kniha]] - Martina Sochorová
* [[knihtisk]] - Karolína Žáková
* [[kopie]] - Edita Hečová
* [[litografie]] - Marta Janošová
* [[MP3]] - Emil Budín
* [[pirátství]] - Magdalena Kahounová
* [[počítačový program]]- Michaela Blažejová
* [[průmysl]] - Daniel Šváb
* [[revoluce]] - Monika Machovská
* [[software]]- Veronika Svobodová
* [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková
* [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová
* [[vynález]] - Marcela Střelcová
* [[zákon]] - Dominika Fromelová
* [[znalost]] - Magdaléna Filipová

===Národní digitální knihovna===
* [[born digital]] - Lucia Kelemenová
* [[CESNET2]] - Jakub Hradil
* [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová
* [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček
* [[emulace]] - Kateřina Kašíková
* [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová
* [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová
* [[MARC21]] -
* [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[METS]] - Martina Snížková
* [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek
* [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek
* [[PDF]] - Petr Fiala
* [[personalizace]] - Anna Kultová
* [[robotický skener]] - Eva Durnová
* [[rukopis]] - Simona Střalková
* [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek
* [[TIFF]] - Petr Fiala
* [[veřejná správa]] - Marek Moťka
* [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová
* [[workflow]] - Dagmar Šiková

===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===
* [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová
* [[citační analýza]] - Antonín Pokorný
* [[editor]] - Kamila Rýdlová
* [[ISO 690]] - Pavel Navrátil
* [[plagiátorství]] - Simona Chudobová
* [[scientometrie]] - Veronika Rychtová

===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===
* [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková
* [[citační etika]]- Julie Haladová
* [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská
* [[generace X]] - Antonín Pokorný
* [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová
* [[hardware]] - Veronika Krausová
* [[referenční služby]] - Filip Kocián
* [[rešeršní služby]]- Eva Popelková
* [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)

===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===
* [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová
* [[cracker]] - Michal Kunrt
* [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica
* [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová
* [[gambler]] - Michaela Bočánová
* [[globalizace]] - Lukáš Prorok
* [[Google Street View]] - Lenka Pokorná
* [[hacker]] - Jonáš Kopp
* [[hacktivismus]] - Jakub Alt
* [[informační smog]] - Milan Říha
* [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský
* [[komunikace]]- Pavla Bárnetová
* [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová
* [[kyberpunk]] - Hana Holoubková
* [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka
* [[netholismus]] - Kamila Burdová
* [[netománie]] - Jitka Šteflová
* [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková
* [[Open Source]] - Lenka Pokorná
* [[outsourcing]]- Marie Indráková
* [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong
* [[Stuxnet]] - Josef Kos
* [[závislost]] - Hana Nováková

==Blok expertů - podzim 2010==
===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===
* [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová
* [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová
* [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová
* [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová
* [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá
* [[ISO 11620]] - Simona Střalková
* [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková
* [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová
* [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká
* [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová
* [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá
* [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová
* [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková

===Makrosvět mikrokampaní===
* [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková
* [[banner]] - Simona Chudobová
* [[direct marketing]] - Miroslava Sudová
* [[e-business]] - Anna Kultová
* [[e-komerce]] - Anna Kultová
* [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová
* [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková
* [[Foursquare]] - Marcela Střelcová
* [[Google AdWords]] - Petr Fiala
* [[Google Analytics]] - Petr Fiala
* [[GSM]] - Milan Spisar
* [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková
* [[kreativita]] - Lenka Fatková
* [[mailing list]]- Věra Motyčková
* [[mobilní marketing]] - Romana Králová
* [[nová média]] - Miroslav Kršek
* [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká
* [[propagace]] - Karolína Žáková
* [[reklama]] - Anna Mikulášková
* [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková
* [[strategický marketing]] - Alena Brožová
* [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková
* [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová
* [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek
* [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin
* [[ZOOT]] - Petr Manasek

===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===
* [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková
* [[didaktika]] - Radka Vybíralová
* [[dotazník]] - Eliška Hrabalová
* [[etika]]- Kamila Brablíková
* [[Generation Y]]-Eva Fukarova
* [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová
* [[ICT]]- Vendula Škrabalová
* [[konvergence]] - Martina Snížková
* [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová
* [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová
* [[kybernetika]] - Jakub Procházka
* [[mentální mapa]] - Monika Machovská
* [[motivace]] - Magdalena Kahounová
* [[pedagogika]] - Marie Vlčková
* [[pozorování]] - Dominika Kopčanská
* [[případová studie]] - Jana Chlanová
* [[rozhovor]] - Kamila Burdová
* [[teorie systémů]] - Veronika Lužová
* [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková
* [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova
* [[VOIP]] - Kateřina Hořínková
* [[výukové metody]] - Věra Adámková
* [[výzkum]] - Renata Valentová
* [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová

===Ženy v IT===
* [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích
* [[ELIZA]] - Libor Juhaňák
* [[ENIAC]] - Pavel Navrátil
* [[Evropská komise]] - Barbora Blahová
* [[feminismus]]-Lucie Kořistková
* [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková
* [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová
* [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková
* [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb
* [[manažer]] - Renata Valentová
* [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská
* [[sociologie]] - Pavla Bárnetová
* [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích
* [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková

===Poznámky k novosti nových médií===
* [[epistemologie]] - Pavla Doleželová
* [[futurologie]] - Tomáš Janypka
* [[internet]] - Martina Snozová
* [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková
* [[kyberkultura]] - Michal Kunrt
* [[NSFNET]] - Eva Mlynářová
* [[pragmatismus]] - Katarína Hečková
* [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová
* [[třetí vlna]] - Tereza Honsová

===Location Based Service===
* [[Android]]-Tomáš Vorálek
* [[Galileo]] - Filip Šelong
* [[Google Latitude]] - Jiří Zeman
* [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář
* [[iPhone]] - Petr Chocholáč
* [[Mashup]] - Petra Besperátová
* [[mikroformát]] - Veronika Rychtová
* [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica
* [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová
* [[smartphone]] - Daniel Šváb
* [[spam]] - Lenka Čípková
* [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman
* [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner
* [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok

===Getting Things Done===
* [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova
* [[coaching]] - Renata Borková
* [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova
* [[frustrace]] - Marie Sýkorová
* [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková
* [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová
* [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník
* [[projekt]] - Hana Dvořáková
* [[stres]] - Eva Petrášová
* [[Time Management]]- Renata Borková
* [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová

===Jak (ne)hledat investora===
* [[arbitr]] Jana Procházková
* [[e-čtečka]] Lenka Skalická
* [[fúze]] - Jana Procházková
* [[iPad]] - Jan Růžička
* [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná

===Autorské právo a knihovny===
* [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt
* [[copyright]] - Petr Hejtmánek
* [[DILIA]] - Hana Habermannová
* [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková
* [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný
* [[torrent]] - Petra Besperátová
* [[volné dílo]] - Marta Janošová

===Komunitní role knihoven===
* [[etnikum]] - Petr Hejtmánek
* [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová
* [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová
* [[komunita]] - Magda Šallaiová
* [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová
* [[sociální komunikace]] - Marie Indráková
* [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá

===Informace jako politické téma===
* [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek
* [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný
* [[demokracie]] - Martina Snozová
* [[e-podpis]] - Lenka Pokorná
* [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil
* [[monopol]] - Vrzalová Tereza
* [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek
* [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová
* [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková
* [[warez]] - Igor Hlaváč
* [[WikiLeaks]] - Jiří Beran

===Národní úložiště šedé literatury===
* [[digitální repozitář]] - Věra Adámková
* [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová
* [[šedá literatura]] - Marie Vlčková
* [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová

==Blok expertů - jaro 2010==
===Náboženství v kyberprostoru===
* [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková
* [[computer cult]] - Vendula Škrabalová
* [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák
* [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová
* [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová
* [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor
* [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová
* [[kyberobřad]] - Monika Machovská
* [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková
* [[kyberprostor]] - Věra Zelinková
* [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá
* [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová
* [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová
* [[New Age]] - Lenka Veselá
* [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová
* [[novopohanství]] - Kamila Burdová
* [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová
* [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová
* [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek
* [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova
* [[technopesimismus]] - Hana Nováková
* [[UFO kult]] - Jana Plotková
* [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková

===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===
* [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková
* [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin
* [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová
* [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb
* [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová
* [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová
* [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová
* [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová
* [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková
* [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová
* [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková
* [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích
* [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková
* [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková
* [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková
* [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková
* [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková
* [[Knihovna roku]] - Anna Kultová
* [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová
* [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová
* [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová
* [[knihovník]] - Jaroslav Bednář
* [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová
* [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová
* [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová
* [[marketing]] - Kateřina Štruncová
* [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová
* [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková
* [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová
* [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová
* [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová
* [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková
* [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová
* [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková
* [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová
* [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková
* [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová
* [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková

===Manažerské informační systémy===
* [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař
* [[Business Intelligence]] - Šimon Vích
* [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková
* [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová
* [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman
* [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková
* [[informace]] - Kamila Jobová
* [[informační management]] - Lenka Divišová
* [[informační systém]] - Petr Vorel
* [[intranet]] - Marie Sýkorová
* [[ISO 9000]] - Milan Spisar
* [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková
* [[management]] - Kristýna Macháčková
* [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel
* [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná
* [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman
* [[Talent Management]] - Jan Růžička

===OPAC 2.0 v českých podmínkách===
* [[akvizice]] - Eva Králíčková
* [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný
* [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá
* [[Clavius]] - Marie Vlčková
* [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica
* [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala
* [[databáze]] - Magdalena Kahounová
* [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová
* [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[ISBD]] - Gabriela Obstová
* [[LANius]] - Alexandra Dvořáková
* [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný
* [[MVS]] - Simona Stolařová
* [[RSS kanál]] - Lenka Damborská
* [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá
* [[SQL]] - Petr Fiala
* [[tenký klient]] - Magda Fialová
* [[wiki]] - Kateřina Kocábová

===Soustružníci lidských duší===
* [[bibliobus]] - Marta Pavlovská
* [[cenzura knihoven]] - Renata Borková
* [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková
* [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková
* [[čtenářství]] - Veronika Karásková
* [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek
* [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková
* [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová
* [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků
* [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná
* [[normalizace]] - Ludmila Bábíková
* [[Proces se "zelenou internacionálou"]] - Markéta Homolová
* [[sociální kontrola]] - Lumír Czech
* [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová
* [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková
* závadná literatura
** [[braková literatura]] - Hana Janečková
** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková
** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská
** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek
** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová

===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===
* [[algoritmus]] - Petr Věžník
* [[bannerová slepota]] - David Koval
* [[blog]] - Ilona Děchtěrenková
* [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt
* [[Delicious]] - Filip Šubrt
* [[e-mail]] - Emil Budín
* [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín
* [[Last.fm]] - Filip Šelong
* [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková
* [[Produsage]] - David Němeček
* [[Second Life]] - zpracováno mimo BE
* [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha
* [[sociální média]] - Chytková, Dagmar
* [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová
* [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[YouTube]] - Daniel Hübner

===Digitální knihovna Manuscriptorium===
* [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková
* [[digitalizace]] - Martina Snížková
* [[digitální archiv]] - Renata Valentová
* [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová
* [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů
* [[ENRICH]] - Petra Besperátová
* [[harddisk]] - Kamila Horáková
* [[inkunábule]] - Alena Sedláčková
* [[JPEG]] - Jiří Křupala
* [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová
* [[MARC]] - Tomáš Fendrich
* [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů
* [[metadata]] - Jiří Beran
* [[papyrus]] - Katarína Hečková
* [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková
* [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich
* [[skenování]] - Michal Kunrt

===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===
* [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková
* [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková
* [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová
* [[INFOZ]] - Alena Fafková
* [[nakladatel]] - Monika Beránková
* [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová
* [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková
* [[Science Direct]] - Michal Kiesel
* [[SCOPUS]] - Alena Fafková
* [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková

===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===
* [[hypertext]] - Petr Hejtmánek
* [[Long Tail]] - Jakub Alt
* [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík
* [[PageRank]] - Peter Kahoun
* [[webová analytika]] - Tomáš Bouda
* [[Yahoo]] - Lenka Pokorná
* [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek

===Škola 2.0 beta===
* [[Action Learning]] - Lenka Janská
* [[e-learning]] - Markéta Kulíková
* [[e-tutor]] - Markéta Kulíková
* [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková
* [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská
* [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová
* [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)
* [[netiketa]] - Lenka Šatavová

===Knihovník v 21. století===
* [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková
* [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká
* [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová
* [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká

===eBooks on Demand===
* [[eBook]] - Magda Šallaiová
* [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová
* [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová

[[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]

Česká republika v mezinárodním srovnání PISA

2012-05-22T21:24:40Z

Sharria:

'''Autor:''' Lada Kadaníková

'''Klíčová slova:''' průzkumy PISA, Česká republika, gramotnost, školství

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' - průzkumy PISA, OECD, gramotnost</blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - ---</blockquote>

==Úvod==
Od roku 2000, kdy se poprvé konaly průzkumy PISA, se počet zúčastněných zemí každé tři roky mění, Česká republika však patří mezi pravidelné účastníky. Její výsledky, které od počátku ukazují prostor pro zlepšení, se ale poslední roky dále zhoršují a úroveň českého školství klesá. Na tuto znepokojující situaci už upozorňuje ve své zprávě i samotné OECD.<ref>Zpráva OECD: Socialistické vzdělávání v Česku přetrvává, úroveň klesá. ''Ihned.cz: Zpravodajský server Hospodářských novin'' [online]. 2012-02-13 [cit. 2012-05-22]. ISSN 1213 - 7693. Dostupné z: http://zpravy.ihned.cz/c1-54706650-zprava-oecd-socialisticke-vzdelavani-v-cesku-pretrvava-uroven-klesa </ref>

==PISA 2000==
[[Soubor:PISA_2000.jpg|thumb|Výsledky PISA 2000<ref>PISA 2000: Overview of the Study. ''Max-Planck-Institut für Bildungsforschung'' [online]. Germany: MaxPlanckInstitute for Human Development, 2002 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.mpib-berlin.mpg.de/Pisa/PISA-2000_Overview.pdf </ref>]]
V roce 2000, kdy proběhla PISA poprvé, se tento průzkum zaměřoval zejména na oblast čtenářské gramotnosti, a to s cílovou skupinou žáků 9. tříd základních škol a 1. ročníků škol středních, tedy dětí narozených v roce 1984.<ref>MANDÍKOVÁ, Dana. ''Výsledky českých žáků v přírodních vědách v mezinárodních výzkumech TIMSS a PISA.'' Katedra didaktiky fyziky MFF UK, 15 s. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: kdf.mff.cuni.cz/~mandikova/vyzkumy/vlachovice_07.doc </ref> Celkově se tohoto roku účastnilo průzkumu 43 zemí, z toho 29 bylo členy OECD, která průzkumy PISA pořádá.<ref>Participating countries/economies. OECD. ''PISA'' [online]. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.pisa.oecd.org/pages/0,3417,en_32252351_32236225_1_1_1_1_1,00.html</ref>

Česká republika nedopadla již napoprvé příliš lichotivě. V rámci cílové skupiny se průzkumu účastnilo přes 5000 žáků z 229 různých škol, a jejich výsledky znamenaly podprůměr v porovnání se standardem OECD.<ref>MANDÍKOVÁ, Dana. ''Výsledky českých žáků v přírodních vědách v mezinárodních výzkumech TIMSS a PISA.'' Katedra didaktiky fyziky MFF UK, 15 s. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: kdf.mff.cuni.cz/~mandikova/vyzkumy/vlachovice_07.doc </ref> V první kategorii, tj. čtenářská gramotnost, žáci dopadli nejhůře. O trochu lépe si vedli v matematické části, kdy se umístili ve slabším průměru OECD.<ref>PISA 2000: Overview of the Study. ''Max-Planck-Institut für Bildungsforschung'' [online]. Germany: MaxPlanckInstitute for Human Development, 2002 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.mpib-berlin.mpg.de/Pisa/PISA-2000_Overview.pdf </ref> Nejlépe zvládli oddíl přírodních věd, kdy skončili dokonce trochu nad průměrem, což může být dáno velkou měrou tím, že čeští žáci se v tomto oboru učí mnohem větší množství látky, než jejich zahraniční spolužáci.<ref>SÁRKÖZI, Radek. Tajemná PISA – 1. díl – České školství v mezinárodním srovnání. ''Čtenářská gramotnost a projektové vyučování: Webový portál pro učitele'' [online]. 2010-09-09 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-zahranici/tajemna-pisa-1</ref>
Pro porovnání výsledků s dalšími zúčastněnými zeměmi v rámci jednotlivých kategorií se můžete podívat na obrázek vpravo.

Co se týče jednotlivých problémů, nejhorších výsledků se Česká republika dočkala v oblasti vyhledávání různých typů informací. Také se ukázalo, že čeští žáci nedokázali řešit pracovní úlohy, ale naopak byli schopni dobře pracovat s nesouvislými texty jako grafy, mapy či tabulkami, na rozdíl od textů souvislých, které jim činili větší problémy.

Ačkoliv ale Česká republika nedosáhla na mezinárodním poli příliš dobrých výsledků v rámci vzdělávání žáků základních škol, studenti víceletých gymnázií naopak v těchto průzkumech excelovali a prokazovali nadprůměrné výsledky ve všech kategoriích. Ukázalo se tak na velké rozdíly v kvalitě vzdělávání v ČR.<ref>PROCHÁZKOVÁ, Ivana. Mezinárodní výzkum čtenářské gramotnosti a jeho výsledky v ČR. ''Metodický portál RVP'' [online]. 2006-01-18 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/448/MEZINARODNI-VYZKUM-CTENARSKE-GRAMOTNOSTI-A-JEHO-VYSLEDKY-V-CR.html/</ref> Tento trend bohužel zůstává potvrzen i v nadcházejících letech dalšími průzkumy a ani v dnešní se neblýská na lepší časy.
Pro porovnání s ostatními zeměmi, tyto velké rozdíly například nenajdeme u Finska, které je známé pro svou dobrou úroveň vzdělanosti. Na druhou stranu nutno říci, ani Mexiko v roce 2000 neukazovalo na příliš velké rozdíly v úrovni vnitrostátní vzdělanosti, ale Mexiko se naopak podle měření PISA nacházelo na nejnižších příčkách úspěšnosti.<ref>PISA 2000: Overview of the Study. ''Max-Planck-Institut für Bildungsforschung'' [online]. Germany: MaxPlanckInstitute for Human Development, 2002 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.mpib-berlin.mpg.de/Pisa/PISA-2000_Overview.pdf </ref>

==PISA 2003==
[[Soubor:PISA_2003.jpg|thumb|Matematická gramotnost PISA 2003<ref>Learning for Tomorrow’s World: First Results from PISA 2003. OECD. ''Programme for International Student Assessment'' [online]. France, 2004 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.oecd.org/dataoecd/1/60/34002216.pdf</ref>]]
V roce 2003 se PISA zúčastnilo 41 zemí.<ref>Participating countries/economies. OECD. ''PISA'' [online]. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.pisa.oecd.org/pages/0,3417,en_32252351_32236225_1_1_1_1_1,00.html</ref> Tentokrát se průzkum zaměřoval zejména na zjištění úrovně matematické gramotnosti v rámci stejné školní cílové skupiny, tedy žáky narozenými v roce 1987.<ref>MANDÍKOVÁ, Dana. ''Výsledky českých žáků v přírodních vědách v mezinárodních výzkumech TIMSS a PISA.'' Katedra didaktiky fyziky MFF UK, 15 s. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: kdf.mff.cuni.cz/~mandikova/vyzkumy/vlachovice_07.doc </ref> Co se týče výsledků našich žáků, tak ty se od roku 2000 mírně zlepšily, ale pouze v matematické a přírodovědné oblasti testování. Zde ale pro změnu dopadla Česká republika v porovnání s ostatními zeměmi o poznání hůře, co se týče vztahu a přístupu žáků k matematice.<ref>''Matematika s chutí''. Dostupné z: http://www.matematikaschuti.cz/sites/default/files/prezentace_z_tk_matematika_s_chuti.pdf</ref> Pro další porovnání výsledků v matematice se můžete podívat na obrázek grafu vpravo.

Zatímco ve čtenářské gramotnosti čeští studenti zůstávají v porovnání s průměrem OECD opět pozadu, v přírodních vědách se naopak umisťují mezi zeměmi s nejlepšími výsledky.<ref>MANDÍKOVÁ, Dana. ''Výsledky českých žáků v přírodních vědách v mezinárodních výzkumech TIMSS a PISA.'' Katedra didaktiky fyziky MFF UK, 15 s. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: kdf.mff.cuni.cz/~mandikova/vyzkumy/vlachovice_07.doc </ref>

==PISA 2006==
V roce 2006 se do PISA průzkumu zapojilo 57 zemí, Česká republika byla zastoupena přes 9000 studenty. PISA se tentokrát zaměřila na přírodní vědy, cílovou skupinou zůstávají žáci 9. tříd základních škol a 1. ročníků škol středních.<ref>Výsledky mezinárodního výzkumu PISA 2006. ''Britské listy'' [online]. 2007-12-06 [cit. 2012-05-22]. ISSN 1213-1792. Dostupné z: http://blisty.cz/art/37672.html </ref>

Co se týče přírodních věd, naši žáci se umístili mezi deseti nejlepšími zeměmi s nadprůměrným výsledkem, přírodní vědy tedy zůstávají jedinou kategorií, ve kterých jsme kontinuálně úspěšní. Tento rok si uchovávají žáci i úspěšnost u matematické gramotnosti, kdy jsou výsledky ČR nad průměrem OECD, stejně jako u dalších dvanácti zemí. Čtenářská gramotnost ale zůstává podprůměrná.<ref>Výsledky mezinárodního výzkumu PISA 2006. ''Britské listy'' [online]. 2007-12-06 [cit. 2012-05-22]. ISSN 1213-1792. Dostupné z: http://blisty.cz/art/37672.html </ref>

Navíc se opakovaně ukazuje problém českých žáků samostatně uvažovat.<ref>Výsledky mezinárodního výzkumu PISA 2006. ''Britské listy'' [online]. 2007-12-06 [cit. 2012-05-22]. ISSN 1213-1792. Dostupné z: http://blisty.cz/art/37672.html </ref> Zatímco jiné země poskytují větší důraz na kritické myšlení, české školství spíše chrlí do dětí poznatky a velké množství informací, dále je však neučí s těmito vědomostmi pracovat.

==PISA 2009==
[[Soubor:PISA_2009.jpg|thumb|Porovnání výsledků PISA 2009 v přírodovědné gramotnosti<ref>*Highlights From PISA 2009: Performance of U.S. 15-Year-Old Students in Reading, Mathematics, and Science Literacy in an International Context. U.S. DEPARTMENT OF EDUCATION. ''National Center for Education Statistics'' [online]. 2011 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://nces.ed.gov/pubs2011/2011004.pdf
</ref>]]
V roce 2009 se do PISA zapojilo 65 zemí.<ref>Participating countries/economies. OECD. ''PISA'' [online]. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.pisa.oecd.org/pages/0,3417,en_32252351_32236225_1_1_1_1_1,00.html</ref> Výsledky žáků ČR se oproti roku 2006 o něco zhoršily. Co se změnilo, je práce se souvislými texty, která se od roku 2000 výrazně zlepšila, bohužel na úkor práce s texty nesouvislými. Čtenářská gramotnost zůstává nejenom podprůměrná, ale dále se výrazně zhoršuje, největším problémem se ukazuje být posuzování obsahu a formy textu.

Co se týče matematiky, výsledek ČR se řádí do průměru OECD, což ale znamená, že i zde si ČR notně pohoršila, neboť při předchozích dvou cyklech se jí podařilo získat nadprůměrný výsledek. Navíc je tento propad největší v porovnání s propadem ostatních zemí u matematické gramotnosti.

Také v přírodovědné kategorii si žáci velmi pohoršili a putují z nadprůměru do průměru (viz obrázek vpravo). I toto zhoršení patří mezi nejvýraznější v porovnání s ostatními zeměmi.Celkově ukázala PISA 2009 velký propad v úrovni české vzdělanosti, navíc se zdá, že Česká republika, narozdíl například od sousedního Německa, se nesnaží o další zlepšení a spíše nechává české školství stagnovat.<ref>Stručné shrnutí výsledků mezinárodního výzkumu PISA 2009. ''Eduin: Vzdělání je i naše věc'' [online]. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.eduin.cz/titulka/strucne-shrnuti-mezinarodniho-vyzkumu-pisa-2009/</ref>

==Shrnutí==
Co se týče PISA průzkumů, Česká republika od počátku ukazuje zejména na problémy ve čtenářské gramotnosti, kolísající úroveň jednotlivých škol, neinteraktivní prostředí při výuce, či velké množství informací na úkor schopnosti kritického myšlení žáků. Problémem jsou i zastaralé metody výuky a malá snaha o modernizaci ve školství.

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==

*Čeští školáci ve srovnání se světem propadli. Horší se hlavně v matematice. ''iDnes.cz'' [online]. 2010-12-07 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: Čeští školáci ve srovnání se světem propadli. Horší se hlavně v matematice Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/cesti-skolaci-ve-srovnani-se-svetem-propadli-horsi-se-hlavne-v-matematice-1lt-/studium.aspx?c=A101207_141030_studium_bar

*Highlights From PISA 2009: Performance of U.S. 15-Year-Old Students in Reading, Mathematics, and Science Literacy in an International Context. U.S. DEPARTMENT OF EDUCATION. ''National Center for Education Statistics'' [online]. 2011 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://nces.ed.gov/pubs2011/2011004.pdf

*Learning for Tomorrow’s World: First Results from PISA 2003. OECD. ''Programme for International Student Assessment'' [online]. France, 2004 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.oecd.org/dataoecd/1/60/34002216.pdf

*MANDÍKOVÁ, Dana. ''Výsledky českých žáků v přírodních vědách v mezinárodních výzkumech TIMSS a PISA.'' Katedra didaktiky fyziky MFF UK, 15 s. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: kdf.mff.cuni.cz/~mandikova/vyzkumy/vlachovice_07.doc

*''Matematika s chutí''. Dostupné z: http://www.matematikaschuti.cz/sites/default/files/prezentace_z_tk_matematika_s_chuti.pdf

*Participating countries/economies. OECD. ''PISA'' [online]. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.pisa.oecd.org/pages/0,3417,en_32252351_32236225_1_1_1_1_1,00.html

*PISA 2000: Overview of the Study. ''Max-Planck-Institut für Bildungsforschung'' [online]. Germany: MaxPlanckInstitute for Human Development, 2002 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.mpib-berlin.mpg.de/Pisa/PISA-2000_Overview.pdf

*PROCHÁZKOVÁ, Ivana. Mezinárodní výzkum čtenářské gramotnosti a jeho výsledky v ČR. ''Metodický portál RVP'' [online]. 2006-01-18 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/448/MEZINARODNI-VYZKUM-CTENARSKE-GRAMOTNOSTI-A-JEHO-VYSLEDKY-V-CR.html/

*SÁRKÖZI, Radek. Tajemná PISA – 1. díl – České školství v mezinárodním srovnání. ''Čtenářská gramotnost a projektové vyučování: Webový portál pro učitele'' [online]. 2010-09-09 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-zahranici/tajemna-pisa-1

*Stručné shrnutí výsledků mezinárodního výzkumu PISA 2009. ''Eduin: Vzdělání je i naše věc'' [online]. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.eduin.cz/titulka/strucne-shrnuti-mezinarodniho-vyzkumu-pisa-2009/

*''ÚIV: Ústav pro informace ve vzdělávání'' [online]. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.uiv.cz/rubrika/18

*Výsledky mezinárodního výzkumu PISA 2006. ''Britské listy'' [online]. 2007-12-06 [cit. 2012-05-22]. ISSN 1213-1792. Dostupné z: http://blisty.cz/art/37672.html

*Výsledky výzkumu PISA 2006. VUP PRAHA. ''Metodický portál RVP'' [online]. 2008-01-11 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/1800/vysledky-vyzkumu-pisa-2006.html/

*Zpráva OECD: Socialistické vzdělávání v Česku přetrvává, úroveň klesá. ''Ihned.cz: Zpravodajský server Hospodářských novin'' [online]. 2012-02-13 [cit. 2012-05-22]. ISSN 1213 - 7693. Dostupné z: http://zpravy.ihned.cz/c1-54706650-zprava-oecd-socialisticke-vzdelavani-v-cesku-pretrvava-uroven-klesa

Česká republika v mezinárodním srovnání PISA

2012-05-22T21:24:04Z

Sharria:

'''Autor:''' Lada Kadaníková

'''Klíčová slova:''' průzkumy PISA, Česká republika, gramotnost, české školství

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' - průzkumy PISA, OECD, gramotnost</blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - ---</blockquote>

==Úvod==
Od roku 2000, kdy se poprvé konaly průzkumy PISA, se počet zúčastněných zemí každé tři roky mění, Česká republika však patří mezi pravidelné účastníky. Její výsledky, které od počátku ukazují prostor pro zlepšení, se ale poslední roky dále zhoršují a úroveň českého školství klesá. Na tuto znepokojující situaci už upozorňuje ve své zprávě i samotné OECD.<ref>Zpráva OECD: Socialistické vzdělávání v Česku přetrvává, úroveň klesá. ''Ihned.cz: Zpravodajský server Hospodářských novin'' [online]. 2012-02-13 [cit. 2012-05-22]. ISSN 1213 - 7693. Dostupné z: http://zpravy.ihned.cz/c1-54706650-zprava-oecd-socialisticke-vzdelavani-v-cesku-pretrvava-uroven-klesa </ref>

==PISA 2000==
[[Soubor:PISA_2000.jpg|thumb|Výsledky PISA 2000<ref>PISA 2000: Overview of the Study. ''Max-Planck-Institut für Bildungsforschung'' [online]. Germany: MaxPlanckInstitute for Human Development, 2002 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.mpib-berlin.mpg.de/Pisa/PISA-2000_Overview.pdf </ref>]]
V roce 2000, kdy proběhla PISA poprvé, se tento průzkum zaměřoval zejména na oblast čtenářské gramotnosti, a to s cílovou skupinou žáků 9. tříd základních škol a 1. ročníků škol středních, tedy dětí narozených v roce 1984.<ref>MANDÍKOVÁ, Dana. ''Výsledky českých žáků v přírodních vědách v mezinárodních výzkumech TIMSS a PISA.'' Katedra didaktiky fyziky MFF UK, 15 s. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: kdf.mff.cuni.cz/~mandikova/vyzkumy/vlachovice_07.doc </ref> Celkově se tohoto roku účastnilo průzkumu 43 zemí, z toho 29 bylo členy OECD, která průzkumy PISA pořádá.<ref>Participating countries/economies. OECD. ''PISA'' [online]. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.pisa.oecd.org/pages/0,3417,en_32252351_32236225_1_1_1_1_1,00.html</ref>

Česká republika nedopadla již napoprvé příliš lichotivě. V rámci cílové skupiny se průzkumu účastnilo přes 5000 žáků z 229 různých škol, a jejich výsledky znamenaly podprůměr v porovnání se standardem OECD.<ref>MANDÍKOVÁ, Dana. ''Výsledky českých žáků v přírodních vědách v mezinárodních výzkumech TIMSS a PISA.'' Katedra didaktiky fyziky MFF UK, 15 s. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: kdf.mff.cuni.cz/~mandikova/vyzkumy/vlachovice_07.doc </ref> V první kategorii, tj. čtenářská gramotnost, žáci dopadli nejhůře. O trochu lépe si vedli v matematické části, kdy se umístili ve slabším průměru OECD.<ref>PISA 2000: Overview of the Study. ''Max-Planck-Institut für Bildungsforschung'' [online]. Germany: MaxPlanckInstitute for Human Development, 2002 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.mpib-berlin.mpg.de/Pisa/PISA-2000_Overview.pdf </ref> Nejlépe zvládli oddíl přírodních věd, kdy skončili dokonce trochu nad průměrem, což může být dáno velkou měrou tím, že čeští žáci se v tomto oboru učí mnohem větší množství látky, než jejich zahraniční spolužáci.<ref>SÁRKÖZI, Radek. Tajemná PISA – 1. díl – České školství v mezinárodním srovnání. ''Čtenářská gramotnost a projektové vyučování: Webový portál pro učitele'' [online]. 2010-09-09 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-zahranici/tajemna-pisa-1</ref>
Pro porovnání výsledků s dalšími zúčastněnými zeměmi v rámci jednotlivých kategorií se můžete podívat na obrázek vpravo.

Co se týče jednotlivých problémů, nejhorších výsledků se Česká republika dočkala v oblasti vyhledávání různých typů informací. Také se ukázalo, že čeští žáci nedokázali řešit pracovní úlohy, ale naopak byli schopni dobře pracovat s nesouvislými texty jako grafy, mapy či tabulkami, na rozdíl od textů souvislých, které jim činili větší problémy.

Ačkoliv ale Česká republika nedosáhla na mezinárodním poli příliš dobrých výsledků v rámci vzdělávání žáků základních škol, studenti víceletých gymnázií naopak v těchto průzkumech excelovali a prokazovali nadprůměrné výsledky ve všech kategoriích. Ukázalo se tak na velké rozdíly v kvalitě vzdělávání v ČR.<ref>PROCHÁZKOVÁ, Ivana. Mezinárodní výzkum čtenářské gramotnosti a jeho výsledky v ČR. ''Metodický portál RVP'' [online]. 2006-01-18 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/448/MEZINARODNI-VYZKUM-CTENARSKE-GRAMOTNOSTI-A-JEHO-VYSLEDKY-V-CR.html/</ref> Tento trend bohužel zůstává potvrzen i v nadcházejících letech dalšími průzkumy a ani v dnešní se neblýská na lepší časy.
Pro porovnání s ostatními zeměmi, tyto velké rozdíly například nenajdeme u Finska, které je známé pro svou dobrou úroveň vzdělanosti. Na druhou stranu nutno říci, ani Mexiko v roce 2000 neukazovalo na příliš velké rozdíly v úrovni vnitrostátní vzdělanosti, ale Mexiko se naopak podle měření PISA nacházelo na nejnižších příčkách úspěšnosti.<ref>PISA 2000: Overview of the Study. ''Max-Planck-Institut für Bildungsforschung'' [online]. Germany: MaxPlanckInstitute for Human Development, 2002 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.mpib-berlin.mpg.de/Pisa/PISA-2000_Overview.pdf </ref>

==PISA 2003==
[[Soubor:PISA_2003.jpg|thumb|Matematická gramotnost PISA 2003<ref>Learning for Tomorrow’s World: First Results from PISA 2003. OECD. ''Programme for International Student Assessment'' [online]. France, 2004 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.oecd.org/dataoecd/1/60/34002216.pdf</ref>]]
V roce 2003 se PISA zúčastnilo 41 zemí.<ref>Participating countries/economies. OECD. ''PISA'' [online]. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.pisa.oecd.org/pages/0,3417,en_32252351_32236225_1_1_1_1_1,00.html</ref> Tentokrát se průzkum zaměřoval zejména na zjištění úrovně matematické gramotnosti v rámci stejné školní cílové skupiny, tedy žáky narozenými v roce 1987.<ref>MANDÍKOVÁ, Dana. ''Výsledky českých žáků v přírodních vědách v mezinárodních výzkumech TIMSS a PISA.'' Katedra didaktiky fyziky MFF UK, 15 s. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: kdf.mff.cuni.cz/~mandikova/vyzkumy/vlachovice_07.doc </ref> Co se týče výsledků našich žáků, tak ty se od roku 2000 mírně zlepšily, ale pouze v matematické a přírodovědné oblasti testování. Zde ale pro změnu dopadla Česká republika v porovnání s ostatními zeměmi o poznání hůře, co se týče vztahu a přístupu žáků k matematice.<ref>''Matematika s chutí''. Dostupné z: http://www.matematikaschuti.cz/sites/default/files/prezentace_z_tk_matematika_s_chuti.pdf</ref> Pro další porovnání výsledků v matematice se můžete podívat na obrázek grafu vpravo.

Zatímco ve čtenářské gramotnosti čeští studenti zůstávají v porovnání s průměrem OECD opět pozadu, v přírodních vědách se naopak umisťují mezi zeměmi s nejlepšími výsledky.<ref>MANDÍKOVÁ, Dana. ''Výsledky českých žáků v přírodních vědách v mezinárodních výzkumech TIMSS a PISA.'' Katedra didaktiky fyziky MFF UK, 15 s. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: kdf.mff.cuni.cz/~mandikova/vyzkumy/vlachovice_07.doc </ref>

==PISA 2006==
V roce 2006 se do PISA průzkumu zapojilo 57 zemí, Česká republika byla zastoupena přes 9000 studenty. PISA se tentokrát zaměřila na přírodní vědy, cílovou skupinou zůstávají žáci 9. tříd základních škol a 1. ročníků škol středních.<ref>Výsledky mezinárodního výzkumu PISA 2006. ''Britské listy'' [online]. 2007-12-06 [cit. 2012-05-22]. ISSN 1213-1792. Dostupné z: http://blisty.cz/art/37672.html </ref>

Co se týče přírodních věd, naši žáci se umístili mezi deseti nejlepšími zeměmi s nadprůměrným výsledkem, přírodní vědy tedy zůstávají jedinou kategorií, ve kterých jsme kontinuálně úspěšní. Tento rok si uchovávají žáci i úspěšnost u matematické gramotnosti, kdy jsou výsledky ČR nad průměrem OECD, stejně jako u dalších dvanácti zemí. Čtenářská gramotnost ale zůstává podprůměrná.<ref>Výsledky mezinárodního výzkumu PISA 2006. ''Britské listy'' [online]. 2007-12-06 [cit. 2012-05-22]. ISSN 1213-1792. Dostupné z: http://blisty.cz/art/37672.html </ref>

Navíc se opakovaně ukazuje problém českých žáků samostatně uvažovat.<ref>Výsledky mezinárodního výzkumu PISA 2006. ''Britské listy'' [online]. 2007-12-06 [cit. 2012-05-22]. ISSN 1213-1792. Dostupné z: http://blisty.cz/art/37672.html </ref> Zatímco jiné země poskytují větší důraz na kritické myšlení, české školství spíše chrlí do dětí poznatky a velké množství informací, dále je však neučí s těmito vědomostmi pracovat.

==PISA 2009==
[[Soubor:PISA_2009.jpg|thumb|Porovnání výsledků PISA 2009 v přírodovědné gramotnosti<ref>*Highlights From PISA 2009: Performance of U.S. 15-Year-Old Students in Reading, Mathematics, and Science Literacy in an International Context. U.S. DEPARTMENT OF EDUCATION. ''National Center for Education Statistics'' [online]. 2011 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://nces.ed.gov/pubs2011/2011004.pdf
</ref>]]
V roce 2009 se do PISA zapojilo 65 zemí.<ref>Participating countries/economies. OECD. ''PISA'' [online]. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.pisa.oecd.org/pages/0,3417,en_32252351_32236225_1_1_1_1_1,00.html</ref> Výsledky žáků ČR se oproti roku 2006 o něco zhoršily. Co se změnilo, je práce se souvislými texty, která se od roku 2000 výrazně zlepšila, bohužel na úkor práce s texty nesouvislými. Čtenářská gramotnost zůstává nejenom podprůměrná, ale dále se výrazně zhoršuje, největším problémem se ukazuje být posuzování obsahu a formy textu.

Co se týče matematiky, výsledek ČR se řádí do průměru OECD, což ale znamená, že i zde si ČR notně pohoršila, neboť při předchozích dvou cyklech se jí podařilo získat nadprůměrný výsledek. Navíc je tento propad největší v porovnání s propadem ostatních zemí u matematické gramotnosti.

Také v přírodovědné kategorii si žáci velmi pohoršili a putují z nadprůměru do průměru (viz obrázek vpravo). I toto zhoršení patří mezi nejvýraznější v porovnání s ostatními zeměmi.Celkově ukázala PISA 2009 velký propad v úrovni české vzdělanosti, navíc se zdá, že Česká republika, narozdíl například od sousedního Německa, se nesnaží o další zlepšení a spíše nechává české školství stagnovat.<ref>Stručné shrnutí výsledků mezinárodního výzkumu PISA 2009. ''Eduin: Vzdělání je i naše věc'' [online]. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.eduin.cz/titulka/strucne-shrnuti-mezinarodniho-vyzkumu-pisa-2009/</ref>

==Shrnutí==
Co se týče PISA průzkumů, Česká republika od počátku ukazuje zejména na problémy ve čtenářské gramotnosti, kolísající úroveň jednotlivých škol, neinteraktivní prostředí při výuce, či velké množství informací na úkor schopnosti kritického myšlení žáků. Problémem jsou i zastaralé metody výuky a malá snaha o modernizaci ve školství.

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==

*Čeští školáci ve srovnání se světem propadli. Horší se hlavně v matematice. ''iDnes.cz'' [online]. 2010-12-07 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: Čeští školáci ve srovnání se světem propadli. Horší se hlavně v matematice Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/cesti-skolaci-ve-srovnani-se-svetem-propadli-horsi-se-hlavne-v-matematice-1lt-/studium.aspx?c=A101207_141030_studium_bar

*Highlights From PISA 2009: Performance of U.S. 15-Year-Old Students in Reading, Mathematics, and Science Literacy in an International Context. U.S. DEPARTMENT OF EDUCATION. ''National Center for Education Statistics'' [online]. 2011 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://nces.ed.gov/pubs2011/2011004.pdf

*Learning for Tomorrow’s World: First Results from PISA 2003. OECD. ''Programme for International Student Assessment'' [online]. France, 2004 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.oecd.org/dataoecd/1/60/34002216.pdf

*MANDÍKOVÁ, Dana. ''Výsledky českých žáků v přírodních vědách v mezinárodních výzkumech TIMSS a PISA.'' Katedra didaktiky fyziky MFF UK, 15 s. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: kdf.mff.cuni.cz/~mandikova/vyzkumy/vlachovice_07.doc

*''Matematika s chutí''. Dostupné z: http://www.matematikaschuti.cz/sites/default/files/prezentace_z_tk_matematika_s_chuti.pdf

*Participating countries/economies. OECD. ''PISA'' [online]. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.pisa.oecd.org/pages/0,3417,en_32252351_32236225_1_1_1_1_1,00.html

*PISA 2000: Overview of the Study. ''Max-Planck-Institut für Bildungsforschung'' [online]. Germany: MaxPlanckInstitute for Human Development, 2002 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.mpib-berlin.mpg.de/Pisa/PISA-2000_Overview.pdf

*PROCHÁZKOVÁ, Ivana. Mezinárodní výzkum čtenářské gramotnosti a jeho výsledky v ČR. ''Metodický portál RVP'' [online]. 2006-01-18 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/448/MEZINARODNI-VYZKUM-CTENARSKE-GRAMOTNOSTI-A-JEHO-VYSLEDKY-V-CR.html/

*SÁRKÖZI, Radek. Tajemná PISA – 1. díl – České školství v mezinárodním srovnání. ''Čtenářská gramotnost a projektové vyučování: Webový portál pro učitele'' [online]. 2010-09-09 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-zahranici/tajemna-pisa-1

*Stručné shrnutí výsledků mezinárodního výzkumu PISA 2009. ''Eduin: Vzdělání je i naše věc'' [online]. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.eduin.cz/titulka/strucne-shrnuti-mezinarodniho-vyzkumu-pisa-2009/

*''ÚIV: Ústav pro informace ve vzdělávání'' [online]. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.uiv.cz/rubrika/18

*Výsledky mezinárodního výzkumu PISA 2006. ''Britské listy'' [online]. 2007-12-06 [cit. 2012-05-22]. ISSN 1213-1792. Dostupné z: http://blisty.cz/art/37672.html

*Výsledky výzkumu PISA 2006. VUP PRAHA. ''Metodický portál RVP'' [online]. 2008-01-11 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/1800/vysledky-vyzkumu-pisa-2006.html/

*Zpráva OECD: Socialistické vzdělávání v Česku přetrvává, úroveň klesá. ''Ihned.cz: Zpravodajský server Hospodářských novin'' [online]. 2012-02-13 [cit. 2012-05-22]. ISSN 1213 - 7693. Dostupné z: http://zpravy.ihned.cz/c1-54706650-zprava-oecd-socialisticke-vzdelavani-v-cesku-pretrvava-uroven-klesa

Česká republika v mezinárodním srovnání PISA

2012-05-22T21:22:27Z

Sharria:

'''Autor:''' Lada Kadaníková

'''Klíčová slova:''' průzkumy PISA, Česká republika, úroveň vzdělanosti, české školství

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' - průzkumy PISA, OECD, gramotnost</blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - ---</blockquote>

==Úvod==
Od roku 2000, kdy se poprvé konaly průzkumy PISA, se počet zúčastněných zemí každé tři roky mění, Česká republika však patří mezi pravidelné účastníky. Její výsledky, které od počátku ukazují prostor pro zlepšení, se ale poslední roky dále zhoršují a úroveň českého školství klesá. Na tuto znepokojující situaci už upozorňuje ve své zprávě i samotné OECD.<ref>Zpráva OECD: Socialistické vzdělávání v Česku přetrvává, úroveň klesá. ''Ihned.cz: Zpravodajský server Hospodářských novin'' [online]. 2012-02-13 [cit. 2012-05-22]. ISSN 1213 - 7693. Dostupné z: http://zpravy.ihned.cz/c1-54706650-zprava-oecd-socialisticke-vzdelavani-v-cesku-pretrvava-uroven-klesa </ref>

==PISA 2000==
[[Soubor:PISA_2000.jpg|thumb|Výsledky PISA 2000<ref>PISA 2000: Overview of the Study. ''Max-Planck-Institut für Bildungsforschung'' [online]. Germany: MaxPlanckInstitute for Human Development, 2002 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.mpib-berlin.mpg.de/Pisa/PISA-2000_Overview.pdf </ref>]]
V roce 2000, kdy proběhla PISA poprvé, se tento průzkum zaměřoval zejména na oblast čtenářské gramotnosti, a to s cílovou skupinou žáků 9. tříd základních škol a 1. ročníků škol středních, tedy dětí narozených v roce 1984.<ref>MANDÍKOVÁ, Dana. ''Výsledky českých žáků v přírodních vědách v mezinárodních výzkumech TIMSS a PISA.'' Katedra didaktiky fyziky MFF UK, 15 s. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: kdf.mff.cuni.cz/~mandikova/vyzkumy/vlachovice_07.doc </ref> Celkově se tohoto roku účastnilo průzkumu 43 zemí, z toho 29 bylo členy OECD, která průzkumy PISA pořádá.<ref>Participating countries/economies. OECD. ''PISA'' [online]. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.pisa.oecd.org/pages/0,3417,en_32252351_32236225_1_1_1_1_1,00.html</ref>

Česká republika nedopadla již napoprvé příliš lichotivě. V rámci cílové skupiny se průzkumu účastnilo přes 5000 žáků z 229 různých škol, a jejich výsledky znamenaly podprůměr v porovnání se standardem OECD.<ref>MANDÍKOVÁ, Dana. ''Výsledky českých žáků v přírodních vědách v mezinárodních výzkumech TIMSS a PISA.'' Katedra didaktiky fyziky MFF UK, 15 s. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: kdf.mff.cuni.cz/~mandikova/vyzkumy/vlachovice_07.doc </ref> V první kategorii, tj. čtenářská gramotnost, žáci dopadli nejhůře. O trochu lépe si vedli v matematické části, kdy se umístili ve slabším průměru OECD.<ref>PISA 2000: Overview of the Study. ''Max-Planck-Institut für Bildungsforschung'' [online]. Germany: MaxPlanckInstitute for Human Development, 2002 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.mpib-berlin.mpg.de/Pisa/PISA-2000_Overview.pdf </ref> Nejlépe zvládli oddíl přírodních věd, kdy skončili dokonce trochu nad průměrem, což může být dáno velkou měrou tím, že čeští žáci se v tomto oboru učí mnohem větší množství látky, než jejich zahraniční spolužáci.<ref>SÁRKÖZI, Radek. Tajemná PISA – 1. díl – České školství v mezinárodním srovnání. ''Čtenářská gramotnost a projektové vyučování: Webový portál pro učitele'' [online]. 2010-09-09 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-zahranici/tajemna-pisa-1</ref>
Pro porovnání výsledků s dalšími zúčastněnými zeměmi v rámci jednotlivých kategorií se můžete podívat na obrázek vpravo.

Co se týče jednotlivých problémů, nejhorších výsledků se Česká republika dočkala v oblasti vyhledávání různých typů informací. Také se ukázalo, že čeští žáci nedokázali řešit pracovní úlohy, ale naopak byli schopni dobře pracovat s nesouvislými texty jako grafy, mapy či tabulkami, na rozdíl od textů souvislých, které jim činili větší problémy.

Ačkoliv ale Česká republika nedosáhla na mezinárodním poli příliš dobrých výsledků v rámci vzdělávání žáků základních škol, studenti víceletých gymnázií naopak v těchto průzkumech excelovali a prokazovali nadprůměrné výsledky ve všech kategoriích. Ukázalo se tak na velké rozdíly v kvalitě vzdělávání v ČR.<ref>PROCHÁZKOVÁ, Ivana. Mezinárodní výzkum čtenářské gramotnosti a jeho výsledky v ČR. ''Metodický portál RVP'' [online]. 2006-01-18 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/448/MEZINARODNI-VYZKUM-CTENARSKE-GRAMOTNOSTI-A-JEHO-VYSLEDKY-V-CR.html/</ref> Tento trend bohužel zůstává potvrzen i v nadcházejících letech dalšími průzkumy a ani v dnešní se neblýská na lepší časy.
Pro porovnání s ostatními zeměmi, tyto velké rozdíly například nenajdeme u Finska, které je známé pro svou dobrou úroveň vzdělanosti. Na druhou stranu nutno říci, ani Mexiko v roce 2000 neukazovalo na příliš velké rozdíly v úrovni vnitrostátní vzdělanosti, ale Mexiko se naopak podle měření PISA nacházelo na nejnižších příčkách úspěšnosti.<ref>PISA 2000: Overview of the Study. ''Max-Planck-Institut für Bildungsforschung'' [online]. Germany: MaxPlanckInstitute for Human Development, 2002 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.mpib-berlin.mpg.de/Pisa/PISA-2000_Overview.pdf </ref>

==PISA 2003==
[[Soubor:PISA_2003.jpg|thumb|Matematická gramotnost PISA 2003<ref>Learning for Tomorrow’s World: First Results from PISA 2003. OECD. ''Programme for International Student Assessment'' [online]. France, 2004 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.oecd.org/dataoecd/1/60/34002216.pdf</ref>]]
V roce 2003 se PISA zúčastnilo 41 zemí.<ref>Participating countries/economies. OECD. ''PISA'' [online]. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.pisa.oecd.org/pages/0,3417,en_32252351_32236225_1_1_1_1_1,00.html</ref> Tentokrát se průzkum zaměřoval zejména na zjištění úrovně matematické gramotnosti v rámci stejné školní cílové skupiny, tedy žáky narozenými v roce 1987.<ref>MANDÍKOVÁ, Dana. ''Výsledky českých žáků v přírodních vědách v mezinárodních výzkumech TIMSS a PISA.'' Katedra didaktiky fyziky MFF UK, 15 s. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: kdf.mff.cuni.cz/~mandikova/vyzkumy/vlachovice_07.doc </ref> Co se týče výsledků našich žáků, tak ty se od roku 2000 mírně zlepšily, ale pouze v matematické a přírodovědné oblasti testování. Zde ale pro změnu dopadla Česká republika v porovnání s ostatními zeměmi o poznání hůře, co se týče vztahu a přístupu žáků k matematice.<ref>''Matematika s chutí''. Dostupné z: http://www.matematikaschuti.cz/sites/default/files/prezentace_z_tk_matematika_s_chuti.pdf</ref> Pro další porovnání výsledků v matematice se můžete podívat na obrázek grafu vpravo.

Zatímco ve čtenářské gramotnosti čeští studenti zůstávají v porovnání s průměrem OECD opět pozadu, v přírodních vědách se naopak umisťují mezi zeměmi s nejlepšími výsledky.<ref>MANDÍKOVÁ, Dana. ''Výsledky českých žáků v přírodních vědách v mezinárodních výzkumech TIMSS a PISA.'' Katedra didaktiky fyziky MFF UK, 15 s. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: kdf.mff.cuni.cz/~mandikova/vyzkumy/vlachovice_07.doc </ref>

==PISA 2006==
V roce 2006 se do PISA průzkumu zapojilo 57 zemí, Česká republika byla zastoupena přes 9000 studenty. PISA se tentokrát zaměřila na přírodní vědy, cílovou skupinou zůstávají žáci 9. tříd základních škol a 1. ročníků škol středních.<ref>Výsledky mezinárodního výzkumu PISA 2006. ''Britské listy'' [online]. 2007-12-06 [cit. 2012-05-22]. ISSN 1213-1792. Dostupné z: http://blisty.cz/art/37672.html </ref>

Co se týče přírodních věd, naši žáci se umístili mezi deseti nejlepšími zeměmi s nadprůměrným výsledkem, přírodní vědy tedy zůstávají jedinou kategorií, ve kterých jsme kontinuálně úspěšní. Tento rok si uchovávají žáci i úspěšnost u matematické gramotnosti, kdy jsou výsledky ČR nad průměrem OECD, stejně jako u dalších dvanácti zemí. Čtenářská gramotnost ale zůstává podprůměrná.<ref>Výsledky mezinárodního výzkumu PISA 2006. ''Britské listy'' [online]. 2007-12-06 [cit. 2012-05-22]. ISSN 1213-1792. Dostupné z: http://blisty.cz/art/37672.html </ref>

Navíc se opakovaně ukazuje problém českých žáků samostatně uvažovat.<ref>Výsledky mezinárodního výzkumu PISA 2006. ''Britské listy'' [online]. 2007-12-06 [cit. 2012-05-22]. ISSN 1213-1792. Dostupné z: http://blisty.cz/art/37672.html </ref> Zatímco jiné země poskytují větší důraz na kritické myšlení, české školství spíše chrlí do dětí poznatky a velké množství informací, dále je však neučí s těmito vědomostmi pracovat.

==PISA 2009==
[[Soubor:PISA_2009.jpg|thumb|Porovnání výsledků PISA 2009 v přírodovědné gramotnosti<ref>*Highlights From PISA 2009: Performance of U.S. 15-Year-Old Students in Reading, Mathematics, and Science Literacy in an International Context. U.S. DEPARTMENT OF EDUCATION. ''National Center for Education Statistics'' [online]. 2011 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://nces.ed.gov/pubs2011/2011004.pdf
</ref>]]
V roce 2009 se do PISA zapojilo 65 zemí.<ref>Participating countries/economies. OECD. ''PISA'' [online]. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.pisa.oecd.org/pages/0,3417,en_32252351_32236225_1_1_1_1_1,00.html</ref> Výsledky žáků ČR se oproti roku 2006 o něco zhoršily. Co se změnilo, je práce se souvislými texty, která se od roku 2000 výrazně zlepšila, bohužel na úkor práce s texty nesouvislými. Čtenářská gramotnost zůstává nejenom podprůměrná, ale dále se výrazně zhoršuje, největším problémem se ukazuje být posuzování obsahu a formy textu.

Co se týče matematiky, výsledek ČR se řádí do průměru OECD, což ale znamená, že i zde si ČR notně pohoršila, neboť při předchozích dvou cyklech se jí podařilo získat nadprůměrný výsledek. Navíc je tento propad největší v porovnání s propadem ostatních zemí u matematické gramotnosti.

Také v přírodovědné kategorii si žáci velmi pohoršili a putují z nadprůměru do průměru (viz obrázek vpravo). I toto zhoršení patří mezi nejvýraznější v porovnání s ostatními zeměmi.Celkově ukázala PISA 2009 velký propad v úrovni české vzdělanosti, navíc se zdá, že Česká republika, narozdíl například od sousedního Německa, se nesnaží o další zlepšení a spíše nechává české školství stagnovat.<ref>Stručné shrnutí výsledků mezinárodního výzkumu PISA 2009. ''Eduin: Vzdělání je i naše věc'' [online]. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.eduin.cz/titulka/strucne-shrnuti-mezinarodniho-vyzkumu-pisa-2009/</ref>

==Shrnutí==
Co se týče PISA průzkumů, Česká republika od počátku ukazuje zejména na problémy ve čtenářské gramotnosti, kolísající úroveň jednotlivých škol, neinteraktivní prostředí při výuce, či velké množství informací na úkor schopnosti kritického myšlení žáků. Problémem jsou i zastaralé metody výuky a malá snaha o modernizaci ve školství.

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==

*Čeští školáci ve srovnání se světem propadli. Horší se hlavně v matematice. ''iDnes.cz'' [online]. 2010-12-07 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: Čeští školáci ve srovnání se světem propadli. Horší se hlavně v matematice Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/cesti-skolaci-ve-srovnani-se-svetem-propadli-horsi-se-hlavne-v-matematice-1lt-/studium.aspx?c=A101207_141030_studium_bar

*Highlights From PISA 2009: Performance of U.S. 15-Year-Old Students in Reading, Mathematics, and Science Literacy in an International Context. U.S. DEPARTMENT OF EDUCATION. ''National Center for Education Statistics'' [online]. 2011 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://nces.ed.gov/pubs2011/2011004.pdf

*Learning for Tomorrow’s World: First Results from PISA 2003. OECD. ''Programme for International Student Assessment'' [online]. France, 2004 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.oecd.org/dataoecd/1/60/34002216.pdf

*MANDÍKOVÁ, Dana. ''Výsledky českých žáků v přírodních vědách v mezinárodních výzkumech TIMSS a PISA.'' Katedra didaktiky fyziky MFF UK, 15 s. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: kdf.mff.cuni.cz/~mandikova/vyzkumy/vlachovice_07.doc

*''Matematika s chutí''. Dostupné z: http://www.matematikaschuti.cz/sites/default/files/prezentace_z_tk_matematika_s_chuti.pdf

*Participating countries/economies. OECD. ''PISA'' [online]. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.pisa.oecd.org/pages/0,3417,en_32252351_32236225_1_1_1_1_1,00.html

*PISA 2000: Overview of the Study. ''Max-Planck-Institut für Bildungsforschung'' [online]. Germany: MaxPlanckInstitute for Human Development, 2002 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.mpib-berlin.mpg.de/Pisa/PISA-2000_Overview.pdf

*PROCHÁZKOVÁ, Ivana. Mezinárodní výzkum čtenářské gramotnosti a jeho výsledky v ČR. ''Metodický portál RVP'' [online]. 2006-01-18 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/448/MEZINARODNI-VYZKUM-CTENARSKE-GRAMOTNOSTI-A-JEHO-VYSLEDKY-V-CR.html/

*SÁRKÖZI, Radek. Tajemná PISA – 1. díl – České školství v mezinárodním srovnání. ''Čtenářská gramotnost a projektové vyučování: Webový portál pro učitele'' [online]. 2010-09-09 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-zahranici/tajemna-pisa-1

*Stručné shrnutí výsledků mezinárodního výzkumu PISA 2009. ''Eduin: Vzdělání je i naše věc'' [online]. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.eduin.cz/titulka/strucne-shrnuti-mezinarodniho-vyzkumu-pisa-2009/

*''ÚIV: Ústav pro informace ve vzdělávání'' [online]. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.uiv.cz/rubrika/18

*Výsledky mezinárodního výzkumu PISA 2006. ''Britské listy'' [online]. 2007-12-06 [cit. 2012-05-22]. ISSN 1213-1792. Dostupné z: http://blisty.cz/art/37672.html

*Výsledky výzkumu PISA 2006. VUP PRAHA. ''Metodický portál RVP'' [online]. 2008-01-11 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/1800/vysledky-vyzkumu-pisa-2006.html/

*Zpráva OECD: Socialistické vzdělávání v Česku přetrvává, úroveň klesá. ''Ihned.cz: Zpravodajský server Hospodářských novin'' [online]. 2012-02-13 [cit. 2012-05-22]. ISSN 1213 - 7693. Dostupné z: http://zpravy.ihned.cz/c1-54706650-zprava-oecd-socialisticke-vzdelavani-v-cesku-pretrvava-uroven-klesa

Soubor:PISA 2009.jpg

2012-05-22T21:13:44Z

Sharria: PISA 2009 - přírodovědná gramotnost

PISA 2009 - přírodovědná gramotnost

Česká republika v mezinárodním srovnání PISA

2012-05-22T21:05:34Z

Sharria:

'''Autor:''' Lada Kadaníková

'''Klíčová slova:''' průzkumy PISA, Česká republika, úroveň vzdělanosti, české školství

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' - průzkumy PISA, OECD, gramotnost</blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - ---</blockquote>

==Úvod==
Od roku 2000, kdy se poprvé konaly průzkumy PISA, se počet zúčastněných zemí každé tři roky mění, Česká republika však patří mezi pravidelné účastníky. Její výsledky, které od počátku ukazují prostor pro zlepšení, se ale poslední roky dále zhoršují a úroveň českého školství klesá. Na tuto znepokojující situaci už upozorňuje ve své zprávě i samotné OECD.<ref>Zpráva OECD: Socialistické vzdělávání v Česku přetrvává, úroveň klesá. ''Ihned.cz: Zpravodajský server Hospodářských novin'' [online]. 2012-02-13 [cit. 2012-05-22]. ISSN 1213 - 7693. Dostupné z: http://zpravy.ihned.cz/c1-54706650-zprava-oecd-socialisticke-vzdelavani-v-cesku-pretrvava-uroven-klesa </ref>

==PISA 2000==
[[Soubor:PISA_2000.jpg|thumb|Výsledky PISA 2000<ref>PISA 2000: Overview of the Study. ''Max-Planck-Institut für Bildungsforschung'' [online]. Germany: MaxPlanckInstitute for Human Development, 2002 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.mpib-berlin.mpg.de/Pisa/PISA-2000_Overview.pdf </ref>]]
V roce 2000, kdy proběhla PISA poprvé, se tento průzkum zaměřoval zejména na oblast čtenářské gramotnosti, a to s cílovou skupinou žáků 9. tříd základních škol a 1. ročníků škol středních, tedy dětí narozených v roce 1984.<ref>MANDÍKOVÁ, Dana. ''Výsledky českých žáků v přírodních vědách v mezinárodních výzkumech TIMSS a PISA.'' Katedra didaktiky fyziky MFF UK, 15 s. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: kdf.mff.cuni.cz/~mandikova/vyzkumy/vlachovice_07.doc </ref> Celkově se tohoto roku účastnilo průzkumu 43 zemí, z toho 29 bylo členy OECD, která průzkumy PISA pořádá.<ref>Participating countries/economies. OECD. ''PISA'' [online]. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.pisa.oecd.org/pages/0,3417,en_32252351_32236225_1_1_1_1_1,00.html</ref>

Česká republika nedopadla již napoprvé příliš lichotivě. V rámci cílové skupiny se průzkumu účastnilo přes 5000 žáků z 229 různých škol, a jejich výsledky znamenaly podprůměr v porovnání se standardem OECD.<ref>MANDÍKOVÁ, Dana. ''Výsledky českých žáků v přírodních vědách v mezinárodních výzkumech TIMSS a PISA.'' Katedra didaktiky fyziky MFF UK, 15 s. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: kdf.mff.cuni.cz/~mandikova/vyzkumy/vlachovice_07.doc </ref> V první kategorii, tj. čtenářská gramotnost, žáci dopadli nejhůře. O trochu lépe si vedli v matematické části, kdy se umístili ve slabším průměru OECD.<ref>PISA 2000: Overview of the Study. ''Max-Planck-Institut für Bildungsforschung'' [online]. Germany: MaxPlanckInstitute for Human Development, 2002 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.mpib-berlin.mpg.de/Pisa/PISA-2000_Overview.pdf </ref> Nejlépe zvládli oddíl přírodních věd, kdy skončili dokonce trochu nad průměrem, což může být dáno velkou měrou tím, že čeští žáci se v tomto oboru učí mnohem větší množství látky, než jejich zahraniční spolužáci.<ref>SÁRKÖZI, Radek. Tajemná PISA – 1. díl – České školství v mezinárodním srovnání. ''Čtenářská gramotnost a projektové vyučování: Webový portál pro učitele'' [online]. 2010-09-09 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-zahranici/tajemna-pisa-1</ref>
Pro porovnání výsledků s dalšími zúčastněnými zeměmi v rámci jednotlivých kategorií se můžete podívat na obrázek vpravo.<ref>PISA 2000: Overview of the Study. ''Max-Planck-Institut für Bildungsforschung'' [online]. Germany: MaxPlanckInstitute for Human Development, 2002 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.mpib-berlin.mpg.de/Pisa/PISA-2000_Overview.pdf </ref>

Co se týče jednotlivých problémů, nejhorších výsledků se Česká republika dočkala v oblasti vyhledávání různých typů informací. Také se ukázalo, že čeští žáci nedokázali řešit pracovní úlohy, ale naopak byli schopni dobře pracovat s nesouvislými texty jako grafy, mapy či tabulkami, na rozdíl od textů souvislých, které jim činili větší problémy.

Ačkoliv ale Česká republika nedosáhla na mezinárodním poli příliš dobrých výsledků v rámci vzdělávání žáků základních škol, studenti víceletých gymnázií naopak v těchto průzkumech excelovali a prokazovali nadprůměrné výsledky ve všech kategoriích. Ukázalo se tak na velké rozdíly v kvalitě vzdělávání v ČR.<ref>PROCHÁZKOVÁ, Ivana. Mezinárodní výzkum čtenářské gramotnosti a jeho výsledky v ČR. ''Metodický portál RVP'' [online]. 2006-01-18 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/448/MEZINARODNI-VYZKUM-CTENARSKE-GRAMOTNOSTI-A-JEHO-VYSLEDKY-V-CR.html/</ref> Tento trend bohužel zůstává potvrzen i v nadcházejících letech dalšími průzkumy a ani v dnešní se neblýská na lepší časy.
Pro porovnání s ostatními zeměmi, tyto velké rozdíly například nenajdeme u Finska, které je známé pro svou dobrou úroveň vzdělanosti. Na druhou stranu nutno říci, ani Mexiko v roce 2000 neukazovalo na příliš velké rozdíly v úrovni vnitrostátní vzdělanosti, ale Mexiko se naopak podle měření PISA nacházelo na nejnižších příčkách úspěšnosti.<ref>PISA 2000: Overview of the Study. ''Max-Planck-Institut für Bildungsforschung'' [online]. Germany: MaxPlanckInstitute for Human Development, 2002 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.mpib-berlin.mpg.de/Pisa/PISA-2000_Overview.pdf </ref>

==PISA 2003==
[[Soubor:PISA_2003.jpg|thumb|Matematická gramotnost PISA 2003<ref>Learning for Tomorrow’s World: First Results from PISA 2003. OECD. ''Programme for International Student Assessment'' [online]. France, 2004 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.oecd.org/dataoecd/1/60/34002216.pdf</ref>]]
V roce 2003 se PISA zúčastnilo 41 zemí.<ref>Participating countries/economies. OECD. ''PISA'' [online]. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.pisa.oecd.org/pages/0,3417,en_32252351_32236225_1_1_1_1_1,00.html</ref> Tentokrát se průzkum zaměřoval zejména na zjištění úrovně matematické gramotnosti v rámci stejné školní cílové skupiny, tedy žáky narozenými v roce 1987.<ref>MANDÍKOVÁ, Dana. ''Výsledky českých žáků v přírodních vědách v mezinárodních výzkumech TIMSS a PISA.'' Katedra didaktiky fyziky MFF UK, 15 s. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: kdf.mff.cuni.cz/~mandikova/vyzkumy/vlachovice_07.doc </ref> Co se týče výsledků našich žáků, tak ty se od roku 2000 mírně zlepšily, ale pouze v matematické a přírodovědné oblasti testování. Zde ale pro změnu dopadla Česká republika v porovnání s ostatními zeměmi o poznání hůře, co se týče vztahu a přístupu žáků k matematice.<ref>''Matematika s chutí''. Dostupné z: http://www.matematikaschuti.cz/sites/default/files/prezentace_z_tk_matematika_s_chuti.pdf</ref> Pro další porovnání výsledků v matematice se můžete podívat na obrázek grafu vpravo.<ref>Learning for Tomorrow’s World: First Results from PISA 2003. OECD. ''Programme for International Student Assessment'' [online]. France, 2004 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.oecd.org/dataoecd/1/60/34002216.pdf</ref>

Zatímco ve čtenářské gramotnosti čeští studenti zůstávají v porovnání s průměrem OECD opět pozadu, v přírodních vědách se naopak umisťují mezi zeměmi s nejlepšími výsledky.<ref>MANDÍKOVÁ, Dana. ''Výsledky českých žáků v přírodních vědách v mezinárodních výzkumech TIMSS a PISA.'' Katedra didaktiky fyziky MFF UK, 15 s. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: kdf.mff.cuni.cz/~mandikova/vyzkumy/vlachovice_07.doc </ref>

==PISA 2006==
V roce 2006 se do PISA průzkumu zapojilo 57 zemí, Česká republika byla zastoupena přes 9000 studenty. PISA se tentokrát zaměřila na přírodní vědy, cílovou skupinou zůstávají žáci 9. tříd základních škol a 1. ročníků škol středních.<ref>Výsledky mezinárodního výzkumu PISA 2006. ''Britské listy'' [online]. 2007-12-06 [cit. 2012-05-22]. ISSN 1213-1792. Dostupné z: http://blisty.cz/art/37672.html </ref>

Co se týče přírodních věd, naši žáci se umístili mezi deseti nejlepšími zeměmi s nadprůměrným výsledkem, přírodní vědy tedy zůstávají jedinou kategorií, ve kterých jsme kontinuálně úspěšní. Tento rok si uchovávají žáci i úspěšnost u matematické gramotnosti, kdy jsou výsledky ČR nad průměrem OECD, stejně jako u dalších dvanácti zemí. Čtenářská gramotnost ale zůstává podprůměrná.<ref>Výsledky mezinárodního výzkumu PISA 2006. ''Britské listy'' [online]. 2007-12-06 [cit. 2012-05-22]. ISSN 1213-1792. Dostupné z: http://blisty.cz/art/37672.html </ref>

Navíc se opakovaně ukazuje problém českých žáků samostatně uvažovat.<ref>Výsledky mezinárodního výzkumu PISA 2006. ''Britské listy'' [online]. 2007-12-06 [cit. 2012-05-22]. ISSN 1213-1792. Dostupné z: http://blisty.cz/art/37672.html </ref> Zatímco jiné země poskytují větší důraz na kritické myšlení, české školství spíše chrlí do dětí poznatky a velké množství informací, dále je však neučí s těmito vědomostmi pracovat.

==PISA 2009==
V roce 2009 se do PISA zapojilo 65 zemí.<ref>Participating countries/economies. OECD. ''PISA'' [online]. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.pisa.oecd.org/pages/0,3417,en_32252351_32236225_1_1_1_1_1,00.html</ref> Výsledky žáků ČR se oproti roku 2006 o něco zhoršily. Co se změnilo, je práce se souvislými texty, která se od roku 2000 výrazně zlepšila, bohužel na úkor práce s texty nesouvislými. Čtenářská gramotnost zůstává nejenom podprůměrná, ale dále se výrazně zhoršuje, největším problémem se ukazuje být posuzování obsahu a formy textu.

Co se týče matematiky, výsledek ČR se řádí do průměru OECD, což ale znamená, že i zde si ČR notně pohoršila, neboť při předchozích dvou cyklech se jí podařilo získat nadprůměrný výsledek. Navíc je tento propad největší v porovnání s propadem ostatních zemí u matematické gramotnosti.

Také v přírodovědné kategorii si žáci velmi pohoršili a putují z nadprůměru do průměru. I toto zhoršení patří mezi nejvýraznější v porovnání s ostatními zeměmi.Celkově ukázala PISA 2009 velký propad v úrovni české vzdělanosti, navíc se zdá, že Česká republika, narozdíl například od sousedního Německa, se nesnaží o další zlepšení a spíše nechává české školství stagnovat.<ref>Stručné shrnutí výsledků mezinárodního výzkumu PISA 2009. ''Eduin: Vzdělání je i naše věc'' [online]. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.eduin.cz/titulka/strucne-shrnuti-mezinarodniho-vyzkumu-pisa-2009/</ref>

==Shrnutí==
Co se týče PISA průzkumů, Česká republika od počátku ukazuje zejména na problémy ve čtenářské gramotnosti, kolísající úroveň jednotlivých škol, neinteraktivní prostředí při výuce, či velké množství informací na úkor schopnosti kritického myšlení žáků. Problémem jsou i zastaralé metody výuky a malá snaha o modernizaci ve školství.

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==

*Čeští školáci ve srovnání se světem propadli. Horší se hlavně v matematice. ''iDnes.cz'' [online]. 2010-12-07 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: Čeští školáci ve srovnání se světem propadli. Horší se hlavně v matematice Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/cesti-skolaci-ve-srovnani-se-svetem-propadli-horsi-se-hlavne-v-matematice-1lt-/studium.aspx?c=A101207_141030_studium_bar

*Learning for Tomorrow’s World: First Results from PISA 2003. OECD. ''Programme for International Student Assessment'' [online]. France, 2004 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.oecd.org/dataoecd/1/60/34002216.pdf

*MANDÍKOVÁ, Dana. ''Výsledky českých žáků v přírodních vědách v mezinárodních výzkumech TIMSS a PISA.'' Katedra didaktiky fyziky MFF UK, 15 s. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: kdf.mff.cuni.cz/~mandikova/vyzkumy/vlachovice_07.doc

*''Matematika s chutí''. Dostupné z: http://www.matematikaschuti.cz/sites/default/files/prezentace_z_tk_matematika_s_chuti.pdf

*Participating countries/economies. OECD. ''PISA'' [online]. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.pisa.oecd.org/pages/0,3417,en_32252351_32236225_1_1_1_1_1,00.html

*PISA 2000: Overview of the Study. ''Max-Planck-Institut für Bildungsforschung'' [online]. Germany: MaxPlanckInstitute for Human Development, 2002 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.mpib-berlin.mpg.de/Pisa/PISA-2000_Overview.pdf

*PROCHÁZKOVÁ, Ivana. Mezinárodní výzkum čtenářské gramotnosti a jeho výsledky v ČR. ''Metodický portál RVP'' [online]. 2006-01-18 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/448/MEZINARODNI-VYZKUM-CTENARSKE-GRAMOTNOSTI-A-JEHO-VYSLEDKY-V-CR.html/

*SÁRKÖZI, Radek. Tajemná PISA – 1. díl – České školství v mezinárodním srovnání. ''Čtenářská gramotnost a projektové vyučování: Webový portál pro učitele'' [online]. 2010-09-09 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-zahranici/tajemna-pisa-1

*Stručné shrnutí výsledků mezinárodního výzkumu PISA 2009. ''Eduin: Vzdělání je i naše věc'' [online]. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.eduin.cz/titulka/strucne-shrnuti-mezinarodniho-vyzkumu-pisa-2009/

*''ÚIV: Ústav pro informace ve vzdělávání'' [online]. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.uiv.cz/rubrika/18

*Výsledky mezinárodního výzkumu PISA 2006. ''Britské listy'' [online]. 2007-12-06 [cit. 2012-05-22]. ISSN 1213-1792. Dostupné z: http://blisty.cz/art/37672.html

*Výsledky výzkumu PISA 2006. VUP PRAHA. ''Metodický portál RVP'' [online]. 2008-01-11 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/1800/vysledky-vyzkumu-pisa-2006.html/

*Zpráva OECD: Socialistické vzdělávání v Česku přetrvává, úroveň klesá. ''Ihned.cz: Zpravodajský server Hospodářských novin'' [online]. 2012-02-13 [cit. 2012-05-22]. ISSN 1213 - 7693. Dostupné z: http://zpravy.ihned.cz/c1-54706650-zprava-oecd-socialisticke-vzdelavani-v-cesku-pretrvava-uroven-klesa

Česká republika v mezinárodním srovnání PISA

2012-05-22T20:56:31Z

Sharria:

'''Autor:''' Lada Kadaníková

'''Klíčová slova:''' průzkumy PISA, Česká republika, úroveň vzdělanosti, české školství

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' - průzkumy PISA, OECD, gramotnost</blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - ---</blockquote>

==Úvod==
Od roku 2000, kdy se poprvé konaly průzkumy PISA, se počet zúčastněných zemí každé tři roky mění, Česká republika však patří mezi pravidelné účastníky. Její výsledky, které od počátku ukazují prostor pro zlepšení, se ale poslední roky dále zhoršují a úroveň českého školství klesá. Na tuto znepokojující situaci už upozorňuje ve své zprávě i samotné OECD.<ref>Zpráva OECD: Socialistické vzdělávání v Česku přetrvává, úroveň klesá. ''Ihned.cz: Zpravodajský server Hospodářských novin'' [online]. 2012-02-13 [cit. 2012-05-22]. ISSN 1213 - 7693. Dostupné z: http://zpravy.ihned.cz/c1-54706650-zprava-oecd-socialisticke-vzdelavani-v-cesku-pretrvava-uroven-klesa </ref>

==PISA 2000==
[[Soubor:PISA_2000.jpg|thumb|Výsledky PISA 2000<ref>PISA 2000: Overview of the Study. Max-Planck-Institut für Bildungsforschung [online]. Germany: MaxPlanckInstitute for Human Development, 2002 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.mpib-berlin.mpg.de/Pisa/PISA-2000_Overview.pdf </ref>]]
V roce 2000, kdy proběhla PISA poprvé, se tento průzkum zaměřoval zejména na oblast čtenářské gramotnosti, a to s cílovou skupinou žáků 9. tříd základních škol a 1. ročníků škol středních, tedy dětí narozených v roce 1984.<ref>MANDÍKOVÁ, Dana. ''Výsledky českých žáků v přírodních vědách v mezinárodních výzkumech TIMSS a PISA.'' Katedra didaktiky fyziky MFF UK, 15 s. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: kdf.mff.cuni.cz/~mandikova/vyzkumy/vlachovice_07.doc </ref> Celkově se tohoto roku účastnilo průzkumu 43 zemí, z toho 29 bylo členy OECD, která průzkumy PISA pořádá.<ref>Participating countries/economies. OECD. ''PISA'' [online]. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.pisa.oecd.org/pages/0,3417,en_32252351_32236225_1_1_1_1_1,00.html</ref>

Česká republika nedopadla již napoprvé příliš lichotivě. V rámci cílové skupiny se průzkumu účastnilo přes 5000 žáků z 229 různých škol, a jejich výsledky znamenaly podprůměr v porovnání se standardem OECD.<ref>MANDÍKOVÁ, Dana. ''Výsledky českých žáků v přírodních vědách v mezinárodních výzkumech TIMSS a PISA.'' Katedra didaktiky fyziky MFF UK, 15 s. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: kdf.mff.cuni.cz/~mandikova/vyzkumy/vlachovice_07.doc </ref> V první kategorii, tj. čtenářská gramotnost, žáci dopadli nejhůře. O trochu lépe si vedli v matematické části, kdy se umístili ve slabším průměru OECD.<ref>PISA 2000: Overview of the Study. Max-Planck-Institut für Bildungsforschung [online]. Germany: MaxPlanckInstitute for Human Development, 2002 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.mpib-berlin.mpg.de/Pisa/PISA-2000_Overview.pdf </ref> Nejlépe zvládli oddíl přírodních věd, kdy skončili dokonce trochu nad průměrem, což může být dáno velkou měrou tím, že čeští žáci se v tomto oboru učí mnohem větší množství látky, než jejich zahraniční spolužáci.<ref>SÁRKÖZI, Radek. Tajemná PISA – 1. díl – České školství v mezinárodním srovnání. ''Čtenářská gramotnost a projektové vyučování: Webový portál pro učitele'' [online]. 2010-09-09 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-zahranici/tajemna-pisa-1</ref>
Pro porovnání výsledků s dalšími zúčastněnými zeměmi v rámci jednotlivých kategorií se můžete podívat na obrázek vpravo.<ref>PISA 2000: Overview of the Study. Max-Planck-Institut für Bildungsforschung [online]. Germany: MaxPlanckInstitute for Human Development, 2002 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.mpib-berlin.mpg.de/Pisa/PISA-2000_Overview.pdf </ref>

Co se týče jednotlivých problémů, nejhorších výsledků se Česká republika dočkala v oblasti vyhledávání různých typů informací. Také se ukázalo, že čeští žáci nedokázali řešit pracovní úlohy, ale naopak byli schopni dobře pracovat s nesouvislými texty jako grafy, mapy či tabulkami, na rozdíl od textů souvislých, které jim činili větší problémy.

Ačkoliv ale Česká republika nedosáhla na mezinárodním poli příliš dobrých výsledků v rámci vzdělávání žáků základních škol, studenti víceletých gymnázií naopak v těchto průzkumech excelovali a prokazovali nadprůměrné výsledky ve všech kategoriích. Ukázalo se tak na velké rozdíly v kvalitě vzdělávání v ČR.<ref>PROCHÁZKOVÁ, Ivana. Mezinárodní výzkum čtenářské gramotnosti a jeho výsledky v ČR. ''Metodický portál RVP'' [online]. 2006-01-18 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/448/MEZINARODNI-VYZKUM-CTENARSKE-GRAMOTNOSTI-A-JEHO-VYSLEDKY-V-CR.html/</ref> Tento trend bohužel zůstává potvrzen i v nadcházejících letech dalšími průzkumy a ani v dnešní se neblýská na lepší časy.
Pro porovnání s ostatními zeměmi, tyto velké rozdíly například nenajdeme u Finska, které je známé pro svou dobrou úroveň vzdělanosti. Na druhou stranu nutno říci, ani Mexiko v roce 2000 neukazovalo na příliš velké rozdíly v úrovni vnitrostátní vzdělanosti, ale Mexiko se naopak podle měření PISA nacházelo na nejnižších příčkách úspěšnosti.<ref>PISA 2000: Overview of the Study. Max-Planck-Institut für Bildungsforschung [online]. Germany: MaxPlanckInstitute for Human Development, 2002 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.mpib-berlin.mpg.de/Pisa/PISA-2000_Overview.pdf </ref>

==PISA 2003==
[[Soubor:PISA_2003.jpg|thumb|Matematická gramotnost PISA 2003]]
V roce 2003 se PISA zúčastnilo 41 zemí.<ref>Participating countries/economies. OECD. ''PISA'' [online]. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.pisa.oecd.org/pages/0,3417,en_32252351_32236225_1_1_1_1_1,00.html</ref> Tentokrát se průzkum zaměřoval zejména na zjištění úrovně matematické gramotnosti v rámci stejné školní cílové skupiny, tedy žáky narozenými v roce 1987.<ref>MANDÍKOVÁ, Dana. ''Výsledky českých žáků v přírodních vědách v mezinárodních výzkumech TIMSS a PISA.'' Katedra didaktiky fyziky MFF UK, 15 s. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: kdf.mff.cuni.cz/~mandikova/vyzkumy/vlachovice_07.doc </ref> Co se týče výsledků našich žáků, tak ty se od roku 2000 mírně zlepšily, ale pouze v matematické a přírodovědné oblasti testování. Zde ale pro změnu dopadla Česká republika v porovnání s ostatními zeměmi o poznání hůře, co se týče vztahu a přístupu žáků k matematice.<ref>''Matematika s chutí''. Dostupné z: http://www.matematikaschuti.cz/sites/default/files/prezentace_z_tk_matematika_s_chuti.pdf</ref> Pro další porovnání výsledků v matematice se můžete podívat na obrázek grafu vpravo.

Zatímco ve čtenářské gramotnosti čeští studenti zůstávají v porovnání s průměrem OECD opět pozadu, v přírodních vědách se naopak umisťují mezi zeměmi s nejlepšími výsledky.<ref>MANDÍKOVÁ, Dana. ''Výsledky českých žáků v přírodních vědách v mezinárodních výzkumech TIMSS a PISA.'' Katedra didaktiky fyziky MFF UK, 15 s. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: kdf.mff.cuni.cz/~mandikova/vyzkumy/vlachovice_07.doc </ref>

==PISA 2006==
V roce 2006 se do PISA průzkumu zapojilo 57 zemí, Česká republika byla zastoupena přes 9000 studenty. PISA se tentokrát zaměřila na přírodní vědy, cílovou skupinou zůstávají žáci 9. tříd základních škol a 1. ročníků škol středních.<ref>Výsledky mezinárodního výzkumu PISA 2006. ''Britské listy'' [online]. 2007-12-06 [cit. 2012-05-22]. ISSN 1213-1792. Dostupné z: http://blisty.cz/art/37672.html </ref>

Co se týče přírodních věd, naši žáci se umístili mezi deseti nejlepšími zeměmi s nadprůměrným výsledkem, přírodní vědy tedy zůstávají jedinou kategorií, ve kterých jsme kontinuálně úspěšní. Tento rok si uchovávají žáci i úspěšnost u matematické gramotnosti, kdy jsou výsledky ČR nad průměrem OECD, stejně jako u dalších dvanácti zemí. Čtenářská gramotnost ale zůstává podprůměrná.<ref>Výsledky mezinárodního výzkumu PISA 2006. ''Britské listy'' [online]. 2007-12-06 [cit. 2012-05-22]. ISSN 1213-1792. Dostupné z: http://blisty.cz/art/37672.html </ref>

Navíc se opakovaně ukazuje problém českých žáků samostatně uvažovat.<ref>Výsledky mezinárodního výzkumu PISA 2006. ''Britské listy'' [online]. 2007-12-06 [cit. 2012-05-22]. ISSN 1213-1792. Dostupné z: http://blisty.cz/art/37672.html </ref> Zatímco jiné země poskytují větší důraz na kritické myšlení, české školství spíše chrlí do dětí poznatky a velké množství informací, dále je však neučí s těmito vědomostmi pracovat.

==PISA 2009==
V roce 2009 se do PISA zapojilo 65 zemí.<ref>Participating countries/economies. OECD. ''PISA'' [online]. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.pisa.oecd.org/pages/0,3417,en_32252351_32236225_1_1_1_1_1,00.html</ref> Výsledky žáků ČR se oproti roku 2006 o něco zhoršily. Co se změnilo, je práce se souvislými texty, která se od roku 2000 výrazně zlepšila, bohužel na úkor práce s texty nesouvislými. Čtenářská gramotnost zůstává nejenom podprůměrná, ale dále se výrazně zhoršuje, největším problémem se ukazuje být posuzování obsahu a formy textu.

Co se týče matematiky, výsledek ČR se řádí do průměru OECD, což ale znamená, že i zde si ČR notně pohoršila, neboť při předchozích dvou cyklech se jí podařilo získat nadprůměrný výsledek. Navíc je tento propad největší v porovnání s propadem ostatních zemí u matematické gramotnosti.

Také v přírodovědné kategorii si žáci velmi pohoršili a putují z nadprůměru do průměru. I toto zhoršení patří mezi nejvýraznější v porovnání s ostatními zeměmi.Celkově ukázala PISA 2009 velký propad v úrovni české vzdělanosti, navíc se zdá, že Česká republika, narozdíl například od sousedního Německa, se nesnaží o další zlepšení a spíše nechává české školství stagnovat.<ref>Stručné shrnutí výsledků mezinárodního výzkumu PISA 2009. ''Eduin: Vzdělání je i naše věc'' [online]. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.eduin.cz/titulka/strucne-shrnuti-mezinarodniho-vyzkumu-pisa-2009/</ref>

==Shrnutí==
Co se týče PISA průzkumů, Česká republika od počátku ukazuje zejména na problémy ve čtenářské gramotnosti, kolísající úroveň jednotlivých škol, neinteraktivní prostředí při výuce, či velké množství informací na úkor schopnosti kritického myšlení žáků. Problémem jsou i zastaralé metody výuky a malá snaha o modernizaci ve školství.

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==

*Čeští školáci ve srovnání se světem propadli. Horší se hlavně v matematice. ''iDnes.cz'' [online]. 2010-12-07 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: Čeští školáci ve srovnání se světem propadli. Horší se hlavně v matematice Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/cesti-skolaci-ve-srovnani-se-svetem-propadli-horsi-se-hlavne-v-matematice-1lt-/studium.aspx?c=A101207_141030_studium_bar

*MANDÍKOVÁ, Dana. ''Výsledky českých žáků v přírodních vědách v mezinárodních výzkumech TIMSS a PISA.'' Katedra didaktiky fyziky MFF UK, 15 s. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: kdf.mff.cuni.cz/~mandikova/vyzkumy/vlachovice_07.doc

*''Matematika s chutí''. Dostupné z: http://www.matematikaschuti.cz/sites/default/files/prezentace_z_tk_matematika_s_chuti.pdf

*Participating countries/economies. OECD. ''PISA'' [online]. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.pisa.oecd.org/pages/0,3417,en_32252351_32236225_1_1_1_1_1,00.html

*PISA 2000: Overview of the Study. Max-Planck-Institut für Bildungsforschung [online]. Germany: MaxPlanckInstitute for Human Development, 2002 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.mpib-berlin.mpg.de/Pisa/PISA-2000_Overview.pdf

*PROCHÁZKOVÁ, Ivana. Mezinárodní výzkum čtenářské gramotnosti a jeho výsledky v ČR. ''Metodický portál RVP'' [online]. 2006-01-18 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/448/MEZINARODNI-VYZKUM-CTENARSKE-GRAMOTNOSTI-A-JEHO-VYSLEDKY-V-CR.html/

*SÁRKÖZI, Radek. Tajemná PISA – 1. díl – České školství v mezinárodním srovnání. ''Čtenářská gramotnost a projektové vyučování: Webový portál pro učitele'' [online]. 2010-09-09 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-zahranici/tajemna-pisa-1

*Stručné shrnutí výsledků mezinárodního výzkumu PISA 2009. ''Eduin: Vzdělání je i naše věc'' [online]. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.eduin.cz/titulka/strucne-shrnuti-mezinarodniho-vyzkumu-pisa-2009/

*''ÚIV: Ústav pro informace ve vzdělávání'' [online]. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.uiv.cz/rubrika/18

*Výsledky mezinárodního výzkumu PISA 2006. ''Britské listy'' [online]. 2007-12-06 [cit. 2012-05-22]. ISSN 1213-1792. Dostupné z: http://blisty.cz/art/37672.html

*Výsledky výzkumu PISA 2006. VUP PRAHA. ''Metodický portál RVP'' [online]. 2008-01-11 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/1800/vysledky-vyzkumu-pisa-2006.html/

*Zpráva OECD: Socialistické vzdělávání v Česku přetrvává, úroveň klesá. ''Ihned.cz: Zpravodajský server Hospodářských novin'' [online]. 2012-02-13 [cit. 2012-05-22]. ISSN 1213 - 7693. Dostupné z: http://zpravy.ihned.cz/c1-54706650-zprava-oecd-socialisticke-vzdelavani-v-cesku-pretrvava-uroven-klesa

Česká republika v mezinárodním srovnání PISA

2012-05-22T20:40:23Z

Sharria:

'''Autor:''' Lada Kadaníková

'''Klíčová slova:''' průzkumy PISA, Česká republika, úroveň vzdělanosti, české školství

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' - průzkumy PISA, OECD, gramotnost</blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - ---</blockquote>

==Úvod==
Od roku 2000, kdy se poprvé konaly průzkumy PISA, se počet zúčastněných zemí každé tři roky mění, Česká republika však patří mezi pravidelné účastníky. Její výsledky, které od počátku ukazují prostor pro zlepšení, se ale poslední roky dále zhoršují a úroveň českého školství klesá. Na tuto znepokojující situaci už upozorňuje ve své zprávě i samotné OECD.<ref>Zpráva OECD: Socialistické vzdělávání v Česku přetrvává, úroveň klesá. ''Ihned.cz: Zpravodajský server Hospodářských novin'' [online]. 2012-02-13 [cit. 2012-05-22]. ISSN 1213 - 7693. Dostupné z: http://zpravy.ihned.cz/c1-54706650-zprava-oecd-socialisticke-vzdelavani-v-cesku-pretrvava-uroven-klesa </ref>

==PISA 2000==
[[Soubor:PISA_2000.jpg|thumb|Výsledky PISA 2000]]
V roce 2000, kdy proběhla PISA poprvé, se tento průzkum zaměřoval zejména na oblast čtenářské gramotnosti, a to s cílovou skupinou žáků 9. tříd základních škol a 1. ročníků škol středních, tedy dětí narozených v roce 1984.<ref>MANDÍKOVÁ, Dana. ''Výsledky českých žáků v přírodních vědách v mezinárodních výzkumech TIMSS a PISA.'' Katedra didaktiky fyziky MFF UK, 15 s. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: kdf.mff.cuni.cz/~mandikova/vyzkumy/vlachovice_07.doc </ref> Celkově se tohoto roku účastnilo průzkumu 43 zemí, z toho 29 bylo členy OECD, která průzkumy PISA pořádá.<ref>Participating countries/economies. OECD. ''PISA'' [online]. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.pisa.oecd.org/pages/0,3417,en_32252351_32236225_1_1_1_1_1,00.html</ref>

Česká republika nedopadla již napoprvé příliš lichotivě. V rámci cílové skupiny se průzkumu účastnilo přes 5000 žáků z 229 různých škol, a jejich výsledky znamenaly podprůměr v porovnání se standardem OECD. V první kategorii, tj. čtenářská gramotnost, žáci dopadli nejhůře. O trochu lépe si vedli v matematické části, kdy se umístili ve slabším průměru OECD . Nejlépe zvládli oddíl přírodních věd, kdy skončili dokonce trochu nad průměrem, což může být dáno velkou měrou tím, že čeští žáci se v tomto oboru učí mnohem větší množství látky, než jejich zahraniční spolužáci.<ref>SÁRKÖZI, Radek. Tajemná PISA – 1. díl – České školství v mezinárodním srovnání. ''Čtenářská gramotnost a projektové vyučování: Webový portál pro učitele'' [online]. 2010-09-09 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-zahranici/tajemna-pisa-1</ref>
Pro porovnání výsledků s dalšími zúčastněnými zeměmi v rámci jednotlivých kategorií se můžete podívat na obrázek vpravo.

Co se týče jednotlivých problémů, nejhorších výsledků se Česká republika dočkala v oblasti vyhledávání různých typů informací. Také se ukázalo, že čeští žáci nedokázali řešit pracovní úlohy, ale naopak byli schopni dobře pracovat s nesouvislými texty jako grafy, mapy či tabulkami, na rozdíl od textů souvislých, které jim činili větší problémy.

Ačkoliv ale Česká republika nedosáhla na mezinárodním poli příliš dobrých výsledků v rámci vzdělávání žáků základních škol, studenti víceletých gymnázií naopak v těchto průzkumech excelovali a prokazovali nadprůměrné výsledky ve všech kategoriích. Ukázalo se tak na velké rozdíly v kvalitě vzdělávání v ČR.<ref>PROCHÁZKOVÁ, Ivana. Mezinárodní výzkum čtenářské gramotnosti a jeho výsledky v ČR. ''Metodický portál RVP'' [online]. 2006-01-18 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/448/MEZINARODNI-VYZKUM-CTENARSKE-GRAMOTNOSTI-A-JEHO-VYSLEDKY-V-CR.html/</ref> Tento trend bohužel zůstává potvrzen i v nadcházejících letech dalšími průzkumy a ani v dnešní se neblýská na lepší časy.
Pro porovnání s ostatními zeměmi, tyto velké rozdíly například nenajdeme u Finska, které je známé pro svou dobrou úroveň vzdělanosti. Na druhou stranu nutno říci, ani Mexiko v roce 2000 neukazovalo na příliš velké rozdíly v úrovni vnitrostátní vzdělanosti, ale Mexiko se naopak podle měření PISA nacházelo na nejnižších příčkách úspěšnosti.

==PISA 2003==
[[Soubor:PISA_2003.jpg|thumb|Matematická gramotnost PISA 2003]]
V roce 2003 se PISA zúčastnilo 41 zemí.<ref>Participating countries/economies. OECD. ''PISA'' [online]. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.pisa.oecd.org/pages/0,3417,en_32252351_32236225_1_1_1_1_1,00.html</ref> Tentokrát se průzkum zaměřoval zejména na zjištění úrovně matematické gramotnosti v rámci stejné školní cílové skupiny, tedy žáky narozenými v roce 1987.<ref>MANDÍKOVÁ, Dana. ''Výsledky českých žáků v přírodních vědách v mezinárodních výzkumech TIMSS a PISA.'' Katedra didaktiky fyziky MFF UK, 15 s. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: kdf.mff.cuni.cz/~mandikova/vyzkumy/vlachovice_07.doc </ref> Co se týče výsledků našich žáků, tak ty se od roku 2000 mírně zlepšily, ale pouze v matematické a přírodovědné oblasti testování. Zde ale pro změnu dopadla Česká republika v porovnání s ostatními zeměmi o poznání hůře, co se týče vztahu a přístupu žáků k matematice. Pro další porovnání výsledků v matematice se můžete podívat na obrázek grafu vpravo.

Zatímco ve čtenářské gramotnosti čeští studenti zůstávají v porovnání s průměrem OECD opět pozadu, v přírodních vědách se naopak umisťují mezi zeměmi s nejlepšími výsledky.<ref>MANDÍKOVÁ, Dana. ''Výsledky českých žáků v přírodních vědách v mezinárodních výzkumech TIMSS a PISA.'' Katedra didaktiky fyziky MFF UK, 15 s. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: kdf.mff.cuni.cz/~mandikova/vyzkumy/vlachovice_07.doc </ref>

==PISA 2006==
V roce 2006 se do PISA průzkumu zapojilo 57 zemí, Česká republika byla zastoupena přes 9000 studenty. PISA se tentokrát zaměřila na přírodní vědy, cílovou skupinou zůstávají žáci 9. tříd základních škol a 1. ročníků škol středních.<ref>Výsledky mezinárodního výzkumu PISA 2006. ''Britské listy'' [online]. 2007-12-06 [cit. 2012-05-22]. ISSN 1213-1792. Dostupné z: http://blisty.cz/art/37672.html </ref>

Co se týče přírodních věd, naši žáci se umístili mezi deseti nejlepšími zeměmi s nadprůměrným výsledkem, přírodní vědy tedy zůstávají jedinou kategorií, ve kterých jsme kontinuálně úspěšní. Tento rok si uchovávají žáci i úspěšnost u matematické gramotnosti, kdy jsou výsledky ČR nad průměrem OECD, stejně jako u dalších dvanácti zemí. Čtenářská gramotnost ale zůstává podprůměrná.<ref>Výsledky mezinárodního výzkumu PISA 2006. ''Britské listy'' [online]. 2007-12-06 [cit. 2012-05-22]. ISSN 1213-1792. Dostupné z: http://blisty.cz/art/37672.html </ref>

Navíc se opakovaně ukazuje problém českých žáků samostatně uvažovat.<ref>Výsledky mezinárodního výzkumu PISA 2006. ''Britské listy'' [online]. 2007-12-06 [cit. 2012-05-22]. ISSN 1213-1792. Dostupné z: http://blisty.cz/art/37672.html </ref> Zatímco jiné země poskytují větší důraz na kritické myšlení, české školství spíše chrlí do dětí poznatky a velké množství informací, dále je však neučí s těmito vědomostmi pracovat.

==PISA 2009==
V roce 2009 se do PISA zapojilo 65 zemí.<ref>Participating countries/economies. OECD. ''PISA'' [online]. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.pisa.oecd.org/pages/0,3417,en_32252351_32236225_1_1_1_1_1,00.html</ref> Výsledky žáků ČR se oproti roku 2006 o něco zhoršily. Co se změnilo, je práce se souvislými texty, která se od roku 2000 výrazně zlepšila, bohužel na úkor práce s texty nesouvislými. Čtenářská gramotnost zůstává nejenom podprůměrná, ale dále se výrazně zhoršuje, největším problémem se ukazuje být posuzování obsahu a formy textu.

Co se týče matematiky, výsledek ČR se řádí do průměru OECD, což ale znamená, že i zde si ČR notně pohoršila, neboť při předchozích dvou cyklech se jí podařilo získat nadprůměrný výsledek. Navíc je tento propad největší v porovnání s propadem ostatních zemí u matematické gramotnosti.

Také v přírodovědné kategorii si žáci velmi pohoršili a putují z nadprůměru do průměru. I toto zhoršení patří mezi nejvýraznější v porovnání s ostatními zeměmi.Celkově ukázala PISA 2009 velký propad v úrovni české vzdělanosti, navíc se zdá, že Česká republika, narozdíl například od sousedního Německa, se nesnaží o další zlepšení a spíše nechává české školství stagnovat.<ref>Stručné shrnutí výsledků mezinárodního výzkumu PISA 2009. ''Eduin: Vzdělání je i naše věc'' [online]. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.eduin.cz/titulka/strucne-shrnuti-mezinarodniho-vyzkumu-pisa-2009/</ref>

==Shrnutí==
Co se týče PISA průzkumů, Česká republika od počátku ukazuje zejména na problémy ve čtenářské gramotnosti, kolísající úroveň jednotlivých škol, neinteraktivní prostředí při výuce, či velké množství informací na úkor schopnosti kritického myšlení žáků. Problémem jsou i zastaralé metody výuky a malá snaha o modernizaci ve školství.

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==

*Čeští školáci ve srovnání se světem propadli. Horší se hlavně v matematice. ''iDnes.cz'' [online]. 2010-12-07 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: Čeští školáci ve srovnání se světem propadli. Horší se hlavně v matematice Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/cesti-skolaci-ve-srovnani-se-svetem-propadli-horsi-se-hlavne-v-matematice-1lt-/studium.aspx?c=A101207_141030_studium_bar

*MANDÍKOVÁ, Dana. ''Výsledky českých žáků v přírodních vědách v mezinárodních výzkumech TIMSS a PISA.'' Katedra didaktiky fyziky MFF UK, 15 s. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: kdf.mff.cuni.cz/~mandikova/vyzkumy/vlachovice_07.doc

*Participating countries/economies. OECD. ''PISA'' [online]. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.pisa.oecd.org/pages/0,3417,en_32252351_32236225_1_1_1_1_1,00.html

*PROCHÁZKOVÁ, Ivana. Mezinárodní výzkum čtenářské gramotnosti a jeho výsledky v ČR. ''Metodický portál RVP'' [online]. 2006-01-18 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/448/MEZINARODNI-VYZKUM-CTENARSKE-GRAMOTNOSTI-A-JEHO-VYSLEDKY-V-CR.html/

*SÁRKÖZI, Radek. Tajemná PISA – 1. díl – České školství v mezinárodním srovnání. ''Čtenářská gramotnost a projektové vyučování: Webový portál pro učitele'' [online]. 2010-09-09 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-zahranici/tajemna-pisa-1

*Stručné shrnutí výsledků mezinárodního výzkumu PISA 2009. ''Eduin: Vzdělání je i naše věc'' [online]. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.eduin.cz/titulka/strucne-shrnuti-mezinarodniho-vyzkumu-pisa-2009/

*''ÚIV: Ústav pro informace ve vzdělávání'' [online]. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.uiv.cz/rubrika/18

*Výsledky mezinárodního výzkumu PISA 2006. ''Britské listy'' [online]. 2007-12-06 [cit. 2012-05-22]. ISSN 1213-1792. Dostupné z: http://blisty.cz/art/37672.html

*Výsledky výzkumu PISA 2006. VUP PRAHA. ''Metodický portál RVP'' [online]. 2008-01-11 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/1800/vysledky-vyzkumu-pisa-2006.html/

*Zpráva OECD: Socialistické vzdělávání v Česku přetrvává, úroveň klesá. ''Ihned.cz: Zpravodajský server Hospodářských novin'' [online]. 2012-02-13 [cit. 2012-05-22]. ISSN 1213 - 7693. Dostupné z: http://zpravy.ihned.cz/c1-54706650-zprava-oecd-socialisticke-vzdelavani-v-cesku-pretrvava-uroven-klesa

Česká republika v mezinárodním srovnání PISA

2012-05-22T20:35:49Z

Sharria:

'''Autor:''' Lada Kadaníková

'''Klíčová slova:''' průzkumy PISA, Česká republika, úroveň vzdělanosti, české školství

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' - průzkumy PISA, OECD, gramotnost</blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - ---</blockquote>

==Úvod==
Od roku 2000, kdy se poprvé konaly průzkumy PISA, se počet zúčastněných zemí každé tři roky mění, Česká republika však patří mezi pravidelné účastníky. Její výsledky, které od počátku ukazují prostor pro zlepšení, se ale poslední roky dále zhoršují a úroveň českého školství klesá. Na tuto znepokojující situaci už upozorňuje ve své zprávě i samotné OECD.<ref>Zpráva OECD: Socialistické vzdělávání v Česku přetrvává, úroveň klesá. ''Ihned.cz: Zpravodajský server Hospodářských novin'' [online]. 2012-02-13 [cit. 2012-05-22]. ISSN 1213 - 7693. Dostupné z: http://zpravy.ihned.cz/c1-54706650-zprava-oecd-socialisticke-vzdelavani-v-cesku-pretrvava-uroven-klesa </ref>

==PISA 2000==
[[Soubor:PISA_2000.jpg|thumb|Výsledky PISA 2000]]
V roce 2000, kdy proběhla PISA poprvé, se tento průzkum zaměřoval zejména na oblast čtenářské gramotnosti, a to s cílovou skupinou žáků 9. tříd základních škol a 1. ročníků škol středních, tedy dětí narozených v roce 1984.<ref>MANDÍKOVÁ, Dana. ''Výsledky českých žáků v přírodních vědách v mezinárodních výzkumech TIMSS a PISA.'' Katedra didaktiky fyziky MFF UK, 15 s. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: kdf.mff.cuni.cz/~mandikova/vyzkumy/vlachovice_07.doc </ref> Celkově se tohoto roku účastnilo průzkumu 43 zemí, z toho 29 bylo členy OECD, která průzkumy PISA pořádá.<ref>Participating countries/economies. OECD. ''PISA'' [online]. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.pisa.oecd.org/pages/0,3417,en_32252351_32236225_1_1_1_1_1,00.html</ref>

Česká republika nedopadla již napoprvé příliš lichotivě. V rámci cílové skupiny se průzkumu účastnilo přes 5000 žáků z 229 různých škol, a jejich výsledky znamenaly podprůměr v porovnání se standardem OECD. V první kategorii, tj. čtenářská gramotnost, žáci dopadli nejhůře. O trochu lépe si vedli v matematické části, kdy se umístili ve slabším průměru OECD . Nejlépe zvládli oddíl přírodních věd, kdy skončili dokonce trochu nad průměrem, což může být dáno velkou měrou tím, že čeští žáci se v tomto oboru učí mnohem větší množství látky, než jejich zahraniční spolužáci.
Pro porovnání výsledků s dalšími zúčastněnými zeměmi v rámci jednotlivých kategorií se můžete podívat na obrázek vpravo.

Co se týče jednotlivých problémů, nejhorších výsledků se Česká republika dočkala v oblasti vyhledávání různých typů informací. Také se ukázalo, že čeští žáci nedokázali řešit pracovní úlohy, ale naopak byli schopni dobře pracovat s nesouvislými texty jako grafy, mapy či tabulkami, na rozdíl od textů souvislých, které jim činili větší problémy.

Ačkoliv ale Česká republika nedosáhla na mezinárodním poli příliš dobrých výsledků v rámci vzdělávání žáků základních škol, studenti víceletých gymnázií naopak v těchto průzkumech excelovali a prokazovali nadprůměrné výsledky ve všech kategoriích. Ukázalo se tak na velké rozdíly v kvalitě vzdělávání v ČR. Tento trend bohužel zůstává potvrzen i v nadcházejících letech dalšími průzkumy a ani v dnešní se neblýská na lepší časy.
Pro porovnání s ostatními zeměmi, tyto velké rozdíly například nenajdeme u Finska, které je známé pro svou dobrou úroveň vzdělanosti. Na druhou stranu nutno říci, ani Mexiko v roce 2000 neukazovalo na příliš velké rozdíly v úrovni vnitrostátní vzdělanosti, ale Mexiko se naopak podle měření PISA nacházelo na nejnižších příčkách úspěšnosti.

==PISA 2003==
[[Soubor:PISA_2003.jpg|thumb|Matematická gramotnost PISA 2003]]
V roce 2003 se PISA zúčastnilo 41 zemí.<ref>Participating countries/economies. OECD. ''PISA'' [online]. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.pisa.oecd.org/pages/0,3417,en_32252351_32236225_1_1_1_1_1,00.html</ref> Tentokrát se průzkum zaměřoval zejména na zjištění úrovně matematické gramotnosti v rámci stejné školní cílové skupiny, tedy žáky narozenými v roce 1987.<ref>MANDÍKOVÁ, Dana. ''Výsledky českých žáků v přírodních vědách v mezinárodních výzkumech TIMSS a PISA.'' Katedra didaktiky fyziky MFF UK, 15 s. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: kdf.mff.cuni.cz/~mandikova/vyzkumy/vlachovice_07.doc </ref> Co se týče výsledků našich žáků, tak ty se od roku 2000 mírně zlepšily, ale pouze v matematické a přírodovědné oblasti testování. Zde ale pro změnu dopadla Česká republika v porovnání s ostatními zeměmi o poznání hůře, co se týče vztahu a přístupu žáků k matematice. Pro další porovnání výsledků v matematice se můžete podívat na obrázek grafu vpravo.

Zatímco ve čtenářské gramotnosti čeští studenti zůstávají v porovnání s průměrem OECD opět pozadu, v přírodních vědách se naopak umisťují mezi zeměmi s nejlepšími výsledky.<ref>MANDÍKOVÁ, Dana. ''Výsledky českých žáků v přírodních vědách v mezinárodních výzkumech TIMSS a PISA.'' Katedra didaktiky fyziky MFF UK, 15 s. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: kdf.mff.cuni.cz/~mandikova/vyzkumy/vlachovice_07.doc </ref>

==PISA 2006==
V roce 2006 se do PISA průzkumu zapojilo 57 zemí, Česká republika byla zastoupena přes 9000 studenty. PISA se tentokrát zaměřila na přírodní vědy, cílovou skupinou zůstávají žáci 9. tříd základních škol a 1. ročníků škol středních.<ref>Výsledky mezinárodního výzkumu PISA 2006. ''Britské listy'' [online]. 2007-12-06 [cit. 2012-05-22]. ISSN 1213-1792. Dostupné z: http://blisty.cz/art/37672.html </ref>

Co se týče přírodních věd, naši žáci se umístili mezi deseti nejlepšími zeměmi s nadprůměrným výsledkem, přírodní vědy tedy zůstávají jedinou kategorií, ve kterých jsme kontinuálně úspěšní. Tento rok si uchovávají žáci i úspěšnost u matematické gramotnosti, kdy jsou výsledky ČR nad průměrem OECD, stejně jako u dalších dvanácti zemí. Čtenářská gramotnost ale zůstává podprůměrná.<ref>Výsledky mezinárodního výzkumu PISA 2006. ''Britské listy'' [online]. 2007-12-06 [cit. 2012-05-22]. ISSN 1213-1792. Dostupné z: http://blisty.cz/art/37672.html </ref>

Navíc se opakovaně ukazuje problém českých žáků samostatně uvažovat.<ref>Výsledky mezinárodního výzkumu PISA 2006. ''Britské listy'' [online]. 2007-12-06 [cit. 2012-05-22]. ISSN 1213-1792. Dostupné z: http://blisty.cz/art/37672.html </ref> Zatímco jiné země poskytují větší důraz na kritické myšlení, české školství spíše chrlí do dětí poznatky a velké množství informací, dále je však neučí s těmito vědomostmi pracovat.

==PISA 2009==
V roce 2009 se do PISA zapojilo 65 zemí.<ref>Participating countries/economies. OECD. ''PISA'' [online]. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.pisa.oecd.org/pages/0,3417,en_32252351_32236225_1_1_1_1_1,00.html</ref> Výsledky žáků ČR se oproti roku 2006 o něco zhoršily. Co se změnilo, je práce se souvislými texty, která se od roku 2000 výrazně zlepšila, bohužel na úkor práce s texty nesouvislými. Čtenářská gramotnost zůstává nejenom podprůměrná, ale dále se výrazně zhoršuje, největším problémem se ukazuje být posuzování obsahu a formy textu.

Co se týče matematiky, výsledek ČR se řádí do průměru OECD, což ale znamená, že i zde si ČR notně pohoršila, neboť při předchozích dvou cyklech se jí podařilo získat nadprůměrný výsledek. Navíc je tento propad největší v porovnání s propadem ostatních zemí u matematické gramotnosti.

Také v přírodovědné kategorii si žáci velmi pohoršili a putují z nadprůměru do průměru. I toto zhoršení patří mezi nejvýraznější v porovnání s ostatními zeměmi.Celkově ukázala PISA 2009 velký propad v úrovni české vzdělanosti, navíc se zdá, že Česká republika, narozdíl například od sousedního Německa, se nesnaží o další zlepšení a spíše nechává české školství stagnovat.<ref>Stručné shrnutí výsledků mezinárodního výzkumu PISA 2009. ''Eduin: Vzdělání je i naše věc'' [online]. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.eduin.cz/titulka/strucne-shrnuti-mezinarodniho-vyzkumu-pisa-2009/</ref>

==Shrnutí==
Co se týče PISA průzkumů, Česká republika od počátku ukazuje zejména na problémy ve čtenářské gramotnosti, kolísající úroveň jednotlivých škol, neinteraktivní prostředí při výuce, či velké množství informací na úkor schopnosti kritického myšlení žáků. Problémem jsou i zastaralé metody výuky a malá snaha o modernizaci ve školství.

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==

*Čeští školáci ve srovnání se světem propadli. Horší se hlavně v matematice. ''iDnes.cz'' [online]. 2010-12-07 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: Čeští školáci ve srovnání se světem propadli. Horší se hlavně v matematice Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/cesti-skolaci-ve-srovnani-se-svetem-propadli-horsi-se-hlavne-v-matematice-1lt-/studium.aspx?c=A101207_141030_studium_bar

*MANDÍKOVÁ, Dana. ''Výsledky českých žáků v přírodních vědách v mezinárodních výzkumech TIMSS a PISA.'' Katedra didaktiky fyziky MFF UK, 15 s. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: kdf.mff.cuni.cz/~mandikova/vyzkumy/vlachovice_07.doc

*Participating countries/economies. OECD. ''PISA'' [online]. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.pisa.oecd.org/pages/0,3417,en_32252351_32236225_1_1_1_1_1,00.html

*PROCHÁZKOVÁ, Ivana. Mezinárodní výzkum čtenářské gramotnosti a jeho výsledky v ČR. ''Metodický portál RVP'' [online]. 2006-01-18 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/448/MEZINARODNI-VYZKUM-CTENARSKE-GRAMOTNOSTI-A-JEHO-VYSLEDKY-V-CR.html/

*SÁRKÖZI, Radek. Tajemná PISA – 1. díl – České školství v mezinárodním srovnání. ''Čtenářská gramotnost a projektové vyučování: Webový portál pro učitele'' [online]. 2010-09-09 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-zahranici/tajemna-pisa-1

*Stručné shrnutí výsledků mezinárodního výzkumu PISA 2009. ''Eduin: Vzdělání je i naše věc'' [online]. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.eduin.cz/titulka/strucne-shrnuti-mezinarodniho-vyzkumu-pisa-2009/

*''ÚIV: Ústav pro informace ve vzdělávání'' [online]. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.uiv.cz/rubrika/18

*Výsledky mezinárodního výzkumu PISA 2006. ''Britské listy'' [online]. 2007-12-06 [cit. 2012-05-22]. ISSN 1213-1792. Dostupné z: http://blisty.cz/art/37672.html

*Výsledky výzkumu PISA 2006. VUP PRAHA. ''Metodický portál RVP'' [online]. 2008-01-11 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/1800/vysledky-vyzkumu-pisa-2006.html/

*Zpráva OECD: Socialistické vzdělávání v Česku přetrvává, úroveň klesá. ''Ihned.cz: Zpravodajský server Hospodářských novin'' [online]. 2012-02-13 [cit. 2012-05-22]. ISSN 1213 - 7693. Dostupné z: http://zpravy.ihned.cz/c1-54706650-zprava-oecd-socialisticke-vzdelavani-v-cesku-pretrvava-uroven-klesa

Česká republika v mezinárodním srovnání PISA

2012-05-22T20:20:15Z

Sharria:

Česká republika v mezinárodním srovnání PISA

2012-05-22T20:15:21Z

Sharria:

Česká republika v mezinárodním srovnání PISA

2012-05-22T19:38:04Z

Sharria:

Česká republika v mezinárodním srovnání PISA

2012-05-22T19:35:14Z

Sharria:

Česká republika v mezinárodním srovnání PISA

2012-05-22T19:28:42Z

Sharria:

Česká republika v mezinárodním srovnání PISA

2012-05-22T18:56:16Z

Sharria:

Česká republika v mezinárodním srovnání PISA

2012-05-22T18:51:15Z

Sharria:

'''Autor:''' Lada Kadaníková

'''Klíčová slova:''' výzkumy PISA, Česká republika, úroveň vzdělanosti, české školství

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' - výzkumy PISA, OECD, vzdělanost</blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - ---</blockquote>

==Úvod==
Od roku 2000, kdy se poprvé konaly výzkumy PISA, se počet zúčastněných zemí každé tři roky mění, Česká republika se však participuje pravidelně. Její výsledky, které od počátku ukazují prostor pro zlepšení, se však poslední roky dokonce zhoršují a úroveň českého školství klesá. Na tuto znepokojující situaci už upozorňuje ve své zprávě i samotné OECD.

==PISA 2000==
[[Soubor:PISA_2000.jpg|thumb|Výsledky PISA 2000]]
V roce 2000, kdy proběhla PISA poprvé, se tyto výzkumy zaměřovaly zejména na oblast čtenářské gramotnosti a to hlavě u žáků 9. tříd základních škol a 1. ročníků škol středních, tedy žáků narozených v roce 1984. Celkově se tohoto roku účastnilo výzkumu 43 zemí, z toho 29 bylo členy OECD.

Česká republika nedopadla již napoprvé příliš lichotivě. V rámci cílové skupiny se výzkumu účastnilo přes 5000 žáků z 229 různých škol, a jejich výsledky znamenaly podprůměr v porovnání se standardem OECD. V první kategorii, tj. čtenářská gramotnost, žáci dopadli nejhůře. O trochu lépe si vedli v matematické části, kdy se blížili průměru OECD . Nejlépe zvládli oddíl přírodních věd, kdy skončili dokonce trochu nad průměrem OECD, což ale může být dáno tím, že čeští žáci se v tomto oboru učí mnohem větší množství látky, než jejich zahraniční spolužáci . Pro porovnání výsledků s dalšími zúčastněnými zeměmi v rámci jednotlivých kategorií se můžete podívat na obrázek vpravo.

Co se týče jednotlivých problémů, nejhorších výsledků se Česká republika dočkala v oblasti vyhledávání různých typů informací. Také se ukázalo, že čeští žáci nedokážou řešit pracovní úlohy, ale naopak jsou schopni dobře pracovat s nesouvislými texty jako grafy, mapy či tabulky, na rozdíl od textů souvislých, které jim činí větší problémy.

Ačkoliv ale Česká republika nedosáhla na mezinárodním poli dobrých výsledků v rámci vzdělávání žáků základních škol, studenti víceletých gymnázií naopak v těchto výzkumech excelovali, a ukázali tak na velké rozdíly v kvalitě vzdělávání v ČR. Tento trend bohužel zůstává potvrzen i v nadcházejících létech dalšími výzkumy a ani v dnešní se neblýská na lepší časy.
Pro porovnání s ostatními zeměmi, tyto velké rozdíly například nenajdeme u Finska, které je známé pro svou dobrou úroveň vzdělanosti. Na druhou stranu ani Mexiko v roce 2000 neukazovalo na příliš velké rozdíly v úrovni vnitrostátní vzdělanosti, ale Mexiko se naopak nacházelo na nejnižších příčkách podle měření PISA.

==PISA 2003==
[[Soubor:PISA_2003.jpg|thumb|Matematická gramotnost PISA 2003]]
V roce 2003 se PISA zúčastnilo 41 zemí. Tentokrát se výzkum zaměřoval zejména na zjištění úrovně matematické gramotnosti se stejnou cílovou skupinou, tedy žáky narozenými v roce 1987 . Co se týče výsledků našich žáků, tak ty se od roku 2000 mírně zlepšily, ale pouze v matematické a přírodovědné oblasti testování, ale zde pro změnu dopadla Česká republika v porovnání s ostatními zeměmi o poznání hůře, co se týče vztahu a přístupu žáků k matematice. Pro další porovnání výsledků v matematice se můžete podívat na obrázek grafu vpravo.

Zatímco ve čtenářské gramotnosti čeští studenti zůstávají v porovnání s průměrem OECD opět pozadu, v přírodních vědách se naopak umisťují mezi země v průměru s nejlepšími výsledky.

==PISA 2006==
V roce 2006 se do PISA výzkumu zapojilo 57 zemí, Česká republika byla zastoupena přes 9000 studenty. PISA se tentokrát zaměřila na přírodní vědy, cílová skupinou zůstávají žáci 9. tříd základních škol a 1. ročníků škol středních.

Co se týče přírodních věd, naši žáci se umístili mezi deseti nejlepšími zeměmi s nadprůměrným výsledkem, přírodní vědy tedy zůstávají jedinou kategorií, ve kterých jsme kontinuálně úspěšní. Tento rok si uchovávají žáci i úspěšnost u matematické gramotnosti, kdy jsou výsledky ČR nad průměrem OECD. Čtenářská gramotnost však zůstává podprůměrná.

Stále se ukazuje problém českých žáků samostatně uvažovat. Zatímco jiné země poskytují větší důraz na kritické myšlení, české školství spíše chrlí do dětí poznatky a velké množství informací, dále je však neučí s těmito vědomostmi pracovat.

==PISA 2009==
V roce 2009 se do PISA zapojilo 65 zemí. Výsledky žáků ČR se oproti roku 2006 o něco zhoršily. Co se změnilo, je práce se souvislými texty, která se od roku 2000 výrazně zlepšila, bohužel na úkor práce s texty nesouvislými. Čtenářská gramotnost zůstává nejenom podprůměrná, ale dále se výrazně zhoršuje, největším problémem se ukazuje být posuzování obsahu a formy textu.

Co se týče matematiky, výsledek ČR se řádí do průměru OECD, což ale znamená, že i zde si ČR notně pohoršila, neboť při předchozích dvou cyklech se jí podařilo získat nadprůměrný výsledek. Navíc je tento propad největší v porovnání s propadem ostatních zemí u matematické gramotnosti.

I v přírodovědné kategorii se žáci zhoršili a putují z nadprůměru do průměru. I toto zhoršení patří mezi nejvýraznější v porovnání s ostatními zeměmi. Celkově ukázala PISA 2009 velký propad v úrovni české vzdělanosti, navíc se zdá, že Česká republika, narozdíl například od sousedního Německa, se nesnaží o další zlepšení a spíše nechává české školství stagnovat.

==Shrnutí==
Co se týče PISA výzkumů, Česká republika od počátku ukazuje zejména na problémy ve čtenářské gramotnosti, kolísající úroveň jednotlivých škol, neinteraktivní prostředí škol, či velké množství informací na úkor schopnosti kritického myšlení žáků. Problémem jsou i zastaralé metody výuky a absence modernizace školství. Co je zarážející, Česká republika, zdá se, nebere tyto varování příliš v potaz, a místo snahy o zlepšení vidíme dokonce postupné zhoršování ve výsledcích našich žáků. Po školních reformách posledních let je otázkou, co přinesou výsledky letošního výzkumu PISA 2012, a zda se tento trend zhoršování změní.

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==

*

Soubor:PISA 2003.jpg

2012-05-22T18:49:55Z

Sharria:

Soubor:PISA 2000.jpg

2012-05-22T18:43:32Z

Sharria: načtena nová verze "Soubor:PISA 2000.jpg": Výsledky PISA 2000.

Výsledky PISA 2000.

Soubor:PISA 2000.jpg

2012-05-22T18:41:00Z

Sharria: Výsledky PISA 2000.

Výsledky PISA 2000.

Česká republika v mezinárodním srovnání PISA

2012-05-22T18:36:53Z

Sharria:

'''Autor:''' Lada Kadaníková

'''Klíčová slova:''' výzkumy PISA, Česká republika, vzdělání

'''Související pojmy:''' školní výuka, úroveň vzdělanosti

<blockquote>
''nadřazené'' - výzkumy PISA, OECD</blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - ---</blockquote>

==Úvod==
Od roku 2000, kdy se poprvé konaly výzkumy PISA, se počet zúčastněných zemí každé tři roky mění, Česká republika se však participuje pravidelně. Její výsledky, které od počátku ukazují prostor pro zlepšení, se však poslední roky dokonce zhoršují a úroveň českého školství klesá. Na tuto znepokojující situaci už upozorňuje ve své zprávě i samotné OECD.

==PISA 2000==
V roce 2000, kdy proběhla PISA poprvé, se tyto výzkumy zaměřovaly zejména na oblast čtenářské gramotnosti a to hlavě u žáků 9. tříd základních škol a 1. ročníků škol středních, tedy žáků narozených v roce 1984. Celkově se tohoto roku účastnilo výzkumu 43 zemí, z toho 29 bylo členy OECD.

Česká republika nedopadla již napoprvé příliš lichotivě. V rámci cílové skupiny se výzkumu účastnilo přes 5000 žáků z 229 různých škol, a jejich výsledky znamenaly podprůměr v porovnání se standardem OECD. V první kategorii, tj. čtenářská gramotnost, žáci dopadli nejhůře. O trochu lépe si vedli v matematické části, kdy se blížili průměru OECD . Nejlépe zvládli oddíl přírodních věd, kdy skončili dokonce trochu nad průměrem OECD, což ale může být dáno tím, že čeští žáci se v tomto oboru učí mnohem větší množství látky, než jejich zahraniční spolužáci . Pro porovnání výsledků s dalšími zúčastněnými zeměmi v rámci jednotlivých kategorií se můžete podívat na tabulku.

Co se týče jednotlivých problémů, nejhorších výsledků se Česká republika dočkala v oblasti vyhledávání různých typů informací. Také se ukázalo, že čeští žáci nedokážou řešit pracovní úlohy, ale naopak jsou schopni dobře pracovat s nesouvislými texty jako grafy, mapy či tabulky, na rozdíl od textů souvislých, které jim činí větší problémy.

Ačkoliv ale Česká republika nedosáhla na mezinárodním poli dobrých výsledků v rámci vzdělávání žáků základních škol, studenti víceletých gymnázií naopak v těchto výzkumech excelovali, a ukázali tak na velké rozdíly v kvalitě vzdělávání v ČR. Tento trend bohužel zůstává potvrzen i v nadcházejících létech dalšími výzkumy a ani v dnešní se neblýská na lepší časy.
Pro porovnání s ostatními zeměmi, tyto velké rozdíly například nenajdeme u Finska, které je známé pro svou dobrou úroveň vzdělanosti. Na druhou stranu ani Mexiko v roce 2000 neukazovalo na příliš velké rozdíly v úrovni vnitrostátní vzdělanosti, ale Mexiko se naopak nacházelo na nejnižších příčkách podle měření PISA.

==PISA 2003==
V roce 2003 se PISA zúčastnilo 41 zemí. Tentokrát se výzkum zaměřoval zejména na zjištění úrovně matematické gramotnosti se stejnou cílovou skupinou, tedy žáky narozenými v roce 1987 . Co se týče výsledků našich žáků, tak ty se od roku 2000 mírně zlepšily, ale pouze v matematické a přírodovědné oblasti testování, ale zde pro změnu dopadla Česká republika v porovnání s ostatními zeměmi o poznání hůře, co se týče vztahu a přístupu žáků k matematice. Pro další porovnání výsledků v matematice se můžete podívat na graf.

Zatímco ve čtenářské gramotnosti čeští studenti zůstávají v porovnání s průměrem OECD opět pozadu, v přírodních vědách se naopak umisťují mezi země v průměru s nejlepšími výsledky.

==PISA 2006==
V roce 2006 se do PISA výzkumu zapojilo 57 zemí, Česká republika byla zastoupena přes 9000 studenty. PISA se tentokrát zaměřila na přírodní vědy, cílová skupinou zůstávají žáci 9. tříd základních škol a 1. ročníků škol středních.

Co se týče přírodních věd, naši žáci se umístili mezi deseti nejlepšími zeměmi s nadprůměrným výsledkem, přírodní vědy tedy zůstávají jedinou kategorií, ve kterých jsme kontinuálně úspěšní. Tento rok si uchovávají žáci i úspěšnost u matematické gramotnosti, kdy jsou výsledky ČR nad průměrem OECD. Čtenářská gramotnost však zůstává podprůměrná.

Stále se ukazuje problém českých žáků samostatně uvažovat. Zatímco jiné země poskytují větší důraz na kritické myšlení, české školství spíše chrlí do dětí poznatky a velké množství informací, dále je však neučí s těmito vědomostmi pracovat.

==PISA 2009==
V roce 2009 se do PISA zapojilo 65 zemí. Výsledky žáků ČR se oproti roku 2006 o něco zhoršily. Co se změnilo, je práce se souvislými texty, která se od roku 2000 výrazně zlepšila, bohužel na úkor práce s texty nesouvislými. Čtenářská gramotnost zůstává nejenom podprůměrná, ale dále se výrazně zhoršuje, největším problémem se ukazuje být posuzování obsahu a formy textu.

Co se týče matematiky, výsledek ČR se řádí do průměru OECD, což ale znamená, že i zde si ČR notně pohoršila, neboť při předchozích dvou cyklech se jí podařilo získat nadprůměrný výsledek. Navíc je tento propad největší v porovnání s propadem ostatních zemí u matematické gramotnosti.

I v přírodovědné kategorii se žáci zhoršili a putují z nadprůměru do průměru. I toto zhoršení patří mezi nejvýraznější v porovnání s ostatními zeměmi. Celkově ukázala PISA 2009 velký propad v úrovni české vzdělanosti, navíc se zdá, že Česká republika, narozdíl například od sousedního Německa, se nesnaží o další zlepšení a spíše nechává české školství stagnovat.

==Shrnutí==
Co se týče PISA výzkumů, Česká republika od počátku ukazuje zejména na problémy ve čtenářské gramotnosti, kolísající úroveň jednotlivých škol, neinteraktivní prostředí škol, či velké množství informací na úkor schopnosti kritického myšlení žáků. Problémem jsou i zastaralé metody výuky a absence modernizace školství. Co je zarážející, Česká republika, zdá se, nebere tyto varování příliš v potaz, a místo snahy o zlepšení vidíme dokonce postupné zhoršování ve výsledcích našich žáků. Po školních reformách posledních let je otázkou, co přinesou výsledky letošního výzkumu PISA 2012, a zda se tento trend zhoršování změní.

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==

*

Česká republika v mezinárodním srovnání PISA

2012-05-22T18:33:34Z

Sharria: Založena nová stránka: '''Autor:''' Lada Kadaníková '''Klíčová slova:''' výzkumy PISA, Česká republika, vzdělání '''Související pojmy:''' výzkumy PISA, OECD, školní výuka, úr...

'''Autor:''' Lada Kadaníková

'''Klíčová slova:''' výzkumy PISA, Česká republika, vzdělání

'''Související pojmy:''' výzkumy PISA, OECD, školní výuka, úroveň vzdělanosti

<blockquote>
''nadřazené'' - --</blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - ---</blockquote>

==Úvod==
Od roku 2000, kdy se poprvé konaly výzkumy PISA, se počet zúčastněných zemí každé tři roky mění, Česká republika se však participuje pravidelně. Její výsledky, které od počátku ukazují prostor pro zlepšení, se však poslední roky dokonce zhoršují a úroveň českého školství klesá. Na tuto znepokojující situaci už upozorňuje ve své zprávě i samotné OECD.

==PISA 2000==
V roce 2000, kdy proběhla PISA poprvé, se tyto výzkumy zaměřovaly zejména na oblast čtenářské gramotnosti a to hlavě u žáků 9. tříd základních škol a 1. ročníků škol středních, tedy žáků narozených v roce 1984. Celkově se tohoto roku účastnilo výzkumu 43 zemí, z toho 29 bylo členy OECD.

Česká republika nedopadla již napoprvé příliš lichotivě. V rámci cílové skupiny se výzkumu účastnilo přes 5000 žáků z 229 různých škol, a jejich výsledky znamenaly podprůměr v porovnání se standardem OECD. V první kategorii, tj. čtenářská gramotnost, žáci dopadli nejhůře. O trochu lépe si vedli v matematické části, kdy se blížili průměru OECD . Nejlépe zvládli oddíl přírodních věd, kdy skončili dokonce trochu nad průměrem OECD, což ale může být dáno tím, že čeští žáci se v tomto oboru učí mnohem větší množství látky, než jejich zahraniční spolužáci . Pro porovnání výsledků s dalšími zúčastněnými zeměmi v rámci jednotlivých kategorií se můžete podívat na tabulku.

Co se týče jednotlivých problémů, nejhorších výsledků se Česká republika dočkala v oblasti vyhledávání různých typů informací. Také se ukázalo, že čeští žáci nedokážou řešit pracovní úlohy, ale naopak jsou schopni dobře pracovat s nesouvislými texty jako grafy, mapy či tabulky, na rozdíl od textů souvislých, které jim činí větší problémy.

Ačkoliv ale Česká republika nedosáhla na mezinárodním poli dobrých výsledků v rámci vzdělávání žáků základních škol, studenti víceletých gymnázií naopak v těchto výzkumech excelovali, a ukázali tak na velké rozdíly v kvalitě vzdělávání v ČR. Tento trend bohužel zůstává potvrzen i v nadcházejících létech dalšími výzkumy a ani v dnešní se neblýská na lepší časy.
Pro porovnání s ostatními zeměmi, tyto velké rozdíly například nenajdeme u Finska, které je známé pro svou dobrou úroveň vzdělanosti. Na druhou stranu ani Mexiko v roce 2000 neukazovalo na příliš velké rozdíly v úrovni vnitrostátní vzdělanosti, ale Mexiko se naopak nacházelo na nejnižších příčkách podle měření PISA.

==PISA 2003==
V roce 2003 se PISA zúčastnilo 41 zemí. Tentokrát se výzkum zaměřoval zejména na zjištění úrovně matematické gramotnosti se stejnou cílovou skupinou, tedy žáky narozenými v roce 1987 . Co se týče výsledků našich žáků, tak ty se od roku 2000 mírně zlepšily, ale pouze v matematické a přírodovědné oblasti testování, ale zde pro změnu dopadla Česká republika v porovnání s ostatními zeměmi o poznání hůře, co se týče vztahu a přístupu žáků k matematice. Pro další porovnání výsledků v matematice se můžete podívat na graf.

Zatímco ve čtenářské gramotnosti čeští studenti zůstávají v porovnání s průměrem OECD opět pozadu, v přírodních vědách se naopak umisťují mezi země v průměru s nejlepšími výsledky.

==PISA 2006==
V roce 2006 se do PISA výzkumu zapojilo 57 zemí, Česká republika byla zastoupena přes 9000 studenty. PISA se tentokrát zaměřila na přírodní vědy, cílová skupinou zůstávají žáci 9. tříd základních škol a 1. ročníků škol středních.

Co se týče přírodních věd, naši žáci se umístili mezi deseti nejlepšími zeměmi s nadprůměrným výsledkem, přírodní vědy tedy zůstávají jedinou kategorií, ve kterých jsme kontinuálně úspěšní. Tento rok si uchovávají žáci i úspěšnost u matematické gramotnosti, kdy jsou výsledky ČR nad průměrem OECD. Čtenářská gramotnost však zůstává podprůměrná.

Stále se ukazuje problém českých žáků samostatně uvažovat. Zatímco jiné země poskytují větší důraz na kritické myšlení, české školství spíše chrlí do dětí poznatky a velké množství informací, dále je však neučí s těmito vědomostmi pracovat.

==PISA 2009==
V roce 2009 se do PISA zapojilo 65 zemí. Výsledky žáků ČR se oproti roku 2006 o něco zhoršily. Co se změnilo, je práce se souvislými texty, která se od roku 2000 výrazně zlepšila, bohužel na úkor práce s texty nesouvislými. Čtenářská gramotnost zůstává nejenom podprůměrná, ale dále se výrazně zhoršuje, největším problémem se ukazuje být posuzování obsahu a formy textu.

Co se týče matematiky, výsledek ČR se řádí do průměru OECD, což ale znamená, že i zde si ČR notně pohoršila, neboť při předchozích dvou cyklech se jí podařilo získat nadprůměrný výsledek. Navíc je tento propad největší v porovnání s propadem ostatních zemí u matematické gramotnosti.

I v přírodovědné kategorii se žáci zhoršili a putují z nadprůměru do průměru. I toto zhoršení patří mezi nejvýraznější v porovnání s ostatními zeměmi. Celkově ukázala PISA 2009 velký propad v úrovni české vzdělanosti, navíc se zdá, že Česká republika, narozdíl například od sousedního Německa, se nesnaží o další zlepšení a spíše nechává české školství stagnovat.

==Shrnutí==
Co se týče PISA výzkumů, Česká republika od počátku ukazuje zejména na problémy ve čtenářské gramotnosti, kolísající úroveň jednotlivých škol, neinteraktivní prostředí škol, či velké množství informací na úkor schopnosti kritického myšlení žáků. Problémem jsou i zastaralé metody výuky a absence modernizace školství. Co je zarážející, Česká republika, zdá se, nebere tyto varování příliš v potaz, a místo snahy o zlepšení vidíme dokonce postupné zhoršování ve výsledcích našich žáků. Po školních reformách posledních let je otázkou, co přinesou výsledky letošního výzkumu PISA 2012, a zda se tento trend zhoršování změní.

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==

*