https://wiki.knihovna.cz/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=RudimecWikiKnihovna - Příspěvky uživatele [cs]2026-07-22T15:02:14ZPříspěvky uživateleMediaWiki 1.35.0https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_magistry&diff=38389KISK:Blok expertů/Témata pro magistry2013-12-04T15:03:34Z<p>Rudimec: /* Lukáš Nevosád: Jak zbohatnout na mobilních aplikacích */</p>
<hr />
<div>== Požadavky na shrnutí přednášek ==<br />
<br />
Prezenční studenti vytvářejí shrnutí z jedné přednášky, kombinovaní ze dvou. K jednotlivým tématům přednášek je třeba se přihlásit předem - '''do 25. září 2013'''. Ke každému se může zapsat max. 4 studenti, do naplnění kapacity si lze vybrat.<br />
<br />
Se zapsáním ke shrnutí přednášky se hlásíte i k vypracování tří '''dotazů''' pro daného přednášejícího. Nejpozději čtyři dny před přednáškou (tj. v neděli předcházející přednášce) zapíšete tři jedinečné (tedy u nikoho do té doby neuvedené) a nebanální odborné dotazy pro přednášejícího, k němuž jste se zapsali. Na přednášce pak položíte min. jeden dotaz, pokud se pojetí přednášky odchýlí od směru připravených dotazů nebo na všechny přinese odpověď přednáška, bude položený dotaz jiný. Dotazy nemusí zaznít pouze v případě, že to časový limit pro přednášku dle rozvrhu (tj. do 17:25) znemožní.<br />
<br />
'''Shrnutí''' přednášky musí být o rozsahu 4000-5000 znaků, termín odevzdání je vždy 7 dní po dané přednášce - tedy do středy do večera. Úkoly se odevzdávají do Odevdávárny. Vybraná shrnutí budou umístěna na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/]. Pište proto spíše publicistickým stylem vhodným pro publikaci v elektronickém časopise (používejte hypertextové odkazy, podnadpisy atd.). Na práci je hodnocen obsah i forma, dbejte proto na obojí, protože obojí může být důvodem pro vrácení textu k přepracování.<br />
<br />
Odevzdáním úkolu do Odevzdávárny autor dává souhlas s možným '''publikováním''' na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/] (v případě nesouhlasu prosím předem kontaktujte vyučující kurzu Mgr. Alžbětu Karolyiovou - karolyiova@phil.muni.cz).<br />
<br />
== Přihlašování k tématům na podzim 2013 ==<br />
<br />
''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''<br />
<br />
=== Bořivoj Brdička: Budoucnost vzdělávání v 21. století ===<br />
Hanka Habermannová<br />
*'' Jak efektivní je online výuka na českých vysokých školách? ''<br />
*'' Myslíte si, že MOOC kurzy budou v dohledné době tvořit součást školního rozvrhu?''<br />
*'' Na jaké technologie ve vzdělávání je potřeba se zaměřit a se kterými naopak ztrácíme čas?''<br />
<br />
Marta Konířová<br />
*'' Jaké změny českého školství považujete za žádoucí a jaké za současných ekonomických a politických podmínek za možné? ''<br />
*''Jak souvisí síťová gramotnost se sociální gramotností?''<br />
*''Jak moderní technologie mohou ovlivnit rovný přístup ke vzdělávání?''<br />
<br />
Katarína Hečková<br />
*''Myslíte si že by bolo možné vo vyučovacom procese na stredných a základných školách nahraniť knihy a zošity tabletmi?<br />
*''Je podľa Vás potrebné v súčasnosti učiť deti písať v škole písaným písmom?<br />
*'' Koľko ideálne HDP by sa malo v ČR investovať do školstva? (V roku 2013 išlo do škôl 3,11 % HDP) <br />
<br />
Alžběta Lukšů<br />
*'' Do jaké míry jsou české školy a čeští učitelé připraveni plně využívat možností nových digitálních technologií?<br />
*'' Jaké jsou možnosti využívání nových technologií ve vzdělávání dětí s poruchami učení (ADHD, dyslexie, dysgrafie)?<br />
*'' Pomohou nové technologie ve vzdělávání zvýšit motivaci a zájem dětí o učení?<br />
<br />
=== Jindřich Fáborský: O marketingu na internetu ===<br />
<br />
Lada Kadaníková<br />
*''Je RTB marketing trendem usnadňujícím uživateli nákup nebo narušujícím jeho soukromí? Lze se proti tomuto trendu bránit?''<br />
*''Je reklama na Facebooku trend, do kterého se investuje čím dál tím více nebo spíš fenomén Facebooku upadá i v tomto odvětví? Případně, jaké jsou tendence investice do reklamy na FB v České republice a ve světě?''<br />
*''Lze sledovat rozdíly v úspěšnosti marketingových kampaní a reklam na internetu versus mimo internet?''<br />
<br />
Veronika Víšková<br />
*'' Jaké marketingové praktiky jsou na internetu nejúspěšnější? ''<br />
*'' Existuje v rámci internetového marketingu v současné době nějaký (nový) trend? ''<br />
*'' Které marketingové kampaně na internetu považujete za nejvíce zdařilé a proč? ''<br />
<br />
Pavla Macháčková<br />
*'' Jaká je úspěšnost reklamy na FB? ''<br />
*'' Myslíte si, že je FB dobrý prodejní kanál? ''<br />
*'' Jaký je dopad jednotlivých marketingových technik a která je nejúčinnější v případě Marketing festivalu? ''<br />
<br />
-<br />
<br />
Tomáš Vojta<br />
*'' Jaké znalosti a dovednosti by měl mít specialista internetového marketingu?''<br />
*'' Kde se vy osobně vzděláváte v oblasti internetového marketingu, kde čerpáte inspiraci? ''<br />
*'' Jak bude internetový marketing vypadat za 10 let? Co můžeme očekávat za změny? Jaké pustupy které dnes fungují už nebudou platné? ''<br />
<br />
=== Pavel Rankov: Digitální technologie a procesy remediace v kultuře ===<br />
<br />
1. Ľudovít Nápoký<br />
*'' Možno médiá považovať za súčasti kultúrnych tradícií? <br />
*'' Môžeme remediované médiá považovať za tú istú tradíciu?<br />
*'' Ak sa určité dielo, štýl, zámer vráti do kultúry v podobe retra je možné tento jav považovať za jav remediácie?<br />
<br />
2. Vendula Bednářová<br />
*'' Moderní způsoby šíření digitálních médií se projevují lepší dostupností, a zároveň vyšší mírou pirátství. Myslíte, že se tak děje na úkor autorů? ''<br />
*'' Myslíte, že zvýšená dostupnost audioknih způsobuje, že díla poslouchají i lidé, kteří by knihu nečetli? ''<br />
*'' Očekáváte, že remediace způsobí zánik původních médií nebo se původní nosiče zachovají? Např. vzrůstající obliba poslechu gramodesek. ''<br />
<br />
3. Jaroslava Dvořáková<br />
*''Je dle Vás remediace činitelem technologického vývoje?''<br />
*''Souhlasíte s výrokem Marshalla McLuhana, který říká, že médium je poselství?''<br />
*''Existuje jasná definice digitálních technologií?''<br />
<br />
4. Žaneta Floriánová<br />
*'' Jaké vidíte zápory při remediaci v kultuře? ''<br />
*'' Pomohl vstup rozhlasu na internet? Přilákal tak rozhlas více uživatelů? (např.: Český rozhlas - Nová média ČRo)''<br />
*'' "Nezabíjí" digitální technologie kulturní akce? Nebo uživatelé dnes již vše hledají "online"? ''<br />
<br />
=== Lucie Rohlíková: Mýty o distančním vzdělávání === <br />
<br />
1. Emil Budín<br />
<br />
*''Jakou roli by měl plnit vyučující v rámci distanční výuky na univerzitách?<br />
*''Které oblasti lidského vědění jsou vhodné pro předávání touto formou výuky? Které nikoliv?<br />
*''Nemůže se stát, že distanční výuka bude formou vzdělávání pro chudé a za kvalitní F2F výuku se budou platit ještě vyšší poplatky než doposud (USA, VB, ...)?<br />
<br />
2. Floriánová Žaneta<br />
*''Proč myslíte, že se distanční vzdělávání tolik podceňuje?<br />
*''Umožní dnešní elektronická doba rozvoji distančního vzdělávání?<br />
*''Vidíte v distančním vzdělávání budoucnost?<br />
<br />
3. Davit Šmehlík<br />
<br />
*'' Jak v e-learningu nejlépe skloubit, aby užívání aplikace bylo zároveň zábava i didakticky efektivní?<br />
*'' Co, kromě financí, brání masivnějšímu rozšíření využití tabletů ve výuce na českých školách?<br />
*'' Mohla byste s námi sdílet vaše hlavní myšlenky týkající se fenoménu MOOC?<br />
*'' Jaký je váš postoj ke vzdělávacímu potenciálu digitálních her?<br />
<br />
4. Tomáš Vorálek<br />
<br />
*'' Jaké jsou nejčastější problémy studentů v distančním vzdělávání?<br />
*'' Které média nejčastěji používáte při distančním vzdělávání a proč?<br />
*'' Jakými způsoby komunikujete se studenty, kteří jsou zapojeni do kurzu distančního vzdělávání?<br />
<br />
=== Ondřej Neumajer: Inovace ve vzdělávání s podporou digitálních technologií ===<br />
<br />
Lucie Lindrová<br />
*''Je zájem ze strany vyučujících o používání nových technologií a inovací ve výuce?''<br />
*''Jsou inovace ve vzdělávání implementovány do výuky budoucích učitelů na pedagogických VŠ?''<br />
*''Která země má nejlépe vytvořený vzdělávací systém s využíváním ICT?''<br />
<br />
Marta Konířová<br />
*''Kde se mohou čeští učitelé o možnostech, příkladech, dobré praxi inovací ve vzdělávání u nás i ve světě dozvědět nebo o nich informovat? ''<br />
*''Jaké je nebezpečí komerčních tlaků? Souvisejí inovace ve vzdělávání vždy nutně s moderním vybavením ICT, nebo je lze realizovat i se starším vybavením?''<br />
*''„Inovace“ znamená „obnovení, zdokonalení“. Souhlasíte s názorem, že inovace ve vzdělávání znamenají také „obnovu“ některých myšlenek reformní pedagogiky, které dříve nemohly být realizovány?''<br />
<br />
Kateřina Kopecká<br />
*''Existují nějaké metody či nástroje pro měření inovací ve vzdělávání?''<br />
*''Jaký bude podle vás budoucí vývoj ve vzdělávání pomocí digitálních technologií?''<br />
*''Co nejčastěji komplikuje zavádění vzdělávacích inovací do českých škol?''<br />
<br />
Kateřina Rovná<br />
* ''Jaké jsou v současné době trendy využití ICT ve vzdělávání žáků/studentů se specifickými potřebami?''<br />
* ''Mají vyučující motivaci a prostor k získávání zpětné vazby (pokroky, rozvíjení dovedností)?''<br />
* ''Jaké jsou postupy v případě, že změnám/inovacím není nakloněno vedení školy?''<br />
<br />
=== František Bartes: Nové pojetí Competitive Intelligence ===<br />
Tomáš Marek<br />
*''Můžete popsat, jak je CI rozvinuto a využíváno v České republice?<br />
*''Jak jsou na tom s využíváním CI na našem území SME?<br />
*''Mění se CI v souvislosti s růstem objemu dat a jak se tento trend odráží v požadavcích na schopnosti CI profesionála?<br />
<br />
<br />
Alžběta Lukšů<br />
*''Sběr a analýza informací o zákaznících, konkurentech, či výrobcích je drahou a časově náročnou záležitostí. Vyplatí se i malým firmám či živnostníkům? Případně existuje na našem trhu nabídka služeb competitive intelligence pro drobné podnikatele?<br />
<br />
*''Můžete blíže popsat metody zpracování informací získaných v primárním a sekundárním výzkumu?<br />
<br />
*''Jakou roli hraje při zpracovávání informací v rámci competitive intelligence lidský faktor a lidská inteligence na jedné straně a síla výpočetní techniky na straně druhé? <br />
<br />
<br />
Lea Mentlíková<br />
*''Jaké informace, které firmy o sobě zveřejňují online, Vás nejvíce zajímají?<br />
*''Existují nějaké online nástroje pro CI?<br />
*''Na základě čeho odhadujete budoucí vývoj firmy? Dá se vývoj podle Vás nějak předpokládat nebo je to tak komplexní věc, že bod zlomu může přijít kdykoliv?<br />
<br />
Miroslava Brázdová<br />
*''Liší se nějak chápaní a provádění CI v České republice a v zahraničí?<br />
*''Jak velký přínos může pro firmu CI mít v poměru k nákladům? (Pro jakou firmu to má smysl a pro jakou už ne?)<br />
*''Jaké procento firem CI v ČR skutečně využívá?<br />
<br />
=== David Spáčil: Predikce videotrendů v blízké budoucnosti ===<br />
Filip Kocián<br><br />
*''S nástupem DSLR se výrazně snížily rozdíly mezi profesionály a amatéry, co predikujete pro příštích 5 let v tomto ohledu? ''<br />
*''Forma je stále důležitější než technická kvalita zpracování, můžete uvést příklady z praxe?''<br />
*''Jaké jsou nejčastější chyby tvůrců, při snaze vytvořit video s virálním potenciálem?''<br />
<br />
Hana Konečná<br><br />
*Mění se rozšířením videa chování lidí, stanou se z nich pod stálým dohledem kamer herci, nebo se budou chovat přirozeně?<br />
*Očekáváte masové rozšíření podobného fenoménu, jako je Instagram, i pro video?<br />
*Jaké video se podle vašich zkušeností s provozem serveru Videoflot dá pořídit za nejnižší ceny kolem dvou tisíc?<br />
<br />
Martina Antlová<br><br />
*Jaký je Váš názor na využití videa ve vzdělávání (např. ve výuce)?<br><br />
*Co si myslíte o 3D videu? Má 2D video ještě nějakou budoucnost?<br><br />
*Proč jsou virální videa stále více oblíbenější?<br> <br />
<br />
Blanka Justová<br />
*Jaká je cena hudebního videoklipu zprostředkovaného pomocí Videoflotu?<br />
*Proč vás zaujala právě oblast videa? Co vás na něm baví nejvíc?<br />
*Jak dlouho trvá tvorba kvalitního videa od zadání po prezentaci online?<br />
<br />
=== Michal Bláha: Nové přístupy ke zjišťování zákaznické spokojenosti, 14. 11. 2013 === <br />
<br />
1. Emil Budín<br />
<br />
*''Seznámil byste nás s historií přístupů ke zjišťování zákaznické spokojenosti?<br />
*''Máte nějakou zkušenost se zájmem o systémy zjišťování zákaznické spokojenosti ze strany institucí české státní správy?<br />
*''Pokud uživatel hodnotí spokojenost s konkrétní službou, např. pomocí SMS, jakým způsob je zajištěno, že se seznámí se všeobecnými podmínkami dané služby pro hodnocení uživatelské spokojenosti ještě před odesláním svého hodnocení?<br />
<br />
2. Marcela Střelcová<br />
<br />
*''Jaké způsoby motivace pro zvýšení účasti na zjišťování zákaznické spokojenosti byste doporučil?<br />
*''Je známo, zda zákazníci upřednostňují vyplňování dotazníku o spokojenosti formou rozhovoru s tazatelem nebo raději pomocí technologií v podobě vyplnění dotazníku na obrazovce umístěné v obchodě?<br />
*''Jsou data o spokojenosti zákazníků analyzovány odborníky a opravdu aplikovány podle výsledků průzkumu?<br />
<br />
3. Magdalena Jirásková<br />
<br />
*''<br />
*''<br />
*''<br />
<br />
4. Ondřej Kašpárek<br />
<br />
*'' Myslíte si, že má smysl zjišťovat spokojenost zákazníků způsobem, jakým to dělá heuréka.cz? Tj. že je uživatel vybízen k hodnocení nákupu na nějakém eshopu, i přesto, že se na eshop dostal přímo přes link, nikoli přes Heuréku.<br />
*'' Víte o nějaké firmě, která by vyhodnocování zákaznické spokojenosti využívala volně dostupná data z twitteru?<br />
*''Využívají se při sběru dat pro analýzu zákaznické spokojenosti služby typu Google Alerts?<br />
<br />
5. Eva Syrovátková<br />
*''Myslíte si, že vliv opinion leaderů je ve výzkumu zákaznické spokojenosti důležitý?<br />
*''Jak zabudovat do výzkumů faktor opinion leadera? Lze ho nějak měřit?<br />
*''Nejsou uživatelé zkoumáním spokojenosti přehlceni? Jak se odlišit jako poskytovatel služby od ostatních a neznudit uživatele?<br />
<br />
=== Pavlína Louženská: Happiness Designer Wanted === <br />
<br />
Hana Sychrová<br />
<br />
• ''Dají se v oblasti copywritingu vysledovat určité trendy? Případně jaký trend vládne v současnosti?''<br />
<br />
• ''Lze najít v této oblasti rozdíly mezi Českou republikou a zahraničím?''<br />
<br />
• ''Jak by podle Vás mohla vypadat budoucnost copywriterů v České republice? Mimo pozice „Happiness Designer“.''<br />
<br />
Klára Kašparová<br />
<br />
• ''Jaké znalosti a dovednosti by měl mít copywriter?<br />
<br />
• ''Jak dělat kvalitní copywriting?''<br />
<br />
• ''Čím upoutat čtenáře a přesvědčit ho, aby se textem zabýval?''<br />
<br />
Michal Konečný<br />
<br />
• ''Jak bojují profesionální copywriteři s autorským blokem? Existují nějaké triky, jak jej překonat?''<br />
<br />
• ''Jak často zasahují klienti do hotového textu a zanechávají v něm své „stopy“?''<br />
<br />
• ''Kolik času zabere profesionálovi zpracování jedné normostrany textu (bez započítání rešerší a studia)?''<br />
<br />
Radomír Šuhej<br />
<br />
=== Marcel Láža: BigData vs. analýza "normálních" dat ===<br />
<br />
Hana Konečná<br />
<br />
*Neměli bychom se místo data minigu a zpracování velkých dat zaměřit spíše na problematiku kladení otázek, na které chceme analýzou BigData najít odpovědi?<br />
*Za jak dlouho bude podle Vás dostupné zpracovávat velká data pro běžné firmy například v rámci HR nebo obchodního oddělení.<br />
*Co myslíte, že přijde po BigData? Ještě větší data, nebo změna paradigmatu?<br />
<br />
<br />
Vendula Bednářová<br />
<br />
*Jak zpracovává BigData Facebook?<br />
*Které nástroje pro zpracování BigDat jste sám vyzkoušel? Jaké jsou jejich výhody a nevýhody?<br />
*Kdo je největším zpracovatelem BigDat v Čechách?<br />
<br />
Martina Snížková<br />
<br />
*Od jakého objemu dat už se mluví o BigDatech?<br />
*&nbsp;Jaké znáte nástroje pro zpracování BigDat?&nbsp;<br />
*&nbsp;Znáte nástroj Hadoop? Co si o něm myslíte? Používáte ho?<br />
<br />
Aneta Bublová<br />
<br />
Jaké jsou možnosti cloudcomputingu v oblasti zpracování BigDat?<br />
<br />
Jaké jsou hrozby při nakládání s BigDaty (bezpečnost, únik)?<br />
<br />
Co považujete za základ potřebný pro zpracování BigDat?<br />
<br />
=== Lukáš Konarovský: Webová aplikace jako služba ===<br />
Jakub Forman<br />
<br />
*''Jaký je Váš názor na digitální prototypování webových aplikací? Má to smysl?''<br />
<br />
*''Mají webové aplikace v dnešní době mobilních aplikací budoucnost? ''<br />
<br />
*''Jak byste definoval úspěšnou webovou aplikaci? Proč jsou některé aplikace výrazně úspěšnější?''<br />
<br />
Michal Konečný<br />
*''Vyplatí se navrhovat aplikace i pro malé trhy, jako je například ČR, nebo je vhodnější mířit rovnou na celý svět?''<br />
<br />
*''Je nutné webovou aplikaci od začátku navrhovat jako škálovatelné řešení, nebo stačí otázku výkonu řešit ad hoc?''<br />
<br />
*''Je lepší přijít s nějakou službou / aplikací jako první, i když nebude dokonalá, nebo ji spustit až jako vyladěný produkt?''<br />
<br />
Martina Antlová<br />
*''Jaká je podle Vás nejzajímavější webová aplikace?''<br />
<br />
*''Jaký je rozdíl mezi webovou a desktopovou aplikací? Jaké jsou podle Vás výhody a nevýhody obou řešení?''<br />
<br />
*''Webová aplikace z hlediska bezpečnosti - jaké hrozby na nás číhají?''<br />
<br />
Jan Viskot<br />
<br />
Hana Habermannová<br />
*''Co si myslíte o tom, že předmětem startupů jsou převážně webové aplikace? Je nutné každý problém řešit aplikací?''<br />
<br />
*''Webová aplikace ve vztahu k mobilní aplikaci - jaký je mezi nimi rozdíl po stránce využitelnosti?''<br />
<br />
*''Jak designovat webovou aplikaci jako službu? (Vliv UX na návrh webové aplikace jako služby.)''<br />
<br />
=== Lukáš Nevosád: Jak zbohatnout na mobilních aplikacích ===<br />
<br />
Radim Chalupník<br />
* ''Víte, jaké typy mobilních aplikací patří mezi nejvýdělečnější? (Konkrétní příklad?)''<br />
* ''Proč si myslíte, že některé aplikace jsou vyvíjeny pouze pro jeden operační systém? Nepotlačuje to větší možnost zisku?''<br />
* ''Je pravda, že nejvíce vydělávají aplikace, které jsou na první pohled freeware? (Například hra je zdarma, zákazník připlácí za bonusy, nadstandardy...)''<br />
<br />
Jiří Krišpin<br />
* ''Nedomníváte se, že je trh s mobilními aplikacemi přesycený?''<br />
* ''Chybí Vám osobně na trhu nějaký typ mobilní aplikace?''<br />
* ''Je podle Vás v dnešní době ještě možné vytvořit opravdu originální mobilní aplikaci, která zaujme zákazníky?''<br />
Filip Kotáb<br />
<br />
== Přihlašování k tématům na jaře 2013 ==<br />
<br />
''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4.''<br />
<br />
=== Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí ===<br />
<br />
1. Martina Snížková<br />
<br />
*''Stačí k rozpoznání emoce pouze jedeny vstupní informace (tím myslím pouze audiozáznam či videozáznam)?''<br />
*''Existují pro počítač také jiné relevantní informace pro zpracování emocí? (tedy mimo audiozáznam či videozáznam, například dechová frekvence, tepová frekvence a pod?)''<br />
*''Jaká je dosavadní úspěšnost u softwaru rozpoznávání emocí? Které emoce se zpracovávají nejhůře?''<br />
<br />
2. Anna Mikulášková<br />
<br />
*''Jaké jsou možnosti využití počítačového zpracování emocí?''<br />
*''Jakým směrem se tento obor bude vyvíjet do budoucna? Jaké změny může přinést třeba pro vzdělávání a zdravotnictví?''<br />
*''Budou počítače někdy schopné detailně rozpoznat širokou škálu emocí, kterou disponují lidé?''<br />
<br />
=== Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů ===<br />
<br />
1. Emil Budín<br />
<br />
*''Jak detailně je třeba mít zpracovaný business plán, aby bylo možné pomýšlet na získání investora, příp. úvěru v bance?''<br />
*''Jaký typ projektů ve Starcube preferujete - např. z hlediska odvětví, počtu zapojených lidí, vlastních financí, míry inovace?''<br />
*''Máte informace, statistiky, jak se vede firmám, které již opustily Váš akcelerátor? A pokud ano, uveďte prosím ty v současnosti nejúspěšnější.''<br />
<br />
2. Jan Viskot<br />
<br />
*''Je důležitější nápad, nebo složení týmu?''<br />
*''Čím se liší startup od projektu?''<br />
*''Jaká je pravděpodobnost, že startup bude úspěšný?''<br />
<br />
3. František Dalecký<br />
<br />
*''Jak hodnotíte úroveň místních mentorů a jejich vliv na úspěch českých startupů?''<br />
*''Které české startupy považujete za nejúspěšnější a v čem by se od nich měli ostatní poučit?''<br />
*''Jak hodnotíte způsob přípravy českých vysokých škol na podnikání v IT byznysu?''<br />
<br />
4. Hana Habermannová<br />
<br />
*''Jakým způsobem je JIC nebo Starcube napojen na zahraniční akcelerátory a např. Silicon Valley?''<br />
*''Teď je v kurzu lean startup jako přístup v budování startupů. Jak dlouho myslíte, že tento trend vydrží a co přijde potom?''<br />
*''V čem se může česká startupová scéna učit např. od té americké?''<br />
<br />
=== Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===<br />
<br />
1. Tomáš Vorálek<br />
<br />
*''Podle jakého systému třídění se nejčastěji řadí notové záznamy?''<br />
*''Jakým způsobem se tyto záznamy uchovávají oproti klasickým knižním''<br />
*''Probíhá digitalizace těchto dokumentů?''<br />
*''Jak se liší digitalizace notových záznamů oproti digitalizaci knih?''<br />
<br />
2.<br />
<br />
3.<br />
<br />
=== Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii ===<br />
<br />
1. Žaneta Floriánová<br />
<br />
*''Je dobré při krizové komunikaci využívat dárky a úplatky? (např.: jízdné zdarma se společností)''<br />
*''Je výhodné mít předpřipravené koncepty krizové komunikaci nebo raději řešit krizi "až přijde"?''<br />
*''Liší se krizová komunikace na sociálních sítích a s médii?''<br />
<br />
2. Alžběta Lukšů<br />
<br />
*''Jaké jsou možnosti a techniky získávání prostoru v médiích (mimo inzerce)?''<br />
*''Do jaké míry lze krizovou komunikaci plánovat, když jejím principem je reakce na neplánované krizové situace?''<br />
*''Která média vybírat pro maximální efektivitu krizové komunikace?''<br />
<br />
3. Marta Konířová<br />
<br />
*''Jak má být provázána krizová komunikace s médii (vnější komunikace) s krizovou komunikací vnitřní (se zaměstnanci)? (Zaměstnanci se určitě nechtějí dozvídat negativní zprávy, např. o propouštění, z médií, na druhou stranu mohou negativní informace o stavu podniku „vynášet“, třeba i nevědomky.)''<br />
*''Kdo a jak by měl vytvořit plány krizové komunikace?''<br />
*''Co přesně označuje termín "nepřátelská média" a jak s nimi komunikovat?''<br />
<br />
4. Katarína Hečková<br />
<br />
*''Aké chyby najčastejšie robia firmi pri krízovej komunikácií s médiami?''<br />
*''Aké vlastnosti by mal mať predstaviteľ firmy, ktorý v krízových situáciach komunikuje s médiami?''<br />
*''O aký typ kríz vo firmách sa najčastejšie zaujímajú české média v posledných rokoch? (ekonomické, úrazy/úmrtia na pracoviskum,...)''<br />
<br />
=== Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání ===<br />
<br />
1. Emil Budín<br />
<br />
*''Můžete prosím uvést konkrétní příklady implementace technologií Cloud Computingu (CC) ve vzdělávání?''<br />
*''V čem spatřujete výhody a nevýhody řešení postavených na CC proti klasickému přístupu spočívajícím ve využití vlastní ICT infrastruktury?''<br />
*''Pokud se podílíte na konkrétním vzdělávacím projektu na bázi CC, prováděli jste komparativní analýzu nákladů vůči tradičnímu řešení? Pokud ano, s jakým výsledkem?''<br />
<br />
2. Jan Viskot<br />
<br />
*''Má CC nějaká zásadní negativa?''<br />
*''Jak jsme na tom v oblasti CC ve srovnání se světem, jaké můžeme očekávat trendy?''<br />
*''Existují CC služby ve vzdělávání, které jsou pro školství zdarma?''<br />
<br />
3. Klára Jánská<br />
<br />
*''Používáte vy sama cloud computing ve výuce? Pokud ano, jak to hodnotí vaši studenti?''<br />
*''Kdy se u nás začal cloud computing ve vzdělávání využívat?''<br />
*''Jak velké je nebezpečí při využívání CC v otázce zabezpečení soukromých dat a zachování autorství?''<br />
<br />
4. Michal Klajban<br />
<br />
*''Jaké konkrétní CC služby doporučujete?''<br />
*''Dá se kvalitní CC zajistit pomocí služeb poskytovaných zdarma?''<br />
*''Existují služby specializované na CC ve vzdělávání?''<br />
<br />
=== David Grudl: User Experience - poznejte své uživatele===<br />
<br />
1. Emil Budín<br />
<br />
*'' Bohužel nebylo známo téma přednášky předem. Po skončení přednášky byl můj dotaz na to, zda se v ČR nějaká firma UX profesionálně zabývá, položen kolegyní přede mnou. Další otázku jsem vzhledem k formě přednášky (spíše workshop s příklady a obecně platnými fakty než teorie a koncepce) a faktu, že jsem se celou dobu soustředil na zaznamenání přednášky pro její další zpracování, bohužel nepoložil. Domnívám se, že ostatní posluchači svými dotazy časový prostor pro diskuzi vrchovatě naplnili. Děkuji za pochopení.<br />
<br />
2. Norbert Bago<br />
<br />
*''Čo Vás viedlo k tomu že ste začali vytvárať vlastný framework?''<br />
*''Aký je rozdiel medzi Nette a inými frameworkami?''<br />
*''Proč je dobré využívať framework pri práci a jaky používate editor pri programovani&nbsp;?''<br />
*''Jaké máte plány pri dalšom rozvoji Nette Frameworku?''<br />
<br />
3. Michal Klajban<br />
<br />
*Se omlouvám, že jsem nedodal otázky, ale těžko něco vymýšlet na přednášku, jejíž téma neznám. Podle [http://www.slideshare.net/davidgrudl/bude-upesnno-na-barcamp-brno-2011 některých indicií] bych se asi měl připravit na něco z teorie pravděpodobnosti nebo života Montyho Halla, za jednu noc si na to ale netroufám. --[[Uživatel:Michal Klajban|Michal Klajban]] 27. 3. 2013, 18:41 (CET)<br />
<br />
=== Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse? ===<br />
<br />
1. Alžběta Lukšů<br />
<br />
*''Do jaké míry lze řídit tacitní, tedy těžko sdělitelné znalosti? Existují nějaké systémy, které toto usnadňují?''<br />
*''Zavedení systému pro řízení znalostí je velmi nákladné. Vyplatí se i menším firmám?''<br />
*''Jak lze motivovat zaměstnance k využívání systémů pro řízení znalostí? Stává se, že zaměstnanci své znalosti s ostatními sdílet nechtějí?''<br />
<br />
2. Tomáš Marek<br />
<br />
*''<del>Jak často provádíte VRI Audity, kdo je obvyklým zákazníkem (firmy, osoby)?</del>''<br />
*''<del>Kolik takový audit rámcově stojí, např. kontinuální intervenční analýza digitální stopy?</del>''<br />
*''<del>Jak se na to vy osobně díváte z pohledu soukromí?</del>''<br />
Otázky neodpovídaly konečnému obsahu přednášky, položil jsem tedy ve zbylém čase jiný dotaz relevantní obsahu přednášky.<br />
*''Dle vašeho výkladu se tedy KM posouvá od zaměření na systém a procesy k zaměření na lidi. Díky tomu ovšem musí pracovat s diverzitou znalostních pracovníků, ať už generační, pohlavní nebo kulturní. Měl by podle Vás mít dokonalý znalostní manažer vzdělání také v oboru sociologie, psychologie nebo podobném?''<br />
<br />
3. Michal Klajban<br />
<br />
*''V jakém rozmezí se pohybuje plat znalostního managera v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách?''<br />
*''Jaké vzdělání je podle vás nejvhodnější pro znalostního managera?'' a<br />
*''Existuje nějaký obor znalostního managementu? Resp. mohla byste jmenovat obor, který je mu nejblíže?''<br />
<br />
4.<br />
<br />
=== Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let ===<br />
<br />
1. Žaneta Floriánová<br />
<br />
*''Jakým způsobem přitahujete čtenáře do knihovny?''<br />
*''Myslíte, že technická vybavenost přiláká čtenáře do knihovny (ve vašem případě studenty?)''<br />
*''Narážíte na nějaké bariéry při inovaci knihovny? (například ve vedení knihovny či fakulty?)''<br />
<br />
2. Lenka Kupková<br />
*''Jakou zajímavou inovaci jste v poslední době v knihovně realizovali?<br />
*''Provádíte výuku informační gramotnosti?<br />
*''Jaký je roční přírůstek knižního fondu Vaší knihovny a jak se roční přírůstky měnily v průběhu doby fungování knihovny?<br />
<br />
3. Alžbeta Šellengová<br />
<br />
''Čo by ste označili za najväčší úspech Vašej knižnice?''<br />
<br />
''Čo naopak, plánujete v dohľadnej dobe zmeniť poprípade zlepšiť?''<br />
<br />
''Čím by podľa Vás mala disponovať každá dobrá knižnica?''<br />
<br />
4. Magdalena Jirásková<br />
<br />
*''Jakými způsoby zjišťujete spokojenost/ potřeby vašich uživatelů?''<br />
*''Co byste zhodnotila jako největší přednost vaší knihovny? Co k vám táhne čtenáře?''<br />
*''Jaké máte plány s vaší knihovnou do budoucna? Jak vidíte budoucnost knihoven obecně?''<br />
<br />
5. Monika Machovská<br />
<br />
*''Jaké služby ve Vaší knihovně poskytujete?''<br />
*''Zapojuje se Vaše knihovna do nějakých knihovnických nebo studentských projektů? Do jakých?''<br />
*''Jak získáváte peníze na Vaše aktivity?''<br />
<br />
=== Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015 ===<br />
<br />
1. Matěj Málek<br />
*''Kdo přesně se skrývá pod pojmem občanská komunita? Jaká je 'cílová skupina'? Jsou to občanští aktivisté, neziskové organizace, různé kulturní spolky nebo někdo jiný?''<br />
*''Čím přesně chtějí knihovny podporovat činnosti těchto komunit? Co jim mohou dát navíc?''<br />
*''Je součástí koncepce i nějaká podpora coworkingových aktivit? Například pro neziskové organizace atd.''<br />
2. Dominika Kopčanská<br />
<br />
*''Jak hodláte dosáhnout toho, aby byly knihovní služby dle koncepce dostupné i v noci? Nebude motivovat knihovníky k nočním službám příliš složité a finančně nákladné? ''<br />
*''Jakým způsobem je možné přimět potenciální uživatele, aby knihovnu začali v dnešní době upřednostňovat jako informační zdroj a podíleli se tak na vytváření komunit v knihovnách?''<br />
*''Součástí koncepce je také vytvářet v knihovnách prostorové podmínky pro komunitní a kulturní aktivity. Není tento bod v mnoha případech nereálný?''<br />
<br />
3. Hana Ohlídalová<br />
*''V koncepci se mluví o propojení knihovny s dalšími informačními institucemi, které konkrétně by to podle vás měly být? A které to u vás reálně jsou?''<br />
*''Co pro vás znamená „přívětivá otevírací doba“? Řešili jste otevírací dobu knihovny nějakým způsobem s uživateli?''<br />
*''Co podle vás nejvíce ovlivňuje, zda se uživatel v knihovně cítí příjemně a rád v ní tráví čas? Je to prostředí, nabízené služby, akce a jiné možnosti trávení volného času, personál (přívětivost, odbornost), nebo ještě něco jiného?''<br />
<br />
4. Iva Slabá<br />
<br />
5. Jiří Krišpin<br />
<br />
* ''Můžete uvést příklady komunitních aktivit, které probíhají v Městské knihovně v Kutné Hoře?''<br />
<br />
* ''Jak by měly knihovny motivovat místní komunity k péči o ně?''<br />
<br />
* ''Které moderní technologie mají podle Vás největší šanci přilákat komunity tvořené jejich uživateli do knihoven?''<br />
<br />
=== Roman Hřebecký: Kreativita v marketingu - vystrčte hlavu z krabice===<br />
<br />
1. Martina Pelcová<br />
<br />
2. Michaela Sagitariová<br />
<br />
3. Vendula Bednářová<br />
- Negativní reklama - používá se záměrně? Pokud ano, s jakým úspěchem?<br />
- Dnešní společnost začíná být reklamou a marketingovými tahy přesycena. Myslíte, že lidé mohou postupem času být vůči reklamě imunní?<br />
- Jak tomu předejít/zabránit?<br />
<br />
4. Pavlína Božková<br />
- Jakou literaturu by jste mohl doporučit k tomuto tématu?<br />
- Co znamená "vystrčit hlavu z krabice"?<br />
- Jaké jsou dnešní základní segmenty marketingu?<br />
<br />
=== Vera Vohlidalova: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století ===<br />
<br />
1. Šárka Gachová<br />
*Jakým směrem, se podle Vás, bude ubírat knihovnictví v budoucnu?<br />
*Co byste českým knihovnám doporučila nejvíce? Na co by se měly zaměřit/soustředit?<br />
*Který z vašich úspěchů/ocenění Vám přinesl největší radost?<br />
<br />
2. Lenka Kupková<br />
*Jak dlouho jste pracovala na své knize Na houpačce nejen s knihovnou a v jakém nákladu vyšla? Nelákalo Vás věnovat se profesi spisovatelky na plný úvazek?<br />
*Jak hodnotíte aktuální stav knihoven a jejich služeb v ČR (ve srovnání se zahraničím)?<br />
*Uvažovala jste někdy o návratu do Velké Británie?<br />
<br />
3. Kateřina Rovná <br />
<br />
*Jak hodnotíte kvalitu výuky knihovnictví na FF UK v době, kdy jste tam studovala?<br />
*Jaké bylo Vaše setkání s Václavem Havlem?<br />
*Kdo Vám byl oporou, mimo rodiny, při Vašem obvinění z porušování pravidel hospodaření při výstavbě liberecké knihovny?<br />
<br />
4. Jana Vrtělová<br />
*Jakou nejcennější zkušenost jste získala při výstavbě liberecké knihovny?<br />
*Jaký je Váš názor na současný vývoj a směr českého knihovnictví?<br />
*Bylo pro Vás těžké napsat knihu Na houpačce nejen s knihovnou? Co Vám tato zkušenost přinesla?<br />
<br />
5. Michaela Sagitariová<br />
* Liberecká knihovna je architektonickým skvostem obdivovaným i v zahraničí. Jak moc je důležité pro moderní knihovnu prostředí, ve kterém se nachází?<br />
*Jak úzká je spolupráce liberecké knihovny a městského zastupitelstva? Jakou "lobby" jste používala, když jste potřebovala prosadit zájmy knihovny?<br />
*Jak si klienti vaší knihovny zvykali na nové služby?<br />
<br />
Eva Kaletová: Koľko knižných fondov máte založených? Koľko kníh obsahujú vaše knižné fondy? Sú všetky sprístupnené verejnosti?=== Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti ===<br />
<br />
1. Kateřina Blatná<br />
<br />
*''Existují podobné projekty i v zahraničí, anebo se jedná o projekt ryze českého charakteru?''<br />
*''Jaké vložené dokumenty/předměty se v knihách objevují nejčastěji? Objevila se v nějaké knize obzvláště zajímavá kuriozita?''<br />
*''Uvažuje se také nad vytvořením osobních knihoven současných významných osobností? Nese to s sebou nějaké komplikace?''<br />
<br />
2. Marta Konířová<br />
<br />
*''Jak nakládat s dokumenty původního vlastníka vloženými do knih (lístky s poznámkami, fotografie, průkazky ap.) – nechat v knize, nebo uložit samostatně? Pokud zůstanou v knize, nehrozí nebezpečí ztráty (vypadnou z knihy, budou založeny jinam)?''<br />
*''Jak postupovat při popisu, příp. přepisu vpisků majitele? (Nečitelnost, pochybnosti o autorství, nesrozumitelnost osobních poznámek a zkratek ap.)''<br />
*''Zaznamenaly paměťové instituce po zveřejnění podrobných popisů knih z osobních knihoven nějaké negativní jevy (např. krádeže cennějších exlibris)?''<br />
<br />
3. Lucie Kořistková<br />
<br />
*''Dělají se nějaké změny (např. změna řazení knih) při zpracovávání fondu v osobních knihovnách?''<br />
*''Jak se osobní knihovny zpřístupňují veřejnosti?''<br />
*''Jaké projekty s osobními knihovnami u nás probíhají v tuto chvíli?''<br />
<br />
4. Eva Kaletová<br />
<br />
=== Michal Šerák: Knihovny jako centra celoživotního vzdělávání ===<br />
<br />
1. Šárka Gachová<br />
<br />
*Zaměřujete se na nějakou věkovou skupinu více?<br />
*Jak vypadá vzdělávání dospělých v ČR ve srovnání se zahraničím?<br />
*Máte zkušenost se vzděláváním minorit / sociálně vyloučených? (etnik, přistěhovalců, bezdomovců atp.)<br />
<br />
2. Kateřina Rovná <br />
<br />
*Jak hodnotíte kvalitu univerzit volného času, které organizují knihovny? <br />
*Co je největší bariérou dalšího vzdělávání u dospělých? <br />
*Jak se k organizování aktivit, podproující celoživotní vzdělávání, staví knihovníci?<br />
<br />
3.Vendula Bednářová<br />
<br />
4.Norbert Bago<br />
<br />
*Aké sú možnosti vzdelávania dospelých v knihovne?<br />
*Aké typy vzdelávania sú poskytnuté?<br />
*Na akých projektoch pracujete v oblasti vzdelávania dospelých v knihovnách?<br />
<br />
== Přihlašování k tématům na podzim 2012 ==<br />
<br />
''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 5.''<br />
<br />
=== Martin Solnička ===<br />
<br />
1. Kulíková Markéta<br />
<br />
*Jak řešíte ochranu citlivých údajů?<br />
*Je služba dostupná prostřednictvím mobilních aplikací, aby mohl člověk zapisovat své výdaje okamžitě?<br />
*Je možné, aby sdílelo účet více členů rodiny, ideálně 2 – 4 lidé?)<br />
<br />
2. Děchtěrenková Ilona<br />
<br />
*Víte, jak si stojíte mezi konkurencí obdobných projektů na webu jako je MS Money?<br />
*Proč by Vám měl člověk svěřit informace o svých rodinných financích, v čem je vaše služba lepší než používat tabulky v Excelu?<br />
*Pokud je služba zdarma, jakým způsobem financujete vaši činnost? Stojí za vámi nějaké bankovní domy a nabízíte jejich produkty?)<br />
<br />
3.<br />
<br />
4.<br />
<br />
5.<br />
<br />
=== Miroslav Paclík ===<br />
<br />
1. Jan Viskot<br />
<br />
*Lze u Úřadu průmyslového vlastnictví podávat přihlášky pro celosvětový patent?<br />
*Lze celosvětové patenty uplatnit i na území Číny, je Čína členem WIPO?<br />
*Není možnost udělování patentů na zcela obecné průmyslové vzory např. v USA na škodu?<br />
<br />
2. Eva Králíčková<br />
<br />
*Stane se Čína patentovou velmocí?<br />
*Brzdí patenty vývoj?<br />
*Lze ještě vymyslet něco originálního? Viz. spor mezi firmami Samsung a Apple, Apple versus švýcarská železniční společnost SBB.<br />
<br />
3. Tomáš Vojta<br />
<br />
*<font class="Apple-style-span" color="#000000" face="monospace" size="2"><span class="Apple-style-span">Nezachází patentové úřady příliš daleko v případě umožnění patentování drobností a jednoduchých prvků grafických řešení?</span></font><br />
*<font class="Apple-style-span" color="#000000" face="monospace" size="2"><span class="Apple-style-span">Na základě jakých zásad se může určit, co už je originální vynález/provedení na udělení patentu?</span></font><br />
*<font class="Apple-style-span" color="#000000" face="monospace" size="2"><span class="Apple-style-span">Nejsou v dnešní informační době pro lidstvo patenty přímo škodlivé v konotaci s možností mnohem rychlejšího rozvoje moderních technologií místo soustředění spousty síly a financí na patentové spory u soudů?</span></font><br />
<br />
<br/>4.<br />
<br />
5.<br />
<br />
=== Michal Reiter ===<br />
<br />
1. Kulíková Markéta<br />
<br />
*Máte představu, kolik je přispěvatelů do české wiki? Převažují jednorázoví nebo pravidelní přispěvovatelé?<br />
<br />
*Jak lze z vaší strany zvyšovat úroveň hesel?<br />
<br />
*Jaká je úroveň odborných hesel? Jak často se setkáváte s porušováním autorských práv a vykradenými texty bez řádných citací?<br />
<br />
2. Děchtěrenková Ilona<br />
<br />
- Kolik hesel má aktuálně česká wiki? - Existují nějaké statistiky hesel? Nejvyhledávanější, nejcitovanější ….? - Co Wiki Loves Monuments Android App umí a co může nabídnout?<br />
<br />
3.<br />
<br />
4. Vendula Škrabalová<br />
<br />
*Objevují se v textech vulgarity? Jak jim zamezit? Existují nějaká stop slova, nějaké způsoby, jak odhalit a smazat závadný obsah?<br />
<br />
*Jak je na wikipedii pohlídáno dodržování autorského práva? Existuje nějaký program, který projíždí texty a hledá převzaté<br />
<br />
pasáže? Jaká sankce hrozí autorům takových textů?<br />
<br />
*Stává se často, že lidé na wikipedii umisťují reklamy nebo propagují vlastní web, firmu, služby atd.? Jak je toto "trestáno"?<br />
<br />
5. Lucie Kratochvílová<br />
<br />
*Co považujete, za deset let existence wikipedie v ČR, za největší úspěch?<br />
*Jak pokračuje program Studenti píši wikipedii? Je o program zájem? Máte nějaký přehled, kolik studentů vš se do programu zapojilo?<br />
*Jakým způsobem je financována česká wikipedie?<br />
<br />
=== Eva Lesenková ===<br />
<br />
1. Petra Šolcová<br />
<br />
*Měl by mít knihovník v lékařské/zdravotnické knihovně alespoň nějaký lékařský/zdravotnický (rychlo)kurz?<br />
*O které vzdělávací akce pořádané lékařskými knihovníky je největší zájem?<br />
*Je nějaká vlastnost/ specifikace, kterou by měl mít zájemce o post knihovníka v lékařské knihovně?<br />
<br />
2.<br />
<br />
3.<br />
<br />
4. Vojtek Vladimir<br />
<br />
*Jak by ste popsala úroven profese lekařského/zdravotníckeho knihovnika v ČR?<br />
*Jak je to v zahraničí, liší se nejak pohled na dúležitosť této profese?<br />
*Co by ste označila jako nejvačší problém této profese?<br />
<br />
5.<br />
<br />
=== Petr Říha ===<br />
<br />
1. Kamila Brablíková<br />
<br />
*''Jaký je Váš názor na kauzu IZIP?''<br />
*''Máte nějaké srovnání s příkladem ze zahraničí, kde se stalo něco podobného a nikdo nebyl volaný k zodpovědnosti?''<br />
*''Doposud má e-government v naší zemi spíše víc nevýhod než výhod. Jste přesvědčen, že se to v brzké době změní k lepšímu?''<br />
<br />
2. Roman Koranda<br />
<br />
*''Který z projektů e-govermentu je v ČR nejúspěšnější?''<br />
*''Lze očekávat, že v budoucnu bude veškeré úřadování online?''<br />
*''Nedojde k znevýhodnění těch, kteří nemají přístup k internetu?''<br />
<br />
3. Markéta Vymazalová<br />
<br />
*''Myslíte si, že je česká populace nakloněná k využívání služeb veřejné správy na internetu, resp. důvěřují lidé těmto službám?''<br />
*''Jak si představujete ideální stav při využívání služeb veřejné správy? Myslíte si, že je to reálné?''<br />
*''Která země EU má podle Vás nejvyspělejší e-government? Co dělají jinak?''<br />
<br />
4. Žaneta Floriánová<br />
<br />
*''1. listopadu to jsou 3 roky od spuštění datových schránek. Plní již svůj prvotní předpoklad?''<br />
*''E-government uspoří čas občanů docházením na úřady (ze statistiky cca 7 hodin ročně). Uspoří se ale finance ze státního rozpočtu?''<br />
*''Cloud Computing - je to budoucnost i pro Českou republiku?''<br />
<br />
5. Vladimíra Váňová<br />
<br />
*''Co Vás vedlo k nápadu založit občanské sdružení Egonov?''<br />
*''Mohl byste uvést několik případů, ve kterých sdružení Egonov "pomohlo"?''<br />
*''Proč si myslíte, že jsou státní úředníci neustále tak demotivovaní?''<br />
*''O tzv. základních registrech na svém webu píšete „tento informační systém je krásnou ukázkou toho, jak je možno úředním postupem zabít dobrou myšlenku“ - mohl byste tuto myšlenku vysvětlit?''<br />
<br />
=== Lukáš Kypus ===<br />
<br />
1. Lucie Mlýnková<br />
<br />
*''S jakými knihovnickými službami je/může být NFC spojeno?''<br />
*''Kde vidíte největší slabinu ve využívání NFC v knihovnách?''<br />
*''Mají knihovny o NFC povědomí a případně zažádala si již nějaká o zavádění této technologie?''<br />
<br />
2. Šárka Gachová<br />
<br />
*''Spolupracujete i s mobilními operátory? (Pokud ano, s jakými a hraje to roli v pořizovací ceně?)''<br />
*''Myslíte si, že se knihovnám teď vyplatí pořizovat NFC? (např. pokud již mají RFID x malé knihovny nemají ani platení terminály...)''<br />
*''3 základní typy režimu jsou obsaženy v jednom zařízení? Pokud ne, jaký typ režimu by byl pro knihovny nejužitečnější?''<br />
<br />
3. Lenka Kvapilová<br />
<br />
*''Jaké jsou nejznámější služby využívající NFC technologie u nás a jak hodnotíte jejich úspěšnost?''<br />
*''Využívá se technologie NFC spíše v komerčním nebo neziskovém sektoru?''<br />
*''Jaké jsou výhody a nevýhody oproti RFID čipu?''<br />
<br />
4. Martina Snozová<br />
<br />
*''Jak se využívá NFC při gamifikaci v knihovnách?''<br />
*''Jak starší knihovníci přijímají zavádění moderních technologií, jako je NFC, do knihoven?''<br />
*''Je NFC propojitelné s jinými bezdrátovými technologiemi? Pokud ano, se kterými?''<br />
<br />
5. Žaneta Floriánová<br />
<br />
*''RFID je pro většinu knihoven velmi nákladná záležitost. Byla i NFC?''<br />
*''Jak je NFC zabezpečeno proti zneužití?''<br />
*''Je budoucnost poskytování služeb NFC spjata jako součást sim karet?''<br />
<br />
=== Jaroslav Vaňous ===<br />
<br />
1. Lucie Kratochvílová<br />
<br />
- Kdy se poprvé objevila metoda orální historie v ČR?<br />
<br />
- Jaké jsou základní postupy metody orální historie?<br />
<br />
- Zná zpovídaný otázky dopředu?<br />
<br />
2. Monika Machovská<br />
<br />
- V jakých archivech můžeme najít dokumenty z obou projektů? Jsou veřejně dostupné?<br />
<br />
- Jaký byl záměr při zapojení žáků a studentů do projektu Stopy totality?<br />
<br />
- Myslíte si, že v naší zemi může nastat znovunastolení totality?<br />
<br />
3. Kamila Brablíková<br />
<br />
- Jsou političtí vězni komunistického režimu ochotni mluvit o tomto nelehkém období jejich života?<br />
<br />
- Jak se rozhodujete, s kým dokument natočíte? Hlásí se vám lidé sami nebo je musíte spíše hledat?<br />
<br />
- Jak vznikla myšlenka pořádat Muklovskou pouť na Svatý Hostýn?<br />
<br />
4.<br />
<br />
5.<br />
<br />
=== Igor Szöke ===<br />
<br />
1. Lenka Matušková<br />
<br />
*''Jakým způsobem se identifikuje jazyk řečníka?''<br />
<br />
*''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s gramatikou?''<br />
<br />
*''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s pojmy, které nezná?''<br />
<br />
2. Pavlína Božková<br />
<br />
*''Jaké jsou možnosti a novinky v oblasti zpracování audiovizuálních materiálů?''<br />
*''Využívají se dnes audiovizuální materiály jako dobrý zdroj informací?''<br />
<br />
-- Je zde stále prostor pro inovaci?<br />
<br />
*''Jaké jsou aspekty (nástroje pro) identifikace řečníka, jazyka, tématu, pohlaví apod.?''<br />
<br />
3. Martin Hájek<br />
<br />
*''Existují aplikace pro automatické zpracování zvuk. záznamu pro mobilní zařízení&nbsp;?''<br />
*''Pokud ano, jak zvládají Český jazyk? Pokud ne, uvažuje se o jejich vytvoření?''<br />
*''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s nářečím?''<br />
<br />
4. Emil Budín<br />
<br />
*''Na svém blogu uvádíte, že pracujete jako "senior researcher" ve výzkumné skupině BUT Speech@FIT, mohl byste nám Vaši činnost v rámci výzkumné skupiny přiblížit?''<br />
<br />
*''Existuje software pro analýzu hlasu, který je využitelný běžnou firmou, např. pro automatický přepis porady vč. identifikace účastníků, přepis telefonních hovorů atd.?''<br />
<br />
*''Skupina BUT Speech@FIT je dotována z prostředků české státní správy, např. z rozpočtů ministerstev vnitra a obrany. Chci se zeptat, zda a jakým způsobem možností rozpoznávání hlasu státní instituce v ČR využívají?''<br />
<br />
5. Pavlína Habrovanská<br />
<br />
*''Kde najde (či nachází) automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů své uplatnění?''<br />
<br />
*''Jakou to má úspěšnost – z pohledu rozpoznání?''<br />
<br />
*''Jaké další nástroje k tomu používáte?''<br />
<br />
=== Tomáš Čížek ===<br />
<br />
1. Radek Hadraba<br />
<br />
<br/><br/>2. Hana Ohlídalová<br />
<br />
*''Jaká přesně data a jak se do archivu Medard dostávají?''<br />
*''Jak obsáhlá je v současnosti kateogire "studentská data studentům"?&nbsp;''<br />
*''Jak je archiv využíván, existují statistiky nebo něco podobného? &nbsp;''<br />
<br />
<br/>3. Lucie Kořistková<br />
<br />
*''Odkud jdou peníze na provoz celého archívu Medard?''<br />
*''Jak je to s ochranou osobních dat zveřejněných v archívu?''<br />
*''Jak je ošetřeno dlouhodobé uchovávání dat v rychlém technologickém vývoji?''<br />
<br />
4. Kristýna Macháčková<br />
<br />
*''Dochází často k situaci, že musíte zájemce o data odmítnout (nesplnění zvláštních podmínek)?''<br />
*''Zaručujete poskytovateli dat naprostou anonymitu?''<br />
*''Obracejí se na vás tvůrci výzkumů s požadavkem o uložení dat nebo sami aktivně hledáte informace vhodné pro archiv?''<br />
*''Jak velké množství informací je v rámci archivu možné získat bez kontaktu s pracovníkem archivu (on-line)?''<br />
<br />
lt;/p><br />
<br />
5. Emil Budín<br />
<br />
*''Jaká vstupní data archiv Medard zpracovává z pohledu rozsahu, formy, aktuálnosti apod.?''<br />
<br />
*''Jaké výstupní formáty jsou zájemci o data k dispozici?''<br />
<br />
*''Jsou všechna data uložená v archivu Medard volně dostupná nebo je přístup k nim nějakým způsobem omezen?''<br />
<br />
=== Vít Šisler ===<br />
<br />
1. Martina Snížková<br />
<br />
*Kolika projektů, zaměřených na výukové hry, jste se již zůčastnil?<br />
*Neplánujete nějakou hru udělat i pro vysokoškoláky (například pro prváky, na lepší seznámení s novým prostředím)?<br />
*Stalo se Vám někdy, že hra neměla žádný úspěch?<br />
<br />
2. Dominika Kopčanská<br />
<br />
*''Nedávno probíhal výzkum ohledně výukového efektu hry Evropa 2045, jaké byly jeho výsledky a jak jste s nimi spokojen?''<br />
*''Jaké další hry, které jste vyvinuli společně s kolegou Cyrilem Bromem, byly úspěšně integrovány do výuky na základních či středních školách a jsou i nadále používány?''<br />
*''Jaký máte názor na budoucnost výukových digitálních her? Myslíte si, že budou v příštím desetiletí pedagogy i ostatními přijímány jako plnohodnotné vzdělávací nástroje?''<br />
<br />
3. Magdalena Jirásková<br />
<br />
*''Je výuka prostřednictvím her efektivnější? Byl v této oblasti proveden nějaký výzkum?''<br />
*''Existuje nějaké téma, pro které se výuka prostřednictvím hry nehodí?''<br />
*''Kolik škol je momentálně zapojeno do projektu Evropa 2045?''<br />
<br />
4. Martin Hájek<br />
<br />
*''Kolik času zabere vytvoření jedné průměrně složité vzdělávací hry?''<br />
*''Jakým směrem se bude ubírat vývoj vzdělávacích her? Chystáte něco převratného?''<br />
*''Existují nějaké vzdělávací hry z oblasti informační bezpečnosti?''<br />
<br />
5. Ondřej Kašpárek<br />
<br />
*Vznikají videa jako bylo Martyr of the World: Muhammad Al-Durrah i na druhé straně barikády, tj. v Izraeli? Víte o nějakých příkladech?<br />
*Stories from the History of Czechoslovakia - Máte již domluveno využití hry ve školách v rámci výuky? Pokušeli jste se s hrou seznámit někoho z ministerstva školství?<br />
*Plánujete "přetvořit" do podoby hry i historii po roce 1989?<br />
<br />
=== Martin Svoboda ===<br />
<br />
1.<br />
<br />
2. Vojtek Vladimir<br />
<br />
''Jake byly začátky projektu CASLIN, bylo obtížné začínat?''<br />
<br />
''Bylo težké získat grant Mellonovy nadace?''<br />
<br />
''Jak by ste popsal hlavní cíl/e CASLINu, podařilo se je dosáhnout?''<br />
<br />
<br/><br/>3. Alžbeta Šellengová<br />
<br />
''Akým smerom sa podľa Vás bude CASLIN v najbližších rokoch uberať?''<br />
<br />
''Uvažujete aj o ďalších modelových účasníkoch CASLIN-u?''<br />
<br />
''Aké sú ročné prevádzkové náklady CASLIN-u?''<br />
<br />
4. Eva Kaletová<br />
<br />
''Aké sú Vaše skúsenosti s vyhľadávaním v CASLIN-e? (Myslíte si, že používatelia vedia katalóg dostatočne dobre používať?)''<br />
<br />
''Plánujete zavedenie nových služieb súborného katalógu?''<br />
<br />
''Neuvažovali ste, že zjednodušíte pravidlá pre prispievanie?''<br />
<br />
'<br />
<br />
<br />
<br />
5. Matěj Málek<br />
<br />
''Kolik knihoven je v současnosti spolupracuje na budování souborného katalogu?'' ''Jak pokračovala práce na projektu po jeho formálním ukončení v roce 1996?'' ''Bylo náročné přesvědčit knihovny, aby se do projektu zapojily?''<br />
<br />
6. Radek Hadraba<br />
<br />
''Jaká je HW náročnost celého systému?''<br />
<br />
''Spolupracujete na zdokonalování systému s výrobci IT?''<br />
<br />
''Kde vidíte CASLIN za 20 let?''<br />
<br />
=== Jaromír Talíř ===<br />
<br />
1. Iva Slabá<br />
<br />
*''Jak je zabezpečena ochrana osobních údajů?''<br />
*''Jaké jsou výhody MOJE ID oproti klasickému uložení hesla v prohlížeči?''<br />
*''Lze propojit MOJE ID s registrem obyvatek?''<br />
<br />
2. Jan Viskot<br />
<br />
*''Kolik má v současnosti MojeID uživatelů a kolik jich cca měsíčně přibývá?''<br />
*''K ověřování uživatele se používá heslo, nebo je i možnost certifikátu?''<br />
*''Lze použít MojeID pokud služba podporuje OpenID?''<br />
<br />
3. Radek Hadraba<br />
<br />
*''Lze MojeID ukládat i na mobilních platformách? Android? iOS?''<br />
*''Možnost sdílení či portace profilů na jiné PC?''<br />
*''Ochrana proti zcizení (krádež identity?)''<br />
<br />
4. Šárka Gachová<br />
<br />
*''K čemu všemu lze MojeID využít? (součanost, budoucnost)''<br />
*''Jak spolupracují poskytovatelé služeb? Je tato služba výhodná pro poskytovatele služeb?''<br />
*''Jak ověřujete údaje z identity uživatele, že daná osoba fyzicky existuje?''<br />
<br />
5. Martina Snozová<br />
<br />
*''Jaké plány máte se službou do budoucna? Budete službu nějak rozšiřovat či zlepšovat?''<br />
*''Zapojují se do tohoto projektu v současné době i malé (obecní) knihovny?''<br />
*''Jaká jsou největší rizika v procesu zavádění či užívání této služby?''</div>Rudimechttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_magistry&diff=38388KISK:Blok expertů/Témata pro magistry2013-12-04T15:03:04Z<p>Rudimec: /* Lukáš Nevosád: Jak zbohatnout na mobilních aplikacích */</p>
<hr />
<div>== Požadavky na shrnutí přednášek ==<br />
<br />
Prezenční studenti vytvářejí shrnutí z jedné přednášky, kombinovaní ze dvou. K jednotlivým tématům přednášek je třeba se přihlásit předem - '''do 25. září 2013'''. Ke každému se může zapsat max. 4 studenti, do naplnění kapacity si lze vybrat.<br />
<br />
Se zapsáním ke shrnutí přednášky se hlásíte i k vypracování tří '''dotazů''' pro daného přednášejícího. Nejpozději čtyři dny před přednáškou (tj. v neděli předcházející přednášce) zapíšete tři jedinečné (tedy u nikoho do té doby neuvedené) a nebanální odborné dotazy pro přednášejícího, k němuž jste se zapsali. Na přednášce pak položíte min. jeden dotaz, pokud se pojetí přednášky odchýlí od směru připravených dotazů nebo na všechny přinese odpověď přednáška, bude položený dotaz jiný. Dotazy nemusí zaznít pouze v případě, že to časový limit pro přednášku dle rozvrhu (tj. do 17:25) znemožní.<br />
<br />
'''Shrnutí''' přednášky musí být o rozsahu 4000-5000 znaků, termín odevzdání je vždy 7 dní po dané přednášce - tedy do středy do večera. Úkoly se odevzdávají do Odevdávárny. Vybraná shrnutí budou umístěna na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/]. Pište proto spíše publicistickým stylem vhodným pro publikaci v elektronickém časopise (používejte hypertextové odkazy, podnadpisy atd.). Na práci je hodnocen obsah i forma, dbejte proto na obojí, protože obojí může být důvodem pro vrácení textu k přepracování.<br />
<br />
Odevzdáním úkolu do Odevzdávárny autor dává souhlas s možným '''publikováním''' na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/] (v případě nesouhlasu prosím předem kontaktujte vyučující kurzu Mgr. Alžbětu Karolyiovou - karolyiova@phil.muni.cz).<br />
<br />
== Přihlašování k tématům na podzim 2013 ==<br />
<br />
''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''<br />
<br />
=== Bořivoj Brdička: Budoucnost vzdělávání v 21. století ===<br />
Hanka Habermannová<br />
*'' Jak efektivní je online výuka na českých vysokých školách? ''<br />
*'' Myslíte si, že MOOC kurzy budou v dohledné době tvořit součást školního rozvrhu?''<br />
*'' Na jaké technologie ve vzdělávání je potřeba se zaměřit a se kterými naopak ztrácíme čas?''<br />
<br />
Marta Konířová<br />
*'' Jaké změny českého školství považujete za žádoucí a jaké za současných ekonomických a politických podmínek za možné? ''<br />
*''Jak souvisí síťová gramotnost se sociální gramotností?''<br />
*''Jak moderní technologie mohou ovlivnit rovný přístup ke vzdělávání?''<br />
<br />
Katarína Hečková<br />
*''Myslíte si že by bolo možné vo vyučovacom procese na stredných a základných školách nahraniť knihy a zošity tabletmi?<br />
*''Je podľa Vás potrebné v súčasnosti učiť deti písať v škole písaným písmom?<br />
*'' Koľko ideálne HDP by sa malo v ČR investovať do školstva? (V roku 2013 išlo do škôl 3,11 % HDP) <br />
<br />
Alžběta Lukšů<br />
*'' Do jaké míry jsou české školy a čeští učitelé připraveni plně využívat možností nových digitálních technologií?<br />
*'' Jaké jsou možnosti využívání nových technologií ve vzdělávání dětí s poruchami učení (ADHD, dyslexie, dysgrafie)?<br />
*'' Pomohou nové technologie ve vzdělávání zvýšit motivaci a zájem dětí o učení?<br />
<br />
=== Jindřich Fáborský: O marketingu na internetu ===<br />
<br />
Lada Kadaníková<br />
*''Je RTB marketing trendem usnadňujícím uživateli nákup nebo narušujícím jeho soukromí? Lze se proti tomuto trendu bránit?''<br />
*''Je reklama na Facebooku trend, do kterého se investuje čím dál tím více nebo spíš fenomén Facebooku upadá i v tomto odvětví? Případně, jaké jsou tendence investice do reklamy na FB v České republice a ve světě?''<br />
*''Lze sledovat rozdíly v úspěšnosti marketingových kampaní a reklam na internetu versus mimo internet?''<br />
<br />
Veronika Víšková<br />
*'' Jaké marketingové praktiky jsou na internetu nejúspěšnější? ''<br />
*'' Existuje v rámci internetového marketingu v současné době nějaký (nový) trend? ''<br />
*'' Které marketingové kampaně na internetu považujete za nejvíce zdařilé a proč? ''<br />
<br />
Pavla Macháčková<br />
*'' Jaká je úspěšnost reklamy na FB? ''<br />
*'' Myslíte si, že je FB dobrý prodejní kanál? ''<br />
*'' Jaký je dopad jednotlivých marketingových technik a která je nejúčinnější v případě Marketing festivalu? ''<br />
<br />
-<br />
<br />
Tomáš Vojta<br />
*'' Jaké znalosti a dovednosti by měl mít specialista internetového marketingu?''<br />
*'' Kde se vy osobně vzděláváte v oblasti internetového marketingu, kde čerpáte inspiraci? ''<br />
*'' Jak bude internetový marketing vypadat za 10 let? Co můžeme očekávat za změny? Jaké pustupy které dnes fungují už nebudou platné? ''<br />
<br />
=== Pavel Rankov: Digitální technologie a procesy remediace v kultuře ===<br />
<br />
1. Ľudovít Nápoký<br />
*'' Možno médiá považovať za súčasti kultúrnych tradícií? <br />
*'' Môžeme remediované médiá považovať za tú istú tradíciu?<br />
*'' Ak sa určité dielo, štýl, zámer vráti do kultúry v podobe retra je možné tento jav považovať za jav remediácie?<br />
<br />
2. Vendula Bednářová<br />
*'' Moderní způsoby šíření digitálních médií se projevují lepší dostupností, a zároveň vyšší mírou pirátství. Myslíte, že se tak děje na úkor autorů? ''<br />
*'' Myslíte, že zvýšená dostupnost audioknih způsobuje, že díla poslouchají i lidé, kteří by knihu nečetli? ''<br />
*'' Očekáváte, že remediace způsobí zánik původních médií nebo se původní nosiče zachovají? Např. vzrůstající obliba poslechu gramodesek. ''<br />
<br />
3. Jaroslava Dvořáková<br />
*''Je dle Vás remediace činitelem technologického vývoje?''<br />
*''Souhlasíte s výrokem Marshalla McLuhana, který říká, že médium je poselství?''<br />
*''Existuje jasná definice digitálních technologií?''<br />
<br />
4. Žaneta Floriánová<br />
*'' Jaké vidíte zápory při remediaci v kultuře? ''<br />
*'' Pomohl vstup rozhlasu na internet? Přilákal tak rozhlas více uživatelů? (např.: Český rozhlas - Nová média ČRo)''<br />
*'' "Nezabíjí" digitální technologie kulturní akce? Nebo uživatelé dnes již vše hledají "online"? ''<br />
<br />
=== Lucie Rohlíková: Mýty o distančním vzdělávání === <br />
<br />
1. Emil Budín<br />
<br />
*''Jakou roli by měl plnit vyučující v rámci distanční výuky na univerzitách?<br />
*''Které oblasti lidského vědění jsou vhodné pro předávání touto formou výuky? Které nikoliv?<br />
*''Nemůže se stát, že distanční výuka bude formou vzdělávání pro chudé a za kvalitní F2F výuku se budou platit ještě vyšší poplatky než doposud (USA, VB, ...)?<br />
<br />
2. Floriánová Žaneta<br />
*''Proč myslíte, že se distanční vzdělávání tolik podceňuje?<br />
*''Umožní dnešní elektronická doba rozvoji distančního vzdělávání?<br />
*''Vidíte v distančním vzdělávání budoucnost?<br />
<br />
3. Davit Šmehlík<br />
<br />
*'' Jak v e-learningu nejlépe skloubit, aby užívání aplikace bylo zároveň zábava i didakticky efektivní?<br />
*'' Co, kromě financí, brání masivnějšímu rozšíření využití tabletů ve výuce na českých školách?<br />
*'' Mohla byste s námi sdílet vaše hlavní myšlenky týkající se fenoménu MOOC?<br />
*'' Jaký je váš postoj ke vzdělávacímu potenciálu digitálních her?<br />
<br />
4. Tomáš Vorálek<br />
<br />
*'' Jaké jsou nejčastější problémy studentů v distančním vzdělávání?<br />
*'' Které média nejčastěji používáte při distančním vzdělávání a proč?<br />
*'' Jakými způsoby komunikujete se studenty, kteří jsou zapojeni do kurzu distančního vzdělávání?<br />
<br />
=== Ondřej Neumajer: Inovace ve vzdělávání s podporou digitálních technologií ===<br />
<br />
Lucie Lindrová<br />
*''Je zájem ze strany vyučujících o používání nových technologií a inovací ve výuce?''<br />
*''Jsou inovace ve vzdělávání implementovány do výuky budoucích učitelů na pedagogických VŠ?''<br />
*''Která země má nejlépe vytvořený vzdělávací systém s využíváním ICT?''<br />
<br />
Marta Konířová<br />
*''Kde se mohou čeští učitelé o možnostech, příkladech, dobré praxi inovací ve vzdělávání u nás i ve světě dozvědět nebo o nich informovat? ''<br />
*''Jaké je nebezpečí komerčních tlaků? Souvisejí inovace ve vzdělávání vždy nutně s moderním vybavením ICT, nebo je lze realizovat i se starším vybavením?''<br />
*''„Inovace“ znamená „obnovení, zdokonalení“. Souhlasíte s názorem, že inovace ve vzdělávání znamenají také „obnovu“ některých myšlenek reformní pedagogiky, které dříve nemohly být realizovány?''<br />
<br />
Kateřina Kopecká<br />
*''Existují nějaké metody či nástroje pro měření inovací ve vzdělávání?''<br />
*''Jaký bude podle vás budoucí vývoj ve vzdělávání pomocí digitálních technologií?''<br />
*''Co nejčastěji komplikuje zavádění vzdělávacích inovací do českých škol?''<br />
<br />
Kateřina Rovná<br />
* ''Jaké jsou v současné době trendy využití ICT ve vzdělávání žáků/studentů se specifickými potřebami?''<br />
* ''Mají vyučující motivaci a prostor k získávání zpětné vazby (pokroky, rozvíjení dovedností)?''<br />
* ''Jaké jsou postupy v případě, že změnám/inovacím není nakloněno vedení školy?''<br />
<br />
=== František Bartes: Nové pojetí Competitive Intelligence ===<br />
Tomáš Marek<br />
*''Můžete popsat, jak je CI rozvinuto a využíváno v České republice?<br />
*''Jak jsou na tom s využíváním CI na našem území SME?<br />
*''Mění se CI v souvislosti s růstem objemu dat a jak se tento trend odráží v požadavcích na schopnosti CI profesionála?<br />
<br />
<br />
Alžběta Lukšů<br />
*''Sběr a analýza informací o zákaznících, konkurentech, či výrobcích je drahou a časově náročnou záležitostí. Vyplatí se i malým firmám či živnostníkům? Případně existuje na našem trhu nabídka služeb competitive intelligence pro drobné podnikatele?<br />
<br />
*''Můžete blíže popsat metody zpracování informací získaných v primárním a sekundárním výzkumu?<br />
<br />
*''Jakou roli hraje při zpracovávání informací v rámci competitive intelligence lidský faktor a lidská inteligence na jedné straně a síla výpočetní techniky na straně druhé? <br />
<br />
<br />
Lea Mentlíková<br />
*''Jaké informace, které firmy o sobě zveřejňují online, Vás nejvíce zajímají?<br />
*''Existují nějaké online nástroje pro CI?<br />
*''Na základě čeho odhadujete budoucí vývoj firmy? Dá se vývoj podle Vás nějak předpokládat nebo je to tak komplexní věc, že bod zlomu může přijít kdykoliv?<br />
<br />
Miroslava Brázdová<br />
*''Liší se nějak chápaní a provádění CI v České republice a v zahraničí?<br />
*''Jak velký přínos může pro firmu CI mít v poměru k nákladům? (Pro jakou firmu to má smysl a pro jakou už ne?)<br />
*''Jaké procento firem CI v ČR skutečně využívá?<br />
<br />
=== David Spáčil: Predikce videotrendů v blízké budoucnosti ===<br />
Filip Kocián<br><br />
*''S nástupem DSLR se výrazně snížily rozdíly mezi profesionály a amatéry, co predikujete pro příštích 5 let v tomto ohledu? ''<br />
*''Forma je stále důležitější než technická kvalita zpracování, můžete uvést příklady z praxe?''<br />
*''Jaké jsou nejčastější chyby tvůrců, při snaze vytvořit video s virálním potenciálem?''<br />
<br />
Hana Konečná<br><br />
*Mění se rozšířením videa chování lidí, stanou se z nich pod stálým dohledem kamer herci, nebo se budou chovat přirozeně?<br />
*Očekáváte masové rozšíření podobného fenoménu, jako je Instagram, i pro video?<br />
*Jaké video se podle vašich zkušeností s provozem serveru Videoflot dá pořídit za nejnižší ceny kolem dvou tisíc?<br />
<br />
Martina Antlová<br><br />
*Jaký je Váš názor na využití videa ve vzdělávání (např. ve výuce)?<br><br />
*Co si myslíte o 3D videu? Má 2D video ještě nějakou budoucnost?<br><br />
*Proč jsou virální videa stále více oblíbenější?<br> <br />
<br />
Blanka Justová<br />
*Jaká je cena hudebního videoklipu zprostředkovaného pomocí Videoflotu?<br />
*Proč vás zaujala právě oblast videa? Co vás na něm baví nejvíc?<br />
*Jak dlouho trvá tvorba kvalitního videa od zadání po prezentaci online?<br />
<br />
=== Michal Bláha: Nové přístupy ke zjišťování zákaznické spokojenosti, 14. 11. 2013 === <br />
<br />
1. Emil Budín<br />
<br />
*''Seznámil byste nás s historií přístupů ke zjišťování zákaznické spokojenosti?<br />
*''Máte nějakou zkušenost se zájmem o systémy zjišťování zákaznické spokojenosti ze strany institucí české státní správy?<br />
*''Pokud uživatel hodnotí spokojenost s konkrétní službou, např. pomocí SMS, jakým způsob je zajištěno, že se seznámí se všeobecnými podmínkami dané služby pro hodnocení uživatelské spokojenosti ještě před odesláním svého hodnocení?<br />
<br />
2. Marcela Střelcová<br />
<br />
*''Jaké způsoby motivace pro zvýšení účasti na zjišťování zákaznické spokojenosti byste doporučil?<br />
*''Je známo, zda zákazníci upřednostňují vyplňování dotazníku o spokojenosti formou rozhovoru s tazatelem nebo raději pomocí technologií v podobě vyplnění dotazníku na obrazovce umístěné v obchodě?<br />
*''Jsou data o spokojenosti zákazníků analyzovány odborníky a opravdu aplikovány podle výsledků průzkumu?<br />
<br />
3. Magdalena Jirásková<br />
<br />
*''<br />
*''<br />
*''<br />
<br />
4. Ondřej Kašpárek<br />
<br />
*'' Myslíte si, že má smysl zjišťovat spokojenost zákazníků způsobem, jakým to dělá heuréka.cz? Tj. že je uživatel vybízen k hodnocení nákupu na nějakém eshopu, i přesto, že se na eshop dostal přímo přes link, nikoli přes Heuréku.<br />
*'' Víte o nějaké firmě, která by vyhodnocování zákaznické spokojenosti využívala volně dostupná data z twitteru?<br />
*''Využívají se při sběru dat pro analýzu zákaznické spokojenosti služby typu Google Alerts?<br />
<br />
5. Eva Syrovátková<br />
*''Myslíte si, že vliv opinion leaderů je ve výzkumu zákaznické spokojenosti důležitý?<br />
*''Jak zabudovat do výzkumů faktor opinion leadera? Lze ho nějak měřit?<br />
*''Nejsou uživatelé zkoumáním spokojenosti přehlceni? Jak se odlišit jako poskytovatel služby od ostatních a neznudit uživatele?<br />
<br />
=== Pavlína Louženská: Happiness Designer Wanted === <br />
<br />
Hana Sychrová<br />
<br />
• ''Dají se v oblasti copywritingu vysledovat určité trendy? Případně jaký trend vládne v současnosti?''<br />
<br />
• ''Lze najít v této oblasti rozdíly mezi Českou republikou a zahraničím?''<br />
<br />
• ''Jak by podle Vás mohla vypadat budoucnost copywriterů v České republice? Mimo pozice „Happiness Designer“.''<br />
<br />
Klára Kašparová<br />
<br />
• ''Jaké znalosti a dovednosti by měl mít copywriter?<br />
<br />
• ''Jak dělat kvalitní copywriting?''<br />
<br />
• ''Čím upoutat čtenáře a přesvědčit ho, aby se textem zabýval?''<br />
<br />
Michal Konečný<br />
<br />
• ''Jak bojují profesionální copywriteři s autorským blokem? Existují nějaké triky, jak jej překonat?''<br />
<br />
• ''Jak často zasahují klienti do hotového textu a zanechávají v něm své „stopy“?''<br />
<br />
• ''Kolik času zabere profesionálovi zpracování jedné normostrany textu (bez započítání rešerší a studia)?''<br />
<br />
Radomír Šuhej<br />
<br />
=== Marcel Láža: BigData vs. analýza "normálních" dat ===<br />
<br />
Hana Konečná<br />
<br />
*Neměli bychom se místo data minigu a zpracování velkých dat zaměřit spíše na problematiku kladení otázek, na které chceme analýzou BigData najít odpovědi?<br />
*Za jak dlouho bude podle Vás dostupné zpracovávat velká data pro běžné firmy například v rámci HR nebo obchodního oddělení.<br />
*Co myslíte, že přijde po BigData? Ještě větší data, nebo změna paradigmatu?<br />
<br />
<br />
Vendula Bednářová<br />
<br />
*Jak zpracovává BigData Facebook?<br />
*Které nástroje pro zpracování BigDat jste sám vyzkoušel? Jaké jsou jejich výhody a nevýhody?<br />
*Kdo je největším zpracovatelem BigDat v Čechách?<br />
<br />
Martina Snížková<br />
<br />
*Od jakého objemu dat už se mluví o BigDatech?<br />
*&nbsp;Jaké znáte nástroje pro zpracování BigDat?&nbsp;<br />
*&nbsp;Znáte nástroj Hadoop? Co si o něm myslíte? Používáte ho?<br />
<br />
Aneta Bublová<br />
<br />
Jaké jsou možnosti cloudcomputingu v oblasti zpracování BigDat?<br />
<br />
Jaké jsou hrozby při nakládání s BigDaty (bezpečnost, únik)?<br />
<br />
Co považujete za základ potřebný pro zpracování BigDat?<br />
<br />
=== Lukáš Konarovský: Webová aplikace jako služba ===<br />
Jakub Forman<br />
<br />
*''Jaký je Váš názor na digitální prototypování webových aplikací? Má to smysl?''<br />
<br />
*''Mají webové aplikace v dnešní době mobilních aplikací budoucnost? ''<br />
<br />
*''Jak byste definoval úspěšnou webovou aplikaci? Proč jsou některé aplikace výrazně úspěšnější?''<br />
<br />
Michal Konečný<br />
*''Vyplatí se navrhovat aplikace i pro malé trhy, jako je například ČR, nebo je vhodnější mířit rovnou na celý svět?''<br />
<br />
*''Je nutné webovou aplikaci od začátku navrhovat jako škálovatelné řešení, nebo stačí otázku výkonu řešit ad hoc?''<br />
<br />
*''Je lepší přijít s nějakou službou / aplikací jako první, i když nebude dokonalá, nebo ji spustit až jako vyladěný produkt?''<br />
<br />
Martina Antlová<br />
*''Jaká je podle Vás nejzajímavější webová aplikace?''<br />
<br />
*''Jaký je rozdíl mezi webovou a desktopovou aplikací? Jaké jsou podle Vás výhody a nevýhody obou řešení?''<br />
<br />
*''Webová aplikace z hlediska bezpečnosti - jaké hrozby na nás číhají?''<br />
<br />
Jan Viskot<br />
<br />
Hana Habermannová<br />
*''Co si myslíte o tom, že předmětem startupů jsou převážně webové aplikace? Je nutné každý problém řešit aplikací?''<br />
<br />
*''Webová aplikace ve vztahu k mobilní aplikaci - jaký je mezi nimi rozdíl po stránce využitelnosti?''<br />
<br />
*''Jak designovat webovou aplikaci jako službu? (Vliv UX na návrh webové aplikace jako služby.)''<br />
<br />
=== Lukáš Nevosád: Jak zbohatnout na mobilních aplikacích ===<br />
<br />
Radim Chalupník<br />
* ''Víte, jaké typy mobilních aplikací patří mezi nejvýdělečnější? (Konkrétní příklad?)''<br />
* ''Proč si myslíte, že některé aplikace jsou vyvíjeny pouze pro jeden operační systém? Nepotlačuje to větší možnost zisku?''<br />
* ''Je pravda, že nejvíce vydělávají aplikace, které jsou na první pohled freeware? (Například hra je zdarem, zákazník připlácí za bonusy, nadstandardy...)''<br />
<br />
Jiří Krišpin<br />
* ''Nedomníváte se, že je trh s mobilními aplikacemi přesycený?''<br />
* ''Chybí Vám osobně na trhu nějaký typ mobilní aplikace?''<br />
* ''Je podle Vás v dnešní době ještě možné vytvořit opravdu originální mobilní aplikaci, která zaujme zákazníky?''<br />
Filip Kotáb<br />
<br />
== Přihlašování k tématům na jaře 2013 ==<br />
<br />
''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4.''<br />
<br />
=== Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí ===<br />
<br />
1. Martina Snížková<br />
<br />
*''Stačí k rozpoznání emoce pouze jedeny vstupní informace (tím myslím pouze audiozáznam či videozáznam)?''<br />
*''Existují pro počítač také jiné relevantní informace pro zpracování emocí? (tedy mimo audiozáznam či videozáznam, například dechová frekvence, tepová frekvence a pod?)''<br />
*''Jaká je dosavadní úspěšnost u softwaru rozpoznávání emocí? Které emoce se zpracovávají nejhůře?''<br />
<br />
2. Anna Mikulášková<br />
<br />
*''Jaké jsou možnosti využití počítačového zpracování emocí?''<br />
*''Jakým směrem se tento obor bude vyvíjet do budoucna? Jaké změny může přinést třeba pro vzdělávání a zdravotnictví?''<br />
*''Budou počítače někdy schopné detailně rozpoznat širokou škálu emocí, kterou disponují lidé?''<br />
<br />
=== Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů ===<br />
<br />
1. Emil Budín<br />
<br />
*''Jak detailně je třeba mít zpracovaný business plán, aby bylo možné pomýšlet na získání investora, příp. úvěru v bance?''<br />
*''Jaký typ projektů ve Starcube preferujete - např. z hlediska odvětví, počtu zapojených lidí, vlastních financí, míry inovace?''<br />
*''Máte informace, statistiky, jak se vede firmám, které již opustily Váš akcelerátor? A pokud ano, uveďte prosím ty v současnosti nejúspěšnější.''<br />
<br />
2. Jan Viskot<br />
<br />
*''Je důležitější nápad, nebo složení týmu?''<br />
*''Čím se liší startup od projektu?''<br />
*''Jaká je pravděpodobnost, že startup bude úspěšný?''<br />
<br />
3. František Dalecký<br />
<br />
*''Jak hodnotíte úroveň místních mentorů a jejich vliv na úspěch českých startupů?''<br />
*''Které české startupy považujete za nejúspěšnější a v čem by se od nich měli ostatní poučit?''<br />
*''Jak hodnotíte způsob přípravy českých vysokých škol na podnikání v IT byznysu?''<br />
<br />
4. Hana Habermannová<br />
<br />
*''Jakým způsobem je JIC nebo Starcube napojen na zahraniční akcelerátory a např. Silicon Valley?''<br />
*''Teď je v kurzu lean startup jako přístup v budování startupů. Jak dlouho myslíte, že tento trend vydrží a co přijde potom?''<br />
*''V čem se může česká startupová scéna učit např. od té americké?''<br />
<br />
=== Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===<br />
<br />
1. Tomáš Vorálek<br />
<br />
*''Podle jakého systému třídění se nejčastěji řadí notové záznamy?''<br />
*''Jakým způsobem se tyto záznamy uchovávají oproti klasickým knižním''<br />
*''Probíhá digitalizace těchto dokumentů?''<br />
*''Jak se liší digitalizace notových záznamů oproti digitalizaci knih?''<br />
<br />
2.<br />
<br />
3.<br />
<br />
=== Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii ===<br />
<br />
1. Žaneta Floriánová<br />
<br />
*''Je dobré při krizové komunikaci využívat dárky a úplatky? (např.: jízdné zdarma se společností)''<br />
*''Je výhodné mít předpřipravené koncepty krizové komunikaci nebo raději řešit krizi "až přijde"?''<br />
*''Liší se krizová komunikace na sociálních sítích a s médii?''<br />
<br />
2. Alžběta Lukšů<br />
<br />
*''Jaké jsou možnosti a techniky získávání prostoru v médiích (mimo inzerce)?''<br />
*''Do jaké míry lze krizovou komunikaci plánovat, když jejím principem je reakce na neplánované krizové situace?''<br />
*''Která média vybírat pro maximální efektivitu krizové komunikace?''<br />
<br />
3. Marta Konířová<br />
<br />
*''Jak má být provázána krizová komunikace s médii (vnější komunikace) s krizovou komunikací vnitřní (se zaměstnanci)? (Zaměstnanci se určitě nechtějí dozvídat negativní zprávy, např. o propouštění, z médií, na druhou stranu mohou negativní informace o stavu podniku „vynášet“, třeba i nevědomky.)''<br />
*''Kdo a jak by měl vytvořit plány krizové komunikace?''<br />
*''Co přesně označuje termín "nepřátelská média" a jak s nimi komunikovat?''<br />
<br />
4. Katarína Hečková<br />
<br />
*''Aké chyby najčastejšie robia firmi pri krízovej komunikácií s médiami?''<br />
*''Aké vlastnosti by mal mať predstaviteľ firmy, ktorý v krízových situáciach komunikuje s médiami?''<br />
*''O aký typ kríz vo firmách sa najčastejšie zaujímajú české média v posledných rokoch? (ekonomické, úrazy/úmrtia na pracoviskum,...)''<br />
<br />
=== Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání ===<br />
<br />
1. Emil Budín<br />
<br />
*''Můžete prosím uvést konkrétní příklady implementace technologií Cloud Computingu (CC) ve vzdělávání?''<br />
*''V čem spatřujete výhody a nevýhody řešení postavených na CC proti klasickému přístupu spočívajícím ve využití vlastní ICT infrastruktury?''<br />
*''Pokud se podílíte na konkrétním vzdělávacím projektu na bázi CC, prováděli jste komparativní analýzu nákladů vůči tradičnímu řešení? Pokud ano, s jakým výsledkem?''<br />
<br />
2. Jan Viskot<br />
<br />
*''Má CC nějaká zásadní negativa?''<br />
*''Jak jsme na tom v oblasti CC ve srovnání se světem, jaké můžeme očekávat trendy?''<br />
*''Existují CC služby ve vzdělávání, které jsou pro školství zdarma?''<br />
<br />
3. Klára Jánská<br />
<br />
*''Používáte vy sama cloud computing ve výuce? Pokud ano, jak to hodnotí vaši studenti?''<br />
*''Kdy se u nás začal cloud computing ve vzdělávání využívat?''<br />
*''Jak velké je nebezpečí při využívání CC v otázce zabezpečení soukromých dat a zachování autorství?''<br />
<br />
4. Michal Klajban<br />
<br />
*''Jaké konkrétní CC služby doporučujete?''<br />
*''Dá se kvalitní CC zajistit pomocí služeb poskytovaných zdarma?''<br />
*''Existují služby specializované na CC ve vzdělávání?''<br />
<br />
=== David Grudl: User Experience - poznejte své uživatele===<br />
<br />
1. Emil Budín<br />
<br />
*'' Bohužel nebylo známo téma přednášky předem. Po skončení přednášky byl můj dotaz na to, zda se v ČR nějaká firma UX profesionálně zabývá, položen kolegyní přede mnou. Další otázku jsem vzhledem k formě přednášky (spíše workshop s příklady a obecně platnými fakty než teorie a koncepce) a faktu, že jsem se celou dobu soustředil na zaznamenání přednášky pro její další zpracování, bohužel nepoložil. Domnívám se, že ostatní posluchači svými dotazy časový prostor pro diskuzi vrchovatě naplnili. Děkuji za pochopení.<br />
<br />
2. Norbert Bago<br />
<br />
*''Čo Vás viedlo k tomu že ste začali vytvárať vlastný framework?''<br />
*''Aký je rozdiel medzi Nette a inými frameworkami?''<br />
*''Proč je dobré využívať framework pri práci a jaky používate editor pri programovani&nbsp;?''<br />
*''Jaké máte plány pri dalšom rozvoji Nette Frameworku?''<br />
<br />
3. Michal Klajban<br />
<br />
*Se omlouvám, že jsem nedodal otázky, ale těžko něco vymýšlet na přednášku, jejíž téma neznám. Podle [http://www.slideshare.net/davidgrudl/bude-upesnno-na-barcamp-brno-2011 některých indicií] bych se asi měl připravit na něco z teorie pravděpodobnosti nebo života Montyho Halla, za jednu noc si na to ale netroufám. --[[Uživatel:Michal Klajban|Michal Klajban]] 27. 3. 2013, 18:41 (CET)<br />
<br />
=== Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse? ===<br />
<br />
1. Alžběta Lukšů<br />
<br />
*''Do jaké míry lze řídit tacitní, tedy těžko sdělitelné znalosti? Existují nějaké systémy, které toto usnadňují?''<br />
*''Zavedení systému pro řízení znalostí je velmi nákladné. Vyplatí se i menším firmám?''<br />
*''Jak lze motivovat zaměstnance k využívání systémů pro řízení znalostí? Stává se, že zaměstnanci své znalosti s ostatními sdílet nechtějí?''<br />
<br />
2. Tomáš Marek<br />
<br />
*''<del>Jak často provádíte VRI Audity, kdo je obvyklým zákazníkem (firmy, osoby)?</del>''<br />
*''<del>Kolik takový audit rámcově stojí, např. kontinuální intervenční analýza digitální stopy?</del>''<br />
*''<del>Jak se na to vy osobně díváte z pohledu soukromí?</del>''<br />
Otázky neodpovídaly konečnému obsahu přednášky, položil jsem tedy ve zbylém čase jiný dotaz relevantní obsahu přednášky.<br />
*''Dle vašeho výkladu se tedy KM posouvá od zaměření na systém a procesy k zaměření na lidi. Díky tomu ovšem musí pracovat s diverzitou znalostních pracovníků, ať už generační, pohlavní nebo kulturní. Měl by podle Vás mít dokonalý znalostní manažer vzdělání také v oboru sociologie, psychologie nebo podobném?''<br />
<br />
3. Michal Klajban<br />
<br />
*''V jakém rozmezí se pohybuje plat znalostního managera v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách?''<br />
*''Jaké vzdělání je podle vás nejvhodnější pro znalostního managera?'' a<br />
*''Existuje nějaký obor znalostního managementu? Resp. mohla byste jmenovat obor, který je mu nejblíže?''<br />
<br />
4.<br />
<br />
=== Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let ===<br />
<br />
1. Žaneta Floriánová<br />
<br />
*''Jakým způsobem přitahujete čtenáře do knihovny?''<br />
*''Myslíte, že technická vybavenost přiláká čtenáře do knihovny (ve vašem případě studenty?)''<br />
*''Narážíte na nějaké bariéry při inovaci knihovny? (například ve vedení knihovny či fakulty?)''<br />
<br />
2. Lenka Kupková<br />
*''Jakou zajímavou inovaci jste v poslední době v knihovně realizovali?<br />
*''Provádíte výuku informační gramotnosti?<br />
*''Jaký je roční přírůstek knižního fondu Vaší knihovny a jak se roční přírůstky měnily v průběhu doby fungování knihovny?<br />
<br />
3. Alžbeta Šellengová<br />
<br />
''Čo by ste označili za najväčší úspech Vašej knižnice?''<br />
<br />
''Čo naopak, plánujete v dohľadnej dobe zmeniť poprípade zlepšiť?''<br />
<br />
''Čím by podľa Vás mala disponovať každá dobrá knižnica?''<br />
<br />
4. Magdalena Jirásková<br />
<br />
*''Jakými způsoby zjišťujete spokojenost/ potřeby vašich uživatelů?''<br />
*''Co byste zhodnotila jako největší přednost vaší knihovny? Co k vám táhne čtenáře?''<br />
*''Jaké máte plány s vaší knihovnou do budoucna? Jak vidíte budoucnost knihoven obecně?''<br />
<br />
5. Monika Machovská<br />
<br />
*''Jaké služby ve Vaší knihovně poskytujete?''<br />
*''Zapojuje se Vaše knihovna do nějakých knihovnických nebo studentských projektů? Do jakých?''<br />
*''Jak získáváte peníze na Vaše aktivity?''<br />
<br />
=== Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015 ===<br />
<br />
1. Matěj Málek<br />
*''Kdo přesně se skrývá pod pojmem občanská komunita? Jaká je 'cílová skupina'? Jsou to občanští aktivisté, neziskové organizace, různé kulturní spolky nebo někdo jiný?''<br />
*''Čím přesně chtějí knihovny podporovat činnosti těchto komunit? Co jim mohou dát navíc?''<br />
*''Je součástí koncepce i nějaká podpora coworkingových aktivit? Například pro neziskové organizace atd.''<br />
2. Dominika Kopčanská<br />
<br />
*''Jak hodláte dosáhnout toho, aby byly knihovní služby dle koncepce dostupné i v noci? Nebude motivovat knihovníky k nočním službám příliš složité a finančně nákladné? ''<br />
*''Jakým způsobem je možné přimět potenciální uživatele, aby knihovnu začali v dnešní době upřednostňovat jako informační zdroj a podíleli se tak na vytváření komunit v knihovnách?''<br />
*''Součástí koncepce je také vytvářet v knihovnách prostorové podmínky pro komunitní a kulturní aktivity. Není tento bod v mnoha případech nereálný?''<br />
<br />
3. Hana Ohlídalová<br />
*''V koncepci se mluví o propojení knihovny s dalšími informačními institucemi, které konkrétně by to podle vás měly být? A které to u vás reálně jsou?''<br />
*''Co pro vás znamená „přívětivá otevírací doba“? Řešili jste otevírací dobu knihovny nějakým způsobem s uživateli?''<br />
*''Co podle vás nejvíce ovlivňuje, zda se uživatel v knihovně cítí příjemně a rád v ní tráví čas? Je to prostředí, nabízené služby, akce a jiné možnosti trávení volného času, personál (přívětivost, odbornost), nebo ještě něco jiného?''<br />
<br />
4. Iva Slabá<br />
<br />
5. Jiří Krišpin<br />
<br />
* ''Můžete uvést příklady komunitních aktivit, které probíhají v Městské knihovně v Kutné Hoře?''<br />
<br />
* ''Jak by měly knihovny motivovat místní komunity k péči o ně?''<br />
<br />
* ''Které moderní technologie mají podle Vás největší šanci přilákat komunity tvořené jejich uživateli do knihoven?''<br />
<br />
=== Roman Hřebecký: Kreativita v marketingu - vystrčte hlavu z krabice===<br />
<br />
1. Martina Pelcová<br />
<br />
2. Michaela Sagitariová<br />
<br />
3. Vendula Bednářová<br />
- Negativní reklama - používá se záměrně? Pokud ano, s jakým úspěchem?<br />
- Dnešní společnost začíná být reklamou a marketingovými tahy přesycena. Myslíte, že lidé mohou postupem času být vůči reklamě imunní?<br />
- Jak tomu předejít/zabránit?<br />
<br />
4. Pavlína Božková<br />
- Jakou literaturu by jste mohl doporučit k tomuto tématu?<br />
- Co znamená "vystrčit hlavu z krabice"?<br />
- Jaké jsou dnešní základní segmenty marketingu?<br />
<br />
=== Vera Vohlidalova: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století ===<br />
<br />
1. Šárka Gachová<br />
*Jakým směrem, se podle Vás, bude ubírat knihovnictví v budoucnu?<br />
*Co byste českým knihovnám doporučila nejvíce? Na co by se měly zaměřit/soustředit?<br />
*Který z vašich úspěchů/ocenění Vám přinesl největší radost?<br />
<br />
2. Lenka Kupková<br />
*Jak dlouho jste pracovala na své knize Na houpačce nejen s knihovnou a v jakém nákladu vyšla? Nelákalo Vás věnovat se profesi spisovatelky na plný úvazek?<br />
*Jak hodnotíte aktuální stav knihoven a jejich služeb v ČR (ve srovnání se zahraničím)?<br />
*Uvažovala jste někdy o návratu do Velké Británie?<br />
<br />
3. Kateřina Rovná <br />
<br />
*Jak hodnotíte kvalitu výuky knihovnictví na FF UK v době, kdy jste tam studovala?<br />
*Jaké bylo Vaše setkání s Václavem Havlem?<br />
*Kdo Vám byl oporou, mimo rodiny, při Vašem obvinění z porušování pravidel hospodaření při výstavbě liberecké knihovny?<br />
<br />
4. Jana Vrtělová<br />
*Jakou nejcennější zkušenost jste získala při výstavbě liberecké knihovny?<br />
*Jaký je Váš názor na současný vývoj a směr českého knihovnictví?<br />
*Bylo pro Vás těžké napsat knihu Na houpačce nejen s knihovnou? Co Vám tato zkušenost přinesla?<br />
<br />
5. Michaela Sagitariová<br />
* Liberecká knihovna je architektonickým skvostem obdivovaným i v zahraničí. Jak moc je důležité pro moderní knihovnu prostředí, ve kterém se nachází?<br />
*Jak úzká je spolupráce liberecké knihovny a městského zastupitelstva? Jakou "lobby" jste používala, když jste potřebovala prosadit zájmy knihovny?<br />
*Jak si klienti vaší knihovny zvykali na nové služby?<br />
<br />
Eva Kaletová: Koľko knižných fondov máte založených? Koľko kníh obsahujú vaše knižné fondy? Sú všetky sprístupnené verejnosti?=== Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti ===<br />
<br />
1. Kateřina Blatná<br />
<br />
*''Existují podobné projekty i v zahraničí, anebo se jedná o projekt ryze českého charakteru?''<br />
*''Jaké vložené dokumenty/předměty se v knihách objevují nejčastěji? Objevila se v nějaké knize obzvláště zajímavá kuriozita?''<br />
*''Uvažuje se také nad vytvořením osobních knihoven současných významných osobností? Nese to s sebou nějaké komplikace?''<br />
<br />
2. Marta Konířová<br />
<br />
*''Jak nakládat s dokumenty původního vlastníka vloženými do knih (lístky s poznámkami, fotografie, průkazky ap.) – nechat v knize, nebo uložit samostatně? Pokud zůstanou v knize, nehrozí nebezpečí ztráty (vypadnou z knihy, budou založeny jinam)?''<br />
*''Jak postupovat při popisu, příp. přepisu vpisků majitele? (Nečitelnost, pochybnosti o autorství, nesrozumitelnost osobních poznámek a zkratek ap.)''<br />
*''Zaznamenaly paměťové instituce po zveřejnění podrobných popisů knih z osobních knihoven nějaké negativní jevy (např. krádeže cennějších exlibris)?''<br />
<br />
3. Lucie Kořistková<br />
<br />
*''Dělají se nějaké změny (např. změna řazení knih) při zpracovávání fondu v osobních knihovnách?''<br />
*''Jak se osobní knihovny zpřístupňují veřejnosti?''<br />
*''Jaké projekty s osobními knihovnami u nás probíhají v tuto chvíli?''<br />
<br />
4. Eva Kaletová<br />
<br />
=== Michal Šerák: Knihovny jako centra celoživotního vzdělávání ===<br />
<br />
1. Šárka Gachová<br />
<br />
*Zaměřujete se na nějakou věkovou skupinu více?<br />
*Jak vypadá vzdělávání dospělých v ČR ve srovnání se zahraničím?<br />
*Máte zkušenost se vzděláváním minorit / sociálně vyloučených? (etnik, přistěhovalců, bezdomovců atp.)<br />
<br />
2. Kateřina Rovná <br />
<br />
*Jak hodnotíte kvalitu univerzit volného času, které organizují knihovny? <br />
*Co je největší bariérou dalšího vzdělávání u dospělých? <br />
*Jak se k organizování aktivit, podproující celoživotní vzdělávání, staví knihovníci?<br />
<br />
3.Vendula Bednářová<br />
<br />
4.Norbert Bago<br />
<br />
*Aké sú možnosti vzdelávania dospelých v knihovne?<br />
*Aké typy vzdelávania sú poskytnuté?<br />
*Na akých projektoch pracujete v oblasti vzdelávania dospelých v knihovnách?<br />
<br />
== Přihlašování k tématům na podzim 2012 ==<br />
<br />
''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 5.''<br />
<br />
=== Martin Solnička ===<br />
<br />
1. Kulíková Markéta<br />
<br />
*Jak řešíte ochranu citlivých údajů?<br />
*Je služba dostupná prostřednictvím mobilních aplikací, aby mohl člověk zapisovat své výdaje okamžitě?<br />
*Je možné, aby sdílelo účet více členů rodiny, ideálně 2 – 4 lidé?)<br />
<br />
2. Děchtěrenková Ilona<br />
<br />
*Víte, jak si stojíte mezi konkurencí obdobných projektů na webu jako je MS Money?<br />
*Proč by Vám měl člověk svěřit informace o svých rodinných financích, v čem je vaše služba lepší než používat tabulky v Excelu?<br />
*Pokud je služba zdarma, jakým způsobem financujete vaši činnost? Stojí za vámi nějaké bankovní domy a nabízíte jejich produkty?)<br />
<br />
3.<br />
<br />
4.<br />
<br />
5.<br />
<br />
=== Miroslav Paclík ===<br />
<br />
1. Jan Viskot<br />
<br />
*Lze u Úřadu průmyslového vlastnictví podávat přihlášky pro celosvětový patent?<br />
*Lze celosvětové patenty uplatnit i na území Číny, je Čína členem WIPO?<br />
*Není možnost udělování patentů na zcela obecné průmyslové vzory např. v USA na škodu?<br />
<br />
2. Eva Králíčková<br />
<br />
*Stane se Čína patentovou velmocí?<br />
*Brzdí patenty vývoj?<br />
*Lze ještě vymyslet něco originálního? Viz. spor mezi firmami Samsung a Apple, Apple versus švýcarská železniční společnost SBB.<br />
<br />
3. Tomáš Vojta<br />
<br />
*<font class="Apple-style-span" color="#000000" face="monospace" size="2"><span class="Apple-style-span">Nezachází patentové úřady příliš daleko v případě umožnění patentování drobností a jednoduchých prvků grafických řešení?</span></font><br />
*<font class="Apple-style-span" color="#000000" face="monospace" size="2"><span class="Apple-style-span">Na základě jakých zásad se může určit, co už je originální vynález/provedení na udělení patentu?</span></font><br />
*<font class="Apple-style-span" color="#000000" face="monospace" size="2"><span class="Apple-style-span">Nejsou v dnešní informační době pro lidstvo patenty přímo škodlivé v konotaci s možností mnohem rychlejšího rozvoje moderních technologií místo soustředění spousty síly a financí na patentové spory u soudů?</span></font><br />
<br />
<br/>4.<br />
<br />
5.<br />
<br />
=== Michal Reiter ===<br />
<br />
1. Kulíková Markéta<br />
<br />
*Máte představu, kolik je přispěvatelů do české wiki? Převažují jednorázoví nebo pravidelní přispěvovatelé?<br />
<br />
*Jak lze z vaší strany zvyšovat úroveň hesel?<br />
<br />
*Jaká je úroveň odborných hesel? Jak často se setkáváte s porušováním autorských práv a vykradenými texty bez řádných citací?<br />
<br />
2. Děchtěrenková Ilona<br />
<br />
- Kolik hesel má aktuálně česká wiki? - Existují nějaké statistiky hesel? Nejvyhledávanější, nejcitovanější ….? - Co Wiki Loves Monuments Android App umí a co může nabídnout?<br />
<br />
3.<br />
<br />
4. Vendula Škrabalová<br />
<br />
*Objevují se v textech vulgarity? Jak jim zamezit? Existují nějaká stop slova, nějaké způsoby, jak odhalit a smazat závadný obsah?<br />
<br />
*Jak je na wikipedii pohlídáno dodržování autorského práva? Existuje nějaký program, který projíždí texty a hledá převzaté<br />
<br />
pasáže? Jaká sankce hrozí autorům takových textů?<br />
<br />
*Stává se často, že lidé na wikipedii umisťují reklamy nebo propagují vlastní web, firmu, služby atd.? Jak je toto "trestáno"?<br />
<br />
5. Lucie Kratochvílová<br />
<br />
*Co považujete, za deset let existence wikipedie v ČR, za největší úspěch?<br />
*Jak pokračuje program Studenti píši wikipedii? Je o program zájem? Máte nějaký přehled, kolik studentů vš se do programu zapojilo?<br />
*Jakým způsobem je financována česká wikipedie?<br />
<br />
=== Eva Lesenková ===<br />
<br />
1. Petra Šolcová<br />
<br />
*Měl by mít knihovník v lékařské/zdravotnické knihovně alespoň nějaký lékařský/zdravotnický (rychlo)kurz?<br />
*O které vzdělávací akce pořádané lékařskými knihovníky je největší zájem?<br />
*Je nějaká vlastnost/ specifikace, kterou by měl mít zájemce o post knihovníka v lékařské knihovně?<br />
<br />
2.<br />
<br />
3.<br />
<br />
4. Vojtek Vladimir<br />
<br />
*Jak by ste popsala úroven profese lekařského/zdravotníckeho knihovnika v ČR?<br />
*Jak je to v zahraničí, liší se nejak pohled na dúležitosť této profese?<br />
*Co by ste označila jako nejvačší problém této profese?<br />
<br />
5.<br />
<br />
=== Petr Říha ===<br />
<br />
1. Kamila Brablíková<br />
<br />
*''Jaký je Váš názor na kauzu IZIP?''<br />
*''Máte nějaké srovnání s příkladem ze zahraničí, kde se stalo něco podobného a nikdo nebyl volaný k zodpovědnosti?''<br />
*''Doposud má e-government v naší zemi spíše víc nevýhod než výhod. Jste přesvědčen, že se to v brzké době změní k lepšímu?''<br />
<br />
2. Roman Koranda<br />
<br />
*''Který z projektů e-govermentu je v ČR nejúspěšnější?''<br />
*''Lze očekávat, že v budoucnu bude veškeré úřadování online?''<br />
*''Nedojde k znevýhodnění těch, kteří nemají přístup k internetu?''<br />
<br />
3. Markéta Vymazalová<br />
<br />
*''Myslíte si, že je česká populace nakloněná k využívání služeb veřejné správy na internetu, resp. důvěřují lidé těmto službám?''<br />
*''Jak si představujete ideální stav při využívání služeb veřejné správy? Myslíte si, že je to reálné?''<br />
*''Která země EU má podle Vás nejvyspělejší e-government? Co dělají jinak?''<br />
<br />
4. Žaneta Floriánová<br />
<br />
*''1. listopadu to jsou 3 roky od spuštění datových schránek. Plní již svůj prvotní předpoklad?''<br />
*''E-government uspoří čas občanů docházením na úřady (ze statistiky cca 7 hodin ročně). Uspoří se ale finance ze státního rozpočtu?''<br />
*''Cloud Computing - je to budoucnost i pro Českou republiku?''<br />
<br />
5. Vladimíra Váňová<br />
<br />
*''Co Vás vedlo k nápadu založit občanské sdružení Egonov?''<br />
*''Mohl byste uvést několik případů, ve kterých sdružení Egonov "pomohlo"?''<br />
*''Proč si myslíte, že jsou státní úředníci neustále tak demotivovaní?''<br />
*''O tzv. základních registrech na svém webu píšete „tento informační systém je krásnou ukázkou toho, jak je možno úředním postupem zabít dobrou myšlenku“ - mohl byste tuto myšlenku vysvětlit?''<br />
<br />
=== Lukáš Kypus ===<br />
<br />
1. Lucie Mlýnková<br />
<br />
*''S jakými knihovnickými službami je/může být NFC spojeno?''<br />
*''Kde vidíte největší slabinu ve využívání NFC v knihovnách?''<br />
*''Mají knihovny o NFC povědomí a případně zažádala si již nějaká o zavádění této technologie?''<br />
<br />
2. Šárka Gachová<br />
<br />
*''Spolupracujete i s mobilními operátory? (Pokud ano, s jakými a hraje to roli v pořizovací ceně?)''<br />
*''Myslíte si, že se knihovnám teď vyplatí pořizovat NFC? (např. pokud již mají RFID x malé knihovny nemají ani platení terminály...)''<br />
*''3 základní typy režimu jsou obsaženy v jednom zařízení? Pokud ne, jaký typ režimu by byl pro knihovny nejužitečnější?''<br />
<br />
3. Lenka Kvapilová<br />
<br />
*''Jaké jsou nejznámější služby využívající NFC technologie u nás a jak hodnotíte jejich úspěšnost?''<br />
*''Využívá se technologie NFC spíše v komerčním nebo neziskovém sektoru?''<br />
*''Jaké jsou výhody a nevýhody oproti RFID čipu?''<br />
<br />
4. Martina Snozová<br />
<br />
*''Jak se využívá NFC při gamifikaci v knihovnách?''<br />
*''Jak starší knihovníci přijímají zavádění moderních technologií, jako je NFC, do knihoven?''<br />
*''Je NFC propojitelné s jinými bezdrátovými technologiemi? Pokud ano, se kterými?''<br />
<br />
5. Žaneta Floriánová<br />
<br />
*''RFID je pro většinu knihoven velmi nákladná záležitost. Byla i NFC?''<br />
*''Jak je NFC zabezpečeno proti zneužití?''<br />
*''Je budoucnost poskytování služeb NFC spjata jako součást sim karet?''<br />
<br />
=== Jaroslav Vaňous ===<br />
<br />
1. Lucie Kratochvílová<br />
<br />
- Kdy se poprvé objevila metoda orální historie v ČR?<br />
<br />
- Jaké jsou základní postupy metody orální historie?<br />
<br />
- Zná zpovídaný otázky dopředu?<br />
<br />
2. Monika Machovská<br />
<br />
- V jakých archivech můžeme najít dokumenty z obou projektů? Jsou veřejně dostupné?<br />
<br />
- Jaký byl záměr při zapojení žáků a studentů do projektu Stopy totality?<br />
<br />
- Myslíte si, že v naší zemi může nastat znovunastolení totality?<br />
<br />
3. Kamila Brablíková<br />
<br />
- Jsou političtí vězni komunistického režimu ochotni mluvit o tomto nelehkém období jejich života?<br />
<br />
- Jak se rozhodujete, s kým dokument natočíte? Hlásí se vám lidé sami nebo je musíte spíše hledat?<br />
<br />
- Jak vznikla myšlenka pořádat Muklovskou pouť na Svatý Hostýn?<br />
<br />
4.<br />
<br />
5.<br />
<br />
=== Igor Szöke ===<br />
<br />
1. Lenka Matušková<br />
<br />
*''Jakým způsobem se identifikuje jazyk řečníka?''<br />
<br />
*''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s gramatikou?''<br />
<br />
*''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s pojmy, které nezná?''<br />
<br />
2. Pavlína Božková<br />
<br />
*''Jaké jsou možnosti a novinky v oblasti zpracování audiovizuálních materiálů?''<br />
*''Využívají se dnes audiovizuální materiály jako dobrý zdroj informací?''<br />
<br />
-- Je zde stále prostor pro inovaci?<br />
<br />
*''Jaké jsou aspekty (nástroje pro) identifikace řečníka, jazyka, tématu, pohlaví apod.?''<br />
<br />
3. Martin Hájek<br />
<br />
*''Existují aplikace pro automatické zpracování zvuk. záznamu pro mobilní zařízení&nbsp;?''<br />
*''Pokud ano, jak zvládají Český jazyk? Pokud ne, uvažuje se o jejich vytvoření?''<br />
*''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s nářečím?''<br />
<br />
4. Emil Budín<br />
<br />
*''Na svém blogu uvádíte, že pracujete jako "senior researcher" ve výzkumné skupině BUT Speech@FIT, mohl byste nám Vaši činnost v rámci výzkumné skupiny přiblížit?''<br />
<br />
*''Existuje software pro analýzu hlasu, který je využitelný běžnou firmou, např. pro automatický přepis porady vč. identifikace účastníků, přepis telefonních hovorů atd.?''<br />
<br />
*''Skupina BUT Speech@FIT je dotována z prostředků české státní správy, např. z rozpočtů ministerstev vnitra a obrany. Chci se zeptat, zda a jakým způsobem možností rozpoznávání hlasu státní instituce v ČR využívají?''<br />
<br />
5. Pavlína Habrovanská<br />
<br />
*''Kde najde (či nachází) automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů své uplatnění?''<br />
<br />
*''Jakou to má úspěšnost – z pohledu rozpoznání?''<br />
<br />
*''Jaké další nástroje k tomu používáte?''<br />
<br />
=== Tomáš Čížek ===<br />
<br />
1. Radek Hadraba<br />
<br />
<br/><br/>2. Hana Ohlídalová<br />
<br />
*''Jaká přesně data a jak se do archivu Medard dostávají?''<br />
*''Jak obsáhlá je v současnosti kateogire "studentská data studentům"?&nbsp;''<br />
*''Jak je archiv využíván, existují statistiky nebo něco podobného? &nbsp;''<br />
<br />
<br/>3. Lucie Kořistková<br />
<br />
*''Odkud jdou peníze na provoz celého archívu Medard?''<br />
*''Jak je to s ochranou osobních dat zveřejněných v archívu?''<br />
*''Jak je ošetřeno dlouhodobé uchovávání dat v rychlém technologickém vývoji?''<br />
<br />
4. Kristýna Macháčková<br />
<br />
*''Dochází často k situaci, že musíte zájemce o data odmítnout (nesplnění zvláštních podmínek)?''<br />
*''Zaručujete poskytovateli dat naprostou anonymitu?''<br />
*''Obracejí se na vás tvůrci výzkumů s požadavkem o uložení dat nebo sami aktivně hledáte informace vhodné pro archiv?''<br />
*''Jak velké množství informací je v rámci archivu možné získat bez kontaktu s pracovníkem archivu (on-line)?''<br />
<br />
lt;/p><br />
<br />
5. Emil Budín<br />
<br />
*''Jaká vstupní data archiv Medard zpracovává z pohledu rozsahu, formy, aktuálnosti apod.?''<br />
<br />
*''Jaké výstupní formáty jsou zájemci o data k dispozici?''<br />
<br />
*''Jsou všechna data uložená v archivu Medard volně dostupná nebo je přístup k nim nějakým způsobem omezen?''<br />
<br />
=== Vít Šisler ===<br />
<br />
1. Martina Snížková<br />
<br />
*Kolika projektů, zaměřených na výukové hry, jste se již zůčastnil?<br />
*Neplánujete nějakou hru udělat i pro vysokoškoláky (například pro prváky, na lepší seznámení s novým prostředím)?<br />
*Stalo se Vám někdy, že hra neměla žádný úspěch?<br />
<br />
2. Dominika Kopčanská<br />
<br />
*''Nedávno probíhal výzkum ohledně výukového efektu hry Evropa 2045, jaké byly jeho výsledky a jak jste s nimi spokojen?''<br />
*''Jaké další hry, které jste vyvinuli společně s kolegou Cyrilem Bromem, byly úspěšně integrovány do výuky na základních či středních školách a jsou i nadále používány?''<br />
*''Jaký máte názor na budoucnost výukových digitálních her? Myslíte si, že budou v příštím desetiletí pedagogy i ostatními přijímány jako plnohodnotné vzdělávací nástroje?''<br />
<br />
3. Magdalena Jirásková<br />
<br />
*''Je výuka prostřednictvím her efektivnější? Byl v této oblasti proveden nějaký výzkum?''<br />
*''Existuje nějaké téma, pro které se výuka prostřednictvím hry nehodí?''<br />
*''Kolik škol je momentálně zapojeno do projektu Evropa 2045?''<br />
<br />
4. Martin Hájek<br />
<br />
*''Kolik času zabere vytvoření jedné průměrně složité vzdělávací hry?''<br />
*''Jakým směrem se bude ubírat vývoj vzdělávacích her? Chystáte něco převratného?''<br />
*''Existují nějaké vzdělávací hry z oblasti informační bezpečnosti?''<br />
<br />
5. Ondřej Kašpárek<br />
<br />
*Vznikají videa jako bylo Martyr of the World: Muhammad Al-Durrah i na druhé straně barikády, tj. v Izraeli? Víte o nějakých příkladech?<br />
*Stories from the History of Czechoslovakia - Máte již domluveno využití hry ve školách v rámci výuky? Pokušeli jste se s hrou seznámit někoho z ministerstva školství?<br />
*Plánujete "přetvořit" do podoby hry i historii po roce 1989?<br />
<br />
=== Martin Svoboda ===<br />
<br />
1.<br />
<br />
2. Vojtek Vladimir<br />
<br />
''Jake byly začátky projektu CASLIN, bylo obtížné začínat?''<br />
<br />
''Bylo težké získat grant Mellonovy nadace?''<br />
<br />
''Jak by ste popsal hlavní cíl/e CASLINu, podařilo se je dosáhnout?''<br />
<br />
<br/><br/>3. Alžbeta Šellengová<br />
<br />
''Akým smerom sa podľa Vás bude CASLIN v najbližších rokoch uberať?''<br />
<br />
''Uvažujete aj o ďalších modelových účasníkoch CASLIN-u?''<br />
<br />
''Aké sú ročné prevádzkové náklady CASLIN-u?''<br />
<br />
4. Eva Kaletová<br />
<br />
''Aké sú Vaše skúsenosti s vyhľadávaním v CASLIN-e? (Myslíte si, že používatelia vedia katalóg dostatočne dobre používať?)''<br />
<br />
''Plánujete zavedenie nových služieb súborného katalógu?''<br />
<br />
''Neuvažovali ste, že zjednodušíte pravidlá pre prispievanie?''<br />
<br />
'<br />
<br />
<br />
<br />
5. Matěj Málek<br />
<br />
''Kolik knihoven je v současnosti spolupracuje na budování souborného katalogu?'' ''Jak pokračovala práce na projektu po jeho formálním ukončení v roce 1996?'' ''Bylo náročné přesvědčit knihovny, aby se do projektu zapojily?''<br />
<br />
6. Radek Hadraba<br />
<br />
''Jaká je HW náročnost celého systému?''<br />
<br />
''Spolupracujete na zdokonalování systému s výrobci IT?''<br />
<br />
''Kde vidíte CASLIN za 20 let?''<br />
<br />
=== Jaromír Talíř ===<br />
<br />
1. Iva Slabá<br />
<br />
*''Jak je zabezpečena ochrana osobních údajů?''<br />
*''Jaké jsou výhody MOJE ID oproti klasickému uložení hesla v prohlížeči?''<br />
*''Lze propojit MOJE ID s registrem obyvatek?''<br />
<br />
2. Jan Viskot<br />
<br />
*''Kolik má v současnosti MojeID uživatelů a kolik jich cca měsíčně přibývá?''<br />
*''K ověřování uživatele se používá heslo, nebo je i možnost certifikátu?''<br />
*''Lze použít MojeID pokud služba podporuje OpenID?''<br />
<br />
3. Radek Hadraba<br />
<br />
*''Lze MojeID ukládat i na mobilních platformách? Android? iOS?''<br />
*''Možnost sdílení či portace profilů na jiné PC?''<br />
*''Ochrana proti zcizení (krádež identity?)''<br />
<br />
4. Šárka Gachová<br />
<br />
*''K čemu všemu lze MojeID využít? (součanost, budoucnost)''<br />
*''Jak spolupracují poskytovatelé služeb? Je tato služba výhodná pro poskytovatele služeb?''<br />
*''Jak ověřujete údaje z identity uživatele, že daná osoba fyzicky existuje?''<br />
<br />
5. Martina Snozová<br />
<br />
*''Jaké plány máte se službou do budoucna? Budete službu nějak rozšiřovat či zlepšovat?''<br />
*''Zapojují se do tohoto projektu v současné době i malé (obecní) knihovny?''<br />
*''Jaká jsou největší rizika v procesu zavádění či užívání této služby?''</div>Rudimechttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_magistry&diff=35707KISK:Blok expertů/Témata pro magistry2013-09-26T09:19:21Z<p>Rudimec: /* Lukáš Nevosád: Jak zbohatnout na mobilních aplikacích */</p>
<hr />
<div>== Požadavky na shrnutí přednášek ==<br />
<br />
Prezenční studenti vytvářejí shrnutí z jedné přednášky, kombinovaní ze dvou. K jednotlivým tématům přednášek je třeba se přihlásit předem - '''do 25. září 2013'''. Ke každému se může zapsat max. 4 studenti, do naplnění kapacity si lze vybrat.<br />
<br />
Se zapsáním ke shrnutí přednášky se hlásíte i k vypracování tří '''dotazů''' pro daného přednášejícího. Nejpozději čtyři dny před přednáškou (tj. v neděli předcházející přednášce) zapíšete tři jedinečné (tedy u nikoho do té doby neuvedené) a nebanální odborné dotazy pro přednášejícího, k němuž jste se zapsali. Na přednášce pak položíte min. jeden dotaz, pokud se pojetí přednášky odchýlí od směru připravených dotazů nebo na všechny přinese odpověď přednáška, bude položený dotaz jiný. Dotazy nemusí zaznít pouze v případě, že to časový limit pro přednášku dle rozvrhu (tj. do 17:25) znemožní.<br />
<br />
'''Shrnutí''' přednášky musí být o rozsahu 4000-5000 znaků, termín odevzdání je vždy 7 dní po dané přednášce - tedy do středy do večera. Úkoly se odevzdávají do Odevdávárny. Vybraná shrnutí budou umístěna na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/]. Pište proto spíše publicistickým stylem vhodným pro publikaci v elektronickém časopise (používejte hypertextové odkazy, podnadpisy atd.). Na práci je hodnocen obsah i forma, dbejte proto na obojí, protože obojí může být důvodem pro vrácení textu k přepracování.<br />
<br />
Odevzdáním úkolu do Odevzdávárny autor dává souhlas s možným '''publikováním''' na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/] (v případě nesouhlasu prosím předem kontaktujte vyučující kurzu Mgr. Alžbětu Karolyiovou - karolyiova@phil.muni.cz).<br />
<br />
== Přihlašování k tématům na podzim 2013 ==<br />
<br />
''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''<br />
<br />
=== Bořivoj Brdička: Budoucnost vzdělávání v 21. století ===<br />
Hanka Habermannová<br />
*'' Jak efektivní je online výuka na českých vysokých školách? ''<br />
*'' Myslíte si, že MOOC kurzy budou v dohledné době tvořit součást školního rozvrhu?''<br />
*'' Na jaké technologie ve vzdělávání je potřeba se zaměřit a se kterými naopak ztrácíme čas?''<br />
<br />
Marta Konířová<br />
*'' Jaké změny českého školství považujete za žádoucí a jaké za současných ekonomických a politických podmínek za možné? ''<br />
*''Jak souvisí síťová gramotnost se sociální gramotností?''<br />
*''Jak moderní technologie mohou ovlivnit rovný přístup ke vzdělávání?''<br />
<br />
Katarína Hečková<br />
*''Myslíte si že by bolo možné vo vyučovacom procese na stredných a základných školách nahraniť knihy a zošity tabletmi?<br />
*''Je podľa Vás potrebné v súčasnosti učiť deti písať v škole písaným písmom?<br />
*'' Koľko ideálne HDP by sa malo v ČR investovať do školstva? (V roku 2013 išlo do škôl 3,11 % HDP) <br />
<br />
Alžběta Lukšů<br />
*'' Do jaké míry jsou české školy a čeští učitelé připraveni plně využívat možností nových digitálních technologií?<br />
*'' Jaké jsou možnosti využívání nových technologií ve vzdělávání dětí s poruchami učení (ADHD, dyslexie, dysgrafie)?<br />
*'' Pomohou nové technologie ve vzdělávání zvýšit motivaci a zájem dětí o učení?<br />
<br />
=== Jindřich Fáborský: O marketingu na internetu ===<br />
<br />
Lada Kadaníková<br />
<br />
Veronika Víšková<br />
<br />
Pavla Macháčková<br />
<br />
Jan Viskot<br />
<br />
=== Pavel Rankov: Digitální technologie a procesy remediace v kultuře ===<br />
<br />
1. Ľudovít Nápoký<br />
<br />
2. Vendula Bednářová<br />
<br />
3. Jaroslava Dvořáková<br />
<br />
4. Žaneta Floriánová<br />
<br />
=== Bude upřesněno: Bude upřesněno === <br />
<br />
1. Emil Budín<br />
<br />
*''<br />
*''<br />
*''<br />
<br />
2. Floriánová Žaneta<br />
<br />
*''<br />
*''<br />
*''<br />
<br />
3. Davit Šmehlík<br />
<br />
*''<br />
*''<br />
*''<br />
<br />
4. Tomáš Vorálek<br />
<br />
*''<br />
*''<br />
*''<br />
<br />
=== Ondřej Neumajer: Inovace ve vzdělávání s podporou digitálních technologií ===<br />
Hanka Habermannová<br />
<br />
Lucie Lindrová<br />
<br />
Marta Konířová<br />
<br />
Kateřina Kopecká<br />
<br />
=== František Bartes: Nové pojetí Competitive Intelligence ===<br />
Tomáš Marek<br />
<br />
Alžběta Lukšů<br />
<br />
Lea Mentlíková<br />
<br />
Miroslava Brázdová<br />
<br />
=== David Spáčil: Predikce videotrendů v blízké budoucnosti ===<br />
Filip Kocián<br><br />
Hana Konečná<br><br />
Martina Antlová<br />
<br />
Blanka Justová<br />
<br />
=== Michal Bláha: Nové přístupy ke zjišťování zákaznické spokojenosti === <br />
<br />
1. Emil Budín<br />
<br />
*''<br />
*''<br />
*''<br />
<br />
2. Marcela Střelcová<br />
<br />
*''<br />
*''<br />
*''<br />
<br />
3. Magdalena Jirásková<br />
<br />
*''<br />
*''<br />
*''<br />
<br />
4. Jiří Krišpin<br />
<br />
*''<br />
*''<br />
*''<br />
<br />
=== Pavlína Louženská: Happiness Designer Wanted === <br />
<br />
Hana Sychrová<br />
<br />
Klára Kašparová<br />
<br />
Michal Konečný<br />
<br />
Radomír Šuhej<br />
<br />
Adéla Kunteová<br />
<br />
=== Marcel Láža: BigData vs. analýza "normálních" dat ===<br />
Hana Konečná<br />
<br />
Vendula Bednářová<br />
<br />
Martina Snížková<br />
<br />
Aneta Bublová<br />
<br />
=== Lukáš Konarovský: Webová aplikace jako služba ===<br />
Jakub Forman<br />
<br />
Michal Konečný<br />
<br />
Martina Antlová<br />
<br />
Jan Viskot<br />
<br />
=== Lukáš Nevosád: Jak zbohatnout na mobilních aplikacích ===<br />
<br />
Adéla Kunteová<br />
<br />
Radim Chalupník<br />
<br />
== Přihlašování k tématům na jaře 2013 ==<br />
<br />
''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4.''<br />
<br />
=== Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí ===<br />
<br />
1. Martina Snížková<br />
<br />
*''Stačí k rozpoznání emoce pouze jedeny vstupní informace (tím myslím pouze audiozáznam či videozáznam)?''<br />
*''Existují pro počítač také jiné relevantní informace pro zpracování emocí? (tedy mimo audiozáznam či videozáznam, například dechová frekvence, tepová frekvence a pod?)''<br />
*''Jaká je dosavadní úspěšnost u softwaru rozpoznávání emocí? Které emoce se zpracovávají nejhůře?''<br />
<br />
2. Anna Mikulášková<br />
<br />
*''Jaké jsou možnosti využití počítačového zpracování emocí?''<br />
*''Jakým směrem se tento obor bude vyvíjet do budoucna? Jaké změny může přinést třeba pro vzdělávání a zdravotnictví?''<br />
*''Budou počítače někdy schopné detailně rozpoznat širokou škálu emocí, kterou disponují lidé?''<br />
<br />
=== Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů ===<br />
<br />
1. Emil Budín<br />
<br />
*''Jak detailně je třeba mít zpracovaný business plán, aby bylo možné pomýšlet na získání investora, příp. úvěru v bance?''<br />
*''Jaký typ projektů ve Starcube preferujete - např. z hlediska odvětví, počtu zapojených lidí, vlastních financí, míry inovace?''<br />
*''Máte informace, statistiky, jak se vede firmám, které již opustily Váš akcelerátor? A pokud ano, uveďte prosím ty v současnosti nejúspěšnější.''<br />
<br />
2. Jan Viskot<br />
<br />
*''Je důležitější nápad, nebo složení týmu?''<br />
*''Čím se liší startup od projektu?''<br />
*''Jaká je pravděpodobnost, že startup bude úspěšný?''<br />
<br />
3. František Dalecký<br />
<br />
*''Jak hodnotíte úroveň místních mentorů a jejich vliv na úspěch českých startupů?''<br />
*''Které české startupy považujete za nejúspěšnější a v čem by se od nich měli ostatní poučit?''<br />
*''Jak hodnotíte způsob přípravy českých vysokých škol na podnikání v IT byznysu?''<br />
<br />
4. Hana Habermannová<br />
<br />
*''Jakým způsobem je JIC nebo Starcube napojen na zahraniční akcelerátory a např. Silicon Valley?''<br />
*''Teď je v kurzu lean startup jako přístup v budování startupů. Jak dlouho myslíte, že tento trend vydrží a co přijde potom?''<br />
*''V čem se může česká startupová scéna učit např. od té americké?''<br />
<br />
=== Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===<br />
<br />
1. Tomáš Vorálek<br />
<br />
*''Podle jakého systému třídění se nejčastěji řadí notové záznamy?''<br />
*''Jakým způsobem se tyto záznamy uchovávají oproti klasickým knižním''<br />
*''Probíhá digitalizace těchto dokumentů?''<br />
*''Jak se liší digitalizace notových záznamů oproti digitalizaci knih?''<br />
<br />
2.<br />
<br />
3.<br />
<br />
=== Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii ===<br />
<br />
1. Žaneta Floriánová<br />
<br />
*''Je dobré při krizové komunikaci využívat dárky a úplatky? (např.: jízdné zdarma se společností)''<br />
*''Je výhodné mít předpřipravené koncepty krizové komunikaci nebo raději řešit krizi "až přijde"?''<br />
*''Liší se krizová komunikace na sociálních sítích a s médii?''<br />
<br />
2. Alžběta Lukšů<br />
<br />
*''Jaké jsou možnosti a techniky získávání prostoru v médiích (mimo inzerce)?''<br />
*''Do jaké míry lze krizovou komunikaci plánovat, když jejím principem je reakce na neplánované krizové situace?''<br />
*''Která média vybírat pro maximální efektivitu krizové komunikace?''<br />
<br />
3. Marta Konířová<br />
<br />
*''Jak má být provázána krizová komunikace s médii (vnější komunikace) s krizovou komunikací vnitřní (se zaměstnanci)? (Zaměstnanci se určitě nechtějí dozvídat negativní zprávy, např. o propouštění, z médií, na druhou stranu mohou negativní informace o stavu podniku „vynášet“, třeba i nevědomky.)''<br />
*''Kdo a jak by měl vytvořit plány krizové komunikace?''<br />
*''Co přesně označuje termín "nepřátelská média" a jak s nimi komunikovat?''<br />
<br />
4. Katarína Hečková<br />
<br />
*''Aké chyby najčastejšie robia firmi pri krízovej komunikácií s médiami?''<br />
*''Aké vlastnosti by mal mať predstaviteľ firmy, ktorý v krízových situáciach komunikuje s médiami?''<br />
*''O aký typ kríz vo firmách sa najčastejšie zaujímajú české média v posledných rokoch? (ekonomické, úrazy/úmrtia na pracoviskum,...)''<br />
<br />
=== Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání ===<br />
<br />
1. Emil Budín<br />
<br />
*''Můžete prosím uvést konkrétní příklady implementace technologií Cloud Computingu (CC) ve vzdělávání?''<br />
*''V čem spatřujete výhody a nevýhody řešení postavených na CC proti klasickému přístupu spočívajícím ve využití vlastní ICT infrastruktury?''<br />
*''Pokud se podílíte na konkrétním vzdělávacím projektu na bázi CC, prováděli jste komparativní analýzu nákladů vůči tradičnímu řešení? Pokud ano, s jakým výsledkem?''<br />
<br />
2. Jan Viskot<br />
<br />
*''Má CC nějaká zásadní negativa?''<br />
*''Jak jsme na tom v oblasti CC ve srovnání se světem, jaké můžeme očekávat trendy?''<br />
*''Existují CC služby ve vzdělávání, které jsou pro školství zdarma?''<br />
<br />
3. Klára Jánská<br />
<br />
*''Používáte vy sama cloud computing ve výuce? Pokud ano, jak to hodnotí vaši studenti?''<br />
*''Kdy se u nás začal cloud computing ve vzdělávání využívat?''<br />
*''Jak velké je nebezpečí při využívání CC v otázce zabezpečení soukromých dat a zachování autorství?''<br />
<br />
4. Michal Klajban<br />
<br />
*''Jaké konkrétní CC služby doporučujete?''<br />
*''Dá se kvalitní CC zajistit pomocí služeb poskytovaných zdarma?''<br />
*''Existují služby specializované na CC ve vzdělávání?''<br />
<br />
=== David Grudl: User Experience - poznejte své uživatele===<br />
<br />
1. Emil Budín<br />
<br />
*'' Bohužel nebylo známo téma přednášky předem. Po skončení přednášky byl můj dotaz na to, zda se v ČR nějaká firma UX profesionálně zabývá, položen kolegyní přede mnou. Další otázku jsem vzhledem k formě přednášky (spíše workshop s příklady a obecně platnými fakty než teorie a koncepce) a faktu, že jsem se celou dobu soustředil na zaznamenání přednášky pro její další zpracování, bohužel nepoložil. Domnívám se, že ostatní posluchači svými dotazy časový prostor pro diskuzi vrchovatě naplnili. Děkuji za pochopení.<br />
<br />
2. Norbert Bago<br />
<br />
*''Čo Vás viedlo k tomu že ste začali vytvárať vlastný framework?''<br />
*''Aký je rozdiel medzi Nette a inými frameworkami?''<br />
*''Proč je dobré využívať framework pri práci a jaky používate editor pri programovani&nbsp;?''<br />
*''Jaké máte plány pri dalšom rozvoji Nette Frameworku?''<br />
<br />
3. Michal Klajban<br />
<br />
*Se omlouvám, že jsem nedodal otázky, ale těžko něco vymýšlet na přednášku, jejíž téma neznám. Podle [http://www.slideshare.net/davidgrudl/bude-upesnno-na-barcamp-brno-2011 některých indicií] bych se asi měl připravit na něco z teorie pravděpodobnosti nebo života Montyho Halla, za jednu noc si na to ale netroufám. --[[Uživatel:Michal Klajban|Michal Klajban]] 27. 3. 2013, 18:41 (CET)<br />
<br />
=== Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse? ===<br />
<br />
1. Alžběta Lukšů<br />
<br />
*''Do jaké míry lze řídit tacitní, tedy těžko sdělitelné znalosti? Existují nějaké systémy, které toto usnadňují?''<br />
*''Zavedení systému pro řízení znalostí je velmi nákladné. Vyplatí se i menším firmám?''<br />
*''Jak lze motivovat zaměstnance k využívání systémů pro řízení znalostí? Stává se, že zaměstnanci své znalosti s ostatními sdílet nechtějí?''<br />
<br />
2. Tomáš Marek<br />
<br />
*''<del>Jak často provádíte VRI Audity, kdo je obvyklým zákazníkem (firmy, osoby)?</del>''<br />
*''<del>Kolik takový audit rámcově stojí, např. kontinuální intervenční analýza digitální stopy?</del>''<br />
*''<del>Jak se na to vy osobně díváte z pohledu soukromí?</del>''<br />
Otázky neodpovídaly konečnému obsahu přednášky, položil jsem tedy ve zbylém čase jiný dotaz relevantní obsahu přednášky.<br />
*''Dle vašeho výkladu se tedy KM posouvá od zaměření na systém a procesy k zaměření na lidi. Díky tomu ovšem musí pracovat s diverzitou znalostních pracovníků, ať už generační, pohlavní nebo kulturní. Měl by podle Vás mít dokonalý znalostní manažer vzdělání také v oboru sociologie, psychologie nebo podobném?''<br />
<br />
3. Michal Klajban<br />
<br />
*''V jakém rozmezí se pohybuje plat znalostního managera v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách?''<br />
*''Jaké vzdělání je podle vás nejvhodnější pro znalostního managera?'' a<br />
*''Existuje nějaký obor znalostního managementu? Resp. mohla byste jmenovat obor, který je mu nejblíže?''<br />
<br />
4.<br />
<br />
=== Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let ===<br />
<br />
1. Žaneta Floriánová<br />
<br />
*''Jakým způsobem přitahujete čtenáře do knihovny?''<br />
*''Myslíte, že technická vybavenost přiláká čtenáře do knihovny (ve vašem případě studenty?)''<br />
*''Narážíte na nějaké bariéry při inovaci knihovny? (například ve vedení knihovny či fakulty?)''<br />
<br />
2. Lenka Kupková<br />
*''Jakou zajímavou inovaci jste v poslední době v knihovně realizovali?<br />
*''Provádíte výuku informační gramotnosti?<br />
*''Jaký je roční přírůstek knižního fondu Vaší knihovny a jak se roční přírůstky měnily v průběhu doby fungování knihovny?<br />
<br />
3. Alžbeta Šellengová<br />
<br />
''Čo by ste označili za najväčší úspech Vašej knižnice?''<br />
<br />
''Čo naopak, plánujete v dohľadnej dobe zmeniť poprípade zlepšiť?''<br />
<br />
''Čím by podľa Vás mala disponovať každá dobrá knižnica?''<br />
<br />
4. Magdalena Jirásková<br />
<br />
*''Jakými způsoby zjišťujete spokojenost/ potřeby vašich uživatelů?''<br />
*''Co byste zhodnotila jako největší přednost vaší knihovny? Co k vám táhne čtenáře?''<br />
*''Jaké máte plány s vaší knihovnou do budoucna? Jak vidíte budoucnost knihoven obecně?''<br />
<br />
5. Monika Machovská<br />
<br />
*''Jaké služby ve Vaší knihovně poskytujete?''<br />
*''Zapojuje se Vaše knihovna do nějakých knihovnických nebo studentských projektů? Do jakých?''<br />
*''Jak získáváte peníze na Vaše aktivity?''<br />
<br />
=== Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015 ===<br />
<br />
1. Matěj Málek<br />
*''Kdo přesně se skrývá pod pojmem občanská komunita? Jaká je 'cílová skupina'? Jsou to občanští aktivisté, neziskové organizace, různé kulturní spolky nebo někdo jiný?''<br />
*''Čím přesně chtějí knihovny podporovat činnosti těchto komunit? Co jim mohou dát navíc?''<br />
*''Je součástí koncepce i nějaká podpora coworkingových aktivit? Například pro neziskové organizace atd.''<br />
2. Dominika Kopčanská<br />
<br />
*''Jak hodláte dosáhnout toho, aby byly knihovní služby dle koncepce dostupné i v noci? Nebude motivovat knihovníky k nočním službám příliš složité a finančně nákladné? ''<br />
*''Jakým způsobem je možné přimět potenciální uživatele, aby knihovnu začali v dnešní době upřednostňovat jako informační zdroj a podíleli se tak na vytváření komunit v knihovnách?''<br />
*''Součástí koncepce je také vytvářet v knihovnách prostorové podmínky pro komunitní a kulturní aktivity. Není tento bod v mnoha případech nereálný?''<br />
<br />
3. Hana Ohlídalová<br />
*''V koncepci se mluví o propojení knihovny s dalšími informačními institucemi, které konkrétně by to podle vás měly být? A které to u vás reálně jsou?''<br />
*''Co pro vás znamená „přívětivá otevírací doba“? Řešili jste otevírací dobu knihovny nějakým způsobem s uživateli?''<br />
*''Co podle vás nejvíce ovlivňuje, zda se uživatel v knihovně cítí příjemně a rád v ní tráví čas? Je to prostředí, nabízené služby, akce a jiné možnosti trávení volného času, personál (přívětivost, odbornost), nebo ještě něco jiného?''<br />
<br />
4. Iva Slabá<br />
<br />
5. Jiří Krišpin<br />
<br />
* ''Můžete uvést příklady komunitních aktivit, které probíhají v Městské knihovně v Kutné Hoře?''<br />
<br />
* ''Jak by měly knihovny motivovat místní komunity k péči o ně?''<br />
<br />
* ''Které moderní technologie mají podle Vás největší šanci přilákat komunity tvořené jejich uživateli do knihoven?''<br />
<br />
=== Roman Hřebecký: Kreativita v marketingu - vystrčte hlavu z krabice===<br />
<br />
1. Martina Pelcová<br />
<br />
2. Michaela Sagitariová<br />
<br />
3. Vendula Bednářová<br />
- Negativní reklama - používá se záměrně? Pokud ano, s jakým úspěchem?<br />
- Dnešní společnost začíná být reklamou a marketingovými tahy přesycena. Myslíte, že lidé mohou postupem času být vůči reklamě imunní?<br />
- Jak tomu předejít/zabránit?<br />
<br />
4. Pavlína Božková<br />
- Jakou literaturu by jste mohl doporučit k tomuto tématu?<br />
- Co znamená "vystrčit hlavu z krabice"?<br />
- Jaké jsou dnešní základní segmenty marketingu?<br />
<br />
=== Vera Vohlidalova: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století ===<br />
<br />
1. Šárka Gachová<br />
*Jakým směrem, se podle Vás, bude ubírat knihovnictví v budoucnu?<br />
*Co byste českým knihovnám doporučila nejvíce? Na co by se měly zaměřit/soustředit?<br />
*Který z vašich úspěchů/ocenění Vám přinesl největší radost?<br />
<br />
2. Lenka Kupková<br />
*Jak dlouho jste pracovala na své knize Na houpačce nejen s knihovnou a v jakém nákladu vyšla? Nelákalo Vás věnovat se profesi spisovatelky na plný úvazek?<br />
*Jak hodnotíte aktuální stav knihoven a jejich služeb v ČR (ve srovnání se zahraničím)?<br />
*Uvažovala jste někdy o návratu do Velké Británie?<br />
<br />
3. Kateřina Rovná <br />
<br />
*Jak hodnotíte kvalitu výuky knihovnictví na FF UK v době, kdy jste tam studovala?<br />
*Jaké bylo Vaše setkání s Václavem Havlem?<br />
*Kdo Vám byl oporou, mimo rodiny, při Vašem obvinění z porušování pravidel hospodaření při výstavbě liberecké knihovny?<br />
<br />
4. Jana Vrtělová<br />
*Jakou nejcennější zkušenost jste získala při výstavbě liberecké knihovny?<br />
*Jaký je Váš názor na současný vývoj a směr českého knihovnictví?<br />
*Bylo pro Vás těžké napsat knihu Na houpačce nejen s knihovnou? Co Vám tato zkušenost přinesla?<br />
<br />
5. Michaela Sagitariová<br />
* Liberecká knihovna je architektonickým skvostem obdivovaným i v zahraničí. Jak moc je důležité pro moderní knihovnu prostředí, ve kterém se nachází?<br />
*Jak úzká je spolupráce liberecké knihovny a městského zastupitelstva? Jakou "lobby" jste používala, když jste potřebovala prosadit zájmy knihovny?<br />
*Jak si klienti vaší knihovny zvykali na nové služby?<br />
<br />
Eva Kaletová: Koľko knižných fondov máte založených? Koľko kníh obsahujú vaše knižné fondy? Sú všetky sprístupnené verejnosti?=== Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti ===<br />
<br />
1. Kateřina Blatná<br />
<br />
*''Existují podobné projekty i v zahraničí, anebo se jedná o projekt ryze českého charakteru?''<br />
*''Jaké vložené dokumenty/předměty se v knihách objevují nejčastěji? Objevila se v nějaké knize obzvláště zajímavá kuriozita?''<br />
*''Uvažuje se také nad vytvořením osobních knihoven současných významných osobností? Nese to s sebou nějaké komplikace?''<br />
<br />
2. Marta Konířová<br />
<br />
*''Jak nakládat s dokumenty původního vlastníka vloženými do knih (lístky s poznámkami, fotografie, průkazky ap.) – nechat v knize, nebo uložit samostatně? Pokud zůstanou v knize, nehrozí nebezpečí ztráty (vypadnou z knihy, budou založeny jinam)?''<br />
*''Jak postupovat při popisu, příp. přepisu vpisků majitele? (Nečitelnost, pochybnosti o autorství, nesrozumitelnost osobních poznámek a zkratek ap.)''<br />
*''Zaznamenaly paměťové instituce po zveřejnění podrobných popisů knih z osobních knihoven nějaké negativní jevy (např. krádeže cennějších exlibris)?''<br />
<br />
3. Lucie Kořistková<br />
<br />
*''Dělají se nějaké změny (např. změna řazení knih) při zpracovávání fondu v osobních knihovnách?''<br />
*''Jak se osobní knihovny zpřístupňují veřejnosti?''<br />
*''Jaké projekty s osobními knihovnami u nás probíhají v tuto chvíli?''<br />
<br />
4. Eva Kaletová<br />
<br />
=== Michal Šerák: Knihovny jako centra celoživotního vzdělávání ===<br />
<br />
1. Šárka Gachová<br />
<br />
*Zaměřujete se na nějakou věkovou skupinu více?<br />
*Jak vypadá vzdělávání dospělých v ČR ve srovnání se zahraničím?<br />
*Máte zkušenost se vzděláváním minorit / sociálně vyloučených? (etnik, přistěhovalců, bezdomovců atp.)<br />
<br />
2. Kateřina Rovná <br />
<br />
*Jak hodnotíte kvalitu univerzit volného času, které organizují knihovny? <br />
*Co je největší bariérou dalšího vzdělávání u dospělých? <br />
*Jak se k organizování aktivit, podproující celoživotní vzdělávání, staví knihovníci?<br />
<br />
3.Vendula Bednářová<br />
<br />
4.Norbert Bago<br />
<br />
*Aké sú možnosti vzdelávania dospelých v knihovne?<br />
*Aké typy vzdelávania sú poskytnuté?<br />
*Na akých projektoch pracujete v oblasti vzdelávania dospelých v knihovnách?<br />
<br />
== Přihlašování k tématům na podzim 2012 ==<br />
<br />
''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 5.''<br />
<br />
=== Martin Solnička ===<br />
<br />
1. Kulíková Markéta<br />
<br />
*Jak řešíte ochranu citlivých údajů?<br />
*Je služba dostupná prostřednictvím mobilních aplikací, aby mohl člověk zapisovat své výdaje okamžitě?<br />
*Je možné, aby sdílelo účet více členů rodiny, ideálně 2 – 4 lidé?)<br />
<br />
2. Děchtěrenková Ilona<br />
<br />
*Víte, jak si stojíte mezi konkurencí obdobných projektů na webu jako je MS Money?<br />
*Proč by Vám měl člověk svěřit informace o svých rodinných financích, v čem je vaše služba lepší než používat tabulky v Excelu?<br />
*Pokud je služba zdarma, jakým způsobem financujete vaši činnost? Stojí za vámi nějaké bankovní domy a nabízíte jejich produkty?)<br />
<br />
3.<br />
<br />
4.<br />
<br />
5.<br />
<br />
=== Miroslav Paclík ===<br />
<br />
1. Jan Viskot<br />
<br />
*Lze u Úřadu průmyslového vlastnictví podávat přihlášky pro celosvětový patent?<br />
*Lze celosvětové patenty uplatnit i na území Číny, je Čína členem WIPO?<br />
*Není možnost udělování patentů na zcela obecné průmyslové vzory např. v USA na škodu?<br />
<br />
2. Eva Králíčková<br />
<br />
*Stane se Čína patentovou velmocí?<br />
*Brzdí patenty vývoj?<br />
*Lze ještě vymyslet něco originálního? Viz. spor mezi firmami Samsung a Apple, Apple versus švýcarská železniční společnost SBB.<br />
<br />
3. Tomáš Vojta<br />
<br />
*<font class="Apple-style-span" color="#000000" face="monospace" size="2"><span class="Apple-style-span">Nezachází patentové úřady příliš daleko v případě umožnění patentování drobností a jednoduchých prvků grafických řešení?</span></font><br />
*<font class="Apple-style-span" color="#000000" face="monospace" size="2"><span class="Apple-style-span">Na základě jakých zásad se může určit, co už je originální vynález/provedení na udělení patentu?</span></font><br />
*<font class="Apple-style-span" color="#000000" face="monospace" size="2"><span class="Apple-style-span">Nejsou v dnešní informační době pro lidstvo patenty přímo škodlivé v konotaci s možností mnohem rychlejšího rozvoje moderních technologií místo soustředění spousty síly a financí na patentové spory u soudů?</span></font><br />
<br />
<br/>4.<br />
<br />
5.<br />
<br />
=== Michal Reiter ===<br />
<br />
1. Kulíková Markéta<br />
<br />
*Máte představu, kolik je přispěvatelů do české wiki? Převažují jednorázoví nebo pravidelní přispěvovatelé?<br />
<br />
*Jak lze z vaší strany zvyšovat úroveň hesel?<br />
<br />
*Jaká je úroveň odborných hesel? Jak často se setkáváte s porušováním autorských práv a vykradenými texty bez řádných citací?<br />
<br />
2. Děchtěrenková Ilona<br />
<br />
- Kolik hesel má aktuálně česká wiki? - Existují nějaké statistiky hesel? Nejvyhledávanější, nejcitovanější ….? - Co Wiki Loves Monuments Android App umí a co může nabídnout?<br />
<br />
3.<br />
<br />
4. Vendula Škrabalová<br />
<br />
*Objevují se v textech vulgarity? Jak jim zamezit? Existují nějaká stop slova, nějaké způsoby, jak odhalit a smazat závadný obsah?<br />
<br />
*Jak je na wikipedii pohlídáno dodržování autorského práva? Existuje nějaký program, který projíždí texty a hledá převzaté<br />
<br />
pasáže? Jaká sankce hrozí autorům takových textů?<br />
<br />
*Stává se často, že lidé na wikipedii umisťují reklamy nebo propagují vlastní web, firmu, služby atd.? Jak je toto "trestáno"?<br />
<br />
5. Lucie Kratochvílová<br />
<br />
*Co považujete, za deset let existence wikipedie v ČR, za největší úspěch?<br />
*Jak pokračuje program Studenti píši wikipedii? Je o program zájem? Máte nějaký přehled, kolik studentů vš se do programu zapojilo?<br />
*Jakým způsobem je financována česká wikipedie?<br />
<br />
=== Eva Lesenková ===<br />
<br />
1. Petra Šolcová<br />
<br />
*Měl by mít knihovník v lékařské/zdravotnické knihovně alespoň nějaký lékařský/zdravotnický (rychlo)kurz?<br />
*O které vzdělávací akce pořádané lékařskými knihovníky je největší zájem?<br />
*Je nějaká vlastnost/ specifikace, kterou by měl mít zájemce o post knihovníka v lékařské knihovně?<br />
<br />
2.<br />
<br />
3.<br />
<br />
4. Vojtek Vladimir<br />
<br />
*Jak by ste popsala úroven profese lekařského/zdravotníckeho knihovnika v ČR?<br />
*Jak je to v zahraničí, liší se nejak pohled na dúležitosť této profese?<br />
*Co by ste označila jako nejvačší problém této profese?<br />
<br />
5.<br />
<br />
=== Petr Říha ===<br />
<br />
1. Kamila Brablíková<br />
<br />
*''Jaký je Váš názor na kauzu IZIP?''<br />
*''Máte nějaké srovnání s příkladem ze zahraničí, kde se stalo něco podobného a nikdo nebyl volaný k zodpovědnosti?''<br />
*''Doposud má e-government v naší zemi spíše víc nevýhod než výhod. Jste přesvědčen, že se to v brzké době změní k lepšímu?''<br />
<br />
2. Roman Koranda<br />
<br />
*''Který z projektů e-govermentu je v ČR nejúspěšnější?''<br />
*''Lze očekávat, že v budoucnu bude veškeré úřadování online?''<br />
*''Nedojde k znevýhodnění těch, kteří nemají přístup k internetu?''<br />
<br />
3. Markéta Vymazalová<br />
<br />
*''Myslíte si, že je česká populace nakloněná k využívání služeb veřejné správy na internetu, resp. důvěřují lidé těmto službám?''<br />
*''Jak si představujete ideální stav při využívání služeb veřejné správy? Myslíte si, že je to reálné?''<br />
*''Která země EU má podle Vás nejvyspělejší e-government? Co dělají jinak?''<br />
<br />
4. Žaneta Floriánová<br />
<br />
*''1. listopadu to jsou 3 roky od spuštění datových schránek. Plní již svůj prvotní předpoklad?''<br />
*''E-government uspoří čas občanů docházením na úřady (ze statistiky cca 7 hodin ročně). Uspoří se ale finance ze státního rozpočtu?''<br />
*''Cloud Computing - je to budoucnost i pro Českou republiku?''<br />
<br />
5. Vladimíra Váňová<br />
<br />
*''Co Vás vedlo k nápadu založit občanské sdružení Egonov?''<br />
*''Mohl byste uvést několik případů, ve kterých sdružení Egonov "pomohlo"?''<br />
*''Proč si myslíte, že jsou státní úředníci neustále tak demotivovaní?''<br />
*''O tzv. základních registrech na svém webu píšete „tento informační systém je krásnou ukázkou toho, jak je možno úředním postupem zabít dobrou myšlenku“ - mohl byste tuto myšlenku vysvětlit?''<br />
<br />
=== Lukáš Kypus ===<br />
<br />
1. Lucie Mlýnková<br />
<br />
*''S jakými knihovnickými službami je/může být NFC spojeno?''<br />
*''Kde vidíte největší slabinu ve využívání NFC v knihovnách?''<br />
*''Mají knihovny o NFC povědomí a případně zažádala si již nějaká o zavádění této technologie?''<br />
<br />
2. Šárka Gachová<br />
<br />
*''Spolupracujete i s mobilními operátory? (Pokud ano, s jakými a hraje to roli v pořizovací ceně?)''<br />
*''Myslíte si, že se knihovnám teď vyplatí pořizovat NFC? (např. pokud již mají RFID x malé knihovny nemají ani platení terminály...)''<br />
*''3 základní typy režimu jsou obsaženy v jednom zařízení? Pokud ne, jaký typ režimu by byl pro knihovny nejužitečnější?''<br />
<br />
3. Lenka Kvapilová<br />
<br />
*''Jaké jsou nejznámější služby využívající NFC technologie u nás a jak hodnotíte jejich úspěšnost?''<br />
*''Využívá se technologie NFC spíše v komerčním nebo neziskovém sektoru?''<br />
*''Jaké jsou výhody a nevýhody oproti RFID čipu?''<br />
<br />
4. Martina Snozová<br />
<br />
*''Jak se využívá NFC při gamifikaci v knihovnách?''<br />
*''Jak starší knihovníci přijímají zavádění moderních technologií, jako je NFC, do knihoven?''<br />
*''Je NFC propojitelné s jinými bezdrátovými technologiemi? Pokud ano, se kterými?''<br />
<br />
5. Žaneta Floriánová<br />
<br />
*''RFID je pro většinu knihoven velmi nákladná záležitost. Byla i NFC?''<br />
*''Jak je NFC zabezpečeno proti zneužití?''<br />
*''Je budoucnost poskytování služeb NFC spjata jako součást sim karet?''<br />
<br />
=== Jaroslav Vaňous ===<br />
<br />
1. Lucie Kratochvílová<br />
<br />
- Kdy se poprvé objevila metoda orální historie v ČR?<br />
<br />
- Jaké jsou základní postupy metody orální historie?<br />
<br />
- Zná zpovídaný otázky dopředu?<br />
<br />
2. Monika Machovská<br />
<br />
- V jakých archivech můžeme najít dokumenty z obou projektů? Jsou veřejně dostupné?<br />
<br />
- Jaký byl záměr při zapojení žáků a studentů do projektu Stopy totality?<br />
<br />
- Myslíte si, že v naší zemi může nastat znovunastolení totality?<br />
<br />
3. Kamila Brablíková<br />
<br />
- Jsou političtí vězni komunistického režimu ochotni mluvit o tomto nelehkém období jejich života?<br />
<br />
- Jak se rozhodujete, s kým dokument natočíte? Hlásí se vám lidé sami nebo je musíte spíše hledat?<br />
<br />
- Jak vznikla myšlenka pořádat Muklovskou pouť na Svatý Hostýn?<br />
<br />
4.<br />
<br />
5.<br />
<br />
=== Igor Szöke ===<br />
<br />
1. Lenka Matušková<br />
<br />
*''Jakým způsobem se identifikuje jazyk řečníka?''<br />
<br />
*''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s gramatikou?''<br />
<br />
*''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s pojmy, které nezná?''<br />
<br />
2. Pavlína Božková<br />
<br />
*''Jaké jsou možnosti a novinky v oblasti zpracování audiovizuálních materiálů?''<br />
*''Využívají se dnes audiovizuální materiály jako dobrý zdroj informací?''<br />
<br />
-- Je zde stále prostor pro inovaci?<br />
<br />
*''Jaké jsou aspekty (nástroje pro) identifikace řečníka, jazyka, tématu, pohlaví apod.?''<br />
<br />
3. Martin Hájek<br />
<br />
*''Existují aplikace pro automatické zpracování zvuk. záznamu pro mobilní zařízení&nbsp;?''<br />
*''Pokud ano, jak zvládají Český jazyk? Pokud ne, uvažuje se o jejich vytvoření?''<br />
*''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s nářečím?''<br />
<br />
4. Emil Budín<br />
<br />
*''Na svém blogu uvádíte, že pracujete jako "senior researcher" ve výzkumné skupině BUT Speech@FIT, mohl byste nám Vaši činnost v rámci výzkumné skupiny přiblížit?''<br />
<br />
*''Existuje software pro analýzu hlasu, který je využitelný běžnou firmou, např. pro automatický přepis porady vč. identifikace účastníků, přepis telefonních hovorů atd.?''<br />
<br />
*''Skupina BUT Speech@FIT je dotována z prostředků české státní správy, např. z rozpočtů ministerstev vnitra a obrany. Chci se zeptat, zda a jakým způsobem možností rozpoznávání hlasu státní instituce v ČR využívají?''<br />
<br />
5. Pavlína Habrovanská<br />
<br />
*''Kde najde (či nachází) automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů své uplatnění?''<br />
<br />
*''Jakou to má úspěšnost – z pohledu rozpoznání?''<br />
<br />
*''Jaké další nástroje k tomu používáte?''<br />
<br />
=== Tomáš Čížek ===<br />
<br />
1. Radek Hadraba<br />
<br />
<br/><br/>2. Hana Ohlídalová<br />
<br />
*''Jaká přesně data a jak se do archivu Medard dostávají?''<br />
*''Jak obsáhlá je v současnosti kateogire "studentská data studentům"?&nbsp;''<br />
*''Jak je archiv využíván, existují statistiky nebo něco podobného? &nbsp;''<br />
<br />
<br/>3. Lucie Kořistková<br />
<br />
*''Odkud jdou peníze na provoz celého archívu Medard?''<br />
*''Jak je to s ochranou osobních dat zveřejněných v archívu?''<br />
*''Jak je ošetřeno dlouhodobé uchovávání dat v rychlém technologickém vývoji?''<br />
<br />
4. Kristýna Macháčková<br />
<br />
*''Dochází často k situaci, že musíte zájemce o data odmítnout (nesplnění zvláštních podmínek)?''<br />
*''Zaručujete poskytovateli dat naprostou anonymitu?''<br />
*''Obracejí se na vás tvůrci výzkumů s požadavkem o uložení dat nebo sami aktivně hledáte informace vhodné pro archiv?''<br />
*''Jak velké množství informací je v rámci archivu možné získat bez kontaktu s pracovníkem archivu (on-line)?''<br />
<br />
lt;/p><br />
<br />
5. Emil Budín<br />
<br />
*''Jaká vstupní data archiv Medard zpracovává z pohledu rozsahu, formy, aktuálnosti apod.?''<br />
<br />
*''Jaké výstupní formáty jsou zájemci o data k dispozici?''<br />
<br />
*''Jsou všechna data uložená v archivu Medard volně dostupná nebo je přístup k nim nějakým způsobem omezen?''<br />
<br />
=== Vít Šisler ===<br />
<br />
1. Martina Snížková<br />
<br />
*Kolika projektů, zaměřených na výukové hry, jste se již zůčastnil?<br />
*Neplánujete nějakou hru udělat i pro vysokoškoláky (například pro prváky, na lepší seznámení s novým prostředím)?<br />
*Stalo se Vám někdy, že hra neměla žádný úspěch?<br />
<br />
2. Dominika Kopčanská<br />
<br />
*''Nedávno probíhal výzkum ohledně výukového efektu hry Evropa 2045, jaké byly jeho výsledky a jak jste s nimi spokojen?''<br />
*''Jaké další hry, které jste vyvinuli společně s kolegou Cyrilem Bromem, byly úspěšně integrovány do výuky na základních či středních školách a jsou i nadále používány?''<br />
*''Jaký máte názor na budoucnost výukových digitálních her? Myslíte si, že budou v příštím desetiletí pedagogy i ostatními přijímány jako plnohodnotné vzdělávací nástroje?''<br />
<br />
3. Magdalena Jirásková<br />
<br />
*''Je výuka prostřednictvím her efektivnější? Byl v této oblasti proveden nějaký výzkum?''<br />
*''Existuje nějaké téma, pro které se výuka prostřednictvím hry nehodí?''<br />
*''Kolik škol je momentálně zapojeno do projektu Evropa 2045?''<br />
<br />
4. Martin Hájek<br />
<br />
*''Kolik času zabere vytvoření jedné průměrně složité vzdělávací hry?''<br />
*''Jakým směrem se bude ubírat vývoj vzdělávacích her? Chystáte něco převratného?''<br />
*''Existují nějaké vzdělávací hry z oblasti informační bezpečnosti?''<br />
<br />
5. Ondřej Kašpárek<br />
<br />
*Vznikají videa jako bylo Martyr of the World: Muhammad Al-Durrah i na druhé straně barikády, tj. v Izraeli? Víte o nějakých příkladech?<br />
*Stories from the History of Czechoslovakia - Máte již domluveno využití hry ve školách v rámci výuky? Pokušeli jste se s hrou seznámit někoho z ministerstva školství?<br />
*Plánujete "přetvořit" do podoby hry i historii po roce 1989?<br />
<br />
=== Martin Svoboda ===<br />
<br />
1.<br />
<br />
2. Vojtek Vladimir<br />
<br />
''Jake byly začátky projektu CASLIN, bylo obtížné začínat?''<br />
<br />
''Bylo težké získat grant Mellonovy nadace?''<br />
<br />
''Jak by ste popsal hlavní cíl/e CASLINu, podařilo se je dosáhnout?''<br />
<br />
<br/><br/>3. Alžbeta Šellengová<br />
<br />
''Akým smerom sa podľa Vás bude CASLIN v najbližších rokoch uberať?''<br />
<br />
''Uvažujete aj o ďalších modelových účasníkoch CASLIN-u?''<br />
<br />
''Aké sú ročné prevádzkové náklady CASLIN-u?''<br />
<br />
4. Eva Kaletová<br />
<br />
''Aké sú Vaše skúsenosti s vyhľadávaním v CASLIN-e? (Myslíte si, že používatelia vedia katalóg dostatočne dobre používať?)''<br />
<br />
''Plánujete zavedenie nových služieb súborného katalógu?''<br />
<br />
''Neuvažovali ste, že zjednodušíte pravidlá pre prispievanie?''<br />
<br />
'<br />
<br />
<br />
<br />
5. Matěj Málek<br />
<br />
''Kolik knihoven je v současnosti spolupracuje na budování souborného katalogu?'' ''Jak pokračovala práce na projektu po jeho formálním ukončení v roce 1996?'' ''Bylo náročné přesvědčit knihovny, aby se do projektu zapojily?''<br />
<br />
6. Radek Hadraba<br />
<br />
''Jaká je HW náročnost celého systému?''<br />
<br />
''Spolupracujete na zdokonalování systému s výrobci IT?''<br />
<br />
''Kde vidíte CASLIN za 20 let?''<br />
<br />
=== Jaromír Talíř ===<br />
<br />
1. Iva Slabá<br />
<br />
*''Jak je zabezpečena ochrana osobních údajů?''<br />
*''Jaké jsou výhody MOJE ID oproti klasickému uložení hesla v prohlížeči?''<br />
*''Lze propojit MOJE ID s registrem obyvatek?''<br />
<br />
2. Jan Viskot<br />
<br />
*''Kolik má v současnosti MojeID uživatelů a kolik jich cca měsíčně přibývá?''<br />
*''K ověřování uživatele se používá heslo, nebo je i možnost certifikátu?''<br />
*''Lze použít MojeID pokud služba podporuje OpenID?''<br />
<br />
3. Radek Hadraba<br />
<br />
*''Lze MojeID ukládat i na mobilních platformách? Android? iOS?''<br />
*''Možnost sdílení či portace profilů na jiné PC?''<br />
*''Ochrana proti zcizení (krádež identity?)''<br />
<br />
4. Šárka Gachová<br />
<br />
*''K čemu všemu lze MojeID využít? (součanost, budoucnost)''<br />
*''Jak spolupracují poskytovatelé služeb? Je tato služba výhodná pro poskytovatele služeb?''<br />
*''Jak ověřujete údaje z identity uživatele, že daná osoba fyzicky existuje?''<br />
<br />
5. Martina Snozová<br />
<br />
*''Jaké plány máte se službou do budoucna? Budete službu nějak rozšiřovat či zlepšovat?''<br />
*''Zapojují se do tohoto projektu v současné době i malé (obecní) knihovny?''<br />
*''Jaká jsou největší rizika v procesu zavádění či užívání této služby?''</div>Rudimechttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Theodor_H._Nelson&diff=35425Theodor H. Nelson2013-06-22T10:05:44Z<p>Rudimec: </p>
<hr />
<div><br/><br/>'''Ted Nelson''', celým jménem Theodor Holm Nelson (nar. 17. června 1937), je americký sociolog, filosof, softwarový designér. Sám sebe označuje za vizionáře<ref name="CV">NELSON, Theodor H. ''TED NELSON - CURRICULUM VITAE'' [online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <http://http://hyperland.com/TNvita>.</ref>.<br />
<br />
Nelson je pionýrem v oblasti informačních technologií, zavedl a poprvé použil termín hypertext v roce 1963, uveřejnil jej v roce 1965. Je mu také přisuzováno první použití slov hypermedia, virtualita, intervingularita, teledildonika a dalších.<br />
<br />
Mezi jeho nejvýznamnější práce patří dva softwarové projekty: Xanadu Hypertext a ZigZag Data System, dále napsal osm knih, přes padesát článků, měl několik akademických pozic a mohl mít celkem až na 750 studentů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
{{Infobox Vědec |jmeno = Theodor H. Nelson <br />
[[File:Ted nelson.jpg|thumb|right|320px|]]<br />
|datum_narozeni = 17. 6. 1937|misto_narozeni = Chicago, USA|datum_umrti = -|misto_umrti = -|duvod_umrti = -|pobyt = Southampton, Velká Británie|rodina = ženatý s [[Marlene Mallicoat]]|obcanstvi = US|skola = M.A. Harvard, Sociology (Department of Social Relations), 1963.<br>Ph.D. Keio University, Japan (Department of Media and Governance), 2002.|pracoviste = Southampton University<br>Projekt XANADU |znamy_diky = Projekt [[XANADU]];<br>[[hypertext]]|oceneni = 1968: "''Auburn Lecturer''"<br>1998: "''Nelson Newcomer Award''"<br>1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''"<br>2001: "''Officier des Arts et Lettres''"}}<br />
<br />
== Život ==<br />
<br />
Theodor Holm Nelson se narodil do umělecké rodiny režiséra Ralpha Nelsona, pozdějšího vítěze Emmy a Oscarové herečky Celesty Holmové. Jejich manželství ale příliš šťastné nebylo, a tak byl Nelson po většinu času vychováván svými prarodiči, nejprve v Chicagu, kde se také narodil, později v Greenvich Village.<ref>GRIFFIN, Scott. Internet Pioneers [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html>.</ref><br />
<br />
Svůj první titul B.A. obdržel na univerzitě ve Swarthmore roku 1959. O rok později začal na Harwardské univerzitě pracovat v rámci studentské práce na programu, který by mu umožnil ukládat všechny jeho poznámky, včetně jejich editace. Avšak kvůli jeho nedostatečné technické vzdělanosti k jeho dokončení nikdy nedošlo. Nicméně Nelson se čím dál více stával počítačovým filosofem a vizionářem a ve svých knihách, které vydával vlastním nákladem, v podstatě navrhl spoustu aplikací, které inspirovaly vývojáře ve vývoji, a tak vznikla spousta aplikací, které dnes již považujeme za běžné, jako je například Word. Nelson totiž přesně věděl, co od počítače vyžaduje a co by mu měl přinést. Studium na Harwardu ukončil úspěšně roku 1963 titulem M.A. na katedře sociálních vztahů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Pozdější 3 roky strávil jako učitel sociologie na elitní americké škole Vassar College. Později působil jako konzultant hned v několika organizacích. Mezi ty nejvýznamnější můžeme zmínit Bellovy laboratoře. Od roku 1968 byl také vlastníkem „The Nelson Organization“, kam na konzultace chodili zástupci i takových firem, jako jsou IBM, Western Electric či Kalifornské univerzity. V pozdějších letech působil opět jako hostující přednášející na několika amerických univerzitách, kde přednášel například o textových procesorech a interaktivní grafice. Na začátku 80. let působil jako šéf designer pro Datapoint corporation na vývoji textového procesoru nové generace, kde chtěl použít svůj „Vortext“ design, ale Datapoint celý projekt později zrušil.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Od roku 1988 se XOC (firma zaštiťující projekt Xanadu) stává akvizicí firmy Autodesk. Nelsonova práce je zejména propagace projektu Xanadu. Bohužel ani jeden z Nelsonových designů není nakonec dokončen a Autodesk od celého projektu po čtyřech letech upustil. V roce 1994 se Nelson přesunul do Japonska, kde zakožil společnost Sapporo Hyperlab. On sám pracoval na pozici výzkumného pracovníka. Na této pozici byl i na univerzitě Hokkaido v Sapporu, a to v letech 1995-1996. Po další 3 roky působil také jako hostující profesor na katedře Environmentálních studií na Keio University ve Fujisawě, kde roku 2002 získal také titul Ph.D. za práci „Filozofie hypertextu“. Roku 1997 se stal profesorem i na universitě v Southamtonu, kde působí dodnes.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
=== Vzdělání<br/> ===<br />
<br />
*1959 – B.A. - Swarthmore, katedra filozofie<br />
*1963 – M.A. - Harward, katedra sociálních vztahů<br />
*2002 – Ph.D. - Keio University – za práci „Filozofie hypertextu“<br />
<br />
=== Zaměstnání<br/> ===<br />
<br />
*1964-66 – odborný asistent sociologie, Vassar College<br />
*1966-67 – technologický konzultant, Brace & World Publishers<br />
*1968-72 – vlastník firmy, „The Nelson Organization“ - poskytoval konzultace – IBM, Brown University, Western Electric, University of California atd.<br />
*1968-69 – odborný konzultant, Bellovy laboratořích a CBS laboratoře<br />
*1973-76 – učitel na několika katedrách, University of Illinois<br />
*1976 – spoluvlastník a reklamní ředitel, The Itty Bitty Machine Company (jeden z prvních počítačových obchodů v Chicagu)<br />
*1977 – hostující učitel, Swarthmore College – přednášel o textových systémech a interaktivní grafice<br />
*1980-81 – editor, magazín Creative Computing 1981-82 – šéfdesigner kancelářského softwaru, Datapoint<br />
*1983-84 – mediální specialista, Datapoint<br />
*1988-93 – "Distinguished Fellow", Autodesk<br />
*1993-95 – editor, magazín NewMedia<br />
*1994-96 – výzkumný pracovník, Sapporo HyperLab, Japonsko<br />
*1995-96 – výzkumný pracovník, Hokkaido University, Japonsko<br />
*1994-99 – hostující učitel, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*1997-nyní – hostující učitel, University of Southampton, Anglie<br />
*1999-2002 – přednášející, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*2000+ - "Senior Fellow", McLuhan institute<br />
*2003 – hostující učitel, University of Nottingham, Anglie<br />
*2004-9 – pracovník, Oxford Internet Institute, University of Oxford, Anglie<br />
*2010 – designer, The Internet Archive<br />
<br />
== Projekt XANADU<br/> ==<br />
<br />
Nelson přichází v 60. letech s myšlenkou celosvětového [[Hypertext|hypertextu]].<ref>NELSON, Theodor H. Project Xanadu® [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.xanadu.com/>.</ref> Tato myšlenka univerzální demokratické a celosvětové [[Hypertext|hypertextové]] knihovny měla pozdvihnout lidské bytí na zcela novou životní úroveň. Časopis [[Wired]] označil [[Xanadu]] za nejdéle trvající projekt v historii výpočetní techniky, který byl s nadšením Nelsona a jeho týmu ohlášen, avšak doposud nespatřil světlo světa. „The amazing epic tragedy.“ <ref name="WOLF">WOLF, Gary. The Curse Of Xanadu [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html>.</ref><br />
<br />
=== Historie projektu XANADU<br/> ===<br />
<br />
Prvopočátky projektu můžeme vysledovat až do Nelsonových studií na Harwardu, kde v rámci studentského projektu pracoval na textovém procesoru, který by mu umožnil ukládat jeho myšlenky a poznámky uvnitř počítače. Neměl ale dostatečné technické znalosti, a tak projekt nedokončil.<ref name="RHEINGOLD">RHEINGOLD, Howard. Tools for Thought [online]. [cit. 2013-04-22]. kap. 14. Dostupné z: <http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html>.</ref> Na konci šedesátých let dostal Nelson od soukromého investora menší finanční obnos, a tak si mohl dovolit najmout programátora, aby pracoval na základním kódu projektu Xanadu. Výsledkem byla datová struktura, která umožňovala vkládat do paměti počítače a následně z ní opět vyjímat, větší úseky textu. V roce 1972 vznikla první demoverze celého projektu, která ovšem běžela pouze na půjčeném počítači. Než mohl Nelson celý projekt ukázat potencionálním zákazníkům, musel počítač vrátit. V tuhle chvíli tedy měl část zdrojového kódu, ale nikoli médium, na kterém by jej mohl přenášet.<ref name="WOLF">_</ref><br />
<br />
V roce 1974 vychází manifest Nelsonovy digitální revoluce pojmenovaný "CompLib/Dream Machines", který se skládal ze dvou částí. První CompLib obsahovala změť nesouvisejících informací, ale pokud čtenář knihu otočil, měl před sebou část druhou – Dream Machines. V této kapitole se Nelson snažil nastínit základní podobu funkcí projektu Xanadu, který zde byl představen jako digitální síť, jakožto přirozeného prostředí pro [[Hypertext]]. Během doby, kdy přednášel na univerzitě na Swarthmore College, se seznámil s Rogerem Gregorym, Markem Millerem a Stuartem Greenem, kteří napsali další část kódu.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
V roce 1983 tak Nelson zakládá společnost Xanadu Operating Company (XOC), která měla design systému dokončit, ale vývoj až do roku 1988 nijak nepokročil. V tomto roce veškerá práva na projekt Xanadu (včetně XOC) přecházejí pod firmu Autodesk. Šéfem vývoje se stal Miller, který později také rozhodl o tom, že momentální verze není vhodná ke komerčnímu využití, a celý tým tak začal pracovat na nové verzi kódu. Vzhledem k širokému záběru funkcí, které měl Xanadu zvládat, se daří většinu softwarových problémů vyřešit až na konci roku 1991. V únoru 1992 ovšem Autodesk upadá do finančních potíží a XOC přechází pod správu firmy Memex a s ním přechází i většina programátorů. Práva na název Xanadu získává opět Nelson.<ref name="WOLF">_</ref><br />
<br />
Jenže i Memex se v souvislosti s Xanadu dostal do finančních potíží a autorská práva v souvislosti s XOC tak přešla do vlastnictví Rogera Gregoryho a Keitha Hensona. Tato společnost se později přejmenovala na Udanax a vydala otevřené kódy Xanadu 88.1 jako Udanax Green a Xanadu 92.1 pod názvem Udanax Gold.<ref name="GREGORY">GREGORY, Roger. Udanax.com [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: <http://www.udanax.com>.</ref> Nelson mezitím odešel do Japonska, kde ve spolupráci se studenty Keio University pokračoval na vývoji. Autorská práva rozšířil na společnosti Xanadu Australia a Xanadu America.<br/>Nicméně Xanadu jako samostatný [[Hypertext|hypertextový]] systém se všemi jeho atributy a aplikacemi dosud neběží na žádné platformě.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
== ZigZag Data System<br/> ==<br />
<br />
Zvaný také ZZstructure (resp. hyperthogonal structure) je generalizace dat jako viditelných křížených seznamů v&nbsp;multidimenzionálním prostoru, které nabízejí nové formy [[vizualizace]] a připojení.<ref>NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://www.xanadu.com/zigzag>.</ref><br />
<br />
ZigZag Data System by měl umožnit přestavbu světa osobních počítačů na práci s&nbsp;jednoduššími programy a daty tak, aby byla práce s&nbsp;nimi pro uživatele co nejsnadnější.<br />
<br />
Momentálně probíhají ZZstructure projekty v&nbsp;v&nbsp;USA, Austrálii, Japonsku, Rusku a Finsku.<br />
<br />
== Další aktivity ==<br />
<br />
Umělecký původ Teda Nelsona se projevil i v jeho tvorbě:<br />
<br />
*1957 (prvním rokem na Swarthmore College): Napsal knihu, režíroval a napsal slova zřemě zcela prvního rockového muzikálu "''Anything & Everything''"<br />
*1959 (koncem studia na Swarthmore College): Napsal a zrežíroval 90 minut dlouhou filmovou komedii s názvem "''The Epiphany of Slocum Furlow''".<br />
*1981 Ted Nelson byl konzultantem při natáčení filmu “''Tron''” Stevena Lisbergera (1982, Walt Disney Productions)<br />
<br />
Ted Nelson se po celý svůj život účastnil mnohých banketů a konferencí na které je často zván jako vystupující. Vystupoval také na cestách po britských či amerických universitách.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Nelsonovy neologismy ===<br />
<br />
'''Compound document''' (1967)<br />
<br />
*Složený dokument. Dokument vytvořený pomocí textového editoru. Prostý text je smíchán s dalšími netextovými prvky, například s obrázky, tabulky, audio či video objekty, atd. <ref>Compound document. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document>.</ref><br />
<br />
'''Cybercrud''' (1967)<br />
<br />
*Spojení slov ''Cyber + Crud'' (špína, svinstvo). Pojem označuje animaci, prezentaci... která má za úkol zmást či zakrýt fakta. <ref>Cybercrud. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud>.</ref><br />
<br />
'''Docuplex''' (1981)<br />
<br />
*Jde o nezávislou realizaci využívající editačních metod [[Xanadu]] pro účely výuky. Existuje pouze Java aplikace simulující rozhraní Docuplexu.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
'''Docuverse''' (1981)<br />
<br />
*Neboli ''docuversum'' (složenina slov ''document ''a ''universe (''resp.''universum''), je celosvětová elektronická knihovna propojených dokumentů<ref name="kobikova">_</ref>, čili globální metadokument.<br />
<br />
'''Enfilade''' (1972)<br />
<br />
*"''Enfilades''" jsou třídy stromové datové struktury použité v projektu [[XANADU]]. Umožňují rychlou editaci, správu verzí, porovnávání operací a změn v síťové [[Hypertex|hypertextové]] databázi. <ref>Enfilade. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu)>.</ref><br />
<br />
'''[[Hypertext]]''' (1965)<br />
<br />
*Text, který není omezený lineární formou. [[Hypertext]] je pojem označující skupinu textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (linků, lexií), což umožňuje čtenáři procházet textem nelineárně, bez striktně definovaného počátku, konce i sledu textu. Na technologii [[Hypertext|hypertextu]] je založeno internetové prostředí globální počítačové sítě, tzv. World Wide Web.<br />
<br />
'''[[Hypermedia]]''' (1965)<br />
<br />
*Logická extenze slova [[Hypertext]]. Jde o médium obsahující krom prostého textu a odkazů také audio, video, grafické prvky,… <ref>Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia>.</ref><br />
<br />
'''Intertwingularity''' (1974)<br />
<br />
*Tento pojem Nelson použil k vyjádření složitosti vzájemných vazem v lidském poznání (vědění).<ref>Intertwingularity. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity>.</ref><br />
<br />
'''Soft copy''' (1975)<br />
<br />
*Jde o nevytištěný digitální dokument, lze jej prohlížet pomocí programů v počítačích. V kontrastu je vytištěný dokument.<ref>Soft copy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy>.</ref><br />
<br />
'''Techniod ''' (1981)<br />
<br />
*Přídavné jméno vztahující se k funkčnosti nebo provozování technologií. <ref>Techniod. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod>.</ref><br />
<br />
'''Teledildonics''' (1975)<br />
<br />
*Nebo také „''cyberdildonics''“ jsou elektronické sexuální pomůcky, které lze ovládat pomocí počítače a dosáhnout tak orgasmu.<ref>Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics>.</ref><br />
<br />
'''Transclusion''' (1982)<br />
<br />
*Jde o začlenění dokumentu (nebo jeho části) do jiného dokumentu pomocí odkazu.<ref>Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion>.</ref><br />
<br />
'''Virtuality''' (1977)<br />
<br />
*Nelson vidí tento pojem jako opozitum k termínu ''reality''. Všechno má svoji reálnou a virtuální stránku.<ref>Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality>.</ref><br />
<br />
'''Visualization'''(1972)<br />
<br />
*Jako první použil tento pojem v rámci počítačové vědy, tedy jako "''electronic visualization''", později i ve spojení "''computer visualization''" a "''scientific visualization''". <ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Dále pojmy: '''digitalia''' (1965), '''image synthesis''' (1970), '''structangle''' (1987), '''zipper lists''' (1970)<br />
<br />
=== Patenty ===<br />
<br />
*2000: Many-to-many platební systém pro síťový obsah.<br />
*2001: Softwarový patent pro ZigZag Structure (systém pro řízení, prohlížení a propojování komplexních dat).<br />
<br />
== Význam Teda Nelsona pro informační vědu a knihovnictví ==<br />
<br />
Ted Nelson spadá do skupiny lidí podílejících se na vývoji konceptu [[Hypertext|hypertextu]] a digitalizace dat ve vztahu k textualitě. <ref>MACEK, Jakub. Nová média. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm >.</ref> Prvotní koncepty se objevují již ve článku „As We May Think“(1945) [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]], který Nelsona inspiroval.<br />
<br />
Ted Nelson byl prvním, kdo hypertextový systém pojmenoval. V šedesátých letech i oficiálně zavedl termín [[hypertext]], jež chápal jako nové médium, které rozšiřuje možnosti kreativní práce s textem. Popsal [[Hypertext]] jako nesekvenční, nelineární text s rozvětvenou strukturou, která se skládá z textových bloků (lexií) propojených (prolinkovaných) různými spojeními a nabízí čtenáři různé čtecí trasy. <ref name="kobikova">KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm >.</ref> Cílem jeho práce i práce na projektu [[XANADU]] bylo vytvoření totálního [[Hypertext|hypertextu]], tzv. docuversum (složeno ze slov document a universum).<br />
<br />
Nelson se také snažil razit myšlenky o spoluutváření dokumentů různými uživateli a o redundantním ukládání, což byli úmysly, které nepřímo předcházejí konceptům webu 2.0.<ref>AUTRATA, Petr. Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie [online]. 2012 [cit. 2013-04-16]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Zuzana Kobíková. Dostupné z: <http://theses.cz/id/fxo2m6/>.</ref><br />
<br />
== Ocenění ==<br />
<br />
*1968: "''Auburn Lecturer''", Union Theological Seminary (společně s Kennethem Bouldingem).<br />
*1998: ACM, americká Asociace pro výpočetní techniku začala předávat "''Nelson Newcomer Award''". Cena je každoroční a uděluje se vědeckým nováčkům za jejich texty z oblasti hypertextu.<br />
*1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''", Sedmá WWW konference v Brisbane v Austrálii. Nelson dostal cenu pro jednotlivce za celoživotní přínos v oblasti globální informační infrastruktury.<br />
*2001: V tomto roce byl Ted Nelson ve Francii pasován ministrem kultury jako "''Officier des Arts et Lettres''". Jde o individuální ocenění za přínos v literatuře a umění; (Řád umění a literatury Francouzské republiky).<br />
<br />
== Publikace ==<br />
<br />
Theodor Nelson napsal během svého života nepřeberné množství článků. Existuje mnoho zápisů, rozhovorů či videozáznamů, ať už z konferencí, nebo z televizních diskuzních pořadů, jakým byl například „Good Morning America“ nebo pořad „Hyperland“ televize BBC (1990). K prvnímu vystoupení Teda Nelsona v televizi však došlo již v roce 1950.<br />
<br />
Své články publikoval Nelson již od prvních let na univerzitě ve Swarthmore.<br />
<br />
V roce 1965 vydal jeden z prvních významných článků „The Hypertext“ v rámci Sborníku World Documentation Federation. V těchto letech vychází dále Nelsonovi např. grafická brožura věnující se počítačové grafice"New Media and Creativity Systems" a článek „Hypertext for History“(1966).<br />
<br />
V roce 1972 napsal text odkazující na článek „As We May a Think“ [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]] tím, že slovíčko „may“ zaměnil za „will“. Text „As We Will Think“ zkoumá problémy rozhraní, nově definuje [[Vannevar Bush|Bushův]] [[Vannevar Bush#Memex|Memex]] jako [[Hypertext]], popisuje vize sítě (odlišné od [[Internet|internetu]]) a přemýšlí, jak bychom mohli začít takovou síť/systém znalostí stavět.<br />
<br />
Několik svých článků publikoval Nelson také v časopise Creative Computing, kde byl i krátce editorem.<ref>Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing>.</ref><br/>Např. "The Atari Machine", "Interactive Systems and the Design of Virtuality" (1980).<br />
<br />
=== Knihy ===<br />
<br />
*1959: Life, Love, College, etc. (Formerly We Need a Sociology Department.) TN's collected columns from the Swarthmore Phoenix.<br />
*1966: Media 72, publikoval sám Nelson.<br />
*1974: Computer Lib/Dream Machines.<br />
*1977: The Home Computer Revolution. Přeloženy do švédštiny a italštiny.<br />
*1981: Literary Machines. 1987: Major revision. Přeloženo do japonštiny a italštiny.<br />
*1997: The Future of Information. Publikoval v Japonsku Kay Nishi ve speciální limitované edici.<br />
*2008: Geeks Bearing Gifts: How the Computer World Got This Way. Distribuce: Lulu.com.<br />
*2010: POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization. Distribuce: Lulu.com.<br />
<br />
== Citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">AUTRATA, Petr.&nbsp;</span>''Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. Brno, 2012 [cit. 2013-04-11]. 50 s. Dostupné z:</span>[http://is.muni.cz/th/333653/ff_b/Bakalarska_prace_-_Petr_Autrata.pdf http://is.muni.cz/th/333653/ff_b/Bakalarska_prace_-_Petr_Autrata.pdf]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy. Vedoucí práce Mgr. Zuzana Kobíková.</span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">GREGORY, Roger. Udanax.com [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: <</span>[http://www.udanax.com/ http://www.udanax.com]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">GRIFFIN, Scott. Internet Pioneers [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext.&nbsp;''REVUE PRO MÉDIA''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. č. 5, [cit. 2013-04-16].&nbsp;</span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Dostupný z WWW: <</span>[http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">MACEK, Jakub. Nová média.&nbsp;</span>''REVUE PRO MÉDIA''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <</span>[http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H. Project Xanadu® [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.xanadu.com/ http://www.xanadu.com/]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H.&nbsp;</span>''TED NELSON - CURRICULUM VITAE''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <</span>[http://http//hyperland.com/TNvita http://http://hyperland.com/TNvita]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <</span>[http://www.xanadu.com/zigzag http://www.xanadu.com/zigzag]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">RHEINGOLD, Howard. Tools for Thought [online]. [cit. 2013-04-22]. kap. 14. Dostupné z: <</span>[http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">WOLF, Gary. The Curse Of Xanadu [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Compound document. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Cybercrud. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Enfilade. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu) http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu)]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Intertwingularity. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Soft copy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Techniod. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
== Externí zdroje ==<br />
<br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">[http://hyperland.com/TNvita Životopis Teda Nelsona].</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">[http://hyperland.com/ Osobní stránky] Teda Nelsona.</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Oficiální strán<span style="font-size: small;">ky&nbsp;<span style="color: rgb(0, 0, 0);">[http://xanadu.com/ PROJECTu XANADU®].</span></span></span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Oficiální stránky [http://www.xanadu.com/zigzag/ The ZIGZAG<span style="font-size: x-small;"><span style="color: rgb(0, 0, 0); text-align: -webkit-center;">®</span></span>&nbsp;Database and Vizualization System]</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Stránky udílení cen [http://www.sigweb.org/resources/sigweb-awards/43-ted-nelson Hypertext Ted nelson Newcomer Award]</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Části autobiografické knihy&nbsp;[http://hyperland.com/possiplex/Excerpts.htm <span style="color: rgb(0, 0, 0); font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization(2010).</span>]</span><br />
<br />
=== Články TN dostupné online ===<br />
<br />
*[http://web.grinnell.edu/courses/spn/s02/SPN395-01/RAM/RAM03/RAM0303.pdf As We Will Think]&nbsp;(1972).<br />
*[http://www.cs.nott.ac.uk/~hla/HTF/HTFII/Nelson.html Issues In Applicative Hyperization of Unwitting Systems]&nbsp;(1996).<br />
*[http://xanadu.com.au/ted/transcopyright/transcopy.html Transcopyright: Dealing with the Dilemma of Digital Copyright]&nbsp;(1997).<br />
*[http://www.xml.com/pub/a/w3j/s3.nelson.html Embedded Markup Considered Harmful]&nbsp;(1997)<br />
*[http://xanadu.com.au/ted/zigzag/xybrap.html What's On My Mind]&nbsp;(1998)<br />
*[http://portal.acm.org/ft_gateway.cfm?id=346033&type=pdf Xanalogical Structure, Needed Now More than Ever: Parallel Documents, Deep Links to Content, Deep Versioning and Deep Re-Use]&nbsp;(2000)<br />
*[http://xanadu.com/XanaduSpace/btf.htm Back to the Future: Hypertext the Way It Used To Be]&nbsp;(2007, společně s: Robert Adamson Smith)<br />
<br />
=== Video ===<br />
<br />
*Ted Nelson prezentuje [https://www.youtube.com/watch?v=En_2T7KH6RA XANADU Space]<br />
*Ted Nelson představuje [https://www.youtube.com/watch?v=WEj9vqVvHPc ZigZag data structure]<br />
<br />
<br/><br/>{{DEFAULTSORT:Nelson, Ted}}<br />
<br />
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]] <br/></div>Rudimechttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Theodor_H._Nelson&diff=35424Theodor H. Nelson2013-06-22T10:05:10Z<p>Rudimec: </p>
<hr />
<div><br/><br/>'''Ted Nelson''', celým jménem Theodor Holm Nelson (nar. 17. června 1937), je americký sociolog, filosof, softwarový designér. Sám sebe označuje za vizionáře<ref name="CV">NELSON, Theodor H. ''TED NELSON - CURRICULUM VITAE'' [online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <http://http://hyperland.com/TNvita>.</ref>.<br />
<br />
Nelson je pionýrem v oblasti informačních technologií, zavedl a poprvé použil termín hypertext v roce 1963, uveřejnil jej v roce 1965. Je mu také přisuzováno první použití slov hypermedia, virtualita, intervingularita, teledildonika a dalších.<br />
<br />
Mezi jeho nejvýznamnější práce patří dva softwarové projekty: Xanadu Hypertext a ZigZag Data System, dále napsal osm knih, přes padesát článků, měl několik akademických pozic a mohl mít celkem až na 750 studentů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
{{Infobox Vědec |jmeno = Theodor H. Nelson <br />
[[File:Ted nelson.jpg|thumb|right|260px|]]<br />
|datum_narozeni = 17. 6. 1937|misto_narozeni = Chicago, USA|datum_umrti = -|misto_umrti = -|duvod_umrti = -|pobyt = Southampton, Velká Británie|rodina = ženatý s [[Marlene Mallicoat]]|obcanstvi = US|skola = M.A. Harvard, Sociology (Department of Social Relations), 1963.<br>Ph.D. Keio University, Japan (Department of Media and Governance), 2002.|pracoviste = Southampton University<br>Projekt XANADU |znamy_diky = Projekt [[XANADU]];<br>[[hypertext]]|oceneni = 1968: "''Auburn Lecturer''"<br>1998: "''Nelson Newcomer Award''"<br>1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''"<br>2001: "''Officier des Arts et Lettres''"}}<br />
<br />
== Život ==<br />
<br />
Theodor Holm Nelson se narodil do umělecké rodiny režiséra Ralpha Nelsona, pozdějšího vítěze Emmy a Oscarové herečky Celesty Holmové. Jejich manželství ale příliš šťastné nebylo, a tak byl Nelson po většinu času vychováván svými prarodiči, nejprve v Chicagu, kde se také narodil, později v Greenvich Village.<ref>GRIFFIN, Scott. Internet Pioneers [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html>.</ref><br />
<br />
Svůj první titul B.A. obdržel na univerzitě ve Swarthmore roku 1959. O rok později začal na Harwardské univerzitě pracovat v rámci studentské práce na programu, který by mu umožnil ukládat všechny jeho poznámky, včetně jejich editace. Avšak kvůli jeho nedostatečné technické vzdělanosti k jeho dokončení nikdy nedošlo. Nicméně Nelson se čím dál více stával počítačovým filosofem a vizionářem a ve svých knihách, které vydával vlastním nákladem, v podstatě navrhl spoustu aplikací, které inspirovaly vývojáře ve vývoji, a tak vznikla spousta aplikací, které dnes již považujeme za běžné, jako je například Word. Nelson totiž přesně věděl, co od počítače vyžaduje a co by mu měl přinést. Studium na Harwardu ukončil úspěšně roku 1963 titulem M.A. na katedře sociálních vztahů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Pozdější 3 roky strávil jako učitel sociologie na elitní americké škole Vassar College. Později působil jako konzultant hned v několika organizacích. Mezi ty nejvýznamnější můžeme zmínit Bellovy laboratoře. Od roku 1968 byl také vlastníkem „The Nelson Organization“, kam na konzultace chodili zástupci i takových firem, jako jsou IBM, Western Electric či Kalifornské univerzity. V pozdějších letech působil opět jako hostující přednášející na několika amerických univerzitách, kde přednášel například o textových procesorech a interaktivní grafice. Na začátku 80. let působil jako šéf designer pro Datapoint corporation na vývoji textového procesoru nové generace, kde chtěl použít svůj „Vortext“ design, ale Datapoint celý projekt později zrušil.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Od roku 1988 se XOC (firma zaštiťující projekt Xanadu) stává akvizicí firmy Autodesk. Nelsonova práce je zejména propagace projektu Xanadu. Bohužel ani jeden z Nelsonových designů není nakonec dokončen a Autodesk od celého projektu po čtyřech letech upustil. V roce 1994 se Nelson přesunul do Japonska, kde zakožil společnost Sapporo Hyperlab. On sám pracoval na pozici výzkumného pracovníka. Na této pozici byl i na univerzitě Hokkaido v Sapporu, a to v letech 1995-1996. Po další 3 roky působil také jako hostující profesor na katedře Environmentálních studií na Keio University ve Fujisawě, kde roku 2002 získal také titul Ph.D. za práci „Filozofie hypertextu“. Roku 1997 se stal profesorem i na universitě v Southamtonu, kde působí dodnes.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
=== Vzdělání<br/> ===<br />
<br />
*1959 – B.A. - Swarthmore, katedra filozofie<br />
*1963 – M.A. - Harward, katedra sociálních vztahů<br />
*2002 – Ph.D. - Keio University – za práci „Filozofie hypertextu“<br />
<br />
=== Zaměstnání<br/> ===<br />
<br />
*1964-66 – odborný asistent sociologie, Vassar College<br />
*1966-67 – technologický konzultant, Brace & World Publishers<br />
*1968-72 – vlastník firmy, „The Nelson Organization“ - poskytoval konzultace – IBM, Brown University, Western Electric, University of California atd.<br />
*1968-69 – odborný konzultant, Bellovy laboratořích a CBS laboratoře<br />
*1973-76 – učitel na několika katedrách, University of Illinois<br />
*1976 – spoluvlastník a reklamní ředitel, The Itty Bitty Machine Company (jeden z prvních počítačových obchodů v Chicagu)<br />
*1977 – hostující učitel, Swarthmore College – přednášel o textových systémech a interaktivní grafice<br />
*1980-81 – editor, magazín Creative Computing 1981-82 – šéfdesigner kancelářského softwaru, Datapoint<br />
*1983-84 – mediální specialista, Datapoint<br />
*1988-93 – "Distinguished Fellow", Autodesk<br />
*1993-95 – editor, magazín NewMedia<br />
*1994-96 – výzkumný pracovník, Sapporo HyperLab, Japonsko<br />
*1995-96 – výzkumný pracovník, Hokkaido University, Japonsko<br />
*1994-99 – hostující učitel, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*1997-nyní – hostující učitel, University of Southampton, Anglie<br />
*1999-2002 – přednášející, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*2000+ - "Senior Fellow", McLuhan institute<br />
*2003 – hostující učitel, University of Nottingham, Anglie<br />
*2004-9 – pracovník, Oxford Internet Institute, University of Oxford, Anglie<br />
*2010 – designer, The Internet Archive<br />
<br />
== Projekt XANADU<br/> ==<br />
<br />
Nelson přichází v 60. letech s myšlenkou celosvětového [[Hypertext|hypertextu]].<ref>NELSON, Theodor H. Project Xanadu® [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.xanadu.com/>.</ref> Tato myšlenka univerzální demokratické a celosvětové [[Hypertext|hypertextové]] knihovny měla pozdvihnout lidské bytí na zcela novou životní úroveň. Časopis [[Wired]] označil [[Xanadu]] za nejdéle trvající projekt v historii výpočetní techniky, který byl s nadšením Nelsona a jeho týmu ohlášen, avšak doposud nespatřil světlo světa. „The amazing epic tragedy.“ <ref name="WOLF">WOLF, Gary. The Curse Of Xanadu [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html>.</ref><br />
<br />
=== Historie projektu XANADU<br/> ===<br />
<br />
Prvopočátky projektu můžeme vysledovat až do Nelsonových studií na Harwardu, kde v rámci studentského projektu pracoval na textovém procesoru, který by mu umožnil ukládat jeho myšlenky a poznámky uvnitř počítače. Neměl ale dostatečné technické znalosti, a tak projekt nedokončil.<ref name="RHEINGOLD">RHEINGOLD, Howard. Tools for Thought [online]. [cit. 2013-04-22]. kap. 14. Dostupné z: <http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html>.</ref> Na konci šedesátých let dostal Nelson od soukromého investora menší finanční obnos, a tak si mohl dovolit najmout programátora, aby pracoval na základním kódu projektu Xanadu. Výsledkem byla datová struktura, která umožňovala vkládat do paměti počítače a následně z ní opět vyjímat, větší úseky textu. V roce 1972 vznikla první demoverze celého projektu, která ovšem běžela pouze na půjčeném počítači. Než mohl Nelson celý projekt ukázat potencionálním zákazníkům, musel počítač vrátit. V tuhle chvíli tedy měl část zdrojového kódu, ale nikoli médium, na kterém by jej mohl přenášet.<ref name="WOLF">_</ref><br />
<br />
V roce 1974 vychází manifest Nelsonovy digitální revoluce pojmenovaný "CompLib/Dream Machines", který se skládal ze dvou částí. První CompLib obsahovala změť nesouvisejících informací, ale pokud čtenář knihu otočil, měl před sebou část druhou – Dream Machines. V této kapitole se Nelson snažil nastínit základní podobu funkcí projektu Xanadu, který zde byl představen jako digitální síť, jakožto přirozeného prostředí pro [[Hypertext]]. Během doby, kdy přednášel na univerzitě na Swarthmore College, se seznámil s Rogerem Gregorym, Markem Millerem a Stuartem Greenem, kteří napsali další část kódu.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
V roce 1983 tak Nelson zakládá společnost Xanadu Operating Company (XOC), která měla design systému dokončit, ale vývoj až do roku 1988 nijak nepokročil. V tomto roce veškerá práva na projekt Xanadu (včetně XOC) přecházejí pod firmu Autodesk. Šéfem vývoje se stal Miller, který později také rozhodl o tom, že momentální verze není vhodná ke komerčnímu využití, a celý tým tak začal pracovat na nové verzi kódu. Vzhledem k širokému záběru funkcí, které měl Xanadu zvládat, se daří většinu softwarových problémů vyřešit až na konci roku 1991. V únoru 1992 ovšem Autodesk upadá do finančních potíží a XOC přechází pod správu firmy Memex a s ním přechází i většina programátorů. Práva na název Xanadu získává opět Nelson.<ref name="WOLF">_</ref><br />
<br />
Jenže i Memex se v souvislosti s Xanadu dostal do finančních potíží a autorská práva v souvislosti s XOC tak přešla do vlastnictví Rogera Gregoryho a Keitha Hensona. Tato společnost se později přejmenovala na Udanax a vydala otevřené kódy Xanadu 88.1 jako Udanax Green a Xanadu 92.1 pod názvem Udanax Gold.<ref name="GREGORY">GREGORY, Roger. Udanax.com [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: <http://www.udanax.com>.</ref> Nelson mezitím odešel do Japonska, kde ve spolupráci se studenty Keio University pokračoval na vývoji. Autorská práva rozšířil na společnosti Xanadu Australia a Xanadu America.<br/>Nicméně Xanadu jako samostatný [[Hypertext|hypertextový]] systém se všemi jeho atributy a aplikacemi dosud neběží na žádné platformě.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
== ZigZag Data System<br/> ==<br />
<br />
Zvaný také ZZstructure (resp. hyperthogonal structure) je generalizace dat jako viditelných křížených seznamů v&nbsp;multidimenzionálním prostoru, které nabízejí nové formy [[vizualizace]] a připojení.<ref>NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://www.xanadu.com/zigzag>.</ref><br />
<br />
ZigZag Data System by měl umožnit přestavbu světa osobních počítačů na práci s&nbsp;jednoduššími programy a daty tak, aby byla práce s&nbsp;nimi pro uživatele co nejsnadnější.<br />
<br />
Momentálně probíhají ZZstructure projekty v&nbsp;v&nbsp;USA, Austrálii, Japonsku, Rusku a Finsku.<br />
<br />
== Další aktivity ==<br />
<br />
Umělecký původ Teda Nelsona se projevil i v jeho tvorbě:<br />
<br />
*1957 (prvním rokem na Swarthmore College): Napsal knihu, režíroval a napsal slova zřemě zcela prvního rockového muzikálu "''Anything & Everything''"<br />
*1959 (koncem studia na Swarthmore College): Napsal a zrežíroval 90 minut dlouhou filmovou komedii s názvem "''The Epiphany of Slocum Furlow''".<br />
*1981 Ted Nelson byl konzultantem při natáčení filmu “''Tron''” Stevena Lisbergera (1982, Walt Disney Productions)<br />
<br />
Ted Nelson se po celý svůj život účastnil mnohých banketů a konferencí na které je často zván jako vystupující. Vystupoval také na cestách po britských či amerických universitách.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Nelsonovy neologismy ===<br />
<br />
'''Compound document''' (1967)<br />
<br />
*Složený dokument. Dokument vytvořený pomocí textového editoru. Prostý text je smíchán s dalšími netextovými prvky, například s obrázky, tabulky, audio či video objekty, atd. <ref>Compound document. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document>.</ref><br />
<br />
'''Cybercrud''' (1967)<br />
<br />
*Spojení slov ''Cyber + Crud'' (špína, svinstvo). Pojem označuje animaci, prezentaci... která má za úkol zmást či zakrýt fakta. <ref>Cybercrud. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud>.</ref><br />
<br />
'''Docuplex''' (1981)<br />
<br />
*Jde o nezávislou realizaci využívající editačních metod [[Xanadu]] pro účely výuky. Existuje pouze Java aplikace simulující rozhraní Docuplexu.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
'''Docuverse''' (1981)<br />
<br />
*Neboli ''docuversum'' (složenina slov ''document ''a ''universe (''resp.''universum''), je celosvětová elektronická knihovna propojených dokumentů<ref name="kobikova">_</ref>, čili globální metadokument.<br />
<br />
'''Enfilade''' (1972)<br />
<br />
*"''Enfilades''" jsou třídy stromové datové struktury použité v projektu [[XANADU]]. Umožňují rychlou editaci, správu verzí, porovnávání operací a změn v síťové [[Hypertex|hypertextové]] databázi. <ref>Enfilade. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu)>.</ref><br />
<br />
'''[[Hypertext]]''' (1965)<br />
<br />
*Text, který není omezený lineární formou. [[Hypertext]] je pojem označující skupinu textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (linků, lexií), což umožňuje čtenáři procházet textem nelineárně, bez striktně definovaného počátku, konce i sledu textu. Na technologii [[Hypertext|hypertextu]] je založeno internetové prostředí globální počítačové sítě, tzv. World Wide Web.<br />
<br />
'''[[Hypermedia]]''' (1965)<br />
<br />
*Logická extenze slova [[Hypertext]]. Jde o médium obsahující krom prostého textu a odkazů také audio, video, grafické prvky,… <ref>Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia>.</ref><br />
<br />
'''Intertwingularity''' (1974)<br />
<br />
*Tento pojem Nelson použil k vyjádření složitosti vzájemných vazem v lidském poznání (vědění).<ref>Intertwingularity. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity>.</ref><br />
<br />
'''Soft copy''' (1975)<br />
<br />
*Jde o nevytištěný digitální dokument, lze jej prohlížet pomocí programů v počítačích. V kontrastu je vytištěný dokument.<ref>Soft copy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy>.</ref><br />
<br />
'''Techniod ''' (1981)<br />
<br />
*Přídavné jméno vztahující se k funkčnosti nebo provozování technologií. <ref>Techniod. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod>.</ref><br />
<br />
'''Teledildonics''' (1975)<br />
<br />
*Nebo také „''cyberdildonics''“ jsou elektronické sexuální pomůcky, které lze ovládat pomocí počítače a dosáhnout tak orgasmu.<ref>Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics>.</ref><br />
<br />
'''Transclusion''' (1982)<br />
<br />
*Jde o začlenění dokumentu (nebo jeho části) do jiného dokumentu pomocí odkazu.<ref>Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion>.</ref><br />
<br />
'''Virtuality''' (1977)<br />
<br />
*Nelson vidí tento pojem jako opozitum k termínu ''reality''. Všechno má svoji reálnou a virtuální stránku.<ref>Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality>.</ref><br />
<br />
'''Visualization'''(1972)<br />
<br />
*Jako první použil tento pojem v rámci počítačové vědy, tedy jako "''electronic visualization''", později i ve spojení "''computer visualization''" a "''scientific visualization''". <ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Dále pojmy: '''digitalia''' (1965), '''image synthesis''' (1970), '''structangle''' (1987), '''zipper lists''' (1970)<br />
<br />
=== Patenty ===<br />
<br />
*2000: Many-to-many platební systém pro síťový obsah.<br />
*2001: Softwarový patent pro ZigZag Structure (systém pro řízení, prohlížení a propojování komplexních dat).<br />
<br />
== Význam Teda Nelsona pro informační vědu a knihovnictví ==<br />
<br />
Ted Nelson spadá do skupiny lidí podílejících se na vývoji konceptu [[Hypertext|hypertextu]] a digitalizace dat ve vztahu k textualitě. <ref>MACEK, Jakub. Nová média. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm >.</ref> Prvotní koncepty se objevují již ve článku „As We May Think“(1945) [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]], který Nelsona inspiroval.<br />
<br />
Ted Nelson byl prvním, kdo hypertextový systém pojmenoval. V šedesátých letech i oficiálně zavedl termín [[hypertext]], jež chápal jako nové médium, které rozšiřuje možnosti kreativní práce s textem. Popsal [[Hypertext]] jako nesekvenční, nelineární text s rozvětvenou strukturou, která se skládá z textových bloků (lexií) propojených (prolinkovaných) různými spojeními a nabízí čtenáři různé čtecí trasy. <ref name="kobikova">KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm >.</ref> Cílem jeho práce i práce na projektu [[XANADU]] bylo vytvoření totálního [[Hypertext|hypertextu]], tzv. docuversum (složeno ze slov document a universum).<br />
<br />
Nelson se také snažil razit myšlenky o spoluutváření dokumentů různými uživateli a o redundantním ukládání, což byli úmysly, které nepřímo předcházejí konceptům webu 2.0.<ref>AUTRATA, Petr. Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie [online]. 2012 [cit. 2013-04-16]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Zuzana Kobíková. Dostupné z: <http://theses.cz/id/fxo2m6/>.</ref><br />
<br />
== Ocenění ==<br />
<br />
*1968: "''Auburn Lecturer''", Union Theological Seminary (společně s Kennethem Bouldingem).<br />
*1998: ACM, americká Asociace pro výpočetní techniku začala předávat "''Nelson Newcomer Award''". Cena je každoroční a uděluje se vědeckým nováčkům za jejich texty z oblasti hypertextu.<br />
*1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''", Sedmá WWW konference v Brisbane v Austrálii. Nelson dostal cenu pro jednotlivce za celoživotní přínos v oblasti globální informační infrastruktury.<br />
*2001: V tomto roce byl Ted Nelson ve Francii pasován ministrem kultury jako "''Officier des Arts et Lettres''". Jde o individuální ocenění za přínos v literatuře a umění; (Řád umění a literatury Francouzské republiky).<br />
<br />
== Publikace ==<br />
<br />
Theodor Nelson napsal během svého života nepřeberné množství článků. Existuje mnoho zápisů, rozhovorů či videozáznamů, ať už z konferencí, nebo z televizních diskuzních pořadů, jakým byl například „Good Morning America“ nebo pořad „Hyperland“ televize BBC (1990). K prvnímu vystoupení Teda Nelsona v televizi však došlo již v roce 1950.<br />
<br />
Své články publikoval Nelson již od prvních let na univerzitě ve Swarthmore.<br />
<br />
V roce 1965 vydal jeden z prvních významných článků „The Hypertext“ v rámci Sborníku World Documentation Federation. V těchto letech vychází dále Nelsonovi např. grafická brožura věnující se počítačové grafice"New Media and Creativity Systems" a článek „Hypertext for History“(1966).<br />
<br />
V roce 1972 napsal text odkazující na článek „As We May a Think“ [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]] tím, že slovíčko „may“ zaměnil za „will“. Text „As We Will Think“ zkoumá problémy rozhraní, nově definuje [[Vannevar Bush|Bushův]] [[Vannevar Bush#Memex|Memex]] jako [[Hypertext]], popisuje vize sítě (odlišné od [[Internet|internetu]]) a přemýšlí, jak bychom mohli začít takovou síť/systém znalostí stavět.<br />
<br />
Několik svých článků publikoval Nelson také v časopise Creative Computing, kde byl i krátce editorem.<ref>Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing>.</ref><br/>Např. "The Atari Machine", "Interactive Systems and the Design of Virtuality" (1980).<br />
<br />
=== Knihy ===<br />
<br />
*1959: Life, Love, College, etc. (Formerly We Need a Sociology Department.) TN's collected columns from the Swarthmore Phoenix.<br />
*1966: Media 72, publikoval sám Nelson.<br />
*1974: Computer Lib/Dream Machines.<br />
*1977: The Home Computer Revolution. Přeloženy do švédštiny a italštiny.<br />
*1981: Literary Machines. 1987: Major revision. Přeloženo do japonštiny a italštiny.<br />
*1997: The Future of Information. Publikoval v Japonsku Kay Nishi ve speciální limitované edici.<br />
*2008: Geeks Bearing Gifts: How the Computer World Got This Way. Distribuce: Lulu.com.<br />
*2010: POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization. Distribuce: Lulu.com.<br />
<br />
== Citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">AUTRATA, Petr.&nbsp;</span>''Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. Brno, 2012 [cit. 2013-04-11]. 50 s. Dostupné z:</span>[http://is.muni.cz/th/333653/ff_b/Bakalarska_prace_-_Petr_Autrata.pdf http://is.muni.cz/th/333653/ff_b/Bakalarska_prace_-_Petr_Autrata.pdf]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy. Vedoucí práce Mgr. Zuzana Kobíková.</span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">GREGORY, Roger. Udanax.com [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: <</span>[http://www.udanax.com/ http://www.udanax.com]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">GRIFFIN, Scott. Internet Pioneers [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext.&nbsp;''REVUE PRO MÉDIA''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. č. 5, [cit. 2013-04-16].&nbsp;</span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Dostupný z WWW: <</span>[http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">MACEK, Jakub. Nová média.&nbsp;</span>''REVUE PRO MÉDIA''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <</span>[http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H. Project Xanadu® [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.xanadu.com/ http://www.xanadu.com/]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H.&nbsp;</span>''TED NELSON - CURRICULUM VITAE''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <</span>[http://http//hyperland.com/TNvita http://http://hyperland.com/TNvita]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <</span>[http://www.xanadu.com/zigzag http://www.xanadu.com/zigzag]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">RHEINGOLD, Howard. Tools for Thought [online]. [cit. 2013-04-22]. kap. 14. Dostupné z: <</span>[http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">WOLF, Gary. The Curse Of Xanadu [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Compound document. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Cybercrud. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Enfilade. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu) http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu)]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Intertwingularity. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Soft copy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Techniod. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
== Externí zdroje ==<br />
<br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">[http://hyperland.com/TNvita Životopis Teda Nelsona].</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">[http://hyperland.com/ Osobní stránky] Teda Nelsona.</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Oficiální strán<span style="font-size: small;">ky&nbsp;<span style="color: rgb(0, 0, 0);">[http://xanadu.com/ PROJECTu XANADU®].</span></span></span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Oficiální stránky [http://www.xanadu.com/zigzag/ The ZIGZAG<span style="font-size: x-small;"><span style="color: rgb(0, 0, 0); text-align: -webkit-center;">®</span></span>&nbsp;Database and Vizualization System]</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Stránky udílení cen [http://www.sigweb.org/resources/sigweb-awards/43-ted-nelson Hypertext Ted nelson Newcomer Award]</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Části autobiografické knihy&nbsp;[http://hyperland.com/possiplex/Excerpts.htm <span style="color: rgb(0, 0, 0); font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization(2010).</span>]</span><br />
<br />
=== Články TN dostupné online ===<br />
<br />
*[http://web.grinnell.edu/courses/spn/s02/SPN395-01/RAM/RAM03/RAM0303.pdf As We Will Think]&nbsp;(1972).<br />
*[http://www.cs.nott.ac.uk/~hla/HTF/HTFII/Nelson.html Issues In Applicative Hyperization of Unwitting Systems]&nbsp;(1996).<br />
*[http://xanadu.com.au/ted/transcopyright/transcopy.html Transcopyright: Dealing with the Dilemma of Digital Copyright]&nbsp;(1997).<br />
*[http://www.xml.com/pub/a/w3j/s3.nelson.html Embedded Markup Considered Harmful]&nbsp;(1997)<br />
*[http://xanadu.com.au/ted/zigzag/xybrap.html What's On My Mind]&nbsp;(1998)<br />
*[http://portal.acm.org/ft_gateway.cfm?id=346033&type=pdf Xanalogical Structure, Needed Now More than Ever: Parallel Documents, Deep Links to Content, Deep Versioning and Deep Re-Use]&nbsp;(2000)<br />
*[http://xanadu.com/XanaduSpace/btf.htm Back to the Future: Hypertext the Way It Used To Be]&nbsp;(2007, společně s: Robert Adamson Smith)<br />
<br />
=== Video ===<br />
<br />
*Ted Nelson prezentuje [https://www.youtube.com/watch?v=En_2T7KH6RA XANADU Space]<br />
*Ted Nelson představuje [https://www.youtube.com/watch?v=WEj9vqVvHPc ZigZag data structure]<br />
<br />
<br/><br/>{{DEFAULTSORT:Nelson, Ted}}<br />
<br />
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]] <br/></div>Rudimechttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Theodor_H._Nelson&diff=35423Theodor H. Nelson2013-06-22T10:04:29Z<p>Rudimec: </p>
<hr />
<div><br/><br/>'''Ted Nelson''', celým jménem Theodor Holm Nelson (nar. 17. června 1937), je americký sociolog, filosof, softwarový designér. Sám sebe označuje za vizionáře<ref name="CV">NELSON, Theodor H. ''TED NELSON - CURRICULUM VITAE'' [online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <http://http://hyperland.com/TNvita>.</ref>.<br />
<br />
Nelson je pionýrem v oblasti informačních technologií, zavedl a poprvé použil termín hypertext v roce 1963, uveřejnil jej v roce 1965. Je mu také přisuzováno první použití slov hypermedia, virtualita, intervingularita, teledildonika a dalších.<br />
<br />
Mezi jeho nejvýznamnější práce patří dva softwarové projekty: Xanadu Hypertext a ZigZag Data System, dále napsal osm knih, přes padesát článků, měl několik akademických pozic a mohl mít celkem až na 750 studentů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Život ==<br />
<br />
{{Infobox Vědec |jmeno = Theodor H. Nelson <br />
[[File:Ted nelson.jpg|thumb|right|260px|]]<br />
|datum_narozeni = 17. 6. 1937|misto_narozeni = Chicago, USA|datum_umrti = -|misto_umrti = -|duvod_umrti = -|pobyt = Southampton, Velká Británie|rodina = ženatý s [[Marlene Mallicoat]]|obcanstvi = US|skola = M.A. Harvard, Sociology (Department of Social Relations), 1963.<br>Ph.D. Keio University, Japan (Department of Media and Governance), 2002.|pracoviste = Southampton University<br>Projekt XANADU |znamy_diky = Projekt [[XANADU]];<br>[[hypertext]]|oceneni = 1968: "''Auburn Lecturer''"<br>1998: "''Nelson Newcomer Award''"<br>1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''"<br>2001: "''Officier des Arts et Lettres''"}}<br />
<br />
Theodor Holm Nelson se narodil do umělecké rodiny režiséra Ralpha Nelsona, pozdějšího vítěze Emmy a Oscarové herečky Celesty Holmové. Jejich manželství ale příliš šťastné nebylo, a tak byl Nelson po většinu času vychováván svými prarodiči, nejprve v Chicagu, kde se také narodil, později v Greenvich Village.<ref>GRIFFIN, Scott. Internet Pioneers [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html>.</ref><br />
<br />
Svůj první titul B.A. obdržel na univerzitě ve Swarthmore roku 1959. O rok později začal na Harwardské univerzitě pracovat v rámci studentské práce na programu, který by mu umožnil ukládat všechny jeho poznámky, včetně jejich editace. Avšak kvůli jeho nedostatečné technické vzdělanosti k jeho dokončení nikdy nedošlo. Nicméně Nelson se čím dál více stával počítačovým filosofem a vizionářem a ve svých knihách, které vydával vlastním nákladem, v podstatě navrhl spoustu aplikací, které inspirovaly vývojáře ve vývoji, a tak vznikla spousta aplikací, které dnes již považujeme za běžné, jako je například Word. Nelson totiž přesně věděl, co od počítače vyžaduje a co by mu měl přinést. Studium na Harwardu ukončil úspěšně roku 1963 titulem M.A. na katedře sociálních vztahů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Pozdější 3 roky strávil jako učitel sociologie na elitní americké škole Vassar College. Později působil jako konzultant hned v několika organizacích. Mezi ty nejvýznamnější můžeme zmínit Bellovy laboratoře. Od roku 1968 byl také vlastníkem „The Nelson Organization“, kam na konzultace chodili zástupci i takových firem, jako jsou IBM, Western Electric či Kalifornské univerzity. V pozdějších letech působil opět jako hostující přednášející na několika amerických univerzitách, kde přednášel například o textových procesorech a interaktivní grafice. Na začátku 80. let působil jako šéf designer pro Datapoint corporation na vývoji textového procesoru nové generace, kde chtěl použít svůj „Vortext“ design, ale Datapoint celý projekt později zrušil.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Od roku 1988 se XOC (firma zaštiťující projekt Xanadu) stává akvizicí firmy Autodesk. Nelsonova práce je zejména propagace projektu Xanadu. Bohužel ani jeden z Nelsonových designů není nakonec dokončen a Autodesk od celého projektu po čtyřech letech upustil. V roce 1994 se Nelson přesunul do Japonska, kde zakožil společnost Sapporo Hyperlab. On sám pracoval na pozici výzkumného pracovníka. Na této pozici byl i na univerzitě Hokkaido v Sapporu, a to v letech 1995-1996. Po další 3 roky působil také jako hostující profesor na katedře Environmentálních studií na Keio University ve Fujisawě, kde roku 2002 získal také titul Ph.D. za práci „Filozofie hypertextu“. Roku 1997 se stal profesorem i na universitě v Southamtonu, kde působí dodnes.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
=== Vzdělání<br/> ===<br />
<br />
*1959 – B.A. - Swarthmore, katedra filozofie<br />
*1963 – M.A. - Harward, katedra sociálních vztahů<br />
*2002 – Ph.D. - Keio University – za práci „Filozofie hypertextu“<br />
<br />
=== Zaměstnání<br/> ===<br />
<br />
*1964-66 – odborný asistent sociologie, Vassar College<br />
*1966-67 – technologický konzultant, Brace & World Publishers<br />
*1968-72 – vlastník firmy, „The Nelson Organization“ - poskytoval konzultace – IBM, Brown University, Western Electric, University of California atd.<br />
*1968-69 – odborný konzultant, Bellovy laboratořích a CBS laboratoře<br />
*1973-76 – učitel na několika katedrách, University of Illinois<br />
*1976 – spoluvlastník a reklamní ředitel, The Itty Bitty Machine Company (jeden z prvních počítačových obchodů v Chicagu)<br />
*1977 – hostující učitel, Swarthmore College – přednášel o textových systémech a interaktivní grafice<br />
*1980-81 – editor, magazín Creative Computing 1981-82 – šéfdesigner kancelářského softwaru, Datapoint<br />
*1983-84 – mediální specialista, Datapoint<br />
*1988-93 – "Distinguished Fellow", Autodesk<br />
*1993-95 – editor, magazín NewMedia<br />
*1994-96 – výzkumný pracovník, Sapporo HyperLab, Japonsko<br />
*1995-96 – výzkumný pracovník, Hokkaido University, Japonsko<br />
*1994-99 – hostující učitel, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*1997-nyní – hostující učitel, University of Southampton, Anglie<br />
*1999-2002 – přednášející, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*2000+ - "Senior Fellow", McLuhan institute<br />
*2003 – hostující učitel, University of Nottingham, Anglie<br />
*2004-9 – pracovník, Oxford Internet Institute, University of Oxford, Anglie<br />
*2010 – designer, The Internet Archive<br />
<br />
== Projekt XANADU<br/> ==<br />
<br />
Nelson přichází v 60. letech s myšlenkou celosvětového [[Hypertext|hypertextu]].<ref>NELSON, Theodor H. Project Xanadu® [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.xanadu.com/>.</ref> Tato myšlenka univerzální demokratické a celosvětové [[Hypertext|hypertextové]] knihovny měla pozdvihnout lidské bytí na zcela novou životní úroveň. Časopis [[Wired]] označil [[Xanadu]] za nejdéle trvající projekt v historii výpočetní techniky, který byl s nadšením Nelsona a jeho týmu ohlášen, avšak doposud nespatřil světlo světa. „The amazing epic tragedy.“ <ref name="WOLF">WOLF, Gary. The Curse Of Xanadu [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html>.</ref><br />
<br />
=== Historie projektu XANADU<br/> ===<br />
<br />
Prvopočátky projektu můžeme vysledovat až do Nelsonových studií na Harwardu, kde v rámci studentského projektu pracoval na textovém procesoru, který by mu umožnil ukládat jeho myšlenky a poznámky uvnitř počítače. Neměl ale dostatečné technické znalosti, a tak projekt nedokončil.<ref name="RHEINGOLD">RHEINGOLD, Howard. Tools for Thought [online]. [cit. 2013-04-22]. kap. 14. Dostupné z: <http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html>.</ref> Na konci šedesátých let dostal Nelson od soukromého investora menší finanční obnos, a tak si mohl dovolit najmout programátora, aby pracoval na základním kódu projektu Xanadu. Výsledkem byla datová struktura, která umožňovala vkládat do paměti počítače a následně z ní opět vyjímat, větší úseky textu. V roce 1972 vznikla první demoverze celého projektu, která ovšem běžela pouze na půjčeném počítači. Než mohl Nelson celý projekt ukázat potencionálním zákazníkům, musel počítač vrátit. V tuhle chvíli tedy měl část zdrojového kódu, ale nikoli médium, na kterém by jej mohl přenášet.<ref name="WOLF">_</ref><br />
<br />
V roce 1974 vychází manifest Nelsonovy digitální revoluce pojmenovaný "CompLib/Dream Machines", který se skládal ze dvou částí. První CompLib obsahovala změť nesouvisejících informací, ale pokud čtenář knihu otočil, měl před sebou část druhou – Dream Machines. V této kapitole se Nelson snažil nastínit základní podobu funkcí projektu Xanadu, který zde byl představen jako digitální síť, jakožto přirozeného prostředí pro [[Hypertext]]. Během doby, kdy přednášel na univerzitě na Swarthmore College, se seznámil s Rogerem Gregorym, Markem Millerem a Stuartem Greenem, kteří napsali další část kódu.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
V roce 1983 tak Nelson zakládá společnost Xanadu Operating Company (XOC), která měla design systému dokončit, ale vývoj až do roku 1988 nijak nepokročil. V tomto roce veškerá práva na projekt Xanadu (včetně XOC) přecházejí pod firmu Autodesk. Šéfem vývoje se stal Miller, který později také rozhodl o tom, že momentální verze není vhodná ke komerčnímu využití, a celý tým tak začal pracovat na nové verzi kódu. Vzhledem k širokému záběru funkcí, které měl Xanadu zvládat, se daří většinu softwarových problémů vyřešit až na konci roku 1991. V únoru 1992 ovšem Autodesk upadá do finančních potíží a XOC přechází pod správu firmy Memex a s ním přechází i většina programátorů. Práva na název Xanadu získává opět Nelson.<ref name="WOLF">_</ref><br />
<br />
Jenže i Memex se v souvislosti s Xanadu dostal do finančních potíží a autorská práva v souvislosti s XOC tak přešla do vlastnictví Rogera Gregoryho a Keitha Hensona. Tato společnost se později přejmenovala na Udanax a vydala otevřené kódy Xanadu 88.1 jako Udanax Green a Xanadu 92.1 pod názvem Udanax Gold.<ref name="GREGORY">GREGORY, Roger. Udanax.com [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: <http://www.udanax.com>.</ref> Nelson mezitím odešel do Japonska, kde ve spolupráci se studenty Keio University pokračoval na vývoji. Autorská práva rozšířil na společnosti Xanadu Australia a Xanadu America.<br/>Nicméně Xanadu jako samostatný [[Hypertext|hypertextový]] systém se všemi jeho atributy a aplikacemi dosud neběží na žádné platformě.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
== ZigZag Data System<br/> ==<br />
<br />
Zvaný také ZZstructure (resp. hyperthogonal structure) je generalizace dat jako viditelných křížených seznamů v&nbsp;multidimenzionálním prostoru, které nabízejí nové formy [[vizualizace]] a připojení.<ref>NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://www.xanadu.com/zigzag>.</ref><br />
<br />
ZigZag Data System by měl umožnit přestavbu světa osobních počítačů na práci s&nbsp;jednoduššími programy a daty tak, aby byla práce s&nbsp;nimi pro uživatele co nejsnadnější.<br />
<br />
Momentálně probíhají ZZstructure projekty v&nbsp;v&nbsp;USA, Austrálii, Japonsku, Rusku a Finsku.<br />
<br />
== Další aktivity ==<br />
<br />
Umělecký původ Teda Nelsona se projevil i v jeho tvorbě:<br />
<br />
*1957 (prvním rokem na Swarthmore College): Napsal knihu, režíroval a napsal slova zřemě zcela prvního rockového muzikálu "''Anything & Everything''"<br />
*1959 (koncem studia na Swarthmore College): Napsal a zrežíroval 90 minut dlouhou filmovou komedii s názvem "''The Epiphany of Slocum Furlow''".<br />
*1981 Ted Nelson byl konzultantem při natáčení filmu “''Tron''” Stevena Lisbergera (1982, Walt Disney Productions)<br />
<br />
Ted Nelson se po celý svůj život účastnil mnohých banketů a konferencí na které je často zván jako vystupující. Vystupoval také na cestách po britských či amerických universitách.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Nelsonovy neologismy ===<br />
<br />
'''Compound document''' (1967)<br />
<br />
*Složený dokument. Dokument vytvořený pomocí textového editoru. Prostý text je smíchán s dalšími netextovými prvky, například s obrázky, tabulky, audio či video objekty, atd. <ref>Compound document. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document>.</ref><br />
<br />
'''Cybercrud''' (1967)<br />
<br />
*Spojení slov ''Cyber + Crud'' (špína, svinstvo). Pojem označuje animaci, prezentaci... která má za úkol zmást či zakrýt fakta. <ref>Cybercrud. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud>.</ref><br />
<br />
'''Docuplex''' (1981)<br />
<br />
*Jde o nezávislou realizaci využívající editačních metod [[Xanadu]] pro účely výuky. Existuje pouze Java aplikace simulující rozhraní Docuplexu.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
'''Docuverse''' (1981)<br />
<br />
*Neboli ''docuversum'' (složenina slov ''document ''a ''universe (''resp.''universum''), je celosvětová elektronická knihovna propojených dokumentů<ref name="kobikova">_</ref>, čili globální metadokument.<br />
<br />
'''Enfilade''' (1972)<br />
<br />
*"''Enfilades''" jsou třídy stromové datové struktury použité v projektu [[XANADU]]. Umožňují rychlou editaci, správu verzí, porovnávání operací a změn v síťové [[Hypertex|hypertextové]] databázi. <ref>Enfilade. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu)>.</ref><br />
<br />
'''[[Hypertext]]''' (1965)<br />
<br />
*Text, který není omezený lineární formou. [[Hypertext]] je pojem označující skupinu textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (linků, lexií), což umožňuje čtenáři procházet textem nelineárně, bez striktně definovaného počátku, konce i sledu textu. Na technologii [[Hypertext|hypertextu]] je založeno internetové prostředí globální počítačové sítě, tzv. World Wide Web.<br />
<br />
'''[[Hypermedia]]''' (1965)<br />
<br />
*Logická extenze slova [[Hypertext]]. Jde o médium obsahující krom prostého textu a odkazů také audio, video, grafické prvky,… <ref>Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia>.</ref><br />
<br />
'''Intertwingularity''' (1974)<br />
<br />
*Tento pojem Nelson použil k vyjádření složitosti vzájemných vazem v lidském poznání (vědění).<ref>Intertwingularity. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity>.</ref><br />
<br />
'''Soft copy''' (1975)<br />
<br />
*Jde o nevytištěný digitální dokument, lze jej prohlížet pomocí programů v počítačích. V kontrastu je vytištěný dokument.<ref>Soft copy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy>.</ref><br />
<br />
'''Techniod ''' (1981)<br />
<br />
*Přídavné jméno vztahující se k funkčnosti nebo provozování technologií. <ref>Techniod. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod>.</ref><br />
<br />
'''Teledildonics''' (1975)<br />
<br />
*Nebo také „''cyberdildonics''“ jsou elektronické sexuální pomůcky, které lze ovládat pomocí počítače a dosáhnout tak orgasmu.<ref>Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics>.</ref><br />
<br />
'''Transclusion''' (1982)<br />
<br />
*Jde o začlenění dokumentu (nebo jeho části) do jiného dokumentu pomocí odkazu.<ref>Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion>.</ref><br />
<br />
'''Virtuality''' (1977)<br />
<br />
*Nelson vidí tento pojem jako opozitum k termínu ''reality''. Všechno má svoji reálnou a virtuální stránku.<ref>Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality>.</ref><br />
<br />
'''Visualization'''(1972)<br />
<br />
*Jako první použil tento pojem v rámci počítačové vědy, tedy jako "''electronic visualization''", později i ve spojení "''computer visualization''" a "''scientific visualization''". <ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Dále pojmy: '''digitalia''' (1965), '''image synthesis''' (1970), '''structangle''' (1987), '''zipper lists''' (1970)<br />
<br />
=== Patenty ===<br />
<br />
*2000: Many-to-many platební systém pro síťový obsah.<br />
*2001: Softwarový patent pro ZigZag Structure (systém pro řízení, prohlížení a propojování komplexních dat).<br />
<br />
== Význam Teda Nelsona pro informační vědu a knihovnictví ==<br />
<br />
Ted Nelson spadá do skupiny lidí podílejících se na vývoji konceptu [[Hypertext|hypertextu]] a digitalizace dat ve vztahu k textualitě. <ref>MACEK, Jakub. Nová média. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm >.</ref> Prvotní koncepty se objevují již ve článku „As We May Think“(1945) [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]], který Nelsona inspiroval.<br />
<br />
Ted Nelson byl prvním, kdo hypertextový systém pojmenoval. V šedesátých letech i oficiálně zavedl termín [[hypertext]], jež chápal jako nové médium, které rozšiřuje možnosti kreativní práce s textem. Popsal [[Hypertext]] jako nesekvenční, nelineární text s rozvětvenou strukturou, která se skládá z textových bloků (lexií) propojených (prolinkovaných) různými spojeními a nabízí čtenáři různé čtecí trasy. <ref name="kobikova">KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm >.</ref> Cílem jeho práce i práce na projektu [[XANADU]] bylo vytvoření totálního [[Hypertext|hypertextu]], tzv. docuversum (složeno ze slov document a universum).<br />
<br />
Nelson se také snažil razit myšlenky o spoluutváření dokumentů různými uživateli a o redundantním ukládání, což byli úmysly, které nepřímo předcházejí konceptům webu 2.0.<ref>AUTRATA, Petr. Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie [online]. 2012 [cit. 2013-04-16]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Zuzana Kobíková. Dostupné z: <http://theses.cz/id/fxo2m6/>.</ref><br />
<br />
== Ocenění ==<br />
<br />
*1968: "''Auburn Lecturer''", Union Theological Seminary (společně s Kennethem Bouldingem).<br />
*1998: ACM, americká Asociace pro výpočetní techniku začala předávat "''Nelson Newcomer Award''". Cena je každoroční a uděluje se vědeckým nováčkům za jejich texty z oblasti hypertextu.<br />
*1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''", Sedmá WWW konference v Brisbane v Austrálii. Nelson dostal cenu pro jednotlivce za celoživotní přínos v oblasti globální informační infrastruktury.<br />
*2001: V tomto roce byl Ted Nelson ve Francii pasován ministrem kultury jako "''Officier des Arts et Lettres''". Jde o individuální ocenění za přínos v literatuře a umění; (Řád umění a literatury Francouzské republiky).<br />
<br />
== Publikace ==<br />
<br />
Theodor Nelson napsal během svého života nepřeberné množství článků. Existuje mnoho zápisů, rozhovorů či videozáznamů, ať už z konferencí, nebo z televizních diskuzních pořadů, jakým byl například „Good Morning America“ nebo pořad „Hyperland“ televize BBC (1990). K prvnímu vystoupení Teda Nelsona v televizi však došlo již v roce 1950.<br />
<br />
Své články publikoval Nelson již od prvních let na univerzitě ve Swarthmore.<br />
<br />
V roce 1965 vydal jeden z prvních významných článků „The Hypertext“ v rámci Sborníku World Documentation Federation. V těchto letech vychází dále Nelsonovi např. grafická brožura věnující se počítačové grafice"New Media and Creativity Systems" a článek „Hypertext for History“(1966).<br />
<br />
V roce 1972 napsal text odkazující na článek „As We May a Think“ [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]] tím, že slovíčko „may“ zaměnil za „will“. Text „As We Will Think“ zkoumá problémy rozhraní, nově definuje [[Vannevar Bush|Bushův]] [[Vannevar Bush#Memex|Memex]] jako [[Hypertext]], popisuje vize sítě (odlišné od [[Internet|internetu]]) a přemýšlí, jak bychom mohli začít takovou síť/systém znalostí stavět.<br />
<br />
Několik svých článků publikoval Nelson také v časopise Creative Computing, kde byl i krátce editorem.<ref>Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing>.</ref><br/>Např. "The Atari Machine", "Interactive Systems and the Design of Virtuality" (1980).<br />
<br />
=== Knihy ===<br />
<br />
*1959: Life, Love, College, etc. (Formerly We Need a Sociology Department.) TN's collected columns from the Swarthmore Phoenix.<br />
*1966: Media 72, publikoval sám Nelson.<br />
*1974: Computer Lib/Dream Machines.<br />
*1977: The Home Computer Revolution. Přeloženy do švédštiny a italštiny.<br />
*1981: Literary Machines. 1987: Major revision. Přeloženo do japonštiny a italštiny.<br />
*1997: The Future of Information. Publikoval v Japonsku Kay Nishi ve speciální limitované edici.<br />
*2008: Geeks Bearing Gifts: How the Computer World Got This Way. Distribuce: Lulu.com.<br />
*2010: POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization. Distribuce: Lulu.com.<br />
<br />
== Citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">AUTRATA, Petr.&nbsp;</span>''Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. Brno, 2012 [cit. 2013-04-11]. 50 s. Dostupné z:</span>[http://is.muni.cz/th/333653/ff_b/Bakalarska_prace_-_Petr_Autrata.pdf http://is.muni.cz/th/333653/ff_b/Bakalarska_prace_-_Petr_Autrata.pdf]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy. Vedoucí práce Mgr. Zuzana Kobíková.</span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">GREGORY, Roger. Udanax.com [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: <</span>[http://www.udanax.com/ http://www.udanax.com]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">GRIFFIN, Scott. Internet Pioneers [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext.&nbsp;''REVUE PRO MÉDIA''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. č. 5, [cit. 2013-04-16].&nbsp;</span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Dostupný z WWW: <</span>[http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">MACEK, Jakub. Nová média.&nbsp;</span>''REVUE PRO MÉDIA''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <</span>[http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H. Project Xanadu® [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.xanadu.com/ http://www.xanadu.com/]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H.&nbsp;</span>''TED NELSON - CURRICULUM VITAE''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <</span>[http://http//hyperland.com/TNvita http://http://hyperland.com/TNvita]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <</span>[http://www.xanadu.com/zigzag http://www.xanadu.com/zigzag]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">RHEINGOLD, Howard. Tools for Thought [online]. [cit. 2013-04-22]. kap. 14. Dostupné z: <</span>[http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">WOLF, Gary. The Curse Of Xanadu [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Compound document. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Cybercrud. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Enfilade. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu) http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu)]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Intertwingularity. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Soft copy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Techniod. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
== Externí zdroje ==<br />
<br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">[http://hyperland.com/TNvita Životopis Teda Nelsona].</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">[http://hyperland.com/ Osobní stránky] Teda Nelsona.</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Oficiální strán<span style="font-size: small;">ky&nbsp;<span style="color: rgb(0, 0, 0);">[http://xanadu.com/ PROJECTu XANADU®].</span></span></span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Oficiální stránky [http://www.xanadu.com/zigzag/ The ZIGZAG<span style="font-size: x-small;"><span style="color: rgb(0, 0, 0); text-align: -webkit-center;">®</span></span>&nbsp;Database and Vizualization System]</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Stránky udílení cen [http://www.sigweb.org/resources/sigweb-awards/43-ted-nelson Hypertext Ted nelson Newcomer Award]</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Části autobiografické knihy&nbsp;[http://hyperland.com/possiplex/Excerpts.htm <span style="color: rgb(0, 0, 0); font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization(2010).</span>]</span><br />
<br />
=== Články TN dostupné online ===<br />
<br />
*[http://web.grinnell.edu/courses/spn/s02/SPN395-01/RAM/RAM03/RAM0303.pdf As We Will Think]&nbsp;(1972).<br />
*[http://www.cs.nott.ac.uk/~hla/HTF/HTFII/Nelson.html Issues In Applicative Hyperization of Unwitting Systems]&nbsp;(1996).<br />
*[http://xanadu.com.au/ted/transcopyright/transcopy.html Transcopyright: Dealing with the Dilemma of Digital Copyright]&nbsp;(1997).<br />
*[http://www.xml.com/pub/a/w3j/s3.nelson.html Embedded Markup Considered Harmful]&nbsp;(1997)<br />
*[http://xanadu.com.au/ted/zigzag/xybrap.html What's On My Mind]&nbsp;(1998)<br />
*[http://portal.acm.org/ft_gateway.cfm?id=346033&type=pdf Xanalogical Structure, Needed Now More than Ever: Parallel Documents, Deep Links to Content, Deep Versioning and Deep Re-Use]&nbsp;(2000)<br />
*[http://xanadu.com/XanaduSpace/btf.htm Back to the Future: Hypertext the Way It Used To Be]&nbsp;(2007, společně s: Robert Adamson Smith)<br />
<br />
=== Video ===<br />
<br />
*Ted Nelson prezentuje [https://www.youtube.com/watch?v=En_2T7KH6RA XANADU Space]<br />
*Ted Nelson představuje [https://www.youtube.com/watch?v=WEj9vqVvHPc ZigZag data structure]<br />
<br />
<br/><br/>{{DEFAULTSORT:Nelson, Ted}}<br />
<br />
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]] <br/></div>Rudimechttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Theodor_H._Nelson&diff=35422Theodor H. Nelson2013-06-22T10:01:48Z<p>Rudimec: /* Nelsonovy neologismy */</p>
<hr />
<div>[[File:Ted nelson.jpg|thumb|right|260px|]]<br />
<br />
<br/><br/>'''Ted Nelson''', celým jménem Theodor Holm Nelson (nar. 17. června 1937), je americký sociolog, filosof, softwarový designér. Sám sebe označuje za vizionáře<ref name="CV">NELSON, Theodor H. ''TED NELSON - CURRICULUM VITAE'' [online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <http://http://hyperland.com/TNvita>.</ref>.<br />
<br />
Nelson je pionýrem v oblasti informačních technologií, zavedl a poprvé použil termín hypertext v roce 1963, uveřejnil jej v roce 1965. Je mu také přisuzováno první použití slov hypermedia, virtualita, intervingularita, teledildonika a dalších.<br />
<br />
Mezi jeho nejvýznamnější práce patří dva softwarové projekty: Xanadu Hypertext a ZigZag Data System, dále napsal osm knih, přes padesát článků, měl několik akademických pozic a mohl mít celkem až na 750 studentů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Život ==<br />
<br />
{{Infobox Vědec |jmeno = Theodor H. Nelson|datum_narozeni = 17. 6. 1937|misto_narozeni = Chicago, USA|datum_umrti = -|misto_umrti = -|duvod_umrti = -|pobyt = Southampton, Velká Británie|rodina = ženatý s [[Marlene Mallicoat]]|obcanstvi = US|skola = M.A. Harvard, Sociology (Department of Social Relations), 1963.<br>Ph.D. Keio University, Japan (Department of Media and Governance), 2002.|pracoviste = Southampton University<br>Projekt XANADU |znamy_diky = Projekt [[XANADU]];<br>[[hypertext]]|oceneni = 1968: "''Auburn Lecturer''"<br>1998: "''Nelson Newcomer Award''"<br>1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''"<br>2001: "''Officier des Arts et Lettres''"}}<br />
<br />
Theodor Holm Nelson se narodil do umělecké rodiny režiséra Ralpha Nelsona, pozdějšího vítěze Emmy a Oscarové herečky Celesty Holmové. Jejich manželství ale příliš šťastné nebylo, a tak byl Nelson po většinu času vychováván svými prarodiči, nejprve v Chicagu, kde se také narodil, později v Greenvich Village.<ref>GRIFFIN, Scott. Internet Pioneers [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html>.</ref><br />
<br />
Svůj první titul B.A. obdržel na univerzitě ve Swarthmore roku 1959. O rok později začal na Harwardské univerzitě pracovat v rámci studentské práce na programu, který by mu umožnil ukládat všechny jeho poznámky, včetně jejich editace. Avšak kvůli jeho nedostatečné technické vzdělanosti k jeho dokončení nikdy nedošlo. Nicméně Nelson se čím dál více stával počítačovým filosofem a vizionářem a ve svých knihách, které vydával vlastním nákladem, v podstatě navrhl spoustu aplikací, které inspirovaly vývojáře ve vývoji, a tak vznikla spousta aplikací, které dnes již považujeme za běžné, jako je například Word. Nelson totiž přesně věděl, co od počítače vyžaduje a co by mu měl přinést. Studium na Harwardu ukončil úspěšně roku 1963 titulem M.A. na katedře sociálních vztahů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Pozdější 3 roky strávil jako učitel sociologie na elitní americké škole Vassar College. Později působil jako konzultant hned v několika organizacích. Mezi ty nejvýznamnější můžeme zmínit Bellovy laboratoře. Od roku 1968 byl také vlastníkem „The Nelson Organization“, kam na konzultace chodili zástupci i takových firem, jako jsou IBM, Western Electric či Kalifornské univerzity. V pozdějších letech působil opět jako hostující přednášející na několika amerických univerzitách, kde přednášel například o textových procesorech a interaktivní grafice. Na začátku 80. let působil jako šéf designer pro Datapoint corporation na vývoji textového procesoru nové generace, kde chtěl použít svůj „Vortext“ design, ale Datapoint celý projekt později zrušil.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Od roku 1988 se XOC (firma zaštiťující projekt Xanadu) stává akvizicí firmy Autodesk. Nelsonova práce je zejména propagace projektu Xanadu. Bohužel ani jeden z Nelsonových designů není nakonec dokončen a Autodesk od celého projektu po čtyřech letech upustil. V roce 1994 se Nelson přesunul do Japonska, kde zakožil společnost Sapporo Hyperlab. On sám pracoval na pozici výzkumného pracovníka. Na této pozici byl i na univerzitě Hokkaido v Sapporu, a to v letech 1995-1996. Po další 3 roky působil také jako hostující profesor na katedře Environmentálních studií na Keio University ve Fujisawě, kde roku 2002 získal také titul Ph.D. za práci „Filozofie hypertextu“. Roku 1997 se stal profesorem i na universitě v Southamtonu, kde působí dodnes.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
=== Vzdělání<br/> ===<br />
<br />
*1959 – B.A. - Swarthmore, katedra filozofie<br />
*1963 – M.A. - Harward, katedra sociálních vztahů<br />
*2002 – Ph.D. - Keio University – za práci „Filozofie hypertextu“<br />
<br />
=== Zaměstnání<br/> ===<br />
<br />
*1964-66 – odborný asistent sociologie, Vassar College<br />
*1966-67 – technologický konzultant, Brace & World Publishers<br />
*1968-72 – vlastník firmy, „The Nelson Organization“ - poskytoval konzultace – IBM, Brown University, Western Electric, University of California atd.<br />
*1968-69 – odborný konzultant, Bellovy laboratořích a CBS laboratoře<br />
*1973-76 – učitel na několika katedrách, University of Illinois<br />
*1976 – spoluvlastník a reklamní ředitel, The Itty Bitty Machine Company (jeden z prvních počítačových obchodů v Chicagu)<br />
*1977 – hostující učitel, Swarthmore College – přednášel o textových systémech a interaktivní grafice<br />
*1980-81 – editor, magazín Creative Computing 1981-82 – šéfdesigner kancelářského softwaru, Datapoint<br />
*1983-84 – mediální specialista, Datapoint<br />
*1988-93 – "Distinguished Fellow", Autodesk<br />
*1993-95 – editor, magazín NewMedia<br />
*1994-96 – výzkumný pracovník, Sapporo HyperLab, Japonsko<br />
*1995-96 – výzkumný pracovník, Hokkaido University, Japonsko<br />
*1994-99 – hostující učitel, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*1997-nyní – hostující učitel, University of Southampton, Anglie<br />
*1999-2002 – přednášející, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*2000+ - "Senior Fellow", McLuhan institute<br />
*2003 – hostující učitel, University of Nottingham, Anglie<br />
*2004-9 – pracovník, Oxford Internet Institute, University of Oxford, Anglie<br />
*2010 – designer, The Internet Archive<br />
<br />
== Projekt XANADU<br/> ==<br />
<br />
Nelson přichází v 60. letech s myšlenkou celosvětového [[Hypertext|hypertextu]].<ref>NELSON, Theodor H. Project Xanadu® [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.xanadu.com/>.</ref> Tato myšlenka univerzální demokratické a celosvětové [[Hypertext|hypertextové]] knihovny měla pozdvihnout lidské bytí na zcela novou životní úroveň. Časopis [[Wired]] označil [[Xanadu]] za nejdéle trvající projekt v historii výpočetní techniky, který byl s nadšením Nelsona a jeho týmu ohlášen, avšak doposud nespatřil světlo světa. „The amazing epic tragedy.“ <ref name="WOLF">WOLF, Gary. The Curse Of Xanadu [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html>.</ref><br />
<br />
=== Historie projektu XANADU<br/> ===<br />
<br />
Prvopočátky projektu můžeme vysledovat až do Nelsonových studií na Harwardu, kde v rámci studentského projektu pracoval na textovém procesoru, který by mu umožnil ukládat jeho myšlenky a poznámky uvnitř počítače. Neměl ale dostatečné technické znalosti, a tak projekt nedokončil.<ref name="RHEINGOLD">RHEINGOLD, Howard. Tools for Thought [online]. [cit. 2013-04-22]. kap. 14. Dostupné z: <http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html>.</ref> Na konci šedesátých let dostal Nelson od soukromého investora menší finanční obnos, a tak si mohl dovolit najmout programátora, aby pracoval na základním kódu projektu Xanadu. Výsledkem byla datová struktura, která umožňovala vkládat do paměti počítače a následně z ní opět vyjímat, větší úseky textu. V roce 1972 vznikla první demoverze celého projektu, která ovšem běžela pouze na půjčeném počítači. Než mohl Nelson celý projekt ukázat potencionálním zákazníkům, musel počítač vrátit. V tuhle chvíli tedy měl část zdrojového kódu, ale nikoli médium, na kterém by jej mohl přenášet.<ref name="WOLF">_</ref><br />
<br />
V roce 1974 vychází manifest Nelsonovy digitální revoluce pojmenovaný "CompLib/Dream Machines", který se skládal ze dvou částí. První CompLib obsahovala změť nesouvisejících informací, ale pokud čtenář knihu otočil, měl před sebou část druhou – Dream Machines. V této kapitole se Nelson snažil nastínit základní podobu funkcí projektu Xanadu, který zde byl představen jako digitální síť, jakožto přirozeného prostředí pro [[Hypertext]]. Během doby, kdy přednášel na univerzitě na Swarthmore College, se seznámil s Rogerem Gregorym, Markem Millerem a Stuartem Greenem, kteří napsali další část kódu.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
V roce 1983 tak Nelson zakládá společnost Xanadu Operating Company (XOC), která měla design systému dokončit, ale vývoj až do roku 1988 nijak nepokročil. V tomto roce veškerá práva na projekt Xanadu (včetně XOC) přecházejí pod firmu Autodesk. Šéfem vývoje se stal Miller, který později také rozhodl o tom, že momentální verze není vhodná ke komerčnímu využití, a celý tým tak začal pracovat na nové verzi kódu. Vzhledem k širokému záběru funkcí, které měl Xanadu zvládat, se daří většinu softwarových problémů vyřešit až na konci roku 1991. V únoru 1992 ovšem Autodesk upadá do finančních potíží a XOC přechází pod správu firmy Memex a s ním přechází i většina programátorů. Práva na název Xanadu získává opět Nelson.<ref name="WOLF">_</ref><br />
<br />
Jenže i Memex se v souvislosti s Xanadu dostal do finančních potíží a autorská práva v souvislosti s XOC tak přešla do vlastnictví Rogera Gregoryho a Keitha Hensona. Tato společnost se později přejmenovala na Udanax a vydala otevřené kódy Xanadu 88.1 jako Udanax Green a Xanadu 92.1 pod názvem Udanax Gold.<ref name="GREGORY">GREGORY, Roger. Udanax.com [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: <http://www.udanax.com>.</ref> Nelson mezitím odešel do Japonska, kde ve spolupráci se studenty Keio University pokračoval na vývoji. Autorská práva rozšířil na společnosti Xanadu Australia a Xanadu America.<br/>Nicméně Xanadu jako samostatný [[Hypertext|hypertextový]] systém se všemi jeho atributy a aplikacemi dosud neběží na žádné platformě.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
== ZigZag Data System<br/> ==<br />
<br />
Zvaný také ZZstructure (resp. hyperthogonal structure) je generalizace dat jako viditelných křížených seznamů v&nbsp;multidimenzionálním prostoru, které nabízejí nové formy [[vizualizace]] a připojení.<ref>NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://www.xanadu.com/zigzag>.</ref><br />
<br />
ZigZag Data System by měl umožnit přestavbu světa osobních počítačů na práci s&nbsp;jednoduššími programy a daty tak, aby byla práce s&nbsp;nimi pro uživatele co nejsnadnější.<br />
<br />
Momentálně probíhají ZZstructure projekty v&nbsp;v&nbsp;USA, Austrálii, Japonsku, Rusku a Finsku.<br />
<br />
== Další aktivity ==<br />
<br />
Umělecký původ Teda Nelsona se projevil i v jeho tvorbě:<br />
<br />
*1957 (prvním rokem na Swarthmore College): Napsal knihu, režíroval a napsal slova zřemě zcela prvního rockového muzikálu "''Anything & Everything''"<br />
*1959 (koncem studia na Swarthmore College): Napsal a zrežíroval 90 minut dlouhou filmovou komedii s názvem "''The Epiphany of Slocum Furlow''".<br />
*1981 Ted Nelson byl konzultantem při natáčení filmu “''Tron''” Stevena Lisbergera (1982, Walt Disney Productions)<br />
<br />
Ted Nelson se po celý svůj život účastnil mnohých banketů a konferencí na které je často zván jako vystupující. Vystupoval také na cestách po britských či amerických universitách.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Nelsonovy neologismy ===<br />
<br />
'''Compound document''' (1967)<br />
<br />
*Složený dokument. Dokument vytvořený pomocí textového editoru. Prostý text je smíchán s dalšími netextovými prvky, například s obrázky, tabulky, audio či video objekty, atd. <ref>Compound document. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document>.</ref><br />
<br />
'''Cybercrud''' (1967)<br />
<br />
*Spojení slov ''Cyber + Crud'' (špína, svinstvo). Pojem označuje animaci, prezentaci... která má za úkol zmást či zakrýt fakta. <ref>Cybercrud. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud>.</ref><br />
<br />
'''Docuplex''' (1981)<br />
<br />
*Jde o nezávislou realizaci využívající editačních metod [[Xanadu]] pro účely výuky. Existuje pouze Java aplikace simulující rozhraní Docuplexu.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
'''Docuverse''' (1981)<br />
<br />
*Neboli ''docuversum'' (složenina slov ''document ''a ''universe (''resp.''universum''), je celosvětová elektronická knihovna propojených dokumentů<ref name="kobikova">_</ref>, čili globální metadokument.<br />
<br />
'''Enfilade''' (1972)<br />
<br />
*"''Enfilades''" jsou třídy stromové datové struktury použité v projektu [[XANADU]]. Umožňují rychlou editaci, správu verzí, porovnávání operací a změn v síťové [[Hypertex|hypertextové]] databázi. <ref>Enfilade. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu)>.</ref><br />
<br />
'''[[Hypertext]]''' (1965)<br />
<br />
*Text, který není omezený lineární formou. [[Hypertext]] je pojem označující skupinu textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (linků, lexií), což umožňuje čtenáři procházet textem nelineárně, bez striktně definovaného počátku, konce i sledu textu. Na technologii [[Hypertext|hypertextu]] je založeno internetové prostředí globální počítačové sítě, tzv. World Wide Web.<br />
<br />
'''[[Hypermedia]]''' (1965)<br />
<br />
*Logická extenze slova [[Hypertext]]. Jde o médium obsahující krom prostého textu a odkazů také audio, video, grafické prvky,… <ref>Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia>.</ref><br />
<br />
'''Intertwingularity''' (1974)<br />
<br />
*Tento pojem Nelson použil k vyjádření složitosti vzájemných vazem v lidském poznání (vědění).<ref>Intertwingularity. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity>.</ref><br />
<br />
'''Soft copy''' (1975)<br />
<br />
*Jde o nevytištěný digitální dokument, lze jej prohlížet pomocí programů v počítačích. V kontrastu je vytištěný dokument.<ref>Soft copy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy>.</ref><br />
<br />
'''Techniod ''' (1981)<br />
<br />
*Přídavné jméno vztahující se k funkčnosti nebo provozování technologií. <ref>Techniod. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod>.</ref><br />
<br />
'''Teledildonics''' (1975)<br />
<br />
*Nebo také „''cyberdildonics''“ jsou elektronické sexuální pomůcky, které lze ovládat pomocí počítače a dosáhnout tak orgasmu.<ref>Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics>.</ref><br />
<br />
'''Transclusion''' (1982)<br />
<br />
*Jde o začlenění dokumentu (nebo jeho části) do jiného dokumentu pomocí odkazu.<ref>Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion>.</ref><br />
<br />
'''Virtuality''' (1977)<br />
<br />
*Nelson vidí tento pojem jako opozitum k termínu ''reality''. Všechno má svoji reálnou a virtuální stránku.<ref>Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality>.</ref><br />
<br />
'''Visualization'''(1972)<br />
<br />
*Jako první použil tento pojem v rámci počítačové vědy, tedy jako "''electronic visualization''", později i ve spojení "''computer visualization''" a "''scientific visualization''". <ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Dále pojmy: '''digitalia''' (1965), '''image synthesis''' (1970), '''structangle''' (1987), '''zipper lists''' (1970)<br />
<br />
=== Patenty ===<br />
<br />
*2000: Many-to-many platební systém pro síťový obsah.<br />
*2001: Softwarový patent pro ZigZag Structure (systém pro řízení, prohlížení a propojování komplexních dat).<br />
<br />
== Význam Teda Nelsona pro informační vědu a knihovnictví ==<br />
<br />
Ted Nelson spadá do skupiny lidí podílejících se na vývoji konceptu [[Hypertext|hypertextu]] a digitalizace dat ve vztahu k textualitě. <ref>MACEK, Jakub. Nová média. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm >.</ref> Prvotní koncepty se objevují již ve článku „As We May Think“(1945) [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]], který Nelsona inspiroval.<br />
<br />
Ted Nelson byl prvním, kdo hypertextový systém pojmenoval. V šedesátých letech i oficiálně zavedl termín [[hypertext]], jež chápal jako nové médium, které rozšiřuje možnosti kreativní práce s textem. Popsal [[Hypertext]] jako nesekvenční, nelineární text s rozvětvenou strukturou, která se skládá z textových bloků (lexií) propojených (prolinkovaných) různými spojeními a nabízí čtenáři různé čtecí trasy. <ref name="kobikova">KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm >.</ref> Cílem jeho práce i práce na projektu [[XANADU]] bylo vytvoření totálního [[Hypertext|hypertextu]], tzv. docuversum (složeno ze slov document a universum).<br />
<br />
Nelson se také snažil razit myšlenky o spoluutváření dokumentů různými uživateli a o redundantním ukládání, což byli úmysly, které nepřímo předcházejí konceptům webu 2.0.<ref>AUTRATA, Petr. Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie [online]. 2012 [cit. 2013-04-16]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Zuzana Kobíková. Dostupné z: <http://theses.cz/id/fxo2m6/>.</ref><br />
<br />
== Ocenění ==<br />
<br />
*1968: "''Auburn Lecturer''", Union Theological Seminary (společně s Kennethem Bouldingem).<br />
*1998: ACM, americká Asociace pro výpočetní techniku začala předávat "''Nelson Newcomer Award''". Cena je každoroční a uděluje se vědeckým nováčkům za jejich texty z oblasti hypertextu.<br />
*1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''", Sedmá WWW konference v Brisbane v Austrálii. Nelson dostal cenu pro jednotlivce za celoživotní přínos v oblasti globální informační infrastruktury.<br />
*2001: V tomto roce byl Ted Nelson ve Francii pasován ministrem kultury jako "''Officier des Arts et Lettres''". Jde o individuální ocenění za přínos v literatuře a umění; (Řád umění a literatury Francouzské republiky).<br />
<br />
== Publikace ==<br />
<br />
Theodor Nelson napsal během svého života nepřeberné množství článků. Existuje mnoho zápisů, rozhovorů či videozáznamů, ať už z konferencí, nebo z televizních diskuzních pořadů, jakým byl například „Good Morning America“ nebo pořad „Hyperland“ televize BBC (1990). K prvnímu vystoupení Teda Nelsona v televizi však došlo již v roce 1950.<br />
<br />
Své články publikoval Nelson již od prvních let na univerzitě ve Swarthmore.<br />
<br />
V roce 1965 vydal jeden z prvních významných článků „The Hypertext“ v rámci Sborníku World Documentation Federation. V těchto letech vychází dále Nelsonovi např. grafická brožura věnující se počítačové grafice"New Media and Creativity Systems" a článek „Hypertext for History“(1966).<br />
<br />
V roce 1972 napsal text odkazující na článek „As We May a Think“ [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]] tím, že slovíčko „may“ zaměnil za „will“. Text „As We Will Think“ zkoumá problémy rozhraní, nově definuje [[Vannevar Bush|Bushův]] [[Vannevar Bush#Memex|Memex]] jako [[Hypertext]], popisuje vize sítě (odlišné od [[Internet|internetu]]) a přemýšlí, jak bychom mohli začít takovou síť/systém znalostí stavět.<br />
<br />
Několik svých článků publikoval Nelson také v časopise Creative Computing, kde byl i krátce editorem.<ref>Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing>.</ref><br/>Např. "The Atari Machine", "Interactive Systems and the Design of Virtuality" (1980).<br />
<br />
=== Knihy ===<br />
<br />
*1959: Life, Love, College, etc. (Formerly We Need a Sociology Department.) TN's collected columns from the Swarthmore Phoenix.<br />
*1966: Media 72, publikoval sám Nelson.<br />
*1974: Computer Lib/Dream Machines.<br />
*1977: The Home Computer Revolution. Přeloženy do švédštiny a italštiny.<br />
*1981: Literary Machines. 1987: Major revision. Přeloženo do japonštiny a italštiny.<br />
*1997: The Future of Information. Publikoval v Japonsku Kay Nishi ve speciální limitované edici.<br />
*2008: Geeks Bearing Gifts: How the Computer World Got This Way. Distribuce: Lulu.com.<br />
*2010: POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization. Distribuce: Lulu.com.<br />
<br />
== Citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">AUTRATA, Petr.&nbsp;</span>''Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. Brno, 2012 [cit. 2013-04-11]. 50 s. Dostupné z:</span>[http://is.muni.cz/th/333653/ff_b/Bakalarska_prace_-_Petr_Autrata.pdf http://is.muni.cz/th/333653/ff_b/Bakalarska_prace_-_Petr_Autrata.pdf]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy. Vedoucí práce Mgr. Zuzana Kobíková.</span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">GREGORY, Roger. Udanax.com [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: <</span>[http://www.udanax.com/ http://www.udanax.com]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">GRIFFIN, Scott. Internet Pioneers [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext.&nbsp;''REVUE PRO MÉDIA''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. č. 5, [cit. 2013-04-16].&nbsp;</span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Dostupný z WWW: <</span>[http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">MACEK, Jakub. Nová média.&nbsp;</span>''REVUE PRO MÉDIA''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <</span>[http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H. Project Xanadu® [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.xanadu.com/ http://www.xanadu.com/]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H.&nbsp;</span>''TED NELSON - CURRICULUM VITAE''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <</span>[http://http//hyperland.com/TNvita http://http://hyperland.com/TNvita]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <</span>[http://www.xanadu.com/zigzag http://www.xanadu.com/zigzag]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">RHEINGOLD, Howard. Tools for Thought [online]. [cit. 2013-04-22]. kap. 14. Dostupné z: <</span>[http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">WOLF, Gary. The Curse Of Xanadu [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Compound document. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Cybercrud. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Enfilade. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu) http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu)]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Intertwingularity. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Soft copy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Techniod. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
== Externí zdroje ==<br />
<br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">[http://hyperland.com/TNvita Životopis Teda Nelsona].</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">[http://hyperland.com/ Osobní stránky] Teda Nelsona.</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Oficiální strán<span style="font-size: small;">ky&nbsp;<span style="color: rgb(0, 0, 0);">[http://xanadu.com/ PROJECTu XANADU®].</span></span></span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Oficiální stránky [http://www.xanadu.com/zigzag/ The ZIGZAG<span style="font-size: x-small;"><span style="color: rgb(0, 0, 0); text-align: -webkit-center;">®</span></span>&nbsp;Database and Vizualization System]</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Stránky udílení cen [http://www.sigweb.org/resources/sigweb-awards/43-ted-nelson Hypertext Ted nelson Newcomer Award]</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Části autobiografické knihy&nbsp;[http://hyperland.com/possiplex/Excerpts.htm <span style="color: rgb(0, 0, 0); font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization(2010).</span>]</span><br />
<br />
=== Články TN dostupné online ===<br />
<br />
*[http://web.grinnell.edu/courses/spn/s02/SPN395-01/RAM/RAM03/RAM0303.pdf As We Will Think]&nbsp;(1972).<br />
*[http://www.cs.nott.ac.uk/~hla/HTF/HTFII/Nelson.html Issues In Applicative Hyperization of Unwitting Systems]&nbsp;(1996).<br />
*[http://xanadu.com.au/ted/transcopyright/transcopy.html Transcopyright: Dealing with the Dilemma of Digital Copyright]&nbsp;(1997).<br />
*[http://www.xml.com/pub/a/w3j/s3.nelson.html Embedded Markup Considered Harmful]&nbsp;(1997)<br />
*[http://xanadu.com.au/ted/zigzag/xybrap.html What's On My Mind]&nbsp;(1998)<br />
*[http://portal.acm.org/ft_gateway.cfm?id=346033&type=pdf Xanalogical Structure, Needed Now More than Ever: Parallel Documents, Deep Links to Content, Deep Versioning and Deep Re-Use]&nbsp;(2000)<br />
*[http://xanadu.com/XanaduSpace/btf.htm Back to the Future: Hypertext the Way It Used To Be]&nbsp;(2007, společně s: Robert Adamson Smith)<br />
<br />
=== Video ===<br />
<br />
*Ted Nelson prezentuje [https://www.youtube.com/watch?v=En_2T7KH6RA XANADU Space]<br />
*Ted Nelson představuje [https://www.youtube.com/watch?v=WEj9vqVvHPc ZigZag data structure]<br />
<br />
<br/><br/>{{DEFAULTSORT:Nelson, Ted}}<br />
<br />
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]] <br/></div>Rudimechttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Theodor_H._Nelson&diff=32861Theodor H. Nelson2013-05-16T20:47:25Z<p>Rudimec: </p>
<hr />
<div>[[File:Ted nelson.jpg|thumb|right|260px|]]<br />
<br />
<br/><br/>'''Ted Nelson''', celým jménem Theodor Holm Nelson (nar. 17. června 1937), je americký sociolog, filosof, softwarový designér. Sám sebe označuje za vizionáře<ref name="CV">NELSON, Theodor H. ''TED NELSON - CURRICULUM VITAE'' [online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <http://http://hyperland.com/TNvita>.</ref>.<br />
<br />
Nelson je pionýrem v oblasti informačních technologií, zavedl a poprvé použil termín hypertext v roce 1963, uveřejnil jej v roce 1965. Je mu také přisuzováno první použití slov hypermedia, virtualita, intervingularita, teledildonika a dalších.<br />
<br />
Mezi jeho nejvýznamnější práce patří dva softwarové projekty: Xanadu Hypertext a ZigZag Data System, dále napsal osm knih, přes padesát článků, měl několik akademických pozic a mohl mít celkem až na 750 studentů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Život ==<br />
<br />
{{Infobox Vědec |jmeno = Theodor H. Nelson|datum_narozeni = 17. 6. 1937|misto_narozeni = Chicago, USA|datum_umrti = -|misto_umrti = -|duvod_umrti = -|pobyt = Southampton, Velká Británie|rodina = ženatý s [[Marlene Mallicoat]]|obcanstvi = US|skola = M.A. Harvard, Sociology (Department of Social Relations), 1963.<br>Ph.D. Keio University, Japan (Department of Media and Governance), 2002.|pracoviste = Southampton University<br>Projekt XANADU |znamy_diky = Projekt [[XANADU]];<br>[[hypertext]]|oceneni = 1968: "''Auburn Lecturer''"<br>1998: "''Nelson Newcomer Award''"<br>1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''"<br>2001: "''Officier des Arts et Lettres''"}}<br />
<br />
Theodor Holm Nelson se narodil do umělecké rodiny režiséra Ralpha Nelsona, pozdějšího vítěze Emmy a Oscarové herečky Celesty Holmové. Jejich manželství ale příliš šťastné nebylo, a tak byl Nelson po většinu času vychováván svými prarodiči, nejprve v Chicagu, kde se také narodil, později v Greenvich Village.<ref>GRIFFIN, Scott. Internet Pioneers [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html>.</ref><br />
<br />
Svůj první titul B.A. obdržel na univerzitě ve Swarthmore roku 1959. O rok později začal na Harwardské univerzitě pracovat v rámci studentské práce na programu, který by mu umožnil ukládat všechny jeho poznámky, včetně jejich editace. Avšak kvůli jeho nedostatečné technické vzdělanosti k jeho dokončení nikdy nedošlo. Nicméně Nelson se čím dál více stával počítačovým filosofem a vizionářem a ve svých knihách, které vydával vlastním nákladem, v podstatě navrhl spoustu aplikací, které inspirovaly vývojáře ve vývoji, a tak vznikla spousta aplikací, které dnes již považujeme za běžné, jako je například Word. Nelson totiž přesně věděl, co od počítače vyžaduje a co by mu měl přinést. Studium na Harwardu ukončil úspěšně roku 1963 titulem M.A. na katedře sociálních vztahů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Pozdější 3 roky strávil jako učitel sociologie na elitní americké škole Vassar College. Později působil jako konzultant hned v několika organizacích. Mezi ty nejvýznamnější můžeme zmínit Bellovy laboratoře. Od roku 1968 byl také vlastníkem „The Nelson Organization“, kam na konzultace chodili zástupci i takových firem, jako jsou IBM, Western Electric či Kalifornské univerzity. V pozdějších letech působil opět jako hostující přednášející na několika amerických univerzitách, kde přednášel například o textových procesorech a interaktivní grafice. Na začátku 80. let působil jako šéf designer pro Datapoint corporation na vývoji textového procesoru nové generace, kde chtěl použít svůj „Vortext“ design, ale Datapoint celý projekt později zrušil.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Od roku 1988 se XOC (firma zaštiťující projekt Xanadu) stává akvizicí firmy Autodesk. Nelsonova práce je zejména propagace projektu Xanadu. Bohužel ani jeden z Nelsonových designů není nakonec dokončen a Autodesk od celého projektu po čtyřech letech upustil. V roce 1994 se Nelson přesunul do Japonska, kde zakožil společnost Sapporo Hyperlab. On sám pracoval na pozici výzkumného pracovníka. Na této pozici byl i na univerzitě Hokkaido v Sapporu, a to v letech 1995-1996. Po další 3 roky působil také jako hostující profesor na katedře Environmentálních studií na Keio University ve Fujisawě, kde roku 2002 získal také titul Ph.D. za práci „Filozofie hypertextu“. Roku 1997 se stal profesorem i na universitě v Southamtonu, kde působí dodnes.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
=== Vzdělání<br/> ===<br />
<br />
*1959 – B.A. - Swarthmore, katedra filozofie<br />
*1963 – M.A. - Harward, katedra sociálních vztahů<br />
*2002 – Ph.D. - Keio University – za práci „Filozofie hypertextu“<br />
<br />
=== Zaměstnání<br/> ===<br />
<br />
*1964-66 – odborný asistent sociologie, Vassar College<br />
*1966-67 – technologický konzultant, Brace & World Publishers<br />
*1968-72 – vlastník firmy, „The Nelson Organization“ - poskytoval konzultace – IBM, Brown University, Western Electric, University of California atd.<br />
*1968-69 – odborný konzultant, Bellovy laboratořích a CBS laboratoře<br />
*1973-76 – učitel na několika katedrách, University of Illinois<br />
*1976 – spoluvlastník a reklamní ředitel, The Itty Bitty Machine Company (jeden z prvních počítačových obchodů v Chicagu)<br />
*1977 – hostující učitel, Swarthmore College – přednášel o textových systémech a interaktivní grafice<br />
*1980-81 – editor, magazín Creative Computing 1981-82 – šéfdesigner kancelářského softwaru, Datapoint<br />
*1983-84 – mediální specialista, Datapoint<br />
*1988-93 – "Distinguished Fellow", Autodesk<br />
*1993-95 – editor, magazín NewMedia<br />
*1994-96 – výzkumný pracovník, Sapporo HyperLab, Japonsko<br />
*1995-96 – výzkumný pracovník, Hokkaido University, Japonsko<br />
*1994-99 – hostující učitel, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*1997-nyní – hostující učitel, University of Southampton, Anglie<br />
*1999-2002 – přednášející, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*2000+ - "Senior Fellow", McLuhan institute<br />
*2003 – hostující učitel, University of Nottingham, Anglie<br />
*2004-9 – pracovník, Oxford Internet Institute, University of Oxford, Anglie<br />
*2010 – designer, The Internet Archive<br />
<br />
== Projekt XANADU<br/> ==<br />
<br />
Nelson přichází v 60. letech s myšlenkou celosvětového [[Hypertext|hypertextu]].<ref>NELSON, Theodor H. Project Xanadu® [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.xanadu.com/>.</ref> Tato myšlenka univerzální demokratické a celosvětové [[Hypertext|hypertextové]] knihovny měla pozdvihnout lidské bytí na zcela novou životní úroveň. Časopis [[Wired]] označil [[Xanadu]] za nejdéle trvající projekt v historii výpočetní techniky, který byl s nadšením Nelsona a jeho týmu ohlášen, avšak doposud nespatřil světlo světa. „The amazing epic tragedy.“ <ref name="WOLF">WOLF, Gary. The Curse Of Xanadu [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html>.</ref><br />
<br />
=== Historie projektu XANADU<br/> ===<br />
<br />
Prvopočátky projektu můžeme vysledovat až do Nelsonových studií na Harwardu, kde v rámci studentského projektu pracoval na textovém procesoru, který by mu umožnil ukládat jeho myšlenky a poznámky uvnitř počítače. Neměl ale dostatečné technické znalosti, a tak projekt nedokončil.<ref name="RHEINGOLD">RHEINGOLD, Howard. Tools for Thought [online]. [cit. 2013-04-22]. kap. 14. Dostupné z: <http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html>.</ref> Na konci šedesátých let dostal Nelson od soukromého investora menší finanční obnos, a tak si mohl dovolit najmout programátora, aby pracoval na základním kódu projektu Xanadu. Výsledkem byla datová struktura, která umožňovala vkládat do paměti počítače a následně z ní opět vyjímat, větší úseky textu. V roce 1972 vznikla první demoverze celého projektu, která ovšem běžela pouze na půjčeném počítači. Než mohl Nelson celý projekt ukázat potencionálním zákazníkům, musel počítač vrátit. V tuhle chvíli tedy měl část zdrojového kódu, ale nikoli médium, na kterém by jej mohl přenášet.<ref name="WOLF">_</ref><br />
<br />
V roce 1974 vychází manifest Nelsonovy digitální revoluce pojmenovaný "CompLib/Dream Machines", který se skládal ze dvou částí. První CompLib obsahovala změť nesouvisejících informací, ale pokud čtenář knihu otočil, měl před sebou část druhou – Dream Machines. V této kapitole se Nelson snažil nastínit základní podobu funkcí projektu Xanadu, který zde byl představen jako digitální síť, jakožto přirozeného prostředí pro [[Hypertext]]. Během doby, kdy přednášel na univerzitě na Swarthmore College, se seznámil s Rogerem Gregorym, Markem Millerem a Stuartem Greenem, kteří napsali další část kódu.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
V roce 1983 tak Nelson zakládá společnost Xanadu Operating Company (XOC), která měla design systému dokončit, ale vývoj až do roku 1988 nijak nepokročil. V tomto roce veškerá práva na projekt Xanadu (včetně XOC) přecházejí pod firmu Autodesk. Šéfem vývoje se stal Miller, který později také rozhodl o tom, že momentální verze není vhodná ke komerčnímu využití, a celý tým tak začal pracovat na nové verzi kódu. Vzhledem k širokému záběru funkcí, které měl Xanadu zvládat, se daří většinu softwarových problémů vyřešit až na konci roku 1991. V únoru 1992 ovšem Autodesk upadá do finančních potíží a XOC přechází pod správu firmy Memex a s ním přechází i většina programátorů. Práva na název Xanadu získává opět Nelson.<ref name="WOLF">_</ref><br />
<br />
Jenže i Memex se v souvislosti s Xanadu dostal do finančních potíží a autorská práva v souvislosti s XOC tak přešla do vlastnictví Rogera Gregoryho a Keitha Hensona. Tato společnost se později přejmenovala na Udanax a vydala otevřené kódy Xanadu 88.1 jako Udanax Green a Xanadu 92.1 pod názvem Udanax Gold.<ref name="GREGORY">GREGORY, Roger. Udanax.com [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: <http://www.udanax.com>.</ref> Nelson mezitím odešel do Japonska, kde ve spolupráci se studenty Keio University pokračoval na vývoji. Autorská práva rozšířil na společnosti Xanadu Australia a Xanadu America.<br/>Nicméně Xanadu jako samostatný [[Hypertext|hypertextový]] systém se všemi jeho atributy a aplikacemi dosud neběží na žádné platformě.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
== ZigZag Data System<br/> ==<br />
<br />
Zvaný také ZZstructure (resp. hyperthogonal structure) je generalizace dat jako viditelných křížených seznamů v&nbsp;multidimenzionálním prostoru, které nabízejí nové formy [[vizualizace]] a připojení.<ref>NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://www.xanadu.com/zigzag>.</ref><br />
<br />
ZigZag Data System by měl umožnit přestavbu světa osobních počítačů na práci s&nbsp;jednoduššími programy a daty tak, aby byla práce s&nbsp;nimi pro uživatele co nejsnadnější.<br />
<br />
Momentálně probíhají ZZstructure projekty v&nbsp;v&nbsp;USA, Austrálii, Japonsku, Rusku a Finsku.<br />
<br />
== Další aktivity ==<br />
<br />
Umělecký původ Teda Nelsona se projevil i v jeho tvorbě:<br />
<br />
*1957 (prvním rokem na Swarthmore College): Napsal knihu, režíroval a napsal slova zřemě zcela prvního rockového muzikálu "''Anything & Everything''"<br />
*1959 (koncem studia na Swarthmore College): Napsal a zrežíroval 90 minut dlouhou filmovou komedii s názvem "''The Epiphany of Slocum Furlow''".<br />
*1981 Ted Nelson byl konzultantem při natáčení filmu “''Tron''” Stevena Lisbergera (1982, Walt Disney Productions)<br />
<br />
Ted Nelson se po celý svůj život účastnil mnohých banketů a konferencí na které je často zván jako vystupující. Vystupoval také na cestách po britských či amerických universitách.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Nelsonovy neologismy ===<br />
<br />
'''Compound document''' (1967)<br />
<br />
*Složený dokument. Dokument vytvořený pomocí textového editoru. Prostý text je smíchán s dalšími netextovými prvky, například s obrázky, tabulky, audio či video objekty, atd. <ref>Compound document. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document>.</ref><br />
<br />
'''Cybercrud''' (1967)<br />
<br />
*Spojení slov ''Cyber + Crud'' (špína, svinstvo). Pojem označuje animaci, prezentaci... která má za úkol zmást či zakrýt fakta. <ref>Cybercrud. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud>.</ref><br />
<br />
'''Docuplex''' (1981)<br />
<br />
*Nelsonova vize Dokuplexu [http://hypertext.sourceforge.net/docuplex/ zde].<br />
<br />
'''Docuverse''' (1981)<br />
<br />
*Neboli ''docuversum'' (složenina slov ''document ''a ''universe (''resp.''universum''), je celosvětová elektronická knihovna propojených dokumentů<ref name="kobikova">_</ref>, čili globální metadokument.<br />
<br />
'''Enfilade''' (1972)<br />
<br />
*"''Enfilades''" jsou třídy stromové datové struktury použité v projektu [[XANADU]]. Umožňují rychlou editaci, správu verzí, porovnávání operací a změn v síťové [[Hypertex|hypertextové]] databázi. <ref>Enfilade. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu)>.</ref><br />
<br />
'''[[Hypertext]]''' (1965)<br />
<br />
*Text, který není omezený lineární formou. [[Hypertext]] je pojem označující skupinu textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (linků, lexií), což umožňuje čtenáři procházet textem nelineárně, bez striktně definovaného počátku, konce i sledu textu. Na technologii [[Hypertext|hypertextu]] je založeno internetové prostředí globální počítačové sítě, tzv. World Wide Web.<br />
<br />
'''[[Hypermedia]]''' (1965)<br />
<br />
*Logická extenze slova [[Hypertext]]. Jde o médium obsahující krom prostého textu a odkazů také audio, video, grafické prvky,… <ref>Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia>.</ref><br />
<br />
'''Intertwingularity''' (1974)<br />
<br />
*Tento pojem Nelson použil k vyjádření složitosti vzájemných vazem v lidském poznání (vědění).<ref>Intertwingularity. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity>.</ref><br />
<br />
'''Soft copy''' (1975)<br />
<br />
*Jde o nevytištěný digitální dokument, lze jej prohlížet pomocí programů v počítačích. V kontrastu je vytištěný dokument.<ref>Soft copy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy>.</ref><br />
<br />
'''Techniod ''' (1981)<br />
<br />
*Přídavné jméno vztahující se k funkčnosti nebo provozování technologií. <ref>Techniod. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod>.</ref><br />
<br />
'''Teledildonics''' (1975)<br />
<br />
*Nebo také „''cyberdildonics''“ jsou elektronické sexuální pomůcky, které lze ovládat pomocí počítače a dosáhnout tak orgasmu.<ref>Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics>.</ref><br />
<br />
'''Transclusion''' (1982)<br />
<br />
*Jde o začlenění dokumentu (nebo jeho části) do jiného dokumentu pomocí odkazu.<ref>Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion>.</ref><br />
<br />
'''Virtuality''' (1977)<br />
<br />
*Nelson vidí tento pojem jako opozitum k termínu ''reality''. Všechno má svoji reálnou a virtuální stránku.<ref>Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality>.</ref><br />
<br />
'''Visualization'''(1972)<br />
<br />
*Jako první použil tento pojem v rámci počítačové vědy, tedy jako "''electronic visualization''", později i ve spojení "''computer visualization''" a "''scientific visualization''". <ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Dále pojmy: '''digitalia''' (1965), '''image synthesis''' (1970), '''structangle''' (1987), '''zipper lists''' (1970)<br />
<br />
=== Patenty ===<br />
<br />
*2000: Many-to-many platební systém pro síťový obsah.<br />
*2001: Softwarový patent pro ZigZag Structure (systém pro řízení, prohlížení a propojování komplexních dat).<br />
<br />
== Význam Teda Nelsona pro informační vědu a knihovnictví ==<br />
<br />
Ted Nelson spadá do skupiny lidí podílejících se na vývoji konceptu [[Hypertext|hypertextu]] a digitalizace dat ve vztahu k textualitě. <ref>MACEK, Jakub. Nová média. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm >.</ref> Prvotní koncepty se objevují již ve článku „As We May Think“(1945) [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]], který Nelsona inspiroval.<br />
<br />
Ted Nelson byl prvním, kdo hypertextový systém pojmenoval. V šedesátých letech i oficiálně zavedl termín [[hypertext]], jež chápal jako nové médium, které rozšiřuje možnosti kreativní práce s textem. Popsal [[Hypertext]] jako nesekvenční, nelineární text s rozvětvenou strukturou, která se skládá z textových bloků (lexií) propojených (prolinkovaných) různými spojeními a nabízí čtenáři různé čtecí trasy. <ref name="kobikova">KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm >.</ref> Cílem jeho práce i práce na projektu [[XANADU]] bylo vytvoření totálního [[Hypertext|hypertextu]], tzv. docuversum (složeno ze slov document a universum).<br />
<br />
Nelson se také snažil razit myšlenky o spoluutváření dokumentů různými uživateli a o redundantním ukládání, což byli úmysly, které nepřímo předcházejí konceptům webu 2.0.<ref>AUTRATA, Petr. Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie [online]. 2012 [cit. 2013-04-16]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Zuzana Kobíková. Dostupné z: <http://theses.cz/id/fxo2m6/>.</ref><br />
<br />
== Ocenění ==<br />
<br />
*1968: "''Auburn Lecturer''", Union Theological Seminary (společně s Kennethem Bouldingem).<br />
*1998: ACM, americká Asociace pro výpočetní techniku začala předávat "''Nelson Newcomer Award''". Cena je každoroční a uděluje se vědeckým nováčkům za jejich texty z oblasti hypertextu.<br />
*1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''", Sedmá WWW konference v Brisbane v Austrálii. Nelson dostal cenu pro jednotlivce za celoživotní přínos v oblasti globální informační infrastruktury.<br />
*2001: V tomto roce byl Ted Nelson ve Francii pasován ministrem kultury jako "''Officier des Arts et Lettres''". Jde o individuální ocenění za přínos v literatuře a umění; (Řád umění a literatury Francouzské republiky).<br />
<br />
== Publikace ==<br />
<br />
Theodor Nelson napsal během svého života nepřeberné množství článků. Existuje mnoho zápisů, rozhovorů či videozáznamů, ať už z konferencí, nebo z televizních diskuzních pořadů, jakým byl například „Good Morning America“ nebo pořad „Hyperland“ televize BBC (1990). K prvnímu vystoupení Teda Nelsona v televizi však došlo již v roce 1950.<br />
<br />
Své články publikoval Nelson již od prvních let na univerzitě ve Swarthmore.<br />
<br />
V roce 1965 vydal jeden z prvních významných článků „The Hypertext“ v rámci Sborníku World Documentation Federation. V těchto letech vychází dále Nelsonovi např. grafická brožura věnující se počítačové grafice"New Media and Creativity Systems" a článek „Hypertext for History“(1966).<br />
<br />
V roce 1972 napsal text odkazující na článek „As We May a Think“ [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]] tím, že slovíčko „may“ zaměnil za „will“. Text „As We Will Think“ zkoumá problémy rozhraní, nově definuje [[Vannevar Bush|Bushův]] [[Vannevar Bush#Memex|Memex]] jako [[Hypertext]], popisuje vize sítě (odlišné od [[Internet|internetu]]) a přemýšlí, jak bychom mohli začít takovou síť/systém znalostí stavět.<br />
<br />
Několik svých článků publikoval Nelson také v časopise Creative Computing, kde byl i krátce editorem.<ref>Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing>.</ref><br/>Např. "The Atari Machine", "Interactive Systems and the Design of Virtuality" (1980).<br />
<br />
=== Knihy ===<br />
<br />
*1959: Life, Love, College, etc. (Formerly We Need a Sociology Department.) TN's collected columns from the Swarthmore Phoenix.<br />
*1966: Media 72, publikoval sám Nelson.<br />
*1974: Computer Lib/Dream Machines.<br />
*1977: The Home Computer Revolution. Přeloženy do švédštiny a italštiny.<br />
*1981: Literary Machines. 1987: Major revision. Přeloženo do japonštiny a italštiny.<br />
*1997: The Future of Information. Publikoval v Japonsku Kay Nishi ve speciální limitované edici.<br />
*2008: Geeks Bearing Gifts: How the Computer World Got This Way. Distribuce: Lulu.com.<br />
*2010: POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization. Distribuce: Lulu.com.<br />
<br />
== Citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">AUTRATA, Petr.&nbsp;</span>''Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. Brno, 2012 [cit. 2013-04-11]. 50 s. Dostupné z:</span>[http://is.muni.cz/th/333653/ff_b/Bakalarska_prace_-_Petr_Autrata.pdf http://is.muni.cz/th/333653/ff_b/Bakalarska_prace_-_Petr_Autrata.pdf]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy. Vedoucí práce Mgr. Zuzana Kobíková.</span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">GREGORY, Roger. Udanax.com [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: <</span>[http://www.udanax.com/ http://www.udanax.com]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">GRIFFIN, Scott. Internet Pioneers [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext.&nbsp;''REVUE PRO MÉDIA''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. č. 5, [cit. 2013-04-16].&nbsp;</span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Dostupný z WWW: <</span>[http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">MACEK, Jakub. Nová média.&nbsp;</span>''REVUE PRO MÉDIA''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <</span>[http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H. Project Xanadu® [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.xanadu.com/ http://www.xanadu.com/]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H.&nbsp;</span>''TED NELSON - CURRICULUM VITAE''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <</span>[http://http//hyperland.com/TNvita http://http://hyperland.com/TNvita]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <</span>[http://www.xanadu.com/zigzag http://www.xanadu.com/zigzag]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">RHEINGOLD, Howard. Tools for Thought [online]. [cit. 2013-04-22]. kap. 14. Dostupné z: <</span>[http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">WOLF, Gary. The Curse Of Xanadu [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Compound document. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Cybercrud. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Enfilade. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu) http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu)]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Intertwingularity. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Soft copy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Techniod. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
== Externí zdroje ==<br />
<br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">[http://hyperland.com/TNvita Životopis Teda Nelsona].</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">[http://hyperland.com/ Osobní stránky] Teda Nelsona.</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Oficiální strán<span style="font-size: small;">ky&nbsp;<span style="color: rgb(0, 0, 0);">[http://xanadu.com/ PROJECTu XANADU®].</span></span></span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Oficiální stránky [http://www.xanadu.com/zigzag/ The ZIGZAG<span style="font-size: x-small;"><span style="color: rgb(0, 0, 0); text-align: -webkit-center;">®</span></span>&nbsp;Database and Vizualization System]</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Stránky udílení cen [http://www.sigweb.org/resources/sigweb-awards/43-ted-nelson Hypertext Ted nelson Newcomer Award]</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Části autobiografické knihy&nbsp;[http://hyperland.com/possiplex/Excerpts.htm <span style="color: rgb(0, 0, 0); font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization(2010).</span>]</span><br />
<br />
=== Články TN dostupné online ===<br />
<br />
*[http://web.grinnell.edu/courses/spn/s02/SPN395-01/RAM/RAM03/RAM0303.pdf As We Will Think]&nbsp;(1972).<br />
*[http://www.cs.nott.ac.uk/~hla/HTF/HTFII/Nelson.html Issues In Applicative Hyperization of Unwitting Systems]&nbsp;(1996).<br />
*[http://xanadu.com.au/ted/transcopyright/transcopy.html Transcopyright: Dealing with the Dilemma of Digital Copyright]&nbsp;(1997).<br />
*[http://www.xml.com/pub/a/w3j/s3.nelson.html Embedded Markup Considered Harmful]&nbsp;(1997)<br />
*[http://xanadu.com.au/ted/zigzag/xybrap.html What's On My Mind]&nbsp;(1998)<br />
*[http://portal.acm.org/ft_gateway.cfm?id=346033&type=pdf Xanalogical Structure, Needed Now More than Ever: Parallel Documents, Deep Links to Content, Deep Versioning and Deep Re-Use]&nbsp;(2000)<br />
*[http://xanadu.com/XanaduSpace/btf.htm Back to the Future: Hypertext the Way It Used To Be]&nbsp;(2007, společně s: Robert Adamson Smith)<br />
<br />
=== Video ===<br />
<br />
*Ted Nelson prezentuje [https://www.youtube.com/watch?v=En_2T7KH6RA XANADU Space]<br />
*Ted Nelson představuje [https://www.youtube.com/watch?v=WEj9vqVvHPc ZigZag data structure]<br />
<br />
<br/><br/>{{DEFAULTSORT:Nelson, Ted}}<br />
<br />
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]] <br/></div>Rudimechttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Copywriting&diff=31984Copywriting2013-05-12T19:20:31Z<p>Rudimec: /* SEO Copywriting */</p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Radim Chalupník<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' copywriting, SEO copywriting, Web copywriting<br />
<br />
'''Synonyma:''' ---<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<blockquote>''nadřazené'' - něco</blockquote><blockquote>''podřazené'' - něco</blockquote><br />
<br />
<br />
== Copywriting ==<br />
<br />
Copywriting (neboli vytváření obsahu, kreativní psaní…) patří mezi nejdůležitější prvky nejen internetového [[Marketing|marketingu]].<br />
<br />
„''Copywriting = schopnost prodávat textem''. <ref name="nemec">Robert Němec & RobertNemec.com, s. r. o. Copywriting (nejen pro SEO) [online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: <http://http://www.robertnemec.com/copywriting/>.</ref>“<br />
<br />
„''Copywriting je tvůrčí činnost, při které se vytvářejí čtivé a poutavé texty, které prodávají produkty a služby.'' <ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.11. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref>“<br />
<br />
Jde tedy o psaní textů za účelem reklamy, prodeje nebo podpory [[Marketing|marketingu]] určitých hmotných produktů, služeb, myšlenek nebo i samotných podniků. Cílem těchto článků je pak upoutat a oslovit čtenáře (resp. posluchače, diváka…) a zlákat jej ke koupi propagovaného produktu nebo služby. Texty a slova prodávají<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.11. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref>, proto bývají [[Copywriter|copywriteři]] často najímaní k sepsání propagačních e-mailů, sloganů, názvů produktů, webových článků, příspěvků v komerčních blozích, statusů na [[Sociální sítě|sociálních sítích]] i dalších on-line reklam. Také mohou vytvářet tiskové zprávy, [[Public Relations|PR články]], brožury, prospekty a prodejní katalogy, scénáře televizních a rozhlasových reklam a mnoho dalších propagačních materiálů.<br />
<br />
=== Copywriting pro Web ===<br />
<br />
„''…copywriting je jednoduše řečeno základem úspěchu na Internetu''.“<ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.109. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref><br />
<br />
Texty na webových stránkách patří k tomu nejdůležitějšímu <ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.111. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref>. Kvalitní [[banner]], e-mail, nebo jiný kvalitně zpracovaný grafický [[odkaz]] sice dokáže přivést potencionálního zákazníka na vaše webové stránky, ale udržet jej zde nedokáží. A to je práce kvalitních textových informací, které na svůj web napíšete.<br />
<br />
Text by měl být poutavý a nápaditý již na první pohled, ale také pravdivý; snaha získat si zákazníka však nesmí být příliš viditelná. Formátování textů pro [[Web]] je ale především odlišné od textů tištěných. Dlouhé texty většinou zákazníka/čtenáře hned odradí, proto je lepší strukturovat text do krátkých oddělených odstavců <ref name="nemec">_</ref> s nadpisy a podnadpisy kvůli přehlednosti. Vhodné je také využívat odrážkování a číslování informací. Protože lidské oko vnímá text na monitoru počítače odlišně od textu tištěného, nemělo by se pro pohodlnost čtení používat patkové písmo (Times), ale bezpatkové (např. Calibri). K pohodlnosti čtenáře také patří srozumitelnost a relevance textu, tedy aby čtenář každý odstavec pochopil, nemusel si jej číst dvakrát, a aby mu jednotlivé informace ani nemusely být v textu připomínány. Dále kvantita, čímž se nemyslí pouze množství textového obsahu (především kvůli nepohodlnému scrollování), ale také množství myšlenek, kterých by nemělo být v jednom odstavci více<ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.114. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref>. Kvalitní text se musí dobře vypořádat také se [[Sémantika|sémantikou]], gramatikou a stylistikou.<br />
<br />
=== SEO Copywriting ===<br />
<br />
[[SEO|SEO, Search Engine Optimization]] = optimalizace webových stránek pro vyhledávače. Jde o úpravu webových stránek k dosažení co nejlepší pozice při automatickém zpracování internetových vyhledávačů. Cílem je získat pro své stránky co nejlepší (nejvyšší) pozici. Tyto pozice si však také můžeme zaplatit ([[SEM|SEM, Search Engine Marketing]]).<br />
<br />
SEO Copywriting je metoda psaní webových textů tak, aby byly „poutavé“ pro své potencionální zákazníky, ale především pro vyhledávací roboty. Na rozdíl od SEO není zaměřený převážně na [[Zdrojový kód]] stránek. Práce webmastera je tedy doplněna o práci [[Copywriter|copywritera]], jež má na starosti správné textové podoby nadpisů, obsahu, popisků fotek, grafů a odkazů, které jsou tvořeny také pomocí klíčových slov. Ty jsou v internetové prostředí snad ještě důležitější než při psaní tištěných PR článků.<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.112. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref><br />
<br />
Klíčová slova by neměl obsahovat pouze článek, tedy tělo webové stránky, ale nad umisťováním klíčových pojmů by se mělo uvažovat již od začátku, tedy při výběru domény, která by měla být uživatelsky přívětivá, snadno zapamatovatelná, ať už jde o název firmy nebo produktu. Stejně tak by se klíčové slovo mělo objevit v titulku jednotlivé stránky a pak i v jejím nadpisu. Další místo vhodné pro umístění klíčových slov je značka meta typu description.<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.114. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref> Samotný obsah webu by měl také obsahovat klíčové fráze, avšak měl by také využívat synonyma a vyvarovat se tak jejich nadměrného užívání.<br />
<br />
== Poznámky a citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
*Copywriters Freelance Copywriting Collective Background [online].&nbsp;[cit. 2013-05-05]. Dostupné z:<http://[[http://www.copywriters.co.za/ http://www.copywriters.co.za/] [http://www.copywriters.co.za http://www.copywriters.co.za]<br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small; background-color: rgb(245, 246, 247);">EGER, Ludvík.&nbsp;</span>''Komunikace vzdělávacích organizací s veřejností na internetu''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small; background-color: rgb(245, 246, 247);">. Praha: Česká andragogická společnost, 2010, 116 s. ISBN 978-80-87306-07-9.</span><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small; background-color: rgb(245, 246, 247);"></span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">HORŇÁKOVÁ, Michaela. </span>''Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají.''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 252 s. ISBN 978-80-251-3269-2</span><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;"></span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">JANOUCH, Viktor. </span>''Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích.''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 304 s. ISBN 978-80-251-2795-7</span><br />
*NIELSEN, Jakob. ''Writing for the Web: Articles, Trainings & Reports.''&nbsp;<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;">[online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: <</span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;">[http://www.nngroup.com/topic/writing-web/ http://www.nngroup.com/topic/writing-web/]></span><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;"></span>Robert Němec & RobertNemec.com, s. r. o.. ''Copywriting (nejen pro SE<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">O).&nbsp;</span>''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;">[online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: <[http://http://www.robertnemec.com/copywriting/ http://www.robertnemec.com/copywriting/]></span><br />
<br />
<br/><br/><br />
<br />
[[Category:Export]] <br/></div>Rudimechttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Copywriting&diff=31983Copywriting2013-05-12T19:15:49Z<p>Rudimec: /* Copywriting pro Web */</p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Radim Chalupník<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' copywriting, SEO copywriting, Web copywriting<br />
<br />
'''Synonyma:''' ---<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<blockquote>''nadřazené'' - něco</blockquote><blockquote>''podřazené'' - něco</blockquote><br />
<br />
<br />
== Copywriting ==<br />
<br />
Copywriting (neboli vytváření obsahu, kreativní psaní…) patří mezi nejdůležitější prvky nejen internetového [[Marketing|marketingu]].<br />
<br />
„''Copywriting = schopnost prodávat textem''. <ref name="nemec">Robert Němec & RobertNemec.com, s. r. o. Copywriting (nejen pro SEO) [online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: <http://http://www.robertnemec.com/copywriting/>.</ref>“<br />
<br />
„''Copywriting je tvůrčí činnost, při které se vytvářejí čtivé a poutavé texty, které prodávají produkty a služby.'' <ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.11. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref>“<br />
<br />
Jde tedy o psaní textů za účelem reklamy, prodeje nebo podpory [[Marketing|marketingu]] určitých hmotných produktů, služeb, myšlenek nebo i samotných podniků. Cílem těchto článků je pak upoutat a oslovit čtenáře (resp. posluchače, diváka…) a zlákat jej ke koupi propagovaného produktu nebo služby. Texty a slova prodávají<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.11. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref>, proto bývají [[Copywriter|copywriteři]] často najímaní k sepsání propagačních e-mailů, sloganů, názvů produktů, webových článků, příspěvků v komerčních blozích, statusů na [[Sociální sítě|sociálních sítích]] i dalších on-line reklam. Také mohou vytvářet tiskové zprávy, [[Public Relations|PR články]], brožury, prospekty a prodejní katalogy, scénáře televizních a rozhlasových reklam a mnoho dalších propagačních materiálů.<br />
<br />
=== Copywriting pro Web ===<br />
<br />
„''…copywriting je jednoduše řečeno základem úspěchu na Internetu''.“<ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.109. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref><br />
<br />
Texty na webových stránkách patří k tomu nejdůležitějšímu <ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.111. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref>. Kvalitní [[banner]], e-mail, nebo jiný kvalitně zpracovaný grafický [[odkaz]] sice dokáže přivést potencionálního zákazníka na vaše webové stránky, ale udržet jej zde nedokáží. A to je práce kvalitních textových informací, které na svůj web napíšete.<br />
<br />
Text by měl být poutavý a nápaditý již na první pohled, ale také pravdivý; snaha získat si zákazníka však nesmí být příliš viditelná. Formátování textů pro [[Web]] je ale především odlišné od textů tištěných. Dlouhé texty většinou zákazníka/čtenáře hned odradí, proto je lepší strukturovat text do krátkých oddělených odstavců <ref name="nemec">_</ref> s nadpisy a podnadpisy kvůli přehlednosti. Vhodné je také využívat odrážkování a číslování informací. Protože lidské oko vnímá text na monitoru počítače odlišně od textu tištěného, nemělo by se pro pohodlnost čtení používat patkové písmo (Times), ale bezpatkové (např. Calibri). K pohodlnosti čtenáře také patří srozumitelnost a relevance textu, tedy aby čtenář každý odstavec pochopil, nemusel si jej číst dvakrát, a aby mu jednotlivé informace ani nemusely být v textu připomínány. Dále kvantita, čímž se nemyslí pouze množství textového obsahu (především kvůli nepohodlnému scrollování), ale také množství myšlenek, kterých by nemělo být v jednom odstavci více<ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.114. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref>. Kvalitní text se musí dobře vypořádat také se [[Sémantika|sémantikou]], gramatikou a stylistikou.<br />
<br />
=== SEO Copywriting ===<br />
<br />
[[SEO|SEO, Search Engine Optimization]] = optimalizace webových stránek pro vyhledávače. Jde o úpravu webových stránek k dosažení co nejlepší pozice při automatickém zpracování internetových vyhledávačů. Cílem je získat pro své stránky co nejlepší (nejvyšší) pozici. Tyto pozice si však také můžeme zaplatit ([[SEM|SEM, Search Engine Marketing]]).<br />
<br />
SEO Copywriting je metoda psaní webových textů tak, aby byly „poutavé“ pro své potencionální zákazníky, ale především pro vyhledávací roboty. Na rozdíl od SEO není zaměřený převážně na [[Zdrojový kód]] stránek. Práce webmastera je tedy doplněna o práci [[Copywriter|copywritera]], který má na starosti správné textové podoby nadpisů, obsahu, popisků fotek, grafů a odkazů, které jsou tvořeny také pomocí klíčových slov. Ty jsou v internetové prostředí snad ještě důležitější, než při psaní tištěných PR článků.<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.112. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref><br />
<br />
Klíčová slova by neměl obsahovat pouze článek, tedy tělo webové stránky, ale nad umisťováním klíčových pojmů by se mělo uvažovat již od začátku, tedy při výběru domény, která by měla být uživatelsky přívětivá, snadno zapamatovatelná, ať už jde o název firmy, nebo produktu. Stejně tak by se klíčové slovo mělo objevit v titulku jednotlivé stránky a pak i v jejím nadpisu. Další místo vhodné pro umístění klíčových slov je značka meta typu description.<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.114. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref> Samotný obsah webu by měl také obsahovat klíčové fráze, avšak měl by také využívat synonyma a vyvarovat se tak jejich nadměrného užívání.<br />
<br />
== Poznámky a citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
*Copywriters Freelance Copywriting Collective Background [online].&nbsp;[cit. 2013-05-05]. Dostupné z:<http://[[http://www.copywriters.co.za/ http://www.copywriters.co.za/] [http://www.copywriters.co.za http://www.copywriters.co.za]<br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small; background-color: rgb(245, 246, 247);">EGER, Ludvík.&nbsp;</span>''Komunikace vzdělávacích organizací s veřejností na internetu''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small; background-color: rgb(245, 246, 247);">. Praha: Česká andragogická společnost, 2010, 116 s. ISBN 978-80-87306-07-9.</span><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small; background-color: rgb(245, 246, 247);"></span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">HORŇÁKOVÁ, Michaela. </span>''Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají.''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 252 s. ISBN 978-80-251-3269-2</span><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;"></span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">JANOUCH, Viktor. </span>''Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích.''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 304 s. ISBN 978-80-251-2795-7</span><br />
*NIELSEN, Jakob. ''Writing for the Web: Articles, Trainings & Reports.''&nbsp;<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;">[online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: <</span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;">[http://www.nngroup.com/topic/writing-web/ http://www.nngroup.com/topic/writing-web/]></span><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;"></span>Robert Němec & RobertNemec.com, s. r. o.. ''Copywriting (nejen pro SE<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">O).&nbsp;</span>''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;">[online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: <[http://http://www.robertnemec.com/copywriting/ http://www.robertnemec.com/copywriting/]></span><br />
<br />
<br/><br/><br />
<br />
[[Category:Export]] <br/></div>Rudimechttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Copywriting&diff=31982Copywriting2013-05-12T19:13:18Z<p>Rudimec: /* Copywriting pro Web */</p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Radim Chalupník<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' copywriting, SEO copywriting, Web copywriting<br />
<br />
'''Synonyma:''' ---<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<blockquote>''nadřazené'' - něco</blockquote><blockquote>''podřazené'' - něco</blockquote><br />
<br />
<br />
== Copywriting ==<br />
<br />
Copywriting (neboli vytváření obsahu, kreativní psaní…) patří mezi nejdůležitější prvky nejen internetového [[Marketing|marketingu]].<br />
<br />
„''Copywriting = schopnost prodávat textem''. <ref name="nemec">Robert Němec & RobertNemec.com, s. r. o. Copywriting (nejen pro SEO) [online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: <http://http://www.robertnemec.com/copywriting/>.</ref>“<br />
<br />
„''Copywriting je tvůrčí činnost, při které se vytvářejí čtivé a poutavé texty, které prodávají produkty a služby.'' <ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.11. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref>“<br />
<br />
Jde tedy o psaní textů za účelem reklamy, prodeje nebo podpory [[Marketing|marketingu]] určitých hmotných produktů, služeb, myšlenek nebo i samotných podniků. Cílem těchto článků je pak upoutat a oslovit čtenáře (resp. posluchače, diváka…) a zlákat jej ke koupi propagovaného produktu nebo služby. Texty a slova prodávají<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.11. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref>, proto bývají [[Copywriter|copywriteři]] často najímaní k sepsání propagačních e-mailů, sloganů, názvů produktů, webových článků, příspěvků v komerčních blozích, statusů na [[Sociální sítě|sociálních sítích]] i dalších on-line reklam. Také mohou vytvářet tiskové zprávy, [[Public Relations|PR články]], brožury, prospekty a prodejní katalogy, scénáře televizních a rozhlasových reklam a mnoho dalších propagačních materiálů.<br />
<br />
=== Copywriting pro Web ===<br />
<br />
„''…copywriting je jednoduše řečeno základem úspěchu na Internetu''.“<ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.109. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref><br />
<br />
Texty na webových stránkách patří k tomu nejdůležitějšímu <ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.111. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref>. Kvalitní [[banner]], e-mail, nebo jiný kvalitně zpracovaný grafický [[odkaz]] sice dokáže přivést potencionálního zákazníka na vaše webové stránky, ale udržet jej zde nedokáží. A to je práce kvalitních textových informací, které na svůj web napíšete.<br />
<br />
Text by měl být poutavý a nápaditý již na první pohled, ale také pravdivý; snaha získat si zákazníka však nesmí být příliš viditelná. Formátování textů pro [[Web]] je ale především odlišné od textů tištěných. Dlouhé texty většinou zákazníka/čtenáře hned odradí, proto je lepší strukturovat text do krátkých oddělených odstavců <ref name="nemec">_</ref> s nadpisy a podnadpisy kvůli přehlednosti. Vhodné je také využívat odrážkování a číslování informací. Protože lidské oko vnímá text na monitoru počítače odlišně od textu tištěného, nemělo by se pro pohodlnost čtení používat patkové písmo (Times), ale bezpatkové (např. Calibri). K pohodlnosti čtenáře také patří srozumitelnost a relevance textu, tedy aby čtenář každý odstavec pochopil, nemusel si jej číst dvakrát, ale aby mu jednotlivé informace ani nemusely být v textu připomínány. Dále kvantita, čímž se nemyslí pouze množství textového obsahu (především kvůli nepohodlnému scrollování), ale také množství myšlenek, kterých by nemělo být v jednom odstavci více<ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.114. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref>. Kvalitní text se musí dobře vypořádat také se [[Sémantika|sémantikou]], gramatikou a stylistikou.<br />
<br />
=== SEO Copywriting ===<br />
<br />
[[SEO|SEO, Search Engine Optimization]] = optimalizace webových stránek pro vyhledávače. Jde o úpravu webových stránek k dosažení co nejlepší pozice při automatickém zpracování internetových vyhledávačů. Cílem je získat pro své stránky co nejlepší (nejvyšší) pozici. Tyto pozice si však také můžeme zaplatit ([[SEM|SEM, Search Engine Marketing]]).<br />
<br />
SEO Copywriting je metoda psaní webových textů tak, aby byly „poutavé“ pro své potencionální zákazníky, ale především pro vyhledávací roboty. Na rozdíl od SEO není zaměřený převážně na [[Zdrojový kód]] stránek. Práce webmastera je tedy doplněna o práci [[Copywriter|copywritera]], který má na starosti správné textové podoby nadpisů, obsahu, popisků fotek, grafů a odkazů, které jsou tvořeny také pomocí klíčových slov. Ty jsou v internetové prostředí snad ještě důležitější, než při psaní tištěných PR článků.<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.112. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref><br />
<br />
Klíčová slova by neměl obsahovat pouze článek, tedy tělo webové stránky, ale nad umisťováním klíčových pojmů by se mělo uvažovat již od začátku, tedy při výběru domény, která by měla být uživatelsky přívětivá, snadno zapamatovatelná, ať už jde o název firmy, nebo produktu. Stejně tak by se klíčové slovo mělo objevit v titulku jednotlivé stránky a pak i v jejím nadpisu. Další místo vhodné pro umístění klíčových slov je značka meta typu description.<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.114. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref> Samotný obsah webu by měl také obsahovat klíčové fráze, avšak měl by také využívat synonyma a vyvarovat se tak jejich nadměrného užívání.<br />
<br />
== Poznámky a citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
*Copywriters Freelance Copywriting Collective Background [online].&nbsp;[cit. 2013-05-05]. Dostupné z:<http://[[http://www.copywriters.co.za/ http://www.copywriters.co.za/] [http://www.copywriters.co.za http://www.copywriters.co.za]<br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small; background-color: rgb(245, 246, 247);">EGER, Ludvík.&nbsp;</span>''Komunikace vzdělávacích organizací s veřejností na internetu''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small; background-color: rgb(245, 246, 247);">. Praha: Česká andragogická společnost, 2010, 116 s. ISBN 978-80-87306-07-9.</span><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small; background-color: rgb(245, 246, 247);"></span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">HORŇÁKOVÁ, Michaela. </span>''Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají.''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 252 s. ISBN 978-80-251-3269-2</span><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;"></span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">JANOUCH, Viktor. </span>''Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích.''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 304 s. ISBN 978-80-251-2795-7</span><br />
*NIELSEN, Jakob. ''Writing for the Web: Articles, Trainings & Reports.''&nbsp;<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;">[online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: <</span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;">[http://www.nngroup.com/topic/writing-web/ http://www.nngroup.com/topic/writing-web/]></span><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;"></span>Robert Němec & RobertNemec.com, s. r. o.. ''Copywriting (nejen pro SE<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">O).&nbsp;</span>''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;">[online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: <[http://http://www.robertnemec.com/copywriting/ http://www.robertnemec.com/copywriting/]></span><br />
<br />
<br/><br/><br />
<br />
[[Category:Export]] <br/></div>Rudimechttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Copywriting&diff=31981Copywriting2013-05-12T19:11:01Z<p>Rudimec: /* Copywriting pro Web */</p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Radim Chalupník<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' copywriting, SEO copywriting, Web copywriting<br />
<br />
'''Synonyma:''' ---<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<blockquote>''nadřazené'' - něco</blockquote><blockquote>''podřazené'' - něco</blockquote><br />
<br />
<br />
== Copywriting ==<br />
<br />
Copywriting (neboli vytváření obsahu, kreativní psaní…) patří mezi nejdůležitější prvky nejen internetového [[Marketing|marketingu]].<br />
<br />
„''Copywriting = schopnost prodávat textem''. <ref name="nemec">Robert Němec & RobertNemec.com, s. r. o. Copywriting (nejen pro SEO) [online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: <http://http://www.robertnemec.com/copywriting/>.</ref>“<br />
<br />
„''Copywriting je tvůrčí činnost, při které se vytvářejí čtivé a poutavé texty, které prodávají produkty a služby.'' <ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.11. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref>“<br />
<br />
Jde tedy o psaní textů za účelem reklamy, prodeje nebo podpory [[Marketing|marketingu]] určitých hmotných produktů, služeb, myšlenek nebo i samotných podniků. Cílem těchto článků je pak upoutat a oslovit čtenáře (resp. posluchače, diváka…) a zlákat jej ke koupi propagovaného produktu nebo služby. Texty a slova prodávají<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.11. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref>, proto bývají [[Copywriter|copywriteři]] často najímaní k sepsání propagačních e-mailů, sloganů, názvů produktů, webových článků, příspěvků v komerčních blozích, statusů na [[Sociální sítě|sociálních sítích]] i dalších on-line reklam. Také mohou vytvářet tiskové zprávy, [[Public Relations|PR články]], brožury, prospekty a prodejní katalogy, scénáře televizních a rozhlasových reklam a mnoho dalších propagačních materiálů.<br />
<br />
=== Copywriting pro Web ===<br />
<br />
„''…copywriting je jednoduše řečeno základem úspěchu na Internetu''.“<ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.109. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref><br />
<br />
Texty na webových stránkách patří k tomu nejdůležitějšímu <ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.111. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref>. Kvalitní [[banner]], e-mail, nebo jiný kvalitně zpracovaný grafický [[odkaz]] sice dokáže přivést potencionálního zákazníka na vaše webové stránky, ale udržet jej zde nedokáží. A to je práce kvalitních textových informací, které svůj web napíšete.<br />
<br />
Text by měl být poutavý a nápaditý již na první pohled, ale také pravdivý; snaha získat si zákazníka však nesmí být příliš viditelná. Formátování textů pro [[Web]] je ale především odlišné od textů tištěných. Dlouhé texty většinou zákazníka/čtenáře hned odradí, proto je lepší strukturovat text do krátkých oddělených a odstavců <ref name="nemec">_</ref> s nadpisy a podnadpisy kvůli přehlednosti. Vhodné je také využívat odrážkování a číslování informací. Protože lidské oko vnímá text na monitoru počítače odlišně od textu tištěného, nemělo by se pro pohodlnost čtení používat patkové písmo (Times), ale bezpatkové (např. Calibri). K pohodlnosti čtenáře také patří srozumitelnost a relevance textu, tedy aby čtenář každý odstavec pochopil, nemusel si jej číst dvakrát, ale aby mu jednotlivé informace ani nemusely být v textu připomínány. Dále kvantita, čímž se nemyslí pouze množství textového obsahu (především kvůli nepohodlnému scrollování), ale také množství myšlenek, kterých by nemělo být v jednom odstavci více<ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.114. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref>. Kvalitní text se musí dobře vypořádat také se [[Sémantika|sémantikou]], gramatikou a stylistikou.<br />
<br />
=== SEO Copywriting ===<br />
<br />
[[SEO|SEO, Search Engine Optimization]] = optimalizace webových stránek pro vyhledávače. Jde o úpravu webových stránek k dosažení co nejlepší pozice při automatickém zpracování internetových vyhledávačů. Cílem je získat pro své stránky co nejlepší (nejvyšší) pozici. Tyto pozice si však také můžeme zaplatit ([[SEM|SEM, Search Engine Marketing]]).<br />
<br />
SEO Copywriting je metoda psaní webových textů tak, aby byly „poutavé“ pro své potencionální zákazníky, ale především pro vyhledávací roboty. Na rozdíl od SEO není zaměřený převážně na [[Zdrojový kód]] stránek. Práce webmastera je tedy doplněna o práci [[Copywriter|copywritera]], který má na starosti správné textové podoby nadpisů, obsahu, popisků fotek, grafů a odkazů, které jsou tvořeny také pomocí klíčových slov. Ty jsou v internetové prostředí snad ještě důležitější, než při psaní tištěných PR článků.<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.112. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref><br />
<br />
Klíčová slova by neměl obsahovat pouze článek, tedy tělo webové stránky, ale nad umisťováním klíčových pojmů by se mělo uvažovat již od začátku, tedy při výběru domény, která by měla být uživatelsky přívětivá, snadno zapamatovatelná, ať už jde o název firmy, nebo produktu. Stejně tak by se klíčové slovo mělo objevit v titulku jednotlivé stránky a pak i v jejím nadpisu. Další místo vhodné pro umístění klíčových slov je značka meta typu description.<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.114. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref> Samotný obsah webu by měl také obsahovat klíčové fráze, avšak měl by také využívat synonyma a vyvarovat se tak jejich nadměrného užívání.<br />
<br />
== Poznámky a citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
*Copywriters Freelance Copywriting Collective Background [online].&nbsp;[cit. 2013-05-05]. Dostupné z:<http://[[http://www.copywriters.co.za/ http://www.copywriters.co.za/] [http://www.copywriters.co.za http://www.copywriters.co.za]<br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small; background-color: rgb(245, 246, 247);">EGER, Ludvík.&nbsp;</span>''Komunikace vzdělávacích organizací s veřejností na internetu''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small; background-color: rgb(245, 246, 247);">. Praha: Česká andragogická společnost, 2010, 116 s. ISBN 978-80-87306-07-9.</span><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small; background-color: rgb(245, 246, 247);"></span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">HORŇÁKOVÁ, Michaela. </span>''Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají.''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 252 s. ISBN 978-80-251-3269-2</span><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;"></span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">JANOUCH, Viktor. </span>''Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích.''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 304 s. ISBN 978-80-251-2795-7</span><br />
*NIELSEN, Jakob. ''Writing for the Web: Articles, Trainings & Reports.''&nbsp;<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;">[online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: <</span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;">[http://www.nngroup.com/topic/writing-web/ http://www.nngroup.com/topic/writing-web/]></span><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;"></span>Robert Němec & RobertNemec.com, s. r. o.. ''Copywriting (nejen pro SE<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">O).&nbsp;</span>''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;">[online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: <[http://http://www.robertnemec.com/copywriting/ http://www.robertnemec.com/copywriting/]></span><br />
<br />
<br/><br/><br />
<br />
[[Category:Export]] <br/></div>Rudimechttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Copywriting&diff=31980Copywriting2013-05-12T19:09:23Z<p>Rudimec: /* Copywriting */</p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Radim Chalupník<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' copywriting, SEO copywriting, Web copywriting<br />
<br />
'''Synonyma:''' ---<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<blockquote>''nadřazené'' - něco</blockquote><blockquote>''podřazené'' - něco</blockquote><br />
<br />
<br />
== Copywriting ==<br />
<br />
Copywriting (neboli vytváření obsahu, kreativní psaní…) patří mezi nejdůležitější prvky nejen internetového [[Marketing|marketingu]].<br />
<br />
„''Copywriting = schopnost prodávat textem''. <ref name="nemec">Robert Němec & RobertNemec.com, s. r. o. Copywriting (nejen pro SEO) [online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: <http://http://www.robertnemec.com/copywriting/>.</ref>“<br />
<br />
„''Copywriting je tvůrčí činnost, při které se vytvářejí čtivé a poutavé texty, které prodávají produkty a služby.'' <ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.11. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref>“<br />
<br />
Jde tedy o psaní textů za účelem reklamy, prodeje nebo podpory [[Marketing|marketingu]] určitých hmotných produktů, služeb, myšlenek nebo i samotných podniků. Cílem těchto článků je pak upoutat a oslovit čtenáře (resp. posluchače, diváka…) a zlákat jej ke koupi propagovaného produktu nebo služby. Texty a slova prodávají<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.11. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref>, proto bývají [[Copywriter|copywriteři]] často najímaní k sepsání propagačních e-mailů, sloganů, názvů produktů, webových článků, příspěvků v komerčních blozích, statusů na [[Sociální sítě|sociálních sítích]] i dalších on-line reklam. Také mohou vytvářet tiskové zprávy, [[Public Relations|PR články]], brožury, prospekty a prodejní katalogy, scénáře televizních a rozhlasových reklam a mnoho dalších propagačních materiálů.<br />
<br />
=== Copywriting pro Web ===<br />
<br />
„''…copywriting je jednoduše řečeno základem úspěchu na Internetu''.“<ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.109. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref><br />
<br />
Texty na webových stránkách patří k tomu nejdůležitějšímu <ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.111. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref>. Kvalitní [[Banner]], e-mail, nebo jiný kvalitně zpracovaný grafický [[Odkaz]] sice dokáže přivést potencionálního zákazníka na vaše webové stránky, ale udržet jej zde nedokáží. A to je práce kvalitních textových informací, které svůj web napíšete.<br />
<br />
Text by měl být poutavý a nápaditý již na první pohled, ale také pravdivý; snaha získat si zákazníka však nesmí být příliš viditelná. Formátování textů pro [[Web]] je ale především odlišné od textů tištěných. Dlouhé texty většinou zákazníka/čtenáře hned odradí, proto je lepší strukturovat text do krátkých oddělených a odstavců <ref name="nemec">_</ref> s nadpisy a podnadpisy kvůli přehlednosti. Vhodné je také využívat odrážkování a číslování informací. Protože lidské oko vnímá text na monitoru počítače odlišně od textu tištěného, nemělo by se pro pohodlnost čtení používat patkové písmo (Times), ale bezpatkové (např. Calibri). K pohodlnosti čtenáře také patří srozumitelnost a relevance textu, tedy aby čtenář každý odstavec pochopil, nemusel si jej číst dvakrát, ale aby mu jednotlivé informace ani nemusely být v textu připomínány. Dále kvantita, čímž se nemyslí pouze množství textového obsahu (především kvůli nepohodlnému scrollování), ale také množství myšlenek, kterých by nemělo být v jednom odstavci více<ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.114. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref>. Kvalitní text se musí dobře vypořádat také se [[Sémantika|sémantikou]], gramatikou a stylistikou.<br />
<br />
=== SEO Copywriting ===<br />
<br />
[[SEO|SEO, Search Engine Optimization]] = optimalizace webových stránek pro vyhledávače. Jde o úpravu webových stránek k dosažení co nejlepší pozice při automatickém zpracování internetových vyhledávačů. Cílem je získat pro své stránky co nejlepší (nejvyšší) pozici. Tyto pozice si však také můžeme zaplatit ([[SEM|SEM, Search Engine Marketing]]).<br />
<br />
SEO Copywriting je metoda psaní webových textů tak, aby byly „poutavé“ pro své potencionální zákazníky, ale především pro vyhledávací roboty. Na rozdíl od SEO není zaměřený převážně na [[Zdrojový kód]] stránek. Práce webmastera je tedy doplněna o práci [[Copywriter|copywritera]], který má na starosti správné textové podoby nadpisů, obsahu, popisků fotek, grafů a odkazů, které jsou tvořeny také pomocí klíčových slov. Ty jsou v internetové prostředí snad ještě důležitější, než při psaní tištěných PR článků.<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.112. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref><br />
<br />
Klíčová slova by neměl obsahovat pouze článek, tedy tělo webové stránky, ale nad umisťováním klíčových pojmů by se mělo uvažovat již od začátku, tedy při výběru domény, která by měla být uživatelsky přívětivá, snadno zapamatovatelná, ať už jde o název firmy, nebo produktu. Stejně tak by se klíčové slovo mělo objevit v titulku jednotlivé stránky a pak i v jejím nadpisu. Další místo vhodné pro umístění klíčových slov je značka meta typu description.<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.114. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref> Samotný obsah webu by měl také obsahovat klíčové fráze, avšak měl by také využívat synonyma a vyvarovat se tak jejich nadměrného užívání.<br />
<br />
== Poznámky a citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
*Copywriters Freelance Copywriting Collective Background [online].&nbsp;[cit. 2013-05-05]. Dostupné z:<http://[[http://www.copywriters.co.za/ http://www.copywriters.co.za/] [http://www.copywriters.co.za http://www.copywriters.co.za]<br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small; background-color: rgb(245, 246, 247);">EGER, Ludvík.&nbsp;</span>''Komunikace vzdělávacích organizací s veřejností na internetu''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small; background-color: rgb(245, 246, 247);">. Praha: Česká andragogická společnost, 2010, 116 s. ISBN 978-80-87306-07-9.</span><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small; background-color: rgb(245, 246, 247);"></span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">HORŇÁKOVÁ, Michaela. </span>''Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají.''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 252 s. ISBN 978-80-251-3269-2</span><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;"></span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">JANOUCH, Viktor. </span>''Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích.''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 304 s. ISBN 978-80-251-2795-7</span><br />
*NIELSEN, Jakob. ''Writing for the Web: Articles, Trainings & Reports.''&nbsp;<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;">[online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: <</span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;">[http://www.nngroup.com/topic/writing-web/ http://www.nngroup.com/topic/writing-web/]></span><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;"></span>Robert Němec & RobertNemec.com, s. r. o.. ''Copywriting (nejen pro SE<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">O).&nbsp;</span>''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;">[online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: <[http://http://www.robertnemec.com/copywriting/ http://www.robertnemec.com/copywriting/]></span><br />
<br />
<br/><br/><br />
<br />
[[Category:Export]] <br/></div>Rudimechttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Copywriting&diff=31979Copywriting2013-05-12T19:06:23Z<p>Rudimec: </p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Radim Chalupník<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' copywriting, SEO copywriting, Web copywriting<br />
<br />
'''Synonyma:''' ---<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<blockquote>''nadřazené'' - něco</blockquote><blockquote>''podřazené'' - něco</blockquote><br />
<br />
<br />
== Copywriting ==<br />
<br />
Copywriting (neboli vytváření obsahu, kreativní psaní,…) patří mezi nejdůležitější prvky nejen internetového [[Marketing|marketingu]].<br />
<br />
„''Copywriting = schopnost prodávat textem''. <ref name="nemec">Robert Němec & RobertNemec.com, s. r. o. Copywriting (nejen pro SEO) [online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: <http://http://www.robertnemec.com/copywriting/>.</ref>“<br />
<br />
„''Copywriting je tvůrčí činnost, při které se vytvářejí čtivé a poutavé texty, které prodávají produkty a služby.'' <ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.11. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref>“<br />
<br />
Jde tedy o psaní textů za účelem reklamy, prodeje nebo podpory [[Marketing|marketingu]] určitých hmotných produktů, služeb, myšlenek, nebo i samotných podniků. Cílem těchto článků je pak upoutat a oslovit čtenáře (resp. posluchače, diváka,…) a zlákat jej ke koupi propagovaného produktu nebo služby. Texty a slova prodávají<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.11. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref>, proto bývají [[Copywriter|copywriteři]] často najímaní k sepsání propagačních e-mailů, sloganů, názvů produktů, webových článků, příspěvků v komerčních blozích, statusů na [[Sociální sítě|sociálních sítích]] i dalších on-line reklam. Také mohou vytvářet tiskové zprávy, [[Public Relations|PR články]], brožury, prospekty a prodejní katalogy, scénáře televizních a rozhlasových reklam a mnoho dalších propagačních materiálů.<br />
<br />
=== Copywriting pro Web ===<br />
<br />
„''…copywriting je jednoduše řečeno základem úspěchu na Internetu''.“<ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.109. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref><br />
<br />
Texty na webových stránkách patří k tomu nejdůležitějšímu <ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.111. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref>. Kvalitní [[Banner]], e-mail, nebo jiný kvalitně zpracovaný grafický [[Odkaz]] sice dokáže přivést potencionálního zákazníka na vaše webové stránky, ale udržet jej zde nedokáží. A to je práce kvalitních textových informací, které svůj web napíšete.<br />
<br />
Text by měl být poutavý a nápaditý již na první pohled, ale také pravdivý; snaha získat si zákazníka však nesmí být příliš viditelná. Formátování textů pro [[Web]] je ale především odlišné od textů tištěných. Dlouhé texty většinou zákazníka/čtenáře hned odradí, proto je lepší strukturovat text do krátkých oddělených a odstavců <ref name="nemec">_</ref> s nadpisy a podnadpisy kvůli přehlednosti. Vhodné je také využívat odrážkování a číslování informací. Protože lidské oko vnímá text na monitoru počítače odlišně od textu tištěného, nemělo by se pro pohodlnost čtení používat patkové písmo (Times), ale bezpatkové (např. Calibri). K pohodlnosti čtenáře také patří srozumitelnost a relevance textu, tedy aby čtenář každý odstavec pochopil, nemusel si jej číst dvakrát, ale aby mu jednotlivé informace ani nemusely být v textu připomínány. Dále kvantita, čímž se nemyslí pouze množství textového obsahu (především kvůli nepohodlnému scrollování), ale také množství myšlenek, kterých by nemělo být v jednom odstavci více<ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.114. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref>. Kvalitní text se musí dobře vypořádat také se [[Sémantika|sémantikou]], gramatikou a stylistikou.<br />
<br />
=== SEO Copywriting ===<br />
<br />
[[SEO|SEO, Search Engine Optimization]] = optimalizace webových stránek pro vyhledávače. Jde o úpravu webových stránek k dosažení co nejlepší pozice při automatickém zpracování internetových vyhledávačů. Cílem je získat pro své stránky co nejlepší (nejvyšší) pozici. Tyto pozice si však také můžeme zaplatit ([[SEM|SEM, Search Engine Marketing]]).<br />
<br />
SEO Copywriting je metoda psaní webových textů tak, aby byly „poutavé“ pro své potencionální zákazníky, ale především pro vyhledávací roboty. Na rozdíl od SEO není zaměřený převážně na [[Zdrojový kód]] stránek. Práce webmastera je tedy doplněna o práci [[Copywriter|copywritera]], který má na starosti správné textové podoby nadpisů, obsahu, popisků fotek, grafů a odkazů, které jsou tvořeny také pomocí klíčových slov. Ty jsou v internetové prostředí snad ještě důležitější, než při psaní tištěných PR článků.<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.112. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref><br />
<br />
Klíčová slova by neměl obsahovat pouze článek, tedy tělo webové stránky, ale nad umisťováním klíčových pojmů by se mělo uvažovat již od začátku, tedy při výběru domény, která by měla být uživatelsky přívětivá, snadno zapamatovatelná, ať už jde o název firmy, nebo produktu. Stejně tak by se klíčové slovo mělo objevit v titulku jednotlivé stránky a pak i v jejím nadpisu. Další místo vhodné pro umístění klíčových slov je značka meta typu description.<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.114. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref> Samotný obsah webu by měl také obsahovat klíčové fráze, avšak měl by také využívat synonyma a vyvarovat se tak jejich nadměrného užívání.<br />
<br />
== Poznámky a citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
*Copywriters Freelance Copywriting Collective Background [online].&nbsp;[cit. 2013-05-05]. Dostupné z:<http://[[http://www.copywriters.co.za/ http://www.copywriters.co.za/] [http://www.copywriters.co.za http://www.copywriters.co.za]<br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small; background-color: rgb(245, 246, 247);">EGER, Ludvík.&nbsp;</span>''Komunikace vzdělávacích organizací s veřejností na internetu''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small; background-color: rgb(245, 246, 247);">. Praha: Česká andragogická společnost, 2010, 116 s. ISBN 978-80-87306-07-9.</span><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small; background-color: rgb(245, 246, 247);"></span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">HORŇÁKOVÁ, Michaela. </span>''Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají.''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 252 s. ISBN 978-80-251-3269-2</span><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;"></span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">JANOUCH, Viktor. </span>''Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích.''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 304 s. ISBN 978-80-251-2795-7</span><br />
*NIELSEN, Jakob. ''Writing for the Web: Articles, Trainings & Reports.''&nbsp;<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;">[online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: <</span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;">[http://www.nngroup.com/topic/writing-web/ http://www.nngroup.com/topic/writing-web/]></span><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;"></span>Robert Němec & RobertNemec.com, s. r. o.. ''Copywriting (nejen pro SE<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">O).&nbsp;</span>''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;">[online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: <[http://http://www.robertnemec.com/copywriting/ http://www.robertnemec.com/copywriting/]></span><br />
<br />
<br/><br/><br />
<br />
[[Category:Export]] <br/></div>Rudimechttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Copywriting&diff=31978Copywriting2013-05-12T19:04:12Z<p>Rudimec: /* Copywriting */</p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Radim Chalupník<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' copywriting, SEO copywriting, Web copywriting<br />
<br />
'''Synonyma:''' ---<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<blockquote>''nadřazené'' -</blockquote><blockquote>''podřazené'' -</blockquote><br />
<br />
<br />
== Copywriting ==<br />
<br />
Copywriting (neboli vytváření obsahu, kreativní psaní…) patří mezi nejdůležitější prvky nejen internetového [[Marketing|marketingu]].<br />
<br />
„''Copywriting = schopnost prodávat textem''. <ref name="nemec">Robert Němec & RobertNemec.com, s. r. o. Copywriting (nejen pro SEO) [online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: <http://http://www.robertnemec.com/copywriting/>.</ref>“<br />
<br />
„''Copywriting je tvůrčí činnost, při které se vytvářejí čtivé a poutavé texty, které prodávají produkty a služby.'' <ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.11. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref>“<br />
<br />
Jde tedy o psaní textů za účelem reklamy, prodeje nebo podpory [[Marketing|marketingu]] určitých hmotných produktů, služeb, myšlenek nebo i samotných podniků. Cílem těchto článků je pak upoutat a oslovit čtenáře (resp. posluchače, diváka…) a zlákat jej ke koupi propagovaného produktu nebo služby. Texty a slova prodávají<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.11. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref>, proto bývají [[Copywriter|copywriteři]] často najímaní k sepsání propagačních e-mailů, sloganů, názvů produktů, webových článků, příspěvků v komerčních blozích, statusů na [[Sociální sítě|sociálních sítích]] i dalších on-line reklam. Také mohou vytvářet tiskové zprávy, [[Public Relations|PR články]], brožury, prospekty a prodejní katalogy, scénáře televizních a rozhlasových reklam a mnoho dalších propagačních materiálů.<br />
<br />
=== === Copywriting pro Web ===<br/> ===<br />
<br />
„''…copywriting je jednoduše řečeno základem úspěchu na Internetu''.“<ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.109. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref> Texty na webových stránkách patří k tomu nejdůležitějšímu <ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.111. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref>. Kvalitní &#x5B;&#x5B;Banner|banner&#x5D;&#x5D;, e-mail nebo jiný kvalitně zpracovaný grafický &#x5B;&#x5B;Odkaz|odkaz&#x5D;&#x5D; sice dokáže přivést potencionálního zákazníka na vaše webové stránky, ale udržet jej zde nedokáží. A to je práce kvalitních textových informací, které svůj web napíšete. Text by měl být poutavý a nápaditý již na první pohled, ale také pravdivý; snaha získat si zákazníka však nesmí být příliš viditelná. Formátování textů pro &#x5B;&#x5B;Web|web&#x5D;&#x5D; je ale především odlišné od textů tištěných. Dlouhé texty většinou zákazníka/čtenáře hned odradí, proto je lepší strukturovat text do krátkých oddělených a odstavců <ref name="nemec">_</ref> s nadpisy a podnadpisy kvůli přehlednosti. Vhodné je také využívat odrážkování a číslování informací. Protože lidské oko vnímá text na monitoru počítače odlišně od textu tištěného, nemělo by se pro pohodlnost čtení používat patkové písmo (Times), ale bezpatkové (např. Calibri). K pohodlnosti čtenáře také patří srozumitelnost a relevance textu, tedy aby čtenář každý odstavec pochopil, nemusel si jej číst dvakrát, ale aby mu jednotlivé informace ani nemusely být v textu připomínány. Dále kvantita, čímž se nemyslí pouze množství textového obsahu (především kvůli nepohodlnému scrollování), ale také množství myšlenek, kterých by nemělo být v jednom odstavci více<ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.114. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref>. Kvalitní text se musí dobře vypořádat také se &#x5B;&#x5B;Sémantika|sémantikou&#x5D;&#x5D;, gramatikou a stylistikou.<br />
<br />
=== SEO Copywriting ===<br />
<br />
[[SEO|SEO, Search Engine Optimization]] = optimalizace webových stránek pro vyhledávače. Jde o úpravu webových stránek k dosažení co nejlepší pozice při automatickém zpracování internetových vyhledávačů. Cílem je získat pro své stránky co nejlepší (nejvyšší) pozici. Tyto pozice si však také můžeme zaplatit ([[SEM|SEM, Search Engine Marketing]]).<br />
<br />
SEO Copywriting je metoda psaní webových textů tak, aby byly „poutavé“ pro své potencionální zákazníky, ale především pro vyhledávací roboty. Na rozdíl od SEO není zaměřený převážně na [[Zdrojový kód]] stránek. Práce webmastera je tedy doplněna o práci [[Copywriter|copywritera]], který má na starosti správné textové podoby nadpisů, obsahu, popisků fotek, grafů a odkazů, které jsou tvořeny také pomocí klíčových slov. Ty jsou v internetové prostředí snad ještě důležitější, než při psaní tištěných PR článků.<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.112. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref><br />
<br />
Klíčová slova by neměl obsahovat pouze článek, tedy tělo webové stránky, ale nad umisťováním klíčových pojmů by se mělo uvažovat již od začátku, tedy při výběru domény, která by měla být uživatelsky přívětivá, snadno zapamatovatelná, ať už jde o název firmy, nebo produktu. Stejně tak by se klíčové slovo mělo objevit v titulku jednotlivé stránky a pak i v jejím nadpisu. Další místo vhodné pro umístění klíčových slov je značka meta typu description.<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.114. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref> Samotný obsah webu by měl také obsahovat klíčové fráze, avšak měl by také využívat synonyma a vyvarovat se tak jejich nadměrného užívání.<br />
<br />
== Poznámky a citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
*Copywriters Freelance Copywriting Collective Background [online].&nbsp;[cit. 2013-05-05]. Dostupné z:<http://[[http://www.copywriters.co.za/ http://www.copywriters.co.za/] [http://www.copywriters.co.za http://www.copywriters.co.za]<br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small; background-color: rgb(245, 246, 247);">EGER, Ludvík.&nbsp;</span>''Komunikace vzdělávacích organizací s veřejností na internetu''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small; background-color: rgb(245, 246, 247);">. Praha: Česká andragogická společnost, 2010, 116 s. ISBN 978-80-87306-07-9.</span><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small; background-color: rgb(245, 246, 247);"></span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">HORŇÁKOVÁ, Michaela. </span>''Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají.''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 252 s. ISBN 978-80-251-3269-2</span><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;"></span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">JANOUCH, Viktor. </span>''Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích.''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 304 s. ISBN 978-80-251-2795-7</span><br />
*NIELSEN, Jakob. ''Writing for the Web: Articles, Trainings & Reports.''&nbsp;<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;">[online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: <</span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;">[http://www.nngroup.com/topic/writing-web/ http://www.nngroup.com/topic/writing-web/]></span><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;"></span>Robert Němec & RobertNemec.com, s. r. o.. ''Copywriting (nejen pro SE<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">O).&nbsp;</span>''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;">[online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: <[http://http://www.robertnemec.com/copywriting/ http://www.robertnemec.com/copywriting/]></span><br />
<br />
<br/><br/><br />
<br />
[[Category:Export]] <br/></div>Rudimechttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Copywriting&diff=31977Copywriting2013-05-12T19:02:59Z<p>Rudimec: </p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Radim Chalupník<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' copywriting, SEO copywriting, Web copywriting<br />
<br />
'''Synonyma:''' ---<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<blockquote>''nadřazené'' -</blockquote><blockquote>''podřazené'' -</blockquote><br />
<br />
<br />
== Copywriting ==<br />
<br />
Copywriting (neboli vytváření obsahu, kreativní psaní…) patří mezi nejdůležitější prvky nejen internetového [[Marketing|marketingu]].<br />
<br />
„''Copywriting = schopnost prodávat textem''. <ref name="nemec">Robert Němec & RobertNemec.com, s. r. o. Copywriting (nejen pro SEO) [online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: <http://http://www.robertnemec.com/copywriting/>.</ref>“<br />
<br />
„''Copywriting je tvůrčí činnost, při které se vytvářejí čtivé a poutavé texty, které prodávají produkty a služby.'' <ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.11. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref>“<br />
<br />
Jde tedy o psaní textů za účelem reklamy, prodeje nebo podpory [[Marketing|marketingu]] určitých hmotných produktů, služeb, myšlenek nebo i samotných podniků. Cílem těchto článků je pak upoutat a oslovit čtenáře (resp. posluchače, diváka…) a zlákat jej ke koupi propagovaného produktu nebo služby. Texty a slova prodávají<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.11. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref>, proto bývají [[Copywriter|copywriteři]] často najímaní k sepsání propagačních e-mailů, sloganů, názvů produktů, webových článků, příspěvků v komerčních blozích, statusů na [[Sociální sítě|sociálních sítích]] i dalších on-line reklam. Také mohou vytvářet tiskové zprávy, [[Public Relations|PR články]], brožury, prospekty a prodejní katalogy, scénáře televizních a rozhlasových reklam a mnoho dalších propagačních materiálů.<br />
<br />
=== Copywriting pro Web === „''…copywriting je jednoduše řečeno základem úspěchu na Internetu''.“<ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.109. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref> Texty na webových stránkách patří k tomu nejdůležitějšímu <ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.111. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref>. Kvalitní &#x5B;&#x5B;Banner|banner&#x5D;&#x5D;, e-mail nebo jiný kvalitně zpracovaný grafický &#x5B;&#x5B;Odkaz|odkaz&#x5D;&#x5D; sice dokáže přivést potencionálního zákazníka na vaše webové stránky, ale udržet jej zde nedokáží. A to je práce kvalitních textových informací, které svůj web napíšete. Text by měl být poutavý a nápaditý již na první pohled, ale také pravdivý; snaha získat si zákazníka však nesmí být příliš viditelná. Formátování textů pro &#x5B;&#x5B;Web|web&#x5D;&#x5D; je ale především odlišné od textů tištěných. Dlouhé texty většinou zákazníka/čtenáře hned odradí, proto je lepší strukturovat text do krátkých oddělených a odstavců <ref name="nemec">_</ref> s nadpisy a podnadpisy kvůli přehlednosti. Vhodné je také využívat odrážkování a číslování informací. Protože lidské oko vnímá text na monitoru počítače odlišně od textu tištěného, nemělo by se pro pohodlnost čtení používat patkové písmo (Times), ale bezpatkové (např. Calibri). K pohodlnosti čtenáře také patří srozumitelnost a relevance textu, tedy aby čtenář každý odstavec pochopil, nemusel si jej číst dvakrát, ale aby mu jednotlivé informace ani nemusely být v textu připomínány. Dále kvantita, čímž se nemyslí pouze množství textového obsahu (především kvůli nepohodlnému scrollování), ale také množství myšlenek, kterých by nemělo být v jednom odstavci více<ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.114. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref>. Kvalitní text se musí dobře vypořádat také se &#x5B;&#x5B;Sémantika|sémantikou&#x5D;&#x5D;, gramatikou a stylistikou.<br />
<br />
=== SEO Copywriting ===<br />
<br />
[[SEO|SEO, Search Engine Optimization]] = optimalizace webových stránek pro vyhledávače. Jde o úpravu webových stránek k dosažení co nejlepší pozice při automatickém zpracování internetových vyhledávačů. Cílem je získat pro své stránky co nejlepší (nejvyšší) pozici. Tyto pozice si však také můžeme zaplatit ([[SEM|SEM, Search Engine Marketing]]).<br />
<br />
SEO Copywriting je metoda psaní webových textů tak, aby byly „poutavé“ pro své potencionální zákazníky, ale především pro vyhledávací roboty. Na rozdíl od SEO není zaměřený převážně na [[Zdrojový kód]] stránek. Práce webmastera je tedy doplněna o práci [[Copywriter|copywritera]], který má na starosti správné textové podoby nadpisů, obsahu, popisků fotek, grafů a odkazů, které jsou tvořeny také pomocí klíčových slov. Ty jsou v internetové prostředí snad ještě důležitější, než při psaní tištěných PR článků.<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.112. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref><br />
<br />
Klíčová slova by neměl obsahovat pouze článek, tedy tělo webové stránky, ale nad umisťováním klíčových pojmů by se mělo uvažovat již od začátku, tedy při výběru domény, která by měla být uživatelsky přívětivá, snadno zapamatovatelná, ať už jde o název firmy, nebo produktu. Stejně tak by se klíčové slovo mělo objevit v titulku jednotlivé stránky a pak i v jejím nadpisu. Další místo vhodné pro umístění klíčových slov je značka meta typu description.<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.114. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref> Samotný obsah webu by měl také obsahovat klíčové fráze, avšak měl by také využívat synonyma a vyvarovat se tak jejich nadměrného užívání.<br />
<br />
== Poznámky a citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
*Copywriters Freelance Copywriting Collective Background [online].&nbsp;[cit. 2013-05-05]. Dostupné z:<http://[[http://www.copywriters.co.za/ http://www.copywriters.co.za/] [http://www.copywriters.co.za http://www.copywriters.co.za]<br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small; background-color: rgb(245, 246, 247);">EGER, Ludvík.&nbsp;</span>''Komunikace vzdělávacích organizací s veřejností na internetu''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small; background-color: rgb(245, 246, 247);">. Praha: Česká andragogická společnost, 2010, 116 s. ISBN 978-80-87306-07-9.</span><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small; background-color: rgb(245, 246, 247);"></span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">HORŇÁKOVÁ, Michaela. </span>''Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají.''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 252 s. ISBN 978-80-251-3269-2</span><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;"></span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">JANOUCH, Viktor. </span>''Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích.''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 304 s. ISBN 978-80-251-2795-7</span><br />
*NIELSEN, Jakob. ''Writing for the Web: Articles, Trainings & Reports.''&nbsp;<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;">[online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: <</span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;">[http://www.nngroup.com/topic/writing-web/ http://www.nngroup.com/topic/writing-web/]></span><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;"></span>Robert Němec & RobertNemec.com, s. r. o.. ''Copywriting (nejen pro SE<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">O).&nbsp;</span>''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;">[online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: <[http://http://www.robertnemec.com/copywriting/ http://www.robertnemec.com/copywriting/]></span><br />
<br />
<br/><br/><br />
<br />
[[Category:Export]] <br/></div>Rudimechttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Copywriting&diff=31976Copywriting2013-05-12T19:02:01Z<p>Rudimec: </p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Radim Chalupník<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' copywriting, SEO copywriting, Web copywriting<br />
<br />
'''Synonyma:''' ---<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<blockquote>''nadřazené'' -</blockquote><blockquote>''podřazené'' -</blockquote><br />
<br />
<br />
== Copywriting ==<br />
<br />
Copywriting (neboli vytváření obsahu, kreativní psaní…) patří mezi nejdůležitější prvky nejen internetového [[Marketing|marketingu]].<br />
<br />
„''Copywriting = schopnost prodávat textem''. <ref name="nemec">Robert Němec & RobertNemec.com, s. r. o. Copywriting (nejen pro SEO) [online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: <http://http://www.robertnemec.com/copywriting/>.</ref>“<br />
<br />
„''Copywriting je tvůrčí činnost, při které se vytvářejí čtivé a poutavé texty, které prodávají produkty a služby.'' <ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.11. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref>“<br />
<br />
Jde tedy o psaní textů za účelem reklamy, prodeje nebo podpory [[Marketing|marketingu]] určitých hmotných produktů, služeb, myšlenek nebo i samotných podniků. Cílem těchto článků je pak upoutat a oslovit čtenáře (resp. posluchače, diváka…) a zlákat jej ke koupi propagovaného produktu nebo služby. Texty a slova prodávají<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.11. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref>, proto bývají [[Copywriter|copywriteři]] často najímaní k sepsání propagačních e-mailů, sloganů, názvů produktů, webových článků, příspěvků v komerčních blozích, statusů na [[Sociální sítě|sociálních sítích]] i dalších on-line reklam. Také mohou vytvářet tiskové zprávy, [[Public Relations|PR články]], brožury, prospekty a prodejní katalogy, scénáře televizních a rozhlasových reklam a mnoho dalších propagačních materiálů.<br />
<br />
=== Copywriting pro Web ===<br />
<br />
„''…copywriting je jednoduše řečeno základem úspěchu na Internetu''.“<ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.109. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref><br />
<br />
Texty na webových stránkách patří k tomu nejdůležitějšímu <ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.111. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref>. Kvalitní b[[Banner|anner]], e-mail nebo jiný kvalitně zpracovaný grafický o[[Odkaz|dkaz]] sice dokáže přivést potencionálního zákazníka na vaše webové stránky, ale udržet jej zde nedokáží. A to je práce kvalitních textových informací, které svůj web napíšete.<br />
<br />
Text by měl být poutavý a nápaditý již na první pohled, ale také pravdivý; snaha získat si zákazníka však nesmí být příliš viditelná. Formátování textů pro w[[Web|eb]] je ale především odlišné od textů tištěných. Dlouhé texty většinou zákazníka/čtenáře hned odradí, proto je lepší strukturovat text do krátkých oddělených a odstavců <ref name="nemec">_</ref> s nadpisy a podnadpisy kvůli přehlednosti. Vhodné je také využívat odrážkování a číslování informací. Protože lidské oko vnímá text na monitoru počítače odlišně od textu tištěného, nemělo by se pro pohodlnost čtení používat patkové písmo (Times), ale bezpatkové (např. Calibri). K pohodlnosti čtenáře také patří srozumitelnost a relevance textu, tedy aby čtenář každý odstavec pochopil, nemusel si jej číst dvakrát, ale aby mu jednotlivé informace ani nemusely být v textu připomínány. Dále kvantita, čímž se nemyslí pouze množství textového obsahu (především kvůli nepohodlnému scrollování), ale také množství myšlenek, kterých by nemělo být v jednom odstavci více<ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.114. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref>. Kvalitní text se musí dobře vypořádat také se [[Sémantika|sémantikou]], gramatikou a stylistikou.<br />
<br />
=== SEO Copywriting ===<br />
<br />
[[SEO|SEO, Search Engine Optimization]] = optimalizace webových stránek pro vyhledávače. Jde o úpravu webových stránek k dosažení co nejlepší pozice při automatickém zpracování internetových vyhledávačů. Cílem je získat pro své stránky co nejlepší (nejvyšší) pozici. Tyto pozice si však také můžeme zaplatit ([[SEM|SEM, Search Engine Marketing]]).<br />
<br />
SEO Copywriting je metoda psaní webových textů tak, aby byly „poutavé“ pro své potencionální zákazníky, ale především pro vyhledávací roboty. Na rozdíl od SEO není zaměřený převážně na [[Zdrojový kód]] stránek. Práce webmastera je tedy doplněna o práci [[Copywriter|copywritera]], který má na starosti správné textové podoby nadpisů, obsahu, popisků fotek, grafů a odkazů, které jsou tvořeny také pomocí klíčových slov. Ty jsou v internetové prostředí snad ještě důležitější, než při psaní tištěných PR článků.<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.112. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref><br />
<br />
Klíčová slova by neměl obsahovat pouze článek, tedy tělo webové stránky, ale nad umisťováním klíčových pojmů by se mělo uvažovat již od začátku, tedy při výběru domény, která by měla být uživatelsky přívětivá, snadno zapamatovatelná, ať už jde o název firmy, nebo produktu. Stejně tak by se klíčové slovo mělo objevit v titulku jednotlivé stránky a pak i v jejím nadpisu. Další místo vhodné pro umístění klíčových slov je značka meta typu description.<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.114. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref> Samotný obsah webu by měl také obsahovat klíčové fráze, avšak měl by také využívat synonyma a vyvarovat se tak jejich nadměrného užívání.<br />
<br />
== Poznámky a citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
*Copywriters Freelance Copywriting Collective Background [online].&nbsp;[cit. 2013-05-05]. Dostupné z:<http://[[http://www.copywriters.co.za/ http://www.copywriters.co.za/] [http://www.copywriters.co.za http://www.copywriters.co.za]<br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small; background-color: rgb(245, 246, 247);">EGER, Ludvík.&nbsp;</span>''Komunikace vzdělávacích organizací s veřejností na internetu''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small; background-color: rgb(245, 246, 247);">. Praha: Česká andragogická společnost, 2010, 116 s. ISBN 978-80-87306-07-9.</span><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small; background-color: rgb(245, 246, 247);"></span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">HORŇÁKOVÁ, Michaela. </span>''Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají.''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 252 s. ISBN 978-80-251-3269-2</span><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;"></span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">JANOUCH, Viktor. </span>''Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích.''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 304 s. ISBN 978-80-251-2795-7</span><br />
*NIELSEN, Jakob. ''Writing for the Web: Articles, Trainings & Reports.''&nbsp;<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;">[online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: <</span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;">[http://www.nngroup.com/topic/writing-web/ http://www.nngroup.com/topic/writing-web/]></span><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;"></span>Robert Němec & RobertNemec.com, s. r. o.. ''Copywriting (nejen pro SE<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">O).&nbsp;</span>''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;">[online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: <[http://http://www.robertnemec.com/copywriting/ http://www.robertnemec.com/copywriting/]></span><br />
<br />
<br/><br/><br />
<br />
[[Category:Export]] <br/></div>Rudimechttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Copywriting&diff=31975Copywriting2013-05-12T19:01:21Z<p>Rudimec: </p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Radim Chalupník<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' copywriting, SEO copywriting, Web copywriting<br />
<br />
'''Synonyma:''' ---<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<blockquote>''nadřazené'' -</blockquote><blockquote>''podřazené'' -</blockquote><br />
<br />
<br />
== Copywriting ==<br />
<br />
Copywriting (neboli vytváření obsahu, kreativní psaní…) patří mezi nejdůležitější prvky nejen internetového [[Marketing|marketingu]].<br />
<br />
„''Copywriting = schopnost prodávat textem''. <ref name="nemec">Robert Němec & RobertNemec.com, s. r. o. Copywriting (nejen pro SEO) [online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: <http://http://www.robertnemec.com/copywriting/>.</ref>“<br />
<br />
„''Copywriting je tvůrčí činnost, při které se vytvářejí čtivé a poutavé texty, které prodávají produkty a služby.'' <ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.11. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref>“<br />
<br />
Jde tedy o psaní textů za účelem reklamy, prodeje nebo podpory [[Marketing|marketingu]] určitých hmotných produktů, služeb, myšlenek nebo i samotných podniků. Cílem těchto článků je pak upoutat a oslovit čtenáře (resp. posluchače, diváka…) a zlákat jej ke koupi propagovaného produktu nebo služby. Texty a slova prodávají<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.11. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref>, proto bývají [[Copywriter|copywriteři]] často najímaní k sepsání propagačních e-mailů, sloganů, názvů produktů, webových článků, příspěvků v komerčních blozích, statusů na [[Sociální sítě|sociálních sítích]] i dalších on-line reklam. Také mohou vytvářet tiskové zprávy, [[Public Relations|PR články]], brožury, prospekty a prodejní katalogy, scénáře televizních a rozhlasových reklam a mnoho dalších propagačních materiálů.<br />
<br />
=== Copywriting pro Web ===<br />
<br />
„''…copywriting je jednoduše řečeno základem úspěchu na Internetu''.“<ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.109. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref><br />
<br />
Texty na webových stránkách patří k tomu nejdůležitějšímu <ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.111. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref>. Kvalitní [[Banner]], e-mail nebo jiný kvalitně zpracovaný grafický [[Odkaz]] sice dokáže přivést potencionálního zákazníka na vaše webové stránky, ale udržet jej zde nedokáží. A to je práce kvalitních textových informací, které svůj web napíšete.<br />
<br />
Text by měl být poutavý a nápaditý již na první pohled, ale také pravdivý; snaha získat si zákazníka však nesmí být příliš viditelná. Formátování textů pro [[Web]] je ale především odlišné od textů tištěných. Dlouhé texty většinou zákazníka/čtenáře hned odradí, proto je lepší strukturovat text do krátkých oddělených a odstavců <ref name="nemec">_</ref> s nadpisy a podnadpisy kvůli přehlednosti. Vhodné je také využívat odrážkování a číslování informací. Protože lidské oko vnímá text na monitoru počítače odlišně od textu tištěného, nemělo by se pro pohodlnost čtení používat patkové písmo (Times), ale bezpatkové (např. Calibri). K pohodlnosti čtenáře také patří srozumitelnost a relevance textu, tedy aby čtenář každý odstavec pochopil, nemusel si jej číst dvakrát, ale aby mu jednotlivé informace ani nemusely být v textu připomínány. Dále kvantita, čímž se nemyslí pouze množství textového obsahu (především kvůli nepohodlnému scrollování), ale také množství myšlenek, kterých by nemělo být v jednom odstavci více<ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.114. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref>. Kvalitní text se musí dobře vypořádat také se [[Sémantika|sémantikou]], gramatikou a stylistikou.<br />
<br />
=== SEO Copywriting ===<br />
<br />
[[SEO|SEO, Search Engine Optimization]] = optimalizace webových stránek pro vyhledávače. Jde o úpravu webových stránek k dosažení co nejlepší pozice při automatickém zpracování internetových vyhledávačů. Cílem je získat pro své stránky co nejlepší (nejvyšší) pozici. Tyto pozice si však také můžeme zaplatit ([[SEM|SEM, Search Engine Marketing]]).<br />
<br />
SEO Copywriting je metoda psaní webových textů tak, aby byly „poutavé“ pro své potencionální zákazníky, ale především pro vyhledávací roboty. Na rozdíl od SEO není zaměřený převážně na [[Zdrojový kód]] stránek. Práce webmastera je tedy doplněna o práci [[Copywriter|copywritera]], který má na starosti správné textové podoby nadpisů, obsahu, popisků fotek, grafů a odkazů, které jsou tvořeny také pomocí klíčových slov. Ty jsou v internetové prostředí snad ještě důležitější, než při psaní tištěných PR článků.<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.112. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref><br />
<br />
Klíčová slova by neměl obsahovat pouze článek, tedy tělo webové stránky, ale nad umisťováním klíčových pojmů by se mělo uvažovat již od začátku, tedy při výběru domény, která by měla být uživatelsky přívětivá, snadno zapamatovatelná, ať už jde o název firmy, nebo produktu. Stejně tak by se klíčové slovo mělo objevit v titulku jednotlivé stránky a pak i v jejím nadpisu. Další místo vhodné pro umístění klíčových slov je značka meta typu description.<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.114. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref> Samotný obsah webu by měl také obsahovat klíčové fráze, avšak měl by také využívat synonyma a vyvarovat se tak jejich nadměrného užívání.<br />
<br />
== Poznámky a citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
*Copywriters Freelance Copywriting Collective Background [online].&nbsp;[cit. 2013-05-05]. Dostupné z:<http://[[http://www.copywriters.co.za/ http://www.copywriters.co.za/] [http://www.copywriters.co.za http://www.copywriters.co.za]<br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small; background-color: rgb(245, 246, 247);">EGER, Ludvík.&nbsp;</span>''Komunikace vzdělávacích organizací s veřejností na internetu''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small; background-color: rgb(245, 246, 247);">. Praha: Česká andragogická společnost, 2010, 116 s. ISBN 978-80-87306-07-9.</span><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small; background-color: rgb(245, 246, 247);"></span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">HORŇÁKOVÁ, Michaela. </span>''Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají.''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 252 s. ISBN 978-80-251-3269-2</span><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;"></span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">JANOUCH, Viktor. </span>''Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích.''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 304 s. ISBN 978-80-251-2795-7</span><br />
*NIELSEN, Jakob. ''Writing for the Web: Articles, Trainings & Reports.''&nbsp;<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;">[online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: <</span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;">[http://www.nngroup.com/topic/writing-web/ http://www.nngroup.com/topic/writing-web/]></span><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;"></span>Robert Němec & RobertNemec.com, s. r. o.. ''Copywriting (nejen pro SE<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">O).&nbsp;</span>''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;">[online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: <[http://http://www.robertnemec.com/copywriting/ http://www.robertnemec.com/copywriting/]></span><br />
<br />
<br/><br/><br />
<br />
[[Category:Export]] <br/></div>Rudimechttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Copywriting&diff=31974Copywriting2013-05-12T18:59:24Z<p>Rudimec: </p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Radim Chalupník<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' copywriting, SEO copywriting, Web copywriting<br />
<br />
'''Synonyma:''' ---<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<blockquote>''nadřazené'' - něco</blockquote><blockquote>''podřazené'' - něco</blockquote><br />
<br />
<br />
== Copywriting ==<br />
<br />
Copywriting (neboli vytváření obsahu, kreativní psaní,…) patří mezi nejdůležitější prvky nejen internetového [[marketing|marketingu]].<br />
<br />
„''Copywriting = schopnost prodávat textem''. <ref name="nemec">Robert Němec & RobertNemec.com, s. r. o. Copywriting (nejen pro SEO) [online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: <http://http://www.robertnemec.com/copywriting/>.</ref>“<br />
<br />
„''Copywriting je tvůrčí činnost, při které se vytvářejí čtivé a poutavé texty, které prodávají produkty a služby.'' <ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.11. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref>“<br />
<br />
Jde tedy o psaní textů za účelem reklamy, prodeje nebo podpory [[marketing|marketingu]] určitých hmotných produktů, služeb, myšlenek, nebo i samotných podniků. Cílem těchto článků je pak upoutat a oslovit čtenáře (resp. posluchače, diváka,…) a zlákat jej ke koupi propagovaného produktu nebo služby. Texty a slova prodávají<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.11. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref>, proto bývají [[copywriter|copywriteři]] často najímaní k sepsání propagačních e-mailů, sloganů, názvů produktů, webových článků, příspěvků v komerčních blozích, statusů na [[sociální sítě|sociálních sítích]] i dalších on-line reklam. Také mohou vytvářet tiskové zprávy, [[Public Relations|PR články]], brožury, prospekty a prodejní katalogy, scénáře televizních a rozhlasových reklam a mnoho dalších propagačních materiálů.<br />
<br />
=== Copywriting pro Web ===<br />
<br />
„''…copywriting je jednoduše řečeno základem úspěchu na Internetu''.“<ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.109. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref><br />
<br />
Texty na webových stránkách patří k tomu nejdůležitějšímu <ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.111. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref>. Kvalitní [[banner]], e-mail, nebo jiný kvalitně zpracovaný grafický [[odkaz]] sice dokáže přivést potencionálního zákazníka na vaše webové stránky, ale udržet jej zde nedokáží. A to je práce kvalitních textových informací, které svůj web napíšete.<br />
<br />
Text by měl být poutavý a nápaditý již na první pohled, ale také pravdivý; snaha získat si zákazníka však nesmí být příliš viditelná. Formátování textů pro [[web]] je ale především odlišné od textů tištěných. Dlouhé texty většinou zákazníka/čtenáře hned odradí, proto je lepší strukturovat text do krátkých oddělených a odstavců <ref name="nemec">_</ref> s nadpisy a podnadpisy kvůli přehlednosti. Vhodné je také využívat odrážkování a číslování informací. Protože lidské oko vnímá text na monitoru počítače odlišně od textu tištěného, nemělo by se pro pohodlnost čtení používat patkové písmo (Times), ale bezpatkové (např. Calibri). K pohodlnosti čtenáře také patří srozumitelnost a relevance textu, tedy aby čtenář každý odstavec pochopil, nemusel si jej číst dvakrát, ale aby mu jednotlivé informace ani nemusely být v textu připomínány. Dále kvantita, čímž se nemyslí pouze množství textového obsahu (především kvůli nepohodlnému scrollování), ale také množství myšlenek, kterých by nemělo být v jednom odstavci více<ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.114. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref>. Kvalitní text se musí dobře vypořádat také se [[Sémantika|sémantikou]], gramatikou a stylistikou.<br />
<br />
=== SEO Copywriting ===<br />
<br />
[[SEO|SEO, Search Engine Optimization]] = optimalizace webových stránek pro vyhledávače. Jde o úpravu webových stránek k dosažení co nejlepší pozice při automatickém zpracování internetových vyhledávačů. Cílem je získat pro své stránky co nejlepší (nejvyšší) pozici. Tyto pozice si však také můžeme zaplatit ([[SEM|SEM, Search Engine Marketing]]).<br />
<br />
SEO Copywriting je metoda psaní webových textů tak, aby byly „poutavé“ pro své potencionální zákazníky, ale především pro vyhledávací roboty. Na rozdíl od SEO není zaměřený převážně na [[zdrojový kód]] stránek. Práce webmastera je tedy doplněna o práci [[copywriter|copywritera]], který má na starosti správné textové podoby nadpisů, obsahu, popisků fotek, grafů a odkazů, které jsou tvořeny také pomocí klíčových slov. Ty jsou v internetové prostředí snad ještě důležitější, než při psaní tištěných PR článků.<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.112. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref><br />
<br />
Klíčová slova by neměl obsahovat pouze článek, tedy tělo webové stránky, ale nad umisťováním klíčových pojmů by se mělo uvažovat již od začátku, tedy při výběru domény, která by měla být uživatelsky přívětivá, snadno zapamatovatelná, ať už jde o název firmy, nebo produktu. Stejně tak by se klíčové slovo mělo objevit v titulku jednotlivé stránky a pak i v jejím nadpisu. Další místo vhodné pro umístění klíčových slov je značka meta typu description.<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.114. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref> Samotný obsah webu by měl také obsahovat klíčové fráze, avšak měl by také využívat synonyma a vyvarovat se tak jejich nadměrného užívání.<br />
<br />
== Poznámky a citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
*Copywriters Freelance Copywriting Collective Background [online].&nbsp;[cit. 2013-05-05]. Dostupné z:<http://[http://www.copywriters.co.za/ http://www.copywriters.co.za<br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small; background-color: rgb(245, 246, 247);">EGER, Ludvík.&nbsp;</span>''Komunikace vzdělávacích organizací s veřejností na internetu''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small; background-color: rgb(245, 246, 247);">. Praha: Česká andragogická společnost, 2010, 116 s. ISBN 978-80-87306-07-9.</span><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small; background-color: rgb(245, 246, 247);"></span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">HORŇÁKOVÁ, Michaela. </span>''Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají.''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 252 s. ISBN 978-80-251-3269-2</span><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;"></span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">JANOUCH, Viktor. </span>''Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích.''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 304 s. ISBN 978-80-251-2795-7</span><br />
*NIELSEN, Jakob. ''Writing for the Web: Articles, Trainings & Reports.''&nbsp;<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;">[online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: <</span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;">[http://www.nngroup.com/topic/writing-web/ http://www.nngroup.com/topic/writing-web/]></span><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;"></span>Robert Němec & RobertNemec.com, s. r. o.. ''Copywriting (nejen pro SE<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">O).&nbsp;</span>''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;">[online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: <[http://http://www.robertnemec.com/copywriting/ http://www.robertnemec.com/copywriting/]></span><br />
<br />
<br/><br/><br />
<br />
[[Category:Export]] <br/></div>Rudimechttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Copywriting&diff=31973Copywriting2013-05-12T18:57:39Z<p>Rudimec: </p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Radim Chalupník '''Klíčová slova:''' copywriting, SEO copywriting, Web copywriting '''Synonyma:''' --- '''Související pojmy:'''<br />
<blockquote>''nadřazené'' -</blockquote><blockquote>''podřazené'' -&nbsp;</blockquote><br />
== Copywriting == Copywriting (neboli vytváření obsahu, kreativní psaní…) patří mezi nejdůležitější prvky nejen internetového &#x5B;&#x5B;Marketing|marketingu&#x5D;&#x5D;. „''Copywriting = schopnost prodávat textem''. <ref name="nemec">Robert Němec & RobertNemec.com, s. r. o. Copywriting (nejen pro SEO) [online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z:</ref></div>Rudimechttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Theodor_H._Nelson&diff=31971Theodor H. Nelson2013-05-12T18:51:47Z<p>Rudimec: /* Význam Teda Nelsona pro informační vědu a knihovnictví */</p>
<hr />
<div>[[File:Ted nelson.jpg|thumb|right|260px|]]<br />
<br />
<br/><br/>'''Ted Nelson''', celým jménem Theodor Holm Nelson (nar. 17. června 1937), je americký sociolog, filosof, softwarový designér. Sám sebe označuje za vizionáře<ref name="CV">NELSON, Theodor H. ''TED NELSON - CURRICULUM VITAE'' [online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <http://http://hyperland.com/TNvita>.</ref>.<br />
<br />
Nelson je pionýrem v oblasti informačních technologií, zavedl a poprvé použil termín hypertext v roce 1963, uveřejnil jej v roce 1965. Je mu také přisuzováno první použití slov hypermedia, virtualita, intervingularita, teledildonika a dalších.<br />
<br />
Mezi jeho nejvýznamnější práce patří dva softwarové projekty: Xanadu Hypertext a ZigZag Data System, dále napsal osm knih, přes padesát článků, měl několik akademických pozic a mohl mít celkem až na 750 studentů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Život ==<br />
<br />
{{Infobox Vědec |jmeno = Theodor H. Nelson|datum_narozeni = 17. 6. 1937|misto_narozeni = Chicago, USA|datum_umrti = -|misto_umrti = -|duvod_umrti = -|pobyt = Southampton, Velká Británie|rodina = ženatý s [[Marlene Mallicoat]]|obcanstvi = US|skola = M.A. Harvard, Sociology (Department of Social Relations), 1963.<br>Ph.D. Keio University, Japan (Department of Media and Governance), 2002.|pracoviste = Southampton University<br>Projekt XANADU |znamy_diky = Projekt [[XANADU]];<br>[[hypertext]]|oceneni = 1968: "''Auburn Lecturer''"<br>1998: "''Nelson Newcomer Award''"<br>1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''"<br>2001: "''Officier des Arts et Lettres''"}}<br />
<br />
Theodor Holm Nelson se narodil do umělecké rodiny režiséra Ralpha Nelsona, pozdějšího vítěze Emmy a Oscarové herečky Celesty Holmové. Jejich manželství ale příliš šťastné nebylo, a tak byl Nelson po většinu času vychováván svými prarodiči, nejprve v Chicagu, kde se také narodil, později v Greenvich Village.<ref>GRIFFIN, Scott. Internet Pioneers [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html>.</ref><br />
<br />
Svůj první titul B.A. obdržel na univerzitě ve Swarthmore roku 1959. O rok později začal na Harwardské univerzitě pracovat v rámci studentské práce na programu, který by mu umožnil ukládat všechny jeho poznámky, včetně jejich editace. Avšak kvůli jeho nedostatečné technické vzdělanosti k jeho dokončení nikdy nedošlo. Nicméně Nelson se čím dál více stával počítačovým filosofem a vizionářem a ve svých knihách, které vydával vlastním nákladem, v podstatě navrhl spoustu aplikací, které inspirovaly vývojáře ve vývoji, a tak vznikla spousta aplikací, které dnes již považujeme za běžné, jako je například Word. Nelson totiž přesně věděl, co od počítače vyžaduje a co by mu měl přinést. Studium na Harwardu ukončil úspěšně roku 1963 titulem M.A. na katedře sociálních vztahů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Pozdější 3 roky strávil jako učitel sociologie na elitní americké škole Vassar College. Později působil jako konzultant hned v několika organizacích. Mezi ty nejvýznamnější můžeme zmínit Bellovy laboratoře. Od roku 1968 byl také vlastníkem „The Nelson Organization“, kam na konzultace chodili zástupci i takových firem, jako jsou IBM, Western Electric či Kalifornské univerzity. V pozdějších letech působil opět jako hostující přednášející na několika amerických univerzitách, kde přednášel například o textových procesorech a interaktivní grafice. Na začátku 80. let působil jako šéf designer pro Datapoint corporation na vývoji textového procesoru nové generace, kde chtěl použít svůj „Vortext“ design, ale Datapoint celý projekt později zrušil.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Od roku 1988 se XOC (firma zaštiťující projekt Xanadu) stává akvizicí firmy Autodesk. Nelsonova práce je zejména propagace projektu Xanadu. Bohužel ani jeden z Nelsonových designů není nakonec dokončen a Autodesk od celého projektu po čtyřech letech upustil. V roce 1994 se Nelson přesunul do Japonska, kde zakožil společnost Sapporo Hyperlab. On sám pracoval na pozici výzkumného pracovníka. Na této pozici byl i na univerzitě Hokkaido v Sapporu, a to v letech 1995-1996. Po další 3 roky působil také jako hostující profesor na katedře Environmentálních studií na Keio University ve Fujisawě, kde roku 2002 získal také titul Ph.D. za práci „Filozofie hypertextu“. Roku 1997 se stal profesorem i na universitě v Southamtonu, kde působí dodnes.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
=== Vzdělání<br/> ===<br />
<br />
*1959 – B.A. - Swarthmore, katedra filozofie<br />
*1963 – M.A. - Harward, katedra sociálních vztahů<br />
*2002 – Ph.D. - Keio University – za práci „Filozofie hypertextu“<br />
<br />
=== Zaměstnání<br/> ===<br />
<br />
*1964-66 – odborný asistent sociologie, Vassar College<br />
*1966-67 – technologický konzultant, Brace & World Publishers<br />
*1968-72 – vlastník firmy, „The Nelson Organization“ - poskytoval konzultace – IBM, Brown University, Western Electric, University of California atd.<br />
*1968-69 – odborný konzultant, Bellovy laboratořích a CBS laboratoře<br />
*1973-76 – učitel na několika katedrách, University of Illinois<br />
*1976 – spoluvlastník a reklamní ředitel, The Itty Bitty Machine Company (jeden z prvních počítačových obchodů v Chicagu)<br />
*1977 – hostující učitel, Swarthmore College – přednášel o textových systémech a interaktivní grafice<br />
*1980-81 – editor, magazín Creative Computing 1981-82 – šéfdesigner kancelářského softwaru, Datapoint<br />
*1983-84 – mediální specialista, Datapoint<br />
*1988-93 – "Distinguished Fellow", Autodesk<br />
*1993-95 – editor, magazín NewMedia<br />
*1994-96 – výzkumný pracovník, Sapporo HyperLab, Japonsko<br />
*1995-96 – výzkumný pracovník, Hokkaido University, Japonsko<br />
*1994-99 – hostující učitel, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*1997-nyní – hostující učitel, University of Southampton, Anglie<br />
*1999-2002 – přednášející, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*2000+ - "Senior Fellow", McLuhan institute<br />
*2003 – hostující učitel, University of Nottingham, Anglie<br />
*2004-9 – pracovník, Oxford Internet Institute, University of Oxford, Anglie<br />
*2010 – designer, The Internet Archive<br />
<br />
== Projekt XANADU<br/> ==<br />
<br />
Nelson přichází v 60. letech s myšlenkou celosvětového [[Hypertext|hypertextu]].<ref>NELSON, Theodor H. Project Xanadu® [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.xanadu.com/>.</ref> Tato myšlenka univerzální demokratické a celosvětové [[Hypertext|hypertextové]] knihovny měla pozdvihnout lidské bytí na zcela novou životní úroveň. Časopis [[Wired]] označil [[Xanadu]] za nejdéle trvající projekt v historii výpočetní techniky, který byl s nadšením Nelsona a jeho týmu ohlášen, avšak doposud nespatřil světlo světa. „The amazing epic tragedy.“ <ref name="WOLF">WOLF, Gary. The Curse Of Xanadu [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html>.</ref><br />
<br />
=== Historie projektu XANADU<br/> ===<br />
<br />
Prvopočátky projektu můžeme vysledovat až do Nelsonových studií na Harwardu, kde v rámci studentského projektu pracoval na textovém procesoru, který by mu umožnil ukládat jeho myšlenky a poznámky uvnitř počítače. Neměl ale dostatečné technické znalosti, a tak projekt nedokončil.<ref name="RHEINGOLD">RHEINGOLD, Howard. Tools for Thought [online]. [cit. 2013-04-22]. kap. 14. Dostupné z: <http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html>.</ref> Na konci šedesátých let dostal Nelson od soukromého investora menší finanční obnos, a tak si mohl dovolit najmout programátora, aby pracoval na základním kódu projektu Xanadu. Výsledkem byla datová struktura, která umožňovala vkládat do paměti počítače a následně z ní opět vyjímat, větší úseky textu. V roce 1972 vznikla první demoverze celého projektu, která ovšem běžela pouze na půjčeném počítači. Než mohl Nelson celý projekt ukázat potencionálním zákazníkům, musel počítač vrátit. V tuhle chvíli tedy měl část zdrojového kódu, ale nikoli médium, na kterém by jej mohl přenášet.<ref name="WOLF">_</ref><br />
<br />
V roce 1974 vychází manifest Nelsonovy digitální revoluce pojmenovaný "CompLib/Dream Machines", který se skládal ze dvou částí. První CompLib obsahovala změť nesouvisejících informací, ale pokud čtenář knihu otočil, měl před sebou část druhou – Dream Machines. V této kapitole se Nelson snažil nastínit základní podobu funkcí projektu Xanadu, který zde byl představen jako digitální síť, jakožto přirozeného prostředí pro [[Hypertext]]. Během doby, kdy přednášel na univerzitě na Swarthmore College, se seznámil s Rogerem Gregorym, Markem Millerem a Stuartem Greenem, kteří napsali další část kódu.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
V roce 1983 tak Nelson zakládá společnost Xanadu Operating Company (XOC), která měla design systému dokončit, ale vývoj až do roku 1988 nijak nepokročil. V tomto roce veškerá práva na projekt Xanadu (včetně XOC) přecházejí pod firmu Autodesk. Šéfem vývoje se stal Miller, který později také rozhodl o tom, že momentální verze není vhodná ke komerčnímu využití, a celý tým tak začal pracovat na nové verzi kódu. Vzhledem k širokému záběru funkcí, které měl Xanadu zvládat, se daří většinu softwarových problémů vyřešit až na konci roku 1991. V únoru 1992 ovšem Autodesk upadá do finančních potíží a XOC přechází pod správu firmy Memex a s ním přechází i většina programátorů. Práva na název Xanadu získává opět Nelson.<ref name="WOLF">_</ref><br />
<br />
Jenže i Memex se v souvislosti s Xanadu dostal do finančních potíží a autorská práva v souvislosti s XOC tak přešla do vlastnictví Rogera Gregoryho a Keitha Hensona. Tato společnost se později přejmenovala na Udanax a vydala otevřené kódy Xanadu 88.1 jako Udanax Green a Xanadu 92.1 pod názvem Udanax Gold.<ref name="GREGORY">GREGORY, Roger. Udanax.com [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: <http://www.udanax.com>.</ref> Nelson mezitím odešel do Japonska, kde ve spolupráci se studenty Keio University pokračoval na vývoji. Autorská práva rozšířil na společnosti Xanadu Australia a Xanadu America.<br/>Nicméně Xanadu jako samostatný [[Hypertext|hypertextový]] systém se všemi jeho atributy a aplikacemi dosud neběží na žádné platformě.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
== ZigZag Data System<br/> ==<br />
<br />
Zvaný také ZZstructure (resp. hyperthogonal structure) je generalizace dat jako viditelných křížených seznamů v&nbsp;multidimenzionálním prostoru, které nabízejí nové formy [[vizualizace]] a připojení.<ref>NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://www.xanadu.com/zigzag>.</ref><br />
<br />
ZigZag Data System by měl umožnit přestavbu světa osobních počítačů na práci s&nbsp;jednoduššími programy a daty tak, aby byla práce s&nbsp;nimi pro uživatele co nejsnadnější.<br />
<br />
Momentálně probíhají ZZstructure projekty v&nbsp;v&nbsp;USA, Austrálii, Japonsku, Rusku a Finsku.<br />
<br />
== Další aktivity ==<br />
<br />
Umělecký původ Teda Nelsona se projevil i v jeho tvorbě:<br />
<br />
*1957 (prvním rokem na Swarthmore College): Napsal knihu, režíroval a napsal slova zřemě zcela prvního rockového muzikálu "''Anything & Everything''"<br />
*1959 (koncem studia na Swarthmore College): Napsal a zrežíroval 90 minut dlouhou filmovou komedii s názvem "''The Epiphany of Slocum Furlow''".<br />
*1981 Ted Nelson byl konzultantem při natáčení filmu “''Tron''” Stevena Lisbergera (1982, Walt Disney Productions)<br />
<br />
Ted Nelson se po celý svůj život účastnil mnohých banketů a konferencí na které je často zván jako vystupující. Vystupoval také na cestách po britských či amerických universitách.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Nelsonovy neologismy ===<br />
<br />
'''Compound document''' (1967)<br />
<br />
*Složený dokument. Dokument vytvořený pomocí textového editoru. Prostý text je smíchán s dalšími netextovými prvky, například s obrázky, tabulky, audio či video objekty, atd. <ref>Compound document. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document>.</ref><br />
<br />
'''Cybercrud''' (1967)<br />
<br />
*Spojení slov ''Cyber + Crud'' (špína, svinstvo). Pojem označuje animaci, prezentaci... která má za úkol zmást či zakrýt fakta. <ref>Cybercrud. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud>.</ref><br />
<br />
'''Docuplex''' (1981)<br />
<br />
*Nelsonova vize Dokuplexu [http://hypertext.sourceforge.net/docuplex/ zde].<br />
<br />
'''Docuverse''' (1981)<br />
<br />
*Neboli ''docuversum'' (složenina slov ''document ''a ''universe (''resp.''universum''), je celosvětová elektronická knihovna propojených dokumentů<ref name="kobikova">_</ref>, čili globální metadokument.<br />
<br />
'''Enfilade''' (1972)<br />
<br />
*"''Enfilades''" jsou třídy stromové datové struktury použité v projektu [[XANADU]]. Umožňují rychlou editaci, správu verzí, porovnávání operací a změn v síťové [[Hypertex|hypertextové]] databázi. <ref>Enfilade. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu)>.</ref><br />
<br />
'''[[Hypertext]]''' (1965)<br />
<br />
*Text, který není omezený lineární formou. [[Hypertext]] je pojem označující skupinu textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (linků, lexií), což umožňuje čtenáři procházet textem nelineárně, bez striktně definovaného počátku, konce i sledu textu. Na technologii [[Hypertext|hypertextu]] je založeno internetové prostředí globální počítačové sítě, tzv. World Wide Web.<br />
<br />
'''[[Hypermedia]]''' (1965)<br />
<br />
*Logická extenze slova [[Hypertext]]. Jde o médium obsahující krom prostého textu a odkazů také audio, video, grafické prvky,… <ref>Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia>.</ref><br />
<br />
'''Intertwingularity''' (1974)<br />
<br />
*Tento pojem Nelson použil k vyjádření složitosti vzájemných vazem v lidském poznání (vědění).<ref>Intertwingularity. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity>.</ref><br />
<br />
'''Soft copy''' (1975)<br />
<br />
*Jde o nevytištěný digitální dokument, lze jej prohlížet pomocí programů v počítačích. V kontrastu je vytištěný dokument.<ref>Soft copy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy>.</ref><br />
<br />
'''Techniod ''' (1981)<br />
<br />
*Přídavné jméno vztahující se k funkčnosti nebo provozování technologií. <ref>Techniod. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod>.</ref><br />
<br />
'''Teledildonics''' (1975)<br />
<br />
*Nebo také „''cyberdildonics''“ jsou elektronické sexuální pomůcky, které lze ovládat pomocí počítače a dosáhnout tak orgasmu.<ref>Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics>.</ref><br />
<br />
'''Transclusion''' (1982)<br />
<br />
*Jde o začlenění dokumentu (nebo jeho části) do jiného dokumentu pomocí odkazu.<ref>Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion>.</ref><br />
<br />
'''Virtuality''' (1977)<br />
<br />
*Nelson vidí tento pojem jako opozitum k termínu ''reality''. Všechno má svoji reálnou a virtuální stránku.<ref>Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality>.</ref><br />
<br />
'''Visualization'''(1972)<br />
<br />
*Jako první použil tento pojem v rámci počítačové vědy, tedy jako "''electronic visualization''", později i ve spojení "''computer visualization''" a "''scientific visualization''". <ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Dále pojmy: '''digitalia''' (1965), '''image synthesis''' (1970), '''structangle''' (1987), '''zipper lists''' (1970)<br />
<br />
=== Patenty ===<br />
<br />
*2000: Many-to-many platební systém pro síťový obsah.<br />
*2001: Softwarový patent pro ZigZag Structure (systém pro řízení, prohlížení a propojování komplexních dat).<br />
<br />
== Význam Teda Nelsona pro informační vědu a knihovnictví ==<br />
<br />
Ted Nelson spadá do skupiny lidí podílejících se na vývoji konceptu [[Hypertext|hypertextu]] a digitalizace dat ve vztahu k textualitě. <ref>MACEK, Jakub. Nová média. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm >.</ref> Prvotní koncepty se objevují již ve článku „As We May Think“(1945) [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]], který Nelsona inspiroval.<br />
<br />
Ted Nelson byl prvním, kdo hypertextový systém pojmenoval. V šedesátých letech i oficiálně zavedl termín [[hypertext]], jež chápal jako nové médium, které rozšiřuje možnosti kreativní práce s textem. Popsal [[Hypertext]] jako nesekvenční, nelineární text s rozvětvenou strukturou, která se skládá z textových bloků (lexií) propojených (prolinkovaných) různými spojeními a nabízí čtenáři různé čtecí trasy. <ref name="kobikova">KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm >.</ref> Cílem jeho práce i práce na projektu [[XANADU]] bylo vytvoření totálního [[Hypertext|hypertextu]], tzv. docuversum (složeno ze slov document a universum).<br />
<br />
Nelson se také snažil razit myšlenky o spoluutváření dokumentů různými uživateli a o redundantním ukládání, což byli úmysly, které nepřímo předcházejí konceptům webu 2.0.<ref>AUTRATA, Petr. Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie [online]. 2012 [cit. 2013-04-16]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Zuzana Kobíková. Dostupné z: <http://theses.cz/id/fxo2m6/>.</ref><br />
<br />
== Ocenění ==<br />
<br />
*1968: "''Auburn Lecturer''", Union Theological Seminary (společně s Kennethem Bouldingem).<br />
*1998: ACM, americká Asociace pro výpočetní techniku začala předávat "''Nelson Newcomer Award''". Cena je každoroční a uděluje se vědeckým nováčkům za jejich texty z oblasti hypertextu.<br />
*1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''", Sedmá WWW konference v Brisbane v Austrálii. Nelson dostal cenu pro jednotlivce za celoživotní přínos v oblasti globální informační infrastruktury.<br />
*2001: V tomto roce byl Ted Nelson ve Francii pasován ministrem kultury jako "''Officier des Arts et Lettres''". Jde o individuální ocenění za přínos v literatuře a umění; (Řád umění a literatury Francouzské republiky).<br />
<br />
== Publikace ==<br />
<br />
Theodor Nelson napsal během svého života nepřeberné množství článků. Existuje mnoho zápisů, rozhovorů či videozáznamů, ať už z konferencí, nebo z televizních diskuzních pořadů, jakým byl například „Good Morning America“ nebo pořad „Hyperland“ televize BBC (1990). K prvnímu vystoupení Teda Nelsona v televizi však došlo již v roce 1950.<br />
<br />
Své články publikoval Nelson již od prvních let na univerzitě ve Swarthmore.<br />
<br />
V roce 1965 vydal jeden z prvních významných článků „The Hypertext“ v rámci Sborníku World Documentation Federation. V těchto letech vychází dále Nelsonovi např. grafická brožura věnující se počítačové grafice"New Media and Creativity Systems" a článek „Hypertext for History“(1966).<br />
<br />
V roce 1972 napsal text odkazující na článek „As We May a Think“ [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]] tím, že slovíčko „may“ zaměnil za „will“. Text „As We Will Think“ zkoumá problémy rozhraní, nově definuje [[Vannevar Bush|Bushův]] [[Vannevar Bush#Memex|Memex]] jako [[Hypertext]], popisuje vize sítě (odlišné od [[Internet|internetu]]) a přemýšlí, jak bychom mohli začít takovou síť/systém znalostí stavět.<br />
<br />
Několik svých článků publikoval Nelson také v časopise Creative Computing, kde byl i krátce editorem.<ref>Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing>.</ref><br/>Např. "The Atari Machine", "Interactive Systems and the Design of Virtuality" (1980).<br />
<br />
=== Knihy ===<br />
<br />
*1959: Life, Love, College, etc. (Formerly We Need a Sociology Department.) TN's collected columns from the Swarthmore Phoenix.<br />
*1966: Media 72, publikoval sám Nelson.<br />
*1974: Computer Lib/Dream Machines.<br />
*1977: The Home Computer Revolution. Přeloženy do švédštiny a italštiny.<br />
*1981: Literary Machines. 1987: Major revision. Přeloženo do japonštiny a italštiny.<br />
*1997: The Future of Information. Publikoval v Japonsku Kay Nishi ve speciální limitované edici.<br />
*2008: Geeks Bearing Gifts: How the Computer World Got This Way. Distribuce: Lulu.com.<br />
*2010: POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization. Distribuce: Lulu.com.<br />
<br />
== Citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">AUTRATA, Petr.&nbsp;</span>''Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. Brno, 2012 [cit. 2013-04-11]. 50 s. Dostupné z:</span>[http://is.muni.cz/th/333653/ff_b/Bakalarska_prace_-_Petr_Autrata.pdf http://is.muni.cz/th/333653/ff_b/Bakalarska_prace_-_Petr_Autrata.pdf]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy. Vedoucí práce Mgr. Zuzana Kobíková.</span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">GREGORY, Roger. Udanax.com [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: <</span>[http://www.udanax.com/ http://www.udanax.com]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">GRIFFIN, Scott. Internet Pioneers [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext.&nbsp;''REVUE PRO MÉDIA''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. č. 5, [cit. 2013-04-16].&nbsp;</span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Dostupný z WWW: <</span>[http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">MACEK, Jakub. Nová média.&nbsp;</span>''REVUE PRO MÉDIA''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <</span>[http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H. Project Xanadu® [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.xanadu.com/ http://www.xanadu.com/]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H.&nbsp;</span>''TED NELSON - CURRICULUM VITAE''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <</span>[http://http//hyperland.com/TNvita http://http://hyperland.com/TNvita]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <</span>[http://www.xanadu.com/zigzag http://www.xanadu.com/zigzag]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">RHEINGOLD, Howard. Tools for Thought [online]. [cit. 2013-04-22]. kap. 14. Dostupné z: <</span>[http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">WOLF, Gary. The Curse Of Xanadu [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Compound document. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Cybercrud. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Enfilade. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu) http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu)]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Intertwingularity. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Soft copy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Techniod. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
== Externí zdroje ==<br />
<br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">[http://hyperland.com/TNvita Životopis Teda Nelsona].</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">[http://hyperland.com/ Osobní stránky] Teda Nelsona.</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Oficiální strán<span style="font-size: small;">ky&nbsp;<span style="color: rgb(0, 0, 0);">[http://xanadu.com/ PROJECTu XANADU®].</span></span></span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Oficiální stránky [http://www.xanadu.com/zigzag/ The ZIGZAG<span style="font-size: x-small;"><span style="color: rgb(0, 0, 0); text-align: -webkit-center;">®</span></span>&nbsp;Database and Vizualization System]</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Stránky udílení cen [http://www.sigweb.org/resources/sigweb-awards/43-ted-nelson Hypertext Ted nelson Newcomer Award]</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Části autobiografické knihy&nbsp;[http://hyperland.com/possiplex/Excerpts.htm <span style="color: rgb(0, 0, 0); font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization(2010).</span>]</span><br />
<br />
=== Články TN dostupné online ===<br />
<br />
*[http://web.grinnell.edu/courses/spn/s02/SPN395-01/RAM/RAM03/RAM0303.pdf As We Will Think]&nbsp;(1972).<br />
*[http://www.cs.nott.ac.uk/~hla/HTF/HTFII/Nelson.html Issues In Applicative Hyperization of Unwitting Systems]&nbsp;(1996).<br />
*[http://xanadu.com.au/ted/transcopyright/transcopy.html Transcopyright: Dealing with the Dilemma of Digital Copyright]&nbsp;(1997).<br />
*[http://www.xml.com/pub/a/w3j/s3.nelson.html Embedded Markup Considered Harmful]&nbsp;(1997)<br />
*[http://xanadu.com.au/ted/zigzag/xybrap.html What's On My Mind]&nbsp;(1998)<br />
*[http://portal.acm.org/ft_gateway.cfm?id=346033&type=pdf Xanalogical Structure, Needed Now More than Ever: Parallel Documents, Deep Links to Content, Deep Versioning and Deep Re-Use]&nbsp;(2000)<br />
*[http://xanadu.com/XanaduSpace/btf.htm Back to the Future: Hypertext the Way It Used To Be]&nbsp;(2007, společně s: Robert Adamson Smith)<br />
<br />
=== Video ===<br />
<br />
*Ted Nelson prezentuje [https://www.youtube.com/watch?v=En_2T7KH6RA XANADU Space]<br />
*Ted Nelson představuje [https://www.youtube.com/watch?v=WEj9vqVvHPc ZigZag data structure]<br />
<br />
<br/><br/>{{DEFAULTSORT:Nelson, Ted}}<br />
<br />
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] <br/></div>Rudimechttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Theodor_H._Nelson&diff=31970Theodor H. Nelson2013-05-12T18:50:12Z<p>Rudimec: /* Další aktivity */</p>
<hr />
<div>[[File:Ted nelson.jpg|thumb|right|260px|]]<br />
<br />
<br/><br/>'''Ted Nelson''', celým jménem Theodor Holm Nelson (nar. 17. června 1937), je americký sociolog, filosof, softwarový designér. Sám sebe označuje za vizionáře<ref name="CV">NELSON, Theodor H. ''TED NELSON - CURRICULUM VITAE'' [online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <http://http://hyperland.com/TNvita>.</ref>.<br />
<br />
Nelson je pionýrem v oblasti informačních technologií, zavedl a poprvé použil termín hypertext v roce 1963, uveřejnil jej v roce 1965. Je mu také přisuzováno první použití slov hypermedia, virtualita, intervingularita, teledildonika a dalších.<br />
<br />
Mezi jeho nejvýznamnější práce patří dva softwarové projekty: Xanadu Hypertext a ZigZag Data System, dále napsal osm knih, přes padesát článků, měl několik akademických pozic a mohl mít celkem až na 750 studentů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Život ==<br />
<br />
{{Infobox Vědec |jmeno = Theodor H. Nelson|datum_narozeni = 17. 6. 1937|misto_narozeni = Chicago, USA|datum_umrti = -|misto_umrti = -|duvod_umrti = -|pobyt = Southampton, Velká Británie|rodina = ženatý s [[Marlene Mallicoat]]|obcanstvi = US|skola = M.A. Harvard, Sociology (Department of Social Relations), 1963.<br>Ph.D. Keio University, Japan (Department of Media and Governance), 2002.|pracoviste = Southampton University<br>Projekt XANADU |znamy_diky = Projekt [[XANADU]];<br>[[hypertext]]|oceneni = 1968: "''Auburn Lecturer''"<br>1998: "''Nelson Newcomer Award''"<br>1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''"<br>2001: "''Officier des Arts et Lettres''"}}<br />
<br />
Theodor Holm Nelson se narodil do umělecké rodiny režiséra Ralpha Nelsona, pozdějšího vítěze Emmy a Oscarové herečky Celesty Holmové. Jejich manželství ale příliš šťastné nebylo, a tak byl Nelson po většinu času vychováván svými prarodiči, nejprve v Chicagu, kde se také narodil, později v Greenvich Village.<ref>GRIFFIN, Scott. Internet Pioneers [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html>.</ref><br />
<br />
Svůj první titul B.A. obdržel na univerzitě ve Swarthmore roku 1959. O rok později začal na Harwardské univerzitě pracovat v rámci studentské práce na programu, který by mu umožnil ukládat všechny jeho poznámky, včetně jejich editace. Avšak kvůli jeho nedostatečné technické vzdělanosti k jeho dokončení nikdy nedošlo. Nicméně Nelson se čím dál více stával počítačovým filosofem a vizionářem a ve svých knihách, které vydával vlastním nákladem, v podstatě navrhl spoustu aplikací, které inspirovaly vývojáře ve vývoji, a tak vznikla spousta aplikací, které dnes již považujeme za běžné, jako je například Word. Nelson totiž přesně věděl, co od počítače vyžaduje a co by mu měl přinést. Studium na Harwardu ukončil úspěšně roku 1963 titulem M.A. na katedře sociálních vztahů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Pozdější 3 roky strávil jako učitel sociologie na elitní americké škole Vassar College. Později působil jako konzultant hned v několika organizacích. Mezi ty nejvýznamnější můžeme zmínit Bellovy laboratoře. Od roku 1968 byl také vlastníkem „The Nelson Organization“, kam na konzultace chodili zástupci i takových firem, jako jsou IBM, Western Electric či Kalifornské univerzity. V pozdějších letech působil opět jako hostující přednášející na několika amerických univerzitách, kde přednášel například o textových procesorech a interaktivní grafice. Na začátku 80. let působil jako šéf designer pro Datapoint corporation na vývoji textového procesoru nové generace, kde chtěl použít svůj „Vortext“ design, ale Datapoint celý projekt později zrušil.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Od roku 1988 se XOC (firma zaštiťující projekt Xanadu) stává akvizicí firmy Autodesk. Nelsonova práce je zejména propagace projektu Xanadu. Bohužel ani jeden z Nelsonových designů není nakonec dokončen a Autodesk od celého projektu po čtyřech letech upustil. V roce 1994 se Nelson přesunul do Japonska, kde zakožil společnost Sapporo Hyperlab. On sám pracoval na pozici výzkumného pracovníka. Na této pozici byl i na univerzitě Hokkaido v Sapporu, a to v letech 1995-1996. Po další 3 roky působil také jako hostující profesor na katedře Environmentálních studií na Keio University ve Fujisawě, kde roku 2002 získal také titul Ph.D. za práci „Filozofie hypertextu“. Roku 1997 se stal profesorem i na universitě v Southamtonu, kde působí dodnes.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
=== Vzdělání<br/> ===<br />
<br />
*1959 – B.A. - Swarthmore, katedra filozofie<br />
*1963 – M.A. - Harward, katedra sociálních vztahů<br />
*2002 – Ph.D. - Keio University – za práci „Filozofie hypertextu“<br />
<br />
=== Zaměstnání<br/> ===<br />
<br />
*1964-66 – odborný asistent sociologie, Vassar College<br />
*1966-67 – technologický konzultant, Brace & World Publishers<br />
*1968-72 – vlastník firmy, „The Nelson Organization“ - poskytoval konzultace – IBM, Brown University, Western Electric, University of California atd.<br />
*1968-69 – odborný konzultant, Bellovy laboratořích a CBS laboratoře<br />
*1973-76 – učitel na několika katedrách, University of Illinois<br />
*1976 – spoluvlastník a reklamní ředitel, The Itty Bitty Machine Company (jeden z prvních počítačových obchodů v Chicagu)<br />
*1977 – hostující učitel, Swarthmore College – přednášel o textových systémech a interaktivní grafice<br />
*1980-81 – editor, magazín Creative Computing 1981-82 – šéfdesigner kancelářského softwaru, Datapoint<br />
*1983-84 – mediální specialista, Datapoint<br />
*1988-93 – "Distinguished Fellow", Autodesk<br />
*1993-95 – editor, magazín NewMedia<br />
*1994-96 – výzkumný pracovník, Sapporo HyperLab, Japonsko<br />
*1995-96 – výzkumný pracovník, Hokkaido University, Japonsko<br />
*1994-99 – hostující učitel, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*1997-nyní – hostující učitel, University of Southampton, Anglie<br />
*1999-2002 – přednášející, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*2000+ - "Senior Fellow", McLuhan institute<br />
*2003 – hostující učitel, University of Nottingham, Anglie<br />
*2004-9 – pracovník, Oxford Internet Institute, University of Oxford, Anglie<br />
*2010 – designer, The Internet Archive<br />
<br />
== Projekt XANADU<br/> ==<br />
<br />
Nelson přichází v 60. letech s myšlenkou celosvětového [[Hypertext|hypertextu]].<ref>NELSON, Theodor H. Project Xanadu® [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.xanadu.com/>.</ref> Tato myšlenka univerzální demokratické a celosvětové [[Hypertext|hypertextové]] knihovny měla pozdvihnout lidské bytí na zcela novou životní úroveň. Časopis [[Wired]] označil [[Xanadu]] za nejdéle trvající projekt v historii výpočetní techniky, který byl s nadšením Nelsona a jeho týmu ohlášen, avšak doposud nespatřil světlo světa. „The amazing epic tragedy.“ <ref name="WOLF">WOLF, Gary. The Curse Of Xanadu [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html>.</ref><br />
<br />
=== Historie projektu XANADU<br/> ===<br />
<br />
Prvopočátky projektu můžeme vysledovat až do Nelsonových studií na Harwardu, kde v rámci studentského projektu pracoval na textovém procesoru, který by mu umožnil ukládat jeho myšlenky a poznámky uvnitř počítače. Neměl ale dostatečné technické znalosti, a tak projekt nedokončil.<ref name="RHEINGOLD">RHEINGOLD, Howard. Tools for Thought [online]. [cit. 2013-04-22]. kap. 14. Dostupné z: <http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html>.</ref> Na konci šedesátých let dostal Nelson od soukromého investora menší finanční obnos, a tak si mohl dovolit najmout programátora, aby pracoval na základním kódu projektu Xanadu. Výsledkem byla datová struktura, která umožňovala vkládat do paměti počítače a následně z ní opět vyjímat, větší úseky textu. V roce 1972 vznikla první demoverze celého projektu, která ovšem běžela pouze na půjčeném počítači. Než mohl Nelson celý projekt ukázat potencionálním zákazníkům, musel počítač vrátit. V tuhle chvíli tedy měl část zdrojového kódu, ale nikoli médium, na kterém by jej mohl přenášet.<ref name="WOLF">_</ref><br />
<br />
V roce 1974 vychází manifest Nelsonovy digitální revoluce pojmenovaný "CompLib/Dream Machines", který se skládal ze dvou částí. První CompLib obsahovala změť nesouvisejících informací, ale pokud čtenář knihu otočil, měl před sebou část druhou – Dream Machines. V této kapitole se Nelson snažil nastínit základní podobu funkcí projektu Xanadu, který zde byl představen jako digitální síť, jakožto přirozeného prostředí pro [[Hypertext]]. Během doby, kdy přednášel na univerzitě na Swarthmore College, se seznámil s Rogerem Gregorym, Markem Millerem a Stuartem Greenem, kteří napsali další část kódu.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
V roce 1983 tak Nelson zakládá společnost Xanadu Operating Company (XOC), která měla design systému dokončit, ale vývoj až do roku 1988 nijak nepokročil. V tomto roce veškerá práva na projekt Xanadu (včetně XOC) přecházejí pod firmu Autodesk. Šéfem vývoje se stal Miller, který později také rozhodl o tom, že momentální verze není vhodná ke komerčnímu využití, a celý tým tak začal pracovat na nové verzi kódu. Vzhledem k širokému záběru funkcí, které měl Xanadu zvládat, se daří většinu softwarových problémů vyřešit až na konci roku 1991. V únoru 1992 ovšem Autodesk upadá do finančních potíží a XOC přechází pod správu firmy Memex a s ním přechází i většina programátorů. Práva na název Xanadu získává opět Nelson.<ref name="WOLF">_</ref><br />
<br />
Jenže i Memex se v souvislosti s Xanadu dostal do finančních potíží a autorská práva v souvislosti s XOC tak přešla do vlastnictví Rogera Gregoryho a Keitha Hensona. Tato společnost se později přejmenovala na Udanax a vydala otevřené kódy Xanadu 88.1 jako Udanax Green a Xanadu 92.1 pod názvem Udanax Gold.<ref name="GREGORY">GREGORY, Roger. Udanax.com [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: <http://www.udanax.com>.</ref> Nelson mezitím odešel do Japonska, kde ve spolupráci se studenty Keio University pokračoval na vývoji. Autorská práva rozšířil na společnosti Xanadu Australia a Xanadu America.<br/>Nicméně Xanadu jako samostatný [[Hypertext|hypertextový]] systém se všemi jeho atributy a aplikacemi dosud neběží na žádné platformě.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
== ZigZag Data System<br/> ==<br />
<br />
Zvaný také ZZstructure (resp. hyperthogonal structure) je generalizace dat jako viditelných křížených seznamů v&nbsp;multidimenzionálním prostoru, které nabízejí nové formy [[vizualizace]] a připojení.<ref>NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://www.xanadu.com/zigzag>.</ref><br />
<br />
ZigZag Data System by měl umožnit přestavbu světa osobních počítačů na práci s&nbsp;jednoduššími programy a daty tak, aby byla práce s&nbsp;nimi pro uživatele co nejsnadnější.<br />
<br />
Momentálně probíhají ZZstructure projekty v&nbsp;v&nbsp;USA, Austrálii, Japonsku, Rusku a Finsku.<br />
<br />
== Další aktivity ==<br />
<br />
Umělecký původ Teda Nelsona se projevil i v jeho tvorbě:<br />
<br />
*1957 (prvním rokem na Swarthmore College): Napsal knihu, režíroval a napsal slova zřemě zcela prvního rockového muzikálu "''Anything & Everything''"<br />
*1959 (koncem studia na Swarthmore College): Napsal a zrežíroval 90 minut dlouhou filmovou komedii s názvem "''The Epiphany of Slocum Furlow''".<br />
*1981 Ted Nelson byl konzultantem při natáčení filmu “''Tron''” Stevena Lisbergera (1982, Walt Disney Productions)<br />
<br />
Ted Nelson se po celý svůj život účastnil mnohých banketů a konferencí na které je často zván jako vystupující. Vystupoval také na cestách po britských či amerických universitách.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Nelsonovy neologismy ===<br />
<br />
'''Compound document''' (1967)<br />
<br />
*Složený dokument. Dokument vytvořený pomocí textového editoru. Prostý text je smíchán s dalšími netextovými prvky, například s obrázky, tabulky, audio či video objekty, atd. <ref>Compound document. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document>.</ref><br />
<br />
'''Cybercrud''' (1967)<br />
<br />
*Spojení slov ''Cyber + Crud'' (špína, svinstvo). Pojem označuje animaci, prezentaci... která má za úkol zmást či zakrýt fakta. <ref>Cybercrud. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud>.</ref><br />
<br />
'''Docuplex''' (1981)<br />
<br />
*Nelsonova vize Dokuplexu [http://hypertext.sourceforge.net/docuplex/ zde].<br />
<br />
'''Docuverse''' (1981)<br />
<br />
*Neboli ''docuversum'' (složenina slov ''document ''a ''universe (''resp.''universum''), je celosvětová elektronická knihovna propojených dokumentů<ref name="kobikova">_</ref>, čili globální metadokument.<br />
<br />
'''Enfilade''' (1972)<br />
<br />
*"''Enfilades''" jsou třídy stromové datové struktury použité v projektu [[XANADU]]. Umožňují rychlou editaci, správu verzí, porovnávání operací a změn v síťové [[Hypertex|hypertextové]] databázi. <ref>Enfilade. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu)>.</ref><br />
<br />
'''[[Hypertext]]''' (1965)<br />
<br />
*Text, který není omezený lineární formou. [[Hypertext]] je pojem označující skupinu textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (linků, lexií), což umožňuje čtenáři procházet textem nelineárně, bez striktně definovaného počátku, konce i sledu textu. Na technologii [[Hypertext|hypertextu]] je založeno internetové prostředí globální počítačové sítě, tzv. World Wide Web.<br />
<br />
'''[[Hypermedia]]''' (1965)<br />
<br />
*Logická extenze slova [[Hypertext]]. Jde o médium obsahující krom prostého textu a odkazů také audio, video, grafické prvky,… <ref>Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia>.</ref><br />
<br />
'''Intertwingularity''' (1974)<br />
<br />
*Tento pojem Nelson použil k vyjádření složitosti vzájemných vazem v lidském poznání (vědění).<ref>Intertwingularity. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity>.</ref><br />
<br />
'''Soft copy''' (1975)<br />
<br />
*Jde o nevytištěný digitální dokument, lze jej prohlížet pomocí programů v počítačích. V kontrastu je vytištěný dokument.<ref>Soft copy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy>.</ref><br />
<br />
'''Techniod ''' (1981)<br />
<br />
*Přídavné jméno vztahující se k funkčnosti nebo provozování technologií. <ref>Techniod. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod>.</ref><br />
<br />
'''Teledildonics''' (1975)<br />
<br />
*Nebo také „''cyberdildonics''“ jsou elektronické sexuální pomůcky, které lze ovládat pomocí počítače a dosáhnout tak orgasmu.<ref>Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics>.</ref><br />
<br />
'''Transclusion''' (1982)<br />
<br />
*Jde o začlenění dokumentu (nebo jeho části) do jiného dokumentu pomocí odkazu.<ref>Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion>.</ref><br />
<br />
'''Virtuality''' (1977)<br />
<br />
*Nelson vidí tento pojem jako opozitum k termínu ''reality''. Všechno má svoji reálnou a virtuální stránku.<ref>Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality>.</ref><br />
<br />
'''Visualization'''(1972)<br />
<br />
*Jako první použil tento pojem v rámci počítačové vědy, tedy jako "''electronic visualization''", později i ve spojení "''computer visualization''" a "''scientific visualization''". <ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Dále pojmy: '''digitalia''' (1965), '''image synthesis''' (1970), '''structangle''' (1987), '''zipper lists''' (1970)<br />
<br />
=== Patenty ===<br />
<br />
*2000: Many-to-many platební systém pro síťový obsah.<br />
*2001: Softwarový patent pro ZigZag Structure (systém pro řízení, prohlížení a propojování komplexních dat).<br />
<br />
== Význam Teda Nelsona pro informační vědu a knihovnictví ==<br />
<br />
Ted Nelson spadá do skupiny lidí podílejících se na vývoji konceptu [[Hypertext|hypertextu]] a digitalizace dat ve vztahu k textualitě. <ref>MACEK, Jakub. Nová média. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm >.</ref> Prvotní koncepty se objevují již ve článku „As We May Think“(1945) [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]], který Nelsona inspiroval.<br />
<br />
Ted Nelson byl prvním, kdo hypertextový systém pojmenoval a v šedesátých letech i oficiálně zavedl termín hypertext, jež chápal jako nové médium, které rozšiřuje možnosti kreativní práce s textem. Popsal [[Hypertext]] jako nesekvenční, nelineární text s rozvětvenou strukturou, která se skládá z textových bloků (lexií) propojených (prolinkovaných) různými spojeními a nabízí čtenáři různé čtecí trasy. <ref name="kobikova">KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm >.</ref> Cílem jeho práce i práce na projektu [[XANADU]] bylo vytvoření totálního [[Hypertext|hypertextu]], tzv. docuversum (složeno ze slov document a universum).<br />
<br />
Nelson se také snažil razit myšlenky o spoluutváření dokumentů různými uživateli a o redundantním ukládání, což byli úmysly, které nepřímo předcházejí konceptům webu 2.0.<ref>AUTRATA, Petr. Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie [online]. 2012 [cit. 2013-04-16]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Zuzana Kobíková. Dostupné z: <http://theses.cz/id/fxo2m6/>.</ref><br />
<br />
== Ocenění ==<br />
<br />
*1968: "''Auburn Lecturer''", Union Theological Seminary (společně s Kennethem Bouldingem).<br />
*1998: ACM, americká Asociace pro výpočetní techniku začala předávat "''Nelson Newcomer Award''". Cena je každoroční a uděluje se vědeckým nováčkům za jejich texty z oblasti hypertextu.<br />
*1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''", Sedmá WWW konference v Brisbane v Austrálii. Nelson dostal cenu pro jednotlivce za celoživotní přínos v oblasti globální informační infrastruktury.<br />
*2001: V tomto roce byl Ted Nelson ve Francii pasován ministrem kultury jako "''Officier des Arts et Lettres''". Jde o individuální ocenění za přínos v literatuře a umění; (Řád umění a literatury Francouzské republiky).<br />
<br />
== Publikace ==<br />
<br />
Theodor Nelson napsal během svého života nepřeberné množství článků. Existuje mnoho zápisů, rozhovorů či videozáznamů, ať už z konferencí, nebo z televizních diskuzních pořadů, jakým byl například „Good Morning America“ nebo pořad „Hyperland“ televize BBC (1990). K prvnímu vystoupení Teda Nelsona v televizi však došlo již v roce 1950.<br />
<br />
Své články publikoval Nelson již od prvních let na univerzitě ve Swarthmore.<br />
<br />
V roce 1965 vydal jeden z prvních významných článků „The Hypertext“ v rámci Sborníku World Documentation Federation. V těchto letech vychází dále Nelsonovi např. grafická brožura věnující se počítačové grafice"New Media and Creativity Systems" a článek „Hypertext for History“(1966).<br />
<br />
V roce 1972 napsal text odkazující na článek „As We May a Think“ [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]] tím, že slovíčko „may“ zaměnil za „will“. Text „As We Will Think“ zkoumá problémy rozhraní, nově definuje [[Vannevar Bush|Bushův]] [[Vannevar Bush#Memex|Memex]] jako [[Hypertext]], popisuje vize sítě (odlišné od [[Internet|internetu]]) a přemýšlí, jak bychom mohli začít takovou síť/systém znalostí stavět.<br />
<br />
Několik svých článků publikoval Nelson také v časopise Creative Computing, kde byl i krátce editorem.<ref>Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing>.</ref><br/>Např. "The Atari Machine", "Interactive Systems and the Design of Virtuality" (1980).<br />
<br />
=== Knihy ===<br />
<br />
*1959: Life, Love, College, etc. (Formerly We Need a Sociology Department.) TN's collected columns from the Swarthmore Phoenix.<br />
*1966: Media 72, publikoval sám Nelson.<br />
*1974: Computer Lib/Dream Machines.<br />
*1977: The Home Computer Revolution. Přeloženy do švédštiny a italštiny.<br />
*1981: Literary Machines. 1987: Major revision. Přeloženo do japonštiny a italštiny.<br />
*1997: The Future of Information. Publikoval v Japonsku Kay Nishi ve speciální limitované edici.<br />
*2008: Geeks Bearing Gifts: How the Computer World Got This Way. Distribuce: Lulu.com.<br />
*2010: POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization. Distribuce: Lulu.com.<br />
<br />
== Citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">AUTRATA, Petr.&nbsp;</span>''Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. Brno, 2012 [cit. 2013-04-11]. 50 s. Dostupné z:</span>[http://is.muni.cz/th/333653/ff_b/Bakalarska_prace_-_Petr_Autrata.pdf http://is.muni.cz/th/333653/ff_b/Bakalarska_prace_-_Petr_Autrata.pdf]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy. Vedoucí práce Mgr. Zuzana Kobíková.</span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">GREGORY, Roger. Udanax.com [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: <</span>[http://www.udanax.com/ http://www.udanax.com]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">GRIFFIN, Scott. Internet Pioneers [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext.&nbsp;''REVUE PRO MÉDIA''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. č. 5, [cit. 2013-04-16].&nbsp;</span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Dostupný z WWW: <</span>[http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">MACEK, Jakub. Nová média.&nbsp;</span>''REVUE PRO MÉDIA''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <</span>[http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H. Project Xanadu® [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.xanadu.com/ http://www.xanadu.com/]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H.&nbsp;</span>''TED NELSON - CURRICULUM VITAE''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <</span>[http://http//hyperland.com/TNvita http://http://hyperland.com/TNvita]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <</span>[http://www.xanadu.com/zigzag http://www.xanadu.com/zigzag]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">RHEINGOLD, Howard. Tools for Thought [online]. [cit. 2013-04-22]. kap. 14. Dostupné z: <</span>[http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">WOLF, Gary. The Curse Of Xanadu [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Compound document. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Cybercrud. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Enfilade. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu) http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu)]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Intertwingularity. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Soft copy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Techniod. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
== Externí zdroje ==<br />
<br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">[http://hyperland.com/TNvita Životopis Teda Nelsona].</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">[http://hyperland.com/ Osobní stránky] Teda Nelsona.</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Oficiální strán<span style="font-size: small;">ky&nbsp;<span style="color: rgb(0, 0, 0);">[http://xanadu.com/ PROJECTu XANADU®].</span></span></span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Oficiální stránky [http://www.xanadu.com/zigzag/ The ZIGZAG<span style="font-size: x-small;"><span style="color: rgb(0, 0, 0); text-align: -webkit-center;">®</span></span>&nbsp;Database and Vizualization System]</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Stránky udílení cen [http://www.sigweb.org/resources/sigweb-awards/43-ted-nelson Hypertext Ted nelson Newcomer Award]</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Části autobiografické knihy&nbsp;[http://hyperland.com/possiplex/Excerpts.htm <span style="color: rgb(0, 0, 0); font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization(2010).</span>]</span><br />
<br />
=== Články TN dostupné online ===<br />
<br />
*[http://web.grinnell.edu/courses/spn/s02/SPN395-01/RAM/RAM03/RAM0303.pdf As We Will Think]&nbsp;(1972).<br />
*[http://www.cs.nott.ac.uk/~hla/HTF/HTFII/Nelson.html Issues In Applicative Hyperization of Unwitting Systems]&nbsp;(1996).<br />
*[http://xanadu.com.au/ted/transcopyright/transcopy.html Transcopyright: Dealing with the Dilemma of Digital Copyright]&nbsp;(1997).<br />
*[http://www.xml.com/pub/a/w3j/s3.nelson.html Embedded Markup Considered Harmful]&nbsp;(1997)<br />
*[http://xanadu.com.au/ted/zigzag/xybrap.html What's On My Mind]&nbsp;(1998)<br />
*[http://portal.acm.org/ft_gateway.cfm?id=346033&type=pdf Xanalogical Structure, Needed Now More than Ever: Parallel Documents, Deep Links to Content, Deep Versioning and Deep Re-Use]&nbsp;(2000)<br />
*[http://xanadu.com/XanaduSpace/btf.htm Back to the Future: Hypertext the Way It Used To Be]&nbsp;(2007, společně s: Robert Adamson Smith)<br />
<br />
=== Video ===<br />
<br />
*Ted Nelson prezentuje [https://www.youtube.com/watch?v=En_2T7KH6RA XANADU Space]<br />
*Ted Nelson představuje [https://www.youtube.com/watch?v=WEj9vqVvHPc ZigZag data structure]<br />
<br />
<br/><br/>{{DEFAULTSORT:Nelson, Ted}}<br />
<br />
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] <br/></div>Rudimechttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Theodor_H._Nelson&diff=31969Theodor H. Nelson2013-05-12T18:49:26Z<p>Rudimec: </p>
<hr />
<div>[[File:Ted nelson.jpg|thumb|right|260px|]]<br />
<br />
<br/><br/>'''Ted Nelson''', celým jménem Theodor Holm Nelson (nar. 17. června 1937), je americký sociolog, filosof, softwarový designér. Sám sebe označuje za vizionáře<ref name="CV">NELSON, Theodor H. ''TED NELSON - CURRICULUM VITAE'' [online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <http://http://hyperland.com/TNvita>.</ref>.<br />
<br />
Nelson je pionýrem v oblasti informačních technologií, zavedl a poprvé použil termín hypertext v roce 1963, uveřejnil jej v roce 1965. Je mu také přisuzováno první použití slov hypermedia, virtualita, intervingularita, teledildonika a dalších.<br />
<br />
Mezi jeho nejvýznamnější práce patří dva softwarové projekty: Xanadu Hypertext a ZigZag Data System, dále napsal osm knih, přes padesát článků, měl několik akademických pozic a mohl mít celkem až na 750 studentů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Život ==<br />
<br />
{{Infobox Vědec |jmeno = Theodor H. Nelson|datum_narozeni = 17. 6. 1937|misto_narozeni = Chicago, USA|datum_umrti = -|misto_umrti = -|duvod_umrti = -|pobyt = Southampton, Velká Británie|rodina = ženatý s [[Marlene Mallicoat]]|obcanstvi = US|skola = M.A. Harvard, Sociology (Department of Social Relations), 1963.<br>Ph.D. Keio University, Japan (Department of Media and Governance), 2002.|pracoviste = Southampton University<br>Projekt XANADU |znamy_diky = Projekt [[XANADU]];<br>[[hypertext]]|oceneni = 1968: "''Auburn Lecturer''"<br>1998: "''Nelson Newcomer Award''"<br>1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''"<br>2001: "''Officier des Arts et Lettres''"}}<br />
<br />
Theodor Holm Nelson se narodil do umělecké rodiny režiséra Ralpha Nelsona, pozdějšího vítěze Emmy a Oscarové herečky Celesty Holmové. Jejich manželství ale příliš šťastné nebylo, a tak byl Nelson po většinu času vychováván svými prarodiči, nejprve v Chicagu, kde se také narodil, později v Greenvich Village.<ref>GRIFFIN, Scott. Internet Pioneers [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html>.</ref><br />
<br />
Svůj první titul B.A. obdržel na univerzitě ve Swarthmore roku 1959. O rok později začal na Harwardské univerzitě pracovat v rámci studentské práce na programu, který by mu umožnil ukládat všechny jeho poznámky, včetně jejich editace. Avšak kvůli jeho nedostatečné technické vzdělanosti k jeho dokončení nikdy nedošlo. Nicméně Nelson se čím dál více stával počítačovým filosofem a vizionářem a ve svých knihách, které vydával vlastním nákladem, v podstatě navrhl spoustu aplikací, které inspirovaly vývojáře ve vývoji, a tak vznikla spousta aplikací, které dnes již považujeme za běžné, jako je například Word. Nelson totiž přesně věděl, co od počítače vyžaduje a co by mu měl přinést. Studium na Harwardu ukončil úspěšně roku 1963 titulem M.A. na katedře sociálních vztahů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Pozdější 3 roky strávil jako učitel sociologie na elitní americké škole Vassar College. Později působil jako konzultant hned v několika organizacích. Mezi ty nejvýznamnější můžeme zmínit Bellovy laboratoře. Od roku 1968 byl také vlastníkem „The Nelson Organization“, kam na konzultace chodili zástupci i takových firem, jako jsou IBM, Western Electric či Kalifornské univerzity. V pozdějších letech působil opět jako hostující přednášející na několika amerických univerzitách, kde přednášel například o textových procesorech a interaktivní grafice. Na začátku 80. let působil jako šéf designer pro Datapoint corporation na vývoji textového procesoru nové generace, kde chtěl použít svůj „Vortext“ design, ale Datapoint celý projekt později zrušil.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Od roku 1988 se XOC (firma zaštiťující projekt Xanadu) stává akvizicí firmy Autodesk. Nelsonova práce je zejména propagace projektu Xanadu. Bohužel ani jeden z Nelsonových designů není nakonec dokončen a Autodesk od celého projektu po čtyřech letech upustil. V roce 1994 se Nelson přesunul do Japonska, kde zakožil společnost Sapporo Hyperlab. On sám pracoval na pozici výzkumného pracovníka. Na této pozici byl i na univerzitě Hokkaido v Sapporu, a to v letech 1995-1996. Po další 3 roky působil také jako hostující profesor na katedře Environmentálních studií na Keio University ve Fujisawě, kde roku 2002 získal také titul Ph.D. za práci „Filozofie hypertextu“. Roku 1997 se stal profesorem i na universitě v Southamtonu, kde působí dodnes.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
=== Vzdělání<br/> ===<br />
<br />
*1959 – B.A. - Swarthmore, katedra filozofie<br />
*1963 – M.A. - Harward, katedra sociálních vztahů<br />
*2002 – Ph.D. - Keio University – za práci „Filozofie hypertextu“<br />
<br />
=== Zaměstnání<br/> ===<br />
<br />
*1964-66 – odborný asistent sociologie, Vassar College<br />
*1966-67 – technologický konzultant, Brace & World Publishers<br />
*1968-72 – vlastník firmy, „The Nelson Organization“ - poskytoval konzultace – IBM, Brown University, Western Electric, University of California atd.<br />
*1968-69 – odborný konzultant, Bellovy laboratořích a CBS laboratoře<br />
*1973-76 – učitel na několika katedrách, University of Illinois<br />
*1976 – spoluvlastník a reklamní ředitel, The Itty Bitty Machine Company (jeden z prvních počítačových obchodů v Chicagu)<br />
*1977 – hostující učitel, Swarthmore College – přednášel o textových systémech a interaktivní grafice<br />
*1980-81 – editor, magazín Creative Computing 1981-82 – šéfdesigner kancelářského softwaru, Datapoint<br />
*1983-84 – mediální specialista, Datapoint<br />
*1988-93 – "Distinguished Fellow", Autodesk<br />
*1993-95 – editor, magazín NewMedia<br />
*1994-96 – výzkumný pracovník, Sapporo HyperLab, Japonsko<br />
*1995-96 – výzkumný pracovník, Hokkaido University, Japonsko<br />
*1994-99 – hostující učitel, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*1997-nyní – hostující učitel, University of Southampton, Anglie<br />
*1999-2002 – přednášející, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*2000+ - "Senior Fellow", McLuhan institute<br />
*2003 – hostující učitel, University of Nottingham, Anglie<br />
*2004-9 – pracovník, Oxford Internet Institute, University of Oxford, Anglie<br />
*2010 – designer, The Internet Archive<br />
<br />
== Projekt XANADU<br/> ==<br />
<br />
Nelson přichází v 60. letech s myšlenkou celosvětového [[Hypertext|hypertextu]].<ref>NELSON, Theodor H. Project Xanadu® [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.xanadu.com/>.</ref> Tato myšlenka univerzální demokratické a celosvětové [[Hypertext|hypertextové]] knihovny měla pozdvihnout lidské bytí na zcela novou životní úroveň. Časopis [[Wired]] označil [[Xanadu]] za nejdéle trvající projekt v historii výpočetní techniky, který byl s nadšením Nelsona a jeho týmu ohlášen, avšak doposud nespatřil světlo světa. „The amazing epic tragedy.“ <ref name="WOLF">WOLF, Gary. The Curse Of Xanadu [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html>.</ref><br />
<br />
=== Historie projektu XANADU<br/> ===<br />
<br />
Prvopočátky projektu můžeme vysledovat až do Nelsonových studií na Harwardu, kde v rámci studentského projektu pracoval na textovém procesoru, který by mu umožnil ukládat jeho myšlenky a poznámky uvnitř počítače. Neměl ale dostatečné technické znalosti, a tak projekt nedokončil.<ref name="RHEINGOLD">RHEINGOLD, Howard. Tools for Thought [online]. [cit. 2013-04-22]. kap. 14. Dostupné z: <http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html>.</ref> Na konci šedesátých let dostal Nelson od soukromého investora menší finanční obnos, a tak si mohl dovolit najmout programátora, aby pracoval na základním kódu projektu Xanadu. Výsledkem byla datová struktura, která umožňovala vkládat do paměti počítače a následně z ní opět vyjímat, větší úseky textu. V roce 1972 vznikla první demoverze celého projektu, která ovšem běžela pouze na půjčeném počítači. Než mohl Nelson celý projekt ukázat potencionálním zákazníkům, musel počítač vrátit. V tuhle chvíli tedy měl část zdrojového kódu, ale nikoli médium, na kterém by jej mohl přenášet.<ref name="WOLF">_</ref><br />
<br />
V roce 1974 vychází manifest Nelsonovy digitální revoluce pojmenovaný "CompLib/Dream Machines", který se skládal ze dvou částí. První CompLib obsahovala změť nesouvisejících informací, ale pokud čtenář knihu otočil, měl před sebou část druhou – Dream Machines. V této kapitole se Nelson snažil nastínit základní podobu funkcí projektu Xanadu, který zde byl představen jako digitální síť, jakožto přirozeného prostředí pro [[Hypertext]]. Během doby, kdy přednášel na univerzitě na Swarthmore College, se seznámil s Rogerem Gregorym, Markem Millerem a Stuartem Greenem, kteří napsali další část kódu.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
V roce 1983 tak Nelson zakládá společnost Xanadu Operating Company (XOC), která měla design systému dokončit, ale vývoj až do roku 1988 nijak nepokročil. V tomto roce veškerá práva na projekt Xanadu (včetně XOC) přecházejí pod firmu Autodesk. Šéfem vývoje se stal Miller, který později také rozhodl o tom, že momentální verze není vhodná ke komerčnímu využití, a celý tým tak začal pracovat na nové verzi kódu. Vzhledem k širokému záběru funkcí, které měl Xanadu zvládat, se daří většinu softwarových problémů vyřešit až na konci roku 1991. V únoru 1992 ovšem Autodesk upadá do finančních potíží a XOC přechází pod správu firmy Memex a s ním přechází i většina programátorů. Práva na název Xanadu získává opět Nelson.<ref name="WOLF">_</ref><br />
<br />
Jenže i Memex se v souvislosti s Xanadu dostal do finančních potíží a autorská práva v souvislosti s XOC tak přešla do vlastnictví Rogera Gregoryho a Keitha Hensona. Tato společnost se později přejmenovala na Udanax a vydala otevřené kódy Xanadu 88.1 jako Udanax Green a Xanadu 92.1 pod názvem Udanax Gold.<ref name="GREGORY">GREGORY, Roger. Udanax.com [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: <http://www.udanax.com>.</ref> Nelson mezitím odešel do Japonska, kde ve spolupráci se studenty Keio University pokračoval na vývoji. Autorská práva rozšířil na společnosti Xanadu Australia a Xanadu America.<br/>Nicméně Xanadu jako samostatný [[Hypertext|hypertextový]] systém se všemi jeho atributy a aplikacemi dosud neběží na žádné platformě.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
== ZigZag Data System<br/> ==<br />
<br />
Zvaný také ZZstructure (resp. hyperthogonal structure) je generalizace dat jako viditelných křížených seznamů v&nbsp;multidimenzionálním prostoru, které nabízejí nové formy [[vizualizace]] a připojení.<ref>NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://www.xanadu.com/zigzag>.</ref><br />
<br />
ZigZag Data System by měl umožnit přestavbu světa osobních počítačů na práci s&nbsp;jednoduššími programy a daty tak, aby byla práce s&nbsp;nimi pro uživatele co nejsnadnější.<br />
<br />
Momentálně probíhají ZZstructure projekty v&nbsp;v&nbsp;USA, Austrálii, Japonsku, Rusku a Finsku.<br />
<br />
== Další aktivity ==<br />
<br />
Umělecký původ Teda Nelsona se projevil i v jeho tvorbě:<br />
<br />
*1957 (prvním rokem na Swarthmore College): Napsal knihu, režíroval a napsal slova zřemě zcela prvního rockového muzikálu "''Anything & Everything''"<br />
*1959 (koncem studia na Swarthmore College): Napsal a zrežíroval 90 minut dlouhou filmovou komedii s názvem "''The Epiphany of Slocum Furlow''".<br />
*1981 Ted Nelson byl konzultantem při natáčení filmu “''Tron''” Stevena Lisbergera (1982, Walt Disney Productions)<br />
<br />
Ted Nelson se po celý svůj život účastní mnohých banketů a konferencí na které je často zván jako vystupující. Vystupoval také na cestách po britských či amerických universitách.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Nelsonovy neologismy ===<br />
<br />
'''Compound document''' (1967)<br />
<br />
*Složený dokument. Dokument vytvořený pomocí textového editoru. Prostý text je smíchán s dalšími netextovými prvky, například s obrázky, tabulky, audio či video objekty, atd. <ref>Compound document. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document>.</ref><br />
<br />
'''Cybercrud''' (1967)<br />
<br />
*Spojení slov ''Cyber + Crud'' (špína, svinstvo). Pojem označuje animaci, prezentaci... která má za úkol zmást či zakrýt fakta. <ref>Cybercrud. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud>.</ref><br />
<br />
'''Docuplex''' (1981)<br />
<br />
*Nelsonova vize Dokuplexu [http://hypertext.sourceforge.net/docuplex/ zde].<br />
<br />
'''Docuverse''' (1981)<br />
<br />
*Neboli ''docuversum'' (složenina slov ''document ''a ''universe (''resp.''universum''), je celosvětová elektronická knihovna propojených dokumentů<ref name="kobikova">_</ref>, čili globální metadokument.<br />
<br />
'''Enfilade''' (1972)<br />
<br />
*"''Enfilades''" jsou třídy stromové datové struktury použité v projektu [[XANADU]]. Umožňují rychlou editaci, správu verzí, porovnávání operací a změn v síťové [[Hypertex|hypertextové]] databázi. <ref>Enfilade. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu)>.</ref><br />
<br />
'''[[Hypertext]]''' (1965)<br />
<br />
*Text, který není omezený lineární formou. [[Hypertext]] je pojem označující skupinu textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (linků, lexií), což umožňuje čtenáři procházet textem nelineárně, bez striktně definovaného počátku, konce i sledu textu. Na technologii [[Hypertext|hypertextu]] je založeno internetové prostředí globální počítačové sítě, tzv. World Wide Web.<br />
<br />
'''[[Hypermedia]]''' (1965)<br />
<br />
*Logická extenze slova [[Hypertext]]. Jde o médium obsahující krom prostého textu a odkazů také audio, video, grafické prvky,… <ref>Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia>.</ref><br />
<br />
'''Intertwingularity''' (1974)<br />
<br />
*Tento pojem Nelson použil k vyjádření složitosti vzájemných vazem v lidském poznání (vědění).<ref>Intertwingularity. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity>.</ref><br />
<br />
'''Soft copy''' (1975)<br />
<br />
*Jde o nevytištěný digitální dokument, lze jej prohlížet pomocí programů v počítačích. V kontrastu je vytištěný dokument.<ref>Soft copy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy>.</ref><br />
<br />
'''Techniod ''' (1981)<br />
<br />
*Přídavné jméno vztahující se k funkčnosti nebo provozování technologií. <ref>Techniod. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod>.</ref><br />
<br />
'''Teledildonics''' (1975)<br />
<br />
*Nebo také „''cyberdildonics''“ jsou elektronické sexuální pomůcky, které lze ovládat pomocí počítače a dosáhnout tak orgasmu.<ref>Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics>.</ref><br />
<br />
'''Transclusion''' (1982)<br />
<br />
*Jde o začlenění dokumentu (nebo jeho části) do jiného dokumentu pomocí odkazu.<ref>Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion>.</ref><br />
<br />
'''Virtuality''' (1977)<br />
<br />
*Nelson vidí tento pojem jako opozitum k termínu ''reality''. Všechno má svoji reálnou a virtuální stránku.<ref>Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality>.</ref><br />
<br />
'''Visualization'''(1972)<br />
<br />
*Jako první použil tento pojem v rámci počítačové vědy, tedy jako "''electronic visualization''", později i ve spojení "''computer visualization''" a "''scientific visualization''". <ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Dále pojmy: '''digitalia''' (1965), '''image synthesis''' (1970), '''structangle''' (1987), '''zipper lists''' (1970)<br />
<br />
=== Patenty ===<br />
<br />
*2000: Many-to-many platební systém pro síťový obsah.<br />
*2001: Softwarový patent pro ZigZag Structure (systém pro řízení, prohlížení a propojování komplexních dat).<br />
<br />
== Význam Teda Nelsona pro informační vědu a knihovnictví ==<br />
<br />
Ted Nelson spadá do skupiny lidí podílejících se na vývoji konceptu [[Hypertext|hypertextu]] a digitalizace dat ve vztahu k textualitě. <ref>MACEK, Jakub. Nová média. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm >.</ref> Prvotní koncepty se objevují již ve článku „As We May Think“(1945) [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]], který Nelsona inspiroval.<br />
<br />
Ted Nelson byl prvním, kdo hypertextový systém pojmenoval a v šedesátých letech i oficiálně zavedl termín hypertext, jež chápal jako nové médium, které rozšiřuje možnosti kreativní práce s textem. Popsal [[Hypertext]] jako nesekvenční, nelineární text s rozvětvenou strukturou, která se skládá z textových bloků (lexií) propojených (prolinkovaných) různými spojeními a nabízí čtenáři různé čtecí trasy. <ref name="kobikova">KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm >.</ref> Cílem jeho práce i práce na projektu [[XANADU]] bylo vytvoření totálního [[Hypertext|hypertextu]], tzv. docuversum (složeno ze slov document a universum).<br />
<br />
Nelson se také snažil razit myšlenky o spoluutváření dokumentů různými uživateli a o redundantním ukládání, což byli úmysly, které nepřímo předcházejí konceptům webu 2.0.<ref>AUTRATA, Petr. Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie [online]. 2012 [cit. 2013-04-16]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Zuzana Kobíková. Dostupné z: <http://theses.cz/id/fxo2m6/>.</ref><br />
<br />
== Ocenění ==<br />
<br />
*1968: "''Auburn Lecturer''", Union Theological Seminary (společně s Kennethem Bouldingem).<br />
*1998: ACM, americká Asociace pro výpočetní techniku začala předávat "''Nelson Newcomer Award''". Cena je každoroční a uděluje se vědeckým nováčkům za jejich texty z oblasti hypertextu.<br />
*1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''", Sedmá WWW konference v Brisbane v Austrálii. Nelson dostal cenu pro jednotlivce za celoživotní přínos v oblasti globální informační infrastruktury.<br />
*2001: V tomto roce byl Ted Nelson ve Francii pasován ministrem kultury jako "''Officier des Arts et Lettres''". Jde o individuální ocenění za přínos v literatuře a umění; (Řád umění a literatury Francouzské republiky).<br />
<br />
== Publikace ==<br />
<br />
Theodor Nelson napsal během svého života nepřeberné množství článků. Existuje mnoho zápisů, rozhovorů či videozáznamů, ať už z konferencí, nebo z televizních diskuzních pořadů, jakým byl například „Good Morning America“ nebo pořad „Hyperland“ televize BBC (1990). K prvnímu vystoupení Teda Nelsona v televizi však došlo již v roce 1950.<br />
<br />
Své články publikoval Nelson již od prvních let na univerzitě ve Swarthmore.<br />
<br />
V roce 1965 vydal jeden z prvních významných článků „The Hypertext“ v rámci Sborníku World Documentation Federation. V těchto letech vychází dále Nelsonovi např. grafická brožura věnující se počítačové grafice"New Media and Creativity Systems" a článek „Hypertext for History“(1966).<br />
<br />
V roce 1972 napsal text odkazující na článek „As We May a Think“ [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]] tím, že slovíčko „may“ zaměnil za „will“. Text „As We Will Think“ zkoumá problémy rozhraní, nově definuje [[Vannevar Bush|Bushův]] [[Vannevar Bush#Memex|Memex]] jako [[Hypertext]], popisuje vize sítě (odlišné od [[Internet|internetu]]) a přemýšlí, jak bychom mohli začít takovou síť/systém znalostí stavět.<br />
<br />
Několik svých článků publikoval Nelson také v časopise Creative Computing, kde byl i krátce editorem.<ref>Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing>.</ref><br/>Např. "The Atari Machine", "Interactive Systems and the Design of Virtuality" (1980).<br />
<br />
=== Knihy ===<br />
<br />
*1959: Life, Love, College, etc. (Formerly We Need a Sociology Department.) TN's collected columns from the Swarthmore Phoenix.<br />
*1966: Media 72, publikoval sám Nelson.<br />
*1974: Computer Lib/Dream Machines.<br />
*1977: The Home Computer Revolution. Přeloženy do švédštiny a italštiny.<br />
*1981: Literary Machines. 1987: Major revision. Přeloženo do japonštiny a italštiny.<br />
*1997: The Future of Information. Publikoval v Japonsku Kay Nishi ve speciální limitované edici.<br />
*2008: Geeks Bearing Gifts: How the Computer World Got This Way. Distribuce: Lulu.com.<br />
*2010: POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization. Distribuce: Lulu.com.<br />
<br />
== Citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">AUTRATA, Petr.&nbsp;</span>''Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. Brno, 2012 [cit. 2013-04-11]. 50 s. Dostupné z:</span>[http://is.muni.cz/th/333653/ff_b/Bakalarska_prace_-_Petr_Autrata.pdf http://is.muni.cz/th/333653/ff_b/Bakalarska_prace_-_Petr_Autrata.pdf]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy. Vedoucí práce Mgr. Zuzana Kobíková.</span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">GREGORY, Roger. Udanax.com [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: <</span>[http://www.udanax.com/ http://www.udanax.com]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">GRIFFIN, Scott. Internet Pioneers [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext.&nbsp;''REVUE PRO MÉDIA''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. č. 5, [cit. 2013-04-16].&nbsp;</span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Dostupný z WWW: <</span>[http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">MACEK, Jakub. Nová média.&nbsp;</span>''REVUE PRO MÉDIA''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <</span>[http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H. Project Xanadu® [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.xanadu.com/ http://www.xanadu.com/]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H.&nbsp;</span>''TED NELSON - CURRICULUM VITAE''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <</span>[http://http//hyperland.com/TNvita http://http://hyperland.com/TNvita]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <</span>[http://www.xanadu.com/zigzag http://www.xanadu.com/zigzag]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">RHEINGOLD, Howard. Tools for Thought [online]. [cit. 2013-04-22]. kap. 14. Dostupné z: <</span>[http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">WOLF, Gary. The Curse Of Xanadu [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Compound document. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Cybercrud. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Enfilade. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu) http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu)]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Intertwingularity. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Soft copy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Techniod. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
== Externí zdroje ==<br />
<br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">[http://hyperland.com/TNvita Životopis Teda Nelsona].</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">[http://hyperland.com/ Osobní stránky] Teda Nelsona.</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Oficiální strán<span style="font-size: small;">ky&nbsp;<span style="color: rgb(0, 0, 0);">[http://xanadu.com/ PROJECTu XANADU®].</span></span></span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Oficiální stránky [http://www.xanadu.com/zigzag/ The ZIGZAG<span style="font-size: x-small;"><span style="color: rgb(0, 0, 0); text-align: -webkit-center;">®</span></span>&nbsp;Database and Vizualization System]</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Stránky udílení cen [http://www.sigweb.org/resources/sigweb-awards/43-ted-nelson Hypertext Ted nelson Newcomer Award]</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Části autobiografické knihy&nbsp;[http://hyperland.com/possiplex/Excerpts.htm <span style="color: rgb(0, 0, 0); font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization(2010).</span>]</span><br />
<br />
=== Články TN dostupné online ===<br />
<br />
*[http://web.grinnell.edu/courses/spn/s02/SPN395-01/RAM/RAM03/RAM0303.pdf As We Will Think]&nbsp;(1972).<br />
*[http://www.cs.nott.ac.uk/~hla/HTF/HTFII/Nelson.html Issues In Applicative Hyperization of Unwitting Systems]&nbsp;(1996).<br />
*[http://xanadu.com.au/ted/transcopyright/transcopy.html Transcopyright: Dealing with the Dilemma of Digital Copyright]&nbsp;(1997).<br />
*[http://www.xml.com/pub/a/w3j/s3.nelson.html Embedded Markup Considered Harmful]&nbsp;(1997)<br />
*[http://xanadu.com.au/ted/zigzag/xybrap.html What's On My Mind]&nbsp;(1998)<br />
*[http://portal.acm.org/ft_gateway.cfm?id=346033&type=pdf Xanalogical Structure, Needed Now More than Ever: Parallel Documents, Deep Links to Content, Deep Versioning and Deep Re-Use]&nbsp;(2000)<br />
*[http://xanadu.com/XanaduSpace/btf.htm Back to the Future: Hypertext the Way It Used To Be]&nbsp;(2007, společně s: Robert Adamson Smith)<br />
<br />
=== Video ===<br />
<br />
*Ted Nelson prezentuje [https://www.youtube.com/watch?v=En_2T7KH6RA XANADU Space]<br />
*Ted Nelson představuje [https://www.youtube.com/watch?v=WEj9vqVvHPc ZigZag data structure]<br />
<br />
<br/><br/>{{DEFAULTSORT:Nelson, Ted}}<br />
<br />
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] <br/></div>Rudimechttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Theodor_H._Nelson&diff=31968Theodor H. Nelson2013-05-12T18:48:55Z<p>Rudimec: </p>
<hr />
<div>[[File:Ted nelson.jpg|thumb|right|260px|]]<br />
<br />
<br/><br/>'''Ted Nelson''', celým jménem Theodor Holm Nelson (nar. 17. června 1937), je americký sociolog, filosof, softwarový designér. Sám sebe označuje za vizionáře<ref name="CV">NELSON, Theodor H. ''TED NELSON - CURRICULUM VITAE'' [online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <http://http://hyperland.com/TNvita>.</ref>.<br />
<br />
Nelson je pionýrem v oblasti informačních technologií, zavedl a poprvé použil termín hypertext v roce 1963, uveřejnil jej v roce 1965. Je mu také přisuzováno první použití slov hypermedia, virtualita, intervingularita, teledildonika a dalších.<br />
<br />
Mezi jeho nejvýznamnější práce patří dva softwarové projekty: Xanadu Hypertext a ZigZag Data System, dále napsal osm knih, přes padesát článků, měl několik akademických pozic a mohl mít celkem až na 750 studentů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Život ==<br />
<br />
{{Infobox Vědec |jmeno = Theodor H. Nelson|datum_narozeni = 17. 6. 1937|misto_narozeni = Chicago, USA|datum_umrti = -|misto_umrti = -|duvod_umrti = -|pobyt = Southampton, Velká Británie|rodina = ženatý s [[Marlene Mallicoat]]|obcanstvi = US|skola = M.A. Harvard, Sociology (Department of Social Relations), 1963.<br>Ph.D. Keio University, Japan (Department of Media and Governance), 2002.|pracoviste = Southampton University<br>Projekt XANADU |znamy_diky = Projekt [[XANADU]];<br>[[hypertext]]|oceneni = 1968: "''Auburn Lecturer''"<br>1998: "''Nelson Newcomer Award''"<br>1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''"<br>2001: "''Officier des Arts et Lettres''"}}<br />
<br />
Theodor Holm Nelson se narodil do umělecké rodiny režiséra Ralpha Nelsona, pozdějšího vítěze Emmy a Oscarové herečky Celesty Holmové. Jejich manželství ale příliš šťastné nebylo, a tak byl Nelson po většinu času vychováván svými prarodiči, nejprve v Chicagu, kde se také narodil, později v Greenvich Village.<ref>GRIFFIN, Scott. Internet Pioneers [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html>.</ref><br />
<br />
Svůj první titul B.A. obdržel na univerzitě ve Swarthmore roku 1959. O rok později začal na Harwardské univerzitě pracovat v rámci studentské práce na programu, který by mu umožnil ukládat všechny jeho poznámky, včetně jejich editace. Avšak kvůli jeho nedostatečné technické vzdělanosti k jeho dokončení nikdy nedošlo. Nicméně Nelson se čím dál více stával počítačovým filosofem a vizionářem a ve svých knihách, které vydával vlastním nákladem, v podstatě navrhl spoustu aplikací, které inspirovaly vývojáře ve vývoji, a tak vznikla spousta aplikací, které dnes již považujeme za běžné, jako je například Word. Nelson totiž přesně věděl, co od počítače vyžaduje a co by mu měl přinést. Studium na Harwardu ukončil úspěšně roku 1963 titulem M.A. na katedře sociálních vztahů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Pozdější 3 roky strávil jako učitel sociologie na elitní americké škole Vassar College. Později působil jako konzultant hned v několika organizacích. Mezi ty nejvýznamnější můžeme zmínit Bellovy laboratoře. Od roku 1968 byl také vlastníkem „The Nelson Organization“, kam na konzultace chodili zástupci i takových firem, jako jsou IBM, Western Electric či Kalifornské univerzity. V pozdějších letech působil opět jako hostující přednášející na několika amerických univerzitách, kde přednášel například o textových procesorech a interaktivní grafice. Na začátku 80. let působil jako šéf designer pro Datapoint corporation na vývoji textového procesoru nové generace, kde chtěl použít svůj „Vortext“ design, ale Datapoint celý projekt později zrušil.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Od roku 1988 se XOC (firma zaštiťující projekt Xanadu) stává akvizicí firmy Autodesk. Nelsonova práce je zejména propagace projektu Xanadu. Bohužel ani jeden z Nelsonových designů není nakonec dokončen a Autodesk od celého projektu po čtyřech letech upustil. V roce 1994 se Nelson přesunul do Japonska, kde zakožil společnost Sapporo Hyperlab. On sám pracoval na pozici výzkumného pracovníka. Na této pozici byl i na univerzitě Hokkaido v Sapporu, a to v letech 1995-1996. Po další 3 roky působil také jako hostující profesor na katedře Environmentálních studií na Keio University ve Fujisawě, kde roku 2002 získal také titul Ph.D. za práci „Filozofie hypertextu“. Roku 1997 se stal profesorem i na universitě v Southamtonu, kde působí dodnes.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
=== Vzdělání<br/> ===<br />
<br />
*1959 – B.A. - Swarthmore, katedra filozofie<br />
*1963 – M.A. - Harward, katedra sociálních vztahů<br />
*2002 – Ph.D. - Keio University – za práci „Filozofie hypertextu“<br />
<br />
=== Zaměstnání<br/> ===<br />
<br />
*1964-66 – odborný asistent sociologie, Vassar College<br />
*1966-67 – technologický konzultant, Brace & World Publishers<br />
*1968-72 – vlastník firmy, „The Nelson Organization“ - poskytoval konzultace – IBM, Brown University, Western Electric, University of California atd.<br />
*1968-69 – odborný konzultant, Bellovy laboratořích a CBS laboratoře<br />
*1973-76 – učitel na několika katedrách, University of Illinois<br />
*1976 – spoluvlastník a reklamní ředitel, The Itty Bitty Machine Company (jeden z prvních počítačových obchodů v Chicagu)<br />
*1977 – hostující učitel, Swarthmore College – přednášel o textových systémech a interaktivní grafice<br />
*1980-81 – editor, magazín Creative Computing 1981-82 – šéfdesigner kancelářského softwaru, Datapoint<br />
*1983-84 – mediální specialista, Datapoint<br />
*1988-93 – "Distinguished Fellow", Autodesk<br />
*1993-95 – editor, magazín NewMedia<br />
*1994-96 – výzkumný pracovník, Sapporo HyperLab, Japonsko<br />
*1995-96 – výzkumný pracovník, Hokkaido University, Japonsko<br />
*1994-99 – hostující učitel, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*1997-nyní – hostující učitel, University of Southampton, Anglie<br />
*1999-2002 – přednášející, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*2000+ - "Senior Fellow", McLuhan institute<br />
*2003 – hostující učitel, University of Nottingham, Anglie<br />
*2004-9 – pracovník, Oxford Internet Institute, University of Oxford, Anglie<br />
*2010 – designer, The Internet Archive<br />
<br />
== Projekt XANADU<br/> ==<br />
<br />
Nelson přichází v 60. letech s myšlenkou celosvětového [[Hypertext|hypertextu]].<ref>NELSON, Theodor H. Project Xanadu® [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.xanadu.com/>.</ref> Tato myšlenka univerzální demokratické a celosvětové [[Hypertext|hypertextové]] knihovny měla pozdvihnout lidské bytí na zcela novou životní úroveň. Časopis [[Wired]] označil [[Xanadu]] za nejdéle trvající projekt v historii výpočetní techniky, který byl s nadšením Nelsona a jeho týmu ohlášen, avšak doposud nespatřil světlo světa. „The amazing epic tragedy.“ <ref name="WOLF">WOLF, Gary. The Curse Of Xanadu [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html>.</ref><br />
<br />
=== Historie projektu XANADU<br/> ===<br />
<br />
Prvopočátky projektu můžeme vysledovat až do Nelsonových studií na Harwardu, kde v rámci studentského projektu pracoval na textovém procesoru, který by mu umožnil ukládat jeho myšlenky a poznámky uvnitř počítače. Neměl ale dostatečné technické znalosti, a tak projekt nedokončil.<ref name="RHEINGOLD">RHEINGOLD, Howard. Tools for Thought [online]. [cit. 2013-04-22]. kap. 14. Dostupné z: <http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html>.</ref> Na konci šedesátých let dostal Nelson od soukromého investora menší finanční obnos, a tak si mohl dovolit najmout programátora, aby pracoval na základním kódu projektu Xanadu. Výsledkem byla datová struktura, která umožňovala vkládat do paměti počítače a následně z ní opět vyjímat, větší úseky textu. V roce 1972 vznikla první demoverze celého projektu, která ovšem běžela pouze na půjčeném počítači. Než mohl Nelson celý projekt ukázat potencionálním zákazníkům, musel počítač vrátit. V tuhle chvíli tedy měl část zdrojového kódu, ale nikoli médium, na kterém by jej mohl přenášet.<ref name="WOLF">_</ref><br />
<br />
V roce 1974 vychází manifest Nelsonovy digitální revoluce pojmenovaný "CompLib/Dream Machines", který se skládal ze dvou částí. První CompLib obsahovala změť nesouvisejících informací, ale pokud čtenář knihu otočil, měl před sebou část druhou – Dream Machines. V této kapitole se Nelson snažil nastínit základní podobu funkcí projektu Xanadu, který zde byl představen jako digitální síť, jakožto přirozeného prostředí pro [[Hypertext]]. Během doby, kdy přednášel na univerzitě na Swarthmore College, se seznámil s Rogerem Gregorym, Markem Millerem a Stuartem Greenem, kteří napsali další část kódu.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
V roce 1983 tak Nelson zakládá společnost Xanadu Operating Company (XOC), která měla design systému dokončit, ale vývoj až do roku 1988 nijak nepokročil. V tomto roce veškerá práva na projekt Xanadu (včetně XOC) přecházejí pod firmu Autodesk. Šéfem vývoje se stal Miller, který později také rozhodl o tom, že momentální verze není vhodná ke komerčnímu využití, a celý tým tak začal pracovat na nové verzi kódu. Vzhledem k širokému záběru funkcí, které měl Xanadu zvládat, se daří většinu softwarových problémů vyřešit až na konci roku 1991. V únoru 1992 ovšem Autodesk upadá do finančních potíží a XOC přechází pod správu firmy Memex a s ním přechází i většina programátorů. Práva na název Xanadu získává opět Nelson.<ref name="WOLF">_</ref><br />
<br />
Jenže i Memex se v souvislosti s Xanadu dostal do finančních potíží a autorská práva v souvislosti s XOC tak přešla do vlastnictví Rogera Gregoryho a Keitha Hensona. Tato společnost se později přejmenovala na Udanax a vydala otevřené kódy Xanadu 88.1 jako Udanax Green a Xanadu 92.1 pod názvem Udanax Gold.<ref name="GREGORY">GREGORY, Roger. Udanax.com [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: <http://www.udanax.com>.</ref> Nelson mezitím odešel do Japonska, kde ve spolupráci se studenty Keio University pokračoval na vývoji. Autorská práva rozšířil na společnosti Xanadu Australia a Xanadu America.<br/>Nicméně Xanadu jako samostatný [[Hypertext|hypertextový]] systém se všemi jeho atributy a aplikacemi dosud neběží na žádné platformě.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
== ZigZag Data System<br/> ==<br />
<br />
Zvaný také ZZstructure (resp. hyperthogonal structure) je generalizace dat, jako viditelných křížených seznamů v&nbsp;multidimenzionálním prostoru, které nabízejí nové formy [[Vizualizace]] a připojení.<ref>NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://www.xanadu.com/zigzag>.</ref><br />
<br />
ZigZag Data System by měl umožnit přestavbu světa osobních počítačů na práci s&nbsp;jednoduššími programy a daty tak, aby byla práce s&nbsp;nimi pro uživatele co nejsnadnější.<br />
<br />
Momentálně probíhají ZZstructure projekty v&nbsp;v&nbsp;USA, Austrálii, Japonsku, Rusku a Finsku.<br />
<br />
== Další aktivity ==<br />
<br />
Umělecký původ Teda Nelsona se projevil i v jeho tvorbě:<br />
<br />
*1957 (prvním rokem na Swarthmore College): Napsal knihu, režíroval a napsal slova zřemě zcela prvního rockového muzikálu "''Anything & Everything''"<br />
*1959 (koncem studia na Swarthmore College): Napsal a zrežíroval 90 minut dlouhou filmovou komedii s názvem "''The Epiphany of Slocum Furlow''".<br />
*1981 Ted Nelson byl konzultantem při natáčení filmu “''Tron''” Stevena Lisbergera (1982, Walt Disney Productions)<br />
<br />
Ted Nelson se po celý svůj život účastní mnohých banketů a konferencí na které je často zván jako vystupující. Vystupoval také na cestách po britských či amerických universitách.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Nelsonovy neologismy ===<br />
<br />
'''Compound document''' (1967)<br />
<br />
*Složený dokument. Dokument vytvořený pomocí textového editoru. Prostý text je smíchán s dalšími netextovými prvky, například s obrázky, tabulky, audio či video objekty, atd. <ref>Compound document. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document>.</ref><br />
<br />
'''Cybercrud''' (1967)<br />
<br />
*Spojení slov ''Cyber + Crud'' (špína, svinstvo). Pojem označuje animaci, prezentaci... která má za úkol zmást či zakrýt fakta. <ref>Cybercrud. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud>.</ref><br />
<br />
'''Docuplex''' (1981)<br />
<br />
*Nelsonova vize Dokuplexu [http://hypertext.sourceforge.net/docuplex/ zde].<br />
<br />
'''Docuverse''' (1981)<br />
<br />
*Neboli ''docuversum'' (složenina slov ''document ''a ''universe (''resp.''universum''), je celosvětová elektronická knihovna propojených dokumentů<ref name="kobikova">_</ref>, čili globální metadokument.<br />
<br />
'''Enfilade''' (1972)<br />
<br />
*"''Enfilades''" jsou třídy stromové datové struktury použité v projektu [[XANADU]]. Umožňují rychlou editaci, správu verzí, porovnávání operací a změn v síťové [[Hypertex|hypertextové]] databázi. <ref>Enfilade. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu)>.</ref><br />
<br />
'''[[Hypertext]]''' (1965)<br />
<br />
*Text, který není omezený lineární formou. [[Hypertext]] je pojem označující skupinu textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (linků, lexií), což umožňuje čtenáři procházet textem nelineárně, bez striktně definovaného počátku, konce i sledu textu. Na technologii [[Hypertext|hypertextu]] je založeno internetové prostředí globální počítačové sítě, tzv. World Wide Web.<br />
<br />
'''[[Hypermedia]]''' (1965)<br />
<br />
*Logická extenze slova [[Hypertext]]. Jde o médium obsahující krom prostého textu a odkazů také audio, video, grafické prvky,… <ref>Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia>.</ref><br />
<br />
'''Intertwingularity''' (1974)<br />
<br />
*Tento pojem Nelson použil k vyjádření složitosti vzájemných vazem v lidském poznání (vědění).<ref>Intertwingularity. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity>.</ref><br />
<br />
'''Soft copy''' (1975)<br />
<br />
*Jde o nevytištěný digitální dokument, lze jej prohlížet pomocí programů v počítačích. V kontrastu je vytištěný dokument.<ref>Soft copy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy>.</ref><br />
<br />
'''Techniod ''' (1981)<br />
<br />
*Přídavné jméno vztahující se k funkčnosti nebo provozování technologií. <ref>Techniod. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod>.</ref><br />
<br />
'''Teledildonics''' (1975)<br />
<br />
*Nebo také „''cyberdildonics''“ jsou elektronické sexuální pomůcky, které lze ovládat pomocí počítače a dosáhnout tak orgasmu.<ref>Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics>.</ref><br />
<br />
'''Transclusion''' (1982)<br />
<br />
*Jde o začlenění dokumentu (nebo jeho části) do jiného dokumentu pomocí odkazu.<ref>Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion>.</ref><br />
<br />
'''Virtuality''' (1977)<br />
<br />
*Nelson vidí tento pojem jako opozitum k termínu ''reality''. Všechno má svoji reálnou a virtuální stránku.<ref>Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality>.</ref><br />
<br />
'''Visualization'''(1972)<br />
<br />
*Jako první použil tento pojem v rámci počítačové vědy, tedy jako "''electronic visualization''", později i ve spojení "''computer visualization''" a "''scientific visualization''". <ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Dále pojmy: '''digitalia''' (1965), '''image synthesis''' (1970), '''structangle''' (1987), '''zipper lists''' (1970)<br />
<br />
=== Patenty ===<br />
<br />
*2000: Many-to-many platební systém pro síťový obsah.<br />
*2001: Softwarový patent pro ZigZag Structure (systém pro řízení, prohlížení a propojování komplexních dat).<br />
<br />
== Význam Teda Nelsona pro informační vědu a knihovnictví ==<br />
<br />
Ted Nelson spadá do skupiny lidí podílejících se na vývoji konceptu [[Hypertext|hypertextu]] a digitalizace dat ve vztahu k textualitě. <ref>MACEK, Jakub. Nová média. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm >.</ref> Prvotní koncepty se objevují již ve článku „As We May Think“(1945) [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]], který Nelsona inspiroval.<br />
<br />
Ted Nelson byl prvním, kdo hypertextový systém pojmenoval a v šedesátých letech i oficiálně zavedl termín hypertext, jež chápal jako nové médium, které rozšiřuje možnosti kreativní práce s textem. Popsal [[Hypertext]] jako nesekvenční, nelineární text s rozvětvenou strukturou, která se skládá z textových bloků (lexií) propojených (prolinkovaných) různými spojeními a nabízí čtenáři různé čtecí trasy. <ref name="kobikova">KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm >.</ref> Cílem jeho práce i práce na projektu [[XANADU]] bylo vytvoření totálního [[Hypertext|hypertextu]], tzv. docuversum (složeno ze slov document a universum).<br />
<br />
Nelson se také snažil razit myšlenky o spoluutváření dokumentů různými uživateli a o redundantním ukládání, což byli úmysly, které nepřímo předcházejí konceptům webu 2.0.<ref>AUTRATA, Petr. Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie [online]. 2012 [cit. 2013-04-16]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Zuzana Kobíková. Dostupné z: <http://theses.cz/id/fxo2m6/>.</ref><br />
<br />
== Ocenění ==<br />
<br />
*1968: "''Auburn Lecturer''", Union Theological Seminary (společně s Kennethem Bouldingem).<br />
*1998: ACM, americká Asociace pro výpočetní techniku začala předávat "''Nelson Newcomer Award''". Cena je každoroční a uděluje se vědeckým nováčkům za jejich texty z oblasti hypertextu.<br />
*1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''", Sedmá WWW konference v Brisbane v Austrálii. Nelson dostal cenu pro jednotlivce za celoživotní přínos v oblasti globální informační infrastruktury.<br />
*2001: V tomto roce byl Ted Nelson ve Francii pasován ministrem kultury jako "''Officier des Arts et Lettres''". Jde o individuální ocenění za přínos v literatuře a umění; (Řád umění a literatury Francouzské republiky).<br />
<br />
== Publikace ==<br />
<br />
Theodor Nelson napsal během svého života nepřeberné množství článků. Existuje mnoho zápisů, rozhovorů či videozáznamů, ať už z konferencí, nebo z televizních diskuzních pořadů, jakým byl například „Good Morning America“ nebo pořad „Hyperland“ televize BBC (1990). K prvnímu vystoupení Teda Nelsona v televizi však došlo již v roce 1950.<br />
<br />
Své články publikoval Nelson již od prvních let na univerzitě ve Swarthmore.<br />
<br />
V roce 1965 vydal jeden z prvních významných článků „The Hypertext“ v rámci Sborníku World Documentation Federation. V těchto letech vychází dále Nelsonovi např. grafická brožura věnující se počítačové grafice"New Media and Creativity Systems" a článek „Hypertext for History“(1966).<br />
<br />
V roce 1972 napsal text odkazující na článek „As We May a Think“ [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]] tím, že slovíčko „may“ zaměnil za „will“. Text „As We Will Think“ zkoumá problémy rozhraní, nově definuje [[Vannevar Bush|Bushův]] [[Vannevar Bush#Memex|Memex]] jako [[Hypertext]], popisuje vize sítě (odlišné od [[Internet|internetu]]) a přemýšlí, jak bychom mohli začít takovou síť/systém znalostí stavět.<br />
<br />
Několik svých článků publikoval Nelson také v časopise Creative Computing, kde byl i krátce editorem.<ref>Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing>.</ref><br/>Např. "The Atari Machine", "Interactive Systems and the Design of Virtuality" (1980).<br />
<br />
=== Knihy ===<br />
<br />
*1959: Life, Love, College, etc. (Formerly We Need a Sociology Department.) TN's collected columns from the Swarthmore Phoenix.<br />
*1966: Media 72, publikoval sám Nelson.<br />
*1974: Computer Lib/Dream Machines.<br />
*1977: The Home Computer Revolution. Přeloženy do švédštiny a italštiny.<br />
*1981: Literary Machines. 1987: Major revision. Přeloženo do japonštiny a italštiny.<br />
*1997: The Future of Information. Publikoval v Japonsku Kay Nishi ve speciální limitované edici.<br />
*2008: Geeks Bearing Gifts: How the Computer World Got This Way. Distribuce: Lulu.com.<br />
*2010: POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization. Distribuce: Lulu.com.<br />
<br />
== Citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">AUTRATA, Petr.&nbsp;</span>''Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. Brno, 2012 [cit. 2013-04-11]. 50 s. Dostupné z:</span>[http://is.muni.cz/th/333653/ff_b/Bakalarska_prace_-_Petr_Autrata.pdf http://is.muni.cz/th/333653/ff_b/Bakalarska_prace_-_Petr_Autrata.pdf]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy. Vedoucí práce Mgr. Zuzana Kobíková.</span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">GREGORY, Roger. Udanax.com [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: <</span>[http://www.udanax.com/ http://www.udanax.com]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">GRIFFIN, Scott. Internet Pioneers [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext.&nbsp;''REVUE PRO MÉDIA''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. č. 5, [cit. 2013-04-16].&nbsp;</span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Dostupný z WWW: <</span>[http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">MACEK, Jakub. Nová média.&nbsp;</span>''REVUE PRO MÉDIA''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <</span>[http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H. Project Xanadu® [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.xanadu.com/ http://www.xanadu.com/]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H.&nbsp;</span>''TED NELSON - CURRICULUM VITAE''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <</span>[http://http//hyperland.com/TNvita http://http://hyperland.com/TNvita]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <</span>[http://www.xanadu.com/zigzag http://www.xanadu.com/zigzag]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">RHEINGOLD, Howard. Tools for Thought [online]. [cit. 2013-04-22]. kap. 14. Dostupné z: <</span>[http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">WOLF, Gary. The Curse Of Xanadu [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Compound document. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Cybercrud. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Enfilade. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu) http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu)]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Intertwingularity. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Soft copy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Techniod. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
== Externí zdroje ==<br />
<br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">[http://hyperland.com/TNvita Životopis Teda Nelsona].</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">[http://hyperland.com/ Osobní stránky] Teda Nelsona.</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Oficiální strán<span style="font-size: small;">ky&nbsp;<span style="color: rgb(0, 0, 0);">[http://xanadu.com/ PROJECTu XANADU®].</span></span></span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Oficiální stránky [http://www.xanadu.com/zigzag/ The ZIGZAG<span style="font-size: x-small;"><span style="color: rgb(0, 0, 0); text-align: -webkit-center;">®</span></span>&nbsp;Database and Vizualization System]</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Stránky udílení cen [http://www.sigweb.org/resources/sigweb-awards/43-ted-nelson Hypertext Ted nelson Newcomer Award]</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Části autobiografické knihy&nbsp;[http://hyperland.com/possiplex/Excerpts.htm <span style="color: rgb(0, 0, 0); font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization(2010).</span>]</span><br />
<br />
=== Články TN dostupné online ===<br />
<br />
*[http://web.grinnell.edu/courses/spn/s02/SPN395-01/RAM/RAM03/RAM0303.pdf As We Will Think]&nbsp;(1972).<br />
*[http://www.cs.nott.ac.uk/~hla/HTF/HTFII/Nelson.html Issues In Applicative Hyperization of Unwitting Systems]&nbsp;(1996).<br />
*[http://xanadu.com.au/ted/transcopyright/transcopy.html Transcopyright: Dealing with the Dilemma of Digital Copyright]&nbsp;(1997).<br />
*[http://www.xml.com/pub/a/w3j/s3.nelson.html Embedded Markup Considered Harmful]&nbsp;(1997)<br />
*[http://xanadu.com.au/ted/zigzag/xybrap.html What's On My Mind]&nbsp;(1998)<br />
*[http://portal.acm.org/ft_gateway.cfm?id=346033&type=pdf Xanalogical Structure, Needed Now More than Ever: Parallel Documents, Deep Links to Content, Deep Versioning and Deep Re-Use]&nbsp;(2000)<br />
*[http://xanadu.com/XanaduSpace/btf.htm Back to the Future: Hypertext the Way It Used To Be]&nbsp;(2007, společně s: Robert Adamson Smith)<br />
<br />
=== Video ===<br />
<br />
*Ted Nelson prezentuje [https://www.youtube.com/watch?v=En_2T7KH6RA XANADU Space]<br />
*Ted Nelson představuje [https://www.youtube.com/watch?v=WEj9vqVvHPc ZigZag data structure]<br />
<br />
<br/><br/>{{DEFAULTSORT:Nelson, Ted}}<br />
<br />
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] <br/></div>Rudimechttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Theodor_H._Nelson&diff=31967Theodor H. Nelson2013-05-12T18:44:41Z<p>Rudimec: /* Zaměstnání */</p>
<hr />
<div>[[File:Ted nelson.jpg|thumb|right|260px|]]<br />
<br />
<br/><br/>'''Ted Nelson''', celým jménem Theodor Holm Nelson (nar. 17. června 1937), je americký sociolog, filosof, softwarový designér. Sám sebe označuje za vizionáře<ref name="CV">NELSON, Theodor H. ''TED NELSON - CURRICULUM VITAE'' [online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <http://http://hyperland.com/TNvita>.</ref>.<br />
<br />
Nelson je pionýrem v oblasti informačních technologií, zavedl a poprvé použil termín hypertext v roce 1963, uveřejnil jej v roce 1965. Je mu také přisuzováno první použití slov hypermedia, virtualita, intervingularita, teledildonika a dalších.<br />
<br />
Mezi jeho nejvýznamnější práce patří dva softwarové projekty: Xanadu Hypertext a ZigZag Data System, dále napsal osm knih, přes padesát článků, měl několik akademických pozic a mohl mít celkem až na 750 studentů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Život ==<br />
<br />
{{Infobox Vědec |jmeno = Theodor H. Nelson|datum_narozeni = 17. 6. 1937|misto_narozeni = Chicago, USA|datum_umrti = -|misto_umrti = -|duvod_umrti = -|pobyt = Southampton, Velká Británie|rodina = ženatý s [[Marlene Mallicoat]]|obcanstvi = US|skola = M.A. Harvard, Sociology (Department of Social Relations), 1963.<br>Ph.D. Keio University, Japan (Department of Media and Governance), 2002.|pracoviste = Southampton University<br>Projekt XANADU |znamy_diky = Projekt [[XANADU]];<br>[[hypertext]]|oceneni = 1968: "''Auburn Lecturer''"<br>1998: "''Nelson Newcomer Award''"<br>1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''"<br>2001: "''Officier des Arts et Lettres''"}}<br />
<br />
Theodor Holm Nelson se narodil do umělecké rodiny režiséra Ralpha Nelsona, pozdějšího vítěze Emmy a Oscarové herečky Celesty Holmové. Jejich manželství ale příliš šťastné nebylo, a tak byl Nelson po většinu času vychováván svými prarodiči, nejprve v Chicagu, kde se také narodil, později v Greenvich Village.<ref>GRIFFIN, Scott. Internet Pioneers [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html>.</ref><br />
<br />
Svůj první titul B.A. obdržel na univerzitě ve Swarthmore roku 1959. O rok později začal na Harwardské univerzitě pracovat v rámci studentské práce na programu, který by mu umožnil ukládat všechny jeho poznámky, včetně jejich editace. Avšak kvůli jeho nedostatečné technické vzdělanosti k jeho dokončení nikdy nedošlo. Nicméně Nelson se čím dál více stával počítačovým filosofem a vizionářem a ve svých knihách, které vydával vlastním nákladem, v podstatě navrhl spoustu aplikací, které inspirovaly vývojáře ve vývoji, a tak vznikla spousta aplikací, které dnes již považujeme za běžné, jako je například Word. Nelson totiž přesně věděl, co od počítače vyžaduje a co by mu měl přinést. Studium na Harwardu ukončil úspěšně roku 1963 titulem M.A. na katedře sociálních vztahů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Pozdější 3 roky strávil jako učitel sociologie na elitní americké škole Vassar College. Později působil jako konzultant hned v několika organizacích. Mezi ty nejvýznamnější můžeme zmínit Bellovy laboratoře. Od roku 1968 byl také vlastníkem „The Nelson Organization“, kam na konzultace chodili zástupci i takových firem, jako jsou IBM, Western Electric či Kalifornské univerzity. V pozdějších letech působil opět jako hostující přednášející na několika amerických univerzitách, kde přednášel například o textových procesorech a interaktivní grafice. Na začátku 80. let působil jako šéf designer pro Datapoint corporation na vývoji textového procesoru nové generace, kde chtěl použít svůj „Vortext“ design, ale Datapoint celý projekt později zrušil.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Od roku 1988 se XOC (firma zaštiťující projekt Xanadu) stává akvizicí firmy Autodesk. Nelsonova práce je zejména propagace projektu Xanadu. Bohužel ani jeden z Nelsonových designů není nakonec dokončen a Autodesk od celého projektu po čtyřech letech upustil. V roce 1994 se Nelson přesunul do Japonska, kde zakožil společnost Sapporo Hyperlab. On sám pracoval na pozici výzkumného pracovníka. Na této pozici byl i na univerzitě Hokkaido v Sapporu, a to v letech 1995-1996. Po další 3 roky působil také jako hostující profesor na katedře Environmentálních studií na Keio University ve Fujisawě, kde roku 2002 získal také titul Ph.D. za práci „Filozofie hypertextu“. Roku 1997 se stal profesorem i na universitě v Southamtonu, kde působí dodnes.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
=== Vzdělání<br/> ===<br />
<br />
*1959 – B.A. - Swarthmore, katedra filozofie<br />
*1963 – M.A. - Harward, katedra sociálních vztahů<br />
*2002 – Ph.D. - Keio University – za práci „Filozofie hypertextu“<br />
<br />
=== Zaměstnání<br/> ===<br />
<br />
*1964-66 – odborný asistent sociologie, Vassar College<br />
*1966-67 – technologický konzultant, Brace & World Publishers<br />
*1968-72 – vlastník firmy, „The Nelson Organization“ - poskytoval konzultace – IBM, Brown University, Western Electric, University of California atd.<br />
*1968-69 – odborný konzultant, Bellovy laboratořích a CBS laboratoře<br />
*1973-76 – učitel na několika katedrách, University of Illinois<br />
*1976 – spoluvlastník a reklamní ředitel, The Itty Bitty Machine Company (jeden z prvních počítačových obchodů v Chicagu)<br />
*1977 – hostující učitel, Swarthmore College – přednášel o textových systémech a interaktivní grafice<br />
*1980-81 – editor, magazín Creative Computing 1981-82 – šéfdesigner kancelářského softwaru, Datapoint<br />
*1983-84 – mediální specialista, Datapoint<br />
*1988-93 – "Distinguished Fellow", Autodesk<br />
*1993-95 – editor, magazín NewMedia<br />
*1994-96 – výzkumný pracovník, Sapporo HyperLab, Japonsko<br />
*1995-96 – výzkumný pracovník, Hokkaido University, Japonsko<br />
*1994-99 – hostující učitel, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*1997-nyní – hostující učitel, University of Southampton, Anglie<br />
*1999-2002 – přednášející, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*2000+ - "Senior Fellow", McLuhan institute<br />
*2003 – hostující učitel, University of Nottingham, Anglie<br />
*2004-9 – pracovník, Oxford Internet Institute, University of Oxford, Anglie<br />
*2010 – designer, The Internet Archive<br />
<br />
== Projekt XANADU<br/> ==<br />
<br />
Nelson přichází v 60. letech s myšlenkou celosvětového [[Hypertext|hypertextu]].<ref>NELSON, Theodor H. Project Xanadu® [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.xanadu.com/>.</ref> Tato myšlenka univerzální demokratické a celosvětové [[Hypertext|hypertextové]] knihovny měla pozdvihnout lidské bytí na zcela novou životní úroveň. Časopis [[Wired]] označil [[Xanadu]] za nejdéle trvající projekt v historii výpočetní techniky, který byl s nadšením Nelsona a jeho týmu ohlášen, avšak doposud nespatřil světlo světa. „The amazing epic tragedy.“ <ref name="WOLF">WOLF, Gary. The Curse Of Xanadu [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html>.</ref><br />
<br />
=== Historie projektu XANADU<br/> ===<br />
<br />
Prvopočátky projektu můžeme vysledovat až do Nelsonových studií na Harwardu, kde v rámci studentského projektu pracoval na textovém procesoru, který by mu umožnil ukládat jeho myšlenky a poznámky uvnitř počítače. Neměl ale dostatečné technické znalosti, a tak projekt nedokončil.<ref name="RHEINGOLD">RHEINGOLD, Howard. Tools for Thought [online]. [cit. 2013-04-22]. kap. 14. Dostupné z: <http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html>.</ref> Na konci šedesátých let dostal Nelson od soukromého investora menší finanční obnos, a tak si mohl dovolit najmout programátora, aby pracoval na základním kódu projektu Xanadu. Výsledkem byla datová struktura, která umožňovala vkládat do paměti počítače a následně z ní opět vyjímat, větší úseky textu. V roce 1972 vznikla první demoverze celého projektu, která ovšem běžela pouze na půjčeném počítači, než mohl Nelson celý projekt ukázat potencionálním zákazníkům, musel počítač vrátit. V tuhle chvíli tedy měl část zdrojového kódu, ale nikoli médium, na kterém by jej mohl přenášet.<ref name="WOLF">_</ref><br />
<br />
V roce 1974 vychází jakýsi manifest Nelsonovy digitální revoluce pojmenovaný "CompLib/Dream Machines", který se skládal ze dvou částí. První CompLib obsahovala změť nesouvisejících informací, ale pokud čtenář knihu otočil, měl před sebou část druhou – Dream Machines. V této kapitole se Nelson snažil představit základní nástin funkcí projektu Xanadu, který zde byl představen jako digitální síť, jakožto přirozeného prostředí pro [[Hypertext]]. Během doby, kdy přednášel na univerzitě na Swarthmore College se seznámil s Rogerem Gregorym, Markem Millerem a Stuartem Greenem, kteří napsali další část kódu.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
V roce 1983 tak Nelson zakládá společnost Xanadu Operating Company (XOC), která měla design systému dokončit, ale vývoj až do roku 1988 nijak nepokročil. V tomto roce veškerá práva na projekt Xanadu (včetně XOC) přecházejí pod firmu Autodesk. Šéfem vývoje se stal Miller, který později také rozhodl o tom, že momentální verze není vhodná ke komerčnímu využití a celý tým tak začal pracovat na nové verzi kódu. Vzhledem k širokému záběru funkcí, které měl Xanadu zvládat se daří většinu softwarových problému vyřešit až na konci roku 1991. V únoru 1992 ovšem Autodesk upadá do finančních potíží a XOC přechází pod správu firmy Memex a s ním přechází i většina programátorů. Práva na název Xanadu získává opět Nelson.<ref name="WOLF">_</ref><br />
<br />
Jenže i Memex se v souvislosti s Xanadu dostal do finančních potíží a autorská práva v souvislosti s XOC tak přešla do vlastnictví Rogera Gregoryho a Keitha Hensona. Tato společnost se později přejmenovala na Udanax a vydala otevřené kódy Xanadu 88.1 jako Udanax Green a Xanadu 92.1 pod názvem Udanax Gold.<ref name="GREGORY">GREGORY, Roger. Udanax.com [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: <http://www.udanax.com>.</ref> Nelson mezitím odešel do Japonska, kde ve spolupráci se studenty Keio University pokračoval na vývoji. Autorská práva rozšířil na společnosti Xanadu Australia a Xanadu America.<br/>Nicméně Xanadu jako samostatný [[Hypertext|hypertextový]] systém se všemi jeho atributy a aplikacemi dosud neběží na žádné platformě.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
== ZigZag Data System<br/> ==<br />
<br />
Zvaný také ZZstructure (resp. hyperthogonal structure) je generalizace dat, jako viditelných křížených seznamů v&nbsp;multidimenzionálním prostoru, které nabízejí nové formy [[Vizualizace]] a připojení.<ref>NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://www.xanadu.com/zigzag>.</ref><br />
<br />
ZigZag Data System by měl umožnit přestavbu světa osobních počítačů na práci s&nbsp;jednoduššími programy a daty tak, aby byla práce s&nbsp;nimi pro uživatele co nejsnadnější.<br />
<br />
Momentálně probíhají ZZstructure projekty v&nbsp;v&nbsp;USA, Austrálii, Japonsku, Rusku a Finsku.<br />
<br />
== Další aktivity ==<br />
<br />
Umělecký původ Teda Nelsona se projevil i v jeho tvorbě:<br />
<br />
*1957 (prvním rokem na Swarthmore College): Napsal knihu, režíroval a napsal slova zřemě zcela prvního rockového muzikálu "''Anything & Everything''"<br />
*1959 (koncem studia na Swarthmore College): Napsal a zrežíroval 90 minut dlouhou filmovou komedii s názvem "''The Epiphany of Slocum Furlow''".<br />
*1981 Ted Nelson byl konzultantem při natáčení filmu “''Tron''” Stevena Lisbergera (1982, Walt Disney Productions)<br />
<br />
Ted Nelson se po celý svůj život účastní mnohých banketů a konferencí na které je často zván jako vystupující. Vystupoval také na cestách po britských či amerických universitách.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Nelsonovy neologismy ===<br />
<br />
'''Compound document''' (1967)<br />
<br />
*Složený dokument. Dokument vytvořený pomocí textového editoru. Prostý text je smíchán s dalšími netextovými prvky, například s obrázky, tabulky, audio či video objekty, atd. <ref>Compound document. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document>.</ref><br />
<br />
'''Cybercrud''' (1967)<br />
<br />
*Spojení slov ''Cyber + Crud'' (špína, svinstvo). Pojem označuje animaci, prezentaci... která má za úkol zmást či zakrýt fakta. <ref>Cybercrud. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud>.</ref><br />
<br />
'''Docuplex''' (1981)<br />
<br />
*Nelsonova vize Dokuplexu [http://hypertext.sourceforge.net/docuplex/ zde].<br />
<br />
'''Docuverse''' (1981)<br />
<br />
*Neboli ''docuversum'' (složenina slov ''document ''a ''universe (''resp.''universum''), je celosvětová elektronická knihovna propojených dokumentů<ref name="kobikova">_</ref>, čili globální metadokument.<br />
<br />
'''Enfilade''' (1972)<br />
<br />
*"''Enfilades''" jsou třídy stromové datové struktury použité v projektu [[XANADU]]. Umožňují rychlou editaci, správu verzí, porovnávání operací a změn v síťové [[Hypertex|hypertextové]] databázi. <ref>Enfilade. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu)>.</ref><br />
<br />
'''[[Hypertext]]''' (1965)<br />
<br />
*Text, který není omezený lineární formou. [[Hypertext]] je pojem označující skupinu textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (linků, lexií), což umožňuje čtenáři procházet textem nelineárně, bez striktně definovaného počátku, konce i sledu textu. Na technologii [[Hypertext|hypertextu]] je založeno internetové prostředí globální počítačové sítě, tzv. World Wide Web.<br />
<br />
'''[[Hypermedia]]''' (1965)<br />
<br />
*Logická extenze slova [[Hypertext]]. Jde o médium obsahující krom prostého textu a odkazů také audio, video, grafické prvky,… <ref>Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia>.</ref><br />
<br />
'''Intertwingularity''' (1974)<br />
<br />
*Tento pojem Nelson použil k vyjádření složitosti vzájemných vazem v lidském poznání (vědění).<ref>Intertwingularity. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity>.</ref><br />
<br />
'''Soft copy''' (1975)<br />
<br />
*Jde o nevytištěný digitální dokument, lze jej prohlížet pomocí programů v počítačích. V kontrastu je vytištěný dokument.<ref>Soft copy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy>.</ref><br />
<br />
'''Techniod ''' (1981)<br />
<br />
*Přídavné jméno vztahující se k funkčnosti nebo provozování technologií. <ref>Techniod. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod>.</ref><br />
<br />
'''Teledildonics''' (1975)<br />
<br />
*Nebo také „''cyberdildonics''“ jsou elektronické sexuální pomůcky, které lze ovládat pomocí počítače a dosáhnout tak orgasmu.<ref>Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics>.</ref><br />
<br />
'''Transclusion''' (1982)<br />
<br />
*Jde o začlenění dokumentu (nebo jeho části) do jiného dokumentu pomocí odkazu.<ref>Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion>.</ref><br />
<br />
'''Virtuality''' (1977)<br />
<br />
*Nelson vidí tento pojem jako opozitum k termínu ''reality''. Všechno má svoji reálnou a virtuální stránku.<ref>Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality>.</ref><br />
<br />
'''Visualization'''(1972)<br />
<br />
*Jako první použil tento pojem v rámci počítačové vědy, tedy jako "''electronic visualization''", později i ve spojení "''computer visualization''" a "''scientific visualization''". <ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Dále pojmy: '''digitalia''' (1965), '''image synthesis''' (1970), '''structangle''' (1987), '''zipper lists''' (1970)<br />
<br />
=== Patenty ===<br />
<br />
*2000: Many-to-many platební systém pro síťový obsah.<br />
*2001: Softwarový patent pro ZigZag Structure (systém pro řízení, prohlížení a propojování komplexních dat).<br />
<br />
== Význam Teda Nelsona pro informační vědu a knihovnictví ==<br />
<br />
Ted Nelson spadá do skupiny lidí podílejících se na vývoji konceptu [[Hypertext|hypertextu]] a digitalizace dat ve vztahu k textualitě. <ref>MACEK, Jakub. Nová média. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm >.</ref> Prvotní koncepty se objevují již ve článku „As We May Think“(1945) [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]], který Nelsona inspiroval.<br />
<br />
Ted Nelson byl prvním, kdo hypertextový systém pojmenoval a v šedesátých letech i oficiálně zavedl termín hypertext, jež chápal jako nové médium, které rozšiřuje možnosti kreativní práce s textem. Popsal [[Hypertext]] jako nesekvenční, nelineární text s rozvětvenou strukturou, která se skládá z textových bloků (lexií) propojených (prolinkovaných) různými spojeními a nabízí čtenáři různé čtecí trasy. <ref name="kobikova">KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm >.</ref> Cílem jeho práce i práce na projektu [[XANADU]] bylo vytvoření totálního [[Hypertext|hypertextu]], tzv. docuversum (složeno ze slov document a universum).<br />
<br />
Nelson se také snažil razit myšlenky o spoluutváření dokumentů různými uživateli a o redundantním ukládání, což byli úmysly, které nepřímo předcházejí konceptům webu 2.0.<ref>AUTRATA, Petr. Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie [online]. 2012 [cit. 2013-04-16]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Zuzana Kobíková. Dostupné z: <http://theses.cz/id/fxo2m6/>.</ref><br />
<br />
== Ocenění ==<br />
<br />
*1968: "''Auburn Lecturer''", Union Theological Seminary (společně s Kennethem Bouldingem).<br />
*1998: ACM, americká Asociace pro výpočetní techniku začala předávat "''Nelson Newcomer Award''". Cena je každoroční a uděluje se vědeckým nováčkům za jejich texty z oblasti hypertextu.<br />
*1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''", Sedmá WWW konference v Brisbane v Austrálii. Nelson dostal cenu pro jednotlivce za celoživotní přínos v oblasti globální informační infrastruktury.<br />
*2001: V tomto roce byl Ted Nelson ve Francii pasován ministrem kultury jako "''Officier des Arts et Lettres''". Jde o individuální ocenění za přínos v literatuře a umění; (Řád umění a literatury Francouzské republiky).<br />
<br />
== Publikace ==<br />
<br />
Theodor Nelson napsal během svého života nepřeberné množství článků. Existuje mnoho zápisů, rozhovorů či videozáznamů, ať už z konferencí, nebo z televizních diskuzních pořadů, jakým byl například „Good Morning America“ nebo pořad „Hyperland“ televize BBC (1990). K prvnímu vystoupení Teda Nelsona v televizi však došlo již v roce 1950.<br />
<br />
Své články publikoval Nelson již od prvních let na univerzitě ve Swarthmore.<br />
<br />
V roce 1965 vydal jeden z prvních významných článků „The Hypertext“ v rámci Sborníku World Documentation Federation. V těchto letech vychází dále Nelsonovi např. grafická brožura věnující se počítačové grafice"New Media and Creativity Systems" a článek „Hypertext for History“(1966).<br />
<br />
V roce 1972 napsal text odkazující na článek „As We May a Think“ [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]] tím, že slovíčko „may“ zaměnil za „will“. Text „As We Will Think“ zkoumá problémy rozhraní, nově definuje [[Vannevar Bush|Bushův]] [[Vannevar Bush#Memex|Memex]] jako [[Hypertext]], popisuje vize sítě (odlišné od [[Internet|internetu]]) a přemýšlí, jak bychom mohli začít takovou síť/systém znalostí stavět.<br />
<br />
Několik svých článků publikoval Nelson také v časopise Creative Computing, kde byl i krátce editorem.<ref>Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing>.</ref><br/>Např. "The Atari Machine", "Interactive Systems and the Design of Virtuality" (1980).<br />
<br />
=== Knihy ===<br />
<br />
*1959: Life, Love, College, etc. (Formerly We Need a Sociology Department.) TN's collected columns from the Swarthmore Phoenix.<br />
*1966: Media 72, publikoval sám Nelson.<br />
*1974: Computer Lib/Dream Machines.<br />
*1977: The Home Computer Revolution. Přeloženy do švédštiny a italštiny.<br />
*1981: Literary Machines. 1987: Major revision. Přeloženo do japonštiny a italštiny.<br />
*1997: The Future of Information. Publikoval v Japonsku Kay Nishi ve speciální limitované edici.<br />
*2008: Geeks Bearing Gifts: How the Computer World Got This Way. Distribuce: Lulu.com.<br />
*2010: POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization. Distribuce: Lulu.com.<br />
<br />
== Citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">AUTRATA, Petr.&nbsp;</span>''Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. Brno, 2012 [cit. 2013-04-11]. 50 s. Dostupné z:</span>[http://is.muni.cz/th/333653/ff_b/Bakalarska_prace_-_Petr_Autrata.pdf http://is.muni.cz/th/333653/ff_b/Bakalarska_prace_-_Petr_Autrata.pdf]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy. Vedoucí práce Mgr. Zuzana Kobíková.</span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">GREGORY, Roger. Udanax.com [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: <</span>[http://www.udanax.com/ http://www.udanax.com]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">GRIFFIN, Scott. Internet Pioneers [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext.&nbsp;''REVUE PRO MÉDIA''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. č. 5, [cit. 2013-04-16].&nbsp;</span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Dostupný z WWW: <</span>[http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">MACEK, Jakub. Nová média.&nbsp;</span>''REVUE PRO MÉDIA''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <</span>[http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H. Project Xanadu® [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.xanadu.com/ http://www.xanadu.com/]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H.&nbsp;</span>''TED NELSON - CURRICULUM VITAE''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <</span>[http://http//hyperland.com/TNvita http://http://hyperland.com/TNvita]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <</span>[http://www.xanadu.com/zigzag http://www.xanadu.com/zigzag]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">RHEINGOLD, Howard. Tools for Thought [online]. [cit. 2013-04-22]. kap. 14. Dostupné z: <</span>[http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">WOLF, Gary. The Curse Of Xanadu [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Compound document. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Cybercrud. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Enfilade. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu) http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu)]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Intertwingularity. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Soft copy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Techniod. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
== Externí zdroje ==<br />
<br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">[http://hyperland.com/TNvita Životopis Teda Nelsona].</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">[http://hyperland.com/ Osobní stránky] Teda Nelsona.</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Oficiální strán<span style="font-size: small;">ky&nbsp;<span style="color: rgb(0, 0, 0);">[http://xanadu.com/ PROJECTu XANADU®].</span></span></span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Oficiální stránky [http://www.xanadu.com/zigzag/ The ZIGZAG<span style="font-size: x-small;"><span style="color: rgb(0, 0, 0); text-align: -webkit-center;">®</span></span>&nbsp;Database and Vizualization System]</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Stránky udílení cen [http://www.sigweb.org/resources/sigweb-awards/43-ted-nelson Hypertext Ted nelson Newcomer Award]</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Části autobiografické knihy&nbsp;[http://hyperland.com/possiplex/Excerpts.htm <span style="color: rgb(0, 0, 0); font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization(2010).</span>]</span><br />
<br />
=== Články TN dostupné online ===<br />
<br />
*[http://web.grinnell.edu/courses/spn/s02/SPN395-01/RAM/RAM03/RAM0303.pdf As We Will Think]&nbsp;(1972).<br />
*[http://www.cs.nott.ac.uk/~hla/HTF/HTFII/Nelson.html Issues In Applicative Hyperization of Unwitting Systems]&nbsp;(1996).<br />
*[http://xanadu.com.au/ted/transcopyright/transcopy.html Transcopyright: Dealing with the Dilemma of Digital Copyright]&nbsp;(1997).<br />
*[http://www.xml.com/pub/a/w3j/s3.nelson.html Embedded Markup Considered Harmful]&nbsp;(1997)<br />
*[http://xanadu.com.au/ted/zigzag/xybrap.html What's On My Mind]&nbsp;(1998)<br />
*[http://portal.acm.org/ft_gateway.cfm?id=346033&type=pdf Xanalogical Structure, Needed Now More than Ever: Parallel Documents, Deep Links to Content, Deep Versioning and Deep Re-Use]&nbsp;(2000)<br />
*[http://xanadu.com/XanaduSpace/btf.htm Back to the Future: Hypertext the Way It Used To Be]&nbsp;(2007, společně s: Robert Adamson Smith)<br />
<br />
=== Video ===<br />
<br />
*Ted Nelson prezentuje [https://www.youtube.com/watch?v=En_2T7KH6RA XANADU Space]<br />
*Ted Nelson představuje [https://www.youtube.com/watch?v=WEj9vqVvHPc ZigZag data structure]<br />
<br />
<br/><br/>{{DEFAULTSORT:Nelson, Ted}}<br />
<br />
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] <br/></div>Rudimechttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Theodor_H._Nelson&diff=31966Theodor H. Nelson2013-05-12T18:43:11Z<p>Rudimec: /* Život */</p>
<hr />
<div>[[File:Ted nelson.jpg|thumb|right|260px|]]<br />
<br />
<br/><br/>'''Ted Nelson''', celým jménem Theodor Holm Nelson (nar. 17. června 1937), je americký sociolog, filosof, softwarový designér. Sám sebe označuje za vizionáře<ref name="CV">NELSON, Theodor H. ''TED NELSON - CURRICULUM VITAE'' [online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <http://http://hyperland.com/TNvita>.</ref>.<br />
<br />
Nelson je pionýrem v oblasti informačních technologií, zavedl a poprvé použil termín hypertext v roce 1963, uveřejnil jej v roce 1965. Je mu také přisuzováno první použití slov hypermedia, virtualita, intervingularita, teledildonika a dalších.<br />
<br />
Mezi jeho nejvýznamnější práce patří dva softwarové projekty: Xanadu Hypertext a ZigZag Data System, dále napsal osm knih, přes padesát článků, měl několik akademických pozic a mohl mít celkem až na 750 studentů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Život ==<br />
<br />
{{Infobox Vědec |jmeno = Theodor H. Nelson|datum_narozeni = 17. 6. 1937|misto_narozeni = Chicago, USA|datum_umrti = -|misto_umrti = -|duvod_umrti = -|pobyt = Southampton, Velká Británie|rodina = ženatý s [[Marlene Mallicoat]]|obcanstvi = US|skola = M.A. Harvard, Sociology (Department of Social Relations), 1963.<br>Ph.D. Keio University, Japan (Department of Media and Governance), 2002.|pracoviste = Southampton University<br>Projekt XANADU |znamy_diky = Projekt [[XANADU]];<br>[[hypertext]]|oceneni = 1968: "''Auburn Lecturer''"<br>1998: "''Nelson Newcomer Award''"<br>1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''"<br>2001: "''Officier des Arts et Lettres''"}}<br />
<br />
Theodor Holm Nelson se narodil do umělecké rodiny režiséra Ralpha Nelsona, pozdějšího vítěze Emmy a Oscarové herečky Celesty Holmové. Jejich manželství ale příliš šťastné nebylo, a tak byl Nelson po většinu času vychováván svými prarodiči, nejprve v Chicagu, kde se také narodil, později v Greenvich Village.<ref>GRIFFIN, Scott. Internet Pioneers [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html>.</ref><br />
<br />
Svůj první titul B.A. obdržel na univerzitě ve Swarthmore roku 1959. O rok později začal na Harwardské univerzitě pracovat v rámci studentské práce na programu, který by mu umožnil ukládat všechny jeho poznámky, včetně jejich editace. Avšak kvůli jeho nedostatečné technické vzdělanosti k jeho dokončení nikdy nedošlo. Nicméně Nelson se čím dál více stával počítačovým filosofem a vizionářem a ve svých knihách, které vydával vlastním nákladem, v podstatě navrhl spoustu aplikací, které inspirovaly vývojáře ve vývoji, a tak vznikla spousta aplikací, které dnes již považujeme za běžné, jako je například Word. Nelson totiž přesně věděl, co od počítače vyžaduje a co by mu měl přinést. Studium na Harwardu ukončil úspěšně roku 1963 titulem M.A. na katedře sociálních vztahů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Pozdější 3 roky strávil jako učitel sociologie na elitní americké škole Vassar College. Později působil jako konzultant hned v několika organizacích. Mezi ty nejvýznamnější můžeme zmínit Bellovy laboratoře. Od roku 1968 byl také vlastníkem „The Nelson Organization“, kam na konzultace chodili zástupci i takových firem, jako jsou IBM, Western Electric či Kalifornské univerzity. V pozdějších letech působil opět jako hostující přednášející na několika amerických univerzitách, kde přednášel například o textových procesorech a interaktivní grafice. Na začátku 80. let působil jako šéf designer pro Datapoint corporation na vývoji textového procesoru nové generace, kde chtěl použít svůj „Vortext“ design, ale Datapoint celý projekt později zrušil.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Od roku 1988 se XOC (firma zaštiťující projekt Xanadu) stává akvizicí firmy Autodesk. Nelsonova práce je zejména propagace projektu Xanadu. Bohužel ani jeden z Nelsonových designů není nakonec dokončen a Autodesk od celého projektu po čtyřech letech upustil. V roce 1994 se Nelson přesunul do Japonska, kde zakožil společnost Sapporo Hyperlab. On sám pracoval na pozici výzkumného pracovníka. Na této pozici byl i na univerzitě Hokkaido v Sapporu, a to v letech 1995-1996. Po další 3 roky působil také jako hostující profesor na katedře Environmentálních studií na Keio University ve Fujisawě, kde roku 2002 získal také titul Ph.D. za práci „Filozofie hypertextu“. Roku 1997 se stal profesorem i na universitě v Southamtonu, kde působí dodnes.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
=== Vzdělání<br/> ===<br />
<br />
*1959 – B.A. - Swarthmore, katedra filozofie<br />
*1963 – M.A. - Harward, katedra sociálních vztahů<br />
*2002 – Ph.D. - Keio University – za práci „Filozofie hypertextu“<br />
<br />
=== Zaměstnání<br/> ===<br />
<br />
*1964-66 – odborný asistent sociologie, Vassar College<br />
*1966-67 – technologický konzultant, Brace & World Publishers<br />
*1968-72 – vlastník firmy, „The Nelson Organization“ - poskytoval konzultace – IBM, Brown University, Western Electric, University of California atd.<br />
*1968-69 – odborný konzultant, Bellovy laboratořích a CBS laboratoře<br />
*1973-76 – učitel na několika katedrách, University of Illinois<br />
*1976 – spoluvlastník a reklamní ředitel, The Itty Bitty Machine Company (jeden z prvních počítačových obchodů v Chicagu)<br />
*1977 – hostující učitel, Swarthmore College – přednášel o textových systémech a interaktivní grafice<br />
*1980-81 – editor, magazín Creative Computing 1981-82 – šéfdesigner kancelářského softwaru, Datapoint<br />
*1983-84 – media specialist, Datapoint<br />
*1988-93 – "Distinguished Fellow", Autodesk<br />
*1993-95 – editor, magazín NewMedia<br />
*1994-96 – výzkumný pracovník, Sapporo HyperLab, Japonsko<br />
*1995-96 – výzkumný pracovník, Hokkaido University, Japonsko<br />
*1994-99 – hostující učitel, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*1997-nyní – hostující učitel, University of Southampton, Anglie<br />
*1999-2002 – přednášející, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*2000+ - "Senior Fellow", McLuhan institute<br />
*2003 – hostující učitel, University of Nottingham, Anglie<br />
*2004-9 – pracovník, Oxford Internet Institute, University of Oxford, Anglie<br />
*2010 – designer, The Internet Archive<br />
<br />
== Projekt XANADU<br/> ==<br />
<br />
Nelson přichází v 60. letech s myšlenkou celosvětového [[Hypertext|hypertextu]].<ref>NELSON, Theodor H. Project Xanadu® [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.xanadu.com/>.</ref> Tato myšlenka univerzální demokratické a celosvětové [[Hypertext|hypertextové]] knihovny měla pozdvihnout lidské bytí na zcela novou životní úroveň. Časopis [[Wired]] označil [[Xanadu]] za nejdéle trvající projekt v historii výpočetní techniky, který byl s nadšením Nelsona a jeho týmu ohlášen, avšak doposud nespatřil světlo světa. „The amazing epic tragedy.“ <ref name="WOLF">WOLF, Gary. The Curse Of Xanadu [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html>.</ref><br />
<br />
=== Historie projektu XANADU<br/> ===<br />
<br />
Prvopočátky projektu můžeme vysledovat až do Nelsonových studií na Harwardu, kde v rámci studentského projektu pracoval na textovém procesoru, který by mu umožnil ukládat jeho myšlenky a poznámky uvnitř počítače. Neměl ale dostatečné technické znalosti, a tak projekt nedokončil.<ref name="RHEINGOLD">RHEINGOLD, Howard. Tools for Thought [online]. [cit. 2013-04-22]. kap. 14. Dostupné z: <http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html>.</ref> Na konci šedesátých let dostal Nelson od soukromého investora menší finanční obnos, a tak si mohl dovolit najmout programátora, aby pracoval na základním kódu projektu Xanadu. Výsledkem byla datová struktura, která umožňovala vkládat do paměti počítače a následně z ní opět vyjímat, větší úseky textu. V roce 1972 vznikla první demoverze celého projektu, která ovšem běžela pouze na půjčeném počítači, než mohl Nelson celý projekt ukázat potencionálním zákazníkům, musel počítač vrátit. V tuhle chvíli tedy měl část zdrojového kódu, ale nikoli médium, na kterém by jej mohl přenášet.<ref name="WOLF">_</ref><br />
<br />
V roce 1974 vychází jakýsi manifest Nelsonovy digitální revoluce pojmenovaný "CompLib/Dream Machines", který se skládal ze dvou částí. První CompLib obsahovala změť nesouvisejících informací, ale pokud čtenář knihu otočil, měl před sebou část druhou – Dream Machines. V této kapitole se Nelson snažil představit základní nástin funkcí projektu Xanadu, který zde byl představen jako digitální síť, jakožto přirozeného prostředí pro [[Hypertext]]. Během doby, kdy přednášel na univerzitě na Swarthmore College se seznámil s Rogerem Gregorym, Markem Millerem a Stuartem Greenem, kteří napsali další část kódu.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
V roce 1983 tak Nelson zakládá společnost Xanadu Operating Company (XOC), která měla design systému dokončit, ale vývoj až do roku 1988 nijak nepokročil. V tomto roce veškerá práva na projekt Xanadu (včetně XOC) přecházejí pod firmu Autodesk. Šéfem vývoje se stal Miller, který později také rozhodl o tom, že momentální verze není vhodná ke komerčnímu využití a celý tým tak začal pracovat na nové verzi kódu. Vzhledem k širokému záběru funkcí, které měl Xanadu zvládat se daří většinu softwarových problému vyřešit až na konci roku 1991. V únoru 1992 ovšem Autodesk upadá do finančních potíží a XOC přechází pod správu firmy Memex a s ním přechází i většina programátorů. Práva na název Xanadu získává opět Nelson.<ref name="WOLF">_</ref><br />
<br />
Jenže i Memex se v souvislosti s Xanadu dostal do finančních potíží a autorská práva v souvislosti s XOC tak přešla do vlastnictví Rogera Gregoryho a Keitha Hensona. Tato společnost se později přejmenovala na Udanax a vydala otevřené kódy Xanadu 88.1 jako Udanax Green a Xanadu 92.1 pod názvem Udanax Gold.<ref name="GREGORY">GREGORY, Roger. Udanax.com [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: <http://www.udanax.com>.</ref> Nelson mezitím odešel do Japonska, kde ve spolupráci se studenty Keio University pokračoval na vývoji. Autorská práva rozšířil na společnosti Xanadu Australia a Xanadu America.<br/>Nicméně Xanadu jako samostatný [[Hypertext|hypertextový]] systém se všemi jeho atributy a aplikacemi dosud neběží na žádné platformě.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
== ZigZag Data System<br/> ==<br />
<br />
Zvaný také ZZstructure (resp. hyperthogonal structure) je generalizace dat, jako viditelných křížených seznamů v&nbsp;multidimenzionálním prostoru, které nabízejí nové formy [[Vizualizace]] a připojení.<ref>NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://www.xanadu.com/zigzag>.</ref><br />
<br />
ZigZag Data System by měl umožnit přestavbu světa osobních počítačů na práci s&nbsp;jednoduššími programy a daty tak, aby byla práce s&nbsp;nimi pro uživatele co nejsnadnější.<br />
<br />
Momentálně probíhají ZZstructure projekty v&nbsp;v&nbsp;USA, Austrálii, Japonsku, Rusku a Finsku.<br />
<br />
== Další aktivity ==<br />
<br />
Umělecký původ Teda Nelsona se projevil i v jeho tvorbě:<br />
<br />
*1957 (prvním rokem na Swarthmore College): Napsal knihu, režíroval a napsal slova zřemě zcela prvního rockového muzikálu "''Anything & Everything''"<br />
*1959 (koncem studia na Swarthmore College): Napsal a zrežíroval 90 minut dlouhou filmovou komedii s názvem "''The Epiphany of Slocum Furlow''".<br />
*1981 Ted Nelson byl konzultantem při natáčení filmu “''Tron''” Stevena Lisbergera (1982, Walt Disney Productions)<br />
<br />
Ted Nelson se po celý svůj život účastní mnohých banketů a konferencí na které je často zván jako vystupující. Vystupoval také na cestách po britských či amerických universitách.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Nelsonovy neologismy ===<br />
<br />
'''Compound document''' (1967)<br />
<br />
*Složený dokument. Dokument vytvořený pomocí textového editoru. Prostý text je smíchán s dalšími netextovými prvky, například s obrázky, tabulky, audio či video objekty, atd. <ref>Compound document. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document>.</ref><br />
<br />
'''Cybercrud''' (1967)<br />
<br />
*Spojení slov ''Cyber + Crud'' (špína, svinstvo). Pojem označuje animaci, prezentaci... která má za úkol zmást či zakrýt fakta. <ref>Cybercrud. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud>.</ref><br />
<br />
'''Docuplex''' (1981)<br />
<br />
*Nelsonova vize Dokuplexu [http://hypertext.sourceforge.net/docuplex/ zde].<br />
<br />
'''Docuverse''' (1981)<br />
<br />
*Neboli ''docuversum'' (složenina slov ''document ''a ''universe (''resp.''universum''), je celosvětová elektronická knihovna propojených dokumentů<ref name="kobikova">_</ref>, čili globální metadokument.<br />
<br />
'''Enfilade''' (1972)<br />
<br />
*"''Enfilades''" jsou třídy stromové datové struktury použité v projektu [[XANADU]]. Umožňují rychlou editaci, správu verzí, porovnávání operací a změn v síťové [[Hypertex|hypertextové]] databázi. <ref>Enfilade. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu)>.</ref><br />
<br />
'''[[Hypertext]]''' (1965)<br />
<br />
*Text, který není omezený lineární formou. [[Hypertext]] je pojem označující skupinu textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (linků, lexií), což umožňuje čtenáři procházet textem nelineárně, bez striktně definovaného počátku, konce i sledu textu. Na technologii [[Hypertext|hypertextu]] je založeno internetové prostředí globální počítačové sítě, tzv. World Wide Web.<br />
<br />
'''[[Hypermedia]]''' (1965)<br />
<br />
*Logická extenze slova [[Hypertext]]. Jde o médium obsahující krom prostého textu a odkazů také audio, video, grafické prvky,… <ref>Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia>.</ref><br />
<br />
'''Intertwingularity''' (1974)<br />
<br />
*Tento pojem Nelson použil k vyjádření složitosti vzájemných vazem v lidském poznání (vědění).<ref>Intertwingularity. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity>.</ref><br />
<br />
'''Soft copy''' (1975)<br />
<br />
*Jde o nevytištěný digitální dokument, lze jej prohlížet pomocí programů v počítačích. V kontrastu je vytištěný dokument.<ref>Soft copy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy>.</ref><br />
<br />
'''Techniod ''' (1981)<br />
<br />
*Přídavné jméno vztahující se k funkčnosti nebo provozování technologií. <ref>Techniod. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod>.</ref><br />
<br />
'''Teledildonics''' (1975)<br />
<br />
*Nebo také „''cyberdildonics''“ jsou elektronické sexuální pomůcky, které lze ovládat pomocí počítače a dosáhnout tak orgasmu.<ref>Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics>.</ref><br />
<br />
'''Transclusion''' (1982)<br />
<br />
*Jde o začlenění dokumentu (nebo jeho části) do jiného dokumentu pomocí odkazu.<ref>Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion>.</ref><br />
<br />
'''Virtuality''' (1977)<br />
<br />
*Nelson vidí tento pojem jako opozitum k termínu ''reality''. Všechno má svoji reálnou a virtuální stránku.<ref>Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality>.</ref><br />
<br />
'''Visualization'''(1972)<br />
<br />
*Jako první použil tento pojem v rámci počítačové vědy, tedy jako "''electronic visualization''", později i ve spojení "''computer visualization''" a "''scientific visualization''". <ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Dále pojmy: '''digitalia''' (1965), '''image synthesis''' (1970), '''structangle''' (1987), '''zipper lists''' (1970)<br />
<br />
=== Patenty ===<br />
<br />
*2000: Many-to-many platební systém pro síťový obsah.<br />
*2001: Softwarový patent pro ZigZag Structure (systém pro řízení, prohlížení a propojování komplexních dat).<br />
<br />
== Význam Teda Nelsona pro informační vědu a knihovnictví ==<br />
<br />
Ted Nelson spadá do skupiny lidí podílejících se na vývoji konceptu [[Hypertext|hypertextu]] a digitalizace dat ve vztahu k textualitě. <ref>MACEK, Jakub. Nová média. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm >.</ref> Prvotní koncepty se objevují již ve článku „As We May Think“(1945) [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]], který Nelsona inspiroval.<br />
<br />
Ted Nelson byl prvním, kdo hypertextový systém pojmenoval a v šedesátých letech i oficiálně zavedl termín hypertext, jež chápal jako nové médium, které rozšiřuje možnosti kreativní práce s textem. Popsal [[Hypertext]] jako nesekvenční, nelineární text s rozvětvenou strukturou, která se skládá z textových bloků (lexií) propojených (prolinkovaných) různými spojeními a nabízí čtenáři různé čtecí trasy. <ref name="kobikova">KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm >.</ref> Cílem jeho práce i práce na projektu [[XANADU]] bylo vytvoření totálního [[Hypertext|hypertextu]], tzv. docuversum (složeno ze slov document a universum).<br />
<br />
Nelson se také snažil razit myšlenky o spoluutváření dokumentů různými uživateli a o redundantním ukládání, což byli úmysly, které nepřímo předcházejí konceptům webu 2.0.<ref>AUTRATA, Petr. Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie [online]. 2012 [cit. 2013-04-16]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Zuzana Kobíková. Dostupné z: <http://theses.cz/id/fxo2m6/>.</ref><br />
<br />
== Ocenění ==<br />
<br />
*1968: "''Auburn Lecturer''", Union Theological Seminary (společně s Kennethem Bouldingem).<br />
*1998: ACM, americká Asociace pro výpočetní techniku začala předávat "''Nelson Newcomer Award''". Cena je každoroční a uděluje se vědeckým nováčkům za jejich texty z oblasti hypertextu.<br />
*1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''", Sedmá WWW konference v Brisbane v Austrálii. Nelson dostal cenu pro jednotlivce za celoživotní přínos v oblasti globální informační infrastruktury.<br />
*2001: V tomto roce byl Ted Nelson ve Francii pasován ministrem kultury jako "''Officier des Arts et Lettres''". Jde o individuální ocenění za přínos v literatuře a umění; (Řád umění a literatury Francouzské republiky).<br />
<br />
== Publikace ==<br />
<br />
Theodor Nelson napsal během svého života nepřeberné množství článků. Existuje mnoho zápisů, rozhovorů či videozáznamů, ať už z konferencí, nebo z televizních diskuzních pořadů, jakým byl například „Good Morning America“ nebo pořad „Hyperland“ televize BBC (1990). K prvnímu vystoupení Teda Nelsona v televizi však došlo již v roce 1950.<br />
<br />
Své články publikoval Nelson již od prvních let na univerzitě ve Swarthmore.<br />
<br />
V roce 1965 vydal jeden z prvních významných článků „The Hypertext“ v rámci Sborníku World Documentation Federation. V těchto letech vychází dále Nelsonovi např. grafická brožura věnující se počítačové grafice"New Media and Creativity Systems" a článek „Hypertext for History“(1966).<br />
<br />
V roce 1972 napsal text odkazující na článek „As We May a Think“ [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]] tím, že slovíčko „may“ zaměnil za „will“. Text „As We Will Think“ zkoumá problémy rozhraní, nově definuje [[Vannevar Bush|Bushův]] [[Vannevar Bush#Memex|Memex]] jako [[Hypertext]], popisuje vize sítě (odlišné od [[Internet|internetu]]) a přemýšlí, jak bychom mohli začít takovou síť/systém znalostí stavět.<br />
<br />
Několik svých článků publikoval Nelson také v časopise Creative Computing, kde byl i krátce editorem.<ref>Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing>.</ref><br/>Např. "The Atari Machine", "Interactive Systems and the Design of Virtuality" (1980).<br />
<br />
=== Knihy ===<br />
<br />
*1959: Life, Love, College, etc. (Formerly We Need a Sociology Department.) TN's collected columns from the Swarthmore Phoenix.<br />
*1966: Media 72, publikoval sám Nelson.<br />
*1974: Computer Lib/Dream Machines.<br />
*1977: The Home Computer Revolution. Přeloženy do švédštiny a italštiny.<br />
*1981: Literary Machines. 1987: Major revision. Přeloženo do japonštiny a italštiny.<br />
*1997: The Future of Information. Publikoval v Japonsku Kay Nishi ve speciální limitované edici.<br />
*2008: Geeks Bearing Gifts: How the Computer World Got This Way. Distribuce: Lulu.com.<br />
*2010: POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization. Distribuce: Lulu.com.<br />
<br />
== Citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">AUTRATA, Petr.&nbsp;</span>''Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. Brno, 2012 [cit. 2013-04-11]. 50 s. Dostupné z:</span>[http://is.muni.cz/th/333653/ff_b/Bakalarska_prace_-_Petr_Autrata.pdf http://is.muni.cz/th/333653/ff_b/Bakalarska_prace_-_Petr_Autrata.pdf]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy. Vedoucí práce Mgr. Zuzana Kobíková.</span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">GREGORY, Roger. Udanax.com [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: <</span>[http://www.udanax.com/ http://www.udanax.com]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">GRIFFIN, Scott. Internet Pioneers [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext.&nbsp;''REVUE PRO MÉDIA''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. č. 5, [cit. 2013-04-16].&nbsp;</span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Dostupný z WWW: <</span>[http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">MACEK, Jakub. Nová média.&nbsp;</span>''REVUE PRO MÉDIA''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <</span>[http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H. Project Xanadu® [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.xanadu.com/ http://www.xanadu.com/]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H.&nbsp;</span>''TED NELSON - CURRICULUM VITAE''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <</span>[http://http//hyperland.com/TNvita http://http://hyperland.com/TNvita]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <</span>[http://www.xanadu.com/zigzag http://www.xanadu.com/zigzag]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">RHEINGOLD, Howard. Tools for Thought [online]. [cit. 2013-04-22]. kap. 14. Dostupné z: <</span>[http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">WOLF, Gary. The Curse Of Xanadu [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Compound document. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Cybercrud. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Enfilade. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu) http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu)]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Intertwingularity. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Soft copy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Techniod. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
== Externí zdroje ==<br />
<br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">[http://hyperland.com/TNvita Životopis Teda Nelsona].</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">[http://hyperland.com/ Osobní stránky] Teda Nelsona.</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Oficiální strán<span style="font-size: small;">ky&nbsp;<span style="color: rgb(0, 0, 0);">[http://xanadu.com/ PROJECTu XANADU®].</span></span></span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Oficiální stránky [http://www.xanadu.com/zigzag/ The ZIGZAG<span style="font-size: x-small;"><span style="color: rgb(0, 0, 0); text-align: -webkit-center;">®</span></span>&nbsp;Database and Vizualization System]</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Stránky udílení cen [http://www.sigweb.org/resources/sigweb-awards/43-ted-nelson Hypertext Ted nelson Newcomer Award]</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Části autobiografické knihy&nbsp;[http://hyperland.com/possiplex/Excerpts.htm <span style="color: rgb(0, 0, 0); font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization(2010).</span>]</span><br />
<br />
=== Články TN dostupné online ===<br />
<br />
*[http://web.grinnell.edu/courses/spn/s02/SPN395-01/RAM/RAM03/RAM0303.pdf As We Will Think]&nbsp;(1972).<br />
*[http://www.cs.nott.ac.uk/~hla/HTF/HTFII/Nelson.html Issues In Applicative Hyperization of Unwitting Systems]&nbsp;(1996).<br />
*[http://xanadu.com.au/ted/transcopyright/transcopy.html Transcopyright: Dealing with the Dilemma of Digital Copyright]&nbsp;(1997).<br />
*[http://www.xml.com/pub/a/w3j/s3.nelson.html Embedded Markup Considered Harmful]&nbsp;(1997)<br />
*[http://xanadu.com.au/ted/zigzag/xybrap.html What's On My Mind]&nbsp;(1998)<br />
*[http://portal.acm.org/ft_gateway.cfm?id=346033&type=pdf Xanalogical Structure, Needed Now More than Ever: Parallel Documents, Deep Links to Content, Deep Versioning and Deep Re-Use]&nbsp;(2000)<br />
*[http://xanadu.com/XanaduSpace/btf.htm Back to the Future: Hypertext the Way It Used To Be]&nbsp;(2007, společně s: Robert Adamson Smith)<br />
<br />
=== Video ===<br />
<br />
*Ted Nelson prezentuje [https://www.youtube.com/watch?v=En_2T7KH6RA XANADU Space]<br />
*Ted Nelson představuje [https://www.youtube.com/watch?v=WEj9vqVvHPc ZigZag data structure]<br />
<br />
<br/><br/>{{DEFAULTSORT:Nelson, Ted}}<br />
<br />
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] <br/></div>Rudimechttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Theodor_H._Nelson&diff=31965Theodor H. Nelson2013-05-12T18:42:27Z<p>Rudimec: /* Život */</p>
<hr />
<div>[[File:Ted nelson.jpg|thumb|right|260px|]]<br />
<br />
<br/><br/>'''Ted Nelson''', celým jménem Theodor Holm Nelson (nar. 17. června 1937), je americký sociolog, filosof, softwarový designér. Sám sebe označuje za vizionáře<ref name="CV">NELSON, Theodor H. ''TED NELSON - CURRICULUM VITAE'' [online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <http://http://hyperland.com/TNvita>.</ref>.<br />
<br />
Nelson je pionýrem v oblasti informačních technologií, zavedl a poprvé použil termín hypertext v roce 1963, uveřejnil jej v roce 1965. Je mu také přisuzováno první použití slov hypermedia, virtualita, intervingularita, teledildonika a dalších.<br />
<br />
Mezi jeho nejvýznamnější práce patří dva softwarové projekty: Xanadu Hypertext a ZigZag Data System, dále napsal osm knih, přes padesát článků, měl několik akademických pozic a mohl mít celkem až na 750 studentů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Život ==<br />
<br />
{{Infobox Vědec |jmeno = Theodor H. Nelson|datum_narozeni = 17. 6. 1937|misto_narozeni = Chicago, USA|datum_umrti = -|misto_umrti = -|duvod_umrti = -|pobyt = Southampton, Velká Británie|rodina = ženatý s [[Marlene Mallicoat]]|obcanstvi = US|skola = M.A. Harvard, Sociology (Department of Social Relations), 1963.<br>Ph.D. Keio University, Japan (Department of Media and Governance), 2002.|pracoviste = Southampton University<br>Projekt XANADU |znamy_diky = Projekt [[XANADU]];<br>[[hypertext]]|oceneni = 1968: "''Auburn Lecturer''"<br>1998: "''Nelson Newcomer Award''"<br>1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''"<br>2001: "''Officier des Arts et Lettres''"}}<br />
<br />
Theodor Holm Nelson se narodil do umělecké rodiny režiséra Ralpha Nelsona, pozdějšího vítěze Emmy a Oscarové herečky Celesty Holmové. Jejich manželství ale příliš šťastné nebylo, a tak byl Nelson po většinu času vychováván svými prarodiči, nejprve v Chicagu, kde se také narodil, později v Greenvich Village.<ref>GRIFFIN, Scott. Internet Pioneers [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html>.</ref><br />
<br />
Svůj první titul B.A. obdržel na univerzitě ve Swarthmore roku 1959. O rok později začal na Harwardské univerzitě pracovat v rámci studentské práce na programu, který by mu umožnil ukládat všechny jeho poznámky, včetně jejich editace. Avšak kvůli jeho nedostatečné technické vzdělanosti k jeho dokončení nikdy nedošlo. Nicméně Nelson se čím dál více stával počítačovým filosofem a vizionářem a ve svých knihách, které vydával vlastním nákladem, v podstatě navrhl spoustu aplikací, které inspirovaly vývojáře ve vývoji, a tak vznikla spousta aplikací, které dnes již považujeme za běžné, jako je například Word. Nelson totiž přesně věděl, co od počítače vyžaduje, a co by mu měl přinést. Studium na Harwardu ukončil úspěšně roku 1963 titulem M.A. na katedře sociálních vztahů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Pozdější 3 roky strávil jako učitel sociologie na elitní americké škole Vassar College. Později působil jako konzultant hned v několika organizacích. Mezi ty nejvýznamnější můžeme zmínit Bellovy laboratoře. Od roku 1968 byl také vlastníkem „The Nelson Organization“, kam na konzultace chodili zástupci i takových firem, jako jsou IBM, Western Electric či Kalifornské univerzity. V pozdějších letech působil opět jako hostující přednášející na několika amerických univerzitách, kde přednášel například o textových procesorech a interaktivní grafice. Na začátku 80. let působil jako šéf designer pro Datapoint corporation na vývoji textového procesoru nové generace, kde chtěl použít svůj „Vortext“ design, ale Datapoint celý projekt později zrušil.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Od roku 1988 se XOC (firma zaštiťující projekt Xanadu) stává akvizicí firmy Autodesk. Nelsonova práce je zejména propagace projektu Xanadu. Bohužel ani jeden z Nelsonových designů není nakonec dokončen a Autodesk od celého projektu po čtyřech letech upustil. V roce 1994 se Nelson přesunul do Japonska, kde zakožil společnost Sapporo Hyperlab. On sám pracoval na pozici výzkumného pracovníka. Na této pozici byl i na univerzitě Hokkaido v Sapporu, a to v letech 1995-1996. Po další 3 roky působil také jako hostující profesor na katedře Environmentálních studií na Keio University ve Fujisawě, kde roku 2002 získal také titul Ph.D. za práci „Filozofie hypertextu“. Roku 1997 se stal profesorem i na universitě v Southamtonu, kde působí dodnes.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
=== Vzdělání<br/> ===<br />
<br />
*1959 – B.A. - Swarthmore, katedra filozofie<br />
*1963 – M.A. - Harward, katedra sociálních vztahů<br />
*2002 – Ph.D. - Keio University – za práci „Filozofie hypertextu“<br />
<br />
=== Zaměstnání<br/> ===<br />
<br />
*1964-66 – odborný asistent sociologie, Vassar College<br />
*1966-67 – technologický konzultant, Brace & World Publishers<br />
*1968-72 – vlastník firmy, „The Nelson Organization“ - poskytoval konzultace – IBM, Brown University, Western Electric, University of California atd.<br />
*1968-69 – odborný konzultant, Bellovy laboratořích a CBS laboratoře<br />
*1973-76 – učitel na několika katedrách, University of Illinois<br />
*1976 – spoluvlastník a reklamní ředitel, The Itty Bitty Machine Company (jeden z prvních počítačových obchodů v Chicagu)<br />
*1977 – hostující učitel, Swarthmore College – přednášel o textových systémech a interaktivní grafice<br />
*1980-81 – editor, magazín Creative Computing 1981-82 – šéfdesigner kancelářského softwaru, Datapoint<br />
*1983-84 – media specialist, Datapoint<br />
*1988-93 – "Distinguished Fellow", Autodesk<br />
*1993-95 – editor, magazín NewMedia<br />
*1994-96 – výzkumný pracovník, Sapporo HyperLab, Japonsko<br />
*1995-96 – výzkumný pracovník, Hokkaido University, Japonsko<br />
*1994-99 – hostující učitel, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*1997-nyní – hostující učitel, University of Southampton, Anglie<br />
*1999-2002 – přednášející, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*2000+ - "Senior Fellow", McLuhan institute<br />
*2003 – hostující učitel, University of Nottingham, Anglie<br />
*2004-9 – pracovník, Oxford Internet Institute, University of Oxford, Anglie<br />
*2010 – designer, The Internet Archive<br />
<br />
== Projekt XANADU<br/> ==<br />
<br />
Nelson přichází v 60. letech s myšlenkou celosvětového [[Hypertext|hypertextu]].<ref>NELSON, Theodor H. Project Xanadu® [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.xanadu.com/>.</ref> Tato myšlenka univerzální demokratické a celosvětové [[Hypertext|hypertextové]] knihovny měla pozdvihnout lidské bytí na zcela novou životní úroveň. Časopis [[Wired]] označil [[Xanadu]] za nejdéle trvající projekt v historii výpočetní techniky, který byl s nadšením Nelsona a jeho týmu ohlášen, avšak doposud nespatřil světlo světa. „The amazing epic tragedy.“ <ref name="WOLF">WOLF, Gary. The Curse Of Xanadu [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html>.</ref><br />
<br />
=== Historie projektu XANADU<br/> ===<br />
<br />
Prvopočátky projektu můžeme vysledovat až do Nelsonových studií na Harwardu, kde v rámci studentského projektu pracoval na textovém procesoru, který by mu umožnil ukládat jeho myšlenky a poznámky uvnitř počítače. Neměl ale dostatečné technické znalosti, a tak projekt nedokončil.<ref name="RHEINGOLD">RHEINGOLD, Howard. Tools for Thought [online]. [cit. 2013-04-22]. kap. 14. Dostupné z: <http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html>.</ref> Na konci šedesátých let dostal Nelson od soukromého investora menší finanční obnos, a tak si mohl dovolit najmout programátora, aby pracoval na základním kódu projektu Xanadu. Výsledkem byla datová struktura, která umožňovala vkládat do paměti počítače a následně z ní opět vyjímat, větší úseky textu. V roce 1972 vznikla první demoverze celého projektu, která ovšem běžela pouze na půjčeném počítači, než mohl Nelson celý projekt ukázat potencionálním zákazníkům, musel počítač vrátit. V tuhle chvíli tedy měl část zdrojového kódu, ale nikoli médium, na kterém by jej mohl přenášet.<ref name="WOLF">_</ref><br />
<br />
V roce 1974 vychází jakýsi manifest Nelsonovy digitální revoluce pojmenovaný "CompLib/Dream Machines", který se skládal ze dvou částí. První CompLib obsahovala změť nesouvisejících informací, ale pokud čtenář knihu otočil, měl před sebou část druhou – Dream Machines. V této kapitole se Nelson snažil představit základní nástin funkcí projektu Xanadu, který zde byl představen jako digitální síť, jakožto přirozeného prostředí pro [[Hypertext]]. Během doby, kdy přednášel na univerzitě na Swarthmore College se seznámil s Rogerem Gregorym, Markem Millerem a Stuartem Greenem, kteří napsali další část kódu.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
V roce 1983 tak Nelson zakládá společnost Xanadu Operating Company (XOC), která měla design systému dokončit, ale vývoj až do roku 1988 nijak nepokročil. V tomto roce veškerá práva na projekt Xanadu (včetně XOC) přecházejí pod firmu Autodesk. Šéfem vývoje se stal Miller, který později také rozhodl o tom, že momentální verze není vhodná ke komerčnímu využití a celý tým tak začal pracovat na nové verzi kódu. Vzhledem k širokému záběru funkcí, které měl Xanadu zvládat se daří většinu softwarových problému vyřešit až na konci roku 1991. V únoru 1992 ovšem Autodesk upadá do finančních potíží a XOC přechází pod správu firmy Memex a s ním přechází i většina programátorů. Práva na název Xanadu získává opět Nelson.<ref name="WOLF">_</ref><br />
<br />
Jenže i Memex se v souvislosti s Xanadu dostal do finančních potíží a autorská práva v souvislosti s XOC tak přešla do vlastnictví Rogera Gregoryho a Keitha Hensona. Tato společnost se později přejmenovala na Udanax a vydala otevřené kódy Xanadu 88.1 jako Udanax Green a Xanadu 92.1 pod názvem Udanax Gold.<ref name="GREGORY">GREGORY, Roger. Udanax.com [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: <http://www.udanax.com>.</ref> Nelson mezitím odešel do Japonska, kde ve spolupráci se studenty Keio University pokračoval na vývoji. Autorská práva rozšířil na společnosti Xanadu Australia a Xanadu America.<br/>Nicméně Xanadu jako samostatný [[Hypertext|hypertextový]] systém se všemi jeho atributy a aplikacemi dosud neběží na žádné platformě.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
== ZigZag Data System<br/> ==<br />
<br />
Zvaný také ZZstructure (resp. hyperthogonal structure) je generalizace dat, jako viditelných křížených seznamů v&nbsp;multidimenzionálním prostoru, které nabízejí nové formy [[Vizualizace]] a připojení.<ref>NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://www.xanadu.com/zigzag>.</ref><br />
<br />
ZigZag Data System by měl umožnit přestavbu světa osobních počítačů na práci s&nbsp;jednoduššími programy a daty tak, aby byla práce s&nbsp;nimi pro uživatele co nejsnadnější.<br />
<br />
Momentálně probíhají ZZstructure projekty v&nbsp;v&nbsp;USA, Austrálii, Japonsku, Rusku a Finsku.<br />
<br />
== Další aktivity ==<br />
<br />
Umělecký původ Teda Nelsona se projevil i v jeho tvorbě:<br />
<br />
*1957 (prvním rokem na Swarthmore College): Napsal knihu, režíroval a napsal slova zřemě zcela prvního rockového muzikálu "''Anything & Everything''"<br />
*1959 (koncem studia na Swarthmore College): Napsal a zrežíroval 90 minut dlouhou filmovou komedii s názvem "''The Epiphany of Slocum Furlow''".<br />
*1981 Ted Nelson byl konzultantem při natáčení filmu “''Tron''” Stevena Lisbergera (1982, Walt Disney Productions)<br />
<br />
Ted Nelson se po celý svůj život účastní mnohých banketů a konferencí na které je často zván jako vystupující. Vystupoval také na cestách po britských či amerických universitách.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Nelsonovy neologismy ===<br />
<br />
'''Compound document''' (1967)<br />
<br />
*Složený dokument. Dokument vytvořený pomocí textového editoru. Prostý text je smíchán s dalšími netextovými prvky, například s obrázky, tabulky, audio či video objekty, atd. <ref>Compound document. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document>.</ref><br />
<br />
'''Cybercrud''' (1967)<br />
<br />
*Spojení slov ''Cyber + Crud'' (špína, svinstvo). Pojem označuje animaci, prezentaci... která má za úkol zmást či zakrýt fakta. <ref>Cybercrud. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud>.</ref><br />
<br />
'''Docuplex''' (1981)<br />
<br />
*Nelsonova vize Dokuplexu [http://hypertext.sourceforge.net/docuplex/ zde].<br />
<br />
'''Docuverse''' (1981)<br />
<br />
*Neboli ''docuversum'' (složenina slov ''document ''a ''universe (''resp.''universum''), je celosvětová elektronická knihovna propojených dokumentů<ref name="kobikova">_</ref>, čili globální metadokument.<br />
<br />
'''Enfilade''' (1972)<br />
<br />
*"''Enfilades''" jsou třídy stromové datové struktury použité v projektu [[XANADU]]. Umožňují rychlou editaci, správu verzí, porovnávání operací a změn v síťové [[Hypertex|hypertextové]] databázi. <ref>Enfilade. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu)>.</ref><br />
<br />
'''[[Hypertext]]''' (1965)<br />
<br />
*Text, který není omezený lineární formou. [[Hypertext]] je pojem označující skupinu textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (linků, lexií), což umožňuje čtenáři procházet textem nelineárně, bez striktně definovaného počátku, konce i sledu textu. Na technologii [[Hypertext|hypertextu]] je založeno internetové prostředí globální počítačové sítě, tzv. World Wide Web.<br />
<br />
'''[[Hypermedia]]''' (1965)<br />
<br />
*Logická extenze slova [[Hypertext]]. Jde o médium obsahující krom prostého textu a odkazů také audio, video, grafické prvky,… <ref>Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia>.</ref><br />
<br />
'''Intertwingularity''' (1974)<br />
<br />
*Tento pojem Nelson použil k vyjádření složitosti vzájemných vazem v lidském poznání (vědění).<ref>Intertwingularity. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity>.</ref><br />
<br />
'''Soft copy''' (1975)<br />
<br />
*Jde o nevytištěný digitální dokument, lze jej prohlížet pomocí programů v počítačích. V kontrastu je vytištěný dokument.<ref>Soft copy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy>.</ref><br />
<br />
'''Techniod ''' (1981)<br />
<br />
*Přídavné jméno vztahující se k funkčnosti nebo provozování technologií. <ref>Techniod. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod>.</ref><br />
<br />
'''Teledildonics''' (1975)<br />
<br />
*Nebo také „''cyberdildonics''“ jsou elektronické sexuální pomůcky, které lze ovládat pomocí počítače a dosáhnout tak orgasmu.<ref>Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics>.</ref><br />
<br />
'''Transclusion''' (1982)<br />
<br />
*Jde o začlenění dokumentu (nebo jeho části) do jiného dokumentu pomocí odkazu.<ref>Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion>.</ref><br />
<br />
'''Virtuality''' (1977)<br />
<br />
*Nelson vidí tento pojem jako opozitum k termínu ''reality''. Všechno má svoji reálnou a virtuální stránku.<ref>Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality>.</ref><br />
<br />
'''Visualization'''(1972)<br />
<br />
*Jako první použil tento pojem v rámci počítačové vědy, tedy jako "''electronic visualization''", později i ve spojení "''computer visualization''" a "''scientific visualization''". <ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Dále pojmy: '''digitalia''' (1965), '''image synthesis''' (1970), '''structangle''' (1987), '''zipper lists''' (1970)<br />
<br />
=== Patenty ===<br />
<br />
*2000: Many-to-many platební systém pro síťový obsah.<br />
*2001: Softwarový patent pro ZigZag Structure (systém pro řízení, prohlížení a propojování komplexních dat).<br />
<br />
== Význam Teda Nelsona pro informační vědu a knihovnictví ==<br />
<br />
Ted Nelson spadá do skupiny lidí podílejících se na vývoji konceptu [[Hypertext|hypertextu]] a digitalizace dat ve vztahu k textualitě. <ref>MACEK, Jakub. Nová média. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm >.</ref> Prvotní koncepty se objevují již ve článku „As We May Think“(1945) [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]], který Nelsona inspiroval.<br />
<br />
Ted Nelson byl prvním, kdo hypertextový systém pojmenoval a v šedesátých letech i oficiálně zavedl termín hypertext, jež chápal jako nové médium, které rozšiřuje možnosti kreativní práce s textem. Popsal [[Hypertext]] jako nesekvenční, nelineární text s rozvětvenou strukturou, která se skládá z textových bloků (lexií) propojených (prolinkovaných) různými spojeními a nabízí čtenáři různé čtecí trasy. <ref name="kobikova">KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm >.</ref> Cílem jeho práce i práce na projektu [[XANADU]] bylo vytvoření totálního [[Hypertext|hypertextu]], tzv. docuversum (složeno ze slov document a universum).<br />
<br />
Nelson se také snažil razit myšlenky o spoluutváření dokumentů různými uživateli a o redundantním ukládání, což byli úmysly, které nepřímo předcházejí konceptům webu 2.0.<ref>AUTRATA, Petr. Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie [online]. 2012 [cit. 2013-04-16]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Zuzana Kobíková. Dostupné z: <http://theses.cz/id/fxo2m6/>.</ref><br />
<br />
== Ocenění ==<br />
<br />
*1968: "''Auburn Lecturer''", Union Theological Seminary (společně s Kennethem Bouldingem).<br />
*1998: ACM, americká Asociace pro výpočetní techniku začala předávat "''Nelson Newcomer Award''". Cena je každoroční a uděluje se vědeckým nováčkům za jejich texty z oblasti hypertextu.<br />
*1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''", Sedmá WWW konference v Brisbane v Austrálii. Nelson dostal cenu pro jednotlivce za celoživotní přínos v oblasti globální informační infrastruktury.<br />
*2001: V tomto roce byl Ted Nelson ve Francii pasován ministrem kultury jako "''Officier des Arts et Lettres''". Jde o individuální ocenění za přínos v literatuře a umění; (Řád umění a literatury Francouzské republiky).<br />
<br />
== Publikace ==<br />
<br />
Theodor Nelson napsal během svého života nepřeberné množství článků. Existuje mnoho zápisů, rozhovorů či videozáznamů, ať už z konferencí, nebo z televizních diskuzních pořadů, jakým byl například „Good Morning America“ nebo pořad „Hyperland“ televize BBC (1990). K prvnímu vystoupení Teda Nelsona v televizi však došlo již v roce 1950.<br />
<br />
Své články publikoval Nelson již od prvních let na univerzitě ve Swarthmore.<br />
<br />
V roce 1965 vydal jeden z prvních významných článků „The Hypertext“ v rámci Sborníku World Documentation Federation. V těchto letech vychází dále Nelsonovi např. grafická brožura věnující se počítačové grafice"New Media and Creativity Systems" a článek „Hypertext for History“(1966).<br />
<br />
V roce 1972 napsal text odkazující na článek „As We May a Think“ [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]] tím, že slovíčko „may“ zaměnil za „will“. Text „As We Will Think“ zkoumá problémy rozhraní, nově definuje [[Vannevar Bush|Bushův]] [[Vannevar Bush#Memex|Memex]] jako [[Hypertext]], popisuje vize sítě (odlišné od [[Internet|internetu]]) a přemýšlí, jak bychom mohli začít takovou síť/systém znalostí stavět.<br />
<br />
Několik svých článků publikoval Nelson také v časopise Creative Computing, kde byl i krátce editorem.<ref>Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing>.</ref><br/>Např. "The Atari Machine", "Interactive Systems and the Design of Virtuality" (1980).<br />
<br />
=== Knihy ===<br />
<br />
*1959: Life, Love, College, etc. (Formerly We Need a Sociology Department.) TN's collected columns from the Swarthmore Phoenix.<br />
*1966: Media 72, publikoval sám Nelson.<br />
*1974: Computer Lib/Dream Machines.<br />
*1977: The Home Computer Revolution. Přeloženy do švédštiny a italštiny.<br />
*1981: Literary Machines. 1987: Major revision. Přeloženo do japonštiny a italštiny.<br />
*1997: The Future of Information. Publikoval v Japonsku Kay Nishi ve speciální limitované edici.<br />
*2008: Geeks Bearing Gifts: How the Computer World Got This Way. Distribuce: Lulu.com.<br />
*2010: POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization. Distribuce: Lulu.com.<br />
<br />
== Citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">AUTRATA, Petr.&nbsp;</span>''Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. Brno, 2012 [cit. 2013-04-11]. 50 s. Dostupné z:</span>[http://is.muni.cz/th/333653/ff_b/Bakalarska_prace_-_Petr_Autrata.pdf http://is.muni.cz/th/333653/ff_b/Bakalarska_prace_-_Petr_Autrata.pdf]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy. Vedoucí práce Mgr. Zuzana Kobíková.</span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">GREGORY, Roger. Udanax.com [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: <</span>[http://www.udanax.com/ http://www.udanax.com]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">GRIFFIN, Scott. Internet Pioneers [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext.&nbsp;''REVUE PRO MÉDIA''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. č. 5, [cit. 2013-04-16].&nbsp;</span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Dostupný z WWW: <</span>[http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">MACEK, Jakub. Nová média.&nbsp;</span>''REVUE PRO MÉDIA''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <</span>[http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H. Project Xanadu® [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.xanadu.com/ http://www.xanadu.com/]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H.&nbsp;</span>''TED NELSON - CURRICULUM VITAE''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <</span>[http://http//hyperland.com/TNvita http://http://hyperland.com/TNvita]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <</span>[http://www.xanadu.com/zigzag http://www.xanadu.com/zigzag]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">RHEINGOLD, Howard. Tools for Thought [online]. [cit. 2013-04-22]. kap. 14. Dostupné z: <</span>[http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">WOLF, Gary. The Curse Of Xanadu [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Compound document. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Cybercrud. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Enfilade. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu) http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu)]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Intertwingularity. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Soft copy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Techniod. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
== Externí zdroje ==<br />
<br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">[http://hyperland.com/TNvita Životopis Teda Nelsona].</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">[http://hyperland.com/ Osobní stránky] Teda Nelsona.</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Oficiální strán<span style="font-size: small;">ky&nbsp;<span style="color: rgb(0, 0, 0);">[http://xanadu.com/ PROJECTu XANADU®].</span></span></span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Oficiální stránky [http://www.xanadu.com/zigzag/ The ZIGZAG<span style="font-size: x-small;"><span style="color: rgb(0, 0, 0); text-align: -webkit-center;">®</span></span>&nbsp;Database and Vizualization System]</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Stránky udílení cen [http://www.sigweb.org/resources/sigweb-awards/43-ted-nelson Hypertext Ted nelson Newcomer Award]</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Části autobiografické knihy&nbsp;[http://hyperland.com/possiplex/Excerpts.htm <span style="color: rgb(0, 0, 0); font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization(2010).</span>]</span><br />
<br />
=== Články TN dostupné online ===<br />
<br />
*[http://web.grinnell.edu/courses/spn/s02/SPN395-01/RAM/RAM03/RAM0303.pdf As We Will Think]&nbsp;(1972).<br />
*[http://www.cs.nott.ac.uk/~hla/HTF/HTFII/Nelson.html Issues In Applicative Hyperization of Unwitting Systems]&nbsp;(1996).<br />
*[http://xanadu.com.au/ted/transcopyright/transcopy.html Transcopyright: Dealing with the Dilemma of Digital Copyright]&nbsp;(1997).<br />
*[http://www.xml.com/pub/a/w3j/s3.nelson.html Embedded Markup Considered Harmful]&nbsp;(1997)<br />
*[http://xanadu.com.au/ted/zigzag/xybrap.html What's On My Mind]&nbsp;(1998)<br />
*[http://portal.acm.org/ft_gateway.cfm?id=346033&type=pdf Xanalogical Structure, Needed Now More than Ever: Parallel Documents, Deep Links to Content, Deep Versioning and Deep Re-Use]&nbsp;(2000)<br />
*[http://xanadu.com/XanaduSpace/btf.htm Back to the Future: Hypertext the Way It Used To Be]&nbsp;(2007, společně s: Robert Adamson Smith)<br />
<br />
=== Video ===<br />
<br />
*Ted Nelson prezentuje [https://www.youtube.com/watch?v=En_2T7KH6RA XANADU Space]<br />
*Ted Nelson představuje [https://www.youtube.com/watch?v=WEj9vqVvHPc ZigZag data structure]<br />
<br />
<br/><br/>{{DEFAULTSORT:Nelson, Ted}}<br />
<br />
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] <br/></div>Rudimechttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Theodor_H._Nelson&diff=31963Theodor H. Nelson2013-05-12T18:39:36Z<p>Rudimec: /* Život */</p>
<hr />
<div>[[File:Ted nelson.jpg|thumb|right|260px|]]<br />
<br />
<br/><br/>'''Ted Nelson''', celým jménem Theodor Holm Nelson (nar. 17. června 1937), je americký sociolog, filosof, softwarový designér. Sám sebe označuje za vizionáře<ref name="CV">NELSON, Theodor H. ''TED NELSON - CURRICULUM VITAE'' [online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <http://http://hyperland.com/TNvita>.</ref>.<br />
<br />
Nelson je pionýrem v oblasti informačních technologií, zavedl a poprvé použil termín hypertext v roce 1963, uveřejnil jej v roce 1965. Je mu také přisuzováno první použití slov hypermedia, virtualita, intervingularita, teledildonika a dalších.<br />
<br />
Mezi jeho nejvýznamnější práce patří dva softwarové projekty: Xanadu Hypertext a ZigZag Data System, dále napsal osm knih, přes padesát článků, měl několik akademických pozic a mohl mít celkem až na 750 studentů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Život ==<br />
<br />
{{Infobox Vědec |jmeno = Theodor H. Nelson|datum_narozeni = 17. 6. 1937|misto_narozeni = Chicago, USA|datum_umrti = -|misto_umrti = -|duvod_umrti = -|pobyt = Southampton, Velká Británie|rodina = ženatý s [[Marlene Mallicoat]]|obcanstvi = US|skola = M.A. Harvard, Sociology (Department of Social Relations), 1963.<br>Ph.D. Keio University, Japan (Department of Media and Governance), 2002.|pracoviste = Southampton University<br>Projekt XANADU |znamy_diky = Projekt [[XANADU]];<br>[[hypertext]]|oceneni = 1968: "''Auburn Lecturer''"<br>1998: "''Nelson Newcomer Award''"<br>1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''"<br>2001: "''Officier des Arts et Lettres''"}}<br />
<br />
Theodor Holm Nelson se narodil do umělecké rodiny režiséra Ralpha Nelsona, pozdějšího vítěze Emmy a Oscarové herečky Celesty Holmové. Jejich manželství ale příliš šťastné nebylo, a tak byl Nelson po většinu času vychováván svými prarodiči, nejprve v Chicagu, kde se také narodil, později v Greenvich Village.<ref>GRIFFIN, Scott. Internet Pioneers [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html>.</ref><br />
<br />
Svůj první titul B.A. obdržel na univerzitě ve Swarthmore roku 1959. O rok později začal na Harwardské univerzitě pracovat v rámci studentské práce na programu, který by mu umožnil ukládat všechny jeho poznámky, včetně jejich editace. Avšak kvůli jeho nedostatečné technické vzdělanosti k jeho dokončení nikdy nedošlo. Nicméně Nelson se čím dál více stával počítačovým filosofem a vizionářem a ve svých knihách, které vydával vlastním nákladem, v podstatě navrhl spoustu aplikací, které inspirovaly vývojáře ve vývoji, a tak vznikla spousta aplikací, které dnes již považujeme za běžné, jako je například Word. Nelson totiž přesně věděl, co od počítače vyžaduje, a co by mu měl přinést. Studium na Harwardu ukončil úspěšně roku 1963 titulem M.A. na katedře sociálních vztahů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Pozdější 3 roky strávil jako učitel sociologie na elitní americké škole Vassar College. Později působil jako konzultant hned v několika organizacích. Mezi ty nejvýznamnější můžeme zmínit Bellovy laboratoře. Od roku 1968 byl také vlastníkem „The Nelson Organization“, kam na konzultace chodili zástupci i takových firem, jako jsou IBM, Western Electric či Kalifornské univerzity. V pozdějších letech působil opět jako hostující přednášející na několika amerických univerzitách, kde přednášel například o textových procesorech a interaktivní grafice. Na začátku 80. let působil jako šéf designer pro Datapoint corporation na vývoji textového procesoru nové generace, kde chtěl použít svůj „Vortext“ design, ale Datapoint celý projekt později zrušil.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Od roku 1988 se XOC (firma zaštiťující projekt Xanadu) stává akvizicí firmy Autodesk. Nelsonova práce je zejména propagace projektu Xanadu. Bohužel ani jeden z Nelsonových designů není nakonec dokončen a Autodesk od celého projektu po čtyřech letech upustil. V roce 1994 se Nelson přesouvá do Japonska, kde zakládá společnost Sapporo Hyperlab, kde on sám pracuje na pozici výzkumného pracovníka. Na této pozici působí i na univerzitě Hokkaido v Sapporu, a to v letech 1995-1996. Po další 3 roky působí také jako hostující profesor na katedře Environmentálních studií na Keio University ve Fujisawě, kde roku 2002 získal také titul Ph.D. za práci „Filozofie hypertextu“. Roku 1997 se stává profesorem i na universitě v Southamtonu, kde působí dodnes.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
=== Vzdělání<br/> ===<br />
<br />
*1959 – B.A. - Swarthmore, katedra filozofie<br />
*1963 – M.A. - Harward, katedra sociálních vztahů<br />
*2002 – Ph.D. - Keio University – za práci „Filozofie hypertextu“<br />
<br />
=== Zaměstnání<br/> ===<br />
<br />
*1964-66 – odborný asistent sociologie, Vassar College<br />
*1966-67 – technologický konzultant, Brace & World Publishers<br />
*1968-72 – vlastník firmy, „The Nelson Organization“ - poskytoval konzultace – IBM, Brown University, Western Electric, University of California atd.<br />
*1968-69 – odborný konzultant, Bellovy laboratořích a CBS laboratoře<br />
*1973-76 – učitel na několika katedrách, University of Illinois<br />
*1976 – spoluvlastník a reklamní ředitel, The Itty Bitty Machine Company (jeden z prvních počítačových obchodů v Chicagu)<br />
*1977 – hostující učitel, Swarthmore College – přednášel o textových systémech a interaktivní grafice<br />
*1980-81 – editor, magazín Creative Computing 1981-82 – šéfdesigner kancelářského softwaru, Datapoint<br />
*1983-84 – media specialist, Datapoint<br />
*1988-93 – "Distinguished Fellow", Autodesk<br />
*1993-95 – editor, magazín NewMedia<br />
*1994-96 – výzkumný pracovník, Sapporo HyperLab, Japonsko<br />
*1995-96 – výzkumný pracovník, Hokkaido University, Japonsko<br />
*1994-99 – hostující učitel, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*1997-nyní – hostující učitel, University of Southampton, Anglie<br />
*1999-2002 – přednášející, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*2000+ - "Senior Fellow", McLuhan institute<br />
*2003 – hostující učitel, University of Nottingham, Anglie<br />
*2004-9 – pracovník, Oxford Internet Institute, University of Oxford, Anglie<br />
*2010 – designer, The Internet Archive<br />
<br />
== Projekt XANADU<br/> ==<br />
<br />
Nelson přichází v 60. letech s myšlenkou celosvětového [[Hypertext|hypertextu]].<ref>NELSON, Theodor H. Project Xanadu® [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.xanadu.com/>.</ref> Tato myšlenka univerzální demokratické a celosvětové [[Hypertext|hypertextové]] knihovny měla pozdvihnout lidské bytí na zcela novou životní úroveň. Časopis [[Wired]] označil [[Xanadu]] za nejdéle trvající projekt v historii výpočetní techniky, který byl s nadšením Nelsona a jeho týmu ohlášen, avšak doposud nespatřil světlo světa. „The amazing epic tragedy.“ <ref name="WOLF">WOLF, Gary. The Curse Of Xanadu [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html>.</ref><br />
<br />
=== Historie projektu XANADU<br/> ===<br />
<br />
Prvopočátky projektu můžeme vysledovat až do Nelsonových studií na Harwardu, kde v rámci studentského projektu pracoval na textovém procesoru, který by mu umožnil ukládat jeho myšlenky a poznámky uvnitř počítače. Neměl ale dostatečné technické znalosti, a tak projekt nedokončil.<ref name="RHEINGOLD">RHEINGOLD, Howard. Tools for Thought [online]. [cit. 2013-04-22]. kap. 14. Dostupné z: <http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html>.</ref> Na konci šedesátých let dostal Nelson od soukromého investora menší finanční obnos, a tak si mohl dovolit najmout programátora, aby pracoval na základním kódu projektu Xanadu. Výsledkem byla datová struktura, která umožňovala vkládat do paměti počítače a následně z ní opět vyjímat, větší úseky textu. V roce 1972 vznikla první demoverze celého projektu, která ovšem běžela pouze na půjčeném počítači, než mohl Nelson celý projekt ukázat potencionálním zákazníkům, musel počítač vrátit. V tuhle chvíli tedy měl část zdrojového kódu, ale nikoli médium, na kterém by jej mohl přenášet.<ref name="WOLF">_</ref><br />
<br />
V roce 1974 vychází jakýsi manifest Nelsonovy digitální revoluce pojmenovaný "CompLib/Dream Machines", který se skládal ze dvou částí. První CompLib obsahovala změť nesouvisejících informací, ale pokud čtenář knihu otočil, měl před sebou část druhou – Dream Machines. V této kapitole se Nelson snažil představit základní nástin funkcí projektu Xanadu, který zde byl představen jako digitální síť, jakožto přirozeného prostředí pro [[Hypertext]]. Během doby, kdy přednášel na univerzitě na Swarthmore College se seznámil s Rogerem Gregorym, Markem Millerem a Stuartem Greenem, kteří napsali další část kódu.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
V roce 1983 tak Nelson zakládá společnost Xanadu Operating Company (XOC), která měla design systému dokončit, ale vývoj až do roku 1988 nijak nepokročil. V tomto roce veškerá práva na projekt Xanadu (včetně XOC) přecházejí pod firmu Autodesk. Šéfem vývoje se stal Miller, který později také rozhodl o tom, že momentální verze není vhodná ke komerčnímu využití a celý tým tak začal pracovat na nové verzi kódu. Vzhledem k širokému záběru funkcí, které měl Xanadu zvládat se daří většinu softwarových problému vyřešit až na konci roku 1991. V únoru 1992 ovšem Autodesk upadá do finančních potíží a XOC přechází pod správu firmy Memex a s ním přechází i většina programátorů. Práva na název Xanadu získává opět Nelson.<ref name="WOLF">_</ref><br />
<br />
Jenže i Memex se v souvislosti s Xanadu dostal do finančních potíží a autorská práva v souvislosti s XOC tak přešla do vlastnictví Rogera Gregoryho a Keitha Hensona. Tato společnost se později přejmenovala na Udanax a vydala otevřené kódy Xanadu 88.1 jako Udanax Green a Xanadu 92.1 pod názvem Udanax Gold.<ref name="GREGORY">GREGORY, Roger. Udanax.com [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: <http://www.udanax.com>.</ref> Nelson mezitím odešel do Japonska, kde ve spolupráci se studenty Keio University pokračoval na vývoji. Autorská práva rozšířil na společnosti Xanadu Australia a Xanadu America.<br/>Nicméně Xanadu jako samostatný [[Hypertext|hypertextový]] systém se všemi jeho atributy a aplikacemi dosud neběží na žádné platformě.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
== ZigZag Data System<br/> ==<br />
<br />
Zvaný také ZZstructure (resp. hyperthogonal structure) je generalizace dat, jako viditelných křížených seznamů v&nbsp;multidimenzionálním prostoru, které nabízejí nové formy [[Vizualizace]] a připojení.<ref>NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://www.xanadu.com/zigzag>.</ref><br />
<br />
ZigZag Data System by měl umožnit přestavbu světa osobních počítačů na práci s&nbsp;jednoduššími programy a daty tak, aby byla práce s&nbsp;nimi pro uživatele co nejsnadnější.<br />
<br />
Momentálně probíhají ZZstructure projekty v&nbsp;v&nbsp;USA, Austrálii, Japonsku, Rusku a Finsku.<br />
<br />
== Další aktivity ==<br />
<br />
Umělecký původ Teda Nelsona se projevil i v jeho tvorbě:<br />
<br />
*1957 (prvním rokem na Swarthmore College): Napsal knihu, režíroval a napsal slova zřemě zcela prvního rockového muzikálu "''Anything & Everything''"<br />
*1959 (koncem studia na Swarthmore College): Napsal a zrežíroval 90 minut dlouhou filmovou komedii s názvem "''The Epiphany of Slocum Furlow''".<br />
*1981 Ted Nelson byl konzultantem při natáčení filmu “''Tron''” Stevena Lisbergera (1982, Walt Disney Productions)<br />
<br />
Ted Nelson se po celý svůj život účastní mnohých banketů a konferencí na které je často zván jako vystupující. Vystupoval také na cestách po britských či amerických universitách.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Nelsonovy neologismy ===<br />
<br />
'''Compound document''' (1967)<br />
<br />
*Složený dokument. Dokument vytvořený pomocí textového editoru. Prostý text je smíchán s dalšími netextovými prvky, například s obrázky, tabulky, audio či video objekty, atd. <ref>Compound document. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document>.</ref><br />
<br />
'''Cybercrud''' (1967)<br />
<br />
*Spojení slov ''Cyber + Crud'' (špína, svinstvo). Pojem označuje animaci, prezentaci... která má za úkol zmást či zakrýt fakta. <ref>Cybercrud. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud>.</ref><br />
<br />
'''Docuplex''' (1981)<br />
<br />
*Nelsonova vize Dokuplexu [http://hypertext.sourceforge.net/docuplex/ zde].<br />
<br />
'''Docuverse''' (1981)<br />
<br />
*Neboli ''docuversum'' (složenina slov ''document ''a ''universe (''resp.''universum''), je celosvětová elektronická knihovna propojených dokumentů<ref name="kobikova">_</ref>, čili globální metadokument.<br />
<br />
'''Enfilade''' (1972)<br />
<br />
*"''Enfilades''" jsou třídy stromové datové struktury použité v projektu [[XANADU]]. Umožňují rychlou editaci, správu verzí, porovnávání operací a změn v síťové [[Hypertex|hypertextové]] databázi. <ref>Enfilade. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu)>.</ref><br />
<br />
'''[[Hypertext]]''' (1965)<br />
<br />
*Text, který není omezený lineární formou. [[Hypertext]] je pojem označující skupinu textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (linků, lexií), což umožňuje čtenáři procházet textem nelineárně, bez striktně definovaného počátku, konce i sledu textu. Na technologii [[Hypertext|hypertextu]] je založeno internetové prostředí globální počítačové sítě, tzv. World Wide Web.<br />
<br />
'''[[Hypermedia]]''' (1965)<br />
<br />
*Logická extenze slova [[Hypertext]]. Jde o médium obsahující krom prostého textu a odkazů také audio, video, grafické prvky,… <ref>Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia>.</ref><br />
<br />
'''Intertwingularity''' (1974)<br />
<br />
*Tento pojem Nelson použil k vyjádření složitosti vzájemných vazem v lidském poznání (vědění).<ref>Intertwingularity. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity>.</ref><br />
<br />
'''Soft copy''' (1975)<br />
<br />
*Jde o nevytištěný digitální dokument, lze jej prohlížet pomocí programů v počítačích. V kontrastu je vytištěný dokument.<ref>Soft copy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy>.</ref><br />
<br />
'''Techniod ''' (1981)<br />
<br />
*Přídavné jméno vztahující se k funkčnosti nebo provozování technologií. <ref>Techniod. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod>.</ref><br />
<br />
'''Teledildonics''' (1975)<br />
<br />
*Nebo také „''cyberdildonics''“ jsou elektronické sexuální pomůcky, které lze ovládat pomocí počítače a dosáhnout tak orgasmu.<ref>Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics>.</ref><br />
<br />
'''Transclusion''' (1982)<br />
<br />
*Jde o začlenění dokumentu (nebo jeho části) do jiného dokumentu pomocí odkazu.<ref>Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion>.</ref><br />
<br />
'''Virtuality''' (1977)<br />
<br />
*Nelson vidí tento pojem jako opozitum k termínu ''reality''. Všechno má svoji reálnou a virtuální stránku.<ref>Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality>.</ref><br />
<br />
'''Visualization'''(1972)<br />
<br />
*Jako první použil tento pojem v rámci počítačové vědy, tedy jako "''electronic visualization''", později i ve spojení "''computer visualization''" a "''scientific visualization''". <ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Dále pojmy: '''digitalia''' (1965), '''image synthesis''' (1970), '''structangle''' (1987), '''zipper lists''' (1970)<br />
<br />
=== Patenty ===<br />
<br />
*2000: Many-to-many platební systém pro síťový obsah.<br />
*2001: Softwarový patent pro ZigZag Structure (systém pro řízení, prohlížení a propojování komplexních dat).<br />
<br />
== Význam Teda Nelsona pro informační vědu a knihovnictví ==<br />
<br />
Ted Nelson spadá do skupiny lidí podílejících se na vývoji konceptu [[Hypertext|hypertextu]] a digitalizace dat ve vztahu k textualitě. <ref>MACEK, Jakub. Nová média. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm >.</ref> Prvotní koncepty se objevují již ve článku „As We May Think“(1945) [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]], který Nelsona inspiroval.<br />
<br />
Ted Nelson byl prvním, kdo hypertextový systém pojmenoval a v šedesátých letech i oficiálně zavedl termín hypertext, jež chápal jako nové médium, které rozšiřuje možnosti kreativní práce s textem. Popsal [[Hypertext]] jako nesekvenční, nelineární text s rozvětvenou strukturou, která se skládá z textových bloků (lexií) propojených (prolinkovaných) různými spojeními a nabízí čtenáři různé čtecí trasy. <ref name="kobikova">KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm >.</ref> Cílem jeho práce i práce na projektu [[XANADU]] bylo vytvoření totálního [[Hypertext|hypertextu]], tzv. docuversum (složeno ze slov document a universum).<br />
<br />
Nelson se také snažil razit myšlenky o spoluutváření dokumentů různými uživateli a o redundantním ukládání, což byli úmysly, které nepřímo předcházejí konceptům webu 2.0.<ref>AUTRATA, Petr. Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie [online]. 2012 [cit. 2013-04-16]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Zuzana Kobíková. Dostupné z: <http://theses.cz/id/fxo2m6/>.</ref><br />
<br />
== Ocenění ==<br />
<br />
*1968: "''Auburn Lecturer''", Union Theological Seminary (společně s Kennethem Bouldingem).<br />
*1998: ACM, americká Asociace pro výpočetní techniku začala předávat "''Nelson Newcomer Award''". Cena je každoroční a uděluje se vědeckým nováčkům za jejich texty z oblasti hypertextu.<br />
*1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''", Sedmá WWW konference v Brisbane v Austrálii. Nelson dostal cenu pro jednotlivce za celoživotní přínos v oblasti globální informační infrastruktury.<br />
*2001: V tomto roce byl Ted Nelson ve Francii pasován ministrem kultury jako "''Officier des Arts et Lettres''". Jde o individuální ocenění za přínos v literatuře a umění; (Řád umění a literatury Francouzské republiky).<br />
<br />
== Publikace ==<br />
<br />
Theodor Nelson napsal během svého života nepřeberné množství článků. Existuje mnoho zápisů, rozhovorů či videozáznamů, ať už z konferencí, nebo z televizních diskuzních pořadů, jakým byl například „Good Morning America“ nebo pořad „Hyperland“ televize BBC (1990). K prvnímu vystoupení Teda Nelsona v televizi však došlo již v roce 1950.<br />
<br />
Své články publikoval Nelson již od prvních let na univerzitě ve Swarthmore.<br />
<br />
V roce 1965 vydal jeden z prvních významných článků „The Hypertext“ v rámci Sborníku World Documentation Federation. V těchto letech vychází dále Nelsonovi např. grafická brožura věnující se počítačové grafice"New Media and Creativity Systems" a článek „Hypertext for History“(1966).<br />
<br />
V roce 1972 napsal text odkazující na článek „As We May a Think“ [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]] tím, že slovíčko „may“ zaměnil za „will“. Text „As We Will Think“ zkoumá problémy rozhraní, nově definuje [[Vannevar Bush|Bushův]] [[Vannevar Bush#Memex|Memex]] jako [[Hypertext]], popisuje vize sítě (odlišné od [[Internet|internetu]]) a přemýšlí, jak bychom mohli začít takovou síť/systém znalostí stavět.<br />
<br />
Několik svých článků publikoval Nelson také v časopise Creative Computing, kde byl i krátce editorem.<ref>Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing>.</ref><br/>Např. "The Atari Machine", "Interactive Systems and the Design of Virtuality" (1980).<br />
<br />
=== Knihy ===<br />
<br />
*1959: Life, Love, College, etc. (Formerly We Need a Sociology Department.) TN's collected columns from the Swarthmore Phoenix.<br />
*1966: Media 72, publikoval sám Nelson.<br />
*1974: Computer Lib/Dream Machines.<br />
*1977: The Home Computer Revolution. Přeloženy do švédštiny a italštiny.<br />
*1981: Literary Machines. 1987: Major revision. Přeloženo do japonštiny a italštiny.<br />
*1997: The Future of Information. Publikoval v Japonsku Kay Nishi ve speciální limitované edici.<br />
*2008: Geeks Bearing Gifts: How the Computer World Got This Way. Distribuce: Lulu.com.<br />
*2010: POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization. Distribuce: Lulu.com.<br />
<br />
== Citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">AUTRATA, Petr.&nbsp;</span>''Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. Brno, 2012 [cit. 2013-04-11]. 50 s. Dostupné z:</span>[http://is.muni.cz/th/333653/ff_b/Bakalarska_prace_-_Petr_Autrata.pdf http://is.muni.cz/th/333653/ff_b/Bakalarska_prace_-_Petr_Autrata.pdf]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy. Vedoucí práce Mgr. Zuzana Kobíková.</span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">GREGORY, Roger. Udanax.com [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: <</span>[http://www.udanax.com/ http://www.udanax.com]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">GRIFFIN, Scott. Internet Pioneers [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext.&nbsp;''REVUE PRO MÉDIA''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. č. 5, [cit. 2013-04-16].&nbsp;</span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Dostupný z WWW: <</span>[http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">MACEK, Jakub. Nová média.&nbsp;</span>''REVUE PRO MÉDIA''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <</span>[http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H. Project Xanadu® [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.xanadu.com/ http://www.xanadu.com/]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H.&nbsp;</span>''TED NELSON - CURRICULUM VITAE''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <</span>[http://http//hyperland.com/TNvita http://http://hyperland.com/TNvita]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <</span>[http://www.xanadu.com/zigzag http://www.xanadu.com/zigzag]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">RHEINGOLD, Howard. Tools for Thought [online]. [cit. 2013-04-22]. kap. 14. Dostupné z: <</span>[http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">WOLF, Gary. The Curse Of Xanadu [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Compound document. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Cybercrud. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Enfilade. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu) http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu)]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Intertwingularity. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Soft copy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Techniod. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
== Externí zdroje ==<br />
<br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">[http://hyperland.com/TNvita Životopis Teda Nelsona].</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">[http://hyperland.com/ Osobní stránky] Teda Nelsona.</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Oficiální strán<span style="font-size: small;">ky&nbsp;<span style="color: rgb(0, 0, 0);">[http://xanadu.com/ PROJECTu XANADU®].</span></span></span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Oficiální stránky [http://www.xanadu.com/zigzag/ The ZIGZAG<span style="font-size: x-small;"><span style="color: rgb(0, 0, 0); text-align: -webkit-center;">®</span></span>&nbsp;Database and Vizualization System]</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Stránky udílení cen [http://www.sigweb.org/resources/sigweb-awards/43-ted-nelson Hypertext Ted nelson Newcomer Award]</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Části autobiografické knihy&nbsp;[http://hyperland.com/possiplex/Excerpts.htm <span style="color: rgb(0, 0, 0); font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization(2010).</span>]</span><br />
<br />
=== Články TN dostupné online ===<br />
<br />
*[http://web.grinnell.edu/courses/spn/s02/SPN395-01/RAM/RAM03/RAM0303.pdf As We Will Think]&nbsp;(1972).<br />
*[http://www.cs.nott.ac.uk/~hla/HTF/HTFII/Nelson.html Issues In Applicative Hyperization of Unwitting Systems]&nbsp;(1996).<br />
*[http://xanadu.com.au/ted/transcopyright/transcopy.html Transcopyright: Dealing with the Dilemma of Digital Copyright]&nbsp;(1997).<br />
*[http://www.xml.com/pub/a/w3j/s3.nelson.html Embedded Markup Considered Harmful]&nbsp;(1997)<br />
*[http://xanadu.com.au/ted/zigzag/xybrap.html What's On My Mind]&nbsp;(1998)<br />
*[http://portal.acm.org/ft_gateway.cfm?id=346033&type=pdf Xanalogical Structure, Needed Now More than Ever: Parallel Documents, Deep Links to Content, Deep Versioning and Deep Re-Use]&nbsp;(2000)<br />
*[http://xanadu.com/XanaduSpace/btf.htm Back to the Future: Hypertext the Way It Used To Be]&nbsp;(2007, společně s: Robert Adamson Smith)<br />
<br />
=== Video ===<br />
<br />
*Ted Nelson prezentuje [https://www.youtube.com/watch?v=En_2T7KH6RA XANADU Space]<br />
*Ted Nelson představuje [https://www.youtube.com/watch?v=WEj9vqVvHPc ZigZag data structure]<br />
<br />
<br/><br/>{{DEFAULTSORT:Nelson, Ted}}<br />
<br />
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] <br/></div>Rudimechttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Theodor_H._Nelson&diff=31961Theodor H. Nelson2013-05-12T18:37:42Z<p>Rudimec: /* Život */</p>
<hr />
<div>[[File:Ted nelson.jpg|thumb|right|260px|]]<br />
<br />
<br/><br/>'''Ted Nelson''', celým jménem Theodor Holm Nelson (nar. 17. června 1937), je americký sociolog, filosof, softwarový designér. Sám sebe označuje za vizionáře<ref name="CV">NELSON, Theodor H. ''TED NELSON - CURRICULUM VITAE'' [online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <http://http://hyperland.com/TNvita>.</ref>.<br />
<br />
Nelson je pionýrem v oblasti informačních technologií, zavedl a poprvé použil termín hypertext v roce 1963, uveřejnil jej v roce 1965. Je mu také přisuzováno první použití slov hypermedia, virtualita, intervingularita, teledildonika a dalších.<br />
<br />
Mezi jeho nejvýznamnější práce patří dva softwarové projekty: Xanadu Hypertext a ZigZag Data System, dále napsal osm knih, přes padesát článků, měl několik akademických pozic a mohl mít celkem až na 750 studentů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Život ==<br />
<br />
{{Infobox Vědec |jmeno = Theodor H. Nelson|datum_narozeni = 17. 6. 1937|misto_narozeni = Chicago, USA|datum_umrti = -|misto_umrti = -|duvod_umrti = -|pobyt = Southampton, Velká Británie|rodina = ženatý s [[Marlene Mallicoat]]|obcanstvi = US|skola = M.A. Harvard, Sociology (Department of Social Relations), 1963.<br>Ph.D. Keio University, Japan (Department of Media and Governance), 2002.|pracoviste = Southampton University<br>Projekt XANADU |znamy_diky = Projekt [[XANADU]];<br>[[hypertext]]|oceneni = 1968: "''Auburn Lecturer''"<br>1998: "''Nelson Newcomer Award''"<br>1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''"<br>2001: "''Officier des Arts et Lettres''"}}<br />
<br />
Theodor Holm Nelson se narodil do umělecké rodiny režiséra Ralpha Nelsona, pozdějšího vítěze Emmy a Oscarové herečky Celesty Holmové. Jejich manželství ale příliš šťastné nebylo, a tak byl Nelson po většinu času vychováván svými prarodiči, nejprve v Chicagu, kde se také narodil, později v Greenvich Village.<ref>GRIFFIN, Scott. Internet Pioneers [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html>.</ref><br />
<br />
Svůj první titul B.A. obdržel na univerzitě ve Swarthmore roku 1959. O rok později začal na Harwardské univerzitě pracovat v rámci studentské práce na programu, který by mu umožnil ukládat všechny jeho poznámky, včetně jejich editace. Avšak kvůli jeho nedostatečné technické vzdělanosti k jeho dokončení nikdy nedošlo. Nicméně Nelson se čím dál více stával počítačovým filosofem a visionářem a ve svých knihách, které vydával vlastním nákladem, v podstatě navrhl spoustu aplikací, které inspirovali vývojáře ve vývoji, a tak vznikla spousta aplikací, které dnes již považujeme za běžné, jako je například Word. Nelson totiž přesně věděl, co od počítače vyžaduje, a co by mu měl přinést. Studium na Harwardu ukončil úspěšně roku 1963 titulem M.A. na katedře sociálních vztahů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Pozdější 3 roky strávil jako učitel sociologie na elitní americké škole Vassar College. Později působil jako konzultant hned v několika organizacích. Mezi ty nejvýznamnější můžeme zmínit Bellovy laboratoře. Od roku 1968 byl také vlastníkem „The Nelson Organization“, kam na konzultace chodili zástupci i takových firem, jako jsou IBM, Western Electric či Kalifornské univerzity. V pozdějších letech působil opět jako hostující přednášející na několika amerických univerzitách, kde přednášel například o textových procesorech a interaktivní grafice. Na začátku 80. let působil jako šéf designer pro Datapoint corporation na vývoji textového procesoru nové generace, kde chtěl použít svůj „Vortext“ design, ale Datapoint celý projekt později zrušil.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Od roku 1988 se XOC (firma zaštiťující projekt Xanadu) stává akvizicí firmy Autodesk. Nelsonova práce je zejména propagace projektu Xanadu. Bohužel ani jeden z Nelsonových designů není nakonec dokončen a Autodesk od celého projektu po čtyřech letech upustil. V roce 1994 se Nelson přesouvá do Japonska, kde zakládá společnost Sapporo Hyperlab, kde on sám pracuje na pozici výzkumného pracovníka. Na této pozici působí i na univerzitě Hokkaido v Sapporu, a to v letech 1995-1996. Po další 3 roky působí také jako hostující profesor na katedře Environmentálních studií na Keio University ve Fujisawě, kde roku 2002 získal také titul Ph.D. za práci „Filozofie hypertextu“. Roku 1997 se stává profesorem i na universitě v Southamtonu, kde působí dodnes.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
=== Vzdělání<br/> ===<br />
<br />
*1959 – B.A. - Swarthmore, katedra filozofie<br />
*1963 – M.A. - Harward, katedra sociálních vztahů<br />
*2002 – Ph.D. - Keio University – za práci „Filozofie hypertextu“<br />
<br />
=== Zaměstnání<br/> ===<br />
<br />
*1964-66 – odborný asistent sociologie, Vassar College<br />
*1966-67 – technologický konzultant, Brace & World Publishers<br />
*1968-72 – vlastník firmy, „The Nelson Organization“ - poskytoval konzultace – IBM, Brown University, Western Electric, University of California atd.<br />
*1968-69 – odborný konzultant, Bellovy laboratořích a CBS laboratoře<br />
*1973-76 – učitel na několika katedrách, University of Illinois<br />
*1976 – spoluvlastník a reklamní ředitel, The Itty Bitty Machine Company (jeden z prvních počítačových obchodů v Chicagu)<br />
*1977 – hostující učitel, Swarthmore College – přednášel o textových systémech a interaktivní grafice<br />
*1980-81 – editor, magazín Creative Computing 1981-82 – šéfdesigner kancelářského softwaru, Datapoint<br />
*1983-84 – media specialist, Datapoint<br />
*1988-93 – "Distinguished Fellow", Autodesk<br />
*1993-95 – editor, magazín NewMedia<br />
*1994-96 – výzkumný pracovník, Sapporo HyperLab, Japonsko<br />
*1995-96 – výzkumný pracovník, Hokkaido University, Japonsko<br />
*1994-99 – hostující učitel, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*1997-nyní – hostující učitel, University of Southampton, Anglie<br />
*1999-2002 – přednášející, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*2000+ - "Senior Fellow", McLuhan institute<br />
*2003 – hostující učitel, University of Nottingham, Anglie<br />
*2004-9 – pracovník, Oxford Internet Institute, University of Oxford, Anglie<br />
*2010 – designer, The Internet Archive<br />
<br />
== Projekt XANADU<br/> ==<br />
<br />
Nelson přichází v 60. letech s myšlenkou celosvětového [[Hypertext|hypertextu]].<ref>NELSON, Theodor H. Project Xanadu® [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.xanadu.com/>.</ref> Tato myšlenka univerzální demokratické a celosvětové [[Hypertext|hypertextové]] knihovny měla pozdvihnout lidské bytí na zcela novou životní úroveň. Časopis [[Wired]] označil [[Xanadu]] za nejdéle trvající projekt v historii výpočetní techniky, který byl s nadšením Nelsona a jeho týmu ohlášen, avšak doposud nespatřil světlo světa. „The amazing epic tragedy.“ <ref name="WOLF">WOLF, Gary. The Curse Of Xanadu [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html>.</ref><br />
<br />
=== Historie projektu XANADU<br/> ===<br />
<br />
Prvopočátky projektu můžeme vysledovat až do Nelsonových studií na Harwardu, kde v rámci studentského projektu pracoval na textovém procesoru, který by mu umožnil ukládat jeho myšlenky a poznámky uvnitř počítače. Neměl ale dostatečné technické znalosti, a tak projekt nedokončil.<ref name="RHEINGOLD">RHEINGOLD, Howard. Tools for Thought [online]. [cit. 2013-04-22]. kap. 14. Dostupné z: <http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html>.</ref> Na konci šedesátých let dostal Nelson od soukromého investora menší finanční obnos, a tak si mohl dovolit najmout programátora, aby pracoval na základním kódu projektu Xanadu. Výsledkem byla datová struktura, která umožňovala vkládat do paměti počítače a následně z ní opět vyjímat, větší úseky textu. V roce 1972 vznikla první demoverze celého projektu, která ovšem běžela pouze na půjčeném počítači, než mohl Nelson celý projekt ukázat potencionálním zákazníkům, musel počítač vrátit. V tuhle chvíli tedy měl část zdrojového kódu, ale nikoli médium, na kterém by jej mohl přenášet.<ref name="WOLF">_</ref><br />
<br />
V roce 1974 vychází jakýsi manifest Nelsonovy digitální revoluce pojmenovaný "CompLib/Dream Machines", který se skládal ze dvou částí. První CompLib obsahovala změť nesouvisejících informací, ale pokud čtenář knihu otočil, měl před sebou část druhou – Dream Machines. V této kapitole se Nelson snažil představit základní nástin funkcí projektu Xanadu, který zde byl představen jako digitální síť, jakožto přirozeného prostředí pro [[Hypertext]]. Během doby, kdy přednášel na univerzitě na Swarthmore College se seznámil s Rogerem Gregorym, Markem Millerem a Stuartem Greenem, kteří napsali další část kódu.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
V roce 1983 tak Nelson zakládá společnost Xanadu Operating Company (XOC), která měla design systému dokončit, ale vývoj až do roku 1988 nijak nepokročil. V tomto roce veškerá práva na projekt Xanadu (včetně XOC) přecházejí pod firmu Autodesk. Šéfem vývoje se stal Miller, který později také rozhodl o tom, že momentální verze není vhodná ke komerčnímu využití a celý tým tak začal pracovat na nové verzi kódu. Vzhledem k širokému záběru funkcí, které měl Xanadu zvládat se daří většinu softwarových problému vyřešit až na konci roku 1991. V únoru 1992 ovšem Autodesk upadá do finančních potíží a XOC přechází pod správu firmy Memex a s ním přechází i většina programátorů. Práva na název Xanadu získává opět Nelson.<ref name="WOLF">_</ref><br />
<br />
Jenže i Memex se v souvislosti s Xanadu dostal do finančních potíží a autorská práva v souvislosti s XOC tak přešla do vlastnictví Rogera Gregoryho a Keitha Hensona. Tato společnost se později přejmenovala na Udanax a vydala otevřené kódy Xanadu 88.1 jako Udanax Green a Xanadu 92.1 pod názvem Udanax Gold.<ref name="GREGORY">GREGORY, Roger. Udanax.com [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: <http://www.udanax.com>.</ref> Nelson mezitím odešel do Japonska, kde ve spolupráci se studenty Keio University pokračoval na vývoji. Autorská práva rozšířil na společnosti Xanadu Australia a Xanadu America.<br/>Nicméně Xanadu jako samostatný [[Hypertext|hypertextový]] systém se všemi jeho atributy a aplikacemi dosud neběží na žádné platformě.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
== ZigZag Data System<br/> ==<br />
<br />
Zvaný také ZZstructure (resp. hyperthogonal structure) je generalizace dat, jako viditelných křížených seznamů v&nbsp;multidimenzionálním prostoru, které nabízejí nové formy [[Vizualizace]] a připojení.<ref>NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://www.xanadu.com/zigzag>.</ref><br />
<br />
ZigZag Data System by měl umožnit přestavbu světa osobních počítačů na práci s&nbsp;jednoduššími programy a daty tak, aby byla práce s&nbsp;nimi pro uživatele co nejsnadnější.<br />
<br />
Momentálně probíhají ZZstructure projekty v&nbsp;v&nbsp;USA, Austrálii, Japonsku, Rusku a Finsku.<br />
<br />
== Další aktivity ==<br />
<br />
Umělecký původ Teda Nelsona se projevil i v jeho tvorbě:<br />
<br />
*1957 (prvním rokem na Swarthmore College): Napsal knihu, režíroval a napsal slova zřemě zcela prvního rockového muzikálu "''Anything & Everything''"<br />
*1959 (koncem studia na Swarthmore College): Napsal a zrežíroval 90 minut dlouhou filmovou komedii s názvem "''The Epiphany of Slocum Furlow''".<br />
*1981 Ted Nelson byl konzultantem při natáčení filmu “''Tron''” Stevena Lisbergera (1982, Walt Disney Productions)<br />
<br />
Ted Nelson se po celý svůj život účastní mnohých banketů a konferencí na které je často zván jako vystupující. Vystupoval také na cestách po britských či amerických universitách.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Nelsonovy neologismy ===<br />
<br />
'''Compound document''' (1967)<br />
<br />
*Složený dokument. Dokument vytvořený pomocí textového editoru. Prostý text je smíchán s dalšími netextovými prvky, například s obrázky, tabulky, audio či video objekty, atd. <ref>Compound document. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document>.</ref><br />
<br />
'''Cybercrud''' (1967)<br />
<br />
*Spojení slov ''Cyber + Crud'' (špína, svinstvo). Pojem označuje animaci, prezentaci... která má za úkol zmást či zakrýt fakta. <ref>Cybercrud. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud>.</ref><br />
<br />
'''Docuplex''' (1981)<br />
<br />
*Nelsonova vize Dokuplexu [http://hypertext.sourceforge.net/docuplex/ zde].<br />
<br />
'''Docuverse''' (1981)<br />
<br />
*Neboli ''docuversum'' (složenina slov ''document ''a ''universe (''resp.''universum''), je celosvětová elektronická knihovna propojených dokumentů<ref name="kobikova">_</ref>, čili globální metadokument.<br />
<br />
'''Enfilade''' (1972)<br />
<br />
*"''Enfilades''" jsou třídy stromové datové struktury použité v projektu [[XANADU]]. Umožňují rychlou editaci, správu verzí, porovnávání operací a změn v síťové [[Hypertex|hypertextové]] databázi. <ref>Enfilade. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu)>.</ref><br />
<br />
'''[[Hypertext]]''' (1965)<br />
<br />
*Text, který není omezený lineární formou. [[Hypertext]] je pojem označující skupinu textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (linků, lexií), což umožňuje čtenáři procházet textem nelineárně, bez striktně definovaného počátku, konce i sledu textu. Na technologii [[Hypertext|hypertextu]] je založeno internetové prostředí globální počítačové sítě, tzv. World Wide Web.<br />
<br />
'''[[Hypermedia]]''' (1965)<br />
<br />
*Logická extenze slova [[Hypertext]]. Jde o médium obsahující krom prostého textu a odkazů také audio, video, grafické prvky,… <ref>Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia>.</ref><br />
<br />
'''Intertwingularity''' (1974)<br />
<br />
*Tento pojem Nelson použil k vyjádření složitosti vzájemných vazem v lidském poznání (vědění).<ref>Intertwingularity. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity>.</ref><br />
<br />
'''Soft copy''' (1975)<br />
<br />
*Jde o nevytištěný digitální dokument, lze jej prohlížet pomocí programů v počítačích. V kontrastu je vytištěný dokument.<ref>Soft copy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy>.</ref><br />
<br />
'''Techniod ''' (1981)<br />
<br />
*Přídavné jméno vztahující se k funkčnosti nebo provozování technologií. <ref>Techniod. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod>.</ref><br />
<br />
'''Teledildonics''' (1975)<br />
<br />
*Nebo také „''cyberdildonics''“ jsou elektronické sexuální pomůcky, které lze ovládat pomocí počítače a dosáhnout tak orgasmu.<ref>Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics>.</ref><br />
<br />
'''Transclusion''' (1982)<br />
<br />
*Jde o začlenění dokumentu (nebo jeho části) do jiného dokumentu pomocí odkazu.<ref>Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion>.</ref><br />
<br />
'''Virtuality''' (1977)<br />
<br />
*Nelson vidí tento pojem jako opozitum k termínu ''reality''. Všechno má svoji reálnou a virtuální stránku.<ref>Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality>.</ref><br />
<br />
'''Visualization'''(1972)<br />
<br />
*Jako první použil tento pojem v rámci počítačové vědy, tedy jako "''electronic visualization''", později i ve spojení "''computer visualization''" a "''scientific visualization''". <ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Dále pojmy: '''digitalia''' (1965), '''image synthesis''' (1970), '''structangle''' (1987), '''zipper lists''' (1970)<br />
<br />
=== Patenty ===<br />
<br />
*2000: Many-to-many platební systém pro síťový obsah.<br />
*2001: Softwarový patent pro ZigZag Structure (systém pro řízení, prohlížení a propojování komplexních dat).<br />
<br />
== Význam Teda Nelsona pro informační vědu a knihovnictví ==<br />
<br />
Ted Nelson spadá do skupiny lidí podílejících se na vývoji konceptu [[Hypertext|hypertextu]] a digitalizace dat ve vztahu k textualitě. <ref>MACEK, Jakub. Nová média. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm >.</ref> Prvotní koncepty se objevují již ve článku „As We May Think“(1945) [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]], který Nelsona inspiroval.<br />
<br />
Ted Nelson byl prvním, kdo hypertextový systém pojmenoval a v šedesátých letech i oficiálně zavedl termín hypertext, jež chápal jako nové médium, které rozšiřuje možnosti kreativní práce s textem. Popsal [[Hypertext]] jako nesekvenční, nelineární text s rozvětvenou strukturou, která se skládá z textových bloků (lexií) propojených (prolinkovaných) různými spojeními a nabízí čtenáři různé čtecí trasy. <ref name="kobikova">KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm >.</ref> Cílem jeho práce i práce na projektu [[XANADU]] bylo vytvoření totálního [[Hypertext|hypertextu]], tzv. docuversum (složeno ze slov document a universum).<br />
<br />
Nelson se také snažil razit myšlenky o spoluutváření dokumentů různými uživateli a o redundantním ukládání, což byli úmysly, které nepřímo předcházejí konceptům webu 2.0.<ref>AUTRATA, Petr. Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie [online]. 2012 [cit. 2013-04-16]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Zuzana Kobíková. Dostupné z: <http://theses.cz/id/fxo2m6/>.</ref><br />
<br />
== Ocenění ==<br />
<br />
*1968: "''Auburn Lecturer''", Union Theological Seminary (společně s Kennethem Bouldingem).<br />
*1998: ACM, americká Asociace pro výpočetní techniku začala předávat "''Nelson Newcomer Award''". Cena je každoroční a uděluje se vědeckým nováčkům za jejich texty z oblasti hypertextu.<br />
*1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''", Sedmá WWW konference v Brisbane v Austrálii. Nelson dostal cenu pro jednotlivce za celoživotní přínos v oblasti globální informační infrastruktury.<br />
*2001: V tomto roce byl Ted Nelson ve Francii pasován ministrem kultury jako "''Officier des Arts et Lettres''". Jde o individuální ocenění za přínos v literatuře a umění; (Řád umění a literatury Francouzské republiky).<br />
<br />
== Publikace ==<br />
<br />
Theodor Nelson napsal během svého života nepřeberné množství článků. Existuje mnoho zápisů, rozhovorů či videozáznamů, ať už z konferencí, nebo z televizních diskuzních pořadů, jakým byl například „Good Morning America“ nebo pořad „Hyperland“ televize BBC (1990). K prvnímu vystoupení Teda Nelsona v televizi však došlo již v roce 1950.<br />
<br />
Své články publikoval Nelson již od prvních let na univerzitě ve Swarthmore.<br />
<br />
V roce 1965 vydal jeden z prvních významných článků „The Hypertext“ v rámci Sborníku World Documentation Federation. V těchto letech vychází dále Nelsonovi např. grafická brožura věnující se počítačové grafice"New Media and Creativity Systems" a článek „Hypertext for History“(1966).<br />
<br />
V roce 1972 napsal text odkazující na článek „As We May a Think“ [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]] tím, že slovíčko „may“ zaměnil za „will“. Text „As We Will Think“ zkoumá problémy rozhraní, nově definuje [[Vannevar Bush|Bushův]] [[Vannevar Bush#Memex|Memex]] jako [[Hypertext]], popisuje vize sítě (odlišné od [[Internet|internetu]]) a přemýšlí, jak bychom mohli začít takovou síť/systém znalostí stavět.<br />
<br />
Několik svých článků publikoval Nelson také v časopise Creative Computing, kde byl i krátce editorem.<ref>Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing>.</ref><br/>Např. "The Atari Machine", "Interactive Systems and the Design of Virtuality" (1980).<br />
<br />
=== Knihy ===<br />
<br />
*1959: Life, Love, College, etc. (Formerly We Need a Sociology Department.) TN's collected columns from the Swarthmore Phoenix.<br />
*1966: Media 72, publikoval sám Nelson.<br />
*1974: Computer Lib/Dream Machines.<br />
*1977: The Home Computer Revolution. Přeloženy do švédštiny a italštiny.<br />
*1981: Literary Machines. 1987: Major revision. Přeloženo do japonštiny a italštiny.<br />
*1997: The Future of Information. Publikoval v Japonsku Kay Nishi ve speciální limitované edici.<br />
*2008: Geeks Bearing Gifts: How the Computer World Got This Way. Distribuce: Lulu.com.<br />
*2010: POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization. Distribuce: Lulu.com.<br />
<br />
== Citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">AUTRATA, Petr.&nbsp;</span>''Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. Brno, 2012 [cit. 2013-04-11]. 50 s. Dostupné z:</span>[http://is.muni.cz/th/333653/ff_b/Bakalarska_prace_-_Petr_Autrata.pdf http://is.muni.cz/th/333653/ff_b/Bakalarska_prace_-_Petr_Autrata.pdf]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy. Vedoucí práce Mgr. Zuzana Kobíková.</span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">GREGORY, Roger. Udanax.com [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: <</span>[http://www.udanax.com/ http://www.udanax.com]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">GRIFFIN, Scott. Internet Pioneers [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext.&nbsp;''REVUE PRO MÉDIA''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. č. 5, [cit. 2013-04-16].&nbsp;</span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Dostupný z WWW: <</span>[http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">MACEK, Jakub. Nová média.&nbsp;</span>''REVUE PRO MÉDIA''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <</span>[http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H. Project Xanadu® [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.xanadu.com/ http://www.xanadu.com/]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H.&nbsp;</span>''TED NELSON - CURRICULUM VITAE''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <</span>[http://http//hyperland.com/TNvita http://http://hyperland.com/TNvita]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <</span>[http://www.xanadu.com/zigzag http://www.xanadu.com/zigzag]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">RHEINGOLD, Howard. Tools for Thought [online]. [cit. 2013-04-22]. kap. 14. Dostupné z: <</span>[http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">WOLF, Gary. The Curse Of Xanadu [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Compound document. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Cybercrud. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Enfilade. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu) http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu)]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Intertwingularity. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Soft copy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Techniod. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
== Externí zdroje ==<br />
<br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">[http://hyperland.com/TNvita Životopis Teda Nelsona].</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">[http://hyperland.com/ Osobní stránky] Teda Nelsona.</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Oficiální strán<span style="font-size: small;">ky&nbsp;<span style="color: rgb(0, 0, 0);">[http://xanadu.com/ PROJECTu XANADU®].</span></span></span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Oficiální stránky [http://www.xanadu.com/zigzag/ The ZIGZAG<span style="font-size: x-small;"><span style="color: rgb(0, 0, 0); text-align: -webkit-center;">®</span></span>&nbsp;Database and Vizualization System]</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Stránky udílení cen [http://www.sigweb.org/resources/sigweb-awards/43-ted-nelson Hypertext Ted nelson Newcomer Award]</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Části autobiografické knihy&nbsp;[http://hyperland.com/possiplex/Excerpts.htm <span style="color: rgb(0, 0, 0); font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization(2010).</span>]</span><br />
<br />
=== Články TN dostupné online ===<br />
<br />
*[http://web.grinnell.edu/courses/spn/s02/SPN395-01/RAM/RAM03/RAM0303.pdf As We Will Think]&nbsp;(1972).<br />
*[http://www.cs.nott.ac.uk/~hla/HTF/HTFII/Nelson.html Issues In Applicative Hyperization of Unwitting Systems]&nbsp;(1996).<br />
*[http://xanadu.com.au/ted/transcopyright/transcopy.html Transcopyright: Dealing with the Dilemma of Digital Copyright]&nbsp;(1997).<br />
*[http://www.xml.com/pub/a/w3j/s3.nelson.html Embedded Markup Considered Harmful]&nbsp;(1997)<br />
*[http://xanadu.com.au/ted/zigzag/xybrap.html What's On My Mind]&nbsp;(1998)<br />
*[http://portal.acm.org/ft_gateway.cfm?id=346033&type=pdf Xanalogical Structure, Needed Now More than Ever: Parallel Documents, Deep Links to Content, Deep Versioning and Deep Re-Use]&nbsp;(2000)<br />
*[http://xanadu.com/XanaduSpace/btf.htm Back to the Future: Hypertext the Way It Used To Be]&nbsp;(2007, společně s: Robert Adamson Smith)<br />
<br />
=== Video ===<br />
<br />
*Ted Nelson prezentuje [https://www.youtube.com/watch?v=En_2T7KH6RA XANADU Space]<br />
*Ted Nelson představuje [https://www.youtube.com/watch?v=WEj9vqVvHPc ZigZag data structure]<br />
<br />
<br/><br/>{{DEFAULTSORT:Nelson, Ted}}<br />
<br />
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] <br/></div>Rudimechttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Theodor_H._Nelson&diff=31960Theodor H. Nelson2013-05-12T18:36:24Z<p>Rudimec: </p>
<hr />
<div>[[File:Ted nelson.jpg|thumb|right|260px|]]<br />
<br />
<br/><br/>'''Ted Nelson''', celým jménem Theodor Holm Nelson (nar. 17. června 1937), je americký sociolog, filosof, softwarový designér. Sám sebe označuje za vizionáře<ref name="CV">NELSON, Theodor H. ''TED NELSON - CURRICULUM VITAE'' [online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <http://http://hyperland.com/TNvita>.</ref>.<br />
<br />
Nelson je pionýrem v oblasti informačních technologií, zavedl a poprvé použil termín hypertext v roce 1963, uveřejnil jej v roce 1965. Je mu také přisuzováno první použití slov hypermedia, virtualita, intervingularita, teledildonika a dalších.<br />
<br />
Mezi jeho nejvýznamnější práce patří dva softwarové projekty: Xanadu Hypertext a ZigZag Data System, dále napsal osm knih, přes padesát článků, měl několik akademických pozic a mohl mít celkem až na 750 studentů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Život ==<br />
<br />
{{Infobox Vědec |jmeno = Theodor H. Nelson|datum_narozeni = 17. 6. 1937|misto_narozeni = Chicago, USA|datum_umrti = -|misto_umrti = -|duvod_umrti = -|pobyt = Southampton, Velká Británie|rodina = ženatý s [[Marlene Mallicoat]]|obcanstvi = US|skola = M.A. Harvard, Sociology (Department of Social Relations), 1963.<br>Ph.D. Keio University, Japan (Department of Media and Governance), 2002.|pracoviste = Southampton University<br>Projekt XANADU |znamy_diky = Projekt [[XANADU]];<br>[[hypertext]]|oceneni = 1968: "''Auburn Lecturer''"<br>1998: "''Nelson Newcomer Award''"<br>1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''"<br>2001: "''Officier des Arts et Lettres''"}}<br />
<br />
Theodor Holm Nelson se narodil do umělecké rodiny režiséra Ralpha Nelsona, pozdějšího vítěze Emmy a Oscarové herečky Celesty Holmové. Jejich manželství ale příliš šťastné nebylo, a tak byl Nelson po většinu času vychováván svými prarodiči, nejprve v Chicagu, kde se také narodil, později v Greenvich Village.<ref>GRIFFIN, Scott. Internet Pioneers [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html>.</ref><br />
<br />
Svůj první titul B.A. obdržel na univerzitě ve Swarthmore roku 1959. O rok později začal na Harwardské univerzitě pracovat v rámci studentské práce na programu, který by mu umožnil ukládat všechny jeho poznámky, včetně jejich editace. Nicméně díky jeho nedostatečné technické vzdělanosti k jeho dokončení nikdy nedošlo. Nicméně Nelson se čím dál více stával počítačovým filosofem a visionářem a ve svých knihách, které vydával vlastním nákladem, v podstatě navrhl spoustu aplikací, které inspirovali vývojáře ve vývoji, a tak vznikla spousta aplikací, které dnes již považujeme za běžné, jako je například Word. Nelson totiž přesně věděl, co od počítače vyžaduje, a co by mu měl přinést. Studium na Harwardu ukončil úspěšně roku 1963 titulem M.A. na katedře sociálních vztahů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Pozdější 3 roky strávil jako učitel sociologie na elitní americké škole Vassar College. Později působil jako konzultant hned v několika organizacích. Mezi ty nejvýznamnější můžeme zmínit Bellovy laboratoře. Od roku 1968 byl také vlastníkem „The Nelson Organization“, kam na konzultace chodili zástupci i takových firem, jako jsou IBM, Western Electric či Kalifornské univerzity. V pozdějších letech působil opět jako hostující přednášející na několika amerických univerzitách, kde přednášel například o textových procesorech a interaktivní grafice. Na začátku 80. let působil jako šéf designer pro Datapoint corporation na vývoji textového procesoru nové generace, kde chtěl použít svůj „Vortext“ design, ale Datapoint celý projekt později zrušil.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Od roku 1988 se XOC (firma zaštiťující projekt Xanadu) stává akvizicí firmy Autodesk. Nelsonova práce je zejména propagace projektu Xanadu. Bohužel ani jeden z Nelsonových designů není nakonec dokončen a Autodesk od celého projektu po čtyřech letech upustil. V roce 1994 se Nelson přesouvá do Japonska, kde zakládá společnost Sapporo Hyperlab, kde on sám pracuje na pozici výzkumného pracovníka. Na této pozici působí i na univerzitě Hokkaido v Sapporu, a to v letech 1995-1996. Po další 3 roky působí také jako hostující profesor na katedře Environmentálních studií na Keio University ve Fujisawě, kde roku 2002 získal také titul Ph.D. za práci „Filozofie hypertextu“. Roku 1997 se stává profesorem i na universitě v Southamtonu, kde působí dodnes.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
=== Vzdělání<br/> ===<br />
<br />
*1959 – B.A. - Swarthmore, katedra filozofie<br />
*1963 – M.A. - Harward, katedra sociálních vztahů<br />
*2002 – Ph.D. - Keio University – za práci „Filozofie hypertextu“<br />
<br />
=== Zaměstnání<br/> ===<br />
<br />
*1964-66 – odborný asistent sociologie, Vassar College<br />
*1966-67 – technologický konzultant, Brace & World Publishers<br />
*1968-72 – vlastník firmy, „The Nelson Organization“ - poskytoval konzultace – IBM, Brown University, Western Electric, University of California atd.<br />
*1968-69 – odborný konzultant, Bellovy laboratořích a CBS laboratoře<br />
*1973-76 – učitel na několika katedrách, University of Illinois<br />
*1976 – spoluvlastník a reklamní ředitel, The Itty Bitty Machine Company (jeden z prvních počítačových obchodů v Chicagu)<br />
*1977 – hostující učitel, Swarthmore College – přednášel o textových systémech a interaktivní grafice<br />
*1980-81 – editor, magazín Creative Computing 1981-82 – šéfdesigner kancelářského softwaru, Datapoint<br />
*1983-84 – media specialist, Datapoint<br />
*1988-93 – "Distinguished Fellow", Autodesk<br />
*1993-95 – editor, magazín NewMedia<br />
*1994-96 – výzkumný pracovník, Sapporo HyperLab, Japonsko<br />
*1995-96 – výzkumný pracovník, Hokkaido University, Japonsko<br />
*1994-99 – hostující učitel, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*1997-nyní – hostující učitel, University of Southampton, Anglie<br />
*1999-2002 – přednášející, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*2000+ - "Senior Fellow", McLuhan institute<br />
*2003 – hostující učitel, University of Nottingham, Anglie<br />
*2004-9 – pracovník, Oxford Internet Institute, University of Oxford, Anglie<br />
*2010 – designer, The Internet Archive<br />
<br />
== Projekt XANADU<br/> ==<br />
<br />
Nelson přichází v 60. letech s myšlenkou celosvětového [[Hypertext|hypertextu]].<ref>NELSON, Theodor H. Project Xanadu® [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.xanadu.com/>.</ref> Tato myšlenka univerzální demokratické a celosvětové [[Hypertext|hypertextové]] knihovny měla pozdvihnout lidské bytí na zcela novou životní úroveň. Časopis [[Wired]] označil [[Xanadu]] za nejdéle trvající projekt v historii výpočetní techniky, který byl s nadšením Nelsona a jeho týmu ohlášen, avšak doposud nespatřil světlo světa. „The amazing epic tragedy.“ <ref name="WOLF">WOLF, Gary. The Curse Of Xanadu [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html>.</ref><br />
<br />
=== Historie projektu XANADU<br/> ===<br />
<br />
Prvopočátky projektu můžeme vysledovat až do Nelsonových studií na Harwardu, kde v rámci studentského projektu pracoval na textovém procesoru, který by mu umožnil ukládat jeho myšlenky a poznámky uvnitř počítače. Neměl ale dostatečné technické znalosti, a tak projekt nedokončil.<ref name="RHEINGOLD">RHEINGOLD, Howard. Tools for Thought [online]. [cit. 2013-04-22]. kap. 14. Dostupné z: <http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html>.</ref> Na konci šedesátých let dostal Nelson od soukromého investora menší finanční obnos, a tak si mohl dovolit najmout programátora, aby pracoval na základním kódu projektu Xanadu. Výsledkem byla datová struktura, která umožňovala vkládat do paměti počítače a následně z ní opět vyjímat, větší úseky textu. V roce 1972 vznikla první demoverze celého projektu, která ovšem běžela pouze na půjčeném počítači, než mohl Nelson celý projekt ukázat potencionálním zákazníkům, musel počítač vrátit. V tuhle chvíli tedy měl část zdrojového kódu, ale nikoli médium, na kterém by jej mohl přenášet.<ref name="WOLF">_</ref><br />
<br />
V roce 1974 vychází jakýsi manifest Nelsonovy digitální revoluce pojmenovaný "CompLib/Dream Machines", který se skládal ze dvou částí. První CompLib obsahovala změť nesouvisejících informací, ale pokud čtenář knihu otočil, měl před sebou část druhou – Dream Machines. V této kapitole se Nelson snažil představit základní nástin funkcí projektu Xanadu, který zde byl představen jako digitální síť, jakožto přirozeného prostředí pro [[Hypertext]]. Během doby, kdy přednášel na univerzitě na Swarthmore College se seznámil s Rogerem Gregorym, Markem Millerem a Stuartem Greenem, kteří napsali další část kódu.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
V roce 1983 tak Nelson zakládá společnost Xanadu Operating Company (XOC), která měla design systému dokončit, ale vývoj až do roku 1988 nijak nepokročil. V tomto roce veškerá práva na projekt Xanadu (včetně XOC) přecházejí pod firmu Autodesk. Šéfem vývoje se stal Miller, který později také rozhodl o tom, že momentální verze není vhodná ke komerčnímu využití a celý tým tak začal pracovat na nové verzi kódu. Vzhledem k širokému záběru funkcí, které měl Xanadu zvládat se daří většinu softwarových problému vyřešit až na konci roku 1991. V únoru 1992 ovšem Autodesk upadá do finančních potíží a XOC přechází pod správu firmy Memex a s ním přechází i většina programátorů. Práva na název Xanadu získává opět Nelson.<ref name="WOLF">_</ref><br />
<br />
Jenže i Memex se v souvislosti s Xanadu dostal do finančních potíží a autorská práva v souvislosti s XOC tak přešla do vlastnictví Rogera Gregoryho a Keitha Hensona. Tato společnost se později přejmenovala na Udanax a vydala otevřené kódy Xanadu 88.1 jako Udanax Green a Xanadu 92.1 pod názvem Udanax Gold.<ref name="GREGORY">GREGORY, Roger. Udanax.com [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: <http://www.udanax.com>.</ref> Nelson mezitím odešel do Japonska, kde ve spolupráci se studenty Keio University pokračoval na vývoji. Autorská práva rozšířil na společnosti Xanadu Australia a Xanadu America.<br/>Nicméně Xanadu jako samostatný [[Hypertext|hypertextový]] systém se všemi jeho atributy a aplikacemi dosud neběží na žádné platformě.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
== ZigZag Data System<br/> ==<br />
<br />
Zvaný také ZZstructure (resp. hyperthogonal structure) je generalizace dat, jako viditelných křížených seznamů v&nbsp;multidimenzionálním prostoru, které nabízejí nové formy [[Vizualizace]] a připojení.<ref>NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://www.xanadu.com/zigzag>.</ref><br />
<br />
ZigZag Data System by měl umožnit přestavbu světa osobních počítačů na práci s&nbsp;jednoduššími programy a daty tak, aby byla práce s&nbsp;nimi pro uživatele co nejsnadnější.<br />
<br />
Momentálně probíhají ZZstructure projekty v&nbsp;v&nbsp;USA, Austrálii, Japonsku, Rusku a Finsku.<br />
<br />
== Další aktivity ==<br />
<br />
Umělecký původ Teda Nelsona se projevil i v jeho tvorbě:<br />
<br />
*1957 (prvním rokem na Swarthmore College): Napsal knihu, režíroval a napsal slova zřemě zcela prvního rockového muzikálu "''Anything & Everything''"<br />
*1959 (koncem studia na Swarthmore College): Napsal a zrežíroval 90 minut dlouhou filmovou komedii s názvem "''The Epiphany of Slocum Furlow''".<br />
*1981 Ted Nelson byl konzultantem při natáčení filmu “''Tron''” Stevena Lisbergera (1982, Walt Disney Productions)<br />
<br />
Ted Nelson se po celý svůj život účastní mnohých banketů a konferencí na které je často zván jako vystupující. Vystupoval také na cestách po britských či amerických universitách.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Nelsonovy neologismy ===<br />
<br />
'''Compound document''' (1967)<br />
<br />
*Složený dokument. Dokument vytvořený pomocí textového editoru. Prostý text je smíchán s dalšími netextovými prvky, například s obrázky, tabulky, audio či video objekty, atd. <ref>Compound document. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document>.</ref><br />
<br />
'''Cybercrud''' (1967)<br />
<br />
*Spojení slov ''Cyber + Crud'' (špína, svinstvo). Pojem označuje animaci, prezentaci... která má za úkol zmást či zakrýt fakta. <ref>Cybercrud. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud>.</ref><br />
<br />
'''Docuplex''' (1981)<br />
<br />
*Nelsonova vize Dokuplexu [http://hypertext.sourceforge.net/docuplex/ zde].<br />
<br />
'''Docuverse''' (1981)<br />
<br />
*Neboli ''docuversum'' (složenina slov ''document ''a ''universe (''resp.''universum''), je celosvětová elektronická knihovna propojených dokumentů<ref name="kobikova">_</ref>, čili globální metadokument.<br />
<br />
'''Enfilade''' (1972)<br />
<br />
*"''Enfilades''" jsou třídy stromové datové struktury použité v projektu [[XANADU]]. Umožňují rychlou editaci, správu verzí, porovnávání operací a změn v síťové [[Hypertex|hypertextové]] databázi. <ref>Enfilade. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu)>.</ref><br />
<br />
'''[[Hypertext]]''' (1965)<br />
<br />
*Text, který není omezený lineární formou. [[Hypertext]] je pojem označující skupinu textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (linků, lexií), což umožňuje čtenáři procházet textem nelineárně, bez striktně definovaného počátku, konce i sledu textu. Na technologii [[Hypertext|hypertextu]] je založeno internetové prostředí globální počítačové sítě, tzv. World Wide Web.<br />
<br />
'''[[Hypermedia]]''' (1965)<br />
<br />
*Logická extenze slova [[Hypertext]]. Jde o médium obsahující krom prostého textu a odkazů také audio, video, grafické prvky,… <ref>Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia>.</ref><br />
<br />
'''Intertwingularity''' (1974)<br />
<br />
*Tento pojem Nelson použil k vyjádření složitosti vzájemných vazem v lidském poznání (vědění).<ref>Intertwingularity. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity>.</ref><br />
<br />
'''Soft copy''' (1975)<br />
<br />
*Jde o nevytištěný digitální dokument, lze jej prohlížet pomocí programů v počítačích. V kontrastu je vytištěný dokument.<ref>Soft copy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy>.</ref><br />
<br />
'''Techniod ''' (1981)<br />
<br />
*Přídavné jméno vztahující se k funkčnosti nebo provozování technologií. <ref>Techniod. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod>.</ref><br />
<br />
'''Teledildonics''' (1975)<br />
<br />
*Nebo také „''cyberdildonics''“ jsou elektronické sexuální pomůcky, které lze ovládat pomocí počítače a dosáhnout tak orgasmu.<ref>Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics>.</ref><br />
<br />
'''Transclusion''' (1982)<br />
<br />
*Jde o začlenění dokumentu (nebo jeho části) do jiného dokumentu pomocí odkazu.<ref>Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion>.</ref><br />
<br />
'''Virtuality''' (1977)<br />
<br />
*Nelson vidí tento pojem jako opozitum k termínu ''reality''. Všechno má svoji reálnou a virtuální stránku.<ref>Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality>.</ref><br />
<br />
'''Visualization'''(1972)<br />
<br />
*Jako první použil tento pojem v rámci počítačové vědy, tedy jako "''electronic visualization''", později i ve spojení "''computer visualization''" a "''scientific visualization''". <ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Dále pojmy: '''digitalia''' (1965), '''image synthesis''' (1970), '''structangle''' (1987), '''zipper lists''' (1970)<br />
<br />
=== Patenty ===<br />
<br />
*2000: Many-to-many platební systém pro síťový obsah.<br />
*2001: Softwarový patent pro ZigZag Structure (systém pro řízení, prohlížení a propojování komplexních dat).<br />
<br />
== Význam Teda Nelsona pro informační vědu a knihovnictví ==<br />
<br />
Ted Nelson spadá do skupiny lidí podílejících se na vývoji konceptu [[Hypertext|hypertextu]] a digitalizace dat ve vztahu k textualitě. <ref>MACEK, Jakub. Nová média. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm >.</ref> Prvotní koncepty se objevují již ve článku „As We May Think“(1945) [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]], který Nelsona inspiroval.<br />
<br />
Ted Nelson byl prvním, kdo hypertextový systém pojmenoval a v šedesátých letech i oficiálně zavedl termín hypertext, jež chápal jako nové médium, které rozšiřuje možnosti kreativní práce s textem. Popsal [[Hypertext]] jako nesekvenční, nelineární text s rozvětvenou strukturou, která se skládá z textových bloků (lexií) propojených (prolinkovaných) různými spojeními a nabízí čtenáři různé čtecí trasy. <ref name="kobikova">KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm >.</ref> Cílem jeho práce i práce na projektu [[XANADU]] bylo vytvoření totálního [[Hypertext|hypertextu]], tzv. docuversum (složeno ze slov document a universum).<br />
<br />
Nelson se také snažil razit myšlenky o spoluutváření dokumentů různými uživateli a o redundantním ukládání, což byli úmysly, které nepřímo předcházejí konceptům webu 2.0.<ref>AUTRATA, Petr. Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie [online]. 2012 [cit. 2013-04-16]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Zuzana Kobíková. Dostupné z: <http://theses.cz/id/fxo2m6/>.</ref><br />
<br />
== Ocenění ==<br />
<br />
*1968: "''Auburn Lecturer''", Union Theological Seminary (společně s Kennethem Bouldingem).<br />
*1998: ACM, americká Asociace pro výpočetní techniku začala předávat "''Nelson Newcomer Award''". Cena je každoroční a uděluje se vědeckým nováčkům za jejich texty z oblasti hypertextu.<br />
*1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''", Sedmá WWW konference v Brisbane v Austrálii. Nelson dostal cenu pro jednotlivce za celoživotní přínos v oblasti globální informační infrastruktury.<br />
*2001: V tomto roce byl Ted Nelson ve Francii pasován ministrem kultury jako "''Officier des Arts et Lettres''". Jde o individuální ocenění za přínos v literatuře a umění; (Řád umění a literatury Francouzské republiky).<br />
<br />
== Publikace ==<br />
<br />
Theodor Nelson napsal během svého života nepřeberné množství článků. Existuje mnoho zápisů, rozhovorů či videozáznamů, ať už z konferencí, nebo z televizních diskuzních pořadů, jakým byl například „Good Morning America“ nebo pořad „Hyperland“ televize BBC (1990). K prvnímu vystoupení Teda Nelsona v televizi však došlo již v roce 1950.<br />
<br />
Své články publikoval Nelson již od prvních let na univerzitě ve Swarthmore.<br />
<br />
V roce 1965 vydal jeden z prvních významných článků „The Hypertext“ v rámci Sborníku World Documentation Federation. V těchto letech vychází dále Nelsonovi např. grafická brožura věnující se počítačové grafice"New Media and Creativity Systems" a článek „Hypertext for History“(1966).<br />
<br />
V roce 1972 napsal text odkazující na článek „As We May a Think“ [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]] tím, že slovíčko „may“ zaměnil za „will“. Text „As We Will Think“ zkoumá problémy rozhraní, nově definuje [[Vannevar Bush|Bushův]] [[Vannevar Bush#Memex|Memex]] jako [[Hypertext]], popisuje vize sítě (odlišné od [[Internet|internetu]]) a přemýšlí, jak bychom mohli začít takovou síť/systém znalostí stavět.<br />
<br />
Několik svých článků publikoval Nelson také v časopise Creative Computing, kde byl i krátce editorem.<ref>Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing>.</ref><br/>Např. "The Atari Machine", "Interactive Systems and the Design of Virtuality" (1980).<br />
<br />
=== Knihy ===<br />
<br />
*1959: Life, Love, College, etc. (Formerly We Need a Sociology Department.) TN's collected columns from the Swarthmore Phoenix.<br />
*1966: Media 72, publikoval sám Nelson.<br />
*1974: Computer Lib/Dream Machines.<br />
*1977: The Home Computer Revolution. Přeloženy do švédštiny a italštiny.<br />
*1981: Literary Machines. 1987: Major revision. Přeloženo do japonštiny a italštiny.<br />
*1997: The Future of Information. Publikoval v Japonsku Kay Nishi ve speciální limitované edici.<br />
*2008: Geeks Bearing Gifts: How the Computer World Got This Way. Distribuce: Lulu.com.<br />
*2010: POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization. Distribuce: Lulu.com.<br />
<br />
== Citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">AUTRATA, Petr.&nbsp;</span>''Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. Brno, 2012 [cit. 2013-04-11]. 50 s. Dostupné z:</span>[http://is.muni.cz/th/333653/ff_b/Bakalarska_prace_-_Petr_Autrata.pdf http://is.muni.cz/th/333653/ff_b/Bakalarska_prace_-_Petr_Autrata.pdf]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy. Vedoucí práce Mgr. Zuzana Kobíková.</span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">GREGORY, Roger. Udanax.com [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: <</span>[http://www.udanax.com/ http://www.udanax.com]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">GRIFFIN, Scott. Internet Pioneers [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext.&nbsp;''REVUE PRO MÉDIA''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. č. 5, [cit. 2013-04-16].&nbsp;</span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Dostupný z WWW: <</span>[http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">MACEK, Jakub. Nová média.&nbsp;</span>''REVUE PRO MÉDIA''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <</span>[http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H. Project Xanadu® [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.xanadu.com/ http://www.xanadu.com/]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H.&nbsp;</span>''TED NELSON - CURRICULUM VITAE''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <</span>[http://http//hyperland.com/TNvita http://http://hyperland.com/TNvita]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <</span>[http://www.xanadu.com/zigzag http://www.xanadu.com/zigzag]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">RHEINGOLD, Howard. Tools for Thought [online]. [cit. 2013-04-22]. kap. 14. Dostupné z: <</span>[http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">WOLF, Gary. The Curse Of Xanadu [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Compound document. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Cybercrud. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Enfilade. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu) http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu)]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Intertwingularity. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Soft copy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Techniod. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
== Externí zdroje ==<br />
<br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">[http://hyperland.com/TNvita Životopis Teda Nelsona].</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">[http://hyperland.com/ Osobní stránky] Teda Nelsona.</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Oficiální strán<span style="font-size: small;">ky&nbsp;<span style="color: rgb(0, 0, 0);">[http://xanadu.com/ PROJECTu XANADU®].</span></span></span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Oficiální stránky [http://www.xanadu.com/zigzag/ The ZIGZAG<span style="font-size: x-small;"><span style="color: rgb(0, 0, 0); text-align: -webkit-center;">®</span></span>&nbsp;Database and Vizualization System]</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Stránky udílení cen [http://www.sigweb.org/resources/sigweb-awards/43-ted-nelson Hypertext Ted nelson Newcomer Award]</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Části autobiografické knihy&nbsp;[http://hyperland.com/possiplex/Excerpts.htm <span style="color: rgb(0, 0, 0); font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization(2010).</span>]</span><br />
<br />
=== Články TN dostupné online ===<br />
<br />
*[http://web.grinnell.edu/courses/spn/s02/SPN395-01/RAM/RAM03/RAM0303.pdf As We Will Think]&nbsp;(1972).<br />
*[http://www.cs.nott.ac.uk/~hla/HTF/HTFII/Nelson.html Issues In Applicative Hyperization of Unwitting Systems]&nbsp;(1996).<br />
*[http://xanadu.com.au/ted/transcopyright/transcopy.html Transcopyright: Dealing with the Dilemma of Digital Copyright]&nbsp;(1997).<br />
*[http://www.xml.com/pub/a/w3j/s3.nelson.html Embedded Markup Considered Harmful]&nbsp;(1997)<br />
*[http://xanadu.com.au/ted/zigzag/xybrap.html What's On My Mind]&nbsp;(1998)<br />
*[http://portal.acm.org/ft_gateway.cfm?id=346033&type=pdf Xanalogical Structure, Needed Now More than Ever: Parallel Documents, Deep Links to Content, Deep Versioning and Deep Re-Use]&nbsp;(2000)<br />
*[http://xanadu.com/XanaduSpace/btf.htm Back to the Future: Hypertext the Way It Used To Be]&nbsp;(2007, společně s: Robert Adamson Smith)<br />
<br />
=== Video ===<br />
<br />
*Ted Nelson prezentuje [https://www.youtube.com/watch?v=En_2T7KH6RA XANADU Space]<br />
*Ted Nelson představuje [https://www.youtube.com/watch?v=WEj9vqVvHPc ZigZag data structure]<br />
<br />
<br/><br/>{{DEFAULTSORT:Nelson, Ted}}<br />
<br />
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] <br/></div>Rudimechttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Copywriting&diff=31549Copywriting2013-05-09T10:02:56Z<p>Rudimec: /* Použitá literatura */</p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Radim Chalupník<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' copywriting, SEO copywriting, Web copywriting<br />
<br />
'''Synonyma:''' ---<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<blockquote>''nadřazené'' - něco</blockquote><blockquote>''podřazené'' - něco</blockquote><br />
<br />
<br />
== Copywriting ==<br />
<br />
Copywriting (neboli vytváření obsahu, kreativní psaní,…) patří mezi nejdůležitější prvky nejen internetového [[marketing|marketingu]].<br />
<br />
„''Copywriting = schopnost prodávat textem''. <ref name="nemec">Robert Němec & RobertNemec.com, s. r. o. Copywriting (nejen pro SEO) [online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: <http://http://www.robertnemec.com/copywriting/>.</ref>“<br />
<br />
„''Copywriting je tvůrčí činnost, při které se vytvářejí čtivé a poutavé texty, které prodávají produkty a služby.'' <ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.11. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref>“<br />
<br />
Jde tedy o psaní textů za účelem reklamy, prodeje nebo podpory [[marketing|marketingu]] určitých hmotných produktů, služeb, myšlenek, nebo i samotných podniků. Cílem těchto článků je pak upoutat a oslovit čtenáře (resp. posluchače, diváka,…) a zlákat jej ke koupi propagovaného produktu nebo služby. Texty a slova prodávají<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.11. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref>, proto bývají [[copywriter|copywriteři]] často najímaní k sepsání propagačních e-mailů, sloganů, názvů produktů, webových článků, příspěvků v komerčních blozích, statusů na [[sociální sítě|sociálních sítích]] i dalších on-line reklam. Také mohou vytvářet tiskové zprávy, [[Public Relations|PR články]], brožury, prospekty a prodejní katalogy, scénáře televizních a rozhlasových reklam a mnoho dalších propagačních materiálů.<br />
<br />
=== Copywriting pro Web ===<br />
<br />
„''…copywriting je jednoduše řečeno základem úspěchu na Internetu''.“<ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.109. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref><br />
<br />
Texty na webových stránkách patří k tomu nejdůležitějšímu <ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.111. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref>. Kvalitní [[banner]], e-mail, nebo jiný kvalitně zpracovaný grafický [[odkaz]] sice dokáže přivést potencionálního zákazníka na vaše webové stránky, ale udržet jej zde nedokáží. A to je práce kvalitních textových informací, které svůj web napíšete.<br />
<br />
Text by měl být poutavý a nápaditý již na první pohled, ale také pravdivý; snaha získat si zákazníka však nesmí být příliš viditelná. Formátování textů pro [[web]] je ale především odlišné od textů tištěných. Dlouhé texty většinou zákazníka/čtenáře hned odradí, proto je lepší strukturovat text do krátkých oddělených a odstavců <ref name="nemec">_</ref> s nadpisy a podnadpisy kvůli přehlednosti. Vhodné je také využívat odrážkování a číslování informací. Protože lidské oko vnímá text na monitoru počítače odlišně od textu tištěného, nemělo by se pro pohodlnost čtení používat patkové písmo (Times), ale bezpatkové (např. Calibri). K pohodlnosti čtenáře také patří srozumitelnost a relevance textu, tedy aby čtenář každý odstavec pochopil, nemusel si jej číst dvakrát, ale aby mu jednotlivé informace ani nemusely být v textu připomínány. Dále kvantita, čímž se nemyslí pouze množství textového obsahu (především kvůli nepohodlnému scrollování), ale také množství myšlenek, kterých by nemělo být v jednom odstavci více<ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.114. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref>. Kvalitní text se musí dobře vypořádat také se [[Sémantika|sémantikou]], gramatikou a stylistikou.<br />
<br />
=== SEO Copywriting ===<br />
<br />
[[SEO|SEO, Search Engine Optimization]] = optimalizace webových stránek pro vyhledávače. Jde o úpravu webových stránek k dosažení co nejlepší pozice při automatickém zpracování internetových vyhledávačů. Cílem je získat pro své stránky co nejlepší (nejvyšší) pozici. Tyto pozice si však také můžeme zaplatit ([[SEM|SEM, Search Engine Marketing]]).<br />
<br />
SEO Copywriting je metoda psaní webových textů tak, aby byly „poutavé“ pro své potencionální zákazníky, ale především pro vyhledávací roboty. Na rozdíl od SEO není zaměřený převážně na [[zdrojový kód]] stránek. Práce webmastera je tedy doplněna o práci [[copywriter|copywritera]], který má na starosti správné textové podoby nadpisů, obsahu, popisků fotek, grafů a odkazů, které jsou tvořeny také pomocí klíčových slov. Ty jsou v internetové prostředí snad ještě důležitější, než při psaní tištěných PR článků.<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.112. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref><br />
<br />
Klíčová slova by neměl obsahovat pouze článek, tedy tělo webové stránky, ale nad umisťováním klíčových pojmů by se mělo uvažovat již od začátku, tedy při výběru domény, která by měla být uživatelsky přívětivá, snadno zapamatovatelná, ať už jde o název firmy, nebo produktu. Stejně tak by se klíčové slovo mělo objevit v titulku jednotlivé stránky a pak i v jejím nadpisu. Další místo vhodné pro umístění klíčových slov je značka meta typu description.<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.114. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref> Samotný obsah webu by měl také obsahovat klíčové fráze, avšak měl by také využívat synonyma a vyvarovat se tak jejich nadměrného užívání.<br />
<br />
== Poznámky a citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
*Copywriters Freelance Copywriting Collective Background [online].&nbsp;[cit. 2013-05-05]. Dostupné z:<[[http://www.copywriters.co.za/ http://www.copywriters.co.za/]><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small; background-color: rgb(245, 246, 247);">EGER, Ludvík.&nbsp;</span>''Komunikace vzdělávacích organizací s veřejností na internetu''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small; background-color: rgb(245, 246, 247);">. Praha: Česká andragogická společnost, 2010, 116 s. ISBN 978-80-87306-07-9.</span><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small; background-color: rgb(245, 246, 247);"></span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">HORŇÁKOVÁ, Michaela. </span>''Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají.''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 252 s. ISBN 978-80-251-3269-2</span><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;"></span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">JANOUCH, Viktor. </span>''Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích.''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 304 s. ISBN 978-80-251-2795-7</span><br />
*NIELSEN, Jakob. ''Writing for the Web: Articles, Trainings & Reports.''&nbsp;<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;">[online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: <</span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;">[http://www.nngroup.com/topic/writing-web/ http://www.nngroup.com/topic/writing-web/]></span><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;"></span>Robert Němec & RobertNemec.com, s. r. o.. ''Copywriting (nejen pro SE<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">O).&nbsp;</span>''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;">[online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: <[http://http://www.robertnemec.com/copywriting/ http://www.robertnemec.com/copywriting/]></span><br />
<br />
<br/><br/><br />
<br />
[[Category:Export]] <br/></div>Rudimechttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Copywriting&diff=31548Copywriting2013-05-09T10:01:51Z<p>Rudimec: /* Použitá literatura */</p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Radim Chalupník<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' copywriting, SEO copywriting, Web copywriting<br />
<br />
'''Synonyma:''' ---<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<blockquote>''nadřazené'' - něco</blockquote><blockquote>''podřazené'' - něco</blockquote><br />
<br />
<br />
== Copywriting ==<br />
<br />
Copywriting (neboli vytváření obsahu, kreativní psaní,…) patří mezi nejdůležitější prvky nejen internetového [[marketing|marketingu]].<br />
<br />
„''Copywriting = schopnost prodávat textem''. <ref name="nemec">Robert Němec & RobertNemec.com, s. r. o. Copywriting (nejen pro SEO) [online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: <http://http://www.robertnemec.com/copywriting/>.</ref>“<br />
<br />
„''Copywriting je tvůrčí činnost, při které se vytvářejí čtivé a poutavé texty, které prodávají produkty a služby.'' <ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.11. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref>“<br />
<br />
Jde tedy o psaní textů za účelem reklamy, prodeje nebo podpory [[marketing|marketingu]] určitých hmotných produktů, služeb, myšlenek, nebo i samotných podniků. Cílem těchto článků je pak upoutat a oslovit čtenáře (resp. posluchače, diváka,…) a zlákat jej ke koupi propagovaného produktu nebo služby. Texty a slova prodávají<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.11. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref>, proto bývají [[copywriter|copywriteři]] často najímaní k sepsání propagačních e-mailů, sloganů, názvů produktů, webových článků, příspěvků v komerčních blozích, statusů na [[sociální sítě|sociálních sítích]] i dalších on-line reklam. Také mohou vytvářet tiskové zprávy, [[Public Relations|PR články]], brožury, prospekty a prodejní katalogy, scénáře televizních a rozhlasových reklam a mnoho dalších propagačních materiálů.<br />
<br />
=== Copywriting pro Web ===<br />
<br />
„''…copywriting je jednoduše řečeno základem úspěchu na Internetu''.“<ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.109. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref><br />
<br />
Texty na webových stránkách patří k tomu nejdůležitějšímu <ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.111. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref>. Kvalitní [[banner]], e-mail, nebo jiný kvalitně zpracovaný grafický [[odkaz]] sice dokáže přivést potencionálního zákazníka na vaše webové stránky, ale udržet jej zde nedokáží. A to je práce kvalitních textových informací, které svůj web napíšete.<br />
<br />
Text by měl být poutavý a nápaditý již na první pohled, ale také pravdivý; snaha získat si zákazníka však nesmí být příliš viditelná. Formátování textů pro [[web]] je ale především odlišné od textů tištěných. Dlouhé texty většinou zákazníka/čtenáře hned odradí, proto je lepší strukturovat text do krátkých oddělených a odstavců <ref name="nemec">_</ref> s nadpisy a podnadpisy kvůli přehlednosti. Vhodné je také využívat odrážkování a číslování informací. Protože lidské oko vnímá text na monitoru počítače odlišně od textu tištěného, nemělo by se pro pohodlnost čtení používat patkové písmo (Times), ale bezpatkové (např. Calibri). K pohodlnosti čtenáře také patří srozumitelnost a relevance textu, tedy aby čtenář každý odstavec pochopil, nemusel si jej číst dvakrát, ale aby mu jednotlivé informace ani nemusely být v textu připomínány. Dále kvantita, čímž se nemyslí pouze množství textového obsahu (především kvůli nepohodlnému scrollování), ale také množství myšlenek, kterých by nemělo být v jednom odstavci více<ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.114. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref>. Kvalitní text se musí dobře vypořádat také se [[Sémantika|sémantikou]], gramatikou a stylistikou.<br />
<br />
=== SEO Copywriting ===<br />
<br />
[[SEO|SEO, Search Engine Optimization]] = optimalizace webových stránek pro vyhledávače. Jde o úpravu webových stránek k dosažení co nejlepší pozice při automatickém zpracování internetových vyhledávačů. Cílem je získat pro své stránky co nejlepší (nejvyšší) pozici. Tyto pozice si však také můžeme zaplatit ([[SEM|SEM, Search Engine Marketing]]).<br />
<br />
SEO Copywriting je metoda psaní webových textů tak, aby byly „poutavé“ pro své potencionální zákazníky, ale především pro vyhledávací roboty. Na rozdíl od SEO není zaměřený převážně na [[zdrojový kód]] stránek. Práce webmastera je tedy doplněna o práci [[copywriter|copywritera]], který má na starosti správné textové podoby nadpisů, obsahu, popisků fotek, grafů a odkazů, které jsou tvořeny také pomocí klíčových slov. Ty jsou v internetové prostředí snad ještě důležitější, než při psaní tištěných PR článků.<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.112. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref><br />
<br />
Klíčová slova by neměl obsahovat pouze článek, tedy tělo webové stránky, ale nad umisťováním klíčových pojmů by se mělo uvažovat již od začátku, tedy při výběru domény, která by měla být uživatelsky přívětivá, snadno zapamatovatelná, ať už jde o název firmy, nebo produktu. Stejně tak by se klíčové slovo mělo objevit v titulku jednotlivé stránky a pak i v jejím nadpisu. Další místo vhodné pro umístění klíčových slov je značka meta typu description.<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.114. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref> Samotný obsah webu by měl také obsahovat klíčové fráze, avšak měl by také využívat synonyma a vyvarovat se tak jejich nadměrného užívání.<br />
<br />
== Poznámky a citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
*Copywriters Freelance Copywriting Collective Background [online].&nbsp;[cit. 2013-05-05]. Dostupné z:<http://[http://www.copywriters.co.za/ http://www.copywriters.co.za<br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small; background-color: rgb(245, 246, 247);">EGER, Ludvík.&nbsp;</span>''Komunikace vzdělávacích organizací s veřejností na internetu''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small; background-color: rgb(245, 246, 247);">. Praha: Česká andragogická společnost, 2010, 116 s. ISBN 978-80-87306-07-9.</span><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small; background-color: rgb(245, 246, 247);"></span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">HORŇÁKOVÁ, Michaela. </span>''Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají.''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 252 s. ISBN 978-80-251-3269-2</span><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;"></span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">JANOUCH, Viktor. </span>''Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích.''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 304 s. ISBN 978-80-251-2795-7</span><br />
*NIELSEN, Jakob. ''Writing for the Web: Articles, Trainings & Reports.''&nbsp;<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;">[online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: <</span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;">[http://www.nngroup.com/topic/writing-web/ http://www.nngroup.com/topic/writing-web/]></span><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;"></span>Robert Němec & RobertNemec.com, s. r. o.. ''Copywriting (nejen pro SE<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">O).&nbsp;</span>''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;">[online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: <[http://http://www.robertnemec.com/copywriting/ http://www.robertnemec.com/copywriting/]></span><br />
<br />
<br/><br/><br />
<br />
[[Category:Export]] <br/></div>Rudimechttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Copywriting&diff=31423Copywriting2013-05-07T12:09:31Z<p>Rudimec: /* Poznámky */</p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Radim Chalupník<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' copywriting, SEO copywriting, Web copywriting<br />
<br />
'''Synonyma:''' ---<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<blockquote>''nadřazené'' - něco</blockquote><blockquote>''podřazené'' - něco</blockquote><br />
<br />
<br />
== Copywriting ==<br />
<br />
Copywriting (neboli vytváření obsahu, kreativní psaní,…) patří mezi nejdůležitější prvky nejen internetového [[marketing|marketingu]].<br />
<br />
„''Copywriting = schopnost prodávat textem''. <ref name="nemec">Robert Němec & RobertNemec.com, s. r. o. Copywriting (nejen pro SEO) [online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: <http://http://www.robertnemec.com/copywriting/>.</ref>“<br />
<br />
„''Copywriting je tvůrčí činnost, při které se vytvářejí čtivé a poutavé texty, které prodávají produkty a služby.'' <ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.11. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref>“<br />
<br />
Jde tedy o psaní textů za účelem reklamy, prodeje nebo podpory [[marketing|marketingu]] určitých hmotných produktů, služeb, myšlenek, nebo i samotných podniků. Cílem těchto článků je pak upoutat a oslovit čtenáře (resp. posluchače, diváka,…) a zlákat jej ke koupi propagovaného produktu nebo služby. Texty a slova prodávají<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.11. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref>, proto bývají [[copywriter|copywriteři]] často najímaní k sepsání propagačních e-mailů, sloganů, názvů produktů, webových článků, příspěvků v komerčních blozích, statusů na [[sociální sítě|sociálních sítích]] i dalších on-line reklam. Také mohou vytvářet tiskové zprávy, [[Public Relations|PR články]], brožury, prospekty a prodejní katalogy, scénáře televizních a rozhlasových reklam a mnoho dalších propagačních materiálů.<br />
<br />
=== Copywriting pro Web ===<br />
<br />
„''…copywriting je jednoduše řečeno základem úspěchu na Internetu''.“<ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.109. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref><br />
<br />
Texty na webových stránkách patří k tomu nejdůležitějšímu <ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.111. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref>. Kvalitní [[banner]], e-mail, nebo jiný kvalitně zpracovaný grafický [[odkaz]] sice dokáže přivést potencionálního zákazníka na vaše webové stránky, ale udržet jej zde nedokáží. A to je práce kvalitních textových informací, které svůj web napíšete.<br />
<br />
Text by měl být poutavý a nápaditý již na první pohled, ale také pravdivý; snaha získat si zákazníka však nesmí být příliš viditelná. Formátování textů pro [[web]] je ale především odlišné od textů tištěných. Dlouhé texty většinou zákazníka/čtenáře hned odradí, proto je lepší strukturovat text do krátkých oddělených a odstavců <ref name="nemec">_</ref> s nadpisy a podnadpisy kvůli přehlednosti. Vhodné je také využívat odrážkování a číslování informací. Protože lidské oko vnímá text na monitoru počítače odlišně od textu tištěného, nemělo by se pro pohodlnost čtení používat patkové písmo (Times), ale bezpatkové (např. Calibri). K pohodlnosti čtenáře také patří srozumitelnost a relevance textu, tedy aby čtenář každý odstavec pochopil, nemusel si jej číst dvakrát, ale aby mu jednotlivé informace ani nemusely být v textu připomínány. Dále kvantita, čímž se nemyslí pouze množství textového obsahu (především kvůli nepohodlnému scrollování), ale také množství myšlenek, kterých by nemělo být v jednom odstavci více<ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.114. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref>. Kvalitní text se musí dobře vypořádat také se [[Sémantika|sémantikou]], gramatikou a stylistikou.<br />
<br />
=== SEO Copywriting ===<br />
<br />
[[SEO|SEO, Search Engine Optimization]] = optimalizace webových stránek pro vyhledávače. Jde o úpravu webových stránek k dosažení co nejlepší pozice při automatickém zpracování internetových vyhledávačů. Cílem je získat pro své stránky co nejlepší (nejvyšší) pozici. Tyto pozice si však také můžeme zaplatit ([[SEM|SEM, Search Engine Marketing]]).<br />
<br />
SEO Copywriting je metoda psaní webových textů tak, aby byly „poutavé“ pro své potencionální zákazníky, ale především pro vyhledávací roboty. Na rozdíl od SEO není zaměřený převážně na [[zdrojový kód]] stránek. Práce webmastera je tedy doplněna o práci [[copywriter|copywritera]], který má na starosti správné textové podoby nadpisů, obsahu, popisků fotek, grafů a odkazů, které jsou tvořeny také pomocí klíčových slov. Ty jsou v internetové prostředí snad ještě důležitější, než při psaní tištěných PR článků.<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.112. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref><br />
<br />
Klíčová slova by neměl obsahovat pouze článek, tedy tělo webové stránky, ale nad umisťováním klíčových pojmů by se mělo uvažovat již od začátku, tedy při výběru domény, která by měla být uživatelsky přívětivá, snadno zapamatovatelná, ať už jde o název firmy, nebo produktu. Stejně tak by se klíčové slovo mělo objevit v titulku jednotlivé stránky a pak i v jejím nadpisu. Další místo vhodné pro umístění klíčových slov je značka meta typu description.<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.114. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref> Samotný obsah webu by měl také obsahovat klíčové fráze, avšak měl by také využívat synonyma a vyvarovat se tak jejich nadměrného užívání.<br />
<br />
== Poznámky a citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;"><span style="color: rgb(0, 0, 0); white-space: pre-wrap;">Copywriters Freelance Copywriting Collective Background [online].</span></span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;">&nbsp;[cit. 2013-05-05]. Dostupné z:<http://</span>[http://www.copywriters.co.za/ http://www.copywriters.co.za]<font face="arial, helvetica, sans-serif">></font><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small; background-color: rgb(245, 246, 247);">EGER, Ludvík.&nbsp;</span>''Komunikace vzdělávacích organizací s veřejností na internetu''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small; background-color: rgb(245, 246, 247);">. Praha: Česká andragogická společnost, 2010, 116 s. ISBN 978-80-87306-07-9.</span><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small; background-color: rgb(245, 246, 247);"></span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">HORŇÁKOVÁ, Michaela. </span>''Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají.''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 252 s. ISBN 978-80-251-3269-2</span><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;"></span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">JANOUCH, Viktor. </span>''Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích.''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 304 s. ISBN 978-80-251-2795-7</span><br />
*NIELSEN, Jakob. ''Writing for the Web: Articles, Trainings & Reports.''&nbsp;<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;">[online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: <</span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;">[http://www.nngroup.com/topic/writing-web/ http://www.nngroup.com/topic/writing-web/]></span><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;"></span>Robert Němec & RobertNemec.com, s. r. o.. ''Copywriting (nejen pro SE<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">O).&nbsp;</span>''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;">[online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: <[http://http://www.robertnemec.com/copywriting/ http://www.robertnemec.com/copywriting/]></span><br />
<br />
<br/><br/><br />
<br />
[[Category:Export]] <br/></div>Rudimechttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Copywriting&diff=31422Copywriting2013-05-07T12:06:24Z<p>Rudimec: </p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Radim Chalupník<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' copywriting, SEO copywriting, Web copywriting<br />
<br />
'''Synonyma:''' ---<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<blockquote>''nadřazené'' - něco</blockquote><blockquote>''podřazené'' - něco</blockquote><br />
<br />
<br />
== Copywriting ==<br />
<br />
Copywriting (neboli vytváření obsahu, kreativní psaní,…) patří mezi nejdůležitější prvky nejen internetového [[marketing|marketingu]].<br />
<br />
„''Copywriting = schopnost prodávat textem''. <ref name="nemec">Robert Němec & RobertNemec.com, s. r. o. Copywriting (nejen pro SEO) [online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: <http://http://www.robertnemec.com/copywriting/>.</ref>“<br />
<br />
„''Copywriting je tvůrčí činnost, při které se vytvářejí čtivé a poutavé texty, které prodávají produkty a služby.'' <ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.11. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref>“<br />
<br />
Jde tedy o psaní textů za účelem reklamy, prodeje nebo podpory [[marketing|marketingu]] určitých hmotných produktů, služeb, myšlenek, nebo i samotných podniků. Cílem těchto článků je pak upoutat a oslovit čtenáře (resp. posluchače, diváka,…) a zlákat jej ke koupi propagovaného produktu nebo služby. Texty a slova prodávají<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.11. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref>, proto bývají [[copywriter|copywriteři]] často najímaní k sepsání propagačních e-mailů, sloganů, názvů produktů, webových článků, příspěvků v komerčních blozích, statusů na [[sociální sítě|sociálních sítích]] i dalších on-line reklam. Také mohou vytvářet tiskové zprávy, [[Public Relations|PR články]], brožury, prospekty a prodejní katalogy, scénáře televizních a rozhlasových reklam a mnoho dalších propagačních materiálů.<br />
<br />
=== Copywriting pro Web ===<br />
<br />
„''…copywriting je jednoduše řečeno základem úspěchu na Internetu''.“<ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.109. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref><br />
<br />
Texty na webových stránkách patří k tomu nejdůležitějšímu <ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.111. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref>. Kvalitní [[banner]], e-mail, nebo jiný kvalitně zpracovaný grafický [[odkaz]] sice dokáže přivést potencionálního zákazníka na vaše webové stránky, ale udržet jej zde nedokáží. A to je práce kvalitních textových informací, které svůj web napíšete.<br />
<br />
Text by měl být poutavý a nápaditý již na první pohled, ale také pravdivý; snaha získat si zákazníka však nesmí být příliš viditelná. Formátování textů pro [[web]] je ale především odlišné od textů tištěných. Dlouhé texty většinou zákazníka/čtenáře hned odradí, proto je lepší strukturovat text do krátkých oddělených a odstavců <ref name="nemec">_</ref> s nadpisy a podnadpisy kvůli přehlednosti. Vhodné je také využívat odrážkování a číslování informací. Protože lidské oko vnímá text na monitoru počítače odlišně od textu tištěného, nemělo by se pro pohodlnost čtení používat patkové písmo (Times), ale bezpatkové (např. Calibri). K pohodlnosti čtenáře také patří srozumitelnost a relevance textu, tedy aby čtenář každý odstavec pochopil, nemusel si jej číst dvakrát, ale aby mu jednotlivé informace ani nemusely být v textu připomínány. Dále kvantita, čímž se nemyslí pouze množství textového obsahu (především kvůli nepohodlnému scrollování), ale také množství myšlenek, kterých by nemělo být v jednom odstavci více<ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.114. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref>. Kvalitní text se musí dobře vypořádat také se [[Sémantika|sémantikou]], gramatikou a stylistikou.<br />
<br />
=== SEO Copywriting ===<br />
<br />
[[SEO|SEO, Search Engine Optimization]] = optimalizace webových stránek pro vyhledávače. Jde o úpravu webových stránek k dosažení co nejlepší pozice při automatickém zpracování internetových vyhledávačů. Cílem je získat pro své stránky co nejlepší (nejvyšší) pozici. Tyto pozice si však také můžeme zaplatit ([[SEM|SEM, Search Engine Marketing]]).<br />
<br />
SEO Copywriting je metoda psaní webových textů tak, aby byly „poutavé“ pro své potencionální zákazníky, ale především pro vyhledávací roboty. Na rozdíl od SEO není zaměřený převážně na [[zdrojový kód]] stránek. Práce webmastera je tedy doplněna o práci [[copywriter|copywritera]], který má na starosti správné textové podoby nadpisů, obsahu, popisků fotek, grafů a odkazů, které jsou tvořeny také pomocí klíčových slov. Ty jsou v internetové prostředí snad ještě důležitější, než při psaní tištěných PR článků.<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.112. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref><br />
<br />
Klíčová slova by neměl obsahovat pouze článek, tedy tělo webové stránky, ale nad umisťováním klíčových pojmů by se mělo uvažovat již od začátku, tedy při výběru domény, která by měla být uživatelsky přívětivá, snadno zapamatovatelná, ať už jde o název firmy, nebo produktu. Stejně tak by se klíčové slovo mělo objevit v titulku jednotlivé stránky a pak i v jejím nadpisu. Další místo vhodné pro umístění klíčových slov je značka meta typu description.<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.114. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref> Samotný obsah webu by měl také obsahovat klíčové fráze, avšak měl by také využívat synonyma a vyvarovat se tak jejich nadměrného užívání.<br />
<br />
== Poznámky ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;"><span style="color: rgb(0, 0, 0); white-space: pre-wrap;">Copywriters Freelance Copywriting Collective Background [online].</span></span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;">&nbsp;[cit. 2013-05-05]. Dostupné z:<http://</span>[http://www.copywriters.co.za/ http://www.copywriters.co.za]<font face="arial, helvetica, sans-serif">></font><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small; background-color: rgb(245, 246, 247);">EGER, Ludvík.&nbsp;</span>''Komunikace vzdělávacích organizací s veřejností na internetu''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small; background-color: rgb(245, 246, 247);">. Praha: Česká andragogická společnost, 2010, 116 s. ISBN 978-80-87306-07-9.</span><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small; background-color: rgb(245, 246, 247);"></span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">HORŇÁKOVÁ, Michaela. </span>''Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají.''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 252 s. ISBN 978-80-251-3269-2</span><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;"></span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">JANOUCH, Viktor. </span>''Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích.''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 304 s. ISBN 978-80-251-2795-7</span><br />
*NIELSEN, Jakob. ''Writing for the Web: Articles, Trainings & Reports.''&nbsp;<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;">[online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: <</span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;">[http://www.nngroup.com/topic/writing-web/ http://www.nngroup.com/topic/writing-web/]></span><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;"></span>Robert Němec & RobertNemec.com, s. r. o.. ''Copywriting (nejen pro SE<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">O).&nbsp;</span>''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;">[online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: <[http://http://www.robertnemec.com/copywriting/ http://www.robertnemec.com/copywriting/]></span><br />
<br />
<br/><br/><br />
<br />
[[Category:Export]] <br/></div>Rudimechttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Copywriting&diff=31421Copywriting2013-05-07T11:44:07Z<p>Rudimec: </p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Radim Chalupník<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' copywriting, SEO copywriting, Web copywriting<br />
<br />
'''Synonyma:''' ---<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
<blockquote><br />
''nadřazené'' - něco</blockquote><br />
<blockquote><br />
''podřazené'' - něco</blockquote><br />
<br />
<br />
<br />
== Copywriting ==<br />
<br />
Copywriting (neboli vytváření obsahu, kreativní psaní,…) patří mezi nejdůležitější prvky nejen internetového marketingu.<br />
<br />
„''Copywriting = schopnost prodávat textem''. <ref name="nemec">Robert Němec & RobertNemec.com, s. r. o. Copywriting (nejen pro SEO) [online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: <http://http://www.robertnemec.com/copywriting/>.</ref>“<br />
<br />
„''Copywriting je tvůrčí činnost, při které se vytvářejí čtivé a poutavé texty, které prodávají produkty a služby.'' <ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.11. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref>“<br />
<br />
Jde tedy o psaní textů za účelem reklamy, prodeje nebo podpory marketingu určitých hmotných produktů, služeb, myšlenek, nebo i samotných podniků. Cílem těchto článků je pak upoutat a oslovit čtenáře (resp. posluchače, diváka,…) a zlákat jej ke koupi propagovaného produktu nebo služby. Texty a slova prodávají<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.11. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref>, proto bývají copywriteři často najímaní k sepsání propagačních e-mailů, sloganů, názvů produktů, webových článků, příspěvků v komerčních blozích, statusů na sociálních sítích i dalších on-line reklam. Také mohou vytvářet tiskové zprávy, PR články, brožury, prospekty a prodejní katalogy, scénáře televizních a rozhlasových reklam a mnoho dalších propagačních materiálů.<br />
<br />
=== Copywriting pro Web ===<br />
<br />
„''…copywriting je jednoduše řečeno základem úspěchu na Internetu''.“<ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.109. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref><br />
<br />
Texty na webových stránkách patří k tomu nejdůležitějšímu <ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.111. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref>. Kvalitní banner, e-mail, nebo jiný kvalitně zpracovaný grafický odkaz sice dokáže přivést potencionálního zákazníka na vaše webové stránky, ale udržet jej zde nedokáží. A to je práce kvalitních textových informací, které svůj web napíšete. <br />
<br />
Text by měl být poutavý a nápaditý již na první pohled, ale také pravdivý; snaha získat si zákazníka však nesmí být příliš viditelná. Formátování textů pro web je ale především odlišné od textů tištěných. Dlouhé texty většinou zákazníka/čtenáře hned odradí, proto je lepší strukturovat text do krátkých oddělených a odstavců <ref name="nemec">_</ref> s nadpisy a podnadpisy kvůli přehlednosti. Vhodné je také využívat odrážkování a číslování informací. Protože lidské oko vnímá text na monitoru počítače odlišně od textu tištěného, nemělo by se pro pohodlnost čtení používat patkové písmo (Times), ale bezpatkové (např. Calibri). K pohodlnosti čtenáře také patří srozumitelnost a relevance textu, tedy aby čtenář každý odstavec pochopil, nemusel si jej číst dvakrát, ale aby mu jednotlivé informace ani nemusely být v textu připomínány. Dále kvantita, čímž se nemyslí pouze množství textového obsahu (především kvůli nepohodlnému scrollování), ale také množství myšlenek, kterých by nemělo být v jednom odstavci více<ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.114. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref>. Kvalitní text se musí dobře vypořádat také se sémantikou, gramatikou a stylistikou.<br />
<br />
=== SEO Copywriting ===<br />
<br />
SEO, Search Engine Optimization = optimalizace webových stránek pro vyhledávače. Jde o úpravu webových stránek k dosažení co nejlepší pozice při automatickém zpracování internetových vyhledávačů. Cílem je získat pro své stránky co nejlepší (nejvyšší) pozici. Tyto pozice si však také můžeme zaplatit (SEM, Search Engine Marketing).<br />
<br />
SEO Copywriting je metoda psaní webových textů tak, aby byly „poutavé“ pro své potencionální zákazníky, ale především pro vyhledávací roboty. Na rozdíl od SEO není zaměřený převážně na zdrojový kód stránek. Práce webmastera je tedy doplněna o práci copywritera, který má na starosti správné textové podoby nadpisů, obsahu, popisků fotek, grafů a odkazů, které jsou tvořeny také pomocí klíčových slov. Ty jsou v internetové prostředí snad ještě důležitější, než při psaní tištěných PR článků.<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.112. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref><br />
<br />
Klíčová slova by neměl obsahovat pouze článek, tedy tělo webové stránky, ale nad umisťováním klíčových pojmů by se mělo uvažovat již od začátku, tedy při výběru domény, která by měla být uživatelsky přívětivá, snadno zapamatovatelná, ať už jde o název firmy, nebo produktu. Stejně tak by se klíčové slovo mělo objevit v titulku jednotlivé stránky a pak i v jejím nadpisu. Další místo vhodné pro umístění klíčových slov je značka meta typu description.<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.114. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref> Samotný obsah webu by měl také obsahovat klíčové fráze, avšak měl by také využívat synonyma a vyvarovat se tak jejich nadměrného užívání.<br />
<br />
== Poznámky ==<br />
<references/><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;"><span style="color: rgb(0, 0, 0); white-space: pre-wrap;">Copywriters Freelance Copywriting Collective Background [online].</span></span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;">&nbsp;[cit. 2013-05-05]. Dostupné z:<http://</span>[http://www.copywriters.co.za/ http://www.copywriters.co.za]<font face="arial, helvetica, sans-serif">></font><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small; background-color: rgb(245, 246, 247);">EGER, Ludvík.&nbsp;</span>''Komunikace vzdělávacích organizací s veřejností na internetu''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small; background-color: rgb(245, 246, 247);">. Praha: Česká andragogická společnost, 2010, 116 s. ISBN 978-80-87306-07-9.</span><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small; background-color: rgb(245, 246, 247);"></span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">HORŇÁKOVÁ, Michaela. </span>''Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají.''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 252 s. ISBN 978-80-251-3269-2</span><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;"></span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">JANOUCH, Viktor. </span>''Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích.''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 304 s. ISBN 978-80-251-2795-7</span><br />
*NIELSEN, Jakob. ''Writing for the Web: Articles, Trainings & Reports.''&nbsp;<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;">[online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: <</span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;">[http://www.nngroup.com/topic/writing-web/ http://www.nngroup.com/topic/writing-web/]></span><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;"></span>Robert Němec & RobertNemec.com, s. r. o.. ''Copywriting (nejen pro SE<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">O).&nbsp;</span>''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;">[online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: <[http://http://www.robertnemec.com/copywriting/ http://www.robertnemec.com/copywriting/]></span><br />
<br />
<br/>[[Category:Export]] <br/> <br/></div>Rudimechttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Copywriting&diff=31420Copywriting2013-05-07T11:38:22Z<p>Rudimec: </p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Radim Chalupník<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' copywriting, SEO copywriting, Web copywriting<br />
<br />
'''Synonyma:''' ---<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
<blockquote><br />
''nadřazené'' - něco</blockquote><br />
<blockquote><br />
''podřazené'' - něco</blockquote><br />
<br />
<br />
<br />
== Copywriting ==<br />
<br />
Copywriting (neboli vytváření obsahu, kreativní psaní,…) patří mezi nejdůležitější prvky nejen internetového marketingu.<br />
<br />
„''Copywriting = schopnost prodávat textem''. <ref name="nemec">Robert Němec & RobertNemec.com, s. r. o. Copywriting (nejen pro SEO) [online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: <http://http://www.robertnemec.com/copywriting/>.</ref>“<br />
<br />
„''Copywriting je tvůrčí činnost, při které se vytvářejí čtivé a poutavé texty, které prodávají produkty a služby.'' <ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.11. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref>“<br />
<br />
Jde tedy o psaní textů za účelem reklamy, prodeje nebo podpory marketingu určitých hmotných produktů, služeb, myšlenek, nebo i samotných podniků. Cílem těchto článků je pak upoutat a oslovit čtenáře (resp. posluchače, diváka,…) a zlákat jej ke koupi propagovaného produktu nebo služby. Texty a slova prodávají<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.11. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref>, proto bývají copywriteři často najímaní k sepsání propagačních e-mailů, sloganů, názvů produktů, webových článků, příspěvků v komerčních blozích, statusů na sociálních sítích i dalších on-line reklam. Také mohou vytvářet tiskové zprávy, PR články, brožury, prospekty a prodejní katalogy, scénáře televizních a rozhlasových reklam a mnoho dalších propagačních materiálů.<br />
<br />
=== Copywriting pro Web ===<br />
<br />
„''…copywriting je jednoduše řečeno základem úspěchu na Internetu''.“<ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.109. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref><br />
<br />
Texty na webových stránkách patří k tomu nejdůležitějšímu <ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.111. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref>. Kvalitní banner, e-mail, nebo jiný kvalitně zpracovaný grafický odkaz sice dokáže přivést potencionálního zákazníka na vaše webové stránky, ale udržet jej zde nedokáží. A to je práce kvalitních textových informací, které svůj web napíšete. <br />
<br />
Text by měl být poutavý a nápaditý již na první pohled, ale také pravdivý; snaha získat si zákazníka však nesmí být příliš viditelná. Formátování textů pro web je ale především odlišné od textů tištěných. Dlouhé texty většinou zákazníka/čtenáře hned odradí, proto je lepší strukturovat text do krátkých oddělených a odstavců <ref name="nemec">_</ref> s nadpisy a podnadpisy kvůli přehlednosti. Vhodné je také využívat odrážkování a číslování informací. Protože lidské oko vnímá text na monitoru počítače odlišně od textu tištěného, nemělo by se pro pohodlnost čtení používat patkové písmo (Times), ale bezpatkové (např. Calibri). K pohodlnosti čtenáře také patří srozumitelnost a relevance textu, tedy aby čtenář každý odstavec pochopil, nemusel si jej číst dvakrát, ale aby mu jednotlivé informace ani nemusely být v textu připomínány. Dále kvantita, čímž se nemyslí pouze množství textového obsahu (především kvůli nepohodlnému scrollování), ale také množství myšlenek, kterých by nemělo být v jednom odstavci více<ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.114. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref>. Kvalitní text se musí dobře vypořádat také se sémantikou, gramatikou a stylistikou.<br />
<br />
=== SEO Copywriting ===<br />
<br />
SEO, Search Engine Optimization = optimalizace webových stránek pro vyhledávače. Jde o úpravu webových stránek k dosažení co nejlepší pozice při automatickém zpracování internetových vyhledávačů. Cílem je získat pro své stránky co nejlepší (nejvyšší) pozici. Tyto pozice si však také můžeme zaplatit (SEM, Search Engine Marketing).<br />
<br />
SEO Copywriting je metoda psaní webových textů tak, aby byly „poutavé“ pro své potencionální zákazníky, ale především pro vyhledávací roboty. Na rozdíl od SEO není zaměřený převážně na zdrojový kód stránek. Práce webmastera je tedy doplněna o práci copywritera, který má na starosti správné textové podoby nadpisů, obsahu, popisků fotek, grafů a odkazů, které jsou tvořeny také pomocí klíčových slov. Ty jsou v internetové prostředí snad ještě důležitější, než při psaní tištěných PR článků.<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.112. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref><br />
<br />
Klíčová slova by neměl obsahovat pouze článek, tedy tělo webové stránky, ale nad umisťováním klíčových pojmů by se mělo uvažovat již od začátku, tedy při výběru domény, která by měla být uživatelsky přívětivá, snadno zapamatovatelná, ať už jde o název firmy, nebo produktu. Stejně tak by se klíčové slovo mělo objevit v titulku jednotlivé stránky a pak i v jejím nadpisu. Další místo vhodné pro umístění klíčových slov je značka meta typu description.<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.114. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref> Samotný obsah webu by měl také obsahovat klíčové fráze, avšak měl by také využívat synonyma a vyvarovat se tak jejich nadměrného užívání.<br />
<br />
== Poznámky ==<br />
<references/><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;"><span style="color: rgb(0, 0, 0); white-space: pre-wrap;">Copywriters Freelance Copywriting Collective Background [online].</span></span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;">&nbsp;[cit. 2013-05-05]. Dostupné z:<http://</span>[http://www.copywriters.co.za/ http://www.copywriters.co.za]<font face="arial, helvetica, sans-serif">></font><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small; background-color: rgb(245, 246, 247);">EGER, Ludvík.&nbsp;</span>''Komunikace vzdělávacích organizací s veřejností na internetu''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small; background-color: rgb(245, 246, 247);">. Praha: Česká andragogická společnost, 2010, 116 s. ISBN 978-80-87306-07-9.</span><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small; background-color: rgb(245, 246, 247);"></span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">HORŇÁKOVÁ, Michaela. </span>''Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají.''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 252 s. ISBN 978-80-251-3269-2</span><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;"></span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">JANOUCH, Viktor. </span>''Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích.''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 304 s. ISBN 978-80-251-2795-7</span><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;"></span>Robert Němec & RobertNemec.com, s. r. o.. ''Copywriting (nejen pro SE<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">O)</span>''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;">[online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: <[http://http://www.robertnemec.com/copywriting/ http://www.robertnemec.com/copywriting/]></span><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;"></span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;"></span><br />
<br />
<br/><br/><br />
<br />
[[Category:Export]] <br/></div>Rudimechttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Copywriting&diff=31419Copywriting2013-05-07T11:37:10Z<p>Rudimec: /* Použitá literatura */</p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Radim Chalupník<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' copywriting, SEO copywriting, Web copywriting<br />
<br />
'''Synonyma:''' ---<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
<blockquote><br />
''nadřazené'' - něco</blockquote><br />
<blockquote><br />
''podřazené'' - něco</blockquote><br />
<br />
<br />
<br />
==Copywriting==<br />
Copywriting (neboli vytváření obsahu, kreativní psaní,…) patří mezi nejdůležitější prvky nejen internetového marketingu.<br />
<br />
„Copywriting = schopnost prodávat textem. <ref name="nemec">Robert Němec & RobertNemec.com, s. r. o. Copywriting (nejen pro SEO) [online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: <http://http://www.robertnemec.com/copywriting/>.</ref>“<br />
<br />
„Copywriting je tvůrčí činnost, při které se vytvářejí čtivé a poutavé texty, které prodávají produkty a služby. <ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.11. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref>“<br />
<br />
Jde tedy o psaní textů za účelem reklamy, prodeje nebo podpory marketingu určitých hmotných produktů, služeb, myšlenek, nebo i samotných podniků. Cílem těchto článků je pak upoutat a oslovit čtenáře (resp. posluchače, diváka,…) a zlákat jej ke koupi propagovaného produktu nebo služby. Texty a slova prodávají<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.11. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref>, proto bývají copywriteři často najímaní k sepsání propagačních e-mailů, sloganů, názvů produktů, webových článků, příspěvků v komerčních blozích, statusů na sociálních sítích i dalších on-line reklam. Také mohou vytvářet tiskové zprávy, PR články, brožury, prospekty a prodejní katalogy, scénáře televizních a rozhlasových reklam a mnoho dalších propagačních materiálů.<br />
<br />
===Copywriting pro Web===<br />
„…copywriting je jednoduše řečeno základem úspěchu na Internetu.“ <ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.109. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref><br />
Texty na webových stránkách patří k tomu nejdůležitějšímu <ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.111. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref>. Kvalitní banner, e-mail, nebo jiný kvalitně zpracovaný grafický odkaz sice dokáže přivést potencionálního zákazníka na vaše webové stránky, ale udržet jej zde nedokáží. A to je práce kvalitních textových informací, které svůj web napíšete. <br />
Text by měl být poutavý a nápaditý již na první pohled, ale také pravdivý; snaha získat si zákazníka však nesmí být příliš viditelná. Formátování textů pro web je ale především odlišné od textů tištěných. Dlouhé texty většinou zákazníka/čtenáře hned odradí, proto je lepší strukturovat text do krátkých oddělených a odstavců <ref name="nemec">_</ref> s nadpisy a podnadpisy kvůli přehlednosti. Vhodné je také využívat odrážkování a číslování informací. Protože lidské oko vnímá text na monitoru počítače odlišně od textu tištěného, nemělo by se pro pohodlnost čtení používat patkové písmo (Times), ale bezpatkové (např. Calibri). K pohodlnosti čtenáře také patří srozumitelnost a relevance textu, tedy aby čtenář každý odstavec pochopil, nemusel si jej číst dvakrát, ale aby mu jednotlivé informace ani nemusely být v textu připomínány. Dále kvantita, čímž se nemyslí pouze množství textového obsahu (především kvůli nepohodlnému scrollování), ale také množství myšlenek, kterých by nemělo být v jednom odstavci více<ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.114. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref>. Kvalitní text se musí dobře vypořádat také se sémantikou, gramatikou a stylistikou.<br />
<br />
===SEO Copywriting===<br />
SEO, Search Engine Optimization = optimalizace webových stránek pro vyhledávače. Jde o úpravu webových stránek k dosažení co nejlepší pozice při automatickém zpracování internetových vyhledávačů. Cílem je získat pro své stránky co nejlepší (nejvyšší) pozici. Tyto pozice si však také můžeme zaplatit (SEM, Search Engine Marketing)<br />
SEO Copywriting je metoda psaní webových textů tak, aby byly „poutavé“ pro své potencionální zákazníky, ale především pro vyhledávací roboty. Na rozdíl od SEO není zaměřený převážně na zdrojový kód stránek. Práce webmastera je tedy doplněna o práci copywritera, který má na starosti správné textové podoby nadpisů, obsahu, popisků fotek, grafů a odkazů, které jsou tvořeny také pomocí klíčových slov. Ty jsou v internetové prostředí snad ještě důležitější, než při psaní tištěných PR článků.<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.112. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref><br />
Klíčová slova by neměl obsahovat pouze článek, tedy tělo webové stránky, ale nad umisťováním klíčových pojmů by se mělo uvažovat již od začátku, tedy při výběru domény, která by měla být uživatelsky přívětivá, snadno zapamatovatelná, ať už jde o název firmy, nebo produktu. Stejně tak by se klíčové slovo mělo objevit v titulku jednotlivé stránky a pak i v jejím nadpisu. Další místo vhodné pro umístění klíčových slov je značka meta typu description.<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.114. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref> Samotný obsah webu by měl také obsahovat klíčové fráze, avšak měl by také využívat synonyma a vyvarovat se tak jejich nadměrného užívání.<br />
<br />
<br />
== Poznámky ==<br />
<references/><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;"><span style="color: rgb(0, 0, 0); white-space: pre-wrap;">Copywriters Freelance Copywriting Collective Background [online].</span></span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;">&nbsp;[cit. 2013-05-05]. Dostupné z:<http://</span>[http://www.copywriters.co.za/ http://www.copywriters.co.za]<font face="arial, helvetica, sans-serif">></font><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small; background-color: rgb(245, 246, 247);">EGER, Ludvík.&nbsp;</span>''Komunikace vzdělávacích organizací s veřejností na internetu''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small; background-color: rgb(245, 246, 247);">. Praha: Česká andragogická společnost, 2010, 116 s. ISBN 978-80-87306-07-9.</span><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small; background-color: rgb(245, 246, 247);"></span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">HORŇÁKOVÁ, Michaela. </span>''Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají.''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 252 s. ISBN 978-80-251-3269-2</span><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;"></span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">JANOUCH, Viktor. </span>''Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích.''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 304 s. ISBN 978-80-251-2795-7</span><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;"></span>Robert Němec & RobertNemec.com, s. r. o.. ''Copywriting (nejen pro SE<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">O)</span>''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;">[online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: <[http://http://www.robertnemec.com/copywriting/ http://www.robertnemec.com/copywriting/]></span><br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;"></span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;"></span><br />
<br />
<br/><br/><br />
<br />
[[Category:Export]] <br/></div>Rudimechttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Copywriting&diff=31418Copywriting2013-05-07T11:29:19Z<p>Rudimec: </p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Radim Chalupník<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' copywriting, SEO copywriting, Web copywriting<br />
<br />
'''Synonyma:''' ---<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
<blockquote><br />
''nadřazené'' - něco</blockquote><br />
<blockquote><br />
''podřazené'' - něco</blockquote><br />
<br />
<br />
<br />
==Copywriting==<br />
Copywriting (neboli vytváření obsahu, kreativní psaní,…) patří mezi nejdůležitější prvky nejen internetového marketingu.<br />
<br />
„Copywriting = schopnost prodávat textem. <ref name="nemec">Robert Němec & RobertNemec.com, s. r. o. Copywriting (nejen pro SEO) [online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: <http://http://www.robertnemec.com/copywriting/>.</ref>“<br />
<br />
„Copywriting je tvůrčí činnost, při které se vytvářejí čtivé a poutavé texty, které prodávají produkty a služby. <ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.11. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref>“<br />
<br />
Jde tedy o psaní textů za účelem reklamy, prodeje nebo podpory marketingu určitých hmotných produktů, služeb, myšlenek, nebo i samotných podniků. Cílem těchto článků je pak upoutat a oslovit čtenáře (resp. posluchače, diváka,…) a zlákat jej ke koupi propagovaného produktu nebo služby. Texty a slova prodávají<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.11. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref>, proto bývají copywriteři často najímaní k sepsání propagačních e-mailů, sloganů, názvů produktů, webových článků, příspěvků v komerčních blozích, statusů na sociálních sítích i dalších on-line reklam. Také mohou vytvářet tiskové zprávy, PR články, brožury, prospekty a prodejní katalogy, scénáře televizních a rozhlasových reklam a mnoho dalších propagačních materiálů.<br />
<br />
===Copywriting pro Web===<br />
„…copywriting je jednoduše řečeno základem úspěchu na Internetu.“ <ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.109. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref><br />
Texty na webových stránkách patří k tomu nejdůležitějšímu <ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.111. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref>. Kvalitní banner, e-mail, nebo jiný kvalitně zpracovaný grafický odkaz sice dokáže přivést potencionálního zákazníka na vaše webové stránky, ale udržet jej zde nedokáží. A to je práce kvalitních textových informací, které svůj web napíšete. <br />
Text by měl být poutavý a nápaditý již na první pohled, ale také pravdivý; snaha získat si zákazníka však nesmí být příliš viditelná. Formátování textů pro web je ale především odlišné od textů tištěných. Dlouhé texty většinou zákazníka/čtenáře hned odradí, proto je lepší strukturovat text do krátkých oddělených a odstavců <ref name="nemec">_</ref> s nadpisy a podnadpisy kvůli přehlednosti. Vhodné je také využívat odrážkování a číslování informací. Protože lidské oko vnímá text na monitoru počítače odlišně od textu tištěného, nemělo by se pro pohodlnost čtení používat patkové písmo (Times), ale bezpatkové (např. Calibri). K pohodlnosti čtenáře také patří srozumitelnost a relevance textu, tedy aby čtenář každý odstavec pochopil, nemusel si jej číst dvakrát, ale aby mu jednotlivé informace ani nemusely být v textu připomínány. Dále kvantita, čímž se nemyslí pouze množství textového obsahu (především kvůli nepohodlnému scrollování), ale také množství myšlenek, kterých by nemělo být v jednom odstavci více<ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.114. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref>. Kvalitní text se musí dobře vypořádat také se sémantikou, gramatikou a stylistikou.<br />
<br />
===SEO Copywriting===<br />
SEO, Search Engine Optimization = optimalizace webových stránek pro vyhledávače. Jde o úpravu webových stránek k dosažení co nejlepší pozice při automatickém zpracování internetových vyhledávačů. Cílem je získat pro své stránky co nejlepší (nejvyšší) pozici. Tyto pozice si však také můžeme zaplatit (SEM, Search Engine Marketing)<br />
SEO Copywriting je metoda psaní webových textů tak, aby byly „poutavé“ pro své potencionální zákazníky, ale především pro vyhledávací roboty. Na rozdíl od SEO není zaměřený převážně na zdrojový kód stránek. Práce webmastera je tedy doplněna o práci copywritera, který má na starosti správné textové podoby nadpisů, obsahu, popisků fotek, grafů a odkazů, které jsou tvořeny také pomocí klíčových slov. Ty jsou v internetové prostředí snad ještě důležitější, než při psaní tištěných PR článků.<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.112. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref><br />
Klíčová slova by neměl obsahovat pouze článek, tedy tělo webové stránky, ale nad umisťováním klíčových pojmů by se mělo uvažovat již od začátku, tedy při výběru domény, která by měla být uživatelsky přívětivá, snadno zapamatovatelná, ať už jde o název firmy, nebo produktu. Stejně tak by se klíčové slovo mělo objevit v titulku jednotlivé stránky a pak i v jejím nadpisu. Další místo vhodné pro umístění klíčových slov je značka meta typu description.<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.114. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref> Samotný obsah webu by měl také obsahovat klíčové fráze, avšak měl by také využívat synonyma a vyvarovat se tak jejich nadměrného užívání.<br />
<br />
<br />
== Poznámky ==<br />
<references/><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small; background-color: rgb(245, 246, 247);">EGER, Ludvík.&nbsp;</span>''Komunikace vzdělávacích organizací s veřejností na internetu''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small; background-color: rgb(245, 246, 247);">. Praha: Česká andragogická společnost, 2010, 116 s. ISBN 978-80-87306-07-9.</span><br />
<br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">HORŇÁKOVÁ, Michaela. </span>''Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají.''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 252 s. ISBN 978-80-251-3269-2.</span><br />
<br />
*<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">JANOUCH, Viktor. </span>''Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích.''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 304 s. ISBN 978-80-251-2795-7.</span><br />
<br />
*<br />
<br />
<br/><br/><br />
<br />
[[Category:Export]] <br/></div>Rudimechttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Copywriting&diff=31417Copywriting2013-05-07T11:28:46Z<p>Rudimec: /* Použitá literatura */</p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Radim Chalupník<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' copywriting, SEO copywriting, Web copywriting<br />
<br />
'''Synonyma:''' ---<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
<blockquote><br />
''nadřazené'' - něco</blockquote><br />
<blockquote><br />
''podřazené'' - něco</blockquote><br />
<br />
<br />
<br />
==Copywriting==<br />
Copywriting (neboli vytváření obsahu, kreativní psaní,…) patří mezi nejdůležitější prvky nejen internetového marketingu.<br />
<br />
„Copywriting = schopnost prodávat textem. <ref name="nemec">Robert Němec & RobertNemec.com, s. r. o. Copywriting (nejen pro SEO) [online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: <http://http://www.robertnemec.com/copywriting/>.</ref>“<br />
<br />
„Copywriting je tvůrčí činnost, při které se vytvářejí čtivé a poutavé texty, které prodávají produkty a služby. <ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.11. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref>“<br />
<br />
Jde tedy o psaní textů za účelem reklamy, prodeje nebo podpory marketingu určitých hmotných produktů, služeb, myšlenek, nebo i samotných podniků. Cílem těchto článků je pak upoutat a oslovit čtenáře (resp. posluchače, diváka,…) a zlákat jej ke koupi propagovaného produktu nebo služby. Texty a slova prodávají<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.11. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref>, proto bývají copywriteři často najímaní k sepsání propagačních e-mailů, sloganů, názvů produktů, webových článků, příspěvků v komerčních blozích, statusů na sociálních sítích i dalších on-line reklam. Také mohou vytvářet tiskové zprávy, PR články, brožury, prospekty a prodejní katalogy, scénáře televizních a rozhlasových reklam a mnoho dalších propagačních materiálů.<br />
<br />
===Copywriting pro Web===<br />
„…copywriting je jednoduše řečeno základem úspěchu na Internetu.“ <ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.109. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref><br />
Texty na webových stránkách patří k tomu nejdůležitějšímu <ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.111. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref>. Kvalitní banner, e-mail, nebo jiný kvalitně zpracovaný grafický odkaz sice dokáže přivést potencionálního zákazníka na vaše webové stránky, ale udržet jej zde nedokáží. A to je práce kvalitních textových informací, které svůj web napíšete. <br />
Text by měl být poutavý a nápaditý již na první pohled, ale také pravdivý; snaha získat si zákazníka však nesmí být příliš viditelná. Formátování textů pro web je ale především odlišné od textů tištěných. Dlouhé texty většinou zákazníka/čtenáře hned odradí, proto je lepší strukturovat text do krátkých oddělených a odstavců <ref name="nemec">_</ref> s nadpisy a podnadpisy kvůli přehlednosti. Vhodné je také využívat odrážkování a číslování informací. Protože lidské oko vnímá text na monitoru počítače odlišně od textu tištěného, nemělo by se pro pohodlnost čtení používat patkové písmo (Times), ale bezpatkové (např. Calibri). K pohodlnosti čtenáře také patří srozumitelnost a relevance textu, tedy aby čtenář každý odstavec pochopil, nemusel si jej číst dvakrát, ale aby mu jednotlivé informace ani nemusely být v textu připomínány. Dále kvantita, čímž se nemyslí pouze množství textového obsahu (především kvůli nepohodlnému scrollování), ale také množství myšlenek, kterých by nemělo být v jednom odstavci více<ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.114. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref>. Kvalitní text se musí dobře vypořádat také se sémantikou, gramatikou a stylistikou.<br />
<br />
===SEO Copywriting===<br />
SEO, Search Engine Optimization = optimalizace webových stránek pro vyhledávače. Jde o úpravu webových stránek k dosažení co nejlepší pozice při automatickém zpracování internetových vyhledávačů. Cílem je získat pro své stránky co nejlepší (nejvyšší) pozici. Tyto pozice si však také můžeme zaplatit (SEM, Search Engine Marketing)<br />
SEO Copywriting je metoda psaní webových textů tak, aby byly „poutavé“ pro své potencionální zákazníky, ale především pro vyhledávací roboty. Na rozdíl od SEO není zaměřený převážně na zdrojový kód stránek. Práce webmastera je tedy doplněna o práci copywritera, který má na starosti správné textové podoby nadpisů, obsahu, popisků fotek, grafů a odkazů, které jsou tvořeny také pomocí klíčových slov. Ty jsou v internetové prostředí snad ještě důležitější, než při psaní tištěných PR článků.<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.112. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref><br />
Klíčová slova by neměl obsahovat pouze článek, tedy tělo webové stránky, ale nad umisťováním klíčových pojmů by se mělo uvažovat již od začátku, tedy při výběru domény, která by měla být uživatelsky přívětivá, snadno zapamatovatelná, ať už jde o název firmy, nebo produktu. Stejně tak by se klíčové slovo mělo objevit v titulku jednotlivé stránky a pak i v jejím nadpisu. Další místo vhodné pro umístění klíčových slov je značka meta typu description.<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.114. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref> Samotný obsah webu by měl také obsahovat klíčové fráze, avšak měl by také využívat synonyma a vyvarovat se tak jejich nadměrného užívání.<br />
<br />
<br />
== Poznámky ==<br />
<references/><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
*<br />
<span style="font-size:small;"><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;"><span style="background-color: rgb(245, 246, 247);">EGER, Ludvík.&nbsp;</span>''Komunikace vzdělávacích organizací s veřejností na internetu''<span style="background-color: rgb(245, 246, 247);">. Praha: Česká andragogická společnost, 2010, 116 s. ISBN 978-80-87306-07-9.</span></span></span><br />
<br />
*<br />
<span style="font-size:small;"><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;">HORŇÁKOVÁ, Michaela. ''Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají.'' Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 252 s. ISBN 978-80-251-3269-2.</span></span><br />
<br />
*<br />
<span style="font-size:small;"><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif;">JANOUCH, Viktor. ''Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích.'' Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 304 s. ISBN 978-80-251-2795-7.</span></span><br />
<br />
*<br />
<br />
<br/>[[Category:Export]] <br/><br/></div>Rudimechttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Copywriting&diff=31416Copywriting2013-05-07T11:25:04Z<p>Rudimec: </p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Radim Chalupník<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' copywriting, SEO copywriting, Web copywriting<br />
<br />
'''Synonyma:''' ---<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
<blockquote><br />
''nadřazené'' - něco</blockquote><br />
<blockquote><br />
''podřazené'' - něco</blockquote><br />
<br />
<br />
<br />
==Copywriting==<br />
Copywriting (neboli vytváření obsahu, kreativní psaní,…) patří mezi nejdůležitější prvky nejen internetového marketingu.<br />
<br />
„Copywriting = schopnost prodávat textem. <ref name="nemec">Robert Němec & RobertNemec.com, s. r. o. Copywriting (nejen pro SEO) [online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: <http://http://www.robertnemec.com/copywriting/>.</ref>“<br />
<br />
„Copywriting je tvůrčí činnost, při které se vytvářejí čtivé a poutavé texty, které prodávají produkty a služby. <ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.11. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref>“<br />
<br />
Jde tedy o psaní textů za účelem reklamy, prodeje nebo podpory marketingu určitých hmotných produktů, služeb, myšlenek, nebo i samotných podniků. Cílem těchto článků je pak upoutat a oslovit čtenáře (resp. posluchače, diváka,…) a zlákat jej ke koupi propagovaného produktu nebo služby. Texty a slova prodávají<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.11. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref>, proto bývají copywriteři často najímaní k sepsání propagačních e-mailů, sloganů, názvů produktů, webových článků, příspěvků v komerčních blozích, statusů na sociálních sítích i dalších on-line reklam. Také mohou vytvářet tiskové zprávy, PR články, brožury, prospekty a prodejní katalogy, scénáře televizních a rozhlasových reklam a mnoho dalších propagačních materiálů.<br />
<br />
===Copywriting pro Web===<br />
„…copywriting je jednoduše řečeno základem úspěchu na Internetu.“ <ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.109. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref><br />
Texty na webových stránkách patří k tomu nejdůležitějšímu <ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.111. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref>. Kvalitní banner, e-mail, nebo jiný kvalitně zpracovaný grafický odkaz sice dokáže přivést potencionálního zákazníka na vaše webové stránky, ale udržet jej zde nedokáží. A to je práce kvalitních textových informací, které svůj web napíšete. <br />
Text by měl být poutavý a nápaditý již na první pohled, ale také pravdivý; snaha získat si zákazníka však nesmí být příliš viditelná. Formátování textů pro web je ale především odlišné od textů tištěných. Dlouhé texty většinou zákazníka/čtenáře hned odradí, proto je lepší strukturovat text do krátkých oddělených a odstavců <ref name="nemec">_</ref> s nadpisy a podnadpisy kvůli přehlednosti. Vhodné je také využívat odrážkování a číslování informací. Protože lidské oko vnímá text na monitoru počítače odlišně od textu tištěného, nemělo by se pro pohodlnost čtení používat patkové písmo (Times), ale bezpatkové (např. Calibri). K pohodlnosti čtenáře také patří srozumitelnost a relevance textu, tedy aby čtenář každý odstavec pochopil, nemusel si jej číst dvakrát, ale aby mu jednotlivé informace ani nemusely být v textu připomínány. Dále kvantita, čímž se nemyslí pouze množství textového obsahu (především kvůli nepohodlnému scrollování), ale také množství myšlenek, kterých by nemělo být v jednom odstavci více<ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.114. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref>. Kvalitní text se musí dobře vypořádat také se sémantikou, gramatikou a stylistikou.<br />
<br />
===SEO Copywriting===<br />
SEO, Search Engine Optimization = optimalizace webových stránek pro vyhledávače. Jde o úpravu webových stránek k dosažení co nejlepší pozice při automatickém zpracování internetových vyhledávačů. Cílem je získat pro své stránky co nejlepší (nejvyšší) pozici. Tyto pozice si však také můžeme zaplatit (SEM, Search Engine Marketing)<br />
SEO Copywriting je metoda psaní webových textů tak, aby byly „poutavé“ pro své potencionální zákazníky, ale především pro vyhledávací roboty. Na rozdíl od SEO není zaměřený převážně na zdrojový kód stránek. Práce webmastera je tedy doplněna o práci copywritera, který má na starosti správné textové podoby nadpisů, obsahu, popisků fotek, grafů a odkazů, které jsou tvořeny také pomocí klíčových slov. Ty jsou v internetové prostředí snad ještě důležitější, než při psaní tištěných PR článků.<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.112. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref><br />
Klíčová slova by neměl obsahovat pouze článek, tedy tělo webové stránky, ale nad umisťováním klíčových pojmů by se mělo uvažovat již od začátku, tedy při výběru domény, která by měla být uživatelsky přívětivá, snadno zapamatovatelná, ať už jde o název firmy, nebo produktu. Stejně tak by se klíčové slovo mělo objevit v titulku jednotlivé stránky a pak i v jejím nadpisu. Další místo vhodné pro umístění klíčových slov je značka meta typu description.<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.114. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref> Samotný obsah webu by měl také obsahovat klíčové fráze, avšak měl by také využívat synonyma a vyvarovat se tak jejich nadměrného užívání.<br />
<br />
<br />
== Poznámky ==<br />
<references/><br />
<br />
==Použitá literatura==<br />
<br />
HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 252 s. ISBN 978-80-251-3269-2.<br />
JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 304 s. ISBN 978-80-251-2795-7.<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Export]]</div>Rudimechttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Copywriting&diff=31415Copywriting2013-05-07T11:23:38Z<p>Rudimec: </p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Radim Chalupník<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' copywriting, SEO copywriting, Web copywriting<br />
<br />
'''Synonyma:''' ---<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
<blockquote><br />
''nadřazené'' - něco</blockquote><br />
<blockquote><br />
''podřazené'' - něco</blockquote><br />
<br />
<br />
<br />
==Copywriting==<br />
Copywriting (neboli vytváření obsahu, kreativní psaní,…) patří mezi nejdůležitější prvky nejen internetového marketingu.<br />
<br />
„Copywriting = schopnost prodávat textem. <ref name="nemec">Robert Němec & RobertNemec.com, s. r. o. Copywriting (nejen pro SEO) [online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: <http://http://www.robertnemec.com/copywriting/>.</ref>“<br />
<br />
„Copywriting je tvůrčí činnost, při které se vytvářejí čtivé a poutavé texty, které prodávají produkty a služby. <ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.11. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref>“<br />
<br />
Jde tedy o psaní textů za účelem reklamy, prodeje nebo podpory marketingu určitých hmotných produktů, služeb, myšlenek, nebo i samotných podniků. Cílem těchto článků je pak upoutat a oslovit čtenáře (resp. posluchače, diváka,…) a zlákat jej ke koupi propagovaného produktu nebo služby. Texty a slova prodávají<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.11. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref>, proto bývají copywriteři často najímaní k sepsání propagačních e-mailů, sloganů, názvů produktů, webových článků, příspěvků v komerčních blozích, statusů na sociálních sítích i dalších on-line reklam. Také mohou vytvářet tiskové zprávy, PR články, brožury, prospekty a prodejní katalogy, scénáře televizních a rozhlasových reklam a mnoho dalších propagačních materiálů.<br />
<br />
===Copywriting pro Web===<br />
„…copywriting je jednoduše řečeno základem úspěchu na Internetu.“ <ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.109. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref><br />
Texty na webových stránkách patří k tomu nejdůležitějšímu <ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.111. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref>. Kvalitní banner, e-mail, nebo jiný kvalitně zpracovaný grafický odkaz sice dokáže přivést potencionálního zákazníka na vaše webové stránky, ale udržet jej zde nedokáží. A to je práce kvalitních textových informací, které svůj web napíšete. <br />
Text by měl být poutavý a nápaditý již na první pohled, ale také pravdivý; snaha získat si zákazníka však nesmí být příliš viditelná. Formátování textů pro web je ale především odlišné od textů tištěných. Dlouhé texty většinou zákazníka/čtenáře hned odradí, proto je lepší strukturovat text do krátkých oddělených a odstavců<ref name="nemec"> s nadpisy a podnadpisy kvůli přehlednosti. Vhodné je také využívat odrážkování a číslování informací. Protože lidské oko vnímá text na monitoru počítače odlišně od textu tištěného, nemělo by se pro pohodlnost čtení používat patkové písmo (Times), ale bezpatkové (např. Calibri). K pohodlnosti čtenáře také patří srozumitelnost a relevance textu, tedy aby čtenář každý odstavec pochopil, nemusel si jej číst dvakrát, ale aby mu jednotlivé informace ani nemusely být v textu připomínány. Dále kvantita, čímž se nemyslí pouze množství textového obsahu (především kvůli nepohodlnému scrollování), ale také množství myšlenek, kterých by nemělo být v jednom odstavci více<ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.114. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref>. Kvalitní text se musí dobře vypořádat také se sémantikou, gramatikou a stylistikou.<br />
<br />
===SEO Copywriting===<br />
SEO, Search Engine Optimization = optimalizace webových stránek pro vyhledávače. Jde o úpravu webových stránek k dosažení co nejlepší pozice při automatickém zpracování internetových vyhledávačů. Cílem je získat pro své stránky co nejlepší (nejvyšší) pozici. Tyto pozice si však také můžeme zaplatit (SEM, Search Engine Marketing)<br />
SEO Copywriting je metoda psaní webových textů tak, aby byly „poutavé“ pro své potencionální zákazníky, ale především pro vyhledávací roboty. Na rozdíl od SEO není zaměřený převážně na zdrojový kód stránek. Práce webmastera je tedy doplněna o práci copywritera, který má na starosti správné textové podoby nadpisů, obsahu, popisků fotek, grafů a odkazů, které jsou tvořeny také pomocí klíčových slov. Ty jsou v internetové prostředí snad ještě důležitější, než při psaní tištěných PR článků.<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.112. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref><br />
Klíčová slova by neměl obsahovat pouze článek, tedy tělo webové stránky, ale nad umisťováním klíčových pojmů by se mělo uvažovat již od začátku, tedy při výběru domény, která by měla být uživatelsky přívětivá, snadno zapamatovatelná, ať už jde o název firmy, nebo produktu. Stejně tak by se klíčové slovo mělo objevit v titulku jednotlivé stránky a pak i v jejím nadpisu. Další místo vhodné pro umístění klíčových slov je značka meta typu description.<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.114. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref> Samotný obsah webu by měl také obsahovat klíčové fráze, avšak měl by také využívat synonyma a vyvarovat se tak jejich nadměrného užívání.<br />
<br />
<br />
== Poznámky ==<br />
<references/><br />
<br />
==Použitá literatura==<br />
<br />
HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 252 s. ISBN 978-80-251-3269-2.<br />
JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 304 s. ISBN 978-80-251-2795-7.<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Export]]</div>Rudimechttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Copywriting&diff=31414Copywriting2013-05-07T11:22:16Z<p>Rudimec: </p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Radim Chalupník<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' copywriting, SEO copywriting, Web copywriting<br />
<br />
'''Synonyma:''' ---<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
<blockquote><br />
''nadřazené'' - něco</blockquote><br />
<blockquote><br />
''podřazené'' - něco</blockquote><br />
<br />
<br />
<br />
==Copywriting==<br />
Copywriting (neboli vytváření obsahu, kreativní psaní,…) patří mezi nejdůležitější prvky nejen internetového marketingu.<br />
<br />
„Copywriting = schopnost prodávat textem. <ref name="nemec">Robert Němec & RobertNemec.com, s. r. o. Copywriting (nejen pro SEO) [online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: <http://http://www.robertnemec.com/copywriting/>.</ref>“<br />
<br />
„Copywriting je tvůrčí činnost, při které se vytvářejí čtivé a poutavé texty, které prodávají produkty a služby. <ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.11. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref>“<br />
<br />
Jde tedy o psaní textů za účelem reklamy, prodeje nebo podpory marketingu určitých hmotných produktů, služeb, myšlenek, nebo i samotných podniků. Cílem těchto článků je pak upoutat a oslovit čtenáře (resp. posluchače, diváka,…) a zlákat jej ke koupi propagovaného produktu nebo služby. Texty a slova prodávají<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.11. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref>, proto bývají copywriteři často najímaní k sepsání propagačních e-mailů, sloganů, názvů produktů, webových článků, příspěvků v komerčních blozích, statusů na sociálních sítích i dalších on-line reklam. Také mohou vytvářet tiskové zprávy, PR články, brožury, prospekty a prodejní katalogy, scénáře televizních a rozhlasových reklam a mnoho dalších propagačních materiálů.<br />
<br />
==Copywriting pro Web==<br />
„…copywriting je jednoduše řečeno základem úspěchu na Internetu.“ <ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.109. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref><br />
Texty na webových stránkách patří k tomu nejdůležitějšímu <ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.111. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref>. Kvalitní banner, e-mail, nebo jiný kvalitně zpracovaný grafický odkaz sice dokáže přivést potencionálního zákazníka na vaše webové stránky, ale udržet jej zde nedokáží. A to je práce kvalitních textových informací, které svůj web napíšete. <br />
Text by měl být poutavý a nápaditý již na první pohled, ale také pravdivý; snaha získat si zákazníka však nesmí být příliš viditelná. Formátování textů pro web je ale především odlišné od textů tištěných. Dlouhé texty většinou zákazníka/čtenáře hned odradí, proto je lepší strukturovat text do krátkých oddělených a odstavců<ref name="nemec"> s nadpisy a podnadpisy kvůli přehlednosti. Vhodné je také využívat odrážkování a číslování informací. Protože lidské oko vnímá text na monitoru počítače odlišně od textu tištěného, nemělo by se pro pohodlnost čtení používat patkové písmo (Times), ale bezpatkové (např. Calibri). K pohodlnosti čtenáře také patří srozumitelnost a relevance textu, tedy aby čtenář každý odstavec pochopil, nemusel si jej číst dvakrát, ale aby mu jednotlivé informace ani nemusely být v textu připomínány. Dále kvantita, čímž se nemyslí pouze množství textového obsahu (především kvůli nepohodlnému scrollování), ale také množství myšlenek, kterých by nemělo být v jednom odstavci více<ref>JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Str.114. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7.</ref>. Kvalitní text se musí dobře vypořádat také se sémantikou, gramatikou a stylistikou.<br />
<br />
==SEO Copywriting==<br />
SEO, Search Engine Optimization = optimalizace webových stránek pro vyhledávače. Jde o úpravu webových stránek k dosažení co nejlepší pozice při automatickém zpracování internetových vyhledávačů. Cílem je získat pro své stránky co nejlepší (nejvyšší) pozici. Tyto pozice si však také můžeme zaplatit (SEM, Search Engine Marketing)<br />
SEO Copywriting je metoda psaní webových textů tak, aby byly „poutavé“ pro své potencionální zákazníky, ale především pro vyhledávací roboty. Na rozdíl od SEO není zaměřený převážně na zdrojový kód stránek. Práce webmastera je tedy doplněna o práci copywritera, který má na starosti správné textové podoby nadpisů, obsahu, popisků fotek, grafů a odkazů, které jsou tvořeny také pomocí klíčových slov. Ty jsou v internetové prostředí snad ještě důležitější, než při psaní tištěných PR článků.<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.112. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref><br />
Klíčová slova by neměl obsahovat pouze článek, tedy tělo webové stránky, ale nad umisťováním klíčových pojmů by se mělo uvažovat již od začátku, tedy při výběru domény, která by měla být uživatelsky přívětivá, snadno zapamatovatelná, ať už jde o název firmy, nebo produktu. Stejně tak by se klíčové slovo mělo objevit v titulku jednotlivé stránky a pak i v jejím nadpisu. Další místo vhodné pro umístění klíčových slov je značka meta typu description.<ref>HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Str.114. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, ISBN 978-80-251-3269-2.</ref> Samotný obsah webu by měl také obsahovat klíčové fráze, avšak měl by také využívat synonyma a vyvarovat se tak jejich nadměrného užívání.<br />
<br />
<br />
== Poznámky ==<br />
<references/><br />
<br />
==Použitá literatura==<br />
<br />
HORŇÁKOVÁ, Michaela. Copywriting: podrobný průvodce tvorbou textů, které prodávají. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 252 s. ISBN 978-80-251-3269-2.<br />
JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 304 s. ISBN 978-80-251-2795-7.<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Export]]</div>Rudimechttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Copywriting&diff=31410Copywriting2013-05-07T11:05:55Z<p>Rudimec: </p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Radim Chalupník<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' copywriting, SEO copywriting, Web copywriting<br />
<br />
'''Synonyma:''' ---<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
<blockquote><br />
''nadřazené'' - něco</blockquote><br />
<blockquote><br />
''podřazené'' - něco</blockquote><br />
<br />
<br />
<br />
==Copywriting==<br />
Copywriting (neboli vytváření obsahu, kreativní psaní,…) patří mezi nejdůležitější prvky nejen internetového marketingu. <br />
„Copywriting = schopnost prodávat textem. <ref robernemec>“<br />
„Copywriting je tvůrčí činnost, při které se vytvářejí čtivé a poutavé texty, které prodávají produkty a služby. <ref hor str.11>“<br />
Jde tedy o psaní textů za účelem reklamy, prodeje nebo podpory marketingu určitých hmotných produktů, služeb, myšlenek, nebo i samotných podniků. Cílem těchto článků je pak upoutat a oslovit čtenáře (resp. posluchače, diváka,…) a zlákat jej ke koupi propagovaného produktu nebo služby. Texty a slova prodávají<ref hor str.11>, proto bývají copywriteři často najímaní k sepsání propagačních e-mailů, sloganů, názvů produktů, webových článků, příspěvků v komerčních blozích, statusů na sociálních sítích i dalších on-line reklam. Také mohou vytvářet tiskové zprávy, PR články, brožury, prospekty a prodejní katalogy, scénáře televizních a rozhlasových reklam a mnoho dalších propagačních materiálů.<br />
<br />
==Copywriting pro Web==<br />
„…copywriting je jednoduše řečeno základem úspěchu na Internetu.“ <ref janouch str.109><br />
Texty na webových stránkách patří k tomu nejdůležitějšímu <ref janouch str.111>. Kvalitní banner, e-mail, nebo jiný kvalitně zpracovaný grafický odkaz sice dokáže přivést potencionálního zákazníka na vaše webové stránky, ale udržet jej zde nedokáží. A to je práce kvalitních textových informací, které svůj web napíšete. <br />
Text by měl být poutavý a nápaditý již na první pohled, ale také pravdivý; snaha získat si zákazníka však nesmí být příliš viditelná. Formátování textů pro web je ale především odlišné od textů tištěných. Dlouhé texty většinou zákazníka/čtenáře hned odradí, proto je lepší strukturovat text do krátkých oddělených a odstavců<ref roberněmec> s nadpisy a podnadpisy kvůli přehlednosti. Vhodné je také využívat odrážkování a číslování informací. Protože lidské oko vnímá text na monitoru počítače odlišně od textu tištěného, nemělo by se pro pohodlnost čtení používat patkové písmo (Times), ale bezpatkové (např. Calibri). K pohodlnosti čtenáře také patří srozumitelnost a relevance textu, tedy aby čtenář každý odstavec pochopil, nemusel si jej číst dvakrát, ale aby mu jednotlivé informace ani nemusely být v textu připomínány. Dále kvantita, čímž se nemyslí pouze množství textového obsahu (především kvůli nepohodlnému scrollování), ale také množství myšlenek, kterých by nemělo být v jednom odstavci více<ref janouch str14>. Kvalitní text se musí dobře vypořádat také se sémantikou, gramatikou a stylistikou<ref janouch>.<br />
<br />
==SEO Copywriting==<br />
SEO, Search Engine Optimization = optimalizace webových stránek pro vyhledávače. Jde o úpravu webových stránek k dosažení co nejlepší pozice při automatickém zpracování internetových vyhledávačů. Cílem je získat pro své stránky co nejlepší (nejvyšší) pozici. Tyto pozice si však také můžeme zaplatit (SEM, Search Engine Marketing)<br />
SEO Copywriting je metoda psaní webových textů tak, aby byly „poutavé“ pro své potencionální zákazníky, ale především pro vyhledávací roboty. Na rozdíl od SEO není zaměřený převážně na zdrojový kód stránek. Práce webmastera je tedy doplněna o práci copywritera, který má na starosti správné textové podoby nadpisů, obsahu, popisků fotek, grafů a odkazů, které jsou tvořeny také pomocí klíčových slov. Ty jsou v internetové prostředí snad ještě důležitější, než při psaní tištěných PR článků. <ref HOR str.112><br />
Klíčová slova by neměl obsahovat pouze článek, tedy tělo webové stránky, ale nad umisťováním klíčových pojmů by se mělo uvažovat již od začátku, tedy při výběru domény, která by měla být uživatelsky přívětivá, snadno zapamatovatelná, ať už jde o název firmy, nebo produktu. Stejně tak by se klíčové slovo mělo objevit v titulku jednotlivé stránky a pak i v jejím nadpisu. Další místo vhodné pro umístění klíčových slov je značka meta typu description.<ref hor str.114> Samotný obsah webu by měl také obsahovat klíčové fráze, avšak měl by také využívat synonyma a vyvarovat se tak jejich nadměrného užívání.<br />
<br />
<br />
== Poznámky ==<br />
<references/><br />
<br />
==Použitá literatura==<br />
<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Export]]</div>Rudimechttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Theodor_H._Nelson&diff=30943Theodor H. Nelson2013-05-04T09:25:33Z<p>Rudimec: </p>
<hr />
<div>[[File:Ted nelson.jpg|thumb|right|260px|Ted Nelson gives a presentation on Project Xanadu at The Tech Museum of Innovation, 2011. <br /> <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Ted_Nelson_cropped.jpg">(Wikimedia Commons)</a>]]<br />
<br />
<br/><br/>'''Ted Nelson''', celým jménem Theodor Holm Nelson (nar. 17. června 1937), je americký sociolog, filosof, softwarový designér a sám sebe označuje za vizionáře<ref name="CV">NELSON, Theodor H. ''TED NELSON - CURRICULUM VITAE'' [online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <http://http://hyperland.com/TNvita>.</ref>.<br />
<br />
Nelson je pionýrem v oblasti informačních technologií, zavedl a poprvé použil termín hypertext v roce 1963, uveřejnil jej v roce 1965. Je mu také přisuzováno první použití slov hypermedia, virtualita, intervingularita, teledildonika, a dalších.<br />
<br />
Mezi jeho nejvýznamnější práce patří dva softwarové projekty: Xanadu Hypertext a ZigZag Data System, dále napsal osm knih, přes padesát článků, měl několik akademických pozic a mohl mít celkem až na 750 studentů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Život ==<br />
<br />
{{Infobox Vědec |jmeno = Theodor H. Nelson|datum_narozeni = 17. 6. 1937|misto_narozeni = Chicago, USA|datum_umrti = -|misto_umrti = -|duvod_umrti = -|pobyt = Southampton, Velká Británie|rodina = ženatý s [[Marlene Mallicoat]]|obcanstvi = US|skola = M.A. Harvard, Sociology (Department of Social Relations), 1963.<br>Ph.D. Keio University, Japan (Department of Media and Governance), 2002.|pracoviste = Southampton University<br>Projekt XANADU |znamy_diky = Projekt [[XANADU]];<br>[[hypertext]]|oceneni = 1968: "''Auburn Lecturer''"<br>1998: "''Nelson Newcomer Award''"<br>1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''"<br>2001: "''Officier des Arts et Lettres''"}}<br />
<br />
Theodor Holm Nelson se narodil do umělecké rodiny režiséra Ralpha Nelsona, pozdějšího vítěze Emmy a Oscarové herečky Celesty Holmové. Jejich manželství ale příliš šťastné nebylo, a tak byl Nelson po většinu času vychováván svými prarodiči, nejprve v Chicagu, kde se také narodil, později v Greenvich Village.<ref>GRIFFIN, Scott. Internet Pioneers [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html>.</ref><br />
<br />
Svůj první titul B.A. obdržel na univerzitě ve Swarthmore roku 1959. O rok později začal na Harwardské univerzitě pracovat v rámci studentské práce na programu, který by mu umožnil ukládat všechny jeho poznámky, včetně jejich editace. Nicméně díky jeho nedostatečné technické vzdělanosti k jeho dokončení nikdy nedošlo. Nicméně Nelson se čím dál více stával počítačovým filosofem a visionářem a ve svých knihách, které vydával vlastním nákladem, v podstatě navrhl spoustu aplikací, které inspirovali vývojáře ve vývoji, a tak vznikla spousta aplikací, které dnes již považujeme za běžné, jako je například Word. Nelson totiž přesně věděl, co od počítače vyžaduje, a co by mu měl přinést. Studium na Harwardu ukončil úspěšně roku 1963 titulem M.A. na katedře sociálních vztahů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Pozdější 3 roky strávil jako učitel sociologie na elitní americké škole Vassar College. Později působil jako konzultant hned v několika organizacích. Mezi ty nejvýznamnější můžeme zmínit Bellovy laboratoře. Od roku 1968 byl také vlastníkem „The Nelson Organization“, kam na konzultace chodili zástupci i takových firem, jako jsou IBM, Western Electric či Kalifornské univerzity. V pozdějších letech působil opět jako hostující přednášející na několika amerických univerzitách, kde přednášel například o textových procesorech a interaktivní grafice. Na začátku 80. let působil jako šéf designer pro Datapoint corporation na vývoji textového procesoru nové generace, kde chtěl použít svůj „Vortext“ design, ale Datapoint celý projekt později zrušil.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Od roku 1988 se XOC (firma zaštiťující projekt Xanadu) stává akvizicí firmy Autodesk. Nelsonova práce je zejména propagace projektu Xanadu. Bohužel ani jeden z Nelsonových designů není nakonec dokončen a Autodesk od celého projektu po čtyřech letech upustil. V roce 1994 se Nelson přesouvá do Japonska, kde zakládá společnost Sapporo Hyperlab, kde on sám pracuje na pozici výzkumného pracovníka. Na této pozici působí i na univerzitě Hokkaido v Sapporu, a to v letech 1995-1996. Po další 3 roky působí také jako hostující profesor na katedře Environmentálních studií na Keio University ve Fujisawě, kde roku 2002 získal také titul Ph.D. za práci „Filozofie hypertextu“. Roku 1997 se stává profesorem i na universitě v Southamtonu, kde působí dodnes.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
=== Vzdělání<br/> ===<br />
<br />
*1959 – B.A. - Swarthmore, katedra filozofie<br />
*1963 – M.A. - Harward, katedra sociálních vztahů<br />
*2002 – Ph.D. - Keio University – za práci „Filozofie hypertextu“<br />
<br />
=== Zaměstnání<br/> ===<br />
<br />
*1964-66 – odborný asistent sociologie, Vassar College<br />
*1966-67 – technologický konzultant, Brace & World Publishers<br />
*1968-72 – vlastník firmy, „The Nelson Organization“ - poskytoval konzultace – IBM, Brown University, Western Electric, University of California atd.<br />
*1968-69 – odborný konzultant, Bellovy laboratořích a CBS laboratoře<br />
*1973-76 – učitel na několika katedrách, University of Illinois<br />
*1976 – spoluvlastník a reklamní ředitel, The Itty Bitty Machine Company (jeden z prvních počítačových obchodů v Chicagu)<br />
*1977 – hostující učitel, Swarthmore College – přednášel o textových systémech a interaktivní grafice<br />
*1980-81 – editor, magazín Creative Computing 1981-82 – šéfdesigner kancelářského softwaru, Datapoint<br />
*1983-84 – media specialist, Datapoint<br />
*1988-93 – "Distinguished Fellow", Autodesk<br />
*1993-95 – editor, magazín NewMedia<br />
*1994-96 – výzkumný pracovník, Sapporo HyperLab, Japonsko<br />
*1995-96 – výzkumný pracovník, Hokkaido University, Japonsko<br />
*1994-99 – hostující učitel, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*1997-nyní – hostující učitel, University of Southampton, Anglie<br />
*1999-2002 – přednášející, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*2000+ - "Senior Fellow", McLuhan institute<br />
*2003 – hostující učitel, University of Nottingham, Anglie<br />
*2004-9 – pracovník, Oxford Internet Institute, University of Oxford, Anglie<br />
*2010 – designer, The Internet Archive<br />
<br />
== Projekt XANADU<br/> ==<br />
<br />
Nelson přichází v 60. letech s myšlenkou celosvětového [[Hypertext|hypertextu]].<ref>NELSON, Theodor H. Project Xanadu® [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.xanadu.com/>.</ref> Tato myšlenka univerzální demokratické a celosvětové [[Hypertext|hypertextové]] knihovny měla pozdvihnout lidské bytí na zcela novou životní úroveň. Časopis [[Wired]] označil [[Xanadu]] za nejdéle trvající projekt v historii výpočetní techniky, který byl s nadšením Nelsona a jeho týmu ohlášen, avšak doposud nespatřil světlo světa. „The amazing epic tragedy.“ <ref name="WOLF">WOLF, Gary. The Curse Of Xanadu [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html>.</ref><br />
<br />
=== Historie projektu XANADU<br/> ===<br />
<br />
Prvopočátky projektu můžeme vysledovat až do Nelsonových studií na Harwardu, kde v rámci studentského projektu pracoval na textovém procesoru, který by mu umožnil ukládat jeho myšlenky a poznámky uvnitř počítače. Neměl ale dostatečné technické znalosti, a tak projekt nedokončil.<ref name="RHEINGOLD">RHEINGOLD, Howard. Tools for Thought [online]. [cit. 2013-04-22]. kap. 14. Dostupné z: <http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html>.</ref> Na konci šedesátých let dostal Nelson od soukromého investora menší finanční obnos, a tak si mohl dovolit najmout programátora, aby pracoval na základním kódu projektu Xanadu. Výsledkem byla datová struktura, která umožňovala vkládat do paměti počítače a následně z ní opět vyjímat, větší úseky textu. V roce 1972 vznikla první demoverze celého projektu, která ovšem běžela pouze na půjčeném počítači, než mohl Nelson celý projekt ukázat potencionálním zákazníkům, musel počítač vrátit. V tuhle chvíli tedy měl část zdrojového kódu, ale nikoli médium, na kterém by jej mohl přenášet.<ref name="WOLF">_</ref><br />
<br />
V roce 1974 vychází jakýsi manifest Nelsonovy digitální revoluce pojmenovaný "CompLib/Dream Machines", který se skládal ze dvou částí. První CompLib obsahovala změť nesouvisejících informací, ale pokud čtenář knihu otočil, měl před sebou část druhou – Dream Machines. V této kapitole se Nelson snažil představit základní nástin funkcí projektu Xanadu, který zde byl představen jako digitální síť, jakožto přirozeného prostředí pro [[Hypertext]]. Během doby, kdy přednášel na univerzitě na Swarthmore College se seznámil s Rogerem Gregorym, Markem Millerem a Stuartem Greenem, kteří napsali další část kódu.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
V roce 1983 tak Nelson zakládá společnost Xanadu Operating Company (XOC), která měla design systému dokončit, ale vývoj až do roku 1988 nijak nepokročil. V tomto roce veškerá práva na projekt Xanadu (včetně XOC) přecházejí pod firmu Autodesk. Šéfem vývoje se stal Miller, který později také rozhodl o tom, že momentální verze není vhodná ke komerčnímu využití a celý tým tak začal pracovat na nové verzi kódu. Vzhledem k širokému záběru funkcí, které měl Xanadu zvládat se daří většinu softwarových problému vyřešit až na konci roku 1991. V únoru 1992 ovšem Autodesk upadá do finančních potíží a XOC přechází pod správu firmy Memex a s ním přechází i většina programátorů. Práva na název Xanadu získává opět Nelson.<ref name="WOLF">_</ref><br />
<br />
Jenže i Memex se v souvislosti s Xanadu dostal do finančních potíží a autorská práva v souvislosti s XOC tak přešla do vlastnictví Rogera Gregoryho a Keitha Hensona. Tato společnost se později přejmenovala na Udanax a vydala otevřené kódy Xanadu 88.1 jako Udanax Green a Xanadu 92.1 pod názvem Udanax Gold.<ref name="GREGORY">GREGORY, Roger. Udanax.com [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: <http://www.udanax.com>.</ref> Nelson mezitím odešel do Japonska, kde ve spolupráci se studenty Keio University pokračoval na vývoji. Autorská práva rozšířil na společnosti Xanadu Australia a Xanadu America.<br/>Nicméně Xanadu jako samostatný [[Hypertext|hypertextový]] systém se všemi jeho atributy a aplikacemi dosud neběží na žádné platformě.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
== ZigZag Data System<br/> ==<br />
<br />
Zvaný také ZZstructure (resp. hyperthogonal structure) je generalizace dat, jako viditelných křížených seznamů v&nbsp;multidimenzionálním prostoru, které nabízejí nové formy [[Vizualizace]] a připojení.<ref>NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://www.xanadu.com/zigzag>.</ref><br />
<br />
ZigZag Data System by měl umožnit přestavbu světa osobních počítačů na práci s&nbsp;jednoduššími programy a daty tak, aby byla práce s&nbsp;nimi pro uživatele co nejsnadnější.<br />
<br />
Momentálně probíhají ZZstructure projekty v&nbsp;v&nbsp;USA, Austrálii, Japonsku, Rusku a Finsku.<br />
<br />
== Další aktivity ==<br />
<br />
Umělecký původ Teda Nelsona se projevil i v jeho tvorbě:<br />
<br />
*1957 (prvním rokem na Swarthmore College): Napsal knihu, režíroval a napsal slova zřemě zcela prvního rockového muzikálu "''Anything & Everything''"<br />
*1959 (koncem studia na Swarthmore College): Napsal a zrežíroval 90 minut dlouhou filmovou komedii s názvem "''The Epiphany of Slocum Furlow''".<br />
*1981 Ted Nelson byl konzultantem při natáčení filmu “''Tron''” Stevena Lisbergera (1982, Walt Disney Productions)<br />
<br />
Ted Nelson se po celý svůj život účastní mnohých banketů a konferencí na které je často zván jako vystupující. Vystupoval také na cestách po britských či amerických universitách.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Nelsonovy neologismy ===<br />
<br />
'''Compound document''' (1967)<br />
<br />
*Složený dokument. Dokument vytvořený pomocí textového editoru. Prostý text je smíchán s dalšími netextovými prvky, například s obrázky, tabulky, audio či video objekty, atd. <ref>Compound document. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document>.</ref><br />
<br />
'''Cybercrud''' (1967)<br />
<br />
*Spojení slov ''Cyber + Crud'' (špína, svinstvo). Pojem označuje animaci, prezentaci... která má za úkol zmást či zakrýt fakta. <ref>Cybercrud. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud>.</ref><br />
<br />
'''Docuplex''' (1981)<br />
<br />
*Nelsonova vize Dokuplexu [http://hypertext.sourceforge.net/docuplex/ zde].<br />
<br />
'''Docuverse''' (1981)<br />
<br />
*Neboli ''docuversum'' (složenina slov ''document ''a ''universe (''resp.''universum''), je celosvětová elektronická knihovna propojených dokumentů<ref name="kobikova">_</ref>, čili globální metadokument.<br />
<br />
'''Enfilade''' (1972)<br />
<br />
*"''Enfilades''" jsou třídy stromové datové struktury použité v projektu [[XANADU]]. Umožňují rychlou editaci, správu verzí, porovnávání operací a změn v síťové [[Hypertex|hypertextové]] databázi. <ref>Enfilade. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu)>.</ref><br />
<br />
'''[[Hypertext]]''' (1965)<br />
<br />
*Text, který není omezený lineární formou. [[Hypertext]] je pojem označující skupinu textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (linků, lexií), což umožňuje čtenáři procházet textem nelineárně, bez striktně definovaného počátku, konce i sledu textu. Na technologii [[Hypertext|hypertextu]] je založeno internetové prostředí globální počítačové sítě, tzv. World Wide Web.<br />
<br />
'''[[Hypermedia]]''' (1965)<br />
<br />
*Logická extenze slova [[Hypertext]]. Jde o médium obsahující krom prostého textu a odkazů také audio, video, grafické prvky,… <ref>Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia>.</ref><br />
<br />
'''Intertwingularity''' (1974)<br />
<br />
*Tento pojem Nelson použil k vyjádření složitosti vzájemných vazem v lidském poznání (vědění).<ref>Intertwingularity. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity>.</ref><br />
<br />
'''Soft copy''' (1975)<br />
<br />
*Jde o nevytištěný digitální dokument, lze jej prohlížet pomocí programů v počítačích. V kontrastu je vytištěný dokument.<ref>Soft copy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy>.</ref><br />
<br />
'''Techniod ''' (1981)<br />
<br />
*Přídavné jméno vztahující se k funkčnosti nebo provozování technologií. <ref>Techniod. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod>.</ref><br />
<br />
'''Teledildonics''' (1975)<br />
<br />
*Nebo také „''cyberdildonics''“ jsou elektronické sexuální pomůcky, které lze ovládat pomocí počítače a dosáhnout tak orgasmu.<ref>Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics>.</ref><br />
<br />
'''Transclusion''' (1982)<br />
<br />
*Jde o začlenění dokumentu (nebo jeho části) do jiného dokumentu pomocí odkazu.<ref>Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion>.</ref><br />
<br />
'''Virtuality''' (1977)<br />
<br />
*Nelson vidí tento pojem jako opozitum k termínu ''reality''. Všechno má svoji reálnou a virtuální stránku.<ref>Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality>.</ref><br />
<br />
'''Visualization'''(1972)<br />
<br />
*Jako první použil tento pojem v rámci počítačové vědy, tedy jako "''electronic visualization''", později i ve spojení "''computer visualization''" a "''scientific visualization''". <ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Dále pojmy: '''digitalia''' (1965), '''image synthesis''' (1970), '''structangle''' (1987), '''zipper lists''' (1970)<br />
<br />
=== Patenty ===<br />
<br />
*2000: Many-to-many platební systém pro síťový obsah.<br />
*2001: Softwarový patent pro ZigZag Structure (systém pro řízení, prohlížení a propojování komplexních dat).<br />
<br />
== Význam Teda Nelsona pro informační vědu a knihovnictví ==<br />
<br />
Ted Nelson spadá do skupiny lidí podílejících se na vývoji konceptu [[Hypertext|hypertextu]] a digitalizace dat ve vztahu k textualitě. <ref>MACEK, Jakub. Nová média. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm >.</ref> Prvotní koncepty se objevují již ve článku „As We May Think“(1945) [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]], který Nelsona inspiroval.<br />
<br />
Ted Nelson byl prvním, kdo hypertextový systém pojmenoval a v šedesátých letech i oficiálně zavedl termín hypertext, jež chápal jako nové médium, které rozšiřuje možnosti kreativní práce s textem. Popsal [[Hypertext]] jako nesekvenční, nelineární text s rozvětvenou strukturou, která se skládá z textových bloků (lexií) propojených (prolinkovaných) různými spojeními a nabízí čtenáři různé čtecí trasy. <ref name="kobikova">KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm >.</ref> Cílem jeho práce i práce na projektu [[XANADU]] bylo vytvoření totálního [[Hypertext|hypertextu]], tzv. docuversum (složeno ze slov document a universum).<br />
<br />
Nelson se také snažil razit myšlenky o spoluutváření dokumentů různými uživateli a o redundantním ukládání, což byli úmysly, které nepřímo předcházejí konceptům webu 2.0.<ref>AUTRATA, Petr. Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie [online]. 2012 [cit. 2013-04-16]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Zuzana Kobíková. Dostupné z: <http://theses.cz/id/fxo2m6/>.</ref><br />
<br />
== Ocenění ==<br />
<br />
*1968: "''Auburn Lecturer''", Union Theological Seminary (společně s Kennethem Bouldingem).<br />
*1998: ACM, americká Asociace pro výpočetní techniku začala předávat "''Nelson Newcomer Award''". Cena je každoroční a uděluje se vědeckým nováčkům za jejich texty z oblasti hypertextu.<br />
*1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''", Sedmá WWW konference v Brisbane v Austrálii. Nelson dostal cenu pro jednotlivce za celoživotní přínos v oblasti globální informační infrastruktury.<br />
*2001: V tomto roce byl Ted Nelson ve Francii pasován ministrem kultury jako "''Officier des Arts et Lettres''". Jde o individuální ocenění za přínos v literatuře a umění; (Řád umění a literatury Francouzské republiky).<br />
<br />
== Publikace ==<br />
<br />
Theodor Nelson napsal během svého života nepřeberné množství článků. Existuje mnoho zápisů, rozhovorů či videozáznamů, ať už z konferencí, nebo z televizních diskuzních pořadů, jakým byl například „Good Morning America“ nebo pořad „Hyperland“ televize BBC (1990). K prvnímu vystoupení Teda Nelsona v televizi však došlo již v roce 1950.<br />
<br />
Své články publikoval Nelson již od prvních let na univerzitě ve Swarthmore.<br />
<br />
V roce 1965 vydal jeden z prvních významných článků „The Hypertext“ v rámci Sborníku World Documentation Federation. V těchto letech vychází dále Nelsonovi např. grafická brožura věnující se počítačové grafice"New Media and Creativity Systems" a článek „Hypertext for History“(1966).<br />
<br />
V roce 1972 napsal text odkazující na článek „As We May a Think“ [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]] tím, že slovíčko „may“ zaměnil za „will“. Text „As We Will Think“ zkoumá problémy rozhraní, nově definuje [[Vannevar Bush|Bushův]] [[Vannevar Bush#Memex|Memex]] jako [[Hypertext]], popisuje vize sítě (odlišné od [[Internet|internetu]]) a přemýšlí, jak bychom mohli začít takovou síť/systém znalostí stavět.<br />
<br />
Několik svých článků publikoval Nelson také v časopise Creative Computing, kde byl i krátce editorem.<ref>Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing>.</ref><br/>Např. "The Atari Machine", "Interactive Systems and the Design of Virtuality" (1980).<br />
<br />
=== Knihy ===<br />
<br />
*1959: Life, Love, College, etc. (Formerly We Need a Sociology Department.) TN's collected columns from the Swarthmore Phoenix.<br />
*1966: Media 72, publikoval sám Nelson.<br />
*1974: Computer Lib/Dream Machines.<br />
*1977: The Home Computer Revolution. Přeloženy do švédštiny a italštiny.<br />
*1981: Literary Machines. 1987: Major revision. Přeloženo do japonštiny a italštiny.<br />
*1997: The Future of Information. Publikoval v Japonsku Kay Nishi ve speciální limitované edici.<br />
*2008: Geeks Bearing Gifts: How the Computer World Got This Way. Distribuce: Lulu.com.<br />
*2010: POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization. Distribuce: Lulu.com.<br />
<br />
== Citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">AUTRATA, Petr.&nbsp;</span>''Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. Brno, 2012 [cit. 2013-04-11]. 50 s. Dostupné z:</span>[http://is.muni.cz/th/333653/ff_b/Bakalarska_prace_-_Petr_Autrata.pdf http://is.muni.cz/th/333653/ff_b/Bakalarska_prace_-_Petr_Autrata.pdf]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy. Vedoucí práce Mgr. Zuzana Kobíková.</span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">GREGORY, Roger. Udanax.com [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: <</span>[http://www.udanax.com/ http://www.udanax.com]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">GRIFFIN, Scott. Internet Pioneers [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext.&nbsp;''REVUE PRO MÉDIA''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. č. 5, [cit. 2013-04-16].&nbsp;</span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Dostupný z WWW: <</span>[http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">MACEK, Jakub. Nová média.&nbsp;</span>''REVUE PRO MÉDIA''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <</span>[http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H. Project Xanadu® [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.xanadu.com/ http://www.xanadu.com/]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H.&nbsp;</span>''TED NELSON - CURRICULUM VITAE''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <</span>[http://http//hyperland.com/TNvita http://http://hyperland.com/TNvita]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <</span>[http://www.xanadu.com/zigzag http://www.xanadu.com/zigzag]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">RHEINGOLD, Howard. Tools for Thought [online]. [cit. 2013-04-22]. kap. 14. Dostupné z: <</span>[http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">WOLF, Gary. The Curse Of Xanadu [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Compound document. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Cybercrud. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Enfilade. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu) http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu)]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Intertwingularity. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Soft copy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Techniod. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
== Externí zdroje ==<br />
<br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">[http://hyperland.com/TNvita Životopis Teda Nelsona].</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">[http://hyperland.com/ Osobní stránky] Teda Nelsona.</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Oficiální strán<span style="font-size: small;">ky&nbsp;<span style="color: rgb(0, 0, 0);">[http://xanadu.com/ PROJECTu XANADU®].</span></span></span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Oficiální stránky [http://www.xanadu.com/zigzag/ The ZIGZAG<span style="font-size: x-small;"><span style="color: rgb(0, 0, 0); text-align: -webkit-center;">®</span></span>&nbsp;Database and Vizualization System]</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Stránky udílení cen [http://www.sigweb.org/resources/sigweb-awards/43-ted-nelson Hypertext Ted nelson Newcomer Award]</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Části autobiografické knihy&nbsp;[http://hyperland.com/possiplex/Excerpts.htm <span style="color: rgb(0, 0, 0); font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization(2010).</span>]</span><br />
<br />
=== Články TN dostupné online ===<br />
<br />
*[http://web.grinnell.edu/courses/spn/s02/SPN395-01/RAM/RAM03/RAM0303.pdf As We Will Think]&nbsp;(1972).<br />
*[http://www.cs.nott.ac.uk/~hla/HTF/HTFII/Nelson.html Issues In Applicative Hyperization of Unwitting Systems]&nbsp;(1996).<br />
*[http://xanadu.com.au/ted/transcopyright/transcopy.html Transcopyright: Dealing with the Dilemma of Digital Copyright]&nbsp;(1997).<br />
*[http://www.xml.com/pub/a/w3j/s3.nelson.html Embedded Markup Considered Harmful]&nbsp;(1997)<br />
*[http://xanadu.com.au/ted/zigzag/xybrap.html What's On My Mind]&nbsp;(1998)<br />
*[http://portal.acm.org/ft_gateway.cfm?id=346033&type=pdf Xanalogical Structure, Needed Now More than Ever: Parallel Documents, Deep Links to Content, Deep Versioning and Deep Re-Use]&nbsp;(2000)<br />
*[http://xanadu.com/XanaduSpace/btf.htm Back to the Future: Hypertext the Way It Used To Be]&nbsp;(2007, společně s: Robert Adamson Smith)<br />
<br />
=== Video ===<br />
<br />
*Ted Nelson prezentuje [https://www.youtube.com/watch?v=En_2T7KH6RA XANADU Space]<br />
*Ted Nelson představuje [https://www.youtube.com/watch?v=WEj9vqVvHPc ZigZag data structure]<br />
<br />
<br/><br/>{{DEFAULTSORT:Nelson, Ted}}<br />
<br />
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] <br/></div>Rudimechttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Theodor_H._Nelson&diff=30942Theodor H. Nelson2013-05-04T09:21:50Z<p>Rudimec: </p>
<hr />
<div>[[File:Ted nelson.jpg|thumb|right|260px|Ted Nelson gives a presentation on Project Xanadu at The Tech Museum of Innovation, 2011. <br /> <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Ted_Nelson_cropped.jpg">(Wikimedia Commons)</a>]]<br />
<br />
<br/><br/>'''Ted Nelson''', celým jménem Theodor Holm Nelson (nar. 17. června 1937), je americký sociolog, filosof, softwarový designér a sám sebe označuje za vizionáře<ref name="CV">NELSON, Theodor H. ''TED NELSON - CURRICULUM VITAE'' [online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <http://http://hyperland.com/TNvita>.</ref>.<br />
<br />
Nelson je pionýrem v oblasti informačních technologií, zavedl a poprvé použil termín hypertext v roce 1963, uveřejnil jej v roce 1965. Je mu také přisuzováno první použití slov hypermedia, virtualita, intervingularita, teledildonika, a dalších.<br />
<br />
Mezi jeho nejvýznamnější práce patří dva softwarové projekty: Xanadu Hypertext a ZigZag Data System, dále napsal osm knih, přes padesát článků, měl několik akademických pozic a mohl mít celkem až na 750 studentů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Život ==<br />
<br />
{{Infobox Vědec |jmeno = Theodor H. Nelson|datum_narozeni = 17. 6. 1937|misto_narozeni = Chicago, USA|datum_umrti = -|misto_umrti = -|duvod_umrti = -|pobyt = Southampton, Velká Británie|rodina = ženatý s [[Marlene Mallicoat]]|obcanstvi = US|skola = M.A. Harvard, Sociology (Department of Social Relations), 1963.<br>Ph.D. Keio University, Japan (Department of Media and Governance), 2002.|pracoviste = Southampton University<br>Projekt XANADU |znamy_diky = Projekt [[XANADU]];<br>[[hypertext]]|oceneni = 1968: "''Auburn Lecturer''"<br>1998: "''Nelson Newcomer Award''"<br>1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''"<br>2001: "''Officier des Arts et Lettres''"}}<br />
<br />
Theodor Holm Nelson se narodil do umělecké rodiny režiséra Ralpha Nelsona, pozdějšího vítěze Emmy a Oscarové herečky Celesty Holmové. Jejich manželství ale příliš šťastné nebylo, a tak byl Nelson po většinu času vychováván svými prarodiči, nejprve v Chicagu, kde se také narodil, později v Greenvich Village.<ref>GRIFFIN, Scott. Internet Pioneers [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html>.</ref><br />
<br />
Svůj první titul B.A. obdržel na univerzitě ve Swarthmore roku 1959. O rok později začal na Harwardské univerzitě pracovat v rámci studentské práce na programu, který by mu umožnil ukládat všechny jeho poznámky, včetně jejich editace. Nicméně díky jeho nedostatečné technické vzdělanosti k jeho dokončení nikdy nedošlo. Nicméně Nelson se čím dál více stával počítačovým filosofem a visionářem a ve svých knihách, které vydával vlastním nákladem, v podstatě navrhl spoustu aplikací, které inspirovali vývojáře ve vývoji, a tak vznikla spousta aplikací, které dnes již považujeme za běžné, jako je například Word. Nelson totiž přesně věděl, co od počítače vyžaduje, a co by mu měl přinést. Studium na Harwardu ukončil úspěšně roku 1963 titulem M.A. na katedře sociálních vztahů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Pozdější 3 roky strávil jako učitel sociologie na elitní americké škole Vassar College. Později působil jako konzultant hned v několika organizacích. Mezi ty nejvýznamnější můžeme zmínit Bellovy laboratoře. Od roku 1968 byl také vlastníkem „The Nelson Organization“, kam na konzultace chodili zástupci i takových firem, jako jsou IBM, Western Electric či Kalifornské univerzity. V pozdějších letech působil opět jako hostující přednášející na několika amerických univerzitách, kde přednášel například o textových procesorech a interaktivní grafice. Na začátku 80. let působil jako šéf designer pro Datapoint corporation na vývoji textového procesoru nové generace, kde chtěl použít svůj „Vortext“ design, ale Datapoint celý projekt později zrušil.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Od roku 1988 se XOC (firma zaštiťující projekt Xanadu) stává akvizicí firmy Autodesk. Nelsonova práce je zejména propagace projektu Xanadu. Bohužel ani jeden z Nelsonových designů není nakonec dokončen a Autodesk od celého projektu po čtyřech letech upustil. V roce 1994 se Nelson přesouvá do Japonska, kde zakládá společnost Sapporo Hyperlab, kde on sám pracuje na pozici výzkumného pracovníka. Na této pozici působí i na univerzitě Hokkaido v Sapporu, a to v letech 1995-1996. Po další 3 roky působí také jako hostující profesor na katedře Environmentálních studií na Keio University ve Fujisawě, kde roku 2002 získal také titul Ph.D. za práci „Filozofie hypertextu“. Roku 1997 se stává profesorem i na universitě v Southamtonu, kde působí dodnes.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
=== Vzdělání<br/> ===<br />
<br />
*1959 – B.A. - Swarthmore, katedra filozofie<br />
*1963 – M.A. - Harward, katedra sociálních vztahů<br />
*2002 – Ph.D. - Keio University – za práci „Filozofie hypertextu“<br />
<br />
=== Zaměstnání<br/> ===<br />
<br />
*1964-66 – odborný asistent sociologie, Vassar College<br />
*1966-67 – technologický konzultant, Brace & World Publishers<br />
*1968-72 – vlastník firmy, „The Nelson Organization“ - poskytoval konzultace – IBM, Brown University, Western Electric, University of California atd.<br />
*1968-69 – odborný konzultant, Bellovy laboratořích a CBS laboratoře<br />
*1973-76 – učitel na několika katedrách, University of Illinois<br />
*1976 – spoluvlastník a reklamní ředitel, The Itty Bitty Machine Company (jeden z prvních počítačových obchodů v Chicagu)<br />
*1977 – hostující učitel, Swarthmore College – přednášel o textových systémech a interaktivní grafice<br />
*1980-81 – editor, magazín Creative Computing 1981-82 – šéfdesigner kancelářského softwaru, Datapoint<br />
*1983-84 – media specialist, Datapoint<br />
*1988-93 – "Distinguished Fellow", Autodesk<br />
*1993-95 – editor, magazín NewMedia<br />
*1994-96 – výzkumný pracovník, Sapporo HyperLab, Japonsko<br />
*1995-96 – výzkumný pracovník, Hokkaido University, Japonsko<br />
*1994-99 – hostující učitel, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*1997-nyní – hostující učitel, University of Southampton, Anglie<br />
*1999-2002 – přednášející, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*2000+ - "Senior Fellow", McLuhan institute<br />
*2003 – hostující učitel, University of Nottingham, Anglie<br />
*2004-9 – pracovník, Oxford Internet Institute, University of Oxford, Anglie<br />
*2010 – designer, The Internet Archive<br />
<br />
== Projekt XANADU<br/> ==<br />
<br />
Nelson přichází v 60. letech s myšlenkou celosvětového [[Hypertext|hypertextu]].<ref>NELSON, Theodor H. Project Xanadu® [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.xanadu.com/>.</ref> Tato myšlenka univerzální demokratické a celosvětové [[Hypertext|hypertextové]] knihovny měla pozdvihnout lidské bytí na zcela novou životní úroveň. Časopis [[Wired]] označil [[Xanadu]] za nejdéle trvající projekt v historii výpočetní techniky, který byl s nadšením Nelsona a jeho týmu ohlášen, avšak doposud nespatřil světlo světa. „The amazing epic tragedy.“ <ref name="WOLF">WOLF, Gary. The Curse Of Xanadu [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html>.</ref><br />
<br />
=== Historie projektu XANADU<br/> ===<br />
<br />
Prvopočátky projektu můžeme vysledovat až do Nelsonových studií na Harwardu, kde v rámci studentského projektu pracoval na textovém procesoru, který by mu umožnil ukládat jeho myšlenky a poznámky uvnitř počítače. Neměl ale dostatečné technické znalosti, a tak projekt nedokončil.<ref name="RHEINGOLD">RHEINGOLD, Howard. Tools for Thought [online]. [cit. 2013-04-22]. kap. 14. Dostupné z: <http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html>.</ref> Na konci šedesátých let dostal Nelson od soukromého investora menší finanční obnos, a tak si mohl dovolit najmout programátora, aby pracoval na základním kódu projektu Xanadu. Výsledkem byla datová struktura, která umožňovala vkládat do paměti počítače a následně z ní opět vyjímat, větší úseky textu. V roce 1972 vznikla první demoverze celého projektu, která ovšem běžela pouze na půjčeném počítači, než mohl Nelson celý projekt ukázat potencionálním zákazníkům, musel počítač vrátit. V tuhle chvíli tedy měl část zdrojového kódu, ale nikoli médium, na kterém by jej mohl přenášet.<ref name="WOLF">_</ref><br />
<br />
V roce 1974 vychází jakýsi manifest Nelsonovy digitální revoluce pojmenovaný "CompLib/Dream Machines", který se skládal ze dvou částí. První CompLib obsahovala změť nesouvisejících informací, ale pokud čtenář knihu otočil, měl před sebou část druhou – Dream Machines. V této kapitole se Nelson snažil představit základní nástin funkcí projektu Xanadu, který zde byl představen jako digitální síť, jakožto přirozeného prostředí pro [[Hypertext]]. Během doby, kdy přednášel na univerzitě na Swarthmore College se seznámil s Rogerem Gregorym, Markem Millerem a Stuartem Greenem, kteří napsali další část kódu.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
V roce 1983 tak Nelson zakládá společnost Xanadu Operating Company (XOC), která měla design systému dokončit, ale vývoj až do roku 1988 nijak nepokročil. V tomto roce veškerá práva na projekt Xanadu (včetně XOC) přecházejí pod firmu Autodesk. Šéfem vývoje se stal Miller, který později také rozhodl o tom, že momentální verze není vhodná ke komerčnímu využití a celý tým tak začal pracovat na nové verzi kódu. Vzhledem k širokému záběru funkcí, které měl Xanadu zvládat se daří většinu softwarových problému vyřešit až na konci roku 1991. V únoru 1992 ovšem Autodesk upadá do finančních potíží a XOC přechází pod správu firmy Memex a s ním přechází i většina programátorů. Práva na název Xanadu získává opět Nelson.<ref name="WOLF">_</ref><br />
<br />
Jenže i Memex se v souvislosti s Xanadu dostal do finančních potíží a autorská práva v souvislosti s XOC tak přešla do vlastnictví Rogera Gregoryho a Keitha Hensona. Tato společnost se později přejmenovala na Udanax a vydala otevřené kódy Xanadu 88.1 jako Udanax Green a Xanadu 92.1 pod názvem Udanax Gold.<ref name="GREGORY">GREGORY, Roger. Udanax.com [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: <http://www.udanax.com>.</ref> Nelson mezitím odešel do Japonska, kde ve spolupráci se studenty Keio University pokračoval na vývoji. Autorská práva rozšířil na společnosti Xanadu Australia a Xanadu America.<br/>Nicméně Xanadu jako samostatný [[Hypertext|hypertextový]] systém se všemi jeho atributy a aplikacemi dosud neběží na žádné platformě.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
== ZigZag Data System<br/> ==<br />
<br />
Zvaný také ZZstructure (resp. hyperthogonal structure) je generalizace dat, jako viditelných křížených seznamů v&nbsp;multidimenzionálním prostoru, které nabízejí nové formy [[Vizualizace]] a připojení.<ref>NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://www.xanadu.com/zigzag>.</ref><br />
<br />
ZigZag Data System by měl umožnit přestavbu světa osobních počítačů na práci s&nbsp;jednoduššími programy a daty tak, aby byla práce s&nbsp;nimi pro uživatele co nejsnadnější.<br />
<br />
Momentálně probíhají ZZstructure projekty v&nbsp;v&nbsp;USA, Austrálii, Japonsku, Rusku a Finsku.<br />
<br />
== Další aktivity ==<br />
<br />
Umělecký původ Teda Nelsona se projevil i v jeho tvorbě:<br />
<br />
*1957 (prvním rokem na Swarthmore College): Napsal knihu, režíroval a napsal slova zřemě zcela prvního rockového muzikálu "''Anything & Everything''"<br />
*1959 (koncem studia na Swarthmore College): Napsal a zrežíroval 90 minut dlouhou filmovou komedii s názvem "''The Epiphany of Slocum Furlow''".<br />
*1981 Ted Nelson byl konzultantem při natáčení filmu “''Tron''” Stevena Lisbergera (1982, Walt Disney Productions)<br />
<br />
Ted Nelson se po celý svůj život účastní mnohých banketů a konferencí na které je často zván jako vystupující. Vystupoval také na cestách po britských či amerických universitách.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Nelsonovy neologismy ===<br />
<br />
'''Compound document''' (1967)<br />
<br />
*Složený dokument. Dokument vytvořený pomocí textového editoru. Prostý text je smíchán s dalšími netextovými prvky, například s obrázky, tabulky, audio či video objekty, atd. <ref>Compound document. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document>.</ref><br />
<br />
'''Cybercrud''' (1967)<br />
<br />
*Spojení slov ''Cyber + Crud'' (špína, svinstvo). Pojem označuje animaci, prezentaci... která má za úkol zmást či zakrýt fakta. <ref>Cybercrud. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud>.</ref><br />
<br />
'''Docuplex''' (1981)<br />
<br />
*Nelsonova vize Dokuplexu [http://hypertext.sourceforge.net/docuplex/ zde].<br />
<br />
'''Docuverse''' (1981)<br />
<br />
*Neboli ''docuversum'' (složenina slov ''document ''a ''universe (''resp.''universum''), je celosvětová elektronická knihovna propojených dokumentů<ref name="kobikova">_</ref>, čili globální metadokument.<br />
<br />
'''Enfilade''' (1972)<br />
<br />
*"''Enfilades''" jsou třídy stromové datové struktury použité v projektu [[XANADU]]. Umožňují rychlou editaci, správu verzí, porovnávání operací a změn v síťové [[Hypertex|hypertextové]] databázi. <ref>Enfilade. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu)>.</ref><br />
<br />
'''[[Hypertext]]''' (1965)<br />
<br />
*Text, který není omezený lineární formou. [[Hypertext]] je pojem označující skupinu textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (linků, lexií), což umožňuje čtenáři procházet textem nelineárně, bez striktně definovaného počátku, konce i sledu textu. Na technologii [[Hypertext|hypertextu]] je založeno internetové prostředí globální počítačové sítě, tzv. World Wide Web.<br />
<br />
'''[[Hypermedia]]''' (1965)<br />
<br />
*Logická extenze slova [[Hypertext]]. Jde o médium obsahující krom prostého textu a odkazů také audio, video, grafické prvky,… <ref>Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia>.</ref><br />
<br />
'''Intertwingularity''' (1974)<br />
<br />
*Tento pojem Nelson použil k vyjádření složitosti vzájemných vazem v lidském poznání (vědění).<ref>Intertwingularity. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity>.</ref><br />
<br />
'''Soft copy''' (1975)<br />
<br />
*Jde o nevytištěný digitální dokument, lze jej prohlížet pomocí programů v počítačích. V kontrastu je vytištěný dokument.<ref>Soft copy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy>.</ref><br />
<br />
'''Techniod ''' (1981)<br />
<br />
*Přídavné jméno vztahující se k funkčnosti nebo provozování technologií. <ref>Techniod. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod>.</ref><br />
<br />
'''Teledildonics''' (1975)<br />
<br />
*Nebo také „''cyberdildonics''“ jsou elektronické sexuální pomůcky, které lze ovládat pomocí počítače a dosáhnout tak orgasmu.<ref>Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics>.</ref><br />
<br />
'''Transclusion''' (1982)<br />
<br />
*Jde o začlenění dokumentu (nebo jeho části) do jiného dokumentu pomocí odkazu.<ref>Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion>.</ref><br />
<br />
'''Virtuality''' (1977)<br />
<br />
*Nelson vidí tento pojem jako opozitum k termínu ''reality''. Všechno má svoji reálnou a virtuální stránku.<ref>Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality>.</ref><br />
<br />
'''Visualization'''(1972)<br />
<br />
*Jako první použil tento pojem v rámci počítačové vědy, tedy jako "''electronic visualization''", později i ve spojení "''computer visualization''" a "''scientific visualization''". <ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Dále pojmy: '''digitalia''' (1965), '''image synthesis''' (1970), '''structangle''' (1987), '''zipper lists''' (1970)<br />
<br />
=== Patenty ===<br />
<br />
*2000: Many-to-many platební systém pro síťový obsah.<br />
*2001: Softwarový patent pro ZigZag Structure (systém pro řízení, prohlížení a propojování komplexních dat).<br />
<br />
== Význam Teda Nelsona pro informační vědu a knihovnictví ==<br />
<br />
Ted Nelson spadá do skupiny lidí podílejících se na vývoji konceptu [[Hypertext|hypertextu]] a digitalizace dat ve vztahu k textualitě. <ref>MACEK, Jakub. Nová média. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm >.</ref> Prvotní koncepty se objevují již ve článku „As We May Think“(1945) [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]], který Nelsona inspiroval.<br />
<br />
Ted Nelson byl prvním, kdo hypertextový systém pojmenoval a v šedesátých letech i oficiálně zavedl termín hypertext, jež chápal jako nové médium, které rozšiřuje možnosti kreativní práce s textem. Popsal [[Hypertext]] jako nesekvenční, nelineární text s rozvětvenou strukturou, která se skládá z textových bloků (lexií) propojených (prolinkovaných) různými spojeními a nabízí čtenáři různé čtecí trasy. <ref name="kobikova">KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm >.</ref> Cílem jeho práce i práce na projektu [[XANADU]] bylo vytvoření totálního [[Hypertext|hypertextu]], tzv. docuversum (složeno ze slov document a universum).<br />
<br />
Nelson se také snažil razit myšlenky o spoluutváření dokumentů různými uživateli a o redundantním ukládání, což byli úmysly, které nepřímo předcházejí konceptům webu 2.0.<ref>AUTRATA, Petr. Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie [online]. 2012 [cit. 2013-04-16]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Zuzana Kobíková. Dostupné z: <http://theses.cz/id/fxo2m6/>.</ref><br />
<br />
== Ocenění ==<br />
<br />
*1968: "''Auburn Lecturer''", Union Theological Seminary (společně s Kennethem Bouldingem).<br />
*1998: ACM, americká Asociace pro výpočetní techniku začala předávat "''Nelson Newcomer Award''". Cena je každoroční a uděluje se vědeckým nováčkům za jejich texty z oblasti hypertextu.<br />
*1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''", Sedmá WWW konference v Brisbane v Austrálii. Nelson dostal cenu pro jednotlivce za celoživotní přínos v oblasti globální informační infrastruktury.<br />
*2001: V tomto roce byl Ted Nelson ve Francii pasován ministrem kultury jako "''Officier des Arts et Lettres''". Jde o individuální ocenění za přínos v literatuře a umění; (Řád umění a literatury Francouzské republiky).<br />
<br />
== Publikace ==<br />
<br />
Theodor Nelson napsal během svého života nepřeberné množství článků. Existuje mnoho zápisů, rozhovorů či videozáznamů, ať už z konferencí, nebo z televizních diskuzních pořadů, jakým byl například „Good Morning America“ nebo pořad „Hyperland“ televize BBC (1990). K prvnímu vystoupení Teda Nelsona v televizi však došlo již v roce 1950.<br />
<br />
Své články publikoval Nelson již od prvních let na univerzitě ve Swarthmore.<br />
<br />
V roce 1965 vydal jeden z prvních významných článků „The Hypertext“ v rámci Sborníku World Documentation Federation. V těchto letech vychází dále Nelsonovi např. grafická brožura věnující se počítačové grafice"New Media and Creativity Systems" a článek „Hypertext for History“(1966).<br />
<br />
V roce 1972 napsal text odkazující na článek „As We May a Think“ [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]] tím, že slovíčko „may“ zaměnil za „will“. Text „As We Will Think“ zkoumá problémy rozhraní, nově definuje [[Vannevar Bush|Bushův]] [[Vannevar Bush#Memex|Memexjako]] [[Hypertext]], popisuje vize sítě (odlišné od [[Internet|internetu]]) a přemýšlí, jak bychom mohli začít takovou síť/systém znalostí stavět.<br />
<br />
Několik svých článků publikoval Nelson také v časopise Creative Computing, kde byl i krátce editorem.<ref>Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing>.</ref><br/>Např. "The Atari Machine", "Interactive Systems and the Design of Virtuality" (1980).<br />
<br />
=== Knihy ===<br />
<br />
*1959: Life, Love, College, etc. (Formerly We Need a Sociology Department.) TN's collected columns from the Swarthmore Phoenix.<br />
*1966: Media 72, publikoval sám Nelson.<br />
*1974: Computer Lib/Dream Machines.<br />
*1977: The Home Computer Revolution. Přeloženy do švédštiny a italštiny.<br />
*1981: Literary Machines. 1987: Major revision. Přeloženo do japonštiny a italštiny.<br />
*1997: The Future of Information. Publikoval v Japonsku Kay Nishi ve speciální limitované edici.<br />
*2008: Geeks Bearing Gifts: How the Computer World Got This Way. Distribuce: Lulu.com.<br />
*2010: POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization. Distribuce: Lulu.com.<br />
<br />
== Citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">AUTRATA, Petr.&nbsp;</span>''Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. Brno, 2012 [cit. 2013-04-11]. 50 s. Dostupné z:</span>[http://is.muni.cz/th/333653/ff_b/Bakalarska_prace_-_Petr_Autrata.pdf http://is.muni.cz/th/333653/ff_b/Bakalarska_prace_-_Petr_Autrata.pdf]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy. Vedoucí práce Mgr. Zuzana Kobíková.</span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">GREGORY, Roger. Udanax.com [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: <</span>[http://www.udanax.com/ http://www.udanax.com]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">GRIFFIN, Scott. Internet Pioneers [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext.&nbsp;''REVUE PRO MÉDIA''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. č. 5, [cit. 2013-04-16].&nbsp;</span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Dostupný z WWW: <</span>[http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">MACEK, Jakub. Nová média.&nbsp;</span>''REVUE PRO MÉDIA''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <</span>[http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H. Project Xanadu® [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.xanadu.com/ http://www.xanadu.com/]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H.&nbsp;</span>''TED NELSON - CURRICULUM VITAE''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <</span>[http://http//hyperland.com/TNvita http://http://hyperland.com/TNvita]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <</span>[http://www.xanadu.com/zigzag http://www.xanadu.com/zigzag]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">RHEINGOLD, Howard. Tools for Thought [online]. [cit. 2013-04-22]. kap. 14. Dostupné z: <</span>[http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">WOLF, Gary. The Curse Of Xanadu [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Compound document. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Cybercrud. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Enfilade. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu) http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu)]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Intertwingularity. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Soft copy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Techniod. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
== Externí zdroje ==<br />
<br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">[http://hyperland.com/TNvita Životopis Teda Nelsona].</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">[http://hyperland.com/ Osobní stránky] Teda Nelsona.</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Oficiální strán<span style="font-size: small;">ky&nbsp;<span style="color: rgb(0, 0, 0);">[http://xanadu.com/ PROJECTu XANADU®].</span></span></span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Oficiální stránky [http://www.xanadu.com/zigzag/ The ZIGZAG<span style="font-size: x-small;"><span style="color: rgb(0, 0, 0); text-align: -webkit-center;">®</span></span>&nbsp;Database and Vizualization System]</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Stránky udílení cen [http://www.sigweb.org/resources/sigweb-awards/43-ted-nelson Hypertext Ted nelson Newcomer Award]</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Části autobiografické knihy&nbsp;[http://hyperland.com/possiplex/Excerpts.htm <span style="color: rgb(0, 0, 0); font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization(2010).</span>]</span><br />
<br />
=== Články TN dostupné online ===<br />
<br />
*[http://web.grinnell.edu/courses/spn/s02/SPN395-01/RAM/RAM03/RAM0303.pdf As We Will Think]&nbsp;(1972).<br />
*[http://www.cs.nott.ac.uk/~hla/HTF/HTFII/Nelson.html Issues In Applicative Hyperization of Unwitting Systems]&nbsp;(1996).<br />
*[http://xanadu.com.au/ted/transcopyright/transcopy.html Transcopyright: Dealing with the Dilemma of Digital Copyright]&nbsp;(1997).<br />
*[http://www.xml.com/pub/a/w3j/s3.nelson.html Embedded Markup Considered Harmful]&nbsp;(1997)<br />
*[http://xanadu.com.au/ted/zigzag/xybrap.html What's On My Mind]&nbsp;(1998)<br />
*[http://portal.acm.org/ft_gateway.cfm?id=346033&type=pdf Xanalogical Structure, Needed Now More than Ever: Parallel Documents, Deep Links to Content, Deep Versioning and Deep Re-Use]&nbsp;(2000)<br />
*[http://xanadu.com/XanaduSpace/btf.htm Back to the Future: Hypertext the Way It Used To Be]&nbsp;(2007, společně s: Robert Adamson Smith)<br />
<br />
=== Video ===<br />
<br />
*Ted Nelson prezentuje [https://www.youtube.com/watch?v=En_2T7KH6RA XANADU Space]<br />
*Ted Nelson představuje [https://www.youtube.com/watch?v=WEj9vqVvHPc ZigZag data structure]<br />
<br />
<br/><br/>{{DEFAULTSORT:Nelson, Ted}}<br />
<br />
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] <br/></div>Rudimechttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Theodor_H._Nelson&diff=30940Theodor H. Nelson2013-05-04T09:20:52Z<p>Rudimec: </p>
<hr />
<div>[[File:Ted nelson.jpg|thumb|right|260px|Ted Nelson gives a presentation on Project Xanadu at The Tech Museum of Innovation, 2011. <br /> <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Ted_Nelson_cropped.jpg">(Wikimedia Commons)</a>]]<br />
<br />
<br/><br/>'''Ted Nelson''', celým jménem Theodor Holm Nelson (nar. 17. června 1937), je americký sociolog, filosof, softwarový designér a sám sebe označuje za vizionáře<ref name="CV">NELSON, Theodor H. ''TED NELSON - CURRICULUM VITAE'' [online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <http://http://hyperland.com/TNvita>.</ref>.<br />
<br />
Nelson je pionýrem v oblasti informačních technologií, zavedl a poprvé použil termín hypertext v roce 1963, uveřejnil jej v roce 1965. Je mu také přisuzováno první použití slov hypermedia, virtualita, intervingularita, teledildonika, a dalších.<br />
<br />
Mezi jeho nejvýznamnější práce patří dva softwarové projekty: Xanadu Hypertext a ZigZag Data System, dále napsal osm knih, přes padesát článků, měl několik akademických pozic a mohl mít celkem až na 750 studentů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Život ==<br />
<br />
{{Infobox Vědec |jmeno = Theodor H. Nelson|datum_narozeni = 17. 6. 1937|misto_narozeni = Chicago, USA|datum_umrti = -|misto_umrti = -|duvod_umrti = -|pobyt = Southampton, Velká Británie|rodina = ženatý s [[Marlene Mallicoat]]|obcanstvi = US|skola = M.A. Harvard, Sociology (Department of Social Relations), 1963.<br>Ph.D. Keio University, Japan (Department of Media and Governance), 2002.|pracoviste = Southampton University<br>Projekt XANADU |znamy_diky = Projekt [[XANADU]];<br>[[hypertext]]|oceneni = 1968: "''Auburn Lecturer''"<br>1998: "''Nelson Newcomer Award''"<br>1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''"<br>2001: "''Officier des Arts et Lettres''"}}<br />
<br />
Theodor Holm Nelson se narodil do umělecké rodiny režiséra Ralpha Nelsona, pozdějšího vítěze Emmy a Oscarové herečky Celesty Holmové. Jejich manželství ale příliš šťastné nebylo, a tak byl Nelson po většinu času vychováván svými prarodiči, nejprve v Chicagu, kde se také narodil, později v Greenvich Village.<ref>GRIFFIN, Scott. Internet Pioneers [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html>.</ref><br />
<br />
Svůj první titul B.A. obdržel na univerzitě ve Swarthmore roku 1959. O rok později začal na Harwardské univerzitě pracovat v rámci studentské práce na programu, který by mu umožnil ukládat všechny jeho poznámky, včetně jejich editace. Nicméně díky jeho nedostatečné technické vzdělanosti k jeho dokončení nikdy nedošlo. Nicméně Nelson se čím dál více stával počítačovým filosofem a visionářem a ve svých knihách, které vydával vlastním nákladem, v podstatě navrhl spoustu aplikací, které inspirovali vývojáře ve vývoji, a tak vznikla spousta aplikací, které dnes již považujeme za běžné, jako je například Word. Nelson totiž přesně věděl, co od počítače vyžaduje, a co by mu měl přinést. Studium na Harwardu ukončil úspěšně roku 1963 titulem M.A. na katedře sociálních vztahů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Pozdější 3 roky strávil jako učitel sociologie na elitní americké škole Vassar College. Později působil jako konzultant hned v několika organizacích. Mezi ty nejvýznamnější můžeme zmínit Bellovy laboratoře. Od roku 1968 byl také vlastníkem „The Nelson Organization“, kam na konzultace chodili zástupci i takových firem, jako jsou IBM, Western Electric či Kalifornské univerzity. V pozdějších letech působil opět jako hostující přednášející na několika amerických univerzitách, kde přednášel například o textových procesorech a interaktivní grafice. Na začátku 80. let působil jako šéf designer pro Datapoint corporation na vývoji textového procesoru nové generace, kde chtěl použít svůj „Vortext“ design, ale Datapoint celý projekt později zrušil.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Od roku 1988 se XOC (firma zaštiťující projekt Xanadu) stává akvizicí firmy Autodesk. Nelsonova práce je zejména propagace projektu Xanadu. Bohužel ani jeden z Nelsonových designů není nakonec dokončen a Autodesk od celého projektu po čtyřech letech upustil. V roce 1994 se Nelson přesouvá do Japonska, kde zakládá společnost Sapporo Hyperlab, kde on sám pracuje na pozici výzkumného pracovníka. Na této pozici působí i na univerzitě Hokkaido v Sapporu, a to v letech 1995-1996. Po další 3 roky působí také jako hostující profesor na katedře Environmentálních studií na Keio University ve Fujisawě, kde roku 2002 získal také titul Ph.D. za práci „Filozofie hypertextu“. Roku 1997 se stává profesorem i na universitě v Southamtonu, kde působí dodnes.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
=== Vzdělání<br/> ===<br />
<br />
*1959 – B.A. - Swarthmore, katedra filozofie<br />
*1963 – M.A. - Harward, katedra sociálních vztahů<br />
*2002 – Ph.D. - Keio University – za práci „Filozofie hypertextu“<br />
<br />
=== Zaměstnání<br/> ===<br />
<br />
*1964-66 – odborný asistent sociologie, Vassar College<br />
*1966-67 – technologický konzultant, Brace & World Publishers<br />
*1968-72 – vlastník firmy, „The Nelson Organization“ - poskytoval konzultace – IBM, Brown University, Western Electric, University of California atd.<br />
*1968-69 – odborný konzultant, Bellovy laboratořích a CBS laboratoře<br />
*1973-76 – učitel na několika katedrách, University of Illinois<br />
*1976 – spoluvlastník a reklamní ředitel, The Itty Bitty Machine Company (jeden z prvních počítačových obchodů v Chicagu)<br />
*1977 – hostující učitel, Swarthmore College – přednášel o textových systémech a interaktivní grafice<br />
*1980-81 – editor, magazín Creative Computing 1981-82 – šéfdesigner kancelářského softwaru, Datapoint<br />
*1983-84 – media specialist, Datapoint<br />
*1988-93 – "Distinguished Fellow", Autodesk<br />
*1993-95 – editor, magazín NewMedia<br />
*1994-96 – výzkumný pracovník, Sapporo HyperLab, Japonsko<br />
*1995-96 – výzkumný pracovník, Hokkaido University, Japonsko<br />
*1994-99 – hostující učitel, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*1997-nyní – hostující učitel, University of Southampton, Anglie<br />
*1999-2002 – přednášející, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*2000+ - "Senior Fellow", McLuhan institute<br />
*2003 – hostující učitel, University of Nottingham, Anglie<br />
*2004-9 – pracovník, Oxford Internet Institute, University of Oxford, Anglie<br />
*2010 – designer, The Internet Archive<br />
<br />
== Projekt XANADU<br/> ==<br />
<br />
Nelson přichází v 60. letech s myšlenkou celosvětového [[Hypertext|hypertextu]].<ref>NELSON, Theodor H. Project Xanadu® [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.xanadu.com/>.</ref> Tato myšlenka univerzální demokratické a celosvětové [[Hypertext|hypertextové]] knihovny měla pozdvihnout lidské bytí na zcela novou životní úroveň. Časopis [[Wired]] označil [[Xanadu]] za nejdéle trvající projekt v historii výpočetní techniky, který byl s nadšením Nelsona a jeho týmu ohlášen, avšak doposud nespatřil světlo světa. „The amazing epic tragedy.“ <ref name="WOLF">WOLF, Gary. The Curse Of Xanadu [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html>.</ref><br />
<br />
=== Historie projektu XANADU<br/> ===<br />
<br />
Prvopočátky projektu můžeme vysledovat až do Nelsonových studií na Harwardu, kde v rámci studentského projektu pracoval na textovém procesoru, který by mu umožnil ukládat jeho myšlenky a poznámky uvnitř počítače. Neměl ale dostatečné technické znalosti, a tak projekt nedokončil.<ref name="RHEINGOLD">RHEINGOLD, Howard. Tools for Thought [online]. [cit. 2013-04-22]. kap. 14. Dostupné z: <http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html>.</ref> Na konci šedesátých let dostal Nelson od soukromého investora menší finanční obnos, a tak si mohl dovolit najmout programátora, aby pracoval na základním kódu projektu Xanadu. Výsledkem byla datová struktura, která umožňovala vkládat do paměti počítače a následně z ní opět vyjímat, větší úseky textu. V roce 1972 vznikla první demoverze celého projektu, která ovšem běžela pouze na půjčeném počítači, než mohl Nelson celý projekt ukázat potencionálním zákazníkům, musel počítač vrátit. V tuhle chvíli tedy měl část zdrojového kódu, ale nikoli médium, na kterém by jej mohl přenášet.<ref name="WOLF">_</ref><br />
<br />
V roce 1974 vychází jakýsi manifest Nelsonovy digitální revoluce pojmenovaný "CompLib/Dream Machines", který se skládal ze dvou částí. První CompLib obsahovala změť nesouvisejících informací, ale pokud čtenář knihu otočil, měl před sebou část druhou – Dream Machines. V této kapitole se Nelson snažil představit základní nástin funkcí projektu Xanadu, který zde byl představen jako digitální síť, jakožto přirozeného prostředí pro [[Hypertext]]. Během doby, kdy přednášel na univerzitě na Swarthmore College se seznámil s Rogerem Gregorym, Markem Millerem a Stuartem Greenem, kteří napsali další část kódu.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
V roce 1983 tak Nelson zakládá společnost Xanadu Operating Company (XOC), která měla design systému dokončit, ale vývoj až do roku 1988 nijak nepokročil. V tomto roce veškerá práva na projekt Xanadu (včetně XOC) přecházejí pod firmu Autodesk. Šéfem vývoje se stal Miller, který později také rozhodl o tom, že momentální verze není vhodná ke komerčnímu využití a celý tým tak začal pracovat na nové verzi kódu. Vzhledem k širokému záběru funkcí, které měl Xanadu zvládat se daří většinu softwarových problému vyřešit až na konci roku 1991. V únoru 1992 ovšem Autodesk upadá do finančních potíží a XOC přechází pod správu firmy Memex a s ním přechází i většina programátorů. Práva na název Xanadu získává opět Nelson.<ref name="WOLF">_</ref><br />
<br />
Jenže i Memex se v souvislosti s Xanadu dostal do finančních potíží a autorská práva v souvislosti s XOC tak přešla do vlastnictví Rogera Gregoryho a Keitha Hensona. Tato společnost se později přejmenovala na Udanax a vydala otevřené kódy Xanadu 88.1 jako Udanax Green a Xanadu 92.1 pod názvem Udanax Gold.<ref name="GREGORY">GREGORY, Roger. Udanax.com [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: <http://www.udanax.com>.</ref> Nelson mezitím odešel do Japonska, kde ve spolupráci se studenty Keio University pokračoval na vývoji. Autorská práva rozšířil na společnosti Xanadu Australia a Xanadu America.<br/>Nicméně Xanadu jako samostatný [[Hypertext|hypertextový]] systém se všemi jeho atributy a aplikacemi dosud neběží na žádné platformě.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
== ZigZag Data System<br/> ==<br />
<br />
Zvaný také ZZstructure (resp. hyperthogonal structure) je generalizace dat, jako viditelných křížených seznamů v&nbsp;multidimenzionálním prostoru, které nabízejí nové formy [[Vizualizace]] a připojení.<ref>NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://www.xanadu.com/zigzag>.</ref><br />
<br />
ZigZag Data System by měl umožnit přestavbu světa osobních počítačů na práci s&nbsp;jednoduššími programy a daty tak, aby byla práce s&nbsp;nimi pro uživatele co nejsnadnější.<br />
<br />
Momentálně probíhají ZZstructure projekty v&nbsp;v&nbsp;USA, Austrálii, Japonsku, Rusku a Finsku.<br />
<br />
== Další aktivity ==<br />
<br />
Umělecký původ Teda Nelsona se projevil i v jeho tvorbě:<br />
<br />
*1957 (prvním rokem na Swarthmore College): Napsal knihu, režíroval a napsal slova zřemě zcela prvního rockového muzikálu "''Anything & Everything''"<br />
*1959 (koncem studia na Swarthmore College): Napsal a zrežíroval 90 minut dlouhou filmovou komedii s názvem "''The Epiphany of Slocum Furlow''".<br />
*1981 Ted Nelson byl konzultantem při natáčení filmu “''Tron''” Stevena Lisbergera (1982, Walt Disney Productions)<br />
<br />
Ted Nelson se po celý svůj život účastní mnohých banketů a konferencí na které je často zván jako vystupující. Vystupoval také na cestách po britských či amerických universitách.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Nelsonovy neologismy ===<br />
<br />
'''Compound document''' (1967)<br />
<br />
*Složený dokument. Dokument vytvořený pomocí textového editoru. Prostý text je smíchán s dalšími netextovými prvky, například s obrázky, tabulky, audio či video objekty, atd. <ref>Compound document. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document>.</ref><br />
<br />
'''Cybercrud''' (1967)<br />
<br />
*Spojení slov ''Cyber + Crud'' (špína, svinstvo). Pojem označuje animaci, prezentaci... která má za úkol zmást či zakrýt fakta. <ref>Cybercrud. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud>.</ref><br />
<br />
'''Docuplex''' (1981)<br />
<br />
*Nelsonova vize Dokuplexu [http://hypertext.sourceforge.net/docuplex/ zde].<br />
<br />
'''Docuverse''' (1981)<br />
<br />
*Neboli ''docuversum'' (složenina slov ''document ''a ''universe (''resp.''universum''), je celosvětová elektronická knihovna propojených dokumentů<ref name="kobikova">_</ref>, čili globální metadokument.<br />
<br />
'''Enfilade''' (1972)<br />
<br />
*"''Enfilades''" jsou třídy stromové datové struktury použité v projektu [[XANADU]]. Umožňují rychlou editaci, správu verzí, porovnávání operací a změn v síťové [[Hypertex|hypertextové]] databázi. <ref>Enfilade. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu)>.</ref><br />
<br />
'''[[Hypertext]]''' (1965)<br />
<br />
*Text, který není omezený lineární formou. [[Hypertext]] je pojem označující skupinu textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (linků, lexií), což umožňuje čtenáři procházet textem nelineárně, bez striktně definovaného počátku, konce i sledu textu. Na technologii [[Hypertext|hypertextu]] je založeno internetové prostředí globální počítačové sítě, tzv. World Wide Web.<br />
<br />
'''[[Hypermedia]]''' (1965)<br />
<br />
*Logická extenze slova [[Hypertext]]. Jde o médium obsahující krom prostého textu a odkazů také audio, video, grafické prvky,… <ref>Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia>.</ref><br />
<br />
'''Intertwingularity''' (1974)<br />
<br />
*Tento pojem Nelson použil k vyjádření složitosti vzájemných vazem v lidském poznání (vědění).<ref>Intertwingularity. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity>.</ref><br />
<br />
'''Soft copy''' (1975)<br />
<br />
*Jde o nevytištěný digitální dokument, lze jej prohlížet pomocí programů v počítačích. V kontrastu je vytištěný dokument.<ref>Soft copy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy>.</ref><br />
<br />
'''Techniod ''' (1981)<br />
<br />
*Přídavné jméno vztahující se k funkčnosti nebo provozování technologií. <ref>Techniod. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod>.</ref><br />
<br />
'''Teledildonics''' (1975)<br />
<br />
*Nebo také „''cyberdildonics''“ jsou elektronické sexuální pomůcky, které lze ovládat pomocí počítače a dosáhnout tak orgasmu.<ref>Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics>.</ref><br />
<br />
'''Transclusion''' (1982)<br />
<br />
*Jde o začlenění dokumentu (nebo jeho části) do jiného dokumentu pomocí odkazu.<ref>Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion>.</ref><br />
<br />
'''Virtuality''' (1977)<br />
<br />
*Nelson vidí tento pojem jako opozitum k termínu ''reality''. Všechno má svoji reálnou a virtuální stránku.<ref>Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality>.</ref><br />
<br />
'''Visualization'''(1972)<br />
<br />
*Jako první použil tento pojem v rámci počítačové vědy, tedy jako "''electronic visualization''", později i ve spojení "''computer visualization''" a "''scientific visualization''". <ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Dále pojmy: '''digitalia''' (1965), '''image synthesis''' (1970), '''structangle''' (1987), '''zipper lists''' (1970)<br />
<br />
=== Patenty ===<br />
<br />
*2000: Many-to-many platební systém pro síťový obsah.<br />
*2001: Softwarový patent pro ZigZag Structure (systém pro řízení, prohlížení a propojování komplexních dat).<br />
<br />
== Význam Teda Nelsona pro informační vědu a knihovnictví ==<br />
<br />
Ted Nelson spadá do skupiny lidí podílejících se na vývoji konceptu [[Hypertext|hypertextu]] a digitalizace dat ve vztahu k textualitě. <ref>MACEK, Jakub. Nová média. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm >.</ref> Prvotní koncepty se objevují již ve článku „As We May Think“(1945) [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]], který Nelsona inspiroval.<br />
<br />
Ted Nelson byl prvním, kdo hypertextový systém pojmenoval a v šedesátých letech i oficiálně zavedl termín hypertext, jež chápal jako nové médium, které rozšiřuje možnosti kreativní práce s textem. Popsal [[Hypertext]] jako nesekvenční, nelineární text s rozvětvenou strukturou, která se skládá z textových bloků (lexií) propojených (prolinkovaných) různými spojeními a nabízí čtenáři různé čtecí trasy. <ref name="kobikova">KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm >.</ref> Cílem jeho práce i práce na projektu [[XANADU]] bylo vytvoření totálního [[Hypertext|hypertextu]], tzv. docuversum (složeno ze slov document a universum).<br />
<br />
Nelson se také snažil razit myšlenky o spoluutváření dokumentů různými uživateli a o redundantním ukládání, což byli úmysly, které nepřímo předcházejí konceptům webu 2.0.<ref>AUTRATA, Petr. Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie [online]. 2012 [cit. 2013-04-16]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Zuzana Kobíková. Dostupné z: <http://theses.cz/id/fxo2m6/>.</ref><br />
<br />
== Ocenění ==<br />
<br />
*1968: "''Auburn Lecturer''", Union Theological Seminary (společně s Kennethem Bouldingem).<br />
*1998: ACM, americká Asociace pro výpočetní techniku začala předávat "''Nelson Newcomer Award''". Cena je každoroční a uděluje se vědeckým nováčkům za jejich texty z oblasti hypertextu.<br />
*1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''", Sedmá WWW konference v Brisbane v Austrálii. Nelson dostal cenu pro jednotlivce za celoživotní přínos v oblasti globální informační infrastruktury.<br />
*2001: V tomto roce byl Ted Nelson ve Francii pasován ministrem kultury jako "''Officier des Arts et Lettres''". Jde o individuální ocenění za přínos v literatuře a umění; (Řád umění a literatury Francouzské republiky).<br />
<br />
== Publikace ==<br />
<br />
Theodor Nelson napsal během svého života nepřeberné množství článků. Existuje mnoho zápisů, rozhovorů či videozáznamů, ať už z konferencí, nebo z televizních diskuzních pořadů, jakým byl například „Good Morning America“ nebo pořad „Hyperland“ televize BBC (1990). K prvnímu vystoupení Teda Nelsona v televizi však došlo již v roce 1950.<br />
<br />
Své články publikoval Nelson již od prvních let na univerzitě ve Swarthmore.<br />
<br />
V roce 1965 vydal jeden z prvních významných článků „The Hypertext“ v rámci Sborníku World Documentation Federation. V těchto letech vychází dále Nelsonovi např. grafická brožura věnující se počítačové grafice"New Media and Creativity Systems" a článek „Hypertext for History“(1966).<br />
<br />
V roce 1972 napsal text odkazující na článek „As We May a Think“ [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]] tím, že slovíčko „may“ zaměnil za „will“. Text „As We Will Think“ zkoumá problémy rozhraní, nově definuje [[Vannevar Bush|Bushův]] [[Vannevar Bush#Memex|Memexjako]] [[Hypertext]], popisuje vize sítě (odlišné od [[Internet|internetu]]) a přemýšlí, jak bychom mohli začít takovou síť/systém znalostí stavět.<br />
<br />
Několik svých článků publikoval Nelson také v časopise Creative Computing, kde byl i krátce editorem.<ref>Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing>.</ref><br/>Např. "The Atari Machine", "Interactive Systems and the Design of Virtuality" (1980).<br />
<br />
=== Knihy ===<br />
<br />
*1959: Life, Love, College, etc. (Formerly We Need a Sociology Department.) TN's collected columns from the Swarthmore Phoenix.<br />
*1966: Media 72, publikoval sám Nelson.<br />
*1974: Computer Lib/Dream Machines.<br />
*1977: The Home Computer Revolution. Přeloženy do švédštiny a italštiny.<br />
*1981: Literary Machines. 1987: Major revision. Přeloženo do japonštiny a italštiny.<br />
*1997: The Future of Information. Publikoval v Japonsku Kay Nishi ve speciální limitované edici.<br />
*2008: Geeks Bearing Gifts: How the Computer World Got This Way. Distribuce: Lulu.com.<br />
*2010: POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization. Distribuce: Lulu.com.<br />
<br />
== Citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">AUTRATA, Petr.&nbsp;</span>''Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. Brno, 2012 [cit. 2013-04-11]. 50 s. Dostupné z:</span>[http://is.muni.cz/th/333653/ff_b/Bakalarska_prace_-_Petr_Autrata.pdf http://is.muni.cz/th/333653/ff_b/Bakalarska_prace_-_Petr_Autrata.pdf]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy. Vedoucí práce Mgr. Zuzana Kobíková.</span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">GREGORY, Roger. Udanax.com [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: <</span>[http://www.udanax.com/ http://www.udanax.com]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">GRIFFIN, Scott. Internet Pioneers [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext.&nbsp;''REVUE PRO MÉDIA''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. č. 5, [cit. 2013-04-16].&nbsp;</span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Dostupný z WWW: <</span>[http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">MACEK, Jakub. Nová média.&nbsp;</span>''REVUE PRO MÉDIA''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <</span>[http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H. Project Xanadu® [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.xanadu.com/ http://www.xanadu.com/]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H.&nbsp;</span>''TED NELSON - CURRICULUM VITAE''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <</span>[http://http//hyperland.com/TNvita http://http://hyperland.com/TNvita]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <</span>[http://www.xanadu.com/zigzag http://www.xanadu.com/zigzag]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">RHEINGOLD, Howard. Tools for Thought [online]. [cit. 2013-04-22]. kap. 14. Dostupné z: <</span>[http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">WOLF, Gary. The Curse Of Xanadu [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Compound document. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Cybercrud. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Enfilade. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu) http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu)]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Intertwingularity. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Soft copy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Techniod. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
== Externí zdroje ==<br />
<br />
*[http://hyperland.com/TNvita Životopis Teda Nelsona].<br />
*[http://hyperland.com/ Osobní stránky] Teda Nelsona.<br />
*Oficiální strán<span style="font-size:small">ky&nbsp;<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: 'Times New Roman'">[http://xanadu.com/ PROJECTu XANADU®].</span></span><br />
*Oficiální stránky [http://www.xanadu.com/zigzag/ The ZIGZAG<span style="font-size:x-small"><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: 'Times New Roman'; text-align: -webkit-center">®</span></span>&nbsp;Database and Vizualization System]<br />
*Stránky udílení cen [http://www.sigweb.org/resources/sigweb-awards/43-ted-nelson Hypertext Ted nelson Newcomer Award]<br />
*Části autobiografické knihy&nbsp;[http://hyperland.com/possiplex/Excerpts.htm <span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px">POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization(2010).</span>]<br />
<br />
=== Články TN dostupné online ===<br />
<br />
*[http://web.grinnell.edu/courses/spn/s02/SPN395-01/RAM/RAM03/RAM0303.pdf As We Will Think]&nbsp;(1972).<br />
*[http://www.cs.nott.ac.uk/~hla/HTF/HTFII/Nelson.html Issues In Applicative Hyperization of Unwitting Systems]&nbsp;(1996).<br />
*[http://xanadu.com.au/ted/transcopyright/transcopy.html Transcopyright: Dealing with the Dilemma of Digital Copyright]&nbsp;(1997).<br />
*[http://www.xml.com/pub/a/w3j/s3.nelson.html Embedded Markup Considered Harmful]&nbsp;(1997)<br />
*[http://xanadu.com.au/ted/zigzag/xybrap.html What's On My Mind]&nbsp;(1998)<br />
*[http://portal.acm.org/ft_gateway.cfm?id=346033&type=pdf Xanalogical Structure, Needed Now More than Ever: Parallel Documents, Deep Links to Content, Deep Versioning and Deep Re-Use]&nbsp;(2000)<br />
*[http://xanadu.com/XanaduSpace/btf.htm Back to the Future: Hypertext the Way It Used To Be]&nbsp;(2007, společně s: Robert Adamson Smith)<br />
<br />
=== Video ===<br />
<br />
*Ted Nelson prezentuje [https://www.youtube.com/watch?v=En_2T7KH6RA XANADU Space]<br />
*Ted Nelson představuje [https://www.youtube.com/watch?v=WEj9vqVvHPc ZigZag data structure]<br />
<br />
<br/><br/>{{DEFAULTSORT:Nelson, Ted}}<br />
<br />
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] <br/></div>Rudimechttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Theodor_H._Nelson&diff=30939Theodor H. Nelson2013-05-04T09:14:41Z<p>Rudimec: </p>
<hr />
<div>[[File:Ted nelson.jpg|thumb|right|260px|Ted Nelson gives a presentation on Project Xanadu at The Tech Museum of Innovation, 2011. <br /> <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Ted_Nelson_cropped.jpg">(Wikimedia Commons)</a>]]<br />
<br />
<br/><br/>'''Ted Nelson''', celým jménem Theodor Holm Nelson (nar. 17. června 1937), je americký sociolog, filosof, softwarový designér a sám sebe označuje za vizionáře<ref name="CV">NELSON, Theodor H. ''TED NELSON - CURRICULUM VITAE'' [online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <http://http://hyperland.com/TNvita>.</ref>.<br />
<br />
Nelson je pionýrem v oblasti informačních technologií, zavedl a poprvé použil termín hypertext v roce 1963, uveřejnil jej v roce 1965. Je mu také přisuzováno první použití slov hypermedia, virtualita, intervingularita, teledildonika, a dalších.<br />
<br />
Mezi jeho nejvýznamnější práce patří dva softwarové projekty: Xanadu Hypertext a ZigZag Data System, dále napsal osm knih, přes padesát článků, měl několik akademických pozic a mohl mít celkem až na 750 studentů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Život ==<br />
<br />
{{Infobox Vědec |jmeno = Theodor H. Nelson|datum_narozeni = 17. 6. 1937|misto_narozeni = Chicago, USA|datum_umrti = -|misto_umrti = -|duvod_umrti = -|pobyt = Southampton, Velká Británie|rodina = ženatý s [[Marlene Mallicoat]]|obcanstvi = US|skola = M.A. Harvard, Sociology (Department of Social Relations), 1963.<br>Ph.D. Keio University, Japan (Department of Media and Governance), 2002.|pracoviste = Southampton University<br>Projekt XANADU |znamy_diky = Projekt [[XANADU]];<br>[[hypertext]]|oceneni = 1968: "''Auburn Lecturer''"<br>1998: "''Nelson Newcomer Award''"<br>1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''"<br>2001: "''Officier des Arts et Lettres''"}}<br />
<br />
Theodor Holm Nelson se narodil do umělecké rodiny režiséra Ralpha Nelsona, pozdějšího vítěze Emmy a Oscarové herečky Celesty Holmové. Jejich manželství ale příliš šťastné nebylo, a tak byl Nelson po většinu času vychováván svými prarodiči, nejprve v Chicagu, kde se také narodil, později v Greenvich Village.<ref>GRIFFIN, Scott. Internet Pioneers [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html>.</ref><br />
<br />
Svůj první titul B.A. obdržel na univerzitě ve Swarthmore roku 1959. O rok později začal na Harwardské univerzitě pracovat v rámci studentské práce na programu, který by mu umožnil ukládat všechny jeho poznámky, včetně jejich editace. Nicméně díky jeho nedostatečné technické vzdělanosti k jeho dokončení nikdy nedošlo. Nicméně Nelson se čím dál více stával počítačovým filosofem a visionářem a ve svých knihách, které vydával vlastním nákladem, v podstatě navrhl spoustu aplikací, které inspirovali vývojáře ve vývoji, a tak vznikla spousta aplikací, které dnes již považujeme za běžné, jako je například Word. Nelson totiž přesně věděl, co od počítače vyžaduje, a co by mu měl přinést. Studium na Harwardu ukončil úspěšně roku 1963 titulem M.A. na katedře sociálních vztahů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Pozdější 3 roky strávil jako učitel sociologie na elitní americké škole Vassar College. Později působil jako konzultant hned v několika organizacích. Mezi ty nejvýznamnější můžeme zmínit Bellovy laboratoře. Od roku 1968 byl také vlastníkem „The Nelson Organization“, kam na konzultace chodili zástupci i takových firem, jako jsou IBM, Western Electric či Kalifornské univerzity. V pozdějších letech působil opět jako hostující přednášející na několika amerických univerzitách, kde přednášel například o textových procesorech a interaktivní grafice. Na začátku 80. let působil jako šéf designer pro Datapoint corporation na vývoji textového procesoru nové generace, kde chtěl použít svůj „Vortext“ design, ale Datapoint celý projekt později zrušil.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Od roku 1988 se XOC (firma zaštiťující projekt Xanadu) stává akvizicí firmy Autodesk. Nelsonova práce je zejména propagace projektu Xanadu. Bohužel ani jeden z Nelsonových designů není nakonec dokončen a Autodesk od celého projektu po čtyřech letech upustil. V roce 1994 se Nelson přesouvá do Japonska, kde zakládá společnost Sapporo Hyperlab, kde on sám pracuje na pozici výzkumného pracovníka. Na této pozici působí i na univerzitě Hokkaido v Sapporu, a to v letech 1995-1996. Po další 3 roky působí také jako hostující profesor na katedře Environmentálních studií na Keio University ve Fujisawě, kde roku 2002 získal také titul Ph.D. za práci „Filozofie hypertextu“. Roku 1997 se stává profesorem i na universitě v Southamtonu, kde působí dodnes.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
=== Vzdělání<br/> ===<br />
<br />
*1959 – B.A. - Swarthmore, katedra filozofie<br />
*1963 – M.A. - Harward, katedra sociálních vztahů<br />
*2002 – Ph.D. - Keio University – za práci „Filozofie hypertextu“<br />
<br />
=== Zaměstnání<br/> ===<br />
<br />
*1964-66 – odborný asistent sociologie, Vassar College<br />
*1966-67 – technologický konzultant, Brace & World Publishers<br />
*1968-72 – vlastník firmy, „The Nelson Organization“ - poskytoval konzultace – IBM, Brown University, Western Electric, University of California atd.<br />
*1968-69 – odborný konzultant, Bellovy laboratořích a CBS laboratoře<br />
*1973-76 – učitel na několika katedrách, University of Illinois<br />
*1976 – spoluvlastník a reklamní ředitel, The Itty Bitty Machine Company (jeden z prvních počítačových obchodů v Chicagu)<br />
*1977 – hostující učitel, Swarthmore College – přednášel o textových systémech a interaktivní grafice<br />
*1980-81 – editor, magazín Creative Computing 1981-82 – šéfdesigner kancelářského softwaru, Datapoint<br />
*1983-84 – media specialist, Datapoint<br />
*1988-93 – "Distinguished Fellow", Autodesk<br />
*1993-95 – editor, magazín NewMedia<br />
*1994-96 – výzkumný pracovník, Sapporo HyperLab, Japonsko<br />
*1995-96 – výzkumný pracovník, Hokkaido University, Japonsko<br />
*1994-99 – hostující učitel, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*1997-nyní – hostující učitel, University of Southampton, Anglie<br />
*1999-2002 – přednášející, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*2000+ - "Senior Fellow", McLuhan institute<br />
*2003 – hostující učitel, University of Nottingham, Anglie<br />
*2004-9 – pracovník, Oxford Internet Institute, University of Oxford, Anglie<br />
*2010 – designer, The Internet Archive<br />
<br />
== Projekt XANADU<br/> ==<br />
<br />
Nelson přichází v 60. letech s myšlenkou celosvětového [[Hypertext|hypertextu]].<ref>NELSON, Theodor H. Project Xanadu® [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.xanadu.com/>.</ref> Tato myšlenka univerzální demokratické a celosvětové [[Hypertext|hypertextové]] knihovny měla pozdvihnout lidské bytí na zcela novou životní úroveň. Časopis [[Wired]] označil [[Xanadu]] za nejdéle trvající projekt v historii výpočetní techniky, který byl s nadšením Nelsona a jeho týmu ohlášen, avšak doposud nespatřil světlo světa. „The amazing epic tragedy.“ <ref name="WOLF">WOLF, Gary. The Curse Of Xanadu [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html>.</ref><br />
<br />
=== Historie projektu XANADU<br/> ===<br />
<br />
Prvopočátky projektu můžeme vysledovat až do Nelsonových studií na Harwardu, kde v rámci studentského projektu pracoval na textovém procesoru, který by mu umožnil ukládat jeho myšlenky a poznámky uvnitř počítače. Neměl ale dostatečné technické znalosti, a tak projekt nedokončil.<ref name="RHEINGOLD">RHEINGOLD, Howard. Tools for Thought [online]. [cit. 2013-04-22]. kap. 14. Dostupné z: <http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html>.</ref> Na konci šedesátých let dostal Nelson od soukromého investora menší finanční obnos, a tak si mohl dovolit najmout programátora, aby pracoval na základním kódu projektu Xanadu. Výsledkem byla datová struktura, která umožňovala vkládat do paměti počítače a následně z ní opět vyjímat, větší úseky textu. V roce 1972 vznikla první demoverze celého projektu, která ovšem běžela pouze na půjčeném počítači, než mohl Nelson celý projekt ukázat potencionálním zákazníkům, musel počítač vrátit. V tuhle chvíli tedy měl část zdrojového kódu, ale nikoli médium, na kterém by jej mohl přenášet.<ref name="WOLF">_</ref><br />
<br />
V roce 1974 vychází jakýsi manifest Nelsonovy digitální revoluce pojmenovaný "CompLib/Dream Machines", který se skládal ze dvou částí. První CompLib obsahovala změť nesouvisejících informací, ale pokud čtenář knihu otočil, měl před sebou část druhou – Dream Machines. V této kapitole se Nelson snažil představit základní nástin funkcí projektu Xanadu, který zde byl představen jako digitální síť, jakožto přirozeného prostředí pro [[Hypertext]]. Během doby, kdy přednášel na univerzitě na Swarthmore College se seznámil s Rogerem Gregorym, Markem Millerem a Stuartem Greenem, kteří napsali další část kódu.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
V roce 1983 tak Nelson zakládá společnost Xanadu Operating Company (XOC), která měla design systému dokončit, ale vývoj až do roku 1988 nijak nepokročil. V tomto roce veškerá práva na projekt Xanadu (včetně XOC) přecházejí pod firmu Autodesk. Šéfem vývoje se stal Miller, který později také rozhodl o tom, že momentální verze není vhodná ke komerčnímu využití a celý tým tak začal pracovat na nové verzi kódu. Vzhledem k širokému záběru funkcí, které měl Xanadu zvládat se daří většinu softwarových problému vyřešit až na konci roku 1991. V únoru 1992 ovšem Autodesk upadá do finančních potíží a XOC přechází pod správu firmy Memex a s ním přechází i většina programátorů. Práva na název Xanadu získává opět Nelson.<ref name="WOLF">_</ref><br />
<br />
Jenže i Memex se v souvislosti s Xanadu dostal do finančních potíží a autorská práva v souvislosti s XOC tak přešla do vlastnictví Rogera Gregoryho a Keitha Hensona. Tato společnost se později přejmenovala na Udanax a vydala otevřené kódy Xanadu 88.1 jako Udanax Green a Xanadu 92.1 pod názvem Udanax Gold.<ref name="GREGORY">GREGORY, Roger. Udanax.com [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: <http://www.udanax.com>.</ref> Nelson mezitím odešel do Japonska, kde ve spolupráci se studenty Keio University pokračoval na vývoji. Autorská práva rozšířil na společnosti Xanadu Australia a Xanadu America.<br/>Nicméně Xanadu jako samostatný [[Hypertext|hypertextový]] systém se všemi jeho atributy a aplikacemi dosud neběží na žádné platformě.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
== ZigZag Data System<br/> ==<br />
<br />
Zvaný také ZZstructure (resp. hyperthogonal structure) je generalizace dat, jako viditelných křížených seznamů v&nbsp;multidimenzionálním prostoru, které nabízejí nové formy [[Vizualizace]] a připojení.<ref>NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://www.xanadu.com/zigzag>.</ref><br />
<br />
ZigZag Data System by měl umožnit přestavbu světa osobních počítačů na práci s&nbsp;jednoduššími programy a daty tak, aby byla práce s&nbsp;nimi pro uživatele co nejsnadnější.<br />
<br />
Momentálně probíhají ZZstructure projekty v&nbsp;v&nbsp;USA, Austrálii, Japonsku, Rusku a Finsku.<br />
<br />
== Další aktivity ==<br />
<br />
Umělecký původ Teda Nelsona se projevil i v jeho tvorbě:<br />
<br />
*1957 (prvním rokem na Swarthmore College): Napsal knihu, režíroval a napsal slova zřemě zcela prvního rockového muzikálu "''Anything & Everything''"<br />
*1959 (koncem studia na Swarthmore College): Napsal a zrežíroval 90 minut dlouhou filmovou komedii s názvem "''The Epiphany of Slocum Furlow''".<br />
*1981 Ted Nelson byl konzultantem při natáčení filmu “''Tron''” Stevena Lisbergera (1982, Walt Disney Productions)<br />
<br />
Ted Nelson se po celý svůj život účastní mnohých banketů a konferencí na které je často zván jako vystupující. Vystupoval také na cestách po britských či amerických universitách.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Nelsonovy neologismy ===<br />
<br />
'''Compound document''' (1967)<br />
<br />
*Složený dokument. Dokument vytvořený pomocí textového editoru. Prostý text je smíchán s dalšími netextovými prvky, například s obrázky, tabulky, audio či video objekty, atd. <ref>Compound document. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document>.</ref><br />
<br />
'''Cybercrud''' (1967)<br />
<br />
*Spojení slov ''Cyber + Crud'' (špína, svinstvo). Pojem označuje animaci, prezentaci... která má za úkol zmást či zakrýt fakta. <ref>Cybercrud. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud>.</ref><br />
<br />
'''Docuplex''' (1981)<br />
<br />
*Nelsonova vize Dokuplexu [http://hypertext.sourceforge.net/docuplex/ zde].<br />
<br />
'''Docuverse''' (1981)<br />
<br />
*Neboli ''docuversum'' (složenina slov ''document ''a ''universe (''resp.''universum''), je celosvětová elektronická knihovna propojených dokumentů<ref name="kobikova">_</ref>, čili globální metadokument.<br />
<br />
'''Enfilade''' (1972)<br />
<br />
*"''Enfilades''" jsou třídy stromové datové struktury použité v projektu [[XANADU]]. Umožňují rychlou editaci, správu verzí, porovnávání operací a změn v síťové [[Hypertex|hypertextové]] databázi. <ref>Enfilade. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu)>.</ref><br />
<br />
'''[[Hypertext]]''' (1965)<br />
<br />
*Text, který není omezený lineární formou. [[Hypertext]] je pojem označující skupinu textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (linků, lexií), což umožňuje čtenáři procházet textem nelineárně, bez striktně definovaného počátku, konce i sledu textu. Na technologii [[Hypertext|hypertextu]] je založeno internetové prostředí globální počítačové sítě, tzv. World Wide Web.<br />
<br />
'''[[Hypermedia]]''' (1965)<br />
<br />
*Logická extenze slova [[Hypertext]]. Jde o médium obsahující krom prostého textu a odkazů také audio, video, grafické prvky,… <ref>Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia>.</ref><br />
<br />
'''Intertwingularity''' (1974)<br />
<br />
*Tento pojem Nelson použil k vyjádření složitosti vzájemných vazem v lidském poznání (vědění).<ref>Intertwingularity. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity>.</ref><br />
<br />
'''Soft copy''' (1975)<br />
<br />
*Jde o nevytištěný digitální dokument, lze jej prohlížet pomocí programů v počítačích. V kontrastu je vytištěný dokument.<ref>Soft copy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy>.</ref><br />
<br />
'''Techniod ''' (1981)<br />
<br />
*Přídavné jméno vztahující se k funkčnosti nebo provozování technologií. <ref>Techniod. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod>.</ref><br />
<br />
'''Teledildonics''' (1975)<br />
<br />
*Nebo také „''cyberdildonics''“ jsou elektronické sexuální pomůcky, které lze ovládat pomocí počítače a dosáhnout tak orgasmu.<ref>Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics>.</ref><br />
<br />
'''Transclusion''' (1982)<br />
<br />
*Jde o začlenění dokumentu (nebo jeho části) do jiného dokumentu pomocí odkazu.<ref>Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion>.</ref><br />
<br />
'''Virtuality''' (1977)<br />
<br />
*Nelson vidí tento pojem jako opozitum k termínu ''reality''. Všechno má svoji reálnou a virtuální stránku.<ref>Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality>.</ref><br />
<br />
'''Visualization'''(1972)<br />
<br />
*Jako první použil tento pojem v rámci počítačové vědy, tedy jako "''electronic visualization''", později i ve spojení "''computer visualization''" a "''scientific visualization''". <ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Dále pojmy: '''digitalia''' (1965), '''image synthesis''' (1970), '''structangle''' (1987), '''zipper lists''' (1970)<br />
<br />
=== Patenty ===<br />
<br />
*2000: Many-to-many platební systém pro síťový obsah.<br />
*2001: Softwarový patent pro ZigZag Structure (systém pro řízení, prohlížení a propojování komplexních dat).<br />
<br />
== Význam Teda Nelsona pro informační vědu a knihovnictví ==<br />
<br />
Ted Nelson spadá do skupiny lidí podílejících se na vývoji konceptu [[Hypertext|hypertextu]] a digitalizace dat ve vztahu k textualitě. <ref>MACEK, Jakub. Nová média. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm >.</ref> Prvotní koncepty se objevují již ve článku „As We May Think“(1945) [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]], který Nelsona inspiroval.<br />
<br />
Ted Nelson byl prvním, kdo hypertextový systém pojmenoval a v šedesátých letech i oficiálně zavedl termín hypertext, jež chápal jako nové médium, které rozšiřuje možnosti kreativní práce s textem. Popsal [[Hypertext]] jako nesekvenční, nelineární text s rozvětvenou strukturou, která se skládá z textových bloků (lexií) propojených (prolinkovaných) různými spojeními a nabízí čtenáři různé čtecí trasy. <ref name="kobikova">KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm >.</ref> Cílem jeho práce i práce na projektu [[XANADU]] bylo vytvoření totálního [[Hypertext|hypertextu]], tzv. docuversum (složeno ze slov document a universum).<br />
<br />
Nelson se také snažil razit myšlenky o spoluutváření dokumentů různými uživateli a o redundantním ukládání, což byli úmysly, které nepřímo předcházejí konceptům webu 2.0.<ref>AUTRATA, Petr. Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie [online]. 2012 [cit. 2013-04-16]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Zuzana Kobíková. Dostupné z: <http://theses.cz/id/fxo2m6/>.</ref><br />
<br />
== Ocenění ==<br />
<br />
*1968: "''Auburn Lecturer''", Union Theological Seminary (společně s Kennethem Bouldingem).<br />
*1998: ACM, americká Asociace pro výpočetní techniku začala předávat "''Nelson Newcomer Award''". Cena je každoroční a uděluje se vědeckým nováčkům za jejich texty z oblasti hypertextu.<br />
*1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''", Sedmá WWW konference v Brisbane v Austrálii. Nelson dostal cenu pro jednotlivce za celoživotní přínos v oblasti globální informační infrastruktury.<br />
*2001: V tomto roce byl Ted Nelson ve Francii pasován ministrem kultury jako "''Officier des Arts et Lettres''". Jde o individuální ocenění za přínos v literatuře a umění; (Řád umění a literatury Francouzské republiky).<br />
<br />
== Publikace ==<br />
<br />
Theodor Nelson napsal během svého života nepřeberné množství článků. Existuje mnoho zápisů, rozhovorů či videozáznamů, ať už z konferencí, nebo z televizních diskuzních pořadů, jakým byl například „Good Morning America“ nebo pořad „Hyperland“ televize BBC (1990). K prvnímu vystoupení Teda Nelsona v televizi však došlo již v roce 1950.<br />
<br />
Své články publikoval Nelson již od prvních let na univerzitě ve Swarthmore.<br />
<br />
V roce 1965 vydal jeden z prvních významných článků „The Hypertext“ v rámci Sborníku World Documentation Federation. V těchto letech vychází dále Nelsonovi např. grafická brožura věnující se počítačové grafice"New Media and Creativity Systems" a článek „Hypertext for History“(1966).<br />
<br />
V roce 1972 napsal text odkazující na článek „As We May a Think“ [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]] tím, že slovíčko „may“ zaměnil za „will“. Text „As We Will Think“ zkoumá problémy rozhraní, nově definuje [[Vannevar Bush|Bushův]] [[Vannevar Bush#Memex|Memexjako]] [[Hypertext]], popisuje vize sítě (odlišné od [[Internet|internetu]]) a přemýšlí, jak bychom mohli začít takovou síť/systém znalostí stavět.<br />
<br />
Několik svých článků publikoval Nelson také v časopise Creative Computing, kde byl i krátce editorem.<ref>Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing>.</ref><br/>Např. "The Atari Machine", "Interactive Systems and the Design of Virtuality" (1980).<br />
<br />
=== Knihy ===<br />
<br />
*1959: Life, Love, College, etc. (Formerly We Need a Sociology Department.) TN's collected columns from the Swarthmore Phoenix.<br />
*1966: Media 72, publikoval sám Nelson.<br />
*1974: Computer Lib/Dream Machines.<br />
*1977: The Home Computer Revolution. Přeloženy do švédštiny a italštiny.<br />
*1981: Literary Machines. 1987: Major revision. Přeloženo do japonštiny a italštiny.<br />
*1997: The Future of Information. Publikoval v Japonsku Kay Nishi ve speciální limitované edici.<br />
*2008: Geeks Bearing Gifts: How the Computer World Got This Way. Distribuce: Lulu.com.<br />
*2010: POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization. Distribuce: Lulu.com.<br />
<br />
== Citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">AUTRATA, Petr.&nbsp;</span>''Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. Brno, 2012 [cit. 2013-04-11]. 50 s. Dostupné z:</span>[http://is.muni.cz/th/333653/ff_b/Bakalarska_prace_-_Petr_Autrata.pdf http://is.muni.cz/th/333653/ff_b/Bakalarska_prace_-_Petr_Autrata.pdf]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy. Vedoucí práce Mgr. Zuzana Kobíková.</span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">GREGORY, Roger. Udanax.com [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: <</span>[http://www.udanax.com/ http://www.udanax.com]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">GRIFFIN, Scott. Internet Pioneers [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext.&nbsp;''REVUE PRO MÉDIA''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. č. 5, [cit. 2013-04-16].&nbsp;</span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Dostupný z WWW: <</span>[http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">MACEK, Jakub. Nová média.&nbsp;</span>''REVUE PRO MÉDIA''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <</span>[http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;></span><br />
<br />
== Externí zdroje ==<br />
<br />
*[http://hyperland.com/TNvita Životopis Teda Nelsona].<br />
*[http://hyperland.com/ Osobní stránky] Teda Nelsona.<br />
*Oficiální strán<span style="font-size:small">ky&nbsp;<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: 'Times New Roman'">[http://xanadu.com/ PROJECTu XANADU®].</span></span><br />
*Oficiální stránky [http://www.xanadu.com/zigzag/ The ZIGZAG<span style="font-size:x-small"><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: 'Times New Roman'; text-align: -webkit-center">®</span></span>&nbsp;Database and Vizualization System]<br />
*Stránky udílení cen [http://www.sigweb.org/resources/sigweb-awards/43-ted-nelson Hypertext Ted nelson Newcomer Award]<br />
*Části autobiografické knihy&nbsp;[http://hyperland.com/possiplex/Excerpts.htm <span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px">POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization(2010).</span>]<br />
<br />
=== Články TN dostupné online ===<br />
<br />
*[http://web.grinnell.edu/courses/spn/s02/SPN395-01/RAM/RAM03/RAM0303.pdf As We Will Think]&nbsp;(1972).<br />
*[http://www.cs.nott.ac.uk/~hla/HTF/HTFII/Nelson.html Issues In Applicative Hyperization of Unwitting Systems]&nbsp;(1996).<br />
*[http://xanadu.com.au/ted/transcopyright/transcopy.html Transcopyright: Dealing with the Dilemma of Digital Copyright]&nbsp;(1997).<br />
*[http://www.xml.com/pub/a/w3j/s3.nelson.html Embedded Markup Considered Harmful]&nbsp;(1997)<br />
*[http://xanadu.com.au/ted/zigzag/xybrap.html What's On My Mind]&nbsp;(1998)<br />
*[http://portal.acm.org/ft_gateway.cfm?id=346033&type=pdf Xanalogical Structure, Needed Now More than Ever: Parallel Documents, Deep Links to Content, Deep Versioning and Deep Re-Use]&nbsp;(2000)<br />
*[http://xanadu.com/XanaduSpace/btf.htm Back to the Future: Hypertext the Way It Used To Be]&nbsp;(2007, společně s: Robert Adamson Smith)<br />
<br />
=== Video ===<br />
<br />
*Ted Nelson prezentuje [https://www.youtube.com/watch?v=En_2T7KH6RA XANADU Space]<br />
*Ted Nelson představuje [https://www.youtube.com/watch?v=WEj9vqVvHPc ZigZag data structure]<br />
<br />
<br/><br/>{{DEFAULTSORT:Nelson, Ted}}<br />
<br />
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] <br/></div>Rudimechttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Theodor_H._Nelson&diff=30938Theodor H. Nelson2013-05-04T09:06:16Z<p>Rudimec: </p>
<hr />
<div>[[File:Ted nelson.jpg|thumb|right|260px|Ted Nelson gives a presentation on Project Xanadu at The Tech Museum of Innovation, 2011. <br /> <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Ted_Nelson_cropped.jpg">(Wikimedia Commons)</a>]]<br />
<br />
<br/><br/>'''Ted Nelson''', celým jménem Theodor Holm Nelson (nar. 17. června 1937), je americký sociolog, filosof, softwarový designér a sám sebe označuje za vizionáře<ref name="CV">NELSON, Theodor H. ''TED NELSON - CURRICULUM VITAE'' [online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <http://http://hyperland.com/TNvita>.</ref>.<br />
<br />
Nelson je pionýrem v oblasti informačních technologií, zavedl a poprvé použil termín hypertext v roce 1963, uveřejnil jej v roce 1965. Je mu také přisuzováno první použití slov hypermedia, virtualita, intervingularita, teledildonika, a dalších.<br />
<br />
Mezi jeho nejvýznamnější práce patří dva softwarové projekty: Xanadu Hypertext a ZigZag Data System, dále napsal osm knih, přes padesát článků, měl několik akademických pozic a mohl mít celkem až na 750 studentů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Život ==<br />
<br />
{{Infobox Vědec |jmeno = Theodor H. Nelson|datum_narozeni = 17. 6. 1937|misto_narozeni = Chicago, USA|datum_umrti = -|misto_umrti = -|duvod_umrti = -|pobyt = Southampton, Velká Británie|rodina = ženatý s [[Marlene Mallicoat]]|obcanstvi = US|skola = M.A. Harvard, Sociology (Department of Social Relations), 1963.<br>Ph.D. Keio University, Japan (Department of Media and Governance), 2002.|pracoviste = Southampton University<br>Projekt XANADU |znamy_diky = Projekt [[XANADU]];<br>[[hypertext]]|oceneni = 1968: "''Auburn Lecturer''"<br>1998: "''Nelson Newcomer Award''"<br>1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''"<br>2001: "''Officier des Arts et Lettres''"}}<br />
<br />
Theodor Holm Nelson se narodil do umělecké rodiny režiséra Ralpha Nelsona, pozdějšího vítěze Emmy a Oscarové herečky Celesty Holmové. Jejich manželství ale příliš šťastné nebylo, a tak byl Nelson po většinu času vychováván svými prarodiči, nejprve v Chicagu, kde se také narodil, později v Greenvich Village.<ref>GRIFFIN, Scott. Internet Pioneers [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html>.</ref><br />
<br />
Svůj první titul B.A. obdržel na univerzitě ve Swarthmore roku 1959. O rok později začal na Harwardské univerzitě pracovat v rámci studentské práce na programu, který by mu umožnil ukládat všechny jeho poznámky, včetně jejich editace. Nicméně díky jeho nedostatečné technické vzdělanosti k jeho dokončení nikdy nedošlo. Nicméně Nelson se čím dál více stával počítačovým filosofem a visionářem a ve svých knihách, které vydával vlastním nákladem, v podstatě navrhl spoustu aplikací, které inspirovali vývojáře ve vývoji, a tak vznikla spousta aplikací, které dnes již považujeme za běžné, jako je například Word. Nelson totiž přesně věděl, co od počítače vyžaduje, a co by mu měl přinést. Studium na Harwardu ukončil úspěšně roku 1963 titulem M.A. na katedře sociálních vztahů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Pozdější 3 roky strávil jako učitel sociologie na elitní americké škole Vassar College. Později působil jako konzultant hned v několika organizacích. Mezi ty nejvýznamnější můžeme zmínit Bellovy laboratoře. Od roku 1968 byl také vlastníkem „The Nelson Organization“, kam na konzultace chodili zástupci i takových firem, jako jsou IBM, Western Electric či Kalifornské univerzity. V pozdějších letech působil opět jako hostující přednášející na několika amerických univerzitách, kde přednášel například o textových procesorech a interaktivní grafice. Na začátku 80. let působil jako šéf designer pro Datapoint corporation na vývoji textového procesoru nové generace, kde chtěl použít svůj „Vortext“ design, ale Datapoint celý projekt později zrušil.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Od roku 1988 se XOC (firma zaštiťující projekt Xanadu) stává akvizicí firmy Autodesk. Nelsonova práce je zejména propagace projektu Xanadu. Bohužel ani jeden z Nelsonových designů není nakonec dokončen a Autodesk od celého projektu po čtyřech letech upustil. V roce 1994 se Nelson přesouvá do Japonska, kde zakládá společnost Sapporo Hyperlab, kde on sám pracuje na pozici výzkumného pracovníka. Na této pozici působí i na univerzitě Hokkaido v Sapporu, a to v letech 1995-1996. Po další 3 roky působí také jako hostující profesor na katedře Environmentálních studií na Keio University ve Fujisawě, kde roku 2002 získal také titul Ph.D. za práci „Filozofie hypertextu“. Roku 1997 se stává profesorem i na universitě v Southamtonu, kde působí dodnes.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
=== Vzdělání<br/> ===<br />
<br />
*1959 – B.A. - Swarthmore, katedra filozofie<br />
*1963 – M.A. - Harward, katedra sociálních vztahů<br />
*2002 – Ph.D. - Keio University – za práci „Filozofie hypertextu“<br />
<br />
=== Zaměstnání<br/> ===<br />
<br />
*1964-66 – odborný asistent sociologie, Vassar College<br />
*1966-67 – technologický konzultant, Brace & World Publishers<br />
*1968-72 – vlastník firmy, „The Nelson Organization“ - poskytoval konzultace – IBM, Brown University, Western Electric, University of California atd.<br />
*1968-69 – odborný konzultant, Bellovy laboratořích a CBS laboratoře<br />
*1973-76 – učitel na několika katedrách, University of Illinois<br />
*1976 – spoluvlastník a reklamní ředitel, The Itty Bitty Machine Company (jeden z prvních počítačových obchodů v Chicagu)<br />
*1977 – hostující učitel, Swarthmore College – přednášel o textových systémech a interaktivní grafice<br />
*1980-81 – editor, magazín Creative Computing 1981-82 – šéfdesigner kancelářského softwaru, Datapoint<br />
*1983-84 – media specialist, Datapoint<br />
*1988-93 – "Distinguished Fellow", Autodesk<br />
*1993-95 – editor, magazín NewMedia<br />
*1994-96 – výzkumný pracovník, Sapporo HyperLab, Japonsko<br />
*1995-96 – výzkumný pracovník, Hokkaido University, Japonsko<br />
*1994-99 – hostující učitel, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*1997-nyní – hostující učitel, University of Southampton, Anglie<br />
*1999-2002 – přednášející, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*2000+ - "Senior Fellow", McLuhan institute<br />
*2003 – hostující učitel, University of Nottingham, Anglie<br />
*2004-9 – pracovník, Oxford Internet Institute, University of Oxford, Anglie<br />
*2010 – designer, The Internet Archive<br />
<br />
== Projekt XANADU<br/> ==<br />
<br />
Nelson přichází v 60. letech s myšlenkou celosvětového [[Hypertext|hypertextu]].<ref>NELSON, Theodor H. Project Xanadu® [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.xanadu.com/>.</ref> Tato myšlenka univerzální demokratické a celosvětové [[Hypertext|hypertextové]] knihovny měla pozdvihnout lidské bytí na zcela novou životní úroveň. Časopis [[Wired]] označil [[Xanadu]] za nejdéle trvající projekt v historii výpočetní techniky, který byl s nadšením Nelsona a jeho týmu ohlášen, avšak doposud nespatřil světlo světa. „The amazing epic tragedy.“ <ref name="WOLF">WOLF, Gary. The Curse Of Xanadu [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html>.</ref><br />
<br />
=== Historie projektu XANADU<br/> ===<br />
<br />
Prvopočátky projektu můžeme vysledovat až do Nelsonových studií na Harwardu, kde v rámci studentského projektu pracoval na textovém procesoru, který by mu umožnil ukládat jeho myšlenky a poznámky uvnitř počítače. Neměl ale dostatečné technické znalosti, a tak projekt nedokončil.<ref name="RHEINGOLD">RHEINGOLD, Howard. Tools for Thought [online]. [cit. 2013-04-22]. kap. 14. Dostupné z: <http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html>.</ref> Na konci šedesátých let dostal Nelson od soukromého investora menší finanční obnos, a tak si mohl dovolit najmout programátora, aby pracoval na základním kódu projektu Xanadu. Výsledkem byla datová struktura, která umožňovala vkládat do paměti počítače a následně z ní opět vyjímat, větší úseky textu. V roce 1972 vznikla první demoverze celého projektu, která ovšem běžela pouze na půjčeném počítači, než mohl Nelson celý projekt ukázat potencionálním zákazníkům, musel počítač vrátit. V tuhle chvíli tedy měl část zdrojového kódu, ale nikoli médium, na kterém by jej mohl přenášet.<ref name="WOLF">_</ref><br />
<br />
V roce 1974 vychází jakýsi manifest Nelsonovy digitální revoluce pojmenovaný "CompLib/Dream Machines", který se skládal ze dvou částí. První CompLib obsahovala změť nesouvisejících informací, ale pokud čtenář knihu otočil, měl před sebou část druhou – Dream Machines. V této kapitole se Nelson snažil představit základní nástin funkcí projektu Xanadu, který zde byl představen jako digitální síť, jakožto přirozeného prostředí pro [[Hypertext]]. Během doby, kdy přednášel na univerzitě na Swarthmore College se seznámil s Rogerem Gregorym, Markem Millerem a Stuartem Greenem, kteří napsali další část kódu.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
V roce 1983 tak Nelson zakládá společnost Xanadu Operating Company (XOC), která měla design systému dokončit, ale vývoj až do roku 1988 nijak nepokročil. V tomto roce veškerá práva na projekt Xanadu (včetně XOC) přecházejí pod firmu Autodesk. Šéfem vývoje se stal Miller, který později také rozhodl o tom, že momentální verze není vhodná ke komerčnímu využití a celý tým tak začal pracovat na nové verzi kódu. Vzhledem k širokému záběru funkcí, které měl Xanadu zvládat se daří většinu softwarových problému vyřešit až na konci roku 1991. V únoru 1992 ovšem Autodesk upadá do finančních potíží a XOC přechází pod správu firmy Memex a s ním přechází i většina programátorů. Práva na název Xanadu získává opět Nelson.<ref name="WOLF">_</ref><br />
<br />
Jenže i Memex se v souvislosti s Xanadu dostal do finančních potíží a autorská práva v souvislosti s XOC tak přešla do vlastnictví Rogera Gregoryho a Keitha Hensona. Tato společnost se později přejmenovala na Udanax a vydala otevřené kódy Xanadu 88.1 jako Udanax Green a Xanadu 92.1 pod názvem Udanax Gold.<ref name="GREGORY">GREGORY, Roger. Udanax.com [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: <http://www.udanax.com>.</ref> Nelson mezitím odešel do Japonska, kde ve spolupráci se studenty Keio University pokračoval na vývoji. Autorská práva rozšířil na společnosti Xanadu Australia a Xanadu America.<br/>Nicméně Xanadu jako samostatný [[Hypertext|hypertextový]] systém se všemi jeho atributy a aplikacemi dosud neběží na žádné platformě.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
== ZigZag Data System<br/> ==<br />
<br />
Zvaný také ZZstructure (resp. hyperthogonal structure) je generalizace dat, jako viditelných křížených seznamů v&nbsp;multidimenzionálním prostoru, které nabízejí nové formy [[Vizualizace]] a připojení.<ref>NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://www.xanadu.com/zigzag>.</ref><br />
<br />
ZigZag Data System by měl umožnit přestavbu světa osobních počítačů na práci s&nbsp;jednoduššími programy a daty tak, aby byla práce s&nbsp;nimi pro uživatele co nejsnadnější.<br />
<br />
Momentálně probíhají ZZstructure projekty v&nbsp;v&nbsp;USA, Austrálii, Japonsku, Rusku a Finsku.<br />
<br />
== Další aktivity ==<br />
<br />
Umělecký původ Teda Nelsona se projevil i v jeho tvorbě:<br />
<br />
*1957 (prvním rokem na Swarthmore College): Napsal knihu, režíroval a napsal slova zřemě zcela prvního rockového muzikálu "''Anything & Everything''"<br />
*1959 (koncem studia na Swarthmore College): Napsal a zrežíroval 90 minut dlouhou filmovou komedii s názvem "''The Epiphany of Slocum Furlow''".<br />
*1981 Ted Nelson byl konzultantem při natáčení filmu “''Tron''” Stevena Lisbergera (1982, Walt Disney Productions)<br />
<br />
Ted Nelson se po celý svůj život účastní mnohých banketů a konferencí na které je často zván jako vystupující. Vystupoval také na cestách po britských či amerických universitách.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Nelsonovy neologismy ===<br />
<br />
'''Compound document''' (1967)<br />
<br />
*Složený dokument. Dokument vytvořený pomocí textového editoru. Prostý text je smíchán s dalšími netextovými prvky, například s obrázky, tabulky, audio či video objekty, atd. <ref>Compound document. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document>.</ref><br />
<br />
'''Cybercrud''' (1967)<br />
<br />
*Spojení slov ''Cyber + Crud'' (špína, svinstvo). Pojem označuje animaci, prezentaci... která má za úkol zmást či zakrýt fakta. <ref>Cybercrud. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud>.</ref><br />
<br />
'''Docuplex''' (1981)<br />
<br />
*Nelsonova vize Dokuplexu [http://hypertext.sourceforge.net/docuplex/ zde].<br />
<br />
'''Docuverse''' (1981)<br />
<br />
*Neboli ''docuversum'' (složenina slov ''document ''a ''universe (''resp.''universum''), je celosvětová elektronická knihovna propojených dokumentů<ref name="kobikova">_</ref>, čili globální metadokument.<br />
<br />
'''Enfilade''' (1972)<br />
<br />
*"''Enfilades''" jsou třídy stromové datové struktury použité v projektu [[XANADU]]. Umožňují rychlou editaci, správu verzí, porovnávání operací a změn v síťové [[Hypertex|hypertextové]] databázi. <ref>Enfilade. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu)>.</ref><br />
<br />
'''[[Hypertext]]''' (1965)<br />
<br />
*Text, který není omezený lineární formou. [[Hypertext]] je pojem označující skupinu textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (linků, lexií), což umožňuje čtenáři procházet textem nelineárně, bez striktně definovaného počátku, konce i sledu textu. Na technologii [[Hypertext|hypertextu]] je založeno internetové prostředí globální počítačové sítě, tzv. World Wide Web.<br />
<br />
'''[[Hypermedia]]''' (1965)<br />
<br />
*Logická extenze slova [[Hypertext]]. Jde o médium obsahující krom prostého textu a odkazů také audio, video, grafické prvky,… <ref>Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia>.</ref><br />
<br />
'''Intertwingularity''' (1974)<br />
<br />
*Tento pojem Nelson použil k vyjádření složitosti vzájemných vazem v lidském poznání (vědění).<ref>Intertwingularity. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity>.</ref><br />
<br />
'''Soft copy''' (1975)<br />
<br />
*Jde o nevytištěný digitální dokument, lze jej prohlížet pomocí programů v počítačích. V kontrastu je vytištěný dokument.<ref>Soft copy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy>.</ref><br />
<br />
'''Techniod ''' (1981)<br />
<br />
*Přídavné jméno vztahující se k funkčnosti nebo provozování technologií. <ref>Techniod. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod>.</ref><br />
<br />
'''Teledildonics''' (1975)<br />
<br />
*Nebo také „''cyberdildonics''“ jsou elektronické sexuální pomůcky, které lze ovládat pomocí počítače a dosáhnout tak orgasmu.<ref>Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics>.</ref><br />
<br />
'''Transclusion''' (1982)<br />
<br />
*Jde o začlenění dokumentu (nebo jeho části) do jiného dokumentu pomocí odkazu.<ref>Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion>.</ref><br />
<br />
'''Virtuality''' (1977)<br />
<br />
*Nelson vidí tento pojem jako opozitum k termínu ''reality''. Všechno má svoji reálnou a virtuální stránku.<ref>Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality>.</ref><br />
<br />
'''Visualization'''(1972)<br />
<br />
*Jako první použil tento pojem v rámci počítačové vědy, tedy jako "''electronic visualization''", později i ve spojení "''computer visualization''" a "''scientific visualization''". <ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Dále pojmy: '''digitalia''' (1965), '''image synthesis''' (1970), '''structangle''' (1987), '''zipper lists''' (1970)<br />
<br />
=== Patenty ===<br />
<br />
*2000: Many-to-many platební systém pro síťový obsah.<br />
*2001: Softwarový patent pro ZigZag Structure (systém pro řízení, prohlížení a propojování komplexních dat).<br />
<br />
== Význam Teda Nelsona pro informační vědu a knihovnictví ==<br />
<br />
Ted Nelson spadá do skupiny lidí podílejících se na vývoji konceptu [[Hypertext|hypertextu]] a digitalizace dat ve vztahu k textualitě. <ref>MACEK, Jakub. Nová média. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm >.</ref> Prvotní koncepty se objevují již ve článku „As We May Think“(1945) [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]], který Nelsona inspiroval.<br />
<br />
Ted Nelson byl prvním, kdo hypertextový systém pojmenoval a v šedesátých letech i oficiálně zavedl termín hypertext, jež chápal jako nové médium, které rozšiřuje možnosti kreativní práce s textem. Popsal [[Hypertext]] jako nesekvenční, nelineární text s rozvětvenou strukturou, která se skládá z textových bloků (lexií) propojených (prolinkovaných) různými spojeními a nabízí čtenáři různé čtecí trasy. <ref name="kobikova">KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm >.</ref> Cílem jeho práce i práce na projektu [[XANADU]] bylo vytvoření totálního [[Hypertext|hypertextu]], tzv. docuversum (složeno ze slov document a universum).<br />
<br />
Nelson se také snažil razit myšlenky o spoluutváření dokumentů různými uživateli a o redundantním ukládání, což byli úmysly, které nepřímo předcházejí konceptům webu 2.0.<ref>AUTRATA, Petr. Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie [online]. 2012 [cit. 2013-04-16]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Zuzana Kobíková. Dostupné z: <http://theses.cz/id/fxo2m6/>.</ref><br />
<br />
== Ocenění ==<br />
<br />
*1968: "''Auburn Lecturer''", Union Theological Seminary (společně s Kennethem Bouldingem).<br />
*1998: ACM, americká Asociace pro výpočetní techniku začala předávat "''Nelson Newcomer Award''". Cena je každoroční a uděluje se vědeckým nováčkům za jejich texty z oblasti hypertextu.<br />
*1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''", Sedmá WWW konference v Brisbane v Austrálii. Nelson dostal cenu pro jednotlivce za celoživotní přínos v oblasti globální informační infrastruktury.<br />
*2001: V tomto roce byl Ted Nelson ve Francii pasován ministrem kultury jako "''Officier des Arts et Lettres''". Jde o individuální ocenění za přínos v literatuře a umění; (Řád umění a literatury Francouzské republiky).<br />
<br />
== Publikace ==<br />
<br />
Theodor Nelson napsal během svého života nepřeberné množství článků. Existuje mnoho zápisů, rozhovorů či videozáznamů, ať už z konferencí, nebo z televizních diskuzních pořadů, jakým byl například „Good Morning America“ nebo pořad „Hyperland“ televize BBC (1990). K prvnímu vystoupení Teda Nelsona v televizi však došlo již v roce 1950.<br />
<br />
Své články publikoval Nelson již od prvních let na univerzitě ve Swarthmore.<br />
<br />
V roce 1965 vydal jeden z prvních významných článků „The Hypertext“ v rámci Sborníku World Documentation Federation. V těchto letech vychází dále Nelsonovi např. grafická brožura věnující se počítačové grafice"New Media and Creativity Systems" a článek „Hypertext for History“(1966).<br />
<br />
V roce 1972 napsal text odkazující na článek „As We May a Think“ [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]] tím, že slovíčko „may“ zaměnil za „will“. Text „As We Will Think“ zkoumá problémy rozhraní, nově definuje [[Vannevar Bush|Bushův]] [[Vannevar Bush#Memex|Memexjako]] [[Hypertext]], popisuje vize sítě (odlišné od [[Internet|internetu]]) a přemýšlí, jak bychom mohli začít takovou síť/systém znalostí stavět.<br />
<br />
Několik svých článků publikoval Nelson také v časopise Creative Computing, kde byl i krátce editorem.<ref>Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing>.</ref><br/>Např. "The Atari Machine", "Interactive Systems and the Design of Virtuality" (1980).<br />
<br />
=== Knihy ===<br />
<br />
*1959: Life, Love, College, etc. (Formerly We Need a Sociology Department.) TN's collected columns from the Swarthmore Phoenix.<br />
*1966: Media 72, publikoval sám Nelson.<br />
*1974: Computer Lib/Dream Machines.<br />
*1977: The Home Computer Revolution. Přeloženy do švédštiny a italštiny.<br />
*1981: Literary Machines. 1987: Major revision. Přeloženo do japonštiny a italštiny.<br />
*1997: The Future of Information. Publikoval v Japonsku Kay Nishi ve speciální limitované edici.<br />
*2008: Geeks Bearing Gifts: How the Computer World Got This Way. Distribuce: Lulu.com.<br />
*2010: POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization. Distribuce: Lulu.com.<br />
<br />
== Citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
<br />
<br />
== Externí zdroje ==<br />
<br />
*[http://hyperland.com/TNvita Životopis Teda Nelsona].<br />
*[http://hyperland.com/ Osobní stránky] Teda Nelsona.<br />
*Oficiální strán<span style="font-size:small">ky&nbsp;<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: 'Times New Roman'">[http://xanadu.com/ PROJECTu XANADU®].</span></span><br />
*Oficiální stránky [http://www.xanadu.com/zigzag/ The ZIGZAG<span style="font-size:x-small"><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: 'Times New Roman'; text-align: -webkit-center">®</span></span>&nbsp;Database and Vizualization System]<br />
*Stránky udílení cen [http://www.sigweb.org/resources/sigweb-awards/43-ted-nelson Hypertext Ted nelson Newcomer Award]<br />
*Části autobiografické knihy&nbsp;[http://hyperland.com/possiplex/Excerpts.htm <span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px">POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization(2010).</span>]<br />
<br />
=== Články TN dostupné online ===<br />
<br />
*[http://web.grinnell.edu/courses/spn/s02/SPN395-01/RAM/RAM03/RAM0303.pdf As We Will Think]&nbsp;(1972).<br />
*[http://www.cs.nott.ac.uk/~hla/HTF/HTFII/Nelson.html Issues In Applicative Hyperization of Unwitting Systems]&nbsp;(1996).<br />
*[http://xanadu.com.au/ted/transcopyright/transcopy.html Transcopyright: Dealing with the Dilemma of Digital Copyright]&nbsp;(1997).<br />
*[http://www.xml.com/pub/a/w3j/s3.nelson.html Embedded Markup Considered Harmful]&nbsp;(1997)<br />
*[http://xanadu.com.au/ted/zigzag/xybrap.html What's On My Mind]&nbsp;(1998)<br />
*[http://portal.acm.org/ft_gateway.cfm?id=346033&type=pdf Xanalogical Structure, Needed Now More than Ever: Parallel Documents, Deep Links to Content, Deep Versioning and Deep Re-Use]&nbsp;(2000)<br />
*[http://xanadu.com/XanaduSpace/btf.htm Back to the Future: Hypertext the Way It Used To Be]&nbsp;(2007, společně s: Robert Adamson Smith)<br />
<br />
=== Video ===<br />
<br />
*Ted Nelson prezentuje [https://www.youtube.com/watch?v=En_2T7KH6RA XANADU Space]<br />
*Ted Nelson představuje [https://www.youtube.com/watch?v=WEj9vqVvHPc ZigZag data structure]<br />
<br />
<br/><br/>{{DEFAULTSORT:Nelson, Ted}}<br />
<br />
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] <br/></div>Rudimechttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Theodor_H._Nelson&diff=30933Theodor H. Nelson2013-05-04T08:46:37Z<p>Rudimec: /* ZigZag Data System */</p>
<hr />
<div>[[File:Ted nelson.jpg|thumb|right|260px|Ted Nelson gives a presentation on Project Xanadu at The Tech Museum of Innovation, 2011. <br> [http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Ted_Nelson_cropped.jpg (Wikimedia Commons)]]]<br />
<br />
<br/><br/>'''Ted Nelson''', celým jménem Theodor Holm Nelson (nar. 17. června 1937), je americký sociolog, filosof, softwarový designér a sám sebe označuje za vizionáře<ref name="CV">NELSON, Theodor H. ''TED NELSON - CURRICULUM VITAE'' [online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <http://http://hyperland.com/TNvita>.</ref>.<br />
<br />
Nelson je pionýrem v oblasti informačních technologií, zavedl a poprvé použil termín hypertext v roce 1963, uveřejnil jej v roce 1965. Je mu také přisuzováno první použití slov hypermedia, virtualita, intervingularita, teledildonika, a dalších.<br />
<br />
Mezi jeho nejvýznamnější práce patří dva softwarové projekty: Xanadu Hypertext a ZigZag Data System, dále napsal osm knih, přes padesát článků, měl několik akademických pozic a mohl mít celkem až na 750 studentů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Život ==<br />
<br />
{{Infobox Vědec |jmeno = Theodor H. Nelson|datum_narozeni = 17. 6. 1937|misto_narozeni = Chicago, USA|datum_umrti = -|misto_umrti = -|duvod_umrti = -|pobyt = Southampton, Velká Británie|rodina = ženatý s [[Marlene Mallicoat]]|obcanstvi = US|skola = M.A. Harvard, Sociology (Department of Social Relations), 1963.<br>Ph.D. Keio University, Japan (Department of Media and Governance), 2002.|pracoviste = Southampton University<br>Projekt XANADU |znamy_diky = Projekt [[XANADU]];<br>[[hypertext]]|oceneni = 1968: "''Auburn Lecturer''"<br>1998: "''Nelson Newcomer Award''"<br>1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''"<br>2001: "''Officier des Arts et Lettres''"}}<br />
<br />
Theodor Holm Nelson se narodil do umělecké rodiny režiséra Ralpha Nelsona, pozdějšího vítěze Emmy a Oscarové herečky Celesty Holmové. Jejich manželství ale příliš šťastné nebylo, a tak byl Nelson po většinu času vychováván svými prarodiči, nejprve v Chicagu, kde se také narodil, později v Greenvich Village.<ref>GRIFFIN, Scott. Internet Pioneers [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html>.</ref><br />
<br />
Svůj první titul B.A. obdržel na univerzitě ve Swarthmore roku 1959. O rok později začal na Harwardské univerzitě pracovat v rámci studentské práce na programu, který by mu umožnil ukládat všechny jeho poznámky, včetně jejich editace. Nicméně díky jeho nedostatečné technické vzdělanosti k jeho dokončení nikdy nedošlo. Nicméně Nelson se čím dál více stával počítačovým filosofem a visionářem a ve svých knihách, které vydával vlastním nákladem, v podstatě navrhl spoustu aplikací, které inspirovali vývojáře ve vývoji, a tak vznikla spousta aplikací, které dnes již považujeme za běžné, jako je například Word. Nelson totiž přesně věděl, co od počítače vyžaduje, a co by mu měl přinést. Studium na Harwardu ukončil úspěšně roku 1963 titulem M.A. na katedře sociálních vztahů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Pozdější 3 roky strávil jako učitel sociologie na elitní americké škole Vassar College. Později působil jako konzultant hned v několika organizacích. Mezi ty nejvýznamnější můžeme zmínit Bellovy laboratoře. Od roku 1968 byl také vlastníkem „The Nelson Organization“, kam na konzultace chodili zástupci i takových firem, jako jsou IBM, Western Electric či Kalifornské univerzity. V pozdějších letech působil opět jako hostující přednášející na několika amerických univerzitách, kde přednášel například o textových procesorech a interaktivní grafice. Na začátku 80. let působil jako šéf designer pro Datapoint corporation na vývoji textového procesoru nové generace, kde chtěl použít svůj „Vortext“ design, ale Datapoint celý projekt později zrušil.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Od roku 1988 se XOC (firma zaštiťující projekt Xanadu) stává akvizicí firmy Autodesk. Nelsonova práce je zejména propagace projektu Xanadu. Bohužel ani jeden z Nelsonových designů není nakonec dokončen a Autodesk od celého projektu po čtyřech letech upustil. V roce 1994 se Nelson přesouvá do Japonska, kde zakládá společnost Sapporo Hyperlab, kde on sám pracuje na pozici výzkumného pracovníka. Na této pozici působí i na univerzitě Hokkaido v Sapporu, a to v letech 1995-1996. Po další 3 roky působí také jako hostující profesor na katedře Environmentálních studií na Keio University ve Fujisawě, kde roku 2002 získal také titul Ph.D. za práci „Filozofie hypertextu“. Roku 1997 se stává profesorem i na universitě v Southamtonu, kde působí dodnes.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
=== Vzdělání<br/> ===<br />
<br />
*1959 – B.A. - Swarthmore, katedra filozofie<br />
*1963 – M.A. - Harward, katedra sociálních vztahů<br />
*2002 – Ph.D. - Keio University – za práci „Filozofie hypertextu“<br />
<br />
=== Zaměstnání<br/> ===<br />
<br />
*1964-66 – odborný asistent sociologie, Vassar College<br />
*1966-67 – technologický konzultant, Brace & World Publishers<br />
*1968-72 – vlastník firmy, „The Nelson Organization“ - poskytoval konzultace – IBM, Brown University, Western Electric, University of California atd.<br />
*1968-69 – odborný konzultant, Bellovy laboratořích a CBS laboratoře<br />
*1973-76 – učitel na několika katedrách, University of Illinois<br />
*1976 – spoluvlastník a reklamní ředitel, The Itty Bitty Machine Company (jeden z prvních počítačových obchodů v Chicagu)<br />
*1977 – hostující učitel, Swarthmore College – přednášel o textových systémech a interaktivní grafice<br />
*1980-81 – editor, magazín Creative Computing 1981-82 – šéfdesigner kancelářského softwaru, Datapoint<br />
*1983-84 – media specialist, Datapoint<br />
*1988-93 – "Distinguished Fellow", Autodesk<br />
*1993-95 – editor, magazín NewMedia<br />
*1994-96 – výzkumný pracovník, Sapporo HyperLab, Japonsko<br />
*1995-96 – výzkumný pracovník, Hokkaido University, Japonsko<br />
*1994-99 – hostující učitel, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*1997-nyní – hostující učitel, University of Southampton, Anglie<br />
*1999-2002 – přednášející, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*2000+ - "Senior Fellow", McLuhan institute<br />
*2003 – hostující učitel, University of Nottingham, Anglie<br />
*2004-9 – pracovník, Oxford Internet Institute, University of Oxford, Anglie<br />
*2010 – designer, The Internet Archive<br />
<br />
== Projekt XANADU<br/> ==<br />
<br />
Nelson přichází v 60. letech s myšlenkou celosvětového [[Hypertext|hypertextu]].<ref>NELSON, Theodor H. Project Xanadu® [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.xanadu.com/>.</ref> Tato myšlenka univerzální demokratické a celosvětové [[Hypertext|hypertextové]] knihovny měla pozdvihnout lidské bytí na zcela novou životní úroveň. Časopis [[Wired]] označil [[Xanadu]] za nejdéle trvající projekt v historii výpočetní techniky, který byl s nadšením Nelsona a jeho týmu ohlášen, avšak doposud nespatřil světlo světa. „The amazing epic tragedy.“ <ref name="WOLF">WOLF, Gary. The Curse Of Xanadu [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html>.</ref><br />
<br />
=== Historie projektu XANADU<br/> ===<br />
<br />
Prvopočátky projektu můžeme vysledovat až do Nelsonových studií na Harwardu, kde v rámci studentského projektu pracoval na textovém procesoru, který by mu umožnil ukládat jeho myšlenky a poznámky uvnitř počítače. Neměl ale dostatečné technické znalosti, a tak projekt nedokončil.<ref name="RHEINGOLD">RHEINGOLD, Howard. Tools for Thought [online]. [cit. 2013-04-22]. kap. 14. Dostupné z: <http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html>.</ref> Na konci šedesátých let dostal Nelson od soukromého investora menší finanční obnos, a tak si mohl dovolit najmout programátora, aby pracoval na základním kódu projektu Xanadu. Výsledkem byla datová struktura, která umožňovala vkládat do paměti počítače a následně z ní opět vyjímat, větší úseky textu. V roce 1972 vznikla první demoverze celého projektu, která ovšem běžela pouze na půjčeném počítači, než mohl Nelson celý projekt ukázat potencionálním zákazníkům, musel počítač vrátit. V tuhle chvíli tedy měl část zdrojového kódu, ale nikoli médium, na kterém by jej mohl přenášet.<ref name="WOLF">_</ref><br />
<br />
V roce 1974 vychází jakýsi manifest Nelsonovy digitální revoluce pojmenovaný "CompLib/Dream Machines", který se skládal ze dvou částí. První CompLib obsahovala změť nesouvisejících informací, ale pokud čtenář knihu otočil, měl před sebou část druhou – Dream Machines. V této kapitole se Nelson snažil představit základní nástin funkcí projektu Xanadu, který zde byl představen jako digitální síť, jakožto přirozeného prostředí pro [[hypertext]]. Během doby, kdy přednášel na univerzitě na Swarthmore College se seznámil s Rogerem Gregorym, Markem Millerem a Stuartem Greenem, kteří napsali další část kódu.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
V roce 1983 tak Nelson zakládá společnost Xanadu Operating Company (XOC), která měla design systému dokončit, ale vývoj až do roku 1988 nijak nepokročil. V tomto roce veškerá práva na projekt Xanadu (včetně XOC) přecházejí pod firmu Autodesk. Šéfem vývoje se stal Miller, který později také rozhodl o tom, že momentální verze není vhodná ke komerčnímu využití a celý tým tak začal pracovat na nové verzi kódu. Vzhledem k širokému záběru funkcí, které měl Xanadu zvládat se daří většinu softwarových problému vyřešit až na konci roku 1991. V únoru 1992 ovšem Autodesk upadá do finančních potíží a XOC přechází pod správu firmy Memex a s ním přechází i většina programátorů. Práva na název Xanadu získává opět Nelson.<ref name="WOLF">_</ref><br />
<br />
Jenže i Memex se v souvislosti s Xanadu dostal do finančních potíží a autorská práva v souvislosti s XOC tak přešla do vlastnictví Rogera Gregoryho a Keitha Hensona. Tato společnost se později přejmenovala na Udanax a vydala otevřené kódy Xanadu 88.1 jako Udanax Green a Xanadu 92.1 pod názvem Udanax Gold.<ref name="GREGORY">GREGORY, Roger. Udanax.com [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: <http://www.udanax.com>.</ref> Nelson mezitím odešel do Japonska, kde ve spolupráci se studenty Keio University pokračoval na vývoji. Autorská práva rozšířil na společnosti Xanadu Australia a Xanadu America.<br/>Nicméně Xanadu jako samostatný [[hypertext|hypertextový]] systém se všemi jeho atributy a aplikacemi dosud neběží na žádné platformě.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
== ZigZag Data System<br/> ==<br />
<br />
Zvaný také ZZstructure (resp. hyperthogonal structure) je generalizace dat, jako viditelných křížených seznamů v&nbsp;multidimenzionálním prostoru, které nabízejí nové formy [[Vizualizace]] a připojení.<ref>NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://www.xanadu.com/zigzag>.</ref><br />
<br />
ZigZag Data System by měl umožnit přestavbu světa osobních počítačů na práci s&nbsp;jednoduššími programy a daty tak, aby byla práce s&nbsp;nimi pro uživatele co nejsnadnější.<br />
<br />
Momentálně probíhají ZZstructure projekty v&nbsp;v&nbsp;USA, Austrálii, Japonsku, Rusku a Finsku.<br />
<br />
== Další aktivity ==<br />
<br />
Umělecký původ Teda Nelsona se projevil i v jeho tvorbě:<br />
<br />
*1957 (prvním rokem na Swarthmore College): Napsal knihu, režíroval a napsal slova zřemě zcela prvního rockového muzikálu "''Anything & Everything''"<br />
*1959 (koncem studia na Swarthmore College): Napsal a zrežíroval 90 minut dlouhou filmovou komedii s názvem "''The Epiphany of Slocum Furlow''".<br />
*1981 Ted Nelson byl konzultantem při natáčení filmu “''Tron''” Stevena Lisbergera (1982, Walt Disney Productions)<br />
<br />
Ted Nelson se po celý svůj život účastní mnohých banketů a konferencí na které je často zván jako vystupující. Vystupoval také na cestách po britských či amerických universitách.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Nelsonovy neologismy ===<br />
<br />
'''Compound document''' (1967)<br />
<br />
*Složený dokument. Dokument vytvořený pomocí textového editoru. Prostý text je smíchán s dalšími netextovými prvky, například s obrázky, tabulky, audio či video objekty, atd. <ref>Compound document. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document>.</ref><br />
<br />
'''Cybercrud''' (1967)<br />
<br />
*Spojení slov ''Cyber + Crud'' (špína, svinstvo). Pojem označuje animaci, prezentaci... která má za úkol zmást či zakrýt fakta. <ref>Cybercrud. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud>.</ref><br />
<br />
'''Docuplex''' (1981)<br />
<br />
*Nelsonova vize Dokuplexu [http://hypertext.sourceforge.net/docuplex/ zde].<br />
<br />
'''Docuverse''' (1981)<br />
<br />
*Neboli ''docuversum'' (složenina slov ''document ''a ''universe (''resp.''universum''), je celosvětová elektronická knihovna propojených dokumentů<ref name="kobikova">_</ref>, čili globální metadokument.<br />
<br />
'''Enfilade''' (1972)<br />
<br />
*"''Enfilades''" jsou třídy stromové datové struktury použité v projektu [[XANADU]]. Umožňují rychlou editaci, správu verzí, porovnávání operací a změn v síťové [[Hypertex|hypertextové]] databázi. <ref>Enfilade. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu)>.</ref><br />
<br />
'''[[Hypertext]]''' (1965)<br />
<br />
*Text, který není omezený lineární formou. [[Hypertext]] je pojem označující skupinu textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (linků, lexií), což umožňuje čtenáři procházet textem nelineárně, bez striktně definovaného počátku, konce i sledu textu. Na technologii [[Hypertext|hypertextu]] je založeno internetové prostředí globální počítačové sítě, tzv. World Wide Web.<br />
<br />
'''[[Hypermedia]]''' (1965)<br />
<br />
*Logická extenze slova [[Hypertext]]. Jde o médium obsahující krom prostého textu a odkazů také audio, video, grafické prvky,… <ref>Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia>.</ref><br />
<br />
'''Intertwingularity''' (1974)<br />
<br />
*Tento pojem Nelson použil k vyjádření složitosti vzájemných vazem v lidském poznání (vědění).<ref>Intertwingularity. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity>.</ref><br />
<br />
'''Soft copy''' (1975)<br />
<br />
*Jde o nevytištěný digitální dokument, lze jej prohlížet pomocí programů v počítačích. V kontrastu je vytištěný dokument.<ref>Soft copy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy>.</ref><br />
<br />
'''Techniod ''' (1981)<br />
<br />
*Přídavné jméno vztahující se k funkčnosti nebo provozování technologií. <ref>Techniod. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod>.</ref><br />
<br />
'''Teledildonics''' (1975)<br />
<br />
*Nebo také „''cyberdildonics''“ jsou elektronické sexuální pomůcky, které lze ovládat pomocí počítače a dosáhnout tak orgasmu.<ref>Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics>.</ref><br />
<br />
'''Transclusion''' (1982)<br />
<br />
*Jde o začlenění dokumentu (nebo jeho části) do jiného dokumentu pomocí odkazu.<ref>Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion>.</ref><br />
<br />
'''Virtuality''' (1977)<br />
<br />
*Nelson vidí tento pojem jako opozitum k termínu ''reality''. Všechno má svoji reálnou a virtuální stránku.<ref>Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality>.</ref><br />
<br />
'''Visualization'''(1972)<br />
<br />
*Jako první použil tento pojem v rámci počítačové vědy, tedy jako "''electronic visualization''", později i ve spojení "''computer visualization''" a "''scientific visualization''". <ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Dále pojmy: '''digitalia''' (1965), '''image synthesis''' (1970), '''structangle''' (1987), '''zipper lists''' (1970)<br />
<br />
=== Patenty ===<br />
<br />
*2000: Many-to-many platební systém pro síťový obsah.<br />
*2001: Softwarový patent pro ZigZag Structure (systém pro řízení, prohlížení a propojování komplexních dat).<br />
<br />
== Význam Teda Nelsona pro informační vědu a knihovnictví ==<br />
<br />
Ted Nelson spadá do skupiny lidí podílejících se na vývoji konceptu [[Hypertext|hypertextu]] a digitalizace dat ve vztahu k textualitě. <ref>MACEK, Jakub. Nová média. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm >.</ref> Prvotní koncepty se objevují již ve článku „As We May Think“(1945) [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]], který Nelsona inspiroval.<br />
<br />
Ted Nelson byl prvním, kdo hypertextový systém pojmenoval a v šedesátých letech i oficiálně zavedl termín hypertext, jež chápal jako nové médium, které rozšiřuje možnosti kreativní práce s textem. Popsal [[Hypertext]] jako nesekvenční, nelineární text s rozvětvenou strukturou, která se skládá z textových bloků (lexií) propojených (prolinkovaných) různými spojeními a nabízí čtenáři různé čtecí trasy. <ref name="kobikova">KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm >.</ref> Cílem jeho práce i práce na projektu [[XANADU]] bylo vytvoření totálního [[Hypertext|hypertextu]], tzv. docuversum (složeno ze slov document a universum).<br />
<br />
Nelson se také snažil razit myšlenky o spoluutváření dokumentů různými uživateli a o redundantním ukládání, což byli úmysly, které nepřímo předcházejí konceptům webu 2.0.<ref>AUTRATA, Petr. Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie [online]. 2012 [cit. 2013-04-16]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Zuzana Kobíková. Dostupné z: <http://theses.cz/id/fxo2m6/>.</ref><br />
<br />
== Ocenění ==<br />
<br />
*1968: "''Auburn Lecturer''", Union Theological Seminary (společně s Kennethem Bouldingem).<br />
*1998: ACM, americká Asociace pro výpočetní techniku začala předávat "''Nelson Newcomer Award''". Cena je každoroční a uděluje se vědeckým nováčkům za jejich texty z oblasti hypertextu.<br />
*1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''", Sedmá WWW konference v Brisbane v Austrálii. Nelson dostal cenu pro jednotlivce za celoživotní přínos v oblasti globální informační infrastruktury.<br />
*2001: V tomto roce byl Ted Nelson ve Francii pasován ministrem kultury jako "''Officier des Arts et Lettres''". Jde o individuální ocenění za přínos v literatuře a umění; (Řád umění a literatury Francouzské republiky).<br />
<br />
== Publikace ==<br />
<br />
Theodor Nelson napsal během svého života nepřeberné množství článků. Existuje mnoho zápisů, rozhovorů či videozáznamů, ať už z konferencí, nebo z televizních diskuzních pořadů, jakým byl například „Good Morning America“ nebo pořad „Hyperland“ televize BBC (1990). K prvnímu vystoupení Teda Nelsona v televizi však došlo již v roce 1950.<br />
<br />
Své články publikoval Nelson již od prvních let na univerzitě ve Swarthmore.<br />
<br />
V roce 1965 vydal jeden z prvních významných článků „The Hypertext“ v rámci Sborníku World Documentation Federation. V těchto letech vychází dále Nelsonovi např. grafická brožura věnující se počítačové grafice"New Media and Creativity Systems" a článek „Hypertext for History“(1966).<br />
<br />
V roce 1972 napsal text odkazující na článek „As We May a Think“ [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]] tím, že slovíčko „may“ zaměnil za „will“. Text „As We Will Think“ zkoumá problémy rozhraní, nově definuje [[Vannevar Bush|Bushův]] [[Vannevar Bush#Memex|Memexjako]] [[Hypertext]], popisuje vize sítě (odlišné od [[Internet|internetu]]) a přemýšlí, jak bychom mohli začít takovou síť/systém znalostí stavět.<br />
<br />
Několik svých článků publikoval Nelson také v časopise Creative Computing, kde byl i krátce editorem.<ref>Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing>.</ref><br/>Např. "The Atari Machine", "Interactive Systems and the Design of Virtuality" (1980).<br />
<br />
=== Knihy ===<br />
<br />
*1959: Life, Love, College, etc. (Formerly We Need a Sociology Department.) TN's collected columns from the Swarthmore Phoenix.<br />
*1966: Media 72, publikoval sám Nelson.<br />
*1974: Computer Lib/Dream Machines.<br />
*1977: The Home Computer Revolution. Přeloženy do švédštiny a italštiny.<br />
*1981: Literary Machines. 1987: Major revision. Přeloženo do japonštiny a italštiny.<br />
*1997: The Future of Information. Publikoval v Japonsku Kay Nishi ve speciální limitované edici.<br />
*2008: Geeks Bearing Gifts: How the Computer World Got This Way. Distribuce: Lulu.com.<br />
*2010: POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization. Distribuce: Lulu.com.<br />
<br />
== Citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
<br />
<br />
== Externí zdroje ==<br />
<br />
*[http://hyperland.com/TNvita Životopis Teda Nelsona].<br />
*[http://hyperland.com/ Osobní stránky] Teda Nelsona.<br />
*Oficiální strán<span style="font-size:small">ky&nbsp;<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: 'Times New Roman'">[http://xanadu.com/ PROJECTu XANADU®].</span></span><br />
*Oficiální stránky [http://www.xanadu.com/zigzag/ The ZIGZAG<span style="font-size:x-small"><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: 'Times New Roman'; text-align: -webkit-center">®</span></span>&nbsp;Database and Vizualization System]<br />
*Stránky udílení cen [http://www.sigweb.org/resources/sigweb-awards/43-ted-nelson Hypertext Ted nelson Newcomer Award]<br />
*Části autobiografické knihy&nbsp;[http://hyperland.com/possiplex/Excerpts.htm <span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px">POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization(2010).</span>]<br />
<br />
=== Články TN dostupné online ===<br />
<br />
*[http://web.grinnell.edu/courses/spn/s02/SPN395-01/RAM/RAM03/RAM0303.pdf As We Will Think]&nbsp;(1972).<br />
*[http://www.cs.nott.ac.uk/~hla/HTF/HTFII/Nelson.html Issues In Applicative Hyperization of Unwitting Systems]&nbsp;(1996).<br />
*[http://xanadu.com.au/ted/transcopyright/transcopy.html Transcopyright: Dealing with the Dilemma of Digital Copyright]&nbsp;(1997).<br />
*[http://www.xml.com/pub/a/w3j/s3.nelson.html Embedded Markup Considered Harmful]&nbsp;(1997)<br />
*[http://xanadu.com.au/ted/zigzag/xybrap.html What's On My Mind]&nbsp;(1998)<br />
*[http://portal.acm.org/ft_gateway.cfm?id=346033&type=pdf Xanalogical Structure, Needed Now More than Ever: Parallel Documents, Deep Links to Content, Deep Versioning and Deep Re-Use]&nbsp;(2000)<br />
*[http://xanadu.com/XanaduSpace/btf.htm Back to the Future: Hypertext the Way It Used To Be]&nbsp;(2007, společně s: Robert Adamson Smith)<br />
<br />
=== Video ===<br />
<br />
*Ted Nelson prezentuje [https://www.youtube.com/watch?v=En_2T7KH6RA XANADU Space]<br />
*Ted Nelson představuje [https://www.youtube.com/watch?v=WEj9vqVvHPc ZigZag data structure]<br />
<br />
<br/><br/>{{DEFAULTSORT:Nelson, Ted}}<br />
<br />
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] <br/></div>Rudimechttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Theodor_H._Nelson&diff=30932Theodor H. Nelson2013-05-04T08:45:46Z<p>Rudimec: /* Historie projektu XANADU */</p>
<hr />
<div>[[File:Ted nelson.jpg|thumb|right|260px|Ted Nelson gives a presentation on Project Xanadu at The Tech Museum of Innovation, 2011. <br> [http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Ted_Nelson_cropped.jpg (Wikimedia Commons)]]]<br />
<br />
<br/><br/>'''Ted Nelson''', celým jménem Theodor Holm Nelson (nar. 17. června 1937), je americký sociolog, filosof, softwarový designér a sám sebe označuje za vizionáře<ref name="CV">NELSON, Theodor H. ''TED NELSON - CURRICULUM VITAE'' [online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <http://http://hyperland.com/TNvita>.</ref>.<br />
<br />
Nelson je pionýrem v oblasti informačních technologií, zavedl a poprvé použil termín hypertext v roce 1963, uveřejnil jej v roce 1965. Je mu také přisuzováno první použití slov hypermedia, virtualita, intervingularita, teledildonika, a dalších.<br />
<br />
Mezi jeho nejvýznamnější práce patří dva softwarové projekty: Xanadu Hypertext a ZigZag Data System, dále napsal osm knih, přes padesát článků, měl několik akademických pozic a mohl mít celkem až na 750 studentů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Život ==<br />
<br />
{{Infobox Vědec |jmeno = Theodor H. Nelson|datum_narozeni = 17. 6. 1937|misto_narozeni = Chicago, USA|datum_umrti = -|misto_umrti = -|duvod_umrti = -|pobyt = Southampton, Velká Británie|rodina = ženatý s [[Marlene Mallicoat]]|obcanstvi = US|skola = M.A. Harvard, Sociology (Department of Social Relations), 1963.<br>Ph.D. Keio University, Japan (Department of Media and Governance), 2002.|pracoviste = Southampton University<br>Projekt XANADU |znamy_diky = Projekt [[XANADU]];<br>[[hypertext]]|oceneni = 1968: "''Auburn Lecturer''"<br>1998: "''Nelson Newcomer Award''"<br>1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''"<br>2001: "''Officier des Arts et Lettres''"}}<br />
<br />
Theodor Holm Nelson se narodil do umělecké rodiny režiséra Ralpha Nelsona, pozdějšího vítěze Emmy a Oscarové herečky Celesty Holmové. Jejich manželství ale příliš šťastné nebylo, a tak byl Nelson po většinu času vychováván svými prarodiči, nejprve v Chicagu, kde se také narodil, později v Greenvich Village.<ref>GRIFFIN, Scott. Internet Pioneers [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html>.</ref><br />
<br />
Svůj první titul B.A. obdržel na univerzitě ve Swarthmore roku 1959. O rok později začal na Harwardské univerzitě pracovat v rámci studentské práce na programu, který by mu umožnil ukládat všechny jeho poznámky, včetně jejich editace. Nicméně díky jeho nedostatečné technické vzdělanosti k jeho dokončení nikdy nedošlo. Nicméně Nelson se čím dál více stával počítačovým filosofem a visionářem a ve svých knihách, které vydával vlastním nákladem, v podstatě navrhl spoustu aplikací, které inspirovali vývojáře ve vývoji, a tak vznikla spousta aplikací, které dnes již považujeme za běžné, jako je například Word. Nelson totiž přesně věděl, co od počítače vyžaduje, a co by mu měl přinést. Studium na Harwardu ukončil úspěšně roku 1963 titulem M.A. na katedře sociálních vztahů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Pozdější 3 roky strávil jako učitel sociologie na elitní americké škole Vassar College. Později působil jako konzultant hned v několika organizacích. Mezi ty nejvýznamnější můžeme zmínit Bellovy laboratoře. Od roku 1968 byl také vlastníkem „The Nelson Organization“, kam na konzultace chodili zástupci i takových firem, jako jsou IBM, Western Electric či Kalifornské univerzity. V pozdějších letech působil opět jako hostující přednášející na několika amerických univerzitách, kde přednášel například o textových procesorech a interaktivní grafice. Na začátku 80. let působil jako šéf designer pro Datapoint corporation na vývoji textového procesoru nové generace, kde chtěl použít svůj „Vortext“ design, ale Datapoint celý projekt později zrušil.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Od roku 1988 se XOC (firma zaštiťující projekt Xanadu) stává akvizicí firmy Autodesk. Nelsonova práce je zejména propagace projektu Xanadu. Bohužel ani jeden z Nelsonových designů není nakonec dokončen a Autodesk od celého projektu po čtyřech letech upustil. V roce 1994 se Nelson přesouvá do Japonska, kde zakládá společnost Sapporo Hyperlab, kde on sám pracuje na pozici výzkumného pracovníka. Na této pozici působí i na univerzitě Hokkaido v Sapporu, a to v letech 1995-1996. Po další 3 roky působí také jako hostující profesor na katedře Environmentálních studií na Keio University ve Fujisawě, kde roku 2002 získal také titul Ph.D. za práci „Filozofie hypertextu“. Roku 1997 se stává profesorem i na universitě v Southamtonu, kde působí dodnes.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
=== Vzdělání<br/> ===<br />
<br />
*1959 – B.A. - Swarthmore, katedra filozofie<br />
*1963 – M.A. - Harward, katedra sociálních vztahů<br />
*2002 – Ph.D. - Keio University – za práci „Filozofie hypertextu“<br />
<br />
=== Zaměstnání<br/> ===<br />
<br />
*1964-66 – odborný asistent sociologie, Vassar College<br />
*1966-67 – technologický konzultant, Brace & World Publishers<br />
*1968-72 – vlastník firmy, „The Nelson Organization“ - poskytoval konzultace – IBM, Brown University, Western Electric, University of California atd.<br />
*1968-69 – odborný konzultant, Bellovy laboratořích a CBS laboratoře<br />
*1973-76 – učitel na několika katedrách, University of Illinois<br />
*1976 – spoluvlastník a reklamní ředitel, The Itty Bitty Machine Company (jeden z prvních počítačových obchodů v Chicagu)<br />
*1977 – hostující učitel, Swarthmore College – přednášel o textových systémech a interaktivní grafice<br />
*1980-81 – editor, magazín Creative Computing 1981-82 – šéfdesigner kancelářského softwaru, Datapoint<br />
*1983-84 – media specialist, Datapoint<br />
*1988-93 – "Distinguished Fellow", Autodesk<br />
*1993-95 – editor, magazín NewMedia<br />
*1994-96 – výzkumný pracovník, Sapporo HyperLab, Japonsko<br />
*1995-96 – výzkumný pracovník, Hokkaido University, Japonsko<br />
*1994-99 – hostující učitel, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*1997-nyní – hostující učitel, University of Southampton, Anglie<br />
*1999-2002 – přednášející, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*2000+ - "Senior Fellow", McLuhan institute<br />
*2003 – hostující učitel, University of Nottingham, Anglie<br />
*2004-9 – pracovník, Oxford Internet Institute, University of Oxford, Anglie<br />
*2010 – designer, The Internet Archive<br />
<br />
== Projekt XANADU<br/> ==<br />
<br />
Nelson přichází v 60. letech s myšlenkou celosvětového [[Hypertext|hypertextu]].<ref>NELSON, Theodor H. Project Xanadu® [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.xanadu.com/>.</ref> Tato myšlenka univerzální demokratické a celosvětové [[Hypertext|hypertextové]] knihovny měla pozdvihnout lidské bytí na zcela novou životní úroveň. Časopis [[Wired]] označil [[Xanadu]] za nejdéle trvající projekt v historii výpočetní techniky, který byl s nadšením Nelsona a jeho týmu ohlášen, avšak doposud nespatřil světlo světa. „The amazing epic tragedy.“ <ref name="WOLF">WOLF, Gary. The Curse Of Xanadu [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html>.</ref><br />
<br />
=== Historie projektu XANADU<br/> ===<br />
<br />
Prvopočátky projektu můžeme vysledovat až do Nelsonových studií na Harwardu, kde v rámci studentského projektu pracoval na textovém procesoru, který by mu umožnil ukládat jeho myšlenky a poznámky uvnitř počítače. Neměl ale dostatečné technické znalosti, a tak projekt nedokončil.<ref name="RHEINGOLD">RHEINGOLD, Howard. Tools for Thought [online]. [cit. 2013-04-22]. kap. 14. Dostupné z: <http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html>.</ref> Na konci šedesátých let dostal Nelson od soukromého investora menší finanční obnos, a tak si mohl dovolit najmout programátora, aby pracoval na základním kódu projektu Xanadu. Výsledkem byla datová struktura, která umožňovala vkládat do paměti počítače a následně z ní opět vyjímat, větší úseky textu. V roce 1972 vznikla první demoverze celého projektu, která ovšem běžela pouze na půjčeném počítači, než mohl Nelson celý projekt ukázat potencionálním zákazníkům, musel počítač vrátit. V tuhle chvíli tedy měl část zdrojového kódu, ale nikoli médium, na kterém by jej mohl přenášet.<ref name="WOLF">_</ref><br />
<br />
V roce 1974 vychází jakýsi manifest Nelsonovy digitální revoluce pojmenovaný "CompLib/Dream Machines", který se skládal ze dvou částí. První CompLib obsahovala změť nesouvisejících informací, ale pokud čtenář knihu otočil, měl před sebou část druhou – Dream Machines. V této kapitole se Nelson snažil představit základní nástin funkcí projektu Xanadu, který zde byl představen jako digitální síť, jakožto přirozeného prostředí pro [[hypertext]]. Během doby, kdy přednášel na univerzitě na Swarthmore College se seznámil s Rogerem Gregorym, Markem Millerem a Stuartem Greenem, kteří napsali další část kódu.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
V roce 1983 tak Nelson zakládá společnost Xanadu Operating Company (XOC), která měla design systému dokončit, ale vývoj až do roku 1988 nijak nepokročil. V tomto roce veškerá práva na projekt Xanadu (včetně XOC) přecházejí pod firmu Autodesk. Šéfem vývoje se stal Miller, který později také rozhodl o tom, že momentální verze není vhodná ke komerčnímu využití a celý tým tak začal pracovat na nové verzi kódu. Vzhledem k širokému záběru funkcí, které měl Xanadu zvládat se daří většinu softwarových problému vyřešit až na konci roku 1991. V únoru 1992 ovšem Autodesk upadá do finančních potíží a XOC přechází pod správu firmy Memex a s ním přechází i většina programátorů. Práva na název Xanadu získává opět Nelson.<ref name="WOLF">_</ref><br />
<br />
Jenže i Memex se v souvislosti s Xanadu dostal do finančních potíží a autorská práva v souvislosti s XOC tak přešla do vlastnictví Rogera Gregoryho a Keitha Hensona. Tato společnost se později přejmenovala na Udanax a vydala otevřené kódy Xanadu 88.1 jako Udanax Green a Xanadu 92.1 pod názvem Udanax Gold.<ref name="GREGORY">GREGORY, Roger. Udanax.com [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: <http://www.udanax.com>.</ref> Nelson mezitím odešel do Japonska, kde ve spolupráci se studenty Keio University pokračoval na vývoji. Autorská práva rozšířil na společnosti Xanadu Australia a Xanadu America.<br/>Nicméně Xanadu jako samostatný [[hypertext|hypertextový]] systém se všemi jeho atributy a aplikacemi dosud neběží na žádné platformě.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
== ZigZag Data System<br/> ==<br />
<br />
Zvaný také ZZstructure (resp. hyperthogonal structure) je generalizace dat, jako viditelných křížených seznamů v&nbsp;multidimenzionálním prostoru, které nabízejí nové formy [[Vizualizace]] a připojení.<ref>NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://www.xanadu.com/zigzag>.</ref><br />
<br />
Zig Zag data system by měl umožnit přestavbu světa osobních počítačů na práci s&nbsp;jednoduššími programy a daty tak, aby byla práce s&nbsp;nimi pro uživatele co nejsnadnější.<br />
<br />
Momentálně probíhají ZZstructure projekty v&nbsp;v&nbsp;USA, Austrálii, Japonsku, Rusku a Finsku.<br />
<br />
== Další aktivity ==<br />
<br />
Umělecký původ Teda Nelsona se projevil i v jeho tvorbě:<br />
<br />
*1957 (prvním rokem na Swarthmore College): Napsal knihu, režíroval a napsal slova zřemě zcela prvního rockového muzikálu "''Anything & Everything''"<br />
*1959 (koncem studia na Swarthmore College): Napsal a zrežíroval 90 minut dlouhou filmovou komedii s názvem "''The Epiphany of Slocum Furlow''".<br />
*1981 Ted Nelson byl konzultantem při natáčení filmu “''Tron''” Stevena Lisbergera (1982, Walt Disney Productions)<br />
<br />
Ted Nelson se po celý svůj život účastní mnohých banketů a konferencí na které je často zván jako vystupující. Vystupoval také na cestách po britských či amerických universitách.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Nelsonovy neologismy ===<br />
<br />
'''Compound document''' (1967)<br />
<br />
*Složený dokument. Dokument vytvořený pomocí textového editoru. Prostý text je smíchán s dalšími netextovými prvky, například s obrázky, tabulky, audio či video objekty, atd. <ref>Compound document. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document>.</ref><br />
<br />
'''Cybercrud''' (1967)<br />
<br />
*Spojení slov ''Cyber + Crud'' (špína, svinstvo). Pojem označuje animaci, prezentaci... která má za úkol zmást či zakrýt fakta. <ref>Cybercrud. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud>.</ref><br />
<br />
'''Docuplex''' (1981)<br />
<br />
*Nelsonova vize Dokuplexu [http://hypertext.sourceforge.net/docuplex/ zde].<br />
<br />
'''Docuverse''' (1981)<br />
<br />
*Neboli ''docuversum'' (složenina slov ''document ''a ''universe (''resp.''universum''), je celosvětová elektronická knihovna propojených dokumentů<ref name="kobikova">_</ref>, čili globální metadokument.<br />
<br />
'''Enfilade''' (1972)<br />
<br />
*"''Enfilades''" jsou třídy stromové datové struktury použité v projektu [[XANADU]]. Umožňují rychlou editaci, správu verzí, porovnávání operací a změn v síťové [[Hypertex|hypertextové]] databázi. <ref>Enfilade. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu)>.</ref><br />
<br />
'''[[Hypertext]]''' (1965)<br />
<br />
*Text, který není omezený lineární formou. [[Hypertext]] je pojem označující skupinu textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (linků, lexií), což umožňuje čtenáři procházet textem nelineárně, bez striktně definovaného počátku, konce i sledu textu. Na technologii [[Hypertext|hypertextu]] je založeno internetové prostředí globální počítačové sítě, tzv. World Wide Web.<br />
<br />
'''[[Hypermedia]]''' (1965)<br />
<br />
*Logická extenze slova [[Hypertext]]. Jde o médium obsahující krom prostého textu a odkazů také audio, video, grafické prvky,… <ref>Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia>.</ref><br />
<br />
'''Intertwingularity''' (1974)<br />
<br />
*Tento pojem Nelson použil k vyjádření složitosti vzájemných vazem v lidském poznání (vědění).<ref>Intertwingularity. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity>.</ref><br />
<br />
'''Soft copy''' (1975)<br />
<br />
*Jde o nevytištěný digitální dokument, lze jej prohlížet pomocí programů v počítačích. V kontrastu je vytištěný dokument.<ref>Soft copy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy>.</ref><br />
<br />
'''Techniod ''' (1981)<br />
<br />
*Přídavné jméno vztahující se k funkčnosti nebo provozování technologií. <ref>Techniod. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod>.</ref><br />
<br />
'''Teledildonics''' (1975)<br />
<br />
*Nebo také „''cyberdildonics''“ jsou elektronické sexuální pomůcky, které lze ovládat pomocí počítače a dosáhnout tak orgasmu.<ref>Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics>.</ref><br />
<br />
'''Transclusion''' (1982)<br />
<br />
*Jde o začlenění dokumentu (nebo jeho části) do jiného dokumentu pomocí odkazu.<ref>Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion>.</ref><br />
<br />
'''Virtuality''' (1977)<br />
<br />
*Nelson vidí tento pojem jako opozitum k termínu ''reality''. Všechno má svoji reálnou a virtuální stránku.<ref>Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality>.</ref><br />
<br />
'''Visualization'''(1972)<br />
<br />
*Jako první použil tento pojem v rámci počítačové vědy, tedy jako "''electronic visualization''", později i ve spojení "''computer visualization''" a "''scientific visualization''". <ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Dále pojmy: '''digitalia''' (1965), '''image synthesis''' (1970), '''structangle''' (1987), '''zipper lists''' (1970)<br />
<br />
=== Patenty ===<br />
<br />
*2000: Many-to-many platební systém pro síťový obsah.<br />
*2001: Softwarový patent pro ZigZag Structure (systém pro řízení, prohlížení a propojování komplexních dat).<br />
<br />
== Význam Teda Nelsona pro informační vědu a knihovnictví ==<br />
<br />
Ted Nelson spadá do skupiny lidí podílejících se na vývoji konceptu [[Hypertext|hypertextu]] a digitalizace dat ve vztahu k textualitě. <ref>MACEK, Jakub. Nová média. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm >.</ref> Prvotní koncepty se objevují již ve článku „As We May Think“(1945) [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]], který Nelsona inspiroval.<br />
<br />
Ted Nelson byl prvním, kdo hypertextový systém pojmenoval a v šedesátých letech i oficiálně zavedl termín hypertext, jež chápal jako nové médium, které rozšiřuje možnosti kreativní práce s textem. Popsal [[Hypertext]] jako nesekvenční, nelineární text s rozvětvenou strukturou, která se skládá z textových bloků (lexií) propojených (prolinkovaných) různými spojeními a nabízí čtenáři různé čtecí trasy. <ref name="kobikova">KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm >.</ref> Cílem jeho práce i práce na projektu [[XANADU]] bylo vytvoření totálního [[Hypertext|hypertextu]], tzv. docuversum (složeno ze slov document a universum).<br />
<br />
Nelson se také snažil razit myšlenky o spoluutváření dokumentů různými uživateli a o redundantním ukládání, což byli úmysly, které nepřímo předcházejí konceptům webu 2.0.<ref>AUTRATA, Petr. Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie [online]. 2012 [cit. 2013-04-16]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Zuzana Kobíková. Dostupné z: <http://theses.cz/id/fxo2m6/>.</ref><br />
<br />
== Ocenění ==<br />
<br />
*1968: "''Auburn Lecturer''", Union Theological Seminary (společně s Kennethem Bouldingem).<br />
*1998: ACM, americká Asociace pro výpočetní techniku začala předávat "''Nelson Newcomer Award''". Cena je každoroční a uděluje se vědeckým nováčkům za jejich texty z oblasti hypertextu.<br />
*1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''", Sedmá WWW konference v Brisbane v Austrálii. Nelson dostal cenu pro jednotlivce za celoživotní přínos v oblasti globální informační infrastruktury.<br />
*2001: V tomto roce byl Ted Nelson ve Francii pasován ministrem kultury jako "''Officier des Arts et Lettres''". Jde o individuální ocenění za přínos v literatuře a umění; (Řád umění a literatury Francouzské republiky).<br />
<br />
== Publikace ==<br />
<br />
Theodor Nelson napsal během svého života nepřeberné množství článků. Existuje mnoho zápisů, rozhovorů či videozáznamů, ať už z konferencí, nebo z televizních diskuzních pořadů, jakým byl například „Good Morning America“ nebo pořad „Hyperland“ televize BBC (1990). K prvnímu vystoupení Teda Nelsona v televizi však došlo již v roce 1950.<br />
<br />
Své články publikoval Nelson již od prvních let na univerzitě ve Swarthmore.<br />
<br />
V roce 1965 vydal jeden z prvních významných článků „The Hypertext“ v rámci Sborníku World Documentation Federation. V těchto letech vychází dále Nelsonovi např. grafická brožura věnující se počítačové grafice"New Media and Creativity Systems" a článek „Hypertext for History“(1966).<br />
<br />
V roce 1972 napsal text odkazující na článek „As We May a Think“ [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]] tím, že slovíčko „may“ zaměnil za „will“. Text „As We Will Think“ zkoumá problémy rozhraní, nově definuje [[Vannevar Bush|Bushův]] [[Vannevar Bush#Memex|Memexjako]] [[Hypertext]], popisuje vize sítě (odlišné od [[Internet|internetu]]) a přemýšlí, jak bychom mohli začít takovou síť/systém znalostí stavět.<br />
<br />
Několik svých článků publikoval Nelson také v časopise Creative Computing, kde byl i krátce editorem.<ref>Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing>.</ref><br/>Např. "The Atari Machine", "Interactive Systems and the Design of Virtuality" (1980).<br />
<br />
=== Knihy ===<br />
<br />
*1959: Life, Love, College, etc. (Formerly We Need a Sociology Department.) TN's collected columns from the Swarthmore Phoenix.<br />
*1966: Media 72, publikoval sám Nelson.<br />
*1974: Computer Lib/Dream Machines.<br />
*1977: The Home Computer Revolution. Přeloženy do švédštiny a italštiny.<br />
*1981: Literary Machines. 1987: Major revision. Přeloženo do japonštiny a italštiny.<br />
*1997: The Future of Information. Publikoval v Japonsku Kay Nishi ve speciální limitované edici.<br />
*2008: Geeks Bearing Gifts: How the Computer World Got This Way. Distribuce: Lulu.com.<br />
*2010: POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization. Distribuce: Lulu.com.<br />
<br />
== Citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
<br />
<br />
== Externí zdroje ==<br />
<br />
*[http://hyperland.com/TNvita Životopis Teda Nelsona].<br />
*[http://hyperland.com/ Osobní stránky] Teda Nelsona.<br />
*Oficiální strán<span style="font-size:small">ky&nbsp;<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: 'Times New Roman'">[http://xanadu.com/ PROJECTu XANADU®].</span></span><br />
*Oficiální stránky [http://www.xanadu.com/zigzag/ The ZIGZAG<span style="font-size:x-small"><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: 'Times New Roman'; text-align: -webkit-center">®</span></span>&nbsp;Database and Vizualization System]<br />
*Stránky udílení cen [http://www.sigweb.org/resources/sigweb-awards/43-ted-nelson Hypertext Ted nelson Newcomer Award]<br />
*Části autobiografické knihy&nbsp;[http://hyperland.com/possiplex/Excerpts.htm <span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px">POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization(2010).</span>]<br />
<br />
=== Články TN dostupné online ===<br />
<br />
*[http://web.grinnell.edu/courses/spn/s02/SPN395-01/RAM/RAM03/RAM0303.pdf As We Will Think]&nbsp;(1972).<br />
*[http://www.cs.nott.ac.uk/~hla/HTF/HTFII/Nelson.html Issues In Applicative Hyperization of Unwitting Systems]&nbsp;(1996).<br />
*[http://xanadu.com.au/ted/transcopyright/transcopy.html Transcopyright: Dealing with the Dilemma of Digital Copyright]&nbsp;(1997).<br />
*[http://www.xml.com/pub/a/w3j/s3.nelson.html Embedded Markup Considered Harmful]&nbsp;(1997)<br />
*[http://xanadu.com.au/ted/zigzag/xybrap.html What's On My Mind]&nbsp;(1998)<br />
*[http://portal.acm.org/ft_gateway.cfm?id=346033&type=pdf Xanalogical Structure, Needed Now More than Ever: Parallel Documents, Deep Links to Content, Deep Versioning and Deep Re-Use]&nbsp;(2000)<br />
*[http://xanadu.com/XanaduSpace/btf.htm Back to the Future: Hypertext the Way It Used To Be]&nbsp;(2007, společně s: Robert Adamson Smith)<br />
<br />
=== Video ===<br />
<br />
*Ted Nelson prezentuje [https://www.youtube.com/watch?v=En_2T7KH6RA XANADU Space]<br />
*Ted Nelson představuje [https://www.youtube.com/watch?v=WEj9vqVvHPc ZigZag data structure]<br />
<br />
<br/><br/>{{DEFAULTSORT:Nelson, Ted}}<br />
<br />
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] <br/></div>Rudimec