https://wiki.knihovna.cz/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=PitvaWikiKnihovna - Příspěvky uživatele [cs]2026-06-06T06:12:56ZPříspěvky uživateleMediaWiki 1.35.0https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Fitbit&diff=42507Fitbit2014-06-11T12:10:41Z<p>Pitva: </p>
<hr />
<div>'''Autor: '''Václav Piták<br />
<br />
'''Klíčová slova: '''wireless, sledovací zařízení<br />
<br />
'''Synonyma:'''<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
''nadřazené -''&nbsp;Quantified-Self<br />
<br />
''podřazené -''<br />
<br />
<br />
<br />
== Společnost<br/> ==<br />
<br />
Americká společnost Fitbit, sídlem v San Franciscu, je známa především pro své zařízení, jež už v dnešní době sledují vaši veškerou denní aktivitu, ať už se jedná o běh, jídlo či dokonce spánek. Firmu roku 2007 založilo duo James Park a Eric Friedman, a již o rok později světu představili svůj první produkt, který nesl jednoduchý název "Fitbit Classic". V loňském roce 2013 na trh uvedla již svůj v pořadí šestý model - Fitbit Force.&nbsp;<br />
<br />
== Zařízení ==<br />
<br />
Fitbit ve svých zařízeních užívá tří-dimenzionální snímače pohybů podobného tomu, který se užívá také například v herní konzoli Wii. Ten snímá na základě zadaných fyziologických hodnot uživatele například počet ušlých kroků, nastoupaných schodů, spálených kalorií atd. Samozřejmostí je doba trvání dané aktivity a i její samotná intenzita.<br />
<br />
Každý přístroj má i svou "základní stanici", která je určena k nabíjení přístroje a také se skrze ni párují naměřená data s uživatelským profilem na webu výrobce. Firma vyvinula již celkem 6 typů, z čehož ten první Classic již ale není v běžném prodeji.<br />
<br />
=== Fitbit Classic&nbsp; ===<br />
<br />
''Na trhu od:'' 9. září 2008<br />
<br />
První model, který se objevil na trhu, uměl sice pouze změřit počet kroků, vzdálenost, intensitu dané aktivitu a kvalitu spánku, nicméně díky jednoduchému designu bodoval u uživatelů hned od svého vstupu na trh. V podstatě se jednalo o malý černý a poměrně úzký přístroj, který šel jednoduše a především diskrétně připnout na kteroukoli část oděvu.&nbsp;<br />
<br />
=== Fitbit Ultra ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;11. října 2011<br />
<br />
Po třech letech se na trhu objevil nový typ zařízení, ale v podstatě se jedná pouze o vylepšený model Classic. Model byl samozřejmě vylepšen po HW stránce, ale jinak příliš mnoho nových funkcí nepřinesl. Mezi ty nejviditelnější patří zobrazení hodin na displeji přístroje, nebo také zobrazení krátké osobní zprávy poté, co je přístroj po chvilce klidu zase uveden do pohybu. Novinkou byl také výškoměr, který měřil počet vystoupaných pater, avšak nevýhodou bylo fixní měření 1 patro = 3m.<br />
<br />
=== Fitbit One ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;17. září 2012<br />
<br />
Fitbit One znovu je opět pouze vylepšením předchozího modelu. Tou nejvýznamnější novinkou, jež na trh přinesl, je bezdrátové uploadování naměřených dat, například skrze uživatelův mobilní telefon, a to díky technologii [[Bluetooth]] 4.0. Fitbit One byl první tracker, který tuhle možnost nabídl. Nutnost bylo pouze vlastnit aplikaci od výrobce, která je nativní jak pro iOs, tak i pro [[Android]].<br />
<br />
=== Fitbit Zip ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;17. září 2012<br />
<br />
Fitbit Zip cílí na ty méně náročné, a nebo i méně movité uživatele. Z funkcí nabízí pouze měření počtu kroků, spálených kalorií a ušlou vzdálenost. Odlišuje se i designem, kdy je jednotka spíše ve tvaru čtverce, kdy je horní hrana protažená, aby bylo možné přístroj za něco ucyhtit. Je také jediným přístrojem od Fitbitu, který užívá jednorázových baterií. Z cele nabídky je také ovšem nejlevnější. Umí ale také bezdrátový přenos dat jako Fitbit One.<br />
<br />
=== Fitbit Flex ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;květen 2013<br />
<br />
S tímto modelem končí éra připnutých zařízení a začíná éra náramků. Měřící jednotka je zasunuta v pásku, který si jen připnete na ruku. Zachován byl ovšem i nadále poměrně diskrétní design. Náramek byste neměli v zásadě vůbec sundávat, a to ani ve sprše, jelikož je vodotěsný, díky čemuž monitoruje vaši aktivitu celých 24 hodin denně, a to včetně spánku, který zde má svůj vlastní speciální mód. Ráno tak můžete vidět, jak dlouho jste usínali, kolik hodin jste skutečně tvrdě spali, a kdy jste naopak byli jen v lehkém spánku. Se spánkem souvisí i nova funkce budíku, který uživatele ovšem nebudí zvukem, nýbrž jemnými vibracemi na zápěstí.&nbsp;<br />
<br />
Náramek po obvodu 5 LED diod, jež symbolizují váš vytyčený denní cíl. Jak se blížíte k jeho splnění, diody se postupně rozsvěcují, a tak máte svoji denní aktivitu neustále pod dohledem, kdy stačí jen letmý pohled na vaše zápěstí. Stejně jako Fitbit One a Fitbit Zip, i Fitbit Flex lze propojit s vaším mobilním telefonem.&nbsp;<br />
<br />
=== Fitbit Force ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;10. října 2013<br />
<br />
Fitbit Force je pohým vylepšením předchozíhu modelu a přinesl v podstatě s sebou pouze možnost sledování vašich aktivit v reálném čase.&nbsp;<br />
<br />
Spíše se tak mluvilo o zdravotních problémech, které s sebou tento model přinesl, kdy se několika tisícům uživatelům začala na ruce v místě nošení náramku objevovat vyrážka. Původní vyjádření firmy, že se jedná o alergii na nikl bylo vyvráceno poté, co několik uživatelů nosilo přívěšky a náramky z tohoto kovu bez jakékoli alergické reakce. Alternativní hypotéza se týkala možného radioaktivního záření. Uvádí se, že počet uživatelů s touto reakcí je takřka deset tisíc. <ref>Consumer Product Safety Commission.&nbsp; Fitbit Recalls Force Activity-Tracking Wristband Due to Risk of Skin Irritation. [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[https://www.cpsc.gov/en/Recalls/2014/Fitbit-Recalls-Force-Activity-Tracking-Wristband/ https://www.cpsc.gov/en/Recalls/2014/Fitbit-Recalls-Force-Activity-Tracking-Wristband/]</ref><br />
<br />
=== Fitbit Aria ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;Duben 2012<br />
<br />
Fitbit Aria je osobní váha, která má možnost pamatovat si až 8 uživatelů. Měří dnes již klasické věci jako množství svalové hmoty, tuku, vody, BMI uživatele atd., ale výhodou je právě možnost odesílání dat na váš uživatelský profil, kde máte možnost vidět souhrně vývoj všech sledovaných aktivit.&nbsp;<br />
<br />
== Mobilní aplikace ==<br />
<br />
Jen několik týdnů po vydání Fitbit Ultra byla na trh uvedena [[Mobilní aplikace]] pro operační systém iOs, jenž běží na mobilech [[IPhone]]. Uživatelé [[smartphonů]] si museli chvíli počkat, protože nativní aplikace&nbsp;pro [[Android]]&nbsp;vyšla až o pět měsíců později.&nbsp;Uživatelé mohli zadávat jídlo, které snědli, vodu kterou vypili, své aktivity, jež přístroj neměřil, a také svůj vlastní osobní cíl a mohli tak sledovat svou postupnou cestu k němu, i když zatím pouze offline. Dříve byla aplikace vázána na data z uživatelova účtu, či na data přímo zadaná, ale s nástupem technologie Bluetooth 4.0 a její využití v modelech Fitbit One a Fitbit Zip se tohle změnilo a aplikace si tak data stahuje takřka okamžitě.<br />
<br />
== Citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
MYSLIVEČEK, David. Fitbit Flex - náramek, který vám změní život. [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[http://www.svetandroida.cz/fitbit-flex-fitness-naramek-recenze-201403#naramek http://www.svetandroida.cz/fitbit-flex-fitness-naramek-recenze-201403#naramek]<br />
<br />
Fitbit Company Profile. Crunch Base [online] [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[http://www.crunchbase.com/company/fitbit http://www.crunchbase.com/company/fitbit]<br />
<br />
Fitbit Devices. &nbsp;[online] [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[http://www.fitbit.com/devices http://www.fitbit.com/devices]<br />
<br />
CHENG, Jacqui.&nbsp;New Fitbits can sync with iPhones, Androids via Bluetooth 4.0. [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[http://arstechnica.com/gadgets/2012/09/new-fitbits-can-sync-with-iphones-androids-via-bluetooth-4-0 http://arstechnica.com/gadgets/2012/09/new-fitbits-can-sync-with-iphones-androids-via-bluetooth-4-0]<br />
<br />
Consumer Product Safety Commission.&nbsp; Fitbit Recalls Force Activity-Tracking Wristband Due to Risk of Skin Irritation. [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[https://www.cpsc.gov/en/Recalls/2014/Fitbit-Recalls-Force-Activity-Tracking-Wristband/ https://www.cpsc.gov/en/Recalls/2014/Fitbit-Recalls-Force-Activity-Tracking-Wristband/]</div>Pitvahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Fitbit&diff=42506Fitbit2014-06-11T12:09:35Z<p>Pitva: </p>
<hr />
<div>'''Autor: '''Václav Piták<br />
<br />
'''Klíčová slova: '''wireless, sledovací zařízení<br />
<br />
'''Synonyma:'''<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
''nadřazené -''&nbsp;Quantified-Self<br />
<br />
''podřazené -''<br />
<br />
<br />
<br />
== Společnost<br/> ==<br />
<br />
Americká společnost Fitbit, sídlem v San Franciscu, je známa především pro své zařízení, jež už v dnešní době sledují vaši veškerou denní aktivitu, ať už se jedná o běh, jídlo či dokonce spánek. Firmu roku 2007 založilo duo James Park a Eric Friedman, a již o rok později světu představili svůj první produkt, který nesl jednoduchý název "Fitbit Classic". V loňském roce 2013 na trh uvedla již svůj v pořadí šestý model - Fitbit Force.&nbsp;<br />
<br />
== Zařízení ==<br />
<br />
Fitbit ve svých zařízeních užívá tří-dimenzionální snímače pohybů podobného tomu, který se užívá také například v herní konzoli Wii. Ten snímá na základě zadaných fyziologických hodnot uživatele například počet ušlých kroků, nastoupaných schodů, spálených kalorií atd. Samozřejmostí je doba trvání dané aktivity a i její samotná intenzita.<br />
<br />
Každý přístroj má i svou "základní stanici", která je určena k nabíjení přístroje a také se skrze ni párují naměřená data s uživatelským profilem na webu výrobce. Firma vyvinula již celkem 6 typů, z čehož ten první Classic již ale není v běžném prodeji.<br />
<br />
=== Fitbit Classic&nbsp; ===<br />
<br />
''Na trhu od:'' 9. září 2008<br />
<br />
První model, který se objevil na trhu, uměl sice pouze změřit počet kroků, vzdálenost, intensitu dané aktivitu a kvalitu spánku, nicméně díky jednoduchému designu bodoval u uživatelů hned od svého vstupu na trh. V podstatě se jednalo o malý černý a poměrně úzký přístroj, který šel jednoduše a především diskrétně připnout na kteroukoli část oděvu.&nbsp;<br />
<br />
=== Fitbit Ultra ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;11. října 2011<br />
<br />
Po třech letech se na trhu objevil nový typ zařízení, ale v podstatě se jedná pouze o vylepšený model Classic. Model byl samozřejmě vylepšen po HW stránce, ale jinak příliš mnoho nových funkcí nepřinesl. Mezi ty nejviditelnější patří zobrazení hodin na displeji přístroje, nebo také zobrazení krátké osobní zprávy poté, co je přístroj po chvilce klidu zase uveden do pohybu. Novinkou byl také výškoměr, který měřil počet vystoupaných pater, avšak nevýhodou bylo fixní měření 1 patro = 3m.<br />
<br />
=== Fitbit One ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;17. září 2012<br />
<br />
Fitbit One znovu je opět pouze vylepšením předchozího modelu. Tou nejvýznamnější novinkou, jež na trh přinesl, je bezdrátové uploadování naměřených dat, například skrze uživatelův mobilní telefon, a to díky technologii [[Bluetooth]] 4.0. Fitbit One byl první tracker, který tuhle možnost nabídl. Nutnost bylo pouze vlastnit aplikaci od výrobce, která je nativní jak pro iOs, tak i pro [[Android]].<br />
<br />
=== Fitbit Zip ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;17. září 2012<br />
<br />
Fitbit Zip cílí na ty méně náročné, a nebo i méně movité uživatele. Z funkcí nabízí pouze měření počtu kroků, spálených kalorií a ušlou vzdálenost. Odlišuje se i designem, kdy je jednotka spíše ve tvaru čtverce, kdy je horní hrana protažená, aby bylo možné přístroj za něco ucyhtit. Je také jediným přístrojem od Fitbitu, který užívá jednorázových baterií. Z cele nabídky je také ovšem nejlevnější. Umí ale také bezdrátový přenos dat jako Fitbit One.<br />
<br />
=== Fitbit Flex ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;květen 2013<br />
<br />
S tímto modelem končí éra připnutých zařízení a začíná éra náramků. Měřící jednotka je zasunuta v pásku, který si jen připnete na ruku. Zachován byl ovšem i nadále poměrně diskrétní design. Náramek byste neměli v zásadě vůbec sundávat, a to ani ve sprše, jelikož je vodotěsný, díky čemuž monitoruje vaši aktivitu celých 24 hodin denně, a to včetně spánku, který zde má svůj vlastní speciální mód. Ráno tak můžete vidět, jak dlouho jste usínali, kolik hodin jste skutečně tvrdě spali, a kdy jste naopak byli jen v lehkém spánku. Se spánkem souvisí i nova funkce budíku, který uživatele ovšem nebudí zvukem, nýbrž jemnými vibracemi na zápěstí.&nbsp;<br />
<br />
Náramek po obvodu 5 LED diod, jež symbolizují váš vytyčený denní cíl. Jak se blížíte k jeho splnění, diody se postupně rozsvěcují, a tak máte svoji denní aktivitu neustále pod dohledem, kdy stačí jen letmý pohled na vaše zápěstí. Stejně jako Fitbit One a Fitbit Zip, i Fitbit Flex lze propojit s vaším mobilním telefonem.&nbsp;<br />
<br />
=== Fitbit Force ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;10. října 2013<br />
<br />
Fitbit Force je pohým vylepšením předchozíhu modelu a přinesl v podstatě s sebou pouze možnost sledování vašich aktivit v reálném čase.&nbsp;<br />
<br />
Spíše se tak mluvilo o zdravotních problémech, které s sebou tento model přinesl, kdy se několika tisícům uživatelům začala na ruce v místě nošení náramku objevovat vyrážka. Původní vyjádření firmy, že se jedná o alergii na nikl bylo vyvráceno poté, co několik uživatelů nosilo přívěšky a náramky z tohoto kovu bez jakékoli alergické reakce. Alternativní hypotéza se týkala možného radioaktivního záření. Uvádí se, že počet uživatelů s touto reakcí je takřka deset tisíc. <ref>Consumer Product Safety Commission.&nbsp; Fitbit Recalls Force Activity-Tracking Wristband Due to Risk of Skin Irritation. [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[https://www.cpsc.gov/en/Recalls/2014/Fitbit-Recalls-Force-Activity-Tracking-Wristband/ https://www.cpsc.gov/en/Recalls/2014/Fitbit-Recalls-Force-Activity-Tracking-Wristband/]</ref><br />
<br />
=== Fitbit Aria ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;Duben 2012<br />
<br />
Fitbit Aria je osobní váha, která má možnost pamatovat si až 8 uživatelů. Měří dnes již klasické věci jako množství svalové hmoty, tuku, vody, BMI uživatele atd., ale výhodou je právě možnost odesílání dat na váš uživatelský profil, kde máte možnost vidět souhrně vývoj všech sledovaných aktivit.&nbsp;<br />
<br />
== Mobilní aplikace ==<br />
<br />
Jen několik týdnů po vydání Fitbit Ultra byla na trh uvedena [[Mobilní aplikace]] pro operační systém iOs, jenž běží na mobilech [[IPhone]]. Uživatele [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Smartphone smartphonů] si museli chvíli počkat, protože nativní aplikace&nbsp;pro [[Android]]&nbsp;vyšla až o pět měsíců později.&nbsp;Uživatelé mohli zadávat jídlo, které snědli, vodu kterou vypili, své aktivity, jež přístroj neměřil, a také svůj vlastní osobní cíl a mohli tak sledovat svou postupnou cestu k němu, i když zatím pouze offline. Dříve byla aplikace vázána na data z uživatelova účtu, či na data přímo zadaná, ale s nástupem technologie Bluetooth 4.0 a její využití v modelech Fitbit One a Fitbit Zip se tohle změnilo a aplikace si tak data stahuje takřka okamžitě.<br />
<br />
== Citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
MYSLIVEČEK, David. Fitbit Flex - náramek, který vám změní život. [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[http://www.svetandroida.cz/fitbit-flex-fitness-naramek-recenze-201403#naramek http://www.svetandroida.cz/fitbit-flex-fitness-naramek-recenze-201403#naramek]<br />
<br />
Fitbit Company Profile. Crunch Base [online] [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[http://www.crunchbase.com/company/fitbit http://www.crunchbase.com/company/fitbit]<br />
<br />
Fitbit Devices. &nbsp;[online] [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[http://www.fitbit.com/devices http://www.fitbit.com/devices]<br />
<br />
CHENG, Jacqui.&nbsp;New Fitbits can sync with iPhones, Androids via Bluetooth 4.0. [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[http://arstechnica.com/gadgets/2012/09/new-fitbits-can-sync-with-iphones-androids-via-bluetooth-4-0 http://arstechnica.com/gadgets/2012/09/new-fitbits-can-sync-with-iphones-androids-via-bluetooth-4-0]<br />
<br />
Consumer Product Safety Commission.&nbsp; Fitbit Recalls Force Activity-Tracking Wristband Due to Risk of Skin Irritation. [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[https://www.cpsc.gov/en/Recalls/2014/Fitbit-Recalls-Force-Activity-Tracking-Wristband/ https://www.cpsc.gov/en/Recalls/2014/Fitbit-Recalls-Force-Activity-Tracking-Wristband/]</div>Pitvahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Fitbit&diff=42505Fitbit2014-06-11T12:04:52Z<p>Pitva: </p>
<hr />
<div>'''Autor: '''Václav Piták<br />
<br />
'''Klíčová slova: '''wireless, sledovací zařízení<br />
<br />
'''Synonyma:'''<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
''nadřazené -''&nbsp;Quantified-Self<br />
<br />
''podřazené -''<br />
<br />
<br />
<br />
== Společnost<br/> ==<br />
<br />
Americká společnost Fitbit, sídlem v San Franciscu, je známa především pro své zařízení, jež už v dnešní době sledují vaši veškerou denní aktivitu, ať už se jedná o běh, jídlo či dokonce spánek. Firmu roku 2007 založilo duo James Park a Eric Friedman, a již o rok později světu představili svůj první produkt, který nesl jednoduchý název "Fitbit Classic". V loňském roce 2013 na trh uvedla již svůj v pořadí šestý model - Fitbit Force.&nbsp;<br />
<br />
== Zařízení ==<br />
<br />
Fitbit ve svých zařízeních užívá tří-dimenzionální snímače pohybů podobného tomu, který se v herní konzoli Wii. Ten snímá na základě zadaných fyziologických hodnot uživatele například počet ušlých kroků, nastoupaných schodů, spálených kalorií atd. Samozřejmostí je doba trvání dané aktivity a i její samotná intenzita.<br />
<br />
Každý přístroj má i svou "základní stanici", která je určena k nabíjení přístroje a také se skrze ni párují naměřená data s uživatelským profilem na webu výrobce. Firma vyvinula již celkem 6 typů, z čehož ten první Classic již ale není v běžném prodeji.<br />
<br />
=== Fitbit Classic&nbsp; ===<br />
<br />
''Na trhu od:'' 9. září 2008<br />
<br />
První model, jež se objevil na trhu uměl sice pouze změřit počet kroků, vzdálenost, intensitu dané aktivitu a kvalitu spánku, nicméně díky jednoduchému designu bodoval u uživatelů hned od svého vstupu na trh. V podstatě se jednalo o malý černý a poměrně úzký přístroj, který šel jednoduše a především diskrétně připnout na kteroukoli část oděvu.&nbsp;<br />
<br />
=== Fitbit Ultra ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;11. října 2011<br />
<br />
Po třech letech se na trhu objevil nový typ zařízení, ale v podstatě se jedná pouze o vylepšený model Classic. Model byl samozřejmě vylepšen po HW stránce, ale jinak příliš mnoho nových funkcí nepřinesl. Mezi ty nejviditelnější patří zobrazení hodin na displeji přístroje, nebo také zobrazení krátké osobní zprávy poté, co je přístroj po chvilce klidu zase uveden do pohybu. Novinkou byl také výškoměr, který měřil počet vystoupaných pater, avšak nevýhodou bylo fixní měření 1 patro = 3m.<br />
<br />
=== Fitbit One ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;17. září 2012<br />
<br />
Fitbit One znovu je opět pouze vylepšením předchozího modelu. Tou nejvýznamnější novinkou, jež na trh přinesl je bezdrátové uploadování naměřených dat, například skrze uživatelův mobilní telefon, a to díky technologii [[Bluetooth]] 4.0. Fitbit One byl první tracker, který tuhle možnost nabídl. Nutnost bylo pouze vlastnit aplikaci od výrobce, která je nativní jak pro iOs, tak i pro [[Android]].<br />
<br />
=== Fitbit Zip ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;17. září 2012<br />
<br />
Fitbit Zip cílí na ty méně náročné, a nebo i méně movité uživatele. Z funkcí nabízí pouze měření počtu kroků, spálených kalorií a ušlou vzdálenost. Odlišuje se i designem, kdy je jednotka spíše ve tvaru čtverce, kdy je horní hrana protažená, aby bylo možné přístroj za něco ucyhtit. Je také jediným přístrojem od Fitbitu, který užívá jednorázových baterií. Z cele nabídky je také ovšem nejlevnější. Umí ale také bezdrátový přenos dat jako Fitbit One.<br />
<br />
=== Fitbit Flex ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;květen 2013<br />
<br />
S tímto modelem končí éra připnutých zařízení a začíná éra náramků. Měřící jednotka je zasunuta v pásku, který si jen připnete na ruku. Zachován byl ovšem i nadále poměrně diskrétní design. Náramek byste neměli v zásadě vůbec sundávat, a to ani ve sprše, jelikož je vodotěsný, díky čemuž monitoruje vaši aktivitu celých 24 hodin denně, a to včetně spánku, který zde má svůj vlastní speciální mód. Ráno tak můžete vidět, jak dlouho jste usínali, kolik hodin jste skutečně tvrdě spali, a kdy jste naopak byli jen v lehkém spánku. Se spánkem souvisí i nova funkce budíku, který uživatele ovšem nebudí zvukem, nýbrž jemnými vibracemi na zápěstí.&nbsp;<br />
<br />
Jinak má náramek po obvodu 5 LED diod, jež symbolizují váš vytyčený denní cíl. Jak se blížíte k jeho splnění, diody se postupně rozsvěcují, a tak máte svoji denní aktivitu neustále pod dohledem, kdy stačí jen letmý pohled na vaše zápěstí. Stejně jako Fitbit One a Fitbit Zip, i Fitbit Flex lze propojit s vaším mobilním telefonem.&nbsp;<br />
<br />
=== Fitbit Force ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;10. října 2013<br />
<br />
Fitbit Force je pohým vylepšením předchozíhu modelu a přinesl v podstatě s sebou pouze možnost sledování vašich aktivit v reálném čase.&nbsp;<br />
<br />
Spíše se tak mluvilo o zdravotních problémech, které s sebou tento model přinesl, kdy se několika tisícům uživatelům začala na ruce v místě nošení náramku objevovat vyrážka. Původní vyjádření firmy, že se jedná o alergii na nikl bylo vyvráceno poté, co několik uživatelů nosilo přívěšky a náramky z tohoto kovu bez jakékoli alergické reakce. Alternativní hypotéza se týkala možného radioaktivního záření. Uvádí se, že počet uživatelů s touto reakcí je takřka deset tisíc. <ref>Consumer Product Safety Commission.&nbsp; Fitbit Recalls Force Activity-Tracking Wristband Due to Risk of Skin Irritation. [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[https://www.cpsc.gov/en/Recalls/2014/Fitbit-Recalls-Force-Activity-Tracking-Wristband/ https://www.cpsc.gov/en/Recalls/2014/Fitbit-Recalls-Force-Activity-Tracking-Wristband/]</ref><br />
<br />
=== Fitbit Aria ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;Duben 2012<br />
<br />
Fitbit Aria je osobní váha, která má možnost pamatovat si až 8 uživatelů. Měří dnes již klasické věci jako množství svalové hmoty, tuku, vody, BMI uživatele atd., ale výhodou je právě možnost odesílání dat na váš uživatelský profil, kde máte možnost vidět souhrně vývoj všech sledovaných aktivit.&nbsp;<br />
<br />
== Mobilní aplikace ==<br />
<br />
Jen několik týdnů po vydání Fitbit Ultra byla na trh uvedena [[Mobilní aplikace]] pro operační systém iOs, jenž běží na mobilech [[IPhone]]. Uživatele [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Smartphone smartphonů] si museli chvíli počkat, protože nativní aplikace&nbsp;pro [[Android]]&nbsp;vyšla až o pět měsíců později.&nbsp;Uživatelé mohli zadávat jídlo, které snědli, vodu kterou vypili, své aktivity, jež přístroj neměřil, a také svůj vlastní osobní cíl a mohli tak sledovat svou postupnou cestu k němu, i když zatím pouze offline. Dříve byla aplikace vázána na data z uživatelova účtu, či na data přímo zadaná, ale s nástupem technologie Bluetooth 4.0 a její využití v modelech Fitbit One a Fitbit Zip se tohle změnilo a aplikace si tak data stahuje takřka okamžitě.<br />
<br />
== Citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
MYSLIVEČEK, David. Fitbit Flex - náramek, který vám změní život. [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[http://www.svetandroida.cz/fitbit-flex-fitness-naramek-recenze-201403#naramek http://www.svetandroida.cz/fitbit-flex-fitness-naramek-recenze-201403#naramek]<br />
<br />
Fitbit Company Profile. Crunch Base [online] [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[http://www.crunchbase.com/company/fitbit http://www.crunchbase.com/company/fitbit]<br />
<br />
Fitbit Devices. &nbsp;[online] [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[http://www.fitbit.com/devices http://www.fitbit.com/devices]<br />
<br />
CHENG, Jacqui.&nbsp;New Fitbits can sync with iPhones, Androids via Bluetooth 4.0. [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[http://arstechnica.com/gadgets/2012/09/new-fitbits-can-sync-with-iphones-androids-via-bluetooth-4-0 http://arstechnica.com/gadgets/2012/09/new-fitbits-can-sync-with-iphones-androids-via-bluetooth-4-0]<br />
<br />
Consumer Product Safety Commission.&nbsp; Fitbit Recalls Force Activity-Tracking Wristband Due to Risk of Skin Irritation. [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[https://www.cpsc.gov/en/Recalls/2014/Fitbit-Recalls-Force-Activity-Tracking-Wristband/ https://www.cpsc.gov/en/Recalls/2014/Fitbit-Recalls-Force-Activity-Tracking-Wristband/]</div>Pitvahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Fitbit&diff=42504Fitbit2014-06-11T12:02:21Z<p>Pitva: </p>
<hr />
<div>'''Autor: '''Václav Piták<br />
<br />
'''Klíčová slova: '''wireless, sledovací zařízení<br />
<br />
'''Synonyma:'''<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
''nadřazené -''&nbsp;Quantified-Self<br />
<br />
''podřazené -''<br />
<br />
<br />
<br />
== Společnost<br/> ==<br />
<br />
Americká společnost Fitbit, sídlem v San Franciscu, je známa především pro své zařízení, jež už v dnešní době sledují vaši veškerou denní aktivitu, ať už se jedná o běh, jídlo či dokonce spánek. Firmu roku 2007 založilo duo James Park a Eric Friedman, a již o rok později světu představili svůj první produkt, který nesl jednoduchý název "Fitbit Classic". V loňském roce 2013 na trh uvedla již svůj v pořadí šestý model - Fitbit Force.&nbsp;<br />
<br />
== Zařízení ==<br />
<br />
Fitbit ve svých zařízeních užívá tří-dimenzionální snímače pohybů podobného tomu, který se v herní konzoli Wii. Ten snímá na základě zadaných fyziologických hodnot uživatele například počet ušlých kroků, nastoupaných schodů, spálených kalorií atd. Samozřejmostí je doba trvání dané aktivity a i její samotná intenzita.<br />
<br />
Každý přístroj má i svou "základní stanici", která je určena k nabíjení přístroje a také se skrze ni párují naměřená data s uživatelským profilem na webu výrobce. Firma vyvinula již celkem 6 typů, z čehož ten první Classic již ale není v běžném prodeji.<br />
<br />
=== Fitbit Classic&nbsp; ===<br />
<br />
''Na trhu od:'' 9. září 2008<br />
<br />
První model, jež se objevil na trhu uměl sice pouze změřit počet kroků, vzdálenost, intensitu dané aktivitu a kvalitu spánku, nicméně díky jednoduchému designu bodoval u uživatelů hned od svého vstupu na trh. V podstatě se jednalo o malý černý a poměrně úzký přístroj, který šel jednoduše a především diskrétně připnout na kteroukoli část oděvu.&nbsp;<br />
<br />
=== Fitbit Ultra ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;11. října 2011<br />
<br />
Po třech letech se na trhu objevil nový typ zařízení, ale v podstatě se jedná pouze o vylepšený model Classic. Model byl samozřejmě vylepšen po HW stránce, ale jinak příliš mnoho nových funkcí nepřinesl. Mezi ty nejviditelnější patří zobrazení hodin na displeji přístroje, nebo také zobrazení krátké osobní zprávy poté, co je přístroj po chvilce klidu zase uveden do pohybu. Novinkou byl také výškoměr, který měřil počet vystoupaných pater, avšak nevýhodou bylo fixní měření 1 patro = 3m.<br />
<br />
=== Fitbit One ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;17. září 2012<br />
<br />
Fitbit One znovu je opět pouze vylepšením předchozího modelu. Tou nejvýznamnější novinkou, jež na trh přinesl je bezdrátové uploadování naměřených dat, například skrze uživatelův mobilní telefon, a to díky technologii [[Bluetooth]] 4.0. Fitbit One byl první tracker, který tuhle možnost nabídl. Nutnost bylo pouze vlastnit aplikaci od výrobce, která je nativní jak pro iOs, tak i pro [[Android]].<br />
<br />
=== Fitbit Zip ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;17. září 2012<br />
<br />
Fitbit Zip cílí na ty méně náročné, a nebo i méně movité uživatele. Z funkcí nabízí pouze měření počtu kroků, spálených kalorií a ušlou vzdálenost. Odlišuje se i designem, kdy je jednotka spíše ve tvaru čtverce, kdy je horní hrana protažená, aby bylo možné přístroj za něco ucyhtit. Je také jediným přístrojem od Fitbitu, který užívá jednorázových baterií. Z cele nabídky je také ovšem nejlevnější. Umí ale také bezdrátový přenos dat jako Fitbit One.<br />
<br />
=== Fitbit Flex ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;květen 2013<br />
<br />
S tímto modelem končí éra připnutých zařízení a začíná éra náramků. Měřící jednotka je zasunuta v pásku, který si jen připnete na ruku. Zachován byl ovšem i nadále poměrně diskrétní design. Náramek byste neměli v zásadě vůbec sundávat, a to ani ve sprše, jelikož je vodotěsný, díky čemuž monitoruje vaši aktivitu celých 24 hodin denně, a to včetně spánku, který zde má svůj vlastní speciální mód. Ráno tak můžete vidět, jak dlouho jste usínali, kolik hodin jste skutečně tvrdě spali, a kdy jste naopak byli jen v lehkém spánku. Se spánkem souvisí i nova funkce budíku, který uživatele ovšem nebudí zvukem, nýbrž jemnými vibracemi na zápěstí.&nbsp;<br />
<br />
Jinak má náramek po obvodu 5 LED diod, jež symbolizují váš vytyčený denní cíl. Jak se blížíte k jeho splnění, diody se postupně rozsvěcují, a tak máte svoji denní aktivitu neustále pod dohledem, kdy stačí jen letmý pohled na vaše zápěstí. Stejně jako Fitbit One a Fitbit Zip, i Fitbit Flex lze propojit s vaším mobilním telefonem.&nbsp;<br />
<br />
=== Fitbit Force ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;10. října 2013<br />
<br />
Fitbit Force je pohým vylepšením předchozíhu modelu a přinesl v podstatě s sebou pouze možnost sledování vašich aktivit v reálném čase.&nbsp;<br />
<br />
Spíše se tak mluvilo o zdravotních problémech, které s sebou tento model přinesl, kdy se několika tisícům uživatelům začala na ruce v místě nošení náramku objevovat vyrážka. Původní vyjádření firmy, že se jedná o alergii na nikl bylo vyvráceno poté, co několik uživatelů nosilo přívěšky a náramky z tohoto kovu bez jakékoli alergické reakce. Alternativní hypotéza se týkala možného radioaktivního záření. Uvádí se, že počet uživatelů s touto reakcí je takřka deset tisíc. <ref>Consumer Product Safety Commission.&nbsp; Fitbit Recalls Force Activity-Tracking Wristband Due to Risk of Skin Irritation. [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[https://www.cpsc.gov/en/Recalls/2014/Fitbit-Recalls-Force-Activity-Tracking-Wristband/ https://www.cpsc.gov/en/Recalls/2014/Fitbit-Recalls-Force-Activity-Tracking-Wristband/]</ref><br />
<br />
=== Fitbit Aria ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;Duben 2012<br />
<br />
Fitbit Aria je osobní váha, která má možnost pamatovat si až 8 uživatelů. Měří dnes již klasické věci jako množství svalové hmoty, tuku, vody, BMI uživatele atd., ale výhodou je právě možnost odesílání dat na váš uživatelský profil, kde máte možnost vidět souhrně vývoj všech sledovaných aktivit.&nbsp;<br />
<br />
== Mobilní aplikace ==<br />
<br />
Jen několik týdnů po vydání Fitbit Ultra byla na trh uvedena [[Mobilní aplikace]] pro operační systém iOs, jenž běží na mobilech [[IPhone]]. Uživatele smartphonů si museli chvíli počkat, protože nativní aplikace&nbsp;pro [[Android]]&nbsp;vyšla až o pět měsíců později.&nbsp;Uživatelé mohli zadávat jídlo, které snědli, vodu kterou vypili, své aktivity, jež přístroj neměřil, a také svůj vlastní osobní cíl a mohli tak sledovat svou postupnou cestu k němu, i když zatím pouze offline. Dříve byla aplikace vázána na data z uživatelova účtu, či na data přímo zadaná, ale s nástupem technologie Bluetooth 4.0 a její využití v modelech Fitbit One a Fitbit Zip se tohle změnilo a aplikace si tak data stahuje takřka okamžitě.<br />
<br />
== Citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
MYSLIVEČEK, David. Fitbit Flex - náramek, který vám změní život. [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[http://www.svetandroida.cz/fitbit-flex-fitness-naramek-recenze-201403#naramek http://www.svetandroida.cz/fitbit-flex-fitness-naramek-recenze-201403#naramek]<br />
<br />
Fitbit Company Profile. Crunch Base [online] [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[http://www.crunchbase.com/company/fitbit http://www.crunchbase.com/company/fitbit]<br />
<br />
Fitbit Devices. &nbsp;[online] [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[http://www.fitbit.com/devices http://www.fitbit.com/devices]<br />
<br />
CHENG, Jacqui.&nbsp;New Fitbits can sync with iPhones, Androids via Bluetooth 4.0. [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[http://arstechnica.com/gadgets/2012/09/new-fitbits-can-sync-with-iphones-androids-via-bluetooth-4-0 http://arstechnica.com/gadgets/2012/09/new-fitbits-can-sync-with-iphones-androids-via-bluetooth-4-0]<br />
<br />
Consumer Product Safety Commission.&nbsp; Fitbit Recalls Force Activity-Tracking Wristband Due to Risk of Skin Irritation. [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[https://www.cpsc.gov/en/Recalls/2014/Fitbit-Recalls-Force-Activity-Tracking-Wristband/ https://www.cpsc.gov/en/Recalls/2014/Fitbit-Recalls-Force-Activity-Tracking-Wristband/]</div>Pitvahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Fitbit&diff=41694Fitbit2014-05-29T17:50:47Z<p>Pitva: /* Fitbit Force */</p>
<hr />
<div>'''Autor: '''Václav Piták<br />
<br />
'''Klíčová slova: '''společnost, wireless, sledovací zařízení<br />
<br />
'''Synonyma: '''-<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
''nadřazené -''&nbsp;Quantified-Self<br />
<br />
''podřazené -''<br />
<br />
<br />
<br />
== Společnost<br/> ==<br />
<br />
Americká společnost Fitbit, sídlem v San Franciscu, je známa především pro své zařízení, jež už v dnešní době sledují vaši veškerou denní aktivitu, ať už se jedná o běh, jídlo či dokonce spánek. Firmu roku 2007 založilo duo James Park a Eric Friedman, a již o rok později světu představili svůj první produkt, který nesl jednoduchý název "Fitbit Classic". V loňském roce 2013 na trh uvedla již svůj v pořadí šestý model - Fitbit Force.&nbsp;<br />
<br />
== Zařízení ==<br />
<br />
Fitbit ve svých zařízeních užívá tří-dimenzionální snímače pohybů podobného tomu, který se užívá například v ovladačích k herní konzoli Wii. Ten snímá na základě zadaných fyziologických hodnot uživatele například počet ušlých kroků, nastoupaných schodů, spálených kalorií atd. Samozřejmostí je doba trvání dané aktivity a i její samotná intenzita.<br />
<br />
Každý přístroj má i svou "základní stanici", která je určena k nabíjení přístroje a také se skrze ni párují naměřená data s uživatelským profilem na webu výrobce. Firma vyvinula již celkem 6 typů, z čehož ten první Classic již ale není v běžném prodeji.<br />
<br />
=== Fitbit Classic&nbsp; ===<br />
<br />
''Na trhu od:'' 9. září 2008<br />
<br />
První model, jež se objevil na trhu uměl sice pouze změřit počet kroků, vzdálenost, intensitu dané aktivitu a kvalitu spánku, nicméně díky jednoduchému designu bodoval u uživatelů hned od svého vstupu na trh. V podstatě se jednalo o malý černý a poměrně úzký přístroj, který šel jednoduše a především diskrétně připnout na kteroukoli část oděvu.&nbsp;<br />
<br />
=== Fitbit Ultra ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;11. října 2011<br />
<br />
Po třech letech se na trhu objevil nový typ zařízení, ale v podstatě se jedná pouze o vylepšený model Classic. Model byl samozřejmě vylepšen po HW stránce, ale jinak příliš mnoho nových funkcí nepřinesl. Mezi ty nejviditelnější patří zobrazení hodin na displeji přístroje, nebo také zobrazení krátké osobní zprávy poté, co je přístroj po chvilce klidu zase uveden do pohybu. Novinkou byl také výškoměr, který měřil počet vystoupaných pater, avšak nevýhodou bylo fixní měření 1 patro = 3m.<br />
<br />
=== Fitbit One ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;17. září 2012<br />
<br />
Fitbit One znovu je opět pouze vylepšením předchouího modelu. Tou nejvýznamější novinkou, jež na trh přinesl je bezdrátové uploadování naměřených dat, například skrze uživatelův mobilní telefon, a to díky technologii Bluetooth 4.0. Fitbit One byl první tracker, který tuhle možnost nabídl. Nutnost bylo pouze vlastnit aplikaci od výrobce, která je nativní jak pro iOs, tak i pro Android.<br />
<br />
=== Fitbit Zip ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;17. září 2012<br />
<br />
Fitbit Zip cílí na ty méně náročné, a nebo i méně movité uživatele. Z funkcí nabízí pouze měření počtu kroků, spálených kalorií a ušlou vzdálenost. Odlišuje se i designem, kdy je jednotka spíše ve tvaru čtverce, kdy je horní hrana protažená, aby bylo možné přístroj za něco ucyhtit. Je také jediným přístrojem od Fitbitu, který užívá jednorázových baterií. Z cele nabídky je také ovšem nejlevnější. Umí ale také bezdrátový přenos dat jako Fitbit One.<br />
<br />
=== Fitbit Flex ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;květen 2013<br />
<br />
S tímto modelem končí éra připnutých zařízení a začíná éra náramků. Měřící jednotka je zasunuta v pásku, který si jen připnete na ruku. Zachován byl ovšem i nadále poměrně diskrétní design. Náramek byste neměli v zásadě vůbec sundávat, a to ani ve sprše, jelikož je vodotěsný, díky čemuž monitoruje vaši aktivitu celých 24 hodin denně, a to včetně spánku, který zde má svůj vlastní speciální mód. Ráno tak můžete vidět, jak dlouho jste usínali, kolik hodin jste skutečně tvrdě spali, a kdy jste naopkal byli jen v lehkém spánku. Se spánkem souvisí i nova funkce budíku, který uživatele ovšem nebudí zvukem, nýbrž jemnými vibracemi na zápěstí.&nbsp;<br />
<br />
Jinak má náramek po ovodu 5 LED diod, jež symbolizují váš vytyčený denní cíl. Jak se blížíte k jeho splnění, diody se postupně rozsvěcují, a tak máte svoji denní aktivitu neustále pod dohledem, kdy stačí jen letmý pohled na vaše zápěstí. Stejně jako Fitbit One a Fitbit Zip, i Fitbit Flex lze propojit s vaším mobilním telefonem.&nbsp;<br />
<br />
=== Fitbit Force ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;10. října 2013<br />
<br />
Fitbit Force je pohým vylepšením předchozíhu modelu a přinesl v podstatě s sebou pouze možnost sledování vašich aktivit v reálném čase.&nbsp;<br />
<br />
Spíše se tak mluvilo o zdravotních problémech, které s sebou tento model přinesl, kdy se několika tisícům uživatelům začala na ruce v místě nošení náramku objevovat vyrážka. Původní vyjádření firmy, že se jedná o alergii na nikl bylo vyvráceno poté, co několik uživatelů nosilo přívěšky a náramky z tohoto kovu bez jakékoli alergické reakce. Alternativní hypotéza se týkala možného radioaktivního záření. Uvadí se, že počet uživatelů s touto reakcí je takřka deset tisíc. <ref>Consumer Product Safety Commission.&nbsp; Fitbit Recalls Force Activity-Tracking Wristband Due to Risk of Skin Irritation. [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[https://www.cpsc.gov/en/Recalls/2014/Fitbit-Recalls-Force-Activity-Tracking-Wristband/ https://www.cpsc.gov/en/Recalls/2014/Fitbit-Recalls-Force-Activity-Tracking-Wristband/]</ref><br />
<br />
=== Fitbit Aria ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;Duben 2012<br />
<br />
Fitbit Aria je osobní váha, která má možnost pamatovat si až 8 uživatelů. Měří dnes již klasické věci jako množství svalové hmoty, tuku, vody, BMI uživatele atd., ale výhodou je právě možnost odesílání dat na váš uživatelský profil, kde máte možnost vidět souhrně vývoj všech sledovaných aktivit.&nbsp;<br />
<br />
== Mobilní aplikace ==<br />
<br />
Jen několik týdnů po vydání Fitbit Ultra byla na trh uvedena mobilní aplikace pro operační systém iOs a o 5 měsíců později i pro Android. Uživatelé mohli zadávat jídlo, které snědli, vodu kterou vypili, své aktivity, jež přístroj neměřil, a také svůj vlastní osobní cíl a mohli tak sledovat svou postupnou cestu k němu, i když zatím pouze offline. Dříve byla aplikace vázána na data z uživatelova účtu, či na data přímo zadaná, ale s nástupem technologie Bluetooth 4.0 a její využití v modelech Fitbit One a Fitbit Zip se tohle změnilo a aplikace si tak data stahuje takřka okamžitě.<br />
<br />
== Citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
MYSLIVEČEK, David. Fitbit Flex - náramek, který vám změní život. [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[http://www.svetandroida.cz/fitbit-flex-fitness-naramek-recenze-201403#naramek http://www.svetandroida.cz/fitbit-flex-fitness-naramek-recenze-201403#naramek]<br />
<br />
Fitbit Company Profile. Crunch Base [online] [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[http://www.crunchbase.com/company/fitbit http://www.crunchbase.com/company/fitbit]<br />
<br />
Fitbit Devices. &nbsp;[online] [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[http://www.fitbit.com/devices http://www.fitbit.com/devices]<br />
<br />
CHENG, Jacqui.&nbsp;New Fitbits can sync with iPhones, Androids via Bluetooth 4.0. [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[http://arstechnica.com/gadgets/2012/09/new-fitbits-can-sync-with-iphones-androids-via-bluetooth-4-0 http://arstechnica.com/gadgets/2012/09/new-fitbits-can-sync-with-iphones-androids-via-bluetooth-4-0]<br />
<br />
Consumer Product Safety Commission.&nbsp; Fitbit Recalls Force Activity-Tracking Wristband Due to Risk of Skin Irritation. [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[https://www.cpsc.gov/en/Recalls/2014/Fitbit-Recalls-Force-Activity-Tracking-Wristband/ https://www.cpsc.gov/en/Recalls/2014/Fitbit-Recalls-Force-Activity-Tracking-Wristband/]</div>Pitvahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Fitbit&diff=41693Fitbit2014-05-29T17:50:01Z<p>Pitva: /* Citace */</p>
<hr />
<div>'''Autor: '''Václav Piták<br />
<br />
'''Klíčová slova: '''společnost, wireless, sledovací zařízení<br />
<br />
'''Synonyma: '''-<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
''nadřazené -''&nbsp;Quantified-Self<br />
<br />
''podřazené -''<br />
<br />
<br />
<br />
== Společnost<br/> ==<br />
<br />
Americká společnost Fitbit, sídlem v San Franciscu, je známa především pro své zařízení, jež už v dnešní době sledují vaši veškerou denní aktivitu, ať už se jedná o běh, jídlo či dokonce spánek. Firmu roku 2007 založilo duo James Park a Eric Friedman, a již o rok později světu představili svůj první produkt, který nesl jednoduchý název "Fitbit Classic". V loňském roce 2013 na trh uvedla již svůj v pořadí šestý model - Fitbit Force.&nbsp;<br />
<br />
== Zařízení ==<br />
<br />
Fitbit ve svých zařízeních užívá tří-dimenzionální snímače pohybů podobného tomu, který se užívá například v ovladačích k herní konzoli Wii. Ten snímá na základě zadaných fyziologických hodnot uživatele například počet ušlých kroků, nastoupaných schodů, spálených kalorií atd. Samozřejmostí je doba trvání dané aktivity a i její samotná intenzita.<br />
<br />
Každý přístroj má i svou "základní stanici", která je určena k nabíjení přístroje a také se skrze ni párují naměřená data s uživatelským profilem na webu výrobce. Firma vyvinula již celkem 6 typů, z čehož ten první Classic již ale není v běžném prodeji.<br />
<br />
=== Fitbit Classic&nbsp; ===<br />
<br />
''Na trhu od:'' 9. září 2008<br />
<br />
První model, jež se objevil na trhu uměl sice pouze změřit počet kroků, vzdálenost, intensitu dané aktivitu a kvalitu spánku, nicméně díky jednoduchému designu bodoval u uživatelů hned od svého vstupu na trh. V podstatě se jednalo o malý černý a poměrně úzký přístroj, který šel jednoduše a především diskrétně připnout na kteroukoli část oděvu.&nbsp;<br />
<br />
=== Fitbit Ultra ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;11. října 2011<br />
<br />
Po třech letech se na trhu objevil nový typ zařízení, ale v podstatě se jedná pouze o vylepšený model Classic. Model byl samozřejmě vylepšen po HW stránce, ale jinak příliš mnoho nových funkcí nepřinesl. Mezi ty nejviditelnější patří zobrazení hodin na displeji přístroje, nebo také zobrazení krátké osobní zprávy poté, co je přístroj po chvilce klidu zase uveden do pohybu. Novinkou byl také výškoměr, který měřil počet vystoupaných pater, avšak nevýhodou bylo fixní měření 1 patro = 3m.<br />
<br />
=== Fitbit One ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;17. září 2012<br />
<br />
Fitbit One znovu je opět pouze vylepšením předchouího modelu. Tou nejvýznamější novinkou, jež na trh přinesl je bezdrátové uploadování naměřených dat, například skrze uživatelův mobilní telefon, a to díky technologii Bluetooth 4.0. Fitbit One byl první tracker, který tuhle možnost nabídl. Nutnost bylo pouze vlastnit aplikaci od výrobce, která je nativní jak pro iOs, tak i pro Android.<br />
<br />
=== Fitbit Zip ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;17. září 2012<br />
<br />
Fitbit Zip cílí na ty méně náročné, a nebo i méně movité uživatele. Z funkcí nabízí pouze měření počtu kroků, spálených kalorií a ušlou vzdálenost. Odlišuje se i designem, kdy je jednotka spíše ve tvaru čtverce, kdy je horní hrana protažená, aby bylo možné přístroj za něco ucyhtit. Je také jediným přístrojem od Fitbitu, který užívá jednorázových baterií. Z cele nabídky je také ovšem nejlevnější. Umí ale také bezdrátový přenos dat jako Fitbit One.<br />
<br />
=== Fitbit Flex ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;květen 2013<br />
<br />
S tímto modelem končí éra připnutých zařízení a začíná éra náramků. Měřící jednotka je zasunuta v pásku, který si jen připnete na ruku. Zachován byl ovšem i nadále poměrně diskrétní design. Náramek byste neměli v zásadě vůbec sundávat, a to ani ve sprše, jelikož je vodotěsný, díky čemuž monitoruje vaši aktivitu celých 24 hodin denně, a to včetně spánku, který zde má svůj vlastní speciální mód. Ráno tak můžete vidět, jak dlouho jste usínali, kolik hodin jste skutečně tvrdě spali, a kdy jste naopkal byli jen v lehkém spánku. Se spánkem souvisí i nova funkce budíku, který uživatele ovšem nebudí zvukem, nýbrž jemnými vibracemi na zápěstí.&nbsp;<br />
<br />
Jinak má náramek po ovodu 5 LED diod, jež symbolizují váš vytyčený denní cíl. Jak se blížíte k jeho splnění, diody se postupně rozsvěcují, a tak máte svoji denní aktivitu neustále pod dohledem, kdy stačí jen letmý pohled na vaše zápěstí. Stejně jako Fitbit One a Fitbit Zip, i Fitbit Flex lze propojit s vaším mobilním telefonem.&nbsp;<br />
<br />
=== Fitbit Force ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;10. října 2013<br />
<br />
Fitbit Force je pohým vylepšením předchozíhu modelu a přinesl v podstatě s sebou pouze možnost sledování vašich aktivit v reálném čase.&nbsp;<br />
<br />
Spíše se tak mluvilo o zdravotních problémech, které s sebou tento model přinesl, kdy se několika tisícům uživatelům začala na ruce v místě nošení náramku objevovat vyrážka. Původní vyjádření firmy, že se jedná o alergii na nikl bylo vyvráceno poté, co několik uživatelů nosilo přívěšky a náramky z tohoto kovu bez jakékoli alergické reakce. Alternativní hypotéza se týkala možného radioaktivního záření. Uvadí se, že počet uživatelů s touto reakcí je takřka deset tisíc. &lt;ref&gt;Consumer Product Safety Commission.&nbsp; Fitbit Recalls Force Activity-Tracking Wristband Due to Risk of Skin Irritation. [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[https://www.cpsc.gov/en/Recalls/2014/Fitbit-Recalls-Force-Activity-Tracking-Wristband/ https://www.cpsc.gov/en/Recalls/2014/Fitbit-Recalls-Force-Activity-Tracking-Wristband/]&lt;/ref&gt;<br />
<br />
=== Fitbit Aria ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;Duben 2012<br />
<br />
Fitbit Aria je osobní váha, která má možnost pamatovat si až 8 uživatelů. Měří dnes již klasické věci jako množství svalové hmoty, tuku, vody, BMI uživatele atd., ale výhodou je právě možnost odesílání dat na váš uživatelský profil, kde máte možnost vidět souhrně vývoj všech sledovaných aktivit.&nbsp;<br />
<br />
== Mobilní aplikace ==<br />
<br />
Jen několik týdnů po vydání Fitbit Ultra byla na trh uvedena mobilní aplikace pro operační systém iOs a o 5 měsíců později i pro Android. Uživatelé mohli zadávat jídlo, které snědli, vodu kterou vypili, své aktivity, jež přístroj neměřil, a také svůj vlastní osobní cíl a mohli tak sledovat svou postupnou cestu k němu, i když zatím pouze offline. Dříve byla aplikace vázána na data z uživatelova účtu, či na data přímo zadaná, ale s nástupem technologie Bluetooth 4.0 a její využití v modelech Fitbit One a Fitbit Zip se tohle změnilo a aplikace si tak data stahuje takřka okamžitě.<br />
<br />
== Citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
MYSLIVEČEK, David. Fitbit Flex - náramek, který vám změní život. [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[http://www.svetandroida.cz/fitbit-flex-fitness-naramek-recenze-201403#naramek http://www.svetandroida.cz/fitbit-flex-fitness-naramek-recenze-201403#naramek]<br />
<br />
Fitbit Company Profile. Crunch Base [online] [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[http://www.crunchbase.com/company/fitbit http://www.crunchbase.com/company/fitbit]<br />
<br />
Fitbit Devices. &nbsp;[online] [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[http://www.fitbit.com/devices http://www.fitbit.com/devices]<br />
<br />
CHENG, Jacqui.&nbsp;New Fitbits can sync with iPhones, Androids via Bluetooth 4.0. [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[http://arstechnica.com/gadgets/2012/09/new-fitbits-can-sync-with-iphones-androids-via-bluetooth-4-0 http://arstechnica.com/gadgets/2012/09/new-fitbits-can-sync-with-iphones-androids-via-bluetooth-4-0]<br />
<br />
Consumer Product Safety Commission.&nbsp; Fitbit Recalls Force Activity-Tracking Wristband Due to Risk of Skin Irritation. [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[https://www.cpsc.gov/en/Recalls/2014/Fitbit-Recalls-Force-Activity-Tracking-Wristband/ https://www.cpsc.gov/en/Recalls/2014/Fitbit-Recalls-Force-Activity-Tracking-Wristband/]</div>Pitvahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Fitbit&diff=41692Fitbit2014-05-29T17:49:24Z<p>Pitva: </p>
<hr />
<div>'''Autor: '''Václav Piták<br />
<br />
'''Klíčová slova: '''společnost, wireless, sledovací zařízení<br />
<br />
'''Synonyma: '''-<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
''nadřazené -''&nbsp;Quantified-Self<br />
<br />
''podřazené -''<br />
<br />
<br />
<br />
== Společnost<br/> ==<br />
<br />
Americká společnost Fitbit, sídlem v San Franciscu, je známa především pro své zařízení, jež už v dnešní době sledují vaši veškerou denní aktivitu, ať už se jedná o běh, jídlo či dokonce spánek. Firmu roku 2007 založilo duo James Park a Eric Friedman, a již o rok později světu představili svůj první produkt, který nesl jednoduchý název "Fitbit Classic". V loňském roce 2013 na trh uvedla již svůj v pořadí šestý model - Fitbit Force.&nbsp;<br />
<br />
== Zařízení ==<br />
<br />
Fitbit ve svých zařízeních užívá tří-dimenzionální snímače pohybů podobného tomu, který se užívá například v ovladačích k herní konzoli Wii. Ten snímá na základě zadaných fyziologických hodnot uživatele například počet ušlých kroků, nastoupaných schodů, spálených kalorií atd. Samozřejmostí je doba trvání dané aktivity a i její samotná intenzita.<br />
<br />
Každý přístroj má i svou "základní stanici", která je určena k nabíjení přístroje a také se skrze ni párují naměřená data s uživatelským profilem na webu výrobce. Firma vyvinula již celkem 6 typů, z čehož ten první Classic již ale není v běžném prodeji.<br />
<br />
=== Fitbit Classic&nbsp; ===<br />
<br />
''Na trhu od:'' 9. září 2008<br />
<br />
První model, jež se objevil na trhu uměl sice pouze změřit počet kroků, vzdálenost, intensitu dané aktivitu a kvalitu spánku, nicméně díky jednoduchému designu bodoval u uživatelů hned od svého vstupu na trh. V podstatě se jednalo o malý černý a poměrně úzký přístroj, který šel jednoduše a především diskrétně připnout na kteroukoli část oděvu.&nbsp;<br />
<br />
=== Fitbit Ultra ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;11. října 2011<br />
<br />
Po třech letech se na trhu objevil nový typ zařízení, ale v podstatě se jedná pouze o vylepšený model Classic. Model byl samozřejmě vylepšen po HW stránce, ale jinak příliš mnoho nových funkcí nepřinesl. Mezi ty nejviditelnější patří zobrazení hodin na displeji přístroje, nebo také zobrazení krátké osobní zprávy poté, co je přístroj po chvilce klidu zase uveden do pohybu. Novinkou byl také výškoměr, který měřil počet vystoupaných pater, avšak nevýhodou bylo fixní měření 1 patro = 3m.<br />
<br />
=== Fitbit One ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;17. září 2012<br />
<br />
Fitbit One znovu je opět pouze vylepšením předchouího modelu. Tou nejvýznamější novinkou, jež na trh přinesl je bezdrátové uploadování naměřených dat, například skrze uživatelův mobilní telefon, a to díky technologii Bluetooth 4.0. Fitbit One byl první tracker, který tuhle možnost nabídl. Nutnost bylo pouze vlastnit aplikaci od výrobce, která je nativní jak pro iOs, tak i pro Android.<br />
<br />
=== Fitbit Zip ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;17. září 2012<br />
<br />
Fitbit Zip cílí na ty méně náročné, a nebo i méně movité uživatele. Z funkcí nabízí pouze měření počtu kroků, spálených kalorií a ušlou vzdálenost. Odlišuje se i designem, kdy je jednotka spíše ve tvaru čtverce, kdy je horní hrana protažená, aby bylo možné přístroj za něco ucyhtit. Je také jediným přístrojem od Fitbitu, který užívá jednorázových baterií. Z cele nabídky je také ovšem nejlevnější. Umí ale také bezdrátový přenos dat jako Fitbit One.<br />
<br />
=== Fitbit Flex ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;květen 2013<br />
<br />
S tímto modelem končí éra připnutých zařízení a začíná éra náramků. Měřící jednotka je zasunuta v pásku, který si jen připnete na ruku. Zachován byl ovšem i nadále poměrně diskrétní design. Náramek byste neměli v zásadě vůbec sundávat, a to ani ve sprše, jelikož je vodotěsný, díky čemuž monitoruje vaši aktivitu celých 24 hodin denně, a to včetně spánku, který zde má svůj vlastní speciální mód. Ráno tak můžete vidět, jak dlouho jste usínali, kolik hodin jste skutečně tvrdě spali, a kdy jste naopkal byli jen v lehkém spánku. Se spánkem souvisí i nova funkce budíku, který uživatele ovšem nebudí zvukem, nýbrž jemnými vibracemi na zápěstí.&nbsp;<br />
<br />
Jinak má náramek po ovodu 5 LED diod, jež symbolizují váš vytyčený denní cíl. Jak se blížíte k jeho splnění, diody se postupně rozsvěcují, a tak máte svoji denní aktivitu neustále pod dohledem, kdy stačí jen letmý pohled na vaše zápěstí. Stejně jako Fitbit One a Fitbit Zip, i Fitbit Flex lze propojit s vaším mobilním telefonem.&nbsp;<br />
<br />
=== Fitbit Force ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;10. října 2013<br />
<br />
Fitbit Force je pohým vylepšením předchozíhu modelu a přinesl v podstatě s sebou pouze možnost sledování vašich aktivit v reálném čase.&nbsp;<br />
<br />
Spíše se tak mluvilo o zdravotních problémech, které s sebou tento model přinesl, kdy se několika tisícům uživatelům začala na ruce v místě nošení náramku objevovat vyrážka. Původní vyjádření firmy, že se jedná o alergii na nikl bylo vyvráceno poté, co několik uživatelů nosilo přívěšky a náramky z tohoto kovu bez jakékoli alergické reakce. Alternativní hypotéza se týkala možného radioaktivního záření. Uvadí se, že počet uživatelů s touto reakcí je takřka deset tisíc. &lt;ref&gt;Consumer Product Safety Commission.&nbsp; Fitbit Recalls Force Activity-Tracking Wristband Due to Risk of Skin Irritation. [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[https://www.cpsc.gov/en/Recalls/2014/Fitbit-Recalls-Force-Activity-Tracking-Wristband/ https://www.cpsc.gov/en/Recalls/2014/Fitbit-Recalls-Force-Activity-Tracking-Wristband/]&lt;/ref&gt;<br />
<br />
=== Fitbit Aria ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;Duben 2012<br />
<br />
Fitbit Aria je osobní váha, která má možnost pamatovat si až 8 uživatelů. Měří dnes již klasické věci jako množství svalové hmoty, tuku, vody, BMI uživatele atd., ale výhodou je právě možnost odesílání dat na váš uživatelský profil, kde máte možnost vidět souhrně vývoj všech sledovaných aktivit.&nbsp;<br />
<br />
== Mobilní aplikace ==<br />
<br />
Jen několik týdnů po vydání Fitbit Ultra byla na trh uvedena mobilní aplikace pro operační systém iOs a o 5 měsíců později i pro Android. Uživatelé mohli zadávat jídlo, které snědli, vodu kterou vypili, své aktivity, jež přístroj neměřil, a také svůj vlastní osobní cíl a mohli tak sledovat svou postupnou cestu k němu, i když zatím pouze offline. Dříve byla aplikace vázána na data z uživatelova účtu, či na data přímo zadaná, ale s nástupem technologie Bluetooth 4.0 a její využití v modelech Fitbit One a Fitbit Zip se tohle změnilo a aplikace si tak data stahuje takřka okamžitě.<br />
<br />
== Citace ==<br />
<br />
&lt;references /&gt;<br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
MYSLIVEČEK, David. Fitbit Flex - náramek, který vám změní život. [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[http://www.svetandroida.cz/fitbit-flex-fitness-naramek-recenze-201403#naramek http://www.svetandroida.cz/fitbit-flex-fitness-naramek-recenze-201403#naramek]<br />
<br />
Fitbit Company Profile. Crunch Base [online] [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[http://www.crunchbase.com/company/fitbit http://www.crunchbase.com/company/fitbit]<br />
<br />
Fitbit Devices. &nbsp;[online] [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[http://www.fitbit.com/devices http://www.fitbit.com/devices]<br />
<br />
CHENG, Jacqui.&nbsp;New Fitbits can sync with iPhones, Androids via Bluetooth 4.0. [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[http://arstechnica.com/gadgets/2012/09/new-fitbits-can-sync-with-iphones-androids-via-bluetooth-4-0 http://arstechnica.com/gadgets/2012/09/new-fitbits-can-sync-with-iphones-androids-via-bluetooth-4-0]<br />
<br />
Consumer Product Safety Commission.&nbsp; Fitbit Recalls Force Activity-Tracking Wristband Due to Risk of Skin Irritation. [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[https://www.cpsc.gov/en/Recalls/2014/Fitbit-Recalls-Force-Activity-Tracking-Wristband/ https://www.cpsc.gov/en/Recalls/2014/Fitbit-Recalls-Force-Activity-Tracking-Wristband/]</div>Pitvahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Fitbit&diff=41691Fitbit2014-05-29T17:36:23Z<p>Pitva: </p>
<hr />
<div>'''Autor: '''Václav Piták<br />
<br />
'''Klíčová slova: '''společnost, wireless, sledovací zařízení<br />
<br />
'''Synonyma: '''-<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
''nadřazené -''&nbsp;Quantified-Self<br />
<br />
''podřazené -''<br />
<br />
<br />
<br />
== Společnost<br/> ==<br />
<br />
Americká společnost Fitbit, sídlem v San Franciscu, je známa především pro své zařízení, jež už v dnešní době sledují vaši veškerou denní aktivitu, ať už se jedná o běh, jídlo či dokonce spánek. Firmu roku 2007 založilo duo James Park a Eric Friedman, a již o rok později světu představili svůj první produkt, který nesl jednoduchý název "Fitbit Classic". V loňském roce 2013 na trh uvedla již svůj v pořadí šestý model - Fitbit Force.&nbsp;<br />
<br />
== Zařízení ==<br />
<br />
Fitbit ve svých zařízeních užívá tří-dimenzionální snímače pohybů podobného tomu, který se užívá například v ovladačích k herní konzoli Wii. Ten snímá na základě zadaných fyziologických hodnot uživatele například počet ušlých kroků, nastoupaných schodů, spálených kalorií atd. Samozřejmostí je doba trvání dané aktivity a i její samotná intenzita.<br />
<br />
Každý přístroj má i svou "základní stanici", která je určena k nabíjení přístroje a také se skrze ni párují naměřená data s uživatelským profilem na webu výrobce. Firma vyvinula již celkem 6 typů, z čehož ten první Classic již ale není v běžném prodeji.<br />
<br />
=== Fitbit Classic&nbsp; ===<br />
<br />
''Na trhu od:'' 9. září 2008<br />
<br />
První model, jež se objevil na trhu uměl sice pouze změřit počet kroků, vzdálenost, intensitu dané aktivitu a kvalitu spánku, nicméně díky jednoduchému designu bodoval u uživatelů hned od svého vstupu na trh. V podstatě se jednalo o malý černý a poměrně úzký přístroj, který šel jednoduše a především diskrétně připnout na kteroukoli část oděvu.&nbsp;<br />
<br />
=== Fitbit Ultra ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;11. října 2011<br />
<br />
Po třech letech se na trhu objevil nový typ zařízení, ale v podstatě se jedná pouze o vylepšený model Classic. Model byl samozřejmě vylepšen po HW stránce, ale jinak příliš mnoho nových funkcí nepřinesl. Mezi ty nejviditelnější patří zobrazení hodin na displeji přístroje, nebo také zobrazení krátké osobní zprávy poté, co je přístroj po chvilce klidu zase uveden do pohybu. Novinkou byl také výškoměr, který měřil počet vystoupaných pater, avšak nevýhodou bylo fixní měření 1 patro = 3m.<br />
<br />
=== Fitbit One ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;17. září 2012<br />
<br />
Fitbit One znovu je opět pouze vylepšením předchouího modelu. Tou nejvýznamější novinkou, jež na trh přinesl je bezdrátové uploadování naměřených dat, například skrze uživatelův mobilní telefon, a to díky technologii Bluetooth 4.0. Fitbit One byl první tracker, který tuhle možnost nabídl. Nutnost bylo pouze vlastnit aplikaci od výrobce, která je nativní jak pro iOs, tak i pro Android.<br />
<br />
=== Fitbit Zip ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;17. září 2012<br />
<br />
Fitbit Zip cílí na ty méně náročné, a nebo i méně movité uživatele. Z funkcí nabízí pouze měření počtu kroků, spálených kalorií a ušlou vzdálenost. Odlišuje se i designem, kdy je jednotka spíše ve tvaru čtverce, kdy je horní hrana protažená, aby bylo možné přístroj za něco ucyhtit. Je také jediným přístrojem od Fitbitu, který užívá jednorázových baterií. Z cele nabídky je také ovšem nejlevnější. Umí ale také bezdrátový přenos dat jako Fitbit One.<br />
<br />
=== Fitbit Flex ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;květen 2013<br />
<br />
S tímto modelem končí éra připnutých zařízení a začíná éra náramků. Měřící jednotka je zasunuta v pásku, který si jen připnete na ruku. Zachován byl ovšem i nadále poměrně diskrétní design. Náramek byste neměli v zásadě vůbec sundávat, a to ani ve sprše, jelikož je vodotěsný, díky čemuž monitoruje vaši aktivitu celých 24 hodin denně, a to včetně spánku, který zde má svůj vlastní speciální mód. Ráno tak můžete vidět, jak dlouho jste usínali, kolik hodin jste skutečně tvrdě spali, a kdy jste naopkal byli jen v lehkém spánku. Se spánkem souvisí i nova funkce budíku, který uživatele ovšem nebudí zvukem, nýbrž jemnými vibracemi na zápěstí.&nbsp;<br />
<br />
Jinak má náramek po ovodu 5 LED diod, jež symbolizují váš vytyčený denní cíl. Jak se blížíte k jeho splnění, diody se postupně rozsvěcují, a tak máte svoji denní aktivitu neustále pod dohledem, kdy stačí jen letmý pohled na vaše zápěstí. Stejně jako Fitbit One a Fitbit Zip, i Fitbit Flex lze propojit s vaším mobilním telefonem.&nbsp;<br />
<br />
=== Fitbit Force ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;10. října 2013<br />
<br />
Fitbit Force je pohým vylepšením předchozíhu modelu a přinesl v podstatě s sebou pouze možnost sledování vašich aktivit v reálném čase.&nbsp;<br />
<br />
Spíše se tak mluvilo o zdravotních problémech, které s sebou tento model přinesl, kdy se několika tisícům uživatelům začala na ruce v místě nošení náramku objevovat vyrážka. Původní vyjádření firmy, že se jedná o alergii na nikl bylo vyvráceno poté, co několik uživatelů nosilo přívěšky a náramky z tohoto kovu bez jakékoli alergické reakce. Alternativní hypotéza se týkala možného radioaktivního záření. Uvadí se, že počet uživatelů s touto reakcí je takřka deset tisíc. <ref>Consumer Product Safety Commission.&nbsp; Fitbit Recalls Force Activity-Tracking Wristband Due to Risk of Skin Irritation. [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[https://www.cpsc.gov/en/Recalls/2014/Fitbit-Recalls-Force-Activity-Tracking-Wristband/ https://www.cpsc.gov/en/Recalls/2014/Fitbit-Recalls-Force-Activity-Tracking-Wristband/]&lt;/ref&gt;<br />
<br />
=== Fitbit Aria ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;Duben 2012<br />
<br />
Fitbit Aria je osobní váha, která má možnost pamatovat si až 8 uživatelů. Měří dnes již klasické věci jako množství svalové hmoty, tuku, vody, BMI uživatele atd., ale výhodou je právě možnost odesílání dat na váš uživatelský profil, kde máte možnost vidět souhrně vývoj všech sledovaných aktivit.&nbsp;<br />
<br />
== Mobilní aplikace ==<br />
<br />
Jen několik týdnů po vydání Fitbit Ultra byla na trh uvedena mobilní aplikace pro operační systém iOs a o 5 měsíců později i pro Android. Uživatelé mohli zadávat jídlo, které snědli, vodu kterou vypili, své aktivity, jež přístroj neměřil, a také svůj vlastní osobní cíl a mohli tak sledovat svou postupnou cestu k němu, i když zatím pouze offline. Dříve byla aplikace vázána na data z uživatelova účtu, či na data přímo zadaná, ale s nástupem technologie Bluetooth 4.0 a její využití v modelech Fitbit One a Fitbit Zip se tohle změnilo a aplikace si tak data stahuje takřka okamžitě.<br />
<br />
== Citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
MYSLIVEČEK, David. Fitbit Flex - náramek, který vám změní život. [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[http://www.svetandroida.cz/fitbit-flex-fitness-naramek-recenze-201403#naramek http://www.svetandroida.cz/fitbit-flex-fitness-naramek-recenze-201403#naramek]<br />
<br />
Fitbit Company Profile. Crunch Base [online] [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[http://www.crunchbase.com/company/fitbit http://www.crunchbase.com/company/fitbit]<br />
<br />
Fitbit Devices. &nbsp;[online] [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[http://www.fitbit.com/devices http://www.fitbit.com/devices]<br />
<br />
CHENG, Jacqui.&nbsp;New Fitbits can sync with iPhones, Androids via Bluetooth 4.0. [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[http://arstechnica.com/gadgets/2012/09/new-fitbits-can-sync-with-iphones-androids-via-bluetooth-4-0 http://arstechnica.com/gadgets/2012/09/new-fitbits-can-sync-with-iphones-androids-via-bluetooth-4-0]<br />
<br />
Consumer Product Safety Commission.&nbsp; Fitbit Recalls Force Activity-Tracking Wristband Due to Risk of Skin Irritation. [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[https://www.cpsc.gov/en/Recalls/2014/Fitbit-Recalls-Force-Activity-Tracking-Wristband/ https://www.cpsc.gov/en/Recalls/2014/Fitbit-Recalls-Force-Activity-Tracking-Wristband/]</div>Pitvahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Fitbit&diff=41690Fitbit2014-05-29T17:35:04Z<p>Pitva: </p>
<hr />
<div>'''Autor: '''Václav Piták<br />
<br />
'''Klíčová slova: '''společnost, wireless, sledovací zařízení<br />
<br />
'''Synonyma: '''-<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
''nadřazené -''&nbsp;Quantified-Self<br />
<br />
''podřazené -''<br />
<br />
<br />
<br />
== Společnost<br/> ==<br />
<br />
Americká společnost Fitbit, sídlem v San Franciscu, je známa především pro své zařízení, jež už v dnešní době sledují vaši veškerou denní aktivitu, ať už se jedná o běh, jídlo či dokonce spánek. Firmu roku 2007 založilo duo James Park a Eric Friedman, a již o rok později světu představili svůj první produkt, který nesl jednoduchý název "Fitbit Classic". V loňském roce 2013 na trh uvedla již svůj v pořadí šestý model - Fitbit Force.&nbsp;<br />
<br />
== Zařízení ==<br />
<br />
Fitbit ve svých zařízeních užívá tří-dimenzionální snímače pohybů podobného tomu, který se užívá například v ovladačích k herní konzoli Wii. Ten snímá na základě zadaných fyziologických hodnot uživatele například počet ušlých kroků, nastoupaných schodů, spálených kalorií atd. Samozřejmostí je doba trvání dané aktivity a i její samotná intenzita.<br />
<br />
Každý přístroj má i svou "základní stanici", která je určena k nabíjení přístroje a také se skrze ni párují naměřená data s uživatelským profilem na webu výrobce. Firma vyvinula již celkem 6 typů, z čehož ten první Classic již ale není v běžném prodeji.<br />
<br />
=== Fitbit Classic&nbsp; ===<br />
<br />
''Na trhu od:'' 9. září 2008<br />
<br />
První model, jež se objevil na trhu uměl sice pouze změřit počet kroků, vzdálenost, intensitu dané aktivitu a kvalitu spánku, nicméně díky jednoduchému designu bodoval u uživatelů hned od svého vstupu na trh. V podstatě se jednalo o malý černý a poměrně úzký přístroj, který šel jednoduše a především diskrétně připnout na kteroukoli část oděvu.&nbsp;<br />
<br />
=== Fitbit Ultra ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;11. října 2011<br />
<br />
Po třech letech se na trhu objevil nový typ zařízení, ale v podstatě se jedná pouze o vylepšený model Classic. Model byl samozřejmě vylepšen po HW stránce, ale jinak příliš mnoho nových funkcí nepřinesl. Mezi ty nejviditelnější patří zobrazení hodin na displeji přístroje, nebo také zobrazení krátké osobní zprávy poté, co je přístroj po chvilce klidu zase uveden do pohybu. Novinkou byl také výškoměr, který měřil počet vystoupaných pater, avšak nevýhodou bylo fixní měření 1 patro = 3m.<br />
<br />
=== Fitbit One ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;17. září 2012<br />
<br />
Fitbit One znovu je opět pouze vylepšením předchouího modelu. Tou nejvýznamější novinkou, jež na trh přinesl je bezdrátové uploadování naměřených dat, například skrze uživatelův mobilní telefon, a to díky technologii Bluetooth 4.0. Fitbit One byl první tracker, který tuhle možnost nabídl. Nutnost bylo pouze vlastnit aplikaci od výrobce, která je nativní jak pro iOs, tak i pro Android.<br />
<br />
=== Fitbit Zip ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;17. září 2012<br />
<br />
Fitbit Zip cílí na ty méně náročné, a nebo i méně movité uživatele. Z funkcí nabízí pouze měření počtu kroků, spálených kalorií a ušlou vzdálenost. Odlišuje se i designem, kdy je jednotka spíše ve tvaru čtverce, kdy je horní hrana protažená, aby bylo možné přístroj za něco ucyhtit. Je také jediným přístrojem od Fitbitu, který užívá jednorázových baterií. Z cele nabídky je také ovšem nejlevnější. Umí ale také bezdrátový přenos dat jako Fitbit One.<br />
<br />
=== Fitbit Flex ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;květen 2013<br />
<br />
S tímto modelem končí éra připnutých zařízení a začíná éra náramků. Měřící jednotka je zasunuta v pásku, který si jen připnete na ruku. Zachován byl ovšem i nadále poměrně diskrétní design. Náramek byste neměli v zásadě vůbec sundávat, a to ani ve sprše, jelikož je vodotěsný, díky čemuž monitoruje vaši aktivitu celých 24 hodin denně, a to včetně spánku, který zde má svůj vlastní speciální mód. Ráno tak můžete vidět, jak dlouho jste usínali, kolik hodin jste skutečně tvrdě spali, a kdy jste naopkal byli jen v lehkém spánku. Se spánkem souvisí i nova funkce budíku, který uživatele ovšem nebudí zvukem, nýbrž jemnými vibracemi na zápěstí.&nbsp;<br />
<br />
Jinak má náramek po ovodu 5 LED diod, jež symbolizují váš vytyčený denní cíl. Jak se blížíte k jeho splnění, diody se postupně rozsvěcují, a tak máte svoji denní aktivitu neustále pod dohledem, kdy stačí jen letmý pohled na vaše zápěstí. Stejně jako Fitbit One a Fitbit Zip, i Fitbit Flex lze propojit s vaším mobilním telefonem.&nbsp;<br />
<br />
=== Fitbit Force ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;10. října 2013<br />
<br />
Fitbit Force je pohým vylepšením předchozíhu modelu a přinesl v podstatě s sebou pouze možnost sledování vašich aktivit v reálném čase.&nbsp;<br />
<br />
Spíše se tak mluvilo o zdravotních problémech, které s sebou tento model přinesl, kdy se několika tisícům uživatelům začala na ruce v místě nošení náramku objevovat vyrážka. Původní vyjádření firmy, že se jedná o alergii na nikl bylo vyvráceno poté, co několik uživatelů nosilo přívěšky a náramky z tohoto kovu bez jakékoli alergické reakce. Alternativní hypotéza se týkala možného radioaktivního záření. Uvadí se, že počet uživatelů s touto reakcí je takřka deset tisíc. &lt;ref&gt;Consumer Product Safety Commission.&nbsp; Fitbit Recalls Force Activity-Tracking Wristband Due to Risk of Skin Irritation. [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[https://www.cpsc.gov/en/Recalls/2014/Fitbit-Recalls-Force-Activity-Tracking-Wristband/ https://www.cpsc.gov/en/Recalls/2014/Fitbit-Recalls-Force-Activity-Tracking-Wristband/]</ref><br />
<br />
=== Fitbit Aria ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;Duben 2012<br />
<br />
Fitbit Aria je osobní váha, která má možnost pamatovat si až 8 uživatelů. Měří dnes již klasické věci jako množství svalové hmoty, tuku, vody, BMI uživatele atd., ale výhodou je právě možnost odesílání dat na váš uživatelský profil, kde máte možnost vidět souhrně vývoj všech sledovaných aktivit.&nbsp;<br />
<br />
== Mobilní aplikace ==<br />
<br />
Jen několik týdnů po vydání Fitbit Ultra byla na trh uvedena mobilní aplikace pro operační systém iOs a o 5 měsíců později i pro Android. Uživatelé mohli zadávat jídlo, které snědli, vodu kterou vypili, své aktivity, jež přístroj neměřil, a také svůj vlastní osobní cíl a mohli tak sledovat svou postupnou cestu k němu, i když zatím pouze offline. Dříve byla aplikace vázána na data z uživatelova účtu, či na data přímo zadaná, ale s nástupem technologie Bluetooth 4.0 a její využití v modelech Fitbit One a Fitbit Zip se tohle změnilo a aplikace si tak data stahuje takřka okamžitě.<br />
<br />
== Citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
MYSLIVEČEK, David. Fitbit Flex - náramek, který vám změní život. [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[http://www.svetandroida.cz/fitbit-flex-fitness-naramek-recenze-201403#naramek http://www.svetandroida.cz/fitbit-flex-fitness-naramek-recenze-201403#naramek]<br />
<br />
Fitbit Company Profile. Crunch Base [online] [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[http://www.crunchbase.com/company/fitbit http://www.crunchbase.com/company/fitbit]<br />
<br />
Fitbit Devices. &nbsp;[online] [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[http://www.fitbit.com/devices http://www.fitbit.com/devices]<br />
<br />
CHENG, Jacqui.&nbsp;New Fitbits can sync with iPhones, Androids via Bluetooth 4.0. [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[http://arstechnica.com/gadgets/2012/09/new-fitbits-can-sync-with-iphones-androids-via-bluetooth-4-0 http://arstechnica.com/gadgets/2012/09/new-fitbits-can-sync-with-iphones-androids-via-bluetooth-4-0]<br />
<br />
Consumer Product Safety Commission.&nbsp; Fitbit Recalls Force Activity-Tracking Wristband Due to Risk of Skin Irritation. [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[https://www.cpsc.gov/en/Recalls/2014/Fitbit-Recalls-Force-Activity-Tracking-Wristband/ https://www.cpsc.gov/en/Recalls/2014/Fitbit-Recalls-Force-Activity-Tracking-Wristband/]</div>Pitvahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Fitbit&diff=41689Fitbit2014-05-29T17:34:25Z<p>Pitva: </p>
<hr />
<div>'''Autor: '''Václav Piták<br />
<br />
'''Klíčová slova: '''společnost, wireless, sledovací zařízení<br />
<br />
'''Synonyma: '''-<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
''nadřazené -''&nbsp;Quantified-Self<br />
<br />
''podřazené -''<br />
<br />
<br />
<br />
== Společnost<br/> ==<br />
<br />
Americká společnost Fitbit, sídlem v San Franciscu, je známa především pro své zařízení, jež už v dnešní době sledují vaši veškerou denní aktivitu, ať už se jedná o běh, jídlo či dokonce spánek. Firmu roku 2007 založilo duo James Park a Eric Friedman, a již o rok později světu představili svůj první produkt, který nesl jednoduchý název "Fitbit Classic". V loňském roce 2013 na trh uvedla již svůj v pořadí šestý model - Fitbit Force.&nbsp;<br />
<br />
== Zařízení ==<br />
<br />
Fitbit ve svých zařízeních užívá tří-dimenzionální snímače pohybů podobného tomu, který se užívá například v ovladačích k herní konzoli Wii. Ten snímá na základě zadaných fyziologických hodnot uživatele například počet ušlých kroků, nastoupaných schodů, spálených kalorií atd. Samozřejmostí je doba trvání dané aktivity a i její samotná intenzita.<br />
<br />
Každý přístroj má i svou "základní stanici", která je určena k nabíjení přístroje a také se skrze ni párují naměřená data s uživatelským profilem na webu výrobce. Firma vyvinula již celkem 6 typů, z čehož ten první Classic již ale není v běžném prodeji.<br />
<br />
=== Fitbit Classic&nbsp; ===<br />
<br />
''Na trhu od:'' 9. září 2008<br />
<br />
První model, jež se objevil na trhu uměl sice pouze změřit počet kroků, vzdálenost, intensitu dané aktivitu a kvalitu spánku, nicméně díky jednoduchému designu bodoval u uživatelů hned od svého vstupu na trh. V podstatě se jednalo o malý černý a poměrně úzký přístroj, který šel jednoduše a především diskrétně připnout na kteroukoli část oděvu.&nbsp;<br />
<br />
=== Fitbit Ultra ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;11. října 2011<br />
<br />
Po třech letech se na trhu objevil nový typ zařízení, ale v podstatě se jedná pouze o vylepšený model Classic. Model byl samozřejmě vylepšen po HW stránce, ale jinak příliš mnoho nových funkcí nepřinesl. Mezi ty nejviditelnější patří zobrazení hodin na displeji přístroje, nebo také zobrazení krátké osobní zprávy poté, co je přístroj po chvilce klidu zase uveden do pohybu. Novinkou byl také výškoměr, který měřil počet vystoupaných pater, avšak nevýhodou bylo fixní měření 1 patro = 3m.<br />
<br />
=== Fitbit One ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;17. září 2012<br />
<br />
Fitbit One znovu je opět pouze vylepšením předchouího modelu. Tou nejvýznamější novinkou, jež na trh přinesl je bezdrátové uploadování naměřených dat, například skrze uživatelův mobilní telefon, a to díky technologii Bluetooth 4.0. Fitbit One byl první tracker, který tuhle možnost nabídl. Nutnost bylo pouze vlastnit aplikaci od výrobce, která je nativní jak pro iOs, tak i pro Android.<br />
<br />
=== Fitbit Zip ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;17. září 2012<br />
<br />
Fitbit Zip cílí na ty méně náročné, a nebo i méně movité uživatele. Z funkcí nabízí pouze měření počtu kroků, spálených kalorií a ušlou vzdálenost. Odlišuje se i designem, kdy je jednotka spíše ve tvaru čtverce, kdy je horní hrana protažená, aby bylo možné přístroj za něco ucyhtit. Je také jediným přístrojem od Fitbitu, který užívá jednorázových baterií. Z cele nabídky je také ovšem nejlevnější. Umí ale také bezdrátový přenos dat jako Fitbit One.<br />
<br />
=== Fitbit Flex ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;květen 2013<br />
<br />
S tímto modelem končí éra připnutých zařízení a začíná éra náramků. Měřící jednotka je zasunuta v pásku, který si jen připnete na ruku. Zachován byl ovšem i nadále poměrně diskrétní design. Náramek byste neměli v zásadě vůbec sundávat, a to ani ve sprše, jelikož je vodotěsný, díky čemuž monitoruje vaši aktivitu celých 24 hodin denně, a to včetně spánku, který zde má svůj vlastní speciální mód. Ráno tak můžete vidět, jak dlouho jste usínali, kolik hodin jste skutečně tvrdě spali, a kdy jste naopkal byli jen v lehkém spánku. Se spánkem souvisí i nova funkce budíku, který uživatele ovšem nebudí zvukem, nýbrž jemnými vibracemi na zápěstí.&nbsp;<br />
<br />
Jinak má náramek po ovodu 5 LED diod, jež symbolizují váš vytyčený denní cíl. Jak se blížíte k jeho splnění, diody se postupně rozsvěcují, a tak máte svoji denní aktivitu neustále pod dohledem, kdy stačí jen letmý pohled na vaše zápěstí. Stejně jako Fitbit One a Fitbit Zip, i Fitbit Flex lze propojit s vaším mobilním telefonem.&nbsp;<br />
<br />
=== Fitbit Force ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;10. října 2013<br />
<br />
Fitbit Force je pohým vylepšením předchozíhu modelu a přinesl v podstatě s sebou pouze možnost sledování vašich aktivit v reálném čase.&nbsp;<br />
<br />
Spíše se tak mluvilo o zdravotních problémech, které s sebou tento model přinesl, kdy se několika tisícům uživatelům začala na ruce v místě nošení náramku objevovat vyrážka. Původní vyjádření firmy, že se jedná o alergii na nikl bylo vyvráceno poté, co několik uživatelů nosilo přívěšky a náramky z tohoto kovu bez jakékoli alergické reakce. Alternativní hypotéza se týkala možného radioaktivního záření. Uvadí se, že počet uživatelů s touto reakcí je takřka deset tisíc. &lt;ref&gt;Consumer Product Safety Commission.&nbsp; Fitbit Recalls Force Activity-Tracking Wristband Due to Risk of Skin Irritation. [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[https://www.cpsc.gov/en/Recalls/2014/Fitbit-Recalls-Force-Activity-Tracking-Wristband/ https://www.cpsc.gov/en/Recalls/2014/Fitbit-Recalls-Force-Activity-Tracking-Wristband/]&nbsp;&lt;/ref&gt;<br />
<br />
=== Fitbit Aria ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;Duben 2012<br />
<br />
Fitbit Aria je osobní váha, která má možnost pamatovat si až 8 uživatelů. Měří dnes již klasické věci jako množství svalové hmoty, tuku, vody, BMI uživatele atd., ale výhodou je právě možnost odesílání dat na váš uživatelský profil, kde máte možnost vidět souhrně vývoj všech sledovaných aktivit.&nbsp;<br />
<br />
== Mobilní aplikace ==<br />
<br />
Jen několik týdnů po vydání Fitbit Ultra byla na trh uvedena mobilní aplikace pro operační systém iOs a o 5 měsíců později i pro Android. Uživatelé mohli zadávat jídlo, které snědli, vodu kterou vypili, své aktivity, jež přístroj neměřil, a také svůj vlastní osobní cíl a mohli tak sledovat svou postupnou cestu k němu, i když zatím pouze offline. Dříve byla aplikace vázána na data z uživatelova účtu, či na data přímo zadaná, ale s nástupem technologie Bluetooth 4.0 a její využití v modelech Fitbit One a Fitbit Zip se tohle změnilo a aplikace si tak data stahuje takřka okamžitě.<br />
<br />
== Citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
MYSLIVEČEK, David. Fitbit Flex - náramek, který vám změní život. [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[http://www.svetandroida.cz/fitbit-flex-fitness-naramek-recenze-201403#naramek http://www.svetandroida.cz/fitbit-flex-fitness-naramek-recenze-201403#naramek]<br />
<br />
Fitbit Company Profile. Crunch Base [online] [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[http://www.crunchbase.com/company/fitbit http://www.crunchbase.com/company/fitbit]<br />
<br />
Fitbit Devices. &nbsp;[online] [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[http://www.fitbit.com/devices http://www.fitbit.com/devices]<br />
<br />
CHENG, Jacqui.&nbsp;New Fitbits can sync with iPhones, Androids via Bluetooth 4.0. [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[http://arstechnica.com/gadgets/2012/09/new-fitbits-can-sync-with-iphones-androids-via-bluetooth-4-0 http://arstechnica.com/gadgets/2012/09/new-fitbits-can-sync-with-iphones-androids-via-bluetooth-4-0]<br />
<br />
Consumer Product Safety Commission.&nbsp; Fitbit Recalls Force Activity-Tracking Wristband Due to Risk of Skin Irritation. [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[https://www.cpsc.gov/en/Recalls/2014/Fitbit-Recalls-Force-Activity-Tracking-Wristband/ https://www.cpsc.gov/en/Recalls/2014/Fitbit-Recalls-Force-Activity-Tracking-Wristband/]</div>Pitvahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Fitbit&diff=41688Fitbit2014-05-29T17:33:42Z<p>Pitva: </p>
<hr />
<div>'''Autor: '''Václav Piták<br />
<br />
'''Klíčová slova: '''společnost, wireless, sledovací zařízení<br />
<br />
'''Synonyma: '''-<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
''nadřazené -''&nbsp;Quantified-Self<br />
<br />
''podřazené -''<br />
<br />
<br />
<br />
== Společnost<br/> ==<br />
<br />
Americká společnost Fitbit, sídlem v San Franciscu, je známa především pro své zařízení, jež už v dnešní době sledují vaši veškerou denní aktivitu, ať už se jedná o běh, jídlo či dokonce spánek. Firmu roku 2007 založilo duo James Park a Eric Friedman, a již o rok později světu představili svůj první produkt, který nesl jednoduchý název "Fitbit Classic". V loňském roce 2013 na trh uvedla již svůj v pořadí šestý model - Fitbit Force.&nbsp;<br />
<br />
== Zařízení ==<br />
<br />
Fitbit ve svých zařízeních užívá tří-dimenzionální snímače pohybů podobného tomu, který se užívá například v ovladačích k herní konzoli Wii. Ten snímá na základě zadaných fyziologických hodnot uživatele například počet ušlých kroků, nastoupaných schodů, spálených kalorií atd. Samozřejmostí je doba trvání dané aktivity a i její samotná intenzita.<br />
<br />
Každý přístroj má i svou "základní stanici", která je určena k nabíjení přístroje a také se skrze ni párují naměřená data s uživatelským profilem na webu výrobce. Firma vyvinula již celkem 6 typů, z čehož ten první Classic již ale není v běžném prodeji.<br />
<br />
=== Fitbit Classic&nbsp; ===<br />
<br />
''Na trhu od:'' 9. září 2008<br />
<br />
První model, jež se objevil na trhu uměl sice pouze změřit počet kroků, vzdálenost, intensitu dané aktivitu a kvalitu spánku, nicméně díky jednoduchému designu bodoval u uživatelů hned od svého vstupu na trh. V podstatě se jednalo o malý černý a poměrně úzký přístroj, který šel jednoduše a především diskrétně připnout na kteroukoli část oděvu.&nbsp;<br />
<br />
=== Fitbit Ultra ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;11. října 2011<br />
<br />
Po třech letech se na trhu objevil nový typ zařízení, ale v podstatě se jedná pouze o vylepšený model Classic. Model byl samozřejmě vylepšen po HW stránce, ale jinak příliš mnoho nových funkcí nepřinesl. Mezi ty nejviditelnější patří zobrazení hodin na displeji přístroje, nebo také zobrazení krátké osobní zprávy poté, co je přístroj po chvilce klidu zase uveden do pohybu. Novinkou byl také výškoměr, který měřil počet vystoupaných pater, avšak nevýhodou bylo fixní měření 1 patro = 3m.<br />
<br />
=== Fitbit One ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;17. září 2012<br />
<br />
Fitbit One znovu je opět pouze vylepšením předchouího modelu. Tou nejvýznamější novinkou, jež na trh přinesl je bezdrátové uploadování naměřených dat, například skrze uživatelův mobilní telefon, a to díky technologii Bluetooth 4.0. Fitbit One byl první tracker, který tuhle možnost nabídl. Nutnost bylo pouze vlastnit aplikaci od výrobce, která je nativní jak pro iOs, tak i pro Android.<br />
<br />
=== Fitbit Zip ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;17. září 2012<br />
<br />
Fitbit Zip cílí na ty méně náročné, a nebo i méně movité uživatele. Z funkcí nabízí pouze měření počtu kroků, spálených kalorií a ušlou vzdálenost. Odlišuje se i designem, kdy je jednotka spíše ve tvaru čtverce, kdy je horní hrana protažená, aby bylo možné přístroj za něco ucyhtit. Je také jediným přístrojem od Fitbitu, který užívá jednorázových baterií. Z cele nabídky je také ovšem nejlevnější. Umí ale také bezdrátový přenos dat jako Fitbit One.<br />
<br />
=== Fitbit Flex ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;květen 2013<br />
<br />
S tímto modelem končí éra připnutých zařízení a začíná éra náramků. Měřící jednotka je zasunuta v pásku, který si jen připnete na ruku. Zachován byl ovšem i nadále poměrně diskrétní design. Náramek byste neměli v zásadě vůbec sundávat, a to ani ve sprše, jelikož je vodotěsný, díky čemuž monitoruje vaši aktivitu celých 24 hodin denně, a to včetně spánku, který zde má svůj vlastní speciální mód. Ráno tak můžete vidět, jak dlouho jste usínali, kolik hodin jste skutečně tvrdě spali, a kdy jste naopkal byli jen v lehkém spánku. Se spánkem souvisí i nova funkce budíku, který uživatele ovšem nebudí zvukem, nýbrž jemnými vibracemi na zápěstí.&nbsp;<br />
<br />
Jinak má náramek po ovodu 5 LED diod, jež symbolizují váš vytyčený denní cíl. Jak se blížíte k jeho splnění, diody se postupně rozsvěcují, a tak máte svoji denní aktivitu neustále pod dohledem, kdy stačí jen letmý pohled na vaše zápěstí. Stejně jako Fitbit One a Fitbit Zip, i Fitbit Flex lze propojit s vaším mobilním telefonem.&nbsp;<br />
<br />
=== Fitbit Force ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;10. října 2013<br />
<br />
Fitbit Force je pohým vylepšením předchozíhu modelu a přinesl v podstatě s sebou pouze možnost sledování vašich aktivit v reálném čase.&nbsp;<br />
<br />
Spíše se tak mluvilo o zdravotních problémech, které s sebou tento model přinesl, kdy se několika tisícům uživatelům začala na ruce v místě nošení náramku objevovat vyrážka. Původní vyjádření firmy, že se jedná o alergii na nikl bylo vyvráceno poté, co několik uživatelů nosilo přívěšky a náramky z tohoto kovu bez jakékoli alergické reakce. Alternativní hypotéza se týkala možného radioaktivního záření. Uvadí se, že počet uživatelů s touto reakcí je takřka deset tisíc. &lt;ref&gt;Consumer Product Safety Commission.&nbsp; Fitbit Recalls Force Activity-Tracking Wristband Due to Risk of Skin Irritation. [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[https://www.cpsc.gov/en/Recalls/2014/Fitbit-Recalls-Force-Activity-Tracking-Wristband/ https://www.cpsc.gov/en/Recalls/2014/Fitbit-Recalls-Force-Activity-Tracking-Wristband/]&nbsp;&lt;/ref&gt;<br />
<br />
=== Fitbit Aria ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;Duben 2012<br />
<br />
Fitbit Aria je osobní váha, která má možnost pamatovat si až 8 uživatelů. Měří dnes již klasické věci jako množství svalové hmoty, tuku, vody, BMI uživatele atd., ale výhodou je právě možnost odesílání dat na váš uživatelský profil, kde máte možnost vidět souhrně vývoj všech sledovaných aktivit.&nbsp;<br />
<br />
== Mobilní aplikace ==<br />
<br />
Jen několik týdnů po vydání Fitbit Ultra byla na trh uvedena mobilní aplikace pro operační systém iOs a o 5 měsíců později i pro Android. Uživatelé mohli zadávat jídlo, které snědli, vodu kterou vypili, své aktivity, jež přístroj neměřil, a také svůj vlastní osobní cíl a mohli tak sledovat svou postupnou cestu k němu, i když zatím pouze offline. Dříve byla aplikace vázána na data z uživatelova účtu, či na data přímo zadaná, ale s nástupem technologie Bluetooth 4.0 a její využití v modelech Fitbit One a Fitbit Zip se tohle změnilo a aplikace si tak data stahuje takřka okamžitě.<br />
<br />
== Citace ==<br />
<br />
&lt;references /&gt;<br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
MYSLIVEČEK, David. Fitbit Flex - náramek, který vám změní život. [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[http://www.svetandroida.cz/fitbit-flex-fitness-naramek-recenze-201403#naramek http://www.svetandroida.cz/fitbit-flex-fitness-naramek-recenze-201403#naramek]<br />
<br />
Fitbit Company Profile. Crunch Base [online] [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[http://www.crunchbase.com/company/fitbit http://www.crunchbase.com/company/fitbit]<br />
<br />
Fitbit Devices. &nbsp;[online] [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[http://www.fitbit.com/devices http://www.fitbit.com/devices]<br />
<br />
CHENG, Jacqui.&nbsp;New Fitbits can sync with iPhones, Androids via Bluetooth 4.0. [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[http://arstechnica.com/gadgets/2012/09/new-fitbits-can-sync-with-iphones-androids-via-bluetooth-4-0 http://arstechnica.com/gadgets/2012/09/new-fitbits-can-sync-with-iphones-androids-via-bluetooth-4-0]<br />
<br />
Consumer Product Safety Commission.&nbsp; Fitbit Recalls Force Activity-Tracking Wristband Due to Risk of Skin Irritation. [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné z:&nbsp;[https://www.cpsc.gov/en/Recalls/2014/Fitbit-Recalls-Force-Activity-Tracking-Wristband/ https://www.cpsc.gov/en/Recalls/2014/Fitbit-Recalls-Force-Activity-Tracking-Wristband/]</div>Pitvahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Fitbit&diff=41687Fitbit2014-05-29T16:31:01Z<p>Pitva: </p>
<hr />
<div>'''Autor: '''Václav Piták<br />
<br />
'''Klíčová slova: '''company, wireless, tracker<br />
<br />
'''Synonyma: '''-<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
''nadřazené -''&nbsp;<br />
<br />
''podřazené -''<br />
<br />
<br />
<br />
== Společnost<br/> ==<br />
<br />
Americká společnost Fitbit, sídlem v San Franciscu, je známa především pro své zařízení, jež už v dnešní době sledují vaši veškerou denní aktivitu, ať už se jedná o běh, jídlo či dokonce spánek. Firmu roku 2007 založilo duo James Park a Eric Friedman, a již o rok později světu představili svůj první produkt, který nesl jednoduchý název "Fitbit Classic". V loňském roce 2013 na trh uvedla již svůj v pořadí šestý model - Fitbit Force.&nbsp;<br />
<br />
== Zařízení ==<br />
<br />
Fitbit ve svých zařízeních užívá tří-dimenzionální snímače pohybů podobného tomu, který se užívá například v ovladačích k herní konzoli Wii. Ten snímá na základě zadaných fyziologických hodnot uživatele například počet ušlých kroků, nastoupaných schodů, spálených kalorií atd. Samozřejmostí je doba trvání dané aktivity a i její samotná intenzita.<br />
<br />
Každý přístroj má i svou "základní stanici", která je určena k nabíjení přístroje a také se skrze ni párují naměřená data s uživatelským profilem na webu výrobce. Firma vyvinula již celkem 6 typů, z čehož ten první Classic již ale není v běžném prodeji.<br />
<br />
=== Fitbit Classic&nbsp; ===<br />
<br />
''Na trhu od:'' 9. září 2008<br />
<br />
První model, jež se objevil na trhu uměl sice pouze změřit počet kroků, vzdálenost, intensitu dané aktivitu a kvalitu spánku, nicméně díky jednoduchému designu bodoval u uživatelů hned od svého vstupu na trh. V podstatě se jednalo o malý černý a poměrně úzký přístroj, který šel jednoduše a především diskrétně připnout na kteroukoli část oděvu.&nbsp;<br />
<br />
=== Fitbit Ultra ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;11. října 2011<br />
<br />
Po třech letech se na trhu objevil nový typ zařízení, ale v podstatě se jedná pouze o vylepšený model Classic. Model byl samozřejmě vylepšen po HW stránce, ale jinak příliš mnoho nových funkcí nepřinesl. Mezi ty nejviditelnější patří zobrazení hodin na displeji přístroje, nebo také zobrazení krátké osobní zprávy poté, co je přístroj po chvilce klidu zase uveden do pohybu. Novinkou byl také výškoměr, který měřil počet vystoupaných pater, avšak nevýhodou bylo fixní měření 1 patro = 3m.<br />
<br />
=== Fitbit One ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;17. září 2012<br />
<br />
Fitbit One znovu je opět pouze vylepšením předchouího modelu. Tou nejvýznamější novinkou, jež na trh přinesl je bezdrátové uploadování naměřených dat, například skrze uživatelův mobilní telefon, a to díky technologii Bluetooth 4.0. Fitbit One byl první tracker, který tuhle možnost nabídl. Nutnost bylo pouze vlastnit aplikaci od výrobce, která je nativní jak pro iOs, tak i pro Android.<br />
<br />
=== Fitbit Zip ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;17. září 2012<br />
<br />
Fitbit Zip cílí na ty méně náročné, a nebo i méně movité uživatele. Z funkcí nabízí pouze měření počtu kroků, spálených kalorií a ušlou vzdálenost. Odlišuje se i designem, kdy je jednotka spíše ve tvaru čtverce, kdy je horní hrana protažená, aby bylo možné přístroj za něco ucyhtit. Je také jediným přístrojem od Fitbitu, který užívá jednorázových baterií. Z cele nabídky je také ovšem nejlevnější. Umí ale také bezdrátový přenos dat jako Fitbit One.<br />
<br />
=== Fitbit Flex ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;květen 2013<br />
<br />
S tímto modelem končí éra připnutých zařízení a začíná éra náramků. Měřící jednotka je zasunuta v pásku, který si jen připnete na ruku. Zachován byl ovšem i nadále poměrně diskrétní design. Náramek byste neměli v zásadě vůbec sundávat, a to ani ve sprše, jelikož je vodotěsný, díky čemuž monitoruje vaši aktivitu celých 24 hodin denně, a to včetně spánku, který zde má svůj vlastní speciální mód. Ráno tak můžete vidět, jak dlouho jste usínali, kolik hodin jste skutečně tvrdě spali, a kdy jste naopkal byli jen v lehkém spánku. Se spánkem souvisí i nova funkce budíku, který uživatele ovšem nebudí zvukem, nýbrž jemnými vibracemi na zápěstí.&nbsp;<br />
<br />
Jinak má náramek po ovodu 5 LED diod, jež symbolizují váš vytyčený denní cíl. Jak se blížíte k jeho splnění, diody se postupně rozsvěcují, a tak máte svoji denní aktivitu neustále pod dohledem, kdy stačí jen letmý pohled na vaše zápěstí. Stejně jako Fitbit One a Fitbit Zip, i Fitbit Flex lze propojit s vaším mobilním telefonem, a tak uploadovat vaše právě naměřená aktuální data takřka neustále.&nbsp;<br />
<br />
=== Fitbit Force ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;10. října 2013<br />
<br />
Fitbit Force je pohým vylepšením předchozíhu modelu a přinesl v podstatě s sebou pouze možnost sledování vašich aktivit v reálném čase.&nbsp;<br />
<br />
Spíše se tak mluvilo o zdravotních problémech, které s sebou tento model přinesl, kdy se několika tisícům uživatelům začala na ruce v místě nošení náramku objevovat vyrážka. Původní vyjádření firmy, že se jedná o alergii na nikl bylo vyvráceno poté, co několik uživatelů nosilo přívěšky a náramky z tohoto kovu bez jakékoli alergické reakce. Alternativní hypotéza se týkala možného radioaktivního záření.<br />
<br />
=== Fitbit Aria ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;Duben 2012<br />
<br />
Fitbit Aria je osobní váha, která má možnost pamatovat si až 8 uživatelů. Měří dnes již klasické věci jako množství svalové hmoty, tuku, vody, BMI uživatele atd., ale výhodou je právě možnost odesílání dat na váš uživatelský profil, kde máte možnost vidět souhrně vývoj všech sledovaných aktivit.&nbsp;<br />
<br />
== Mobilní aplikace ==<br />
<br />
Jen několik týdnů po vydání Fitbit Ultra byla na trh uvedena mobilní aplikace pro operační systém iOs a o 5 měsíců později i pro Android. Uživatelé mohli zadávat jídlo, které snědli, vodu kterou vypili, své aktivity, jež přístroj neměřil, a také svůj vlastní osobní cíl a mohli tak sledovat svou postupnou cestu k němu, i když zatím pouze offline. Dříve byla aplikace vázána na data z uživatelova účtu, či na data přímo zadaná, ale s nástupem technologie Bluetooth 4.0 a její využití v modelech Fitbit One a Fitbit Zip se tohle změnilo a aplikace si tak data stahuje takřka okamžitě.</div>Pitvahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Fitbit&diff=41686Fitbit2014-05-29T16:21:49Z<p>Pitva: </p>
<hr />
<div>'''Autor: '''Václav Piták<br />
<br />
'''Klíčová slova: '''company, wireless, tracker<br />
<br />
'''Synonyma: '''-<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
''nadřazené -''&nbsp;<br />
<br />
''podřazené -''<br />
<br />
<br />
<br />
== Společnost<br/> ==<br />
<br />
Americká společnost Fitbit, sídlem v San Franciscu, je známa především pro své zařízení, jež už v dnešní době sledují vaši veškerou denní aktivitu, ať už se jedná o běh, jídlo či dokonce spánek. Firmu roku 2007 založilo duo James Park a Eric Friedman, a již o rok později světu představili svůj první produkt, který nesl jednoduchý název "Fitbit Classic". V loňském roce 2013 na trh uvedla již svůj v pořadí šestý model - Fitbit Force.&nbsp;<br />
<br />
== Zařízení ==<br />
<br />
Fitbit ve svých zařízeních užívá tří-dimenzionální snímače pohybů podobného tomu, který se užívá například v ovladačích k herní konzoli Wii. Ten snímá na základě zadaných fyziologických hodnot uživatele například počet ušlých kroků, nastoupaných schodů, spálených kalorií atd. Samozřejmostí je doba trvání dané aktivity a i její samotná intenzita.<br />
<br />
Každý přístroj má i svou "základní stanici", která je určena k nabíjení přístroje a také se skrze ni párují naměřená data s uživatelským profilem na webu výrobce. Firma vyvinula již celkem 6 typů, z čehož ten první Classic již ale není v běžném prodeji.<br />
<br />
=== Fitbit Classic&nbsp; ===<br />
<br />
''Na trhu od:'' 9. září 2008<br />
<br />
První model, jež se objevil na trhu uměl sice pouze změřit počet kroků, vzdálenost, intensitu dané aktivitu a kvalitu spánku, nicméně díky jednoduchému designu bodoval u uživatelů hned od svého vstupu na trh. V podstatě se jednalo o malý černý a poměrně úzký přístroj, který šel jednoduše a především diskrétně připnout na kteroukoli část oděvu.&nbsp;<br />
<br />
=== Fitbit Ultra ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;11. října 2011<br />
<br />
Po třech letech se na trhu objevil nový typ zařízení, ale v podstatě se jedná pouze o vylepšený model Classic. Model byl samozřejmě vylepšen po HW stránce, ale jinak příliš mnoho nových funkcí nepřinesl. Mezi ty nejviditelnější patří zobrazení hodin na displeji přístroje, nebo také zobrazení krátké osobní zprávy poté, co je přístroj po chvilce klidu zase uveden do pohybu. Novinkou byl také výškoměr, který měřil počet vystoupaných pater, avšak nevýhodou bylo fixní měření 1 patro = 3m.<br />
<br />
=== Fitbit One ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;17. září 2012<br />
<br />
Fitbit One znovu je opět pouze vylepšením předchouího modelu. Tou nejvýznamější novinkou, jež na trh přinesl je bezdrátové uploadování naměřených dat, například skrze uživatelův mobilní telefon, a to díky technologii Bluetooth 4.0. Fitbit One byl první tracker, který tuhle možnost nabídl. Nutnost bylo pouze vlastnit aplikaci od výrobce, která je nativní jak pro iOs, tak i pro Android.<br />
<br />
=== Fitbit Zip ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;17. září 2012<br />
<br />
Fitbit Zip cílí na ty méně náročné, a nebo i méně movité uživatele. Z funkcí nabízí pouze měření počtu kroků, spálených kalorií a ušlou vzdálenost. Odlišuje se i designem, kdy je jednotka spíše ve tvaru čtverce, kdy je horní hrana protažená, aby bylo možné přístroj za něco ucyhtit. Je také jediným přístrojem od Fitbitu, který užívá jednorázových baterií. Z cele nabídky je také ovšem nejlevnější. Umí ale také bezdrátový přenos dat jako Fitbit One.<br />
<br />
=== Fitbit Flex ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;květen 2013<br />
<br />
S tímto modelem končí éra připnutých zařízení a začíná éra náramků. Měřící jednotka je zasunuta v pásku, který si jen připnete na ruku. Zachován byl ovšem i nadále poměrně diskrétní design. Náramek byste neměli v zásadě vůbec sundávat, a to ani ve sprše, jelikož je vodotěsný, díky čemuž monitoruje vaši aktivitu celých 24 hodin denně, a to včetně spánku, který zde má svůj vlastní speciální mód. Ráno tak můžete vidět, jak dlouho jste usínali, kolik hodin jste skutečně tvrdě spali, a kdy jste naopkal byli jen v lehkém spánku. Se spánkem souvisí i nova funkce budíku, který uživatele ovšem nebudí zvukem, nýbrž jemnými vibracemi na zápěstí.&nbsp;<br />
<br />
Jinak má náramek po ovodu 5 LED diod, jež symbolizují váš vytyčený denní cíl. Jak se blížíte k jeho splnění, diody se postupně rozsvěcují, a tak máte svoji denní aktivitu neustále pod dohledem, kdy stačí jen letmý pohled na vaše zápěstí. Stejně jako Fitbit One a Fitbit Zip, i Fitbit Flex lze propojit s vaším mobilním telefonem, a tak uploadovat vaše právě naměřená aktuální data takřka neustále.&nbsp;<br />
<br />
=== Fitbit Force ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;10. října 2013<br />
<br />
Fitbit Force je pohým vylepšením předchozíhu modelu a přinesl v podstatě s sebou pouze možnost sledování vašich aktivit v reálném čase.&nbsp;<br />
<br />
Spíše se tak mluvilo o zdravotních problémech, které s sebou tento model přinesl, kdy se několika tisícům uživatelům začala na ruce v místě nošení náramku objevovat vyrážka. Původní vyjádření firmy, že se jedná o alergii na nikl bylo vyvráceno poté, co několik uživatelů nosilo přívěšky a náramky z tohoto kovu bez jakékoli alergické reakce. Alternativní hypotéza se týkala možného radioaktivního záření.<br />
<br />
=== Fitbit Aria ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;Duben 2012<br />
<br />
Fitbit Aria je osobní váha, která má možnost pamatovat si až 8 uživatelů. Měří dnes již klasické věci jako množství svalové hmoty, tuku, vody, BMI uživatele atd., ale výhodou je právě možnost odesílání dat na váš uživatelský profil, kde máte možnost vidět souhrně vývoj všech sledovaných aktivit.&nbsp;<br />
<br />
== Mobilní aplikace ==</div>Pitvahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Fitbit&diff=41685Fitbit2014-05-29T16:17:33Z<p>Pitva: </p>
<hr />
<div>'''Autor: '''Václav Piták<br />
<br />
'''Klíčová slova: '''company, wireless, tracker<br />
<br />
'''Synonyma: '''-<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
''nadřazené -''&nbsp;<br />
<br />
''podřazené -''<br />
<br />
<br />
<br />
== Společnost<br/> ==<br />
<br />
Americká společnost Fitbit, sídlem v San Franciscu, je známa především pro své zařízení, jež už v dnešní době sledují vaši veškerou denní aktivitu, ať už se jedná o běh, jídlo či dokonce spánek. Firmu roku 2007 založilo duo James Park a Eric Friedman, a již o rok později světu představili svůj první produkt, který nesl jednoduchý název "Fitbit Classic". V loňském roce 2013 na trh uvedla již svůj v pořadí šestý model - Fitbit Force.&nbsp;<br />
<br />
== Zařízení ==<br />
<br />
Fitbit ve svých zařízeních užívá tří-dimenzionální snímače pohybů podobného tomu, který se užívá například v ovladačích k herní konzoli Wii. Ten snímá na základě zadaných fyziologických hodnot uživatele například počet ušlých kroků, nastoupaných schodů, spálených kalorií atd. Samozřejmostí je doba trvání dané aktivity a i její samotná intenzita.<br />
<br />
Každý přístroj má i svou "základní stanici", která je určena k nabíjení přístroje a také se skrze ni párují naměřená data s uživatelským profilem na webu výrobce. Firma vyvinula již celkem 6 typů, z čehož ten první Classic již ale není v běžném prodeji.<br />
<br />
=== Fitbit Classic&nbsp; ===<br />
<br />
''Na trhu od:'' 9. září 2008<br />
<br />
První model, jež se objevil na trhu uměl sice pouze změřit počet kroků, vzdálenost, intensitu dané aktivitu a kvalitu spánku, nicméně díky jednoduchému designu bodoval u uživatelů hned od svého vstupu na trh. V podstatě se jednalo o malý černý a poměrně úzký přístroj, který šel jednoduše a především diskrétně připnout na kteroukoli část oděvu.&nbsp;<br />
<br />
=== Fitbit Ultra ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;11. října 2011<br />
<br />
Po třech letech se na trhu objevil nový typ zařízení, ale v podstatě se jedná pouze o vylepšený model Classic. Model byl samozřejmě vylepšen po HW stránce, ale jinak příliš mnoho nových funkcí nepřinesl. Mezi ty nejviditelnější patří zobrazení hodin na displeji přístroje, nebo také zobrazení krátké osobní zprávy poté, co je přístroj po chvilce klidu zase uveden do pohybu. Novinkou byl také výškoměr, který měřil počet vystoupaných pater, avšak nevýhodou bylo fixní měření 1 patro = 3m.<br />
<br />
=== Fitbit One ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;17. září 2012<br />
<br />
Fitbit One znovu je opět pouze vylepšením předchouího modelu. Tou nejvýznamější novinkou, jež na trh přinesl je bezdrátové uploadování naměřených dat, například skrze uživatelův mobilní telefon, a to díky technologii Bluetooth 4.0. Fitbit One byl první tracker, který tuhle možnost nabídl. Nutnost bylo pouze vlastnit aplikaci od výrobce, která je nativní jak pro iOs, tak i pro Android.<br />
<br />
=== Fitbit Zip ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;17. září 2012<br />
<br />
Fitbit Zip cílí na ty méně náročné, a nebo i méně movité uživatele. Z funkcí nabízí pouze měření počtu kroků, spálených kalorií a ušlou vzdálenost. Odlišuje se i designem, kdy je jednotka spíše ve tvaru čtverce, kdy je horní hrana protažená, aby bylo možné přístroj za něco ucyhtit. Je také jediným přístrojem od Fitbitu, který užívá jednorázových baterií. Z cele nabídky je také ovšem nejlevnější. Umí ale také bezdrátový přenos dat jako Fitbit One.<br />
<br />
=== Fitbit Flex ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;květen 2013<br />
<br />
S tímto modelem končí éra připnutých zařízení a začíná éra náramků. Měřící jednotka je zasunuta v pásku, který si jen připnete na ruku. Zachován byl ovšem i nadále poměrně diskrétní design. Náramek byste neměli v zásadě vůbec sundávat, a to ani ve sprše, jelikož je vodotěsný, díky čemuž monitoruje vaši aktivitu celých 24 hodin denně, a to včetně spánku, který zde má svůj vlastní speciální mód. Ráno tak můžete vidět, jak dlouho jste usínali, kolik hodin jste skutečně tvrdě spali, a kdy jste naopkal byli jen v lehkém spánku. Se spánkem souvisí i nova funkce budíku, který uživatele ovšem nebudí zvukem, nýbrž jemnými vibracemi na zápěstí.&nbsp;<br />
<br />
Jinak má náramek po ovodu 5 LED diod, jež symbolizují váš vytyčený denní cíl. Jak se blížíte k jeho splnění, diody se postupně rozsvěcují, a tak máte svoji denní aktivitu neustále pod dohledem, kdy stačí jen letmý pohled na vaše zápěstí. Stejně jako Fitbit One a Fitbit Zip, i Fitbit Flex lze propojit s vaším mobilním telefonem, a tak uploadovat vaše právě naměřená aktuální data takřka neustále.&nbsp;<br />
<br />
=== Fitbit Force ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;10. října 2013<br />
<br />
Fitbit Force je pohým vylepšením předchozíhu modelu a přinesl v podstatě s sebou pouze možnost sledování vašich aktivit v reálném čase.&nbsp;<br />
<br />
Spíše se tak mluvilo o zdravotních problémech, které s sebou tento model přinesl, kdy se několika tisícům uživatelům začala na ruce v místě nošení náramku objevovat vyrážka. Původní vyjádření firmy, že se jedná o alergii na nikl bylo vyvráceno poté, co několik uživatelů nosilo přívěšky a náramky z tohoto kovu bez jakékoli alergické reakce. Alternativní hypotéza se týkala možného radioaktivního záření.<br />
<br />
== Mobilní aplikace ==</div>Pitvahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Fitbit&diff=41684Fitbit2014-05-29T16:08:21Z<p>Pitva: </p>
<hr />
<div>'''Autor: '''Václav Piták<br />
<br />
'''Klíčová slova: '''company, wireless, tracker<br />
<br />
'''Synonyma: '''-<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
''nadřazené -''&nbsp;<br />
<br />
''podřazené -''<br />
<br />
<br />
<br />
== Společnost<br/> ==<br />
<br />
Americká společnost Fitbit, sídlem v San Franciscu, je známa především pro své zařízení, jež už v dnešní době sledují vaši veškerou denní aktivitu, ať už se jedná o běh, jídlo či dokonce spánek. Firmu roku 2007 založilo duo James Park a Eric Friedman, a již o rok později světu představili svůj první produkt, který nesl jednoduchý název "Fitbit Classic". V loňském roce 2013 na trh uvedla již svůj v pořadí šestý model - Fitbit Force.&nbsp;<br />
<br />
== Zařízení ==<br />
<br />
Fitbit ve svých zařízeních užívá tří-dimenzionální snímače pohybů podobného tomu, který se užívá například v ovladačích k herní konzoli Wii. Ten snímá na základě zadaných fyziologických hodnot uživatele například počet ušlých kroků, nastoupaných schodů, spálených kalorií atd. Samozřejmostí je doba trvání dané aktivity a i její samotná intenzita.<br />
<br />
Každý přístroj má i svou "základní stanici", která je určena k nabíjení přístroje a také se skrze ni párují naměřená data s uživatelským profilem na webu výrobce. Firma vyvinula již celkem 6 typů, z čehož ten první Classic již ale není v běžném prodeji.<br />
<br />
=== Fitbit Classic&nbsp; ===<br />
<br />
''Na trhu od:'' 9. září 2008<br />
<br />
První model, jež se objevil na trhu uměl sice pouze změřit počet kroků, vzdálenost, intensitu dané aktivitu a kvalitu spánku, nicméně díky jednoduchému designu bodoval u uživatelů hned od svého vstupu na trh. V podstatě se jednalo o malý černý a poměrně úzký přístroj, který šel jednoduše a především diskrétně připnout na kteroukoli část oděvu.&nbsp;<br />
<br />
=== Fitbit Ultra ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;11. října 2011<br />
<br />
Po třech letech se na trhu objevil nový typ zařízení, ale v podstatě se jedná pouze o vylepšený model Classic. Model byl samozřejmě vylepšen po HW stránce, ale jinak příliš mnoho nových funkcí nepřinesl. Mezi ty nejviditelnější patří zobrazení hodin na displeji přístroje, nebo také zobrazení krátké osobní zprávy poté, co je přístroj po chvilce klidu zase uveden do pohybu. Novinkou byl také výškoměr, který měřil počet vystoupaných pater, avšak nevýhodou bylo fixní měření 1 patro = 3m.<br />
<br />
=== Fitbit One ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;17. září 2012<br />
<br />
Fitbit One znovu je opět pouze vylepšením předchouího modelu. Tou nejvýznamější novinkou, jež na trh přinesl je bezdrátové uploadování naměřených dat, například skrze uživatelův mobilní telefon, a to díky technologii Bluetooth 4.0. Fitbit One byl první tracker, který tuhle možnost nabídl. Nutnost bylo pouze vlastnit aplikaci od výrobce, která je nativní jak pro iOs, tak i pro Android.<br />
<br />
=== Fitbit Zip ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;17. září 2012<br />
<br />
Fitbit Zip cílí na ty méně náročné, a nebo i méně movité uživatele. Z funkcí nabízí pouze měření počtu kroků, spálených kalorií a ušlou vzdálenost. Odlišuje se i designem, kdy je jednotka spíše ve tvaru čtverce, kdy je horní hrana protažená, aby bylo možné přístroj za něco ucyhtit. Je také jediným přístrojem od Fitbitu, který užívá jednorázových baterií. Z cele nabídky je také ovšem nejlevnější. Umí ale také bezdrátový přenos dat jako Fitbit One.<br />
<br />
=== Fitbit Flex ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;květen 2013<br />
<br />
S tímto modelem končí éra připnutých zařízení a začíná éra náramků. Měřící jednotka je zasunuta v pásku, který si jen připnete na ruku. Zachován byl ovšem i nadále poměrně diskrétní design. Náramek byste neměli v zásadě vůbec sundávat, a to ani ve sprše, jelikož je vodotěsný, díky čemuž monitoruje vaši aktivitu celých 24 hodin denně, a to včetně spánku, který zde má svůj vlastní speciální mód. Ráno tak můžete vidět, jak dlouho jste usínali, kolik hodin jste skutečně tvrdě spali, a kdy jste naopkal byli jen v lehkém spánku. Se spánkem souvisí i nova funkce budíku, který uživatele ovšem nebudí zvukem, nýbrž jemnými vibracemi na zápěstí.&nbsp;<br />
<br />
Jinak má náramek po ovodu 5 LED diod, jež symbolizují váš vytyčený denní cíl. Jak se blížíte k jeho splnění, diody se postupně rozsvěcují, a tak máte svoji denní aktivitu neustále pod dohledem, kdy stačí jen letmý pohled na vaše zápěstí. Stejně jako Fitbit One a Fitbit Zip, i Fitbit Flex lze propojit s vaším mobilním telefonem, a tak uploadovat vaše právě naměřená aktuální data takřka neustále.&nbsp;<br />
<br />
=== Fitbit Force ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;10. října 2014<br />
<br />
== Mobilní aplikace ==</div>Pitvahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Fitbit&diff=41683Fitbit2014-05-29T15:58:07Z<p>Pitva: </p>
<hr />
<div>'''Autor: '''Václav Piták<br />
<br />
'''Klíčová slova: '''company, wireless, tracker<br />
<br />
'''Synonyma: '''-<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
''nadřazené -''&nbsp;<br />
<br />
''podřazené -''<br />
<br />
<br />
<br />
== Společnost<br/> ==<br />
<br />
Americká společnost Fitbit, sídlem v San Franciscu, je známa především pro své zařízení, jež už v dnešní době sledují vaši veškerou denní aktivitu, ať už se jedná o běh, jídlo či dokonce spánek. Firmu roku 2007 založilo duo James Park a Eric Friedman, a již o rok později světu představili svůj první produkt, který nesl jednoduchý název "Fitbit Classic". V loňském roce 2013 na trh uvedla již svůj v pořadí šestý model - Fitbit Force.&nbsp;<br />
<br />
== Zařízení ==<br />
<br />
Fitbit ve svých zařízeních užívá tří-dimenzionální snímače pohybů podobného tomu, který se užívá například v ovladačích k herní konzoli Wii. Ten snímá na základě zadaných fyziologických hodnot uživatele například počet ušlých kroků, nastoupaných schodů, spálených kalorií atd. Samozřejmostí je doba trvání dané aktivity a i její samotná intenzita.<br />
<br />
Každý přístroj má i svou "základní stanici", která je určena k nabíjení přístroje a také se skrze ni párují naměřená data s uživatelským profilem na webu výrobce. Firma vyvinula již celkem 6 typů, z čehož ten první Classic již ale není v běžném prodeji.<br />
<br />
=== Fitbit Classic&nbsp; ===<br />
<br />
''Na trhu od:'' 9. září 2008<br />
<br />
První model, jež se objevil na trhu uměl sice pouze změřit počet kroků, vzdálenost, intensitu dané aktivitu a kvalitu spánku, nicméně díky jednoduchému designu bodoval u uživatelů hned od svého vstupu na trh. V podstatě se jednalo o malý černý a poměrně úzký přístroj, který šel jednoduše a především diskrétně připnout na kteroukoli část oděvu.&nbsp;<br />
<br />
=== Fitbit Ultra ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;11. října 2011<br />
<br />
Po třech letech se na trhu objevil nový typ zařízení, ale v podstatě se jedná pouze o vylepšený model Classic. Model byl samozřejmě vylepšen po HW stránce, ale jinak příliš mnoho nových funkcí nepřinesl. Mezi ty nejviditelnější patří zobrazení hodin na displeji přístroje, nebo také zobrazení krátké osobní zprávy poté, co je přístroj po chvilce klidu zase uveden do pohybu. Novinkou byl také výškoměr, který měřil počet vystoupaných pater, avšak nevýhodou bylo fixní měření 1 patro = 3m.<br />
<br />
=== Fitbit One ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;17. září 2012<br />
<br />
Fitbit One znovu je opět pouze vylepšením předchouího modelu. Tou nejvýznamější novinkou, jež na trh přinesl je bezdrátové uploadování naměřených dat, například skrze uživatelův mobilní telefon, a to díky technologii Bluetooth 4.0. Fitbit One byl první tracker, který tuhle možnost nabídl. Nutnost bylo pouze vlastnit aplikaci od výrobce, která je nativní jak pro iOs, tak i pro Android.<br />
<br />
=== Fitbit Zip ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;17. září 2012<br />
<br />
Fitbit Zip cílí na ty méně náročné, a nebo i méně movité uživatele. Z funkcí nabízí pouze měření počtu kroků, spálených kalorií a ušlou vzdálenost. Odlišuje se i designem, kdy je jednotka spíše ve tvaru čtverce, kdy je horní hrana protažená, aby bylo možné přístroj za něco ucyhtit. Je také jediným přístrojem od Fitbitu, který užívá jednorázových baterií. Z cele nabídky je také ovšem nejlevnější. Umí ale také bezdrátový přenos dat jako Fitbit One.<br />
<br />
=== Fitbit Flex ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;květen 2013<br />
<br />
=== Fitbit Force ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;10. října 2014<br />
<br />
== Mobilní aplikace ==</div>Pitvahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Fitbit&diff=41682Fitbit2014-05-29T15:54:22Z<p>Pitva: </p>
<hr />
<div>'''Autor: '''Václav Piták<br />
<br />
'''Klíčová slova: '''company, wireless, tracker<br />
<br />
'''Synonyma: '''-<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
''nadřazené -''&nbsp;<br />
<br />
''podřazené -''<br />
<br />
<br />
<br />
== Společnost<br/> ==<br />
<br />
Americká společnost Fitbit, sídlem v San Franciscu, je známa především pro své zařízení, jež už v dnešní době sledují vaši veškerou denní aktivitu, ať už se jedná o běh, jídlo či dokonce spánek. Firmu roku 2007 založilo duo James Park a Eric Friedman, a již o rok později světu představili svůj první produkt, který nesl jednoduchý název "Fitbit Classic". V loňském roce 2013 na trh uvedla již svůj v pořadí šestý model - Fitbit Force.&nbsp;<br />
<br />
== Zařízení ==<br />
<br />
Fitbit ve svých zařízeních užívá tří-dimenzionální snímače pohybů podobného tomu, který se užívá například v ovladačích k herní konzoli Wii. Ten snímá na základě zadaných fyziologických hodnot uživatele například počet ušlých kroků, nastoupaných schodů, spálených kalorií atd. Samozřejmostí je doba trvání dané aktivity a i její samotná intenzita.<br />
<br />
Každý přístroj má i svou "základní stanici", která je určena k nabíjení přístroje a také se skrze ni párují naměřená data s uživatelským profilem na webu výrobce. Firma vyvinula již celkem 6 typů, z čehož ten první Classic již ale není v běžném prodeji.<br />
<br />
=== Fitbit Classic&nbsp; ===<br />
<br />
''Na trhu od:'' 9. září 2008<br />
<br />
První model, jež se objevil na trhu uměl sice pouze změřit počet kroků, vzdálenost, intensitu dané aktivitu a kvalitu spánku, nicméně díky jednoduchému designu bodoval u uživatelů hned od svého vstupu na trh. V podstatě se jednalo o malý černý a poměrně úzký přístroj, který šel jednoduše a především diskrétně připnout na kteroukoli část oděvu.&nbsp;<br />
<br />
=== Fitbit Ultra ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;11. října 2011<br />
<br />
Po třech letech se na trhu objevil nový typ zařízení, ale v podstatě se jedná pouze o vylepšený model Classic. Model byl samozřejmě vylepšen po HW stránce, ale jinak příliš mnoho nových funkcí nepřinesl. Mezi ty nejviditelnější patří zobrazení hodin na displeji přístroje, nebo také zobrazení krátké osobní zprávy poté, co je přístroj po chvilce klidu zase uveden do pohybu. Novinkou byl také výškoměr, který měřil počet vystoupaných pater, avšak nevýhodou bylo fixní měření 1 patro = 3m.<br />
<br />
=== Fitbit One ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;17. září 2012<br />
<br />
Fitbit One znovu je opět pouze vylepšením předchouího modelu. Tou nejvýznamější novinkou, jež na trh přinesl je bezdrátové uploadování naměřených dat, například skrze uživatelův mobilní telefon, a to díky technologii Bluetooth 4.0. Fitbit One byl první tracker, který tuhle možnost nabídl. Nutnost bylo pouze vlastnit aplikaci od výrobce, která je nativní jak pro iOs, tak i pro Android.<br />
<br />
=== Fitbit Zip ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;17. září 2012<br />
<br />
=== Fitbit Flex ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;květen 2013<br />
<br />
=== Fitbit Force ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;10. října 2014<br />
<br />
== Mobilní aplikace ==</div>Pitvahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Fitbit&diff=41681Fitbit2014-05-29T15:42:01Z<p>Pitva: /* Zařízení */</p>
<hr />
<div>'''Autor: '''Václav Piták<br />
<br />
'''Klíčová slova: '''company, wireless, tracker<br />
<br />
'''Synonyma: '''-<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
''nadřazené -''&nbsp;<br />
<br />
''podřazené -''<br />
<br />
<br />
<br />
== Společnost<br/> ==<br />
<br />
Americká společnost Fitbit, sídlem v San Franciscu, je známa především pro své zařízení, jež už v dnešní době sledují vaši veškerou denní aktivitu, ať už se jedná o běh, jídlo či dokonce spánek. Firmu roku 2007 založilo duo James Park a Eric Friedman, a již o rok později světu představili svůj první produkt, který nesl jednoduchý název "Fitbit Classic". V loňském roce 2013 na trh uvedla již svůj v pořadí šestý model - Fitbit Force.&nbsp;<br />
<br />
== Zařízení ==<br />
<br />
Fitbit ve svých zařízeních užívá tří-dimenzionální snímače pohybů podobného tomu, který se užívá například v ovladačích k herní konzoli Wii. Ten snímá na základě zadaných fyziologických hodnot uživatele například počet ušlých kroků, nastoupaných schodů, spálených kalorií atd. Samozřejmostí je doba trvání dané aktivity a i její samotná intenzita.<br />
<br />
Každý přístroj má i svou "základní stanici", která je určena k nabíjení přístroje a také se skrze ni párují naměřená data s uživatelským profilem na webu výrobce. Firma vyvinula již celkem 6 typů, z čehož ten první Classic již ale není v běžném prodeji.<br />
<br />
=== Fitbit Classic&nbsp; ===<br />
<br />
''Na trhu od:'' 9. září 2008<br />
<br />
První model, jež se objevil na trhu uměl sice pouze změřit počet kroků, vzdálenost, intensitu dané aktivitu a kvalitu spánku, nicméně díky jednoduchému designu bodoval u uživatelů hned od svého vstupu na trh. V podstatě se jednalo o malý černý a poměrně úzký přístroj, který šel jednoduše a především diskrétně připnout na kteroukoli část oděvu.&nbsp;<br />
<br />
=== Fitbit Ultra ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;11. října 2011<br />
<br />
Po třech letech se na trhu objevil nový typ zařízení, ale v podstatě se jedná pouze o vylepšený model Classic. Model byl samozřejmě vylepšen po HW stránce, ale jinak příliš mnoho nových funkcí nepřinesl. Mezi ty nejviditelnější patří zobrazení hodin na displeji přístroje, nebo také zobrazení krátké osobní zprávy poté, co je přístroj po chvilce klidu zase uveden do pohybu. Novinkou byl také výškoměr, který měřil počet vystoupaných pater, avšak nevýhodou bylo fixní měření 1 patro = 3m.<br />
<br />
=== Fitbit One ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;17. září 2012<br />
<br />
=== Fitbit Zip ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;17. září 2012<br />
<br />
=== Fitbit Flex ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;květen 2013<br />
<br />
=== Fitbit Force ===<br />
<br />
''Na trhu od:''&nbsp;10. října 2014<br />
<br />
== Mobilní aplikace ==</div>Pitvahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Fitbit&diff=41676Fitbit2014-05-29T14:57:43Z<p>Pitva: /* Společnost */</p>
<hr />
<div>'''Autor: '''Václav Piták<br />
<br />
'''Klíčová slova: '''company, wireless, tracker<br />
<br />
'''Synonyma: '''-<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
''nadřazené -''&nbsp;<br />
<br />
''podřazené -''<br />
<br />
<br />
<br />
== Společnost<br/> ==<br />
<br />
Americká společnost Fitbit, sídlem v San Franciscu, je známa především pro své zařízení, jež už v dnešní době sledují vaši veškerou denní aktivitu, ať už se jedná o běh, jídlo či dokonce spánek. Firmu roku 2007 založilo duo James Park a Eric Friedman, a již o rok později světu představili svůj první produkt, který nesl jednoduchý název "Fitbit Classic". V loňském roce 2013 na trh uvedla již svůj v pořadí šestý model - Fitbit Force.&nbsp;<br />
<br />
== Zařízení ==<br />
<br />
== Mobilní aplikace ==</div>Pitvahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Fitbit&diff=41675Fitbit2014-05-29T14:49:41Z<p>Pitva: </p>
<hr />
<div>'''Autor: '''Václav Piták<br />
<br />
'''Klíčová slova: '''company, wireless, tracker<br />
<br />
'''Synonyma: '''-<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
''nadřazené -''&nbsp;<br />
<br />
''podřazené -''<br />
<br />
<br />
<br />
== Společnost<br/> ==<br />
<br />
Americká společnost Fitbit, sídlem v San Franciscu, je známa především pro své zařízení, jež už v dnešní době sledují vaši veškerou denní aktivitu, ať už se jedná o běh, jídlo či dokonce spánek. Firmu roku 2007 založilo duo James Park a Eric Friedman, a již o rok později světu představili svůj první produkt, který nesl jednoduchý název "Fitbit Tracker". V loňském roce 2013 na trh uvedla již svůj v pořadí pátý model - Fitbit Force.&nbsp;<br />
<br />
== Zařízení ==<br />
<br />
== Mobilní aplikace ==</div>Pitvahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Fitbit&diff=41672Fitbit2014-05-29T14:08:00Z<p>Pitva: </p>
<hr />
<div>'''Autor: '''Václav Piták<br />
<br />
'''Klíčová slova: '''company, wireless, tracker<br />
<br />
'''Synonyma: '''-<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
''nadřazené -''&nbsp;<br />
<br />
''podřazené -''<br />
<br />
<br />
<br />
== Společnost<br/> ==<br />
<br />
Americká společnost Fitbit, sídlem v San Franciscu, je známa především pro své zařízení, jež už v dnešní době sledují vaši veškerou denní aktivitu, ať už se jedná o běh, jídlo či dokonce spánek. Na trhu působí již od roku 2007 a první produkt, se kterým se na něm objevili, nesl jednoduchý název "Fitbit Tracker". V loňském roce 2013 firma představila již svůj v pořadí šestý model - Fitbit Force.&nbsp;<br />
<br />
Za společností stojí duo James Park a Eric Friedman.<br />
<br />
== Zařízení ==<br />
<br />
== Mobilní aplikace ==</div>Pitvahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Fitbit&diff=41671Fitbit2014-05-29T13:55:28Z<p>Pitva: </p>
<hr />
<div>'''Autor: '''Václav Piták<br />
<br />
'''Klíčová slova: '''company, wireless, tracker<br />
<br />
'''Synonyma: '''-<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
''nadřazené -''&nbsp;<br />
<br />
''podřazené -''<br />
<br />
<br />
<br />
== Společnost<br/> ==<br />
<br />
== Zařízení ==<br />
<br />
== Mobilní aplikace ==</div>Pitvahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Fitbit&diff=41668Fitbit2014-05-29T13:36:21Z<p>Pitva: </p>
<hr />
<div>'''Autor:'''<br />
<br />
'''Klíčová slova:'''<br />
<br />
'''Synonyma:'''<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
''nadřazené -''&nbsp;<br />
<br />
''podřazené -''<br />
<br />
<br />
<br />
== Společnost<br/> ==<br />
<br />
== Zařízení ==<br />
<br />
== Mobilní aplikace ==</div>Pitvahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Fitbit&diff=41667Fitbit2014-05-29T13:35:51Z<p>Pitva: Založena nová stránka: '''Autor:''' '''Klíčová slova:''' '''Synonyma:''' '''Související pojmy:''' ''nadřazené -''&nbsp; ''podřazené -'' == Společnost<br/> == == Zařízení =...</p>
<hr />
<div>'''Autor:''' <br />
<br />
'''Klíčová slova:''' <br />
<br />
'''Synonyma:''' <br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
''nadřazené -''&nbsp;<br />
<br />
''podřazené -''<br />
<br />
<br />
== Společnost<br/> ==<br />
<br />
== Zařízení ==<br />
<br />
== Mobilní aplikace ==</div>Pitvahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_bakal%C3%A1%C5%99e&diff=41664KISK:Blok expertů/Témata pro bakaláře2014-05-29T08:58:12Z<p>Pitva: /* Michaela Buchtová: Location-based learning: možnosti a limity mobilních zařízení pro výuku v terénu */</p>
<hr />
<div><div style="float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF"><br />
<br />
==Organizační pokyny==<br />
===Postup při tvorbě hesla===<br />
# na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,<br />
# pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,<br />
# pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete toto heslo na e-mail (mailto:karolyiova@phil.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,<br />
# kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),<br />
# heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).<br />
<br />
V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.<br />
<br />
HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 30. KVĚTNA 2014. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 20. ČERVNA 2014. Druhý opravný termín je 25. 7. 2014.<br />
<br />
===Požadavky na hesla===<br />
* Rozsah textu hesla je 3000-4000 znaků (bez hlavičky a literatury, počítá se tedy od prvního nadpisu k plynulému textu, tj. pod vygenerovaným obsahem, po začátek informací o zdrojích, a to použité literatury i to, co lze ve stránkovaných dokumentech psát do poznámek pod čarou; počítá se tedy jen plynulý text s nadpisy kapitol v něm), nedodržení v obou směrech bude hodnoceno negativně.<br />
* Heslo je primárně odborný text, jeho cílem je pak definování významu hesla (tj. aby čtenář pochopil, co si představit pod daným pojmem).<br />
* Obsah je podložen odbornou literaturou, která je v textu uvedena.<br />
* Text splňuje všechny klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]]); pokud nebude v práci dodrženo nebo bude chybně, bude heslo vráceno k přepracování! Základní principy pro odborný text může nabídnout předmět KPI11 Kurz práce s informacemi nebo [http://www.slideshare.net/CEINVE/kurz-prace-s-informacemi studijní materiály], který z tohoto předmětu vznikl.<br />
* S výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na jiná hesla, která jsou v textu zmíněna (v textu musí být odkázáno min. na 5 dalších pojmů).<br />
* Heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu.<br />
* U hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené). S výjimkou synonym taková slova existují pro každý pojem, pokud si nejste jisti významem těchto kategorií, podívejte se na učivo prvního stupně základní školy v českém jazyce. Pokud nebudou uvedena nebo budou špatně, bude heslo vráceno k přepracování!<br />
* Heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou.<br />
<br />
Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]).<br />
<br />
Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním. <br />
<br />
Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).<br />
<br />
=== Časté chyby ===<br />
Vzhledem k množství opakujících se chyb a počtu a podobě vrácených úkolů v semestru podzim 2012 je nově zařazena do pokynů sekce častých chyb, která se bude postupně rozšiřovat. Kromě toho bude značně zpřísněno hodnocení a opravu jakákoli z dále uvedených chyb bude důvodem vrácení hesla. Pokud si nebudete u svého tématu jisti, jak se některému z prohřešků vyhnout nebo jak naplnit daný požadavek pro odborný text, raději se spojte s vyučující předmětu.<br />
Mezi nedostatky, kterým je nutné se vyhnout, patří:<br />
* Použití Wikipedie (jakékoli jazykové mutace)<br />
* Nepoužití odborných zdrojů, nestačí ani zpravodajství či popularizační články<br />
* Vycházení ze zdrojů od jediného původce (zkresluje, nejsou uváděny nedostatky vztažené k jeho problematice, nejsou konfrontovány různé názory na problematiku)<br />
* Čerpání z méně než tří odborných (ne popularizačních, komerčních a jinak problematických) zdrojů<br />
* Záznamy zdrojů odlišné od formy podle platné normy ISO 690<br />
* V použitých zdrojích uvedení webového sídla místo webové stránky, která skutečně byla použita k získání použitých informací<br />
* Obsah netvořen plynulými a logicky navazujícími celými větami<br />
* Nedodržení formy odborného vyjadřování (básnické či hovorové výrazy nejsou akceptovány)<br />
* Plagiátorství (pokud je i delší část věty převzata, aniž by byla označena jako citace, tj. uzavření v uvozovkách a odkaz na zdroj, neboparafráze není označena odkazem na zdroj)<br />
* Složení celého textu z cizích materiálů (nestačí, když je text jedinečný v seskládání k sobě, musí být původní v tom smyslu, že autor odborného textu je jeho původcem, např. na základě odborných zdrojů si vezme situaci ve dvou státech a sám vlastními myšlenkovými pochody vytvoří srovnání vycházející ne z jeho dojmů, ale z odborných zdrojů)<br />
* Špatné či neexistující formátování (hodnotí se obsah i forma)<br />
* Větší množství hrubek<br />
<br />
<br />
=== Blok expertů - Vzor ===<br />
* [[mobilní aplikace]] - Petr Věžník<br />
</div><br />
{{RIGHTTOC}}<br />
<br />
---<br />
==Blok expertů - jaro 2014==<br />
<br />
=== Pavlína Kvapilová: Moderní technologie v médiích – v čem mohou být pohromou a v čem záchranou pro současnou žurnalistku? Jak inteligentně využít nové trendy? ===<br />
*[[Centrum pro výzkum veřejného mínění]] - Lenka Keprtová<br />
*[[Český rozhlas]] - Josef Kocurek<br />
*[[Česká televize]] - Adam Žebrák<br />
*[[Ethan Zuckerman]] - Iva Michálková<br />
*[[Evropská vysílací unie]] - Ivana Krištofová <br />
*[[Freelancer]] - Ladislav Rolník<br />
*[[Chris Cramer]]<br />
*[[Christiane Amanpour]] - Michaela Matoušková<br />
*[[Influencer]] - Petr Svoboda<br />
*[[Mashable]] - Jiří Velísek<br />
*[[Media Summit]] <br />
*[[Mediální logika]] - Eva Neureiterová<br />
*[[Multiplikační efekt]] - Monika Martonová<br />
*[[News exchange]]<br />
*[[Nieman Lab]]<br />
*[[Online archiv]]<br />
*[[Oligarchizace]]<br />
*[[Open journalism]]<br />
*[[Pew Research Center]]<br />
*[[Telekomunikační systém]]<br />
*[[Zpravodajství]] - Andrea Kopečná<br />
<br />
=== Guenther Krumpak: The Book and The Internet - the Antithesis between Paper and Electricity ===<br />
*[[Czechinvest]] - Petr Svoboda<br />
*[[CzechTrade]] - Jitka Petrlová<br />
*[[Informační tok]]<br />
*[[Jorge Luis Borges]] - Beáta Močiariková<br />
*[[Kvalita]]<br />
*[[Kvantita]]<br />
*[[Management kvality]] - Michaela Kuchařová<br />
*[[Sémantické vyhledávání]] - Martin Kravec<br />
*[[SPC file]]<br />
*[[Vyhledávací nástroj]]<br />
<br />
=== Hana Krejčí: Fundraising - není to jen o penězích... ===<br />
<br />
*[[Daňové asignace]]<br />
*[[Dárcovství]]<br />
*[[Dotace]]- Veronika Linhartová<br />
*[[Fundraising]] - Iva Michálková<br />
*[[Fundraisingový argument]] - Kateřina Rovná<br />
*[[Grant]]<br />
*[[Grantové řízení]] - Daniela Riedlová<br />
*[[Komerční sféra]]<br />
*[[Nezisková organizace]] - Tereza Pojezná<br />
*[[Online dárcovství]]<br />
*[[Rozpočet]]<br />
*[[Sociální zodpovědnost]]<br />
*[[Veřejná sféra]]<br />
<br />
=== Zdeňka Kujová: Všichni ji chtějí, všichni jí ztrácí – kreativita. Tvůrčí odvětví jako hybatelé rozvoje ===<br />
*[[Ars Electronica]] - Nikola Fröhlichová<br />
*[[Creative class]] - Barbora Tvrdoňová<br />
*[[Brněnská káznice]] - Miroslava Töpferová<br />
*[[Gentrifikace]] - Jana Slaná<br />
*[[Hipster]] - Tomáš Nováček<br />
*[[Institut umění]] - Dana Katrňáková<br />
*[[Ken Robinson]] - Lenka Keprtová<br />
*[[Kreativní centrum Brno]] - Josef Březina<br />
*[[Kreativní ekonomika]] - Jitka Petrlová<br />
*[[Kreativní odvětví]] - Jana Vebrová<br />
*[[Kreativní průmysl]] - Andrea Kratochvílová<br />
*[[Kulturní průmysl]] - Dana Katrňáková<br />
*[[Kulturní sektor]]<br />
*[[Richard Florida]] <br />
*[[Startup inkubátor]]<br />
*[[Vlněna]] - Miroslava Töpferová<br />
<br />
=== Michal Zwinger: E-learning jako funkční výukový nástroj a tvorba webových aplikací, které baví ===<br />
*[[Dyslexie]] - Monika Močiariková<br />
*[[Firemní e-learning]]- Veronika Linhartová<br />
*[[Gamifikace e-learningu]]– Kristýna Klímková<br />
*[[Massive open online course]] - Štěpán Galousek<br />
*[[Rozečti.se]] - Jan Kupka<br />
*[[Smart board]] - Martina Vaňková<br />
*[[Speciální pedagogika]] - Tereza Maňáková<br />
*[[Text skimming]]<br />
*[[Zpětná vazba]]<br />
<br />
=== Robert Vlach: Zbavte se předsudků o podnikání na volné noze ===<br />
*[[Digitální nomád]] - Lučan Milan<br />
*[[IDC]]<br />
*[[Kreativní profesionál]]<br />
*[[Know How]] - Lada Brymová<br />
*[[Osobní brand]]<br />
*[[Podnikání]] - Eva Sedláková<br />
*[[Práce z domu]] - Martin Páč<br />
*[[Profesionál typu T]]<br />
*[[Schwarz systém]] - Neureiterová Eva<br />
*[[Smlouva o dílo]] - Neureiterová Eva<br />
*[[Tichá revoluce]]<br />
*[[Time management]] - Kateřina Spáčilová<br />
*[[Živnostenský list]] - Slámová Kateřina<br />
<br />
=== Jaroslav Vážný: The Hitch-Hacker’s Guide to Data Science ===<br />
*[[Bayesova věta]]<br />
*[[Citizen science]]<br />
*[[Coursera]] - Jana Kantorová<br />
*[[Dan Ariely]] - Pavla Čonková<br />
*[[Daniel Kahneman]]<br />
*[[Data mining]] - Paulína Kosturáková<br />
*[[Data vizualizace]]<br />
*[[EdX]]<br />
*[[Galaxy Zoo]]<br />
*[[GitHub]]<br />
*[[Khan Academy]] - Dana Tomanačáková<br />
*[[Monty Hallův problém]] - Jakub Foral<br />
*[[Pravděpodobnost]]<br />
*[[Python (programovací jazyk)]]<br />
*[[Rozhodovací stromy]] <br />
*[[Sloan Digital Sky Survey]]<br />
*[[Strojové učení]]<br />
*[[Udacity]]<br />
*[[Věděcký manýrismus]]<br />
*[[Velký třesk]] - Karolína Krbcová<br />
<br />
=== Petr Ludwig: Osobní wiki = mozek 2.0 ===<br />
*[[Both-brainer]]<br />
*[[Confirmation bias]] - Pavel Klammert<br />
*[[Exploration-exploitation paradox]] <br />
*[[GrowJob]]<br />
*[[Informacni doba]] - Katarína Filičková<br />
*[[Informacni pretizeni]] - Jana Vebrová<br />
*[[Komplexni systémy]]<br />
*[[Konkurenceschopnost]]<br />
*[[Kvalita informace]] <br />
*[[Left-brainer]]<br />
*[[Mentalni modely]]<br />
*[[Metodologie]] - Denisa Karpeová<br />
*[[Osobni rozvoj]]<br />
*[[Osobni wiki]] Petrlová Jitka<br />
*[[Prokrastinace]] - Vendula Výborná<br />
*[[Right-brainer]] - Lukáš Závodný<br />
*[[Rozhodovaci paralyza]]<br />
*[[Vizualni kortex]]<br />
*[[Vzorec chování]] - Štěpán Řezník<br />
<br />
=== Václav Matyáš: Biometrická autentizace uživatelů ===<br />
*[[Autentizace uživatelů]]<br />
*[[Biometrie]] - Zuzana Kunová<br />
*[[Daktyloskopie]] - Jana Šuráňová<br />
*[[False acceptance]]<br />
*[[False rejection]]<br />
*[[IrisCode]]<br />
*[[Kryptografie]]- Michal Létal <br />
*[[Login]] - Jana Kantorová<br />
*[[Touch ID]]- Boris Turek<br />
*[[Verifikace]]<br />
<br />
=== Michaela Buchtová: Location-based learning: možnosti a limity mobilních zařízení pro výuku v terénu ===<br />
<br />
*[[Alan Kay]]<br />
*[[Augmented learning]]<br />
*[[Dynabook]]<br />
*[[Fitbit]] - Václav Piták<br />
*[[Konstruktivistické učení]]<br />
*[[Location-based learning]]<br />
*[[M77]] <br />
*[[One Laptop per Child]] Michaela Sedlová<br />
*[[Pac-Manhattan]] Martina Sehnalová<br />
*[[Palo Alto Research Center]]<br />
*[[Personal Digital Assistant]]<br />
*[[Role-playing]] - Jakub Foral<br />
*[[Rozšířená virtualita]]<br />
*[[Situační učení]]<br />
*[[Sugar (operační systém)]] Martin Svinka<br />
*[[Tablet]] - Veronika Ježková<br />
<br />
=== Berka: UX tam venku ===<br />
<br />
*[[Agilní vývoj]]<br />
*[[Asociace UX]]<br />
*[[Brownův pohyb]]<br />
*[[Customer experience]]<br />
*[[Customer journey map]]<br />
*[[Kentico]]<br />
*[[Klíčové ukazatele výkonnosti]]<br />
*[[Minimum viable product]]<br />
*[[Persony]] - Ivo Porybný<br />
*[[Prototypování]]<br />
*[[Redesign]]<br />
*[[Toastmasters]]<br />
*[[Uživatelská přívětivost]]<br />
<br />
==Blok expertů - jaro 2013==<br />
=== Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí ===<br />
*[[Analýza chování]]<br />
*[[Datový korpus]]<br />
*[[Dialogový systém]]<br />
*[[Diskrétní model]]<br />
*[[Foném]] - Michal Kaláb<br />
*[[Formální systém]]<br />
*[[Grafém]] - Michaela Kouřilová<br />
*[[Hilbertův program]] - Lenka Machátová<br />
*[[Informační šum]] - Jana Otevřelová<br />
*[[Informatika]] - Eva Sedláková<br />
*[[Interdisciplinarita]]<br />
*[[Kognitivní věda]] - Jan Strach<br />
*[[Logika]] - Klára Kopecká<br />
*[[Mealyho automat]]<br />
*[[Neuron]] - Jakub Fryš<br />
*[[Neurotransmiter]] - Ester Březinová<br />
*[[Operační systém]] - Dušan Schnelly<br />
*[[Počítačová simulace]] - Alexandra Pešáková<br />
*[[Počítačová věda]]<br />
*[[Pravděpodobnostní model]]<br />
*[[Primární emoce]] - Michaela Horáková<br />
*[[Russelův paradox]] - Radovan Bartošek<br />
*[[Sekundární emoce]] - Marie Křivá<br />
*[[Skrytý Markovův model]]<br />
*[[Synapse]] - Denisa Karpeová<br />
*[[Syntéza řeči]] - Lukáš Zduba<br />
*[[Taxonomie]] - Roman Novotný<br />
*[[Teorie her]] - Martina Leitgebová<br />
*[[Teorie informace]] - Barbora Mohelníková<br />
*[[Věta o neúplnosti]]<br />
*[[Vězňovo dilema]] - Viktor Michnáč<br />
<br />
===Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů===<br />
*[[CMS(Content Management System)]] - Václav Kůs<br />
*[[Crowdfunding]] - Lucie Malúšková<br />
*[[Doménová znalost]]<br />
*[[Kickstarter]] - Vojtěch Dvořák<br />
*[[Konkurence]] - Jana Pekárková<br />
*[[Koučování]] - Michaela Hortová<br />
*[[Lean Startup]] - Tereza Navarová<br />
*[[Market test]]<br />
*[[MVP(Minimum Viable Product)]]<br />
*[[Networking]] - Kateřina Kopecká<br />
*[[Programátor]] - Dana Tomančáková<br />
*[[Religionistika]] - Jana Slaná<br />
*[[Slevový portál]] - Martin Páč<br />
*[[Split test]]<br />
*[[StarCube]] - Adriana Fujková<br />
*[[Startup Hipster]]<br />
*[[StartupClub]]<br />
*[[Umělá inteligence]] - Martin Man<br />
*[[Záloha]] - Tatiana Kňazeová<br />
<br />
<br />
=== Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===<br />
<br />
*[[akustika]] Kateřina Hubáčková<br />
*[[audiovizuální nosič]] Štěpán Řezník<br />
*[[autodidaktika]]&nbsp;- Lenka Cvrkalová<br />
*[[bibliografická databáze]]<br />
*[[dějiny hudby]] Zdeňka Žádníková<br />
*[[elektronická databáze]] Klára Tesařová<br />
*[[encyklopedická databáze]]<br />
*[[estetika]] Marie Ondrášková<br />
*[[historiografie]] - Petr Šmíd<br />
*[[hudební knihovna]]<br />
*[[Hudební psychologie]] - Lada Ambrožová<br />
*[[hudební sociologie]] <br />
*[[Hudební věda]] Tereza Fussová<br />
*[[hudebnina]] <br />
*[[IAML]] (International Association of Music Libraries, Archives and Documentation Centres) - Martina Sochorová<br />
*[[Intergram]] Martina Sehnalová<br />
*[[kolektivní licenční smlouva]] - Jana Pekárková<br />
*[[partitura]] Miroslava Töpferová<br />
*[[producent]]<br />
*[[prvotisk]] Miroslava Töpferová<br />
*[[Sémiotika]] Petr Kalíšek<br />
*[[stream]] <br />
*[[zvuková databáze]]<br />
*[[zvukový nosič]] - Lukáš Strouhal<br />
<br />
<br />
===Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii===<br />
*[[autor]] - Petr Šmíd<br />
*[[duševní hygiena]] - Lenka Cvrkalová<br />
*[[koktejlový efekt]] (v komunikaci) - Karolína Krbcová<br />
*[[krizová komunikace]] Svoboda Petr<br />
*[[lobbing]] - Gabriela Tšponová<br />
*[[lustrace]]<br />
*[[mediální komunikace]] - Jana Doupovcová<br />
*[[mediální obraz]] <br />
*[[mediální poradce]]<br />
*[[mediální prohlášení]]<br />
*[[operativní management]]<br />
*[[PR agentura]] - Iva Michálková<br />
*[[pravidlo 3Ř]]<br />
*[[strategický management]] - Martina Zoubková<br />
*[[toxické médium]] - Svoboda Petr<br />
=== Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání ===<br />
<br />
*[[Analýza rizik]]<br />
*[[Audit]] Petr Zapletal<br />
*[[Customizace]]<br />
*[[Databázový systém]] - Ivana Krištofová<br />
*[[Demoverze]] - Jaromír Červený<br />
*[[Desktop]] Kateřina Slámová<br />
*[[Globální strategie]] firmy<br />
*[[Hosting]]<br />
*[[IaaS]] - Filip Kocián<br />
*[[Infrastruktura]]<br />
*[[Konektivita]]<br />
*[[Metodika]]<br />
*[[Mikroprocesor]] Martin Chalupa<br />
*[[Monitoring]]&nbsp; - Iveta Jansová<br />
*[[Multitenancy]]<br />
*[[PaaS]] Kristýna Klímková<br />
*[[Procesní řízení]]<br />
*[[Procesor]] Vítězslav Rathouz<br />
*[[Přenosová rychlost]]<br />
*[[RAM]] (Random Access Memory)- Michal Létal<br />
*[[SaaS]] - Jakub Horák<br />
*[[Server]] <br />
*[[SLA]] (Service-Level Agreement)<br />
*[[Strategie]] <br />
*[[Škálovatelnost]] - Jana Vebrová<br />
*[[Virtualizace]]- Jitka Šiborová<br />
*[[Výpočetní infrastruktura]]<br />
*[[Webový server]] - Jakub Foral<br />
<br />
=== David Grudl: User Experience ===<br />
*[[aplikace]]<br />
*[[CAPTCHA]] - Laura Kabai<br />
*[[DRM]] (Digital Rights Management) - Jozef Tkáčik<br />
*[[Ego]] - Martina Volavková<br />
*[[e-shop]] - Martina Leitgebová<br />
*[[mobilní aplikace]] - Petr Věžník<br />
*[[ReCAPTCHA]] - Eva Mertová<br />
*[[rootkit]] - Zdeňka Sovková<br />
*[[SONY rootkit]] - Jonáš Prstek<br />
*[[Vyhledávač]]<br />
*[[webová aplikace]] - Jakub Foral<br />
*[[zdrojový kód]] - Renáta Šajnarová<br />
<br />
===Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse?===<br />
*[[archivace]]<br />
*[[Big Data]]<br />
*[[Business Development]]<br />
*[[BYO]] (Bring Your Own)<br />
*[[dostupnost]] (služby)<br />
*[[dotyková obrazovka]] - Marie Štouračová<br />
*[[facilitace]]<br />
*[[firemní kultura]] - Michal Rohovský<br />
*[[generace Y]] Iva Michálková<br />
*[[globální firma]] Lukáš Závodný<br />
*[[hybridní notebook]]<br />
*[[Change Management]]<br />
*[[informační exploze]] - Boris Turek<br />
*[[interní marketing]] - Štěpánka Kaftanová<br />
*[[jazyk nových médií]]<br />
*[[judikát]] - Jana Kantorová<br />
*[[Knowledge Management]] (řízení znalostí)<br />
*[[komunikační strategie]] - Michaela Kočová<br />
*[[kontextová inzerce]]<br />
*[[korporátní firma]]<br />
*[[Lunch and Learn]]<br />
*[[mediální plán]]<br />
*[[mobilní firma]]<br />
*[[nestrukturovaná data]]<br />
*[[portfolio]]<br />
*[[relevance]]<br />
*[[ROI]] (Return on investment) - Václav Kůs<br />
*[[řízení inovací]]<br />
*[[strukturovaná data]]<br />
*[[Velká čtyřka]] (auditorských firem)<br />
*[[vizualizace]]<br />
*[[vizualizační software]]<br />
*[[webcast]]<br />
*[[webinář]]- Jana Vebrová<br />
<br />
===Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let===<br />
*[[andragogika]]<br />
*[[autentizace]]<br />
*[[bibliografická portál]]<br />
*[[Business model]]<br />
*[[citace]]<br />
*[[Citace PRO]]<br />
*[[citační manažer]] - Michala Mádlová<br />
*[[depozitář]]<br />
*[[ebrary]] - Václav Ovčačík<br />
*[[eReading]] - Pavla Otrasová<br />
*[[Flexibookstore]]<br />
*[[hardwarová čtečka]] - Lenka Hodicová<br />
*[[konzorcium]]<br />
*[[kulturologie]] - Kateřina Šťastná<br />
*[[odpis]] (z knihovního fondu)<br />
*[[revize]] (knihovního fondu)<br />
*[[skriptárna]]<br />
*[[softwarová čtečka]]<br />
<br />
===Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015===<br />
*[[čtenářská gramotnost]] Pernesová Eliška<br />
*[[evidence knihoven]] Ogrocká Eva<br />
*[[grafik]]<br />
*[[informační instituce]]<br />
*[[informační zdroj]] - Dagmar Břečková<br />
*[[knihovní rada]]<br />
*[[knihovnictví]]<br />
*[[komunitní knihovna]]<br />
*[[Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015]] - Alena Paulusová<br />
*[[krajská knihovna]] - Romana Jakšlová<br />
*[[LiStOVáNí]] - Kristýna Kalmárová<br />
*[[metodické doporučení]]<br />
*[[metodický knihovník]]<br />
*[[občanská iniciativa]]<br />
*[[obnova fondu]]<br />
*[[odborné knihovnictví]]<br />
*[[příspěvková organizace]] - Michal Rohovský<br />
*[[rychločtení]] - Šteinigerová<br />
*[[U3V]] (Univerzita třetího věku)<br />
*[[veřejné knihovnictví]]<br />
*[[výměnný fond]]<br />
*[[výzkum potřeb]]<br />
*[[výzkum spokojenosti]]<br />
*[[základní knihovna]]<br />
*[[zřizovatel knihovny]] - Jana Krůčková<br />
<br />
===Roman Hřebecký: Kreativita v marketingu - vystrčte hlavu z krabice===<br />
*[[Comunity Building]]<br />
*[[Content Marketing]]<br />
*[[Copywriting]] - Radim Chalupník<br />
*[[COWO Brno]]<br />
*[[Coworking]] - Jana Kantorová<br />
*[[Event]] - Olga Senčaková<br />
*[[GeoTracking]]<br />
*[[Know How]] Lada Brymová<br />
*[[LARP]] (Live Action Role Playing) - Martin Brzobohatý<br />
*[[marketingová agentura]]<br />
*[[Media Relation]]<br />
*[[morální flexibilita]] - Jakub Forman<br />
*[[Naučmese.cz]] - Martin Bartoš<br />
*[[negativní reklama]] - Katarína Filičková<br />
*[[nerd]] - Václav Piták<br />
<br />
===Věra Vohlídalová: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století===<br />
===Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti===<br />
[[osobní knihovna]] - Jana Skládaná<br />
<br />
===Michal Šerák: Další vzdělávání dospělých v knihovnách===<br />
<br />
==Blok expertů - podzim 2012==<br />
<br />
=== Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou ===<br />
<br />
*[[Digitální certifikát]] - Lucie Malúšková<br />
*[[E-mailová notifikace]] - Jan Martinek<br />
*[[Internetbanking]] - Iveta Jansová<br />
*[[JIC]] (Jihomoravské inovační centrum) - Alena Brožová<br />
*[[Mint.com]] - Vojtěch Dvořák<br />
*[[Mobilní web]] - Jozef Tkáčik<br />
*[[Morálka]] - Martina Sochorová<br />
*[[Programování]] - Vítězslav Rathouz<br />
*[[Smlouva]] - Monika Krejčová<br />
*[[SSL]] (Secure Sockets Layer) - Michal Létal<br />
*[[Šifrování]] - Jonáš Kopp <br />
*[[Vyhláška]] - Petr Šmíd<br />
<br />
=== Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV ===<br />
<br />
*[[Niceské třídění]] - Lenka Cvrkalová<br />
*[[Ochranná známka]] - Veronika Chromá<br />
*[[Průmyslové vlastnictví]] - Tereza Fussová<br />
*[[Rešerše]] - zpracováno dříve<br />
*[[ÚPV]] - <br />
*[[Užitný vzor]] - Lada Ambrožová<br />
*[[Vědecká teorie]] - Pavla Otrasová<br />
*[[Vídeňská dohoda]] - Anna Stránská<br />
<br />
===Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?===<br />
* [[Ceny za rozvoj české Wikipedie]]- Laura Kabai<br />
* [[encyklopedie]] - Eliška Pernesová<br />
* [[QRpedia]] - Boris Turek<br />
* [[trol]] (na internetu) - Lukáš Závodný<br />
* [[Wikikniha]] - Edita Hečová<br />
* [[Wikimedia ČR]] - Štěpánka Kaftanová<br />
* [[Wikimedia Foundation]] - Václav Ovčačík<br />
* [[WikiSkripta]] - Kateřina Kopecká<br />
<br />
===Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?===<br />
* [[bibliografie]] - Matej Kucharovic<br />
* [[Blended learning]] - Roman Novotný<br />
* [[elektronický zdroj]] - Klára Tesařová<br />
* [[HDP]] (hrubý domácí produkt) - Lada Kadaníková<br />
* [[Hippokratova přísaha]] - <br />
* [[legislativa]] - Olga Senčaková<br />
* [[lékařská etika]] - Michaela Hortová<br />
* [[lékařství]] - Jana Doupovcová<br />
* [[Medvik]] - Kamila Rýdlová<br />
* [[MVS|meziknihovní výpůjční služba]] - již zpracováno<br />
* [[Národní soustava povolání]] - Kamila Rýdlová<br />
* [[portál]] - Jaroslav Bednář<br />
* [[Problem-based learning]] - Lenka Svobodová<br />
* [[sociální lékařství]] - Michaela Kouřilová<br />
* [[veřejná knihovna]] - Sylva Šimůnková<br />
* [[zdravotnictví]] - Jan Hrabal<br />
<br />
===Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu===<br />
* [[datová schránka]] - Jana Pekárková<br />
* [[eGovernment]] - Martin Brzobohatý<br />
* [[elektronické volby]] - Kateřina Petrová<br />
* [[Ernst & Young]] - Lucie Bělejová<br />
* [[judikatura]] - Petr Šmíd<br />
* [[Opencard]] - Daniel Novák<br />
* [[rodné číslo]] - Marie Lemonová<br />
* [[sKarta]] - Lenka Cvrkalová<br />
* [[soukromí]] - Katarína Filičková<br />
* [[výběrové řízení]] - Michal Rohovský<br />
<br />
===Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky===<br />
* [[Apple TV]] - Karolína Krbcová<br />
* [[Bluetooth]] - Alena Paulusová<br />
* [[Geek]] - Jaroslav Bednář<br />
* [[Geocaching]] - Veronika Krausová<br />
* [[iPod]] - Tereza Čoupková<br />
* [[Mastercard Paypass]] - Lukáš Strouhal<br />
* [[Mobito]] - Jakub Forman<br />
* [[NFC]] (Near Field Communication)- Kateřina Šťastná<br />
* [[Passbook]] - Jan Růžička<br />
* [[Poken]] - Gabriela Tšponová<br />
* [[Product placement]]- Filip Kocián<br />
* [[SIM karta]] - Denisa Šnédarová<br />
* [[úložiště]] - Jan Růžička<br />
* [[Use Case]] – Jan Martinek<br />
* [[Visa payWave]] - Eva Mertová<br />
<br />
===Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality===<br />
* [[autobiografie]] - Martina Sehnalová<br />
* [[CD]] (kompaktní disk) - Martin Chalupa <br />
* [[DVD]] - Martina Volavková<br />
* [[etický kodex]] - Zdeňka Sovková<br />
* [[kamera]] - Andrea Prokopová<br />
* [[nářečí]] - Michal Kaláb<br />
* [[orální historie]] - Ester Březinová<br />
* [[paměťový disk]] – Kristýna Klímková<br />
* [[pramen]] (ne vodní) - Lenka Cahlová<br />
* [[Stopy totality]] - Anna Halfarová<br />
* [[zákon o archivnictví a spisové službě]] - Jana Pekárková<br />
* [[Zmizelí sousedé]] - Jana Slaná<br />
* [[žurnalistika]] - Kateřina Slámová<br />
<br />
===Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů===<br />
* [[matice]] - Petr Věžník<br />
* [[MZK]] (Moravská zemská knihovna)- Andrea Mizerová<br />
* [[výslovnostní slovník]] - Eva Sedláková<br />
<br />
===Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy===<br />
* [[citlivý údaj]] (dle zákona) - Jana Krůčková<br />
* [[ČSÚ]] (Český statistický úřad) - Václav Kůs<br />
* [[ISSP]] (International Social Survey Programme) - Veronika Víšková<br />
* [[OECD]] (Organisation for Economic Co-operation and Development) - Václav Kůs<br />
<br />
=== Vít Šisler: Digital Game-Based Learning: Využití počítačových her ve vzdělávání ===<br />
<br />
*[[Debriefing]] - Daniela Králová<br />
*[[Evropa 2045]] - Jana Otevřelová<br />
*[[Evropská rada]] - Petr Zapletal<br />
*[[GBL]] (Game based learning) - Eva Durnová<br />
*[[Impaktovaný časopis]] - Martina Zoubková<br />
*[[Hra na hrdiny]] (Role-playing game) - Ivo Macík<br />
*[[Serious game]] - Jonáš Prstek<br />
*[[Simulační hra]] - Petr Pospíchal<br />
*[[Strategická hra]] - Věra Žitková<br />
<br />
===Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety===<br />
*[[Klementinum]] - Katrin Kalay<br />
*[[MDT]] - Miroslava Brázdová<br />
*[[Mellonova nadace]] - Anna Halfarová<br />
*[[mikrofilmování]] - Barbora Mohelníková<br />
*[[MIT]] (Massachusetts Institute of Technology) - Jakub Alt<br />
*[[UNIX]] - Dagmar Chládková<br />
<br />
===Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce===<br />
*[[CZ.NIC]] - Jakub Alt<br />
*[[digitální podpis]] - Michal Rohovský<br />
<br />
==Blok expertů - JARO 2012==<br />
<br />
===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===<br />
* [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek<br />
* [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová<br />
* [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek<br />
* [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková<br />
* [[Psychoterapie]] - Eva Popelková<br />
* [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová<br />
* [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová<br />
* [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová<br />
* [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová<br />
* [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová<br />
* [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová<br />
* [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová<br />
* [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová<br />
<br />
=== Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===<br />
<br />
*[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková<br />
*[[skenování pro digitalizaci - techniky]] Michala Mádlová<br />
*[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz<br />
*[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová<br />
*[[MARC21]] - Michal Klajban<br />
*[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek<br />
*[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová<br />
*[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková<br />
*[[ALTO]] - Jan Karlík<br />
*[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová<br />
*[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha<br />
*[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová<br />
*[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová<br />
*[[Digitalkoot]] - Lucie Malúšková<br />
<br />
===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===<br />
* [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová<br />
* [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková<br />
* [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová<br />
* [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos<br />
* [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana<br />
* [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková<br />
* [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná<br />
* [[školská reforma]] - Jana Slaná<br />
* [[rámcové vzdělávací programy]] <br />
* [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová<br />
* [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal<br />
<br />
===Martin Bastl: Netwar===<br />
* [[netwar]] - Julie Haladová<br />
* [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková<br />
* [[kracking]] - Petra Němcová<br />
* [[phreaking]] - Edita Hečová<br />
* [[phishing]] - Martin Chalupa<br />
* [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák<br />
* [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová<br />
* [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová<br />
* [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká<br />
* [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová<br />
* [[FloodNet]] - Roman Novotný<br />
* [[kauza Napster]] - Filip Kocián<br />
* [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová<br />
* [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová<br />
* [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová<br />
* [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová<br />
* [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová<br />
* [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai<br />
* [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal<br />
* [[Informační válka]] - Jiří Beran<br />
* [[Malware]] - Michal Létal<br />
<br />
===Petr Přidal: Georeferencer===<br />
* [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek<br />
* [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová<br />
<br />
===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===<br />
* [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová<br />
* [[interakční design]] - Veronika Janoušková<br />
* [[obsahová strategie]] (content strategy)<br />
* [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová<br />
* [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil<br />
* [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp<br />
* [[JavaScript]] - Jan Karlík<br />
* [[wireframy]] - Lukáš Závodný, Václav Kůs<br />
* [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová<br />
* [[webová typografie]] - Daniela Králová<br />
* [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš<br />
* [[UX designer]]<br />
* [[UX design]] - Anna Kultová<br />
* [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová<br />
* [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský<br />
* [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar<br />
* [[Gamifikace]] - Jaromír Červený<br />
<br />
=== Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===<br />
* [[FinLiCo]] - Martina Musilová<br />
* [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská<br />
* [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová<br />
* [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová<br />
* [[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka<br />
* [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková<br />
* [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová<br />
* [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová<br />
* [[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]] - Jakub Alt<br />
<br />
=== Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===<br />
* [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková<br />
* [[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková<br />
* [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková<br />
* [[Software Studies]] - Martina Volavková<br />
* [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová<br />
* [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá<br />
* [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká<br />
* [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček<br />
* [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík<br />
* [[Prediktivní analýza s využitím internetu]] - Jakub Procházka<br />
<br />
===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===<br />
* [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala<br />
* [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala<br />
* [[Nový směr ve vývoji Kinectu]] - Lukáš Kisler<br />
* [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt<br />
<br />
=== Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===<br />
* [[mHealth]] - Jan Hrabal<br />
* [[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová<br />
* [[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br />
* [[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br />
* [[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová<br />
* [[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová<br />
* [[eRecept]] - Myroslava Kutsyn<br />
* [[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová<br />
* [[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb<br />
* [[Nová média ve zdravotnictví]] - Daniel Novák<br />
* [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová<br />
* [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík<br />
* [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský<br />
* [[Expertní systémy v péči o zdraví]] - Martin Mašek<br />
* [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková<br />
* [[SignWriting]] - Alena Paulusová<br />
<br />
=== Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===<br />
* [[TED]] - Michal Klajban<br />
* [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová<br />
* [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý<br />
* [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová<br />
<br />
<br />
==Blok expertů - podzim 2011==<br />
<br />
===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===<br />
* [[Politická satira]] - Dagmar Šiková<br />
* [[City identity]] - Drahomír Hájek<br />
* [[Mystifikace]] - Jakub Forman<br />
* [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt<br />
<br />
===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===<br />
* [[user experience]] - Jakub Procházka<br />
* [[user-centered design]] - Iveta Jansová<br />
* [[UX designer]] - Simona Střalková<br />
* [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová<br />
* [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová<br />
* [[design služeb]] - Marie Štouračová<br />
* [[použitelnost]] - Jitka Šiborová<br />
* [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková<br />
* [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová<br />
<br />
===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===<br />
* [[ne-konference]] - Dagmar Šiková<br />
* [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková<br />
* [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková<br />
<br />
===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===<br />
* [[Corporate Design]] - Daniel Šváb<br />
* [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová<br />
* [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová<br />
* [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp<br />
* [[Brand]] <br />
* [[Font]] - Andrea Szászová<br />
* [[Typografie]] -Lucie Górecká<br />
* [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková<br />
* [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková<br />
* [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková<br />
<br />
===Michal Juhás: Bookfan===<br />
* [[StartUp]] - Petr Maňásek<br />
* [[Facebook]]<br />
* [[Business plan]] - Michaela Kočová<br />
* [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková<br />
* [[Angel investor]] - Ester Březinová<br />
* [[exit strategy]] - Monika Krejčová<br />
* [[self-publishing]] - Jiří Krišpin<br />
* [[Online komunita]] - Eva Durnová<br />
<br />
===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===<br />
* [[korpus]] - Petr Fiala<br />
* [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala<br />
* [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský<br />
* [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn<br />
* [[syntax]] - Alena Brožová<br />
* [[slovotvorba]] - Martina Sochorová<br />
* [[sémantika]] - Dominika Frömelová<br />
* [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká<br />
* [[VerbaLex]] - Karolína Žáková<br />
<br />
===Josef Průša: Open source hardware===<br />
* [[open source hardware]] - Daniela Králová<br />
* [[GNU GPL]] - Milan Spisar<br />
* [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová<br />
* [[OpenCores]] - Martin Mašek<br />
* [[RepRap]] - Kristina Luskačová<br />
* [[Arduino]] - Julie Haladová<br />
* [[3D tisk]] - Kristina Luskačová<br />
* [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová<br />
* [[3D skener]] - Katarína Hečková<br />
* [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková<br />
<br />
===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===<br />
<br />
*[[BTS]] - Martina Snozová<br />
*[[geolokace]] - Eliška Hrabalová<br />
*[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová<br />
*[[IP adresa]] - Martina Snozová<br />
*[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč<br />
*[[Augmented Reality]] - Marek Moťka<br />
*[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos<br />
*[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová<br />
*[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová<br />
*[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová<br />
*[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan<br />
*[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová<br />
*[[Hackathon]] - Josef Ludvíček<br />
<br />
===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===<br />
*[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička<br />
*[[Spokojenost]] - Anna Kultová<br />
*[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová<br />
*[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek<br />
*[[Work-life balance]] - Kamila Burdová<br />
*[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička<br />
*[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová<br />
*[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová<br />
<br />
===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===<br />
*[[učící knihovník]] - Marie Indráková<br />
*[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková<br />
*[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza<br />
*[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová<br />
*[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková<br />
<br />
===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===<br />
*[[Arteterapie]] - Jakub Nytl<br />
*[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová<br />
*[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián<br />
*[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková<br />
* [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek<br />
<br />
==Blok expertů - jaro 2011==<br />
===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===<br />
* [[archiv]] - Myroslava Kutsyn<br />
* [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová<br />
* [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha<br />
* [[gesto]]- Marta Konířová<br />
* [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[Google Goggles]] - Viliam Vateha<br />
* [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková<br />
* [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková<br />
* [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek<br />
* [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek<br />
* [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban<br />
* [[Google Squared]] - Alena Brožová<br />
* [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)<br />
* [[IBM SPSS]] - Lumír Czech<br />
* [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč<br />
* [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín<br />
* [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková<br />
* [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE<br />
* [[tablet PC]] - Jan Růžička<br />
* [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka<br />
* [[Wikipedia]] - Michal Klajban<br />
* [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová<br />
<br />
===Marketing knihoven na sociálních sítích===<br />
* [[365 projekt]] - Irena Hodžová<br />
* [[Book trailer]] - Jiří Krišpin<br />
* [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková<br />
* [[fotobanka]] - Lenka Čípková<br />
* [[geolokace]] <br />
* [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková<br />
* [[hashtag]] - Iveta Jansová<br />
* [[Influencer Marketing]] - Romana Králová <br />
* [[infografika]] - Irena Hodžová<br />
* [[inovace]] - Miroslav Kršek<br />
* [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová<br />
* [[newsletter]]- Markéta Novotná<br />
* [[paradigma]] - Vrzalová Tereza<br />
* [[QR kód]] - Jitka Šiborová<br />
* [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová<br />
* [[statistika]] - Marie Vlčková<br />
* [[storytelling]] - Marie Packová<br />
<br />
===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===<br />
* [[abandonware]] - Sylvie Dyčková<br />
* [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová<br />
* [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková<br />
* [[brand]] - Eliška Hrabalová<br />
* [[cechovní značka]] - Monika Krejčová<br />
* [[Common Law]] - Gabriela Obstová<br />
* [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová<br />
* [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková<br />
* [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková<br />
* [[kultura]] - Magdalena Jirásková<br />
* [[licence]]- Marie Packová<br />
* [[minnesengr]]- Michaela Blažejová<br />
* [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová<br />
* [[Napster]] - Igor Hlaváč<br />
* [[oligopol]] - Lenka Matušková<br />
* [[patent]] - Markéta Novotná<br />
* [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková<br />
* [[Road Show]] - Tomáš Ocásek<br />
* [[States' Rights]] - Anna Kultová<br />
* [[User Experience]] - Miroslava Brázdová<br />
* [[vydavatel]] - Lenka Fatková<br />
* [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová<br />
* [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar<br />
<br />
===Open Access===<br />
* [[ArXiv]] - Marie Zagorová<br />
* [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová<br />
* [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková<br />
* [[Dspace]] - Petra Besperátová<br />
* [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová<br />
* [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová<br />
* [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[Open Access]] - Magda Šallaiová<br />
* [[Open Access Week]] - Petra Besperátová<br />
* [[plagiát]] - Katarína Hečková<br />
* [[preprint]]- Dalibor Bláha<br />
* [[recenze]] - Jaroslav Bednář<br />
* [[repozitář]] - Martina Snozová<br />
* [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová<br />
* [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová<br />
<br />
===Pirátství dnes i kdysi===<br />
* [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků<br />
* [[kniha]] - Martina Sochorová<br />
* [[knihtisk]] - Karolína Žáková<br />
* [[kopie]] - Edita Hečová<br />
* [[litografie]] - Marta Janošová<br />
* [[MP3]] - Emil Budín<br />
* [[pirátství]] - Magdalena Kahounová<br />
* [[počítačový program]]- Michaela Blažejová<br />
* [[průmysl]] - Daniel Šváb<br />
* [[revoluce]] - Monika Machovská <br />
* [[software]]- Veronika Svobodová<br />
* [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková<br />
* [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová<br />
* [[vynález]] - Marcela Střelcová<br />
* [[zákon]] - Dominika Fromelová<br />
* [[znalost]] - Magdaléna Filipová<br />
<br />
===Národní digitální knihovna===<br />
* [[born digital]] - Lucia Kelemenová<br />
* [[CESNET2]] - Jakub Hradil<br />
* [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová<br />
* [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček<br />
* [[emulace]] - Kateřina Kašíková<br />
* [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová<br />
* [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová<br />
* [[MARC21]] - <br />
* [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[METS]] - Martina Snížková<br />
* [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek<br />
* [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek<br />
* [[PDF]] - Petr Fiala<br />
* [[personalizace]] - Anna Kultová<br />
* [[robotický skener]] - Eva Durnová<br />
* [[rukopis]] - Simona Střalková<br />
* [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek<br />
* [[TIFF]] - Petr Fiala<br />
* [[veřejná správa]] - Marek Moťka<br />
* [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová<br />
* [[workflow]] - Dagmar Šiková<br />
<br />
===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===<br />
* [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová<br />
* [[citační analýza]] - Antonín Pokorný<br />
* [[editor]] - Kamila Rýdlová<br />
* [[ISO 690]] - Pavel Navrátil<br />
* [[plagiátorství]] - Simona Chudobová<br />
* [[scientometrie]] - Veronika Rychtová<br />
<br />
===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===<br />
* [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková<br />
* [[citační etika]]- Julie Haladová<br />
* [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská<br />
* [[generace X]] - Antonín Pokorný<br />
* [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová<br />
* [[hardware]] - Veronika Krausová<br />
* [[referenční služby]] - Filip Kocián<br />
* [[rešeršní služby]]- Eva Popelková<br />
* [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)<br />
<br />
===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===<br />
* [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová<br />
* [[cracker]] - Michal Kunrt<br />
* [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica<br />
* [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová<br />
* [[gambler]] - Michaela Bočánová<br />
* [[globalizace]] - Lukáš Prorok<br />
* [[Google Street View]] - Lenka Pokorná<br />
* [[hacker]] - Jonáš Kopp <br />
* [[hacktivismus]] - Jakub Alt<br />
* [[informační smog]] - Milan Říha<br />
* [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský<br />
* [[komunikace]]- Pavla Bárnetová<br />
* [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová<br />
* [[kyberpunk]] - Hana Holoubková<br />
* [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka<br />
* [[netholismus]] - Kamila Burdová<br />
* [[netománie]] - Jitka Šteflová<br />
* [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková<br />
* [[Open Source]] - Lenka Pokorná<br />
* [[outsourcing]]- Marie Indráková<br />
* [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong<br />
* [[Stuxnet]] - Josef Kos<br />
* [[závislost]] - Hana Nováková<br />
<br />
==Blok expertů - podzim 2010==<br />
===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===<br />
* [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová<br />
* [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová<br />
* [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová<br />
* [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová<br />
* [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá<br />
* [[ISO 11620]] - Simona Střalková<br />
* [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková<br />
* [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová<br />
* [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká<br />
* [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová <br />
* [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá<br />
* [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová<br />
* [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková<br />
<br />
===Makrosvět mikrokampaní===<br />
* [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková<br />
* [[banner]] - Simona Chudobová<br />
* [[direct marketing]] - Miroslava Sudová<br />
* [[e-business]] - Anna Kultová<br />
* [[e-komerce]] - Anna Kultová<br />
* [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová<br />
* [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková<br />
* [[Foursquare]] - Marcela Střelcová<br />
* [[Google AdWords]] - Petr Fiala<br />
* [[Google Analytics]] - Petr Fiala<br />
* [[GSM]] - Milan Spisar<br />
* [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková<br />
* [[kreativita]] - Lenka Fatková<br />
* [[mailing list]]- Věra Motyčková<br />
* [[mobilní marketing]] - Romana Králová<br />
* [[nová média]] - Miroslav Kršek<br />
* [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká<br />
* [[propagace]] - Karolína Žáková<br />
* [[reklama]] - Anna Mikulášková<br />
* [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková<br />
* [[strategický marketing]] - Alena Brožová<br />
* [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková<br />
* [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová<br />
* [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek<br />
* [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin<br />
* [[ZOOT]] - Petr Manasek<br />
<br />
===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===<br />
* [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková<br />
* [[didaktika]] - Radka Vybíralová<br />
* [[dotazník]] - Eliška Hrabalová<br />
* [[etika]]- Kamila Brablíková<br />
* [[Generation Y]]-Eva Fukarova<br />
* [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová<br />
* [[ICT]]- Vendula Škrabalová<br />
* [[konvergence]] - Martina Snížková<br />
* [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová<br />
* [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová<br />
* [[kybernetika]] - Jakub Procházka<br />
* [[mentální mapa]] - Monika Machovská<br />
* [[motivace]] - Magdalena Kahounová<br />
* [[pedagogika]] - Marie Vlčková<br />
* [[pozorování]] - Dominika Kopčanská<br />
* [[případová studie]] - Jana Chlanová<br />
* [[rozhovor]] - Kamila Burdová<br />
* [[teorie systémů]] - Veronika Lužová<br />
* [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková<br />
* [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova<br />
* [[VOIP]] - Kateřina Hořínková<br />
* [[výukové metody]] - Věra Adámková<br />
* [[výzkum]] - Renata Valentová<br />
* [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová<br />
<br />
===Ženy v IT===<br />
* [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích<br />
* [[ELIZA]] - Libor Juhaňák<br />
* [[ENIAC]] - Pavel Navrátil<br />
* [[Evropská komise]] - Barbora Blahová<br />
* [[feminismus]]-Lucie Kořistková<br />
* [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková<br />
* [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová<br />
* [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková<br />
* [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb<br />
* [[manažer]] - Renata Valentová<br />
* [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská<br />
* [[sociologie]] - Pavla Bárnetová<br />
* [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích <br />
* [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková<br />
<br />
===Poznámky k novosti nových médií===<br />
* [[epistemologie]] - Pavla Doleželová<br />
* [[futurologie]] - Tomáš Janypka<br />
* [[internet]] - Martina Snozová<br />
* [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková<br />
* [[kyberkultura]] - Michal Kunrt<br />
* [[NSFNET]] - Eva Mlynářová<br />
* [[pragmatismus]] - Katarína Hečková<br />
* [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová<br />
* [[třetí vlna]] - Tereza Honsová<br />
<br />
===Location Based Service===<br />
* [[Android]]-Tomáš Vorálek<br />
* [[Galileo]] - Filip Šelong<br />
* [[Google Latitude]] - Jiří Zeman<br />
* [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář<br />
* [[iPhone]] - Petr Chocholáč<br />
* [[Mashup]] - Petra Besperátová<br />
* [[mikroformát]] - Veronika Rychtová<br />
* [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica<br />
* [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová<br />
* [[smartphone]] - Daniel Šváb<br />
* [[spam]] - Lenka Čípková<br />
* [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman<br />
* [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner<br />
* [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok<br />
<br />
===Getting Things Done===<br />
* [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova<br />
* [[coaching]] - Renata Borková<br />
* [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova<br />
* [[frustrace]] - Marie Sýkorová<br />
* [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková<br />
* [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová<br />
* [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník<br />
* [[projekt]] - Hana Dvořáková<br />
* [[stres]] - Eva Petrášová<br />
* [[Time Management]]- Renata Borková<br />
* [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová<br />
<br />
===Jak (ne)hledat investora===<br />
* [[arbitr]] Jana Procházková<br />
* [[e-čtečka]] Lenka Skalická<br />
* [[fúze]] - Jana Procházková<br />
* [[iPad]] - Jan Růžička<br />
* [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná<br />
<br />
===Autorské právo a knihovny===<br />
* [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt<br />
* [[copyright]] - Petr Hejtmánek<br />
* [[DILIA]] - Hana Habermannová<br />
* [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková<br />
* [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný<br />
* [[torrent]] - Petra Besperátová<br />
* [[volné dílo]] - Marta Janošová<br />
<br />
===Komunitní role knihoven===<br />
* [[etnikum]] - Petr Hejtmánek<br />
* [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová<br />
* [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová<br />
* [[komunita]] - Magda Šallaiová<br />
* [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová<br />
* [[sociální komunikace]] - Marie Indráková<br />
* [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá<br />
<br />
===Informace jako politické téma===<br />
* [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek<br />
* [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný<br />
* [[demokracie]] - Martina Snozová<br />
* [[e-podpis]] - Lenka Pokorná<br />
* [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil<br />
* [[monopol]] - Vrzalová Tereza<br />
* [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek<br />
* [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová<br />
* [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková<br />
* [[warez]] - Igor Hlaváč<br />
* [[WikiLeaks]] - Jiří Beran<br />
<br />
===Národní úložiště šedé literatury===<br />
* [[digitální repozitář]] - Věra Adámková<br />
* [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová<br />
* [[šedá literatura]] - Marie Vlčková<br />
* [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová<br />
<br />
==Blok expertů - jaro 2010==<br />
===Náboženství v kyberprostoru===<br />
* [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková<br />
* [[computer cult]] - Vendula Škrabalová<br />
* [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák<br />
* [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová<br />
* [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová<br />
* [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor<br />
* [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová<br />
* [[kyberobřad]] - Monika Machovská<br />
* [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková<br />
* [[kyberprostor]] - Věra Zelinková<br />
* [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá<br />
* [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová<br />
* [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová<br />
* [[New Age]] - Lenka Veselá<br />
* [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová<br />
* [[novopohanství]] - Kamila Burdová<br />
* [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová<br />
* [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová<br />
* [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek<br />
* [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova<br />
* [[technopesimismus]] - Hana Nováková<br />
* [[UFO kult]] - Jana Plotková<br />
* [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková<br />
<br />
===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===<br />
* [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková<br />
* [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin<br />
* [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová<br />
* [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb<br />
* [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová<br />
* [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová<br />
* [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová<br />
* [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová<br />
* [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková<br />
* [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová<br />
* [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková<br />
* [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích<br />
* [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková<br />
* [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková<br />
* [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková<br />
* [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková<br />
* [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková<br />
* [[Knihovna roku]] - Anna Kultová<br />
* [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová<br />
* [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová<br />
* [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová<br />
* [[knihovník]] - Jaroslav Bednář<br />
* [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová<br />
* [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová<br />
* [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová<br />
* [[marketing]] - Kateřina Štruncová<br />
* [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová<br />
* [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková<br />
* [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová<br />
* [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová<br />
* [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová<br />
* [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková<br />
* [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová<br />
* [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková<br />
* [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová<br />
* [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková<br />
* [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová<br />
* [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková<br />
<br />
===Manažerské informační systémy===<br />
* [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař<br />
* [[Business Intelligence]] - Šimon Vích<br />
* [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková<br />
* [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová<br />
* [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman<br />
* [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková<br />
* [[informace]] - Kamila Jobová<br />
* [[informační management]] - Lenka Divišová<br />
* [[informační systém]] - Petr Vorel<br />
* [[intranet]] - Marie Sýkorová<br />
* [[ISO 9000]] - Milan Spisar<br />
* [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková<br />
* [[management]] - Kristýna Macháčková<br />
* [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel<br />
* [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná<br />
* [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman<br />
* [[Talent Management]] - Jan Růžička<br />
<br />
===OPAC 2.0 v českých podmínkách===<br />
* [[akvizice]] - Eva Králíčková<br />
* [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný<br />
* [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá<br />
* [[Clavius]] - Marie Vlčková<br />
* [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica<br />
* [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala<br />
* [[databáze]] - Magdalena Kahounová<br />
* [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová<br />
* [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů <br />
* [[ISBD]] - Gabriela Obstová<br />
* [[LANius]] - Alexandra Dvořáková<br />
* [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný<br />
* [[MVS]] - Simona Stolařová<br />
* [[RSS kanál]] - Lenka Damborská<br />
* [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá<br />
* [[SQL]] - Petr Fiala<br />
* [[tenký klient]] - Magda Fialová<br />
* [[wiki]] - Kateřina Kocábová<br />
<br />
===Soustružníci lidských duší===<br />
* [[bibliobus]] - Marta Pavlovská<br />
* [[cenzura knihoven]] - Renata Borková<br />
* [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková<br />
* [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková<br />
* [[čtenářství]] - Veronika Karásková<br />
* [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek<br />
* [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková<br />
* [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová<br />
* [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků<br />
* [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná<br />
* [[normalizace]] - Ludmila Bábíková<br />
* [[Proces se "zelenou internacionálou"]] - Markéta Homolová<br />
* [[sociální kontrola]] - Lumír Czech<br />
* [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová<br />
* [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková<br />
* závadná literatura<br />
** [[braková literatura]] - Hana Janečková<br />
** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková<br />
** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská<br />
** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek<br />
** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová<br />
<br />
===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===<br />
* [[algoritmus]] - Petr Věžník<br />
* [[bannerová slepota]] - David Koval<br />
* [[blog]] - Ilona Děchtěrenková<br />
* [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt<br />
* [[Delicious]] - Filip Šubrt<br />
* [[e-mail]] - Emil Budín<br />
* [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín<br />
* [[Last.fm]] - Filip Šelong<br />
* [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková<br />
* [[Produsage]] - David Němeček<br />
* [[Second Life]] - zpracováno mimo BE<br />
* [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha<br />
* [[sociální média]] - Chytková, Dagmar<br />
* [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová<br />
* [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[YouTube]] - Daniel Hübner<br />
<br />
===Digitální knihovna Manuscriptorium===<br />
* [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková<br />
* [[digitalizace]] - Martina Snížková<br />
* [[digitální archiv]] - Renata Valentová<br />
* [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová<br />
* [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů<br />
* [[ENRICH]] - Petra Besperátová<br />
* [[harddisk]] - Kamila Horáková<br />
* [[inkunábule]] - Alena Sedláčková<br />
* [[JPEG]] - Jiří Křupala<br />
* [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová<br />
* [[MARC]] - Tomáš Fendrich<br />
* [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů<br />
* [[metadata]] - Jiří Beran<br />
* [[papyrus]] - Katarína Hečková<br />
* [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková<br />
* [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich<br />
* [[skenování]] - Michal Kunrt<br />
<br />
===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===<br />
* [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková<br />
* [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková<br />
* [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová<br />
* [[INFOZ]] - Alena Fafková<br />
* [[nakladatel]] - Monika Beránková<br />
* [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová<br />
* [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková<br />
* [[Science Direct]] - Michal Kiesel<br />
* [[SCOPUS]] - Alena Fafková<br />
* [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková<br />
<br />
===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===<br />
* [[hypertext]] - Petr Hejtmánek<br />
* [[Long Tail]] - Jakub Alt<br />
* [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík<br />
* [[PageRank]] - Peter Kahoun<br />
* [[webová analytika]] - Tomáš Bouda<br />
* [[Yahoo]] - Lenka Pokorná<br />
* [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek<br />
<br />
===Škola 2.0 beta===<br />
* [[Action Learning]] - Lenka Janská<br />
* [[e-learning]] - Markéta Kulíková<br />
* [[e-tutor]] - Markéta Kulíková<br />
* [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková<br />
* [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská<br />
* [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová<br />
* [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)<br />
* [[netiketa]] - Lenka Šatavová<br />
<br />
===Knihovník v 21. století===<br />
* [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková<br />
* [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká<br />
* [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová<br />
* [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká<br />
<br />
===eBooks on Demand===<br />
* [[eBook]] - Magda Šallaiová<br />
* [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová<br />
* [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová<br />
<br />
[[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]</div>Pitvahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Nerd&diff=33797Nerd2013-05-19T14:43:35Z<p>Pitva: </p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Václav Piták <br /><br />
'''Klíčová slova:''' subkultura, osobnost, životní styl<br /><br />
'''Synonyma:''' knihomol, šprt, moula<br /><br />
'''Související pojmy: '''geek<br /><br />
<br />
<p>Nerd je typicky velice intelektuální osoba, která má ovšem většinou problém zapadnout do společnosti. Spoustu času mohou trávit nepopulárními, netradičními až obskurními činnostmi, kterou jsou často technického charakteru, nebo mají vztah k fantastice či sci-fi.<ref>Merriam-Webster - Nerd definition. [online]. [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://www.merriam-webster.com/dictionary/nerd </ref><br />
Můžeme je popsat také jako tiché, plaché, nepředvídatelné osobnosti, které mají velmi často problém spolupracovat s ostatními. Typickým příkladem může být například sport.</p><br />
<p>V současné době je oslovení Nerd chápáno spíše hanlivě, ale dříve u některých vyvolávalo dokonce pocity pýchy a bylo označením jakési skupinové identity.<br />
Tento výraz byl poprvé použit v knize "If I Ran a ZOO" od Dr. Seusse.<ref>Online Etymology Dictionary. [online]. [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://www.etymonline.com/index.php?term=nerd</ref></p><br />
<br />
== Typologie ==<br />
<br />
Nerd může být popsán díky svým zájmům, osobnosti, sociálním schopnostem a velmi často také díky svému vzhledu.<br />
<br />
=== Osobnost a fyzický vzhled ===<br />
<br />
<p>Nerd je typicky vnímán jako velice inteligentní osoba, která ovšem velice často působí trapně, neohrabaně až nešikovně. Často nemají příliš velkou sebedůvěru, ale zároveň si ani příliš nedělají z toho, jak na ně nahlíží okolí. Může se tedy stát, že jsou terčem posměchu, zesměšňování i šikany, což vede k velice časté sociální izolaci. Nicméně vznikají ale i skupinky podobně založených lidí, tudíž i tito lidé často naleznou místo, kam mohou patřit. </p><br />
<p>I přes to, že jsou Nerdové viděni jako inteligentní a chytří, tak stále lidé označeni Nerd berou spíše v tom negativním světle, což například na amerických středních školách vede k tomu, že někteří studenti cíleně nepracují na tolik, na kolik mají, jen aby nebyli za Nerdy označeni. <ref>The Economist - In the Praise of Nerds. [online]. [cit. 2013-05-15]. Dostupné z: http://www.economist.com/node/10493332 </ref> </p><br />
<br />
<p>Co se týče vzhledu, tak nerd bývá často vyobrazen jako ten, kdo nosí většinou velké brýle, kalhoty vytažené vysoko nahoru, šle a často mívá akné. Postavou je často velmi netypický, tedy buď trpí nadváhou nebo je naopak až nepřirozeně hubený. Nerdi bývají často muži, ale i nerdky mají v této komunitě své místo, ale je pravda, že jich není příliš mnoho a v komunitě jsou chápány spíše jako "muži".</p><br />
<br />
=== Zájmy ===<br />
<br />
Nerd velice často bývá zaměňován Geekem a určitá podobnost zde skutečně existuje. Nicméně zatímco Geek se zajímá především o IT a věci související s počítači, Nerd má zájem především v technických oborech, jako jsou matematika, fyzika, lingvistika nebo například antropologie. <br />
Co se týče her a koníčků, tak mezi nejčastější patří sběratelské karetní hry, četba komixů a knih se sci-fi a fantasy tématikou, hry na hrdiny a samozřejmě také videohry. Nerd většinou pohrdá mainstreamem, což se týká i například hudby. Z tohoto konceptu se vymykají snad jen televizní seriály, které do mainstreamu patří, ale zároveň se jedná o jednu z největších zálib, kterou Nerdové mají. <br />
<br />
== Nerd a styl ==<br />
<br />
Tím jak rostl počítačový průmysl, rostl i počet lidí, které lze pojmem nerd označit. Také spousta věcí, kterými byli nerdové posedlí vždycky se nyní díky počítačům stává kulturními hity. Za všechny jmenujme například nepřeberné množství superhrdinů, kteří dobývají se svými filmy kina po celém světě. Začínají se objevovat i seriály, kde se kolem nerdů točí celý příběh. Mezi ty nejznámější zařaďme například - Partička IT nebo Teorie velkého třesku. To vše vede k tomu, že spousta lidí ze sebe začíná nerdy dokonce dělat, když se jim snaží přizpůsobit svou image. Trendy jsou již nějakou dobu na jejich straně, a proto můžete na ulici potkat stále více lidí s velkými brýlemi, límečky, kravatami, kšandami a dalšími uniformními prvky, které mají dodávat intelektuální vzhled.<ref>ŠMEJDOVÁ, Petra. Buď cool, buď geek!. [online]. [cit. 2013-05-15]. Dostupné z: http://clanky.vzdelani.cz/bu-cool-gek-a4896 </ref><br />
<br />
<p>Nicméně nerdem se nestane jen tím , že se za něj převlečete. Tím se tomu skutečnému naopak vzdalujete, protože skutečným nerdem je naopak ten, kdo žádné moderní trendy nezvládá sledovat.<br />
<br />
== Citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
ŠMEJDOVÁ, Petra. Buď cool, buď geek!. [online]. [cit. 2013-05-15]. Dostupné z: http://clanky.vzdelani.cz/bu-cool-gek-a4896 <br />
<br />
About “Nerds” and “Geeks” as an Identified Subculture [online], [cit. 2013-05-15], Dostupné z: <http://smhp.psych.ucla.edu/pdfdocs/youth/nag.pdf><br />
<br />
The Economist - In the Praise of Nerds. [online]. [cit. 2013-05-15]. Dostupné z: http://www.economist.com/node/10493332<br />
<br />
The well dressed geek. [online]. [cit. 2013-05-17]. Dostupné z: http://geekstudies.org/papers/mit5-presentation-notes.pdf</div>Pitvahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Nerd&diff=33790Nerd2013-05-19T14:26:15Z<p>Pitva: </p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Václav Piták <br /><br />
'''Klíčová slova:''' <br /><br />
'''Synonyma:''' knihomol, šprt, moula<br /><br />
'''Související pojmy: '''geek<br /><br />
<br />
<p>Nerd je typicky velice intelektuální osoba, která má ovšem většinou problém zapadnout do společnosti. Spoustu času mohou trávit nepopulárními, netradičními až obskurními činnostmi, kterou jsou často technického charakteru, nebo mají vztah k fantastice či sci-fi.<ref>Merriam-Webster - Nerd definition. [online]. [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://www.merriam-webster.com/dictionary/nerd </ref><br />
Můžeme je popsat také jako tiché, plaché, nepředvídatelné osobnosti, které mají velmi často problém spolupracovat s ostatními. Typickým příkladem může být například sport.</p><br />
<p>V současné době je oslovení Nerd chápáno spíše hanlivě, ale dříve u některých vyvolávalo dokonce pocity pýchy a bylo označením jakési skupinové identity.<br />
Tento výraz byl poprvé použit v knize "If I Ran a ZOO" od Dr. Seusse.<ref>Online Etymology Dictionary. [online]. [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://www.etymonline.com/index.php?term=nerd</ref></p><br />
<br />
== Typologie ==<br />
Nerd může být popsán díky svým zájmům, osobnosti, sociálním schopnostem a velmi často také díky svému vzhledu.<br />
<br />
=== Osobnost a fyzický vzhled ===<br />
<br />
<p>Nerd je typicky vnímán jako velice inteligentní osoba, která ovšem velice často působí trapně, neohrabaně až nešikovně. Často nemají příliš velkou sebedůvěru, ale zároveň si ani příliš nedělají z toho, jak na ně nahlíží okolí. Může se tedy stát, že jsou terčem posměchu, zesměšňování i šikany, což vede k velice časté sociální izolaci. Nicméně vznikají ale i skupinky podobně založených lidí, tudíž i tito lidé často naleznou místo, kam mohou patřit. </p><br />
<p>I přes to, že jsou Nerdové viděni jako inteligentní a chytří, tak stále lidé označeni Nerd berou spíše v tom negativním světle, což například na amerických středních školách vede k tomu, že někteří studenti cíleně nepracují na tolik, na kolik mají, jen aby nebyli za Nerdy označeni. <ref>The Economist - In the Praise of Nerds. [online]. [cit. 2013-05-15]. Dostupné z: http://www.economist.com/node/10493332 </ref> </p><br />
<br />
<p>Co se týče vzhledu, tak nerd bývá často vyobrazen jako ten, kdo nosí většinou velké brýle, kalhoty vytažené vysoko nahoru, šle a často mívá akné. Postavou je často velmi netypický, tedy buď trpí nadváhou nebo je naopak až nepřirozeně hubený. Nerdi bývají často muži, ale i nerdky mají v této komunitě své místo, ale je pravda, že jich není příliš mnoho a v komunitě jsou chápány spíše jako "muži".</p><br />
<br />
<br />
=== Zájmy ===<br />
<br />
Nerd velice často bývá zaměňován Geekem a určitá podobnost zde skutečně existuje. Nicméně zatímco Geek se zajímá především o IT a věci související s počítači, Nerd má zájem především v technických oborech, jako jsou matematika, fyzika, lingvistika nebo například antropologie. <br />
Co se týče her a koníčků, tak mezi nejčastější patří sběratelské karetní hry, četba komixů a knih se sci-fi a fantasy tématikou, hry na hrdiny a samozřejmě také videohry. Nerd většinou pohrdá mainstreamem, což se týká i například hudby. Z tohoto konceptu se vymykají snad jen televizní seriály, které do mainstreamu patří, ale zároveň se jedná o jednu z největších zálib, kterou Nerdové mají. <br />
<br />
<br />
== Citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
ŠMEJDOVÁ, Petra. Buď cool, buď geek!. [online]. [cit. 2013-05-15]. Dostupné z: http://clanky.vzdelani.cz/bu-cool-gek-a4896 <br />
<br />
About “Nerds” and “Geeks” as an Identified Subculture [online], [cit. 2013-05-15], Dostupné z: <http://smhp.psych.ucla.edu/pdfdocs/youth/nag.pdf><br />
<br />
The Economist - In the Praise of Nerds. [online]. [cit. 2013-05-15]. Dostupné z: http://www.economist.com/node/10493332<br />
<br />
The well dressed geek. [online]. [cit. 2013-05-17]. Dostupné z: http://geekstudies.org/papers/mit5-presentation-notes.pdf</div>Pitvahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Nerd&diff=33789Nerd2013-05-19T14:24:21Z<p>Pitva: </p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Václav Piták <br /><br />
'''Klíčová slova:''' <br /><br />
'''Synonyma:''' knihomol, šprt, moula<br /><br />
'''Související pojmy: '''geek<br /><br />
<br />
<p>Nerd je typicky velice intelektuální osoba, která má ovšem většinou problém zapadnout do společnosti. Spoustu času mohou trávit nepopulárními, netradičními až obskurními činnostmi, kterou jsou často technického charakteru, nebo mají vztah k fantastice či sci-fi.<ref>Merriam-Webster - Nerd definition. [online]. [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://www.merriam-webster.com/dictionary/nerd </ref><br />
Můžeme je popsat také jako tiché, plaché, nepředvídatelné osobnosti, které mají velmi často problém spolupracovat s ostatními. Typickým příkladem může být například sport.</p><br />
<p>V současné době je oslovení Nerd chápáno spíše hanlivě, ale dříve u některých vyvolávalo dokonce pocity pýchy a bylo označením jakési skupinové identity.<br />
Tento výraz byl poprvé použit v knize "If I Ran a ZOO" od Dr. Seusse.<ref>Online Etymology Dictionary. [online]. [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://www.etymonline.com/index.php?term=nerd</ref></p><br />
<br />
== Typologie ==<br />
Nerd může být popsán díky svým zájmům, osobnosti, sociálním schopnostem a velmi často také díky svému vzhledu.<br />
<br />
=== Osobnost a fyzický vzhled ===<br />
<br />
<p>Nerd je typicky vnímán jako velice inteligentní osoba, která ovšem velice často působí trapně, neohrabaně až nešikovně. Často nemají příliš velkou sebedůvěru, ale zároveň si ani příliš nedělají z toho, jak na ně nahlíží okolí. Může se tedy stát, že jsou terčem posměchu, zesměšňování i šikany, což vede k velice časté sociální izolaci. Nicméně vznikají ale i skupinky podobně založených lidí, tudíž i tito lidé často naleznou místo, kam mohou patřit. </p><br />
<p>I přes to, že jsou Nerdové viděni jako inteligentní a chytří, tak stále lidé označeni Nerd berou spíše v tom negativním světle, což například na amerických středních školách vede k tomu, že někteří studenti cíleně nepracují na tolik, na kolik mají, jen aby nebyli za Nerdy označeni. <ref>The Economist - In the Praise of Nerds. [online]. [cit. 2013-05-15]. Dostupné z: http://www.economist.com/node/10493332 </ref> </p><br />
<br />
<p>Co se týče vzhledu, tak nerd bývá často vyobrazen jako ten, kdo nosí většinou velké brýle, kalhoty vytažené vysoko nahoru, šle a často mívá akné. Postavou je často velmi netypický, tedy buď trpí nadváhou nebo je naopak až nepřirozeně hubený. Nerdi bývají často muži, ale i nerdky mají v této komunitě své místo, ale je pravda, že jich není příliš mnoho a v komunitě jsou chápány spíše jako "muži".</p><br />
<br />
<br />
=== Zájmy ===<br />
<br />
Nerd velice často bývá zaměňován Geekem a určitá podobnost zde skutečně existuje. Nicméně zatímco Geek se zajímá především o IT a věci související s počítači, Nerd má zájem především v technických oborech, jako jsou matematika, fyzika, lingvistika nebo například antropologie. <br />
Co se týče her a koníčků, tak mezi nejčastější patří sběratelské karetní hry, četba komixů a knih se sci-fi a fantasy tématikou, hry na hrdiny a samozřejmě také videohry. Nerd většinou pohrdá mainstreamem, což se týká i například hudby. Z tohoto konceptu se vymykají snad jen televizní seriály, které do mainstreamu patří, ale zároveň se jedná o jednu z největších zálib, kterou Nerdové mají. <br />
<br />
<br />
=== Mentální poruchy ===<br />
<br />
<br />
<br />
== Citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
ŠMEJDOVÁ, Petra. Buď cool, buď geek!. [online]. [cit. 2013-05-15]. Dostupné z: http://clanky.vzdelani.cz/bu-cool-gek-a4896 <br />
<br />
About “Nerds” and “Geeks” as an Identified Subculture [online], [cit. 2013-05-15], Dostupné z: <http://smhp.psych.ucla.edu/pdfdocs/youth/nag.pdf><br />
<br />
The Economist - In the Praise of Nerds. [online]. [cit. 2013-05-15]. Dostupné z: http://www.economist.com/node/10493332<br />
<br />
The well dressed geek. [online]. [cit. 2013-05-17]. Dostupné z: http://geekstudies.org/papers/mit5-presentation-notes.pdf</div>Pitvahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Nerd&diff=33785Nerd2013-05-19T14:13:00Z<p>Pitva: </p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Václav Piták <br /><br />
'''Klíčová slova:''' <br /><br />
'''Synonyma:''' knihomol, šprt, moula<br /><br />
'''Související pojmy: '''geek<br /><br />
<br />
<p>Nerd je typicky velice intelektuální osoba, která má ovšem většinou problém zapadnout do společnosti. Spoustu času mohou trávit nepopulárními, netradičními až obskurními činnostmi, kterou jsou často technického charakteru, nebo mají vztah k fantastice či sci-fi.<ref>Merriam-Webster - Nerd definition. [online]. [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://www.merriam-webster.com/dictionary/nerd </ref><br />
Můžeme je popsat také jako tiché, plaché, nepředvídatelné osobnosti, které mají velmi často problém spolupracovat s ostatními. Typickým příkladem může být například sport.</p><br />
<p>V současné době je oslovení Nerd chápáno spíše hanlivě, ale dříve u některých vyvolávalo dokonce pocity pýchy a bylo označením jakési skupinové identity.<br />
Tento výraz byl poprvé použit v knize "If I Ran a ZOO" od Dr. Seusse.<ref>Online Etymology Dictionary. [online]. [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://www.etymonline.com/index.php?term=nerd</ref></p><br />
<br />
== Typologie ==<br />
Nerd může být popsán díky svým zájmům, osobnosti, sociálním schopnostem a velmi často také díky svému vzhledu.<br />
<br />
=== Osobnost a fyzický vzhled ===<br />
<br />
<p>Nerd je typicky vnímán jako velice inteligentní osoba, která ovšem velice často působí trapně, neohrabaně až nešikovně. Často nemají příliš velkou sebedůvěru, ale zároveň si ani příliš nedělají z toho, jak na ně nahlíží okolí. Může se tedy stát, že jsou terčem posměchu, zesměšňování i šikany, což vede k velice časté sociální izolaci. Nicméně vznikají ale i skupinky podobně založených lidí, tudíž i tito lidé často naleznou místo, kam mohou patřit. </p><br />
<p>I přes to, že jsou Nerdové viděni jako inteligentní a chytří, tak stále lidé označeni Nerd berou spíše v tom negativním světle, což například na amerických středních školách vede k tomu, že někteří studenti cíleně nepracují na tolik, na kolik mají, jen aby nebyli za Nerdy označeni. <ref>The Economist - In the Praise of Nerds. [online]. [cit. 2013-05-15]. Dostupné z: http://www.economist.com/node/10493332 </ref><br />
<br />
=== Zájmy ===<br />
<br />
Nerd velice často bývá zaměňován Geekem a určitá podobnost zde skutečně existuje. Nicméně zatímco Geek se zajímá především o IT a věci související s počítači, Nerd má zájem především v technických oborech, jako jsou matematika, fyzika, lingvistika nebo například antropologie. <br />
Co se týče her a koníčků, tak mezi nejčastější patří sběratelské karetní hry, četba komixů a knih se sci-fi a fantasy tématikou, hry na hrdiny a samozřejmě také videohry. Nerd většinou pohrdá mainstreamem, což se týká i například hudby. Z tohoto konceptu se vymykají snad jen televizní seriály, které do mainstreamu patří, ale zároveň se jedná o jednu z největších zálib, kterou Nerdové mají. <br />
=== Mentální poruchy ===<br />
<br />
<br />
== Citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
ŠMEJDOVÁ, Petra. Buď cool, buď geek!. [online]. [cit. 2013-05-15]. Dostupné z: http://clanky.vzdelani.cz/bu-cool-gek-a4896 <br />
<br />
About “Nerds” and “Geeks” as an Identified Subculture [online], [cit. 2013-05-15], Dostupné z: <http://smhp.psych.ucla.edu/pdfdocs/youth/nag.pdf><br />
<br />
The Economist - In the Praise of Nerds. [online]. [cit. 2013-05-15]. Dostupné z: http://www.economist.com/node/10493332</div>Pitvahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Nerd&diff=33771Nerd2013-05-19T13:48:35Z<p>Pitva: </p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Václav Piták <br /><br />
'''Klíčová slova:''' <br /><br />
'''Synonyma:''' <br /><br />
'''Související pojmy: geek'''<br /><br />
<br />
Nerd je typicky velice intelektuální osoba, která má ovšem většinou problém zapadnout do společnosti. Spoustu času mohou trávit nepopulárními, netradičními až obskurními činnostmi, kterou jsou často technického charakteru, nebo mají vztah k fantastice či sci-fi.<ref>Merriam-Webster - Nerd definition. [online]. [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://www.merriam-webster.com/dictionary/nerd </ref><br />
Můžeme je popsat také jako tiché, plaché, nepředvídatelné osobnosti, které mají velmi často problém spolupracovat s ostatními. Typickým příkladem může být například sport.<br />
V současné době je oslovení Nerd chápáno spíše hanlivě, ale dříve u některých vyvolávalo dokonce pocity pýchy a bylo označením jakési skupinové identity.<br />
Tento výraz byl poprvé použit v knize "If I Ran a ZOO" od Dr. Seusse.<ref>Online Etymology Dictionary. [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.etymonline.com/index.php?term=nerd</ref><br />
<br />
== Typologie ==<br />
Nerd může být popsán díky svým zájmům, osobnosti, sociálním schopnostem a velmi často také díky svému vzhledu.<br />
<br />
=== Osobnost a fyzický vzhled ===<br />
<br />
Nerd je typicky vnímán jako velice inteligentní osoba, která ovšem velice často působí trapně, neohrabaně až nešikovně. Často nemají příliš velkou sebedůvěru, ale zároveň si ani příliš nedělají z toho, jak na ně nahlíží okolí. Může se tedy stát, že jsou terčem posměchu, zesměšňování i šikany, což vede k velice časté sociální izolaci. Nicméně vznikají ale i skupinky podobně založených lidí, tudíž i tito lidé často naleznou místo, kam mohou patřit. <br />
<br />
=== Zájmy ===<br />
<br />
Nerd velice často bývá zaměňován Geekem a určitá podobnost zde skutečně existuje. Nicméně zatímco Geek se zajímá především o IT a věci související s počítači, Nerd má zájem především v technických oborech, jako jsou matematika, fyzika, lingvistika nebo například antropologie. <br />
Co se týče her a koníčků, tak mezi nejčastější patří sběratelské karetní hry, četba komixů a knih se sci-fi a fantasy tématikou, hry na hrdiny a samozřejmě také videohry. Nerd většinou pohrdá mainstreamem, což se týká i například hudby. Z tohoto konceptu se vymykají snad jen televizní seriály, které do mainstreamu patří, ale zároveň se jedná o jednu z největších zálib, kterou Nerdové mají. <br />
=== Mentální poruchy ===<br />
<br />
<br />
== Citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Použitá literatura ==</div>Pitvahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Nerd&diff=33769Nerd2013-05-19T13:46:53Z<p>Pitva: </p>
<hr />
<div>Autor: Václav Piták<br />
Klíčová slova: <br />
Synonyma: <br />
Související pojmy: geek<br />
<br />
Nerd je typicky velice intelektuální osoba, která má ovšem většinou problém zapadnout do společnosti. Spoustu času mohou trávit nepopulárními, netradičními až obskurními činnostmi, kterou jsou často technického charakteru, nebo mají vztah k fantastice či sci-fi.<ref>Merriam-Webster - Nerd definition. [online]. [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://www.merriam-webster.com/dictionary/nerd </ref><br />
Můžeme je popsat také jako tiché, plaché, nepředvídatelné osobnosti, které mají velmi často problém spolupracovat s ostatními. Typickým příkladem může být například sport.<br />
V současné době je oslovení Nerd chápáno spíše hanlivě, ale dříve u některých vyvolávalo dokonce pocity pýchy a bylo označením jakési skupinové identity.<br />
Tento výraz byl poprvé použit v knize "If I Ran a ZOO" od Dr. Seusse.<ref>Online Etymology Dictionary. [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.etymonline.com/index.php?term=nerd</ref><br />
<br />
== Typologie ==<br />
Nerd může být popsán díky svým zájmům, osobnosti, sociálním schopnostem a velmi často také díky svému vzhledu.<br />
<br />
=== Osobnost a fyzický vzhled ===<br />
<br />
Nerd je typicky vnímán jako velice inteligentní osoba, která ovšem velice často působí trapně, neohrabaně až nešikovně. Často nemají příliš velkou sebedůvěru, ale zároveň si ani příliš nedělají z toho, jak na ně nahlíží okolí. Může se tedy stát, že jsou terčem posměchu, zesměšňování i šikany, což vede k velice časté sociální izolaci. Nicméně vznikají ale i skupinky podobně založených lidí, tudíž i tito lidé často naleznou místo, kam mohou patřit. <br />
<br />
=== Zájmy ===<br />
<br />
Nerd velice často bývá zaměňován Geekem a určitá podobnost zde skutečně existuje. Nicméně zatímco Geek se zajímá především o IT a věci související s počítači, Nerd má zájem především v technických oborech, jako jsou matematika, fyzika, lingvistika nebo například antropologie. <br />
Co se týče her a koníčků, tak mezi nejčastější patří sběratelské karetní hry, četba komixů a knih se sci-fi a fantasy tématikou, hry na hrdiny a samozřejmě také videohry. Nerd většinou pohrdá mainstreamem, což se týká i například hudby. Z tohoto konceptu se vymykají snad jen televizní seriály, které do mainstreamu patří, ale zároveň se jedná o jednu z největších zálib, kterou Nerdové mají. <br />
=== Mentální poruchy ===<br />
<br />
<br />
== Citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Použitá literatura ==</div>Pitvahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Nerd&diff=33726Nerd2013-05-19T13:12:18Z<p>Pitva: Založena nová stránka: Nerd je typicky velice intelektuální osoba, která má ovšem většinou problém zapadnout do společnosti. Spoustu času mohou trávit nepopulárními, netradičními a...</p>
<hr />
<div>Nerd je typicky velice intelektuální osoba, která má ovšem většinou problém zapadnout do společnosti. Spoustu času mohou trávit nepopulárními, netradičními až obskurními činnostmi, kterou jsou často technického charakteru, nebo mají vztah k fantastice či sci-fi.<ref>Merriam-Webster - Nerd definition. [online]. [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://www.merriam-webster.com/dictionary/nerd </ref><br />
Můžeme je popsat také jako tiché, plaché, nepředvídatelné osobnosti, které mají velmi často problém spolupracovat s ostatními. Typickým příkladem může být například sport.<br />
V současné době je oslovení Nerd chápáno spíše hanlivě, ale dříve u některých vyvolávalo dokonce pocity pýchy a bylo označením jakési skupinové identity.<br />
Tento výraz byl poprvé použit v knize "If I Ran a ZOO" od Dr. Seusse.<ref>Online Etymology Dictionary. [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.etymonline.com/index.php?term=nerd</ref><br />
<br />
== Typologie ==<br />
Nerd může být popsán díky svým zájmům, osobnosti, sociálním schopnostem a velmi často také díky svému vzhledu.<br />
<br />
=== Osobnost a fyzický vzhled ===<br />
<br />
<br />
=== Zájmy ===<br />
<br />
Nerd velice často bývá zaměňován Geekem a určitá podobnost zde skutečně existuje. Nicméně zatímco Geek se zajímá především o IT a věci související s počítači, Nerd má zájem především v technických oborech, jako jsou matematika, fyzika, lingvistika nebo například antropologie. <br />
Co se týče her a koníčků, tak mezi nejčastější patří sběratelské karetní hry, četba komixů a knih se sci-fi a fantasy tématikou, hry na hrdiny a samozřejmě také videohry. Nerd většinou pohrdá mainstreamem, což se týká i například hudby. Z tohoto konceptu se vymykají snad jen televizní seriály, které do mainstreamu patří, ale zároveň se jedná o jednu z největších zálib, kterou Nerdové mají. <br />
=== Mentální poruchy ===<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references /></div>Pitvahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Theodor_H._Nelson&diff=30945Theodor H. Nelson2013-05-04T10:19:48Z<p>Pitva: </p>
<hr />
<div>[[File:Ted nelson.jpg|thumb|right|260px|]]<br />
<br />
<br/><br/>'''Ted Nelson''', celým jménem Theodor Holm Nelson (nar. 17. června 1937), je americký sociolog, filosof, softwarový designér a sám sebe označuje za vizionáře<ref name="CV">NELSON, Theodor H. ''TED NELSON - CURRICULUM VITAE'' [online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <http://http://hyperland.com/TNvita>.</ref>.<br />
<br />
Nelson je pionýrem v oblasti informačních technologií, zavedl a poprvé použil termín hypertext v roce 1963, uveřejnil jej v roce 1965. Je mu také přisuzováno první použití slov hypermedia, virtualita, intervingularita, teledildonika, a dalších.<br />
<br />
Mezi jeho nejvýznamnější práce patří dva softwarové projekty: Xanadu Hypertext a ZigZag Data System, dále napsal osm knih, přes padesát článků, měl několik akademických pozic a mohl mít celkem až na 750 studentů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Život ==<br />
<br />
{{Infobox Vědec |jmeno = Theodor H. Nelson|datum_narozeni = 17. 6. 1937|misto_narozeni = Chicago, USA|datum_umrti = -|misto_umrti = -|duvod_umrti = -|pobyt = Southampton, Velká Británie|rodina = ženatý s [[Marlene Mallicoat]]|obcanstvi = US|skola = M.A. Harvard, Sociology (Department of Social Relations), 1963.<br>Ph.D. Keio University, Japan (Department of Media and Governance), 2002.|pracoviste = Southampton University<br>Projekt XANADU |znamy_diky = Projekt [[XANADU]];<br>[[hypertext]]|oceneni = 1968: "''Auburn Lecturer''"<br>1998: "''Nelson Newcomer Award''"<br>1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''"<br>2001: "''Officier des Arts et Lettres''"}}<br />
<br />
Theodor Holm Nelson se narodil do umělecké rodiny režiséra Ralpha Nelsona, pozdějšího vítěze Emmy a Oscarové herečky Celesty Holmové. Jejich manželství ale příliš šťastné nebylo, a tak byl Nelson po většinu času vychováván svými prarodiči, nejprve v Chicagu, kde se také narodil, později v Greenvich Village.<ref>GRIFFIN, Scott. Internet Pioneers [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html>.</ref><br />
<br />
Svůj první titul B.A. obdržel na univerzitě ve Swarthmore roku 1959. O rok později začal na Harwardské univerzitě pracovat v rámci studentské práce na programu, který by mu umožnil ukládat všechny jeho poznámky, včetně jejich editace. Nicméně díky jeho nedostatečné technické vzdělanosti k jeho dokončení nikdy nedošlo. Nicméně Nelson se čím dál více stával počítačovým filosofem a visionářem a ve svých knihách, které vydával vlastním nákladem, v podstatě navrhl spoustu aplikací, které inspirovali vývojáře ve vývoji, a tak vznikla spousta aplikací, které dnes již považujeme za běžné, jako je například Word. Nelson totiž přesně věděl, co od počítače vyžaduje, a co by mu měl přinést. Studium na Harwardu ukončil úspěšně roku 1963 titulem M.A. na katedře sociálních vztahů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Pozdější 3 roky strávil jako učitel sociologie na elitní americké škole Vassar College. Později působil jako konzultant hned v několika organizacích. Mezi ty nejvýznamnější můžeme zmínit Bellovy laboratoře. Od roku 1968 byl také vlastníkem „The Nelson Organization“, kam na konzultace chodili zástupci i takových firem, jako jsou IBM, Western Electric či Kalifornské univerzity. V pozdějších letech působil opět jako hostující přednášející na několika amerických univerzitách, kde přednášel například o textových procesorech a interaktivní grafice. Na začátku 80. let působil jako šéf designer pro Datapoint corporation na vývoji textového procesoru nové generace, kde chtěl použít svůj „Vortext“ design, ale Datapoint celý projekt později zrušil.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Od roku 1988 se XOC (firma zaštiťující projekt Xanadu) stává akvizicí firmy Autodesk. Nelsonova práce je zejména propagace projektu Xanadu. Bohužel ani jeden z Nelsonových designů není nakonec dokončen a Autodesk od celého projektu po čtyřech letech upustil. V roce 1994 se Nelson přesouvá do Japonska, kde zakládá společnost Sapporo Hyperlab, kde on sám pracuje na pozici výzkumného pracovníka. Na této pozici působí i na univerzitě Hokkaido v Sapporu, a to v letech 1995-1996. Po další 3 roky působí také jako hostující profesor na katedře Environmentálních studií na Keio University ve Fujisawě, kde roku 2002 získal také titul Ph.D. za práci „Filozofie hypertextu“. Roku 1997 se stává profesorem i na universitě v Southamtonu, kde působí dodnes.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
=== Vzdělání<br/> ===<br />
<br />
*1959 – B.A. - Swarthmore, katedra filozofie<br />
*1963 – M.A. - Harward, katedra sociálních vztahů<br />
*2002 – Ph.D. - Keio University – za práci „Filozofie hypertextu“<br />
<br />
=== Zaměstnání<br/> ===<br />
<br />
*1964-66 – odborný asistent sociologie, Vassar College<br />
*1966-67 – technologický konzultant, Brace & World Publishers<br />
*1968-72 – vlastník firmy, „The Nelson Organization“ - poskytoval konzultace – IBM, Brown University, Western Electric, University of California atd.<br />
*1968-69 – odborný konzultant, Bellovy laboratořích a CBS laboratoře<br />
*1973-76 – učitel na několika katedrách, University of Illinois<br />
*1976 – spoluvlastník a reklamní ředitel, The Itty Bitty Machine Company (jeden z prvních počítačových obchodů v Chicagu)<br />
*1977 – hostující učitel, Swarthmore College – přednášel o textových systémech a interaktivní grafice<br />
*1980-81 – editor, magazín Creative Computing 1981-82 – šéfdesigner kancelářského softwaru, Datapoint<br />
*1983-84 – media specialist, Datapoint<br />
*1988-93 – "Distinguished Fellow", Autodesk<br />
*1993-95 – editor, magazín NewMedia<br />
*1994-96 – výzkumný pracovník, Sapporo HyperLab, Japonsko<br />
*1995-96 – výzkumný pracovník, Hokkaido University, Japonsko<br />
*1994-99 – hostující učitel, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*1997-nyní – hostující učitel, University of Southampton, Anglie<br />
*1999-2002 – přednášející, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*2000+ - "Senior Fellow", McLuhan institute<br />
*2003 – hostující učitel, University of Nottingham, Anglie<br />
*2004-9 – pracovník, Oxford Internet Institute, University of Oxford, Anglie<br />
*2010 – designer, The Internet Archive<br />
<br />
== Projekt XANADU<br/> ==<br />
<br />
Nelson přichází v 60. letech s myšlenkou celosvětového [[Hypertext|hypertextu]].<ref>NELSON, Theodor H. Project Xanadu® [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.xanadu.com/>.</ref> Tato myšlenka univerzální demokratické a celosvětové [[Hypertext|hypertextové]] knihovny měla pozdvihnout lidské bytí na zcela novou životní úroveň. Časopis [[Wired]] označil [[Xanadu]] za nejdéle trvající projekt v historii výpočetní techniky, který byl s nadšením Nelsona a jeho týmu ohlášen, avšak doposud nespatřil světlo světa. „The amazing epic tragedy.“ <ref name="WOLF">WOLF, Gary. The Curse Of Xanadu [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html>.</ref><br />
<br />
=== Historie projektu XANADU<br/> ===<br />
<br />
Prvopočátky projektu můžeme vysledovat až do Nelsonových studií na Harwardu, kde v rámci studentského projektu pracoval na textovém procesoru, který by mu umožnil ukládat jeho myšlenky a poznámky uvnitř počítače. Neměl ale dostatečné technické znalosti, a tak projekt nedokončil.<ref name="RHEINGOLD">RHEINGOLD, Howard. Tools for Thought [online]. [cit. 2013-04-22]. kap. 14. Dostupné z: <http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html>.</ref> Na konci šedesátých let dostal Nelson od soukromého investora menší finanční obnos, a tak si mohl dovolit najmout programátora, aby pracoval na základním kódu projektu Xanadu. Výsledkem byla datová struktura, která umožňovala vkládat do paměti počítače a následně z ní opět vyjímat, větší úseky textu. V roce 1972 vznikla první demoverze celého projektu, která ovšem běžela pouze na půjčeném počítači, než mohl Nelson celý projekt ukázat potencionálním zákazníkům, musel počítač vrátit. V tuhle chvíli tedy měl část zdrojového kódu, ale nikoli médium, na kterém by jej mohl přenášet.<ref name="WOLF">_</ref><br />
<br />
V roce 1974 vychází jakýsi manifest Nelsonovy digitální revoluce pojmenovaný "CompLib/Dream Machines", který se skládal ze dvou částí. První CompLib obsahovala změť nesouvisejících informací, ale pokud čtenář knihu otočil, měl před sebou část druhou – Dream Machines. V této kapitole se Nelson snažil představit základní nástin funkcí projektu Xanadu, který zde byl představen jako digitální síť, jakožto přirozeného prostředí pro [[Hypertext]]. Během doby, kdy přednášel na univerzitě na Swarthmore College se seznámil s Rogerem Gregorym, Markem Millerem a Stuartem Greenem, kteří napsali další část kódu.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
V roce 1983 tak Nelson zakládá společnost Xanadu Operating Company (XOC), která měla design systému dokončit, ale vývoj až do roku 1988 nijak nepokročil. V tomto roce veškerá práva na projekt Xanadu (včetně XOC) přecházejí pod firmu Autodesk. Šéfem vývoje se stal Miller, který později také rozhodl o tom, že momentální verze není vhodná ke komerčnímu využití a celý tým tak začal pracovat na nové verzi kódu. Vzhledem k širokému záběru funkcí, které měl Xanadu zvládat se daří většinu softwarových problému vyřešit až na konci roku 1991. V únoru 1992 ovšem Autodesk upadá do finančních potíží a XOC přechází pod správu firmy Memex a s ním přechází i většina programátorů. Práva na název Xanadu získává opět Nelson.<ref name="WOLF">_</ref><br />
<br />
Jenže i Memex se v souvislosti s Xanadu dostal do finančních potíží a autorská práva v souvislosti s XOC tak přešla do vlastnictví Rogera Gregoryho a Keitha Hensona. Tato společnost se později přejmenovala na Udanax a vydala otevřené kódy Xanadu 88.1 jako Udanax Green a Xanadu 92.1 pod názvem Udanax Gold.<ref name="GREGORY">GREGORY, Roger. Udanax.com [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: <http://www.udanax.com>.</ref> Nelson mezitím odešel do Japonska, kde ve spolupráci se studenty Keio University pokračoval na vývoji. Autorská práva rozšířil na společnosti Xanadu Australia a Xanadu America.<br/>Nicméně Xanadu jako samostatný [[Hypertext|hypertextový]] systém se všemi jeho atributy a aplikacemi dosud neběží na žádné platformě.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
== ZigZag Data System<br/> ==<br />
<br />
Zvaný také ZZstructure (resp. hyperthogonal structure) je generalizace dat, jako viditelných křížených seznamů v&nbsp;multidimenzionálním prostoru, které nabízejí nové formy [[Vizualizace]] a připojení.<ref>NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://www.xanadu.com/zigzag>.</ref><br />
<br />
ZigZag Data System by měl umožnit přestavbu světa osobních počítačů na práci s&nbsp;jednoduššími programy a daty tak, aby byla práce s&nbsp;nimi pro uživatele co nejsnadnější.<br />
<br />
Momentálně probíhají ZZstructure projekty v&nbsp;v&nbsp;USA, Austrálii, Japonsku, Rusku a Finsku.<br />
<br />
== Další aktivity ==<br />
<br />
Umělecký původ Teda Nelsona se projevil i v jeho tvorbě:<br />
<br />
*1957 (prvním rokem na Swarthmore College): Napsal knihu, režíroval a napsal slova zřemě zcela prvního rockového muzikálu "''Anything & Everything''"<br />
*1959 (koncem studia na Swarthmore College): Napsal a zrežíroval 90 minut dlouhou filmovou komedii s názvem "''The Epiphany of Slocum Furlow''".<br />
*1981 Ted Nelson byl konzultantem při natáčení filmu “''Tron''” Stevena Lisbergera (1982, Walt Disney Productions)<br />
<br />
Ted Nelson se po celý svůj život účastní mnohých banketů a konferencí na které je často zván jako vystupující. Vystupoval také na cestách po britských či amerických universitách.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Nelsonovy neologismy ===<br />
<br />
'''Compound document''' (1967)<br />
<br />
*Složený dokument. Dokument vytvořený pomocí textového editoru. Prostý text je smíchán s dalšími netextovými prvky, například s obrázky, tabulky, audio či video objekty, atd. <ref>Compound document. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document>.</ref><br />
<br />
'''Cybercrud''' (1967)<br />
<br />
*Spojení slov ''Cyber + Crud'' (špína, svinstvo). Pojem označuje animaci, prezentaci... která má za úkol zmást či zakrýt fakta. <ref>Cybercrud. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud>.</ref><br />
<br />
'''Docuplex''' (1981)<br />
<br />
*Nelsonova vize Dokuplexu [http://hypertext.sourceforge.net/docuplex/ zde].<br />
<br />
'''Docuverse''' (1981)<br />
<br />
*Neboli ''docuversum'' (složenina slov ''document ''a ''universe (''resp.''universum''), je celosvětová elektronická knihovna propojených dokumentů<ref name="kobikova">_</ref>, čili globální metadokument.<br />
<br />
'''Enfilade''' (1972)<br />
<br />
*"''Enfilades''" jsou třídy stromové datové struktury použité v projektu [[XANADU]]. Umožňují rychlou editaci, správu verzí, porovnávání operací a změn v síťové [[Hypertex|hypertextové]] databázi. <ref>Enfilade. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu)>.</ref><br />
<br />
'''[[Hypertext]]''' (1965)<br />
<br />
*Text, který není omezený lineární formou. [[Hypertext]] je pojem označující skupinu textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (linků, lexií), což umožňuje čtenáři procházet textem nelineárně, bez striktně definovaného počátku, konce i sledu textu. Na technologii [[Hypertext|hypertextu]] je založeno internetové prostředí globální počítačové sítě, tzv. World Wide Web.<br />
<br />
'''[[Hypermedia]]''' (1965)<br />
<br />
*Logická extenze slova [[Hypertext]]. Jde o médium obsahující krom prostého textu a odkazů také audio, video, grafické prvky,… <ref>Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia>.</ref><br />
<br />
'''Intertwingularity''' (1974)<br />
<br />
*Tento pojem Nelson použil k vyjádření složitosti vzájemných vazem v lidském poznání (vědění).<ref>Intertwingularity. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity>.</ref><br />
<br />
'''Soft copy''' (1975)<br />
<br />
*Jde o nevytištěný digitální dokument, lze jej prohlížet pomocí programů v počítačích. V kontrastu je vytištěný dokument.<ref>Soft copy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy>.</ref><br />
<br />
'''Techniod ''' (1981)<br />
<br />
*Přídavné jméno vztahující se k funkčnosti nebo provozování technologií. <ref>Techniod. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod>.</ref><br />
<br />
'''Teledildonics''' (1975)<br />
<br />
*Nebo také „''cyberdildonics''“ jsou elektronické sexuální pomůcky, které lze ovládat pomocí počítače a dosáhnout tak orgasmu.<ref>Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics>.</ref><br />
<br />
'''Transclusion''' (1982)<br />
<br />
*Jde o začlenění dokumentu (nebo jeho části) do jiného dokumentu pomocí odkazu.<ref>Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion>.</ref><br />
<br />
'''Virtuality''' (1977)<br />
<br />
*Nelson vidí tento pojem jako opozitum k termínu ''reality''. Všechno má svoji reálnou a virtuální stránku.<ref>Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality>.</ref><br />
<br />
'''Visualization'''(1972)<br />
<br />
*Jako první použil tento pojem v rámci počítačové vědy, tedy jako "''electronic visualization''", později i ve spojení "''computer visualization''" a "''scientific visualization''". <ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Dále pojmy: '''digitalia''' (1965), '''image synthesis''' (1970), '''structangle''' (1987), '''zipper lists''' (1970)<br />
<br />
=== Patenty ===<br />
<br />
*2000: Many-to-many platební systém pro síťový obsah.<br />
*2001: Softwarový patent pro ZigZag Structure (systém pro řízení, prohlížení a propojování komplexních dat).<br />
<br />
== Význam Teda Nelsona pro informační vědu a knihovnictví ==<br />
<br />
Ted Nelson spadá do skupiny lidí podílejících se na vývoji konceptu [[Hypertext|hypertextu]] a digitalizace dat ve vztahu k textualitě. <ref>MACEK, Jakub. Nová média. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm >.</ref> Prvotní koncepty se objevují již ve článku „As We May Think“(1945) [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]], který Nelsona inspiroval.<br />
<br />
Ted Nelson byl prvním, kdo hypertextový systém pojmenoval a v šedesátých letech i oficiálně zavedl termín hypertext, jež chápal jako nové médium, které rozšiřuje možnosti kreativní práce s textem. Popsal [[Hypertext]] jako nesekvenční, nelineární text s rozvětvenou strukturou, která se skládá z textových bloků (lexií) propojených (prolinkovaných) různými spojeními a nabízí čtenáři různé čtecí trasy. <ref name="kobikova">KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm >.</ref> Cílem jeho práce i práce na projektu [[XANADU]] bylo vytvoření totálního [[Hypertext|hypertextu]], tzv. docuversum (složeno ze slov document a universum).<br />
<br />
Nelson se také snažil razit myšlenky o spoluutváření dokumentů různými uživateli a o redundantním ukládání, což byli úmysly, které nepřímo předcházejí konceptům webu 2.0.<ref>AUTRATA, Petr. Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie [online]. 2012 [cit. 2013-04-16]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Zuzana Kobíková. Dostupné z: <http://theses.cz/id/fxo2m6/>.</ref><br />
<br />
== Ocenění ==<br />
<br />
*1968: "''Auburn Lecturer''", Union Theological Seminary (společně s Kennethem Bouldingem).<br />
*1998: ACM, americká Asociace pro výpočetní techniku začala předávat "''Nelson Newcomer Award''". Cena je každoroční a uděluje se vědeckým nováčkům za jejich texty z oblasti hypertextu.<br />
*1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''", Sedmá WWW konference v Brisbane v Austrálii. Nelson dostal cenu pro jednotlivce za celoživotní přínos v oblasti globální informační infrastruktury.<br />
*2001: V tomto roce byl Ted Nelson ve Francii pasován ministrem kultury jako "''Officier des Arts et Lettres''". Jde o individuální ocenění za přínos v literatuře a umění; (Řád umění a literatury Francouzské republiky).<br />
<br />
== Publikace ==<br />
<br />
Theodor Nelson napsal během svého života nepřeberné množství článků. Existuje mnoho zápisů, rozhovorů či videozáznamů, ať už z konferencí, nebo z televizních diskuzních pořadů, jakým byl například „Good Morning America“ nebo pořad „Hyperland“ televize BBC (1990). K prvnímu vystoupení Teda Nelsona v televizi však došlo již v roce 1950.<br />
<br />
Své články publikoval Nelson již od prvních let na univerzitě ve Swarthmore.<br />
<br />
V roce 1965 vydal jeden z prvních významných článků „The Hypertext“ v rámci Sborníku World Documentation Federation. V těchto letech vychází dále Nelsonovi např. grafická brožura věnující se počítačové grafice"New Media and Creativity Systems" a článek „Hypertext for History“(1966).<br />
<br />
V roce 1972 napsal text odkazující na článek „As We May a Think“ [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]] tím, že slovíčko „may“ zaměnil za „will“. Text „As We Will Think“ zkoumá problémy rozhraní, nově definuje [[Vannevar Bush|Bushův]] [[Vannevar Bush#Memex|Memex]] jako [[Hypertext]], popisuje vize sítě (odlišné od [[Internet|internetu]]) a přemýšlí, jak bychom mohli začít takovou síť/systém znalostí stavět.<br />
<br />
Několik svých článků publikoval Nelson také v časopise Creative Computing, kde byl i krátce editorem.<ref>Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing>.</ref><br/>Např. "The Atari Machine", "Interactive Systems and the Design of Virtuality" (1980).<br />
<br />
=== Knihy ===<br />
<br />
*1959: Life, Love, College, etc. (Formerly We Need a Sociology Department.) TN's collected columns from the Swarthmore Phoenix.<br />
*1966: Media 72, publikoval sám Nelson.<br />
*1974: Computer Lib/Dream Machines.<br />
*1977: The Home Computer Revolution. Přeloženy do švédštiny a italštiny.<br />
*1981: Literary Machines. 1987: Major revision. Přeloženo do japonštiny a italštiny.<br />
*1997: The Future of Information. Publikoval v Japonsku Kay Nishi ve speciální limitované edici.<br />
*2008: Geeks Bearing Gifts: How the Computer World Got This Way. Distribuce: Lulu.com.<br />
*2010: POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization. Distribuce: Lulu.com.<br />
<br />
== Citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">AUTRATA, Petr.&nbsp;</span>''Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. Brno, 2012 [cit. 2013-04-11]. 50 s. Dostupné z:</span>[http://is.muni.cz/th/333653/ff_b/Bakalarska_prace_-_Petr_Autrata.pdf http://is.muni.cz/th/333653/ff_b/Bakalarska_prace_-_Petr_Autrata.pdf]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy. Vedoucí práce Mgr. Zuzana Kobíková.</span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">GREGORY, Roger. Udanax.com [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: <</span>[http://www.udanax.com/ http://www.udanax.com]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">GRIFFIN, Scott. Internet Pioneers [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext.&nbsp;''REVUE PRO MÉDIA''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. č. 5, [cit. 2013-04-16].&nbsp;</span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Dostupný z WWW: <</span>[http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">MACEK, Jakub. Nová média.&nbsp;</span>''REVUE PRO MÉDIA''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <</span>[http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H. Project Xanadu® [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.xanadu.com/ http://www.xanadu.com/]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H.&nbsp;</span>''TED NELSON - CURRICULUM VITAE''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <</span>[http://http//hyperland.com/TNvita http://http://hyperland.com/TNvita]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <</span>[http://www.xanadu.com/zigzag http://www.xanadu.com/zigzag]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">RHEINGOLD, Howard. Tools for Thought [online]. [cit. 2013-04-22]. kap. 14. Dostupné z: <</span>[http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">WOLF, Gary. The Curse Of Xanadu [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Compound document. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Cybercrud. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Enfilade. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu) http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu)]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Intertwingularity. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Soft copy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Techniod. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
== Externí zdroje ==<br />
<br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">[http://hyperland.com/TNvita Životopis Teda Nelsona].</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">[http://hyperland.com/ Osobní stránky] Teda Nelsona.</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Oficiální strán<span style="font-size: small;">ky&nbsp;<span style="color: rgb(0, 0, 0);">[http://xanadu.com/ PROJECTu XANADU®].</span></span></span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Oficiální stránky [http://www.xanadu.com/zigzag/ The ZIGZAG<span style="font-size: x-small;"><span style="color: rgb(0, 0, 0); text-align: -webkit-center;">®</span></span>&nbsp;Database and Vizualization System]</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Stránky udílení cen [http://www.sigweb.org/resources/sigweb-awards/43-ted-nelson Hypertext Ted nelson Newcomer Award]</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Části autobiografické knihy&nbsp;[http://hyperland.com/possiplex/Excerpts.htm <span style="color: rgb(0, 0, 0); font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization(2010).</span>]</span><br />
<br />
=== Články TN dostupné online ===<br />
<br />
*[http://web.grinnell.edu/courses/spn/s02/SPN395-01/RAM/RAM03/RAM0303.pdf As We Will Think]&nbsp;(1972).<br />
*[http://www.cs.nott.ac.uk/~hla/HTF/HTFII/Nelson.html Issues In Applicative Hyperization of Unwitting Systems]&nbsp;(1996).<br />
*[http://xanadu.com.au/ted/transcopyright/transcopy.html Transcopyright: Dealing with the Dilemma of Digital Copyright]&nbsp;(1997).<br />
*[http://www.xml.com/pub/a/w3j/s3.nelson.html Embedded Markup Considered Harmful]&nbsp;(1997)<br />
*[http://xanadu.com.au/ted/zigzag/xybrap.html What's On My Mind]&nbsp;(1998)<br />
*[http://portal.acm.org/ft_gateway.cfm?id=346033&type=pdf Xanalogical Structure, Needed Now More than Ever: Parallel Documents, Deep Links to Content, Deep Versioning and Deep Re-Use]&nbsp;(2000)<br />
*[http://xanadu.com/XanaduSpace/btf.htm Back to the Future: Hypertext the Way It Used To Be]&nbsp;(2007, společně s: Robert Adamson Smith)<br />
<br />
=== Video ===<br />
<br />
*Ted Nelson prezentuje [https://www.youtube.com/watch?v=En_2T7KH6RA XANADU Space]<br />
*Ted Nelson představuje [https://www.youtube.com/watch?v=WEj9vqVvHPc ZigZag data structure]<br />
<br />
<br/><br/>{{DEFAULTSORT:Nelson, Ted}}<br />
<br />
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] <br/></div>Pitvahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Theodor_H._Nelson&diff=30944Theodor H. Nelson2013-05-04T10:18:55Z<p>Pitva: </p>
<hr />
<div>[[File:Ted nelson.jpg|thumb|right|260px|]]Ted Nelson gives a presentation on Project Xanadu at The Tech Museum of Innovation, 2011. <br /> <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Ted_Nelson_cropped.jpg">(Wikimedia Commons)<br />
<br />
<br/><br/>'''Ted Nelson''', celým jménem Theodor Holm Nelson (nar. 17. června 1937), je americký sociolog, filosof, softwarový designér a sám sebe označuje za vizionáře<ref name="CV">NELSON, Theodor H. ''TED NELSON - CURRICULUM VITAE'' [online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <http://http://hyperland.com/TNvita>.</ref>.<br />
<br />
Nelson je pionýrem v oblasti informačních technologií, zavedl a poprvé použil termín hypertext v roce 1963, uveřejnil jej v roce 1965. Je mu také přisuzováno první použití slov hypermedia, virtualita, intervingularita, teledildonika, a dalších.<br />
<br />
Mezi jeho nejvýznamnější práce patří dva softwarové projekty: Xanadu Hypertext a ZigZag Data System, dále napsal osm knih, přes padesát článků, měl několik akademických pozic a mohl mít celkem až na 750 studentů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Život ==<br />
<br />
{{Infobox Vědec |jmeno = Theodor H. Nelson|datum_narozeni = 17. 6. 1937|misto_narozeni = Chicago, USA|datum_umrti = -|misto_umrti = -|duvod_umrti = -|pobyt = Southampton, Velká Británie|rodina = ženatý s [[Marlene Mallicoat]]|obcanstvi = US|skola = M.A. Harvard, Sociology (Department of Social Relations), 1963.<br>Ph.D. Keio University, Japan (Department of Media and Governance), 2002.|pracoviste = Southampton University<br>Projekt XANADU |znamy_diky = Projekt [[XANADU]];<br>[[hypertext]]|oceneni = 1968: "''Auburn Lecturer''"<br>1998: "''Nelson Newcomer Award''"<br>1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''"<br>2001: "''Officier des Arts et Lettres''"}}<br />
<br />
Theodor Holm Nelson se narodil do umělecké rodiny režiséra Ralpha Nelsona, pozdějšího vítěze Emmy a Oscarové herečky Celesty Holmové. Jejich manželství ale příliš šťastné nebylo, a tak byl Nelson po většinu času vychováván svými prarodiči, nejprve v Chicagu, kde se také narodil, později v Greenvich Village.<ref>GRIFFIN, Scott. Internet Pioneers [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html>.</ref><br />
<br />
Svůj první titul B.A. obdržel na univerzitě ve Swarthmore roku 1959. O rok později začal na Harwardské univerzitě pracovat v rámci studentské práce na programu, který by mu umožnil ukládat všechny jeho poznámky, včetně jejich editace. Nicméně díky jeho nedostatečné technické vzdělanosti k jeho dokončení nikdy nedošlo. Nicméně Nelson se čím dál více stával počítačovým filosofem a visionářem a ve svých knihách, které vydával vlastním nákladem, v podstatě navrhl spoustu aplikací, které inspirovali vývojáře ve vývoji, a tak vznikla spousta aplikací, které dnes již považujeme za běžné, jako je například Word. Nelson totiž přesně věděl, co od počítače vyžaduje, a co by mu měl přinést. Studium na Harwardu ukončil úspěšně roku 1963 titulem M.A. na katedře sociálních vztahů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Pozdější 3 roky strávil jako učitel sociologie na elitní americké škole Vassar College. Později působil jako konzultant hned v několika organizacích. Mezi ty nejvýznamnější můžeme zmínit Bellovy laboratoře. Od roku 1968 byl také vlastníkem „The Nelson Organization“, kam na konzultace chodili zástupci i takových firem, jako jsou IBM, Western Electric či Kalifornské univerzity. V pozdějších letech působil opět jako hostující přednášející na několika amerických univerzitách, kde přednášel například o textových procesorech a interaktivní grafice. Na začátku 80. let působil jako šéf designer pro Datapoint corporation na vývoji textového procesoru nové generace, kde chtěl použít svůj „Vortext“ design, ale Datapoint celý projekt později zrušil.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Od roku 1988 se XOC (firma zaštiťující projekt Xanadu) stává akvizicí firmy Autodesk. Nelsonova práce je zejména propagace projektu Xanadu. Bohužel ani jeden z Nelsonových designů není nakonec dokončen a Autodesk od celého projektu po čtyřech letech upustil. V roce 1994 se Nelson přesouvá do Japonska, kde zakládá společnost Sapporo Hyperlab, kde on sám pracuje na pozici výzkumného pracovníka. Na této pozici působí i na univerzitě Hokkaido v Sapporu, a to v letech 1995-1996. Po další 3 roky působí také jako hostující profesor na katedře Environmentálních studií na Keio University ve Fujisawě, kde roku 2002 získal také titul Ph.D. za práci „Filozofie hypertextu“. Roku 1997 se stává profesorem i na universitě v Southamtonu, kde působí dodnes.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
=== Vzdělání<br/> ===<br />
<br />
*1959 – B.A. - Swarthmore, katedra filozofie<br />
*1963 – M.A. - Harward, katedra sociálních vztahů<br />
*2002 – Ph.D. - Keio University – za práci „Filozofie hypertextu“<br />
<br />
=== Zaměstnání<br/> ===<br />
<br />
*1964-66 – odborný asistent sociologie, Vassar College<br />
*1966-67 – technologický konzultant, Brace & World Publishers<br />
*1968-72 – vlastník firmy, „The Nelson Organization“ - poskytoval konzultace – IBM, Brown University, Western Electric, University of California atd.<br />
*1968-69 – odborný konzultant, Bellovy laboratořích a CBS laboratoře<br />
*1973-76 – učitel na několika katedrách, University of Illinois<br />
*1976 – spoluvlastník a reklamní ředitel, The Itty Bitty Machine Company (jeden z prvních počítačových obchodů v Chicagu)<br />
*1977 – hostující učitel, Swarthmore College – přednášel o textových systémech a interaktivní grafice<br />
*1980-81 – editor, magazín Creative Computing 1981-82 – šéfdesigner kancelářského softwaru, Datapoint<br />
*1983-84 – media specialist, Datapoint<br />
*1988-93 – "Distinguished Fellow", Autodesk<br />
*1993-95 – editor, magazín NewMedia<br />
*1994-96 – výzkumný pracovník, Sapporo HyperLab, Japonsko<br />
*1995-96 – výzkumný pracovník, Hokkaido University, Japonsko<br />
*1994-99 – hostující učitel, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*1997-nyní – hostující učitel, University of Southampton, Anglie<br />
*1999-2002 – přednášející, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*2000+ - "Senior Fellow", McLuhan institute<br />
*2003 – hostující učitel, University of Nottingham, Anglie<br />
*2004-9 – pracovník, Oxford Internet Institute, University of Oxford, Anglie<br />
*2010 – designer, The Internet Archive<br />
<br />
== Projekt XANADU<br/> ==<br />
<br />
Nelson přichází v 60. letech s myšlenkou celosvětového [[Hypertext|hypertextu]].<ref>NELSON, Theodor H. Project Xanadu® [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.xanadu.com/>.</ref> Tato myšlenka univerzální demokratické a celosvětové [[Hypertext|hypertextové]] knihovny měla pozdvihnout lidské bytí na zcela novou životní úroveň. Časopis [[Wired]] označil [[Xanadu]] za nejdéle trvající projekt v historii výpočetní techniky, který byl s nadšením Nelsona a jeho týmu ohlášen, avšak doposud nespatřil světlo světa. „The amazing epic tragedy.“ <ref name="WOLF">WOLF, Gary. The Curse Of Xanadu [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html>.</ref><br />
<br />
=== Historie projektu XANADU<br/> ===<br />
<br />
Prvopočátky projektu můžeme vysledovat až do Nelsonových studií na Harwardu, kde v rámci studentského projektu pracoval na textovém procesoru, který by mu umožnil ukládat jeho myšlenky a poznámky uvnitř počítače. Neměl ale dostatečné technické znalosti, a tak projekt nedokončil.<ref name="RHEINGOLD">RHEINGOLD, Howard. Tools for Thought [online]. [cit. 2013-04-22]. kap. 14. Dostupné z: <http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html>.</ref> Na konci šedesátých let dostal Nelson od soukromého investora menší finanční obnos, a tak si mohl dovolit najmout programátora, aby pracoval na základním kódu projektu Xanadu. Výsledkem byla datová struktura, která umožňovala vkládat do paměti počítače a následně z ní opět vyjímat, větší úseky textu. V roce 1972 vznikla první demoverze celého projektu, která ovšem běžela pouze na půjčeném počítači, než mohl Nelson celý projekt ukázat potencionálním zákazníkům, musel počítač vrátit. V tuhle chvíli tedy měl část zdrojového kódu, ale nikoli médium, na kterém by jej mohl přenášet.<ref name="WOLF">_</ref><br />
<br />
V roce 1974 vychází jakýsi manifest Nelsonovy digitální revoluce pojmenovaný "CompLib/Dream Machines", který se skládal ze dvou částí. První CompLib obsahovala změť nesouvisejících informací, ale pokud čtenář knihu otočil, měl před sebou část druhou – Dream Machines. V této kapitole se Nelson snažil představit základní nástin funkcí projektu Xanadu, který zde byl představen jako digitální síť, jakožto přirozeného prostředí pro [[Hypertext]]. Během doby, kdy přednášel na univerzitě na Swarthmore College se seznámil s Rogerem Gregorym, Markem Millerem a Stuartem Greenem, kteří napsali další část kódu.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
V roce 1983 tak Nelson zakládá společnost Xanadu Operating Company (XOC), která měla design systému dokončit, ale vývoj až do roku 1988 nijak nepokročil. V tomto roce veškerá práva na projekt Xanadu (včetně XOC) přecházejí pod firmu Autodesk. Šéfem vývoje se stal Miller, který později také rozhodl o tom, že momentální verze není vhodná ke komerčnímu využití a celý tým tak začal pracovat na nové verzi kódu. Vzhledem k širokému záběru funkcí, které měl Xanadu zvládat se daří většinu softwarových problému vyřešit až na konci roku 1991. V únoru 1992 ovšem Autodesk upadá do finančních potíží a XOC přechází pod správu firmy Memex a s ním přechází i většina programátorů. Práva na název Xanadu získává opět Nelson.<ref name="WOLF">_</ref><br />
<br />
Jenže i Memex se v souvislosti s Xanadu dostal do finančních potíží a autorská práva v souvislosti s XOC tak přešla do vlastnictví Rogera Gregoryho a Keitha Hensona. Tato společnost se později přejmenovala na Udanax a vydala otevřené kódy Xanadu 88.1 jako Udanax Green a Xanadu 92.1 pod názvem Udanax Gold.<ref name="GREGORY">GREGORY, Roger. Udanax.com [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: <http://www.udanax.com>.</ref> Nelson mezitím odešel do Japonska, kde ve spolupráci se studenty Keio University pokračoval na vývoji. Autorská práva rozšířil na společnosti Xanadu Australia a Xanadu America.<br/>Nicméně Xanadu jako samostatný [[Hypertext|hypertextový]] systém se všemi jeho atributy a aplikacemi dosud neběží na žádné platformě.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
== ZigZag Data System<br/> ==<br />
<br />
Zvaný také ZZstructure (resp. hyperthogonal structure) je generalizace dat, jako viditelných křížených seznamů v&nbsp;multidimenzionálním prostoru, které nabízejí nové formy [[Vizualizace]] a připojení.<ref>NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://www.xanadu.com/zigzag>.</ref><br />
<br />
ZigZag Data System by měl umožnit přestavbu světa osobních počítačů na práci s&nbsp;jednoduššími programy a daty tak, aby byla práce s&nbsp;nimi pro uživatele co nejsnadnější.<br />
<br />
Momentálně probíhají ZZstructure projekty v&nbsp;v&nbsp;USA, Austrálii, Japonsku, Rusku a Finsku.<br />
<br />
== Další aktivity ==<br />
<br />
Umělecký původ Teda Nelsona se projevil i v jeho tvorbě:<br />
<br />
*1957 (prvním rokem na Swarthmore College): Napsal knihu, režíroval a napsal slova zřemě zcela prvního rockového muzikálu "''Anything & Everything''"<br />
*1959 (koncem studia na Swarthmore College): Napsal a zrežíroval 90 minut dlouhou filmovou komedii s názvem "''The Epiphany of Slocum Furlow''".<br />
*1981 Ted Nelson byl konzultantem při natáčení filmu “''Tron''” Stevena Lisbergera (1982, Walt Disney Productions)<br />
<br />
Ted Nelson se po celý svůj život účastní mnohých banketů a konferencí na které je často zván jako vystupující. Vystupoval také na cestách po britských či amerických universitách.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Nelsonovy neologismy ===<br />
<br />
'''Compound document''' (1967)<br />
<br />
*Složený dokument. Dokument vytvořený pomocí textového editoru. Prostý text je smíchán s dalšími netextovými prvky, například s obrázky, tabulky, audio či video objekty, atd. <ref>Compound document. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document>.</ref><br />
<br />
'''Cybercrud''' (1967)<br />
<br />
*Spojení slov ''Cyber + Crud'' (špína, svinstvo). Pojem označuje animaci, prezentaci... která má za úkol zmást či zakrýt fakta. <ref>Cybercrud. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud>.</ref><br />
<br />
'''Docuplex''' (1981)<br />
<br />
*Nelsonova vize Dokuplexu [http://hypertext.sourceforge.net/docuplex/ zde].<br />
<br />
'''Docuverse''' (1981)<br />
<br />
*Neboli ''docuversum'' (složenina slov ''document ''a ''universe (''resp.''universum''), je celosvětová elektronická knihovna propojených dokumentů<ref name="kobikova">_</ref>, čili globální metadokument.<br />
<br />
'''Enfilade''' (1972)<br />
<br />
*"''Enfilades''" jsou třídy stromové datové struktury použité v projektu [[XANADU]]. Umožňují rychlou editaci, správu verzí, porovnávání operací a změn v síťové [[Hypertex|hypertextové]] databázi. <ref>Enfilade. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu)>.</ref><br />
<br />
'''[[Hypertext]]''' (1965)<br />
<br />
*Text, který není omezený lineární formou. [[Hypertext]] je pojem označující skupinu textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (linků, lexií), což umožňuje čtenáři procházet textem nelineárně, bez striktně definovaného počátku, konce i sledu textu. Na technologii [[Hypertext|hypertextu]] je založeno internetové prostředí globální počítačové sítě, tzv. World Wide Web.<br />
<br />
'''[[Hypermedia]]''' (1965)<br />
<br />
*Logická extenze slova [[Hypertext]]. Jde o médium obsahující krom prostého textu a odkazů také audio, video, grafické prvky,… <ref>Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia>.</ref><br />
<br />
'''Intertwingularity''' (1974)<br />
<br />
*Tento pojem Nelson použil k vyjádření složitosti vzájemných vazem v lidském poznání (vědění).<ref>Intertwingularity. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity>.</ref><br />
<br />
'''Soft copy''' (1975)<br />
<br />
*Jde o nevytištěný digitální dokument, lze jej prohlížet pomocí programů v počítačích. V kontrastu je vytištěný dokument.<ref>Soft copy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy>.</ref><br />
<br />
'''Techniod ''' (1981)<br />
<br />
*Přídavné jméno vztahující se k funkčnosti nebo provozování technologií. <ref>Techniod. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod>.</ref><br />
<br />
'''Teledildonics''' (1975)<br />
<br />
*Nebo také „''cyberdildonics''“ jsou elektronické sexuální pomůcky, které lze ovládat pomocí počítače a dosáhnout tak orgasmu.<ref>Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics>.</ref><br />
<br />
'''Transclusion''' (1982)<br />
<br />
*Jde o začlenění dokumentu (nebo jeho části) do jiného dokumentu pomocí odkazu.<ref>Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion>.</ref><br />
<br />
'''Virtuality''' (1977)<br />
<br />
*Nelson vidí tento pojem jako opozitum k termínu ''reality''. Všechno má svoji reálnou a virtuální stránku.<ref>Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality>.</ref><br />
<br />
'''Visualization'''(1972)<br />
<br />
*Jako první použil tento pojem v rámci počítačové vědy, tedy jako "''electronic visualization''", později i ve spojení "''computer visualization''" a "''scientific visualization''". <ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Dále pojmy: '''digitalia''' (1965), '''image synthesis''' (1970), '''structangle''' (1987), '''zipper lists''' (1970)<br />
<br />
=== Patenty ===<br />
<br />
*2000: Many-to-many platební systém pro síťový obsah.<br />
*2001: Softwarový patent pro ZigZag Structure (systém pro řízení, prohlížení a propojování komplexních dat).<br />
<br />
== Význam Teda Nelsona pro informační vědu a knihovnictví ==<br />
<br />
Ted Nelson spadá do skupiny lidí podílejících se na vývoji konceptu [[Hypertext|hypertextu]] a digitalizace dat ve vztahu k textualitě. <ref>MACEK, Jakub. Nová média. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm >.</ref> Prvotní koncepty se objevují již ve článku „As We May Think“(1945) [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]], který Nelsona inspiroval.<br />
<br />
Ted Nelson byl prvním, kdo hypertextový systém pojmenoval a v šedesátých letech i oficiálně zavedl termín hypertext, jež chápal jako nové médium, které rozšiřuje možnosti kreativní práce s textem. Popsal [[Hypertext]] jako nesekvenční, nelineární text s rozvětvenou strukturou, která se skládá z textových bloků (lexií) propojených (prolinkovaných) různými spojeními a nabízí čtenáři různé čtecí trasy. <ref name="kobikova">KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm >.</ref> Cílem jeho práce i práce na projektu [[XANADU]] bylo vytvoření totálního [[Hypertext|hypertextu]], tzv. docuversum (složeno ze slov document a universum).<br />
<br />
Nelson se také snažil razit myšlenky o spoluutváření dokumentů různými uživateli a o redundantním ukládání, což byli úmysly, které nepřímo předcházejí konceptům webu 2.0.<ref>AUTRATA, Petr. Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie [online]. 2012 [cit. 2013-04-16]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Zuzana Kobíková. Dostupné z: <http://theses.cz/id/fxo2m6/>.</ref><br />
<br />
== Ocenění ==<br />
<br />
*1968: "''Auburn Lecturer''", Union Theological Seminary (společně s Kennethem Bouldingem).<br />
*1998: ACM, americká Asociace pro výpočetní techniku začala předávat "''Nelson Newcomer Award''". Cena je každoroční a uděluje se vědeckým nováčkům za jejich texty z oblasti hypertextu.<br />
*1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''", Sedmá WWW konference v Brisbane v Austrálii. Nelson dostal cenu pro jednotlivce za celoživotní přínos v oblasti globální informační infrastruktury.<br />
*2001: V tomto roce byl Ted Nelson ve Francii pasován ministrem kultury jako "''Officier des Arts et Lettres''". Jde o individuální ocenění za přínos v literatuře a umění; (Řád umění a literatury Francouzské republiky).<br />
<br />
== Publikace ==<br />
<br />
Theodor Nelson napsal během svého života nepřeberné množství článků. Existuje mnoho zápisů, rozhovorů či videozáznamů, ať už z konferencí, nebo z televizních diskuzních pořadů, jakým byl například „Good Morning America“ nebo pořad „Hyperland“ televize BBC (1990). K prvnímu vystoupení Teda Nelsona v televizi však došlo již v roce 1950.<br />
<br />
Své články publikoval Nelson již od prvních let na univerzitě ve Swarthmore.<br />
<br />
V roce 1965 vydal jeden z prvních významných článků „The Hypertext“ v rámci Sborníku World Documentation Federation. V těchto letech vychází dále Nelsonovi např. grafická brožura věnující se počítačové grafice"New Media and Creativity Systems" a článek „Hypertext for History“(1966).<br />
<br />
V roce 1972 napsal text odkazující na článek „As We May a Think“ [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]] tím, že slovíčko „may“ zaměnil za „will“. Text „As We Will Think“ zkoumá problémy rozhraní, nově definuje [[Vannevar Bush|Bushův]] [[Vannevar Bush#Memex|Memex]] jako [[Hypertext]], popisuje vize sítě (odlišné od [[Internet|internetu]]) a přemýšlí, jak bychom mohli začít takovou síť/systém znalostí stavět.<br />
<br />
Několik svých článků publikoval Nelson také v časopise Creative Computing, kde byl i krátce editorem.<ref>Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing>.</ref><br/>Např. "The Atari Machine", "Interactive Systems and the Design of Virtuality" (1980).<br />
<br />
=== Knihy ===<br />
<br />
*1959: Life, Love, College, etc. (Formerly We Need a Sociology Department.) TN's collected columns from the Swarthmore Phoenix.<br />
*1966: Media 72, publikoval sám Nelson.<br />
*1974: Computer Lib/Dream Machines.<br />
*1977: The Home Computer Revolution. Přeloženy do švédštiny a italštiny.<br />
*1981: Literary Machines. 1987: Major revision. Přeloženo do japonštiny a italštiny.<br />
*1997: The Future of Information. Publikoval v Japonsku Kay Nishi ve speciální limitované edici.<br />
*2008: Geeks Bearing Gifts: How the Computer World Got This Way. Distribuce: Lulu.com.<br />
*2010: POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization. Distribuce: Lulu.com.<br />
<br />
== Citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">AUTRATA, Petr.&nbsp;</span>''Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. Brno, 2012 [cit. 2013-04-11]. 50 s. Dostupné z:</span>[http://is.muni.cz/th/333653/ff_b/Bakalarska_prace_-_Petr_Autrata.pdf http://is.muni.cz/th/333653/ff_b/Bakalarska_prace_-_Petr_Autrata.pdf]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy. Vedoucí práce Mgr. Zuzana Kobíková.</span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">GREGORY, Roger. Udanax.com [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: <</span>[http://www.udanax.com/ http://www.udanax.com]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">GRIFFIN, Scott. Internet Pioneers [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext.&nbsp;''REVUE PRO MÉDIA''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. č. 5, [cit. 2013-04-16].&nbsp;</span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Dostupný z WWW: <</span>[http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">MACEK, Jakub. Nová média.&nbsp;</span>''REVUE PRO MÉDIA''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <</span>[http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H. Project Xanadu® [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.xanadu.com/ http://www.xanadu.com/]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H.&nbsp;</span>''TED NELSON - CURRICULUM VITAE''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">&nbsp;[online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <</span>[http://http//hyperland.com/TNvita http://http://hyperland.com/TNvita]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <</span>[http://www.xanadu.com/zigzag http://www.xanadu.com/zigzag]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">RHEINGOLD, Howard. Tools for Thought [online]. [cit. 2013-04-22]. kap. 14. Dostupné z: <</span>[http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">WOLF, Gary. The Curse Of Xanadu [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <</span>[http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Compound document. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Cybercrud. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Enfilade. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu) http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu)]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Intertwingularity. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Soft copy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Techniod. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;"></span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<</span>[http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">></span><br />
<br />
== Externí zdroje ==<br />
<br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">[http://hyperland.com/TNvita Životopis Teda Nelsona].</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">[http://hyperland.com/ Osobní stránky] Teda Nelsona.</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Oficiální strán<span style="font-size: small;">ky&nbsp;<span style="color: rgb(0, 0, 0);">[http://xanadu.com/ PROJECTu XANADU®].</span></span></span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Oficiální stránky [http://www.xanadu.com/zigzag/ The ZIGZAG<span style="font-size: x-small;"><span style="color: rgb(0, 0, 0); text-align: -webkit-center;">®</span></span>&nbsp;Database and Vizualization System]</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Stránky udílení cen [http://www.sigweb.org/resources/sigweb-awards/43-ted-nelson Hypertext Ted nelson Newcomer Award]</span><br />
*<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Části autobiografické knihy&nbsp;[http://hyperland.com/possiplex/Excerpts.htm <span style="color: rgb(0, 0, 0); font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization(2010).</span>]</span><br />
<br />
=== Články TN dostupné online ===<br />
<br />
*[http://web.grinnell.edu/courses/spn/s02/SPN395-01/RAM/RAM03/RAM0303.pdf As We Will Think]&nbsp;(1972).<br />
*[http://www.cs.nott.ac.uk/~hla/HTF/HTFII/Nelson.html Issues In Applicative Hyperization of Unwitting Systems]&nbsp;(1996).<br />
*[http://xanadu.com.au/ted/transcopyright/transcopy.html Transcopyright: Dealing with the Dilemma of Digital Copyright]&nbsp;(1997).<br />
*[http://www.xml.com/pub/a/w3j/s3.nelson.html Embedded Markup Considered Harmful]&nbsp;(1997)<br />
*[http://xanadu.com.au/ted/zigzag/xybrap.html What's On My Mind]&nbsp;(1998)<br />
*[http://portal.acm.org/ft_gateway.cfm?id=346033&type=pdf Xanalogical Structure, Needed Now More than Ever: Parallel Documents, Deep Links to Content, Deep Versioning and Deep Re-Use]&nbsp;(2000)<br />
*[http://xanadu.com/XanaduSpace/btf.htm Back to the Future: Hypertext the Way It Used To Be]&nbsp;(2007, společně s: Robert Adamson Smith)<br />
<br />
=== Video ===<br />
<br />
*Ted Nelson prezentuje [https://www.youtube.com/watch?v=En_2T7KH6RA XANADU Space]<br />
*Ted Nelson představuje [https://www.youtube.com/watch?v=WEj9vqVvHPc ZigZag data structure]<br />
<br />
<br/><br/>{{DEFAULTSORT:Nelson, Ted}}<br />
<br />
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] <br/></div>Pitvahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_bakal%C3%A1%C5%99e&diff=30665KISK:Blok expertů/Témata pro bakaláře2013-05-02T06:12:13Z<p>Pitva: /* Roman Hřebecký: Kreativita v marketingu - vystrčte hlavu z krabice */</p>
<hr />
<div><div style="float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF"><br />
<br />
==Organizační pokyny==<br />
===Postup při tvorbě hesla===<br />
# na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,<br />
# pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,<br />
# pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete toto heslo na e-mail (mailto:kovarova@phil.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,<br />
# kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),<br />
# heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).<br />
<br />
V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.<br />
<br />
HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 19. KVĚTNA 2013. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 16. ČERVNA 2013.<br />
<br />
===Požadavky na hesla===<br />
* Minimální rozsah textu hesla je 3000 znaků (bez hlavičky a literatury).<br />
* Heslo je primárně odborný text, jeho cílem je pak definování významu hesla (tj. aby čtenář pochopil, co si představit pod daným pojmem).<br />
* Obsah je podložen odbornou literaturou, která je v textu uvedena.<br />
* Text splňuje všechny klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]]); pokud nebude v práci dodrženo nebo bude chybně, bude heslo vráceno k přepracování! Základní principy pro odborný text může nabídnout předmět KPI11 Kurz práce s informacemi nebo [http://www.slideshare.net/CEINVE/kurz-prace-s-informacemi studijní materiály], který z tohoto předmětu vznikl.<br />
* S výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na jiná hesla, která jsou v textu zmíněna (v textu musí být odkázáno min. na 5 dalších pojmů).<br />
* Heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu.<br />
* U hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené). S výjimkou synonym taková slova existují pro každý pojem, pokud si nejste jisti významem těchto kategorií, podívejte se na učivo prvního stupně základní školy v českém jazyce. Pokud nebudou uvedena nebo budou špatně, bude heslo vráceno k přepracování!<br />
* Heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou.<br />
<br />
Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]).<br />
<br />
Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním. <br />
<br />
Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).<br />
<br />
=== Časté chyby ===<br />
Vzhledem k množství opakujících se chyb a počtu a podobě vrácených úkolů v semestru podzim 2012 je nově zařazena do pokynů sekce častých chyb, která se bude postupně rozšiřovat. Kromě toho bude značně zpřísněno hodnocení a opravu jakákoli z dále uvedených chyb bude důvodem vrácení hesla. Pokud si nebudete u svého tématu jisti, jak se některému z prohřešků vyhnout nebo jak naplnit daný požadavek pro odborný text, raději se spojte s vyučující předmětu.<br />
Mezi nedostatky, kterým je nutné se vyhnout, patří:<br />
* Použití Wikipedie (jakékoli jazykové mutace)<br />
* Nepoužití odborných zdrojů, nestačí ani zpravodajství či popularizační články<br />
* Vycházení ze zdrojů od jediného původce (zkresluje, nejsou uváděny nedostatky vztažené k jeho problematice, nejsou konfrontovány různé názory na problematiku)<br />
* Čerpání z méně než tří odborných (ne popularizačních, komerčních a jinak problematických) zdrojů<br />
* Záznamy zdrojů odlišné od formy podle platné normy ISO 690<br />
* V použitých zdrojích uvedení webového sídla místo webové stránky, která skutečně byla použita k získání použitých informací<br />
* Obsah netvořen plynulými a logicky navazujícími celými větami<br />
* Nedodržení formy odborného vyjadřování (básnické či hovorové výrazy nejsou akceptovány)<br />
* Plagiátorství (pokud je i delší část věty převzata, aniž by byla označena jako citace, tj. uzavření v uvozovkách a odkaz na zdroj, neboparafráze není označena odkazem na zdroj)<br />
* Složení celého textu z cizích materiálů (nestačí, když je text jedinečný v seskládání k sobě, musí být původní v tom smyslu, že autor odborného textu je jeho původcem, např. na základě odborných zdrojů si vezme situaci ve dvou státech a sám vlastními myšlenkovými pochody vytvoří srovnání vycházející ne z jeho dojmů, ale z odborných zdrojů)<br />
* Špatné či neexistující formátování (hodnotí se obsah i forma)<br />
* Větší množství hrubek<br />
<br />
<br />
=== Blok expertů - Vzor ===<br />
* [[grooming]] - Pavla Kovářová<br />
</div><br />
{{RIGHTTOC}}<br />
<br />
<br />
---<br />
<br />
==Blok expertů - jaro 2013==<br />
===Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí===<br />
* [[analýza chování]]<br />
* [[datový korpus]]<br />
* [[dialogový systém]]<br />
* [[diskrétní model]]<br />
* [[foném]] - Michal Kaláb<br />
* [[formální systém]]<br />
* [[grafém]] - Michaela Kouřilová<br />
* [[Hilbertův program]]<br />
* [[informační šum]] - Marie Štouračová<br />
* [[informatika]] - Eva Sedláková<br />
* [[interdisciplinarita]] - Katarína Filičková<br />
* [[kognitivní věda]] - Jan Strach<br />
* [[logika]]<br />
* [[Mealyho automat]]<br />
* [[neuron]] Jakub Fryš<br />
* [[neurotransmiter]] - Ester Březinová<br />
* [[operační systém]] - Ivana Krištofová<br />
* [[počítačová simulace]]<br />
* [[počítačová věda]]<br />
* [[pravděpodobnostní model]]<br />
* [[primární emoce]] - Michaela Horáková<br />
* [[Russelův paradox]] - Radovan Bartošek<br />
* [[sekundární emoce]] <br />
* [[skrytý Markovův model]]<br />
* [[synapse]] - Denisa Karpeová<br />
* [[syntéza řeči]] - Lukáš Zduba<br />
* [[taxonomie]] - Roman Novotný<br />
* [[teorie her]] - Martina Leitgebová<br />
* [[teorie informace]] - Pavla Otrasová<br />
* [[věta o neúplnosti]] <br />
* [[vězňovo dilema]] - Viktor Michnáč<br />
<br />
===Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů===<br />
* [[CMS]] (Content Management System)<br />
* [[crowdfunding]] - Lucie Malúšková<br />
* [[doménová znalost]]<br />
* [[Kickstarter]] - Vojtěch Dvořák<br />
* [[konkurence]] - Jana Pekárková<br />
* [[koučování]] - Michaela Hortová<br />
* [[Lean Startup]] - Tereza Navarová<br />
* [[market test]]<br />
* [[MVP]] (Minimum Viable Product)<br />
* [[networking]] - Kateřina Kopecká<br />
* [[programátor]] - Dana Tomančáková<br />
* [[religionistika]] - Jana Slaná<br />
* [[slevový portál]] - Iveta Jansová<br />
* [[split test]]<br />
* [[StarCube]] - Adriana Fujková<br />
* [[Startup Hipster]]<br />
* [[StartupClub]]- Jana Skládaná<br />
* [[umělá inteligence]] - Šteinigerová<br />
* [[záloha]] - Tatiana Kňazeová<br />
<br />
=== Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===<br />
<br />
*[[akustika]] Kateřina Hubáčková<br />
*[[audiovizuální nosič]] - Katarína Filičková<br />
*[[autodidaktika]]&nbsp;- Lenka Cvrkalová<br />
*[[bibliografická databáze]]<br />
*[[dějiny hudby]] Zdeňka Žádníková<br />
*[[elektronická databáze]] Klára Tesařová<br />
*[[encyklopedická databáze]]<br />
*[[estetika]] Marie Ondrášková<br />
*[[historiografie]] - Petr Šmíd<br />
*[[hudební knihovna]]<br />
*[[Hudební psychologie]] - Lada Ambrožová<br />
*[[hudební sociologie]] - Alena Paulusová<br />
*[[Hudební věda]] Tereza Fussová<br />
*[[hudebnina]]<br />
*[[IAML]] (International Association of Music Libraries, Archives and Documentation Centres) - Martina Sochorová<br />
*[[Intergram]] Martina Sehnalová<br />
*[[kolektivní licenční smlouva]] - Jana Pekárková<br />
*[[partitura]] Miroslava Töpferová<br />
*[[producent]]<br />
*[[prvotisk]] Miroslava Töpferová<br />
*[[Sémiotika]] Petr Kalíšek<br />
*[[stream]]<br />
*[[zvuková databáze]]<br />
*[[zvukový nosič]] - Lukáš Strouhal<br />
<br />
===Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii===<br />
*[[autor]] - Petr Šmíd<br />
*[[duševní hygiena]] - Lenka Cvrkalová<br />
*[[koktejlový efekt]] (v komunikaci) - Karolína Krbcová<br />
*[[krizová komunikace]] Svoboda Petr<br />
*[[lobbing]] - Gabriela Tšponová<br />
*[[lustrace]]<br />
*[[mediální komunikace]] Jana Doupovcová<br />
*[[mediální obraz]] - Olga Senčaková<br />
*[[mediální poradce]]<br />
*[[mediální prohlášení]]<br />
*[[operativní management]]<br />
*[[PR agentura]] Iva Michálková<br />
*[[pravidlo 3Ř]] - Jana Vebrová<br />
*[[strategický management]] - Eva Šteinigerová<br />
*[[toxické médium]] - Svoboda Petr<br />
<br />
===Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání===<br />
*[[analýza rizik]]<br />
*[[audit]] Petr Zapletal<br />
*[[customizace]]<br />
*[[databázový systém]]<br />
*[[demo verze]] - Jaromír Červený<br />
*[[desktop]] Kateřina Slámová<br />
*[[globální strategie]] firmy<br />
*[[hosting]]<br />
*[[IaaS]] - Filip Kocián<br />
*[[infrastruktura]]<br />
*[[konektivita]]<br />
*[[metodika]]<br />
*[[mikroprocesor]] Martin Chalupa<br />
*[[monitoring]]<br />
*[[multitenancy]]<br />
*[[PaaS]] Kristýna Klímková<br />
*[[procesní řízení]]<br />
*[[procesor]] Vítězslav Rathouz<br />
*[[přenosová rychlost]]<br />
*[[RAM]] (Random Access Memory)- Michal Létal<br />
*[[SaaS]] - Jakub Horák<br />
*[[server]]<br />
*[[SLA]] (Service-Level Agreement)<br />
*[[strategie]]<br />
*[[škálovatelnost]] - Jana Vebrová<br />
*[[virtualizace]]- Jitka Šiborová<br />
*[[výpočetní infrastruktura]]<br />
*[[webový server]] - Jakub Foral<br />
<br />
=== David Grudl: User Experience ===<br />
*[[aplikace]]<br />
*[[CAPTCHA]] - Laura Kabai<br />
*[[DRM]] (Digital Rights Management) - Jozef Tkáčik<br />
*[[Ego]] - Martina Volavková<br />
*[[e-shop]] - Martina Leitgebová<br />
*[[mobilní aplikace]] - Michala Mádlová<br />
*[[ReCAPTCHA]] - Eva Mertová<br />
*[[rootkit]] - Zdeňka Sovková<br />
*[[SONY rootkit]]<br />
*[[Vyhledávač]] - Kristýna Kalmárová<br />
*[[webová aplikace]] - Jakub Foral<br />
*[[zdrojový kód]] - Renáta Šajnarová<br />
<br />
===Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse?===<br />
*[[archivace]]<br />
*[[Big Data]]<br />
*[[Business Development]]<br />
*[[BYO]] (Bring Your Own)<br />
*[[dostupnost]] (služby)<br />
*[[dotyková obrazovka]]<br />
*[[facilitace]]<br />
*[[firemní kultura]]<br />
*[[generace Y]] Iva Michálková<br />
*[[globální firma]]<br />
*[[hybridní notebook]]<br />
*[[Change Management]]<br />
*[[informační exploze]]<br />
*[[interní marketing]]<br />
*[[jazyk nových médií]]<br />
*[[judikát]]<br />
*[[Knowledge Management]] (řízení znalostí)<br />
*[[komunikační strategie]]<br />
*[[kontextová inzerce]]<br />
*[[korporátní firma]]<br />
*[[Lunch and Learn]]<br />
*[[mediální plán]]<br />
*[[mobilní firma]]<br />
*[[nestrukturovaná data]]<br />
*[[portfolio]]<br />
*[[relevance]]<br />
*[[ROI]] (Return on investment)<br />
*[[řízení inovací]]<br />
*[[strukturovaná data]]<br />
*[[Velká čtyřka]] (auditorských firem)<br />
*[[vizualizace]]<br />
*[[vizualizační software]]<br />
*[[webcast]]<br />
*[[webinář]]<br />
<br />
===Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let===<br />
*[[andragogika]] - Michaela Kočová<br />
*[[autentizace]]<br />
*[[bibliografická portál]]<br />
*[[Business model]]<br />
*[[citace]]<br />
*[[Citace PRO]]<br />
*[[citační manažer]]<br />
*[[depozitář]]<br />
*[[ebrary]]<br />
*[[eReading]]<br />
*[[Flexibookstore]]<br />
*[[hardwarová čtečka]]<br />
*[[konzorcium]]<br />
*[[kulturologie]]<br />
*[[odpis]] (z knihovního fondu)<br />
*[[revize]] (knihovního fondu)<br />
*[[skriptárna]]<br />
*[[softwarová čtečka]]<br />
<br />
===Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015===<br />
*[[čtenářská gramotnost]]<br />
*[[evidence knihoven]]<br />
*[[grafik]]<br />
*[[informační instituce]]<br />
*[[informační zdroj]]<br />
*[[knihovní rada]]<br />
*[[knihovnictví]]<br />
*[[komunitní knihovna]]<br />
*[[Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015]]<br />
*[[krajská knihovna]]<br />
*[[LiStOVáNí]]<br />
*[[metodické doporučení]]<br />
*[[metodický knihovník]]<br />
*[[občanská iniciativa]]<br />
*[[obnova fondu]]<br />
*[[odborné knihovnictví]]<br />
*[[příspěvková organizace]]<br />
*[[rychločtení]]<br />
*[[U3V]] (Univerzita třetího věku)<br />
*[[veřejné knihovnictví]]<br />
*[[výměnný fond]]<br />
*[[výzkum potřeb]]<br />
*[[výzkum spokojenosti]]<br />
*[[základní knihovna]]<br />
*[[zřizovatel knihovny]]<br />
<br />
===Roman Hřebecký: Kreativita v marketingu - vystrčte hlavu z krabice===<br />
*[[Comunity Building]]<br />
*[[Content Marketing]]<br />
*[[Copywriting]] - Radim Chalupník<br />
*[[COWO Brno]]<br />
*[[Coworking]]<br />
*[[Event]]<br />
*[[GeoTracking]]<br />
*[[Know How]]<br />
*[[LARP]] (Live Action Role Playing) - Martin Brzobohatý<br />
*[[marketingová agentura]]<br />
*[[Media Relation]]<br />
*[[morální flexibilita]]<br />
*[[Naučmese.cz]]<br />
*[[negativní reklama]]<br />
*[[nerd]] - Václav Piták<br />
<br />
===Věra Vohlídalová: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století===<br />
===Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti===<br />
===Michal Šerák: Další vzdělávání dospělých v knihovnách===<br />
<br />
==Blok expertů - podzim 2012==<br />
<br />
=== Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou ===<br />
<br />
*[[Digitální certifikát]] - Lucie Malúšková<br />
*[[E-mailová notifikace]] - Jan Martinek<br />
*[[Internetbanking]] - Iveta Jansová<br />
*[[JIC]] (Jihomoravské inovační centrum) - Alena Brožová<br />
*[[Mint.com]] - Vojtěch Dvořák<br />
*[[Mobilní web]] - Jozef Tkáčik<br />
*[[Morálka]] - Martina Sochorová<br />
*[[Programování]] - Vítězslav Rathouz<br />
*[[Smlouva]] - Monika Krejčová<br />
*[[SSL]] (Secure Sockets Layer) - Michal Létal<br />
*[[Šifrování]] - Jonáš Kopp <br />
*[[Vyhláška]] - Petr Šmíd<br />
<br />
=== Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV ===<br />
<br />
*[[Niceské třídění]] - Lenka Cvrkalová<br />
*[[Ochranná známka]] - Veronika Chromá<br />
*[[Průmyslové vlastnictví]] - Tereza Fussová<br />
*[[Rešerše]] - zpracováno dříve<br />
*[[ÚPV]] - <br />
*[[Užitný vzor]] - Lada Ambrožová<br />
*[[Vědecká teorie]] - Pavla Otrasová<br />
*[[Vídeňská dohoda]] - Anna Stránská<br />
<br />
===Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?===<br />
* [[Ceny za rozvoj české Wikipedie]]- Laura Kabai<br />
* [[encyklopedie]] - Eliška Pernesová<br />
* [[QRpedia]] - Boris Turek<br />
* [[trol]] (na internetu) - Lukáš Závodný<br />
* [[Wikikniha]] - Edita Hečová<br />
* [[Wikimedia ČR]] - Štěpánka Kaftanová<br />
* [[Wikimedia Foundation]] - Václav Ovčačík<br />
* [[WikiSkripta]] - Kateřina Kopecká<br />
<br />
===Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?===<br />
* [[bibliografie]] - Matej Kucharovic<br />
* [[Blended learning]] - Roman Novotný<br />
* [[elektronický zdroj]] - Klára Tesařová<br />
* [[HDP]] (hrubý domácí produkt) - Lada Kadaníková<br />
* [[Hippokratova přísaha]] -<br />
* [[legislativa]] - Olga Senčaková<br />
* [[lékařská etika]] - Michaela Hortová<br />
* [[lékařství]] - Jana Doupovcová<br />
* [[Medvik]] - Kamila Rýdlová<br />
* [[MVS|meziknihovní výpůjční služba]] - již zpracováno<br />
* [[Národní soustava povolání]] - Kamila Rýdlová<br />
* [[portál]] - Jaroslav Bednář<br />
* [[Problem-based learning]] - Lenka Svobodová<br />
* [[sociální lékařství]] - Michaela Kouřilová<br />
* [[veřejná knihovna]] - Sylva Šimůnková<br />
* [[zdravotnictví]] - Jan Hrabal<br />
<br />
===Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu===<br />
* [[datová schránka]] - Jana Pekárková<br />
* [[eGovernment]] - Martin Brzobohatý<br />
* [[elektronické volby]] - Kateřina Petrová<br />
* [[Ernst & Young]] - Lucie Bělejová<br />
* [[judikatura]] - Petr Šmíd<br />
* [[Opencard]] - Daniel Novák<br />
* [[rodné číslo]] - Marie Lemonová<br />
* [[sKarta]] - Lenka Cvrkalová<br />
* [[soukromí]] - Katarína Filičková<br />
* [[výběrové řízení]] - Michal Rohovský<br />
<br />
===Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky===<br />
* [[Apple TV]] - Karolína Krbcová<br />
* [[Bluetooth]] - Alena Paulusová<br />
* [[Geek]] - Jaroslav Bednář<br />
* [[Geocaching]] - Veronika Krausová<br />
* [[iPod]] - Tereza Čoupková<br />
* [[Mastercard Paypass]] - Lukáš Strouhal<br />
* [[Mobito]] - Jakub Forman<br />
* [[NFC]] (Near Field Communication)- Kateřina Šťastná<br />
* [[Passbook]] - Jan Růžička<br />
* [[Poken]] - Gabriela Tšponová<br />
* [[Product placement]]- Filip Kocián<br />
* [[SIM karta]] - Denisa Šnédarová<br />
* [[úložiště]] - Jan Růžička<br />
* [[Use Case]] – Jan Martinek<br />
* [[Visa payWave]] - Eva Mertová<br />
<br />
===Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality===<br />
* [[autobiografie]] - Martina Sehnalová<br />
* [[CD]] (kompaktní disk) - Martin Chalupa <br />
* [[DVD]] - Martina Volavková<br />
* [[etický kodex]] - Zdeňka Sovková<br />
* [[kamera]] - Andrea Prokopová<br />
* [[nářečí]] - Michal Kaláb<br />
* [[orální historie]] - Ester Březinová<br />
* [[paměťový disk]] – Kristýna Klímková<br />
* [[pramen]] (ne vodní) - Lenka Cahlová<br />
* [[Stopy totality]] - Anna Halfarová<br />
* [[zákon o archivnictví a spisové službě]] - Jana Pekárková<br />
* [[Zmizelí sousedé]] - Jana Slaná<br />
* [[žurnalistika]] - Kateřina Slámová<br />
<br />
===Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů===<br />
* [[matice]] - Petr Věžník<br />
* [[MZK]] (Moravská zemská knihovna)- Andrea Mizerová<br />
* [[výslovnostní slovník]] - Eva Sedláková<br />
<br />
===Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy===<br />
* [[citlivý údaj]] (dle zákona) - Jana Krůčková<br />
* [[ČSÚ]] (Český statistický úřad) - Václav Kůs<br />
* [[ISSP]] (International Social Survey Programme) - Veronika Víšková<br />
* [[OECD]] (Organisation for Economic Co-operation and Development) - Václav Kůs<br />
<br />
=== Vít Šisler: Digital Game-Based Learning: Využití počítačových her ve vzdělávání ===<br />
<br />
*[[Debriefing]] - Daniela Králová<br />
*[[Evropa 2045]] - Jana Otevřelová<br />
*[[Evropská rada]] - Petr Zapletal<br />
*[[GBL]] (Game based learning) - Eva Durnová<br />
*[[Impaktovaný časopis]] - Martina Zoubková<br />
*[[Hra na hrdiny]] (Role-playing game) - Ivo Macík<br />
*[[Serious game]] - Jonáš Prstek<br />
*[[Simulační hra]] - Petr Pospíchal<br />
*[[Strategická hra]] - Věra Žitková<br />
<br />
===Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety===<br />
*[[Klementinum]] - Katrin Kalay<br />
*[[MDT]] - Miroslava Brázdová<br />
*[[Mellonova nadace]] - Anna Halfarová<br />
*[[mikrofilmování]] - Barbora Mohelníková<br />
*[[MIT]] (Massachusetts Institute of Technology) - Jakub Alt<br />
*[[UNIX]] - Dagmar Chládková<br />
<br />
===Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce===<br />
*[[CZ.NIC]] - Jakub Alt<br />
*[[digitální podpis]] - Michal Rohovský<br />
<br />
==Blok expertů - JARO 2012==<br />
<br />
===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===<br />
* [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek<br />
* [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová<br />
* [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek<br />
* [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková<br />
* [[Psychoterapie]] - Eva Popelková<br />
* [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová<br />
* [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová<br />
* [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová<br />
* [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová<br />
* [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová<br />
* [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová<br />
* [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová<br />
* [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová<br />
<br />
=== Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===<br />
<br />
*[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková<br />
*[[skenování pro digitalizaci - techniky]] Michala Mádlová<br />
*[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz<br />
*[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová<br />
*[[MARC21]] - Michal Klajban<br />
*[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek<br />
*[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová<br />
*[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková<br />
*[[ALTO]] - Jan Karlík<br />
*[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová<br />
*[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha<br />
*[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová<br />
*[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová<br />
*[[Digitalkoot]] - Lucie Malúšková<br />
<br />
===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===<br />
* [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová<br />
* [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková<br />
* [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová<br />
* [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos<br />
* [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana<br />
* [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková<br />
* [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná<br />
* [[školská reforma]] - Jana Slaná<br />
* [[rámcové vzdělávací programy]] <br />
* [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová<br />
* [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal<br />
<br />
===Martin Bastl: Netwar===<br />
* [[netwar]] - Julie Haladová<br />
* [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková<br />
* [[kracking]] - Petra Němcová<br />
* [[phreaking]] - Edita Hečová<br />
* [[phishing]] - Martin Chalupa<br />
* [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák<br />
* [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová<br />
* [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová<br />
* [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká<br />
* [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová<br />
* [[FloodNet]] - Roman Novotný<br />
* [[kauza Napster]] - Filip Kocián<br />
* [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová<br />
* [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová<br />
* [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová<br />
* [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová<br />
* [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová<br />
* [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai<br />
* [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal<br />
* [[Informační válka]] - Jiří Beran<br />
* [[Malware]] - Michal Létal<br />
<br />
===Petr Přidal: Georeferencer===<br />
* [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek<br />
* [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová<br />
<br />
===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===<br />
* [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová<br />
* [[interakční design]] - Veronika Janoušková<br />
* [[obsahová strategie]] (content strategy)<br />
* [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová<br />
* [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil<br />
* [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp<br />
* [[JavaScript]] - Jan Karlík<br />
* [[wireframy]] - Lukáš Závodný, Václav Kůs<br />
* [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová<br />
* [[webová typografie]] - Daniela Králová<br />
* [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš<br />
* [[UX designer]]<br />
* [[UX design]] - Anna Kultová<br />
* [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová<br />
* [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský<br />
* [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar<br />
* [[Gamifikace]] - Jaromír Červený<br />
<br />
=== Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===<br />
* [[FinLiCo]] - Martina Musilová<br />
* [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská<br />
* [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová<br />
* [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová<br />
* [[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka<br />
* [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková<br />
* [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová<br />
* [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová<br />
* [[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]] - Jakub Alt<br />
<br />
=== Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===<br />
* [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková<br />
* [[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková<br />
* [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková<br />
* [[Software Studies]] - Martina Volavková<br />
* [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová<br />
* [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá<br />
* [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká<br />
* [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček<br />
* [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík<br />
* [[Prediktivní analýza s využitím internetu]] - Jakub Procházka<br />
<br />
===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===<br />
* [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala<br />
* [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala<br />
* [[Nový směr ve vývoji Kinectu]] - Lukáš Kisler<br />
* [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt<br />
<br />
=== Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===<br />
* [[mHealth]] - Jan Hrabal<br />
* [[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová<br />
* [[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br />
* [[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br />
* [[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová<br />
* [[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová<br />
* [[eRecept]] - Myroslava Kutsyn<br />
* [[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová<br />
* [[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb<br />
* [[Nová média ve zdravotnictví]] - Daniel Novák<br />
* [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová<br />
* [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík<br />
* [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský<br />
* [[Expertní systémy v péči o zdraví]] - Martin Mašek<br />
* [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková<br />
* [[SignWriting]] - Alena Paulusová<br />
<br />
=== Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===<br />
* [[TED]] - Michal Klajban<br />
* [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová<br />
* [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý<br />
* [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová<br />
<br />
<br />
==Blok expertů - podzim 2011==<br />
<br />
===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===<br />
* [[Politická satira]] - Dagmar Šiková<br />
* [[City identity]] - Drahomír Hájek<br />
* [[Mystifikace]] - Jakub Forman<br />
* [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt<br />
<br />
===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===<br />
* [[user experience]] - Jakub Procházka<br />
* [[user-centered design]] - Iveta Jansová<br />
* [[UX designer]] - Simona Střalková<br />
* [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová<br />
* [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová<br />
* [[design služeb]] - Marie Štouračová<br />
* [[použitelnost]] - Jitka Šiborová<br />
* [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková<br />
* [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová<br />
<br />
===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===<br />
* [[ne-konference]] - Dagmar Šiková<br />
* [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková<br />
* [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková<br />
<br />
===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===<br />
* [[Corporate Design]] - Daniel Šváb<br />
* [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová<br />
* [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová<br />
* [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp<br />
* [[Brand]] <br />
* [[Font]] - Andrea Szászová<br />
* [[Typografie]] -Lucie Górecká<br />
* [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková<br />
* [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková<br />
* [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková<br />
<br />
===Michal Juhás: Bookfan===<br />
* [[StartUp]] - Petr Maňásek<br />
* [[Facebook]]<br />
* [[Business plan]] - Michaela Kočová<br />
* [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková<br />
* [[Angel investor]] - Ester Březinová<br />
* [[exit strategy]] - Monika Krejčová<br />
* [[self-publishing]] - Jiří Krišpin<br />
* [[Online komunita]] - Eva Durnová<br />
<br />
===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===<br />
* [[korpus]] - Petr Fiala<br />
* [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala<br />
* [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský<br />
* [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn<br />
* [[syntax]] - Alena Brožová<br />
* [[slovotvorba]] - Martina Sochorová<br />
* [[sémantika]] - Dominika Frömelová<br />
* [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká<br />
* [[VerbaLex]] - Karolína Žáková<br />
<br />
===Josef Průša: Open source hardware===<br />
* [[open source hardware]] - Daniela Králová<br />
* [[GNU GPL]] - Milan Spisar<br />
* [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová<br />
* [[OpenCores]] - Martin Mašek<br />
* [[RepRap]] - Kristina Luskačová<br />
* [[Arduino]] - Julie Haladová<br />
* [[3D tisk]] - Kristina Luskačová<br />
* [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová<br />
* [[3D skener]] - Katarína Hečková<br />
* [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková<br />
<br />
===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===<br />
<br />
*[[BTS]] - Martina Snozová<br />
*[[geolokace]] - Eliška Hrabalová<br />
*[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová<br />
*[[IP adresa]] - Martina Snozová<br />
*[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč<br />
*[[Augmented Reality]] - Marek Moťka<br />
*[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos<br />
*[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová<br />
*[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová<br />
*[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová<br />
*[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan<br />
*[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová<br />
*[[Hackathon]] - Josef Ludvíček<br />
<br />
===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===<br />
*[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička<br />
*[[Spokojenost]] - Anna Kultová<br />
*[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová<br />
*[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek<br />
*[[Work-life balance]] - Kamila Burdová<br />
*[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička<br />
*[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová<br />
*[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová<br />
<br />
===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===<br />
*[[učící knihovník]] - Marie Indráková<br />
*[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková<br />
*[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza<br />
*[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová<br />
*[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková<br />
<br />
===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===<br />
*[[Arteterapie]] - Jakub Nytl<br />
*[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová<br />
*[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián<br />
*[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková<br />
* [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek<br />
<br />
==Blok expertů - jaro 2011==<br />
===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===<br />
* [[archiv]] - Myroslava Kutsyn<br />
* [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová<br />
* [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha<br />
* [[gesto]]- Marta Konířová<br />
* [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[Google Goggles]] - Viliam Vateha<br />
* [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková<br />
* [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková<br />
* [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek<br />
* [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek<br />
* [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban<br />
* [[Google Squared]] - Alena Brožová<br />
* [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)<br />
* [[IBM SPSS]] - Lumír Czech<br />
* [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč<br />
* [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín<br />
* [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková<br />
* [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE<br />
* [[tablet PC]] - Jan Růžička<br />
* [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka<br />
* [[Wikipedia]] - Michal Klajban<br />
* [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová<br />
<br />
===Marketing knihoven na sociálních sítích===<br />
* [[365 projekt]] - Irena Hodžová<br />
* [[Book trailer]] - Jiří Krišpin<br />
* [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková<br />
* [[fotobanka]] - Lenka Čípková<br />
* [[geolokace]] <br />
* [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková<br />
* [[hashtag]] - Iveta Jansová<br />
* [[Influencer Marketing]] - Romana Králová <br />
* [[infografika]] - Irena Hodžová<br />
* [[inovace]] - Miroslav Kršek<br />
* [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová<br />
* [[newsletter]]- Markéta Novotná<br />
* [[paradigma]] - Vrzalová Tereza<br />
* [[QR kód]] - Jitka Šiborová<br />
* [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová<br />
* [[statistika]] - Marie Vlčková<br />
* [[storytelling]] - Marie Packová<br />
<br />
===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===<br />
* [[abandonware]] - Sylvie Dyčková<br />
* [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová<br />
* [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková<br />
* [[brand]] - Eliška Hrabalová<br />
* [[cechovní značka]] - Monika Krejčová<br />
* [[Common Law]] - Gabriela Obstová<br />
* [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová<br />
* [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková<br />
* [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková<br />
* [[kultura]] - Magdalena Jirásková<br />
* [[licence]]- Marie Packová<br />
* [[minnesengr]]- Michaela Blažejová<br />
* [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová<br />
* [[Napster]] - Igor Hlaváč<br />
* [[oligopol]] - Lenka Matušková<br />
* [[patent]] - Markéta Novotná<br />
* [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková<br />
* [[Road Show]] - Tomáš Ocásek<br />
* [[States' Rights]] - Anna Kultová<br />
* [[User Experience]] - Miroslava Brázdová<br />
* [[vydavatel]] - Lenka Fatková<br />
* [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová<br />
* [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar<br />
<br />
===Open Access===<br />
* [[ArXiv]] - Marie Zagorová<br />
* [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová<br />
* [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková<br />
* [[Dspace]] - Petra Besperátová<br />
* [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová<br />
* [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová<br />
* [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[Open Access]] - Magda Šallaiová<br />
* [[Open Access Week]] - Petra Besperátová<br />
* [[plagiát]] - Katarína Hečková<br />
* [[preprint]]- Dalibor Bláha<br />
* [[recenze]] - Jaroslav Bednář<br />
* [[repozitář]] - Martina Snozová<br />
* [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová<br />
* [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová<br />
<br />
===Pirátství dnes i kdysi===<br />
* [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků<br />
* [[kniha]] - Martina Sochorová<br />
* [[knihtisk]] - Karolína Žáková<br />
* [[kopie]] - Edita Hečová<br />
* [[litografie]] - Marta Janošová<br />
* [[MP3]] - Emil Budín<br />
* [[pirátství]] - Magdalena Kahounová<br />
* [[počítačový program]]- Michaela Blažejová<br />
* [[průmysl]] - Daniel Šváb<br />
* [[revoluce]] - Monika Machovská <br />
* [[software]]- Veronika Svobodová<br />
* [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková<br />
* [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová<br />
* [[vynález]] - Marcela Střelcová<br />
* [[zákon]] - Dominika Fromelová<br />
* [[znalost]] - Magdaléna Filipová<br />
<br />
===Národní digitální knihovna===<br />
* [[born digital]] - Lucia Kelemenová<br />
* [[CESNET2]] - Jakub Hradil<br />
* [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová<br />
* [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček<br />
* [[emulace]] - Kateřina Kašíková<br />
* [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová<br />
* [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová<br />
* [[MARC21]] - <br />
* [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[METS]] - Martina Snížková<br />
* [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek<br />
* [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek<br />
* [[PDF]] - Petr Fiala<br />
* [[personalizace]] - Anna Kultová<br />
* [[robotický skener]] - Eva Durnová<br />
* [[rukopis]] - Simona Střalková<br />
* [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek<br />
* [[TIFF]] - Petr Fiala<br />
* [[veřejná správa]] - Marek Moťka<br />
* [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová<br />
* [[workflow]] - Dagmar Šiková<br />
<br />
===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===<br />
* [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová<br />
* [[citační analýza]] - Antonín Pokorný<br />
* [[editor]] - Kamila Rýdlová<br />
* [[ISO 690]] - Pavel Navrátil<br />
* [[plagiátorství]] - Simona Chudobová<br />
* [[scientometrie]] - Veronika Rychtová<br />
<br />
===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===<br />
* [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková<br />
* [[citační etika]]- Julie Haladová<br />
* [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská<br />
* [[generace X]] - Antonín Pokorný<br />
* [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová<br />
* [[hardware]] - Veronika Krausová<br />
* [[referenční služby]] - Filip Kocián<br />
* [[rešeršní služby]]- Eva Popelková<br />
* [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)<br />
<br />
===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===<br />
* [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová<br />
* [[cracker]] - Michal Kunrt<br />
* [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica<br />
* [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová<br />
* [[gambler]] - Michaela Bočánová<br />
* [[globalizace]] - Lukáš Prorok<br />
* [[Google Street View]] - Lenka Pokorná<br />
* [[hacker]] - Jonáš Kopp <br />
* [[hacktivismus]] - Jakub Alt<br />
* [[informační smog]] - Milan Říha<br />
* [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský<br />
* [[komunikace]]- Pavla Bárnetová<br />
* [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová<br />
* [[kyberpunk]] - Hana Holoubková<br />
* [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka<br />
* [[netholismus]] - Kamila Burdová<br />
* [[netománie]] - Jitka Šteflová<br />
* [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková<br />
* [[Open Source]] - Lenka Pokorná<br />
* [[outsourcing]]- Marie Indráková<br />
* [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong<br />
* [[Stuxnet]] - Josef Kos<br />
* [[závislost]] - Hana Nováková<br />
<br />
==Blok expertů - podzim 2010==<br />
===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===<br />
* [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová<br />
* [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová<br />
* [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová<br />
* [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová<br />
* [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá<br />
* [[ISO 11620]] - Simona Střalková<br />
* [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková<br />
* [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová<br />
* [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká<br />
* [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová <br />
* [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá<br />
* [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová<br />
* [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková<br />
<br />
===Makrosvět mikrokampaní===<br />
* [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková<br />
* [[banner]] - Simona Chudobová<br />
* [[direct marketing]] - Miroslava Sudová<br />
* [[e-business]] - Anna Kultová<br />
* [[e-komerce]] - Anna Kultová<br />
* [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová<br />
* [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková<br />
* [[Foursquare]] - Marcela Střelcová<br />
* [[Google AdWords]] - Petr Fiala<br />
* [[Google Analytics]] - Petr Fiala<br />
* [[GSM]] - Milan Spisar<br />
* [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková<br />
* [[kreativita]] - Lenka Fatková<br />
* [[mailing list]]- Věra Motyčková<br />
* [[mobilní marketing]] - Romana Králová<br />
* [[nová média]] - Miroslav Kršek<br />
* [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká<br />
* [[propagace]] - Karolína Žáková<br />
* [[reklama]] - Anna Mikulášková<br />
* [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková<br />
* [[strategický marketing]] - Alena Brožová<br />
* [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková<br />
* [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová<br />
* [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek<br />
* [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin<br />
* [[ZOOT]] - Petr Manasek<br />
<br />
===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===<br />
* [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková<br />
* [[didaktika]] - Radka Vybíralová<br />
* [[dotazník]] - Eliška Hrabalová<br />
* [[etika]]- Kamila Brablíková<br />
* [[Generation Y]]-Eva Fukarova<br />
* [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová<br />
* [[ICT]]- Vendula Škrabalová<br />
* [[konvergence]] - Martina Snížková<br />
* [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová<br />
* [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová<br />
* [[kybernetika]] - Jakub Procházka<br />
* [[mentální mapa]] - Monika Machovská<br />
* [[motivace]] - Magdalena Kahounová<br />
* [[pedagogika]] - Marie Vlčková<br />
* [[pozorování]] - Dominika Kopčanská<br />
* [[případová studie]] - Jana Chlanová<br />
* [[rozhovor]] - Kamila Burdová<br />
* [[teorie systémů]] - Veronika Lužová<br />
* [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková<br />
* [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova<br />
* [[VOIP]] - Kateřina Hořínková<br />
* [[výukové metody]] - Věra Adámková<br />
* [[výzkum]] - Renata Valentová<br />
* [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová<br />
<br />
===Ženy v IT===<br />
* [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích<br />
* [[ELIZA]] - Libor Juhaňák<br />
* [[ENIAC]] - Pavel Navrátil<br />
* [[Evropská komise]] - Barbora Blahová<br />
* [[feminismus]]-Lucie Kořistková<br />
* [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková<br />
* [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová<br />
* [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková<br />
* [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb<br />
* [[manažer]] - Renata Valentová<br />
* [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská<br />
* [[sociologie]] - Pavla Bárnetová<br />
* [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích <br />
* [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková<br />
<br />
===Poznámky k novosti nových médií===<br />
* [[epistemologie]] - Pavla Doleželová<br />
* [[futurologie]] - Tomáš Janypka<br />
* [[internet]] - Martina Snozová<br />
* [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková<br />
* [[kyberkultura]] - Michal Kunrt<br />
* [[NSFNET]] - Eva Mlynářová<br />
* [[pragmatismus]] - Katarína Hečková<br />
* [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová<br />
* [[třetí vlna]] - Tereza Honsová<br />
<br />
===Location Based Service===<br />
* [[Android]]-Tomáš Vorálek<br />
* [[Galileo]] - Filip Šelong<br />
* [[Google Latitude]] - Jiří Zeman<br />
* [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář<br />
* [[iPhone]] - Petr Chocholáč<br />
* [[Mashup]] - Petra Besperátová<br />
* [[mikroformát]] - Veronika Rychtová<br />
* [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica<br />
* [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová<br />
* [[smartphone]] - Daniel Šváb<br />
* [[spam]] - Lenka Čípková<br />
* [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman<br />
* [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner<br />
* [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok<br />
<br />
===Getting Things Done===<br />
* [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova<br />
* [[coaching]] - Renata Borková<br />
* [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova<br />
* [[frustrace]] - Marie Sýkorová<br />
* [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková<br />
* [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová<br />
* [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník<br />
* [[projekt]] - Hana Dvořáková<br />
* [[stres]] - Eva Petrášová<br />
* [[Time Management]]- Renata Borková<br />
* [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová<br />
<br />
===Jak (ne)hledat investora===<br />
* [[arbitr]] Jana Procházková<br />
* [[e-čtečka]] Lenka Skalická<br />
* [[fúze]] - Jana Procházková<br />
* [[iPad]] - Jan Růžička<br />
* [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná<br />
<br />
===Autorské právo a knihovny===<br />
* [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt<br />
* [[copyright]] - Petr Hejtmánek<br />
* [[DILIA]] - Hana Habermannová<br />
* [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková<br />
* [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný<br />
* [[torrent]] - Petra Besperátová<br />
* [[volné dílo]] - Marta Janošová<br />
<br />
===Komunitní role knihoven===<br />
* [[etnikum]] - Petr Hejtmánek<br />
* [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová<br />
* [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová<br />
* [[komunita]] - Magda Šallaiová<br />
* [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová<br />
* [[sociální komunikace]] - Marie Indráková<br />
* [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá<br />
<br />
===Informace jako politické téma===<br />
* [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek<br />
* [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný<br />
* [[demokracie]] - Martina Snozová<br />
* [[e-podpis]] - Lenka Pokorná<br />
* [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil<br />
* [[monopol]] - Vrzalová Tereza<br />
* [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek<br />
* [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová<br />
* [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková<br />
* [[warez]] - Igor Hlaváč<br />
* [[WikiLeaks]] - Jiří Beran<br />
<br />
===Národní úložiště šedé literatury===<br />
* [[digitální repozitář]] - Věra Adámková<br />
* [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová<br />
* [[šedá literatura]] - Marie Vlčková<br />
* [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová<br />
<br />
==Blok expertů - jaro 2010==<br />
===Náboženství v kyberprostoru===<br />
* [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková<br />
* [[computer cult]] - Vendula Škrabalová<br />
* [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák<br />
* [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová<br />
* [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová<br />
* [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor<br />
* [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová<br />
* [[kyberobřad]] - Monika Machovská<br />
* [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková<br />
* [[kyberprostor]] - Věra Zelinková<br />
* [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá<br />
* [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová<br />
* [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová<br />
* [[New Age]] - Lenka Veselá<br />
* [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová<br />
* [[novopohanství]] - Kamila Burdová<br />
* [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová<br />
* [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová<br />
* [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek<br />
* [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova<br />
* [[technopesimismus]] - Hana Nováková<br />
* [[UFO kult]] - Jana Plotková<br />
* [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková<br />
<br />
===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===<br />
* [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková<br />
* [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin<br />
* [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová<br />
* [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb<br />
* [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová<br />
* [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová<br />
* [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová<br />
* [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová<br />
* [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková<br />
* [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová<br />
* [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková<br />
* [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích<br />
* [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková<br />
* [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková<br />
* [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková<br />
* [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková<br />
* [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková<br />
* [[Knihovna roku]] - Anna Kultová<br />
* [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová<br />
* [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová<br />
* [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová<br />
* [[knihovník]] - Jaroslav Bednář<br />
* [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová<br />
* [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová<br />
* [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová<br />
* [[marketing]] - Kateřina Štruncová<br />
* [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová<br />
* [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková<br />
* [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová<br />
* [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová<br />
* [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová<br />
* [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková<br />
* [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová<br />
* [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková<br />
* [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová<br />
* [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková<br />
* [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová<br />
* [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková<br />
<br />
===Manažerské informační systémy===<br />
* [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař<br />
* [[Business Intelligence]] - Šimon Vích<br />
* [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková<br />
* [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová<br />
* [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman<br />
* [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková<br />
* [[informace]] - Kamila Jobová<br />
* [[informační management]] - Lenka Divišová<br />
* [[informační systém]] - Petr Vorel<br />
* [[intranet]] - Marie Sýkorová<br />
* [[ISO 9000]] - Milan Spisar<br />
* [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková<br />
* [[management]] - Kristýna Macháčková<br />
* [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel<br />
* [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná<br />
* [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman<br />
* [[Talent Management]] - Jan Růžička<br />
<br />
===OPAC 2.0 v českých podmínkách===<br />
* [[akvizice]] - Eva Králíčková<br />
* [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný<br />
* [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá<br />
* [[Clavius]] - Marie Vlčková<br />
* [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica<br />
* [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala<br />
* [[databáze]] - Magdalena Kahounová<br />
* [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová<br />
* [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů <br />
* [[ISBD]] - Gabriela Obstová<br />
* [[LANius]] - Alexandra Dvořáková<br />
* [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný<br />
* [[MVS]] - Simona Stolařová<br />
* [[RSS kanál]] - Lenka Damborská<br />
* [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá<br />
* [[SQL]] - Petr Fiala<br />
* [[tenký klient]] - Magda Fialová<br />
* [[wiki]] - Kateřina Kocábová<br />
<br />
===Soustružníci lidských duší===<br />
* [[bibliobus]] - Marta Pavlovská<br />
* [[cenzura knihoven]] - Renata Borková<br />
* [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková<br />
* [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková<br />
* [[čtenářství]] - Veronika Karásková<br />
* [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek<br />
* [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková<br />
* [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová<br />
* [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků<br />
* [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná<br />
* [[normalizace]] - Ludmila Bábíková<br />
* [[Proces se "zelenou internacionálou"]] - Markéta Homolová<br />
* [[sociální kontrola]] - Lumír Czech<br />
* [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová<br />
* [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková<br />
* závadná literatura<br />
** [[braková literatura]] - Hana Janečková<br />
** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková<br />
** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská<br />
** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek<br />
** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová<br />
<br />
===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===<br />
* [[algoritmus]] - Petr Věžník<br />
* [[bannerová slepota]] - David Koval<br />
* [[blog]] - Ilona Děchtěrenková<br />
* [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt<br />
* [[Delicious]] - Filip Šubrt<br />
* [[e-mail]] - Emil Budín<br />
* [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín<br />
* [[Last.fm]] - Filip Šelong<br />
* [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková<br />
* [[Produsage]] - David Němeček<br />
* [[Second Life]] - zpracováno mimo BE<br />
* [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha<br />
* [[sociální média]] - Chytková, Dagmar<br />
* [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová<br />
* [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[YouTube]] - Daniel Hübner<br />
<br />
===Digitální knihovna Manuscriptorium===<br />
* [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková<br />
* [[digitalizace]] - Martina Snížková<br />
* [[digitální archiv]] - Renata Valentová<br />
* [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová<br />
* [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů<br />
* [[ENRICH]] - Petra Besperátová<br />
* [[harddisk]] - Kamila Horáková<br />
* [[inkunábule]] - Alena Sedláčková<br />
* [[JPEG]] - Jiří Křupala<br />
* [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová<br />
* [[MARC]] - Tomáš Fendrich<br />
* [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů<br />
* [[metadata]] - Jiří Beran<br />
* [[papyrus]] - Katarína Hečková<br />
* [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková<br />
* [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich<br />
* [[skenování]] - Michal Kunrt<br />
<br />
===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===<br />
* [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková<br />
* [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková<br />
* [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová<br />
* [[INFOZ]] - Alena Fafková<br />
* [[nakladatel]] - Monika Beránková<br />
* [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová<br />
* [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková<br />
* [[Science Direct]] - Michal Kiesel<br />
* [[SCOPUS]] - Alena Fafková<br />
* [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková<br />
<br />
===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===<br />
* [[hypertext]] - Petr Hejtmánek<br />
* [[Long Tail]] - Jakub Alt<br />
* [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík<br />
* [[PageRank]] - Peter Kahoun<br />
* [[webová analytika]] - Tomáš Bouda<br />
* [[Yahoo]] - Lenka Pokorná<br />
* [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek<br />
<br />
===Škola 2.0 beta===<br />
* [[Action Learning]] - Lenka Janská<br />
* [[e-learning]] - Markéta Kulíková<br />
* [[e-tutor]] - Markéta Kulíková<br />
* [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková<br />
* [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská<br />
* [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová<br />
* [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)<br />
* [[netiketa]] - Lenka Šatavová<br />
<br />
===Knihovník v 21. století===<br />
* [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková<br />
* [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká<br />
* [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová<br />
* [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká<br />
<br />
===eBooks on Demand===<br />
* [[eBook]] - Magda Šallaiová<br />
* [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová<br />
* [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová<br />
<br />
[[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]</div>Pitvahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Theodor_H._Nelson&diff=30292Theodor H. Nelson2013-04-26T18:21:26Z<p>Pitva: /* Zaměstnání */</p>
<hr />
<div><br/>'''Ted Nelson''', celým jménem Theodor Holm Nelson (nar. 17. června 1937), je americký sociolog, filosof, softwarový designér a sám sebe označuje za vizionáře<ref name="CV">NELSON, Theodor H. ''TED NELSON - CURRICULUM VITAE'' [online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <http://http://hyperland.com/TNvita>.</ref>.<br />
<br />
{{Infobox Vědec |jmeno = Theodor H. Nelson<p>[[Soubor:Ted_nelson.jpg|260px|center]]</p>|datum_narozeni = 17. 6. 1937|misto_narozeni = Chicago, USA|datum_umrti = -|misto_umrti = -|duvod_umrti = -|pobyt = Southampton, Velká Británie|rodina = ženatý s [[Marlene Mallicoat]]|obcanstvi = US|skola = M.A. Harvard, Sociology (Department of Social Relations), 1963.<br>Ph.D. Keio University, Japan (Department of Media and Governance), 2002.|pracoviste = Southampton University<br>Projekt XANADU |znamy_diky = Projekt XANADU; hypertext|oceneni = 1968: "''Auburn Lecturer''"<br>1998: "''Nelson Newcomer Award''"<br>1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''"<br>2001: "''Officier des Arts et Lettres''"}}<br />
Nelson je pionýrem v oblasti informačních technologií, zavedl a poprvé použil termín hypertext v roce 1963, uveřejnil jej v roce 1965. Je mu také přisuzováno první použití slov hypermedia, virtualita, intervingularita a teledildonika.<br />
<br />
Mezi jeho nejvýznamnější práce patří dva softwarové projekty: Xanadu Hypertext a ZigZag Data System, dále napsal osm knih, přes padesát článků, měl několik akademických pozic a mohl mít celkem až na 750 studentů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
<br />
== Život ==<br />
<br />
Theodor Holm Nelson se narodil do umělecké rodiny režiséra Ralpha Nelsona, pozdějšího vítěze Emmy a Oscarové herečky Celesty Holmové. Jejich manželství ale příliš šťastné nebylo, a tak byl Nelson po většinu času vychováván svými prarodiči, nejprve v Chicagu, kde se také narodil, později v Greenvich Village.<ref>GRIFFIN, Scott. Internet Pioneers [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html>.</ref><br />
<br />
Svůj první titul B.A. obdržel na univerzitě ve Swarthmore roku 1959. O rok později začal na Harwardské univerzitě pracovat v rámci studentské práce na programu, který by mu umožnil ukládat všechny jeho poznámky, včetně jejich editace. Nicméně díky jeho nedostatečné technické vzdělanosti k jeho dokončení nikdy nedošlo. Nicméně Nelson se čím dál více stával počítačovým filosofem a visionářem a ve svých knihách, které vydával vlastním nákladem, v podstatě navrhl spoustu aplikací, které inspirovali vývojáře ve vývoji, a tak vznikla spousta aplikací, které dnes již považujeme za běžné, jako je například Word. Nelson totiž přesně věděl, co od počítače vyžaduje, a co by mu měl přinést. Studium na Harwardu ukončil úspěšně roku 1963 titulem M.A. na katedře sociálních vztahů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Pozdější 3 roky strávil jako učitel sociologie na elitní americké škole Vassar College. Později působil jako konzultant hned v několika organizacích. Mezi ty nejvýznamnější můžeme zmínit Bellovy laboratoře. Od roku 1968 byl také vlastníkem „The Nelson Organization“, kam na konzultace chodili zástupci i takových firem, jako jsou IBM, Western Electric či Kalifornské univerzity. V pozdějších letech působil opět jako hostující přednášející na několika amerických univerzitách, kde přednášel například o textových procesorech a interaktivní grafice. Na začátku 80. let působil jako šéf designer pro Datapoint corporation na vývoji textového procesoru nové generace, kde chtěl použít svůj „Vortext“ design, ale Datapoint celý projekt později zrušil.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Od roku 1988 se XOC (firma zaštiťující projekt Xanadu) stává akvizicí firmy Autodesk. Nelsonova práce je zejména propagace projektu Xanadu. Bohužel ani jeden z Nelsonových designů není nakonec dokončen a Autodesk od celého projektu po čtyřech letech upustil. V roce 1994 se Nelson přesouvá do Japonska, kde zakládá společnost Sapporo Hyperlab, kde on sám pracuje na pozici výzkumného pracovníka. Na této pozici působí i na univerzitě Hokkaido v Sapporu, a to v letech 1995-1996. Po další 3 roky působí také jako hostující profesor na katedře Environmentálních studií na Keio University ve Fujisawě, kde roku 2002 získal také titul Ph.D. za práci „Filozofie hypertextu“. Roku 1997 se stává profesorem i na universitě v Southamtonu, kde působí dodnes.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
=== Vzdělání<br/> ===<br />
<br />
*1959 – B.A. - Swarthmore, katedra filozofie<br />
*1963 – M.A. - Harward, katedra sociálních vztahů<br />
*2002 – Ph.D. - Keio University – za práci „Filozofie hypertextu“<br />
<br />
=== Zaměstnání<br/> ===<br />
<br />
*1964-66 – odborný asistent sociologie, Vassar College<br />
*1966-67 – technologický konzultant, Brace & World Publishers<br />
*1968-72 – vlastník firmy, „The Nelson Organization“ - poskytoval konzultace – IBM, Brown University, Western Electric, University of California atd.<br />
*1968-69 – odborný konzultant, Bellovy laboratořích a CBS laboratoře<br />
*1973-76 – učitel na několika katedrách, University of Illinois<br />
*1976 – spoluvlastník a reklamní ředitel, The Itty Bitty Machine Company (jeden z prvních počítačových obchodů v Chicagu)<br />
*1977 – hostující učitel, Swarthmore College – přednášel o textových systémech a interaktivní grafice<br />
*1980-81 – editor, magazín Creative Computing 1981-82 – šéfdesigner kancelářského softwaru, Datapoint<br />
*1983-84 – media specialist, Datapoint<br />
*1988-93 – "Distinguished Fellow", Autodesk<br />
*1993-95 – editor, magazín NewMedia<br />
*1994-96 – výzkumný pracovník, Sapporo HyperLab, Japonsko<br />
*1995-96 – výzkumný pracovník, Hokkaido University, Japonsko<br />
*1994-99 – hostující učitel, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*1997-nyní – hostující učitel, University of Southampton, Anglie<br />
*1999-2002 – přednášející, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*2000+ - "Senior Fellow", McLuhan institute<br />
*2003 – hostující učitel, University of Nottingham, Anglie<br />
*2004-9 – pracovník, Oxford Internet Institute, University of Oxford, Anglie<br />
*2010 – designer, The Internet Archive<br />
<br />
== Projekt XANADU<br/> ==<br />
<br />
Nelson přichází v 60. letech s myšlenkou celosvětového [[Hypertext|hypertextu]].<ref>NELSON, Theodor H. Project Xanadu® [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.xanadu.com/>.</ref><br />
Tato myšlenka univerzální demokratické a celosvětové [[Hypertext|hypertextové]] knihovny měla pozdvihnout lidské bytí na zcela novou životní úroveň. Časopis [[Wired]] označil [[Xanadu]] za nejdéle trvající projekt v historii výpočetní techniky, který byl s nadšením Nelsona a jeho týmu ohlášen, avšak doposud nespatřil světlo světa. „The amazing epic tragedy.“ <ref name="WOLF">WOLF, Gary. The Curse Of Xanadu [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html>.</ref><br />
<br />
=== Historie projektu XANADU<br/> ===<br />
<br />
Prvopočátky projektu můžeme vysledovat až do Nelsonových studií na Harwardu, kde v rámci studentského projektu pracoval na textovém procesoru, který by mu umožnil ukládat jeho myšlenky a poznámky uvnitř počítače. Neměl ale dostatečné technické znalosti, a tak projekt nedokončil.<ref name="RHEINGOLD">RHEINGOLD, Howard. Tools for Thought [online]. [cit. 2013-04-22]. kap. 14. Dostupné z: <http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html>.</ref> Na konci šedesátých let dostal Nelson od soukromého investora menší finanční obnos, a tak si mohl dovolit najmout programátora, aby pracoval na základním kódu projektu Xanadu. Výsledkem byla datová struktura, která umožňovala vkládat do paměti počítače a následně z ní opět vyjímat, větší úseky textu. V roce 1972 vznikla první demoverze celého projektu, která ovšem běžela pouze na půjčeném počítači, než mohl Nelson celý projekt ukázat potencionálním zákazníkům, musel počítač vrátit. V tuhle chvíli tedy měl část zdrojového kódu, ale nikoli médium, na kterém by jej mohl přenášet.<ref name="WOLF"/><br />
<br />
V roce 1974 vychází jakýsi manifest Nelsonovy digitální revoluce pojmenovaný "CompLib/Dream Machines", který se skládal ze dvou částí. První CompLib obsahovala změť nesouvisejících informací, ale pokud čtenář knihu otočil, měl před sebou část druhou – Dream Machines. V této kapitole se Nelson snažil představit základní nástin funkcí projektu Xanadu, který zde byl představen jako digitální síť, jakožto přirozeného prostředí pro hypertext. Během doby, kdy přednášel na univerzitě na Swarthmore College se seznámil s Rogerem Gregorym, Markem Millerem a Stuartem Greenem, kteří napsali další část kódu.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
V roce 1983 tak Nelson zakládá společnost Xanadu Operating Company (XOC), která měla design systému dokončit, ale vývoj až do roku 1988 nijak nepokročil. V tomto roce veškerá práva na projekt Xanadu (včetně XOC) přecházejí pod firmu Autodesk. Šéfem vývoje se stal Miller, který později také rozhodl o tom, že momentální verze není vhodná ke komerčnímu využití a celý tým tak začal pracovat na nové verzi kódu. Vzhledem k širokému záběru funkcí, které měl Xanadu zvládat se daří většinu softwarových problému vyřešit až na konci roku 1991. V únoru 1992 ovšem Autodesk upadá do finančních potíží a XOC přechází pod správu firmy Memex a s ním přechází i většina programátorů. Práva na název Xanadu získává opět Nelson.<ref name="WOLF"/><br />
<br />
Jenže i Memex se v souvislosti s Xanadu dostal do finančních potíží a autorská práva v souvislosti s XOC tak přešla do vlastnictví Rogera Gregoryho a Keitha Hensona. Tato společnost se později přejmenovala na Udanax a vydala otevřené kódy Xanadu 88.1 jako Udanax Green a Xanadu 92.1 pod názvem Udanax Gold.<ref name="GREGORY">GREGORY, Roger. Udanax.com [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: <http://www.udanax.com>.</ref> Nelson mezitím odešel do Japonska, kde ve spolupráci se studenty Keio University pokračoval na vývoji. Autorská práva rozšířil na společnosti Xanadu Australia a Xanadu America.<br/>Nicméně Xanadu jako samostatný hypertextový systém se všemi jeho atributy a aplikacemi dosud neběží na žádné platformě.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
== ZigZag Data System<br/> ==<br />
<br />
Zvaný také ZZstructure (resp. hyperthogonal structure) je generalizace dat, jako viditelných křížených seznamů v&nbsp;multidimenzionálním prostoru, které nabízejí nové formy [[Vizualizace]] a připojení.<ref>NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://www.xanadu.com/zigzag>.</ref><br />
<br />
Zig Zag data system by měl umožnit přestavbu světa osobních počítačů na práci s&nbsp;jednoduššími programy a daty tak, aby byla práce s&nbsp;nimi pro uživatele co nejsnadnější.<br />
<br />
Momentálně probíhají ZZstructure projekty v&nbsp;v&nbsp;USA, Austrálii, Japonsku, Rusku a Finsku.<br />
<br />
== Další aktivity ==<br />
<br />
Umělecký původ Teda Nelsona se projevil i v jeho tvorbě:<br />
<br />
*1957 (prvním rokem na Swarthmore College): Napsal knihu, režíroval a napsal slova zřemě zcela prvního rockového muzikálu "''Anything & Everything''"<br />
*1959 (koncem studia na Swarthmore College): Napsal a zrežíroval 90 minut dlouhou filmovou komedii s názvem "''The Epiphany of Slocum Furlow''".<br />
*1981 Ted Nelson byl konzultantem při natáčení filmu “''Tron''” Stevena Lisbergera (1982, Walt Disney Productions)<br />
<br />
Ted Nelson se po celý svůj život účastní mnohých banketů a konferencí na které je často zván jako vystupující. Vystupoval také na cestách po britských či amerických universitách.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Nelsonovy neologismy ===<br />
<br />
'''Compound document''' (1967)<br />
<br />
*Složený dokument. Dokument vytvořený pomocí textového editoru. Prostý text je smíchán s dalšími netextovými prvky, například s obrázky, tabulky, audio či video objekty, atd. <ref>Compound document. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document>.</ref><br />
<br />
'''Cybercrud''' (1967)<br />
<br />
*Spojení slov ''Cyber + Crud'' (špína, svinstvo). Pojem označuje animaci, prezentaci... která má za úkol zmást či zakrýt fakta. <ref>Cybercrud. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud>.</ref><br />
<br />
'''Docuplex''' (1981)<br />
<br />
*Nelsonova vize Dokuplexu [http://hypertext.sourceforge.net/docuplex/ zde].<br />
<br />
'''Docuverse''' (1981)<br />
<br />
*Neboli ''docuversum'' (složenina slov ''document ''a ''universe (''resp.''universum''), je celosvětová elektronická knihovna propojených dokumentů<ref name="kobikova">_</ref>, čili globální metadokument.<br />
<br />
'''Enfilade''' (1972)<br />
<br />
*"''Enfilades''" jsou třídy stromové datové struktury použité v projektu [[XANADU]]. Umožňují rychlou editaci, správu verzí, porovnávání operací a změn v síťové [[Hypertex|hypertextové]] databázi. <ref>Enfilade. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu)>.</ref><br />
<br />
'''[[Hypertext]]''' (1965)<br />
<br />
*Text, který není omezený lineární formou. [[Hypertext]] je pojem označující skupinu textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (linků, lexií), což umožňuje čtenáři procházet textem nelineárně, bez striktně definovaného počátku, konce i sledu textu. Na technologii [[Hypertext|hypertextu]] je založeno internetové prostředí globální počítačové sítě, tzv. World Wide Web.<br />
<br />
'''[[Hypermedia]]''' (1965)<br />
<br />
*Logická extenze slova [[Hypertext]]. Jde o médium obsahující krom prostého textu a odkazů také audio, video, grafické prvky,… <ref>Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia>.</ref><br />
<br />
'''Intertwingularity''' (1974)<br />
<br />
*Tento pojem Nelson použil k vyjádření složitosti vzájemných vazem v lidském poznání (vědění).<ref>Intertwingularity. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity>.</ref><br />
<br />
'''Soft copy''' (1975)<br />
<br />
*Jde o nevytištěný digitální dokument, lze jej prohlížet pomocí programů v počítačích. V kontrastu je vytištěný dokument.<ref>Soft copy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy>.</ref><br />
<br />
'''Techniod ''' (1981)<br />
<br />
*Přídavné jméno vztahující se k funkčnosti nebo provozování technologií. <ref>Techniod. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod>.</ref><br />
<br />
'''Teledildonics''' (1975)<br />
<br />
*Nebo také „''cyberdildonics''“ jsou elektronické sexuální pomůcky, které lze ovládat pomocí počítače a dosáhnout tak orgasmu.<ref>Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics>.</ref><br />
<br />
'''Transclusion''' (1982)<br />
<br />
*Jde o začlenění dokumentu (nebo jeho části) do jiného dokumentu pomocí odkazu.<ref>Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion>.</ref><br />
<br />
'''Virtuality''' (1977)<br />
<br />
*Nelson vidí tento pojem jako opozitum k termínu ''reality''. Všechno má svoji reálnou a virtuální stránku.<ref>Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality>.</ref><br />
<br />
'''Visualization'''(1972)<br />
<br />
*Jako první použil tento pojem v rámci počítačové vědy, tedy jako "''electronic visualization''", později i ve spojení "''computer visualization''" a "''scientific visualization''". <ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Dále pojmy: '''digitalia''' (1965), '''image synthesis''' (1970), '''structangle''' (1987), '''zipper lists''' (1970)<br />
<br />
=== Patenty ===<br />
<br />
*2000: Many-to-many platební systém pro síťový obsah.<br />
*2001: Softwarový patent pro ZigZag Structure (systém pro řízení, prohlížení a propojování komplexních dat).<br />
<br />
== Význam Teda Nelsona pro informační vědu a knihovnictví ==<br />
<br />
Ted Nelson spadá do skupiny lidí podílejících se na vývoji konceptu [[Hypertext|hypertextu]] a digitalizace dat ve vztahu k textualitě. <ref>MACEK, Jakub. Nová média. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm >.</ref> Prvotní koncept se objevují již ve článku „As We May Think“(1945) [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]], který Nelsona inspiroval.<br />
<br />
Ted Nelson byl prvním, kdo hypertextový systém pojmenoval a v šedesátých letech i oficiálně zavedl termín hypertext, jež chápal jako nové médium, jež rozšiřuje možnosti kreativní práce s textem. Popsal [[Hypertext]] jako nesekvenční, nelineární text s rozvětvenou strukturou, která se skládá z textových bloků (lexií) propojených (prolinkovaných) různými spojeními a nabízí čtenáři různé čtecí trasy. <ref name="kobikova">KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm >.</ref> Cílem jeho práce i práce na projektu [[XANADU]] bylo vytvoření totálního [[Hypertext|hypertextu]], tzv. docuversum (složeno ze slov document a universum).<br />
<br />
Nelson se také snažil razit myšlenky o spoluutváření dokumentů různými uživateli a o redundantním ukládání, což byli úmysly, které nepřímo předcházejí konceptům webu 2.0.<ref>AUTRATA, Petr. Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie [online]. 2012 [cit. 2013-04-16]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Zuzana Kobíková. Dostupné z: <http://theses.cz/id/fxo2m6/>.</ref><br />
<br />
== Ocenění ==<br />
<br />
*1968: "''Auburn Lecturer''", Union Theological Seminary (společně s Kennethem Bouldingem).<br />
*1998: ACM, americká Asociace pro výpočetní techniku začala předávat "''Nelson Newcomer Award''". Cena je každoroční a uděluje se vědeckým nováčkům za jejich texty z oblasti hypertextu.<br />
*1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''", Sedmá WWW konference v Brisbane v Austrálii. Nelson dostal cenu pro jednotlivce za celoživotní přínos v oblasti globální informační infrastruktury.<br />
*2001: V tomto roce byl Ted Nelson ve Francii pasován ministrem kultury jako "''Officier des Arts et Lettres''". Jde o individuální ocenění za přínos v literatuře a umění; (Řád umění a literatury Francouzské republiky).<br />
<br />
== Publikace ==<br />
<br />
Theodor Nelson napsal během svého života nepřeberné množství článků. Existuje mnoho zápisů, rozhovorů či videozáznamů, ať už z konferencí, nebo z televizních diskuzních pořadů, jakým byl například „Good Morning America“ nebo pořad „Hyperland“ televize BBC (1990). K prvnímu vystoupení Teda Nelsona v televizi však došlo již v roce 1950.<br />
<br />
Své články publikoval Nelson již od prvních let na univerzitě ve Swarthmore.<br />
<br />
V roce 1965 vydal jeden z prvních významných článků „The Hypertext“ v rámci Sborníku World Documentation Federation. V těchto letech vychází dále Nelsonovi např. grafická brožura věnující se počítačové grafice"New Media and Creativity Systems" a článek „Hypertext for History“(1966).<br />
<br />
V roce 1972 napsal text odkazující na článek „As We May a Think“ [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]] tím, že slovíčko „may“ zaměnil za „will“. Text „As We Will Think“ zkoumá problémy rozhraní, nově definuje [[Vannevar Bush|Bushův]] [[Vannevar Bush#Memex|Memexjako]] [[Hypertext]], popisuje vize sítě (odlišné od [[Internet|internetu]]) a přemýšlí, jak bychom mohli začít takovou síť/systém znalostí stavět.<br />
<br />
Několik svých článků publikoval Nelson také v časopise Creative Computing, kde byl i krátce editorem.<ref>Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing>.</ref><br/>Např. "The Atari Machine", "Interactive Systems and the Design of Virtuality" (1980).<br />
<br />
=== Knihy ===<br />
<br />
*1959: Life, Love, College, etc. (Formerly We Need a Sociology Department.) TN's collected columns from the Swarthmore Phoenix.<br />
*1966: Media 72, publikoval sám Nelson.<br />
*1974: Computer Lib/Dream Machines.<br />
*1977: The Home Computer Revolution. Přeloženy do švédštiny a italštiny.<br />
*1981: Literary Machines. 1987: Major revision. Přeloženo do japonštiny a italštiny.<br />
*1997: The Future of Information. Publikoval v Japonsku Kay Nishi ve speciální limitované edici.<br />
*2008: Geeks Bearing Gifts: How the Computer World Got This Way. Distribuce: Lulu.com.<br />
*2010: POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization. Distribuce: Lulu.com.<br />
<br />
== Citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
<br />
<br />
== Externí zdroje ==<br />
<br />
*[http://hyperland.com/TNvita Životopis Teda Nelsona].<br />
*[http://hyperland.com/ Osobní stránky] Teda Nelsona.<br />
*Oficiální strán<span style="font-size:small">ky&nbsp;<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: 'Times New Roman'">[http://xanadu.com/ PROJECTu XANADU®].</span></span><br />
*Oficiální stránky [http://www.xanadu.com/zigzag/ The ZIGZAG<span style="font-size:x-small"><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: 'Times New Roman'; text-align: -webkit-center">®</span></span>&nbsp;Database and Vizualization System]<br />
*Stránky udílení cen [http://www.sigweb.org/resources/sigweb-awards/43-ted-nelson Hypertext Ted nelson Newcomer Award]<br />
*Části autobiografické knihy&nbsp;[http://hyperland.com/possiplex/Excerpts.htm <span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px">POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization(2010).</span>]<br />
<br />
=== Články TN dostupné online ===<br />
<br />
*[http://web.grinnell.edu/courses/spn/s02/SPN395-01/RAM/RAM03/RAM0303.pdf As We Will Think]&nbsp;(1972).<br />
*[http://www.cs.nott.ac.uk/~hla/HTF/HTFII/Nelson.html Issues In Applicative Hyperization of Unwitting Systems]&nbsp;(1996).<br />
*[http://xanadu.com.au/ted/transcopyright/transcopy.html Transcopyright: Dealing with the Dilemma of Digital Copyright]&nbsp;(1997).<br />
*[http://www.xml.com/pub/a/w3j/s3.nelson.html Embedded Markup Considered Harmful]&nbsp;(1997)<br />
*[http://xanadu.com.au/ted/zigzag/xybrap.html What's On My Mind]&nbsp;(1998)<br />
*[http://portal.acm.org/ft_gateway.cfm?id=346033&type=pdf Xanalogical Structure, Needed Now More than Ever: Parallel Documents, Deep Links to Content, Deep Versioning and Deep Re-Use]&nbsp;(2000)<br />
*[http://xanadu.com/XanaduSpace/btf.htm Back to the Future: Hypertext the Way It Used To Be]&nbsp;(2007, společně s: Robert Adamson Smith)<br />
<br />
=== Video ===<br />
<br />
*Ted Nelson prezentuje [https://www.youtube.com/watch?v=En_2T7KH6RA XANADU Space]<br />
*Ted Nelson představuje [https://www.youtube.com/watch?v=WEj9vqVvHPc ZigZag data structure]<br />
<br />
<br/><br/>{{DEFAULTSORT:Nelson, Ted}}<br />
<br />
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]] <br/></div>Pitvahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Theodor_H._Nelson&diff=30257Theodor H. Nelson2013-04-26T05:35:17Z<p>Pitva: /* Historie projektu XANADU */</p>
<hr />
<div><br/>'''Ted Nelson''', celým jménem Theodor Holm Nelson (nar. 17. června 1937), je americký sociolog, filosof, softwarový designér a sám sebe označuje za vizionáře<ref name="CV">NELSON, Theodor H. ''TED NELSON - CURRICULUM VITAE'' [online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/kyberpsychologicky-profil-uzivatelu-komunity-inflow-pruzkum-avataru-v-blogosfere>.</ref>.<br />
<br />
{{Infobox Vědec |jmeno = Theodor H. Nelson<p>[[Soubor:Ted_nelson.jpg|260px|center]]</p>|datum_narozeni = 17. 6. 1937|misto_narozeni = Chicago, USA|datum_umrti = -|misto_umrti = -|duvod_umrti = -|pobyt = Southampton, Velká Británie|rodina = ženatý s [[Marlene Mallicoat]]|obcanstvi = US|skola = M.A. Harvard, Sociology (Department of Social Relations), 1963.<br>Ph.D. Keio University, Japan (Department of Media and Governance), 2002.|pracoviste = Southampton University<br>Projekt XANADU |znamy_diky = Projekt XANADU; hypertext|oceneni = 1968: "''Auburn Lecturer''"<br>1998: "''Nelson Newcomer Award''"<br>1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''"<br>2001: "''Officier des Arts et Lettres''"}}<br />
Nelson je pionýrem v oblasti informačních technologií, zavedl a poprvé použil termín hypertext v roce 1963, uveřejnil jej v roce 1965. Je mu také přisuzováno první použití slov hypermedia, virtualita, intervingularita a teledildonika.<br />
<br />
Mezi jeho nejvýznamnější práce patří dva softwarové projekty: Xanadu Hypertext a ZigZag Data System, dále napsal osm knih, přes padesát článků, měl několik akademických pozic a mohl mít celkem až na 750 studentů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
<br />
== Život ==<br />
<br />
Theodor Holm Nelson se narodil do umělecké rodiny režiséra Ralpha Nelsona, pozdějšího vítěze Emmy a Oscarové herečky Celesty Holmové. Jejich manželství ale příliš šťastné nebylo, a tak byl Nelson po většinu času vychováván svými prarodiči, nejprve v Chicagu, kde se také narodil, později v Greenvich Village.<ref>GRIFFIN, Scott. Internet Pioneers [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html>.</ref><br />
<br />
Svůj první titul B.A. obdržel na univerzitě ve Swarthmore roku 1959. O rok později začal na Harwardské univerzitě pracovat v rámci studentské práce na programu, který by mu umožnil ukládat všechny jeho poznámky, včetně jejich editace. Nicméně díky jeho nedostatečné technické vzdělanosti k jeho dokončení nikdy nedošlo. Nicméně Nelson se čím dál více stával počítačovým filosofem a visionářem a ve svých knihách, které vydával vlastním nákladem, v podstatě navrhl spoustu aplikací, které inspirovali vývojáře ve vývoji, a tak vznikla spousta aplikací, které dnes již považujeme za běžné, jako je například Word. Nelson totiž přesně věděl, co od počítače vyžaduje, a co by mu měl přinést. Studium na Harwardu ukončil úspěšně roku 1963 titulem M.A. na katedře sociálních vztahů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Pozdější 3 roky strávil jako učitel sociologie na elitní americké škole Vassar College. Později působil jako konzultant hned v několika organizacích. Mezi ty nejvýznamnější můžeme zmínit Bellovy laboratoře. Od roku 1968 byl také vlastníkem „The Nelson Organization“, kam na konzultace chodili zástupci i takových firem, jako jsou IBM, Western Electric či Kalifornské univerzity. V pozdějších letech působil opět jako hostující přednášející na několika amerických univerzitách, kde přednášel například o textových procesorech a interaktivní grafice. Na začátku 80. let působil jako šéf designer pro Datapoint corporation na vývoji textového procesoru nové generace, kde chtěl použít svůj „Vortext“ design, ale Datapoint celý projekt později zrušil.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Od roku 1988 se XOC (firma zaštiťující projekt Xanadu) stává akvizicí firmy Autodesk. Nelsonova práce je zejména propagace projektu Xanadu. Bohužel ani jeden z Nelsonových designů není nakonec dokončen a Autodesk od celého projektu po čtyřech letech upustil. V roce 1994 se Nelson přesouvá do Japonska, kde zakládá společnost Sapporo Hyperlab, kde on sám pracuje na pozici výzkumného pracovníka. Na této pozici působí i na univerzitě Hokkaido v Sapporu, a to v letech 1995-1996. Po další 3 roky působí také jako hostující profesor na katedře Enviromentálních studií na Keio University ve Fujisawě, kde roku 2002 získal také titul Ph.D. za práci „Filozofie hypertextu“ . Roku 1997 se stává profesorem i na universitě v Southamtonu, kde působí dodnes.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
=== Vzdělání<br/> ===<br />
<br />
*1959 – B.A. - Swarthmore, katedra filozofie<br />
*1963 – M.A. - Harward, katedra sociálních vztahů<br />
*2002 – Ph.D. - Keio University – za práci „Filozofie hypertextu“<br />
<br />
=== Zaměstnání<br/> ===<br />
<br />
*1964-66 – odborný asistent sociologie, Vassar College<br />
*1966-67 – technologický konzultant, Brace & World Publishers<br />
*1968-1972 – vlastník firmy, „The Nelson Organization“ - poskytoval konzultace – IBM, Brown University, Western Electric, University of California atd.<br />
*1968-69 – odborný konzultant, Bellovy laboratořích a CBS laboratoře<br />
*1973-76 – učitel na několika katedrách, University of Illinois<br />
*1976 – spoluvlastník a reklamní ředitel, The Itty Bitty Machine Company (jeden z prvních počítačových obchodů v Chicagu)<br />
*1977 – hostující učitel, Swarthmore College – přednášel o textových systémech a interaktivní grafice<br />
*1980-81 – editor, magazín Creative Computing 1981-82 – šéfdesigner kancelářského softwaru, Datapoint<br />
*1983-84 – media specialist, Datapoint<br />
*1988-93 – Distinguished Fellow, Autodesk<br />
*1993-95 – editor, magazín NewMedia<br />
*1994-96 – výzkumný pracovník, Sapporo HyperLab, Japonsko<br />
*1995-96 – výzkumný pracovník, Hokkaido University, Japonsko<br />
*1994-99 – hostující učitel, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*1997-nyní – hostující učitel, University of Southampton, Anglie<br />
*1999-2002 – přednášející, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*2000+ - uznávaný pracovník, McLuhan institute<br />
*2003 – hostující učitel, University of Nottingham, Anglie<br />
*2004-9 – pracovník, Oxford Internet Institute, University of Oxford, Anglie<br />
*2010 – designer, The Internet Archive<br />
<br />
== Projekt XANADU<br/> ==<br />
<br />
Nelson přichází v 60. letech s myšlenkou celosvětového [[Hypertext|hypertextu]].<ref>NELSON, Theodor H. Project Xanadu® [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.xanadu.com/>.</ref><br />
Tato myšlenka univerzální demokratické a celosvětové [[Hypertext|hypertextové]] knihovny měla pozdvihnout lidské bytí na zcela novou životní úroveň. Časopis [[Wired]] označil [[Xanadu]] za nejdéle trvající projekt v historii výpočetní techniky, který byl s nadšením Nelsona a jeho týmu ohlášen, avšak doposud nespatřil světlo světa. „The amazing epic tragedy.“ <ref name="WOLF">WOLF, Gary. The Curse Of Xanadu [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html>.</ref><br />
<br />
=== Historie projektu XANADU<br/> ===<br />
<br />
Prvopočátky projektu můžeme vysledovat až do Nelsonových studií na Harwardu, kde v rámci studentského projektu pracoval na textovém procesoru, který by mu umožnil ukládat jeho myšlenky a poznámky uvnitř počítače. Neměl ale dostatečné technické znalosti, a tak projekt nedokončil.<ref name="RHEINGOLD">RHEINGOLD, Howard. Tools for Thought [online]. [cit. 2013-04-22]. kap. 14. Dostupné z: <http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html>.</ref> Na konci šedesátých let dostal Nelson od soukromého investora menší finanční obnos, a tak si mohl dovolit najmout programátora, aby pracoval na základním kódu projektu Xanadu. Výsledkem byla datová struktura, která umožňovala vkládat do paměti počítače a následně z ní opět vyjímat, větší úseky textu. V roce 1972 vznikla první demoverze celého projektu, která ovšem běžela pouze na půjčeném počítači, než mohl Nelson celý projekt ukázat potencionálním zákazníkům, musel počítač vrátit. V tuhle chvíli tedy měl část zdrojového kódu, ale nikoli médium, na kterém by jej mohl přenášet.<ref name="WOLF"/><br />
<br />
V roce 1974 vychází jakýsi manifest Nelsonovy digitální revoluce pojmenovaný "CompLib/Dream Machines", který se skládal ze dvou částí. První CompLib obsahovala změť nesouvisejících informací, ale pokud čtenář knihu otočil, měl před sebou část druhou – Dream Machines. V této kapitole se Nelson snažil představit základní nástin funkcí projektu Xanadu, který zde byl představen jako digitální síť, jakožto přirozeného prostředí pro hypertext. Během doby, kdy přednášel na univerzitě na Swarthmore College se seznámil s Rogerem Gregorym, Markem Millerem a Stuartem Greenem, kteří napsali další část kódu.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
V roce 1983 tak Nelson zakládá společnost Xanadu Operating Company (XOC), která měla design systému dokončit, ale vývoj až do roku 1988 nijak nepokročil. V tomto roce veškerá práva na projekt Xanadu (včetně XOC) přecházejí pod firmu Autodesk. Šéfem vývoje se stal Miller, který později také rozhodl o tom, že momentální verze není vhodná ke komerčnímu využití a celý tým tak začal pracovat na nové verzi kódu. Vzhledem k širokému záběru funkcí, které měl Xanadu zvládat se daří většinu softwarových problému vyřešit až na konci roku 1991. V únoru 1992 ovšem Autodesk upadá do finančních potíží a XOC přechází pod správu firmy Memex a s ním přechází i většina programátorů. Práva na název Xanadu získává opět Nelson.<ref name="WOLF"/><br />
<br />
Jenže i Memex se v souvislosti s Xanadu dostal do finančních potíží a autorská práva v souvislosti s XOC tak přešla do vlastnictví Rogera Gregoryho a Keitha Hensona. Tato společnost se později přejmenovala na Udanax a vydala otevřené kódy Xanadu 88.1 jako Udanax Green a Xanadu 92.1 pod názvem Udanax Gold.<ref name="GREGORY">GREGORY, Roger. Udanax.com [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: <http://www.udanax.com>.</ref> Nelson mezitím odešel do Japonska, kde ve spolupráci se studenty Keio University pokračoval na vývoji. Autorská práva rozšířil na společnosti Xanadu Australia a Xanadu America.<br/>Nicméně Xanadu jako samostatný hypertextový systém se všemi jeho atributy a aplikacemi dosud neběží na žádné platformě.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
== ZigZag Data System<br/> ==<br />
<br />
Zvaný také ZZstructure (resp. hyperthogonal structure) je generalizace dat, jako viditelných křížených seznamů v&nbsp;multidimenzionálním prostoru, které nabízejí nové formy [[Vizualizace]] a připojení.<ref>NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://www.xanadu.com/zigzag>.</ref><br />
<br />
Zig Zag data system by měl umožnit přestavbu světa osobních počítačů na práci s&nbsp;jednoduššími programy a daty tak, aby byla práce s&nbsp;nimi pro uživatele co nejsnadnější.<br />
<br />
Momentálně probíhají ZZstructure projekty v&nbsp;v&nbsp;USA, Austrálii, Japonsku, Rusku a Finsku.<br />
<br />
== Další aktivity ==<br />
<br />
Umělecký původ Teda Nelsona se projevil i v jeho tvorbě:<br />
<br />
*1957 (prvním rokem na Swarthmore College): Napsal knihu, režíroval a napsal slova zřemě zcela prvního rockového muzikálu "''Anything & Everything''"<br />
*1959 (koncem studia na Swarthmore College): Napsal a zrežíroval 90 minut dlouhou filmovou komedii s názvem "''The Epiphany of Slocum Furlow''".<br />
*1981 Ted Nelson byl konzultantem při natáčení filmu “''Tron''” Stevena Lisbergera (1982, Walt Disney Productions)<br />
<br />
Ted Nelson se po celý svůj život účastní mnohých banketů a konferencí na které je často zván jako vystupující. Vystupoval také na cestách po britských či amerických universitách.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Nelsonovy neologismy ===<br />
<br />
'''Compound document''' (1967)<br />
<br />
*Složený dokument. Dokument vytvořený pomocí textového editoru. Prostý text je smíchán s dalšími netextovými prvky, například s obrázky, tabulky, audio či video objekty, atd. <ref>Compound document. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document>.</ref><br />
<br />
'''Cybercrud''' (1967)<br />
<br />
*Spojení slov ''Cyber + Crud''(špína, svinstvo). Pojem označuje animaci, prezentaci... která má za úkol zmást či zakrýt fakta. <ref>Cybercrud. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud>.</ref><br />
<br />
'''Docuplex''' (1981)<br />
<br />
*Nelsonova vize Dokuplexu [http://hypertext.sourceforge.net/docuplex/ zde].<br />
<br />
'''Docuverse''' (1981)<br />
<br />
*Neboli ''docuversum'' (složenina slov ''document ''a ''universe (''resp.''universum''), je celosvětová elektronická knihovna propojených dokumentů<ref name="kobikova">_</ref>, čili globální metadokument.<br />
<br />
'''Enfilade''' (1972)<br />
<br />
*"''Enfilades''" jsou třídy stromové datové struktury použité v projektu [[XANADU]]. Umožňují rychlou editaci, správu verzí, porovnávání operací a změn v síťové [[Hypertex|hypertextové]] databázi. <ref>Enfilade. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu)>.</ref><br />
<br />
'''[[Hypertext]]''' (1965)<br />
<br />
*Text, který není omezený lineární formou. [[Hypertext]] je pojem označující skupinu textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (linků, lexií), což umožňuje čtenáři procházet textem nelineárně, bez striktně definovaného počátku, konce i sledu textu. Na technologii [[Hypertext|hypertextu]] je založeno internetové prostředí globální počítačové sítě, tzv. World Wide Web.<br />
<br />
'''[[Hypermedia]]''' (1965)<br />
<br />
*Logická extenze slova [[Hypertext]]. Jde o médium obsahující krom prostého textu a odkazů také audio, video, grafické prvky,… <ref>Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia>.</ref><br />
<br />
'''Intertwingularity''' (1974)<br />
<br />
*Tento pojem Nelson použil k vyjádření složitosti vzájemných vazem v lidském poznání (vědění).<ref>Intertwingularity. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity>.</ref><br />
<br />
'''Soft copy''' (1975)<br />
<br />
*Jde o nevytištěný digitální dokument, lze jej prohlížet pomocí programů v počítačích. V kontrastu je vytištěný dokument.<ref>Soft copy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy>.</ref><br />
<br />
'''Techniod ''' (1981)<br />
<br />
*Přídavné jméno vztahující se k funkčnosti nebo provozování technologií. <ref>Techniod. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod>.</ref><br />
<br />
'''Teledildonics''' (1975)<br />
<br />
*Nebo také „''cyberdildonics''“ jsou elektronické sexuální pomůcky, které lze ovládat pomocí počítače a dosáhnout tak orgasmu.<ref>Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics>.</ref><br />
<br />
'''Transclusion''' (1982)<br />
<br />
*Jde o začlenění dokumentu (nebo jeho části) do jiného dokumentu pomocí odkazu.<ref>Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion>.</ref><br />
<br />
'''Virtuality''' (1977)<br />
<br />
*Nelson vidí tento pojem jako opozitum k termínu ''reality''. Všechno má svoji reálnou a virtuální stránku.<ref>Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality>.</ref><br />
<br />
'''Visualization'''(1972)<br />
<br />
*Jako první použil tento pojem v rámci počítačové vědy, tedy jako "''electronic visualization''", později i ve spojení "''computer visualization''" a "''scientific visualization''". <ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Dále pojmy: '''digitalia''' (1965), '''image synthesis''' (1970), '''structangle''' (1987), '''zipper lists''' (1970)<br />
<br />
=== Patenty ===<br />
<br />
*2000: Many-to-many platební systém pro síťový obsah.<br />
*2001: Softwarový patent pro ZigZag Structure (systém pro řízení, prohlížení a propojování komplexních dat).<br />
<br />
== Význam Teda Nelsona pro informační vědu a knihovnictví ==<br />
<br />
Ted Nelson spadá do skupiny lidí podílejících se na vývoji konceptu [[Hypertext|hypertextu]] a digitalizace dat ve vztahu k textualitě. <ref>MACEK, Jakub. Nová média. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm >.</ref> Prvotní koncept se objevují již ve článku „As We May Think“(1945) [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]], který Nelsona inspiroval.<br />
<br />
Ted Nelson byl prvním, kdo hypertextový systém pojmenoval a v šedesátých letech i oficiálně zavedl termín hypertext, jež chápal jako nové médium, jež rozšiřuje možnosti kreativní práce s textem. Popsal [[Hypertext]] jako nesekvenční, nelineární text s rozvětvenou strukturou, která se skládá z textových bloků (lexií) propojených (prolinkovaných) různými spojeními a nabízí čtenáři různé čtecí trasy. <ref name="kobikova">KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm >.</ref> Cílem jeho práce i práce na projektu [[XANADU]] bylo vytvoření totálního [[Hypertext|hypertextu]], tzv. docuversum (složeno ze slov document a universum).<br />
<br />
Nelson se také snažil razit myšlenky o spoluutváření dokumentů různými uživateli a o redundantním ukládání, což byli úmysly, které nepřímo předcházejí konceptům webu 2.0.<ref>AUTRATA, Petr. Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie [online]. 2012 [cit. 2013-04-16]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Zuzana Kobíková. Dostupné z: <http://theses.cz/id/fxo2m6/>.</ref><br />
<br />
== Ocenění ==<br />
<br />
*1968: "''Auburn Lecturer''", Union Theological Seminary (společně s Kennethem Bouldingem).<br />
*1998: ACM, americká Asociace pro výpočetní techniku začala předávat "''Nelson Newcomer Award''". Cena je každoroční a uděluje se vědeckým nováčkům za jejich texty z oblasti hypertextu.<br />
*1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''", Sedmá WWW konference v Brisbane v Austrálii. Nelson dostal cenu pro jednotlivce za celoživotní přínos v oblasti globální informační infrastruktury.<br />
*2001: V tomto roce byl Ted Nelson ve Francii pasován ministrem kultury jako "''Officier des Arts et Lettres''". Jde o individuální ocenění za přínos v literatuře a umění; (Řád umění a literatury Francouzské republiky).<br />
<br />
== Publikace ==<br />
<br />
Theodor Nelson napsal během svého života nepřeberné množství článků. Existuje mnoho zápisů, rozhovorů či videozáznamů, ať už z konferencí, nebo z televizních diskuzních pořadů, jakým byl například „Good Morning America“ nebo pořad „Hyperland“ televize BBC (1990). K prvnímu vystoupení Teda Nelsona v televizi však došlo již v roce 1950.<br />
<br />
Své články publikoval Nelson již od prvních let na univerzitě ve Swarthmore.<br />
<br />
V roce 1965 vydal jeden z prvních významných článků „The Hypertext“ v rámci Sborníku World Documentation Federation. V těchto letech vychází dále Nelsonovi např. grafická brožura věnující se počítačové grafice"New Media and Creativity Systems" a článek „Hypertext for History“(1966).<br />
<br />
V roce 1972 napsal text odkazující na článek „As We May a Think“ [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]] tím, že slovíčko „may“ zaměnil za „will“. Text „As We Will Think“ zkoumá problémy rozhraní, nově definuje [[Vannevar Bush|Bushův]] [[Vannevar Bush#Memex|Memexjako]] [[Hypertext]], popisuje vize sítě (odlišné od [[Internet|internetu]]) a přemýšlí, jak bychom mohli začít takovou síť/systém znalostí stavět.<br />
<br />
Několik svých článků publikoval Nelson také v časopise Creative Computing, kde byl i krátce editorem.<ref>Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing>.</ref><br/>Např. "The Atari Machine", "Interactive Systems and the Design of Virtuality" (1980).<br />
<br />
=== Knihy ===<br />
<br />
*1959: Life, Love, College, etc. (Formerly We Need a Sociology Department.) TN's collected columns from the Swarthmore Phoenix.<br />
*1966: Media 72, publikoval sám Nelson.<br />
*1974: Computer Lib/Dream Machines.<br />
*1977: The Home Computer Revolution. Přeloženy do švédštiny a italštiny.<br />
*1981: Literary Machines. 1987: Major revision. Přeloženo do japonštiny a italštiny.<br />
*1997: The Future of Information. Publikoval v Japonsku Kay Nishi ve speciální limitované edici.<br />
*2008: Geeks Bearing Gifts: How the Computer World Got This Way. Distribuce: Lulu.com.<br />
*2010: POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization. Distribuce: Lulu.com.<br />
<br />
== Citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
<br />
<br />
== Externí zdroje ==<br />
<br />
*[http://hyperland.com/TNvita Životopis Teda Nelsona].<br />
*[http://hyperland.com/ Osobní stránky] Teda Nelsona.<br />
*Oficiální strán<span style="font-size:small">ky&nbsp;<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: 'Times New Roman'">[http://xanadu.com/ PROJECTu XANADU®].</span></span><br />
*Oficiální stránky [http://www.xanadu.com/zigzag/ The ZIGZAG<span style="font-size:x-small"><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: 'Times New Roman'; text-align: -webkit-center">®</span></span>&nbsp;Database and Vizualization System]<br />
*Stránky udílení cen [http://www.sigweb.org/resources/sigweb-awards/43-ted-nelson Hypertext Ted nelson Newcomer Award]<br />
*Části autobiografické knihy&nbsp;[http://hyperland.com/possiplex/Excerpts.htm <span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px">POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization(2010).</span>]<br />
<br />
=== Články TN dostupné online ===<br />
<br />
*[http://web.grinnell.edu/courses/spn/s02/SPN395-01/RAM/RAM03/RAM0303.pdf As We Will Think]&nbsp;(1972).<br />
*[http://www.cs.nott.ac.uk/~hla/HTF/HTFII/Nelson.html Issues In Applicative Hyperization of Unwitting Systems]&nbsp;(1996).<br />
*[http://xanadu.com.au/ted/transcopyright/transcopy.html Transcopyright: Dealing with the Dilemma of Digital Copyright]&nbsp;(1997).<br />
*[http://www.xml.com/pub/a/w3j/s3.nelson.html Embedded Markup Considered Harmful]&nbsp;(1997)<br />
*[http://xanadu.com.au/ted/zigzag/xybrap.html What's On My Mind]&nbsp;(1998)<br />
*[http://portal.acm.org/ft_gateway.cfm?id=346033&type=pdf Xanalogical Structure, Needed Now More than Ever: Parallel Documents, Deep Links to Content, Deep Versioning and Deep Re-Use]&nbsp;(2000)<br />
*[http://xanadu.com/XanaduSpace/btf.htm Back to the Future: Hypertext the Way It Used To Be]&nbsp;(2007, společně s: Robert Adamson Smith)<br />
<br />
=== Video ===<br />
<br />
*Ted Nelson prezentuje [https://www.youtube.com/watch?v=En_2T7KH6RA XANADU Space]<br />
*Ted Nelson představuje [https://www.youtube.com/watch?v=WEj9vqVvHPc ZigZag data structure]<br />
<br />
<br/><br/>{{DEFAULTSORT:Nelson, Ted}}<br />
<br />
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] <br/></div>Pitvahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Theodor_H._Nelson&diff=30256Theodor H. Nelson2013-04-26T05:33:49Z<p>Pitva: /* Historie projektu XANADU */</p>
<hr />
<div><br/>'''Ted Nelson''', celým jménem Theodor Holm Nelson (nar. 17. června 1937), je americký sociolog, filosof, softwarový designér a sám sebe označuje za vizionáře<ref name="CV">NELSON, Theodor H. ''TED NELSON - CURRICULUM VITAE'' [online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/kyberpsychologicky-profil-uzivatelu-komunity-inflow-pruzkum-avataru-v-blogosfere>.</ref>.<br />
<br />
{{Infobox Vědec |jmeno = Theodor H. Nelson<p>[[Soubor:Ted_nelson.jpg|260px|center]]</p>|datum_narozeni = 17. 6. 1937|misto_narozeni = Chicago, USA|datum_umrti = -|misto_umrti = -|duvod_umrti = -|pobyt = Southampton, Velká Británie|rodina = ženatý s [[Marlene Mallicoat]]|obcanstvi = US|skola = M.A. Harvard, Sociology (Department of Social Relations), 1963.<br>Ph.D. Keio University, Japan (Department of Media and Governance), 2002.|pracoviste = Southampton University<br>Projekt XANADU |znamy_diky = Projekt XANADU; hypertext|oceneni = 1968: "''Auburn Lecturer''"<br>1998: "''Nelson Newcomer Award''"<br>1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''"<br>2001: "''Officier des Arts et Lettres''"}}<br />
Nelson je pionýrem v oblasti informačních technologií, zavedl a poprvé použil termín hypertext v roce 1963, uveřejnil jej v roce 1965. Je mu také přisuzováno první použití slov hypermedia, virtualita, intervingularita a teledildonika.<br />
<br />
Mezi jeho nejvýznamnější práce patří dva softwarové projekty: Xanadu Hypertext a ZigZag Data System, dále napsal osm knih, přes padesát článků, měl několik akademických pozic a mohl mít celkem až na 750 studentů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
<br />
== Život ==<br />
<br />
Theodor Holm Nelson se narodil do umělecké rodiny režiséra Ralpha Nelsona, pozdějšího vítěze Emmy a Oscarové herečky Celesty Holmové. Jejich manželství ale příliš šťastné nebylo, a tak byl Nelson po většinu času vychováván svými prarodiči, nejprve v Chicagu, kde se také narodil, později v Greenvich Village.<ref>GRIFFIN, Scott. Internet Pioneers [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html>.</ref><br />
<br />
Svůj první titul B.A. obdržel na univerzitě ve Swarthmore roku 1959. O rok později začal na Harwardské univerzitě pracovat v rámci studentské práce na programu, který by mu umožnil ukládat všechny jeho poznámky, včetně jejich editace. Nicméně díky jeho nedostatečné technické vzdělanosti k jeho dokončení nikdy nedošlo. Nicméně Nelson se čím dál více stával počítačovým filosofem a visionářem a ve svých knihách, které vydával vlastním nákladem, v podstatě navrhl spoustu aplikací, které inspirovali vývojáře ve vývoji, a tak vznikla spousta aplikací, které dnes již považujeme za běžné, jako je například Word. Nelson totiž přesně věděl, co od počítače vyžaduje, a co by mu měl přinést. Studium na Harwardu ukončil úspěšně roku 1963 titulem M.A. na katedře sociálních vztahů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Pozdější 3 roky strávil jako učitel sociologie na elitní americké škole Vassar College. Později působil jako konzultant hned v několika organizacích. Mezi ty nejvýznamnější můžeme zmínit Bellovy laboratoře. Od roku 1968 byl také vlastníkem „The Nelson Organization“, kam na konzultace chodili zástupci i takových firem, jako jsou IBM, Western Electric či Kalifornské univerzity. V pozdějších letech působil opět jako hostující přednášející na několika amerických univerzitách, kde přednášel například o textových procesorech a interaktivní grafice. Na začátku 80. let působil jako šéf designer pro Datapoint corporation na vývoji textového procesoru nové generace, kde chtěl použít svůj „Vortext“ design, ale Datapoint celý projekt později zrušil.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Od roku 1988 se XOC (firma zaštiťující projekt Xanadu) stává akvizicí firmy Autodesk. Nelsonova práce je zejména propagace projektu Xanadu. Bohužel ani jeden z Nelsonových designů není nakonec dokončen a Autodesk od celého projektu po čtyřech letech upustil. V roce 1994 se Nelson přesouvá do Japonska, kde zakládá společnost Sapporo Hyperlab, kde on sám pracuje na pozici výzkumného pracovníka. Na této pozici působí i na univerzitě Hokkaido v Sapporu, a to v letech 1995-1996. Po další 3 roky působí také jako hostující profesor na katedře Enviromentálních studií na Keio University ve Fujisawě, kde roku 2002 získal také titul Ph.D. za práci „Filozofie hypertextu“ . Roku 1997 se stává profesorem i na universitě v Southamtonu, kde působí dodnes.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
=== Vzdělání<br/> ===<br />
<br />
*1959 – B.A. - Swarthmore, katedra filozofie<br />
*1963 – M.A. - Harward, katedra sociálních vztahů<br />
*2002 – Ph.D. - Keio University – za práci „Filozofie hypertextu“<br />
<br />
=== Zaměstnání<br/> ===<br />
<br />
*1964-66 – odborný asistent sociologie, Vassar College<br />
*1966-67 – technologický konzultant, Brace & World Publishers<br />
*1968-1972 – vlastník firmy, „The Nelson Organization“ - poskytoval konzultace – IBM, Brown University, Western Electric, University of California atd.<br />
*1968-69 – odborný konzultant, Bellovy laboratořích a CBS laboratoře<br />
*1973-76 – učitel na několika katedrách, University of Illinois<br />
*1976 – spoluvlastník a reklamní ředitel, The Itty Bitty Machine Company (jeden z prvních počítačových obchodů v Chicagu)<br />
*1977 – hostující učitel, Swarthmore College – přednášel o textových systémech a interaktivní grafice<br />
*1980-81 – editor, magazín Creative Computing 1981-82 – šéfdesigner kancelářského softwaru, Datapoint<br />
*1983-84 – media specialist, Datapoint<br />
*1988-93 – Distinguished Fellow, Autodesk<br />
*1993-95 – editor, magazín NewMedia<br />
*1994-96 – výzkumný pracovník, Sapporo HyperLab, Japonsko<br />
*1995-96 – výzkumný pracovník, Hokkaido University, Japonsko<br />
*1994-99 – hostující učitel, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*1997-nyní – hostující učitel, University of Southampton, Anglie<br />
*1999-2002 – přednášející, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*2000+ - uznávaný pracovník, McLuhan institute<br />
*2003 – hostující učitel, University of Nottingham, Anglie<br />
*2004-9 – pracovník, Oxford Internet Institute, University of Oxford, Anglie<br />
*2010 – designer, The Internet Archive<br />
<br />
== Projekt XANADU<br/> ==<br />
<br />
Nelson přichází v 60. letech s myšlenkou celosvětového [[Hypertext|hypertextu]].<ref>NELSON, Theodor H. Project Xanadu® [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.xanadu.com/>.</ref><br />
Tato myšlenka univerzální demokratické a celosvětové [[Hypertext|hypertextové]] knihovny měla pozdvihnout lidské bytí na zcela novou životní úroveň. Časopis [[Wired]] označil [[Xanadu]] za nejdéle trvající projekt v historii výpočetní techniky, který byl s nadšením Nelsona a jeho týmu ohlášen, avšak doposud nespatřil světlo světa. „The amazing epic tragedy.“ <ref name="WOLF">WOLF, Gary. The Curse Of Xanadu [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html>.</ref><br />
<br />
=== Historie projektu XANADU<br/> ===<br />
<br />
Prvopočátky projektu můžeme vysledovat až do Nelsonových studií na Harwardu, kde v rámci studentského projektu pracoval na textovém procesoru, který by mu umožnil ukládat jeho myšlenky a poznámky uvnitř počítače. Neměl ale dostatečné technické znalosti, a tak projekt nedokončil.<ref name="RHEINGOLD">RHEINGOLD, Howard. Tools for Thought [online]. [cit. 2013-04-22]. kap. 14. Dostupné z: <http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html>.</ref> Na konci šedesátých let dostal Nelson od soukromého investora menší finanční obnos, a tak si mohl dovolit najmout programátora, aby pracoval na základním kódu projektu Xanadu. Výsledkem byla datová struktura, která umožňovala vkládat do paměti počítače a následně z ní opět vyjímat, větší úseky textu. V roce 1972 vznikla první demoverze celého projektu, která ovšem běžela pouze na půjčeném počítači, než mohl Nelson celý projekt ukázat potencionálním zákazníkům, musel počítač vrátit. V tuhle chvíli tedy měl část zdrojového kódu, ale nikoli médium, na kterém by jej mohl přenášet.<ref name="WOLF"/><br />
<br />
V roce 1974 vychází jakýsi manifest Nelsonovy digitální revoluce pojmenovaný "CompLib/Dream Machines", který se skládal ze dvou částí. První CompLib obsahovala změť nesouvisejících informací, ale pokud čtenář knihu otočil, měl před sebou část druhou – Dream Machines. V této kapitole se Nelson snažil představit základní nástin funkcí projektu Xanadu, který zde byl představen jako digitální síť, jakožto přirozeného prostředí pro hypertext. Během doby, kdy přednášel na univerzitě na Swarthmore College se seznámil s Rogerem Gregorym, Markem Millerem a Stuartem Greenem, kteří napsali další část kódu.<ref name="NELSON"/><br />
<br />
V roce 1983 tak Nelson zakládá společnost Xanadu Operating Company (XOC), která měla design systému dokončit, ale vývoj až do roku 1988 nijak nepokročil. V tomto roce veškerá práva na projekt Xanadu (včetně XOC) přecházejí pod firmu Autodesk. Šéfem vývoje se stal Miller, který později také rozhodl o tom, že momentální verze není vhodná ke komerčnímu využití a celý tým tak začal pracovat na nové verzi kódu. Vzhledem k širokému záběru funkcí, které měl Xanadu zvládat se daří většinu softwarových problému vyřešit až na konci roku 1991. V únoru 1992 ovšem Autodesk upadá do finančních potíží a XOC přechází pod správu firmy Memex a s ním přechází i většina programátorů. Práva na název Xanadu získává opět Nelson.<ref name="WOLF"/><br />
<br />
Jenže i Memex se v souvislosti s Xanadu dostal do finančních potíží a autorská práva v souvislosti s XOC tak přešla do vlastnictví Rogera Gregoryho a Keitha Hensona. Tato společnost se později přejmenovala na Udanax a vydala otevřené kódy Xanadu 88.1 jako Udanax Green a Xanadu 92.1 pod názvem Udanax Gold.<ref name="GREGORY">GREGORY, Roger. Udanax.com [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: <http://www.udanax.com>.</ref> Nelson mezitím odešel do Japonska, kde ve spolupráci se studenty Keio University pokračoval na vývoji. Autorská práva rozšířil na společnosti Xanadu Australia a Xanadu America.<br/>Nicméně Xanadu jako samostatný hypertextový systém se všemi jeho atributy a aplikacemi dosud neběží na žádné platformě.<ref name="NELSON"/><br />
<br />
== ZigZag Data System<br/> ==<br />
<br />
Zvaný také ZZstructure (resp. hyperthogonal structure) je generalizace dat, jako viditelných křížených seznamů v&nbsp;multidimenzionálním prostoru, které nabízejí nové formy [[Vizualizace]] a připojení.<ref>NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://www.xanadu.com/zigzag>.</ref><br />
<br />
Zig Zag data system by měl umožnit přestavbu světa osobních počítačů na práci s&nbsp;jednoduššími programy a daty tak, aby byla práce s&nbsp;nimi pro uživatele co nejsnadnější.<br />
<br />
Momentálně probíhají ZZstructure projekty v&nbsp;v&nbsp;USA, Austrálii, Japonsku, Rusku a Finsku.<br />
<br />
== Další aktivity ==<br />
<br />
Umělecký původ Teda Nelsona se projevil i v jeho tvorbě:<br />
<br />
*1957 (prvním rokem na Swarthmore College): Napsal knihu, režíroval a napsal slova zřemě zcela prvního rockového muzikálu "''Anything & Everything''"<br />
*1959 (koncem studia na Swarthmore College): Napsal a zrežíroval 90 minut dlouhou filmovou komedii s názvem "''The Epiphany of Slocum Furlow''".<br />
*1981 Ted Nelson byl konzultantem při natáčení filmu “''Tron''” Stevena Lisbergera (1982, Walt Disney Productions)<br />
<br />
Ted Nelson se po celý svůj život účastní mnohých banketů a konferencí na které je často zván jako vystupující. Vystupoval také na cestách po britských či amerických universitách.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Nelsonovy neologismy ===<br />
<br />
'''Compound document''' (1967)<br />
<br />
*Složený dokument. Dokument vytvořený pomocí textového editoru. Prostý text je smíchán s dalšími netextovými prvky, například s obrázky, tabulky, audio či video objekty, atd. <ref>Compound document. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document>.</ref><br />
<br />
'''Cybercrud''' (1967)<br />
<br />
*Spojení slov ''Cyber + Crud''(špína, svinstvo). Pojem označuje animaci, prezentaci... která má za úkol zmást či zakrýt fakta. <ref>Cybercrud. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud>.</ref><br />
<br />
'''Docuplex''' (1981)<br />
<br />
*Nelsonova vize Dokuplexu [http://hypertext.sourceforge.net/docuplex/ zde].<br />
<br />
'''Docuverse''' (1981)<br />
<br />
*Neboli ''docuversum'' (složenina slov ''document ''a ''universe (''resp.''universum''), je celosvětová elektronická knihovna propojených dokumentů<ref name="kobikova">_</ref>, čili globální metadokument.<br />
<br />
'''Enfilade''' (1972)<br />
<br />
*"''Enfilades''" jsou třídy stromové datové struktury použité v projektu [[XANADU]]. Umožňují rychlou editaci, správu verzí, porovnávání operací a změn v síťové [[Hypertex|hypertextové]] databázi. <ref>Enfilade. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu)>.</ref><br />
<br />
'''[[Hypertext]]''' (1965)<br />
<br />
*Text, který není omezený lineární formou. [[Hypertext]] je pojem označující skupinu textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (linků, lexií), což umožňuje čtenáři procházet textem nelineárně, bez striktně definovaného počátku, konce i sledu textu. Na technologii [[Hypertext|hypertextu]] je založeno internetové prostředí globální počítačové sítě, tzv. World Wide Web.<br />
<br />
'''[[Hypermedia]]''' (1965)<br />
<br />
*Logická extenze slova [[Hypertext]]. Jde o médium obsahující krom prostého textu a odkazů také audio, video, grafické prvky,… <ref>Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia>.</ref><br />
<br />
'''Intertwingularity''' (1974)<br />
<br />
*Tento pojem Nelson použil k vyjádření složitosti vzájemných vazem v lidském poznání (vědění).<ref>Intertwingularity. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity>.</ref><br />
<br />
'''Soft copy''' (1975)<br />
<br />
*Jde o nevytištěný digitální dokument, lze jej prohlížet pomocí programů v počítačích. V kontrastu je vytištěný dokument.<ref>Soft copy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy>.</ref><br />
<br />
'''Techniod ''' (1981)<br />
<br />
*Přídavné jméno vztahující se k funkčnosti nebo provozování technologií. <ref>Techniod. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod>.</ref><br />
<br />
'''Teledildonics''' (1975)<br />
<br />
*Nebo také „''cyberdildonics''“ jsou elektronické sexuální pomůcky, které lze ovládat pomocí počítače a dosáhnout tak orgasmu.<ref>Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics>.</ref><br />
<br />
'''Transclusion''' (1982)<br />
<br />
*Jde o začlenění dokumentu (nebo jeho části) do jiného dokumentu pomocí odkazu.<ref>Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion>.</ref><br />
<br />
'''Virtuality''' (1977)<br />
<br />
*Nelson vidí tento pojem jako opozitum k termínu ''reality''. Všechno má svoji reálnou a virtuální stránku.<ref>Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality>.</ref><br />
<br />
'''Visualization'''(1972)<br />
<br />
*Jako první použil tento pojem v rámci počítačové vědy, tedy jako "''electronic visualization''", později i ve spojení "''computer visualization''" a "''scientific visualization''". <ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Dále pojmy: '''digitalia''' (1965), '''image synthesis''' (1970), '''structangle''' (1987), '''zipper lists''' (1970)<br />
<br />
=== Patenty ===<br />
<br />
*2000: Many-to-many platební systém pro síťový obsah.<br />
*2001: Softwarový patent pro ZigZag Structure (systém pro řízení, prohlížení a propojování komplexních dat).<br />
<br />
== Význam Teda Nelsona pro informační vědu a knihovnictví ==<br />
<br />
Ted Nelson spadá do skupiny lidí podílejících se na vývoji konceptu [[Hypertext|hypertextu]] a digitalizace dat ve vztahu k textualitě. <ref>MACEK, Jakub. Nová média. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm >.</ref> Prvotní koncept se objevují již ve článku „As We May Think“(1945) [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]], který Nelsona inspiroval.<br />
<br />
Ted Nelson byl prvním, kdo hypertextový systém pojmenoval a v šedesátých letech i oficiálně zavedl termín hypertext, jež chápal jako nové médium, jež rozšiřuje možnosti kreativní práce s textem. Popsal [[Hypertext]] jako nesekvenční, nelineární text s rozvětvenou strukturou, která se skládá z textových bloků (lexií) propojených (prolinkovaných) různými spojeními a nabízí čtenáři různé čtecí trasy. <ref name="kobikova">KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm >.</ref> Cílem jeho práce i práce na projektu [[XANADU]] bylo vytvoření totálního [[Hypertext|hypertextu]], tzv. docuversum (složeno ze slov document a universum).<br />
<br />
Nelson se také snažil razit myšlenky o spoluutváření dokumentů různými uživateli a o redundantním ukládání, což byli úmysly, které nepřímo předcházejí konceptům webu 2.0.<ref>AUTRATA, Petr. Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie [online]. 2012 [cit. 2013-04-16]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Zuzana Kobíková. Dostupné z: <http://theses.cz/id/fxo2m6/>.</ref><br />
<br />
== Ocenění ==<br />
<br />
*1968: "''Auburn Lecturer''", Union Theological Seminary (společně s Kennethem Bouldingem).<br />
*1998: ACM, americká Asociace pro výpočetní techniku začala předávat "''Nelson Newcomer Award''". Cena je každoroční a uděluje se vědeckým nováčkům za jejich texty z oblasti hypertextu.<br />
*1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''", Sedmá WWW konference v Brisbane v Austrálii. Nelson dostal cenu pro jednotlivce za celoživotní přínos v oblasti globální informační infrastruktury.<br />
*2001: V tomto roce byl Ted Nelson ve Francii pasován ministrem kultury jako "''Officier des Arts et Lettres''". Jde o individuální ocenění za přínos v literatuře a umění; (Řád umění a literatury Francouzské republiky).<br />
<br />
== Publikace ==<br />
<br />
Theodor Nelson napsal během svého života nepřeberné množství článků. Existuje mnoho zápisů, rozhovorů či videozáznamů, ať už z konferencí, nebo z televizních diskuzních pořadů, jakým byl například „Good Morning America“ nebo pořad „Hyperland“ televize BBC (1990). K prvnímu vystoupení Teda Nelsona v televizi však došlo již v roce 1950.<br />
<br />
Své články publikoval Nelson již od prvních let na univerzitě ve Swarthmore.<br />
<br />
V roce 1965 vydal jeden z prvních významných článků „The Hypertext“ v rámci Sborníku World Documentation Federation. V těchto letech vychází dále Nelsonovi např. grafická brožura věnující se počítačové grafice"New Media and Creativity Systems" a článek „Hypertext for History“(1966).<br />
<br />
V roce 1972 napsal text odkazující na článek „As We May a Think“ [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]] tím, že slovíčko „may“ zaměnil za „will“. Text „As We Will Think“ zkoumá problémy rozhraní, nově definuje [[Vannevar Bush|Bushův]] [[Vannevar Bush#Memex|Memexjako]] [[Hypertext]], popisuje vize sítě (odlišné od [[Internet|internetu]]) a přemýšlí, jak bychom mohli začít takovou síť/systém znalostí stavět.<br />
<br />
Několik svých článků publikoval Nelson také v časopise Creative Computing, kde byl i krátce editorem.<ref>Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing>.</ref><br/>Např. "The Atari Machine", "Interactive Systems and the Design of Virtuality" (1980).<br />
<br />
=== Knihy ===<br />
<br />
*1959: Life, Love, College, etc. (Formerly We Need a Sociology Department.) TN's collected columns from the Swarthmore Phoenix.<br />
*1966: Media 72, publikoval sám Nelson.<br />
*1974: Computer Lib/Dream Machines.<br />
*1977: The Home Computer Revolution. Přeloženy do švédštiny a italštiny.<br />
*1981: Literary Machines. 1987: Major revision. Přeloženo do japonštiny a italštiny.<br />
*1997: The Future of Information. Publikoval v Japonsku Kay Nishi ve speciální limitované edici.<br />
*2008: Geeks Bearing Gifts: How the Computer World Got This Way. Distribuce: Lulu.com.<br />
*2010: POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization. Distribuce: Lulu.com.<br />
<br />
== Citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
<br />
<br />
== Externí zdroje ==<br />
<br />
*[http://hyperland.com/TNvita Životopis Teda Nelsona].<br />
*[http://hyperland.com/ Osobní stránky] Teda Nelsona.<br />
*Oficiální strán<span style="font-size:small">ky&nbsp;<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: 'Times New Roman'">[http://xanadu.com/ PROJECTu XANADU®].</span></span><br />
*Oficiální stránky [http://www.xanadu.com/zigzag/ The ZIGZAG<span style="font-size:x-small"><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: 'Times New Roman'; text-align: -webkit-center">®</span></span>&nbsp;Database and Vizualization System]<br />
*Stránky udílení cen [http://www.sigweb.org/resources/sigweb-awards/43-ted-nelson Hypertext Ted nelson Newcomer Award]<br />
*Části autobiografické knihy&nbsp;[http://hyperland.com/possiplex/Excerpts.htm <span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px">POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization(2010).</span>]<br />
<br />
=== Články TN dostupné online ===<br />
<br />
*[http://web.grinnell.edu/courses/spn/s02/SPN395-01/RAM/RAM03/RAM0303.pdf As We Will Think]&nbsp;(1972).<br />
*[http://www.cs.nott.ac.uk/~hla/HTF/HTFII/Nelson.html Issues In Applicative Hyperization of Unwitting Systems]&nbsp;(1996).<br />
*[http://xanadu.com.au/ted/transcopyright/transcopy.html Transcopyright: Dealing with the Dilemma of Digital Copyright]&nbsp;(1997).<br />
*[http://www.xml.com/pub/a/w3j/s3.nelson.html Embedded Markup Considered Harmful]&nbsp;(1997)<br />
*[http://xanadu.com.au/ted/zigzag/xybrap.html What's On My Mind]&nbsp;(1998)<br />
*[http://portal.acm.org/ft_gateway.cfm?id=346033&type=pdf Xanalogical Structure, Needed Now More than Ever: Parallel Documents, Deep Links to Content, Deep Versioning and Deep Re-Use]&nbsp;(2000)<br />
*[http://xanadu.com/XanaduSpace/btf.htm Back to the Future: Hypertext the Way It Used To Be]&nbsp;(2007, společně s: Robert Adamson Smith)<br />
<br />
=== Video ===<br />
<br />
*Ted Nelson prezentuje [https://www.youtube.com/watch?v=En_2T7KH6RA XANADU Space]<br />
*Ted Nelson představuje [https://www.youtube.com/watch?v=WEj9vqVvHPc ZigZag data structure]<br />
<br />
<br/><br/>{{DEFAULTSORT:Nelson, Ted}}<br />
<br />
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] <br/></div>Pitvahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Theodor_H._Nelson&diff=30255Theodor H. Nelson2013-04-26T05:17:48Z<p>Pitva: /* Historie projektu XANADU */</p>
<hr />
<div><br/>'''Ted Nelson''', celým jménem Theodor Holm Nelson (nar. 17. června 1937), je americký sociolog, filosof, softwarový designér a sám sebe označuje za vizionáře<ref name="CV">NELSON, Theodor H. ''TED NELSON - CURRICULUM VITAE'' [online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/kyberpsychologicky-profil-uzivatelu-komunity-inflow-pruzkum-avataru-v-blogosfere>.</ref>.<br />
<br />
{{Infobox Vědec |jmeno = Theodor H. Nelson<p>[[Soubor:Ted_nelson.jpg|260px|center]]</p>|datum_narozeni = 17. 6. 1937|misto_narozeni = Chicago, USA|datum_umrti = -|misto_umrti = -|duvod_umrti = -|pobyt = Southampton, Velká Británie|rodina = ženatý s [[Marlene Mallicoat]]|obcanstvi = US|skola = M.A. Harvard, Sociology (Department of Social Relations), 1963.<br>Ph.D. Keio University, Japan (Department of Media and Governance), 2002.|pracoviste = Southampton University<br>Projekt XANADU |znamy_diky = Projekt XANADU; hypertext|oceneni = 1968: "''Auburn Lecturer''"<br>1998: "''Nelson Newcomer Award''"<br>1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''"<br>2001: "''Officier des Arts et Lettres''"}}<br />
Nelson je pionýrem v oblasti informačních technologií, zavedl a poprvé použil termín hypertext v roce 1963, uveřejnil jej v roce 1965. Je mu také přisuzováno první použití slov hypermedia, virtualita, intervingularita a teledildonika.<br />
<br />
Mezi jeho nejvýznamnější práce patří dva softwarové projekty: Xanadu Hypertext a ZigZag Data System, dále napsal osm knih, přes padesát článků, měl několik akademických pozic a mohl mít celkem až na 750 studentů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
<br />
== Život ==<br />
<br />
Theodor Holm Nelson se narodil do umělecké rodiny režiséra Ralpha Nelsona, pozdějšího vítěze Emmy a Oscarové herečky Celesty Holmové. Jejich manželství ale příliš šťastné nebylo, a tak byl Nelson po většinu času vychováván svými prarodiči, nejprve v Chicagu, kde se také narodil, později v Greenvich Village.<ref>GRIFFIN, Scott. Internet Pioneers [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html>.</ref><br />
<br />
Svůj první titul B.A. obdržel na univerzitě ve Swarthmore roku 1959. O rok později začal na Harwardské univerzitě pracovat v rámci studentské práce na programu, který by mu umožnil ukládat všechny jeho poznámky, včetně jejich editace. Nicméně díky jeho nedostatečné technické vzdělanosti k jeho dokončení nikdy nedošlo. Nicméně Nelson se čím dál více stával počítačovým filosofem a visionářem a ve svých knihách, které vydával vlastním nákladem, v podstatě navrhl spoustu aplikací, které inspirovali vývojáře ve vývoji, a tak vznikla spousta aplikací, které dnes již považujeme za běžné, jako je například Word. Nelson totiž přesně věděl, co od počítače vyžaduje, a co by mu měl přinést. Studium na Harwardu ukončil úspěšně roku 1963 titulem M.A. na katedře sociálních vztahů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Pozdější 3 roky strávil jako učitel sociologie na elitní americké škole Vassar College. Později působil jako konzultant hned v několika organizacích. Mezi ty nejvýznamnější můžeme zmínit Bellovy laboratoře. Od roku 1968 byl také vlastníkem „The Nelson Organization“, kam na konzultace chodili zástupci i takových firem, jako jsou IBM, Western Electric či Kalifornské univerzity. V pozdějších letech působil opět jako hostující přednášející na několika amerických univerzitách, kde přednášel například o textových procesorech a interaktivní grafice. Na začátku 80. let působil jako šéf designer pro Datapoint corporation na vývoji textového procesoru nové generace, kde chtěl použít svůj „Vortext“ design, ale Datapoint celý projekt později zrušil.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Od roku 1988 se XOC (firma zaštiťující projekt Xanadu) stává akvizicí firmy Autodesk. Nelsonova práce je zejména propagace projektu Xanadu. Bohužel ani jeden z Nelsonových designů není nakonec dokončen a Autodesk od celého projektu po čtyřech letech upustil. V roce 1994 se Nelson přesouvá do Japonska, kde zakládá společnost Sapporo Hyperlab, kde on sám pracuje na pozici výzkumného pracovníka. Na této pozici působí i na univerzitě Hokkaido v Sapporu, a to v letech 1995-1996. Po další 3 roky působí také jako hostující profesor na katedře Enviromentálních studií na Keio University ve Fujisawě, kde roku 2002 získal také titul Ph.D. za práci „Filozofie hypertextu“ . Roku 1997 se stává profesorem i na universitě v Southamtonu, kde působí dodnes.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
=== Vzdělání<br/> ===<br />
<br />
*1959 – B.A. - Swarthmore, katedra filozofie<br />
*1963 – M.A. - Harward, katedra sociálních vztahů<br />
*2002 – Ph.D. - Keio University – za práci „Filozofie hypertextu“<br />
<br />
=== Zaměstnání<br/> ===<br />
<br />
*1964-66 – odborný asistent sociologie, Vassar College<br />
*1966-67 – technologický konzultant, Brace & World Publishers<br />
*1968-1972 – vlastník firmy, „The Nelson Organization“ - poskytoval konzultace – IBM, Brown University, Western Electric, University of California atd.<br />
*1968-69 – odborný konzultant, Bellovy laboratořích a CBS laboratoře<br />
*1973-76 – učitel na několika katedrách, University of Illinois<br />
*1976 – spoluvlastník a reklamní ředitel, The Itty Bitty Machine Company (jeden z prvních počítačových obchodů v Chicagu)<br />
*1977 – hostující učitel, Swarthmore College – přednášel o textových systémech a interaktivní grafice<br />
*1980-81 – editor, magazín Creative Computing 1981-82 – šéfdesigner kancelářského softwaru, Datapoint<br />
*1983-84 – media specialist, Datapoint<br />
*1988-93 – Distinguished Fellow, Autodesk<br />
*1993-95 – editor, magazín NewMedia<br />
*1994-96 – výzkumný pracovník, Sapporo HyperLab, Japonsko<br />
*1995-96 – výzkumný pracovník, Hokkaido University, Japonsko<br />
*1994-99 – hostující učitel, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*1997-nyní – hostující učitel, University of Southampton, Anglie<br />
*1999-2002 – přednášející, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*2000+ - uznávaný pracovník, McLuhan institute<br />
*2003 – hostující učitel, University of Nottingham, Anglie<br />
*2004-9 – pracovník, Oxford Internet Institute, University of Oxford, Anglie<br />
*2010 – designer, The Internet Archive<br />
<br />
== Projekt XANADU<br/> ==<br />
<br />
Nelson přichází v 60. letech s myšlenkou celosvětového [[Hypertext|hypertextu]].<ref>NELSON, Theodor H. Project Xanadu® [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.xanadu.com/>.</ref><br />
Tato myšlenka univerzální demokratické a celosvětové [[Hypertext|hypertextové]] knihovny měla pozdvihnout lidské bytí na zcela novou životní úroveň. Časopis [[Wired]] označil [[Xanadu]] za nejdéle trvající projekt v historii výpočetní techniky, který byl s nadšením Nelsona a jeho týmu ohlášen, avšak doposud nespatřil světlo světa. „The amazing epic tragedy.“ <ref name="WOLF">WOLF, Gary. The Curse Of Xanadu [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html>.</ref><br />
<br />
=== Historie projektu XANADU<br/> ===<br />
<br />
Prvopočátky projektu můžeme vysledovat až do Nelsonových studií na Harwardu, kde v rámci studentského projektu pracoval na textovém procesoru, který by mu umožnil ukládat jeho myšlenky a poznámky uvnitř počítače. Neměl ale dostatečné technické znalosti, a tak projekt nedokončil.<ref name="RHEINGOLD">RHEINGOLD, Howard. Tools for Thought [online]. [cit. 2013-04-22]. kap. 14. Dostupné z: <http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html>.</ref> Na konci šedesátých let dostal Nelson od soukromého investora menší finanční obnos, a tak si mohl dovolit najmout programátora, aby pracoval na základním kódu projektu Xanadu. Výsledkem byla datová struktura, která umožňovala vkládat do paměti počítače a následně z ní opět vyjímat, větší úseky textu. V roce 1972 vznikla první demoverze celého projektu, která ovšem běžela pouze na půjčeném počítači, než mohl Nelson celý projekt ukázat potencionálním zákazníkům, musel počítač vrátit. V tuhle chvíli tedy měl část zdrojového kódu, ale nikoli médium, na kterém by jej mohl přenášet.<ref name="WOLF"/><br />
<br />
V roce 1974 vychází jakýsi manifest Nelsonovy digitální revoluce pojmenovaný, který se skládal ze dvou částí. První CompLib obsahovala změť nesouvisejících informací, ale pokud čtenář knihu otočil, měl před sebou část druhou – Dream Machines. V této kapitole se Nelson snažil představit základní nástin funkcí projektu Xanadu, který zde byl představen jako digitální síť, jakožto přirozeného prostředí pro hypertext. Během doby, kdy přednášel na univerzitě na Swarthmore College se seznámil s Rogerem Gregorym, Markem Millerem a Stuartem Greenem, kteří napsali další část kódu.<br />
<br />
V roce 1983 tak Nelson zakládá společnost Xanadu Operating Company (XOC), která měla design systému dokončit, ale vývoj až do roku 1988 nijak nepokročil. V tomto roce veškerá práva na projekt Xanadu, včetně XOC přecházejí pod firmu Autodesk. Šéfem vývoje se stal Miller, který později také rozhodl o tom, že momentální verze není vhodná ke komerčnímu využití a celý tým tak začal pracovat na nové verzi kódu. Vzhledem k širokému záběru funkcí, které měl Xanadu zvládat se daří většinu softwarových problému vyřešit až na konci roku 1991. V únoru 1992 ovšem Autodesk upadá do finančních potíží a XOC přechází pod správu firmy Memex a s ním i většina programátorů. Práva na název Xanadu získává opět Nelson.<br />
<br />
Jenže i Memex se v souvislosti s Xanadu dostal do finančních potíží a autorská práva v souvislosti s XOC tak přešla do vlastnictví Rogera Gregoryho a Keitha Hensona. Tato společnost se později přejmenovala na Udanax a vydala otevřené kódy Xanadu 88.1 jako Udanax Green a Xanadu 92.1 pod názvem Udanax Gold. Nelson mezitím odešel do Japonska, kde ve spolupráci se studenty Keio University pokračoval na vývoji. Autorská práva rozšířil na společnosti Xanadu Australia a Xanadu America.<br/>Nicméně Xanadu jako samostatný hypertextový systém se všemi jeho atributy a aplikacemi dosud neběží na žádné platformě.<br />
<br />
== ZigZag Data System<br/> ==<br />
<br />
Zvaný také ZZstructure (resp. hyperthogonal structure) je generalizace dat, jako viditelných křížených seznamů v&nbsp;multidimenzionálním prostoru, které nabízejí nové formy [[Vizualizace]] a připojení.<ref>NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://www.xanadu.com/zigzag>.</ref><br />
<br />
Zig Zag data system by měl umožnit přestavbu světa osobních počítačů na práci s&nbsp;jednoduššími programy a daty tak, aby byla práce s&nbsp;nimi pro uživatele co nejsnadnější.<br />
<br />
Momentálně probíhají ZZstructure projekty v&nbsp;v&nbsp;USA, Austrálii, Japonsku, Rusku a Finsku.<br />
<br />
== Další aktivity ==<br />
<br />
Umělecký původ Teda Nelsona se projevil i v jeho tvorbě:<br />
<br />
*1957 (prvním rokem na Swarthmore College): Napsal knihu, režíroval a napsal slova zřemě zcela prvního rockového muzikálu "''Anything & Everything''"<br />
*1959 (koncem studia na Swarthmore College): Napsal a zrežíroval 90 minut dlouhou filmovou komedii s názvem "''The Epiphany of Slocum Furlow''".<br />
*1981 Ted Nelson byl konzultantem při natáčení filmu “''Tron''” Stevena Lisbergera (1982, Walt Disney Productions)<br />
<br />
Ted Nelson se po celý svůj život účastní mnohých banketů a konferencí na které je často zván jako vystupující. Vystupoval také na cestách po britských či amerických universitách.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Nelsonovy neologismy ===<br />
<br />
'''Compound document''' (1967)<br />
<br />
*Složený dokument. Dokument vytvořený pomocí textového editoru. Prostý text je smíchán s dalšími netextovými prvky, například s obrázky, tabulky, audio či video objekty, atd. <ref>Compound document. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document>.</ref><br />
<br />
'''Cybercrud''' (1967)<br />
<br />
*Spojení slov ''Cyber + Crud''(špína, svinstvo). Pojem označuje animaci, prezentaci... která má za úkol zmást či zakrýt fakta. <ref>Cybercrud. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud>.</ref><br />
<br />
'''Docuplex''' (1981)<br />
<br />
*Nelsonova vize Dokuplexu [http://hypertext.sourceforge.net/docuplex/ zde].<br />
<br />
'''Docuverse''' (1981)<br />
<br />
*Neboli ''docuversum'' (složenina slov ''document ''a ''universe (''resp.''universum''), je celosvětová elektronická knihovna propojených dokumentů<ref name="kobikova">_</ref>, čili globální metadokument.<br />
<br />
'''Enfilade''' (1972)<br />
<br />
*"''Enfilades''" jsou třídy stromové datové struktury použité v projektu [[XANADU]]. Umožňují rychlou editaci, správu verzí, porovnávání operací a změn v síťové [[Hypertex|hypertextové]] databázi. <ref>Enfilade. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu)>.</ref><br />
<br />
'''[[Hypertext]]''' (1965)<br />
<br />
*Text, který není omezený lineární formou. [[Hypertext]] je pojem označující skupinu textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (linků, lexií), což umožňuje čtenáři procházet textem nelineárně, bez striktně definovaného počátku, konce i sledu textu. Na technologii [[Hypertext|hypertextu]] je založeno internetové prostředí globální počítačové sítě, tzv. World Wide Web.<br />
<br />
'''[[Hypermedia]]''' (1965)<br />
<br />
*Logická extenze slova [[Hypertext]]. Jde o médium obsahující krom prostého textu a odkazů také audio, video, grafické prvky,… <ref>Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia>.</ref><br />
<br />
'''Intertwingularity''' (1974)<br />
<br />
*Tento pojem Nelson použil k vyjádření složitosti vzájemných vazem v lidském poznání (vědění).<ref>Intertwingularity. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity>.</ref><br />
<br />
'''Soft copy''' (1975)<br />
<br />
*Jde o nevytištěný digitální dokument, lze jej prohlížet pomocí programů v počítačích. V kontrastu je vytištěný dokument.<ref>Soft copy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy>.</ref><br />
<br />
'''Techniod ''' (1981)<br />
<br />
*Přídavné jméno vztahující se k funkčnosti nebo provozování technologií. <ref>Techniod. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod>.</ref><br />
<br />
'''Teledildonics''' (1975)<br />
<br />
*Nebo také „''cyberdildonics''“ jsou elektronické sexuální pomůcky, které lze ovládat pomocí počítače a dosáhnout tak orgasmu.<ref>Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics>.</ref><br />
<br />
'''Transclusion''' (1982)<br />
<br />
*Jde o začlenění dokumentu (nebo jeho části) do jiného dokumentu pomocí odkazu.<ref>Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion>.</ref><br />
<br />
'''Virtuality''' (1977)<br />
<br />
*Nelson vidí tento pojem jako opozitum k termínu ''reality''. Všechno má svoji reálnou a virtuální stránku.<ref>Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality>.</ref><br />
<br />
'''Visualization'''(1972)<br />
<br />
*Jako první použil tento pojem v rámci počítačové vědy, tedy jako "''electronic visualization''", později i ve spojení "''computer visualization''" a "''scientific visualization''". <ref name="CV">_</ref><br />
<br />
Dále pojmy: '''digitalia''' (1965), '''image synthesis''' (1970), '''structangle''' (1987), '''zipper lists''' (1970)<br />
<br />
=== Patenty ===<br />
<br />
*2000: Many-to-many platební systém pro síťový obsah.<br />
*2001: Softwarový patent pro ZigZag Structure (systém pro řízení, prohlížení a propojování komplexních dat).<br />
<br />
== Význam Teda Nelsona pro informační vědu a knihovnictví ==<br />
<br />
Ted Nelson spadá do skupiny lidí podílejících se na vývoji konceptu [[Hypertext|hypertextu]] a digitalizace dat ve vztahu k textualitě. <ref>MACEK, Jakub. Nová média. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm >.</ref> Prvotní koncept se objevují již ve článku „As We May Think“(1945) [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]], který Nelsona inspiroval.<br />
<br />
Ted Nelson byl prvním, kdo hypertextový systém pojmenoval a v šedesátých letech i oficiálně zavedl termín hypertext, jež chápal jako nové médium, jež rozšiřuje možnosti kreativní práce s textem. Popsal [[Hypertext]] jako nesekvenční, nelineární text s rozvětvenou strukturou, která se skládá z textových bloků (lexií) propojených (prolinkovaných) různými spojeními a nabízí čtenáři různé čtecí trasy. <ref name="kobikova">KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm >.</ref> Cílem jeho práce i práce na projektu [[XANADU]] bylo vytvoření totálního [[Hypertext|hypertextu]], tzv. docuversum (složeno ze slov document a universum).<br />
<br />
Nelson se také snažil razit myšlenky o spoluutváření dokumentů různými uživateli a o redundantním ukládání, což byli úmysly, které nepřímo předcházejí konceptům webu 2.0.<ref>AUTRATA, Petr. Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie [online]. 2012 [cit. 2013-04-16]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Zuzana Kobíková. Dostupné z: <http://theses.cz/id/fxo2m6/>.</ref><br />
<br />
== Ocenění ==<br />
<br />
*1968: "''Auburn Lecturer''", Union Theological Seminary (společně s Kennethem Bouldingem).<br />
*1998: ACM, americká Asociace pro výpočetní techniku začala předávat "''Nelson Newcomer Award''". Cena je každoroční a uděluje se vědeckým nováčkům za jejich texty z oblasti hypertextu.<br />
*1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''", Sedmá WWW konference v Brisbane v Austrálii. Nelson dostal cenu pro jednotlivce za celoživotní přínos v oblasti globální informační infrastruktury.<br />
*2001: V tomto roce byl Ted Nelson ve Francii pasován ministrem kultury jako "''Officier des Arts et Lettres''". Jde o individuální ocenění za přínos v literatuře a umění; (Řád umění a literatury Francouzské republiky).<br />
<br />
== Publikace ==<br />
<br />
Theodor Nelson napsal během svého života nepřeberné množství článků. Existuje mnoho zápisů, rozhovorů či videozáznamů, ať už z konferencí, nebo z televizních diskuzních pořadů, jakým byl například „Good Morning America“ nebo pořad „Hyperland“ televize BBC (1990). K prvnímu vystoupení Teda Nelsona v televizi však došlo již v roce 1950.<br />
<br />
Své články publikoval Nelson již od prvních let na univerzitě ve Swarthmore.<br />
<br />
V roce 1965 vydal jeden z prvních významných článků „The Hypertext“ v rámci Sborníku World Documentation Federation. V těchto letech vychází dále Nelsonovi např. grafická brožura věnující se počítačové grafice"New Media and Creativity Systems" a článek „Hypertext for History“(1966).<br />
<br />
V roce 1972 napsal text odkazující na článek „As We May a Think“ [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]] tím, že slovíčko „may“ zaměnil za „will“. Text „As We Will Think“ zkoumá problémy rozhraní, nově definuje [[Vannevar Bush|Bushův]] [[Vannevar Bush#Memex|Memexjako]] [[Hypertext]], popisuje vize sítě (odlišné od [[Internet|internetu]]) a přemýšlí, jak bychom mohli začít takovou síť/systém znalostí stavět.<br />
<br />
Několik svých článků publikoval Nelson také v časopise Creative Computing, kde byl i krátce editorem.<ref>Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing>.</ref><br/>Např. "The Atari Machine", "Interactive Systems and the Design of Virtuality" (1980).<br />
<br />
=== Knihy ===<br />
<br />
*1959: Life, Love, College, etc. (Formerly We Need a Sociology Department.) TN's collected columns from the Swarthmore Phoenix.<br />
*1966: Media 72, publikoval sám Nelson.<br />
*1974: Computer Lib/Dream Machines.<br />
*1977: The Home Computer Revolution. Přeloženy do švédštiny a italštiny.<br />
*1981: Literary Machines. 1987: Major revision. Přeloženo do japonštiny a italštiny.<br />
*1997: The Future of Information. Publikoval v Japonsku Kay Nishi ve speciální limitované edici.<br />
*2008: Geeks Bearing Gifts: How the Computer World Got This Way. Distribuce: Lulu.com.<br />
*2010: POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization. Distribuce: Lulu.com.<br />
<br />
== Citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
<br />
<br />
== Externí zdroje ==<br />
<br />
*[http://hyperland.com/TNvita Životopis Teda Nelsona].<br />
*[http://hyperland.com/ Osobní stránky] Teda Nelsona.<br />
*Oficiální strán<span style="font-size:small">ky&nbsp;<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: 'Times New Roman'">[http://xanadu.com/ PROJECTu XANADU®].</span></span><br />
*Oficiální stránky [http://www.xanadu.com/zigzag/ The ZIGZAG<span style="font-size:x-small"><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: 'Times New Roman'; text-align: -webkit-center">®</span></span>&nbsp;Database and Vizualization System]<br />
*Stránky udílení cen [http://www.sigweb.org/resources/sigweb-awards/43-ted-nelson Hypertext Ted nelson Newcomer Award]<br />
*Části autobiografické knihy&nbsp;[http://hyperland.com/possiplex/Excerpts.htm <span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px">POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization(2010).</span>]<br />
<br />
=== Články TN dostupné online ===<br />
<br />
*[http://web.grinnell.edu/courses/spn/s02/SPN395-01/RAM/RAM03/RAM0303.pdf As We Will Think]&nbsp;(1972).<br />
*[http://www.cs.nott.ac.uk/~hla/HTF/HTFII/Nelson.html Issues In Applicative Hyperization of Unwitting Systems]&nbsp;(1996).<br />
*[http://xanadu.com.au/ted/transcopyright/transcopy.html Transcopyright: Dealing with the Dilemma of Digital Copyright]&nbsp;(1997).<br />
*[http://www.xml.com/pub/a/w3j/s3.nelson.html Embedded Markup Considered Harmful]&nbsp;(1997)<br />
*[http://xanadu.com.au/ted/zigzag/xybrap.html What's On My Mind]&nbsp;(1998)<br />
*[http://portal.acm.org/ft_gateway.cfm?id=346033&type=pdf Xanalogical Structure, Needed Now More than Ever: Parallel Documents, Deep Links to Content, Deep Versioning and Deep Re-Use]&nbsp;(2000)<br />
*[http://xanadu.com/XanaduSpace/btf.htm Back to the Future: Hypertext the Way It Used To Be]&nbsp;(2007, společně s: Robert Adamson Smith)<br />
<br />
=== Video ===<br />
<br />
*Ted Nelson prezentuje [https://www.youtube.com/watch?v=En_2T7KH6RA XANADU Space]<br />
*Ted Nelson představuje [https://www.youtube.com/watch?v=WEj9vqVvHPc ZigZag data structure]<br />
<br />
<br/><br/>{{DEFAULTSORT:Nelson, Ted}}<br />
<br />
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] <br/></div>Pitvahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Theodor_H._Nelson&diff=29721Theodor H. Nelson2013-04-17T12:46:33Z<p>Pitva: </p>
<hr />
<div><br/>'''Ted Nelson''', celým jménem Theodor Holm Nelson (nar. 17. června 1937), je americký sociolog, filosof, softwarový designér a sám sebe označuje za vizionáře<ref name="CV">NELSON, Theodor H. ''TED NELSON - CURRICULUM VITAE'' [online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/kyberpsychologicky-profil-uzivatelu-komunity-inflow-pruzkum-avataru-v-blogosfere>.</ref>.<br />
<br />
Nelson je pionýrem v oblasti informačních technologií, zavedl a poprvé použil termín hypertext v roce 1963, uveřejnil jej v roce 1965. Je mu také přisuzováno první použití slov hypermedia, virtualita, intervingularita a teledildonika.<br />
<br />
Mezi jeho nejvýznamnější práce patří dva softwarové projekty: Xanadu Hypertext a ZigZag Data System, dále napsal osm knih, přes padesát článků, měl několik akademických pozic a mohl mít celkem až na 750 studentů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
{{Infobox Vědec |jmeno = Theodor H. Nelson<p>[[Soubor:Ted_nelson.jpg|260px|center]]</p>|datum_narozeni = 17. 6. 1937|misto_narozeni = Chicago, USA|datum_umrti = -|misto_umrti = -|duvod_umrti = -|pobyt = Southampton, Velká Británie|rodina = -|obcanstvi = US|skola = M.A. Harvard, Sociology (Department of Social Relations), 1963.<br>Ph.D. Keio University, Japan (Department of Media and Governance), 2002.|pracoviste = Southampton University<br>Projekt XANADU |znamy_diky = Projekt XANADU; hypertext|oceneni = 1968: "''Auburn Lecturer''"<br>1998: "''Nelson Newcomer Award''"<br>1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''"<br>2001: "''Officier des Arts et Lettres''"}}<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== Život ==<br />
<br />
Theodor Holm Nelson se narodil do umělecké rodiny režiséra Ralpha Nelsona, pozdějšího vítěze Emmy a Oscarové herečky Celesty Holmové. Jejich manželství ale příliš šťastné nebylo, a tak byl Nelson po většinu času vychováván svými prarodiči, nejprve v Chicagu, kde se také narodil, později v Greenvich Village.<br />
<br />
Svůj první titul B.A. obdržel na univerzitě ve Swarthmore roku 1959. O rok později začal na Harwardské univerzitě pracovat v rámci studentské práce na programu, který by mu umožnil ukládat všechny jeho poznámky, včetně jejich editace. Nicméně díky jeho nedostatečné technické vzdělanosti k jeho dokončení nikdy nedošlo. Nicméně Nelson se čím dál více stával počítačovým filosofem a visionářem a ve svých knihách, které vydával vlastním nákladem, v podstatě navrhl spoustu aplikací, které inspirovali vývojáře ve vývoji, a tak vznikla spousta aplikací, které dnes již považujeme za běžné, jako je například Word. Nelson totiž přesně věděl, co od počítače vyžaduje, a co by mu měl přinést. Studium na Harwardu ukončil úspěšně roku 1963 titulem M.A. na katedře sociálních vztahů.<br />
<br />
Pozdější 3 roky strávil jako učitel sociologie na elitní americké škole Vassar College. Později působil jako konzultant hned v několika organizacích. Mezi ty nejvýznamnější můžeme zmínit Bellovy laboratoře. Od roku 1968 byl také vlastníkem „The Nelson Organization“, kam na konzultace chodili zástupci i takových firem, jako jsou IBM, Western Electric či Kalifornské univerzity. V pozdějších letech působil opět jako hostující přednášející na několika amerických univerzitách, kde přednášel například o textových procesorech a interaktivní grafice. Na začátku 80. let působil jako šéf designer pro Datapoint corporation na vývoji textového procesoru nové generace, kde chtěl použít svůj „Vortext“ design, ale Datapoint celý projekt později zrušil.<br />
<br />
Od roku 1988 se XOC (firma zaštiťující projekt Xanadu) stává akvizicí firmy Autodesk. Nelsonova práce je zejména propagace projektu Xanadu. Bohužel ani jeden z Nelsonových designů není nakonec dokončen a Autodesk od celého projektu po čtyřech letech upustil. V roce 1994 se Nelson přesouvá do Japonska, kde zakládá společnost Sapporo Hyperlab, kde on sám pracuje na pozici výzkumného pracovníka. Na této pozici působí i na univerzitě Hokkaido v Sapporu, a to v letech 1995-1996. Po další 3 roky působí také jako hostující profesor na katedře Enviromentálních studií na Keio University ve Fujisawě, kde roku 2002 získal také titul Ph.D. za práci „Filozofie hypertextu“ . Roku 1997 se stává profesorem i na universitě v Southamtonu, kde působí dodnes.<br />
<br />
=== Vzdělání<br/> ===<br />
<br />
*1959 – B.A. - Swarthmore, katedra filozofie<br />
*1963 – M.A. - Harward, katedra sociálních vztahů<br />
*2002 – Ph.D. - Keio University – za práci „Filozofie hypertextu“<br />
<br />
=== Zaměstnání<br/> ===<br />
<br />
*1964-66 – odborný asistent sociologie, Vassar College<br />
*1966-67 – technologický konzultant, Brace & World Publishers<br />
*1968-1972 – vlastník firmy, „The Nelson Organization“ - poskytoval konzultace – IBM, Brown University, Western Electric, University of California atd.<br />
*1968-69 – odborný konzultant, Bellovy laboratořích a CBS laboratoře<br />
*1973-76 – učitel na několika katedrách, University of Illinois<br />
*1976 – spoluvlastník a reklamní ředitel, The Itty Bitty Machine Company (jeden z prvních počítačových obchodů v Chicagu)<br />
*1977 – hostující učitel, Swarthmore College – přednášel o textových systémech a interaktivní grafice<br />
*1980-81 – editor, magazín Creative Computing 1981-82 – šéfdesigner kancelářského softwaru, Datapoint<br />
*1983-84 – media specialist, Datapoint<br />
*1988-93 – Distinguished Fellow, Autodesk<br />
*1993-95 – editor, magazín NewMedia<br />
*1994-96 – výzkumný pracovník, Sapporo HyperLab, Japonsko<br />
*1995-96 – výzkumný pracovník, Hokkaido University, Japonsko<br />
*1994-99 – hostující učitel, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*1997-nyní – hostující učitel, University of Southampton, Anglie<br />
*1999-2002 – přednášející, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*2000+ - uznávaný pracovník, McLuhan institute<br />
*2003 – hostující učitel, University of Nottingham, Anglie<br />
*2004-9 – pracovník, Oxford Internet Institute, University of Oxford, Anglie<br />
*2010 – designer, The Internet Archive<br />
<br />
== Projekt XANADU<br/> ==<br />
<br />
Nelson přichází v 60. letech s myšlenkou celosvětového [[Hypertext|hypertextu]]. Tato myšlenka univerzální demokratické a celosvětové [[Hypertext|hypertextové]] knihovny měla pozdvihnout lidské bytí na zcela novou životní úroveň. Časopis [[Wired]] označil [[Xanadu]] za nejdéle trvající projekt v historii výpočetní techniky, který byl s nadšením Nelsona a jeho týmu ohlášen, avšak doposud nespatřil světlo světa. „The amazing epic tragedy.“ <ref>WOLF, Gary. The Curse Of Xanadu [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html>.</ref><br />
<br />
=== Historie projektu XANADU<br/> ===<br />
<br />
Prvopočátky projektu můžeme vysledovat až do Nelsonových studií na Harwardu, kde v rámci studentského projektu pracoval na textovém procesoru, který by mu umožnil ukládat jeho myšlenky a poznámky uvnitř počítače. Neměl ale dostatečné technické znalosti, a tak projekt nikdy nedokončil. Na konci šedesátých let dostal Nelson od soukromého investora menší finanční obnos, a tak si mohl dovolit najmout programátora, aby pracoval na základním kódu projektu Xanadu. Výsledkem byla datová struktura, která umožňovala vkládat do paměti počítače a následně z ní opět vyjímat, větší úseky textu. V roce 1972 vznikla první demoverze celého projektu, která ovšem běžela pouze na půjčeném počítači, než mohl Nelson celý projekt ukázat potencionálním zákazníkům, musel počítač vrátit. V tuhle chvíli tedy měl část zdrojového kódu, ale nikoli médium, na kterém by jej mohl přenášet.<br />
<br />
V roce 1974 vychází jakýsi manifest Nelsonovy digitální revoluce pojmenovaný, který se skládal ze dvou částí. První CompLib obsahovala změť nesouvisejících informací, ale pokud čtenář knihu otočil, měl před sebou část druhou – Dream Machines. V této kapitole se Nelson snažil představit základní nástin funkcí projektu Xanadu, který zde byl představen jako digitální síť, jakožto přirozeného prostředí pro hypertext. Během doby, kdy přednášel na univerzitě na Swarthmore College se seznámil s Rogerem Gregorym, Markem Millerem a Stuartem Greenem, kteří napsali další část kódu.<br />
<br />
V roce 1983 tak Nelson zakládá společnost Xanadu Operating Company (XOC), která měla design systému dokončit, ale vývoj až do roku 1988 nijak nepokročil. V tomto roce veškerá práva na projekt Xanadu, včetně XOC přecházejí pod firmu Autodesk. Šéfem vývoje se stal Miller, který později také rozhodl o tom, že momentální verze není vhodná ke komerčnímu využití a celý tým tak začal pracovat na nové verzi kódu. Vzhledem k širokému záběru funkcí, které měl Xanadu zvládat se daří většinu softwarových problému vyřešit až na konci roku 1991. V únoru 1992 ovšem Autodesk upadá do finančních potíží a XOC přechází pod správu firmy Memex a s ním i většina programátorů. Práva na název Xanadu získává opět Nelson.<br />
<br />
Jenže i Memex se v souvislosti s Xanadu dostal do finančních potíží a autorská práva v souvislosti s XOC tak přešla do vlastnictví Rogera Gregoryho a Keitha Hensona. Tato společnost se později přejmenovala na Udanax a vydala otevřené kódy Xanadu 88.1 jako Udanax Green a Xanadu 92.1 pod názvem Udanax Gold. Nelson mezitím odešel do Japonska, kde ve spolupráci se studenty Keio University pokračoval na vývoji. Autorská práva rozšířil na společnosti Xanadu Australia a Xanadu America.<br/>Nicméně Xanadu jako samostatný hypertextový systém se všemi jeho atributy a aplikacemi dosud neběží na žádné platformě.<br />
<br />
== ZigZag Data System<br/> ==<br />
<br />
Zvaný také ZZstructure (resp. hyperthogonal structure) je generalizace dat, jako viditelných křížených seznamů v&nbsp;multidimenzionálním prostoru, které nabízejí nové formy [[Vizualizace]] a připojení.<ref>NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://www.xanadu.com/zigzag>.</ref><br />
<br />
Zig Zag data system by měl umožnit přestavbu světa osobních počítačů na práci s&nbsp;jednoduššími programy a daty tak, aby byla práce s&nbsp;nimi pro uživatele co nejsnadnější.<br />
<br />
Momentálně probíhají ZZstructure projekty v&nbsp;v&nbsp;USA, Austrálii, Japonsku, Rusku a Finsku.<br />
<br />
== Další aktivity ==<br />
<br />
Umělecký původ Teda Nelsona se projevil i v jeho tvorbě:<br />
<br />
*1957 (prvním rokem na Swarthmore College): Napsal knihu, režíroval a napsal slova zřemě zcela prvního rockového muzikálu "''Anything & Everything''"<br />
*1959 (koncem studia na Swarthmore College): Napsal a zrežíroval 90 minut dlouhou filmovou komedii s názvem "''The Epiphany of Slocum Furlow''".<br />
*1981 Ted Nelson byl konzultantem při natáčení filmu “''Tron''” Stevena Lisbergera (1982, Walt Disney Productions)<br />
<br />
Ted Nelson se po celý svůj život účastní mnohých banketů a konferencí na které je často zván jako vystupující. Vystupoval také na cestách po britských či amerických universitách.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Nelsonovy neologismy ===<br />
<br />
'''[[Hypertext]]'''<br />
<br />
*Text, který není omezený lineární formou. Hypertext je pojem označující skupinu textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (linků, lexií), což umožňuje čtenáři procházet textem nelineárně, bez striktně definovaného počátku, konce i sledu textu. Na technologii hypertextu je založeno internetové prostředí globální počítačové sítě, tzv. World Wide Web.<br />
<br />
'''[[Hypermedia]] '''(1963)<br />
<br />
*Logická extenze slova hypertext. Jde o médium obsahující krom prostého textu a odkazů také audio, video, grafické prvky,… <ref>Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia>.</ref><br />
<br />
'''Transclusion '''(1982)<br />
<br />
*Jde o začlenění dokumentu (nebo jeho části) do jiného dokumentu pomocí odkazu.<ref>Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion>.</ref><br />
<br />
'''Virtuality'''<br />
<br />
*Nelson vidí tento pojem jako opozitum k termínu „reality“. Všechno má svoji reálnou a virtuální stránku.<ref>Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality>.</ref><br />
<br />
'''Intertwingularity'''<br />
<br />
*Tento pojem Nelson použil k vyjádření složitosti vzájemných vazem v lidském poznání (vědění).<ref>Intertwingularity. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity>.</ref><br />
<br />
'''Teledildonics '''(1975)<br />
<br />
*Nebo také „''cyberdildonics''“ jsou elektronické sexuální pomůcky, které lze ovládat pomocí počítače a dosáhnout tak orgasmu.<ref>Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics>.</ref><br />
<br />
=== Patenty ===<br />
<br />
*2000: Many-to-many platební systém pro síťový obsah.<br />
*2001: Softwarový patent pro ZigZag Structure (systém pro řízení, prohlížení a propojování komplexních dat).<br />
<br />
== Význam Teda Nelsona pro informační vědu a knihovnictví ==<br />
<br />
Ted Nelson spadá do skupiny lidí podílejících se na vývoji konceptu [[Hypertext|hypertextu]] a digitalizace dat ve vztahu k textualitě. <ref>MACEK, Jakub. Nová média. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm >.</ref> Prvotní koncept se objevují již ve článku „As We May Think“(1945) [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]], který Nelsona inspiroval.<br />
<br />
Ted Nelson byl prvním, kdo hypertextový systém pojmenoval a v šedesátých letech i oficiálně zavedl termín hypertext, jež chápal jako nové médium, jež rozšiřuje možnosti kreativní práce s textem. Popsal [[Hypertext]] jako nesekvenční, nelineární text s rozvětvenou strukturou, která se skládá z textových bloků (lexií) propojených (prolinkovaných) různými spojeními a nabízí čtenáři různé čtecí trasy. <ref>KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm >.</ref> Cílem jeho práce i práce na projektu [[XANADU]] bylo vytvoření totálního [[Hypertext|hypertextu]], tzv. docuversum (složeno ze slov document a universum).<br />
<br />
Nelson se také snažil razit myšlenky o spoluutváření dokumentů různými uživateli a o redundantním ukládání, což byli úmysly, které nepřímo předcházejí konceptům webu 2.0.<ref>AUTRATA, Petr. Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie [online]. 2012 [cit. 2013-04-16]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Zuzana Kobíková. Dostupné z: <http://theses.cz/id/fxo2m6/>.</ref><br />
<br />
== Úspěchy ==<br />
<br />
Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipisici elit, sed eiusmod tempor incidunt ut labore et dolore magna aliqua.<br />
<br />
=== Ocenění ===<br />
<br />
*1968: "''Auburn Lecturer''", Union Theological Seminary (společně s Kennethem Bouldingem).<br />
*1998: ACM, americká Asociace pro výpočetní techniku začala předávat "''Nelson Newcomer Award''". Cena je každoroční a uděluje se vědeckým nováčkům za jejich texty z oblasti hypertextu.<br />
*1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''", Sedmá WWW konference v Brisbane v Austrálii. Nelson dostal cenu pro jednotlivce za celoživotní přínos v oblasti globální informační infrastruktury.<br />
*2001: V tomto roce byl Ted Nelson ve Francii pasován ministrem kultury jako "''Officier des Arts et Lettres''". Jde o individuální ocenění za přínos v literatuře a umění; (Řád umění a literatury Francouzské republiky).<br />
<br />
== Publikace ==<br />
<br />
Theodor Nelson napsal během svého života nepřeberné množství článků. Existuje mnoho zápisů, rozhovorů či videozáznamů, ať už z konferencí, nebo z televizních diskuzních pořadů, jakým byl například „Good Morning America“ nebo pořad „Hyperland“ televize BBC (1990). K prvnímu vystoupení Teda Nelsona v televizi však došlo již v roce 1950.<br />
<br />
Své články publikoval Nelson již od prvních let na univerzitě ve Swarthmore.<br />
<br />
V roce 1965 vydal jeden z prvních významných článků „The Hypertext“ v rámci Sborníku World Documentation Federation. V těchto letech vychází dále Nelsonovi např. grafická brožura věnující se počítačové grafice"New Media and Creativity Systems" a článek „Hypertext for History“(1966).<br />
<br />
V roce 1972 napsal text odkazující na článek „As We May a Think“ [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]] tím, že slovíčko „may“ zaměnil za „will“. Text „As We Will Think“ zkoumá problémy rozhraní, nově definuje [[Vannevar Bush|Bushův]] [[Vannevar Bush#Memex|Memexjako]] [[Hypertext]], popisuje vize sítě (odlišné od [[Internet|internetu]]) a přemýšlí, jak bychom mohli začít takovou síť/systém znalostí stavět.<br />
<br />
Několik svých článků publikoval Nelson také v časopise Creative Computing, kde byl i krátce editorem.<ref>Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing>.</ref><br/>Např. "The Atari Machine", "Interactive Systems and the Design of Virtuality" (1980).<br />
<br />
=== Knihy ===<br />
<br />
*1959: Life, Love, College, etc. (Formerly We Need a Sociology Department.) TN's collected columns from the Swarthmore Phoenix.<br />
*1966: Media 72, publikoval sám Nelson.<br />
*1974: Computer Lib/Dream Machines.<br />
*1977: The Home Computer Revolution. Přeloženy do švédštiny a italštiny.<br />
*1981: Literary Machines. 1987: Major revision. Přeloženo do japonštiny a italštiny.<br />
*1997: The Future of Information. Publikoval v Japonsku Kay Nishi ve speciální limitované edici.<br />
*2008: Geeks Bearing Gifts: How the Computer World Got This Way. Distribuce: Lulu.com.<br />
*2010: POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization. Distribuce: Lulu.com.<br />
<br />
== Citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
<br />
<br />
== Externí zdroje ==<br />
<br />
*[http://hyperland.com/TNvita Životopis Teda Nelsona].<br />
*[http://hyperland.com/ Osobní stránky] Teda Nelsona.<br />
*Oficiální strán<span style="font-size:small">ky&nbsp;<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: 'Times New Roman'">[http://xanadu.com/ PROJECTu XANADU®].</span></span><br />
*Oficiální stránky [http://www.xanadu.com/zigzag/ The ZIGZAG<span style="font-size:x-small"><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: 'Times New Roman'; text-align: -webkit-center">®</span></span>&nbsp;Database and Vizualization System]<br />
*Stránky udílení cen [http://www.sigweb.org/resources/sigweb-awards/43-ted-nelson Hypertext Ted nelson Newcomer Award]<br />
*Části autobiografické knihy&nbsp;[http://hyperland.com/possiplex/Excerpts.htm <span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px">POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization(2010).</span>]<br />
*Čánek [http://web.grinnell.edu/courses/spn/s02/SPN395-01/RAM/RAM03/RAM0303.pdf As We Will Think](1972).<br />
*<br />
<br />
<br/>{{DEFAULTSORT:Nelson, Ted}}<br />
<br />
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] <br/></div>Pitvahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Theodor_H._Nelson&diff=29719Theodor H. Nelson2013-04-17T12:39:57Z<p>Pitva: </p>
<hr />
<div><br/>'''Ted Nelson''', celým jménem Theodor Holm Nelson (nar. 17. června 1937), je americký sociolog, filosof, softwarový designér a sám sebe označuje za vizionáře<ref name="CV">NELSON, Theodor H. ''TED NELSON - CURRICULUM VITAE'' [online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/kyberpsychologicky-profil-uzivatelu-komunity-inflow-pruzkum-avataru-v-blogosfere>.</ref>.<br />
<br />
Nelson je pionýrem v oblasti informačních technologií, zavedl a poprvé použil termín hypertext v roce 1963, uveřejnil jej v roce 1965. Je mu také přisuzováno první použití slov hypermedia, virtualita, intervingularita a teledildonika.<br />
<br />
Mezi jeho nejvýznamnější práce patří dva softwarové projekty: Xanadu Hypertext a ZigZag Data System, dále napsal osm knih, přes padesát článků, měl několik akademických pozic a mohl mít celkem až na 750 studentů.<ref name="CV">_</ref><br />
<br />
{{Infobox Vědec |jmeno = Theodor H. Nelson<p>[[Soubor:Ted_nelson.jpg|260px|center]]</p>|datum_narozeni = 17. 6. 1937|misto_narozeni = Chicago, USA|datum_umrti = -|misto_umrti = -|duvod_umrti = -|pobyt = Southampton, Velká Británie|rodina = -|obcanstvi = US|skola = M.A. Harvard, Sociology (Department of Social Relations), 1963.<br>Ph.D. Keio University, Japan (Department of Media and Governance), 2002.|pracoviste = Southampton University<br>Projekt XANADU |znamy_diky = Projekt XANADU; hypertext|oceneni = 1968: "''Auburn Lecturer''"<br>1998: "''Nelson Newcomer Award''"<br>1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''"<br>2001: "''Officier des Arts et Lettres''"}}<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== Život ==<br />
<br />
Theodor Holm Nelson se narodil do umělecké rodiny režiséra Ralpha Nelsona, pozdějšího vítěze Emmy a Oscarové herečky Celesty Holmové. Jejich manželství ale příliš šťastné nebylo, a tak byl Nelson po většinu času vychováván svými prarodiči, nejprve v Chicagu, kde se také narodil, později v Greenvich Village.<br />
<br />
Svůj první titul B.A. obdržel na univerzitě ve Swarthmore roku 1959. O rok později začal na Harwardské univerzitě pracovat v rámci studentské práce na programu, který by mu umožnil ukládat všechny jeho poznámky, včetně jejich editace. Nicméně díky jeho nedostatečné technické vzdělanosti k jeho dokončení nikdy nedošlo. Nicméně Nelson se čím dál více stával počítačovým filosofem a visionářem a ve svých knihách, které vydával vlastním nákladem, v podstatě navrhl spoustu aplikací, které inspirovali vývojáře ve vývoji, a tak vznikla spousta aplikací, které dnes již považujeme za běžné, jako je například Word. Nelson totiž přesně věděl, co od počítače vyžaduje, a co by mu měl přinést. Studium na Harwardu ukončil úspěšně roku 1963 titulem M.A. na katedře sociálních vztahů.<br />
<br />
Pozdější 3 roky strávil jako učitel sociologie na elitní americké škole Vassar College. Později působil jako konzultant hned v několika organizacích. Mezi ty nejvýznamnější můžeme zmínit Bellovy laboratoře. Od roku 1968 byl také vlastníkem „The Nelson Organization“, kam na konzultace chodili zástupci i takových firem, jako jsou IBM, Western Electric či Kalifornské univerzity. V pozdějších letech působil opět jako hostující přednášející na několika amerických univerzitách, kde přednášel například o textových procesorech a interaktivní grafice. Na začátku 80. let působil jako šéf designer pro Datapoint corporation na vývoji textového procesoru nové generace, kde chtěl použít svůj „Vortext“ design, ale Datapoint celý projekt později zrušil.<br />
<br />
Od roku 1988 se XOC (firma zaštiťující projekt Xanadu) stává akvizicí firmy Autodesk. Nelsonova práce je zejména propagace projektu Xanadu. Bohužel ani jeden z Nelsonových designů není nakonec dokončen a Autodesk od celého projektu po čtyřech letech upustil. V roce 1994 se Nelson přesouvá do Japonska, kde zakládá společnost Sapporo Hyperlab, kde on sám pracuje na pozici výzkumného pracovníka. Na této pozici působí i na univerzitě Hokkaido v Sapporu, a to v letech 1995-1996. Po další 3 roky působí také jako hostující profesor na katedře Enviromentálních studií na Keio University ve Fujisawě, kde roku 2002 získal také titul Ph.D. za práci „Filozofie hypertextu“ . Roku 1997 se stává profesorem i na universitě v Southamtonu, kde působí dodnes.<br />
<br />
=== Vzdělání<br/> ===<br />
<br />
*1959 – B.A. - Swarthmore, katedra filozofie<br />
*1963 – M.A. - Harward, katedra sociálních vztahů<br />
*2002 – Ph.D. - Keio University – za práci „Filozofie hypertextu“<br />
<br />
=== Zaměstnání<br/> ===<br />
<br />
*1964-66 – odborný asistent sociologie, Vassar College<br />
*1966-67 – technologický konzultant, Brace & World Publishers<br />
*1968-1972 – vlastník firmy, „The Nelson Organization“ - poskytoval konzultace – IBM, Brown University, Western Electric, University of California atd.<br />
*1968-69 – odborný konzultant, Bellovy laboratořích a CBS laboratoře<br />
*1973-76 – učitel na několika katedrách, University of Illinois<br />
*1976 – spoluvlastník a reklamní ředitel, The Itty Bitty Machine Company (jeden z prvních počítačových obchodů v Chicagu)<br />
*1977 – hostující učitel, Swarthmore College – přednášel o textových systémech a interaktivní grafice<br />
*1980-81 – editor, magazín Creative Computing 1981-82 – šéfdesigner kancelářského softwaru, Datapoint<br />
*1983-84 – media specialist, Datapoint<br />
*1988-93 – Distinguished Fellow, Autodesk<br />
*1993-95 – editor, magazín NewMedia<br />
*1994-96 – výzkumný pracovník, Sapporo HyperLab, Japonsko<br />
*1995-96 – výzkumný pracovník, Hokkaido University, Japonsko<br />
*1994-99 – hostující učitel, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*1997-nyní – hostující učitel, University of Southampton, Anglie<br />
*1999-2002 – přednášející, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*2000+ - uznávaný pracovník, McLuhan institute<br />
*2003 – hostující učitel, University of Nottingham, Anglie<br />
*2004-9 – pracovník, Oxford Internet Institute, University of Oxford, Anglie<br />
*2010 – designer, The Internet Archive<br />
<br />
== Projekt XANADU<br/> ==<br />
<br />
Nelson přichází v 60. letech s myšlenkou celosvětového [[Hypertext|hypertextu]]. Tato myšlenka univerzální demokratické a celosvětové [[Hypertext|hypertextové]] knihovny měla pozdvihnout lidské bytí na zcela novou životní úroveň. Časopis [[Wired]] označil [[Xanadu]] za nejdéle trvající projekt v historii výpočetní techniky, který byl s nadšením Nelsona a jeho týmu ohlášen, avšak doposud nespatřil světlo světa. „The amazing epic tragedy.“ <ref>WOLF, Gary. The Curse Of Xanadu [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html>.</ref><br />
<br />
=== Historie projektu XANADU<br/> ===<br />
<br />
Prvopočátky projektu můžeme vysledovat až do Nelsonových studií na Harwardu, kde v rámci studentského projektu pracoval na textovém procesoru, který by mu umožnil ukládat jeho myšlenky a poznámky uvnitř počítače. Neměl ale dostatečné technické znalosti, a tak projekt nikdy nedokončil. Na konci šedesátých let dostal Nelson od soukromého investora menší finanční obnos, a tak si mohl dovolit najmout programátora, aby pracoval na základním kódu projektu Xanadu. Výsledkem byla datová struktura, která umožňovala vkládat do paměti počítače a následně z ní opět vyjímat, větší úseky textu. V roce 1972 vznikla první demoverze celého projektu, která ovšem běžela pouze na půjčeném počítači, než mohl Nelson celý projekt ukázat potencionálním zákazníkům, musel počítač vrátit. V tuhle chvíli tedy měl část zdrojového kódu, ale nikoli médium, na kterém by jej mohl přenášet.<br />
<br />
V roce 1974 vychází jakýsi manifest Nelsonovy digitální revoluce pojmenovaný, který se skládal ze dvou částí. První CompLib obsahovala změť nesouvisejících informací, ale pokud čtenář knihu otočil, měl před sebou část druhou – Dream Machines. V této kapitole se Nelson snažil představit základní nástin funkcí projektu Xanadu, který zde byl představen jako digitální síť, jakožto přirozeného prostředí pro hypertext. Během doby, kdy přednášel na univerzitě na Swarthmore College se seznámil s Rogerem Gregorym, Markem Millerem a Stuartem Greenem, kteří napsali další část kódu.<br />
<br />
V roce 1983 tak Nelson zakládá společnost Xanadu Operating Company (XOC), která měla design systému dokončit, ale vývoj až do roku 1988 nijak nepokročil. V tomto roce veškerá práva na projekt Xanadu, včetně XOC přecházejí pod firmu Autodesk. Šéfem vývoje se stal Miller, který později také rozhodl o tom, že momentální verze není vhodná ke komerčnímu využití a celý tým tak začal pracovat na nové verzi kódu. Vzhledem k širokému záběru funkcí, které měl Xanadu zvládat se daří většinu softwarových problému vyřešit až na konci roku 1991. V únoru 1992 ovšem Autodesk upadá do finančních potíží a XOC přechází pod správu firmy Memex a s ním i většina programátorů. Práva na název Xanadu získává opět Nelson.<br />
<br />
Jenže i Memex se v souvislosti s Xanadu dostal do finančních potíží a autorská práva v souvislosti s XOC tak přešla do vlastnictví Rogera Gregoryho a Keitha Hensona. Tato společnost se později přejmenovala na Udanax a vydala otevřené kódy Xanadu 88.1 jako Udanax Green a Xanadu 92.1 pod názvem Udanax Gold. Nelson mezitím odešel do Japonska, kde ve spolupráci se studenty Keio University pokračoval na vývoji. Autorská práva rozšířil na společnosti Xanadu Australia a Xanadu America.<br/>Nicméně Xanadu jako samostatný hypertextový systém se všemi jeho atributy a aplikacemi dosud neběží na žádné platformě.<br />
<br />
== ZigZag Data System<br/> ==<br />
<br />
Zvaný také ZZstructure (resp. hyperthogonal structure) je generalizace dat, jako viditelných křížených seznamů v&nbsp;multidimenzionálním prostoru, které nabízejí nové formy [[Vizualizace]] a připojení.<ref>NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://www.xanadu.com/zigzag>.</ref><br />
<br />
Zig Zag data system by měl umožnit přestavbu světa osobních počítačů na práci s&nbsp;jednoduššími programy a daty tak, aby byla práce s&nbsp;nimi pro uživatele co nejsnadnější.<br />
<br />
Momentálně probíhají ZZstructure projekty v&nbsp;v&nbsp;USA, Austrálii, Japonsku, Rusku a Finsku.<br />
<br />
== Další aktivity ==<br />
<br />
Umělecký původ Teda Nelsona se projevil i v jeho tvorbě:<br />
<br />
*1957 (prvním rokem na Swarthmore College): Napsal knihu, režíroval a napsal slova zřemě zcela prvního rockového muzikálu "''Anything & Everything''"<br />
*1959 (koncem studia na Swarthmore College): Napsal a zrežíroval 90 minut dlouhou filmovou komedii s názvem "''The Epiphany of Slocum Furlow''".<br />
*1981 Ted Nelson byl konzultantem při natáčení filmu “''Tron''” Stevena Lisbergera (1982, Walt Disney Productions)<br />
<br />
<br/>Ted Nelson se po celý svůj život účastní mnohých banketů a konferencí na které je často zván jako vystupující. Vystupoval také na cestách po britských či amerických universitách.<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
=== Nelsonovy neologismy ===<br />
<br />
'''[[Hypertext]]'''<br />
<br />
*Text, který není omezený lineární formou. Hypertext je pojem označující skupinu textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (linků, lexií), což umožňuje čtenáři procházet textem nelineárně, bez striktně definovaného počátku, konce i sledu textu. Na technologii hypertextu je založeno internetové prostředí globální počítačové sítě, tzv. World Wide Web.<br />
<br />
'''[[Hypermedia]] '''(1963)<br />
<br />
*Logická extenze slova hypertext. Jde o médium obsahující krom prostého textu a odkazů také audio, video, grafické prvky,… <ref>Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia>.</ref><br />
<br />
'''Transclusion '''(1982)<br />
<br />
*Jde o začlenění dokumentu (nebo jeho části) do jiného dokumentu pomocí odkazu.<ref>Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion>.</ref><br />
<br />
'''Virtuality'''<br />
<br />
*Nelson vidí tento pojem jako opozitum k termínu „reality“. Všechno má svoji reálnou a virtuální stránku.<ref>Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality>.</ref><br />
<br />
'''Intertwingularity'''<br />
<br />
*Tento pojem Nelson použil k vyjádření složitosti vzájemných vazem v lidském poznání (vědění).<ref>Intertwingularity. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity>.</ref><br />
<br />
'''Teledildonics '''(1975)<br />
<br />
*Nebo také „''cyberdildonics''“ jsou elektronické sexuální pomůcky, které lze ovládat pomocí počítače a dosáhnout tak orgasmu.<ref>Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics>.</ref><br />
<br />
=== <br/> ===<br />
<br />
=== Patenty ===<br />
<br />
*2000: Many-to-many platební systém pro síťový obsah.<br />
*2001: Softwarový patent pro ZigZag Structure (systém pro řízení, prohlížení a propojování komplexních dat).<br />
<br />
== Význam Teda Nelsona pro informační vědu a knihovnictví ==<br />
<br />
Ted Nelson spadá do skupiny lidí podílejících se na vývoji konceptu [[Hypertext|hypertextu]] a digitalizace dat ve vztahu k textualitě. <ref>MACEK, Jakub. Nová média. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm >.</ref> Prvotní koncept se objevují již ve článku „As We May Think“(1945) [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]], který Nelsona inspiroval.<br />
<br />
Ted Nelson byl prvním, kdo hypertextový systém pojmenoval a v šedesátých letech i oficiálně zavedl termín hypertext, jež chápal jako nové médium, jež rozšiřuje možnosti kreativní práce s textem. Popsal [[Hypertext]] jako nesekvenční, nelineární text s rozvětvenou strukturou, která se skládá z textových bloků (lexií) propojených (prolinkovaných) různými spojeními a nabízí čtenáři různé čtecí trasy. <ref>KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm >.</ref> Cílem jeho práce i práce na projektu [[XANADU]] bylo vytvoření totálního [[Hypertext|hypertextu]], tzv. docuversum (složeno ze slov document a universum).<br />
<br />
Nelson se také snažil razit myšlenky o spoluutváření dokumentů různými uživateli a o redundantním ukládání, což byli úmysly, které nepřímo předcházejí konceptům webu 2.0.<ref>AUTRATA, Petr. Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie [online]. 2012 [cit. 2013-04-16]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Zuzana Kobíková. Dostupné z: <http://theses.cz/id/fxo2m6/>.</ref><br />
<br />
== Úspěchy ==<br />
<br />
Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipisici elit, sed eiusmod tempor incidunt ut labore et dolore magna aliqua.<br />
<br />
=== Ocenění ===<br />
<br />
*1968: "''Auburn Lecturer''", Union Theological Seminary (společně s Kennethem Bouldingem).<br />
*1998: ACM, americká Asociace pro výpočetní techniku začala předávat "''Nelson Newcomer Award''". Cena je každoroční a uděluje se vědeckým nováčkům za jejich texty z oblasti hypertextu.<br />
*1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''", Sedmá WWW konference v Brisbane v Austrálii. Nelson dostal cenu pro jednotlivce za celoživotní přínos v oblasti globální informační infrastruktury.<br />
*2001: V tomto roce byl Ted Nelson ve Francii pasován ministrem kultury jako "''Officier des Arts et Lettres''". Jde o individuální ocenění za přínos v literatuře a umění; (Řád umění a literatury Francouzské republiky).<br />
<br />
== Publikace ==<br />
<br />
Theodor Nelson napsal během svého života nepřeberné množství článků. Existuje mnoho zápisů, rozhovorů či videozáznamů, ať už z konferencí, nebo z televizních diskuzních pořadů, jakým byl například „Good Morning America“ nebo pořad „Hyperland“ televize BBC (1990). K prvnímu vystoupení Teda Nelsona v televizi však došlo již v roce 1950.<br />
<br />
Své články publikoval Nelson již od prvních let na univerzitě ve Swarthmore.<br />
<br />
V roce 1965 vydal jeden z prvních významných článků „The Hypertext“ v rámci Sborníku World Documentation Federation. V těchto letech vychází dále Nelsonovi např. grafická brožura věnující se počítačové grafice"New Media and Creativity Systems" a článek „Hypertext for History“(1966).<br />
<br />
V roce 1972 napsal text odkazující na článek „As We May a Think“ [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]] tím, že slovíčko „may“ zaměnil za „will“. Text „As We Will Think“ zkoumá problémy rozhraní, nově definuje [[Vannevar Bush|Bushův]] [[Vannevar Bush#Memex|Memexjako]] [[Hypertext]], popisuje vize sítě (odlišné od [[Internet|internetu]]) a přemýšlí, jak bychom mohli začít takovou síť/systém znalostí stavět.<br />
<br />
Několik svých článků publikoval Nelson také v časopise Creative Computing, kde byl i krátce editorem.<ref>Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing>.</ref><br/>Např. "The Atari Machine", "Interactive Systems and the Design of Virtuality" (1980).<br />
<br />
=== Knihy ===<br />
<br />
*1959: Life, Love, College, etc. (Formerly We Need a Sociology Department.) TN's collected columns from the Swarthmore Phoenix.<br />
*1966: Media 72, publikoval sám Nelson.<br />
*1974: Computer Lib/Dream Machines.<br />
*1977: The Home Computer Revolution. Přeloženy do švédštiny a italštiny.<br />
*1981: Literary Machines. 1987: Major revision. Přeloženo do japonštiny a italštiny.<br />
*1997: The Future of Information. Publikoval v Japonsku Kay Nishi ve speciální limitované edici.<br />
*2008: Geeks Bearing Gifts: How the Computer World Got This Way. Distribuce: Lulu.com.<br />
*2010: POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization. Distribuce: Lulu.com.<br />
<br />
== Citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
<br />
<br />
== Externí zdroje ==<br />
<br />
*[http://hyperland.com/TNvita Životopis Teda Nelsona].<br />
*[http://hyperland.com/ Osobní stránky] Teda Nelsona.<br />
*Oficiální strán<span style="font-size:small">ky&nbsp;<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: 'Times New Roman'">[http://xanadu.com/ PROJECTu XANADU®].</span></span><br />
*Oficiální stránky [http://www.xanadu.com/zigzag/ The ZIGZAG<span style="font-size:x-small"><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: 'Times New Roman'; text-align: -webkit-center">®</span></span>&nbsp;Database and Vizualization System]<br />
*Stránky udílení cen [http://www.sigweb.org/resources/sigweb-awards/43-ted-nelson Hypertext Ted nelson Newcomer Award]<br />
*Části autobiografické knihy&nbsp;[http://hyperland.com/possiplex/Excerpts.htm <span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px">POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization(2010).</span>]<br />
*Čánek [http://web.grinnell.edu/courses/spn/s02/SPN395-01/RAM/RAM03/RAM0303.pdf As We Will Think](1972).<br />
*<br />
<br />
<br/>{{DEFAULTSORT:Nelson, Ted}}<br />
<br />
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] <br/></div>Pitvahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Theodor_H._Nelson&diff=29718Theodor H. Nelson2013-04-17T12:37:42Z<p>Pitva: </p>
<hr />
<div><br/>'''Ted Nelson''', celým jménem Theodor Holm Nelson (nar. 17. června 1937), je americký sociolog, filosof, softwarový designér a sám sebe označuje za vizionáře<ref name="CV">NELSON, Theodor H. ''TED NELSON - CURRICULUM VITAE'' [online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/kyberpsychologicky-profil-uzivatelu-komunity-inflow-pruzkum-avataru-v-blogosfere>.</ref>.<br />
<br />
Nelson je pionýrem v oblasti informačních technologií, zavedl a poprvé použil termín hypertext v roce 1963, uveřejnil jej v roce 1965. Je mu také přisuzováno první použití slov hypermedia, virtualita, intervingularita a teledildonika.<br />
<br />
Mezi jeho nejvýznamnější práce patří dva softwarové projekty: Xanadu Hypertext a ZigZag Data System, dále napsal osm knih, přes padesát článků, měl několik akademických pozic a mohl mít celkem až na 750 studentů.<ref name="CV"/><br />
<br />
{{Infobox Vědec |jmeno = Theodor H. Nelson<p>[[Soubor:Ted_nelson.jpg|260px|center]]</p>|datum_narozeni = 17. 6. 1937|misto_narozeni = Chicago, USA|datum_umrti = -|misto_umrti = -|duvod_umrti = -|pobyt = Southampton, Velká Británie|rodina = -|obcanstvi = US|skola = M.A. Harvard, Sociology (Department of Social Relations), 1963.<br>Ph.D. Keio University, Japan (Department of Media and Governance), 2002.|pracoviste = Southampton University<br>Projekt XANADU |znamy_diky = Projekt XANADU; hypertext|oceneni = 1968: "''Auburn Lecturer''"<br>1998: "''Nelson Newcomer Award''"<br>1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''"<br>2001: "''Officier des Arts et Lettres''"}}<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== Život ==<br />
<br />
<p>Theodor Holm Nelson se narodil do umělecké rodiny režiséra Ralpha Nelsona, pozdějšího vítěze Emmy a Oscarové herečky Celesty Holmové. Jejich manželství ale příliš šťastné nebylo, a tak byl Nelson po většinu času vychováván svými prarodiči, nejprve v Chicagu, kde se také narodil, později v Greenvich Village.<br />
</p><br />
<p>Svůj první titul B.A. obdržel na univerzitě ve Swarthmore roku 1959. O rok později začal na Harwardské univerzitě pracovat v rámci studentské práce na programu, který by mu umožnil ukládat všechny jeho poznámky, včetně jejich editace. Nicméně díky jeho nedostatečné technické vzdělanosti k jeho dokončení nikdy nedošlo. Nicméně Nelson se čím dál více stával počítačovým filosofem a visionářem a ve svých knihách, které vydával vlastním nákladem, v podstatě navrhl spoustu aplikací, které inspirovali vývojáře ve vývoji, a tak vznikla spousta aplikací, které dnes již považujeme za běžné, jako je například Word. Nelson totiž přesně věděl, co od počítače vyžaduje, a co by mu měl přinést. Studium na Harwardu ukončil úspěšně roku 1963 titulem M.A. na katedře sociálních vztahů.<br />
</p> <br />
<p><br />
Pozdější 3 roky strávil jako učitel sociologie na elitní americké škole Vassar College. Později působil jako konzultant hned v několika organizacích. Mezi ty nejvýznamnější můžeme zmínit Bellovy laboratoře. Od roku 1968 byl také vlastníkem „The Nelson Organization“, kam na konzultace chodili zástupci i takových firem, jako jsou IBM, Western Electric či Kalifornské univerzity. V pozdějších letech působil opět jako hostující přednášející na několika amerických univerzitách, kde přednášel například o textových procesorech a interaktivní grafice. Na začátku 80. let působil jako šéf designer pro Datapoint corporation na vývoji textového procesoru nové generace, kde chtěl použít svůj „Vortext“ design, ale Datapoint celý projekt později zrušil.</p><br />
<p><br />
Od roku 1988 se XOC (firma zaštiťující projekt Xanadu) stává akvizicí firmy Autodesk. Nelsonova práce je zejména propagace projektu Xanadu. Bohužel ani jeden z Nelsonových designů není nakonec dokončen a Autodesk od celého projektu po čtyřech letech upustil. <br />
V roce 1994 se Nelson přesouvá do Japonska, kde zakládá společnost Sapporo Hyperlab, kde on sám pracuje na pozici výzkumného pracovníka. Na této pozici působí i na univerzitě Hokkaido v Sapporu, a to v letech 1995-1996. Po další 3 roky působí také jako hostující profesor na katedře Enviromentálních studií na Keio University ve Fujisawě, kde roku 2002 získal také titul Ph.D. za práci „Filozofie hypertextu“ . Roku 1997 se stává profesorem i na universitě v Southamtonu, kde působí dodnes.<br />
</p><br />
<br />
=== Vzdělání ===<br />
<br />
*1959 – B.A. - Swarthmore, katedra filozofie<br />
*1963 – M.A. - Harward, katedra sociálních vztahů<br />
*2002 – Ph.D. - Keio University – za práci „Filozofie hypertextu“<br />
<br />
== Zaměstnání<br/> ==<br />
<br />
*1964-66 – odborný asistent sociologie, Vassar College<br />
*1966-67 – technologický konzultant, Brace & World Publishers<br />
*1968-1972 – vlastník firmy, „The Nelson Organization“ - poskytoval konzultace – IBM, Brown University, Western Electric, University of California atd.<br />
*1968-69 – odborný konzultant, Bellovy laboratořích a CBS laboratoře<br />
*1973-76 – učitel na několika katedrách, University of Illinois<br />
*1976 – spoluvlastník a reklamní ředitel, The Itty Bitty Machine Company (jeden z prvních počítačových obchodů v Chicagu)<br />
*1977 – hostující učitel, Swarthmore College – přednášel o textových systémech a interaktivní grafice<br />
*1980-81 – editor, magazín Creative Computing 1981-82 – šéfdesigner kancelářského softwaru, Datapoint<br />
*1983-84 – media specialist, Datapoint<br />
*1988-93 – Distinguished Fellow, Autodesk<br />
*1993-95 – editor, magazín NewMedia<br />
*1994-96 – výzkumný pracovník, Sapporo HyperLab, Japonsko<br />
*1995-96 – výzkumný pracovník, Hokkaido University, Japonsko<br />
*1994-99 – hostující učitel, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*1997-nyní – hostující učitel, University of Southampton, Anglie<br />
*1999-2002 – přednášející, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*2000+ - uznávaný pracovník, McLuhan institute<br />
*2003 – hostující učitel, University of Nottingham, Anglie<br />
*2004-9 – pracovník, Oxford Internet Institute, University of Oxford, Anglie<br />
*2010 – designer, The Internet Archive<br />
<br />
=== Projekt XANADU<br/> ===<br />
<br />
Nelson přichází v 60. letech s myšlenkou celosvětového [[Hypertext|hypertextu]]. Tato myšlenka univerzální demokratické a celosvětové [[Hypertext|hypertextové]] knihovny měla pozdvihnout lidské bytí na zcela novou životní úroveň. Časopis [[Wired]] označil [[Xanadu]] za nejdéle trvající projekt v historii výpočetní techniky, který byl s nadšením Nelsona a jeho týmu ohlášen, avšak doposud nespatřil světlo světa. „The amazing epic tragedy.“ <ref>WOLF, Gary. The Curse Of Xanadu [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html>.</ref><br />
<br />
==== Historie projektu XANADU ====<br />
<br />
Prvopočátky projektu můžeme vysledovat až do Nelsonových studií na Harwardu, kde v rámci studentského projektu pracoval na textovém procesoru, který by mu umožnil ukládat jeho myšlenky a poznámky uvnitř počítače. Neměl ale dostatečné technické znalosti, a tak projekt nikdy nedokončil. Na konci šedesátých let dostal Nelson od soukromého investora menší finanční obnos, a tak si mohl dovolit najmout programátora, aby pracoval na základním kódu projektu Xanadu. Výsledkem byla datová struktura, která umožňovala vkládat do paměti počítače a následně z ní opět vyjímat, větší úseky textu. V roce 1972 vznikla první demoverze celého projektu, která ovšem běžela pouze na půjčeném počítači, než mohl Nelson celý projekt ukázat potencionálním zákazníkům, musel počítač vrátit. V tuhle chvíli tedy měl část zdrojového kódu, ale nikoli médium, na kterém by jej mohl přenášet.<br />
<br />
V roce 1974 vychází jakýsi manifest Nelsonovy digitální revoluce pojmenovaný, který se skládal ze dvou částí. První CompLib obsahovala změť nesouvisejících informací, ale pokud čtenář knihu otočil, měl před sebou část druhou – Dream Machines. V této kapitole se Nelson snažil představit základní nástin funkcí projektu Xanadu, který zde byl představen jako digitální síť, jakožto přirozeného prostředí pro hypertext. Během doby, kdy přednášel na univerzitě na Swarthmore College se seznámil s Rogerem Gregorym, Markem Millerem a Stuartem Greenem, kteří napsali další část kódu.<br />
<br />
V roce 1983 tak Nelson zakládá společnost Xanadu Operating Company (XOC), která měla design systému dokončit, ale vývoj až do roku 1988 nijak nepokročil. V tomto roce veškerá práva na projekt Xanadu, včetně XOC přecházejí pod firmu Autodesk. Šéfem vývoje se stal Miller, který později také rozhodl o tom, že momentální verze není vhodná ke komerčnímu využití a celý tým tak začal pracovat na nové verzi kódu. Vzhledem k širokému záběru funkcí, které měl Xanadu zvládat se daří většinu softwarových problému vyřešit až na konci roku 1991. V únoru 1992 ovšem Autodesk upadá do finančních potíží a XOC přechází pod správu firmy Memex a s ním i většina programátorů. Práva na název Xanadu získává opět Nelson.<br />
<br />
Jenže i Memex se v souvislosti s Xanadu dostal do finančních potíží a autorská práva v souvislosti s XOC tak přešla do vlastnictví Rogera Gregoryho a Keitha Hensona. Tato společnost se později přejmenovala na Udanax a vydala otevřené kódy Xanadu 88.1 jako Udanax Green a Xanadu 92.1 pod názvem Udanax Gold. Nelson mezitím odešel do Japonska, kde ve spolupráci se studenty Keio University pokračoval na vývoji. Autorská práva rozšířil na společnosti Xanadu Australia a Xanadu America.<br/>Nicméně Xanadu jako samostatný hypertextový systém se všemi jeho atributy a aplikacemi dosud neběží na žádné platformě.<br />
<br />
=== ZigZag Data System ===<br />
<br />
Zvaný také ZZstructure (resp. hyperthogonal structure) je generalizace dat, jako viditelných křížených seznamů v&nbsp;multidimenzionálním prostoru, které nabízejí nové formy [[Vizualizace]] a připojení.<ref>NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://www.xanadu.com/zigzag>.</ref><br />
<br />
Zig Zag data system by měl umožnit přestavbu světa osobních počítačů na práci s&nbsp;jednoduššími programy a daty tak, aby byla práce s&nbsp;nimi pro uživatele co nejsnadnější.<br />
<br />
Momentálně probíhají ZZstructure projekty v&nbsp;v&nbsp;USA, Austrálii, Japonsku, Rusku a Finsku.<br />
<br />
== Další aktivity ==<br />
<br />
Umělecký původ Teda Nelsona se projevil i v jeho tvorbě:<br />
<br />
*1957 (prvním rokem na Swarthmore College): Napsal knihu, režíroval a napsal slova zřemě zcela prvního rockového muzikálu "''Anything & Everything''"<br />
*1959 (koncem studia na Swarthmore College): Napsal a zrežíroval 90 minut dlouhou filmovou komedii s názvem "''The Epiphany of Slocum Furlow''".<br />
*1981 Ted Nelson byl konzultantem při natáčení filmu “''Tron''” Stevena Lisbergera (1982, Walt Disney Productions)<br />
<br />
<br />
Ted Nelson se po celý svůj život účastní mnohých banketů a konferencí na které je často zván jako vystupující. Vystupoval také na cestách po britských či amerických universitách.<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
=== Nelsonovy neologismy ===<br />
<br />
'''[[Hypertext]]'''<br />
<br />
*Text, který není omezený lineární formou. Hypertext je pojem označující skupinu textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (linků, lexií), což umožňuje čtenáři procházet textem nelineárně, bez striktně definovaného počátku, konce i sledu textu. Na technologii hypertextu je založeno internetové prostředí globální počítačové sítě, tzv. World Wide Web.<br />
<br />
'''[[Hypermedia]] '''(1963)<br />
<br />
*Logická extenze slova hypertext. Jde o médium obsahující krom prostého textu a odkazů také audio, video, grafické prvky,… <ref>Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia>.</ref><br />
<br />
'''Transclusion '''(1982)<br />
<br />
*Jde o začlenění dokumentu (nebo jeho části) do jiného dokumentu pomocí odkazu.<ref>Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion>.</ref><br />
<br />
'''Virtuality'''<br />
<br />
*Nelson vidí tento pojem jako opozitum k termínu „reality“. Všechno má svoji reálnou a virtuální stránku.<ref>Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality>.</ref><br />
<br />
'''Intertwingularity'''<br />
<br />
*Tento pojem Nelson použil k vyjádření složitosti vzájemných vazem v lidském poznání (vědění).<ref>Intertwingularity. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity>.</ref><br />
<br />
'''Teledildonics '''(1975)<br />
<br />
*Nebo také „''cyberdildonics''“ jsou elektronické sexuální pomůcky, které lze ovládat pomocí počítače a dosáhnout tak orgasmu.<ref>Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics>.</ref><br />
<br />
=== <br/> ===<br />
<br />
=== Patenty ===<br />
<br />
*2000: Many-to-many platební systém pro síťový obsah.<br />
*2001: Softwarový patent pro ZigZag Structure (systém pro řízení, prohlížení a propojování komplexních dat).<br />
<br />
== Význam Teda Nelsona pro informační vědu a knihovnictví ==<br />
<br />
Ted Nelson spadá do skupiny lidí podílejících se na vývoji konceptu [[Hypertext|hypertextu]] a digitalizace dat ve vztahu k textualitě. <ref>MACEK, Jakub. Nová média. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm >.</ref> Prvotní koncept se objevují již ve článku „As We May Think“(1945) [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]], který Nelsona inspiroval.<br />
<br />
Ted Nelson byl prvním, kdo hypertextový systém pojmenoval a v šedesátých letech i oficiálně zavedl termín hypertext, jež chápal jako nové médium, jež rozšiřuje možnosti kreativní práce s textem. Popsal [[Hypertext]] jako nesekvenční, nelineární text s rozvětvenou strukturou, která se skládá z textových bloků (lexií) propojených (prolinkovaných) různými spojeními a nabízí čtenáři různé čtecí trasy. <ref>KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm >.</ref> Cílem jeho práce i práce na projektu [[XANADU]] bylo vytvoření totálního [[Hypertext|hypertextu]], tzv. docuversum (složeno ze slov document a universum).<br />
<br />
Nelson se také snažil razit myšlenky o spoluutváření dokumentů různými uživateli a o redundantním ukládání, což byli úmysly, které nepřímo předcházejí konceptům webu 2.0.<ref>AUTRATA, Petr. Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie [online]. 2012 [cit. 2013-04-16]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Zuzana Kobíková. Dostupné z: <http://theses.cz/id/fxo2m6/>.</ref><br />
<br />
== Úspěchy ==<br />
<br />
Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipisici elit, sed eiusmod tempor incidunt ut labore et dolore magna aliqua.<br />
<br />
=== Ocenění ===<br />
<br />
*1968: "''Auburn Lecturer''", Union Theological Seminary (společně s Kennethem Bouldingem).<br />
*1998: ACM, americká Asociace pro výpočetní techniku začala předávat "''Nelson Newcomer Award''". Cena je každoroční a uděluje se vědeckým nováčkům za jejich texty z oblasti hypertextu.<br />
*1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''", Sedmá WWW konference v Brisbane v Austrálii. Nelson dostal cenu pro jednotlivce za celoživotní přínos v oblasti globální informační infrastruktury.<br />
*2001: V tomto roce byl Ted Nelson ve Francii pasován ministrem kultury jako "''Officier des Arts et Lettres''". Jde o individuální ocenění za přínos v literatuře a umění; (Řád umění a literatury Francouzské republiky).<br />
<br />
== Publikace ==<br />
<br />
Theodor Nelson napsal během svého života nepřeberné množství článků. Existuje mnoho zápisů, rozhovorů či videozáznamů, ať už z konferencí, nebo z televizních diskuzních pořadů, jakým byl například „Good Morning America“ nebo pořad „Hyperland“ televize BBC (1990). K prvnímu vystoupení Teda Nelsona v televizi však došlo již v roce 1950.<br />
<br />
Své články publikoval Nelson již od prvních let na univerzitě ve Swarthmore.<br />
<br />
V roce 1965 vydal jeden z prvních významných článků „The Hypertext“ v rámci Sborníku World Documentation Federation. V těchto letech vychází dále Nelsonovi např. grafická brožura věnující se počítačové grafice"New Media and Creativity Systems" a článek „Hypertext for History“(1966).<br />
<br />
V roce 1972 napsal text odkazující na článek „As We May a Think“ [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]] tím, že slovíčko „may“ zaměnil za „will“. Text „As We Will Think“ zkoumá problémy rozhraní, nově definuje [[Vannevar Bush|Bushův]] [[Vannevar Bush#Memex|Memexjako]] [[Hypertext]], popisuje vize sítě (odlišné od [[Internet|internetu]]) a přemýšlí, jak bychom mohli začít takovou síť/systém znalostí stavět.<br />
<br />
Několik svých článků publikoval Nelson také v časopise Creative Computing, kde byl i krátce editorem.<ref>Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing>.</ref><br/>Např. "The Atari Machine", "Interactive Systems and the Design of Virtuality" (1980).<br />
<br />
=== Knihy ===<br />
<br />
*1959: Life, Love, College, etc. (Formerly We Need a Sociology Department.) TN's collected columns from the Swarthmore Phoenix.<br />
*1966: Media 72, publikoval sám Nelson.<br />
*1974: Computer Lib/Dream Machines.<br />
*1977: The Home Computer Revolution. Přeloženy do švédštiny a italštiny.<br />
*1981: Literary Machines. 1987: Major revision. Přeloženo do japonštiny a italštiny.<br />
*1997: The Future of Information. Publikoval v Japonsku Kay Nishi ve speciální limitované edici.<br />
*2008: Geeks Bearing Gifts: How the Computer World Got This Way. Distribuce: Lulu.com.<br />
*2010: POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization. Distribuce: Lulu.com.<br />
<br />
== Citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
<br />
== Externí zdroje ==<br />
<br />
*[http://hyperland.com/TNvita Životopis Teda Nelsona].<br />
*[http://hyperland.com/ Osobní stránky] Teda Nelsona.<br />
*Oficiální strán<span style="font-size:small;">ky&nbsp;<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: 'Times New Roman';">[http://xanadu.com/ PROJECTu XANADU®].</span></span><br />
*Oficiální stránky [http://www.xanadu.com/zigzag/ The ZIGZAG<span style="font-size:x-small;"><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: 'Times New Roman'; text-align: -webkit-center;">®</span></span>&nbsp;Database and Vizualization System]<br />
*Stránky udílení cen [http://www.sigweb.org/resources/sigweb-awards/43-ted-nelson Hypertext Ted nelson Newcomer Award]<br />
*Části autobiografické knihy&nbsp;[http://hyperland.com/possiplex/Excerpts.htm <span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization(2010).</span>]<br />
*Čánek [http://web.grinnell.edu/courses/spn/s02/SPN395-01/RAM/RAM03/RAM0303.pdf As We Will Think](1972).<br />
*<br />
<br />
<br/>{{DEFAULTSORT:Nelson, Ted}}<br />
<br />
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] <br/></div>Pitvahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Theodor_H._Nelson&diff=29717Theodor H. Nelson2013-04-17T12:36:46Z<p>Pitva: </p>
<hr />
<div><br/>'''Ted Nelson''', celým jménem Theodor Holm Nelson (nar. 17. června 1937), je americký sociolog, filosof, softwarový designér a sám sebe označuje za vizionáře<ref name="CV">NELSON, Theodor H. ''TED NELSON - CURRICULUM VITAE'' [online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/kyberpsychologicky-profil-uzivatelu-komunity-inflow-pruzkum-avataru-v-blogosfere>.</ref>.<br />
<br />
Nelson je pionýrem v oblasti informačních technologií, zavedl a poprvé použil termín hypertext v roce 1963, uveřejnil jej v roce 1965. Je mu také přisuzováno první použití slov hypermedia, virtualita, intervingularita a teledildonika.<br />
<br />
Mezi jeho nejvýznamnější práce patří dva softwarové projekty: Xanadu Hypertext a ZigZag Data System, dále napsal osm knih, přes padesát článků, měl několik akademických pozic a mohl mít celkem až na 750 studentů.<ref name="CV"/><br />
<br />
{{Infobox Vědec |jmeno = Theodor H. Nelson<p>[[Soubor:Ted_nelson.jpg|260px|center]]</p>|datum_narozeni = 17. 6. 1937|misto_narozeni = Chicago, USA|datum_umrti = -|misto_umrti = -|duvod_umrti = -|pobyt = Southampton, Velká Británie|rodina = -|obcanstvi = US|skola = M.A. Harvard, Sociology (Department of Social Relations), 1963.<br>Ph.D. Keio University, Japan (Department of Media and Governance), 2002.|pracoviste = Southampton University<br>Projekt XANADU |znamy_diky = Projekt XANADU; hypertext|oceneni = 1968: "''Auburn Lecturer''"<br>1998: "''Nelson Newcomer Award''"<br>1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''"<br>2001: "''Officier des Arts et Lettres''"}}<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== Život ==<br />
<br />
<p>Theodor Holm Nelson se narodil do umělecké rodiny režiséra Ralpha Nelsona, pozdějšího vítěze Emmy a Oscarové herečky Celesty Holmové. Jejich manželství ale příliš šťastné nebylo, a tak byl Nelson po většinu času vychováván svými prarodiči, nejprve v Chicagu, kde se také narodil, později v Greenvich Village.<br />
</p><br />
<p>Svůj první titul B.A. obdržel na univerzitě ve Swarthmore roku 1959. O rok později začal na Harwardské univerzitě pracovat v rámci studentské práce na programu, který by mu umožnil ukládat všechny jeho poznámky, včetně jejich editace. Nicméně díky jeho nedostatečné technické vzdělanosti k jeho dokončení nikdy nedošlo. Nicméně Nelson se čím dál více stával počítačovým filosofem a visionářem a ve svých knihách, které vydával vlastním nákladem, v podstatě navrhl spoustu aplikací, které inspirovali vývojáře ve vývoji, a tak vznikla spousta aplikací, které dnes již považujeme za běžné, jako je například Word. Nelson totiž přesně věděl, co od počítače vyžaduje, a co by mu měl přinést. Studium na Harwardu ukončil úspěšně roku 1963 titulem M.A. na katedře sociálních vztahů.<br />
</p> <br />
<p><br />
Pozdější 3 roky strávil jako učitel sociologie na elitní americké škole Vassar College. Později působil jako konzultant hned v několika organizacích. Mezi ty nejvýznamnější můžeme zmínit Bellovy laboratoře. Od roku 1968 byl také vlastníkem „The Nelson Organization“, kam na konzultace chodili zástupci i takových firem, jako jsou IBM, Western Electric či Kalifornské univerzity. V pozdějších letech působil opět jako hostující přednášející na několika amerických univerzitách, kde přednášel například o textových procesorech a interaktivní grafice. Na začátku 80. let působil jako šéf designer pro Datapoint corporation na vývoji textového procesoru nové generace, kde chtěl použít svůj „Vortext“ design, ale Datapoint celý projekt později zrušil.</p><br />
<p><br />
Od roku 1988 se XOC (firma zaštiťující projekt Xanadu) stává akvizicí firmy Autodesk. Nelsonova práce je zejména propagace projektu Xanadu. Bohužel ani jeden z Nelsonových designů není nakonec dokončen a Autodesk od celého projektu po čtyřech letech upustil. <br />
V roce 1994 se Nelson přesouvá do Japonska, kde zakládá společnost Sapporo Hyperlab, kde on sám pracuje na pozici výzkumného pracovníka. Na této pozici působí i na univerzitě Hokkaido v Sapporu, a to v letech 1995-1996. Po další 3 roky působí také jako hostující profesor na katedře Enviromentálních studií na Keio University ve Fujisawě, kde roku 2002 získal také titul Ph.D. za práci „Filozofie hypertextu“ . Roku 1997 se stává profesorem i na universitě v Southamtonu, kde působí dodnes.<br />
</p><br />
<br />
=== Vzdělání ===<br />
<br />
*1959 – B.A. - Swarthmore, katedra filozofie<br />
*1963 – M.A. - Harward, katedra sociálních vztahů<br />
*2002 – Ph.D. - Keio University – za práci „Filozofie hypertextu“<br />
<br />
== Práce ==<br />
<br />
*1964-66 – odborný asistent sociologie, Vassar College<br />
*1966-67 – technologický konzultant, Brace & World Publishers<br />
*1968-1972 – vlastník firmy, „The Nelson Organization“ - poskytoval konzultace – IBM, Brown University, Western Electric, University of California atd.<br />
*1968-69 – odborný konzultant, Bellovy laboratořích a CBS laboratoře<br />
*1973-76 – učitel na několika katedrách, University of Illinois<br />
*1976 – spoluvlastník a reklamní ředitel, The Itty Bitty Machine Company (jeden z prvních počítačových obchodů v Chicagu)<br />
*1977 – hostující učitel, Swarthmore College – přednášel o textových systémech a interaktivní grafice<br />
*1980-81 – editor, magazín Creative Computing 1981-82 – šéfdesigner kancelářského softwaru, Datapoint<br />
*1983-84 – media specialist, Datapoint<br />
*1988-93 – Distinguished Fellow, Autodesk<br />
*1993-95 – editor, magazín NewMedia<br />
*1994-96 – výzkumný pracovník, Sapporo HyperLab, Japonsko<br />
*1995-96 – výzkumný pracovník, Hokkaido University, Japonsko<br />
*1994-99 – hostující učitel, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*1997-nyní – hostující učitel, University of Southampton, Anglie<br />
*1999-2002 – přednášející, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*2000+ - uznávaný pracovník, McLuhan institute<br />
*2003 – hostující učitel, University of Nottingham, Anglie<br />
*2004-9 – pracovník, Oxford Internet Institute, University of Oxford, Anglie<br />
*2010 – designer, The Internet Archive<br />
<br />
=== Projekt XANADU<br/> ===<br />
<br />
Nelson přichází v 60. letech s myšlenkou celosvětového [[Hypertext|hypertextu]]. Tato myšlenka univerzální demokratické a celosvětové [[Hypertext|hypertextové]] knihovny měla pozdvihnout lidské bytí na zcela novou životní úroveň. Časopis [[Wired]] označil [[Xanadu]] za nejdéle trvající projekt v historii výpočetní techniky, který byl s nadšením Nelsona a jeho týmu ohlášen, avšak doposud nespatřil světlo světa. „The amazing epic tragedy.“ <ref>WOLF, Gary. The Curse Of Xanadu [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html>.</ref><br />
<br />
==== Historie projektu XANADU ====<br />
<br />
Prvopočátky projektu můžeme vysledovat až do Nelsonových studií na Harwardu, kde v rámci studentského projektu pracoval na textovém procesoru, který by mu umožnil ukládat jeho myšlenky a poznámky uvnitř počítače. Neměl ale dostatečné technické znalosti, a tak projekt nikdy nedokončil. Na konci šedesátých let dostal Nelson od soukromého investora menší finanční obnos, a tak si mohl dovolit najmout programátora, aby pracoval na základním kódu projektu Xanadu. Výsledkem byla datová struktura, která umožňovala vkládat do paměti počítače a následně z ní opět vyjímat, větší úseky textu. V roce 1972 vznikla první demoverze celého projektu, která ovšem běžela pouze na půjčeném počítači, než mohl Nelson celý projekt ukázat potencionálním zákazníkům, musel počítač vrátit. V tuhle chvíli tedy měl část zdrojového kódu, ale nikoli médium, na kterém by jej mohl přenášet.<br />
<br />
V roce 1974 vychází jakýsi manifest Nelsonovy digitální revoluce pojmenovaný, který se skládal ze dvou částí. První CompLib obsahovala změť nesouvisejících informací, ale pokud čtenář knihu otočil, měl před sebou část druhou – Dream Machines. V této kapitole se Nelson snažil představit základní nástin funkcí projektu Xanadu, který zde byl představen jako digitální síť, jakožto přirozeného prostředí pro hypertext. Během doby, kdy přednášel na univerzitě na Swarthmore College se seznámil s Rogerem Gregorym, Markem Millerem a Stuartem Greenem, kteří napsali další část kódu.<br />
<br />
V roce 1983 tak Nelson zakládá společnost Xanadu Operating Company (XOC), která měla design systému dokončit, ale vývoj až do roku 1988 nijak nepokročil. V tomto roce veškerá práva na projekt Xanadu, včetně XOC přecházejí pod firmu Autodesk. Šéfem vývoje se stal Miller, který později také rozhodl o tom, že momentální verze není vhodná ke komerčnímu využití a celý tým tak začal pracovat na nové verzi kódu. Vzhledem k širokému záběru funkcí, které měl Xanadu zvládat se daří většinu softwarových problému vyřešit až na konci roku 1991. V únoru 1992 ovšem Autodesk upadá do finančních potíží a XOC přechází pod správu firmy Memex a s ním i většina programátorů. Práva na název Xanadu získává opět Nelson.<br />
<br />
Jenže i Memex se v souvislosti s Xanadu dostal do finančních potíží a autorská práva v souvislosti s XOC tak přešla do vlastnictví Rogera Gregoryho a Keitha Hensona. Tato společnost se později přejmenovala na Udanax a vydala otevřené kódy Xanadu 88.1 jako Udanax Green a Xanadu 92.1 pod názvem Udanax Gold. Nelson mezitím odešel do Japonska, kde ve spolupráci se studenty Keio University pokračoval na vývoji. Autorská práva rozšířil na společnosti Xanadu Australia a Xanadu America.<br/>Nicméně Xanadu jako samostatný hypertextový systém se všemi jeho atributy a aplikacemi dosud neběží na žádné platformě.<br />
<br />
=== ZigZag Data System ===<br />
<br />
Zvaný také ZZstructure (resp. hyperthogonal structure) je generalizace dat, jako viditelných křížených seznamů v&nbsp;multidimenzionálním prostoru, které nabízejí nové formy [[Vizualizace]] a připojení.<ref>NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://www.xanadu.com/zigzag>.</ref><br />
<br />
Zig Zag data system by měl umožnit přestavbu světa osobních počítačů na práci s&nbsp;jednoduššími programy a daty tak, aby byla práce s&nbsp;nimi pro uživatele co nejsnadnější.<br />
<br />
Momentálně probíhají ZZstructure projekty v&nbsp;v&nbsp;USA, Austrálii, Japonsku, Rusku a Finsku.<br />
<br />
== Další aktivity ==<br />
<br />
Umělecký původ Teda Nelsona se projevil i v jeho tvorbě:<br />
<br />
*1957 (prvním rokem na Swarthmore College): Napsal knihu, režíroval a napsal slova zřemě zcela prvního rockového muzikálu "''Anything & Everything''"<br />
*1959 (koncem studia na Swarthmore College): Napsal a zrežíroval 90 minut dlouhou filmovou komedii s názvem "''The Epiphany of Slocum Furlow''".<br />
*1981 Ted Nelson byl konzultantem při natáčení filmu “''Tron''” Stevena Lisbergera (1982, Walt Disney Productions)<br />
<br />
<br />
Ted Nelson se po celý svůj život účastní mnohých banketů a konferencí na které je často zván jako vystupující. Vystupoval také na cestách po britských či amerických universitách.<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
=== Nelsonovy neologismy ===<br />
<br />
'''[[Hypertext]]'''<br />
<br />
*Text, který není omezený lineární formou. Hypertext je pojem označující skupinu textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (linků, lexií), což umožňuje čtenáři procházet textem nelineárně, bez striktně definovaného počátku, konce i sledu textu. Na technologii hypertextu je založeno internetové prostředí globální počítačové sítě, tzv. World Wide Web.<br />
<br />
'''[[Hypermedia]] '''(1963)<br />
<br />
*Logická extenze slova hypertext. Jde o médium obsahující krom prostého textu a odkazů také audio, video, grafické prvky,… <ref>Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia>.</ref><br />
<br />
'''Transclusion '''(1982)<br />
<br />
*Jde o začlenění dokumentu (nebo jeho části) do jiného dokumentu pomocí odkazu.<ref>Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion>.</ref><br />
<br />
'''Virtuality'''<br />
<br />
*Nelson vidí tento pojem jako opozitum k termínu „reality“. Všechno má svoji reálnou a virtuální stránku.<ref>Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality>.</ref><br />
<br />
'''Intertwingularity'''<br />
<br />
*Tento pojem Nelson použil k vyjádření složitosti vzájemných vazem v lidském poznání (vědění).<ref>Intertwingularity. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity>.</ref><br />
<br />
'''Teledildonics '''(1975)<br />
<br />
*Nebo také „''cyberdildonics''“ jsou elektronické sexuální pomůcky, které lze ovládat pomocí počítače a dosáhnout tak orgasmu.<ref>Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics>.</ref><br />
<br />
=== <br/> ===<br />
<br />
=== Patenty ===<br />
<br />
*2000: Many-to-many platební systém pro síťový obsah.<br />
*2001: Softwarový patent pro ZigZag Structure (systém pro řízení, prohlížení a propojování komplexních dat).<br />
<br />
== Význam Teda Nelsona pro informační vědu a knihovnictví ==<br />
<br />
Ted Nelson spadá do skupiny lidí podílejících se na vývoji konceptu [[Hypertext|hypertextu]] a digitalizace dat ve vztahu k textualitě. <ref>MACEK, Jakub. Nová média. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm >.</ref> Prvotní koncept se objevují již ve článku „As We May Think“(1945) [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]], který Nelsona inspiroval.<br />
<br />
Ted Nelson byl prvním, kdo hypertextový systém pojmenoval a v šedesátých letech i oficiálně zavedl termín hypertext, jež chápal jako nové médium, jež rozšiřuje možnosti kreativní práce s textem. Popsal [[Hypertext]] jako nesekvenční, nelineární text s rozvětvenou strukturou, která se skládá z textových bloků (lexií) propojených (prolinkovaných) různými spojeními a nabízí čtenáři různé čtecí trasy. <ref>KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm >.</ref> Cílem jeho práce i práce na projektu [[XANADU]] bylo vytvoření totálního [[Hypertext|hypertextu]], tzv. docuversum (složeno ze slov document a universum).<br />
<br />
Nelson se také snažil razit myšlenky o spoluutváření dokumentů různými uživateli a o redundantním ukládání, což byli úmysly, které nepřímo předcházejí konceptům webu 2.0.<ref>AUTRATA, Petr. Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie [online]. 2012 [cit. 2013-04-16]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Zuzana Kobíková. Dostupné z: <http://theses.cz/id/fxo2m6/>.</ref><br />
<br />
== Úspěchy ==<br />
<br />
Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipisici elit, sed eiusmod tempor incidunt ut labore et dolore magna aliqua.<br />
<br />
=== Ocenění ===<br />
<br />
*1968: "''Auburn Lecturer''", Union Theological Seminary (společně s Kennethem Bouldingem).<br />
*1998: ACM, americká Asociace pro výpočetní techniku začala předávat "''Nelson Newcomer Award''". Cena je každoroční a uděluje se vědeckým nováčkům za jejich texty z oblasti hypertextu.<br />
*1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''", Sedmá WWW konference v Brisbane v Austrálii. Nelson dostal cenu pro jednotlivce za celoživotní přínos v oblasti globální informační infrastruktury.<br />
*2001: V tomto roce byl Ted Nelson ve Francii pasován ministrem kultury jako "''Officier des Arts et Lettres''". Jde o individuální ocenění za přínos v literatuře a umění; (Řád umění a literatury Francouzské republiky).<br />
<br />
== Publikace ==<br />
<br />
Theodor Nelson napsal během svého života nepřeberné množství článků. Existuje mnoho zápisů, rozhovorů či videozáznamů, ať už z konferencí, nebo z televizních diskuzních pořadů, jakým byl například „Good Morning America“ nebo pořad „Hyperland“ televize BBC (1990). K prvnímu vystoupení Teda Nelsona v televizi však došlo již v roce 1950.<br />
<br />
Své články publikoval Nelson již od prvních let na univerzitě ve Swarthmore.<br />
<br />
V roce 1965 vydal jeden z prvních významných článků „The Hypertext“ v rámci Sborníku World Documentation Federation. V těchto letech vychází dále Nelsonovi např. grafická brožura věnující se počítačové grafice"New Media and Creativity Systems" a článek „Hypertext for History“(1966).<br />
<br />
V roce 1972 napsal text odkazující na článek „As We May a Think“ [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]] tím, že slovíčko „may“ zaměnil za „will“. Text „As We Will Think“ zkoumá problémy rozhraní, nově definuje [[Vannevar Bush|Bushův]] [[Vannevar Bush#Memex|Memexjako]] [[Hypertext]], popisuje vize sítě (odlišné od [[Internet|internetu]]) a přemýšlí, jak bychom mohli začít takovou síť/systém znalostí stavět.<br />
<br />
Několik svých článků publikoval Nelson také v časopise Creative Computing, kde byl i krátce editorem.<ref>Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing>.</ref><br/>Např. "The Atari Machine", "Interactive Systems and the Design of Virtuality" (1980).<br />
<br />
=== Knihy ===<br />
<br />
*1959: Life, Love, College, etc. (Formerly We Need a Sociology Department.) TN's collected columns from the Swarthmore Phoenix.<br />
*1966: Media 72, publikoval sám Nelson.<br />
*1974: Computer Lib/Dream Machines.<br />
*1977: The Home Computer Revolution. Přeloženy do švédštiny a italštiny.<br />
*1981: Literary Machines. 1987: Major revision. Přeloženo do japonštiny a italštiny.<br />
*1997: The Future of Information. Publikoval v Japonsku Kay Nishi ve speciální limitované edici.<br />
*2008: Geeks Bearing Gifts: How the Computer World Got This Way. Distribuce: Lulu.com.<br />
*2010: POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization. Distribuce: Lulu.com.<br />
<br />
== Citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
<br />
== Externí zdroje ==<br />
<br />
*[http://hyperland.com/TNvita Životopis Teda Nelsona].<br />
*[http://hyperland.com/ Osobní stránky] Teda Nelsona.<br />
*Oficiální strán<span style="font-size:small;">ky&nbsp;<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: 'Times New Roman';">[http://xanadu.com/ PROJECTu XANADU®].</span></span><br />
*Oficiální stránky [http://www.xanadu.com/zigzag/ The ZIGZAG<span style="font-size:x-small;"><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: 'Times New Roman'; text-align: -webkit-center;">®</span></span>&nbsp;Database and Vizualization System]<br />
*Stránky udílení cen [http://www.sigweb.org/resources/sigweb-awards/43-ted-nelson Hypertext Ted nelson Newcomer Award]<br />
*Části autobiografické knihy&nbsp;[http://hyperland.com/possiplex/Excerpts.htm <span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization(2010).</span>]<br />
*Čánek [http://web.grinnell.edu/courses/spn/s02/SPN395-01/RAM/RAM03/RAM0303.pdf As We Will Think](1972).<br />
*<br />
<br />
<br/>{{DEFAULTSORT:Nelson, Ted}}<br />
<br />
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] <br/></div>Pitvahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Theodor_H._Nelson&diff=29715Theodor H. Nelson2013-04-17T12:36:10Z<p>Pitva: </p>
<hr />
<div><br/>'''Ted Nelson''', celým jménem Theodor Holm Nelson (nar. 17. června 1937), je americký sociolog, filosof, softwarový designér a sám sebe označuje za vizionáře<ref name="CV">NELSON, Theodor H. ''TED NELSON - CURRICULUM VITAE'' [online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/kyberpsychologicky-profil-uzivatelu-komunity-inflow-pruzkum-avataru-v-blogosfere>.</ref>.<br />
<br />
Nelson je pionýrem v oblasti informačních technologií, zavedl a poprvé použil termín hypertext v roce 1963, uveřejnil jej v roce 1965. Je mu také přisuzováno první použití slov hypermedia, virtualita, intervingularita a teledildonika.<br />
<br />
Mezi jeho nejvýznamnější práce patří dva softwarové projekty: Xanadu Hypertext a ZigZag Data System, dále napsal osm knih, přes padesát článků, měl několik akademických pozic a mohl mít celkem až na 750 studentů.<ref name="CV"/><br />
<br />
{{Infobox Vědec |jmeno = Theodor H. Nelson<p>[[Soubor:Ted_nelson.jpg|260px|center]]</p>|datum_narozeni = 17. 6. 1937|misto_narozeni = Chicago, USA|datum_umrti = -|misto_umrti = -|duvod_umrti = -|pobyt = Southampton, Velká Británie|rodina = -|obcanstvi = US|skola = M.A. Harvard, Sociology (Department of Social Relations), 1963.<br>Ph.D. Keio University, Japan (Department of Media and Governance), 2002.|pracoviste = Southampton University<br>Projekt XANADU |znamy_diky = Projekt XANADU; hypertext|oceneni = 1968: "''Auburn Lecturer''"<br>1998: "''Nelson Newcomer Award''"<br>1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''"<br>2001: "''Officier des Arts et Lettres''"}}<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== Život ==<br />
<br />
<p>Theodor Holm Nelson se narodil do umělecké rodiny režiséra Ralpha Nelsona, pozdějšího vítěze Emmy a Oscarové herečky Celesty Holmové. Jejich manželství ale příliš šťastné nebylo, a tak byl Nelson po většinu času vychováván svými prarodiči, nejprve v Chicagu, kde se také narodil, později v Greenvich Village.<br />
</p><br />
<p>Svůj první titul B.A. obdržel na univerzitě ve Swarthmore roku 1959. O rok později začal na Harwardské univerzitě pracovat v rámci studentské práce na programu, který by mu umožnil ukládat všechny jeho poznámky, včetně jejich editace. Nicméně díky jeho nedostatečné technické vzdělanosti k jeho dokončení nikdy nedošlo. Nicméně Nelson se čím dál více stával počítačovým filosofem a visionářem a ve svých knihách, které vydával vlastním nákladem, v podstatě navrhl spoustu aplikací, které inspirovali vývojáře ve vývoji, a tak vznikla spousta aplikací, které dnes již považujeme za běžné, jako je například Word. Nelson totiž přesně věděl, co od počítače vyžaduje, a co by mu měl přinést. Studium na Harwardu ukončil úspěšně roku 1963 titulem M.A. na katedře sociálních vztahů.<br />
</p> <br />
<p><br />
Pozdější 3 roky strávil jako učitel sociologie na elitní americké škole Vassar College. Později působil jako konzultant hned v několika organizacích. Mezi ty nejvýznamnější můžeme zmínit Bellovy laboratoře. Od roku 1968 byl také vlastníkem „The Nelson Organization“, kam na konzultace chodili zástupci i takových firem, jako jsou IBM, Western Electric či Kalifornské univerzity. V pozdějších letech působil opět jako hostující přednášející na několika amerických univerzitách, kde přednášel například o textových procesorech a interaktivní grafice. Na začátku 80. let působil jako šéf designer pro Datapoint corporation na vývoji textového procesoru nové generace, kde chtěl použít svůj „Vortext“ design, ale Datapoint celý projekt později zrušil.</p><br />
<p><br />
Od roku 1988 se XOC (firma zaštiťující projekt Xanadu) stává akvizicí firmy Autodesk. Nelsonova práce je zejména propagace projektu Xanadu. Bohužel ani jeden z Nelsonových designů není nakonec dokončen a Autodesk od celého projektu po čtyřech letech upustil. <br />
V roce 1994 se Nelson přesouvá do Japonska, kde zakládá společnost Sapporo Hyperlab, kde on sám pracuje na pozici výzkumného pracovníka. Na této pozici působí i na univerzitě Hokkaido v Sapporu, a to v letech 1995-1996. Po další 3 roky působí také jako hostující profesor na katedře Enviromentálních studií na Keio University ve Fujisawě, kde roku 2002 získal také titul Ph.D. za práci „Filozofie hypertextu“ . Roku 1997 se stává profesorem i na universitě v Southamtonu, kde působí dodnes.<br />
</p><br />
<br />
=== Vzdělání ===<br />
<br />
*1959 – B.A. - Swarthmore, katedra filozofie<br />
*1963 – M.A. - Harward, katedra sociálních vztahů<br />
*2002 – Ph.D. - Keio University – za práci „Filozofie hypertextu“<br />
<br />
== Práce ==<br />
<br />
*1964-66 – odborný asistent sociologie, Vassar College<br />
*1966-67 – technologický konzultant, Brace & World Publishers<br />
*1968-1972 – vlastník firmy, „The Nelson Organization“ - poskytoval konzultace – IBM, Brown University, Western Electric, University of California atd.<br />
*1968-69 – odborný konzultant, Bellovy laboratořích a CBS laboratoře<br />
*1973-76 – učitel na několika katedrách, University of Illinois<br />
*1976 – spoluvlastník a reklamní ředitel, The Itty Bitty Machine Company (jeden z prvních počítačových obchodů v Chicagu)<br />
*1977 – hostující učitel, Swarthmore College – přednášel o textových systémech a interaktivní grafice<br />
*1980-81 – editor, magazín Creative Computing 1981-82 – šéfdesigner kancelářského softwaru, Datapoint<br />
*1983-84 – media specialist, Datapoint<br />
*1988-93 – Distinguished Fellow, Autodesk<br />
*1993-95 – editor, magazín NewMedia<br />
*1994-96 – výzkumný pracovník, Sapporo HyperLab, Japonsko<br />
*1995-96 – výzkumný pracovník, Hokkaido University, Japonsko<br />
*1994-99 – hostující učitel, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*1997-nyní – hostující učitel, University of Southampton, Anglie<br />
*1999-2002 – přednášející, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*2000+ - uznávaný pracovník, McLuhan institute<br />
*2003 – hostující učitel, University of Nottingham, Anglie<br />
*2004-9 – pracovník, Oxford Internet Institute, University of Oxford, Anglie<br />
*2010 – designer, The Internet Archive<br />
<br />
=== Projekt XANADU<br/> ===<br />
<br />
Nelson přichází v 60. letech s myšlenkou celosvětového [[Hypertext|hypertextu]]. Tato myšlenka univerzální demokratické a celosvětové [[Hypertext|hypertextové]] knihovny měla pozdvihnout lidské bytí na zcela novou životní úroveň. Časopis [[Wired]] označil [[Xanadu]] za nejdéle trvající projekt v historii výpočetní techniky, který byl s nadšením Nelsona a jeho týmu ohlášen, avšak doposud nespatřil světlo světa. „The amazing epic tragedy.“ <ref>WOLF, Gary. The Curse Of Xanadu [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html>.</ref><br />
<br />
==== Historie projektu XANADU ====<br />
<br />
Prvopočátky projektu můžeme vysledovat až do Nelsonových studií na Harwardu, kde v rámci studentského projektu pracoval na textovém procesoru, který by mu umožnil ukládat jeho myšlenky a poznámky uvnitř počítače. Neměl ale dostatečné technické znalosti, a tak projekt nikdy nedokončil. Na konci šedesátých let dostal Nelson od soukromého investora menší finanční obnos, a tak si mohl dovolit najmout programátora, aby pracoval na základním kódu projektu Xanadu. Výsledkem byla datová struktura, která umožňovala vkládat do paměti počítače a následně z ní opět vyjímat, větší úseky textu. V roce 1972 vznikla první demoverze celého projektu, která ovšem běžela pouze na půjčeném počítači, než mohl Nelson celý projekt ukázat potencionálním zákazníkům, musel počítač vrátit. V tuhle chvíli tedy měl část zdrojového kódu, ale nikoli médium, na kterém by jej mohl přenášet.<br />
<br />
V roce 1974 vychází jakýsi manifest Nelsonovy digitální revoluce pojmenovaný, který se skládal ze dvou částí. První CompLib obsahovala změť nesouvisejících informací, ale pokud čtenář knihu otočil, měl před sebou část druhou – Dream Machines. V této kapitole se Nelson snažil představit základní nástin funkcí projektu Xanadu, který zde byl představen jako digitální síť, jakožto přirozeného prostředí pro hypertext. Během doby, kdy přednášel na univerzitě na Swarthmore College se seznámil s Rogerem Gregorym, Markem Millerem a Stuartem Greenem, kteří napsali další část kódu.<br />
<br />
V roce 1983 tak Nelson zakládá společnost Xanadu Operating Company (XOC), která měla design systému dokončit, ale vývoj až do roku 1988 nijak nepokročil. V tomto roce veškerá práva na projekt Xanadu, včetně XOC přecházejí pod firmu Autodesk. Šéfem vývoje se stal Miller, který později také rozhodl o tom, že momentální verze není vhodná ke komerčnímu využití a celý tým tak začal pracovat na nové verzi kódu. Vzhledem k širokému záběru funkcí, které měl Xanadu zvládat se daří většinu softwarových problému vyřešit až na konci roku 1991. V únoru 1992 ovšem Autodesk upadá do finančních potíží a XOC přechází pod správu firmy Memex a s ním i většina programátorů. Práva na název Xanadu získává opět Nelson.<br />
<br />
Jenže i Memex se v souvislosti s Xanadu dostal do finančních potíží a autorská práva v souvislosti s XOC tak přešla do vlastnictví Rogera Gregoryho a Keitha Hensona. Tato společnost se později přejmenovala na Udanax a vydala otevřené kódy Xanadu 88.1 jako Udanax Green a Xanadu 92.1 pod názvem Udanax Gold. Nelson mezitím odešel do Japonska, kde ve spolupráci se studenty Keio University pokračoval na vývoji. Autorská práva rozšířil na společnosti Xanadu Australia a Xanadu America.<br/>Nicméně Xanadu jako samostatný hypertextový systém se všemi jeho atributy a aplikacemi dosud neběží na žádné platformě.<br />
<br />
=== ZigZag Data System ===<br />
<br />
Zvaný také ZZstructure (resp. hyperthogonal structure) je generalizace dat, jako viditelných křížených seznamů v&nbsp;multidimenzionálním prostoru, které nabízejí nové formy [[Vizualizace]] a připojení.<ref>NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://www.xanadu.com/zigzag>.</ref><br />
<br />
Zig Zag data system by měl umožnit přestavbu světa osobních počítačů na práci s&nbsp;jednoduššími programy a daty tak, aby byla práce s&nbsp;nimi pro uživatele co nejsnadnější.<br />
<br />
Momentálně probíhají ZZstructure projekty v&nbsp;v&nbsp;USA, Austrálii, Japonsku, Rusku a Finsku.<br />
<br />
== Další aktivity ==<br />
<br />
Umělecký původ Teda Nelsona se projevil i v jeho tvorbě:<br />
<br />
*1957 (prvním rokem na Swarthmore College): Napsal knihu, režíroval a napsal slova zřemě zcela prvního rockového muzikálu "''Anything & Everything''"<br />
*1959 (koncem studia na Swarthmore College): Napsal a zrežíroval 90 minut dlouhou filmovou komedii s názvem "''The Epiphany of Slocum Furlow''".<br />
*1981 Ted Nelson byl konzultantem při natáčení filmu “''Tron''” Stevena Lisbergera (1982, Walt Disney Productions)<br />
<br />
<br />
Ted Nelson se po celý svůj život účastní mnohých banketů a konferencí na které je často zván jako vystupující. Vystupoval také na cestách po britských či amerických universitách.<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
=== Nelsonovy neologismy ===<br />
<br />
'''[[Hypertext]]'''<br />
<br />
*Text, který není omezený lineární formou. Hypertext je pojem označující skupinu textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (linků, lexií), což umožňuje čtenáři procházet textem nelineárně, bez striktně definovaného počátku, konce i sledu textu. Na technologii hypertextu je založeno internetové prostředí globální počítačové sítě, tzv. World Wide Web.<br />
<br />
'''[[Hypermedia]] '''(1963)<br />
<br />
*Logická extenze slova hypertext. Jde o médium obsahující krom prostého textu a odkazů také audio, video, grafické prvky,… <ref>Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia>.</ref><br />
<br />
'''Transclusion '''(1982)<br />
<br />
*Jde o začlenění dokumentu (nebo jeho části) do jiného dokumentu pomocí odkazu.<ref>Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion>.</ref><br />
<br />
'''Virtuality'''<br />
<br />
*Nelson vidí tento pojem jako opozitum k termínu „reality“. Všechno má svoji reálnou a virtuální stránku.<ref>Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality>.</ref><br />
<br />
'''Intertwingularity'''<br />
<br />
*Tento pojem Nelson použil k vyjádření složitosti vzájemných vazem v lidském poznání (vědění).<ref>Intertwingularity. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity>.</ref><br />
<br />
'''Teledildonics '''(1975)<br />
<br />
*Nebo také „''cyberdildonics''“ jsou elektronické sexuální pomůcky, které lze ovládat pomocí počítače a dosáhnout tak orgasmu.<ref>Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics>.</ref><br />
<br />
=== <br/> ===<br />
<br />
=== Patenty ===<br />
<br />
*2000: Many-to-many platební systém pro síťový obsah.<br />
*2001: Softwarový patent pro ZigZag Structure (systém pro řízení, prohlížení a propojování komplexních dat).<br />
<br />
== Význam Teda Nelsona pro informační vědu a knihovnictví ==<br />
<br />
Ted Nelson spadá do skupiny lidí podílejících se na vývoji konceptu [[Hypertext|hypertextu]] a digitalizace dat ve vztahu k textualitě. <ref>MACEK, Jakub. Nová média. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm >.</ref> Prvotní koncept se objevují již ve článku „As We May Think“(1945) [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]], který Nelsona inspiroval.<br />
<br />
Ted Nelson byl prvním, kdo hypertextový systém pojmenoval a v šedesátých letech i oficiálně zavedl termín hypertext, jež chápal jako nové médium, jež rozšiřuje možnosti kreativní práce s textem. Popsal [[Hypertext]] jako nesekvenční, nelineární text s rozvětvenou strukturou, která se skládá z textových bloků (lexií) propojených (prolinkovaných) různými spojeními a nabízí čtenáři různé čtecí trasy. <ref>KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm >.</ref> Cílem jeho práce i práce na projektu [[XANADU]] bylo vytvoření totálního [[Hypertext|hypertextu]], tzv. docuversum (složeno ze slov document a universum).<br />
<br />
Nelson se také snažil razit myšlenky o spoluutváření dokumentů různými uživateli a o redundantním ukládání, což byli úmysly, které nepřímo předcházejí konceptům webu 2.0.<ref>AUTRATA, Petr. Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie [online]. 2012 [cit. 2013-04-16]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Zuzana Kobíková. Dostupné z: <http://theses.cz/id/fxo2m6/>.</ref><br />
<br />
== Úspěchy ==<br />
<br />
Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipisici elit, sed eiusmod tempor incidunt ut labore et dolore magna aliqua.<br />
<br />
=== Ocenění ===<br />
<br />
1968: "''Auburn Lecturer''", Union Theological Seminary (společně s Kennethem Bouldingem).<br />
<br />
1998: ACM, americká Asociace pro výpočetní techniku začala předávat "''Nelson Newcomer Award''". Cena je každoroční a uděluje se vědeckým nováčkům za jejich texty z oblasti hypertextu.<br />
<br />
1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''", Sedmá WWW konference v Brisbane v Austrálii. Nelson dostal cenu pro jednotlivce za celoživotní přínos v oblasti globální informační infrastruktury.<br />
<br />
2001: V tomto roce byl Ted Nelson ve Francii pasován ministrem kultury jako "''Officier des Arts et Lettres''". Jde o individuální ocenění za přínos v literatuře a umění; (Řád umění a literatury Francouzské republiky).<br />
<br />
<br />
== Publikace ==<br />
<br />
Theodor Nelson napsal během svého života nepřeberné množství článků. Existuje mnoho zápisů, rozhovorů či videozáznamů, ať už z konferencí, nebo z televizních diskuzních pořadů, jakým byl například „Good Morning America“ nebo pořad „Hyperland“ televize BBC (1990). K prvnímu vystoupení Teda Nelsona v televizi však došlo již v roce 1950.<br />
<br />
Své články publikoval Nelson již od prvních let na univerzitě ve Swarthmore.<br />
<br />
V roce 1965 vydal jeden z prvních významných článků „The Hypertext“ v rámci Sborníku World Documentation Federation. V těchto letech vychází dále Nelsonovi např. grafická brožura věnující se počítačové grafice"New Media and Creativity Systems" a článek „Hypertext for History“(1966).<br />
<br />
V roce 1972 napsal text odkazující na článek „As We May a Think“ [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]] tím, že slovíčko „may“ zaměnil za „will“. Text „As We Will Think“ zkoumá problémy rozhraní, nově definuje [[Vannevar Bush|Bushův]] [[Vannevar Bush#Memex|Memexjako]] [[Hypertext]], popisuje vize sítě (odlišné od [[Internet|internetu]]) a přemýšlí, jak bychom mohli začít takovou síť/systém znalostí stavět.<br />
<br />
Několik svých článků publikoval Nelson také v časopise Creative Computing, kde byl i krátce editorem.<ref>Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing>.</ref><br/>Např. "The Atari Machine", "Interactive Systems and the Design of Virtuality" (1980).<br />
<br />
=== Knihy ===<br />
<br />
1959: Life, Love, College, etc. (Formerly We Need a Sociology Department.) TN's collected columns from the Swarthmore Phoenix.<br/>1966: Media 72, publikoval sám Nelson.<br/>1974: Computer Lib/Dream Machines.<br/>1977: The Home Computer Revolution. Přeloženy do švédštiny a italštiny.<br/>1981: Literary Machines. 1987: Major revision. Přeloženo do japonštiny a italštiny.<br/>1997: The Future of Information. Publikoval v Japonsku Kay Nishi ve speciální limitované edici.<br/>2008: Geeks Bearing Gifts: How the Computer World Got This Way. Distribuce: Lulu.com.<br/>2010: POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization. Distribuce: Lulu.com.<br />
<br />
<br />
== Citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
<br />
== Externí zdroje ==<br />
<br />
*[http://hyperland.com/TNvita Životopis Teda Nelsona].<br />
*[http://hyperland.com/ Osobní stránky] Teda Nelsona.<br />
*Oficiální strán<span style="font-size:small;">ky&nbsp;<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: 'Times New Roman';">[http://xanadu.com/ PROJECTu XANADU®].</span></span><br />
*Oficiální stránky [http://www.xanadu.com/zigzag/ The ZIGZAG<span style="font-size:x-small;"><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: 'Times New Roman'; text-align: -webkit-center;">®</span></span>&nbsp;Database and Vizualization System]<br />
*Stránky udílení cen [http://www.sigweb.org/resources/sigweb-awards/43-ted-nelson Hypertext Ted nelson Newcomer Award]<br />
*Části autobiografické knihy&nbsp;[http://hyperland.com/possiplex/Excerpts.htm <span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization(2010).</span>]<br />
*Čánek [http://web.grinnell.edu/courses/spn/s02/SPN395-01/RAM/RAM03/RAM0303.pdf As We Will Think](1972).<br />
*<br />
<br />
<br/>{{DEFAULTSORT:Nelson, Ted}}<br />
<br />
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] <br/></div>Pitvahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Theodor_H._Nelson&diff=29714Theodor H. Nelson2013-04-17T12:35:41Z<p>Pitva: </p>
<hr />
<div><br/>'''Ted Nelson''', celým jménem Theodor Holm Nelson (nar. 17. června 1937), je americký sociolog, filosof, softwarový designér a sám sebe označuje za vizionáře<ref name="CV">NELSON, Theodor H. ''TED NELSON - CURRICULUM VITAE'' [online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/kyberpsychologicky-profil-uzivatelu-komunity-inflow-pruzkum-avataru-v-blogosfere>.</ref>.<br />
<br />
Nelson je pionýrem v oblasti informačních technologií, zavedl a poprvé použil termín hypertext v roce 1963, uveřejnil jej v roce 1965. Je mu také přisuzováno první použití slov hypermedia, virtualita, intervingularita a teledildonika.<br />
<br />
Mezi jeho nejvýznamnější práce patří dva softwarové projekty: Xanadu Hypertext a ZigZag Data System, dále napsal osm knih, přes padesát článků, měl několik akademických pozic a mohl mít celkem až na 750 studentů.<ref name="CV"/><br />
<br />
{{Infobox Vědec |jmeno = Theodor H. Nelson<p>[[Soubor:Ted_nelson.jpg|260px|center]]</p>|datum_narozeni = 17. 6. 1937|misto_narozeni = Chicago, USA|datum_umrti = -|misto_umrti = -|duvod_umrti = -|pobyt = Southampton, Velká Británie|rodina = -|obcanstvi = US|skola = M.A. Harvard, Sociology (Department of Social Relations), 1963.<br>Ph.D. Keio University, Japan (Department of Media and Governance), 2002.|pracoviste = Southampton University<br>Projekt XANADU |znamy_diky = Projekt XANADU; hypertext|oceneni = 1968: "''Auburn Lecturer''"<br>1998: "''Nelson Newcomer Award''"<br>1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''"<br>2001: "''Officier des Arts et Lettres''"}}<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== Život ==<br />
<br />
<p>Theodor Holm Nelson se narodil do umělecké rodiny režiséra Ralpha Nelsona, pozdějšího vítěze Emmy a Oscarové herečky Celesty Holmové. Jejich manželství ale příliš šťastné nebylo, a tak byl Nelson po většinu času vychováván svými prarodiči, nejprve v Chicagu, kde se také narodil, později v Greenvich Village.<br />
</p><br />
<p>Svůj první titul B.A. obdržel na univerzitě ve Swarthmore roku 1959. O rok později začal na Harwardské univerzitě pracovat v rámci studentské práce na programu, který by mu umožnil ukládat všechny jeho poznámky, včetně jejich editace. Nicméně díky jeho nedostatečné technické vzdělanosti k jeho dokončení nikdy nedošlo. Nicméně Nelson se čím dál více stával počítačovým filosofem a visionářem a ve svých knihách, které vydával vlastním nákladem, v podstatě navrhl spoustu aplikací, které inspirovali vývojáře ve vývoji, a tak vznikla spousta aplikací, které dnes již považujeme za běžné, jako je například Word. Nelson totiž přesně věděl, co od počítače vyžaduje, a co by mu měl přinést. Studium na Harwardu ukončil úspěšně roku 1963 titulem M.A. na katedře sociálních vztahů.<br />
</p> <br />
<p><br />
Pozdější 3 roky strávil jako učitel sociologie na elitní americké škole Vassar College. Později působil jako konzultant hned v několika organizacích. Mezi ty nejvýznamnější můžeme zmínit Bellovy laboratoře. Od roku 1968 byl také vlastníkem „The Nelson Organization“, kam na konzultace chodili zástupci i takových firem, jako jsou IBM, Western Electric či Kalifornské univerzity. V pozdějších letech působil opět jako hostující přednášející na několika amerických univerzitách, kde přednášel například o textových procesorech a interaktivní grafice. Na začátku 80. let působil jako šéf designer pro Datapoint corporation na vývoji textového procesoru nové generace, kde chtěl použít svůj „Vortext“ design, ale Datapoint celý projekt později zrušil.</p><br />
<p><br />
Od roku 1988 se XOC (firma zaštiťující projekt Xanadu) stává akvizicí firmy Autodesk. Nelsonova práce je zejména propagace projektu Xanadu. Bohužel ani jeden z Nelsonových designů není nakonec dokončen a Autodesk od celého projektu po čtyřech letech upustil. <br />
V roce 1994 se Nelson přesouvá do Japonska, kde zakládá společnost Sapporo Hyperlab, kde on sám pracuje na pozici výzkumného pracovníka. Na této pozici působí i na univerzitě Hokkaido v Sapporu, a to v letech 1995-1996. Po další 3 roky působí také jako hostující profesor na katedře Enviromentálních studií na Keio University ve Fujisawě, kde roku 2002 získal také titul Ph.D. za práci „Filozofie hypertextu“ . Roku 1997 se stává profesorem i na universitě v Southamtonu, kde působí dodnes.<br />
</p><br />
<br />
=== Vzdělání ===<br />
<br />
1959 – B.A. - Swarthmore, katedra filozofie <br /><br />
1963 – M.A. - Harward, katedra sociálních vztahů <br /><br />
2002 – Ph.D. - Keio University – za práci „Filozofie hypertextu“ <br /><br />
<br />
== Práce ==<br />
<br />
*1964-66 – odborný asistent sociologie, Vassar College<br />
*1966-67 – technologický konzultant, Brace & World Publishers<br />
*1968-1972 – vlastník firmy, „The Nelson Organization“ - poskytoval konzultace – IBM, Brown University, Western Electric, University of California atd.<br />
*1968-69 – odborný konzultant, Bellovy laboratořích a CBS laboratoře<br />
*1973-76 – učitel na několika katedrách, University of Illinois<br />
*1976 – spoluvlastník a reklamní ředitel, The Itty Bitty Machine Company (jeden z prvních počítačových obchodů v Chicagu)<br />
*1977 – hostující učitel, Swarthmore College – přednášel o textových systémech a interaktivní grafice<br />
*1980-81 – editor, magazín Creative Computing 1981-82 – šéfdesigner kancelářského softwaru, Datapoint<br />
*1983-84 – media specialist, Datapoint<br />
*1988-93 – Distinguished Fellow, Autodesk<br />
*1993-95 – editor, magazín NewMedia<br />
*1994-96 – výzkumný pracovník, Sapporo HyperLab, Japonsko<br />
*1995-96 – výzkumný pracovník, Hokkaido University, Japonsko<br />
*1994-99 – hostující učitel, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*1997-nyní – hostující učitel, University of Southampton, Anglie<br />
*1999-2002 – přednášející, Keio University SFC Campus, Japonsko<br />
*2000+ - uznávaný pracovník, McLuhan institute<br />
*2003 – hostující učitel, University of Nottingham, Anglie<br />
*2004-9 – pracovník, Oxford Internet Institute, University of Oxford, Anglie<br />
*2010 – designer, The Internet Archive<br />
<br />
=== Projekt XANADU<br/> ===<br />
<br />
Nelson přichází v 60. letech s myšlenkou celosvětového [[Hypertext|hypertextu]]. Tato myšlenka univerzální demokratické a celosvětové [[Hypertext|hypertextové]] knihovny měla pozdvihnout lidské bytí na zcela novou životní úroveň. Časopis [[Wired]] označil [[Xanadu]] za nejdéle trvající projekt v historii výpočetní techniky, který byl s nadšením Nelsona a jeho týmu ohlášen, avšak doposud nespatřil světlo světa. „The amazing epic tragedy.“ <ref>WOLF, Gary. The Curse Of Xanadu [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html>.</ref><br />
<br />
==== Historie projektu XANADU ====<br />
<br />
Prvopočátky projektu můžeme vysledovat až do Nelsonových studií na Harwardu, kde v rámci studentského projektu pracoval na textovém procesoru, který by mu umožnil ukládat jeho myšlenky a poznámky uvnitř počítače. Neměl ale dostatečné technické znalosti, a tak projekt nikdy nedokončil. Na konci šedesátých let dostal Nelson od soukromého investora menší finanční obnos, a tak si mohl dovolit najmout programátora, aby pracoval na základním kódu projektu Xanadu. Výsledkem byla datová struktura, která umožňovala vkládat do paměti počítače a následně z ní opět vyjímat, větší úseky textu. V roce 1972 vznikla první demoverze celého projektu, která ovšem běžela pouze na půjčeném počítači, než mohl Nelson celý projekt ukázat potencionálním zákazníkům, musel počítač vrátit. V tuhle chvíli tedy měl část zdrojového kódu, ale nikoli médium, na kterém by jej mohl přenášet.<br />
<br />
V roce 1974 vychází jakýsi manifest Nelsonovy digitální revoluce pojmenovaný, který se skládal ze dvou částí. První CompLib obsahovala změť nesouvisejících informací, ale pokud čtenář knihu otočil, měl před sebou část druhou – Dream Machines. V této kapitole se Nelson snažil představit základní nástin funkcí projektu Xanadu, který zde byl představen jako digitální síť, jakožto přirozeného prostředí pro hypertext. Během doby, kdy přednášel na univerzitě na Swarthmore College se seznámil s Rogerem Gregorym, Markem Millerem a Stuartem Greenem, kteří napsali další část kódu.<br />
<br />
V roce 1983 tak Nelson zakládá společnost Xanadu Operating Company (XOC), která měla design systému dokončit, ale vývoj až do roku 1988 nijak nepokročil. V tomto roce veškerá práva na projekt Xanadu, včetně XOC přecházejí pod firmu Autodesk. Šéfem vývoje se stal Miller, který později také rozhodl o tom, že momentální verze není vhodná ke komerčnímu využití a celý tým tak začal pracovat na nové verzi kódu. Vzhledem k širokému záběru funkcí, které měl Xanadu zvládat se daří většinu softwarových problému vyřešit až na konci roku 1991. V únoru 1992 ovšem Autodesk upadá do finančních potíží a XOC přechází pod správu firmy Memex a s ním i většina programátorů. Práva na název Xanadu získává opět Nelson.<br />
<br />
Jenže i Memex se v souvislosti s Xanadu dostal do finančních potíží a autorská práva v souvislosti s XOC tak přešla do vlastnictví Rogera Gregoryho a Keitha Hensona. Tato společnost se později přejmenovala na Udanax a vydala otevřené kódy Xanadu 88.1 jako Udanax Green a Xanadu 92.1 pod názvem Udanax Gold. Nelson mezitím odešel do Japonska, kde ve spolupráci se studenty Keio University pokračoval na vývoji. Autorská práva rozšířil na společnosti Xanadu Australia a Xanadu America.<br/>Nicméně Xanadu jako samostatný hypertextový systém se všemi jeho atributy a aplikacemi dosud neběží na žádné platformě.<br />
<br />
=== ZigZag Data System ===<br />
<br />
Zvaný také ZZstructure (resp. hyperthogonal structure) je generalizace dat, jako viditelných křížených seznamů v&nbsp;multidimenzionálním prostoru, které nabízejí nové formy [[Vizualizace]] a připojení.<ref>NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://www.xanadu.com/zigzag>.</ref><br />
<br />
Zig Zag data system by měl umožnit přestavbu světa osobních počítačů na práci s&nbsp;jednoduššími programy a daty tak, aby byla práce s&nbsp;nimi pro uživatele co nejsnadnější.<br />
<br />
Momentálně probíhají ZZstructure projekty v&nbsp;v&nbsp;USA, Austrálii, Japonsku, Rusku a Finsku.<br />
<br />
== Další aktivity ==<br />
<br />
Umělecký původ Teda Nelsona se projevil i v jeho tvorbě:<br />
<br />
*1957 (prvním rokem na Swarthmore College): Napsal knihu, režíroval a napsal slova zřemě zcela prvního rockového muzikálu "''Anything & Everything''"<br />
*1959 (koncem studia na Swarthmore College): Napsal a zrežíroval 90 minut dlouhou filmovou komedii s názvem "''The Epiphany of Slocum Furlow''".<br />
*1981 Ted Nelson byl konzultantem při natáčení filmu “''Tron''” Stevena Lisbergera (1982, Walt Disney Productions)<br />
<br />
<br />
Ted Nelson se po celý svůj život účastní mnohých banketů a konferencí na které je často zván jako vystupující. Vystupoval také na cestách po britských či amerických universitách.<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
=== Nelsonovy neologismy ===<br />
<br />
'''[[Hypertext]]'''<br />
<br />
*Text, který není omezený lineární formou. Hypertext je pojem označující skupinu textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (linků, lexií), což umožňuje čtenáři procházet textem nelineárně, bez striktně definovaného počátku, konce i sledu textu. Na technologii hypertextu je založeno internetové prostředí globální počítačové sítě, tzv. World Wide Web.<br />
<br />
'''[[Hypermedia]] '''(1963)<br />
<br />
*Logická extenze slova hypertext. Jde o médium obsahující krom prostého textu a odkazů také audio, video, grafické prvky,… <ref>Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia>.</ref><br />
<br />
'''Transclusion '''(1982)<br />
<br />
*Jde o začlenění dokumentu (nebo jeho části) do jiného dokumentu pomocí odkazu.<ref>Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion>.</ref><br />
<br />
'''Virtuality'''<br />
<br />
*Nelson vidí tento pojem jako opozitum k termínu „reality“. Všechno má svoji reálnou a virtuální stránku.<ref>Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality>.</ref><br />
<br />
'''Intertwingularity'''<br />
<br />
*Tento pojem Nelson použil k vyjádření složitosti vzájemných vazem v lidském poznání (vědění).<ref>Intertwingularity. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity>.</ref><br />
<br />
'''Teledildonics '''(1975)<br />
<br />
*Nebo také „''cyberdildonics''“ jsou elektronické sexuální pomůcky, které lze ovládat pomocí počítače a dosáhnout tak orgasmu.<ref>Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics>.</ref><br />
<br />
=== <br/> ===<br />
<br />
=== Patenty ===<br />
<br />
*2000: Many-to-many platební systém pro síťový obsah.<br />
*2001: Softwarový patent pro ZigZag Structure (systém pro řízení, prohlížení a propojování komplexních dat).<br />
<br />
== Význam Teda Nelsona pro informační vědu a knihovnictví ==<br />
<br />
Ted Nelson spadá do skupiny lidí podílejících se na vývoji konceptu [[Hypertext|hypertextu]] a digitalizace dat ve vztahu k textualitě. <ref>MACEK, Jakub. Nová média. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm >.</ref> Prvotní koncept se objevují již ve článku „As We May Think“(1945) [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]], který Nelsona inspiroval.<br />
<br />
Ted Nelson byl prvním, kdo hypertextový systém pojmenoval a v šedesátých letech i oficiálně zavedl termín hypertext, jež chápal jako nové médium, jež rozšiřuje možnosti kreativní práce s textem. Popsal [[Hypertext]] jako nesekvenční, nelineární text s rozvětvenou strukturou, která se skládá z textových bloků (lexií) propojených (prolinkovaných) různými spojeními a nabízí čtenáři různé čtecí trasy. <ref>KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm >.</ref> Cílem jeho práce i práce na projektu [[XANADU]] bylo vytvoření totálního [[Hypertext|hypertextu]], tzv. docuversum (složeno ze slov document a universum).<br />
<br />
Nelson se také snažil razit myšlenky o spoluutváření dokumentů různými uživateli a o redundantním ukládání, což byli úmysly, které nepřímo předcházejí konceptům webu 2.0.<ref>AUTRATA, Petr. Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie [online]. 2012 [cit. 2013-04-16]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Zuzana Kobíková. Dostupné z: <http://theses.cz/id/fxo2m6/>.</ref><br />
<br />
== Úspěchy ==<br />
<br />
Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipisici elit, sed eiusmod tempor incidunt ut labore et dolore magna aliqua.<br />
<br />
=== Ocenění ===<br />
<br />
1968: "''Auburn Lecturer''", Union Theological Seminary (společně s Kennethem Bouldingem).<br />
<br />
1998: ACM, americká Asociace pro výpočetní techniku začala předávat "''Nelson Newcomer Award''". Cena je každoroční a uděluje se vědeckým nováčkům za jejich texty z oblasti hypertextu.<br />
<br />
1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''", Sedmá WWW konference v Brisbane v Austrálii. Nelson dostal cenu pro jednotlivce za celoživotní přínos v oblasti globální informační infrastruktury.<br />
<br />
2001: V tomto roce byl Ted Nelson ve Francii pasován ministrem kultury jako "''Officier des Arts et Lettres''". Jde o individuální ocenění za přínos v literatuře a umění; (Řád umění a literatury Francouzské republiky).<br />
<br />
<br />
== Publikace ==<br />
<br />
Theodor Nelson napsal během svého života nepřeberné množství článků. Existuje mnoho zápisů, rozhovorů či videozáznamů, ať už z konferencí, nebo z televizních diskuzních pořadů, jakým byl například „Good Morning America“ nebo pořad „Hyperland“ televize BBC (1990). K prvnímu vystoupení Teda Nelsona v televizi však došlo již v roce 1950.<br />
<br />
Své články publikoval Nelson již od prvních let na univerzitě ve Swarthmore.<br />
<br />
V roce 1965 vydal jeden z prvních významných článků „The Hypertext“ v rámci Sborníku World Documentation Federation. V těchto letech vychází dále Nelsonovi např. grafická brožura věnující se počítačové grafice"New Media and Creativity Systems" a článek „Hypertext for History“(1966).<br />
<br />
V roce 1972 napsal text odkazující na článek „As We May a Think“ [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]] tím, že slovíčko „may“ zaměnil za „will“. Text „As We Will Think“ zkoumá problémy rozhraní, nově definuje [[Vannevar Bush|Bushův]] [[Vannevar Bush#Memex|Memexjako]] [[Hypertext]], popisuje vize sítě (odlišné od [[Internet|internetu]]) a přemýšlí, jak bychom mohli začít takovou síť/systém znalostí stavět.<br />
<br />
Několik svých článků publikoval Nelson také v časopise Creative Computing, kde byl i krátce editorem.<ref>Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing>.</ref><br/>Např. "The Atari Machine", "Interactive Systems and the Design of Virtuality" (1980).<br />
<br />
=== Knihy ===<br />
<br />
1959: Life, Love, College, etc. (Formerly We Need a Sociology Department.) TN's collected columns from the Swarthmore Phoenix.<br/>1966: Media 72, publikoval sám Nelson.<br/>1974: Computer Lib/Dream Machines.<br/>1977: The Home Computer Revolution. Přeloženy do švédštiny a italštiny.<br/>1981: Literary Machines. 1987: Major revision. Přeloženo do japonštiny a italštiny.<br/>1997: The Future of Information. Publikoval v Japonsku Kay Nishi ve speciální limitované edici.<br/>2008: Geeks Bearing Gifts: How the Computer World Got This Way. Distribuce: Lulu.com.<br/>2010: POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization. Distribuce: Lulu.com.<br />
<br />
<br />
== Citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
<br />
== Externí zdroje ==<br />
<br />
*[http://hyperland.com/TNvita Životopis Teda Nelsona].<br />
*[http://hyperland.com/ Osobní stránky] Teda Nelsona.<br />
*Oficiální strán<span style="font-size:small;">ky&nbsp;<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: 'Times New Roman';">[http://xanadu.com/ PROJECTu XANADU®].</span></span><br />
*Oficiální stránky [http://www.xanadu.com/zigzag/ The ZIGZAG<span style="font-size:x-small;"><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: 'Times New Roman'; text-align: -webkit-center;">®</span></span>&nbsp;Database and Vizualization System]<br />
*Stránky udílení cen [http://www.sigweb.org/resources/sigweb-awards/43-ted-nelson Hypertext Ted nelson Newcomer Award]<br />
*Části autobiografické knihy&nbsp;[http://hyperland.com/possiplex/Excerpts.htm <span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization(2010).</span>]<br />
*Čánek [http://web.grinnell.edu/courses/spn/s02/SPN395-01/RAM/RAM03/RAM0303.pdf As We Will Think](1972).<br />
*<br />
<br />
<br/>{{DEFAULTSORT:Nelson, Ted}}<br />
<br />
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] <br/></div>Pitvahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Theodor_H._Nelson&diff=29713Theodor H. Nelson2013-04-17T12:34:56Z<p>Pitva: /* Práce */</p>
<hr />
<div><br/>'''Ted Nelson''', celým jménem Theodor Holm Nelson (nar. 17. června 1937), je americký sociolog, filosof, softwarový designér a sám sebe označuje za vizionáře<ref name="CV">NELSON, Theodor H. ''TED NELSON - CURRICULUM VITAE'' [online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/kyberpsychologicky-profil-uzivatelu-komunity-inflow-pruzkum-avataru-v-blogosfere>.</ref>.<br />
<br />
Nelson je pionýrem v oblasti informačních technologií, zavedl a poprvé použil termín hypertext v roce 1963, uveřejnil jej v roce 1965. Je mu také přisuzováno první použití slov hypermedia, virtualita, intervingularita a teledildonika.<br />
<br />
Mezi jeho nejvýznamnější práce patří dva softwarové projekty: Xanadu Hypertext a ZigZag Data System, dále napsal osm knih, přes padesát článků, měl několik akademických pozic a mohl mít celkem až na 750 studentů.<ref name="CV"/><br />
<br />
{{Infobox Vědec |jmeno = Theodor H. Nelson<p>[[Soubor:Ted_nelson.jpg|260px|center]]</p>|datum_narozeni = 17. 6. 1937|misto_narozeni = Chicago, USA|datum_umrti = -|misto_umrti = -|duvod_umrti = -|pobyt = Southampton, Velká Británie|rodina = -|obcanstvi = US|skola = M.A. Harvard, Sociology (Department of Social Relations), 1963.<br>Ph.D. Keio University, Japan (Department of Media and Governance), 2002.|pracoviste = Southampton University<br>Projekt XANADU |znamy_diky = Projekt XANADU; hypertext|oceneni = 1968: "''Auburn Lecturer''"<br>1998: "''Nelson Newcomer Award''"<br>1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''"<br>2001: "''Officier des Arts et Lettres''"}}<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== Život ==<br />
<br />
<p>Theodor Holm Nelson se narodil do umělecké rodiny režiséra Ralpha Nelsona, pozdějšího vítěze Emmy a Oscarové herečky Celesty Holmové. Jejich manželství ale příliš šťastné nebylo, a tak byl Nelson po většinu času vychováván svými prarodiči, nejprve v Chicagu, kde se také narodil, později v Greenvich Village.<br />
</p><br />
<p>Svůj první titul B.A. obdržel na univerzitě ve Swarthmore roku 1959. O rok později začal na Harwardské univerzitě pracovat v rámci studentské práce na programu, který by mu umožnil ukládat všechny jeho poznámky, včetně jejich editace. Nicméně díky jeho nedostatečné technické vzdělanosti k jeho dokončení nikdy nedošlo. Nicméně Nelson se čím dál více stával počítačovým filosofem a visionářem a ve svých knihách, které vydával vlastním nákladem, v podstatě navrhl spoustu aplikací, které inspirovali vývojáře ve vývoji, a tak vznikla spousta aplikací, které dnes již považujeme za běžné, jako je například Word. Nelson totiž přesně věděl, co od počítače vyžaduje, a co by mu měl přinést. Studium na Harwardu ukončil úspěšně roku 1963 titulem M.A. na katedře sociálních vztahů.<br />
</p> <br />
<p><br />
Pozdější 3 roky strávil jako učitel sociologie na elitní americké škole Vassar College. Později působil jako konzultant hned v několika organizacích. Mezi ty nejvýznamnější můžeme zmínit Bellovy laboratoře. Od roku 1968 byl také vlastníkem „The Nelson Organization“, kam na konzultace chodili zástupci i takových firem, jako jsou IBM, Western Electric či Kalifornské univerzity. V pozdějších letech působil opět jako hostující přednášející na několika amerických univerzitách, kde přednášel například o textových procesorech a interaktivní grafice. Na začátku 80. let působil jako šéf designer pro Datapoint corporation na vývoji textového procesoru nové generace, kde chtěl použít svůj „Vortext“ design, ale Datapoint celý projekt později zrušil.</p><br />
<p><br />
Od roku 1988 se XOC (firma zaštiťující projekt Xanadu) stává akvizicí firmy Autodesk. Nelsonova práce je zejména propagace projektu Xanadu. Bohužel ani jeden z Nelsonových designů není nakonec dokončen a Autodesk od celého projektu po čtyřech letech upustil. <br />
V roce 1994 se Nelson přesouvá do Japonska, kde zakládá společnost Sapporo Hyperlab, kde on sám pracuje na pozici výzkumného pracovníka. Na této pozici působí i na univerzitě Hokkaido v Sapporu, a to v letech 1995-1996. Po další 3 roky působí také jako hostující profesor na katedře Enviromentálních studií na Keio University ve Fujisawě, kde roku 2002 získal také titul Ph.D. za práci „Filozofie hypertextu“ . Roku 1997 se stává profesorem i na universitě v Southamtonu, kde působí dodnes.<br />
</p><br />
<br />
=== Vzdělání ===<br />
<br />
1959 – B.A. - Swarthmore, katedra filozofie <br /><br />
1963 – M.A. - Harward, katedra sociálních vztahů <br /><br />
2002 – Ph.D. - Keio University – za práci „Filozofie hypertextu“ <br /><br />
<br />
== Práce ==<br />
<br />
1964-66 – odborný asistent sociologie, Vassar College <br />
<br />
1966-67 – technologický konzultant, Brace & World Publishers <br />
<br />
1968-1972 – vlastník firmy, „The Nelson Organization“ - poskytoval konzultace – IBM, Brown University, Western Electric, University of California atd. <br />
<br />
1968-69 – odborný konzultant, Bellovy laboratořích a CBS laboratoře <br />
<br />
1973-76 – učitel na několika katedrách, University of Illinois <br />
<br />
1976 – spoluvlastník a reklamní ředitel, The Itty Bitty Machine Company (jeden z prvních počítačových obchodů v Chicagu) <br />
<br />
1977 – hostující učitel, Swarthmore College – přednášel o textových systémech a interaktivní grafice <br />
<br />
1980-81 – editor, magazín Creative Computing 1981-82 – šéfdesigner kancelářského softwaru, Datapoint <br />
<br />
1983-84 – media specialist, Datapoint <br />
<br />
1988-93 – Distinguished Fellow, Autodesk <br />
<br />
1993-95 – editor, magazín NewMedia <br />
<br />
1994-96 – výzkumný pracovník, Sapporo HyperLab, Japonsko <br />
<br />
1995-96 – výzkumný pracovník, Hokkaido University, Japonsko <br />
<br />
1994-99 – hostující učitel, Keio University SFC Campus, Japonsko <br />
<br />
1997-nyní – hostující učitel, University of Southampton, Anglie <br />
<br />
1999-2002 – přednášející, Keio University SFC Campus, Japonsko <br />
<br />
2000+ - uznávaný pracovník, McLuhan institute <br />
<br />
2003 – hostující učitel, University of Nottingham, Anglie <br />
<br />
2004-9 – pracovník, Oxford Internet Institute, University of Oxford, Anglie <br />
<br />
2010 – designer, The Internet Archive<br />
<br />
=== Projekt XANADU<br/> ===<br />
<br />
Nelson přichází v 60. letech s myšlenkou celosvětového [[Hypertext|hypertextu]]. Tato myšlenka univerzální demokratické a celosvětové [[Hypertext|hypertextové]] knihovny měla pozdvihnout lidské bytí na zcela novou životní úroveň. Časopis [[Wired]] označil [[Xanadu]] za nejdéle trvající projekt v historii výpočetní techniky, který byl s nadšením Nelsona a jeho týmu ohlášen, avšak doposud nespatřil světlo světa. „The amazing epic tragedy.“ <ref>WOLF, Gary. The Curse Of Xanadu [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html>.</ref><br />
<br />
==== Historie projektu XANADU ====<br />
<br />
Prvopočátky projektu můžeme vysledovat až do Nelsonových studií na Harwardu, kde v rámci studentského projektu pracoval na textovém procesoru, který by mu umožnil ukládat jeho myšlenky a poznámky uvnitř počítače. Neměl ale dostatečné technické znalosti, a tak projekt nikdy nedokončil. Na konci šedesátých let dostal Nelson od soukromého investora menší finanční obnos, a tak si mohl dovolit najmout programátora, aby pracoval na základním kódu projektu Xanadu. Výsledkem byla datová struktura, která umožňovala vkládat do paměti počítače a následně z ní opět vyjímat, větší úseky textu. V roce 1972 vznikla první demoverze celého projektu, která ovšem běžela pouze na půjčeném počítači, než mohl Nelson celý projekt ukázat potencionálním zákazníkům, musel počítač vrátit. V tuhle chvíli tedy měl část zdrojového kódu, ale nikoli médium, na kterém by jej mohl přenášet.<br />
<br />
V roce 1974 vychází jakýsi manifest Nelsonovy digitální revoluce pojmenovaný, který se skládal ze dvou částí. První CompLib obsahovala změť nesouvisejících informací, ale pokud čtenář knihu otočil, měl před sebou část druhou – Dream Machines. V této kapitole se Nelson snažil představit základní nástin funkcí projektu Xanadu, který zde byl představen jako digitální síť, jakožto přirozeného prostředí pro hypertext. Během doby, kdy přednášel na univerzitě na Swarthmore College se seznámil s Rogerem Gregorym, Markem Millerem a Stuartem Greenem, kteří napsali další část kódu.<br />
<br />
V roce 1983 tak Nelson zakládá společnost Xanadu Operating Company (XOC), která měla design systému dokončit, ale vývoj až do roku 1988 nijak nepokročil. V tomto roce veškerá práva na projekt Xanadu, včetně XOC přecházejí pod firmu Autodesk. Šéfem vývoje se stal Miller, který později také rozhodl o tom, že momentální verze není vhodná ke komerčnímu využití a celý tým tak začal pracovat na nové verzi kódu. Vzhledem k širokému záběru funkcí, které měl Xanadu zvládat se daří většinu softwarových problému vyřešit až na konci roku 1991. V únoru 1992 ovšem Autodesk upadá do finančních potíží a XOC přechází pod správu firmy Memex a s ním i většina programátorů. Práva na název Xanadu získává opět Nelson.<br />
<br />
Jenže i Memex se v souvislosti s Xanadu dostal do finančních potíží a autorská práva v souvislosti s XOC tak přešla do vlastnictví Rogera Gregoryho a Keitha Hensona. Tato společnost se později přejmenovala na Udanax a vydala otevřené kódy Xanadu 88.1 jako Udanax Green a Xanadu 92.1 pod názvem Udanax Gold. Nelson mezitím odešel do Japonska, kde ve spolupráci se studenty Keio University pokračoval na vývoji. Autorská práva rozšířil na společnosti Xanadu Australia a Xanadu America.<br/>Nicméně Xanadu jako samostatný hypertextový systém se všemi jeho atributy a aplikacemi dosud neběží na žádné platformě.<br />
<br />
=== ZigZag Data System ===<br />
<br />
Zvaný také ZZstructure (resp. hyperthogonal structure) je generalizace dat, jako viditelných křížených seznamů v&nbsp;multidimenzionálním prostoru, které nabízejí nové formy [[Vizualizace]] a připojení.<ref>NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://www.xanadu.com/zigzag>.</ref><br />
<br />
Zig Zag data system by měl umožnit přestavbu světa osobních počítačů na práci s&nbsp;jednoduššími programy a daty tak, aby byla práce s&nbsp;nimi pro uživatele co nejsnadnější.<br />
<br />
Momentálně probíhají ZZstructure projekty v&nbsp;v&nbsp;USA, Austrálii, Japonsku, Rusku a Finsku.<br />
<br />
== Další aktivity ==<br />
<br />
Umělecký původ Teda Nelsona se projevil i v jeho tvorbě:<br />
<br />
*1957 (prvním rokem na Swarthmore College): Napsal knihu, režíroval a napsal slova zřemě zcela prvního rockového muzikálu "''Anything & Everything''"<br />
*1959 (koncem studia na Swarthmore College): Napsal a zrežíroval 90 minut dlouhou filmovou komedii s názvem "''The Epiphany of Slocum Furlow''".<br />
*1981 Ted Nelson byl konzultantem při natáčení filmu “''Tron''” Stevena Lisbergera (1982, Walt Disney Productions)<br />
<br />
<br />
Ted Nelson se po celý svůj život účastní mnohých banketů a konferencí na které je často zván jako vystupující. Vystupoval také na cestách po britských či amerických universitách.<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
=== Nelsonovy neologismy ===<br />
<br />
'''[[Hypertext]]'''<br />
<br />
*Text, který není omezený lineární formou. Hypertext je pojem označující skupinu textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (linků, lexií), což umožňuje čtenáři procházet textem nelineárně, bez striktně definovaného počátku, konce i sledu textu. Na technologii hypertextu je založeno internetové prostředí globální počítačové sítě, tzv. World Wide Web.<br />
<br />
'''[[Hypermedia]] '''(1963)<br />
<br />
*Logická extenze slova hypertext. Jde o médium obsahující krom prostého textu a odkazů také audio, video, grafické prvky,… <ref>Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia>.</ref><br />
<br />
'''Transclusion '''(1982)<br />
<br />
*Jde o začlenění dokumentu (nebo jeho části) do jiného dokumentu pomocí odkazu.<ref>Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion>.</ref><br />
<br />
'''Virtuality'''<br />
<br />
*Nelson vidí tento pojem jako opozitum k termínu „reality“. Všechno má svoji reálnou a virtuální stránku.<ref>Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality>.</ref><br />
<br />
'''Intertwingularity'''<br />
<br />
*Tento pojem Nelson použil k vyjádření složitosti vzájemných vazem v lidském poznání (vědění).<ref>Intertwingularity. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity>.</ref><br />
<br />
'''Teledildonics '''(1975)<br />
<br />
*Nebo také „''cyberdildonics''“ jsou elektronické sexuální pomůcky, které lze ovládat pomocí počítače a dosáhnout tak orgasmu.<ref>Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics>.</ref><br />
<br />
=== <br/> ===<br />
<br />
=== Patenty ===<br />
<br />
*2000: Many-to-many platební systém pro síťový obsah.<br />
*2001: Softwarový patent pro ZigZag Structure (systém pro řízení, prohlížení a propojování komplexních dat).<br />
<br />
== Význam Teda Nelsona pro informační vědu a knihovnictví ==<br />
<br />
Ted Nelson spadá do skupiny lidí podílejících se na vývoji konceptu [[Hypertext|hypertextu]] a digitalizace dat ve vztahu k textualitě. <ref>MACEK, Jakub. Nová média. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm >.</ref> Prvotní koncept se objevují již ve článku „As We May Think“(1945) [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]], který Nelsona inspiroval.<br />
<br />
Ted Nelson byl prvním, kdo hypertextový systém pojmenoval a v šedesátých letech i oficiálně zavedl termín hypertext, jež chápal jako nové médium, jež rozšiřuje možnosti kreativní práce s textem. Popsal [[Hypertext]] jako nesekvenční, nelineární text s rozvětvenou strukturou, která se skládá z textových bloků (lexií) propojených (prolinkovaných) různými spojeními a nabízí čtenáři různé čtecí trasy. <ref>KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm >.</ref> Cílem jeho práce i práce na projektu [[XANADU]] bylo vytvoření totálního [[Hypertext|hypertextu]], tzv. docuversum (složeno ze slov document a universum).<br />
<br />
Nelson se také snažil razit myšlenky o spoluutváření dokumentů různými uživateli a o redundantním ukládání, což byli úmysly, které nepřímo předcházejí konceptům webu 2.0.<ref>AUTRATA, Petr. Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie [online]. 2012 [cit. 2013-04-16]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Zuzana Kobíková. Dostupné z: <http://theses.cz/id/fxo2m6/>.</ref><br />
<br />
== Úspěchy ==<br />
<br />
Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipisici elit, sed eiusmod tempor incidunt ut labore et dolore magna aliqua.<br />
<br />
=== Ocenění ===<br />
<br />
1968: "''Auburn Lecturer''", Union Theological Seminary (společně s Kennethem Bouldingem).<br />
<br />
1998: ACM, americká Asociace pro výpočetní techniku začala předávat "''Nelson Newcomer Award''". Cena je každoroční a uděluje se vědeckým nováčkům za jejich texty z oblasti hypertextu.<br />
<br />
1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''", Sedmá WWW konference v Brisbane v Austrálii. Nelson dostal cenu pro jednotlivce za celoživotní přínos v oblasti globální informační infrastruktury.<br />
<br />
2001: V tomto roce byl Ted Nelson ve Francii pasován ministrem kultury jako "''Officier des Arts et Lettres''". Jde o individuální ocenění za přínos v literatuře a umění; (Řád umění a literatury Francouzské republiky).<br />
<br />
<br />
== Publikace ==<br />
<br />
Theodor Nelson napsal během svého života nepřeberné množství článků. Existuje mnoho zápisů, rozhovorů či videozáznamů, ať už z konferencí, nebo z televizních diskuzních pořadů, jakým byl například „Good Morning America“ nebo pořad „Hyperland“ televize BBC (1990). K prvnímu vystoupení Teda Nelsona v televizi však došlo již v roce 1950.<br />
<br />
Své články publikoval Nelson již od prvních let na univerzitě ve Swarthmore.<br />
<br />
V roce 1965 vydal jeden z prvních významných článků „The Hypertext“ v rámci Sborníku World Documentation Federation. V těchto letech vychází dále Nelsonovi např. grafická brožura věnující se počítačové grafice"New Media and Creativity Systems" a článek „Hypertext for History“(1966).<br />
<br />
V roce 1972 napsal text odkazující na článek „As We May a Think“ [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]] tím, že slovíčko „may“ zaměnil za „will“. Text „As We Will Think“ zkoumá problémy rozhraní, nově definuje [[Vannevar Bush|Bushův]] [[Vannevar Bush#Memex|Memexjako]] [[Hypertext]], popisuje vize sítě (odlišné od [[Internet|internetu]]) a přemýšlí, jak bychom mohli začít takovou síť/systém znalostí stavět.<br />
<br />
Několik svých článků publikoval Nelson také v časopise Creative Computing, kde byl i krátce editorem.<ref>Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing>.</ref><br/>Např. "The Atari Machine", "Interactive Systems and the Design of Virtuality" (1980).<br />
<br />
=== Knihy ===<br />
<br />
1959: Life, Love, College, etc. (Formerly We Need a Sociology Department.) TN's collected columns from the Swarthmore Phoenix.<br/>1966: Media 72, publikoval sám Nelson.<br/>1974: Computer Lib/Dream Machines.<br/>1977: The Home Computer Revolution. Přeloženy do švédštiny a italštiny.<br/>1981: Literary Machines. 1987: Major revision. Přeloženo do japonštiny a italštiny.<br/>1997: The Future of Information. Publikoval v Japonsku Kay Nishi ve speciální limitované edici.<br/>2008: Geeks Bearing Gifts: How the Computer World Got This Way. Distribuce: Lulu.com.<br/>2010: POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization. Distribuce: Lulu.com.<br />
<br />
<br />
== Citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
<br />
== Externí zdroje ==<br />
<br />
*[http://hyperland.com/TNvita Životopis Teda Nelsona].<br />
*[http://hyperland.com/ Osobní stránky] Teda Nelsona.<br />
*Oficiální strán<span style="font-size:small;">ky&nbsp;<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: 'Times New Roman';">[http://xanadu.com/ PROJECTu XANADU®].</span></span><br />
*Oficiální stránky [http://www.xanadu.com/zigzag/ The ZIGZAG<span style="font-size:x-small;"><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: 'Times New Roman'; text-align: -webkit-center;">®</span></span>&nbsp;Database and Vizualization System]<br />
*Stránky udílení cen [http://www.sigweb.org/resources/sigweb-awards/43-ted-nelson Hypertext Ted nelson Newcomer Award]<br />
*Části autobiografické knihy&nbsp;[http://hyperland.com/possiplex/Excerpts.htm <span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.1875px;">POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization(2010).</span>]<br />
*Čánek [http://web.grinnell.edu/courses/spn/s02/SPN395-01/RAM/RAM03/RAM0303.pdf As We Will Think](1972).<br />
*<br />
<br />
<br/>{{DEFAULTSORT:Nelson, Ted}}<br />
<br />
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] <br/></div>Pitvahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Theodor_H._Nelson&diff=29697Theodor H. Nelson2013-04-17T08:27:38Z<p>Pitva: </p>
<hr />
<div>{{Infobox Vědec |jmeno = Theodor H. Nelson<p>[[Soubor:Ted_nelson.jpg|260px|center]]</p>|datum_narozeni = 17. 6. 1937|misto_narozeni = Chicago, USA|datum_umrti = -|misto_umrti = -|duvod_umrti = -|pobyt = Southampton, Velká Británie|rodina = -|obcanstvi = US|skola = M.A. Harvard, Sociology (Department of Social Relations), 1963.<br>Ph.D. Keio University, Japan (Department of Media and Governance), 2002.|pracoviste = Southampton University |znamy_diky = Projekt XANADU; hypertext|oceneni = 1968: "''Auburn Lecturer''"<br>1998: "''Nelson Newcomer Award''"<br>1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''"<br>2001: "''Officier des Arts et Lettres''"}}<br />
<br />
<br/>'''Ted Nelson''', celým jménem Theodor Holm Nelson (nar. 17. června 1937), je americký sociolog, filosof, softwarový designér a sám sebe označuje za vizionáře<ref>NELSON, Theodor H. ''TED NELSON - CURRICULUM VITAE'' [online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/kyberpsychologicky-profil-uzivatelu-komunity-inflow-pruzkum-avataru-v-blogosfere>.</ref>.<br />
<br />
Nelson je pionýrem v oblasti informačních technologií, zavedl a poprvé použil termín hypertext v roce 1963, uveřejnil jej v roce 1965. Je mu také přisuzováno první použití slov hypermedia, virtualita, intervingularita a teledildonika.<br />
<br />
Mezi jeho nejvýznamnější práce patří dva softwarové projekty: Xanadu Hypertext a ZigZag Data System, dále napsal osm knih, přes padesát článků, měl několik akademických pozic a mohl mít celkem až na 750 studentů.<br />
<br />
<br />
<br />
== Život ==<br />
<br />
<p>Theodor Holm Nelson se narodil do umělecké rodiny režiséra Ralpha Nelsona, pozdějšího vítěze Emmy a Oscarové herečky Celesty Holmové. Jejich manželství ale příliš šťastné nebylo, a tak byl Nelson po většinu času vychováván svými prarodiči, nejprve v Chicagu, kde se také narodil, později v Greenvich Village.<br />
</p><br />
<p>Svůj první titul B.A. obdržel na univerzitě ve Swarthmore roku 1959. O rok později začal na Harwardské univerzitě pracovat v rámci studentské práce na programu, který by mu umožnil ukládat všechny jeho poznámky, včetně jejich editace. Nicméně díky jeho nedostatečné technické vzdělanosti k jeho dokončení nikdy nedošlo. Nicméně Nelson se čím dál více stával počítačovým filosofem a visionářem a ve svých knihách, které vydával vlastním nákladem, v podstatě navrhl spoustu aplikací, které inspirovali vývojáře ve vývoji, a tak vznikla spousta aplikací, které dnes již považujeme za běžné, jako je například Word. Nelson totiž přesně věděl, co od počítače vyžaduje, a co by mu měl přinést. Studium na Harwardu ukončil úspěšně roku 1963 titulem M.A. na katedře sociálních vztahů.<br />
</p> <br />
<p><br />
Pozdější 3 roky strávil jako učitel sociologie na elitní americké škole Vassar College. Později působil jako konzultant hned v několika organizacích. Mezi ty nejvýznamnější můžeme zmínit Bellovy laboratoře. Od roku 1968 byl také vlastníkem „The Nelson Organization“, kam na konzultace chodili zástupci i takových firem, jako jsou IBM, Western Electric či Kalifornské univerzity. V pozdějších letech působil opět jako hostující přednášející na několika amerických univerzitách, kde přednášel například o textových procesorech a interaktivní grafice. Na začátku 80. let působil jako šéf designer pro Datapoint corporation na vývoji textového procesoru nové generace, kde chtěl použít svůj „Vortext“ design, ale Datapoint celý projekt později zrušil.</p><br />
<p><br />
Od roku 1988 se XOC (firma zaštiťující projekt Xanadu) stává akvizicí firmy Autodesk. Nelsonova práce je zejména propagace projektu Xanadu. Bohužel ani jeden z Nelsonových designů není nakonec dokončen a Autodesk od celého projektu po čtyřech letech upustil. <br />
V roce 1994 se Nelson přesouvá do Japonska, kde zakládá společnost Sapporo Hyperlab, kde on sám pracuje na pozici výzkumného pracovníka. Na této pozici působí i na univerzitě Hokkaido v Sapporu, a to v letech 1995-1996. Po další 3 roky působí také jako hostující profesor na katedře Enviromentálních studií na Keio University ve Fujisawě, kde roku 2002 získal také titul Ph.D. za práci „Filozofie hypertextu“ . Roku 1997 se stává profesorem i na universitě v Southamtonu, kde působí dodnes.<br />
</p><br />
<br />
=== Vzdělání ===<br />
<br />
1959 – B.A. - Swarthmore, katedra filozofie <br /><br />
1963 – M.A. - Harward, katedra sociálních vztahů <br /><br />
2002 – Ph.D. - Keio University – za práci „Filozofie hypertextu“ <br /><br />
<br />
=== Práce ===<br />
<br />
Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipisici elit, sed eiusmod tempor incidunt ut labore et dolore magna aliqua. Ut enim ad minim veniam, quis nostrud exercitation ullamco laboris nisi ut aliquid ex ea commodi consequat. Quis aute iure reprehenderit in voluptate velit esse cillum dolore eu fugiat nulla pariatur. Excepteur sint obcaecat cupiditat non proident, sunt in culpa qui officia deserunt mollit anim id est laborum. Významná je především její práce v Institutu pro počítačové vědy a technologie v National Bureau of Standards.<br />
<br />
==== Projekt XANADU ====<br />
<p>Prvopočátky projektu můžeme vysledovat až do Nelsonových studií na Harwardu, kde v rámci studentského projektu pracoval na textovém procesoru, který by mu umožnil ukládat jeho myšlenky a poznámky uvnitř počítače. Neměl ale dostatečné technické znalosti, a tak projekt nikdy nedokončil. Na konci šedesátých let dostal Nelson od soukromého investora menší finanční obnos, a tak si mohl dovolit najmout programátora, aby pracoval na základním kódu projektu Xanadu. Výsledkem byla datová struktura, která umožňovala vkládat do paměti počítače a následně z ní opět vyjímat, větší úseky textu. V roce 1972 vznikla první demoverze celého projektu, která ovšem běžela pouze na půjčeném počítači, než mohl Nelson celý projekt ukázat potencionálním zákazníkům, musel počítač vrátit. V tuhle chvíli tedy měl část zdrojového kódu, ale nikoli médium, na kterém by jej mohl přenášet.</p><br />
<p><br />
V roce 1974 vychází jakýsi manifest Nelsonovy digitální revoluce pojmenovaný, který se skládal ze dvou částí. První CompLib obsahovala změť nesouvisejících informací, ale pokud čtenář knihu otočil, měl před sebou část druhou – Dream Machines. V této kapitole se Nelson snažil představit základní nástin funkcí projektu Xanadu, který zde byl představen jako digitální síť, jakožto přirozeného prostředí pro hypertext.<br />
Během doby, kdy přednášel na univerzitě na Swarthmore College se seznámil s Rogerem Gregorym, Markem Millerem a Stuartem Greenem, kteří napsali další část kódu.<br />
</p><br />
<p> <br />
V roce 1983 tak Nelson zakládá společnost Xanadu Operating Company (XOC), která měla design systému dokončit, ale vývoj až do roku 1988 nijak nepokročil.<br />
V tomto roce veškerá práva na projekt Xanadu, včetně XOC přecházejí pod firmu Autodesk. Šéfem vývoje se stal Miller, který později také rozhodl o tom, že momentální verze není vhodná ke komerčnímu využití a celý tým tak začal pracovat na nové verzi kódu. Vzhledem k širokému záběru funkcí, které měl Xanadu zvládat se daří většinu softwarových problému vyřešit až na konci roku 1991. V únoru 1992 ovšem Autodesk upadá do finančních potíží a XOC přechází pod správu firmy Memex a s ním i většina programátorů. Práva na název Xanadu získává opět Nelson.</p><br />
<p> <br />
Jenže i Memex se v souvislosti s Xanadu dostal do finančních potíží a autorská práva v souvislosti s XOC tak přešla do vlastnictví Rogera Gregoryho a Keitha Hensona. Tato společnost se později přejmenovala na Udanax a vydala otevřené kódy Xanadu 88.1 jako Udanax Green a Xanadu 92.1 pod názvem Udanax Gold.<br />
Nelson mezitím odešel do Japonska, kde ve spolupráci se studenty Keio University pokračoval na vývoji. Autorská práva rozšířil na společnosti Xanadu Australia a Xanadu America. <br /><br />
Nicméně Xanadu jako samostatný hypertextový systém se všemi jeho atributy a aplikacemi dosud neběží na žádné platformě.</p> <br />
<br />
<br />
==== ZigZag Data System ====<br />
<br />
Zvaný také ZZstructure (resp. hyperthogonal structure) je generalizace dat, jako viditelných křížených seznamů v&nbsp;multidimenzionálním prostoru, které nabízejí nové formy [[Vizualizace]] a připojení.<ref>NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://www.xanadu.com/zigzag>.</ref><br />
<br />
Zig Zag data system by měl umožnit přestavbu světa osobních počítačů na práci s&nbsp;jednoduššími programy a daty tak, aby byla práce s&nbsp;nimi pro uživatele co nejsnadnější.<br />
<br />
Momentálně probíhají ZZstructure projekty v&nbsp;v&nbsp;USA, Austrálii, Japonsku, Rusku a Finsku.<br />
<br />
<br />
== Další aktivity ==<br />
<br />
Ted Nelson se po celý svůj život účastní mnohých banketů a konferencí na které je často zván jako vystupující. Vystupoval také na cestách po britských či amerických universitách.<br />
<br />
Umělecký původ Teda Nelsona se projevil i v jeho tvorbě:<br />
<br />
*1957 (prvním rokem na Swarthmore College): Napsal knihu, režíroval a napsal slova zřemě zcela prvního rockového muzikálu "''Anything & Everything''"<br />
*1959 (koncem studia na Swarthmore College): Napsal a zrežíroval 90 minut dlouhou filmovou komedii s názvem "''The Epiphany of Slocum Furlow''".<br />
*1981 Ted Nelson byl konzultantem při natáčení filmu “''Tron''” Stevena Lisbergera (1982, Walt Disney Productions)<br />
<br />
<br />
<br />
=== Slova, která Nelson použil jako první ===<br />
<br />
'''[[Hypertext]]'''<br />
<br />
*Text, který není omezený lineární formou. Hypertext je pojem označující skupinu textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (linků, lexií), což umožňuje čtenáři procházet textem nelineárně, bez striktně definovaného počátku, konce i sledu textu. Na technologii hypertextu je založeno internetové prostředí globální počítačové sítě, tzv. World Wide Web.<br />
<br />
'''[[Hypermedia]] '''(1963)<br />
<br />
*Logická extenze slova hypertext. Jde o médium obsahující krom prostého textu a odkazů také audio, video, grafické prvky,… <ref>Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia>.</ref><br />
<br />
'''Transclusion '''(1982)<br />
<br />
*Jde o začlenění dokumentu (nebo jeho části) do jiného dokumentu pomocí odkazu.<ref>Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion>.</ref><br />
<br />
'''Virtuality'''<br />
<br />
*Nelson vidí tento pojem jako opozitum k termínu „reality“. Všechno má svoji reálnou a virtuální stránku.<ref>Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion>.</ref><br />
<br />
'''Intertwingularity'''<br />
<br />
*Tento pojem Nelson použil k vyjádření složitosti vzájemných vazem v lidském poznání (vědění).<ref>Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality>.</ref><br />
<br />
'''Teledildonics '''(1975)<br />
<br />
*Nebo také „''cyberdildonics''“ jsou elektronické sexuální pomůcky, které lze ovládat pomocí počítače a dosáhnout tak orgasmu.<ref>Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics>.</ref><br />
<br />
=== Patenty ===<br />
<br />
*2000: Many-to-many platební systém pro síťový obsah.<br />
*2001: Softwarový patent pro ZigZag Structure (systém pro řízení, prohlížení a propojování komplexních dat).<br />
<br />
<br />
== Význam Teda Nelsona pro informační vědu a knihovnictví ==<br />
<br />
Ted Nelson spadá do skupiny lidí podílejících se na vývoji konceptu [[Hypertext|hypertextu]] a digitalizace dat ve vztahu k textualitě. <ref>MACEK, Jakub. Nová média. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm >.</ref> Prvotní koncept se objevují již ve článku „As We May Think“(1945) [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]], který Nelsona inspiroval.<br />
<br />
Ted Nelson byl prvním, kdo hypertextový systém poprvé pojmenoval a v šedesátých letech i oficiálně zavedl termín hypertext, jež chápal jako nové médium, jež rozšiřuje možnosti kreativní práce s textem. Popsal [[Hypertext]] jako nesekvenční, nelineární text s rozvětvenou strukturou, která se skládá z textových bloků (lexií) propojených (prolinkovaných) různými spojeními a nabízí čtenáři různé čtecí trasy. <ref>KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm >.</ref> Cílem jeho práce i práce na projektu [[XANADU]] bylo vytvoření totálního [[Hypertext|hypertextu]], tzv. docuversum (složeno ze slov document a universum).<br />
<br />
Nelson se také snažil razit myšlenky o spoluutváření dokumentů různými uživateli a o redundantním ukládání, což byli úmysly, které nepřímo předcházejí konceptům webu 2.0.<ref>AUTRATA, Petr. Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie [online]. 2012 [cit. 2013-04-16]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Zuzana Kobíková. Dostupné z: <http://theses.cz/id/fxo2m6/>.</ref><br />
<br />
<br />
== Úspěchy ==<br />
<br />
Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipisici elit, sed eiusmod tempor incidunt ut labore et dolore magna aliqua.<br />
<br />
=== Ocenění ===<br />
<br />
1968: "''Auburn Lecturer''", Union Theological Seminary (společně s Kennethem Bouldingem).<br />
<br />
1998: ACM, americká Asociace pro výpočetní techniku začala předávat "''Nelson Newcomer Award''". Cena je každoroční a uděluje se vědeckým nováčkům za jejich texty z oblasti hypertextu.<br />
<br />
1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''", Sedmá WWW konference v Brisbane v Austrálii. Nelson dostal cenu pro jednotlivce za celoživotní přínos v oblasti globální informační infrastruktury.<br />
<br />
2001: V tomto roce byl Ted Nelson ve Francii pasován ministrem kultury jako "''Officier des Arts et Lettres''". Jde o individuální ocenění za přínos v literatuře a umění; (Řád umění a literatury Francouzské republiky).<br />
<br />
<br />
== Publikace ==<br />
<br />
Theodor Nelson napsal během svého života nepřeberné množství článků. Existuje mnoho zápisů, rozhovorů či videozáznamů, ať už z konferencí, nebo z televizních diskuzních pořadů, jakým byl například „Good Morning America“ nebo pořad „Hyperland“ televize BBC (1990). K prvnímu vystoupení Teda Nelsona v televizi však došlo již v roce 1950.<br />
<br />
Své články publikoval Nelson již od prvních let na univerzitě ve Swarthmore.<br />
<br />
V roce 1965 vydal jeden z prvních významných článků „The Hypertext“ v rámci Sborníku World Documentation Federation. V těchto letech vychází dále Nelsonovi např. grafická brožura věnující se počítačové grafice"New Media and Creativity Systems" a článek „Hypertext for History“(1966).<br />
<br />
V roce 1972 napsal text odkazující na článek „As We May a Think“ [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]] tím, že slovíčko „may“ zaměnil za „will“. Text „As We Will Think“ zkoumá problémy rozhraní, nově definuje [[Vannevar Bush|Bushův]] [[Vannevar Bush#Memex|Memexjako]] [[Hypertext]], popisuje vize sítě (odlišné od [[Internet|internetu]]) a přemýšlí, jak bychom mohli začít takovou síť/systém znalostí stavět.<br />
<br />
Několik svých článků publikoval Nelson také v časopise Creative Computing, kde byl i krátce editorem.<ref>Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing>.</ref><br/>Např. "The Atari Machine", "Interactive Systems and the Design of Virtuality" (1980).<br />
<br />
=== Knihy ===<br />
<br />
1959: Life, Love, College, etc. (Formerly We Need a Sociology Department.) TN's collected columns from the Swarthmore Phoenix.<br/>1966: Media 72, publikoval sám Nelson.<br/>1974: Computer Lib/Dream Machines.<br/>1977: The Home Computer Revolution. Přeloženy do švédštiny a italštiny.<br/>1981: Literary Machines. 1987: Major revision. Přeloženo do japonštiny a italštiny.<br/>1997: The Future of Information. Publikoval v Japonsku Kay Nishi ve speciální limitované edici.<br/>2008: Geeks Bearing Gifts: How the Computer World Got This Way. Distribuce: Lulu.com.<br/>2010: POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization. Distribuce: Lulu.com.<br />
<br />
<br />
== Citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
<br />
== Externí zdroje ==<br />
<br />
<br/><br />
<br />
{{DEFAULTSORT:Nelson, Ted}}<br />
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]] <br/></div>Pitvahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Theodor_H._Nelson&diff=29696Theodor H. Nelson2013-04-17T08:25:43Z<p>Pitva: </p>
<hr />
<div>{{Infobox Vědec |jmeno = Theodor H. Nelson<p>[[Soubor:Ted_nelson.jpg|260px|center]]</p>|datum_narozeni = 17. 6. 1937|misto_narozeni = Chicago, USA|datum_umrti = -|misto_umrti = -|duvod_umrti = -|pobyt = Southampton, Velká Británie|rodina = -|obcanstvi = US|skola = M.A. Harvard, Sociology (Department of Social Relations), 1963.<br>Ph.D. Keio University, Japan (Department of Media and Governance), 2002.|pracoviste = Southampton University |znamy_diky = Projekt XANADU; hypertext|oceneni = 1968: "''Auburn Lecturer''"<br>1998: "''Nelson Newcomer Award''"<br>1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''"<br>2001: "''Officier des Arts et Lettres''"}}<br />
<br />
<br/>'''Ted Nelson''', celým jménem Theodor Holm Nelson (nar. 17. června 1937), je americký sociolog, filosof, softwarový designér a sám sebe označuje za vizionáře<ref>NELSON, Theodor H. ''TED NELSON - CURRICULUM VITAE'' [online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/kyberpsychologicky-profil-uzivatelu-komunity-inflow-pruzkum-avataru-v-blogosfere>.</ref>.<br />
<br />
Nelson je pionýrem v oblasti informačních technologií, zavedl a poprvé použil termín hypertext v roce 1963, uveřejnil jej v roce 1965. Je mu také přisuzováno první použití slov hypermedia, virtualita, intervingularita a teledildonika.<br />
<br />
Mezi jeho nejvýznamnější práce patří dva softwarové projekty: Xanadu Hypertext a ZigZag Data System, dále napsal osm knih, přes padesát článků, měl několik akademických pozic a mohl mít celkem až na 750 studentů.<br />
<br />
<br />
<br />
== Život ==<br />
<br />
<p>Theodor Holm Nelson se narodil do umělecké rodiny režiséra Ralpha Nelsona, pozdějšího vítěze Emmy a Oscarové herečky Celesty Holmové. Jejich manželství ale příliš šťastné nebylo, a tak byl Nelson po většinu času vychováván svými prarodiči, nejprve v Chicagu, kde se také narodil, později v Greenvich Village.<br />
</p><br />
<br />
<br />
<p>Svůj první titul B.A. obdržel na univerzitě ve Swarthmore roku 1959. O rok později začal na Harwardské univerzitě pracovat v rámci studentské práce na programu, který by mu umožnil ukládat všechny jeho poznámky, včetně jejich editace. Nicméně díky jeho nedostatečné technické vzdělanosti k jeho dokončení nikdy nedošlo. Nicméně Nelson se čím dál více stával počítačovým filosofem a visionářem a ve svých knihách, které vydával vlastním nákladem, v podstatě navrhl spoustu aplikací, které inspirovali vývojáře ve vývoji, a tak vznikla spousta aplikací, které dnes již považujeme za běžné, jako je například Word. Nelson totiž přesně věděl, co od počítače vyžaduje, a co by mu měl přinést. Studium na Harwardu ukončil úspěšně roku 1963 titulem M.A. na katedře sociálních vztahů.<br />
</p> <br />
<p><br />
Pozdější 3 roky strávil jako učitel sociologie na elitní americké škole Vassar College. Později působil jako konzultant hned v několika organizacích. Mezi ty nejvýznamnější můžeme zmínit Bellovy laboratoře. Od roku 1968 byl také vlastníkem „The Nelson Organization“, kam na konzultace chodili zástupci i takových firem, jako jsou IBM, Western Electric či Kalifornské univerzity. V pozdějších letech působil opět jako hostující přednášející na několika amerických univerzitách, kde přednášel například o textových procesorech a interaktivní grafice. Na začátku 80. let působil jako šéf designer pro Datapoint corporation na vývoji textového procesoru nové generace, kde chtěl použít svůj „Vortext“ design, ale Datapoint celý projekt později zrušil.</p><br />
<p><br />
Od roku 1988 se XOC (firma zaštiťující projekt Xanadu) stává akvizicí firmy Autodesk. Nelsonova práce je zejména propagace projektu Xanadu. Bohužel ani jeden z Nelsonových designů není nakonec dokončen a Autodesk od celého projektu po čtyřech letech upustil. <br />
V roce 1994 se Nelson přesouvá do Japonska, kde zakládá společnost Sapporo Hyperlab, kde on sám pracuje na pozici výzkumného pracovníka. Na této pozici působí i na univerzitě Hokkaido v Sapporu, a to v letech 1995-1996. Po další 3 roky působí také jako hostující profesor na katedře Enviromentálních studií na Keio University ve Fujisawě, kde roku 2002 získal také titul Ph.D. za práci „Filozofie hypertextu“ . Roku 1997 se stává profesorem i na universitě v Southamtonu, kde působí dodnes.<br />
</p><br />
<br />
=== Vzdělání ===<br />
<br />
1959 – B.A. - Swarthmore, katedra filozofie </br><br />
1963 – M.A. - Harward, katedra sociálních vztahů </br><br />
2002 – Ph.D. - Keio University – za práci „Filozofie hypertextu“ </br><br />
<br />
=== Práce ===<br />
<br />
Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipisici elit, sed eiusmod tempor incidunt ut labore et dolore magna aliqua. Ut enim ad minim veniam, quis nostrud exercitation ullamco laboris nisi ut aliquid ex ea commodi consequat. Quis aute iure reprehenderit in voluptate velit esse cillum dolore eu fugiat nulla pariatur. Excepteur sint obcaecat cupiditat non proident, sunt in culpa qui officia deserunt mollit anim id est laborum. Významná je především její práce v Institutu pro počítačové vědy a technologie v National Bureau of Standards.<br />
<br />
==== Projekt XANADU ====<br />
<p>Prvopočátky projektu můžeme vysledovat až do Nelsonových studií na Harwardu, kde v rámci studentského projektu pracoval na textovém procesoru, který by mu umožnil ukládat jeho myšlenky a poznámky uvnitř počítače. Neměl ale dostatečné technické znalosti, a tak projekt nikdy nedokončil. Na konci šedesátých let dostal Nelson od soukromého investora menší finanční obnos, a tak si mohl dovolit najmout programátora, aby pracoval na základním kódu projektu Xanadu. Výsledkem byla datová struktura, která umožňovala vkládat do paměti počítače a následně z ní opět vyjímat, větší úseky textu. V roce 1972 vznikla první demoverze celého projektu, která ovšem běžela pouze na půjčeném počítači, než mohl Nelson celý projekt ukázat potencionálním zákazníkům, musel počítač vrátit. V tuhle chvíli tedy měl část zdrojového kódu, ale nikoli médium, na kterém by jej mohl přenášet.</p><br />
<p><br />
V roce 1974 vychází jakýsi manifest Nelsonovy digitální revoluce pojmenovaný, který se skládal ze dvou částí. První CompLib obsahovala změť nesouvisejících informací, ale pokud čtenář knihu otočil, měl před sebou část druhou – Dream Machines. V této kapitole se Nelson snažil představit základní nástin funkcí projektu Xanadu, který zde byl představen jako digitální síť, jakožto přirozeného prostředí pro hypertext.<br />
Během doby, kdy přednášel na univerzitě na Swarthmore College se seznámil s Rogerem Gregorym, Markem Millerem a Stuartem Greenem, kteří napsali další část kódu.<br />
</p><br />
<p> <br />
V roce 1983 tak Nelson zakládá společnost Xanadu Operating Company (XOC), která měla design systému dokončit, ale vývoj až do roku 1988 nijak nepokročil.<br />
V tomto roce veškerá práva na projekt Xanadu, včetně XOC přecházejí pod firmu Autodesk. Šéfem vývoje se stal Miller, který později také rozhodl o tom, že momentální verze není vhodná ke komerčnímu využití a celý tým tak začal pracovat na nové verzi kódu. Vzhledem k širokému záběru funkcí, které měl Xanadu zvládat se daří většinu softwarových problému vyřešit až na konci roku 1991. V únoru 1992 ovšem Autodesk upadá do finančních potíží a XOC přechází pod správu firmy Memex a s ním i většina programátorů. Práva na název Xanadu získává opět Nelson.</p><br />
<p> <br />
Jenže i Memex se v souvislosti s Xanadu dostal do finančních potíží a autorská práva v souvislosti s XOC tak přešla do vlastnictví Rogera Gregoryho a Keitha Hensona. Tato společnost se později přejmenovala na Udanax a vydala otevřené kódy Xanadu 88.1 jako Udanax Green a Xanadu 92.1 pod názvem Udanax Gold.<br />
Nelson mezitím odešel do Japonska, kde ve spolupráci se studenty Keio University pokračoval na vývoji. Autorská práva rozšířil na společnosti Xanadu Australia a Xanadu America. </br><br />
Nicméně Xanadu jako samostatný hypertextový systém se všemi jeho atributy a aplikacemi dosud neběží na žádné platformě.</p> <br />
<br />
<br />
==== ZigZag Data System ====<br />
<br />
Zvaný také ZZstructure (resp. hyperthogonal structure) je generalizace dat, jako viditelných křížených seznamů v&nbsp;multidimenzionálním prostoru, které nabízejí nové formy [[Vizualizace]] a připojení.<ref>NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://www.xanadu.com/zigzag>.</ref><br />
<br />
Zig Zag data system by měl umožnit přestavbu světa osobních počítačů na práci s&nbsp;jednoduššími programy a daty tak, aby byla práce s&nbsp;nimi pro uživatele co nejsnadnější.<br />
<br />
Momentálně probíhají ZZstructure projekty v&nbsp;v&nbsp;USA, Austrálii, Japonsku, Rusku a Finsku.<br />
<br />
<br />
== Další aktivity ==<br />
<br />
Ted Nelson se po celý svůj život účastní mnohých banketů a konferencí na které je často zván jako vystupující. Vystupoval také na cestách po britských či amerických universitách.<br />
<br />
Umělecký původ Teda Nelsona se projevil i v jeho tvorbě:<br />
<br />
*1957 (prvním rokem na Swarthmore College): Napsal knihu, režíroval a napsal slova zřemě zcela prvního rockového muzikálu "''Anything & Everything''"<br />
*1959 (koncem studia na Swarthmore College): Napsal a zrežíroval 90 minut dlouhou filmovou komedii s názvem "''The Epiphany of Slocum Furlow''".<br />
*1981 Ted Nelson byl konzultantem při natáčení filmu “''Tron''” Stevena Lisbergera (1982, Walt Disney Productions)<br />
<br />
<br />
<br />
=== Slova, která Nelson použil jako první ===<br />
<br />
'''[[Hypertext]]'''<br />
<br />
*Text, který není omezený lineární formou. Hypertext je pojem označující skupinu textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (linků, lexií), což umožňuje čtenáři procházet textem nelineárně, bez striktně definovaného počátku, konce i sledu textu. Na technologii hypertextu je založeno internetové prostředí globální počítačové sítě, tzv. World Wide Web.<br />
<br />
'''[[Hypermedia]] '''(1963)<br />
<br />
*Logická extenze slova hypertext. Jde o médium obsahující krom prostého textu a odkazů také audio, video, grafické prvky,… <ref>Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia>.</ref><br />
<br />
'''Transclusion '''(1982)<br />
<br />
*Jde o začlenění dokumentu (nebo jeho části) do jiného dokumentu pomocí odkazu.<ref>Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion>.</ref><br />
<br />
'''Virtuality'''<br />
<br />
*Nelson vidí tento pojem jako opozitum k termínu „reality“. Všechno má svoji reálnou a virtuální stránku.<ref>Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion>.</ref><br />
<br />
'''Intertwingularity'''<br />
<br />
*Tento pojem Nelson použil k vyjádření složitosti vzájemných vazem v lidském poznání (vědění).<ref>Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality>.</ref><br />
<br />
'''Teledildonics '''(1975)<br />
<br />
*Nebo také „''cyberdildonics''“ jsou elektronické sexuální pomůcky, které lze ovládat pomocí počítače a dosáhnout tak orgasmu.<ref>Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics>.</ref><br />
<br />
=== Patenty ===<br />
<br />
*2000: Many-to-many platební systém pro síťový obsah.<br />
*2001: Softwarový patent pro ZigZag Structure (systém pro řízení, prohlížení a propojování komplexních dat).<br />
<br />
<br />
== Význam Teda Nelsona pro informační vědu a knihovnictví ==<br />
<br />
Ted Nelson spadá do skupiny lidí podílejících se na vývoji konceptu [[Hypertext|hypertextu]] a digitalizace dat ve vztahu k textualitě. <ref>MACEK, Jakub. Nová média. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm >.</ref> Prvotní koncept se objevují již ve článku „As We May Think“(1945) [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]], který Nelsona inspiroval.<br />
<br />
Ted Nelson byl prvním, kdo hypertextový systém poprvé pojmenoval a v šedesátých letech i oficiálně zavedl termín hypertext, jež chápal jako nové médium, jež rozšiřuje možnosti kreativní práce s textem. Popsal [[Hypertext]] jako nesekvenční, nelineární text s rozvětvenou strukturou, která se skládá z textových bloků (lexií) propojených (prolinkovaných) různými spojeními a nabízí čtenáři různé čtecí trasy. <ref>KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm >.</ref> Cílem jeho práce i práce na projektu [[XANADU]] bylo vytvoření totálního [[Hypertext|hypertextu]], tzv. docuversum (složeno ze slov document a universum).<br />
<br />
Nelson se také snažil razit myšlenky o spoluutváření dokumentů různými uživateli a o redundantním ukládání, což byli úmysly, které nepřímo předcházejí konceptům webu 2.0.<ref>AUTRATA, Petr. Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie [online]. 2012 [cit. 2013-04-16]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Zuzana Kobíková. Dostupné z: <http://theses.cz/id/fxo2m6/>.</ref><br />
<br />
<br />
== Úspěchy ==<br />
<br />
Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipisici elit, sed eiusmod tempor incidunt ut labore et dolore magna aliqua.<br />
<br />
=== Ocenění ===<br />
<br />
1968: "''Auburn Lecturer''", Union Theological Seminary (společně s Kennethem Bouldingem).<br />
<br />
1998: ACM, americká Asociace pro výpočetní techniku začala předávat "''Nelson Newcomer Award''". Cena je každoroční a uděluje se vědeckým nováčkům za jejich texty z oblasti hypertextu.<br />
<br />
1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''", Sedmá WWW konference v Brisbane v Austrálii. Nelson dostal cenu pro jednotlivce za celoživotní přínos v oblasti globální informační infrastruktury.<br />
<br />
2001: V tomto roce byl Ted Nelson ve Francii pasován ministrem kultury jako "''Officier des Arts et Lettres''". Jde o individuální ocenění za přínos v literatuře a umění; (Řád umění a literatury Francouzské republiky).<br />
<br />
<br />
== Publikace ==<br />
<br />
Theodor Nelson napsal během svého života nepřeberné množství článků. Existuje mnoho zápisů, rozhovorů či videozáznamů, ať už z konferencí, nebo z televizních diskuzních pořadů, jakým byl například „Good Morning America“ nebo pořad „Hyperland“ televize BBC (1990). K prvnímu vystoupení Teda Nelsona v televizi však došlo již v roce 1950.<br />
<br />
Své články publikoval Nelson již od prvních let na univerzitě ve Swarthmore.<br />
<br />
V roce 1965 vydal jeden z prvních významných článků „The Hypertext“ v rámci Sborníku World Documentation Federation. V těchto letech vychází dále Nelsonovi např. grafická brožura věnující se počítačové grafice"New Media and Creativity Systems" a článek „Hypertext for History“(1966).<br />
<br />
V roce 1972 napsal text odkazující na článek „As We May a Think“ [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]] tím, že slovíčko „may“ zaměnil za „will“. Text „As We Will Think“ zkoumá problémy rozhraní, nově definuje [[Vannevar Bush|Bushův]] [[Vannevar Bush#Memex|Memexjako]] [[Hypertext]], popisuje vize sítě (odlišné od [[Internet|internetu]]) a přemýšlí, jak bychom mohli začít takovou síť/systém znalostí stavět.<br />
<br />
Několik svých článků publikoval Nelson také v časopise Creative Computing, kde byl i krátce editorem.<ref>Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing>.</ref><br/>Např. "The Atari Machine", "Interactive Systems and the Design of Virtuality" (1980).<br />
<br />
=== Knihy ===<br />
<br />
1959: Life, Love, College, etc. (Formerly We Need a Sociology Department.) TN's collected columns from the Swarthmore Phoenix.<br/>1966: Media 72, publikoval sám Nelson.<br/>1974: Computer Lib/Dream Machines.<br/>1977: The Home Computer Revolution. Přeloženy do švédštiny a italštiny.<br/>1981: Literary Machines. 1987: Major revision. Přeloženo do japonštiny a italštiny.<br/>1997: The Future of Information. Publikoval v Japonsku Kay Nishi ve speciální limitované edici.<br/>2008: Geeks Bearing Gifts: How the Computer World Got This Way. Distribuce: Lulu.com.<br/>2010: POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization. Distribuce: Lulu.com.<br />
<br />
<br />
== Citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
<br />
== Externí zdroje ==<br />
<br />
<br/><br />
<br />
{{DEFAULTSORT:Nelson, Ted}}<br />
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]] <br/></div>Pitvahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Theodor_H._Nelson&diff=29344Theodor H. Nelson2013-03-27T14:05:29Z<p>Pitva: </p>
<hr />
<div>{{Infobox Vědec |jmeno = Theodor H. Nelson<p>[[Soubor:Ted_nelson.jpg|260px|center]]</p>|datum_narozeni = 17. 6. 1937|misto_narozeni = Chicago, USA|datum_umrti = -|misto_umrti = -|duvod_umrti = -|pobyt = -|rodina = -|obcanstvi = -|skola = M.A. Harvard, Sociology (Department of Social Relations), 1963.<br>Ph.D. Keio University, Japan (Department of Media and Governance), 2002.|pracoviste = Projekt Xanadu |znamy_diky = Xanadu|oceneni = -}}<br />
<br />
<br />
'''Nelson''' (*17. 6. 1937) je americký sociolog.<br />
<br />
== Život ==<br />
<br />
Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipisici elit, sed eiusmod tempor incidunt ut labore et dolore magna aliqua. Ut enim ad minim veniam, quis nostrud exercitation ullamco laboris nisi ut aliquid ex ea commodi consequat. Quis aute iure reprehenderit in voluptate velit esse cillum dolore eu fugiat nulla pariatur. Excepteur sint obcaecat cupiditat non proident, sunt in culpa qui officia deserunt mollit anim id est laborum.<br />
<br />
=== Vzdělání ===<br />
<br />
Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipisici elit, sed eiusmod tempor incidunt ut labore et dolore magna aliqua. Ut enim ad minim veniam, quis nostrud exercitation ullamco laboris nisi ut aliquid ex ea commodi consequat. Quis aute iure reprehenderit in voluptate velit esse cillum dolore eu fugiat nulla pariatur. Excepteur sint obcaecat cupiditat non proident, sunt in culpa qui officia deserunt mollit anim id est laborum.<br />
<br />
=== Práce ===<br />
<br />
Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipisici elit, sed eiusmod tempor incidunt ut labore et dolore magna aliqua. Ut enim ad minim veniam, quis nostrud exercitation ullamco laboris nisi ut aliquid ex ea commodi consequat. Quis aute iure reprehenderit in voluptate velit esse cillum dolore eu fugiat nulla pariatur. Excepteur sint obcaecat cupiditat non proident, sunt in culpa qui officia deserunt mollit anim id est laborum. Významná je především její práce v Institutu pro počítačové vědy a technologie v National Bureau of Standards.<br />
<br />
== Další aktivity ==<br />
<br />
Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipisici elit, sed eiusmod tempor incidunt ut labore et dolore magna aliqua. Ut enim ad minim veniam, quis nostrud exercitation ullamco laboris nisi ut aliquid ex ea commodi consequat. Quis aute iure reprehenderit in voluptate velit esse cillum dolore eu fugiat nulla pariatur. Excepteur sint obcaecat cupiditat non proident, sunt in culpa qui officia deserunt mollit anim id est laborum.<br />
<br />
== Význam Teda Nelsona pro informační vědu a knihovnictví ==<br />
<br />
Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipisici elit, sed eiusmod tempor incidunt ut labore et dolore magna aliqua. Ut enim ad minim veniam, quis nostrud exercitation ullamco laboris nisi ut aliquid ex ea commodi consequat. Quis aute iure reprehenderit in voluptate velit esse cillum dolore eu fugiat nulla pariatur. Excepteur sint obcaecat cupiditat non proident, sunt in culpa qui officia deserunt mollit anim id est laborum.<br />
<br />
== Úspěchy ==<br />
<br />
Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipisici elit, sed eiusmod tempor incidunt ut labore et dolore magna aliqua. Ut enim ad minim veniam, quis nostrud exercitation ullamco laboris nisi ut aliquid ex ea commodi consequat. Quis aute iure reprehenderit in voluptate velit esse cillum dolore eu fugiat nulla pariatur. Excepteur sint obcaecat cupiditat non proident, sunt in culpa qui officia deserunt mollit anim id est laborum.<br />
<br />
== Publikace ==<br />
<br />
Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipisici elit, sed eiusmod tempor incidunt ut labore et dolore magna aliqua. Ut enim ad minim veniam, quis nostrud exercitation ullamco laboris nisi ut aliquid ex ea commodi consequat. Quis aute iure reprehenderit in voluptate velit esse cillum dolore eu fugiat nulla pariatur. Excepteur sint obcaecat cupiditat non proident, sunt in culpa qui officia deserunt mollit anim id est laborum.<br />
<br />
== Citace ==<br />
<br />
== Externí zdroje ==<br />
<br />
<br/><br/><br />
<br />
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] <br/></div>Pitvahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Theodor_H._Nelson&diff=29343Theodor H. Nelson2013-03-27T14:04:56Z<p>Pitva: </p>
<hr />
<div>{{Infobox Vědec |jmeno = Theodor H. Nelson<p>[[Soubor:Ted_nelson.jpg|260px|center]]|datum_narozeni = 17. 6. 1937|misto_narozeni = Chicago, USA|datum_umrti = -|misto_umrti = -|duvod_umrti = -|pobyt = -|rodina = -|obcanstvi = -|skola = M.A. Harvard, Sociology (Department of Social Relations), 1963.<br>Ph.D. Keio University, Japan (Department of Media and Governance), 2002.|pracoviste = Projekt Xanadu |znamy_diky = Xanadu|oceneni = -</p>}}<br />
<br />
<br />
'''Nelson''' (*17. 6. 1937) je americký sociolog.<br />
<br />
== Život ==<br />
<br />
Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipisici elit, sed eiusmod tempor incidunt ut labore et dolore magna aliqua. Ut enim ad minim veniam, quis nostrud exercitation ullamco laboris nisi ut aliquid ex ea commodi consequat. Quis aute iure reprehenderit in voluptate velit esse cillum dolore eu fugiat nulla pariatur. Excepteur sint obcaecat cupiditat non proident, sunt in culpa qui officia deserunt mollit anim id est laborum.<br />
<br />
=== Vzdělání ===<br />
<br />
Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipisici elit, sed eiusmod tempor incidunt ut labore et dolore magna aliqua. Ut enim ad minim veniam, quis nostrud exercitation ullamco laboris nisi ut aliquid ex ea commodi consequat. Quis aute iure reprehenderit in voluptate velit esse cillum dolore eu fugiat nulla pariatur. Excepteur sint obcaecat cupiditat non proident, sunt in culpa qui officia deserunt mollit anim id est laborum.<br />
<br />
=== Práce ===<br />
<br />
Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipisici elit, sed eiusmod tempor incidunt ut labore et dolore magna aliqua. Ut enim ad minim veniam, quis nostrud exercitation ullamco laboris nisi ut aliquid ex ea commodi consequat. Quis aute iure reprehenderit in voluptate velit esse cillum dolore eu fugiat nulla pariatur. Excepteur sint obcaecat cupiditat non proident, sunt in culpa qui officia deserunt mollit anim id est laborum. Významná je především její práce v Institutu pro počítačové vědy a technologie v National Bureau of Standards.<br />
<br />
== Další aktivity ==<br />
<br />
Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipisici elit, sed eiusmod tempor incidunt ut labore et dolore magna aliqua. Ut enim ad minim veniam, quis nostrud exercitation ullamco laboris nisi ut aliquid ex ea commodi consequat. Quis aute iure reprehenderit in voluptate velit esse cillum dolore eu fugiat nulla pariatur. Excepteur sint obcaecat cupiditat non proident, sunt in culpa qui officia deserunt mollit anim id est laborum.<br />
<br />
== Význam Teda Nelsona pro informační vědu a knihovnictví ==<br />
<br />
Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipisici elit, sed eiusmod tempor incidunt ut labore et dolore magna aliqua. Ut enim ad minim veniam, quis nostrud exercitation ullamco laboris nisi ut aliquid ex ea commodi consequat. Quis aute iure reprehenderit in voluptate velit esse cillum dolore eu fugiat nulla pariatur. Excepteur sint obcaecat cupiditat non proident, sunt in culpa qui officia deserunt mollit anim id est laborum.<br />
<br />
== Úspěchy ==<br />
<br />
Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipisici elit, sed eiusmod tempor incidunt ut labore et dolore magna aliqua. Ut enim ad minim veniam, quis nostrud exercitation ullamco laboris nisi ut aliquid ex ea commodi consequat. Quis aute iure reprehenderit in voluptate velit esse cillum dolore eu fugiat nulla pariatur. Excepteur sint obcaecat cupiditat non proident, sunt in culpa qui officia deserunt mollit anim id est laborum.<br />
<br />
== Publikace ==<br />
<br />
Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipisici elit, sed eiusmod tempor incidunt ut labore et dolore magna aliqua. Ut enim ad minim veniam, quis nostrud exercitation ullamco laboris nisi ut aliquid ex ea commodi consequat. Quis aute iure reprehenderit in voluptate velit esse cillum dolore eu fugiat nulla pariatur. Excepteur sint obcaecat cupiditat non proident, sunt in culpa qui officia deserunt mollit anim id est laborum.<br />
<br />
== Citace ==<br />
<br />
== Externí zdroje ==<br />
<br />
<br/><br/><br />
<br />
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] <br/></div>Pitva