Myer Mike Kessler

2018-05-17T18:07:10Z

Pavla.rimesova:

Myer Mike Kessler

2018-05-17T18:06:18Z

Pavla.rimesova:

Myer Mike Kessler

2018-05-17T17:54:24Z

Pavla.rimesova:

Myer Mike Kessler

2018-05-17T17:53:19Z

Pavla.rimesova:

2018-05-17T17:46:32Z

Pavla.rimesova:

Suzanne Briet

2018-05-17T17:46:16Z

Pavla.rimesova:

'''Suzanne Briet''' (1. února 1894 - 13. února 1989) byla francouzská knihovnice, učitelka a spisovatelka. Uznávaná je především pro svoji teorii o dokumentech, zvláště pak její názor, že i fyzický objekt může být za určitých podmínek viděn jako dokument, je dodnes velmi ceněn.<ref>FAYET-SCRIBE, Sylvie. Women Professionals in Documentation in France during the 1930s. Libraries & the Cultural Record. 1995, roč. 44, č. 2. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=a9h&AN=41129025&lang=cs&site=ehost-live</ref> Může být viděna jako hlavní představitelka druhé generace evropské [[Dokumentalistiky|dokumentalistiky]]. Za práci v tomto odvětví získala přezdívku ''„Madame Documentation“''.<ref>DAY, Ronald E. Suzanne Briet: An Appreciation. ASIS&T The Association for Information Science & Technology [online]. [2006] [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.asis.org/Bulletin/Dec-06/day.html</ref>

{{Infobox Vědec
|jmeno = Suzanne Briet
[[Soubor:SuzanneBriet.jpg|thumb|340px|Suzanne Briet [http://documentationandlibrarianship.blogspot.cz/2010/12/document-studies-alternative-paradigm.html]]]
|datum_narozeni = 1. února 1894
|misto_narozeni = Ardennes, Francie
|datum_umrti = 13. února 1989
|misto_umrti = Paříž, Francie
|duvod_umrti = -
|pobyt = Paříž
|obcanstvi = francouzské
|rodina = rozvedená (Ferdinand Dupuy), bezdětná
|skola = Ecole de Sèvres, obor anglický jazyk a historie
|pracoviste = Bibliothèque National
|znamy_diky = [[#Qu’est-ce que la documentation (Co je dokumentace)|definice dokumentu]]
|oceneni = 1950, Kříž čestné legie
}}

== Život ==

'''Renée-Marie-Hélene-Suzanne Briet''' se narodila v severofrancouzském regionu Ardennes (Ardeny) 1. února 1894. Vyrostla ale v Marais poblíž Paříže společně se svojí o pět let starší sestrou Alicí. Na Ecole de Sèvres získala titul z oboru anglický jazyk a historie.<ref>FAYET-SCRIBE, Sylvie. Women Professionals in Documentation in France during the 1930s. Libraries & the Cultural Record. 1995, roč. 44, č. 2. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=a9h&AN=41129025&lang=cs&site=ehost-live</ref> Po pouhé tři roky v letech 1917-1920 vyučovala v Alžírsku ve městě Annaba.<ref>BUCKLAND, Michael. The Centenary of </ref> Tuto profesi však zanechala a roku '''1924''' se stala kvalifikovanou knihovnicí. Byla jako jedna z prvních jmenována profesionální knihovnicí v '''Bibliothèque National''' v Paříži. O rok později si vzala učitele literatury Ferdinanda Dupuye. Proto jsou některé její práce podepsány Dupuy nebo Dupuy-Briet. Po osmi letech bezdětného manželství se rozvedli.<ref>FAYET-SCRIBE, Sylvie. Women Professionals in Documentation in France during the 1930s. Libraries & the Cultural Record. 1995, roč. 44, č. 2. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=a9h&AN=41129025&lang=cs&site=ehost-live</ref>

V letech '''1934-1954''' naplánovala, zřídila a dohlížela nad '''Salle des Catalogues et Bibliographies''' (Sál katalogů a bibliografií). Ten vznikl přeměnou sklepa Bibliothèque National a umožnil tak zpřístupnit bibliografii knihovny. Vizí Suzanne Briet bylo vytvořit speciální místnost, ve které by byly shromážděny veškeré tištěné katalogy, a to nejen z Bibliothèque National, ale také dalších knihoven. Její strategie měla dvě části. Za prvé chtěla volně zpřístupnit existující bibliografie a referenční práce, a za druhé vytvořit a spravovat podpůrný lístkový informační index. Do té doby se bibliografie uchovávala v uzavřených zásobnících. Tento sál byl otevřen '''23. dubna 1934''' a dnes se jmenuje Salle X v nové Bibliothèque National Francois Mittérand.<ref>FAYET-SCRIBE, Sylvie. Women Professionals in Documentation in France during the 1930s. Libraries & the Cultural Record. 1995, roč. 44, č. 2. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=a9h&AN=41129025&lang=cs&site=ehost-live</ref>

Také vypracovala plán pro první dokumentalistickou (informačně-vědní) školu. Ta byla založena roku 1951 jako '''Institut National de Techniques de la Documentation''' na Conservatoire National des Arts et Métiers a Suzanne Briet se stala její první ředitelkou.<ref>BUCKLAND, Michael. A Brief Biography of Suzanne Renée Briet. 2005. Dostupné z: http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/Brietaut2.pdf
</ref> Ve stejném roce, tedy 1951, vydala svůj slavný manifest ''Qu’est-ce que la documentation?'' (Co je dokument?)

V letech '''1951-1952''' podnikla cestu po USA, kde zkoumala nejen bibliografické a referenční služby, ale také profesionální vzdělávání. Dospěla k názoru, že v Americe dosáhli v dokumentalistice „dokonalosti“, ačkoli jen pár Američanů bylo seznámeno s tímto pojmem.<ref>BUCKLAND, Michael. The Centenary of </ref>

Roku '''1954''' odešla ve svých 60 letech do předčasného důchodu. Následujících 30 let psala o historii regionu Ardennes a knihy o životě básníka Arthura Rimbauda.<ref>BUCKLAND, Michael. A Brief Biography of Suzanne Renée Briet. 2005. Dostupné z: http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/Brietaut2.pdf
</ref> Oživila dokonce Společnost přátel Rimbauda (Societé des amis de Rimbaud).<ref>FAYET-SCRIBE, Sylvie. Women Professionals in Documentation in France during the 1930s. Libraries & the Cultural Record. 1995, roč. 44, č. 2. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=a9h&AN=41129025&lang=cs&site=ehost-live</ref>

V 82 letech vydala paměti ''(Entre Aisne et Meuse…et au dela)''. Jsou psané velmi netradičně, neobsahují například data a jsou organizována podle klíčových slov, nikoliv chronologicky.<ref>MAACK, Mary Niles. The Lady and the Antelope: Suzanne Briet's Contribution to the French Documentation Movement: Pre-Press Version. Mary Niels Maack Home Page [online]. [2004] [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://pages.gseis.ucla.edu/faculty/maack/BrietPrePress.htm</ref> Zemřela v Paříži roku 1989 ve svých 95 letech.

== Dílo ==

=== Qu’est-ce que la documentation (Co je dokumentace) ===

Jde o publikaci vydanou v roce 1951 pod hlavičkou Union Française des Organismes de Documentation, která by se dala považovat za manifest druhé generace dokumentalistů.<ref>DAY, Ronald E. Suzanne Briet: An Appreciation. ASIS&T The Association for Information Science & Technology [online]. [2006] [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.asis.org/Bulletin/Dec-06/day.html
</ref> Zatímco první generace dokumentalistů vedená Paulem Otletem viděla jako předmět studia dokumentalistiky pouze knihu (papírový dokument), Briet ve své knize tuto definici výrazně rozšiřuje do té míry, jakou se dokumenty zabývala v rámci své kariéry a působení v Bibliothèque Nationale. Dokumentalistika se tak v jejím pojetí stává široce pojatou vědou, zabývající se dokumenty v množství různých formátů a využívající nespočetně mnoho technik a technologií (dokumentalisté podporovali využití moderních technologií ve svém oboru).<ref>DAY, Ronald E. Preface. BRIET, Suzanne, Ronald E. DAY, Laurent MARTINET a Hermina G. ANGHELESCU. What is documentation?: English translation of the classic French text. Lanham, Md.: Scarecrow Press, 2006, s. v. ISBN 0810851091. Dostupné z: http://ella.slis.indiana.edu/~roday/Briet_preface.pdf</ref> Briet se v knize kromě dokumentů věnuje také tématům jako je standardizace, informační přetížení, koordinace vědecké spolupráce nebo vzdělání budoucích dokumentalistů (a informačních vědců).<ref>DAY, Ronald E. Preface. BRIET, Suzanne, Ronald E. DAY, Laurent MARTINET a Hermina G. ANGHELESCU. What is documentation?: English translation of the classic French text. Lanham, Md.: Scarecrow Press, 2006, s. vi. ISBN 0810851091. Dostupné z: http://ella.slis.indiana.edu/~roday/Briet_preface.pdf</ref> Z tohoto důvodu je ''Qu’est-ce que la documentation'' stále aktuální a doposud z ní čerpají současní autoři a informační vědci.

Kniha v češtině prozatím nevyšla, v angličtině je dostupná pod názvem ''What is documentation?'' s komentářem od R. E. Daye.

==== Obsah ====

[[File:AntelopeSB.jpg|thumb|Antilopa]]

Kniha je rozdělena celkem do tří kapitol. Předchází jim úvod, kde Briet definuje dokumentalistiku. V první kapitole autorka uvádí svoji definici dokumentu – ''„dokument je důkaz podporující určitý fakt“''. Může mít fyzickou i symbolickou podobu, důležitý je záměr ''reprezentovat, rekonstruovat nebo názorně předvést určitý fenomén''.<ref>BUCKLAND, Michael K. What Is a </ref> Briet tedy neklade přílišný důraz na fyzickou podobu dokumentu, ale spíše na to, co dokument reprezentuje. Aby svou definici čtenáři přiblížila, používá dnes již notoricky známý příklad s antilopou. Pokud toto zvíře běhá volně v africké savaně, není samo o sobě dokumentem; pokud ale je antilopa odchycena, odvezena do zoo a patřičně popsána (třeba tabulkou u jejího výběhu), stává se z ní dokument. [[Michael_Buckland|Michael Buckland]]<ref>BUCKLAND, Michael K. What Is a </ref> tedy z jejího vysvětlení vyvozuje, že dokument musí:

#mít materiální podobu (být fyzický objekt)
#být jako dokument vystaven záměrně
#být do podoby dokumentu přetvořen
#být vnímán jako dokument

V první kapitole se Briet věnuje také vztahu dokumentu, dokumentalisty a kultury. Význam dokumentu se totiž může měnit v závislosti na tom, v jakém kulturním prostředí (tedy vědeckém oboru) jej interpretujeme.<ref>DAY, Ronald E. Preface. BRIET, Suzanne, Ronald E. DAY, Laurent MARTINET a Hermina G. ANGHELESCU. What is documentation?: English translation of the classic French text. Lanham, Md.: Scarecrow Press, 2006, s. vii. ISBN 0810851091. Dostupné z: http://ella.slis.indiana.edu/~roday/Briet_preface.pdf</ref> Slovo „kultura“ zároveň můžeme chápat v původním smyslu národního nebo etnického společenství a v širším kontextu služeb poskytovaných těmto komunitám.<ref>DAY, Ronald E. Suzanne Briet: An Appreciation. ASIS&T The Association for Information Science & Technology [online]. [2006] [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.asis.org/Bulletin/Dec-06/day.html</ref>

V druhé části autorka hovoří o nástupu dokumentalistiky jako profesního oboru příbuzného archivnictví a knihovnictví. Mluví o technologiích, které by měl dokumentalista využívat, a o vzdělání, které by mu mělo být poskytnuto. Autorka dokumentalistiku považuje za vyšší formu knihovnictví, která jej přesahuje mírou dokumentů, které je schopna uživateli poskytnout, technikami, které využívá pro jejich shromáždění a zkoumání<ref>DAY, Ronald E. Preface. BRIET, Suzanne, Ronald E. DAY, Laurent MARTINET a Hermina G. ANGHELESCU. What is documentation?: English translation of the classic French text. Lanham, Md.: Scarecrow Press, 2006, s. vii. ISBN 0810851091. Dostupné z: http://ella.slis.indiana.edu/~roday/Briet_preface.pdf</ref>, a šíří poskytnutých služeb (např. překlady dokumentů nebo předpovídání dalšího vývoje v oboru).<ref>DAY, Ronald E. Suzanne Briet: An Appreciation. ASIS&T The Association for Information Science & Technology [online]. [2006] [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.asis.org/Bulletin/Dec-06/day.html</ref>

V třetí kapitole Briet popisuje vizi toho, jak může dokumentalistika za pomoci OSN podpořit země třetího světa v dalším rozvoji. Vidí v dokumentalistice možnost, jak předpovídat další vývoj vědy a vědění a také jak do vědeckého výzkumu zapojit nové technologie.<ref>DAY, Ronald E. Preface. BRIET, Suzanne, Ronald E. DAY, Laurent MARTINET a Hermina G. ANGHELESCU. What is documentation?: English translation of the classic French text. Lanham, Md.: Scarecrow Press, 2006, s. vii. ISBN 0810851091. Dostupné z: http://ella.slis.indiana.edu/~roday/Briet_preface.pdf</ref> V tomto se ukazuje přidaná hodnota dokumentalistiky oproti tradičnímu knihovnictví, které se v meziválečné a poválečné Evropě soustředilo spíše na knihy a papírové informační zdroje obecně.<ref>DAY, Ronald E. Suzanne Briet: An Appreciation. ASIS&T The Association for Information Science & Technology [online]. [2006] [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.asis.org/Bulletin/Dec-06/day.html</ref>

=== Práce v Bibliothèque Nationale ===

Briet do knihovny nastoupila v roce 1924. Ředitelem této instituce se ve stejném roce stal Pierre-René Roland-Marcel, který zde o dva roky později vytvořil dokumentační kancelář. Toto oddělení mělo dva úkoly: 1) sloužit jako centrum informačních požadavků zadaných uživateli knihovny, 2) nabídnout uživatelům překladatelské, referenční, bibliografické a další služby.<ref>MAACK, Mary Niles. The Lady and the Antelope: Suzanne Briet's Contribution to the French Documentation Movement: Pre-Press Version. Mary Niels Maack Home Page [online]. [2004] [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://pages.gseis.ucla.edu/faculty/maack/BrietPrePress.htm</ref>

O tři roky později se v Paříži konala konference knihovnických odborníků zaštítěná Institutem intelektuální spolupráce (Institute of Intellectual Co-operation) Spojených národů. Zde padl návrh, že každá knihovna by měla mít své „národní informační centrum“, které mělo sloužit badatelům, poskytovat jim informace o dostupnosti informačních zdrojů a další relevantní služby. Roland-Marcel se zde vytyčeného úkolu chopit a Briet pověřil úkolem sepsat seznam specializovaných fondů v držení francouzských knihoven.<ref>MAACK, Mary Niles. The Lady and the Antelope: Suzanne Briet's Contribution to the French Documentation Movement: Pre-Press Version. Mary Niels Maack Home Page [online]. [2004] [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://pages.gseis.ucla.edu/faculty/maack/BrietPrePress.htm</ref>

V roce 1934 se Brietino orientační centrum přesunulo do nových prostor, přejmenovalo se na Salle des Catalogues et Bibliographies (Sál katalogů a bibliografií) a vstoupilo tak do své nejslavnější éry, protože Briet konečně dostala prostor realizovat všechny své vize. Díky větším prostorám mohla návštěvníkům zprostředkovat některé starší, ale přesto důležité bibliografie (některé pocházely z duby Ludvíka XIV.). O dva roky později celé centrum přešlo na systém lístkových katalogů a nepraktickým knižním katalogům, které se používaly do té doby, odzvonilo. Za pouhých šest let se jí v tomto centru podařilo nashromáždit přes 7 000 bibliografií a 3 600 katalogů.<ref>MAACK, Mary Niles. The Lady and the Antelope: Suzanne Briet's Contribution to the French Documentation Movement: Pre-Press Version. Mary Niels Maack Home Page [online]. [2004] [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://pages.gseis.ucla.edu/faculty/maack/BrietPrePress.htm</ref> Vzhledem k obrovském množství terciárních zdrojů, které centrum poskytovalo, vytvořila Briet také centrální dokumentační index. Byl to lístkový katalog, který obsahoval záznamy všech bibliografií Národní knihovny, ale také informace o dalších knihovnách a badatelských centrech ve Francii. Oficiálními úkoly centra se stalo 1) poskytování informací o sbírkách Národní knihovny; 2) pomáhání badatelům s orientací ve sbírkách pařížských (a později i regionálních) knihoven; 3) poskytování informací o dokumentačních centrech.

== Aktivity ==

=== Činnost v odborných organizacích ===

Většinu svého profesního života strávila Suzanne Briet v organizaci '''Union Française des Organismes de Documentation''' (Francouzská unie dokumentačních organizací; UFOD). Založila ji společně s Jeanem Gérardem v roce 1931. Měla za úkol sdružovat dokumentační centra, ať už veřejná nebo soukromá a také reprezentovat Francii v mezinárodní organizaci International Federation of Documentation.<ref>MAACK, Mary Niles. The Lady and the Antelope: Suzanne Briet's Contribution to the French Documentation Movement: Pre-Press Version. Mary Niels Maack Home Page [online]. [2004] [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://pages.gseis.ucla.edu/faculty/maack/BrietPrePress.htm</ref> Briet pro tuto instuituci vytvořila soupis všech dokumentačních center v zemi, publikovaný v roce 1935; napočítala jich celkem 73.<ref>MAACK, Mary Niles. The Lady and the Antelope: Suzanne Briet's Contribution to the French Documentation Movement: Pre-Press Version. Mary Niels Maack Home Page [online]. [2004] [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://pages.gseis.ucla.edu/faculty/maack/BrietPrePress.htm</ref> Naplnila tak jeden z cílů, které si centrum vytyčilo při svém založení. Briet se později stala hlavní sekretářkou této organizace, čímž se dostala na jednu z nejviditelnějších pozic ve francouzském světě dokumentalistiky.

V roce 1938 Francii v organizaci FID začala reprezentovat Comité français de documentation (Francouzská komisí pro dokumentaci). Činnost UFOD ale nebyla ukončena a organizace byla aktivní i ve válečných letech. Po válce se UFOD opět vrátila k činnostem spojeným s dokumenalistikou. Briet dostala za úkol vytvořit nový soupis dokumentačních center a tentokrát jich napočítala 309.

Mezi další činnosti, které Briet v této organizaci vykonávala, patřila i tvorba koncepce dvouletého přípravného kurzu pro budoucí dokumentalisty. První rok se studenti učili konzervovat, komunikovat a produkovat dokumenty, ale také základy managementu dokumentačních center. Do druhého roku mohli postoupit pouze studenti s vysokoškolským diplomem; učili je specialisté a jedním z úkolů bylo i napsat vlastní práci týkající se oboru. Tento kurz byl od roku 1950 vyučován na l'Institut National des Techniques de la Documentation. Briet byla jmenována ředitelkou tohoto institutu a sama zde vyučovala.

Byla si vědoma důležitosti standardů a spolupráce, proto pomáhala koordinovat vývoj standardů po 2. světové válce. Spolupracovala s International Standards Organisation T46 ve výboru pro dokumenty.<ref>BUCKLAND, Michael. A Brief Biography of Suzanne Renée Briet. 2005. Dostupné z: http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/Brietaut2.pdf
</ref>

=== Feminismus ===

Jako velká feministka založila úspěšný ženský Rotary klub a Klub Zonta. Ten měl dokonce více než 8 tisíc členkyň. Také se stala prezidentkou '''Union of European Women''' (Unie evropských žen).<ref>FAYET-SCRIBE, Sylvie. Women Professionals in Documentation in France during the 1930s. Libraries & the Cultural Record. 1995, roč. 44, č. 2. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=a9h&AN=41129025&lang=cs&site=ehost-live</ref>

== Význam ==

Suzanne Briet přispěla informační vědě mnoha různými způsoby. Už v době, kdy byla aktivní, fungovala jako opinion leader svého oboru a pomáhala překonat poválečné rozpory mezi knihovnictvím a dokumentalistikou. Hlavní přínos ale spočívá zejména v nadčasovosti jejího díla. Ačkoliv její kniha ''Qu’est-ce que la documentation'' byla napsána v roce 1951, myšlenky v ní sepsané jsou stále aktuální a řada současných dokumentalistů se jimi inspiruje. K opětovné popularizaci jejího díla přispěl zejména Michael Buckland. K její definici dokumentu se obrátil v době, kdy komunita informačích vědců nevěděla, co si počít s nástupem digitálních dokumentů.<ref>TOURNEY, Michele M. Caging Virtual Antelopes: Suzanne Briet’s Definition of Documents in the Context of The Digital Age. Archival Science. 2003, roč. 3, č. 3, s. 295. DOI: 10.1007/s10502-004-4038-2. Dostupné z: http://link.springer.com/10.1007/s10502-004-4038-2</ref>

Pro Briet byly významným tématem i služby zaměřené na uživatele a kulturní a sociální rozměr vyhledávání informací a přizpůsobila této filosofii svoji práci v Národní knihovně v Paříži. Výrazně přispěla i k rozvoji vzdělání francouzských informačních pracovníků díky kurikulům, které vypracovala pro UFOD.

== Ocenění ==

V roce 1950 jí byl udělen '''Kříž čestné legie'''. Ceremonie se konala v Salle des Catalogues et Bibliographies.

== Publikace ==

*BRIET, Suzanne.(1951). Qu'est-ce que la documentation? Paris: Éditions documentaires, industrielles et techniques.
*BRIET, Suzanne. (1954). Bibliothécaires et documentalistes. Revue de la documentation, no XXI, p.43.
*BRIET, Suzanne. (1954). Arthur Rimbaud, catalogue de l'exposition du centenaire de sa naissance, BNF, 1954.
*BRIET, Suzanne.(1956). Rimbaud notre prochain. Paris: Nouvelles Éditions latines.
*BRIET, Suzanne.(1960). Le maréchal de Schulemberg, Jean III, comte de Montdejeux, 1598-1671. Mezières: Éditions de la Société d'études ardennaises.
*BRIET, Suzanne.(1960). Madame Rimbaud, essai de biographie, suivi de la correspondance de Vitalie Rimbaud-Cuif dont treize lettres ineÌdites. Paris: Lettres modernes, Minard.
*BRIET, Suzanne. (1963). Châteaux des Ardennes, Mézières, Éditions de la société des Écrivains Ardennais, Les cahiers ardennais, numéro 17.
*BRIET, Suzanne. (1976). Entre Aisne et Meuse… et au-delà. Charleville-Mézières, société des Écrivains Ardennais, Les cahiers ardennais, numéro 22.

Seznam vdalších publikací je dostupný na: [http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/Brietwebbib.pdf http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/Brietwebbib.pdf]

== Poznámky ==

<references />

== Použitá literatura ==

*BRIET, Suzanne, Ronald E. DAY, Laurent MARTINET a Hermina G. ANGHELESCU. ''What is documentation?: English translation of the classic French text.'' Lanham, Md.: Scarecrow Press, 2006. ISBN 0810851091.
*BUCKLAND, Michael K. What Is a "Document"?. ''Journal of the American society for information science.'' 1997, roč. 48, č. 9, s. 804-809. Dostupné z: [http://polaris.gseis.ucla.edu/gleazer/260_readings/Buckland.pdf http://polaris.gseis.ucla.edu/gleazer/260_readings/Buckland.pdf]
*BUCKLAND, Michael. A Brief Biography of Suzanne Renée Briet. 2005. Dostupné z: [http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/Brietaut2.pdf http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/Brietaut2.pdf]
*BUCKLAND, Michael. The Centenary of "Madame Documentation": Suzanne Briet, 1894-1989. ''Journal of the American Society for Information Science.'' roč. 46, č. 3, s. 235-237. Dostupné z: [http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=bth&AN=9505225921&lang=cs&site=ehost-live http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=bth&AN=9505225921&lang=cs&site=ehost-live]
*DAY, Ronald E. Suzanne Briet: An Appreciation. ''ASIS&T The Association for Information Science & Technology'' [online]. [2006] [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: [http://www.asis.org/Bulletin/Dec-06/day.html http://www.asis.org/Bulletin/Dec-06/day.html]
*FAYET-SCRIBE, Sylvie. Women Professionals in Documentation in France during the 1930s. ''Libraries & the Cultural Record.'' 1995, roč. 44, č. 2. Dostupné z: [http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=a9h&AN=41129025&lang=cs&site=ehost-live http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=a9h&AN=41129025&lang=cs&site=ehost-live]
*MAACK, Mary Niles. The Lady and the Antelope: Suzanne Briet's Contribution to the French Documentation Movement: Pre-Press Version. ''Mary Niels Maack Home Page'' [online]. [2004] [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: [http://pages.gseis.ucla.edu/faculty/maack/BrietPrePress.htm http://pages.gseis.ucla.edu/faculty/maack/BrietPrePress.htm]
*TOURNEY, Michele M. Caging Virtual Antelopes: Suzanne Briet’s Definition of Documents in the Context of The Digital Age. ''Archival Science.'' 2003, roč. 3, č. 3, s. 291-311. DOI: 10.1007/s10502-004-4038-2. Dostupné z: [http://link.springer.com/10.1007/s10502-004-4038-2 http://link.springer.com/10.1007/s10502-004-4038-2]

{{DEFAULTSORT:Briet, Suzanne}}

[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

2018-05-17T17:38:33Z

Pavla.rimesova:

{{Infobox - osoba
| popisek = Ladislav Schmied (2011)
| velikost obrázku =
| zájem = astronom-amatér
| datum narození = 22. června 1927
| místo narození = Strmilov
| stát narození = Československo
| povolání = účetní a rozpočtář
| plat =
| majetek =
| choť = Františka, zemřela 23. ledna 2012
| datum úmrtí = 29. března 2012
| místo úmrtí = České Budějovice
| stát úmrtí = Česká republika
}}

'''Myer Mike Kessler '''(1918-1997) byl původem ukrajinský vědec, za jehož hlavní přínos je považován objev bibliografického spojování. 

== Život ==

Myer Mike Kessler, také známý pod jménem Myron Kessler, se narodil v roce 1918 v ukrajinském městě Oděsa. Jeho otci, účetnímu, bylo v té době 49 let a jeho matce bylo 43. V pozdějším věku se celá rodina, včetně jeho sestry, odstěhovala do Ameriky. Tam navštěvoval Massachusettský technologický institut, na kterém získal titul B.S. a později také M.S. V roce 1948 získal na Dukeově univerzitě titul Ph.D. z oblasti fyziky. Zajímal se o citační analýzu, uplatňování nových nápadů v managementu a instrukce a technologie v administrativě akademických knihoven.

V Americe se také setkal se svojí budoucí ženou, Minuettou Shumiatcher Borek Kessler, pianistkou a skladatelkou, původem z Běloruska, kterou si v roce 1952 vzal. Do roku 1953 žili manželé v Cambridge, Massachusetts, poté se přestěhovali do města Belmont, Massachusetts, kde spolu prožili zbytek života. Myer Mike Kessler měl se svojí ženou jedinou dceru Jean.  

Myer působil několik let v Národním institutu standardů ve Washingtonu, D.C., nyní známém jako Národní institut standardů a technologií. Dále učil fyziku na Brandeisově univerzitě v Massachusetts, ale jeho nejvýznamějším působištěm byl Massachusettský technologický institut (MIT), kde mimo jiné pracoval na vývoji systémů radarů a vojenského vedení.V MIT také objevil Bibliografické spojování a kolem roku 1964 vytvořil Technický informační projekt (TIP), který zkoumal bibliografické spojování mezi pracemi. Myer Mike Kessler zemřel v roce 1997 v Belmontu ve věku 79 let.

== Dílo ==

== Aktivity ==

== Význam pro informační vědu ==

== Publikace ==

</pre>