<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wiki.knihovna.cz/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Oldasadlo</id>
	<title>WikiKnihovna - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wiki.knihovna.cz/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Oldasadlo"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Oldasadlo"/>
	<updated>2026-07-21T00:26:12Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.35.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Ontology&amp;diff=50254</id>
		<title>Ontology</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Ontology&amp;diff=50254"/>
		<updated>2015-02-12T14:38:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Oldasadlo: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jonáš Prstek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' ontologie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:''' Sémantický web&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;amp;nbsp; &amp;amp;nbsp; &amp;amp;nbsp; &amp;amp;nbsp; &amp;amp;nbsp; &amp;amp;nbsp; &amp;amp;nbsp; &amp;amp;nbsp;'''''&amp;amp;nbsp;nadřazené''''':''' konceptualizace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;amp;nbsp; &amp;amp;nbsp; &amp;amp;nbsp; &amp;amp;nbsp; &amp;amp;nbsp; &amp;amp;nbsp; &amp;amp;nbsp; &amp;amp;nbsp; '''''&amp;amp;nbsp;podřazené''''':'''&amp;amp;nbsp;OWL, strojové zpracování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie je formalizovaná reprezentace znalostí pro použití v [[Informatika|informatice]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice a využití ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci informační vědy a informatiky pod pojmem ontologie rozumíme explicitní specifikaci konceptualizace. Konceptualizací myslíme výsek světa se svými objekty, koncepty a vztahy vyjádřený abstraktně a zjednodušeně za určitým účelem, v našem případě pro účel zpracování strojem. Pokud definici rozšíříme podle W. N. Borsta (Ontologies are formal descriptions of shared knowledge in a domain&amp;lt;ref&amp;gt;BORST, Willem Nico. ''Construction of engineering ontologies for knowledge sharing and reuse.'' Enschede: CTIT, Centre for Telematics and Information Technology, 1997, s. 5-6. ISBN 9036509882.&amp;lt;/ref&amp;gt;), musíme ještě dodat, že tato konceptualizace je formální (vytvořená tak, aby byla srozumitelná našim strojům) a sdílená, tedy že je v souladu s aktuálním diskurzem. Ontologiemi lze vyjádřit např. taxonomie, tezaury, konceptuální modely či teorie.&amp;lt;ref&amp;gt;MOTEJLKOVÁ, Anna. Sémantický web. ''Ikaros'' [online]. 2011, ročník 15, číslo 9 [cit. 16.1.2015]. Available at World Wide Web: http://ikaros.cz/node/13753. urn:nbn:cz:ik-13753. ISSN 1212-5075.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ontologie ve filozofii ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie je původně filozofickým termínem (z řečtiny onto-: zabývající se bytím, věda o bytí). Filozofická ontologie se zabývá otázkou bytí a nebytí entit a možnostmi jejich zasazování do množin, vztahů v hierarchiích, třídění do podmnožin.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy ontologií ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie nejčastěji dělíme podle zdroje konceptualizace na tyto typy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Ontologie vyššího řádu: zachycují obecné zákonitosti, zpravidla napříč více doménových ontologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Doménové ontologie: zpracovávají jen určitý specifický okruh zájmu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Úlohové ontologie neboli metaontologie: zaměřeny na proces odvozování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Aplikační ontologie: stvořené pro konkrétní aplikaci.&amp;lt;ref&amp;gt;ŠTENCEK, Jiří. ''Užití sémantických technologií ve značkovacích jazycích.'' Praha, 2010. Dostupné z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?download_prace=1&amp;amp;podrobnosti=49601. Bakalářská práce. https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?download_prace=1&amp;amp;podrobnosti=49601. Vedoucí práce Nekvasil, Marek.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Ontologie a sémantický web =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sémantický web]] můžeme zjednodušeně popsat jako web psaný ve speciálních značkovacích jazycích podobných [[XML]], které rozšiřují [[Metadata]] dokumentu tím, že definují přímo obsah stránky, např. zboží které je prostřednictvím stránky prodáváno. Za tímto účelem byl vyvinut jazyk [[RDF]] (Resource Definition Framework), prostřednictvím kterého jsou weby konstruovány coby konceptuální datové modely za pomocí trojic objekt-atribut-hodnota. Samotné používání RDF by ale současný web příliš neposunulo. RDF dává totiž tvůrcům obsahu volnost v definování vlastních objektů a jejich atributů, což na srozumitelnosti pro ostatní uživatele, natož pak pro stroje, příliš nepřidává. Řešením je tedy ontologie, kterou v tomto kontextu můžeme chápat jako speciální tezaurus či slovník, který nejen že definuje pojmy, ale i kategorie do kterých spadají, jejich vzájemné vztahy, taxonomii a pravidla pro odvozování pojmů nových.&amp;amp;nbsp; Ontologie v kontextu sémantického webu je struktura závazná pro tvůrce sémantických webů - závaznost zaručuje univerzální platnost a zároveň umožňuje strojové zpracování.&amp;lt;ref&amp;gt;SKOLKOVÁ, Linda. ''Ontologie jako součást sémantického webu: Seminární práce na předmět Matematické a informatické modely v ontologii.'' [online]. [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://lin.skl.sweb.cz/ontologie.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie pro sémantickém webu jsou vytvářeny v jazycích jako je OWL (Web Ontology Language), SKOS (Simple Knowledge Organization System) či Turtle (Terse RDF Triple Language).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;Web opírající se o sémantické značkovací jazyky a ontologie bude mnohem snáze prohledávatelný, protože na rozdíl od současnosti, kdy při prohledávání internetu hledáme dokumenty, které oblast našeho zájmu popisují, bude možné díky takto vzniklé nové dimenzi vztahů mezi pojmy samotnými vyhledávat přímo tyto pojmy.&amp;amp;nbsp;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BORST, Willem Nico. ''Construction of engineering ontologies for knowledge sharing and reuse''. Enschede: CTIT, Centre for Telematics and Information Technology, 1997, s. 5-6. ISBN 9036509882.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MOTEJLKOVÁ, Anna. Sémantický web.''Ikaros'' [online]. 2011, ročník 15, číslo 9 [cit. 16.1.2015]. Available at World Wide Web: [http://ikaros.cz/node/13753 http://ikaros.cz/node/13753]. urn:nbn:cz:ik-13753. ISSN 1212-5075.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ŠTENCEK, Jiří.''Užití sémantických technologií ve značkovacích jazycích''. Praha, 2010. Dostupné z: [https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?download_prace=1&amp;amp;podrobnosti=49601 https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?download_prace=1&amp;amp;podrobnosti=49601]. Bakalářská práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SKOLKOVÁ, Linda. ''Ontologie jako součást sémantického webu: Seminární práce na předmět Matematické a informatické modely v ontologii.'' [online]. [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: [http://lin.skl.sweb.cz/ontologie.htm http://lin.skl.sweb.cz/ontologie.htm]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference&amp;amp;nbsp; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Oldasadlo</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Ontology&amp;diff=50253</id>
		<title>Ontology</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Ontology&amp;diff=50253"/>
		<updated>2015-02-12T14:37:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Oldasadlo: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jonáš Prstek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' ontologie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:''' Sémantický web&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;amp;nbsp; &amp;amp;nbsp; &amp;amp;nbsp; &amp;amp;nbsp; &amp;amp;nbsp; &amp;amp;nbsp; &amp;amp;nbsp; &amp;amp;nbsp;'''''&amp;amp;nbsp;nadřazené''''':''' konceptualizace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;amp;nbsp; &amp;amp;nbsp; &amp;amp;nbsp; &amp;amp;nbsp; &amp;amp;nbsp; &amp;amp;nbsp; &amp;amp;nbsp; &amp;amp;nbsp; '''''&amp;amp;nbsp;podřazené''''':'''&amp;amp;nbsp;OWL, strojové zpracování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie je formalizovaná reprezentace znalostí pro použití v [[Informatika|informatice]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice a využití ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci informační vědy a informatiky pod pojmem ontologie rozumíme explicitní specifikaci konceptualizace. Konceptualizací myslíme výsek světa se svými objekty, koncepty a vztahy vyjádřený abstraktně a zjednodušeně za určitým účelem, v našem případě pro účel zpracování strojem. Pokud definici rozšíříme podle W. N. Borsta (Ontologies are formal descriptions of shared knowledge in a domain&amp;lt;ref&amp;gt;BORST, Willem Nico. Construction of engineering ontologies for knowledge sharing and reuse. Enschede: CTIT, Centre for Telematics and Information Technology, 1997, s. 5-6. ISBN 9036509882.&amp;lt;/ref&amp;gt;), musíme ještě dodat, že tato konceptualizace je formální (vytvořená tak, aby byla srozumitelná našim strojům) a sdílená, tedy že je v souladu s aktuálním diskurzem. Ontologiemi lze vyjádřit např. taxonomie, tezaury, konceptuální modely či teorie.&amp;lt;ref&amp;gt;Motejlková, Anna. Sémantický web. ''Ikaros'' [online]. 2011, ročník 15, číslo 9 [cit. 16.1.2015]. Available at World Wide Web: http://ikaros.cz/node/13753. urn:nbn:cz:ik-13753. ISSN 1212-5075.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ontologie ve filozofii ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie je původně filozofickým termínem (z řečtiny onto-: zabývající se bytím, věda o bytí). Filozofická ontologie se zabývá otázkou bytí a nebytí entit a možnostmi jejich zasazování do množin, vztahů v hierarchiích, třídění do podmnožin.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy ontologií ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie nejčastěji dělíme podle zdroje konceptualizace na tyto typy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Ontologie vyššího řádu: zachycují obecné zákonitosti, zpravidla napříč více doménových ontologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Doménové ontologie: zpracovávají jen určitý specifický okruh zájmu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Úlohové ontologie neboli metaontologie: zaměřeny na proces odvozování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Aplikační ontologie: stvořené pro konkrétní aplikaci.&amp;lt;ref&amp;gt;ŠTENCEK, Jiří. Užití sémantických technologií ve značkovacích jazycích. Praha, 2010. Dostupné z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?download_prace=1&amp;amp;podrobnosti=49601. Bakalářská práce. https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?download_prace=1&amp;amp;podrobnosti=49601. Vedoucí práce Nekvasil, Marek.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Ontologie a sémantický web =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sémantický web]] můžeme zjednodušeně popsat jako web psaný ve speciálních značkovacích jazycích podobných [[XML]], které rozšiřují [[Metadata]] dokumentu tím, že definují přímo obsah stránky, např. zboží které je prostřednictvím stránky prodáváno. Za tímto účelem byl vyvinut jazyk [[RDF]] (Resource Definition Framework), prostřednictvím kterého jsou weby konstruovány coby konceptuální datové modely za pomocí trojic objekt-atribut-hodnota. Samotné používání RDF by ale současný web příliš neposunulo. RDF dává totiž tvůrcům obsahu volnost v definování vlastních objektů a jejich atributů, což na srozumitelnosti pro ostatní uživatele, natož pak pro stroje, příliš nepřidává. Řešením je tedy ontologie, kterou v tomto kontextu můžeme chápat jako speciální tezaurus či slovník, který nejen že definuje pojmy, ale i kategorie do kterých spadají, jejich vzájemné vztahy, taxonomii a pravidla pro odvozování pojmů nových.&amp;amp;nbsp; Ontologie v kontextu sémantického webu je struktura závazná pro tvůrce sémantických webů - závaznost zaručuje univerzální platnost a zároveň umožňuje strojové zpracování.&amp;lt;ref&amp;gt;SKOLKOVÁ, Linda. Ontologie jako součást sémantického webu: Seminární práce na předmět Matematické a informatické modely v ontologii. [online]. [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://lin.skl.sweb.cz/ontologie.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie pro sémantickém webu jsou vytvářeny v jazycích jako je OWL (Web Ontology Language), SKOS (Simple Knowledge Organization System) či Turtle (Terse RDF Triple Language).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;Web opírající se o sémantické značkovací jazyky a ontologie bude mnohem snáze prohledávatelný, protože na rozdíl od současnosti, kdy při prohledávání internetu hledáme dokumenty, které oblast našeho zájmu popisují, bude možné díky takto vzniklé nové dimenzi vztahů mezi pojmy samotnými vyhledávat přímo tyto pojmy.&amp;amp;nbsp;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BORST, Willem Nico. ''Construction of engineering ontologies for knowledge sharing and reuse''. Enschede: CTIT, Centre for Telematics and Information Technology, 1997, s. 5-6. ISBN 9036509882.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MOTEJLKOVÁ, Anna. Sémantický web.''Ikaros'' [online]. 2011, ročník 15, číslo 9 [cit. 16.1.2015]. Available at World Wide Web: [http://ikaros.cz/node/13753 http://ikaros.cz/node/13753]. urn:nbn:cz:ik-13753. ISSN 1212-5075.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ŠTENCEK, Jiří.''Užití sémantických technologií ve značkovacích jazycích''. Praha, 2010. Dostupné z: [https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?download_prace=1&amp;amp;podrobnosti=49601 https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?download_prace=1&amp;amp;podrobnosti=49601]. Bakalářská práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SKOLKOVÁ, Linda. ''Ontologie jako součást sémantického webu: Seminární práce na předmět Matematické a informatické modely v ontologii.'' [online]. [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: [http://lin.skl.sweb.cz/ontologie.htm http://lin.skl.sweb.cz/ontologie.htm]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference&amp;amp;nbsp; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Oldasadlo</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Ontology&amp;diff=50250</id>
		<title>Ontology</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Ontology&amp;diff=50250"/>
		<updated>2015-02-12T14:15:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Oldasadlo: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jonáš Prstek &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' ontologie &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:''' Sémantický web &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;amp;nbsp; &amp;amp;nbsp; &amp;amp;nbsp; &amp;amp;nbsp; &amp;amp;nbsp; &amp;amp;nbsp; &amp;amp;nbsp; &amp;amp;nbsp;'''''&amp;amp;nbsp;nadřazené''''':''' konceptualizace &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;amp;nbsp; &amp;amp;nbsp; &amp;amp;nbsp; &amp;amp;nbsp; &amp;amp;nbsp; &amp;amp;nbsp; &amp;amp;nbsp; &amp;amp;nbsp; '''''&amp;amp;nbsp;podřazené''''':'''&amp;amp;nbsp;OWL, strojové zpracování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie je formalizovaná reprezentace znalostí pro použití v [[Informatika|informatice]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice a využití ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci informační vědy a informatiky pod pojmem ontologie rozumíme explicitní specifikaci konceptualizace. Konceptualizací myslíme výsek světa se svými objekty, koncepty a vztahy vyjádřený abstraktně a zjednodušeně za určitým účelem, v našem případě pro účel zpracování strojem. Pokud definici rozšíříme podle W. N. Borsta (Ontologies are formal descriptions of shared knowledge in a domain&amp;lt;ref&amp;gt;BORST, Willem Nico. Construction of engineering ontologies for knowledge sharing and reuse. Enschede: CTIT, Centre for Telematics and Information Technology, 1997, s. 5-6. ISBN 9036509882.&amp;lt;/ref&amp;gt;), musíme ještě dodat, že tato konceptualizace je formální (vytvořená tak, aby byla srozumitelná našim strojům) a sdílená, tedy že je v souladu s aktuálním diskurzem. Ontologiemi lze vyjádřit např. taxonomie, tezaury, konceptuální modely či teorie.&amp;lt;ref&amp;gt;Motejlková, Anna. Sémantický web. ''Ikaros'' [online]. 2011, ročník 15, číslo 9 [cit. 16.1.2015]. Available at World Wide Web: http://ikaros.cz/node/13753. urn:nbn:cz:ik-13753. ISSN 1212-5075.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ontologie ve filozofii ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie je původně filozofickým termínem (z řečtiny onto-: zabývající se bytím, věda o bytí). Filozofická ontologie se zabývá otázkou bytí a nebytí entit a možnostmi jejich zasazování do množin, vztahů v hierarchiích, třídění do podmnožin.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy ontologií ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie nejčastěji dělíme podle zdroje konceptualizace na tyto typy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Ontologie vyššího řádu: zachycují obecné zákonitosti, zpravidla napříč více doménových ontologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Doménové ontologie: zpracovávají jen určitý specifický okruh zájmu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Úlohové ontologie neboli metaontologie: zaměřeny na proces odvozování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Aplikační ontologie: stvořené pro konkrétní aplikaci.&amp;lt;ref&amp;gt;ŠTENCEK, Jiří. Užití sémantických technologií ve značkovacích jazycích. Praha, 2010. Dostupné z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?download_prace=1&amp;amp;podrobnosti=49601. Bakalářská práce. https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?download_prace=1&amp;amp;podrobnosti=49601. Vedoucí práce Nekvasil, Marek.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Ontologie a sémantický web =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sémantický web]] můžeme zjednodušeně popsat jako web psaný ve speciálních značkovacích jazycích podobných [[XML]], které rozšiřují [[Metadata]] dokumentu tím, že definují přímo obsah stránky, např. zboží které je prostřednictvím stránky prodáváno. Za tímto účelem byl vyvinut jazyk [[RDF]] (Resource Definition Framework), prostřednictvím kterého jsou weby konstruovány coby konceptuální datové modely za pomocí trojic objekt-atribut-hodnota. Samotné používání RDF by ale současný web příliš neposunulo. RDF dává totiž tvůrcům obsahu volnost v definování vlastních objektů a jejich atributů, což na srozumitelnosti pro ostatní uživatele, natož pak pro stroje, příliš nepřidává. Řešením je tedy ontologie, kterou v tomto kontextu můžeme chápat jako speciální tezaurus či slovník, který nejen že definuje pojmy, ale i kategorie do kterých spadají, jejich vzájemné vztahy, taxonomii a pravidla pro odvozování pojmů nových.&amp;amp;nbsp; Ontologie v kontextu sémantického webu je struktura závazná pro tvůrce sémantických webů - závaznost zaručuje univerzální platnost a zároveň umožňuje strojové zpracování.&amp;lt;ref&amp;gt;SKOLKOVÁ, Linda. Ontologie jako součást sémantického webu: Seminární práce na předmět Matematické a informatické modely v ontologii. [online]. [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://lin.skl.sweb.cz/ontologie.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie pro sémantickém webu jsou vytvářeny v jazycích jako je OWL (Web Ontology Language), SKOS (Simple Knowledge Organization System) či Turtle (Terse RDF Triple Language).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;Web opírající se o sémantické značkovací jazyky a ontologie bude mnohem snáze prohledávatelný, protože na rozdíl od současnosti, kdy při prohledávání internetu hledáme dokumenty, které oblast našeho zájmu popisují, bude možné díky takto vzniklé nové dimenzi vztahů mezi pojmy samotnými vyhledávat přímo tyto pojmy.&amp;amp;nbsp;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BORST, Willem Nico. Construction of engineering ontologies for knowledge sharing and reuse. Enschede: CTIT, Centre for Telematics and Information Technology, 1997, s. 5-6. ISBN 9036509882.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MOTEJLKOVÁ, Anna. Sémantický web. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 9 [cit. 16.1.2015]. Available at World Wide Web: [http://ikaros.cz/node/13753 http://ikaros.cz/node/13753]. urn:nbn:cz:ik-13753. ISSN 1212-5075.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ŠTENCEK, Jiří. Užití sémantických technologií ve značkovacích jazycích. Praha, 2010. Dostupné z: [https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?download_prace=1&amp;amp;podrobnosti=49601 https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?download_prace=1&amp;amp;podrobnosti=49601]. Bakalářská práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SKOLKOVÁ, Linda. Ontologie jako součást sémantického webu: Seminární práce na předmět Matematické a informatické modely v ontologii. [online]. [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: [http://lin.skl.sweb.cz/ontologie.htm http://lin.skl.sweb.cz/ontologie.htm]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference&amp;amp;nbsp; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Oldasadlo</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Ontology&amp;diff=49334</id>
		<title>Ontology</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Ontology&amp;diff=49334"/>
		<updated>2015-01-16T16:45:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Oldasadlo: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jonáš Prstek '''Klíčová slova:''' ontologie '''Synonyma:''' '''Související pojmy:''' Sémantický web '''nadřazené:''' konceptualizace '''podřazené:''' - OWL, strojové zpracování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie je formalizovaná reprezentace znalostí pro použití v [[Informatika|informatice]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice a využití ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci informační vědy a informatiky pod pojmem ontologie rozumíme explicitní specifikaci konceptualizace. Konceptualizací myslíme výsek světa se svými objekty, koncepty a vztahy vyjádřený abstraktně a zjednodušeně za určitým účelem, v našem případě pro účel zpracování strojem. Pokud definici rozšíříme podle W. N. Borsta (Ontologies are formal descriptions of shared knowledge in a domain&amp;lt;ref&amp;gt;BORST, Willem Nico. Construction of engineering ontologies for knowledge sharing and reuse. Enschede: CTIT, Centre for Telematics and Information Technology, 1997, s. 5-6. ISBN 9036509882.&amp;lt;/ref&amp;gt;), musíme ještě dodat, že tato konceptualizace je formální (vytvořená tak, aby byla srozumitelná našim strojům) a sdílená, tedy že je v souladu s aktuálním diskurzem. Ontologiemi lze vyjádřit např. taxonomie, tezaury, konceptuální modely či teorie.&amp;lt;ref&amp;gt;Motejlková, Anna. Sémantický web. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 9 [cit. 16.1.2015]. Available at World Wide Web: http://ikaros.cz/node/13753. urn:nbn:cz:ik-13753. ISSN 1212-5075.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ontologie ve filozofii ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie je původně filozofickým termínem (z řečtiny onto-: zabývající se bytím, věda o bytí). Filozofická ontologie se zabývá otázkou bytí a nebytí entit a možnostmi jejich zasazování do množin, vztahů v hierarchiích, třídění do podmnožin.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy ontologií ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie nejčastěji dělíme podle zdroje konceptualizace na tyto typy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Ontologie vyššího řádu: zachycují obecné zákonitosti, zpravidla napříč více doménových ontologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Doménové ontologie: zpracovávají jen určitý specifický okruh zájmu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Úlohové ontologie neboli metaontologie: zaměřeny na proces odvozování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Aplikační ontologie: stvořené pro konkrétní aplikaci.&amp;lt;ref&amp;gt;ŠTENCEK, Jiří. Užití sémantických technologií ve značkovacích jazycích. Praha, 2010. Dostupné z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?download_prace=1&amp;amp;podrobnosti=49601. Bakalářská práce. https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?download_prace=1&amp;amp;podrobnosti=49601. Vedoucí práce Nekvasil, Marek.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Ontologie a sémantický web =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sémantický web]] můžeme zjednodušeně popsat jako web psaný ve speciálních značkovacích jazycích podobných [[XML]], které rozšiřují [[Metadata]] dokumentu tím, že definují přímo obsah stránky, např. zboží které je prostřednictvím stránky prodáváno. Za tímto účelem byl vyvinut jazyk [[RDF]] (Resource Definition Framework), prostřednictvím kterého jsou weby konstruovány coby konceptuální datové modely za pomocí trojic objekt-atribut-hodnota. Samotné používání RDF by ale současný web příliš neposunulo. RDF dává totiž tvůrcům obsahu volnost v definování vlastních objektů a jejich atributů, což na srozumitelnosti pro ostatní uživatele, natož pak pro stroje, příliš nepřidává. Řešením je tedy ontologie, kterou v tomto kontextu můžeme chápat jako speciální tezaurus či slovník, který nejen že definuje pojmy, ale i kategorie do kterých spadají, jejich vzájemné vztahy, taxonomii a pravidla pro odvozování pojmů nových.&amp;amp;nbsp; Ontologie v kontextu sémantického webu je struktura závazná pro tvůrce sémantických webů - závaznost zaručuje univerzální platnost a zároveň umožňuje strojové zpracování.&amp;lt;ref&amp;gt;SKOLKOVÁ, Linda. Ontologie jako součást sémantického webu: Seminární práce na předmět Matematické a informatické modely v ontologii. [online]. [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://lin.skl.sweb.cz/ontologie.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie pro sémantickém webu jsou vytvářeny v jazycích jako je OWL (Web Ontology Language), SKOS (Simple Knowledge Organization System) či Turtle (Terse RDF Triple Language).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;Web opírající se o sémantické značkovací jazyky a ontologie bude mnohem snáze prohledávatelný, protože na rozdíl od současnosti, kdy při prohledávání internetu hledáme dokumenty, které oblast našeho zájmu popisují, bude možné díky takto vzniklé nové dimenzi vztahů mezi pojmy samotnými vyhledávat přímo tyto pojmy.&amp;amp;nbsp;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BORST, Willem Nico. Construction of engineering ontologies for knowledge sharing and reuse. Enschede: CTIT, Centre for Telematics and Information Technology, 1997, s. 5-6. ISBN 9036509882.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MOTEJLKOVÁ, Anna. Sémantický web. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 9 [cit. 16.1.2015]. Available at World Wide Web: [http://ikaros.cz/node/13753 http://ikaros.cz/node/13753]. urn:nbn:cz:ik-13753. ISSN 1212-5075.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ŠTENCEK, Jiří. Užití sémantických technologií ve značkovacích jazycích. Praha, 2010. Dostupné z: [https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?download_prace=1&amp;amp;podrobnosti=49601 https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?download_prace=1&amp;amp;podrobnosti=49601]. Bakalářská práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SKOLKOVÁ, Linda. Ontologie jako součást sémantického webu: Seminární práce na předmět Matematické a informatické modely v ontologii. [online]. [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: [http://lin.skl.sweb.cz/ontologie.htm http://lin.skl.sweb.cz/ontologie.htm]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference&amp;amp;nbsp; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Oldasadlo</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Ontology&amp;diff=49333</id>
		<title>Ontology</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Ontology&amp;diff=49333"/>
		<updated>2015-01-16T16:45:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Oldasadlo: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jonáš Prstek '''Klíčová slova:''' ontologie '''Synonyma:''' '''Související pojmy:''' Sémantický web '''nadřazené:''' konceptualizace '''podřazené:''' - OWL, strojové zpracování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie je formalizovaná reprezentace znalostí pro použití v [[Informatika|informatice]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice a využití ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci informační vědy a informatiky pod pojmem ontologie rozumíme explicitní specifikaci konceptualizace. Konceptualizací myslíme výsek světa se svými objekty, koncepty a vztahy vyjádřený abstraktně a zjednodušeně za určitým účelem, v našem případě pro účel zpracování strojem. Pokud definici rozšíříme podle W. N. Borsta (Ontologies are formal descriptions of shared knowledge in a domain&amp;lt;ref&amp;gt;BORST, Willem Nico. Construction of engineering ontologies for knowledge sharing and reuse. Enschede: CTIT, Centre for Telematics and Information Technology, 1997, s. 5-6. ISBN 9036509882.&amp;lt;/ref&amp;gt;), musíme ještě dodat, že tato konceptualizace je formální (vytvořená tak, aby byla srozumitelná našim strojům) a sdílená, tedy že je v souladu s aktuálním diskurzem. Ontologiemi lze vyjádřit např. taxonomie, tezaury, konceptuální modely či teorie.&amp;lt;ref&amp;gt;Motejlková, Anna. Sémantický web. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 9 [cit. 16.1.2015]. Available at World Wide Web: http://ikaros.cz/node/13753. urn:nbn:cz:ik-13753. ISSN 1212-5075.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ontologie ve filozofii ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie je původně filozofickým termínem (z řečtiny onto-: zabývající se bytím, věda o bytí). Filozofická ontologie se zabývá otázkou bytí a nebytí entit a možnostmi jejich zasazování do množin, vztahů v hierarchiích, třídění do podmnožin.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy ontologií ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie nejčastěji dělíme podle zdroje konceptualizace na tyto typy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Ontologie vyššího řádu: zachycují obecné zákonitosti, zpravidla napříč více doménových ontologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Doménové ontologie: zpracovávají jen určitý specifický okruh zájmu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Úlohové ontologie neboli metaontologie: zaměřeny na proces odvozování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Aplikační ontologie: stvořené pro konkrétní aplikaci.&amp;lt;ref&amp;gt;ŠTENCEK, Jiří. Užití sémantických technologií ve značkovacích jazycích. Praha, 2010. Dostupné z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?download_prace=1&amp;amp;podrobnosti=49601. Bakalářská práce. https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?download_prace=1&amp;amp;podrobnosti=49601. Vedoucí práce Nekvasil, Marek.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Ontologie a sémantický web =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sémantický web]] můžeme zjednodušeně popsat jako web psaný ve speciálních značkovacích jazycích podobných [[XML]], které rozšiřují [[Metadata]] dokumentu tím, že definují přímo obsah stránky, např. zboží které je prostřednictvím stránky prodáváno. Za tímto účelem byl vyvinut jazyk [[RDF]] (Resource Definition Framework), prostřednictvím kterého jsou weby konstruovány coby konceptuální datové modely za pomocí trojic objekt-atribut-hodnota. Samotné používání RDF by ale současný web příliš neposunulo. RDF dává totiž tvůrcům obsahu volnost v definování vlastních objektů a jejich atributů, což na srozumitelnosti pro ostatní uživatele, natož pak pro stroje, příliš nepřidává. Řešením je tedy ontologie, kterou v tomto kontextu můžeme chápat jako speciální tezaurus či slovník, který nejen že definuje pojmy, ale i kategorie do kterých spadají, jejich vzájemné vztahy, taxonomii a pravidla pro odvozování pojmů nových.&amp;amp;nbsp; Ontologie v kontextu sémantického webu je struktura závazná pro tvůrce sémantických webů - závaznost zaručuje univerzální platnost a zároveň umožňuje strojové zpracování.&amp;lt;ref&amp;gt;SKOLKOVÁ, Linda. Ontologie jako součást sémantického webu: Seminární práce na předmět Matematické a informatické modely v ontologii. [online]. [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://lin.skl.sweb.cz/ontologie.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie pro sémantickém webu jsou vytvářeny v jazycích jako je OWL (Web Ontology Language), SKOS (Simple Knowledge Organization System) či Turtle (Terse RDF Triple Language).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;Web opírající se o sémantické značkovací jazyky a ontologie bude mnohem snáze prohledávatelný, protože na rozdíl od současnosti, kdy při prohledávání internetu hledáme dokumenty, které oblast našeho zájmu popisují, bude možné díky takto vzniklé nové dimenzi vztahů mezi pojmy samotnými vyhledávat přímo tyto pojmy.&amp;amp;nbsp;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BORST, Willem Nico. Construction of engineering ontologies for knowledge sharing and reuse. Enschede: CTIT, Centre for Telematics and Information Technology, 1997, s. 5-6. ISBN 9036509882.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MOTEJLKOVÁ, Anna. Sémantický web. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 9 [cit. 16.1.2015]. Available at World Wide Web: [http://ikaros.cz/node/13753 http://ikaros.cz/node/13753]. urn:nbn:cz:ik-13753. ISSN 1212-5075.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ŠTENCEK, Jiří. Užití sémantických technologií ve značkovacích jazycích. Praha, 2010. Dostupné z: [https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?download_prace=1&amp;amp;podrobnosti=49601 https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?download_prace=1&amp;amp;podrobnosti=49601]. Bakalářská práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SKOLKOVÁ, Linda. Ontologie jako součást sémantického webu: Seminární práce na předmět Matematické a informatické modely v ontologii. [online]. [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: [http://lin.skl.sweb.cz/ontologie.htm http://lin.skl.sweb.cz/ontologie.htm]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference&amp;amp;nbsp; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Oldasadlo</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Ontology&amp;diff=49331</id>
		<title>Ontology</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Ontology&amp;diff=49331"/>
		<updated>2015-01-16T16:41:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Oldasadlo: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jonáš Prstek '''Klíčová slova:''' ontologie '''Synonyma:''' '''Související pojmy:''' Sémantický web '''nadřazené:''' konceptualizace '''podřazené:''' - OWL, strojové zpracování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie je formalizovaná reprezentace znalostí pro použití v [[Informatika|informatice]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice a využití ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci informační vědy a informatiky pod pojmem ontologie rozumíme explicitní specifikaci konceptualizace. Konceptualizací myslíme výsek světa se svými objekty, koncepty a vztahy vyjádřený abstraktně a zjednodušeně za určitým účelem, v našem případě pro účel zpracování strojem. Pokud definici rozšíříme podle W. N. Borsta (Ontologies are formal descriptions of shared knowledge in a domain&amp;lt;ref&amp;gt;BORST, Willem Nico. Construction of engineering ontologies for knowledge sharing and reuse. Enschede: CTIT, Centre for Telematics and Information Technology, 1997, s. 5-6. ISBN 9036509882.&amp;lt;/ref&amp;gt;), musíme ještě dodat, že tato konceptualizace je formální (vytvořená tak, aby byla srozumitelná našim strojům) a sdílená, tedy že je v souladu s aktuálním diskurzem. Ontologiemi lze vyjádřit např. taxonomie, tezaury, konceptuální modely či teorie.&amp;lt;ref&amp;gt;Motejlková, Anna. Sémantický web. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 9 [cit. 16.1.2015]. Available at World Wide Web: http://ikaros.cz/node/13753. urn:nbn:cz:ik-13753. ISSN 1212-5075.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ontologie ve filozofii ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie je původně filozofickým termínem (z řečtiny onto-: zabývající se bytím, věda o bytí). Filozofická ontologie se zabývá otázkou bytí a nebytí entit a možnostmi jejich zasazování do množin, vztahů v hierarchiích, třídění do podmnožin.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy ontologií ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie nejčastěji dělíme podle zdroje konceptualizace na tyto typy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Ontologie vyššího řádu: zachycují obecné zákonitosti, zpravidla napříč více doménových ontologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Doménové ontologie: zpracovávají jen určitý specifický okruh zájmu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Úlohové ontologie neboli metaontologie: zaměřeny na proces odvozování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Aplikační ontologie: stvořené pro konkrétní aplikaci.&amp;lt;ref&amp;gt;ŠTENCEK, Jiří. Užití sémantických technologií ve značkovacích jazycích. Praha, 2010. Dostupné z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?download_prace=1&amp;amp;podrobnosti=49601. Bakalářská práce. https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?download_prace=1&amp;amp;podrobnosti=49601. Vedoucí práce Nekvasil, Marek.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Ontologie a sémantický web =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sémantický web]] můžeme zjednodušeně popsat jako web psaný ve speciálních značkovacích jazycích podobných [[XML]], které rozšiřují [[Metadata]] dokumentu tím, že definují přímo obsah stránky, např. zboží které je prostřednictvím stránky prodáváno. Za tímto účelem byl vyvinut jazyk [[RDF]] (Resource Definition Framework), prostřednictvím kterého jsou weby konstruovány coby konceptuální datové modely za pomocí trojic objekt-atribut-hodnota. Samotné používání RDF by ale současný web příliš neposunulo. RDF dává totiž tvůrcům obsahu volnost v definování vlastních objektů a jejich atributů, což na srozumitelnosti pro ostatní uživatele, natož pak pro stroje, příliš nepřidává. Řešením je tedy ontologie, kterou v tomto kontextu můžeme chápat jako speciální tezaurus či slovník, který nejen že definuje pojmy, ale i kategorie do kterých spadají, jejich vzájemné vztahy, taxonomii a pravidla pro odvozování pojmů nových.&amp;amp;nbsp; Ontologie v kontextu sémantického webu je struktura závazná pro tvůrce sémantických webů - závaznost zaručuje univerzální platnost a zároveň umožňuje strojové zpracování.&amp;lt;ref&amp;gt;SKOLKOVÁ, Linda. Ontologie jako součást sémantického webu: Seminární práce na předmět Matematické a informatické modely v ontologii. [online]. [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://lin.skl.sweb.cz/ontologie.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie pro sémantickém webu jsou vytvářeny v jazycích jako je OWL (Web Ontology Language), SKOS (Simple Knowledge Organization System) či Turtle (Terse RDF Triple Language).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Web opírající se o sémantické značkovací jazyky a ontologie bude mnohem snáze prohledávatelný, protože na rozdíl od současnosti, kdy při prohledávání internetu hledáme dokumenty, které oblast našeho zájmu popisují, bude možné díky takto vzniklé nové dimenzi vztahů mezi pojmy samotnými vyhledávat přímo tyto pojmy.&amp;amp;nbsp;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BORST, Willem Nico. Construction of engineering ontologies for knowledge sharing and reuse. Enschede: CTIT, Centre for Telematics and Information Technology, 1997, s. 5-6. ISBN 9036509882. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MOTEJLKOVÁ, Anna. Sémantický web. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 9 [cit. 16.1.2015]. Available at World Wide Web: [http://ikaros.cz/node/13753 http://ikaros.cz/node/13753]. urn:nbn:cz:ik-13753. ISSN 1212-5075. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ŠTENCEK, Jiří. Užití sémantických technologií ve značkovacích jazycích. Praha, 2010. Dostupné z: [https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?download_prace=1&amp;amp;podrobnosti=49601 https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?download_prace=1&amp;amp;podrobnosti=49601]. Bakalářská práce. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SKOLKOVÁ, Linda. Ontologie jako součást sémantického webu: Seminární práce na předmět Matematické a informatické modely v ontologii. [online]. [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: [http://lin.skl.sweb.cz/ontologie.htm http://lin.skl.sweb.cz/ontologie.htm]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference&amp;amp;nbsp; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Oldasadlo</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Ontology&amp;diff=49328</id>
		<title>Ontology</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Ontology&amp;diff=49328"/>
		<updated>2015-01-16T16:36:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Oldasadlo: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jonáš Prstek '''Klíčová slova:''' ontologie '''Synonyma:''' '''Související pojmy:''' Sémantický web '''nadřazené:''' konceptualizace '''podřazené:''' - OWL, strojové zpracování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie je formalizovaná reprezentace znalostí pro použití v informatice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice a využití ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci informační vědy a informatiky pod pojmem ontologie rozumíme explicitní specifikaci konceptualizace. Konceptualizací myslíme výsek světa se svými objekty, koncepty a vztahy vyjádřený abstraktně a zjednodušeně za určitým účelem, v našem případě pro účel zpracování strojem. Pokud definici rozšíříme podle W. N. Borsta (Ontologies are formal descriptions of shared knowledge in a domain&amp;lt;ref&amp;gt;BORST, Willem Nico. Construction of engineering ontologies for knowledge sharing and reuse. Enschede: CTIT, Centre for Telematics and Information Technology, 1997, s. 5-6. ISBN 9036509882.&amp;lt;/ref&amp;gt;), musíme ještě dodat, že tato konceptualizace je formální (vytvořená tak, aby byla srozumitelná našim strojům) a sdílená, tedy že je v souladu s aktuálním diskurzem. Ontologiemi lze vyjádřit např. taxonomie, tezaury, konceptuální modely či teorie.&amp;lt;ref&amp;gt;Motejlková, Anna. Sémantický web. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 9 [cit. 16.1.2015]. Available at World Wide Web: http://ikaros.cz/node/13753. urn:nbn:cz:ik-13753. ISSN 1212-5075.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ontologie ve filozofii ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie je původně filozofickým termínem (z řečtiny onto-: zabývající se bytím, věda o bytí). Filozofická ontologie se zabývá otázkou bytí a nebytí entit a možnostmi jejich zasazování do množin, vztahů v hierarchiích, třídění do podmnožin.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy ontologií ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie nejčastěji dělíme podle zdroje konceptualizace na tyto typy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Ontologie vyššího řádu: zachycují obecné zákonitosti, zpravidla napříč více doménových ontologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Doménové ontologie: zpracovávají jen určitý specifický okruh zájmu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Úlohové ontologie neboli metaontologie: zaměřeny na proces odvozování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Aplikační ontologie: stvořené pro konkrétní aplikaci.&amp;lt;ref&amp;gt;ŠTENCEK, Jiří. Užití sémantických technologií ve značkovacích jazycích. Praha, 2010. Dostupné z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?download_prace=1&amp;amp;podrobnosti=49601. Bakalářská práce. https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?download_prace=1&amp;amp;podrobnosti=49601. Vedoucí práce Nekvasil, Marek.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Ontologie a sémantický web =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sémantický web]] můžeme zjednodušeně popsat jako web psaný ve speciálních značkovacích jazycích podobných [[XML]], které rozšiřují [[metadata]] dokumentu tím, že definují přímo obsah stránky, např. zboží které je prostřednictvím stránky prodáváno. Za tímto účelem byl vyvinut jazyk [[RDF]] (Resource Definition Framework), prostřednictvím kterého jsou weby konstruovány coby konceptuální datové modely za pomocí trojic objekt-atribut-hodnota. Samotné používání RDF by ale současný web příliš neposunulo. RDF dává totiž tvůrcům obsahu volnost v definování vlastních objektů a jejich atributů, což na srozumitelnosti pro ostatní uživatele, natož pak pro stroje, příliš nepřidává. Řešením je tedy ontologie, kterou v tomto kontextu můžeme chápat jako speciální tezaurus či slovník, který nejen že definuje pojmy, ale i kategorie do kterých spadají, jejich vzájemné vztahy, taxonomii a pravidla pro odvozování pojmů nových.&amp;amp;nbsp; Ontologie v kontextu sémantického webu je struktura závazná pro tvůrce sémantických webů - závaznost zaručuje univerzální platnost a zároveň umožňuje strojové zpracování.&amp;lt;ref&amp;gt;SKOLKOVÁ, Linda. Ontologie jako součást sémantického webu: Seminární práce na předmět Matematické a informatické modely v ontologii. [online]. [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://lin.skl.sweb.cz/ontologie.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie pro sémantickém webu jsou vytvářeny v jazycích jako je OWL (Web Ontology Language), SKOS (Simple Knowledge Organization System) či Turtle (Terse RDF Triple Language).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Web opírající se o sémantické značkovací jazyky a ontologie bude mnohem snáze prohledávatelný, protože na rozdíl od současnosti, kdy při prohledávání internetu hledáme dokumenty, které oblast našeho zájmu popisují, bude možné díky takto vzniklé nové dimenzi vztahů mezi pojmy samotnými vyhledávat přímo tyto pojmy.&amp;amp;nbsp;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference&amp;amp;nbsp; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Oldasadlo</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Ontology&amp;diff=49327</id>
		<title>Ontology</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Ontology&amp;diff=49327"/>
		<updated>2015-01-16T16:35:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Oldasadlo: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jonáš Prstek '''Klíčová slova:''' ontologie '''Synonyma:''' '''Související pojmy:''' Sémantický web '''nadřazené:''' konceptualizace '''podřazené:''' - OWL, strojové zpracování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie je formalizovaná reprezentace znalostí pro použití v informatice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice a využití ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci informační vědy a informatiky pod pojmem ontologie rozumíme explicitní specifikaci konceptualizace. Konceptualizací myslíme výsek světa se svými objekty, koncepty a vztahy vyjádřený abstraktně a zjednodušeně za určitým účelem, v našem případě pro účel zpracování strojem. Pokud definici rozšíříme podle W. N. Borsta (Ontologies are formal descriptions of shared knowledge in a domain&amp;lt;ref&amp;gt;BORST, Willem Nico. Construction of engineering ontologies for knowledge sharing and reuse. Enschede: CTIT, Centre for Telematics and Information Technology, 1997, s. 5-6. ISBN 9036509882.&amp;lt;/ref&amp;gt;), musíme ještě dodat, že tato konceptualizace je formální (vytvořená tak, aby byla srozumitelná našim strojům) a sdílená, tedy že je v souladu s aktuálním diskurzem. Ontologiemi lze vyjádřit např. taxonomie, tezaury, konceptuální modely či teorie.&amp;lt;ref&amp;gt;Motejlková, Anna. Sémantický web. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 9 [cit. 16.1.2015]. Available at World Wide Web: http://ikaros.cz/node/13753. urn:nbn:cz:ik-13753. ISSN 1212-5075.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ontologie ve filozofii ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie je původně filozofickým termínem (z řečtiny onto-: zabývající se bytím, věda o bytí). Filozofická ontologie se zabývá otázkou bytí a nebytí entit a možnostmi jejich zasazování do množin, vztahů v hierarchiích, třídění do podmnožin.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy ontologií ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie nejčastěji dělíme podle zdroje konceptualizace na tyto typy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Ontologie vyššího řádu: zachycují obecné zákonitosti, zpravidla napříč více doménových ontologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Doménové ontologie: zpracovávají jen určitý specifický okruh zájmu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Úlohové ontologie neboli metaontologie: zaměřeny na proces odvozování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Aplikační ontologie: stvořené pro konkrétní aplikaci.&amp;lt;ref&amp;gt;ŠTENCEK, Jiří. Užití sémantických technologií ve značkovacích jazycích. Praha, 2010. Dostupné z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?download_prace=1&amp;amp;podrobnosti=49601. Bakalářská práce. https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?download_prace=1&amp;amp;podrobnosti=49601. Vedoucí práce Nekvasil, Marek.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Ontologie a sémantický web =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sémantický web]] můžeme zjednodušeně popsat jako web psaný ve speciálních značkovacích jazycích, které rozšiřují [[metadata]] dokumentu tím, že definují přímo obsah stránky, např. zboží které je prostřednictvím stránky prodáváno. Za tímto účelem byl vyvinut jazyk [[RDF]] (Resource Definition Framework), prostřednictvím kterého jsou weby konstruovány coby konceptuální datové modely za pomocí trojic objekt-atribut-hodnota. Samotné používání RDF by ale současný web příliš neposunulo. RDF dává totiž tvůrcům obsahu volnost v definování vlastních objektů a jejich atributů, což na srozumitelnosti pro ostatní uživatele, natož pak pro stroje, příliš nepřidává. Řešením je tedy ontologie, kterou v tomto kontextu můžeme chápat jako speciální tezaurus či slovník, který nejen že definuje pojmy, ale i kategorie do kterých spadají, jejich vzájemné vztahy, taxonomii a pravidla pro odvozování pojmů nových.&amp;amp;nbsp; Ontologie v kontextu sémantického webu je struktura závazná pro tvůrce sémantických webů - závaznost zaručuje univerzální platnost a zároveň umožňuje strojové zpracování.&amp;lt;ref&amp;gt;SKOLKOVÁ, Linda. Ontologie jako součást sémantického webu: Seminární práce na předmět Matematické a informatické modely v ontologii. [online]. [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://lin.skl.sweb.cz/ontologie.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie pro sémantickém webu jsou vytvářeny v jazycích jako je OWL (Web Ontology Language), SKOS (Simple Knowledge Organization System) či Turtle (Terse RDF Triple Language).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Web opírající se o sémantické značkovací jazyky a ontologie bude mnohem snáze prohledávatelný, protože na rozdíl od současnosti, kdy při prohledávání internetu hledáme dokumenty, které oblast našeho zájmu popisují, bude možné díky takto vzniklé nové dimenzi vztahů mezi pojmy samotnými vyhledávat přímo tyto pojmy.&amp;amp;nbsp;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference&amp;amp;nbsp; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Oldasadlo</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Ontology&amp;diff=49313</id>
		<title>Ontology</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Ontology&amp;diff=49313"/>
		<updated>2015-01-16T15:49:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Oldasadlo: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jonáš Prstek '''Klíčová slova:''' ontologie '''Synonyma:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:''' Sémantický web '''nadřazené:''' konceptualizace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''podřazené:''' - OWL, strojové zpracování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie je formalizovaná reprezentace znalostí pro použití v informatice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Definice a využití =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci informační vědy a informatiky pod pojmem ontologie rozumíme explicitní specifikaci konceptualizace. Konceptualizací myslíme výsek světa se svými objekty, koncepty a vztahy vyjádřený abstraktně a zjednodušeně za určitým účelem, v našem případě pro účel zpracování strojem. Pokud definici rozšíříme podle W. N. Borsta (Ontologies are formal descriptions of shared knowledge in a domain&amp;lt;ref&amp;gt;BORST, Willem Nico. Construction of engineering ontologies for knowledge sharing and reuse. Enschede: CTIT, Centre for Telematics and Information Technology, 1997, s. 5-6. ISBN 9036509882.&amp;lt;/ref&amp;gt;), musíme ještě dodat, že tato konceptualizace je formální (vytvořená tak, aby byla srozumitelná našim strojům) a sdílená, tedy že je v souladu s aktuálním diskurzem. Ontologiemi lze vyjádřit např. taxonomie, tezaury, konceptuální modely či teorie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Ontologie ve filozofii =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie je původně filozofickým termínem (z řečtiny onto-: zabývající se bytím, věda o bytí). Filozofická ontologie se zabývá otázkou bytí a nebytí entit a možnostmi jejich zasazování do množin, vztahů v hierarchiích, třídění do podmnožin.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Typy ontologií =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie nejčastěji dělíme podle zdroje konceptualizace na tyto typy: Ontologie vyššího řádu: zachycují obecné zákonitosti, zpravidla napříč více doménových ontologií. Doménové ontologie: zpracovávají jen určitý specifický okruh zájmu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Ontologie a sémantický web =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sémantický web můžeme zjednodušeně popsat jako web psaný ve speciálních značkovacích jazycích, které rozšiřují metadata dokumentu tím, že definují přímo obsah stránky, např. zboží které je prostřednictvím stránky prodáváno. Za tímto účelem byl vyvinut jazyk RDF (Resource Definition Framework), prostřednictvím kterého jsou weby konstruovány coby konceptuální datové modely za pomocí trojic objekt-atribut-hodnota.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Oldasadlo</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Ontology&amp;diff=49311</id>
		<title>Ontology</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Ontology&amp;diff=49311"/>
		<updated>2015-01-16T15:25:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Oldasadlo: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jonáš Prstek&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' ontologie&lt;br /&gt;
'''Synonyma:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:''' Sémantický web&lt;br /&gt;
''nadřazené'' konceptualizace&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - OWL, strojové zpracování &amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Ontologie==&lt;br /&gt;
Ontologie je formalizovaná reprezentace znalostí pro použití v informatice.&lt;br /&gt;
=Definice a využití=&lt;br /&gt;
V rámci informační vědy a informatiky pod pojmem ontologie rozumíme explicitní specifikaci konceptualizace.&lt;br /&gt;
Konceptualizací myslíme výsek světa se svými objekty, koncepty a vztahy vyjádřený abstraktně a zjednodušeně za určitým účelem, v našem případě pro účel zpracování strojem.&lt;br /&gt;
Pokud definici rozšíříme podle W. N. Borsta (Ontologies are formal descriptions of shared knowledge in a domain), musíme ještě dodat, že tato konceptualizace je formální (vytvořená tak, aby byla srozumitelná našim strojům) a sdílená, tedy že je v souladu s aktuálním diskurzem.&lt;br /&gt;
Ontologiemi lze vyjádřit např. taxonomie, tezaury, konceptuální modely či teorie.&lt;br /&gt;
=Ontologie ve filozofii=&lt;br /&gt;
Ontologie je původně filozofickým termínem (z řečtiny onto-: zabývající se bytím, věda o bytí). Filozofická ontologie se zabývá otázkou bytí a nebytí entit a možnostmi jejich zasazování do množin, vztahů v hierarchiích, třídění do podmnožin. &lt;br /&gt;
=Typy ontologií=&lt;br /&gt;
Ontologie nejčastěji dělíme podle zdroje konceptualizace na tyto typy:&lt;br /&gt;
Ontologie vyššího řádu: zachycují obecné zákonitosti, zpravidla napříč více doménových ontologií.&lt;br /&gt;
Doménové ontologie: zpracovávají jen určitý specifický okruh zájmu.&lt;br /&gt;
=Ontologie a sémantický web=&lt;br /&gt;
Sémantický web můžeme zjednodušeně popsat jako web psaný v takových nástrojích, které umožňují interpretaci obsahu stroji. Na takovém webu bude vyhledávání a zpracování informací výrazně usnadněno tím, že informace o objektech, konceptech a vztazích mezi nimi mají jednoznačně definovaný význam.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Oldasadlo</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Ontology&amp;diff=49309</id>
		<title>Ontology</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Ontology&amp;diff=49309"/>
		<updated>2015-01-16T15:24:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Oldasadlo: Založena nová stránka: '''Autor:''' Jonáš Prstek '''Klíčová slova:''' ontologie '''Synonyma:'''  '''Související pojmy:''' Sémantický web ''nadřazené'' konceptualizace&amp;lt;/blockquote&amp;gt; 	&amp;lt;bl...&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jonáš Prstek&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' ontologie&lt;br /&gt;
'''Synonyma:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:''' Sémantický web&lt;br /&gt;
''nadřazené'' konceptualizace&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - OWL, strojové zpracování &amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Ontologie==&lt;br /&gt;
Ontologie je formalizovaná reprezentace znalostí pro použití v informatice.&lt;br /&gt;
=Definice a využití=&lt;br /&gt;
V rámci informační vědy a informatiky pod pojmem ontologie rozumíme explicitní specifikaci konceptualizace.&lt;br /&gt;
Konceptualizací myslíme výsek světa se svými objekty, koncepty a vztahy vyjádřený abstraktně a zjednodušeně za určitým účelem, v našem případě pro účel zpracování strojem.&lt;br /&gt;
Pokud definici rozšíříme podle W. N. Borsta (Ontologies are formal descriptions of shared knowledge in a domain), musíme ještě dodat, že tato konceptualizace je formální (vytvořená tak, aby byla srozumitelná našim strojům) a sdílená, tedy že je v souladu s aktuálním diskurzem.&lt;br /&gt;
Ontologiemi lze vyjádřit např. taxonomie, tezaury, konceptuální modely či teorie.&lt;br /&gt;
Ontologie ve filozofii&lt;br /&gt;
Ontologie je původně filozofickým termínem (z řečtiny onto-: zabývající se bytím, věda o bytí). Filozofická ontologie se zabývá otázkou bytí a nebytí entit a možnostmi jejich zasazování do množin, vztahů v hierarchiích, třídění do podmnožin. &lt;br /&gt;
Typy ontologií&lt;br /&gt;
Ontologie nejčastěji dělíme podle zdroje konceptualizace na tyto typy:&lt;br /&gt;
Ontologie vyššího řádu: zachycují obecné zákonitosti, zpravidla napříč více doménových ontologií.&lt;br /&gt;
Doménové ontologie: zpracovávají jen určitý specifický okruh zájmu.&lt;br /&gt;
Ontologie a sémantický web&lt;br /&gt;
Sémantický web můžeme zjednodušeně popsat jako web psaný v takových nástrojích, které umožňují interpretaci obsahu stroji. Na takovém webu bude vyhledávání a zpracování informací výrazně usnadněno tím, že informace o objektech, konceptech a vztazích mezi nimi mají jednoznačně definovaný význam.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Oldasadlo</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_bakal%C3%A1%C5%99e&amp;diff=48532</id>
		<title>KISK:Blok expertů/Témata pro bakaláře</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_bakal%C3%A1%C5%99e&amp;diff=48532"/>
		<updated>2015-01-02T09:22:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Oldasadlo: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;div style=&amp;quot;float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Organizační pokyny==&lt;br /&gt;
===Postup při tvorbě hesla===&lt;br /&gt;
# na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,&lt;br /&gt;
# pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,&lt;br /&gt;
# pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete toto heslo na e-mail (mailto:hana.habermannova@phil.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,&lt;br /&gt;
# kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),&lt;br /&gt;
# heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 26. PROSINCE 2014. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 16. LEDNA 2015. Druhý opravný termín je 30. 1. 2015.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Požadavky na hesla===&lt;br /&gt;
* Rozsah textu hesla je 3000-4000 znaků (bez hlavičky a literatury, počítá se tedy od prvního nadpisu k plynulému textu, tj. pod vygenerovaným obsahem, po začátek informací o zdrojích, a to použité literatury i to, co lze ve stránkovaných dokumentech psát do poznámek pod čarou; počítá se tedy jen plynulý text s nadpisy kapitol v něm), nedodržení v obou směrech bude hodnoceno negativně.&lt;br /&gt;
* Heslo je primárně odborný text, jeho cílem je pak definování významu hesla (tj. aby čtenář pochopil, co si představit pod daným pojmem).&lt;br /&gt;
* Obsah je podložen odbornou literaturou, která je v textu uvedena.&lt;br /&gt;
* Text splňuje všechny klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]]); pokud nebude v práci dodrženo nebo bude chybně, bude heslo vráceno k přepracování! Základní principy pro odborný text může nabídnout předmět KPI11 Kurz práce s informacemi nebo [http://www.slideshare.net/CEINVE/kurz-prace-s-informacemi studijní materiály], který z tohoto předmětu vznikl.&lt;br /&gt;
* S výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na jiná hesla, která jsou v textu zmíněna (v textu musí být odkázáno min. na 5 dalších pojmů).&lt;br /&gt;
* Heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu.&lt;br /&gt;
* U hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené). S výjimkou synonym taková slova existují pro každý pojem, pokud si nejste jisti významem těchto kategorií, podívejte se na učivo prvního stupně základní školy v českém jazyce. Pokud nebudou uvedena nebo budou špatně, bude heslo vráceno k přepracování!&lt;br /&gt;
* Heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Časté chyby ===&lt;br /&gt;
Vzhledem k množství opakujících se chyb a počtu a podobě vrácených úkolů v semestru podzim 2012 je nově zařazena do pokynů sekce častých chyb, která se bude postupně rozšiřovat. Kromě toho bude značně zpřísněno hodnocení a opravu jakákoli z dále uvedených chyb bude důvodem vrácení hesla. Pokud si nebudete u svého tématu jisti, jak se některému z prohřešků vyhnout nebo jak naplnit daný požadavek pro odborný text, raději se spojte s vyučující předmětu.&lt;br /&gt;
Mezi nedostatky, kterým je nutné se vyhnout, patří:&lt;br /&gt;
* Použití Wikipedie (jakékoli jazykové mutace)&lt;br /&gt;
* Nepoužití odborných zdrojů, nestačí ani zpravodajství či popularizační články&lt;br /&gt;
* Vycházení ze zdrojů od jediného původce (zkresluje, nejsou uváděny nedostatky vztažené k jeho problematice, nejsou konfrontovány různé názory na problematiku)&lt;br /&gt;
* Čerpání z méně než tří odborných (ne popularizačních, komerčních a jinak problematických) zdrojů&lt;br /&gt;
* Záznamy zdrojů odlišné od formy podle platné normy ISO 690&lt;br /&gt;
* V použitých zdrojích uvedení webového sídla místo webové stránky, která skutečně byla použita k získání použitých informací&lt;br /&gt;
* Obsah netvořen plynulými a logicky navazujícími celými větami&lt;br /&gt;
* Nedodržení formy odborného vyjadřování (básnické či hovorové výrazy nejsou akceptovány)&lt;br /&gt;
* Plagiátorství (pokud je i delší část věty převzata, aniž by byla označena jako citace, tj. uzavření v uvozovkách a odkaz na zdroj, neboparafráze není označena odkazem na zdroj)&lt;br /&gt;
* Složení celého textu z cizích materiálů (nestačí, když je text jedinečný v seskládání k sobě, musí být původní v tom smyslu, že autor odborného textu je jeho původcem, např. na základě odborných zdrojů si vezme situaci ve dvou státech a sám vlastními myšlenkovými pochody vytvoří srovnání vycházející ne z jeho dojmů, ale z odborných zdrojů)&lt;br /&gt;
* Špatné či neexistující formátování (hodnotí se obsah i forma)&lt;br /&gt;
* Větší množství hrubek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Blok expertů - Vzor ===&lt;br /&gt;
* [[mobilní aplikace]] - Petr Věžník&lt;br /&gt;
&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
{{RIGHTTOC}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Blok expertů - podzim 2014 ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Filip Dřímalka: Staňte se (digitálním) hrdinou a ovládněte téměř jakýkoli projekt ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Akio Morita]] Lucie Hrbáčková&lt;br /&gt;
*[[Seth Godin]] Dana Tomančáková&lt;br /&gt;
*[[Golden circle]] Linda Hansliková&lt;br /&gt;
*[[Simon Sinek]] Monika Mociarikova&lt;br /&gt;
*[[Mapa kontaktních míst]] Eva Tesařová&lt;br /&gt;
*[[Guy Kawasaki]] Beáta Močiariková&lt;br /&gt;
*[[Spritz]] Martin Töpfer&lt;br /&gt;
*[[Rychlopsaní]]  &lt;br /&gt;
*[[Jednorázová emailová adresa]] - Vašek Štefela&lt;br /&gt;
*[[Tim Ferriss]] - Martin Kravec&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vladimír Šandera: Life of a startupist&amp;amp;nbsp;: my journey, observations, lessons learned ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Start-up speak]]&lt;br /&gt;
*[[Start-up]] Michal Sochor&lt;br /&gt;
*[[inovační inkubátor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tomáš Hládek: Peněžní oběh a platební styk v České republice ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Platební nástroje/platební instrumenty]] Kateřina Spáčilová&lt;br /&gt;
*[[SEPA projekt]] Kocurek Josef&lt;br /&gt;
*[[Mezinárodní platba]] Petr Blaha&lt;br /&gt;
*[[Přeshraniční platba]] Jana Votroubková&lt;br /&gt;
*[[Evropská platební rada - EPC|Evropská platební rada EPC]] Daniela Riedlová&lt;br /&gt;
*[[Zákon o platebním styku (284/2009 Sb.)]] Neureiterová Eva&lt;br /&gt;
*[[Zákon o bankách]] Marcinkova Lucia&lt;br /&gt;
*[[Netting]] Milan Zejda&lt;br /&gt;
*[[Gross]] Milan Zejda&lt;br /&gt;
*[[AMOS informační systém]]&lt;br /&gt;
*[[CERTIS systém]] Ivo Porybný&lt;br /&gt;
*[[M-banking]]Milan Lučan&lt;br /&gt;
*[[On-line banking]] Jakub Ruprecht&lt;br /&gt;
*[[E-banking]] Adam Žebrák&lt;br /&gt;
*[[Ochranné prvky bankovek]] Jana Šuráňová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Barbora Uhlířová: Informace pro všechny ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Bariéry v přístupu k informacím]] Švábenská Anežka&lt;br /&gt;
*[[Přístupnost webu]] Iva Michálková&lt;br /&gt;
*[[Univerzální design]] Pavlína Špringerová&lt;br /&gt;
*[[Mezinárodní úmluva o právech lidí s postižením]] Neureiterová Eva&lt;br /&gt;
*[[Uživatelský audit]] &lt;br /&gt;
*[[Mentální postižení]] Smatanová Tereza&lt;br /&gt;
*[[&amp;quot;Snadno srozumitelné informace&amp;quot;]] Hynek Mayer &lt;br /&gt;
*[[WCAG - web content accessibility guidelines]] Alena Paulusová&lt;br /&gt;
*[[Blind friendly web]] Petr Blaha &lt;br /&gt;
*[[Nepřístupné služby]] Veronika Jílková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tomáš Baránek: Jak funguje knižní trh v ČR, aneb úspěchy i trable malého nakladatele ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Jan Melvil Publishing]] Joanna Galuszka&lt;br /&gt;
*[[Spoluautor]] Jana Kurfürstová&lt;br /&gt;
*[[Korektor]] &lt;br /&gt;
*[[Distributor]] Martin Svinka&lt;br /&gt;
*[[Investor]] Iva Kašpárková&lt;br /&gt;
*[[Životní cyklus knihy]] Erika Adámková&lt;br /&gt;
*[[Hardback]]&amp;amp;nbsp;Monika Langerová&lt;br /&gt;
*[[Paperback]] Vojtěch Vyskočil&lt;br /&gt;
*[[Expedice]] Kateřina Buchálková&lt;br /&gt;
*[[Dotisk]] Jana Chlubnová&lt;br /&gt;
*[[On demand]]&lt;br /&gt;
*[[Distribuční síť]] Renáta Šajnarová&lt;br /&gt;
*[[Ediční plán]] &lt;br /&gt;
*[[Levné knihy]] Erika Adámková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Lukáš Puchrik: Lokační analýza - jak funguje a co přínáší ===&lt;br /&gt;
*[[lokační analýza]] Eva Tesařová&lt;br /&gt;
*[[lokalizace]] &lt;br /&gt;
*[[dataset]] &lt;br /&gt;
*[[Český statistický úřad]] Dagmar Břečková&lt;br /&gt;
*[[mapa kriminality]] Ondřej Prikner&lt;br /&gt;
*[[otevřená data]] Tereza Veletová&lt;br /&gt;
*[[firemní data]]&lt;br /&gt;
*[[predikce rizik]]&lt;br /&gt;
*[[věrnostní programy]] Petra Čapková&lt;br /&gt;
*[[geomarketing]] Jana Kurfürstová &lt;br /&gt;
*[[mikrolokace]]&lt;br /&gt;
*[[vizualizace dat]] Martin Töpfer&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Lukáš Hrdlička: Jak (se) prezentovat ===&lt;br /&gt;
*[[persona]]&lt;br /&gt;
*[[elevator pitch]] Nikola Fröhlichová&lt;br /&gt;
*[[struktura prezentace]] Iva Michálková&lt;br /&gt;
*[[koncept 3-lístku]]&lt;br /&gt;
*[[vizuální stránka prezentace]] &lt;br /&gt;
*[[řeč těla]] Eva Sedláková&lt;br /&gt;
*[[posturika]] Kristýna Klímková&lt;br /&gt;
*[[chronemika]] Barbora Mohelníková&lt;br /&gt;
*[[proxemika]] Jana Chlubnova&lt;br /&gt;
*[[mimika]] Kateřina Slámová&lt;br /&gt;
*[[oční kontakt]] Veronika Doležalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dan Franc: Globální komunity místo umírajících institucí ===&lt;br /&gt;
*[[globální komunita]] &lt;br /&gt;
*[[Sli.do]] Jindřich Mašek&lt;br /&gt;
*[[technooptimismus]] Šárka Brázdová&lt;br /&gt;
*[[digitální domorodec]] Erika Mirová&lt;br /&gt;
*[[MOOC]] Štěpánka Kaftanová&lt;br /&gt;
*[[genrification]] &lt;br /&gt;
*[[Google Plus]] Rastislav Szász&lt;br /&gt;
*[[Google Glass]] Jan Kupka&lt;br /&gt;
*[[bitcoin]] Štěpán Galousek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vít Beran: Motivace k profesnímu růstu učitelů ===&lt;br /&gt;
*[[vnitřní motivace]] Zbyněk Tajovský&lt;br /&gt;
*[[vnější motivace]] Zbyněk Tajovský&lt;br /&gt;
*[[PPRŠ]] Hana Suchá&lt;br /&gt;
*[[POPR]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nils Pharo: Overview of linked data and the semantic web ===&lt;br /&gt;
*[[RDF]] Michaela Sedlová&lt;br /&gt;
*[[semantic web]] Veronika Linhartová&lt;br /&gt;
*[[metadata]] Nikola Chovanová&lt;br /&gt;
*[[linked data]] Martin Holec&lt;br /&gt;
*[[metadata standards]] &lt;br /&gt;
*[[ontology]] Jonáš Prstek&lt;br /&gt;
*[[interoperability]] Martina Sehnalová&lt;br /&gt;
*[[XML]] &lt;br /&gt;
*[[digital library]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sheila Weber: Blended information behaviour and information literacy for 21st Century life ===&lt;br /&gt;
*[[information behaviour]]&lt;br /&gt;
*[[information literacy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jela Steinerová: Informační etika a informační ekologie ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[ICDL]] Veronika Linhartová&lt;br /&gt;
*[[Informační přetížení]] Miroslava Töpferová&lt;br /&gt;
*[[Digitální propast]] Pavel Šáda&lt;br /&gt;
*[[Informační chování]] Barbora Červenková&lt;br /&gt;
*[[Informační stres]] Miroslava Töpferová&lt;br /&gt;
*[[Sociální informatika]] Jiří Velísek&lt;br /&gt;
*[[Osobní informační prostředí]]&lt;br /&gt;
*[[Vlastnosti informační ekologie]]&lt;br /&gt;
*[[Znalostní management]] Zuzana Kunová&lt;br /&gt;
*[[Afektivní informační management]]&lt;br /&gt;
*[[Zelená knihovna]] Anežka Adamcová&lt;br /&gt;
*[[Zelené technologie]]&lt;br /&gt;
*[[Pojmová mapa]]&lt;br /&gt;
*[[Informační horizont]]&lt;br /&gt;
*[[Don Fallis]] Štěpán Řezník&lt;br /&gt;
*[[Informační etika]] Eva Tesařová&lt;br /&gt;
*[[Digital Library Federation]] Tatiana Kadlecová&lt;br /&gt;
*[[Rafael Cappuro]]&lt;br /&gt;
*[[Ian Cornelius]] Joanna Galuszka&lt;br /&gt;
*[[Aplikovaná etika]]Eva Tesařová&lt;br /&gt;
*[[Normativní etika]]&amp;amp;nbsp;Ivana Knišková&lt;br /&gt;
*[[Meta-etika]]&lt;br /&gt;
*[[Sémantický trojúhelník]]&lt;br /&gt;
*[[ALA]] Klára Kudělová&lt;br /&gt;
*[[Teleologie]]&amp;amp;nbsp;Kateřina Bulová&lt;br /&gt;
*[[Utiliarismus]] Ondřej Kašpárek&lt;br /&gt;
*[[Vrstvy informační etiky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Helena Grecmanová: Jak přispívají aktivizační metody ve výuce vytvoření příznivého klimatu školy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[aktivizační metoda]] &lt;br /&gt;
*[[klima školy]] &lt;br /&gt;
*[[podnebí školy]] &lt;br /&gt;
*[[didaktický formalismus]] &lt;br /&gt;
*[[edukativní klima]] &lt;br /&gt;
*[[uniformní klima]] &lt;br /&gt;
*[[kooperativní aktivita]] &lt;br /&gt;
*[[metody výuky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Blok expertů - jaro 2014 ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pavlína Kvapilová: Moderní technologie v médiích – v čem mohou být pohromou a v čem záchranou pro současnou žurnalistku? Jak inteligentně využít nové trendy? ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Centrum pro výzkum veřejného mínění]] -&lt;br /&gt;
*[[Český rozhlas]] - Josef Kocurek&lt;br /&gt;
*[[Česká televize]] - Adam Žebrák&lt;br /&gt;
*[[Ethan Zuckerman]] - Iva Michálková&lt;br /&gt;
*[[Evropská vysílací unie]] - Ivana Krištofová&lt;br /&gt;
*[[Freelancer]] - Ladislav Rolník&lt;br /&gt;
*[[Chris Cramer]]&lt;br /&gt;
*[[Christiane Amanpour]] - Michaela Matoušková&lt;br /&gt;
*[[Influencer]] - Petr Svoboda&lt;br /&gt;
*[[Mashable]] - Jiří Velísek&lt;br /&gt;
*[[Media Summit]]&lt;br /&gt;
*[[Mediální logika]] &lt;br /&gt;
*[[Multiplikační efekt]] - Monika Martonová&lt;br /&gt;
*[[News exchange]]&lt;br /&gt;
*[[Nieman Lab]]&lt;br /&gt;
*[[Online archiv]]&lt;br /&gt;
*[[Oligarchizace]]&lt;br /&gt;
*[[Open journalism]]&lt;br /&gt;
*[[Pew Research Center]]&lt;br /&gt;
*[[Telekomunikační systém]]&lt;br /&gt;
*[[Zpravodajství]] - Andrea Kopečná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Guenther Krumpak: The Book and The Internet - the Antithesis between Paper and Electricity ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Czechinvest]] - Petr Svoboda&lt;br /&gt;
*[[CzechTrade]] - Jitka Petrlová&lt;br /&gt;
*[[Informační tok]]&lt;br /&gt;
*[[Jorge Luis Borges]] - Beáta Močiariková&lt;br /&gt;
*[[Kvalita]]&lt;br /&gt;
*[[Kvantita]]&lt;br /&gt;
*[[Management kvality]]&lt;br /&gt;
*[[Sémantické vyhledávání]] - Martin Kravec&lt;br /&gt;
*[[SPC file]]&lt;br /&gt;
*[[Vyhledávací nástroj]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hana Krejčí: Fundraising - není to jen o penězích... ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Daňové asignace]]&lt;br /&gt;
*[[Dárcovství]]&lt;br /&gt;
*[[Dotace]]- Veronika Linhartová&lt;br /&gt;
*[[Fundraising]] - Iva Michálková&lt;br /&gt;
*[[Fundraisingový argument]] - Kateřina Rovná&lt;br /&gt;
*[[Grant]]&lt;br /&gt;
*[[Grantové řízení]] - Daniela Riedlová&lt;br /&gt;
*[[Komerční sféra]]&lt;br /&gt;
*[[Nezisková organizace]] - Tereza Pojezná&lt;br /&gt;
*[[Online dárcovství]]&lt;br /&gt;
*[[Rozpočet]]&lt;br /&gt;
*[[Sociální zodpovědnost]]&lt;br /&gt;
*[[Veřejná sféra]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdeňka Kujová: Všichni ji chtějí, všichni jí ztrácí – kreativita. Tvůrčí odvětví jako hybatelé rozvoje ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Ars Electronica]] - Nikola Fröhlichová&lt;br /&gt;
*[[Creative class]] - Barbora Tvrdoňová&lt;br /&gt;
*[[Brněnská káznice]] - Miroslava Töpferová&lt;br /&gt;
*[[Gentrifikace]] - Jana Slaná&lt;br /&gt;
*[[Hipster]] - Tomáš Nováček&lt;br /&gt;
*[[Institut umění]] - Dana Katrňáková&lt;br /&gt;
*[[Ken Robinson]] - Lenka Keprtová&lt;br /&gt;
*[[Kreativní centrum Brno]] - Josef Březina&lt;br /&gt;
*[[Kreativní ekonomika]]&lt;br /&gt;
*[[Kreativní odvětví]] - Jana Vebrová&lt;br /&gt;
*[[Kreativní průmysl]] - Andrea Kratochvílová&lt;br /&gt;
*[[Kulturní průmysl]] - Dana Katrňáková&lt;br /&gt;
*[[Kulturní sektor]] -&lt;br /&gt;
*[[Richard Florida|Richard Florida]]&lt;br /&gt;
*[[Startup inkubátor]]&lt;br /&gt;
*[[Vlněna]] - Miroslava Töpferová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Michal Zwinger: E-learning jako funkční výukový nástroj a tvorba webových aplikací, které baví ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Dyslexie]] - Monika Močiariková&lt;br /&gt;
*[[Firemní e-learning]]- Veronika Linhartová&lt;br /&gt;
*[[Gamifikace e-learningu]]&lt;br /&gt;
*[[Massive open online course]] - Štěpán Galousek&lt;br /&gt;
*[[Rozečti.se]] - Jan Kupka&lt;br /&gt;
*[[Smart board]] - Martina Vaňková&lt;br /&gt;
*[[Speciální pedagogika]] - Tereza Maňáková&lt;br /&gt;
*[[Text skimming]]&lt;br /&gt;
*[[Zpětná vazba]] - Jan Sladký&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Robert Vlach: Zbavte se předsudků o podnikání na volné noze ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Digitální nomád]] - Lučan Milan&lt;br /&gt;
*[[IDC]]&lt;br /&gt;
*[[Kreativní profesionál]]&lt;br /&gt;
*[[Know How]] - Lada Brymová&lt;br /&gt;
*[[Osobní brand]]&lt;br /&gt;
*[[Podnikání]] - Eva Sedláková&lt;br /&gt;
*[[Práce z domu]] - Martin Páč&lt;br /&gt;
*[[Profesionál typu T]]&lt;br /&gt;
*[[Schwarz systém]] - Neureiterová Eva&lt;br /&gt;
*[[Smlouva o dílo]] - Neureiterová Eva&lt;br /&gt;
*[[Tichá revoluce]]&lt;br /&gt;
*[[Time management]] - Kateřina Spáčilová&lt;br /&gt;
*[[Živnostenský list]] - Slámová Kateřina&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jaroslav Vážný: The Hitch-Hacker’s Guide to Data Science ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Bayesova věta]]&lt;br /&gt;
*[[Citizen science]]&lt;br /&gt;
*[[Coursera]] - Jana Kantorová&lt;br /&gt;
*[[Dan Ariely]] - Pavla Čonková&lt;br /&gt;
*[[Daniel Kahneman]] - Lenka Keprtová&lt;br /&gt;
*[[Data mining]] - Paulína Kosturáková&lt;br /&gt;
*[[Data vizualizace]]&lt;br /&gt;
*[[EdX]] – Kristýna Klímková&lt;br /&gt;
*[[Galaxy Zoo]]&lt;br /&gt;
*[[GitHub]]&lt;br /&gt;
*[[Khan Academy]] - Dana Tomanačáková&lt;br /&gt;
*[[Monty Hallův problém]] - Jakub Foral&lt;br /&gt;
*[[Pravděpodobnost]] - Karpeová Denisa&lt;br /&gt;
*[[Python (programovací jazyk)]] - Lukáš Závodný&lt;br /&gt;
*[[Rozhodovací stromy]]&lt;br /&gt;
*[[Sloan Digital Sky Survey]]&lt;br /&gt;
*[[Strojové učení]]&lt;br /&gt;
*[[Udacity]]&lt;br /&gt;
*[[Věděcký manýrismus]]&lt;br /&gt;
*[[Velký třesk]] - Karolína Krbcová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Petr Ludwig: Osobní wiki = mozek 2.0 ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Both-brainer]]&lt;br /&gt;
*[[Confirmation bias]] - Pavel Klammert&lt;br /&gt;
*[[Exploration-exploitation paradox]]&lt;br /&gt;
*[[GrowJob]]&lt;br /&gt;
*[[Informační doba]] - Katarína Filičková&lt;br /&gt;
*[[Informační přetížení]] - Jana Vebrová&lt;br /&gt;
*[[Komplexní systémy]]&lt;br /&gt;
*[[Konkurenceschopnost]] - Michaela Kuchařová&lt;br /&gt;
*[[Kvalita informace]] - Barbora Mohelníková&lt;br /&gt;
*[[Left-brainer]]&lt;br /&gt;
*[[Mentalni modely]] - Andrej Chalás&lt;br /&gt;
*[[Metodologie]] - Denisa Karpeová&lt;br /&gt;
*[[Osobni rozvoj]]&lt;br /&gt;
*[[Osobni wiki]] Petrlová Jitka&lt;br /&gt;
*[[Prokrastinace]] - Vendula Výborná&lt;br /&gt;
*[[Right-brainer]]&lt;br /&gt;
*[[Rozhodovací paralýza]]&lt;br /&gt;
*[[Vizualni kortex]]&lt;br /&gt;
*[[Vzorec chování]] - Štěpán Řezník&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Václav Matyáš: Biometrická autentizace uživatelů ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Autentizace uživatelů]]&lt;br /&gt;
*[[Biometrie]] - Zuzana Kunová&lt;br /&gt;
*[[Daktyloskopie]] - Jana Šuráňová&lt;br /&gt;
*[[False acceptance]]&lt;br /&gt;
*[[False rejection]]&lt;br /&gt;
*[[IrisCode]] - Jonáš Prstek&lt;br /&gt;
*[[Kryptografie]]- Michal Létal&lt;br /&gt;
*[[Login]]&lt;br /&gt;
*[[Touch ID]]- Boris Turek&lt;br /&gt;
*[[Verifikace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Michaela Buchtová: Location-based learning: možnosti a limity mobilních zařízení pro výuku v terénu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Alan Kay]]&lt;br /&gt;
*[[Augmented learning]]&lt;br /&gt;
*[[Dynabook]]&lt;br /&gt;
*[[Fitbit]] - Václav Piták&lt;br /&gt;
*[[Konstruktivistické učení]]&lt;br /&gt;
*[[Location-based learning]]&lt;br /&gt;
*[[M77]]&lt;br /&gt;
*[[One Laptop per Child]] Michaela Sedlová&lt;br /&gt;
*[[Pac-Manhattan]] Martina Sehnalová&lt;br /&gt;
*[[Palo Alto Research Center]]&lt;br /&gt;
*[[Personal Digital Assistant]]&lt;br /&gt;
*[[Role-playing]] - Jakub Foral&lt;br /&gt;
*[[Rozšířená virtualita]]&lt;br /&gt;
*[[Situační učení]] - Lenka Cahlová&lt;br /&gt;
*[[Sugar (operační systém)]] Martin Svinka&lt;br /&gt;
*[[Tablet]] - Veronika Ježková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Berka: UX tam venku ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Agilní vývoj]]&lt;br /&gt;
*[[Asociace UX]]&lt;br /&gt;
*[[Brownův pohyb]] - Albert Lukšík&lt;br /&gt;
*[[Customer experience]]&lt;br /&gt;
*[[Customer journey map]]&lt;br /&gt;
*[[Kentico]]&lt;br /&gt;
*[[Klíčové ukazatele výkonnosti]] - Michaela Kortyšová&lt;br /&gt;
*[[Minimum viable product]]&lt;br /&gt;
*[[Persony]] - Ivo Porybný&lt;br /&gt;
*[[Prototypování]]&lt;br /&gt;
*[[Redesign]]&lt;br /&gt;
*[[Toastmasters]]&lt;br /&gt;
*[[Uživatelská přívětivost]] - Jana Kantorová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - jaro 2013==&lt;br /&gt;
=== Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí ===&lt;br /&gt;
*[[Analýza chování]]&lt;br /&gt;
*[[Datový korpus]]&lt;br /&gt;
*[[Dialogový systém]]&lt;br /&gt;
*[[Diskrétní model]]&lt;br /&gt;
*[[Foném]] - Michal Kaláb&lt;br /&gt;
*[[Formální systém]]&lt;br /&gt;
*[[Grafém]] - Michaela Kouřilová&lt;br /&gt;
*[[Hilbertův program]] - Lenka Machátová&lt;br /&gt;
*[[Informační šum]] - Jana Otevřelová&lt;br /&gt;
*[[Informatika]] - Eva Sedláková&lt;br /&gt;
*[[Interdisciplinarita]]&lt;br /&gt;
*[[Kognitivní věda]] - Jan Strach&lt;br /&gt;
*[[Logika]] - Klára Kopecká&lt;br /&gt;
*[[Mealyho automat]]&lt;br /&gt;
*[[Neuron]] - Jakub Fryš&lt;br /&gt;
*[[Neurotransmiter]] - Ester Březinová&lt;br /&gt;
*[[Operační systém]] - Dušan Schnelly&lt;br /&gt;
*[[Počítačová simulace]] - Alexandra Pešáková&lt;br /&gt;
*[[Počítačová věda]]&lt;br /&gt;
*[[Pravděpodobnostní model]]&lt;br /&gt;
*[[Primární emoce]] - Michaela Horáková&lt;br /&gt;
*[[Russelův paradox]] - Radovan Bartošek&lt;br /&gt;
*[[Sekundární emoce]] - Marie Křivá&lt;br /&gt;
*[[Skrytý Markovův model]]&lt;br /&gt;
*[[Synapse]] - Denisa Karpeová&lt;br /&gt;
*[[Syntéza řeči]] - Lukáš Zduba&lt;br /&gt;
*[[Taxonomie]] - Roman Novotný&lt;br /&gt;
*[[Teorie her]] - Martina Leitgebová&lt;br /&gt;
*[[Teorie informace]] - Barbora Mohelníková&lt;br /&gt;
*[[Věta o neúplnosti]]&lt;br /&gt;
*[[Vězňovo dilema]] - Viktor Michnáč&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů===&lt;br /&gt;
*[[CMS(Content Management System)]] - Václav Kůs&lt;br /&gt;
*[[Crowdfunding]] - Lucie Malúšková&lt;br /&gt;
*[[Doménová znalost]]&lt;br /&gt;
*[[Kickstarter]] - Vojtěch Dvořák&lt;br /&gt;
*[[Konkurence]] - Jana Pekárková&lt;br /&gt;
*[[Koučování]] - Michaela Hortová&lt;br /&gt;
*[[Lean Startup]] - Tereza Navarová&lt;br /&gt;
*[[Market test]]&lt;br /&gt;
*[[MVP(Minimum Viable Product)]]&lt;br /&gt;
*[[Networking]] - Kateřina Kopecká&lt;br /&gt;
*[[Programátor]] - Dana Tomančáková&lt;br /&gt;
*[[Religionistika]] - Jana Slaná&lt;br /&gt;
*[[Slevový portál]] - Martin Páč&lt;br /&gt;
*[[Split test]]&lt;br /&gt;
*[[StarCube]] - Adriana Fujková&lt;br /&gt;
*[[Startup Hipster]]&lt;br /&gt;
*[[StartupClub]]&lt;br /&gt;
*[[Umělá inteligence]] - Martin Man&lt;br /&gt;
*[[Záloha]] - Tatiana Kňazeová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[akustika]] Kateřina Hubáčková&lt;br /&gt;
*[[audiovizuální nosič]] Štěpán Řezník&lt;br /&gt;
*[[autodidaktika]]&amp;amp;nbsp;- Lenka Cvrkalová&lt;br /&gt;
*[[bibliografická databáze]]&lt;br /&gt;
*[[dějiny hudby]] Zdeňka Žádníková&lt;br /&gt;
*[[elektronická databáze]] Klára Tesařová&lt;br /&gt;
*[[encyklopedická databáze]]&lt;br /&gt;
*[[estetika]] Marie Ondrášková&lt;br /&gt;
*[[historiografie]] - Petr Šmíd&lt;br /&gt;
*[[hudební knihovna]]&lt;br /&gt;
*[[Hudební psychologie]] - Lada Ambrožová&lt;br /&gt;
*[[hudební sociologie]] &lt;br /&gt;
*[[Hudební věda]] Tereza Fussová&lt;br /&gt;
*[[hudebnina]] &lt;br /&gt;
*[[IAML]] (International Association of Music Libraries, Archives and Documentation Centres) - Martina Sochorová&lt;br /&gt;
*[[Intergram]] Martina Sehnalová&lt;br /&gt;
*[[kolektivní licenční smlouva]] - Jana Pekárková&lt;br /&gt;
*[[partitura]] Miroslava Töpferová&lt;br /&gt;
*[[producent]]&lt;br /&gt;
*[[prvotisk]] Miroslava Töpferová&lt;br /&gt;
*[[Sémiotika]] Petr Kalíšek&lt;br /&gt;
*[[stream]] &lt;br /&gt;
*[[zvuková databáze]]&lt;br /&gt;
*[[zvukový nosič]] - Lukáš Strouhal&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii===&lt;br /&gt;
*[[autor]] - Petr Šmíd&lt;br /&gt;
*[[duševní hygiena]] - Lenka Cvrkalová&lt;br /&gt;
*[[koktejlový efekt]] (v komunikaci) - Karolína Krbcová&lt;br /&gt;
*[[krizová komunikace]] Svoboda Petr&lt;br /&gt;
*[[lobbing]] - Gabriela Tšponová&lt;br /&gt;
*[[lustrace]]&lt;br /&gt;
*[[mediální komunikace]] - Jana Doupovcová&lt;br /&gt;
*[[mediální obraz]] &lt;br /&gt;
*[[mediální poradce]]&lt;br /&gt;
*[[mediální prohlášení]]&lt;br /&gt;
*[[operativní management]]&lt;br /&gt;
*[[PR agentura]] - Iva Michálková&lt;br /&gt;
*[[pravidlo 3Ř]]&lt;br /&gt;
*[[strategický management]] - Martina Zoubková&lt;br /&gt;
*[[toxické médium]] - Svoboda Petr&lt;br /&gt;
=== Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Analýza rizik]]&lt;br /&gt;
*[[Audit]] Petr Zapletal&lt;br /&gt;
*[[Customizace]]&lt;br /&gt;
*[[Databázový systém]] - Ivana Krištofová&lt;br /&gt;
*[[Demoverze]] - Jaromír Červený&lt;br /&gt;
*[[Desktop]] Kateřina Slámová&lt;br /&gt;
*[[Globální strategie]] firmy&lt;br /&gt;
*[[Hosting]]&lt;br /&gt;
*[[IaaS]] - Filip Kocián&lt;br /&gt;
*[[Infrastruktura]]&lt;br /&gt;
*[[Konektivita]]&lt;br /&gt;
*[[Metodika]]&lt;br /&gt;
*[[Mikroprocesor]] Martin Chalupa&lt;br /&gt;
*[[Monitoring]]&amp;amp;nbsp; - Iveta Jansová&lt;br /&gt;
*[[Multitenancy]]&lt;br /&gt;
*[[PaaS]] Kristýna Klímková&lt;br /&gt;
*[[Procesní řízení]]&lt;br /&gt;
*[[Procesor]] Vítězslav Rathouz&lt;br /&gt;
*[[Přenosová rychlost]]&lt;br /&gt;
*[[RAM]] (Random Access Memory)- Michal Létal&lt;br /&gt;
*[[SaaS]] - Jakub Horák&lt;br /&gt;
*[[Server]] &lt;br /&gt;
*[[SLA]] (Service-Level Agreement)&lt;br /&gt;
*[[Strategie]] &lt;br /&gt;
*[[Škálovatelnost]] - Jana Vebrová&lt;br /&gt;
*[[Virtualizace]]- Jitka Šiborová&lt;br /&gt;
*[[Výpočetní infrastruktura]]&lt;br /&gt;
*[[Webový server]] - Jakub Foral&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== David Grudl: User Experience ===&lt;br /&gt;
*[[aplikace]]&lt;br /&gt;
*[[CAPTCHA]] - Laura Kabai&lt;br /&gt;
*[[DRM]] (Digital Rights Management) - Jozef Tkáčik&lt;br /&gt;
*[[Ego]] - Martina Volavková&lt;br /&gt;
*[[e-shop]] - Martina Leitgebová&lt;br /&gt;
*[[mobilní aplikace]] - Petr Věžník&lt;br /&gt;
*[[ReCAPTCHA]] - Eva Mertová&lt;br /&gt;
*[[rootkit]] - Zdeňka Sovková&lt;br /&gt;
*[[SONY rootkit]] - Jonáš Prstek&lt;br /&gt;
*[[Vyhledávač]]&lt;br /&gt;
*[[webová aplikace]] - Jakub Foral&lt;br /&gt;
*[[zdrojový kód]] - Renáta Šajnarová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse?===&lt;br /&gt;
*[[archivace]]&lt;br /&gt;
*[[Big Data]]&lt;br /&gt;
*[[Business Development]]&lt;br /&gt;
*[[BYO]] (Bring Your Own)&lt;br /&gt;
*[[dostupnost]] (služby)&lt;br /&gt;
*[[dotyková obrazovka]] - Marie Štouračová&lt;br /&gt;
*[[facilitace]]&lt;br /&gt;
*[[firemní kultura]] - Michal Rohovský&lt;br /&gt;
*[[generace Y]] Iva Michálková&lt;br /&gt;
*[[globální firma]] Lukáš Závodný&lt;br /&gt;
*[[hybridní notebook]]&lt;br /&gt;
*[[Change Management]]&lt;br /&gt;
*[[informační exploze]] - Boris Turek&lt;br /&gt;
*[[interní marketing]] - Štěpánka Kaftanová&lt;br /&gt;
*[[jazyk nových médií]]&lt;br /&gt;
*[[judikát]] - Jana Kantorová&lt;br /&gt;
*[[Knowledge Management]] (řízení znalostí)&lt;br /&gt;
*[[komunikační strategie]] - Michaela Kočová&lt;br /&gt;
*[[kontextová inzerce]]&lt;br /&gt;
*[[korporátní firma]]&lt;br /&gt;
*[[Lunch and Learn]]&lt;br /&gt;
*[[mediální plán]]&lt;br /&gt;
*[[mobilní firma]]&lt;br /&gt;
*[[nestrukturovaná data]]&lt;br /&gt;
*[[portfolio]]&lt;br /&gt;
*[[relevance]]&lt;br /&gt;
*[[ROI]] (Return on investment) - Václav Kůs&lt;br /&gt;
*[[řízení inovací]]&lt;br /&gt;
*[[strukturovaná data]]&lt;br /&gt;
*[[Velká čtyřka]] (auditorských firem)&lt;br /&gt;
*[[vizualizace]]&lt;br /&gt;
*[[vizualizační software]]&lt;br /&gt;
*[[webcast]]&lt;br /&gt;
*[[webinář]]- Jana Vebrová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let===&lt;br /&gt;
*[[andragogika]]&lt;br /&gt;
*[[autentizace]]&lt;br /&gt;
*[[bibliografická portál]]&lt;br /&gt;
*[[Business model]]&lt;br /&gt;
*[[citace]]&lt;br /&gt;
*[[Citace PRO]]&lt;br /&gt;
*[[citační manažer]] - Michala Mádlová&lt;br /&gt;
*[[depozitář]]&lt;br /&gt;
*[[ebrary]] - Václav Ovčačík&lt;br /&gt;
*[[eReading]] - Pavla Otrasová&lt;br /&gt;
*[[Flexibookstore]]&lt;br /&gt;
*[[hardwarová čtečka]] - Lenka Hodicová&lt;br /&gt;
*[[konzorcium]]&lt;br /&gt;
*[[kulturologie]] - Kateřina Šťastná&lt;br /&gt;
*[[odpis]] (z knihovního fondu)&lt;br /&gt;
*[[revize]] (knihovního fondu)&lt;br /&gt;
*[[skriptárna]]&lt;br /&gt;
*[[softwarová čtečka]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015===&lt;br /&gt;
*[[čtenářská gramotnost]] Pernesová Eliška&lt;br /&gt;
*[[evidence knihoven]] Ogrocká Eva&lt;br /&gt;
*[[grafik]]&lt;br /&gt;
*[[informační instituce]]&lt;br /&gt;
*[[informační zdroj]] - Dagmar Břečková&lt;br /&gt;
*[[knihovní rada]]&lt;br /&gt;
*[[knihovnictví]]&lt;br /&gt;
*[[komunitní knihovna]]&lt;br /&gt;
*[[Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015]] - Alena Paulusová&lt;br /&gt;
*[[krajská knihovna]] - Romana Jakšlová&lt;br /&gt;
*[[LiStOVáNí]] - Kristýna Kalmárová&lt;br /&gt;
*[[metodické doporučení]]&lt;br /&gt;
*[[metodický knihovník]]&lt;br /&gt;
*[[občanská iniciativa]]&lt;br /&gt;
*[[obnova fondu]]&lt;br /&gt;
*[[odborné knihovnictví]]&lt;br /&gt;
*[[příspěvková organizace]] - Michal Rohovský&lt;br /&gt;
*[[rychločtení]] - Šteinigerová&lt;br /&gt;
*[[U3V]] (Univerzita třetího věku)&lt;br /&gt;
*[[veřejné knihovnictví]]&lt;br /&gt;
*[[výměnný fond]]&lt;br /&gt;
*[[výzkum potřeb]]&lt;br /&gt;
*[[výzkum spokojenosti]]&lt;br /&gt;
*[[základní knihovna]]&lt;br /&gt;
*[[zřizovatel knihovny]] - Jana Krůčková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Roman Hřebecký: Kreativita v marketingu - vystrčte hlavu z krabice===&lt;br /&gt;
*[[Comunity Building]]&lt;br /&gt;
*[[Content Marketing]]&lt;br /&gt;
*[[Copywriting]] - Radim Chalupník&lt;br /&gt;
*[[COWO Brno]]&lt;br /&gt;
*[[Coworking]] - Jana Kantorová&lt;br /&gt;
*[[Event]] - Olga Senčaková&lt;br /&gt;
*[[GeoTracking]]&lt;br /&gt;
*[[Know How]] Lada Brymová&lt;br /&gt;
*[[LARP]] (Live Action Role Playing) - Martin Brzobohatý&lt;br /&gt;
*[[marketingová agentura]]&lt;br /&gt;
*[[Media Relation]]&lt;br /&gt;
*[[morální flexibilita]] - Jakub Forman&lt;br /&gt;
*[[Naučmese.cz]] - Martin Bartoš&lt;br /&gt;
*[[negativní reklama]] - Katarína Filičková&lt;br /&gt;
*[[nerd]] - Václav Piták&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Věra Vohlídalová: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století===&lt;br /&gt;
===Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti===&lt;br /&gt;
[[osobní knihovna]] - Jana Skládaná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Michal Šerák: Další vzdělávání dospělých v knihovnách===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - podzim 2012==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Digitální certifikát]] - Lucie Malúšková&lt;br /&gt;
*[[E-mailová notifikace]] - Jan Martinek&lt;br /&gt;
*[[Internetbanking]] - Iveta Jansová&lt;br /&gt;
*[[JIC]] (Jihomoravské inovační centrum) - Alena Brožová&lt;br /&gt;
*[[Mint.com]] - Vojtěch Dvořák&lt;br /&gt;
*[[Mobilní web]] - Jozef Tkáčik&lt;br /&gt;
*[[Morálka]] - Martina Sochorová&lt;br /&gt;
*[[Programování]] - Vítězslav Rathouz&lt;br /&gt;
*[[Smlouva]] - Monika Krejčová&lt;br /&gt;
*[[SSL]] (Secure Sockets Layer) - Michal Létal&lt;br /&gt;
*[[Šifrování]] - Jonáš Kopp  &lt;br /&gt;
*[[Vyhláška]] - Petr Šmíd&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Niceské třídění]] - Lenka Cvrkalová&lt;br /&gt;
*[[Ochranná známka]] - Veronika Chromá&lt;br /&gt;
*[[Průmyslové vlastnictví]] - Tereza Fussová&lt;br /&gt;
*[[Rešerše]] - zpracováno dříve&lt;br /&gt;
*[[ÚPV]] - &lt;br /&gt;
*[[Užitný vzor]] - Lada Ambrožová&lt;br /&gt;
*[[Vědecká teorie]] - Pavla Otrasová&lt;br /&gt;
*[[Vídeňská dohoda]] - Anna Stránská&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?===&lt;br /&gt;
* [[Ceny za rozvoj české Wikipedie]]- Laura Kabai&lt;br /&gt;
* [[encyklopedie]] - Eliška Pernesová&lt;br /&gt;
* [[QRpedia]] - Boris Turek&lt;br /&gt;
* [[trol]] (na internetu) - Lukáš Závodný&lt;br /&gt;
* [[Wikikniha]] - Edita Hečová&lt;br /&gt;
* [[Wikimedia ČR]] - Štěpánka Kaftanová&lt;br /&gt;
* [[Wikimedia Foundation]] - Václav Ovčačík&lt;br /&gt;
* [[WikiSkripta]] - Kateřina Kopecká&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?===&lt;br /&gt;
* [[bibliografie]] - Matej Kucharovic&lt;br /&gt;
* [[Blended learning]] - Roman Novotný&lt;br /&gt;
* [[elektronický zdroj]] - Klára Tesařová&lt;br /&gt;
* [[HDP]] (hrubý domácí produkt) - Lada Kadaníková&lt;br /&gt;
* [[Hippokratova přísaha]] - &lt;br /&gt;
* [[legislativa]] - Olga Senčaková&lt;br /&gt;
* [[lékařská etika]] - Michaela Hortová&lt;br /&gt;
* [[lékařství]] - Jana Doupovcová&lt;br /&gt;
* [[Medvik]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[MVS|meziknihovní výpůjční služba]] - již zpracováno&lt;br /&gt;
* [[Národní soustava povolání]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[portál]] - Jaroslav Bednář&lt;br /&gt;
* [[Problem-based learning]] - Lenka Svobodová&lt;br /&gt;
* [[sociální lékařství]] - Michaela Kouřilová&lt;br /&gt;
* [[veřejná knihovna]] - Sylva Šimůnková&lt;br /&gt;
* [[zdravotnictví]] - Jan Hrabal&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu===&lt;br /&gt;
* [[datová schránka]] - Jana Pekárková&lt;br /&gt;
* [[eGovernment]] - Martin Brzobohatý&lt;br /&gt;
* [[elektronické volby]] - Kateřina Petrová&lt;br /&gt;
* [[Ernst &amp;amp; Young]] - Lucie Bělejová&lt;br /&gt;
* [[judikatura]] - Petr Šmíd&lt;br /&gt;
* [[Opencard]] - Daniel Novák&lt;br /&gt;
* [[rodné číslo]] - Marie Lemonová&lt;br /&gt;
* [[sKarta]] - Lenka Cvrkalová&lt;br /&gt;
* [[soukromí]] - Katarína Filičková&lt;br /&gt;
* [[výběrové řízení]] - Michal Rohovský&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky===&lt;br /&gt;
* [[Apple TV]] - Karolína Krbcová&lt;br /&gt;
* [[Bluetooth]] - Alena Paulusová&lt;br /&gt;
* [[Geek]] - Jaroslav Bednář&lt;br /&gt;
* [[Geocaching]] - Veronika Krausová&lt;br /&gt;
* [[iPod]] - Tereza Čoupková&lt;br /&gt;
* [[Mastercard Paypass]] - Lukáš Strouhal&lt;br /&gt;
* [[Mobito]] - Jakub Forman&lt;br /&gt;
* [[NFC]] (Near Field Communication)- Kateřina Šťastná&lt;br /&gt;
* [[Passbook]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
* [[Poken]] - Gabriela Tšponová&lt;br /&gt;
* [[Product placement]]- Filip Kocián&lt;br /&gt;
* [[SIM karta]] - Denisa Šnédarová&lt;br /&gt;
* [[úložiště]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
* [[Use Case]] – Jan Martinek&lt;br /&gt;
* [[Visa payWave]] - Eva Mertová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality===&lt;br /&gt;
* [[autobiografie]] - Martina Sehnalová&lt;br /&gt;
* [[CD]] (kompaktní disk) - Martin Chalupa &lt;br /&gt;
* [[DVD]] - Martina Volavková&lt;br /&gt;
* [[etický kodex]] - Zdeňka Sovková&lt;br /&gt;
* [[kamera]] - Andrea Prokopová&lt;br /&gt;
* [[nářečí]] - Michal Kaláb&lt;br /&gt;
* [[orální historie]] - Ester Březinová&lt;br /&gt;
* [[paměťový disk]] – Kristýna Klímková&lt;br /&gt;
* [[pramen]] (ne vodní) - Lenka Cahlová&lt;br /&gt;
* [[Stopy totality]] - Anna Halfarová&lt;br /&gt;
* [[zákon o archivnictví a spisové službě]] - Jana Pekárková&lt;br /&gt;
* [[Zmizelí sousedé]] - Jana Slaná&lt;br /&gt;
* [[žurnalistika]] - Kateřina Slámová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů===&lt;br /&gt;
* [[matice]] - Petr Věžník&lt;br /&gt;
* [[MZK]] (Moravská zemská knihovna)- Andrea Mizerová&lt;br /&gt;
* [[výslovnostní slovník]] - Eva Sedláková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy===&lt;br /&gt;
* [[citlivý údaj]] (dle zákona) - Jana Krůčková&lt;br /&gt;
* [[ČSÚ]] (Český statistický úřad) - Václav Kůs&lt;br /&gt;
* [[ISSP]] (International Social Survey Programme) - Veronika Víšková&lt;br /&gt;
* [[OECD]] (Organisation for Economic Co-operation and Development) - Václav Kůs&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vít Šisler: Digital Game-Based Learning: Využití počítačových her ve vzdělávání ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Debriefing]] - Daniela Králová&lt;br /&gt;
*[[Evropa 2045]] - Jana Otevřelová&lt;br /&gt;
*[[Evropská rada]] - Petr Zapletal&lt;br /&gt;
*[[GBL]] (Game based learning) - Eva Durnová&lt;br /&gt;
*[[Impaktovaný časopis]] - Martina Zoubková&lt;br /&gt;
*[[Hra na hrdiny]] (Role-playing game) - Ivo Macík&lt;br /&gt;
*[[Serious game]] - Jonáš Prstek&lt;br /&gt;
*[[Simulační hra]] - Petr Pospíchal&lt;br /&gt;
*[[Strategická hra]] - Věra Žitková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety===&lt;br /&gt;
*[[Klementinum]] - Katrin Kalay&lt;br /&gt;
*[[MDT]] - Miroslava Brázdová&lt;br /&gt;
*[[Mellonova nadace]] - Anna Halfarová&lt;br /&gt;
*[[mikrofilmování]] - Barbora Mohelníková&lt;br /&gt;
*[[MIT]] (Massachusetts Institute of Technology) - Jakub Alt&lt;br /&gt;
*[[UNIX]] - Dagmar Chládková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce===&lt;br /&gt;
*[[CZ.NIC]] - Jakub Alt&lt;br /&gt;
*[[digitální podpis]] - Michal Rohovský&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - JARO 2012==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===&lt;br /&gt;
* [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek&lt;br /&gt;
* [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová&lt;br /&gt;
* [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek&lt;br /&gt;
* [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková&lt;br /&gt;
* [[Psychoterapie]] - Eva Popelková&lt;br /&gt;
* [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová&lt;br /&gt;
* [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová&lt;br /&gt;
* [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová&lt;br /&gt;
* [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová&lt;br /&gt;
* [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová&lt;br /&gt;
* [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová&lt;br /&gt;
* [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová&lt;br /&gt;
* [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková&lt;br /&gt;
*[[skenování pro digitalizaci - techniky]]  Michala Mádlová&lt;br /&gt;
*[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz&lt;br /&gt;
*[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová&lt;br /&gt;
*[[MARC21]] - Michal Klajban&lt;br /&gt;
*[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek&lt;br /&gt;
*[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová&lt;br /&gt;
*[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
*[[ALTO]] - Jan Karlík&lt;br /&gt;
*[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová&lt;br /&gt;
*[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha&lt;br /&gt;
*[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová&lt;br /&gt;
*[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová&lt;br /&gt;
*[[Digitalkoot]] - Lucie Malúšková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===&lt;br /&gt;
* [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová&lt;br /&gt;
* [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková&lt;br /&gt;
* [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ)  - Petra Němcová&lt;br /&gt;
* [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos&lt;br /&gt;
* [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana&lt;br /&gt;
* [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková&lt;br /&gt;
* [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
* [[školská reforma]] - Jana Slaná&lt;br /&gt;
* [[rámcové vzdělávací programy]] &lt;br /&gt;
* [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová&lt;br /&gt;
* [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Martin Bastl: Netwar===&lt;br /&gt;
* [[netwar]] - Julie Haladová&lt;br /&gt;
* [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
* [[kracking]] - Petra Němcová&lt;br /&gt;
* [[phreaking]] - Edita Hečová&lt;br /&gt;
* [[phishing]] - Martin Chalupa&lt;br /&gt;
* [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák&lt;br /&gt;
* [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová&lt;br /&gt;
* [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová&lt;br /&gt;
* [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká&lt;br /&gt;
* [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová&lt;br /&gt;
* [[FloodNet]] - Roman Novotný&lt;br /&gt;
* [[kauza Napster]] - Filip Kocián&lt;br /&gt;
* [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová&lt;br /&gt;
* [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová&lt;br /&gt;
* [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová&lt;br /&gt;
* [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová&lt;br /&gt;
* [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová&lt;br /&gt;
* [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai&lt;br /&gt;
* [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal&lt;br /&gt;
* [[Informační válka]] - Jiří Beran&lt;br /&gt;
* [[Malware]] - Michal Létal&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Petr Přidal: Georeferencer===&lt;br /&gt;
* [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek&lt;br /&gt;
* [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===&lt;br /&gt;
* [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová&lt;br /&gt;
* [[interakční design]] - Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
* [[obsahová strategie]] (content strategy)&lt;br /&gt;
* [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil&lt;br /&gt;
* [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp&lt;br /&gt;
* [[JavaScript]] - Jan Karlík&lt;br /&gt;
* [[wireframy]] - Lukáš Závodný, Václav Kůs&lt;br /&gt;
* [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
* [[webová typografie]] - Daniela Králová&lt;br /&gt;
* [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš&lt;br /&gt;
* [[UX designer]]&lt;br /&gt;
* [[UX design]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová&lt;br /&gt;
* [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský&lt;br /&gt;
* [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar&lt;br /&gt;
* [[Gamifikace]] - Jaromír Červený&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===&lt;br /&gt;
* [[FinLiCo]] - Martina Musilová&lt;br /&gt;
* [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská&lt;br /&gt;
* [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová&lt;br /&gt;
* [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová&lt;br /&gt;
* [[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka&lt;br /&gt;
* [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková&lt;br /&gt;
* [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová&lt;br /&gt;
* [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová&lt;br /&gt;
* [[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]] - Jakub Alt&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===&lt;br /&gt;
* [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková&lt;br /&gt;
* [[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková&lt;br /&gt;
* [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková&lt;br /&gt;
* [[Software Studies]] - Martina Volavková&lt;br /&gt;
* [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová&lt;br /&gt;
* [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá&lt;br /&gt;
* [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká&lt;br /&gt;
* [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček&lt;br /&gt;
* [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík&lt;br /&gt;
* [[Prediktivní analýza s využitím internetu]] - Jakub Procházka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===&lt;br /&gt;
* [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[Nový směr ve vývoji Kinectu]] - Lukáš Kisler&lt;br /&gt;
* [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===&lt;br /&gt;
* [[mHealth]] - Jan Hrabal&lt;br /&gt;
* [[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová&lt;br /&gt;
* [[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová&lt;br /&gt;
* [[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová&lt;br /&gt;
* [[eRecept]] - Myroslava Kutsyn&lt;br /&gt;
* [[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová&lt;br /&gt;
* [[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb&lt;br /&gt;
* [[Nová média ve zdravotnictví]] - Daniel Novák&lt;br /&gt;
* [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
* [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík&lt;br /&gt;
* [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský&lt;br /&gt;
* [[Expertní systémy v péči o zdraví]] - Martin Mašek&lt;br /&gt;
* [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková&lt;br /&gt;
* [[SignWriting]] - Alena Paulusová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===&lt;br /&gt;
* [[TED]] - Michal Klajban&lt;br /&gt;
* [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová&lt;br /&gt;
* [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý&lt;br /&gt;
* [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - podzim 2011==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===&lt;br /&gt;
* [[Politická satira]] - Dagmar Šiková&lt;br /&gt;
* [[City identity]] - Drahomír Hájek&lt;br /&gt;
* [[Mystifikace]] - Jakub Forman&lt;br /&gt;
* [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===&lt;br /&gt;
* [[user experience]] - Jakub Procházka&lt;br /&gt;
* [[user-centered design]] - Iveta Jansová&lt;br /&gt;
* [[UX designer]] - Simona Střalková&lt;br /&gt;
* [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová&lt;br /&gt;
* [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová&lt;br /&gt;
* [[design služeb]] - Marie Štouračová&lt;br /&gt;
* [[použitelnost]] - Jitka Šiborová&lt;br /&gt;
* [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková&lt;br /&gt;
* [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===&lt;br /&gt;
* [[ne-konference]] - Dagmar Šiková&lt;br /&gt;
* [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
* [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===&lt;br /&gt;
* [[Corporate Design]] - Daniel Šváb&lt;br /&gt;
* [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová&lt;br /&gt;
* [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová&lt;br /&gt;
* [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp&lt;br /&gt;
* [[Brand]] &lt;br /&gt;
* [[Font]] - Andrea Szászová&lt;br /&gt;
* [[Typografie]] -Lucie Górecká&lt;br /&gt;
* [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková&lt;br /&gt;
* [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková&lt;br /&gt;
* [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Michal Juhás: Bookfan===&lt;br /&gt;
* [[StartUp]] - Petr Maňásek&lt;br /&gt;
* [[Facebook]]&lt;br /&gt;
* [[Business plan]] - Michaela Kočová&lt;br /&gt;
* [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
* [[Angel investor]] - Ester Březinová&lt;br /&gt;
* [[exit strategy]] - Monika Krejčová&lt;br /&gt;
* [[self-publishing]] - Jiří Krišpin&lt;br /&gt;
* [[Online komunita]] - Eva Durnová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===&lt;br /&gt;
* [[korpus]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský&lt;br /&gt;
* [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn&lt;br /&gt;
* [[syntax]] - Alena Brožová&lt;br /&gt;
* [[slovotvorba]] - Martina Sochorová&lt;br /&gt;
* [[sémantika]] - Dominika Frömelová&lt;br /&gt;
* [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká&lt;br /&gt;
* [[VerbaLex]] - Karolína Žáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Josef Průša: Open source hardware===&lt;br /&gt;
* [[open source hardware]] - Daniela Králová&lt;br /&gt;
* [[GNU GPL]] - Milan Spisar&lt;br /&gt;
* [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová&lt;br /&gt;
* [[OpenCores]] - Martin Mašek&lt;br /&gt;
* [[RepRap]] - Kristina Luskačová&lt;br /&gt;
* [[Arduino]] - Julie Haladová&lt;br /&gt;
* [[3D tisk]] - Kristina Luskačová&lt;br /&gt;
* [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová&lt;br /&gt;
* [[3D skener]] - Katarína Hečková&lt;br /&gt;
* [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[BTS]] - Martina Snozová&lt;br /&gt;
*[[geolokace]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
*[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
*[[IP adresa]] - Martina Snozová&lt;br /&gt;
*[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč&lt;br /&gt;
*[[Augmented Reality]] - Marek Moťka&lt;br /&gt;
*[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos&lt;br /&gt;
*[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová&lt;br /&gt;
*[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová&lt;br /&gt;
*[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová&lt;br /&gt;
*[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan&lt;br /&gt;
*[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová&lt;br /&gt;
*[[Hackathon]] - Josef Ludvíček&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===&lt;br /&gt;
*[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
*[[Spokojenost]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
*[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová&lt;br /&gt;
*[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek&lt;br /&gt;
*[[Work-life balance]] - Kamila Burdová&lt;br /&gt;
*[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
*[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová&lt;br /&gt;
*[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===&lt;br /&gt;
*[[učící knihovník]] - Marie Indráková&lt;br /&gt;
*[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková&lt;br /&gt;
*[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza&lt;br /&gt;
*[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
*[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===&lt;br /&gt;
*[[Arteterapie]] - Jakub Nytl&lt;br /&gt;
*[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová&lt;br /&gt;
*[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián&lt;br /&gt;
*[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková&lt;br /&gt;
* [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - jaro 2011==&lt;br /&gt;
===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===&lt;br /&gt;
* [[archiv]] - Myroslava Kutsyn&lt;br /&gt;
* [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
* [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha&lt;br /&gt;
* [[gesto]]- Marta Konířová&lt;br /&gt;
* [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[Google Goggles]] - Viliam Vateha&lt;br /&gt;
* [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková&lt;br /&gt;
* [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková&lt;br /&gt;
* [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek&lt;br /&gt;
* [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek&lt;br /&gt;
* [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban&lt;br /&gt;
* [[Google Squared]] - Alena Brožová&lt;br /&gt;
* [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)&lt;br /&gt;
* [[IBM SPSS]] - Lumír Czech&lt;br /&gt;
* [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč&lt;br /&gt;
* [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín&lt;br /&gt;
* [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková&lt;br /&gt;
* [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE&lt;br /&gt;
* [[tablet PC]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
* [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka&lt;br /&gt;
* [[Wikipedia]] - Michal Klajban&lt;br /&gt;
* [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Marketing knihoven na sociálních sítích===&lt;br /&gt;
* [[365 projekt]] - Irena Hodžová&lt;br /&gt;
* [[Book trailer]] - Jiří Krišpin&lt;br /&gt;
* [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková&lt;br /&gt;
* [[fotobanka]] - Lenka Čípková&lt;br /&gt;
* [[geolokace]] &lt;br /&gt;
* [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková&lt;br /&gt;
* [[hashtag]] - Iveta Jansová&lt;br /&gt;
* [[Influencer Marketing]] - Romana Králová &lt;br /&gt;
* [[infografika]] - Irena Hodžová&lt;br /&gt;
* [[inovace]] - Miroslav Kršek&lt;br /&gt;
* [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová&lt;br /&gt;
* [[newsletter]]- Markéta Novotná&lt;br /&gt;
* [[paradigma]] - Vrzalová Tereza&lt;br /&gt;
* [[QR kód]] - Jitka Šiborová&lt;br /&gt;
* [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová&lt;br /&gt;
* [[statistika]] - Marie Vlčková&lt;br /&gt;
* [[storytelling]] - Marie Packová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===&lt;br /&gt;
* [[abandonware]] - Sylvie Dyčková&lt;br /&gt;
* [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová&lt;br /&gt;
* [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková&lt;br /&gt;
* [[brand]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
* [[cechovní značka]] - Monika Krejčová&lt;br /&gt;
* [[Common Law]] - Gabriela Obstová&lt;br /&gt;
* [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová&lt;br /&gt;
* [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková&lt;br /&gt;
* [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková&lt;br /&gt;
* [[kultura]] - Magdalena Jirásková&lt;br /&gt;
* [[licence]]- Marie Packová&lt;br /&gt;
* [[minnesengr]]- Michaela Blažejová&lt;br /&gt;
* [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová&lt;br /&gt;
* [[Napster]] - Igor Hlaváč&lt;br /&gt;
* [[oligopol]] - Lenka Matušková&lt;br /&gt;
* [[patent]] - Markéta Novotná&lt;br /&gt;
* [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková&lt;br /&gt;
* [[Road Show]] - Tomáš Ocásek&lt;br /&gt;
* [[States' Rights]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[User Experience]] - Miroslava Brázdová&lt;br /&gt;
* [[vydavatel]] - Lenka Fatková&lt;br /&gt;
* [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová&lt;br /&gt;
* [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Open Access===&lt;br /&gt;
* [[ArXiv]] - Marie Zagorová&lt;br /&gt;
* [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová&lt;br /&gt;
* [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
* [[Dspace]] - Petra Besperátová&lt;br /&gt;
* [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová&lt;br /&gt;
* [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová&lt;br /&gt;
* [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[Open Access]] - Magda Šallaiová&lt;br /&gt;
* [[Open Access Week]] - Petra Besperátová&lt;br /&gt;
* [[plagiát]] - Katarína Hečková&lt;br /&gt;
* [[preprint]]- Dalibor Bláha&lt;br /&gt;
* [[recenze]] - Jaroslav Bednář&lt;br /&gt;
* [[repozitář]] - Martina Snozová&lt;br /&gt;
* [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová&lt;br /&gt;
* [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Pirátství dnes i kdysi===&lt;br /&gt;
* [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků&lt;br /&gt;
* [[kniha]] - Martina Sochorová&lt;br /&gt;
* [[knihtisk]] - Karolína Žáková&lt;br /&gt;
* [[kopie]] - Edita Hečová&lt;br /&gt;
* [[litografie]] - Marta Janošová&lt;br /&gt;
* [[MP3]] - Emil Budín&lt;br /&gt;
* [[pirátství]] - Magdalena Kahounová&lt;br /&gt;
* [[počítačový program]]- Michaela Blažejová&lt;br /&gt;
* [[průmysl]] - Daniel Šváb&lt;br /&gt;
* [[revoluce]] - Monika Machovská &lt;br /&gt;
* [[software]]- Veronika Svobodová&lt;br /&gt;
* [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková&lt;br /&gt;
* [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová&lt;br /&gt;
* [[vynález]] - Marcela Střelcová&lt;br /&gt;
* [[zákon]] - Dominika Fromelová&lt;br /&gt;
* [[znalost]] - Magdaléna Filipová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Národní digitální knihovna===&lt;br /&gt;
* [[born digital]] - Lucia Kelemenová&lt;br /&gt;
* [[CESNET2]] - Jakub Hradil&lt;br /&gt;
* [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová&lt;br /&gt;
* [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček&lt;br /&gt;
* [[emulace]] - Kateřina Kašíková&lt;br /&gt;
* [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová&lt;br /&gt;
* [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová&lt;br /&gt;
* [[MARC21]] - &lt;br /&gt;
* [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[METS]] - Martina Snížková&lt;br /&gt;
* [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek&lt;br /&gt;
* [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek&lt;br /&gt;
* [[PDF]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[personalizace]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[robotický skener]] - Eva Durnová&lt;br /&gt;
* [[rukopis]] - Simona Střalková&lt;br /&gt;
* [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek&lt;br /&gt;
* [[TIFF]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[veřejná správa]] - Marek Moťka&lt;br /&gt;
* [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová&lt;br /&gt;
* [[workflow]] - Dagmar Šiková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===&lt;br /&gt;
* [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová&lt;br /&gt;
* [[citační analýza]] - Antonín Pokorný&lt;br /&gt;
* [[editor]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[ISO 690]] - Pavel Navrátil&lt;br /&gt;
* [[plagiátorství]] - Simona Chudobová&lt;br /&gt;
* [[scientometrie]] - Veronika Rychtová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===&lt;br /&gt;
* [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková&lt;br /&gt;
* [[citační etika]]- Julie Haladová&lt;br /&gt;
* [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská&lt;br /&gt;
* [[generace X]] - Antonín Pokorný&lt;br /&gt;
* [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová&lt;br /&gt;
* [[hardware]] - Veronika Krausová&lt;br /&gt;
* [[referenční služby]] - Filip Kocián&lt;br /&gt;
* [[rešeršní služby]]- Eva Popelková&lt;br /&gt;
* [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===&lt;br /&gt;
* [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová&lt;br /&gt;
* [[cracker]] - Michal Kunrt&lt;br /&gt;
* [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica&lt;br /&gt;
* [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová&lt;br /&gt;
* [[gambler]] - Michaela Bočánová&lt;br /&gt;
* [[globalizace]] - Lukáš Prorok&lt;br /&gt;
* [[Google Street View]] - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
* [[hacker]] - Jonáš Kopp &lt;br /&gt;
* [[hacktivismus]] - Jakub Alt&lt;br /&gt;
* [[informační smog]] - Milan Říha&lt;br /&gt;
* [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský&lt;br /&gt;
* [[komunikace]]- Pavla Bárnetová&lt;br /&gt;
* [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová&lt;br /&gt;
* [[kyberpunk]] - Hana Holoubková&lt;br /&gt;
* [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka&lt;br /&gt;
* [[netholismus]] - Kamila Burdová&lt;br /&gt;
* [[netománie]] - Jitka Šteflová&lt;br /&gt;
* [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková&lt;br /&gt;
* [[Open Source]] - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
* [[outsourcing]]- Marie Indráková&lt;br /&gt;
* [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong&lt;br /&gt;
* [[Stuxnet]] - Josef Kos&lt;br /&gt;
* [[závislost]] - Hana Nováková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - podzim 2010==&lt;br /&gt;
===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===&lt;br /&gt;
* [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová&lt;br /&gt;
* [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová&lt;br /&gt;
* [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová&lt;br /&gt;
* [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová&lt;br /&gt;
* [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá&lt;br /&gt;
* [[ISO 11620]] - Simona Střalková&lt;br /&gt;
* [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková&lt;br /&gt;
* [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová&lt;br /&gt;
* [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká&lt;br /&gt;
* [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová &lt;br /&gt;
* [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá&lt;br /&gt;
* [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová&lt;br /&gt;
* [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Makrosvět mikrokampaní===&lt;br /&gt;
* [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková&lt;br /&gt;
* [[banner]] - Simona Chudobová&lt;br /&gt;
* [[direct marketing]] - Miroslava Sudová&lt;br /&gt;
* [[e-business]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[e-komerce]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová&lt;br /&gt;
* [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková&lt;br /&gt;
* [[Foursquare]] - Marcela Střelcová&lt;br /&gt;
* [[Google AdWords]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[Google Analytics]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[GSM]] - Milan Spisar&lt;br /&gt;
* [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková&lt;br /&gt;
* [[kreativita]] - Lenka Fatková&lt;br /&gt;
* [[mailing list]]- Věra Motyčková&lt;br /&gt;
* [[mobilní marketing]] - Romana Králová&lt;br /&gt;
* [[nová média]] - Miroslav Kršek&lt;br /&gt;
* [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká&lt;br /&gt;
* [[propagace]] - Karolína Žáková&lt;br /&gt;
* [[reklama]] - Anna Mikulášková&lt;br /&gt;
* [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková&lt;br /&gt;
* [[strategický marketing]] - Alena Brožová&lt;br /&gt;
* [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková&lt;br /&gt;
* [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová&lt;br /&gt;
* [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek&lt;br /&gt;
* [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin&lt;br /&gt;
* [[ZOOT]] - Petr Manasek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===&lt;br /&gt;
* [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková&lt;br /&gt;
* [[didaktika]] - Radka Vybíralová&lt;br /&gt;
* [[dotazník]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
* [[etika]]- Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
* [[Generation Y]]-Eva Fukarova&lt;br /&gt;
* [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová&lt;br /&gt;
* [[ICT]]- Vendula Škrabalová&lt;br /&gt;
* [[konvergence]] - Martina Snížková&lt;br /&gt;
* [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová&lt;br /&gt;
* [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová&lt;br /&gt;
* [[kybernetika]] - Jakub Procházka&lt;br /&gt;
* [[mentální mapa]] - Monika Machovská&lt;br /&gt;
* [[motivace]] - Magdalena Kahounová&lt;br /&gt;
* [[pedagogika]] - Marie Vlčková&lt;br /&gt;
* [[pozorování]] - Dominika Kopčanská&lt;br /&gt;
* [[případová studie]] - Jana Chlanová&lt;br /&gt;
* [[rozhovor]] - Kamila Burdová&lt;br /&gt;
* [[teorie systémů]] - Veronika Lužová&lt;br /&gt;
* [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková&lt;br /&gt;
* [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova&lt;br /&gt;
* [[VOIP]] - Kateřina Hořínková&lt;br /&gt;
* [[výukové metody]] - Věra Adámková&lt;br /&gt;
* [[výzkum]] - Renata Valentová&lt;br /&gt;
* [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Ženy v IT===&lt;br /&gt;
* [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích&lt;br /&gt;
* [[ELIZA]] - Libor Juhaňák&lt;br /&gt;
* [[ENIAC]] - Pavel Navrátil&lt;br /&gt;
* [[Evropská komise]] - Barbora Blahová&lt;br /&gt;
* [[feminismus]]-Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
* [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková&lt;br /&gt;
* [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová&lt;br /&gt;
* [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková&lt;br /&gt;
* [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb&lt;br /&gt;
* [[manažer]] - Renata Valentová&lt;br /&gt;
* [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská&lt;br /&gt;
* [[sociologie]] - Pavla Bárnetová&lt;br /&gt;
* [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích &lt;br /&gt;
* [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Poznámky k novosti nových médií===&lt;br /&gt;
* [[epistemologie]] - Pavla Doleželová&lt;br /&gt;
* [[futurologie]] - Tomáš Janypka&lt;br /&gt;
* [[internet]] - Martina Snozová&lt;br /&gt;
* [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
* [[kyberkultura]] - Michal Kunrt&lt;br /&gt;
* [[NSFNET]] - Eva Mlynářová&lt;br /&gt;
* [[pragmatismus]] - Katarína Hečková&lt;br /&gt;
* [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová&lt;br /&gt;
* [[třetí vlna]] - Tereza Honsová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Location Based Service===&lt;br /&gt;
* [[Android]]-Tomáš Vorálek&lt;br /&gt;
* [[Galileo]] - Filip Šelong&lt;br /&gt;
* [[Google Latitude]] - Jiří Zeman&lt;br /&gt;
* [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář&lt;br /&gt;
* [[iPhone]] - Petr Chocholáč&lt;br /&gt;
* [[Mashup]] - Petra Besperátová&lt;br /&gt;
* [[mikroformát]] - Veronika Rychtová&lt;br /&gt;
* [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica&lt;br /&gt;
* [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová&lt;br /&gt;
* [[smartphone]] - Daniel Šváb&lt;br /&gt;
* [[spam]] - Lenka Čípková&lt;br /&gt;
* [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman&lt;br /&gt;
* [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner&lt;br /&gt;
* [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Getting Things Done===&lt;br /&gt;
* [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova&lt;br /&gt;
* [[coaching]] - Renata Borková&lt;br /&gt;
* [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova&lt;br /&gt;
* [[frustrace]] - Marie Sýkorová&lt;br /&gt;
* [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková&lt;br /&gt;
* [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová&lt;br /&gt;
* [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník&lt;br /&gt;
* [[projekt]] - Hana Dvořáková&lt;br /&gt;
* [[stres]] - Eva Petrášová&lt;br /&gt;
* [[Time Management]]- Renata Borková&lt;br /&gt;
* [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jak (ne)hledat investora===&lt;br /&gt;
* [[arbitr]] Jana Procházková&lt;br /&gt;
* [[e-čtečka]] Lenka Skalická&lt;br /&gt;
* [[fúze]] - Jana Procházková&lt;br /&gt;
* [[iPad]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
* [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Autorské právo a knihovny===&lt;br /&gt;
* [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt&lt;br /&gt;
* [[copyright]] - Petr Hejtmánek&lt;br /&gt;
* [[DILIA]] - Hana Habermannová&lt;br /&gt;
* [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková&lt;br /&gt;
* [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný&lt;br /&gt;
* [[torrent]] - Petra Besperátová&lt;br /&gt;
* [[volné dílo]] - Marta Janošová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Komunitní role knihoven===&lt;br /&gt;
* [[etnikum]] - Petr Hejtmánek&lt;br /&gt;
* [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[komunita]] - Magda Šallaiová&lt;br /&gt;
* [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová&lt;br /&gt;
* [[sociální komunikace]] - Marie Indráková&lt;br /&gt;
* [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Informace jako politické téma===&lt;br /&gt;
* [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek&lt;br /&gt;
* [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný&lt;br /&gt;
* [[demokracie]] - Martina Snozová&lt;br /&gt;
* [[e-podpis]] - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
* [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil&lt;br /&gt;
* [[monopol]] - Vrzalová Tereza&lt;br /&gt;
* [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek&lt;br /&gt;
* [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová&lt;br /&gt;
* [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková&lt;br /&gt;
* [[warez]] - Igor Hlaváč&lt;br /&gt;
* [[WikiLeaks]] - Jiří Beran&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Národní úložiště šedé literatury===&lt;br /&gt;
* [[digitální repozitář]] - Věra Adámková&lt;br /&gt;
* [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová&lt;br /&gt;
* [[šedá literatura]] - Marie Vlčková&lt;br /&gt;
* [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - jaro 2010==&lt;br /&gt;
===Náboženství v kyberprostoru===&lt;br /&gt;
* [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková&lt;br /&gt;
* [[computer cult]] - Vendula Škrabalová&lt;br /&gt;
* [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák&lt;br /&gt;
* [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová&lt;br /&gt;
* [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová&lt;br /&gt;
* [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor&lt;br /&gt;
* [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová&lt;br /&gt;
* [[kyberobřad]] - Monika Machovská&lt;br /&gt;
* [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková&lt;br /&gt;
* [[kyberprostor]] - Věra Zelinková&lt;br /&gt;
* [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá&lt;br /&gt;
* [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová&lt;br /&gt;
* [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová&lt;br /&gt;
* [[New Age]] - Lenka Veselá&lt;br /&gt;
* [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová&lt;br /&gt;
* [[novopohanství]] - Kamila Burdová&lt;br /&gt;
* [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová&lt;br /&gt;
* [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová&lt;br /&gt;
* [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek&lt;br /&gt;
* [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova&lt;br /&gt;
* [[technopesimismus]] - Hana Nováková&lt;br /&gt;
* [[UFO kult]] - Jana Plotková&lt;br /&gt;
* [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===&lt;br /&gt;
* [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková&lt;br /&gt;
* [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin&lt;br /&gt;
* [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová&lt;br /&gt;
* [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb&lt;br /&gt;
* [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová&lt;br /&gt;
* [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová&lt;br /&gt;
* [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová&lt;br /&gt;
* [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová&lt;br /&gt;
* [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
* [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová&lt;br /&gt;
* [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková&lt;br /&gt;
* [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích&lt;br /&gt;
* [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková&lt;br /&gt;
* [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková&lt;br /&gt;
* [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková&lt;br /&gt;
* [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková&lt;br /&gt;
* [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková&lt;br /&gt;
* [[Knihovna roku]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová&lt;br /&gt;
* [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová&lt;br /&gt;
* [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová&lt;br /&gt;
* [[knihovník]] - Jaroslav Bednář&lt;br /&gt;
* [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová&lt;br /&gt;
* [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová&lt;br /&gt;
* [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová&lt;br /&gt;
* [[marketing]] - Kateřina Štruncová&lt;br /&gt;
* [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová&lt;br /&gt;
* [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková&lt;br /&gt;
* [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová&lt;br /&gt;
* [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová&lt;br /&gt;
* [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová&lt;br /&gt;
* [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková&lt;br /&gt;
* [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová&lt;br /&gt;
* [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková&lt;br /&gt;
* [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová&lt;br /&gt;
* [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková&lt;br /&gt;
* [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová&lt;br /&gt;
* [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Manažerské informační systémy===&lt;br /&gt;
* [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař&lt;br /&gt;
* [[Business Intelligence]] - Šimon Vích&lt;br /&gt;
* [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková&lt;br /&gt;
* [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová&lt;br /&gt;
* [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman&lt;br /&gt;
* [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková&lt;br /&gt;
* [[informace]] - Kamila Jobová&lt;br /&gt;
* [[informační management]] - Lenka Divišová&lt;br /&gt;
* [[informační systém]] - Petr Vorel&lt;br /&gt;
* [[intranet]] - Marie Sýkorová&lt;br /&gt;
* [[ISO 9000]] - Milan Spisar&lt;br /&gt;
* [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková&lt;br /&gt;
* [[management]] - Kristýna Macháčková&lt;br /&gt;
* [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel&lt;br /&gt;
* [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
* [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman&lt;br /&gt;
* [[Talent Management]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===OPAC 2.0 v českých podmínkách===&lt;br /&gt;
* [[akvizice]] - Eva Králíčková&lt;br /&gt;
* [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný&lt;br /&gt;
* [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá&lt;br /&gt;
* [[Clavius]] - Marie Vlčková&lt;br /&gt;
* [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica&lt;br /&gt;
* [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[databáze]] - Magdalena Kahounová&lt;br /&gt;
* [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová&lt;br /&gt;
* [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů &lt;br /&gt;
* [[ISBD]] - Gabriela Obstová&lt;br /&gt;
* [[LANius]] - Alexandra Dvořáková&lt;br /&gt;
* [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný&lt;br /&gt;
* [[MVS]] - Simona Stolařová&lt;br /&gt;
* [[RSS kanál]] - Lenka Damborská&lt;br /&gt;
* [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá&lt;br /&gt;
* [[SQL]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[tenký klient]] - Magda Fialová&lt;br /&gt;
* [[wiki]] - Kateřina Kocábová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Soustružníci lidských duší===&lt;br /&gt;
* [[bibliobus]] - Marta Pavlovská&lt;br /&gt;
* [[cenzura knihoven]] - Renata Borková&lt;br /&gt;
* [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková&lt;br /&gt;
* [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková&lt;br /&gt;
* [[čtenářství]] - Veronika Karásková&lt;br /&gt;
* [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek&lt;br /&gt;
* [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková&lt;br /&gt;
* [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová&lt;br /&gt;
* [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků&lt;br /&gt;
* [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná&lt;br /&gt;
* [[normalizace]] - Ludmila Bábíková&lt;br /&gt;
* [[Proces se &amp;quot;zelenou internacionálou&amp;quot;]] - Markéta Homolová&lt;br /&gt;
* [[sociální kontrola]] - Lumír Czech&lt;br /&gt;
* [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová&lt;br /&gt;
* [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková&lt;br /&gt;
* závadná literatura&lt;br /&gt;
** [[braková literatura]] - Hana Janečková&lt;br /&gt;
** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková&lt;br /&gt;
** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská&lt;br /&gt;
** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek&lt;br /&gt;
** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===&lt;br /&gt;
* [[algoritmus]] - Petr Věžník&lt;br /&gt;
* [[bannerová slepota]] - David Koval&lt;br /&gt;
* [[blog]] - Ilona Děchtěrenková&lt;br /&gt;
* [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt&lt;br /&gt;
* [[Delicious]] - Filip Šubrt&lt;br /&gt;
* [[e-mail]] - Emil Budín&lt;br /&gt;
* [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín&lt;br /&gt;
* [[Last.fm]] - Filip Šelong&lt;br /&gt;
* [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková&lt;br /&gt;
* [[Produsage]] - David Němeček&lt;br /&gt;
* [[Second Life]] - zpracováno mimo BE&lt;br /&gt;
* [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha&lt;br /&gt;
* [[sociální média]] - Chytková, Dagmar&lt;br /&gt;
* [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová&lt;br /&gt;
* [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[YouTube]] - Daniel Hübner&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Digitální knihovna Manuscriptorium===&lt;br /&gt;
* [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková&lt;br /&gt;
* [[digitalizace]] - Martina Snížková&lt;br /&gt;
* [[digitální archiv]] - Renata Valentová&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová&lt;br /&gt;
* [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů&lt;br /&gt;
* [[ENRICH]] - Petra Besperátová&lt;br /&gt;
* [[harddisk]] - Kamila Horáková&lt;br /&gt;
* [[inkunábule]] - Alena Sedláčková&lt;br /&gt;
* [[JPEG]] - Jiří Křupala&lt;br /&gt;
* [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová&lt;br /&gt;
* [[MARC]] - Tomáš Fendrich&lt;br /&gt;
* [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů&lt;br /&gt;
* [[metadata]] - Jiří Beran&lt;br /&gt;
* [[papyrus]] - Katarína Hečková&lt;br /&gt;
* [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková&lt;br /&gt;
* [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich&lt;br /&gt;
* [[skenování]] - Michal Kunrt&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===&lt;br /&gt;
* [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková&lt;br /&gt;
* [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková&lt;br /&gt;
* [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová&lt;br /&gt;
* [[INFOZ]] - Alena Fafková&lt;br /&gt;
* [[nakladatel]] - Monika Beránková&lt;br /&gt;
* [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová&lt;br /&gt;
* [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková&lt;br /&gt;
* [[Science Direct]] - Michal Kiesel&lt;br /&gt;
* [[SCOPUS]] - Alena Fafková&lt;br /&gt;
* [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===&lt;br /&gt;
* [[hypertext]] - Petr Hejtmánek&lt;br /&gt;
* [[Long Tail]] - Jakub Alt&lt;br /&gt;
* [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík&lt;br /&gt;
* [[PageRank]] - Peter Kahoun&lt;br /&gt;
* [[webová analytika]] - Tomáš Bouda&lt;br /&gt;
* [[Yahoo]] - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
* [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Škola 2.0 beta===&lt;br /&gt;
* [[Action Learning]] - Lenka Janská&lt;br /&gt;
* [[e-learning]] - Markéta Kulíková&lt;br /&gt;
* [[e-tutor]] - Markéta Kulíková&lt;br /&gt;
* [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková&lt;br /&gt;
* [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská&lt;br /&gt;
* [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová&lt;br /&gt;
* [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)&lt;br /&gt;
* [[netiketa]] - Lenka Šatavová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovník v 21. století===&lt;br /&gt;
* [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková&lt;br /&gt;
* [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká&lt;br /&gt;
* [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová&lt;br /&gt;
* [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===eBooks on Demand===&lt;br /&gt;
* [[eBook]] - Magda Šallaiová&lt;br /&gt;
* [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová&lt;br /&gt;
* [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Oldasadlo</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=IrisCode&amp;diff=43534</id>
		<title>IrisCode</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=IrisCode&amp;diff=43534"/>
		<updated>2014-08-04T12:38:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Oldasadlo: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:'''Jonáš Prstek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' biometrie, identifikace, autentizace&amp;lt;br/&amp;gt;'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;''nadřazené'' - autentizace, biometrie, identifikace&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&amp;lt;blockquote&amp;gt;''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
IrisCode je algoritmus, který na základě snímku oka vytváří unikátní kód, sloužící ke zpětnému rozlišení specifické duhovky. Název pochází z anglického slova pro duhovku. Jde o první algoritmus svého druhu, používaný od roku 1994. Od doby uvedení IrisCode přišlo několik dalších firem s vlastními algoritmy pro rozlišování duhovek, které se prodávají pod jinými obchodními názvy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie konceptu, vlastnosti duhovky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Duhovka je barevná část oka zvnějšku překrytá rohovkou s kruhovým otvorem uprostřed, který nazýváme zornicí a který podobně jako clona fotoaparátu ovlivňuje množství světla, které proniká dále do oka přes bezprostředně následující čočku. Je to jediný vnitřní orgán, který je vidět zvnějšku lidského těla. Vzhled duhovky každého jedince je dán částečně geneticky a částečně náhodně (stochasticky, snad chaoticky). To, co z duhovky vidíme, jsou drobné cévy a pigment, které dohromady dávají vzor unikátní pro každého jedince. Poprvé si toho všiml již ve 30. letech 20. století oftalmolog Frank Burch, technologiím však trvalo šest dekád, než dospěly k praktickému využití tohoto jevu k identifikaci jednotlivců. Oftalmologové Aran Safir a Leonard Flom si tento princip v roce 1987 patentovali a o dva roky později k projektu přizvali matematika Johna Daugmana, profesora z Harvardské univerzity. Ten formuloval tři vlastnosti, které duhovku předurčují k tomu, aby se stala ideálním předmětem [[Autentizace uživatelů|identifikace člověka]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#Jedná se o vnitřní orgán, na který téměř nepůsobí žádné vnější vlivy.&lt;br /&gt;
#Je prakticky nemožné ji úmyslně chirurgicky pozměnit bez vážného rizika poškození zraku.&lt;br /&gt;
#Fyziologicky reaguje na světlo, což umožnuje přírodní test na umělé padělky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;daugman1&amp;quot;&amp;gt;DAUGMAN, J.G. High confidence visual recognition of persons by a test of statistical independence. ''IEEE Transactions on Pattern Analysis and Machine Intelligence''.[online] vol. 15, issue 11, s. 1148-1161. DOI: 10.1109/34.244676. [cit. 2014-07-25] Dostupné z: &amp;lt;http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=244676&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;amp;nbsp;&lt;br /&gt;
Tyto vlastnosti vedly Daugmana k vyvinutí IrisCode, počítačovému otisku duhovky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronické rozeznávání duhovky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro potřeby elektronického zpracování duhovky se pro někoho snad poněkud překvapivě pracuje s černobílými snímky duhovky. Je to proto, že samotná struktura duhovky je natolik specifická a unikátní, že vyhodnocování barvy by bylo redundantní, nehledě na velmi pravděpodobné technické komplikace. Algoritmus vytváření IrisCode zjednodušeně probíhá následovně: program na snímku přesně vymezí pozici duhovky a zornice a rozdělí ji na sektory. Toto se dá udělat několika způsoby, nejčastěji se tak děje čtyřmi:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*rozdělením mezikruží duhovky na více kocentrických mezikruží,&lt;br /&gt;
*rozdělením mezikruží na jeho výseče,&lt;br /&gt;
*rozdělení současně oběma předešlými způsoby, tedy na větší množství výsečí mezikrůží různých poloměrů,&lt;br /&gt;
*pomocí polární transformace, která mezikruží duhovky převede na snáze zpracovatelný obdélník postupem podobným polární projekci v kartografii.&amp;amp;nbsp;&amp;lt;ref name=&amp;quot;chineseacademyofscience&amp;quot;&amp;gt;HE, Zhaofeng, et al. Boosting ordinal features for accurate and fast iris recognition. In: ''Computer Vision and Pattern Recognition, 2008. CVPR 2008. IEEE Conference on.'' IEEE, 2008. p. 1-8. [cit. 2014-07-25] Dostupné z:&amp;lt;http://www.cbsr.ia.ac.cn/users/zfhe/files/papers/CVPR08.pdf&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;francouzi&amp;quot;&amp;gt;TISSE, Christel-loic, et al. Person identification technique using human iris recognition. In: ''Proc. Vision Interface.'' 2002. p. 294-299. [cit. 2014-07-25] Dostupné z: &amp;lt;ftp://77.70.71.31/V/Arc/Projects/Diplomna/Diplomna/Classified/6%20-%20Person%20Identification%20Technique%20Using%20Human%20Iris%20Recognition.pdf&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vlastnosti IrisCode ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledný obraz je zpracován (odbornější termín pro tento postup je '''Gaborova vlnová demodulace''') a vytvoří tak 2048 bitů dat a stejný počet bitů maskovacích, které dohromady dávají 512 bytů IrisCode.&amp;lt;ref name=&amp;quot;daugman2&amp;quot;&amp;gt;DAUGMAN, J. Probing the Uniqueness and Randomness of IrisCodes: Results From 200 Billion Iris Pair Comparisons. Proceedings of the IEEE. 2006, vol. 94, issue 11, s. 1927-1935. DOI: 10.1109/JPROC.2006.884092.[cit. 2014-07-25] Dostupné z: http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=4052470&amp;lt;/ref&amp;gt; IrisCode se dá použít pro pozitivní identifikaci (verifikaci), to znamená, že dá za pravdu člověku, který se za sebe vydává. Zároveň se dá použít pro identifikaci negativní, tedy že dá za pravdu člověku, který není ten, o koho se jedná, pokud tímto člověkem skutečně není. Součástí zpracování IrisCode je výpočet tzv. Hamming Distance, což je míra odlišnosti dvou duhovek. Jak je vidno v materiálu na straně 1159, počítání s různými hodnotami Hamming Distance vede k různé rozlišovací kvalitě celého postupu, např. při počítání s HD 0,25 se jen jednou z 13,5 miliard pokusů stane, že by systém propustil duhovku, kterou propustit neměl. Skenování duhovky je identifikační technika budoucnosti s velmi nízkou chybovostí oproti jiným [[Biometrie|biometrickým]] údajům, např. [[Daktyloskopie|otisk prstu]] má míru chybovosti 1:500, přičemž sken duhovky vykazuje chybovost 1:131 000(chybovost je definována jako bod, ve kterém se na grafu při určitém rozlišení protnou křivky [[False acceptance|chybných přístupu]] a [[False rejection|chybných odmítnutí]])&amp;lt;ref name=&amp;quot;daugman1&amp;quot;&amp;gt;_&amp;lt;/ref&amp;gt;. Díky objevu takto silného biometrického údaje a rozvoji a zlevňování potřebné technologie můžeme do budoucna s jistotou počítat s masivní celosvětovou implementací snímacích i čtecích zařízení pro všemožné potřeby identifikace osob.&amp;amp;nbsp;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Problémy IrisCode ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IrisCode, přes své nesporné výhody, čelí několika problémům: prvním je spíše teoretický problém původního Dougmanova algoritmu IrisCode, týkající se zmíněné Hamming Distance. Hamming Distance vnímá všechny bity IrisCode jako stejně užitečné, počítá tedy vzdálenost od nejbližšího IrisCode porovnáním všech bitů, což celkově komplikuje algoritmus autentizace, resp. rozlišováním &amp;quot;sedících&amp;quot; a &amp;quot;nesedících&amp;quot; distribucí Hamming Distance. Výzkumníci se snaží zjistit, nakolik je IrisCode &amp;quot;křehký&amp;quot;, tzn. zda lze kód osekat o neužitečné bity při současném zachování stávajících kvalit kódu&amp;lt;ref name=&amp;quot;bestbits&amp;quot;&amp;gt;HOLLINGSWORTH, Karen P.; BOWYER, Kevin W.; FLYNN, Patrick J. The best bits in an iris code. ''Pattern Analysis and Machine Intelligence, IEEE Transactions on'', 2009, 31.6: 964-973. [cit. 2014-07-25] Dostupné z:&amp;lt;http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;amp;arnumber=4586380&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;. Druhý, pravděpodobně vážnější potíž s IrisCodem se týká možnosti obejít autentizaci prostřednictvím reverzního inženýrství kódu, tj. sestavení obrazu oka z IrisCode. Tato možnost je zřejmě ještě otázkou budoucnosti, jednak protože obrazy syntetických duhovek ošálí algoritmus jen v omezeném procentu případů, nehledě na zjevnou nepraktičnost užití vytištěných digitálních očí při nasazení v terénu proti běžně používaným skenerům.&amp;lt;ref&amp;gt;ZETTER, Kim. Reverse-Engineered Irises Look So Real, They Fool Eye-Scanners. In: Wired.com [online]. [cit. 2014-07-25]. Dostupné z: http://www.wired.com/2012/07/reverse-engineering-iris-scans/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DAUGMAN, J.G. High confidence visual recognition of persons by a test of statistical independence. ''IEEE Transactions on Pattern Analysis and Machine Intelligence''.[online] vol. 15, issue 11, s. 1148-1161. DOI: 10.1109/34.244676. [cit. 2014-07-25] Dostupné z: &amp;lt;[http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=244676 http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=244676]&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DAUGMAN, J. Probing the Uniqueness and Randomness of IrisCodes: Results From 200 Billion Iris Pair Comparisons. Proceedings of the IEEE. 2006, vol. 94, issue 11, s. 1927-1935. DOI: 10.1109/JPROC.2006.884092.[cit. 2014-07-25] Dostupné z: [http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=4052470 http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=4052470]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HE, Zhaofeng, et al. Boosting ordinal features for accurate and fast iris recognition. In: ''Computer Vision and Pattern Recognition, 2008. CVPR 2008. IEEE Conference on.'' IEEE, 2008. p. 1-8. [cit. 2014-07-25] Dostupné z:&amp;lt;[http://www.cbsr.ia.ac.cn/users/zfhe/files/papers/CVPR08.pdf http://www.cbsr.ia.ac.cn/users/zfhe/files/papers/CVPR08.pdf]&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HOLLINGSWORTH, Karen P.; BOWYER, Kevin W.; FLYNN, Patrick J. The best bits in an iris code. ''Pattern Analysis and Machine Intelligence, IEEE Transactions on'', 2009, 31.6: 964-973. [cit. 2014-07-25] Dostupné z:&amp;lt;[http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;amp;arnumber=4586380 http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;amp;arnumber=4586380]&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
TISSE, Christel-loic, et al. Person identification technique using human iris recognition. In: ''Proc. Vision Interface.'' 2002. p. 294-299. [cit. 2014-07-25] Dostupné z: &amp;lt;[[Ftp:ftp://77.70.71.31/V/Arc/Projects/Diplomna/Diplomna/Classified/6 - Person Identification Technique Using Human Iris Recognition.pdf|ftp://77.70.71.31/V/Arc/Projects/Diplomna/Diplomna/Classified/6%20-%20Person%20Identification%20Technique%20Using%20Human%20Iris%20Recognition.pdf]]&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ZETTER, Kim. Reverse-Engineered Irises Look So Real, They Fool Eye-Scanners. In: Wired.com [online]. [cit. 2014-07-25]. Dostupné z: [http://www.wired.com/2012/07/reverse-engineering-iris-scans/ http://www.wired.com/2012/07/reverse-engineering-iris-scans/]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Oldasadlo</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=IrisCode&amp;diff=43533</id>
		<title>IrisCode</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=IrisCode&amp;diff=43533"/>
		<updated>2014-08-04T12:27:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Oldasadlo: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:'''Jonáš Prstek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' biometrie, identifikace, autentizace &amp;lt;br&amp;gt;'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;''nadřazené'' - autentizace, biometrie, identifikace&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&amp;lt;blockquote&amp;gt;''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IrisCode je algoritmus, který na základě snímku oka vytváří unikátní kód, sloužící ke zpětnému rozlišení specifické duhovky. Název pochází z anglického slova pro duhovku. Jde o první algoritmus svého druhu, používaný od roku 1994. Od doby uvedení IrisCode přišlo několik dalších firem s vlastními algoritmy pro rozlišování duhovek, které se prodávají pod jinými obchodními názvy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie konceptu, vlastnosti duhovky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Duhovka je barevná část oka zvnějšku překrytá rohovkou s kruhovým otvorem uprostřed, který nazýváme zornicí a který podobně jako clona fotoaparátu ovlivňuje množství světla, které proniká dále do oka přes bezprostředně následující čočku. Je to jediný vnitřní orgán, který je vidět zvnějšku lidského těla. Vzhled duhovky každého jedince je dán částečně geneticky a částečně náhodně (stochasticky, snad chaoticky). To, co z duhovky vidíme, jsou drobné cévy a pigment, které dohromady dávají vzor unikátní pro každého jedince. Poprvé si toho všiml již ve 30. letech 20. století oftalmolog Frank Burch, technologiím však trvalo šest dekád, než dospěly k praktickému využití tohoto jevu k identifikaci jednotlivců. Oftalmologové Aran Safir a Leonard Flom si tento princip v roce 1987 patentovali a o dva roky později k projektu přizvali matematika Johna Daugmana, profesora z Harvardské univerzity. Ten formuloval tři vlastnosti, které duhovku předurčují k tomu, aby se stala ideálním předmětem [[Autentizace uživatelů|identifikace člověka]]. &lt;br /&gt;
#Jedná se o vnitřní orgán, na který téměř nepůsobí žádné vnější vlivy. &lt;br /&gt;
#Je prakticky nemožné ji úmyslně chirurgicky pozměnit bez vážného rizika poškození zraku. &lt;br /&gt;
#Fyziologicky reaguje na světlo, což umožnuje přírodní test na umělé padělky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;daugman1&amp;quot;&amp;gt;DAUGMAN, J.G. High confidence visual recognition of persons by a test of statistical independence. ''IEEE Transactions on Pattern Analysis and Machine Intelligence''.[online] vol. 15, issue 11, s. 1148-1161. DOI: 10.1109/34.244676. [cit. 2014-07-25] Dostupné z: &amp;lt;http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=244676&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;Tyto vlastnosti vedly Daugmana k vyvinutí IrisCode, počítačovému otisku duhovky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronické rozeznávání duhovky a vlastnosti IrisCode ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro potřeby elektronického zpracování duhovky se pro někoho snad poněkud překvapivě pracuje s černobílými snímky duhovky. Je to proto, že samotná struktura duhovky je natolik specifická a unikátní, že vyhodnocování barvy by bylo redundantní, nehledě na velmi pravděpodobné technické komplikace. Algoritmus vytváření IrisCode zjednodušeně probíhá následovně: program na snímku přesně vymezí pozici duhovky a zornice a rozdělí ji na sektory. Toto se dá udělat několika způsoby, nejčastěji se tak děje čtyřmi:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*rozdělením mezikruží duhovky na více kocentrických mezikruží,&lt;br /&gt;
*rozdělením mezikruží na jeho výseče,&lt;br /&gt;
*rozdělení současně oběma předešlými způsoby, tedy na větší množství výsečí mezikrůží různých poloměrů,&lt;br /&gt;
*pomocí polární transformace, která mezikruží duhovky převede na snáze zpracovatelný obdélník postupem podobným polární projekci v kartografii.&amp;amp;nbsp;&amp;lt;ref name= &amp;quot;chineseacademyofscience&amp;quot;&amp;gt;HE, Zhaofeng, et al. Boosting ordinal features for accurate and fast iris recognition. In: ''Computer Vision and Pattern Recognition, 2008. CVPR 2008. IEEE Conference on.'' IEEE, 2008. p. 1-8. [cit. 2014-07-25] Dostupné z:&amp;lt;http://www.cbsr.ia.ac.cn/users/zfhe/files/papers/CVPR08.pdf&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;francouzi&amp;quot;&amp;gt;TISSE, Christel-loic, et al. Person identification technique using human iris recognition. In: ''Proc. Vision Interface.'' 2002. p. 294-299. [cit. 2014-07-25] Dostupné z: &amp;lt;ftp://77.70.71.31/V/Arc/Projects/Diplomna/Diplomna/Classified/6%20-%20Person%20Identification%20Technique%20Using%20Human%20Iris%20Recognition.pdf&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledný obraz je zpracován (odbornější termín pro tento postup je Gaborova vlnová demodulace) a vytvoří tak 2048 bitů dat a stejný počet bitů maskovacích, které dohromady dávají 512 bytů IrisCode.&amp;lt;ref name=&amp;quot;daugman2&amp;quot;&amp;gt;DAUGMAN, J. Probing the Uniqueness and Randomness of IrisCodes: Results From 200 Billion Iris Pair Comparisons. Proceedings of the IEEE. 2006, vol. 94, issue 11, s. 1927-1935. DOI: 10.1109/JPROC.2006.884092.[cit. 2014-07-25] Dostupné z: http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=4052470&amp;lt;/ref&amp;gt; IrisCode se dá použít pro pozitivní identifikaci (verifikaci), to znamená, že dá za pravdu člověku, který se za sebe vydává. Zároveň se dá použít pro identifikaci negativní, tedy že dá za pravdu člověku, který není ten, o koho se jedná, pokud tímto člověkem skutečně není. Součástí zpracování IrisCode je výpočet tzv. Hamming Distance, což je míra odlišnosti dvou duhovek. Jak je vidno v materiálu na straně 1159, počítání s různými hodnotami Hamming Distance vede k různé rozlišovací kvalitě celého postupu, např. při počítání s HD 0,25 se jen jednou z 13,5 miliard pokusů stane, že by systém propustil duhovku, kterou propustit neměl. Skenování duhovky je identifikační technika budoucnosti s velmi nízkou chybovostí oproti jiným [[Biometrie|biometrickým]] údajům, např. [[Daktyloskopie|otisk prstu]] má míru chybovosti 1:500, přičemž sken duhovky vykazuje chybovost 1:131 000(chybovost je definována jako bod, ve kterém se na grafu při určitém rozlišení protnou křivky [[False acceptance|chybných přístupu]] a [[False rejection|chybných odmítnutí]])&amp;lt;ref name=&amp;quot;daugman1&amp;quot;/&amp;gt;. Díky objevu takto silného biometrického údaje a rozvoji a zlevňování potřebné technologie můžeme do budoucna s jistotou počítat s masivní celosvětovou implementací snímacích i čtecích zařízení pro všemožné potřeby identifikace osob.&amp;amp;nbsp;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;IrisCode, přes své nesporné výhody, čelí několika problémům: prvním je spíše teoretický problém původního Dougmanova algoritmu IrisCode, týkající se zmíněné Hamming Distance. Hamming Distance vnímá všechny bity IrisCode jako stejně užitečné, počítá tedy vzdálenost od nejbližšího IrisCode porovnáním všech bitů, což celkově komplikuje algoritmus autentizace, resp. rozlišováním &amp;quot;sedících&amp;quot; a &amp;quot;nesedících&amp;quot; distribucí Hamming Distance. Výzkumníci se snaží zjistit, nakolik je IrisCode &amp;quot;křehký&amp;quot;, tzn. zda lze kód osekat o neužitečné bity při současném zachování stávajících kvalit kódu&amp;lt;ref name=&amp;quot;bestbits&amp;quot;&amp;gt;HOLLINGSWORTH, Karen P.; BOWYER, Kevin W.; FLYNN, Patrick J. The best bits in an iris code. ''Pattern Analysis and Machine Intelligence, IEEE Transactions on'', 2009, 31.6: 964-973. [cit. 2014-07-25] Dostupné z:&amp;lt;http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;amp;arnumber=4586380&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Druhý, pravděpodobně vážnější potíž s IrisCodem se týká možnosti obejít autentizaci prostřednictvím reverzního inženýrství kódu, tj. sestavení obrazu oka z IrisCode. Tato možnost je zřejmě ještě otázkou budoucnosti, jednak protože obrazy syntetických duhovek ošálí algoritmus jen v omezeném procentu případů, nehledě na zjevnou nepraktičnost užití vytištěných digitálních očí při nasazení v terénu proti běžně používaným skenerům.&amp;lt;ref&amp;gt;ZETTER, Kim. Reverse-Engineered Irises Look So Real, They Fool Eye-Scanners. In: Wired.com [online]. [cit. 2014-07-25]. Dostupné z: http://www.wired.com/2012/07/reverse-engineering-iris-scans/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje ==&lt;br /&gt;
DAUGMAN, J.G. High confidence visual recognition of persons by a test of statistical independence. ''IEEE Transactions on Pattern Analysis and Machine Intelligence''.[online] vol. 15, issue 11, s. 1148-1161. DOI: 10.1109/34.244676. [cit. 2014-07-25] Dostupné z: &amp;lt;http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=244676&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DAUGMAN, J. Probing the Uniqueness and Randomness of IrisCodes: Results From 200 Billion Iris Pair Comparisons. Proceedings of the IEEE. 2006, vol. 94, issue 11, s. 1927-1935. DOI: 10.1109/JPROC.2006.884092.[cit. 2014-07-25] Dostupné z: http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=4052470&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HE, Zhaofeng, et al. Boosting ordinal features for accurate and fast iris recognition. In: ''Computer Vision and Pattern Recognition, 2008. CVPR 2008. IEEE Conference on.'' IEEE, 2008. p. 1-8. [cit. 2014-07-25] Dostupné z:&amp;lt;http://www.cbsr.ia.ac.cn/users/zfhe/files/papers/CVPR08.pdf&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HOLLINGSWORTH, Karen P.; BOWYER, Kevin W.; FLYNN, Patrick J. The best bits in an iris code. ''Pattern Analysis and Machine Intelligence, IEEE Transactions on'', 2009, 31.6: 964-973. [cit. 2014-07-25] Dostupné z:&amp;lt;http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;amp;arnumber=4586380&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
TISSE, Christel-loic, et al. Person identification technique using human iris recognition. In: ''Proc. Vision Interface.'' 2002. p. 294-299. [cit. 2014-07-25] Dostupné z: &amp;lt;ftp://77.70.71.31/V/Arc/Projects/Diplomna/Diplomna/Classified/6%20-%20Person%20Identification%20Technique%20Using%20Human%20Iris%20Recognition.pdf&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ZETTER, Kim. Reverse-Engineered Irises Look So Real, They Fool Eye-Scanners. In: Wired.com [online]. [cit. 2014-07-25]. Dostupné z: http://www.wired.com/2012/07/reverse-engineering-iris-scans/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Oldasadlo</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=IrisCode&amp;diff=43532</id>
		<title>IrisCode</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=IrisCode&amp;diff=43532"/>
		<updated>2014-08-04T12:23:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Oldasadlo: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:'''Jonáš Prstek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' biometrie, identifikace, autentizace &amp;lt;br&amp;gt;'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;''nadřazené'' - autentizace, biometrie, identifikace&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&amp;lt;blockquote&amp;gt;''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IrisCode je algoritmus, který na základě snímku oka vytváří unikátní kód, sloužící ke zpětnému rozlišení specifické duhovky. Název pochází z anglického slova pro duhovku. Jde o první algoritmus svého druhu, používaný od roku 1994. Od doby uvedení IrisCode přišlo několik dalších firem s vlastními algoritmy pro rozlišování duhovek, které se prodávají pod jinými obchodními názvy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie konceptu, vlastnosti duhovky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Duhovka je barevná část oka zvnějšku překrytá rohovkou s kruhovým otvorem uprostřed, který nazýváme zornicí a který podobně jako clona fotoaparátu ovlivňuje množství světla, které proniká dále do oka přes bezprostředně následující čočku. Je to jediný vnitřní orgán, který je vidět zvnějšku lidského těla. Vzhled duhovky každého jedince je dán částečně geneticky a částečně náhodně (stochasticky, snad chaoticky). To, co z duhovky vidíme, jsou drobné cévy a pigment, které dohromady dávají vzor unikátní pro každého jedince. Poprvé si toho všiml již ve 30. letech 20. století oftalmolog Frank Burch, technologiím však trvalo šest dekád, než dospěly k praktickému využití tohoto jevu k identifikaci jednotlivců. Oftalmologové Aran Safir a Leonard Flom si tento princip v roce 1987 patentovali a o dva roky později k projektu přizvali matematika Johna Daugmana, profesora z Harvardské univerzity. Ten formuloval tři vlastnosti, které duhovku předurčují k tomu, aby se stala ideálním předmětem [[Autentizace uživatelů|identifikace člověka]]: &lt;br /&gt;
#Jedná se o vnitřní orgán, na který téměř nepůsobí žádné vnější vlivy. &lt;br /&gt;
#Je prakticky nemožné ji úmyslně chirurgicky pozměnit bez vážného rizika poškození zraku. &lt;br /&gt;
#Fyziologicky reaguje na světlo, což umožnuje přírodní test na umělé padělky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;daugman1&amp;quot;&amp;gt;DAUGMAN, J.G. High confidence visual recognition of persons by a test of statistical independence. ''IEEE Transactions on Pattern Analysis and Machine Intelligence''.[online] vol. 15, issue 11, s. 1148-1161. DOI: 10.1109/34.244676. [cit. 2014-07-25] Dostupné z: &amp;lt;http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=244676&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; Tyto vlastnosti vedly Daugmana k vyvinutí IrisCode, počítačovému otisku duhovky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronické rozeznávání duhovky a vlastnosti IrisCode ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro potřeby elektronického zpracování duhovky se pro někoho snad poněkud překvapivě pracuje s černobílými snímky duhovky. Je to proto, že samotná struktura duhovky je natolik specifická a unikátní, že vyhodnocování barvy by bylo redundantní, nehledě na velmi pravděpodobné technické komplikace. Algoritmus vytváření IrisCode zjednodušeně probíhá následovně: program na snímku přesně vymezí pozici duhovky a zornice a rozdělí ji na sektory. Toto se dá udělat několika způsoby, nejčastěji se tak děje čtyřmi:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*rozdělením mezikruží duhovky na více kocentrických mezikruží,&lt;br /&gt;
*rozdělením mezikruží na jeho výseče,&lt;br /&gt;
*rozdělení současně oběma předešlými způsoby, tedy na větší množství výsečí mezikrůží různých poloměrů,&lt;br /&gt;
*pomocí polární transformace, která mezikruží duhovky převede na snáze zpracovatelný obdélník postupem podobným polární projekci v kartografii.&amp;amp;nbsp;&amp;lt;ref name= &amp;quot;chineseacademyofscience&amp;quot;&amp;gt;HE, Zhaofeng, et al. Boosting ordinal features for accurate and fast iris recognition. In: ''Computer Vision and Pattern Recognition, 2008. CVPR 2008. IEEE Conference on.'' IEEE, 2008. p. 1-8. [cit. 2014-07-25] Dostupné z:&amp;lt;http://www.cbsr.ia.ac.cn/users/zfhe/files/papers/CVPR08.pdf&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;francouzi&amp;quot;&amp;gt;TISSE, Christel-loic, et al. Person identification technique using human iris recognition. In: ''Proc. Vision Interface.'' 2002. p. 294-299. [cit. 2014-07-25] Dostupné z: &amp;lt;ftp://77.70.71.31/V/Arc/Projects/Diplomna/Diplomna/Classified/6%20-%20Person%20Identification%20Technique%20Using%20Human%20Iris%20Recognition.pdf&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledný obraz je zpracován (odbornější termín pro tento postup je Gaborova vlnová demodulace) a vytvoří tak 2048 bitů dat a stejný počet bitů maskovacích, které dohromady dávají 512 bytů IrisCode.&amp;lt;ref name=&amp;quot;daugman2&amp;quot;&amp;gt;DAUGMAN, J. Probing the Uniqueness and Randomness of IrisCodes: Results From 200 Billion Iris Pair Comparisons. Proceedings of the IEEE. 2006, vol. 94, issue 11, s. 1927-1935. DOI: 10.1109/JPROC.2006.884092.[cit. 2014-07-25] Dostupné z: http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=4052470&amp;lt;/ref&amp;gt; IrisCode se dá použít pro pozitivní identifikaci (verifikaci), to znamená, že dá za pravdu člověku, který se za sebe vydává. Zároveň se dá použít pro identifikaci negativní, tedy že dá za pravdu člověku, který není ten, o koho se jedná, pokud tímto člověkem skutečně není. Součástí zpracování IrisCode je výpočet tzv. Hamming Distance, což je míra odlišnosti dvou duhovek. Jak je vidno v materiálu na straně 1159, počítání s různými hodnotami Hamming Distance vede k různé rozlišovací kvalitě celého postupu, např. při počítání s HD 0,25 se jen jednou z 13,5 miliard pokusů stane, že by systém propustil duhovku, kterou propustit neměl. Skenování duhovky je identifikační technika budoucnosti s velmi nízkou chybovostí oproti jiným [[Biometrie|biometrickým]] údajům, např. [[Daktyloskopie|otisk prstu]] má míru chybovosti 1:500, přičemž sken duhovky vykazuje chybovost 1:131 000(chybovost je definována jako bod, ve kterém se na grafu při určitém rozlišení protnou křivky [[False acceptance|chybných přístupu]] a [[False rejection|chybných odmítnutí]])&amp;lt;ref name=&amp;quot;daugman1&amp;quot;/&amp;gt;. Díky objevu takto silného biometrického údaje a rozvoji a zlevňování potřebné technologie můžeme do budoucna s jistotou počítat s masivní celosvětovou implementací snímacích i čtecích zařízení pro všemožné potřeby identifikace osob.&amp;amp;nbsp;&lt;br /&gt;
IrisCode, přes své nesporné výhody, čelí několika problémům: prvním je spíše teoretický problém původního Dougmanova algoritmu IrisCode, týkající se zmíněné Hamming Distance. Hamming Distance vnímá všechny bity IrisCode jako stejně užitečné, počítá tedy vzdálenost od nejbližšího IrisCode porovnáním všech bitů, což celkově komplikuje algoritmus autentizace, resp. rozlišováním &amp;quot;sedících&amp;quot; a &amp;quot;nesedících&amp;quot; distribucí Hamming Distance. Výzkumníci se snaží zjistit, nakolik je IrisCode &amp;quot;křehký&amp;quot;, tzn. zda lze kód osekat o neužitečné bity při současném zachování stávajících kvalit kódu&amp;lt;ref name=&amp;quot;bestbits&amp;quot;&amp;gt;HOLLINGSWORTH, Karen P.; BOWYER, Kevin W.; FLYNN, Patrick J. The best bits in an iris code. ''Pattern Analysis and Machine Intelligence, IEEE Transactions on'', 2009, 31.6: 964-973. [cit. 2014-07-25] Dostupné z:&amp;lt;http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;amp;arnumber=4586380&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Druhý, pravděpodobně vážnější potíž s IrisCodem se týká možnosti obejít autentizaci prostřednictvím reverzního inženýrství kódu, tj. sestavení obrazu oka z IrisCode. Tato možnost je zřejmě ještě otázkou budoucnosti, jednak protože obrazy syntetických duhovek ošálí algoritmus jen v omezeném procentu případů, nehledě na zjevnou nepraktičnost užití vytištěných digitálních očí při nasazení v terénu proti běžně používaným skenerům.&amp;lt;ref&amp;gt;ZETTER, Kim. Reverse-Engineered Irises Look So Real, They Fool Eye-Scanners. In: Wired.com [online]. [cit. 2014-07-25]. Dostupné z: http://www.wired.com/2012/07/reverse-engineering-iris-scans/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje ==&lt;br /&gt;
DAUGMAN, J.G. High confidence visual recognition of persons by a test of statistical independence. ''IEEE Transactions on Pattern Analysis and Machine Intelligence''.[online] vol. 15, issue 11, s. 1148-1161. DOI: 10.1109/34.244676. [cit. 2014-07-25] Dostupné z: &amp;lt;http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=244676&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DAUGMAN, J. Probing the Uniqueness and Randomness of IrisCodes: Results From 200 Billion Iris Pair Comparisons. Proceedings of the IEEE. 2006, vol. 94, issue 11, s. 1927-1935. DOI: 10.1109/JPROC.2006.884092.[cit. 2014-07-25] Dostupné z: http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=4052470&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HE, Zhaofeng, et al. Boosting ordinal features for accurate and fast iris recognition. In: ''Computer Vision and Pattern Recognition, 2008. CVPR 2008. IEEE Conference on.'' IEEE, 2008. p. 1-8. [cit. 2014-07-25] Dostupné z:&amp;lt;http://www.cbsr.ia.ac.cn/users/zfhe/files/papers/CVPR08.pdf&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HOLLINGSWORTH, Karen P.; BOWYER, Kevin W.; FLYNN, Patrick J. The best bits in an iris code. ''Pattern Analysis and Machine Intelligence, IEEE Transactions on'', 2009, 31.6: 964-973. [cit. 2014-07-25] Dostupné z:&amp;lt;http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;amp;arnumber=4586380&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
TISSE, Christel-loic, et al. Person identification technique using human iris recognition. In: ''Proc. Vision Interface.'' 2002. p. 294-299. [cit. 2014-07-25] Dostupné z: &amp;lt;ftp://77.70.71.31/V/Arc/Projects/Diplomna/Diplomna/Classified/6%20-%20Person%20Identification%20Technique%20Using%20Human%20Iris%20Recognition.pdf&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ZETTER, Kim. Reverse-Engineered Irises Look So Real, They Fool Eye-Scanners. In: Wired.com [online]. [cit. 2014-07-25]. Dostupné z: http://www.wired.com/2012/07/reverse-engineering-iris-scans/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Oldasadlo</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=IrisCode&amp;diff=43531</id>
		<title>IrisCode</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=IrisCode&amp;diff=43531"/>
		<updated>2014-08-04T12:22:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Oldasadlo: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:'''Jonáš Prstek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' biometrie, identifikace, autentizace &amp;lt;br&amp;gt;'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;''nadřazené'' - autentizace, biometrie, identifikace&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&amp;lt;blockquote&amp;gt;''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IrisCode je algoritmus, který na základě snímku oka vytváří unikátní kód, sloužící ke zpětnému rozlišení specifické duhovky. Název pochází z anglického slova pro duhovku. Jde o první algoritmus svého druhu, používaný od roku 1994. Od doby uvedení IrisCode přišlo několik dalších firem s vlastními algoritmy pro rozlišování duhovek, které se prodávají pod jinými obchodními názvy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie konceptu, vlastnosti duhovky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Duhovka je barevná část oka zvnějšku překrytá rohovkou s kruhovým otvorem uprostřed, který nazýváme zornicí a který podobně jako clona fotoaparátu ovlivňuje množství světla, které proniká dále do oka přes bezprostředně následující čočku. Je to jediný vnitřní orgán, který je vidět zvnějšku lidského těla. Vzhled duhovky každého jedince je dán částečně geneticky a částečně náhodně (stochasticky, snad chaoticky). To, co z duhovky vidíme, jsou drobné cévy a pigment, které dohromady dávají vzor unikátní pro každého jedince. Poprvé si toho všiml již ve 30. letech 20. století oftalmolog Frank Burch, technologiím však trvalo šest dekád, než dospěly k praktickému využití tohoto jevu k identifikaci jednotlivců. Oftalmologové Aran Safir a Leonard Flom si tento princip v roce 1987 patentovali a o dva roky později k projektu přizvali matematika Johna Daugmana, profesora z Harvardské univerzity. Ten formuloval tři vlastnosti, které duhovku předurčují k tomu, aby se stala ideálním předmětem [[Autentizace uživatelů|identifikace člověka]]: &lt;br /&gt;
#Jedná se o vnitřní orgán, na který téměř nepůsobí žádné vnější vlivy. &lt;br /&gt;
#Je prakticky nemožné ji úmyslně chirurgicky pozměnit bez vážného rizika poškození zraku. &lt;br /&gt;
#Fyziologicky reaguje na světlo, což umožnuje přírodní test na umělé padělky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;daugman1&amp;quot;&amp;gt;DAUGMAN, J.G. High confidence visual recognition of persons by a test of statistical independence. ''IEEE Transactions on Pattern Analysis and Machine Intelligence''.[online] vol. 15, issue 11, s. 1148-1161. DOI: 10.1109/34.244676. [cit. 2014-07-25] Dostupné z: &amp;lt;http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=244676&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; Tyto vlastnosti vedly Daugmana k vyvinutí IrisCode, počítačovému otisku duhovky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronické rozeznávání duhovky a vlastnosti IrisCode ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro potřeby elektronického zpracování duhovky se pro někoho snad poněkud překvapivě pracuje s černobílými snímky duhovky. Je to proto, že samotná struktura duhovky je natolik specifická a unikátní, že vyhodnocování barvy by bylo redundantní, nehledě na velmi pravděpodobné technické komplikace. Algoritmus vytváření IrisCode zjednodušeně probíhá následovně: Program na snímku přesně vymezí pozici duhovky a zornice a rozdělí ji na sektory. Toto se dá udělat několika způsoby, nejčastěji se tak děje čtyřmi:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*rozdělením mezikruží duhovky na více kocentrických mezikruží,&lt;br /&gt;
*rozdělením mezikruží na jeho výseče,&lt;br /&gt;
*rozdělení současně oběma předešlými způsoby, tedy na větší množství výsečí mezikrůží různých poloměrů,&lt;br /&gt;
*pomocí polární transformace, která mezikruží duhovky převede na snáze zpracovatelný obdélník postupem podobným polární projekci v kartografii.&amp;amp;nbsp;&amp;lt;ref name= &amp;quot;chineseacademyofscience&amp;quot;&amp;gt;HE, Zhaofeng, et al. Boosting ordinal features for accurate and fast iris recognition. In: ''Computer Vision and Pattern Recognition, 2008. CVPR 2008. IEEE Conference on.'' IEEE, 2008. p. 1-8. [cit. 2014-07-25] Dostupné z:&amp;lt;http://www.cbsr.ia.ac.cn/users/zfhe/files/papers/CVPR08.pdf&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;francouzi&amp;quot;&amp;gt;TISSE, Christel-loic, et al. Person identification technique using human iris recognition. In: ''Proc. Vision Interface.'' 2002. p. 294-299. [cit. 2014-07-25] Dostupné z: &amp;lt;ftp://77.70.71.31/V/Arc/Projects/Diplomna/Diplomna/Classified/6%20-%20Person%20Identification%20Technique%20Using%20Human%20Iris%20Recognition.pdf&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledný obraz je zpracován (odbornější termín pro tento postup je Gaborova vlnová demodulace) a vytvoří tak 2048 bitů dat a stejný počet bitů maskovacích, které dohromady dávají 512 bytů IrisCode.&amp;lt;ref name=&amp;quot;daugman2&amp;quot;&amp;gt;DAUGMAN, J. Probing the Uniqueness and Randomness of IrisCodes: Results From 200 Billion Iris Pair Comparisons. Proceedings of the IEEE. 2006, vol. 94, issue 11, s. 1927-1935. DOI: 10.1109/JPROC.2006.884092.[cit. 2014-07-25] Dostupné z: http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=4052470&amp;lt;/ref&amp;gt; IrisCode se dá použít pro pozitivní identifikaci (verifikaci), to znamená, že dá za pravdu člověku, který se za sebe vydává. Zároveň se dá použít pro identifikaci negativní, tedy že dá za pravdu člověku, který není ten, o koho se jedná, pokud tímto člověkem skutečně není. Součástí zpracování IrisCode je výpočet tzv. Hamming Distance, což je míra odlišnosti dvou duhovek. Jak je vidno v materiálu na straně 1159, počítání s různými hodnotami Hamming Distance vede k různé rozlišovací kvalitě celého postupu, např. při počítání s HD 0,25 se jen jednou z 13,5 miliard pokusů stane, že by systém propustil duhovku, kterou propustit neměl. Skenování duhovky je identifikační technika budoucnosti s velmi nízkou chybovostí oproti jiným [[Biometrie|biometrickým]] údajům, např. [[Daktyloskopie|otisk prstu]] má míru chybovosti 1:500, přičemž sken duhovky vykazuje chybovost 1:131 000(chybovost je definována jako bod, ve kterém se na grafu při určitém rozlišení protnou křivky [[False acceptance|chybných přístupu]] a [[False rejection|chybných odmítnutí]])&amp;lt;ref name=&amp;quot;daugman1&amp;quot;/&amp;gt;. Díky objevu takto silného biometrického údaje a rozvoji a zlevňování potřebné technologie můžeme do budoucna s jistotou počítat s masivní celosvětovou implementací snímacích i čtecích zařízení pro všemožné potřeby identifikace osob.&amp;amp;nbsp;&lt;br /&gt;
IrisCode, přes své nesporné výhody, čelí několika problémům: prvním je spíše teoretický problém původního Dougmanova algoritmu IrisCode, týkající se zmíněné Hamming Distance. Hamming Distance vnímá všechny bity IrisCode jako stejně užitečné, počítá tedy vzdálenost od nejbližšího IrisCode porovnáním všech bitů, což celkově komplikuje algoritmus autentizace, resp. rozlišováním &amp;quot;sedících&amp;quot; a &amp;quot;nesedících&amp;quot; distribucí Hamming Distance. Výzkumníci se snaží zjistit, nakolik je IrisCode &amp;quot;křehký&amp;quot;, tzn. zda lze kód osekat o neužitečné bity při současném zachování stávajících kvalit kódu&amp;lt;ref name=&amp;quot;bestbits&amp;quot;&amp;gt;HOLLINGSWORTH, Karen P.; BOWYER, Kevin W.; FLYNN, Patrick J. The best bits in an iris code. ''Pattern Analysis and Machine Intelligence, IEEE Transactions on'', 2009, 31.6: 964-973. [cit. 2014-07-25] Dostupné z:&amp;lt;http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;amp;arnumber=4586380&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Druhý, pravděpodobně vážnější potíž s IrisCodem se týká možnosti obejít autentizaci prostřednictvím reverzního inženýrství kódu, tj. sestavení obrazu oka z IrisCode. Tato možnost je zřejmě ještě otázkou budoucnosti, jednak protože obrazy syntetických duhovek ošálí algoritmus jen v omezeném procentu případů, nehledě na zjevnou nepraktičnost užití vytištěných digitálních očí při nasazení v terénu proti běžně používaným skenerům.&amp;lt;ref&amp;gt;ZETTER, Kim. Reverse-Engineered Irises Look So Real, They Fool Eye-Scanners. In: Wired.com [online]. [cit. 2014-07-25]. Dostupné z: http://www.wired.com/2012/07/reverse-engineering-iris-scans/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje ==&lt;br /&gt;
DAUGMAN, J.G. High confidence visual recognition of persons by a test of statistical independence. ''IEEE Transactions on Pattern Analysis and Machine Intelligence''.[online] vol. 15, issue 11, s. 1148-1161. DOI: 10.1109/34.244676. [cit. 2014-07-25] Dostupné z: &amp;lt;http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=244676&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DAUGMAN, J. Probing the Uniqueness and Randomness of IrisCodes: Results From 200 Billion Iris Pair Comparisons. Proceedings of the IEEE. 2006, vol. 94, issue 11, s. 1927-1935. DOI: 10.1109/JPROC.2006.884092.[cit. 2014-07-25] Dostupné z: http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=4052470&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HE, Zhaofeng, et al. Boosting ordinal features for accurate and fast iris recognition. In: ''Computer Vision and Pattern Recognition, 2008. CVPR 2008. IEEE Conference on.'' IEEE, 2008. p. 1-8. [cit. 2014-07-25] Dostupné z:&amp;lt;http://www.cbsr.ia.ac.cn/users/zfhe/files/papers/CVPR08.pdf&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HOLLINGSWORTH, Karen P.; BOWYER, Kevin W.; FLYNN, Patrick J. The best bits in an iris code. ''Pattern Analysis and Machine Intelligence, IEEE Transactions on'', 2009, 31.6: 964-973. [cit. 2014-07-25] Dostupné z:&amp;lt;http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;amp;arnumber=4586380&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
TISSE, Christel-loic, et al. Person identification technique using human iris recognition. In: ''Proc. Vision Interface.'' 2002. p. 294-299. [cit. 2014-07-25] Dostupné z: &amp;lt;ftp://77.70.71.31/V/Arc/Projects/Diplomna/Diplomna/Classified/6%20-%20Person%20Identification%20Technique%20Using%20Human%20Iris%20Recognition.pdf&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ZETTER, Kim. Reverse-Engineered Irises Look So Real, They Fool Eye-Scanners. In: Wired.com [online]. [cit. 2014-07-25]. Dostupné z: http://www.wired.com/2012/07/reverse-engineering-iris-scans/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Oldasadlo</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=IrisCode&amp;diff=43530</id>
		<title>IrisCode</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=IrisCode&amp;diff=43530"/>
		<updated>2014-08-04T12:20:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Oldasadlo: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:'''Jonáš Prstek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' biometrie, identifikace, autentizace &amp;lt;br&amp;gt;'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;''nadřazené'' - autentizace, biometrie, identifikace&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&amp;lt;blockquote&amp;gt;''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IrisCode je algoritmus, který na základě snímku oka vytváří unikátní kód, sloužící ke zpětnému rozlišení specifické duhovky. Název pochází z anglického slova pro duhovku. Jde o první algoritmus svého druhu, používaný od roku 1994. Od doby uvedení IrisCode přišlo několik dalších firem s vlastními algoritmy pro rozlišování duhovek, které se prodávají pod jinými obchodními názvy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie konceptu, vlastnosti duhovky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Duhovka je barevná část oka zvnějšku překrytá rohovkou s kruhovým otvorem uprostřed, který nazýváme zornicí a který podobně jako clona fotoaparátu ovlivňuje množství světla, které proniká dále do oka přes bezprostředně následující čočku. Je to jediný vnitřní orgán, který je vidět zvnějšku lidského těla. Vzhled duhovky každého jedince je dán částečně geneticky a částečně náhodně (stochasticky, snad chaoticky). To, co z duhovky vidíme, jsou drobné cévy a pigment, které dohromady dávají vzor unikátní pro každého jedince. Poprvé si toho všiml již ve 30. letech 20. století oftalmolog Frank Burch, technologiím však trvalo šest dekád, než dospěly k praktickému využití tohoto jevu k identifikaci jednotlivců. Oftalmologové Aran Safir a Leonard Flom si tento princip v roce 1987 patentovali a o dva roky později k projektu přizvali matematika Johna Daugmana, profesora z Harvardské univerzity. Ten formuloval tři vlastnosti, které duhovku předurčují k tomu, aby se stala ideálním předmětem [[Autentizace uživatelů|identifikace člověka]]: #Jedná se o vnitřní orgán, na který téměř nepůsobí žádné vnější vlivy. # Je prakticky nemožné ji úmyslně chirurgicky pozměnit bez vážného rizika poškození zraku. # Fyziologicky reaguje na světlo, což umožnuje přírodní test na umělé padělky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;daugman1&amp;quot;&amp;gt;DAUGMAN, J.G. High confidence visual recognition of persons by a test of statistical independence. ''IEEE Transactions on Pattern Analysis and Machine Intelligence''.[online] vol. 15, issue 11, s. 1148-1161. DOI: 10.1109/34.244676. [cit. 2014-07-25] Dostupné z: &amp;lt;http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=244676&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; Tyto vlastnosti vedly Daugmana k vyvinutí IrisCode, počítačovému otisku duhovky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronické rozeznávání duhovky a vlastnosti IrisCode ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro potřeby elektronického zpracování duhovky se pro někoho snad poněkud překvapivě pracuje s černobílými snímky duhovky. Je to proto, že samotná struktura duhovky je natolik specifická a unikátní, že vyhodnocování barvy by bylo redundantní, nehledě na velmi pravděpodobné technické komplikace. Algoritmus vytváření IrisCode zjednodušeně probíhá následovně: Program na snímku přesně vymezí pozici duhovky a zornice a rozdělí ji na sektory. Toto se dá udělat několika způsoby, nejčastěji se tak děje čtyřmi:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Rozdělením mezikruží duhovky na více kocentrických mezikruží,&lt;br /&gt;
*rozdělením mezikruží na jeho výseče,&lt;br /&gt;
*rozdělení současně oběma předešlými způsoby, tedy na větší množství výsečí mezikrůží různých poloměrů,&lt;br /&gt;
*pomocí polární transformace, která mezikruží duhovky převede na snáze zpracovatelný obdélník postupem podobným polární projekci v kartografii.&amp;amp;nbsp;&amp;lt;ref name= &amp;quot;chineseacademyofscience&amp;quot;&amp;gt;HE, Zhaofeng, et al. Boosting ordinal features for accurate and fast iris recognition. In: ''Computer Vision and Pattern Recognition, 2008. CVPR 2008. IEEE Conference on.'' IEEE, 2008. p. 1-8. [cit. 2014-07-25] Dostupné z:&amp;lt;http://www.cbsr.ia.ac.cn/users/zfhe/files/papers/CVPR08.pdf&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;francouzi&amp;quot;&amp;gt;TISSE, Christel-loic, et al. Person identification technique using human iris recognition. In: ''Proc. Vision Interface.'' 2002. p. 294-299. [cit. 2014-07-25] Dostupné z: &amp;lt;ftp://77.70.71.31/V/Arc/Projects/Diplomna/Diplomna/Classified/6%20-%20Person%20Identification%20Technique%20Using%20Human%20Iris%20Recognition.pdf&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledný obraz je zpracován (odbornější termín pro tento postup je Gaborova vlnová demodulace) a vytvoří tak 2048 bitů dat a stejný počet bitů maskovacích, které dohromady dávají 512 bytů IrisCode.&amp;lt;ref name=&amp;quot;daugman2&amp;quot;&amp;gt;DAUGMAN, J. Probing the Uniqueness and Randomness of IrisCodes: Results From 200 Billion Iris Pair Comparisons. Proceedings of the IEEE. 2006, vol. 94, issue 11, s. 1927-1935. DOI: 10.1109/JPROC.2006.884092.[cit. 2014-07-25] Dostupné z: http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=4052470&amp;lt;/ref&amp;gt; IrisCode se dá použít pro pozitivní identifikaci (verifikaci), to znamená, že dá za pravdu člověku, který se za sebe vydává. Zároveň se dá použít pro identifikaci negativní, tedy že dá za pravdu člověku, který není ten, o koho se jedná, pokud tímto člověkem skutečně není. Součástí zpracování IrisCode je výpočet tzv. Hamming Distance, což je míra odlišnosti dvou duhovek. Jak je vidno v materiálu na straně 1159, počítání s různými hodnotami Hamming Distance vede k různé rozlišovací kvalitě celého postupu, např. při počítání s HD 0,25 se jen jednou z 13,5 miliard pokusů stane, že by systém propustil duhovku, kterou propustit neměl. Skenování duhovky je identifikační technika budoucnosti s velmi nízkou chybovostí oproti jiným [[Biometrie|biometrickým]] údajům, např. [[Daktyloskopie|otisk prstu]] má míru chybovosti 1:500, přičemž sken duhovky vykazuje chybovost 1:131 000(chybovost je definována jako bod, ve kterém se na grafu při určitém rozlišení protnou křivky [[False acceptance|chybných přístupu]] a [[False rejection|chybných odmítnutí]])&amp;lt;ref name=&amp;quot;daugman1&amp;quot;/&amp;gt;. Díky objevu takto silného biometrického údaje a rozvoji a zlevňování potřebné technologie můžeme do budoucna s jistotou počítat s masivní celosvětovou implementací snímacích i čtecích zařízení pro všemožné potřeby identifikace osob.&amp;amp;nbsp;&lt;br /&gt;
IrisCode, přes své nesporné výhody, čelí několika problémům: prvním je spíše teoretický problém původního Dougmanova algoritmu IrisCode, týkající se zmíněné Hamming Distance. Hamming Distance vnímá všechny bity IrisCode jako stejně užitečné, počítá tedy vzdálenost od nejbližšího IrisCode porovnáním všech bitů, což celkově komplikuje algoritmus autentizace, resp. rozlišováním &amp;quot;sedících&amp;quot; a &amp;quot;nesedících&amp;quot; distribucí Hamming Distance. Výzkumníci se snaží zjistit, nakolik je IrisCode &amp;quot;křehký&amp;quot;, tzn. zda lze kód osekat o neužitečné bity při současném zachování stávajících kvalit kódu&amp;lt;ref name=&amp;quot;bestbits&amp;quot;&amp;gt;HOLLINGSWORTH, Karen P.; BOWYER, Kevin W.; FLYNN, Patrick J. The best bits in an iris code. ''Pattern Analysis and Machine Intelligence, IEEE Transactions on'', 2009, 31.6: 964-973. [cit. 2014-07-25] Dostupné z:&amp;lt;http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;amp;arnumber=4586380&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Druhý, pravděpodobně vážnější potíž s IrisCodem se týká možnosti obejít autentizaci prostřednictvím reverzního inženýrství kódu, tj. sestavení obrazu oka z IrisCode. Tato možnost je zřejmě ještě otázkou budoucnosti, jednak protože obrazy syntetických duhovek ošálí algoritmus jen v omezeném procentu případů, nehledě na zjevnou nepraktičnost užití vytištěných digitálních očí při nasazení v terénu proti běžně používaným skenerům.&amp;lt;ref&amp;gt;ZETTER, Kim. Reverse-Engineered Irises Look So Real, They Fool Eye-Scanners. In: Wired.com [online]. [cit. 2014-07-25]. Dostupné z: http://www.wired.com/2012/07/reverse-engineering-iris-scans/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje ==&lt;br /&gt;
DAUGMAN, J.G. High confidence visual recognition of persons by a test of statistical independence. ''IEEE Transactions on Pattern Analysis and Machine Intelligence''.[online] vol. 15, issue 11, s. 1148-1161. DOI: 10.1109/34.244676. [cit. 2014-07-25] Dostupné z: &amp;lt;http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=244676&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DAUGMAN, J. Probing the Uniqueness and Randomness of IrisCodes: Results From 200 Billion Iris Pair Comparisons. Proceedings of the IEEE. 2006, vol. 94, issue 11, s. 1927-1935. DOI: 10.1109/JPROC.2006.884092.[cit. 2014-07-25] Dostupné z: http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=4052470&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HE, Zhaofeng, et al. Boosting ordinal features for accurate and fast iris recognition. In: ''Computer Vision and Pattern Recognition, 2008. CVPR 2008. IEEE Conference on.'' IEEE, 2008. p. 1-8. [cit. 2014-07-25] Dostupné z:&amp;lt;http://www.cbsr.ia.ac.cn/users/zfhe/files/papers/CVPR08.pdf&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HOLLINGSWORTH, Karen P.; BOWYER, Kevin W.; FLYNN, Patrick J. The best bits in an iris code. ''Pattern Analysis and Machine Intelligence, IEEE Transactions on'', 2009, 31.6: 964-973. [cit. 2014-07-25] Dostupné z:&amp;lt;http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;amp;arnumber=4586380&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
TISSE, Christel-loic, et al. Person identification technique using human iris recognition. In: ''Proc. Vision Interface.'' 2002. p. 294-299. [cit. 2014-07-25] Dostupné z: &amp;lt;ftp://77.70.71.31/V/Arc/Projects/Diplomna/Diplomna/Classified/6%20-%20Person%20Identification%20Technique%20Using%20Human%20Iris%20Recognition.pdf&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ZETTER, Kim. Reverse-Engineered Irises Look So Real, They Fool Eye-Scanners. In: Wired.com [online]. [cit. 2014-07-25]. Dostupné z: http://www.wired.com/2012/07/reverse-engineering-iris-scans/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Oldasadlo</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=IrisCode&amp;diff=43529</id>
		<title>IrisCode</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=IrisCode&amp;diff=43529"/>
		<updated>2014-08-04T12:17:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Oldasadlo: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:'''Jonáš Prstek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' biometrie, identifikace, autentizace &amp;lt;br&amp;gt;'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;''nadřazené'' - autentizace, biometrie, identifikace&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&amp;lt;blockquote&amp;gt;''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IrisCode je algoritmus, který na základě snímku oka vytváří unikátní kód, sloužící ke zpětnému rozlišení specifické duhovky. Název pochází z anglického slova pro duhovku. Jde o první algoritmus svého druhu, používaný od roku 1994. Od doby uvedení IrisCode přišlo několik dalších firem s vlastními algoritmy pro rozlišování duhovek, které se prodávají pod jinými obchodními názvy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie konceptu, vlastnosti duhovky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Duhovka je barevná část oka zvnějšku překrytá rohovkou s kruhovým otvorem uprostřed, který nazýváme zornicí a který podobně jako clona fotoaparátu ovlivňuje množství světla, které proniká dále do oka přes bezprostředně následující čočku. Je to jediný vnitřní orgán, který je vidět zvnějšku lidského těla. Vzhled duhovky každého jedince je dán částečně geneticky a částečně náhodně (stochasticky, snad chaoticky). To, co z duhovky vidíme, jsou drobné cévy a pigment, které dohromady dávají vzor unikátní pro každého jedince. Poprvé si toho všiml již ve 30. letech 20. století oftalmolog Frank Burch, technologiím však trvalo šest dekád, než dospěly k praktickému využití tohoto jevu k identifikaci jednotlivců. Oftalmologové Aran Safir a Leonard Flom si tento princip v roce 1987 patentovali a o dva roky později k projektu přizvali matematika Johna Daugmana, profesora z Harvardské univerzity. Ten formuloval tři vlastnosti, které duhovku předurčují k tomu, aby se stala ideálním předmětem [[Autentizace uživatelů|identifikace člověka]]: 1. Jedná se o vnitřní orgán, na který téměř nepůsobí žádné vnější vlivy. 2. Je prakticky nemožné ji úmyslně chirurgicky pozměnit bez vážného rizika poškození zraku. 3. Fyziologicky reaguje na světlo, což umožnuje přírodní test na umělé padělky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;daugman1&amp;quot;&amp;gt;DAUGMAN, J.G. High confidence visual recognition of persons by a test of statistical independence. ''IEEE Transactions on Pattern Analysis and Machine Intelligence''.[online] vol. 15, issue 11, s. 1148-1161. DOI: 10.1109/34.244676. [cit. 2014-07-25] Dostupné z: &amp;lt;http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=244676&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; Tyto vlastnosti vedly Daugmana k vyvinutí IrisCode, počítačovému otisku duhovky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronické rozeznávání duhovky a vlastnosti IrisCode ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro potřeby elektronického zpracování duhovky se pro někoho snad poněkud překvapivě pracuje s černobílými snímky duhovky. Je to proto, že samotná struktura duhovky je natolik specifická a unikátní, že vyhodnocování barvy by bylo redundantní, nehledě na velmi pravděpodobné technické komplikace. Algoritmus vytváření IrisCode zjednodušeně probíhá následovně: Program na snímku přesně vymezí pozici duhovky a zornice a rozdělí ji na sektory. Toto se dá udělat několika způsoby, nejčastěji se tak děje čtyřmi:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Rozdělením mezikruží duhovky na více kocentrických mezikruží,&lt;br /&gt;
*rozdělením mezikruží na jeho výseče,&lt;br /&gt;
*rozdělení současně oběma předešlými způsoby, tedy na větší množství výsečí mezikrůží různých poloměrů,&lt;br /&gt;
*pomocí polární transformace, která mezikruží duhovky převede na snáze zpracovatelný obdélník postupem podobným polární projekci v kartografii.&amp;amp;nbsp;&amp;lt;ref name= &amp;quot;chineseacademyofscience&amp;quot;&amp;gt;HE, Zhaofeng, et al. Boosting ordinal features for accurate and fast iris recognition. In: ''Computer Vision and Pattern Recognition, 2008. CVPR 2008. IEEE Conference on.'' IEEE, 2008. p. 1-8. [cit. 2014-07-25] Dostupné z:&amp;lt;http://www.cbsr.ia.ac.cn/users/zfhe/files/papers/CVPR08.pdf&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;francouzi&amp;quot;&amp;gt;TISSE, Christel-loic, et al. Person identification technique using human iris recognition. In: ''Proc. Vision Interface.'' 2002. p. 294-299. [cit. 2014-07-25] Dostupné z: &amp;lt;ftp://77.70.71.31/V/Arc/Projects/Diplomna/Diplomna/Classified/6%20-%20Person%20Identification%20Technique%20Using%20Human%20Iris%20Recognition.pdf&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledný obraz je zpracován (odbornější termín pro tento postup je Gaborova vlnová demodulace) a vytvoří tak 2048 bitů dat a stejný počet bitů maskovacích, které dohromady dávají 512 bytů IrisCode.&amp;lt;ref name=&amp;quot;daugman2&amp;quot;&amp;gt;DAUGMAN, J. Probing the Uniqueness and Randomness of IrisCodes: Results From 200 Billion Iris Pair Comparisons. Proceedings of the IEEE. 2006, vol. 94, issue 11, s. 1927-1935. DOI: 10.1109/JPROC.2006.884092.[cit. 2014-07-25] Dostupné z: http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=4052470&amp;lt;/ref&amp;gt; IrisCode se dá použít pro pozitivní identifikaci (verifikaci), to znamená, že dá za pravdu člověku, který se za sebe vydává. Zároveň se dá použít pro identifikaci negativní, tedy že dá za pravdu člověku, který není ten, o koho se jedná, pokud tímto člověkem skutečně není. Součástí zpracování IrisCode je výpočet tzv. Hamming Distance, což je míra odlišnosti dvou duhovek. Jak je vidno v materiálu na straně 1159, počítání s různými hodnotami Hamming Distance vede k různé rozlišovací kvalitě celého postupu, např. při počítání s HD 0,25 se jen jednou z 13,5 miliard pokusů stane, že by systém propustil duhovku, kterou propustit neměl. Skenování duhovky je identifikační technika budoucnosti s velmi nízkou chybovostí oproti jiným [[Biometrie|biometrickým]] údajům, např. [[Daktyloskopie|otisk prstu]] má míru chybovosti 1:500, přičemž sken duhovky vykazuje chybovost 1:131 000(chybovost je definována jako bod, ve kterém se na grafu při určitém rozlišení protnou křivky [[False acceptance|chybných přístupu]] a [[False rejection|chybných odmítnutí]])&amp;lt;ref name=&amp;quot;daugman1&amp;quot;/&amp;gt;. Díky objevu takto silného biometrického údaje a rozvoji a zlevňování potřebné technologie můžeme do budoucna s jistotou počítat s masivní celosvětovou implementací snímacích i čtecích zařízení pro všemožné potřeby identifikace osob.&amp;amp;nbsp;&lt;br /&gt;
IrisCode, přes své nesporné výhody, čelí několika problémům: prvním je spíše teoretický problém původního Dougmanova algoritmu IrisCode, týkající se zmíněné Hamming Distance. Hamming Distance vnímá všechny bity IrisCode jako stejně užitečné, počítá tedy vzdálenost od nejbližšího IrisCode porovnáním všech bitů, což celkově komplikuje algoritmus autentizace, resp. rozlišováním &amp;quot;sedících&amp;quot; a &amp;quot;nesedících&amp;quot; distribucí Hamming Distance. Výzkumníci se snaží zjistit, nakolik je IrisCode &amp;quot;křehký&amp;quot;, tzn. zda lze kód osekat o neužitečné bity při současném zachování stávajících kvalit kódu&amp;lt;ref name=&amp;quot;bestbits&amp;quot;&amp;gt;HOLLINGSWORTH, Karen P.; BOWYER, Kevin W.; FLYNN, Patrick J. The best bits in an iris code. ''Pattern Analysis and Machine Intelligence, IEEE Transactions on'', 2009, 31.6: 964-973. [cit. 2014-07-25] Dostupné z:&amp;lt;http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;amp;arnumber=4586380&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Druhý, pravděpodobně vážnější potíž s IrisCodem se týká možnosti obejít autentizaci prostřednictvím reverzního inženýrství kódu, tj. sestavení obrazu oka z IrisCode. Tato možnost je zřejmě ještě otázkou budoucnosti, jednak protože obrazy syntetických duhovek ošálí algoritmus jen v omezeném procentu případů, nehledě na zjevnou nepraktičnost užití vytištěných digitálních očí při nasazení v terénu proti běžně používaným skenerům.&amp;lt;ref&amp;gt;ZETTER, Kim. Reverse-Engineered Irises Look So Real, They Fool Eye-Scanners. In: Wired.com [online]. [cit. 2014-07-25]. Dostupné z: http://www.wired.com/2012/07/reverse-engineering-iris-scans/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje ==&lt;br /&gt;
DAUGMAN, J.G. High confidence visual recognition of persons by a test of statistical independence. ''IEEE Transactions on Pattern Analysis and Machine Intelligence''.[online] vol. 15, issue 11, s. 1148-1161. DOI: 10.1109/34.244676. [cit. 2014-07-25] Dostupné z: &amp;lt;http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=244676&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DAUGMAN, J. Probing the Uniqueness and Randomness of IrisCodes: Results From 200 Billion Iris Pair Comparisons. Proceedings of the IEEE. 2006, vol. 94, issue 11, s. 1927-1935. DOI: 10.1109/JPROC.2006.884092.[cit. 2014-07-25] Dostupné z: http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=4052470&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HE, Zhaofeng, et al. Boosting ordinal features for accurate and fast iris recognition. In: ''Computer Vision and Pattern Recognition, 2008. CVPR 2008. IEEE Conference on.'' IEEE, 2008. p. 1-8. [cit. 2014-07-25] Dostupné z:&amp;lt;http://www.cbsr.ia.ac.cn/users/zfhe/files/papers/CVPR08.pdf&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HOLLINGSWORTH, Karen P.; BOWYER, Kevin W.; FLYNN, Patrick J. The best bits in an iris code. ''Pattern Analysis and Machine Intelligence, IEEE Transactions on'', 2009, 31.6: 964-973. [cit. 2014-07-25] Dostupné z:&amp;lt;http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;amp;arnumber=4586380&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
TISSE, Christel-loic, et al. Person identification technique using human iris recognition. In: ''Proc. Vision Interface.'' 2002. p. 294-299. [cit. 2014-07-25] Dostupné z: &amp;lt;ftp://77.70.71.31/V/Arc/Projects/Diplomna/Diplomna/Classified/6%20-%20Person%20Identification%20Technique%20Using%20Human%20Iris%20Recognition.pdf&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ZETTER, Kim. Reverse-Engineered Irises Look So Real, They Fool Eye-Scanners. In: Wired.com [online]. [cit. 2014-07-25]. Dostupné z: http://www.wired.com/2012/07/reverse-engineering-iris-scans/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Oldasadlo</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=IrisCode&amp;diff=43528</id>
		<title>IrisCode</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=IrisCode&amp;diff=43528"/>
		<updated>2014-08-04T12:11:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Oldasadlo: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:'''Jonáš Prstek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' biometrie, identifikace,autentizace &amp;lt;br&amp;gt;'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;''nadřazené'' - autentizace, biometrie, identifikace&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&amp;lt;blockquote&amp;gt;''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IrisCode je algoritmus, který na základě snímku oka vytváří unikátní kód, sloužící ke zpětnému rozlišení specifické duhovky. Název pochází z anglického slova pro duhovku. Jde o první algoritmus svého druhu, používaný od roku 1994. Od doby uvedení IrisCode přišlo několik dalších firem s vlastními algoritmy pro rozlišování duhovek, které se prodávají pod jinými obchodními názvy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie konceptu, vlastnosti duhovky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Duhovka je barevná část oka zvnějšku překrytá rohovkou s kruhovým otvorem uprostřed, který nazýváme zornicí a který podobně jako clona fotoaparátu ovlivňuje množství světla, které proniká dále do oka přes bezprostředně následující čočku. Je to jediný vnitřní orgán, který je vidět zvnějšku lidského těla. Vzhled duhovky každého jedince je dán částečně geneticky a částečně náhodně (stochasticky, snad chaoticky). To, co z duhovky vidíme, jsou drobné cévy a pigment, které dohromady dávají vzor unikátní pro každého jedince. Poprvé si toho všiml již ve 30. letech 20. století oftalmolog Frank Burch, technologiím však trvalo šest dekád, než dospěly k praktickému využití tohoto jevu k identifikaci jednotlivců. Oftalmologové Aran Safir a Leonard Flom si tento princip v roce 1987 patentovali a o dva roky později k projektu přizvali matematika Johna Daugmana, profesora z Harvardské univerzity. Ten formuloval tři vlastnosti, které duhovku předurčují k tomu, aby se stala ideálním předmětem [[Autentizace uživatelů|identifikace člověka]]: 1. Jedná se o vnitřní orgán, na který téměř nepůsobí žádné vnější vlivy. 2. Je prakticky nemožné ji úmyslně chirurgicky pozměnit bez vážného rizika poškození zraku. 3. Fyziologicky reaguje na světlo, což umožnuje přírodní test na umělé padělky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;daugman1&amp;quot;&amp;gt;DAUGMAN, J.G. High confidence visual recognition of persons by a test of statistical independence. ''IEEE Transactions on Pattern Analysis and Machine Intelligence''.[online] vol. 15, issue 11, s. 1148-1161. DOI: 10.1109/34.244676. [cit. 2014-07-25] Dostupné z: &amp;lt;http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=244676&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; Tyto vlastnosti vedly Daugmana k vyvinutí IrisCode, počítačovému otisku duhovky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronické rozeznávání duhovky a vlastnosti IrisCode ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro potřeby elektronického zpracování duhovky se pro někoho snad poněkud překvapivě pracuje s černobílými snímky duhovky. Je to proto, že samotná struktura duhovky je natolik specifická a unikátní, že vyhodnocování barvy by bylo redundantní, nehledě na velmi pravděpodobné technické komplikace. Algoritmus vytváření IrisCode zjednodušeně probíhá následovně: Program na snímku přesně vymezí pozici duhovky a zornice a rozdělí ji na sektory. Toto se dá udělat několika způsoby, nejčastěji se tak děje čtyřmi:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Rozdělením mezikruží duhovky na více kocentrických mezikruží&lt;br /&gt;
*Rozdělením mezikruží na jeho výseče&lt;br /&gt;
*Rozdělení současně oběma předešlými způsoby, tedy na větší množství výsečí mezikrůží různých poloměrů&lt;br /&gt;
*Pomocí polární transformace, která mezikruží duhovky převede na snáze zpracovatelný obdélník postupem podobným polární projekci v kartografii&amp;amp;nbsp;&amp;lt;ref name= &amp;quot;chineseacademyofscience&amp;quot;&amp;gt;HE, Zhaofeng, et al. Boosting ordinal features for accurate and fast iris recognition. In: ''Computer Vision and Pattern Recognition, 2008. CVPR 2008. IEEE Conference on.'' IEEE, 2008. p. 1-8. [cit. 2014-07-25] Dostupné z:&amp;lt;http://www.cbsr.ia.ac.cn/users/zfhe/files/papers/CVPR08.pdf&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;francouzi&amp;quot;&amp;gt;TISSE, Christel-loic, et al. Person identification technique using human iris recognition. In: ''Proc. Vision Interface.'' 2002. p. 294-299. [cit. 2014-07-25] Dostupné z: &amp;lt;ftp://77.70.71.31/V/Arc/Projects/Diplomna/Diplomna/Classified/6%20-%20Person%20Identification%20Technique%20Using%20Human%20Iris%20Recognition.pdf&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledný obraz je zpracován (odbornější termín pro tento postup je Gaborova vlnová demodulace) a vytvoří tak 2048 bitů dat a stejný počet bitů maskovacích, které dohromady dávají 512 bytů IrisCode.&amp;lt;ref name=&amp;quot;daugman2&amp;quot;&amp;gt;DAUGMAN, J. Probing the Uniqueness and Randomness of IrisCodes: Results From 200 Billion Iris Pair Comparisons. Proceedings of the IEEE. 2006, vol. 94, issue 11, s. 1927-1935. DOI: 10.1109/JPROC.2006.884092.[cit. 2014-07-25] Dostupné z: http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=4052470&amp;lt;/ref&amp;gt; IrisCode se dá použít pro pozitivní identifikaci (verifikaci), to znamená, že dá za pravdu člověku, který se za sebe vydává. Zároveň se dá použít pro identifikaci negativní, tedy že dá za pravdu člověku, který není ten, o koho se jedná, pokud tímto člověkem skutečně není. Součástí zpracování IrisCode je výpočet tzv. Hamming Distance, což je míra odlišnosti dvou duhovek. Jak je vidno v materiálu na straně 1159, počítání s různými hodnotami Hamming Distance vede k různé rozlišovací kvalitě celého postupu, např. při počítání s HD 0,25 se jen jednou z 13,5 miliard pokusů stane, že by systém propustil duhovku, kterou propustit neměl. Skenování duhovky je identifikační technika budoucnosti s velmi nízkou chybovostí oproti jiným [[Biometrie|biometrickým]] údajům, např. [[Daktyloskopie|otisk prstu]] má míru chybovosti 1:500, přičemž sken duhovky vykazuje chybovost 1:131 000(chybovost je definována jako bod, ve kterém se na grafu při určitém rozlišení protnou křivky [[False acceptance|chybných přístupu]] a [[False rejection|chybných odmítnutí]])&amp;lt;ref name=&amp;quot;daugman1&amp;quot;/&amp;gt;. Díky objevu takto silného biometrického údaje a rozvoji a zlevňování potřebné technologie můžeme do budoucna s jistotou počítat s masivní celosvětovou implementací snímacích i čtecích zařízení pro všemožné potřeby identifikace osob.&amp;amp;nbsp;&lt;br /&gt;
IrisCode, přes své nesporné výhody, čelí několika problémům: prvním je spíše teoretický problém původního Dougmanova algoritmu IrisCode, týkající se zmíněné Hamming Distance. Hamming Distance vnímá všechny bity IrisCode jako stejně užitečné, počítá tedy vzdálenost od nejbližšího IrisCode porovnáním všech bitů, což celkově komplikuje algoritmus autentizace, resp. rozlišováním &amp;quot;sedících&amp;quot; a &amp;quot;nesedících&amp;quot; distribucí Hamming Distance. Výzkumníci se snaží zjistit, nakolik je IrisCode &amp;quot;křehký&amp;quot;, tzn. zda lze kód osekat o neužitečné bity při současném zachování stávajících kvalit kódu&amp;lt;ref name=&amp;quot;bestbits&amp;quot;&amp;gt;HOLLINGSWORTH, Karen P.; BOWYER, Kevin W.; FLYNN, Patrick J. The best bits in an iris code. ''Pattern Analysis and Machine Intelligence, IEEE Transactions on'', 2009, 31.6: 964-973. [cit. 2014-07-25] Dostupné z:&amp;lt;http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;amp;arnumber=4586380&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Druhý, pravděpodobně vážnější potíž s IrisCodem se týká možnosti obejít autentizaci prostřednictvím reverzního inženýrství kódu, tj. sestavení obrazu oka z IrisCode. Tato možnost je zřejmě ještě otázkou budoucnosti, jednak protože obrazy syntetických duhovek ošálí algoritmus jen v omezeném procentu případů, nehledě na zjevnou nepraktičnost užití vytištěných digitálních očí při nasazení v terénu proti běžně používaným skenerům.&amp;lt;ref&amp;gt;ZETTER, Kim. Reverse-Engineered Irises Look So Real, They Fool Eye-Scanners. In: Wired.com [online]. [cit. 2014-07-25]. Dostupné z: http://www.wired.com/2012/07/reverse-engineering-iris-scans/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje ==&lt;br /&gt;
DAUGMAN, J.G. High confidence visual recognition of persons by a test of statistical independence. ''IEEE Transactions on Pattern Analysis and Machine Intelligence''.[online] vol. 15, issue 11, s. 1148-1161. DOI: 10.1109/34.244676. [cit. 2014-07-25] Dostupné z: &amp;lt;http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=244676&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DAUGMAN, J. Probing the Uniqueness and Randomness of IrisCodes: Results From 200 Billion Iris Pair Comparisons. Proceedings of the IEEE. 2006, vol. 94, issue 11, s. 1927-1935. DOI: 10.1109/JPROC.2006.884092.[cit. 2014-07-25] Dostupné z: http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=4052470&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HE, Zhaofeng, et al. Boosting ordinal features for accurate and fast iris recognition. In: ''Computer Vision and Pattern Recognition, 2008. CVPR 2008. IEEE Conference on.'' IEEE, 2008. p. 1-8. [cit. 2014-07-25] Dostupné z:&amp;lt;http://www.cbsr.ia.ac.cn/users/zfhe/files/papers/CVPR08.pdf&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HOLLINGSWORTH, Karen P.; BOWYER, Kevin W.; FLYNN, Patrick J. The best bits in an iris code. ''Pattern Analysis and Machine Intelligence, IEEE Transactions on'', 2009, 31.6: 964-973. [cit. 2014-07-25] Dostupné z:&amp;lt;http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;amp;arnumber=4586380&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
TISSE, Christel-loic, et al. Person identification technique using human iris recognition. In: ''Proc. Vision Interface.'' 2002. p. 294-299. [cit. 2014-07-25] Dostupné z: &amp;lt;ftp://77.70.71.31/V/Arc/Projects/Diplomna/Diplomna/Classified/6%20-%20Person%20Identification%20Technique%20Using%20Human%20Iris%20Recognition.pdf&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ZETTER, Kim. Reverse-Engineered Irises Look So Real, They Fool Eye-Scanners. In: Wired.com [online]. [cit. 2014-07-25]. Dostupné z: http://www.wired.com/2012/07/reverse-engineering-iris-scans/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Oldasadlo</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=IrisCode&amp;diff=43527</id>
		<title>IrisCode</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=IrisCode&amp;diff=43527"/>
		<updated>2014-08-04T11:17:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Oldasadlo: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:'''Jonáš Prstek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' biometrie, identifikace,autentizace &amp;lt;br&amp;gt;'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;''nadřazené'' - autentizace, biometrie, identifikace&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&amp;lt;blockquote&amp;gt;''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IrisCode je algoritmus, který na základě snímku oka vytváří unikátní kód, sloužící ke zpětnému rozlišení specifické duhovky. Název pochází z anglického slova pro duhovku. Jde o první algoritmus svého druhu, používaný od roku 1994. Od doby uvedení IrisCode přišlo několik dalších firem s vlastními algoritmy pro rozlišování duhovek, které se prodávají pod jinými obchodními názvy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie konceptu, vlastnosti duhovky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Duhovka je barevná část oka zvnějšku překrytá rohovkou s kruhovým otvorem uprostřed, který nazýváme zornicí a který podobně jako clona fotoaparátu ovlivňuje množství světla, které proniká dále do oka přes bezprostředně následující čočku. Je to jediný vnitřní orgán, který je vidět zvnějšku lidského těla. Vzhled duhovky každého jedince je dán částečně geneticky a částečně náhodně (stochasticky, snad chaoticky). To, co z duhovky vidíme, jsou drobné cévy a pigment, které dohromady dávají vzor unikátní pro každého jedince. Poprvé si toho všiml již ve 30. letech 20. století oftalmolog Frank Burch, technologiím však trvalo šest dekád, než dospěly k praktickému využití tohoto jevu k identifikaci jednotlivců. Oftalmologové Aran Safir a Leonard Flom si tento princip v roce 1987 patentovali a o dva roky později k projektu přizvali matematika Johna Daugmana, profesora z Harvardské univerzity. Ten formuloval tři vlastnosti, které duhovku předurčují k tomu, aby se stala ideálním předmětem [[Autentizace uživatelů|identifikace člověka]]: 1. Jedná se o vnitřní orgán, na který téměř nepůsobí žádné vnější vlivy. 2. Je prakticky nemožné ji úmyslně chirurgicky pozměnit bez vážného rizika poškození zraku. 3. Fyziologicky reaguje na světlo, což umožnuje přírodní test na umělé padělky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;daugman1&amp;quot;&amp;gt;DAUGMAN, J.G. High confidence visual recognition of persons by a test of statistical independence. ''IEEE Transactions on Pattern Analysis and Machine Intelligence''.[online] vol. 15, issue 11, s. 1148-1161. DOI: 10.1109/34.244676. [cit. 2014-07-25] Dostupné z: &amp;lt;http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=244676&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; Tyto vlastnosti vedly Daugmana k vyvinutí IrisCode, počítačovému otisku duhovky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronické rozeznávání duhovky a vlastnosti IrisCode ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro potřeby elektronického zpracování duhovky se pro někoho snad poněkud překvapivě pracuje s černobílými snímky duhovky. Je to proto, že samotná struktura duhovky je natolik specifická a unikátní, že vyhodnocování barvy by bylo redundantní, nehledě na velmi pravděpodobné technické komplikace. Algoritmus vytváření IrisCode zjednodušeně probíhá následovně: Program na snímku přesně vymezí pozici duhovky a zornice a rozdělí ji na sektory. Toto se dá udělat několika způsoby, nejčastěji se tak děje čtyřmi:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Rozdělením mezikruží duhovky na více kocentrických mezikruží&lt;br /&gt;
*Rozdělením mezikruží na jeho výseče&lt;br /&gt;
*Rozdělení současně oběma předešlými způsoby, tedy na větší množství výsečí mezikrůží různých poloměrů&lt;br /&gt;
*Pomocí polární transformace, která mezikruží duhovky převede na snáze zpracovatelný obdélník postupem podobným polární projekci v kartografii.&amp;amp;nbsp;&amp;lt;ref name= &amp;quot;chineseacademyofscience&amp;quot;&amp;gt;HE, Zhaofeng, et al. Boosting ordinal features for accurate and fast iris recognition. In: ''Computer Vision and Pattern Recognition, 2008. CVPR 2008. IEEE Conference on.'' IEEE, 2008. p. 1-8. [cit. 2014-07-25] Dostupné z:&amp;lt;http://www.cbsr.ia.ac.cn/users/zfhe/files/papers/CVPR08.pdf&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;francouzi&amp;quot;&amp;gt;TISSE, Christel-loic, et al. Person identification technique using human iris recognition. In: ''Proc. Vision Interface.'' 2002. p. 294-299. [cit. 2014-07-25] Dostupné z: &amp;lt;ftp://77.70.71.31/V/Arc/Projects/Diplomna/Diplomna/Classified/6%20-%20Person%20Identification%20Technique%20Using%20Human%20Iris%20Recognition.pdf&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledný obraz je zpracován (odbornější termín pro tento postup je Gaborova vlnová demodulace) a vytvoří tak 2048 bitů dat a stejný počet bitů maskovacích, které dohromady dávají 512 bytů IrisCode.&amp;lt;ref name=&amp;quot;daugman2&amp;quot;&amp;gt;DAUGMAN, J. Probing the Uniqueness and Randomness of IrisCodes: Results From 200 Billion Iris Pair Comparisons. Proceedings of the IEEE. 2006, vol. 94, issue 11, s. 1927-1935. DOI: 10.1109/JPROC.2006.884092.[cit. 2014-07-25] Dostupné z: http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=4052470&amp;lt;/ref&amp;gt; IrisCode se dá použít pro pozitivní identifikaci (verifikaci), to znamená, že dá za pravdu člověku, který se za sebe vydává. Zároveň se dá použít pro identifikaci negativní, tedy že dá za pravdu člověku, který není ten, o koho se jedná, pokud tímto člověkem skutečně není. Součástí zpracování IrisCode je výpočet tzv. Hamming Distance, což je míra odlišnosti dvou duhovek. Jak je vidno v materiálu na straně 1159, počítání s různými hodnotami Hamming Distance vede k různé rozlišovací kvalitě celého postupu, např. při počítání s HD 0,25 se jen jednou z 13,5 miliard pokusů stane, že by systém propustil duhovku, kterou propustit neměl. Skenování duhovky je identifikační technika budoucnosti s velmi nízkou chybovostí oproti jiným [[Biometrie|biometrickým]] údajům, např. [[Daktyloskopie|otisk prstu]] má míru chybovosti 1:500, přičemž sken duhovky vykazuje chybovost 1:131 000(chybovost je definována jako bod, ve kterém se na grafu při určitém rozlišení protnou křivky [[False acceptance|chybných přístupu]] a [[False rejection|chybných odmítnutí]])&amp;lt;ref name=&amp;quot;daugman1&amp;quot;/&amp;gt;. Díky objevu takto silného biometrického údaje a rozvoji a zlevňování potřebné technologie můžeme do budoucna s jistotou počítat s masivní celosvětovou implementací snímacích i čtecích zařízení pro všemožné potřeby identifikace osob.&amp;amp;nbsp;&lt;br /&gt;
IrisCode, přes své nesporné výhody, čelí několika problémům: prvním je spíše teoretický problém původního Dougmanova algoritmu IrisCode, týkající se zmíněné Hamming Distance. Hamming Distance vnímá všechny bity IrisCode jako stejně užitečné, počítá tedy vzdálenost od nejbližšího IrisCode porovnáním všech bitů, což celkově komplikuje algoritmus autentizace, resp. rozlišováním &amp;quot;sedících&amp;quot; a &amp;quot;nesedících&amp;quot; distribucí Hamming Distance. Výzkumníci se snaží zjistit, nakolik je IrisCode &amp;quot;křehký&amp;quot;, tzn. zda lze kód osekat o neužitečné bity při současném zachování stávajících kvalit kódu&amp;lt;ref name=&amp;quot;bestbits&amp;quot;&amp;gt;HOLLINGSWORTH, Karen P.; BOWYER, Kevin W.; FLYNN, Patrick J. The best bits in an iris code. ''Pattern Analysis and Machine Intelligence, IEEE Transactions on'', 2009, 31.6: 964-973. [cit. 2014-07-25] Dostupné z:&amp;lt;http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;amp;arnumber=4586380&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Druhý, pravděpodobně vážnější potíž s IrisCodem se týká možnosti obejít autentizaci prostřednictvím reverzního inženýrství kódu, tj. sestavení obrazu oka z IrisCode. Tato možnost je zřejmě ještě otázkou budoucnosti, jednak protože obrazy syntetických duhovek ošálí algoritmus jen v omezeném procentu případů, nehledě na zjevnou nepraktičnost užití vytištěných digitálních očí při nasazení v terénu proti běžně používaným skenerům.&amp;lt;ref&amp;gt;ZETTER, Kim. Reverse-Engineered Irises Look So Real, They Fool Eye-Scanners. In: Wired.com [online]. [cit. 2014-07-25]. Dostupné z: http://www.wired.com/2012/07/reverse-engineering-iris-scans/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje ==&lt;br /&gt;
DAUGMAN, J.G. High confidence visual recognition of persons by a test of statistical independence. ''IEEE Transactions on Pattern Analysis and Machine Intelligence''.[online] vol. 15, issue 11, s. 1148-1161. DOI: 10.1109/34.244676. [cit. 2014-07-25] Dostupné z: &amp;lt;http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=244676&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DAUGMAN, J. Probing the Uniqueness and Randomness of IrisCodes: Results From 200 Billion Iris Pair Comparisons. Proceedings of the IEEE. 2006, vol. 94, issue 11, s. 1927-1935. DOI: 10.1109/JPROC.2006.884092.[cit. 2014-07-25] Dostupné z: http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=4052470&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HE, Zhaofeng, et al. Boosting ordinal features for accurate and fast iris recognition. In: ''Computer Vision and Pattern Recognition, 2008. CVPR 2008. IEEE Conference on.'' IEEE, 2008. p. 1-8. [cit. 2014-07-25] Dostupné z:&amp;lt;http://www.cbsr.ia.ac.cn/users/zfhe/files/papers/CVPR08.pdf&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HOLLINGSWORTH, Karen P.; BOWYER, Kevin W.; FLYNN, Patrick J. The best bits in an iris code. ''Pattern Analysis and Machine Intelligence, IEEE Transactions on'', 2009, 31.6: 964-973. [cit. 2014-07-25] Dostupné z:&amp;lt;http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;amp;arnumber=4586380&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
TISSE, Christel-loic, et al. Person identification technique using human iris recognition. In: ''Proc. Vision Interface.'' 2002. p. 294-299. [cit. 2014-07-25] Dostupné z: &amp;lt;ftp://77.70.71.31/V/Arc/Projects/Diplomna/Diplomna/Classified/6%20-%20Person%20Identification%20Technique%20Using%20Human%20Iris%20Recognition.pdf&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ZETTER, Kim. Reverse-Engineered Irises Look So Real, They Fool Eye-Scanners. In: Wired.com [online]. [cit. 2014-07-25]. Dostupné z: http://www.wired.com/2012/07/reverse-engineering-iris-scans/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Oldasadlo</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=IrisCode&amp;diff=43526</id>
		<title>IrisCode</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=IrisCode&amp;diff=43526"/>
		<updated>2014-08-04T11:04:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Oldasadlo: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:'''Jonáš Prstek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' biometrie, identifikace,autentizace '''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;''nadřazené'' - autentizace, biometrie, identifikace&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&amp;lt;blockquote&amp;gt;''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IrisCode je algoritmus, který na základě snímku oka vytváří unikátní kód, sloužící ke zpětnému rozlišení specifické duhovky. Název pochází z anglického slova pro duhovku. Jde o první algoritmus svého druhu, používaný od roku 1994. Od doby uvedení IrisCode přišlo několik dalších firem s vlastními algoritmy pro rozlišování duhovek, které se prodávají pod jinými obchodními názvy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie konceptu, vlastnosti duhovky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Duhovka je barevná část oka zvnějšku překrytá rohovkou s kruhovým otvorem uprostřed, který nazýváme zornicí a který podobně jako clona fotoaparátu ovlivňuje množství světla, které proniká dále do oka přes bezprostředně následující čočku. Je to jediný vnitřní orgán, který je vidět zvnějšku lidského těla. Vzhled duhovky každého jedince je dán částečně geneticky a částečně náhodně (stochasticky, snad chaoticky). To, co z duhovky vidíme, jsou drobné cévy a pigment, které dohromady dávají vzor unikátní pro každého jedince. Poprvé si toho všiml již ve 30. letech 20. století oftalmolog Frank Burch, technologiím však trvalo šest dekád, než dospěly k praktickému využití tohoto jevu k identifikaci jednotlivců. Oftalmologové Aran Safir a Leonard Flom si tento princip v roce 1987 patentovali a o dva roky později k projektu přizvali matematika Johna Daugmana, profesora z Harvardské univerzity. Ten formuloval tři vlastnosti, které duhovku předurčují k tomu, aby se stala ideálním předmětem [[Autentizace uživatelů|identifikace člověka]]: 1. Jedná se o vnitřní orgán, na který téměř nepůsobí žádné vnější vlivy. 2. Je prakticky nemožné ji úmyslně chirurgicky pozměnit bez vážného rizika poškození zraku. 3. Fyziologicky reaguje na světlo, což umožnuje přírodní test na umělé padělky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;daugman1&amp;quot;&amp;gt;DAUGMAN, J.G. High confidence visual recognition of persons by a test of statistical independence. ''IEEE Transactions on Pattern Analysis and Machine Intelligence''.[online] vol. 15, issue 11, s. 1148-1161. DOI: 10.1109/34.244676. [cit. 2014-07-25] Dostupné z: &amp;lt;http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=244676&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; Tyto vlastnosti vedly Daugmana k vyvinutí IrisCode, počítačovému otisku duhovky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronické rozeznávání duhovky a vlastnosti IrisCode ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro potřeby elektronického zpracování duhovky se pro někoho snad poněkud překvapivě pracuje s černobílými snímky duhovky. Je to proto, že samotná struktura duhovky je natolik specifická a unikátní, že vyhodnocování barvy by bylo redundantní, nehledě na velmi pravděpodobné technické komplikace. Algoritmus vytváření IrisCode zjednodušeně probíhá následovně: Program na snímku přesně vymezí pozici duhovky a zornice a rozdělí ji na sektory. Toto se dá udělat několika způsoby, nejčastěji se tak děje čtyřmi:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Rozdělením mezikruží duhovky na více kocentrických mezikruží&lt;br /&gt;
*Rozdělením mezikruží na jeho výseče&lt;br /&gt;
*Rozdělení současně oběma předešlými způsoby, tedy na větší množství výsečí mezikrůží různých poloměrů&lt;br /&gt;
*Pomocí polární transformace, která mezikruží duhovky převede na snáze zpracovatelný obdélník postupem podobným polární projekci v kartografii.&amp;amp;nbsp;&amp;lt;ref name= &amp;quot;chineseacademyofscience&amp;quot;&amp;gt;HE, Zhaofeng, et al. Boosting ordinal features for accurate and fast iris recognition. In: ''Computer Vision and Pattern Recognition, 2008. CVPR 2008. IEEE Conference on.'' IEEE, 2008. p. 1-8. [cit. 2014-07-25] Dostupné z:&amp;lt;http://www.cbsr.ia.ac.cn/users/zfhe/files/papers/CVPR08.pdf&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;francouzi&amp;quot;&amp;gt;TISSE, Christel-loic, et al. Person identification technique using human iris recognition. In: ''Proc. Vision Interface.'' 2002. p. 294-299. [cit. 2014-07-25] Dostupné z: &amp;lt;ftp://77.70.71.31/V/Arc/Projects/Diplomna/Diplomna/Classified/6%20-%20Person%20Identification%20Technique%20Using%20Human%20Iris%20Recognition.pdf&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledný obraz je zpracován (odbornější termín pro tento postup je Gaborova vlnová demodulace) a vytvoří tak 2048 bitů dat a stejný počet bitů maskovacích, které dohromady dávají 512 bytů IrisCode.&amp;lt;ref name=&amp;quot;daugman2&amp;quot;&amp;gt;DAUGMAN, J. Probing the Uniqueness and Randomness of IrisCodes: Results From 200 Billion Iris Pair Comparisons. Proceedings of the IEEE. 2006, vol. 94, issue 11, s. 1927-1935. DOI: 10.1109/JPROC.2006.884092.[cit. 2014-07-25] Dostupné z: http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=4052470&amp;lt;/ref&amp;gt; IrisCode se dá použít pro pozitivní identifikaci (verifikaci), to znamená, že dá za pravdu člověku, který se za sebe vydává. Zároveň se dá použít pro identifikaci negativní, tedy že dá za pravdu člověku, který není ten, o koho se jedná, pokud tímto člověkem skutečně není. Součástí zpracování IrisCode je výpočet tzv. Hamming Distance, což je míra odlišnosti dvou duhovek. Jak je vidno v materiálu na straně 1159, počítání s různými hodnotami Hamming Distance vede k různé rozlišovací kvalitě celého postupu, např. při počítání s HD 0,25 se jen jednou z 13,5 miliard pokusů stane, že by systém propustil duhovku, kterou propustit neměl. Skenování duhovky je identifikační technika budoucnosti s velmi nízkou chybovostí oproti jiným [[Biometrie|biometrickým]] údajům, např. [[Daktyloskopie|otisk prstu]] má míru chybovosti 1:500, přičemž sken duhovky vykazuje chybovost 1:131 000(chybovost je definována jako bod, ve kterém se na grafu při určitém rozlišení protnou křivky [[False acceptance|chybných přístupu]] a [[False rejection|chybných odmítnutí]])&amp;lt;ref name=&amp;quot;daugman1&amp;quot;/&amp;gt;. Díky objevu takto silného biometrického údaje a rozvoji a zlevňování potřebné technologie můžeme do budoucna s jistotou počítat s masivní celosvětovou implementací snímacích i čtecích zařízení pro všemožné potřeby identifikace osob.&amp;amp;nbsp;&lt;br /&gt;
IrisCode, přes své nesporné výhody, čelí několika problémům: prvním je spíše teoretický problém původního Dougmanova algoritmu IrisCode, týkající se zmíněné Hamming Distance. Hamming Distance vnímá všechny bity IrisCode jako stejně užitečné, počítá tedy vzdálenost od nejbližšího IrisCode porovnáním všech bitů, což celkově komplikuje algoritmus autentizace, resp. rozlišováním &amp;quot;sedících&amp;quot; a &amp;quot;nesedících&amp;quot; distribucí Hamming Distance. Výzkumníci se snaží zjistit, nakolik je IrisCode &amp;quot;křehký&amp;quot;, tzn. zda lze kód osekat o neužitečné bity při současném zachování stávajících kvalit kódu&amp;lt;ref name=&amp;quot;bestbits&amp;quot;&amp;gt;HOLLINGSWORTH, Karen P.; BOWYER, Kevin W.; FLYNN, Patrick J. The best bits in an iris code. ''Pattern Analysis and Machine Intelligence, IEEE Transactions on'', 2009, 31.6: 964-973. [cit. 2014-07-25] Dostupné z:&amp;lt;http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;amp;arnumber=4586380&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Druhý, pravděpodobně vážnější potíž s IrisCodem se týká možnosti obejít autentizaci prostřednictvím reverzního inženýrství kódu, tj. sestavení obrazu oka z IrisCode. Tato možnost je zřejmě ještě otázkou budoucnosti, jednak protože obrazy syntetických duhovek ošálí algoritmus jen v omezeném procentu případů, nehledě na zjevnou nepraktičnost užití vytištěných digitálních očí při nasazení v terénu proti běžně používaným skenerům.&amp;lt;ref&amp;gt;ZETTER, Kim. Reverse-Engineered Irises Look So Real, They Fool Eye-Scanners. In: Wired.com [online]. [cit. 2014-07-25]. Dostupné z: http://www.wired.com/2012/07/reverse-engineering-iris-scans/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje ==&lt;br /&gt;
DAUGMAN, J.G. High confidence visual recognition of persons by a test of statistical independence. ''IEEE Transactions on Pattern Analysis and Machine Intelligence''.[online] vol. 15, issue 11, s. 1148-1161. DOI: 10.1109/34.244676. [cit. 2014-07-25] Dostupné z: &amp;lt;http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=244676&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DAUGMAN, J. Probing the Uniqueness and Randomness of IrisCodes: Results From 200 Billion Iris Pair Comparisons. Proceedings of the IEEE. 2006, vol. 94, issue 11, s. 1927-1935. DOI: 10.1109/JPROC.2006.884092.[cit. 2014-07-25] Dostupné z: http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=4052470&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HE, Zhaofeng, et al. Boosting ordinal features for accurate and fast iris recognition. In: ''Computer Vision and Pattern Recognition, 2008. CVPR 2008. IEEE Conference on.'' IEEE, 2008. p. 1-8. [cit. 2014-07-25] Dostupné z:&amp;lt;http://www.cbsr.ia.ac.cn/users/zfhe/files/papers/CVPR08.pdf&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HOLLINGSWORTH, Karen P.; BOWYER, Kevin W.; FLYNN, Patrick J. The best bits in an iris code. ''Pattern Analysis and Machine Intelligence, IEEE Transactions on'', 2009, 31.6: 964-973. [cit. 2014-07-25] Dostupné z:&amp;lt;http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;amp;arnumber=4586380&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
TISSE, Christel-loic, et al. Person identification technique using human iris recognition. In: ''Proc. Vision Interface.'' 2002. p. 294-299. [cit. 2014-07-25] Dostupné z: &amp;lt;ftp://77.70.71.31/V/Arc/Projects/Diplomna/Diplomna/Classified/6%20-%20Person%20Identification%20Technique%20Using%20Human%20Iris%20Recognition.pdf&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ZETTER, Kim. Reverse-Engineered Irises Look So Real, They Fool Eye-Scanners. In: Wired.com [online]. [cit. 2014-07-25]. Dostupné z: http://www.wired.com/2012/07/reverse-engineering-iris-scans/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Oldasadlo</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=IrisCode&amp;diff=43525</id>
		<title>IrisCode</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=IrisCode&amp;diff=43525"/>
		<updated>2014-08-04T10:45:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Oldasadlo: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:'''Jonáš Prstek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' biometrie, identifikace,autentizace '''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;''nadřazené'' - autentizace, biometrie, identifikace&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&amp;lt;blockquote&amp;gt;''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IrisCode je algoritmus, který na základě snímku oka vytváří unikátní kód, sloužící ke zpětnému rozlišení specifické duhovky. Název pochází z anglického slova pro duhovku. Jde o první algoritmus svého druhu, používaný od roku 1994. Od doby uvedení IrisCode přišlo několik dalších firem s vlastními algoritmy pro rozlišování duhovek, které se prodávají pod jinými obchodními názvy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie konceptu, vlastnosti duhovky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Duhovka je barevná část oka zvnějšku překrytá rohovkou s kruhovým otvorem uprostřed, který nazýváme zornicí a který podobně jako clona fotoaparátu ovlivňuje množství světla, které proniká dále do oka přes bezprostředně následující čočku. Je to jediný vnitřní orgán, který je vidět zvnějšku lidského těla. Vzhled duhovky každého jedince je dán částečně geneticky a částečně náhodně (stochasticky, snad chaoticky). To, co z duhovky vidíme, jsou drobné cévy a pigment, které dohromady dávají vzor unikátní pro každého jedince. Poprvé si toho všiml již ve 30. letech 20. století oftalmolog Frank Burch, technologiím však trvalo šest dekád, než dospěly k praktickému využití tohoto jevu k identifikaci jednotlivců. Oftalmologové Aran Safir a Leonard Flom si tento princip v roce 1987 patentovali a o dva roky později k projektu přizvali matematika Johna Daugmana, profesora z Harvardské univerzity. Ten formuloval tři vlastnosti, které duhovku předurčují k tomu, aby se stala ideálním předmětem [[Autentizace uživatelů|identifikace člověka]]: 1. Jedná se o vnitřní orgán, na který téměř nepůsobí žádné vnější vlivy. 2. Je prakticky nemožné ji úmyslně chirurgicky pozměnit bez vážného rizika poškození zraku. 3. Fyziologicky reaguje na světlo, což umožnuje přírodní test na umělé padělky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;daugman1&amp;quot;&amp;gt;DAUGMAN, J.G. High confidence visual recognition of persons by a test of statistical independence. ''IEEE Transactions on Pattern Analysis and Machine Intelligence''.[online] vol. 15, issue 11, s. 1148-1161. DOI: 10.1109/34.244676. [cit. 2014-07-25] Dostupné z: &amp;lt;http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=244676&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; Tyto vlastnosti vedly Daugmana k vyvinutí IrisCode, počítačovému otisku duhovky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronické rozeznávání duhovky a vlastnosti IrisCode ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro potřeby elektronického zpracování duhovky se pro někoho snad poněkud překvapivě pracuje s černobílými snímky duhovky. Je to proto, že samotná struktura duhovky je natolik specifická a unikátní, že vyhodnocování barvy by bylo redundantní, nehledě na velmi pravděpodobné technické komplikace. Algoritmus vytváření IrisCode zjednodušeně probíhá následovně: Program na snímku přesně vymezí pozici duhovky a zornice a rozdělí ji na sektory. Toto se dá udělat několika způsoby, nejčastěji se tak děje čtyřmi:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Rozdělením mezikruží duhovky na více kocentrických mezikruží&lt;br /&gt;
*Rozdělením mezikruží na jeho výseče&lt;br /&gt;
*Rozdělení současně oběma předešlými způsoby, tedy na větší množství výsečí mezikrůží různých poloměrů&lt;br /&gt;
*Pomocí polární transformace, která mezikruží duhovky převede na snáze zpracovatelný obdélník postupem podobným polární projekci v kartografii.&amp;amp;nbsp;&amp;lt;ref name= &amp;quot;chineseacademyofscience&amp;quot;&amp;gt;HE, Zhaofeng, et al. Boosting ordinal features for accurate and fast iris recognition. In: ''Computer Vision and Pattern Recognition, 2008. CVPR 2008. IEEE Conference on.'' IEEE, 2008. p. 1-8. [cit. 2014-07-25] Dostupné z:&amp;lt;http://www.cbsr.ia.ac.cn/users/zfhe/files/papers/CVPR08.pdf&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;francouzi&amp;quot;&amp;gt;TISSE, Christel-loic, et al. Person identification technique using human iris recognition. In: ''Proc. Vision Interface.'' 2002. p. 294-299. [cit. 2014-07-25] Dostupné z: &amp;lt;ftp://77.70.71.31/V/Arc/Projects/Diplomna/Diplomna/Classified/6%20-%20Person%20Identification%20Technique%20Using%20Human%20Iris%20Recognition.pdf&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledný obraz je zpracován (odbornější termín pro tento postup je Gaborova vlnová demodulace) a vytvoří tak 2048 bitů dat a stejný počet bitů maskovacích, které dohromady dávají 512 bytů IrisCode.&amp;lt;ref name=&amp;quot;daugman2&amp;quot;&amp;gt;DAUGMAN, J. Probing the Uniqueness and Randomness of IrisCodes: Results From 200 Billion Iris Pair Comparisons. Proceedings of the IEEE. 2006, vol. 94, issue 11, s. 1927-1935. DOI: 10.1109/JPROC.2006.884092.[cit. 2014-07-25] Dostupné z: http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=4052470&amp;lt;/ref&amp;gt; IrisCode se dá použít pro pozitivní identifikaci (verifikaci), to znamená, že dá za pravdu člověku, který se za sebe vydává. Zároveň se dá použít pro identifikaci negativní, tedy že dá za pravdu člověku, který není ten, o koho se jedná, pokud tímto člověkem skutečně není. Součástí zpracování IrisCode je výpočet tzv. Hamming Distance, což je míra odlišnosti dvou duhovek. Jak je vidno v materiálu na straně 1159, počítání s různými hodnotami Hamming Distance vede k různé rozlišovací kvalitě celého postupu, např. při počítání s HD 0,25 se jen jednou z 13,5 miliard pokusů stane, že by systém propustil duhovku, kterou propustit neměl. Skenování duhovky je identifikační technika budoucnosti s velmi nízkou chybovostí oproti jiným [[Biometrie|biometrickým]] údajům, např. [[Daktyloskopie|otisk prstu]] má míru chybovosti 1:500, přičemž sken duhovky vykazuje chybovost 1:131 000(chybovost je definována jako bod, ve kterém se na grafu při určitém rozlišení protnou křivky [[False acceptance|chybných přístupu]] a [[False rejection|chybných odmítnutí]])&amp;lt;ref name=&amp;quot;daugman1&amp;quot;/&amp;gt;. Díky objevu takto silného biometrického údaje a rozvoji a zlevňování potřebné technologie můžeme do budoucna s jistotou počítat s masivní celosvětovou implementací snímacích i čtecích zařízení pro všemožné potřeby identifikace osob.&amp;amp;nbsp;&lt;br /&gt;
IrisCode, přes své nesporné výhody, čelí několika problémům: prvním je spíše teoretický problém původního Dougmanova algoritmu IrisCode, týkající se zmíněné Hamming Distance. Hamming Distance vnímá všechny bity IrisCode jako stejně užitečné, počítá tedy vzdálenost od nejbližšího IrisCode porovnáním všech bitů, což celkově komplikuje algoritmus autentizace, resp. rozlišováním &amp;quot;sedících&amp;quot; a &amp;quot;nesedících&amp;quot; distribucí Hamming Distance. Výzkumníci se snaží zjistit, nakolik je IrisCode &amp;quot;křehký&amp;quot;, tzn. zda lze kód osekat o neužitečné bity při současném zachování stávajících kvalit kódu&amp;lt;ref name=&amp;quot;bestbits&amp;quot;&amp;gt;HOLLINGSWORTH, Karen P.; BOWYER, Kevin W.; FLYNN, Patrick J. The best bits in an iris code. ''Pattern Analysis and Machine Intelligence, IEEE Transactions on'', 2009, 31.6: 964-973. [cit. 2014-07-25] Dostupné z:&amp;lt;http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;amp;arnumber=4586380&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Druhý, pravděpodobně vážnější potíž s IrisCodem se týká možnosti obejít autentizaci prostřednictvím reverzního inženýrství kódu, tj. sestavení obrazu oka z IrisCode. Tato možnost je zřejmě ještě otázkou budoucnosti, jednak protože obrazy syntetických duhovek ošálí algoritmus jen v omezeném procentu případů, nehledě na zjevnou nepraktičnost užití vytištěných digitálních očí při nasazení v terénu proti běžně používaným skenerům.&amp;lt;ref&amp;gt;ZETTER, Kim. Reverse-Engineered Irises Look So Real, They Fool Eye-Scanners. In: Wired.com [online]. [cit. 2014-07-25]. Dostupné z: http://www.wired.com/2012/07/reverse-engineering-iris-scans/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Oldasadlo</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=IrisCode&amp;diff=43524</id>
		<title>IrisCode</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=IrisCode&amp;diff=43524"/>
		<updated>2014-08-04T10:24:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Oldasadlo: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:'''Jonáš Prstek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' biometrie, identifikace,autentizace '''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;''nadřazené'' - autentizace, biometrie, identifikace&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&amp;lt;blockquote&amp;gt;''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IrisCode je algoritmus, který na základě snímku oka vytváří unikátní kód, sloužící ke zpětnému rozlišení specifické duhovky.&lt;br /&gt;
== Historie konceptu, vlastnosti duhovky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Duhovka je barevná část oka zvnějšku překrytá rohovkou s kruhovým otvorem uprostřed, který nazýváme zornicí a který podobně jako clona fotoaparátu ovlivňuje množství světla, které proniká dále do oka přes bezprostředně následující čočku. Je to jediný vnitřní orgán, který je vidět zvnějšku lidského těla. Vzhled duhovky každého jedince je dán částečně geneticky a částečně náhodně (stochasticky, snad chaoticky). To, co z duhovky vidíme, jsou drobné cévy a pigment, které dohromady dávají vzor unikátní pro každého jedince. Poprvé si toho všiml již ve 30. letech 20. století oftalmolog Frank Burch, technologiím však trvalo šest dekád, než dospěly k praktickému využití tohoto jevu k identifikaci jednotlivců. Oftalmologové Aran Safir a Leonard Flom si tento princip v roce 1987 patentovali a o dva roky později k projektu přizvali matematika Johna Daugmana, profesora z Harvardské univerzity. Ten formuloval tři vlastnosti, které duhovku předurčují k tomu, aby se stala ideálním předmětem [[Autentizace uživatelů|identifikace člověka]]: 1. Jedná se o vnitřní orgán, na který téměř nepůsobí žádné vnější vlivy. 2. Je prakticky nemožné ji úmyslně chirurgicky pozměnit bez vážného rizika poškození zraku. 3. Fyziologicky reaguje na světlo, což umožnuje přírodní test na umělé padělky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;daugman1&amp;quot;&amp;gt;DAUGMAN, J.G. High confidence visual recognition of persons by a test of statistical independence. ''IEEE Transactions on Pattern Analysis and Machine Intelligence''.[online] vol. 15, issue 11, s. 1148-1161. DOI: 10.1109/34.244676. [cit. 2014-07-25] Dostupné z: &amp;lt;http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=244676&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; Tyto vlastnosti vedly Daugmana k vyvinutí IrisCode, počítačovému otisku duhovky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronické rozeznávání duhovky a vlastnosti IrisCode ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro potřeby elektronického zpracování duhovky se pro někoho snad poněkud překvapivě pracuje s černobílými snímky duhovky. Je to proto, že samotná struktura duhovky je natolik specifická a unikátní, že vyhodnocování barvy by bylo redundantní, nehledě na velmi pravděpodobné technické komplikace. Algoritmus vytváření IrisCode zjednodušeně probíhá následovně: Program na snímku přesně vymezí pozici duhovky a zornice a rozdělí ji na sektory. Toto se dá udělat několika způsoby, nejčastěji se tak děje čtyřmi:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Rozdělením mezikruží duhovky na více kocentrických mezikruží&lt;br /&gt;
*Rozdělením mezikruží na jeho výseče&lt;br /&gt;
*Rozdělení současně oběma předešlými způsoby, tedy na větší množství výsečí mezikrůží různých poloměrů&lt;br /&gt;
*Pomocí polární transformace, která mezikruží duhovky převede na snáze zpracovatelný obdélník postupem podobným polární projekci v kartografii.&amp;amp;nbsp;&amp;lt;ref name= &amp;quot;chineseacademyofscience&amp;quot;&amp;gt;HE, Zhaofeng, et al. Boosting ordinal features for accurate and fast iris recognition. In: ''Computer Vision and Pattern Recognition, 2008. CVPR 2008. IEEE Conference on.'' IEEE, 2008. p. 1-8. [cit. 2014-07-25] Dostupné z:&amp;lt;http://www.cbsr.ia.ac.cn/users/zfhe/files/papers/CVPR08.pdf&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;francouzi&amp;quot;&amp;gt;TISSE, Christel-loic, et al. Person identification technique using human iris recognition. In: ''Proc. Vision Interface.'' 2002. p. 294-299. [cit. 2014-07-25] Dostupné z: &amp;lt;ftp://77.70.71.31/V/Arc/Projects/Diplomna/Diplomna/Classified/6%20-%20Person%20Identification%20Technique%20Using%20Human%20Iris%20Recognition.pdf&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledný obraz je zpracován (odbornější termín pro tento postup je Gaborova vlnová demodulace) a vytvoří tak 2048 bitů dat a stejný počet bitů maskovacích, které dohromady dávají 512 bytů IrisCode.&amp;lt;ref name=&amp;quot;daugman2&amp;quot;&amp;gt;DAUGMAN, J. Probing the Uniqueness and Randomness of IrisCodes: Results From 200 Billion Iris Pair Comparisons. Proceedings of the IEEE. 2006, vol. 94, issue 11, s. 1927-1935. DOI: 10.1109/JPROC.2006.884092.[cit. 2014-07-25] Dostupné z: http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=4052470&amp;lt;/ref&amp;gt; IrisCode se dá použít pro pozitivní identifikaci (verifikaci), to znamená, že dá za pravdu člověku, který se za sebe vydává. Zároveň se dá použít pro identifikaci negativní, tedy že dá za pravdu člověku, který není ten, o koho se jedná, pokud tímto člověkem skutečně není. Součástí zpracování IrisCode je výpočet tzv. Hamming Distance, což je míra odlišnosti dvou duhovek. Jak je vidno v materiálu na straně 1159, počítání s různými hodnotami Hamming Distance vede k různé rozlišovací kvalitě celého postupu, např. při počítání s HD 0,25 se jen jednou z 13,5 miliard pokusů stane, že by systém propustil duhovku, kterou propustit neměl. Skenování duhovky je identifikační technika budoucnosti s velmi nízkou chybovostí oproti jiným [[Biometrie|biometrickým]] údajům, např. [[Daktyloskopie|otisk prstu]] má míru chybovosti 1:500, přičemž sken duhovky vykazuje chybovost 1:131 000(chybovost je definována jako bod, ve kterém se na grafu při určitém rozlišení protnou křivky [[False acceptance|chybných přístupu]] a [[False rejection|chybných odmítnutí]])&amp;lt;ref name=&amp;quot;daugman1&amp;quot;/&amp;gt;. Díky objevu takto silného biometrického údaje a rozvoji a zlevňování potřebné technologie můžeme do budoucna s jistotou počítat s masivní celosvětovou implementací snímacích i čtecích zařízení pro všemožné potřeby identifikace osob.&amp;amp;nbsp;&lt;br /&gt;
IrisCode, přes své nesporné výhody, čelí několika problémům: prvním je spíše teoretický problém původního Dougmanova algoritmu IrisCode, týkající se zmíněné Hamming Distance. Hamming Distance vnímá všechny bity IrisCode jako stejně užitečné, počítá tedy vzdálenost od nejbližšího IrisCode porovnáním všech bitů, což celkově komplikuje algoritmus autentizace, resp. rozlišováním &amp;quot;sedících&amp;quot; a &amp;quot;nesedících&amp;quot; distribucí Hamming Distance. Výzkumníci se snaží zjistit, nakolik je IrisCode &amp;quot;křehký&amp;quot;, tzn. zda lze kód osekat o neužitečné bity při současném zachování stávajících kvalit kódu&amp;lt;ref name=&amp;quot;bestbits&amp;quot;&amp;gt;HOLLINGSWORTH, Karen P.; BOWYER, Kevin W.; FLYNN, Patrick J. The best bits in an iris code. ''Pattern Analysis and Machine Intelligence, IEEE Transactions on'', 2009, 31.6: 964-973. [cit. 2014-07-25] Dostupné z:&amp;lt;http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;amp;arnumber=4586380&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Druhý, pravděpodobně vážnější potíž s IrisCodem se týká možnosti obejít autentizaci prostřednictvím reverzního inženýrství kódu, tj. sestavení obrazu oka z IrisCode. Tato možnost je zřejmě ještě otázkou budoucnosti, jednak protože obrazy syntetických duhovek ošálí algoritmus jen v omezeném procentu případů, nehledě na zjevnou nepraktičnost užití vytištěných digitálních očí při nasazení v terénu proti běžně používaným skenerům.&amp;lt;ref&amp;gt;ZETTER, Kim. Reverse-Engineered Irises Look So Real, They Fool Eye-Scanners. In: Wired.com [online]. [cit. 2014-07-25]. Dostupné z: http://www.wired.com/2012/07/reverse-engineering-iris-scans/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Oldasadlo</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=IrisCode&amp;diff=43431</id>
		<title>IrisCode</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=IrisCode&amp;diff=43431"/>
		<updated>2014-07-25T17:25:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Oldasadlo: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:'''Jonáš Prstek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' biometrie, identifikace,autentizace '''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;''nadřazené'' - autentizace, biometrie, identifikace&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&amp;lt;blockquote&amp;gt;''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Historie konceptu, vlastnosti duhovky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Duhovka je barevná část oka zvnějšku překrytá rohovkou s kruhovým otvorem uprostřed, který nazýváme zornicí a který podobně jako clona fotoaparátu ovlivňuje množství světla, které proniká dále do oka přes bezprostředně následující čočku. Je to jediný vnitřní orgán, který je vidět zvnějšku lidského těla. Vzhled duhovky každého jedince je dán částečně geneticky a částečně náhodně (stochasticky, snad chaoticky). To, co z duhovky vidíme, jsou drobné cévy a pigment, které dohromady dávají vzor unikátní pro každého jedince. Poprvé si toho všiml již ve 30. letech 20. století oftalmolog Frank Burch, technologiím však trvalo šest dekád, než dospěly k praktickému využití tohoto jevu k identifikaci jednotlivců. Oftalmologové Aran Safir a Leonard Flom si tento princip v roce 1987 patentovali a o dva roky později k projektu přizvali matematika Johna Daugmana, profesora z Harvardské univerzity. Ten formuloval tři vlastnosti, které duhovku předurčují k tomu, aby se stala ideálním předmětem [[Autentizace uživatelů|identifikace člověka]]: 1. Jedná se o vnitřní orgán, na který téměř nepůsobí žádné vnější vlivy. 2. Je prakticky nemožné ji úmyslně chirurgicky pozměnit bez vážného rizika poškození zraku. 3. Fyziologicky reaguje na světlo, což umožnuje přírodní test na umělé padělky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;daugman1&amp;quot;&amp;gt;DAUGMAN, J.G. High confidence visual recognition of persons by a test of statistical independence. ''IEEE Transactions on Pattern Analysis and Machine Intelligence''.[online] vol. 15, issue 11, s. 1148-1161. DOI: 10.1109/34.244676. [cit. 2014-07-25] Dostupné z: &amp;lt;http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=244676&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; Tyto vlastnosti vedly Daugmana k vyvinutí IrisCode, počítačovému otisku duhovky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronické rozeznávání duhovky a vlastnosti IrisCode ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro potřeby elektronického zpracování duhovky se pro někoho snad poněkud překvapivě pracuje s černobílými snímky duhovky. Je to proto, že samotná struktura duhovky je natolik specifická a unikátní, že vyhodnocování barvy by bylo redundantní, nehledě na velmi pravděpodobné technické komplikace. Algoritmus vytváření IrisCode zjednodušeně probíhá následovně: Program na snímku přesně vymezí pozici duhovky a zornice a rozdělí ji na sektory. Toto se dá udělat několika způsoby, nejčastěji se tak děje čtyřmi:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Rozdělením mezikruží duhovky na více kocentrických mezikruží&lt;br /&gt;
*Rozdělením mezikruží na jeho výseče&lt;br /&gt;
*Rozdělení současně oběma předešlými způsoby, tedy na větší množství výsečí mezikrůží různých poloměrů&lt;br /&gt;
*Pomocí polární transformace, která mezikruží duhovky převede na snáze zpracovatelný obdélník postupem podobným polární projekci v kartografii.&amp;amp;nbsp;&amp;lt;ref name= &amp;quot;chineseacademyofscience&amp;quot;&amp;gt;HE, Zhaofeng, et al. Boosting ordinal features for accurate and fast iris recognition. In: ''Computer Vision and Pattern Recognition, 2008. CVPR 2008. IEEE Conference on.'' IEEE, 2008. p. 1-8. [cit. 2014-07-25] Dostupné z:&amp;lt;http://www.cbsr.ia.ac.cn/users/zfhe/files/papers/CVPR08.pdf&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;francouzi&amp;quot;&amp;gt;TISSE, Christel-loic, et al. Person identification technique using human iris recognition. In: ''Proc. Vision Interface.'' 2002. p. 294-299. [cit. 2014-07-25] Dostupné z: &amp;lt;ftp://77.70.71.31/V/Arc/Projects/Diplomna/Diplomna/Classified/6%20-%20Person%20Identification%20Technique%20Using%20Human%20Iris%20Recognition.pdf&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledný obraz je zpracován (odbornější termín pro tento postup je Gaborova vlnová demodulace) a vytvoří tak 2048 bitů dat a stejný počet bitů maskovacích, které dohromady dávají 512 bytů IrisCode.&amp;lt;ref name=&amp;quot;daugman2&amp;quot;&amp;gt;DAUGMAN, J. Probing the Uniqueness and Randomness of IrisCodes: Results From 200 Billion Iris Pair Comparisons. Proceedings of the IEEE. 2006, vol. 94, issue 11, s. 1927-1935. DOI: 10.1109/JPROC.2006.884092.[cit. 2014-07-25] Dostupné z: http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=4052470&amp;lt;/ref&amp;gt; IrisCode se dá použít pro pozitivní identifikaci (verifikaci), to znamená, že dá za pravdu člověku, který se za sebe vydává. Zároveň se dá použít pro identifikaci negativní, tedy že dá za pravdu člověku, který není ten, o koho se jedná, pokud tímto člověkem skutečně není. Součástí zpracování IrisCode je výpočet tzv. Hamming Distance, což je míra odlišnosti dvou duhovek. Jak je vidno v materiálu na straně 1159, počítání s různými hodnotami Hamming Distance vede k různé rozlišovací kvalitě celého postupu, např. při počítání s HD 0,25 se jen jednou z 13,5 miliard pokusů stane, že by systém propustil duhovku, kterou propustit neměl. Skenování duhovky je identifikační technika budoucnosti s velmi nízkou chybovostí oproti jiným [[Biometrie|biometrickým]] údajům, např. [[Daktyloskopie|otisk prstu]] má míru chybovosti 1:500, přičemž sken duhovky vykazuje chybovost 1:131 000(chybovost je definována jako bod, ve kterém se na grafu při určitém rozlišení protnou křivky [[False acceptance|chybných přístupu]] a [[False rejection|chybných odmítnutí]])&amp;lt;ref name=&amp;quot;daugman1&amp;quot;/&amp;gt;. Díky objevu takto silného biometrického údaje a rozvoji a zlevňování potřebné technologie můžeme do budoucna s jistotou počítat s masivní celosvětovou implementací snímacích i čtecích zařízení pro všemožné potřeby identifikace osob.&amp;amp;nbsp;&lt;br /&gt;
IrisCode, přes své nesporné výhody, čelí několika problémům: prvním je spíše teoretický problém původního Dougmanova algoritmu IrisCode, týkající se zmíněné Hamming Distance. Hamming Distance vnímá všechny bity IrisCode jako stejně užitečné, počítá tedy vzdálenost od nejbližšího IrisCode porovnáním všech bitů, což celkově komplikuje algoritmus autentizace, resp. rozlišováním &amp;quot;sedících&amp;quot; a &amp;quot;nesedících&amp;quot; distribucí Hamming Distance. Výzkumníci se snaží zjistit, nakolik je IrisCode &amp;quot;křehký&amp;quot;, tzn. zda lze kód osekat o neužitečné bity při současném zachování stávajících kvalit kódu&amp;lt;ref name=&amp;quot;bestbits&amp;quot;&amp;gt;HOLLINGSWORTH, Karen P.; BOWYER, Kevin W.; FLYNN, Patrick J. The best bits in an iris code. ''Pattern Analysis and Machine Intelligence, IEEE Transactions on'', 2009, 31.6: 964-973. [cit. 2014-07-25] Dostupné z:&amp;lt;http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;amp;arnumber=4586380&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Druhý, pravděpodobně vážnější potíž s IrisCodem se týká možnosti obejít autentizaci prostřednictvím reverzního inženýrství kódu, tj. sestavení obrazu oka z IrisCode. Tato možnost je zřejmě ještě otázkou budoucnosti, jednak protože obrazy syntetických duhovek ošálí algoritmus jen v omezeném procentu případů, nehledě na zjevnou nepraktičnost užití vytištěných digitálních očí při nasazení v terénu proti běžně používaným skenerům.&amp;lt;ref&amp;gt;ZETTER, Kim. Reverse-Engineered Irises Look So Real, They Fool Eye-Scanners. In: Wired.com [online]. [cit. 2014-07-25]. Dostupné z: http://www.wired.com/2012/07/reverse-engineering-iris-scans/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Oldasadlo</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=IrisCode&amp;diff=43429</id>
		<title>IrisCode</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=IrisCode&amp;diff=43429"/>
		<updated>2014-07-25T17:22:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Oldasadlo: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:'''Jonáš Prstek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' biometrie, identifikace,autentizace '''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;''nadřazené'' - autentizace, biometrie, identifikace&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&amp;lt;blockquote&amp;gt;''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Historie konceptu, vlastnosti duhovky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Duhovka je barevná část oka zvnějšku překrytá rohovkou s kruhovým otvorem uprostřed, který nazýváme zornicí a který podobně jako clona fotoaparátu ovlivňuje množství světla, které proniká dále do oka přes bezprostředně následující čočku. Je to jediný vnitřní orgán, který je vidět zvnějšku lidského těla. Vzhled duhovky každého jedince je dán částečně geneticky a částečně náhodně (stochasticky, snad chaoticky). To, co z duhovky vidíme, jsou drobné cévy a pigment, které dohromady dávají vzor unikátní pro každého jedince. Poprvé si toho všiml již ve 30. letech 20. století oftalmolog Frank Burch, technologiím však trvalo šest dekád, než dospěly k praktickému využití tohoto jevu k identifikaci jednotlivců. Oftalmologové Aran Safir a Leonard Flom si tento princip v roce 1987 patentovali a o dva roky později k projektu přizvali matematika Johna Daugmana, profesora z Harvardské univerzity. Ten formuloval tři vlastnosti, které duhovku předurčují k tomu, aby se stala ideálním předmětem identifikace člověka: 1. Jedná se o vnitřní orgán, na který téměř nepůsobí žádné vnější vlivy. 2. Je prakticky nemožné ji úmyslně chirurgicky pozměnit bez vážného rizika poškození zraku. 3. Fyziologicky reaguje na světlo, což umožnuje přírodní test na umělé padělky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;daugman1&amp;quot;&amp;gt;DAUGMAN, J.G. High confidence visual recognition of persons by a test of statistical independence. ''IEEE Transactions on Pattern Analysis and Machine Intelligence''.[online] vol. 15, issue 11, s. 1148-1161. DOI: 10.1109/34.244676. [cit. 2014-07-25] Dostupné z: &amp;lt;http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=244676&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; Tyto vlastnosti vedly Daugmana k vyvinutí IrisCode, počítačovému otisku duhovky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronické rozeznávání duhovky a vlastnosti IrisCode ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro potřeby elektronického zpracování duhovky se pro někoho snad poněkud překvapivě pracuje s černobílými snímky duhovky. Je to proto, že samotná struktura duhovky je natolik specifická a unikátní, že vyhodnocování barvy by bylo redundantní, nehledě na velmi pravděpodobné technické komplikace. Algoritmus vytváření IrisCode zjednodušeně probíhá následovně: Program na snímku přesně vymezí pozici duhovky a zornice a rozdělí ji na sektory. Toto se dá udělat několika způsoby, nejčastěji se tak děje čtyřmi:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Rozdělením mezikruží duhovky na více kocentrických mezikruží&lt;br /&gt;
*Rozdělením mezikruží na jeho výseče&lt;br /&gt;
*Rozdělení současně oběma předešlými způsoby, tedy na větší množství výsečí mezikrůží různých poloměrů&lt;br /&gt;
*Pomocí polární transformace, která mezikruží duhovky převede na snáze zpracovatelný obdélník postupem podobným polární projekci v kartografii.&amp;amp;nbsp;&amp;lt;ref name= &amp;quot;chineseacademyofscience&amp;quot;&amp;gt;HE, Zhaofeng, et al. Boosting ordinal features for accurate and fast iris recognition. In: ''Computer Vision and Pattern Recognition, 2008. CVPR 2008. IEEE Conference on.'' IEEE, 2008. p. 1-8. [cit. 2014-07-25] Dostupné z:&amp;lt;http://www.cbsr.ia.ac.cn/users/zfhe/files/papers/CVPR08.pdf&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;francouzi&amp;quot;&amp;gt;TISSE, Christel-loic, et al. Person identification technique using human iris recognition. In: ''Proc. Vision Interface.'' 2002. p. 294-299. [cit. 2014-07-25] Dostupné z: &amp;lt;ftp://77.70.71.31/V/Arc/Projects/Diplomna/Diplomna/Classified/6%20-%20Person%20Identification%20Technique%20Using%20Human%20Iris%20Recognition.pdf&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledný obraz je zpracován (odbornější termín pro tento postup je Gaborova vlnová demodulace) a vytvoří tak 2048 bitů dat a stejný počet bitů maskovacích, které dohromady dávají 512 bytů IrisCode.&amp;lt;ref name=&amp;quot;daugman2&amp;quot;&amp;gt;DAUGMAN, J. Probing the Uniqueness and Randomness of IrisCodes: Results From 200 Billion Iris Pair Comparisons. Proceedings of the IEEE. 2006, vol. 94, issue 11, s. 1927-1935. DOI: 10.1109/JPROC.2006.884092.[cit. 2014-07-25] Dostupné z: http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=4052470&amp;lt;/ref&amp;gt; IrisCode se dá použít pro pozitivní identifikaci (verifikaci), to znamená, že dá za pravdu člověku, který se za sebe vydává. Zároveň se dá použít pro identifikaci negativní, tedy že dá za pravdu člověku, který není ten, o koho se jedná, pokud tímto člověkem skutečně není. Součástí zpracování IrisCode je výpočet tzv. Hamming Distance, což je míra odlišnosti dvou duhovek. Jak je vidno v materiálu na straně 1159, počítání s různými hodnotami Hamming Distance vede k různé rozlišovací kvalitě celého postupu, např. při počítání s HD 0,25 se jen jednou z 13,5 miliard pokusů stane, že by systém propustil duhovku, kterou propustit neměl. Skenování duhovky je identifikační technika budoucnosti s velmi nízkou chybovostí oproti jiným [[Biometrie|biometrickým]] údajům, např. [[Daktyloskopie|otisk prstu]] má míru chybovosti 1:500, přičemž sken duhovky vykazuje chybovost 1:131 000(chybovost je definována jako bod, ve kterém se na grafu při určitém rozlišení protnou křivky [[False acceptance|chybných přístupu]] a [[False rejection|chybných odmítnutí]])&amp;lt;ref name=&amp;quot;daugman1&amp;quot;/&amp;gt;. Díky objevu takto silného biometrického údaje a rozvoji a zlevňování potřebné technologie můžeme do budoucna s jistotou počítat s masivní celosvětovou implementací snímacích i čtecích zařízení pro všemožné potřeby identifikace osob.&amp;amp;nbsp;&lt;br /&gt;
IrisCode, přes své nesporné výhody, čelí několika problémům: prvním je spíše teoretický problém původního Dougmanova algoritmu IrisCode, týkající se zmíněné Hamming Distance. Hamming Distance vnímá všechny bity IrisCode jako stejně užitečné, počítá tedy vzdálenost od nejbližšího IrisCode porovnáním všech bitů, což celkově komplikuje algoritmus autentizace, resp. rozlišováním &amp;quot;sedících&amp;quot; a &amp;quot;nesedících&amp;quot; distribucí Hamming Distance. Výzkumníci se snaží zjistit, nakolik je IrisCode &amp;quot;křehký&amp;quot;, tzn. zda lze kód osekat o neužitečné bity při současném zachování stávajících kvalit kódu&amp;lt;ref name=&amp;quot;bestbits&amp;quot;&amp;gt;HOLLINGSWORTH, Karen P.; BOWYER, Kevin W.; FLYNN, Patrick J. The best bits in an iris code. ''Pattern Analysis and Machine Intelligence, IEEE Transactions on'', 2009, 31.6: 964-973. [cit. 2014-07-25] Dostupné z:&amp;lt;http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;amp;arnumber=4586380&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Druhý, pravděpodobně vážnější potíž s IrisCodem se týká možnosti obejít autentizaci prostřednictvím reverzního inženýrství kódu, tj. sestavení obrazu oka z IrisCode. Tato možnost je zřejmě ještě otázkou budoucnosti, jednak protože obrazy syntetických duhovek ošálí algoritmus jen v omezeném procentu případů, nehledě na zjevnou nepraktičnost užití vytištěných digitálních očí při nasazení v terénu proti běžně používaným skenerům.&amp;lt;ref&amp;gt;ZETTER, Kim. Reverse-Engineered Irises Look So Real, They Fool Eye-Scanners. In: Wired.com [online]. [cit. 2014-07-25]. Dostupné z: http://www.wired.com/2012/07/reverse-engineering-iris-scans/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Oldasadlo</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=IrisCode&amp;diff=43427</id>
		<title>IrisCode</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=IrisCode&amp;diff=43427"/>
		<updated>2014-07-25T17:21:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Oldasadlo: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:'''Jonáš Prstek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' biometrie, identifikace,autentizace '''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;''nadřazené'' - autentizace, biometrie, identifikace&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&amp;lt;blockquote&amp;gt;''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Historie konceptu, vlastnosti duhovky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Duhovka je barevná část oka zvnějšku překrytá rohovkou s kruhovým otvorem uprostřed, který nazýváme zornicí a který podobně jako clona fotoaparátu ovlivňuje množství světla, které proniká dále do oka přes bezprostředně následující čočku. Je to jediný vnitřní orgán, který je vidět zvnějšku lidského těla. Vzhled duhovky každého jedince je dán částečně geneticky a částečně náhodně (stochasticky, snad chaoticky). To, co z duhovky vidíme, jsou drobné cévy a pigment, které dohromady dávají vzor unikátní pro každého jedince. Poprvé si toho všiml již ve 30. letech 20. století oftalmolog Frank Burch, technologiím však trvalo šest dekád, než dospěly k praktickému využití tohoto jevu k identifikaci jednotlivců. Oftalmologové Aran Safir a Leonard Flom si tento princip v roce 1987 patentovali a o dva roky později k projektu přizvali matematika Johna Daugmana, profesora z Harvardské univerzity. Ten formuloval tři vlastnosti, které duhovku předurčují k tomu, aby se stala ideálním předmětem identifikace člověka: 1. Jedná se o vnitřní orgán, na který téměř nepůsobí žádné vnější vlivy. 2. Je prakticky nemožné ji úmyslně chirurgicky pozměnit bez vážného rizika poškození zraku. 3. Fyziologicky reaguje na světlo, což umožnuje přírodní test na umělé padělky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;daugman1&amp;quot;&amp;gt;DAUGMAN, J.G. High confidence visual recognition of persons by a test of statistical independence. ''IEEE Transactions on Pattern Analysis and Machine Intelligence''.[online] vol. 15, issue 11, s. 1148-1161. DOI: 10.1109/34.244676. [cit. 2014-07-25] Dostupné z: &amp;lt;http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=244676&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; Tyto vlastnosti vedly Daugmana k vyvinutí IrisCode, počítačovému otisku duhovky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronické rozeznávání duhovky a vlastnosti IrisCode ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro potřeby elektronického zpracování duhovky se pro někoho snad poněkud překvapivě pracuje s černobílými snímky duhovky. Je to proto, že samotná struktura duhovky je natolik specifická a unikátní, že vyhodnocování barvy by bylo redundantní, nehledě na velmi pravděpodobné technické komplikace. Algoritmus vytváření IrisCode zjednodušeně probíhá následovně: Program na snímku přesně vymezí pozici duhovky a zornice a rozdělí ji na sektory. Toto se dá udělat několika způsoby, nejčastěji se tak děje čtyřmi:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Rozdělením mezikruží duhovky na více kocentrických mezikruží&lt;br /&gt;
*Rozdělením mezikruží na jeho výseče&lt;br /&gt;
*Rozdělení současně oběma předešlými způsoby, tedy na větší množství výsečí mezikrůží různých poloměrů&lt;br /&gt;
*Pomocí polární transformace, která mezikruží duhovky převede na snáze zpracovatelný obdélník postupem podobným polární projekci v kartografii.&amp;amp;nbsp;&amp;lt;ref name= &amp;quot;chineseacademyofscience&amp;quot;&amp;gt;HE, Zhaofeng, et al. Boosting ordinal features for accurate and fast iris recognition. In: ''Computer Vision and Pattern Recognition, 2008. CVPR 2008. IEEE Conference on.'' IEEE, 2008. p. 1-8. [cit. 2014-07-25] Dostupné z:&amp;lt;http://www.cbsr.ia.ac.cn/users/zfhe/files/papers/CVPR08.pdf&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;francouzi&amp;quot;&amp;gt;TISSE, Christel-loic, et al. Person identification technique using human iris recognition. In: ''Proc. Vision Interface.'' 2002. p. 294-299. [cit. 2014-07-25] Dostupné z: &amp;lt;ftp://77.70.71.31/V/Arc/Projects/Diplomna/Diplomna/Classified/6%20-%20Person%20Identification%20Technique%20Using%20Human%20Iris%20Recognition.pdf&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledný obraz je zpracován (odbornější termín pro tento postup je Gaborova vlnová demodulace) a vytvoří tak 2048 bitů dat a stejný počet bitů maskovacích, které dohromady dávají 512 bytů IrisCode.&amp;lt;ref name=&amp;quot;daugman2&amp;quot;&amp;gt;DAUGMAN, J. Probing the Uniqueness and Randomness of IrisCodes: Results From 200 Billion Iris Pair Comparisons. Proceedings of the IEEE. 2006, vol. 94, issue 11, s. 1927-1935. DOI: 10.1109/JPROC.2006.884092.[cit. 2014-07-25] Dostupné z: http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=4052470&amp;lt;/ref&amp;gt; IrisCode se dá použít pro pozitivní identifikaci (verifikaci), to znamená, že dá za pravdu člověku, který se za sebe vydává. Zároveň se dá použít pro identifikaci negativní, tedy že dá za pravdu člověku, který není ten, o koho se jedná, pokud tímto člověkem skutečně není. Součástí zpracování IrisCode je výpočet tzv. Hamming Distance, což je míra odlišnosti dvou duhovek. Jak je vidno v materiálu na straně 1159, počítání s různými hodnotami Hamming Distance vede k různé rozlišovací kvalitě celého postupu, např. při počítání s HD 0,25 se jen jednou z 13,5 miliard pokusů stane, že by systém propustil duhovku, kterou propustit neměl. Skenování duhovky je identifikační technika budoucnosti s velmi nízkou chybovostí oproti jiným [[Biometrie|biometrickým]] údajům, např. [[Daktyloskopie|otisk prstu]] má míru chybovosti 1:500, přičemž sken duhovky vykazuje chybovost 1:131 000(chybovost je definována jako bod, ve kterém se na grafu při určitém rozlišení protnou křivky [[False acceptance|chybných přístupu]] a [[False rejection|chybných odmítnutí]])&amp;lt;ref name=&amp;quot;daugman1&amp;quot;/&amp;gt;. Díky objevu takto silného biometrického údaje a rozvoji a zlevňování potřebné technologie můžeme do budoucna s jistotou počítat s masivní celosvětovou implementací snímacích i čtecích zařízení pro všemožné potřeby identifikace osob.&lt;br /&gt;
IrisCode, přes své nesporné výhody, čelí několika problémům: prvním je spíše teoretický problém původního Dougmanova algoritmu IrisCode, týkající se zmíněné Hamming Distance. Hamming Distance vnímá všechny bity IrisCode jako stejně užitečné, počítá tedy vzdálenost od nejbližšího IrisCode porovnáním všech bitů, což celkově komplikuje algoritmus autentizace, resp. rozlišováním &amp;quot;sedících&amp;quot; a &amp;quot;nesedících&amp;quot; distribucí Hamming Distance. Výzkumníci se snaží zjistit, nakolik je IrisCode &amp;quot;křehký&amp;quot;, tzn. zda lze kód osekat o neužitečné bity při současném zachování stávajících kvalit kódu&amp;lt;ref name=&amp;quot;bestbits&amp;quot;&amp;gt;HOLLINGSWORTH, Karen P.; BOWYER, Kevin W.; FLYNN, Patrick J. The best bits in an iris code. ''Pattern Analysis and Machine Intelligence, IEEE Transactions on'', 2009, 31.6: 964-973. [cit. 2014-07-25] Dostupné z:&amp;lt;http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;amp;arnumber=4586380&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Druhý, pravděpodobně vážnější potíž s IrisCodem se týká možnosti obejít autentizaci prostřednictvím reverzního inženýrství kódu, tj. sestavení obrazu oka z IrisCode. Tato možnost je zřejmě ještě otázkou budoucnosti, jednak protože obrazy syntetických duhovek ošálí algoritmus jen v omezeném procentu případů, nehledě na zjevnou nepraktičnost užití vytištěných digitálních očí při nasazení v terénu proti běžně používaným skenerům.&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Oldasadlo</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=IrisCode&amp;diff=43426</id>
		<title>IrisCode</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=IrisCode&amp;diff=43426"/>
		<updated>2014-07-25T17:20:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Oldasadlo: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:'''Jonáš Prstek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' biometrie, identifikace,autentizace '''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;''nadřazené'' - autentizace, biometrie, identifikace&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&amp;lt;blockquote&amp;gt;''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Historie konceptu, vlastnosti duhovky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Duhovka je barevná část oka zvnějšku překrytá rohovkou s kruhovým otvorem uprostřed, který nazýváme zornicí a který podobně jako clona fotoaparátu ovlivňuje množství světla, které proniká dále do oka přes bezprostředně následující čočku. Je to jediný vnitřní orgán, který je vidět zvnějšku lidského těla. Vzhled duhovky každého jedince je dán částečně geneticky a částečně náhodně (stochasticky, snad chaoticky). To, co z duhovky vidíme, jsou drobné cévy a pigment, které dohromady dávají vzor unikátní pro každého jedince. Poprvé si toho všiml již ve 30. letech 20. století oftalmolog Frank Burch, technologiím však trvalo šest dekád, než dospěly k praktickému využití tohoto jevu k identifikaci jednotlivců. Oftalmologové Aran Safir a Leonard Flom si tento princip v roce 1987 patentovali a o dva roky později k projektu přizvali matematika Johna Daugmana, profesora z Harvardské univerzity. Ten formuloval tři vlastnosti, které duhovku předurčují k tomu, aby se stala ideálním předmětem identifikace člověka: 1. Jedná se o vnitřní orgán, na který téměř nepůsobí žádné vnější vlivy. 2. Je prakticky nemožné ji úmyslně chirurgicky pozměnit bez vážného rizika poškození zraku. 3. Fyziologicky reaguje na světlo, což umožnuje přírodní test na umělé padělky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;daugman1&amp;quot;&amp;gt;DAUGMAN, J.G. High confidence visual recognition of persons by a test of statistical independence. ''IEEE Transactions on Pattern Analysis and Machine Intelligence''.[online] vol. 15, issue 11, s. 1148-1161. DOI: 10.1109/34.244676. [cit. 2014-07-25] Dostupné z: &amp;lt;http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=244676&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; Tyto vlastnosti vedly Daugmana k vyvinutí IrisCode, počítačovému otisku duhovky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronické rozeznávání duhovky a vlastnosti IrisCode ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro potřeby elektronického zpracování duhovky se pro někoho snad poněkud překvapivě pracuje s černobílými snímky duhovky. Je to proto, že samotná struktura duhovky je natolik specifická a unikátní, že vyhodnocování barvy by bylo redundantní, nehledě na velmi pravděpodobné technické komplikace. Algoritmus vytváření IrisCode zjednodušeně probíhá následovně: Program na snímku přesně vymezí pozici duhovky a zornice a rozdělí ji na sektory. Toto se dá udělat několika způsoby, nejčastěji se tak děje čtyřmi:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Rozdělením mezikruží duhovky na více kocentrických mezikruží&lt;br /&gt;
*Rozdělením mezikruží na jeho výseče&lt;br /&gt;
*Rozdělení současně oběma předešlými způsoby, tedy na větší množství výsečí mezikrůží různých poloměrů&lt;br /&gt;
*Pomocí polární transformace, která mezikruží duhovky převede na snáze zpracovatelný obdélník postupem podobným polární projekci v kartografii.&amp;amp;nbsp;&amp;lt;ref name= &amp;quot;chineseacademyofscience&amp;quot;&amp;gt;HE, Zhaofeng, et al. Boosting ordinal features for accurate and fast iris recognition. In: ''Computer Vision and Pattern Recognition, 2008. CVPR 2008. IEEE Conference on.'' IEEE, 2008. p. 1-8. Dostupné z:&amp;lt;http://www.cbsr.ia.ac.cn/users/zfhe/files/papers/CVPR08.pdf&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;francouzi&amp;quot;&amp;gt;TISSE, Christel-loic, et al. Person identification technique using human iris recognition. In: ''Proc. Vision Interface.'' 2002. p. 294-299. [cit. 2014-07-25] Dostupné z: &amp;lt;ftp://77.70.71.31/V/Arc/Projects/Diplomna/Diplomna/Classified/6%20-%20Person%20Identification%20Technique%20Using%20Human%20Iris%20Recognition.pdf&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledný obraz je zpracován (odbornější termín pro tento postup je Gaborova vlnová demodulace) a vytvoří tak 2048 bitů dat a stejný počet bitů maskovacích, které dohromady dávají 512 bytů IrisCode.&amp;lt;ref name=&amp;quot;daugman2&amp;quot;&amp;gt;DAUGMAN, J. Probing the Uniqueness and Randomness of IrisCodes: Results From 200 Billion Iris Pair Comparisons. Proceedings of the IEEE. 2006, vol. 94, issue 11, s. 1927-1935. DOI: 10.1109/JPROC.2006.884092.[cit. 2014-07-25] Dostupné z: http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=4052470&amp;lt;/ref&amp;gt; IrisCode se dá použít pro pozitivní identifikaci (verifikaci), to znamená, že dá za pravdu člověku, který se za sebe vydává. Zároveň se dá použít pro identifikaci negativní, tedy že dá za pravdu člověku, který není ten, o koho se jedná, pokud tímto člověkem skutečně není. Součástí zpracování IrisCode je výpočet tzv. Hamming Distance, což je míra odlišnosti dvou duhovek. Jak je vidno v materiálu na straně 1159, počítání s různými hodnotami Hamming Distance vede k různé rozlišovací kvalitě celého postupu, např. při počítání s HD 0,25 se jen jednou z 13,5 miliard pokusů stane, že by systém propustil duhovku, kterou propustit neměl. Skenování duhovky je identifikační technika budoucnosti s velmi nízkou chybovostí oproti jiným [[Biometrie|biometrickým]] údajům, např. [[Daktyloskopie|otisk prstu]] má míru chybovosti 1:500, přičemž sken duhovky vykazuje chybovost 1:131 000(chybovost je definována jako bod, ve kterém se na grafu při určitém rozlišení protnou křivky [[False acceptance|chybných přístupu]] a [[False rejection|chybných odmítnutí]])&amp;lt;ref name=&amp;quot;daugman1&amp;quot;/&amp;gt;. Díky objevu takto silného biometrického údaje a rozvoji a zlevňování potřebné technologie můžeme do budoucna s jistotou počítat s masivní celosvětovou implementací snímacích i čtecích zařízení pro všemožné potřeby identifikace osob.&lt;br /&gt;
IrisCode, přes své nesporné výhody, čelí několika problémům: prvním je spíše teoretický problém původního Dougmanova algoritmu IrisCode, týkající se zmíněné Hamming Distance. Hamming Distance vnímá všechny bity IrisCode jako stejně užitečné, počítá tedy vzdálenost od nejbližšího IrisCode porovnáním všech bitů, což celkově komplikuje algoritmus autentizace, resp. rozlišováním &amp;quot;sedících&amp;quot; a &amp;quot;nesedících&amp;quot; distribucí Hamming Distance. Výzkumníci se snaží zjistit, nakolik je IrisCode &amp;quot;křehký&amp;quot;, tzn. zda lze kód osekat o neužitečné bity při současném zachování stávajících kvalit kódu&amp;lt;ref name=&amp;quot;bestbits&amp;quot;&amp;gt;HOLLINGSWORTH, Karen P.; BOWYER, Kevin W.; FLYNN, Patrick J. The best bits in an iris code. ''Pattern Analysis and Machine Intelligence, IEEE Transactions on'', 2009, 31.6: 964-973. [cit. 2014-07-25] Dostupné z:&amp;lt;http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;amp;arnumber=4586380&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Druhý, pravděpodobně vážnější potíž s IrisCodem se týká možnosti obejít autentizaci prostřednictvím reverzního inženýrství kódu, tj. sestavení obrazu oka z IrisCode. Tato možnost je zřejmě ještě otázkou budoucnosti, jednak protože obrazy syntetických duhovek ošálí algoritmus jen v omezeném procentu případů, nehledě na zjevnou nepraktičnost užití vytištěných digitálních očí při nasazení v terénu proti běžně používaným skenerům.&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Oldasadlo</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=IrisCode&amp;diff=41803</id>
		<title>IrisCode</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=IrisCode&amp;diff=41803"/>
		<updated>2014-05-30T12:25:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Oldasadlo: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:'''Jonáš Prstek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' biometrie, identifikace,autentizace&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - autentizace, biometrie, identifikace&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Duhovka, její vlastnosti a potenciál pro verifikaci a identifikaci==&lt;br /&gt;
Duhovka je barevná část oka zvnějšku překrytá rohovkou s kruhovým otvorem uprostřed, který nazýváme zornicí a který podobně jako clona fotoaparátu ovlivňuje množství světla, které proniká dále do oka přes bezprostředně následující čočku. Je to jediný vnitřní orgán, který je vidět zvnějšku lidského těla. Vzhled duhovky každého jedince je dán částečně geneticky a částečně náhodně (stochasticky, snad chaoticky). To, co z duhovky vidíme, jsou drobné cévy a pigment, které dohromady dávají vzor unikátní pro každého jedince. Poprvé si toho všiml již ve 30. letech 20. století oftalmolog Frank Burch, technologiím však trvalo šest dekád, než dospěly k praktickému využití tohoto jevu k identifikaci jednotlivců. Oftalmologové Aran Safir a Leonard Flom si tento princip v roce 1987 patentovali a o dva roky později k projektu přizvali matematika Johna Daugmana, profesora z Harvardské univerzity. Ten formuloval tři vlastnosti, které duhovku předurčují k tomu, aby se stala ideálním předmětem identifikace člověka: 1. Jedná se o vnitřní orgán, na který téměř nepůsobí žádné vnější vlivy. 2. Je prakticky nemožné ji úmyslně chirurgicky pozměnit bez vážného rizika poškození zraku. 3. Fyziologicky reaguje na světlo, což umožnuje přírodní test na umělé padělky.&amp;lt;ref&amp;gt;DAUGMAN, J.G. High confidence visual recognition of persons by a test of statistical independence. IEEE Transactions on Pattern Analysis and Machine Intelligence. vol. 15, issue 11, s. 1148-1161. DOI: 10.1109/34.244676. Dostupné z: http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=244676&amp;lt;/ref&amp;gt; Tyto vlastnosti vedly Daugmana k vyvinutí IrisCode, počítačovému otisku duhovky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Elektronické rozeznávání duhovky==&lt;br /&gt;
Pro potřeby elektronického zpracování duhovky se pro někoho snad poněkud překvapivě pracuje s černobílými snímky duhovky. Je to proto, že samotná struktura duhovky je natolik specifická a unikátní, že vyhodnocování barvy by bylo redundantní, nehledě na velmi pravděpodobné technické komplikace. Algoritmus vytváření IrisCode velmi, velmi zjednodušeně probíhá následovně: Program na snímku přesně vymezí pozici duhovky a zornice a rozdělí ji na sektory podobné sektorům na pevném disku, které vyhodnotí jako nuly nebo jedničky (odbornější termín pro tento postup je Gaborova vlnová demodulace) a vytvoří tak 2048 bitů dat a stejný počet bitů maskovacích, které dohromady dávají 512 bytů IrisCode.&amp;lt;ref&amp;gt;DAUGMAN, J. Probing the Uniqueness and Randomness of IrisCodes: Results From 200 Billion Iris Pair Comparisons. Proceedings of the IEEE. 2006, vol. 94, issue 11, s. 1927-1935. DOI: 10.1109/JPROC.2006.884092. Dostupné z: http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=4052470&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vlastnosti==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IrisCode se dá použít pro pozitivní identifikaci (verifikaci), to znamená, že dá za pravdu člověku, který se za sebe vydává. Zároveň se dá použít pro identifikaci negativní, tedy že dá za pravdu člověku, který není ten, o koho se jedná, pokud tímto člověkem skutečně není. Součástí zpracování IrisCode je výpočet tzv. Hamming Distance, což je míra odlišnosti dvou duhovek. Jak je vidno v materiálu na straně 1159, počítání s různými hodnotami Hamming Distance vede k různé rozlišovací kvalitě celého postupu, např. při počítání s HD 0,25 se jen jednou z 13,5 miliard pokusů stane, že by systém propustil duhovku, kterou propustit neměl.&lt;br /&gt;
Skenování duhovky je identifikační technika budoucnosti s velmi nízkou chybovostí oproti jiným biometrickým údajům, např. otisk prstu má míru chybovosti 1:500, přičemž sken duhovky vykazuje chybovost 1:131 000(chybovost je definována jako bod, ve kterém se na grafu při určitém rozlišení protnou křivky chybných přístupu a chybných odmítnutí). Díky objevu takto silného biometrického údaje a rozvoji a zlevňování potřebné technologie můžeme do budoucna s jistotou počítat s masivní celosvětovou implementací snímacích i čtecích zařízení pro všemožné potřeby identifikace osob.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Oldasadlo</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=IrisCode&amp;diff=41801</id>
		<title>IrisCode</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=IrisCode&amp;diff=41801"/>
		<updated>2014-05-30T12:22:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Oldasadlo: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:'''Jonáš Prstek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' biometrie, identifikace,autentizace&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - autentizace, biometrie, identifikace&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Duhovka, její vlastnosti a potenciál pro verifikaci a identifikaci==&lt;br /&gt;
Duhovka je barevná část oka zvnějšku překrytá rohovkou s kruhovým otvorem uprostřed, který nazýváme zornicí a který podobně jako clona fotoaparátu ovlivňuje množství světla, které proniká dále do oka přes bezprostředně následující čočku. Je to jediný vnitřní orgán, který je vidět zvnějšku lidského těla. Vzhled duhovky každého jedince je dán částečně geneticky a částečně náhodně (stochasticky, snad chaoticky). To, co z duhovky vidíme, jsou drobné cévy a pigment, které dohromady dávají vzor unikátní pro každého jedince. Poprvé si toho všiml již ve 30. letech 20. století oftalmolog Frank Burch, technologiím však trvalo šest dekád, než dospěly k praktickému využití tohoto jevu k identifikaci jednotlivců. Oftalmologové Aran Safir a Leonard Flom si tento princip v roce 1987 patentovali a o dva roky později k projektu přizvali matematika Johna Daugmana, profesora z Harvardské univerzity. Ten formuloval tři vlastnosti, které duhovku předurčují k tomu, aby se stala ideálním předmětem identifikace člověka: 1. Jedná se o vnitřní orgán, na který téměř nepůsobí žádné vnější vlivy. 2. Je prakticky nemožné ji úmyslně chirurgicky pozměnit bez vážného rizika poškození zraku. 3. Fyziologicky reaguje na světlo, což umožnuje přírodní test na umělé padělky.&amp;lt;ref&amp;gt;DAUGMAN, J.G. High confidence visual recognition of persons by a test of statistical independence. IEEE Transactions on Pattern Analysis and Machine Intelligence. vol. 15, issue 11, s. 1148-1161. DOI: 10.1109/34.244676. Dostupné z: http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=244676&amp;lt;/ref&amp;gt; Tyto vlastnosti vedly Daugmana k vyvinutí IrisCode, počítačovému otisku duhovky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Elektronické rozeznávání duhovky==&lt;br /&gt;
Pro potřeby elektronického zpracování duhovky se pro někoho snad poněkud překvapivě pracuje s černobílými snímky duhovky. Je to proto, že samotná struktura duhovky je natolik specifická a unikátní, že vyhodnocování barvy by bylo redundantní, nehledě na velmi pravděpodobné technické komplikace. Algoritmus vytváření IrisCode velmi, velmi zjednodušeně probíhá následovně: Program na snímku přesně vymezí pozici duhovky a zornice a rozdělí ji na sektory podobné sektorům na pevném disku, které vyhodnotí jako nuly nebo jedničky (odbornější termín pro tento postup je Gaborova vlnová demodulace)&amp;lt;ref&amp;gt;DAUGMAN, J.G. High confidence visual recognition of persons by a test of statistical independence. IEEE Transactions on Pattern Analysis and Machine Intelligence. vol. 15, issue 11, s. 1148-1161. DOI: 10.1109/34.244676. Dostupné z: http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=244676&amp;lt;/ref&amp;gt; a vytvoří tak 2048 bitů dat a stejný počet bitů maskovacích, které dohromady dávají 512 bytů IrisCode.&amp;lt;ref&amp;gt;DAUGMAN, J. Probing the Uniqueness and Randomness of IrisCodes: Results From 200 Billion Iris Pair Comparisons. Proceedings of the IEEE. 2006, vol. 94, issue 11, s. 1927-1935. DOI: 10.1109/JPROC.2006.884092. Dostupné z: http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=4052470&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vlastnosti==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IrisCode se dá použít pro pozitivní identifikaci (verifikaci), to znamená, že dá za pravdu člověku, který se za sebe vydává. Zároveň se dá použít pro identifikaci negativní, tedy že dá za pravdu člověku, který není ten, o koho se jedná, pokud tímto člověkem skutečně není. Součástí zpracování IrisCode je výpočet tzv. Hamming Distance, což je míra odlišnosti dvou duhovek. Jak je vidno v materiálu na straně 1159, počítání s různými hodnotami Hamming Distance vede k různé rozlišovací kvalitě celého postupu, např. při počítání s HD 0,25 se jen jednou z 13,5 miliard pokusů stane, že by systém propustil duhovku, kterou propustit neměl.&lt;br /&gt;
Skenování duhovky je identifikační technika budoucnosti s velmi nízkou chybovostí oproti jiným biometrickým údajům, např. otisk prstu má míru chybovosti 1:500, přičemž sken duhovky vykazuje chybovost 1:131 000(chybovost je definována jako bod, ve kterém se na grafu při určitém rozlišení protnou křivky chybných přístupu a chybných odmítnutí). Díky objevu takto silného biometrického údaje a rozvoji a zlevňování potřebné technologie můžeme do budoucna s jistotou počítat s masivní celosvětovou implementací snímacích i čtecích zařízení pro všemožné potřeby identifikace osob.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Oldasadlo</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=IrisCode&amp;diff=41799</id>
		<title>IrisCode</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=IrisCode&amp;diff=41799"/>
		<updated>2014-05-30T12:17:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Oldasadlo: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:'''Jonáš Prstek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' biometrie, identifikace,autentizace&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - autentizace, biometrie, identifikace&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Duhovka, její vlastnosti a potenciál pro verifikaci a identifikaci==&lt;br /&gt;
Duhovka je barevná část oka zvnějšku překrytá rohovkou s kruhovým otvorem uprostřed, který nazýváme zornicí a který podobně jako clona fotoaparátu ovlivňuje množství světla, které proniká dále do oka přes bezprostředně následující čočku. Je to jediný vnitřní orgán, který je vidět zvnějšku lidského těla. Vzhled duhovky každého jedince je dán částečně geneticky a částečně náhodně (stochasticky, snad chaoticky). To, co z duhovky vidíme, jsou drobné cévy a pigment, které dohromady dávají vzor unikátní pro každého jedince. Poprvé si toho všiml již ve 30. letech 20. století oftalmolog Frank Burch, technologiím však trvalo šest dekád, než dospěly k praktickému využití tohoto jevu k identifikaci jednotlivců. Oftalmologové Aran Safir a Leonard Flom si tento princip v roce 1987 patentovali a o dva roky později k projektu přizvali matematika Johna Daugmana, profesora z Harvardské univerzity. Ten formuloval tři vlastnosti, které duhovku předurčují k tomu, aby se stala ideálním předmětem identifikace člověka: 1. Jedná se o vnitřní orgán, na který téměř nepůsobí žádné vnější vlivy. 2. Je prakticky nemožné ji úmyslně chirurgicky pozměnit bez vážného rizika poškození zraku. 3. Fyziologicky reaguje na světlo, což umožnuje přírodní test na umělé padělky.&amp;lt;ref&amp;gt;DAUGMAN, J.G. High confidence visual recognition of persons by a test of statistical independence. IEEE Transactions on Pattern Analysis and Machine Intelligence. vol. 15, issue 11, s. 1148-1161. DOI: 10.1109/34.244676. Dostupné z: http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=244676&amp;lt;/ref&amp;gt; Tyto vlastnosti vedly Daugmana k vyvinutí IrisCode, počítačovému otisku duhovky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Elektronické rozeznávání duhovky==&lt;br /&gt;
Pro potřeby elektronického zpracování duhovky se pro někoho snad poněkud překvapivě pracuje s černobílými snímky duhovky. Je to proto, že samotná struktura duhovky je natolik specifická a unikátní, že vyhodnocování barvy by bylo redundantní, nehledě na velmi pravděpodobné technické komplikace. Algoritmus vytváření IrisCode velmi, velmi zjednodušeně probíhá následovně: Program na snímku přesně vymezí pozici duhovky a zornice a rozdělí ji na sektory podobné sektorům na pevném disku, které vyhodnotí jako nuly nebo jedničky (odbornější termín pro tento postup je Gaborova vlnová demodulace) a vytvoří tak 2048 bitů dat a stejný počet bitů maskovacích, které dohromady dávají 512 bytů IrisCode. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vlastnosti==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IrisCode se dá použít pro pozitivní identifikaci (verifikaci), to znamená, že dá za pravdu člověku, který se za sebe vydává. Zároveň se dá použít pro identifikaci negativní, tedy že dá za pravdu člověku, který není ten, o koho se jedná, pokud tímto člověkem skutečně není. Součástí zpracování IrisCode je výpočet tzv. Hamming Distance, což je míra odlišnosti dvou duhovek. Jak je vidno v materiálu na straně 1159, počítání s různými hodnotami Hamming Distance vede k různé rozlišovací kvalitě celého postupu, např. při počítání s HD 0,25 se jen jednou z 13,5 miliard pokusů stane, že by systém propustil duhovku, kterou propustit neměl.&lt;br /&gt;
Skenování duhovky je identifikační technika budoucnosti s velmi nízkou chybovostí oproti jiným biometrickým údajům, např. otisk prstu má míru chybovosti 1:500, přičemž sken duhovky vykazuje chybovost 1:131 000(chybovost je definována jako bod, ve kterém se na grafu při určitém rozlišení protnou křivky chybných přístupu a chybných odmítnutí). Díky objevu takto silného biometrického údaje a rozvoji a zlevňování potřebné technologie můžeme do budoucna s jistotou počítat s masivní celosvětovou implementací snímacích i čtecích zařízení pro všemožné potřeby identifikace osob.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Oldasadlo</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=IrisCode&amp;diff=41798</id>
		<title>IrisCode</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=IrisCode&amp;diff=41798"/>
		<updated>2014-05-30T12:16:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Oldasadlo: Založena nová stránka: '''Autor:'''Jonáš Prstek  '''Klíčová slova:''' biometrie, identifikace,autentizace '''Synonyma:''' ---  '''Související pojmy:'''  	&amp;lt;blockquote&amp;gt; ''nadřazené'' - aut...&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:'''Jonáš Prstek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' biometrie, identifikace,autentizace&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - autentizace, biometrie, identifikace&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Duhovka, její vlastnosti a potenciál pro verifikaci a identifikaci==&lt;br /&gt;
Duhovka je barevná část oka zvnějšku překrytá rohovkou s kruhovým otvorem uprostřed, který nazýváme zornicí a který podobně jako clona fotoaparátu ovlivňuje množství světla, které proniká dále do oka přes bezprostředně následující čočku. Je to jediný vnitřní orgán, který je vidět zvnějšku lidského těla. Vzhled duhovky každého jedince je dán částečně geneticky a částečně náhodně (stochasticky, snad chaoticky). To, co z duhovky vidíme, jsou drobné cévy a pigment, které dohromady dávají vzor unikátní pro každého jedince. Poprvé si toho všiml již ve 30. letech 20. století oftalmolog Frank Burch, technologiím však trvalo šest dekád, než dospěly k praktickému využití tohoto jevu k identifikaci jednotlivců. Oftalmologové Aran Safir a Leonard Flom si tento princip v roce 1987 patentovali a o dva roky později k projektu přizvali matematika Johna Daugmana, profesora z Harvardské univerzity. Ten formuloval tři vlastnosti, které duhovku předurčují k tomu, aby se stala ideálním předmětem identifikace člověka: 1. Jedná se o vnitřní orgán, na který téměř nepůsobí žádné vnější vlivy. 2. Je prakticky nemožné ji úmyslně chirurgicky pozměnit bez vážného rizika poškození zraku. 3. Fyziologicky reaguje na světlo, což umožnuje přírodní test na umělé padělky.&amp;lt;ref&amp;gt;DAUGMAN, J.G. High confidence visual recognition of persons by a test of statistical independence. IEEE Transactions on Pattern Analysis and Machine Intelligence. vol. 15, issue 11, s. 1148-1161. DOI: 10.1109/34.244676. Dostupné z: http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=244676&amp;lt;/ref&amp;gt; Tyto vlastnosti vedly Daugmana k vyvinutí IrisCode, počítačovému otisku duhovky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Elektronické rozeznávání duhovky==&lt;br /&gt;
Pro potřeby elektronického zpracování duhovky se pro někoho snad poněkud překvapivě pracuje s černobílými snímky duhovky. Je to proto, že samotná struktura duhovky je natolik specifická a unikátní, že vyhodnocování barvy by bylo redundantní, nehledě na velmi pravděpodobné technické komplikace. Algoritmus vytváření IrisCode velmi, velmi zjednodušeně probíhá následovně: Program na snímku přesně vymezí pozici duhovky a zornice a rozdělí ji na sektory podobné sektorům na pevném disku, které vyhodnotí jako nuly nebo jedničky (odbornější termín pro tento postup je Gaborova vlnová demodulace) a vytvoří tak 2048 bitů dat a stejný počet bitů maskovacích, které dohromady dávají 512 bytů IrisCode. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vlastnosti==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IrisCode se dá použít pro pozitivní identifikaci (verifikaci), to znamená, že dá za pravdu člověku, který se za sebe vydává. Zároveň se dá použít pro identifikaci negativní, tedy že dá za pravdu člověku, který není ten, o koho se jedná, pokud tímto člověkem skutečně není. Součástí zpracování IrisCode je výpočet tzv. Hamming Distance, což je míra odlišnosti dvou duhovek. Jak je vidno v materiálu na straně 1159, počítání s různými hodnotami Hamming Distance vede k různé rozlišovací kvalitě celého postupu, např. při počítání s HD 0,25 se jen jednou z 13,5 miliard pokusů stane, že by systém propustil duhovku, kterou propustit neměl.&lt;br /&gt;
Skenování duhovky je identifikační technika budoucnosti s velmi nízkou chybovostí oproti jiným biometrickým údajům, např. otisk prstu má míru chybovosti 1:500, přičemž sken duhovky vykazuje chybovost 1:131 000(chybovost je definována jako bod, ve kterém se na grafu při určitém rozlišení protnou křivky chybných přístupu a chybných odmítnutí). Díky objevu takto silného biometrického údaje a rozvoji a zlevňování potřebné technologie můžeme do budoucna s jistotou počítat s masivní celosvětovou implementací snímacích i čtecích zařízení pro všemožné potřeby identifikace osob.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Oldasadlo</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_bakal%C3%A1%C5%99e&amp;diff=41665</id>
		<title>KISK:Blok expertů/Témata pro bakaláře</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_bakal%C3%A1%C5%99e&amp;diff=41665"/>
		<updated>2014-05-29T10:02:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Oldasadlo: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;div style=&amp;quot;float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Organizační pokyny==&lt;br /&gt;
===Postup při tvorbě hesla===&lt;br /&gt;
# na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,&lt;br /&gt;
# pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,&lt;br /&gt;
# pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete toto heslo na e-mail (mailto:karolyiova@phil.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,&lt;br /&gt;
# kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),&lt;br /&gt;
# heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 30. KVĚTNA 2014. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 20. ČERVNA 2014. Druhý opravný termín je 25. 7. 2014.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Požadavky na hesla===&lt;br /&gt;
* Rozsah textu hesla je 3000-4000 znaků (bez hlavičky a literatury, počítá se tedy od prvního nadpisu k plynulému textu, tj. pod vygenerovaným obsahem, po začátek informací o zdrojích, a to použité literatury i to, co lze ve stránkovaných dokumentech psát do poznámek pod čarou; počítá se tedy jen plynulý text s nadpisy kapitol v něm), nedodržení v obou směrech bude hodnoceno negativně.&lt;br /&gt;
* Heslo je primárně odborný text, jeho cílem je pak definování významu hesla (tj. aby čtenář pochopil, co si představit pod daným pojmem).&lt;br /&gt;
* Obsah je podložen odbornou literaturou, která je v textu uvedena.&lt;br /&gt;
* Text splňuje všechny klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]]); pokud nebude v práci dodrženo nebo bude chybně, bude heslo vráceno k přepracování! Základní principy pro odborný text může nabídnout předmět KPI11 Kurz práce s informacemi nebo [http://www.slideshare.net/CEINVE/kurz-prace-s-informacemi studijní materiály], který z tohoto předmětu vznikl.&lt;br /&gt;
* S výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na jiná hesla, která jsou v textu zmíněna (v textu musí být odkázáno min. na 5 dalších pojmů).&lt;br /&gt;
* Heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu.&lt;br /&gt;
* U hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené). S výjimkou synonym taková slova existují pro každý pojem, pokud si nejste jisti významem těchto kategorií, podívejte se na učivo prvního stupně základní školy v českém jazyce. Pokud nebudou uvedena nebo budou špatně, bude heslo vráceno k přepracování!&lt;br /&gt;
* Heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Časté chyby ===&lt;br /&gt;
Vzhledem k množství opakujících se chyb a počtu a podobě vrácených úkolů v semestru podzim 2012 je nově zařazena do pokynů sekce častých chyb, která se bude postupně rozšiřovat. Kromě toho bude značně zpřísněno hodnocení a opravu jakákoli z dále uvedených chyb bude důvodem vrácení hesla. Pokud si nebudete u svého tématu jisti, jak se některému z prohřešků vyhnout nebo jak naplnit daný požadavek pro odborný text, raději se spojte s vyučující předmětu.&lt;br /&gt;
Mezi nedostatky, kterým je nutné se vyhnout, patří:&lt;br /&gt;
* Použití Wikipedie (jakékoli jazykové mutace)&lt;br /&gt;
* Nepoužití odborných zdrojů, nestačí ani zpravodajství či popularizační články&lt;br /&gt;
* Vycházení ze zdrojů od jediného původce (zkresluje, nejsou uváděny nedostatky vztažené k jeho problematice, nejsou konfrontovány různé názory na problematiku)&lt;br /&gt;
* Čerpání z méně než tří odborných (ne popularizačních, komerčních a jinak problematických) zdrojů&lt;br /&gt;
* Záznamy zdrojů odlišné od formy podle platné normy ISO 690&lt;br /&gt;
* V použitých zdrojích uvedení webového sídla místo webové stránky, která skutečně byla použita k získání použitých informací&lt;br /&gt;
* Obsah netvořen plynulými a logicky navazujícími celými větami&lt;br /&gt;
* Nedodržení formy odborného vyjadřování (básnické či hovorové výrazy nejsou akceptovány)&lt;br /&gt;
* Plagiátorství (pokud je i delší část věty převzata, aniž by byla označena jako citace, tj. uzavření v uvozovkách a odkaz na zdroj, neboparafráze není označena odkazem na zdroj)&lt;br /&gt;
* Složení celého textu z cizích materiálů (nestačí, když je text jedinečný v seskládání k sobě, musí být původní v tom smyslu, že autor odborného textu je jeho původcem, např. na základě odborných zdrojů si vezme situaci ve dvou státech a sám vlastními myšlenkovými pochody vytvoří srovnání vycházející ne z jeho dojmů, ale z odborných zdrojů)&lt;br /&gt;
* Špatné či neexistující formátování (hodnotí se obsah i forma)&lt;br /&gt;
* Větší množství hrubek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Blok expertů - Vzor ===&lt;br /&gt;
* [[mobilní aplikace]] - Petr Věžník&lt;br /&gt;
&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
{{RIGHTTOC}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
---&lt;br /&gt;
==Blok expertů - jaro 2014==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pavlína Kvapilová: Moderní technologie v médiích – v čem mohou být pohromou a v čem záchranou pro současnou žurnalistku? Jak inteligentně využít nové trendy? ===&lt;br /&gt;
*[[Centrum pro výzkum veřejného mínění]] - Lenka Keprtová&lt;br /&gt;
*[[Český rozhlas]] - Josef Kocurek&lt;br /&gt;
*[[Česká televize]] - Adam Žebrák&lt;br /&gt;
*[[Ethan Zuckerman]] - Iva Michálková&lt;br /&gt;
*[[Evropská vysílací unie]] - Ivana Krištofová &lt;br /&gt;
*[[Freelancer]] - Ladislav Rolník&lt;br /&gt;
*[[Chris Cramer]]&lt;br /&gt;
*[[Christiane Amanpour]] - Michaela Matoušková&lt;br /&gt;
*[[Influencer]] - Petr Svoboda&lt;br /&gt;
*[[Mashable]] - Jiří Velísek&lt;br /&gt;
*[[Media Summit]] &lt;br /&gt;
*[[Mediální logika]] - Eva Neureiterová&lt;br /&gt;
*[[Multiplikační efekt]] - Monika Martonová&lt;br /&gt;
*[[News exchange]]&lt;br /&gt;
*[[Nieman Lab]]&lt;br /&gt;
*[[Online archiv]]&lt;br /&gt;
*[[Oligarchizace]]&lt;br /&gt;
*[[Open journalism]]&lt;br /&gt;
*[[Pew Research Center]]&lt;br /&gt;
*[[Telekomunikační systém]]&lt;br /&gt;
*[[Zpravodajství]] - Andrea Kopečná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Guenther Krumpak: The Book and The Internet - the Antithesis between Paper and Electricity ===&lt;br /&gt;
*[[Czechinvest]] - Petr Svoboda&lt;br /&gt;
*[[CzechTrade]] - Jitka Petrlová&lt;br /&gt;
*[[Informační tok]]&lt;br /&gt;
*[[Jorge Luis Borges]] - Beáta Močiariková&lt;br /&gt;
*[[Kvalita]]&lt;br /&gt;
*[[Kvantita]]&lt;br /&gt;
*[[Management kvality]] - Michaela Kuchařová&lt;br /&gt;
*[[Sémantické vyhledávání]] - Martin Kravec&lt;br /&gt;
*[[SPC file]]&lt;br /&gt;
*[[Vyhledávací nástroj]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hana Krejčí: Fundraising - není to jen o penězích... ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Daňové asignace]]&lt;br /&gt;
*[[Dárcovství]]&lt;br /&gt;
*[[Dotace]]- Veronika Linhartová&lt;br /&gt;
*[[Fundraising]] - Iva Michálková&lt;br /&gt;
*[[Fundraisingový argument]] - Kateřina Rovná&lt;br /&gt;
*[[Grant]]&lt;br /&gt;
*[[Grantové řízení]] - Daniela Riedlová&lt;br /&gt;
*[[Komerční sféra]]&lt;br /&gt;
*[[Nezisková organizace]] - Tereza Pojezná&lt;br /&gt;
*[[Online dárcovství]]&lt;br /&gt;
*[[Rozpočet]]&lt;br /&gt;
*[[Sociální zodpovědnost]]&lt;br /&gt;
*[[Veřejná sféra]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdeňka Kujová: Všichni ji chtějí, všichni jí ztrácí – kreativita. Tvůrčí odvětví jako hybatelé rozvoje ===&lt;br /&gt;
*[[Ars Electronica]] - Nikola Fröhlichová&lt;br /&gt;
*[[Creative class]] - Barbora Tvrdoňová&lt;br /&gt;
*[[Brněnská káznice]] - Miroslava Töpferová&lt;br /&gt;
*[[Gentrifikace]] - Jana Slaná&lt;br /&gt;
*[[Hipster]] - Tomáš Nováček&lt;br /&gt;
*[[Institut umění]] - Dana Katrňáková&lt;br /&gt;
*[[Ken Robinson]] - Lenka Keprtová&lt;br /&gt;
*[[Kreativní centrum Brno]] - Josef Březina&lt;br /&gt;
*[[Kreativní ekonomika]] - Jitka Petrlová&lt;br /&gt;
*[[Kreativní odvětví]] - Jana Vebrová&lt;br /&gt;
*[[Kreativní průmysl]] - Andrea Kratochvílová&lt;br /&gt;
*[[Kulturní průmysl]] - Dana Katrňáková&lt;br /&gt;
*[[Kulturní sektor]]&lt;br /&gt;
*[[Richard Florida]] &lt;br /&gt;
*[[Startup inkubátor]]&lt;br /&gt;
*[[Vlněna]] - Miroslava Töpferová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Michal Zwinger: E-learning jako funkční výukový nástroj a tvorba webových aplikací, které baví ===&lt;br /&gt;
*[[Dyslexie]] - Monika Močiariková&lt;br /&gt;
*[[Firemní e-learning]]- Veronika Linhartová&lt;br /&gt;
*[[Gamifikace e-learningu]]– Kristýna Klímková&lt;br /&gt;
*[[Massive open online course]] - Štěpán Galousek&lt;br /&gt;
*[[Rozečti.se]] - Jan Kupka&lt;br /&gt;
*[[Smart board]] - Martina Vaňková&lt;br /&gt;
*[[Speciální pedagogika]] - Tereza Maňáková&lt;br /&gt;
*[[Text skimming]]&lt;br /&gt;
*[[Zpětná vazba]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Robert Vlach: Zbavte se předsudků o podnikání na volné noze ===&lt;br /&gt;
*[[Digitální nomád]] - Lučan Milan&lt;br /&gt;
*[[IDC]]&lt;br /&gt;
*[[Kreativní profesionál]]&lt;br /&gt;
*[[Know How]] - Lada Brymová&lt;br /&gt;
*[[Osobní brand]]&lt;br /&gt;
*[[Podnikání]] - Eva Sedláková&lt;br /&gt;
*[[Práce z domu]] - Martin Páč&lt;br /&gt;
*[[Profesionál typu T]]&lt;br /&gt;
*[[Schwarz systém]] - Neureiterová Eva&lt;br /&gt;
*[[Smlouva o dílo]] - Neureiterová Eva&lt;br /&gt;
*[[Tichá revoluce]]&lt;br /&gt;
*[[Time management]] - Kateřina Spáčilová&lt;br /&gt;
*[[Živnostenský list]] - Slámová Kateřina&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jaroslav Vážný: The Hitch-Hacker’s Guide to Data Science ===&lt;br /&gt;
*[[Bayesova věta]]&lt;br /&gt;
*[[Citizen science]]&lt;br /&gt;
*[[Coursera]] - Jana Kantorová&lt;br /&gt;
*[[Dan Ariely]] - Pavla Čonková&lt;br /&gt;
*[[Daniel Kahneman]]&lt;br /&gt;
*[[Data mining]] - Paulína Kosturáková&lt;br /&gt;
*[[Data vizualizace]]&lt;br /&gt;
*[[EdX]]&lt;br /&gt;
*[[Galaxy Zoo]]&lt;br /&gt;
*[[GitHub]]&lt;br /&gt;
*[[Khan Academy]] - Dana Tomanačáková&lt;br /&gt;
*[[Monty Hallův problém]] - Jakub Foral&lt;br /&gt;
*[[Pravděpodobnost]]&lt;br /&gt;
*[[Python (programovací jazyk)]]&lt;br /&gt;
*[[Rozhodovací stromy]] &lt;br /&gt;
*[[Sloan Digital Sky Survey]]&lt;br /&gt;
*[[Strojové učení]]&lt;br /&gt;
*[[Udacity]]&lt;br /&gt;
*[[Věděcký manýrismus]]&lt;br /&gt;
*[[Velký třesk]] - Karolína Krbcová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Petr Ludwig: Osobní wiki = mozek 2.0 ===&lt;br /&gt;
*[[Both-brainer]]&lt;br /&gt;
*[[Confirmation bias]] - Pavel Klammert&lt;br /&gt;
*[[Exploration-exploitation paradox]] &lt;br /&gt;
*[[GrowJob]]&lt;br /&gt;
*[[Informacni doba]] - Katarína Filičková&lt;br /&gt;
*[[Informacni pretizeni]] - Jana Vebrová&lt;br /&gt;
*[[Komplexni systémy]]&lt;br /&gt;
*[[Konkurenceschopnost]]&lt;br /&gt;
*[[Kvalita informace]] &lt;br /&gt;
*[[Left-brainer]]&lt;br /&gt;
*[[Mentalni modely]]&lt;br /&gt;
*[[Metodologie]] - Denisa Karpeová&lt;br /&gt;
*[[Osobni rozvoj]]&lt;br /&gt;
*[[Osobni wiki]] Petrlová Jitka&lt;br /&gt;
*[[Prokrastinace]] - Vendula Výborná&lt;br /&gt;
*[[Right-brainer]] - Lukáš Závodný&lt;br /&gt;
*[[Rozhodovaci paralyza]]&lt;br /&gt;
*[[Vizualni kortex]]&lt;br /&gt;
*[[Vzorec chování]] - Štěpán Řezník&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Václav Matyáš: Biometrická autentizace uživatelů ===&lt;br /&gt;
*[[Autentizace uživatelů]]&lt;br /&gt;
*[[Biometrie]] - Zuzana Kunová&lt;br /&gt;
*[[Daktyloskopie]] - Jana Šuráňová&lt;br /&gt;
*[[False acceptance]]&lt;br /&gt;
*[[False rejection]]&lt;br /&gt;
*[[IrisCode]] - Jonáš Prstek&lt;br /&gt;
*[[Kryptografie]]- Michal Létal &lt;br /&gt;
*[[Login]] - Jana Kantorová&lt;br /&gt;
*[[Touch ID]]- Boris Turek&lt;br /&gt;
*[[Verifikace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Michaela Buchtová: Location-based learning: možnosti a limity mobilních zařízení pro výuku v terénu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Alan Kay]]&lt;br /&gt;
*[[Augmented learning]]&lt;br /&gt;
*[[Dynabook]]&lt;br /&gt;
*[[Fitbit]] - Václav Piták&lt;br /&gt;
*[[Konstruktivistické učení]]&lt;br /&gt;
*[[Location-based learning]]&lt;br /&gt;
*[[M77]] &lt;br /&gt;
*[[One Laptop per Child]] Michaela Sedlová&lt;br /&gt;
*[[Pac-Manhattan]] Martina Sehnalová&lt;br /&gt;
*[[Palo Alto Research Center]]&lt;br /&gt;
*[[Personal Digital Assistant]]&lt;br /&gt;
*[[Role-playing]] - Jakub Foral&lt;br /&gt;
*[[Rozšířená virtualita]]&lt;br /&gt;
*[[Situační učení]]&lt;br /&gt;
*[[Sugar (operační systém)]] Martin Svinka&lt;br /&gt;
*[[Tablet]] - Veronika Ježková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Berka: UX tam venku ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Agilní vývoj]]&lt;br /&gt;
*[[Asociace UX]]&lt;br /&gt;
*[[Brownův pohyb]]&lt;br /&gt;
*[[Customer experience]]&lt;br /&gt;
*[[Customer journey map]]&lt;br /&gt;
*[[Kentico]]&lt;br /&gt;
*[[Klíčové ukazatele výkonnosti]]&lt;br /&gt;
*[[Minimum viable product]]&lt;br /&gt;
*[[Persony]] - Ivo Porybný&lt;br /&gt;
*[[Prototypování]]&lt;br /&gt;
*[[Redesign]]&lt;br /&gt;
*[[Toastmasters]]&lt;br /&gt;
*[[Uživatelská přívětivost]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - jaro 2013==&lt;br /&gt;
=== Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí ===&lt;br /&gt;
*[[Analýza chování]]&lt;br /&gt;
*[[Datový korpus]]&lt;br /&gt;
*[[Dialogový systém]]&lt;br /&gt;
*[[Diskrétní model]]&lt;br /&gt;
*[[Foném]] - Michal Kaláb&lt;br /&gt;
*[[Formální systém]]&lt;br /&gt;
*[[Grafém]] - Michaela Kouřilová&lt;br /&gt;
*[[Hilbertův program]] - Lenka Machátová&lt;br /&gt;
*[[Informační šum]] - Jana Otevřelová&lt;br /&gt;
*[[Informatika]] - Eva Sedláková&lt;br /&gt;
*[[Interdisciplinarita]]&lt;br /&gt;
*[[Kognitivní věda]] - Jan Strach&lt;br /&gt;
*[[Logika]] - Klára Kopecká&lt;br /&gt;
*[[Mealyho automat]]&lt;br /&gt;
*[[Neuron]] - Jakub Fryš&lt;br /&gt;
*[[Neurotransmiter]] - Ester Březinová&lt;br /&gt;
*[[Operační systém]] - Dušan Schnelly&lt;br /&gt;
*[[Počítačová simulace]] - Alexandra Pešáková&lt;br /&gt;
*[[Počítačová věda]]&lt;br /&gt;
*[[Pravděpodobnostní model]]&lt;br /&gt;
*[[Primární emoce]] - Michaela Horáková&lt;br /&gt;
*[[Russelův paradox]] - Radovan Bartošek&lt;br /&gt;
*[[Sekundární emoce]] - Marie Křivá&lt;br /&gt;
*[[Skrytý Markovův model]]&lt;br /&gt;
*[[Synapse]] - Denisa Karpeová&lt;br /&gt;
*[[Syntéza řeči]] - Lukáš Zduba&lt;br /&gt;
*[[Taxonomie]] - Roman Novotný&lt;br /&gt;
*[[Teorie her]] - Martina Leitgebová&lt;br /&gt;
*[[Teorie informace]] - Barbora Mohelníková&lt;br /&gt;
*[[Věta o neúplnosti]]&lt;br /&gt;
*[[Vězňovo dilema]] - Viktor Michnáč&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů===&lt;br /&gt;
*[[CMS(Content Management System)]] - Václav Kůs&lt;br /&gt;
*[[Crowdfunding]] - Lucie Malúšková&lt;br /&gt;
*[[Doménová znalost]]&lt;br /&gt;
*[[Kickstarter]] - Vojtěch Dvořák&lt;br /&gt;
*[[Konkurence]] - Jana Pekárková&lt;br /&gt;
*[[Koučování]] - Michaela Hortová&lt;br /&gt;
*[[Lean Startup]] - Tereza Navarová&lt;br /&gt;
*[[Market test]]&lt;br /&gt;
*[[MVP(Minimum Viable Product)]]&lt;br /&gt;
*[[Networking]] - Kateřina Kopecká&lt;br /&gt;
*[[Programátor]] - Dana Tomančáková&lt;br /&gt;
*[[Religionistika]] - Jana Slaná&lt;br /&gt;
*[[Slevový portál]] - Martin Páč&lt;br /&gt;
*[[Split test]]&lt;br /&gt;
*[[StarCube]] - Adriana Fujková&lt;br /&gt;
*[[Startup Hipster]]&lt;br /&gt;
*[[StartupClub]]&lt;br /&gt;
*[[Umělá inteligence]] - Martin Man&lt;br /&gt;
*[[Záloha]] - Tatiana Kňazeová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[akustika]] Kateřina Hubáčková&lt;br /&gt;
*[[audiovizuální nosič]] Štěpán Řezník&lt;br /&gt;
*[[autodidaktika]]&amp;amp;nbsp;- Lenka Cvrkalová&lt;br /&gt;
*[[bibliografická databáze]]&lt;br /&gt;
*[[dějiny hudby]] Zdeňka Žádníková&lt;br /&gt;
*[[elektronická databáze]] Klára Tesařová&lt;br /&gt;
*[[encyklopedická databáze]]&lt;br /&gt;
*[[estetika]] Marie Ondrášková&lt;br /&gt;
*[[historiografie]] - Petr Šmíd&lt;br /&gt;
*[[hudební knihovna]]&lt;br /&gt;
*[[Hudební psychologie]] - Lada Ambrožová&lt;br /&gt;
*[[hudební sociologie]] &lt;br /&gt;
*[[Hudební věda]] Tereza Fussová&lt;br /&gt;
*[[hudebnina]] &lt;br /&gt;
*[[IAML]] (International Association of Music Libraries, Archives and Documentation Centres) - Martina Sochorová&lt;br /&gt;
*[[Intergram]] Martina Sehnalová&lt;br /&gt;
*[[kolektivní licenční smlouva]] - Jana Pekárková&lt;br /&gt;
*[[partitura]] Miroslava Töpferová&lt;br /&gt;
*[[producent]]&lt;br /&gt;
*[[prvotisk]] Miroslava Töpferová&lt;br /&gt;
*[[Sémiotika]] Petr Kalíšek&lt;br /&gt;
*[[stream]] &lt;br /&gt;
*[[zvuková databáze]]&lt;br /&gt;
*[[zvukový nosič]] - Lukáš Strouhal&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii===&lt;br /&gt;
*[[autor]] - Petr Šmíd&lt;br /&gt;
*[[duševní hygiena]] - Lenka Cvrkalová&lt;br /&gt;
*[[koktejlový efekt]] (v komunikaci) - Karolína Krbcová&lt;br /&gt;
*[[krizová komunikace]] Svoboda Petr&lt;br /&gt;
*[[lobbing]] - Gabriela Tšponová&lt;br /&gt;
*[[lustrace]]&lt;br /&gt;
*[[mediální komunikace]] - Jana Doupovcová&lt;br /&gt;
*[[mediální obraz]] &lt;br /&gt;
*[[mediální poradce]]&lt;br /&gt;
*[[mediální prohlášení]]&lt;br /&gt;
*[[operativní management]]&lt;br /&gt;
*[[PR agentura]] - Iva Michálková&lt;br /&gt;
*[[pravidlo 3Ř]]&lt;br /&gt;
*[[strategický management]] - Martina Zoubková&lt;br /&gt;
*[[toxické médium]] - Svoboda Petr&lt;br /&gt;
=== Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Analýza rizik]]&lt;br /&gt;
*[[Audit]] Petr Zapletal&lt;br /&gt;
*[[Customizace]]&lt;br /&gt;
*[[Databázový systém]] - Ivana Krištofová&lt;br /&gt;
*[[Demoverze]] - Jaromír Červený&lt;br /&gt;
*[[Desktop]] Kateřina Slámová&lt;br /&gt;
*[[Globální strategie]] firmy&lt;br /&gt;
*[[Hosting]]&lt;br /&gt;
*[[IaaS]] - Filip Kocián&lt;br /&gt;
*[[Infrastruktura]]&lt;br /&gt;
*[[Konektivita]]&lt;br /&gt;
*[[Metodika]]&lt;br /&gt;
*[[Mikroprocesor]] Martin Chalupa&lt;br /&gt;
*[[Monitoring]]&amp;amp;nbsp; - Iveta Jansová&lt;br /&gt;
*[[Multitenancy]]&lt;br /&gt;
*[[PaaS]] Kristýna Klímková&lt;br /&gt;
*[[Procesní řízení]]&lt;br /&gt;
*[[Procesor]] Vítězslav Rathouz&lt;br /&gt;
*[[Přenosová rychlost]]&lt;br /&gt;
*[[RAM]] (Random Access Memory)- Michal Létal&lt;br /&gt;
*[[SaaS]] - Jakub Horák&lt;br /&gt;
*[[Server]] &lt;br /&gt;
*[[SLA]] (Service-Level Agreement)&lt;br /&gt;
*[[Strategie]] &lt;br /&gt;
*[[Škálovatelnost]] - Jana Vebrová&lt;br /&gt;
*[[Virtualizace]]- Jitka Šiborová&lt;br /&gt;
*[[Výpočetní infrastruktura]]&lt;br /&gt;
*[[Webový server]] - Jakub Foral&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== David Grudl: User Experience ===&lt;br /&gt;
*[[aplikace]]&lt;br /&gt;
*[[CAPTCHA]] - Laura Kabai&lt;br /&gt;
*[[DRM]] (Digital Rights Management) - Jozef Tkáčik&lt;br /&gt;
*[[Ego]] - Martina Volavková&lt;br /&gt;
*[[e-shop]] - Martina Leitgebová&lt;br /&gt;
*[[mobilní aplikace]] - Petr Věžník&lt;br /&gt;
*[[ReCAPTCHA]] - Eva Mertová&lt;br /&gt;
*[[rootkit]] - Zdeňka Sovková&lt;br /&gt;
*[[SONY rootkit]] - Jonáš Prstek&lt;br /&gt;
*[[Vyhledávač]]&lt;br /&gt;
*[[webová aplikace]] - Jakub Foral&lt;br /&gt;
*[[zdrojový kód]] - Renáta Šajnarová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse?===&lt;br /&gt;
*[[archivace]]&lt;br /&gt;
*[[Big Data]]&lt;br /&gt;
*[[Business Development]]&lt;br /&gt;
*[[BYO]] (Bring Your Own)&lt;br /&gt;
*[[dostupnost]] (služby)&lt;br /&gt;
*[[dotyková obrazovka]] - Marie Štouračová&lt;br /&gt;
*[[facilitace]]&lt;br /&gt;
*[[firemní kultura]] - Michal Rohovský&lt;br /&gt;
*[[generace Y]] Iva Michálková&lt;br /&gt;
*[[globální firma]] Lukáš Závodný&lt;br /&gt;
*[[hybridní notebook]]&lt;br /&gt;
*[[Change Management]]&lt;br /&gt;
*[[informační exploze]] - Boris Turek&lt;br /&gt;
*[[interní marketing]] - Štěpánka Kaftanová&lt;br /&gt;
*[[jazyk nových médií]]&lt;br /&gt;
*[[judikát]] - Jana Kantorová&lt;br /&gt;
*[[Knowledge Management]] (řízení znalostí)&lt;br /&gt;
*[[komunikační strategie]] - Michaela Kočová&lt;br /&gt;
*[[kontextová inzerce]]&lt;br /&gt;
*[[korporátní firma]]&lt;br /&gt;
*[[Lunch and Learn]]&lt;br /&gt;
*[[mediální plán]]&lt;br /&gt;
*[[mobilní firma]]&lt;br /&gt;
*[[nestrukturovaná data]]&lt;br /&gt;
*[[portfolio]]&lt;br /&gt;
*[[relevance]]&lt;br /&gt;
*[[ROI]] (Return on investment) - Václav Kůs&lt;br /&gt;
*[[řízení inovací]]&lt;br /&gt;
*[[strukturovaná data]]&lt;br /&gt;
*[[Velká čtyřka]] (auditorských firem)&lt;br /&gt;
*[[vizualizace]]&lt;br /&gt;
*[[vizualizační software]]&lt;br /&gt;
*[[webcast]]&lt;br /&gt;
*[[webinář]]- Jana Vebrová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let===&lt;br /&gt;
*[[andragogika]]&lt;br /&gt;
*[[autentizace]]&lt;br /&gt;
*[[bibliografická portál]]&lt;br /&gt;
*[[Business model]]&lt;br /&gt;
*[[citace]]&lt;br /&gt;
*[[Citace PRO]]&lt;br /&gt;
*[[citační manažer]] - Michala Mádlová&lt;br /&gt;
*[[depozitář]]&lt;br /&gt;
*[[ebrary]] - Václav Ovčačík&lt;br /&gt;
*[[eReading]] - Pavla Otrasová&lt;br /&gt;
*[[Flexibookstore]]&lt;br /&gt;
*[[hardwarová čtečka]] - Lenka Hodicová&lt;br /&gt;
*[[konzorcium]]&lt;br /&gt;
*[[kulturologie]] - Kateřina Šťastná&lt;br /&gt;
*[[odpis]] (z knihovního fondu)&lt;br /&gt;
*[[revize]] (knihovního fondu)&lt;br /&gt;
*[[skriptárna]]&lt;br /&gt;
*[[softwarová čtečka]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015===&lt;br /&gt;
*[[čtenářská gramotnost]] Pernesová Eliška&lt;br /&gt;
*[[evidence knihoven]] Ogrocká Eva&lt;br /&gt;
*[[grafik]]&lt;br /&gt;
*[[informační instituce]]&lt;br /&gt;
*[[informační zdroj]] - Dagmar Břečková&lt;br /&gt;
*[[knihovní rada]]&lt;br /&gt;
*[[knihovnictví]]&lt;br /&gt;
*[[komunitní knihovna]]&lt;br /&gt;
*[[Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015]] - Alena Paulusová&lt;br /&gt;
*[[krajská knihovna]] - Romana Jakšlová&lt;br /&gt;
*[[LiStOVáNí]] - Kristýna Kalmárová&lt;br /&gt;
*[[metodické doporučení]]&lt;br /&gt;
*[[metodický knihovník]]&lt;br /&gt;
*[[občanská iniciativa]]&lt;br /&gt;
*[[obnova fondu]]&lt;br /&gt;
*[[odborné knihovnictví]]&lt;br /&gt;
*[[příspěvková organizace]] - Michal Rohovský&lt;br /&gt;
*[[rychločtení]] - Šteinigerová&lt;br /&gt;
*[[U3V]] (Univerzita třetího věku)&lt;br /&gt;
*[[veřejné knihovnictví]]&lt;br /&gt;
*[[výměnný fond]]&lt;br /&gt;
*[[výzkum potřeb]]&lt;br /&gt;
*[[výzkum spokojenosti]]&lt;br /&gt;
*[[základní knihovna]]&lt;br /&gt;
*[[zřizovatel knihovny]] - Jana Krůčková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Roman Hřebecký: Kreativita v marketingu - vystrčte hlavu z krabice===&lt;br /&gt;
*[[Comunity Building]]&lt;br /&gt;
*[[Content Marketing]]&lt;br /&gt;
*[[Copywriting]] - Radim Chalupník&lt;br /&gt;
*[[COWO Brno]]&lt;br /&gt;
*[[Coworking]] - Jana Kantorová&lt;br /&gt;
*[[Event]] - Olga Senčaková&lt;br /&gt;
*[[GeoTracking]]&lt;br /&gt;
*[[Know How]] Lada Brymová&lt;br /&gt;
*[[LARP]] (Live Action Role Playing) - Martin Brzobohatý&lt;br /&gt;
*[[marketingová agentura]]&lt;br /&gt;
*[[Media Relation]]&lt;br /&gt;
*[[morální flexibilita]] - Jakub Forman&lt;br /&gt;
*[[Naučmese.cz]] - Martin Bartoš&lt;br /&gt;
*[[negativní reklama]] - Katarína Filičková&lt;br /&gt;
*[[nerd]] - Václav Piták&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Věra Vohlídalová: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století===&lt;br /&gt;
===Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti===&lt;br /&gt;
[[osobní knihovna]] - Jana Skládaná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Michal Šerák: Další vzdělávání dospělých v knihovnách===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - podzim 2012==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Digitální certifikát]] - Lucie Malúšková&lt;br /&gt;
*[[E-mailová notifikace]] - Jan Martinek&lt;br /&gt;
*[[Internetbanking]] - Iveta Jansová&lt;br /&gt;
*[[JIC]] (Jihomoravské inovační centrum) - Alena Brožová&lt;br /&gt;
*[[Mint.com]] - Vojtěch Dvořák&lt;br /&gt;
*[[Mobilní web]] - Jozef Tkáčik&lt;br /&gt;
*[[Morálka]] - Martina Sochorová&lt;br /&gt;
*[[Programování]] - Vítězslav Rathouz&lt;br /&gt;
*[[Smlouva]] - Monika Krejčová&lt;br /&gt;
*[[SSL]] (Secure Sockets Layer) - Michal Létal&lt;br /&gt;
*[[Šifrování]] - Jonáš Kopp  &lt;br /&gt;
*[[Vyhláška]] - Petr Šmíd&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Niceské třídění]] - Lenka Cvrkalová&lt;br /&gt;
*[[Ochranná známka]] - Veronika Chromá&lt;br /&gt;
*[[Průmyslové vlastnictví]] - Tereza Fussová&lt;br /&gt;
*[[Rešerše]] - zpracováno dříve&lt;br /&gt;
*[[ÚPV]] - &lt;br /&gt;
*[[Užitný vzor]] - Lada Ambrožová&lt;br /&gt;
*[[Vědecká teorie]] - Pavla Otrasová&lt;br /&gt;
*[[Vídeňská dohoda]] - Anna Stránská&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?===&lt;br /&gt;
* [[Ceny za rozvoj české Wikipedie]]- Laura Kabai&lt;br /&gt;
* [[encyklopedie]] - Eliška Pernesová&lt;br /&gt;
* [[QRpedia]] - Boris Turek&lt;br /&gt;
* [[trol]] (na internetu) - Lukáš Závodný&lt;br /&gt;
* [[Wikikniha]] - Edita Hečová&lt;br /&gt;
* [[Wikimedia ČR]] - Štěpánka Kaftanová&lt;br /&gt;
* [[Wikimedia Foundation]] - Václav Ovčačík&lt;br /&gt;
* [[WikiSkripta]] - Kateřina Kopecká&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?===&lt;br /&gt;
* [[bibliografie]] - Matej Kucharovic&lt;br /&gt;
* [[Blended learning]] - Roman Novotný&lt;br /&gt;
* [[elektronický zdroj]] - Klára Tesařová&lt;br /&gt;
* [[HDP]] (hrubý domácí produkt) - Lada Kadaníková&lt;br /&gt;
* [[Hippokratova přísaha]] - &lt;br /&gt;
* [[legislativa]] - Olga Senčaková&lt;br /&gt;
* [[lékařská etika]] - Michaela Hortová&lt;br /&gt;
* [[lékařství]] - Jana Doupovcová&lt;br /&gt;
* [[Medvik]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[MVS|meziknihovní výpůjční služba]] - již zpracováno&lt;br /&gt;
* [[Národní soustava povolání]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[portál]] - Jaroslav Bednář&lt;br /&gt;
* [[Problem-based learning]] - Lenka Svobodová&lt;br /&gt;
* [[sociální lékařství]] - Michaela Kouřilová&lt;br /&gt;
* [[veřejná knihovna]] - Sylva Šimůnková&lt;br /&gt;
* [[zdravotnictví]] - Jan Hrabal&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu===&lt;br /&gt;
* [[datová schránka]] - Jana Pekárková&lt;br /&gt;
* [[eGovernment]] - Martin Brzobohatý&lt;br /&gt;
* [[elektronické volby]] - Kateřina Petrová&lt;br /&gt;
* [[Ernst &amp;amp; Young]] - Lucie Bělejová&lt;br /&gt;
* [[judikatura]] - Petr Šmíd&lt;br /&gt;
* [[Opencard]] - Daniel Novák&lt;br /&gt;
* [[rodné číslo]] - Marie Lemonová&lt;br /&gt;
* [[sKarta]] - Lenka Cvrkalová&lt;br /&gt;
* [[soukromí]] - Katarína Filičková&lt;br /&gt;
* [[výběrové řízení]] - Michal Rohovský&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky===&lt;br /&gt;
* [[Apple TV]] - Karolína Krbcová&lt;br /&gt;
* [[Bluetooth]] - Alena Paulusová&lt;br /&gt;
* [[Geek]] - Jaroslav Bednář&lt;br /&gt;
* [[Geocaching]] - Veronika Krausová&lt;br /&gt;
* [[iPod]] - Tereza Čoupková&lt;br /&gt;
* [[Mastercard Paypass]] - Lukáš Strouhal&lt;br /&gt;
* [[Mobito]] - Jakub Forman&lt;br /&gt;
* [[NFC]] (Near Field Communication)- Kateřina Šťastná&lt;br /&gt;
* [[Passbook]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
* [[Poken]] - Gabriela Tšponová&lt;br /&gt;
* [[Product placement]]- Filip Kocián&lt;br /&gt;
* [[SIM karta]] - Denisa Šnédarová&lt;br /&gt;
* [[úložiště]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
* [[Use Case]] – Jan Martinek&lt;br /&gt;
* [[Visa payWave]] - Eva Mertová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality===&lt;br /&gt;
* [[autobiografie]] - Martina Sehnalová&lt;br /&gt;
* [[CD]] (kompaktní disk) - Martin Chalupa &lt;br /&gt;
* [[DVD]] - Martina Volavková&lt;br /&gt;
* [[etický kodex]] - Zdeňka Sovková&lt;br /&gt;
* [[kamera]] - Andrea Prokopová&lt;br /&gt;
* [[nářečí]] - Michal Kaláb&lt;br /&gt;
* [[orální historie]] - Ester Březinová&lt;br /&gt;
* [[paměťový disk]] – Kristýna Klímková&lt;br /&gt;
* [[pramen]] (ne vodní) - Lenka Cahlová&lt;br /&gt;
* [[Stopy totality]] - Anna Halfarová&lt;br /&gt;
* [[zákon o archivnictví a spisové službě]] - Jana Pekárková&lt;br /&gt;
* [[Zmizelí sousedé]] - Jana Slaná&lt;br /&gt;
* [[žurnalistika]] - Kateřina Slámová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů===&lt;br /&gt;
* [[matice]] - Petr Věžník&lt;br /&gt;
* [[MZK]] (Moravská zemská knihovna)- Andrea Mizerová&lt;br /&gt;
* [[výslovnostní slovník]] - Eva Sedláková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy===&lt;br /&gt;
* [[citlivý údaj]] (dle zákona) - Jana Krůčková&lt;br /&gt;
* [[ČSÚ]] (Český statistický úřad) - Václav Kůs&lt;br /&gt;
* [[ISSP]] (International Social Survey Programme) - Veronika Víšková&lt;br /&gt;
* [[OECD]] (Organisation for Economic Co-operation and Development) - Václav Kůs&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vít Šisler: Digital Game-Based Learning: Využití počítačových her ve vzdělávání ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Debriefing]] - Daniela Králová&lt;br /&gt;
*[[Evropa 2045]] - Jana Otevřelová&lt;br /&gt;
*[[Evropská rada]] - Petr Zapletal&lt;br /&gt;
*[[GBL]] (Game based learning) - Eva Durnová&lt;br /&gt;
*[[Impaktovaný časopis]] - Martina Zoubková&lt;br /&gt;
*[[Hra na hrdiny]] (Role-playing game) - Ivo Macík&lt;br /&gt;
*[[Serious game]] - Jonáš Prstek&lt;br /&gt;
*[[Simulační hra]] - Petr Pospíchal&lt;br /&gt;
*[[Strategická hra]] - Věra Žitková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety===&lt;br /&gt;
*[[Klementinum]] - Katrin Kalay&lt;br /&gt;
*[[MDT]] - Miroslava Brázdová&lt;br /&gt;
*[[Mellonova nadace]] - Anna Halfarová&lt;br /&gt;
*[[mikrofilmování]] - Barbora Mohelníková&lt;br /&gt;
*[[MIT]] (Massachusetts Institute of Technology) - Jakub Alt&lt;br /&gt;
*[[UNIX]] - Dagmar Chládková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce===&lt;br /&gt;
*[[CZ.NIC]] - Jakub Alt&lt;br /&gt;
*[[digitální podpis]] - Michal Rohovský&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - JARO 2012==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===&lt;br /&gt;
* [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek&lt;br /&gt;
* [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová&lt;br /&gt;
* [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek&lt;br /&gt;
* [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková&lt;br /&gt;
* [[Psychoterapie]] - Eva Popelková&lt;br /&gt;
* [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová&lt;br /&gt;
* [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová&lt;br /&gt;
* [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová&lt;br /&gt;
* [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová&lt;br /&gt;
* [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová&lt;br /&gt;
* [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová&lt;br /&gt;
* [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová&lt;br /&gt;
* [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková&lt;br /&gt;
*[[skenování pro digitalizaci - techniky]]  Michala Mádlová&lt;br /&gt;
*[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz&lt;br /&gt;
*[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová&lt;br /&gt;
*[[MARC21]] - Michal Klajban&lt;br /&gt;
*[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek&lt;br /&gt;
*[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová&lt;br /&gt;
*[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
*[[ALTO]] - Jan Karlík&lt;br /&gt;
*[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová&lt;br /&gt;
*[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha&lt;br /&gt;
*[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová&lt;br /&gt;
*[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová&lt;br /&gt;
*[[Digitalkoot]] - Lucie Malúšková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===&lt;br /&gt;
* [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová&lt;br /&gt;
* [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková&lt;br /&gt;
* [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ)  - Petra Němcová&lt;br /&gt;
* [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos&lt;br /&gt;
* [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana&lt;br /&gt;
* [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková&lt;br /&gt;
* [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
* [[školská reforma]] - Jana Slaná&lt;br /&gt;
* [[rámcové vzdělávací programy]] &lt;br /&gt;
* [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová&lt;br /&gt;
* [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Martin Bastl: Netwar===&lt;br /&gt;
* [[netwar]] - Julie Haladová&lt;br /&gt;
* [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
* [[kracking]] - Petra Němcová&lt;br /&gt;
* [[phreaking]] - Edita Hečová&lt;br /&gt;
* [[phishing]] - Martin Chalupa&lt;br /&gt;
* [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák&lt;br /&gt;
* [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová&lt;br /&gt;
* [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová&lt;br /&gt;
* [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká&lt;br /&gt;
* [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová&lt;br /&gt;
* [[FloodNet]] - Roman Novotný&lt;br /&gt;
* [[kauza Napster]] - Filip Kocián&lt;br /&gt;
* [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová&lt;br /&gt;
* [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová&lt;br /&gt;
* [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová&lt;br /&gt;
* [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová&lt;br /&gt;
* [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová&lt;br /&gt;
* [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai&lt;br /&gt;
* [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal&lt;br /&gt;
* [[Informační válka]] - Jiří Beran&lt;br /&gt;
* [[Malware]] - Michal Létal&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Petr Přidal: Georeferencer===&lt;br /&gt;
* [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek&lt;br /&gt;
* [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===&lt;br /&gt;
* [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová&lt;br /&gt;
* [[interakční design]] - Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
* [[obsahová strategie]] (content strategy)&lt;br /&gt;
* [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil&lt;br /&gt;
* [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp&lt;br /&gt;
* [[JavaScript]] - Jan Karlík&lt;br /&gt;
* [[wireframy]] - Lukáš Závodný, Václav Kůs&lt;br /&gt;
* [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
* [[webová typografie]] - Daniela Králová&lt;br /&gt;
* [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš&lt;br /&gt;
* [[UX designer]]&lt;br /&gt;
* [[UX design]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová&lt;br /&gt;
* [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský&lt;br /&gt;
* [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar&lt;br /&gt;
* [[Gamifikace]] - Jaromír Červený&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===&lt;br /&gt;
* [[FinLiCo]] - Martina Musilová&lt;br /&gt;
* [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská&lt;br /&gt;
* [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová&lt;br /&gt;
* [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová&lt;br /&gt;
* [[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka&lt;br /&gt;
* [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková&lt;br /&gt;
* [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová&lt;br /&gt;
* [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová&lt;br /&gt;
* [[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]] - Jakub Alt&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===&lt;br /&gt;
* [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková&lt;br /&gt;
* [[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková&lt;br /&gt;
* [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková&lt;br /&gt;
* [[Software Studies]] - Martina Volavková&lt;br /&gt;
* [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová&lt;br /&gt;
* [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá&lt;br /&gt;
* [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká&lt;br /&gt;
* [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček&lt;br /&gt;
* [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík&lt;br /&gt;
* [[Prediktivní analýza s využitím internetu]] - Jakub Procházka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===&lt;br /&gt;
* [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[Nový směr ve vývoji Kinectu]] - Lukáš Kisler&lt;br /&gt;
* [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===&lt;br /&gt;
* [[mHealth]] - Jan Hrabal&lt;br /&gt;
* [[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová&lt;br /&gt;
* [[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová&lt;br /&gt;
* [[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová&lt;br /&gt;
* [[eRecept]] - Myroslava Kutsyn&lt;br /&gt;
* [[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová&lt;br /&gt;
* [[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb&lt;br /&gt;
* [[Nová média ve zdravotnictví]] - Daniel Novák&lt;br /&gt;
* [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
* [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík&lt;br /&gt;
* [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský&lt;br /&gt;
* [[Expertní systémy v péči o zdraví]] - Martin Mašek&lt;br /&gt;
* [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková&lt;br /&gt;
* [[SignWriting]] - Alena Paulusová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===&lt;br /&gt;
* [[TED]] - Michal Klajban&lt;br /&gt;
* [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová&lt;br /&gt;
* [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý&lt;br /&gt;
* [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - podzim 2011==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===&lt;br /&gt;
* [[Politická satira]] - Dagmar Šiková&lt;br /&gt;
* [[City identity]] - Drahomír Hájek&lt;br /&gt;
* [[Mystifikace]] - Jakub Forman&lt;br /&gt;
* [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===&lt;br /&gt;
* [[user experience]] - Jakub Procházka&lt;br /&gt;
* [[user-centered design]] - Iveta Jansová&lt;br /&gt;
* [[UX designer]] - Simona Střalková&lt;br /&gt;
* [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová&lt;br /&gt;
* [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová&lt;br /&gt;
* [[design služeb]] - Marie Štouračová&lt;br /&gt;
* [[použitelnost]] - Jitka Šiborová&lt;br /&gt;
* [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková&lt;br /&gt;
* [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===&lt;br /&gt;
* [[ne-konference]] - Dagmar Šiková&lt;br /&gt;
* [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
* [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===&lt;br /&gt;
* [[Corporate Design]] - Daniel Šváb&lt;br /&gt;
* [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová&lt;br /&gt;
* [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová&lt;br /&gt;
* [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp&lt;br /&gt;
* [[Brand]] &lt;br /&gt;
* [[Font]] - Andrea Szászová&lt;br /&gt;
* [[Typografie]] -Lucie Górecká&lt;br /&gt;
* [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková&lt;br /&gt;
* [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková&lt;br /&gt;
* [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Michal Juhás: Bookfan===&lt;br /&gt;
* [[StartUp]] - Petr Maňásek&lt;br /&gt;
* [[Facebook]]&lt;br /&gt;
* [[Business plan]] - Michaela Kočová&lt;br /&gt;
* [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
* [[Angel investor]] - Ester Březinová&lt;br /&gt;
* [[exit strategy]] - Monika Krejčová&lt;br /&gt;
* [[self-publishing]] - Jiří Krišpin&lt;br /&gt;
* [[Online komunita]] - Eva Durnová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===&lt;br /&gt;
* [[korpus]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský&lt;br /&gt;
* [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn&lt;br /&gt;
* [[syntax]] - Alena Brožová&lt;br /&gt;
* [[slovotvorba]] - Martina Sochorová&lt;br /&gt;
* [[sémantika]] - Dominika Frömelová&lt;br /&gt;
* [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká&lt;br /&gt;
* [[VerbaLex]] - Karolína Žáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Josef Průša: Open source hardware===&lt;br /&gt;
* [[open source hardware]] - Daniela Králová&lt;br /&gt;
* [[GNU GPL]] - Milan Spisar&lt;br /&gt;
* [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová&lt;br /&gt;
* [[OpenCores]] - Martin Mašek&lt;br /&gt;
* [[RepRap]] - Kristina Luskačová&lt;br /&gt;
* [[Arduino]] - Julie Haladová&lt;br /&gt;
* [[3D tisk]] - Kristina Luskačová&lt;br /&gt;
* [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová&lt;br /&gt;
* [[3D skener]] - Katarína Hečková&lt;br /&gt;
* [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[BTS]] - Martina Snozová&lt;br /&gt;
*[[geolokace]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
*[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
*[[IP adresa]] - Martina Snozová&lt;br /&gt;
*[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč&lt;br /&gt;
*[[Augmented Reality]] - Marek Moťka&lt;br /&gt;
*[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos&lt;br /&gt;
*[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová&lt;br /&gt;
*[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová&lt;br /&gt;
*[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová&lt;br /&gt;
*[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan&lt;br /&gt;
*[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová&lt;br /&gt;
*[[Hackathon]] - Josef Ludvíček&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===&lt;br /&gt;
*[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
*[[Spokojenost]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
*[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová&lt;br /&gt;
*[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek&lt;br /&gt;
*[[Work-life balance]] - Kamila Burdová&lt;br /&gt;
*[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
*[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová&lt;br /&gt;
*[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===&lt;br /&gt;
*[[učící knihovník]] - Marie Indráková&lt;br /&gt;
*[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková&lt;br /&gt;
*[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza&lt;br /&gt;
*[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
*[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===&lt;br /&gt;
*[[Arteterapie]] - Jakub Nytl&lt;br /&gt;
*[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová&lt;br /&gt;
*[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián&lt;br /&gt;
*[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková&lt;br /&gt;
* [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - jaro 2011==&lt;br /&gt;
===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===&lt;br /&gt;
* [[archiv]] - Myroslava Kutsyn&lt;br /&gt;
* [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
* [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha&lt;br /&gt;
* [[gesto]]- Marta Konířová&lt;br /&gt;
* [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[Google Goggles]] - Viliam Vateha&lt;br /&gt;
* [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková&lt;br /&gt;
* [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková&lt;br /&gt;
* [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek&lt;br /&gt;
* [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek&lt;br /&gt;
* [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban&lt;br /&gt;
* [[Google Squared]] - Alena Brožová&lt;br /&gt;
* [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)&lt;br /&gt;
* [[IBM SPSS]] - Lumír Czech&lt;br /&gt;
* [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč&lt;br /&gt;
* [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín&lt;br /&gt;
* [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková&lt;br /&gt;
* [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE&lt;br /&gt;
* [[tablet PC]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
* [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka&lt;br /&gt;
* [[Wikipedia]] - Michal Klajban&lt;br /&gt;
* [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Marketing knihoven na sociálních sítích===&lt;br /&gt;
* [[365 projekt]] - Irena Hodžová&lt;br /&gt;
* [[Book trailer]] - Jiří Krišpin&lt;br /&gt;
* [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková&lt;br /&gt;
* [[fotobanka]] - Lenka Čípková&lt;br /&gt;
* [[geolokace]] &lt;br /&gt;
* [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková&lt;br /&gt;
* [[hashtag]] - Iveta Jansová&lt;br /&gt;
* [[Influencer Marketing]] - Romana Králová &lt;br /&gt;
* [[infografika]] - Irena Hodžová&lt;br /&gt;
* [[inovace]] - Miroslav Kršek&lt;br /&gt;
* [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová&lt;br /&gt;
* [[newsletter]]- Markéta Novotná&lt;br /&gt;
* [[paradigma]] - Vrzalová Tereza&lt;br /&gt;
* [[QR kód]] - Jitka Šiborová&lt;br /&gt;
* [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová&lt;br /&gt;
* [[statistika]] - Marie Vlčková&lt;br /&gt;
* [[storytelling]] - Marie Packová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===&lt;br /&gt;
* [[abandonware]] - Sylvie Dyčková&lt;br /&gt;
* [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová&lt;br /&gt;
* [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková&lt;br /&gt;
* [[brand]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
* [[cechovní značka]] - Monika Krejčová&lt;br /&gt;
* [[Common Law]] - Gabriela Obstová&lt;br /&gt;
* [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová&lt;br /&gt;
* [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková&lt;br /&gt;
* [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková&lt;br /&gt;
* [[kultura]] - Magdalena Jirásková&lt;br /&gt;
* [[licence]]- Marie Packová&lt;br /&gt;
* [[minnesengr]]- Michaela Blažejová&lt;br /&gt;
* [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová&lt;br /&gt;
* [[Napster]] - Igor Hlaváč&lt;br /&gt;
* [[oligopol]] - Lenka Matušková&lt;br /&gt;
* [[patent]] - Markéta Novotná&lt;br /&gt;
* [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková&lt;br /&gt;
* [[Road Show]] - Tomáš Ocásek&lt;br /&gt;
* [[States' Rights]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[User Experience]] - Miroslava Brázdová&lt;br /&gt;
* [[vydavatel]] - Lenka Fatková&lt;br /&gt;
* [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová&lt;br /&gt;
* [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Open Access===&lt;br /&gt;
* [[ArXiv]] - Marie Zagorová&lt;br /&gt;
* [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová&lt;br /&gt;
* [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
* [[Dspace]] - Petra Besperátová&lt;br /&gt;
* [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová&lt;br /&gt;
* [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová&lt;br /&gt;
* [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[Open Access]] - Magda Šallaiová&lt;br /&gt;
* [[Open Access Week]] - Petra Besperátová&lt;br /&gt;
* [[plagiát]] - Katarína Hečková&lt;br /&gt;
* [[preprint]]- Dalibor Bláha&lt;br /&gt;
* [[recenze]] - Jaroslav Bednář&lt;br /&gt;
* [[repozitář]] - Martina Snozová&lt;br /&gt;
* [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová&lt;br /&gt;
* [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Pirátství dnes i kdysi===&lt;br /&gt;
* [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků&lt;br /&gt;
* [[kniha]] - Martina Sochorová&lt;br /&gt;
* [[knihtisk]] - Karolína Žáková&lt;br /&gt;
* [[kopie]] - Edita Hečová&lt;br /&gt;
* [[litografie]] - Marta Janošová&lt;br /&gt;
* [[MP3]] - Emil Budín&lt;br /&gt;
* [[pirátství]] - Magdalena Kahounová&lt;br /&gt;
* [[počítačový program]]- Michaela Blažejová&lt;br /&gt;
* [[průmysl]] - Daniel Šváb&lt;br /&gt;
* [[revoluce]] - Monika Machovská &lt;br /&gt;
* [[software]]- Veronika Svobodová&lt;br /&gt;
* [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková&lt;br /&gt;
* [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová&lt;br /&gt;
* [[vynález]] - Marcela Střelcová&lt;br /&gt;
* [[zákon]] - Dominika Fromelová&lt;br /&gt;
* [[znalost]] - Magdaléna Filipová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Národní digitální knihovna===&lt;br /&gt;
* [[born digital]] - Lucia Kelemenová&lt;br /&gt;
* [[CESNET2]] - Jakub Hradil&lt;br /&gt;
* [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová&lt;br /&gt;
* [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček&lt;br /&gt;
* [[emulace]] - Kateřina Kašíková&lt;br /&gt;
* [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová&lt;br /&gt;
* [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová&lt;br /&gt;
* [[MARC21]] - &lt;br /&gt;
* [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[METS]] - Martina Snížková&lt;br /&gt;
* [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek&lt;br /&gt;
* [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek&lt;br /&gt;
* [[PDF]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[personalizace]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[robotický skener]] - Eva Durnová&lt;br /&gt;
* [[rukopis]] - Simona Střalková&lt;br /&gt;
* [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek&lt;br /&gt;
* [[TIFF]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[veřejná správa]] - Marek Moťka&lt;br /&gt;
* [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová&lt;br /&gt;
* [[workflow]] - Dagmar Šiková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===&lt;br /&gt;
* [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová&lt;br /&gt;
* [[citační analýza]] - Antonín Pokorný&lt;br /&gt;
* [[editor]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[ISO 690]] - Pavel Navrátil&lt;br /&gt;
* [[plagiátorství]] - Simona Chudobová&lt;br /&gt;
* [[scientometrie]] - Veronika Rychtová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===&lt;br /&gt;
* [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková&lt;br /&gt;
* [[citační etika]]- Julie Haladová&lt;br /&gt;
* [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská&lt;br /&gt;
* [[generace X]] - Antonín Pokorný&lt;br /&gt;
* [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová&lt;br /&gt;
* [[hardware]] - Veronika Krausová&lt;br /&gt;
* [[referenční služby]] - Filip Kocián&lt;br /&gt;
* [[rešeršní služby]]- Eva Popelková&lt;br /&gt;
* [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===&lt;br /&gt;
* [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová&lt;br /&gt;
* [[cracker]] - Michal Kunrt&lt;br /&gt;
* [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica&lt;br /&gt;
* [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová&lt;br /&gt;
* [[gambler]] - Michaela Bočánová&lt;br /&gt;
* [[globalizace]] - Lukáš Prorok&lt;br /&gt;
* [[Google Street View]] - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
* [[hacker]] - Jonáš Kopp &lt;br /&gt;
* [[hacktivismus]] - Jakub Alt&lt;br /&gt;
* [[informační smog]] - Milan Říha&lt;br /&gt;
* [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský&lt;br /&gt;
* [[komunikace]]- Pavla Bárnetová&lt;br /&gt;
* [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová&lt;br /&gt;
* [[kyberpunk]] - Hana Holoubková&lt;br /&gt;
* [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka&lt;br /&gt;
* [[netholismus]] - Kamila Burdová&lt;br /&gt;
* [[netománie]] - Jitka Šteflová&lt;br /&gt;
* [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková&lt;br /&gt;
* [[Open Source]] - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
* [[outsourcing]]- Marie Indráková&lt;br /&gt;
* [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong&lt;br /&gt;
* [[Stuxnet]] - Josef Kos&lt;br /&gt;
* [[závislost]] - Hana Nováková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - podzim 2010==&lt;br /&gt;
===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===&lt;br /&gt;
* [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová&lt;br /&gt;
* [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová&lt;br /&gt;
* [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová&lt;br /&gt;
* [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová&lt;br /&gt;
* [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá&lt;br /&gt;
* [[ISO 11620]] - Simona Střalková&lt;br /&gt;
* [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková&lt;br /&gt;
* [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová&lt;br /&gt;
* [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká&lt;br /&gt;
* [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová &lt;br /&gt;
* [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá&lt;br /&gt;
* [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová&lt;br /&gt;
* [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Makrosvět mikrokampaní===&lt;br /&gt;
* [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková&lt;br /&gt;
* [[banner]] - Simona Chudobová&lt;br /&gt;
* [[direct marketing]] - Miroslava Sudová&lt;br /&gt;
* [[e-business]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[e-komerce]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová&lt;br /&gt;
* [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková&lt;br /&gt;
* [[Foursquare]] - Marcela Střelcová&lt;br /&gt;
* [[Google AdWords]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[Google Analytics]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[GSM]] - Milan Spisar&lt;br /&gt;
* [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková&lt;br /&gt;
* [[kreativita]] - Lenka Fatková&lt;br /&gt;
* [[mailing list]]- Věra Motyčková&lt;br /&gt;
* [[mobilní marketing]] - Romana Králová&lt;br /&gt;
* [[nová média]] - Miroslav Kršek&lt;br /&gt;
* [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká&lt;br /&gt;
* [[propagace]] - Karolína Žáková&lt;br /&gt;
* [[reklama]] - Anna Mikulášková&lt;br /&gt;
* [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková&lt;br /&gt;
* [[strategický marketing]] - Alena Brožová&lt;br /&gt;
* [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková&lt;br /&gt;
* [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová&lt;br /&gt;
* [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek&lt;br /&gt;
* [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin&lt;br /&gt;
* [[ZOOT]] - Petr Manasek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===&lt;br /&gt;
* [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková&lt;br /&gt;
* [[didaktika]] - Radka Vybíralová&lt;br /&gt;
* [[dotazník]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
* [[etika]]- Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
* [[Generation Y]]-Eva Fukarova&lt;br /&gt;
* [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová&lt;br /&gt;
* [[ICT]]- Vendula Škrabalová&lt;br /&gt;
* [[konvergence]] - Martina Snížková&lt;br /&gt;
* [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová&lt;br /&gt;
* [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová&lt;br /&gt;
* [[kybernetika]] - Jakub Procházka&lt;br /&gt;
* [[mentální mapa]] - Monika Machovská&lt;br /&gt;
* [[motivace]] - Magdalena Kahounová&lt;br /&gt;
* [[pedagogika]] - Marie Vlčková&lt;br /&gt;
* [[pozorování]] - Dominika Kopčanská&lt;br /&gt;
* [[případová studie]] - Jana Chlanová&lt;br /&gt;
* [[rozhovor]] - Kamila Burdová&lt;br /&gt;
* [[teorie systémů]] - Veronika Lužová&lt;br /&gt;
* [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková&lt;br /&gt;
* [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova&lt;br /&gt;
* [[VOIP]] - Kateřina Hořínková&lt;br /&gt;
* [[výukové metody]] - Věra Adámková&lt;br /&gt;
* [[výzkum]] - Renata Valentová&lt;br /&gt;
* [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Ženy v IT===&lt;br /&gt;
* [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích&lt;br /&gt;
* [[ELIZA]] - Libor Juhaňák&lt;br /&gt;
* [[ENIAC]] - Pavel Navrátil&lt;br /&gt;
* [[Evropská komise]] - Barbora Blahová&lt;br /&gt;
* [[feminismus]]-Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
* [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková&lt;br /&gt;
* [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová&lt;br /&gt;
* [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková&lt;br /&gt;
* [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb&lt;br /&gt;
* [[manažer]] - Renata Valentová&lt;br /&gt;
* [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská&lt;br /&gt;
* [[sociologie]] - Pavla Bárnetová&lt;br /&gt;
* [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích &lt;br /&gt;
* [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Poznámky k novosti nových médií===&lt;br /&gt;
* [[epistemologie]] - Pavla Doleželová&lt;br /&gt;
* [[futurologie]] - Tomáš Janypka&lt;br /&gt;
* [[internet]] - Martina Snozová&lt;br /&gt;
* [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
* [[kyberkultura]] - Michal Kunrt&lt;br /&gt;
* [[NSFNET]] - Eva Mlynářová&lt;br /&gt;
* [[pragmatismus]] - Katarína Hečková&lt;br /&gt;
* [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová&lt;br /&gt;
* [[třetí vlna]] - Tereza Honsová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Location Based Service===&lt;br /&gt;
* [[Android]]-Tomáš Vorálek&lt;br /&gt;
* [[Galileo]] - Filip Šelong&lt;br /&gt;
* [[Google Latitude]] - Jiří Zeman&lt;br /&gt;
* [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář&lt;br /&gt;
* [[iPhone]] - Petr Chocholáč&lt;br /&gt;
* [[Mashup]] - Petra Besperátová&lt;br /&gt;
* [[mikroformát]] - Veronika Rychtová&lt;br /&gt;
* [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica&lt;br /&gt;
* [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová&lt;br /&gt;
* [[smartphone]] - Daniel Šváb&lt;br /&gt;
* [[spam]] - Lenka Čípková&lt;br /&gt;
* [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman&lt;br /&gt;
* [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner&lt;br /&gt;
* [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Getting Things Done===&lt;br /&gt;
* [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova&lt;br /&gt;
* [[coaching]] - Renata Borková&lt;br /&gt;
* [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova&lt;br /&gt;
* [[frustrace]] - Marie Sýkorová&lt;br /&gt;
* [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková&lt;br /&gt;
* [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová&lt;br /&gt;
* [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník&lt;br /&gt;
* [[projekt]] - Hana Dvořáková&lt;br /&gt;
* [[stres]] - Eva Petrášová&lt;br /&gt;
* [[Time Management]]- Renata Borková&lt;br /&gt;
* [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jak (ne)hledat investora===&lt;br /&gt;
* [[arbitr]] Jana Procházková&lt;br /&gt;
* [[e-čtečka]] Lenka Skalická&lt;br /&gt;
* [[fúze]] - Jana Procházková&lt;br /&gt;
* [[iPad]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
* [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Autorské právo a knihovny===&lt;br /&gt;
* [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt&lt;br /&gt;
* [[copyright]] - Petr Hejtmánek&lt;br /&gt;
* [[DILIA]] - Hana Habermannová&lt;br /&gt;
* [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková&lt;br /&gt;
* [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný&lt;br /&gt;
* [[torrent]] - Petra Besperátová&lt;br /&gt;
* [[volné dílo]] - Marta Janošová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Komunitní role knihoven===&lt;br /&gt;
* [[etnikum]] - Petr Hejtmánek&lt;br /&gt;
* [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[komunita]] - Magda Šallaiová&lt;br /&gt;
* [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová&lt;br /&gt;
* [[sociální komunikace]] - Marie Indráková&lt;br /&gt;
* [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Informace jako politické téma===&lt;br /&gt;
* [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek&lt;br /&gt;
* [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný&lt;br /&gt;
* [[demokracie]] - Martina Snozová&lt;br /&gt;
* [[e-podpis]] - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
* [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil&lt;br /&gt;
* [[monopol]] - Vrzalová Tereza&lt;br /&gt;
* [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek&lt;br /&gt;
* [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová&lt;br /&gt;
* [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková&lt;br /&gt;
* [[warez]] - Igor Hlaváč&lt;br /&gt;
* [[WikiLeaks]] - Jiří Beran&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Národní úložiště šedé literatury===&lt;br /&gt;
* [[digitální repozitář]] - Věra Adámková&lt;br /&gt;
* [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová&lt;br /&gt;
* [[šedá literatura]] - Marie Vlčková&lt;br /&gt;
* [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - jaro 2010==&lt;br /&gt;
===Náboženství v kyberprostoru===&lt;br /&gt;
* [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková&lt;br /&gt;
* [[computer cult]] - Vendula Škrabalová&lt;br /&gt;
* [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák&lt;br /&gt;
* [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová&lt;br /&gt;
* [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová&lt;br /&gt;
* [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor&lt;br /&gt;
* [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová&lt;br /&gt;
* [[kyberobřad]] - Monika Machovská&lt;br /&gt;
* [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková&lt;br /&gt;
* [[kyberprostor]] - Věra Zelinková&lt;br /&gt;
* [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá&lt;br /&gt;
* [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová&lt;br /&gt;
* [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová&lt;br /&gt;
* [[New Age]] - Lenka Veselá&lt;br /&gt;
* [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová&lt;br /&gt;
* [[novopohanství]] - Kamila Burdová&lt;br /&gt;
* [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová&lt;br /&gt;
* [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová&lt;br /&gt;
* [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek&lt;br /&gt;
* [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova&lt;br /&gt;
* [[technopesimismus]] - Hana Nováková&lt;br /&gt;
* [[UFO kult]] - Jana Plotková&lt;br /&gt;
* [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===&lt;br /&gt;
* [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková&lt;br /&gt;
* [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin&lt;br /&gt;
* [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová&lt;br /&gt;
* [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb&lt;br /&gt;
* [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová&lt;br /&gt;
* [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová&lt;br /&gt;
* [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová&lt;br /&gt;
* [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová&lt;br /&gt;
* [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
* [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová&lt;br /&gt;
* [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková&lt;br /&gt;
* [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích&lt;br /&gt;
* [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková&lt;br /&gt;
* [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková&lt;br /&gt;
* [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková&lt;br /&gt;
* [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková&lt;br /&gt;
* [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková&lt;br /&gt;
* [[Knihovna roku]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová&lt;br /&gt;
* [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová&lt;br /&gt;
* [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová&lt;br /&gt;
* [[knihovník]] - Jaroslav Bednář&lt;br /&gt;
* [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová&lt;br /&gt;
* [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová&lt;br /&gt;
* [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová&lt;br /&gt;
* [[marketing]] - Kateřina Štruncová&lt;br /&gt;
* [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová&lt;br /&gt;
* [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková&lt;br /&gt;
* [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová&lt;br /&gt;
* [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová&lt;br /&gt;
* [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová&lt;br /&gt;
* [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková&lt;br /&gt;
* [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová&lt;br /&gt;
* [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková&lt;br /&gt;
* [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová&lt;br /&gt;
* [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková&lt;br /&gt;
* [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová&lt;br /&gt;
* [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Manažerské informační systémy===&lt;br /&gt;
* [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař&lt;br /&gt;
* [[Business Intelligence]] - Šimon Vích&lt;br /&gt;
* [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková&lt;br /&gt;
* [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová&lt;br /&gt;
* [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman&lt;br /&gt;
* [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková&lt;br /&gt;
* [[informace]] - Kamila Jobová&lt;br /&gt;
* [[informační management]] - Lenka Divišová&lt;br /&gt;
* [[informační systém]] - Petr Vorel&lt;br /&gt;
* [[intranet]] - Marie Sýkorová&lt;br /&gt;
* [[ISO 9000]] - Milan Spisar&lt;br /&gt;
* [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková&lt;br /&gt;
* [[management]] - Kristýna Macháčková&lt;br /&gt;
* [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel&lt;br /&gt;
* [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
* [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman&lt;br /&gt;
* [[Talent Management]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===OPAC 2.0 v českých podmínkách===&lt;br /&gt;
* [[akvizice]] - Eva Králíčková&lt;br /&gt;
* [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný&lt;br /&gt;
* [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá&lt;br /&gt;
* [[Clavius]] - Marie Vlčková&lt;br /&gt;
* [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica&lt;br /&gt;
* [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[databáze]] - Magdalena Kahounová&lt;br /&gt;
* [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová&lt;br /&gt;
* [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů &lt;br /&gt;
* [[ISBD]] - Gabriela Obstová&lt;br /&gt;
* [[LANius]] - Alexandra Dvořáková&lt;br /&gt;
* [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný&lt;br /&gt;
* [[MVS]] - Simona Stolařová&lt;br /&gt;
* [[RSS kanál]] - Lenka Damborská&lt;br /&gt;
* [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá&lt;br /&gt;
* [[SQL]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[tenký klient]] - Magda Fialová&lt;br /&gt;
* [[wiki]] - Kateřina Kocábová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Soustružníci lidských duší===&lt;br /&gt;
* [[bibliobus]] - Marta Pavlovská&lt;br /&gt;
* [[cenzura knihoven]] - Renata Borková&lt;br /&gt;
* [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková&lt;br /&gt;
* [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková&lt;br /&gt;
* [[čtenářství]] - Veronika Karásková&lt;br /&gt;
* [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek&lt;br /&gt;
* [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková&lt;br /&gt;
* [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová&lt;br /&gt;
* [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků&lt;br /&gt;
* [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná&lt;br /&gt;
* [[normalizace]] - Ludmila Bábíková&lt;br /&gt;
* [[Proces se &amp;quot;zelenou internacionálou&amp;quot;]] - Markéta Homolová&lt;br /&gt;
* [[sociální kontrola]] - Lumír Czech&lt;br /&gt;
* [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová&lt;br /&gt;
* [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková&lt;br /&gt;
* závadná literatura&lt;br /&gt;
** [[braková literatura]] - Hana Janečková&lt;br /&gt;
** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková&lt;br /&gt;
** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská&lt;br /&gt;
** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek&lt;br /&gt;
** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===&lt;br /&gt;
* [[algoritmus]] - Petr Věžník&lt;br /&gt;
* [[bannerová slepota]] - David Koval&lt;br /&gt;
* [[blog]] - Ilona Děchtěrenková&lt;br /&gt;
* [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt&lt;br /&gt;
* [[Delicious]] - Filip Šubrt&lt;br /&gt;
* [[e-mail]] - Emil Budín&lt;br /&gt;
* [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín&lt;br /&gt;
* [[Last.fm]] - Filip Šelong&lt;br /&gt;
* [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková&lt;br /&gt;
* [[Produsage]] - David Němeček&lt;br /&gt;
* [[Second Life]] - zpracováno mimo BE&lt;br /&gt;
* [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha&lt;br /&gt;
* [[sociální média]] - Chytková, Dagmar&lt;br /&gt;
* [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová&lt;br /&gt;
* [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[YouTube]] - Daniel Hübner&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Digitální knihovna Manuscriptorium===&lt;br /&gt;
* [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková&lt;br /&gt;
* [[digitalizace]] - Martina Snížková&lt;br /&gt;
* [[digitální archiv]] - Renata Valentová&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová&lt;br /&gt;
* [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů&lt;br /&gt;
* [[ENRICH]] - Petra Besperátová&lt;br /&gt;
* [[harddisk]] - Kamila Horáková&lt;br /&gt;
* [[inkunábule]] - Alena Sedláčková&lt;br /&gt;
* [[JPEG]] - Jiří Křupala&lt;br /&gt;
* [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová&lt;br /&gt;
* [[MARC]] - Tomáš Fendrich&lt;br /&gt;
* [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů&lt;br /&gt;
* [[metadata]] - Jiří Beran&lt;br /&gt;
* [[papyrus]] - Katarína Hečková&lt;br /&gt;
* [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková&lt;br /&gt;
* [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich&lt;br /&gt;
* [[skenování]] - Michal Kunrt&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===&lt;br /&gt;
* [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková&lt;br /&gt;
* [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková&lt;br /&gt;
* [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová&lt;br /&gt;
* [[INFOZ]] - Alena Fafková&lt;br /&gt;
* [[nakladatel]] - Monika Beránková&lt;br /&gt;
* [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová&lt;br /&gt;
* [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková&lt;br /&gt;
* [[Science Direct]] - Michal Kiesel&lt;br /&gt;
* [[SCOPUS]] - Alena Fafková&lt;br /&gt;
* [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===&lt;br /&gt;
* [[hypertext]] - Petr Hejtmánek&lt;br /&gt;
* [[Long Tail]] - Jakub Alt&lt;br /&gt;
* [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík&lt;br /&gt;
* [[PageRank]] - Peter Kahoun&lt;br /&gt;
* [[webová analytika]] - Tomáš Bouda&lt;br /&gt;
* [[Yahoo]] - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
* [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Škola 2.0 beta===&lt;br /&gt;
* [[Action Learning]] - Lenka Janská&lt;br /&gt;
* [[e-learning]] - Markéta Kulíková&lt;br /&gt;
* [[e-tutor]] - Markéta Kulíková&lt;br /&gt;
* [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková&lt;br /&gt;
* [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská&lt;br /&gt;
* [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová&lt;br /&gt;
* [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)&lt;br /&gt;
* [[netiketa]] - Lenka Šatavová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovník v 21. století===&lt;br /&gt;
* [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková&lt;br /&gt;
* [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká&lt;br /&gt;
* [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová&lt;br /&gt;
* [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===eBooks on Demand===&lt;br /&gt;
* [[eBook]] - Magda Šallaiová&lt;br /&gt;
* [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová&lt;br /&gt;
* [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Oldasadlo</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:%C3%9A%C4%8Dast_na_konferenc%C3%ADch/Registrace_konferenc%C3%AD&amp;diff=40018</id>
		<title>KISK:Účast na konferencích/Registrace konferencí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:%C3%9A%C4%8Dast_na_konferenc%C3%ADch/Registrace_konferenc%C3%AD&amp;diff=40018"/>
		<updated>2014-04-23T16:04:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Oldasadlo: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Příklad ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Jméno:''' Pavla Kovářová, '''Název:''' Infokon 2010, '''Datum:''' 20.11. 2010, '''Link:''' [http://www.infokon.cz/ http://www.infokon.cz/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Schválené akce ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Listopad 2013 ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Jméno:''' Jakub Fryš '''Název: '''Cyberspace, '''Datum:''' 22. - 23. 11. 2013, '''Link:''' [http://cyberspace.muni.cz]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Jméno:''' Michal Denár '''Název: '''Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2013, '''Datum:''' 27. - 28. 11. 2013, '''Link:''' [http://www.skipcr.cz/akce-a-projekty/akce-skip]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jaro 2014 ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Leden 2014&amp;lt;br/&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Jméno:''' Monika Holoubková '''Název: '''Bobcatsss, '''Datum:''' 29. - 31. 1. 2014, '''Link:''' [http://bobcatsss2014.hb.se/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Únor 2014&amp;lt;br/&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Jméno:''' Jiří Škrobák '''Název: '''Kniha ve 21. století '''Datum:''' 5. - 6. 2. 2014, '''Link:''' [http://k21.fpf.slu.cz/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Duben 2014&amp;lt;br/&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Jméno:''' Kateřina Rovná '''Název:''' Knihovny, knihovníci a česká literární kultura '''Datum:''' 17. - 18. 2014&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Jméno:''' Jonáš Prstek '''Název:''' CyberCon2014 '''Datum:''' 23.4. 2014 '''Link:''' [https://www.facebook.com/events/319567534858378/?fref=ts]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Květen 2014 ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Jméno:''' Soňa Príborská '''Název: '''Inforum '''Datum:''' 27. - 28. 5. 2014, '''Link:''' [http://www.inforum.cz/cs/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Jméno:''' Jonáš Prstek '''Název: '''Bezpečnost v cloudu '''Datum:''' 13.5. 2014, '''Link:''' [http://www.bezpecnostvcloudu.cz/]&lt;br /&gt;
zvukové zpravodajství&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Jméno:''' Michal Denár '''Název: '''Inforum '''Datum:''' 27. - 28. 5. 2014, '''Link:''' [http://www.inforum.cz/cs/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
zvukové zpravodajství&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Oldasadlo</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/navrh-tematu_2013&amp;diff=38419</id>
		<title>KISK:Metodologie pro informační studia a knihovnictví/navrh-tematu 2013</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/navrh-tematu_2013&amp;diff=38419"/>
		<updated>2013-12-25T17:10:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Oldasadlo: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Téma: '''Využívání elektronických zařízení na SŠ v rámci vzdělávání''' (Jakub Fryš, Tereza Navarová, Petr Kalíšek, Marie Ondrášková)&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Téma: '''Informační chování akademických pracovníků''' (Tatiana Kňazeová, Jana Skládaná, Marek Svízela, Dana Tomančáková, Zdeňka Žádníková)&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Výzkumem bychom chtěli zjistit, jakým způsobem si akademičtí pracovníci zajišťují aktuální informace pro své akademické působení, jak zpracovávají a uchovávají svá získaná data, a jak jim mohou knihovny, případně další instituce pomoci se sběrem a uchováním a distribucí informací. Zajímá nás, zda mají akademičtí pracovníci rozdílný přístup k vyhledávání informací (dle dosaženého vzdělání, dle délky akademické praxe atp.) a jakým způsobem si  vyhledané informace třídí a jak je uchovávají. (elektronicky, tištěné a jakou formou) zda využívají k archivaci dat nástroje dostupné na webu, případně sdílí své zdroje s dalšími pracovníky (dropbox atp.) nebo uchovávají tištěné informace ve složkách a v příručních knihovnách. V neposlední řadě nás zajímá, zda poskytují své práce v systému open access a zda informace, dostupné díky open acces, využívají. (jak a jakým způsobem si ověřují validitu informací a kde získávají základní informace před vlastním začátkem výzkumu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Téma: '''E-prezenčka v knihovně FF MU''' (Lada Matyášová, Anna Pangrácová, Martina Vaňková, Helena Novotná) &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Chceme zjistit, zda-li uživatelé knihovny (studenti i učitelé) využívají e-prezenčku v knihovně Filozofické fakulty MU. Odkud se o ní dozvěděli. Jak často ji využívají. Za jakým účelem (vypracování seminární práce, učení, čtení beletrie apod.) ji využívají. Zda-li jim přijde lepší než možnost vypůjčení si literatury prezenčně v prostorách knihovně (resp. možnost mít v ruce papírovou hmatatelnou knihu). V čem vidí její výhody a nevýhody. Jaká by navrhovali zlepšení této služby (například možnost přístupu v celém areálu FF, možnost kopie na jeden NB za mírný poplatek atd.). Motivují učitelé studenty k využívání e-prezenčky?&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Téma: '''Jak jsou studenti spokojeni s povinnými předměty na KISKu?''' (Štěpánka Kaftanová, Iveta Burdová, Petr Svoboda, Jakub Foral)&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Téma: '''Průzkum spokojenosti kombinovaných studentů se studiem na KISKu.'''(Marta Lelková, Iva Michálková, Jitka Petrlová, Miroslava Töpferová)&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Cílem našeho výzkumu bude zjistit, jak jsou studenti kombinovaného studia na KISKu spokojeni s podmínkami, které jim ke studiu MU nabízí. Asi se zaměříme na průzkum spokojenosti jenom mezi studenty našeho ročníku - to ještě upřesníme. (Doba přednášek, materiály ke studiu, téměř stejné podmínky jako pro studenty denního studia apod.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Téma: '''Přenos informací přes sociální sítě.''' (Romana Jakšlová, Michaela Hortová, Jana Hlavinková, Šárka Vančurová, Lenka Hodicová)&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Cílem výzkumu bude zjistit, jakým způsobem studenti KISKu využívají sociální sítě k šíření informací, které sítě preferují, jaké sdílejí informace, s kým je sdílejí a v jakém množství, jestli má na sdílení vliv jejich pohlaví, jak jsou informace ze sociálních sítí spolehlivé, zda/jak je využívají atp. Pokud informace nesdílejí, pokusíme se zjistit, proč tomu tak je.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Téma: '''Průzkum o vnímání oboru Informační studia a knihovnictví studenty jiných oborů/fakult na MU.'''  (Katrin Kalay, Kristýna Klímková, Renáta Šajnarová, Lukáš Zduba)&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Za cíl práce bychom si dali zjistit představy studentů jiných oborů/fakult o našem oboru.Předmětem zjištění, by tak byly názory na otázky, např.: o čem se asi učíme, s čím vším jsme &amp;quot;studijně&amp;quot; propojeni, jestli jim přijde náš obor užitečný a perspektivní. Jaký je jejich názor na uplatnění na pracovním trhu. V jakých oblastech se můžeme pohybovat. Celkově by nás zajímali, zda existují určité předsudky, dostatečná informovanost o našem oboru, případně jejich zkušenosti(pozitivní/negativní) s předměty,vyučujícími atd.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Téma: '''Informační potřeby seniorů'''  (Jana Pekárková, Petr Šmíd, Štěpán Řezník)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Téma: '''Knihovny na facebooku'''  (Michaela Horáková, Petra Šiková, Kateřina Slámová, Eva Sedláková, Marta Valešová)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Téma: '''Využívání elektronických knih'''  (Magdaléna Učňová, Radek Matoušek, Tomáš Zima)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Téma: '''Průzkum informovanosti a prevence sociálně patologických jevů na internetu u rodičů dětí školního věku''' (Joanna Galuszka, Kristýna Kalmárová, Pavel Klammert, Boris Turek)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Téma: '''Hodnocení a spokojenost v rámci e-learningových kurzů studentů KISKu''' (Kopečný Pavel, Kratochvílová Andrea, Prstek Jonáš)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Oldasadlo</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_z%C3%A1m%C4%9Bry&amp;diff=37271</id>
		<title>Informační záměry</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_z%C3%A1m%C4%9Bry&amp;diff=37271"/>
		<updated>2013-10-24T08:14:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Oldasadlo: Stránka vyprázdněna&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Oldasadlo</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_z%C3%A1m%C4%9Bry&amp;diff=37269</id>
		<title>Informační záměry</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_z%C3%A1m%C4%9Bry&amp;diff=37269"/>
		<updated>2013-10-24T08:12:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Oldasadlo: Založena nová stránka:  == Popis teorie ==  Termín informační záměr zavedl doktor Ross J. Todd. Tato teorie patří k teorii o informačním využití a má svůj základ v informačním vyh...&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
== Popis teorie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín informační záměr zavedl doktor Ross J. Todd. Tato teorie patří k teorii o informačním využití a má svůj základ v informačním vyhledávání a v reprezentaci znalostí. Zaměřuje se na to, jak lidé zacházejí se získanými informacemi, které jsou pro ně relevantní. Teorie informačního záměru byla vynalezena k tomu, aby zajistila bohatší porozumění tomu, co se děje v lidské mysli při zpracovávání informace. Pro objasnění informačního záměru byla využita Brookesova rovnice. &lt;br /&gt;
Brooksova rovnice&lt;br /&gt;
Brookes viděl rovnici v interaktivním poznávacím procesu toho, co vědí, jak to co vědí, selektivně mění v informaci a ve vlivech těchto změn. Rovnice je nejčastěji vyjadřována jako: K[S] + Δl = K[S + ΔS]: &lt;br /&gt;
•	K[S] – znalostní struktura (knowledge strukture), každá osoba je znalostní struktura a každá informace má jiný vliv na jinou informační strukturu. &lt;br /&gt;
•	Δl – informační přírůstek (increment of information). &lt;br /&gt;
•	ΔS – rozdíl ve stávajících strukturách znalostí.&lt;br /&gt;
Informační záměry&lt;br /&gt;
Teorie rozkládá utilizaci informace a změnu struktury znalostí na pět informačních záměrů (intents) rozšířit si o daném tématu povědomí. Snahou recipienta je tedy získat o situaci obrázek co možná nejlepší.&lt;br /&gt;
Tyto informační záměry jsou následující:&lt;br /&gt;
1.	Získat kompletní obrázek. Vylepšit stávající strukturu poznání o další oblasti, propojit nové se starým, zapamatovat si předtím neznámé pro budoucí vybavení. Vybudovat systém asociací předmětných a příčinných, svázat příčinu a cíl, objevit nové souvislosti v dříve známém.&lt;br /&gt;
2.	Získat změněný obrázek. Vybudovat nové struktury, zbořit, opravit již neplatné a nahradit neplatné platným.&lt;br /&gt;
3.	Vyjasnit obrázek. Vysvětlit proč a jak; zpřesnit, obohatit o detaily.&lt;br /&gt;
4.	Ověřit obrázek. Posílit novou informací své přesvědčení či se proti novému ohradit. &lt;br /&gt;
5.	Získat vlastní pozici v obrázku: Vyjádřit svůj názor na nový poznatek nebo změnit na jeho základě svůj pohled na věc, odhadnout příští využití zjištěného, odhadnout budoucí události a stavy.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Oldasadlo</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/teorie_v_ISK2013&amp;diff=36926</id>
		<title>KISK:Metodologie pro informační studia a knihovnictví/teorie v ISK2013</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/teorie_v_ISK2013&amp;diff=36926"/>
		<updated>2013-10-23T09:53:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Oldasadlo: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Doménová analýza (Birger Hjorland) - Kristýna Kalmárová, Andrea Kratochvílová, Jitka Petrlová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sociální pozice (Lisa M. Given)]]- Štěpánka Kaftanová, Petr Svoboda, Iveta Burdová, Štěpán Řezník&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hodnotově-senzitivní design - Klammert, Turek, Krištofová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Zóna nejbližšího vývoje (Vygotsky)]] - Anna Pangrácová, Martina Vaňková, Miroslava Töpferová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Teorie sociálního kapitálu]] - Petr Kalíšek, Jakub Fryš, Marie Ondrášková, Tereza Navarová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační ekologie]] - Marek Svízela, Jana Skládaná, Zdeňka Žádníková, Tatiana Kňazeová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Network gatekeeping]] - Kateřina Slámová, Eva Sedláková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Reader Response Theory]] (Stanley Fish) - Dana Tomančáková, Lenka Hodicová, Šiková Petra, Horáková Michaela&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Interpretativní repertoáry]] - Romana Jakšlová, Michaela Hortová, Jana Hlavinková, Šárka Vančurová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Diffusion Theory (teorie šíření inovací / difúze inovace)- Lenka Machátová, Klára Kopecká, Zuzana Kunová, Joanna Galuszka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Teorie sociálního učení (Bandura)]] - Lada Matyášová, Zima, Učnová, Matoušek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kulturní modely (Dimenze kultury) (Hall, Hofstede)]] - Katrin Kalay, Renáta Šajnarová, Kristýna Klímková, Lukáš Zduba&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Ellisův model informačního chování]] Lelková Marta, Valešová Marta, Michálková Iva, Foral Jakub&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Information intents (Todd) - Příhoda, Matyáš, Prstek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Symbolické násilí (Bourdieu)]] Kopečný, Petr Šmíd, Jana Pekárková&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Oldasadlo</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=SONY_rootkit&amp;diff=33638</id>
		<title>SONY rootkit</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=SONY_rootkit&amp;diff=33638"/>
		<updated>2013-05-19T11:58:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Oldasadlo: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jonáš Prstek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' rootkit, ochrana proti kopírování, DRM&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - DRM, rootkit&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Sony Rootkit'' je označení pro skupinu software, distribuovaných v roce 2005 na hudebních CD nosičích vydaných společností Sony BMG. Tento software byl původcem stejnojmenné aféry, když se přišlo na to, že tento software je škodlivý a provádí na počítačích zákazníků nedovolené a neohlášené změny.&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Firma Sony BMG byla na začátku minulého desetiletí jedna z prvních, která zaznamenala pokles prodejů hudby spojený s boomem nelegálního kopírování médií. V roce 2000 prohlásil Steve Heckler, viceprezident Sony US, že Sony udělá vše pro zachování současných zisků &amp;lt;ref&amp;gt;Sony exec: We will beat Napster. New Yorkers for Fair Use of Copyright Material [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.nyfairuse.org/sony.xhtml&amp;lt;/ref&amp;gt;. V létě roku 2005 uvedla Sony do oběhu 22 milionů CD nosičů, které obsahovaly tzv. Extended Copy Protection. Poslední říjnový den téhož roku uveřejnil zaměstnanec Microsoftu Mark Russinovich na svém blogu zprávu, že Extended Copy Protection instaluje do počítače software, který zpětně kontaktuje počítače Sony, přitom o něm není zmínka v EULA při instalaci produktu. Russinovich dále uvádí, že software (který označuje bez skrupulí jako rootkit) ohrožuje bezpečnost počítače, bez vědomí uživatele spotřebovává strojový čas a pro laického uživatele je velmi obtížné se jej zbavit&amp;lt;ref&amp;gt;RUSSINOVICH, Mark. Sony, Rootkits and Digital Rights Management Gone Too Far. In: Mark Russinovich’s Blog [online]. 31 Oct 2005. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://blogs.technet.com/b/markrussinovich/archive/2005/10/31/sony-rootkits-and-digital-rights-management-gone-too-far.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;. &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
V reakci na kontroverzi vydala Sony odinstalační program, který ovšem rovněž Russinovich po prozkoumání označil jako nevyhovující - nejen že samotný inkriminovaný soubor neodstraňoval, naopak otevíral nové bezpečnostní trhliny a ještě po uživateli požadoval udání e-mailové adresy a instalaci dalších programů. V té době už byla Extended Copy Protection označována většinou antivirových programů jako virus.&lt;br /&gt;
V té době již nejrůznější počítačové viry začaly zneužívat trhlin vzniklých díky Extended Copy Protection. Rootkit byl údajně používán i k podvádění v online hrách, jmenovitě ve World of Warcraft&amp;lt;ref&amp;gt;LEMOS, Robert. World of Warcraft hackers using Sony BMG rootkit. In: SecurityFocus [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.securityfocus.com/brief/34&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
== Soudní procesy ==&lt;br /&gt;
Už na konci roku 2005 se objevily první žaloby na Sony BMG, a to ze strany soukromých subjektů, ale i třeba ze strany států Texas, New York nebo Kalifornie. Případy skončily jednak vysokými pokutami nebo mimosoudními vyrovnáními&amp;lt;ref&amp;gt;Sony BMG Tentatively Settles Suits on Spyware. The New York Times. 2005, December 30, 2005. Dostupné z: http://www.nytimes.com/2005/12/30/technology/30soft.html?_r=0&amp;lt;/ref&amp;gt;. Ve státě New York měl například každý, kdo si koupil CD s rootkitem, nárok na kompenzaci ve výši $7.50 plus tři hudební CD dle vlastního výběru. Sony dále provinila ve věci narušení autorských práv, protože součástí inkriminovaného software byly kusy kódu běžně šířeného jako součást open-source projektů (LAME Mp3, FAAC, VLC Player atd.).&lt;br /&gt;
== Vliv na současnost ==&lt;br /&gt;
Aféra kolem rootkitu vydaném společností Sony a její dopady jsou stále patrné na dalším vývoji. Co se týče DRM, kauza ukázala, že i největší korporace mají hranice, které nemohou při ochraně svých zisků překročit, zároveň odkryla široké veřejnosti problematiku DRM, z čehož se odvíjí dnešní negativní popularita těchto opatření. Na druhou stranu se kauzou inspirovali i tvůrci škodlivého software - počínaje kauzou jsou rootkity podobného typu běžné u mnohého malware, například počítačový červ StuxNet, použitý v létě 2010 k vyřazení odstředivek na obohacování uranu v nukleárním zařízení v Natanzu v Íránu byl rootkitem z kuchyně Izraele a USA.&amp;lt;ref&amp;gt;BROWN, Bob. Sony BMG rootkit scandal: 5 years later. In: Network World [online]. November 1, 2010 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.networkworld.com/news/2010/110110-sonybmg-rootkit-fsecure-drm.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Oldasadlo</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=SONY_rootkit&amp;diff=33629</id>
		<title>SONY rootkit</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=SONY_rootkit&amp;diff=33629"/>
		<updated>2013-05-19T11:38:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Oldasadlo: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jonáš Prstek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' rootkit, ochrana proti kopírování, DRM&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - DRM, rootkit&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Sony Rootkit'' je označení pro skupinu software, distribuovaných v roce 2005 na hudebních CD nosičích vydaných společností Sony BMG. Tento software byl původcem stejnojmenné aféry, když se přišlo na to, že tento software je škodlivý a provádí na počítačích zákazníků nedovolené a neohlášené změny.&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Firma Sony BMG byla na začátku minulého desetiletí jedna z prvních, která zaznamenala pokles prodejů hudby spojený s boomem nelegálního kopírování médií. V roce 2000 prohlásil Steve Heckler, viceprezident Sony US, že Sony udělá vše pro zachování současných zisků &amp;lt;ref&amp;gt;Sony exec: We will beat Napster. New Yorkers for Fair Use of Copyright Material [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.nyfairuse.org/sony.xhtml&amp;lt;/ref&amp;gt;. V létě roku 2005 uvedla Sony do oběhu 22 milionů CD nosičů, které obsahovaly tzv. Extended Copy Protection. Poslední říjnový den téhož roku uveřejnil zaměstnanec Microsoftu Mark Russinovich na svém blogu zprávu, že Extended Copy Protection instaluje do počítače software, který zpětně kontaktuje počítače Sony, přitom o něm není zmínka v EULA při instalaci produktu. Russinovich dále uvádí, že software (který označuje bez skrupulí jako rootkit) ohrožuje bezpečnost počítače, bez vědomí uživatele spotřebovává strojový čas a pro laického uživatele je velmi obtížné se jej zbavit&amp;lt;ref&amp;gt;RUSSINOVICH, Mark. Sony, Rootkits and Digital Rights Management Gone Too Far. In: Mark Russinovich’s Blog [online]. 31 Oct 2005. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://blogs.technet.com/b/markrussinovich/archive/2005/10/31/sony-rootkits-and-digital-rights-management-gone-too-far.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;. &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
V reakci na kontroverzi vydala Sony odinstalační program, který ovšem rovněž Russinovich po prozkoumání označil jako nevyhovující - nejen že samotný inkriminovaný soubor neodstraňoval, naopak otevíral nové bezpečnostní trhliny a ještě po uživateli požadoval udání e-mailové adresy a instalaci dalších programů. V té době už byla Extended Copy Protection označována většinou antivirových programů jako virus.&lt;br /&gt;
V té době již nejrůznější počítačové viry začaly zneužívat trhlin vzniklých díky Extended Copy Protection. Rootkit byl údajně používán i k podvádění v online hrách, jmenovitě ve World of Warcraft&amp;lt;ref&amp;gt;LEMOS, Robert. World of Warcraft hackers using Sony BMG rootkit. In: SecurityFocus [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.securityfocus.com/brief/34&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
== Soudní procesy ==&lt;br /&gt;
Už na konci roku 2005 se objevily první žaloby na Sony BMG, a to ze strany soukromých subjektů, ale i třeba ze strany států Texas, New York nebo Kalifornie. Případy skončily jednak vysokými pokutami nebo mimosoudními vyrovnáními&amp;lt;ref&amp;gt;Sony BMG Tentatively Settles Suits on Spyware. The New York Times. 2005, December 30, 2005. Dostupné z: http://www.nytimes.com/2005/12/30/technology/30soft.html?_r=0&amp;lt;/ref&amp;gt;. Ve státě New York měl například každý, kdo si koupil CD s rootkitem, nárok na kompenzaci ve výši $7.50 plus tři hudební CD dle vlastního výběru. Sony dále provinila ve věci narušení autorských práv, protože součástí inkriminovaného software byly kusy kódu běžně šířeného jako součást open-source projektů (LAME Mp3, FAAC, VLC Player atd.)&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Oldasadlo</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=SONY_rootkit&amp;diff=33623</id>
		<title>SONY rootkit</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=SONY_rootkit&amp;diff=33623"/>
		<updated>2013-05-19T11:05:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Oldasadlo: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jonáš Prstek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' rootkit, ochrana proti kopírování, DRM&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - DRM, rootkit&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Sony Rootkit'' je označení pro skupinu software, distribuovaných v roce 2005 na hudebních CD nosičích vydaných společností Sony BMG. Tento software byl původcem stejnojmenné aféry, když se přišlo na to, že tento software je škodlivý a provádí na počítačích zákazníků nedovolené a neohlášené změny.&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Firma Sony BMG byla na začátku minulého desetiletí jedna z prvních, která zaznamenala pokles prodejů hudby spojený s boomem nelegálního kopírování médií. V roce 2000 prohlásil Steve Heckler, viceprezident Sony US, že Sony udělá vše pro zachování současných zisků &amp;lt;ref&amp;gt;Sony exec: We will beat Napster. New Yorkers for Fair Use of Copyright Material [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.nyfairuse.org/sony.xhtml&amp;lt;/ref&amp;gt;. V létě roku 2005 uvedla Sony do oběhu 22 milionů CD nosičů, které obsahovaly tzv. Extended Copy Protection. Poslední říjnový den téhož roku uveřejnil zaměstnanec Microsoftu Mark Russinovich na svém blogu zprávu, že Extended Copy Protection instaluje do počítače software, který zpětně kontaktuje počítače Sony, přitom o něm není zmínka v EULA při instalaci produktu. Russinovich dále uvádí, že software (který označuje bez skrupulí jako rootkit) ohrožuje bezpečnost počítače, bez vědomí uživatele spotřebovává strojový čas a pro laického uživatele je velmi obtížné se jej zbavit&amp;lt;ref&amp;gt;RUSSINOVICH, Mark. Sony, Rootkits and Digital Rights Management Gone Too Far. In: Mark Russinovich’s Blog [online]. 31 Oct 2005. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://blogs.technet.com/b/markrussinovich/archive/2005/10/31/sony-rootkits-and-digital-rights-management-gone-too-far.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;. &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
V reakci na kontroverzi vydala Sony odinstalační program, který ovšem rovněž Russinovich po prozkoumání označil jako nevyhovující - nejen že samotný inkriminovaný soubor neodstraňoval, naopak otevíral nové bezpečnostní trhliny a ještě po uživateli požadoval udání e-mailové adresy a instalaci dalších programů. V té době už byla Extended Copy Protection označována většinou antivirových programů jako virus.&lt;br /&gt;
V té době již nejrůznější počítačové viry začaly zneužívat trhlin vzniklých díky Extended Copy Protection. Rootkit byl údajně používán i k podvádění v online hrách, jmenovitě ve World of Warcraft&amp;lt;ref&amp;gt;LEMOS, Robert. World of Warcraft hackers using Sony BMG rootkit. In: SecurityFocus [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.securityfocus.com/brief/34&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
== Soudní procesy ==&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Oldasadlo</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=SONY_rootkit&amp;diff=33610</id>
		<title>SONY rootkit</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=SONY_rootkit&amp;diff=33610"/>
		<updated>2013-05-19T10:33:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Oldasadlo: Založena nová stránka: '''Autor:''' Jonáš Prstek  '''Klíčová slova:''' rootkit, ochrana proti kopírování, DRM '''Synonyma:''' ---  '''Související pojmy:'''  	&amp;lt;blockquote&amp;gt; ''nadřazené'...&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jonáš Prstek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' rootkit, ochrana proti kopírování, DRM&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - DRM, rootkit&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Sony Rootkit'' je označení pro skupinu software, distribuovaných v roce 2005 na hudebních CD nosičích vydaných společností Sony BMG. Tento software byl původcem stejnojmenné aféry, když se přišlo na to, že tento software je škodlivý a provádí na počítačích zákazníků nedovolené a neohlášené změny.&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Firma Sony BMG byla na začátku minulého desetiletí jedna z prvních, která zaznamenala pokles prodejů hudby spojený s boomem nelegálního kopírování médií. V roce 2000 prohlásil Steve Heckler, viceprezident Sony US, že Sony udělá vše pro zachování současných zisků &amp;lt;ref&amp;gt;Sony exec: We will beat Napster. New Yorkers for Fair Use of Copyright Material [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.nyfairuse.org/sony.xhtml&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Oldasadlo</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_bakal%C3%A1%C5%99e&amp;diff=33592</id>
		<title>KISK:Blok expertů/Témata pro bakaláře</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_bakal%C3%A1%C5%99e&amp;diff=33592"/>
		<updated>2013-05-19T09:45:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Oldasadlo: /* David Grudl: User Experience */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;div style=&amp;quot;float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Organizační pokyny==&lt;br /&gt;
===Postup při tvorbě hesla===&lt;br /&gt;
# na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,&lt;br /&gt;
# pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,&lt;br /&gt;
# pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete toto heslo na e-mail (mailto:kovarova@phil.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,&lt;br /&gt;
# kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),&lt;br /&gt;
# heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 19. KVĚTNA 2013. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 16. ČERVNA 2013.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Požadavky na hesla===&lt;br /&gt;
* Minimální rozsah textu hesla je 3000 znaků (bez hlavičky a literatury).&lt;br /&gt;
* Heslo je primárně odborný text, jeho cílem je pak definování významu hesla (tj. aby čtenář pochopil, co si představit pod daným pojmem).&lt;br /&gt;
* Obsah je podložen odbornou literaturou, která je v textu uvedena.&lt;br /&gt;
* Text splňuje všechny klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]]); pokud nebude v práci dodrženo nebo bude chybně, bude heslo vráceno k přepracování! Základní principy pro odborný text může nabídnout předmět KPI11 Kurz práce s informacemi nebo [http://www.slideshare.net/CEINVE/kurz-prace-s-informacemi studijní materiály], který z tohoto předmětu vznikl.&lt;br /&gt;
* S výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na jiná hesla, která jsou v textu zmíněna (v textu musí být odkázáno min. na 5 dalších pojmů).&lt;br /&gt;
* Heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu.&lt;br /&gt;
* U hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené). S výjimkou synonym taková slova existují pro každý pojem, pokud si nejste jisti významem těchto kategorií, podívejte se na učivo prvního stupně základní školy v českém jazyce. Pokud nebudou uvedena nebo budou špatně, bude heslo vráceno k přepracování!&lt;br /&gt;
* Heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Časté chyby ===&lt;br /&gt;
Vzhledem k množství opakujících se chyb a počtu a podobě vrácených úkolů v semestru podzim 2012 je nově zařazena do pokynů sekce častých chyb, která se bude postupně rozšiřovat. Kromě toho bude značně zpřísněno hodnocení a opravu jakákoli z dále uvedených chyb bude důvodem vrácení hesla. Pokud si nebudete u svého tématu jisti, jak se některému z prohřešků vyhnout nebo jak naplnit daný požadavek pro odborný text, raději se spojte s vyučující předmětu.&lt;br /&gt;
Mezi nedostatky, kterým je nutné se vyhnout, patří:&lt;br /&gt;
* Použití Wikipedie (jakékoli jazykové mutace)&lt;br /&gt;
* Nepoužití odborných zdrojů, nestačí ani zpravodajství či popularizační články&lt;br /&gt;
* Vycházení ze zdrojů od jediného původce (zkresluje, nejsou uváděny nedostatky vztažené k jeho problematice, nejsou konfrontovány různé názory na problematiku)&lt;br /&gt;
* Čerpání z méně než tří odborných (ne popularizačních, komerčních a jinak problematických) zdrojů&lt;br /&gt;
* Záznamy zdrojů odlišné od formy podle platné normy ISO 690&lt;br /&gt;
* V použitých zdrojích uvedení webového sídla místo webové stránky, která skutečně byla použita k získání použitých informací&lt;br /&gt;
* Obsah netvořen plynulými a logicky navazujícími celými větami&lt;br /&gt;
* Nedodržení formy odborného vyjadřování (básnické či hovorové výrazy nejsou akceptovány)&lt;br /&gt;
* Plagiátorství (pokud je i delší část věty převzata, aniž by byla označena jako citace, tj. uzavření v uvozovkách a odkaz na zdroj, neboparafráze není označena odkazem na zdroj)&lt;br /&gt;
* Složení celého textu z cizích materiálů (nestačí, když je text jedinečný v seskládání k sobě, musí být původní v tom smyslu, že autor odborného textu je jeho původcem, např. na základě odborných zdrojů si vezme situaci ve dvou státech a sám vlastními myšlenkovými pochody vytvoří srovnání vycházející ne z jeho dojmů, ale z odborných zdrojů)&lt;br /&gt;
* Špatné či neexistující formátování (hodnotí se obsah i forma)&lt;br /&gt;
* Větší množství hrubek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Blok expertů - Vzor ===&lt;br /&gt;
* [[grooming]] - Pavla Kovářová&lt;br /&gt;
&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
{{RIGHTTOC}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - jaro 2013==&lt;br /&gt;
=== Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Analýza chování]]&lt;br /&gt;
*[[Datový korpus]]&lt;br /&gt;
*[[Dialogový systém]]&lt;br /&gt;
*[[Diskrétní model]]&lt;br /&gt;
*[[Foném]] - Michal Kaláb&lt;br /&gt;
*[[Formální systém]]&lt;br /&gt;
*[[Grafém]] - Michaela Kouřilová&lt;br /&gt;
*[[Hilbertův program]] - Lenka Machátová&lt;br /&gt;
*[[Informační šum]] - Jana Otevřelová&lt;br /&gt;
*[[Informatika]] - Eva Sedláková&lt;br /&gt;
*[[Interdisciplinarita]]&lt;br /&gt;
*[[Kognitivní věda]] - Jan Strach&lt;br /&gt;
*[[Logika]] - Klára Kopecká&lt;br /&gt;
*[[Mealyho automat]]&lt;br /&gt;
*[[Neuron]] Jakub Fryš&lt;br /&gt;
*[[Neurotransmiter]] - Ester Březinová&lt;br /&gt;
*[[Operační systém]]&amp;amp;nbsp;Dušan Schnelly&lt;br /&gt;
*[[Počítačová simulace]] - Alexandra Pešáková&lt;br /&gt;
*[[Počítačová věda]]&lt;br /&gt;
*[[Pravděpodobnostní model]]&lt;br /&gt;
*[[Primární emoce]] - Michaela Horáková&lt;br /&gt;
*[[Russelův paradox]] - Radovan Bartošek&lt;br /&gt;
*[[Sekundární emoce]] - Marie Křivá&lt;br /&gt;
*[[Skrytý Markovův model]]&lt;br /&gt;
*[[Synapse]] - Denisa Karpeová&lt;br /&gt;
*[[Syntéza řeči]] - Lukáš Zduba&lt;br /&gt;
*[[Taxonomie]] - Roman Novotný&lt;br /&gt;
*[[Teorie her]] - Martina Leitgebová&lt;br /&gt;
*[[Teorie informace]] - Barbora Mohelníková&lt;br /&gt;
*[[Věta o neúplnosti]]&lt;br /&gt;
*[[Vězňovo dilema]] - Viktor Michnáč&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů===&lt;br /&gt;
* [[CMS]] (Content Management System) - Václav Kůs&lt;br /&gt;
* [[crowdfunding]] - Lucie Malúšková&lt;br /&gt;
* [[doménová znalost]]&lt;br /&gt;
* [[Kickstarter]] - Vojtěch Dvořák&lt;br /&gt;
* [[konkurence]] - Jana Pekárková&lt;br /&gt;
* [[koučování]] - Michaela Hortová&lt;br /&gt;
* [[Lean Startup]] - Tereza Navarová&lt;br /&gt;
* [[market test]]&lt;br /&gt;
* [[MVP]] (Minimum Viable Product)&lt;br /&gt;
* [[networking]] - Kateřina Kopecká&lt;br /&gt;
* [[programátor]] - Dana Tomančáková&lt;br /&gt;
* [[religionistika]] - Jana Slaná&lt;br /&gt;
* [[slevový portál]] - Iveta Jansová&lt;br /&gt;
* [[split test]]&lt;br /&gt;
* [[StarCube]] - Adriana Fujková&lt;br /&gt;
* [[Startup Hipster]]&lt;br /&gt;
* [[StartupClub]]&lt;br /&gt;
* [[umělá inteligence]] - Martin Man&lt;br /&gt;
* [[záloha]] - Tatiana Kňazeová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[akustika]] Kateřina Hubáčková&lt;br /&gt;
*[[audiovizuální nosič]] Štěpán Řezník&lt;br /&gt;
*[[autodidaktika]]&amp;amp;nbsp;- Lenka Cvrkalová&lt;br /&gt;
*[[bibliografická databáze]]&lt;br /&gt;
*[[dějiny hudby]] Zdeňka Žádníková&lt;br /&gt;
*[[elektronická databáze]] Klára Tesařová&lt;br /&gt;
*[[encyklopedická databáze]]&lt;br /&gt;
*[[estetika]] Marie Ondrášková&lt;br /&gt;
*[[historiografie]] - Petr Šmíd&lt;br /&gt;
*[[hudební knihovna]]&lt;br /&gt;
*[[Hudební psychologie]] - Lada Ambrožová&lt;br /&gt;
*[[hudební sociologie]] &lt;br /&gt;
*[[Hudební věda]] Tereza Fussová&lt;br /&gt;
*[[hudebnina]] &lt;br /&gt;
*[[IAML]] (International Association of Music Libraries, Archives and Documentation Centres) - Martina Sochorová&lt;br /&gt;
*[[Intergram]] Martina Sehnalová&lt;br /&gt;
*[[kolektivní licenční smlouva]] - Jana Pekárková&lt;br /&gt;
*[[partitura]] Miroslava Töpferová&lt;br /&gt;
*[[producent]]&lt;br /&gt;
*[[prvotisk]] Miroslava Töpferová&lt;br /&gt;
*[[Sémiotika]] Petr Kalíšek&lt;br /&gt;
*[[stream]] &lt;br /&gt;
*[[zvuková databáze]]&lt;br /&gt;
*[[zvukový nosič]] - Lukáš Strouhal&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii===&lt;br /&gt;
*[[autor]] - Petr Šmíd&lt;br /&gt;
*[[duševní hygiena]] - Lenka Cvrkalová&lt;br /&gt;
*[[koktejlový efekt]] (v komunikaci) - Karolína Krbcová&lt;br /&gt;
*[[krizová komunikace]] Svoboda Petr&lt;br /&gt;
*[[lobbing]] - Gabriela Tšponová&lt;br /&gt;
*[[lustrace]]&lt;br /&gt;
*[[mediální komunikace]] Jana Doupovcová&lt;br /&gt;
*[[mediální obraz]] &lt;br /&gt;
*[[mediální poradce]]&lt;br /&gt;
*[[mediální prohlášení]]&lt;br /&gt;
*[[operativní management]]&lt;br /&gt;
*[[PR agentura]] Iva Michálková&lt;br /&gt;
*[[pravidlo 3Ř]]&lt;br /&gt;
*[[strategický management]] Martina Zoubková&lt;br /&gt;
*[[toxické médium]] - Svoboda Petr&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Analýza rizik]]&lt;br /&gt;
*[[Audit]] Petr Zapletal&lt;br /&gt;
*[[Customizace]]&lt;br /&gt;
*[[Databázový systém]] - Ivana Krištofová&lt;br /&gt;
*[[Demo verze]] - Jaromír Červený&lt;br /&gt;
*[[Desktop]] Kateřina Slámová&lt;br /&gt;
*[[Globální strategie]] firmy&lt;br /&gt;
*[[Hosting]]&lt;br /&gt;
*[[IaaS]] - Filip Kocián&lt;br /&gt;
*[[Infrastruktura]]&lt;br /&gt;
*[[Konektivita]]&lt;br /&gt;
*[[Metodika]]&lt;br /&gt;
*[[Mikroprocesor]] Martin Chalupa&lt;br /&gt;
*[[Monitoring]]&amp;amp;nbsp;&lt;br /&gt;
*[[Multitenancy]]&lt;br /&gt;
*[[PaaS]] Kristýna Klímková&lt;br /&gt;
*[[Procesní řízení]]&lt;br /&gt;
*[[Procesor]] Vítězslav Rathouz&lt;br /&gt;
*[[Přenosová rychlost]]&lt;br /&gt;
*[[RAM]] (Random Access Memory)- Michal Létal&lt;br /&gt;
*[[SaaS]] - Jakub Horák&lt;br /&gt;
*[[Server]] &lt;br /&gt;
*[[SLA]] (Service-Level Agreement)&lt;br /&gt;
*[[Strategie]] &lt;br /&gt;
*[[Škálovatelnost]] - Jana Vebrová&lt;br /&gt;
*[[Virtualizace]]- Jitka Šiborová&lt;br /&gt;
*[[Výpočetní infrastruktura]]&lt;br /&gt;
*[[Webový server]] - Jakub Foral&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== David Grudl: User Experience ===&lt;br /&gt;
*[[aplikace]]&lt;br /&gt;
*[[CAPTCHA]] - Laura Kabai&lt;br /&gt;
*[[DRM]] (Digital Rights Management) - Jozef Tkáčik&lt;br /&gt;
*[[Ego]] - Martina Volavková&lt;br /&gt;
*[[e-shop]] - Martina Leitgebová&lt;br /&gt;
*[[mobilní aplikace]] &lt;br /&gt;
*[[ReCAPTCHA]] - Eva Mertová&lt;br /&gt;
*[[rootkit]] - Zdeňka Sovková&lt;br /&gt;
*[[SONY rootkit]] - Jonáš Prstek&lt;br /&gt;
*[[Vyhledávač]]&lt;br /&gt;
*[[webová aplikace]] - Jakub Foral&lt;br /&gt;
*[[zdrojový kód]] - Renáta Šajnarová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse?===&lt;br /&gt;
*[[archivace]]&lt;br /&gt;
*[[Big Data]]&lt;br /&gt;
*[[Business Development]]&lt;br /&gt;
*[[BYO]] (Bring Your Own)&lt;br /&gt;
*[[dostupnost]] (služby)&lt;br /&gt;
*[[dotyková obrazovka]] - Marie Štouračová&lt;br /&gt;
*[[facilitace]]&lt;br /&gt;
*[[firemní kultura]] - Michal Rohovský&lt;br /&gt;
*[[generace Y]] Iva Michálková&lt;br /&gt;
*[[globální firma]] Lukáš Závodný&lt;br /&gt;
*[[hybridní notebook]]&lt;br /&gt;
*[[Change Management]]&lt;br /&gt;
*[[informační exploze]] - Boris Turek&lt;br /&gt;
*[[interní marketing]] - Štěpánka Kaftanová&lt;br /&gt;
*[[jazyk nových médií]]&lt;br /&gt;
*[[judikát]] - Jana Kantorová&lt;br /&gt;
*[[Knowledge Management]] (řízení znalostí)&lt;br /&gt;
*[[komunikační strategie]] - Michaela Kočová&lt;br /&gt;
*[[kontextová inzerce]]&lt;br /&gt;
*[[korporátní firma]]&lt;br /&gt;
*[[Lunch and Learn]]&lt;br /&gt;
*[[mediální plán]]&lt;br /&gt;
*[[mobilní firma]]&lt;br /&gt;
*[[nestrukturovaná data]]&lt;br /&gt;
*[[portfolio]]&lt;br /&gt;
*[[relevance]]&lt;br /&gt;
*[[ROI]] (Return on investment) - Václav Kůs&lt;br /&gt;
*[[řízení inovací]]&lt;br /&gt;
*[[strukturovaná data]]&lt;br /&gt;
*[[Velká čtyřka]] (auditorských firem)&lt;br /&gt;
*[[vizualizace]]&lt;br /&gt;
*[[vizualizační software]]&lt;br /&gt;
*[[webcast]]&lt;br /&gt;
*[[webinář]]- Jana Vebrová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let===&lt;br /&gt;
*[[andragogika]]&lt;br /&gt;
*[[autentizace]]&lt;br /&gt;
*[[bibliografická portál]]&lt;br /&gt;
*[[Business model]]&lt;br /&gt;
*[[citace]]- Karpeová Denisa&lt;br /&gt;
*[[Citace PRO]]&lt;br /&gt;
*[[citační manažer]] - Michala Mádlová&lt;br /&gt;
*[[depozitář]]&lt;br /&gt;
*[[ebrary]]&lt;br /&gt;
*[[eReading]] - Pavla Otrasová&lt;br /&gt;
*[[Flexibookstore]]&lt;br /&gt;
*[[hardwarová čtečka]] - Lenka Hodicová&lt;br /&gt;
*[[konzorcium]]&lt;br /&gt;
*[[kulturologie]] - Kateřina Šťastná&lt;br /&gt;
*[[odpis]] (z knihovního fondu)&lt;br /&gt;
*[[revize]] (knihovního fondu)&lt;br /&gt;
*[[skriptárna]]&lt;br /&gt;
*[[softwarová čtečka]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015===&lt;br /&gt;
*[[čtenářská gramotnost]] Pernesová Eliška&lt;br /&gt;
*[[evidence knihoven]]&lt;br /&gt;
*[[grafik]]&lt;br /&gt;
*[[informační instituce]]&lt;br /&gt;
*[[informační zdroj]]&lt;br /&gt;
*[[knihovní rada]]&lt;br /&gt;
*[[knihovnictví]]&lt;br /&gt;
*[[komunitní knihovna]]&lt;br /&gt;
*[[Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015]] - Alena Paulusová&lt;br /&gt;
*[[krajská knihovna]] - Romana Jakšlová&lt;br /&gt;
*[[LiStOVáNí]] - Kristýna Kalmárová&lt;br /&gt;
*[[metodické doporučení]]&lt;br /&gt;
*[[metodický knihovník]]&lt;br /&gt;
*[[občanská iniciativa]]&lt;br /&gt;
*[[obnova fondu]]&lt;br /&gt;
*[[odborné knihovnictví]]&lt;br /&gt;
*[[příspěvková organizace]] - Michal Rohovský&lt;br /&gt;
*[[rychločtení]] - Šteinigerová&lt;br /&gt;
*[[U3V]] (Univerzita třetího věku)&lt;br /&gt;
*[[veřejné knihovnictví]]&lt;br /&gt;
*[[výměnný fond]]&lt;br /&gt;
*[[výzkum potřeb]]&lt;br /&gt;
*[[výzkum spokojenosti]]&lt;br /&gt;
*[[základní knihovna]]&lt;br /&gt;
*[[zřizovatel knihovny]] - Jana Krůčková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Roman Hřebecký: Kreativita v marketingu - vystrčte hlavu z krabice===&lt;br /&gt;
*[[Comunity Building]]&lt;br /&gt;
*[[Content Marketing]] - Martin Bartoš&lt;br /&gt;
*[[Copywriting]] - Radim Chalupník&lt;br /&gt;
*[[COWO Brno]]&lt;br /&gt;
*[[Coworking]] - Jana Kantorová&lt;br /&gt;
*[[Event]] - Olga Senčaková&lt;br /&gt;
*[[GeoTracking]]&lt;br /&gt;
*[[Know How]]&lt;br /&gt;
*[[LARP]] (Live Action Role Playing) - Martin Brzobohatý&lt;br /&gt;
*[[marketingová agentura]]&lt;br /&gt;
*[[Media Relation]]&lt;br /&gt;
*[[morální flexibilita]] - Jakub Forman&lt;br /&gt;
*[[Naučmese.cz]] - Martin Bartoš&lt;br /&gt;
*[[negativní reklama]] - Katarína Filičková&lt;br /&gt;
*[[nerd]] - Václav Piták&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Věra Vohlídalová: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století===&lt;br /&gt;
===Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti===&lt;br /&gt;
[[osobní knihovna]] - Jana Skládaná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Michal Šerák: Další vzdělávání dospělých v knihovnách===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - podzim 2012==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Digitální certifikát]] - Lucie Malúšková&lt;br /&gt;
*[[E-mailová notifikace]] - Jan Martinek&lt;br /&gt;
*[[Internetbanking]] - Iveta Jansová&lt;br /&gt;
*[[JIC]] (Jihomoravské inovační centrum) - Alena Brožová&lt;br /&gt;
*[[Mint.com]] - Vojtěch Dvořák&lt;br /&gt;
*[[Mobilní web]] - Jozef Tkáčik&lt;br /&gt;
*[[Morálka]] - Martina Sochorová&lt;br /&gt;
*[[Programování]] - Vítězslav Rathouz&lt;br /&gt;
*[[Smlouva]] - Monika Krejčová&lt;br /&gt;
*[[SSL]] (Secure Sockets Layer) - Michal Létal&lt;br /&gt;
*[[Šifrování]] - Jonáš Kopp  &lt;br /&gt;
*[[Vyhláška]] - Petr Šmíd&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Niceské třídění]] - Lenka Cvrkalová&lt;br /&gt;
*[[Ochranná známka]] - Veronika Chromá&lt;br /&gt;
*[[Průmyslové vlastnictví]] - Tereza Fussová&lt;br /&gt;
*[[Rešerše]] - zpracováno dříve&lt;br /&gt;
*[[ÚPV]] - &lt;br /&gt;
*[[Užitný vzor]] - Lada Ambrožová&lt;br /&gt;
*[[Vědecká teorie]] - Pavla Otrasová&lt;br /&gt;
*[[Vídeňská dohoda]] - Anna Stránská&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?===&lt;br /&gt;
* [[Ceny za rozvoj české Wikipedie]]- Laura Kabai&lt;br /&gt;
* [[encyklopedie]] - Eliška Pernesová&lt;br /&gt;
* [[QRpedia]] - Boris Turek&lt;br /&gt;
* [[trol]] (na internetu) - Lukáš Závodný&lt;br /&gt;
* [[Wikikniha]] - Edita Hečová&lt;br /&gt;
* [[Wikimedia ČR]] - Štěpánka Kaftanová&lt;br /&gt;
* [[Wikimedia Foundation]] - Václav Ovčačík&lt;br /&gt;
* [[WikiSkripta]] - Kateřina Kopecká&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?===&lt;br /&gt;
* [[bibliografie]] - Matej Kucharovic&lt;br /&gt;
* [[Blended learning]] - Roman Novotný&lt;br /&gt;
* [[elektronický zdroj]] - Klára Tesařová&lt;br /&gt;
* [[HDP]] (hrubý domácí produkt) - Lada Kadaníková&lt;br /&gt;
* [[Hippokratova přísaha]] - &lt;br /&gt;
* [[legislativa]] - Olga Senčaková&lt;br /&gt;
* [[lékařská etika]] - Michaela Hortová&lt;br /&gt;
* [[lékařství]] - Jana Doupovcová&lt;br /&gt;
* [[Medvik]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[MVS|meziknihovní výpůjční služba]] - již zpracováno&lt;br /&gt;
* [[Národní soustava povolání]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[portál]] - Jaroslav Bednář&lt;br /&gt;
* [[Problem-based learning]] - Lenka Svobodová&lt;br /&gt;
* [[sociální lékařství]] - Michaela Kouřilová&lt;br /&gt;
* [[veřejná knihovna]] - Sylva Šimůnková&lt;br /&gt;
* [[zdravotnictví]] - Jan Hrabal&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu===&lt;br /&gt;
* [[datová schránka]] - Jana Pekárková&lt;br /&gt;
* [[eGovernment]] - Martin Brzobohatý&lt;br /&gt;
* [[elektronické volby]] - Kateřina Petrová&lt;br /&gt;
* [[Ernst &amp;amp; Young]] - Lucie Bělejová&lt;br /&gt;
* [[judikatura]] - Petr Šmíd&lt;br /&gt;
* [[Opencard]] - Daniel Novák&lt;br /&gt;
* [[rodné číslo]] - Marie Lemonová&lt;br /&gt;
* [[sKarta]] - Lenka Cvrkalová&lt;br /&gt;
* [[soukromí]] - Katarína Filičková&lt;br /&gt;
* [[výběrové řízení]] - Michal Rohovský&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky===&lt;br /&gt;
* [[Apple TV]] - Karolína Krbcová&lt;br /&gt;
* [[Bluetooth]] - Alena Paulusová&lt;br /&gt;
* [[Geek]] - Jaroslav Bednář&lt;br /&gt;
* [[Geocaching]] - Veronika Krausová&lt;br /&gt;
* [[iPod]] - Tereza Čoupková&lt;br /&gt;
* [[Mastercard Paypass]] - Lukáš Strouhal&lt;br /&gt;
* [[Mobito]] - Jakub Forman&lt;br /&gt;
* [[NFC]] (Near Field Communication)- Kateřina Šťastná&lt;br /&gt;
* [[Passbook]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
* [[Poken]] - Gabriela Tšponová&lt;br /&gt;
* [[Product placement]]- Filip Kocián&lt;br /&gt;
* [[SIM karta]] - Denisa Šnédarová&lt;br /&gt;
* [[úložiště]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
* [[Use Case]] – Jan Martinek&lt;br /&gt;
* [[Visa payWave]] - Eva Mertová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality===&lt;br /&gt;
* [[autobiografie]] - Martina Sehnalová&lt;br /&gt;
* [[CD]] (kompaktní disk) - Martin Chalupa &lt;br /&gt;
* [[DVD]] - Martina Volavková&lt;br /&gt;
* [[etický kodex]] - Zdeňka Sovková&lt;br /&gt;
* [[kamera]] - Andrea Prokopová&lt;br /&gt;
* [[nářečí]] - Michal Kaláb&lt;br /&gt;
* [[orální historie]] - Ester Březinová&lt;br /&gt;
* [[paměťový disk]] – Kristýna Klímková&lt;br /&gt;
* [[pramen]] (ne vodní) - Lenka Cahlová&lt;br /&gt;
* [[Stopy totality]] - Anna Halfarová&lt;br /&gt;
* [[zákon o archivnictví a spisové službě]] - Jana Pekárková&lt;br /&gt;
* [[Zmizelí sousedé]] - Jana Slaná&lt;br /&gt;
* [[žurnalistika]] - Kateřina Slámová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů===&lt;br /&gt;
* [[matice]] - Petr Věžník&lt;br /&gt;
* [[MZK]] (Moravská zemská knihovna)- Andrea Mizerová&lt;br /&gt;
* [[výslovnostní slovník]] - Eva Sedláková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy===&lt;br /&gt;
* [[citlivý údaj]] (dle zákona) - Jana Krůčková&lt;br /&gt;
* [[ČSÚ]] (Český statistický úřad) - Václav Kůs&lt;br /&gt;
* [[ISSP]] (International Social Survey Programme) - Veronika Víšková&lt;br /&gt;
* [[OECD]] (Organisation for Economic Co-operation and Development) - Václav Kůs&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vít Šisler: Digital Game-Based Learning: Využití počítačových her ve vzdělávání ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Debriefing]] - Daniela Králová&lt;br /&gt;
*[[Evropa 2045]] - Jana Otevřelová&lt;br /&gt;
*[[Evropská rada]] - Petr Zapletal&lt;br /&gt;
*[[GBL]] (Game based learning) - Eva Durnová&lt;br /&gt;
*[[Impaktovaný časopis]] - Martina Zoubková&lt;br /&gt;
*[[Hra na hrdiny]] (Role-playing game) - Ivo Macík&lt;br /&gt;
*[[Serious game]] - Jonáš Prstek&lt;br /&gt;
*[[Simulační hra]] - Petr Pospíchal&lt;br /&gt;
*[[Strategická hra]] - Věra Žitková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety===&lt;br /&gt;
*[[Klementinum]] - Katrin Kalay&lt;br /&gt;
*[[MDT]] - Miroslava Brázdová&lt;br /&gt;
*[[Mellonova nadace]] - Anna Halfarová&lt;br /&gt;
*[[mikrofilmování]] - Barbora Mohelníková&lt;br /&gt;
*[[MIT]] (Massachusetts Institute of Technology) - Jakub Alt&lt;br /&gt;
*[[UNIX]] - Dagmar Chládková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce===&lt;br /&gt;
*[[CZ.NIC]] - Jakub Alt&lt;br /&gt;
*[[digitální podpis]] - Michal Rohovský&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - JARO 2012==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===&lt;br /&gt;
* [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek&lt;br /&gt;
* [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová&lt;br /&gt;
* [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek&lt;br /&gt;
* [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková&lt;br /&gt;
* [[Psychoterapie]] - Eva Popelková&lt;br /&gt;
* [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová&lt;br /&gt;
* [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová&lt;br /&gt;
* [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová&lt;br /&gt;
* [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová&lt;br /&gt;
* [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová&lt;br /&gt;
* [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová&lt;br /&gt;
* [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová&lt;br /&gt;
* [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková&lt;br /&gt;
*[[skenování pro digitalizaci - techniky]]  Michala Mádlová&lt;br /&gt;
*[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz&lt;br /&gt;
*[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová&lt;br /&gt;
*[[MARC21]] - Michal Klajban&lt;br /&gt;
*[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek&lt;br /&gt;
*[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová&lt;br /&gt;
*[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
*[[ALTO]] - Jan Karlík&lt;br /&gt;
*[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová&lt;br /&gt;
*[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha&lt;br /&gt;
*[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová&lt;br /&gt;
*[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová&lt;br /&gt;
*[[Digitalkoot]] - Lucie Malúšková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===&lt;br /&gt;
* [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová&lt;br /&gt;
* [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková&lt;br /&gt;
* [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ)  - Petra Němcová&lt;br /&gt;
* [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos&lt;br /&gt;
* [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana&lt;br /&gt;
* [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková&lt;br /&gt;
* [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
* [[školská reforma]] - Jana Slaná&lt;br /&gt;
* [[rámcové vzdělávací programy]] &lt;br /&gt;
* [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová&lt;br /&gt;
* [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Martin Bastl: Netwar===&lt;br /&gt;
* [[netwar]] - Julie Haladová&lt;br /&gt;
* [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
* [[kracking]] - Petra Němcová&lt;br /&gt;
* [[phreaking]] - Edita Hečová&lt;br /&gt;
* [[phishing]] - Martin Chalupa&lt;br /&gt;
* [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák&lt;br /&gt;
* [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová&lt;br /&gt;
* [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová&lt;br /&gt;
* [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká&lt;br /&gt;
* [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová&lt;br /&gt;
* [[FloodNet]] - Roman Novotný&lt;br /&gt;
* [[kauza Napster]] - Filip Kocián&lt;br /&gt;
* [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová&lt;br /&gt;
* [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová&lt;br /&gt;
* [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová&lt;br /&gt;
* [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová&lt;br /&gt;
* [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová&lt;br /&gt;
* [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai&lt;br /&gt;
* [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal&lt;br /&gt;
* [[Informační válka]] - Jiří Beran&lt;br /&gt;
* [[Malware]] - Michal Létal&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Petr Přidal: Georeferencer===&lt;br /&gt;
* [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek&lt;br /&gt;
* [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===&lt;br /&gt;
* [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová&lt;br /&gt;
* [[interakční design]] - Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
* [[obsahová strategie]] (content strategy)&lt;br /&gt;
* [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil&lt;br /&gt;
* [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp&lt;br /&gt;
* [[JavaScript]] - Jan Karlík&lt;br /&gt;
* [[wireframy]] - Lukáš Závodný, Václav Kůs&lt;br /&gt;
* [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
* [[webová typografie]] - Daniela Králová&lt;br /&gt;
* [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš&lt;br /&gt;
* [[UX designer]]&lt;br /&gt;
* [[UX design]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová&lt;br /&gt;
* [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský&lt;br /&gt;
* [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar&lt;br /&gt;
* [[Gamifikace]] - Jaromír Červený&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===&lt;br /&gt;
* [[FinLiCo]] - Martina Musilová&lt;br /&gt;
* [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská&lt;br /&gt;
* [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová&lt;br /&gt;
* [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová&lt;br /&gt;
* [[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka&lt;br /&gt;
* [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková&lt;br /&gt;
* [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová&lt;br /&gt;
* [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová&lt;br /&gt;
* [[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]] - Jakub Alt&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===&lt;br /&gt;
* [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková&lt;br /&gt;
* [[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková&lt;br /&gt;
* [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková&lt;br /&gt;
* [[Software Studies]] - Martina Volavková&lt;br /&gt;
* [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová&lt;br /&gt;
* [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá&lt;br /&gt;
* [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká&lt;br /&gt;
* [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček&lt;br /&gt;
* [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík&lt;br /&gt;
* [[Prediktivní analýza s využitím internetu]] - Jakub Procházka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===&lt;br /&gt;
* [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[Nový směr ve vývoji Kinectu]] - Lukáš Kisler&lt;br /&gt;
* [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===&lt;br /&gt;
* [[mHealth]] - Jan Hrabal&lt;br /&gt;
* [[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová&lt;br /&gt;
* [[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová&lt;br /&gt;
* [[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová&lt;br /&gt;
* [[eRecept]] - Myroslava Kutsyn&lt;br /&gt;
* [[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová&lt;br /&gt;
* [[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb&lt;br /&gt;
* [[Nová média ve zdravotnictví]] - Daniel Novák&lt;br /&gt;
* [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
* [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík&lt;br /&gt;
* [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský&lt;br /&gt;
* [[Expertní systémy v péči o zdraví]] - Martin Mašek&lt;br /&gt;
* [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková&lt;br /&gt;
* [[SignWriting]] - Alena Paulusová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===&lt;br /&gt;
* [[TED]] - Michal Klajban&lt;br /&gt;
* [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová&lt;br /&gt;
* [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý&lt;br /&gt;
* [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - podzim 2011==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===&lt;br /&gt;
* [[Politická satira]] - Dagmar Šiková&lt;br /&gt;
* [[City identity]] - Drahomír Hájek&lt;br /&gt;
* [[Mystifikace]] - Jakub Forman&lt;br /&gt;
* [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===&lt;br /&gt;
* [[user experience]] - Jakub Procházka&lt;br /&gt;
* [[user-centered design]] - Iveta Jansová&lt;br /&gt;
* [[UX designer]] - Simona Střalková&lt;br /&gt;
* [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová&lt;br /&gt;
* [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová&lt;br /&gt;
* [[design služeb]] - Marie Štouračová&lt;br /&gt;
* [[použitelnost]] - Jitka Šiborová&lt;br /&gt;
* [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková&lt;br /&gt;
* [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===&lt;br /&gt;
* [[ne-konference]] - Dagmar Šiková&lt;br /&gt;
* [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
* [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===&lt;br /&gt;
* [[Corporate Design]] - Daniel Šváb&lt;br /&gt;
* [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová&lt;br /&gt;
* [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová&lt;br /&gt;
* [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp&lt;br /&gt;
* [[Brand]] &lt;br /&gt;
* [[Font]] - Andrea Szászová&lt;br /&gt;
* [[Typografie]] -Lucie Górecká&lt;br /&gt;
* [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková&lt;br /&gt;
* [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková&lt;br /&gt;
* [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Michal Juhás: Bookfan===&lt;br /&gt;
* [[StartUp]] - Petr Maňásek&lt;br /&gt;
* [[Facebook]]&lt;br /&gt;
* [[Business plan]] - Michaela Kočová&lt;br /&gt;
* [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
* [[Angel investor]] - Ester Březinová&lt;br /&gt;
* [[exit strategy]] - Monika Krejčová&lt;br /&gt;
* [[self-publishing]] - Jiří Krišpin&lt;br /&gt;
* [[Online komunita]] - Eva Durnová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===&lt;br /&gt;
* [[korpus]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský&lt;br /&gt;
* [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn&lt;br /&gt;
* [[syntax]] - Alena Brožová&lt;br /&gt;
* [[slovotvorba]] - Martina Sochorová&lt;br /&gt;
* [[sémantika]] - Dominika Frömelová&lt;br /&gt;
* [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká&lt;br /&gt;
* [[VerbaLex]] - Karolína Žáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Josef Průša: Open source hardware===&lt;br /&gt;
* [[open source hardware]] - Daniela Králová&lt;br /&gt;
* [[GNU GPL]] - Milan Spisar&lt;br /&gt;
* [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová&lt;br /&gt;
* [[OpenCores]] - Martin Mašek&lt;br /&gt;
* [[RepRap]] - Kristina Luskačová&lt;br /&gt;
* [[Arduino]] - Julie Haladová&lt;br /&gt;
* [[3D tisk]] - Kristina Luskačová&lt;br /&gt;
* [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová&lt;br /&gt;
* [[3D skener]] - Katarína Hečková&lt;br /&gt;
* [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[BTS]] - Martina Snozová&lt;br /&gt;
*[[geolokace]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
*[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
*[[IP adresa]] - Martina Snozová&lt;br /&gt;
*[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč&lt;br /&gt;
*[[Augmented Reality]] - Marek Moťka&lt;br /&gt;
*[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos&lt;br /&gt;
*[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová&lt;br /&gt;
*[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová&lt;br /&gt;
*[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová&lt;br /&gt;
*[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan&lt;br /&gt;
*[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová&lt;br /&gt;
*[[Hackathon]] - Josef Ludvíček&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===&lt;br /&gt;
*[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
*[[Spokojenost]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
*[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová&lt;br /&gt;
*[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek&lt;br /&gt;
*[[Work-life balance]] - Kamila Burdová&lt;br /&gt;
*[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
*[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová&lt;br /&gt;
*[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===&lt;br /&gt;
*[[učící knihovník]] - Marie Indráková&lt;br /&gt;
*[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková&lt;br /&gt;
*[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza&lt;br /&gt;
*[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
*[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===&lt;br /&gt;
*[[Arteterapie]] - Jakub Nytl&lt;br /&gt;
*[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová&lt;br /&gt;
*[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián&lt;br /&gt;
*[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková&lt;br /&gt;
* [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - jaro 2011==&lt;br /&gt;
===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===&lt;br /&gt;
* [[archiv]] - Myroslava Kutsyn&lt;br /&gt;
* [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
* [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha&lt;br /&gt;
* [[gesto]]- Marta Konířová&lt;br /&gt;
* [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[Google Goggles]] - Viliam Vateha&lt;br /&gt;
* [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková&lt;br /&gt;
* [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková&lt;br /&gt;
* [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek&lt;br /&gt;
* [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek&lt;br /&gt;
* [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban&lt;br /&gt;
* [[Google Squared]] - Alena Brožová&lt;br /&gt;
* [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)&lt;br /&gt;
* [[IBM SPSS]] - Lumír Czech&lt;br /&gt;
* [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč&lt;br /&gt;
* [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín&lt;br /&gt;
* [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková&lt;br /&gt;
* [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE&lt;br /&gt;
* [[tablet PC]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
* [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka&lt;br /&gt;
* [[Wikipedia]] - Michal Klajban&lt;br /&gt;
* [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Marketing knihoven na sociálních sítích===&lt;br /&gt;
* [[365 projekt]] - Irena Hodžová&lt;br /&gt;
* [[Book trailer]] - Jiří Krišpin&lt;br /&gt;
* [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková&lt;br /&gt;
* [[fotobanka]] - Lenka Čípková&lt;br /&gt;
* [[geolokace]] &lt;br /&gt;
* [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková&lt;br /&gt;
* [[hashtag]] - Iveta Jansová&lt;br /&gt;
* [[Influencer Marketing]] - Romana Králová &lt;br /&gt;
* [[infografika]] - Irena Hodžová&lt;br /&gt;
* [[inovace]] - Miroslav Kršek&lt;br /&gt;
* [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová&lt;br /&gt;
* [[newsletter]]- Markéta Novotná&lt;br /&gt;
* [[paradigma]] - Vrzalová Tereza&lt;br /&gt;
* [[QR kód]] - Jitka Šiborová&lt;br /&gt;
* [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová&lt;br /&gt;
* [[statistika]] - Marie Vlčková&lt;br /&gt;
* [[storytelling]] - Marie Packová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===&lt;br /&gt;
* [[abandonware]] - Sylvie Dyčková&lt;br /&gt;
* [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová&lt;br /&gt;
* [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková&lt;br /&gt;
* [[brand]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
* [[cechovní značka]] - Monika Krejčová&lt;br /&gt;
* [[Common Law]] - Gabriela Obstová&lt;br /&gt;
* [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová&lt;br /&gt;
* [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková&lt;br /&gt;
* [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková&lt;br /&gt;
* [[kultura]] - Magdalena Jirásková&lt;br /&gt;
* [[licence]]- Marie Packová&lt;br /&gt;
* [[minnesengr]]- Michaela Blažejová&lt;br /&gt;
* [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová&lt;br /&gt;
* [[Napster]] - Igor Hlaváč&lt;br /&gt;
* [[oligopol]] - Lenka Matušková&lt;br /&gt;
* [[patent]] - Markéta Novotná&lt;br /&gt;
* [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková&lt;br /&gt;
* [[Road Show]] - Tomáš Ocásek&lt;br /&gt;
* [[States' Rights]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[User Experience]] - Miroslava Brázdová&lt;br /&gt;
* [[vydavatel]] - Lenka Fatková&lt;br /&gt;
* [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová&lt;br /&gt;
* [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Open Access===&lt;br /&gt;
* [[ArXiv]] - Marie Zagorová&lt;br /&gt;
* [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová&lt;br /&gt;
* [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
* [[Dspace]] - Petra Besperátová&lt;br /&gt;
* [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová&lt;br /&gt;
* [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová&lt;br /&gt;
* [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[Open Access]] - Magda Šallaiová&lt;br /&gt;
* [[Open Access Week]] - Petra Besperátová&lt;br /&gt;
* [[plagiát]] - Katarína Hečková&lt;br /&gt;
* [[preprint]]- Dalibor Bláha&lt;br /&gt;
* [[recenze]] - Jaroslav Bednář&lt;br /&gt;
* [[repozitář]] - Martina Snozová&lt;br /&gt;
* [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová&lt;br /&gt;
* [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Pirátství dnes i kdysi===&lt;br /&gt;
* [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků&lt;br /&gt;
* [[kniha]] - Martina Sochorová&lt;br /&gt;
* [[knihtisk]] - Karolína Žáková&lt;br /&gt;
* [[kopie]] - Edita Hečová&lt;br /&gt;
* [[litografie]] - Marta Janošová&lt;br /&gt;
* [[MP3]] - Emil Budín&lt;br /&gt;
* [[pirátství]] - Magdalena Kahounová&lt;br /&gt;
* [[počítačový program]]- Michaela Blažejová&lt;br /&gt;
* [[průmysl]] - Daniel Šváb&lt;br /&gt;
* [[revoluce]] - Monika Machovská &lt;br /&gt;
* [[software]]- Veronika Svobodová&lt;br /&gt;
* [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková&lt;br /&gt;
* [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová&lt;br /&gt;
* [[vynález]] - Marcela Střelcová&lt;br /&gt;
* [[zákon]] - Dominika Fromelová&lt;br /&gt;
* [[znalost]] - Magdaléna Filipová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Národní digitální knihovna===&lt;br /&gt;
* [[born digital]] - Lucia Kelemenová&lt;br /&gt;
* [[CESNET2]] - Jakub Hradil&lt;br /&gt;
* [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová&lt;br /&gt;
* [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček&lt;br /&gt;
* [[emulace]] - Kateřina Kašíková&lt;br /&gt;
* [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová&lt;br /&gt;
* [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová&lt;br /&gt;
* [[MARC21]] - &lt;br /&gt;
* [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[METS]] - Martina Snížková&lt;br /&gt;
* [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek&lt;br /&gt;
* [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek&lt;br /&gt;
* [[PDF]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[personalizace]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[robotický skener]] - Eva Durnová&lt;br /&gt;
* [[rukopis]] - Simona Střalková&lt;br /&gt;
* [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek&lt;br /&gt;
* [[TIFF]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[veřejná správa]] - Marek Moťka&lt;br /&gt;
* [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová&lt;br /&gt;
* [[workflow]] - Dagmar Šiková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===&lt;br /&gt;
* [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová&lt;br /&gt;
* [[citační analýza]] - Antonín Pokorný&lt;br /&gt;
* [[editor]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[ISO 690]] - Pavel Navrátil&lt;br /&gt;
* [[plagiátorství]] - Simona Chudobová&lt;br /&gt;
* [[scientometrie]] - Veronika Rychtová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===&lt;br /&gt;
* [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková&lt;br /&gt;
* [[citační etika]]- Julie Haladová&lt;br /&gt;
* [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská&lt;br /&gt;
* [[generace X]] - Antonín Pokorný&lt;br /&gt;
* [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová&lt;br /&gt;
* [[hardware]] - Veronika Krausová&lt;br /&gt;
* [[referenční služby]] - Filip Kocián&lt;br /&gt;
* [[rešeršní služby]]- Eva Popelková&lt;br /&gt;
* [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===&lt;br /&gt;
* [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová&lt;br /&gt;
* [[cracker]] - Michal Kunrt&lt;br /&gt;
* [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica&lt;br /&gt;
* [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová&lt;br /&gt;
* [[gambler]] - Michaela Bočánová&lt;br /&gt;
* [[globalizace]] - Lukáš Prorok&lt;br /&gt;
* [[Google Street View]] - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
* [[hacker]] - Jonáš Kopp &lt;br /&gt;
* [[hacktivismus]] - Jakub Alt&lt;br /&gt;
* [[informační smog]] - Milan Říha&lt;br /&gt;
* [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský&lt;br /&gt;
* [[komunikace]]- Pavla Bárnetová&lt;br /&gt;
* [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová&lt;br /&gt;
* [[kyberpunk]] - Hana Holoubková&lt;br /&gt;
* [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka&lt;br /&gt;
* [[netholismus]] - Kamila Burdová&lt;br /&gt;
* [[netománie]] - Jitka Šteflová&lt;br /&gt;
* [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková&lt;br /&gt;
* [[Open Source]] - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
* [[outsourcing]]- Marie Indráková&lt;br /&gt;
* [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong&lt;br /&gt;
* [[Stuxnet]] - Josef Kos&lt;br /&gt;
* [[závislost]] - Hana Nováková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - podzim 2010==&lt;br /&gt;
===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===&lt;br /&gt;
* [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová&lt;br /&gt;
* [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová&lt;br /&gt;
* [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová&lt;br /&gt;
* [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová&lt;br /&gt;
* [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá&lt;br /&gt;
* [[ISO 11620]] - Simona Střalková&lt;br /&gt;
* [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková&lt;br /&gt;
* [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová&lt;br /&gt;
* [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká&lt;br /&gt;
* [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová &lt;br /&gt;
* [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá&lt;br /&gt;
* [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová&lt;br /&gt;
* [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Makrosvět mikrokampaní===&lt;br /&gt;
* [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková&lt;br /&gt;
* [[banner]] - Simona Chudobová&lt;br /&gt;
* [[direct marketing]] - Miroslava Sudová&lt;br /&gt;
* [[e-business]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[e-komerce]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová&lt;br /&gt;
* [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková&lt;br /&gt;
* [[Foursquare]] - Marcela Střelcová&lt;br /&gt;
* [[Google AdWords]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[Google Analytics]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[GSM]] - Milan Spisar&lt;br /&gt;
* [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková&lt;br /&gt;
* [[kreativita]] - Lenka Fatková&lt;br /&gt;
* [[mailing list]]- Věra Motyčková&lt;br /&gt;
* [[mobilní marketing]] - Romana Králová&lt;br /&gt;
* [[nová média]] - Miroslav Kršek&lt;br /&gt;
* [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká&lt;br /&gt;
* [[propagace]] - Karolína Žáková&lt;br /&gt;
* [[reklama]] - Anna Mikulášková&lt;br /&gt;
* [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková&lt;br /&gt;
* [[strategický marketing]] - Alena Brožová&lt;br /&gt;
* [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková&lt;br /&gt;
* [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová&lt;br /&gt;
* [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek&lt;br /&gt;
* [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin&lt;br /&gt;
* [[ZOOT]] - Petr Manasek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===&lt;br /&gt;
* [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková&lt;br /&gt;
* [[didaktika]] - Radka Vybíralová&lt;br /&gt;
* [[dotazník]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
* [[etika]]- Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
* [[Generation Y]]-Eva Fukarova&lt;br /&gt;
* [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová&lt;br /&gt;
* [[ICT]]- Vendula Škrabalová&lt;br /&gt;
* [[konvergence]] - Martina Snížková&lt;br /&gt;
* [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová&lt;br /&gt;
* [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová&lt;br /&gt;
* [[kybernetika]] - Jakub Procházka&lt;br /&gt;
* [[mentální mapa]] - Monika Machovská&lt;br /&gt;
* [[motivace]] - Magdalena Kahounová&lt;br /&gt;
* [[pedagogika]] - Marie Vlčková&lt;br /&gt;
* [[pozorování]] - Dominika Kopčanská&lt;br /&gt;
* [[případová studie]] - Jana Chlanová&lt;br /&gt;
* [[rozhovor]] - Kamila Burdová&lt;br /&gt;
* [[teorie systémů]] - Veronika Lužová&lt;br /&gt;
* [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková&lt;br /&gt;
* [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova&lt;br /&gt;
* [[VOIP]] - Kateřina Hořínková&lt;br /&gt;
* [[výukové metody]] - Věra Adámková&lt;br /&gt;
* [[výzkum]] - Renata Valentová&lt;br /&gt;
* [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Ženy v IT===&lt;br /&gt;
* [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích&lt;br /&gt;
* [[ELIZA]] - Libor Juhaňák&lt;br /&gt;
* [[ENIAC]] - Pavel Navrátil&lt;br /&gt;
* [[Evropská komise]] - Barbora Blahová&lt;br /&gt;
* [[feminismus]]-Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
* [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková&lt;br /&gt;
* [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová&lt;br /&gt;
* [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková&lt;br /&gt;
* [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb&lt;br /&gt;
* [[manažer]] - Renata Valentová&lt;br /&gt;
* [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská&lt;br /&gt;
* [[sociologie]] - Pavla Bárnetová&lt;br /&gt;
* [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích &lt;br /&gt;
* [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Poznámky k novosti nových médií===&lt;br /&gt;
* [[epistemologie]] - Pavla Doleželová&lt;br /&gt;
* [[futurologie]] - Tomáš Janypka&lt;br /&gt;
* [[internet]] - Martina Snozová&lt;br /&gt;
* [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
* [[kyberkultura]] - Michal Kunrt&lt;br /&gt;
* [[NSFNET]] - Eva Mlynářová&lt;br /&gt;
* [[pragmatismus]] - Katarína Hečková&lt;br /&gt;
* [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová&lt;br /&gt;
* [[třetí vlna]] - Tereza Honsová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Location Based Service===&lt;br /&gt;
* [[Android]]-Tomáš Vorálek&lt;br /&gt;
* [[Galileo]] - Filip Šelong&lt;br /&gt;
* [[Google Latitude]] - Jiří Zeman&lt;br /&gt;
* [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář&lt;br /&gt;
* [[iPhone]] - Petr Chocholáč&lt;br /&gt;
* [[Mashup]] - Petra Besperátová&lt;br /&gt;
* [[mikroformát]] - Veronika Rychtová&lt;br /&gt;
* [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica&lt;br /&gt;
* [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová&lt;br /&gt;
* [[smartphone]] - Daniel Šváb&lt;br /&gt;
* [[spam]] - Lenka Čípková&lt;br /&gt;
* [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman&lt;br /&gt;
* [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner&lt;br /&gt;
* [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Getting Things Done===&lt;br /&gt;
* [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova&lt;br /&gt;
* [[coaching]] - Renata Borková&lt;br /&gt;
* [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova&lt;br /&gt;
* [[frustrace]] - Marie Sýkorová&lt;br /&gt;
* [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková&lt;br /&gt;
* [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová&lt;br /&gt;
* [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník&lt;br /&gt;
* [[projekt]] - Hana Dvořáková&lt;br /&gt;
* [[stres]] - Eva Petrášová&lt;br /&gt;
* [[Time Management]]- Renata Borková&lt;br /&gt;
* [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jak (ne)hledat investora===&lt;br /&gt;
* [[arbitr]] Jana Procházková&lt;br /&gt;
* [[e-čtečka]] Lenka Skalická&lt;br /&gt;
* [[fúze]] - Jana Procházková&lt;br /&gt;
* [[iPad]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
* [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Autorské právo a knihovny===&lt;br /&gt;
* [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt&lt;br /&gt;
* [[copyright]] - Petr Hejtmánek&lt;br /&gt;
* [[DILIA]] - Hana Habermannová&lt;br /&gt;
* [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková&lt;br /&gt;
* [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný&lt;br /&gt;
* [[torrent]] - Petra Besperátová&lt;br /&gt;
* [[volné dílo]] - Marta Janošová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Komunitní role knihoven===&lt;br /&gt;
* [[etnikum]] - Petr Hejtmánek&lt;br /&gt;
* [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[komunita]] - Magda Šallaiová&lt;br /&gt;
* [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová&lt;br /&gt;
* [[sociální komunikace]] - Marie Indráková&lt;br /&gt;
* [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Informace jako politické téma===&lt;br /&gt;
* [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek&lt;br /&gt;
* [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný&lt;br /&gt;
* [[demokracie]] - Martina Snozová&lt;br /&gt;
* [[e-podpis]] - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
* [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil&lt;br /&gt;
* [[monopol]] - Vrzalová Tereza&lt;br /&gt;
* [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek&lt;br /&gt;
* [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová&lt;br /&gt;
* [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková&lt;br /&gt;
* [[warez]] - Igor Hlaváč&lt;br /&gt;
* [[WikiLeaks]] - Jiří Beran&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Národní úložiště šedé literatury===&lt;br /&gt;
* [[digitální repozitář]] - Věra Adámková&lt;br /&gt;
* [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová&lt;br /&gt;
* [[šedá literatura]] - Marie Vlčková&lt;br /&gt;
* [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - jaro 2010==&lt;br /&gt;
===Náboženství v kyberprostoru===&lt;br /&gt;
* [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková&lt;br /&gt;
* [[computer cult]] - Vendula Škrabalová&lt;br /&gt;
* [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák&lt;br /&gt;
* [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová&lt;br /&gt;
* [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová&lt;br /&gt;
* [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor&lt;br /&gt;
* [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová&lt;br /&gt;
* [[kyberobřad]] - Monika Machovská&lt;br /&gt;
* [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková&lt;br /&gt;
* [[kyberprostor]] - Věra Zelinková&lt;br /&gt;
* [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá&lt;br /&gt;
* [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová&lt;br /&gt;
* [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová&lt;br /&gt;
* [[New Age]] - Lenka Veselá&lt;br /&gt;
* [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová&lt;br /&gt;
* [[novopohanství]] - Kamila Burdová&lt;br /&gt;
* [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová&lt;br /&gt;
* [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová&lt;br /&gt;
* [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek&lt;br /&gt;
* [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova&lt;br /&gt;
* [[technopesimismus]] - Hana Nováková&lt;br /&gt;
* [[UFO kult]] - Jana Plotková&lt;br /&gt;
* [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===&lt;br /&gt;
* [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková&lt;br /&gt;
* [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin&lt;br /&gt;
* [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová&lt;br /&gt;
* [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb&lt;br /&gt;
* [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová&lt;br /&gt;
* [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová&lt;br /&gt;
* [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová&lt;br /&gt;
* [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová&lt;br /&gt;
* [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
* [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová&lt;br /&gt;
* [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková&lt;br /&gt;
* [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích&lt;br /&gt;
* [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková&lt;br /&gt;
* [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková&lt;br /&gt;
* [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková&lt;br /&gt;
* [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková&lt;br /&gt;
* [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková&lt;br /&gt;
* [[Knihovna roku]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová&lt;br /&gt;
* [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová&lt;br /&gt;
* [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová&lt;br /&gt;
* [[knihovník]] - Jaroslav Bednář&lt;br /&gt;
* [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová&lt;br /&gt;
* [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová&lt;br /&gt;
* [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová&lt;br /&gt;
* [[marketing]] - Kateřina Štruncová&lt;br /&gt;
* [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová&lt;br /&gt;
* [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková&lt;br /&gt;
* [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová&lt;br /&gt;
* [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová&lt;br /&gt;
* [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová&lt;br /&gt;
* [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková&lt;br /&gt;
* [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová&lt;br /&gt;
* [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková&lt;br /&gt;
* [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová&lt;br /&gt;
* [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková&lt;br /&gt;
* [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová&lt;br /&gt;
* [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Manažerské informační systémy===&lt;br /&gt;
* [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař&lt;br /&gt;
* [[Business Intelligence]] - Šimon Vích&lt;br /&gt;
* [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková&lt;br /&gt;
* [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová&lt;br /&gt;
* [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman&lt;br /&gt;
* [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková&lt;br /&gt;
* [[informace]] - Kamila Jobová&lt;br /&gt;
* [[informační management]] - Lenka Divišová&lt;br /&gt;
* [[informační systém]] - Petr Vorel&lt;br /&gt;
* [[intranet]] - Marie Sýkorová&lt;br /&gt;
* [[ISO 9000]] - Milan Spisar&lt;br /&gt;
* [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková&lt;br /&gt;
* [[management]] - Kristýna Macháčková&lt;br /&gt;
* [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel&lt;br /&gt;
* [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
* [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman&lt;br /&gt;
* [[Talent Management]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===OPAC 2.0 v českých podmínkách===&lt;br /&gt;
* [[akvizice]] - Eva Králíčková&lt;br /&gt;
* [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný&lt;br /&gt;
* [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá&lt;br /&gt;
* [[Clavius]] - Marie Vlčková&lt;br /&gt;
* [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica&lt;br /&gt;
* [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[databáze]] - Magdalena Kahounová&lt;br /&gt;
* [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová&lt;br /&gt;
* [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů &lt;br /&gt;
* [[ISBD]] - Gabriela Obstová&lt;br /&gt;
* [[LANius]] - Alexandra Dvořáková&lt;br /&gt;
* [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný&lt;br /&gt;
* [[MVS]] - Simona Stolařová&lt;br /&gt;
* [[RSS kanál]] - Lenka Damborská&lt;br /&gt;
* [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá&lt;br /&gt;
* [[SQL]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[tenký klient]] - Magda Fialová&lt;br /&gt;
* [[wiki]] - Kateřina Kocábová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Soustružníci lidských duší===&lt;br /&gt;
* [[bibliobus]] - Marta Pavlovská&lt;br /&gt;
* [[cenzura knihoven]] - Renata Borková&lt;br /&gt;
* [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková&lt;br /&gt;
* [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková&lt;br /&gt;
* [[čtenářství]] - Veronika Karásková&lt;br /&gt;
* [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek&lt;br /&gt;
* [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková&lt;br /&gt;
* [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová&lt;br /&gt;
* [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků&lt;br /&gt;
* [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná&lt;br /&gt;
* [[normalizace]] - Ludmila Bábíková&lt;br /&gt;
* [[Proces se &amp;quot;zelenou internacionálou&amp;quot;]] - Markéta Homolová&lt;br /&gt;
* [[sociální kontrola]] - Lumír Czech&lt;br /&gt;
* [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová&lt;br /&gt;
* [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková&lt;br /&gt;
* závadná literatura&lt;br /&gt;
** [[braková literatura]] - Hana Janečková&lt;br /&gt;
** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková&lt;br /&gt;
** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská&lt;br /&gt;
** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek&lt;br /&gt;
** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===&lt;br /&gt;
* [[algoritmus]] - Petr Věžník&lt;br /&gt;
* [[bannerová slepota]] - David Koval&lt;br /&gt;
* [[blog]] - Ilona Děchtěrenková&lt;br /&gt;
* [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt&lt;br /&gt;
* [[Delicious]] - Filip Šubrt&lt;br /&gt;
* [[e-mail]] - Emil Budín&lt;br /&gt;
* [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín&lt;br /&gt;
* [[Last.fm]] - Filip Šelong&lt;br /&gt;
* [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková&lt;br /&gt;
* [[Produsage]] - David Němeček&lt;br /&gt;
* [[Second Life]] - zpracováno mimo BE&lt;br /&gt;
* [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha&lt;br /&gt;
* [[sociální média]] - Chytková, Dagmar&lt;br /&gt;
* [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová&lt;br /&gt;
* [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[YouTube]] - Daniel Hübner&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Digitální knihovna Manuscriptorium===&lt;br /&gt;
* [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková&lt;br /&gt;
* [[digitalizace]] - Martina Snížková&lt;br /&gt;
* [[digitální archiv]] - Renata Valentová&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová&lt;br /&gt;
* [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů&lt;br /&gt;
* [[ENRICH]] - Petra Besperátová&lt;br /&gt;
* [[harddisk]] - Kamila Horáková&lt;br /&gt;
* [[inkunábule]] - Alena Sedláčková&lt;br /&gt;
* [[JPEG]] - Jiří Křupala&lt;br /&gt;
* [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová&lt;br /&gt;
* [[MARC]] - Tomáš Fendrich&lt;br /&gt;
* [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů&lt;br /&gt;
* [[metadata]] - Jiří Beran&lt;br /&gt;
* [[papyrus]] - Katarína Hečková&lt;br /&gt;
* [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková&lt;br /&gt;
* [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich&lt;br /&gt;
* [[skenování]] - Michal Kunrt&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===&lt;br /&gt;
* [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková&lt;br /&gt;
* [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková&lt;br /&gt;
* [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová&lt;br /&gt;
* [[INFOZ]] - Alena Fafková&lt;br /&gt;
* [[nakladatel]] - Monika Beránková&lt;br /&gt;
* [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová&lt;br /&gt;
* [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková&lt;br /&gt;
* [[Science Direct]] - Michal Kiesel&lt;br /&gt;
* [[SCOPUS]] - Alena Fafková&lt;br /&gt;
* [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===&lt;br /&gt;
* [[hypertext]] - Petr Hejtmánek&lt;br /&gt;
* [[Long Tail]] - Jakub Alt&lt;br /&gt;
* [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík&lt;br /&gt;
* [[PageRank]] - Peter Kahoun&lt;br /&gt;
* [[webová analytika]] - Tomáš Bouda&lt;br /&gt;
* [[Yahoo]] - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
* [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Škola 2.0 beta===&lt;br /&gt;
* [[Action Learning]] - Lenka Janská&lt;br /&gt;
* [[e-learning]] - Markéta Kulíková&lt;br /&gt;
* [[e-tutor]] - Markéta Kulíková&lt;br /&gt;
* [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková&lt;br /&gt;
* [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská&lt;br /&gt;
* [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová&lt;br /&gt;
* [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)&lt;br /&gt;
* [[netiketa]] - Lenka Šatavová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovník v 21. století===&lt;br /&gt;
* [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková&lt;br /&gt;
* [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká&lt;br /&gt;
* [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová&lt;br /&gt;
* [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===eBooks on Demand===&lt;br /&gt;
* [[eBook]] - Magda Šallaiová&lt;br /&gt;
* [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová&lt;br /&gt;
* [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Oldasadlo</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_bakal%C3%A1%C5%99e&amp;diff=33578</id>
		<title>KISK:Blok expertů/Témata pro bakaláře</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_bakal%C3%A1%C5%99e&amp;diff=33578"/>
		<updated>2013-05-19T08:35:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Oldasadlo: /* Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;div style=&amp;quot;float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Organizační pokyny==&lt;br /&gt;
===Postup při tvorbě hesla===&lt;br /&gt;
# na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,&lt;br /&gt;
# pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,&lt;br /&gt;
# pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete toto heslo na e-mail (mailto:kovarova@phil.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,&lt;br /&gt;
# kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),&lt;br /&gt;
# heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 19. KVĚTNA 2013. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 16. ČERVNA 2013.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Požadavky na hesla===&lt;br /&gt;
* Minimální rozsah textu hesla je 3000 znaků (bez hlavičky a literatury).&lt;br /&gt;
* Heslo je primárně odborný text, jeho cílem je pak definování významu hesla (tj. aby čtenář pochopil, co si představit pod daným pojmem).&lt;br /&gt;
* Obsah je podložen odbornou literaturou, která je v textu uvedena.&lt;br /&gt;
* Text splňuje všechny klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]]); pokud nebude v práci dodrženo nebo bude chybně, bude heslo vráceno k přepracování! Základní principy pro odborný text může nabídnout předmět KPI11 Kurz práce s informacemi nebo [http://www.slideshare.net/CEINVE/kurz-prace-s-informacemi studijní materiály], který z tohoto předmětu vznikl.&lt;br /&gt;
* S výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na jiná hesla, která jsou v textu zmíněna (v textu musí být odkázáno min. na 5 dalších pojmů).&lt;br /&gt;
* Heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu.&lt;br /&gt;
* U hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené). S výjimkou synonym taková slova existují pro každý pojem, pokud si nejste jisti významem těchto kategorií, podívejte se na učivo prvního stupně základní školy v českém jazyce. Pokud nebudou uvedena nebo budou špatně, bude heslo vráceno k přepracování!&lt;br /&gt;
* Heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Časté chyby ===&lt;br /&gt;
Vzhledem k množství opakujících se chyb a počtu a podobě vrácených úkolů v semestru podzim 2012 je nově zařazena do pokynů sekce častých chyb, která se bude postupně rozšiřovat. Kromě toho bude značně zpřísněno hodnocení a opravu jakákoli z dále uvedených chyb bude důvodem vrácení hesla. Pokud si nebudete u svého tématu jisti, jak se některému z prohřešků vyhnout nebo jak naplnit daný požadavek pro odborný text, raději se spojte s vyučující předmětu.&lt;br /&gt;
Mezi nedostatky, kterým je nutné se vyhnout, patří:&lt;br /&gt;
* Použití Wikipedie (jakékoli jazykové mutace)&lt;br /&gt;
* Nepoužití odborných zdrojů, nestačí ani zpravodajství či popularizační články&lt;br /&gt;
* Vycházení ze zdrojů od jediného původce (zkresluje, nejsou uváděny nedostatky vztažené k jeho problematice, nejsou konfrontovány různé názory na problematiku)&lt;br /&gt;
* Čerpání z méně než tří odborných (ne popularizačních, komerčních a jinak problematických) zdrojů&lt;br /&gt;
* Záznamy zdrojů odlišné od formy podle platné normy ISO 690&lt;br /&gt;
* V použitých zdrojích uvedení webového sídla místo webové stránky, která skutečně byla použita k získání použitých informací&lt;br /&gt;
* Obsah netvořen plynulými a logicky navazujícími celými větami&lt;br /&gt;
* Nedodržení formy odborného vyjadřování (básnické či hovorové výrazy nejsou akceptovány)&lt;br /&gt;
* Plagiátorství (pokud je i delší část věty převzata, aniž by byla označena jako citace, tj. uzavření v uvozovkách a odkaz na zdroj, neboparafráze není označena odkazem na zdroj)&lt;br /&gt;
* Složení celého textu z cizích materiálů (nestačí, když je text jedinečný v seskládání k sobě, musí být původní v tom smyslu, že autor odborného textu je jeho původcem, např. na základě odborných zdrojů si vezme situaci ve dvou státech a sám vlastními myšlenkovými pochody vytvoří srovnání vycházející ne z jeho dojmů, ale z odborných zdrojů)&lt;br /&gt;
* Špatné či neexistující formátování (hodnotí se obsah i forma)&lt;br /&gt;
* Větší množství hrubek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Blok expertů - Vzor ===&lt;br /&gt;
* [[grooming]] - Pavla Kovářová&lt;br /&gt;
&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
{{RIGHTTOC}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - jaro 2013==&lt;br /&gt;
=== Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Analýza chování]]&lt;br /&gt;
*[[Datový korpus]]&lt;br /&gt;
*[[Dialogový systém]]&lt;br /&gt;
*[[Diskrétní model]]&lt;br /&gt;
*[[Foném]] - Michal Kaláb&lt;br /&gt;
*[[Formální systém]]&lt;br /&gt;
*[[Grafém]] - Michaela Kouřilová&lt;br /&gt;
*[[Hilbertův program]] - Lenka Machátová&lt;br /&gt;
*[[Informační šum]] - Jana Otevřelová&lt;br /&gt;
*[[Informatika]] - Eva Sedláková&lt;br /&gt;
*[[Interdisciplinarita]]&lt;br /&gt;
*[[Kognitivní věda]] - Jan Strach&lt;br /&gt;
*[[Logika]] - Klára Kopecká&lt;br /&gt;
*[[Mealyho automat]]&lt;br /&gt;
*[[Neuron]] Jakub Fryš&lt;br /&gt;
*[[Neurotransmiter]] - Ester Březinová&lt;br /&gt;
*[[Operační systém]]&amp;amp;nbsp;Dušan Schnelly&lt;br /&gt;
*[[Počítačová simulace]] - Alexandra Pešáková&lt;br /&gt;
*[[Počítačová věda]]&lt;br /&gt;
*[[Pravděpodobnostní model]]&lt;br /&gt;
*[[Primární emoce]] - Michaela Horáková&lt;br /&gt;
*[[Russelův paradox]] - Radovan Bartošek&lt;br /&gt;
*[[Sekundární emoce]] - Marie Křivá&lt;br /&gt;
*[[Skrytý Markovův model]]&lt;br /&gt;
*[[Synapse]] - Denisa Karpeová&lt;br /&gt;
*[[Syntéza řeči]] - Lukáš Zduba&lt;br /&gt;
*[[Taxonomie]] - Roman Novotný&lt;br /&gt;
*[[Teorie her]] - Martina Leitgebová&lt;br /&gt;
*[[Teorie informace]] - Barbora Mohelníková&lt;br /&gt;
*[[Věta o neúplnosti]]&lt;br /&gt;
*[[Vězňovo dilema]] - Viktor Michnáč&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů===&lt;br /&gt;
* [[CMS]] (Content Management System) - Václav Kůs&lt;br /&gt;
* [[crowdfunding]] - Lucie Malúšková&lt;br /&gt;
* [[doménová znalost]]&lt;br /&gt;
* [[Kickstarter]] - Vojtěch Dvořák&lt;br /&gt;
* [[konkurence]] - Jana Pekárková&lt;br /&gt;
* [[koučování]] - Michaela Hortová&lt;br /&gt;
* [[Lean Startup]] - Tereza Navarová&lt;br /&gt;
* [[market test]]&lt;br /&gt;
* [[MVP]] (Minimum Viable Product)&lt;br /&gt;
* [[networking]] - Kateřina Kopecká&lt;br /&gt;
* [[programátor]] - Dana Tomančáková&lt;br /&gt;
* [[religionistika]] - Jana Slaná&lt;br /&gt;
* [[slevový portál]] - Iveta Jansová&lt;br /&gt;
* [[split test]]&lt;br /&gt;
* [[StarCube]] - Adriana Fujková&lt;br /&gt;
* [[Startup Hipster]]&lt;br /&gt;
* [[StartupClub]]&lt;br /&gt;
* [[umělá inteligence]] - Martin Man&lt;br /&gt;
* [[záloha]] - Tatiana Kňazeová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[akustika]] Kateřina Hubáčková&lt;br /&gt;
*[[audiovizuální nosič]] Štěpán Řezník&lt;br /&gt;
*[[autodidaktika]]&amp;amp;nbsp;- Lenka Cvrkalová&lt;br /&gt;
*[[bibliografická databáze]]&lt;br /&gt;
*[[dějiny hudby]] Zdeňka Žádníková&lt;br /&gt;
*[[elektronická databáze]] Klára Tesařová&lt;br /&gt;
*[[encyklopedická databáze]]&lt;br /&gt;
*[[estetika]] Marie Ondrášková&lt;br /&gt;
*[[historiografie]] - Petr Šmíd&lt;br /&gt;
*[[hudební knihovna]]&lt;br /&gt;
*[[Hudební psychologie]] - Lada Ambrožová&lt;br /&gt;
*[[hudební sociologie]] &lt;br /&gt;
*[[Hudební věda]] Tereza Fussová&lt;br /&gt;
*[[hudebnina]] &lt;br /&gt;
*[[IAML]] (International Association of Music Libraries, Archives and Documentation Centres) - Martina Sochorová&lt;br /&gt;
*[[Intergram]] Martina Sehnalová&lt;br /&gt;
*[[kolektivní licenční smlouva]] - Jana Pekárková&lt;br /&gt;
*[[partitura]] Miroslava Töpferová&lt;br /&gt;
*[[producent]]&lt;br /&gt;
*[[prvotisk]] Miroslava Töpferová&lt;br /&gt;
*[[Sémiotika]] Petr Kalíšek&lt;br /&gt;
*[[stream]] &lt;br /&gt;
*[[zvuková databáze]]&lt;br /&gt;
*[[zvukový nosič]] - Lukáš Strouhal&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii===&lt;br /&gt;
*[[autor]] - Petr Šmíd&lt;br /&gt;
*[[duševní hygiena]] - Lenka Cvrkalová&lt;br /&gt;
*[[koktejlový efekt]] (v komunikaci) - Karolína Krbcová&lt;br /&gt;
*[[krizová komunikace]] Svoboda Petr&lt;br /&gt;
*[[lobbing]] - Gabriela Tšponová&lt;br /&gt;
*[[lustrace]]&lt;br /&gt;
*[[mediální komunikace]] Jana Doupovcová&lt;br /&gt;
*[[mediální obraz]] &lt;br /&gt;
*[[mediální poradce]]&lt;br /&gt;
*[[mediální prohlášení]]&lt;br /&gt;
*[[operativní management]]&lt;br /&gt;
*[[PR agentura]] Iva Michálková&lt;br /&gt;
*[[pravidlo 3Ř]]&lt;br /&gt;
*[[strategický management]] Martina Zoubková&lt;br /&gt;
*[[toxické médium]] - Svoboda Petr&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Analýza rizik]]&lt;br /&gt;
*[[Audit]] Petr Zapletal&lt;br /&gt;
*[[Customizace]]&lt;br /&gt;
*[[Databázový systém]] - Ivana Krištofová&lt;br /&gt;
*[[Demo verze]] - Jaromír Červený&lt;br /&gt;
*[[Desktop]] Kateřina Slámová&lt;br /&gt;
*[[Globální strategie]] firmy&lt;br /&gt;
*[[Hosting]]&lt;br /&gt;
*[[IaaS]] - Filip Kocián&lt;br /&gt;
*[[Infrastruktura]]&lt;br /&gt;
*[[Konektivita]]&lt;br /&gt;
*[[Metodika]]&lt;br /&gt;
*[[Mikroprocesor]] Martin Chalupa&lt;br /&gt;
*[[Monitoring]]&amp;amp;nbsp;&lt;br /&gt;
*[[Multitenancy]]&lt;br /&gt;
*[[PaaS]] Kristýna Klímková&lt;br /&gt;
*[[Procesní řízení]]&lt;br /&gt;
*[[Procesor]] Vítězslav Rathouz&lt;br /&gt;
*[[Přenosová rychlost]]&lt;br /&gt;
*[[RAM]] (Random Access Memory)- Michal Létal&lt;br /&gt;
*[[SaaS]] - Jakub Horák&lt;br /&gt;
*[[Server]] &lt;br /&gt;
*[[SLA]] (Service-Level Agreement)&lt;br /&gt;
*[[Strategie]] &lt;br /&gt;
*[[Škálovatelnost]] - Jana Vebrová&lt;br /&gt;
*[[Virtualizace]]- Jitka Šiborová&lt;br /&gt;
*[[Výpočetní infrastruktura]]&lt;br /&gt;
*[[Webový server]] - Jakub Foral&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== David Grudl: User Experience ===&lt;br /&gt;
*[[aplikace]]&lt;br /&gt;
*[[CAPTCHA]] - Laura Kabai&lt;br /&gt;
*[[DRM]] (Digital Rights Management) - Jozef Tkáčik&lt;br /&gt;
*[[Ego]] - Martina Volavková&lt;br /&gt;
*[[e-shop]] - Martina Leitgebová&lt;br /&gt;
*[[mobilní aplikace]] &lt;br /&gt;
*[[ReCAPTCHA]] - Eva Mertová&lt;br /&gt;
*[[rootkit]] - Zdeňka Sovková&lt;br /&gt;
*[[SONY rootkit]]&lt;br /&gt;
*[[Vyhledávač]]&lt;br /&gt;
*[[webová aplikace]] - Jakub Foral&lt;br /&gt;
*[[zdrojový kód]] - Renáta Šajnarová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse?===&lt;br /&gt;
*[[archivace]]&lt;br /&gt;
*[[Big Data]]&lt;br /&gt;
*[[Business Development]]&lt;br /&gt;
*[[BYO]] (Bring Your Own)&lt;br /&gt;
*[[dostupnost]] (služby)&lt;br /&gt;
*[[dotyková obrazovka]] - Marie Štouračová&lt;br /&gt;
*[[facilitace]]&lt;br /&gt;
*[[firemní kultura]] - Michal Rohovský&lt;br /&gt;
*[[generace Y]] Iva Michálková&lt;br /&gt;
*[[globální firma]] Lukáš Závodný&lt;br /&gt;
*[[hybridní notebook]]&lt;br /&gt;
*[[Change Management]]&lt;br /&gt;
*[[informační exploze]] - Boris Turek&lt;br /&gt;
*[[interní marketing]] - Štěpánka Kaftanová&lt;br /&gt;
*[[jazyk nových médií]]&lt;br /&gt;
*[[judikát]] - Jana Kantorová&lt;br /&gt;
*[[Knowledge Management]] (řízení znalostí)&lt;br /&gt;
*[[komunikační strategie]] - Michaela Kočová&lt;br /&gt;
*[[kontextová inzerce]]&lt;br /&gt;
*[[korporátní firma]]&lt;br /&gt;
*[[Lunch and Learn]]&lt;br /&gt;
*[[mediální plán]]&lt;br /&gt;
*[[mobilní firma]]&lt;br /&gt;
*[[nestrukturovaná data]]&lt;br /&gt;
*[[portfolio]]&lt;br /&gt;
*[[relevance]]&lt;br /&gt;
*[[ROI]] (Return on investment) - Václav Kůs&lt;br /&gt;
*[[řízení inovací]]&lt;br /&gt;
*[[strukturovaná data]]&lt;br /&gt;
*[[Velká čtyřka]] (auditorských firem)&lt;br /&gt;
*[[vizualizace]]&lt;br /&gt;
*[[vizualizační software]]&lt;br /&gt;
*[[webcast]]&lt;br /&gt;
*[[webinář]]- Jana Vebrová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let===&lt;br /&gt;
*[[andragogika]]&lt;br /&gt;
*[[autentizace]]&lt;br /&gt;
*[[bibliografická portál]]&lt;br /&gt;
*[[Business model]]&lt;br /&gt;
*[[citace]]- Karpeová Denisa&lt;br /&gt;
*[[Citace PRO]]&lt;br /&gt;
*[[citační manažer]] - Michala Mádlová&lt;br /&gt;
*[[depozitář]]&lt;br /&gt;
*[[ebrary]]&lt;br /&gt;
*[[eReading]] - Pavla Otrasová&lt;br /&gt;
*[[Flexibookstore]]&lt;br /&gt;
*[[hardwarová čtečka]] - Lenka Hodicová&lt;br /&gt;
*[[konzorcium]]&lt;br /&gt;
*[[kulturologie]] - Kateřina Šťastná&lt;br /&gt;
*[[odpis]] (z knihovního fondu)&lt;br /&gt;
*[[revize]] (knihovního fondu)&lt;br /&gt;
*[[skriptárna]]&lt;br /&gt;
*[[softwarová čtečka]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015===&lt;br /&gt;
*[[čtenářská gramotnost]] Pernesová Eliška&lt;br /&gt;
*[[evidence knihoven]]&lt;br /&gt;
*[[grafik]]&lt;br /&gt;
*[[informační instituce]]&lt;br /&gt;
*[[informační zdroj]]&lt;br /&gt;
*[[knihovní rada]]&lt;br /&gt;
*[[knihovnictví]]&lt;br /&gt;
*[[komunitní knihovna]]&lt;br /&gt;
*[[Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015]] - Alena Paulusová&lt;br /&gt;
*[[krajská knihovna]] - Romana Jakšlová&lt;br /&gt;
*[[LiStOVáNí]] - Kristýna Kalmárová&lt;br /&gt;
*[[metodické doporučení]]&lt;br /&gt;
*[[metodický knihovník]]&lt;br /&gt;
*[[občanská iniciativa]]&lt;br /&gt;
*[[obnova fondu]]&lt;br /&gt;
*[[odborné knihovnictví]]&lt;br /&gt;
*[[příspěvková organizace]] - Michal Rohovský&lt;br /&gt;
*[[rychločtení]] - Šteinigerová&lt;br /&gt;
*[[U3V]] (Univerzita třetího věku)&lt;br /&gt;
*[[veřejné knihovnictví]]&lt;br /&gt;
*[[výměnný fond]]&lt;br /&gt;
*[[výzkum potřeb]]&lt;br /&gt;
*[[výzkum spokojenosti]]&lt;br /&gt;
*[[základní knihovna]]&lt;br /&gt;
*[[zřizovatel knihovny]] - Jana Krůčková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Roman Hřebecký: Kreativita v marketingu - vystrčte hlavu z krabice===&lt;br /&gt;
*[[Comunity Building]]&lt;br /&gt;
*[[Content Marketing]] - Martin Bartoš&lt;br /&gt;
*[[Copywriting]] - Radim Chalupník&lt;br /&gt;
*[[COWO Brno]]&lt;br /&gt;
*[[Coworking]] - Jana Kantorová&lt;br /&gt;
*[[Event]] - Olga Senčaková&lt;br /&gt;
*[[GeoTracking]]&lt;br /&gt;
*[[Know How]]&lt;br /&gt;
*[[LARP]] (Live Action Role Playing) - Martin Brzobohatý&lt;br /&gt;
*[[marketingová agentura]]&lt;br /&gt;
*[[Media Relation]]&lt;br /&gt;
*[[morální flexibilita]] - Jakub Forman&lt;br /&gt;
*[[Naučmese.cz]] - Martin Bartoš&lt;br /&gt;
*[[negativní reklama]] - Katarína Filičková&lt;br /&gt;
*[[nerd]] - Václav Piták&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Věra Vohlídalová: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století===&lt;br /&gt;
===Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti===&lt;br /&gt;
[[osobní knihovna]] - Jana Skládaná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Michal Šerák: Další vzdělávání dospělých v knihovnách===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - podzim 2012==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Digitální certifikát]] - Lucie Malúšková&lt;br /&gt;
*[[E-mailová notifikace]] - Jan Martinek&lt;br /&gt;
*[[Internetbanking]] - Iveta Jansová&lt;br /&gt;
*[[JIC]] (Jihomoravské inovační centrum) - Alena Brožová&lt;br /&gt;
*[[Mint.com]] - Vojtěch Dvořák&lt;br /&gt;
*[[Mobilní web]] - Jozef Tkáčik&lt;br /&gt;
*[[Morálka]] - Martina Sochorová&lt;br /&gt;
*[[Programování]] - Vítězslav Rathouz&lt;br /&gt;
*[[Smlouva]] - Monika Krejčová&lt;br /&gt;
*[[SSL]] (Secure Sockets Layer) - Michal Létal&lt;br /&gt;
*[[Šifrování]] - Jonáš Kopp  &lt;br /&gt;
*[[Vyhláška]] - Petr Šmíd&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Niceské třídění]] - Lenka Cvrkalová&lt;br /&gt;
*[[Ochranná známka]] - Veronika Chromá&lt;br /&gt;
*[[Průmyslové vlastnictví]] - Tereza Fussová&lt;br /&gt;
*[[Rešerše]] - zpracováno dříve&lt;br /&gt;
*[[ÚPV]] - &lt;br /&gt;
*[[Užitný vzor]] - Lada Ambrožová&lt;br /&gt;
*[[Vědecká teorie]] - Pavla Otrasová&lt;br /&gt;
*[[Vídeňská dohoda]] - Anna Stránská&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?===&lt;br /&gt;
* [[Ceny za rozvoj české Wikipedie]]- Laura Kabai&lt;br /&gt;
* [[encyklopedie]] - Eliška Pernesová&lt;br /&gt;
* [[QRpedia]] - Boris Turek&lt;br /&gt;
* [[trol]] (na internetu) - Lukáš Závodný&lt;br /&gt;
* [[Wikikniha]] - Edita Hečová&lt;br /&gt;
* [[Wikimedia ČR]] - Štěpánka Kaftanová&lt;br /&gt;
* [[Wikimedia Foundation]] - Václav Ovčačík&lt;br /&gt;
* [[WikiSkripta]] - Kateřina Kopecká&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?===&lt;br /&gt;
* [[bibliografie]] - Matej Kucharovic&lt;br /&gt;
* [[Blended learning]] - Roman Novotný&lt;br /&gt;
* [[elektronický zdroj]] - Klára Tesařová&lt;br /&gt;
* [[HDP]] (hrubý domácí produkt) - Lada Kadaníková&lt;br /&gt;
* [[Hippokratova přísaha]] - &lt;br /&gt;
* [[legislativa]] - Olga Senčaková&lt;br /&gt;
* [[lékařská etika]] - Michaela Hortová&lt;br /&gt;
* [[lékařství]] - Jana Doupovcová&lt;br /&gt;
* [[Medvik]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[MVS|meziknihovní výpůjční služba]] - již zpracováno&lt;br /&gt;
* [[Národní soustava povolání]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[portál]] - Jaroslav Bednář&lt;br /&gt;
* [[Problem-based learning]] - Lenka Svobodová&lt;br /&gt;
* [[sociální lékařství]] - Michaela Kouřilová&lt;br /&gt;
* [[veřejná knihovna]] - Sylva Šimůnková&lt;br /&gt;
* [[zdravotnictví]] - Jan Hrabal&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu===&lt;br /&gt;
* [[datová schránka]] - Jana Pekárková&lt;br /&gt;
* [[eGovernment]] - Martin Brzobohatý&lt;br /&gt;
* [[elektronické volby]] - Kateřina Petrová&lt;br /&gt;
* [[Ernst &amp;amp; Young]] - Lucie Bělejová&lt;br /&gt;
* [[judikatura]] - Petr Šmíd&lt;br /&gt;
* [[Opencard]] - Daniel Novák&lt;br /&gt;
* [[rodné číslo]] - Marie Lemonová&lt;br /&gt;
* [[sKarta]] - Lenka Cvrkalová&lt;br /&gt;
* [[soukromí]] - Katarína Filičková&lt;br /&gt;
* [[výběrové řízení]] - Michal Rohovský&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky===&lt;br /&gt;
* [[Apple TV]] - Karolína Krbcová&lt;br /&gt;
* [[Bluetooth]] - Alena Paulusová&lt;br /&gt;
* [[Geek]] - Jaroslav Bednář&lt;br /&gt;
* [[Geocaching]] - Veronika Krausová&lt;br /&gt;
* [[iPod]] - Tereza Čoupková&lt;br /&gt;
* [[Mastercard Paypass]] - Lukáš Strouhal&lt;br /&gt;
* [[Mobito]] - Jakub Forman&lt;br /&gt;
* [[NFC]] (Near Field Communication)- Kateřina Šťastná&lt;br /&gt;
* [[Passbook]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
* [[Poken]] - Gabriela Tšponová&lt;br /&gt;
* [[Product placement]]- Filip Kocián&lt;br /&gt;
* [[SIM karta]] - Denisa Šnédarová&lt;br /&gt;
* [[úložiště]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
* [[Use Case]] – Jan Martinek&lt;br /&gt;
* [[Visa payWave]] - Eva Mertová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality===&lt;br /&gt;
* [[autobiografie]] - Martina Sehnalová&lt;br /&gt;
* [[CD]] (kompaktní disk) - Martin Chalupa &lt;br /&gt;
* [[DVD]] - Martina Volavková&lt;br /&gt;
* [[etický kodex]] - Zdeňka Sovková&lt;br /&gt;
* [[kamera]] - Andrea Prokopová&lt;br /&gt;
* [[nářečí]] - Michal Kaláb&lt;br /&gt;
* [[orální historie]] - Ester Březinová&lt;br /&gt;
* [[paměťový disk]] – Kristýna Klímková&lt;br /&gt;
* [[pramen]] (ne vodní) - Lenka Cahlová&lt;br /&gt;
* [[Stopy totality]] - Anna Halfarová&lt;br /&gt;
* [[zákon o archivnictví a spisové službě]] - Jana Pekárková&lt;br /&gt;
* [[Zmizelí sousedé]] - Jana Slaná&lt;br /&gt;
* [[žurnalistika]] - Kateřina Slámová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů===&lt;br /&gt;
* [[matice]] - Petr Věžník&lt;br /&gt;
* [[MZK]] (Moravská zemská knihovna)- Andrea Mizerová&lt;br /&gt;
* [[výslovnostní slovník]] - Eva Sedláková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy===&lt;br /&gt;
* [[citlivý údaj]] (dle zákona) - Jana Krůčková&lt;br /&gt;
* [[ČSÚ]] (Český statistický úřad) - Václav Kůs&lt;br /&gt;
* [[ISSP]] (International Social Survey Programme) - Veronika Víšková&lt;br /&gt;
* [[OECD]] (Organisation for Economic Co-operation and Development) - Václav Kůs&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vít Šisler: Digital Game-Based Learning: Využití počítačových her ve vzdělávání ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Debriefing]] - Daniela Králová&lt;br /&gt;
*[[Evropa 2045]] - Jana Otevřelová&lt;br /&gt;
*[[Evropská rada]] - Petr Zapletal&lt;br /&gt;
*[[GBL]] (Game based learning) - Eva Durnová&lt;br /&gt;
*[[Impaktovaný časopis]] - Martina Zoubková&lt;br /&gt;
*[[Hra na hrdiny]] (Role-playing game) - Ivo Macík&lt;br /&gt;
*[[Serious game]] - Jonáš Prstek&lt;br /&gt;
*[[Simulační hra]] - Petr Pospíchal&lt;br /&gt;
*[[Strategická hra]] - Věra Žitková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety===&lt;br /&gt;
*[[Klementinum]] - Katrin Kalay&lt;br /&gt;
*[[MDT]] - Miroslava Brázdová&lt;br /&gt;
*[[Mellonova nadace]] - Anna Halfarová&lt;br /&gt;
*[[mikrofilmování]] - Barbora Mohelníková&lt;br /&gt;
*[[MIT]] (Massachusetts Institute of Technology) - Jakub Alt&lt;br /&gt;
*[[UNIX]] - Dagmar Chládková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce===&lt;br /&gt;
*[[CZ.NIC]] - Jakub Alt&lt;br /&gt;
*[[digitální podpis]] - Michal Rohovský&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - JARO 2012==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===&lt;br /&gt;
* [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek&lt;br /&gt;
* [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová&lt;br /&gt;
* [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek&lt;br /&gt;
* [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková&lt;br /&gt;
* [[Psychoterapie]] - Eva Popelková&lt;br /&gt;
* [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová&lt;br /&gt;
* [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová&lt;br /&gt;
* [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová&lt;br /&gt;
* [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová&lt;br /&gt;
* [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová&lt;br /&gt;
* [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová&lt;br /&gt;
* [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová&lt;br /&gt;
* [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková&lt;br /&gt;
*[[skenování pro digitalizaci - techniky]]  Michala Mádlová&lt;br /&gt;
*[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz&lt;br /&gt;
*[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová&lt;br /&gt;
*[[MARC21]] - Michal Klajban&lt;br /&gt;
*[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek&lt;br /&gt;
*[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová&lt;br /&gt;
*[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
*[[ALTO]] - Jan Karlík&lt;br /&gt;
*[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová&lt;br /&gt;
*[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha&lt;br /&gt;
*[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová&lt;br /&gt;
*[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová&lt;br /&gt;
*[[Digitalkoot]] - Lucie Malúšková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===&lt;br /&gt;
* [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová&lt;br /&gt;
* [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková&lt;br /&gt;
* [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ)  - Petra Němcová&lt;br /&gt;
* [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos&lt;br /&gt;
* [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana&lt;br /&gt;
* [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková&lt;br /&gt;
* [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
* [[školská reforma]] - Jana Slaná&lt;br /&gt;
* [[rámcové vzdělávací programy]] &lt;br /&gt;
* [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová&lt;br /&gt;
* [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Martin Bastl: Netwar===&lt;br /&gt;
* [[netwar]] - Julie Haladová&lt;br /&gt;
* [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
* [[kracking]] - Petra Němcová&lt;br /&gt;
* [[phreaking]] - Edita Hečová&lt;br /&gt;
* [[phishing]] - Martin Chalupa&lt;br /&gt;
* [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák&lt;br /&gt;
* [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová&lt;br /&gt;
* [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová&lt;br /&gt;
* [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká&lt;br /&gt;
* [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová&lt;br /&gt;
* [[FloodNet]] - Roman Novotný&lt;br /&gt;
* [[kauza Napster]] - Filip Kocián&lt;br /&gt;
* [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová&lt;br /&gt;
* [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová&lt;br /&gt;
* [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová&lt;br /&gt;
* [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová&lt;br /&gt;
* [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová&lt;br /&gt;
* [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai&lt;br /&gt;
* [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal&lt;br /&gt;
* [[Informační válka]] - Jiří Beran&lt;br /&gt;
* [[Malware]] - Michal Létal&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Petr Přidal: Georeferencer===&lt;br /&gt;
* [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek&lt;br /&gt;
* [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===&lt;br /&gt;
* [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová&lt;br /&gt;
* [[interakční design]] - Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
* [[obsahová strategie]] (content strategy)&lt;br /&gt;
* [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil&lt;br /&gt;
* [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp&lt;br /&gt;
* [[JavaScript]] - Jan Karlík&lt;br /&gt;
* [[wireframy]] - Lukáš Závodný, Václav Kůs&lt;br /&gt;
* [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
* [[webová typografie]] - Daniela Králová&lt;br /&gt;
* [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš&lt;br /&gt;
* [[UX designer]]&lt;br /&gt;
* [[UX design]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová&lt;br /&gt;
* [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský&lt;br /&gt;
* [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar&lt;br /&gt;
* [[Gamifikace]] - Jaromír Červený&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===&lt;br /&gt;
* [[FinLiCo]] - Martina Musilová&lt;br /&gt;
* [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská&lt;br /&gt;
* [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová&lt;br /&gt;
* [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová&lt;br /&gt;
* [[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka&lt;br /&gt;
* [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková&lt;br /&gt;
* [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová&lt;br /&gt;
* [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová&lt;br /&gt;
* [[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]] - Jakub Alt&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===&lt;br /&gt;
* [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková&lt;br /&gt;
* [[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková&lt;br /&gt;
* [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková&lt;br /&gt;
* [[Software Studies]] - Martina Volavková&lt;br /&gt;
* [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová&lt;br /&gt;
* [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá&lt;br /&gt;
* [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká&lt;br /&gt;
* [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček&lt;br /&gt;
* [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík&lt;br /&gt;
* [[Prediktivní analýza s využitím internetu]] - Jakub Procházka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===&lt;br /&gt;
* [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[Nový směr ve vývoji Kinectu]] - Lukáš Kisler&lt;br /&gt;
* [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===&lt;br /&gt;
* [[mHealth]] - Jan Hrabal&lt;br /&gt;
* [[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová&lt;br /&gt;
* [[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová&lt;br /&gt;
* [[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová&lt;br /&gt;
* [[eRecept]] - Myroslava Kutsyn&lt;br /&gt;
* [[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová&lt;br /&gt;
* [[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb&lt;br /&gt;
* [[Nová média ve zdravotnictví]] - Daniel Novák&lt;br /&gt;
* [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
* [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík&lt;br /&gt;
* [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský&lt;br /&gt;
* [[Expertní systémy v péči o zdraví]] - Martin Mašek&lt;br /&gt;
* [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková&lt;br /&gt;
* [[SignWriting]] - Alena Paulusová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===&lt;br /&gt;
* [[TED]] - Michal Klajban&lt;br /&gt;
* [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová&lt;br /&gt;
* [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý&lt;br /&gt;
* [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - podzim 2011==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===&lt;br /&gt;
* [[Politická satira]] - Dagmar Šiková&lt;br /&gt;
* [[City identity]] - Drahomír Hájek&lt;br /&gt;
* [[Mystifikace]] - Jakub Forman&lt;br /&gt;
* [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===&lt;br /&gt;
* [[user experience]] - Jakub Procházka&lt;br /&gt;
* [[user-centered design]] - Iveta Jansová&lt;br /&gt;
* [[UX designer]] - Simona Střalková&lt;br /&gt;
* [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová&lt;br /&gt;
* [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová&lt;br /&gt;
* [[design služeb]] - Marie Štouračová&lt;br /&gt;
* [[použitelnost]] - Jitka Šiborová&lt;br /&gt;
* [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková&lt;br /&gt;
* [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===&lt;br /&gt;
* [[ne-konference]] - Dagmar Šiková&lt;br /&gt;
* [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
* [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===&lt;br /&gt;
* [[Corporate Design]] - Daniel Šváb&lt;br /&gt;
* [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová&lt;br /&gt;
* [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová&lt;br /&gt;
* [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp&lt;br /&gt;
* [[Brand]] &lt;br /&gt;
* [[Font]] - Andrea Szászová&lt;br /&gt;
* [[Typografie]] -Lucie Górecká&lt;br /&gt;
* [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková&lt;br /&gt;
* [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková&lt;br /&gt;
* [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Michal Juhás: Bookfan===&lt;br /&gt;
* [[StartUp]] - Petr Maňásek&lt;br /&gt;
* [[Facebook]]&lt;br /&gt;
* [[Business plan]] - Michaela Kočová&lt;br /&gt;
* [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
* [[Angel investor]] - Ester Březinová&lt;br /&gt;
* [[exit strategy]] - Monika Krejčová&lt;br /&gt;
* [[self-publishing]] - Jiří Krišpin&lt;br /&gt;
* [[Online komunita]] - Eva Durnová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===&lt;br /&gt;
* [[korpus]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský&lt;br /&gt;
* [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn&lt;br /&gt;
* [[syntax]] - Alena Brožová&lt;br /&gt;
* [[slovotvorba]] - Martina Sochorová&lt;br /&gt;
* [[sémantika]] - Dominika Frömelová&lt;br /&gt;
* [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká&lt;br /&gt;
* [[VerbaLex]] - Karolína Žáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Josef Průša: Open source hardware===&lt;br /&gt;
* [[open source hardware]] - Daniela Králová&lt;br /&gt;
* [[GNU GPL]] - Milan Spisar&lt;br /&gt;
* [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová&lt;br /&gt;
* [[OpenCores]] - Martin Mašek&lt;br /&gt;
* [[RepRap]] - Kristina Luskačová&lt;br /&gt;
* [[Arduino]] - Julie Haladová&lt;br /&gt;
* [[3D tisk]] - Kristina Luskačová&lt;br /&gt;
* [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová&lt;br /&gt;
* [[3D skener]] - Katarína Hečková&lt;br /&gt;
* [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[BTS]] - Martina Snozová&lt;br /&gt;
*[[geolokace]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
*[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
*[[IP adresa]] - Martina Snozová&lt;br /&gt;
*[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč&lt;br /&gt;
*[[Augmented Reality]] - Marek Moťka&lt;br /&gt;
*[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos&lt;br /&gt;
*[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová&lt;br /&gt;
*[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová&lt;br /&gt;
*[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová&lt;br /&gt;
*[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan&lt;br /&gt;
*[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová&lt;br /&gt;
*[[Hackathon]] - Josef Ludvíček&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===&lt;br /&gt;
*[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
*[[Spokojenost]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
*[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová&lt;br /&gt;
*[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek&lt;br /&gt;
*[[Work-life balance]] - Kamila Burdová&lt;br /&gt;
*[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
*[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová&lt;br /&gt;
*[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===&lt;br /&gt;
*[[učící knihovník]] - Marie Indráková&lt;br /&gt;
*[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková&lt;br /&gt;
*[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza&lt;br /&gt;
*[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
*[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===&lt;br /&gt;
*[[Arteterapie]] - Jakub Nytl&lt;br /&gt;
*[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová&lt;br /&gt;
*[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián&lt;br /&gt;
*[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková&lt;br /&gt;
* [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - jaro 2011==&lt;br /&gt;
===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===&lt;br /&gt;
* [[archiv]] - Myroslava Kutsyn&lt;br /&gt;
* [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
* [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha&lt;br /&gt;
* [[gesto]]- Marta Konířová&lt;br /&gt;
* [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[Google Goggles]] - Viliam Vateha&lt;br /&gt;
* [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková&lt;br /&gt;
* [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková&lt;br /&gt;
* [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek&lt;br /&gt;
* [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek&lt;br /&gt;
* [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban&lt;br /&gt;
* [[Google Squared]] - Alena Brožová&lt;br /&gt;
* [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)&lt;br /&gt;
* [[IBM SPSS]] - Lumír Czech&lt;br /&gt;
* [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč&lt;br /&gt;
* [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín&lt;br /&gt;
* [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková&lt;br /&gt;
* [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE&lt;br /&gt;
* [[tablet PC]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
* [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka&lt;br /&gt;
* [[Wikipedia]] - Michal Klajban&lt;br /&gt;
* [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Marketing knihoven na sociálních sítích===&lt;br /&gt;
* [[365 projekt]] - Irena Hodžová&lt;br /&gt;
* [[Book trailer]] - Jiří Krišpin&lt;br /&gt;
* [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková&lt;br /&gt;
* [[fotobanka]] - Lenka Čípková&lt;br /&gt;
* [[geolokace]] &lt;br /&gt;
* [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková&lt;br /&gt;
* [[hashtag]] - Iveta Jansová&lt;br /&gt;
* [[Influencer Marketing]] - Romana Králová &lt;br /&gt;
* [[infografika]] - Irena Hodžová&lt;br /&gt;
* [[inovace]] - Miroslav Kršek&lt;br /&gt;
* [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová&lt;br /&gt;
* [[newsletter]]- Markéta Novotná&lt;br /&gt;
* [[paradigma]] - Vrzalová Tereza&lt;br /&gt;
* [[QR kód]] - Jitka Šiborová&lt;br /&gt;
* [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová&lt;br /&gt;
* [[statistika]] - Marie Vlčková&lt;br /&gt;
* [[storytelling]] - Marie Packová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===&lt;br /&gt;
* [[abandonware]] - Sylvie Dyčková&lt;br /&gt;
* [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová&lt;br /&gt;
* [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková&lt;br /&gt;
* [[brand]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
* [[cechovní značka]] - Monika Krejčová&lt;br /&gt;
* [[Common Law]] - Gabriela Obstová&lt;br /&gt;
* [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová&lt;br /&gt;
* [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková&lt;br /&gt;
* [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková&lt;br /&gt;
* [[kultura]] - Magdalena Jirásková&lt;br /&gt;
* [[licence]]- Marie Packová&lt;br /&gt;
* [[minnesengr]]- Michaela Blažejová&lt;br /&gt;
* [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová&lt;br /&gt;
* [[Napster]] - Igor Hlaváč&lt;br /&gt;
* [[oligopol]] - Lenka Matušková&lt;br /&gt;
* [[patent]] - Markéta Novotná&lt;br /&gt;
* [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková&lt;br /&gt;
* [[Road Show]] - Tomáš Ocásek&lt;br /&gt;
* [[States' Rights]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[User Experience]] - Miroslava Brázdová&lt;br /&gt;
* [[vydavatel]] - Lenka Fatková&lt;br /&gt;
* [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová&lt;br /&gt;
* [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Open Access===&lt;br /&gt;
* [[ArXiv]] - Marie Zagorová&lt;br /&gt;
* [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová&lt;br /&gt;
* [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
* [[Dspace]] - Petra Besperátová&lt;br /&gt;
* [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová&lt;br /&gt;
* [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová&lt;br /&gt;
* [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[Open Access]] - Magda Šallaiová&lt;br /&gt;
* [[Open Access Week]] - Petra Besperátová&lt;br /&gt;
* [[plagiát]] - Katarína Hečková&lt;br /&gt;
* [[preprint]]- Dalibor Bláha&lt;br /&gt;
* [[recenze]] - Jaroslav Bednář&lt;br /&gt;
* [[repozitář]] - Martina Snozová&lt;br /&gt;
* [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová&lt;br /&gt;
* [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Pirátství dnes i kdysi===&lt;br /&gt;
* [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků&lt;br /&gt;
* [[kniha]] - Martina Sochorová&lt;br /&gt;
* [[knihtisk]] - Karolína Žáková&lt;br /&gt;
* [[kopie]] - Edita Hečová&lt;br /&gt;
* [[litografie]] - Marta Janošová&lt;br /&gt;
* [[MP3]] - Emil Budín&lt;br /&gt;
* [[pirátství]] - Magdalena Kahounová&lt;br /&gt;
* [[počítačový program]]- Michaela Blažejová&lt;br /&gt;
* [[průmysl]] - Daniel Šváb&lt;br /&gt;
* [[revoluce]] - Monika Machovská &lt;br /&gt;
* [[software]]- Veronika Svobodová&lt;br /&gt;
* [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková&lt;br /&gt;
* [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová&lt;br /&gt;
* [[vynález]] - Marcela Střelcová&lt;br /&gt;
* [[zákon]] - Dominika Fromelová&lt;br /&gt;
* [[znalost]] - Magdaléna Filipová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Národní digitální knihovna===&lt;br /&gt;
* [[born digital]] - Lucia Kelemenová&lt;br /&gt;
* [[CESNET2]] - Jakub Hradil&lt;br /&gt;
* [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová&lt;br /&gt;
* [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček&lt;br /&gt;
* [[emulace]] - Kateřina Kašíková&lt;br /&gt;
* [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová&lt;br /&gt;
* [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová&lt;br /&gt;
* [[MARC21]] - &lt;br /&gt;
* [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[METS]] - Martina Snížková&lt;br /&gt;
* [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek&lt;br /&gt;
* [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek&lt;br /&gt;
* [[PDF]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[personalizace]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[robotický skener]] - Eva Durnová&lt;br /&gt;
* [[rukopis]] - Simona Střalková&lt;br /&gt;
* [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek&lt;br /&gt;
* [[TIFF]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[veřejná správa]] - Marek Moťka&lt;br /&gt;
* [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová&lt;br /&gt;
* [[workflow]] - Dagmar Šiková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===&lt;br /&gt;
* [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová&lt;br /&gt;
* [[citační analýza]] - Antonín Pokorný&lt;br /&gt;
* [[editor]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[ISO 690]] - Pavel Navrátil&lt;br /&gt;
* [[plagiátorství]] - Simona Chudobová&lt;br /&gt;
* [[scientometrie]] - Veronika Rychtová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===&lt;br /&gt;
* [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková&lt;br /&gt;
* [[citační etika]]- Julie Haladová&lt;br /&gt;
* [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská&lt;br /&gt;
* [[generace X]] - Antonín Pokorný&lt;br /&gt;
* [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová&lt;br /&gt;
* [[hardware]] - Veronika Krausová&lt;br /&gt;
* [[referenční služby]] - Filip Kocián&lt;br /&gt;
* [[rešeršní služby]]- Eva Popelková&lt;br /&gt;
* [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===&lt;br /&gt;
* [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová&lt;br /&gt;
* [[cracker]] - Michal Kunrt&lt;br /&gt;
* [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica&lt;br /&gt;
* [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová&lt;br /&gt;
* [[gambler]] - Michaela Bočánová&lt;br /&gt;
* [[globalizace]] - Lukáš Prorok&lt;br /&gt;
* [[Google Street View]] - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
* [[hacker]] - Jonáš Kopp &lt;br /&gt;
* [[hacktivismus]] - Jakub Alt&lt;br /&gt;
* [[informační smog]] - Milan Říha&lt;br /&gt;
* [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský&lt;br /&gt;
* [[komunikace]]- Pavla Bárnetová&lt;br /&gt;
* [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová&lt;br /&gt;
* [[kyberpunk]] - Hana Holoubková&lt;br /&gt;
* [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka&lt;br /&gt;
* [[netholismus]] - Kamila Burdová&lt;br /&gt;
* [[netománie]] - Jitka Šteflová&lt;br /&gt;
* [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková&lt;br /&gt;
* [[Open Source]] - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
* [[outsourcing]]- Marie Indráková&lt;br /&gt;
* [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong&lt;br /&gt;
* [[Stuxnet]] - Josef Kos&lt;br /&gt;
* [[závislost]] - Hana Nováková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - podzim 2010==&lt;br /&gt;
===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===&lt;br /&gt;
* [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová&lt;br /&gt;
* [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová&lt;br /&gt;
* [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová&lt;br /&gt;
* [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová&lt;br /&gt;
* [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá&lt;br /&gt;
* [[ISO 11620]] - Simona Střalková&lt;br /&gt;
* [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková&lt;br /&gt;
* [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová&lt;br /&gt;
* [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká&lt;br /&gt;
* [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová &lt;br /&gt;
* [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá&lt;br /&gt;
* [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová&lt;br /&gt;
* [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Makrosvět mikrokampaní===&lt;br /&gt;
* [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková&lt;br /&gt;
* [[banner]] - Simona Chudobová&lt;br /&gt;
* [[direct marketing]] - Miroslava Sudová&lt;br /&gt;
* [[e-business]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[e-komerce]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová&lt;br /&gt;
* [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková&lt;br /&gt;
* [[Foursquare]] - Marcela Střelcová&lt;br /&gt;
* [[Google AdWords]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[Google Analytics]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[GSM]] - Milan Spisar&lt;br /&gt;
* [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková&lt;br /&gt;
* [[kreativita]] - Lenka Fatková&lt;br /&gt;
* [[mailing list]]- Věra Motyčková&lt;br /&gt;
* [[mobilní marketing]] - Romana Králová&lt;br /&gt;
* [[nová média]] - Miroslav Kršek&lt;br /&gt;
* [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká&lt;br /&gt;
* [[propagace]] - Karolína Žáková&lt;br /&gt;
* [[reklama]] - Anna Mikulášková&lt;br /&gt;
* [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková&lt;br /&gt;
* [[strategický marketing]] - Alena Brožová&lt;br /&gt;
* [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková&lt;br /&gt;
* [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová&lt;br /&gt;
* [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek&lt;br /&gt;
* [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin&lt;br /&gt;
* [[ZOOT]] - Petr Manasek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===&lt;br /&gt;
* [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková&lt;br /&gt;
* [[didaktika]] - Radka Vybíralová&lt;br /&gt;
* [[dotazník]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
* [[etika]]- Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
* [[Generation Y]]-Eva Fukarova&lt;br /&gt;
* [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová&lt;br /&gt;
* [[ICT]]- Vendula Škrabalová&lt;br /&gt;
* [[konvergence]] - Martina Snížková&lt;br /&gt;
* [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová&lt;br /&gt;
* [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová&lt;br /&gt;
* [[kybernetika]] - Jakub Procházka&lt;br /&gt;
* [[mentální mapa]] - Monika Machovská&lt;br /&gt;
* [[motivace]] - Magdalena Kahounová&lt;br /&gt;
* [[pedagogika]] - Marie Vlčková&lt;br /&gt;
* [[pozorování]] - Dominika Kopčanská&lt;br /&gt;
* [[případová studie]] - Jana Chlanová&lt;br /&gt;
* [[rozhovor]] - Kamila Burdová&lt;br /&gt;
* [[teorie systémů]] - Veronika Lužová&lt;br /&gt;
* [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková&lt;br /&gt;
* [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova&lt;br /&gt;
* [[VOIP]] - Kateřina Hořínková&lt;br /&gt;
* [[výukové metody]] - Věra Adámková&lt;br /&gt;
* [[výzkum]] - Renata Valentová&lt;br /&gt;
* [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Ženy v IT===&lt;br /&gt;
* [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích&lt;br /&gt;
* [[ELIZA]] - Libor Juhaňák&lt;br /&gt;
* [[ENIAC]] - Pavel Navrátil&lt;br /&gt;
* [[Evropská komise]] - Barbora Blahová&lt;br /&gt;
* [[feminismus]]-Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
* [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková&lt;br /&gt;
* [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová&lt;br /&gt;
* [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková&lt;br /&gt;
* [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb&lt;br /&gt;
* [[manažer]] - Renata Valentová&lt;br /&gt;
* [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská&lt;br /&gt;
* [[sociologie]] - Pavla Bárnetová&lt;br /&gt;
* [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích &lt;br /&gt;
* [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Poznámky k novosti nových médií===&lt;br /&gt;
* [[epistemologie]] - Pavla Doleželová&lt;br /&gt;
* [[futurologie]] - Tomáš Janypka&lt;br /&gt;
* [[internet]] - Martina Snozová&lt;br /&gt;
* [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
* [[kyberkultura]] - Michal Kunrt&lt;br /&gt;
* [[NSFNET]] - Eva Mlynářová&lt;br /&gt;
* [[pragmatismus]] - Katarína Hečková&lt;br /&gt;
* [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová&lt;br /&gt;
* [[třetí vlna]] - Tereza Honsová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Location Based Service===&lt;br /&gt;
* [[Android]]-Tomáš Vorálek&lt;br /&gt;
* [[Galileo]] - Filip Šelong&lt;br /&gt;
* [[Google Latitude]] - Jiří Zeman&lt;br /&gt;
* [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář&lt;br /&gt;
* [[iPhone]] - Petr Chocholáč&lt;br /&gt;
* [[Mashup]] - Petra Besperátová&lt;br /&gt;
* [[mikroformát]] - Veronika Rychtová&lt;br /&gt;
* [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica&lt;br /&gt;
* [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová&lt;br /&gt;
* [[smartphone]] - Daniel Šváb&lt;br /&gt;
* [[spam]] - Lenka Čípková&lt;br /&gt;
* [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman&lt;br /&gt;
* [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner&lt;br /&gt;
* [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Getting Things Done===&lt;br /&gt;
* [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova&lt;br /&gt;
* [[coaching]] - Renata Borková&lt;br /&gt;
* [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova&lt;br /&gt;
* [[frustrace]] - Marie Sýkorová&lt;br /&gt;
* [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková&lt;br /&gt;
* [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová&lt;br /&gt;
* [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník&lt;br /&gt;
* [[projekt]] - Hana Dvořáková&lt;br /&gt;
* [[stres]] - Eva Petrášová&lt;br /&gt;
* [[Time Management]]- Renata Borková&lt;br /&gt;
* [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jak (ne)hledat investora===&lt;br /&gt;
* [[arbitr]] Jana Procházková&lt;br /&gt;
* [[e-čtečka]] Lenka Skalická&lt;br /&gt;
* [[fúze]] - Jana Procházková&lt;br /&gt;
* [[iPad]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
* [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Autorské právo a knihovny===&lt;br /&gt;
* [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt&lt;br /&gt;
* [[copyright]] - Petr Hejtmánek&lt;br /&gt;
* [[DILIA]] - Hana Habermannová&lt;br /&gt;
* [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková&lt;br /&gt;
* [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný&lt;br /&gt;
* [[torrent]] - Petra Besperátová&lt;br /&gt;
* [[volné dílo]] - Marta Janošová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Komunitní role knihoven===&lt;br /&gt;
* [[etnikum]] - Petr Hejtmánek&lt;br /&gt;
* [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[komunita]] - Magda Šallaiová&lt;br /&gt;
* [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová&lt;br /&gt;
* [[sociální komunikace]] - Marie Indráková&lt;br /&gt;
* [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Informace jako politické téma===&lt;br /&gt;
* [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek&lt;br /&gt;
* [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný&lt;br /&gt;
* [[demokracie]] - Martina Snozová&lt;br /&gt;
* [[e-podpis]] - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
* [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil&lt;br /&gt;
* [[monopol]] - Vrzalová Tereza&lt;br /&gt;
* [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek&lt;br /&gt;
* [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová&lt;br /&gt;
* [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková&lt;br /&gt;
* [[warez]] - Igor Hlaváč&lt;br /&gt;
* [[WikiLeaks]] - Jiří Beran&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Národní úložiště šedé literatury===&lt;br /&gt;
* [[digitální repozitář]] - Věra Adámková&lt;br /&gt;
* [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová&lt;br /&gt;
* [[šedá literatura]] - Marie Vlčková&lt;br /&gt;
* [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - jaro 2010==&lt;br /&gt;
===Náboženství v kyberprostoru===&lt;br /&gt;
* [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková&lt;br /&gt;
* [[computer cult]] - Vendula Škrabalová&lt;br /&gt;
* [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák&lt;br /&gt;
* [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová&lt;br /&gt;
* [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová&lt;br /&gt;
* [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor&lt;br /&gt;
* [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová&lt;br /&gt;
* [[kyberobřad]] - Monika Machovská&lt;br /&gt;
* [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková&lt;br /&gt;
* [[kyberprostor]] - Věra Zelinková&lt;br /&gt;
* [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá&lt;br /&gt;
* [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová&lt;br /&gt;
* [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová&lt;br /&gt;
* [[New Age]] - Lenka Veselá&lt;br /&gt;
* [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová&lt;br /&gt;
* [[novopohanství]] - Kamila Burdová&lt;br /&gt;
* [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová&lt;br /&gt;
* [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová&lt;br /&gt;
* [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek&lt;br /&gt;
* [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova&lt;br /&gt;
* [[technopesimismus]] - Hana Nováková&lt;br /&gt;
* [[UFO kult]] - Jana Plotková&lt;br /&gt;
* [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===&lt;br /&gt;
* [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková&lt;br /&gt;
* [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin&lt;br /&gt;
* [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová&lt;br /&gt;
* [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb&lt;br /&gt;
* [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová&lt;br /&gt;
* [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová&lt;br /&gt;
* [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová&lt;br /&gt;
* [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová&lt;br /&gt;
* [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
* [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová&lt;br /&gt;
* [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková&lt;br /&gt;
* [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích&lt;br /&gt;
* [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková&lt;br /&gt;
* [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková&lt;br /&gt;
* [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková&lt;br /&gt;
* [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková&lt;br /&gt;
* [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková&lt;br /&gt;
* [[Knihovna roku]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová&lt;br /&gt;
* [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová&lt;br /&gt;
* [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová&lt;br /&gt;
* [[knihovník]] - Jaroslav Bednář&lt;br /&gt;
* [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová&lt;br /&gt;
* [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová&lt;br /&gt;
* [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová&lt;br /&gt;
* [[marketing]] - Kateřina Štruncová&lt;br /&gt;
* [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová&lt;br /&gt;
* [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková&lt;br /&gt;
* [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová&lt;br /&gt;
* [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová&lt;br /&gt;
* [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová&lt;br /&gt;
* [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková&lt;br /&gt;
* [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová&lt;br /&gt;
* [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková&lt;br /&gt;
* [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová&lt;br /&gt;
* [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková&lt;br /&gt;
* [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová&lt;br /&gt;
* [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Manažerské informační systémy===&lt;br /&gt;
* [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař&lt;br /&gt;
* [[Business Intelligence]] - Šimon Vích&lt;br /&gt;
* [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková&lt;br /&gt;
* [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová&lt;br /&gt;
* [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman&lt;br /&gt;
* [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková&lt;br /&gt;
* [[informace]] - Kamila Jobová&lt;br /&gt;
* [[informační management]] - Lenka Divišová&lt;br /&gt;
* [[informační systém]] - Petr Vorel&lt;br /&gt;
* [[intranet]] - Marie Sýkorová&lt;br /&gt;
* [[ISO 9000]] - Milan Spisar&lt;br /&gt;
* [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková&lt;br /&gt;
* [[management]] - Kristýna Macháčková&lt;br /&gt;
* [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel&lt;br /&gt;
* [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
* [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman&lt;br /&gt;
* [[Talent Management]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===OPAC 2.0 v českých podmínkách===&lt;br /&gt;
* [[akvizice]] - Eva Králíčková&lt;br /&gt;
* [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný&lt;br /&gt;
* [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá&lt;br /&gt;
* [[Clavius]] - Marie Vlčková&lt;br /&gt;
* [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica&lt;br /&gt;
* [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[databáze]] - Magdalena Kahounová&lt;br /&gt;
* [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová&lt;br /&gt;
* [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů &lt;br /&gt;
* [[ISBD]] - Gabriela Obstová&lt;br /&gt;
* [[LANius]] - Alexandra Dvořáková&lt;br /&gt;
* [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný&lt;br /&gt;
* [[MVS]] - Simona Stolařová&lt;br /&gt;
* [[RSS kanál]] - Lenka Damborská&lt;br /&gt;
* [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá&lt;br /&gt;
* [[SQL]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[tenký klient]] - Magda Fialová&lt;br /&gt;
* [[wiki]] - Kateřina Kocábová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Soustružníci lidských duší===&lt;br /&gt;
* [[bibliobus]] - Marta Pavlovská&lt;br /&gt;
* [[cenzura knihoven]] - Renata Borková&lt;br /&gt;
* [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková&lt;br /&gt;
* [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková&lt;br /&gt;
* [[čtenářství]] - Veronika Karásková&lt;br /&gt;
* [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek&lt;br /&gt;
* [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková&lt;br /&gt;
* [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová&lt;br /&gt;
* [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků&lt;br /&gt;
* [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná&lt;br /&gt;
* [[normalizace]] - Ludmila Bábíková&lt;br /&gt;
* [[Proces se &amp;quot;zelenou internacionálou&amp;quot;]] - Markéta Homolová&lt;br /&gt;
* [[sociální kontrola]] - Lumír Czech&lt;br /&gt;
* [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová&lt;br /&gt;
* [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková&lt;br /&gt;
* závadná literatura&lt;br /&gt;
** [[braková literatura]] - Hana Janečková&lt;br /&gt;
** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková&lt;br /&gt;
** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská&lt;br /&gt;
** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek&lt;br /&gt;
** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===&lt;br /&gt;
* [[algoritmus]] - Petr Věžník&lt;br /&gt;
* [[bannerová slepota]] - David Koval&lt;br /&gt;
* [[blog]] - Ilona Děchtěrenková&lt;br /&gt;
* [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt&lt;br /&gt;
* [[Delicious]] - Filip Šubrt&lt;br /&gt;
* [[e-mail]] - Emil Budín&lt;br /&gt;
* [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín&lt;br /&gt;
* [[Last.fm]] - Filip Šelong&lt;br /&gt;
* [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková&lt;br /&gt;
* [[Produsage]] - David Němeček&lt;br /&gt;
* [[Second Life]] - zpracováno mimo BE&lt;br /&gt;
* [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha&lt;br /&gt;
* [[sociální média]] - Chytková, Dagmar&lt;br /&gt;
* [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová&lt;br /&gt;
* [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[YouTube]] - Daniel Hübner&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Digitální knihovna Manuscriptorium===&lt;br /&gt;
* [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková&lt;br /&gt;
* [[digitalizace]] - Martina Snížková&lt;br /&gt;
* [[digitální archiv]] - Renata Valentová&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová&lt;br /&gt;
* [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů&lt;br /&gt;
* [[ENRICH]] - Petra Besperátová&lt;br /&gt;
* [[harddisk]] - Kamila Horáková&lt;br /&gt;
* [[inkunábule]] - Alena Sedláčková&lt;br /&gt;
* [[JPEG]] - Jiří Křupala&lt;br /&gt;
* [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová&lt;br /&gt;
* [[MARC]] - Tomáš Fendrich&lt;br /&gt;
* [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů&lt;br /&gt;
* [[metadata]] - Jiří Beran&lt;br /&gt;
* [[papyrus]] - Katarína Hečková&lt;br /&gt;
* [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková&lt;br /&gt;
* [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich&lt;br /&gt;
* [[skenování]] - Michal Kunrt&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===&lt;br /&gt;
* [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková&lt;br /&gt;
* [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková&lt;br /&gt;
* [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová&lt;br /&gt;
* [[INFOZ]] - Alena Fafková&lt;br /&gt;
* [[nakladatel]] - Monika Beránková&lt;br /&gt;
* [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová&lt;br /&gt;
* [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková&lt;br /&gt;
* [[Science Direct]] - Michal Kiesel&lt;br /&gt;
* [[SCOPUS]] - Alena Fafková&lt;br /&gt;
* [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===&lt;br /&gt;
* [[hypertext]] - Petr Hejtmánek&lt;br /&gt;
* [[Long Tail]] - Jakub Alt&lt;br /&gt;
* [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík&lt;br /&gt;
* [[PageRank]] - Peter Kahoun&lt;br /&gt;
* [[webová analytika]] - Tomáš Bouda&lt;br /&gt;
* [[Yahoo]] - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
* [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Škola 2.0 beta===&lt;br /&gt;
* [[Action Learning]] - Lenka Janská&lt;br /&gt;
* [[e-learning]] - Markéta Kulíková&lt;br /&gt;
* [[e-tutor]] - Markéta Kulíková&lt;br /&gt;
* [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková&lt;br /&gt;
* [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská&lt;br /&gt;
* [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová&lt;br /&gt;
* [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)&lt;br /&gt;
* [[netiketa]] - Lenka Šatavová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovník v 21. století===&lt;br /&gt;
* [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková&lt;br /&gt;
* [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká&lt;br /&gt;
* [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová&lt;br /&gt;
* [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===eBooks on Demand===&lt;br /&gt;
* [[eBook]] - Magda Šallaiová&lt;br /&gt;
* [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová&lt;br /&gt;
* [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Oldasadlo</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hudebnina&amp;diff=33577</id>
		<title>Hudebnina</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hudebnina&amp;diff=33577"/>
		<updated>2013-05-19T08:34:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Oldasadlo: Stránka vyprázdněna&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Oldasadlo</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hudebnina&amp;diff=33462</id>
		<title>Hudebnina</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hudebnina&amp;diff=33462"/>
		<updated>2013-05-18T18:47:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Oldasadlo: Založena nová stránka: '''Autor:''' Jonáš Prstek '''Klíčová slova:''' hudebniny, notový zápis, hudba, partitura '''Synonyma:''' ---  '''Související pojmy:'''  	&amp;lt;blockquote&amp;gt; ''nadřazené...&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jonáš Prstek&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' hudebniny, notový zápis, hudba, partitura&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - hudba, hudební literatura&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - notový zápis, partitura&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Úvod ==&lt;br /&gt;
Jako hudebniny označujeme dokumenty zachycující hudbu v písemné podobě, rozlišujeme přitom hudební tisky a hudební rukopisy&amp;lt;ref&amp;gt;Hudebniny. NÁRODNÍ KNIHOVNA ČESKÉ REPUBLIKY. Národní knihovna České republiky [online]. [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/sbirky/podle-typu-dokumentu/hudebniny&amp;lt;/ref&amp;gt;. Motivem pro vynález notového záznamu byla snaha zachytit hudbu pro účel pozdější reprodukce. První pokus o přenesení hudby do psané podoby lze najít už u dávných civlizací blízkého východu. Prvním předchůdcem dnešních not byly od 8. stol. takzvané neumy, značky doplňující text chorálu, které měly naznačovat správný způsob modulace hlasu zpěváka. Neumy neumožňují dobovou hudbu přesně rekonstruovat: nedá se z nich odvodit ani výška toho kterého tónu, ani metrum. Pozdější vývoj notového zápisu umožnil přesný záznam nejprve výšek jednotlivých not, postupem času i rytmus. V průběhu klasicismu se podoba notového záznamu ustálila do dnešní podoby. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Oldasadlo</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Frank_Bradway_Rogers&amp;diff=32394</id>
		<title>Frank Bradway Rogers</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Frank_Bradway_Rogers&amp;diff=32394"/>
		<updated>2013-05-15T15:58:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Oldasadlo: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{DEFAULTSORT:Rogers, Frank Bradway}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Infobox Vědec&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
| jmeno = Frank Bradway Rogers&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
| datum_narozeni = 31. 12. 1914&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
| misto_narozeni = Norwood, Ohio, USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
| datum_umrti = 27. 7. 1987&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
| misto_umrti = Denver, Colorado, USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
| pobyt = Denver, Colorado, USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
| obcanstvi = Spojené státy americké&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
| skola = Yale University, Ohio State University College of Medicine, Columbia University|Columbia University School of Library Service&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
| znamy_diky = MEDLARS&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
| oceneni = Melvil Dewey Medal&amp;lt;br/&amp;gt;Cyril Barnard Memorial Prize&amp;lt;br/&amp;gt;Čestný předseda Americké asociace pro lékařskou historii&amp;lt;br/&amp;gt;Čestný doktorát Medical College of Ohio}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Frank Bradway Rogers''' (31. 12. 1914 - 27. 7. 1987) byl americký lékař a knihovník, který se nejvíce proslavil svým podílem na systému MEDLARS (Medical Literature Analysis and Retrieval System) a prací v Army Medical Library a National Medical Library. &lt;br /&gt;
== Mládí ==&lt;br /&gt;
Frank B. Rogers se narodil na Silvestra roku 1915 Franku Shaneovi a Nettie Bradway Rogersovým ve městě Norwood  na severu Ohia. Dětství a mládí prožil v prosté rodině poštovního doručovatele a matky v domácnosti. Do školy chodil v Cincinnati, po maturitě uspěl v žádosti o stipendium na bakalářské lékařské studium na univerzitě v Yale, kde hrál divadlo a angažoval se ve studentské politice&amp;lt;ref name=&amp;quot;garfield&amp;quot;&amp;gt;GARFIELD, Eugene. Bringing the National Library of Medicine into the Computer Age: A Tribute to Frank Bradway Rogers. ''Essays of an Information Scientist'' 1984, vol. 7. Dostupné z &amp;lt;http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/v7p005y1984.pdf&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;. Po absolvování tzv. pre-med programu v roce 1963 strávil dva roky vykonáváním nejrůznějších prací, mimo jiné jako čišník a vyhazovač v restauracích v Chicagu, dokud si nemohl dovolit studium na lékařské fakultě státní univerzity státu Ohio, kterou dokončil v roce 1942. Během války narukoval jako zdravotník a pracoval jako vojenský chirurg v Japonsku a na Filipínách, ze kterých se do Spojených států vrátil roku 1947. &lt;br /&gt;
== Kariéra ==&lt;br /&gt;
Po návratu z války Rogers nastoupil jako chirurg ve Walter Reed Army Hospital ve Washingtonu. V roce 1948 objevil inzerát, nabízející práci na místě ředitele Army Medical Library (Armádní lékařské knihovny, AML). V konkurzu uspěl jako jediný z asi tuctu uchazečů&amp;lt;ref&amp;gt;BLAKE, John B. Frank Bradway Rogers. ''Bulletin of the Medical Library Association'' January 1988, vol. 76, no. 1. s. 95-97. Dostupné z &amp;lt;http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC227250/?page=1&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;. Tehdejší ředitel AML, plukovník Joseph McNinch navrhnul Rogersovi, aby si doplnil lékařský titul o knihovnický, což učinil a v září roku 1949 získal magisterský diplom na University of Columbia v oboru knihovních věd, a až poté vystřídal McNinche v čele knihovny.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
ROgers již od počátku nebyl v nejsnadnější pozici. Již během války shledala inspekce z Americké asociace knihoven takřka všechny aspekty knihovny, od organizačních záležitostí po stav budovy, nedostatečnými. Rogers ovšem projevil takový organizační talent, že do roku 1954 se mu podařilo naplnit většinu doporučení asociace. Díky cílevědomé a neúnavné práci se mu během let podařilo rekatalogizovat obrovský objem záznamů ze zastaralých fondů do nového katalogu s názvem Current List of Medical Literature and a new Army Medical Library Catalog, který za pomoci odborníků z Výboru konzultantů pro studium indexů lékařské literatury (Committee of Consultants for the Study of the Indexes to Medical Literature), založeného v roce 1948 upravil do formy spravovatelné mechanicky. Rogers si velmi rychle uvědomil nepraktičnost tehdy rozšířených systémů děrných kartoték a věnoval velké úsilí studiu počítačů, které tehdy byly zcela novým fenoménem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;garfield&amp;quot;/&amp;gt;Spolu se svým kolegou z AML Seymourem I. Tainem začal v roce 1959 vyvíjet systém, který by zvládal jak indexovat, tak i vyhledávat v rodící se databázi. Náročná práce si vyžádala asi třicet člověkoroků práce, na jejímž konci spatřil světlo světa MEDLARS (Medical Literature Analysis and Retrieval System), bibliografický vyhledávací systém, který umožnil odborníkům mnohonásobně snazší a především rychlejší vyhledávání ve snadno spravovatelné databázi lékařské literatury. Na začátku roku 1964 začal systém běžet na počítači Minneapolis-Honeywell 800, vybaveném vysokorychlostní tiskárnou GRACE (GRaphic Arts Composing Equipment), schopné tisknout rychlostí 3600 slov za minutu&amp;lt;ref name=&amp;quot;w&amp;quot;&amp;gt;MILES, Wyndham D. ''A history of the National Library of Medicine: the nation's treasury of medical knowledge.'' 1st print. Bethesda, Md:U.S. Dept. of Health and Human Services, Public Health Service, National Institutes of Health, National Library of Medicine, 1982. 511p, Chapter 20: Evolution Of Computerized Bibliographies p372-373&amp;lt;/ref&amp;gt;. Spojení takto rozsáhlé databáze s počítačem se později ukázalo být velkým milníkem v dějinách knihoven vůbec.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mezitím, velkým dílem díky důležitosti výzkumu prováděného na AML bylo americkým Kongresem schváleno usnesení o sloučení AML a několika dalších subjektů do nové Národní lékařské knihovny (NML), kterou vedl až do uvedení systému MEDLARS v roce 1963. Po splnění své mise v NML odešel pracovat na pozici knihovníka do University of Colorado Medical Center v Denveru, kde setrval až do odchodu do důchodu v roce 1974. Po odchodu do penze se věnoval svému koníčku, restauraci vzácných knih.&amp;lt;ref&amp;gt;T.M.H. Frank Bradway Rogers (1915-1987). ''Health Information and Libraries Journal'' March 1998, vol. 5, no. 1. str 38-39. Dostupné z &amp;lt;http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1046/j.1365-2532.1988.5100363.x/pdf&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Význam pro informační vědu a knihovnictví ==&lt;br /&gt;
Význam Franka Bradway Rogerse pro informační vědu a knihovnictví spočívá především v jeho přínosu k vývoji revolučního systému MEDLARS. Tento systém se později stal vzorem pro podobná zařízení po celých Spojených státech a potažmo po celém světě. Novátorsky propojil knihovnictví a nejnovější počítačové technologie, přičemž navíc přinesl uplatnění mnoha dalším tehdy novým vynálezům a technologiím (tiskárna GRACE, počítač Minneapolis-Honeywell 800).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Pocty a ocenění ==&lt;br /&gt;
Melvil Dewey Medal (1963)&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Cyril Barnard Memorial Prize (1964)&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Čestný předseda Americké asociace pro lékařskou historii (American Association for the History of Medicine) 1966-1968  &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Čestný doktorát Medical College of Ohio (1975)&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1983 byla po Rogersovi pojmenována výroční cena americké Asociace lékařských knihoven (MLA), která je udílena jako uznání za mimořádný přínos aplikaci technologií v šíření medicinských poznatků, informační vědě či usnadnění přístupu k vědeckým poznatkům na poli lékařství. Sám Rogers se v roce založení stal prvním recipientem této ceny.&amp;lt;ref&amp;gt;''Medical Library Association|MLA Awards and Honors''[online]c1999-2012, poslední revize 20. září 2012 [cit. 14.5.2013] Dostupné online na &amp;lt;http://www.mlanet.org/awards/honors/rogers.html&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Pozdější držitelé ceny Franka Bradwaye Rogerse:'''&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2011: Lei Wang &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2010: neudělena&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2009: (DelMIRA), Robert T. Mackes&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2008: Digital Divide, Rural American Indian Communities, NM&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2007: Legacy Tobacco Documents Library&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2006: New York Online Access to Health (NOAH)&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2005: Arizona Health Information Network (AZHIN)&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2004: MedlinePlus: Joyce Backus, Paula Kitendaugh, Lori Klein, Eve-Marie Lacroix, Wei Ma, Jennifer. Marill a Naomi Miller&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2003: Electronic Fund Transfer System: Ralph Arcari, Ph.D., Edward R. Donnald&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2002: neudělena&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2001: Kathryn E. Kerdolff&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2000: Prospero Electronic Delivery System: Eric N. Hamrick, Ruey L. Rodman, Eric H. Schnell, Judy T. Willis&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1999: BioSites, Beryl Glitz, Anne Swedenberg Prussing, Brian Warling, Melissa Just, Mary Buttner, Greg Williamson&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1998: HealthWeb, Julia Kelly, Elaine Russo Martin, Ellen Nagle, Patricia Redman, James Shedlock&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1997: Roger Guard&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1996: Julie McGowan&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1995: Rosalind F. Dudden&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1994: Nancy E. Start &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1993: Jay Daly &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1992: Jocelyn A. Rankin, Ph.D., and Jean Williams Sayre &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1991: Jack G. Goellner, Charles Goldstein, Richard E. Lucier, and Victor A. McKusick, M.D. &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1990: John E. Anderson, Davis B. McCarn, Rose Marie Woodsmall &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1989: Howard L. Bleich, M.D. &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1988: Charles M. Goldstein &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1987: Irwin H. Pizer&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1986: Naomi C. Broering &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1985: Estelle Brodman, Ph.D., Claire Gadzikowski, Barbara Halbrook, Simon Igielnik, Millard F. Johnson a Richard B. Pride &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1984: Louise Darling &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1983: Frank Bradway Rogers, M.D.&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
== Bibliografie ==&lt;br /&gt;
National Library of Medicine (WASHINGTON, D.C.), ADAMS, S., &amp;amp; Rogers, F. B. (1958). Guide to Russian Medical Literature. Editors: Scott Adams [and] Frank B. Rogers. Washington. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1962). Stresses in current medical bibliography. Boston. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., &amp;amp; Army Medical Library (U.S.). (1950). The Army Medical Library - problems, plans, and possibilities. Baltimore. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schullian, D. M., &amp;amp; Roger, F. B. (1958). The National Library of Medicine. s.l: s.n.. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1980). ''The Fowlds papers: Calendar of letters relating to politics 1895--1933. Index of correspondents &amp;amp; subjects, 1878-1934. Auckland. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1957). Management improvement in the library. Chicago. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1960). Storing and retrieving information. Chicago. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1966). Librarianship in a world of machines. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (January 01, 1980). &amp;quot;Index medicus&amp;quot; in the twentieth century. Centenary of Index Medicus, 1879-1979. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1950). The index-catalogue: 1880-1950: (Preliminary draft). Washington. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1963). The relation of library catalogs to abstracting and indexing services. Bethesda, Md: National Library of Medicine?. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1963). John Shaw Billings, 1839-1913. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1955). The Armed Forces Medical Library and medical education. Chicago. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1984). A directory of archives and manuscript repositories in New Zealand, the Cook Islands, Fiji, Niue, Tokelau, Tonga, and Western Samoa. Auckland, N.Z: Archives Press. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1960). Facilities and services of the National Library of Medicine. Buffalo: Millard Fillmore Hospital. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
National Library of Medicine (U.S.), Adams, S., &amp;amp; Rogers, F. B. (1958). Guide to Russian medical literature. Washington, D.C: U.S. Dept. of Health, Education, and Welfare, Public Health Service. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., Audio-Stats., &amp;amp; Medical Library Association Meeting. (1984). Opening session and keynote address: Linkages to the future - stages and strategies. Los Angeles, Calif: Audio-Stats. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1960). Nicholas Romayne, 1756-1817, stormy petrel of American medical education. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1949). The Army Medical Library classification: A critique. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1992). Archives New Zealand: 4$hDirectory of archives and manuscript repositories in New Zealand, the Cook Islands, Fiji, Niue, Tokelau, Tonga and Western Samoa. Plimmerton, N.Z: Archives Press. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1953). The Armed Forces Medical Library. Washington. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schullian, D. M., &amp;amp; Rogers, F. B. (1958). The National Library of Medicine. S.l: National Library of Medicine?. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1958). Interlibrary loan: National Library of Medicine. New York. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1961). Report of a survey of Lagos area libraries of the Federal Government of Nigeria 16 February - 9 March 1961, for the Ford Foundation. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., Fowlds, G., &amp;amp; Auckland University Library. (1980). The Fowlds papers, a calendar of letters relating to politics, 1895-1933. Auckland: Archives Press. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1966). Librarianship in a world of machines: Dr Frank Bradway Rogers. Nashville: Tenn. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1992). Directory of archives and manuscript repositories in New Zealand, the Cook Islands, Fiji, Niue, Tokelau, Tonga, and Western Samoa. Plimmerton, N.Z: Archives Press. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., Fowlds, G., &amp;amp; Auckland University Library. (1980). The Fowlds papers, a calendar of material relating to Auckland University College, 1907-1940. Auckland: Archives Press. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1952). The single tax movement in New Zealand. Auckland?. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schullian, D. M., &amp;amp; Rogers, F. B. (1958). The National Library of Medicine: [by] Dorothy M. Schullian and Frank B. Rogers. Washington?: Public Health Service?. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1954). Survey of Korean medical libraries: March/April 1954. Washington, D.C: s.n. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., Fowlds, G., &amp;amp; Auckland University Library. (1980). The Fowlds papers, a calender of letters relating to education, 1899-1933. Auckland: Archives Press. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., &amp;amp; Adams, S. (1950). The Army medical library's publication program. Galveston. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., &amp;amp; Clendening Medical Library. (1957). An address at the dedication of the Clendening Medical Library building. Kansas City, Kan: University of Kansas, School of Medicine. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1963). The Medlars story at the National Library of Medicine. Washington. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1962). The National Library of Medicine's role in improving medical communication: A statement to the Subcommittee on Depts. of Labor and Health, Education, and Welfare of the Appropriation Committee, U.S. House of Representatives. Washington, D.C. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1966). Librarianship in a world of machines. Nashville: George Peabody College for Teachers. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1963). John Shaw Billings: 1838-1913. New York. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1951). Army medical library classification: Medicine. Washington, D.C. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Billings, J. S., &amp;amp; In Rogers, F. B. (1965). Selected papers. Chicago: Medical Library Association. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., &amp;amp; Charen, T. (1962). Abbreviations for medical journal titles: By Frank B. Rogers [and] Thelma Charen. Baltimore. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1969). The rise and decline of the altitude therapy of tuberculosis. S.l: s.n. &lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT: Rogers, Frank B.}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Oldasadlo</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Frank_Bradway_Rogers&amp;diff=32393</id>
		<title>Frank Bradway Rogers</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Frank_Bradway_Rogers&amp;diff=32393"/>
		<updated>2013-05-15T15:58:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Oldasadlo: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{DEFAULTSORT:Rogers, Frank Bradway}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Infobox Vědec&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
| jmeno = Frank Bradway Rogers&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
| datum_narozeni = 31. 12. 1914&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
| misto_narozeni = Norwood, Ohio, USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
| datum_umrti = 27. 7. 1987&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
| pricina_umrti = -&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
| rodinny_stav = -&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
| misto_umrti = Denver, Colorado, USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
| pobyt = Denver, Colorado, USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
| obcanstvi = Spojené státy americké&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
| skola = Yale University, Ohio State University College of Medicine, Columbia University|Columbia University School of Library Service&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
| znamy_diky = MEDLARS&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
| oceneni = Melvil Dewey Medal&amp;lt;br/&amp;gt;Cyril Barnard Memorial Prize&amp;lt;br/&amp;gt;Čestný předseda Americké asociace pro lékařskou historii&amp;lt;br/&amp;gt;Čestný doktorát Medical College of Ohio}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Frank Bradway Rogers''' (31. 12. 1914 - 27. 7. 1987) byl americký lékař a knihovník, který se nejvíce proslavil svým podílem na systému MEDLARS (Medical Literature Analysis and Retrieval System) a prací v Army Medical Library a National Medical Library. &lt;br /&gt;
== Mládí ==&lt;br /&gt;
Frank B. Rogers se narodil na Silvestra roku 1915 Franku Shaneovi a Nettie Bradway Rogersovým ve městě Norwood  na severu Ohia. Dětství a mládí prožil v prosté rodině poštovního doručovatele a matky v domácnosti. Do školy chodil v Cincinnati, po maturitě uspěl v žádosti o stipendium na bakalářské lékařské studium na univerzitě v Yale, kde hrál divadlo a angažoval se ve studentské politice&amp;lt;ref name=&amp;quot;garfield&amp;quot;&amp;gt;GARFIELD, Eugene. Bringing the National Library of Medicine into the Computer Age: A Tribute to Frank Bradway Rogers. ''Essays of an Information Scientist'' 1984, vol. 7. Dostupné z &amp;lt;http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/v7p005y1984.pdf&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;. Po absolvování tzv. pre-med programu v roce 1963 strávil dva roky vykonáváním nejrůznějších prací, mimo jiné jako čišník a vyhazovač v restauracích v Chicagu, dokud si nemohl dovolit studium na lékařské fakultě státní univerzity státu Ohio, kterou dokončil v roce 1942. Během války narukoval jako zdravotník a pracoval jako vojenský chirurg v Japonsku a na Filipínách, ze kterých se do Spojených států vrátil roku 1947. &lt;br /&gt;
== Kariéra ==&lt;br /&gt;
Po návratu z války Rogers nastoupil jako chirurg ve Walter Reed Army Hospital ve Washingtonu. V roce 1948 objevil inzerát, nabízející práci na místě ředitele Army Medical Library (Armádní lékařské knihovny, AML). V konkurzu uspěl jako jediný z asi tuctu uchazečů&amp;lt;ref&amp;gt;BLAKE, John B. Frank Bradway Rogers. ''Bulletin of the Medical Library Association'' January 1988, vol. 76, no. 1. s. 95-97. Dostupné z &amp;lt;http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC227250/?page=1&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;. Tehdejší ředitel AML, plukovník Joseph McNinch navrhnul Rogersovi, aby si doplnil lékařský titul o knihovnický, což učinil a v září roku 1949 získal magisterský diplom na University of Columbia v oboru knihovních věd, a až poté vystřídal McNinche v čele knihovny.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
ROgers již od počátku nebyl v nejsnadnější pozici. Již během války shledala inspekce z Americké asociace knihoven takřka všechny aspekty knihovny, od organizačních záležitostí po stav budovy, nedostatečnými. Rogers ovšem projevil takový organizační talent, že do roku 1954 se mu podařilo naplnit většinu doporučení asociace. Díky cílevědomé a neúnavné práci se mu během let podařilo rekatalogizovat obrovský objem záznamů ze zastaralých fondů do nového katalogu s názvem Current List of Medical Literature and a new Army Medical Library Catalog, který za pomoci odborníků z Výboru konzultantů pro studium indexů lékařské literatury (Committee of Consultants for the Study of the Indexes to Medical Literature), založeného v roce 1948 upravil do formy spravovatelné mechanicky. Rogers si velmi rychle uvědomil nepraktičnost tehdy rozšířených systémů děrných kartoték a věnoval velké úsilí studiu počítačů, které tehdy byly zcela novým fenoménem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;garfield&amp;quot;/&amp;gt;Spolu se svým kolegou z AML Seymourem I. Tainem začal v roce 1959 vyvíjet systém, který by zvládal jak indexovat, tak i vyhledávat v rodící se databázi. Náročná práce si vyžádala asi třicet člověkoroků práce, na jejímž konci spatřil světlo světa MEDLARS (Medical Literature Analysis and Retrieval System), bibliografický vyhledávací systém, který umožnil odborníkům mnohonásobně snazší a především rychlejší vyhledávání ve snadno spravovatelné databázi lékařské literatury. Na začátku roku 1964 začal systém běžet na počítači Minneapolis-Honeywell 800, vybaveném vysokorychlostní tiskárnou GRACE (GRaphic Arts Composing Equipment), schopné tisknout rychlostí 3600 slov za minutu&amp;lt;ref name=&amp;quot;w&amp;quot;&amp;gt;MILES, Wyndham D. ''A history of the National Library of Medicine: the nation's treasury of medical knowledge.'' 1st print. Bethesda, Md:U.S. Dept. of Health and Human Services, Public Health Service, National Institutes of Health, National Library of Medicine, 1982. 511p, Chapter 20: Evolution Of Computerized Bibliographies p372-373&amp;lt;/ref&amp;gt;. Spojení takto rozsáhlé databáze s počítačem se později ukázalo být velkým milníkem v dějinách knihoven vůbec.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mezitím, velkým dílem díky důležitosti výzkumu prováděného na AML bylo americkým Kongresem schváleno usnesení o sloučení AML a několika dalších subjektů do nové Národní lékařské knihovny (NML), kterou vedl až do uvedení systému MEDLARS v roce 1963. Po splnění své mise v NML odešel pracovat na pozici knihovníka do University of Colorado Medical Center v Denveru, kde setrval až do odchodu do důchodu v roce 1974. Po odchodu do penze se věnoval svému koníčku, restauraci vzácných knih.&amp;lt;ref&amp;gt;T.M.H. Frank Bradway Rogers (1915-1987). ''Health Information and Libraries Journal'' March 1998, vol. 5, no. 1. str 38-39. Dostupné z &amp;lt;http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1046/j.1365-2532.1988.5100363.x/pdf&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Význam pro informační vědu a knihovnictví ==&lt;br /&gt;
Význam Franka Bradway Rogerse pro informační vědu a knihovnictví spočívá především v jeho přínosu k vývoji revolučního systému MEDLARS. Tento systém se později stal vzorem pro podobná zařízení po celých Spojených státech a potažmo po celém světě. Novátorsky propojil knihovnictví a nejnovější počítačové technologie, přičemž navíc přinesl uplatnění mnoha dalším tehdy novým vynálezům a technologiím (tiskárna GRACE, počítač Minneapolis-Honeywell 800).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Pocty a ocenění ==&lt;br /&gt;
Melvil Dewey Medal (1963)&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Cyril Barnard Memorial Prize (1964)&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Čestný předseda Americké asociace pro lékařskou historii (American Association for the History of Medicine) 1966-1968  &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Čestný doktorát Medical College of Ohio (1975)&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1983 byla po Rogersovi pojmenována výroční cena americké Asociace lékařských knihoven (MLA), která je udílena jako uznání za mimořádný přínos aplikaci technologií v šíření medicinských poznatků, informační vědě či usnadnění přístupu k vědeckým poznatkům na poli lékařství. Sám Rogers se v roce založení stal prvním recipientem této ceny.&amp;lt;ref&amp;gt;''Medical Library Association|MLA Awards and Honors''[online]c1999-2012, poslední revize 20. září 2012 [cit. 14.5.2013] Dostupné online na &amp;lt;http://www.mlanet.org/awards/honors/rogers.html&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Pozdější držitelé ceny Franka Bradwaye Rogerse:'''&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2011: Lei Wang &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2010: neudělena&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2009: (DelMIRA), Robert T. Mackes&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2008: Digital Divide, Rural American Indian Communities, NM&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2007: Legacy Tobacco Documents Library&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2006: New York Online Access to Health (NOAH)&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2005: Arizona Health Information Network (AZHIN)&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2004: MedlinePlus: Joyce Backus, Paula Kitendaugh, Lori Klein, Eve-Marie Lacroix, Wei Ma, Jennifer. Marill a Naomi Miller&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2003: Electronic Fund Transfer System: Ralph Arcari, Ph.D., Edward R. Donnald&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2002: neudělena&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2001: Kathryn E. Kerdolff&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2000: Prospero Electronic Delivery System: Eric N. Hamrick, Ruey L. Rodman, Eric H. Schnell, Judy T. Willis&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1999: BioSites, Beryl Glitz, Anne Swedenberg Prussing, Brian Warling, Melissa Just, Mary Buttner, Greg Williamson&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1998: HealthWeb, Julia Kelly, Elaine Russo Martin, Ellen Nagle, Patricia Redman, James Shedlock&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1997: Roger Guard&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1996: Julie McGowan&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1995: Rosalind F. Dudden&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1994: Nancy E. Start &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1993: Jay Daly &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1992: Jocelyn A. Rankin, Ph.D., and Jean Williams Sayre &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1991: Jack G. Goellner, Charles Goldstein, Richard E. Lucier, and Victor A. McKusick, M.D. &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1990: John E. Anderson, Davis B. McCarn, Rose Marie Woodsmall &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1989: Howard L. Bleich, M.D. &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1988: Charles M. Goldstein &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1987: Irwin H. Pizer&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1986: Naomi C. Broering &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1985: Estelle Brodman, Ph.D., Claire Gadzikowski, Barbara Halbrook, Simon Igielnik, Millard F. Johnson a Richard B. Pride &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1984: Louise Darling &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1983: Frank Bradway Rogers, M.D.&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
== Bibliografie ==&lt;br /&gt;
National Library of Medicine (WASHINGTON, D.C.), ADAMS, S., &amp;amp; Rogers, F. B. (1958). Guide to Russian Medical Literature. Editors: Scott Adams [and] Frank B. Rogers. Washington. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1962). Stresses in current medical bibliography. Boston. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., &amp;amp; Army Medical Library (U.S.). (1950). The Army Medical Library - problems, plans, and possibilities. Baltimore. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schullian, D. M., &amp;amp; Roger, F. B. (1958). The National Library of Medicine. s.l: s.n.. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1980). ''The Fowlds papers: Calendar of letters relating to politics 1895--1933. Index of correspondents &amp;amp; subjects, 1878-1934. Auckland. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1957). Management improvement in the library. Chicago. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1960). Storing and retrieving information. Chicago. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1966). Librarianship in a world of machines. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (January 01, 1980). &amp;quot;Index medicus&amp;quot; in the twentieth century. Centenary of Index Medicus, 1879-1979. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1950). The index-catalogue: 1880-1950: (Preliminary draft). Washington. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1963). The relation of library catalogs to abstracting and indexing services. Bethesda, Md: National Library of Medicine?. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1963). John Shaw Billings, 1839-1913. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1955). The Armed Forces Medical Library and medical education. Chicago. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1984). A directory of archives and manuscript repositories in New Zealand, the Cook Islands, Fiji, Niue, Tokelau, Tonga, and Western Samoa. Auckland, N.Z: Archives Press. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1960). Facilities and services of the National Library of Medicine. Buffalo: Millard Fillmore Hospital. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
National Library of Medicine (U.S.), Adams, S., &amp;amp; Rogers, F. B. (1958). Guide to Russian medical literature. Washington, D.C: U.S. Dept. of Health, Education, and Welfare, Public Health Service. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., Audio-Stats., &amp;amp; Medical Library Association Meeting. (1984). Opening session and keynote address: Linkages to the future - stages and strategies. Los Angeles, Calif: Audio-Stats. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1960). Nicholas Romayne, 1756-1817, stormy petrel of American medical education. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1949). The Army Medical Library classification: A critique. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1992). Archives New Zealand: 4$hDirectory of archives and manuscript repositories in New Zealand, the Cook Islands, Fiji, Niue, Tokelau, Tonga and Western Samoa. Plimmerton, N.Z: Archives Press. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1953). The Armed Forces Medical Library. Washington. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schullian, D. M., &amp;amp; Rogers, F. B. (1958). The National Library of Medicine. S.l: National Library of Medicine?. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1958). Interlibrary loan: National Library of Medicine. New York. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1961). Report of a survey of Lagos area libraries of the Federal Government of Nigeria 16 February - 9 March 1961, for the Ford Foundation. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., Fowlds, G., &amp;amp; Auckland University Library. (1980). The Fowlds papers, a calendar of letters relating to politics, 1895-1933. Auckland: Archives Press. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1966). Librarianship in a world of machines: Dr Frank Bradway Rogers. Nashville: Tenn. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1992). Directory of archives and manuscript repositories in New Zealand, the Cook Islands, Fiji, Niue, Tokelau, Tonga, and Western Samoa. Plimmerton, N.Z: Archives Press. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., Fowlds, G., &amp;amp; Auckland University Library. (1980). The Fowlds papers, a calendar of material relating to Auckland University College, 1907-1940. Auckland: Archives Press. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1952). The single tax movement in New Zealand. Auckland?. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schullian, D. M., &amp;amp; Rogers, F. B. (1958). The National Library of Medicine: [by] Dorothy M. Schullian and Frank B. Rogers. Washington?: Public Health Service?. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1954). Survey of Korean medical libraries: March/April 1954. Washington, D.C: s.n. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., Fowlds, G., &amp;amp; Auckland University Library. (1980). The Fowlds papers, a calender of letters relating to education, 1899-1933. Auckland: Archives Press. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., &amp;amp; Adams, S. (1950). The Army medical library's publication program. Galveston. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., &amp;amp; Clendening Medical Library. (1957). An address at the dedication of the Clendening Medical Library building. Kansas City, Kan: University of Kansas, School of Medicine. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1963). The Medlars story at the National Library of Medicine. Washington. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1962). The National Library of Medicine's role in improving medical communication: A statement to the Subcommittee on Depts. of Labor and Health, Education, and Welfare of the Appropriation Committee, U.S. House of Representatives. Washington, D.C. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1966). Librarianship in a world of machines. Nashville: George Peabody College for Teachers. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1963). John Shaw Billings: 1838-1913. New York. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1951). Army medical library classification: Medicine. Washington, D.C. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Billings, J. S., &amp;amp; In Rogers, F. B. (1965). Selected papers. Chicago: Medical Library Association. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., &amp;amp; Charen, T. (1962). Abbreviations for medical journal titles: By Frank B. Rogers [and] Thelma Charen. Baltimore. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1969). The rise and decline of the altitude therapy of tuberculosis. S.l: s.n. &lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT: Rogers, Frank B.}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Oldasadlo</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Frank_Bradway_Rogers&amp;diff=32292</id>
		<title>Frank Bradway Rogers</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Frank_Bradway_Rogers&amp;diff=32292"/>
		<updated>2013-05-14T21:37:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Oldasadlo: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{DEFAULTSORT:Rogers, Frank Bradway}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Infobox Vědec&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
| jmeno = Frank Bradway Rogers&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
| datum_narozeni = 31. 12. 1914&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
| misto_narozeni = Norwood, Ohio, USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
| datum_umrti = 27. 7. 1987&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
| misto_umrti = Denver, Colorado, USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
| pobyt = Denver, Colorado, USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
| obcanstvi = Spojené státy americké&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
| skola = Yale University, Ohio State University College of Medicine, Columbia University|Columbia University School of Library Service&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
| znamy_diky = MEDLARS&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
| oceneni = Melvil Dewey Medal&amp;lt;br/&amp;gt;Cyril Barnard Memorial Prize&amp;lt;br/&amp;gt;Čestný předseda Americké asociace pro lékařskou historii&amp;lt;br/&amp;gt;Čestný doktorát Medical College of Ohio}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Frank Bradway Rogers''' (31. 12. 1914 - 27. 7. 1987) byl americký lékař a knihovník, který se nejvíce proslavil svým podílem na systému MEDLARS (Medical Literature Analysis and Retrieval System) a prací v Army Medical Library a National Medical Library. &lt;br /&gt;
== Mládí ==&lt;br /&gt;
Frank B. Rogers se narodil na Silvestra roku 1915 Franku Shaneovi a Nettie Bradway Rogersovým ve městě Norwood  na severu Ohia. Dětství a mládí prožil v prosté rodině poštovního doručovatele a matky v domácnosti. Do školy chodil v Cincinnati, po maturitě uspěl v žádosti o stipendium na bakalářské lékařské studium na univerzitě v Yale, kde hrál divadlo a angažoval se ve studentské politice&amp;lt;ref name=&amp;quot;garfield&amp;quot;&amp;gt;GARFIELD, Eugene. Bringing the National Library of Medicine into the Computer Age: A Tribute to Frank Bradway Rogers. ''Essays of an Information Scientist'' 1984, vol. 7. Dostupné z &amp;lt;http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/v7p005y1984.pdf&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;. Po absolvování tzv. pre-med programu v roce 1963 strávil dva roky vykonáváním nejrůznějších prací, mimo jiné jako čišník a vyhazovač v restauracích v Chicagu, dokud si nemohl dovolit studium na lékařské fakultě státní univerzity státu Ohio, kterou dokončil v roce 1942. Během války narukoval jako zdravotník a pracoval jako vojenský chirurg v Japonsku a na Filipínách, ze kterých se do Spojených států vrátil roku 1947. &lt;br /&gt;
== Kariéra ==&lt;br /&gt;
Po návratu z války Rogers nastoupil jako chirurg ve Walter Reed Army Hospital ve Washingtonu. V roce 1948 objevil inzerát, nabízející práci na místě ředitele Army Medical Library (Armádní lékařské knihovny, AML). V konkurzu uspěl jako jediný z asi tuctu uchazečů&amp;lt;ref&amp;gt;BLAKE, John B. Frank Bradway Rogers. ''Bulletin of the Medical Library Association'' January 1988, vol. 76, no. 1. s. 95-97. Dostupné z &amp;lt;http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC227250/?page=1&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;. Tehdejší ředitel AML, plukovník Joseph McNinch navrhnul Rogersovi, aby si doplnil lékařský titul o knihovnický, což učinil a v září roku 1949 získal magisterský diplom na University of Columbia v oboru knihovních věd, a až poté vystřídal McNinche v čele knihovny.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
ROgers již od počátku nebyl v nejsnadnější pozici. Již během války shledala inspekce z Americké asociace knihoven takřka všechny aspekty knihovny, od organizačních záležitostí po stav budovy, nedostatečnými. Rogers ovšem projevil takový organizační talent, že do roku 1954 se mu podařilo naplnit většinu doporučení asociace. Díky cílevědomé a neúnavné práci se mu během let podařilo rekatalogizovat obrovský objem záznamů ze zastaralých fondů do nového katalogu s názvem Current List of Medical Literature and a new Army Medical Library Catalog, který za pomoci odborníků z Výboru konzultantů pro studium indexů lékařské literatury (Committee of Consultants for the Study of the Indexes to Medical Literature), založeného v roce 1948 upravil do formy spravovatelné mechanicky. Rogers si velmi rychle uvědomil nepraktičnost tehdy rozšířených systémů děrných kartoték a věnoval velké úsilí studiu počítačů, které tehdy byly zcela novým fenoménem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;garfield&amp;quot;/&amp;gt;Spolu se svým kolegou z AML Seymourem I. Tainem začal v roce 1959 vyvíjet systém, který by zvládal jak indexovat, tak i vyhledávat v rodící se databázi. Náročná práce si vyžádala asi třicet člověkoroků práce, na jejímž konci spatřil světlo světa MEDLARS (Medical Literature Analysis and Retrieval System), bibliografický vyhledávací systém, který umožnil odborníkům mnohonásobně snazší a především rychlejší vyhledávání ve snadno spravovatelné databázi lékařské literatury. Na začátku roku 1964 začal systém běžet na počítači Minneapolis-Honeywell 800, vybaveném vysokorychlostní tiskárnou GRACE (GRaphic Arts Composing Equipment), schopné tisknout rychlostí 3600 slov za minutu&amp;lt;ref name=&amp;quot;w&amp;quot;&amp;gt;MILES, Wyndham D. ''A history of the National Library of Medicine: the nation's treasury of medical knowledge.'' 1st print. Bethesda, Md:U.S. Dept. of Health and Human Services, Public Health Service, National Institutes of Health, National Library of Medicine, 1982. 511p, Chapter 20: Evolution Of Computerized Bibliographies p372-373&amp;lt;/ref&amp;gt;. Spojení takto rozsáhlé databáze s počítačem se později ukázalo být velkým milníkem v dějinách knihoven vůbec.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mezitím, velkým dílem díky důležitosti výzkumu prováděného na AML bylo americkým Kongresem schváleno usnesení o sloučení AML a několika dalších subjektů do nové Národní lékařské knihovny (NML), kterou vedl až do uvedení systému MEDLARS v roce 1963. Po splnění své mise v NML odešel pracovat na pozici knihovníka do University of Colorado Medical Center v Denveru, kde setrval až do odchodu do důchodu v roce 1974. Po odchodu do penze se věnoval svému koníčku, restauraci vzácných knih.&amp;lt;ref&amp;gt;T.M.H. Frank Bradway Rogers (1915-1987). ''Health Information and Libraries Journal'' March 1998, vol. 5, no. 1. str 38-39. Dostupné z &amp;lt;http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1046/j.1365-2532.1988.5100363.x/pdf&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Význam pro informační vědu a knihovnictví ==&lt;br /&gt;
Význam Franka Bradway Rogerse pro informační vědu a knihovnictví spočívá především v jeho přínosu k vývoji revolučního systému MEDLARS. Tento systém se později stal vzorem pro podobná zařízení po celých Spojených státech a potažmo po celém světě. Novátorsky propojil knihovnictví a nejnovější počítačové technologie, přičemž navíc přinesl uplatnění mnoha dalším tehdy novým vynálezům a technologiím (tiskárna GRACE, počítač Minneapolis-Honeywell 800).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Pocty a ocenění ==&lt;br /&gt;
Melvil Dewey Medal (1963)&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Cyril Barnard Memorial Prize (1964)&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Čestný předseda Americké asociace pro lékařskou historii (American Association for the History of Medicine) 1966-1968  &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Čestný doktorát Medical College of Ohio (1975)&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1983 byla po Rogersovi pojmenována výroční cena americké Asociace lékařských knihoven (MLA), která je udílena jako uznání za mimořádný přínos aplikaci technologií v šíření medicinských poznatků, informační vědě či usnadnění přístupu k vědeckým poznatkům na poli lékařství. Sám Rogers se v roce založení stal prvním recipientem této ceny.&amp;lt;ref&amp;gt;''Medical Library Association|MLA Awards and Honors''[online]c1999-2012, poslední revize 20. září 2012 [cit. 14.5.2013] Dostupné online na &amp;lt;http://www.mlanet.org/awards/honors/rogers.html&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Pozdější držitelé ceny Franka Bradwaye Rogerse:'''&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2011: Lei Wang &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2010: neudělena&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2009: (DelMIRA), Robert T. Mackes&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2008: Digital Divide, Rural American Indian Communities, NM&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2007: Legacy Tobacco Documents Library&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2006: New York Online Access to Health (NOAH)&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2005: Arizona Health Information Network (AZHIN)&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2004: MedlinePlus: Joyce Backus, Paula Kitendaugh, Lori Klein, Eve-Marie Lacroix, Wei Ma, Jennifer. Marill a Naomi Miller&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2003: Electronic Fund Transfer System: Ralph Arcari, Ph.D., Edward R. Donnald&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2002: neudělena&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2001: Kathryn E. Kerdolff&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2000: Prospero Electronic Delivery System: Eric N. Hamrick, Ruey L. Rodman, Eric H. Schnell, Judy T. Willis&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1999: BioSites, Beryl Glitz, Anne Swedenberg Prussing, Brian Warling, Melissa Just, Mary Buttner, Greg Williamson&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1998: HealthWeb, Julia Kelly, Elaine Russo Martin, Ellen Nagle, Patricia Redman, James Shedlock&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1997: Roger Guard&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1996: Julie McGowan&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1995: Rosalind F. Dudden&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1994: Nancy E. Start &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1993: Jay Daly &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1992: Jocelyn A. Rankin, Ph.D., and Jean Williams Sayre &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1991: Jack G. Goellner, Charles Goldstein, Richard E. Lucier, and Victor A. McKusick, M.D. &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1990: John E. Anderson, Davis B. McCarn, Rose Marie Woodsmall &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1989: Howard L. Bleich, M.D. &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1988: Charles M. Goldstein &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1987: Irwin H. Pizer&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1986: Naomi C. Broering &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1985: Estelle Brodman, Ph.D., Claire Gadzikowski, Barbara Halbrook, Simon Igielnik, Millard F. Johnson a Richard B. Pride &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1984: Louise Darling &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1983: Frank Bradway Rogers, M.D.&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
== Bibliografie ==&lt;br /&gt;
National Library of Medicine (WASHINGTON, D.C.), ADAMS, S., &amp;amp; Rogers, F. B. (1958). Guide to Russian Medical Literature. Editors: Scott Adams [and] Frank B. Rogers. Washington. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1962). Stresses in current medical bibliography. Boston. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., &amp;amp; Army Medical Library (U.S.). (1950). The Army Medical Library - problems, plans, and possibilities. Baltimore. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schullian, D. M., &amp;amp; Roger, F. B. (1958). The National Library of Medicine. s.l: s.n.. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1980). ''The Fowlds papers: Calendar of letters relating to politics 1895--1933. Index of correspondents &amp;amp; subjects, 1878-1934. Auckland. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1957). Management improvement in the library. Chicago. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1960). Storing and retrieving information. Chicago. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1966). Librarianship in a world of machines. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (January 01, 1980). &amp;quot;Index medicus&amp;quot; in the twentieth century. Centenary of Index Medicus, 1879-1979. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1950). The index-catalogue: 1880-1950: (Preliminary draft). Washington. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1963). The relation of library catalogs to abstracting and indexing services. Bethesda, Md: National Library of Medicine?. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1963). John Shaw Billings, 1839-1913. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1955). The Armed Forces Medical Library and medical education. Chicago. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1984). A directory of archives and manuscript repositories in New Zealand, the Cook Islands, Fiji, Niue, Tokelau, Tonga, and Western Samoa. Auckland, N.Z: Archives Press. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1960). Facilities and services of the National Library of Medicine. Buffalo: Millard Fillmore Hospital. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
National Library of Medicine (U.S.), Adams, S., &amp;amp; Rogers, F. B. (1958). Guide to Russian medical literature. Washington, D.C: U.S. Dept. of Health, Education, and Welfare, Public Health Service. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., Audio-Stats., &amp;amp; Medical Library Association Meeting. (1984). Opening session and keynote address: Linkages to the future - stages and strategies. Los Angeles, Calif: Audio-Stats. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1960). Nicholas Romayne, 1756-1817, stormy petrel of American medical education. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1949). The Army Medical Library classification: A critique. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1992). Archives New Zealand: 4$hDirectory of archives and manuscript repositories in New Zealand, the Cook Islands, Fiji, Niue, Tokelau, Tonga and Western Samoa. Plimmerton, N.Z: Archives Press. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1953). The Armed Forces Medical Library. Washington. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schullian, D. M., &amp;amp; Rogers, F. B. (1958). The National Library of Medicine. S.l: National Library of Medicine?. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1958). Interlibrary loan: National Library of Medicine. New York. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1961). Report of a survey of Lagos area libraries of the Federal Government of Nigeria 16 February - 9 March 1961, for the Ford Foundation. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., Fowlds, G., &amp;amp; Auckland University Library. (1980). The Fowlds papers, a calendar of letters relating to politics, 1895-1933. Auckland: Archives Press. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1966). Librarianship in a world of machines: Dr Frank Bradway Rogers. Nashville: Tenn. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1992). Directory of archives and manuscript repositories in New Zealand, the Cook Islands, Fiji, Niue, Tokelau, Tonga, and Western Samoa. Plimmerton, N.Z: Archives Press. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., Fowlds, G., &amp;amp; Auckland University Library. (1980). The Fowlds papers, a calendar of material relating to Auckland University College, 1907-1940. Auckland: Archives Press. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1952). The single tax movement in New Zealand. Auckland?. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schullian, D. M., &amp;amp; Rogers, F. B. (1958). The National Library of Medicine: [by] Dorothy M. Schullian and Frank B. Rogers. Washington?: Public Health Service?. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1954). Survey of Korean medical libraries: March/April 1954. Washington, D.C: s.n. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., Fowlds, G., &amp;amp; Auckland University Library. (1980). The Fowlds papers, a calender of letters relating to education, 1899-1933. Auckland: Archives Press. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., &amp;amp; Adams, S. (1950). The Army medical library's publication program. Galveston. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., &amp;amp; Clendening Medical Library. (1957). An address at the dedication of the Clendening Medical Library building. Kansas City, Kan: University of Kansas, School of Medicine. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1963). The Medlars story at the National Library of Medicine. Washington. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1962). The National Library of Medicine's role in improving medical communication: A statement to the Subcommittee on Depts. of Labor and Health, Education, and Welfare of the Appropriation Committee, U.S. House of Representatives. Washington, D.C. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1966). Librarianship in a world of machines. Nashville: George Peabody College for Teachers. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1963). John Shaw Billings: 1838-1913. New York. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1951). Army medical library classification: Medicine. Washington, D.C. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Billings, J. S., &amp;amp; In Rogers, F. B. (1965). Selected papers. Chicago: Medical Library Association. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., &amp;amp; Charen, T. (1962). Abbreviations for medical journal titles: By Frank B. Rogers [and] Thelma Charen. Baltimore. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1969). The rise and decline of the altitude therapy of tuberculosis. S.l: s.n. &lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT: Rogers, Frank B.}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Oldasadlo</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Frank_Bradway_Rogers&amp;diff=32291</id>
		<title>Frank Bradway Rogers</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Frank_Bradway_Rogers&amp;diff=32291"/>
		<updated>2013-05-14T21:32:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Oldasadlo: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{DEFAULTSORT:Rogers, Frank Bradway}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Infobox Vědec&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
| jmeno = Frank Bradway Rogers&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:|thumb|centre]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
| datum_narozeni = 31. 12. 1914&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
| misto_narozeni = Norwood, Ohio, USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
| datum_umrti = 27. 7. 1987&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
| misto_umrti = Denver, Colorado, USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
| duvod_umrti =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
| rodina = &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
| pobyt = Denver, Colorado, USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
| obcanstvi = Spojené státy americké&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
| skola = Yale University, Ohio State University College of Medicine, Columbia University|Columbia University School of Library Service&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
| pracoviste = &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
| znamy_diky = MEDLARS&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
| oceneni = Melvil Dewey Medal&amp;lt;br/&amp;gt;Cyril Barnard Memorial Prize&amp;lt;br/&amp;gt;Čestný předseda Americké asociace pro lékařskou historii&amp;lt;br/&amp;gt;Čestný doktorát Medical College of Ohio}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Frank Bradway Rogers''' (31. 12. 1914 - 27. 7. 1987) byl americký lékař a knihovník, který se nejvíce proslavil svým podílem na systému MEDLARS (Medical Literature Analysis and Retrieval System) a prací v Army Medical Library a National Medical Library. &lt;br /&gt;
== Mládí ==&lt;br /&gt;
Frank B. Rogers se narodil na Silvestra roku 1915 Franku Shaneovi a Nettie Bradway Rogersovým ve městě Norwood  na severu Ohia. Dětství a mládí prožil v prosté rodině poštovního doručovatele a matky v domácnosti. Do školy chodil v Cincinnati, po maturitě uspěl v žádosti o stipendium na bakalářské lékařské studium na univerzitě v Yale, kde hrál divadlo a angažoval se ve studentské politice&amp;lt;ref name=&amp;quot;garfield&amp;quot;&amp;gt;GARFIELD, Eugene. Bringing the National Library of Medicine into the Computer Age: A Tribute to Frank Bradway Rogers. ''Essays of an Information Scientist'' 1984, vol. 7. Dostupné z &amp;lt;http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/v7p005y1984.pdf&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;. Po absolvování tzv. pre-med programu v roce 1963 strávil dva roky vykonáváním nejrůznějších prací, mimo jiné jako čišník a vyhazovač v restauracích v Chicagu, dokud si nemohl dovolit studium na lékařské fakultě státní univerzity státu Ohio, kterou dokončil v roce 1942. Během války narukoval jako zdravotník a pracoval jako vojenský chirurg v Japonsku a na Filipínách, ze kterých se do Spojených států vrátil roku 1947. &lt;br /&gt;
== Kariéra ==&lt;br /&gt;
Po návratu z války Rogers nastoupil jako chirurg ve Walter Reed Army Hospital ve Washingtonu. V roce 1948 objevil inzerát, nabízející práci na místě ředitele Army Medical Library (Armádní lékařské knihovny, AML). V konkurzu uspěl jako jediný z asi tuctu uchazečů&amp;lt;ref&amp;gt;BLAKE, John B. Frank Bradway Rogers. ''Bulletin of the Medical Library Association'' January 1988, vol. 76, no. 1. s. 95-97. Dostupné z &amp;lt;http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC227250/?page=1&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;. Tehdejší ředitel AML, plukovník Joseph McNinch navrhnul Rogersovi, aby si doplnil lékařský titul o knihovnický, což učinil a v září roku 1949 získal magisterský diplom na University of Columbia v oboru knihovních věd, a až poté vystřídal McNinche v čele knihovny.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
ROgers již od počátku nebyl v nejsnadnější pozici. Již během války shledala inspekce z Americké asociace knihoven takřka všechny aspekty knihovny, od organizačních záležitostí po stav budovy, nedostatečnými. Rogers ovšem projevil takový organizační talent, že do roku 1954 se mu podařilo naplnit většinu doporučení asociace. Díky cílevědomé a neúnavné práci se mu během let podařilo rekatalogizovat obrovský objem záznamů ze zastaralých fondů do nového katalogu s názvem Current List of Medical Literature and a new Army Medical Library Catalog, který za pomoci odborníků z Výboru konzultantů pro studium indexů lékařské literatury (Committee of Consultants for the Study of the Indexes to Medical Literature), založeného v roce 1948 upravil do formy spravovatelné mechanicky. Rogers si velmi rychle uvědomil nepraktičnost tehdy rozšířených systémů děrných kartoték a věnoval velké úsilí studiu počítačů, které tehdy byly zcela novým fenoménem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;garfield&amp;quot;/&amp;gt;Spolu se svým kolegou z AML Seymourem I. Tainem začal v roce 1959 vyvíjet systém, který by zvládal jak indexovat, tak i vyhledávat v rodící se databázi. Náročná práce si vyžádala asi třicet člověkoroků práce, na jejímž konci spatřil světlo světa MEDLARS (Medical Literature Analysis and Retrieval System), bibliografický vyhledávací systém, který umožnil odborníkům mnohonásobně snazší a především rychlejší vyhledávání ve snadno spravovatelné databázi lékařské literatury. Na začátku roku 1964 začal systém běžet na počítači Minneapolis-Honeywell 800, vybaveném vysokorychlostní tiskárnou GRACE (GRaphic Arts Composing Equipment), schopné tisknout rychlostí 3600 slov za minutu&amp;lt;ref name=&amp;quot;w&amp;quot;&amp;gt;MILES, Wyndham D. ''A history of the National Library of Medicine: the nation's treasury of medical knowledge.'' 1st print. Bethesda, Md:U.S. Dept. of Health and Human Services, Public Health Service, National Institutes of Health, National Library of Medicine, 1982. 511p, Chapter 20: Evolution Of Computerized Bibliographies p372-373&amp;lt;/ref&amp;gt;. Spojení takto rozsáhlé databáze s počítačem se později ukázalo být velkým milníkem v dějinách knihoven vůbec.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mezitím, velkým dílem díky důležitosti výzkumu prováděného na AML bylo americkým Kongresem schváleno usnesení o sloučení AML a několika dalších subjektů do nové Národní lékařské knihovny (NML), kterou vedl až do uvedení systému MEDLARS v roce 1963. Po splnění své mise v NML odešel pracovat na pozici knihovníka do University of Colorado Medical Center v Denveru, kde setrval až do odchodu do důchodu v roce 1974. Po odchodu do penze se věnoval svému koníčku, restauraci vzácných knih.&amp;lt;ref&amp;gt;T.M.H. Frank Bradway Rogers (1915-1987). ''Health Information and Libraries Journal'' March 1998, vol. 5, no. 1. str 38-39. Dostupné z &amp;lt;http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1046/j.1365-2532.1988.5100363.x/pdf&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Význam pro informační vědu a knihovnictví ==&lt;br /&gt;
Význam Franka Bradway Rogerse pro informační vědu a knihovnictví spočívá především v jeho přínosu k vývoji revolučního systému MEDLARS. Tento systém se později stal vzorem pro podobná zařízení po celých Spojených státech a potažmo po celém světě. Novátorsky propojil knihovnictví a nejnovější počítačové technologie, přičemž navíc přinesl uplatnění mnoha dalším tehdy novým vynálezům a technologiím (tiskárna GRACE, počítač Minneapolis-Honeywell 800).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Pocty a ocenění ==&lt;br /&gt;
Melvil Dewey Medal (1963)&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Cyril Barnard Memorial Prize (1964)&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Čestný předseda Americké asociace pro lékařskou historii (American Association for the History of Medicine) 1966-1968  &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Čestný doktorát Medical College of Ohio (1975)&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1983 byla po Rogersovi pojmenována výroční cena americké Asociace lékařských knihoven (MLA), která je udílena jako uznání za mimořádný přínos aplikaci technologií v šíření medicinských poznatků, informační vědě či usnadnění přístupu k vědeckým poznatkům na poli lékařství. Sám Rogers se v roce založení stal prvním recipientem této ceny.&amp;lt;ref&amp;gt;''Medical Library Association|MLA Awards and Honors''[online]c1999-2012, poslední revize 20. září 2012 [cit. 14.5.2013] Dostupné online na &amp;lt;http://www.mlanet.org/awards/honors/rogers.html&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Pozdější držitelé ceny Franka Bradwaye Rogerse:'''&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2011: Lei Wang &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2010: neudělena&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2009: (DelMIRA), Robert T. Mackes&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2008: Digital Divide, Rural American Indian Communities, NM&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2007: Legacy Tobacco Documents Library&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2006: New York Online Access to Health (NOAH)&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2005: Arizona Health Information Network (AZHIN)&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2004: MedlinePlus: Joyce Backus, Paula Kitendaugh, Lori Klein, Eve-Marie Lacroix, Wei Ma, Jennifer. Marill a Naomi Miller&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2003: Electronic Fund Transfer System: Ralph Arcari, Ph.D., Edward R. Donnald&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2002: neudělena&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2001: Kathryn E. Kerdolff&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2000: Prospero Electronic Delivery System: Eric N. Hamrick, Ruey L. Rodman, Eric H. Schnell, Judy T. Willis&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1999: BioSites, Beryl Glitz, Anne Swedenberg Prussing, Brian Warling, Melissa Just, Mary Buttner, Greg Williamson&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1998: HealthWeb, Julia Kelly, Elaine Russo Martin, Ellen Nagle, Patricia Redman, James Shedlock&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1997: Roger Guard&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1996: Julie McGowan&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1995: Rosalind F. Dudden&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1994: Nancy E. Start &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1993: Jay Daly &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1992: Jocelyn A. Rankin, Ph.D., and Jean Williams Sayre &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1991: Jack G. Goellner, Charles Goldstein, Richard E. Lucier, and Victor A. McKusick, M.D. &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1990: John E. Anderson, Davis B. McCarn, Rose Marie Woodsmall &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1989: Howard L. Bleich, M.D. &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1988: Charles M. Goldstein &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1987: Irwin H. Pizer&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1986: Naomi C. Broering &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1985: Estelle Brodman, Ph.D., Claire Gadzikowski, Barbara Halbrook, Simon Igielnik, Millard F. Johnson a Richard B. Pride &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1984: Louise Darling &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1983: Frank Bradway Rogers, M.D.&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
== Bibliografie ==&lt;br /&gt;
National Library of Medicine (WASHINGTON, D.C.), ADAMS, S., &amp;amp; Rogers, F. B. (1958). Guide to Russian Medical Literature. Editors: Scott Adams [and] Frank B. Rogers. Washington. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1962). Stresses in current medical bibliography. Boston. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., &amp;amp; Army Medical Library (U.S.). (1950). The Army Medical Library - problems, plans, and possibilities. Baltimore. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schullian, D. M., &amp;amp; Roger, F. B. (1958). The National Library of Medicine. s.l: s.n.. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1980). ''The Fowlds papers: Calendar of letters relating to politics 1895--1933. Index of correspondents &amp;amp; subjects, 1878-1934. Auckland. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1957). Management improvement in the library. Chicago. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1960). Storing and retrieving information. Chicago. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1966). Librarianship in a world of machines. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (January 01, 1980). &amp;quot;Index medicus&amp;quot; in the twentieth century. Centenary of Index Medicus, 1879-1979. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1950). The index-catalogue: 1880-1950: (Preliminary draft). Washington. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1963). The relation of library catalogs to abstracting and indexing services. Bethesda, Md: National Library of Medicine?. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1963). John Shaw Billings, 1839-1913. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1955). The Armed Forces Medical Library and medical education. Chicago. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1984). A directory of archives and manuscript repositories in New Zealand, the Cook Islands, Fiji, Niue, Tokelau, Tonga, and Western Samoa. Auckland, N.Z: Archives Press. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1960). Facilities and services of the National Library of Medicine. Buffalo: Millard Fillmore Hospital. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
National Library of Medicine (U.S.), Adams, S., &amp;amp; Rogers, F. B. (1958). Guide to Russian medical literature. Washington, D.C: U.S. Dept. of Health, Education, and Welfare, Public Health Service. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., Audio-Stats., &amp;amp; Medical Library Association Meeting. (1984). Opening session and keynote address: Linkages to the future - stages and strategies. Los Angeles, Calif: Audio-Stats. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1960). Nicholas Romayne, 1756-1817, stormy petrel of American medical education. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1949). The Army Medical Library classification: A critique. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1992). Archives New Zealand: 4$hDirectory of archives and manuscript repositories in New Zealand, the Cook Islands, Fiji, Niue, Tokelau, Tonga and Western Samoa. Plimmerton, N.Z: Archives Press. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1953). The Armed Forces Medical Library. Washington. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schullian, D. M., &amp;amp; Rogers, F. B. (1958). The National Library of Medicine. S.l: National Library of Medicine?. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1958). Interlibrary loan: National Library of Medicine. New York. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1961). Report of a survey of Lagos area libraries of the Federal Government of Nigeria 16 February - 9 March 1961, for the Ford Foundation. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., Fowlds, G., &amp;amp; Auckland University Library. (1980). The Fowlds papers, a calendar of letters relating to politics, 1895-1933. Auckland: Archives Press. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1966). Librarianship in a world of machines: Dr Frank Bradway Rogers. Nashville: Tenn. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1992). Directory of archives and manuscript repositories in New Zealand, the Cook Islands, Fiji, Niue, Tokelau, Tonga, and Western Samoa. Plimmerton, N.Z: Archives Press. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., Fowlds, G., &amp;amp; Auckland University Library. (1980). The Fowlds papers, a calendar of material relating to Auckland University College, 1907-1940. Auckland: Archives Press. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1952). The single tax movement in New Zealand. Auckland?. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schullian, D. M., &amp;amp; Rogers, F. B. (1958). The National Library of Medicine: [by] Dorothy M. Schullian and Frank B. Rogers. Washington?: Public Health Service?. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1954). Survey of Korean medical libraries: March/April 1954. Washington, D.C: s.n. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., Fowlds, G., &amp;amp; Auckland University Library. (1980). The Fowlds papers, a calender of letters relating to education, 1899-1933. Auckland: Archives Press. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., &amp;amp; Adams, S. (1950). The Army medical library's publication program. Galveston. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., &amp;amp; Clendening Medical Library. (1957). An address at the dedication of the Clendening Medical Library building. Kansas City, Kan: University of Kansas, School of Medicine. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1963). The Medlars story at the National Library of Medicine. Washington. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1962). The National Library of Medicine's role in improving medical communication: A statement to the Subcommittee on Depts. of Labor and Health, Education, and Welfare of the Appropriation Committee, U.S. House of Representatives. Washington, D.C. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1966). Librarianship in a world of machines. Nashville: George Peabody College for Teachers. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1963). John Shaw Billings: 1838-1913. New York. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1951). Army medical library classification: Medicine. Washington, D.C. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Billings, J. S., &amp;amp; In Rogers, F. B. (1965). Selected papers. Chicago: Medical Library Association. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., &amp;amp; Charen, T. (1962). Abbreviations for medical journal titles: By Frank B. Rogers [and] Thelma Charen. Baltimore. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1969). The rise and decline of the altitude therapy of tuberculosis. S.l: s.n. &lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT: Rogers, Frank B.}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Oldasadlo</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Frank_Bradway_Rogers&amp;diff=32290</id>
		<title>Frank Bradway Rogers</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Frank_Bradway_Rogers&amp;diff=32290"/>
		<updated>2013-05-14T21:22:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Oldasadlo: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Frank Bradway Rogers''' (31. 12. 1914 - 27. 7. 1987) byl americký lékař a knihovník, který se nejvíce proslavil svým podílem na systému MEDLARS (Medical Literature Analysis and Retrieval System) a prací v Army Medical Library a National Medical Library. &lt;br /&gt;
== Mládí ==&lt;br /&gt;
Frank B. Rogers se narodil na Silvestra roku 1915 Franku Shaneovi a Nettie Bradway Rogersovým ve městě Norwood  na severu Ohia. Dětství a mládí prožil v prosté rodině poštovního doručovatele a matky v domácnosti. Do školy chodil v Cincinnati, po maturitě uspěl v žádosti o stipendium na bakalářské lékařské studium na univerzitě v Yale, kde hrál divadlo a angažoval se ve studentské politice&amp;lt;ref name=&amp;quot;garfield&amp;quot;&amp;gt;GARFIELD, Eugene. Bringing the National Library of Medicine into the Computer Age: A Tribute to Frank Bradway Rogers. ''Essays of an Information Scientist'' 1984, vol. 7. Dostupné z &amp;lt;http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/v7p005y1984.pdf&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;. Po absolvování tzv. pre-med programu v roce 1963 strávil dva roky vykonáváním nejrůznějších prací, mimo jiné jako čišník a vyhazovač v restauracích v Chicagu, dokud si nemohl dovolit studium na lékařské fakultě státní univerzity státu Ohio, kterou dokončil v roce 1942. Během války narukoval jako zdravotník a pracoval jako vojenský chirurg v Japonsku a na Filipínách, ze kterých se do Spojených států vrátil roku 1947. &lt;br /&gt;
== Kariéra ==&lt;br /&gt;
Po návratu z války Rogers nastoupil jako chirurg ve Walter Reed Army Hospital ve Washingtonu. V roce 1948 objevil inzerát, nabízející práci na místě ředitele Army Medical Library (Armádní lékařské knihovny, AML). V konkurzu uspěl jako jediný z asi tuctu uchazečů&amp;lt;ref&amp;gt;BLAKE, John B. Frank Bradway Rogers. ''Bulletin of the Medical Library Association'' January 1988, vol. 76, no. 1. s. 95-97. Dostupné z &amp;lt;http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC227250/?page=1&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;. Tehdejší ředitel AML, plukovník Joseph McNinch navrhnul Rogersovi, aby si doplnil lékařský titul o knihovnický, což učinil a v září roku 1949 získal magisterský diplom na University of Columbia v oboru knihovních věd, a až poté vystřídal McNinche v čele knihovny.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
ROgers již od počátku nebyl v nejsnadnější pozici. Již během války shledala inspekce z Americké asociace knihoven takřka všechny aspekty knihovny, od organizačních záležitostí po stav budovy, nedostatečnými. Rogers ovšem projevil takový organizační talent, že do roku 1954 se mu podařilo naplnit většinu doporučení asociace. Díky cílevědomé a neúnavné práci se mu během let podařilo rekatalogizovat obrovský objem záznamů ze zastaralých fondů do nového katalogu s názvem Current List of Medical Literature and a new Army Medical Library Catalog, který za pomoci odborníků z Výboru konzultantů pro studium indexů lékařské literatury (Committee of Consultants for the Study of the Indexes to Medical Literature), založeného v roce 1948 upravil do formy spravovatelné mechanicky. Rogers si velmi rychle uvědomil nepraktičnost tehdy rozšířených systémů děrných kartoték a věnoval velké úsilí studiu počítačů, které tehdy byly zcela novým fenoménem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;garfield&amp;quot;/&amp;gt;Spolu se svým kolegou z AML Seymourem I. Tainem začal v roce 1959 vyvíjet systém, který by zvládal jak indexovat, tak i vyhledávat v rodící se databázi. Náročná práce si vyžádala asi třicet člověkoroků práce, na jejímž konci spatřil světlo světa MEDLARS (Medical Literature Analysis and Retrieval System), bibliografický vyhledávací systém, který umožnil odborníkům mnohonásobně snazší a především rychlejší vyhledávání ve snadno spravovatelné databázi lékařské literatury. Na začátku roku 1964 začal systém běžet na počítači Minneapolis-Honeywell 800, vybaveném vysokorychlostní tiskárnou GRACE (GRaphic Arts Composing Equipment), schopné tisknout rychlostí 3600 slov za minutu&amp;lt;ref name=&amp;quot;w&amp;quot;&amp;gt;MILES, Wyndham D. ''A history of the National Library of Medicine: the nation's treasury of medical knowledge.'' 1st print. Bethesda, Md:U.S. Dept. of Health and Human Services, Public Health Service, National Institutes of Health, National Library of Medicine, 1982. 511p, Chapter 20: Evolution Of Computerized Bibliographies p372-373&amp;lt;/ref&amp;gt;. Spojení takto rozsáhlé databáze s počítačem se později ukázalo být velkým milníkem v dějinách knihoven vůbec.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mezitím, velkým dílem díky důležitosti výzkumu prováděného na AML bylo americkým Kongresem schváleno usnesení o sloučení AML a několika dalších subjektů do nové Národní lékařské knihovny (NML), kterou vedl až do uvedení systému MEDLARS v roce 1963. Po splnění své mise v NML odešel pracovat na pozici knihovníka do University of Colorado Medical Center v Denveru, kde setrval až do odchodu do důchodu v roce 1974. Po odchodu do penze se věnoval svému koníčku, restauraci vzácných knih.&amp;lt;ref&amp;gt;T.M.H. Frank Bradway Rogers (1915-1987). ''Health Information and Libraries Journal'' March 1998, vol. 5, no. 1. str 38-39. Dostupné z &amp;lt;http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1046/j.1365-2532.1988.5100363.x/pdf&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Význam pro informační vědu a knihovnictví ==&lt;br /&gt;
Význam Franka Bradway Rogerse pro informační vědu a knihovnictví spočívá především v jeho přínosu k vývoji revolučního systému MEDLARS. Tento systém se později stal vzorem pro podobná zařízení po celých Spojených státech a potažmo po celém světě. Novátorsky propojil knihovnictví a nejnovější počítačové technologie, přičemž navíc přinesl uplatnění mnoha dalším tehdy novým vynálezům a technologiím (tiskárna GRACE, &lt;br /&gt;
Melvil Dewey Medal (1963)&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Cyril Barnard Memorial Prize (1964)&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Čestný předseda Americké asociace pro lékařskou historii (American Association for the History of Medicine) 1966-1968  &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Čestný doktorát Medical College of Ohio (1975)&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1983 byla po Rogersovi pojmenována výroční cena americké Asociace lékařských knihoven (MLA), která je udílena jako uznání za mimořádný přínos aplikaci technologií v šíření medicinských poznatků, informační vědě či usnadnění přístupu k vědeckým poznatkům na poli lékařství. Sám Rogers se v roce založení stal prvním recipientem této ceny.&amp;lt;ref&amp;gt;''Medical Library Association|MLA Awards and Honors''[online]c1999-2012, poslední revize 20. září 2012 [cit. 14.5.2013] Dostupné online na &amp;lt;http://www.mlanet.org/awards/honors/rogers.html&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Pozdější držitelé ceny Franka Bradwaye Rogerse:'''&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2011: Lei Wang &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2010: neudělena&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2009: (DelMIRA), Robert T. Mackes&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2008: Digital Divide, Rural American Indian Communities, NM&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2007: Legacy Tobacco Documents Library&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2006: New York Online Access to Health (NOAH)&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2005: Arizona Health Information Network (AZHIN)&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2004: MedlinePlus: Joyce Backus, Paula Kitendaugh, Lori Klein, Eve-Marie Lacroix, Wei Ma, Jennifer. Marill a Naomi Miller&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2003: Electronic Fund Transfer System: Ralph Arcari, Ph.D., Edward R. Donnald&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2002: neudělena&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2001: Kathryn E. Kerdolff&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2000: Prospero Electronic Delivery System: Eric N. Hamrick, Ruey L. Rodman, Eric H. Schnell, Judy T. Willis&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1999: BioSites, Beryl Glitz, Anne Swedenberg Prussing, Brian Warling, Melissa Just, Mary Buttner, Greg Williamson&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1998: HealthWeb, Julia Kelly, Elaine Russo Martin, Ellen Nagle, Patricia Redman, James Shedlock&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1997: Roger Guard&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1996: Julie McGowan&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1995: Rosalind F. Dudden&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1994: Nancy E. Start &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1993: Jay Daly &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1992: Jocelyn A. Rankin, Ph.D., and Jean Williams Sayre &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1991: Jack G. Goellner, Charles Goldstein, Richard E. Lucier, and Victor A. McKusick, M.D. &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1990: John E. Anderson, Davis B. McCarn, Rose Marie Woodsmall &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1989: Howard L. Bleich, M.D. &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1988: Charles M. Goldstein &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1987: Irwin H. Pizer&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1986: Naomi C. Broering &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1985: Estelle Brodman, Ph.D., Claire Gadzikowski, Barbara Halbrook, Simon Igielnik, Millard F. Johnson a Richard B. Pride &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1984: Louise Darling &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1983: Frank Bradway Rogers, M.D.&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
== Bibliografie ==&lt;br /&gt;
National Library of Medicine (WASHINGTON, D.C.), ADAMS, S., &amp;amp; Rogers, F. B. (1958). Guide to Russian Medical Literature. Editors: Scott Adams [and] Frank B. Rogers. Washington. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1962). Stresses in current medical bibliography. Boston. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., &amp;amp; Army Medical Library (U.S.). (1950). The Army Medical Library - problems, plans, and possibilities. Baltimore. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schullian, D. M., &amp;amp; Roger, F. B. (1958). The National Library of Medicine. s.l: s.n.. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1980). ''The Fowlds papers: Calendar of letters relating to politics 1895--1933. Index of correspondents &amp;amp; subjects, 1878-1934. Auckland. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1957). Management improvement in the library. Chicago. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1960). Storing and retrieving information. Chicago. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1966). Librarianship in a world of machines. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (January 01, 1980). &amp;quot;Index medicus&amp;quot; in the twentieth century. Centenary of Index Medicus, 1879-1979. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1950). The index-catalogue: 1880-1950: (Preliminary draft). Washington. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1963). The relation of library catalogs to abstracting and indexing services. Bethesda, Md: National Library of Medicine?. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1963). John Shaw Billings, 1839-1913. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1955). The Armed Forces Medical Library and medical education. Chicago. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1984). A directory of archives and manuscript repositories in New Zealand, the Cook Islands, Fiji, Niue, Tokelau, Tonga, and Western Samoa. Auckland, N.Z: Archives Press. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1960). Facilities and services of the National Library of Medicine. Buffalo: Millard Fillmore Hospital. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
National Library of Medicine (U.S.), Adams, S., &amp;amp; Rogers, F. B. (1958). Guide to Russian medical literature. Washington, D.C: U.S. Dept. of Health, Education, and Welfare, Public Health Service. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., Audio-Stats., &amp;amp; Medical Library Association Meeting. (1984). Opening session and keynote address: Linkages to the future - stages and strategies. Los Angeles, Calif: Audio-Stats. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1960). Nicholas Romayne, 1756-1817, stormy petrel of American medical education. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1949). The Army Medical Library classification: A critique. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1992). Archives New Zealand: 4$hDirectory of archives and manuscript repositories in New Zealand, the Cook Islands, Fiji, Niue, Tokelau, Tonga and Western Samoa. Plimmerton, N.Z: Archives Press. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1953). The Armed Forces Medical Library. Washington. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schullian, D. M., &amp;amp; Rogers, F. B. (1958). The National Library of Medicine. S.l: National Library of Medicine?. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1958). Interlibrary loan: National Library of Medicine. New York. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1961). Report of a survey of Lagos area libraries of the Federal Government of Nigeria 16 February - 9 March 1961, for the Ford Foundation. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., Fowlds, G., &amp;amp; Auckland University Library. (1980). The Fowlds papers, a calendar of letters relating to politics, 1895-1933. Auckland: Archives Press. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1966). Librarianship in a world of machines: Dr Frank Bradway Rogers. Nashville: Tenn. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1992). Directory of archives and manuscript repositories in New Zealand, the Cook Islands, Fiji, Niue, Tokelau, Tonga, and Western Samoa. Plimmerton, N.Z: Archives Press. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., Fowlds, G., &amp;amp; Auckland University Library. (1980). The Fowlds papers, a calendar of material relating to Auckland University College, 1907-1940. Auckland: Archives Press. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1952). The single tax movement in New Zealand. Auckland?. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schullian, D. M., &amp;amp; Rogers, F. B. (1958). The National Library of Medicine: [by] Dorothy M. Schullian and Frank B. Rogers. Washington?: Public Health Service?. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1954). Survey of Korean medical libraries: March/April 1954. Washington, D.C: s.n. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., Fowlds, G., &amp;amp; Auckland University Library. (1980). The Fowlds papers, a calender of letters relating to education, 1899-1933. Auckland: Archives Press. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., &amp;amp; Adams, S. (1950). The Army medical library's publication program. Galveston. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., &amp;amp; Clendening Medical Library. (1957). An address at the dedication of the Clendening Medical Library building. Kansas City, Kan: University of Kansas, School of Medicine. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1963). The Medlars story at the National Library of Medicine. Washington. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1962). The National Library of Medicine's role in improving medical communication: A statement to the Subcommittee on Depts. of Labor and Health, Education, and Welfare of the Appropriation Committee, U.S. House of Representatives. Washington, D.C. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1966). Librarianship in a world of machines. Nashville: George Peabody College for Teachers. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1963). John Shaw Billings: 1838-1913. New York. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1951). Army medical library classification: Medicine. Washington, D.C. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Billings, J. S., &amp;amp; In Rogers, F. B. (1965). Selected papers. Chicago: Medical Library Association. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., &amp;amp; Charen, T. (1962). Abbreviations for medical journal titles: By Frank B. Rogers [and] Thelma Charen. Baltimore. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1969). The rise and decline of the altitude therapy of tuberculosis. S.l: s.n. &lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT: Rogers, Frank B.}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Oldasadlo</name></author>
	</entry>
</feed>