WikiKnihovna - Příspěvky uživatele [cs]

KISK:Účast na konferencích/Jaro 2013

2013-04-15T10:19:40Z

Obby: /* Květen 2013 */

== Příklad ==

*'''Jméno:''' Pavla Kovářová, '''Název:''' Infokon 2010, '''Datum:''' 20.11. 2010, '''Link:''' [http://www.infokon.cz/ http://www.infokon.cz/]

== Schválené akce ==

=== Únor 2013 ===

*'''Jméno:''' František Dalecký '''Název:''' Inovace výuky '''Datum:''' 12.-14.únor 2013, '''Link:''' [http://http://www.inovacevyuky.cz/index.php http://http://www.inovacevyuky.cz/index.php]

=== Březen 2013 ===
*'''Jméno:''' Lucia Barthová '''Název:''' UPDAY '''Datum:''' 9. března 2013, '''Link:''' [http://upday.cz/#program]

*'''Jméno:''' Jakub Fryš '''Název:''' Elektronicky, online, na dosah: Moderní rešeršní služby '''Datum:''' 12. března 2013, '''Link:''' [http://www.techlib.cz/cs/2449-elektronicky-online-na-dosah-2013]

*'''Jméno:''' Andrea Prokopová '''Název:''' INSPO '''Datum:''' 16.-17.března 2013, '''Link:''' [http://www.helpnet.cz/inspo/inspo-2013/program-konference-inspo-2013]

*'''Jméno:''' Martin Bartoš '''Název:''' Barcamp Bořit a ničit 2013, vol. I '''Datum:''' 23. března 2013, '''Link:''' [http://www.boritanicit.cz/]

=== Duben 2013 ===

*'''Jméno:''' Jakub Fryš '''Název:''' Knihovnický Barcamp '''Datum:''' 10.4. 2013, '''Link:''' [http://barcamp.knihovna.cz/]

*'''Jméno:''' Kateřina Hořínková '''Název:''' Hrátky s pamětí - trenérská dílna 2013 '''Datum:''' 22. - 23.4. 2013, '''Link:''' [http://skip-treneri-pameti.webnode.cz/news/hratky-s-pameti-trenerska-dilna-2013/ http://skip-treneri-pameti.webnode.cz/news/hratky-s-pameti-trenerska-dilna-2013/]

*'''Jméno:''' Marie Škardová '''Název:''' Knihovna jako místo učení '''Datum:''' 22. - 23.4. 2013, '''Link:''' [http://old.stk.cz/cgi-bin/nph-Akce.show_event?par=4126&arch=/ http://old.stk.cz/cgi-bin/nph-Akce.show_event?par=4126&arch=]
*'''Jméno: '''Kateřina Rovná '''Název: '''Informační vzdělávání uživatelů ve veřejných knihovnách '''Datum: '''24. - 25. 4. 2013 '''Link: '''[http://old.stk.cz/cgi-bin/nph-Akce.show_event?par=4115&arch= http://old.stk.cz/cgi-bin/nph-Akce.show_event?par=4115&arch=]

=== Květen 2013 ===

*'''Jméno:''' Lucia Barthová '''Název:''' DIGIPUB 2013 '''Datum:''' 15. květen 2013, '''Link:''' [http://optio.cz/novinky/zveme-vas-na-konferenci-o-digitalnim-publikovani-digipub-2013/]

*'''Jméno:''' Michal Denár '''Název:''' Inforum 2013 '''Datum:''' 21. až 22. květen 2013, '''Link:''' [http://www.inforum.cz/cs/]

*'''Jméno:''' Soňa Príborská '''Název:''' Inforum 2013 '''Datum:''' 21. až 22. květen 2013, '''Link:''' [http://www.inforum.cz/cs/]

*'''Jméno:''' Michaela Hortová '''Název:''' Chceme dětem číst 5, '''Datum:''' 28. až 29. květen 2013, '''Link:''' [http://old.stk.cz/cgi-bin/nph-Akce.show_event?par=4460&arch=]

KISK:Účast na konferencích/Jaro 2013

2013-04-11T07:33:00Z

Obby: /* Květen 2013 */

== Příklad ==

*'''Jméno:''' Pavla Kovářová, '''Název:''' Infokon 2010, '''Datum:''' 20.11. 2010, '''Link:''' [http://www.infokon.cz/ http://www.infokon.cz/]

== Schválené akce ==

=== Únor 2013 ===

*'''Jméno:''' František Dalecký '''Název:''' Inovace výuky '''Datum:''' 12.-14.únor 2013, '''Link:''' [http://http://www.inovacevyuky.cz/index.php http://http://www.inovacevyuky.cz/index.php]

=== Březen 2013 ===
*'''Jméno:''' Lucia Barthová '''Název:''' UPDAY '''Datum:''' 9. března 2013, '''Link:''' [http://upday.cz/#program]

*'''Jméno:''' Jakub Fryš '''Název:''' Elektronicky, online, na dosah: Moderní rešeršní služby '''Datum:''' 12. března 2013, '''Link:''' [http://www.techlib.cz/cs/2449-elektronicky-online-na-dosah-2013]

*'''Jméno:''' Andrea Prokopová '''Název:''' INSPO '''Datum:''' 16.-17.března 2013, '''Link:''' [http://www.helpnet.cz/inspo/inspo-2013/program-konference-inspo-2013]

*'''Jméno:''' Martin Bartoš '''Název:''' Barcamp Bořit a ničit 2013, vol. I '''Datum:''' 23. března 2013, '''Link:''' [http://www.boritanicit.cz/]

=== Duben 2013 ===

*'''Jméno:''' Jakub Fryš '''Název:''' Knihovnický Barcamp '''Datum:''' 10.4. 2013, '''Link:''' [http://barcamp.knihovna.cz/]

*'''Jméno:''' Kateřina Hořínková '''Název:''' Hrátky s pamětí - trenérská dílna 2013 '''Datum:''' 22. - 23.4. 2013, '''Link:''' [http://skip-treneri-pameti.webnode.cz/news/hratky-s-pameti-trenerska-dilna-2013/ http://skip-treneri-pameti.webnode.cz/news/hratky-s-pameti-trenerska-dilna-2013/]

*'''Jméno:''' Marie Škardová '''Název:''' Knihovna jako místo učení '''Datum:''' 22. - 23.4. 2013, '''Link:''' [http://old.stk.cz/cgi-bin/nph-Akce.show_event?par=4126&arch=/ http://old.stk.cz/cgi-bin/nph-Akce.show_event?par=4126&arch=]
*'''Jméno: '''Kateřina Rovná '''Název: '''Informační vzdělávání uživatelů ve veřejných knihovnách '''Datum: '''24. - 25. 4. 2013 '''Link: '''[http://old.stk.cz/cgi-bin/nph-Akce.show_event?par=4115&arch= http://old.stk.cz/cgi-bin/nph-Akce.show_event?par=4115&arch=]

=== Květen 2013 ===

*'''Jméno:''' Michal Denár '''Název:''' Inforum 2013 '''Datum:''' 21. až 22. květen 2013, '''Link:''' [http://www.inforum.cz/cs/]

*'''Jméno:''' Soňa Príborská '''Název:''' Inforum 2013 '''Datum:''' 21. až 22. květen 2013, '''Link:''' [http://www.inforum.cz/cs/]

*'''Jméno:''' Michaela Hortová '''Název:''' Chceme dětem číst 5, '''Datum:''' 28. až 29. květen 2013, '''Link:''' [http://old.stk.cz/cgi-bin/nph-Akce.show_event?par=4460&arch=]

KISK:Účast na konferencích/Jaro 2013

2013-03-03T19:11:56Z

Obby: /* Květen 2013 */

== Příklad ==

*'''Jméno:''' Pavla Kovářová, '''Název:''' Infokon 2010, '''Datum:''' 20.11. 2010, '''Link:''' [http://www.infokon.cz/ http://www.infokon.cz/]

== Schválené akce ==

=== Únor 2013 ===

*'''Jméno:''' František Dalecký '''Název:''' Inovace výuky '''Datum:''' 12.-14.únor 2013, '''Link:''' [http://http://www.inovacevyuky.cz/index.php http://http://www.inovacevyuky.cz/index.php]

=== Březen 2013 ===
*'''Jméno:''' Lucia Barthová '''Název:''' UPDAY '''Datum:''' 9. března 2013, '''Link:''' [http://upday.cz/#program]

*'''Jméno:''' Andrea Prokopová '''Název:''' INSPO '''Datum:''' 16.-17.března 2013, '''Link:''' [http://www.helpnet.cz/inspo/inspo-2013/program-konference-inspo-2013]

*'''Jméno:''' Martin Bartoš '''Název:''' Barcamp Bořit a ničit 2013, vol. I '''Datum:''' 23. března 2013, '''Link:''' [http://www.boritanicit.cz/]

=== Duben 2013 ===

*'''Jméno:''' Jakub Fryš '''Název:''' Knihovnický Barcamp '''Datum:''' 10.4. 2013, '''Link:''' [http://barcamp.knihovna.cz/]

*'''Jméno:''' Kateřina Hořínková '''Název:''' Hrátky s pamětí - trenérská dílna 2013 '''Datum:''' 22. - 23.4. 2013, '''Link:''' [http://skip-treneri-pameti.webnode.cz/news/hratky-s-pameti-trenerska-dilna-2013/ http://skip-treneri-pameti.webnode.cz/news/hratky-s-pameti-trenerska-dilna-2013/]

*'''Jméno:''' Marie Škardová '''Název:''' Knihovna jako místo učení '''Datum:''' 22. - 23.4. 2013, '''Link:''' [http://old.stk.cz/cgi-bin/nph-Akce.show_event?par=4126&arch=/ http://old.stk.cz/cgi-bin/nph-Akce.show_event?par=4126&arch=]
*'''Jméno: '''Kateřina Rovná '''Název: '''Informační vzdělávání uživatelů ve veřejných knihovnách '''Datum: '''24. - 25. 4. 2013 '''Link: '''[http://old.stk.cz/cgi-bin/nph-Akce.show_event?par=4115&arch= http://old.stk.cz/cgi-bin/nph-Akce.show_event?par=4115&arch=]

=== Květen 2013 ===

*'''Jméno:''' Lucia Barthová '''Název:''' TEDxBrno '''Datum:''' 11. květen 2013, '''Link:''' [http://www.tedxbrno.cz/2013/cs]

*'''Jméno:''' Michal Denár '''Název:''' Inforum 2013 '''Datum:''' 21. až 22. květen 2013, '''Link:''' [http://www.inforum.cz/cs/]

*'''Jméno:''' Soňa Príborská '''Název:''' Inforum 2013 '''Datum:''' 21. až 22. květen 2013, '''Link:''' [http://www.inforum.cz/cs/]

*'''Jméno:''' Michaela Hortová '''Název:''' Chceme dětem číst 5, '''Datum:''' 28. až 29. květen 2013, '''Link:''' [http://old.stk.cz/cgi-bin/nph-Akce.show_event?par=4064&arch= http://old.stk.cz/cgi-bin/nph-Akce.show_event?par=4064&arch=]

KISK:Účast na konferencích/Jaro 2013

2013-03-03T19:11:38Z

Obby: /* Březen 2013 */

== Příklad ==

*'''Jméno:''' Pavla Kovářová, '''Název:''' Infokon 2010, '''Datum:''' 20.11. 2010, '''Link:''' [http://www.infokon.cz/ http://www.infokon.cz/]

== Schválené akce ==

=== Únor 2013 ===

*'''Jméno:''' František Dalecký '''Název:''' Inovace výuky '''Datum:''' 12.-14.únor 2013, '''Link:''' [http://http://www.inovacevyuky.cz/index.php http://http://www.inovacevyuky.cz/index.php]

=== Březen 2013 ===
*'''Jméno:''' Lucia Barthová '''Název:''' UPDAY '''Datum:''' 9. března 2013, '''Link:''' [http://upday.cz/#program]

*'''Jméno:''' Andrea Prokopová '''Název:''' INSPO '''Datum:''' 16.-17.března 2013, '''Link:''' [http://www.helpnet.cz/inspo/inspo-2013/program-konference-inspo-2013]

*'''Jméno:''' Martin Bartoš '''Název:''' Barcamp Bořit a ničit 2013, vol. I '''Datum:''' 23. března 2013, '''Link:''' [http://www.boritanicit.cz/]

=== Duben 2013 ===

*'''Jméno:''' Jakub Fryš '''Název:''' Knihovnický Barcamp '''Datum:''' 10.4. 2013, '''Link:''' [http://barcamp.knihovna.cz/]

*'''Jméno:''' Kateřina Hořínková '''Název:''' Hrátky s pamětí - trenérská dílna 2013 '''Datum:''' 22. - 23.4. 2013, '''Link:''' [http://skip-treneri-pameti.webnode.cz/news/hratky-s-pameti-trenerska-dilna-2013/ http://skip-treneri-pameti.webnode.cz/news/hratky-s-pameti-trenerska-dilna-2013/]

*'''Jméno:''' Marie Škardová '''Název:''' Knihovna jako místo učení '''Datum:''' 22. - 23.4. 2013, '''Link:''' [http://old.stk.cz/cgi-bin/nph-Akce.show_event?par=4126&arch=/ http://old.stk.cz/cgi-bin/nph-Akce.show_event?par=4126&arch=]
*'''Jméno: '''Kateřina Rovná '''Název: '''Informační vzdělávání uživatelů ve veřejných knihovnách '''Datum: '''24. - 25. 4. 2013 '''Link: '''[http://old.stk.cz/cgi-bin/nph-Akce.show_event?par=4115&arch= http://old.stk.cz/cgi-bin/nph-Akce.show_event?par=4115&arch=]

=== Květen 2013 ===

*'''Jméno:''' Lucia Barthová '''Název:''' TEDxBrno '''Datum:''' 11. květen 2013, '''Link:''' [http://www.tedxbrno.cz/2013/cs]

*'''Jméno:''' Michal Denár '''Název:''' Inforum 2013 '''Datum:''' 21. až 22. květen 2013, '''Link:''' [http://www.inforum.cz/cs/]

*'''Jméno:''' Soňa Príborská '''Název:''' Inforum 2013 '''Datum:''' 21. až 22. květen 2013, '''Link:''' [http://www.inforum.cz/cs/]

*'''Jméno:''' Lucia Barthová '''Název:''' Cloud Computing Conference Slovensko '''Datum:''' 28. květen 2013, '''Link:''' [http://ccc.exponet.sk/]

*'''Jméno:''' Michaela Hortová '''Název:''' Chceme dětem číst 5, '''Datum:''' 28. až 29. květen 2013, '''Link:''' [http://old.stk.cz/cgi-bin/nph-Akce.show_event?par=4064&arch= http://old.stk.cz/cgi-bin/nph-Akce.show_event?par=4064&arch=]

KISK:Účast na konferencích/Jaro 2013

2013-03-03T19:11:02Z

Obby: /* Březen 2013 */

== Příklad ==

*'''Jméno:''' Pavla Kovářová, '''Název:''' Infokon 2010, '''Datum:''' 20.11. 2010, '''Link:''' [http://www.infokon.cz/ http://www.infokon.cz/]

== Schválené akce ==

=== Únor 2013 ===

*'''Jméno:''' František Dalecký '''Název:''' Inovace výuky '''Datum:''' 12.-14.únor 2013, '''Link:''' [http://http://www.inovacevyuky.cz/index.php http://http://www.inovacevyuky.cz/index.php]

=== Březen 2013 ===
*'''Jméno:''' Lucia Barthová '''Název:''' UPDAY '''Datum:''' 9. března 2013, '''Link:''' [http://http://upday.cz/#program]

*'''Jméno:''' Andrea Prokopová '''Název:''' INSPO '''Datum:''' 16.-17.března 2013, '''Link:''' [http://www.helpnet.cz/inspo/inspo-2013/program-konference-inspo-2013]

*'''Jméno:''' Martin Bartoš '''Název:''' Barcamp Bořit a ničit 2013, vol. I '''Datum:''' 23. března 2013, '''Link:''' [http://www.boritanicit.cz/]

=== Duben 2013 ===

*'''Jméno:''' Jakub Fryš '''Název:''' Knihovnický Barcamp '''Datum:''' 10.4. 2013, '''Link:''' [http://barcamp.knihovna.cz/]

*'''Jméno:''' Kateřina Hořínková '''Název:''' Hrátky s pamětí - trenérská dílna 2013 '''Datum:''' 22. - 23.4. 2013, '''Link:''' [http://skip-treneri-pameti.webnode.cz/news/hratky-s-pameti-trenerska-dilna-2013/ http://skip-treneri-pameti.webnode.cz/news/hratky-s-pameti-trenerska-dilna-2013/]

*'''Jméno:''' Marie Škardová '''Název:''' Knihovna jako místo učení '''Datum:''' 22. - 23.4. 2013, '''Link:''' [http://old.stk.cz/cgi-bin/nph-Akce.show_event?par=4126&arch=/ http://old.stk.cz/cgi-bin/nph-Akce.show_event?par=4126&arch=]
*'''Jméno: '''Kateřina Rovná '''Název: '''Informační vzdělávání uživatelů ve veřejných knihovnách '''Datum: '''24. - 25. 4. 2013 '''Link: '''[http://old.stk.cz/cgi-bin/nph-Akce.show_event?par=4115&arch= http://old.stk.cz/cgi-bin/nph-Akce.show_event?par=4115&arch=]

=== Květen 2013 ===

*'''Jméno:''' Lucia Barthová '''Název:''' TEDxBrno '''Datum:''' 11. květen 2013, '''Link:''' [http://www.tedxbrno.cz/2013/cs]

*'''Jméno:''' Michal Denár '''Název:''' Inforum 2013 '''Datum:''' 21. až 22. květen 2013, '''Link:''' [http://www.inforum.cz/cs/]

*'''Jméno:''' Soňa Príborská '''Název:''' Inforum 2013 '''Datum:''' 21. až 22. květen 2013, '''Link:''' [http://www.inforum.cz/cs/]

*'''Jméno:''' Lucia Barthová '''Název:''' Cloud Computing Conference Slovensko '''Datum:''' 28. květen 2013, '''Link:''' [http://ccc.exponet.sk/]

*'''Jméno:''' Michaela Hortová '''Název:''' Chceme dětem číst 5, '''Datum:''' 28. až 29. květen 2013, '''Link:''' [http://old.stk.cz/cgi-bin/nph-Akce.show_event?par=4064&arch= http://old.stk.cz/cgi-bin/nph-Akce.show_event?par=4064&arch=]

KISK:Účast na konferencích/Jaro 2013

2013-02-19T12:32:51Z

Obby: /* Květen 2013 */

== Příklad ==

*'''Jméno:''' Pavla Kovářová, '''Název:''' Infokon 2010, '''Datum:''' 20.11. 2010, '''Link:''' [http://www.infokon.cz/ http://www.infokon.cz/]

== Schválené akce ==

=== Únor 2013 ===

*'''Jméno:''' František Dalecký '''Název:''' Inovace výuky '''Datum:''' 12.-14.únor 2013, '''Link:''' [http://http://www.inovacevyuky.cz/index.php http://http://www.inovacevyuky.cz/index.php]

=== Duben 2013 ===

*'''Jméno:''' Kateřina Hořínková '''Název:''' Hrátky s pamětí - trenérská dílna 2013 '''Datum:''' 22. - 23.4. 2013, '''Link:''' [http://skip-treneri-pameti.webnode.cz/news/hratky-s-pameti-trenerska-dilna-2013/ http://skip-treneri-pameti.webnode.cz/news/hratky-s-pameti-trenerska-dilna-2013/]

*'''Jméno:''' Marie Škardová '''Název:''' Knihovna jako místo učení '''Datum:''' 22. - 23.4. 2013, '''Link:''' [http://old.stk.cz/cgi-bin/nph-Akce.show_event?par=4126&arch=/ http://old.stk.cz/cgi-bin/nph-Akce.show_event?par=4126&arch=]
*'''Jméno: '''Kateřina Rovná '''Název: '''Informační vzdělávání uživatelů ve veřejných knihovnách '''Datum: '''24. - 25. 4. 2013 '''Link: '''[http://old.stk.cz/cgi-bin/nph-Akce.show_event?par=4115&arch= http://old.stk.cz/cgi-bin/nph-Akce.show_event?par=4115&arch=]

=== Květen 2013 ===

*'''Jméno:''' Lucia Barthová '''Název:''' TEDxBrno '''Datum:''' 11. květen 2013, '''Link:''' [http://www.tedxbrno.cz/2013/cs]

*'''Jméno:''' Michal Denár '''Název:''' Inforum 2013 '''Datum:''' 21. až 22. květen 2013, '''Link:''' [http://www.inforum.cz/cs/]

*'''Jméno:''' Soňa Príborská '''Název:''' Inforum 2013 '''Datum:''' 21. až 22. květen 2013, '''Link:''' [http://www.inforum.cz/cs/]

*'''Jméno:''' Lucia Barthová '''Název:''' Cloud Computing Conference Slovensko '''Datum:''' 28. květen 2013, '''Link:''' [http://ccc.exponet.sk/]

*'''Jméno:''' Michaela Hortová '''Název:''' Chceme dětem číst 5, '''Datum:''' 28. až 29. květen 2013, '''Link:''' [http://old.stk.cz/cgi-bin/nph-Akce.show_event?par=4064&arch= http://old.stk.cz/cgi-bin/nph-Akce.show_event?par=4064&arch=]

KISK:Účast na konferencích/Jaro 2013

2013-02-19T12:27:24Z

Obby: /* Květen 2013 */

== Příklad ==

*'''Jméno:''' Pavla Kovářová, '''Název:''' Infokon 2010, '''Datum:''' 20.11. 2010, '''Link:''' [http://www.infokon.cz/ http://www.infokon.cz/]

== Schválené akce ==

=== Únor 2013 ===

*'''Jméno:''' František Dalecký '''Název:''' Inovace výuky '''Datum:''' 12.-14.únor 2013, '''Link:''' [http://http://www.inovacevyuky.cz/index.php http://http://www.inovacevyuky.cz/index.php]

=== Duben 2013 ===

*'''Jméno:''' Kateřina Hořínková '''Název:''' Hrátky s pamětí - trenérská dílna 2013 '''Datum:''' 22. - 23.4. 2013, '''Link:''' [http://skip-treneri-pameti.webnode.cz/news/hratky-s-pameti-trenerska-dilna-2013/ http://skip-treneri-pameti.webnode.cz/news/hratky-s-pameti-trenerska-dilna-2013/]

*'''Jméno:''' Marie Škardová '''Název:''' Knihovna jako místo učení '''Datum:''' 22. - 23.4. 2013, '''Link:''' [http://old.stk.cz/cgi-bin/nph-Akce.show_event?par=4126&arch=/ http://old.stk.cz/cgi-bin/nph-Akce.show_event?par=4126&arch=]
*'''Jméno: '''Kateřina Rovná '''Název: '''Informační vzdělávání uživatelů ve veřejných knihovnách '''Datum: '''24. - 25. 4. 2013 '''Link: '''[http://old.stk.cz/cgi-bin/nph-Akce.show_event?par=4115&arch= http://old.stk.cz/cgi-bin/nph-Akce.show_event?par=4115&arch=]

=== Květen 2013 ===

*'''Jméno:''' Lucia Barthová '''Název:''' TEDxBRNO '''Datum:''' 11. květen 2013, '''Link:''' [http://www.tedxbrno.cz/2013/cs]

*'''Jméno:''' Michal Denár '''Název:''' Inforum 2013 '''Datum:''' 21. až 22. květen 2013, '''Link:''' [http://www.inforum.cz/cs/]

*'''Jméno:''' Soňa Príborská '''Název:''' Inforum 2013 '''Datum:''' 21. až 22. květen 2013, '''Link:''' [http://www.inforum.cz/cs/]

*'''Jméno:''' Lucia Barthová '''Název:''' Cloud Computing Conference Slovensko '''Datum:''' 28. květen 2013, '''Link:''' [http://ccc.exponet.sk/]

*'''Jméno:''' Michaela Hortová '''Název:''' Chceme dětem číst 5, '''Datum:''' 28. až 29. květen 2013, '''Link:''' [http://old.stk.cz/cgi-bin/nph-Akce.show_event?par=4064&arch= http://old.stk.cz/cgi-bin/nph-Akce.show_event?par=4064&arch=]

KISK:Účast na konferencích/Jaro 2013

2013-02-19T12:25:41Z

Obby: /* Květen 2013 */

== Příklad ==

*'''Jméno:''' Pavla Kovářová, '''Název:''' Infokon 2010, '''Datum:''' 20.11. 2010, '''Link:''' [http://www.infokon.cz/ http://www.infokon.cz/]

== Schválené akce ==

=== Únor 2013 ===

*'''Jméno:''' František Dalecký '''Název:''' Inovace výuky '''Datum:''' 12.-14.únor 2013, '''Link:''' [http://http://www.inovacevyuky.cz/index.php http://http://www.inovacevyuky.cz/index.php]

=== Duben 2013 ===

*'''Jméno:''' Kateřina Hořínková '''Název:''' Hrátky s pamětí - trenérská dílna 2013 '''Datum:''' 22. - 23.4. 2013, '''Link:''' [http://skip-treneri-pameti.webnode.cz/news/hratky-s-pameti-trenerska-dilna-2013/ http://skip-treneri-pameti.webnode.cz/news/hratky-s-pameti-trenerska-dilna-2013/]

*'''Jméno:''' Marie Škardová '''Název:''' Knihovna jako místo učení '''Datum:''' 22. - 23.4. 2013, '''Link:''' [http://old.stk.cz/cgi-bin/nph-Akce.show_event?par=4126&arch=/ http://old.stk.cz/cgi-bin/nph-Akce.show_event?par=4126&arch=]
*'''Jméno: '''Kateřina Rovná '''Název: '''Informační vzdělávání uživatelů ve veřejných knihovnách '''Datum: '''24. - 25. 4. 2013 '''Link: '''[http://old.stk.cz/cgi-bin/nph-Akce.show_event?par=4115&arch= http://old.stk.cz/cgi-bin/nph-Akce.show_event?par=4115&arch=]

=== Květen 2013 ===

*'''Jméno:''' Lucia Barthová '''Název:''' TEDxBRNO '''Datum:''' 11. květen 2013, '''Link:''' [http://www.tedxbrno.cz/2013/cs]

*'''Jméno:''' Michal Denár '''Název:''' Inforum 2013 '''Datum:''' 21. až 22. květen 2013, '''Link:''' [http://www.inforum.cz/cs/]

*'''Jméno:''' Soňa Príborská '''Název:''' Inforum 2013 '''Datum:''' 21. až 22. květen 2013, '''Link:''' [http://www.inforum.cz/cs/]

*'''Jméno:''' Michaela Hortová '''Název:''' Chceme dětem číst 5, '''Datum:''' 28. až 29. květen 2013, '''Link:''' [http://old.stk.cz/cgi-bin/nph-Akce.show_event?par=4064&arch= http://old.stk.cz/cgi-bin/nph-Akce.show_event?par=4064&arch=]

Vypracované otázky k testu VIKBA10

2013-02-07T20:34:51Z

Obby: /* 54. Co je základní myšlenkou studie FRBR (funkční požadavky na bibliografické záznamy)? */

* Na tuto stránku můžete vkládat vypracované odpovědi.
* Veškeré otázky jsou záměrně na jedné stránce, aby bylo snažší vytisknout si vypracovaný test a učit se z něj. Pokud však máte pocit, že je dané téma příliš široké, založte pro otázku samostatnou stránku a odkažte na ní.
* Využijte všech možností wiki systému! '''Vkládejte, editujte,opravujte diskutujte.'''

==1. Co znamená pojem "šedá literatura"?==

* Označována také jako nekonvenční.
* Jedná se především o literaturu, která '''není běžně k dostání v knihkupectvích. '''Je '''vydávána omezeně''' pro speciální potřeby různých institucí.
* Uchovává se především v archivech.

'''Mezi šedou literaturu patří:''' diplomové práce, disertační práce, zprávy z konferencí, technické zprávy výzkumné práce, speciální analýzy, technické zprávy, firemní informace, výroční zprávy, patenty …

==2. Co mají společného nebo rozdílného pojmy "edice", "edition", "series" a "vydání"?==

'''EDICE a SERIES'''

* "edice" a "series" '''znamenají to samé'''

* je to skupina samostatných popisných jednotek, které mají společné to, že každá má navíc ke svému vlastnímu názvu ještě '''společný název celku'''

* jednotlivé jednotky '''mohou ale nemusí být číslovány'''

* jsou '''postupně vydávané''' stejným nakladatelem a ve stejné úpravě

* není nám předem známo, kolik dokumentů v rámci edice bude vydáno

* příklad edic:

Nakladatelství Lidové noviny - edice Utváření Evropy

Mladá fronta - edice Kolumbus

Albatros - Knihy odvahy a dobrodružství

'''VYDÁNÍ a EDITION'''

* "vydání" a "edition" také '''znamenají to samé'''

* vydání vycházejí ze '''společného originálu''', ale mohou být doplněné, přepracované či aktualizované

==3. Jaký je rozdíl mezi monografií a seriálem?==

* hlavní rozdíl spočívá v tom, že monografie je vydávaná buď jako jedna část (kniha) nebo je rozdělena do několika částí (svazků), ale tento '''počet částí je vždy konečný'''. Zatímco seriál má '''nestanovený počet částí a ty jsou vydávány postupně'''

* příkladem monografie může být '''Slovník spisovného jazyka českého''', který vyšel postupně během roku 1989 v nakladatelství Academia celkem v osmi svazcích (1. svazek: A-G, 2. svazek: H-L, atd.)

* jednotlivé části monografie mohou být vydávány buď '''současně''' nebo '''postupně'''

* příkladem seriálu jsou časopisy (i elektronické), deníky, výroční zprávy

* seriál je pokračující zdroj, '''postupně''' vydávaný po jednotlivých částech, obvykle číslovaný a bez předem stanovené doby ukončení (není stanoveno, kolik bude mít částí/čísel)

* jednotlivá část (číslo) seriálu může či nemusí mít svůj vlastní název

==4. Co je to "edice"?==

* je to skupina samostatných popisných jednotek, které mají společné to, že každá má navíc ke svému vlastnímu názvu ještě '''společný název celku'''

* jednotlivé jednotky '''mohou ale nemusí být číslovány'''

* jsou '''postupně vydávané''' stejným nakladatelem a ve stejné úpravě

* není nám předem známo, kolik dokumentů v rámci edice bude vydáno

* příklad edic:

Nakladatelství Lidové noviny - edice Utváření Evropy

Mladá fronta - edice Kolumbus

Albatros - edice Knihy odvahy a dobrodružství

==5. Uveďte důležitou vlastnost digitálních dokumentů, která zásadně mění způsob nakládání s těmito dokumenty (oproti klasickým analogovým) především z hlediska autorských práv.==

Hlavním rozdílem digitálních dokumentů oproti analogovým je, že digitální dokumenty mohou být kopírovány velice jednoduše ve stejné kvalitě takovým způsobem, že originál není rozeznatelný.

Autorské právo:
Výhodou digitálních dokumentů je právě skutečnost, že mohou být k dispozici ve stejném okamžiku velkému množství uživatelů bez ohledu na to, jestli je dokument v knihovně nebo ne. Podle autorského zákona je v současné době vystavit a dát uživatelům k dispozici především jen rukopisy a staré tisky (NK ČR).

Základní principy autorského práva:
- Bezúplatná licence – užití, kdy uživatel nemá povinnost platit autorovi odměnu.

- Užití, kde není nutný souhlas autora, ale kde musí uživatel autorovi platit odměnu za užití díla.

- Užití, kdy je nutný výslovný souhlas autora a vyžaduje uzavření lic. smlouvy (dig. distribuce - DB).

Digitální distribuce z pohledu českého práva – Distribuce:

- zpřístupnění na veřejné stránce zcela volně

- zpřístupnění na veřejné stránce s tzv. podmíněným přístupem (zobrazení podmiňuje ID a heslo)

- zaslání dokumentu prostřednictvím elektronické pošty

- zpřístupněním dokumentu konkrétní osobě (ID a heslo) v knihovně (v rámci intranetu)

- převedení dokumentu do el. podoby (digitalizace) a získat tak rozmnoženinu díla v el. podobě

- zpřístupnění díla, nebo kopie prostřednictvím internetu na místě a čase své vlastní volby

==6. S jakými hlavními problémy bychom se setkali, kdybychom se rozhodli převést klasickou knihovnu do její digitální podoby.==
* volba nesprávné technologie - hardware a software
* životnost nosičů (CD přibližně 59 let, kvalitní papír až 1000 let)
* rychlá ztráta záznamů (digitální záznamy zmizí najednou, analogové degradují postupně)
* možnosti hrozeb pro digitální informace = změna nebo smazání obsahu, nefungující nebo zastaralý hardware či software, neplatný formát, destrukce fyzického nosiče

==7. Jaké knihovny tvoří tzv. systém knihoven v ČR podle knihovního zákona?==

* '''Národní knihovna ČR''' - '''Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana''' - '''Moravská zemská knihovna'''

* '''krajské knihovny''' (zřizované orgánem kraje)

* '''základní knihovny''' (zřizované orgánem obce - veřejné knihovny obecní, městské)

* '''specializované knihovny''' (zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění - knihovny technické, lékařské, právnické, muzejní atd., knihovny Akademie věd ČR)

==8. Charakterizujte a u uveďte, čím se od sebe navzájem liší tři hlavní druhy paměťových institucí.==
* '''knihovny''' - především '''zpřístupňují''' informace na hmotných objektech, nové dokumenty získávají v největší míře nákupem
* '''archivy''' - především '''shromažďují a uchovávají''' dokumenty, pro veřejnost mají omezený přístup
* '''muzea''' - zabývají se '''trojrozměrnými objekty''', veřejnosti je zpřístupňují prostřednictvím výstav

Tyto paměťové instituce se tedy liší '''skladbou fondu, mírou a způsobem jeho zpřístupnění'''.

==9. Jaké jsou hlavní funkce všech paměťových institucí?==
* paměťové instituce = knihovny, archivy, muzea
* shromažďují, uspořádávají a zpřístupňují informace uložené na fyzických nebo elektronických objektech

==10. Jaké jsou funkce knihovny?==
* shromažďují, uspořádávají, ochraňují a zpřístupňují informace v dokumentech ze svého vlastního fondu
* zpřístupňují dokumenty formou výpůjček prezenčních nebo absenčních
* zprostředkovávají dokumenty z fondů jiných knihoven prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby (MVS) nebo mezinárodní meziknihovní výpůjční služby(MMVS)
* zprostředkovávají přístup k Internetu
* mají i kulturní a společenskou funkci - pořádají nejrůznější akce

==11. Jakým způsobem přispívají knihovny k rozvoji demokracie?==
Poskytují knihovnické a informační služby obyvatelů za rovných podmínek. Zajišťují občanům rovný přístup ke kulturním hodnotám, informacím a ke vzdělání. Tyto služby jsou poskytovány bez rozdílu všem, nezávisle na původu, náboženství, … Aplikuje se tu zákon o svobodném přístupu k informacím a o ochraně osobních údajů. Zákon č. 257/2001 sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon).

==12. Co umožňuje, aby měly knihovny výjimku z autorského zákona, týkající se bezplatného půjčování dokumentů ze svých fondů?==
Autorský zákon 121/2000 sb.:

§37 – Knihovní licence

(1) Do autorského práva nezasahuje knihovna, archiv, muzeum galerie, škola, vysoká škola a jiné nevýdělečné školské a vzdělávací zařízení

a) zhotoví-li rozmnoženinu díla, které neslouží k přímému nebo nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu účelu, pro své archivní a konzervační potřeby.

(2) Do autorského práva nezasahuje osoba uvedená v odstavci 1, půjčuje-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl, je-li zaplacena odměna, která přísluší autorům od osoby a ve výši stanovené v příloze k tomuto zákonu. Právo na odměnu autor nemá v případě půjčování zveřejněných děl podle tohoto odstavce na místě samém, nebo půjčí-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl školní knihovny a knihovny vysokých škol, NK ČR, MZK, STK, NLK, NPK Komenského, … Parlamentní knihovna ČR.

Knihovny mají výjimku týkající se půjčování knih vyplývající z Listiny základních práv a svobod ČR, že každý bez rozdílu má mít svobodný přístup k informacím.

==13. Uveďte jaké znáte mechanismy, které mohou zajistit vyšší kvalitu (spolehlivost, nestrannost,...) zveřejňovaných informací.==
- odborná kvalifikace autora, jež ho opravňuje k psaní na dané téma

- reputace vydavatele

- datum vydání

- přesnost, spolehlivost a bezchybnost

- šíře i hloubka pokrytí dané problematiky

- objektivita poskytovaných informací s minimem předpojatosti

- aktuálnost zveřejněných informací

==14. Použijete-li přirovnání Internetu ke knihovně. Jaké najdete společné znaky a v čem je toto přirovnání neadekvátní?==
Rozdíly:
- organizace (web jako celek není organizován)

- Internetové vyhledávače většinou spoléhají na jednoduché fulltextové vyhledávání

- řízení vstupu dat – knihovny kontrolují, jak kvalitní informace přijímají do svého fondu

- web není cílen na konkrétní skupinu uživatelů

- krátký poločas rozpadu dokumentů na webu

==15. V čem spočívá rozdíl mezi tzv. povrchovým/hlubokým nebo viditelným/neviditelným webem?==
- hluboký (neviditelný) web je ten, který vyhledávače nedokáží indexovat

- hluboký web je asi 500x větší

- hluboký web nabízí mnohem kvalitnější informace, soustředěné v relativně v malém počtu sídel

- víc než polovina hlubokého webu je v předmětových databázích

- poměr hlubokého a povrchového webu se mění jen nevýrazně

- 95% hlubokého webu je přístupná bez poplatků

- běžně používané vyhledávače neindexují více než 16% povrchového webu.

==16. Co znamená pojem hypertext?==

* hypertext je vazba mezi skupinou textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (tzv. linků)

* odkazuje na jiné informace a umožňuje jejich snadné vyhledávání

* nejznámějším takovým systémem je World Wide Web

* myšlenka hypertextu vznikla v roce 1945, kdy Vannevar Bush v článku „As We May Think“ popsal zařízení Memex, umožňující ukládání informací a jejich vzájemné propojování

==17. Jaké výhody a nevýhody přináší elektronické médium oproti klasickým analogovým?==
Výhody digitální technologie: snadná manipulovatelnost, stlačitelnost, síťovatelnost, transformovatelnost, překlad z jednoho jazyka do druhého za pomoci speciálního software, možnost automatického vyhledávání, nepoměrně méně náročnější na sklady, možnost rychlého přenosu, snadná přenositelnost uložených dat.

Analogové záznamy jsou nepoměrně kvalitnější než digitální – avšak jsou snadno poškoditelná. Proto se používá digitalizace. Na analogová i digitální média však mohou společně negativně působit i další vlivy jako prach, vlhkost, …

==18. Na jaké hlavní prvky (bloky, oddělení) můžeme dekomponovat knihovnu, podíváme-li se na ni jako na systém?==
* '''Studovny'''
* '''Sklady'''
* '''Databáze'''
* '''Výpůjční oddělení'''
* '''Informační oddělení'''
* '''Linka zpracování''', tj. akvizice, popis, adjustace
* '''Management knihovny'''
* '''Počítače''' - přístup do databází knihovny a připojení k Internetu
Každé oddělení má své správce, tj. knihovníky (např. správce skladu, správce studovny).

Schéma knihovny jako systému z přednášky Dr. Ing. Kadlece předmětu Knihovnické systémy a standardy naleznete zde[http://knihomol.phil.muni.cz/vik/vikba10/prednask/knihovna.htm]

1)knihovník
2)dokument
3)uživatel

==19. Co znamená a z čeho se skládá v knihovně tzv. "linka zpracování"?==
Je to systém tří oddělení (činností) v knihovně, kterými projde získaný dokument než je k dispozici uživatelům:

1. '''Akvizice''' - získání dokumentů (koupí, darem, výměnou, povinným výtiskem) a jejich evidence (zápis do přírůstkového seznamu).

2. '''Popis''' - jmenný (tj. popis dokumentu z hlediska toho, co je v ní napsané, jména autorů, korporací,...) a věcný (tj. podle oborů).

3. '''Adjustace''' - dokument se označí štítky, signaturou, zabalí se a následně pošle dál (do skladu, studovny či půjčovny).

==20. K čemu slouží a jaké úkoly plní v knihovně akvizice?==
* Akvizice je činnost, která je zaměřená na zjišťování, výběr a získávání dokumentů do fondu dané knihovny.
* Je důležité brát ohled na funkci knihovny, její zaměření a poslání, obsahovou strukturu jejího fondu a potřeby uživatelů.
* Získání dokumentů je možné koupí, darem, výměnou a u vybraných knihoven také tzv. povinným výtiskem.

==21. Jaké jsou hlavní zdroje získávání dokumentů do knihovny?==

* nákup
* dar
* výměna
* (povinný výtisk) - pouze vybrané knihovny

==22. Jaké základní seznamy musí knihovna vytvářet, k čemu slouží a jaké údaje se v nich uvádí?==

1. '''Přírůstkový seznam''' - je základním seznamem každé knihovny. Zapisují se do něj všechny získané knihovní jednotky (mimo exemplářů periodik). Může být veden jednak v klasické (papírové) podobě či v elektronické.

Musí obsahovat: datum zapsání, přírůstkové číslo, jméno autora, název dokumentu, místo a rok jeho vydání, způsob nabytí.

2. '''Úbytkový seznam''' - je druhým důležitým seznamem v knihovně. Zapisují se do něj odepsané (vyřazené) knihovní jednotky (úbytky) dané knihovny.

Musí obsahovat: datum zapsání, úbytkové číslo, přírůstkové číslo, jméno autora, název dokumentu, místo a rok vydání, důvod odpisu.

==23. Co je "signatura" a k čemu slouží?==

Je to označení alfanumerickým znakem, podle kterého najdeme knihu na regále.

Mají pravidla vytváření, každá knihovna má jiný systém signatur.

==24. Co je "přírůstkové číslo" a k čemu slouží?==

* je to evidenční číslo, pod kterým je zapsána do přírůstkového seznamu každá nová knihovní jednotka

==25. Co je "sigla" a k čemu slouží?==

* sigla je lokační značka knihovny

* užívá se k jednoznačné identifikaci knihovny např. v Souborném katalogu ČR

* i když se stane, že knihovna změní název, sigla zůstává stále stejná

* siglu tvoří kombinace tří abecedních a tří číselných znaků, např. JNG001

* velká písmena na první a druhé pozici mají funkci geografického znaku (odvozeného z běžně užívaných zkratek bývalých okresních měst), velké písmeno na třetí pozici vyjadřuje typ knihovny:

A – ústřední knihovny

B – knihovny ústavu Akademie věd ČR

C – knihovny ostatních ústavů

D – vysokoškolské knihovny

E – knihovny státní správy, veřejných institucí, kulturních, zájmových a společenských institucí, lékařské knihovny zdravotnických zařízení a církevní knihovny

F – knihovny podniků, závodů, projektových organizací a firem

G – veřejné knihovny a školní knihovny

* číselná část je identifikačním číslem té konkrétní knihovny. Skládá se z třímístného čísla od 001 do 999:
čísla od 001 do 499 se používají pro označení knihoven se sídlem v okresním městě
čísla od 500 do 999 označují knihovny sídlící v ostatních místech okresu.
Např.:
JNG001 = Městská knihovna Jablonec nad Nisou
(JN = okres Jablonec nad Nisou, G = veřejná knihovna, 001 = knihovna se sídlem v okresním městě)

* siglu přiděluje Národní knihovna ČR, Oddělení souborných katalogů

==26. Jakým způsobem je ve skladu knihovny zajištěno optimální využití prostoru?==
Knihy se řadí dle rozměrů aby se ušetřilo místo v regálech. Knihy stejných, nebo velmi podobných rozměrů se staví k sobě.

==27. Co znamená termín "stavění fondu" a jaké druhy stavění fondu znáte?==
Je to uspořádání fondu podle určitého systému, který umožňuje zpětné vyhledávání knihovních jednotek a jejich ochranu.

Formátově pořadové stavění – uspořádání dle formátu a přiděleného pořadového čísla. Vícesvazková díla a multiplikáty se řadí vedle sebe.

Formátově přírůstkové stavění – uspořádání dle formátu a přírůstkových čísel bez ohledu na vícesvazková díla a multiplikáty.

Přírůstkově formátové stavění – stavění podle přírůstkových čísel s ohledem na formát a multiplikáty a vícesvazková díla.

Systematicko-formátové stavění – uspořádání podle tříd systematické klasifikace, dále podle formátu a podle pořadových čísel.

==28. Kde a proč se používá formátové stavění fondu?==
Používá se ve skladech depozit z důvodu úspory místa. Knihy stejných nebo velmi podobných rozměrů se staví k sobě.

==29. Kde a proč se používá oborové stavění fondu?==
Oborové – věnované určitému předmětu, jako je lékařství, a opomíjí se všechny další předměty (například právo). Právo se uvádí jen pokud je v souvislosti s lékařstvím (práva pacientů).

Například u technické literatury (kde členění podle autorů není důležité, protože autorem je kolektiv)
Zkrátka umožňuje uživatelům vyhledávat podle oboru jejich zájmu.

==30. Co znamená termín "adjustace knihy" a jaké úkony zahrnuje?==
Je to označení vlastnictví knihovní jednotky evidenčními, ochrannými a identifikačními ukazateli.

Skládá se z fyzického ošetření knihy před vlastním uložením (obalení, polepení signaturou).

Adjustace také spočívá v prověření správnosti faktury a také zaevidování faktury do knihy faktur, která může být vedena ručně, nebo strojově, nebo obojím způsobem (obojí je nejvýhodnější). Na faktuře by měly být uvedeny veškeré důležité údaje: cena, datum podpis, vystavení, splatnost, datum dodání faktury, kdo fakturu vystavil, …

Po kontrole těchto údajů následuje označení vlastnictví dokumentu.

==31. Jaké vlivy působí na degradaci dokumentů v knihovně?==
- Nedodržení klimatických podmínek (vlhkost, teplota, světelné záření, …)

- Nevhodná manipulace a uložení

- Nedostatečná ochrana před biologickými činiteli (živočichové, plísně, …)

- Nedostatečná čistota

- Špatné ovzduší (různé oxidy, …)

==32. Jaká opatření můžeme udělat, abychom zabránili degradaci případně úplnému zničení dokumentů v knihovně?==
- Uložíme dokumenty ve vhodných podmínkách

- Údržbou: očistou, ambulantními opravami, různými konzervačními metodami

- Restaurátorským zásahem

- Šetrnou manipulací

- Prevencí katastrofických událostí

==33. Jaký je smysl prezenční výpůjčky v knihovně?==
Udržet knihy, které mají být po celou dobu k dispozici čtenářům v knihovně právě v prostorách knihovny pro studijní účely. Dále se takto půjčují knihy, které jsou moc cenné nebo drahé a tím se knihovníci snaží je ochránit.

==34. Jaký je rozdíl mezi objednávkou dokumentu a jeho rezervací?==

Objednávka – požadavek na vypůjčení knihovní jednotky, která je momentálně k dispozici, ale nachází se mimo volný výběr (je například ve skladu).

Rezervace – Záznam požadavku uživatele na dokument, který je momentálně vypůjčen

==35. Jak se řeší při půjčování situace, kdy má o dokument zájem ve stejnou dobu víc uživatelů?==
Kniha se půjčí podle toho, kdo si ji dříve zamluví, nebo rezervace. Postupuje se chronologicky.

==36. Jaké rozlišujeme typy výpůjček z hlediska délky výpůjční lhůty?==
Krátkodobá, dlouhodobá, trvalá (depozit), meziknihovní.

==37. Jak souvisí pojem "metadata" s pojmem "bibliografický popis"?==
Metadata – strukturovaná data, která nesou informace o primárních datech. Mají funkci popisnou, selekční a archivační.

Bibliografický popis – obsahuje soubor popisných údajů zaznamenávajících a identifikujících zpracovávaný dokument pomocí osmi oblastí údajů.

Oba tyto pojmy spolu souvisí tím, že nesou informace o primárních datech

==38. Proč se vytváří (k čemu slouží) bibliografické záznamy?==
Soubor údajů o zpracovaném dokumentu. Umožňuje identifikaci dokumentu tím, že představuje v něm uložené dílo, jeho vyjádření, jeho provedení, jeho fyzickou formu, dále umožňuje jeho vyhledání a přístup k němu.

==39. Jaké problémy je nutné řešit při popisu zdrojů?==
- Odkud vzít údaje pro popis

- Jaké vlastnosti zdrojů popisovat

- Jakých hodnot mohou nabývat

- V jakém jazyku budou vyjádřeny

- Jakým skriptem budou zapsány

- Jak formálně tvrzení zapsat

- V jakém formátu zapsat (struktura, kódování)

==40. Základní rozdělení bibliografických údajů z hlediska způsobu jejich vytváření a pozdějšího použití. Uveďte základní rozdíl mezi těmito dvěma skupinami.==
Bibliografický popis – účelem je umožnit rozlišit různé bibliografické zdroje od sebe navzájem (pomocí informací z dokumentu).

Selekční údaj – údaj, podle kterého lze bibliografický záznam vyhledat a identifikovat (je tvořen pomocí selekčních jazyků).

==41. Co je podstatou selekčních údajů a jejich základní rozdělení.==
Selekční údaje nám umožňují zařadit a popsat dokument podle jeho vlastností. Na základě takovýchto údajů pak mohou uživatelé a zaměstnanci knihovny takovéto dokumenty vyhledávat.

Selekční jazyky jmenné – (jmenné záhlaví), personální, korporativní, názvová, geografická jména, …
Selekční jazyky věcné - předmětové (na bázi přirozeného jazyka); systematické (umělé jazyky)

==42. Jaké prostředky používá bibliografický popis pro vyjádření vlastností popisovaných zdrojů?==
Skupina entit 1: – produkty intelektuální nebo umělecké činnosti, které jsou jmenovány nebo popsány v bibliografických záznamech.
- Dílo – určitý intelektuální nebo umělecký výtvor (abstraktní entita)
- Vyjádření – určitá intelektuální nebo umělecká realizace díla (ve formě různých druhů záznamů)
- Provedení – fyzická podoba vyjádření díla (všechny hmotné objekty se stejnou intelektuální formou).
- Jednotka – jednotlivý exemplář provedení

Skupina entit 2: – entity odpovědné za intelektuální nebo umělecký obsah, za fyzickou výrobu a správu entit.
- Osoba – jednotlivec (ty které zemřely i ty, které žijí).
- Korporace – organizace nebo skupina působící jako celek.

Skupina entit 3 – doplňkový soubor entit, které slouží jako předměty int. nebo umělecké činnosti.
- Pojem – abstraktní představa nebo myšlenka
- Objekt – hmotný předmět
- Akce – činnost nebo událost
- Místo - lokace

==43. Co se rozumí pod pojmem "korporace" ve smyslu původce díla při bibliografickém popisu?==
Organizace nebo skupina osob, identifikovaná vlastním jménem, vystupující jako celek (asociace, instituce, obchodní firmy, nevýdělečné instituce, …).

==44. Uveďte, jaké druhy odpovědnosti za dílo rozlišují AACR2R a stručně je charakterizujte.==
Individuální – jedna osoba (fiktivní, neznámá, nejistá, …)

Společná – spolupracují dvě nebo více osob nebo korporací, vykonávají stejný druh aktivity, mohou se podílet na různých částech, nebo podíl nemusí být odlišen.

Smíšená – různé korporace nebo osoby přispívají různými druhy aktivit (modifikace, ilustrace, …)

==45. Z jakých dvou hledisek je nutné popisovat bibliografický zdroj a proč je nutné tyto dva aspekty rozlišovat?==
Dvě hlediska:
- Obsah (content) – intelektuální a umělecký obsah (nehmotný)
- Nosič (carrier) – fyzické vlastnosti, formát (nehmotný)

Účelem je umožnit rozlišení různých bibliografických zdrojů od sebe navzájem. Je třeba vzít v úvahu všechny aspekty popisované jednotky (obsah, nosič, typ publikace, bibliografické souvislosti, …). Tato hlediska by měla být zohledněna ve všech oblastech popisu.

==46. S jakými problémy se setkáváme při použití názvů a jmen k popisu zdrojů?==
Názvy a přiřazená jména se mohou časem měnit, osoby mohou mít přiřazeno více druhů jmen, která se mohou vyskytovat v různých jazycích a znacích, názvy nemusí vůbec existovat, jména mohou být neznámá, jeden název může mít přiřazeno více osob nebo objektů, …

==47. Jak se řeší problém nejednoznačnosti jména (víc osob má stejné jméno) např. při popisu původce díla?==
Je nutné použít doplňky (kvalifikátory) pro rozlišení stejných jmen (např. data, místa, …).

==48. Jak se řeší při bib. popisu situace, kdy je text v dokumentu zapsán v písmu, které nelze technicky pro popis použít (např. azbukou nebo řecky)?==
Pro popis se použijí tzv. transliterační tabulky. Při převodu se nepřihlíží k fonetické hodnotě jednotlivých písem. Je možný zpětný převod do původní abecedy.

==49. Jaké jsou hlavní prameny popisu, ze kterých se čerpá při vytváření bibliografického záznamu knihy?==
Zdrojem popisné informace je obvykle jednotka, kterou popisujeme, případně různé příručky a další díla. Pro každou oblast popisu je předepsán hlavní pramen popisu. Pokud informaci nenajdeme v hlavním popisu a najdeme ji jinde, uvedeme ji v hranatých závorkách.

1. Název a údaje o odpovědnosti > Titulní stránka

2. Vydání > Titulní stránka, preliminária, tiráž

4. Nakladatelské údaje > Titulní stránka, preliminária, tiráž

5. Fyzický popis > Celá publikace

6. Edice > Celá publikace

7. Poznámky > Jakýkoliv zdroj

8. Standardní číslo > Jakýkoliv zdroj

==50. Jaký je rozdíl mezi vylučovacím a přidružovacím odkazem?==
Vylučovací odkaz: (viz)
Odkaz alternativního znění jména autora nebo unifikovaného názvu, jež nebylo použito pro hlavní záhlaví na autoritní formu daného jména nebo názvu.Může se jednat o odkaz, který přivádí uživatele k heslu, jež nebylo použito, ale pod kterým by se mohla daná problematika také skrývat.

Přidružovací odkaz: (viz též)
Upozorňuje uživatele jmenného katalogu pod jakým záhlavím mohou být nalezena díla téhož autora, má-li dvě bibliografické identity (např. pseudonym).
V předmětovém katalogu upozorňuje uživatele na tématicky příbuzné dokumenty

==51. Čím se zabývá identifikační (jmenný) popis?==
Je to část bibliografického záznamu, která se zabývá tvorbou bibliografického popisu , jmenných selekčních údajů (záhlaví) a tím i souvisejících jmenných a názvových autorit

==52. Čím se zabývá věcný popis?==
Zabývá se pořádáním informací, při kterém jsou informace získané obsahovou analýzou dokumentu vyjádřeny pomocí pořádacích znaků věcných selekčních jazyků.

==53. Základní rozdělení selekčních jazyků a jejich stručná charakteristika.==
1) Podle typu zpřístupňovaných dokumentů na:
Dokumentační – pořádání a ukládání dokumentografických informací (obsahová char. dokumentu).
Faktografické – pořádání a ukládání faktografických informací

2) Podle charakteru zpřístupňovaných informací na:
Identifikační – slouží pro popis formálních charakteristik v bibliog. popisu a jmenné katalogizaci
Věcné – použití při zpracování věcných údajů s cílem umožnit vyhledávání dok. podle obsahu.

Dělí se dále na:

Předmětové selekční jazyky (na bázi přirozeného jazyka)

Systematické selekční jazyky (na bázi umělého jazyka)

Prekoordiované – lexikální jednotky jsou složené (MDT, předmět. hesla).

Postkoordinované – lex. jednotky vyjadřují jednoduché pojmy (tezaurus).

==54. Co je základní myšlenkou studie FRBR (funkční požadavky na bibliografické záznamy)?==
Jde o studii z roku 1997 vypracovanou z podnětu IFLA, která má za cíl:

"Poskytnout jasně definovaný, strukturovaný rámec, uvádějící do souvislostí údaje zaznamenané v bibliografických záznamech a vyhovující potřebám uživatelů těchto záznamů a
doporučit základní úroveň funkčnosti pro záznamy vytvořené národními bibliografickými agenturami."

Studie používá metodiku konceptuálního modelování založenou na technice analýzy entit. Zabývá se třemi hlavními prvky:

Entity – klíčové objekty, které jsou předmětem zájmu uživatelů informací
Vztahy mezi různými typy entit
Atributy – důležité vlastnosti entit

Atributy a vztahy jsou mapovány do čtyř obec. uživatelských úloh (najít, identifikovat, vybrat, získat).

==55. Jaký je rozdíl mezi dílem a jeho provedením?==

Dílo je umělecký, vědecky, technický nebo řemeslný výtvor tvůrčí lidské činnosti (abstraktní podoba).

Provedení je fyzická podoba vyjádření díla. Představuje všechny hmotné objekty, které mají stejné vlastnosti pokud jde o intelektuální obsah a fyzickou formu.

==56. Jaké znáte globální identifikátory, používané při popisu bibliografických zdrojů?==

ISBN, ISSN, ISMN, ISRN, SICI, URI
* ISBN = International Standard Book Number [http://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Book_Number (wiki)]
* ISSN = International Standard Serial Number [http://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Serial_Number (wiki)]
* ISMN = International Standard Music Number [http://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Music_Number (wiki)]
* ISRN = International Standard Technical Report Number [http://www.iso.org/iso/catalogue_detail.htm?csnumber=18506 (iso.org)]
* SICI = Serial Item and Contribution Identifiers [http://en.wikipedia.org/wiki/Serial_Item_and_Contribution_Identifier (wiki)] [http://makealink.jstor.org/sici.standard.html (JSTOR)]
* URI = Uniform resource identifier [http://en.wikipedia.org/wiki/Uniform_resource_identifier (wiki)]

Podrobnosti v [http://sigma.nkp.cz/F/EQMA23ADXHPBFKY16YU4I6NNNAKP9R1DJ1K68QH45H3A3UBE2U-47696?func=file&file_name=find-b&local_base=KTD TDKIV].

==57. Jak je zajištěno, že mezinárodní identifikátor (např. ISBN) je globálně jednoznačný - jedinečný?==
Systém ISBN je řízen mezinárodní agenturou ISBN, které podléhají národní agentury ISBN. Ty přidělují novým publikacím ISBN z přidělených bloků čísel a provádějí evidenci těchto publikací.
V ČR funguje národní agentura ISBN při NK ČR.

ISBN je mezinárodní standardní číslo knihy, alfanumerický kód určený pro jednoznačnou identifikaci knižních vydání. Vychází z mezinárodního standardu ISO 2108. Z této alfanumerické struktury lze získat základní informace o původu knihy. Označení je složeno z částí proměnlivé délky, rozdělenými pomlčkami a mezerami.

ISBN-10 – bylo dříve původní deseticiferné.
ISBN-13 – nyní, má o jednu skupinu na začátku navíc a má nyní identickou strukturu jako čárový kód. Takže je takto ISBN na knihách i uvedeno.

Složení ISBN-13:
Na začátku nově přidaný prefix: konstanta 978 nebo 979, který označuje prefix čárového kódu.
Druhou částí je identifikátor skupiny, který popisuje zemi a zeměpisný region.
Třetí částí je identifikace vydavatele knihy pomocí kódu který je jednoznačný.
Čtvrtá část popisuje již konkrétní vydání příslušné knihy u daného vydavatele (max. 6 číslic)
Poslední číslo je kontrolní cifra, která zajišťuje, aby při překlepu nebyla nalezena jiná kniha.

==58. Co znamená tzv. perzistence identifikátoru?==
Identifikátor musí být trvale platný a funkční - nezávislost na lokaci (přesuneme-li objekt na jiné místo webu, identifikátor objektu by měl zůstat nezměněn) a směrovatelnost (zadáme-li identifikátor do webového prohlížeče, infrastruktura webu by nás měla automaticky nasměrovat na příslušný objekt, ať se nachází v rámci globální sítě kdekoliv.

==59. Jaké moduly integrovaných knihovnických informačních systémů znáte a jaké funkce plní?==
Dělí se do modulů podle funkcí:

- Katalog – data o dokumentech (OPAC, bibliografický popis, jednotky)

- Výpůjční modul – data o uživatelích, výpůjčkách a peň. trans. (výpůjčky, MVS, správa studoven)

- Akvizice – data o dodavatelích objednávkách, fakturách, rozpočtech (evidence, správa seriálů, výměna publikací).

- Správa systému – data o účtech, o nastavení systému, …

Zpravidla obsahuje i nástroje pro zapojení do sítě knihoven a r komunikaci s externími zdroji.

==60. Co obnáší proces automatizace v knihovnách?==
Jde o proces, při němž se vytváří struktury a formy záznamu dokumentu pomocí počítačových technologií a to podle typu zpracovaného dokumentu, účelu využití takového záznamu, úrovně podle typu popisné jednotky a použitého nosiče záznamu.
Výsledkem takovéhoto zpracování jsou elektronické katalogy, bibliografické databáze, …
V počátcích automatizace též tištěné katalogy, bibliografie a tištěné katalogizační lístky.

Automatické zpracování informací – proces zpracování informací pomocí informačních technologií. Zahrnující sběr, ukládání, třídění, propojování, editování,vyhledávání, zobrazování informací, …

==61. Jaké integrované knihovnické systémy znáte?==
Lanius, Clavius, Aleph, Koniáš, Daimon, Verbis, KP_Sys, KP-Win, Voyager, Advanced rapid library

==62. Jaké znáte formy knihovních katalogů? (podle používané technologie)==
Svazkový – tištěná kniha, uzavřený, nebo za určité období

Lístkový – kartónové lístky (75x125 mm) – mezinárodní, 105x 150 – standardizovaný

Elektronický – počítačová databáze, součást integrovaného knihovnického systému

Online – OPAC (na síti)

==63. Uveďte druhy knihovních katalogů podle způsobu jejich uspořádání.==
* '''Katalog jmenný''' - záznamy jsou uspořádány podle příjmení autora, korporace, prvního slova z názvu (není-li autor)
* '''Katalog věcný''' - ''systematický'' - záznamy uspořádány podle oborů, znaků MDT / ''předmětový'' - uspořádání podle předmětových hesel
* '''Katalog názvový''' - záznamy seřazeny podle názvů dokumentů
* '''Katalog slovníkový (křížový)''' - řazení podle klíčových slov
* '''Katalog místní''' - záznamy uspořádány podle signatur

==64. Uveďte druhy knihovních katalogů podle rozsahu fondů, které popisují.==
* '''Generální katalog''' - obsahuje záznamy fondu celé knihovny
* '''Speciální katalog''' - obsahuje záznamy pouze části fondu dané knihovny, např. pouze AV dokumenty
* '''Souborný katalog''' - obsahuje záznamy z fondů více knihoven (např. Souborný katalog ČR je příkladem elektronického souborného katalogu)
* '''Virtuální katalog''' - umožňuje prohledání katalogů online a slučování jejich výsledků

==65. Co je hlavním znakem katalogu narozdíl třeba od bibliografie?==
*'''Katalog''' obsahuje záznamy o dokumentech, které daná knihovna vlastní. Na katalogizačním záznamu by neměly chybět lokační údaje (signatura).
* '''Bibliografie''' informuje o existenci dokumentů, není vázaná na konkrétní instituci. Bibliografický záznam proto lokační údaje neobsahuje a také obvykle bývá rozsáhlejší než katalogizační.

==66. Uveďte hlavní funkce knihovního katalogu.==
* '''bibliografická''' (indikativní) - informuje o existenci primárních dokumentů
* '''rešeršní''' (selekční) - vyhledávání záznamů dokumentů
* '''lokační''' - umožňuje zjistit, kde nalezené zdroje jsou a jsou-li dostupné a jak
* '''evidenční''' - eviduje dokumenty (tj. majetek) knihovny
* '''kolokační''' - zajištění toho, aby se záznamy, které spolu nějakým zpúsobem souvisejí, vyskytovaly blízko sebe (např. díla jednoho autora)
* '''identifikační''' (popisná) - umožňuje zjistit, o jaký dokument se jedná a odlišit ho od ostatních
* '''propagační''' - nabízí obsah sbírek knihovny

==67. Vysvětlete termín "kolokační funkce" katalogu.==
* kolokační funkce katalogu zajišťuje, aby se dokumenty, které spolu nějakým způsobem souvisejí, vyskytovaly blízko sebe, např. díla jednoho autora, různá vydání stejného díla

==68. Co znamená termín "navigace" v katalogu?==
Znamená to NAVIGOVAT UŽIVATELE KATALOGU (prostřednictvím logického uspořádání bibliografických informací a jasnou prezentací způsobu, jak se v katalogu pohybovat, včetně prezentace vztahu mezi díly, vyjádřeními, manifestacemi a jednotkami).

==69. Co znamená termín OPAC?==
* OPAC = Online public access catalog
* veřejně dostupný elektronický katalog dokumentů nacházejících se v knihovně
* vyhledávání v OPACu jednoduché nebo pokročilé
* možnost listování v rejstřících
* řada knihoven přidává do svého OPACu náhledy obálek dokumentů či nabízí uživatelům možnost přidávat recenze dokumentů
* standartně bývá součástí přístup do čtenářského konta, možnost rezervace nebo prolongace dokumentu

==70. Jaké jiné další funkce poskytuje OPAC katalog oproti klasickým např. lístkovým katalogům?==
* složitější vyhledávání záznamů na základě kombinování dotazů
* prohlížení rejstříků v rámci vyhledávání (rejstřík autorů, klíčových slov)
* možnost volby vyhledávání v celém fondu knihovny nebo pouze ve vybrané části
* možnost zjištění, zda je nebo není dokument momentálně vypůjčený (popř. datum, kdy by měl být čtenářem vrácen)
* možnost rezervace nebo prodloužení (prolongace) dokumentu
* možnost bezprostřední aktualizace záznamu knihovníkem (přidání či oprava údajů) prostřednictvím příslušného knihovního programu
* možnost vkládání náhledů obálek, přidávání recenzí
* propojení s jinými databázemi či službami
* možnost zobrazení vybraného záznamu v různých formátech (katalogizační záznam, citace, záznam ve formátu MARC21, UNIMARC či ISBD
* možnost tisku vyfiltrovaného záznamu
* přístup do čtenářského konta
* knihovny mohou využít objednávky MVS přes online katalog

==71. Jaké výhody přinesly elektronické katalogy oproti klasickým papírovým?==
* přístup ke katalogu neomezenému počtu uživatelů ve stejný čas
* přístup 24 hodin denně
* nemusím být v knihovně
* možnost vyhledávat dokument podle nejrůznějších kritérií (autor, název, jazyk dokumentu, roku vydání, nakladatele, klíčových slov)
* možnost sdílení záznamů
* rychlejší a pohodlnější vyhledávání

==72. Jak se nazývá proces převodu lístkového katalogu do elektronické podoby?==
Retrospektivní konverze.

==73. Co představuje termín "bibliomining"?==
Bibliomining souvisí s pojmem data mining = těžba dat. Ve spojení s biblio znamená těžba informací z knihovny a jejích katalogů, tzv. čtení mezi řádky (návštěvnost, obliba knížek, přelidněnost v závislosti na otevírací době, denní hodině…)

==74. Co vyjadřuje označení "Library 2.0"?==
Tento pojem souvisí s pojmem Web 2.0. Library 2.0 je podle mnohých názorů spojením klasické knihovny a technologií Web 2.0 + Business 2.0 = Library 2.0

Charakteristika: Zapojení uživatele do vytváření a implementace služeb knihovny pomocí tech. W2.

Library 2.0 není uzavřený koncept což knihovnu vede k potřebě k neustále reakci na potřeby uživatelů (vylepšování stávajících služeb právě za pomoci uživatelů).
Hlavní myšlenka tedy je vytvoření takové knihovny, která by byla adekvátní potřebám uživatelů a dokázala by se jim nejen jednorázově přizpůsobit, ale hlavně neustále reagovat na změny jejich potřeb a přání. Taková knihovna by ve svých službách, které nabízí, používala technologie W2.
Přístup do knihoven pomocí webového OPACu je dnes již zavedeným standardem. Ovšem kdyby se tato služba propojila s RSS kanály a s možností uživatelů hodnotit a přidávat své názory na jednotlivé tituly, knihovní služby by pak nabraly úplně jiné podoby.

==75. Uveďte příklad "de iure" standardu a "de facto" standardu a jaký je mezi nimi rozdíl.==
De uire standardy vytváří obvykle komise expertů pověřená nějakou organizací, nejlépe standardizační (např. ISBN).

De facto standardy vychází z praxe. Určité řešení se ujme a rozšíří, protože z něj vyplývají určité výhody (mp3).

==76. Uveďte důvody používání standardů.==
* Standardy vytvářejí vzor řešení určitého problému, tudíž problém není nutné řešit vždy znovu. Tím se šetří čas i prostředky.
* Pokud se problémy řeší pomocí stejného standardu, povaha výsledků je stejná, a tak je možné je sdílet nebo používat stejným způsobem.

==77. Jmenujte nejdůležitější světové a české standardizační organizace.==
'''ISO '''
* Mezinárodní organizace pro normalizaci
* International Organization for Standardization
* založeno 1947, sídlo v Ženevě
* světová federace národních normalizačních organizací
* členem ISO je Český normalizační institut
* zabývá se tvorbou mezinárodních norem ve všech oblastech mimo elektrotechniky

'''ANSI'''
* The American National Standards Institute
* založeno 1919, současný název od roku 1969, sídlo ve Washingtonu
* americká standardizační organizace
* vytváří průmyslové standardy v USA
* je členem ISO

'''NISO'''
* National Information Standards Organization
* americká standardizační organizace
* založeno 1939, současný název od roku 1984
* vyvíjí standardy týkající se informačních technologií (v oblasti knihovnictví jsou to např. ISSN, Z39.50, Dublin Core, ...)

'''CEN'''
* European Committee for Standardization
* Evropský výbor pro normalizaci
* produkuje European Standards - EN
* má 30 národních členů, členy CEN jsou národní normalizační organizace ze 30 evropských zemí
* za ČR je členem Český normalizační institut (ČNI)

'''ČNI'''
* Český normalizační institut
* spravuje české národní standardy
* je zodpovědný za tvorbu českých technických norem
* založen roku 1922, současný název od roku 2005, dříve název ČSNI

'''W3C'''
* World Wide Web Consortium
* mezinárodní konsorcium
* založeno roku 1994
* vytváří webové standardy a doporučení pro World Wide Web (např. HTML - Hypertext Markup Language, CSS - Cascading Style Sheets)
* konsorciu předsedá jeho zakladatel Tim Berners-Lee

'''IETF'''
* The Internet Engineering Task Force
* zabývá se problematikou Internetu
* publikuje Internet Drafts a RFC (Requests for Comments)

'''ALA'''
* The American Library Association
* spravuje a vydává AACR

'''JSC'''
* Joint Steering Committee for Revision of AACR
* z pověření ALA vyvíjí a udržuje AACR

'''MARBI'''
* Machine Readable Bibliographic Information Committee
* z pověření ALA vyvíjí a udržuje MARC

'''IFLA'''
* International Federation of Library Associations and Institutions
* Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí
* světové nevládní knihovnické společenství, které ovlivňuje a usměrňuje rozvoj knihovnictví na celém světě
* založena v roce 1922 ve skotském Edinburghu
* vedení IFLA sídlí v Haagu v Královské knihovně (Nizozemsko)
* spravuje UNIMARC
* IFLA doporučení: FRBR (Functional Requirements for Bibliographic Record, Funkční požadavky na bibliografický záznam)

'''NK ČR'''
* Národní knihovna České republiky
* určuje knihovní standardy v ČR
* překládá mezinárodní standardy

==78. Jmenujte jednu mezinárodní a jednu americkou organizaci sdružující knihovny.==
americká organizace:
'''ALA''' - The American Library Associations

mezinárodní organizace:
'''IFLA''' - Internation Federation of Library Associations and Institutions

==79. Která organizace má v ČR na starosti standardizaci v knihovnictví?==
'''Národní knihovna ČR'''
* určuje knihovnické standardy v ČR
* překládá mezinárodní standardy a vydává je

==80. Která organizace vyvíjí MARC formáty?==
'''MARBI'''
* Machine Readable Bibliographic Information Committee
* z pověření ALA vyvíjí a udržuje MARC

==81. Jaké jsou výhody jazyka XML při strukturování dat?==
* textový formát, nezávislý na prostředí
* odděluje popis struktury od prezentace
* DTD (Document Type Definition) je možné sdílet v rámci skupin uživatelů
* standard je otevřený - bez licencí
* a je podporovaný komerčními i volnými aplikacemi

==82. Jaké jsou výhody a nevýhody standardizace?==
''Výhody'':
* Standardy vytvářejí vzor řešení určitého problému, tudíž problém není nutné řešit vždy znovu. Tím se šetří čas i prostředky.
* Pokud se problémy řeší pomocí stejného standardu, povaha výsledků je stejná, a tak je možné je sdílet nebo používat stejným způsobem.
''Nevýhody'':
* Standardizace omezuje uživatele na předem dané postupy a případy dané standardem, standardizací není možné postihnout všechny možné případy.
* Vývoj a udržování standardu vyžaduje financování: Někdo je musí hradit (firmy, státy, sdružení). Standardy mohou být předmětem patentů a za jejich používání je nutné platit licenční poplatky. Úspěšnost standardu roste s tím, kolik se do něho investuje prostředků.

==83. Co znamená termín "blog"?==
* blog je '''webová aplikace''' na jedné webové stránce obsahující příspěvky uživatelů (tzv. '''blogerů''')
* jsou to internetové deníky obsahující články a reakce na ně
* umožňují veřejné vyjádření názoru kohokoliv
* příspěvky bývají nejčastěji řazeny chronologicky, nejnovější nahoře
* možnost přidávání komentářů k jednotlivým příspěvkům
* výhodou je jednoduchá tvorba a užívání
* blogy jsou jednou z technologií Web 2.0

==84. V čem spočívá princip "wiki"?==

* Wiki je technologie umožňující vytvářet dokumenty pomocí jednoduchého značkovacího jazyka za použití webového prohlížeče.

* Výhodou je snadné vytváření a aktualizace wiki stránek.

* Většina systémů wiki je otevřena veřejnosti, uživatelé mohou libovolně vkládat či upravovat texty.

* Název wiki pochází z havajštiny (rychlý).

* Příkladem je Wikipedia.

==85. Co znamená termín "social bookmarking"?==

* Social bookmarking je jednou z technologií Webu 2.0.

* Jedná se o vzájemné sdílení zajímavých odkazů (např. článků, videí, webových stránek atd.) v prostředí Internetu.

* Uživatel Internetu najde velmi zajímavý článek či webovou stránku a podělí se o ni s ostatními lidmi na Internetu. K tomuto účelu slouží specializované servery, u nás například '''linkuj.cz''' nebo '''jagg.cz'''. Tyto servery umožní daný článek zalinkovat a tím jej nasdílet s ostatními uživateli.

*Zajímavé odkazy se nemusí jen linkovat, ale uživatel může tyto servery jen navštěvovat a sledovat, co se nového (podle ostatních uživatelů zajímavého) na Internetu objevilo.

==86. Co znamená termín "tagging"?==

* tagging = tagování

* Tagging označuje přiřazování klíčových slov k souborům na webu přímo uživatelem.

* Jedná se o technologii Web 2.0.

* Tagy slouží k označování internetového obsahu a jsou důležitou složkou spoluvytváření obsahu Internetu. Jedná se o jednoduchá slova, kterými mohou uživatelé popisovat různý webový obsah.

* Jedním z užitečných navigačních prvků, které vytváří samotní uživatelé, je tzv. Tag cloud. Jde o seznam odkazů umístěných na jedné stránce, přičemž každý z nich může být zobrazen jinou velikostí fontu. Velikost fontu u jednotlivých odkazů je ovlivněna popularitou jednotlivých odkazů. Tím se rozumí jak často (tedy kolik uživatelů) na daný odkaz klikne. Čím je odkaz populárnější tím větším fontem se zobrazuje a naopak.

* V praxi si Tag cloud můžete prohlédnout na '''torrentz.com''' nebo '''del.icio.us'''.

* Podrobný článek o taggování naleznete zde [[http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Tagging]].

==87. Co znamená a jaký je princip RSS?==

* RSS (Really Simple Syndication) je nástroj, který slouží ke snadnému stahování informací o novinkách a změnách na uživatelem vybraném webu ve formátu XML.

* K použití informací z RSS zdrojů slouží specializované programy, tzv. '''RSS čtečky'''.

* Díky RSS nemusí uživatel navštěvovat své oblíbené servery, zda na nich není nějaký nový článek, ale stačí mít zapnutou RSS čtečku, která servery navštíví za uživatele a ihned ho upozorní na veškeré změny.

==88. Co je to "podcast"?==

* Podcasting je metoda šíření informací, kterou v roce 2004 vymyslel Adam Curry.

* Jedná se v podstatě o způsob, jak si automaticky stahovat internetové zvukové záznamy do svého počítače či přenosného kapesního přehrávače jako je iPod.

* Hlavní přínosem je, že si uživatel nemusí kontrolovat, kdy se bude vysílat jeho oblíbený pořad. Specializovaný program (např. Juice) stáhne vybraný pořad přímo do počítače a uživatel si jej může kdykoliv zpětně přehrát či si jej stáhnout.

* Podcast může být nejen pořad, ale i jakýkoliv příspěvek převedený do digitálního zvukového formátu.

* Název podcasting vznikl spojením slov iPod a broadcasting (vysílání).

==89. Co je "instant messaging"?==

* Instant messaging je internetová služba, která pomocí specializovaných programů umožňuje komunikaci v reálném čase s jinými lidmi na síti.

* Pomocí Instant messaging komunikátorů je možné posílat textové zprávy, soubory různých typů (textové, zvukové, video), komunikovat hlasově prostřednictvím mikrofonu nebo audiovizuálně pomocí webkamery, vytvářet seznamy svých známých (možnost poznat, kdo z nich je právě online).

==90. Jak mohou technologie Web 2.0 přispět k rozvoji knihoven a jejich služeb?==
* SOPAC = social OPAC – nová verze katalogů umožňující propojení se sociálními sítěmi a tak větší propojení s uživateli (hodnocení, komentáře, tagging,...)
* aplikace dalších technologií do katalogu: pokročilé formy vyhledávání, našeptáváče, fazetové vyhledávání, dotazy v přirozeném jazyce, RSS, obsahy a obálky knih, propojování na e-zdroje
* blogy: mohou doplňovat webovou prezentaci knihovny, umožňují komunikaci s uživateli, informují o novinkách a dění v knihovně, poskytují různé návody či tipy spojené s knihovnou, vyhledáváním, využíváním zdrojů apod.
* technologie webu 2.0 umožňují reagovat na změny a měnící se potřeby uživatelů, rozvoj umožňují otevřenost, snadnost použití, inovační přístup, participaci uživatelů

==91. Co si představíte pod termínem "katalogizační pravidla" nebo "katalogizační instrukce"?==
Katalogizační pravidla jsou určena pro tvorbu katalogů a jiných soupisů v univerzálních knihovnách všech velikostí.

Je to souhrn metodických pokynů, který umožňuje jednoznačně řešit problémy katalogizace. Tedy co a jak zapisovat.

==92. Jmenujte v současnosti používaná katalogizační pravidla v ČR.==
* AACR2 (Anglo-americká katalogizační pravidla, 2. revidované vydání)
* [http://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Bibliographic_Description ISBD] (Mezinárodní standardní bibliografický popis)

==93. Jaký je v hlavních bodech postup při popisu zdrojů podle AACR2R?==
# popsat fyzický předmět
# zvolit hlavní a vedlejší záhlaví
# stanovit správnou formu jmen v záhlavích
# provést odkazy na odlišné formy jmen

==94. Čím se zabývá prvních 12 kapitol AACR2R?==
Všeobecnými pravidly popisu u jednotlivých typů dokumentů:
# Všeobecná pravidla popisu
# Knihy, brožury a jednolistové tisky
# Kartografické dokumenty
# Rukopisy (včetně rukopisných sbírek)
# Hudebniny
# Zvukové dokumenty
# Filmy a videozáznamy
# Grafické dokumenty
# Elektronické zdroje
# Trojrozměrné dokumenty
# Mikrodokumenty
# Seriály

==95. Jakými hlavními typy identifikačních selekčních údajů (záhlaví) se zabývají AACR2?==
* Popis pod individuálním autorem
::individuální autor je osoba s hlavní odpovědností za vytvoření intelektuálního nebo uměleckého obsahu díla
* Popis pod korporací
::korporace je organizace nebo skupina osob, identifikovaná svým vlastním jménem, která jedná nebo může jednat jako celek
* Popis pod názvem, příp. unifikovaným názvem
::unifikovaný název je název, jímž je dílo identifikováno pro katalogizační účely,
::nebo název použitý k rozlišení záhlaví pro jedno dílo od záhlaví pro dílo odlišné
::nebo konvenční skupinový název použitý pro uspořádání publikací (jednoho autora,...) obsahujících řadu prací nebo výtahy atd. z několika prací (např. sebraná díla,...)

==96. Uveďte příklady hlavních pramenů popisu pro knihu podle AACR2R.==
* Titulní stránka
* Preliminária = titulní stránka, rub titulního listu, všechny stránky přecházející titulní stránce a obal
* Tiráž
* Celá popisná jednotka
* Jakýkoli pramen

==97. Čím se liší tzv. unifikovaný název od hlavního názvu bibliografického zdroje (třeba knihy)?==
Unifikovaný název slouží k identifikaci jednotky pro katalogizační účely, název bibliografického zdroje může být stejný u více zdrojů, unifikovaný název slouží k upřesnění, o který zdroj se jedná (do kulatých závorek připojí např. název vydávající korporace nebo jiné rozlišující údaje).

==98. Uveďte jaké znáte oblasti popisných údajů (je jich 8), které jsou specifikovány v ISBD.==
* '''Oblast údajů o názvu a odpovědnosti''': hlavní název, obecné označení druhu dokumentu, souběžný název, ostatní informace o názvu, údaje o odpovědnosti.
* '''Oblast údajů o vydání''': údaj o vydání, souběžný údaj o vydání, údaje o odpovědnosti vztažené k vydání, další údaje o vydání, …
* '''Oblast specifických údajů o materiálu nebo typu publikace'''
* '''Oblast údajů o publikaci, distribuci atd.''': místo publikace, distribuce atd., název nakladatele, distributora, funkce distributora, datum publikace, distribuce atd., místo výroby, název výrobce a datum výroby.
* '''Oblast údajů fyzického popisu''': specifické označení materiálu a rozsahu, ostatní fyzické detaily, rozměry, doprovodný materiál.
* '''Oblast údajů o edici''': hlavní název edice, souběžný název edice, další údaje o názvu edice, údaje o odpovědnosti vztažené k edici, ISSN edice, číslování v rámci edice.
* '''Oblast poznámek'''
* '''Oblast standardních čísel a údajů o dostupnosti''': standardní číslo, klíčový název, údaje o dostupnosti nebo ceně.

==99. Jaké hlavní údaje se uvádí v oblasti údajů o publikaci podle ISBD (nebo i AACR2)?==
''ISBD'': místo publikace, distribuce atd., název nakladatele, distributora, funkce distributora, datum publikace, distribuce atd., místo výroby, název výrobce a datum výroby

''AACR2'': místo a datum vydání, distribuce, jméno nakladatele, distributora

==100. Jaké popisné údaje se podle vás uvádí v oblasti údajů fyzického popisu podle ISBD nebo AACR2?==
''ISBD'': specifické označení materiálu a rozsahu, ostatní fyzické detaily, rozměry, doprovodný materiál

''AACR2'': rozsah fyzické jednotky (pro knihy stránkování), další fyzické údaje (ilustrace …), rozměr, doprovodný materiál

==101. K čemu slouží tzv. "interpunkce" v bibliografickém záznamu a čím je určena?==
Interpunkce má zajistit směnitelnost záznamů mezi různými zdroji a usnadnit interpretaci bibliografických záznamů, pokud interpret nerozumí jazyku popisu.

Využívají se tato interpunkční znaménka: dvojtečky, středníky, lomítka, pomlčky, čárky a tečky.

==102. Je nějak určeno pořadí popisných údajů v bibliografickém záznamu podle ISBD a proč?==
Ano, pořadí je přesně určeno, společně s interpunkcí má zajistit směnitelnost záznamů mezi různými zdroji a usnadnit interpretaci bibliografických záznamů, pokud interpret nerozumí jazyku popisu.

==103. Co znamená, když řekneme o bibliografickém záznamu, že je v určitém "formátu"? Jinak řečeno co znamená "formát bibliografického záznamu"?==
Formát určuje strukturu zápisu bibliografického záznamu, určuje tedy '''kam''' dané informace zapisovat. Nezabývá se prezentací (vzhledem) textu.

==104. Jaké znáte formáty (standardy) pro komunikaci bibliografických záznamů?==
MARC21, UNIMARC, MARCXML, Dublin Core, MODS, XOBIS

==105. Srovnejte komunikační formáty MARC s formáty založenými na XML. Výhody/nevýhody.==
Formáty založené na XML umožňují navázání na nové technologie, nicméně stále vycházejí z osvědčených metod a postupů – z MARCu.

Vyjádření dat ve formátu MARC pomocí XML je nejjednodušší způsob, jak s nimi pracovat. Hlavními výhodami práce s XML je velké množství SW aplikací a možnost použití XSLT stylesheets pro převod do jiných formátů.

==106. Porovnejte formáty MARC a Dublin Core, jaké jsou zásadní rozdíly, výhody, nevýhody?==
Dublin Core umožňuje vyhledávání elektronických zdrojů, jeho výhody jsou: jednoduchost, sémantická interoperabilita, mezinárodní podpora, rozšiřitelnost a modifikovatelnost.

==107. Co je definováno ve formátech MARC?==
UNIMARC – má jen formát pro bibliografická data

MARC21 formáty jsou definovány pro pět typů dat:

- Format for Biblographic Data – bibliografická data

- Format for Holdings Data – to, co knihovna vlastní

- Format for Autority Data – záhlaví – autor a údaje o něm

- Format for Classification Data – klasifikační data

- Format for Community Information – záznamy o knihovnách

==108. Co je principem standardu MARC? Jak se člení a označují data záznamu?==

- MARC = MAchine Readable Cataloguing
- Standard pro reprezentaci a komunikaci (výměnu) bibliografických a souvisejících informací ve strojem čitelné podobě

Záznam se dělí na tři úrovně:
- Struktura záznamu – je dána standardy ANSI Z39.2 a ISO 2709
- Označení obsahu – kódy a konvence, které dále identifikují a dále charakterizují obsah záznamu
- Obsah většiny datových elementů je určen mimo standardy MARC, jako jsou AACR, LCSH, …

Princip:
- Data se člení do polí a podpolí označených pomocí tagů
- Pole mohou mít pevnou nebo proměnlivou délku
- Pole s pevnou délkou obsahují kódované údaje
- Poli mohou předcházet dva identifikátory, které zpřesňují význam obsahu

Hodnoty tagů a jednotlivých polí, podpolí, určuje konkrétní verze formátu MARC, většinou národní. 
[http://cs.wikipedia.org/wiki/MARC Wikipedia]

==109. V čem se obecně liší různé verze formátu MARC, např. MARC21 a UNIMARC?==

* V MARC21 je '''interpunkce''' součástí dat, v UNIMARC se generuje až při zobrazení (srov. pole 245 resp. 200),
* UNIMARC má tzv. vyšší '''granularitu''' údajů - je podrobněji strukturovaný (srov. pole 100 resp. 700).

http://kisk.phil.muni.cz/vikba10/marc.htm

==110. Stručně charakterizujte bibliografický standard MODS.==

* MODS – Metadata Object Description Schema) – schéma pro popis objektu metadaty.
* Tento formát byl vytvořen Library of Congress především pro použití v knihovnických appl..
* Obsahuje vybrané prvky z MARC21, které jsou však jinak strukturované a uspořádané.
* Záměrem je jednodušší formát než MARC21, ale stále dostatečně strukturovaný.

[http://www.loc.gov/standards/mods/mods-overview.html MODS: Uses and Features]

==111. Stručně charakterizujte formát Dublin Core.==

- Standard pro netafatový popis digitálních objektů často vyjadřovaný prostřednictvím XML.
- Název vychází z města Dublin v USA – konference na které byl vytvořen.
- Záměrem je usnadnit vyhledávání elektronických zdrojů.
- Standard obsahuje základní sadu 16ti prvků (název, tvůrce, předmět, popis, …) z nichž žádný není povinný
- Původně byl vytvořen jako popis zdrojů na www sestavený přímo autorem. Pak ale zaujal instituce, které se zabývají formálním zpracováním zdrojů (knihovny, vládní agentury, …).
- Struktura Dublin Core se v současnosti používá ve 20 zemích a nové stále přibývají. 
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core Wikipedia]

==112. K čemu se používá protokol Z39.50?==

- Protokol založený na architektuře server – klient, který je určený pro vyhledávání a získávání informací ze vzdálených databází (je určený pro heterogenní prostředí – různé systémy).
- Tento protokol definuje komunikační jazyk (Z-jazyk) a způsob kódování přenášených údajů.
- Není závislý na platformě ani systému.
- Použitý standard v knihovnictví.

Protokol umožňuje: Vyhledávání, update údajů, předávání a přebírání (upload a download),

Při komunikaci nastávají problémy s různými verzemi a různými profily (soubory funkcí, které jsou implementovány).
Implementace protokolu - konkrétní realizace pro konkrétní systém (databázi) a platformu, která může zahrnovat jen určitou podmnožinu funkcí (např. jen vyhledávání, ne update) 
[http://ikaros.cz/z3950 Vývoj protokolu Z39.50]

Vypracované otázky k testu VIKBA10

2013-02-06T13:05:52Z

Obby: /* 108. Co je principem standardu MARC? Jak se člení a označují data záznamu? */

* Na tuto stránku můžete vkládat vypracované odpovědi.
* Veškeré otázky jsou záměrně na jedné stránce, aby bylo snažší vytisknout si vypracovaný test a učit se z něj. Pokud však máte pocit, že je dané téma příliš široké, založte pro otázku samostatnou stránku a odkažte na ní.
* Využijte všech možností wiki systému! '''Vkládejte, editujte,opravujte diskutujte.'''

==1. Co znamená pojem "šedá literatura"?==

* Označována také jako nekonvenční.
* Jedná se především o literaturu, která '''není běžně k dostání v knihkupectvích. '''Je '''vydávána omezeně''' pro speciální potřeby různých institucí.
* Uchovává se především v archivech.

'''Mezi šedou literaturu patří:''' diplomové práce, disertační práce, zprávy z konferencí, technické zprávy výzkumné práce, speciální analýzy, technické zprávy, firemní informace, výroční zprávy, patenty …

==2. Co mají společného nebo rozdílného pojmy "edice", "edition", "series" a "vydání"?==

'''EDICE a SERIES'''

* "edice" a "series" '''znamenají to samé'''

* je to skupina samostatných popisných jednotek, které mají společné to, že každá má navíc ke svému vlastnímu názvu ještě '''společný název celku'''

* jednotlivé jednotky '''mohou ale nemusí být číslovány'''

* jsou '''postupně vydávané''' stejným nakladatelem a ve stejné úpravě

* není nám předem známo, kolik dokumentů v rámci edice bude vydáno

* příklad edic:

Nakladatelství Lidové noviny - edice Utváření Evropy

Mladá fronta - edice Kolumbus

Albatros - Knihy odvahy a dobrodružství

'''VYDÁNÍ a EDITION'''

* "vydání" a "edition" také '''znamenají to samé'''

* vydání vycházejí ze '''společného originálu''', ale mohou být doplněné, přepracované či aktualizované

==3. Jaký je rozdíl mezi monografií a seriálem?==

* hlavní rozdíl spočívá v tom, že monografie je vydávaná buď jako jedna část (kniha) nebo je rozdělena do několika částí (svazků), ale tento '''počet částí je vždy konečný'''. Zatímco seriál má '''nestanovený počet částí a ty jsou vydávány postupně'''

* příkladem monografie může být '''Slovník spisovného jazyka českého''', který vyšel postupně během roku 1989 v nakladatelství Academia celkem v osmi svazcích (1. svazek: A-G, 2. svazek: H-L, atd.)

* jednotlivé části monografie mohou být vydávány buď '''současně''' nebo '''postupně'''

* příkladem seriálu jsou časopisy (i elektronické), deníky, výroční zprávy

* seriál je pokračující zdroj, '''postupně''' vydávaný po jednotlivých částech, obvykle číslovaný a bez předem stanovené doby ukončení (není stanoveno, kolik bude mít částí/čísel)

* jednotlivá část (číslo) seriálu může či nemusí mít svůj vlastní název

==4. Co je to "edice"?==

* je to skupina samostatných popisných jednotek, které mají společné to, že každá má navíc ke svému vlastnímu názvu ještě '''společný název celku'''

* jednotlivé jednotky '''mohou ale nemusí být číslovány'''

* jsou '''postupně vydávané''' stejným nakladatelem a ve stejné úpravě

* není nám předem známo, kolik dokumentů v rámci edice bude vydáno

* příklad edic:

Nakladatelství Lidové noviny - edice Utváření Evropy

Mladá fronta - edice Kolumbus

Albatros - edice Knihy odvahy a dobrodružství

==5. Uveďte důležitou vlastnost digitálních dokumentů, která zásadně mění způsob nakládání s těmito dokumenty (oproti klasickým analogovým) především z hlediska autorských práv.==

Hlavním rozdílem digitálních dokumentů oproti analogovým je, že digitální dokumenty mohou být kopírovány velice jednoduše ve stejné kvalitě takovým způsobem, že originál není rozeznatelný.

Autorské právo:
Výhodou digitálních dokumentů je právě skutečnost, že mohou být k dispozici ve stejném okamžiku velkému množství uživatelů bez ohledu na to, jestli je dokument v knihovně nebo ne. Podle autorského zákona je v současné době vystavit a dát uživatelům k dispozici především jen rukopisy a staré tisky (NK ČR).

Základní principy autorského práva:
- Bezúplatná licence – užití, kdy uživatel nemá povinnost platit autorovi odměnu.

- Užití, kde není nutný souhlas autora, ale kde musí uživatel autorovi platit odměnu za užití díla.

- Užití, kdy je nutný výslovný souhlas autora a vyžaduje uzavření lic. smlouvy (dig. distribuce - DB).

Digitální distribuce z pohledu českého práva – Distribuce:

- zpřístupnění na veřejné stránce zcela volně

- zpřístupnění na veřejné stránce s tzv. podmíněným přístupem (zobrazení podmiňuje ID a heslo)

- zaslání dokumentu prostřednictvím elektronické pošty

- zpřístupněním dokumentu konkrétní osobě (ID a heslo) v knihovně (v rámci intranetu)

- převedení dokumentu do el. podoby (digitalizace) a získat tak rozmnoženinu díla v el. podobě

- zpřístupnění díla, nebo kopie prostřednictvím internetu na místě a čase své vlastní volby

==6. S jakými hlavními problémy bychom se setkali, kdybychom se rozhodli převést klasickou knihovnu do její digitální podoby.==
* volba nesprávné technologie - hardware a software
* životnost nosičů (CD přibližně 59 let, kvalitní papír až 1000 let)
* rychlá ztráta záznamů (digitální záznamy zmizí najednou, analogové degradují postupně)
* možnosti hrozeb pro digitální informace = změna nebo smazání obsahu, nefungující nebo zastaralý hardware či software, neplatný formát, destrukce fyzického nosiče

==7. Jaké knihovny tvoří tzv. systém knihoven v ČR podle knihovního zákona?==

* '''Národní knihovna ČR''' - '''Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana''' - '''Moravská zemská knihovna'''

* '''krajské knihovny''' (zřizované orgánem kraje)

* '''základní knihovny''' (zřizované orgánem obce - veřejné knihovny obecní, městské)

* '''specializované knihovny''' (zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění - knihovny technické, lékařské, právnické, muzejní atd., knihovny Akademie věd ČR)

==8. Charakterizujte a u uveďte, čím se od sebe navzájem liší tři hlavní druhy paměťových institucí.==
* '''knihovny''' - především '''zpřístupňují''' informace na hmotných objektech, nové dokumenty získávají v největší míře nákupem
* '''archivy''' - především '''shromažďují a uchovávají''' dokumenty, pro veřejnost mají omezený přístup
* '''muzea''' - zabývají se '''trojrozměrnými objekty''', veřejnosti je zpřístupňují prostřednictvím výstav

Tyto paměťové instituce se tedy liší '''skladbou fondu, mírou a způsobem jeho zpřístupnění'''.

==9. Jaké jsou hlavní funkce všech paměťových institucí?==
* paměťové instituce = knihovny, archivy, muzea
* shromažďují, uspořádávají a zpřístupňují informace uložené na fyzických nebo elektronických objektech

==10. Jaké jsou funkce knihovny?==
* shromažďují, uspořádávají, ochraňují a zpřístupňují informace v dokumentech ze svého vlastního fondu
* zpřístupňují dokumenty formou výpůjček prezenčních nebo absenčních
* zprostředkovávají dokumenty z fondů jiných knihoven prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby (MVS) nebo mezinárodní meziknihovní výpůjční služby(MMVS)
* zprostředkovávají přístup k Internetu
* mají i kulturní a společenskou funkci - pořádají nejrůznější akce

==11. Jakým způsobem přispívají knihovny k rozvoji demokracie?==
Poskytují knihovnické a informační služby obyvatelů za rovných podmínek. Zajišťují občanům rovný přístup ke kulturním hodnotám, informacím a ke vzdělání. Tyto služby jsou poskytovány bez rozdílu všem, nezávisle na původu, náboženství, … Aplikuje se tu zákon o svobodném přístupu k informacím a o ochraně osobních údajů. Zákon č. 257/2001 sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon).

==12. Co umožňuje, aby měly knihovny výjimku z autorského zákona, týkající se bezplatného půjčování dokumentů ze svých fondů?==
Autorský zákon 121/2000 sb.:

§37 – Knihovní licence

(1) Do autorského práva nezasahuje knihovna, archiv, muzeum galerie, škola, vysoká škola a jiné nevýdělečné školské a vzdělávací zařízení

a) zhotoví-li rozmnoženinu díla, které neslouží k přímému nebo nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu účelu, pro své archivní a konzervační potřeby.

(2) Do autorského práva nezasahuje osoba uvedená v odstavci 1, půjčuje-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl, je-li zaplacena odměna, která přísluší autorům od osoby a ve výši stanovené v příloze k tomuto zákonu. Právo na odměnu autor nemá v případě půjčování zveřejněných děl podle tohoto odstavce na místě samém, nebo půjčí-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl školní knihovny a knihovny vysokých škol, NK ČR, MZK, STK, NLK, NPK Komenského, … Parlamentní knihovna ČR.

Knihovny mají výjimku týkající se půjčování knih vyplývající z Listiny základních práv a svobod ČR, že každý bez rozdílu má mít svobodný přístup k informacím.

==13. Uveďte jaké znáte mechanismy, které mohou zajistit vyšší kvalitu (spolehlivost, nestrannost,...) zveřejňovaných informací.==
- odborná kvalifikace autora, jež ho opravňuje k psaní na dané téma

- reputace vydavatele

- datum vydání

- přesnost, spolehlivost a bezchybnost

- šíře i hloubka pokrytí dané problematiky

- objektivita poskytovaných informací s minimem předpojatosti

- aktuálnost zveřejněných informací

==14. Použijete-li přirovnání Internetu ke knihovně. Jaké najdete společné znaky a v čem je toto přirovnání neadekvátní?==
Rozdíly:
- organizace (web jako celek není organizován)

- Internetové vyhledávače většinou spoléhají na jednoduché fulltextové vyhledávání

- řízení vstupu dat – knihovny kontrolují, jak kvalitní informace přijímají do svého fondu

- web není cílen na konkrétní skupinu uživatelů

- krátký poločas rozpadu dokumentů na webu

==15. V čem spočívá rozdíl mezi tzv. povrchovým/hlubokým nebo viditelným/neviditelným webem?==
- hluboký (neviditelný) web je ten, který vyhledávače nedokáží indexovat

- hluboký web je asi 500x větší

- hluboký web nabízí mnohem kvalitnější informace, soustředěné v relativně v malém počtu sídel

- víc než polovina hlubokého webu je v předmětových databázích

- poměr hlubokého a povrchového webu se mění jen nevýrazně

- 95% hlubokého webu je přístupná bez poplatků

- běžně používané vyhledávače neindexují více než 16% povrchového webu.

==16. Co znamená pojem hypertext?==

* hypertext je vazba mezi skupinou textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (tzv. linků)

* odkazuje na jiné informace a umožňuje jejich snadné vyhledávání

* nejznámějším takovým systémem je World Wide Web

* myšlenka hypertextu vznikla v roce 1945, kdy Vannevar Bush v článku „As We May Think“ popsal zařízení Memex, umožňující ukládání informací a jejich vzájemné propojování

==17. Jaké výhody a nevýhody přináší elektronické médium oproti klasickým analogovým?==
Výhody digitální technologie: snadná manipulovatelnost, stlačitelnost, síťovatelnost, transformovatelnost, překlad z jednoho jazyka do druhého za pomoci speciálního software, možnost automatického vyhledávání, nepoměrně méně náročnější na sklady, možnost rychlého přenosu, snadná přenositelnost uložených dat.

Analogové záznamy jsou nepoměrně kvalitnější než digitální – avšak jsou snadno poškoditelná. Proto se používá digitalizace. Na analogová i digitální média však mohou společně negativně působit i další vlivy jako prach, vlhkost, …

==18. Na jaké hlavní prvky (bloky, oddělení) můžeme dekomponovat knihovnu, podíváme-li se na ni jako na systém?==
* '''Studovny'''
* '''Sklady'''
* '''Databáze'''
* '''Výpůjční oddělení'''
* '''Informační oddělení'''
* '''Linka zpracování''', tj. akvizice, popis, adjustace
* '''Management knihovny'''
* '''Počítače''' - přístup do databází knihovny a připojení k Internetu
Každé oddělení má své správce, tj. knihovníky (např. správce skladu, správce studovny).

Schéma knihovny jako systému z přednášky Dr. Ing. Kadlece předmětu Knihovnické systémy a standardy naleznete zde[http://knihomol.phil.muni.cz/vik/vikba10/prednask/knihovna.htm]

1)knihovník
2)dokument
3)uživatel

==19. Co znamená a z čeho se skládá v knihovně tzv. "linka zpracování"?==
Je to systém tří oddělení (činností) v knihovně, kterými projde získaný dokument než je k dispozici uživatelům:

1. '''Akvizice''' - získání dokumentů (koupí, darem, výměnou, povinným výtiskem) a jejich evidence (zápis do přírůstkového seznamu).

2. '''Popis''' - jmenný (tj. popis dokumentu z hlediska toho, co je v ní napsané, jména autorů, korporací,...) a věcný (tj. podle oborů).

3. '''Adjustace''' - dokument se označí štítky, signaturou, zabalí se a následně pošle dál (do skladu, studovny či půjčovny).

==20. K čemu slouží a jaké úkoly plní v knihovně akvizice?==
* Akvizice je činnost, která je zaměřená na zjišťování, výběr a získávání dokumentů do fondu dané knihovny.
* Je důležité brát ohled na funkci knihovny, její zaměření a poslání, obsahovou strukturu jejího fondu a potřeby uživatelů.
* Získání dokumentů je možné koupí, darem, výměnou a u vybraných knihoven také tzv. povinným výtiskem.

==21. Jaké jsou hlavní zdroje získávání dokumentů do knihovny?==

* nákup
* dar
* výměna
* (povinný výtisk) - pouze vybrané knihovny

==22. Jaké základní seznamy musí knihovna vytvářet, k čemu slouží a jaké údaje se v nich uvádí?==

1. '''Přírůstkový seznam''' - je základním seznamem každé knihovny. Zapisují se do něj všechny získané knihovní jednotky (mimo exemplářů periodik). Může být veden jednak v klasické (papírové) podobě či v elektronické.

Musí obsahovat: datum zapsání, přírůstkové číslo, jméno autora, název dokumentu, místo a rok jeho vydání, způsob nabytí.

2. '''Úbytkový seznam''' - je druhým důležitým seznamem v knihovně. Zapisují se do něj odepsané (vyřazené) knihovní jednotky (úbytky) dané knihovny.

Musí obsahovat: datum zapsání, úbytkové číslo, přírůstkové číslo, jméno autora, název dokumentu, místo a rok vydání, důvod odpisu.

==23. Co je "signatura" a k čemu slouží?==

Je to označení alfanumerickým znakem, podle kterého najdeme knihu na regále.

Mají pravidla vytváření, každá knihovna má jiný systém signatur.

==24. Co je "přírůstkové číslo" a k čemu slouží?==

* je to evidenční číslo, pod kterým je zapsána do přírůstkového seznamu každá nová knihovní jednotka

==25. Co je "sigla" a k čemu slouží?==

* sigla je lokační značka knihovny

* užívá se k jednoznačné identifikaci knihovny např. v Souborném katalogu ČR

* i když se stane, že knihovna změní název, sigla zůstává stále stejná

* siglu tvoří kombinace tří abecedních a tří číselných znaků, např. JNG001

* velká písmena na první a druhé pozici mají funkci geografického znaku (odvozeného z běžně užívaných zkratek bývalých okresních měst), velké písmeno na třetí pozici vyjadřuje typ knihovny:

A – ústřední knihovny

B – knihovny ústavu Akademie věd ČR

C – knihovny ostatních ústavů

D – vysokoškolské knihovny

E – knihovny státní správy, veřejných institucí, kulturních, zájmových a společenských institucí, lékařské knihovny zdravotnických zařízení a církevní knihovny

F – knihovny podniků, závodů, projektových organizací a firem

G – veřejné knihovny a školní knihovny

* číselná část je identifikačním číslem té konkrétní knihovny. Skládá se z třímístného čísla od 001 do 999:
čísla od 001 do 499 se používají pro označení knihoven se sídlem v okresním městě
čísla od 500 do 999 označují knihovny sídlící v ostatních místech okresu.
Např.:
JNG001 = Městská knihovna Jablonec nad Nisou
(JN = okres Jablonec nad Nisou, G = veřejná knihovna, 001 = knihovna se sídlem v okresním městě)

* siglu přiděluje Národní knihovna ČR, Oddělení souborných katalogů

==26. Jakým způsobem je ve skladu knihovny zajištěno optimální využití prostoru?==
Knihy se řadí dle rozměrů aby se ušetřilo místo v regálech. Knihy stejných, nebo velmi podobných rozměrů se staví k sobě.

==27. Co znamená termín "stavění fondu" a jaké druhy stavění fondu znáte?==
Je to uspořádání fondu podle určitého systému, který umožňuje zpětné vyhledávání knihovních jednotek a jejich ochranu.

Formátově pořadové stavění – uspořádání dle formátu a přiděleného pořadového čísla. Vícesvazková díla a multiplikáty se řadí vedle sebe.

Formátově přírůstkové stavění – uspořádání dle formátu a přírůstkových čísel bez ohledu na vícesvazková díla a multiplikáty.

Přírůstkově formátové stavění – stavění podle přírůstkových čísel s ohledem na formát a multiplikáty a vícesvazková díla.

Systematicko-formátové stavění – uspořádání podle tříd systematické klasifikace, dále podle formátu a podle pořadových čísel.

==28. Kde a proč se používá formátové stavění fondu?==
Používá se ve skladech depozit z důvodu úspory místa. Knihy stejných nebo velmi podobných rozměrů se staví k sobě.

==29. Kde a proč se používá oborové stavění fondu?==
Oborové – věnované určitému předmětu, jako je lékařství, a opomíjí se všechny další předměty (například právo). Právo se uvádí jen pokud je v souvislosti s lékařstvím (práva pacientů).

Například u technické literatury (kde členění podle autorů není důležité, protože autorem je kolektiv)
Zkrátka umožňuje uživatelům vyhledávat podle oboru jejich zájmu.

==30. Co znamená termín "adjustace knihy" a jaké úkony zahrnuje?==
Je to označení vlastnictví knihovní jednotky evidenčními, ochrannými a identifikačními ukazateli.

Skládá se z fyzického ošetření knihy před vlastním uložením (obalení, polepení signaturou).

Adjustace také spočívá v prověření správnosti faktury a také zaevidování faktury do knihy faktur, která může být vedena ručně, nebo strojově, nebo obojím způsobem (obojí je nejvýhodnější). Na faktuře by měly být uvedeny veškeré důležité údaje: cena, datum podpis, vystavení, splatnost, datum dodání faktury, kdo fakturu vystavil, …

Po kontrole těchto údajů následuje označení vlastnictví dokumentu.

==31. Jaké vlivy působí na degradaci dokumentů v knihovně?==
- Nedodržení klimatických podmínek (vlhkost, teplota, světelné záření, …)

- Nevhodná manipulace a uložení

- Nedostatečná ochrana před biologickými činiteli (živočichové, plísně, …)

- Nedostatečná čistota

- Špatné ovzduší (různé oxidy, …)

==32. Jaká opatření můžeme udělat, abychom zabránili degradaci případně úplnému zničení dokumentů v knihovně?==
- Uložíme dokumenty ve vhodných podmínkách

- Údržbou: očistou, ambulantními opravami, různými konzervačními metodami

- Restaurátorským zásahem

- Šetrnou manipulací

- Prevencí katastrofických událostí

==33. Jaký je smysl prezenční výpůjčky v knihovně?==
Udržet knihy, které mají být po celou dobu k dispozici čtenářům v knihovně právě v prostorách knihovny pro studijní účely. Dále se takto půjčují knihy, které jsou moc cenné nebo drahé a tím se knihovníci snaží je ochránit.

==34. Jaký je rozdíl mezi objednávkou dokumentu a jeho rezervací?==

Objednávka – požadavek na vypůjčení knihovní jednotky, která je momentálně k dispozici, ale nachází se mimo volný výběr (je například ve skladu).

Rezervace – Záznam požadavku uživatele na dokument, který je momentálně vypůjčen

==35. Jak se řeší při půjčování situace, kdy má o dokument zájem ve stejnou dobu víc uživatelů?==
Kniha se půjčí podle toho, kdo si ji dříve zamluví, nebo rezervace. Postupuje se chronologicky.

==36. Jaké rozlišujeme typy výpůjček z hlediska délky výpůjční lhůty?==
Krátkodobá, dlouhodobá, trvalá (depozit), meziknihovní.

==37. Jak souvisí pojem "metadata" s pojmem "bibliografický popis"?==
Metadata – strukturovaná data, která nesou informace o primárních datech. Mají funkci popisnou, selekční a archivační.

Bibliografický popis – obsahuje soubor popisných údajů zaznamenávajících a identifikujících zpracovávaný dokument pomocí osmi oblastí údajů.

Oba tyto pojmy spolu souvisí tím, že nesou informace o primárních datech

==38. Proč se vytváří (k čemu slouží) bibliografické záznamy?==
Soubor údajů o zpracovaném dokumentu. Umožňuje identifikaci dokumentu tím, že představuje v něm uložené dílo, jeho vyjádření, jeho provedení, jeho fyzickou formu, dále umožňuje jeho vyhledání a přístup k němu.

==39. Jaké problémy je nutné řešit při popisu zdrojů?==
- Odkud vzít údaje pro popis

- Jaké vlastnosti zdrojů popisovat

- Jakých hodnot mohou nabývat

- V jakém jazyku budou vyjádřeny

- Jakým skriptem budou zapsány

- Jak formálně tvrzení zapsat

- V jakém formátu zapsat (struktura, kódování)

==40. Základní rozdělení bibliografických údajů z hlediska způsobu jejich vytváření a pozdějšího použití. Uveďte základní rozdíl mezi těmito dvěma skupinami.==
Bibliografický popis – účelem je umožnit rozlišit různé bibliografické zdroje od sebe navzájem (pomocí informací z dokumentu).

Selekční údaj – údaj, podle kterého lze bibliografický záznam vyhledat a identifikovat (je tvořen pomocí selekčních jazyků).

==41. Co je podstatou selekčních údajů a jejich základní rozdělení.==
Selekční údaje nám umožňují zařadit a popsat dokument podle jeho vlastností. Na základě takovýchto údajů pak mohou uživatelé a zaměstnanci knihovny takovéto dokumenty vyhledávat.

Selekční jazyky jmenné – (jmenné záhlaví), personální, korporativní, názvová, geografická jména, …
Selekční jazyky věcné - předmětové (na bázi přirozeného jazyka); systematické (umělé jazyky)

==42. Jaké prostředky používá bibliografický popis pro vyjádření vlastností popisovaných zdrojů?==
Skupina entit 1: – produkty intelektuální nebo umělecké činnosti, které jsou jmenovány nebo popsány v bibliografických záznamech.
- Dílo – určitý intelektuální nebo umělecký výtvor (abstraktní entita)
- Vyjádření – určitá intelektuální nebo umělecká realizace díla (ve formě různých druhů záznamů)
- Provedení – fyzická podoba vyjádření díla (všechny hmotné objekty se stejnou intelektuální formou).
- Jednotka – jednotlivý exemplář provedení

Skupina entit 2: – entity odpovědné za intelektuální nebo umělecký obsah, za fyzickou výrobu a správu entit.
- Osoba – jednotlivec (ty které zemřely i ty, které žijí).
- Korporace – organizace nebo skupina působící jako celek.

Skupina entit 3 – doplňkový soubor entit, které slouží jako předměty int. nebo umělecké činnosti.
- Pojem – abstraktní představa nebo myšlenka
- Objekt – hmotný předmět
- Akce – činnost nebo událost
- Místo - lokace

==43. Co se rozumí pod pojmem "korporace" ve smyslu původce díla při bibliografickém popisu?==
Organizace nebo skupina osob, identifikovaná vlastním jménem, vystupující jako celek (asociace, instituce, obchodní firmy, nevýdělečné instituce, …).

==44. Uveďte, jaké druhy odpovědnosti za dílo rozlišují AACR2R a stručně je charakterizujte.==
Individuální – jedna osoba (fiktivní, neznámá, nejistá, …)

Společná – spolupracují dvě nebo více osob nebo korporací, vykonávají stejný druh aktivity, mohou se podílet na různých částech, nebo podíl nemusí být odlišen.

Smíšená – různé korporace nebo osoby přispívají různými druhy aktivit (modifikace, ilustrace, …)

==45. Z jakých dvou hledisek je nutné popisovat bibliografický zdroj a proč je nutné tyto dva aspekty rozlišovat?==
Dvě hlediska:
- Obsah (content) – intelektuální a umělecký obsah (nehmotný)
- Nosič (carrier) – fyzické vlastnosti, formát (nehmotný)

Účelem je umožnit rozlišení různých bibliografických zdrojů od sebe navzájem. Je třeba vzít v úvahu všechny aspekty popisované jednotky (obsah, nosič, typ publikace, bibliografické souvislosti, …). Tato hlediska by měla být zohledněna ve všech oblastech popisu.

==46. S jakými problémy se setkáváme při použití názvů a jmen k popisu zdrojů?==
Názvy a přiřazená jména se mohou časem měnit, osoby mohou mít přiřazeno více druhů jmen, která se mohou vyskytovat v různých jazycích a znacích, názvy nemusí vůbec existovat, jména mohou být neznámá, jeden název může mít přiřazeno více osob nebo objektů, …

==47. Jak se řeší problém nejednoznačnosti jména (víc osob má stejné jméno) např. při popisu původce díla?==
Je nutné použít doplňky (kvalifikátory) pro rozlišení stejných jmen (např. data, místa, …).

==48. Jak se řeší při bib. popisu situace, kdy je text v dokumentu zapsán v písmu, které nelze technicky pro popis použít (např. azbukou nebo řecky)?==
Pro popis se použijí tzv. transliterační tabulky. Při převodu se nepřihlíží k fonetické hodnotě jednotlivých písem. Je možný zpětný převod do původní abecedy.

==49. Jaké jsou hlavní prameny popisu, ze kterých se čerpá při vytváření bibliografického záznamu knihy?==
Zdrojem popisné informace je obvykle jednotka, kterou popisujeme, případně různé příručky a další díla. Pro každou oblast popisu je předepsán hlavní pramen popisu. Pokud informaci nenajdeme v hlavním popisu a najdeme ji jinde, uvedeme ji v hranatých závorkách.

1. Název a údaje o odpovědnosti > Titulní stránka

2. Vydání > Titulní stránka, preliminária, tiráž

4. Nakladatelské údaje > Titulní stránka, preliminária, tiráž

5. Fyzický popis > Celá publikace

6. Edice > Celá publikace

7. Poznámky > Jakýkoliv zdroj

8. Standardní číslo > Jakýkoliv zdroj

==50. Jaký je rozdíl mezi vylučovacím a přidružovacím odkazem?==
Vylučovací odkaz: (viz)
Odkaz alternativního znění jména autora nebo unifikovaného názvu, jež nebylo použito pro hlavní záhlaví na autoritní formu daného jména nebo názvu.Může se jednat o odkaz, který přivádí uživatele k heslu, jež nebylo použito, ale pod kterým by se mohla daná problematika také skrývat.

Přidružovací odkaz: (viz též)
Upozorňuje uživatele jmenného katalogu pod jakým záhlavím mohou být nalezena díla téhož autora, má-li dvě bibliografické identity (např. pseudonym).
V předmětovém katalogu upozorňuje uživatele na tématicky příbuzné dokumenty

==51. Čím se zabývá identifikační (jmenný) popis?==
Je to část bibliografického záznamu, která se zabývá tvorbou bibliografického popisu , jmenných selekčních údajů (záhlaví) a tím i souvisejících jmenných a názvových autorit

==52. Čím se zabývá věcný popis?==
Zabývá se pořádáním informací, při kterém jsou informace získané obsahovou analýzou dokumentu vyjádřeny pomocí pořádacích znaků věcných selekčních jazyků.

==53. Základní rozdělení selekčních jazyků a jejich stručná charakteristika.==
1) Podle typu zpřístupňovaných dokumentů na:
Dokumentační – pořádání a ukládání dokumentografických informací (obsahová char. dokumentu).
Faktografické – pořádání a ukládání faktografických informací

2) Podle charakteru zpřístupňovaných informací na:
Identifikační – slouží pro popis formálních charakteristik v bibliog. popisu a jmenné katalogizaci
Věcné – použití při zpracování věcných údajů s cílem umožnit vyhledávání dok. podle obsahu.

Dělí se dále na:

Předmětové selekční jazyky (na bázi přirozeného jazyka)

Systematické selekční jazyky (na bázi umělého jazyka)

Prekoordiované – lexikální jednotky jsou složené (MDT, předmět. hesla).

Postkoordinované – lex. jednotky vyjadřují jednoduché pojmy (tezaurus).

==54. Co je základní myšlenkou studie FRBR (funkční požadavky na bibliografické záznamy)?==
Studie vznikla v roce 1997 z podnětu IFLA. Cílem je jasně definovaný , strukturovaný rámec, uvádějící do souvislostí údaje zaznamenané v bibliografických záznamech a vyhovující potřebám uživatelů těchto záznamů. Dále doporučit základní úroveň funkčnosti pro záznamy vytvořené národními bibliografickými agenturami.

Studie používá metodiku konceptuálního modelování založenou na technice analýzy entit. Zabývá se třemi hlavními prvky:

Entity – klíčové objekty, které jsou předmětem zájmu uživatelů informací
Vztahy mezi různými typy entit
Atributy – důležité vlastnosti entit

Atributy a vztahy jsou mapovány do čtyř obec. uživatelských úloh (najít, identifikovat, vybrat, získat).

==55. Jaký je rozdíl mezi dílem a jeho provedením?==

Dílo je umělecký, vědecky, technický nebo řemeslný výtvor tvůrčí lidské činnosti (abstraktní podoba).

Provedení je fyzická podoba vyjádření díla. Představuje všechny hmotné objekty, které mají stejné vlastnosti pokud jde o intelektuální obsah a fyzickou formu.

==56. Jaké znáte globální identifikátory, používané při popisu bibliografických zdrojů?==

ISBN, ISSN, ISMN, ISRN, SICI, URI
* ISBN = International Standard Book Number [http://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Book_Number (wiki)]
* ISSN = International Standard Serial Number [http://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Serial_Number (wiki)]
* ISMN = International Standard Music Number [http://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Music_Number (wiki)]
* ISRN = International Standard Technical Report Number [http://www.iso.org/iso/catalogue_detail.htm?csnumber=18506 (iso.org)]
* SICI = Serial Item and Contribution Identifiers [http://en.wikipedia.org/wiki/Serial_Item_and_Contribution_Identifier (wiki)] [http://makealink.jstor.org/sici.standard.html (JSTOR)]
* URI = Uniform resource identifier [http://en.wikipedia.org/wiki/Uniform_resource_identifier (wiki)]

Podrobnosti v [http://sigma.nkp.cz/F/EQMA23ADXHPBFKY16YU4I6NNNAKP9R1DJ1K68QH45H3A3UBE2U-47696?func=file&file_name=find-b&local_base=KTD TDKIV].

==57. Jak je zajištěno, že mezinárodní identifikátor (např. ISBN) je globálně jednoznačný - jedinečný?==
Systém ISBN je řízen mezinárodní agenturou ISBN, které podléhají národní agentury ISBN. Ty přidělují novým publikacím ISBN z přidělených bloků čísel a provádějí evidenci těchto publikací.
V ČR funguje národní agentura ISBN při NK ČR.

ISBN je mezinárodní standardní číslo knihy, alfanumerický kód určený pro jednoznačnou identifikaci knižních vydání. Vychází z mezinárodního standardu ISO 2108. Z této alfanumerické struktury lze získat základní informace o původu knihy. Označení je složeno z částí proměnlivé délky, rozdělenými pomlčkami a mezerami.

ISBN-10 – bylo dříve původní deseticiferné.
ISBN-13 – nyní, má o jednu skupinu na začátku navíc a má nyní identickou strukturu jako čárový kód. Takže je takto ISBN na knihách i uvedeno.

Složení ISBN-13:
Na začátku nově přidaný prefix: konstanta 978 nebo 979, který označuje prefix čárového kódu.
Druhou částí je identifikátor skupiny, který popisuje zemi a zeměpisný region.
Třetí částí je identifikace vydavatele knihy pomocí kódu který je jednoznačný.
Čtvrtá část popisuje již konkrétní vydání příslušné knihy u daného vydavatele (max. 6 číslic)
Poslední číslo je kontrolní cifra, která zajišťuje, aby při překlepu nebyla nalezena jiná kniha.

==58. Co znamená tzv. perzistence identifikátoru?==
Identifikátor musí být trvale platný a funkční - nezávislost na lokaci (přesuneme-li objekt na jiné místo webu, identifikátor objektu by měl zůstat nezměněn) a směrovatelnost (zadáme-li identifikátor do webového prohlížeče, infrastruktura webu by nás měla automaticky nasměrovat na příslušný objekt, ať se nachází v rámci globální sítě kdekoliv.

==59. Jaké moduly integrovaných knihovnických informačních systémů znáte a jaké funkce plní?==
Dělí se do modulů podle funkcí:

- Katalog – data o dokumentech (OPAC, bibliografický popis, jednotky)

- Výpůjční modul – data o uživatelích, výpůjčkách a peň. trans. (výpůjčky, MVS, správa studoven)

- Akvizice – data o dodavatelích objednávkách, fakturách, rozpočtech (evidence, správa seriálů, výměna publikací).

- Správa systému – data o účtech, o nastavení systému, …

Zpravidla obsahuje i nástroje pro zapojení do sítě knihoven a r komunikaci s externími zdroji.

==60. Co obnáší proces automatizace v knihovnách?==
Jde o proces, při němž se vytváří struktury a formy záznamu dokumentu pomocí počítačových technologií a to podle typu zpracovaného dokumentu, účelu využití takového záznamu, úrovně podle typu popisné jednotky a použitého nosiče záznamu.
Výsledkem takovéhoto zpracování jsou elektronické katalogy, bibliografické databáze, …
V počátcích automatizace též tištěné katalogy, bibliografie a tištěné katalogizační lístky.

Automatické zpracování informací – proces zpracování informací pomocí informačních technologií. Zahrnující sběr, ukládání, třídění, propojování, editování,vyhledávání, zobrazování informací, …

==61. Jaké integrované knihovnické systémy znáte?==
Lanius, Clavius, Aleph, Koniáš, Daimon, Verbis, KP_Sys, KP-Win, Voyager, Advanced rapid library

==62. Jaké znáte formy knihovních katalogů? (podle používané technologie)==
Svazkový – tištěná kniha, uzavřený, nebo za určité období

Lístkový – kartónové lístky (75x125 mm) – mezinárodní, 105x 150 – standardizovaný

Elektronický – počítačová databáze, součást integrovaného knihovnického systému

Online – OPAC (na síti)

==63. Uveďte druhy knihovních katalogů podle způsobu jejich uspořádání.==
* '''Katalog jmenný''' - záznamy jsou uspořádány podle příjmení autora, korporace, prvního slova z názvu (není-li autor)
* '''Katalog věcný''' - ''systematický'' - záznamy uspořádány podle oborů, znaků MDT / ''předmětový'' - uspořádání podle předmětových hesel
* '''Katalog názvový''' - záznamy seřazeny podle názvů dokumentů
* '''Katalog slovníkový (křížový)''' - řazení podle klíčových slov
* '''Katalog místní''' - záznamy uspořádány podle signatur

==64. Uveďte druhy knihovních katalogů podle rozsahu fondů, které popisují.==
* '''Generální katalog''' - obsahuje záznamy fondu celé knihovny
* '''Speciální katalog''' - obsahuje záznamy pouze části fondu dané knihovny, např. pouze AV dokumenty
* '''Souborný katalog''' - obsahuje záznamy z fondů více knihoven (např. Souborný katalog ČR je příkladem elektronického souborného katalogu)
* '''Virtuální katalog''' - umožňuje prohledání katalogů online a slučování jejich výsledků

==65. Co je hlavním znakem katalogu narozdíl třeba od bibliografie?==
*'''Katalog''' obsahuje záznamy o dokumentech, které daná knihovna vlastní. Na katalogizačním záznamu by neměly chybět lokační údaje (signatura).
* '''Bibliografie''' informuje o existenci dokumentů, není vázaná na konkrétní instituci. Bibliografický záznam proto lokační údaje neobsahuje a také obvykle bývá rozsáhlejší než katalogizační.

==66. Uveďte hlavní funkce knihovního katalogu.==
* '''bibliografická''' (indikativní) - informuje o existenci primárních dokumentů
* '''rešeršní''' (selekční) - vyhledávání záznamů dokumentů
* '''lokační''' - umožňuje zjistit, kde nalezené zdroje jsou a jsou-li dostupné a jak
* '''evidenční''' - eviduje dokumenty (tj. majetek) knihovny
* '''kolokační''' - zajištění toho, aby se záznamy, které spolu nějakým zpúsobem souvisejí, vyskytovaly blízko sebe (např. díla jednoho autora)
* '''identifikační''' (popisná) - umožňuje zjistit, o jaký dokument se jedná a odlišit ho od ostatních
* '''propagační''' - nabízí obsah sbírek knihovny

==67. Vysvětlete termín "kolokační funkce" katalogu.==
* kolokační funkce katalogu zajišťuje, aby se dokumenty, které spolu nějakým způsobem souvisejí, vyskytovaly blízko sebe, např. díla jednoho autora, různá vydání stejného díla

==68. Co znamená termín "navigace" v katalogu?==
Znamená to NAVIGOVAT UŽIVATELE KATALOGU (prostřednictvím logického uspořádání bibliografických informací a jasnou prezentací způsobu, jak se v katalogu pohybovat, včetně prezentace vztahu mezi díly, vyjádřeními, manifestacemi a jednotkami).

==69. Co znamená termín OPAC?==
* OPAC = Online public access catalog
* veřejně dostupný elektronický katalog dokumentů nacházejících se v knihovně
* vyhledávání v OPACu jednoduché nebo pokročilé
* možnost listování v rejstřících
* řada knihoven přidává do svého OPACu náhledy obálek dokumentů či nabízí uživatelům možnost přidávat recenze dokumentů
* standartně bývá součástí přístup do čtenářského konta, možnost rezervace nebo prolongace dokumentu

==70. Jaké jiné další funkce poskytuje OPAC katalog oproti klasickým např. lístkovým katalogům?==
* složitější vyhledávání záznamů na základě kombinování dotazů
* prohlížení rejstříků v rámci vyhledávání (rejstřík autorů, klíčových slov)
* možnost volby vyhledávání v celém fondu knihovny nebo pouze ve vybrané části
* možnost zjištění, zda je nebo není dokument momentálně vypůjčený (popř. datum, kdy by měl být čtenářem vrácen)
* možnost rezervace nebo prodloužení (prolongace) dokumentu
* možnost bezprostřední aktualizace záznamu knihovníkem (přidání či oprava údajů) prostřednictvím příslušného knihovního programu
* možnost vkládání náhledů obálek, přidávání recenzí
* propojení s jinými databázemi či službami
* možnost zobrazení vybraného záznamu v různých formátech (katalogizační záznam, citace, záznam ve formátu MARC21, UNIMARC či ISBD
* možnost tisku vyfiltrovaného záznamu
* přístup do čtenářského konta
* knihovny mohou využít objednávky MVS přes online katalog

==71. Jaké výhody přinesly elektronické katalogy oproti klasickým papírovým?==
* přístup ke katalogu neomezenému počtu uživatelů ve stejný čas
* přístup 24 hodin denně
* nemusím být v knihovně
* možnost vyhledávat dokument podle nejrůznějších kritérií (autor, název, jazyk dokumentu, roku vydání, nakladatele, klíčových slov)
* možnost sdílení záznamů
* rychlejší a pohodlnější vyhledávání

==72. Jak se nazývá proces převodu lístkového katalogu do elektronické podoby?==
Retrospektivní konverze.

==73. Co představuje termín "bibliomining"?==
Bibliomining souvisí s pojmem data mining = těžba dat. Ve spojení s biblio znamená těžba informací z knihovny a jejích katalogů, tzv. čtení mezi řádky (návštěvnost, obliba knížek, přelidněnost v závislosti na otevírací době, denní hodině…)

==74. Co vyjadřuje označení "Library 2.0"?==
Tento pojem souvisí s pojmem Web 2.0. Library 2.0 je podle mnohých názorů spojením klasické knihovny a technologií Web 2.0 + Business 2.0 = Library 2.0

Charakteristika: Zapojení uživatele do vytváření a implementace služeb knihovny pomocí tech. W2.

Library 2.0 není uzavřený koncept což knihovnu vede k potřebě k neustále reakci na potřeby uživatelů (vylepšování stávajících služeb právě za pomoci uživatelů).
Hlavní myšlenka tedy je vytvoření takové knihovny, která by byla adekvátní potřebám uživatelů a dokázala by se jim nejen jednorázově přizpůsobit, ale hlavně neustále reagovat na změny jejich potřeb a přání. Taková knihovna by ve svých službách, které nabízí, používala technologie W2.
Přístup do knihoven pomocí webového OPACu je dnes již zavedeným standardem. Ovšem kdyby se tato služba propojila s RSS kanály a s možností uživatelů hodnotit a přidávat své názory na jednotlivé tituly, knihovní služby by pak nabraly úplně jiné podoby.

==75. Uveďte příklad "de iure" standardu a "de facto" standardu a jaký je mezi nimi rozdíl.==
De uire standardy vytváří obvykle komise expertů pověřená nějakou organizací, nejlépe standardizační (např. ISBN).

De facto standardy vychází z praxe. Určité řešení se ujme a rozšíří, protože z něj vyplývají určité výhody (mp3).

==76. Uveďte důvody používání standardů.==
* Standardy vytvářejí vzor řešení určitého problému, tudíž problém není nutné řešit vždy znovu. Tím se šetří čas i prostředky.
* Pokud se problémy řeší pomocí stejného standardu, povaha výsledků je stejná, a tak je možné je sdílet nebo používat stejným způsobem.

==77. Jmenujte nejdůležitější světové a české standardizační organizace.==
'''ISO '''
* Mezinárodní organizace pro normalizaci
* International Organization for Standardization
* založeno 1947, sídlo v Ženevě
* světová federace národních normalizačních organizací
* členem ISO je Český normalizační institut
* zabývá se tvorbou mezinárodních norem ve všech oblastech mimo elektrotechniky

'''ANSI'''
* The American National Standards Institute
* založeno 1919, současný název od roku 1969, sídlo ve Washingtonu
* americká standardizační organizace
* vytváří průmyslové standardy v USA
* je členem ISO

'''NISO'''
* National Information Standards Organization
* americká standardizační organizace
* založeno 1939, současný název od roku 1984
* vyvíjí standardy týkající se informačních technologií (v oblasti knihovnictví jsou to např. ISSN, Z39.50, Dublin Core, ...)

'''CEN'''
* European Committee for Standardization
* Evropský výbor pro normalizaci
* produkuje European Standards - EN
* má 30 národních členů, členy CEN jsou národní normalizační organizace ze 30 evropských zemí
* za ČR je členem Český normalizační institut (ČNI)

'''ČNI'''
* Český normalizační institut
* spravuje české národní standardy
* je zodpovědný za tvorbu českých technických norem
* založen roku 1922, současný název od roku 2005, dříve název ČSNI

'''W3C'''
* World Wide Web Consortium
* mezinárodní konsorcium
* založeno roku 1994
* vytváří webové standardy a doporučení pro World Wide Web (např. HTML - Hypertext Markup Language, CSS - Cascading Style Sheets)
* konsorciu předsedá jeho zakladatel Tim Berners-Lee

'''IETF'''
* The Internet Engineering Task Force
* zabývá se problematikou Internetu
* publikuje Internet Drafts a RFC (Requests for Comments)

'''ALA'''
* The American Library Association
* spravuje a vydává AACR

'''JSC'''
* Joint Steering Committee for Revision of AACR
* z pověření ALA vyvíjí a udržuje AACR

'''MARBI'''
* Machine Readable Bibliographic Information Committee
* z pověření ALA vyvíjí a udržuje MARC

'''IFLA'''
* International Federation of Library Associations and Institutions
* Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí
* světové nevládní knihovnické společenství, které ovlivňuje a usměrňuje rozvoj knihovnictví na celém světě
* založena v roce 1922 ve skotském Edinburghu
* vedení IFLA sídlí v Haagu v Královské knihovně (Nizozemsko)
* spravuje UNIMARC
* IFLA doporučení: FRBR (Functional Requirements for Bibliographic Record, Funkční požadavky na bibliografický záznam)

'''NK ČR'''
* Národní knihovna České republiky
* určuje knihovní standardy v ČR
* překládá mezinárodní standardy

==78. Jmenujte jednu mezinárodní a jednu americkou organizaci sdružující knihovny.==
americká organizace:
'''ALA''' - The American Library Associations

mezinárodní organizace:
'''IFLA''' - Internation Federation of Library Associations and Institutions

==79. Která organizace má v ČR na starosti standardizaci v knihovnictví?==
'''Národní knihovna ČR'''
* určuje knihovnické standardy v ČR
* překládá mezinárodní standardy a vydává je

==80. Která organizace vyvíjí MARC formáty?==
'''MARBI'''
* Machine Readable Bibliographic Information Committee
* z pověření ALA vyvíjí a udržuje MARC

==81. Jaké jsou výhody jazyka XML při strukturování dat?==
* textový formát, nezávislý na prostředí
* odděluje popis struktury od prezentace
* DTD (Document Type Definition) je možné sdílet v rámci skupin uživatelů
* standard je otevřený - bez licencí
* a je podporovaný komerčními i volnými aplikacemi

==82. Jaké jsou výhody a nevýhody standardizace?==
''Výhody'':
* Standardy vytvářejí vzor řešení určitého problému, tudíž problém není nutné řešit vždy znovu. Tím se šetří čas i prostředky.
* Pokud se problémy řeší pomocí stejného standardu, povaha výsledků je stejná, a tak je možné je sdílet nebo používat stejným způsobem.
''Nevýhody'':
* Standardizace omezuje uživatele na předem dané postupy a případy dané standardem, standardizací není možné postihnout všechny možné případy.
* Vývoj a udržování standardu vyžaduje financování: Někdo je musí hradit (firmy, státy, sdružení). Standardy mohou být předmětem patentů a za jejich používání je nutné platit licenční poplatky. Úspěšnost standardu roste s tím, kolik se do něho investuje prostředků.

==83. Co znamená termín "blog"?==
* blog je '''webová aplikace''' na jedné webové stránce obsahující příspěvky uživatelů (tzv. '''blogerů''')
* jsou to internetové deníky obsahující články a reakce na ně
* umožňují veřejné vyjádření názoru kohokoliv
* příspěvky bývají nejčastěji řazeny chronologicky, nejnovější nahoře
* možnost přidávání komentářů k jednotlivým příspěvkům
* výhodou je jednoduchá tvorba a užívání
* blogy jsou jednou z technologií Web 2.0

==84. V čem spočívá princip "wiki"?==

* Wiki je technologie umožňující vytvářet dokumenty pomocí jednoduchého značkovacího jazyka za použití webového prohlížeče.

* Výhodou je snadné vytváření a aktualizace wiki stránek.

* Většina systémů wiki je otevřena veřejnosti, uživatelé mohou libovolně vkládat či upravovat texty.

* Název wiki pochází z havajštiny (rychlý).

* Příkladem je Wikipedia.

==85. Co znamená termín "social bookmarking"?==

* Social bookmarking je jednou z technologií Webu 2.0.

* Jedná se o vzájemné sdílení zajímavých odkazů (např. článků, videí, webových stránek atd.) v prostředí Internetu.

* Uživatel Internetu najde velmi zajímavý článek či webovou stránku a podělí se o ni s ostatními lidmi na Internetu. K tomuto účelu slouží specializované servery, u nás například '''linkuj.cz''' nebo '''jagg.cz'''. Tyto servery umožní daný článek zalinkovat a tím jej nasdílet s ostatními uživateli.

*Zajímavé odkazy se nemusí jen linkovat, ale uživatel může tyto servery jen navštěvovat a sledovat, co se nového (podle ostatních uživatelů zajímavého) na Internetu objevilo.

==86. Co znamená termín "tagging"?==

* tagging = tagování

* Tagging označuje přiřazování klíčových slov k souborům na webu přímo uživatelem.

* Jedná se o technologii Web 2.0.

* Tagy slouží k označování internetového obsahu a jsou důležitou složkou spoluvytváření obsahu Internetu. Jedná se o jednoduchá slova, kterými mohou uživatelé popisovat různý webový obsah.

* Jedním z užitečných navigačních prvků, které vytváří samotní uživatelé, je tzv. Tag cloud. Jde o seznam odkazů umístěných na jedné stránce, přičemž každý z nich může být zobrazen jinou velikostí fontu. Velikost fontu u jednotlivých odkazů je ovlivněna popularitou jednotlivých odkazů. Tím se rozumí jak často (tedy kolik uživatelů) na daný odkaz klikne. Čím je odkaz populárnější tím větším fontem se zobrazuje a naopak.

* V praxi si Tag cloud můžete prohlédnout na '''torrentz.com''' nebo '''del.icio.us'''.

* Podrobný článek o taggování naleznete zde [[http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Tagging]].

==87. Co znamená a jaký je princip RSS?==

* RSS (Really Simple Syndication) je nástroj, který slouží ke snadnému stahování informací o novinkách a změnách na uživatelem vybraném webu ve formátu XML.

* K použití informací z RSS zdrojů slouží specializované programy, tzv. '''RSS čtečky'''.

* Díky RSS nemusí uživatel navštěvovat své oblíbené servery, zda na nich není nějaký nový článek, ale stačí mít zapnutou RSS čtečku, která servery navštíví za uživatele a ihned ho upozorní na veškeré změny.

==88. Co je to "podcast"?==

* Podcasting je metoda šíření informací, kterou v roce 2004 vymyslel Adam Curry.

* Jedná se v podstatě o způsob, jak si automaticky stahovat internetové zvukové záznamy do svého počítače či přenosného kapesního přehrávače jako je iPod.

* Hlavní přínosem je, že si uživatel nemusí kontrolovat, kdy se bude vysílat jeho oblíbený pořad. Specializovaný program (např. Juice) stáhne vybraný pořad přímo do počítače a uživatel si jej může kdykoliv zpětně přehrát či si jej stáhnout.

* Podcast může být nejen pořad, ale i jakýkoliv příspěvek převedený do digitálního zvukového formátu.

* Název podcasting vznikl spojením slov iPod a broadcasting (vysílání).

==89. Co je "instant messaging"?==

* Instant messaging je internetová služba, která pomocí specializovaných programů umožňuje komunikaci v reálném čase s jinými lidmi na síti.

* Pomocí Instant messaging komunikátorů je možné posílat textové zprávy, soubory různých typů (textové, zvukové, video), komunikovat hlasově prostřednictvím mikrofonu nebo audiovizuálně pomocí webkamery, vytvářet seznamy svých známých (možnost poznat, kdo z nich je právě online).

==90. Jak mohou technologie Web 2.0 přispět k rozvoji knihoven a jejich služeb?==
* SOPAC = social OPAC – nová verze katalogů umožňující propojení se sociálními sítěmi a tak větší propojení s uživateli (hodnocení, komentáře, tagging,...)
* aplikace dalších technologií do katalogu: pokročilé formy vyhledávání, našeptáváče, fazetové vyhledávání, dotazy v přirozeném jazyce, RSS, obsahy a obálky knih, propojování na e-zdroje
* blogy: mohou doplňovat webovou prezentaci knihovny, umožňují komunikaci s uživateli, informují o novinkách a dění v knihovně, poskytují různé návody či tipy spojené s knihovnou, vyhledáváním, využíváním zdrojů apod.
* technologie webu 2.0 umožňují reagovat na změny a měnící se potřeby uživatelů, rozvoj umožňují otevřenost, snadnost použití, inovační přístup, participaci uživatelů

==91. Co si představíte pod termínem "katalogizační pravidla" nebo "katalogizační instrukce"?==
Katalogizační pravidla jsou určena pro tvorbu katalogů a jiných soupisů v univerzálních knihovnách všech velikostí.

Je to souhrn metodických pokynů, který umožňuje jednoznačně řešit problémy katalogizace. Tedy co a jak zapisovat.

==92. Jmenujte v současnosti používaná katalogizační pravidla v ČR.==
* AACR2 (Anglo-americká katalogizační pravidla, 2. revidované vydání)
* [http://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Bibliographic_Description ISBD] (Mezinárodní standardní bibliografický popis)

==93. Jaký je v hlavních bodech postup při popisu zdrojů podle AACR2R?==
# popsat fyzický předmět
# zvolit hlavní a vedlejší záhlaví
# stanovit správnou formu jmen v záhlavích
# provést odkazy na odlišné formy jmen

==94. Čím se zabývá prvních 12 kapitol AACR2R?==
Všeobecnými pravidly popisu u jednotlivých typů dokumentů:
# Všeobecná pravidla popisu
# Knihy, brožury a jednolistové tisky
# Kartografické dokumenty
# Rukopisy (včetně rukopisných sbírek)
# Hudebniny
# Zvukové dokumenty
# Filmy a videozáznamy
# Grafické dokumenty
# Elektronické zdroje
# Trojrozměrné dokumenty
# Mikrodokumenty
# Seriály

==95. Jakými hlavními typy identifikačních selekčních údajů (záhlaví) se zabývají AACR2?==
* Popis pod individuálním autorem
::individuální autor je osoba s hlavní odpovědností za vytvoření intelektuálního nebo uměleckého obsahu díla
* Popis pod korporací
::korporace je organizace nebo skupina osob, identifikovaná svým vlastním jménem, která jedná nebo může jednat jako celek
* Popis pod názvem, příp. unifikovaným názvem
::unifikovaný název je název, jímž je dílo identifikováno pro katalogizační účely,
::nebo název použitý k rozlišení záhlaví pro jedno dílo od záhlaví pro dílo odlišné
::nebo konvenční skupinový název použitý pro uspořádání publikací (jednoho autora,...) obsahujících řadu prací nebo výtahy atd. z několika prací (např. sebraná díla,...)

==96. Uveďte příklady hlavních pramenů popisu pro knihu podle AACR2R.==
* Titulní stránka
* Preliminária = titulní stránka, rub titulního listu, všechny stránky přecházející titulní stránce a obal
* Tiráž
* Celá popisná jednotka
* Jakýkoli pramen

==97. Čím se liší tzv. unifikovaný název od hlavního názvu bibliografického zdroje (třeba knihy)?==
Unifikovaný název slouží k identifikaci jednotky pro katalogizační účely, název bibliografického zdroje může být stejný u více zdrojů, unifikovaný název slouží k upřesnění, o který zdroj se jedná (do kulatých závorek připojí např. název vydávající korporace nebo jiné rozlišující údaje).

==98. Uveďte jaké znáte oblasti popisných údajů (je jich 8), které jsou specifikovány v ISBD.==
* '''Oblast údajů o názvu a odpovědnosti''': hlavní název, obecné označení druhu dokumentu, souběžný název, ostatní informace o názvu, údaje o odpovědnosti.
* '''Oblast údajů o vydání''': údaj o vydání, souběžný údaj o vydání, údaje o odpovědnosti vztažené k vydání, další údaje o vydání, …
* '''Oblast specifických údajů o materiálu nebo typu publikace'''
* '''Oblast údajů o publikaci, distribuci atd.''': místo publikace, distribuce atd., název nakladatele, distributora, funkce distributora, datum publikace, distribuce atd., místo výroby, název výrobce a datum výroby.
* '''Oblast údajů fyzického popisu''': specifické označení materiálu a rozsahu, ostatní fyzické detaily, rozměry, doprovodný materiál.
* '''Oblast údajů o edici''': hlavní název edice, souběžný název edice, další údaje o názvu edice, údaje o odpovědnosti vztažené k edici, ISSN edice, číslování v rámci edice.
* '''Oblast poznámek'''
* '''Oblast standardních čísel a údajů o dostupnosti''': standardní číslo, klíčový název, údaje o dostupnosti nebo ceně.

==99. Jaké hlavní údaje se uvádí v oblasti údajů o publikaci podle ISBD (nebo i AACR2)?==
''ISBD'': místo publikace, distribuce atd., název nakladatele, distributora, funkce distributora, datum publikace, distribuce atd., místo výroby, název výrobce a datum výroby

''AACR2'': místo a datum vydání, distribuce, jméno nakladatele, distributora

==100. Jaké popisné údaje se podle vás uvádí v oblasti údajů fyzického popisu podle ISBD nebo AACR2?==
''ISBD'': specifické označení materiálu a rozsahu, ostatní fyzické detaily, rozměry, doprovodný materiál

''AACR2'': rozsah fyzické jednotky (pro knihy stránkování), další fyzické údaje (ilustrace …), rozměr, doprovodný materiál

==101. K čemu slouží tzv. "interpunkce" v bibliografickém záznamu a čím je určena?==
Interpunkce má zajistit směnitelnost záznamů mezi různými zdroji a usnadnit interpretaci bibliografických záznamů, pokud interpret nerozumí jazyku popisu.

Využívají se tato interpunkční znaménka: dvojtečky, středníky, lomítka, pomlčky, čárky a tečky.

==102. Je nějak určeno pořadí popisných údajů v bibliografickém záznamu podle ISBD a proč?==
Ano, pořadí je přesně určeno, společně s interpunkcí má zajistit směnitelnost záznamů mezi různými zdroji a usnadnit interpretaci bibliografických záznamů, pokud interpret nerozumí jazyku popisu.

==103. Co znamená, když řekneme o bibliografickém záznamu, že je v určitém "formátu"? Jinak řečeno co znamená "formát bibliografického záznamu"?==
Formát určuje strukturu zápisu bibliografického záznamu, určuje tedy '''kam''' dané informace zapisovat. Nezabývá se prezentací (vzhledem) textu.

==104. Jaké znáte formáty (standardy) pro komunikaci bibliografických záznamů?==
MARC21, UNIMARC, MARCXML, Dublin Core, MODS, XOBIS

==105. Srovnejte komunikační formáty MARC s formáty založenými na XML. Výhody/nevýhody.==
Formáty založené na XML umožňují navázání na nové technologie, nicméně stále vycházejí z osvědčených metod a postupů – z MARCu.

Vyjádření dat ve formátu MARC pomocí XML je nejjednodušší způsob, jak s nimi pracovat. Hlavními výhodami práce s XML je velké množství SW aplikací a možnost použití XSLT stylesheets pro převod do jiných formátů.

==106. Porovnejte formáty MARC a Dublin Core, jaké jsou zásadní rozdíly, výhody, nevýhody?==
Dublin Core umožňuje vyhledávání elektronických zdrojů, jeho výhody jsou: jednoduchost, sémantická interoperabilita, mezinárodní podpora, rozšiřitelnost a modifikovatelnost.

==107. Co je definováno ve formátech MARC?==
UNIMARC – má jen formát pro bibliografická data

MARC21 formáty jsou definovány pro pět typů dat:

- Format for Biblographic Data – bibliografická data

- Format for Holdings Data – to, co knihovna vlastní

- Format for Autority Data – záhlaví – autor a údaje o něm

- Format for Classification Data – klasifikační data

- Format for Community Information – záznamy o knihovnách

==108. Co je principem standardu MARC? Jak se člení a označují data záznamu?==

- MARC = MAchine Readable Cataloguing
- Standard pro reprezentaci a komunikaci (výměnu) bibliografických a souvisejících informací ve strojem čitelné podobě

Záznam se dělí na tři úrovně:
- Struktura záznamu – je dána standardy ANSI Z39.2 a ISO 2709
- Označení obsahu – kódy a konvence, které dále identifikují a dále charakterizují obsah záznamu
- Obsah většiny datových elementů je určen mimo standardy MARC, jako jsou AACR, LCSH, …

Princip:
- Data se člení do polí a podpolí označených pomocí tagů
- Pole mohou mít pevnou nebo proměnlivou délku
- Pole s pevnou délkou obsahují kódované údaje
- Poli mohou předcházet dva identifikátory, které zpřesňují význam obsahu

Hodnoty tagů a jednotlivých polí, podpolí, určuje konkrétní verze formátu MARC, většinou národní. 
[http://cs.wikipedia.org/wiki/MARC Wikipedia]

==109. V čem se obecně liší různé verze formátu MARC, např. MARC21 a UNIMARC?==

* V MARC21 je '''interpunkce''' součástí dat, v UNIMARC se generuje až při zobrazení (srov. pole 245 resp. 200),
* UNIMARC má tzv. vyšší '''granularitu''' údajů - je podrobněji strukturovaný (srov. pole 100 resp. 700).

http://kisk.phil.muni.cz/vikba10/marc.htm

==110. Stručně charakterizujte bibliografický standard MODS.==

* MODS – Metadata Object Description Schema) – schéma pro popis objektu metadaty.
* Tento formát byl vytvořen Library of Congress především pro použití v knihovnických appl..
* Obsahuje vybrané prvky z MARC21, které jsou však jinak strukturované a uspořádané.
* Záměrem je jednodušší formát než MARC21, ale stále dostatečně strukturovaný.

[http://www.loc.gov/standards/mods/mods-overview.html MODS: Uses and Features]

==111. Stručně charakterizujte formát Dublin Core.==

- Standard pro netafatový popis digitálních objektů často vyjadřovaný prostřednictvím XML.
- Název vychází z města Dublin v USA – konference na které byl vytvořen.
- Záměrem je usnadnit vyhledávání elektronických zdrojů.
- Standard obsahuje základní sadu 16ti prvků (název, tvůrce, předmět, popis, …) z nichž žádný není povinný
- Původně byl vytvořen jako popis zdrojů na www sestavený přímo autorem. Pak ale zaujal instituce, které se zabývají formálním zpracováním zdrojů (knihovny, vládní agentury, …).
- Struktura Dublin Core se v současnosti používá ve 20 zemích a nové stále přibývají. 
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core Wikipedia]

==112. K čemu se používá protokol Z39.50?==

- Protokol založený na architektuře server – klient, který je určený pro vyhledávání a získávání informací ze vzdálených databází (je určený pro heterogenní prostředí – různé systémy).
- Tento protokol definuje komunikační jazyk (Z-jazyk) a způsob kódování přenášených údajů.
- Není závislý na platformě ani systému.
- Použitý standard v knihovnictví.

Protokol umožňuje: Vyhledávání, update údajů, předávání a přebírání (upload a download),

Při komunikaci nastávají problémy s různými verzemi a různými profily (soubory funkcí, které jsou implementovány).
Implementace protokolu - konkrétní realizace pro konkrétní systém (databázi) a platformu, která může zahrnovat jen určitou podmnožinu funkcí (např. jen vyhledávání, ne update) 
[http://ikaros.cz/z3950 Vývoj protokolu Z39.50]

Vypracované otázky k testu VIKBA10

2013-02-06T13:05:28Z

Obby: /* 108. Co je principem standardu MARC? Jak se člení a označují data záznamu? */

* Na tuto stránku můžete vkládat vypracované odpovědi.
* Veškeré otázky jsou záměrně na jedné stránce, aby bylo snažší vytisknout si vypracovaný test a učit se z něj. Pokud však máte pocit, že je dané téma příliš široké, založte pro otázku samostatnou stránku a odkažte na ní.
* Využijte všech možností wiki systému! '''Vkládejte, editujte,opravujte diskutujte.'''

==1. Co znamená pojem "šedá literatura"?==

* Označována také jako nekonvenční.
* Jedná se především o literaturu, která '''není běžně k dostání v knihkupectvích. '''Je '''vydávána omezeně''' pro speciální potřeby různých institucí.
* Uchovává se především v archivech.

'''Mezi šedou literaturu patří:''' diplomové práce, disertační práce, zprávy z konferencí, technické zprávy výzkumné práce, speciální analýzy, technické zprávy, firemní informace, výroční zprávy, patenty …

==2. Co mají společného nebo rozdílného pojmy "edice", "edition", "series" a "vydání"?==

'''EDICE a SERIES'''

* "edice" a "series" '''znamenají to samé'''

* je to skupina samostatných popisných jednotek, které mají společné to, že každá má navíc ke svému vlastnímu názvu ještě '''společný název celku'''

* jednotlivé jednotky '''mohou ale nemusí být číslovány'''

* jsou '''postupně vydávané''' stejným nakladatelem a ve stejné úpravě

* není nám předem známo, kolik dokumentů v rámci edice bude vydáno

* příklad edic:

Nakladatelství Lidové noviny - edice Utváření Evropy

Mladá fronta - edice Kolumbus

Albatros - Knihy odvahy a dobrodružství

'''VYDÁNÍ a EDITION'''

* "vydání" a "edition" také '''znamenají to samé'''

* vydání vycházejí ze '''společného originálu''', ale mohou být doplněné, přepracované či aktualizované

==3. Jaký je rozdíl mezi monografií a seriálem?==

* hlavní rozdíl spočívá v tom, že monografie je vydávaná buď jako jedna část (kniha) nebo je rozdělena do několika částí (svazků), ale tento '''počet částí je vždy konečný'''. Zatímco seriál má '''nestanovený počet částí a ty jsou vydávány postupně'''

* příkladem monografie může být '''Slovník spisovného jazyka českého''', který vyšel postupně během roku 1989 v nakladatelství Academia celkem v osmi svazcích (1. svazek: A-G, 2. svazek: H-L, atd.)

* jednotlivé části monografie mohou být vydávány buď '''současně''' nebo '''postupně'''

* příkladem seriálu jsou časopisy (i elektronické), deníky, výroční zprávy

* seriál je pokračující zdroj, '''postupně''' vydávaný po jednotlivých částech, obvykle číslovaný a bez předem stanovené doby ukončení (není stanoveno, kolik bude mít částí/čísel)

* jednotlivá část (číslo) seriálu může či nemusí mít svůj vlastní název

==4. Co je to "edice"?==

* je to skupina samostatných popisných jednotek, které mají společné to, že každá má navíc ke svému vlastnímu názvu ještě '''společný název celku'''

* jednotlivé jednotky '''mohou ale nemusí být číslovány'''

* jsou '''postupně vydávané''' stejným nakladatelem a ve stejné úpravě

* není nám předem známo, kolik dokumentů v rámci edice bude vydáno

* příklad edic:

Nakladatelství Lidové noviny - edice Utváření Evropy

Mladá fronta - edice Kolumbus

Albatros - edice Knihy odvahy a dobrodružství

==5. Uveďte důležitou vlastnost digitálních dokumentů, která zásadně mění způsob nakládání s těmito dokumenty (oproti klasickým analogovým) především z hlediska autorských práv.==

Hlavním rozdílem digitálních dokumentů oproti analogovým je, že digitální dokumenty mohou být kopírovány velice jednoduše ve stejné kvalitě takovým způsobem, že originál není rozeznatelný.

Autorské právo:
Výhodou digitálních dokumentů je právě skutečnost, že mohou být k dispozici ve stejném okamžiku velkému množství uživatelů bez ohledu na to, jestli je dokument v knihovně nebo ne. Podle autorského zákona je v současné době vystavit a dát uživatelům k dispozici především jen rukopisy a staré tisky (NK ČR).

Základní principy autorského práva:
- Bezúplatná licence – užití, kdy uživatel nemá povinnost platit autorovi odměnu.

- Užití, kde není nutný souhlas autora, ale kde musí uživatel autorovi platit odměnu za užití díla.

- Užití, kdy je nutný výslovný souhlas autora a vyžaduje uzavření lic. smlouvy (dig. distribuce - DB).

Digitální distribuce z pohledu českého práva – Distribuce:

- zpřístupnění na veřejné stránce zcela volně

- zpřístupnění na veřejné stránce s tzv. podmíněným přístupem (zobrazení podmiňuje ID a heslo)

- zaslání dokumentu prostřednictvím elektronické pošty

- zpřístupněním dokumentu konkrétní osobě (ID a heslo) v knihovně (v rámci intranetu)

- převedení dokumentu do el. podoby (digitalizace) a získat tak rozmnoženinu díla v el. podobě

- zpřístupnění díla, nebo kopie prostřednictvím internetu na místě a čase své vlastní volby

==6. S jakými hlavními problémy bychom se setkali, kdybychom se rozhodli převést klasickou knihovnu do její digitální podoby.==
* volba nesprávné technologie - hardware a software
* životnost nosičů (CD přibližně 59 let, kvalitní papír až 1000 let)
* rychlá ztráta záznamů (digitální záznamy zmizí najednou, analogové degradují postupně)
* možnosti hrozeb pro digitální informace = změna nebo smazání obsahu, nefungující nebo zastaralý hardware či software, neplatný formát, destrukce fyzického nosiče

==7. Jaké knihovny tvoří tzv. systém knihoven v ČR podle knihovního zákona?==

* '''Národní knihovna ČR''' - '''Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana''' - '''Moravská zemská knihovna'''

* '''krajské knihovny''' (zřizované orgánem kraje)

* '''základní knihovny''' (zřizované orgánem obce - veřejné knihovny obecní, městské)

* '''specializované knihovny''' (zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění - knihovny technické, lékařské, právnické, muzejní atd., knihovny Akademie věd ČR)

==8. Charakterizujte a u uveďte, čím se od sebe navzájem liší tři hlavní druhy paměťových institucí.==
* '''knihovny''' - především '''zpřístupňují''' informace na hmotných objektech, nové dokumenty získávají v největší míře nákupem
* '''archivy''' - především '''shromažďují a uchovávají''' dokumenty, pro veřejnost mají omezený přístup
* '''muzea''' - zabývají se '''trojrozměrnými objekty''', veřejnosti je zpřístupňují prostřednictvím výstav

Tyto paměťové instituce se tedy liší '''skladbou fondu, mírou a způsobem jeho zpřístupnění'''.

==9. Jaké jsou hlavní funkce všech paměťových institucí?==
* paměťové instituce = knihovny, archivy, muzea
* shromažďují, uspořádávají a zpřístupňují informace uložené na fyzických nebo elektronických objektech

==10. Jaké jsou funkce knihovny?==
* shromažďují, uspořádávají, ochraňují a zpřístupňují informace v dokumentech ze svého vlastního fondu
* zpřístupňují dokumenty formou výpůjček prezenčních nebo absenčních
* zprostředkovávají dokumenty z fondů jiných knihoven prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby (MVS) nebo mezinárodní meziknihovní výpůjční služby(MMVS)
* zprostředkovávají přístup k Internetu
* mají i kulturní a společenskou funkci - pořádají nejrůznější akce

==11. Jakým způsobem přispívají knihovny k rozvoji demokracie?==
Poskytují knihovnické a informační služby obyvatelů za rovných podmínek. Zajišťují občanům rovný přístup ke kulturním hodnotám, informacím a ke vzdělání. Tyto služby jsou poskytovány bez rozdílu všem, nezávisle na původu, náboženství, … Aplikuje se tu zákon o svobodném přístupu k informacím a o ochraně osobních údajů. Zákon č. 257/2001 sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon).

==12. Co umožňuje, aby měly knihovny výjimku z autorského zákona, týkající se bezplatného půjčování dokumentů ze svých fondů?==
Autorský zákon 121/2000 sb.:

§37 – Knihovní licence

(1) Do autorského práva nezasahuje knihovna, archiv, muzeum galerie, škola, vysoká škola a jiné nevýdělečné školské a vzdělávací zařízení

a) zhotoví-li rozmnoženinu díla, které neslouží k přímému nebo nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu účelu, pro své archivní a konzervační potřeby.

(2) Do autorského práva nezasahuje osoba uvedená v odstavci 1, půjčuje-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl, je-li zaplacena odměna, která přísluší autorům od osoby a ve výši stanovené v příloze k tomuto zákonu. Právo na odměnu autor nemá v případě půjčování zveřejněných děl podle tohoto odstavce na místě samém, nebo půjčí-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl školní knihovny a knihovny vysokých škol, NK ČR, MZK, STK, NLK, NPK Komenského, … Parlamentní knihovna ČR.

Knihovny mají výjimku týkající se půjčování knih vyplývající z Listiny základních práv a svobod ČR, že každý bez rozdílu má mít svobodný přístup k informacím.

==13. Uveďte jaké znáte mechanismy, které mohou zajistit vyšší kvalitu (spolehlivost, nestrannost,...) zveřejňovaných informací.==
- odborná kvalifikace autora, jež ho opravňuje k psaní na dané téma

- reputace vydavatele

- datum vydání

- přesnost, spolehlivost a bezchybnost

- šíře i hloubka pokrytí dané problematiky

- objektivita poskytovaných informací s minimem předpojatosti

- aktuálnost zveřejněných informací

==14. Použijete-li přirovnání Internetu ke knihovně. Jaké najdete společné znaky a v čem je toto přirovnání neadekvátní?==
Rozdíly:
- organizace (web jako celek není organizován)

- Internetové vyhledávače většinou spoléhají na jednoduché fulltextové vyhledávání

- řízení vstupu dat – knihovny kontrolují, jak kvalitní informace přijímají do svého fondu

- web není cílen na konkrétní skupinu uživatelů

- krátký poločas rozpadu dokumentů na webu

==15. V čem spočívá rozdíl mezi tzv. povrchovým/hlubokým nebo viditelným/neviditelným webem?==
- hluboký (neviditelný) web je ten, který vyhledávače nedokáží indexovat

- hluboký web je asi 500x větší

- hluboký web nabízí mnohem kvalitnější informace, soustředěné v relativně v malém počtu sídel

- víc než polovina hlubokého webu je v předmětových databázích

- poměr hlubokého a povrchového webu se mění jen nevýrazně

- 95% hlubokého webu je přístupná bez poplatků

- běžně používané vyhledávače neindexují více než 16% povrchového webu.

==16. Co znamená pojem hypertext?==

* hypertext je vazba mezi skupinou textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (tzv. linků)

* odkazuje na jiné informace a umožňuje jejich snadné vyhledávání

* nejznámějším takovým systémem je World Wide Web

* myšlenka hypertextu vznikla v roce 1945, kdy Vannevar Bush v článku „As We May Think“ popsal zařízení Memex, umožňující ukládání informací a jejich vzájemné propojování

==17. Jaké výhody a nevýhody přináší elektronické médium oproti klasickým analogovým?==
Výhody digitální technologie: snadná manipulovatelnost, stlačitelnost, síťovatelnost, transformovatelnost, překlad z jednoho jazyka do druhého za pomoci speciálního software, možnost automatického vyhledávání, nepoměrně méně náročnější na sklady, možnost rychlého přenosu, snadná přenositelnost uložených dat.

Analogové záznamy jsou nepoměrně kvalitnější než digitální – avšak jsou snadno poškoditelná. Proto se používá digitalizace. Na analogová i digitální média však mohou společně negativně působit i další vlivy jako prach, vlhkost, …

==18. Na jaké hlavní prvky (bloky, oddělení) můžeme dekomponovat knihovnu, podíváme-li se na ni jako na systém?==
* '''Studovny'''
* '''Sklady'''
* '''Databáze'''
* '''Výpůjční oddělení'''
* '''Informační oddělení'''
* '''Linka zpracování''', tj. akvizice, popis, adjustace
* '''Management knihovny'''
* '''Počítače''' - přístup do databází knihovny a připojení k Internetu
Každé oddělení má své správce, tj. knihovníky (např. správce skladu, správce studovny).

Schéma knihovny jako systému z přednášky Dr. Ing. Kadlece předmětu Knihovnické systémy a standardy naleznete zde[http://knihomol.phil.muni.cz/vik/vikba10/prednask/knihovna.htm]

1)knihovník
2)dokument
3)uživatel

==19. Co znamená a z čeho se skládá v knihovně tzv. "linka zpracování"?==
Je to systém tří oddělení (činností) v knihovně, kterými projde získaný dokument než je k dispozici uživatelům:

1. '''Akvizice''' - získání dokumentů (koupí, darem, výměnou, povinným výtiskem) a jejich evidence (zápis do přírůstkového seznamu).

2. '''Popis''' - jmenný (tj. popis dokumentu z hlediska toho, co je v ní napsané, jména autorů, korporací,...) a věcný (tj. podle oborů).

3. '''Adjustace''' - dokument se označí štítky, signaturou, zabalí se a následně pošle dál (do skladu, studovny či půjčovny).

==20. K čemu slouží a jaké úkoly plní v knihovně akvizice?==
* Akvizice je činnost, která je zaměřená na zjišťování, výběr a získávání dokumentů do fondu dané knihovny.
* Je důležité brát ohled na funkci knihovny, její zaměření a poslání, obsahovou strukturu jejího fondu a potřeby uživatelů.
* Získání dokumentů je možné koupí, darem, výměnou a u vybraných knihoven také tzv. povinným výtiskem.

==21. Jaké jsou hlavní zdroje získávání dokumentů do knihovny?==

* nákup
* dar
* výměna
* (povinný výtisk) - pouze vybrané knihovny

==22. Jaké základní seznamy musí knihovna vytvářet, k čemu slouží a jaké údaje se v nich uvádí?==

1. '''Přírůstkový seznam''' - je základním seznamem každé knihovny. Zapisují se do něj všechny získané knihovní jednotky (mimo exemplářů periodik). Může být veden jednak v klasické (papírové) podobě či v elektronické.

Musí obsahovat: datum zapsání, přírůstkové číslo, jméno autora, název dokumentu, místo a rok jeho vydání, způsob nabytí.

2. '''Úbytkový seznam''' - je druhým důležitým seznamem v knihovně. Zapisují se do něj odepsané (vyřazené) knihovní jednotky (úbytky) dané knihovny.

Musí obsahovat: datum zapsání, úbytkové číslo, přírůstkové číslo, jméno autora, název dokumentu, místo a rok vydání, důvod odpisu.

==23. Co je "signatura" a k čemu slouží?==

Je to označení alfanumerickým znakem, podle kterého najdeme knihu na regále.

Mají pravidla vytváření, každá knihovna má jiný systém signatur.

==24. Co je "přírůstkové číslo" a k čemu slouží?==

* je to evidenční číslo, pod kterým je zapsána do přírůstkového seznamu každá nová knihovní jednotka

==25. Co je "sigla" a k čemu slouží?==

* sigla je lokační značka knihovny

* užívá se k jednoznačné identifikaci knihovny např. v Souborném katalogu ČR

* i když se stane, že knihovna změní název, sigla zůstává stále stejná

* siglu tvoří kombinace tří abecedních a tří číselných znaků, např. JNG001

* velká písmena na první a druhé pozici mají funkci geografického znaku (odvozeného z běžně užívaných zkratek bývalých okresních měst), velké písmeno na třetí pozici vyjadřuje typ knihovny:

A – ústřední knihovny

B – knihovny ústavu Akademie věd ČR

C – knihovny ostatních ústavů

D – vysokoškolské knihovny

E – knihovny státní správy, veřejných institucí, kulturních, zájmových a společenských institucí, lékařské knihovny zdravotnických zařízení a církevní knihovny

F – knihovny podniků, závodů, projektových organizací a firem

G – veřejné knihovny a školní knihovny

* číselná část je identifikačním číslem té konkrétní knihovny. Skládá se z třímístného čísla od 001 do 999:
čísla od 001 do 499 se používají pro označení knihoven se sídlem v okresním městě
čísla od 500 do 999 označují knihovny sídlící v ostatních místech okresu.
Např.:
JNG001 = Městská knihovna Jablonec nad Nisou
(JN = okres Jablonec nad Nisou, G = veřejná knihovna, 001 = knihovna se sídlem v okresním městě)

* siglu přiděluje Národní knihovna ČR, Oddělení souborných katalogů

==26. Jakým způsobem je ve skladu knihovny zajištěno optimální využití prostoru?==
Knihy se řadí dle rozměrů aby se ušetřilo místo v regálech. Knihy stejných, nebo velmi podobných rozměrů se staví k sobě.

==27. Co znamená termín "stavění fondu" a jaké druhy stavění fondu znáte?==
Je to uspořádání fondu podle určitého systému, který umožňuje zpětné vyhledávání knihovních jednotek a jejich ochranu.

Formátově pořadové stavění – uspořádání dle formátu a přiděleného pořadového čísla. Vícesvazková díla a multiplikáty se řadí vedle sebe.

Formátově přírůstkové stavění – uspořádání dle formátu a přírůstkových čísel bez ohledu na vícesvazková díla a multiplikáty.

Přírůstkově formátové stavění – stavění podle přírůstkových čísel s ohledem na formát a multiplikáty a vícesvazková díla.

Systematicko-formátové stavění – uspořádání podle tříd systematické klasifikace, dále podle formátu a podle pořadových čísel.

==28. Kde a proč se používá formátové stavění fondu?==
Používá se ve skladech depozit z důvodu úspory místa. Knihy stejných nebo velmi podobných rozměrů se staví k sobě.

==29. Kde a proč se používá oborové stavění fondu?==
Oborové – věnované určitému předmětu, jako je lékařství, a opomíjí se všechny další předměty (například právo). Právo se uvádí jen pokud je v souvislosti s lékařstvím (práva pacientů).

Například u technické literatury (kde členění podle autorů není důležité, protože autorem je kolektiv)
Zkrátka umožňuje uživatelům vyhledávat podle oboru jejich zájmu.

==30. Co znamená termín "adjustace knihy" a jaké úkony zahrnuje?==
Je to označení vlastnictví knihovní jednotky evidenčními, ochrannými a identifikačními ukazateli.

Skládá se z fyzického ošetření knihy před vlastním uložením (obalení, polepení signaturou).

Adjustace také spočívá v prověření správnosti faktury a také zaevidování faktury do knihy faktur, která může být vedena ručně, nebo strojově, nebo obojím způsobem (obojí je nejvýhodnější). Na faktuře by měly být uvedeny veškeré důležité údaje: cena, datum podpis, vystavení, splatnost, datum dodání faktury, kdo fakturu vystavil, …

Po kontrole těchto údajů následuje označení vlastnictví dokumentu.

==31. Jaké vlivy působí na degradaci dokumentů v knihovně?==
- Nedodržení klimatických podmínek (vlhkost, teplota, světelné záření, …)

- Nevhodná manipulace a uložení

- Nedostatečná ochrana před biologickými činiteli (živočichové, plísně, …)

- Nedostatečná čistota

- Špatné ovzduší (různé oxidy, …)

==32. Jaká opatření můžeme udělat, abychom zabránili degradaci případně úplnému zničení dokumentů v knihovně?==
- Uložíme dokumenty ve vhodných podmínkách

- Údržbou: očistou, ambulantními opravami, různými konzervačními metodami

- Restaurátorským zásahem

- Šetrnou manipulací

- Prevencí katastrofických událostí

==33. Jaký je smysl prezenční výpůjčky v knihovně?==
Udržet knihy, které mají být po celou dobu k dispozici čtenářům v knihovně právě v prostorách knihovny pro studijní účely. Dále se takto půjčují knihy, které jsou moc cenné nebo drahé a tím se knihovníci snaží je ochránit.

==34. Jaký je rozdíl mezi objednávkou dokumentu a jeho rezervací?==

Objednávka – požadavek na vypůjčení knihovní jednotky, která je momentálně k dispozici, ale nachází se mimo volný výběr (je například ve skladu).

Rezervace – Záznam požadavku uživatele na dokument, který je momentálně vypůjčen

==35. Jak se řeší při půjčování situace, kdy má o dokument zájem ve stejnou dobu víc uživatelů?==
Kniha se půjčí podle toho, kdo si ji dříve zamluví, nebo rezervace. Postupuje se chronologicky.

==36. Jaké rozlišujeme typy výpůjček z hlediska délky výpůjční lhůty?==
Krátkodobá, dlouhodobá, trvalá (depozit), meziknihovní.

==37. Jak souvisí pojem "metadata" s pojmem "bibliografický popis"?==
Metadata – strukturovaná data, která nesou informace o primárních datech. Mají funkci popisnou, selekční a archivační.

Bibliografický popis – obsahuje soubor popisných údajů zaznamenávajících a identifikujících zpracovávaný dokument pomocí osmi oblastí údajů.

Oba tyto pojmy spolu souvisí tím, že nesou informace o primárních datech

==38. Proč se vytváří (k čemu slouží) bibliografické záznamy?==
Soubor údajů o zpracovaném dokumentu. Umožňuje identifikaci dokumentu tím, že představuje v něm uložené dílo, jeho vyjádření, jeho provedení, jeho fyzickou formu, dále umožňuje jeho vyhledání a přístup k němu.

==39. Jaké problémy je nutné řešit při popisu zdrojů?==
- Odkud vzít údaje pro popis

- Jaké vlastnosti zdrojů popisovat

- Jakých hodnot mohou nabývat

- V jakém jazyku budou vyjádřeny

- Jakým skriptem budou zapsány

- Jak formálně tvrzení zapsat

- V jakém formátu zapsat (struktura, kódování)

==40. Základní rozdělení bibliografických údajů z hlediska způsobu jejich vytváření a pozdějšího použití. Uveďte základní rozdíl mezi těmito dvěma skupinami.==
Bibliografický popis – účelem je umožnit rozlišit různé bibliografické zdroje od sebe navzájem (pomocí informací z dokumentu).

Selekční údaj – údaj, podle kterého lze bibliografický záznam vyhledat a identifikovat (je tvořen pomocí selekčních jazyků).

==41. Co je podstatou selekčních údajů a jejich základní rozdělení.==
Selekční údaje nám umožňují zařadit a popsat dokument podle jeho vlastností. Na základě takovýchto údajů pak mohou uživatelé a zaměstnanci knihovny takovéto dokumenty vyhledávat.

Selekční jazyky jmenné – (jmenné záhlaví), personální, korporativní, názvová, geografická jména, …
Selekční jazyky věcné - předmětové (na bázi přirozeného jazyka); systematické (umělé jazyky)

==42. Jaké prostředky používá bibliografický popis pro vyjádření vlastností popisovaných zdrojů?==
Skupina entit 1: – produkty intelektuální nebo umělecké činnosti, které jsou jmenovány nebo popsány v bibliografických záznamech.
- Dílo – určitý intelektuální nebo umělecký výtvor (abstraktní entita)
- Vyjádření – určitá intelektuální nebo umělecká realizace díla (ve formě různých druhů záznamů)
- Provedení – fyzická podoba vyjádření díla (všechny hmotné objekty se stejnou intelektuální formou).
- Jednotka – jednotlivý exemplář provedení

Skupina entit 2: – entity odpovědné za intelektuální nebo umělecký obsah, za fyzickou výrobu a správu entit.
- Osoba – jednotlivec (ty které zemřely i ty, které žijí).
- Korporace – organizace nebo skupina působící jako celek.

Skupina entit 3 – doplňkový soubor entit, které slouží jako předměty int. nebo umělecké činnosti.
- Pojem – abstraktní představa nebo myšlenka
- Objekt – hmotný předmět
- Akce – činnost nebo událost
- Místo - lokace

==43. Co se rozumí pod pojmem "korporace" ve smyslu původce díla při bibliografickém popisu?==
Organizace nebo skupina osob, identifikovaná vlastním jménem, vystupující jako celek (asociace, instituce, obchodní firmy, nevýdělečné instituce, …).

==44. Uveďte, jaké druhy odpovědnosti za dílo rozlišují AACR2R a stručně je charakterizujte.==
Individuální – jedna osoba (fiktivní, neznámá, nejistá, …)

Společná – spolupracují dvě nebo více osob nebo korporací, vykonávají stejný druh aktivity, mohou se podílet na různých částech, nebo podíl nemusí být odlišen.

Smíšená – různé korporace nebo osoby přispívají různými druhy aktivit (modifikace, ilustrace, …)

==45. Z jakých dvou hledisek je nutné popisovat bibliografický zdroj a proč je nutné tyto dva aspekty rozlišovat?==
Dvě hlediska:
- Obsah (content) – intelektuální a umělecký obsah (nehmotný)
- Nosič (carrier) – fyzické vlastnosti, formát (nehmotný)

Účelem je umožnit rozlišení různých bibliografických zdrojů od sebe navzájem. Je třeba vzít v úvahu všechny aspekty popisované jednotky (obsah, nosič, typ publikace, bibliografické souvislosti, …). Tato hlediska by měla být zohledněna ve všech oblastech popisu.

==46. S jakými problémy se setkáváme při použití názvů a jmen k popisu zdrojů?==
Názvy a přiřazená jména se mohou časem měnit, osoby mohou mít přiřazeno více druhů jmen, která se mohou vyskytovat v různých jazycích a znacích, názvy nemusí vůbec existovat, jména mohou být neznámá, jeden název může mít přiřazeno více osob nebo objektů, …

==47. Jak se řeší problém nejednoznačnosti jména (víc osob má stejné jméno) např. při popisu původce díla?==
Je nutné použít doplňky (kvalifikátory) pro rozlišení stejných jmen (např. data, místa, …).

==48. Jak se řeší při bib. popisu situace, kdy je text v dokumentu zapsán v písmu, které nelze technicky pro popis použít (např. azbukou nebo řecky)?==
Pro popis se použijí tzv. transliterační tabulky. Při převodu se nepřihlíží k fonetické hodnotě jednotlivých písem. Je možný zpětný převod do původní abecedy.

==49. Jaké jsou hlavní prameny popisu, ze kterých se čerpá při vytváření bibliografického záznamu knihy?==
Zdrojem popisné informace je obvykle jednotka, kterou popisujeme, případně různé příručky a další díla. Pro každou oblast popisu je předepsán hlavní pramen popisu. Pokud informaci nenajdeme v hlavním popisu a najdeme ji jinde, uvedeme ji v hranatých závorkách.

1. Název a údaje o odpovědnosti > Titulní stránka

2. Vydání > Titulní stránka, preliminária, tiráž

4. Nakladatelské údaje > Titulní stránka, preliminária, tiráž

5. Fyzický popis > Celá publikace

6. Edice > Celá publikace

7. Poznámky > Jakýkoliv zdroj

8. Standardní číslo > Jakýkoliv zdroj

==50. Jaký je rozdíl mezi vylučovacím a přidružovacím odkazem?==
Vylučovací odkaz: (viz)
Odkaz alternativního znění jména autora nebo unifikovaného názvu, jež nebylo použito pro hlavní záhlaví na autoritní formu daného jména nebo názvu.Může se jednat o odkaz, který přivádí uživatele k heslu, jež nebylo použito, ale pod kterým by se mohla daná problematika také skrývat.

Přidružovací odkaz: (viz též)
Upozorňuje uživatele jmenného katalogu pod jakým záhlavím mohou být nalezena díla téhož autora, má-li dvě bibliografické identity (např. pseudonym).
V předmětovém katalogu upozorňuje uživatele na tématicky příbuzné dokumenty

==51. Čím se zabývá identifikační (jmenný) popis?==
Je to část bibliografického záznamu, která se zabývá tvorbou bibliografického popisu , jmenných selekčních údajů (záhlaví) a tím i souvisejících jmenných a názvových autorit

==52. Čím se zabývá věcný popis?==
Zabývá se pořádáním informací, při kterém jsou informace získané obsahovou analýzou dokumentu vyjádřeny pomocí pořádacích znaků věcných selekčních jazyků.

==53. Základní rozdělení selekčních jazyků a jejich stručná charakteristika.==
1) Podle typu zpřístupňovaných dokumentů na:
Dokumentační – pořádání a ukládání dokumentografických informací (obsahová char. dokumentu).
Faktografické – pořádání a ukládání faktografických informací

2) Podle charakteru zpřístupňovaných informací na:
Identifikační – slouží pro popis formálních charakteristik v bibliog. popisu a jmenné katalogizaci
Věcné – použití při zpracování věcných údajů s cílem umožnit vyhledávání dok. podle obsahu.

Dělí se dále na:

Předmětové selekční jazyky (na bázi přirozeného jazyka)

Systematické selekční jazyky (na bázi umělého jazyka)

Prekoordiované – lexikální jednotky jsou složené (MDT, předmět. hesla).

Postkoordinované – lex. jednotky vyjadřují jednoduché pojmy (tezaurus).

==54. Co je základní myšlenkou studie FRBR (funkční požadavky na bibliografické záznamy)?==
Studie vznikla v roce 1997 z podnětu IFLA. Cílem je jasně definovaný , strukturovaný rámec, uvádějící do souvislostí údaje zaznamenané v bibliografických záznamech a vyhovující potřebám uživatelů těchto záznamů. Dále doporučit základní úroveň funkčnosti pro záznamy vytvořené národními bibliografickými agenturami.

Studie používá metodiku konceptuálního modelování založenou na technice analýzy entit. Zabývá se třemi hlavními prvky:

Entity – klíčové objekty, které jsou předmětem zájmu uživatelů informací
Vztahy mezi různými typy entit
Atributy – důležité vlastnosti entit

Atributy a vztahy jsou mapovány do čtyř obec. uživatelských úloh (najít, identifikovat, vybrat, získat).

==55. Jaký je rozdíl mezi dílem a jeho provedením?==

Dílo je umělecký, vědecky, technický nebo řemeslný výtvor tvůrčí lidské činnosti (abstraktní podoba).

Provedení je fyzická podoba vyjádření díla. Představuje všechny hmotné objekty, které mají stejné vlastnosti pokud jde o intelektuální obsah a fyzickou formu.

==56. Jaké znáte globální identifikátory, používané při popisu bibliografických zdrojů?==

ISBN, ISSN, ISMN, ISRN, SICI, URI
* ISBN = International Standard Book Number [http://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Book_Number (wiki)]
* ISSN = International Standard Serial Number [http://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Serial_Number (wiki)]
* ISMN = International Standard Music Number [http://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Music_Number (wiki)]
* ISRN = International Standard Technical Report Number [http://www.iso.org/iso/catalogue_detail.htm?csnumber=18506 (iso.org)]
* SICI = Serial Item and Contribution Identifiers [http://en.wikipedia.org/wiki/Serial_Item_and_Contribution_Identifier (wiki)] [http://makealink.jstor.org/sici.standard.html (JSTOR)]
* URI = Uniform resource identifier [http://en.wikipedia.org/wiki/Uniform_resource_identifier (wiki)]

Podrobnosti v [http://sigma.nkp.cz/F/EQMA23ADXHPBFKY16YU4I6NNNAKP9R1DJ1K68QH45H3A3UBE2U-47696?func=file&file_name=find-b&local_base=KTD TDKIV].

==57. Jak je zajištěno, že mezinárodní identifikátor (např. ISBN) je globálně jednoznačný - jedinečný?==
Systém ISBN je řízen mezinárodní agenturou ISBN, které podléhají národní agentury ISBN. Ty přidělují novým publikacím ISBN z přidělených bloků čísel a provádějí evidenci těchto publikací.
V ČR funguje národní agentura ISBN při NK ČR.

ISBN je mezinárodní standardní číslo knihy, alfanumerický kód určený pro jednoznačnou identifikaci knižních vydání. Vychází z mezinárodního standardu ISO 2108. Z této alfanumerické struktury lze získat základní informace o původu knihy. Označení je složeno z částí proměnlivé délky, rozdělenými pomlčkami a mezerami.

ISBN-10 – bylo dříve původní deseticiferné.
ISBN-13 – nyní, má o jednu skupinu na začátku navíc a má nyní identickou strukturu jako čárový kód. Takže je takto ISBN na knihách i uvedeno.

Složení ISBN-13:
Na začátku nově přidaný prefix: konstanta 978 nebo 979, který označuje prefix čárového kódu.
Druhou částí je identifikátor skupiny, který popisuje zemi a zeměpisný region.
Třetí částí je identifikace vydavatele knihy pomocí kódu který je jednoznačný.
Čtvrtá část popisuje již konkrétní vydání příslušné knihy u daného vydavatele (max. 6 číslic)
Poslední číslo je kontrolní cifra, která zajišťuje, aby při překlepu nebyla nalezena jiná kniha.

==58. Co znamená tzv. perzistence identifikátoru?==
Identifikátor musí být trvale platný a funkční - nezávislost na lokaci (přesuneme-li objekt na jiné místo webu, identifikátor objektu by měl zůstat nezměněn) a směrovatelnost (zadáme-li identifikátor do webového prohlížeče, infrastruktura webu by nás měla automaticky nasměrovat na příslušný objekt, ať se nachází v rámci globální sítě kdekoliv.

==59. Jaké moduly integrovaných knihovnických informačních systémů znáte a jaké funkce plní?==
Dělí se do modulů podle funkcí:

- Katalog – data o dokumentech (OPAC, bibliografický popis, jednotky)

- Výpůjční modul – data o uživatelích, výpůjčkách a peň. trans. (výpůjčky, MVS, správa studoven)

- Akvizice – data o dodavatelích objednávkách, fakturách, rozpočtech (evidence, správa seriálů, výměna publikací).

- Správa systému – data o účtech, o nastavení systému, …

Zpravidla obsahuje i nástroje pro zapojení do sítě knihoven a r komunikaci s externími zdroji.

==60. Co obnáší proces automatizace v knihovnách?==
Jde o proces, při němž se vytváří struktury a formy záznamu dokumentu pomocí počítačových technologií a to podle typu zpracovaného dokumentu, účelu využití takového záznamu, úrovně podle typu popisné jednotky a použitého nosiče záznamu.
Výsledkem takovéhoto zpracování jsou elektronické katalogy, bibliografické databáze, …
V počátcích automatizace též tištěné katalogy, bibliografie a tištěné katalogizační lístky.

Automatické zpracování informací – proces zpracování informací pomocí informačních technologií. Zahrnující sběr, ukládání, třídění, propojování, editování,vyhledávání, zobrazování informací, …

==61. Jaké integrované knihovnické systémy znáte?==
Lanius, Clavius, Aleph, Koniáš, Daimon, Verbis, KP_Sys, KP-Win, Voyager, Advanced rapid library

==62. Jaké znáte formy knihovních katalogů? (podle používané technologie)==
Svazkový – tištěná kniha, uzavřený, nebo za určité období

Lístkový – kartónové lístky (75x125 mm) – mezinárodní, 105x 150 – standardizovaný

Elektronický – počítačová databáze, součást integrovaného knihovnického systému

Online – OPAC (na síti)

==63. Uveďte druhy knihovních katalogů podle způsobu jejich uspořádání.==
* '''Katalog jmenný''' - záznamy jsou uspořádány podle příjmení autora, korporace, prvního slova z názvu (není-li autor)
* '''Katalog věcný''' - ''systematický'' - záznamy uspořádány podle oborů, znaků MDT / ''předmětový'' - uspořádání podle předmětových hesel
* '''Katalog názvový''' - záznamy seřazeny podle názvů dokumentů
* '''Katalog slovníkový (křížový)''' - řazení podle klíčových slov
* '''Katalog místní''' - záznamy uspořádány podle signatur

==64. Uveďte druhy knihovních katalogů podle rozsahu fondů, které popisují.==
* '''Generální katalog''' - obsahuje záznamy fondu celé knihovny
* '''Speciální katalog''' - obsahuje záznamy pouze části fondu dané knihovny, např. pouze AV dokumenty
* '''Souborný katalog''' - obsahuje záznamy z fondů více knihoven (např. Souborný katalog ČR je příkladem elektronického souborného katalogu)
* '''Virtuální katalog''' - umožňuje prohledání katalogů online a slučování jejich výsledků

==65. Co je hlavním znakem katalogu narozdíl třeba od bibliografie?==
*'''Katalog''' obsahuje záznamy o dokumentech, které daná knihovna vlastní. Na katalogizačním záznamu by neměly chybět lokační údaje (signatura).
* '''Bibliografie''' informuje o existenci dokumentů, není vázaná na konkrétní instituci. Bibliografický záznam proto lokační údaje neobsahuje a také obvykle bývá rozsáhlejší než katalogizační.

==66. Uveďte hlavní funkce knihovního katalogu.==
* '''bibliografická''' (indikativní) - informuje o existenci primárních dokumentů
* '''rešeršní''' (selekční) - vyhledávání záznamů dokumentů
* '''lokační''' - umožňuje zjistit, kde nalezené zdroje jsou a jsou-li dostupné a jak
* '''evidenční''' - eviduje dokumenty (tj. majetek) knihovny
* '''kolokační''' - zajištění toho, aby se záznamy, které spolu nějakým zpúsobem souvisejí, vyskytovaly blízko sebe (např. díla jednoho autora)
* '''identifikační''' (popisná) - umožňuje zjistit, o jaký dokument se jedná a odlišit ho od ostatních
* '''propagační''' - nabízí obsah sbírek knihovny

==67. Vysvětlete termín "kolokační funkce" katalogu.==
* kolokační funkce katalogu zajišťuje, aby se dokumenty, které spolu nějakým způsobem souvisejí, vyskytovaly blízko sebe, např. díla jednoho autora, různá vydání stejného díla

==68. Co znamená termín "navigace" v katalogu?==
Znamená to NAVIGOVAT UŽIVATELE KATALOGU (prostřednictvím logického uspořádání bibliografických informací a jasnou prezentací způsobu, jak se v katalogu pohybovat, včetně prezentace vztahu mezi díly, vyjádřeními, manifestacemi a jednotkami).

==69. Co znamená termín OPAC?==
* OPAC = Online public access catalog
* veřejně dostupný elektronický katalog dokumentů nacházejících se v knihovně
* vyhledávání v OPACu jednoduché nebo pokročilé
* možnost listování v rejstřících
* řada knihoven přidává do svého OPACu náhledy obálek dokumentů či nabízí uživatelům možnost přidávat recenze dokumentů
* standartně bývá součástí přístup do čtenářského konta, možnost rezervace nebo prolongace dokumentu

==70. Jaké jiné další funkce poskytuje OPAC katalog oproti klasickým např. lístkovým katalogům?==
* složitější vyhledávání záznamů na základě kombinování dotazů
* prohlížení rejstříků v rámci vyhledávání (rejstřík autorů, klíčových slov)
* možnost volby vyhledávání v celém fondu knihovny nebo pouze ve vybrané části
* možnost zjištění, zda je nebo není dokument momentálně vypůjčený (popř. datum, kdy by měl být čtenářem vrácen)
* možnost rezervace nebo prodloužení (prolongace) dokumentu
* možnost bezprostřední aktualizace záznamu knihovníkem (přidání či oprava údajů) prostřednictvím příslušného knihovního programu
* možnost vkládání náhledů obálek, přidávání recenzí
* propojení s jinými databázemi či službami
* možnost zobrazení vybraného záznamu v různých formátech (katalogizační záznam, citace, záznam ve formátu MARC21, UNIMARC či ISBD
* možnost tisku vyfiltrovaného záznamu
* přístup do čtenářského konta
* knihovny mohou využít objednávky MVS přes online katalog

==71. Jaké výhody přinesly elektronické katalogy oproti klasickým papírovým?==
* přístup ke katalogu neomezenému počtu uživatelů ve stejný čas
* přístup 24 hodin denně
* nemusím být v knihovně
* možnost vyhledávat dokument podle nejrůznějších kritérií (autor, název, jazyk dokumentu, roku vydání, nakladatele, klíčových slov)
* možnost sdílení záznamů
* rychlejší a pohodlnější vyhledávání

==72. Jak se nazývá proces převodu lístkového katalogu do elektronické podoby?==
Retrospektivní konverze.

==73. Co představuje termín "bibliomining"?==
Bibliomining souvisí s pojmem data mining = těžba dat. Ve spojení s biblio znamená těžba informací z knihovny a jejích katalogů, tzv. čtení mezi řádky (návštěvnost, obliba knížek, přelidněnost v závislosti na otevírací době, denní hodině…)

==74. Co vyjadřuje označení "Library 2.0"?==
Tento pojem souvisí s pojmem Web 2.0. Library 2.0 je podle mnohých názorů spojením klasické knihovny a technologií Web 2.0 + Business 2.0 = Library 2.0

Charakteristika: Zapojení uživatele do vytváření a implementace služeb knihovny pomocí tech. W2.

Library 2.0 není uzavřený koncept což knihovnu vede k potřebě k neustále reakci na potřeby uživatelů (vylepšování stávajících služeb právě za pomoci uživatelů).
Hlavní myšlenka tedy je vytvoření takové knihovny, která by byla adekvátní potřebám uživatelů a dokázala by se jim nejen jednorázově přizpůsobit, ale hlavně neustále reagovat na změny jejich potřeb a přání. Taková knihovna by ve svých službách, které nabízí, používala technologie W2.
Přístup do knihoven pomocí webového OPACu je dnes již zavedeným standardem. Ovšem kdyby se tato služba propojila s RSS kanály a s možností uživatelů hodnotit a přidávat své názory na jednotlivé tituly, knihovní služby by pak nabraly úplně jiné podoby.

==75. Uveďte příklad "de iure" standardu a "de facto" standardu a jaký je mezi nimi rozdíl.==
De uire standardy vytváří obvykle komise expertů pověřená nějakou organizací, nejlépe standardizační (např. ISBN).

De facto standardy vychází z praxe. Určité řešení se ujme a rozšíří, protože z něj vyplývají určité výhody (mp3).

==76. Uveďte důvody používání standardů.==
* Standardy vytvářejí vzor řešení určitého problému, tudíž problém není nutné řešit vždy znovu. Tím se šetří čas i prostředky.
* Pokud se problémy řeší pomocí stejného standardu, povaha výsledků je stejná, a tak je možné je sdílet nebo používat stejným způsobem.

==77. Jmenujte nejdůležitější světové a české standardizační organizace.==
'''ISO '''
* Mezinárodní organizace pro normalizaci
* International Organization for Standardization
* založeno 1947, sídlo v Ženevě
* světová federace národních normalizačních organizací
* členem ISO je Český normalizační institut
* zabývá se tvorbou mezinárodních norem ve všech oblastech mimo elektrotechniky

'''ANSI'''
* The American National Standards Institute
* založeno 1919, současný název od roku 1969, sídlo ve Washingtonu
* americká standardizační organizace
* vytváří průmyslové standardy v USA
* je členem ISO

'''NISO'''
* National Information Standards Organization
* americká standardizační organizace
* založeno 1939, současný název od roku 1984
* vyvíjí standardy týkající se informačních technologií (v oblasti knihovnictví jsou to např. ISSN, Z39.50, Dublin Core, ...)

'''CEN'''
* European Committee for Standardization
* Evropský výbor pro normalizaci
* produkuje European Standards - EN
* má 30 národních členů, členy CEN jsou národní normalizační organizace ze 30 evropských zemí
* za ČR je členem Český normalizační institut (ČNI)

'''ČNI'''
* Český normalizační institut
* spravuje české národní standardy
* je zodpovědný za tvorbu českých technických norem
* založen roku 1922, současný název od roku 2005, dříve název ČSNI

'''W3C'''
* World Wide Web Consortium
* mezinárodní konsorcium
* založeno roku 1994
* vytváří webové standardy a doporučení pro World Wide Web (např. HTML - Hypertext Markup Language, CSS - Cascading Style Sheets)
* konsorciu předsedá jeho zakladatel Tim Berners-Lee

'''IETF'''
* The Internet Engineering Task Force
* zabývá se problematikou Internetu
* publikuje Internet Drafts a RFC (Requests for Comments)

'''ALA'''
* The American Library Association
* spravuje a vydává AACR

'''JSC'''
* Joint Steering Committee for Revision of AACR
* z pověření ALA vyvíjí a udržuje AACR

'''MARBI'''
* Machine Readable Bibliographic Information Committee
* z pověření ALA vyvíjí a udržuje MARC

'''IFLA'''
* International Federation of Library Associations and Institutions
* Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí
* světové nevládní knihovnické společenství, které ovlivňuje a usměrňuje rozvoj knihovnictví na celém světě
* založena v roce 1922 ve skotském Edinburghu
* vedení IFLA sídlí v Haagu v Královské knihovně (Nizozemsko)
* spravuje UNIMARC
* IFLA doporučení: FRBR (Functional Requirements for Bibliographic Record, Funkční požadavky na bibliografický záznam)

'''NK ČR'''
* Národní knihovna České republiky
* určuje knihovní standardy v ČR
* překládá mezinárodní standardy

==78. Jmenujte jednu mezinárodní a jednu americkou organizaci sdružující knihovny.==
americká organizace:
'''ALA''' - The American Library Associations

mezinárodní organizace:
'''IFLA''' - Internation Federation of Library Associations and Institutions

==79. Která organizace má v ČR na starosti standardizaci v knihovnictví?==
'''Národní knihovna ČR'''
* určuje knihovnické standardy v ČR
* překládá mezinárodní standardy a vydává je

==80. Která organizace vyvíjí MARC formáty?==
'''MARBI'''
* Machine Readable Bibliographic Information Committee
* z pověření ALA vyvíjí a udržuje MARC

==81. Jaké jsou výhody jazyka XML při strukturování dat?==
* textový formát, nezávislý na prostředí
* odděluje popis struktury od prezentace
* DTD (Document Type Definition) je možné sdílet v rámci skupin uživatelů
* standard je otevřený - bez licencí
* a je podporovaný komerčními i volnými aplikacemi

==82. Jaké jsou výhody a nevýhody standardizace?==
''Výhody'':
* Standardy vytvářejí vzor řešení určitého problému, tudíž problém není nutné řešit vždy znovu. Tím se šetří čas i prostředky.
* Pokud se problémy řeší pomocí stejného standardu, povaha výsledků je stejná, a tak je možné je sdílet nebo používat stejným způsobem.
''Nevýhody'':
* Standardizace omezuje uživatele na předem dané postupy a případy dané standardem, standardizací není možné postihnout všechny možné případy.
* Vývoj a udržování standardu vyžaduje financování: Někdo je musí hradit (firmy, státy, sdružení). Standardy mohou být předmětem patentů a za jejich používání je nutné platit licenční poplatky. Úspěšnost standardu roste s tím, kolik se do něho investuje prostředků.

==83. Co znamená termín "blog"?==
* blog je '''webová aplikace''' na jedné webové stránce obsahující příspěvky uživatelů (tzv. '''blogerů''')
* jsou to internetové deníky obsahující články a reakce na ně
* umožňují veřejné vyjádření názoru kohokoliv
* příspěvky bývají nejčastěji řazeny chronologicky, nejnovější nahoře
* možnost přidávání komentářů k jednotlivým příspěvkům
* výhodou je jednoduchá tvorba a užívání
* blogy jsou jednou z technologií Web 2.0

==84. V čem spočívá princip "wiki"?==

* Wiki je technologie umožňující vytvářet dokumenty pomocí jednoduchého značkovacího jazyka za použití webového prohlížeče.

* Výhodou je snadné vytváření a aktualizace wiki stránek.

* Většina systémů wiki je otevřena veřejnosti, uživatelé mohou libovolně vkládat či upravovat texty.

* Název wiki pochází z havajštiny (rychlý).

* Příkladem je Wikipedia.

==85. Co znamená termín "social bookmarking"?==

* Social bookmarking je jednou z technologií Webu 2.0.

* Jedná se o vzájemné sdílení zajímavých odkazů (např. článků, videí, webových stránek atd.) v prostředí Internetu.

* Uživatel Internetu najde velmi zajímavý článek či webovou stránku a podělí se o ni s ostatními lidmi na Internetu. K tomuto účelu slouží specializované servery, u nás například '''linkuj.cz''' nebo '''jagg.cz'''. Tyto servery umožní daný článek zalinkovat a tím jej nasdílet s ostatními uživateli.

*Zajímavé odkazy se nemusí jen linkovat, ale uživatel může tyto servery jen navštěvovat a sledovat, co se nového (podle ostatních uživatelů zajímavého) na Internetu objevilo.

==86. Co znamená termín "tagging"?==

* tagging = tagování

* Tagging označuje přiřazování klíčových slov k souborům na webu přímo uživatelem.

* Jedná se o technologii Web 2.0.

* Tagy slouží k označování internetového obsahu a jsou důležitou složkou spoluvytváření obsahu Internetu. Jedná se o jednoduchá slova, kterými mohou uživatelé popisovat různý webový obsah.

* Jedním z užitečných navigačních prvků, které vytváří samotní uživatelé, je tzv. Tag cloud. Jde o seznam odkazů umístěných na jedné stránce, přičemž každý z nich může být zobrazen jinou velikostí fontu. Velikost fontu u jednotlivých odkazů je ovlivněna popularitou jednotlivých odkazů. Tím se rozumí jak často (tedy kolik uživatelů) na daný odkaz klikne. Čím je odkaz populárnější tím větším fontem se zobrazuje a naopak.

* V praxi si Tag cloud můžete prohlédnout na '''torrentz.com''' nebo '''del.icio.us'''.

* Podrobný článek o taggování naleznete zde [[http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Tagging]].

==87. Co znamená a jaký je princip RSS?==

* RSS (Really Simple Syndication) je nástroj, který slouží ke snadnému stahování informací o novinkách a změnách na uživatelem vybraném webu ve formátu XML.

* K použití informací z RSS zdrojů slouží specializované programy, tzv. '''RSS čtečky'''.

* Díky RSS nemusí uživatel navštěvovat své oblíbené servery, zda na nich není nějaký nový článek, ale stačí mít zapnutou RSS čtečku, která servery navštíví za uživatele a ihned ho upozorní na veškeré změny.

==88. Co je to "podcast"?==

* Podcasting je metoda šíření informací, kterou v roce 2004 vymyslel Adam Curry.

* Jedná se v podstatě o způsob, jak si automaticky stahovat internetové zvukové záznamy do svého počítače či přenosného kapesního přehrávače jako je iPod.

* Hlavní přínosem je, že si uživatel nemusí kontrolovat, kdy se bude vysílat jeho oblíbený pořad. Specializovaný program (např. Juice) stáhne vybraný pořad přímo do počítače a uživatel si jej může kdykoliv zpětně přehrát či si jej stáhnout.

* Podcast může být nejen pořad, ale i jakýkoliv příspěvek převedený do digitálního zvukového formátu.

* Název podcasting vznikl spojením slov iPod a broadcasting (vysílání).

==89. Co je "instant messaging"?==

* Instant messaging je internetová služba, která pomocí specializovaných programů umožňuje komunikaci v reálném čase s jinými lidmi na síti.

* Pomocí Instant messaging komunikátorů je možné posílat textové zprávy, soubory různých typů (textové, zvukové, video), komunikovat hlasově prostřednictvím mikrofonu nebo audiovizuálně pomocí webkamery, vytvářet seznamy svých známých (možnost poznat, kdo z nich je právě online).

==90. Jak mohou technologie Web 2.0 přispět k rozvoji knihoven a jejich služeb?==
* SOPAC = social OPAC – nová verze katalogů umožňující propojení se sociálními sítěmi a tak větší propojení s uživateli (hodnocení, komentáře, tagging,...)
* aplikace dalších technologií do katalogu: pokročilé formy vyhledávání, našeptáváče, fazetové vyhledávání, dotazy v přirozeném jazyce, RSS, obsahy a obálky knih, propojování na e-zdroje
* blogy: mohou doplňovat webovou prezentaci knihovny, umožňují komunikaci s uživateli, informují o novinkách a dění v knihovně, poskytují různé návody či tipy spojené s knihovnou, vyhledáváním, využíváním zdrojů apod.
* technologie webu 2.0 umožňují reagovat na změny a měnící se potřeby uživatelů, rozvoj umožňují otevřenost, snadnost použití, inovační přístup, participaci uživatelů

==91. Co si představíte pod termínem "katalogizační pravidla" nebo "katalogizační instrukce"?==
Katalogizační pravidla jsou určena pro tvorbu katalogů a jiných soupisů v univerzálních knihovnách všech velikostí.

Je to souhrn metodických pokynů, který umožňuje jednoznačně řešit problémy katalogizace. Tedy co a jak zapisovat.

==92. Jmenujte v současnosti používaná katalogizační pravidla v ČR.==
* AACR2 (Anglo-americká katalogizační pravidla, 2. revidované vydání)
* [http://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Bibliographic_Description ISBD] (Mezinárodní standardní bibliografický popis)

==93. Jaký je v hlavních bodech postup při popisu zdrojů podle AACR2R?==
# popsat fyzický předmět
# zvolit hlavní a vedlejší záhlaví
# stanovit správnou formu jmen v záhlavích
# provést odkazy na odlišné formy jmen

==94. Čím se zabývá prvních 12 kapitol AACR2R?==
Všeobecnými pravidly popisu u jednotlivých typů dokumentů:
# Všeobecná pravidla popisu
# Knihy, brožury a jednolistové tisky
# Kartografické dokumenty
# Rukopisy (včetně rukopisných sbírek)
# Hudebniny
# Zvukové dokumenty
# Filmy a videozáznamy
# Grafické dokumenty
# Elektronické zdroje
# Trojrozměrné dokumenty
# Mikrodokumenty
# Seriály

==95. Jakými hlavními typy identifikačních selekčních údajů (záhlaví) se zabývají AACR2?==
* Popis pod individuálním autorem
::individuální autor je osoba s hlavní odpovědností za vytvoření intelektuálního nebo uměleckého obsahu díla
* Popis pod korporací
::korporace je organizace nebo skupina osob, identifikovaná svým vlastním jménem, která jedná nebo může jednat jako celek
* Popis pod názvem, příp. unifikovaným názvem
::unifikovaný název je název, jímž je dílo identifikováno pro katalogizační účely,
::nebo název použitý k rozlišení záhlaví pro jedno dílo od záhlaví pro dílo odlišné
::nebo konvenční skupinový název použitý pro uspořádání publikací (jednoho autora,...) obsahujících řadu prací nebo výtahy atd. z několika prací (např. sebraná díla,...)

==96. Uveďte příklady hlavních pramenů popisu pro knihu podle AACR2R.==
* Titulní stránka
* Preliminária = titulní stránka, rub titulního listu, všechny stránky přecházející titulní stránce a obal
* Tiráž
* Celá popisná jednotka
* Jakýkoli pramen

==97. Čím se liší tzv. unifikovaný název od hlavního názvu bibliografického zdroje (třeba knihy)?==
Unifikovaný název slouží k identifikaci jednotky pro katalogizační účely, název bibliografického zdroje může být stejný u více zdrojů, unifikovaný název slouží k upřesnění, o který zdroj se jedná (do kulatých závorek připojí např. název vydávající korporace nebo jiné rozlišující údaje).

==98. Uveďte jaké znáte oblasti popisných údajů (je jich 8), které jsou specifikovány v ISBD.==
* '''Oblast údajů o názvu a odpovědnosti''': hlavní název, obecné označení druhu dokumentu, souběžný název, ostatní informace o názvu, údaje o odpovědnosti.
* '''Oblast údajů o vydání''': údaj o vydání, souběžný údaj o vydání, údaje o odpovědnosti vztažené k vydání, další údaje o vydání, …
* '''Oblast specifických údajů o materiálu nebo typu publikace'''
* '''Oblast údajů o publikaci, distribuci atd.''': místo publikace, distribuce atd., název nakladatele, distributora, funkce distributora, datum publikace, distribuce atd., místo výroby, název výrobce a datum výroby.
* '''Oblast údajů fyzického popisu''': specifické označení materiálu a rozsahu, ostatní fyzické detaily, rozměry, doprovodný materiál.
* '''Oblast údajů o edici''': hlavní název edice, souběžný název edice, další údaje o názvu edice, údaje o odpovědnosti vztažené k edici, ISSN edice, číslování v rámci edice.
* '''Oblast poznámek'''
* '''Oblast standardních čísel a údajů o dostupnosti''': standardní číslo, klíčový název, údaje o dostupnosti nebo ceně.

==99. Jaké hlavní údaje se uvádí v oblasti údajů o publikaci podle ISBD (nebo i AACR2)?==
''ISBD'': místo publikace, distribuce atd., název nakladatele, distributora, funkce distributora, datum publikace, distribuce atd., místo výroby, název výrobce a datum výroby

''AACR2'': místo a datum vydání, distribuce, jméno nakladatele, distributora

==100. Jaké popisné údaje se podle vás uvádí v oblasti údajů fyzického popisu podle ISBD nebo AACR2?==
''ISBD'': specifické označení materiálu a rozsahu, ostatní fyzické detaily, rozměry, doprovodný materiál

''AACR2'': rozsah fyzické jednotky (pro knihy stránkování), další fyzické údaje (ilustrace …), rozměr, doprovodný materiál

==101. K čemu slouží tzv. "interpunkce" v bibliografickém záznamu a čím je určena?==
Interpunkce má zajistit směnitelnost záznamů mezi různými zdroji a usnadnit interpretaci bibliografických záznamů, pokud interpret nerozumí jazyku popisu.

Využívají se tato interpunkční znaménka: dvojtečky, středníky, lomítka, pomlčky, čárky a tečky.

==102. Je nějak určeno pořadí popisných údajů v bibliografickém záznamu podle ISBD a proč?==
Ano, pořadí je přesně určeno, společně s interpunkcí má zajistit směnitelnost záznamů mezi různými zdroji a usnadnit interpretaci bibliografických záznamů, pokud interpret nerozumí jazyku popisu.

==103. Co znamená, když řekneme o bibliografickém záznamu, že je v určitém "formátu"? Jinak řečeno co znamená "formát bibliografického záznamu"?==
Formát určuje strukturu zápisu bibliografického záznamu, určuje tedy '''kam''' dané informace zapisovat. Nezabývá se prezentací (vzhledem) textu.

==104. Jaké znáte formáty (standardy) pro komunikaci bibliografických záznamů?==
MARC21, UNIMARC, MARCXML, Dublin Core, MODS, XOBIS

==105. Srovnejte komunikační formáty MARC s formáty založenými na XML. Výhody/nevýhody.==
Formáty založené na XML umožňují navázání na nové technologie, nicméně stále vycházejí z osvědčených metod a postupů – z MARCu.

Vyjádření dat ve formátu MARC pomocí XML je nejjednodušší způsob, jak s nimi pracovat. Hlavními výhodami práce s XML je velké množství SW aplikací a možnost použití XSLT stylesheets pro převod do jiných formátů.

==106. Porovnejte formáty MARC a Dublin Core, jaké jsou zásadní rozdíly, výhody, nevýhody?==
Dublin Core umožňuje vyhledávání elektronických zdrojů, jeho výhody jsou: jednoduchost, sémantická interoperabilita, mezinárodní podpora, rozšiřitelnost a modifikovatelnost.

==107. Co je definováno ve formátech MARC?==
UNIMARC – má jen formát pro bibliografická data

MARC21 formáty jsou definovány pro pět typů dat:

- Format for Biblographic Data – bibliografická data

- Format for Holdings Data – to, co knihovna vlastní

- Format for Autority Data – záhlaví – autor a údaje o něm

- Format for Classification Data – klasifikační data

- Format for Community Information – záznamy o knihovnách

==108. Co je principem standardu MARC? Jak se člení a označují data záznamu?==

- MARC = MAchine Readable Cataloguing
- Standard pro reprezentaci a komunikaci (výměnu) bibliografických a souvisejících informací ve strojem čitelné podobě

Záznam se dělí na tři úrovně:
- Struktura záznamu – je dána standardy ANSI Z39.2 a ISO 2709
- Označení obsahu – kódy a konvence, které dále identifikují a dále charakterizují obsah záznamu
- Obsah většiny datových elementů je určen mimo standardy MARC, jako jsou AACR, LCSH, …

Princip:
- Data se člení do polí a podpolí označených pomocí tagů
- Pole mohou mít pevnou nebo proměnlivou délku
- Pole s pevnou délkou obsahují kódované údaje
- Poli mohou předcházet dva identifikátory, které zpřesňují význam obsahu

Hodnoty tagů a jednotlivých polí, podpolí, určuje konkrétní verze formátu MARC, většinou národní. 
[http://cs.wikipedia.org/wiki/MAR Wikipedia]

==109. V čem se obecně liší různé verze formátu MARC, např. MARC21 a UNIMARC?==

* V MARC21 je '''interpunkce''' součástí dat, v UNIMARC se generuje až při zobrazení (srov. pole 245 resp. 200),
* UNIMARC má tzv. vyšší '''granularitu''' údajů - je podrobněji strukturovaný (srov. pole 100 resp. 700).

http://kisk.phil.muni.cz/vikba10/marc.htm

==110. Stručně charakterizujte bibliografický standard MODS.==

* MODS – Metadata Object Description Schema) – schéma pro popis objektu metadaty.
* Tento formát byl vytvořen Library of Congress především pro použití v knihovnických appl..
* Obsahuje vybrané prvky z MARC21, které jsou však jinak strukturované a uspořádané.
* Záměrem je jednodušší formát než MARC21, ale stále dostatečně strukturovaný.

[http://www.loc.gov/standards/mods/mods-overview.html MODS: Uses and Features]

==111. Stručně charakterizujte formát Dublin Core.==

- Standard pro netafatový popis digitálních objektů často vyjadřovaný prostřednictvím XML.
- Název vychází z města Dublin v USA – konference na které byl vytvořen.
- Záměrem je usnadnit vyhledávání elektronických zdrojů.
- Standard obsahuje základní sadu 16ti prvků (název, tvůrce, předmět, popis, …) z nichž žádný není povinný
- Původně byl vytvořen jako popis zdrojů na www sestavený přímo autorem. Pak ale zaujal instituce, které se zabývají formálním zpracováním zdrojů (knihovny, vládní agentury, …).
- Struktura Dublin Core se v současnosti používá ve 20 zemích a nové stále přibývají. 
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core Wikipedia]

==112. K čemu se používá protokol Z39.50?==

- Protokol založený na architektuře server – klient, který je určený pro vyhledávání a získávání informací ze vzdálených databází (je určený pro heterogenní prostředí – různé systémy).
- Tento protokol definuje komunikační jazyk (Z-jazyk) a způsob kódování přenášených údajů.
- Není závislý na platformě ani systému.
- Použitý standard v knihovnictví.

Protokol umožňuje: Vyhledávání, update údajů, předávání a přebírání (upload a download),

Při komunikaci nastávají problémy s různými verzemi a různými profily (soubory funkcí, které jsou implementovány).
Implementace protokolu - konkrétní realizace pro konkrétní systém (databázi) a platformu, která může zahrnovat jen určitou podmnožinu funkcí (např. jen vyhledávání, ne update) 
[http://ikaros.cz/z3950 Vývoj protokolu Z39.50]

Vypracované otázky k testu VIKBA10

2013-02-06T13:04:34Z

Obby: /* 111. Stručně charakterizujte formát Dublin Core. */

* Na tuto stránku můžete vkládat vypracované odpovědi.
* Veškeré otázky jsou záměrně na jedné stránce, aby bylo snažší vytisknout si vypracovaný test a učit se z něj. Pokud však máte pocit, že je dané téma příliš široké, založte pro otázku samostatnou stránku a odkažte na ní.
* Využijte všech možností wiki systému! '''Vkládejte, editujte,opravujte diskutujte.'''

==1. Co znamená pojem "šedá literatura"?==

* Označována také jako nekonvenční.
* Jedná se především o literaturu, která '''není běžně k dostání v knihkupectvích. '''Je '''vydávána omezeně''' pro speciální potřeby různých institucí.
* Uchovává se především v archivech.

'''Mezi šedou literaturu patří:''' diplomové práce, disertační práce, zprávy z konferencí, technické zprávy výzkumné práce, speciální analýzy, technické zprávy, firemní informace, výroční zprávy, patenty …

==2. Co mají společného nebo rozdílného pojmy "edice", "edition", "series" a "vydání"?==

'''EDICE a SERIES'''

* "edice" a "series" '''znamenají to samé'''

* je to skupina samostatných popisných jednotek, které mají společné to, že každá má navíc ke svému vlastnímu názvu ještě '''společný název celku'''

* jednotlivé jednotky '''mohou ale nemusí být číslovány'''

* jsou '''postupně vydávané''' stejným nakladatelem a ve stejné úpravě

* není nám předem známo, kolik dokumentů v rámci edice bude vydáno

* příklad edic:

Nakladatelství Lidové noviny - edice Utváření Evropy

Mladá fronta - edice Kolumbus

Albatros - Knihy odvahy a dobrodružství

'''VYDÁNÍ a EDITION'''

* "vydání" a "edition" také '''znamenají to samé'''

* vydání vycházejí ze '''společného originálu''', ale mohou být doplněné, přepracované či aktualizované

==3. Jaký je rozdíl mezi monografií a seriálem?==

* hlavní rozdíl spočívá v tom, že monografie je vydávaná buď jako jedna část (kniha) nebo je rozdělena do několika částí (svazků), ale tento '''počet částí je vždy konečný'''. Zatímco seriál má '''nestanovený počet částí a ty jsou vydávány postupně'''

* příkladem monografie může být '''Slovník spisovného jazyka českého''', který vyšel postupně během roku 1989 v nakladatelství Academia celkem v osmi svazcích (1. svazek: A-G, 2. svazek: H-L, atd.)

* jednotlivé části monografie mohou být vydávány buď '''současně''' nebo '''postupně'''

* příkladem seriálu jsou časopisy (i elektronické), deníky, výroční zprávy

* seriál je pokračující zdroj, '''postupně''' vydávaný po jednotlivých částech, obvykle číslovaný a bez předem stanovené doby ukončení (není stanoveno, kolik bude mít částí/čísel)

* jednotlivá část (číslo) seriálu může či nemusí mít svůj vlastní název

==4. Co je to "edice"?==

* je to skupina samostatných popisných jednotek, které mají společné to, že každá má navíc ke svému vlastnímu názvu ještě '''společný název celku'''

* jednotlivé jednotky '''mohou ale nemusí být číslovány'''

* jsou '''postupně vydávané''' stejným nakladatelem a ve stejné úpravě

* není nám předem známo, kolik dokumentů v rámci edice bude vydáno

* příklad edic:

Nakladatelství Lidové noviny - edice Utváření Evropy

Mladá fronta - edice Kolumbus

Albatros - edice Knihy odvahy a dobrodružství

==5. Uveďte důležitou vlastnost digitálních dokumentů, která zásadně mění způsob nakládání s těmito dokumenty (oproti klasickým analogovým) především z hlediska autorských práv.==

Hlavním rozdílem digitálních dokumentů oproti analogovým je, že digitální dokumenty mohou být kopírovány velice jednoduše ve stejné kvalitě takovým způsobem, že originál není rozeznatelný.

Autorské právo:
Výhodou digitálních dokumentů je právě skutečnost, že mohou být k dispozici ve stejném okamžiku velkému množství uživatelů bez ohledu na to, jestli je dokument v knihovně nebo ne. Podle autorského zákona je v současné době vystavit a dát uživatelům k dispozici především jen rukopisy a staré tisky (NK ČR).

Základní principy autorského práva:
- Bezúplatná licence – užití, kdy uživatel nemá povinnost platit autorovi odměnu.

- Užití, kde není nutný souhlas autora, ale kde musí uživatel autorovi platit odměnu za užití díla.

- Užití, kdy je nutný výslovný souhlas autora a vyžaduje uzavření lic. smlouvy (dig. distribuce - DB).

Digitální distribuce z pohledu českého práva – Distribuce:

- zpřístupnění na veřejné stránce zcela volně

- zpřístupnění na veřejné stránce s tzv. podmíněným přístupem (zobrazení podmiňuje ID a heslo)

- zaslání dokumentu prostřednictvím elektronické pošty

- zpřístupněním dokumentu konkrétní osobě (ID a heslo) v knihovně (v rámci intranetu)

- převedení dokumentu do el. podoby (digitalizace) a získat tak rozmnoženinu díla v el. podobě

- zpřístupnění díla, nebo kopie prostřednictvím internetu na místě a čase své vlastní volby

==6. S jakými hlavními problémy bychom se setkali, kdybychom se rozhodli převést klasickou knihovnu do její digitální podoby.==
* volba nesprávné technologie - hardware a software
* životnost nosičů (CD přibližně 59 let, kvalitní papír až 1000 let)
* rychlá ztráta záznamů (digitální záznamy zmizí najednou, analogové degradují postupně)
* možnosti hrozeb pro digitální informace = změna nebo smazání obsahu, nefungující nebo zastaralý hardware či software, neplatný formát, destrukce fyzického nosiče

==7. Jaké knihovny tvoří tzv. systém knihoven v ČR podle knihovního zákona?==

* '''Národní knihovna ČR''' - '''Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana''' - '''Moravská zemská knihovna'''

* '''krajské knihovny''' (zřizované orgánem kraje)

* '''základní knihovny''' (zřizované orgánem obce - veřejné knihovny obecní, městské)

* '''specializované knihovny''' (zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění - knihovny technické, lékařské, právnické, muzejní atd., knihovny Akademie věd ČR)

==8. Charakterizujte a u uveďte, čím se od sebe navzájem liší tři hlavní druhy paměťových institucí.==
* '''knihovny''' - především '''zpřístupňují''' informace na hmotných objektech, nové dokumenty získávají v největší míře nákupem
* '''archivy''' - především '''shromažďují a uchovávají''' dokumenty, pro veřejnost mají omezený přístup
* '''muzea''' - zabývají se '''trojrozměrnými objekty''', veřejnosti je zpřístupňují prostřednictvím výstav

Tyto paměťové instituce se tedy liší '''skladbou fondu, mírou a způsobem jeho zpřístupnění'''.

==9. Jaké jsou hlavní funkce všech paměťových institucí?==
* paměťové instituce = knihovny, archivy, muzea
* shromažďují, uspořádávají a zpřístupňují informace uložené na fyzických nebo elektronických objektech

==10. Jaké jsou funkce knihovny?==
* shromažďují, uspořádávají, ochraňují a zpřístupňují informace v dokumentech ze svého vlastního fondu
* zpřístupňují dokumenty formou výpůjček prezenčních nebo absenčních
* zprostředkovávají dokumenty z fondů jiných knihoven prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby (MVS) nebo mezinárodní meziknihovní výpůjční služby(MMVS)
* zprostředkovávají přístup k Internetu
* mají i kulturní a společenskou funkci - pořádají nejrůznější akce

==11. Jakým způsobem přispívají knihovny k rozvoji demokracie?==
Poskytují knihovnické a informační služby obyvatelů za rovných podmínek. Zajišťují občanům rovný přístup ke kulturním hodnotám, informacím a ke vzdělání. Tyto služby jsou poskytovány bez rozdílu všem, nezávisle na původu, náboženství, … Aplikuje se tu zákon o svobodném přístupu k informacím a o ochraně osobních údajů. Zákon č. 257/2001 sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon).

==12. Co umožňuje, aby měly knihovny výjimku z autorského zákona, týkající se bezplatného půjčování dokumentů ze svých fondů?==
Autorský zákon 121/2000 sb.:

§37 – Knihovní licence

(1) Do autorského práva nezasahuje knihovna, archiv, muzeum galerie, škola, vysoká škola a jiné nevýdělečné školské a vzdělávací zařízení

a) zhotoví-li rozmnoženinu díla, které neslouží k přímému nebo nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu účelu, pro své archivní a konzervační potřeby.

(2) Do autorského práva nezasahuje osoba uvedená v odstavci 1, půjčuje-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl, je-li zaplacena odměna, která přísluší autorům od osoby a ve výši stanovené v příloze k tomuto zákonu. Právo na odměnu autor nemá v případě půjčování zveřejněných děl podle tohoto odstavce na místě samém, nebo půjčí-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl školní knihovny a knihovny vysokých škol, NK ČR, MZK, STK, NLK, NPK Komenského, … Parlamentní knihovna ČR.

Knihovny mají výjimku týkající se půjčování knih vyplývající z Listiny základních práv a svobod ČR, že každý bez rozdílu má mít svobodný přístup k informacím.

==13. Uveďte jaké znáte mechanismy, které mohou zajistit vyšší kvalitu (spolehlivost, nestrannost,...) zveřejňovaných informací.==
- odborná kvalifikace autora, jež ho opravňuje k psaní na dané téma

- reputace vydavatele

- datum vydání

- přesnost, spolehlivost a bezchybnost

- šíře i hloubka pokrytí dané problematiky

- objektivita poskytovaných informací s minimem předpojatosti

- aktuálnost zveřejněných informací

==14. Použijete-li přirovnání Internetu ke knihovně. Jaké najdete společné znaky a v čem je toto přirovnání neadekvátní?==
Rozdíly:
- organizace (web jako celek není organizován)

- Internetové vyhledávače většinou spoléhají na jednoduché fulltextové vyhledávání

- řízení vstupu dat – knihovny kontrolují, jak kvalitní informace přijímají do svého fondu

- web není cílen na konkrétní skupinu uživatelů

- krátký poločas rozpadu dokumentů na webu

==15. V čem spočívá rozdíl mezi tzv. povrchovým/hlubokým nebo viditelným/neviditelným webem?==
- hluboký (neviditelný) web je ten, který vyhledávače nedokáží indexovat

- hluboký web je asi 500x větší

- hluboký web nabízí mnohem kvalitnější informace, soustředěné v relativně v malém počtu sídel

- víc než polovina hlubokého webu je v předmětových databázích

- poměr hlubokého a povrchového webu se mění jen nevýrazně

- 95% hlubokého webu je přístupná bez poplatků

- běžně používané vyhledávače neindexují více než 16% povrchového webu.

==16. Co znamená pojem hypertext?==

* hypertext je vazba mezi skupinou textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (tzv. linků)

* odkazuje na jiné informace a umožňuje jejich snadné vyhledávání

* nejznámějším takovým systémem je World Wide Web

* myšlenka hypertextu vznikla v roce 1945, kdy Vannevar Bush v článku „As We May Think“ popsal zařízení Memex, umožňující ukládání informací a jejich vzájemné propojování

==17. Jaké výhody a nevýhody přináší elektronické médium oproti klasickým analogovým?==
Výhody digitální technologie: snadná manipulovatelnost, stlačitelnost, síťovatelnost, transformovatelnost, překlad z jednoho jazyka do druhého za pomoci speciálního software, možnost automatického vyhledávání, nepoměrně méně náročnější na sklady, možnost rychlého přenosu, snadná přenositelnost uložených dat.

Analogové záznamy jsou nepoměrně kvalitnější než digitální – avšak jsou snadno poškoditelná. Proto se používá digitalizace. Na analogová i digitální média však mohou společně negativně působit i další vlivy jako prach, vlhkost, …

==18. Na jaké hlavní prvky (bloky, oddělení) můžeme dekomponovat knihovnu, podíváme-li se na ni jako na systém?==
* '''Studovny'''
* '''Sklady'''
* '''Databáze'''
* '''Výpůjční oddělení'''
* '''Informační oddělení'''
* '''Linka zpracování''', tj. akvizice, popis, adjustace
* '''Management knihovny'''
* '''Počítače''' - přístup do databází knihovny a připojení k Internetu
Každé oddělení má své správce, tj. knihovníky (např. správce skladu, správce studovny).

Schéma knihovny jako systému z přednášky Dr. Ing. Kadlece předmětu Knihovnické systémy a standardy naleznete zde[http://knihomol.phil.muni.cz/vik/vikba10/prednask/knihovna.htm]

1)knihovník
2)dokument
3)uživatel

==19. Co znamená a z čeho se skládá v knihovně tzv. "linka zpracování"?==
Je to systém tří oddělení (činností) v knihovně, kterými projde získaný dokument než je k dispozici uživatelům:

1. '''Akvizice''' - získání dokumentů (koupí, darem, výměnou, povinným výtiskem) a jejich evidence (zápis do přírůstkového seznamu).

2. '''Popis''' - jmenný (tj. popis dokumentu z hlediska toho, co je v ní napsané, jména autorů, korporací,...) a věcný (tj. podle oborů).

3. '''Adjustace''' - dokument se označí štítky, signaturou, zabalí se a následně pošle dál (do skladu, studovny či půjčovny).

==20. K čemu slouží a jaké úkoly plní v knihovně akvizice?==
* Akvizice je činnost, která je zaměřená na zjišťování, výběr a získávání dokumentů do fondu dané knihovny.
* Je důležité brát ohled na funkci knihovny, její zaměření a poslání, obsahovou strukturu jejího fondu a potřeby uživatelů.
* Získání dokumentů je možné koupí, darem, výměnou a u vybraných knihoven také tzv. povinným výtiskem.

==21. Jaké jsou hlavní zdroje získávání dokumentů do knihovny?==

* nákup
* dar
* výměna
* (povinný výtisk) - pouze vybrané knihovny

==22. Jaké základní seznamy musí knihovna vytvářet, k čemu slouží a jaké údaje se v nich uvádí?==

1. '''Přírůstkový seznam''' - je základním seznamem každé knihovny. Zapisují se do něj všechny získané knihovní jednotky (mimo exemplářů periodik). Může být veden jednak v klasické (papírové) podobě či v elektronické.

Musí obsahovat: datum zapsání, přírůstkové číslo, jméno autora, název dokumentu, místo a rok jeho vydání, způsob nabytí.

2. '''Úbytkový seznam''' - je druhým důležitým seznamem v knihovně. Zapisují se do něj odepsané (vyřazené) knihovní jednotky (úbytky) dané knihovny.

Musí obsahovat: datum zapsání, úbytkové číslo, přírůstkové číslo, jméno autora, název dokumentu, místo a rok vydání, důvod odpisu.

==23. Co je "signatura" a k čemu slouží?==

Je to označení alfanumerickým znakem, podle kterého najdeme knihu na regále.

Mají pravidla vytváření, každá knihovna má jiný systém signatur.

==24. Co je "přírůstkové číslo" a k čemu slouží?==

* je to evidenční číslo, pod kterým je zapsána do přírůstkového seznamu každá nová knihovní jednotka

==25. Co je "sigla" a k čemu slouží?==

* sigla je lokační značka knihovny

* užívá se k jednoznačné identifikaci knihovny např. v Souborném katalogu ČR

* i když se stane, že knihovna změní název, sigla zůstává stále stejná

* siglu tvoří kombinace tří abecedních a tří číselných znaků, např. JNG001

* velká písmena na první a druhé pozici mají funkci geografického znaku (odvozeného z běžně užívaných zkratek bývalých okresních měst), velké písmeno na třetí pozici vyjadřuje typ knihovny:

A – ústřední knihovny

B – knihovny ústavu Akademie věd ČR

C – knihovny ostatních ústavů

D – vysokoškolské knihovny

E – knihovny státní správy, veřejných institucí, kulturních, zájmových a společenských institucí, lékařské knihovny zdravotnických zařízení a církevní knihovny

F – knihovny podniků, závodů, projektových organizací a firem

G – veřejné knihovny a školní knihovny

* číselná část je identifikačním číslem té konkrétní knihovny. Skládá se z třímístného čísla od 001 do 999:
čísla od 001 do 499 se používají pro označení knihoven se sídlem v okresním městě
čísla od 500 do 999 označují knihovny sídlící v ostatních místech okresu.
Např.:
JNG001 = Městská knihovna Jablonec nad Nisou
(JN = okres Jablonec nad Nisou, G = veřejná knihovna, 001 = knihovna se sídlem v okresním městě)

* siglu přiděluje Národní knihovna ČR, Oddělení souborných katalogů

==26. Jakým způsobem je ve skladu knihovny zajištěno optimální využití prostoru?==
Knihy se řadí dle rozměrů aby se ušetřilo místo v regálech. Knihy stejných, nebo velmi podobných rozměrů se staví k sobě.

==27. Co znamená termín "stavění fondu" a jaké druhy stavění fondu znáte?==
Je to uspořádání fondu podle určitého systému, který umožňuje zpětné vyhledávání knihovních jednotek a jejich ochranu.

Formátově pořadové stavění – uspořádání dle formátu a přiděleného pořadového čísla. Vícesvazková díla a multiplikáty se řadí vedle sebe.

Formátově přírůstkové stavění – uspořádání dle formátu a přírůstkových čísel bez ohledu na vícesvazková díla a multiplikáty.

Přírůstkově formátové stavění – stavění podle přírůstkových čísel s ohledem na formát a multiplikáty a vícesvazková díla.

Systematicko-formátové stavění – uspořádání podle tříd systematické klasifikace, dále podle formátu a podle pořadových čísel.

==28. Kde a proč se používá formátové stavění fondu?==
Používá se ve skladech depozit z důvodu úspory místa. Knihy stejných nebo velmi podobných rozměrů se staví k sobě.

==29. Kde a proč se používá oborové stavění fondu?==
Oborové – věnované určitému předmětu, jako je lékařství, a opomíjí se všechny další předměty (například právo). Právo se uvádí jen pokud je v souvislosti s lékařstvím (práva pacientů).

Například u technické literatury (kde členění podle autorů není důležité, protože autorem je kolektiv)
Zkrátka umožňuje uživatelům vyhledávat podle oboru jejich zájmu.

==30. Co znamená termín "adjustace knihy" a jaké úkony zahrnuje?==
Je to označení vlastnictví knihovní jednotky evidenčními, ochrannými a identifikačními ukazateli.

Skládá se z fyzického ošetření knihy před vlastním uložením (obalení, polepení signaturou).

Adjustace také spočívá v prověření správnosti faktury a také zaevidování faktury do knihy faktur, která může být vedena ručně, nebo strojově, nebo obojím způsobem (obojí je nejvýhodnější). Na faktuře by měly být uvedeny veškeré důležité údaje: cena, datum podpis, vystavení, splatnost, datum dodání faktury, kdo fakturu vystavil, …

Po kontrole těchto údajů následuje označení vlastnictví dokumentu.

==31. Jaké vlivy působí na degradaci dokumentů v knihovně?==
- Nedodržení klimatických podmínek (vlhkost, teplota, světelné záření, …)

- Nevhodná manipulace a uložení

- Nedostatečná ochrana před biologickými činiteli (živočichové, plísně, …)

- Nedostatečná čistota

- Špatné ovzduší (různé oxidy, …)

==32. Jaká opatření můžeme udělat, abychom zabránili degradaci případně úplnému zničení dokumentů v knihovně?==
- Uložíme dokumenty ve vhodných podmínkách

- Údržbou: očistou, ambulantními opravami, různými konzervačními metodami

- Restaurátorským zásahem

- Šetrnou manipulací

- Prevencí katastrofických událostí

==33. Jaký je smysl prezenční výpůjčky v knihovně?==
Udržet knihy, které mají být po celou dobu k dispozici čtenářům v knihovně právě v prostorách knihovny pro studijní účely. Dále se takto půjčují knihy, které jsou moc cenné nebo drahé a tím se knihovníci snaží je ochránit.

==34. Jaký je rozdíl mezi objednávkou dokumentu a jeho rezervací?==

Objednávka – požadavek na vypůjčení knihovní jednotky, která je momentálně k dispozici, ale nachází se mimo volný výběr (je například ve skladu).

Rezervace – Záznam požadavku uživatele na dokument, který je momentálně vypůjčen

==35. Jak se řeší při půjčování situace, kdy má o dokument zájem ve stejnou dobu víc uživatelů?==
Kniha se půjčí podle toho, kdo si ji dříve zamluví, nebo rezervace. Postupuje se chronologicky.

==36. Jaké rozlišujeme typy výpůjček z hlediska délky výpůjční lhůty?==
Krátkodobá, dlouhodobá, trvalá (depozit), meziknihovní.

==37. Jak souvisí pojem "metadata" s pojmem "bibliografický popis"?==
Metadata – strukturovaná data, která nesou informace o primárních datech. Mají funkci popisnou, selekční a archivační.

Bibliografický popis – obsahuje soubor popisných údajů zaznamenávajících a identifikujících zpracovávaný dokument pomocí osmi oblastí údajů.

Oba tyto pojmy spolu souvisí tím, že nesou informace o primárních datech

==38. Proč se vytváří (k čemu slouží) bibliografické záznamy?==
Soubor údajů o zpracovaném dokumentu. Umožňuje identifikaci dokumentu tím, že představuje v něm uložené dílo, jeho vyjádření, jeho provedení, jeho fyzickou formu, dále umožňuje jeho vyhledání a přístup k němu.

==39. Jaké problémy je nutné řešit při popisu zdrojů?==
- Odkud vzít údaje pro popis

- Jaké vlastnosti zdrojů popisovat

- Jakých hodnot mohou nabývat

- V jakém jazyku budou vyjádřeny

- Jakým skriptem budou zapsány

- Jak formálně tvrzení zapsat

- V jakém formátu zapsat (struktura, kódování)

==40. Základní rozdělení bibliografických údajů z hlediska způsobu jejich vytváření a pozdějšího použití. Uveďte základní rozdíl mezi těmito dvěma skupinami.==
Bibliografický popis – účelem je umožnit rozlišit různé bibliografické zdroje od sebe navzájem (pomocí informací z dokumentu).

Selekční údaj – údaj, podle kterého lze bibliografický záznam vyhledat a identifikovat (je tvořen pomocí selekčních jazyků).

==41. Co je podstatou selekčních údajů a jejich základní rozdělení.==
Selekční údaje nám umožňují zařadit a popsat dokument podle jeho vlastností. Na základě takovýchto údajů pak mohou uživatelé a zaměstnanci knihovny takovéto dokumenty vyhledávat.

Selekční jazyky jmenné – (jmenné záhlaví), personální, korporativní, názvová, geografická jména, …
Selekční jazyky věcné - předmětové (na bázi přirozeného jazyka); systematické (umělé jazyky)

==42. Jaké prostředky používá bibliografický popis pro vyjádření vlastností popisovaných zdrojů?==
Skupina entit 1: – produkty intelektuální nebo umělecké činnosti, které jsou jmenovány nebo popsány v bibliografických záznamech.
- Dílo – určitý intelektuální nebo umělecký výtvor (abstraktní entita)
- Vyjádření – určitá intelektuální nebo umělecká realizace díla (ve formě různých druhů záznamů)
- Provedení – fyzická podoba vyjádření díla (všechny hmotné objekty se stejnou intelektuální formou).
- Jednotka – jednotlivý exemplář provedení

Skupina entit 2: – entity odpovědné za intelektuální nebo umělecký obsah, za fyzickou výrobu a správu entit.
- Osoba – jednotlivec (ty které zemřely i ty, které žijí).
- Korporace – organizace nebo skupina působící jako celek.

Skupina entit 3 – doplňkový soubor entit, které slouží jako předměty int. nebo umělecké činnosti.
- Pojem – abstraktní představa nebo myšlenka
- Objekt – hmotný předmět
- Akce – činnost nebo událost
- Místo - lokace

==43. Co se rozumí pod pojmem "korporace" ve smyslu původce díla při bibliografickém popisu?==
Organizace nebo skupina osob, identifikovaná vlastním jménem, vystupující jako celek (asociace, instituce, obchodní firmy, nevýdělečné instituce, …).

==44. Uveďte, jaké druhy odpovědnosti za dílo rozlišují AACR2R a stručně je charakterizujte.==
Individuální – jedna osoba (fiktivní, neznámá, nejistá, …)

Společná – spolupracují dvě nebo více osob nebo korporací, vykonávají stejný druh aktivity, mohou se podílet na různých částech, nebo podíl nemusí být odlišen.

Smíšená – různé korporace nebo osoby přispívají různými druhy aktivit (modifikace, ilustrace, …)

==45. Z jakých dvou hledisek je nutné popisovat bibliografický zdroj a proč je nutné tyto dva aspekty rozlišovat?==
Dvě hlediska:
- Obsah (content) – intelektuální a umělecký obsah (nehmotný)
- Nosič (carrier) – fyzické vlastnosti, formát (nehmotný)

Účelem je umožnit rozlišení různých bibliografických zdrojů od sebe navzájem. Je třeba vzít v úvahu všechny aspekty popisované jednotky (obsah, nosič, typ publikace, bibliografické souvislosti, …). Tato hlediska by měla být zohledněna ve všech oblastech popisu.

==46. S jakými problémy se setkáváme při použití názvů a jmen k popisu zdrojů?==
Názvy a přiřazená jména se mohou časem měnit, osoby mohou mít přiřazeno více druhů jmen, která se mohou vyskytovat v různých jazycích a znacích, názvy nemusí vůbec existovat, jména mohou být neznámá, jeden název může mít přiřazeno více osob nebo objektů, …

==47. Jak se řeší problém nejednoznačnosti jména (víc osob má stejné jméno) např. při popisu původce díla?==
Je nutné použít doplňky (kvalifikátory) pro rozlišení stejných jmen (např. data, místa, …).

==48. Jak se řeší při bib. popisu situace, kdy je text v dokumentu zapsán v písmu, které nelze technicky pro popis použít (např. azbukou nebo řecky)?==
Pro popis se použijí tzv. transliterační tabulky. Při převodu se nepřihlíží k fonetické hodnotě jednotlivých písem. Je možný zpětný převod do původní abecedy.

==49. Jaké jsou hlavní prameny popisu, ze kterých se čerpá při vytváření bibliografického záznamu knihy?==
Zdrojem popisné informace je obvykle jednotka, kterou popisujeme, případně různé příručky a další díla. Pro každou oblast popisu je předepsán hlavní pramen popisu. Pokud informaci nenajdeme v hlavním popisu a najdeme ji jinde, uvedeme ji v hranatých závorkách.

1. Název a údaje o odpovědnosti > Titulní stránka

2. Vydání > Titulní stránka, preliminária, tiráž

4. Nakladatelské údaje > Titulní stránka, preliminária, tiráž

5. Fyzický popis > Celá publikace

6. Edice > Celá publikace

7. Poznámky > Jakýkoliv zdroj

8. Standardní číslo > Jakýkoliv zdroj

==50. Jaký je rozdíl mezi vylučovacím a přidružovacím odkazem?==
Vylučovací odkaz: (viz)
Odkaz alternativního znění jména autora nebo unifikovaného názvu, jež nebylo použito pro hlavní záhlaví na autoritní formu daného jména nebo názvu.Může se jednat o odkaz, který přivádí uživatele k heslu, jež nebylo použito, ale pod kterým by se mohla daná problematika také skrývat.

Přidružovací odkaz: (viz též)
Upozorňuje uživatele jmenného katalogu pod jakým záhlavím mohou být nalezena díla téhož autora, má-li dvě bibliografické identity (např. pseudonym).
V předmětovém katalogu upozorňuje uživatele na tématicky příbuzné dokumenty

==51. Čím se zabývá identifikační (jmenný) popis?==
Je to část bibliografického záznamu, která se zabývá tvorbou bibliografického popisu , jmenných selekčních údajů (záhlaví) a tím i souvisejících jmenných a názvových autorit

==52. Čím se zabývá věcný popis?==
Zabývá se pořádáním informací, při kterém jsou informace získané obsahovou analýzou dokumentu vyjádřeny pomocí pořádacích znaků věcných selekčních jazyků.

==53. Základní rozdělení selekčních jazyků a jejich stručná charakteristika.==
1) Podle typu zpřístupňovaných dokumentů na:
Dokumentační – pořádání a ukládání dokumentografických informací (obsahová char. dokumentu).
Faktografické – pořádání a ukládání faktografických informací

2) Podle charakteru zpřístupňovaných informací na:
Identifikační – slouží pro popis formálních charakteristik v bibliog. popisu a jmenné katalogizaci
Věcné – použití při zpracování věcných údajů s cílem umožnit vyhledávání dok. podle obsahu.

Dělí se dále na:

Předmětové selekční jazyky (na bázi přirozeného jazyka)

Systematické selekční jazyky (na bázi umělého jazyka)

Prekoordiované – lexikální jednotky jsou složené (MDT, předmět. hesla).

Postkoordinované – lex. jednotky vyjadřují jednoduché pojmy (tezaurus).

==54. Co je základní myšlenkou studie FRBR (funkční požadavky na bibliografické záznamy)?==
Studie vznikla v roce 1997 z podnětu IFLA. Cílem je jasně definovaný , strukturovaný rámec, uvádějící do souvislostí údaje zaznamenané v bibliografických záznamech a vyhovující potřebám uživatelů těchto záznamů. Dále doporučit základní úroveň funkčnosti pro záznamy vytvořené národními bibliografickými agenturami.

Studie používá metodiku konceptuálního modelování založenou na technice analýzy entit. Zabývá se třemi hlavními prvky:

Entity – klíčové objekty, které jsou předmětem zájmu uživatelů informací
Vztahy mezi různými typy entit
Atributy – důležité vlastnosti entit

Atributy a vztahy jsou mapovány do čtyř obec. uživatelských úloh (najít, identifikovat, vybrat, získat).

==55. Jaký je rozdíl mezi dílem a jeho provedením?==

Dílo je umělecký, vědecky, technický nebo řemeslný výtvor tvůrčí lidské činnosti (abstraktní podoba).

Provedení je fyzická podoba vyjádření díla. Představuje všechny hmotné objekty, které mají stejné vlastnosti pokud jde o intelektuální obsah a fyzickou formu.

==56. Jaké znáte globální identifikátory, používané při popisu bibliografických zdrojů?==

ISBN, ISSN, ISMN, ISRN, SICI, URI
* ISBN = International Standard Book Number [http://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Book_Number (wiki)]
* ISSN = International Standard Serial Number [http://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Serial_Number (wiki)]
* ISMN = International Standard Music Number [http://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Music_Number (wiki)]
* ISRN = International Standard Technical Report Number [http://www.iso.org/iso/catalogue_detail.htm?csnumber=18506 (iso.org)]
* SICI = Serial Item and Contribution Identifiers [http://en.wikipedia.org/wiki/Serial_Item_and_Contribution_Identifier (wiki)] [http://makealink.jstor.org/sici.standard.html (JSTOR)]
* URI = Uniform resource identifier [http://en.wikipedia.org/wiki/Uniform_resource_identifier (wiki)]

Podrobnosti v [http://sigma.nkp.cz/F/EQMA23ADXHPBFKY16YU4I6NNNAKP9R1DJ1K68QH45H3A3UBE2U-47696?func=file&file_name=find-b&local_base=KTD TDKIV].

==57. Jak je zajištěno, že mezinárodní identifikátor (např. ISBN) je globálně jednoznačný - jedinečný?==
Systém ISBN je řízen mezinárodní agenturou ISBN, které podléhají národní agentury ISBN. Ty přidělují novým publikacím ISBN z přidělených bloků čísel a provádějí evidenci těchto publikací.
V ČR funguje národní agentura ISBN při NK ČR.

ISBN je mezinárodní standardní číslo knihy, alfanumerický kód určený pro jednoznačnou identifikaci knižních vydání. Vychází z mezinárodního standardu ISO 2108. Z této alfanumerické struktury lze získat základní informace o původu knihy. Označení je složeno z částí proměnlivé délky, rozdělenými pomlčkami a mezerami.

ISBN-10 – bylo dříve původní deseticiferné.
ISBN-13 – nyní, má o jednu skupinu na začátku navíc a má nyní identickou strukturu jako čárový kód. Takže je takto ISBN na knihách i uvedeno.

Složení ISBN-13:
Na začátku nově přidaný prefix: konstanta 978 nebo 979, který označuje prefix čárového kódu.
Druhou částí je identifikátor skupiny, který popisuje zemi a zeměpisný region.
Třetí částí je identifikace vydavatele knihy pomocí kódu který je jednoznačný.
Čtvrtá část popisuje již konkrétní vydání příslušné knihy u daného vydavatele (max. 6 číslic)
Poslední číslo je kontrolní cifra, která zajišťuje, aby při překlepu nebyla nalezena jiná kniha.

==58. Co znamená tzv. perzistence identifikátoru?==
Identifikátor musí být trvale platný a funkční - nezávislost na lokaci (přesuneme-li objekt na jiné místo webu, identifikátor objektu by měl zůstat nezměněn) a směrovatelnost (zadáme-li identifikátor do webového prohlížeče, infrastruktura webu by nás měla automaticky nasměrovat na příslušný objekt, ať se nachází v rámci globální sítě kdekoliv.

==59. Jaké moduly integrovaných knihovnických informačních systémů znáte a jaké funkce plní?==
Dělí se do modulů podle funkcí:

- Katalog – data o dokumentech (OPAC, bibliografický popis, jednotky)

- Výpůjční modul – data o uživatelích, výpůjčkách a peň. trans. (výpůjčky, MVS, správa studoven)

- Akvizice – data o dodavatelích objednávkách, fakturách, rozpočtech (evidence, správa seriálů, výměna publikací).

- Správa systému – data o účtech, o nastavení systému, …

Zpravidla obsahuje i nástroje pro zapojení do sítě knihoven a r komunikaci s externími zdroji.

==60. Co obnáší proces automatizace v knihovnách?==
Jde o proces, při němž se vytváří struktury a formy záznamu dokumentu pomocí počítačových technologií a to podle typu zpracovaného dokumentu, účelu využití takového záznamu, úrovně podle typu popisné jednotky a použitého nosiče záznamu.
Výsledkem takovéhoto zpracování jsou elektronické katalogy, bibliografické databáze, …
V počátcích automatizace též tištěné katalogy, bibliografie a tištěné katalogizační lístky.

Automatické zpracování informací – proces zpracování informací pomocí informačních technologií. Zahrnující sběr, ukládání, třídění, propojování, editování,vyhledávání, zobrazování informací, …

==61. Jaké integrované knihovnické systémy znáte?==
Lanius, Clavius, Aleph, Koniáš, Daimon, Verbis, KP_Sys, KP-Win, Voyager, Advanced rapid library

==62. Jaké znáte formy knihovních katalogů? (podle používané technologie)==
Svazkový – tištěná kniha, uzavřený, nebo za určité období

Lístkový – kartónové lístky (75x125 mm) – mezinárodní, 105x 150 – standardizovaný

Elektronický – počítačová databáze, součást integrovaného knihovnického systému

Online – OPAC (na síti)

==63. Uveďte druhy knihovních katalogů podle způsobu jejich uspořádání.==
* '''Katalog jmenný''' - záznamy jsou uspořádány podle příjmení autora, korporace, prvního slova z názvu (není-li autor)
* '''Katalog věcný''' - ''systematický'' - záznamy uspořádány podle oborů, znaků MDT / ''předmětový'' - uspořádání podle předmětových hesel
* '''Katalog názvový''' - záznamy seřazeny podle názvů dokumentů
* '''Katalog slovníkový (křížový)''' - řazení podle klíčových slov
* '''Katalog místní''' - záznamy uspořádány podle signatur

==64. Uveďte druhy knihovních katalogů podle rozsahu fondů, které popisují.==
* '''Generální katalog''' - obsahuje záznamy fondu celé knihovny
* '''Speciální katalog''' - obsahuje záznamy pouze části fondu dané knihovny, např. pouze AV dokumenty
* '''Souborný katalog''' - obsahuje záznamy z fondů více knihoven (např. Souborný katalog ČR je příkladem elektronického souborného katalogu)
* '''Virtuální katalog''' - umožňuje prohledání katalogů online a slučování jejich výsledků

==65. Co je hlavním znakem katalogu narozdíl třeba od bibliografie?==
*'''Katalog''' obsahuje záznamy o dokumentech, které daná knihovna vlastní. Na katalogizačním záznamu by neměly chybět lokační údaje (signatura).
* '''Bibliografie''' informuje o existenci dokumentů, není vázaná na konkrétní instituci. Bibliografický záznam proto lokační údaje neobsahuje a také obvykle bývá rozsáhlejší než katalogizační.

==66. Uveďte hlavní funkce knihovního katalogu.==
* '''bibliografická''' (indikativní) - informuje o existenci primárních dokumentů
* '''rešeršní''' (selekční) - vyhledávání záznamů dokumentů
* '''lokační''' - umožňuje zjistit, kde nalezené zdroje jsou a jsou-li dostupné a jak
* '''evidenční''' - eviduje dokumenty (tj. majetek) knihovny
* '''kolokační''' - zajištění toho, aby se záznamy, které spolu nějakým zpúsobem souvisejí, vyskytovaly blízko sebe (např. díla jednoho autora)
* '''identifikační''' (popisná) - umožňuje zjistit, o jaký dokument se jedná a odlišit ho od ostatních
* '''propagační''' - nabízí obsah sbírek knihovny

==67. Vysvětlete termín "kolokační funkce" katalogu.==
* kolokační funkce katalogu zajišťuje, aby se dokumenty, které spolu nějakým způsobem souvisejí, vyskytovaly blízko sebe, např. díla jednoho autora, různá vydání stejného díla

==68. Co znamená termín "navigace" v katalogu?==
Znamená to NAVIGOVAT UŽIVATELE KATALOGU (prostřednictvím logického uspořádání bibliografických informací a jasnou prezentací způsobu, jak se v katalogu pohybovat, včetně prezentace vztahu mezi díly, vyjádřeními, manifestacemi a jednotkami).

==69. Co znamená termín OPAC?==
* OPAC = Online public access catalog
* veřejně dostupný elektronický katalog dokumentů nacházejících se v knihovně
* vyhledávání v OPACu jednoduché nebo pokročilé
* možnost listování v rejstřících
* řada knihoven přidává do svého OPACu náhledy obálek dokumentů či nabízí uživatelům možnost přidávat recenze dokumentů
* standartně bývá součástí přístup do čtenářského konta, možnost rezervace nebo prolongace dokumentu

==70. Jaké jiné další funkce poskytuje OPAC katalog oproti klasickým např. lístkovým katalogům?==
* složitější vyhledávání záznamů na základě kombinování dotazů
* prohlížení rejstříků v rámci vyhledávání (rejstřík autorů, klíčových slov)
* možnost volby vyhledávání v celém fondu knihovny nebo pouze ve vybrané části
* možnost zjištění, zda je nebo není dokument momentálně vypůjčený (popř. datum, kdy by měl být čtenářem vrácen)
* možnost rezervace nebo prodloužení (prolongace) dokumentu
* možnost bezprostřední aktualizace záznamu knihovníkem (přidání či oprava údajů) prostřednictvím příslušného knihovního programu
* možnost vkládání náhledů obálek, přidávání recenzí
* propojení s jinými databázemi či službami
* možnost zobrazení vybraného záznamu v různých formátech (katalogizační záznam, citace, záznam ve formátu MARC21, UNIMARC či ISBD
* možnost tisku vyfiltrovaného záznamu
* přístup do čtenářského konta
* knihovny mohou využít objednávky MVS přes online katalog

==71. Jaké výhody přinesly elektronické katalogy oproti klasickým papírovým?==
* přístup ke katalogu neomezenému počtu uživatelů ve stejný čas
* přístup 24 hodin denně
* nemusím být v knihovně
* možnost vyhledávat dokument podle nejrůznějších kritérií (autor, název, jazyk dokumentu, roku vydání, nakladatele, klíčových slov)
* možnost sdílení záznamů
* rychlejší a pohodlnější vyhledávání

==72. Jak se nazývá proces převodu lístkového katalogu do elektronické podoby?==
Retrospektivní konverze.

==73. Co představuje termín "bibliomining"?==
Bibliomining souvisí s pojmem data mining = těžba dat. Ve spojení s biblio znamená těžba informací z knihovny a jejích katalogů, tzv. čtení mezi řádky (návštěvnost, obliba knížek, přelidněnost v závislosti na otevírací době, denní hodině…)

==74. Co vyjadřuje označení "Library 2.0"?==
Tento pojem souvisí s pojmem Web 2.0. Library 2.0 je podle mnohých názorů spojením klasické knihovny a technologií Web 2.0 + Business 2.0 = Library 2.0

Charakteristika: Zapojení uživatele do vytváření a implementace služeb knihovny pomocí tech. W2.

Library 2.0 není uzavřený koncept což knihovnu vede k potřebě k neustále reakci na potřeby uživatelů (vylepšování stávajících služeb právě za pomoci uživatelů).
Hlavní myšlenka tedy je vytvoření takové knihovny, která by byla adekvátní potřebám uživatelů a dokázala by se jim nejen jednorázově přizpůsobit, ale hlavně neustále reagovat na změny jejich potřeb a přání. Taková knihovna by ve svých službách, které nabízí, používala technologie W2.
Přístup do knihoven pomocí webového OPACu je dnes již zavedeným standardem. Ovšem kdyby se tato služba propojila s RSS kanály a s možností uživatelů hodnotit a přidávat své názory na jednotlivé tituly, knihovní služby by pak nabraly úplně jiné podoby.

==75. Uveďte příklad "de iure" standardu a "de facto" standardu a jaký je mezi nimi rozdíl.==
De uire standardy vytváří obvykle komise expertů pověřená nějakou organizací, nejlépe standardizační (např. ISBN).

De facto standardy vychází z praxe. Určité řešení se ujme a rozšíří, protože z něj vyplývají určité výhody (mp3).

==76. Uveďte důvody používání standardů.==
* Standardy vytvářejí vzor řešení určitého problému, tudíž problém není nutné řešit vždy znovu. Tím se šetří čas i prostředky.
* Pokud se problémy řeší pomocí stejného standardu, povaha výsledků je stejná, a tak je možné je sdílet nebo používat stejným způsobem.

==77. Jmenujte nejdůležitější světové a české standardizační organizace.==
'''ISO '''
* Mezinárodní organizace pro normalizaci
* International Organization for Standardization
* založeno 1947, sídlo v Ženevě
* světová federace národních normalizačních organizací
* členem ISO je Český normalizační institut
* zabývá se tvorbou mezinárodních norem ve všech oblastech mimo elektrotechniky

'''ANSI'''
* The American National Standards Institute
* založeno 1919, současný název od roku 1969, sídlo ve Washingtonu
* americká standardizační organizace
* vytváří průmyslové standardy v USA
* je členem ISO

'''NISO'''
* National Information Standards Organization
* americká standardizační organizace
* založeno 1939, současný název od roku 1984
* vyvíjí standardy týkající se informačních technologií (v oblasti knihovnictví jsou to např. ISSN, Z39.50, Dublin Core, ...)

'''CEN'''
* European Committee for Standardization
* Evropský výbor pro normalizaci
* produkuje European Standards - EN
* má 30 národních členů, členy CEN jsou národní normalizační organizace ze 30 evropských zemí
* za ČR je členem Český normalizační institut (ČNI)

'''ČNI'''
* Český normalizační institut
* spravuje české národní standardy
* je zodpovědný za tvorbu českých technických norem
* založen roku 1922, současný název od roku 2005, dříve název ČSNI

'''W3C'''
* World Wide Web Consortium
* mezinárodní konsorcium
* založeno roku 1994
* vytváří webové standardy a doporučení pro World Wide Web (např. HTML - Hypertext Markup Language, CSS - Cascading Style Sheets)
* konsorciu předsedá jeho zakladatel Tim Berners-Lee

'''IETF'''
* The Internet Engineering Task Force
* zabývá se problematikou Internetu
* publikuje Internet Drafts a RFC (Requests for Comments)

'''ALA'''
* The American Library Association
* spravuje a vydává AACR

'''JSC'''
* Joint Steering Committee for Revision of AACR
* z pověření ALA vyvíjí a udržuje AACR

'''MARBI'''
* Machine Readable Bibliographic Information Committee
* z pověření ALA vyvíjí a udržuje MARC

'''IFLA'''
* International Federation of Library Associations and Institutions
* Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí
* světové nevládní knihovnické společenství, které ovlivňuje a usměrňuje rozvoj knihovnictví na celém světě
* založena v roce 1922 ve skotském Edinburghu
* vedení IFLA sídlí v Haagu v Královské knihovně (Nizozemsko)
* spravuje UNIMARC
* IFLA doporučení: FRBR (Functional Requirements for Bibliographic Record, Funkční požadavky na bibliografický záznam)

'''NK ČR'''
* Národní knihovna České republiky
* určuje knihovní standardy v ČR
* překládá mezinárodní standardy

==78. Jmenujte jednu mezinárodní a jednu americkou organizaci sdružující knihovny.==
americká organizace:
'''ALA''' - The American Library Associations

mezinárodní organizace:
'''IFLA''' - Internation Federation of Library Associations and Institutions

==79. Která organizace má v ČR na starosti standardizaci v knihovnictví?==
'''Národní knihovna ČR'''
* určuje knihovnické standardy v ČR
* překládá mezinárodní standardy a vydává je

==80. Která organizace vyvíjí MARC formáty?==
'''MARBI'''
* Machine Readable Bibliographic Information Committee
* z pověření ALA vyvíjí a udržuje MARC

==81. Jaké jsou výhody jazyka XML při strukturování dat?==
* textový formát, nezávislý na prostředí
* odděluje popis struktury od prezentace
* DTD (Document Type Definition) je možné sdílet v rámci skupin uživatelů
* standard je otevřený - bez licencí
* a je podporovaný komerčními i volnými aplikacemi

==82. Jaké jsou výhody a nevýhody standardizace?==
''Výhody'':
* Standardy vytvářejí vzor řešení určitého problému, tudíž problém není nutné řešit vždy znovu. Tím se šetří čas i prostředky.
* Pokud se problémy řeší pomocí stejného standardu, povaha výsledků je stejná, a tak je možné je sdílet nebo používat stejným způsobem.
''Nevýhody'':
* Standardizace omezuje uživatele na předem dané postupy a případy dané standardem, standardizací není možné postihnout všechny možné případy.
* Vývoj a udržování standardu vyžaduje financování: Někdo je musí hradit (firmy, státy, sdružení). Standardy mohou být předmětem patentů a za jejich používání je nutné platit licenční poplatky. Úspěšnost standardu roste s tím, kolik se do něho investuje prostředků.

==83. Co znamená termín "blog"?==
* blog je '''webová aplikace''' na jedné webové stránce obsahující příspěvky uživatelů (tzv. '''blogerů''')
* jsou to internetové deníky obsahující články a reakce na ně
* umožňují veřejné vyjádření názoru kohokoliv
* příspěvky bývají nejčastěji řazeny chronologicky, nejnovější nahoře
* možnost přidávání komentářů k jednotlivým příspěvkům
* výhodou je jednoduchá tvorba a užívání
* blogy jsou jednou z technologií Web 2.0

==84. V čem spočívá princip "wiki"?==

* Wiki je technologie umožňující vytvářet dokumenty pomocí jednoduchého značkovacího jazyka za použití webového prohlížeče.

* Výhodou je snadné vytváření a aktualizace wiki stránek.

* Většina systémů wiki je otevřena veřejnosti, uživatelé mohou libovolně vkládat či upravovat texty.

* Název wiki pochází z havajštiny (rychlý).

* Příkladem je Wikipedia.

==85. Co znamená termín "social bookmarking"?==

* Social bookmarking je jednou z technologií Webu 2.0.

* Jedná se o vzájemné sdílení zajímavých odkazů (např. článků, videí, webových stránek atd.) v prostředí Internetu.

* Uživatel Internetu najde velmi zajímavý článek či webovou stránku a podělí se o ni s ostatními lidmi na Internetu. K tomuto účelu slouží specializované servery, u nás například '''linkuj.cz''' nebo '''jagg.cz'''. Tyto servery umožní daný článek zalinkovat a tím jej nasdílet s ostatními uživateli.

*Zajímavé odkazy se nemusí jen linkovat, ale uživatel může tyto servery jen navštěvovat a sledovat, co se nového (podle ostatních uživatelů zajímavého) na Internetu objevilo.

==86. Co znamená termín "tagging"?==

* tagging = tagování

* Tagging označuje přiřazování klíčových slov k souborům na webu přímo uživatelem.

* Jedná se o technologii Web 2.0.

* Tagy slouží k označování internetového obsahu a jsou důležitou složkou spoluvytváření obsahu Internetu. Jedná se o jednoduchá slova, kterými mohou uživatelé popisovat různý webový obsah.

* Jedním z užitečných navigačních prvků, které vytváří samotní uživatelé, je tzv. Tag cloud. Jde o seznam odkazů umístěných na jedné stránce, přičemž každý z nich může být zobrazen jinou velikostí fontu. Velikost fontu u jednotlivých odkazů je ovlivněna popularitou jednotlivých odkazů. Tím se rozumí jak často (tedy kolik uživatelů) na daný odkaz klikne. Čím je odkaz populárnější tím větším fontem se zobrazuje a naopak.

* V praxi si Tag cloud můžete prohlédnout na '''torrentz.com''' nebo '''del.icio.us'''.

* Podrobný článek o taggování naleznete zde [[http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Tagging]].

==87. Co znamená a jaký je princip RSS?==

* RSS (Really Simple Syndication) je nástroj, který slouží ke snadnému stahování informací o novinkách a změnách na uživatelem vybraném webu ve formátu XML.

* K použití informací z RSS zdrojů slouží specializované programy, tzv. '''RSS čtečky'''.

* Díky RSS nemusí uživatel navštěvovat své oblíbené servery, zda na nich není nějaký nový článek, ale stačí mít zapnutou RSS čtečku, která servery navštíví za uživatele a ihned ho upozorní na veškeré změny.

==88. Co je to "podcast"?==

* Podcasting je metoda šíření informací, kterou v roce 2004 vymyslel Adam Curry.

* Jedná se v podstatě o způsob, jak si automaticky stahovat internetové zvukové záznamy do svého počítače či přenosného kapesního přehrávače jako je iPod.

* Hlavní přínosem je, že si uživatel nemusí kontrolovat, kdy se bude vysílat jeho oblíbený pořad. Specializovaný program (např. Juice) stáhne vybraný pořad přímo do počítače a uživatel si jej může kdykoliv zpětně přehrát či si jej stáhnout.

* Podcast může být nejen pořad, ale i jakýkoliv příspěvek převedený do digitálního zvukového formátu.

* Název podcasting vznikl spojením slov iPod a broadcasting (vysílání).

==89. Co je "instant messaging"?==

* Instant messaging je internetová služba, která pomocí specializovaných programů umožňuje komunikaci v reálném čase s jinými lidmi na síti.

* Pomocí Instant messaging komunikátorů je možné posílat textové zprávy, soubory různých typů (textové, zvukové, video), komunikovat hlasově prostřednictvím mikrofonu nebo audiovizuálně pomocí webkamery, vytvářet seznamy svých známých (možnost poznat, kdo z nich je právě online).

==90. Jak mohou technologie Web 2.0 přispět k rozvoji knihoven a jejich služeb?==
* SOPAC = social OPAC – nová verze katalogů umožňující propojení se sociálními sítěmi a tak větší propojení s uživateli (hodnocení, komentáře, tagging,...)
* aplikace dalších technologií do katalogu: pokročilé formy vyhledávání, našeptáváče, fazetové vyhledávání, dotazy v přirozeném jazyce, RSS, obsahy a obálky knih, propojování na e-zdroje
* blogy: mohou doplňovat webovou prezentaci knihovny, umožňují komunikaci s uživateli, informují o novinkách a dění v knihovně, poskytují různé návody či tipy spojené s knihovnou, vyhledáváním, využíváním zdrojů apod.
* technologie webu 2.0 umožňují reagovat na změny a měnící se potřeby uživatelů, rozvoj umožňují otevřenost, snadnost použití, inovační přístup, participaci uživatelů

==91. Co si představíte pod termínem "katalogizační pravidla" nebo "katalogizační instrukce"?==
Katalogizační pravidla jsou určena pro tvorbu katalogů a jiných soupisů v univerzálních knihovnách všech velikostí.

Je to souhrn metodických pokynů, který umožňuje jednoznačně řešit problémy katalogizace. Tedy co a jak zapisovat.

==92. Jmenujte v současnosti používaná katalogizační pravidla v ČR.==
* AACR2 (Anglo-americká katalogizační pravidla, 2. revidované vydání)
* [http://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Bibliographic_Description ISBD] (Mezinárodní standardní bibliografický popis)

==93. Jaký je v hlavních bodech postup při popisu zdrojů podle AACR2R?==
# popsat fyzický předmět
# zvolit hlavní a vedlejší záhlaví
# stanovit správnou formu jmen v záhlavích
# provést odkazy na odlišné formy jmen

==94. Čím se zabývá prvních 12 kapitol AACR2R?==
Všeobecnými pravidly popisu u jednotlivých typů dokumentů:
# Všeobecná pravidla popisu
# Knihy, brožury a jednolistové tisky
# Kartografické dokumenty
# Rukopisy (včetně rukopisných sbírek)
# Hudebniny
# Zvukové dokumenty
# Filmy a videozáznamy
# Grafické dokumenty
# Elektronické zdroje
# Trojrozměrné dokumenty
# Mikrodokumenty
# Seriály

==95. Jakými hlavními typy identifikačních selekčních údajů (záhlaví) se zabývají AACR2?==
* Popis pod individuálním autorem
::individuální autor je osoba s hlavní odpovědností za vytvoření intelektuálního nebo uměleckého obsahu díla
* Popis pod korporací
::korporace je organizace nebo skupina osob, identifikovaná svým vlastním jménem, která jedná nebo může jednat jako celek
* Popis pod názvem, příp. unifikovaným názvem
::unifikovaný název je název, jímž je dílo identifikováno pro katalogizační účely,
::nebo název použitý k rozlišení záhlaví pro jedno dílo od záhlaví pro dílo odlišné
::nebo konvenční skupinový název použitý pro uspořádání publikací (jednoho autora,...) obsahujících řadu prací nebo výtahy atd. z několika prací (např. sebraná díla,...)

==96. Uveďte příklady hlavních pramenů popisu pro knihu podle AACR2R.==
* Titulní stránka
* Preliminária = titulní stránka, rub titulního listu, všechny stránky přecházející titulní stránce a obal
* Tiráž
* Celá popisná jednotka
* Jakýkoli pramen

==97. Čím se liší tzv. unifikovaný název od hlavního názvu bibliografického zdroje (třeba knihy)?==
Unifikovaný název slouží k identifikaci jednotky pro katalogizační účely, název bibliografického zdroje může být stejný u více zdrojů, unifikovaný název slouží k upřesnění, o který zdroj se jedná (do kulatých závorek připojí např. název vydávající korporace nebo jiné rozlišující údaje).

==98. Uveďte jaké znáte oblasti popisných údajů (je jich 8), které jsou specifikovány v ISBD.==
* '''Oblast údajů o názvu a odpovědnosti''': hlavní název, obecné označení druhu dokumentu, souběžný název, ostatní informace o názvu, údaje o odpovědnosti.
* '''Oblast údajů o vydání''': údaj o vydání, souběžný údaj o vydání, údaje o odpovědnosti vztažené k vydání, další údaje o vydání, …
* '''Oblast specifických údajů o materiálu nebo typu publikace'''
* '''Oblast údajů o publikaci, distribuci atd.''': místo publikace, distribuce atd., název nakladatele, distributora, funkce distributora, datum publikace, distribuce atd., místo výroby, název výrobce a datum výroby.
* '''Oblast údajů fyzického popisu''': specifické označení materiálu a rozsahu, ostatní fyzické detaily, rozměry, doprovodný materiál.
* '''Oblast údajů o edici''': hlavní název edice, souběžný název edice, další údaje o názvu edice, údaje o odpovědnosti vztažené k edici, ISSN edice, číslování v rámci edice.
* '''Oblast poznámek'''
* '''Oblast standardních čísel a údajů o dostupnosti''': standardní číslo, klíčový název, údaje o dostupnosti nebo ceně.

==99. Jaké hlavní údaje se uvádí v oblasti údajů o publikaci podle ISBD (nebo i AACR2)?==
''ISBD'': místo publikace, distribuce atd., název nakladatele, distributora, funkce distributora, datum publikace, distribuce atd., místo výroby, název výrobce a datum výroby

''AACR2'': místo a datum vydání, distribuce, jméno nakladatele, distributora

==100. Jaké popisné údaje se podle vás uvádí v oblasti údajů fyzického popisu podle ISBD nebo AACR2?==
''ISBD'': specifické označení materiálu a rozsahu, ostatní fyzické detaily, rozměry, doprovodný materiál

''AACR2'': rozsah fyzické jednotky (pro knihy stránkování), další fyzické údaje (ilustrace …), rozměr, doprovodný materiál

==101. K čemu slouží tzv. "interpunkce" v bibliografickém záznamu a čím je určena?==
Interpunkce má zajistit směnitelnost záznamů mezi různými zdroji a usnadnit interpretaci bibliografických záznamů, pokud interpret nerozumí jazyku popisu.

Využívají se tato interpunkční znaménka: dvojtečky, středníky, lomítka, pomlčky, čárky a tečky.

==102. Je nějak určeno pořadí popisných údajů v bibliografickém záznamu podle ISBD a proč?==
Ano, pořadí je přesně určeno, společně s interpunkcí má zajistit směnitelnost záznamů mezi různými zdroji a usnadnit interpretaci bibliografických záznamů, pokud interpret nerozumí jazyku popisu.

==103. Co znamená, když řekneme o bibliografickém záznamu, že je v určitém "formátu"? Jinak řečeno co znamená "formát bibliografického záznamu"?==
Formát určuje strukturu zápisu bibliografického záznamu, určuje tedy '''kam''' dané informace zapisovat. Nezabývá se prezentací (vzhledem) textu.

==104. Jaké znáte formáty (standardy) pro komunikaci bibliografických záznamů?==
MARC21, UNIMARC, MARCXML, Dublin Core, MODS, XOBIS

==105. Srovnejte komunikační formáty MARC s formáty založenými na XML. Výhody/nevýhody.==
Formáty založené na XML umožňují navázání na nové technologie, nicméně stále vycházejí z osvědčených metod a postupů – z MARCu.

Vyjádření dat ve formátu MARC pomocí XML je nejjednodušší způsob, jak s nimi pracovat. Hlavními výhodami práce s XML je velké množství SW aplikací a možnost použití XSLT stylesheets pro převod do jiných formátů.

==106. Porovnejte formáty MARC a Dublin Core, jaké jsou zásadní rozdíly, výhody, nevýhody?==
Dublin Core umožňuje vyhledávání elektronických zdrojů, jeho výhody jsou: jednoduchost, sémantická interoperabilita, mezinárodní podpora, rozšiřitelnost a modifikovatelnost.

==107. Co je definováno ve formátech MARC?==
UNIMARC – má jen formát pro bibliografická data

MARC21 formáty jsou definovány pro pět typů dat:

- Format for Biblographic Data – bibliografická data

- Format for Holdings Data – to, co knihovna vlastní

- Format for Autority Data – záhlaví – autor a údaje o něm

- Format for Classification Data – klasifikační data

- Format for Community Information – záznamy o knihovnách

==108. Co je principem standardu MARC? Jak se člení a označují data záznamu?==

- MARC = MAchine Readable Cataloguing
- Standard pro reprezentaci a komunikaci (výměnu) bibliografických a souvisejících informací ve strojem čitelné podobě

Záznam se dělí na tři úrovně:
- Struktura záznamu – je dána standardy ANSI Z39.2 a ISO 2709
- Označení obsahu – kódy a konvence, které dále identifikují a dále charakterizují obsah záznamu
- Obsah většiny datových elementů je určen mimo standardy MARC, jako jsou AACR, LCSH, …

Princip:
- Data se člení do polí a podpolí označených pomocí tagů
- Pole mohou mít pevnou nebo proměnlivou délku
- Pole s pevnou délkou obsahují kódované údaje
- Poli mohou předcházet dva identifikátory, které zpřesňují význam obsahu

Hodnoty tagů a jednotlivých polí, podpolí, určuje konkrétní verze formátu MARC, většinou národní.

==109. V čem se obecně liší různé verze formátu MARC, např. MARC21 a UNIMARC?==

* V MARC21 je '''interpunkce''' součástí dat, v UNIMARC se generuje až při zobrazení (srov. pole 245 resp. 200),
* UNIMARC má tzv. vyšší '''granularitu''' údajů - je podrobněji strukturovaný (srov. pole 100 resp. 700).

http://kisk.phil.muni.cz/vikba10/marc.htm

==110. Stručně charakterizujte bibliografický standard MODS.==

* MODS – Metadata Object Description Schema) – schéma pro popis objektu metadaty.
* Tento formát byl vytvořen Library of Congress především pro použití v knihovnických appl..
* Obsahuje vybrané prvky z MARC21, které jsou však jinak strukturované a uspořádané.
* Záměrem je jednodušší formát než MARC21, ale stále dostatečně strukturovaný.

[http://www.loc.gov/standards/mods/mods-overview.html MODS: Uses and Features]

==111. Stručně charakterizujte formát Dublin Core.==

- Standard pro netafatový popis digitálních objektů často vyjadřovaný prostřednictvím XML.
- Název vychází z města Dublin v USA – konference na které byl vytvořen.
- Záměrem je usnadnit vyhledávání elektronických zdrojů.
- Standard obsahuje základní sadu 16ti prvků (název, tvůrce, předmět, popis, …) z nichž žádný není povinný
- Původně byl vytvořen jako popis zdrojů na www sestavený přímo autorem. Pak ale zaujal instituce, které se zabývají formálním zpracováním zdrojů (knihovny, vládní agentury, …).
- Struktura Dublin Core se v současnosti používá ve 20 zemích a nové stále přibývají. 
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core Wikipedia]

==112. K čemu se používá protokol Z39.50?==

- Protokol založený na architektuře server – klient, který je určený pro vyhledávání a získávání informací ze vzdálených databází (je určený pro heterogenní prostředí – různé systémy).
- Tento protokol definuje komunikační jazyk (Z-jazyk) a způsob kódování přenášených údajů.
- Není závislý na platformě ani systému.
- Použitý standard v knihovnictví.

Protokol umožňuje: Vyhledávání, update údajů, předávání a přebírání (upload a download),

Při komunikaci nastávají problémy s různými verzemi a různými profily (soubory funkcí, které jsou implementovány).
Implementace protokolu - konkrétní realizace pro konkrétní systém (databázi) a platformu, která může zahrnovat jen určitou podmnožinu funkcí (např. jen vyhledávání, ne update) 
[http://ikaros.cz/z3950 Vývoj protokolu Z39.50]

Vypracované otázky k testu VIKBA10

2013-02-06T13:03:38Z

Obby: /* 112. K čemu se používá protokol Z39.50? */

* Na tuto stránku můžete vkládat vypracované odpovědi.
* Veškeré otázky jsou záměrně na jedné stránce, aby bylo snažší vytisknout si vypracovaný test a učit se z něj. Pokud však máte pocit, že je dané téma příliš široké, založte pro otázku samostatnou stránku a odkažte na ní.
* Využijte všech možností wiki systému! '''Vkládejte, editujte,opravujte diskutujte.'''

==1. Co znamená pojem "šedá literatura"?==

* Označována také jako nekonvenční.
* Jedná se především o literaturu, která '''není běžně k dostání v knihkupectvích. '''Je '''vydávána omezeně''' pro speciální potřeby různých institucí.
* Uchovává se především v archivech.

'''Mezi šedou literaturu patří:''' diplomové práce, disertační práce, zprávy z konferencí, technické zprávy výzkumné práce, speciální analýzy, technické zprávy, firemní informace, výroční zprávy, patenty …

==2. Co mají společného nebo rozdílného pojmy "edice", "edition", "series" a "vydání"?==

'''EDICE a SERIES'''

* "edice" a "series" '''znamenají to samé'''

* je to skupina samostatných popisných jednotek, které mají společné to, že každá má navíc ke svému vlastnímu názvu ještě '''společný název celku'''

* jednotlivé jednotky '''mohou ale nemusí být číslovány'''

* jsou '''postupně vydávané''' stejným nakladatelem a ve stejné úpravě

* není nám předem známo, kolik dokumentů v rámci edice bude vydáno

* příklad edic:

Nakladatelství Lidové noviny - edice Utváření Evropy

Mladá fronta - edice Kolumbus

Albatros - Knihy odvahy a dobrodružství

'''VYDÁNÍ a EDITION'''

* "vydání" a "edition" také '''znamenají to samé'''

* vydání vycházejí ze '''společného originálu''', ale mohou být doplněné, přepracované či aktualizované

==3. Jaký je rozdíl mezi monografií a seriálem?==

* hlavní rozdíl spočívá v tom, že monografie je vydávaná buď jako jedna část (kniha) nebo je rozdělena do několika částí (svazků), ale tento '''počet částí je vždy konečný'''. Zatímco seriál má '''nestanovený počet částí a ty jsou vydávány postupně'''

* příkladem monografie může být '''Slovník spisovného jazyka českého''', který vyšel postupně během roku 1989 v nakladatelství Academia celkem v osmi svazcích (1. svazek: A-G, 2. svazek: H-L, atd.)

* jednotlivé části monografie mohou být vydávány buď '''současně''' nebo '''postupně'''

* příkladem seriálu jsou časopisy (i elektronické), deníky, výroční zprávy

* seriál je pokračující zdroj, '''postupně''' vydávaný po jednotlivých částech, obvykle číslovaný a bez předem stanovené doby ukončení (není stanoveno, kolik bude mít částí/čísel)

* jednotlivá část (číslo) seriálu může či nemusí mít svůj vlastní název

==4. Co je to "edice"?==

* je to skupina samostatných popisných jednotek, které mají společné to, že každá má navíc ke svému vlastnímu názvu ještě '''společný název celku'''

* jednotlivé jednotky '''mohou ale nemusí být číslovány'''

* jsou '''postupně vydávané''' stejným nakladatelem a ve stejné úpravě

* není nám předem známo, kolik dokumentů v rámci edice bude vydáno

* příklad edic:

Nakladatelství Lidové noviny - edice Utváření Evropy

Mladá fronta - edice Kolumbus

Albatros - edice Knihy odvahy a dobrodružství

==5. Uveďte důležitou vlastnost digitálních dokumentů, která zásadně mění způsob nakládání s těmito dokumenty (oproti klasickým analogovým) především z hlediska autorských práv.==

Hlavním rozdílem digitálních dokumentů oproti analogovým je, že digitální dokumenty mohou být kopírovány velice jednoduše ve stejné kvalitě takovým způsobem, že originál není rozeznatelný.

Autorské právo:
Výhodou digitálních dokumentů je právě skutečnost, že mohou být k dispozici ve stejném okamžiku velkému množství uživatelů bez ohledu na to, jestli je dokument v knihovně nebo ne. Podle autorského zákona je v současné době vystavit a dát uživatelům k dispozici především jen rukopisy a staré tisky (NK ČR).

Základní principy autorského práva:
- Bezúplatná licence – užití, kdy uživatel nemá povinnost platit autorovi odměnu.

- Užití, kde není nutný souhlas autora, ale kde musí uživatel autorovi platit odměnu za užití díla.

- Užití, kdy je nutný výslovný souhlas autora a vyžaduje uzavření lic. smlouvy (dig. distribuce - DB).

Digitální distribuce z pohledu českého práva – Distribuce:

- zpřístupnění na veřejné stránce zcela volně

- zpřístupnění na veřejné stránce s tzv. podmíněným přístupem (zobrazení podmiňuje ID a heslo)

- zaslání dokumentu prostřednictvím elektronické pošty

- zpřístupněním dokumentu konkrétní osobě (ID a heslo) v knihovně (v rámci intranetu)

- převedení dokumentu do el. podoby (digitalizace) a získat tak rozmnoženinu díla v el. podobě

- zpřístupnění díla, nebo kopie prostřednictvím internetu na místě a čase své vlastní volby

==6. S jakými hlavními problémy bychom se setkali, kdybychom se rozhodli převést klasickou knihovnu do její digitální podoby.==
* volba nesprávné technologie - hardware a software
* životnost nosičů (CD přibližně 59 let, kvalitní papír až 1000 let)
* rychlá ztráta záznamů (digitální záznamy zmizí najednou, analogové degradují postupně)
* možnosti hrozeb pro digitální informace = změna nebo smazání obsahu, nefungující nebo zastaralý hardware či software, neplatný formát, destrukce fyzického nosiče

==7. Jaké knihovny tvoří tzv. systém knihoven v ČR podle knihovního zákona?==

* '''Národní knihovna ČR''' - '''Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana''' - '''Moravská zemská knihovna'''

* '''krajské knihovny''' (zřizované orgánem kraje)

* '''základní knihovny''' (zřizované orgánem obce - veřejné knihovny obecní, městské)

* '''specializované knihovny''' (zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění - knihovny technické, lékařské, právnické, muzejní atd., knihovny Akademie věd ČR)

==8. Charakterizujte a u uveďte, čím se od sebe navzájem liší tři hlavní druhy paměťových institucí.==
* '''knihovny''' - především '''zpřístupňují''' informace na hmotných objektech, nové dokumenty získávají v největší míře nákupem
* '''archivy''' - především '''shromažďují a uchovávají''' dokumenty, pro veřejnost mají omezený přístup
* '''muzea''' - zabývají se '''trojrozměrnými objekty''', veřejnosti je zpřístupňují prostřednictvím výstav

Tyto paměťové instituce se tedy liší '''skladbou fondu, mírou a způsobem jeho zpřístupnění'''.

==9. Jaké jsou hlavní funkce všech paměťových institucí?==
* paměťové instituce = knihovny, archivy, muzea
* shromažďují, uspořádávají a zpřístupňují informace uložené na fyzických nebo elektronických objektech

==10. Jaké jsou funkce knihovny?==
* shromažďují, uspořádávají, ochraňují a zpřístupňují informace v dokumentech ze svého vlastního fondu
* zpřístupňují dokumenty formou výpůjček prezenčních nebo absenčních
* zprostředkovávají dokumenty z fondů jiných knihoven prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby (MVS) nebo mezinárodní meziknihovní výpůjční služby(MMVS)
* zprostředkovávají přístup k Internetu
* mají i kulturní a společenskou funkci - pořádají nejrůznější akce

==11. Jakým způsobem přispívají knihovny k rozvoji demokracie?==
Poskytují knihovnické a informační služby obyvatelů za rovných podmínek. Zajišťují občanům rovný přístup ke kulturním hodnotám, informacím a ke vzdělání. Tyto služby jsou poskytovány bez rozdílu všem, nezávisle na původu, náboženství, … Aplikuje se tu zákon o svobodném přístupu k informacím a o ochraně osobních údajů. Zákon č. 257/2001 sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon).

==12. Co umožňuje, aby měly knihovny výjimku z autorského zákona, týkající se bezplatného půjčování dokumentů ze svých fondů?==
Autorský zákon 121/2000 sb.:

§37 – Knihovní licence

(1) Do autorského práva nezasahuje knihovna, archiv, muzeum galerie, škola, vysoká škola a jiné nevýdělečné školské a vzdělávací zařízení

a) zhotoví-li rozmnoženinu díla, které neslouží k přímému nebo nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu účelu, pro své archivní a konzervační potřeby.

(2) Do autorského práva nezasahuje osoba uvedená v odstavci 1, půjčuje-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl, je-li zaplacena odměna, která přísluší autorům od osoby a ve výši stanovené v příloze k tomuto zákonu. Právo na odměnu autor nemá v případě půjčování zveřejněných děl podle tohoto odstavce na místě samém, nebo půjčí-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl školní knihovny a knihovny vysokých škol, NK ČR, MZK, STK, NLK, NPK Komenského, … Parlamentní knihovna ČR.

Knihovny mají výjimku týkající se půjčování knih vyplývající z Listiny základních práv a svobod ČR, že každý bez rozdílu má mít svobodný přístup k informacím.

==13. Uveďte jaké znáte mechanismy, které mohou zajistit vyšší kvalitu (spolehlivost, nestrannost,...) zveřejňovaných informací.==
- odborná kvalifikace autora, jež ho opravňuje k psaní na dané téma

- reputace vydavatele

- datum vydání

- přesnost, spolehlivost a bezchybnost

- šíře i hloubka pokrytí dané problematiky

- objektivita poskytovaných informací s minimem předpojatosti

- aktuálnost zveřejněných informací

==14. Použijete-li přirovnání Internetu ke knihovně. Jaké najdete společné znaky a v čem je toto přirovnání neadekvátní?==
Rozdíly:
- organizace (web jako celek není organizován)

- Internetové vyhledávače většinou spoléhají na jednoduché fulltextové vyhledávání

- řízení vstupu dat – knihovny kontrolují, jak kvalitní informace přijímají do svého fondu

- web není cílen na konkrétní skupinu uživatelů

- krátký poločas rozpadu dokumentů na webu

==15. V čem spočívá rozdíl mezi tzv. povrchovým/hlubokým nebo viditelným/neviditelným webem?==
- hluboký (neviditelný) web je ten, který vyhledávače nedokáží indexovat

- hluboký web je asi 500x větší

- hluboký web nabízí mnohem kvalitnější informace, soustředěné v relativně v malém počtu sídel

- víc než polovina hlubokého webu je v předmětových databázích

- poměr hlubokého a povrchového webu se mění jen nevýrazně

- 95% hlubokého webu je přístupná bez poplatků

- běžně používané vyhledávače neindexují více než 16% povrchového webu.

==16. Co znamená pojem hypertext?==

* hypertext je vazba mezi skupinou textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (tzv. linků)

* odkazuje na jiné informace a umožňuje jejich snadné vyhledávání

* nejznámějším takovým systémem je World Wide Web

* myšlenka hypertextu vznikla v roce 1945, kdy Vannevar Bush v článku „As We May Think“ popsal zařízení Memex, umožňující ukládání informací a jejich vzájemné propojování

==17. Jaké výhody a nevýhody přináší elektronické médium oproti klasickým analogovým?==
Výhody digitální technologie: snadná manipulovatelnost, stlačitelnost, síťovatelnost, transformovatelnost, překlad z jednoho jazyka do druhého za pomoci speciálního software, možnost automatického vyhledávání, nepoměrně méně náročnější na sklady, možnost rychlého přenosu, snadná přenositelnost uložených dat.

Analogové záznamy jsou nepoměrně kvalitnější než digitální – avšak jsou snadno poškoditelná. Proto se používá digitalizace. Na analogová i digitální média však mohou společně negativně působit i další vlivy jako prach, vlhkost, …

==18. Na jaké hlavní prvky (bloky, oddělení) můžeme dekomponovat knihovnu, podíváme-li se na ni jako na systém?==
* '''Studovny'''
* '''Sklady'''
* '''Databáze'''
* '''Výpůjční oddělení'''
* '''Informační oddělení'''
* '''Linka zpracování''', tj. akvizice, popis, adjustace
* '''Management knihovny'''
* '''Počítače''' - přístup do databází knihovny a připojení k Internetu
Každé oddělení má své správce, tj. knihovníky (např. správce skladu, správce studovny).

Schéma knihovny jako systému z přednášky Dr. Ing. Kadlece předmětu Knihovnické systémy a standardy naleznete zde[http://knihomol.phil.muni.cz/vik/vikba10/prednask/knihovna.htm]

1)knihovník
2)dokument
3)uživatel

==19. Co znamená a z čeho se skládá v knihovně tzv. "linka zpracování"?==
Je to systém tří oddělení (činností) v knihovně, kterými projde získaný dokument než je k dispozici uživatelům:

1. '''Akvizice''' - získání dokumentů (koupí, darem, výměnou, povinným výtiskem) a jejich evidence (zápis do přírůstkového seznamu).

2. '''Popis''' - jmenný (tj. popis dokumentu z hlediska toho, co je v ní napsané, jména autorů, korporací,...) a věcný (tj. podle oborů).

3. '''Adjustace''' - dokument se označí štítky, signaturou, zabalí se a následně pošle dál (do skladu, studovny či půjčovny).

==20. K čemu slouží a jaké úkoly plní v knihovně akvizice?==
* Akvizice je činnost, která je zaměřená na zjišťování, výběr a získávání dokumentů do fondu dané knihovny.
* Je důležité brát ohled na funkci knihovny, její zaměření a poslání, obsahovou strukturu jejího fondu a potřeby uživatelů.
* Získání dokumentů je možné koupí, darem, výměnou a u vybraných knihoven také tzv. povinným výtiskem.

==21. Jaké jsou hlavní zdroje získávání dokumentů do knihovny?==

* nákup
* dar
* výměna
* (povinný výtisk) - pouze vybrané knihovny

==22. Jaké základní seznamy musí knihovna vytvářet, k čemu slouží a jaké údaje se v nich uvádí?==

1. '''Přírůstkový seznam''' - je základním seznamem každé knihovny. Zapisují se do něj všechny získané knihovní jednotky (mimo exemplářů periodik). Může být veden jednak v klasické (papírové) podobě či v elektronické.

Musí obsahovat: datum zapsání, přírůstkové číslo, jméno autora, název dokumentu, místo a rok jeho vydání, způsob nabytí.

2. '''Úbytkový seznam''' - je druhým důležitým seznamem v knihovně. Zapisují se do něj odepsané (vyřazené) knihovní jednotky (úbytky) dané knihovny.

Musí obsahovat: datum zapsání, úbytkové číslo, přírůstkové číslo, jméno autora, název dokumentu, místo a rok vydání, důvod odpisu.

==23. Co je "signatura" a k čemu slouží?==

Je to označení alfanumerickým znakem, podle kterého najdeme knihu na regále.

Mají pravidla vytváření, každá knihovna má jiný systém signatur.

==24. Co je "přírůstkové číslo" a k čemu slouží?==

* je to evidenční číslo, pod kterým je zapsána do přírůstkového seznamu každá nová knihovní jednotka

==25. Co je "sigla" a k čemu slouží?==

* sigla je lokační značka knihovny

* užívá se k jednoznačné identifikaci knihovny např. v Souborném katalogu ČR

* i když se stane, že knihovna změní název, sigla zůstává stále stejná

* siglu tvoří kombinace tří abecedních a tří číselných znaků, např. JNG001

* velká písmena na první a druhé pozici mají funkci geografického znaku (odvozeného z běžně užívaných zkratek bývalých okresních měst), velké písmeno na třetí pozici vyjadřuje typ knihovny:

A – ústřední knihovny

B – knihovny ústavu Akademie věd ČR

C – knihovny ostatních ústavů

D – vysokoškolské knihovny

E – knihovny státní správy, veřejných institucí, kulturních, zájmových a společenských institucí, lékařské knihovny zdravotnických zařízení a církevní knihovny

F – knihovny podniků, závodů, projektových organizací a firem

G – veřejné knihovny a školní knihovny

* číselná část je identifikačním číslem té konkrétní knihovny. Skládá se z třímístného čísla od 001 do 999:
čísla od 001 do 499 se používají pro označení knihoven se sídlem v okresním městě
čísla od 500 do 999 označují knihovny sídlící v ostatních místech okresu.
Např.:
JNG001 = Městská knihovna Jablonec nad Nisou
(JN = okres Jablonec nad Nisou, G = veřejná knihovna, 001 = knihovna se sídlem v okresním městě)

* siglu přiděluje Národní knihovna ČR, Oddělení souborných katalogů

==26. Jakým způsobem je ve skladu knihovny zajištěno optimální využití prostoru?==
Knihy se řadí dle rozměrů aby se ušetřilo místo v regálech. Knihy stejných, nebo velmi podobných rozměrů se staví k sobě.

==27. Co znamená termín "stavění fondu" a jaké druhy stavění fondu znáte?==
Je to uspořádání fondu podle určitého systému, který umožňuje zpětné vyhledávání knihovních jednotek a jejich ochranu.

Formátově pořadové stavění – uspořádání dle formátu a přiděleného pořadového čísla. Vícesvazková díla a multiplikáty se řadí vedle sebe.

Formátově přírůstkové stavění – uspořádání dle formátu a přírůstkových čísel bez ohledu na vícesvazková díla a multiplikáty.

Přírůstkově formátové stavění – stavění podle přírůstkových čísel s ohledem na formát a multiplikáty a vícesvazková díla.

Systematicko-formátové stavění – uspořádání podle tříd systematické klasifikace, dále podle formátu a podle pořadových čísel.

==28. Kde a proč se používá formátové stavění fondu?==
Používá se ve skladech depozit z důvodu úspory místa. Knihy stejných nebo velmi podobných rozměrů se staví k sobě.

==29. Kde a proč se používá oborové stavění fondu?==
Oborové – věnované určitému předmětu, jako je lékařství, a opomíjí se všechny další předměty (například právo). Právo se uvádí jen pokud je v souvislosti s lékařstvím (práva pacientů).

Například u technické literatury (kde členění podle autorů není důležité, protože autorem je kolektiv)
Zkrátka umožňuje uživatelům vyhledávat podle oboru jejich zájmu.

==30. Co znamená termín "adjustace knihy" a jaké úkony zahrnuje?==
Je to označení vlastnictví knihovní jednotky evidenčními, ochrannými a identifikačními ukazateli.

Skládá se z fyzického ošetření knihy před vlastním uložením (obalení, polepení signaturou).

Adjustace také spočívá v prověření správnosti faktury a také zaevidování faktury do knihy faktur, která může být vedena ručně, nebo strojově, nebo obojím způsobem (obojí je nejvýhodnější). Na faktuře by měly být uvedeny veškeré důležité údaje: cena, datum podpis, vystavení, splatnost, datum dodání faktury, kdo fakturu vystavil, …

Po kontrole těchto údajů následuje označení vlastnictví dokumentu.

==31. Jaké vlivy působí na degradaci dokumentů v knihovně?==
- Nedodržení klimatických podmínek (vlhkost, teplota, světelné záření, …)

- Nevhodná manipulace a uložení

- Nedostatečná ochrana před biologickými činiteli (živočichové, plísně, …)

- Nedostatečná čistota

- Špatné ovzduší (různé oxidy, …)

==32. Jaká opatření můžeme udělat, abychom zabránili degradaci případně úplnému zničení dokumentů v knihovně?==
- Uložíme dokumenty ve vhodných podmínkách

- Údržbou: očistou, ambulantními opravami, různými konzervačními metodami

- Restaurátorským zásahem

- Šetrnou manipulací

- Prevencí katastrofických událostí

==33. Jaký je smysl prezenční výpůjčky v knihovně?==
Udržet knihy, které mají být po celou dobu k dispozici čtenářům v knihovně právě v prostorách knihovny pro studijní účely. Dále se takto půjčují knihy, které jsou moc cenné nebo drahé a tím se knihovníci snaží je ochránit.

==34. Jaký je rozdíl mezi objednávkou dokumentu a jeho rezervací?==

Objednávka – požadavek na vypůjčení knihovní jednotky, která je momentálně k dispozici, ale nachází se mimo volný výběr (je například ve skladu).

Rezervace – Záznam požadavku uživatele na dokument, který je momentálně vypůjčen

==35. Jak se řeší při půjčování situace, kdy má o dokument zájem ve stejnou dobu víc uživatelů?==
Kniha se půjčí podle toho, kdo si ji dříve zamluví, nebo rezervace. Postupuje se chronologicky.

==36. Jaké rozlišujeme typy výpůjček z hlediska délky výpůjční lhůty?==
Krátkodobá, dlouhodobá, trvalá (depozit), meziknihovní.

==37. Jak souvisí pojem "metadata" s pojmem "bibliografický popis"?==
Metadata – strukturovaná data, která nesou informace o primárních datech. Mají funkci popisnou, selekční a archivační.

Bibliografický popis – obsahuje soubor popisných údajů zaznamenávajících a identifikujících zpracovávaný dokument pomocí osmi oblastí údajů.

Oba tyto pojmy spolu souvisí tím, že nesou informace o primárních datech

==38. Proč se vytváří (k čemu slouží) bibliografické záznamy?==
Soubor údajů o zpracovaném dokumentu. Umožňuje identifikaci dokumentu tím, že představuje v něm uložené dílo, jeho vyjádření, jeho provedení, jeho fyzickou formu, dále umožňuje jeho vyhledání a přístup k němu.

==39. Jaké problémy je nutné řešit při popisu zdrojů?==
- Odkud vzít údaje pro popis

- Jaké vlastnosti zdrojů popisovat

- Jakých hodnot mohou nabývat

- V jakém jazyku budou vyjádřeny

- Jakým skriptem budou zapsány

- Jak formálně tvrzení zapsat

- V jakém formátu zapsat (struktura, kódování)

==40. Základní rozdělení bibliografických údajů z hlediska způsobu jejich vytváření a pozdějšího použití. Uveďte základní rozdíl mezi těmito dvěma skupinami.==
Bibliografický popis – účelem je umožnit rozlišit různé bibliografické zdroje od sebe navzájem (pomocí informací z dokumentu).

Selekční údaj – údaj, podle kterého lze bibliografický záznam vyhledat a identifikovat (je tvořen pomocí selekčních jazyků).

==41. Co je podstatou selekčních údajů a jejich základní rozdělení.==
Selekční údaje nám umožňují zařadit a popsat dokument podle jeho vlastností. Na základě takovýchto údajů pak mohou uživatelé a zaměstnanci knihovny takovéto dokumenty vyhledávat.

Selekční jazyky jmenné – (jmenné záhlaví), personální, korporativní, názvová, geografická jména, …
Selekční jazyky věcné - předmětové (na bázi přirozeného jazyka); systematické (umělé jazyky)

==42. Jaké prostředky používá bibliografický popis pro vyjádření vlastností popisovaných zdrojů?==
Skupina entit 1: – produkty intelektuální nebo umělecké činnosti, které jsou jmenovány nebo popsány v bibliografických záznamech.
- Dílo – určitý intelektuální nebo umělecký výtvor (abstraktní entita)
- Vyjádření – určitá intelektuální nebo umělecká realizace díla (ve formě různých druhů záznamů)
- Provedení – fyzická podoba vyjádření díla (všechny hmotné objekty se stejnou intelektuální formou).
- Jednotka – jednotlivý exemplář provedení

Skupina entit 2: – entity odpovědné za intelektuální nebo umělecký obsah, za fyzickou výrobu a správu entit.
- Osoba – jednotlivec (ty které zemřely i ty, které žijí).
- Korporace – organizace nebo skupina působící jako celek.

Skupina entit 3 – doplňkový soubor entit, které slouží jako předměty int. nebo umělecké činnosti.
- Pojem – abstraktní představa nebo myšlenka
- Objekt – hmotný předmět
- Akce – činnost nebo událost
- Místo - lokace

==43. Co se rozumí pod pojmem "korporace" ve smyslu původce díla při bibliografickém popisu?==
Organizace nebo skupina osob, identifikovaná vlastním jménem, vystupující jako celek (asociace, instituce, obchodní firmy, nevýdělečné instituce, …).

==44. Uveďte, jaké druhy odpovědnosti za dílo rozlišují AACR2R a stručně je charakterizujte.==
Individuální – jedna osoba (fiktivní, neznámá, nejistá, …)

Společná – spolupracují dvě nebo více osob nebo korporací, vykonávají stejný druh aktivity, mohou se podílet na různých částech, nebo podíl nemusí být odlišen.

Smíšená – různé korporace nebo osoby přispívají různými druhy aktivit (modifikace, ilustrace, …)

==45. Z jakých dvou hledisek je nutné popisovat bibliografický zdroj a proč je nutné tyto dva aspekty rozlišovat?==
Dvě hlediska:
- Obsah (content) – intelektuální a umělecký obsah (nehmotný)
- Nosič (carrier) – fyzické vlastnosti, formát (nehmotný)

Účelem je umožnit rozlišení různých bibliografických zdrojů od sebe navzájem. Je třeba vzít v úvahu všechny aspekty popisované jednotky (obsah, nosič, typ publikace, bibliografické souvislosti, …). Tato hlediska by měla být zohledněna ve všech oblastech popisu.

==46. S jakými problémy se setkáváme při použití názvů a jmen k popisu zdrojů?==
Názvy a přiřazená jména se mohou časem měnit, osoby mohou mít přiřazeno více druhů jmen, která se mohou vyskytovat v různých jazycích a znacích, názvy nemusí vůbec existovat, jména mohou být neznámá, jeden název může mít přiřazeno více osob nebo objektů, …

==47. Jak se řeší problém nejednoznačnosti jména (víc osob má stejné jméno) např. při popisu původce díla?==
Je nutné použít doplňky (kvalifikátory) pro rozlišení stejných jmen (např. data, místa, …).

==48. Jak se řeší při bib. popisu situace, kdy je text v dokumentu zapsán v písmu, které nelze technicky pro popis použít (např. azbukou nebo řecky)?==
Pro popis se použijí tzv. transliterační tabulky. Při převodu se nepřihlíží k fonetické hodnotě jednotlivých písem. Je možný zpětný převod do původní abecedy.

==49. Jaké jsou hlavní prameny popisu, ze kterých se čerpá při vytváření bibliografického záznamu knihy?==
Zdrojem popisné informace je obvykle jednotka, kterou popisujeme, případně různé příručky a další díla. Pro každou oblast popisu je předepsán hlavní pramen popisu. Pokud informaci nenajdeme v hlavním popisu a najdeme ji jinde, uvedeme ji v hranatých závorkách.

1. Název a údaje o odpovědnosti > Titulní stránka

2. Vydání > Titulní stránka, preliminária, tiráž

4. Nakladatelské údaje > Titulní stránka, preliminária, tiráž

5. Fyzický popis > Celá publikace

6. Edice > Celá publikace

7. Poznámky > Jakýkoliv zdroj

8. Standardní číslo > Jakýkoliv zdroj

==50. Jaký je rozdíl mezi vylučovacím a přidružovacím odkazem?==
Vylučovací odkaz: (viz)
Odkaz alternativního znění jména autora nebo unifikovaného názvu, jež nebylo použito pro hlavní záhlaví na autoritní formu daného jména nebo názvu.Může se jednat o odkaz, který přivádí uživatele k heslu, jež nebylo použito, ale pod kterým by se mohla daná problematika také skrývat.

Přidružovací odkaz: (viz též)
Upozorňuje uživatele jmenného katalogu pod jakým záhlavím mohou být nalezena díla téhož autora, má-li dvě bibliografické identity (např. pseudonym).
V předmětovém katalogu upozorňuje uživatele na tématicky příbuzné dokumenty

==51. Čím se zabývá identifikační (jmenný) popis?==
Je to část bibliografického záznamu, která se zabývá tvorbou bibliografického popisu , jmenných selekčních údajů (záhlaví) a tím i souvisejících jmenných a názvových autorit

==52. Čím se zabývá věcný popis?==
Zabývá se pořádáním informací, při kterém jsou informace získané obsahovou analýzou dokumentu vyjádřeny pomocí pořádacích znaků věcných selekčních jazyků.

==53. Základní rozdělení selekčních jazyků a jejich stručná charakteristika.==
1) Podle typu zpřístupňovaných dokumentů na:
Dokumentační – pořádání a ukládání dokumentografických informací (obsahová char. dokumentu).
Faktografické – pořádání a ukládání faktografických informací

2) Podle charakteru zpřístupňovaných informací na:
Identifikační – slouží pro popis formálních charakteristik v bibliog. popisu a jmenné katalogizaci
Věcné – použití při zpracování věcných údajů s cílem umožnit vyhledávání dok. podle obsahu.

Dělí se dále na:

Předmětové selekční jazyky (na bázi přirozeného jazyka)

Systematické selekční jazyky (na bázi umělého jazyka)

Prekoordiované – lexikální jednotky jsou složené (MDT, předmět. hesla).

Postkoordinované – lex. jednotky vyjadřují jednoduché pojmy (tezaurus).

==54. Co je základní myšlenkou studie FRBR (funkční požadavky na bibliografické záznamy)?==
Studie vznikla v roce 1997 z podnětu IFLA. Cílem je jasně definovaný , strukturovaný rámec, uvádějící do souvislostí údaje zaznamenané v bibliografických záznamech a vyhovující potřebám uživatelů těchto záznamů. Dále doporučit základní úroveň funkčnosti pro záznamy vytvořené národními bibliografickými agenturami.

Studie používá metodiku konceptuálního modelování založenou na technice analýzy entit. Zabývá se třemi hlavními prvky:

Entity – klíčové objekty, které jsou předmětem zájmu uživatelů informací
Vztahy mezi různými typy entit
Atributy – důležité vlastnosti entit

Atributy a vztahy jsou mapovány do čtyř obec. uživatelských úloh (najít, identifikovat, vybrat, získat).

==55. Jaký je rozdíl mezi dílem a jeho provedením?==

Dílo je umělecký, vědecky, technický nebo řemeslný výtvor tvůrčí lidské činnosti (abstraktní podoba).

Provedení je fyzická podoba vyjádření díla. Představuje všechny hmotné objekty, které mají stejné vlastnosti pokud jde o intelektuální obsah a fyzickou formu.

==56. Jaké znáte globální identifikátory, používané při popisu bibliografických zdrojů?==

ISBN, ISSN, ISMN, ISRN, SICI, URI
* ISBN = International Standard Book Number [http://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Book_Number (wiki)]
* ISSN = International Standard Serial Number [http://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Serial_Number (wiki)]
* ISMN = International Standard Music Number [http://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Music_Number (wiki)]
* ISRN = International Standard Technical Report Number [http://www.iso.org/iso/catalogue_detail.htm?csnumber=18506 (iso.org)]
* SICI = Serial Item and Contribution Identifiers [http://en.wikipedia.org/wiki/Serial_Item_and_Contribution_Identifier (wiki)] [http://makealink.jstor.org/sici.standard.html (JSTOR)]
* URI = Uniform resource identifier [http://en.wikipedia.org/wiki/Uniform_resource_identifier (wiki)]

Podrobnosti v [http://sigma.nkp.cz/F/EQMA23ADXHPBFKY16YU4I6NNNAKP9R1DJ1K68QH45H3A3UBE2U-47696?func=file&file_name=find-b&local_base=KTD TDKIV].

==57. Jak je zajištěno, že mezinárodní identifikátor (např. ISBN) je globálně jednoznačný - jedinečný?==
Systém ISBN je řízen mezinárodní agenturou ISBN, které podléhají národní agentury ISBN. Ty přidělují novým publikacím ISBN z přidělených bloků čísel a provádějí evidenci těchto publikací.
V ČR funguje národní agentura ISBN při NK ČR.

ISBN je mezinárodní standardní číslo knihy, alfanumerický kód určený pro jednoznačnou identifikaci knižních vydání. Vychází z mezinárodního standardu ISO 2108. Z této alfanumerické struktury lze získat základní informace o původu knihy. Označení je složeno z částí proměnlivé délky, rozdělenými pomlčkami a mezerami.

ISBN-10 – bylo dříve původní deseticiferné.
ISBN-13 – nyní, má o jednu skupinu na začátku navíc a má nyní identickou strukturu jako čárový kód. Takže je takto ISBN na knihách i uvedeno.

Složení ISBN-13:
Na začátku nově přidaný prefix: konstanta 978 nebo 979, který označuje prefix čárového kódu.
Druhou částí je identifikátor skupiny, který popisuje zemi a zeměpisný region.
Třetí částí je identifikace vydavatele knihy pomocí kódu který je jednoznačný.
Čtvrtá část popisuje již konkrétní vydání příslušné knihy u daného vydavatele (max. 6 číslic)
Poslední číslo je kontrolní cifra, která zajišťuje, aby při překlepu nebyla nalezena jiná kniha.

==58. Co znamená tzv. perzistence identifikátoru?==
Identifikátor musí být trvale platný a funkční - nezávislost na lokaci (přesuneme-li objekt na jiné místo webu, identifikátor objektu by měl zůstat nezměněn) a směrovatelnost (zadáme-li identifikátor do webového prohlížeče, infrastruktura webu by nás měla automaticky nasměrovat na příslušný objekt, ať se nachází v rámci globální sítě kdekoliv.

==59. Jaké moduly integrovaných knihovnických informačních systémů znáte a jaké funkce plní?==
Dělí se do modulů podle funkcí:

- Katalog – data o dokumentech (OPAC, bibliografický popis, jednotky)

- Výpůjční modul – data o uživatelích, výpůjčkách a peň. trans. (výpůjčky, MVS, správa studoven)

- Akvizice – data o dodavatelích objednávkách, fakturách, rozpočtech (evidence, správa seriálů, výměna publikací).

- Správa systému – data o účtech, o nastavení systému, …

Zpravidla obsahuje i nástroje pro zapojení do sítě knihoven a r komunikaci s externími zdroji.

==60. Co obnáší proces automatizace v knihovnách?==
Jde o proces, při němž se vytváří struktury a formy záznamu dokumentu pomocí počítačových technologií a to podle typu zpracovaného dokumentu, účelu využití takového záznamu, úrovně podle typu popisné jednotky a použitého nosiče záznamu.
Výsledkem takovéhoto zpracování jsou elektronické katalogy, bibliografické databáze, …
V počátcích automatizace též tištěné katalogy, bibliografie a tištěné katalogizační lístky.

Automatické zpracování informací – proces zpracování informací pomocí informačních technologií. Zahrnující sběr, ukládání, třídění, propojování, editování,vyhledávání, zobrazování informací, …

==61. Jaké integrované knihovnické systémy znáte?==
Lanius, Clavius, Aleph, Koniáš, Daimon, Verbis, KP_Sys, KP-Win, Voyager, Advanced rapid library

==62. Jaké znáte formy knihovních katalogů? (podle používané technologie)==
Svazkový – tištěná kniha, uzavřený, nebo za určité období

Lístkový – kartónové lístky (75x125 mm) – mezinárodní, 105x 150 – standardizovaný

Elektronický – počítačová databáze, součást integrovaného knihovnického systému

Online – OPAC (na síti)

==63. Uveďte druhy knihovních katalogů podle způsobu jejich uspořádání.==
* '''Katalog jmenný''' - záznamy jsou uspořádány podle příjmení autora, korporace, prvního slova z názvu (není-li autor)
* '''Katalog věcný''' - ''systematický'' - záznamy uspořádány podle oborů, znaků MDT / ''předmětový'' - uspořádání podle předmětových hesel
* '''Katalog názvový''' - záznamy seřazeny podle názvů dokumentů
* '''Katalog slovníkový (křížový)''' - řazení podle klíčových slov
* '''Katalog místní''' - záznamy uspořádány podle signatur

==64. Uveďte druhy knihovních katalogů podle rozsahu fondů, které popisují.==
* '''Generální katalog''' - obsahuje záznamy fondu celé knihovny
* '''Speciální katalog''' - obsahuje záznamy pouze části fondu dané knihovny, např. pouze AV dokumenty
* '''Souborný katalog''' - obsahuje záznamy z fondů více knihoven (např. Souborný katalog ČR je příkladem elektronického souborného katalogu)
* '''Virtuální katalog''' - umožňuje prohledání katalogů online a slučování jejich výsledků

==65. Co je hlavním znakem katalogu narozdíl třeba od bibliografie?==
*'''Katalog''' obsahuje záznamy o dokumentech, které daná knihovna vlastní. Na katalogizačním záznamu by neměly chybět lokační údaje (signatura).
* '''Bibliografie''' informuje o existenci dokumentů, není vázaná na konkrétní instituci. Bibliografický záznam proto lokační údaje neobsahuje a také obvykle bývá rozsáhlejší než katalogizační.

==66. Uveďte hlavní funkce knihovního katalogu.==
* '''bibliografická''' (indikativní) - informuje o existenci primárních dokumentů
* '''rešeršní''' (selekční) - vyhledávání záznamů dokumentů
* '''lokační''' - umožňuje zjistit, kde nalezené zdroje jsou a jsou-li dostupné a jak
* '''evidenční''' - eviduje dokumenty (tj. majetek) knihovny
* '''kolokační''' - zajištění toho, aby se záznamy, které spolu nějakým zpúsobem souvisejí, vyskytovaly blízko sebe (např. díla jednoho autora)
* '''identifikační''' (popisná) - umožňuje zjistit, o jaký dokument se jedná a odlišit ho od ostatních
* '''propagační''' - nabízí obsah sbírek knihovny

==67. Vysvětlete termín "kolokační funkce" katalogu.==
* kolokační funkce katalogu zajišťuje, aby se dokumenty, které spolu nějakým způsobem souvisejí, vyskytovaly blízko sebe, např. díla jednoho autora, různá vydání stejného díla

==68. Co znamená termín "navigace" v katalogu?==
Znamená to NAVIGOVAT UŽIVATELE KATALOGU (prostřednictvím logického uspořádání bibliografických informací a jasnou prezentací způsobu, jak se v katalogu pohybovat, včetně prezentace vztahu mezi díly, vyjádřeními, manifestacemi a jednotkami).

==69. Co znamená termín OPAC?==
* OPAC = Online public access catalog
* veřejně dostupný elektronický katalog dokumentů nacházejících se v knihovně
* vyhledávání v OPACu jednoduché nebo pokročilé
* možnost listování v rejstřících
* řada knihoven přidává do svého OPACu náhledy obálek dokumentů či nabízí uživatelům možnost přidávat recenze dokumentů
* standartně bývá součástí přístup do čtenářského konta, možnost rezervace nebo prolongace dokumentu

==70. Jaké jiné další funkce poskytuje OPAC katalog oproti klasickým např. lístkovým katalogům?==
* složitější vyhledávání záznamů na základě kombinování dotazů
* prohlížení rejstříků v rámci vyhledávání (rejstřík autorů, klíčových slov)
* možnost volby vyhledávání v celém fondu knihovny nebo pouze ve vybrané části
* možnost zjištění, zda je nebo není dokument momentálně vypůjčený (popř. datum, kdy by měl být čtenářem vrácen)
* možnost rezervace nebo prodloužení (prolongace) dokumentu
* možnost bezprostřední aktualizace záznamu knihovníkem (přidání či oprava údajů) prostřednictvím příslušného knihovního programu
* možnost vkládání náhledů obálek, přidávání recenzí
* propojení s jinými databázemi či službami
* možnost zobrazení vybraného záznamu v různých formátech (katalogizační záznam, citace, záznam ve formátu MARC21, UNIMARC či ISBD
* možnost tisku vyfiltrovaného záznamu
* přístup do čtenářského konta
* knihovny mohou využít objednávky MVS přes online katalog

==71. Jaké výhody přinesly elektronické katalogy oproti klasickým papírovým?==
* přístup ke katalogu neomezenému počtu uživatelů ve stejný čas
* přístup 24 hodin denně
* nemusím být v knihovně
* možnost vyhledávat dokument podle nejrůznějších kritérií (autor, název, jazyk dokumentu, roku vydání, nakladatele, klíčových slov)
* možnost sdílení záznamů
* rychlejší a pohodlnější vyhledávání

==72. Jak se nazývá proces převodu lístkového katalogu do elektronické podoby?==
Retrospektivní konverze.

==73. Co představuje termín "bibliomining"?==
Bibliomining souvisí s pojmem data mining = těžba dat. Ve spojení s biblio znamená těžba informací z knihovny a jejích katalogů, tzv. čtení mezi řádky (návštěvnost, obliba knížek, přelidněnost v závislosti na otevírací době, denní hodině…)

==74. Co vyjadřuje označení "Library 2.0"?==
Tento pojem souvisí s pojmem Web 2.0. Library 2.0 je podle mnohých názorů spojením klasické knihovny a technologií Web 2.0 + Business 2.0 = Library 2.0

Charakteristika: Zapojení uživatele do vytváření a implementace služeb knihovny pomocí tech. W2.

Library 2.0 není uzavřený koncept což knihovnu vede k potřebě k neustále reakci na potřeby uživatelů (vylepšování stávajících služeb právě za pomoci uživatelů).
Hlavní myšlenka tedy je vytvoření takové knihovny, která by byla adekvátní potřebám uživatelů a dokázala by se jim nejen jednorázově přizpůsobit, ale hlavně neustále reagovat na změny jejich potřeb a přání. Taková knihovna by ve svých službách, které nabízí, používala technologie W2.
Přístup do knihoven pomocí webového OPACu je dnes již zavedeným standardem. Ovšem kdyby se tato služba propojila s RSS kanály a s možností uživatelů hodnotit a přidávat své názory na jednotlivé tituly, knihovní služby by pak nabraly úplně jiné podoby.

==75. Uveďte příklad "de iure" standardu a "de facto" standardu a jaký je mezi nimi rozdíl.==
De uire standardy vytváří obvykle komise expertů pověřená nějakou organizací, nejlépe standardizační (např. ISBN).

De facto standardy vychází z praxe. Určité řešení se ujme a rozšíří, protože z něj vyplývají určité výhody (mp3).

==76. Uveďte důvody používání standardů.==
* Standardy vytvářejí vzor řešení určitého problému, tudíž problém není nutné řešit vždy znovu. Tím se šetří čas i prostředky.
* Pokud se problémy řeší pomocí stejného standardu, povaha výsledků je stejná, a tak je možné je sdílet nebo používat stejným způsobem.

==77. Jmenujte nejdůležitější světové a české standardizační organizace.==
'''ISO '''
* Mezinárodní organizace pro normalizaci
* International Organization for Standardization
* založeno 1947, sídlo v Ženevě
* světová federace národních normalizačních organizací
* členem ISO je Český normalizační institut
* zabývá se tvorbou mezinárodních norem ve všech oblastech mimo elektrotechniky

'''ANSI'''
* The American National Standards Institute
* založeno 1919, současný název od roku 1969, sídlo ve Washingtonu
* americká standardizační organizace
* vytváří průmyslové standardy v USA
* je členem ISO

'''NISO'''
* National Information Standards Organization
* americká standardizační organizace
* založeno 1939, současný název od roku 1984
* vyvíjí standardy týkající se informačních technologií (v oblasti knihovnictví jsou to např. ISSN, Z39.50, Dublin Core, ...)

'''CEN'''
* European Committee for Standardization
* Evropský výbor pro normalizaci
* produkuje European Standards - EN
* má 30 národních členů, členy CEN jsou národní normalizační organizace ze 30 evropských zemí
* za ČR je členem Český normalizační institut (ČNI)

'''ČNI'''
* Český normalizační institut
* spravuje české národní standardy
* je zodpovědný za tvorbu českých technických norem
* založen roku 1922, současný název od roku 2005, dříve název ČSNI

'''W3C'''
* World Wide Web Consortium
* mezinárodní konsorcium
* založeno roku 1994
* vytváří webové standardy a doporučení pro World Wide Web (např. HTML - Hypertext Markup Language, CSS - Cascading Style Sheets)
* konsorciu předsedá jeho zakladatel Tim Berners-Lee

'''IETF'''
* The Internet Engineering Task Force
* zabývá se problematikou Internetu
* publikuje Internet Drafts a RFC (Requests for Comments)

'''ALA'''
* The American Library Association
* spravuje a vydává AACR

'''JSC'''
* Joint Steering Committee for Revision of AACR
* z pověření ALA vyvíjí a udržuje AACR

'''MARBI'''
* Machine Readable Bibliographic Information Committee
* z pověření ALA vyvíjí a udržuje MARC

'''IFLA'''
* International Federation of Library Associations and Institutions
* Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí
* světové nevládní knihovnické společenství, které ovlivňuje a usměrňuje rozvoj knihovnictví na celém světě
* založena v roce 1922 ve skotském Edinburghu
* vedení IFLA sídlí v Haagu v Královské knihovně (Nizozemsko)
* spravuje UNIMARC
* IFLA doporučení: FRBR (Functional Requirements for Bibliographic Record, Funkční požadavky na bibliografický záznam)

'''NK ČR'''
* Národní knihovna České republiky
* určuje knihovní standardy v ČR
* překládá mezinárodní standardy

==78. Jmenujte jednu mezinárodní a jednu americkou organizaci sdružující knihovny.==
americká organizace:
'''ALA''' - The American Library Associations

mezinárodní organizace:
'''IFLA''' - Internation Federation of Library Associations and Institutions

==79. Která organizace má v ČR na starosti standardizaci v knihovnictví?==
'''Národní knihovna ČR'''
* určuje knihovnické standardy v ČR
* překládá mezinárodní standardy a vydává je

==80. Která organizace vyvíjí MARC formáty?==
'''MARBI'''
* Machine Readable Bibliographic Information Committee
* z pověření ALA vyvíjí a udržuje MARC

==81. Jaké jsou výhody jazyka XML při strukturování dat?==
* textový formát, nezávislý na prostředí
* odděluje popis struktury od prezentace
* DTD (Document Type Definition) je možné sdílet v rámci skupin uživatelů
* standard je otevřený - bez licencí
* a je podporovaný komerčními i volnými aplikacemi

==82. Jaké jsou výhody a nevýhody standardizace?==
''Výhody'':
* Standardy vytvářejí vzor řešení určitého problému, tudíž problém není nutné řešit vždy znovu. Tím se šetří čas i prostředky.
* Pokud se problémy řeší pomocí stejného standardu, povaha výsledků je stejná, a tak je možné je sdílet nebo používat stejným způsobem.
''Nevýhody'':
* Standardizace omezuje uživatele na předem dané postupy a případy dané standardem, standardizací není možné postihnout všechny možné případy.
* Vývoj a udržování standardu vyžaduje financování: Někdo je musí hradit (firmy, státy, sdružení). Standardy mohou být předmětem patentů a za jejich používání je nutné platit licenční poplatky. Úspěšnost standardu roste s tím, kolik se do něho investuje prostředků.

==83. Co znamená termín "blog"?==
* blog je '''webová aplikace''' na jedné webové stránce obsahující příspěvky uživatelů (tzv. '''blogerů''')
* jsou to internetové deníky obsahující články a reakce na ně
* umožňují veřejné vyjádření názoru kohokoliv
* příspěvky bývají nejčastěji řazeny chronologicky, nejnovější nahoře
* možnost přidávání komentářů k jednotlivým příspěvkům
* výhodou je jednoduchá tvorba a užívání
* blogy jsou jednou z technologií Web 2.0

==84. V čem spočívá princip "wiki"?==

* Wiki je technologie umožňující vytvářet dokumenty pomocí jednoduchého značkovacího jazyka za použití webového prohlížeče.

* Výhodou je snadné vytváření a aktualizace wiki stránek.

* Většina systémů wiki je otevřena veřejnosti, uživatelé mohou libovolně vkládat či upravovat texty.

* Název wiki pochází z havajštiny (rychlý).

* Příkladem je Wikipedia.

==85. Co znamená termín "social bookmarking"?==

* Social bookmarking je jednou z technologií Webu 2.0.

* Jedná se o vzájemné sdílení zajímavých odkazů (např. článků, videí, webových stránek atd.) v prostředí Internetu.

* Uživatel Internetu najde velmi zajímavý článek či webovou stránku a podělí se o ni s ostatními lidmi na Internetu. K tomuto účelu slouží specializované servery, u nás například '''linkuj.cz''' nebo '''jagg.cz'''. Tyto servery umožní daný článek zalinkovat a tím jej nasdílet s ostatními uživateli.

*Zajímavé odkazy se nemusí jen linkovat, ale uživatel může tyto servery jen navštěvovat a sledovat, co se nového (podle ostatních uživatelů zajímavého) na Internetu objevilo.

==86. Co znamená termín "tagging"?==

* tagging = tagování

* Tagging označuje přiřazování klíčových slov k souborům na webu přímo uživatelem.

* Jedná se o technologii Web 2.0.

* Tagy slouží k označování internetového obsahu a jsou důležitou složkou spoluvytváření obsahu Internetu. Jedná se o jednoduchá slova, kterými mohou uživatelé popisovat různý webový obsah.

* Jedním z užitečných navigačních prvků, které vytváří samotní uživatelé, je tzv. Tag cloud. Jde o seznam odkazů umístěných na jedné stránce, přičemž každý z nich může být zobrazen jinou velikostí fontu. Velikost fontu u jednotlivých odkazů je ovlivněna popularitou jednotlivých odkazů. Tím se rozumí jak často (tedy kolik uživatelů) na daný odkaz klikne. Čím je odkaz populárnější tím větším fontem se zobrazuje a naopak.

* V praxi si Tag cloud můžete prohlédnout na '''torrentz.com''' nebo '''del.icio.us'''.

* Podrobný článek o taggování naleznete zde [[http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Tagging]].

==87. Co znamená a jaký je princip RSS?==

* RSS (Really Simple Syndication) je nástroj, který slouží ke snadnému stahování informací o novinkách a změnách na uživatelem vybraném webu ve formátu XML.

* K použití informací z RSS zdrojů slouží specializované programy, tzv. '''RSS čtečky'''.

* Díky RSS nemusí uživatel navštěvovat své oblíbené servery, zda na nich není nějaký nový článek, ale stačí mít zapnutou RSS čtečku, která servery navštíví za uživatele a ihned ho upozorní na veškeré změny.

==88. Co je to "podcast"?==

* Podcasting je metoda šíření informací, kterou v roce 2004 vymyslel Adam Curry.

* Jedná se v podstatě o způsob, jak si automaticky stahovat internetové zvukové záznamy do svého počítače či přenosného kapesního přehrávače jako je iPod.

* Hlavní přínosem je, že si uživatel nemusí kontrolovat, kdy se bude vysílat jeho oblíbený pořad. Specializovaný program (např. Juice) stáhne vybraný pořad přímo do počítače a uživatel si jej může kdykoliv zpětně přehrát či si jej stáhnout.

* Podcast může být nejen pořad, ale i jakýkoliv příspěvek převedený do digitálního zvukového formátu.

* Název podcasting vznikl spojením slov iPod a broadcasting (vysílání).

==89. Co je "instant messaging"?==

* Instant messaging je internetová služba, která pomocí specializovaných programů umožňuje komunikaci v reálném čase s jinými lidmi na síti.

* Pomocí Instant messaging komunikátorů je možné posílat textové zprávy, soubory různých typů (textové, zvukové, video), komunikovat hlasově prostřednictvím mikrofonu nebo audiovizuálně pomocí webkamery, vytvářet seznamy svých známých (možnost poznat, kdo z nich je právě online).

==90. Jak mohou technologie Web 2.0 přispět k rozvoji knihoven a jejich služeb?==
* SOPAC = social OPAC – nová verze katalogů umožňující propojení se sociálními sítěmi a tak větší propojení s uživateli (hodnocení, komentáře, tagging,...)
* aplikace dalších technologií do katalogu: pokročilé formy vyhledávání, našeptáváče, fazetové vyhledávání, dotazy v přirozeném jazyce, RSS, obsahy a obálky knih, propojování na e-zdroje
* blogy: mohou doplňovat webovou prezentaci knihovny, umožňují komunikaci s uživateli, informují o novinkách a dění v knihovně, poskytují různé návody či tipy spojené s knihovnou, vyhledáváním, využíváním zdrojů apod.
* technologie webu 2.0 umožňují reagovat na změny a měnící se potřeby uživatelů, rozvoj umožňují otevřenost, snadnost použití, inovační přístup, participaci uživatelů

==91. Co si představíte pod termínem "katalogizační pravidla" nebo "katalogizační instrukce"?==
Katalogizační pravidla jsou určena pro tvorbu katalogů a jiných soupisů v univerzálních knihovnách všech velikostí.

Je to souhrn metodických pokynů, který umožňuje jednoznačně řešit problémy katalogizace. Tedy co a jak zapisovat.

==92. Jmenujte v současnosti používaná katalogizační pravidla v ČR.==
* AACR2 (Anglo-americká katalogizační pravidla, 2. revidované vydání)
* [http://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Bibliographic_Description ISBD] (Mezinárodní standardní bibliografický popis)

==93. Jaký je v hlavních bodech postup při popisu zdrojů podle AACR2R?==
# popsat fyzický předmět
# zvolit hlavní a vedlejší záhlaví
# stanovit správnou formu jmen v záhlavích
# provést odkazy na odlišné formy jmen

==94. Čím se zabývá prvních 12 kapitol AACR2R?==
Všeobecnými pravidly popisu u jednotlivých typů dokumentů:
# Všeobecná pravidla popisu
# Knihy, brožury a jednolistové tisky
# Kartografické dokumenty
# Rukopisy (včetně rukopisných sbírek)
# Hudebniny
# Zvukové dokumenty
# Filmy a videozáznamy
# Grafické dokumenty
# Elektronické zdroje
# Trojrozměrné dokumenty
# Mikrodokumenty
# Seriály

==95. Jakými hlavními typy identifikačních selekčních údajů (záhlaví) se zabývají AACR2?==
* Popis pod individuálním autorem
::individuální autor je osoba s hlavní odpovědností za vytvoření intelektuálního nebo uměleckého obsahu díla
* Popis pod korporací
::korporace je organizace nebo skupina osob, identifikovaná svým vlastním jménem, která jedná nebo může jednat jako celek
* Popis pod názvem, příp. unifikovaným názvem
::unifikovaný název je název, jímž je dílo identifikováno pro katalogizační účely,
::nebo název použitý k rozlišení záhlaví pro jedno dílo od záhlaví pro dílo odlišné
::nebo konvenční skupinový název použitý pro uspořádání publikací (jednoho autora,...) obsahujících řadu prací nebo výtahy atd. z několika prací (např. sebraná díla,...)

==96. Uveďte příklady hlavních pramenů popisu pro knihu podle AACR2R.==
* Titulní stránka
* Preliminária = titulní stránka, rub titulního listu, všechny stránky přecházející titulní stránce a obal
* Tiráž
* Celá popisná jednotka
* Jakýkoli pramen

==97. Čím se liší tzv. unifikovaný název od hlavního názvu bibliografického zdroje (třeba knihy)?==
Unifikovaný název slouží k identifikaci jednotky pro katalogizační účely, název bibliografického zdroje může být stejný u více zdrojů, unifikovaný název slouží k upřesnění, o který zdroj se jedná (do kulatých závorek připojí např. název vydávající korporace nebo jiné rozlišující údaje).

==98. Uveďte jaké znáte oblasti popisných údajů (je jich 8), které jsou specifikovány v ISBD.==
* '''Oblast údajů o názvu a odpovědnosti''': hlavní název, obecné označení druhu dokumentu, souběžný název, ostatní informace o názvu, údaje o odpovědnosti.
* '''Oblast údajů o vydání''': údaj o vydání, souběžný údaj o vydání, údaje o odpovědnosti vztažené k vydání, další údaje o vydání, …
* '''Oblast specifických údajů o materiálu nebo typu publikace'''
* '''Oblast údajů o publikaci, distribuci atd.''': místo publikace, distribuce atd., název nakladatele, distributora, funkce distributora, datum publikace, distribuce atd., místo výroby, název výrobce a datum výroby.
* '''Oblast údajů fyzického popisu''': specifické označení materiálu a rozsahu, ostatní fyzické detaily, rozměry, doprovodný materiál.
* '''Oblast údajů o edici''': hlavní název edice, souběžný název edice, další údaje o názvu edice, údaje o odpovědnosti vztažené k edici, ISSN edice, číslování v rámci edice.
* '''Oblast poznámek'''
* '''Oblast standardních čísel a údajů o dostupnosti''': standardní číslo, klíčový název, údaje o dostupnosti nebo ceně.

==99. Jaké hlavní údaje se uvádí v oblasti údajů o publikaci podle ISBD (nebo i AACR2)?==
''ISBD'': místo publikace, distribuce atd., název nakladatele, distributora, funkce distributora, datum publikace, distribuce atd., místo výroby, název výrobce a datum výroby

''AACR2'': místo a datum vydání, distribuce, jméno nakladatele, distributora

==100. Jaké popisné údaje se podle vás uvádí v oblasti údajů fyzického popisu podle ISBD nebo AACR2?==
''ISBD'': specifické označení materiálu a rozsahu, ostatní fyzické detaily, rozměry, doprovodný materiál

''AACR2'': rozsah fyzické jednotky (pro knihy stránkování), další fyzické údaje (ilustrace …), rozměr, doprovodný materiál

==101. K čemu slouží tzv. "interpunkce" v bibliografickém záznamu a čím je určena?==
Interpunkce má zajistit směnitelnost záznamů mezi různými zdroji a usnadnit interpretaci bibliografických záznamů, pokud interpret nerozumí jazyku popisu.

Využívají se tato interpunkční znaménka: dvojtečky, středníky, lomítka, pomlčky, čárky a tečky.

==102. Je nějak určeno pořadí popisných údajů v bibliografickém záznamu podle ISBD a proč?==
Ano, pořadí je přesně určeno, společně s interpunkcí má zajistit směnitelnost záznamů mezi různými zdroji a usnadnit interpretaci bibliografických záznamů, pokud interpret nerozumí jazyku popisu.

==103. Co znamená, když řekneme o bibliografickém záznamu, že je v určitém "formátu"? Jinak řečeno co znamená "formát bibliografického záznamu"?==
Formát určuje strukturu zápisu bibliografického záznamu, určuje tedy '''kam''' dané informace zapisovat. Nezabývá se prezentací (vzhledem) textu.

==104. Jaké znáte formáty (standardy) pro komunikaci bibliografických záznamů?==
MARC21, UNIMARC, MARCXML, Dublin Core, MODS, XOBIS

==105. Srovnejte komunikační formáty MARC s formáty založenými na XML. Výhody/nevýhody.==
Formáty založené na XML umožňují navázání na nové technologie, nicméně stále vycházejí z osvědčených metod a postupů – z MARCu.

Vyjádření dat ve formátu MARC pomocí XML je nejjednodušší způsob, jak s nimi pracovat. Hlavními výhodami práce s XML je velké množství SW aplikací a možnost použití XSLT stylesheets pro převod do jiných formátů.

==106. Porovnejte formáty MARC a Dublin Core, jaké jsou zásadní rozdíly, výhody, nevýhody?==
Dublin Core umožňuje vyhledávání elektronických zdrojů, jeho výhody jsou: jednoduchost, sémantická interoperabilita, mezinárodní podpora, rozšiřitelnost a modifikovatelnost.

==107. Co je definováno ve formátech MARC?==
UNIMARC – má jen formát pro bibliografická data

MARC21 formáty jsou definovány pro pět typů dat:

- Format for Biblographic Data – bibliografická data

- Format for Holdings Data – to, co knihovna vlastní

- Format for Autority Data – záhlaví – autor a údaje o něm

- Format for Classification Data – klasifikační data

- Format for Community Information – záznamy o knihovnách

==108. Co je principem standardu MARC? Jak se člení a označují data záznamu?==

- MARC = MAchine Readable Cataloguing
- Standard pro reprezentaci a komunikaci (výměnu) bibliografických a souvisejících informací ve strojem čitelné podobě

Záznam se dělí na tři úrovně:
- Struktura záznamu – je dána standardy ANSI Z39.2 a ISO 2709
- Označení obsahu – kódy a konvence, které dále identifikují a dále charakterizují obsah záznamu
- Obsah většiny datových elementů je určen mimo standardy MARC, jako jsou AACR, LCSH, …

Princip:
- Data se člení do polí a podpolí označených pomocí tagů
- Pole mohou mít pevnou nebo proměnlivou délku
- Pole s pevnou délkou obsahují kódované údaje
- Poli mohou předcházet dva identifikátory, které zpřesňují význam obsahu

Hodnoty tagů a jednotlivých polí, podpolí, určuje konkrétní verze formátu MARC, většinou národní.

==109. V čem se obecně liší různé verze formátu MARC, např. MARC21 a UNIMARC?==

* V MARC21 je '''interpunkce''' součástí dat, v UNIMARC se generuje až při zobrazení (srov. pole 245 resp. 200),
* UNIMARC má tzv. vyšší '''granularitu''' údajů - je podrobněji strukturovaný (srov. pole 100 resp. 700).

http://kisk.phil.muni.cz/vikba10/marc.htm

==110. Stručně charakterizujte bibliografický standard MODS.==

* MODS – Metadata Object Description Schema) – schéma pro popis objektu metadaty.
* Tento formát byl vytvořen Library of Congress především pro použití v knihovnických appl..
* Obsahuje vybrané prvky z MARC21, které jsou však jinak strukturované a uspořádané.
* Záměrem je jednodušší formát než MARC21, ale stále dostatečně strukturovaný.

[http://www.loc.gov/standards/mods/mods-overview.html MODS: Uses and Features]

==111. Stručně charakterizujte formát Dublin Core.==

- Standard pro netafatový popis digitálních objektů často vyjadřovaný prostřednictvím XML.
- Název vychází z města Dublin v USA – konference na které byl vytvořen.
- Záměrem je usnadnit vyhledávání elektronických zdrojů.
- Standard obsahuje základní sadu 16ti prvků (název, tvůrce, předmět, popis, …) z nichž žádný není povinný
- Původně byl vytvořen jako popis zdrojů na www sestavený přímo autorem. Pak ale zaujal instituce, které se zabývají formálním zpracováním zdrojů (knihovny, vládní agentury, …).
- Struktura Dublin Core se v současnosti používá ve 20 zemích a nové stále přibývají.

==112. K čemu se používá protokol Z39.50?==

- Protokol založený na architektuře server – klient, který je určený pro vyhledávání a získávání informací ze vzdálených databází (je určený pro heterogenní prostředí – různé systémy).
- Tento protokol definuje komunikační jazyk (Z-jazyk) a způsob kódování přenášených údajů.
- Není závislý na platformě ani systému.
- Použitý standard v knihovnictví.

Protokol umožňuje: Vyhledávání, update údajů, předávání a přebírání (upload a download),

Při komunikaci nastávají problémy s různými verzemi a různými profily (soubory funkcí, které jsou implementovány).
Implementace protokolu - konkrétní realizace pro konkrétní systém (databázi) a platformu, která může zahrnovat jen určitou podmnožinu funkcí (např. jen vyhledávání, ne update) 
[http://ikaros.cz/z3950 Vývoj protokolu Z39.50]

Vypracované otázky k testu VIKBA10

2013-02-06T13:03:17Z

Obby: /* 112. K čemu se používá protokol Z39.50? */

* Na tuto stránku můžete vkládat vypracované odpovědi.
* Veškeré otázky jsou záměrně na jedné stránce, aby bylo snažší vytisknout si vypracovaný test a učit se z něj. Pokud však máte pocit, že je dané téma příliš široké, založte pro otázku samostatnou stránku a odkažte na ní.
* Využijte všech možností wiki systému! '''Vkládejte, editujte,opravujte diskutujte.'''

==1. Co znamená pojem "šedá literatura"?==

* Označována také jako nekonvenční.
* Jedná se především o literaturu, která '''není běžně k dostání v knihkupectvích. '''Je '''vydávána omezeně''' pro speciální potřeby různých institucí.
* Uchovává se především v archivech.

'''Mezi šedou literaturu patří:''' diplomové práce, disertační práce, zprávy z konferencí, technické zprávy výzkumné práce, speciální analýzy, technické zprávy, firemní informace, výroční zprávy, patenty …

==2. Co mají společného nebo rozdílného pojmy "edice", "edition", "series" a "vydání"?==

'''EDICE a SERIES'''

* "edice" a "series" '''znamenají to samé'''

* je to skupina samostatných popisných jednotek, které mají společné to, že každá má navíc ke svému vlastnímu názvu ještě '''společný název celku'''

* jednotlivé jednotky '''mohou ale nemusí být číslovány'''

* jsou '''postupně vydávané''' stejným nakladatelem a ve stejné úpravě

* není nám předem známo, kolik dokumentů v rámci edice bude vydáno

* příklad edic:

Nakladatelství Lidové noviny - edice Utváření Evropy

Mladá fronta - edice Kolumbus

Albatros - Knihy odvahy a dobrodružství

'''VYDÁNÍ a EDITION'''

* "vydání" a "edition" také '''znamenají to samé'''

* vydání vycházejí ze '''společného originálu''', ale mohou být doplněné, přepracované či aktualizované

==3. Jaký je rozdíl mezi monografií a seriálem?==

* hlavní rozdíl spočívá v tom, že monografie je vydávaná buď jako jedna část (kniha) nebo je rozdělena do několika částí (svazků), ale tento '''počet částí je vždy konečný'''. Zatímco seriál má '''nestanovený počet částí a ty jsou vydávány postupně'''

* příkladem monografie může být '''Slovník spisovného jazyka českého''', který vyšel postupně během roku 1989 v nakladatelství Academia celkem v osmi svazcích (1. svazek: A-G, 2. svazek: H-L, atd.)

* jednotlivé části monografie mohou být vydávány buď '''současně''' nebo '''postupně'''

* příkladem seriálu jsou časopisy (i elektronické), deníky, výroční zprávy

* seriál je pokračující zdroj, '''postupně''' vydávaný po jednotlivých částech, obvykle číslovaný a bez předem stanovené doby ukončení (není stanoveno, kolik bude mít částí/čísel)

* jednotlivá část (číslo) seriálu může či nemusí mít svůj vlastní název

==4. Co je to "edice"?==

* je to skupina samostatných popisných jednotek, které mají společné to, že každá má navíc ke svému vlastnímu názvu ještě '''společný název celku'''

* jednotlivé jednotky '''mohou ale nemusí být číslovány'''

* jsou '''postupně vydávané''' stejným nakladatelem a ve stejné úpravě

* není nám předem známo, kolik dokumentů v rámci edice bude vydáno

* příklad edic:

Nakladatelství Lidové noviny - edice Utváření Evropy

Mladá fronta - edice Kolumbus

Albatros - edice Knihy odvahy a dobrodružství

==5. Uveďte důležitou vlastnost digitálních dokumentů, která zásadně mění způsob nakládání s těmito dokumenty (oproti klasickým analogovým) především z hlediska autorských práv.==

Hlavním rozdílem digitálních dokumentů oproti analogovým je, že digitální dokumenty mohou být kopírovány velice jednoduše ve stejné kvalitě takovým způsobem, že originál není rozeznatelný.

Autorské právo:
Výhodou digitálních dokumentů je právě skutečnost, že mohou být k dispozici ve stejném okamžiku velkému množství uživatelů bez ohledu na to, jestli je dokument v knihovně nebo ne. Podle autorského zákona je v současné době vystavit a dát uživatelům k dispozici především jen rukopisy a staré tisky (NK ČR).

Základní principy autorského práva:
- Bezúplatná licence – užití, kdy uživatel nemá povinnost platit autorovi odměnu.

- Užití, kde není nutný souhlas autora, ale kde musí uživatel autorovi platit odměnu za užití díla.

- Užití, kdy je nutný výslovný souhlas autora a vyžaduje uzavření lic. smlouvy (dig. distribuce - DB).

Digitální distribuce z pohledu českého práva – Distribuce:

- zpřístupnění na veřejné stránce zcela volně

- zpřístupnění na veřejné stránce s tzv. podmíněným přístupem (zobrazení podmiňuje ID a heslo)

- zaslání dokumentu prostřednictvím elektronické pošty

- zpřístupněním dokumentu konkrétní osobě (ID a heslo) v knihovně (v rámci intranetu)

- převedení dokumentu do el. podoby (digitalizace) a získat tak rozmnoženinu díla v el. podobě

- zpřístupnění díla, nebo kopie prostřednictvím internetu na místě a čase své vlastní volby

==6. S jakými hlavními problémy bychom se setkali, kdybychom se rozhodli převést klasickou knihovnu do její digitální podoby.==
* volba nesprávné technologie - hardware a software
* životnost nosičů (CD přibližně 59 let, kvalitní papír až 1000 let)
* rychlá ztráta záznamů (digitální záznamy zmizí najednou, analogové degradují postupně)
* možnosti hrozeb pro digitální informace = změna nebo smazání obsahu, nefungující nebo zastaralý hardware či software, neplatný formát, destrukce fyzického nosiče

==7. Jaké knihovny tvoří tzv. systém knihoven v ČR podle knihovního zákona?==

* '''Národní knihovna ČR''' - '''Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana''' - '''Moravská zemská knihovna'''

* '''krajské knihovny''' (zřizované orgánem kraje)

* '''základní knihovny''' (zřizované orgánem obce - veřejné knihovny obecní, městské)

* '''specializované knihovny''' (zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění - knihovny technické, lékařské, právnické, muzejní atd., knihovny Akademie věd ČR)

==8. Charakterizujte a u uveďte, čím se od sebe navzájem liší tři hlavní druhy paměťových institucí.==
* '''knihovny''' - především '''zpřístupňují''' informace na hmotných objektech, nové dokumenty získávají v největší míře nákupem
* '''archivy''' - především '''shromažďují a uchovávají''' dokumenty, pro veřejnost mají omezený přístup
* '''muzea''' - zabývají se '''trojrozměrnými objekty''', veřejnosti je zpřístupňují prostřednictvím výstav

Tyto paměťové instituce se tedy liší '''skladbou fondu, mírou a způsobem jeho zpřístupnění'''.

==9. Jaké jsou hlavní funkce všech paměťových institucí?==
* paměťové instituce = knihovny, archivy, muzea
* shromažďují, uspořádávají a zpřístupňují informace uložené na fyzických nebo elektronických objektech

==10. Jaké jsou funkce knihovny?==
* shromažďují, uspořádávají, ochraňují a zpřístupňují informace v dokumentech ze svého vlastního fondu
* zpřístupňují dokumenty formou výpůjček prezenčních nebo absenčních
* zprostředkovávají dokumenty z fondů jiných knihoven prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby (MVS) nebo mezinárodní meziknihovní výpůjční služby(MMVS)
* zprostředkovávají přístup k Internetu
* mají i kulturní a společenskou funkci - pořádají nejrůznější akce

==11. Jakým způsobem přispívají knihovny k rozvoji demokracie?==
Poskytují knihovnické a informační služby obyvatelů za rovných podmínek. Zajišťují občanům rovný přístup ke kulturním hodnotám, informacím a ke vzdělání. Tyto služby jsou poskytovány bez rozdílu všem, nezávisle na původu, náboženství, … Aplikuje se tu zákon o svobodném přístupu k informacím a o ochraně osobních údajů. Zákon č. 257/2001 sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon).

==12. Co umožňuje, aby měly knihovny výjimku z autorského zákona, týkající se bezplatného půjčování dokumentů ze svých fondů?==
Autorský zákon 121/2000 sb.:

§37 – Knihovní licence

(1) Do autorského práva nezasahuje knihovna, archiv, muzeum galerie, škola, vysoká škola a jiné nevýdělečné školské a vzdělávací zařízení

a) zhotoví-li rozmnoženinu díla, které neslouží k přímému nebo nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu účelu, pro své archivní a konzervační potřeby.

(2) Do autorského práva nezasahuje osoba uvedená v odstavci 1, půjčuje-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl, je-li zaplacena odměna, která přísluší autorům od osoby a ve výši stanovené v příloze k tomuto zákonu. Právo na odměnu autor nemá v případě půjčování zveřejněných děl podle tohoto odstavce na místě samém, nebo půjčí-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl školní knihovny a knihovny vysokých škol, NK ČR, MZK, STK, NLK, NPK Komenského, … Parlamentní knihovna ČR.

Knihovny mají výjimku týkající se půjčování knih vyplývající z Listiny základních práv a svobod ČR, že každý bez rozdílu má mít svobodný přístup k informacím.

==13. Uveďte jaké znáte mechanismy, které mohou zajistit vyšší kvalitu (spolehlivost, nestrannost,...) zveřejňovaných informací.==
- odborná kvalifikace autora, jež ho opravňuje k psaní na dané téma

- reputace vydavatele

- datum vydání

- přesnost, spolehlivost a bezchybnost

- šíře i hloubka pokrytí dané problematiky

- objektivita poskytovaných informací s minimem předpojatosti

- aktuálnost zveřejněných informací

==14. Použijete-li přirovnání Internetu ke knihovně. Jaké najdete společné znaky a v čem je toto přirovnání neadekvátní?==
Rozdíly:
- organizace (web jako celek není organizován)

- Internetové vyhledávače většinou spoléhají na jednoduché fulltextové vyhledávání

- řízení vstupu dat – knihovny kontrolují, jak kvalitní informace přijímají do svého fondu

- web není cílen na konkrétní skupinu uživatelů

- krátký poločas rozpadu dokumentů na webu

==15. V čem spočívá rozdíl mezi tzv. povrchovým/hlubokým nebo viditelným/neviditelným webem?==
- hluboký (neviditelný) web je ten, který vyhledávače nedokáží indexovat

- hluboký web je asi 500x větší

- hluboký web nabízí mnohem kvalitnější informace, soustředěné v relativně v malém počtu sídel

- víc než polovina hlubokého webu je v předmětových databázích

- poměr hlubokého a povrchového webu se mění jen nevýrazně

- 95% hlubokého webu je přístupná bez poplatků

- běžně používané vyhledávače neindexují více než 16% povrchového webu.

==16. Co znamená pojem hypertext?==

* hypertext je vazba mezi skupinou textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (tzv. linků)

* odkazuje na jiné informace a umožňuje jejich snadné vyhledávání

* nejznámějším takovým systémem je World Wide Web

* myšlenka hypertextu vznikla v roce 1945, kdy Vannevar Bush v článku „As We May Think“ popsal zařízení Memex, umožňující ukládání informací a jejich vzájemné propojování

==17. Jaké výhody a nevýhody přináší elektronické médium oproti klasickým analogovým?==
Výhody digitální technologie: snadná manipulovatelnost, stlačitelnost, síťovatelnost, transformovatelnost, překlad z jednoho jazyka do druhého za pomoci speciálního software, možnost automatického vyhledávání, nepoměrně méně náročnější na sklady, možnost rychlého přenosu, snadná přenositelnost uložených dat.

Analogové záznamy jsou nepoměrně kvalitnější než digitální – avšak jsou snadno poškoditelná. Proto se používá digitalizace. Na analogová i digitální média však mohou společně negativně působit i další vlivy jako prach, vlhkost, …

==18. Na jaké hlavní prvky (bloky, oddělení) můžeme dekomponovat knihovnu, podíváme-li se na ni jako na systém?==
* '''Studovny'''
* '''Sklady'''
* '''Databáze'''
* '''Výpůjční oddělení'''
* '''Informační oddělení'''
* '''Linka zpracování''', tj. akvizice, popis, adjustace
* '''Management knihovny'''
* '''Počítače''' - přístup do databází knihovny a připojení k Internetu
Každé oddělení má své správce, tj. knihovníky (např. správce skladu, správce studovny).

Schéma knihovny jako systému z přednášky Dr. Ing. Kadlece předmětu Knihovnické systémy a standardy naleznete zde[http://knihomol.phil.muni.cz/vik/vikba10/prednask/knihovna.htm]

1)knihovník
2)dokument
3)uživatel

==19. Co znamená a z čeho se skládá v knihovně tzv. "linka zpracování"?==
Je to systém tří oddělení (činností) v knihovně, kterými projde získaný dokument než je k dispozici uživatelům:

1. '''Akvizice''' - získání dokumentů (koupí, darem, výměnou, povinným výtiskem) a jejich evidence (zápis do přírůstkového seznamu).

2. '''Popis''' - jmenný (tj. popis dokumentu z hlediska toho, co je v ní napsané, jména autorů, korporací,...) a věcný (tj. podle oborů).

3. '''Adjustace''' - dokument se označí štítky, signaturou, zabalí se a následně pošle dál (do skladu, studovny či půjčovny).

==20. K čemu slouží a jaké úkoly plní v knihovně akvizice?==
* Akvizice je činnost, která je zaměřená na zjišťování, výběr a získávání dokumentů do fondu dané knihovny.
* Je důležité brát ohled na funkci knihovny, její zaměření a poslání, obsahovou strukturu jejího fondu a potřeby uživatelů.
* Získání dokumentů je možné koupí, darem, výměnou a u vybraných knihoven také tzv. povinným výtiskem.

==21. Jaké jsou hlavní zdroje získávání dokumentů do knihovny?==

* nákup
* dar
* výměna
* (povinný výtisk) - pouze vybrané knihovny

==22. Jaké základní seznamy musí knihovna vytvářet, k čemu slouží a jaké údaje se v nich uvádí?==

1. '''Přírůstkový seznam''' - je základním seznamem každé knihovny. Zapisují se do něj všechny získané knihovní jednotky (mimo exemplářů periodik). Může být veden jednak v klasické (papírové) podobě či v elektronické.

Musí obsahovat: datum zapsání, přírůstkové číslo, jméno autora, název dokumentu, místo a rok jeho vydání, způsob nabytí.

2. '''Úbytkový seznam''' - je druhým důležitým seznamem v knihovně. Zapisují se do něj odepsané (vyřazené) knihovní jednotky (úbytky) dané knihovny.

Musí obsahovat: datum zapsání, úbytkové číslo, přírůstkové číslo, jméno autora, název dokumentu, místo a rok vydání, důvod odpisu.

==23. Co je "signatura" a k čemu slouží?==

Je to označení alfanumerickým znakem, podle kterého najdeme knihu na regále.

Mají pravidla vytváření, každá knihovna má jiný systém signatur.

==24. Co je "přírůstkové číslo" a k čemu slouží?==

* je to evidenční číslo, pod kterým je zapsána do přírůstkového seznamu každá nová knihovní jednotka

==25. Co je "sigla" a k čemu slouží?==

* sigla je lokační značka knihovny

* užívá se k jednoznačné identifikaci knihovny např. v Souborném katalogu ČR

* i když se stane, že knihovna změní název, sigla zůstává stále stejná

* siglu tvoří kombinace tří abecedních a tří číselných znaků, např. JNG001

* velká písmena na první a druhé pozici mají funkci geografického znaku (odvozeného z běžně užívaných zkratek bývalých okresních měst), velké písmeno na třetí pozici vyjadřuje typ knihovny:

A – ústřední knihovny

B – knihovny ústavu Akademie věd ČR

C – knihovny ostatních ústavů

D – vysokoškolské knihovny

E – knihovny státní správy, veřejných institucí, kulturních, zájmových a společenských institucí, lékařské knihovny zdravotnických zařízení a církevní knihovny

F – knihovny podniků, závodů, projektových organizací a firem

G – veřejné knihovny a školní knihovny

* číselná část je identifikačním číslem té konkrétní knihovny. Skládá se z třímístného čísla od 001 do 999:
čísla od 001 do 499 se používají pro označení knihoven se sídlem v okresním městě
čísla od 500 do 999 označují knihovny sídlící v ostatních místech okresu.
Např.:
JNG001 = Městská knihovna Jablonec nad Nisou
(JN = okres Jablonec nad Nisou, G = veřejná knihovna, 001 = knihovna se sídlem v okresním městě)

* siglu přiděluje Národní knihovna ČR, Oddělení souborných katalogů

==26. Jakým způsobem je ve skladu knihovny zajištěno optimální využití prostoru?==
Knihy se řadí dle rozměrů aby se ušetřilo místo v regálech. Knihy stejných, nebo velmi podobných rozměrů se staví k sobě.

==27. Co znamená termín "stavění fondu" a jaké druhy stavění fondu znáte?==
Je to uspořádání fondu podle určitého systému, který umožňuje zpětné vyhledávání knihovních jednotek a jejich ochranu.

Formátově pořadové stavění – uspořádání dle formátu a přiděleného pořadového čísla. Vícesvazková díla a multiplikáty se řadí vedle sebe.

Formátově přírůstkové stavění – uspořádání dle formátu a přírůstkových čísel bez ohledu na vícesvazková díla a multiplikáty.

Přírůstkově formátové stavění – stavění podle přírůstkových čísel s ohledem na formát a multiplikáty a vícesvazková díla.

Systematicko-formátové stavění – uspořádání podle tříd systematické klasifikace, dále podle formátu a podle pořadových čísel.

==28. Kde a proč se používá formátové stavění fondu?==
Používá se ve skladech depozit z důvodu úspory místa. Knihy stejných nebo velmi podobných rozměrů se staví k sobě.

==29. Kde a proč se používá oborové stavění fondu?==
Oborové – věnované určitému předmětu, jako je lékařství, a opomíjí se všechny další předměty (například právo). Právo se uvádí jen pokud je v souvislosti s lékařstvím (práva pacientů).

Například u technické literatury (kde členění podle autorů není důležité, protože autorem je kolektiv)
Zkrátka umožňuje uživatelům vyhledávat podle oboru jejich zájmu.

==30. Co znamená termín "adjustace knihy" a jaké úkony zahrnuje?==
Je to označení vlastnictví knihovní jednotky evidenčními, ochrannými a identifikačními ukazateli.

Skládá se z fyzického ošetření knihy před vlastním uložením (obalení, polepení signaturou).

Adjustace také spočívá v prověření správnosti faktury a také zaevidování faktury do knihy faktur, která může být vedena ručně, nebo strojově, nebo obojím způsobem (obojí je nejvýhodnější). Na faktuře by měly být uvedeny veškeré důležité údaje: cena, datum podpis, vystavení, splatnost, datum dodání faktury, kdo fakturu vystavil, …

Po kontrole těchto údajů následuje označení vlastnictví dokumentu.

==31. Jaké vlivy působí na degradaci dokumentů v knihovně?==
- Nedodržení klimatických podmínek (vlhkost, teplota, světelné záření, …)

- Nevhodná manipulace a uložení

- Nedostatečná ochrana před biologickými činiteli (živočichové, plísně, …)

- Nedostatečná čistota

- Špatné ovzduší (různé oxidy, …)

==32. Jaká opatření můžeme udělat, abychom zabránili degradaci případně úplnému zničení dokumentů v knihovně?==
- Uložíme dokumenty ve vhodných podmínkách

- Údržbou: očistou, ambulantními opravami, různými konzervačními metodami

- Restaurátorským zásahem

- Šetrnou manipulací

- Prevencí katastrofických událostí

==33. Jaký je smysl prezenční výpůjčky v knihovně?==
Udržet knihy, které mají být po celou dobu k dispozici čtenářům v knihovně právě v prostorách knihovny pro studijní účely. Dále se takto půjčují knihy, které jsou moc cenné nebo drahé a tím se knihovníci snaží je ochránit.

==34. Jaký je rozdíl mezi objednávkou dokumentu a jeho rezervací?==

Objednávka – požadavek na vypůjčení knihovní jednotky, která je momentálně k dispozici, ale nachází se mimo volný výběr (je například ve skladu).

Rezervace – Záznam požadavku uživatele na dokument, který je momentálně vypůjčen

==35. Jak se řeší při půjčování situace, kdy má o dokument zájem ve stejnou dobu víc uživatelů?==
Kniha se půjčí podle toho, kdo si ji dříve zamluví, nebo rezervace. Postupuje se chronologicky.

==36. Jaké rozlišujeme typy výpůjček z hlediska délky výpůjční lhůty?==
Krátkodobá, dlouhodobá, trvalá (depozit), meziknihovní.

==37. Jak souvisí pojem "metadata" s pojmem "bibliografický popis"?==
Metadata – strukturovaná data, která nesou informace o primárních datech. Mají funkci popisnou, selekční a archivační.

Bibliografický popis – obsahuje soubor popisných údajů zaznamenávajících a identifikujících zpracovávaný dokument pomocí osmi oblastí údajů.

Oba tyto pojmy spolu souvisí tím, že nesou informace o primárních datech

==38. Proč se vytváří (k čemu slouží) bibliografické záznamy?==
Soubor údajů o zpracovaném dokumentu. Umožňuje identifikaci dokumentu tím, že představuje v něm uložené dílo, jeho vyjádření, jeho provedení, jeho fyzickou formu, dále umožňuje jeho vyhledání a přístup k němu.

==39. Jaké problémy je nutné řešit při popisu zdrojů?==
- Odkud vzít údaje pro popis

- Jaké vlastnosti zdrojů popisovat

- Jakých hodnot mohou nabývat

- V jakém jazyku budou vyjádřeny

- Jakým skriptem budou zapsány

- Jak formálně tvrzení zapsat

- V jakém formátu zapsat (struktura, kódování)

==40. Základní rozdělení bibliografických údajů z hlediska způsobu jejich vytváření a pozdějšího použití. Uveďte základní rozdíl mezi těmito dvěma skupinami.==
Bibliografický popis – účelem je umožnit rozlišit různé bibliografické zdroje od sebe navzájem (pomocí informací z dokumentu).

Selekční údaj – údaj, podle kterého lze bibliografický záznam vyhledat a identifikovat (je tvořen pomocí selekčních jazyků).

==41. Co je podstatou selekčních údajů a jejich základní rozdělení.==
Selekční údaje nám umožňují zařadit a popsat dokument podle jeho vlastností. Na základě takovýchto údajů pak mohou uživatelé a zaměstnanci knihovny takovéto dokumenty vyhledávat.

Selekční jazyky jmenné – (jmenné záhlaví), personální, korporativní, názvová, geografická jména, …
Selekční jazyky věcné - předmětové (na bázi přirozeného jazyka); systematické (umělé jazyky)

==42. Jaké prostředky používá bibliografický popis pro vyjádření vlastností popisovaných zdrojů?==
Skupina entit 1: – produkty intelektuální nebo umělecké činnosti, které jsou jmenovány nebo popsány v bibliografických záznamech.
- Dílo – určitý intelektuální nebo umělecký výtvor (abstraktní entita)
- Vyjádření – určitá intelektuální nebo umělecká realizace díla (ve formě různých druhů záznamů)
- Provedení – fyzická podoba vyjádření díla (všechny hmotné objekty se stejnou intelektuální formou).
- Jednotka – jednotlivý exemplář provedení

Skupina entit 2: – entity odpovědné za intelektuální nebo umělecký obsah, za fyzickou výrobu a správu entit.
- Osoba – jednotlivec (ty které zemřely i ty, které žijí).
- Korporace – organizace nebo skupina působící jako celek.

Skupina entit 3 – doplňkový soubor entit, které slouží jako předměty int. nebo umělecké činnosti.
- Pojem – abstraktní představa nebo myšlenka
- Objekt – hmotný předmět
- Akce – činnost nebo událost
- Místo - lokace

==43. Co se rozumí pod pojmem "korporace" ve smyslu původce díla při bibliografickém popisu?==
Organizace nebo skupina osob, identifikovaná vlastním jménem, vystupující jako celek (asociace, instituce, obchodní firmy, nevýdělečné instituce, …).

==44. Uveďte, jaké druhy odpovědnosti za dílo rozlišují AACR2R a stručně je charakterizujte.==
Individuální – jedna osoba (fiktivní, neznámá, nejistá, …)

Společná – spolupracují dvě nebo více osob nebo korporací, vykonávají stejný druh aktivity, mohou se podílet na různých částech, nebo podíl nemusí být odlišen.

Smíšená – různé korporace nebo osoby přispívají různými druhy aktivit (modifikace, ilustrace, …)

==45. Z jakých dvou hledisek je nutné popisovat bibliografický zdroj a proč je nutné tyto dva aspekty rozlišovat?==
Dvě hlediska:
- Obsah (content) – intelektuální a umělecký obsah (nehmotný)
- Nosič (carrier) – fyzické vlastnosti, formát (nehmotný)

Účelem je umožnit rozlišení různých bibliografických zdrojů od sebe navzájem. Je třeba vzít v úvahu všechny aspekty popisované jednotky (obsah, nosič, typ publikace, bibliografické souvislosti, …). Tato hlediska by měla být zohledněna ve všech oblastech popisu.

==46. S jakými problémy se setkáváme při použití názvů a jmen k popisu zdrojů?==
Názvy a přiřazená jména se mohou časem měnit, osoby mohou mít přiřazeno více druhů jmen, která se mohou vyskytovat v různých jazycích a znacích, názvy nemusí vůbec existovat, jména mohou být neznámá, jeden název může mít přiřazeno více osob nebo objektů, …

==47. Jak se řeší problém nejednoznačnosti jména (víc osob má stejné jméno) např. při popisu původce díla?==
Je nutné použít doplňky (kvalifikátory) pro rozlišení stejných jmen (např. data, místa, …).

==48. Jak se řeší při bib. popisu situace, kdy je text v dokumentu zapsán v písmu, které nelze technicky pro popis použít (např. azbukou nebo řecky)?==
Pro popis se použijí tzv. transliterační tabulky. Při převodu se nepřihlíží k fonetické hodnotě jednotlivých písem. Je možný zpětný převod do původní abecedy.

==49. Jaké jsou hlavní prameny popisu, ze kterých se čerpá při vytváření bibliografického záznamu knihy?==
Zdrojem popisné informace je obvykle jednotka, kterou popisujeme, případně různé příručky a další díla. Pro každou oblast popisu je předepsán hlavní pramen popisu. Pokud informaci nenajdeme v hlavním popisu a najdeme ji jinde, uvedeme ji v hranatých závorkách.

1. Název a údaje o odpovědnosti > Titulní stránka

2. Vydání > Titulní stránka, preliminária, tiráž

4. Nakladatelské údaje > Titulní stránka, preliminária, tiráž

5. Fyzický popis > Celá publikace

6. Edice > Celá publikace

7. Poznámky > Jakýkoliv zdroj

8. Standardní číslo > Jakýkoliv zdroj

==50. Jaký je rozdíl mezi vylučovacím a přidružovacím odkazem?==
Vylučovací odkaz: (viz)
Odkaz alternativního znění jména autora nebo unifikovaného názvu, jež nebylo použito pro hlavní záhlaví na autoritní formu daného jména nebo názvu.Může se jednat o odkaz, který přivádí uživatele k heslu, jež nebylo použito, ale pod kterým by se mohla daná problematika také skrývat.

Přidružovací odkaz: (viz též)
Upozorňuje uživatele jmenného katalogu pod jakým záhlavím mohou být nalezena díla téhož autora, má-li dvě bibliografické identity (např. pseudonym).
V předmětovém katalogu upozorňuje uživatele na tématicky příbuzné dokumenty

==51. Čím se zabývá identifikační (jmenný) popis?==
Je to část bibliografického záznamu, která se zabývá tvorbou bibliografického popisu , jmenných selekčních údajů (záhlaví) a tím i souvisejících jmenných a názvových autorit

==52. Čím se zabývá věcný popis?==
Zabývá se pořádáním informací, při kterém jsou informace získané obsahovou analýzou dokumentu vyjádřeny pomocí pořádacích znaků věcných selekčních jazyků.

==53. Základní rozdělení selekčních jazyků a jejich stručná charakteristika.==
1) Podle typu zpřístupňovaných dokumentů na:
Dokumentační – pořádání a ukládání dokumentografických informací (obsahová char. dokumentu).
Faktografické – pořádání a ukládání faktografických informací

2) Podle charakteru zpřístupňovaných informací na:
Identifikační – slouží pro popis formálních charakteristik v bibliog. popisu a jmenné katalogizaci
Věcné – použití při zpracování věcných údajů s cílem umožnit vyhledávání dok. podle obsahu.

Dělí se dále na:

Předmětové selekční jazyky (na bázi přirozeného jazyka)

Systematické selekční jazyky (na bázi umělého jazyka)

Prekoordiované – lexikální jednotky jsou složené (MDT, předmět. hesla).

Postkoordinované – lex. jednotky vyjadřují jednoduché pojmy (tezaurus).

==54. Co je základní myšlenkou studie FRBR (funkční požadavky na bibliografické záznamy)?==
Studie vznikla v roce 1997 z podnětu IFLA. Cílem je jasně definovaný , strukturovaný rámec, uvádějící do souvislostí údaje zaznamenané v bibliografických záznamech a vyhovující potřebám uživatelů těchto záznamů. Dále doporučit základní úroveň funkčnosti pro záznamy vytvořené národními bibliografickými agenturami.

Studie používá metodiku konceptuálního modelování založenou na technice analýzy entit. Zabývá se třemi hlavními prvky:

Entity – klíčové objekty, které jsou předmětem zájmu uživatelů informací
Vztahy mezi různými typy entit
Atributy – důležité vlastnosti entit

Atributy a vztahy jsou mapovány do čtyř obec. uživatelských úloh (najít, identifikovat, vybrat, získat).

==55. Jaký je rozdíl mezi dílem a jeho provedením?==

Dílo je umělecký, vědecky, technický nebo řemeslný výtvor tvůrčí lidské činnosti (abstraktní podoba).

Provedení je fyzická podoba vyjádření díla. Představuje všechny hmotné objekty, které mají stejné vlastnosti pokud jde o intelektuální obsah a fyzickou formu.

==56. Jaké znáte globální identifikátory, používané při popisu bibliografických zdrojů?==

ISBN, ISSN, ISMN, ISRN, SICI, URI
* ISBN = International Standard Book Number [http://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Book_Number (wiki)]
* ISSN = International Standard Serial Number [http://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Serial_Number (wiki)]
* ISMN = International Standard Music Number [http://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Music_Number (wiki)]
* ISRN = International Standard Technical Report Number [http://www.iso.org/iso/catalogue_detail.htm?csnumber=18506 (iso.org)]
* SICI = Serial Item and Contribution Identifiers [http://en.wikipedia.org/wiki/Serial_Item_and_Contribution_Identifier (wiki)] [http://makealink.jstor.org/sici.standard.html (JSTOR)]
* URI = Uniform resource identifier [http://en.wikipedia.org/wiki/Uniform_resource_identifier (wiki)]

Podrobnosti v [http://sigma.nkp.cz/F/EQMA23ADXHPBFKY16YU4I6NNNAKP9R1DJ1K68QH45H3A3UBE2U-47696?func=file&file_name=find-b&local_base=KTD TDKIV].

==57. Jak je zajištěno, že mezinárodní identifikátor (např. ISBN) je globálně jednoznačný - jedinečný?==
Systém ISBN je řízen mezinárodní agenturou ISBN, které podléhají národní agentury ISBN. Ty přidělují novým publikacím ISBN z přidělených bloků čísel a provádějí evidenci těchto publikací.
V ČR funguje národní agentura ISBN při NK ČR.

ISBN je mezinárodní standardní číslo knihy, alfanumerický kód určený pro jednoznačnou identifikaci knižních vydání. Vychází z mezinárodního standardu ISO 2108. Z této alfanumerické struktury lze získat základní informace o původu knihy. Označení je složeno z částí proměnlivé délky, rozdělenými pomlčkami a mezerami.

ISBN-10 – bylo dříve původní deseticiferné.
ISBN-13 – nyní, má o jednu skupinu na začátku navíc a má nyní identickou strukturu jako čárový kód. Takže je takto ISBN na knihách i uvedeno.

Složení ISBN-13:
Na začátku nově přidaný prefix: konstanta 978 nebo 979, který označuje prefix čárového kódu.
Druhou částí je identifikátor skupiny, který popisuje zemi a zeměpisný region.
Třetí částí je identifikace vydavatele knihy pomocí kódu který je jednoznačný.
Čtvrtá část popisuje již konkrétní vydání příslušné knihy u daného vydavatele (max. 6 číslic)
Poslední číslo je kontrolní cifra, která zajišťuje, aby při překlepu nebyla nalezena jiná kniha.

==58. Co znamená tzv. perzistence identifikátoru?==
Identifikátor musí být trvale platný a funkční - nezávislost na lokaci (přesuneme-li objekt na jiné místo webu, identifikátor objektu by měl zůstat nezměněn) a směrovatelnost (zadáme-li identifikátor do webového prohlížeče, infrastruktura webu by nás měla automaticky nasměrovat na příslušný objekt, ať se nachází v rámci globální sítě kdekoliv.

==59. Jaké moduly integrovaných knihovnických informačních systémů znáte a jaké funkce plní?==
Dělí se do modulů podle funkcí:

- Katalog – data o dokumentech (OPAC, bibliografický popis, jednotky)

- Výpůjční modul – data o uživatelích, výpůjčkách a peň. trans. (výpůjčky, MVS, správa studoven)

- Akvizice – data o dodavatelích objednávkách, fakturách, rozpočtech (evidence, správa seriálů, výměna publikací).

- Správa systému – data o účtech, o nastavení systému, …

Zpravidla obsahuje i nástroje pro zapojení do sítě knihoven a r komunikaci s externími zdroji.

==60. Co obnáší proces automatizace v knihovnách?==
Jde o proces, při němž se vytváří struktury a formy záznamu dokumentu pomocí počítačových technologií a to podle typu zpracovaného dokumentu, účelu využití takového záznamu, úrovně podle typu popisné jednotky a použitého nosiče záznamu.
Výsledkem takovéhoto zpracování jsou elektronické katalogy, bibliografické databáze, …
V počátcích automatizace též tištěné katalogy, bibliografie a tištěné katalogizační lístky.

Automatické zpracování informací – proces zpracování informací pomocí informačních technologií. Zahrnující sběr, ukládání, třídění, propojování, editování,vyhledávání, zobrazování informací, …

==61. Jaké integrované knihovnické systémy znáte?==
Lanius, Clavius, Aleph, Koniáš, Daimon, Verbis, KP_Sys, KP-Win, Voyager, Advanced rapid library

==62. Jaké znáte formy knihovních katalogů? (podle používané technologie)==
Svazkový – tištěná kniha, uzavřený, nebo za určité období

Lístkový – kartónové lístky (75x125 mm) – mezinárodní, 105x 150 – standardizovaný

Elektronický – počítačová databáze, součást integrovaného knihovnického systému

Online – OPAC (na síti)

==63. Uveďte druhy knihovních katalogů podle způsobu jejich uspořádání.==
* '''Katalog jmenný''' - záznamy jsou uspořádány podle příjmení autora, korporace, prvního slova z názvu (není-li autor)
* '''Katalog věcný''' - ''systematický'' - záznamy uspořádány podle oborů, znaků MDT / ''předmětový'' - uspořádání podle předmětových hesel
* '''Katalog názvový''' - záznamy seřazeny podle názvů dokumentů
* '''Katalog slovníkový (křížový)''' - řazení podle klíčových slov
* '''Katalog místní''' - záznamy uspořádány podle signatur

==64. Uveďte druhy knihovních katalogů podle rozsahu fondů, které popisují.==
* '''Generální katalog''' - obsahuje záznamy fondu celé knihovny
* '''Speciální katalog''' - obsahuje záznamy pouze části fondu dané knihovny, např. pouze AV dokumenty
* '''Souborný katalog''' - obsahuje záznamy z fondů více knihoven (např. Souborný katalog ČR je příkladem elektronického souborného katalogu)
* '''Virtuální katalog''' - umožňuje prohledání katalogů online a slučování jejich výsledků

==65. Co je hlavním znakem katalogu narozdíl třeba od bibliografie?==
*'''Katalog''' obsahuje záznamy o dokumentech, které daná knihovna vlastní. Na katalogizačním záznamu by neměly chybět lokační údaje (signatura).
* '''Bibliografie''' informuje o existenci dokumentů, není vázaná na konkrétní instituci. Bibliografický záznam proto lokační údaje neobsahuje a také obvykle bývá rozsáhlejší než katalogizační.

==66. Uveďte hlavní funkce knihovního katalogu.==
* '''bibliografická''' (indikativní) - informuje o existenci primárních dokumentů
* '''rešeršní''' (selekční) - vyhledávání záznamů dokumentů
* '''lokační''' - umožňuje zjistit, kde nalezené zdroje jsou a jsou-li dostupné a jak
* '''evidenční''' - eviduje dokumenty (tj. majetek) knihovny
* '''kolokační''' - zajištění toho, aby se záznamy, které spolu nějakým zpúsobem souvisejí, vyskytovaly blízko sebe (např. díla jednoho autora)
* '''identifikační''' (popisná) - umožňuje zjistit, o jaký dokument se jedná a odlišit ho od ostatních
* '''propagační''' - nabízí obsah sbírek knihovny

==67. Vysvětlete termín "kolokační funkce" katalogu.==
* kolokační funkce katalogu zajišťuje, aby se dokumenty, které spolu nějakým způsobem souvisejí, vyskytovaly blízko sebe, např. díla jednoho autora, různá vydání stejného díla

==68. Co znamená termín "navigace" v katalogu?==
Znamená to NAVIGOVAT UŽIVATELE KATALOGU (prostřednictvím logického uspořádání bibliografických informací a jasnou prezentací způsobu, jak se v katalogu pohybovat, včetně prezentace vztahu mezi díly, vyjádřeními, manifestacemi a jednotkami).

==69. Co znamená termín OPAC?==
* OPAC = Online public access catalog
* veřejně dostupný elektronický katalog dokumentů nacházejících se v knihovně
* vyhledávání v OPACu jednoduché nebo pokročilé
* možnost listování v rejstřících
* řada knihoven přidává do svého OPACu náhledy obálek dokumentů či nabízí uživatelům možnost přidávat recenze dokumentů
* standartně bývá součástí přístup do čtenářského konta, možnost rezervace nebo prolongace dokumentu

==70. Jaké jiné další funkce poskytuje OPAC katalog oproti klasickým např. lístkovým katalogům?==
* složitější vyhledávání záznamů na základě kombinování dotazů
* prohlížení rejstříků v rámci vyhledávání (rejstřík autorů, klíčových slov)
* možnost volby vyhledávání v celém fondu knihovny nebo pouze ve vybrané části
* možnost zjištění, zda je nebo není dokument momentálně vypůjčený (popř. datum, kdy by měl být čtenářem vrácen)
* možnost rezervace nebo prodloužení (prolongace) dokumentu
* možnost bezprostřední aktualizace záznamu knihovníkem (přidání či oprava údajů) prostřednictvím příslušného knihovního programu
* možnost vkládání náhledů obálek, přidávání recenzí
* propojení s jinými databázemi či službami
* možnost zobrazení vybraného záznamu v různých formátech (katalogizační záznam, citace, záznam ve formátu MARC21, UNIMARC či ISBD
* možnost tisku vyfiltrovaného záznamu
* přístup do čtenářského konta
* knihovny mohou využít objednávky MVS přes online katalog

==71. Jaké výhody přinesly elektronické katalogy oproti klasickým papírovým?==
* přístup ke katalogu neomezenému počtu uživatelů ve stejný čas
* přístup 24 hodin denně
* nemusím být v knihovně
* možnost vyhledávat dokument podle nejrůznějších kritérií (autor, název, jazyk dokumentu, roku vydání, nakladatele, klíčových slov)
* možnost sdílení záznamů
* rychlejší a pohodlnější vyhledávání

==72. Jak se nazývá proces převodu lístkového katalogu do elektronické podoby?==
Retrospektivní konverze.

==73. Co představuje termín "bibliomining"?==
Bibliomining souvisí s pojmem data mining = těžba dat. Ve spojení s biblio znamená těžba informací z knihovny a jejích katalogů, tzv. čtení mezi řádky (návštěvnost, obliba knížek, přelidněnost v závislosti na otevírací době, denní hodině…)

==74. Co vyjadřuje označení "Library 2.0"?==
Tento pojem souvisí s pojmem Web 2.0. Library 2.0 je podle mnohých názorů spojením klasické knihovny a technologií Web 2.0 + Business 2.0 = Library 2.0

Charakteristika: Zapojení uživatele do vytváření a implementace služeb knihovny pomocí tech. W2.

Library 2.0 není uzavřený koncept což knihovnu vede k potřebě k neustále reakci na potřeby uživatelů (vylepšování stávajících služeb právě za pomoci uživatelů).
Hlavní myšlenka tedy je vytvoření takové knihovny, která by byla adekvátní potřebám uživatelů a dokázala by se jim nejen jednorázově přizpůsobit, ale hlavně neustále reagovat na změny jejich potřeb a přání. Taková knihovna by ve svých službách, které nabízí, používala technologie W2.
Přístup do knihoven pomocí webového OPACu je dnes již zavedeným standardem. Ovšem kdyby se tato služba propojila s RSS kanály a s možností uživatelů hodnotit a přidávat své názory na jednotlivé tituly, knihovní služby by pak nabraly úplně jiné podoby.

==75. Uveďte příklad "de iure" standardu a "de facto" standardu a jaký je mezi nimi rozdíl.==
De uire standardy vytváří obvykle komise expertů pověřená nějakou organizací, nejlépe standardizační (např. ISBN).

De facto standardy vychází z praxe. Určité řešení se ujme a rozšíří, protože z něj vyplývají určité výhody (mp3).

==76. Uveďte důvody používání standardů.==
* Standardy vytvářejí vzor řešení určitého problému, tudíž problém není nutné řešit vždy znovu. Tím se šetří čas i prostředky.
* Pokud se problémy řeší pomocí stejného standardu, povaha výsledků je stejná, a tak je možné je sdílet nebo používat stejným způsobem.

==77. Jmenujte nejdůležitější světové a české standardizační organizace.==
'''ISO '''
* Mezinárodní organizace pro normalizaci
* International Organization for Standardization
* založeno 1947, sídlo v Ženevě
* světová federace národních normalizačních organizací
* členem ISO je Český normalizační institut
* zabývá se tvorbou mezinárodních norem ve všech oblastech mimo elektrotechniky

'''ANSI'''
* The American National Standards Institute
* založeno 1919, současný název od roku 1969, sídlo ve Washingtonu
* americká standardizační organizace
* vytváří průmyslové standardy v USA
* je členem ISO

'''NISO'''
* National Information Standards Organization
* americká standardizační organizace
* založeno 1939, současný název od roku 1984
* vyvíjí standardy týkající se informačních technologií (v oblasti knihovnictví jsou to např. ISSN, Z39.50, Dublin Core, ...)

'''CEN'''
* European Committee for Standardization
* Evropský výbor pro normalizaci
* produkuje European Standards - EN
* má 30 národních členů, členy CEN jsou národní normalizační organizace ze 30 evropských zemí
* za ČR je členem Český normalizační institut (ČNI)

'''ČNI'''
* Český normalizační institut
* spravuje české národní standardy
* je zodpovědný za tvorbu českých technických norem
* založen roku 1922, současný název od roku 2005, dříve název ČSNI

'''W3C'''
* World Wide Web Consortium
* mezinárodní konsorcium
* založeno roku 1994
* vytváří webové standardy a doporučení pro World Wide Web (např. HTML - Hypertext Markup Language, CSS - Cascading Style Sheets)
* konsorciu předsedá jeho zakladatel Tim Berners-Lee

'''IETF'''
* The Internet Engineering Task Force
* zabývá se problematikou Internetu
* publikuje Internet Drafts a RFC (Requests for Comments)

'''ALA'''
* The American Library Association
* spravuje a vydává AACR

'''JSC'''
* Joint Steering Committee for Revision of AACR
* z pověření ALA vyvíjí a udržuje AACR

'''MARBI'''
* Machine Readable Bibliographic Information Committee
* z pověření ALA vyvíjí a udržuje MARC

'''IFLA'''
* International Federation of Library Associations and Institutions
* Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí
* světové nevládní knihovnické společenství, které ovlivňuje a usměrňuje rozvoj knihovnictví na celém světě
* založena v roce 1922 ve skotském Edinburghu
* vedení IFLA sídlí v Haagu v Královské knihovně (Nizozemsko)
* spravuje UNIMARC
* IFLA doporučení: FRBR (Functional Requirements for Bibliographic Record, Funkční požadavky na bibliografický záznam)

'''NK ČR'''
* Národní knihovna České republiky
* určuje knihovní standardy v ČR
* překládá mezinárodní standardy

==78. Jmenujte jednu mezinárodní a jednu americkou organizaci sdružující knihovny.==
americká organizace:
'''ALA''' - The American Library Associations

mezinárodní organizace:
'''IFLA''' - Internation Federation of Library Associations and Institutions

==79. Která organizace má v ČR na starosti standardizaci v knihovnictví?==
'''Národní knihovna ČR'''
* určuje knihovnické standardy v ČR
* překládá mezinárodní standardy a vydává je

==80. Která organizace vyvíjí MARC formáty?==
'''MARBI'''
* Machine Readable Bibliographic Information Committee
* z pověření ALA vyvíjí a udržuje MARC

==81. Jaké jsou výhody jazyka XML při strukturování dat?==
* textový formát, nezávislý na prostředí
* odděluje popis struktury od prezentace
* DTD (Document Type Definition) je možné sdílet v rámci skupin uživatelů
* standard je otevřený - bez licencí
* a je podporovaný komerčními i volnými aplikacemi

==82. Jaké jsou výhody a nevýhody standardizace?==
''Výhody'':
* Standardy vytvářejí vzor řešení určitého problému, tudíž problém není nutné řešit vždy znovu. Tím se šetří čas i prostředky.
* Pokud se problémy řeší pomocí stejného standardu, povaha výsledků je stejná, a tak je možné je sdílet nebo používat stejným způsobem.
''Nevýhody'':
* Standardizace omezuje uživatele na předem dané postupy a případy dané standardem, standardizací není možné postihnout všechny možné případy.
* Vývoj a udržování standardu vyžaduje financování: Někdo je musí hradit (firmy, státy, sdružení). Standardy mohou být předmětem patentů a za jejich používání je nutné platit licenční poplatky. Úspěšnost standardu roste s tím, kolik se do něho investuje prostředků.

==83. Co znamená termín "blog"?==
* blog je '''webová aplikace''' na jedné webové stránce obsahující příspěvky uživatelů (tzv. '''blogerů''')
* jsou to internetové deníky obsahující články a reakce na ně
* umožňují veřejné vyjádření názoru kohokoliv
* příspěvky bývají nejčastěji řazeny chronologicky, nejnovější nahoře
* možnost přidávání komentářů k jednotlivým příspěvkům
* výhodou je jednoduchá tvorba a užívání
* blogy jsou jednou z technologií Web 2.0

==84. V čem spočívá princip "wiki"?==

* Wiki je technologie umožňující vytvářet dokumenty pomocí jednoduchého značkovacího jazyka za použití webového prohlížeče.

* Výhodou je snadné vytváření a aktualizace wiki stránek.

* Většina systémů wiki je otevřena veřejnosti, uživatelé mohou libovolně vkládat či upravovat texty.

* Název wiki pochází z havajštiny (rychlý).

* Příkladem je Wikipedia.

==85. Co znamená termín "social bookmarking"?==

* Social bookmarking je jednou z technologií Webu 2.0.

* Jedná se o vzájemné sdílení zajímavých odkazů (např. článků, videí, webových stránek atd.) v prostředí Internetu.

* Uživatel Internetu najde velmi zajímavý článek či webovou stránku a podělí se o ni s ostatními lidmi na Internetu. K tomuto účelu slouží specializované servery, u nás například '''linkuj.cz''' nebo '''jagg.cz'''. Tyto servery umožní daný článek zalinkovat a tím jej nasdílet s ostatními uživateli.

*Zajímavé odkazy se nemusí jen linkovat, ale uživatel může tyto servery jen navštěvovat a sledovat, co se nového (podle ostatních uživatelů zajímavého) na Internetu objevilo.

==86. Co znamená termín "tagging"?==

* tagging = tagování

* Tagging označuje přiřazování klíčových slov k souborům na webu přímo uživatelem.

* Jedná se o technologii Web 2.0.

* Tagy slouží k označování internetového obsahu a jsou důležitou složkou spoluvytváření obsahu Internetu. Jedná se o jednoduchá slova, kterými mohou uživatelé popisovat různý webový obsah.

* Jedním z užitečných navigačních prvků, které vytváří samotní uživatelé, je tzv. Tag cloud. Jde o seznam odkazů umístěných na jedné stránce, přičemž každý z nich může být zobrazen jinou velikostí fontu. Velikost fontu u jednotlivých odkazů je ovlivněna popularitou jednotlivých odkazů. Tím se rozumí jak často (tedy kolik uživatelů) na daný odkaz klikne. Čím je odkaz populárnější tím větším fontem se zobrazuje a naopak.

* V praxi si Tag cloud můžete prohlédnout na '''torrentz.com''' nebo '''del.icio.us'''.

* Podrobný článek o taggování naleznete zde [[http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Tagging]].

==87. Co znamená a jaký je princip RSS?==

* RSS (Really Simple Syndication) je nástroj, který slouží ke snadnému stahování informací o novinkách a změnách na uživatelem vybraném webu ve formátu XML.

* K použití informací z RSS zdrojů slouží specializované programy, tzv. '''RSS čtečky'''.

* Díky RSS nemusí uživatel navštěvovat své oblíbené servery, zda na nich není nějaký nový článek, ale stačí mít zapnutou RSS čtečku, která servery navštíví za uživatele a ihned ho upozorní na veškeré změny.

==88. Co je to "podcast"?==

* Podcasting je metoda šíření informací, kterou v roce 2004 vymyslel Adam Curry.

* Jedná se v podstatě o způsob, jak si automaticky stahovat internetové zvukové záznamy do svého počítače či přenosného kapesního přehrávače jako je iPod.

* Hlavní přínosem je, že si uživatel nemusí kontrolovat, kdy se bude vysílat jeho oblíbený pořad. Specializovaný program (např. Juice) stáhne vybraný pořad přímo do počítače a uživatel si jej může kdykoliv zpětně přehrát či si jej stáhnout.

* Podcast může být nejen pořad, ale i jakýkoliv příspěvek převedený do digitálního zvukového formátu.

* Název podcasting vznikl spojením slov iPod a broadcasting (vysílání).

==89. Co je "instant messaging"?==

* Instant messaging je internetová služba, která pomocí specializovaných programů umožňuje komunikaci v reálném čase s jinými lidmi na síti.

* Pomocí Instant messaging komunikátorů je možné posílat textové zprávy, soubory různých typů (textové, zvukové, video), komunikovat hlasově prostřednictvím mikrofonu nebo audiovizuálně pomocí webkamery, vytvářet seznamy svých známých (možnost poznat, kdo z nich je právě online).

==90. Jak mohou technologie Web 2.0 přispět k rozvoji knihoven a jejich služeb?==
* SOPAC = social OPAC – nová verze katalogů umožňující propojení se sociálními sítěmi a tak větší propojení s uživateli (hodnocení, komentáře, tagging,...)
* aplikace dalších technologií do katalogu: pokročilé formy vyhledávání, našeptáváče, fazetové vyhledávání, dotazy v přirozeném jazyce, RSS, obsahy a obálky knih, propojování na e-zdroje
* blogy: mohou doplňovat webovou prezentaci knihovny, umožňují komunikaci s uživateli, informují o novinkách a dění v knihovně, poskytují různé návody či tipy spojené s knihovnou, vyhledáváním, využíváním zdrojů apod.
* technologie webu 2.0 umožňují reagovat na změny a měnící se potřeby uživatelů, rozvoj umožňují otevřenost, snadnost použití, inovační přístup, participaci uživatelů

==91. Co si představíte pod termínem "katalogizační pravidla" nebo "katalogizační instrukce"?==
Katalogizační pravidla jsou určena pro tvorbu katalogů a jiných soupisů v univerzálních knihovnách všech velikostí.

Je to souhrn metodických pokynů, který umožňuje jednoznačně řešit problémy katalogizace. Tedy co a jak zapisovat.

==92. Jmenujte v současnosti používaná katalogizační pravidla v ČR.==
* AACR2 (Anglo-americká katalogizační pravidla, 2. revidované vydání)
* [http://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Bibliographic_Description ISBD] (Mezinárodní standardní bibliografický popis)

==93. Jaký je v hlavních bodech postup při popisu zdrojů podle AACR2R?==
# popsat fyzický předmět
# zvolit hlavní a vedlejší záhlaví
# stanovit správnou formu jmen v záhlavích
# provést odkazy na odlišné formy jmen

==94. Čím se zabývá prvních 12 kapitol AACR2R?==
Všeobecnými pravidly popisu u jednotlivých typů dokumentů:
# Všeobecná pravidla popisu
# Knihy, brožury a jednolistové tisky
# Kartografické dokumenty
# Rukopisy (včetně rukopisných sbírek)
# Hudebniny
# Zvukové dokumenty
# Filmy a videozáznamy
# Grafické dokumenty
# Elektronické zdroje
# Trojrozměrné dokumenty
# Mikrodokumenty
# Seriály

==95. Jakými hlavními typy identifikačních selekčních údajů (záhlaví) se zabývají AACR2?==
* Popis pod individuálním autorem
::individuální autor je osoba s hlavní odpovědností za vytvoření intelektuálního nebo uměleckého obsahu díla
* Popis pod korporací
::korporace je organizace nebo skupina osob, identifikovaná svým vlastním jménem, která jedná nebo může jednat jako celek
* Popis pod názvem, příp. unifikovaným názvem
::unifikovaný název je název, jímž je dílo identifikováno pro katalogizační účely,
::nebo název použitý k rozlišení záhlaví pro jedno dílo od záhlaví pro dílo odlišné
::nebo konvenční skupinový název použitý pro uspořádání publikací (jednoho autora,...) obsahujících řadu prací nebo výtahy atd. z několika prací (např. sebraná díla,...)

==96. Uveďte příklady hlavních pramenů popisu pro knihu podle AACR2R.==
* Titulní stránka
* Preliminária = titulní stránka, rub titulního listu, všechny stránky přecházející titulní stránce a obal
* Tiráž
* Celá popisná jednotka
* Jakýkoli pramen

==97. Čím se liší tzv. unifikovaný název od hlavního názvu bibliografického zdroje (třeba knihy)?==
Unifikovaný název slouží k identifikaci jednotky pro katalogizační účely, název bibliografického zdroje může být stejný u více zdrojů, unifikovaný název slouží k upřesnění, o který zdroj se jedná (do kulatých závorek připojí např. název vydávající korporace nebo jiné rozlišující údaje).

==98. Uveďte jaké znáte oblasti popisných údajů (je jich 8), které jsou specifikovány v ISBD.==
* '''Oblast údajů o názvu a odpovědnosti''': hlavní název, obecné označení druhu dokumentu, souběžný název, ostatní informace o názvu, údaje o odpovědnosti.
* '''Oblast údajů o vydání''': údaj o vydání, souběžný údaj o vydání, údaje o odpovědnosti vztažené k vydání, další údaje o vydání, …
* '''Oblast specifických údajů o materiálu nebo typu publikace'''
* '''Oblast údajů o publikaci, distribuci atd.''': místo publikace, distribuce atd., název nakladatele, distributora, funkce distributora, datum publikace, distribuce atd., místo výroby, název výrobce a datum výroby.
* '''Oblast údajů fyzického popisu''': specifické označení materiálu a rozsahu, ostatní fyzické detaily, rozměry, doprovodný materiál.
* '''Oblast údajů o edici''': hlavní název edice, souběžný název edice, další údaje o názvu edice, údaje o odpovědnosti vztažené k edici, ISSN edice, číslování v rámci edice.
* '''Oblast poznámek'''
* '''Oblast standardních čísel a údajů o dostupnosti''': standardní číslo, klíčový název, údaje o dostupnosti nebo ceně.

==99. Jaké hlavní údaje se uvádí v oblasti údajů o publikaci podle ISBD (nebo i AACR2)?==
''ISBD'': místo publikace, distribuce atd., název nakladatele, distributora, funkce distributora, datum publikace, distribuce atd., místo výroby, název výrobce a datum výroby

''AACR2'': místo a datum vydání, distribuce, jméno nakladatele, distributora

==100. Jaké popisné údaje se podle vás uvádí v oblasti údajů fyzického popisu podle ISBD nebo AACR2?==
''ISBD'': specifické označení materiálu a rozsahu, ostatní fyzické detaily, rozměry, doprovodný materiál

''AACR2'': rozsah fyzické jednotky (pro knihy stránkování), další fyzické údaje (ilustrace …), rozměr, doprovodný materiál

==101. K čemu slouží tzv. "interpunkce" v bibliografickém záznamu a čím je určena?==
Interpunkce má zajistit směnitelnost záznamů mezi různými zdroji a usnadnit interpretaci bibliografických záznamů, pokud interpret nerozumí jazyku popisu.

Využívají se tato interpunkční znaménka: dvojtečky, středníky, lomítka, pomlčky, čárky a tečky.

==102. Je nějak určeno pořadí popisných údajů v bibliografickém záznamu podle ISBD a proč?==
Ano, pořadí je přesně určeno, společně s interpunkcí má zajistit směnitelnost záznamů mezi různými zdroji a usnadnit interpretaci bibliografických záznamů, pokud interpret nerozumí jazyku popisu.

==103. Co znamená, když řekneme o bibliografickém záznamu, že je v určitém "formátu"? Jinak řečeno co znamená "formát bibliografického záznamu"?==
Formát určuje strukturu zápisu bibliografického záznamu, určuje tedy '''kam''' dané informace zapisovat. Nezabývá se prezentací (vzhledem) textu.

==104. Jaké znáte formáty (standardy) pro komunikaci bibliografických záznamů?==
MARC21, UNIMARC, MARCXML, Dublin Core, MODS, XOBIS

==105. Srovnejte komunikační formáty MARC s formáty založenými na XML. Výhody/nevýhody.==
Formáty založené na XML umožňují navázání na nové technologie, nicméně stále vycházejí z osvědčených metod a postupů – z MARCu.

Vyjádření dat ve formátu MARC pomocí XML je nejjednodušší způsob, jak s nimi pracovat. Hlavními výhodami práce s XML je velké množství SW aplikací a možnost použití XSLT stylesheets pro převod do jiných formátů.

==106. Porovnejte formáty MARC a Dublin Core, jaké jsou zásadní rozdíly, výhody, nevýhody?==
Dublin Core umožňuje vyhledávání elektronických zdrojů, jeho výhody jsou: jednoduchost, sémantická interoperabilita, mezinárodní podpora, rozšiřitelnost a modifikovatelnost.

==107. Co je definováno ve formátech MARC?==
UNIMARC – má jen formát pro bibliografická data

MARC21 formáty jsou definovány pro pět typů dat:

- Format for Biblographic Data – bibliografická data

- Format for Holdings Data – to, co knihovna vlastní

- Format for Autority Data – záhlaví – autor a údaje o něm

- Format for Classification Data – klasifikační data

- Format for Community Information – záznamy o knihovnách

==108. Co je principem standardu MARC? Jak se člení a označují data záznamu?==

- MARC = MAchine Readable Cataloguing
- Standard pro reprezentaci a komunikaci (výměnu) bibliografických a souvisejících informací ve strojem čitelné podobě

Záznam se dělí na tři úrovně:
- Struktura záznamu – je dána standardy ANSI Z39.2 a ISO 2709
- Označení obsahu – kódy a konvence, které dále identifikují a dále charakterizují obsah záznamu
- Obsah většiny datových elementů je určen mimo standardy MARC, jako jsou AACR, LCSH, …

Princip:
- Data se člení do polí a podpolí označených pomocí tagů
- Pole mohou mít pevnou nebo proměnlivou délku
- Pole s pevnou délkou obsahují kódované údaje
- Poli mohou předcházet dva identifikátory, které zpřesňují význam obsahu

Hodnoty tagů a jednotlivých polí, podpolí, určuje konkrétní verze formátu MARC, většinou národní.

==109. V čem se obecně liší různé verze formátu MARC, např. MARC21 a UNIMARC?==

* V MARC21 je '''interpunkce''' součástí dat, v UNIMARC se generuje až při zobrazení (srov. pole 245 resp. 200),
* UNIMARC má tzv. vyšší '''granularitu''' údajů - je podrobněji strukturovaný (srov. pole 100 resp. 700).

http://kisk.phil.muni.cz/vikba10/marc.htm

==110. Stručně charakterizujte bibliografický standard MODS.==

* MODS – Metadata Object Description Schema) – schéma pro popis objektu metadaty.
* Tento formát byl vytvořen Library of Congress především pro použití v knihovnických appl..
* Obsahuje vybrané prvky z MARC21, které jsou však jinak strukturované a uspořádané.
* Záměrem je jednodušší formát než MARC21, ale stále dostatečně strukturovaný.

[http://www.loc.gov/standards/mods/mods-overview.html MODS: Uses and Features]

==111. Stručně charakterizujte formát Dublin Core.==

- Standard pro netafatový popis digitálních objektů často vyjadřovaný prostřednictvím XML.
- Název vychází z města Dublin v USA – konference na které byl vytvořen.
- Záměrem je usnadnit vyhledávání elektronických zdrojů.
- Standard obsahuje základní sadu 16ti prvků (název, tvůrce, předmět, popis, …) z nichž žádný není povinný
- Původně byl vytvořen jako popis zdrojů na www sestavený přímo autorem. Pak ale zaujal instituce, které se zabývají formálním zpracováním zdrojů (knihovny, vládní agentury, …).
- Struktura Dublin Core se v současnosti používá ve 20 zemích a nové stále přibývají.

==112. K čemu se používá protokol Z39.50?==

- Protokol založený na architektuře server – klient, který je určený pro vyhledávání a získávání informací ze vzdálených databází (je určený pro heterogenní prostředí – různé systémy).
- Tento protokol definuje komunikační jazyk (Z-jazyk) a způsob kódování přenášených údajů.
- Není závislý na platformě ani systému.
- Použitý standard v knihovnictví.

Protokol umožňuje: Vyhledávání, update údajů, předávání a přebírání (upload a download),

Při komunikaci nastávají problémy s různými verzemi a různými profily (soubory funkcí, které jsou implementovány).
Implementace protokolu - konkrétní realizace pro konkrétní systém (databázi) a platformu, která může zahrnovat jen určitou podmnožinu funkcí (např. jen vyhledávání, ne update)
[http://ikaros.cz/z3950 Vývoj protokolu Z39.50]

KISK:Účast na konferencích/Podzim 2012

2012-11-01T09:50:00Z

Obby: /* Listopad 2012 */

== Příklad ==

*'''Jméno:''' Pavla Kovářová, '''Název:''' Infokon 2010, '''Datum:''' 20.11. 2010, '''Link:''' [http://www.infokon.cz/ http://www.infokon.cz/]

== Schválené akce ==

=== Září 2012 ===

*VÝJIMEČNĚ PRO IKARA: '''Jméno:''' Lucia Barthová '''Název:''' Library Marketing Tuesday, '''Datum:''' 4. září 2012, '''Link:''' [http://lmt.knihovna.cz/ http://lmt.knihovna.cz/]
*'''Jméno:''' Marta Konířová, '''Název:''' 36. seminář knihovníků muzeí a galerií AMG, '''Datum:''' 4.-6. září 2012, '''Link:''' [http://www.slovackemuzeum.cz/akce/180/ http://www.slovackemuzeum.cz/akce/180/]
*'''Jméno:''' Soňa Príborská, Michal Denár '''Název:''' Knihovny současnosti, '''Datum:''' 11. až 13. září 2012, '''Link:'''
*'''Jméno:''' Martina Skohoutilová, '''Název:''' IVIG 2012, '''Datum:''' 20. 9. 2012, '''Link:''' [http://www.akvs.cz/aktivity/2012-seminar-ivig.php/ http://www.akvs.cz/aktivity/2012-seminar-ivig.php/].
*'''Jméno:''' Martina Skohoutilová, '''Název:''' Data Storage Workshop 2012, '''Datum:''' 25. 9. 2012, '''Link:''' [http://www.dsw.cz/ http://www.dsw.cz/].
*'''Jméno:''' Alena Brožová, '''Název:''' Jak komunikovat s mentálně postiženými uživateli v knihovnách?, '''Datum:''' 26. 9. 2012, '''Link:''' [http://www.kjm.cz/centrum-detskeho-ctenarstvi http://www.kjm.cz/centrum-detskeho-ctenarstvi].

=== Říjen 2012 ===

*'''Jméno:''' Miroslava Sudová, '''Název:''' Knowledge, research, education 2012, '''Datum:''' 4. - 5. 10. 2012, '''Link:''' [https://www.techlib.cz/cs/2053-o-konferenci/ https://www.techlib.cz/cs/2053-o-konferenci/].
*'''Jméno:''' Alena Brožová, '''Název:''' Práce s nepřizpůsobivými uživateli v knihovnách, '''Datum:''' 9. 10. 2012, '''Link:''' [http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/kalendar-akci/prace-s-neprizpusobivymi-uzivateli-v-knihovnach http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/kalendar-akci/prace-s-neprizpusobivymi-uzivateli-v-knihovnach].
*'''Jméno:''' Martin Hájek, '''Název:'''Eliminace dětské kybernetické kriminality, '''Datum:''' 11.-12. 10. 2012, '''Link:''' [http://ekonference.webnode.cz/ http://ekonference.webnode.cz/].
*'''Jméno:''' Josef Blažek, '''Název:''' Strašidelné příběhy, horory, historky ..., '''Datum:''' 17.-18. 10. 2012, '''Link:''' [http://www.kjm.cz/centrum-detskeho-ctenarstvi http://www.kjm.cz/centrum-detskeho-ctenarstvi].
*'''Jméno:''' Radek Mezuláník, '''Název:''' Security Upgrade 2012 ..., '''Datum:''' 18. 10. 2012, '''Link:''' [http://www.konferenceit.cz/html/security-upgrade-2012.html http://www.konferenceit.cz/html/security-upgrade-2012.html]

=== Listopad 2012 ===

*'''Jméno:''' Kamila Rýdlová '''Název:''' Jedna velká rodina, '''Datum:''' 1. až 2. listopad 2012, '''Link:''' [http://old.stk.cz/cgi-bin/nph-Akce.show_event?par=4034&arch=]
*'''Jméno:''' Lucie Májková '''Název:''' LinuxAlt, '''Datum:''' 3. až 4. listopad 2012, '''Link:''' [http://www.http://www.linuxalt.cz/]

*'''Jméno:''' Žaneta Floriánová '''Název:''' Cloud Computing Conference, '''Datum:''' 6. listopad 2012, '''Link:''' [http://www.cloudconference.cz/]

*'''Jméno:''' Petr Šmíd '''Název:''' ICT ve vzdělávání, '''Datum:''' 7. - 8. listopad 2012, '''Link:''' [http://www.upol.cz/kalendar/akce/cal/2012/11/07/event/view-list%7Cpage_id-10327/tx_cal_phpicalendar/3053/ http://www.upol.cz/kalendar/akce/cal/2012/11/07/event/view-list%7Cpage_id-10327/tx_cal_phpicalendar/3053/].

*'''Jméno:''' Michaela Hortová '''Název:''' Bibliotheca Antiqua, '''Datum:''' 7. až 8. listopad 2012, '''Link:''' [http://www.vkol.cz/cs/aktivity/konference-a-odborna-setkani/21--rocnik-odborne-konference/clanek/21--rocnik-odborne-konference/]

*'''Jméno:''' Radek Hadraba '''Název:''' Elektronická identita a služby knihoven, '''Datum:''' 13. listopad 2012, '''Link:''' [http://www.techlib.cz/cs/2220-elektronicka-identita-a-sluzby-knihoven-utery-13-11-2012]

*'''Jméno:''' Žaneta Floriánová '''Název:''' Efektivní web, '''Datum:''' 14. listopad 2012, '''Link:''' [http://www.efektivni-web.cz/]

*'''Jméno:''' Lucia Barthová '''Název:''' Práce na dálku - Jak chytře zvýšit konkurenceschopnost organizace '''Datum:''' 15. listopad 2012, '''Link:''' [http://www.pracenadalku.cz/vzdelavani/konference-prace-na-dalku]

*'''Jméno:''' Lada Matyášová '''Název:''' Dobrovolníci v knihovnách, '''Datum:''' 20. listopad 2012, '''Link:''' [http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/kalendar-akci/dobrovolnici-v-knihovnach]

*'''Jméno:''' Radek Hadraba '''Název:''' TeleCommunication Conference 2012, '''Datum:''' 20. listopad 2012, '''Link:''' [http://konference.edumenu.cz/d-34326/telecommunication-conference-2012-konference-praha-1]

*'''Jméno:''' Lada Matyášová '''Název:''' Reprezentace traumatu v literatuře a umění, '''Datum:''' 20. listopad 2012, '''Link:''' [http://www.oslomnice.cz/vyroci.php]

*'''Jméno:''' Jana Skládaná '''Název:''' Komunitní role knihoven - dobrovolníci a knihovny, '''Datum:''' 21. listopad 2012, '''Link:''' [http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani]

*'''Jméno:''' Jana Skládaná '''Název:''' E-knihy, '''Datum:''' 21. listopad 2012, '''Link:''' [http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/]

*'''Jméno:''' Martina Snozová '''Název:''' Konference: Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě '''Datum:''' 28.-29. listopad 2012, '''Link:''' [http://www.skipcr.cz/akce-a-projekty/akce-skip/13.-konference-archivy-knihovny-muzea-v-digitalnim-svete-2012]

=== Leden 2013 ===

*'''Jméno:''' Anna Růžičková '''Název:''' New Media Inspiration 2013 '''Datum:''' 19. leden 2013, '''Link:''' [http://www.tuesday.cz/akce/new-media-inspiration-2013/]

 [[Category:KISK:Účast na konferencích|KISK:Účast_na_konferencích]]

KISK:Metodologie pro informační studia a knihovnictví/navrh-tematu

2012-10-19T16:50:00Z

Obby: /* Témata */

== Pravidla pro zapisování témat závěrečného úkolu: ==

*Závěrečnou práci zpracovává vždy '''skupina 4-6 lidí'''.
*Vymyslete a zapište zde '''téma, které chcete zpracováva'''t.
*Návrh tématu bude mít následující strukturu:
**název tématu (např. Výzkum informačních potřeb žen na mateřské dovolené)
**stručný popis tématu (v jednom odstavci rozveďte, koho, jak a proč chcete zkoumat)
**seznam členů vašeho týmu. 
*Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, '''dodržujte citační etiku''' (!)
*Témata navrhujte nejpozději do '''10. listopadu 2012''' (pokud téma již máte a budete chtít ode mne zpětnou vazbu dříve, napište mi na mail [mailto:sucha@phil.muni.cz sucha@phil.muni.cz].

== Témata ==

Téma 1

'''Jak se liší informační potřeby vězňů v závislosti na pohlaví a délce trestu?'''

Tkáčik Jozef

Kantorová Jana

Leitgebová Martina

Musilová Martina

Vebrová Jana

Téma 2

'''Zatím vůbec nevíme, ale skupinu už máme!'''

Michal Kaláb

Martina Filová

Marie Pučálková

Michaela Kouřilová

Anna Halfarová

 Téma 3

'''Téma zatím tvoříme :o)'''

Helena Novotná

Jana Pacáková

Lenka Cahlová

Martina Zoubková

Téma 4

'''Užívateľské testovanie (v neštandardných podmienkach)'''

Lucia Barthová

Barbora Pitašová

Kateřina Petrová

Lenka Cvrkalová

KISK:Metodologie pro informační studia a knihovnictví/navrh-tematu

2012-10-19T16:48:59Z

Obby: /* Témata */

== Pravidla pro zapisování témat závěrečného úkolu: ==

*Závěrečnou práci zpracovává vždy '''skupina 4-6 lidí'''.
*Vymyslete a zapište zde '''téma, které chcete zpracováva'''t.
*Návrh tématu bude mít následující strukturu:
**název tématu (např. Výzkum informačních potřeb žen na mateřské dovolené)
**stručný popis tématu (v jednom odstavci rozveďte, koho, jak a proč chcete zkoumat)
**seznam členů vašeho týmu. 
*Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, '''dodržujte citační etiku''' (!)
*Témata navrhujte nejpozději do '''10. listopadu 2012''' (pokud téma již máte a budete chtít ode mne zpětnou vazbu dříve, napište mi na mail [mailto:sucha@phil.muni.cz sucha@phil.muni.cz].

== Témata ==

Téma 1

'''Jak se liší informační potřeby vězňů v závislosti na pohlaví a délce trestu?'''

Tkáčik Jozef

Kantorová Jana

Leitgebová Martina

Musilová Martina

Vebrová Jana

Téma 2

'''Zatím vůbec nevíme, ale skupinu už máme!'''

Michal Kaláb

Martina Filová

Marie Pučálková

Michaela Kouřilová

Anna Halfarová

 Téma 3

'''Téma zatím tvoříme :o)'''

Helena Novotná

Jana Pacáková

Lenka Cahlová

Martina Zoubková

Téma 4
'''Užívateľské testovanie (v neštandardných podmienkach)'''
Lucia Barthová
Barbora Pitašová
Kateřina Petrová
Lenka Cvrkalová

Uživatelské testování (úkol do metodologie)

2012-10-13T17:09:55Z

Obby: /* Jak takový výzkum probíhá? */

== Úvodní charakteristika uživatelského testování ==

Hlavním cílem metody uživatelského testování (dále jen UT) je získání dat, vycházejících z chování člověka, který využívá určitý produkt či službu, a jejich následné zhodnocení, které by mělo přispět k vylepšení testovaného produktu či služby.(Beck & Manuel 2008)

Přestože základní poznatky vycházejí z chování uživatele, primárním bodem uživatelského testování je vždy objekt, který je testován, jelikož cílem je získat takové poznatky, které nám umožní daný objekt co nejvíce přiblížit k uživatelsky přívětivému fungování - použitelnosti. Použitelnost je soubor vlastností objektu, které vedou ke snadnému a intuitivnímu ovládání objektu uživatelem. (Beck & Manuel 2008)

Jak uvádějí Norlin and Winters neměli bychom zapomínat na hlavní zásady použitelnosti:

#Vždy mějte na paměti uživatele.
#Uživatelské testování je jednoduché, ale elegantní.
#Pamatujte si, že použitelnost je vždy o zlepšení výkonu skrz design.
#Zlepšete design produktu/objektu a testujte znovu.(Beck & Manuel 2008 str.122-123)

Obsahem UT je řízený experiment, na jehož základě zkoumáme produkt či službu. A to tak, že si identifikujeme cíle, kterých má objekt dosáhnout. Stanovíme si postupy či scénáře testování a metodu jejich vyhodnocení. Také je potřeba zvolit měřítka pro hodnocení spokojenosti uživatelů. To mám umožní správnou analýzu získaných dat. (Beck & Manuel 2008 str.111)

Studie, které se zabývají použitelností, a jejich součástí by tedy mělo být UT, by podle Rubin (2004) měly sestávat z těchto základních bodů.

#Stanovit si výzkumný problém nebo cíle, nikoli hypotézy.
#Využít reprezentativní vzorek, který není náhodný.
#Využít testovacích úloh, které představují aktuální fungování produktu.
#Kontrolované pozorování a dotazování by mělo být součástí testování.
#Sběr kvalitativních i kvantitativních dat pro definování výkonu produktu a požadavků uživatelů.

(Beck & Manuel 2008 str.121)

UT jsou charakteristické následujícími znaky. UT nepotvrzuje a nevyvrací hypotézy, ale snaží vytvořit cestu k vyřešení nějakého problému či dosažení cíle. Klademe si otázky, které se vztahují k tématu a snažíme se na ně, pomocí UT, najít odpovědi. (Beck & Manuel 2008 str.118)

Co se týká kvantity, výzkumný vzorek není příliš velký. Zde platí pravidlo méně je více. Pro UT bychom mohli vystačit i s jedním uživatelem, ale podle Steva Kruga je ideálním počtem 3 až 4 účastníci v rámci jednoho kola testování. Steva Kruga uvádí, že v prvním kole testování respondenti odhalí většinu problémů, ale i tak je potřebné, aby testování probíhalo v několika rovinách, kdy každé další testování v sobě odráží zkušenosti z předcházejícího. (Krug 2006 str.114)

'''Literatura''' BECK, E. Susan a MANUEL, Kate. Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals. Vyd. 1. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. ISBN 9781555705916.

KRUG, Steve. Web design - nenuťte uživatele přemýšlet!. 2., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2006. 167 s. ISBN 80-251-1291-8.

== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ==

S pomocí uživatelského testování odhalíme problémy, se kterými se uživatelé potýkají při průchodu naší službou. Díky tomu můžeme zjistit, proč jsou některé služby málo využívány, i když jsou pro uživatele přínosné. Jak uvádí Steve Krug: „Pokud chcete mít skvělý server, musíte ho testovat. Jakmile pracujete na serveru několik týdnů, nebude vám už nikdy připadat svěží. Víte o něm příliš mnoho a zda skutečně funguje, zjistíte jen jeho otestováním. Testování vám připomene, že ne každý přemýšlí stejným způsobem jako vy.“[1] Z toho důvodu by testování nemělo probíhat pouze těsně před dokončením služby, ale mělo by odehrávat v průběhu celého vývoje. Uživatelské testování lze použít v jakékoliv části vývoje webu dokonce i když máme pouze papírový náčrtek. Jak takový test probíhá se můžete podívat v tomto videu: [http://www.youtube.com/watch?v=GrV2SZuRPv0 http://www.youtube.com/watch?v=GrV2SZuRPv0] Po každém provedeném testování by měla přijít fáze opravy zjištěných chyb. Uživatelské testování je vhodné provádět:

#na začátku vývoje nové služby
#v průběhu vývoje, abychom odstranily případné chyby
#před spuštěním služby, pro vyladění detailů
#když už naše služba funguje, abychom zjistili proč je naše služba málo využívána

 Nejdůležitější částí uživatelského testování je testování na začátku služby, kdy je ještě dostatek času na případné opravy a změny. Změny které se provádějí v již spuštěné službě se často mohou projevit negativně zvláště po finanční stránce a případném odlivu části uživatelů, kteří nepřímou změny.

___________________

[1] Krug, Steve. Webdesign: Nenuťte uživatele přemýšlet, s. 115

== Jaké jsou výhody a nevýhody? ==

'''Výhody:'''<ref name="manuel">Observation and Usability. BECK, Susan E a Kate MANUEL. Practical research methods for librarians and information professionals. New York: Neal-Schuman Publishers, c2008, s. 109-111. ISBN 9781555705916.</ref>

*V porovnání s dotazníky a rozhovory, je uživatelské testování důvěryhodnější, protože popisuje uživatele tak jak se chovají, ne tak jak říkají nebo si myslí že se chovají.

*UT může být použíto jako ověření informací získaných z jiných studií. Navíc dává výzkumným pracovníkům data s daleko větším stupňem rozlišovací schopnosti než data získaná z dotazníků a rozhovorů.

*Pomocí UT můžeme „dolovat“ informace z uživatelů, kteří nechtějí nebo nemohou diskutovat o zkoumaném tématu. Například děti nebo pacienti s Alzheimerovou chorobou. Někteří lidé zase nemohou mluvit o svém chování, protože je moc běžné. Například řidiči si nejsou vědomi, že používají směrová světla

'''Nevýhody:'''<ref name="manuel">Observation and Usability. BECK, Susan E a Kate MANUEL. Practical research methods for librarians and information professionals. New York: Neal-Schuman Publishers, c2008, s. 109-111. ISBN 9781555705916.</ref>

*Pozorování uživatele může být použito pouze pro zkoumání chování (co člověk dělá); nemůže být použito při zkoumání poznávání (co si člověk myslí) nebo vlivu (jak se člověk cítí).
*Finanční a časová náročnost. Jedno testovací sezení může trvat i několik hodin, při kterých musíme platit výzkumníky, dobrovolníky a v některých případech i pronájem prostor.
*Pozorování uživatelů je náchylné k zaujatosti výzkumníka.
*UT moc dobře nefunguje s lidmi, kteří mají tendence se ptát výzkumníka hned jak narazí na problém.

=== Porovnání metod uživatelského testování ===

To co je pro jednu metodu uživatelského testování výhodou, může být naopak pro jinou nevýhodou.

==== Vzdálené testování a zpětná vazba ====

'''Výhody:'''<ref name="bolt">BOLT, Nate. Pros and Cons of Remote Usability Testing. In: Johnny Holland: It's all about interaction [online]. June 2, 2010 [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://johnnyholland.org/2010/06/pros-and-cons-of-remote-usability-testing/</ref>

*Levné
*Domácí prostředí uživatele
*Geografická rozmanitost uživatelů
*Demokratizace uživatelského testování (stále více lidí využívá testování a nepotřebují si kvůli tomu najímat odborníky)

'''Nevýhody:'''<ref name="bolt">BOLT, Nate. Pros and Cons of Remote Usability Testing. In: Johnny Holland: It's all about interaction [online]. June 2, 2010 [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://johnnyholland.org/2010/06/pros-and-cons-of-remote-usability-testing/</ref>

*Bezpečnost (může dojít k úniků informací o utajeném prototypu)
*Někteří uživatelé nemají možnost z technických důvodů použít funkci „sdílení-obrazovky“, která je nutná pro vzdálené testování
*V domácím prostředí nemůžeme použít speciální nástroje co jsou pouze v laboratoři
*Nemožnost zachytit celé uživatelovo tělo a chování

==== Laboratorní uživatelské testování ====

Ve zkratce se jedná o tyto hlavní body:<ref>Nástroje testování použitelnosti. In: UX Wiki [online]. 2012-02-28T12:34:07+0100 [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://uzivatelsketestovani.cz/wiki/doku.php/testovani-pouzitelnosti/start</ref>

*Dražší, ale často nejlepší.
*Je třeba zapojit řadu lidí.
*Vyžaduje detailní přípravu scénáře.

Dále záleží na použité testovací metodě.

'''Think aloud protokoly („přemýšlení nahlas“)'''

*Výsledky se mohou lišit v závislosti na tom, kdo prováděl sezení<ref>Think-aloud Protocols. WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, s. 179-188. ISBN 15-915-8503-1.</ref>
*''„...přítomnost moderátora během testování zkresluje výsledky“''<ref name="spanihel">Uživatelské testování jinak. Nově a lépe. In: ŠPANIHEL, Jakub. Creative Digital Agency [online]. 22. 5. 2009 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/clanky/uzivatelske-testovani-jinak-nove-a-lepe.html</ref>

'''Testování s oční kamerou (eye tracking)'''

*Výhodou této metody je její exaktnost. Výstup dat z tohoto testování je ve formě „tepelných“ map (heatmaps).
*Nevýhodou je nutnost vlastnit speciální oční kameru.

'''PEEP metoda'''

''PEEP neboli "Post Evaluation Eyetracked Protocol" můžeme volně (a hodně kostrbatě) přeložit jako "následné vyhodnocení záznamů sledování pohybu očí"''<ref name="spanihel">Uživatelské testování jinak. Nově a lépe. In: ŠPANIHEL, Jakub. Creative Digital Agency [online]. 22. 5. 2009 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/clanky/uzivatelske-testovani-jinak-nove-a-lepe.html</ref>

Výhody:<ref name="spanihel">Uživatelské testování jinak. Nově a lépe. In: ŠPANIHEL, Jakub. Creative Digital Agency [online]. 22. 5. 2009 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/clanky/uzivatelske-testovani-jinak-nove-a-lepe.html</ref>

*Testera nerozptyluje přítomnost dalšího člověka
*Cítí se příjemněji a tolik se nestydí
*V případě nouze si musí poradit sám

Nevýhody:<ref name="spanihel">Uživatelské testování jinak. Nově a lépe. In: ŠPANIHEL, Jakub. Creative Digital Agency [online]. 22. 5. 2009 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/clanky/uzivatelske-testovani-jinak-nove-a-lepe.html</ref>

*Náročnější příprava, zabere více času
*„musíme pečlivě vybírat a správně formulovat všechny úkoly“

== Jak takový výzkum probíhá? ==

V prvom rade je dôležité aké stránky, služba či funkcia sa budú testovať.

Je nutné zamieriť užívateľské testovanie na osoby, ktoré sú s veľkou pravdepodobnosťou cieľovou skupinou webu. Nie je výhodou čo najväčšie množstvo testovaných, omnoho významnejšia je kvalita výskumu a zameranie sa na hĺbkový pohľad na jednotlivé funkcie a podniknuté kroky. Keďže sa jedná o “osobný” spôsob výskumu, založený na ľudskom správaní, aj príprava by mala prebehnúť v čo najľudskejších rozmeroch. Užívateľ sa pri testovaní musí cítiť pohodlne a uvoľnené, nemal by mať pocit, že je skúšaný. Z toho dôvodu je výhodou vzdialené testovanie, kedy môže test prebehnúť v pohodlí domova užívateľa. Avšak v tomto prípade vyvstávajú iné problémy (viď kapitola Výhody a nevýhody užívateľského testovania). Hlavné je dať testovanému pred samotným výskumom zrozumiteľné pokyny a vyzvať ho, aby čo najviac komunikoval a komentoval svoju činnosť. Nemal by mať strach vytknúť webu negatíva, prípadne neprehľadnosť. Nemal by mať pocit, že tým ublíži človeku, ktorý s ním test vykonáva - je preto dobré v ňom vzbudiť dojem neutrálnosti. Je možné ho i do istej miery nasmerovať k jednotlivým krokom. Nepostrádateľnou pomôckou je správne formulovanie otázok. (napr.: Kam by ste klikli, aby ste sa zalogovali? Čo by ste urobili potom? Prečo si myslíte, že je to práve toto? etc). Susan E. Beck a Kate Manuel radia aby sa počiatočná úloha, či problém definovali pomocou príbehu, pretože príbehy sú pre ľudí najviac zrozumiteľné (Predstavte si, že...). Podľa marketingovej agentúry [http://www.h1.cz/ H1.cz] by malo užívateľké testovanie použiteľnosti pozostávať z nasledujúcich krokov:

#Osobné stretnutie s testovanými a príprava scenára
#Určenie cieľovej skupiny
#Samotné testovanie
#Analýza testovaním ziskaných dát a návrh riešenia nedostatkov

 Ukážka užívateľského testovania na prednáške ''Pozorováním nic nenahradíš'' podľa Lukáša Marvana a Martina Koptu (zo spoločnosti [http://www.seznam.cz/ Seznam.cz] na konferencii [http://lmt.knihovna.cz/ Library Marketing Tuesday] http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953 Jacob Nielsen popisuje, ako testovať užívateľský design: http://www.youtube.com/watch?v=r0A6IW2TFFI

== Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ==

V oblasti knihovnictví se uživatelské testování využívá hlavně od dob, kdy knihovny provozují vlastní webové stránky. UT se také využívá při přizpůsobování komerčně produkovaných online katalogů, portálů eletronických zdrojů, bibliografických a fulltextových databází aj. UT je také využitelné pro ostatní knihovnické "produkty", jako jsou online semináře, samoobslužné systémy, uspořádání regálů v knihovně aj.<ref>BECK, Susan E. a Kate MANUEL. Practical research methods for librarians and information professionals. New York: Neal-Schuman Publishers, c2008, s. 114. ISBN 9781555705916&lt</ref> Příklady využití UT v knihovní vědě:

==== Zjišťování, jak studenti vyhledávají na webových stránkách knihovny ====

Cílem tohoto UT bylo testování čerstvě redesignovaných webových stránek knihovny University of Illinois v Chicagu za účelem zjistit, jak zde uživatelé vyhledávají informace, což je důležitým podkladem pro další upravení stránek a služeb knihovny. Testování probíhalo s 12 účastníky a sestávalo z testů o 20 úkolech, přičemž jeden úkol trval 3 minuty. Během výzkumu byla použita metoda verbálního protokolu. Výsledky testování naznačují, že navzdory jasnému designu stránek si uživatelé stále nejsou vědomi existence knihovnických zdrojů a nástrojů a neumí je použít. Dalším problémem pro studenty je použití knihovnické terminologie, kterou neumí interpretovat - je třeba více instrukcí a vysvětlivek pro uživatele a užití jasnějšího jazyka. Studie dále poukazuje na to, že studenti jsou zvyklí používat vyhledávače, spíše než se k výsledku "proklikat" hierarchickým uspořádáním stránek - potřeba vytvořit výkonné vyhledávače a metadata. <ref>AUGUSTINE, Susan a Courtney GREENE. Discovering How Students Search a Library Web Site: A Usability Case Study. College & Research Libraries [online]. 2002, roč. 63, č. 4, s. 354-365 [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: http://crl.acrl.org/content/63/4/354.full.pdf+html</ref>

==== Jak vyhledám článek? Nahlédnutí z uživatelské studie webu ====

Cílem této části studie bylo poznat, jak uživatelé postupují při hledání článků na webových stránkách knihovny Western Michigan University. Zúčastnilo se 50 účastníků reprezentujících fakulty, absolventy a vysokoškolské knihovny. Kompletní UT sestávalo z 20 úkolů, na vyhledávání článků byly zaměřeny 3 oddělené úlohy. Úkolem bylo nalézt název článku z časopisu, z odborného časopisu a novinový článek. V době testování měla domovská stránka knihovny 6 hlavních voleb, mezi nimi tlačítko "Zdroje pro vyhledávání", které odkazuje na databáze a rejstříky. Závěr uživatelského testování ukazuje, že uživatelé nerozumí procesu vyhledávání článků, k jejich vyhledávání většinou používají namísto databáze online katalog. Dále mají problém s rozdíly mezi populárním a odborným časopisem a nerozumí termínům jako jsou seriály, periodika, odborný časopis, databáze a rejstříky. Mnoho uživatelů neví o jakýchkoli konihovnických zdrojích mimo online katalog. Řešením problému je přizpůsobení webových stránek uživatelům - poskytnout odborné vedení, vytvořit návody popisující krok za krokem, jak najít článek nebo knihu. Propojit online katalog se zbytkem stránek - v online katalogu vytvořit možnost "Najít článek" a "Databáze a rejstříky". Přidat slovníček knihovnických termínů a specializovanou terminologii užívat střídmě. <ref>COCKRELL, Barbara J. a Elaine Anderson JAYNE. How do I find an article? Insights from a web usability study. The Journal of Academic Librarianship. 2002, roč. 28, č. 3, s. 122-132. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com.ezproxy.muni.cz/science/article/pii/S0099133302002793</ref>

==== Uživatelské testování knihovny Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně ====

Testování proběhlo v květnu 2012. Projekt připravila knihovna UTB ve spolupráci se společností Seznam.cz. "Uživatelské testování knihovny má přiblížit, jak vypadá první styk studenta s knihovnou, zda je schopný se zorientovat v základních službách a zdrojích, jakým způsobem si poradí nejen s první výpůjčkou, ale také s vyhledáváním v databázích, na jaké naráží problémy apod." <ref name="UTB">Uživatelské testování knihovny. In: BIERNÁTOVÁ, Olga. Sborník 2012 - příspěvek: Uživatelské testování knihovny | INFORUM [online]. c2012 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2012/biernatova-olga-1.pdf</ref> Účastnilo se 5 středoškolských studentů, délka testování byla 1,5 hodiny. Studenti měli za úkol vypůjčit a zarezervovat knihu, objednat knihu meziknihovní výpůjčkou a najít odborný zdroj v databázi a vytisknout výstup. Výsledky testování poukazují na několik problémů - studenti se často neumí správně zeptat, mají problém s použitím knihovnického slangu a s označeními, kterým nerozumí. Stejně tak nerozumí řazení knih podle MDT, jsou zvyklí na řazení dle žánru a autora. Dalším problémem jsou odborné databáze, do kterých studenti nedokážou najít cestu, hledají často na Googlu a ve Wikipedii. Možným řešením je vytvoření manuálu pro nováčky, FAQ, exkurze do knihovny atd.<ref name="UTB">_</ref>

== Poznámky ==

<references />

== Použitá literatura ==

#KRUG, Steve. Web design: nenuťte uživatele přemýšlet!. 2. aktualiz. vyd. Překlad Jan Škvařil. Brno: Computer Press, 2006, 167 s. ISBN 80-251-1291-8. #WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s. ISBN 15-915-8503-1.
#BECK, E. Susan a MANUEL, Kate. Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals. Vyd. 1. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. ISBN 9781555705916.
#RUBIN, Jeffrey. Handbook of usability testing: how to plan, design, and conduct effective tests. 2nd ed. Indianapolis: Wiley. ISBN 978-0-470-18548-3.

Uživatelské testování (úkol do metodologie)

2012-10-12T20:43:30Z

Obby: /* Jak takový výzkum probíhá? */

<h3> Úvodní charakteristika uživatelského testování </h3>
Hlavním cílem metody uživatelského testování (dále jen UT) je získání dat, vycházejících z chování člověka, který využívá určitý produkt či službu, a jejich následné zhodnocení, které by mělo přispět k vylepšení testovaného produktu či služby.(Beck & Manuel 2008)
Přestože základní poznatky vycházejí z chování uživatele, primárním bodem uživatelského testování je vždy objekt, který je testován, jelikož cílem je získat takové poznatky, které nám umožní daný objekt co nejvíce přiblížit k uživatelsky přívětivému fungování - použitelnosti. Použitelnost je soubor vlastností objektu, které vedou ke snadnému a intuitivnímu ovládání objektu uživatelem. (Beck & Manuel 2008)
Jak uvádějí Norlin and Winters neměli bychom zapomínat na hlavní zásady použitelnosti:

<ol><li>Vždy mějte na paměti uživatele.
</li><li>Uživatelské testování je jednoduché, ale elegantní.
</li><li>Pamatujte si, že použitelnost je vždy o zlepšení výkonu skrz design.
</li><li>Zlepšete design produktu/objektu a testujte znovu.(Beck & Manuel 2008 str.122-123)
</li></ol>
Obsahem UT je řízený experiment, na jehož základě zkoumáme produkt či službu. A to tak, že si identifikujeme cíle, kterých má objekt dosáhnout. Stanovíme si postupy či scénáře testování a metodu jejich vyhodnocení. Také je potřeba zvolit měřítka pro hodnocení spokojenosti uživatelů. To mám umožní správnou analýzu získaných dat. (Beck & Manuel 2008 str.111)
Studie, které se zabývají použitelností, a jejich součástí by tedy mělo být UT, by podle Rubin (2004) měly sestávat z těchto základních bodů.

<ol><li>Stanovit si výzkumný problém nebo cíle, nikoli hypotézy.
</li><li>Využít reprezentativní vzorek, který není náhodný.
</li><li>Využít testovacích úloh, které představují aktuální fungování produktu.
</li><li>Kontrolované pozorování a dotazování by mělo být součástí testování.
</li><li>Sběr kvalitativních i kvantitativních dat pro definování výkonu produktu a požadavků uživatelů.
</li></ol>
(Beck & Manuel 2008 str.121)
UT jsou charakteristické následujícími znaky. UT nepotvrzuje a nevyvrací hypotézy, ale snaží vytvořit cestu k vyřešení nějakého problému či dosažení cíle. Klademe si otázky, které se vztahují k tématu a snažíme se na ně, pomocí UT, najít odpovědi. (Beck & Manuel 2008 str.118)
Co se týká kvantity, výzkumný vzorek není příliš velký. Zde platí pravidlo méně je více. Pro UT bychom mohli vystačit i s jedním uživatelem, ale podle Steva Kruga je ideálním počtem 3 až 4 účastníci v rámci jednoho kola testování. Steva Kruga uvádí, že v prvním kole testování respondenti odhalí většinu problémů, ale i tak je potřebné, aby testování probíhalo v několika rovinách, kdy každé další testování v sobě odráží zkušenosti z předcházejícího. (Krug 2006 str.114)
Literatura BECK, E. Susan a MANUEL, Kate. Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals. Vyd. 1. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. ISBN 9781555705916.
KRUG, Steve. Web design - nenuťte uživatele přemýšlet!. 2., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2006. 167 s. ISBN 80-251-1291-8.
 

<h3> Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? </h3>
S pomocí uživatelského testování odhalíme problémy, se kterými se uživatelé potýkají při průchodu naší službou. Díky tomu můžeme zjistit, proč jsou některé služby málo využívány, i když jsou pro uživatele přínosné. Jak uvádí Steve Krug: „Pokud chcete mít skvělý server, musíte ho testovat. Jakmile pracujete na serveru několik týdnů, nebude vám už nikdy připadat svěží. Víte o něm příliš mnoho a zda skutečně funguje, zjistíte jen jeho otestováním. Testování vám připomene, že ne každý přemýšlí stejným způsobem jako vy.“[1] Z toho důvodu by testování nemělo probíhat pouze těsně před dokončením služby, ale mělo by odehrávat v průběhu celého vývoje. Uživatelské testování lze použít v jakékoliv části vývoje webu dokonce i když máme pouze papírový náčrtek. Jak takový test probíhá se můžete podívat v tomto videu: <a href="http://www.youtube.com/watch?v=GrV2SZuRPv0">http://www.youtube.com/watch?v=GrV2SZuRPv0</a> Po každém provedeném testování by měla přijít fáze opravy zjištěných chyb. Uživatelské testování je vhodné provádět:

<ol><li>na začátku vývoje nové služby
</li><li>v průběhu vývoje, abychom odstranily případné chyby
</li><li>před spuštěním služby, pro vyladění detailů
</li><li>když už naše služba funguje, abychom zjistili proč je naše služba málo využívána
</li></ol>
 Nejdůležitější částí uživatelského testování je testování na začátku služby, kdy je ještě dostatek času na případné opravy a změny. Změny které se provádějí v již spuštěné službě se často mohou projevit negativně zvláště po finanční stránce a případném odlivu části uživatelů, kteří nepřímou změny.
___________________
[1] Krug, Steve. Webdesign: Nenuťte uživatele přemýšlet, s. 115
 

<h3> Jaké jsou výhody a nevýhody? </h3>
<h3> Jak takový výzkum probíhá? </h3>
V prvom rade je dôležité aké stránky, služba či funkcia sa budú testovať.
Je nutné zamieriť užívateľské testovanie na osoby, ktoré sú s veľkou pravdepodobnosťou cieľovou skupinou webu. Nie je výhodou čo najväčšie množstvo testovaných, omnoho významnejšia je kvalita výskumu a zameranie sa na hĺbkový pohľad na jednotlivé funkcie a podniknuté kroky. Keďže sa jedná o “osobný” spôsob výskumu, založený na ľudskom správaní, aj príprava by mala prebehnúť v čo najľudskejších rozmeroch. Užívateľ sa pri testovaní musí cítiť pohodlne a uvoľnené, nemal by mať pocit, že je skúšaný. Z toho dôvodu je výhodou vzdialené testovanie, kedy môže test prebehnúť v pohodlí domova užívateľa. Avšak v tomto prípade vyvstávajú iné problémy (viď kapitola Výhody a nevýhody užívateľského testovania). Hlavné je dať testovanému pred samotným výskumom zrozumiteľné pokyny a vyzvať ho, aby čo najviac komunikoval a komentoval svoju činnosť. Nemal by mať strach vytknúť webu negatíva, prípadne neprehľadnosť. Nemal by mať pocit, že tým ublíži človeku, ktorý s ním test vykonáva - je preto dobré v ňom vzbudiť dojem neutrálnosti. Je možné ho i do istej miery nasmerovať k jednotlivým krokom. Nepostrádateľnou pomôckou je správne formulovanie otázok. (napr.: Kam by ste klikli, aby ste sa zalogovali? Čo by ste urobili potom? Prečo si myslíte, že je to práve toto? etc). Susan E. Beck a Kate Manuel radia aby sa počiatočná úloha, či problém definovali pomocou príbehu, pretože príbehy sú pre ľudí najviac zrozumiteľné (Predstavte si, že...). Podľa marketingovej agentúry <a href="<a href="http://www.h1.cz/">http://www.h1.cz/</a>">H1.cz</a> by malo užívateľké testovanie použiteľnosti pozostávať z nasledujúcich krokov:

<ol><li>Osobné stretnutie s testovanými a príprava scenára
</li><li>Určenie cieľovej skupiny
</li><li>Samotné testovanie
</li><li>Analýza testovaním ziskaných dát a návrh riešenia nedostatkov
</li></ol>
 Ukážka užívateľského testovania na prednáške Pozorováním nic nenahradíš podľa Lukáša Marvana a Martina Koptu (zo spoločnosti <a href="<a href="http://www.seznam.cz/">http://www.seznam.cz/</a>">Seznam.cz</a>) na konferencii <a href="<a href="http://lmt.knihovna.cz/">http://lmt.knihovna.cz/</a>">Library Marketing Tuesday</a>: <a href="<a href="http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953">http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953</a>"><a href="http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953">http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953</a></a> Jacob Nielsen popisuje, ako testovať užívateľský design: <a href="<a href="http://www.youtube.com/watch?v=r0A6IW2TFFI">http://www.youtube.com/watch?v=r0A6IW2TFFI</a>"><a href="http://www.youtube.com/watch?v=r0A6IW2TFFI">http://www.youtube.com/watch?v=r0A6IW2TFFI</a></a>

<h3> Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? </h3>
V oblasti knihovnictví se uživatelské testování využívá hlavně od dob, kdy knihovny provozují vlastní webové stránky. UT se také využívá při přizpůsobování komerčně produkovaných online katalogů, portálů eletronických zdrojů, bibliografických a fulltextových databází aj. UT je také využitelné pro ostatní knihovnické "produkty", jako jsou online semináře, samoobslužné systémy, uspořádání regálů v knihovně aj.BECK, Susan E. a Kate MANUEL. Practical research methods for librarians and information professionals. New York: Neal-Schuman Publishers, c2008, s. 114. ISBN 9781555705916&lt Příklady využití UT v knihovní vědě:

<h4> Zjišťování, jak studenti vyhledávají na webových stránkách knihovny </h4>
Cílem tohoto UT bylo testování čerstvě redesignovaných webových stránek knihovny University of Illinois v Chicagu za účelem zjistit, jak zde uživatelé vyhledávají informace, což je důležitým podkladem pro další upravení stránek a služeb knihovny. Testování probíhalo s 12 účastníky a sestávalo z testů o 20 úkolech, přičemž jeden úkol trval 3 minuty. Během výzkumu byla použita metoda verbálního protokolu. Výsledky testování naznačují, že navzdory jasnému designu stránek si uživatelé stále nejsou vědomi existence knihovnických zdrojů a nástrojů a neumí je použít. Dalším problémem pro studenty je použití knihovnické terminologie, kterou neumí interpretovat - je třeba více instrukcí a vysvětlivek pro uživatele a užití jasnějšího jazyka. Studie dále poukazuje na to, že studenti jsou zvyklí používat vyhledávače, spíše než se k výsledku "proklikat" hierarchickým uspořádáním stránek - potřeba vytvořit výkonné vyhledávače a metadata. AUGUSTINE, Susan a Courtney GREENE. Discovering How Students Search a Library Web Site: A Usability Case Study. College & Research Libraries [online]. 2002, roč. 63, č. 4, s. 354-365 [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: http://crl.acrl.org/content/63/4/354.full.pdf+html

<h4> Jak vyhledám článek? Nahlédnutí z uživatelské studie webu </h4>
Cílem této části studie bylo poznat, jak uživatelé postupují při hledání článků na webových stránkách knihovny Western Michigan University. Zúčastnilo se 50 účastníků reprezentujících fakulty, absolventy a vysokoškolské knihovny. Kompletní UT sestávalo z 20 úkolů, na vyhledávání článků byly zaměřeny 3 oddělené úlohy. Úkolem bylo nalézt název článku z časopisu, z odborného časopisu a novinový článek. V době testování měla domovská stránka knihovny 6 hlavních voleb, mezi nimi tlačítko "Zdroje pro vyhledávání", které odkazuje na databáze a rejstříky. Závěr uživatelského testování ukazuje, že uživatelé nerozumí procesu vyhledávání článků, k jejich vyhledávání většinou používají namísto databáze online katalog. Dále mají problém s rozdíly mezi populárním a odborným časopisem a nerozumí termínům jako jsou seriály, periodika, odborný časopis, databáze a rejstříky. Mnoho uživatelů neví o jakýchkoli konihovnických zdrojích mimo online katalog. Řešením problému je přizpůsobení webových stránek uživatelům - poskytnout odborné vedení, vytvořit návody popisující krok za krokem, jak najít článek nebo knihu. Propojit online katalog se zbytkem stránek - v online katalogu vytvořit možnost "Najít článek" a "Databáze a rejstříky". Přidat slovníček knihovnických termínů a specializovanou terminologii užívat střídmě. COCKRELL, Barbara J. a Elaine Anderson JAYNE. How do I find an article? Insights from a web usability study. The Journal of Academic Librarianship. 2002, roč. 28, č. 3, s. 122-132. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com.ezproxy.muni.cz/science/article/pii/S0099133302002793

<h4> Uživatelské testování knihovny Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně </h4>
Testování proběhlo v květnu 2012. Projekt připravila knihovna UTB ve spolupráci se společností Seznam.cz. "Uživatelské testování knihovny má přiblížit, jak vypadá první styk studenta s knihovnou, zda je schopný se zorientovat v základních službách a zdrojích, jakým způsobem si poradí nejen s první výpůjčkou, ale také s vyhledáváním v databázích, na jaké naráží problémy apod." Uživatelské testování knihovny. In: BIERNÁTOVÁ, Olga. Sborník 2012 - příspěvek: Uživatelské testování knihovny | INFORUM [online]. c2012 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2012/biernatova-olga-1.pdfÚčastnilo se 5 středoškolských studentů, délka testování byla 1,5 hodiny. Studenti měli za úkol vypůjčit a zarezervovat knihu, objednat knihu meziknihovní výpůjčkou a najít odborný zdroj v databázi a vytisknout výstup. Výsledky testování poukazují na několik problémů - studenti se často neumí správně zeptat, mají problém s použitím knihovnického slangu a s označeními, kterým nerozumí. Stejně tak nerozumí řazení knih podle MDT, jsou zvyklí na řazení dle žánru a autora. Dalším problémem jsou odborné databáze, do kterých studenti nedokážou najít cestu, hledají často na Googlu a ve Wikipedii. Možným řešením je vytvoření manuálu pro nováčky, FAQ, exkurze do knihovny atd._  
 

<h3> Poznámky </h3>
_

<h3> Použitá literatura </h3>
<ol><li>KRUG, Steve. Web design: nenuťte uživatele přemýšlet!. 2. aktualiz. vyd. Překlad Jan Škvařil. Brno: Computer Press, 2006, 167 s. ISBN 80-251-1291-8.
</li><li>WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s. ISBN 15-915-8503-1.
</li><li>BECK, E. Susan a MANUEL, Kate. Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals. Vyd. 1. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. ISBN 9781555705916.
</li><li>RUBIN, Jeffrey. Handbook of usability testing: how to plan, design, and conduct effective tests. 2nd ed. Indianapolis: Wiley. ISBN 978-0-470-18548-3.
</li></ol>

Uživatelské testování (úkol do metodologie)

2012-10-12T20:00:50Z

Obby: /* Jak takový výzkum probíhá? */

=== Úvodní charakteristika uživatelského testování ===

Hlavním cílem metody uživatelského testování (dále jen UT) je získání dat, vycházejících z chování člověka, který využívá určitý produkt či službu, a jejich následné zhodnocení, které by mělo přispět k vylepšení testovaného produktu či služby.(Beck & Manuel 2008)

Přestože základní poznatky vycházejí z chování uživatele, primárním bodem uživatelského testování je vždy objekt, který je testován, jelikož cílem je získat takové poznatky, které nám umožní daný objekt co nejvíce přiblížit k uživatelsky přívětivému fungování - použitelnosti. Použitelnost je soubor vlastností objektu, které vedou ke snadnému a intuitivnímu ovládání objektu uživatelem. (Beck & Manuel 2008)

Jak uvádějí Norlin and Winters neměli bychom zapomínat na hlavní zásady použitelnosti:

#Vždy mějte na paměti uživatele.
#Uživatelské testování je jednoduché, ale elegantní.
#Pamatujte si, že použitelnost je vždy o zlepšení výkonu skrz design.
#Zlepšete design produktu/objektu a testujte znovu.(Beck & Manuel 2008 str.122-123)

Obsahem UT je řízený experiment, na jehož základě zkoumáme produkt či službu. A to tak, že si identifikujeme cíle, kterých má objekt dosáhnout. Stanovíme si postupy či scénáře testování a metodu jejich vyhodnocení. Také je potřeba zvolit měřítka pro hodnocení spokojenosti uživatelů. To mám umožní správnou analýzu získaných dat. (Beck & Manuel 2008 str.111)

Studie, které se zabývají použitelností, a jejich součástí by tedy mělo být UT, by podle Rubin (2004) měly sestávat z těchto základních bodů.

#Stanovit si výzkumný problém nebo cíle, nikoli hypotézy.
#Využít reprezentativní vzorek, který není náhodný.
#Využít testovacích úloh, které představují aktuální fungování produktu.
#Kontrolované pozorování a dotazování by mělo být součástí testování.
#Sběr kvalitativních i kvantitativních dat pro definování výkonu produktu a požadavků uživatelů.

(Beck & Manuel 2008 str.121)

UT jsou charakteristické následujícími znaky. UT nepotvrzuje a nevyvrací hypotézy, ale snaží vytvořit cestu k vyřešení nějakého problému či dosažení cíle. Klademe si otázky, které se vztahují k tématu a snažíme se na ně, pomocí UT, najít odpovědi. (Beck & Manuel 2008 str.118)

Co se týká kvantity, výzkumný vzorek není příliš velký. Zde platí pravidlo méně je více. Pro UT bychom mohli vystačit i s jedním uživatelem, ale podle Steva Kruga je ideálním počtem 3 až 4 účastníci v rámci jednoho kola testování. Steva Kruga uvádí, že v prvním kole testování respondenti odhalí většinu problémů, ale i tak je potřebné, aby testování probíhalo v několika rovinách, kdy každé další testování v sobě odráží zkušenosti z předcházejícího. (Krug 2006 str.114)

'''Literatura''' BECK, E. Susan a MANUEL, Kate. Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals. Vyd. 1. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. ISBN 9781555705916.

KRUG, Steve. Web design - nenuťte uživatele přemýšlet!. 2., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2006. 167 s. ISBN 80-251-1291-8.

=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===

 S pomocí uživatelského testování odhalíme problémy, se kterými se uživatelé potýkají při průchodu naší službou. Díky tomu můžeme zjistit, proč jsou některé služby málo využívány, i když jsou pro uživatele přínosné. Jak uvádí Steve Krug: „Pokud chcete mít skvělý server, musíte ho testovat. Jakmile pracujete na serveru několik týdnů, nebude vám už nikdy připadat svěží. Víte o něm příliš mnoho a zda skutečně funguje, zjistíte jen jeho otestováním. Testování vám připomene, že ne každý přemýšlí stejným způsobem jako vy.“[1] Z toho důvodu by testování nemělo probíhat pouze těsně před dokončením služby, ale mělo by odehrávat v průběhu celého vývoje. Uživatelské testování lze použít v jakékoliv části vývoje webu dokonce i když máme pouze papírový náčrtek. Jak takový test probíhá se můžete podívat v tomto videu: [http://www.youtube.com/watch?v=GrV2SZuRPv0 http://www.youtube.com/watch?v=GrV2SZuRPv0] Po každém provedeném testování by měla přijít fáze opravy zjištěných chyb. Uživatelské testování je vhodné provádět:

#na začátku vývoje nové služby
#v průběhu vývoje, abychom odstranily případné chyby
#před spuštěním služby, pro vyladění detailů
#když už naše služba funguje, abychom zjistili proč je naše služba málo využívána

 [1] Krug, Steve. Webdesign: Nenuťte uživatele přemýšlet, s. 115

=== Jaké jsou výhody a nevýhody? ===

=== Jak takový výzkum probíhá? ===

V prvom rade je dôležité aké stránky, služba či funkcia sa budú testovať.

Je nutné zamieriť užívateľské testovanie na osoby, ktoré sú s veľkou pravdepodobnosťou cieľovou skupinou webu. Nie je výhodou čo najväčšie množstvo testovaných, omnoho významnejšia je kvalita výskumu a zameranie sa na hĺbkový pohľad na jednotlivé funkcie a podniknuté kroky. Keďže sa jedná o “osobný” spôsob výskumu, založený na ľudskom správaní, aj príprava by mala prebehnúť v čo najľudskejších rozmeroch. Užívateľ sa pri testovaní musí cítiť pohodlne a uvoľnené, nemal by mať pocit, že je skúšaný. Z toho dôvodu je výhodou vzdialené testovanie, kedy môže test prebehnúť v pohodlí domova užívateľa. Avšak v tomto prípade vyvstávajú iné problémy (viď kapitola Výhody a nevýhody užívateľského testovania). Hlavné je dať testovanému pred samotným výskumom zrozumiteľné pokyny a vyzvať ho, aby čo najviac komunikoval a komentoval svoju činnosť. Nemal by mať strach vytknúť webu negatíva, prípadne neprehľadnosť. Nemal by mať pocit, že tým ublíži človeku, ktorý s ním test vykonáva - je preto dobré v ňom vzbudiť dojem neutrálnosti. Je možné ho i do istej miery nasmerovať k jednotlivým krokom. Nepostrádateľnou pomôckou je správne formulovanie otázok. (napr.: Kam by ste klikli, aby ste sa zalogovali? Čo by ste urobili potom? Prečo si myslíte, že je to práve toto? etc). Susan E. Beck a Kate Manuel radia aby sa počiatočná úloha, či problém definovali pomocou príbehu, pretože príbehy sú pre ľudí najviac zrozumiteľné (Predstavte si, že...). Podľa marketingovej agentúry [http://www.h1.cz/ H1.cz] by malo užívateľké testovanie použiteľnosti pozostávať z nasledujúcich krokov:

#Osobné stretnutie s testovanými a príprava scenára
#Určenie cieľovej skupiny
#Samotné testovanie
#Analýza testovaním ziskaných dát a návrh riešenia nedostatkov

 Ukážka užívateľského testovania na prednáške ''Pozorováním nic nenahradíš'' podľa Lukáša Marvana a Martina Koptu (zo spoločnosti [http://www.seznam.cz/ Seznam.cz]) na konferencii [http://lmt.knihovna.cz/ Library Marketing Tuesday]: http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953
 Jacob Nielsen popisuje, ako testovať užívateľský design: http://www.youtube.com/watch?v=r0A6IW2TFFI

=== Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ===

V oblasti knihovnictví se uživatelské testování využívá hlavně od dob, kdy knihovny provozují vlastní webové stránky. UT se také využívá při přizpůsobování komerčně produkovaných online katalogů, portálů eletronických zdrojů, bibliografických a fulltextových databází aj. UT je také využitelné pro ostatní knihovnické "produkty", jako jsou online semináře, samoobslužné systémy, uspořádání regálů v knihovně aj.<ref>BECK, Susan E. a Kate MANUEL. Practical research methods for librarians and information professionals. New York: Neal-Schuman Publishers, c2008, s. 114. ISBN 9781555705916&lt</ref> Příklady využití UT v knihovní vědě:

==== Zjišťování, jak studenti vyhledávají na webových stránkách knihovny ====

Cílem tohoto UT bylo testování čerstvě redesignovaných webových stránek knihovny University of Illinois v Chicagu za účelem zjistit, jak zde uživatelé vyhledávají informace, což je důležitým podkladem pro další upravení stránek a služeb knihovny. Testování probíhalo s 12 účastníky a sestávalo z testů o 20 úkolech, přičemž jeden úkol trval 3 minuty. Během výzkumu byla použita metoda verbálního protokolu. Výsledky testování naznačují, že navzdory jasnému designu stránek si uživatelé stále nejsou vědomi existence knihovnických zdrojů a nástrojů a neumí je použít. Dalším problémem pro studenty je použití knihovnické terminologie, kterou neumí interpretovat - je třeba více instrukcí a vysvětlivek pro uživatele a užití jasnějšího jazyka. Studie dále poukazuje na to, že studenti jsou zvyklí používat vyhledávače, spíše než se k výsledku "proklikat" hierarchickým uspořádáním stránek - potřeba vytvořit výkonné vyhledávače a metadata. <ref>AUGUSTINE, Susan a Courtney GREENE. Discovering How Students Search a Library Web Site: A Usability Case Study. College & Research Libraries [online]. 2002, roč. 63, č. 4, s. 354-365 [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: http://crl.acrl.org/content/63/4/354.full.pdf+html</ref>

==== Jak vyhledám článek? Nahlédnutí z uživatelské studie webu ====

Cílem této části studie bylo poznat, jak uživatelé postupují při hledání článků na webových stránkách knihovny Western Michigan University. Zúčastnilo se 50 účastníků reprezentujících fakulty, absolventy a vysokoškolské knihovny. Kompletní UT sestávalo z 20 úkolů, na vyhledávání článků byly zaměřeny 3 oddělené úlohy. Úkolem bylo nalézt název článku z časopisu, z odborného časopisu a novinový článek. V době testování měla domovská stránka knihovny 6 hlavních voleb, mezi nimi tlačítko "Zdroje pro vyhledávání", které odkazuje na databáze a rejstříky. Závěr uživatelského testování ukazuje, že uživatelé nerozumí procesu vyhledávání článků, k jejich vyhledávání většinou používají namísto databáze online katalog. Dále mají problém s rozdíly mezi populárním a odborným časopisem a nerozumí termínům jako jsou seriály, periodika, odborný časopis, databáze a rejstříky. Mnoho uživatelů neví o jakýchkoli konihovnických zdrojích mimo online katalog. Řešením problému je přizpůsobení webových stránek uživatelům - poskytnout odborné vedení, vytvořit návody popisující krok za krokem, jak najít článek nebo knihu. Propojit online katalog se zbytkem stránek - v online katalogu vytvořit možnost "Najít článek" a "Databáze a rejstříky". Přidat slovníček knihovnických termínů a specializovanou terminologii užívat střídmě. <ref>COCKRELL, Barbara J. a Elaine Anderson JAYNE. How do I find an article? Insights from a web usability study. The Journal of Academic Librarianship. 2002, roč. 28, č. 3, s. 122-132. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com.ezproxy.muni.cz/science/article/pii/S0099133302002793</ref>

 
  

 

=== Poznámky ===

<references />

=== Použitá literatura ===

#KRUG, Steve. Web design: nenuťte uživatele přemýšlet!. 2. aktualiz. vyd. Překlad Jan Škvařil. Brno: Computer Press, 2006, 167 s. ISBN 80-251-1291-8.
#WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s. ISBN 15-915-8503-1.
#BECK, E. Susan a MANUEL, Kate. Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals. Vyd. 1. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. ISBN 9781555705916.

Uživatelské testování (úkol do metodologie)

2012-10-12T19:59:51Z

Obby: /* Jak takový výzkum probíhá? */

=== Úvodní charakteristika uživatelského testování ===

Hlavním cílem metody uživatelského testování (dále jen UT) je získání dat, vycházejících z chování člověka, který využívá určitý produkt či službu, a jejich následné zhodnocení, které by mělo přispět k vylepšení testovaného produktu či služby.(Beck & Manuel 2008)

Přestože základní poznatky vycházejí z chování uživatele, primárním bodem uživatelského testování je vždy objekt, který je testován, jelikož cílem je získat takové poznatky, které nám umožní daný objekt co nejvíce přiblížit k uživatelsky přívětivému fungování - použitelnosti. Použitelnost je soubor vlastností objektu, které vedou ke snadnému a intuitivnímu ovládání objektu uživatelem. (Beck & Manuel 2008)

Jak uvádějí Norlin and Winters neměli bychom zapomínat na hlavní zásady použitelnosti:

#Vždy mějte na paměti uživatele.
#Uživatelské testování je jednoduché, ale elegantní.
#Pamatujte si, že použitelnost je vždy o zlepšení výkonu skrz design.
#Zlepšete design produktu/objektu a testujte znovu.(Beck & Manuel 2008 str.122-123)

Obsahem UT je řízený experiment, na jehož základě zkoumáme produkt či službu. A to tak, že si identifikujeme cíle, kterých má objekt dosáhnout. Stanovíme si postupy či scénáře testování a metodu jejich vyhodnocení. Také je potřeba zvolit měřítka pro hodnocení spokojenosti uživatelů. To mám umožní správnou analýzu získaných dat. (Beck & Manuel 2008 str.111)

Studie, které se zabývají použitelností, a jejich součástí by tedy mělo být UT, by podle Rubin (2004) měly sestávat z těchto základních bodů.

#Stanovit si výzkumný problém nebo cíle, nikoli hypotézy.
#Využít reprezentativní vzorek, který není náhodný.
#Využít testovacích úloh, které představují aktuální fungování produktu.
#Kontrolované pozorování a dotazování by mělo být součástí testování.
#Sběr kvalitativních i kvantitativních dat pro definování výkonu produktu a požadavků uživatelů.

(Beck & Manuel 2008 str.121)

UT jsou charakteristické následujícími znaky. UT nepotvrzuje a nevyvrací hypotézy, ale snaží vytvořit cestu k vyřešení nějakého problému či dosažení cíle. Klademe si otázky, které se vztahují k tématu a snažíme se na ně, pomocí UT, najít odpovědi. (Beck & Manuel 2008 str.118)

Co se týká kvantity, výzkumný vzorek není příliš velký. Zde platí pravidlo méně je více. Pro UT bychom mohli vystačit i s jedním uživatelem, ale podle Steva Kruga je ideálním počtem 3 až 4 účastníci v rámci jednoho kola testování. Steva Kruga uvádí, že v prvním kole testování respondenti odhalí většinu problémů, ale i tak je potřebné, aby testování probíhalo v několika rovinách, kdy každé další testování v sobě odráží zkušenosti z předcházejícího. (Krug 2006 str.114)

'''Literatura''' BECK, E. Susan a MANUEL, Kate. Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals. Vyd. 1. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. ISBN 9781555705916.

KRUG, Steve. Web design - nenuťte uživatele přemýšlet!. 2., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2006. 167 s. ISBN 80-251-1291-8.

=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===

 S pomocí uživatelského testování odhalíme problémy, se kterými se uživatelé potýkají při průchodu naší službou. Díky tomu můžeme zjistit, proč jsou některé služby málo využívány, i když jsou pro uživatele přínosné. Jak uvádí Steve Krug: „Pokud chcete mít skvělý server, musíte ho testovat. Jakmile pracujete na serveru několik týdnů, nebude vám už nikdy připadat svěží. Víte o něm příliš mnoho a zda skutečně funguje, zjistíte jen jeho otestováním. Testování vám připomene, že ne každý přemýšlí stejným způsobem jako vy.“[1] Z toho důvodu by testování nemělo probíhat pouze těsně před dokončením služby, ale mělo by odehrávat v průběhu celého vývoje. Uživatelské testování lze použít v jakékoliv části vývoje webu dokonce i když máme pouze papírový náčrtek. Jak takový test probíhá se můžete podívat v tomto videu: [http://www.youtube.com/watch?v=GrV2SZuRPv0 http://www.youtube.com/watch?v=GrV2SZuRPv0] Po každém provedeném testování by měla přijít fáze opravy zjištěných chyb. Uživatelské testování je vhodné provádět:

#na začátku vývoje nové služby
#v průběhu vývoje, abychom odstranily případné chyby
#před spuštěním služby, pro vyladění detailů
#když už naše služba funguje, abychom zjistili proč je naše služba málo využívána

 [1] Krug, Steve. Webdesign: Nenuťte uživatele přemýšlet, s. 115

=== Jaké jsou výhody a nevýhody? ===

=== Jak takový výzkum probíhá? ===

V prvom rade je dôležité aké stránky, služba či funkcia sa budú testovať.

Je nutné zamieriť užívateľské testovanie na osoby, ktoré sú s veľkou pravdepodobnosťou cieľovou skupinou webu. Nie je výhodou čo najväčšie množstvo testovaných, omnoho významnejšia je kvalita výskumu a zameranie sa na hĺbkový pohľad na jednotlivé funkcie a podniknuté kroky. Keďže sa jedná o “osobný” spôsob výskumu, založený na ľudskom správaní, aj príprava by mala prebehnúť v čo najľudskejších rozmeroch. Užívateľ sa pri testovaní musí cítiť pohodlne a uvoľnené, nemal by mať pocit, že je skúšaný. Z toho dôvodu je výhodou vzdialené testovanie, kedy môže test prebehnúť v pohodlí domova užívateľa. Avšak v tomto prípade vyvstávajú iné problémy (viď kapitola Výhody a nevýhody užívateľského testovania). Hlavné je dať testovanému pred samotným výskumom zrozumiteľné pokyny a vyzvať ho, aby čo najviac komunikoval a komentoval svoju činnosť. Nemal by mať strach vytknúť webu negatíva, prípadne neprehľadnosť. Nemal by mať pocit, že tým ublíži človeku, ktorý s ním test vykonáva - je preto dobré v ňom vzbudiť dojem neutrálnosti. Je možné ho i do istej miery nasmerovať k jednotlivým krokom. Nepostrádateľnou pomôckou je správne formulovanie otázok. (napr.: Kam by ste klikli, aby ste sa zalogovali? Čo by ste urobili potom? Prečo si myslíte, že je to práve toto? etc). Susan E. Beck a Kate Manuel radia aby sa počiatočná úloha, či problém definovali pomocou príbehu, pretože príbehy sú pre ľudí najviac zrozumiteľné (Predstavte si, že...). Podľa marketingovej agentúry [http://www.h1.cz/ H1.cz] by malo užívateľké testovanie použiteľnosti pozostávať z nasledujúcich krokov:

#Osobné stretnutie s testovanými a príprava scenára
#Určenie cieľovej skupiny
#Samotné testovanie
#Analýza testovaním ziskaných dát a návrh riešenia nedostatkov

 Ukážka užívateľského testovania na prednáške ''Pozorováním nic nenahradíš'' podľa Lukáša Marvana a Martina Koptu (zo spoločnosti [http://www.seznam.cz/ Seznam.cz] na konferencii [http://lmt.knihovna.cz/ Library Marketing Tuesday]: http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953
 Jacob Nielsen popisuje, ako testovať užívateľský design: http://www.youtube.com/watch?v=r0A6IW2TFFI

=== Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ===

V oblasti knihovnictví se uživatelské testování využívá hlavně od dob, kdy knihovny provozují vlastní webové stránky. UT se také využívá při přizpůsobování komerčně produkovaných online katalogů, portálů eletronických zdrojů, bibliografických a fulltextových databází aj. UT je také využitelné pro ostatní knihovnické "produkty", jako jsou online semináře, samoobslužné systémy, uspořádání regálů v knihovně aj.<ref>BECK, Susan E. a Kate MANUEL. Practical research methods for librarians and information professionals. New York: Neal-Schuman Publishers, c2008, s. 114. ISBN 9781555705916&lt</ref> Příklady využití UT v knihovní vědě:

==== Zjišťování, jak studenti vyhledávají na webových stránkách knihovny ====

Cílem tohoto UT bylo testování čerstvě redesignovaných webových stránek knihovny University of Illinois v Chicagu za účelem zjistit, jak zde uživatelé vyhledávají informace, což je důležitým podkladem pro další upravení stránek a služeb knihovny. Testování probíhalo s 12 účastníky a sestávalo z testů o 20 úkolech, přičemž jeden úkol trval 3 minuty. Během výzkumu byla použita metoda verbálního protokolu. Výsledky testování naznačují, že navzdory jasnému designu stránek si uživatelé stále nejsou vědomi existence knihovnických zdrojů a nástrojů a neumí je použít. Dalším problémem pro studenty je použití knihovnické terminologie, kterou neumí interpretovat - je třeba více instrukcí a vysvětlivek pro uživatele a užití jasnějšího jazyka. Studie dále poukazuje na to, že studenti jsou zvyklí používat vyhledávače, spíše než se k výsledku "proklikat" hierarchickým uspořádáním stránek - potřeba vytvořit výkonné vyhledávače a metadata. <ref>AUGUSTINE, Susan a Courtney GREENE. Discovering How Students Search a Library Web Site: A Usability Case Study. College & Research Libraries [online]. 2002, roč. 63, č. 4, s. 354-365 [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: http://crl.acrl.org/content/63/4/354.full.pdf+html</ref>

==== Jak vyhledám článek? Nahlédnutí z uživatelské studie webu ====

Cílem této části studie bylo poznat, jak uživatelé postupují při hledání článků na webových stránkách knihovny Western Michigan University. Zúčastnilo se 50 účastníků reprezentujících fakulty, absolventy a vysokoškolské knihovny. Kompletní UT sestávalo z 20 úkolů, na vyhledávání článků byly zaměřeny 3 oddělené úlohy. Úkolem bylo nalézt název článku z časopisu, z odborného časopisu a novinový článek. V době testování měla domovská stránka knihovny 6 hlavních voleb, mezi nimi tlačítko "Zdroje pro vyhledávání", které odkazuje na databáze a rejstříky. Závěr uživatelského testování ukazuje, že uživatelé nerozumí procesu vyhledávání článků, k jejich vyhledávání většinou používají namísto databáze online katalog. Dále mají problém s rozdíly mezi populárním a odborným časopisem a nerozumí termínům jako jsou seriály, periodika, odborný časopis, databáze a rejstříky. Mnoho uživatelů neví o jakýchkoli konihovnických zdrojích mimo online katalog. Řešením problému je přizpůsobení webových stránek uživatelům - poskytnout odborné vedení, vytvořit návody popisující krok za krokem, jak najít článek nebo knihu. Propojit online katalog se zbytkem stránek - v online katalogu vytvořit možnost "Najít článek" a "Databáze a rejstříky". Přidat slovníček knihovnických termínů a specializovanou terminologii užívat střídmě. <ref>COCKRELL, Barbara J. a Elaine Anderson JAYNE. How do I find an article? Insights from a web usability study. The Journal of Academic Librarianship. 2002, roč. 28, č. 3, s. 122-132. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com.ezproxy.muni.cz/science/article/pii/S0099133302002793</ref>

 
  

 

=== Poznámky ===

<references />

=== Použitá literatura ===

#KRUG, Steve. Web design: nenuťte uživatele přemýšlet!. 2. aktualiz. vyd. Překlad Jan Škvařil. Brno: Computer Press, 2006, 167 s. ISBN 80-251-1291-8.
#WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s. ISBN 15-915-8503-1.
#BECK, E. Susan a MANUEL, Kate. Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals. Vyd. 1. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. ISBN 9781555705916.

Uživatelské testování (úkol do metodologie)

2012-10-12T19:59:33Z

Obby: /* Jak takový výzkum probíhá? */

=== Úvodní charakteristika uživatelského testování ===

Hlavním cílem metody uživatelského testování (dále jen UT) je získání dat, vycházejících z chování člověka, který využívá určitý produkt či službu, a jejich následné zhodnocení, které by mělo přispět k vylepšení testovaného produktu či služby.(Beck & Manuel 2008)

Přestože základní poznatky vycházejí z chování uživatele, primárním bodem uživatelského testování je vždy objekt, který je testován, jelikož cílem je získat takové poznatky, které nám umožní daný objekt co nejvíce přiblížit k uživatelsky přívětivému fungování - použitelnosti. Použitelnost je soubor vlastností objektu, které vedou ke snadnému a intuitivnímu ovládání objektu uživatelem. (Beck & Manuel 2008)

Jak uvádějí Norlin and Winters neměli bychom zapomínat na hlavní zásady použitelnosti:

#Vždy mějte na paměti uživatele.
#Uživatelské testování je jednoduché, ale elegantní.
#Pamatujte si, že použitelnost je vždy o zlepšení výkonu skrz design.
#Zlepšete design produktu/objektu a testujte znovu.(Beck & Manuel 2008 str.122-123)

Obsahem UT je řízený experiment, na jehož základě zkoumáme produkt či službu. A to tak, že si identifikujeme cíle, kterých má objekt dosáhnout. Stanovíme si postupy či scénáře testování a metodu jejich vyhodnocení. Také je potřeba zvolit měřítka pro hodnocení spokojenosti uživatelů. To mám umožní správnou analýzu získaných dat. (Beck & Manuel 2008 str.111)

Studie, které se zabývají použitelností, a jejich součástí by tedy mělo být UT, by podle Rubin (2004) měly sestávat z těchto základních bodů.

#Stanovit si výzkumný problém nebo cíle, nikoli hypotézy.
#Využít reprezentativní vzorek, který není náhodný.
#Využít testovacích úloh, které představují aktuální fungování produktu.
#Kontrolované pozorování a dotazování by mělo být součástí testování.
#Sběr kvalitativních i kvantitativních dat pro definování výkonu produktu a požadavků uživatelů.

(Beck & Manuel 2008 str.121)

UT jsou charakteristické následujícími znaky. UT nepotvrzuje a nevyvrací hypotézy, ale snaží vytvořit cestu k vyřešení nějakého problému či dosažení cíle. Klademe si otázky, které se vztahují k tématu a snažíme se na ně, pomocí UT, najít odpovědi. (Beck & Manuel 2008 str.118)

Co se týká kvantity, výzkumný vzorek není příliš velký. Zde platí pravidlo méně je více. Pro UT bychom mohli vystačit i s jedním uživatelem, ale podle Steva Kruga je ideálním počtem 3 až 4 účastníci v rámci jednoho kola testování. Steva Kruga uvádí, že v prvním kole testování respondenti odhalí většinu problémů, ale i tak je potřebné, aby testování probíhalo v několika rovinách, kdy každé další testování v sobě odráží zkušenosti z předcházejícího. (Krug 2006 str.114)

'''Literatura''' BECK, E. Susan a MANUEL, Kate. Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals. Vyd. 1. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. ISBN 9781555705916.

KRUG, Steve. Web design - nenuťte uživatele přemýšlet!. 2., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2006. 167 s. ISBN 80-251-1291-8.

=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===

 S pomocí uživatelského testování odhalíme problémy, se kterými se uživatelé potýkají při průchodu naší službou. Díky tomu můžeme zjistit, proč jsou některé služby málo využívány, i když jsou pro uživatele přínosné. Jak uvádí Steve Krug: „Pokud chcete mít skvělý server, musíte ho testovat. Jakmile pracujete na serveru několik týdnů, nebude vám už nikdy připadat svěží. Víte o něm příliš mnoho a zda skutečně funguje, zjistíte jen jeho otestováním. Testování vám připomene, že ne každý přemýšlí stejným způsobem jako vy.“[1] Z toho důvodu by testování nemělo probíhat pouze těsně před dokončením služby, ale mělo by odehrávat v průběhu celého vývoje. Uživatelské testování lze použít v jakékoliv části vývoje webu dokonce i když máme pouze papírový náčrtek. Jak takový test probíhá se můžete podívat v tomto videu: [http://www.youtube.com/watch?v=GrV2SZuRPv0 http://www.youtube.com/watch?v=GrV2SZuRPv0] Po každém provedeném testování by měla přijít fáze opravy zjištěných chyb. Uživatelské testování je vhodné provádět:

#na začátku vývoje nové služby
#v průběhu vývoje, abychom odstranily případné chyby
#před spuštěním služby, pro vyladění detailů
#když už naše služba funguje, abychom zjistili proč je naše služba málo využívána

 [1] Krug, Steve. Webdesign: Nenuťte uživatele přemýšlet, s. 115

=== Jaké jsou výhody a nevýhody? ===

=== Jak takový výzkum probíhá? ===

V prvom rade je dôležité aké stránky, služba či funkcia sa budú testovať.

Je nutné zamieriť užívateľské testovanie na osoby, ktoré sú s veľkou pravdepodobnosťou cieľovou skupinou webu. Nie je výhodou čo najväčšie množstvo testovaných, omnoho významnejšia je kvalita výskumu a zameranie sa na hĺbkový pohľad na jednotlivé funkcie a podniknuté kroky. Keďže sa jedná o “osobný” spôsob výskumu, založený na ľudskom správaní, aj príprava by mala prebehnúť v čo najľudskejších rozmeroch. Užívateľ sa pri testovaní musí cítiť pohodlne a uvoľnené, nemal by mať pocit, že je skúšaný. Z toho dôvodu je výhodou vzdialené testovanie, kedy môže test prebehnúť v pohodlí domova užívateľa. Avšak v tomto prípade vyvstávajú iné problémy (viď kapitola Výhody a nevýhody užívateľského testovania). Hlavné je dať testovanému pred samotným výskumom zrozumiteľné pokyny a vyzvať ho, aby čo najviac komunikoval a komentoval svoju činnosť. Nemal by mať strach vytknúť webu negatíva, prípadne neprehľadnosť. Nemal by mať pocit, že tým ublíži človeku, ktorý s ním test vykonáva - je preto dobré v ňom vzbudiť dojem neutrálnosti. Je možné ho i do istej miery nasmerovať k jednotlivým krokom. Nepostrádateľnou pomôckou je správne formulovanie otázok. (napr.: Kam by ste klikli, aby ste sa zalogovali? Čo by ste urobili potom? Prečo si myslíte, že je to práve toto? etc). Susan E. Beck a Kate Manuel radia aby sa počiatočná úloha, či problém definovali pomocou príbehu, pretože príbehy sú pre ľudí najviac zrozumiteľné (Predstavte si, že...). Podľa marketingovej agentúry <a href="<a href="[http://www.h1.cz/ H1.cz] by malo užívateľké testovanie použiteľnosti pozostávať z nasledujúcich krokov:

#Osobné stretnutie s testovanými a príprava scenára
#Určenie cieľovej skupiny
#Samotné testovanie
#Analýza testovaním ziskaných dát a návrh riešenia nedostatkov

 Ukážka užívateľského testovania na prednáške ''Pozorováním nic nenahradíš'' podľa Lukáša Marvana a Martina Koptu (zo spoločnosti [http://www.seznam.cz/ Seznam.cz] na konferencii [http://lmt.knihovna.cz/ Library Marketing Tuesday]: http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953
 Jacob Nielsen popisuje, ako testovať užívateľský design: http://www.youtube.com/watch?v=r0A6IW2TFFI

=== Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ===

V oblasti knihovnictví se uživatelské testování využívá hlavně od dob, kdy knihovny provozují vlastní webové stránky. UT se také využívá při přizpůsobování komerčně produkovaných online katalogů, portálů eletronických zdrojů, bibliografických a fulltextových databází aj. UT je také využitelné pro ostatní knihovnické "produkty", jako jsou online semináře, samoobslužné systémy, uspořádání regálů v knihovně aj.<ref>BECK, Susan E. a Kate MANUEL. Practical research methods for librarians and information professionals. New York: Neal-Schuman Publishers, c2008, s. 114. ISBN 9781555705916&lt</ref> Příklady využití UT v knihovní vědě:

==== Zjišťování, jak studenti vyhledávají na webových stránkách knihovny ====

Cílem tohoto UT bylo testování čerstvě redesignovaných webových stránek knihovny University of Illinois v Chicagu za účelem zjistit, jak zde uživatelé vyhledávají informace, což je důležitým podkladem pro další upravení stránek a služeb knihovny. Testování probíhalo s 12 účastníky a sestávalo z testů o 20 úkolech, přičemž jeden úkol trval 3 minuty. Během výzkumu byla použita metoda verbálního protokolu. Výsledky testování naznačují, že navzdory jasnému designu stránek si uživatelé stále nejsou vědomi existence knihovnických zdrojů a nástrojů a neumí je použít. Dalším problémem pro studenty je použití knihovnické terminologie, kterou neumí interpretovat - je třeba více instrukcí a vysvětlivek pro uživatele a užití jasnějšího jazyka. Studie dále poukazuje na to, že studenti jsou zvyklí používat vyhledávače, spíše než se k výsledku "proklikat" hierarchickým uspořádáním stránek - potřeba vytvořit výkonné vyhledávače a metadata. <ref>AUGUSTINE, Susan a Courtney GREENE. Discovering How Students Search a Library Web Site: A Usability Case Study. College & Research Libraries [online]. 2002, roč. 63, č. 4, s. 354-365 [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: http://crl.acrl.org/content/63/4/354.full.pdf+html</ref>

==== Jak vyhledám článek? Nahlédnutí z uživatelské studie webu ====

Cílem této části studie bylo poznat, jak uživatelé postupují při hledání článků na webových stránkách knihovny Western Michigan University. Zúčastnilo se 50 účastníků reprezentujících fakulty, absolventy a vysokoškolské knihovny. Kompletní UT sestávalo z 20 úkolů, na vyhledávání článků byly zaměřeny 3 oddělené úlohy. Úkolem bylo nalézt název článku z časopisu, z odborného časopisu a novinový článek. V době testování měla domovská stránka knihovny 6 hlavních voleb, mezi nimi tlačítko "Zdroje pro vyhledávání", které odkazuje na databáze a rejstříky. Závěr uživatelského testování ukazuje, že uživatelé nerozumí procesu vyhledávání článků, k jejich vyhledávání většinou používají namísto databáze online katalog. Dále mají problém s rozdíly mezi populárním a odborným časopisem a nerozumí termínům jako jsou seriály, periodika, odborný časopis, databáze a rejstříky. Mnoho uživatelů neví o jakýchkoli konihovnických zdrojích mimo online katalog. Řešením problému je přizpůsobení webových stránek uživatelům - poskytnout odborné vedení, vytvořit návody popisující krok za krokem, jak najít článek nebo knihu. Propojit online katalog se zbytkem stránek - v online katalogu vytvořit možnost "Najít článek" a "Databáze a rejstříky". Přidat slovníček knihovnických termínů a specializovanou terminologii užívat střídmě. <ref>COCKRELL, Barbara J. a Elaine Anderson JAYNE. How do I find an article? Insights from a web usability study. The Journal of Academic Librarianship. 2002, roč. 28, č. 3, s. 122-132. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com.ezproxy.muni.cz/science/article/pii/S0099133302002793</ref>

 
  

 

=== Poznámky ===

<references />

=== Použitá literatura ===

#KRUG, Steve. Web design: nenuťte uživatele přemýšlet!. 2. aktualiz. vyd. Překlad Jan Škvařil. Brno: Computer Press, 2006, 167 s. ISBN 80-251-1291-8.
#WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s. ISBN 15-915-8503-1.
#BECK, E. Susan a MANUEL, Kate. Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals. Vyd. 1. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. ISBN 9781555705916.

Uživatelské testování (úkol do metodologie)

2012-10-12T19:58:07Z

Obby:

=== Úvodní charakteristika uživatelského testování ===

Hlavním cílem metody uživatelského testování (dále jen UT) je získání dat, vycházejících z chování člověka, který využívá určitý produkt či službu, a jejich následné zhodnocení, které by mělo přispět k vylepšení testovaného produktu či služby.(Beck & Manuel 2008)

Přestože základní poznatky vycházejí z chování uživatele, primárním bodem uživatelského testování je vždy objekt, který je testován, jelikož cílem je získat takové poznatky, které nám umožní daný objekt co nejvíce přiblížit k uživatelsky přívětivému fungování - použitelnosti. Použitelnost je soubor vlastností objektu, které vedou ke snadnému a intuitivnímu ovládání objektu uživatelem. (Beck & Manuel 2008)

Jak uvádějí Norlin and Winters neměli bychom zapomínat na hlavní zásady použitelnosti:

#Vždy mějte na paměti uživatele.
#Uživatelské testování je jednoduché, ale elegantní.
#Pamatujte si, že použitelnost je vždy o zlepšení výkonu skrz design.
#Zlepšete design produktu/objektu a testujte znovu.(Beck & Manuel 2008 str.122-123)

Obsahem UT je řízený experiment, na jehož základě zkoumáme produkt či službu. A to tak, že si identifikujeme cíle, kterých má objekt dosáhnout. Stanovíme si postupy či scénáře testování a metodu jejich vyhodnocení. Také je potřeba zvolit měřítka pro hodnocení spokojenosti uživatelů. To mám umožní správnou analýzu získaných dat. (Beck & Manuel 2008 str.111)

Studie, které se zabývají použitelností, a jejich součástí by tedy mělo být UT, by podle Rubin (2004) měly sestávat z těchto základních bodů.

#Stanovit si výzkumný problém nebo cíle, nikoli hypotézy.
#Využít reprezentativní vzorek, který není náhodný.
#Využít testovacích úloh, které představují aktuální fungování produktu.
#Kontrolované pozorování a dotazování by mělo být součástí testování.
#Sběr kvalitativních i kvantitativních dat pro definování výkonu produktu a požadavků uživatelů.

(Beck & Manuel 2008 str.121)

UT jsou charakteristické následujícími znaky. UT nepotvrzuje a nevyvrací hypotézy, ale snaží vytvořit cestu k vyřešení nějakého problému či dosažení cíle. Klademe si otázky, které se vztahují k tématu a snažíme se na ně, pomocí UT, najít odpovědi. (Beck & Manuel 2008 str.118)

Co se týká kvantity, výzkumný vzorek není příliš velký. Zde platí pravidlo méně je více. Pro UT bychom mohli vystačit i s jedním uživatelem, ale podle Steva Kruga je ideálním počtem 3 až 4 účastníci v rámci jednoho kola testování. Steva Kruga uvádí, že v prvním kole testování respondenti odhalí většinu problémů, ale i tak je potřebné, aby testování probíhalo v několika rovinách, kdy každé další testování v sobě odráží zkušenosti z předcházejícího. (Krug 2006 str.114)

'''Literatura''' BECK, E. Susan a MANUEL, Kate. Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals. Vyd. 1. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. ISBN 9781555705916.

KRUG, Steve. Web design - nenuťte uživatele přemýšlet!. 2., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2006. 167 s. ISBN 80-251-1291-8.

=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===

 S pomocí uživatelského testování odhalíme problémy, se kterými se uživatelé potýkají při průchodu naší službou. Díky tomu můžeme zjistit, proč jsou některé služby málo využívány, i když jsou pro uživatele přínosné. Jak uvádí Steve Krug: „Pokud chcete mít skvělý server, musíte ho testovat. Jakmile pracujete na serveru několik týdnů, nebude vám už nikdy připadat svěží. Víte o něm příliš mnoho a zda skutečně funguje, zjistíte jen jeho otestováním. Testování vám připomene, že ne každý přemýšlí stejným způsobem jako vy.“[1] Z toho důvodu by testování nemělo probíhat pouze těsně před dokončením služby, ale mělo by odehrávat v průběhu celého vývoje. Uživatelské testování lze použít v jakékoliv části vývoje webu dokonce i když máme pouze papírový náčrtek. Jak takový test probíhá se můžete podívat v tomto videu: [http://www.youtube.com/watch?v=GrV2SZuRPv0 http://www.youtube.com/watch?v=GrV2SZuRPv0] Po každém provedeném testování by měla přijít fáze opravy zjištěných chyb. Uživatelské testování je vhodné provádět:

#na začátku vývoje nové služby
#v průběhu vývoje, abychom odstranily případné chyby
#před spuštěním služby, pro vyladění detailů
#když už naše služba funguje, abychom zjistili proč je naše služba málo využívána

 [1] Krug, Steve. Webdesign: Nenuťte uživatele přemýšlet, s. 115

=== Jaké jsou výhody a nevýhody? ===

=== Jak takový výzkum probíhá? ===

V prvom rade je dôležité aké stránky, služba či funkcia sa budú testovať.

Je nutné zamieriť užívateľské testovanie na osoby, ktoré sú s veľkou pravdepodobnosťou cieľovou skupinou webu. Nie je výhodou čo najväčšie množstvo testovaných, omnoho významnejšia je kvalita výskumu a zameranie sa na hĺbkový pohľad na jednotlivé funkcie a podniknuté kroky. Keďže sa jedná o “osobný” spôsob výskumu, založený na ľudskom správaní, aj príprava by mala prebehnúť v čo najľudskejších rozmeroch. Užívateľ sa pri testovaní musí cítiť pohodlne a uvoľnené, nemal by mať pocit, že je skúšaný. Z toho dôvodu je výhodou vzdialené testovanie, kedy môže test prebehnúť v pohodlí domova užívateľa. Avšak v tomto prípade vyvstávajú iné problémy (viď kapitola Výhody a nevýhody užívateľského testovania). Hlavné je dať testovanému pred samotným výskumom zrozumiteľné pokyny a vyzvať ho, aby čo najviac komunikoval a komentoval svoju činnosť. Nemal by mať strach vytknúť webu negatíva, prípadne neprehľadnosť. Nemal by mať pocit, že tým ublíži človeku, ktorý s ním test vykonáva - je preto dobré v ňom vzbudiť dojem neutrálnosti. Je možné ho i do istej miery nasmerovať k jednotlivým krokom. Nepostrádateľnou pomôckou je správne formulovanie otázok. (napr.: Kam by ste klikli, aby ste sa zalogovali? Čo by ste urobili potom? Prečo si myslíte, že je to práve toto? etc). Susan E. Beck a Kate Manuel radia aby sa počiatočná úloha, či problém definovali pomocou príbehu, pretože príbehy sú pre ľudí najviac zrozumiteľné (Predstavte si, že...). Podľa marketingovej agentúry <a href="<a href="[http://www.h1.cz/ http://www.h1.cz/]">[http://www.h1.cz/ http://www.h1.cz/]</a>">H1.cz</a> by malo užívateľké testovanie použiteľnosti pozostávať z nasledujúcich krokov:

#Osobné stretnutie s testovanými a príprava scenára
#Určenie cieľovej skupiny
#Samotné testovanie
#Analýza testovaním ziskaných dát a návrh riešenia nedostatkov

 Ukážka užívateľského testovania na prednáške ''Pozorováním nic nenahradíš'' podľa Lukáša Marvana a Martina Koptu (zo spoločnosti [http://www.seznam.cz/ Seznam.cz] na konferencii [http://lmt.knihovna.cz/ Library Marketing Tuesday][http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953 http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953]">[http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953 http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953
 Jacob Nielsen popisuje, ako testovať užívateľský design: http://www.youtube.com/watch?v=r0A6IW2TFFI

=== Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ===

V oblasti knihovnictví se uživatelské testování využívá hlavně od dob, kdy knihovny provozují vlastní webové stránky. UT se také využívá při přizpůsobování komerčně produkovaných online katalogů, portálů eletronických zdrojů, bibliografických a fulltextových databází aj. UT je také využitelné pro ostatní knihovnické "produkty", jako jsou online semináře, samoobslužné systémy, uspořádání regálů v knihovně aj.<ref>BECK, Susan E. a Kate MANUEL. Practical research methods for librarians and information professionals. New York: Neal-Schuman Publishers, c2008, s. 114. ISBN 9781555705916&lt</ref> Příklady využití UT v knihovní vědě:

==== Zjišťování, jak studenti vyhledávají na webových stránkách knihovny ====

Cílem tohoto UT bylo testování čerstvě redesignovaných webových stránek knihovny University of Illinois v Chicagu za účelem zjistit, jak zde uživatelé vyhledávají informace, což je důležitým podkladem pro další upravení stránek a služeb knihovny. Testování probíhalo s 12 účastníky a sestávalo z testů o 20 úkolech, přičemž jeden úkol trval 3 minuty. Během výzkumu byla použita metoda verbálního protokolu. Výsledky testování naznačují, že navzdory jasnému designu stránek si uživatelé stále nejsou vědomi existence knihovnických zdrojů a nástrojů a neumí je použít. Dalším problémem pro studenty je použití knihovnické terminologie, kterou neumí interpretovat - je třeba více instrukcí a vysvětlivek pro uživatele a užití jasnějšího jazyka. Studie dále poukazuje na to, že studenti jsou zvyklí používat vyhledávače, spíše než se k výsledku "proklikat" hierarchickým uspořádáním stránek - potřeba vytvořit výkonné vyhledávače a metadata. <ref>AUGUSTINE, Susan a Courtney GREENE. Discovering How Students Search a Library Web Site: A Usability Case Study. College & Research Libraries [online]. 2002, roč. 63, č. 4, s. 354-365 [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: http://crl.acrl.org/content/63/4/354.full.pdf+html</ref>

==== Jak vyhledám článek? Nahlédnutí z uživatelské studie webu ====

Cílem této části studie bylo poznat, jak uživatelé postupují při hledání článků na webových stránkách knihovny Western Michigan University. Zúčastnilo se 50 účastníků reprezentujících fakulty, absolventy a vysokoškolské knihovny. Kompletní UT sestávalo z 20 úkolů, na vyhledávání článků byly zaměřeny 3 oddělené úlohy. Úkolem bylo nalézt název článku z časopisu, z odborného časopisu a novinový článek. V době testování měla domovská stránka knihovny 6 hlavních voleb, mezi nimi tlačítko "Zdroje pro vyhledávání", které odkazuje na databáze a rejstříky. Závěr uživatelského testování ukazuje, že uživatelé nerozumí procesu vyhledávání článků, k jejich vyhledávání většinou používají namísto databáze online katalog. Dále mají problém s rozdíly mezi populárním a odborným časopisem a nerozumí termínům jako jsou seriály, periodika, odborný časopis, databáze a rejstříky. Mnoho uživatelů neví o jakýchkoli konihovnických zdrojích mimo online katalog. Řešením problému je přizpůsobení webových stránek uživatelům - poskytnout odborné vedení, vytvořit návody popisující krok za krokem, jak najít článek nebo knihu. Propojit online katalog se zbytkem stránek - v online katalogu vytvořit možnost "Najít článek" a "Databáze a rejstříky". Přidat slovníček knihovnických termínů a specializovanou terminologii užívat střídmě. <ref>COCKRELL, Barbara J. a Elaine Anderson JAYNE. How do I find an article? Insights from a web usability study. The Journal of Academic Librarianship. 2002, roč. 28, č. 3, s. 122-132. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com.ezproxy.muni.cz/science/article/pii/S0099133302002793</ref>

 
  

 

=== Poznámky ===

<references />

=== Použitá literatura ===

#KRUG, Steve. Web design: nenuťte uživatele přemýšlet!. 2. aktualiz. vyd. Překlad Jan Škvařil. Brno: Computer Press, 2006, 167 s. ISBN 80-251-1291-8.
#WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s. ISBN 15-915-8503-1.
#BECK, E. Susan a MANUEL, Kate. Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals. Vyd. 1. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. ISBN 9781555705916.

Uživatelské testování (úkol do metodologie)

2012-10-12T18:44:40Z

Obby: /* Jak takový výzkum probíhá? */

=== Co je pro daný design výzkumu charakteristické? ===

=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===

 S pomocí uživatelského testování odhalíme problémy, se kterými se uživatelé potýkají při průchodu naší službou. Díky tomu můžeme zjistit, proč jsou některé služby málo využívány, i když jsou pro uživatele přínosné. Jak uvádí Steve Krug: „Pokud chcete mít skvělý server, musíte ho testovat. Jakmile pracujete na serveru několik týdnů, nebude vám už nikdy připadat svěží. Víte o něm příliš mnoho a zda skutečně funguje, zjistíte jen jeho otestováním. Testování vám připomene, že ne každý přemýšlí stejným způsobem jako vy.“[1] Z toho důvodu by testování nemělo probíhat pouze těsně před dokončením služby, ale mělo by odehrávat v průběhu celého vývoje. Uživatelské testování lze použít v jakékoliv části vývoje webu dokonce i když máme pouze papírový náčrtek. Jak takový test probíhá se můžete podívat v tomto videu: [http://www.youtube.com/watch?v=GrV2SZuRPv0 http://www.youtube.com/watch?v=GrV2SZuRPv0] Po každém provedeném testování by měla přijít fáze opravy zjištěných chyb. Uživatelské testování je vhodné provádět:

#na začátku vývoje nové služby
#v průběhu vývoje, abychom odstranily případné chyby
#před spuštěním služby, pro vyladění detailů
#když už naše služba funguje, abychom zjistili proč je naše služba málo využívána

 [1] Krug, Steve. Webdesign: Nenuťte uživatele přemýšlet, s. 115

=== Jaké jsou výhody a nevýhody? ===

=== Jak takový výzkum probíhá? ===

V prvom rade je dôležité aké stránky, služba či funkcia sa budú testovať.

Je nutné zamieriť užívateľské testovanie na osoby, ktoré sú s veľkou pravdepodobnosťou cieľovou skupinou webu. Nie je výhodou čo najväčšie množstvo testovaných, omnoho významnejšia je kvalita výskumu a zameranie sa na hĺbkový pohľad na jednotlivé funkcie a podniknuté kroky. Keďže sa jedná o “osobný” spôsob výskumu, založený na ľudskom správaní, aj príprava by mala prebehnúť v čo najľudskejších rozmeroch. Užívateľ sa pri testovaní musí cítiť pohodlne a uvoľnené, nemal by mať pocit, že je skúšaný. Z toho dôvodu je výhodou vzdialené testovanie, kedy môže test prebehnúť v pohodlí domova užívateľa. Avšak v tomto prípade vyvstávajú iné problémy (viď kapitola Výhody a nevýhody užívateľského testovania). Hlavné je dať testovanému pred samotným výskumom zrozumiteľné pokyny a vyzvať ho, aby čo najviac komunikoval a komentoval svoju činnosť. Nemal by mať strach vytknúť webu negatíva, prípadne neprehľadnosť. Nemal by mať pocit, že tým ublíži človeku, ktorý s ním test vykonáva - je preto dobré v ňom vzbudiť dojem neutrálnosti. Je možné ho i do istej miery nasmerovať k jednotlivým krokom. Nepostrádateľnou pomôckou je správne formulovanie otázok. (napr.: Kam by ste klikli, aby ste sa zalogovali? Čo by ste urobili potom? Prečo si myslíte, že je to práve toto? etc). Susan E. Beck a Kate Manuel radia aby sa počiatočná úloha, či problém definovali pomocou príbehu, pretože príbehy sú pre ľudí najviac zrozumiteľné (Predstavte si, že...). Podľa marketingovej agentúry [http://www.h1.cz/ H1.cz] by malo užívateľké testovanie použiteľnosti pozostávať z nasledujúcich krokov:

#Osobné stretnutie s testovanými a príprava scenára
#Určenie cieľovej skupiny
#Samotné testovanie
#Analýza testovaním ziskaných dát a návrh riešenia nedostatkov

 Ukážka užívateľského testovania na prednáške ''Pozorováním nic nenahradíš'' podľa Lukáša Marvana a Martina Koptu (zo spoločnosti [http://www.seznam.cz/ Seznam.cz]) na konferencii [http://lmt.knihovna.cz/ Library Marketing Tuesday]: [http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953 http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953] Jacob Nielsen popisuje, ako testovať užívateľský design: [http://www.youtube.com/watch?v=r0A6IW2TFFI http://www.youtube.com/watch?v=r0A6IW2TFFI]

=== Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ===

V oblasti knihovnictví se uživatelské testování využívá hlavně od dob, kdy knihovny provozují vlastní webové stránky. UT se také využívá při přizpůsobování komerčně produkovaných online katalogů, portálů eletronických zdrojů, bibliografických a fulltextových databází aj. UT je také využitelné pro ostatní knihovnické "produkty", jako jsou online semináře, samoobslužné systémy, uspořádání regálů v knihovně aj.<ref>BECK, Susan E. a Kate MANUEL. ''Practical research methods for librarians and information professionals. ''New York: Neal-Schuman Publishers, c2008, s. 114. ISBN 9781555705916&lt</ref>
Příklady využití UT v knihovní vědě:

==== Zjišťování, jak studenti vyhledávají na webových stránkách knihovny ====

Cílem tohoto UT bylo testování čerstvě redesignovaných webových stránek knihovny University of Illinois v Chicagu za účelem zjistit, jak zde uživatelé vyhledávají informace, což je důležitým podkladem pro další upravení stránek a služeb knihovny. Testování probíhalo s 12 účastníky a sestávalo z testů o 20 úkolech, přičemž jeden úkol trval 3 minuty. Během výzkumu byla použita metoda verbálního protokolu. Výsledky testování naznačují, že navzdory jasnému designu stránek si uživatelé stále nejsou vědomi existence knihovnických zdrojů a nástrojů a neumí je použít. Dalším problémem pro studenty je použití knihovnické terminologie, kterou neumí interpretovat - je třeba více instrukcí a vysvětlivek pro uživatele a užití jasnějšího jazyka. Studie dále poukazuje na to, že studenti jsou zvyklí používat vyhledávače, spíše než se k výsledku "proklikat" hierarchickým uspořádáním stránek - potřeba vytvořit výkonné vyhledávače a metadata. <ref>AUGUSTINE, Susan a Courtney GREENE. Discovering How Students Search a Library Web Site: A Usability Case Study. ''College & Research Libraries'' [online]. 2002, roč. 63, č. 4, s. 354-365 [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: [http://crl.acrl.org/content/63/4/354.full.pdf+html http://crl.acrl.org/content/63/4/354.full.pdf+html]</ref>

Jak vyhledám článek? Nahlédnutí z uživatelské studie webu

Cílem této části studie bylo poznat, jak uživatelé postupují při hledání článků na webových stránkách knihovny Western Michigan University. Zúčastnilo se 50 účastníků reprezentujících fakulty, absolventy a vysokoškolské knihovny. Kompletní UT sestávalo z 20 úkolů, na vyhledávání článků byly zaměřeny 3 oddělené úlohy. Úkolem bylo nalézt název článku z časopisu, z odborného časopisu a novinový článek. V době testování měla domovská stránka knihovny 6 hlavních voleb, mezi nimi tlačítko "Zdroje pro vyhledávání", které odkazuje na databáze a rejstříky. Závěr uživatelského testování ukazuje, že uživatelé nerozumí procesu vyhledávání článků, k jejich vyhledávání většinou používají namísto databáze online katalog. Dále mají problém s rozdíly mezi populárním a odborným časopisem a nerozumí termínům jako jsou seriály, periodika, odborný časopis, databáze a rejstříky. Mnoho uživatelů neví o jakýchkoli konihovnických zdrojích mimo online katalog. Řešením problému je přizpůsobení webových stránek uživatelům - poskytnout odborné vedení, vytvořit návody popisující krok za krokem, jak najít článek nebo knihu. Propojit online katalog se zbytkem stránek - v online katalogu vytvořit možnost "Najít článek" a "Databáze a rejstříky". Přidat slovníček knihovnických termínů a specializovanou terminologii užívat střídmě. <ref>COCKRELL, Barbara J. a Elaine Anderson JAYNE. How do I find an article? Insights from a web usability study. ''The Journal of Academic Librarianship''. 2002, roč. 28, č. 3, s. 122-132. Dostupné z: [http://www.sciencedirect.com.ezproxy.muni.cz/science/article/pii/S0099133302002793 http://www.sciencedirect.com.ezproxy.muni.cz/science/article/pii/S0099133302002793]</ref>

 

 

=== Poznámky ===

<references />

=== Použitá literatura ===

Uživatelské testování (úkol do metodologie)

2012-10-12T18:40:06Z

Obby: /* Jak takový výzkum probíhá? */

=== Co je pro daný design výzkumu charakteristické? ===

=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===

 S pomocí uživatelského testování odhalíme problémy, se kterými se uživatelé potýkají při průchodu naší službou. Díky tomu můžeme zjistit, proč jsou některé služby málo využívány, i když jsou pro uživatele přínosné. Jak uvádí Steve Krug: „Pokud chcete mít skvělý server, musíte ho testovat. Jakmile pracujete na serveru několik týdnů, nebude vám už nikdy připadat svěží. Víte o něm příliš mnoho a zda skutečně funguje, zjistíte jen jeho otestováním. Testování vám připomene, že ne každý přemýšlí stejným způsobem jako vy.“[1] Z toho důvodu by testování nemělo probíhat pouze těsně před dokončením služby, ale mělo by odehrávat v průběhu celého vývoje. Uživatelské testování lze použít v jakékoliv části vývoje webu dokonce i když máme pouze papírový náčrtek. Jak takový test probíhá se můžete podívat v tomto videu: [http://www.youtube.com/watch?v=GrV2SZuRPv0 http://www.youtube.com/watch?v=GrV2SZuRPv0] Po každém provedeném testování by měla přijít fáze opravy zjištěných chyb. Uživatelské testování je vhodné provádět:

#na začátku vývoje nové služby
#v průběhu vývoje, abychom odstranily případné chyby
#před spuštěním služby, pro vyladění detailů
#když už naše služba funguje, abychom zjistili proč je naše služba málo využívána

 [1] Krug, Steve. Webdesign: Nenuťte uživatele přemýšlet, s. 115

=== Jaké jsou výhody a nevýhody? ===

=== Jak takový výzkum probíhá? ===

V prvom rade je dôležité aké stránky, služba či funkcia sa budú testovať.

Je nutné zamieriť užívateľské testovanie na osoby, ktoré sú s veľkou pravdepodobnosťou cieľovou skupinou webu. Nie je výhodou čo najväčšie množstvo testovaných, omnoho významnejšia je kvalita výskumu a zameranie sa na hĺbkový pohľad na jednotlivé funkcie a podniknuté kroky. Keďže sa jedná o “osobný” spôsob výskumu, založený na ľudskom správaní, aj príprava by mala prebehnúť v čo najľudskejších rozmeroch. Užívateľ sa pri testovaní musí cítiť pohodlne a uvoľnené, nemal by mať pocit, že je skúšaný. Z toho dôvodu je výhodou vzdialené testovanie, kedy môže test prebehnúť v pohodlí domova užívateľa. Avšak v tomto prípade vyvstávajú iné problémy (viď kapitola Výhody a nevýhody užívateľského testovania). Hlavné je dať testovanému pred samotným výskumom zrozumiteľné pokyny a vyzvať ho, aby čo najviac komunikoval a komentoval svoju činnosť. Nemal by mať strach vytknúť webu negatíva, prípadne neprehľadnosť. Nemal by mať pocit, že tým ublíži človeku, ktorý s ním test vykonáva - je preto dobré v ňom vzbudiť dojem neutrálnosti. Je možné ho i do istej miery nasmerovať k jednotlivým krokom. Nepostrádateľnou pomôckou je správne formulovanie otázok. (napr.: Kam by ste klikli, aby ste sa zalogovali? Čo by ste urobili potom? Prečo si myslíte, že je to práve toto? etc). Susan E. Beck a Kate Manuel radia aby sa počiatočná úloha, či problém definovali pomocou príbehu, pretože príbehy sú pre ľudí najviac zrozumiteľné (Predstavte si že...). Podľa marketingovej agentúry [http://www.h1.cz/ H1.cz] by malo užívateľké testovanie použiteľnosti pozostávať z nasledujúcich krokov:

#Osobné stretnutie s testovanými a príprava scenára
#Určenie cieľovej skupiny
#Samotné testovanie
#Analýza testovaním ziskaných dát a návrh riešenia nedostatkov

 Ukážka užívateľského testovania na prednáške ''Pozorováním nic nenahradíš'' podľa Lukáša Marvana a Martina Koptu (zo spoločnosti [http://www.seznam.cz/ Seznam.cz]) na konferencii [http://lmt.knihovna.cz/ Library Marketing Tuesday]: [http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953 http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953] Jacob Nielsen popisuje, ako testovať užívateľský design: [http://www.youtube.com/watch?v=r0A6IW2TFFI http://www.youtube.com/watch?v=r0A6IW2TFFI]

=== Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ===

V oblasti knihovnictví se uživatelské testování využívá hlavně od dob, kdy knihovny provozují vlastní webové stránky. UT se také využívá při přizpůsobování komerčně produkovaných online katalogů, portálů eletronických zdrojů, bibliografických a fulltextových databází aj. UT je také využitelné pro ostatní knihovnické "produkty", jako jsou online semináře, samoobslužné systémy, uspořádání regálů v knihovně aj.<ref>BECK, Susan E. a Kate MANUEL. ''Practical research methods for librarians and information professionals. ''New York: Neal-Schuman Publishers, c2008, s. 114. ISBN 9781555705916&lt</ref>
Příklady využití UT v knihovní vědě:

==== Zjišťování, jak studenti vyhledávají na webových stránkách knihovny ====

Cílem tohoto UT bylo testování čerstvě redesignovaných webových stránek knihovny University of Illinois v Chicagu za účelem zjistit, jak zde uživatelé vyhledávají informace, což je důležitým podkladem pro další upravení stránek a služeb knihovny. Testování probíhalo s 12 účastníky a sestávalo z testů o 20 úkolech, přičemž jeden úkol trval 3 minuty. Během výzkumu byla použita metoda verbálního protokolu. Výsledky testování naznačují, že navzdory jasnému designu stránek si uživatelé stále nejsou vědomi existence knihovnických zdrojů a nástrojů a neumí je použít. Dalším problémem pro studenty je použití knihovnické terminologie, kterou neumí interpretovat - je třeba více instrukcí a vysvětlivek pro uživatele a užití jasnějšího jazyka. Studie dále poukazuje na to, že studenti jsou zvyklí používat vyhledávače, spíše než se k výsledku "proklikat" hierarchickým uspořádáním stránek - potřeba vytvořit výkonné vyhledávače a metadata. <ref>AUGUSTINE, Susan a Courtney GREENE. Discovering How Students Search a Library Web Site: A Usability Case Study. ''College & Research Libraries'' [online]. 2002, roč. 63, č. 4, s. 354-365 [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: [http://crl.acrl.org/content/63/4/354.full.pdf+html http://crl.acrl.org/content/63/4/354.full.pdf+html]</ref>

Jak vyhledám článek? Nahlédnutí z uživatelské studie webu

Cílem této části studie bylo poznat, jak uživatelé postupují při hledání článků na webových stránkách knihovny Western Michigan University. Zúčastnilo se 50 účastníků reprezentujících fakulty, absolventy a vysokoškolské knihovny. Kompletní UT sestávalo z 20 úkolů, na vyhledávání článků byly zaměřeny 3 oddělené úlohy. Úkolem bylo nalézt název článku z časopisu, z odborného časopisu a novinový článek. V době testování měla domovská stránka knihovny 6 hlavních voleb, mezi nimi tlačítko "Zdroje pro vyhledávání", které odkazuje na databáze a rejstříky. Závěr uživatelského testování ukazuje, že uživatelé nerozumí procesu vyhledávání článků, k jejich vyhledávání většinou používají namísto databáze online katalog. Dále mají problém s rozdíly mezi populárním a odborným časopisem a nerozumí termínům jako jsou seriály, periodika, odborný časopis, databáze a rejstříky. Mnoho uživatelů neví o jakýchkoli konihovnických zdrojích mimo online katalog. Řešením problému je přizpůsobení webových stránek uživatelům - poskytnout odborné vedení, vytvořit návody popisující krok za krokem, jak najít článek nebo knihu. Propojit online katalog se zbytkem stránek - v online katalogu vytvořit možnost "Najít článek" a "Databáze a rejstříky". Přidat slovníček knihovnických termínů a specializovanou terminologii užívat střídmě. <ref>COCKRELL, Barbara J. a Elaine Anderson JAYNE. How do I find an article? Insights from a web usability study. ''The Journal of Academic Librarianship''. 2002, roč. 28, č. 3, s. 122-132. Dostupné z: [http://www.sciencedirect.com.ezproxy.muni.cz/science/article/pii/S0099133302002793 http://www.sciencedirect.com.ezproxy.muni.cz/science/article/pii/S0099133302002793]</ref>

 

 

=== Poznámky ===

<references />

=== Použitá literatura ===

Uživatelské testování (úkol do metodologie)

2012-10-12T18:33:19Z

Obby: /* Jak takový výzkum probíhá? */

=== Co je pro daný design výzkumu charakteristické? ===

=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===

 S pomocí uživatelského testování odhalíme problémy, se kterými se uživatelé potýkají při průchodu naší službou. Díky tomu můžeme zjistit, proč jsou některé služby málo využívány, i když jsou pro uživatele přínosné. Jak uvádí Steve Krug: „Pokud chcete mít skvělý server, musíte ho testovat. Jakmile pracujete na serveru několik týdnů, nebude vám už nikdy připadat svěží. Víte o něm příliš mnoho a zda skutečně funguje, zjistíte jen jeho otestováním. Testování vám připomene, že ne každý přemýšlí stejným způsobem jako vy.“[1] Z toho důvodu by testování nemělo probíhat pouze těsně před dokončením služby, ale mělo by odehrávat v průběhu celého vývoje. Uživatelské testování lze použít v jakékoliv části vývoje webu dokonce i když máme pouze papírový náčrtek. Jak takový test probíhá se můžete podívat v tomto videu: [http://www.youtube.com/watch?v=GrV2SZuRPv0 http://www.youtube.com/watch?v=GrV2SZuRPv0] Po každém provedeném testování by měla přijít fáze opravy zjištěných chyb. Uživatelské testování je vhodné provádět:

#na začátku vývoje nové služby
#v průběhu vývoje, abychom odstranily případné chyby
#před spuštěním služby, pro vyladění detailů
#když už naše služba funguje, abychom zjistili proč je naše služba málo využívána

 [1] Krug, Steve. Webdesign: Nenuťte uživatele přemýšlet, s. 115

=== Jaké jsou výhody a nevýhody? ===

=== Jak takový výzkum probíhá? ===

V prvom rade je dôležité aké stránky, služba či funkcia sa budú testovať. Je nutné zamieriť užívateľské testovanie na osoby, ktoré sú s veľkou pravdepodobnosťou cieľovou skupinou webu. Nie je výhodou čo najväčšie množstvo testovaných, omnoho významnejšia je kvalita výskumu a zameranie sa na hĺbkový pohľad na jednotlivé funkcie a podniknuté kroky. Keďže sa jedná o “osobný” spôsob výskumu, založený na ľudskom správaní, aj príprava by mala prebehnúť v čo najľudskejších rozmeroch. Užívateľ sa pri testovaní musí cítiť pohodlne a uvoľnené, nemal by mať pocit, že je skúšaný. Z toho dôvodu je výhodou vzdialené testovanie, kedy môže test prebehnúť v pohodlí domova užívateľa. Avšak v tomto prípade vyvstávajú iné problémy (viď kapitola Výhody a nevýhody užívateľského testovania). Hlavné je dať testovanému pred samotným výskumom zrozumiteľné pokyny a vyzvať ho, aby čo najviac komunikoval a komentoval svoju činnosť. Nemal by mať strach vytknúť webu negatíva, prípadne neprehľadnosť. Nemal by mať pocit, že tým ublíži človeku, ktorý s ním test vykonáva - je preto dobré v ňom vzbudiť dojem neutrálnosti. Je možné ho i do istej miery nasmerovať k jednotlivým krokom. Nepostrádateľnou pomôckou je správne formulovanie otázok. (napr.: Kam by ste klikli, aby ste sa zalogovali? Čo by ste urobili potom? Prečo si myslíte, že je to práve toto? etc). Susan E. Beck a Kate Manuel radia aby sa počiatočná úloha, či problém definovali pomocou príbehu, pretože príbehy sú pre ľudí najviac zrozumiteľné (Predstavte si že...). Podľa marketingovej agentúry [[H1.cz]] by malo užívateľké testovanie použiteľnosti pozostávať z nasledujúcich krokov:

#Osobné stretnutie s testovanými a príprava scenára
#Určenie cieľovej skupiny
#Samotné testovanie
#Analýza testovaním ziskaných dát a návrh riešenia nedostatkov

 Ukážka užívateľského testovania na prednáške ''Pozorováním nic nenahradíš'' podľa Lukáša Marvana a Martina Koptu (zo spoločnosti [[Seznam.cz]]) na konferencii [[Library Marketing Tuesday]]: [http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953 http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953] Jacob Nielsen popisuje, ako testovať užívateľský design: [http://www.youtube.com/watch?v=r0A6IW2TFFI http://www.youtube.com/watch?v=r0A6IW2TFFI]

=== Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ===

V oblasti knihovnictví se uživatelské testování využívá hlavně od dob, kdy knihovny provozují vlastní webové stránky. UT se také využívá při přizpůsobování komerčně produkovaných online katalogů, portálů eletronických zdrojů, bibliografických a fulltextových databází aj. UT je také využitelné pro ostatní knihovnické "produkty", jako jsou online semináře, samoobslužné systémy, uspořádání regálů v knihovně aj.<ref>BECK, Susan E. a Kate MANUEL. ''Practical research methods for librarians and information professionals. ''New York: Neal-Schuman Publishers, c2008, s. 114. ISBN 9781555705916&lt</ref>
Příklady využití UT v knihovní vědě:

==== Zjišťování, jak studenti vyhledávají na webových stránkách knihovny ====

Cílem tohoto UT bylo testování čerstvě redesignovaných webových stránek knihovny University of Illinois v Chicagu za účelem zjistit, jak zde uživatelé vyhledávají informace, což je důležitým podkladem pro další upravení stránek a služeb knihovny. Testování probíhalo s 12 účastníky a sestávalo z testů o 20 úkolech, přičemž jeden úkol trval 3 minuty. Během výzkumu byla použita metoda verbálního protokolu. Výsledky testování naznačují, že navzdory jasnému designu stránek si uživatelé stále nejsou vědomi existence knihovnických zdrojů a nástrojů a neumí je použít. Dalším problémem pro studenty je použití knihovnické terminologie, kterou neumí interpretovat - je třeba více instrukcí a vysvětlivek pro uživatele a užití jasnějšího jazyka. Studie dále poukazuje na to, že studenti jsou zvyklí používat vyhledávače, spíše než se k výsledku "proklikat" hierarchickým uspořádáním stránek - potřeba vytvořit výkonné vyhledávače a metadata. <ref>AUGUSTINE, Susan a Courtney GREENE. Discovering How Students Search a Library Web Site: A Usability Case Study. ''College & Research Libraries'' [online]. 2002, roč. 63, č. 4, s. 354-365 [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: [http://crl.acrl.org/content/63/4/354.full.pdf+html http://crl.acrl.org/content/63/4/354.full.pdf+html]</ref>

Jak vyhledám článek? Nahlédnutí z uživatelské studie webu

Cílem této části studie bylo poznat, jak uživatelé postupují při hledání článků na webových stránkách knihovny Western Michigan University. Zúčastnilo se 50 účastníků reprezentujících fakulty, absolventy a vysokoškolské knihovny. Kompletní UT sestávalo z 20 úkolů, na vyhledávání článků byly zaměřeny 3 oddělené úlohy. Úkolem bylo nalézt název článku z časopisu, z odborného časopisu a novinový článek. V době testování měla domovská stránka knihovny 6 hlavních voleb, mezi nimi tlačítko "Zdroje pro vyhledávání", které odkazuje na databáze a rejstříky. Závěr uživatelského testování ukazuje, že uživatelé nerozumí procesu vyhledávání článků, k jejich vyhledávání většinou používají namísto databáze online katalog. Dále mají problém s rozdíly mezi populárním a odborným časopisem a nerozumí termínům jako jsou seriály, periodika, odborný časopis, databáze a rejstříky. Mnoho uživatelů neví o jakýchkoli konihovnických zdrojích mimo online katalog. Řešením problému je přizpůsobení webových stránek uživatelům - poskytnout odborné vedení, vytvořit návody popisující krok za krokem, jak najít článek nebo knihu. Propojit online katalog se zbytkem stránek - v online katalogu vytvořit možnost "Najít článek" a "Databáze a rejstříky". Přidat slovníček knihovnických termínů a specializovanou terminologii užívat střídmě. <ref>COCKRELL, Barbara J. a Elaine Anderson JAYNE. How do I find an article? Insights from a web usability study. ''The Journal of Academic Librarianship''. 2002, roč. 28, č. 3, s. 122-132. Dostupné z: [http://www.sciencedirect.com.ezproxy.muni.cz/science/article/pii/S0099133302002793 http://www.sciencedirect.com.ezproxy.muni.cz/science/article/pii/S0099133302002793]</ref>

 

 

=== Poznámky ===

<references />

=== Použitá literatura ===

Uživatelské testování (úkol do metodologie)

2012-10-12T17:14:02Z

Obby: /* Jak takový výzkum probíhá? */

=== Co je pro daný design výzkumu charakteristické? ===
=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===
=== Jaké jsou výhody a nevýhody? ===
=== Jak takový výzkum probíhá? ===
V prvom rade je dôležité aké stránky, služba či funkcia sa budú testovať. Je nutné zamieriť užívateľské testovanie na osoby, ktoré sú s veľkou pravdepodobnosťou cieľovou skupinou webu. 
Nie je výhodou čo najväčšie množstvo testovaných, omnoho významnejšia je kvalita výskumu a zameranie sa na hĺbkový pohľad na jednotlivé funkcie a podniknuté kroky.
 Keďže sa jedná o “osobný” spôsob výskumu, založený na ľudskom správaní, aj príprava by mala prebehnúť v čo najľudskejších rozmeroch. Užívateľ sa pri testovaní musí cítiť pohodlne a uvoľnené, nemal by mať pocit, že je skúšaný. Z toho dôvodu je výhodou vzdialené testovanie, kedy môže test prebehnúť v pohodlí domova užívateľa. Avšak v tomto prípade vyvstávajú iné problémy (viď kapitola Výhody a nevýhody užívateľského testovania).
 Hlavné je dať testovanému pred samotným výskumom zrozumiteľné pokyny a vyzvať ho, aby čo najviac komunikoval a komentoval svoju činnosť. Nemal by mať strach vytknúť webu negatíva, prípadne neprehľadnosť. Nemal by mať pocit, že tým ublíži človeku, ktorý s ním test vykonáva - je preto dobré v ňom vzbudiť dojem neutrálnosti.
 Je možné ho i do istej miery nasmerovať k jednotlivým krokom. Nepostrádateľnou pomôckou je správne formulovanie otázok. (napr.: Kam by ste klikli, aby ste sa zalogovali? Čo by ste urobili potom? Prečo si myslíte, že je to práve toto? etc) Susan E. Beck a Kate Manuel radia aby sa počiatočná “úloha, či problém” definovali pomocou príbehu, pretože príbehy sú pre ľudí najviac zrozumiteľné (Predstavte si že...).
 Podľa marketingovej agentúry [[H1.cz]] by malo užívateľké testovanie použiteľnosti pozostávať z nasledujúcich krokov:

# Osobné stretnutie s testovanými a príprava scenára
# Určenie cieľovej skupiny
# Samotné testovanie
# Analýza testovaním ziskaných dát a návrh riešenia nedostatkov

 Ukážka užívateľského testovania na prednáške ''Pozorováním nic nenahradíš'' podľa Lukáša Marvana a Martina Koptu (zo spoločnosti [[Seznam.cz]]) na konferencii [[Library Marketing Tuesday]]:
http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953
 
Jacob Nielsen popisuje, ako testovať užívateľský design:
http://www.youtube.com/watch?v=r0A6IW2TFFI

=== Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ===
=== Poznámky ===
<references/>
=== Použitá literatura ===

Uživatelské testování (úkol do metodologie)

2012-10-12T17:13:00Z

Obby: /* Jak takový výzkum probíhá? */

=== Co je pro daný design výzkumu charakteristické? ===
=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===
=== Jaké jsou výhody a nevýhody? ===
=== Jak takový výzkum probíhá? ===
V prvom rade je dôležité aké stránky, služba či funkcia sa budú testovať. Je nutné zamieriť užívateľské testovanie na osoby, ktoré sú s veľkou pravdepodobnosťou cieľovou skupinou webu. 
Nie je výhodou čo najväčšie množstvo testovaných, omnoho významnejšia je kvalita výskumu a zameranie sa na hĺbkový pohľad na jednotlivé funkcie a podniknuté kroky.
 Keďže sa jedná o “osobný” spôsob výskumu, založený na ľudskom správaní, aj príprava by mala prebehnúť v čo najľudskejších rozmeroch. Užívateľ sa pri testovaní musí cítiť pohodlne a uvoľnené, nemal by mať pocit, že je skúšaný. Z toho dôvodu je výhodou vzdialené testovanie, kedy môže test prebehnúť v pohodlí domova užívateľa. Avšak v tomto prípade vyvstávajú iné problémy (viď kapitola Výhody a nevýhody užívateľského testovania).
 Hlavné je dať testovanému pred samotným výskumom zrozumiteľné pokyny a vyzvať ho, aby čo najviac komunikoval a komentoval svoju činnosť. Nemal by mať strach vytknúť webu negatíva, prípadne neprehľadnosť. Nemal by mať pocit, že tým ublíži človeku, ktorý s ním test vykonáva - je preto dobré v ňom vzbudiť dojem neutrálnosti.
 Je možné ho i do istej miery nasmerovať k jednotlivým krokom. Nepostrádateľnou pomôckou je správne formulovanie otázok. (napr.: Kam by ste klikli, aby ste sa zalogovali? Čo by ste urobili potom? Prečo si myslíte, že je to práve toto? etc) Susan E. Beck a Kate Manuel radia aby sa počiatočná “úloha, či problém” definovali pomocou príbehu, pretože príbehy sú pre ľudí najviac zrozumiteľné (Predstavte si že...).
 Podľa marketingovej agentúry [[H1.cz]] by malo užívateľké testovanie použiteľnosti pozostávať z nasledujúcich krokov:

# Osobné stretnutie s testovanými a príprava scenára
# Určenie cieľovej skupiny
# Samotné testovanie
# Analýza testovaním ziskaných dát a návrh riešenia nedostatkov

 Ukážka užívateľského testovania na prednáške ''Pozorováním nic nenahradíš'' podľa Lukáša Marvana a Martina Koptu (zo spoločnosti [[Seznam.cz]]) na konferencii [[Library Marketing Tuesday]]:
http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953
 
Jacob Nielson popisuje, ako testovať užívateľský design:
http://www.youtube.com/watch?v=r0A6IW2TFFI

=== Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ===
=== Poznámky ===
<references/>
=== Použitá literatura ===

Uživatelské testování (úkol do metodologie)

2012-10-12T17:10:41Z

Obby: /* Jak takový výzkum probíhá? */

=== Co je pro daný design výzkumu charakteristické? ===
=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===
=== Jaké jsou výhody a nevýhody? ===
=== Jak takový výzkum probíhá? ===
V prvom rade je dôležité aké stránky, služba či funkcia sa budú testovať. Je nutné zamieriť užívateľské testovanie na osoby, ktoré sú s veľkou pravdepodobnosťou cieľovou skupinou webu. 
Nie je výhodou čo najväčšie množstvo testovaných, omnoho významnejšia je kvalita výskumu a zameranie sa na hĺbkový pohľad na jednotlivé funkcie a podniknuté kroky.
 Keďže sa jedná o “osobný” spôsob výskumu, založený na ľudskom správaní, aj príprava by mala prebehnúť v čo najľudskejších rozmeroch. Užívateľ sa pri testovaní musí cítiť pohodlne a uvoľnené, nemal by mať pocit, že je skúšaný. Z toho dôvodu je výhodou vzdialené testovanie, kedy môže test prebehnúť v pohodlí domova užívateľa. Avšak v tomto prípade vyvstávajú iné problémy (viď kapitola Výhody a nevýhody užívateľského testovania).
 Hlavné je dať testovanému pred samotným výskumom zrozumiteľné pokyny a vyzvať ho, aby čo najviac komunikoval a komentoval svoju činnosť. Nemal by mať strach vytknúť webu negatíva, prípadne neprehľadnosť. Nemal by mať pocit, že tým ublíži človeku, ktorý s ním test vykonáva - je preto dobré v ňom vzbudiť dojem neutrálnosti.
 Je možné ho i do istej miery nasmerovať k jednotlivým krokom. Nepostrádateľnou pomôckou je správne formulovanie otázok. (napr.: Kam by ste klikli, aby ste sa zalogovali? Čo by ste urobili potom? Prečo si myslíte, že je to práve toto? etc) Susan E. Beck a Kate Manuel radia aby sa počiatočná “úloha, či problém” definovali pomocou príbehu, pretože príbehy sú pre ľudí najviac zrozumiteľné (Predstavte si že...).
 Podľa marketingovej agentúry [[H1.cz]] by malo užívateľké testovanie použiteľnosti pozostávať z nasledujúcich krokov:

# Osobné stretnutie s testovanými a príprava scenára
# Určenie cieľovej skupiny
# Samotné testovanie
# Analýza testovaním ziskaných dát a návrh riešenia nedostatkov

 Ukážka užívateľského testovania na prednáške ''Pozorováním nic nenahradíš'' podľa Lukáša Marvana a Martina Koptu (zo spoločnosti [[Seznam.cz]]) na konferencii [[Library Marketing Tuesday]]:
http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953

=== Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ===
=== Poznámky ===
<references/>
=== Použitá literatura ===

Uživatelské testování (úkol do metodologie)

2012-10-12T17:09:53Z

Obby: /* Jak takový výzkum probíhá? */

=== Co je pro daný design výzkumu charakteristické? ===
=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===
=== Jaké jsou výhody a nevýhody? ===
=== Jak takový výzkum probíhá? ===
V prvom rade je dôležité aké stránky, služba či funkcia sa budú testovať. Je nutné zamieriť užívateľské testovanie na osoby, ktoré sú s veľkou pravdepodobnosťou cieľovou skupinou webu. 
Nie je výhodou čo najväčšie množstvo testovaných, omnoho významnejšia je kvalita výskumu a zameranie sa na hĺbkový pohľad na jednotlivé funkcie a podniknuté kroky.
 Keďže sa jedná o “osobný” spôsob výskumu, založený na ľudskom správaní, aj príprava by mala prebehnúť v čo najľudskejších rozmeroch. Užívateľ sa pri testovaní musí cítiť pohodlne a uvoľnené, nemal by mať pocit, že je skúšaný. Z toho dôvodu je výhodou vzdialené testovanie, kedy môže test prebehnúť v pohodlí domova užívateľa. Avšak v tomto prípade vyvstávajú iné problémy (viď kapitola Výhody a nevýhody užívateľského testovania).
 Hlavné je dať testovanému pred samotným výskumom zrozumiteľné pokyny a vyzvať ho, aby čo najviac komunikoval a komentoval svoju činnosť. Nemal by mať strach vytknúť webu negatíva, prípadne neprehľadnosť. Nemal by mať pocit, že tým ublíži človeku, ktorý s ním test vykonáva - je preto dobré v ňom vzbudiť dojem neutrálnosti.
 Je možné ho i do istej miery nasmerovať k jednotlivým krokom. Nepostrádateľnou pomôckou je správne formulovanie otázok. (napr.: Kam by ste klikli, aby ste sa zalogovali? Čo by ste urobili potom? Prečo si myslíte, že je to práve toto? etc) Susan E. Beck a Kate Manuel radia aby sa počiatočná “úloha, či problém” definovali pomocou príbehu, pretože príbehy sú pre ľudí najviac zrozumiteľné (Predstavte si že...).
 Podľa marketingovej agentúry [[H1.cz]] by malo užívateľké testovanie použiteľnosti pozostávať z nasledujúcich krokov:

# Osobné stretnutie s testovanými a príprava scenára
# Určenie cieľovej skupiny
# Samotné testovanie
# Analýza testovaním ziskaných dát a návrh riešenia nedostatkov

 Ukážka užívateľského testovania na prednáške ''Pozorováním nic nenahradíš'' podľa Lukáša Marvana a Martina Koptu (Seznam.cz) na konferencii [[Library Marketing Tuesday]]:
http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953

=== Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ===
=== Poznámky ===
<references/>
=== Použitá literatura ===

Uživatelské testování (úkol do metodologie)

2012-10-12T17:07:32Z

Obby: /* Jak takový výzkum probíhá? */

=== Co je pro daný design výzkumu charakteristické? ===
=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===
=== Jaké jsou výhody a nevýhody? ===
=== Jak takový výzkum probíhá? ===
V prvom rade je dôležité aké stránky, služba či funkcia sa budú testovať. Je nutné zamieriť užívateľské testovanie na osoby, ktoré sú s veľkou pravdepodobnosťou cieľovou skupinou webu. 
Nie je výhodou čo najväčšie množstvo testovaných, omnoho významnejšia je kvalita výskumu a zameranie sa na hĺbkový pohľad na jednotlivé funkcie a podniknuté kroky.
 Keďže sa jedná o “osobný” spôsob výskumu, založený na ľudskom správaní, aj príprava by mala prebehnúť v čo najľudskejších rozmeroch. Užívateľ sa pri testovaní musí cítiť pohodlne a uvoľnené, nemal by mať pocit, že je skúšaný. Z toho dôvodu je výhodou vzdialené testovanie, kedy môže test prebehnúť v pohodlí domova užívateľa. Avšak v tomto prípade vyvstávajú iné problémy (viď kapitola Výhody a nevýhody užívateľského testovania).
 Hlavné je dať testovanému pred samotným výskumom zrozumiteľné pokyny a vyzvať ho, aby čo najviac komunikoval a komentoval svoju činnosť. Nemal by mať strach vytknúť webu negatíva, prípadne neprehľadnosť. Nemal by mať pocit, že tým ublíži človeku, ktorý s ním test vykonáva - je preto dobré v ňom vzbudiť dojem neutrálnosti.
 Je možné ho i do istej miery nasmerovať k jednotlivým krokom. Nepostrádateľnou pomôckou je správne formulovanie otázok. (napr.: Kam by ste klikli, aby ste sa zalogovali? Čo by ste urobili potom? Prečo si myslíte, že je to práve toto? etc) Susan E. Beck a Kate Manuel radia aby sa počiatočná “úloha, či problém” definovali pomocou príbehu, pretože príbehy sú pre ľudí najviac zrozumiteľné (Predstavte si že...).
 Podľa marketingovej agentúry H1 by malo užívateľké testovanie použiteľnosti pozostávať z nasledujúcich krokov:

# Osobné stretnutie s testovanými a príprava scenára
# Určenie cieľovej skupiny
# Samotné testovanie
# Analýza testovaním ziskaných dát a návrh riešenia nedostatkov

 Ukážka užívateľského testovania na prednáške ''Pozorováním nic nenahradíš'' podľa Lukáša Marvana a Martina Koptu (Seznam.cz) na konferencii [[Library Marketing Tuesday]]:
http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953

=== Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ===
=== Poznámky ===
<references/>
=== Použitá literatura ===

Uživatelské testování (úkol do metodologie)

2012-10-12T17:07:04Z

Obby: /* Jak takový výzkum probíhá? */

=== Co je pro daný design výzkumu charakteristické? ===
=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===
=== Jaké jsou výhody a nevýhody? ===
=== Jak takový výzkum probíhá? ===
V prvom rade je dôležité aké stránky, služba či funkcia sa budú testovať. Je nutné zamieriť užívateľské testovanie na osoby, ktoré sú s veľkou pravdepodobnosťou cieľovou skupinou webu. 
Nie je výhodou čo najväčšie množstvo testovaných, omnoho významnejšia je kvalita výskumu a zameranie sa na hĺbkový pohľad na jednotlivé funkcie a podniknuté kroky.
 Keďže sa jedná o “osobný” spôsob výskumu, založený na ľudskom správaní, aj príprava by mala prebehnúť v čo najľudskejších rozmeroch. Užívateľ sa pri testovaní musí cítiť pohodlne a uvoľnené, nemal by mať pocit, že je skúšaný. Z toho dôvodu je výhodou vzdialené testovanie, kedy môže test prebehnúť v pohodlí domova užívateľa. Avšak v tomto prípade vyvstávajú iné problémy (viď kapitola Výhody a nevýhody užívateľského testovania).
 Hlavné je dať testovanému pred samotným výskumom zrozumiteľné pokyny a vyzvať ho, aby čo najviac komunikoval a komentoval svoju činnosť. Nemal by mať strach vytknúť webu negatíva, prípadne neprehľadnosť. Nemal by mať pocit, že tým ublíži človeku, ktorý s ním test vykonáva - je preto dobré v ňom vzbudiť dojem neutrálnosti.
 Je možné ho i do istej miery nasmerovať k jednotlivým krokom. Nepostrádateľnou pomôckou je správne formulovanie otázok. (napr.: Kam by ste klikli, aby ste sa zalogovali? Čo by ste urobili potom? Prečo si myslíte, že je to práve toto? etc) Susan E. Beck a Kate Manuel radia aby sa počiatočná “úloha, či problém” definovali pomocou príbehu, pretože príbehy sú pre ľudí najviac zrozumiteľné (Predstavte si že...).
 Podľa marketingovej agentúry H1 by malo užívateľké testovanie použiteľnosti pozostávať z nasledujúcich krokov:

# Osobné stretnutie s testovanými a príprava scenára
# Určenie cieľovej skupiny
# Samotné testovanie
# Analýza testovaním ziskaných dát a návrh riešenia nedostatkov

Ukážka užívateľského testovania na prednáške ''Pozorováním nic nenahradíš'' podľa Lukáša Marvana a Martina Koptu (Seznam.cz) na konferencii [[Library Marketing Tuesday]]:
http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953

=== Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ===
=== Poznámky ===
<references/>
=== Použitá literatura ===

Uživatelské testování (úkol do metodologie)

2012-10-12T16:59:52Z

Obby: /* Jak takový výzkum probíhá? */

=== Co je pro daný design výzkumu charakteristické? ===
=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===
=== Jaké jsou výhody a nevýhody? ===
=== Jak takový výzkum probíhá? ===
V prvom rade je dôležité aké stránky, služba či funkcia sa budú testovať. Je nutné zamieriť užívateľské testovanie na osoby, ktoré sú s veľkou pravdepodobnosťou cieľovou skupinou webu. 
Nie je výhodou čo najväčšie množstvo testovaných, omnoho významnejšia je kvalita výskumu a zameranie sa na hĺbkový pohľad na jednotlivé funkcie a podniknuté kroky.
 Keďže sa jedná o “osobný” spôsob výskumu, založený na ľudskom správaní, aj príprava by mala prebehnúť v čo najľudskejších rozmeroch. Užívateľ sa pri testovaní musí cítiť pohodlne a uvoľnené, nemal by mať pocit, že je skúšaný. Z toho dôvodu je výhodou vzdialené testovanie, kedy môže test prebehnúť v pohodlí domova užívateľa. Avšak v tomto prípade vyvstávajú iné problémy (viď kapitola Výhody a nevýhody užívateľského testovania).
 Hlavné je dať testovanému pred samotným výskumom zrozumiteľné pokyny a vyzvať ho, aby čo najviac komunikoval a komentoval svoju činnosť. Nemal by mať strach vytknúť webu negatíva, prípadne neprehľadnosť. Nemal by mať pocit, že tým ublíži človeku, ktorý s ním test vykonáva - je preto dobré v ňom vzbudiť dojem neutrálnosti.
 Je možné ho i do istej miery nasmerovať k jednotlivým krokom. Nepostrádateľnou pomôckou je správne formulovanie otázok. (napr.: Kam by ste klikli, aby ste sa zalogovali? Čo by ste urobili potom? Prečo si myslíte, že je to práve toto? etc) Susan E. Beck a Kate Manuel radia aby sa počiatočná “úloha, či problém” definovali pomocou príbehu, pretože príbehy sú pre ľudí najviac zrozumiteľné (Predstavte si že...).
 Podľa marketingovej agentúry H1 by malo užívateľké testovanie použiteľnosti pozostávať z nasledujúcich krokov:

# Osobné stretnutie s testovanými a príprava scenára
# Určenie cieľovej skupiny
# Samotné testovanie
# Analýza testovaním ziskaných dát a návrh riešenia nedostatkov

=== Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ===
=== Poznámky ===
<references/>
=== Použitá literatura ===

Uživatelské testování (úkol do metodologie)

2012-10-12T16:59:29Z

Obby: /* Jak takový výzkum probíhá? */

=== Co je pro daný design výzkumu charakteristické? ===
=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===
=== Jaké jsou výhody a nevýhody? ===
=== Jak takový výzkum probíhá? ===
V prvom rade je dôležité aké stránky, služba či funkcia sa budú testovať. Je nutné zamieriť užívateľské testovanie na osoby, ktoré sú s veľkou pravdepodobnosťou cieľovou skupinou webu. 
Nie je výhodou čo najväčšie množstvo testovaných, omnoho významnejšia je kvalita výskumu a zameranie sa na hĺbkový pohľad na jednotlivé funkcie a podniknuté kroky.
 Keďže sa jedná o “osobný” spôsob výskumu, založený na ľudskom správaní, aj príprava by mala prebehnúť v čo najľudskejších rozmeroch. Užívateľ sa pri testovaní musí cítiť pohodlne a uvoľnené, nemal by mať pocit, že je skúšaný. Z toho dôvodu je výhodou vzdialené testovanie, kedy môže test prebehnúť v pohodlí domova užívateľa. Avšak v tomto prípade vyvstávajú iné problémy (viď kapitola Výhody a nevýhody užívateľského testovania).
 Hlavné je dať testovanému pred samotným výskumom zrozumiteľné pokyny a vyzvať ho, aby čo najviac komunikoval a komentoval svoju činnosť. Nemal by mať strach vytknúť webu negatíva, prípadne neprehľadnosť. Nemal by mať pocit, že tým ublíži človeku, ktorý s ním test vykonáva - je preto dobré v ňom vzbudiť dojem neutrálnosti.
 Je možné ho i do istej miery nasmerovať k jednotlivým krokom. Nepostrádateľnou pomôckou je správne formulovanie otázok. (napr.: Kam by ste klikli, aby ste sa zalogovali? Čo by ste urobili potom? Prečo si myslíte, že je to práve toto? etc) Susan E. Beck a Kate Manuel radia aby sa počiatočná “úloha, či problém” definovali pomocou príbehu, pretože príbehy sú pre ľudí najviac zrozumiteľné (Predstavte si že...).

 Podľa marketingovej agentúry H1 by malo užívateľké testovanie použiteľnosti pozostávať z nasledujúcich krokov:

# Osobné stretnutie s testovanými a príprava scenára
# Určenie cieľovej skupiny
# Samotné testovanie
# Analýza testovaním ziskaných dát a návrh riešenia nedostatkov

=== Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ===
=== Poznámky ===
<references/>
=== Použitá literatura ===

Uživatelské testování (úkol do metodologie)

2012-10-12T16:57:38Z

Obby: /* Jak takový výzkum probíhá? */

=== Co je pro daný design výzkumu charakteristické? ===
=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===
=== Jaké jsou výhody a nevýhody? ===
=== Jak takový výzkum probíhá? ===
:: V prvom rade je dôležité aké stránky, služba či funkcia sa budú testovať. Je nutné zamieriť užívateľské testovanie na osoby, ktoré sú s veľkou pravdepodobnosťou cieľovou skupinou webu. 
Nie je výhodou čo najväčšie množstvo testovaných, omnoho významnejšia je kvalita výskumu a zameranie sa na hĺbkový pohľad na jednotlivé funkcie a podniknuté kroky.
 Keďže sa jedná o “osobný” spôsob výskumu, založený na ľudskom správaní, aj príprava by mala prebehnúť v čo najľudskejších rozmeroch. Užívateľ sa pri testovaní musí cítiť pohodlne a uvoľnené, nemal by mať pocit, že je skúšaný. Z toho dôvodu je výhodou vzdialené testovanie, kedy môže test prebehnúť v pohodlí domova užívateľa. Avšak v tomto prípade vyvstávajú iné problémy (viď kapitola Výhody a nevýhody užívateľského testovania).
 Hlavné je dať testovanému pred samotným výskumom zrozumiteľné pokyny a vyzvať ho, aby čo najviac komunikoval a komentoval svoju činnosť. Nemal by mať strach vytknúť webu negatíva, prípadne neprehľadnosť. Nemal by mať pocit, že tým ublíži človeku, ktorý s ním test vykonáva - je preto dobré v ňom vzbudiť dojem neutrálnosti.
 Je možné ho i do istej miery nasmerovať k jednotlivým krokom. Nepostrádateľnou pomôckou je správne formulovanie otázok. (napr.: Kam by ste klikli, aby ste sa zalogovali? Čo by ste urobili potom? Prečo si myslíte, že je to práve toto? etc) Susan E. Beck a Kate Manuel radia aby sa počiatočná “úloha, či problém” definovali pomocou príbehu, pretože príbehy sú pre ľudí najviac zrozumiteľné. (Predstavte si že...).

 Podľa marketingovej agentúry H1 by malo užívateľké testovanie použiteľnosti pozostávať z nasledujúcich krokov:

# Osobné stretnutie s testovanými a príprava scenára
# Určenie cieľovej skupiny
# Samotné testovanie
# Analýza testovaním ziskaných dát a návrh riešenia nedostatkov

=== Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ===
=== Poznámky ===
<references/>
=== Použitá literatura ===

KISK:Metodologie pro informační studia a knihovnictví/ukol1

2012-10-11T19:45:41Z

Obby: /* Uživatelské testování */

'''''Zadání úkolu'''''

Pravidla zapisování:

#Jedno téma zpracovává vždy skupina 4-6 lidí.
#Vyberte si téma které chcete zpracovávat a připište se pod něj.
#Kdo se zapíše dříve, má přednost.
#Téma zpracujte přímo zde na WIKI.
#Používejte doporučenou literaturu, ale můžete si vyhledat i vlastní zdroje.
#Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, dodržujte citační etiku (!)
#Zpracovaný text by měl na WIKI viset nejpozději 12. října 2012 o půlnoci.
#Zpracované téma by mělo obsahovat především odpovědi na následující otázky:

**Co je pro daný design výzkumu charakteristické?
**Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?
**Jaké jsou výhody a nevýhody?
**Jak takový výzkum probíhá?
**Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? (Vyberte 3-4 výzkumy na základě referencí z literatury nebo vyhledáním v odborných databázích (můžete využít např. Science Direct - časopis ''Library & Information Science Research'') - u každého výzkumu popište stručně, jak byla metoda využita)

'''''Text má rozsah 6-10 normostran. Vítané jsou i případné ilustrační obrázky a videoukázky. Připravte si krátkou prezentaci (cca 10 minut) na hodinu 13. října 2012. Na prezentaci by měla být přítomna nejméně polovina skupiny, která téma tvořila.'''''

== Případové studie ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 7)

Zpracovávají:

Anna Stránská

Adriana Fujková

Katarína Filičková

Olina Senčáková

Václav Kůs

Petr Zapletal

----

'''''1. Základné charakteristiky prípadových štúdií'''''

Prípadová štúdia bola do výskumných metód knižnično-informačnej vedy začlenená v osemdesiatych rokoch 20. storočia. Slovník Merrian-Webster, dostupný online, definuje „case study“ ako „intenzívnu analýzu individuálnej jednotky (osoby alebo komunity) zdôrazňujúcu vývojové faktory vo vzťahu k prostrediu“.<ref>Merriam-Webster. Dostupné z:[http://www.merriam-webster.com/dictionary/case%20study http://www.merriam-webster.com/dictionary/case%20study][online]. [cit. 2012-10-07].</ref> (Vzťah k prostrediu v tomto prípade znamená, že štúdie sa vyvíjajú v čase a sú ovplyvnené udalosťami, ktoré nastanú.) Sociologický slovník pojednáva o PŠ ako o „detailnom preskúmaní jedného príkladu zo série javov, ktoré síce neposkytuje spoľahlivé informácie o celej sérii, ale informácie užitočné v predbežnej etape výskumu, tým, že poskytuje hypotézy, ktoré môžu byť testované systematicky a s väčším množstvom prípadov“. <ref>ABERCROMBIE, Nicholas. The Penguin dictionary of sociology. 5th ed. London: Penguin, 2006, xi, 484 s. ISBN 01-410-1375-3. Dostupné z [http://www.sbs.ox.ac.uk/centres/bt/directory/Documents/CaseStudy4%202HBQR11PRINT.pdf http://www.sbs.ox.ac.uk/centres/bt/directory/Documents/CaseStudy4%202HBQR11PRINT.pdf]</ref> Pre vzdelávacie účely sa PŠ definuje ako „popis konkrétnej situácie alebo udalosti“.

Termín „case study“ môže byť použitý vo viacerých významoch:<ref>Dostupné z: [http://www.edu.plymouth.ac.uk/resined/Case_study/casest.htm http://www.edu.plymouth.ac.uk/resined/Case_study/casest.htm] [online]. [cit. 2012-10-07].</ref>

*ako alternatíva k experimentálnym kvantitatívnym metódam
*ako intenzívny výskum konkrétnej situácie, ktorá slúži na popis základného javu
*ako typ etnografického výskumu

Napriek tomu, že zdroje uvádzajú rôzne definície, môžeme vyčleniť niekoľko základných charakteristík:<ref> WILDEMUTH, Barbara M.''Applications of social research methods to questions in information and library science.'' Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.[http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/1591585031 ISBN 15-915-8503-1].</ref>

*jav je skúmaný v prirodzenom prostredí
*dáta sú zbierané viacerými formami
*skúmaný je jeden alebo viacero subjektov
*intenzívne je skúmaná komplexnosť celku
*prípadové štúdie sú najvhodnejšie vo fáze hypotéz
*nezahŕňajú žiadnu manipuláciu alebo kontrolu
*výskumník by nemal vopred vymedziť premenné
*PŠ je užitočná pri otázkach „ako?“ a „prečo?“
*sústredí sa na súčasné udalosti

 Konkrétne javy môžu byť skúmané mnohými spôsobmi, takže je možné zaradiť PŠ medzi kvalitatívne aj kvantitatívne metódy. Jednoznačne však patria medzi etnografické výskumy, pretože jednajú so skutočnými ľuďmi v skutočnom čase pri skutočných činnostiach.

'''''2. Kedy je vhodné použiť prípadové štúdie?'''''

*Pri výskume, ktorý sa snaží odpovedať na otázky „ako?“ a „prečo?“
*Keď sa jav, ktorý skúmame deje v súčasnosti
*Keď je potrebné jav skúmať v prirodzenom prostredí
*Keď jav zahrňuje konkrétne vzťahy a faktory, ktoré môžu byť priamo pozorované

 V skutočnosti sú prípadové štúdie skôr „ideálny typ výskumu“ ako výskum s jasnými pravidlami. Používajú sa hlavne na vymedzenie kľúčových výskumných otázok, ktoré môžu byť neskôr použité na dotazníkový prieskum alebo na výskum významných problémov, ktoré vyplynuli z predošlého dotazníkového šetrenia. Viesť výskum formou PŠ je vhodné hlavne v prípade, že chceme informovať o jednom prípade na vysvetlenie ostatných (generalizácia) a spojiť akademickú a praktickú sféru. <references />

== Longitidunální výzkum ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 9)

Zpracovávají:

Martina Sehnalová

Helena Novotná

Lenka Cahlová

Jana Slaná

Jana Pacáková

Martina Zoubková

== [[Delphi Metoda|Delphi metoda]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 10)

Zpracovávají:

Kateřina Šťastná

Eliška Pernesová

Barbora Mohelníková

Ivo Uřičář

== Historický výzkum ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 16),

Zpracovávají:

== Analýza dokumentů a artefaktů ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 17), Reichel (2009, kap. 5.3)

Zpracovávají:

Tereza Fussová

Dana Katrňáková

Lada Ambrožová

Jana Doupovcová

Gabriela Tšponová

Lukáš Kisler

=== Co je pro daný design výzkumu charakteristické? ===

Analýza dokumentů a artefaktů, které jsou produktem lidské činnosti, je velmi významným zdrojem informací při provádění výzkumu. Opírá se o hmatatelné výsledky činnosti člověka. Pokud srovnáme analýzu například s dotazováním, které se zabývá reflexi vlastního prožívání a vnímaní, se analýza opírá o objektivní danosti v podobě produktů verbální i neverbální povahy. Dále například ve srovnání s pozorováním, které také zachycuje objektivně pozorovatelné jevy a skutečnosti, má analýza skutečností věcné povahy výhodu v tom, že není omezena na relativně krátký úsek vlastního pozorování. Může se jednat o výsledky činnosti, které pokrývají činnost člověka za celý život nebo výsledky činností velkých skupin populace za období přesahující jeden lidský život či dokonce výsledky činností několika po sobě jdoucích generací.

Analýza výsledků lidské činnosti má vždy jeden společný znak. To čím se zabývá a co zkoumá, vzniklo nezávisle na výzkumném úkolu. Věci vždy vznikají z docela jiných důvodů než výzkumných a zanechávájí po sobě důkazy své existence v nejrůznější podobě. Účelem výzkumu produktů je tyto stopy shromáždit, utřídit a interpretovat.

Dokumenty mohou být primární, tzn., že jsou to doklady, které byly primárně vytvořeny za nějakým účelem, např. úřední záznamy, soudní záznamy, korespondence, reportáže, údaje o tržbách apod. Sekundární dokumenty jsou ty, které vznikly při analýze primárních dat, nějakým způsobem interpretují primární dokumenty. Pro analýzu jsou vhodná primární data. Zpracování, interpretace, kterou prošly sekundární dokumenty se mohla negativně odrazit na jejich věrohodnosti.<ref>SURYNEK, A., KOMÁRKOVÁ, R., KAŠPAROVÁ, E. ''Základy sociologického výzkumu.'' Praha: Management Press, 2001, s. 130.</ref>

'',,Analýzu chápeme jako postup zaměřený na odhalení a pochopení vnitřní struktury věcí, jevů ... celek může být pochopen jen na základě objasnění jeho částí.”''<ref>HYHLÍKOVÁ, Věra. ''Informační analýza dokumentu.'' Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomcikých informací, institut UVTEI, 1984. s. 7.</ref> Primárním důvodem proč zkoumat dokumenty a artefakty jakožto zdroje dat je to, že vůbec existují. Termín dokument je chápán velmi široce, a to nejen jako text, ale může to být i zvuk, fotografie, video a jakýkoli další materiál, který sebou nese nějaké informace. Aby byly tyto informace snadno nalezeny, musí být dokument určitým způsobem zpracován, tj. musí být o něm vytvořen záznam, který je pak schopen reprezentovat dokument v různých vyhledávacích systémech. Záznam o dokumentu se nazývá sekundární dokument obsahující souhrn vnějších, popř. i obsahových údajů o určitém dokumentu. Tvoří základní jednotku některého nástroje k vyhledávání literatury, ať už je to katalog (jmenný či věcný), bibliografie, rejstřík, kartotéka či jiný nosič záznamu. Zpracováním dokumentů rozumíme bibliografický (identifikační) popis dokumentu, indexování dokumentu, anotování, referování atd. Protože obsah dokumentu chápeme jako informace v něm obsaženy, pak analýza směřující k vytvoření informace o informacích se nazývá informační analýza, tedy '',,soubor operací sloužících transformaci dokumentu a jejich výsledkem je informace o obsahu dokumentu.”''<ref>Tamtéž</ref>

Dokumenty dělíme podle tvůrce a jeho činnosti na:

*'''Osobní dokumenty''' zahrnují vše, co bylo jakkoli pořízeno k soukromým účelům. Může se jednat o dopisy, zápisky, deníky, fotografie či videonahrávky.
*'''Úřední dokumenty''' jsou údaje pořízené v podnicích nebo úřadech. Mohou to být například výroční zprávy, zápisy z různých akcí, vyhlášky, předpisy, dokumentace.
*'''Archivní data''' jsou záznamy, které mohou mít podobu psaných dokumentů či podobu statistických informací.
*'''Veřejné dokumenty''' tvoří noviny, časopisy, programy televizních a rozhlasových stanic.
*'''Virtuální data''' jsou data nacházející se na internetu a sociálních sítích, patří sem například obsahy webových stránek, e-mailová pošta, obsahy internetových diskusí.
*'''Předmětná data''' tvoří fyzické stopy důsledků lidské činnosti. Vypovídají o sociálních trendech, zvycích a typech chování v určité skupině lidí. Za předmětná data lze také považovat produkty hmotné kultury jako třeba knihy, umělecké předměty, budovy a jejich zařízení.

=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===

Analýza dokumentů se využívá v kvalitativním i kvantitativním výzkumu.

'''Kvalitativní přístup''' – pokud hledáme co a jak analyzovat a jaké fenomény pro nás budou relevantní.

'''Kvantitativní přístup''' – pokud už víme, co budeme analyzovat a chceme o tématu dohledat co nejvíce informací, hodnotit je a dále s nimi pracovat.

Dokumenty a artefakty zkoumáme proto, abychom získali co možná nejvíce informací o studovaném objektu, události, atd. Tyto dokumenty, jak již bylo řečeno, nemusí mít vždy psanou formu. Mohou mít fonetickou (audionahrávky, hudba), obrazovou (fotografie, obrazy), virtuální (informace, pošta, software) či trojrozměrnou (sochy, stavby) podobu. U fyzických artefaktů můžeme sledovat, jak byly studovány. Sledujeme buďto ubývání hmoty - např. stupeň opotřebovanosti knížek, zeslabení papíru opotřebováním, chybějící stránky z knih v knihovnách, vyšlapané cesty k hrobům na hřbitově, opotřebovaná podlahová krytina. Nebo naopak přibývání hmoty - např. obsah popelnic, zarůstání přístupových cest. Životní rytmy populace se dají odvodit i od spotřeby vody, která je významným indikátorem aktivity obyvatel měst. U digitálních informací to může být složitější, nelze přesně určit míru užívání. Lze ale například zjistit, pomocí různých počítačových nástrojů, jak často byl dokument prohlížen nebo kolikrát byla kniha stažena atd.

Analýza dokumentů je založena na jejich porozumění. Při práci s dokumentem musí výzkumný pracovník zvážit hned několik základních otázek:

*Kdo je autorem dokumentu?
*Z jaké doby dokument pochází?
*Co je obsahem dokumentu?
*Co dokument představuje?
*S jakými souvislostmi se pojí?
*Jak je dokument úplný a věrohodný?
*Jaké závěry lze udělat o faktech obsažených v dokumentu?

Výzkumník musí znát sociální kontext, v jakém byl dokument vytvořen. Zda informace, které obsahují, jsou pravdivé a lze se o ně ve svých studiích opřít. Někdy je velmi obtížné rozeznat, za jakým účelem dokument vznikl a zda je popisovaná realita skutečně pravdivá.
Dále je důležité, zda je dokument, který chce zkoumat v rámci své studie, dobře dostupný. Protože pokud je dokument známý, ale přistup k němu je omezen, nemůže jej výzkumník ve své práci použit. To stejné platí v případě, je-li dokument tajný nebo příliš důvěrný.

=== Jaké jsou výhody a nevýhody analýzy dokumentů? ===

Zkoumání dokumentů má řadu '''výhod:'''
*efektivní metoda sběru některých druhů dat
*rozmanitost dokumentů umožňuje přístup k informacím, které by se jiným způsobem těžko získávaly
*dokumenty obsahují retrospektivní údaje
*chronologické události
*údaje nejsou shromažďovány během rozhovorů nebo pozorování (nedochází ke zkreslení působením výzkumníka)
*subjektivní názory a osobnost výzkumníka mohou mít vliv na výběr dokumentů, ale ne na informace, které obsahují (takzvaný nereaktivní způsob sběru dat)
*analýza dokumentů má obzvlášť důležité využití v historickém výzkumu - umožňuje zkoumat i časově velmi vzdálené události (přesahující délku lidského života)
*po stránce finanční je tato technika daleko šetrnější než jsou náklady na terénní práce (např. rozhovory), výpovědi bývají obvykle spontánní, rozhodně v tom smyslu, že nevznikaly jako bezprostřední reakce na prováděné zkoumání. Také platí, že řada dokumentů představuje vyjádření velice kvalitní, neboť jejich tvůrci jsou v mnoha případech profesionálové (fotografové, publicisté, atp.)

'''Nevýhody:'''
*informace mohou být zavádějící
*špatně zformulovány
*výzkumník nemůže proniknout hlouběji
*dokumenty mohou obsahovat nepotřebné údaje
*nedostupnost či nesrozumitelnost části dokumentů týkajících se zkoumané tématiky tvůrci nemusí být vždy vzdělaní lidé

=== Jak takový výzkum probíhá? ===

'',,Proces zpracování dokumentu, zejména vytvoření záznamu o dokumentu, který je schopen reprezentovat dokument v různých vyhledávacích systémech a jeho zařazení do nich se nazývá analyticko-syntetickým zpracováním dokumentů.”''<ref>HYHLÍKOVÁ, Věra. ''Informační analýza dokumentu.'' Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomcikých informací, institut UVTEI, 1984. s. 6.</ref>

Informační analýza se rozděluje na analýzu identifikační a analýzu obsahovou. V procesu analyticko-syntetickém zpracování dokumentů se tyto dvě analýzy oddělují. Identifikační analýza může probíhat samostatně a bez závislosti na ostatních procesech analyticko-syntetického zpracování. Obsahová analýza a na ní závisející procesy předpokládají provedení identifikační analýzy a s jejími produkty pracují, resp. je přebírají. Informační analýza je průzkum dokumentů za účelem výběru informací či informačních zdrojů vztahující se k informačnímu požadavku uživatele. Mluvíme o ní v šiřším i užším smyslu slova. Výsledkem této analýzy je množina slov přirozeného jazyka, v níž lze vymezit identifikační a obsahové údaje představující obraz dokumentu v dalších pracovních postupech.

'''Identifikační analýza''' – Účelem je stanovit údaje, které dokument charakterizují po formální i věcné stránce. Slouží tedy pro identifikaci a jednoznačnému určení a označení dokumentu. Jednotkou analyticko-syntetického zpracování se v případě identifikační analýzy rozumí popisná jednotka, tj. dokument uzařený po obsahové i formální stránce. Při identifikační analýze provádíme rozbor především těch částí dokumentu, kde je obsaženo mnoho identifikačních údajů. Rozhodující tedy je titulní list, tiráž, ..Výsledkem identifikační analýzy dokumentu rozumíme strukturu jmenného záznamu. Analýza má za úkol odhalit všechny údaje, jež podle struktury jmenného záznamu patří do popisné části. Ve stručnosti se jedná o název, podnázev, údaje o původcích, označení vydání, nakladatelské údaje, údaje o rozsahu a knihopisná poznámka. Všechny tyto údaje, nalezené v dokumentu, tvoří, po své formální úpravě a uspořádání, identifikační záznam dokumentu, který je základním záznamem, provázejícím dokument i ve všech dalších etapách analyticko-syntetického zpracování.

Postupy identifikační analýzy spočívají ve:
*stanovení druhu dokumentu a určení jednotky pro zpracování,
*v zevrubné prohlídce dokumentu,
*stanovení základních a doplňkových pramenů popisu,
*přesném zjištění údajů sloužících k identifikaci dokumentu,
*popř. doplnění chybějících údajů z vnitřních pramenů popisu.

Vedle zjištěných identifikačních údajů přináší identifikační analýza ještě další informace důležité pro následné procesy zpracování dokumentů:
*určením jednotky zpracování ovlivňuje rozhodnutí o dalším způsobu, popř. hloubce zpracování dokumentu,
*sémantika identifikačních údajů napomáhá procesu obsahové analýzy, popř. procesům věcného pořádání,
*identifikační analýzou zjištěné informační vybavení dokumentu pomáhá zpřesnit obsahovou analýzu.

Identifikační analýza, je – li správně provedena zvyšuje informační potence jakéhokoli informačního systému.

'''Obsahová analýza''' – Cílem je v dokumentu odhalit soubor přirozeného jazyka, který formuluje obsah celého díla, či jeho části. A použít tento soubor k formulaci textu referátu, anotace, případně recenze, předmětových hesel. Při této analýze nelze ovšem přihlížet pouze k obsahu, ale i o hledisku v jakém se o daném tématu pojednává, k formě, v níž téma navenek působí. Na vědomí také musíme vzít, že jednotlivé druhy dokumentů se od sebe obsahově liší a proto analýza neprobíhá vždy stejně. Zaměřujeme se na informace typu – název a podnázev dokumentu. Informační hodnota názvu a podnázvu závisí na skutečnosti, jak se autorovi podařilo formulovat obsah svého díla. Pro zpřesnění obsahu využíváme některé identifikační údaje, ale ve většině případů se obsahová analýza provádí vlastním studiem a knihovnickou prohlídkou vnitřních částí dokumentu. Jde tedy o prozkoumání všech částí dokumentu – úvod, předmluva, doslov k dílu, obsah, prohlídka kapitol, rozbor rejstříku. Obsahová analýza neprobíhá pouze studováním vlastního dokumentu, jde i o studium pramenů a pomůcek mimo vlastní objekt zkoumání. Můžeme si tedy představit průzkum anotací v národních bibliografiích, referátů, či recenzí v jiných časopisech. V některých případech se s analýzou musí dojít tak daleko, že se konzultuje s autorem samotným.

Všechny pracovní postupy používané při obsahové analýze vedou ke stanovení obsahu dokumentu jako celku a jeho jednotlivých částí umožňující formulovat téma souborem slov přirozeného jazyka. Téma dokumentu může být jednoduché nebo složené. Jednoduché téma se týká jedné věci, předmětu a jevu a lze jej vyjádřit poměrně stručnou anotací či referátem. Složené téma, jemuž se říká také komplex předmětů, se týká většinou celého komplexu předmětů, jevů a komplikovaných vztahů, vazeb a závislostí. Tyto komplexy předmětů, jevů a věcí musíme vyjádřit obsazenějším referátem, anotací nebo komplikovanou strukturou předmětového hesla. U obou témat musíme počítat s nutností vyjádřit i hledisko, z něhož se o tématu pojednává, a formu, v níž se téma navenek projevuje. Úkolem obecné metodiky obsahové analýzy je stanovení jednoho hlavního tématu dokumentu a vedlejších témat, aby mohla být v referátu či anotaci zaznamenána.

Obsahová analýza dokumentu vede vždy k větší či menší redukci textu dokumentu, která reprezentuje dokument v dalších pracovních postupech.<ref>KOVÁŘ, Blahoslav. ''Obsahová analýza dokumentu.'' Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1974, s.</ref>

[[Soubor:karasev.jpg|middle|border|600px|]]

Užívání dokumentů jako zdrojů dat se může někdy zdát jako složitá metoda. A to proto, že dokumenty a fyzické objekty můžou mít tolik různých podob a významů. Proto každá studie obsahuje informace, obsažené v dokumentech, ze kterých byly získány určitou metodou, a zároveň obsahuje informace získané jinými metodami sběru dat. Tento způsob získávání dat se nazývá triangulací – tedy kombinaci užívání různých druhů dat či různých metod při studiu jednoho a téhož problému k dosažení co možná nejvíce platných závěrů.<ref>WILDEMUTH, Barbara M. ''Applications of social research methods to questions in information and library science.'' Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, s. 161.</ref>

=== Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ===

Možností využití analýzy dokumentů a artefaktů je poměrně mnoho. Jednou z těchto možností je například zkoumání prošlapané podlahy v knihovnách, muzeích nebo jiných institucích podobného typu, kdy můžeme tímto výzkumem určit, o které oblasti je v dané instituci největší zájem (tato metoda má však i svá rizika, a to taková, že nepočítá s možností častého využívání určitých tras, například nejkratší cesta k toaletám může vést kolem něčeho, co návštěvníky většinou nezajímá).

Další možností výzkumu je naturalistický výzkumný design, při kterém je účastník pozorování přímo začleněn do aktivit organizace a má možnost nahlédnout a sbírat údaje nejen z veřejně přístupných dokumentů, ale může nahlédnout i do interních dokumentů organizace a má možnost mnohé z těchto dokumentů získat přímo od jejich tvůrců. Díky tomuto může výzkumník sesbírat všechny nebo téměř všechny relevantní dokumenty.

Třetím příkladem je studie Maxwella<ref>MAXWELL, T. A. Constructing consensus: Homeland security as a symbol of government politics and administration. ''Government Information Quarterly'', 2005, 22(2), 152-169.</ref> z roku 2005, která zkoumala vývoj termínu homeland security v čase a v rámci různých skupin. Ten byl poprvé použit v roce 2000 ve zprávě americké komise pro národní bezpečnost.
Zkoumaným vzorkem byla množina 286 dokumentů zahrnujících tiskové zprávy, doporučení a časopisové články. Část těchto dokumentů pocházela od vládních agentur USA a byla identifikována pomocí Lexis-Nexis vyhledávače. Další část dokumentů byla získána z databáze Public Administration Review od akademických a neziskových organizací a zbytek pocházel od organizace GAO, která sleduje manipulaci se státními penězi v USA. Tato metoda získání relevantních dokumentů je odpovídající předmětu studie. Dokumenty, které byly vybrány nejen obsahovaly termín homeland security, ale pojednávaly o něm.
Analýza dokumentů byla rozdělena do více fází. V první fázi byly vybrané termíny identifikovány analýzou textů pomocí softwaru. Výsledkem této fáze bylo nahrazení termínů jinými kódovými termíny, kterých bylo 73 (například oversight). V další fázi byly těmito kódovými termíny softwarově nahrazeny původní termíny v dokumentech. V tomto momentě došlo ke snížení počtu analyzovaných termínů (například termíny mutual aid, coordination a facilitation byly nahrazeny termínem cooperative relationships). Na závěr bylo porovnáváno odlišné chápání termínu homeland security v různých agenturách.

Čtvrtou metodu publikoval Dube<ref>DUBE, L. Insights into the diffusion of HIV/AIDS information in higher education institutions in South Africa. ''International Information and Library Review'', 2005, 37(4), 315-327.</ref> v roce 2005. Předmětem zkoumání bylo, jak vysokoškolské instituce v Jižní Africe informují jejich studenty o viru HIV. Bylo dotázáno 36 institucí, z toho 33 se průzkumu zúčastnilo. Z výzkumu nebylo jasné, zda na dotazník odpovídal jeden člověk za celou instituci nebo více osob.
Dube nevyužíval dat pouze z dotazníků, ale sám navštěvoval kampusy a pozoroval reklamy, plakáty, brožurky a slogany, což je jedna z forem komunikace univerzit s jejich studenty. Vzorek artefaktů byl poměrně úplný a reprezentativní.
Neodlišoval jasně mezi výsledky z těchto pozorování a výsledky na základě dotazníků. Studie je příkladem způsobu, jak mohou být artefakty přímo pozorovány, ale také zahrnuty mezi studii používající odlišné metody sběru dat (výzkum). Předností této studijní metody je (díky návštěvě a pozorování kampusu), že shromážděná data jsou spolehlivá.

=== Poznámky ===
<references/>

=== Použitá literatura ===
HYHLÍKOVÁ, Věra. ''Informační analýza dokumentu.'' Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomcikých informací, institut UVTEI, 1984. 80 s.

KOVÁŘ, Blahoslav. ''Obsahová analýza dokumentu.'' Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1974, 44 s.

REICHEL, Jiří. ''Kapitoly metodologie sociálních výzkumů.'' Praha: Grada, 2009, 184 s. Sociologie (Grada). ISBN 978-80-247-3006-6.

SURYNEK, A., KOMÁRKOVÁ, R., KAŠPAROVÁ, E. ''Základy sociologického výzkumu.'' Praha: Management Press, 2001, 160 s. ISBN 80-726-1038-4.

WILDEMUTH, Barbara M. ''Applications of social research methods to questions in information and library science.'' Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s. ISBN 15-915-8503-1.

== Analýzy logů (statistika webu) ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 18)

Zpracovávají:

Jaromír Červený

Monika Dobešová

Matúš Hrušovský

Matej Kucharovic

Andrea Prokopová

Marie Lemonová

== Uživatelské testování ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 19), Beck & Manuel (2008, kap. 5)

Zpracovávají:

Lucia Barthová

Kateřina Petrová

Vojtěch Dvořák

Barbora Pitašová

Lenka Cvrkalová

Martina Vaňková

=== Co je pro daný design výzkumu charakteristické? ===
=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===
=== Jaké jsou výhody a nevýhody? ===
=== Jak takový výzkum probíhá? ===
=== Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ===
=== Poznámky ===
<references/>
=== Použitá literatura ===

== Zúčastněné pozorování ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Reichel (2009, kap. 5.1)

Zpracovávají:

Michaela Kouřilová

Martina Filová

Marie Pučálková

Michal Kaláb

Anna Halfarová

== Nezúčastněné pozorování ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Powell (2004, kap. 5), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Foret (2008, kap. 4.4), Reichel (2009, kap. 5.1)

Zpracovávají:

Lukáš Strouhal

Lukáš Závodný

Roman Novotný

Jan Hrabal

Martin Brzobohatý

Martin Štecher

== Výzkumné deníky ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 21)

Zpracovávají:

== [[Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 23 a 24), Beck & Manuel (2008, kap. 4)

Zpracovávají:

Kateřina Veselá

Eva Mertová

Karolína Krbcová

Veronika Skuhrovcová

Michala Mádlová

== [[Focus Groups]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 25), Beck & Manuel (2008, kap. 4)

Zpracovávají:

Martin Bartoš

Klára Tesařová

Vítězslav Rathouz

Martina Volavková

Michal Létal

=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===
*pro studium komplexních témat zahrnujících mnoho úrovní pocitů a zkušeností<ref>MORGAN, D. L. Focus Groups. Annual Reviews Inc. Rev. Sociol. 1996. 129-152 s. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=6&hid=21&sid=9102515d-e21f-4711-87ea-bab645e93988%40sessionmgr13</ref>
*pro sběr dat, kde větší význam má přímá interakce účastníků než jednotlivé odpovědi na přímou otázku
*užívá se pro tvorbu hypotéz, zkoumání názorů, postojů a hodnot, testování nových myšlenek a nápadů, diagnostikování a poznávání dotazníkových položek
*užívá se v rámci triangulace metod, rozšíření a prohloubení porozumění výzkumným výsledkům a také jako samostatná metoda
*nejčastěji se využívá pro marketingové výzkumy, kde slouží k získávání informací o názorech na nové produkty a služby<ref>WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1.</ref>

=== Poznámky ===
<references/>

=== Použitá literatura ===
WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1.

MORGAN, D. L. Focus Groups. Annual Reviews Inc. Rev. Sociol. 1996. 129-152 s. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=6&hid=21&sid=9102515d-e21f-4711-87ea-bab645e93988%40sessionmgr13

== Dotazníková šetření ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 26), Powell (2004, kap. 4, 5)

Zpracovávají:

Jozef Tkáčik

Martina Leitgebová

Jana Kantorová

Martina Musilová

Jana Vebrová

Michaela Trňáková

== Obsahová analýza ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 29), Beck & Manuel (2008, kap. 3)

Zpracovávají:

Ivo Macík

Lucie Malúšková

Pavla Minaříková

Alena Paulusová

Věra Žitková

Petr Pospíchal

== [[Bibliometrie-výzkum]] ==

Doporučená literatura: Beck & Manuel (2008, kap. 7)

Zpracovávají:

Sovková Zdeňka

Kabai Laura

Chalupa Martin

Horák Jakub

== Vlastní návrh ==

Pokud chcete zpracovat méně obvyklou metodu, napište mi na mail (sucha@phil.muni.cz)

Zpracovávají:

KISK:Metodologie pro informační studia a knihovnictví/ukol1

2012-10-11T19:42:58Z

Obby: /* Uživatelské testování */

'''''Zadání úkolu'''''

Pravidla zapisování:

#Jedno téma zpracovává vždy skupina 4-6 lidí.
#Vyberte si téma které chcete zpracovávat a připište se pod něj.
#Kdo se zapíše dříve, má přednost.
#Téma zpracujte přímo zde na WIKI.
#Používejte doporučenou literaturu, ale můžete si vyhledat i vlastní zdroje.
#Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, dodržujte citační etiku (!)
#Zpracovaný text by měl na WIKI viset nejpozději 12. října 2012 o půlnoci.
#Zpracované téma by mělo obsahovat především odpovědi na následující otázky:

**Co je pro daný design výzkumu charakteristické?
**Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?
**Jaké jsou výhody a nevýhody?
**Jak takový výzkum probíhá?
**Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? (Vyberte 3-4 výzkumy na základě referencí z literatury nebo vyhledáním v odborných databázích (můžete využít např. Science Direct - časopis ''Library & Information Science Research'') - u každého výzkumu popište stručně, jak byla metoda využita)

'''''Text má rozsah 6-10 normostran. Vítané jsou i případné ilustrační obrázky a videoukázky. Připravte si krátkou prezentaci (cca 10 minut) na hodinu 13. října 2012. Na prezentaci by měla být přítomna nejméně polovina skupiny, která téma tvořila.'''''

== Případové studie ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 7)

Zpracovávají:

Anna Stránská

Adriana Fujková

Katarína Filičková

Olina Senčáková

Václav Kůs

Petr Zapletal

----

'''''1. Základné charakteristiky prípadových štúdií'''''

Prípadová štúdia bola do výskumných metód knižnično-informačnej vedy začlenená v osemdesiatych rokoch 20. storočia. Slovník Merrian-Webster, dostupný online, definuje „case study“ ako „intenzívnu analýzu individuálnej jednotky (osoby alebo komunity) zdôrazňujúcu vývojové faktory vo vzťahu k prostrediu“.<ref>Merriam-Webster. Dostupné z:[http://www.merriam-webster.com/dictionary/case%20study http://www.merriam-webster.com/dictionary/case%20study][online]. [cit. 2012-10-07].</ref> (Vzťah k prostrediu v tomto prípade znamená, že štúdie sa vyvíjajú v čase a sú ovplyvnené udalosťami, ktoré nastanú.) Sociologický slovník pojednáva o PŠ ako o „detailnom preskúmaní jedného príkladu zo série javov, ktoré síce neposkytuje spoľahlivé informácie o celej sérii, ale informácie užitočné v predbežnej etape výskumu, tým, že poskytuje hypotézy, ktoré môžu byť testované systematicky a s väčším množstvom prípadov“. <ref>ABERCROMBIE, Nicholas. The Penguin dictionary of sociology. 5th ed. London: Penguin, 2006, xi, 484 s. ISBN 01-410-1375-3. Dostupné z [http://www.sbs.ox.ac.uk/centres/bt/directory/Documents/CaseStudy4%202HBQR11PRINT.pdf http://www.sbs.ox.ac.uk/centres/bt/directory/Documents/CaseStudy4%202HBQR11PRINT.pdf]</ref> Pre vzdelávacie účely sa PŠ definuje ako „popis konkrétnej situácie alebo udalosti“.

Termín „case study“ môže byť použitý vo viacerých významoch:<ref>Dostupné z: [http://www.edu.plymouth.ac.uk/resined/Case_study/casest.htm http://www.edu.plymouth.ac.uk/resined/Case_study/casest.htm] [online]. [cit. 2012-10-07].</ref>

*ako alternatíva k experimentálnym kvantitatívnym metódam
*ako intenzívny výskum konkrétnej situácie, ktorá slúži na popis základného javu
*ako typ etnografického výskumu

Napriek tomu, že zdroje uvádzajú rôzne definície, môžeme vyčleniť niekoľko základných charakteristík:<ref> WILDEMUTH, Barbara M.''Applications of social research methods to questions in information and library science.'' Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.[http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/1591585031 ISBN 15-915-8503-1].</ref>

*jav je skúmaný v prirodzenom prostredí
*dáta sú zbierané viacerými formami
*skúmaný je jeden alebo viacero subjektov
*intenzívne je skúmaná komplexnosť celku
*prípadové štúdie sú najvhodnejšie vo fáze hypotéz
*nezahŕňajú žiadnu manipuláciu alebo kontrolu
*výskumník by nemal vopred vymedziť premenné
*PŠ je užitočná pri otázkach „ako?“ a „prečo?“
*sústredí sa na súčasné udalosti

 Konkrétne javy môžu byť skúmané mnohými spôsobmi, takže je možné zaradiť PŠ medzi kvalitatívne aj kvantitatívne metódy. Jednoznačne však patria medzi etnografické výskumy, pretože jednajú so skutočnými ľuďmi v skutočnom čase pri skutočných činnostiach.

'''''2. Kedy je vhodné použiť prípadové štúdie?'''''

*Pri výskume, ktorý sa snaží odpovedať na otázky „ako?“ a „prečo?“
*Keď sa jav, ktorý skúmame deje v súčasnosti
*Keď je potrebné jav skúmať v prirodzenom prostredí
*Keď jav zahrňuje konkrétne vzťahy a faktory, ktoré môžu byť priamo pozorované

 V skutočnosti sú prípadové štúdie skôr „ideálny typ výskumu“ ako výskum s jasnými pravidlami. Používajú sa hlavne na vymedzenie kľúčových výskumných otázok, ktoré môžu byť neskôr použité na dotazníkový prieskum alebo na výskum významných problémov, ktoré vyplynuli z predošlého dotazníkového šetrenia. Viesť výskum formou PŠ je vhodné hlavne v prípade, že chceme informovať o jednom prípade na vysvetlenie ostatných (generalizácia) a spojiť akademickú a praktickú sféru. <references />

== Longitidunální výzkum ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 9)

Zpracovávají:

Martina Sehnalová

Helena Novotná

Lenka Cahlová

Jana Slaná

Jana Pacáková

Martina Zoubková

== [[Delphi Metoda|Delphi metoda]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 10)

Zpracovávají:

Kateřina Šťastná

Eliška Pernesová

Barbora Mohelníková

Ivo Uřičář

== Historický výzkum ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 16),

Zpracovávají:

== Analýza dokumentů a artefaktů ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 17), Reichel (2009, kap. 5.3)

Zpracovávají:

Tereza Fussová

Dana Katrňáková

Lada Ambrožová

Jana Doupovcová

Gabriela Tšponová

Lukáš Kisler

=== Co je pro daný design výzkumu charakteristické? ===

Analýza dokumentů a artefaktů, které jsou produktem lidské činnosti, je velmi významným zdrojem informací při provádění výzkumu. Opírá se o hmatatelné výsledky činnosti člověka. Pokud srovnáme analýzu například s dotazováním, které se zabývá reflexi vlastního prožívání a vnímaní, se analýza opírá o objektivní danosti v podobě produktů verbální i neverbální povahy. Dále například ve srovnání s pozorováním, které také zachycuje objektivně pozorovatelné jevy a skutečnosti, má analýza skutečností věcné povahy výhodu v tom, že není omezena na relativně krátký úsek vlastního pozorování. Může se jednat o výsledky činnosti, které pokrývají činnost člověka za celý život nebo výsledky činností velkých skupin populace za období přesahující jeden lidský život či dokonce výsledky činností několika po sobě jdoucích generací.

Analýza výsledků lidské činnosti má vždy jeden společný znak. To čím se zabývá a co zkoumá, vzniklo nezávisle na výzkumném úkolu. Věci vždy vznikají z docela jiných důvodů než výzkumných a zanechávájí po sobě důkazy své existence v nejrůznější podobě. Účelem výzkumu produktů je tyto stopy shromáždit, utřídit a interpretovat.

Dokumenty mohou být primární, tzn., že jsou to doklady, které byly primárně vytvořeny za nějakým účelem, např. úřední záznamy, soudní záznamy, korespondence, reportáže, údaje o tržbách apod. Sekundární dokumenty jsou ty, které vznikly při analýze primárních dat, nějakým způsobem interpretují primární dokumenty. Pro analýzu jsou vhodná primární data. Zpracování, interpretace, kterou prošly sekundární dokumenty se mohla negativně odrazit na jejich věrohodnosti.<ref>SURYNEK, A., KOMÁRKOVÁ, R., KAŠPAROVÁ, E. ''Základy sociologického výzkumu.'' Praha: Management Press, 2001, s. 130.</ref>

'',,Analýzu chápeme jako postup zaměřený na odhalení a pochopení vnitřní struktury věcí, jevů ... celek může být pochopen jen na základě objasnění jeho částí.”''<ref>HYHLÍKOVÁ, Věra. ''Informační analýza dokumentu.'' Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomcikých informací, institut UVTEI, 1984. s. 7.</ref> Primárním důvodem proč zkoumat dokumenty a artefakty jakožto zdroje dat je to, že vůbec existují. Termín dokument je chápán velmi široce, a to nejen jako text, ale může to být i zvuk, fotografie, video a jakýkoli další materiál, který sebou nese nějaké informace. Aby byly tyto informace snadno nalezeny, musí být dokument určitým způsobem zpracován, tj. musí být o něm vytvořen záznam, který je pak schopen reprezentovat dokument v různých vyhledávacích systémech. Záznam o dokumentu se nazývá sekundární dokument obsahující souhrn vnějších, popř. i obsahových údajů o určitém dokumentu. Tvoří základní jednotku některého nástroje k vyhledávání literatury, ať už je to katalog (jmenný či věcný), bibliografie, rejstřík, kartotéka či jiný nosič záznamu. Zpracováním dokumentů rozumíme bibliografický (identifikační) popis dokumentu, indexování dokumentu, anotování, referování atd. Protože obsah dokumentu chápeme jako informace v něm obsaženy, pak analýza směřující k vytvoření informace o informacích se nazývá informační analýza, tedy '',,soubor operací sloužících transformaci dokumentu a jejich výsledkem je informace o obsahu dokumentu.”''<ref>Tamtéž</ref>

Dokumenty dělíme podle tvůrce a jeho činnosti na:

*'''Osobní dokumenty''' zahrnují vše, co bylo jakkoli pořízeno k soukromým účelům. Může se jednat o dopisy, zápisky, deníky, fotografie či videonahrávky.
*'''Úřední dokumenty''' jsou údaje pořízené v podnicích nebo úřadech. Mohou to být například výroční zprávy, zápisy z různých akcí, vyhlášky, předpisy, dokumentace.
*'''Archivní data''' jsou záznamy, které mohou mít podobu psaných dokumentů či podobu statistických informací.
*'''Veřejné dokumenty''' tvoří noviny, časopisy, programy televizních a rozhlasových stanic.
*'''Virtuální data''' jsou data nacházející se na internetu a sociálních sítích, patří sem například obsahy webových stránek, e-mailová pošta, obsahy internetových diskusí.
*'''Předmětná data''' tvoří fyzické stopy důsledků lidské činnosti. Vypovídají o sociálních trendech, zvycích a typech chování v určité skupině lidí. Za předmětná data lze také považovat produkty hmotné kultury jako třeba knihy, umělecké předměty, budovy a jejich zařízení.

=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===

Analýza dokumentů se využívá v kvalitativním i kvantitativním výzkumu.

'''Kvalitativní přístup''' – pokud hledáme co a jak analyzovat a jaké fenomény pro nás budou relevantní.

'''Kvantitativní přístup''' – pokud už víme, co budeme analyzovat a chceme o tématu dohledat co nejvíce informací, hodnotit je a dále s nimi pracovat.

Dokumenty a artefakty zkoumáme proto, abychom získali co možná nejvíce informací o studovaném objektu, události, atd. Tyto dokumenty, jak již bylo řečeno, nemusí mít vždy psanou formu. Mohou mít fonetickou (audionahrávky, hudba), obrazovou (fotografie, obrazy), virtuální (informace, pošta, software) či trojrozměrnou (sochy, stavby) podobu. U fyzických artefaktů můžeme sledovat, jak byly studovány. Sledujeme buďto ubývání hmoty - např. stupeň opotřebovanosti knížek, zeslabení papíru opotřebováním, chybějící stránky z knih v knihovnách, vyšlapané cesty k hrobům na hřbitově, opotřebovaná podlahová krytina. Nebo naopak přibývání hmoty - např. obsah popelnic, zarůstání přístupových cest. Životní rytmy populace se dají odvodit i od spotřeby vody, která je významným indikátorem aktivity obyvatel měst. U digitálních informací to může být složitější, nelze přesně určit míru užívání. Lze ale například zjistit, pomocí různých počítačových nástrojů, jak často byl dokument prohlížen nebo kolikrát byla kniha stažena atd.

Analýza dokumentů je založena na jejich porozumění. Při práci s dokumentem musí výzkumný pracovník zvážit hned několik základních otázek:

*Kdo je autorem dokumentu?
*Z jaké doby dokument pochází?
*Co je obsahem dokumentu?
*Co dokument představuje?
*S jakými souvislostmi se pojí?
*Jak je dokument úplný a věrohodný?
*Jaké závěry lze udělat o faktech obsažených v dokumentu?

Výzkumník musí znát sociální kontext, v jakém byl dokument vytvořen. Zda informace, které obsahují, jsou pravdivé a lze se o ně ve svých studiích opřít. Někdy je velmi obtížné rozeznat, za jakým účelem dokument vznikl a zda je popisovaná realita skutečně pravdivá.
Dále je důležité, zda je dokument, který chce zkoumat v rámci své studie, dobře dostupný. Protože pokud je dokument známý, ale přistup k němu je omezen, nemůže jej výzkumník ve své práci použit. To stejné platí v případě, je-li dokument tajný nebo příliš důvěrný.

=== Jaké jsou výhody a nevýhody analýzy dokumentů? ===

Zkoumání dokumentů má řadu '''výhod:'''
*efektivní metoda sběru některých druhů dat
*rozmanitost dokumentů umožňuje přístup k informacím, které by se jiným způsobem těžko získávaly
*dokumenty obsahují retrospektivní údaje
*chronologické události
*údaje nejsou shromažďovány během rozhovorů nebo pozorování (nedochází ke zkreslení působením výzkumníka)
*subjektivní názory a osobnost výzkumníka mohou mít vliv na výběr dokumentů, ale ne na informace, které obsahují (takzvaný nereaktivní způsob sběru dat)
*analýza dokumentů má obzvlášť důležité využití v historickém výzkumu - umožňuje zkoumat i časově velmi vzdálené události (přesahující délku lidského života)
*po stránce finanční je tato technika daleko šetrnější než jsou náklady na terénní práce (např. rozhovory), výpovědi bývají obvykle spontánní, rozhodně v tom smyslu, že nevznikaly jako bezprostřední reakce na prováděné zkoumání. Také platí, že řada dokumentů představuje vyjádření velice kvalitní, neboť jejich tvůrci jsou v mnoha případech profesionálové (fotografové, publicisté, atp.)

'''Nevýhody:'''
*informace mohou být zavádějící
*špatně zformulovány
*výzkumník nemůže proniknout hlouběji
*dokumenty mohou obsahovat nepotřebné údaje
*nedostupnost či nesrozumitelnost části dokumentů týkajících se zkoumané tématiky tvůrci nemusí být vždy vzdělaní lidé

=== Jak takový výzkum probíhá? ===

'',,Proces zpracování dokumentu, zejména vytvoření záznamu o dokumentu, který je schopen reprezentovat dokument v různých vyhledávacích systémech a jeho zařazení do nich se nazývá analyticko-syntetickým zpracováním dokumentů.”''<ref>HYHLÍKOVÁ, Věra. ''Informační analýza dokumentu.'' Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomcikých informací, institut UVTEI, 1984. s. 6.</ref>

Informační analýza se rozděluje na analýzu identifikační a analýzu obsahovou. V procesu analyticko-syntetickém zpracování dokumentů se tyto dvě analýzy oddělují. Identifikační analýza může probíhat samostatně a bez závislosti na ostatních procesech analyticko-syntetického zpracování. Obsahová analýza a na ní závisející procesy předpokládají provedení identifikační analýzy a s jejími produkty pracují, resp. je přebírají. Informační analýza je průzkum dokumentů za účelem výběru informací či informačních zdrojů vztahující se k informačnímu požadavku uživatele. Mluvíme o ní v šiřším i užším smyslu slova. Výsledkem této analýzy je množina slov přirozeného jazyka, v níž lze vymezit identifikační a obsahové údaje představující obraz dokumentu v dalších pracovních postupech.

'''Identifikační analýza''' – Účelem je stanovit údaje, které dokument charakterizují po formální i věcné stránce. Slouží tedy pro identifikaci a jednoznačnému určení a označení dokumentu. Jednotkou analyticko-syntetického zpracování se v případě identifikační analýzy rozumí popisná jednotka, tj. dokument uzařený po obsahové i formální stránce. Při identifikační analýze provádíme rozbor především těch částí dokumentu, kde je obsaženo mnoho identifikačních údajů. Rozhodující tedy je titulní list, tiráž, ..Výsledkem identifikační analýzy dokumentu rozumíme strukturu jmenného záznamu. Analýza má za úkol odhalit všechny údaje, jež podle struktury jmenného záznamu patří do popisné části. Ve stručnosti se jedná o název, podnázev, údaje o původcích, označení vydání, nakladatelské údaje, údaje o rozsahu a knihopisná poznámka. Všechny tyto údaje, nalezené v dokumentu, tvoří, po své formální úpravě a uspořádání, identifikační záznam dokumentu, který je základním záznamem, provázejícím dokument i ve všech dalších etapách analyticko-syntetického zpracování.

Postupy identifikační analýzy spočívají ve:
*stanovení druhu dokumentu a určení jednotky pro zpracování,
*v zevrubné prohlídce dokumentu,
*stanovení základních a doplňkových pramenů popisu,
*přesném zjištění údajů sloužících k identifikaci dokumentu,
*popř. doplnění chybějících údajů z vnitřních pramenů popisu.

Vedle zjištěných identifikačních údajů přináší identifikační analýza ještě další informace důležité pro následné procesy zpracování dokumentů:
*určením jednotky zpracování ovlivňuje rozhodnutí o dalším způsobu, popř. hloubce zpracování dokumentu,
*sémantika identifikačních údajů napomáhá procesu obsahové analýzy, popř. procesům věcného pořádání,
*identifikační analýzou zjištěné informační vybavení dokumentu pomáhá zpřesnit obsahovou analýzu.

Identifikační analýza, je – li správně provedena zvyšuje informační potence jakéhokoli informačního systému.

'''Obsahová analýza''' – Cílem je v dokumentu odhalit soubor přirozeného jazyka, který formuluje obsah celého díla, či jeho části. A použít tento soubor k formulaci textu referátu, anotace, případně recenze, předmětových hesel. Při této analýze nelze ovšem přihlížet pouze k obsahu, ale i o hledisku v jakém se o daném tématu pojednává, k formě, v níž téma navenek působí. Na vědomí také musíme vzít, že jednotlivé druhy dokumentů se od sebe obsahově liší a proto analýza neprobíhá vždy stejně. Zaměřujeme se na informace typu – název a podnázev dokumentu. Informační hodnota názvu a podnázvu závisí na skutečnosti, jak se autorovi podařilo formulovat obsah svého díla. Pro zpřesnění obsahu využíváme některé identifikační údaje, ale ve většině případů se obsahová analýza provádí vlastním studiem a knihovnickou prohlídkou vnitřních částí dokumentu. Jde tedy o prozkoumání všech částí dokumentu – úvod, předmluva, doslov k dílu, obsah, prohlídka kapitol, rozbor rejstříku. Obsahová analýza neprobíhá pouze studováním vlastního dokumentu, jde i o studium pramenů a pomůcek mimo vlastní objekt zkoumání. Můžeme si tedy představit průzkum anotací v národních bibliografiích, referátů, či recenzí v jiných časopisech. V některých případech se s analýzou musí dojít tak daleko, že se konzultuje s autorem samotným.

Všechny pracovní postupy používané při obsahové analýze vedou ke stanovení obsahu dokumentu jako celku a jeho jednotlivých částí umožňující formulovat téma souborem slov přirozeného jazyka. Téma dokumentu může být jednoduché nebo složené. Jednoduché téma se týká jedné věci, předmětu a jevu a lze jej vyjádřit poměrně stručnou anotací či referátem. Složené téma, jemuž se říká také komplex předmětů, se týká většinou celého komplexu předmětů, jevů a komplikovaných vztahů, vazeb a závislostí. Tyto komplexy předmětů, jevů a věcí musíme vyjádřit obsazenějším referátem, anotací nebo komplikovanou strukturou předmětového hesla. U obou témat musíme počítat s nutností vyjádřit i hledisko, z něhož se o tématu pojednává, a formu, v níž se téma navenek projevuje. Úkolem obecné metodiky obsahové analýzy je stanovení jednoho hlavního tématu dokumentu a vedlejších témat, aby mohla být v referátu či anotaci zaznamenána.

Obsahová analýza dokumentu vede vždy k větší či menší redukci textu dokumentu, která reprezentuje dokument v dalších pracovních postupech.<ref>KOVÁŘ, Blahoslav. ''Obsahová analýza dokumentu.'' Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1974, s.</ref>

[[Soubor:karasev.jpg|middle|border|600px|]]

Užívání dokumentů jako zdrojů dat se může někdy zdát jako složitá metoda. A to proto, že dokumenty a fyzické objekty můžou mít tolik různých podob a významů. Proto každá studie obsahuje informace, obsažené v dokumentech, ze kterých byly získány určitou metodou, a zároveň obsahuje informace získané jinými metodami sběru dat. Tento způsob získávání dat se nazývá triangulací – tedy kombinaci užívání různých druhů dat či různých metod při studiu jednoho a téhož problému k dosažení co možná nejvíce platných závěrů.<ref>WILDEMUTH, Barbara M. ''Applications of social research methods to questions in information and library science.'' Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, s. 161.</ref>

=== Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ===

Možností využití analýzy dokumentů a artefaktů je poměrně mnoho. Jednou z těchto možností je například zkoumání prošlapané podlahy v knihovnách, muzeích nebo jiných institucích podobného typu, kdy můžeme tímto výzkumem určit, o které oblasti je v dané instituci největší zájem (tato metoda má však i svá rizika, a to taková, že nepočítá s možností častého využívání určitých tras, například nejkratší cesta k toaletám může vést kolem něčeho, co návštěvníky většinou nezajímá).

Další možností výzkumu je naturalistický výzkumný design, při kterém je účastník pozorování přímo začleněn do aktivit organizace a má možnost nahlédnout a sbírat údaje nejen z veřejně přístupných dokumentů, ale může nahlédnout i do interních dokumentů organizace a má možnost mnohé z těchto dokumentů získat přímo od jejich tvůrců. Díky tomuto může výzkumník sesbírat všechny nebo téměř všechny relevantní dokumenty.

Třetím příkladem je studie Maxwella<ref>MAXWELL, T. A. Constructing consensus: Homeland security as a symbol of government politics and administration. ''Government Information Quarterly'', 2005, 22(2), 152-169.</ref> z roku 2005, která zkoumala vývoj termínu homeland security v čase a v rámci různých skupin. Ten byl poprvé použit v roce 2000 ve zprávě americké komise pro národní bezpečnost.
Zkoumaným vzorkem byla množina 286 dokumentů zahrnujících tiskové zprávy, doporučení a časopisové články. Část těchto dokumentů pocházela od vládních agentur USA a byla identifikována pomocí Lexis-Nexis vyhledávače. Další část dokumentů byla získána z databáze Public Administration Review od akademických a neziskových organizací a zbytek pocházel od organizace GAO, která sleduje manipulaci se státními penězi v USA. Tato metoda získání relevantních dokumentů je odpovídající předmětu studie. Dokumenty, které byly vybrány nejen obsahovaly termín homeland security, ale pojednávaly o něm.
Analýza dokumentů byla rozdělena do více fází. V první fázi byly vybrané termíny identifikovány analýzou textů pomocí softwaru. Výsledkem této fáze bylo nahrazení termínů jinými kódovými termíny, kterých bylo 73 (například oversight). V další fázi byly těmito kódovými termíny softwarově nahrazeny původní termíny v dokumentech. V tomto momentě došlo ke snížení počtu analyzovaných termínů (například termíny mutual aid, coordination a facilitation byly nahrazeny termínem cooperative relationships). Na závěr bylo porovnáváno odlišné chápání termínu homeland security v různých agenturách.

Čtvrtou metodu publikoval Dube<ref>DUBE, L. Insights into the diffusion of HIV/AIDS information in higher education institutions in South Africa. ''International Information and Library Review'', 2005, 37(4), 315-327.</ref> v roce 2005. Předmětem zkoumání bylo, jak vysokoškolské instituce v Jižní Africe informují jejich studenty o viru HIV. Bylo dotázáno 36 institucí, z toho 33 se průzkumu zúčastnilo. Z výzkumu nebylo jasné, zda na dotazník odpovídal jeden člověk za celou instituci nebo více osob.
Dube nevyužíval dat pouze z dotazníků, ale sám navštěvoval kampusy a pozoroval reklamy, plakáty, brožurky a slogany, což je jedna z forem komunikace univerzit s jejich studenty. Vzorek artefaktů byl poměrně úplný a reprezentativní.
Neodlišoval jasně mezi výsledky z těchto pozorování a výsledky na základě dotazníků. Studie je příkladem způsobu, jak mohou být artefakty přímo pozorovány, ale také zahrnuty mezi studii používající odlišné metody sběru dat (výzkum). Předností této studijní metody je (díky návštěvě a pozorování kampusu), že shromážděná data jsou spolehlivá.

=== Poznámky ===
<references/>

=== Použitá literatura ===
HYHLÍKOVÁ, Věra. ''Informační analýza dokumentu.'' Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomcikých informací, institut UVTEI, 1984. 80 s.

KOVÁŘ, Blahoslav. ''Obsahová analýza dokumentu.'' Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1974, 44 s.

REICHEL, Jiří. ''Kapitoly metodologie sociálních výzkumů.'' Praha: Grada, 2009, 184 s. Sociologie (Grada). ISBN 978-80-247-3006-6.

SURYNEK, A., KOMÁRKOVÁ, R., KAŠPAROVÁ, E. ''Základy sociologického výzkumu.'' Praha: Management Press, 2001, 160 s. ISBN 80-726-1038-4.

WILDEMUTH, Barbara M. ''Applications of social research methods to questions in information and library science.'' Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s. ISBN 15-915-8503-1.

== Analýzy logů (statistika webu) ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 18)

Zpracovávají:

Jaromír Červený

Monika Dobešová

Matúš Hrušovský

Matej Kucharovic

Andrea Prokopová

Marie Lemonová

== Uživatelské testování ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 19), Beck & Manuel (2008, kap. 5)

Zpracovávají:

Lucia Barthová

Kateřina Petrová

Vojtěch Dvořák

Barbora Pitašová

Lenka Cvrkalová

Martina Vaňková

=== Co je pro daný design výzkumu charakteristické? ===
=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===
=== Jaké jsou výhody a nevýhody? ===
=== Jak takový výzkum probíhá? ===
=== Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ===

== Zúčastněné pozorování ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Reichel (2009, kap. 5.1)

Zpracovávají:

Michaela Kouřilová

Martina Filová

Marie Pučálková

Michal Kaláb

Anna Halfarová

== Nezúčastněné pozorování ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Powell (2004, kap. 5), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Foret (2008, kap. 4.4), Reichel (2009, kap. 5.1)

Zpracovávají:

Lukáš Strouhal

Lukáš Závodný

Roman Novotný

Jan Hrabal

Martin Brzobohatý

Martin Štecher

== Výzkumné deníky ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 21)

Zpracovávají:

== [[Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 23 a 24), Beck & Manuel (2008, kap. 4)

Zpracovávají:

Kateřina Veselá

Eva Mertová

Karolína Krbcová

Veronika Skuhrovcová

Michala Mádlová

== [[Focus Groups]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 25), Beck & Manuel (2008, kap. 4)

Zpracovávají:

Martin Bartoš

Klára Tesařová

Vítězslav Rathouz

Martina Volavková

Michal Létal

=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===
*pro studium komplexních témat zahrnujících mnoho úrovní pocitů a zkušeností<ref>MORGAN, D. L. Focus Groups. Annual Reviews Inc. Rev. Sociol. 1996. 129-152 s. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=6&hid=21&sid=9102515d-e21f-4711-87ea-bab645e93988%40sessionmgr13</ref>
*pro sběr dat, kde větší význam má přímá interakce účastníků než jednotlivé odpovědi na přímou otázku
*užívá se pro tvorbu hypotéz, zkoumání názorů, postojů a hodnot, testování nových myšlenek a nápadů, diagnostikování a poznávání dotazníkových položek
*užívá se v rámci triangulace metod, rozšíření a prohloubení porozumění výzkumným výsledkům a také jako samostatná metoda
*nejčastěji se využívá pro marketingové výzkumy, kde slouží k získávání informací o názorech na nové produkty a služby<ref>WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1.</ref>

=== Poznámky ===
<references/>

=== Použitá literatura ===
WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1.

MORGAN, D. L. Focus Groups. Annual Reviews Inc. Rev. Sociol. 1996. 129-152 s. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=6&hid=21&sid=9102515d-e21f-4711-87ea-bab645e93988%40sessionmgr13

== Dotazníková šetření ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 26), Powell (2004, kap. 4, 5)

Zpracovávají:

Jozef Tkáčik

Martina Leitgebová

Jana Kantorová

Martina Musilová

Jana Vebrová

Michaela Trňáková

== Obsahová analýza ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 29), Beck & Manuel (2008, kap. 3)

Zpracovávají:

Ivo Macík

Lucie Malúšková

Pavla Minaříková

Alena Paulusová

Věra Žitková

Petr Pospíchal

== [[Bibliometrie-výzkum]] ==

Doporučená literatura: Beck & Manuel (2008, kap. 7)

Zpracovávají:

Sovková Zdeňka

Kabai Laura

Chalupa Martin

Horák Jakub

== Vlastní návrh ==

Pokud chcete zpracovat méně obvyklou metodu, napište mi na mail (sucha@phil.muni.cz)

Zpracovávají:

KISK:Metodologie pro informační studia a knihovnictví/ukol1

2012-09-26T21:47:39Z

Obby: /* Uživatelské testování */

2012-05-18T19:30:17Z

Obby:

{{DEFAULTSORT:Spink, Amanda}}
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

{{Infobox Vědec
|jmeno = Amanda Helen Spink
[[Soubor:aspink.jpg|200px|right|Amanda Spink]]
|datum_narozeni = 1958
|misto_narozeni = Sydney, Austrália
|datum_umrti =
|misto_umrti =
|duvod_umrti =
|pobyt = Anglicko, Veľká Británia
|rodina = vydatá
|obcanstvi =
|skola = Royal School of Library and Information Science v Kodani - obor Library and Information studies
Copenhagen Business School - titul Ph. D. na Institute of Informatics and Management
|pracoviste = Royal School of Library and Information Science
(School of Communication, Information and Library Studies na Rutgers University
Åbo Akademi University
Oslo University College)
|znamy_diky = teoretické a emprické štúdia informačného správania
|oceneni =

}}

'''Amanda Helen Spink''' (1958, [http://en.wikipedia.org/wiki/Sydney Sydney], Austrália) je odborníčkou v oblasti [http://en.wikipedia.org/wiki/Information_seeking Informačného správania], patrí medzi renomovaných a celosvetovo uznávaných odborníkov na poli [http://en.wikipedia.org/wiki/Information_science Informačnej vedy]. Jej dielo je veľmi rosziahle. Momentálne pôsobí na [http://en.wikipedia.org/wiki/Loughborough_University Loughboroughskej Univerzite],
v [http://en.wikipedia.org/wiki/Leicestershire Leicestershire], v Anglicku.

== Život ==

Amanda Helen Spink sa narodila v roku 1958 v Sydney, v Austrálii.
Po svadbe sa presťahovala so svojím maželom do New Yorku. Jej manžel pracoval pre Australian bank a v New Yorku mu ponúkli nové pracovné miesto.
Amanda Spink navštevovala strednú školu v austrálskom meste Kingsgrove (Kingsgrove North High School).
Potom pokračovala na v štúdiu na univerzitách.
Podarilo sa jej ukončiť vzdelanie a získať tituly:
B.A. História a Politická veda na Austrálskej národnej univerzite (Australian National University]) v Camberre;
M.B.A. na Fordhamskej Univerzite v New Yorku;
Postgraduate Diploma of Librarianship na Univerzite v Novom Južnom Walese],
PhD v “Spätnej väzbe vo vyhľadávaní informácií” (Feedback in Information Retrieval) na Rugterskej Univerzite v New Jersey].

Taktiež zakončila vzdelanie titulom Ph.D na University of North Texas], predtým ako začala pôsobiť ako docentka na Katedre informačnej vedy na Univerzite v Pittsburghu.

== Aktivity ==

Svoju kariéru zahájila v Sydney, kde pracovala ako [[Knihovník|knihovníčka]].

Počas života v New Yorku sa profesná orientácia profesorky Spink presunula z knihovníckej oblasti do oblasti [[Marketing|marketingu]].
Na pozícii marketingovej manažérky, pre IT konzultačnú firmu Comstar Services, získala bohaté skúsenosti v prostredí podnikového poradenstva. Bola zodpovedná za marketingové elektronické služby, ktoré zahŕňali pravidelné rokovania s klientmi z [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wall_Street Wall street].

Taktiež bola súdnym znalcom pre [http://cs.wikipedia.org/wiki/Google Google] v právnom jednaní proti austrálskej vláde (využívanie sponzorovaných a nesponzorvaných odkazov).

Venuje sa výskumu a pracuje v troch rôznych zemiach. Patrí medzi medzinárodne renomovaných odborníkov na poli [http://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda Informačnej vedy].

Profesorka Amanda Spink v septembri 2010 nastúpila na Katedru Informačnej vedy na Loughboroughskej Univerzite, kde pôsobí dodnes.

== Význam pre Informačnú vedu ==

Hlavným výskumným záujmom Profesorky Spink je téma “Ako ľudia používajú informácie?”.

''“Zhromaždila som množstvo informácií o interakciách (aktívnych stretoch) ľudí s webom, so systémemami vyhľadávania informácií a spolupracovala som s množstvom webových spoločností v Spojených štátoch.”''

Výskum profesorky Spink sa sústredí na teoretické a empirické štúdie informačného správania, zahŕňajúc evolučné a vývojové základy.

Jej výskumy sponzorujú: The National Science Foundation, the American Library Association, Andrew R. Mellon Foundation, Amazon.com, Vivisimo. Com, Infospace.com, NEC, IBM, Excite.com, AlltheWeb.com, AltaVista.com, FAST a Lockheed Martin.

Rovnako sa jej pozornosť sústredí na vytvorenie tzv. profilu/modelu vyhľadávania informácií.

Vo svojich publikáciach sa ďalej zaoberá štúdiom užívateľov a informačnej architektúry, závislosťou na internete a počítačoch, "dlhým chvostom",
(long tail), multitaskingom, analýzou vyhľadávania sexuálneho a pornografického obsahu na webe, personalizáciou vyhľadávčov...

== Úspechy ==

V roku 2008 dosiahla druhé najvyššie H-index citačné skóre vo svojom odbore (v rokoch 1998 - 2008).
Jej výskumy boli prezentované na mnohých konferenciách, napr. ASIST, IEEE ITCC, CAIS, Internet Computing, ACM SIGIR, a ISIC Conferences.

== Dielo ==

Napísala a prispela do viac ako 350 publikácií a je autorkou 7 kníh.

=== Publikácie ===

Spink, Amanda (1996): Multiple Search Sessions Model of End-User Behavior: An Exploratory Study. In JASIST - Journal of the American Society for Information Science and Technology, 47 (8) pp. 603-609.

Spink, Amanda, Goodrum, Abby, Robins, David and Wu, Mei Mei (1996): Elicitations During Information Retrieval: Implications for IR System Design. In: Proceedings of the 19th Annual International ACM SIGIR Conference on Research and Development in Information Retrieval 1996. pp. 120-127.

Spink, Amanda and Saracevic, Tefko (1997): Interaction in Information Retrieval: Selection and Effectiveness of Search Terms. In JASIST - Journal of the American Society for Information Science and Technology, 48 (8) pp. 741-761.

Spink, Amanda (1997): Information Science: A Third Feedback Framework. In JASIST - Journal of the American Society for Information Science and Technology, 48 (8) pp. 728-740.

Spink, Amanda (1997): Study of Interactive Feedback During Mediated Information Retrieval. In JASIST - Journal of the American Society for Information Science and Technology, 48 (5) pp. 382-394.

Spink, Amanda, Robins, David and Schamber, Linda (1998): Use of Scholarly Book Reviews: Implications for Electronic Publishing and Scholarly Communication. In JASIST - Journal of the American Society for Information Science and Technology, 49 (4) pp. 364-374.

Jansen, Bernard J., Spink, Amanda and Saracevic, Tefko (1998): Failure Analysis in Query Construction: Data and Analysis from a Large Sample of Web Queries. In: DL98: Proceedings of the 3rd ACM International Conference on Digital Libraries 1998. pp. 289-290.

Spink, Amanda and Saracevic, Tefko (1998): Human-Computer Interaction in Information Retrieval: Nature and Manifestations of Feedback. In Interacting with Computers, 10 (3) pp. 249-267.

Spink, Amanda, Milchak, Stephanie and Sollenberger, Michelle (2000): Elicitations Queries to the Excite Web Search Engine. In: Proceedings of the 2000 ACM CIKM International Conference on Information and Knowledge Management November 6-11, 2000, McLean, VA, USA. pp. 134-140.

Wolfram, Dietmar, Spink, Amanda, Jansen, Bernard J. and Saracevic, Tefko (2001): Vox populi: The public searching of the web. In JASIST - Journal of the American Society for Information Science and Technology, 52 (12) pp. 1073-1074.

Spink, Amanda and Greisdorf, Howard (2001): Regions and levels: Measuring and mapping users' relevance judgments. In JASIST - Journal of the American Society for Information Science and Technology, 52 (2) pp. 161-173.

Spink, Amanda and Hurson, A. R. (2001): Modeling Interactive Information Retrieval (IR): An Information Seeking Approach. In: Proceedings of the Ninth International Conference on Human-Computer Interaction 2001. pp. 888-892.

Spink, Amanda, Jansen, Bernard J., Wolfram, Dietmar and Saracevic, Tefko (2002): From E-Sex to E-Commerce: Web Search Changes. In IEEE Computer, 35 (3) pp. 107-109.

Wilson, T. D., Ford, Nigel, Ellis, David, Foster, Allen and Spink, Amanda (2002): Information seeking and mediated searching: Part 2. Uncertainty and its correlates. In JASIST - Journal of the American Society for Information Science and Technology, 53 (9) pp. 704-715.

Spink, Amanda, Wilson, T. D., Ford, Nigel, Foster, Allen and Ellis, David (2002): Information seeking and mediated searching study. Part 3. Successive searching. In JASIST - Journal of the American Society for Information Science and Technology, 53 (9) pp. 716-727.

Spink, Amanda, Wilson, T. D., Ford, Nigel, Foster, Allen and Ellis, David (2002): Information-seeking and mediated searching. Part 1. Theoretical framework and research design. In JASIST - Journal of the American Society for Information Science and Technology, 53 (9) pp. 695-703.

Spink, Amanda, Ozmutlu, Huseyin Cenk and Ozmutlu, Seda (2002): Multitasking information seeking and searching processes. In JASIST - Journal of the American Society for Information Science and Technology, 53 (8) pp. 639-652.

Spink, Amanda (2002): Introduction to the special issue on Web research. In JASIST - Journal of the American Society for Information Science and Technology, 53 (2) pp. 65-66.

He, Shaoyi and Spink, Amanda (2002): A comparison of foreign authorship distribution in JASIST and the Journal of Documentation. In JASIST - Journal of the American Society for Information Science and Technology, 53 (11) pp. 953-959.

Ford, Nigel, Wilson, T. D., Foster, Allen, Ellis, David and Spink, Amanda (2002): Information seeking and mediated searching. Part 4. Cognitive styles in information seeking. In JASIST - Journal of the American Society for Information Science and Technology, 53 (9) pp. 728-735.

Ellis, David, Wilson, Thomas D., Ford, Nigel, Foster, Allen, Lam, H. M., Burton, R. and Spink, Amanda (2002): Information seeking and mediated searching. Part 5. User-intermediary interaction. In JASIST - Journal of the American Society for Information Science and Technology, 53 (11) pp. 883-893.

Khopkar, Yashmeet, Spink, Amanda, Giles, Clyde Lee, Shah, Prital and Debnath, Sandip (2003): Search engine personalization: An exploratory study. In First Monday, 8 (7) .

Spink, Amanda and Cole, Charles (2004): Introduction. In JASIST - Journal of the American Society for Information Science and Technology, 55 (9) pp. 767-768.

Spink, Amanda and Cole, Charles (2004): Introduction. In JASIST - Journal of the American Society for Information Science and Technology, 55 (8) pp. 657-659.

Jansen, Bernard J., Spink, Amanda and Pedersen, Jan O. (2005): A temporal comparison of AltaVista Web searching. In JASIST - Journal of the American Society for Information Science and Technology, 56 (6) pp. 559-570.

Spink, Amanda and Cole, Charles (eds.) (2005): New directions in cognitive information retrieval. Springer

Jansen, Bernard J., Mullen, Tracy, Spink, Amanda and Pedersen, Jan O. (2006): Automated gathering of Web information: An in-depth examination of agents interacting with search engines. In ACM Trans. Internet Techn., 6 (4) pp. 442-464.

Koshman, Sherry, Spink, Amanda and Jansen, Bernard J. (2006): Web searching on the Vivisimo search engine. In JASIST - Journal of the American Society for Information Science and Technology, 57 (14) pp. 1875-1887.

Spink, Amanda and Cole, Charles (2006): Human information behavior: Integrating diverse approaches and information use. In JASIST - Journal of the American Society for Information Science and Technology, 57 (1) pp. 25-35.

Spink, Amanda, Partridge, Helen and Jansen, Bernard J. (2006): Sexual and pornographic Web searching: Trends analysis. In First Monday, 11 (9) .

Taksa, Isak and Spink, Amanda (2007): Evaluating Usability of a Long Query Meta Search Engine. In: HICSS 2007 - 40th Hawaii International International Conference on Systems Science 3-6 January, 2007, Waikoloa, Big Island, HI, USA. p. 82.

Watters, Carolyn R. and Spink, Amanda (2007): Minitrack: Web Effectiveness: The User Perspective. In: HICSS 2007 - 40th Hawaii International International Conference on Systems Science 3-6 January, 2007, Waikoloa, Big Island, HI, USA. p. 81.

Jansen, Bernard J. and Spink, Amanda (2007): Sponsored Search: Is Money a Motivator for Providing Relevant Results?. In IEEE Computer, 40 (8) pp. 52-57.

Jansen, Bernard J., Spink, Amanda, Blakely, Chris and Koshman, Sherry (2007): Defining a session on Web search engines. In JASIST - Journal of the American Society for Information Science and Technology, 58 (6) pp. 862-871.

Jansen, Bernard J., Spink, Amanda and Koshman, Sherry (2007): Web searcher interaction with the Dogpile.com metasearch engine. In JASIST - Journal of the American Society for Information Science and Technology, 58 (5) pp. 744-755.

Jansen, Bernard J., Booth, Danielle L. and Spink, Amanda (2007): Determining the user intent of web search engine queries. In: Proceedings of the 2007 International Conference on the World Wide Web 2007. pp. 1149-1150.

Ozmutlu, Seda, Ozmutlu, Huseyin Cenk and Spink, Amanda (2008): Automatic New Topic Identification in Search Engine Transaction Logs Using Multiple Linear Regression. In: HICSS 2008 - 41st Hawaii International International Conference on Systems Science 7-10 January, 2008, Waikoloa, Big Island, HI, USA. p. 140.

Jansen, Bernard J., Booth, Danielle and Spink, Amanda (2009): Predicting query reformulation during web searching. In: Proceedings of ACM CHI 2009 Conference on Human Factors in Computing Systems 2009. pp. 3907-3912.

=== Knihy ===

New Directions in Information Behaviour (Library and Information Science)

Information Behavior: An Evolutionary Instinct (Information Science and Knowledge Management)

Web Search: Public Searching of the Web (Information Science and Knowledge Management)

Handbook of Research on Web Log Analysis

Library and Information Science Trends and Research: Europe (Library & Information Science)

== Zdroje ==

Amanda Spink joins DIS as Professor of Information Science. In: NEWS FROM DIS: News from the Department of Information Science at Loughborough University [online]. 2010 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://lborodis.wordpress.com/2010/10/22/professor-amanda-spink-joins-dis-as-information-science-chair/

Professor Amanda Spink Joins Loughborough University. In: Asis&t: The Information Society for The Information age [online]. [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://www.asis.org/news/Amanda_Spink.html

Invited Speakers: Amanda Spink. In: IC-ININFO 2011 [online]. 2011 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://history.icininfo.net/2011/index.php?option=com_content&view=article&id=56&Itemid=58

== Externé zdroje ==
interview s Amandou Spink: http://www.boxesandarrows.com/view/long_tails_and_

Amanda Spink - Information Behavior: An Evolutionary Instinct (video): http://vimeo.com/20345433

Amanda Spink

2012-05-18T19:28:56Z

Obby:

{{DEFAULTSORT:Spink, Amanda}}
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

{{Infobox Vědec
|[[Soubor:aspink.jpg|200px|right|Amanda Spink]]
jmeno = Amanda Helen Spink
|datum_narozeni = 1958
|misto_narozeni = Sydney, Austrália
|datum_umrti =
|misto_umrti =
|duvod_umrti =
|pobyt = Anglicko, Veľká Británia
|rodina = vydatá
|obcanstvi =
|skola = Royal School of Library and Information Science v Kodani - obor Library and Information studies
Copenhagen Business School - titul Ph. D. na Institute of Informatics and Management
|pracoviste = Royal School of Library and Information Science
(School of Communication, Information and Library Studies na Rutgers University
Åbo Akademi University
Oslo University College)
|znamy_diky = teoretické a emprické štúdia informačného správania
|oceneni =

}}

'''Amanda Helen Spink''' (1958, [http://en.wikipedia.org/wiki/Sydney Sydney], Austrália) je odborníčkou v oblasti [http://en.wikipedia.org/wiki/Information_seeking Informačného správania], patrí medzi renomovaných a celosvetovo uznávaných odborníkov na poli [http://en.wikipedia.org/wiki/Information_science Informačnej vedy]. Jej dielo je veľmi rosziahle. Momentálne pôsobí na [http://en.wikipedia.org/wiki/Loughborough_University Loughboroughskej Univerzite],
v [http://en.wikipedia.org/wiki/Leicestershire Leicestershire], v Anglicku.

== Život ==

Amanda Helen Spink sa narodila v roku 1958 v Sydney, v Austrálii.
Po svadbe sa presťahovala so svojím maželom do New Yorku. Jej manžel pracoval pre Australian bank a v New Yorku mu ponúkli nové pracovné miesto.
Amanda Spink navštevovala strednú školu v austrálskom meste Kingsgrove (Kingsgrove North High School).
Potom pokračovala na v štúdiu na univerzitách.
Podarilo sa jej ukončiť vzdelanie a získať tituly:
B.A. História a Politická veda na Austrálskej národnej univerzite (Australian National University]) v Camberre;
M.B.A. na Fordhamskej Univerzite v New Yorku;
Postgraduate Diploma of Librarianship na Univerzite v Novom Južnom Walese],
PhD v “Spätnej väzbe vo vyhľadávaní informácií” (Feedback in Information Retrieval) na Rugterskej Univerzite v New Jersey].

Taktiež zakončila vzdelanie titulom Ph.D na University of North Texas], predtým ako začala pôsobiť ako docentka na Katedre informačnej vedy na Univerzite v Pittsburghu.

== Aktivity ==

Svoju kariéru zahájila v Sydney, kde pracovala ako [[Knihovník|knihovníčka]].

Počas života v New Yorku sa profesná orientácia profesorky Spink presunula z knihovníckej oblasti do oblasti [[Marketing|marketingu]].
Na pozícii marketingovej manažérky, pre IT konzultačnú firmu Comstar Services, získala bohaté skúsenosti v prostredí podnikového poradenstva. Bola zodpovedná za marketingové elektronické služby, ktoré zahŕňali pravidelné rokovania s klientmi z [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wall_Street Wall street].

Taktiež bola súdnym znalcom pre [http://cs.wikipedia.org/wiki/Google Google] v právnom jednaní proti austrálskej vláde (využívanie sponzorovaných a nesponzorvaných odkazov).

Venuje sa výskumu a pracuje v troch rôznych zemiach. Patrí medzi medzinárodne renomovaných odborníkov na poli [http://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda Informačnej vedy].

Profesorka Amanda Spink v septembri 2010 nastúpila na Katedru Informačnej vedy na Loughboroughskej Univerzite, kde pôsobí dodnes.

== Význam pre Informačnú vedu ==

Hlavným výskumným záujmom Profesorky Spink je téma “Ako ľudia používajú informácie?”.

''“Zhromaždila som množstvo informácií o interakciách (aktívnych stretoch) ľudí s webom, so systémemami vyhľadávania informácií a spolupracovala som s množstvom webových spoločností v Spojených štátoch.”''

Výskum profesorky Spink sa sústredí na teoretické a empirické štúdie informačného správania, zahŕňajúc evolučné a vývojové základy.

Jej výskumy sponzorujú: The National Science Foundation, the American Library Association, Andrew R. Mellon Foundation, Amazon.com, Vivisimo. Com, Infospace.com, NEC, IBM, Excite.com, AlltheWeb.com, AltaVista.com, FAST a Lockheed Martin.

Rovnako sa jej pozornosť sústredí na vytvorenie tzv. profilu/modelu vyhľadávania informácií.

Vo svojich publikáciach sa ďalej zaoberá štúdiom užívateľov a informačnej architektúry, závislosťou na internete a počítačoch, "dlhým chvostom",
(long tail), multitaskingom, analýzou vyhľadávania sexuálneho a pornografického obsahu na webe, personalizáciou vyhľadávčov...

== Úspechy ==

V roku 2008 dosiahla druhé najvyššie H-index citačné skóre vo svojom odbore (v rokoch 1998 - 2008).
Jej výskumy boli prezentované na mnohých konferenciách, napr. ASIST, IEEE ITCC, CAIS, Internet Computing, ACM SIGIR, a ISIC Conferences.

== Dielo ==

Napísala a prispela do viac ako 350 publikácií a je autorkou 7 kníh.

=== Publikácie ===

Spink, Amanda (1996): Multiple Search Sessions Model of End-User Behavior: An Exploratory Study. In JASIST - Journal of the American Society for Information Science and Technology, 47 (8) pp. 603-609.

Spink, Amanda, Goodrum, Abby, Robins, David and Wu, Mei Mei (1996): Elicitations During Information Retrieval: Implications for IR System Design. In: Proceedings of the 19th Annual International ACM SIGIR Conference on Research and Development in Information Retrieval 1996. pp. 120-127.

Spink, Amanda and Saracevic, Tefko (1997): Interaction in Information Retrieval: Selection and Effectiveness of Search Terms. In JASIST - Journal of the American Society for Information Science and Technology, 48 (8) pp. 741-761.

Spink, Amanda (1997): Information Science: A Third Feedback Framework. In JASIST - Journal of the American Society for Information Science and Technology, 48 (8) pp. 728-740.

Spink, Amanda (1997): Study of Interactive Feedback During Mediated Information Retrieval. In JASIST - Journal of the American Society for Information Science and Technology, 48 (5) pp. 382-394.

Spink, Amanda, Robins, David and Schamber, Linda (1998): Use of Scholarly Book Reviews: Implications for Electronic Publishing and Scholarly Communication. In JASIST - Journal of the American Society for Information Science and Technology, 49 (4) pp. 364-374.

Jansen, Bernard J., Spink, Amanda and Saracevic, Tefko (1998): Failure Analysis in Query Construction: Data and Analysis from a Large Sample of Web Queries. In: DL98: Proceedings of the 3rd ACM International Conference on Digital Libraries 1998. pp. 289-290.

Spink, Amanda and Saracevic, Tefko (1998): Human-Computer Interaction in Information Retrieval: Nature and Manifestations of Feedback. In Interacting with Computers, 10 (3) pp. 249-267.

Spink, Amanda, Milchak, Stephanie and Sollenberger, Michelle (2000): Elicitations Queries to the Excite Web Search Engine. In: Proceedings of the 2000 ACM CIKM International Conference on Information and Knowledge Management November 6-11, 2000, McLean, VA, USA. pp. 134-140.

Wolfram, Dietmar, Spink, Amanda, Jansen, Bernard J. and Saracevic, Tefko (2001): Vox populi: The public searching of the web. In JASIST - Journal of the American Society for Information Science and Technology, 52 (12) pp. 1073-1074.

Spink, Amanda and Greisdorf, Howard (2001): Regions and levels: Measuring and mapping users' relevance judgments. In JASIST - Journal of the American Society for Information Science and Technology, 52 (2) pp. 161-173.

Spink, Amanda and Hurson, A. R. (2001): Modeling Interactive Information Retrieval (IR): An Information Seeking Approach. In: Proceedings of the Ninth International Conference on Human-Computer Interaction 2001. pp. 888-892.

Spink, Amanda, Jansen, Bernard J., Wolfram, Dietmar and Saracevic, Tefko (2002): From E-Sex to E-Commerce: Web Search Changes. In IEEE Computer, 35 (3) pp. 107-109.

Wilson, T. D., Ford, Nigel, Ellis, David, Foster, Allen and Spink, Amanda (2002): Information seeking and mediated searching: Part 2. Uncertainty and its correlates. In JASIST - Journal of the American Society for Information Science and Technology, 53 (9) pp. 704-715.

Spink, Amanda, Wilson, T. D., Ford, Nigel, Foster, Allen and Ellis, David (2002): Information seeking and mediated searching study. Part 3. Successive searching. In JASIST - Journal of the American Society for Information Science and Technology, 53 (9) pp. 716-727.

Spink, Amanda, Wilson, T. D., Ford, Nigel, Foster, Allen and Ellis, David (2002): Information-seeking and mediated searching. Part 1. Theoretical framework and research design. In JASIST - Journal of the American Society for Information Science and Technology, 53 (9) pp. 695-703.

Spink, Amanda, Ozmutlu, Huseyin Cenk and Ozmutlu, Seda (2002): Multitasking information seeking and searching processes. In JASIST - Journal of the American Society for Information Science and Technology, 53 (8) pp. 639-652.

Spink, Amanda (2002): Introduction to the special issue on Web research. In JASIST - Journal of the American Society for Information Science and Technology, 53 (2) pp. 65-66.

He, Shaoyi and Spink, Amanda (2002): A comparison of foreign authorship distribution in JASIST and the Journal of Documentation. In JASIST - Journal of the American Society for Information Science and Technology, 53 (11) pp. 953-959.

Ford, Nigel, Wilson, T. D., Foster, Allen, Ellis, David and Spink, Amanda (2002): Information seeking and mediated searching. Part 4. Cognitive styles in information seeking. In JASIST - Journal of the American Society for Information Science and Technology, 53 (9) pp. 728-735.

Ellis, David, Wilson, Thomas D., Ford, Nigel, Foster, Allen, Lam, H. M., Burton, R. and Spink, Amanda (2002): Information seeking and mediated searching. Part 5. User-intermediary interaction. In JASIST - Journal of the American Society for Information Science and Technology, 53 (11) pp. 883-893.

Khopkar, Yashmeet, Spink, Amanda, Giles, Clyde Lee, Shah, Prital and Debnath, Sandip (2003): Search engine personalization: An exploratory study. In First Monday, 8 (7) .

Spink, Amanda and Cole, Charles (2004): Introduction. In JASIST - Journal of the American Society for Information Science and Technology, 55 (9) pp. 767-768.

Spink, Amanda and Cole, Charles (2004): Introduction. In JASIST - Journal of the American Society for Information Science and Technology, 55 (8) pp. 657-659.

Jansen, Bernard J., Spink, Amanda and Pedersen, Jan O. (2005): A temporal comparison of AltaVista Web searching. In JASIST - Journal of the American Society for Information Science and Technology, 56 (6) pp. 559-570.

Spink, Amanda and Cole, Charles (eds.) (2005): New directions in cognitive information retrieval. Springer

Jansen, Bernard J., Mullen, Tracy, Spink, Amanda and Pedersen, Jan O. (2006): Automated gathering of Web information: An in-depth examination of agents interacting with search engines. In ACM Trans. Internet Techn., 6 (4) pp. 442-464.

Koshman, Sherry, Spink, Amanda and Jansen, Bernard J. (2006): Web searching on the Vivisimo search engine. In JASIST - Journal of the American Society for Information Science and Technology, 57 (14) pp. 1875-1887.

Spink, Amanda and Cole, Charles (2006): Human information behavior: Integrating diverse approaches and information use. In JASIST - Journal of the American Society for Information Science and Technology, 57 (1) pp. 25-35.

Spink, Amanda, Partridge, Helen and Jansen, Bernard J. (2006): Sexual and pornographic Web searching: Trends analysis. In First Monday, 11 (9) .

Taksa, Isak and Spink, Amanda (2007): Evaluating Usability of a Long Query Meta Search Engine. In: HICSS 2007 - 40th Hawaii International International Conference on Systems Science 3-6 January, 2007, Waikoloa, Big Island, HI, USA. p. 82.

Watters, Carolyn R. and Spink, Amanda (2007): Minitrack: Web Effectiveness: The User Perspective. In: HICSS 2007 - 40th Hawaii International International Conference on Systems Science 3-6 January, 2007, Waikoloa, Big Island, HI, USA. p. 81.

Jansen, Bernard J. and Spink, Amanda (2007): Sponsored Search: Is Money a Motivator for Providing Relevant Results?. In IEEE Computer, 40 (8) pp. 52-57.

Jansen, Bernard J., Spink, Amanda, Blakely, Chris and Koshman, Sherry (2007): Defining a session on Web search engines. In JASIST - Journal of the American Society for Information Science and Technology, 58 (6) pp. 862-871.

Jansen, Bernard J., Spink, Amanda and Koshman, Sherry (2007): Web searcher interaction with the Dogpile.com metasearch engine. In JASIST - Journal of the American Society for Information Science and Technology, 58 (5) pp. 744-755.

Jansen, Bernard J., Booth, Danielle L. and Spink, Amanda (2007): Determining the user intent of web search engine queries. In: Proceedings of the 2007 International Conference on the World Wide Web 2007. pp. 1149-1150.

Ozmutlu, Seda, Ozmutlu, Huseyin Cenk and Spink, Amanda (2008): Automatic New Topic Identification in Search Engine Transaction Logs Using Multiple Linear Regression. In: HICSS 2008 - 41st Hawaii International International Conference on Systems Science 7-10 January, 2008, Waikoloa, Big Island, HI, USA. p. 140.

Jansen, Bernard J., Booth, Danielle and Spink, Amanda (2009): Predicting query reformulation during web searching. In: Proceedings of ACM CHI 2009 Conference on Human Factors in Computing Systems 2009. pp. 3907-3912.

=== Knihy ===

New Directions in Information Behaviour (Library and Information Science)

Information Behavior: An Evolutionary Instinct (Information Science and Knowledge Management)

Web Search: Public Searching of the Web (Information Science and Knowledge Management)

Handbook of Research on Web Log Analysis

Library and Information Science Trends and Research: Europe (Library & Information Science)

== Zdroje ==

Amanda Spink joins DIS as Professor of Information Science. In: NEWS FROM DIS: News from the Department of Information Science at Loughborough University [online]. 2010 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://lborodis.wordpress.com/2010/10/22/professor-amanda-spink-joins-dis-as-information-science-chair/

Professor Amanda Spink Joins Loughborough University. In: Asis&t: The Information Society for The Information age [online]. [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://www.asis.org/news/Amanda_Spink.html

Invited Speakers: Amanda Spink. In: IC-ININFO 2011 [online]. 2011 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://history.icininfo.net/2011/index.php?option=com_content&view=article&id=56&Itemid=58

== Externé zdroje ==
interview s Amandou Spink: http://www.boxesandarrows.com/view/long_tails_and_

Amanda Spink - Information Behavior: An Evolutionary Instinct (video): http://vimeo.com/20345433