https://wiki.knihovna.cz/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=Nytl 2026-07-19T01:14:46Z Příspěvky uživatele MediaWiki 1.35.0 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Web_services_librarian&diff=52147 2015-06-04T13:31:17Z

<p>Nytl: </p> <hr /> <div>== Popis práce ==<br /> <br /> Web services librarian je speciální druh knihovníka, který se stará o přítomnost knihovny na síti.<br /> <br /> To znamená, že se stará o webové stránky knihovny, včetně jejich obsahu, designu a dalšího vývoje.<br /> <br /> == Náplň práce ==<br /> <br /> Celková zodpovědnost za hlavní webovou stránku knihovny, což obnáší dohled nad obsahem i designem, plánování<br /> <br /> budoucích změn a inovací stránek, účast na testování funkčnosti a hodnocení stránek, koordinace a usnadnění<br /> <br /> přístupu k informacím a službám na webu dalšími odděleními dané instituce.<br /> <br /> <br /> == Povinnosti ==<br /> <br /> Web services knihovník slouží jako primární kontakt, projektový manažer, a koordinátor přítomnosti knihovny na síti.<br /> <br /> Je zodpovědný za identifikaci a řešení problémů, stejně tak jako za vývoj a implementaci různých zlepšení. <br /> <br /> Poskytuje vedení a zavádí efektivní komunikaci v digitálním prostředí. Podílí se na procesech týkajících se web <br /> <br /> designu, informační struktury, tvorby obsahu a údržby. Dále se podílí na procesech které vyhodnocují požadavky a potřeby<br /> <br /> uživatelů a úroveň jejich spokojenosti, za účelem zajištění srozumitelných, použitelných a efektivních služeb a webových stránek.<br /> <br /> <br /> == Vzdělání ==<br /> <br /> Požadavky na vzdělání se u pozice Web service librarian mohou lišit, nicméně vždy je požadován magisterský titul z oboru <br /> <br /> knihovnictví a minimálně rok praxe na obdobné pozici.<br /> <br /> <br /> == Kompetence ==<br /> <br /> -Zkušenosti s metadatovými standardy<br /> <br /> -Znalosti a zkušenosti týkající se web designu, metadat a informační infrastruktury<br /> <br /> -Znalost minimálně jednoho z následujících: HTML/CSS, XML/XSLT<br /> <br /> -Široká znalost IT technologií a problémů<br /> <br /> -Zkušenosti s programovacími jazyky jako např. PhP, Ruby, Python…<br /> <br /> -Zkušenosti s vývojem a designem databází<br /> <br /> -Zkušenosti s vedením lidí při vývoji digitálních projektů a webových stránek.<br /> <br /> <br /> == Osobní vlastnosti ==<br /> <br /> Web services knihovník by mimo požadované kompetence měl mít určité osobní vlastnosti jako například:<br /> <br /> - Schopnost vést tým lidí stejně tak jako pracovat samostatně<br /> <br /> - perfektní komunikační dovednosti (ať už ústní nebo psanou formou) <br /> <br /> -Iniciativa, flexibilita, přesnost, organizovanost a perfektní schopnost řešit problémy<br /> <br /> - Velký zájem o moderní technologie a postupy.<br /> <br /> <br /> <br /> == Použitá literatura ==<br /> <br /> Web services librarian. HigherEdJobs [online]. 2015 [cit. 2015-06-04]. Dostupné z: https://www.higheredjobs.com/m/details.cfm?JobCode=176026022&amp;Title=Web%20Services%20Librarian<br /> <br /> Job opening: Digital and web services librarian, Temple univerzity. Digital library federation [online]. 2012 [cit. 2015-06-04]. Dostupné z: http://www.diglib.org/archives/3953/<br /> <br /> Web services librarian: Library. Uoregon [online]. 2015 [cit. 2015-06-04]. Dostupné z: http://jobs.uoregon.edu/unclassified.php?id=5035<br /> <br /> Position announcement. Mytulane [online]. 2014 [cit. 2015-06-04]. Dostupné z: http://mytulane.blackboard.com/bbcswebdav/users/ahouston/Digital%20Services%20Librarian%20Search/Web_Services_Librarian_ad.pdf<br /> <br /> Web services librarian. Portland Community College [online]. 2014 [cit. 2015-06-04]. Dostupné z: http://www.pcc.edu/hr/employment/academic-pro-jobs/WebServicesLibrarian.html</div>

Nytl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Web_services_librarian&diff=52146 2015-06-04T13:30:25Z

<p>Nytl: </p> <hr /> <div>== Popis práce ==<br /> <br /> Web services librarian je speciální druh knihovníka, který se stará o přítomnost knihovny na síti.<br /> <br /> To znamená, že se stará o webové stránky knihovny, včetně jejich obsahu, designu a dalšího vývoje.<br /> <br /> == Náplň práce ==<br /> <br /> Celková zodpovědnost za hlavní webovou stránku knihovny, což obnáší dohled nad obsahem i designem, plánování<br /> <br /> budoucích změn a inovací stránek, účast na testování funkčnosti a hodnocení stránek, koordinace a usnadnění<br /> <br /> přístupu k informacím a službám na webu dalšími odděleními dané instituce.<br /> <br /> <br /> == Povinnosti ==<br /> <br /> Web services knihovník slouží jako primární kontakt, projektový manažer, a koordinátor přítomnosti knihovny na síti.<br /> <br /> Je zodpovědný za identifikaci a řešení problémů, stejně tak jako za vývoj a implementaci různých zlepšení. <br /> <br /> Poskytuje vedení a zavádí efektivní komunikaci v digitálním prostředí. Podílí se na procesech týkajících se web <br /> <br /> designu, informační struktury, tvorby obsahu a údržby. Dále se podílí na procesech které vyhodnocují požadavky a potřeby<br /> <br /> uživatelů a úroveň jejich spokojenosti, za účelem zajištění srozumitelných, použitelných a efektivních služeb a webových stránek.<br /> <br /> <br /> == Vzdělání ==<br /> <br /> Požadavky na vzdělání se u pozice Web service librarian mohou lišit, nicméně vždy je požadován magisterský titul z oboru <br /> <br /> knihovnictví a minimálně rok praxe na obdobné pozici.<br /> <br /> <br /> == Kompetence ==<br /> <br /> -Zkušenosti s metadatovými standardy<br /> -Znalosti a zkušenosti týkající se web designu, metadat a informační infrastruktury<br /> -Znalost minimálně jednoho z následujících: HTML/CSS, XML/XSLT<br /> -Široká znalost IT technologií a problémů<br /> -Zkušenosti s programovacími jazyky jako např. PhP, Ruby, Python…<br /> -Zkušenosti s vývojem a designem databází<br /> -Zkušenosti s vedením lidí při vývoji digitálních projektů a webových stránek.<br /> <br /> <br /> == Osobní vlastnosti ==<br /> <br /> Web services knihovník by mimo požadované kompetence měl mít určité osobní vlastnosti jako například:<br /> <br /> - Schopnost vést tým lidí stejně tak jako pracovat samostatně<br /> - perfektní komunikační dovednosti (ať už ústní nebo psanou formou) <br /> -Iniciativa, flexibilita, přesnost, organizovanost a perfektní schopnost řešit problémy<br /> - Velký zájem o moderní technologie a postupy.<br /> <br /> <br /> <br /> == Použitá literatura ==<br /> <br /> Web services librarian. HigherEdJobs [online]. 2015 [cit. 2015-06-04]. Dostupné z: https://www.higheredjobs.com/m/details.cfm?JobCode=176026022&amp;Title=Web%20Services%20Librarian<br /> <br /> Job opening: Digital and web services librarian, Temple univerzity. Digital library federation [online]. 2012 [cit. 2015-06-04]. Dostupné z: http://www.diglib.org/archives/3953/<br /> <br /> Web services librarian: Library. Uoregon [online]. 2015 [cit. 2015-06-04]. Dostupné z: http://jobs.uoregon.edu/unclassified.php?id=5035<br /> <br /> Position announcement. Mytulane [online]. 2014 [cit. 2015-06-04]. Dostupné z: http://mytulane.blackboard.com/bbcswebdav/users/ahouston/Digital%20Services%20Librarian%20Search/Web_Services_Librarian_ad.pdf<br /> <br /> Web services librarian. Portland Community College [online]. 2014 [cit. 2015-06-04]. Dostupné z: http://www.pcc.edu/hr/employment/academic-pro-jobs/WebServicesLibrarian.html</div>

Nytl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Web_services_librarian&diff=52145 2015-06-04T13:27:59Z

<p>Nytl: </p> <hr /> <div>== Popis práce ==<br /> <br /> Web services librarian je speciální druh knihovníka, který se stará o přítomnost knihovny na síti.<br /> <br /> To znamená, že se stará o webové stránky knihovny, včetně jejich obsahu, designu a dalšího vývoje.<br /> <br /> == Náplň práce ==<br /> <br /> Celková zodpovědnost za hlavní webovou stránku knihovny, což obnáší dohled nad obsahem i designem, plánování<br /> <br /> budoucích změn a inovací stránek, účast na testování funkčnosti a hodnocení stránek, koordinace a usnadnění<br /> <br /> přístupu k informacím a službám na webu dalšími odděleními dané instituce.<br /> <br /> <br /> == Povinnosti ==<br /> <br /> Web services knihovník slouží jako primární kontakt, projektový manažer, a koordinátor přítomnosti knihovny na síti.<br /> <br /> Je zodpovědný za identifikaci a řešení problémů, stejně tak jako za vývoj a implementaci různých zlepšení. <br /> <br /> Poskytuje vedení a zavádí efektivní komunikaci v digitálním prostředí. Podílí se na procesech týkajících se web <br /> <br /> designu, informační struktury, tvorby obsahu a údržby. Dále se podílí na procesech které vyhodnocují požadavky a potřeby<br /> <br /> uživatelů a úroveň jejich spokojenosti, za účelem zajištění srozumitelných, použitelných a efektivních služeb a webových stránek.<br /> <br /> <br /> == Vzdělání ==<br /> <br /> Požadavky na vzdělání se u pozice Web service librarian mohou lišit, nicméně vždy je požadován magisterský titul z oboru <br /> <br /> knihovnictví a minimálně rok praxe na obdobné pozici.<br /> <br /> <br /> == Kompetence ==<br /> <br /> -Zkušenosti s metadatovými standardy<br /> -Znalosti a zkušenosti týkající se web designu, metadat a informační infrastruktury<br /> -Znalost minimálně jednoho z následujících: HTML/CSS, XML/XSLT<br /> -Široká znalost IT technologií a problémů<br /> -Zkušenosti s programovacími jazyky jako např. PhP, Ruby, Python…<br /> -Zkušenosti s vývojem a designem databází<br /> -Zkušenosti s vedením lidí při vývoji digitálních projektů a webových stránek.<br /> <br /> <br /> == Osobní vlastnosti ==<br /> <br /> Web services knihovník by mimo požadované kompetence měl mít určité osobní vlastnosti jako například:<br /> <br /> - Schopnost vést tým lidí stejně tak jako pracovat samostatně<br /> - perfektní komunikační dovednosti (ať už ústní nebo psanou formou) <br /> -Iniciativa, flexibilita, přesnost, organizovanost a perfektní schopnost řešit problémy<br /> - Velký zájem o moderní technologie a postupy.<br /> <br /> <br /> <br /> == Použitá literatura ==<br /> <br /> Web services librarian. HigherEdJobs [online]. 2015 [cit. 2015-06-04]. Dostupné z: https://www.higheredjobs.com/m/details.cfm?JobCode=176026022&amp;Title=Web%20Services%20Librarian</div>

Nytl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Web_services_librarian&diff=52144 2015-06-04T13:26:50Z

<p>Nytl: </p> <hr /> <div>== Popis práce ==<br /> <br /> Web services librarian je speciální druh knihovníka, který se stará o přítomnost knihovny na síti.<br /> <br /> To znamená, že se stará o webové stránky knihovny, včetně jejich obsahu, designu a dalšího vývoje.<br /> <br /> == Náplň práce ==<br /> <br /> Celková zodpovědnost za hlavní webovou stránku knihovny, což obnáší dohled nad obsahem i designem, plánování<br /> <br /> budoucích změn a inovací stránek, účast na testování funkčnosti a hodnocení stránek, koordinace a usnadnění<br /> <br /> přístupu k informacím a službám na webu dalšími odděleními dané instituce.<br /> <br /> <br /> == Povinnosti ==<br /> <br /> Web services knihovník slouží jako primární kontakt, projektový manažer, a koordinátor přítomnosti knihovny na síti.<br /> <br /> Je zodpovědný za identifikaci a řešení problémů, stejně tak jako za vývoj a implementaci různých zlepšení. <br /> <br /> Poskytuje vedení a zavádí efektivní komunikaci v digitálním prostředí. Podílí se na procesech týkajících se web <br /> <br /> designu, informační struktury, tvorby obsahu a údržby. Dále se podílí na procesech které vyhodnocují požadavky a potřeby<br /> <br /> uživatelů a úroveň jejich spokojenosti, za účelem zajištění srozumitelných, použitelných a efektivních služeb a webových stránek.<br /> <br /> <br /> == Vzdělání ==<br /> <br /> Požadavky na vzdělání se u pozice Web service librarian mohou lišit, nicméně vždy je požadován magisterský titul z oboru <br /> <br /> knihovnictví a minimálně rok praxe na obdobné pozici.<br /> <br /> <br /> == Kompetence ==<br /> <br /> -Zkušenosti s metadatovými standardy<br /> -Znalosti a zkušenosti týkající se web designu, metadat a informační infrastruktury<br /> -Znalost minimálně jednoho z následujících: HTML/CSS, XML/XSLT<br /> -Široká znalost IT technologií a problémů<br /> -Zkušenosti s programovacími jazyky jako např. PhP, Ruby, Python…<br /> -Zkušenosti s vývojem a designem databází<br /> -Zkušenosti s vedením lidí při vývoji digitálních projektů a webových stránek.<br /> <br /> <br /> == Osobní vlastnosti ==<br /> <br /> Web services knihovník by mimo požadované kompetence měl mít určité osobní vlastnosti jako například:<br /> <br /> - Schopnost vést tým lidí stejně tak jako pracovat samostatně<br /> - perfektní komunikační dovednosti (ať už ústní nebo psanou formou) <br /> -Iniciativa, flexibilita, přesnost, organizovanost a perfektní schopnost řešit problémy<br /> - Velký zájem o moderní technologie a postupy.<br /> <br /> <br /> <br /> == Použitá literatura ==<br /> fgvbcuioguz</div>

Nytl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Web_services_librarian&diff=52143 2015-06-04T10:19:54Z

<p>Nytl: </p> <hr /> <div>== Popis práce ==<br /> <br /> Web services librarian je speciální druh knihovníka, který se stará o přítomnost knihovny na síti.<br /> <br /> To znamená, že se stará o webové stránky knihovny, včetně jejich obsahu, designu a dalšího vývoje.<br /> <br /> == Náplň práce ==<br /> <br /> Celková zodpovědnost za hlavní webovou stránku knihovny, což obnáší dohled nad obsahem i designem, plánování<br /> <br /> budoucích změn a inovací stránek, účast na testování funkčnosti a hodnocení stránek, koordinace a usnadnění<br /> <br /> přístupu k informacím a službám na webu dalšími odděleními dané instituce.<br /> <br /> <br /> == Povinnosti ==<br /> <br /> Web services librarian slouží jako primární kontakt, projektový manažer, a koordinátor přítomnosti knihovny na síti.<br /> <br /> Je zodpovědný za identifikaci a řešení problémů, stejně tak jako za vývoj a implementaci různých zlepšení. <br /> <br /> Poskytuje vedení a zavádí efektivní komunikaci v digitálním prostředí. Podílí se na procesech týkajících se web <br /> <br /> designu, informační struktury, tvorby obsahu a údržby. Dále se podílí na procesech které vyhodnocují požadavky a potřeby<br /> <br /> uživatelů a úroveň jejich spokojenosti, za účelem zajištění srozumitelných, použitelných a efektivních služeb a webových stránek.<br /> <br /> <br /> == Vzdělání ==<br /> <br /> Požadavky na vzdělání se u pozice Web services librarian mohou lišit, nicméně vždy je požadován magisterský titul z oboru <br /> <br /> knihovnictví a minimálně rok praxe na obdobné pozici.<br /> <br /> <br /> == Kompetence ==<br /> <br /> -Zkušenosti s metadatovými standardy<br /> <br /> -Znalosti a zkušenosti týkající se web designu, metadat a informační infrastruktury<br /> <br /> -Znalost minimálně jednoho z následujících: HTML/CSS, XML/XSLT<br /> <br /> -Široká znalost IT technologií a problémů<br /> <br /> -Zkušenosti s programovacími jazyky jako např. PhP, Ruby, Python…<br /> <br /> -Zkušenosti s vývojem a designem databází<br /> <br /> -Zkušenosti s vedením lidí při vývoji digitálních projektů a webových stránek.<br /> <br /> <br /> == Osobní vlastnosti ==<br /> <br /> Web services knihovník by mimo požadované kompetence měl mít určité osobní vlastnosti jako například:<br /> <br /> - Schopnost vést tým lidí stejně tak jako pracovat samostatně<br /> <br /> - perfektní komunikační dovednosti (ať už ústní nebo psanou formou)<br /> <br /> -Iniciativa, flexibilita, přesnost, organizovanost a perfektní schopnost řešit problémy<br /> <br /> - Velký zájem o moderní technologie a postupy.<br /> <br /> <br /> <br /> == Použitá literatura ==</div>

Nytl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Web_services_librarian&diff=52142 2015-06-04T10:17:51Z

<p>Nytl: </p> <hr /> <div>== Popis práce ==<br /> <br /> Web services librarian je speciální druh knihovníka, který se stará o přítomnost knihovny na síti.<br /> <br /> To znamená, že se stará o webové stránky knihovny, včetně jejich obsahu, designu a dalšího vývoje.<br /> <br /> == Náplň práce ==<br /> <br /> Celková zodpovědnost za hlavní webovou stránku knihovny, což obnáší dohled nad obsahem i designem, plánování<br /> <br /> budoucích změn a inovací stránek, účast na testování funkčnosti a hodnocení stránek, koordinace a usnadnění<br /> <br /> přístupu k informacím a službám na webu dalšími odděleními dané instituce.<br /> <br /> <br /> == Povinnosti ==<br /> <br /> Web services knihovník slouží jako primární kontakt, projektový manažer, a koordinátor přítomnosti knihovny na síti.<br /> <br /> Je zodpovědný za identifikaci a řešení problémů, stejně tak jako za vývoj a implementaci různých zlepšení. <br /> <br /> Poskytuje vedení a zavádí efektivní komunikaci v digitálním prostředí. Podílí se na procesech týkajících se web <br /> <br /> designu, informační struktury, tvorby obsahu a údržby. Dále se podílí na procesech které vyhodnocují požadavky a potřeby<br /> <br /> uživatelů a úroveň jejich spokojenosti, za účelem zajištění srozumitelných, použitelných a efektivních služeb a webových stránek.<br /> <br /> <br /> == Vzdělání ==<br /> <br /> Požadavky na vzdělání se u pozice Web service librarian mohou lišit, nicméně vždy je požadován magisterský titul z oboru <br /> <br /> knihovnictví a minimálně rok praxe na obdobné pozici.<br /> <br /> <br /> == Kompetence ==<br /> <br /> -Zkušenosti s metadatovými standardy<br /> <br /> -Znalosti a zkušenosti týkající se web designu, metadat a informační infrastruktury<br /> <br /> -Znalost minimálně jednoho z následujících: HTML/CSS, XML/XSLT<br /> <br /> -Široká znalost IT technologií a problémů<br /> <br /> -Zkušenosti s programovacími jazyky jako např. PhP, Ruby, Python…<br /> <br /> -Zkušenosti s vývojem a designem databází<br /> <br /> -Zkušenosti s vedením lidí při vývoji digitálních projektů a webových stránek.<br /> <br /> <br /> == Osobní vlastnosti ==<br /> <br /> Web services knihovník by mimo požadované kompetence měl mít určité osobní vlastnosti jako například:<br /> <br /> - Schopnost vést tým lidí stejně tak jako pracovat samostatně<br /> <br /> - perfektní komunikační dovednosti (ať už ústní nebo psanou formou)<br /> <br /> -Iniciativa, flexibilita, přesnost, organizovanost a perfektní schopnost řešit problémy<br /> <br /> - Velký zájem o moderní technologie a postupy.<br /> <br /> <br /> <br /> == Použitá literatura ==</div>

Nytl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Web_services_librarian&diff=52141 2015-06-04T10:17:02Z

<p>Nytl: </p> <hr /> <div>== Popis práce ==<br /> <br /> Web services librarian je speciální druh knihovníka, který se stará o přítomnost knihovny na síti.<br /> <br /> To znamená, že se stará o webové stránky knihovny, včetně jejich obsahu, designu a dalšího vývoje.<br /> <br /> == Náplň práce ==<br /> <br /> Celková zodpovědnost za hlavní webovou stránku knihovny, což obnáší dohled nad obsahem i designem, plánování<br /> <br /> budoucích změn a inovací stránek, účast na testování funkčnosti a hodnocení stránek, koordinace a usnadnění<br /> <br /> přístupu k informacím a službám na webu dalšími odděleními dané instituce.<br /> <br /> <br /> == Povinnosti ==<br /> <br /> Web services knihovník slouží jako primární kontakt, projektový manažer, a koordinátor přítomnosti knihovny na síti.<br /> <br /> Je zodpovědný za identifikaci a řešení problémů, stejně tak jako za vývoj a implementaci různých zlepšení. <br /> <br /> Poskytuje vedení a zavádí efektivní komunikaci v digitálním prostředí. Podílí se na procesech týkajících se web <br /> <br /> designu, informační struktury, tvorby obsahu a údržby. Dále se podílí na procesech které vyhodnocují požadavky a potřeby<br /> <br /> uživatelů a úroveň jejich spokojenosti, za účelem zajištění srozumitelných, použitelných a efektivních služeb a webových stránek.<br /> <br /> <br /> == Vzdělání ==<br /> <br /> Požadavky na vzdělání se u pozice Web service librarian mohou lišit, nicméně vždy je požadován magisterský titul z oboru <br /> <br /> knihovnictví a minimálně rok praxe na obdobné pozici.<br /> <br /> <br /> == Kompetence ==<br /> <br /> -Zkušenosti s metadatovými standardy<br /> -Znalosti a zkušenosti týkající se web designu, metadat a informační infrastruktury<br /> -Znalost minimálně jednoho z následujících: HTML/CSS, XML/XSLT<br /> -Široká znalost IT technologií a problémů<br /> -Zkušenosti s programovacími jazyky jako např. PhP, Ruby, Python…<br /> -Zkušenosti s vývojem a designem databází<br /> -Zkušenosti s vedením lidí při vývoji digitálních projektů a webových stránek.<br /> <br /> <br /> == Osobní vlastnosti ==<br /> <br /> Web services knihovník by mimo požadované kompetence měl mít určité osobní vlastnosti jako například:<br /> <br /> - Schopnost vést tým lidí stejně tak jako pracovat samostatně<br /> - perfektní komunikační dovednosti (ať už ústní nebo psanou formou) <br /> -Iniciativa, flexibilita, přesnost, organizovanost a perfektní schopnost řešit problémy<br /> - Velký zájem o moderní technologie a postupy.<br /> <br /> <br /> <br /> == Použitá literatura ==</div>

Nytl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Web_services_librarian&diff=52140 2015-06-04T10:16:32Z

<p>Nytl: </p> <hr /> <div>== Popis práce ==<br /> <br /> Web services librarian je speciální druh knihovníka, který se stará o přítomnost knihovny na síti.<br /> <br /> To znamená, že se stará o webové stránky knihovny, včetně jejich obsahu, designu a dalšího vývoje.<br /> <br /> == Náplň práce ==<br /> <br /> Celková zodpovědnost za hlavní webovou stránku knihovny, což obnáší dohled nad obsahem i designem, plánování<br /> budoucích změn a inovací stránek, účast na testování funkčnosti a hodnocení stránek, koordinace a usnadnění <br /> přístupu k informacím a službám na webu dalšími odděleními dané instituce.<br /> <br /> <br /> == Povinnosti ==<br /> <br /> Web services knihovník slouží jako primární kontakt, projektový manažer, a koordinátor přítomnosti knihovny na síti.<br /> Je zodpovědný za identifikaci a řešení problémů, stejně tak jako za vývoj a implementaci různých zlepšení. <br /> Poskytuje vedení a zavádí efektivní komunikaci v digitálním prostředí. Podílí se na procesech týkajících se web <br /> designu, informační struktury, tvorby obsahu a údržby. Dále se podílí na procesech které vyhodnocují požadavky a potřeby<br /> uživatelů a úroveň jejich spokojenosti, za účelem zajištění srozumitelných, použitelných a efektivních služeb a webových stránek.<br /> <br /> <br /> == Vzdělání ==<br /> <br /> Požadavky na vzdělání se u pozice Web service librarian mohou lišit, nicméně vždy je požadován magisterský titul z oboru <br /> knihovnictví a minimálně rok praxe na obdobné pozici.<br /> <br /> <br /> == Kompetence ==<br /> <br /> -Zkušenosti s metadatovými standardy<br /> -Znalosti a zkušenosti týkající se web designu, metadat a informační infrastruktury<br /> -Znalost minimálně jednoho z následujících: HTML/CSS, XML/XSLT<br /> -Široká znalost IT technologií a problémů<br /> -Zkušenosti s programovacími jazyky jako např. PhP, Ruby, Python…<br /> -Zkušenosti s vývojem a designem databází<br /> -Zkušenosti s vedením lidí při vývoji digitálních projektů a webových stránek.<br /> <br /> <br /> == Osobní vlastnosti ==<br /> <br /> Web services knihovník by mimo požadované kompetence měl mít určité osobní vlastnosti jako například:<br /> <br /> - Schopnost vést tým lidí stejně tak jako pracovat samostatně<br /> - perfektní komunikační dovednosti (ať už ústní nebo psanou formou) <br /> -Iniciativa, flexibilita, přesnost, organizovanost a perfektní schopnost řešit problémy<br /> - Velký zájem o moderní technologie a postupy.<br /> <br /> <br /> <br /> == Použitá literatura ==</div>

Nytl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Web_services_librarian&diff=52139 2015-06-04T10:16:09Z

<p>Nytl: </p> <hr /> <div>== Popis práce ==<br /> <br /> Web services librarian je speciální druh knihovníka, který se stará o přítomnost knihovny na síti.<br /> To znamená, že se stará o webové stránky knihovny, včetně jejich obsahu, designu a dalšího vývoje.<br /> <br /> == Náplň práce ==<br /> <br /> Celková zodpovědnost za hlavní webovou stránku knihovny, což obnáší dohled nad obsahem i designem, plánování<br /> budoucích změn a inovací stránek, účast na testování funkčnosti a hodnocení stránek, koordinace a usnadnění <br /> přístupu k informacím a službám na webu dalšími odděleními dané instituce.<br /> <br /> <br /> == Povinnosti ==<br /> <br /> Web services knihovník slouží jako primární kontakt, projektový manažer, a koordinátor přítomnosti knihovny na síti.<br /> Je zodpovědný za identifikaci a řešení problémů, stejně tak jako za vývoj a implementaci různých zlepšení. <br /> Poskytuje vedení a zavádí efektivní komunikaci v digitálním prostředí. Podílí se na procesech týkajících se web <br /> designu, informační struktury, tvorby obsahu a údržby. Dále se podílí na procesech které vyhodnocují požadavky a potřeby<br /> uživatelů a úroveň jejich spokojenosti, za účelem zajištění srozumitelných, použitelných a efektivních služeb a webových stránek.<br /> <br /> <br /> == Vzdělání ==<br /> <br /> Požadavky na vzdělání se u pozice Web service librarian mohou lišit, nicméně vždy je požadován magisterský titul z oboru <br /> knihovnictví a minimálně rok praxe na obdobné pozici.<br /> <br /> <br /> == Kompetence ==<br /> <br /> -Zkušenosti s metadatovými standardy<br /> -Znalosti a zkušenosti týkající se web designu, metadat a informační infrastruktury<br /> -Znalost minimálně jednoho z následujících: HTML/CSS, XML/XSLT<br /> -Široká znalost IT technologií a problémů<br /> -Zkušenosti s programovacími jazyky jako např. PhP, Ruby, Python…<br /> -Zkušenosti s vývojem a designem databází<br /> -Zkušenosti s vedením lidí při vývoji digitálních projektů a webových stránek.<br /> <br /> <br /> == Osobní vlastnosti ==<br /> <br /> Web services knihovník by mimo požadované kompetence měl mít určité osobní vlastnosti jako například:<br /> <br /> - Schopnost vést tým lidí stejně tak jako pracovat samostatně<br /> - perfektní komunikační dovednosti (ať už ústní nebo psanou formou) <br /> -Iniciativa, flexibilita, přesnost, organizovanost a perfektní schopnost řešit problémy<br /> - Velký zájem o moderní technologie a postupy.<br /> <br /> <br /> <br /> == Použitá literatura ==</div>

Nytl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Web_services_librarian&diff=52138 2015-06-04T10:14:23Z

<p>Nytl: </p> <hr /> <div><br /> == Popis práce ==<br /> <br /> Web services librarian je speciální druh knihovníka, který se stará o přítomnost knihovny na síti.<br /> To znamená, že se stará o webové stránky knihovny, včetně jejich obsahu, designu a dalšího vývoje.<br /> <br /> == Náplň práce ==<br /> <br /> Celková zodpovědnost za hlavní webovou stránku knihovny, což obnáší dohled nad obsahem i designem, plánování<br /> budoucích změn a inovací stránek, účast na testování funkčnosti a hodnocení stránek, koordinace a usnadnění <br /> přístupu k informacím a službám na webu dalšími odděleními dané instituce.<br /> <br /> <br /> == Povinnosti ==<br /> <br /> Web services knihovník slouží jako primární kontakt, projektový manažer, a koordinátor přítomnosti knihovny na síti.<br /> Je zodpovědný za identifikaci a řešení problémů, stejně tak jako za vývoj a implementaci různých zlepšení. <br /> Poskytuje vedení a zavádí efektivní komunikaci v digitálním prostředí. Podílí se na procesech týkajících se web <br /> designu, informační struktury, tvorby obsahu a údržby. Dále se podílí na procesech které vyhodnocují požadavky a potřeby<br /> uživatelů a úroveň jejich spokojenosti, za účelem zajištění srozumitelných, použitelných a efektivních služeb a webových stránek.<br /> <br /> <br /> == Vzdělání ==<br /> <br /> Požadavky na vzdělání se u pozice Web service librarian mohou lišit, nicméně vždy je požadován magisterský titul z oboru <br /> knihovnictví a minimálně rok praxe na obdobné pozici.<br /> <br /> <br /> == Kompetence ==<br /> <br /> -Zkušenosti s metadatovými standardy<br /> -Znalosti a zkušenosti týkající se web designu, metadat a informační infrastruktury<br /> -Znalost minimálně jednoho z následujících: HTML/CSS, XML/XSLT<br /> -Široká znalost IT technologií a problémů<br /> -Zkušenosti s programovacími jazyky jako např. PhP, Ruby, Python…<br /> -Zkušenosti s vývojem a designem databází<br /> -Zkušenosti s vedením lidí při vývoji digitálních projektů a webových stránek.<br /> <br /> <br /> == Osobní vlastnosti ==<br /> <br /> Web services knihovník by mimo požadované kompetence měl mít určité osobní vlastnosti jako například:<br /> <br /> - Schopnost vést tým lidí stejně tak jako pracovat samostatně<br /> - perfektní komunikační dovednosti (ať už ústní nebo psanou formou) <br /> -Iniciativa, flexibilita, přesnost, organizovanost a perfektní schopnost řešit problémy<br /> - Velký zájem o moderní technologie a postupy.<br /> <br /> <br /> <br /> == Použitá literatura ==</div>

Nytl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Web_services_librarian&diff=52137 2015-06-04T10:13:53Z

<p>Nytl: /* Popis práce */</p> <hr /> <div><br /> <br /> == Popis práce ==<br /> <br /> Web services librarian je speciální druh knihovníka, který se stará o přítomnost knihovny na síti.<br /> To znamená, že se stará o webové stránky knihovny, včetně jejich obsahu, designu a dalšího vývoje.<br /> <br /> == Náplň práce ==<br /> <br /> Celková zodpovědnost za hlavní webovou stránku knihovny, což obnáší dohled nad obsahem i designem, plánování<br /> budoucích změn a inovací stránek, účast na testování funkčnosti a hodnocení stránek, koordinace a usnadnění <br /> přístupu k informacím a službám na webu dalšími odděleními dané instituce.<br /> <br /> <br /> == Povinnosti ==<br /> <br /> Web services knihovník slouží jako primární kontakt, projektový manažer, a koordinátor přítomnosti knihovny na síti.<br /> Je zodpovědný za identifikaci a řešení problémů, stejně tak jako za vývoj a implementaci různých zlepšení. <br /> Poskytuje vedení a zavádí efektivní komunikaci v digitálním prostředí. Podílí se na procesech týkajících se web <br /> designu, informační struktury, tvorby obsahu a údržby. Dále se podílí na procesech které vyhodnocují požadavky a potřeby<br /> uživatelů a úroveň jejich spokojenosti, za účelem zajištění srozumitelných, použitelných a efektivních služeb a webových stránek.<br /> <br /> <br /> == Vzdělání ==<br /> <br /> Požadavky na vzdělání se u pozice Web service librarian mohou lišit, nicméně vždy je požadován magisterský titul z oboru <br /> knihovnictví a minimálně rok praxe na obdobné pozici.<br /> <br /> <br /> == Kompetence ==<br /> <br /> -Zkušenosti s metadatovými standardy<br /> -Znalosti a zkušenosti týkající se web designu, metadat a informační infrastruktury<br /> -Znalost minimálně jednoho z následujících: HTML/CSS, XML/XSLT<br /> -Široká znalost IT technologií a problémů<br /> -Zkušenosti s programovacími jazyky jako např. PhP, Ruby, Python…<br /> -Zkušenosti s vývojem a designem databází<br /> -Zkušenosti s vedením lidí při vývoji digitálních projektů a webových stránek.<br /> <br /> <br /> == Osobní vlastnosti ==<br /> <br /> Web services knihovník by mimo požadované kompetence měl mít určité osobní vlastnosti jako například:<br /> <br /> - Schopnost vést tým lidí stejně tak jako pracovat samostatně<br /> - perfektní komunikační dovednosti (ať už ústní nebo psanou formou) <br /> -Iniciativa, flexibilita, přesnost, organizovanost a perfektní schopnost řešit problémy<br /> - Velký zájem o moderní technologie a postupy.<br /> <br /> <br /> <br /> == Použitá literatura ==</div>

Nytl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Web_services_librarian&diff=52136 2015-06-04T10:09:31Z

<p>Nytl: </p> <hr /> <div><br /> <br /> == Popis práce ==<br /> <br /> Web services librarian je speciální druh knihovníka, který má na starosti ,,přítomnost knihovny na síti´´.<br /> To znamená, že se stará o webové stránky knihovny, včetně jejich obsahu, designu a dalšího vývoje.<br /> <br /> <br /> == Náplň práce ==<br /> <br /> Celková zodpovědnost za hlavní webovou stránku knihovny, což obnáší dohled nad obsahem i designem, plánování<br /> budoucích změn a inovací stránek, účast na testování funkčnosti a hodnocení stránek, koordinace a usnadnění <br /> přístupu k informacím a službám na webu dalšími odděleními dané instituce.<br /> <br /> <br /> == Povinnosti ==<br /> <br /> Web services knihovník slouží jako primární kontakt, projektový manažer, a koordinátor přítomnosti knihovny na síti.<br /> Je zodpovědný za identifikaci a řešení problémů, stejně tak jako za vývoj a implementaci různých zlepšení. <br /> Poskytuje vedení a zavádí efektivní komunikaci v digitálním prostředí. Podílí se na procesech týkajících se web <br /> designu, informační struktury, tvorby obsahu a údržby. Dále se podílí na procesech které vyhodnocují požadavky a potřeby<br /> uživatelů a úroveň jejich spokojenosti, za účelem zajištění srozumitelných, použitelných a efektivních služeb a webových stránek.<br /> <br /> <br /> == Vzdělání ==<br /> <br /> Požadavky na vzdělání se u pozice Web service librarian mohou lišit, nicméně vždy je požadován magisterský titul z oboru <br /> knihovnictví a minimálně rok praxe na obdobné pozici.<br /> <br /> <br /> == Kompetence ==<br /> <br /> -Zkušenosti s metadatovými standardy<br /> -Znalosti a zkušenosti týkající se web designu, metadat a informační infrastruktury<br /> -Znalost minimálně jednoho z následujících: HTML/CSS, XML/XSLT<br /> -Široká znalost IT technologií a problémů<br /> -Zkušenosti s programovacími jazyky jako např. PhP, Ruby, Python…<br /> -Zkušenosti s vývojem a designem databází<br /> -Zkušenosti s vedením lidí při vývoji digitálních projektů a webových stránek.<br /> <br /> <br /> == Osobní vlastnosti ==<br /> <br /> Web services knihovník by mimo požadované kompetence měl mít určité osobní vlastnosti jako například:<br /> <br /> - Schopnost vést tým lidí stejně tak jako pracovat samostatně<br /> - perfektní komunikační dovednosti (ať už ústní nebo psanou formou) <br /> -Iniciativa, flexibilita, přesnost, organizovanost a perfektní schopnost řešit problémy<br /> - Velký zájem o moderní technologie a postupy.<br /> <br /> <br /> <br /> == Použitá literatura ==</div>

Nytl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Web_services_librarian&diff=52135 2015-06-04T09:58:21Z

<p>Nytl: </p> <hr /> <div>== Web Services Librarian ==</div>

Nytl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Web_services_librarian&diff=52134 2015-06-04T09:56:45Z

<p>Nytl: </p> <hr /> <div><br /> == WEB SERVICERS LIBRARIAN ==</div>

Nytl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_povol%C3%A1n%C3%AD&diff=52133 2015-06-04T09:55:55Z

<p>Nytl: </p> <hr /> <div>'''Informační povolání'''<br /> <br /> *[[Nursing Informatics Specialist]]<br /> *[[Chief Information Officer]]<br /> *[[Klinický informationik (Clinical Informationist)]]<br /> *[[Data Mining Specialist]]<br /> *[[Bioinformatics analyst]]<br /> *[[Cybrarian]]<br /> *[[Data Analyst Job]]<br /> *[[Digitization specialist]]<br /> *[[Knihovník specialista (Special Librarian)]]<br /> *[[Manažer v callcentru]]<br /> *[[Metadata knihovník (Metadata librarian)]]<br /> *[[Informační architekt]]<br /> *[[Analytik Competitive Inteligence]]<br /> *[[Digital Librarian]]<br /> *[[Clinical informatics specialist]]<br /> *[[Ux designér]]<br /> *[[Web designer]]<br /> *[[Knowledge Manager]]<br /> *[[Archivář (Archivist)]]<br /> *[[Customer Relationship Manager]]<br /> *[[Consultant Manager]]<br /> *[[Controller]]<br /> *[[Web analytics]]<br /> *[[Network manager]]<br /> *[[Lékařský knihovník (Medical Librarian)]]<br /> *[[Informační zprostředkovatel]]<br /> *[[SEO konzultant]]<br /> *[[Business Intelligence Architect]]<br /> *[[Visual Information Specialist]]<br /> *[[UI designer]]<br /> *[[Interaction designer]]<br /> *[[Database manager]]<br /> *[[Manažer informačních systémů (Information systems manager)]]<br /> *[[Information Assurance Manager]]<br /> *[[Web services librarian]]</div>

Nytl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Web_services_librarian&diff=52132 2015-06-04T09:54:37Z

<p>Nytl: Založena nová stránka: WEB SERVICERS LIBRARIAN</p> <hr /> <div>WEB SERVICERS LIBRARIAN</div>

Nytl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Artot%C3%A9ky&diff=49535 2015-01-22T11:33:42Z

<p>Nytl: /* Artotéka Opatov */</p> <hr /> <div>== Artotéka ==<br /> Artotéka je speciální oddělení knihovny, kde si uživatelé mohou půjčovat grafické dokumenty a literaturu o umění. Artotéka je vlastně knihovna, která je zaměřená na umění. Jedná se o knihovnu nebo dílčí typ knihovny, která se skládá zpravidla z reprodukovaných děl výtvarného umění (např. grafika, fotografie, plakáty, apod.) a z knihovního fondu relevantních textových dokumentů z oboru výtvarného umění. Posláním artotéky je prohlubovat estetické cítění, přispívat k estetické výchově uživatelů a ke vkusné úpravě veřejných i bytových prostorů.<br /> <br /> == Pojem artotéka ==<br /> Pojem artotéka vznikl v roce 1964 ve Švédsku. Označovalo se jím oddělení veřejné knihovny, které půjčuje výtvarná díla svým uživatelům. Slovo se skládá z latinského “ars” = umění a řeckého “téké” = úschovna, sklad. V angličtině je používán pojem “art-lending service” pro označení služby, oddělení knihovny se nazývá “picture library”. Pojmem se označuje i instituce galerijního a muzejního typu či prodejní galerie apod.<br /> <br /> <br /> == Artotéky v České republice ==<br /> <br /> == Artotéka Opatov ==<br /> Artotéku můžeme u nás v České republice najít například v Praze, v pobočce městské knihovny v Opatově. Tato artotéka zahájila svůj provoz 24. ledna 1983. Vzhledem k tomu, že pražští knihovníci neměli s artotékami dosud žádné zkušenosti se pro inspiraci museli vydat do již fungující artotéky v Drážďanech. <br /> Další artotéku u nás můžeme najít v Plzni. Založení artotéky města Plzně bylo schváleno k 1.lednu 1996.<br /> <br /> Tato artotéka byla jak již bylo řečeno založena roku 1983. Od té doby pražští knihovníci získali mnoho zkušeností a dnes už artotéka bezvadně funguje. <br /> Obrazový fond této artotéky činí kolem 9000 grafických listů českých umělců 2. pol. 20. stol. a uměleckých reprodukcí českých i světových malířů.<br /> Zapůjčit si obrazy může každý registrovaný uživatel s platným čtenářským průkazem a to na dobu 26ti týdnů,poté je samozřejmě možné si vypůjčení prodloužit. <br /> <br /> <br /> === Knižní fond Artotéky Opatov ===<br /> Knižní fond artotéky Opatov obsahuje publikace z oborů:<br /> <br /> -dějiny umění, teorie umění, umělecké techniky<br /> -architektura, malířství, sochařství, monografie českých a světových umělců<br /> -fotografie – monografie i techniky, umělecká řemesla (sklářství, keramika, lidové umění, umělecký textil, kovářství apod.)<br /> -starožitnosti, design<br /> -grafika, kresba<br /> -publikace o českých a světových galeriích<br /> Dále je možnost si zapůjčit časopisy zabývající se výtvarným uměním, architekturou, designem či fotografií.<br /> Bližší informace k této artotéce a obsahu jejího fondu je možné nalézt na jejích internetových stránkách:[http://www.mlp.cz/cz/kontakty/pobocky/opatov-artoteka/ Artotéka Opatov]<br /> <br /> === Akce Artotéky Opatov ===<br /> Artotéka Opatov pořádá pro čtenáře a návštěvníky každý měsíc malou výstavu ve foyer knihovny, kde představuje současné grafiky, malíře, ilustrátory, fotografy či sochaře.<br /> Dále se artotéka zapojuje do vzdělávacího systému pořádáním besed pro základní a střední školy. Besedy pro školy jsou zaměřené na výtvarné umění, jeho dějiny a seznámení s výtvarnou kulturou vůbec.<br /> <br /> == Artotéka města Plzeň ==<br /> Projekt Artotéky města Plzně připravili v roce 1995 pracovníci Odboru kultury Magistrátu města Plzně pod vedením tehdejšího vedoucího odboru, pana Vladimíra Líbala. Hlavní myšlenkou celého projektu bylo prezentovat současné umění plzeňských autorů ve veřejných prostorech města a podporovat tvorbu plzeňských a s Plzní spjatých umělců. V současné době obsahuje Artotéka města Plzeň 167 výtvarných děl významných umělců plzeňské oblasti.<br /> Bližší informace k této artotéce a obsahu jejího fondu je možné nalézt na jejích internetových stránkách: [http://www.artotekaplzen.cz/index.php Artotéka Plzeň]<br /> <br /> <br /> == Použité zdroje ==<br /> Artotéka města Plzně [online]. 2006 [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.artotekaplzen.cz/<br /> <br /> Opatov-Artotéka. Městská knihovna v Praze [online]. [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.mlp.cz/cz/kontakty/pobocky/opatov-artoteka/<br /> <br /> Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy /TDKIV/ [on-line]. Dostupné z: sigma.nkp.cz/cze/kt</div>

Nytl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Artot%C3%A9ky&diff=49534 2015-01-22T11:29:14Z

<p>Nytl: /* Artotéka Opatov */</p> <hr /> <div>== Artotéka ==<br /> Artotéka je speciální oddělení knihovny, kde si uživatelé mohou půjčovat grafické dokumenty a literaturu o umění. Artotéka je vlastně knihovna, která je zaměřená na umění. Jedná se o knihovnu nebo dílčí typ knihovny, která se skládá zpravidla z reprodukovaných děl výtvarného umění (např. grafika, fotografie, plakáty, apod.) a z knihovního fondu relevantních textových dokumentů z oboru výtvarného umění. Posláním artotéky je prohlubovat estetické cítění, přispívat k estetické výchově uživatelů a ke vkusné úpravě veřejných i bytových prostorů.<br /> <br /> == Pojem artotéka ==<br /> Pojem artotéka vznikl v roce 1964 ve Švédsku. Označovalo se jím oddělení veřejné knihovny, které půjčuje výtvarná díla svým uživatelům. Slovo se skládá z latinského “ars” = umění a řeckého “téké” = úschovna, sklad. V angličtině je používán pojem “art-lending service” pro označení služby, oddělení knihovny se nazývá “picture library”. Pojmem se označuje i instituce galerijního a muzejního typu či prodejní galerie apod.<br /> <br /> <br /> == Artotéky v České republice ==<br /> <br /> == Artotéka Opatov ==<br /> Artotéku můžeme u nás v České republice najít například v Praze, v pobočce městské knihovny v Opatově. Tato artotéka zahájila svůj provoz 24. ledna 1983. Vzhledem k tomu že pražští knihovníci neměli s artotékami dosud žádné zkušenosti, tak se pro inspiraci museli vydat do již fungující artotéky v Drážďanech. <br /> Další artotéku u nás můžeme najít v Plzni. Založení artotéky města Plzně bylo schváleno k 1.lednu 1996.<br /> <br /> Tato artotéka byla jak již bylo řečeno založena roku 1983. Od té doby pražští knihovníci získali mnoho zkušeností a dnes už artotéka bezvadně funguje. <br /> Obrazový fond této artotéky činí kolem 9000 grafických listů českých umělců 2. pol. 20. stol. a uměleckých reprodukcí českých i světových malířů.<br /> Zapůjčit si obrazy může každý registrovaný uživatel s platným čtenářským průkazem a to na dobu 26ti týdnů,poté je samozřejmě možné si vypůjčení prodloužit. <br /> <br /> <br /> === Knižní fond Artotéky Opatov ===<br /> Knižní fond artotéky Opatov obsahuje publikace z oborů:<br /> <br /> -dějiny umění, teorie umění, umělecké techniky<br /> -architektura, malířství, sochařství, monografie českých a světových umělců<br /> -fotografie – monografie i techniky, umělecká řemesla (sklářství, keramika, lidové umění, umělecký textil, kovářství apod.)<br /> -starožitnosti, design<br /> -grafika, kresba<br /> -publikace o českých a světových galeriích<br /> Dále je možnost si zapůjčit časopisy zabývající se výtvarným uměním, architekturou, designem či fotografií.<br /> Bližší informace k této artotéce a obsahu jejího fondu je možné nalézt na jejích internetových stránkách:[http://www.mlp.cz/cz/kontakty/pobocky/opatov-artoteka/ Artotéka Opatov]<br /> <br /> === Akce Artotéky Opatov ===<br /> Artotéka Opatov pořádá pro čtenáře a návštěvníky každý měsíc malou výstavu ve foyer knihovny, kde představuje současné grafiky, malíře, ilustrátory, fotografy či sochaře.<br /> Dále se artotéka zapojuje do vzdělávacího systému pořádáním besed pro základní a střední školy. Besedy pro školy jsou zaměřené na výtvarné umění, jeho dějiny a seznámení s výtvarnou kulturou vůbec.<br /> <br /> == Artotéka města Plzeň ==<br /> Projekt Artotéky města Plzně připravili v roce 1995 pracovníci Odboru kultury Magistrátu města Plzně pod vedením tehdejšího vedoucího odboru, pana Vladimíra Líbala. Hlavní myšlenkou celého projektu bylo prezentovat současné umění plzeňských autorů ve veřejných prostorech města a podporovat tvorbu plzeňských a s Plzní spjatých umělců. V současné době obsahuje Artotéka města Plzeň 167 výtvarných děl významných umělců plzeňské oblasti.<br /> Bližší informace k této artotéce a obsahu jejího fondu je možné nalézt na jejích internetových stránkách: [http://www.artotekaplzen.cz/index.php Artotéka Plzeň]<br /> <br /> <br /> == Použité zdroje ==<br /> Artotéka města Plzně [online]. 2006 [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.artotekaplzen.cz/<br /> <br /> Opatov-Artotéka. Městská knihovna v Praze [online]. [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.mlp.cz/cz/kontakty/pobocky/opatov-artoteka/<br /> <br /> Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy /TDKIV/ [on-line]. Dostupné z: sigma.nkp.cz/cze/kt</div>

Nytl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Artot%C3%A9ky&diff=49533 2015-01-22T11:28:25Z

<p>Nytl: /* Artotéky v České republice */</p> <hr /> <div>== Artotéka ==<br /> Artotéka je speciální oddělení knihovny, kde si uživatelé mohou půjčovat grafické dokumenty a literaturu o umění. Artotéka je vlastně knihovna, která je zaměřená na umění. Jedná se o knihovnu nebo dílčí typ knihovny, která se skládá zpravidla z reprodukovaných děl výtvarného umění (např. grafika, fotografie, plakáty, apod.) a z knihovního fondu relevantních textových dokumentů z oboru výtvarného umění. Posláním artotéky je prohlubovat estetické cítění, přispívat k estetické výchově uživatelů a ke vkusné úpravě veřejných i bytových prostorů.<br /> <br /> == Pojem artotéka ==<br /> Pojem artotéka vznikl v roce 1964 ve Švédsku. Označovalo se jím oddělení veřejné knihovny, které půjčuje výtvarná díla svým uživatelům. Slovo se skládá z latinského “ars” = umění a řeckého “téké” = úschovna, sklad. V angličtině je používán pojem “art-lending service” pro označení služby, oddělení knihovny se nazývá “picture library”. Pojmem se označuje i instituce galerijního a muzejního typu či prodejní galerie apod.<br /> <br /> <br /> == Artotéky v České republice ==<br /> <br /> == Artotéka Opatov ==<br /> Tato artotéka byla jak již bylo řečeno založena roku 1983. Od té doby pražští knihovníci získali mnoho zkušeností a dnes už artotéka bezvadně funguje. <br /> Obrazový fond této artotéky činí kolem 9000 grafických listů českých umělců 2. pol. 20. stol. a uměleckých reprodukcí českých i světových malířů.<br /> Zapůjčit si obrazy může každý registrovaný uživatel s platným čtenářským průkazem a to na dobu 26ti týdnů,poté je samozřejmě možné si vypůjčení prodloužit. <br /> <br /> <br /> === Knižní fond Artotéky Opatov ===<br /> Knižní fond artotéky Opatov obsahuje publikace z oborů:<br /> <br /> -dějiny umění, teorie umění, umělecké techniky<br /> -architektura, malířství, sochařství, monografie českých a světových umělců<br /> -fotografie – monografie i techniky, umělecká řemesla (sklářství, keramika, lidové umění, umělecký textil, kovářství apod.)<br /> -starožitnosti, design<br /> -grafika, kresba<br /> -publikace o českých a světových galeriích<br /> Dále je možnost si zapůjčit časopisy zabývající se výtvarným uměním, architekturou, designem či fotografií.<br /> Bližší informace k této artotéce a obsahu jejího fondu je možné nalézt na jejích internetových stránkách:[http://www.mlp.cz/cz/kontakty/pobocky/opatov-artoteka/ Artotéka Opatov]<br /> <br /> === Akce Artotéky Opatov ===<br /> Artotéka Opatov pořádá pro čtenáře a návštěvníky každý měsíc malou výstavu ve foyer knihovny, kde představuje současné grafiky, malíře, ilustrátory, fotografy či sochaře.<br /> Dále se artotéka zapojuje do vzdělávacího systému pořádáním besed pro základní a střední školy. Besedy pro školy jsou zaměřené na výtvarné umění, jeho dějiny a seznámení s výtvarnou kulturou vůbec.<br /> <br /> <br /> == Artotéka města Plzeň ==<br /> Projekt Artotéky města Plzně připravili v roce 1995 pracovníci Odboru kultury Magistrátu města Plzně pod vedením tehdejšího vedoucího odboru, pana Vladimíra Líbala. Hlavní myšlenkou celého projektu bylo prezentovat současné umění plzeňských autorů ve veřejných prostorech města a podporovat tvorbu plzeňských a s Plzní spjatých umělců. V současné době obsahuje Artotéka města Plzeň 167 výtvarných děl významných umělců plzeňské oblasti.<br /> Bližší informace k této artotéce a obsahu jejího fondu je možné nalézt na jejích internetových stránkách: [http://www.artotekaplzen.cz/index.php Artotéka Plzeň]<br /> <br /> <br /> == Použité zdroje ==<br /> Artotéka města Plzně [online]. 2006 [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.artotekaplzen.cz/<br /> <br /> Opatov-Artotéka. Městská knihovna v Praze [online]. [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.mlp.cz/cz/kontakty/pobocky/opatov-artoteka/<br /> <br /> Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy /TDKIV/ [on-line]. Dostupné z: sigma.nkp.cz/cze/kt</div>

Nytl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Artot%C3%A9ky&diff=49532 2015-01-22T11:25:48Z

<p>Nytl: /* Artotéka */</p> <hr /> <div>== Artotéka ==<br /> Artotéka je speciální oddělení knihovny, kde si uživatelé mohou půjčovat grafické dokumenty a literaturu o umění. Artotéka je vlastně knihovna, která je zaměřená na umění. Jedná se o knihovnu nebo dílčí typ knihovny, která se skládá zpravidla z reprodukovaných děl výtvarného umění (např. grafika, fotografie, plakáty, apod.) a z knihovního fondu relevantních textových dokumentů z oboru výtvarného umění. Posláním artotéky je prohlubovat estetické cítění, přispívat k estetické výchově uživatelů a ke vkusné úpravě veřejných i bytových prostorů.<br /> <br /> == Pojem artotéka ==<br /> Pojem artotéka vznikl v roce 1964 ve Švédsku. Označovalo se jím oddělení veřejné knihovny, které půjčuje výtvarná díla svým uživatelům. Slovo se skládá z latinského “ars” = umění a řeckého “téké” = úschovna, sklad. V angličtině je používán pojem “art-lending service” pro označení služby, oddělení knihovny se nazývá “picture library”. Pojmem se označuje i instituce galerijního a muzejního typu či prodejní galerie apod.<br /> <br /> <br /> == Artotéky v České republice ==<br /> Artotéku můžeme u nás v České republice najít například v Praze, v pobočce městské knihovny v Opatově. Tato artotéka zahájila svůj provoz 24. ledna 1983. Vzhledem k tomu že pražští knihovníci neměli s artotékami dosud žádné zkušenosti, tak se pro inspiraci museli vydat do již fungující artotéky v Drážďanech. <br /> Další artotéku u nás můžeme najít v Plzni. Založení artotéky města Plzně bylo schváleno k 1.lednu 1996.<br /> <br /> <br /> == Artotéka Opatov ==<br /> Tato artotéka byla jak již bylo řečeno založena roku 1983. Od té doby pražští knihovníci získali mnoho zkušeností a dnes už artotéka bezvadně funguje. <br /> Obrazový fond této artotéky činí kolem 9000 grafických listů českých umělců 2. pol. 20. stol. a uměleckých reprodukcí českých i světových malířů.<br /> Zapůjčit si obrazy může každý registrovaný uživatel s platným čtenářským průkazem a to na dobu 26ti týdnů,poté je samozřejmě možné si vypůjčení prodloužit. <br /> <br /> <br /> === Knižní fond Artotéky Opatov ===<br /> Knižní fond artotéky Opatov obsahuje publikace z oborů:<br /> <br /> -dějiny umění, teorie umění, umělecké techniky<br /> -architektura, malířství, sochařství, monografie českých a světových umělců<br /> -fotografie – monografie i techniky, umělecká řemesla (sklářství, keramika, lidové umění, umělecký textil, kovářství apod.)<br /> -starožitnosti, design<br /> -grafika, kresba<br /> -publikace o českých a světových galeriích<br /> Dále je možnost si zapůjčit časopisy zabývající se výtvarným uměním, architekturou, designem či fotografií.<br /> Bližší informace k této artotéce a obsahu jejího fondu je možné nalézt na jejích internetových stránkách:[http://www.mlp.cz/cz/kontakty/pobocky/opatov-artoteka/ Artotéka Opatov]<br /> <br /> === Akce Artotéky Opatov ===<br /> Artotéka Opatov pořádá pro čtenáře a návštěvníky každý měsíc malou výstavu ve foyer knihovny, kde představuje současné grafiky, malíře, ilustrátory, fotografy či sochaře.<br /> Dále se artotéka zapojuje do vzdělávacího systému pořádáním besed pro základní a střední školy. Besedy pro školy jsou zaměřené na výtvarné umění, jeho dějiny a seznámení s výtvarnou kulturou vůbec.<br /> <br /> <br /> == Artotéka města Plzeň ==<br /> Projekt Artotéky města Plzně připravili v roce 1995 pracovníci Odboru kultury Magistrátu města Plzně pod vedením tehdejšího vedoucího odboru, pana Vladimíra Líbala. Hlavní myšlenkou celého projektu bylo prezentovat současné umění plzeňských autorů ve veřejných prostorech města a podporovat tvorbu plzeňských a s Plzní spjatých umělců. V současné době obsahuje Artotéka města Plzeň 167 výtvarných děl významných umělců plzeňské oblasti.<br /> Bližší informace k této artotéce a obsahu jejího fondu je možné nalézt na jejích internetových stránkách: [http://www.artotekaplzen.cz/index.php Artotéka Plzeň]<br /> <br /> <br /> == Použité zdroje ==<br /> Artotéka města Plzně [online]. 2006 [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.artotekaplzen.cz/<br /> <br /> Opatov-Artotéka. Městská knihovna v Praze [online]. [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.mlp.cz/cz/kontakty/pobocky/opatov-artoteka/<br /> <br /> Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy /TDKIV/ [on-line]. Dostupné z: sigma.nkp.cz/cze/kt</div>

Nytl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Artot%C3%A9ky&diff=46698 2014-12-04T21:22:16Z

<p>Nytl: </p> <hr /> <div>== Artotéka ==<br /> Artotéka je speciální oddělení knihovny, kde si uživatelé mohou půjčovat grafické dokumenty a literaturu o umění. Artotéka je vlastně knihovna, která je zaměřená na umění. Definice v terminologické databázi knihovnictví a informační vědy (TDKIV) uvádí, že se jedná o knihovnu nebo dílčí typ knihovny, která se skládá zpravidla z reprodukovaných děl výtvarného umění (např. grafika, fotografie, plakáty, apod.) a z knihovního fondu relevantních textových dokumentů z oboru výtvarného umění. Posláním artotéky je prohlubovat estetické cítění, přispívat k estetické výchově uživatelů a ke vkusné úpravě veřejných i bytových prostorů.<br /> <br /> <br /> == Pojem artotéka ==<br /> Pojem artotéka vznikl v roce 1964 ve Švédsku. Označovalo se jím oddělení veřejné knihovny, které půjčuje výtvarná díla svým uživatelům. Slovo se skládá z latinského “ars” = umění a řeckého “téké” = úschovna, sklad. V angličtině je používán pojem “art-lending service” pro označení služby, oddělení knihovny se nazývá “picture library”. Pojmem se označuje i instituce galerijního a muzejního typu či prodejní galerie apod.<br /> <br /> <br /> == Artotéky v České republice ==<br /> Artotéku můžeme u nás v České republice najít například v Praze, v pobočce městské knihovny v Opatově. Tato artotéka zahájila svůj provoz 24. ledna 1983. Vzhledem k tomu že pražští knihovníci neměli s artotékami dosud žádné zkušenosti, tak se pro inspiraci museli vydat do již fungující artotéky v Drážďanech. <br /> Další artotéku u nás můžeme najít v Plzni. Založení artotéky města Plzně bylo schváleno k 1.lednu 1996.<br /> <br /> <br /> == Artotéka Opatov ==<br /> Tato artotéka byla jak již bylo řečeno založena roku 1983. Od té doby pražští knihovníci získali mnoho zkušeností a dnes už artotéka bezvadně funguje. <br /> Obrazový fond této artotéky činí kolem 9000 grafických listů českých umělců 2. pol. 20. stol. a uměleckých reprodukcí českých i světových malířů.<br /> Zapůjčit si obrazy může každý registrovaný uživatel s platným čtenářským průkazem a to na dobu 26ti týdnů,poté je samozřejmě možné si vypůjčení prodloužit. <br /> <br /> <br /> === Knižní fond Artotéky Opatov ===<br /> Knižní fond artotéky Opatov obsahuje publikace z oborů:<br /> <br /> -dějiny umění, teorie umění, umělecké techniky<br /> -architektura, malířství, sochařství, monografie českých a světových umělců<br /> -fotografie – monografie i techniky, umělecká řemesla (sklářství, keramika, lidové umění, umělecký textil, kovářství apod.)<br /> -starožitnosti, design<br /> -grafika, kresba<br /> -publikace o českých a světových galeriích<br /> Dále je možnost si zapůjčit časopisy zabývající se výtvarným uměním, architekturou, designem či fotografií.<br /> Bližší informace k této artotéce a obsahu jejího fondu je možné nalézt na jejích internetových stránkách:[http://www.mlp.cz/cz/kontakty/pobocky/opatov-artoteka/ Artotéka Opatov]<br /> <br /> === Akce Artotéky Opatov ===<br /> Artotéka Opatov pořádá pro čtenáře a návštěvníky každý měsíc malou výstavu ve foyer knihovny, kde představuje současné grafiky, malíře, ilustrátory, fotografy či sochaře.<br /> Dále se artotéka zapojuje do vzdělávacího systému pořádáním besed pro základní a střední školy. Besedy pro školy jsou zaměřené na výtvarné umění, jeho dějiny a seznámení s výtvarnou kulturou vůbec.<br /> <br /> <br /> == Artotéka města Plzeň ==<br /> Projekt Artotéky města Plzně připravili v roce 1995 pracovníci Odboru kultury Magistrátu města Plzně pod vedením tehdejšího vedoucího odboru, pana Vladimíra Líbala. Hlavní myšlenkou celého projektu bylo prezentovat současné umění plzeňských autorů ve veřejných prostorech města a podporovat tvorbu plzeňských a s Plzní spjatých umělců. V současné době obsahuje Artotéka města Plzeň 167 výtvarných děl významných umělců plzeňské oblasti.<br /> Bližší informace k této artotéce a obsahu jejího fondu je možné nalézt na jejích internetových stránkách: [http://www.artotekaplzen.cz/index.php Artotéka Plzeň]<br /> <br /> <br /> == Použité zdroje ==<br /> Artotéka města Plzně [online]. 2006 [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.artotekaplzen.cz/<br /> <br /> Opatov-Artotéka. Městská knihovna v Praze [online]. [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.mlp.cz/cz/kontakty/pobocky/opatov-artoteka/<br /> <br /> Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy /TDKIV/ [on-line]. Dostupné z: sigma.nkp.cz/cze/kt</div>

Nytl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Artot%C3%A9ky&diff=46696 2014-12-04T21:21:18Z

<p>Nytl: </p> <hr /> <div>== Artotéka ==<br /> Artotéka je speciální oddělení knihovny, kde si uživatelé mohou půjčovat grafické dokumenty a literaturu o umění. Artotéka je vlastně knihovna, která je zaměřená na umění. Definice v terminologické databázi knihovnictví a informační vědy (TDKIV) uvádí, že se jedná o knihovnu nebo dílčí typ knihovny, která se skládá zpravidla z reprodukovaných děl výtvarného umění (např. grafika, fotografie, plakáty, apod.) a z knihovního fondu relevantních textových dokumentů z oboru výtvarného umění. Posláním artotéky je prohlubovat estetické cítění, přispívat k estetické výchově uživatelů a ke vkusné úpravě veřejných i bytových prostorů.<br /> <br /> <br /> == Pojem artotéka ==<br /> Pojem artotéka vznikl v roce 1964 ve Švédsku. Označovalo se jím oddělení veřejné knihovny, které půjčuje výtvarná díla svým uživatelům. Slovo se skládá z latinského “ars” = umění a řeckého “téké” = úschovna, sklad. V angličtině je používán pojem “art-lending service” pro označení služby, oddělení knihovny se nazývá “picture library”. Pojmem se označuje i instituce galerijního a muzejního typu či prodejní galerie apod.<br /> <br /> <br /> == Artotéky v České republice ==<br /> Artotéku můžeme u nás v České republice najít například v Praze, v pobočce městské knihovny v Opatově. Tato artotéka zahájila svůj provoz 24. ledna 1983. Vzhledem k tomu že pražští knihovníci neměli s artotékami dosud žádné zkušenosti, tak se pro inspiraci museli vydat do již fungující artotéky v Drážďanech. <br /> Další artotéku u nás můžeme najít v Plzni. Založení artotéky města Plzně bylo schváleno k 1.lednu 1996.<br /> <br /> <br /> == Artotéka Opatov ==<br /> Tato artotéka byla jak již bylo řečeno založena roku 1983. Od té doby pražští knihovníci získali mnoho zkušeností a dnes už artotéka bezvadně funguje. <br /> Obrazový fond této artotéky činí kolem 9000 grafických listů českých umělců 2. pol. 20. stol. a uměleckých reprodukcí českých i světových malířů.<br /> Zapůjčit si obrazy může každý registrovaný uživatel s platným čtenářským průkazem a to na dobu 26ti týdnů,poté je samozřejmě možné si vypůjčení prodloužit. <br /> <br /> <br /> == Knižní fond Artotéky Opatov ==<br /> Knižní fond artotéky Opatov obsahuje publikace z oborů:<br /> <br /> -dějiny umění, teorie umění, umělecké techniky<br /> -architektura, malířství, sochařství, monografie českých a světových umělců<br /> -fotografie – monografie i techniky, umělecká řemesla (sklářství, keramika, lidové umění, umělecký textil, kovářství apod.)<br /> -starožitnosti, design<br /> -grafika, kresba<br /> -publikace o českých a světových galeriích<br /> Dále je možnost si zapůjčit časopisy zabývající se výtvarným uměním, architekturou, designem či fotografií.<br /> Bližší informace k této artotéce a obsahu jejího fondu je možné nalézt na jejích internetových stránkách:[http://www.mlp.cz/cz/kontakty/pobocky/opatov-artoteka/ Artotéka Opatov]<br /> <br /> == Akce Artotéky Opatov ==<br /> Artotéka Opatov pořádá pro čtenáře a návštěvníky každý měsíc malou výstavu ve foyer knihovny, kde představuje současné grafiky, malíře, ilustrátory, fotografy či sochaře.<br /> Dále se artotéka zapojuje do vzdělávacího systému pořádáním besed pro základní a střední školy. Besedy pro školy jsou zaměřené na výtvarné umění, jeho dějiny a seznámení s výtvarnou kulturou vůbec.<br /> <br /> <br /> == Artotéka města Plzeň ==<br /> Projekt Artotéky města Plzně připravili v roce 1995 pracovníci Odboru kultury Magistrátu města Plzně pod vedením tehdejšího vedoucího odboru, pana Vladimíra Líbala. Hlavní myšlenkou celého projektu bylo prezentovat současné umění plzeňských autorů ve veřejných prostorech města a podporovat tvorbu plzeňských a s Plzní spjatých umělců. V současné době obsahuje Artotéka města Plzeň 167 výtvarných děl významných umělců plzeňské oblasti.<br /> Bližší informace k této artotéce a obsahu jejího fondu je možné nalézt na jejích internetových stránkách: [http://www.artotekaplzen.cz/index.php Artotéka Plzeň]<br /> <br /> <br /> == Použité zdroje ==<br /> Artotéka města Plzně [online]. 2006 [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.artotekaplzen.cz/<br /> <br /> Opatov-Artotéka. Městská knihovna v Praze [online]. [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.mlp.cz/cz/kontakty/pobocky/opatov-artoteka/<br /> <br /> Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy /TDKIV/ [on-line]. Dostupné z: sigma.nkp.cz/cze/kt</div>

Nytl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Artot%C3%A9ky&diff=46692 2014-12-04T21:14:23Z

<p>Nytl: </p> <hr /> <div>== Artotéka ==<br /> Artotéka je speciální oddělení knihovny, kde si uživatelé mohou půjčovat grafické dokumenty a literaturu o umění. Artotéka je vlastně knihovna, která je zaměřená na umění. Definice v terminologické databázi knihovnictví a informační vědy (TDKIV) uvádí, že se jedná o knihovnu nebo dílčí typ knihovny, která se skládá zpravidla z reprodukovaných děl výtvarného umění (např. grafika, fotografie, plakáty, apod.) a z knihovního fondu relevantních textových dokumentů z oboru výtvarného umění. Posláním artotéky je prohlubovat estetické cítění, přispívat k estetické výchově uživatelů a ke vkusné úpravě veřejných i bytových prostorů.<br /> <br /> <br /> == Pojem artotéka ==<br /> Pojem artotéka vznikl v roce 1964 ve Švédsku. Označovalo se jím oddělení veřejné knihovny, které půjčuje výtvarná díla svým uživatelům. Slovo se skládá z latinského “ars” = umění a řeckého “téké” = úschovna, sklad. V angličtině je používán pojem “art-lending service” pro označení služby, oddělení knihovny se nazývá “picture library”. Pojmem se označuje i instituce galerijního a muzejního typu či prodejní galerie apod.<br /> <br /> <br /> == Artotéky v České republice ==<br /> Artotéku můžeme u nás v České republice najít například v Praze, v pobočce městské knihovny v Opatově. Tato Artotéka zahájila svůj provoz 24. ledna 1983. Vzhledem k tomu že pražští knihovníci neměli s Artotékami dosud žádné zkušenosti, tak se pro inspiraci museli vydat do již fungující artotéky v Drážďanech. <br /> Další Artotéku u nás můžeme najít v Plzni. Založení artotéky města Plzně bylo schváleno k 1.lednu 1996.<br /> <br /> <br /> == Artotéka Opatov ==<br /> Tato Artotéka byla jak již bylo řečeno založena roku 1983. Od té doby pražští knihovníci získali mnoho zkušeností a dnes už Artotéka bezvadně funguje. <br /> Obrazový fond této artotéky činí kolem 9000 grafických listů českých umělců 2. pol. 20. stol. a uměleckých reprodukcí českých i světových malířů.<br /> Zapůjčit si obrazy může každý registrovaný uživatel s platným čtenářským průkazem a to na dobu 26ti týdnů,poté je samozřejmě možné si vypůjčení prodloužit. <br /> <br /> <br /> == Knižní fond Artotéky Opatov ==<br /> Knižní fond artotéky Opatov obsahuje publikace z oborů:<br /> <br /> -dějiny umění, teorie umění, umělecké techniky<br /> -architektura, malířství, sochařství, monografie českých a světových umělců<br /> -fotografie – monografie i techniky, umělecká řemesla (sklářství, keramika, lidové umění, umělecký textil, kovářství apod.)<br /> -starožitnosti, design<br /> -grafika, kresba<br /> -publikace o českých a světových galeriích<br /> Dále je možnost si zapůjčit časopisy zabývající se výtvarným uměním, architekturou, designem či fotografií.<br /> Bližší informace k této artotéce a obsahu jejího fondu je možné nalézt na jejích internetových stránkách:[http://www.mlp.cz/cz/kontakty/pobocky/opatov-artoteka/ Artotéka Opatov]<br /> <br /> == Akce Artotéky Opatov ==<br /> Artotéka Opatov pořádá pro čtenáře a návštěvníky každý měsíc malou výstavu ve foyer knihovny, kde představuje současné grafiky, malíře, ilustrátory, fotografy či sochaře.<br /> Dále se artotéka zapojuje do vzdělávacího systému pořádáním besed pro základní a střední školy. Besedy pro školy jsou zaměřené na výtvarné umění, jeho dějiny a seznámení s výtvarnou kulturou vůbec.<br /> <br /> <br /> == Artotéka města Plzeň ==<br /> Projekt Artotéky města Plzně připravili v roce 1995 pracovníci Odboru kultury Magistrátu města Plzně pod vedením tehdejšího vedoucího odboru, pana Vladimíra Líbala. Hlavní myšlenkou celého projektu bylo prezentovat současné umění plzeňských autorů ve veřejných prostorech města a podporovat tvorbu plzeňských a s Plzní spjatých umělců. V současné době obsahuje Artotéka města Plzeň 167 výtvarných děl významných umělců plzeňské oblasti.<br /> Bližší informace k této artotéce a obsahu jejího fondu je možné nalézt na jejích internetových stránkách: [http://www.artotekaplzen.cz/index.php Artotéka Plzeň]<br /> <br /> <br /> == Použité zdroje ==<br /> Artotéka města Plzně [online]. 2006 [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.artotekaplzen.cz/<br /> <br /> Opatov-Artotéka. Městská knihovna v Praze [online]. [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.mlp.cz/cz/kontakty/pobocky/opatov-artoteka/<br /> <br /> Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy /TDKIV/ [on-line]. Dostupné z: sigma.nkp.cz/cze/kt</div>

Nytl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Artot%C3%A9ky&diff=46689 2014-12-04T21:13:02Z

<p>Nytl: </p> <hr /> <div>== Artotéka ==<br /> Artotéka je speciální oddělení knihovny, kde si uživatelé mohou půjčovat grafické dokumenty a literaturu o umění. Artotéka je vlastně knihovna, která je zaměřená na umění. Definice v terminologické databázi knihovnictví a informační vědy (TDKIV) uvádí, že se jedná o knihovnu nebo dílčí typ knihovny, která se skládá zpravidla z reprodukovaných děl výtvarného umění (např. grafika, fotografie, plakáty, apod.) a z knihovního fondu relevantních textových dokumentů z oboru výtvarného umění. Posláním artotéky je prohlubovat estetické cítění, přispívat k estetické výchově uživatelů a ke vkusné úpravě veřejných i bytových prostorů.<br /> <br /> <br /> == Pojem artotéka ==<br /> Pojem artotéka vznikl v roce 1964 ve Švédsku. Označovalo se jím oddělení veřejné knihovny, které půjčuje výtvarná díla svým uživatelům. Slovo se skládá z latinského “ars” = umění a řeckého “téké” = úschovna, sklad. V angličtině je používán pojem “art-lending service” pro označení služby, oddělení knihovny se nazývá “picture library”. Pojmem se označuje i instituce galerijního a muzejního typu či prodejní galerie apod.<br /> <br /> <br /> == Artotéky v České republice ==<br /> Artotéku můžeme u nás v České republice najít například v Praze, v pobočce městské knihovny v Opatově. Tato Artotéka zahájila svůj provoz 24. ledna 1983. Vzhledem k tomu že pražští knihovníci neměli s Artotékami dosud žádné zkušenosti, tak se pro inspiraci museli vydat do již fungující artotéky v Drážďanech. <br /> Další Artotéku u nás můžeme najít v Plzni. Založení artotéky města Plzně bylo schváleno k 1.lednu 1996.<br /> <br /> <br /> == Artotéka Opatov ==<br /> Tato Artotéka byla jak již bylo řečeno založena roku 1983. Od té doby pražští knihovníci získali mnoho zkušeností a dnes už Artotéka bezvadně funguje. <br /> Obrazový fond této artotéky činí kolem 9000 grafických listů českých umělců 2. pol. 20. stol. a uměleckých reprodukcí českých i světových malířů.<br /> Zapůjčit si obrazy může každý registrovaný uživatel s platným čtenářským průkazem a to na dobu 26ti týdnů,poté je samozřejmě možné si vypůjčení prodloužit. <br /> <br /> <br /> == Knižní fond Artotéky Opatov ==<br /> Knižní fond artotéky Opatov obsahuje publikace z oborů:<br /> <br /> -dějiny umění, teorie umění, umělecké techniky<br /> -architektura, malířství, sochařství, monografie českých a světových umělců<br /> -fotografie – monografie i techniky, umělecká řemesla (sklářství, keramika, lidové umění, umělecký textil, kovářství apod.)<br /> -starožitnosti, design<br /> -grafika, kresba<br /> -publikace o českých a světových galeriích<br /> Dále je možnost si zapůjčit časopisy zabývající se výtvarným uměním, architekturou, designem či fotografií.<br /> Bližší informace k této artotéce a obsahu jejího fondu je možné nalézt na jejích internetových stránkách:[http://www.mlp.cz/cz/kontakty/pobocky/opatov-artoteka/ Artotéka Opatov]<br /> <br /> == Akce Artotéky Opatov ==<br /> Artotéka Opatov pořádá pro čtenáře a návštěvníky každý měsíc malou výstavu ve foyer knihovny, kde představuje současné grafiky, malíře, ilustrátory, fotografy či sochaře.<br /> Dále se artotéka zapojuje do vzdělávacího systému pořádáním besed pro základní a střední školy. Besedy pro školy jsou zaměřené na výtvarné umění, jeho dějiny a seznámení s výtvarnou kulturou vůbec.<br /> <br /> <br /> == Artotéka města Plzeň ==<br /> Projekt Artotéky města Plzně připravili v roce 1995 pracovníci Odboru kultury Magistrátu města Plzně pod vedením tehdejšího vedoucího odboru, pana Vladimíra Líbala. Hlavní myšlenkou celého projektu bylo prezentovat současné umění plzeňských autorů ve veřejných prostorech města a podporovat tvorbu plzeňských a s Plzní spjatých umělců. V současné době obsahuje Artotéka města Plzeň 167 výtvarných děl významných umělců plzeňské oblasti.<br /> Bližší informace k této artotéce a obsahu jejího fondu je možné nalézt na jejích internetových stránkách: [http://www.artotekaplzen.cz/index.php Artotéka Plzeň]<br /> <br /> <br /> == Použité zdroje ==<br /> Artotéka města Plzně [online]. 2006 [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.artotekaplzen.cz/<br /> Opatov-Artotéka. Městská knihovna v Praze [online]. [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.mlp.cz/cz/kontakty/pobocky/opatov-artoteka/<br /> Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy /TDKIV/ [on-line]. Dostupné z: sigma.nkp.cz/cze/kt</div>

Nytl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Artot%C3%A9ky&diff=46686 2014-12-04T20:58:11Z

<p>Nytl: /* Artotéka města Plzeň */</p> <hr /> <div>== Artotéka ==<br /> Artotéka je speciální oddělení knihovny, kde si uživatelé mohou půjčovat grafické dokumenty a literaturu o umění. Artotéka je vlastně knihovna, která je zaměřená na umění. Definice v terminologické databázi knihovnictví a informační vědy (TDKIV)[1] uvádí, že se jedná o knihovnu nebo dílčí typ knihovny, která se skládá zpravidla z reprodukovaných děl výtvarného umění (např. grafika, fotografie, plakáty, apod.) a z knihovního fondu relevantních textových dokumentů z oboru výtvarného umění. Posláním artotéky je prohlubovat estetické cítění, přispívat k estetické výchově uživatelů a ke vkusné úpravě veřejných i bytových prostorů.<br /> <br /> <br /> == Pojem artotéka ==<br /> Pojem artotéka vznikl v roce 1964 ve Švédsku. Označovalo se jím oddělení veřejné knihovny, které půjčuje výtvarná díla svým uživatelům. Slovo se skládá z latinského “ars” = umění a řeckého “téké” = úschovna, sklad. V angličtině je používán pojem “art-lending service” pro označení služby, oddělení knihovny se nazývá “picture library”. Pojmem se označuje i instituce galerijního a muzejního typu či prodejní galerie apod.<br /> <br /> <br /> == Artotéky v České republice ==<br /> Artotéku můžeme u nás v České republice najít například v Praze, v pobočce městské knihovny v Opatově. Tato Artotéka zahájila svůj provoz 24. ledna 1983. Vzhledem k tomu že pražští knihovníci neměli s Artotékami dosud žádné zkušenosti, tak se pro inspiraci museli vydat do již fungující artotéky v Drážďanech. <br /> Další Artotéku u nás můžeme najít v Plzni. Založení artotéky města Plzně bylo schváleno k 1.lednu 1996.<br /> <br /> <br /> == Artotéka Opatov ==<br /> Tato Artotéka byla jak již bylo řečeno založena roku 1983. Od té doby pražští knihovníci získali mnoho zkušeností a dnes už Artotéka bezvadně funguje. <br /> Obrazový fond této artotéky činí kolem 9000 grafických listů českých umělců 2. pol. 20. stol. a uměleckých reprodukcí českých i světových malířů.<br /> Zapůjčit si obrazy může každý registrovaný uživatel s platným čtenářským průkazem a to na dobu 26ti týdnů,poté je samozřejmě možné si vypůjčení prodloužit. <br /> <br /> <br /> == Knižní fond Artotéky Opatov ==<br /> Knižní fond artotéky Opatov obsahuje publikace z oborů:<br /> <br /> -dějiny umění, teorie umění, umělecké techniky<br /> -architektura, malířství, sochařství, monografie českých a světových umělců<br /> -fotografie – monografie i techniky, umělecká řemesla (sklářství, keramika, lidové umění, umělecký textil, kovářství apod.)<br /> -starožitnosti, design<br /> -grafika, kresba<br /> -publikace o českých a světových galeriích<br /> Dále je možnost si zapůjčit časopisy zabývající se výtvarným uměním, architekturou, designem či fotografií.<br /> Bližší informace k této artotéce a obsahu jejího fondu je možné nalézt na jejích internetových stránkách:[http://www.mlp.cz/cz/kontakty/pobocky/opatov-artoteka/ Artotéka Opatov]<br /> <br /> == Akce Artotéky Opatov ==<br /> Artotéka Opatov pořádá pro čtenáře a návštěvníky každý měsíc malou výstavu ve foyer knihovny, kde představuje současné grafiky, malíře, ilustrátory, fotografy či sochaře.<br /> Dále se artotéka zapojuje do vzdělávacího systému pořádáním besed pro základní a střední školy. Besedy pro školy jsou zaměřené na výtvarné umění, jeho dějiny a seznámení s výtvarnou kulturou vůbec.<br /> <br /> <br /> == Artotéka města Plzeň ==<br /> Projekt Artotéky města Plzně připravili v roce 1995 pracovníci Odboru kultury Magistrátu města Plzně pod vedením tehdejšího vedoucího odboru, pana Vladimíra Líbala. Hlavní myšlenkou celého projektu bylo prezentovat současné umění plzeňských autorů ve veřejných prostorech města a podporovat tvorbu plzeňských a s Plzní spjatých umělců. V současné době obsahuje Artotéka města Plzeň 167 výtvarných děl významných umělců plzeňské oblasti.<br /> Bližší informace k této artotéce a obsahu jejího fondu je možné nalézt na jejích internetových stránkách: [http://www.artotekaplzen.cz/index.php Artotéka Plzeň]</div>

Nytl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Artot%C3%A9ky&diff=46685 2014-12-04T20:56:23Z

<p>Nytl: /* Knižní fond Artotéky Opatov */</p> <hr /> <div>== Artotéka ==<br /> Artotéka je speciální oddělení knihovny, kde si uživatelé mohou půjčovat grafické dokumenty a literaturu o umění. Artotéka je vlastně knihovna, která je zaměřená na umění. Definice v terminologické databázi knihovnictví a informační vědy (TDKIV)[1] uvádí, že se jedná o knihovnu nebo dílčí typ knihovny, která se skládá zpravidla z reprodukovaných děl výtvarného umění (např. grafika, fotografie, plakáty, apod.) a z knihovního fondu relevantních textových dokumentů z oboru výtvarného umění. Posláním artotéky je prohlubovat estetické cítění, přispívat k estetické výchově uživatelů a ke vkusné úpravě veřejných i bytových prostorů.<br /> <br /> <br /> == Pojem artotéka ==<br /> Pojem artotéka vznikl v roce 1964 ve Švédsku. Označovalo se jím oddělení veřejné knihovny, které půjčuje výtvarná díla svým uživatelům. Slovo se skládá z latinského “ars” = umění a řeckého “téké” = úschovna, sklad. V angličtině je používán pojem “art-lending service” pro označení služby, oddělení knihovny se nazývá “picture library”. Pojmem se označuje i instituce galerijního a muzejního typu či prodejní galerie apod.<br /> <br /> <br /> == Artotéky v České republice ==<br /> Artotéku můžeme u nás v České republice najít například v Praze, v pobočce městské knihovny v Opatově. Tato Artotéka zahájila svůj provoz 24. ledna 1983. Vzhledem k tomu že pražští knihovníci neměli s Artotékami dosud žádné zkušenosti, tak se pro inspiraci museli vydat do již fungující artotéky v Drážďanech. <br /> Další Artotéku u nás můžeme najít v Plzni. Založení artotéky města Plzně bylo schváleno k 1.lednu 1996.<br /> <br /> <br /> == Artotéka Opatov ==<br /> Tato Artotéka byla jak již bylo řečeno založena roku 1983. Od té doby pražští knihovníci získali mnoho zkušeností a dnes už Artotéka bezvadně funguje. <br /> Obrazový fond této artotéky činí kolem 9000 grafických listů českých umělců 2. pol. 20. stol. a uměleckých reprodukcí českých i světových malířů.<br /> Zapůjčit si obrazy může každý registrovaný uživatel s platným čtenářským průkazem a to na dobu 26ti týdnů,poté je samozřejmě možné si vypůjčení prodloužit. <br /> <br /> <br /> == Knižní fond Artotéky Opatov ==<br /> Knižní fond artotéky Opatov obsahuje publikace z oborů:<br /> <br /> -dějiny umění, teorie umění, umělecké techniky<br /> -architektura, malířství, sochařství, monografie českých a světových umělců<br /> -fotografie – monografie i techniky, umělecká řemesla (sklářství, keramika, lidové umění, umělecký textil, kovářství apod.)<br /> -starožitnosti, design<br /> -grafika, kresba<br /> -publikace o českých a světových galeriích<br /> Dále je možnost si zapůjčit časopisy zabývající se výtvarným uměním, architekturou, designem či fotografií.<br /> Bližší informace k této artotéce a obsahu jejího fondu je možné nalézt na jejích internetových stránkách:[http://www.mlp.cz/cz/kontakty/pobocky/opatov-artoteka/ Artotéka Opatov]<br /> <br /> == Akce Artotéky Opatov ==<br /> Artotéka Opatov pořádá pro čtenáře a návštěvníky každý měsíc malou výstavu ve foyer knihovny, kde představuje současné grafiky, malíře, ilustrátory, fotografy či sochaře.<br /> Dále se artotéka zapojuje do vzdělávacího systému pořádáním besed pro základní a střední školy. Besedy pro školy jsou zaměřené na výtvarné umění, jeho dějiny a seznámení s výtvarnou kulturou vůbec.<br /> <br /> <br /> == Artotéka města Plzeň ==<br /> Projekt Artotéky města Plzně připravili v roce 1995 pracovníci Odboru kultury Magistrátu města Plzně pod vedením tehdejšího vedoucího odboru, pana Vladimíra Líbala. Hlavní myšlenkou celého projektu bylo prezentovat současné umění plzeňských autorů ve veřejných prostorech města a podporovat tvorbu plzeňských a s Plzní spjatých umělců. V současné době obsahuje Artotéka města Plzeň 167 výtvarných děl významných umělců plzeňské oblasti.</div>

Nytl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Artot%C3%A9ky&diff=46684 2014-12-04T20:55:04Z

<p>Nytl: </p> <hr /> <div>== Artotéka ==<br /> Artotéka je speciální oddělení knihovny, kde si uživatelé mohou půjčovat grafické dokumenty a literaturu o umění. Artotéka je vlastně knihovna, která je zaměřená na umění. Definice v terminologické databázi knihovnictví a informační vědy (TDKIV)[1] uvádí, že se jedná o knihovnu nebo dílčí typ knihovny, která se skládá zpravidla z reprodukovaných děl výtvarného umění (např. grafika, fotografie, plakáty, apod.) a z knihovního fondu relevantních textových dokumentů z oboru výtvarného umění. Posláním artotéky je prohlubovat estetické cítění, přispívat k estetické výchově uživatelů a ke vkusné úpravě veřejných i bytových prostorů.<br /> <br /> <br /> == Pojem artotéka ==<br /> Pojem artotéka vznikl v roce 1964 ve Švédsku. Označovalo se jím oddělení veřejné knihovny, které půjčuje výtvarná díla svým uživatelům. Slovo se skládá z latinského “ars” = umění a řeckého “téké” = úschovna, sklad. V angličtině je používán pojem “art-lending service” pro označení služby, oddělení knihovny se nazývá “picture library”. Pojmem se označuje i instituce galerijního a muzejního typu či prodejní galerie apod.<br /> <br /> <br /> == Artotéky v České republice ==<br /> Artotéku můžeme u nás v České republice najít například v Praze, v pobočce městské knihovny v Opatově. Tato Artotéka zahájila svůj provoz 24. ledna 1983. Vzhledem k tomu že pražští knihovníci neměli s Artotékami dosud žádné zkušenosti, tak se pro inspiraci museli vydat do již fungující artotéky v Drážďanech. <br /> Další Artotéku u nás můžeme najít v Plzni. Založení artotéky města Plzně bylo schváleno k 1.lednu 1996.<br /> <br /> <br /> == Artotéka Opatov ==<br /> Tato Artotéka byla jak již bylo řečeno založena roku 1983. Od té doby pražští knihovníci získali mnoho zkušeností a dnes už Artotéka bezvadně funguje. <br /> Obrazový fond této artotéky činí kolem 9000 grafických listů českých umělců 2. pol. 20. stol. a uměleckých reprodukcí českých i světových malířů.<br /> Zapůjčit si obrazy může každý registrovaný uživatel s platným čtenářským průkazem a to na dobu 26ti týdnů,poté je samozřejmě možné si vypůjčení prodloužit. <br /> <br /> <br /> == Knižní fond Artotéky Opatov ==<br /> Knižní fond artotéky Opatov obsahuje publikace z oborů:<br /> <br /> -dějiny umění, teorie umění, umělecké techniky<br /> -architektura, malířství, sochařství, monografie českých a světových umělců<br /> -fotografie – monografie i techniky, umělecká řemesla (sklářství, keramika, lidové umění, umělecký textil, kovářství apod.)<br /> -starožitnosti, design<br /> -grafika, kresba<br /> -publikace o českých a světových galeriích<br /> Dále je možnost si zapůjčit časopisy zabývající se výtvarným uměním, architekturou, designem či fotografií.<br /> Bližší informace k této artotéce a obsahu jejího fondu je možné nalézt na jejích internetových stránkách: <br /> <br /> == Akce Artotéky Opatov ==<br /> Artotéka Opatov pořádá pro čtenáře a návštěvníky každý měsíc malou výstavu ve foyer knihovny, kde představuje současné grafiky, malíře, ilustrátory, fotografy či sochaře.<br /> Dále se artotéka zapojuje do vzdělávacího systému pořádáním besed pro základní a střední školy. Besedy pro školy jsou zaměřené na výtvarné umění, jeho dějiny a seznámení s výtvarnou kulturou vůbec.<br /> <br /> <br /> == Artotéka města Plzeň ==<br /> Projekt Artotéky města Plzně připravili v roce 1995 pracovníci Odboru kultury Magistrátu města Plzně pod vedením tehdejšího vedoucího odboru, pana Vladimíra Líbala. Hlavní myšlenkou celého projektu bylo prezentovat současné umění plzeňských autorů ve veřejných prostorech města a podporovat tvorbu plzeňských a s Plzní spjatých umělců. V současné době obsahuje Artotéka města Plzeň 167 výtvarných děl významných umělců plzeňské oblasti.</div>

Nytl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Artot%C3%A9ky&diff=46667 2014-12-04T20:32:33Z

<p>Nytl: </p> <hr /> <div>== Artotéka ==<br /> Artotéka je speciální oddělení knihovny, kde si uživatelé mohou půjčovat grafické dokumenty a literaturu o umění. Artotéka je vlastně knihovna, která je zaměřená na umění. Definice v terminologické databázi knihovnictví a informační vědy (TDKIV)[1] uvádí, že se jedná o knihovnu nebo dílčí typ knihovny, která se skládá zpravidla z reprodukovaných děl výtvarného umění (např. grafika, fotografie, plakáty, apod.) a z knihovního fondu relevantních textových dokumentů z oboru výtvarného umění. Posláním artotéky je prohlubovat estetické cítění, přispívat k estetické výchově uživatelů a ke vkusné úpravě veřejných i bytových prostorů.<br /> <br /> <br /> == Pojem artotéka ==<br /> Pojem artotéka vznikl v roce 1964 ve Švédsku. Označovalo se jím oddělení veřejné knihovny, které půjčuje výtvarná díla svým uživatelům. Slovo se skládá z latinského “ars” = umění a řeckého “téké” = úschovna, sklad. V angličtině je používán pojem “art-lending service” pro označení služby, oddělení knihovny se nazývá “picture library”. Pojmem se označuje i instituce galerijního a muzejního typu či prodejní galerie apod.<br /> <br /> <br /> == Artotéky v České republice ==<br /> Artotéku můžeme u nás v České republice najít například v Praze, v pobočce městské knihovny v Opatově. Tato Artotéka zahájila svůj provoz 24. ledna 1983. Vzhledem k tomu že pražští knihovníci neměli s Artotékami dosud žádné zkušenosti, tak se pro inspiraci museli vydat do již fungující artotéky v Drážďanech. <br /> Další Artotéku u nás můžeme najít v Plzni. Založení artotéky města Plzně bylo schváleno k 1.lednu 1996.<br /> <br /> <br /> == Artotéka Opatov ==<br /> Tato Artotéka byla jak již bylo řečeno založena roku 1983. Od té doby pražští knihovníci získali mnoho zkušeností a dnes už Artotéka bezvadně funguje. <br /> Obrazový fond této artotéky činí kolem 9000 grafických listů českých umělců 2. pol. 20. stol. a uměleckých reprodukcí českých i světových malířů.<br /> Zapůjčit si obrazy může každý registrovaný uživatel s platným čtenářským průkazem a to na dobu 26ti týdnů,poté je samozřejmě možné si vypůjčení prodloužit. <br /> <br /> <br /> == Knižní fond Artotéky Opatov ==<br /> Knižní fond artotéky Opatov obsahuje publikace z oborů:<br /> <br /> -dějiny umění, teorie umění, umělecké techniky<br /> -architektura, malířství, sochařství, monografie českých a světových umělců<br /> -fotografie – monografie i techniky, umělecká řemesla (sklářství, keramika, lidové umění, umělecký textil, kovářství apod.)<br /> -starožitnosti, design<br /> -grafika, kresba<br /> -publikace o českých a světových galeriích<br /> Dále je možnost si zapůjčit časopisy zabývající se výtvarným uměním, architekturou, designem či fotografií.<br /> <br /> <br /> == Akce Artotéky Opatov ==<br /> Artotéka Opatov pořádá pro čtenáře a návštěvníky každý měsíc malou výstavu ve foyer knihovny, kde představuje současné grafiky, malíře, ilustrátory, fotografy či sochaře.<br /> Dále se artotéka zapojuje do vzdělávacího systému pořádáním besed pro základní a střední školy. Besedy pro školy jsou zaměřené na výtvarné umění, jeho dějiny a seznámení s výtvarnou kulturou vůbec.<br /> <br /> <br /> == Artotéka města Plzeň ==<br /> Projekt Artotéky města Plzně připravili v roce 1995 pracovníci Odboru kultury Magistrátu města Plzně pod vedením tehdejšího vedoucího odboru, pana Vladimíra Líbala. Hlavní myšlenkou celého projektu bylo prezentovat současné umění plzeňských autorů ve veřejných prostorech města a podporovat tvorbu plzeňských a s Plzní spjatých umělců. V současné době obsahuje Artotéka města Plzeň 167 výtvarných děl významných umělců plzeňské oblasti.</div>

Nytl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Artot%C3%A9ky&diff=46647 2014-12-04T19:55:59Z

<p>Nytl: </p> <hr /> <div>== Artotéka ==<br /> Artotéka je speciální oddělení knihovny, kde si uživatelé mohou půjčovat grafické dokumenty a literaturu o umění. Artotéka je vlastně knihovna, která je zaměřená na umění. Definice v terminologické databázi knihovnictví a informační vědy (TDKIV)[1] uvádí, že se jedná o knihovnu nebo dílčí typ knihovny, která se skládá zpravidla z reprodukovaných děl výtvarného umění (např. grafika, fotografie, plakáty, apod.) a z knihovního fondu relevantních textových dokumentů z oboru výtvarného umění. Posláním artotéky je prohlubovat estetické cítění, přispívat k estetické výchově uživatelů a ke vkusné úpravě veřejných i bytových prostorů.<br /> <br /> <br /> == Pojem artotéka ==<br /> Pojem artotéka vznikl v roce 1964 ve Švédsku. Označovalo se jím oddělení veřejné knihovny, které půjčuje výtvarná díla svým uživatelům. Slovo se skládá z latinského “ars” = umění a řeckého “téké” = úschovna, sklad. V angličtině je používán pojem “art-lending service” pro označení služby, oddělení knihovny se nazývá “picture library”. Pojmem se označuje i instituce galerijního a muzejního typu či prodejní galerie apod.<br /> <br /> <br /> == Artotéky v České republice ==<br /> Artotéku můžeme u nás v České republice najít například v Praze, v pobočce městské knihovny v Opatově. Tato Artotéka zahájila svůj provoz 24. ledna 1983. Vzhledem k tomu že pražští knihovníci neměli s Artotékami dosud žádné zkušenosti, tak se pro inspiraci museli vydat do již fungující artotéky v Drážďanech. <br /> Další Artotéku u nás můžeme najít v Plzni. Založení artotéky města Plzně bylo schváleno k 1.lednu 1996.<br /> <br /> <br /> == Artotéka Opatov ==</div>

Nytl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Artot%C3%A9ky&diff=46641 2014-12-04T19:24:17Z

<p>Nytl: Založena nová stránka: == Artotéka == Artotéka je speciální oddělení knihovny, kde si uživatelé mohou půjčovat grafické dokumenty a literaturu o umění. Artotéka je vlastně knihovna...</p> <hr /> <div>== Artotéka ==<br /> Artotéka je speciální oddělení knihovny, kde si uživatelé mohou půjčovat grafické dokumenty a literaturu o umění. Artotéka je vlastně knihovna, která je zaměřená na umění. Definice v terminologické databázi knihovnictví a informační vědy (TDKIV)[1] uvádí, že se jedná o knihovnu nebo dílčí typ knihovny, která se skládá zpravidla z reprodukovaných děl výtvarného umění (např. grafika, fotografie, plakáty, apod.) a z knihovního fondu relevantních textových dokumentů z oboru výtvarného umění. Posláním artotéky je prohlubovat estetické cítění, přispívat k estetické výchově uživatelů a ke vkusné úpravě veřejných i bytových prostorů.<br /> <br /> <br /> == Pojem artotéka ==<br /> Pojem artotéka vznikl v roce 1964 ve Švédsku. Označovalo se jím oddělení veřejné knihovny, které půjčuje výtvarná díla svým uživatelům. Slovo se skládá z latinského “ars” = umění a řeckého “téké” = úschovna, sklad. V angličtině je používán pojem “art-lending service” pro označení služby, oddělení knihovny se nazývá “picture library”. Pojmem se označuje i instituce galerijního a muzejního typu či prodejní galerie apod.<br /> <br /> <br /> == Artotéky v České republice ==<br /> Artotéku můžeme u nás v České republice najít například v Praze, v pobočce městské knihovny v Opatově. Tato Artotéka zahájila svůj provoz 24. ledna 1983. Vzhledem k tomu že pražští knihovníci neměli s Artotékami dosud žádné zkušenosti, tak se pro inspiraci museli vydat do již fungující artotéky v Drážďanech. <br /> Další Artotéku u nás můžeme najít v Plzni. Založení artotéky města Plzně bylo schváleno k 1.lednu 1996.</div>

Nytl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metody_knihovnick%C3%A9_pr%C3%A1ce&diff=46479 2014-12-04T12:21:11Z

<p>Nytl: /* Rozcestí */</p> <hr /> <div>== Metody knihovnické práce ==<br /> <br /> Toto je úvodní stránka předmětu. Měla by sloužit jako '''rozcestník na další témata'''. Při zpracování článků použijte více zdrojů a snažte se o jejich odbornost. Nemá smysl, aby toto byla druhá nebo okopírovaná Wikipedie. Můžete na ni odkázat. Při zpracování témat se snažte zaměřit na náš obor.<br /> <br /> == Semestrální úkol ==<br /> <br /> Vytvořte jedno heslo. Můžete si vybrat z nabídky, případně si vytvořte vlastní. Podmínkou je, aby se heslo týkalo předmětu. U hesla zadejte své jméno, aby bylo jasné, kdo heslo zpracovával. Dbejte na odbornost, čerpejte z odborných zdrojů. Hesla zadaná na Wiki můžete i doplňovat a opravovat. Nezapomeňte, že vypracované články mohou posloužit jako studijní materiály pro Vaše následovníky, přistupujte k jejich tvoření proto zodpovědně. Navíc se z nich možná budete učit i Vy...<br /> <br /> == Rozcestí ==<br /> <br /> *[[Vývoj českého knihovnictví]]<br /> **[[1918-1938]]<br /> ***[[Knihovnické spolky 1918-1938]] (Petr Urban), [[Knihovnické školství]], [[1. knihovní zákon]] (Lucie Évelyne Konupčíková), [[Situace v knihovnách]](Dominika Burianová), [[Hospodářská krize]] (Jakub Malý), [[Významné instituce]](Markéta Kosková), [[Významné osobnosti]] (Tereza Veletová)<br /> **[[1939-1945]]<br /> ***[[Situace v knihovnách]], [[Knihovna v ghettu Terezín]](Tereza Hájková)<br /> **[[1945-1948]]<br /> ***[[Situace v knihovnách]]<br /> **[[1948-1968]]<br /> ***[[Situace v knihovnách]], [[Druhý knihovní zákon]] (Tereza Vaňková), [[Významné osobnosti]] (Smatanová Tereza)<br /> **[[1969-1989]]<br /> ***[[Situace v knihovnách]], [[Významné osobnosti knihovnictví (1969 - 1989)]](Iva Kašpárková),<br /> **[[1990-současnost]]<br /> <br /> [[Devadesátá léta]], [[Situace v knihovnách]], [[Významné osobnosti]](Martina Růžičková), [[Nové služby]], [[Zajímavé projekty]] (Kateřina Hanušová), [[Významné osobnosti]], [[Knihovnické spolky]] (Jana Uchočová), [[Knihovnické časopisy]](Martin Štecher)<br /> <br /> *[[Základní legislativa]] - vyberte vždy nějaký oddíl v zákoně a popošte jej<br /> **[[Listina základních práv a svobod]](Pavel Šáda), [[Knihovnický zákon]](Šárka Brázdová)(, [[Autorský zákon]] (Leona Rubinová), [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]], [[Zákon o povinném výtisku]]&amp;nbsp;(Petra Čapková), [[Zákon na ochranu osobních údajů]]&amp;nbsp;(Tatiana Kadlecová), [[Zákon o periodických publikacích]] Kateřina Sýkorová, [[Zákon o veřejných zakázkách]](Jana Votroubková), [[Jiné zákony]]<br /> <br /> *[[Systém knihoven]] (Zbyněk Tajovský)<br /> **[[Základní knihovny]] (Klára Odehnalová), [[Specializované knihovny]] ([[Akademické knihovny]] (Kateřina Bulová), [[Zámecké knihovny]]&amp;nbsp;(Martin Töpfer), [[Školní knihovny]](Dominika Rebhanová), [[Knihovny muzeí a galerií]]&amp;nbsp;(Viktor Lamser), [[Oborové knihovny]](Hedvika Břínková), [[Krajské knihovny]], [[Knihovny zřizované MK ČR]](Klára Dvořákova), [[Artotéky]](Jakub Nytl) [[Evidence do systému knihoven]]<br /> <br /> *[[Koncepce rozvoje knihoven]]<br /> **[[Klient a služby]](Erika Adámková), [[Procesy a legislativa]], [[Vzdělávání]], [[Fondy]], [[Lidé]]<br /> <br /> *[[Služby knihoven]] (Kateřina Buchálková)<br /> **[[Výpůjční služby]] (Veronika Jílková), [[Rešeršní služby]] (Marie Šípková), [[Informační služby]] (Martin Holec), [[Meziknihovní služby]] (Anežka Švábenská), [[Elektronické dodávání dokumentů]] (Martin Černý), [[Knihobudky]] (Daniel Dařbujan)<br /> <br /> *[[Knihovnické procesy]]<br /> **[[Akvizice]], [[Katalogizace]] (Jiří Horák), [[Evidence fondu]], [[Druhy fondů]](Nela Maroušová), [[Ochrana knihovního fondu]](Veronika Scheinerová), [[Organizace fondu]], [[Výpůjční protokol]], [[Digitalizace]](Irena Šovčíková, učo:422423), [[Automatizace]] (Veronika Vystrčilová, UČO437715), [[Regionální funkce]] (Jana Pavlíčková,UČO439194), [[Revize]] (Dominika Vodáková), [[Regionální funkce]], [[Podpora čtenářství]](Barbora Červenková), [[Vzdělávání v knihovnách]]&amp;nbsp;(Monika Langerová), [[Měření výkonu knihoven]] ([[Benchmarking]], [[ROI]], [[Uživatelské výzkumy]],...), [[Marketing knihoven]] ([[Propagace knihoven]])(Pavlína Špringerová),...<br /> <br /> *[[Typologie dokumentů]]<br /> **[[Monografie]], [[Seriálové publikace]] (Lenka Malá), [[Sborníky]] (Eliška Vavrouchová), [[Šedá literatura]], [[Kartografické materiály]](Radek Bábík), [[Hudebniny]] (Jindřich Mašek), [[AV dokumenty]](Jakub Ruprecht), [[Ezdroje]] (Linda Dufková)<br /> <br /> *[[Definice pojmů]]<br /> **[[Dezideráta]],[[Formáty]] ([[MARC21]]), [[Katalogizační pravidla]] ([[RDA]], [[AACR2]], [[ISBD]]), [[Klasifikační schémata]] ([[MDT]], [[DDT]] (Milan Zejda),...), [[Autority]] (Jana Kurfürstová), [[Sdílená katalogizace]],[[Přírůstkový seznam]](Ludmila Greplová) , [[Úbytkový seznam]] (David Kučera), [[Výroční zpráva]](Erika Mirová) , [[Prolongace]]&amp;nbsp;(Markéta Krutská), [[Cirkulace]], [[Absenční výpůjčky]] (Helena Chábová), [[Prezenční výpůjčky]] (Hynek Mayer ; 382988), [[Upomínky]](Šárka Brázdová), ''(lze doplnit i další pojmy z přednášek)'' [[Literární ceny]] (Veronika Doležalová), [[Bibliobox]] (Hana Suchá)<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> [[Category:KISK:Kurzy]] &lt;br/&gt; <br /> &lt;div style=&quot;display:none&quot; id=&quot;__hggasdgjhsagd_once&quot;&gt;&lt;/div&gt;</div>

Nytl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metody_knihovnick%C3%A9_pr%C3%A1ce&diff=46478 2014-12-04T12:20:38Z

<p>Nytl: /* Rozcestí */</p> <hr /> <div>== Metody knihovnické práce ==<br /> <br /> Toto je úvodní stránka předmětu. Měla by sloužit jako '''rozcestník na další témata'''. Při zpracování článků použijte více zdrojů a snažte se o jejich odbornost. Nemá smysl, aby toto byla druhá nebo okopírovaná Wikipedie. Můžete na ni odkázat. Při zpracování témat se snažte zaměřit na náš obor.<br /> <br /> == Semestrální úkol ==<br /> <br /> Vytvořte jedno heslo. Můžete si vybrat z nabídky, případně si vytvořte vlastní. Podmínkou je, aby se heslo týkalo předmětu. U hesla zadejte své jméno, aby bylo jasné, kdo heslo zpracovával. Dbejte na odbornost, čerpejte z odborných zdrojů. Hesla zadaná na Wiki můžete i doplňovat a opravovat. Nezapomeňte, že vypracované články mohou posloužit jako studijní materiály pro Vaše následovníky, přistupujte k jejich tvoření proto zodpovědně. Navíc se z nich možná budete učit i Vy...<br /> <br /> == Rozcestí ==<br /> <br /> *[[Vývoj českého knihovnictví]]<br /> **[[1918-1938]]<br /> ***[[Knihovnické spolky 1918-1938]] (Petr Urban), [[Knihovnické školství]], [[1. knihovní zákon]] (Lucie Évelyne Konupčíková), [[Situace v knihovnách]](Dominika Burianová), [[Hospodářská krize]] (Jakub Malý), [[Významné instituce]](Markéta Kosková), [[Významné osobnosti]] (Tereza Veletová)<br /> **[[1939-1945]]<br /> ***[[Situace v knihovnách]], [[Knihovna v ghettu Terezín]](Tereza Hájková)<br /> **[[1945-1948]]<br /> ***[[Situace v knihovnách]]<br /> **[[1948-1968]]<br /> ***[[Situace v knihovnách]], [[Druhý knihovní zákon]] (Tereza Vaňková), [[Významné osobnosti]] (Smatanová Tereza)<br /> **[[1969-1989]]<br /> ***[[Situace v knihovnách]], [[Významné osobnosti knihovnictví (1969 - 1989)]](Iva Kašpárková),<br /> **[[1990-současnost]]<br /> <br /> [[Devadesátá léta]], [[Situace v knihovnách]], [[Významné osobnosti]](Martina Růžičková), [[Nové služby]], [[Zajímavé projekty]] (Kateřina Hanušová), [[Významné osobnosti]], [[Knihovnické spolky]] (Jana Uchočová), [[Knihovnické časopisy]](Martin Štecher)<br /> <br /> *[[Základní legislativa]] - vyberte vždy nějaký oddíl v zákoně a popošte jej<br /> **[[Listina základních práv a svobod]](Pavel Šáda), [[Knihovnický zákon]](Šárka Brázdová)(, [[Autorský zákon]] (Leona Rubinová), [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]], [[Zákon o povinném výtisku]]&amp;nbsp;(Petra Čapková), [[Zákon na ochranu osobních údajů]]&amp;nbsp;(Tatiana Kadlecová), [[Zákon o periodických publikacích]] Kateřina Sýkorová, [[Zákon o veřejných zakázkách]](Jana Votroubková), [[Jiné zákony]]<br /> <br /> *[[Systém knihoven]] (Zbyněk Tajovský)<br /> **[[Základní knihovny]] (Klára Odehnalová), [[Specializované knihovny]] ([[Akademické knihovny]] (Kateřina Bulová), [[Zámecké knihovny]]&amp;nbsp;(Martin Töpfer), [[Školní knihovny]](Dominika Rebhanová), [[Knihovny muzeí a galerií]]&amp;nbsp;(Viktor Lamser), [[Oborové knihovny]](Hedvika Břínková), [[Krajské knihovny]], [[Knihovny zřizované MK ČR]](Klára Dvořákova),[[Artotéky]](Jakub Nytl) [[Evidence do systému knihoven]]<br /> <br /> *[[Koncepce rozvoje knihoven]]<br /> **[[Klient a služby]](Erika Adámková), [[Procesy a legislativa]], [[Vzdělávání]], [[Fondy]], [[Lidé]]<br /> <br /> *[[Služby knihoven]] (Kateřina Buchálková)<br /> **[[Výpůjční služby]] (Veronika Jílková), [[Rešeršní služby]] (Marie Šípková), [[Informační služby]] (Martin Holec), [[Meziknihovní služby]] (Anežka Švábenská), [[Elektronické dodávání dokumentů]] (Martin Černý), [[Knihobudky]] (Daniel Dařbujan)<br /> <br /> *[[Knihovnické procesy]]<br /> **[[Akvizice]], [[Katalogizace]] (Jiří Horák), [[Evidence fondu]], [[Druhy fondů]](Nela Maroušová), [[Ochrana knihovního fondu]](Veronika Scheinerová), [[Organizace fondu]], [[Výpůjční protokol]], [[Digitalizace]](Irena Šovčíková, učo:422423), [[Automatizace]] (Veronika Vystrčilová, UČO437715), [[Regionální funkce]] (Jana Pavlíčková,UČO439194), [[Revize]] (Dominika Vodáková), [[Regionální funkce]], [[Podpora čtenářství]](Barbora Červenková), [[Vzdělávání v knihovnách]]&amp;nbsp;(Monika Langerová), [[Měření výkonu knihoven]] ([[Benchmarking]], [[ROI]], [[Uživatelské výzkumy]],...), [[Marketing knihoven]] ([[Propagace knihoven]])(Pavlína Špringerová),...<br /> <br /> *[[Typologie dokumentů]]<br /> **[[Monografie]], [[Seriálové publikace]] (Lenka Malá), [[Sborníky]] (Eliška Vavrouchová), [[Šedá literatura]], [[Kartografické materiály]](Radek Bábík), [[Hudebniny]] (Jindřich Mašek), [[AV dokumenty]](Jakub Ruprecht), [[Ezdroje]] (Linda Dufková)<br /> <br /> *[[Definice pojmů]]<br /> **[[Dezideráta]],[[Formáty]] ([[MARC21]]), [[Katalogizační pravidla]] ([[RDA]], [[AACR2]], [[ISBD]]), [[Klasifikační schémata]] ([[MDT]], [[DDT]] (Milan Zejda),...), [[Autority]] (Jana Kurfürstová), [[Sdílená katalogizace]],[[Přírůstkový seznam]](Ludmila Greplová) , [[Úbytkový seznam]] (David Kučera), [[Výroční zpráva]](Erika Mirová) , [[Prolongace]]&amp;nbsp;(Markéta Krutská), [[Cirkulace]], [[Absenční výpůjčky]] (Helena Chábová), [[Prezenční výpůjčky]] (Hynek Mayer ; 382988), [[Upomínky]](Šárka Brázdová), ''(lze doplnit i další pojmy z přednášek)'' [[Literární ceny]] (Veronika Doležalová), [[Bibliobox]] (Hana Suchá)<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> [[Category:KISK:Kurzy]] &lt;br/&gt; <br /> &lt;div style=&quot;display:none&quot; id=&quot;__hggasdgjhsagd_once&quot;&gt;&lt;/div&gt;</div>

Nytl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metody_knihovnick%C3%A9_pr%C3%A1ce&diff=46473 2014-12-04T12:07:32Z

<p>Nytl: /* Rozcestí */</p> <hr /> <div>== Metody knihovnické práce ==<br /> <br /> Toto je úvodní stránka předmětu. Měla by sloužit jako '''rozcestník na další témata'''. Při zpracování článků použijte více zdrojů a snažte se o jejich odbornost. Nemá smysl, aby toto byla druhá nebo okopírovaná Wikipedie. Můžete na ni odkázat. Při zpracování témat se snažte zaměřit na náš obor.<br /> <br /> == Semestrální úkol ==<br /> <br /> Vytvořte jedno heslo. Můžete si vybrat z nabídky, případně si vytvořte vlastní. Podmínkou je, aby se heslo týkalo předmětu. U hesla zadejte své jméno, aby bylo jasné, kdo heslo zpracovával. Dbejte na odbornost, čerpejte z odborných zdrojů. Hesla zadaná na Wiki můžete i doplňovat a opravovat. Nezapomeňte, že vypracované články mohou posloužit jako studijní materiály pro Vaše následovníky, přistupujte k jejich tvoření proto zodpovědně. Navíc se z nich možná budete učit i Vy...<br /> <br /> == Rozcestí ==<br /> <br /> *[[Vývoj českého knihovnictví]]<br /> **[[1918-1938]]<br /> ***[[Knihovnické spolky 1918-1938]] (Petr Urban), [[Knihovnické školství]], [[1. knihovní zákon]] (Lucie Évelyne Konupčíková), [[Situace v knihovnách]](Dominika Burianová), [[Hospodářská krize]] (Jakub Malý), [[Významné instituce]](Markéta Kosková), [[Významné osobnosti]] (Tereza Veletová)<br /> **[[1939-1945]]<br /> ***[[Situace v knihovnách]], [[Knihovna v ghettu Terezín]](Tereza Hájková)<br /> **[[1945-1948]]<br /> ***[[Situace v knihovnách]]<br /> **[[1948-1968]]<br /> ***[[Situace v knihovnách]], [[Druhý knihovní zákon]] (Tereza Vaňková), [[Významné osobnosti]] (Smatanová Tereza)<br /> **[[1969-1989]]<br /> ***[[Situace v knihovnách]], [[Významné osobnosti knihovnictví (1969 - 1989)]](Iva Kašpárková),<br /> **[[1990-současnost]]<br /> <br /> [[Devadesátá léta]], [[Situace v knihovnách]], [[Významné osobnosti]](Martina Růžičková), [[Nové služby]], [[Zajímavé projekty]] (Kateřina Hanušová), [[Významné osobnosti]], [[Knihovnické spolky]] (Jana Uchočová), [[Knihovnické časopisy]](Martin Štecher)<br /> <br /> *[[Základní legislativa]] - vyberte vždy nějaký oddíl v zákoně a popošte jej<br /> **[[Listina základních práv a svobod]](Pavel Šáda), [[Knihovnický zákon]](Šárka Brázdová)(, [[Autorský zákon]] (Leona Rubinová), [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]], [[Zákon o povinném výtisku]]&amp;nbsp;(Petra Čapková), [[Zákon na ochranu osobních údajů]]&amp;nbsp;(Tatiana Kadlecová), [[Zákon o periodických publikacích]] Kateřina Sýkorová, [[Zákon o veřejných zakázkách]](Jana Votroubková), [[Jiné zákony]]<br /> <br /> *[[Systém knihoven]] (Zbyněk Tajovský)<br /> **[[Základní knihovny]] (Klára Odehnalová), [[Specializované knihovny]] ([[Akademické knihovny]] (Kateřina Bulová), [[Zámecké knihovny]]&amp;nbsp;(Martin Töpfer), [[Školní knihovny]](Dominika Rebhanová), [[Knihovny muzeí a galerií]]&amp;nbsp;(Viktor Lamser), [[Oborové knihovny]](Hedvika Břínková), [[Krajské knihovny]], [[Knihovny zřizované MK ČR]](Klára Dvořákova), [[Evidence do systému knihoven]]<br /> <br /> *[[Koncepce rozvoje knihoven]]<br /> **[[Klient a služby]](Erika Adámková), [[Procesy a legislativa]], [[Vzdělávání]], [[Fondy]], [[Lidé]]<br /> <br /> *[[Služby knihoven]] (Kateřina Buchálková)<br /> **[[Výpůjční služby]] (Veronika Jílková), [[Rešeršní služby]] (Marie Šípková), [[Informační služby]] (Martin Holec), [[Meziknihovní služby]] (Anežka Švábenská), [[Elektronické dodávání dokumentů]] (Martin Černý), [[Knihobudky]] (Daniel Dařbujan)<br /> <br /> *[[Knihovnické procesy]]<br /> **[[Akvizice]], [[Katalogizace]] (Jiří Horák), [[Evidence fondu]], [[Druhy fondů]](Nela Maroušová), [[Ochrana knihovního fondu]](Veronika Scheinerová), [[Organizace fondu]], [[Výpůjční protokol]], [[Digitalizace]](Irena Šovčíková, učo:422423), [[Automatizace]] (Veronika Vystrčilová, UČO437715), [[Regionální funkce]] (Jana Pavlíčková,UČO439194), [[Revize]] (Dominika Vodáková), [[Regionální funkce]], [[Podpora čtenářství]](Barbora Červenková), [[Vzdělávání v knihovnách]]&amp;nbsp;(Monika Langerová), [[Měření výkonu knihoven]] ([[Benchmarking]], [[ROI]], [[Uživatelské výzkumy]],...), [[Marketing knihoven]] ([[Propagace knihoven]])(Pavlína Špringerová),...<br /> <br /> *[[Typologie dokumentů]]<br /> **[[Monografie]], [[Seriálové publikace]] (Lenka Malá), [[Sborníky]] (Eliška Vavrouchová), [[Šedá literatura]], [[Kartografické materiály]](Radek Bábík), [[Hudebniny]] (Jindřich Mašek), [[AV dokumenty]](Jakub Ruprecht), [[Ezdroje]] (Linda Dufková)<br /> <br /> *[[Definice pojmů]]<br /> **[[Dezideráta]],[[Formáty]] ([[MARC21]]), [[Katalogizační pravidla]] ([[RDA]], [[AACR2]], [[ISBD]]), [[Klasifikační schémata]] ([[MDT]], [[DDT]] (Milan Zejda),...), [[Autority]] (Jana Kurfürstová), [[Sdílená katalogizace]],[[Přírůstkový seznam]](Ludmila Greplová) , [[Úbytkový seznam]] (David Kučera), [[Výroční zpráva]](Erika Mirová) , [[Prolongace]]&amp;nbsp;(Markéta Krutská), [[Cirkulace]], [[Absenční výpůjčky]] (Helena Chábová), [[Prezenční výpůjčky]] (Hynek Mayer ; 382988), [[Upomínky]](Šárka Brázdová), ''(lze doplnit i další pojmy z přednášek)'' [[Literární ceny]] (Veronika Doležalová), [[Bibliobox]] (Hana Suchá)<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> [[Category:KISK:Kurzy]] &lt;br/&gt; <br /> &lt;div style=&quot;display:none&quot; id=&quot;__hggasdgjhsagd_once&quot;&gt;&lt;/div&gt;</div>

Nytl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metody_knihovnick%C3%A9_pr%C3%A1ce&diff=46471 2014-12-04T12:01:27Z

<p>Nytl: /* Rozcestí */</p> <hr /> <div>== Metody knihovnické práce ==<br /> <br /> Toto je úvodní stránka předmětu. Měla by sloužit jako '''rozcestník na další témata'''. Při zpracování článků použijte více zdrojů a snažte se o jejich odbornost. Nemá smysl, aby toto byla druhá nebo okopírovaná Wikipedie. Můžete na ni odkázat. Při zpracování témat se snažte zaměřit na náš obor.<br /> <br /> == Semestrální úkol ==<br /> <br /> Vytvořte jedno heslo. Můžete si vybrat z nabídky, případně si vytvořte vlastní. Podmínkou je, aby se heslo týkalo předmětu. U hesla zadejte své jméno, aby bylo jasné, kdo heslo zpracovával. Dbejte na odbornost, čerpejte z odborných zdrojů. Hesla zadaná na Wiki můžete i doplňovat a opravovat. Nezapomeňte, že vypracované články mohou posloužit jako studijní materiály pro Vaše následovníky, přistupujte k jejich tvoření proto zodpovědně. Navíc se z nich možná budete učit i Vy...<br /> <br /> == Rozcestí ==<br /> <br /> *[[Vývoj českého knihovnictví]]<br /> **[[1918-1938]]<br /> ***[[Knihovnické spolky 1918-1938]] (Petr Urban), [[Knihovnické školství]], [[1. knihovní zákon]] (Lucie Évelyne Konupčíková), [[Situace v knihovnách]](Dominika Burianová), [[Hospodářská krize]] (Jakub Malý), [[Významné instituce]](Markéta Kosková), [[Významné osobnosti]] (Tereza Veletová)<br /> **[[1939-1945]]<br /> ***[[Situace v knihovnách]], [[Knihovna v ghettu Terezín]](Tereza Hájková)<br /> **[[1945-1948]]<br /> ***[[Situace v knihovnách]]<br /> **[[1948-1968]]<br /> ***[[Situace v knihovnách]], [[Druhý knihovní zákon]] (Tereza Vaňková), [[Významné osobnosti]] (Smatanová Tereza)<br /> **[[1969-1989]]<br /> ***[[Situace v knihovnách]], [[Významné osobnosti knihovnictví (1969 - 1989)]](Iva Kašpárková),<br /> **[[1990-současnost]]<br /> <br /> [[Devadesátá léta]], [[Situace v knihovnách]], [[Významné osobnosti]](Martina Růžičková), [[Nové služby]], [[Zajímavé projekty]] (Kateřina Hanušová), [[Významné osobnosti]], [[Knihovnické spolky]] (Jana Uchočová), [[Knihovnické časopisy]](Martin Štecher)<br /> <br /> *[[Základní legislativa]] - vyberte vždy nějaký oddíl v zákoně a popošte jej<br /> **[[Listina základních práv a svobod]](Pavel Šáda), [[Knihovnický zákon]](Šárka Brázdová)(, [[Autorský zákon]] (Leona Rubinová), [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]], [[Zákon o povinném výtisku]]&amp;nbsp;(Petra Čapková), [[Zákon na ochranu osobních údajů]]&amp;nbsp;(Tatiana Kadlecová), [[Zákon o periodických publikacích]] Kateřina Sýkorová, [[Zákon o veřejných zakázkách]](Jana Votroubková), [[Jiné zákony]]<br /> <br /> *[[Systém knihoven]] (Zbyněk Tajovský)<br /> **[[Základní knihovny]] (Klára Odehnalová), [[Specializované knihovny]] ([[Akademické knihovny]] (Kateřina Bulová), [[Zámecké knihovny]]&amp;nbsp;(Martin Töpfer), [[Školní knihovny]](Dominika Rebhanová), [[Knihovny muzeí a galerií]]&amp;nbsp;(Viktor Lamser), [[Oborové knihovny]](Hedvika Břínková), [[Krajské knihovny]], [[Knihovny zřizované MK ČR]](Klára Dvořákova), [[Evidence do systému knihoven]]<br /> <br /> *[[Koncepce rozvoje knihoven]]<br /> **[[Klient a služby]](Erika Adámková), [[Procesy a legislativa]], [[Vzdělávání]], [[Fondy]], [[Lidé]]<br /> <br /> *[[Služby knihoven]] (Kateřina Buchálková)<br /> **[[Výpůjční služby]] (Veronika Jílková), [[Rešeršní služby]] (Marie Šípková), [[Informační služby]] (Martin Holec), [[Meziknihovní služby]] (Anežka Švábenská), [[Elektronické dodávání dokumentů]] (Martin Černý), [[Knihobudky]] (Daniel Dařbujan)<br /> <br /> *[[Knihovnické procesy]]<br /> **[[Akvizice]], [[Katalogizace]] (Jiří Horák), [[Evidence fondu]], [[Druhy fondů]](Nela Maroušová), [[Ochrana knihovního fondu]](Veronika Scheinerová), [[Organizace fondu]], [[Výpůjční protokol]], [[Digitalizace]](Irena Šovčíková, učo:422423), [[Automatizace]] (Veronika Vystrčilová, UČO437715), [[Regionální funkce]] (Jana Pavlíčková,UČO439194), [[Revize]] (Dominika Vodáková), [[Regionální funkce]], [[Podpora čtenářství]](Barbora Červenková), [[Vzdělávání v knihovnách]]&amp;nbsp;(Monika Langerová), [[Měření výkonu knihoven]] ([[Benchmarking]], [[ROI]], [[Uživatelské výzkumy]],...), [[Marketing knihoven]] ([[Propagace knihoven]])(Pavlína Špringerová),...<br /> <br /> *[[Typologie dokumentů]]<br /> **[[Monografie]], [[Seriálové publikace]] (Lenka Malá), [[Sborníky]] (Eliška Vavrouchová), [[Šedá literatura]], [[Kartografické materiály]](Radek Bábík), [[Hudebniny]] (Jindřich Mašek), [[AV dokumenty]](Jakub Ruprecht), [[Ezdroje]] (Linda Dufková)<br /> <br /> *[[Definice pojmů]]<br /> **[[Dezideráta]],[[Formáty]] ([[MARC21]]), [[Katalogizační pravidla]] ([[RDA]], [[AACR2]], [[ISBD]]Jakub Nytl), [[Klasifikační schémata]] ([[MDT]], [[DDT]] (Milan Zejda),...), [[Autority]] (Jana Kurfürstová), [[Sdílená katalogizace]],[[Přírůstkový seznam]](Ludmila Greplová) , [[Úbytkový seznam]] (David Kučera), [[Výroční zpráva]](Erika Mirová) , [[Prolongace]]&amp;nbsp;(Markéta Krutská), [[Cirkulace]], [[Absenční výpůjčky]] (Helena Chábová), [[Prezenční výpůjčky]] (Hynek Mayer ; 382988), [[Upomínky]](Šárka Brázdová), ''(lze doplnit i další pojmy z přednášek)'' [[Literární ceny]] (Veronika Doležalová), [[Bibliobox]] (Hana Suchá)<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> [[Category:KISK:Kurzy]] &lt;br/&gt; <br /> &lt;div style=&quot;display:none&quot; id=&quot;__hggasdgjhsagd_once&quot;&gt;&lt;/div&gt;</div>

Nytl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Arteterapie&diff=871 2011-12-22T12:00:26Z

<p>Nytl: Založena nová stránka: Autor: Jakub Nytl Klíčová slova: terapie, psychologie, umění Synonyma: Terapie uměním Související pojmy: Nadřazené: terapie, psychoterapie, diagnos...</p> <hr /> <div>Autor: Jakub Nytl<br /> <br /> Klíčová slova: terapie, psychologie, umění<br /> <br /> Synonyma: Terapie uměním <br /> <br /> Související pojmy: <br /> <br /> Nadřazené: terapie, psychoterapie, diagnostika, alternativní terapie <br /> <br /> Podřazené: --------<br /> <br /> <br /> == DEFINICE ==<br /> Arteterapií, neboli také &quot;Terapií uměním&quot;, bývá označován léčebný postup, který využívá výtvarného projevu člověka jako hlavního prostředku k poznávání ale také ovlivňování lidské psychiky a také mezilidských vztahů. Arteterapie někdy bývá v literatuře přiřazována k psychoterapii a jejím jednotlivým směrům, jindy zase bývá pojímána jako samostatný obor.<br /> Arteterapie využívá pří práci s klienty výtvarné techniky jako je například: malba, kresba, práce s keramickou hlínou či kolážemi. <br /> Jedním z nejpodstatnějších předpokladů Arteterapie je hlavně porozumění psychologické řeči umělecké tvorby (hlavně významu barev, forem a také linií) a spojitosti této řeči s duševním prožíváním. Cílem arteterapie přitom není samotné vytvořené dílo, jak by se mohlo zdát, nýbrž proces aktivního tvoření díla, který je sám o sobě ozdravný. <br /> V současné době bývá terapie uměním využívána v případech kde z nějakého důvodu není možné vyjádřit či uvolnit pocity slovy, nebo také v případech kdy má někdo natolik složitý problém, že je velice těžké či přímo nemožné vypořádat se s ním na racionální úrovni. V takových případech je téměř jedinou cestou jak takovýto problém odkrýt a úspěšně se s ním vypořádat, dát mu obrazovou, neboli viditelnou podobu. Pokud se člověku podaří svůj vnitřní svět uchopit, a dát mu nějakou konkrétní podobu, může se mu podařit vidět najednou řadu věcí v jiném světle. Tento nový pohled člověka na jeho osobní situaci mu může vyjevit množství nevyslovených informací, o kterých doposud neměl ani tušení. Právě toto jakoby setkání se sebou samým na jiné úrovni prožívání, v bezpečném prostředí arteterapeutického ateliéru, může člověku pomoci nalézt nebo mu ukázat cestu z jeho trápení a také mu pomoci dosáhnout hlubšího poznání sebe sama, hlubšího sebeuvědomění a následného lepšího přijetí sebe sama. Arteterapie dnes bývá také velice často využivána pro poradenství lidem, kteří hledají pomoc s řešením svých osobních problémú, a také lidem kteří hledají pomoc s problémy vztahovými, nebo se ocitnou v obtížné životní situaci, kterou může být například nemoc, špatný psychický stav z důvodu osamělosti, dlouhodobé vyčerpání a podobně. Také ale může být využita jen jako podpora při důležitých životních rozhodnutích, které někdo nemusí být schopen udělat sám. <br /> <br /> <br /> == HISTORIE ==<br /> Předstupněm ve vývoji terapie uměním bylo zkoumání výtvarné produkce psychicky nemocných pacientů, které se nejdříve zaměřovalo spíše na upřesňování diagnozy. Terapie uměním se jako terapeutická metoda začala využivat až ve třicátých až čtyřicátých letech dvacátého století, v návaznosti na pokrok v rozvoji psychoanalýzy a některých dalších psychoterapeutických směrů. Průkopníci arteterapie byli obvykle výtvarníci, kteří se zabývali psychoterapií a snažili se nalézt další možnosti spojení výtvarného působení a psychoterapeutických postupů, které se následně pokoušeli uplatnit při léčbě pacientů. <br /> V České republice se arteterapie začala využívat až od padesátých let dvacátého století v různých léčebných a psychoterapeutických institucích, jako součást psychoterapie. Během sedmdesátých let u nás vznikla na půdě psychoterapeutické společnosti ČLS J.E. Purkyně sekce primárně zaměřená na arteterapii, kterou založila a vedla PhDr. D. Kocábová. V této nově založené sekci se sdružovali zájemci o problematiku arteterapie ze všech možných oborů, a pořádaly se speciální semináře a kurzy. V průběhu osmdesátých let se zvyšovala popularita arteterapie, obzvláště mezi studenty a absolventy speciální pedagogiky, protože byla začleněna do studijních plánů, až nakonec na začátku devadesátých let bylo na Jihočeské univerzitě otevřeno nové bakalářské studium arteterapie. <br /> <br /> <br /> == LITERATURA ==<br /> <br /> ŠICKOVÁ- FABRICI, Jaroslava. Základy arteterapie . Vyd. 2. Portál, 2008. ISBN 80-7367-408-4. <br /> <br /> LIEBMANN, Marian. Skupinová arteterapie. Vyd. 2. Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-729-9.</div>

Nytl