WikiKnihovna - Příspěvky uživatele [cs]

Hardback

2015-01-05T12:02:56Z

Monika Langerová: /* Historie tuhé knižní vazby */

'''Autor: '''Monika Langerová

'''Klíčová slova:''' hardback, knižní vazba, knižní desky, obal knih

'''Synonyma:''' pevná vazba, tuhá vazba, hardcover, hardbound book

'''Související pojmy: '''

nadřazené - vazba

podřazené -  V7, V8, V9 

= Hardback =

'''Hardback''',  je označení pro druh knihařské vazby. Vazba je obal, který knihu udržuje pohromadě, chrání ji před poškozením a případně ji i zdobí. <ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. ''Kniha: její vznik, vývoj a rozbor''. 1. vyd. str. 180</ref>  V češtině se častěji setkáme s názvem tuhá nebo pevná vazba. Knihu v tuhé vazbě poznáme podle toho, že jsou její desky vyrobeny  z lepenky nebo z plastu a oproti měkké vazbě ([http://wiki.knihovna.cz/index.php/Paperback paperback]) jsou pevnější, kvalitnější, vydrží delší dobu a jsou také dražší.

Hardback je tedy označení pro knihy, které jsou určeny k častému používání a je na ně kladen nárok na odolnost vůči mechanickému poškození. Zatímco paperbacková verze knih je vhodnější pro jednorázová použití, hardback slouží k trvalému uchovávání. V poslední době je velice časté, že se některá díla nejdříve vydají v hardbackové verzi a později v paperbackové verzi za nižší cenu.  

V neposlední řadě je důležité zmínit estetickou hodnotu hardbackových knih. Knižní desky v sobě, na rozdíl od měkkých obálek, nesou určitou eleganci a vyvolávají dojem větší kvality. U některých speciálních edic se navíc můžeme setkat s uměleckořemeslným zpracováním, týká se to například knih z kůže, dřeva nebo zdobených drahými kovy.  

=== '''Rozdíl mezi tuhou a měkkou vazbou''' ===

*tuhá vazba je mnohem starší než vazba měkká a prošla si dlouhým vývojem,
*tuhé vazby mají '''desky''', měkké vazby mají '''obálku''',
*tuhé vazby se nedají ohýbat, měkké vazby se ohýbat dají,
*tuhé vazby jsou dražší, protože jsou náročnější na materiál i technologii výroby
*tuhé vazby mají větší odolnost, měkká vazba se rychleji opotřebovává,
*tuhé vazby jsou vhodné pro uměleckořemeslné zpracování, měkké vazby dávají přednost funkčnosti před [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Estetika estetikou].

'''Ukázka ceny Hardback vs. Paperback:'''

Knihy Dobrovský nabízí [ 2014-12-08] na svých internetových stránkách [http://eshop.knihydobrovsky.cz/ http://eshop.knihydobrovsky.cz/]  knihu Šifra mistra Leonarda od Dana Browna za:

Hardback - 306 Kč / Paperback - 218 Kč    Jedná se přibližně o stokorunový rozdíl.

  [[File:Hardbackvspaperback.jpg|350px|Srovnání cen hardback a paperback v internetovém obchodě eshop.knihydobrovsky.cz]]

 .

== '''Dělení tuhých vazeb''' ==

Knihařské vazby se všeobecně dělí na měkké, polotuhé a tuhé.  "Rozdělení tuhých vazeb nezávisí na způsobu spojení knižních bloků, jako je tomu u měkkých vazeb, ale na konstrukci desek."  <ref>KAPLANOVÁ, Marie. ''Moderní polygrafie''. 1. vyd. str.332</ref>

 

'''V7 - tuhé vazby s kombinovaným potahem'''. Kombinovaný znamená, že kniha má například potaženy desky plátnem, ale hřbet je papírový.  

'''V8 - tuhá vazba s nekombinovaným potahem.''' Desky jsou, na rozdíl od vazby V7, potaženy pouze jedním druhem materiálu. Nejčastěji je tímto materiálem plátno, ale můžeme se setkat také s laminovaným nebo lakovaným papírem.

Tuto vazbu můžeme dále dělit na : 

'''   '''V8a - tuhá vazba s polaminovaným potahem

   V8b - tuhá vazba s papírovým potahem

   V8c - tuhá vazba s jiným potahovým materiálem (např. kůže)

'''V9 - tuhá vazba s deskami z plastů. '''Při výrobě desek se kombinují různé druhy  termoplastických fólií, někdy  v kombinaci s lepenkou nebo různými vycpávkami. Desky se svařují a tvarují teplem. Takovéto desky z plastu jsou vhodné zejména pro výrobu kapesních diářů, kalendářů, záznamníků, plánovačů nebo příruček.<ref>KAPLANOVÁ, Marie. ''Moderní polygrafie''. 1. vyd. str.333</ref> 

== '''Historie tuhé knižní vazby''' ==

První tuhé knižní vazby vznikaly v dobách, kdy pergamen nahradil papyrusové svitky. [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pergamen Pergamen] byl pevnější  a nedal se tak dobře smotávat do svitků jako [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Papyrus papyrus]. V Přední Asii proto začali pergamenové listy místo smotávání překládat napůl a vkládat je do sebe. Díky tomu vznikly pergamenové '''složky'''  podobné knihám jak je známe dnes. Tvar dnešní knihy ale měly už i hliněné destičky, které existovaly dávno před vynálezem pergamenu.  Tyto hliněné destičky se k sobě svazovaly nití nebo drátěnými kroužky a jejich tvaru se říkalo codex (caudex).<ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. ''Kniha: její vznik, vývoj a rozbor''. 1. vyd. str. 16-17</ref> 

O tom jak vypadaly první pergamenové knižní vazby nemáme moc informací. Víme ale, že od doby karolinské a následně v celém středověku, byly knihy nákladně zdobeny drahými materiály. Dějiny knižní vazby proto úzce souvisí s dějinami uměleckých řemesel. Knihy měly prkénkové desky, které byly potaženy kůží nebo látkou a na tento potah byla aplikována výzdoba. Knihy se pak do polic neukládaly hřbetem ven, nýbrž hřbety k sobě, aby vynikla jejich výzdoba.<ref>PEŠINA, Jaroslav. ''Knižní vazba v minulosti''. str. 9-10</ref> 

Během renesance se začala místo těžkých knižních desek používat '''lepenka'''. Knihy se tak zlehčily, zlevnily a měly příjemnější formát. V roce 1830 byl v Anglii vymyšlen nový potahový materiál - knihařské plátno.  <ref>DOLEŽAL, Jaroslav. ''Vazby knih''. 2. vyd. str.9 - 10</ref>

== Užitečné odkazy ==

Jak se dělá kniha - Technický základ pro knihovníky: [http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf]

vazba knih -digitální knihovna MZK:  [http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18 http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18]

==  Poznámky ==

 <references />

== Literatura: ==

#DOLEŽAL, Jaroslav. ''Vazby knih''. 2., přeprac. vyd. Praha: SNTL, 1976, 127 s.
#KAPLANOVÁ, Marie. ''Moderní polygrafie''. 1. vyd. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2009, 391 s. ISBN 978-80-254-4230-2.
#PEŠINA, Jaroslav. ''Knižní vazba v minulosti''. Praha: Jan Štenc, 1939, 41, [3] s., 50 vzorů.
#TOBOLKA, Zdeněk Václav. ''Kniha: její vznik, vývoj a rozbor''. 1. vyd. Praha: Orbis, 1949, 243 s., 180 s. obr. příl.

Hardback

2015-01-05T12:01:59Z

Monika Langerová: /* Dělení tuhých vazeb */

'''Autor: '''Monika Langerová

'''Klíčová slova:''' hardback, knižní vazba, knižní desky, obal knih

'''Synonyma:''' pevná vazba, tuhá vazba, hardcover, hardbound book

'''Související pojmy: '''

nadřazené - vazba

podřazené -  V7, V8, V9 

= Hardback =

'''Hardback''',  je označení pro druh knihařské vazby. Vazba je obal, který knihu udržuje pohromadě, chrání ji před poškozením a případně ji i zdobí. <ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. ''Kniha: její vznik, vývoj a rozbor''. 1. vyd. str. 180</ref>  V češtině se častěji setkáme s názvem tuhá nebo pevná vazba. Knihu v tuhé vazbě poznáme podle toho, že jsou její desky vyrobeny  z lepenky nebo z plastu a oproti měkké vazbě ([http://wiki.knihovna.cz/index.php/Paperback paperback]) jsou pevnější, kvalitnější, vydrží delší dobu a jsou také dražší.

Hardback je tedy označení pro knihy, které jsou určeny k častému používání a je na ně kladen nárok na odolnost vůči mechanickému poškození. Zatímco paperbacková verze knih je vhodnější pro jednorázová použití, hardback slouží k trvalému uchovávání. V poslední době je velice časté, že se některá díla nejdříve vydají v hardbackové verzi a později v paperbackové verzi za nižší cenu.  

V neposlední řadě je důležité zmínit estetickou hodnotu hardbackových knih. Knižní desky v sobě, na rozdíl od měkkých obálek, nesou určitou eleganci a vyvolávají dojem větší kvality. U některých speciálních edic se navíc můžeme setkat s uměleckořemeslným zpracováním, týká se to například knih z kůže, dřeva nebo zdobených drahými kovy.  

=== '''Rozdíl mezi tuhou a měkkou vazbou''' ===

*tuhá vazba je mnohem starší než vazba měkká a prošla si dlouhým vývojem,
*tuhé vazby mají '''desky''', měkké vazby mají '''obálku''',
*tuhé vazby se nedají ohýbat, měkké vazby se ohýbat dají,
*tuhé vazby jsou dražší, protože jsou náročnější na materiál i technologii výroby
*tuhé vazby mají větší odolnost, měkká vazba se rychleji opotřebovává,
*tuhé vazby jsou vhodné pro uměleckořemeslné zpracování, měkké vazby dávají přednost funkčnosti před [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Estetika estetikou].

'''Ukázka ceny Hardback vs. Paperback:'''

Knihy Dobrovský nabízí [ 2014-12-08] na svých internetových stránkách [http://eshop.knihydobrovsky.cz/ http://eshop.knihydobrovsky.cz/]  knihu Šifra mistra Leonarda od Dana Browna za:

Hardback - 306 Kč / Paperback - 218 Kč    Jedná se přibližně o stokorunový rozdíl.

  [[File:Hardbackvspaperback.jpg|350px|Srovnání cen hardback a paperback v internetovém obchodě eshop.knihydobrovsky.cz]]

 .

== '''Dělení tuhých vazeb''' ==

Knihařské vazby se všeobecně dělí na měkké, polotuhé a tuhé.  "Rozdělení tuhých vazeb nezávisí na způsobu spojení knižních bloků, jako je tomu u měkkých vazeb, ale na konstrukci desek."  <ref>KAPLANOVÁ, Marie. ''Moderní polygrafie''. 1. vyd. str.332</ref>

 

'''V7 - tuhé vazby s kombinovaným potahem'''. Kombinovaný znamená, že kniha má například potaženy desky plátnem, ale hřbet je papírový.  

'''V8 - tuhá vazba s nekombinovaným potahem.''' Desky jsou, na rozdíl od vazby V7, potaženy pouze jedním druhem materiálu. Nejčastěji je tímto materiálem plátno, ale můžeme se setkat také s laminovaným nebo lakovaným papírem.

Tuto vazbu můžeme dále dělit na : 

'''   '''V8a - tuhá vazba s polaminovaným potahem

   V8b - tuhá vazba s papírovým potahem

   V8c - tuhá vazba s jiným potahovým materiálem (např. kůže)

'''V9 - tuhá vazba s deskami z plastů. '''Při výrobě desek se kombinují různé druhy  termoplastických fólií, někdy  v kombinaci s lepenkou nebo různými vycpávkami. Desky se svařují a tvarují teplem. Takovéto desky z plastu jsou vhodné zejména pro výrobu kapesních diářů, kalendářů, záznamníků, plánovačů nebo příruček.<ref>KAPLANOVÁ, Marie. ''Moderní polygrafie''. 1. vyd. str.333</ref> 

== '''Historie tuhé knižní vazby''' ==

První tuhé knižní vazby vznikaly v dobách, kdy pergamen nahradil papyrusové svitky. [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pergamen Pergamen] byl pevnější  a nedal se tak dobře smotávat do svitků jako [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Papyrus papyrus]. V Přední Asii proto začali pergamenové listy místo smotávání překládat napůl a vkládat je do sebe. Díky tomu vznikly pergamenové '''složky'''  podobné knihám jak je známe dnes. Tvar dnešní knihy ale měly už i hliněné destičky, které existovaly dávno před vynálezem pergamenu.  Tyto hliněné destičky se k sobě svazovaly nití nebo drátěnými kroužky a jejich tvaru se říkalo codex (caudex).<ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. str. 16-17</ref> 

O tom jak vypadaly první pergamenové knižní vazby nemáme moc informací. Víme ale, že od doby karolinské a následně v celém středověku, byly knihy nákladně zdobeny drahými materiály. Dějiny knižní vazby proto úzce souvisí s dějinami uměleckých řemesel. Knihy měly prkénkové desky, které byly potaženy kůží nebo látkou a na tento potah byla aplikována výzdoba. Knihy se pak do polic neukládaly hřbetem ven, nýbrž hřbety k sobě, aby vynikla jejich výzdoba.<ref>PEŠINA, Jaroslav. Knižní vazba v minulosti. str. 9-10</ref> 

Během renesance se začala místo těžkých knižních desek používat '''lepenka'''. Knihy se tak zlehčily, zlevnily a měly příjemnější formát. V roce 1830 byl v Anglii vymyšlen nový potahový materiál - knihařské plátno.  <ref>DOLEŽAL, Jaroslav. Vazby knih. 2. vyd. str.9 - 10</ref>

== Užitečné odkazy ==

Jak se dělá kniha - Technický základ pro knihovníky: [http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf]

vazba knih -digitální knihovna MZK:  [http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18 http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18]

==  Poznámky ==

 <references />

== Literatura: ==

#DOLEŽAL, Jaroslav. ''Vazby knih''. 2., přeprac. vyd. Praha: SNTL, 1976, 127 s.
#KAPLANOVÁ, Marie. ''Moderní polygrafie''. 1. vyd. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2009, 391 s. ISBN 978-80-254-4230-2.
#PEŠINA, Jaroslav. ''Knižní vazba v minulosti''. Praha: Jan Štenc, 1939, 41, [3] s., 50 vzorů.
#TOBOLKA, Zdeněk Václav. ''Kniha: její vznik, vývoj a rozbor''. 1. vyd. Praha: Orbis, 1949, 243 s., 180 s. obr. příl.

Hardback

2015-01-05T11:59:59Z

Monika Langerová:

'''Autor: '''Monika Langerová

'''Klíčová slova:''' hardback, knižní vazba, knižní desky, obal knih

'''Synonyma:''' pevná vazba, tuhá vazba, hardcover, hardbound book

'''Související pojmy: '''

nadřazené - vazba

podřazené -  V7, V8, V9 

= Hardback =

'''Hardback''',  je označení pro druh knihařské vazby. Vazba je obal, který knihu udržuje pohromadě, chrání ji před poškozením a případně ji i zdobí. <ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. ''Kniha: její vznik, vývoj a rozbor''. 1. vyd. str. 180</ref>  V češtině se častěji setkáme s názvem tuhá nebo pevná vazba. Knihu v tuhé vazbě poznáme podle toho, že jsou její desky vyrobeny  z lepenky nebo z plastu a oproti měkké vazbě ([http://wiki.knihovna.cz/index.php/Paperback paperback]) jsou pevnější, kvalitnější, vydrží delší dobu a jsou také dražší.

Hardback je tedy označení pro knihy, které jsou určeny k častému používání a je na ně kladen nárok na odolnost vůči mechanickému poškození. Zatímco paperbacková verze knih je vhodnější pro jednorázová použití, hardback slouží k trvalému uchovávání. V poslední době je velice časté, že se některá díla nejdříve vydají v hardbackové verzi a později v paperbackové verzi za nižší cenu.  

V neposlední řadě je důležité zmínit estetickou hodnotu hardbackových knih. Knižní desky v sobě, na rozdíl od měkkých obálek, nesou určitou eleganci a vyvolávají dojem větší kvality. U některých speciálních edic se navíc můžeme setkat s uměleckořemeslným zpracováním, týká se to například knih z kůže, dřeva nebo zdobených drahými kovy.  

=== '''Rozdíl mezi tuhou a měkkou vazbou''' ===

*tuhá vazba je mnohem starší než vazba měkká a prošla si dlouhým vývojem,
*tuhé vazby mají '''desky''', měkké vazby mají '''obálku''',
*tuhé vazby se nedají ohýbat, měkké vazby se ohýbat dají,
*tuhé vazby jsou dražší, protože jsou náročnější na materiál i technologii výroby
*tuhé vazby mají větší odolnost, měkká vazba se rychleji opotřebovává,
*tuhé vazby jsou vhodné pro uměleckořemeslné zpracování, měkké vazby dávají přednost funkčnosti před [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Estetika estetikou].

'''Ukázka ceny Hardback vs. Paperback:'''

Knihy Dobrovský nabízí [ 2014-12-08] na svých internetových stránkách [http://eshop.knihydobrovsky.cz/ http://eshop.knihydobrovsky.cz/]  knihu Šifra mistra Leonarda od Dana Browna za:

Hardback - 306 Kč / Paperback - 218 Kč    Jedná se přibližně o stokorunový rozdíl.

  [[File:Hardbackvspaperback.jpg|350px|Srovnání cen hardback a paperback v internetovém obchodě eshop.knihydobrovsky.cz]]

 .

== '''Dělení tuhých vazeb''' ==

Knihařské vazby se všeobecně dělí na měkké, polotuhé a tuhé.  "Rozdělení tuhých vazeb nezávisí na způsobu spojení knižních bloků, jako je tomu u měkkých vazeb, ale na konstrukci desek."  <ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.332</ref>

 

'''V7 - tuhé vazby s kombinovaným potahem'''. Kombinovaný znamená, že kniha má například potaženy desky plátnem, ale hřbet je papírový.  

'''V8 - tuhá vazba s nekombinovaným potahem.''' Desky jsou, na rozdíl od vazby V7, potaženy pouze jedním druhem materiálu. Nejčastěji je tímto materiálem plátno, ale můžeme se setkat také s laminovaným nebo lakovaným papírem.

Tuto vazbu můžeme dále dělit na : 

'''   '''V8a - tuhá vazba s polaminovaným potahem

   V8b - tuhá vazba s papírovým potahem

   V8c - tuhá vazba s jiným potahovým materiálem (např. kůže)

'''V9 - tuhá vazba s deskami z plastů. '''Při výrobě desek se kombinují různé druhy  termoplastických fólií, někdy  v kombinaci s lepenkou nebo různými vycpávkami. Desky se svařují a tvarují teplem. Takovéto desky z plastu jsou vhodné zejména pro výrobu kapesních diářů, kalendářů, záznamníků, plánovačů nebo příruček.<ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.333</ref> 

== '''Historie tuhé knižní vazby''' ==

První tuhé knižní vazby vznikaly v dobách, kdy pergamen nahradil papyrusové svitky. [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pergamen Pergamen] byl pevnější  a nedal se tak dobře smotávat do svitků jako [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Papyrus papyrus]. V Přední Asii proto začali pergamenové listy místo smotávání překládat napůl a vkládat je do sebe. Díky tomu vznikly pergamenové '''složky'''  podobné knihám jak je známe dnes. Tvar dnešní knihy ale měly už i hliněné destičky, které existovaly dávno před vynálezem pergamenu.  Tyto hliněné destičky se k sobě svazovaly nití nebo drátěnými kroužky a jejich tvaru se říkalo codex (caudex).<ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. str. 16-17</ref> 

O tom jak vypadaly první pergamenové knižní vazby nemáme moc informací. Víme ale, že od doby karolinské a následně v celém středověku, byly knihy nákladně zdobeny drahými materiály. Dějiny knižní vazby proto úzce souvisí s dějinami uměleckých řemesel. Knihy měly prkénkové desky, které byly potaženy kůží nebo látkou a na tento potah byla aplikována výzdoba. Knihy se pak do polic neukládaly hřbetem ven, nýbrž hřbety k sobě, aby vynikla jejich výzdoba.<ref>PEŠINA, Jaroslav. Knižní vazba v minulosti. str. 9-10</ref> 

Během renesance se začala místo těžkých knižních desek používat '''lepenka'''. Knihy se tak zlehčily, zlevnily a měly příjemnější formát. V roce 1830 byl v Anglii vymyšlen nový potahový materiál - knihařské plátno.  <ref>DOLEŽAL, Jaroslav. Vazby knih. 2. vyd. str.9 - 10</ref>

== Užitečné odkazy ==

Jak se dělá kniha - Technický základ pro knihovníky: [http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf]

vazba knih -digitální knihovna MZK:  [http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18 http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18]

==  Poznámky ==

 <references />

== Literatura: ==

#DOLEŽAL, Jaroslav. ''Vazby knih''. 2., přeprac. vyd. Praha: SNTL, 1976, 127 s.
#KAPLANOVÁ, Marie. ''Moderní polygrafie''. 1. vyd. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2009, 391 s. ISBN 978-80-254-4230-2.
#PEŠINA, Jaroslav. ''Knižní vazba v minulosti''. Praha: Jan Štenc, 1939, 41, [3] s., 50 vzorů.
#TOBOLKA, Zdeněk Václav. ''Kniha: její vznik, vývoj a rozbor''. 1. vyd. Praha: Orbis, 1949, 243 s., 180 s. obr. příl.

Hardback

2015-01-05T11:56:58Z

Monika Langerová: /* Literatura: */

'''Autor: '''Monika Langerová

'''Klíčová slova:''' hardback, knižní vazba, knižní desky, obal knih

'''Synonyma:''' pevná vazba, tuhá vazba, hardcover, hardbound book

'''Související pojmy: '''

nadřazené - vazba

podřazené -  V7, V8, V9 

= Hardback =

'''Hardback''',  je označení pro druh knihařské vazby. Vazba je obal, který knihu udržuje pohromadě, chrání ji před poškozením a případně ji i zdobí. <ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. str. 180</ref>  V češtině se častěji setkáme s názvem tuhá nebo pevná vazba. Knihu v tuhé vazbě poznáme podle toho, že jsou její desky vyrobeny  z lepenky nebo z plastu a oproti měkké vazbě ([http://wiki.knihovna.cz/index.php/Paperback paperback]) jsou pevnější, kvalitnější, vydrží delší dobu a jsou také dražší.

Hardback je tedy označení pro knihy, které jsou určeny k častému používání a je na ně kladen nárok na odolnost vůči mechanickému poškození. Zatímco paperbacková verze knih je vhodnější pro jednorázová použití, hardback slouží k trvalému uchovávání. V poslední době je velice časté, že se některá díla nejdříve vydají v hardbackové verzi a později v paperbackové verzi za nižší cenu.  

V neposlední řadě je důležité zmínit estetickou hodnotu hardbackových knih. Knižní desky v sobě, na rozdíl od měkkých obálek, nesou určitou eleganci a vyvolávají dojem větší kvality. U některých speciálních edic se navíc můžeme setkat s uměleckořemeslným zpracováním, týká se to například knih z kůže, dřeva nebo zdobených drahými kovy.  

=== '''Rozdíl mezi tuhou a měkkou vazbou''' ===

*tuhá vazba je mnohem starší než vazba měkká a prošla si dlouhým vývojem,
*tuhé vazby mají '''desky''', měkké vazby mají '''obálku''',
*tuhé vazby se nedají ohýbat, měkké vazby se ohýbat dají,
*tuhé vazby jsou dražší, protože jsou náročnější na materiál i technologii výroby
*tuhé vazby mají větší odolnost, měkká vazba se rychleji opotřebovává,
*tuhé vazby jsou vhodné pro uměleckořemeslné zpracování, měkké vazby dávají přednost funkčnosti před [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Estetika estetikou].

'''Ukázka ceny Hardback vs. Paperback:'''

Knihy Dobrovský nabízí [ 2014-12-08] na svých internetových stránkách [http://eshop.knihydobrovsky.cz/ http://eshop.knihydobrovsky.cz/]  knihu Šifra mistra Leonarda od Dana Browna za:

Hardback - 306 Kč / Paperback - 218 Kč    Jedná se přibližně o stokorunový rozdíl.

  [[File:Hardbackvspaperback.jpg|350px|Srovnání cen hardback a paperback v internetovém obchodě eshop.knihydobrovsky.cz]]

 .

== '''Dělení tuhých vazeb''' ==

Knihařské vazby se všeobecně dělí na měkké, polotuhé a tuhé.  "Rozdělení tuhých vazeb nezávisí na způsobu spojení knižních bloků, jako je tomu u měkkých vazeb, ale na konstrukci desek."  <ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.332</ref>

 

'''V7 - tuhé vazby s kombinovaným potahem'''. Kombinovaný znamená, že kniha má například potaženy desky plátnem, ale hřbet je papírový.  

'''V8 - tuhá vazba s nekombinovaným potahem.''' Desky jsou, na rozdíl od vazby V7, potaženy pouze jedním druhem materiálu. Nejčastěji je tímto materiálem plátno, ale můžeme se setkat také s laminovaným nebo lakovaným papírem.

Tuto vazbu můžeme dále dělit na : 

'''   '''V8a - tuhá vazba s polaminovaným potahem

   V8b - tuhá vazba s papírovým potahem

   V8c - tuhá vazba s jiným potahovým materiálem (např. kůže)

'''V9 - tuhá vazba s deskami z plastů. '''Při výrobě desek se kombinují různé druhy  termoplastických fólií, někdy  v kombinaci s lepenkou nebo různými vycpávkami. Desky se svařují a tvarují teplem. Takovéto desky z plastu jsou vhodné zejména pro výrobu kapesních diářů, kalendářů, záznamníků, plánovačů nebo příruček.<ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.333</ref> 

== '''Historie tuhé knižní vazby''' ==

První tuhé knižní vazby vznikaly v dobách, kdy pergamen nahradil papyrusové svitky. [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pergamen Pergamen] byl pevnější  a nedal se tak dobře smotávat do svitků jako [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Papyrus papyrus]. V Přední Asii proto začali pergamenové listy místo smotávání překládat napůl a vkládat je do sebe. Díky tomu vznikly pergamenové '''složky'''  podobné knihám jak je známe dnes. Tvar dnešní knihy ale měly už i hliněné destičky, které existovaly dávno před vynálezem pergamenu.  Tyto hliněné destičky se k sobě svazovaly nití nebo drátěnými kroužky a jejich tvaru se říkalo codex (caudex).<ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. str. 16-17</ref> 

O tom jak vypadaly první pergamenové knižní vazby nemáme moc informací. Víme ale, že od doby karolinské a následně v celém středověku, byly knihy nákladně zdobeny drahými materiály. Dějiny knižní vazby proto úzce souvisí s dějinami uměleckých řemesel. Knihy měly prkénkové desky, které byly potaženy kůží nebo látkou a na tento potah byla aplikována výzdoba. Knihy se pak do polic neukládaly hřbetem ven, nýbrž hřbety k sobě, aby vynikla jejich výzdoba.<ref>PEŠINA, Jaroslav. Knižní vazba v minulosti. str. 9-10</ref> 

Během renesance se začala místo těžkých knižních desek používat '''lepenka'''. Knihy se tak zlehčily, zlevnily a měly příjemnější formát. V roce 1830 byl v Anglii vymyšlen nový potahový materiál - knihařské plátno.  <ref>DOLEŽAL, Jaroslav. Vazby knih. 2. vyd. str.9 - 10</ref>

== Užitečné odkazy ==

Jak se dělá kniha - Technický základ pro knihovníky: [http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf]

vazba knih -digitální knihovna MZK:  [http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18 http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18]

==  Poznámky ==

 <references />

== Literatura: ==

#DOLEŽAL, Jaroslav. ''Vazby knih''. 2., přeprac. vyd. Praha: SNTL, 1976, 127 s.
#KAPLANOVÁ, Marie. ''Moderní polygrafie''. 1. vyd. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2009, 391 s. ISBN 978-80-254-4230-2.
#PEŠINA, Jaroslav. ''Knižní vazba v minulosti''. Praha: Jan Štenc, 1939, 41, [3] s., 50 vzorů.
#TOBOLKA, Zdeněk Václav. ''Kniha: její vznik, vývoj a rozbor''. 1. vyd. Praha: Orbis, 1949, 243 s., 180 s. obr. příl.

Vzdělávání v knihovnách

2015-01-03T17:06:12Z

Monika Langerová:

'''Autor:''' Monika Langerová

'''Klíčová slova: '''vzdělávání,knihovny,veřejné knihovny, vzdělávací programy, celoživotní vzdělávání, 

'''Související slova:'''kurzy,semináře,workshopy, besedy, veřejné knihovny, vzdělávání seniorů, univerzita třetího věku, 

== '''Vzdělávání jako součást knihovních služeb''' ==

Dnešní knihovny se už neomezují pouze na půjčování knih, ale zajišťují také mnoho dalších služeb, ke kterým patří i vzdělávání. Velké knihovny a také mnoho menších dnes nabízí zázemí pro vzdělávání '''dětí '''a '''studentů''', '''celoživotní vzdělávání dospělých''' a v neposlední řadě '''vzdělávání seniorů'''. Tím se knihovny,vedle školních institucí, stávají ideálním prostorem k získávání nových informací a zároveň umožňují rychlý přístup k potřebných materiálům. 

Děti a studenti mohou v knihovnách zdokonalit  svoji informační gramotnost, rozšířit svůj kulturně-společenský přehled nebo se například proškolit v internetové bezpečnosti. Dospělí návštěvníci v rámci celoživotního vzdělávání absolvují  kurzy, semináře, přednášky nebo si vybírají z nabídky e-learningových kurzů.  Senioři se pak nejčastěji učí základní počítačovou gramotnost nebo se pouští do studia univerzity třetího věku. 

Výuka probíhá v prostorách knihovny. Jelikož s sebou moderní doba nese stále větší potřebu využívat moderní technologie, jsou i knihovny nuceny sledovat trendy a přizpůsobovat jim svoji vybavenost. Proto všechny "technologicky orientované aktivity probíhají v počítačových učebnách se základním vybavení – PC, dataprojekor, flipchart a v některých případech video a webkamery, mikrofony, sluchátka nebo smartboard..." 1 Mezi jednotlivými knihovnami je samozřejmě velký rozdíl ve vybavenosti, který se odvíjí od finančních možností. 
<div> </div><div>'''Vzdělávání v knihovnách probíhá nejčastěji formou:'''</div>
*kurzů
*přednášek 
*besed
*seminářů
*workshopů 
*e-learningu

'''Nejčastější zaměření kurzů:'''

*vyhledávání v knihovním katalogu
*práce s počítačem (zlepšování počítačové gramotnosti)
*vyhledávání na  internetu
*používání online informačních zdrojů
*internetová bezpečnost
*podpora čtenářství

== Vzdělávání pro knihovníky ==

'''''"Od všech zaměstnanců knihovny se očekává, že se budou neustále učit novým dovednostem, zůstanou v kontaktu s trendy a začlení do své práce nové technologie." 2'''''

Kromně technologické vybavenosti knihoven je potřeba, aby byli takzvaně "vybaveneni" i samotní knihovníci. "Pokud můžeme vzdělávací aktivity považovat za jeden z pilířů moderní knihovny, pak tento pilíř musí jednoznačně stát na pevném základu, kterým je dostatečně kompetentní knihovník (či informační profesionál), jenž bude tyto služby poskytovat " 1 Tato skutečnost poukazuje na to, že profese knihovníka se neustále vyvíjí a jeho původní popis práce dostává úplně nový rozměr. "Profese knihovník a informační pracovník závisí na prudkém rozvoji společnosti. Technologie se vyvíjí rychleji, než je lidé dokážou využívat. V dnešní době hovoříme o managementu znalostí a knihovník by měl být manažerem znalostí." 3

Knihovník by se tedy měl celoživotně vzdělávat, aby stačil aktuálním trendům a mohl poskytovat kvalitní služby. Celoživotní vzdělávání knihovníků však není zákonou povinností a tak záleží na jednotlivých knihovnách a knihovnících samotných.

Podle '''Aleny Součkové''' ze '''Studijní a vědecké knihovny''' '''v''' '''Hradci Králové''' 4, by se knihovníci měli vzdělávat především v těchto oblastech:

*oblast služeb, včetně znalostí moderních informačních zdrojů
*služby obyvatelům se specifickými potřebami
*management, ekonomiku, právní vzdělávání
*komunikační dovednosti 
*jazykové vzdělávání

'''V současné době se vzdělávání knihovníku věnuje: '''

'''○ Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky '''(dále jen SKIP)  [[File:Skip.jpg|thumb|right|Logo SKIPU]]

SKIP je sdružením, jehož hlavním posláním je "...usilovat o soustavné zvyšování úrovně knihovnické a informační práce a s tím spojené prestiže oboru a o to, aby ze strany státu, zřizovatelů knihoven a informačních institucí byly vytvářeny příznivé podmínky pro jejich rozvoj a činnost." 5

Seznam plánovaných akcí, kurzů, seminářů, konferencí týkajících se knihovnicko-informační profese a všeho co s tím souvisí, naleznete na webových stránkách SKIPU -  [http://www.skipcr.cz/akce-a-projekty/knihovnicke-akce/ http://www.skipcr.cz/akce-a-projekty/knihovnicke-akce/] 

○ Školení, odborné porady a vzdělávací materiály pro knihovníky poskytuje také organizace '''SDRUK - '''''Sdružení knihoven ČR,'' organizaci najdete na webových stránkách - [http://www.sdruk.cz/ http://www.sdruk.cz/]

○ Vzdělávání knihovníků podporuje také '''Moravská zemská knihovna v Brně''', která pro knihovníky pořádá vzdělávací akce, rekvalifikační kurzy, e-learningové kurzy a vydala Příručku pro knihovníky veřejných knihoven. - [http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku]

○ V '''Knihovnickém institutu Národní knihovny ČR''' se nachází '''oddělení vzdělávání''', které také pořádá "kurzy, semináře, přednášky a další odborné vzdělávací akce pro knihovníky včetně rekvalifikačních kurzů." 6 V národní knihovně najdeme také '''Knihovnu knihovnické literatury'''. 

.

== '''Vzdělávání pro veřejnost''' ==

'''"Hlavní úlohou knihoven je poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb, včetně zajištění rovného přístupu k nim všem bez rozdílu, a dále rozvoj celoživotního vzdělávání všech skupin obyvatelstva. " 7'''

Žijeme v moderní době a informace k nám přichází ze všech stran. Je proto dobré umět  informace třídit, ověřovat a popřípadě citovat. Těmto dovednostem a mnohem dalším se můžeme naučit právě v knihovnách. Ty nabízí řadu vzdělávacích akcí jak pro děti, tak pro širokou veřejnost a zvyšují tak všeobecnou informační gramotnost. Mnoho z těchto vzdělávacích akcí je zdarma, a tak se vzdělávání v knihovnách může stát dalším způsobem, jak do těchto institucí přilákat  širší veřejnost. 

'''Vzdělávání v knihovnách můžeme rozdělit do 3 kategorií:'''

#vzdělávání pro děti a studenty
#vzdělávání pro dospělé
#vzdělávání pro seniory

==== '''1. Vzdělávání pro děti a studenty''' ====

'''Příklady vzdělávacích akcí pro děti a studenty:'''

''Knihovna Jiřího Mahena v Brně ''nabízí '''lekce i besedy '''pro děti z mateřských, základních i středních škol, které jsou "...zaměřené na interakci a dialogu, používají se metody dramatické výchovy, tvůrčího psaní, výtvarné techniky apod. Témata zahrnující nejrůznější oblasti vědy, kultury a historie rozšiřují žákům kulturně-společenské znalosti." 8

 ''Morovská zemská knihovna v Brně ''nabízí '''Lekce informačního vzdělávání.''' Tyto lekce zahrnují: Základy vyhledávání informací,  Knihovní katalog aneb půjčujeme si v knihovně a  Vyhledávání v informačních zdrojích. 9



Kulturní a vzdělávací centrum ''Městské knihovny v Praze'' nabízí široké spektrum vzdělávacích akcí pro děti, školy a studenty.  

Pořádají například různé '''besedy, setkávání se spisovateli '''''a '''ilustrátory'''10, '''lekce informační výchovy'''''', lekce o internetové bezpečnosti, mediální výchovu, literární programy, filmové projekce '''pro školy, zprostředkovávání spolupráce se specializovanými odděleními (např. s Divadelním oddělením nebo s Artotékou) 11''

Podle '''PhDr. Jarmily Daňkové''' z Městské knihovny v Jihlavě, jsou obzvlášť mateřské a základní školy otevřené spolupráci s knihovnou. Městská knihovna v Jihlavě je tak jednou z těch, které pořádají '''Slavnostní pasování prvňáčků na čtenáře '''ve spolupráci se základními školami. Účelem této akce pak je '''podpořit zájem dětí o literaturu.'''  

Mnoho knihoven už tento trend přejímá a pořádá vlastní pasování na čtenáře. Podívat se můžete na videozáznam z Pasování na čtenáře v knihovně Václava Čtvrtka v Jičíně: 

[https://www.youtube.com/watch?v=Bek31N-ypl8 https://www.youtube.com/watch?v=Bek31N-ypl8] )
<div> </div>
''.''

==== 2. Vzdělávání pro dospělé ====

Jak už bylo řečeno, knihovny nabízí zázemí pro celoživotní vzdělávání. Zájemci se můžou účastnit nejrůznějších školení, kurzů, seminářů a workshopů. Tyto nabízené služby bývají buď zadarmo nebo za adekvátní poplatek. Každá knihovna má nastavenou individuální nabídku těchto vzdělávacích programů, podle svých prostorových i finančních možností. O nabídce vzdělávacích akcí se dozvíta na webových stránkách knihoven. 

.

==== 3. Vzdělávání pro seniory ====

"Trend širší a intenzivnější práce s/pro seniory vychází v knihovnách ze společenské podpory umožňující starším lidem plně se zapojit do společenského života. Podle statistik tvoří dvě nepočetnější skupiny uživatelů knihoven děti a senioři, a právě proto se vytvářejí v knihovnách programy pro aktivní stárnutí a mezigenerační soužití." 12

'''Mezi nejběžnější formy vzdělávání seniorů v knihovnách patří:'''

*univerzity třetího věku (U3V)
*akademie třetího věku
*kluby aktivního stárnutí (KIAS) 12

'''Univerzita třetího věku (U3V)''' -  " představuje moderní alternativu ke klasické prezenční přednáškové výuce U3V. Je založena na využití nových komunikačních technologií a internetu, je didakticky přizpůsobena specifikům cílové skupiny – seniorům se zájmem o vzdělávání na vysokoškolské úrovni. Je určena především pro vzdělávání seniorů v regionech, kteří se z různých důvodů nemohou zúčastňovat výuky Univerzity třetího věku prezenční formou v sídlech vysokých škol a univerzit." 13 Po ukončení účastníci obdrží diplom, který potvrzuje, že absolvovali univerzitu třetího věku. 

 '''Akademie třetího věku''' - "středně těžká forma vzdělávání, kromě přednášek a diskusí se pořádají i různé aktivity osvětového a zájmového charakteru. Například exkurze, práce v zájmových kroužcích a tematické vycházky." 12 

 '''Klub aktivního stárnutí '''- "Dobrovolná seskupení starších občanů s cílem trávení volného času. Kluby mohou mít různé zaměření, jejich častou aktivitou jsou jednorázové vzdělávací akce. Od U3V a akademií třetího věku se odlišují neformálními vztahy mezi účastníky" 14

[[File:Seniori.jpg|thumb|Počítačový kurz pro seniory]]

V současné době je vzdělávání seniorů velkým trendem. S pokrokem moderních technologií vzrůstá jejich zájem o učení se práce s počítačem, základními programy a internetem.

Ukázkou může být '''Speciální počitačový kurz pořádaný v Masarykově veřejné knihovně ve Vsetíně - '''[https://www.youtube.com/watch?v=1v_xCCisKGc  https://www.youtube.com/watch?v=1v_xCCisKGc]

Kromě počítačových kurzů jsou to také různé tréninky paměti, besedy, jazyky pro seniory, výtvarné dílny, diskuze...

== '''Zdroje''' ==

1 ZIKUŠKA, Jan. E-learning ve vzdělávání zaměstnanců knihoven v ČR – současnost, trendy a bariéry. [online]. 2011 [cit. 2014-10-14]. Dostupné z WWW: [http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=ir00442a&AN=mutd.theses.220812&lang=cs&site=eds-live&scope=site http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=ir00442a&AN=mutd.theses.220812&lang=cs&site=eds-live&scope=site]

2 z anglického originálu: All library staff members are expected to continually learn new skills, stay in touch with trends, and incorporate new technology into their work.

Building Knowledge, Skills, and Abilities: Continual Learning in the New Information Landscape. Journal of Library Administration [online]. 2011, vol. 51, 7/8, s. 728-743 [cit. 2014-10-14].Dostupné z WWW: [http://search.ebscohost.com.ezproxy.muni.cz/login.aspx?direct=true&db=lls&AN=525498366&lang=cs&site=ehost-live http://search.ebscohost.com.ezproxy.muni.cz/login.aspx?direct=true&db=lls&AN=525498366&lang=cs&site=ehost-live]

3 FOBEROVÁ, Libuše. Vybrané globální trendy v knihovnictví. Duha [online]. 2012, roč. 26, č. 4 [cit. 2014-10-14]. Dostupný z WWW: [http://duha.mzk.cz/clanky/nektere-globalni-trendy-v-knihovnictvi http://duha.mzk.cz/clanky/nektere-globalni-trendy-v-knihovnictvi]. ISSN 1804-4255.

4 SOUČKOVÁ, Alena. Vzdělávání knihovníků a jeho vliv na zvyšování odborné úroveň knihoven. [online], [cit. 2014-11-01]. Dostupné z WWW: [http://www.sdruk.cz/data/xinha/sdruk/ks2004/2004-1-129.pdf http://www.sdruk.cz/data/xinha/sdruk/ks2004/2004-1-129.pdf]

5 Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky. Sekce Co je SKIP [online]. 2014 [cit. 2014-10-14]. Historie a poslání SKIP. Dostupné z WWW: [http://www.skipcr.cz/co-je-skip http://www.skipcr.cz/co-je-skip]

6 Informace pro knihovníky. Sekce Oddělení vzdělávání''' '''[online]. 2013 [cit. 2014-11-01]. Dostupné z WWW: [http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_oddeleni_vzdelavani.htm http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_oddeleni_vzdelavani.htm]

7 Děti a senioři [online]. 2013 [cit. 2014-11-15].  Dostupné z WWW: [http://duha.mzk.cz/clanky/deti-seniori http://duha.mzk.cz/clanky/deti-seniori]

8 Knihovna Jiřího Mahena. Sekce Akce [online], [cit. 2014-11-05]. Dostupné z WWW: [http://www.kjm.cz/nabidka-pro-skoly http://www.kjm.cz/nabidka-pro-skoly]

9 Moravská zemská knihovna. Sekce Pro školy, [cit. 2014-11-05]. Dostupné z WWW: [http://www.mzk.cz/informacni-vzdelavani http://www.mzk.cz/informacni-vzdelavani]

10 Městská knihovna v Praze. Sekce MŠ a 1. stupeň ZŠ, [cit. 2014-11-05]. Dostupné z WWW: [http://www.mlp.cz/cz/projekty/cilove-skupiny/pro-skoly/prvni-stupen/ http://www.mlp.cz/cz/projekty/cilove-skupiny/pro-skoly/prvni-stupen/]

11 Městská knihovna v Praze. Sekce 2. stupeň ZŠ a SŠ, [cit. 2014-11-05]. Dostupné z WWW: [http://www.mlp.cz/cz/projekty/cilove-skupiny/pro-skoly/druhy-stupen/ http://www.mlp.cz/cz/projekty/cilove-skupiny/pro-skoly/druhy-stupen/]

12 Děti a senioři [online]. 2013 [cit. 2014-11-15].  Dostupné z WWW: [http://duha.mzk.cz/clanky/deti-seniori http://duha.mzk.cz/clanky/deti-seniori]

13 Virtuální univerzita třetího věku – zkušenosti z libinské knihovny. [online]. 2013 [cit. 2014-11-15].  Dostupné z WWW: [http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2013-roc-65/3-2013/virtualni-univerzita-tretiho-veku-%E2%80%93-zkusenosti-z-libinske-knihovny-109-1422.htm http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2013-roc-65/3-2013/virtualni-univerzita-tretiho-veku-%E2%80%93-zkusenosti-z-libinske-knihovny-109-1422.htm]

14 NOVOTNÁ,Iveta. Býti seniorem …v Chrudimi. [prezentace].2013 <span style="font-size: 10pt; line-height: 115%; font-family: Arial, sans-serif; color: black; background-image: initial; background-attachment: initial; background-size: initial; background-origin: initial; background-clip: initial; background-position: initial; background-repeat: initial;">[cit. 2014-11-15].<span style="font-size: 10pt; line-height: 115%; font-family: Arial, sans-serif; background-image: initial; background-attachment: initial; background-size: initial; background-origin: initial; background-clip: initial; background-position: initial; background-repeat: initial;">  Dostupné z WWW: [http://www.skipcr.cz/dokumenty/8.-valna-hromada-skip-2013/NOVOTNA.ppt/view?searchterm=NOVOTNA http://www.skipcr.cz/dokumenty/8.-valna-hromada-skip-2013/NOVOTNA.ppt/view?searchterm=NOVOTNA]

Vzdělávání v knihovnách

2015-01-03T15:33:10Z

Monika Langerová:

'''Autor:''' Monika Langerová

'''Klíčová slova: '''vzdělávání,knihovny,veřejné knihovny, vzdělávací programy, celoživotní vzdělávání, 

'''Související slova:'''kurzy,semináře,workshopy, besedy, veřejné knihovny, vzdělávání seniorů, univerzita třetího věku, 

== '''Vzdělávání jako součást knihovních služeb''' ==

Dnešní knihovny se už neomezují pouze na půjčování knih, ale zajišťují také mnoho dalších služeb, ke kterým patří i vzdělávání. Velké knihovny a také mnoho menších dnes nabízí zázemí pro vzdělávání '''dětí '''a '''studentů''', '''celoživotní vzdělávání dospělých''' a v neposlední řadě '''vzdělávání seniorů'''. Tím se knihovny,vedle školních institucí, stávají ideálním prostorem k získávání nových informací a zároveň umožňují rychlý přístup k potřebných materiálům. 

Děti a studenti mohou v knihovnách zdokonalit  svoji informační gramotnost, rozšířit svůj kulturně-společenský přehled nebo se například proškolit v internetové bezpečnosti. Dospělí návštěvníci v rámci celoživotního vzdělávání absolvují  kurzy, semináře, přednášky nebo si vybírají z nabídky e-learningových kurzů.  Senioři se pak nejčastěji učí základní počítačovou gramotnost nebo se pouští do studia univerzity třetího věku. 

Výuka probíhá v prostorách knihovny. Jelikož s sebou moderní doba nese stále větší potřebu využívat moderní technologie, jsou i knihovny nuceny sledovat trendy a přizpůsobovat jim svoji vybavenost. Proto všechny "technologicky orientované aktivity probíhají v počítačových učebnách se základním vybavení – PC, dataprojekor, flipchart a v některých případech video a webkamery, mikrofony, sluchátka nebo smartboard..." 1 Mezi jednotlivými knihovnami je samozřejmě velký rozdíl ve vybavenosti, který se odvíjí od finančních možností. 
<div> </div><div>'''Vzdělávání v knihovnách probíhá nejčastěji formou:'''</div>
*kurzů
*přednášek 
*besed
*seminářů
*workshopů 
*e-learningu

'''Nejčastější zaměření kurzů:'''

*vyhledávání v knihovním katalogu
*práce s počítačem
*vyhledávání na  internetu
*používání online informačních zdrojů
*internetová bezpečnost

== Vzdělávání pro knihovníky ==

'''''"Od všech zaměstnanců knihovny se očekává, že se budou neustále učit novým dovednostem, zůstanou v kontaktu s trendy a začlení do své práce nové technologie." 2'''''

Kromně technologické vybavenosti knihoven je potřeba, aby byli takzvaně "vybaveneni" i samotní knihovníci. "Pokud můžeme vzdělávací aktivity považovat za jeden z pilířů moderní knihovny, pak tento pilíř musí jednoznačně stát na pevném základu, kterým je dostatečně kompetentní knihovník (či informační profesionál), jenž bude tyto služby poskytovat " 1 Tato skutečnost poukazuje na to, že profese knihovníka se neustále vyvíjí a jeho původní popis práce dostává úplně nový rozměr. "Profese knihovník a informační pracovník závisí na prudkém rozvoji společnosti. Technologie se vyvíjí rychleji, než je lidé dokážou využívat. V dnešní době hovoříme o managementu znalostí a knihovník by měl být manažerem znalostí." 3

Knihovník by se tedy měl celoživotně vzdělávat, aby stačil aktuálním trendům a mohl poskytovat kvalitní služby. Celoživotní vzdělávání knihovníků však není zákonou povinností a tak záleží na jednotlivých knihovnách a knihovnících samotných.

Podle '''Aleny Součkové''' ze '''Studijní a vědecké knihovny''' '''v''' '''Hradci Králové''' 4, by se knihovníci měli vzdělávat především v těchto oblastech:

*oblast služeb, včetně znalostí moderních informačních zdrojů
*služby obyvatelům se specifickými potřebami
*management, ekonomiku, právní vzdělávání
*komunikační dovednosti 
*jazykové vzdělávání

'''V současné době se vzdělávání knihovníku věnuje: '''

'''○ Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky '''(dále jen SKIP)  [[File:Skip.jpg|thumb|right|Logo SKIPU]]

SKIP je sdružením, jehož hlavním posláním je "...usilovat o soustavné zvyšování úrovně knihovnické a informační práce a s tím spojené prestiže oboru a o to, aby ze strany státu, zřizovatelů knihoven a informačních institucí byly vytvářeny příznivé podmínky pro jejich rozvoj a činnost." 5

Seznam plánovaných akcí, kurzů, seminářů, konferencí týkajících se knihovnicko-informační profese a všeho co s tím souvisí, naleznete na webových stránkách SKIPU -  [http://www.skipcr.cz/akce-a-projekty/knihovnicke-akce/ http://www.skipcr.cz/akce-a-projekty/knihovnicke-akce/] 

○ Školení, odborné porady a vzdělávací materiály pro knihovníky poskytuje také organizace '''SDRUK - '''''Sdružení knihoven ČR,'' organizaci najdete na webových stránkách - [http://www.sdruk.cz/ http://www.sdruk.cz/]

○ Vzdělávání knihovníků podporuje také '''Moravská zemská knihovna v Brně''', která pro knihovníky pořádá vzdělávací akce, rekvalifikační kurzy, e-learningové kurzy a vydala Příručku pro knihovníky veřejných knihoven. - [http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku]

○ V '''Knihovnickém institutu Národní knihovny ČR''' se nachází '''oddělení vzdělávání''', které také pořádá "kurzy, semináře, přednášky a další odborné vzdělávací akce pro knihovníky včetně rekvalifikačních kurzů." 6 V národní knihovně najdeme také '''Knihovnu knihovnické literatury'''. 

.

== '''Vzdělávání pro veřejnost''' ==

'''"Hlavní úlohou knihoven je poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb, včetně zajištění rovného přístupu k nim všem bez rozdílu, a dále rozvoj celoživotního vzdělávání všech skupin obyvatelstva. " 7'''

Žijeme v moderní době a informace k nám přichází ze všech stran. Je proto dobré umět  informace třídit, ověřovat a popřípadě citovat. Těmto dovednostem a mnohem dalším se můžeme naučit právě v knihovnách. Ty nabízí řadu vzdělávacích akcí jak pro děti, tak pro širokou veřejnost a zvyšují tak všeobecnou informační gramotnost. Mnoho z těchto vzdělávacích akcí je zdarma, a tak se vzdělávání v knihovnách může stát dalším způsobem, jak do těchto institucí přilákat  širší veřejnost. 

'''Vzdělávání v knihovnách můžeme rozdělit do 3 kategorií:'''

#vzdělávání pro děti a studenty
#vzdělávání pro dospělé
#vzdělávání pro seniory

==== '''1. Vzdělávání pro děti a studenty''' ====

'''Příklady vzdělávacích akcí pro děti a studenty:'''

''Knihovna Jiřího Mahena v Brně ''nabízí '''lekce i besedy '''pro děti z mateřských, základních i středních škol, které jsou "...zaměřené na interakci a dialogu, používají se metody dramatické výchovy, tvůrčího psaní, výtvarné techniky apod. Témata zahrnující nejrůznější oblasti vědy, kultury a historie rozšiřují žákům kulturně-společenské znalosti." 8

 ''Morovská zemská knihovna v Brně ''nabízí '''Lekce informačního vzdělávání.''' Tyto lekce zahrnují: Základy vyhledávání informací,  Knihovní katalog aneb půjčujeme si v knihovně a  Vyhledávání v informačních zdrojích. 9



Kulturní a vzdělávací centrum ''Městské knihovny v Praze'' nabízí široké spektrum vzdělávacích akcí pro děti, školy a studenty.  

Pořádají například různé '''besedy, setkávání se spisovateli '''''a '''ilustrátory'''10, '''lekce informační výchovy'''''', lekce o internetové bezpečnosti, mediální výchovu, literární programy, filmové projekce '''pro školy, zprostředkovávání spolupráce se specializovanými odděleními (např. s Divadelním oddělením nebo s Artotékou) 11''

Podle '''PhDr. Jarmily Daňkové''' z Městské knihovny v Jihlavě, jsou obzvlášť mateřské a základní školy otevřené spolupráci s knihovnou. Městská knihovna v Jihlavě je tak jednou z těch, které pořádají '''Slavnostní pasování prvňáčků na čtenáře '''ve spolupráci se základními školami. Účelem této akce pak je '''podpořit zájem dětí o literaturu.'''  

Mnoho knihoven už tento trend přejímá a pořádá vlastní pasování na čtenáře. Podívat se můžete na videozáznam z Pasování na čtenáře v knihovně Václava Čtvrtka v Jičíně: 

[https://www.youtube.com/watch?v=Bek31N-ypl8 https://www.youtube.com/watch?v=Bek31N-ypl8] )
<div> </div>
''.''

==== 2. Vzdělávání pro dospělé ====

Jak už bylo řečeno, knihovny nabízí zázemí pro celoživotní vzdělávání. Zájemci se můžou účastnit nejrůznějších školení, kurzů, seminářů a workshopů. Tyto nabízené služby bývají buď zadarmo nebo za adekvátní poplatek. Každá knihovna má nastavenou individuální nabídku těchto vzdělávacích programů, podle svých prostorových i finančních možností. O nabídce vzdělávacích akcí se dozvíta na webových stránkách knihoven. 

.

==== 3. Vzdělávání pro seniory ====

"Trend širší a intenzivnější práce s/pro seniory vychází v knihovnách ze společenské podpory umožňující starším lidem plně se zapojit do společenského života. Podle statistik tvoří dvě nepočetnější skupiny uživatelů knihoven děti a senioři, a právě proto se vytvářejí v knihovnách programy pro aktivní stárnutí a mezigenerační soužití." 12

'''Mezi nejběžnější formy vzdělávání seniorů v knihovnách patří:'''

*univerzity třetího věku (U3V)
*akademie třetího věku
*kluby aktivního stárnutí (KIAS) 12

'''Univerzita třetího věku (U3V)''' -  " představuje moderní alternativu ke klasické prezenční přednáškové výuce U3V. Je založena na využití nových komunikačních technologií a internetu, je didakticky přizpůsobena specifikům cílové skupiny – seniorům se zájmem o vzdělávání na vysokoškolské úrovni. Je určena především pro vzdělávání seniorů v regionech, kteří se z různých důvodů nemohou zúčastňovat výuky Univerzity třetího věku prezenční formou v sídlech vysokých škol a univerzit." 13 Po ukončení účastníci obdrží diplom, který potvrzuje, že absolvovali univerzitu třetího věku. 

 '''Akademie třetího věku''' - "středně těžká forma vzdělávání, kromě přednášek a diskusí se pořádají i různé aktivity osvětového a zájmového charakteru. Například exkurze, práce v zájmových kroužcích a tematické vycházky." 12 

 '''Klub aktivního stárnutí '''- "Dobrovolná seskupení starších občanů s cílem trávení volného času. Kluby mohou mít různé zaměření, jejich častou aktivitou jsou jednorázové vzdělávací akce. Od U3V a akademií třetího věku se odlišují neformálními vztahy mezi účastníky" 14

[[File:Seniori.jpg|thumb|Počítačový kurz pro seniory]]

V současné době je vzdělávání seniorů velkým trendem. S pokrokem moderních technologií vzrůstá jejich zájem o učení se práce s počítačem, základními programy a internetem.

Ukázkou může být '''Speciální počitačový kurz pořádaný v Masarykově veřejné knihovně ve Vsetíně - '''[https://www.youtube.com/watch?v=1v_xCCisKGc  https://www.youtube.com/watch?v=1v_xCCisKGc]

Kromě počítačových kurzů jsou to také různé tréninky paměti, besedy, jazyky pro seniory, výtvarné dílny, diskuze...

== '''Zdroje''' ==

1 ZIKUŠKA, Jan. E-learning ve vzdělávání zaměstnanců knihoven v ČR – současnost, trendy a bariéry. [online]. 2011 [cit. 2014-10-14]. Dostupné z WWW: [http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=ir00442a&AN=mutd.theses.220812&lang=cs&site=eds-live&scope=site http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=ir00442a&AN=mutd.theses.220812&lang=cs&site=eds-live&scope=site]

2 z anglického originálu: All library staff members are expected to continually learn new skills, stay in touch with trends, and incorporate new technology into their work.

Building Knowledge, Skills, and Abilities: Continual Learning in the New Information Landscape. Journal of Library Administration [online]. 2011, vol. 51, 7/8, s. 728-743 [cit. 2014-10-14].Dostupné z WWW: [http://search.ebscohost.com.ezproxy.muni.cz/login.aspx?direct=true&db=lls&AN=525498366&lang=cs&site=ehost-live http://search.ebscohost.com.ezproxy.muni.cz/login.aspx?direct=true&db=lls&AN=525498366&lang=cs&site=ehost-live]

3 FOBEROVÁ, Libuše. Vybrané globální trendy v knihovnictví. Duha [online]. 2012, roč. 26, č. 4 [cit. 2014-10-14]. Dostupný z WWW: [http://duha.mzk.cz/clanky/nektere-globalni-trendy-v-knihovnictvi http://duha.mzk.cz/clanky/nektere-globalni-trendy-v-knihovnictvi]. ISSN 1804-4255.

4 SOUČKOVÁ, Alena. Vzdělávání knihovníků a jeho vliv na zvyšování odborné úroveň knihoven. [online], [cit. 2014-11-01]. Dostupné z WWW: [http://www.sdruk.cz/data/xinha/sdruk/ks2004/2004-1-129.pdf http://www.sdruk.cz/data/xinha/sdruk/ks2004/2004-1-129.pdf]

5 Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky. Sekce Co je SKIP [online]. 2014 [cit. 2014-10-14]. Historie a poslání SKIP. Dostupné z WWW: [http://www.skipcr.cz/co-je-skip http://www.skipcr.cz/co-je-skip]

6 Informace pro knihovníky. Sekce Oddělení vzdělávání''' '''[online]. 2013 [cit. 2014-11-01]. Dostupné z WWW: [http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_oddeleni_vzdelavani.htm http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_oddeleni_vzdelavani.htm]

7 Děti a senioři [online]. 2013 [cit. 2014-11-15].  Dostupné z WWW: [http://duha.mzk.cz/clanky/deti-seniori http://duha.mzk.cz/clanky/deti-seniori]

8 Knihovna Jiřího Mahena. Sekce Akce [online], [cit. 2014-11-05]. Dostupné z WWW: [http://www.kjm.cz/nabidka-pro-skoly http://www.kjm.cz/nabidka-pro-skoly]

9 Moravská zemská knihovna. Sekce Pro školy, [cit. 2014-11-05]. Dostupné z WWW: [http://www.mzk.cz/informacni-vzdelavani http://www.mzk.cz/informacni-vzdelavani]

10 Městská knihovna v Praze. Sekce MŠ a 1. stupeň ZŠ, [cit. 2014-11-05]. Dostupné z WWW: [http://www.mlp.cz/cz/projekty/cilove-skupiny/pro-skoly/prvni-stupen/ http://www.mlp.cz/cz/projekty/cilove-skupiny/pro-skoly/prvni-stupen/]

11 Městská knihovna v Praze. Sekce 2. stupeň ZŠ a SŠ, [cit. 2014-11-05]. Dostupné z WWW: [http://www.mlp.cz/cz/projekty/cilove-skupiny/pro-skoly/druhy-stupen/ http://www.mlp.cz/cz/projekty/cilove-skupiny/pro-skoly/druhy-stupen/]

12 Děti a senioři [online]. 2013 [cit. 2014-11-15].  Dostupné z WWW: [http://duha.mzk.cz/clanky/deti-seniori http://duha.mzk.cz/clanky/deti-seniori]

13 Virtuální univerzita třetího věku – zkušenosti z libinské knihovny. [online]. 2013 [cit. 2014-11-15].  Dostupné z WWW: [http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2013-roc-65/3-2013/virtualni-univerzita-tretiho-veku-%E2%80%93-zkusenosti-z-libinske-knihovny-109-1422.htm http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2013-roc-65/3-2013/virtualni-univerzita-tretiho-veku-%E2%80%93-zkusenosti-z-libinske-knihovny-109-1422.htm]

14 NOVOTNÁ,Iveta. Býti seniorem …v Chrudimi. [prezentace].2013 <span style="font-size: 10pt; line-height: 115%; font-family: Arial, sans-serif; color: black; background-image: initial; background-attachment: initial; background-size: initial; background-origin: initial; background-clip: initial; background-position: initial; background-repeat: initial;">[cit. 2014-11-15].<span style="font-size: 10pt; line-height: 115%; font-family: Arial, sans-serif; background-image: initial; background-attachment: initial; background-size: initial; background-origin: initial; background-clip: initial; background-position: initial; background-repeat: initial;">  Dostupné z WWW: [http://www.skipcr.cz/dokumenty/8.-valna-hromada-skip-2013/NOVOTNA.ppt/view?searchterm=NOVOTNA http://www.skipcr.cz/dokumenty/8.-valna-hromada-skip-2013/NOVOTNA.ppt/view?searchterm=NOVOTNA]

Vzdělávání v knihovnách

2015-01-03T15:30:53Z

Monika Langerová:

'''Autor:''' Monika Langerová

'''Klíčová slova: '''vzdělávání,knihovny,veřejné knihovny, vzdělávací programy, celoživotní vzdělávání, 

'''Související slova:'''kurzy,semináře,workshopy, besedy, veřejné knihovny, vzdělávání seniorů, univerzita třetího věku, 

== '''Vzdělávání jako součást knihovních služeb''' ==

Dnešní knihovny se už neomezují pouze na půjčování knih, ale zajišťují také mnoho dalších služeb, ke kterým patří i vzdělávání. Velké knihovny a také mnoho menších dnes nabízí zázemí pro vzdělávání dětí a studentů, celoživotní vzdělávání dospělých a v neposlední řadě vzdělávání seniorů. Tím se knihovny,vedle školních institucí, stávají ideálním prostorem k získávání nových informací a zároveň umožňují rychlý přístup k potřebných materiálům. 

Děti a studenti mohou v knihovnách zdokonalit  svoji informační gramotnost, rozšířit svůj kulturně-společenský přehled nebo se například proškolit v internetové bezpečnosti. Dospělí návštěvníci v rámci celoživotního vzdělávání absolvují  kurzy, semináře, přednášky nebo si vybírají z nabídky e-learningových kurzů.  Senioři se pak nejčastěji učí základní počítačovou gramotnost nebo se pouští do studia univerzity třetího věku. 

Výuka probíhá v prostorách knihovny. Jelikož s sebou moderní doba nese stále větší potřebu využívat moderní technologie, jsou i knihovny nuceny sledovat trendy a přizpůsobovat jim svoji vybavenost. Proto všechny "technologicky orientované aktivity probíhají v počítačových učebnách se základním vybavení – PC, dataprojekor, flipchart a v některých případech video a webkamery, mikrofony, sluchátka nebo smartboard..." 1 Mezi jednotlivými knihovnami je samozřejmě velký rozdíl ve vybavenosti, který se odvíjí od finančních možností. 
<div> </div><div>'''Vzdělávání v knihovnách probíhá nejčastěji formou:'''</div>
*kurzů
*přednášek 
*besed
*seminářů
*workshopů 
*e-learningu

'''Nejčastější zaměření kurzů:'''

*vyhledávání v knihovním katalogu
*práce s počítačem
*vyhledávání na  internetu
*používání online informačních zdrojů
*internetová bezpečnost

== Vzdělávání pro knihovníky ==

'''''"Od všech zaměstnanců knihovny se očekává, že se budou neustále učit novým dovednostem, zůstanou v kontaktu s trendy a začlení do své práce nové technologie." 2'''''

Kromně technologické vybavenosti knihoven je potřeba, aby byli takzvaně "vybaveneni" i samotní knihovníci. "Pokud můžeme vzdělávací aktivity považovat za jeden z pilířů moderní knihovny, pak tento pilíř musí jednoznačně stát na pevném základu, kterým je dostatečně kompetentní knihovník (či informační profesionál), jenž bude tyto služby poskytovat " 1 Tato skutečnost poukazuje na to, že profese knihovníka se neustále vyvíjí a jeho původní popis práce dostává úplně nový rozměr. "Profese knihovník a informační pracovník závisí na prudkém rozvoji společnosti. Technologie se vyvíjí rychleji, než je lidé dokážou využívat. V dnešní době hovoříme o managementu znalostí a knihovník by měl být manažerem znalostí." 3

Knihovník by se tedy měl celoživotně vzdělávat, aby stačil aktuálním trendům a mohl poskytovat kvalitní služby. Celoživotní vzdělávání knihovníků však není zákonou povinností a tak záleží na jednotlivých knihovnách a knihovnících samotných.

Podle '''Aleny Součkové''' ze '''Studijní a vědecké knihovny''' '''v''' '''Hradci Králové''' 4, by se knihovníci měli vzdělávat především v těchto oblastech:

*oblast služeb, včetně znalostí moderních informačních zdrojů
*služby obyvatelům se specifickými potřebami
*management, ekonomiku, právní vzdělávání
*komunikační dovednosti 
*jazykové vzdělávání

'''V současné době se vzdělávání knihovníku věnuje: '''

'''○ Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky '''(dále jen SKIP)  [[File:Skip.jpg|thumb|right|Logo SKIPU]]

SKIP je sdružením, jehož hlavním posláním je "...usilovat o soustavné zvyšování úrovně knihovnické a informační práce a s tím spojené prestiže oboru a o to, aby ze strany státu, zřizovatelů knihoven a informačních institucí byly vytvářeny příznivé podmínky pro jejich rozvoj a činnost." 5

Seznam plánovaných akcí, kurzů, seminářů, konferencí týkajících se knihovnicko-informační profese a všeho co s tím souvisí, naleznete na webových stránkách SKIPU -  [http://www.skipcr.cz/akce-a-projekty/knihovnicke-akce/ http://www.skipcr.cz/akce-a-projekty/knihovnicke-akce/] 

○ Školení, odborné porady a vzdělávací materiály pro knihovníky poskytuje také organizace '''SDRUK - '''''Sdružení knihoven ČR,'' organizaci najdete na webových stránkách - [http://www.sdruk.cz/ http://www.sdruk.cz/]

○ Vzdělávání knihovníků podporuje také '''Moravská zemská knihovna v Brně''', která pro knihovníky pořádá vzdělávací akce, rekvalifikační kurzy, e-learningové kurzy a vydala Příručku pro knihovníky veřejných knihoven. - [http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku]

○ V '''Knihovnickém institutu Národní knihovny ČR''' se nachází '''oddělení vzdělávání''', které také pořádá "kurzy, semináře, přednášky a další odborné vzdělávací akce pro knihovníky včetně rekvalifikačních kurzů." 6 V národní knihovně najdeme také '''Knihovnu knihovnické literatury'''. 

.

== '''Vzdělávání pro veřejnost''' ==

'''"Hlavní úlohou knihoven je poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb, včetně zajištění rovného přístupu k nim všem bez rozdílu, a dále rozvoj celoživotního vzdělávání všech skupin obyvatelstva. " 7'''

Žijeme v moderní době a informace k nám přichází ze všech stran. Je proto dobré umět  informace třídit, ověřovat a popřípadě citovat. Těmto dovednostem a mnohem dalším se můžeme naučit právě v knihovnách. Ty nabízí řadu vzdělávacích akcí jak pro děti, tak pro širokou veřejnost a zvyšují tak všeobecnou informační gramotnost. Mnoho z těchto vzdělávacích akcí je zdarma, a tak se vzdělávání v knihovnách může stát dalším způsobem, jak do těchto institucí přilákat  širší veřejnost. 

'''Vzdělávání v knihovnách můžeme rozdělit do 3 kategorií:'''

#vzdělávání pro děti a studenty
#vzdělávání pro dospělé
#vzdělávání pro seniory

==== '''1. Vzdělávání pro děti a studenty''' ====

'''Příklady vzdělávacích akcí pro děti a studenty:'''

''Knihovna Jiřího Mahena v Brně ''nabízí '''lekce i besedy '''pro děti z mateřských, základních i středních škol, které jsou "...zaměřené na interakci a dialogu, používají se metody dramatické výchovy, tvůrčího psaní, výtvarné techniky apod. Témata zahrnující nejrůznější oblasti vědy, kultury a historie rozšiřují žákům kulturně-společenské znalosti." 8

 ''Morovská zemská knihovna v Brně ''nabízí '''Lekce informačního vzdělávání.''' Tyto lekce zahrnují: Základy vyhledávání informací,  Knihovní katalog aneb půjčujeme si v knihovně a  Vyhledávání v informačních zdrojích. 9



Kulturní a vzdělávací centrum ''Městské knihovny v Praze'' nabízí široké spektrum vzdělávacích akcí pro děti, školy a studenty.  

Pořádají například různé '''besedy, setkávání se spisovateli '''''a '''ilustrátory'''10, '''lekce informační výchovy'''''', lekce o internetové bezpečnosti, mediální výchovu, literární programy, filmové projekce '''pro školy, zprostředkovávání spolupráce se specializovanými odděleními (např. s Divadelním oddělením nebo s Artotékou) 11''

Podle '''PhDr. Jarmily Daňkové''' z Městské knihovny v Jihlavě, jsou obzvlášť mateřské a základní školy otevřené spolupráci s knihovnou. Městská knihovna v Jihlavě je tak jednou z těch, které pořádají '''Slavnostní pasování prvňáčků na čtenáře '''ve spolupráci se základními školami. Účelem této akce pak je '''podpořit zájem dětí o literaturu.'''  

Mnoho knihoven už tento trend přejímá a pořádá vlastní pasování na čtenáře. Podívat se můžete na videozáznam z Pasování na čtenáře v knihovně Václava Čtvrtka v Jičíně: 

[https://www.youtube.com/watch?v=Bek31N-ypl8 https://www.youtube.com/watch?v=Bek31N-ypl8] )
<div> </div>
''.''

==== 2. Vzdělávání pro dospělé ====

Jak už bylo řečeno, knihovny nabízí zázemí pro celoživotní vzdělávání. Zájemci se můžou účastnit nejrůznějších školení, kurzů, seminářů a workshopů. Tyto nabízené služby bývají buď zadarmo nebo za adekvátní poplatek. Každá knihovna má nastavenou individuální nabídku těchto vzdělávacích programů, podle svých prostorových i finančních možností. O nabídce vzdělávacích akcí se dozvíta na webových stránkách knihoven. 

.

==== 3. Vzdělávání pro seniory ====

"Trend širší a intenzivnější práce s/pro seniory vychází v knihovnách ze společenské podpory umožňující starším lidem plně se zapojit do společenského života. Podle statistik tvoří dvě nepočetnější skupiny uživatelů knihoven děti a senioři, a právě proto se vytvářejí v knihovnách programy pro aktivní stárnutí a mezigenerační soužití." 12

'''Mezi nejběžnější formy vzdělávání seniorů v knihovnách patří:'''

*univerzity třetího věku (U3V)
*akademie třetího věku
*kluby aktivního stárnutí (KIAS) 12

'''Univerzita třetího věku (U3V)''' -  " představuje moderní alternativu ke klasické prezenční přednáškové výuce U3V. Je založena na využití nových komunikačních technologií a internetu, je didakticky přizpůsobena specifikům cílové skupiny – seniorům se zájmem o vzdělávání na vysokoškolské úrovni. Je určena především pro vzdělávání seniorů v regionech, kteří se z různých důvodů nemohou zúčastňovat výuky Univerzity třetího věku prezenční formou v sídlech vysokých škol a univerzit." 13 Po ukončení účastníci obdrží diplom, který potvrzuje, že absolvovali univerzitu třetího věku. 

 '''Akademie třetího věku''' - "středně těžká forma vzdělávání, kromě přednášek a diskusí se pořádají i různé aktivity osvětového a zájmového charakteru. Například exkurze, práce v zájmových kroužcích a tematické vycházky." 12 

 '''Klub aktivního stárnutí '''- "Dobrovolná seskupení starších občanů s cílem trávení volného času. Kluby mohou mít různé zaměření, jejich častou aktivitou jsou jednorázové vzdělávací akce. Od U3V a akademií třetího věku se odlišují neformálními vztahy mezi účastníky" 14

[[File:Seniori.jpg|thumb|Počítačový kurz pro seniory]]

V současné době je vzdělávání seniorů velkým trendem. S pokrokem moderních technologií vzrůstá jejich zájem o učení se práce s počítačem, základními programy a internetem.

Ukázkou může být '''Speciální počitačový kurz pořádaný v Masarykově veřejné knihovně ve Vsetíně - '''[https://www.youtube.com/watch?v=1v_xCCisKGc  https://www.youtube.com/watch?v=1v_xCCisKGc]

Kromě počítačových kurzů jsou to také různé tréninky paměti, besedy, jazyky pro seniory, výtvarné dílny, diskuze...

== '''Zdroje''' ==

1 ZIKUŠKA, Jan. E-learning ve vzdělávání zaměstnanců knihoven v ČR – současnost, trendy a bariéry. [online]. 2011 [cit. 2014-10-14]. Dostupné z WWW: [http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=ir00442a&AN=mutd.theses.220812&lang=cs&site=eds-live&scope=site http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=ir00442a&AN=mutd.theses.220812&lang=cs&site=eds-live&scope=site]

2 z anglického originálu: All library staff members are expected to continually learn new skills, stay in touch with trends, and incorporate new technology into their work.

Building Knowledge, Skills, and Abilities: Continual Learning in the New Information Landscape. Journal of Library Administration [online]. 2011, vol. 51, 7/8, s. 728-743 [cit. 2014-10-14].Dostupné z WWW: [http://search.ebscohost.com.ezproxy.muni.cz/login.aspx?direct=true&db=lls&AN=525498366&lang=cs&site=ehost-live http://search.ebscohost.com.ezproxy.muni.cz/login.aspx?direct=true&db=lls&AN=525498366&lang=cs&site=ehost-live]

3 FOBEROVÁ, Libuše. Vybrané globální trendy v knihovnictví. Duha [online]. 2012, roč. 26, č. 4 [cit. 2014-10-14]. Dostupný z WWW: [http://duha.mzk.cz/clanky/nektere-globalni-trendy-v-knihovnictvi http://duha.mzk.cz/clanky/nektere-globalni-trendy-v-knihovnictvi]. ISSN 1804-4255.

4 SOUČKOVÁ, Alena. Vzdělávání knihovníků a jeho vliv na zvyšování odborné úroveň knihoven. [online], [cit. 2014-11-01]. Dostupné z WWW: [http://www.sdruk.cz/data/xinha/sdruk/ks2004/2004-1-129.pdf http://www.sdruk.cz/data/xinha/sdruk/ks2004/2004-1-129.pdf]

5 Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky. Sekce Co je SKIP [online]. 2014 [cit. 2014-10-14]. Historie a poslání SKIP. Dostupné z WWW: [http://www.skipcr.cz/co-je-skip http://www.skipcr.cz/co-je-skip]

6 Informace pro knihovníky. Sekce Oddělení vzdělávání''' '''[online]. 2013 [cit. 2014-11-01]. Dostupné z WWW: [http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_oddeleni_vzdelavani.htm http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_oddeleni_vzdelavani.htm]

7 Děti a senioři [online]. 2013 [cit. 2014-11-15].  Dostupné z WWW: [http://duha.mzk.cz/clanky/deti-seniori http://duha.mzk.cz/clanky/deti-seniori]

8 Knihovna Jiřího Mahena. Sekce Akce [online], [cit. 2014-11-05]. Dostupné z WWW: [http://www.kjm.cz/nabidka-pro-skoly http://www.kjm.cz/nabidka-pro-skoly]

9 Moravská zemská knihovna. Sekce Pro školy, [cit. 2014-11-05]. Dostupné z WWW: [http://www.mzk.cz/informacni-vzdelavani http://www.mzk.cz/informacni-vzdelavani]

10 Městská knihovna v Praze. Sekce MŠ a 1. stupeň ZŠ, [cit. 2014-11-05]. Dostupné z WWW: [http://www.mlp.cz/cz/projekty/cilove-skupiny/pro-skoly/prvni-stupen/ http://www.mlp.cz/cz/projekty/cilove-skupiny/pro-skoly/prvni-stupen/]

11 Městská knihovna v Praze. Sekce 2. stupeň ZŠ a SŠ, [cit. 2014-11-05]. Dostupné z WWW: [http://www.mlp.cz/cz/projekty/cilove-skupiny/pro-skoly/druhy-stupen/ http://www.mlp.cz/cz/projekty/cilove-skupiny/pro-skoly/druhy-stupen/]

12 Děti a senioři [online]. 2013 [cit. 2014-11-15].  Dostupné z WWW: [http://duha.mzk.cz/clanky/deti-seniori http://duha.mzk.cz/clanky/deti-seniori]

13 Virtuální univerzita třetího věku – zkušenosti z libinské knihovny. [online]. 2013 [cit. 2014-11-15].  Dostupné z WWW: [http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2013-roc-65/3-2013/virtualni-univerzita-tretiho-veku-%E2%80%93-zkusenosti-z-libinske-knihovny-109-1422.htm http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2013-roc-65/3-2013/virtualni-univerzita-tretiho-veku-%E2%80%93-zkusenosti-z-libinske-knihovny-109-1422.htm]

14 NOVOTNÁ,Iveta. Býti seniorem …v Chrudimi. [prezentace].2013 <span style="font-size: 10pt; line-height: 115%; font-family: Arial, sans-serif; color: black; background-image: initial; background-attachment: initial; background-size: initial; background-origin: initial; background-clip: initial; background-position: initial; background-repeat: initial;">[cit. 2014-11-15].<span style="font-size: 10pt; line-height: 115%; font-family: Arial, sans-serif; background-image: initial; background-attachment: initial; background-size: initial; background-origin: initial; background-clip: initial; background-position: initial; background-repeat: initial;">  Dostupné z WWW: [http://www.skipcr.cz/dokumenty/8.-valna-hromada-skip-2013/NOVOTNA.ppt/view?searchterm=NOVOTNA http://www.skipcr.cz/dokumenty/8.-valna-hromada-skip-2013/NOVOTNA.ppt/view?searchterm=NOVOTNA]

Vzdělávání v knihovnách

2015-01-03T15:29:37Z

Monika Langerová:

'''Autor:''' Monika Langerová

'''Klíčová slova: '''vzdělávání,knihovny,veřejné knihovny, vzdělávací programy, celoživotní vzdělávání, 

'''Související slova:'''kurzy,semináře,workshopy, besedy, veřejné knihovny, vzdělávání seniorů, univerzita třetího věku, 

== '''Vzdělávání jako součást knihovních služeb''' ==

Dnešní knihovny se už neomezují pouze na půjčování knih, ale zajišťují také mnoho dalších služeb, ke kterým patří i vzdělávání. Velké knihovny, a také mnoho menších dnes nabízí zázemí pro vzdělávání dětí a studentů, celoživotní vzdělávání dospělých a v neposlední řadě vzdělávání seniorů. Tím se knihovny,vedle školních institucí, stávají ideálním prostorem k získávání nových informací a zároveň umožňují rychlý přístup k potřebných materiálům. 

Děti a studenti mohou v knihovnách zdokonalit  svoji informační gramotnost, rozšířit svůj kulturně-společenský přehled nebo se například proškolit v internetové bezpečnosti. Dospělí návštěvníci v rámci celoživotního vzdělávání absolvují  kurzy, semináře, přednášky nebo si vybírají z nabídky e-learningových kurzů.  Senioři se pak nejčastěji učí základní počítačovou gramotnost nebo se pouští do studia univerzity třetího věku. 

Výuka probíhá v prostorách knihovny. Jelikož s sebou moderní doba nese stále větší potřebu využívat moderní technologie, jsou i knihovny nuceny sledovat trendy a přizpůsobovat jim svoji vybavenost. Proto všechny "technologicky orientované aktivity probíhají v počítačových učebnách se základním vybavení – PC, dataprojekor, flipchart a v některých případech video a webkamery, mikrofony, sluchátka nebo smartboard..." 1 Mezi jednotlivými knihovnami je samozřejmě velký rozdíl ve vybavenosti, který se odvíjí od finančních možností. 
<div> </div><div>'''Vzdělávání v knihovnách probíhá nejčastěji formou:'''</div>
*kurzů
*přednášek 
*besed
*seminářů
*workshopů 
*e-learningu

'''Nejčastější zaměření kurzů:'''

*vyhledávání v knihovním katalogu
*práce s počítačem
*vyhledávání na  internetu
*používání online informačních zdrojů
*internetová bezpečnost

== Vzdělávání pro knihovníky ==

'''''"Od všech zaměstnanců knihovny se očekává, že se budou neustále učit novým dovednostem, zůstanou v kontaktu s trendy a začlení do své práce nové technologie." 2'''''

Kromně technologické vybavenosti knihoven je potřeba, aby byli takzvaně "vybaveneni" i samotní knihovníci. "Pokud můžeme vzdělávací aktivity považovat za jeden z pilířů moderní knihovny, pak tento pilíř musí jednoznačně stát na pevném základu, kterým je dostatečně kompetentní knihovník (či informační profesionál), jenž bude tyto služby poskytovat " 1 Tato skutečnost poukazuje na to, že profese knihovníka se neustále vyvíjí a jeho původní popis práce dostává úplně nový rozměr. "Profese knihovník a informační pracovník závisí na prudkém rozvoji společnosti. Technologie se vyvíjí rychleji, než je lidé dokážou využívat. V dnešní době hovoříme o managementu znalostí a knihovník by měl být manažerem znalostí." 3

Knihovník by se tedy měl celoživotně vzdělávat, aby stačil aktuálním trendům a mohl poskytovat kvalitní služby. Celoživotní vzdělávání knihovníků však není zákonou povinností a tak záleží na jednotlivých knihovnách a knihovnících samotných.

Podle '''Aleny Součkové''' ze '''Studijní a vědecké knihovny''' '''v''' '''Hradci Králové''' 4, by se knihovníci měli vzdělávat především v těchto oblastech:

*oblast služeb, včetně znalostí moderních informačních zdrojů
*služby obyvatelům se specifickými potřebami
*management, ekonomiku, právní vzdělávání
*komunikační dovednosti 
*jazykové vzdělávání

'''V současné době se vzdělávání knihovníku věnuje: '''

'''○ Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky '''(dále jen SKIP)  [[File:Skip.jpg|thumb|right|Logo SKIPU]]

SKIP je sdružením, jehož hlavním posláním je "...usilovat o soustavné zvyšování úrovně knihovnické a informační práce a s tím spojené prestiže oboru a o to, aby ze strany státu, zřizovatelů knihoven a informačních institucí byly vytvářeny příznivé podmínky pro jejich rozvoj a činnost." 5

Seznam plánovaných akcí, kurzů, seminářů, konferencí týkajících se knihovnicko-informační profese a všeho co s tím souvisí, naleznete na webových stránkách SKIPU -  [http://www.skipcr.cz/akce-a-projekty/knihovnicke-akce/ http://www.skipcr.cz/akce-a-projekty/knihovnicke-akce/] 

○ Školení, odborné porady a vzdělávací materiály pro knihovníky poskytuje také organizace '''SDRUK - '''''Sdružení knihoven ČR,'' organizaci najdete na webových stránkách - [http://www.sdruk.cz/ http://www.sdruk.cz/]

○ Vzdělávání knihovníků podporuje také '''Moravská zemská knihovna v Brně''', která pro knihovníky pořádá vzdělávací akce, rekvalifikační kurzy, e-learningové kurzy a vydala Příručku pro knihovníky veřejných knihoven. - [http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku]

○ V '''Knihovnickém institutu Národní knihovny ČR''' se nachází '''oddělení vzdělávání''', které také pořádá "kurzy, semináře, přednášky a další odborné vzdělávací akce pro knihovníky včetně rekvalifikačních kurzů." 6 V národní knihovně najdeme také '''Knihovnu knihovnické literatury'''. 

.

== '''Vzdělávání pro veřejnost''' ==

'''"Hlavní úlohou knihoven je poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb, včetně zajištění rovného přístupu k nim všem bez rozdílu, a dále rozvoj celoživotního vzdělávání všech skupin obyvatelstva. " 7'''

Žijeme v moderní době a informace k nám přichází ze všech stran. Je proto dobré umět  informace třídit, ověřovat a popřípadě citovat. Těmto dovednostem a mnohem dalším se můžeme naučit právě v knihovnách. Ty nabízí řadu vzdělávacích akcí jak pro děti, tak pro širokou veřejnost a zvyšují tak všeobecnou informační gramotnost. Mnoho z těchto vzdělávacích akcí je zdarma, a tak se vzdělávání v knihovnách může stát dalším způsobem, jak do těchto institucí přilákat  širší veřejnost. 

'''Vzdělávání v knihovnách můžeme rozdělit do 3 kategorií:'''

#vzdělávání pro děti a studenty
#vzdělávání pro dospělé
#vzdělávání pro seniory

==== '''1. Vzdělávání pro děti a studenty''' ====

'''Příklady vzdělávacích akcí pro děti a studenty:'''

''Knihovna Jiřího Mahena v Brně ''nabízí '''lekce i besedy '''pro děti z mateřských, základních i středních škol, které jsou "...zaměřené na interakci a dialogu, používají se metody dramatické výchovy, tvůrčího psaní, výtvarné techniky apod. Témata zahrnující nejrůznější oblasti vědy, kultury a historie rozšiřují žákům kulturně-společenské znalosti." 8

 ''Morovská zemská knihovna v Brně ''nabízí '''Lekce informačního vzdělávání.''' Tyto lekce zahrnují: Základy vyhledávání informací,  Knihovní katalog aneb půjčujeme si v knihovně a  Vyhledávání v informačních zdrojích. 9



Kulturní a vzdělávací centrum ''Městské knihovny v Praze'' nabízí široké spektrum vzdělávacích akcí pro děti, školy a studenty.  

Pořádají například různé '''besedy, setkávání se spisovateli '''''a '''ilustrátory'''10, '''lekce informační výchovy'''''', lekce o internetové bezpečnosti, mediální výchovu, literární programy, filmové projekce '''pro školy, zprostředkovávání spolupráce se specializovanými odděleními (např. s Divadelním oddělením nebo s Artotékou) 11''

Podle '''PhDr. Jarmily Daňkové''' z Městské knihovny v Jihlavě, jsou obzvlášť mateřské a základní školy otevřené spolupráci s knihovnou. Městská knihovna v Jihlavě je tak jednou z těch, které pořádají '''Slavnostní pasování prvňáčků na čtenáře '''ve spolupráci se základními školami. Účelem této akce pak je '''podpořit zájem dětí o literaturu.'''  

Mnoho knihoven už tento trend přejímá a pořádá vlastní pasování na čtenáře. Podívat se můžete na videozáznam z Pasování na čtenáře v knihovně Václava Čtvrtka v Jičíně: 

[https://www.youtube.com/watch?v=Bek31N-ypl8 https://www.youtube.com/watch?v=Bek31N-ypl8] )
<div> </div>
''.''

==== 2. Vzdělávání pro dospělé ====

Jak už bylo řečeno, knihovny nabízí zázemí pro celoživotní vzdělávání. Zájemci se můžou účastnit nejrůznějších školení, kurzů, seminářů a workshopů. Tyto nabízené služby bývají buď zadarmo nebo za adekvátní poplatek. Každá knihovna má nastavenou individuální nabídku těchto vzdělávacích programů, podle svých prostorových i finančních možností. O nabídce vzdělávacích akcí se dozvíta na webových stránkách knihoven. 

.

==== 3. Vzdělávání pro seniory ====

"Trend širší a intenzivnější práce s/pro seniory vychází v knihovnách ze společenské podpory umožňující starším lidem plně se zapojit do společenského života. Podle statistik tvoří dvě nepočetnější skupiny uživatelů knihoven děti a senioři, a právě proto se vytvářejí v knihovnách programy pro aktivní stárnutí a mezigenerační soužití." 12

'''Mezi nejběžnější formy vzdělávání seniorů v knihovnách patří:'''

*univerzity třetího věku (U3V)
*akademie třetího věku
*kluby aktivního stárnutí (KIAS) 12

'''Univerzita třetího věku (U3V)''' -  " představuje moderní alternativu ke klasické prezenční přednáškové výuce U3V. Je založena na využití nových komunikačních technologií a internetu, je didakticky přizpůsobena specifikům cílové skupiny – seniorům se zájmem o vzdělávání na vysokoškolské úrovni. Je určena především pro vzdělávání seniorů v regionech, kteří se z různých důvodů nemohou zúčastňovat výuky Univerzity třetího věku prezenční formou v sídlech vysokých škol a univerzit." 13 Po ukončení účastníci obdrží diplom, který potvrzuje, že absolvovali univerzitu třetího věku. 

 '''Akademie třetího věku''' - "středně těžká forma vzdělávání, kromě přednášek a diskusí se pořádají i různé aktivity osvětového a zájmového charakteru. Například exkurze, práce v zájmových kroužcích a tematické vycházky." 12 

 '''Klub aktivního stárnutí '''- "Dobrovolná seskupení starších občanů s cílem trávení volného času. Kluby mohou mít různé zaměření, jejich častou aktivitou jsou jednorázové vzdělávací akce. Od U3V a akademií třetího věku se odlišují neformálními vztahy mezi účastníky" 14

[[File:Seniori.jpg|thumb|Počítačový kurz pro seniory]]

V současné době je vzdělávání seniorů velkým trendem. S pokrokem moderních technologií vzrůstá jejich zájem o učení se práce s počítačem, základními programy a internetem.

Ukázkou může být '''Speciální počitačový kurz pořádaný v Masarykově veřejné knihovně ve Vsetíně - '''[https://www.youtube.com/watch?v=1v_xCCisKGc  https://www.youtube.com/watch?v=1v_xCCisKGc]

Kromě počítačových kurzů jsou to také různé tréninky paměti, besedy, jazyky pro seniory, výtvarné dílny, diskuze...

== '''Zdroje''' ==

1 ZIKUŠKA, Jan. E-learning ve vzdělávání zaměstnanců knihoven v ČR – současnost, trendy a bariéry. [online]. 2011 [cit. 2014-10-14]. Dostupné z WWW: [http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=ir00442a&AN=mutd.theses.220812&lang=cs&site=eds-live&scope=site http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=ir00442a&AN=mutd.theses.220812&lang=cs&site=eds-live&scope=site]

2 z anglického originálu: All library staff members are expected to continually learn new skills, stay in touch with trends, and incorporate new technology into their work.

Building Knowledge, Skills, and Abilities: Continual Learning in the New Information Landscape. Journal of Library Administration [online]. 2011, vol. 51, 7/8, s. 728-743 [cit. 2014-10-14].Dostupné z WWW: [http://search.ebscohost.com.ezproxy.muni.cz/login.aspx?direct=true&db=lls&AN=525498366&lang=cs&site=ehost-live http://search.ebscohost.com.ezproxy.muni.cz/login.aspx?direct=true&db=lls&AN=525498366&lang=cs&site=ehost-live]

3 FOBEROVÁ, Libuše. Vybrané globální trendy v knihovnictví. Duha [online]. 2012, roč. 26, č. 4 [cit. 2014-10-14]. Dostupný z WWW: [http://duha.mzk.cz/clanky/nektere-globalni-trendy-v-knihovnictvi http://duha.mzk.cz/clanky/nektere-globalni-trendy-v-knihovnictvi]. ISSN 1804-4255.

4 SOUČKOVÁ, Alena. Vzdělávání knihovníků a jeho vliv na zvyšování odborné úroveň knihoven. [online], [cit. 2014-11-01]. Dostupné z WWW: [http://www.sdruk.cz/data/xinha/sdruk/ks2004/2004-1-129.pdf http://www.sdruk.cz/data/xinha/sdruk/ks2004/2004-1-129.pdf]

5 Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky. Sekce Co je SKIP [online]. 2014 [cit. 2014-10-14]. Historie a poslání SKIP. Dostupné z WWW: [http://www.skipcr.cz/co-je-skip http://www.skipcr.cz/co-je-skip]

6 Informace pro knihovníky. Sekce Oddělení vzdělávání''' '''[online]. 2013 [cit. 2014-11-01]. Dostupné z WWW: [http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_oddeleni_vzdelavani.htm http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_oddeleni_vzdelavani.htm]

7 Děti a senioři [online]. 2013 [cit. 2014-11-15].  Dostupné z WWW: [http://duha.mzk.cz/clanky/deti-seniori http://duha.mzk.cz/clanky/deti-seniori]

8 Knihovna Jiřího Mahena. Sekce Akce [online], [cit. 2014-11-05]. Dostupné z WWW: [http://www.kjm.cz/nabidka-pro-skoly http://www.kjm.cz/nabidka-pro-skoly]

9 Moravská zemská knihovna. Sekce Pro školy, [cit. 2014-11-05]. Dostupné z WWW: [http://www.mzk.cz/informacni-vzdelavani http://www.mzk.cz/informacni-vzdelavani]

10 Městská knihovna v Praze. Sekce MŠ a 1. stupeň ZŠ, [cit. 2014-11-05]. Dostupné z WWW: [http://www.mlp.cz/cz/projekty/cilove-skupiny/pro-skoly/prvni-stupen/ http://www.mlp.cz/cz/projekty/cilove-skupiny/pro-skoly/prvni-stupen/]

11 Městská knihovna v Praze. Sekce 2. stupeň ZŠ a SŠ, [cit. 2014-11-05]. Dostupné z WWW: [http://www.mlp.cz/cz/projekty/cilove-skupiny/pro-skoly/druhy-stupen/ http://www.mlp.cz/cz/projekty/cilove-skupiny/pro-skoly/druhy-stupen/]

12 Děti a senioři [online]. 2013 [cit. 2014-11-15].  Dostupné z WWW: [http://duha.mzk.cz/clanky/deti-seniori http://duha.mzk.cz/clanky/deti-seniori]

13 Virtuální univerzita třetího věku – zkušenosti z libinské knihovny. [online]. 2013 [cit. 2014-11-15].  Dostupné z WWW: [http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2013-roc-65/3-2013/virtualni-univerzita-tretiho-veku-%E2%80%93-zkusenosti-z-libinske-knihovny-109-1422.htm http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2013-roc-65/3-2013/virtualni-univerzita-tretiho-veku-%E2%80%93-zkusenosti-z-libinske-knihovny-109-1422.htm]

14 NOVOTNÁ,Iveta. Býti seniorem …v Chrudimi. [prezentace].2013 <span style="font-size: 10pt; line-height: 115%; font-family: Arial, sans-serif; color: black; background-image: initial; background-attachment: initial; background-size: initial; background-origin: initial; background-clip: initial; background-position: initial; background-repeat: initial;">[cit. 2014-11-15].<span style="font-size: 10pt; line-height: 115%; font-family: Arial, sans-serif; background-image: initial; background-attachment: initial; background-size: initial; background-origin: initial; background-clip: initial; background-position: initial; background-repeat: initial;">  Dostupné z WWW: [http://www.skipcr.cz/dokumenty/8.-valna-hromada-skip-2013/NOVOTNA.ppt/view?searchterm=NOVOTNA http://www.skipcr.cz/dokumenty/8.-valna-hromada-skip-2013/NOVOTNA.ppt/view?searchterm=NOVOTNA]

Vzdělávání v knihovnách

2015-01-03T15:28:50Z

Monika Langerová: /* Vzdělávání jako součást knihovních služeb */

'''Autor:''' Monika Langerová

'''Klíčová slova: '''vzdělávání,knihovny,veřejné knihovny, vzdělávací programy, celoživotní vzdělávání, 

'''Související slova:'''kurzy,semináře,workshopy, besedy, veřejné knihovny, vzdělávání seniorů, univerzita třetího věku, 

== '''Vzdělávání jako součást knihovních služeb''' ==

Dnešní knihovny se už neomezují pouze na půjčování knih, ale zajišťují také mnoho dalších služeb, ke kterým patří i vzdělávání. Velké knihovny a také mnoho menších dnes nabízí zázemí pro vzdělávání dětí a studentů, celoživotní vzdělávání dospělých a v neposlední řadě vzdělávání seniorů. Tím se knihovny,vedle školních institucí, stávají ideálním prostorem k získávání nových informací a zároveň umožňují rychlý přístup k potřebných materiálům. 

Děti a studenti mohou v knihovnách zdokonalit  svoji informační gramotnost, rozšířit svůj kulturně-společenský přehled nebo se například proškolit v internetové bezpečnosti. Dospělí návštěvníci v rámci celoživotního vzdělávání absolvují  kurzy, semináře, přednášky nebo si vybírají z nabídky e-learningových kurzů.  Senioři se pak nejčastěji učí základní počítačovou gramotnost nebo se pouští do studia univerzity třetího věku. 

Výuka probíhá v prostorách knihovny. Jelikož s sebou moderní doba nese stále větší potřebu využívat moderní technologie, jsou i knihovny nuceny sledovat trendy a přizpůsobovat jim svoji vybavenost. Proto všechny "technologicky orientované aktivity probíhají v počítačových učebnách se základním vybavení – PC, dataprojekor, flipchart a v některých případech video a webkamery, mikrofony, sluchátka nebo smartboard..." 1 Mezi jednotlivými knihovnami je samozřejmě velký rozdíl ve vybavenosti, který se odvíjí od finančních možností. 
<div> </div><div>'''Vzdělávání v knihovnách probíhá nejčastěji formou:'''</div>
*kurzů
*přednášek 
*besed
*seminářů
*workshopů 
*e-learningu

'''Nejčastější zaměření kurzů:'''

*vyhledávání v knihovním katalogu
*práce s počítačem
*vyhledávání na  internetu
*používání online informačních zdrojů
*internetová bezpečnost

== Vzdělávání pro knihovníky ==

'''''"Od všech zaměstnanců knihovny se očekává, že se budou neustále učit novým dovednostem, zůstanou v kontaktu s trendy a začlení do své práce nové technologie." 2'''''

Kromně technologické vybavenosti knihoven je potřeba, aby byli takzvaně "vybaveneni" i samotní knihovníci. "Pokud můžeme vzdělávací aktivity považovat za jeden z pilířů moderní knihovny, pak tento pilíř musí jednoznačně stát na pevném základu, kterým je dostatečně kompetentní knihovník (či informační profesionál), jenž bude tyto služby poskytovat " 1 Tato skutečnost poukazuje na to, že profese knihovníka se neustále vyvíjí a jeho původní popis práce dostává úplně nový rozměr. "Profese knihovník a informační pracovník závisí na prudkém rozvoji společnosti. Technologie se vyvíjí rychleji, než je lidé dokážou využívat. V dnešní době hovoříme o managementu znalostí a knihovník by měl být manažerem znalostí." 3

Knihovník by se tedy měl celoživotně vzdělávat, aby stačil aktuálním trendům a mohl poskytovat kvalitní služby. Celoživotní vzdělávání knihovníků však není zákonou povinností a tak záleží na jednotlivých knihovnách a knihovnících samotných.

Podle '''Aleny Součkové''' ze '''Studijní a vědecké knihovny''' '''v''' '''Hradci Králové''' 4, by se knihovníci měli vzdělávat především v těchto oblastech:

*oblast služeb, včetně znalostí moderních informačních zdrojů
*služby obyvatelům se specifickými potřebami
*management, ekonomiku, právní vzdělávání
*komunikační dovednosti 
*jazykové vzdělávání

'''V současné době se vzdělávání knihovníku věnuje: '''

'''○ Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky '''(dále jen SKIP)  [[File:Skip.jpg|thumb|right|Logo SKIPU]]

SKIP je sdružením, jehož hlavním posláním je "...usilovat o soustavné zvyšování úrovně knihovnické a informační práce a s tím spojené prestiže oboru a o to, aby ze strany státu, zřizovatelů knihoven a informačních institucí byly vytvářeny příznivé podmínky pro jejich rozvoj a činnost." 5

Seznam plánovaných akcí, kurzů, seminářů, konferencí týkajících se knihovnicko-informační profese a všeho co s tím souvisí, naleznete na webových stránkách SKIPU -  [http://www.skipcr.cz/akce-a-projekty/knihovnicke-akce/ http://www.skipcr.cz/akce-a-projekty/knihovnicke-akce/] 

○ Školení, odborné porady a vzdělávací materiály pro knihovníky poskytuje také organizace '''SDRUK - '''''Sdružení knihoven ČR,'' organizaci najdete na webových stránkách - [http://www.sdruk.cz/ http://www.sdruk.cz/]

○ Vzdělávání knihovníků podporuje také '''Moravská zemská knihovna v Brně''', která pro knihovníky pořádá vzdělávací akce, rekvalifikační kurzy, e-learningové kurzy a vydala Příručku pro knihovníky veřejných knihoven. - [http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku]

○ V '''Knihovnickém institutu Národní knihovny ČR''' se nachází '''oddělení vzdělávání''', které také pořádá "kurzy, semináře, přednášky a další odborné vzdělávací akce pro knihovníky včetně rekvalifikačních kurzů." 6 V národní knihovně najdeme také '''Knihovnu knihovnické literatury'''. 

.

== '''Vzdělávání pro veřejnost''' ==

'''"Hlavní úlohou knihoven je poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb, včetně zajištění rovného přístupu k nim všem bez rozdílu, a dále rozvoj celoživotního vzdělávání všech skupin obyvatelstva. " 7'''

Žijeme v moderní době a informace k nám přichází ze všech stran. Je proto dobré umět  informace třídit, ověřovat a popřípadě citovat. Těmto dovednostem a mnohem dalším se můžeme naučit právě v knihovnách. Ty nabízí řadu vzdělávacích akcí jak pro děti, tak pro širokou veřejnost a zvyšují tak všeobecnou informační gramotnost. Mnoho z těchto vzdělávacích akcí je zdarma, a tak se vzdělávání v knihovnách může stát dalším způsobem, jak do těchto institucí přilákat  širší veřejnost. 

'''Vzdělávání v knihovnách můžeme rozdělit do 3 kategorií:'''

#vzdělávání pro děti a studenty
#vzdělávání pro dospělé
#vzdělávání pro seniory

==== '''1. Vzdělávání pro děti a studenty''' ====

'''Příklady vzdělávacích akcí pro děti a studenty:'''

''Knihovna Jiřího Mahena v Brně ''nabízí '''lekce i besedy '''pro děti z mateřských, základních i středních škol, které jsou "...zaměřené na interakci a dialogu, používají se metody dramatické výchovy, tvůrčího psaní, výtvarné techniky apod. Témata zahrnující nejrůznější oblasti vědy, kultury a historie rozšiřují žákům kulturně-společenské znalosti." 8

 ''Morovská zemská knihovna v Brně ''nabízí '''Lekce informačního vzdělávání.''' Tyto lekce zahrnují: Základy vyhledávání informací,  Knihovní katalog aneb půjčujeme si v knihovně a  Vyhledávání v informačních zdrojích. 9



Kulturní a vzdělávací centrum ''Městské knihovny v Praze'' nabízí široké spektrum vzdělávacích akcí pro děti, školy a studenty.  

Pořádají například různé '''besedy, setkávání se spisovateli '''''a '''ilustrátory'''10, '''lekce informační výchovy'''''', lekce o internetové bezpečnosti, mediální výchovu, literární programy, filmové projekce '''pro školy, zprostředkovávání spolupráce se specializovanými odděleními (např. s Divadelním oddělením nebo s Artotékou) 11''

Podle '''PhDr. Jarmily Daňkové''' z Městské knihovny v Jihlavě, jsou obzvlášť mateřské a základní školy otevřené spolupráci s knihovnou. Městská knihovna v Jihlavě je tak jednou z těch, které pořádají '''Slavnostní pasování prvňáčků na čtenáře '''ve spolupráci se základními školami. Účelem této akce pak je '''podpořit zájem dětí o literaturu.'''  

Mnoho knihoven už tento trend přejímá a pořádá vlastní pasování na čtenáře. Podívat se můžete na videozáznam z Pasování na čtenáře v knihovně Václava Čtvrtka v Jičíně: 

[https://www.youtube.com/watch?v=Bek31N-ypl8 https://www.youtube.com/watch?v=Bek31N-ypl8] )
<div> </div>
''.''

==== 2. Vzdělávání pro dospělé ====

Jak už bylo řečeno, knihovny nabízí zázemí pro celoživotní vzdělávání. Zájemci se můžou účastnit nejrůznějších školení, kurzů, seminářů a workshopů. Tyto nabízené služby bývají buď zadarmo nebo za adekvátní poplatek. Každá knihovna má nastavenou individuální nabídku těchto vzdělávacích programů, podle svých prostorových i finančních možností. O nabídce vzdělávacích akcí se dozvíta na webových stránkách knihoven. 

.

==== 3. Vzdělávání pro seniory ====

"Trend širší a intenzivnější práce s/pro seniory vychází v knihovnách ze společenské podpory umožňující starším lidem plně se zapojit do společenského života. Podle statistik tvoří dvě nepočetnější skupiny uživatelů knihoven děti a senioři, a právě proto se vytvářejí v knihovnách programy pro aktivní stárnutí a mezigenerační soužití." 12

'''Mezi nejběžnější formy vzdělávání seniorů v knihovnách patří:'''

*univerzity třetího věku (U3V)
*akademie třetího věku
*kluby aktivního stárnutí (KIAS) 12

'''Univerzita třetího věku (U3V)''' -  " představuje moderní alternativu ke klasické prezenční přednáškové výuce U3V. Je založena na využití nových komunikačních technologií a internetu, je didakticky přizpůsobena specifikům cílové skupiny – seniorům se zájmem o vzdělávání na vysokoškolské úrovni. Je určena především pro vzdělávání seniorů v regionech, kteří se z různých důvodů nemohou zúčastňovat výuky Univerzity třetího věku prezenční formou v sídlech vysokých škol a univerzit." 13 Po ukončení účastníci obdrží diplom, který potvrzuje, že absolvovali univerzitu třetího věku. 

 '''Akademie třetího věku''' - "středně těžká forma vzdělávání, kromě přednášek a diskusí se pořádají i různé aktivity osvětového a zájmového charakteru. Například exkurze, práce v zájmových kroužcích a tematické vycházky." 12 

 '''Klub aktivního stárnutí '''- "Dobrovolná seskupení starších občanů s cílem trávení volného času. Kluby mohou mít různé zaměření, jejich častou aktivitou jsou jednorázové vzdělávací akce. Od U3V a akademií třetího věku se odlišují neformálními vztahy mezi účastníky" 14

[[File:Seniori.jpg|thumb|Počítačový kurz pro seniory]]

V současné době je vzdělávání seniorů velkým trendem. S pokrokem moderních technologií vzrůstá jejich zájem o učení se práce s počítačem, základními programy a internetem.

Ukázkou může být '''Speciální počitačový kurz pořádaný v Masarykově veřejné knihovně ve Vsetíně - '''[https://www.youtube.com/watch?v=1v_xCCisKGc  https://www.youtube.com/watch?v=1v_xCCisKGc]

Kromě počítačových kurzů jsou to také různé tréninky paměti, besedy, jazyky pro seniory, výtvarné dílny, diskuze...

== '''Zdroje''' ==

1 ZIKUŠKA, Jan. E-learning ve vzdělávání zaměstnanců knihoven v ČR – současnost, trendy a bariéry. [online]. 2011 [cit. 2014-10-14]. Dostupné z WWW: [http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=ir00442a&AN=mutd.theses.220812&lang=cs&site=eds-live&scope=site http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=ir00442a&AN=mutd.theses.220812&lang=cs&site=eds-live&scope=site]

2 z anglického originálu: All library staff members are expected to continually learn new skills, stay in touch with trends, and incorporate new technology into their work.

Building Knowledge, Skills, and Abilities: Continual Learning in the New Information Landscape. Journal of Library Administration [online]. 2011, vol. 51, 7/8, s. 728-743 [cit. 2014-10-14].Dostupné z WWW: [http://search.ebscohost.com.ezproxy.muni.cz/login.aspx?direct=true&db=lls&AN=525498366&lang=cs&site=ehost-live http://search.ebscohost.com.ezproxy.muni.cz/login.aspx?direct=true&db=lls&AN=525498366&lang=cs&site=ehost-live]

3 FOBEROVÁ, Libuše. Vybrané globální trendy v knihovnictví. Duha [online]. 2012, roč. 26, č. 4 [cit. 2014-10-14]. Dostupný z WWW: [http://duha.mzk.cz/clanky/nektere-globalni-trendy-v-knihovnictvi http://duha.mzk.cz/clanky/nektere-globalni-trendy-v-knihovnictvi]. ISSN 1804-4255.

4 SOUČKOVÁ, Alena. Vzdělávání knihovníků a jeho vliv na zvyšování odborné úroveň knihoven. [online], [cit. 2014-11-01]. Dostupné z WWW: [http://www.sdruk.cz/data/xinha/sdruk/ks2004/2004-1-129.pdf http://www.sdruk.cz/data/xinha/sdruk/ks2004/2004-1-129.pdf]

5 Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky. Sekce Co je SKIP [online]. 2014 [cit. 2014-10-14]. Historie a poslání SKIP. Dostupné z WWW: [http://www.skipcr.cz/co-je-skip http://www.skipcr.cz/co-je-skip]

6 Informace pro knihovníky. Sekce Oddělení vzdělávání''' '''[online]. 2013 [cit. 2014-11-01]. Dostupné z WWW: [http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_oddeleni_vzdelavani.htm http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_oddeleni_vzdelavani.htm]

7 Děti a senioři [online]. 2013 [cit. 2014-11-15].  Dostupné z WWW: [http://duha.mzk.cz/clanky/deti-seniori http://duha.mzk.cz/clanky/deti-seniori]

8 Knihovna Jiřího Mahena. Sekce Akce [online], [cit. 2014-11-05]. Dostupné z WWW: [http://www.kjm.cz/nabidka-pro-skoly http://www.kjm.cz/nabidka-pro-skoly]

9 Moravská zemská knihovna. Sekce Pro školy, [cit. 2014-11-05]. Dostupné z WWW: [http://www.mzk.cz/informacni-vzdelavani http://www.mzk.cz/informacni-vzdelavani]

10 Městská knihovna v Praze. Sekce MŠ a 1. stupeň ZŠ, [cit. 2014-11-05]. Dostupné z WWW: [http://www.mlp.cz/cz/projekty/cilove-skupiny/pro-skoly/prvni-stupen/ http://www.mlp.cz/cz/projekty/cilove-skupiny/pro-skoly/prvni-stupen/]

11 Městská knihovna v Praze. Sekce 2. stupeň ZŠ a SŠ, [cit. 2014-11-05]. Dostupné z WWW: [http://www.mlp.cz/cz/projekty/cilove-skupiny/pro-skoly/druhy-stupen/ http://www.mlp.cz/cz/projekty/cilove-skupiny/pro-skoly/druhy-stupen/]

12 Děti a senioři [online]. 2013 [cit. 2014-11-15].  Dostupné z WWW: [http://duha.mzk.cz/clanky/deti-seniori http://duha.mzk.cz/clanky/deti-seniori]

13 Virtuální univerzita třetího věku – zkušenosti z libinské knihovny. [online]. 2013 [cit. 2014-11-15].  Dostupné z WWW: [http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2013-roc-65/3-2013/virtualni-univerzita-tretiho-veku-%E2%80%93-zkusenosti-z-libinske-knihovny-109-1422.htm http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2013-roc-65/3-2013/virtualni-univerzita-tretiho-veku-%E2%80%93-zkusenosti-z-libinske-knihovny-109-1422.htm]

14 NOVOTNÁ,Iveta. Býti seniorem …v Chrudimi. [prezentace].2013 <span style="font-size: 10pt; line-height: 115%; font-family: Arial, sans-serif; color: black; background-image: initial; background-attachment: initial; background-size: initial; background-origin: initial; background-clip: initial; background-position: initial; background-repeat: initial;">[cit. 2014-11-15].<span style="font-size: 10pt; line-height: 115%; font-family: Arial, sans-serif; background-image: initial; background-attachment: initial; background-size: initial; background-origin: initial; background-clip: initial; background-position: initial; background-repeat: initial;">  Dostupné z WWW: [http://www.skipcr.cz/dokumenty/8.-valna-hromada-skip-2013/NOVOTNA.ppt/view?searchterm=NOVOTNA http://www.skipcr.cz/dokumenty/8.-valna-hromada-skip-2013/NOVOTNA.ppt/view?searchterm=NOVOTNA]

Hardback

2014-12-09T10:11:58Z

Monika Langerová: /* Historie tuhé knižní vazby */

'''Autor: '''Monika Langerová

'''Klíčová slova:''' hardback, knižní vazba, knižní desky, obal knih

'''Synonyma:''' pevná vazba, tuhá vazba, hardcover, hardbound book

'''Související pojmy: '''

nadřazené - vazba

podřazené -  V7, V8, V9 

= Hardback =

'''Hardback''',  je označení pro druh knihařské vazby. Vazba je obal, který knihu udržuje pohromadě, chrání ji před poškozením a případně ji i zdobí. <ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. str. 180</ref>  V češtině se častěji setkáme s názvem tuhá nebo pevná vazba. Knihu v tuhé vazbě poznáme podle toho, že jsou její desky vyrobeny  z lepenky nebo z plastu a oproti měkké vazbě ([http://wiki.knihovna.cz/index.php/Paperback paperback]) jsou pevnější, kvalitnější, vydrží delší dobu a jsou také dražší.

Hardback je tedy označení pro knihy, které jsou určeny k častému používání a je na ně kladen nárok na odolnost vůči mechanickému poškození. Zatímco paperbacková verze knih je vhodnější pro jednorázová použití, hardback slouží k trvalému uchovávání. V poslední době je velice časté, že se některá díla nejdříve vydají v hardbackové verzi a později v paperbackové verzi za nižší cenu.  

V neposlední řadě je důležité zmínit estetickou hodnotu hardbackových knih. Knižní desky v sobě, na rozdíl od měkkých obálek, nesou určitou eleganci a vyvolávají dojem větší kvality. U některých speciálních edic se navíc můžeme setkat s uměleckořemeslným zpracováním, týká se to například knih z kůže, dřeva nebo zdobených drahými kovy.  

=== '''Rozdíl mezi tuhou a měkkou vazbou''' ===

*tuhá vazba je mnohem starší než vazba měkká a prošla si dlouhým vývojem,
*tuhé vazby mají '''desky''', měkké vazby mají '''obálku''',
*tuhé vazby se nedají ohýbat, měkké vazby se ohýbat dají,
*tuhé vazby jsou dražší, protože jsou náročnější na materiál i technologii výroby
*tuhé vazby mají větší odolnost, měkká vazba se rychleji opotřebovává,
*tuhé vazby jsou vhodné pro uměleckořemeslné zpracování, měkké vazby dávají přednost funkčnosti před [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Estetika estetikou].

'''Ukázka ceny Hardback vs. Paperback:'''

Knihy Dobrovský nabízí [ 2014-12-08] na svých internetových stránkách [http://eshop.knihydobrovsky.cz/ http://eshop.knihydobrovsky.cz/]  knihu Šifra mistra Leonarda od Dana Browna za:

Hardback - 306 Kč / Paperback - 218 Kč    Jedná se přibližně o stokorunový rozdíl.

  [[File:Hardbackvspaperback.jpg|350px|Srovnání cen hardback a paperback v internetovém obchodě eshop.knihydobrovsky.cz]]

 .

== '''Dělení tuhých vazeb''' ==

Knihařské vazby se všeobecně dělí na měkké, polotuhé a tuhé.  "Rozdělení tuhých vazeb nezávisí na způsobu spojení knižních bloků, jako je tomu u měkkých vazeb, ale na konstrukci desek."  <ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.332</ref>

 

'''V7 - tuhé vazby s kombinovaným potahem'''. Kombinovaný znamená, že kniha má například potaženy desky plátnem, ale hřbet je papírový.  

'''V8 - tuhá vazba s nekombinovaným potahem.''' Desky jsou, na rozdíl od vazby V7, potaženy pouze jedním druhem materiálu. Nejčastěji je tímto materiálem plátno, ale můžeme se setkat také s laminovaným nebo lakovaným papírem.

Tuto vazbu můžeme dále dělit na : 

'''   '''V8a - tuhá vazba s polaminovaným potahem

   V8b - tuhá vazba s papírovým potahem

   V8c - tuhá vazba s jiným potahovým materiálem (např. kůže)

'''V9 - tuhá vazba s deskami z plastů. '''Při výrobě desek se kombinují různé druhy  termoplastických fólií, někdy  v kombinaci s lepenkou nebo různými vycpávkami. Desky se svařují a tvarují teplem. Takovéto desky z plastu jsou vhodné zejména pro výrobu kapesních diářů, kalendářů, záznamníků, plánovačů nebo příruček.<ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.333</ref> 

== '''Historie tuhé knižní vazby''' ==

První tuhé knižní vazby vznikaly v dobách, kdy pergamen nahradil papyrusové svitky. [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pergamen Pergamen] byl pevnější  a nedal se tak dobře smotávat do svitků jako [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Papyrus papyrus]. V Přední Asii proto začali pergamenové listy místo smotávání překládat napůl a vkládat je do sebe. Díky tomu vznikly pergamenové '''složky'''  podobné knihám jak je známe dnes. Tvar dnešní knihy ale měly už i hliněné destičky, které existovaly dávno před vynálezem pergamenu.  Tyto hliněné destičky se k sobě svazovaly nití nebo drátěnými kroužky a jejich tvaru se říkalo codex (caudex).<ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. str. 16-17</ref> 

O tom jak vypadaly první pergamenové knižní vazby nemáme moc informací. Víme ale, že od doby karolinské a následně v celém středověku, byly knihy nákladně zdobeny drahými materiály. Dějiny knižní vazby proto úzce souvisí s dějinami uměleckých řemesel. Knihy měly prkénkové desky, které byly potaženy kůží nebo látkou a na tento potah byla aplikována výzdoba. Knihy se pak do polic neukládaly hřbetem ven, nýbrž hřbety k sobě, aby vynikla jejich výzdoba.<ref>PEŠINA, Jaroslav. Knižní vazba v minulosti. str. 9-10</ref> 

Během renesance se začala místo těžkých knižních desek používat '''lepenka'''. Knihy se tak zlehčily, zlevnily a měly příjemnější formát. V roce 1830 byl v Anglii vymyšlen nový potahový materiál - knihařské plátno.  <ref>DOLEŽAL, Jaroslav. Vazby knih. 2. vyd. str.9 - 10</ref>

== Užitečné odkazy ==

Jak se dělá kniha - Technický základ pro knihovníky: [http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf]

vazba knih -digitální knihovna MZK:  [http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18 http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18]

==  Poznámky ==

 <references />

== Literatura: ==

#DOLEŽAL, Jaroslav. Vazby knih. 2., přeprac. vyd. Praha: SNTL, 1976, 127 s.
#KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2009, 391 s. ISBN 978-80-254-4230-2.
#PEŠINA, Jaroslav. Knižní vazba v minulosti. Praha: Jan Štenc, 1939, 41, [3] s., 50 vzorů.
#TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. Praha: Orbis, 1949, 243 s., 180 s. obr. příl.

Hardback

2014-12-08T21:23:06Z

Monika Langerová:

'''Autor: '''Monika Langerová

'''Klíčová slova:''' hardback, knižní vazba, knižní desky, obal knih

'''Synonyma:''' pevná vazba, tuhá vazba, hardcover, hardbound book

'''Související pojmy: '''

nadřazené - vazba

podřazené -  V7, V8, V9 

= Hardback =

'''Hardback''',  je označení pro druh knihařské vazby. Vazba je obal, který knihu udržuje pohromadě, chrání ji před poškozením a případně ji i zdobí. <ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. str. 180</ref>  V češtině se častěji setkáme s názvem tuhá nebo pevná vazba. Knihu v tuhé vazbě poznáme podle toho, že jsou její desky vyrobeny  z lepenky nebo z plastu a oproti měkké vazbě ([http://wiki.knihovna.cz/index.php/Paperback paperback]) jsou pevnější, kvalitnější, vydrží delší dobu a jsou také dražší.

Hardback je tedy označení pro knihy, které jsou určeny k častému používání a je na ně kladen nárok na odolnost vůči mechanickému poškození. Zatímco paperbacková verze knih je vhodnější pro jednorázová použití, hardback slouží k trvalému uchovávání. V poslední době je velice časté, že se některá díla nejdříve vydají v hardbackové verzi a později v paperbackové verzi za nižší cenu.  

V neposlední řadě je důležité zmínit estetickou hodnotu hardbackových knih. Knižní desky v sobě, na rozdíl od měkkých obálek, nesou určitou eleganci a vyvolávají dojem větší kvality. U některých speciálních edic se navíc můžeme setkat s uměleckořemeslným zpracováním, týká se to například knih z kůže, dřeva nebo zdobených drahými kovy.  

=== '''Rozdíl mezi tuhou a měkkou vazbou''' ===

*tuhá vazba je mnohem starší než vazba měkká a prošla si dlouhým vývojem,
*tuhé vazby mají '''desky''', měkké vazby mají '''obálku''',
*tuhé vazby se nedají ohýbat, měkké vazby se ohýbat dají,
*tuhé vazby jsou dražší, protože jsou náročnější na materiál i technologii výroby
*tuhé vazby mají větší odolnost, měkká vazba se rychleji opotřebovává,
*tuhé vazby jsou vhodné pro uměleckořemeslné zpracování, měkké vazby dávají přednost funkčnosti před [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Estetika estetikou].

'''Ukázka ceny Hardback vs. Paperback:'''

Knihy Dobrovský nabízí [ 2014-12-08] na svých internetových stránkách [http://eshop.knihydobrovsky.cz/ http://eshop.knihydobrovsky.cz/]  knihu Šifra mistra Leonarda od Dana Browna za:

Hardback - 306 Kč / Paperback - 218 Kč    Jedná se přibližně o stokorunový rozdíl.

  [[File:Hardbackvspaperback.jpg|350px|Srovnání cen hardback a paperback v internetovém obchodě eshop.knihydobrovsky.cz]]

 .

== '''Dělení tuhých vazeb''' ==

Knihařské vazby se všeobecně dělí na měkké, polotuhé a tuhé.  "Rozdělení tuhých vazeb nezávisí na způsobu spojení knižních bloků, jako je tomu u měkkých vazeb, ale na konstrukci desek."  <ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.332</ref>

 

'''V7 - tuhé vazby s kombinovaným potahem'''. Kombinovaný znamená, že kniha má například potaženy desky plátnem, ale hřbet je papírový.  

'''V8 - tuhá vazba s nekombinovaným potahem.''' Desky jsou, na rozdíl od vazby V7, potaženy pouze jedním druhem materiálu. Nejčastěji je tímto materiálem plátno, ale můžeme se setkat také s laminovaným nebo lakovaným papírem.

Tuto vazbu můžeme dále dělit na : 

'''   '''V8a - tuhá vazba s polaminovaným potahem

   V8b - tuhá vazba s papírovým potahem

   V8c - tuhá vazba s jiným potahovým materiálem (např. kůže)

'''V9 - tuhá vazba s deskami z plastů. '''Při výrobě desek se kombinují různé druhy  termoplastických fólií, někdy  v kombinaci s lepenkou nebo různými vycpávkami. Desky se svařují a tvarují teplem. Takovéto desky z plastu jsou vhodné zejména pro výrobu kapesních diářů, kalendářů, záznamníků, plánovačů nebo příruček.<ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.333</ref> 

== '''Historie tuhé knižní vazby''' ==

První tuhé knižní vazby vznikaly v dobách, kdy pergamen nahradil papyrusové svitky. [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pergamen Pergamen] byl pevnější  a nedal se tak dobře smotávat do svitků jako [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Papyrus papyrus]. V Přední Asii proto začali pergamenové listy místo smotávání překládat napůl a vkládat je do sebe. Díky tomu vznikly pergamenové '''složky'''  podobné knihám jak je známe dnes. Tvar dnešní knihy ale měly už i hliněné destičky, které existovaly dávno před vynálezem pergamenu.  Tyto hliněné destičky se k sobě svazovaly nití nebo drátěnými kroužky a jejich tvaru se říkalo codex (caudex).<ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. str. 16-17</ref> 

O tom jak vypadaly první pergamenové knižní vazby nemáme moc informací. Víme ale, že od doby karolinské a následně v celém středověku, byly knihy nákladně zdobeny drahými materiály. Dějiny knižní vazby proto úzce souvisí s dějinami uměleckých řemesel. Knihy měly prkénkové desky, které byly potaženy kůží nebo látkou a na tento potah byla aplikována výzdoba. Knihy se pak do polic neukládaly hřbetem ven, nýbrž hřbety k sobě, aby vynikla jejich výzdoba.<ref>PEŠINA, Jaroslav. Knižní vazba v minulosti. str. 9-10</ref> 

Během renesance se začala místo těžkých knižních desek používat lepenka. Knihy se tak zlehčily, zlevnily a měly příjemnější formát. V roce 1830 byl v Anglii vymyšlen nový potahový materiál - knihařské plátno.  <ref>DOLEŽAL, Jaroslav. Vazby knih. 2. vyd. str.9 - 10</ref>

== Užitečné odkazy ==

Jak se dělá kniha - Technický základ pro knihovníky: [http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf]

vazba knih -digitální knihovna MZK:  [http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18 http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18]

==  Poznámky ==

 <references />

== Literatura: ==

#DOLEŽAL, Jaroslav. Vazby knih. 2., přeprac. vyd. Praha: SNTL, 1976, 127 s.
#KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2009, 391 s. ISBN 978-80-254-4230-2.
#PEŠINA, Jaroslav. Knižní vazba v minulosti. Praha: Jan Štenc, 1939, 41, [3] s., 50 vzorů.
#TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. Praha: Orbis, 1949, 243 s., 180 s. obr. příl.

Hardback

2014-12-08T21:22:52Z

Monika Langerová:

'''Autor: '''Monika Langerová

'''Klíčová slova:''' hardback, knižní vazba, knižní desky, obal knih

'''Synonyma:''' pevná vazba, tuhá vazba, hardcover, hardbound book

'''Související pojmy: '''

nadřazené - vazba

podřazené -  V7, V8, V9 

= Hardback =

'''Hardback''',  je označení pro druh knihařské vazby. Vazba je obal, který knihu udržuje pohromadě, chrání ji před poškozením a případně ji i zdobí. <ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. str. 180</ref>  V češtině se častěji setkáme s názvem tuhá nebo pevná vazba. Knihu v tuhé vazbě poznáme podle toho, že jsou její desky vyrobeny  z lepenky nebo z plastu a oproti měkké vazbě ([http://wiki.knihovna.cz/index.php/Paperback paperback]) jsou pevnější, kvalitnější, vydrží delší dobu a jsou také dražší.

Hardback je tedy označení pro knihy, které jsou určeny k častému používání a je na ně kladen nárok na odolnost vůči mechanickému poškození. Zatímco paperbacková verze knih je vhodnější pro jednorázová použití, hardback slouží k trvalému uchovávání. V poslední době je velice časté, že se některá díla nejdříve vydají v hardbackové verzi a později v paperbackové verzi za nižší cenu.  

V neposlední řadě je důležité zmínit estetickou hodnotu hardbackových knih. Knižní desky v sobě, na rozdíl od měkkých obálek, nesou určitou eleganci a vyvolávají dojem větší kvality. U některých speciálních edic se navíc můžeme setkat s uměleckořemeslným zpracováním, týká se to například knih z kůže, dřeva nebo zdobených drahými kovy.  

=== '''Rozdíl mezi tuhou a měkkou vazbou''' ===

*tuhá vazba je mnohem starší než vazba měkká a prošla si dlouhým vývojem,
*tuhé vazby mají '''desky''', měkké vazby mají '''obálku''',
*tuhé vazby se nedají ohýbat, měkké vazby se ohýbat dají,
*tuhé vazby jsou dražší, protože jsou náročnější na materiál i technologii výroby
*tuhé vazby mají větší odolnost, měkká vazba se rychleji opotřebovává,
*tuhé vazby jsou vhodné pro uměleckořemeslné zpracování, měkké vazby dávají přednost funkčnosti před [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Estetika estetikou].

'''Ukázka ceny Hardback vs. Paperback:'''

Knihy Dobrovský nabízí [ 2014-12-08] na svých internetových stránkách [http://eshop.knihydobrovsky.cz/ http://eshop.knihydobrovsky.cz/]  knihu Šifra mistra Leonarda od Dana Browna za:

Hardback - 306 Kč / Paperback - 218 Kč    Jedná se přibližně o stokorunový rozdíl.

  [[File:Hardbackvspaperback.jpg|350px|Srovnání cen hardback a paperback v internetovém obchodě eshop.knihydobrovsky.cz]]

 .

== '''Dělení tuhých vazeb''' ==

Knihařské vazby se všeobecně dělí na měkké, polotuhé a tuhé.  "Rozdělení tuhých vazeb nezávisí na způsobu spojení knižních bloků, jako je tomu u měkkých vazeb, ale na konstrukci desek."  <ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.332</ref>

 

'''V7 - tuhé vazby s kombinovaným potahem'''. Kombinovaný znamená, že kniha má například potaženy desky plátnem, ale hřbet je papírový.  

'''V8 - tuhá vazba s nekombinovaným potahem.''' Desky jsou, na rozdíl od vazby V7, potaženy pouze jedním druhem materiálu. Nejčastěji je tímto materiálem plátno, ale můžeme se setkat také s laminovaným nebo lakovaným papírem.

Tuto vazbu můžeme dále dělit na : 

'''   V8a''' - tuhá vazba s polaminovaným potahem

'''   V8b''' - tuhá vazba s papírovým potahem

'''   V8c''' - tuhá vazba s jiným potahovým materiálem (např. kůže)

'''V9 - tuhá vazba s deskami z plastů. '''Při výrobě desek se kombinují různé druhy  termoplastických fólií, někdy  v kombinaci s lepenkou nebo různými vycpávkami. Desky se svařují a tvarují teplem. Takovéto desky z plastu jsou vhodné zejména pro výrobu kapesních diářů, kalendářů, záznamníků, plánovačů nebo příruček.<ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.333</ref> 

== '''Historie tuhé knižní vazby''' ==

První tuhé knižní vazby vznikaly v dobách, kdy pergamen nahradil papyrusové svitky. [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pergamen Pergamen] byl pevnější  a nedal se tak dobře smotávat do svitků jako [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Papyrus papyrus]. V Přední Asii proto začali pergamenové listy místo smotávání překládat napůl a vkládat je do sebe. Díky tomu vznikly pergamenové '''složky'''  podobné knihám jak je známe dnes. Tvar dnešní knihy ale měly už i hliněné destičky, které existovaly dávno před vynálezem pergamenu.  Tyto hliněné destičky se k sobě svazovaly nití nebo drátěnými kroužky a jejich tvaru se říkalo codex (caudex).<ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. str. 16-17</ref> 

O tom jak vypadaly první pergamenové knižní vazby nemáme moc informací. Víme ale, že od doby karolinské a následně v celém středověku, byly knihy nákladně zdobeny drahými materiály. Dějiny knižní vazby proto úzce souvisí s dějinami uměleckých řemesel. Knihy měly prkénkové desky, které byly potaženy kůží nebo látkou a na tento potah byla aplikována výzdoba. Knihy se pak do polic neukládaly hřbetem ven, nýbrž hřbety k sobě, aby vynikla jejich výzdoba.<ref>PEŠINA, Jaroslav. Knižní vazba v minulosti. str. 9-10</ref> 

Během renesance se začala místo těžkých knižních desek používat lepenka. Knihy se tak zlehčily, zlevnily a měly příjemnější formát. V roce 1830 byl v Anglii vymyšlen nový potahový materiál - knihařské plátno.  <ref>DOLEŽAL, Jaroslav. Vazby knih. 2. vyd. str.9 - 10</ref>

== Užitečné odkazy ==

Jak se dělá kniha - Technický základ pro knihovníky: [http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf]

vazba knih -digitální knihovna MZK:  [http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18 http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18]

==  Poznámky ==

 <references />

== Literatura: ==

#DOLEŽAL, Jaroslav. Vazby knih. 2., přeprac. vyd. Praha: SNTL, 1976, 127 s.
#KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2009, 391 s. ISBN 978-80-254-4230-2.
#PEŠINA, Jaroslav. Knižní vazba v minulosti. Praha: Jan Štenc, 1939, 41, [3] s., 50 vzorů.
#TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. Praha: Orbis, 1949, 243 s., 180 s. obr. příl.

Hardback

2014-12-08T21:12:51Z

Monika Langerová:

'''Autor: '''Monika Langerová

'''Klíčová slova:''' hardback, knižní vazba, knižní desky, obal knih

'''Synonyma:''' pevná vazba, tuhá vazba, hardcover, hardbound book

'''Související pojmy: '''

nadřazené - vazba

podřazené -  V7, V8, V9 

= Hardback =

'''Hardback''',  je označení pro druh knihařské vazby. Vazba je obal, který knihu udržuje pohromadě, chrání ji před poškozením a případně ji i zdobí. <ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. str. 180</ref>  V češtině se častěji setkáme s názvem tuhá nebo pevná vazba. Knihu v tuhé vazbě poznáme podle toho, že jsou její desky vyrobeny  z lepenky nebo z plastu a oproti měkké vazbě ([http://wiki.knihovna.cz/index.php/Paperback paperback]) jsou pevnější, kvalitnější, vydrží delší dobu a jsou také dražší.

Hardback je tedy označení pro knihy, které jsou určeny k častému používání a je na ně kladen nárok na odolnost vůči mechanickému poškození. Zatímco paperbacková verze knih je vhodnější pro jednorázová použití, hardback slouží k trvalému uchovávání. V poslední době je velice časté, že se některá díla nejdříve vydají v hardbackové verzi a později v paperbackové verzi za nižší cenu.  

V neposlední řadě je důležité zmínit estetickou hodnotu hardbackových knih. Knižní desky v sobě, na rozdíl od měkkých obálek, nesou určitou eleganci a vyvolávají dojem větší kvality. U některých speciálních edic se navíc můžeme setkat s uměleckořemeslným zpracováním, týká se to například knih z kůže, dřeva nebo zdobených drahými kovy.  

=== '''Rozdíl mezi tuhou a měkkou vazbou''' ===

*tuhá vazba je mnohem starší než vazba měkká a prošla si dlouhým vývojem,
*tuhé vazby mají '''desky''', měkké vazby mají '''obálku''',
*tuhé vazby se nedají ohýbat, měkké vazby se ohýbat dají,
*tuhé vazby jsou dražší, protože jsou náročnější na materiál i technologii výroby
*tuhé vazby mají větší odolnost, měkká vazba se rychleji opotřebovává,
*tuhé vazby jsou vhodné pro uměleckořemeslné zpracování, měkké vazby dávají přednost funkčnosti před [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Estetika estetikou].

'''Ukázka ceny Hardback vs. Paperback:'''

Knihy Dobrovský nabízí [ 2014-12-08] na svých internetových stránkách [http://eshop.knihydobrovsky.cz/ http://eshop.knihydobrovsky.cz/]  knihu Šifra mistra Leonarda od Dana Browna za:

Hardback - 306 Kč / Paperback - 218 Kč    Jedná se přibližně o stokorunový rozdíl.

  [[File:Hardbackvspaperback.jpg|350px|Srovnání cen hardback a paperback v internetovém obchodě eshop.knihydobrovsky.cz]]

 .

== '''Dělení tuhých vazeb''' ==

Knihařské vazby se všeobecně dělí na měkké, polotuhé a tuhé.  "Rozdělení tuhých vazeb nezávisí na způsobu spojení knižních bloků, jako je tomu u měkkých vazeb, ale na konstrukci desek."  <ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.332</ref>

 

'''V7 - tuhé vazby s kombinovaným potahem'''. Kombinovaný znamená, že kniha má například potaženy desky plátnem, ale hřbet je papírový.  

'''V8 - tuhá vazba s nekombinovaným potahem.''' Desky jsou, na rozdíl od vazby V7, potaženy pouze jedním druhem materiálu. Nejčastěji je tímto materiálem plátno, ale můžeme se setkat také s laminovaným nebo lakovaným papírem. Tuto vazbu můžeme dále dělit na : 

'''                                                                                                              V8a''' - tuhá vazba s polaminovaným potahem

'''                                                                                                              V8b''' - tuhá vazba s papírovým potahem

'''                                                                                                              V8c''' - tuhá vazba s jiným potahovým materiálem (např. kůže)

'''V9 - tuhá vazba s deskami z plastů. '''Při výrobě desek se kombinují různé druhy  termoplastických fólií, někdy  v kombinaci s lepenkou nebo různými vycpávkami. Desky se svařují a tvarují teplem. Takovéto desky z plastu jsou vhodné zejména pro výrobu kapesních diářů, kalendářů, záznamníků, plánovačů nebo příruček.<ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.333</ref> 

== '''Historie tuhé knižní vazby''' ==

První tuhé knižní vazby vznikaly v dobách, kdy pergamen nahradil papyrusové svitky. [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pergamen Pergamen] byl pevnější  a nedal se tak dobře smotávat do svitků jako [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Papyrus papyrus]. V Přední Asii proto začali pergamenové listy místo smotávání překládat napůl a vkládat je do sebe. Díky tomu vznikly pergamenové '''složky'''  podobné knihám jak je známe dnes. Tvar dnešní knihy ale měly už i hliněné destičky, které existovaly dávno před vynálezem pergamenu.  Tyto hliněné destičky se k sobě svazovaly nití nebo drátěnými kroužky a jejich tvaru se říkalo codex (caudex).<ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. str. 16-17</ref> 

O tom jak vypadaly první pergamenové knižní vazby nemáme moc informací. Víme ale, že od doby karolinské a následně v celém středověku, byly knihy nákladně zdobeny drahými materiály. Dějiny knižní vazby proto úzce souvisí s dějinami uměleckých řemesel. Knihy měly prkénkové desky, které byly potaženy kůží nebo látkou a na tento potah byla aplikována výzdoba. Knihy se pak do polic neukládaly hřbetem ven, nýbrž hřbety k sobě, aby vynikla jejich výzdoba.<ref>PEŠINA, Jaroslav. Knižní vazba v minulosti. str. 9-10</ref> 

Během renesance se začala místo těžkých knižních desek používat lepenka. Knihy se tak zlehčily, zlevnily a měly příjemnější formát. V roce 1830 byl v Anglii vymyšlen nový potahový materiál - knihařské plátno.  <ref>DOLEŽAL, Jaroslav. Vazby knih. 2. vyd. str.9 - 10</ref>

== Užitečné odkazy ==

Jak se dělá kniha - Technický základ pro knihovníky: [http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf]

vazba knih -digitální knihovna MZK:  [http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18 http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18]

==  Poznámky ==

 <references />

== Literatura: ==

#DOLEŽAL, Jaroslav. Vazby knih. 2., přeprac. vyd. Praha: SNTL, 1976, 127 s.
#KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2009, 391 s. ISBN 978-80-254-4230-2.
#PEŠINA, Jaroslav. Knižní vazba v minulosti. Praha: Jan Štenc, 1939, 41, [3] s., 50 vzorů.
#TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. Praha: Orbis, 1949, 243 s., 180 s. obr. příl.

Hardback

2014-12-08T21:07:14Z

Monika Langerová:

'''Autor: '''Monika Langerová

'''Klíčová slova:''' hardback, knižní vazba, knižní desky, obal knih

'''Synonyma:''' pevná vazba, tuhá vazba, hardcover, hardbound book

'''Související pojmy: '''

nadřazené - vazba

podřazené -  V7, V8, V9 

= Hardback =

'''Hardback''',  je označení pro druh knihařské vazby. Vazba je obal, který knihu udržuje pohromadě, chrání ji před poškozením a případně ji i zdobí. <ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. str. 180</ref>  V češtině se častěji setkáme s názvem tuhá nebo pevná vazba. Knihu v tuhé vazbě poznáme podle toho, že jsou její desky vyrobeny  z lepenky nebo z plastu a oproti měkké vazbě ([http://wiki.knihovna.cz/index.php/Paperback paperback]) jsou pevnější, kvalitnější, vydrží delší dobu a jsou také dražší.

Hardback je tedy označení pro knihy, které jsou určeny k častému používání a je na ně kladen nárok na odolnost vůči mechanickému poškození. Zatímco paperbacková verze knih je vhodnější pro jednorázová použití, hardback slouží k trvalému uchovávání. V poslední době je velice časté, že se některá díla nejdříve vydají v hardbackové verzi a později v paperbackové verzi za nižší cenu.  

V neposlední řadě je důležité zmínit estetickou hodnotu hardbackových knih. Knižní desky v sobě, na rozdíl od měkkých obálek, nesou určitou eleganci a vyvolávají dojem větší kvality. U některých speciálních edic se navíc můžeme setkat s uměleckořemeslným zpracováním, týká se to například knih z kůže, dřeva nebo zdobených drahými kovy.  

=== '''Rozdíl mezi tuhou a měkkou vazbou''' ===

*tuhá vazba je mnohem starší než vazba měkká a prošla si dlouhým vývojem,
*tuhé vazby mají '''desky''', měkké vazby mají '''obálku''',
*tuhé vazby se nedají ohýbat, měkké vazby se ohýbat dají,
*tuhé vazby jsou dražší, protože jsou náročnější na materiál i technologii výroby
*tuhé vazby mají větší odolnost, měkká vazba se rychleji opotřebovává,
*tuhé vazby jsou vhodné pro uměleckořemeslné zpracování, měkké vazby dávají přednost funkčnosti před [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Estetika estetikou].

'''Ukázka ceny Hardback vs. Paperback:'''

Knihy Dobrovský nabízí (8.12.2014) na svých internetových stránkách [http://eshop.knihydobrovsky.cz/ http://eshop.knihydobrovsky.cz/]  knihu Šifra mistra Leonarda od Dana Browna za:

Hardback - 306 Kč / Paperback - 218 Kč    Jedná se přibližně o stokorunový rozdíl.

  [[File:Hardbackvspaperback.jpg|350px|Srovnání cen hardback a paperback v internetovém obchodě eshop.knihydobrovsky.cz]]

 .

== '''Dělení tuhých vazeb''' ==

Knihařské vazby se všeobecně dělí na měkké, polotuhé a tuhé.  "Rozdělení tuhých vazeb nezávisí na způsobu spojení knižních bloků, jako je tomu u měkkých vazeb, ale na konstrukci desek."  <ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.332</ref>

 

'''V7 - tuhé vazby s kombinovaným potahem'''. Kombinovaný znamená, že kniha má například potaženy desky plátnem, ale hřbet je papírový.  

'''V8 - tuhá vazba s nekombinovaným potahem.''' Desky jsou, na rozdíl od vazby V7, potaženy pouze jedním druhem materiálu. Nejčastěji je tímto materiálem plátno, ale můžeme se setkat také s laminovaným nebo lakovaným papírem. Tuto vazbu můžeme dále dělit na : 

'''                                                                                                              V8a''' - tuhá vazba s polaminovaným potahem

'''                                                                                                              V8b''' - tuhá vazba s papírovým potahem

'''                                                                                                              V8c''' - tuhá vazba s jiným potahovým materiálem (např. kůže)

'''V9 - tuhá vazba s deskami z plastů. '''Při výrobě desek se kombinují různé druhy  termoplastických fólií, někdy  v kombinaci s lepenkou nebo různými vycpávkami. Desky se svařují a tvarují teplem. Takovéto desky z plastu jsou vhodné zejména pro výrobu kapesních diářů, kalendářů, záznamníků, plánovačů nebo příruček.<ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.333</ref> 

== '''Historie tuhé knižní vazby''' ==

První tuhé knižní vazby vznikaly v dobách, kdy pergamen nahradil papyrusové svitky. [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pergamen Pergamen] byl pevnější  a nedal se tak dobře smotávat do svitků jako [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Papyrus papyrus]. V Přední Asii proto začali pergamenové listy místo smotávání překládat napůl a vkládat je do sebe. Díky tomu vznikly pergamenové '''složky'''  podobné knihám jak je známe dnes. Tvar dnešní knihy ale měly už i hliněné destičky, které existovaly dávno před vynálezem pergamenu.  Tyto hliněné destičky se k sobě svazovaly nití nebo drátěnými kroužky a jejich tvaru se říkalo codex (caudex).<ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. str. 16-17</ref> 

O tom jak vypadaly první pergamenové knižní vazby nemáme moc informací. Víme ale, že od doby karolinské a následně v celém středověku, byly knihy nákladně zdobeny drahými materiály. Dějiny knižní vazby proto úzce souvisí s dějinami uměleckých řemesel. Knihy měly prkénkové desky, které byly potaženy kůží nebo látkou a na tento potah byla aplikována výzdoba. Knihy se pak do polic neukládaly hřbetem ven, nýbrž hřbety k sobě, aby vynikla jejich výzdoba.<ref>PEŠINA, Jaroslav. Knižní vazba v minulosti. str. 9-10</ref> 

Během renesance se začala místo těžkých knižních desek používat lepenka. Knihy se tak zlehčily, zlevnily a měly příjemnější formát. V roce 1830 byl v Anglii vymyšlen nový potahový materiál - knihařské plátno.  <ref>DOLEŽAL, Jaroslav. Vazby knih. 2. vyd. str.9 - 10</ref>

== Užitečné odkazy ==

Jak se dělá kniha - Technický základ pro knihovníky: [http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf]

vazba knih -digitální knihovna MZK:  [http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18 http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18]

==  Poznámky ==

 <references />

== Literatura: ==

#DOLEŽAL, Jaroslav. Vazby knih. 2., přeprac. vyd. Praha: SNTL, 1976, 127 s.
#KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2009, 391 s. ISBN 978-80-254-4230-2.
#PEŠINA, Jaroslav. Knižní vazba v minulosti. Praha: Jan Štenc, 1939, 41, [3] s., 50 vzorů.
#TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. Praha: Orbis, 1949, 243 s., 180 s. obr. příl.

Hardback

2014-12-08T21:03:42Z

Monika Langerová:

'''Autor: '''Monika Langerová

'''Klíčová slova:''' hardback, knižní vazba, knižní desky, obal knih

'''Synonyma:''' pevná vazba, tuhá vazba, hardcover, hardbound book

'''Související pojmy: '''

nadřazené - vazba

podřazené -  V7, V8, V9 

= Hardback =

'''Hardback''',  je označení pro druh knihařské vazby. Vazba je obal, který knihu udržuje pohromadě, chrání ji před poškozením a případně ji i zdobí. <ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. str. 180</ref>  V češtině se častěji setkáme s názvem tuhá nebo pevná vazba. Knihu v tuhé vazbě poznáme podle toho, že jsou její desky vyrobeny  z lepenky nebo z plastu a oproti měkké vazbě ([http://wiki.knihovna.cz/index.php/Paperback paperback]) jsou pevnější, kvalitnější, vydrží delší dobu a jsou také dražší.

Hardback je tedy označení pro knihy, které jsou určeny k častému používání a je na ně kladen nárok na odolnost vůči mechanickému poškození. Zatímco paperbacková verze knih je vhodnější pro jednorázová použití, hardback slouží k trvalému uchovávání. V poslední době je velice časté, že se některá díla nejdříve vydají v hardbackové verzi a později v paperbackové verzi za nižší cenu.  

V neposlední řadě je důležité zmínit estetickou hodnotu hardbackových knih. Knižní desky v sobě, na rozdíl od měkkých obálek, nesou určitou eleganci a vyvolávají dojem větší kvality. U některých speciálních edic se navíc můžeme setkat s uměleckořemeslným zpracováním, týká se to například knih z kůže, dřeva nebo zdobených drahými kovy.  

=== '''Rozdíl mezi tuhou a měkkou vazbou''' ===

*tuhá vazba je mnohem starší než vazba měkká a prošla si dlouhým vývojem,
*tuhé vazby mají '''desky''', měkké vazby mají '''obálku''',
*tuhé vazby se nedají ohýbat, měkké vazby se ohýbat dají,
*tuhé vazby jsou dražší, protože jsou náročnější na materiál i technologii výroby
*tuhé vazby mají větší odolnost, měkká vazba se rychleji opotřebovává,
*tuhé vazby jsou vhodné pro uměleckořemeslné zpracování, měkké vazby dávají přednost funkčnosti před [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Estetika estetikou].

'''Ukázka ceny Hardback vs. Paperback:'''

Knihy Dobrovský nabízí (8.12.2014) na svých internetových stránkách [http://eshop.knihydobrovsky.cz/ http://eshop.knihydobrovsky.cz/]  knihu Šifra mistra Leonarda od Dana Browna za:

Hardback - 306 Kč / Paperback - 218 Kč    Jedná se přibližně o sto korunový rozdíl.

  [[File:Hardbackvspaperback.jpg|350px|Srovnání cen hardback a paperback v internetovém obchodě eshop.knihydobrovsky.cz]]

 .

== '''Dělení tuhých vazeb''' ==

Knihařské vazby se všeobecně dělí na měkké, polotuhé a tuhé.  "Rozdělení tuhých vazeb nezávisí na způsobu spojení knižních bloků, jako je tomu u měkkých vazeb, ale na konstrukci desek."  <ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.332</ref>

 

'''V7 - tuhé vazby s kombinovaným potahem'''. Kombinovaný znamená, že kniha má například potaženy desky plátnem, ale hřbet je papírový.  

'''V8 - tuhá vazba s nekombinovaným potahem.''' Desky jsou, na rozdíl od vazby V7, potaženy pouze jedním druhem materiálu. Nejčastěji je tímto materiálem plátno, ale můžeme se setkat také s laminovaným nebo lakovaným papírem. Tuto vazbu můžeme dále dělit na : 

'''                                                                                                              V8a''' - tuhá vazba s polaminovaným potahem

'''                                                                                                              V8b''' - tuhá vazba s papírovým potahem

'''                                                                                                              V8c''' - tuhá vazba s jiným potahovým materiálem (např. kůže)

'''V9 - tuhá vazba s deskami z plastů. '''Při výrobě desek se kombinují různé druhy  termoplastických fólií, někdy  v kombinaci s lepenkou nebo různými vycpávkami. Desky se svařují a tvarují teplem. Takovéto desky z plastu jsou vhodné zejména pro výrobu kapesních diářů, kalendářů, záznamníků, plánovačů nebo příruček.<ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.333</ref> 

== '''Historie tuhé knižní vazby''' ==

První tuhé knižní vazby vznikaly v dobách, kdy pergamen nahradil papyrusové svitky. [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pergamen Pergamen] byl pevnější  a nedal se tak dobře smotávat do svitků jako [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Papyrus papyrus]. V Přední Asii proto začali pergamenové listy místo smotávání překládat napůl a vkládat je do sebe. Díky tomu vznikly pergamenové '''složky'''  podobné knihám jak je známe dnes. Tvar dnešní knihy ale měly už i hliněné destičky, které existovaly dávno před vynálezem pergamenu.  Tyto hliněné destičky se k sobě svazovaly nití nebo drátěnými kroužky a jejich tvaru se říkalo codex (caudex).<ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. str. 16-17</ref> 

O tom jak vypadaly první pergamenové knižní vazby nemáme moc informací. Víme ale, že od doby karolinské a následně v celém středověku, byly knihy nákladně zdobeny drahými materiály. Dějiny knižní vazby proto úzce souvisí s dějinami uměleckých řemesel. Knihy měly prkénkové desky, které byly potaženy kůží nebo látkou a na tento potah byla aplikována výzdoba. Knihy se pak do polic neukládaly hřbetem ven, nýbrž hřbety k sobě, aby vynikla jejich výzdoba.<ref>PEŠINA, Jaroslav. Knižní vazba v minulosti. str. 9-10</ref> 

Během renesance se začala místo těžkých knižních desek používat lepenka. Knihy se tak zlehčily, zlevnily a měly příjemnější formát. V roce 1830 byl v Anglii vymyšlen nový potahový materiál - knihařské plátno.  <ref>DOLEŽAL, Jaroslav. Vazby knih. 2. vyd. str.9 - 10</ref>

== Užitečné odkazy ==

Jak se dělá kniha - Technický základ pro knihovníky: [http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf]

vazba knih -digitální knihovna MZK:  [http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18 http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18]

==  Poznámky ==

 <references />

== Literatura: ==

#DOLEŽAL, Jaroslav. Vazby knih. 2., přeprac. vyd. Praha: SNTL, 1976, 127 s.
#KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2009, 391 s. ISBN 978-80-254-4230-2.
#PEŠINA, Jaroslav. Knižní vazba v minulosti. Praha: Jan Štenc, 1939, 41, [3] s., 50 vzorů.
#TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. Praha: Orbis, 1949, 243 s., 180 s. obr. příl.

Hardback

2014-12-08T21:01:56Z

Monika Langerová:

'''Autor: '''Monika Langerová

'''Klíčová slova:''' hardback, knižní vazba, knižní desky, obal knih

'''Synonyma:''' pevná vazba, tuhá vazba, hardcover, hardbound book

'''Související pojmy: '''

nadřazené - vazba

podřazené -  V7, V8, V9 

= Hardback =

'''Hardback''',  je označení pro druh knihařské vazby. Vazba je obal, který knihu udržuje pohromadě, chrání ji před poškozením a případně ji i zdobí. <ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. str. 180</ref>  V češtině se častěji setkáme s názvem tuhá nebo pevná vazba. Knihu v tuhé vazbě poznáme podle toho, že jsou její desky vyrobeny  z lepenky nebo z plastu a oproti měkké vazbě ([http://wiki.knihovna.cz/index.php/Paperback paperback]) jsou pevnější, kvalitnější, vydrží delší dobu a jsou také dražší.

Hardback je tedy označení pro knihy, které jsou určeny k častému používání a je na ně kladen nárok na odolnost vůči mechanickému poškození. Zatímco paperbacková verze knih je vhodnější pro jednorázová použití, hardback slouží k trvalému uchovávání. V poslední době je velice časté, že se některá díla nejdříve vydají v hardbackové verzi a později v paperbackové verzi za nižší cenu.  

V neposlední řadě je důležité zmínit estetickou hodnotu hardbackových knih. Knižní desky v sobě, na rozdíl od měkkých obálek, nesou určitou eleganci a vyvolávají dojem větší kvality. U některých speciálních edic se navíc můžeme setkat s uměleckořemeslným zpracováním, týká se to například knih z kůže, dřeva nebo zdobených drahými kovy.  

=== '''Rozdíl mezi tuhou a měkkou vazbou''' ===

*tuhá vazba je mnohem starší než vazba měkká a prošla si dlouhým vývojem,
*tuhé vazby mají '''desky''', měkké vazby mají '''obálku''',
*tuhé vazby se nedají ohýbat, měkké vazby se ohýbat dají,
*tuhé vazby jsou dražší, protože jsou náročnější na materiál i technologii výroby
*tuhé vazby mají větší odolnost, měkká vazba se rychleji opotřebovává,
*tuhé vazby jsou vhodné pro uměleckořemeslné zpracování, měkké vazby dávají přednost funkčnosti před [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Estetika estetikou].

'''Ukázka ceny Hardback vs. Paperback:'''

Knihy Dobrovský nabízí na svých internetových stránkách (8.12.2014)  knihu Šifra mistra Leonarda od Dana Browna za:

Hardback - 306 Kč

Paperback - 218 Kč

Jedná se přibližně o sto korunový rozdíl.  [[File:Hardbackvspaperback.jpg|350px|Srovnání cen hardback a paperback v internetovém obchodě eshop.knihydobrovsky.cz]]

 .

== '''Dělení tuhých vazeb''' ==

Knihařské vazby se všeobecně dělí na měkké, polotuhé a tuhé.  "Rozdělení tuhých vazeb nezávisí na způsobu spojení knižních bloků, jako je tomu u měkkých vazeb, ale na konstrukci desek."  <ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.332</ref>

 

'''V7 - tuhé vazby s kombinovaným potahem'''. Kombinovaný znamená, že kniha má například potaženy desky plátnem, ale hřbet je papírový.  

'''V8 - tuhá vazba s nekombinovaným potahem.''' Desky jsou, na rozdíl od vazby V7, potaženy pouze jedním druhem materiálu. Nejčastěji je tímto materiálem plátno, ale můžeme se setkat také s laminovaným nebo lakovaným papírem. Tuto vazbu můžeme dále dělit na : 

'''                                                                                                              V8a''' - tuhá vazba s polaminovaným potahem

'''                                                                                                              V8b''' - tuhá vazba s papírovým potahem

'''                                                                                                              V8c''' - tuhá vazba s jiným potahovým materiálem (např. kůže)

'''V9 - tuhá vazba s deskami z plastů. '''Při výrobě desek se kombinují různé druhy  termoplastických fólií, někdy  v kombinaci s lepenkou nebo různými vycpávkami. Desky se svařují a tvarují teplem. Takovéto desky z plastu jsou vhodné zejména pro výrobu kapesních diářů, kalendářů, záznamníků, plánovačů nebo příruček.<ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.333</ref> 

== '''Historie tuhé knižní vazby''' ==

První tuhé knižní vazby vznikaly v dobách, kdy pergamen nahradil papyrusové svitky. [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pergamen Pergamen] byl pevnější  a nedal se tak dobře smotávat do svitků jako [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Papyrus papyrus]. V Přední Asii proto začali pergamenové listy místo smotávání překládat napůl a vkládat je do sebe. Díky tomu vznikly pergamenové '''složky'''  podobné knihám jak je známe dnes. Tvar dnešní knihy ale měly už i hliněné destičky, které existovaly dávno před vynálezem pergamenu.  Tyto hliněné destičky se k sobě svazovaly nití nebo drátěnými kroužky a jejich tvaru se říkalo codex (caudex).<ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. str. 16-17</ref> 

O tom jak vypadaly první pergamenové knižní vazby nemáme moc informací. Víme ale, že od doby karolinské a následně v celém středověku, byly knihy nákladně zdobeny drahými materiály. Dějiny knižní vazby proto úzce souvisí s dějinami uměleckých řemesel. Knihy měly prkénkové desky, které byly potaženy kůží nebo látkou a na tento potah byla aplikována výzdoba. Knihy se pak do polic neukládaly hřbetem ven, nýbrž hřbety k sobě, aby vynikla jejich výzdoba.<ref>PEŠINA, Jaroslav. Knižní vazba v minulosti. str. 9-10</ref> 

Během renesance se začala místo těžkých knižních desek používat lepenka. Knihy se tak zlehčily, zlevnily a měly příjemnější formát. V roce 1830 byl v Anglii vymyšlen nový potahový materiál - knihařské plátno.  <ref>DOLEŽAL, Jaroslav. Vazby knih. 2. vyd. str.9 - 10</ref>

== Užitečné odkazy ==

Jak se dělá kniha - Technický základ pro knihovníky: [http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf]

vazba knih -digitální knihovna MZK:  [http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18 http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18]

==  Poznámky ==

 <references />

== Literatura: ==

#DOLEŽAL, Jaroslav. Vazby knih. 2., přeprac. vyd. Praha: SNTL, 1976, 127 s.
#KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2009, 391 s. ISBN 978-80-254-4230-2.
#PEŠINA, Jaroslav. Knižní vazba v minulosti. Praha: Jan Štenc, 1939, 41, [3] s., 50 vzorů.
#TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. Praha: Orbis, 1949, 243 s., 180 s. obr. příl.

Hardback

2014-12-08T21:01:24Z

Monika Langerová:

'''Autor: '''Monika Langerová

'''Klíčová slova:''' hardback, knižní vazba, knižní desky, obal knih

'''Synonyma:''' pevná vazba, tuhá vazba, hardcover, hardbound book

'''Související pojmy: '''

nadřazené - vazba

podřazené -  V7, V8, V9 

= Hardback =

'''Hardback''',  je označení pro druh knihařské vazby. Vazba je obal, který knihu udržuje pohromadě, chrání ji před poškozením a případně ji i zdobí. <ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. str. 180</ref>  V češtině se častěji setkáme s názvem tuhá nebo pevná vazba. Knihu v tuhé vazbě poznáme podle toho, že jsou její desky vyrobeny  z lepenky nebo z plastu a oproti měkké vazbě ([http://wiki.knihovna.cz/index.php/Paperback paperback]) jsou pevnější, kvalitnější, vydrží delší dobu a jsou také dražší.

Hardback je tedy označení pro knihy, které jsou určeny k častému používání a je na ně kladen nárok na odolnost vůči mechanickému poškození. Zatímco paperbacková verze knih je vhodnější pro jednorázová použití, hardback slouží k trvalému uchovávání. V poslední době je velice časté, že se některá díla nejdříve vydají v hardbackové verzi a později v paperbackové verzi za nižší cenu.  

V neposlední řadě je důležité zmínit estetickou hodnotu hardbackových knih. Knižní desky v sobě, na rozdíl od měkkých obálek, nesou určitou eleganci a vyvolávají dojem větší kvality. U některých speciálních edic se navíc můžeme setkat s uměleckořemeslným zpracováním, týká se to například knih z kůže, dřeva nebo zdobených drahými kovy.  

=== '''Rozdíl mezi tuhou a měkkou vazbou''' ===

*tuhá vazba je mnohem starší než vazba měkká a prošla si dlouhým vývojem,
*tuhé vazby mají '''desky''', měkké vazby mají '''obálku''',
*tuhé vazby se nedají ohýbat, měkké vazby se ohýbat dají,
*tuhé vazby jsou dražší, protože jsou náročnější na materiál i technologii výroby
*tuhé vazby mají větší odolnost, měkká vazba se rychleji opotřebovává,
*tuhé vazby jsou vhodné pro uměleckořemeslné zpracování, měkké vazby dávají přednost funkčnosti před [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Estetika estetikou].

'''Ukázka ceny Hardback vs. Paperback:'''

Knihy Dobrovský nabízí na svých internetových stránkách (8.12.2014)  knihu Šifra mistra Leonarda od Dana Browna za:

Hardback - 306 Kč

Paperback - 218 Kč

Jedná se přibližně o sto korunový rozdíl. 
[[Soubor:Hardbackvspaperback.jpg|450px|Srovnání cen hardback a paperback v internetovém obchodě eshop.knihydobrovsky.cz]]

.

== '''Dělení tuhých vazeb''' ==

Knihařské vazby se všeobecně dělí na měkké, polotuhé a tuhé.  "Rozdělení tuhých vazeb nezávisí na způsobu spojení knižních bloků, jako je tomu u měkkých vazeb, ale na konstrukci desek."  <ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.332</ref>

 

'''V7 - tuhé vazby s kombinovaným potahem'''. Kombinovaný znamená, že kniha má například potaženy desky plátnem, ale hřbet je papírový.  

'''V8 - tuhá vazba s nekombinovaným potahem.''' Desky jsou, na rozdíl od vazby V7, potaženy pouze jedním druhem materiálu. Nejčastěji je tímto materiálem plátno, ale můžeme se setkat také s laminovaným nebo lakovaným papírem. Tuto vazbu můžeme dále dělit na : 

'''                                                                                                              V8a''' - tuhá vazba s polaminovaným potahem

'''                                                                                                              V8b''' - tuhá vazba s papírovým potahem

'''                                                                                                              V8c''' - tuhá vazba s jiným potahovým materiálem (např. kůže)

'''V9 - tuhá vazba s deskami z plastů. '''Při výrobě desek se kombinují různé druhy  termoplastických fólií, někdy  v kombinaci s lepenkou nebo různými vycpávkami. Desky se svařují a tvarují teplem. Takovéto desky z plastu jsou vhodné zejména pro výrobu kapesních diářů, kalendářů, záznamníků, plánovačů nebo příruček.<ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.333</ref> 

== '''Historie tuhé knižní vazby''' ==

První tuhé knižní vazby vznikaly v dobách, kdy pergamen nahradil papyrusové svitky. [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pergamen Pergamen] byl pevnější  a nedal se tak dobře smotávat do svitků jako [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Papyrus papyrus]. V Přední Asii proto začali pergamenové listy místo smotávání překládat napůl a vkládat je do sebe. Díky tomu vznikly pergamenové '''složky'''  podobné knihám jak je známe dnes. Tvar dnešní knihy ale měly už i hliněné destičky, které existovaly dávno před vynálezem pergamenu.  Tyto hliněné destičky se k sobě svazovaly nití nebo drátěnými kroužky a jejich tvaru se říkalo codex (caudex).<ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. str. 16-17</ref> 

O tom jak vypadaly první pergamenové knižní vazby nemáme moc informací. Víme ale, že od doby karolinské a následně v celém středověku, byly knihy nákladně zdobeny drahými materiály. Dějiny knižní vazby proto úzce souvisí s dějinami uměleckých řemesel. Knihy měly prkénkové desky, které byly potaženy kůží nebo látkou a na tento potah byla aplikována výzdoba. Knihy se pak do polic neukládaly hřbetem ven, nýbrž hřbety k sobě, aby vynikla jejich výzdoba.<ref>PEŠINA, Jaroslav. Knižní vazba v minulosti. str. 9-10</ref> 

Během renesance se začala místo těžkých knižních desek používat lepenka. Knihy se tak zlehčily, zlevnily a měly příjemnější formát. V roce 1830 byl v Anglii vymyšlen nový potahový materiál - knihařské plátno.  <ref>DOLEŽAL, Jaroslav. Vazby knih. 2. vyd. str.9 - 10</ref>

== Užitečné odkazy ==

Jak se dělá kniha - Technický základ pro knihovníky: [http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf]

vazba knih -digitální knihovna MZK:  [http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18 http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18]

==  Poznámky ==

 <references />

== Literatura: ==

#DOLEŽAL, Jaroslav. Vazby knih. 2., přeprac. vyd. Praha: SNTL, 1976, 127 s.
#KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2009, 391 s. ISBN 978-80-254-4230-2.
#PEŠINA, Jaroslav. Knižní vazba v minulosti. Praha: Jan Štenc, 1939, 41, [3] s., 50 vzorů.
#TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. Praha: Orbis, 1949, 243 s., 180 s. obr. příl.

Soubor:Hardbackvspaperback.jpg

2014-12-08T20:59:33Z

Monika Langerová: Ukázka srovnání cen hardbacku a paperbacku z internetového obchodu eshop.knihydobrovsky.cz

Ukázka srovnání cen hardbacku a paperbacku z internetového obchodu eshop.knihydobrovsky.cz

Hardback

2014-12-08T20:25:01Z

Monika Langerová:

'''Autor: '''Monika Langerová

'''Klíčová slova:''' hardback, knižní vazba, knižní desky, obal knih

'''Synonyma:''' pevná vazba, tuhá vazba, hardcover, hardbound book

'''Související pojmy: '''

nadřazené - vazba

podřazené -  V7, V8, V9 

= Hardback =

'''Hardback''',  je označení pro druh knihařské vazby. Vazba je obal, který knihu udržuje pohromadě, chrání ji před poškozením a případně ji i zdobí. <ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. str. 180</ref>  V češtině se častěji setkáme s názvem tuhá nebo pevná vazba. Knihu v tuhé vazbě poznáme podle toho, že jsou její desky vyrobeny  z lepenky nebo z plastu a oproti měkké vazbě ([http://wiki.knihovna.cz/index.php/Paperback paperback]) jsou pevnější, kvalitnější, vydrží delší dobu a jsou také dražší.

Hardback je tedy označení pro knihy, které jsou určeny k častému používání a je na ně kladen nárok na odolnost vůči mechanickému poškození. Zatímco paperbacková verze knih je vhodnější pro jednorázová použití, hardback slouží k trvalému uchovávání. V poslední době je velice časté, že se některá díla nejdříve vydají v hardbackové verzi a později v paperbackové verzi za nižší cenu.  

V neposlední řadě je důležité zmínit estetickou hodnotu hardbackových knih. Knižní desky v sobě, na rozdíl od měkkých obálek, nesou určitou eleganci a vyvolávají dojem větší kvality. U některých speciálních edic se navíc můžeme setkat s uměleckořemeslným zpracováním, týká se to například knih z kůže, dřeva nebo zdobených drahými kovy.  

=== '''Rozdíl mezi tuhou a měkkou vazbou''' ===

*tuhá vazba je mnohem starší než vazba měkká a prošla si dlouhým vývojem,
*tuhé vazby mají '''desky''', měkké vazby mají '''obálku''',
*tuhé vazby se nedají ohýbat, měkké vazby se ohýbat dají,
*tuhé vazby jsou dražší, protože jsou náročnější na materiál i technologii výroby
*tuhé vazby mají větší odolnost, měkká vazba se rychleji opotřebovává,
*tuhé vazby jsou vhodné pro uměleckořemeslné zpracování, měkké vazby dávají přednost funkčnosti před [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Estetika estetikou].

.

== '''Dělení tuhých vazeb''' ==

Knihařské vazby se všeobecně dělí na měkké, polotuhé a tuhé.  "Rozdělení tuhých vazeb nezávisí na způsobu spojení knižních bloků, jako je tomu u měkkých vazeb, ale na konstrukci desek."  <ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.332</ref>

 

'''V7 - tuhé vazby s kombinovaným potahem'''. Kombinovaný znamená, že kniha má například potaženy desky plátnem, ale hřbet je papírový.  

'''V8 - tuhá vazba s nekombinovaným potahem.''' Desky jsou, na rozdíl od vazby V7, potaženy pouze jedním druhem materiálu. Nejčastěji je tímto materiálem plátno, ale můžeme se setkat také s laminovaným nebo lakovaným papírem. Tuto vazbu můžeme dále dělit na : 

'''                                                                                                              V8a''' - tuhá vazba s polaminovaným potahem

'''                                                                                                              V8b''' - tuhá vazba s papírovým potahem

'''                                                                                                              V8c''' - tuhá vazba s jiným potahovým materiálem (např. kůže)

'''V9 - tuhá vazba s deskami z plastů. '''Při výrobě desek se kombinují různé druhy  termoplastických fólií, někdy  v kombinaci s lepenkou nebo různými vycpávkami. Desky se svařují a tvarují teplem. Takovéto desky z plastu jsou vhodné zejména pro výrobu kapesních diářů, kalendářů, záznamníků, plánovačů nebo příruček.<ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.333</ref> 

== '''Historie tuhé knižní vazby''' ==

První tuhé knižní vazby vznikaly v dobách, kdy pergamen nahradil papyrusové svitky. [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pergamen Pergamen] byl pevnější  a nedal se tak dobře smotávat do svitků jako [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Papyrus papyrus]. V Přední Asii proto začali pergamenové listy místo smotávání překládat napůl a vkládat je do sebe. Díky tomu vznikly pergamenové '''složky'''  podobné knihám jak je známe dnes. Tvar dnešní knihy ale měly už i hliněné destičky, které existovaly dávno před vynálezem pergamenu.  Tyto hliněné destičky se k sobě svazovaly nití nebo drátěnými kroužky a jejich tvaru se říkalo codex (caudex).<ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. str. 16-17</ref> 

O tom jak vypadaly první pergamenové knižní vazby nemáme moc informací. Víme ale, že od doby karolinské a následně v celém středověku, byly knihy nákladně zdobeny drahými materiály. Dějiny knižní vazby proto úzce souvisí s dějinami uměleckých řemesel. Knihy měly prkénkové desky, které byly potaženy kůží nebo látkou a na tento potah byla aplikována výzdoba. Knihy se pak do polic neukládaly hřbetem ven, nýbrž hřbety k sobě, aby vynikla jejich výzdoba.<ref>PEŠINA, Jaroslav. Knižní vazba v minulosti. str. 9-10</ref> 

Během renesance se začala místo těžkých knižních desek používat lepenka. Knihy se tak zlehčily, zlevnily a měly příjemnější formát. V roce 1830 byl v Anglii vymyšlen nový potahový materiál - knihařské plátno.  <ref>DOLEŽAL, Jaroslav. Vazby knih. 2. vyd. str.9 - 10</ref>

== Užitečné odkazy ==

Jak se dělá kniha - Technický základ pro knihovníky: [http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf]

vazba knih -digitální knihovna MZK:  [http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18 http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18]

==  Poznámky ==

 <references />

== Literatura: ==

#DOLEŽAL, Jaroslav. Vazby knih. 2., přeprac. vyd. Praha: SNTL, 1976, 127 s.
#KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2009, 391 s. ISBN 978-80-254-4230-2.
#PEŠINA, Jaroslav. Knižní vazba v minulosti. Praha: Jan Štenc, 1939, 41, [3] s., 50 vzorů.
#TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. Praha: Orbis, 1949, 243 s., 180 s. obr. příl.

Hardback

2014-12-08T20:21:52Z

Monika Langerová:

'''Autor: '''Monika Langerová

'''Klíčová slova:''' hardback, knižní vazba, knižní desky, obal knih

'''Synonyma:''' pevná vazba, tuhá vazba, hardcover, hardbound book

'''Související pojmy: '''

nadřazené - vazba

podřazené -  V7, V8, V9 

= Hardback =

'''Hardback''',  je označení pro druh knihařské vazby. Vazba je obal, který knihu udržuje pohromadě, chrání ji před poškozením a případně ji i zdobí. <ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. str. 180</ref>  V češtině se častěji setkáme s názvem tuhá nebo pevná vazba. Knihu v tuhé vazbě poznáme podle toho, že jsou její desky vyrobeny  z lepenky nebo z plastu a oproti měkké vazbě ([http://wiki.knihovna.cz/index.php/Paperback paperback]) jsou pevnější, kvalitnější, vydrží delší dobu a jsou také dražší.

Hardback je tedy označení pro knihy, které jsou určeny k častému používání a je na ně kladen nárok na odolnost vůči mechanickému poškození. Zatímco paperbacková verze knih je vhodnější pro jednorázová použití, hardback slouží k trvalému uchovávání. V poslední době je velice časté, že se některá díla nejdříve vydají v hardbackové verzi a později v paperbackové verzi za nižší cenu.  

V neposlední řadě je důležité zmínit estetickou hodnotu hardbackových knih. Knižní desky v sobě, na rozdíl od měkkých obálek, nesou určitou eleganci a vyvolávají dojem větší kvality. U některých speciálních edic se navíc můžeme setkat s uměleckořemeslným zpracováním, týká se to například knih z kůže, dřeva nebo zdobených drahými kovy.  

=== '''Rozdíl mezi tuhou a měkkou vazbou''' ===

*tuhá vazba je mnohem starší než vazba měkká a prošla si dlouhým vývojem,
*tuhé vazby mají '''desky''', měkké vazby mají '''obálku''',
*tuhé vazby se nedají ohýbat, měkké vazby se ohýbat dají,
*tuhé vazby jsou dražší, protože jsou náročnější na materiál i technologii výroby
*tuhé vazby mají větší odolnost, měkká vazba se rychleji opotřebovává,
*tuhé vazby jsou vhodné pro uměleckořemeslné zpracování, měkké vazby dávají přednost funkčnosti před [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Estetika estetikou].

.

== '''Dělení tuhých vazeb''' ==

Knihařské vazby se všeobecně dělí na měkké, polotuhé a tuhé.  "Rozdělení tuhých vazeb nezávisí na způsobu spojení knižních bloků, jako je tomu u měkkých vazeb, ale na konstrukci desek."  <ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.332</ref>

 

'''V7 - tuhé vazby s kombinovaným potahem'''. Kombinovaný znamená, že kniha má například potaženy desky plátnem, ale hřbet je papírový.  

'''V8 - tuhá vazba s nekombinovaným potahem.''' Desky jsou, na rozdíl od vazby V7, potaženy pouze jedním druhem materiálu. Nejčastěji je tímto materiálem plátno, ale můžeme se setkat také s laminovaným nebo lakovaným papírem. Tuto vazbu můžeme dále dělit na : 

'''                                                                                                              V8a''' - tuhá vazba s polaminovaným potahem

'''                                                                                                              V8b''' - tuhá vazba s papírovým potahem

'''                                                                                                              V8c''' - tuhá vazba s jiným potahovým materiálem (např. kůže)

'''V9 - tuhá vazba s deskami z plastů. '''Při výrobě desek se kombinují různé druhy  termoplastických fólií, někdy  v kombinaci s lepenkou nebo různými vycpávkami. Desky se svařují a tvarují teplem. Takovéto desky z plastu jsou vhodné zejména pro výrobu kapesních diářů, kalendářů, záznamníků, plánovačů nebo příruček.<ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.333</ref> 

== '''Historie tuhé knižní vazby''' ==

První tuhé knižní vazby vznikaly v dobách, kdy pergamen nahradil papyrusové svitky. [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pergamen Pergamen] byl pevnější  a nedal se tak dobře smotávat do svitků jako [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Papyrus papyrus]. V Přední Asii proto začali pergamenové listy místo smotávání překládat napůl a vkládat je do sebe. Díky tomu vznikly pergamenové '''složky'''  podobné knihám jak je známe dnes. Tvar dnešní knihy ale měly už i hliněné destičky, které existovaly dávno před vynálezem pergamenu.  Tyto hliněné destičky se k sobě svazovaly nití nebo drátěnými kroužky a jejich tvaru se říkalo codex (caudex).<ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. str. 16-17</ref> 

O tom jak vypadaly první pergamenové knižní vazby nemáme moc informací. Víme ale, že od doby karolinské a následně v celém středověku, byly knihy nákladně zdobeny drahými materiály. Dějiny knižní vazby proto úzce souvisí s dějinami uměleckých řemesel. Knihy měly prkénkové desky, které byly potaženy kůží nebo látkou a na tento potah byla aplikována výzdoba. Knihy se pak do polic neukládaly hřbetem ven, nýbrž hřbety k sobě, aby vynikla jejich výzdoba.<ref>PEŠINA, Jaroslav. Knižní vazba v minulosti. str. 9-10</ref> 

Během renesance se začala místo těžkých knižních desek používat lepenka. Knihy se tak zlehčily, zlevnily a měly příjemnější formát. V roce 1830 byl v Anglii vymyšlen nový potahový materiál - knihařské plátno.  <ref>DOLEŽAL, Jaroslav. Vazby knih. 2. vyd. str.9 - 10</ref>

== Užitečné odkazy ==

Jak se dělá kniha - Technický základ pro knihovníky: [http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf]

vazba knih -digitální knihovna MZK:  [http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18 http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18]

==  Poznámky ==

 <references />

Hardback

2014-12-08T20:20:58Z

Monika Langerová:

'''Autor: '''Monika Langerová

'''Klíčová slova:''' hardback, knižní vazba, knižní desky, obal knih

'''Synonyma:''' pevná vazba, tuhá vazba, hardcover, hardbound book

'''Související pojmy: '''

nadřazené - vazba

podřazené -  V7, V8, V9 

= Hardback =

'''Hardback''',  je označení pro druh knihařské vazby. Vazba je obal, který knihu udržuje pohromadě, chrání ji před poškozením a případně ji i zdobí. <ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. str. 180</ref>  V češtině se častěji setkáme s názvem tuhá nebo pevná vazba. Knihu v tuhé vazbě poznáme podle toho, že jsou její desky vyrobeny  z lepenky nebo z plastu a oproti měkké vazbě ([http://wiki.knihovna.cz/index.php/Paperback paperback]) jsou pevnější, kvalitnější, vydrží delší dobu a jsou také dražší.

Hardback je tedy označení pro knihy, které jsou určeny k častému používání a je na ně kladen nárok na odolnost vůči mechanickému poškození. Zatímco paperbacková verze knih je vhodnější pro jednorázová použití, hardback slouží k trvalému uchovávání. V poslední době je velice časté, že se některá díla nejdříve vydají v hardbackové verzi a později v paperbackové verzi za nižší cenu.  

V neposlední řadě je důležité zmínit estetickou hodnotu hardbackových knih. Knižní desky v sobě, na rozdíl od měkkých obálek, nesou určitou eleganci a vyvolávají dojem větší kvality. U některých speciálních edic se navíc můžeme setkat s uměleckořemeslným zpracováním, týká se to například knih z kůže, dřeva nebo zdobených drahými kovy.  

=== '''Rozdíl mezi tuhou a měkkou vazbou''' ===

*tuhá vazba je mnohem starší než vazba měkká a prošla si dlouhým vývojem,
*tuhé vazby mají '''desky''', měkké vazby mají '''obálku''',
*tuhé vazby se nedají ohýbat, měkké vazby se ohýbat dají,
*tuhé vazby jsou dražší, protože jsou náročnější na materiál i technologii výroby
*tuhé vazby mají větší odolnost, měkká vazba se rychleji opotřebovává,
*tuhé vazby jsou vhodné pro uměleckořemeslné zpracování, měkké vazby dávají přednost funkčnosti před [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Estetika estetikou].

.

=== '''Dělení tuhých vazeb''' ===

Knihařské vazby se všeobecně dělí na měkké, polotuhé a tuhé.  "Rozdělení tuhých vazeb nezávisí na způsobu spojení knižních bloků, jako je tomu u měkkých vazeb, ale na konstrukci desek."  <ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.332</ref>

 

'''V7 - tuhé vazby s kombinovaným potahem'''. Kombinovaný znamená, že kniha má například potaženy desky plátnem, ale hřbet je papírový.  

'''V8 - tuhá vazba s nekombinovaným potahem.''' Desky jsou, na rozdíl od vazby V7, potaženy pouze jedním druhem materiálu. Nejčastěji je tímto materiálem plátno, ale můžeme se setkat také s laminovaným nebo lakovaným papírem. Tuto vazbu můžeme dále dělit na : 

'''                                                                                                              V8a''' - tuhá vazba s polaminovaným potahem

'''                                                                                                              V8b''' - tuhá vazba s papírovým potahem

'''                                                                                                              V8c''' - tuhá vazba s jiným potahovým materiálem (např. kůže)

'''V9 - tuhá vazba s deskami z plastů. '''Při výrobě desek se kombinují různé druhy  termoplastických fólií, někdy  v kombinaci s lepenkou nebo různými vycpávkami. Desky se svařují a tvarují teplem. Takovéto desky z plastu jsou vhodné zejména pro výrobu kapesních diářů, kalendářů, záznamníků, plánovačů nebo příruček.<ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.333</ref>  

== '''Historie tuhé knižní vazby''' ==

První tuhé knižní vazby vznikaly v dobách, kdy pergamen nahradil papyrusové svitky. [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pergamen Pergamen] byl pevnější  a nedal se tak dobře smotávat do svitků jako [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Papyrus papyrus]. V Přední Asii proto začali pergamenové listy místo smotávání překládat napůl a vkládat je do sebe. Díky tomu vznikly pergamenové '''složky'''  podobné knihám jak je známe dnes. Tvar dnešní knihy ale měly už i hliněné destičky, které existovaly dávno před vynálezem pergamenu.  Tyto hliněné destičky se k sobě svazovaly nití nebo drátěnými kroužky a jejich tvaru se říkalo codex (caudex).<ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. str. 16-17</ref> 

O tom jak vypadaly první pergamenové knižní vazby nemáme moc informací. Víme ale, že od doby karolinské a následně v celém středověku, byly knihy nákladně zdobeny drahými materiály. Dějiny knižní vazby proto úzce souvisí s dějinami uměleckých řemesel. Knihy měly prkénkové desky, které byly potaženy kůží nebo látkou a na tento potah byla aplikována výzdoba. Knihy se pak do polic neukládaly hřbetem ven, nýbrž hřbety k sobě, aby vynikla jejich výzdoba.<ref>PEŠINA, Jaroslav. Knižní vazba v minulosti. str. 9-10</ref> 

Během renesance se začala místo těžkých knižních desek používat lepenka. Knihy se tak zlehčily, zlevnily a měly příjemnější formát. V roce 1830 byl v Anglii vymyšlen nový potahový materiál - knihařské plátno.  <ref>DOLEŽAL, Jaroslav. Vazby knih. 2. vyd. str.9 - 10</ref>

== Užitečné odkazy ==

Jak se dělá kniha - Technický základ pro knihovníky: [http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf]

vazba knih -digitální knihovna MZK:  [http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18 http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18]

==  Poznámky ==

 <references />

Hardback

2014-12-08T20:20:30Z

Monika Langerová:

'''Autor: '''Monika Langerová

'''Klíčová slova:''' hardback, knižní vazba, knižní desky, obal knih

'''Synonyma:''' pevná vazba, tuhá vazba, hardcover, hardbound book

'''Související pojmy: '''

nadřazené - vazba

podřazené -  V7, V8, V9 

= Hardback =

'''Hardback''',  je označení pro druh knihařské vazby. Vazba je obal, který knihu udržuje pohromadě, chrání ji před poškozením a případně ji i zdobí. <ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. str. 180</ref>  V češtině se častěji setkáme s názvem tuhá nebo pevná vazba. Knihu v tuhé vazbě poznáme podle toho, že jsou její desky vyrobeny  z lepenky nebo z plastu a oproti měkké vazbě ([http://wiki.knihovna.cz/index.php/Paperback paperback]) jsou pevnější, kvalitnější, vydrží delší dobu a jsou také dražší.

Hardback je tedy označení pro knihy, které jsou určeny k častému používání a je na ně kladen nárok na odolnost vůči mechanickému poškození. Zatímco paperbacková verze knih je vhodnější pro jednorázová použití, hardback slouží k trvalému uchovávání. V poslední době je velice časté, že se některá díla nejdříve vydají v hardbackové verzi a později v paperbackové verzi za nižší cenu.  

V neposlední řadě je důležité zmínit estetickou hodnotu hardbackových knih. Knižní desky v sobě, na rozdíl od měkkých obálek, nesou určitou eleganci a vyvolávají dojem větší kvality. U některých speciálních edic se navíc můžeme setkat s uměleckořemeslným zpracováním, týká se to například knih z kůže, dřeva nebo zdobených drahými kovy.  

=== '''Rozdíl mezi tuhou a měkkou vazbou''' ===

*tuhá vazba je mnohem starší než vazba měkká a prošla si dlouhým vývojem,
*tuhé vazby mají '''desky''', měkké vazby mají '''obálku''',
*tuhé vazby se nedají ohýbat, měkké vazby se ohýbat dají,
*tuhé vazby jsou dražší, protože jsou náročnější na materiál i technologii výroby
*tuhé vazby mají větší odolnost, měkká vazba se rychleji opotřebovává,
*tuhé vazby jsou vhodné pro uměleckořemeslné zpracování, měkké vazby dávají přednost funkčnosti před [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Estetika estetikou].

.

=== '''Dělení tuhých vazeb''' ===

Knihařské vazby se všeobecně dělí na měkké, polotuhé a tuhé.  "Rozdělení tuhých vazeb nezávisí na způsobu spojení knižních bloků, jako je tomu u měkkých vazeb, ale na konstrukci desek."  <ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.332</ref>

 

'''V7 - tuhé vazby s kombinovaným potahem'''. Kombinovaný znamená, že kniha má například potaženy desky plátnem, ale hřbet je papírový.  

'''V8 - tuhá vazba s nekombinovaným potahem.''' Desky jsou, na rozdíl od vazby V7, potaženy pouze jedním druhem materiálu. Nejčastěji je tímto materiálem plátno, ale můžeme se setkat také s laminovaným nebo lakovaným papírem. Tuto vazbu můžeme dále dělit na : 

'''                                                                                                              V8a''' - tuhá vazba s polaminovaným potahem

'''                                                                                                              V8b''' - tuhá vazba s papírovým potahem

'''                                                                                                              V8c''' - tuhá vazba s jiným potahovým materiálem (např. kůže)

'''V9 - tuhá vazba s deskami z plastů. '''Při výrobě desek se kombinují různé druhy  termoplastických fólií, někdy  v kombinaci s lepenkou nebo různými vycpávkami. Desky se svařují a tvarují teplem. Takovéto desky z plastu jsou vhodné zejména pro výrobu kapesních diářů, kalendářů, záznamníků, plánovačů nebo příruček.<ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.333</ref> 
 ==

== '''Historie tuhé knižní vazby''' ==

První tuhé knižní vazby vznikaly v dobách, kdy pergamen nahradil papyrusové svitky. [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pergamen Pergamen] byl pevnější  a nedal se tak dobře smotávat do svitků jako [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Papyrus papyrus]. V Přední Asii proto začali pergamenové listy místo smotávání překládat napůl a vkládat je do sebe. Díky tomu vznikly pergamenové '''složky'''  podobné knihám jak je známe dnes. Tvar dnešní knihy ale měly už i hliněné destičky, které existovaly dávno před vynálezem pergamenu.  Tyto hliněné destičky se k sobě svazovaly nití nebo drátěnými kroužky a jejich tvaru se říkalo codex (caudex).<ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. str. 16-17</ref> 

O tom jak vypadaly první pergamenové knižní vazby nemáme moc informací. Víme ale, že od doby karolinské a následně v celém středověku, byly knihy nákladně zdobeny drahými materiály. Dějiny knižní vazby proto úzce souvisí s dějinami uměleckých řemesel. Knihy měly prkénkové desky, které byly potaženy kůží nebo látkou a na tento potah byla aplikována výzdoba. Knihy se pak do polic neukládaly hřbetem ven, nýbrž hřbety k sobě, aby vynikla jejich výzdoba.<ref>PEŠINA, Jaroslav. Knižní vazba v minulosti. str. 9-10</ref> 

Během renesance se začala místo těžkých knižních desek používat lepenka. Knihy se tak zlehčily, zlevnily a měly příjemnější formát. V roce 1830 byl v Anglii vymyšlen nový potahový materiál - knihařské plátno.  <ref>DOLEŽAL, Jaroslav. Vazby knih. 2. vyd. str.9 - 10</ref>

== Užitečné odkazy ==

Jak se dělá kniha - Technický základ pro knihovníky: [http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf]

vazba knih -digitální knihovna MZK:  [http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18 http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18]

==  Poznámky ==

 <references />

Hardback

2014-12-08T20:17:45Z

Monika Langerová:

'''Autor: '''Monika Langerová

'''Klíčová slova:''' hardback, knižní vazba, knižní desky, obal knih

'''Synonyma:''' pevná vazba, tuhá vazba, hardcover, hardbound book

'''Související pojmy: '''

nadřazené - vazba

podřazené -  V7, V8, V9 

= Hardback =

'''Hardback''',  je označení pro druh knihařské vazby. Vazba je obal, který knihu udržuje pohromadě, chrání ji před poškozením a případně ji i zdobí. <ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. str. 180</ref>  V češtině se častěji setkáme s názvem tuhá nebo pevná vazba. Knihu v tuhé vazbě poznáme podle toho, že jsou její desky vyrobeny  z lepenky nebo z plastu a oproti měkké vazbě (paperback) jsou pevnější, kvalitnější, vydrží delší dobu a jsou také dražší.

Hardback je tedy označení pro knihy, které jsou určeny k častému používání a je na ně kladen nárok na odolnost vůči mechanickému poškození. Zatímco paperbacková verze knih je vhodnější pro jednorázová použití, hardback slouží k trvalému uchovávání. V poslední době je velice časté, že se některá díla nejdříve vydají v hardbackové verzi a později v paperbackové verzi za nižší cenu.  

V neposlední řadě je důležité zmínit estetickou hodnotu hardbackových knih. Knižní desky v sobě, na rozdíl od měkkých obálek, nesou určitou eleganci a vyvolávají dojem větší kvality. U některých speciálních edic se navíc můžeme setkat s uměleckořemeslným zpracováním, týká se to například knih z kůže, dřeva nebo zdobených drahými kovy.  

=== '''Rozdíl mezi tuhou a měkkou vazbou''' ===

*tuhá vazba je mnohem starší než vazba měkká a prošla si dlouhým vývojem,
*tuhé vazby mají '''desky''', měkké vazby mají '''obálku''',
*tuhé vazby se nedají ohýbat, měkké vazby se ohýbat dají,
*tuhé vazby jsou dražší, protože jsou náročnější na materiál i technologii výroby
*tuhé vazby mají větší odolnost, měkká vazba se rychleji opotřebovává,
*tuhé vazby jsou vhodné pro uměleckořemeslné zpracování, měkké vazby dávají přednost funkčnosti před [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Estetika estetikou].

.

=== '''Dělení tuhých vazeb''' ===

Knihařské vazby se všeobecně dělí na měkké, polotuhé a tuhé.  "Rozdělení tuhých vazeb nezávisí na způsobu spojení knižních bloků, jako je tomu u měkkých vazeb, ale na konstrukci desek."  <ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.332</ref>

 

'''V7 - tuhé vazby s kombinovaným potahem'''. Kombinovaný znamená, že kniha má například potaženy desky plátnem, ale hřbet je papírový.  

'''V8 - tuhá vazba s nekombinovaným potahem.''' Desky jsou, na rozdíl od vazby V7, potaženy pouze jedním druhem materiálu. Nejčastěji je tímto materiálem plátno, ale můžeme se setkat také s laminovaným nebo lakovaným papírem. Tuto vazbu můžeme dále dělit na : 

'''                                                                                                              V8a''' - tuhá vazba s polaminovaným potahem

'''                                                                                                              V8b''' - tuhá vazba s papírovým potahem

'''                                                                                                              V8c''' - tuhá vazba s jiným potahovým materiálem (např. kůže)

'''V9 - tuhá vazba s deskami z plastů. '''Při výrobě desek se kombinují různé druhy  termoplastických fólií, někdy  v kombinaci s lepenkou nebo různými vycpávkami. Desky se svařují a tvarují teplem. Takovéto desky z plastu jsou vhodné zejména pro výrobu kapesních diářů, kalendářů, záznamníků, plánovačů nebo příruček.<ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.333</ref> 

== '''Historie tuhé knižní vazby''' ==

První tuhé knižní vazby vznikaly v dobách, kdy pergamen nahradil papyrusové svitky. [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pergamen Pergamen] byl pevnější  a nedal se tak dobře smotávat do svitků jako [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Papyrus papyrus]. V Přední Asii proto začali pergamenové listy místo smotávání překládat napůl a vkládat je do sebe. Díky tomu vznikly pergamenové '''složky'''  podobné knihám jak je známe dnes. Tvar dnešní knihy ale měly už i hliněné destičky, které existovaly dávno před vynálezem pergamenu.  Tyto hliněné destičky se k sobě svazovaly nití nebo drátěnými kroužky a jejich tvaru se říkalo codex (caudex).<ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. str. 16-17</ref> 

O tom jak vypadaly první pergamenové knižní vazby nemáme moc informací. Víme ale, že od doby karolinské a následně v celém středověku, byly knihy nákladně zdobeny drahými materiály. Dějiny knižní vazby proto úzce souvisí s dějinami uměleckých řemesel. Knihy měly prkénkové desky, které byly potaženy kůží nebo látkou a na tento potah byla aplikována výzdoba. Knihy se pak do polic neukládaly hřbetem ven, nýbrž hřbety k sobě, aby vynikla jejich výzdoba.<ref>PEŠINA, Jaroslav. Knižní vazba v minulosti. str. 9-10</ref> 

Během renesance se začala místo těžkých knižních desek používat lepenka. Knihy se tak zlehčily, zlevnily a měly příjemnější formát. V roce 1830 byl v Anglii vymyšlen nový potahový materiál - knihařské plátno.  <ref>DOLEŽAL, Jaroslav. Vazby knih. 2. vyd. str.9 - 10</ref>

== Užitečné odkazy ==

Jak se dělá kniha - Technický základ pro knihovníky: [http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf]

vazba knih -digitální knihovna MZK:  [http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18 http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18]

==  Poznámky ==

 <references />

Hardback

2014-12-08T20:16:21Z

Monika Langerová:

'''Autor: '''Monika Langerová

'''Klíčová slova:''' hardback, knižní vazba, knižní desky, obal knih

'''Synonyma:''' pevná vazba, tuhá vazba, hardcover, hardbound book

'''Související pojmy: '''

nadřazené - vazba

podřazené -  V7, V8, V9 

= Hardback =

'''Hardback''',  je označení pro druh knihařské vazby. Vazba je obal, který knihu udržuje pohromadě, chrání ji před poškozením a případně ji i zdobí. <ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. str. 180</ref>  V češtině se častěji setkáme s názvem tuhá nebo pevná vazba. Knihu v tuhé vazbě poznáme podle toho, že jsou její desky vyrobeny  z lepenky nebo z plastu a oproti měkké vazbě (paperback) jsou pevnější, kvalitnější, vydrží delší dobu a jsou také dražší.

Hardback je tedy označení pro knihy, které jsou určeny k častému používání a je na ně kladen nárok na odolnost vůči mechanickému poškození. Zatímco paperbacková verze knih je vhodnější pro jednorázová použití, hardback slouží k trvalému uchovávání. V poslední době je velice časté, že se některá díla nejdříve vydají v hardbackové verzi a později v paperbackové verzi za nižší cenu.  

V neposlední řadě je důležité zmínit estetickou hodnotu hardbackových knih. Knižní desky v sobě, na rozdíl od měkkých obálek, nesou určitou eleganci a vyvolávají dojem větší kvality. U některých speciálních edic se navíc můžeme setkat s uměleckořemeslným zpracováním, týká se to například knih z kůže, dřeva nebo zdobených drahými kovy.  

=== '''Rozdíl mezi tuhou a měkkou vazbou''' ===

*tuhá vazba je mnohem starší než vazba měkká a prošla si dlouhým vývojem,
*tuhé vazby mají '''desky''', měkké vazby mají '''obálku''',
*tuhé vazby se nedají ohýbat, měkké vazby se ohýbat dají,
*tuhé vazby jsou dražší, protože jsou náročnější na materiál i technologii výroby
*tuhé vazby mají větší odolnost, měkká vazba se rychleji opotřebovává,
*tuhé vazby jsou vhodné pro uměleckořemeslné zpracování, měkké vazby dávají přednost funkčnosti před estetikou.

=== '''Dělení tuhých vazeb''' ===

Knihařské vazby se všeobecně dělí na měkké, polotuhé a tuhé.  "Rozdělení tuhých vazeb nezávisí na způsobu spojení knižních bloků, jako je tomu u měkkých vazeb, ale na konstrukci desek."  <ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.332</ref>

 

'''V7 - tuhé vazby s kombinovaným potahem'''. Kombinovaný znamená, že kniha má například potaženy desky plátnem, ale hřbet je papírový.  

'''V8 - tuhá vazba s nekombinovaným potahem.''' Desky jsou, na rozdíl od vazby V7, potaženy pouze jedním druhem materiálu. Nejčastěji je tímto materiálem plátno, ale můžeme se setkat také s laminovaným nebo lakovaným papírem. Tuto vazbu můžeme dále dělit na : 

'''                                                                                                              V8a''' - tuhá vazba s polaminovaným potahem

'''                                                                                                              V8b''' - tuhá vazba s papírovým potahem

'''                                                                                                              V8c''' - tuhá vazba s jiným potahovým materiálem (např. kůže)

'''V9 - tuhá vazba s deskami z plastů. '''Při výrobě desek se kombinují různé druhy  termoplastických fólií, někdy  v kombinaci s lepenkou nebo různými vycpávkami. Desky se svařují a tvarují teplem. Takovéto desky z plastu jsou vhodné zejména pro výrobu kapesních diářů, kalendářů, záznamníků, plánovačů nebo příruček.<ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.333</ref> 

== '''Historie tuhé knižní vazby''' ==

První tuhé knižní vazby vznikaly v dobách, kdy pergamen nahradil papyrusové svitky. [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pergamen Pergamen] byl pevnější  a nedal se tak dobře smotávat do svitků jako [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Papyrus papyrus]. V Přední Asii proto začali pergamenové listy místo smotávání překládat napůl a vkládat je do sebe. Díky tomu vznikly pergamenové '''složky'''  podobné knihám jak je známe dnes. Tvar dnešní knihy ale měly už i hliněné destičky, které existovaly dávno před vynálezem pergamenu.  Tyto hliněné destičky se k sobě svazovaly nití nebo drátěnými kroužky a jejich tvaru se říkalo codex (caudex).<ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. str. 16-17</ref> 

O tom jak vypadaly první pergamenové knižní vazby nemáme moc informací. Víme ale, že od doby karolinské a následně v celém středověku, byly knihy nákladně zdobeny drahými materiály. Dějiny knižní vazby proto úzce souvisí s dějinami uměleckých řemesel. Knihy měly prkénkové desky, které byly potaženy kůží nebo látkou a na tento potah byla aplikována výzdoba. Knihy se pak do polic neukládaly hřbetem ven, nýbrž hřbety k sobě, aby vynikla jejich výzdoba.<ref>PEŠINA, Jaroslav. Knižní vazba v minulosti. str. 9-10</ref> 

Během renesance se začala místo těžkých knižních desek používat lepenka. Knihy se tak zlehčily, zlevnily a měly příjemnější formát. V roce 1830 byl v Anglii vymyšlen nový potahový materiál - knihařské plátno.  <ref>DOLEŽAL, Jaroslav. Vazby knih. 2. vyd. str.9 - 10</ref>

== Užitečné odkazy ==

Jak se dělá kniha - Technický základ pro knihovníky: [http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf]

vazba knih -digitální knihovna MZK:  [http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18 http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18]

==  Poznámky ==

 <references />

Hardback

2014-12-08T20:08:51Z

Monika Langerová:

'''Autor: '''Monika Langerová

'''Klíčová slova:''' hardback, knižní vazba, knižní desky, obal knih

'''Synonyma:''' pevná vazba, tuhá vazba, hardcover, hardbound book

'''Související pojmy: '''

nadřazené - vazba

podřazené -  V7, V8, V9 

= Hardback =

'''Hardback''',  je označení pro druh knihařské vazby. Vazba je obal, který knihu udržuje pohromadě, chrání ji před poškozením a případně ji i zdobí. <ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. str. 180</ref>  V češtině se častěji setkáme s názvem tuhá nebo pevná vazba. Knihu v tuhé vazbě poznáme podle toho, že jsou její desky vyrobeny  z lepenky nebo z plastu a oproti měkké vazbě (paperback) jsou pevnější, kvalitnější, vydrží delší dobu a jsou také dražší.

Hardback je tedy označení pro knihy, které jsou určeny k častému používání a je na ně kladen nárok na odolnost vůči mechanickému poškození. Zatímco paperbacková verze knih je vhodnější pro jednorázová použití, hardback slouží k trvalému uchovávání. V poslední době je velice časté, že se některá díla nejdříve vydají v hardbackové verzi a později v paperbackové verzi za nižší cenu.  

V neposlední řadě je důležité zmínit estetickou hodnotu hardbackových knih. Knižní desky v sobě, na rozdíl od měkkých obálek, nesou určitou eleganci a vyvolávají dojem větší kvality. U některých speciálních edic se navíc můžeme setkat s uměleckořemeslným zpracováním, týká se to například knih z kůže, dřeva nebo zdobených drahými kovy.  

=== '''Rozdíl mezi tuhou a měkkou vazbou''' ===

*tuhá vazba je mnohem starší než vazba měkká a prošla si dlouhým vývojem,
*tuhé vazby mají '''desky''', měkké vazby mají '''obálku''',
*tuhé vazby se nedají ohýbat, měkké vazby se ohýbat dají,
*tuhé vazby jsou dražší, protože jsou náročnější na materiál i technologii výroby
*tuhé vazby mají větší odolnost, měkká vazba se rychleji opotřebovává,
*tuhé vazby jsou vhodné pro uměleckořemeslné zpracování, měkké vazby dávají přednost funkčnosti před estetikou.

=== '''Dělení tuhých vazeb''' ===

Knihařské vazby se všeobecně dělí na měkké, polotuhé a tuhé.  "Rozdělení tuhých vazeb nezávisí na způsobu spojení knižních bloků, jako je tomu u měkkých vazeb, ale na konstrukci desek."  <ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.332</ref>

 

'''V7 - tuhé vazby s kombinovaným potahem'''. Kombinovaný znamená, že kniha má například potaženy desky plátnem, ale hřbet je papírový.  

'''V8 - tuhá vazba s nekombinovaným potahem.''' Desky jsou, na rozdíl od vazby V7, potaženy pouze jedním druhem materiálu. Nejčastěji je tímto materiálem plátno, ale můžeme se setkat také s laminovaným nebo lakovaným papírem. Tuto vazbu můžeme dále dělit na : 

'''                                                                                                              V8a''' - tuhá vazba s polaminovaným potahem

'''                                                                                                              V8b''' - tuhá vazba s papírovým potahem

'''                                                                                                              V8c''' - tuhá vazba s jiným potahovým materiálem (např. kůže)

'''V9 - tuhá vazba s deskami z plastů. '''Při výrobě desek se kombinují různé druhy  termoplastických fólií, někdy  v kombinaci s lepenkou nebo různými vycpávkami. Desky se svařují a tvarují teplem. Takovéto desky z plastu jsou vhodné zejména pro výrobu kapesních diářů, kalendářů, záznamníků, plánovačů nebo příruček.<ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.333</ref> 

== '''Historie tuhé knižní vazby''' ==

První tuhé knižní vazby vznikaly v dobách, kdy pergamen nahradil papyrusové svitky. Pergamen byl pevnější  a nedal se tak dobře smotávat do svitků jako papyrus. V Přední Asii proto začali pergamenové listy místo smotávání překládat napůl a vkládat je do sebe. Díky tomu vznikly pergamenové '''složky'''  podobné knihám jak je známe dnes. Tvar dnešní knihy ale měly už i hliněné destičky, které existovaly dávno před vynálezem pergamenu.  Tyto hliněné destičky se k sobě svazovaly nití nebo drátěnými kroužky a jejich tvaru se říkalo codex (caudex).<ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. str. 16-17</ref> 

O tom jak vypadaly první pergamenové knižní vazby nemáme moc informací. Víme ale, že od doby karolinské a následně v celém středověku, byly knihy nákladně zdobeny drahými materiály. Dějiny knižní vazby proto úzce souvisí s dějinami uměleckých řemesel. Knihy měly prkénkové desky, které byly potaženy kůží nebo látkou a na tento potah byla aplikována výzdoba. Knihy se pak do polic neukládaly hřbetem ven, nýbrž hřbety k sobě, aby vynikla jejich výzdoba.<ref>PEŠINA, Jaroslav. Knižní vazba v minulosti. str. 9-10</ref> 

Během renesance se začala místo těžkých knižních desek používat lepenka. Knihy se tak zlehčily, zlevnily a měly příjemnější formát. V roce 1830 byl v Anglii vymyšlen nový potahový materiál - knihařské plátno.  <ref>DOLEŽAL, Jaroslav. Vazby knih. 2. vyd. str.9 - 10</ref>

== Užitečné odkazy ==

Jak se dělá kniha - Technický základ pro knihovníky: [http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf]

vazba knih -digitální knihovna MZK:  [http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18 http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18]

==  Poznámky ==

 <references />

Hardback

2014-12-08T20:07:20Z

Monika Langerová:

'''Autor: '''Monika Langerová

'''Klíčová slova:''' hardback, knižní vazba, knižní desky, obal knih

'''Synonyma:''' pevná vazba, tuhá vazba, hardcover, hardbound book

'''Související pojmy: '''

nadřazené - vazba

podřazené -  V7, V8, V9 

= Hardback =

'''Hardback''',  je označení pro druh knihařské vazby. Vazba je obal, který knihu udržuje pohromadě, chrání ji před poškozením a případně ji i zdobí. <ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. str. 180</ref>  V češtině se častěji setkáme s názvem tuhá nebo pevná vazba. Knihu v tuhé vazbě poznáme podle toho, že jsou její desky vyrobeny  z lepenky nebo z plastu a oproti měkké vazbě (paperback) jsou pevnější, kvalitnější, vydrží delší dobu a jsou také dražší.

Hardback je tedy označení pro knihy, které jsou určeny k častému používání a je na ně kladen nárok na odolnost vůči mechanickému poškození. Zatímco paperbacková verze knih je vhodnější pro jednorázová použití, hardback slouží k trvalému uchovávání. V poslední době je velice časté, že se některá díla nejdříve vydají v hardbackové verzi a později v paperbackové verzi za nižší cenu.  

V neposlední řadě je důležité zmínit estetickou hodnotu hardbackových knih. Knižní desky v sobě, na rozdíl od měkkých obálek, nesou určitou eleganci a vyvolávají dojem větší kvality. U některých speciálních edic se navíc můžeme setkat s uměleckořemeslným zpracováním, týká se to například knih z kůže, dřeva nebo zdobených drahými kovy.  

=== '''Rozdíl mezi tuhou a měkkou vazbou''' ===

*tuhá vazba je mnohem starší než vazba měkká a prošla si dlouhým vývojem,
*tuhé vazby mají '''desky''', měkké vazby mají '''obálku''',
*tuhé vazby se nedají ohýbat, měkké vazby se ohýbat dají,
*tuhé vazby jsou dražší, protože jsou náročnější na materiál i technologii výroby
*tuhé vazby mají větší odolnost, měkká vazba se rychleji opotřebovává,
*tuhé vazby jsou vhodné pro uměleckořemeslné zpracování, měkké vazby dávají přednost funkčnosti před estetikou.

=== '''Dělení tuhých vazeb''' ===

Knihařské vazby se všeobecně dělí na měkké, polotuhé a tuhé.  "Rozdělení tuhých vazeb nezávisí na způsobu spojení knižních bloků, jako je tomu u měkkých vazeb, ale na konstrukci desek."  <ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.332</ref>

 

'''V7 - tuhé vazby s kombinovaným potahem'''. Kombinovaný znamená, že kniha má například potaženy desky plátnem, ale hřbet je papírový.  

'''V8 - tuhá vazba s nekombinovaným potahem.''' Desky jsou, na rozdíl od vazby V7, potaženy pouze jedním druhem materiálu. Nejčastěji je tímto materiálem plátno, ale můžeme se setkat také s laminovaným nebo lakovaným papírem. Tuto vazbu můžeme dále dělit na : 

'''                                                                                                              V8a''' - tuhá vazba s polaminovaným potahem

'''                                                                                                              V8b''' - tuhá vazba s papírovým potahem

'''                                                                                                              V8c''' - tuhá vazba s jiným potahovým materiálem (např. kůže)

'''V9 - tuhá vazba s deskami z plastů. '''Při výrobě desek se kombinují různé druhy  termoplastických fólií, někdy  v kombinaci s lepenkou nebo různými vycpávkami. Desky se svařují a tvarují teplem. Takovéto desky z plastu jsou vhodné zejména pro výrobu kapesních diářů, kalendářů, záznamníků, plánovačů nebo příruček.<ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.333</ref> 

== '''Historie tuhé knižní vazby:''' ==

První tuhé knižní vazby vznikaly v dobách, kdy pergamen nahradil papyrusové svitky. Pergamen byl pevnější  a nedal se tak dobře smotávat do svitků jako papyrus. V Přední Asii proto začali pergamenové listy místo smotávání překládat napůl a vkládat je do sebe. Díky tomu vznikly pergamenové '''složky'''  podobné knihám jak je známe dnes. Tvar dnešní knihy ale měly už i hliněné destičky, které existovaly dávno před vynálezem pergamenu.  Tyto hliněné destičky se k sobě svazovaly nití nebo drátěnými kroužky a jejich tvaru se říkalo codex (caudex).<ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. str. 16-17</ref> 

O tom jak vypadaly první pergamenové knižní vazby nemáme moc informací. Víme ale, že od doby karolinské a následně v celém středověku, byly knihy nákladně zdobeny drahými materiály. Dějiny knižní vazby proto úzce souvisí s dějinami uměleckých řemesel. Knihy měly prkénkové desky, které byly potaženy kůží nebo látkou a na tento potah byla aplikována výzdoba. Knihy se pak do polic neukládaly hřbetem ven, nýbrž hřbety k sobě, aby vynikla jejich výzdoba.<ref>PEŠINA, Jaroslav. Knižní vazba v minulosti. str. 9-10</ref> 

Během renesance se začala místo těžkých knižních desek používat lepenka. Knihy se tak zlehčily, zlevnily a měly příjemnější formát. V roce 1830 byl v Anglii vymyšlen nový potahový materiál - knihařské plátno.  <ref>DOLEŽAL, Jaroslav. Vazby knih. 2. vyd. str.9 - 10</ref>

== Užitečné odkazy ==

Jak se dělá kniha - Technický základ pro knihovníky: [http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf]

vazba knih -digitální knihovna MZK:  [http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18 http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18]

==  Poznámky ==

 <references />

Hardback

2014-12-08T20:07:04Z

Monika Langerová:

'''Autor: '''Monika Langerová

'''Klíčová slova:''' hardback, knižní vazba, knižní desky, obal knih

'''Synonyma:''' pevná vazba, tuhá vazba, hardcover, hardbound book

'''Související pojmy: '''

nadřazené - vazba

podřazené -  V7, V8, V9 

= Hardback =

'''Hardback''',  je označení pro druh knihařské vazby. Vazba je obal, který knihu udržuje pohromadě, chrání ji před poškozením a případně ji i zdobí. <ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. str. 180</ref>  V češtině se častěji setkáme s názvem tuhá nebo pevná vazba. Knihu v tuhé vazbě poznáme podle toho, že jsou její desky vyrobeny  z lepenky nebo z plastu a oproti měkké vazbě (paperback) jsou pevnější, kvalitnější, vydrží delší dobu a jsou také dražší.

Hardback je tedy označení pro knihy, které jsou určeny k častému používání a je na ně kladen nárok na odolnost vůči mechanickému poškození. Zatímco paperbacková verze knih je vhodnější pro jednorázová použití, hardback slouží k trvalému uchovávání. V poslední době je velice časté, že se některá díla nejdříve vydají v hardbackové verzi a později v paperbackové verzi za nižší cenu.  

V neposlední řadě je důležité zmínit estetickou hodnotu hardbackových knih. Knižní desky v sobě, na rozdíl od měkkých obálek, nesou určitou eleganci a vyvolávají dojem větší kvality. U některých speciálních edic se navíc můžeme setkat s uměleckořemeslným zpracováním, týká se to například knih z kůže, dřeva nebo zdobených drahými kovy.  

=== '''Rozdíl mezi tuhou a měkkou vazbou''' ===

*tuhá vazba je mnohem starší než vazba měkká a prošla si dlouhým vývojem,
*tuhé vazby mají '''desky''', měkké vazby mají '''obálku''',
*tuhé vazby se nedají ohýbat, měkké vazby se ohýbat dají,
*tuhé vazby jsou dražší, protože jsou náročnější na materiál i technologii výroby
*tuhé vazby mají větší odolnost, měkká vazba se rychleji opotřebovává,
*tuhé vazby jsou vhodné pro uměleckořemeslné zpracování, měkké vazby dávají přednost funkčnosti před estetikou.

=== '''Dělení tuhých vazeb''' ===

Knihařské vazby se všeobecně dělí na měkké, polotuhé a tuhé.  "Rozdělení tuhých vazeb nezávisí na způsobu spojení knižních bloků, jako je tomu u měkkých vazeb, ale na konstrukci desek."  <ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.332</ref>

 

'''V7 - tuhé vazby s kombinovaným potahem'''. Kombinovaný znamená, že kniha má například potaženy desky plátnem, ale hřbet je papírový.  

'''V8 - tuhá vazba s nekombinovaným potahem.''' Desky jsou, na rozdíl od vazby V7, potaženy pouze jedním druhem materiálu. Nejčastěji je tímto materiálem plátno, ale můžeme se setkat také s laminovaným nebo lakovaným papírem. Tuto vazbu můžeme dále dělit na : 

'''                                                                                                              V8a''' - tuhá vazba s polaminovaným potahem

'''                                                                                                              V8b''' - tuhá vazba s papírovým potahem

'''                                                                                                              V8c''' - tuhá vazba s jiným potahovým materiálem (např. kůže)

'''V9 - tuhá vazba s deskami z plastů. '''Při výrobě desek se kombinují různé druhy  termoplastických fólií, někdy  v kombinaci s lepenkou nebo různými vycpávkami. Desky se svařují a tvarují teplem. Takovéto desky z plastu jsou vhodné zejména pro výrobu kapesních diářů, kalendářů, záznamníků, plánovačů nebo příruček.<ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.333</ref> 

== '''Historie tuhé knižní vazby:''' ==

První tuhé knižní vazby vznikaly v dobách, kdy pergamen nahradil papyrusové svitky. Pergamen byl pevnější  a nedal se tak dobře smotávat do svitků jako papyrus. V Přední Asii proto začali pergamenové listy místo smotávání překládat napůl a vkládat je do sebe. Díky tomu vznikly pergamenové '''složky'''  podobné knihám jak je známe dnes. Tvar dnešní knihy ale měly už i hliněné destičky, které existovaly dávno před vynálezem pergamenu.  Tyto hliněné destičky se k sobě svazovaly nití nebo drátěnými kroužky a jejich tvaru se říkalo codex (caudex).<ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. str. 16-17</ref> 4

O tom jak vypadaly první pergamenové knižní vazby nemáme moc informací. Víme ale, že od doby karolinské a následně v celém středověku, byly knihy nákladně zdobeny drahými materiály. Dějiny knižní vazby proto úzce souvisí s dějinami uměleckých řemesel. Knihy měly prkénkové desky, které byly potaženy kůží nebo látkou a na tento potah byla aplikována výzdoba. Knihy se pak do polic neukládaly hřbetem ven, nýbrž hřbety k sobě, aby vynikla jejich výzdoba.<ref>PEŠINA, Jaroslav. Knižní vazba v minulosti. str. 9-10</ref> 5

Během renesance se začala místo těžkých knižních desek používat lepenka. Knihy se tak zlehčily, zlevnily a měly příjemnější formát. V roce 1830 byl v Anglii vymyšlen nový potahový materiál - knihařské plátno.  <ref>DOLEŽAL, Jaroslav. Vazby knih. 2. vyd. str.9 - 10</ref>6

== Užitečné odkazy ==

Jak se dělá kniha - Technický základ pro knihovníky: [http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf]

vazba knih -digitální knihovna MZK:  [http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18 http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18]

==  Poznámky ==

 <references />

Hardback

2014-12-08T20:05:25Z

Monika Langerová:

'''Autor: '''Monika Langerová

'''Klíčová slova:''' hardback, knižní vazba, knižní desky, obal knih

'''Synonyma:''' pevná vazba, tuhá vazba, hardcover, hardbound book

'''Související pojmy: '''

nadřazené - vazba

podřazené -  V7, V8, V9 

= Hardback =

'''Hardback''',  je označení pro druh knihařské vazby. Vazba je obal, který knihu udržuje pohromadě, chrání ji před poškozením a případně ji i zdobí. <ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. str. 180</ref>  V češtině se častěji setkáme s názvem tuhá nebo pevná vazba. Knihu v tuhé vazbě poznáme podle toho, že jsou její desky vyrobeny  z lepenky nebo z plastu a oproti měkké vazbě (paperback) jsou pevnější, kvalitnější, vydrží delší dobu a jsou také dražší.

Hardback je tedy označení pro knihy, které jsou určeny k častému používání a je na ně kladen nárok na odolnost vůči mechanickému poškození. Zatímco paperbacková verze knih je vhodnější pro jednorázová použití, hardback slouží k trvalému uchovávání. V poslední době je velice časté, že se některá díla nejdříve vydají v hardbackové verzi a později v paperbackové verzi za nižší cenu.  

V neposlední řadě je důležité zmínit estetickou hodnotu hardbackových knih. Knižní desky v sobě, na rozdíl od měkkých obálek, nesou určitou eleganci a vyvolávají dojem větší kvality. U některých speciálních edic se navíc můžeme setkat s uměleckořemeslným zpracováním, týká se to například knih z kůže, dřeva nebo zdobených drahými kovy.  

=== '''Rozdíl mezi tuhou a měkkou vazbou''' ===

*tuhá vazba je mnohem starší než vazba měkká a prošla si dlouhým vývojem,
*tuhé vazby mají '''desky''', měkké vazby mají '''obálku''',
*tuhé vazby se nedají ohýbat, měkké vazby se ohýbat dají,
*tuhé vazby jsou dražší, protože jsou náročnější na materiál i technologii výroby
*tuhé vazby mají větší odolnost, měkká vazba se rychleji opotřebovává,
*tuhé vazby jsou vhodné pro uměleckořemeslné zpracování, měkké vazby dávají přednost funkčnosti před estetikou.

=== '''Dělení tuhých vazeb''' ===

Knihařské vazby se všeobecně dělí na měkké, polotuhé a tuhé.  "Rozdělení tuhých vazeb nezávisí na způsobu spojení knižních bloků, jako je tomu u měkkých vazeb, ale na konstrukci desek."  <ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.332</ref>

 

'''V7 - tuhé vazby s kombinovaným potahem'''. Kombinovaný znamená, že kniha má například potaženy desky plátnem, ale hřbet je papírový.  

'''V8 - tuhá vazba s nekombinovaným potahem.''' Desky jsou, na rozdíl od vazby V7, potaženy pouze jedním druhem materiálu. Nejčastěji je tímto materiálem plátno, ale můžeme se setkat také s laminovaným nebo lakovaným papírem. Tuto vazbu můžeme dále dělit na : 

'''                                                                                                              V8a''' - tuhá vazba s polaminovaným potahem

'''                                                                                                              V8b''' - tuhá vazba s papírovým potahem

'''                                                                                                              V8c''' - tuhá vazba s jiným potahovým materiálem (např. kůže)

'''V9 - tuhá vazba s deskami z plastů. '''Při výrobě desek se kombinují různé druhy  termoplastických fólií, někdy  v kombinaci s lepenkou nebo různými vycpávkami. Desky se svařují a tvarují teplem. Takovéto desky z plastu jsou vhodné zejména pro výrobu kapesních diářů, kalendářů, záznamníků, plánovačů nebo příruček.<ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.333</ref> 

== '''Historie tuhé knižní vazby:''' ==

První tuhé knižní vazby vznikaly v dobách, kdy pergamen nahradil papyrusové svitky. Pergamen byl pevnější  a nedal se tak dobře smotávat do svitků jako papyrus. V Přední Asii proto začali pergamenové listy místo smotávání překládat napůl a vkládat je do sebe. Díky tomu vznikly pergamenové '''složky'''  podobné knihám jak je známe dnes. Tvar dnešní knihy ale měly už i hliněné destičky, které existovaly dávno před vynálezem pergamenu.  Tyto hliněné destičky se k sobě svazovaly nití nebo drátěnými kroužky a jejich tvaru se říkalo codex (caudex). 4

O tom jak vypadaly první pergamenové knižní vazby nemáme moc informací. Víme ale, že od doby karolinské a následně v celém středověku, byly knihy nákladně zdobeny drahými materiály. Dějiny knižní vazby proto úzce souvisí s dějinami uměleckých řemesel. Knihy měly prkénkové desky, které byly potaženy kůží nebo látkou a na tento potah byla aplikována výzdoba. Knihy se pak do polic neukládaly hřbetem ven, nýbrž hřbety k sobě, aby vynikla jejich výzdoba. 5

Během renesance se začala místo těžkých knižních desek používat lepenka. Knihy se tak zlehčily, zlevnily a měly příjemnější formát. V roce 1830 byl v Anglii vymyšlen nový potahový materiál - knihařské plátno.  6

== Užitečné odkazy ==

Jak se dělá kniha - Technický základ pro knihovníky: [http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf]

vazba knih -digitální knihovna MZK:  [http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18 http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18]

==  Poznámky ==

 <references />

Hardback

2014-12-08T20:04:55Z

Monika Langerová:

'''Autor: '''Monika Langerová

'''Klíčová slova:''' hardback, knižní vazba, knižní desky, obal knih

'''Synonyma:''' pevná vazba, tuhá vazba, hardcover, hardbound book

'''Související pojmy: '''

nadřazené - vazba

podřazené -  V7, V8, V9 

= Hardback =

'''Hardback''',  je označení pro druh knihařské vazby. Vazba je obal, který knihu udržuje pohromadě, chrání ji před poškozením a případně ji i zdobí. <ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. str. 180</ref>  V češtině se častěji setkáme s názvem tuhá nebo pevná vazba. Knihu v tuhé vazbě poznáme podle toho, že jsou její desky vyrobeny  z lepenky nebo z plastu a oproti měkké vazbě (paperback) jsou pevnější, kvalitnější, vydrží delší dobu a jsou také dražší.

Hardback je tedy označení pro knihy, které jsou určeny k častému používání a je na ně kladen nárok na odolnost vůči mechanickému poškození. Zatímco paperbacková verze knih je vhodnější pro jednorázová použití, hardback slouží k trvalému uchovávání. V poslední době je velice časté, že se některá díla nejdříve vydají v hardbackové verzi a později v paperbackové verzi za nižší cenu.  

V neposlední řadě je důležité zmínit estetickou hodnotu hardbackových knih. Knižní desky v sobě, na rozdíl od měkkých obálek, nesou určitou eleganci a vyvolávají dojem větší kvality. U některých speciálních edic se navíc můžeme setkat s uměleckořemeslným zpracováním, týká se to například knih z kůže, dřeva nebo zdobených drahými kovy.  

=== '''Rozdíl mezi tuhou a měkkou vazbou''' ===

*tuhá vazba je mnohem starší než vazba měkká a prošla si dlouhým vývojem,
*tuhé vazby mají '''desky''', měkké vazby mají '''obálku''',
*tuhé vazby se nedají ohýbat, měkké vazby se ohýbat dají,
*tuhé vazby jsou dražší, protože jsou náročnější na materiál i technologii výroby
*tuhé vazby mají větší odolnost, měkká vazba se rychleji opotřebovává,
*tuhé vazby jsou vhodné pro uměleckořemeslné zpracování, měkké vazby dávají přednost funkčnosti před estetikou

 

=== '''Dělení tuhých vazeb''' ===

Knihařské vazby se všeobecně dělí na měkké, polotuhé a tuhé.  "Rozdělení tuhých vazeb nezávisí na způsobu spojení knižních bloků, jako je tomu u měkkých vazeb, ale na konstrukci desek."  <ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.332</ref>

 

'''V7 - tuhé vazby s kombinovaným potahem'''. Kombinovaný znamená, že kniha má například potaženy desky plátnem, ale hřbet je papírový.  

'''V8 - tuhá vazba s nekombinovaným potahem.''' Desky jsou, na rozdíl od vazby V7, potaženy pouze jedním druhem materiálu. Nejčastěji je tímto materiálem plátno, ale můžeme se setkat také s laminovaným nebo lakovaným papírem. Tuto vazbu můžeme dále dělit na : 

'''                                                                                                              V8a''' - tuhá vazba s polaminovaným potahem

'''                                                                                                              V8b''' - tuhá vazba s papírovým potahem

'''                                                                                                              V8c''' - tuhá vazba s jiným potahovým materiálem (např. kůže)

'''V9 - tuhá vazba s deskami z plastů. '''Při výrobě desek se kombinují různé druhy  termoplastických fólií, někdy  v kombinaci s lepenkou nebo různými vycpávkami. Desky se svařují a tvarují teplem. Takovéto desky z plastu jsou vhodné zejména pro výrobu kapesních diářů, kalendářů, záznamníků, plánovačů nebo příruček.<ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.333</ref> 

== '''Historie tuhé knižní vazby:''' ==

První tuhé knižní vazby vznikaly v dobách, kdy pergamen nahradil papyrusové svitky. Pergamen byl pevnější  a nedal se tak dobře smotávat do svitků jako papyrus. V Přední Asii proto začali pergamenové listy místo smotávání překládat napůl a vkládat je do sebe. Díky tomu vznikly pergamenové '''složky'''  podobné knihám jak je známe dnes. Tvar dnešní knihy ale měly už i hliněné destičky, které existovaly dávno před vynálezem pergamenu.  Tyto hliněné destičky se k sobě svazovaly nití nebo drátěnými kroužky a jejich tvaru se říkalo codex (caudex). 4

O tom jak vypadaly první pergamenové knižní vazby nemáme moc informací. Víme ale, že od doby karolinské a následně v celém středověku, byly knihy nákladně zdobeny drahými materiály. Dějiny knižní vazby proto úzce souvisí s dějinami uměleckých řemesel. Knihy měly prkénkové desky, které byly potaženy kůží nebo látkou a na tento potah byla aplikována výzdoba. Knihy se pak do polic neukládaly hřbetem ven, nýbrž hřbety k sobě, aby vynikla jejich výzdoba. 5

Během renesance se začala místo těžkých knižních desek používat lepenka. Knihy se tak zlehčily, zlevnily a měly příjemnější formát. V roce 1830 byl v Anglii vymyšlen nový potahový materiál - knihařské plátno.  6

== Užitečné odkazy ==

Jak se dělá kniha - Technický základ pro knihovníky: [http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf]

vazba knih -digitální knihovna MZK:  [http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18 http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18]

==  Poznámky ==

 <references />

Hardback

2014-12-08T20:04:18Z

Monika Langerová:

'''Autor: '''Monika Langerová

'''Klíčová slova:''' hardback, knižní vazba, knižní desky, obal knih

'''Synonyma:''' pevná vazba, tuhá vazba, hardcover, hardbound book

'''Související pojmy: '''

nadřazené - vazba

podřazené -  V7, V8, V9 

= Hardback =

'''Hardback''',  je označení pro druh knihařské vazby. Vazba je obal, který knihu udržuje pohromadě, chrání ji před poškozením a případně ji i zdobí. <ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. str. 180</ref>  V češtině se častěji setkáme s názvem tuhá nebo pevná vazba. Knihu v tuhé vazbě poznáme podle toho, že jsou její desky vyrobeny  z lepenky nebo z plastu a oproti měkké vazbě (paperback) jsou pevnější, kvalitnější, vydrží delší dobu a jsou také dražší.

Hardback je tedy označení pro knihy, které jsou určeny k častému používání a je na ně kladen nárok na odolnost vůči mechanickému poškození. Zatímco paperbacková verze knih je vhodnější pro jednorázová použití, hardback slouží k trvalému uchovávání. V poslední době je velice časté, že se některá díla nejdříve vydají v hardbackové verzi a později v paperbackové verzi za nižší cenu.  

V neposlední řadě je důležité zmínit estetickou hodnotu hardbackových knih. Knižní desky v sobě, na rozdíl od měkkých obálek, nesou určitou eleganci a vyvolávají dojem větší kvality. U některých speciálních edic se navíc můžeme setkat s uměleckořemeslným zpracováním, týká se to například knih z kůže, dřeva nebo zdobených drahými kovy.  

=== '''Rozdíl mezi tuhou a měkkou vazbou''' ===

*tuhá vazba je mnohem starší než vazba měkká a prošla si dlouhým vývojem,
*tuhé vazby mají '''desky''', měkké vazby mají '''obálku''',
*tuhé vazby se nedají ohýbat, měkké vazby se ohýbat dají,
*tuhé vazby jsou dražší, protože jsou náročnější na materiál i technologii výroby
*tuhé vazby mají větší odolnost, měkká vazba se rychleji opotřebovává,
*tuhé vazby jsou vhodné pro uměleckořemeslné zpracování, měkké vazby dávají přednost funkčnosti před estetikou

 

=== '''Dělení tuhých vazeb''' ===

Knihařské vazby se všeobecně dělí na měkké, polotuhé a tuhé.  "Rozdělení tuhých vazeb nezávisí na způsobu spojení knižních bloků, jako je tomu u měkkých vazeb, ale na konstrukci desek."  <ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.332</ref>

 

'''V7 - tuhé vazby s kombinovaným potahem'''. Kombinovaný znamená, že kniha má například potaženy desky plátnem, ale hřbet je papírový.  

'''V8 - tuhá vazba s nekombinovaným potahem.''' Desky jsou, na rozdíl od vazby V7, potaženy pouze jedním druhem materiálu. Nejčastěji je tímto materiálem plátno, ale můžeme se setkat také s laminovaným nebo lakovaným papírem. Tuto vazbu můžeme dále dělit na : 

'''   V8a''' - tuhá vazba s polaminovaným potahem

'''   V8b''' - tuhá vazba s papírovým potahem

'''   V8c''' - tuhá vazba s jiným potahovým materiálem (např. kůže)

'''V9 - tuhá vazba s deskami z plastů. '''Při výrobě desek se kombinují různé druhy  termoplastických fólií, někdy  v kombinaci s lepenkou nebo různými vycpávkami. Desky se svařují a tvarují teplem. Takovéto desky z plastu jsou vhodné zejména pro výrobu kapesních diářů, kalendářů, záznamníků, plánovačů nebo příruček.<ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.333</ref> 

== '''Historie tuhé knižní vazby:''' ==

První tuhé knižní vazby vznikaly v dobách, kdy pergamen nahradil papyrusové svitky. Pergamen byl pevnější  a nedal se tak dobře smotávat do svitků jako papyrus. V Přední Asii proto začali pergamenové listy místo smotávání překládat napůl a vkládat je do sebe. Díky tomu vznikly pergamenové '''složky'''  podobné knihám jak je známe dnes. Tvar dnešní knihy ale měly už i hliněné destičky, které existovaly dávno před vynálezem pergamenu.  Tyto hliněné destičky se k sobě svazovaly nití nebo drátěnými kroužky a jejich tvaru se říkalo codex (caudex). 4

O tom jak vypadaly první pergamenové knižní vazby nemáme moc informací. Víme ale, že od doby karolinské a následně v celém středověku, byly knihy nákladně zdobeny drahými materiály. Dějiny knižní vazby proto úzce souvisí s dějinami uměleckých řemesel. Knihy měly prkénkové desky, které byly potaženy kůží nebo látkou a na tento potah byla aplikována výzdoba. Knihy se pak do polic neukládaly hřbetem ven, nýbrž hřbety k sobě, aby vynikla jejich výzdoba. 5

Během renesance se začala místo těžkých knižních desek používat lepenka. Knihy se tak zlehčily, zlevnily a měly příjemnější formát. V roce 1830 byl v Anglii vymyšlen nový potahový materiál - knihařské plátno.  6

== Užitečné odkazy ==

Jak se dělá kniha - Technický základ pro knihovníky: [http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf]

vazba knih -digitální knihovna MZK:  [http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18 http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18]

==  Poznámky ==

 <references />

Hardback

2014-12-08T20:03:31Z

Monika Langerová:

'''Autor: '''Monika Langerová

'''Klíčová slova:''' hardback, knižní vazba, knižní desky, obal knih

'''Synonyma:''' pevná vazba, tuhá vazba, hardcover, hardbound book

'''Související pojmy: '''

nadřazené - vazba

podřazené -  V7, V8, V9 

= Hardback =

'''Hardback''',  je označení pro druh knihařské vazby. Vazba je obal, který knihu udržuje pohromadě, chrání ji před poškozením a případně ji i zdobí. <ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. str. 180</ref>  V češtině se častěji setkáme s názvem tuhá nebo pevná vazba. Knihu v tuhé vazbě poznáme podle toho, že jsou její desky vyrobeny  z lepenky nebo z plastu a oproti měkké vazbě (paperback) jsou pevnější, kvalitnější, vydrží delší dobu a jsou také dražší.

Hardback je tedy označení pro knihy, které jsou určeny k častému používání a je na ně kladen nárok na odolnost vůči mechanickému poškození. Zatímco paperbacková verze knih je vhodnější pro jednorázová použití, hardback slouží k trvalému uchovávání. V poslední době je velice časté, že se některá díla nejdříve vydají v hardbackové verzi a později v paperbackové verzi za nižší cenu.  

V neposlední řadě je důležité zmínit estetickou hodnotu hardbackových knih. Knižní desky v sobě, na rozdíl od měkkých obálek, nesou určitou eleganci a vyvolávají dojem větší kvality. U některých speciálních edic se navíc můžeme setkat s uměleckořemeslným zpracováním, týká se to například knih z kůže, dřeva nebo zdobených drahými kovy.  

=== '''Rozdíl mezi tuhou a měkkou vazbou''' ===

*tuhá vazba je mnohem starší než vazba měkká a prošla si dlouhým vývojem,
*tuhé vazby mají '''desky''', měkké vazby mají '''obálku''',
*tuhé vazby se nedají ohýbat, měkké vazby se ohýbat dají,
*tuhé vazby jsou dražší, protože jsou náročnější na materiál i technologii výroby
*tuhé vazby mají větší odolnost, měkká vazba se rychleji opotřebovává,
*tuhé vazby jsou vhodné pro uměleckořemeslné zpracování, měkké vazby dávají přednost funkčnosti před estetikou

 

=== '''Dělení tuhých vazeb''' ===

Knihařské vazby se všeobecně dělí na měkké, polotuhé a tuhé.  "Rozdělení tuhých vazeb nezávisí na způsobu spojení knižních bloků, jako je tomu u měkkých vazeb, ale na konstrukci desek."  <ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.332</ref>

 

'''V7 - tuhé vazby s kombinovaným potahem'''. Kombinovaný znamená, že kniha má například potaženy desky plátnem, ale hřbet je papírový.  

'''V8 - tuhá vazba s nekombinovaným potahem.''' Desky jsou, na rozdíl od vazby V7, potaženy pouze jedním druhem materiálu. Nejčastěji je tímto materiálem plátno, ale můžeme se setkat také s laminovaným nebo lakovaným papírem. Tuto vazbu můžeme dále dělit na : 

'''V8a''' - tuhá vazba s polaminovaným potahem

'''V8b''' - tuhá vazba s papírovým potahem

'''V8c''' - tuhá vazba s jiným potahovým materiálem (např. kůže)

'''V9 - tuhá vazba s deskami z plastů. '''Při výrobě desek se kombinují různé druhy  termoplastických fólií, někdy  v kombinaci s lepenkou nebo různými vycpávkami. Desky se svařují a tvarují teplem. Takovéto desky z plastu jsou vhodné zejména pro výrobu kapesních diářů, kalendářů, záznamníků, plánovačů nebo příruček.<ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.333</ref> 

== '''Historie tuhé knižní vazby:''' ==

První tuhé knižní vazby vznikaly v dobách, kdy pergamen nahradil papyrusové svitky. Pergamen byl pevnější  a nedal se tak dobře smotávat do svitků jako papyrus. V Přední Asii proto začali pergamenové listy místo smotávání překládat napůl a vkládat je do sebe. Díky tomu vznikly pergamenové '''složky'''  podobné knihám jak je známe dnes. Tvar dnešní knihy ale měly už i hliněné destičky, které existovaly dávno před vynálezem pergamenu.  Tyto hliněné destičky se k sobě svazovaly nití nebo drátěnými kroužky a jejich tvaru se říkalo codex (caudex). 4

O tom jak vypadaly první pergamenové knižní vazby nemáme moc informací. Víme ale, že od doby karolinské a následně v celém středověku, byly knihy nákladně zdobeny drahými materiály. Dějiny knižní vazby proto úzce souvisí s dějinami uměleckých řemesel. Knihy měly prkénkové desky, které byly potaženy kůží nebo látkou a na tento potah byla aplikována výzdoba. Knihy se pak do polic neukládaly hřbetem ven, nýbrž hřbety k sobě, aby vynikla jejich výzdoba. 5

Během renesance se začala místo těžkých knižních desek používat lepenka. Knihy se tak zlehčily, zlevnily a měly příjemnější formát. V roce 1830 byl v Anglii vymyšlen nový potahový materiál - knihařské plátno.  6

== Užitečné odkazy ==

Jak se dělá kniha - Technický základ pro knihovníky: [http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf]

vazba knih -digitální knihovna MZK:  [http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18 http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18]

==  Poznámky ==

 <references />

Hardback

2014-12-08T19:47:05Z

Monika Langerová:

Hardback

2014-12-08T19:26:53Z

Monika Langerová:

'''Autor: '''Monika Langerová

'''Klíčová slova:''' hardback, knižní vazba, knižní desky, obal knih

'''Synonyma:''' pevná vazba, tuhá vazba

'''Související pojmy: '''

nadřazené - vazba

podřazené -  V7, V8, V9 

= Hardback =

'''Hardback''',  je označení pro druh knihařské vazby. Vazba je obal, který knihu udržuje pohromadě, chrání ji před poškozením a případně ji i zdobí. <ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. str. 180</ref>  V češtině se častěji setkáme s názvem tuhá nebo pevná vazba. Knihu v tuhé vazbě poznáme podle toho, že jsou její desky vyrobeny  z lepenky nebo z plastu a oproti měkké vazbě (paperback) jsou pevnější, kvalitnější, vydrží delší dobu a jsou také dražší. Hardbeck se používá pro knihy, které jsou určeny k častému používání a je na ně kladen nárok na odolnost vůči mechanickému poškození. Používá se také v případě, že chceme docílit estetického dojmu nebo vyzdvihnout 

=== '''Rozdíl mezi tuhou a měkkou vazbou:''' ===

*tuhá vazba je mnohem starší než vazba měkká a prošla si dlouhým vývojem,
*tuhé vazby mají desky, měkké vazby mají obálku
*tuhé vazby se nedají ohýbat, měkké vazby se ohýbat dají
*tuhé vazby jsou dražší, protože jsou náročnější na materiál
*tuhé vazby mají větší odolnost, měkká vazba se rychleji opotřebovává

 ===

=== '''Dělení tuhých vazeb''' ===

Knihařské vazby se všeobecně dělí na měkké, polotuhé a tuhé.  "Rozdělení tuhých vazeb nezávisí na způsobu spojení knižních bloků, jako je tomu u měkkých vazeb, ale na konstrukci desek."  <ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.332</ref>

 

'''V7 - tuhé vazby s kombinovaným potahem'''. Kombinovaný znamená, že kniha má například potaženy desky plátnem, ale hřbet je papírový.  

'''V8 - tuhá vazba s nekombinovaným potahem.''' Desky jsou, na rozdíl od vazby V7, potaženy pouze jedním druhem materiálu. Nejčastěji je tímto materiálem plátno, ale můžeme se setkat také s laminovaným nebo lakovaným papírem. Tuto vazbu můžeme dále dělit na : 

'''V8a''' - tuhá vazba s polaminovaným potahem

'''V8b''' - tuhá vazba s papírovým potahem

'''V8c''' - tuhá vazba s jiným potahovým materiálem (např. kůže)

'''V9 - tuhá vazba s deskami z plastů. '''Při výrobě desek se kombinují různé druhy  termoplastických fólií, někdy  v kombinaci s lepenkou nebo různými vycpávkami. Desky se svařují a tvarují teplem. Takovéto desky z plastu jsou vhodné zejména pro výrobu kapesních diářů, kalendářů, záznamníků, plánovačů nebo příruček.<ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.333</ref> 

== '''Historie tuhé knižní vazby:''' ==

První tuhé knižní vazby vznikaly v dobách, kdy pergamen nahradil papyrusové svitky. Pergamen byl pevnější  a nedal se tak dobře smotávat do svitků jako papyrus. V Přední Asii proto začali pergamenové listy místo smotávání překládat napůl a vkládat je do sebe. Díky tomu vznikly pergamenové '''složky'''  podobné knihám jak je známe dnes. Tvar dnešní knihy ale měly už i hliněné destičky, které existovaly dávno před vynálezem pergamenu.  Tyto hliněné destičky se k sobě svazovaly nití nebo drátěnými kroužky a jejich tvaru se říkalo codex (caudex). 4

O tom jak vypadaly první pergamenové knižní vazby nemáme moc informací. Víme ale, že od doby karolinské a následně v celém středověku, byly knihy nákladně zdobeny drahými materiály. Dějiny knižní vazby proto úzce souvisí s dějinami uměleckých řemesel. Knihy měly prkénkové desky, které byly potaženy kůží nebo látkou a na tento potah byla aplikována výzdoba. Knihy se pak do polic neukládaly hřbetem ven, nýbrž hřbety k sobě, aby vynikla jejich výzdoba. 5

Během renesance se začala místo těžkých knižních desek používat lepenka. Knihy se tak zlehčily, zlevnily a měly příjemnější formát. V roce 1830 byl v Anglii vymyšlen nový potahový materiál - knihařské plátno.  6

== Užitečné odkazy ==

Jak se dělá kniha - Technický základ pro knihovníky: [http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf]

vazba knih -digitální knihovna MZK:  [http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18 http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18]

==  Poznámky ==

 <references />

Hardback

2014-12-08T19:23:11Z

Monika Langerová:

'''Autor: '''Monika Langerová

'''Klíčová slova:''' hardback, knižní vazba, knižní desky, obal knih

'''Synonyma:''' pevná vazba, tuhá vazba

'''Související pojmy: '''

nadřazené - vazba

podřazené -  V7, V8, V9 

= Hardback =

'''Hardback''',  je označení pro druh knihařské vazby. Vazba je obal, který knihu udržuje pohromadě, chrání ji před poškozením a případně ji i zdobí. <ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. str. 180</ref>  V češtině se častěji setkáme s názvem tuhá nebo pevná vazba. Knihu v tuhé vazbě poznáme podle toho, že jsou její desky vyrobeny  z lepenky nebo z plastu a oproti měkké vazbě (paperback) jsou pevnější, kvalitnější, vydrží delší dobu a jsou také dražší.

=== '''Rozdíl mezi tuhou a měkkou vazbou:''' ===

*tuhá vazba je mnohem starší než vazba měkká a prošla si dlouhým vývojem,
*tuhé vazby mají desky, měkké vazby mají obálku
*tuhé vazby se nedají ohýbat, měkké vazby se ohýbat dají
*tuhé vazby jsou dražší, protože jsou náročnější na materiál
*tuhé vazby mají větší odolnost, měkká vazba se rychleji opotřebovává

 ===

=== '''Dělení tuhých vazeb''' ===

Knihařské vazby se všeobecně dělí na měkké, polotuhé a tuhé.  "Rozdělení tuhých vazeb nezávisí na způsobu spojení knižních bloků, jako je tomu u měkkých vazeb, ale na konstrukci desek."  <ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.332</ref>

 

'''V7 - tuhé vazby s kombinovaným potahem'''. Kombinovaný znamená, že kniha má například potaženy desky plátnem, ale hřbet je papírový.  

'''V8 - tuhá vazba s nekombinovaným potahem.''' Desky jsou, na rozdíl od vazby V7, potaženy pouze jedním druhem materiálu. Nejčastěji je tímto materiálem plátno, ale můžeme se setkat také s laminovaným nebo lakovaným papírem. Tuto vazbu můžeme dále dělit na : 

'''V8a''' - tuhá vazba s polaminovaným potahem

'''V8b''' - tuhá vazba s papírovým potahem

'''V8c''' - tuhá vazba s jiným potahovým materiálem (např. kůže)

'''V9 - tuhá vazba s deskami z plastů. '''Při výrobě desek se kombinují různé druhy  termoplastických fólií, někdy  v kombinaci s lepenkou nebo různými vycpávkami. Desky se svařují a tvarují teplem. Takovéto desky z plastu jsou vhodné zejména pro výrobu kapesních diářů, kalendářů, záznamníků, plánovačů nebo příruček.<ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.333</ref> 

== '''Historie tuhé knižní vazby:''' ==

První tuhé knižní vazby vznikaly v dobách, kdy pergamen nahradil papyrusové svitky. Pergamen byl pevnější  a nedal se tak dobře smotávat do svitků jako papyrus. V Přední Asii proto začali pergamenové listy místo smotávání překládat napůl a vkládat je do sebe. Díky tomu vznikly pergamenové '''složky'''  podobné knihám jak je známe dnes. Tvar dnešní knihy ale měly už i hliněné destičky, které existovaly dávno před vynálezem pergamenu.  Tyto hliněné destičky se k sobě svazovaly nití nebo drátěnými kroužky a jejich tvaru se říkalo codex (caudex). 4

O tom jak vypadaly první pergamenové knižní vazby nemáme moc informací. Víme ale, že od doby karolinské a následně v celém středověku, byly knihy nákladně zdobeny drahými materiály. Dějiny knižní vazby proto úzce souvisí s dějinami uměleckých řemesel. Knihy měly prkénkové desky, které byly potaženy kůží nebo látkou a na tento potah byla aplikována výzdoba. Knihy se pak do polic neukládaly hřbetem ven, nýbrž hřbety k sobě, aby vynikla jejich výzdoba. 5

Během renesance se začala místo těžkých knižních desek používat lepenka. Knihy se tak zlehčily, zlevnily a měly příjemnější formát. V roce 1830 byl v Anglii vymyšlen nový potahový materiál - knihařské plátno.  6

== Užitečné odkazy ==

Jak se dělá kniha - Technický základ pro knihovníky: [http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf]

vazba knih -digitální knihovna MZK:  [http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18 http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18]

==  Poznámky ==

 <references />

Hardback

2014-12-08T19:14:01Z

Monika Langerová:

'''Autor: '''Monika Langerová

'''Klíčová slova:''' hardback, knižní vazba, knižní desky, obal knih

'''Synonyma:''' pevná vazba, tuhá vazba

'''Související pojmy: '''

nadřazené - vazba

podřazené -  V7, V8, V9 

= Hardback =

'''Hardback''',  je označení pro druh knihařské vazby. Vazba je obal, který knihu udržuje pohromadě, chrání ji před poškozením a případně ji i zdobí. <ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. str. 180</ref>  V češtině se častěji setkáme s názvem tuhá nebo pevná vazba. Knihu v tuhé vazbě poznáme podle toho, že jsou její desky vyrobeny  z lepenky nebo z plastu a oproti měkké vazbě (paperback) jsou pevnější, kvalitnější, vydrží delší dobu a jsou také dražší.

=== '''Rozdíl mezi tuhou a měkkou vazbou:''' ===

*tuhá vazba je mnohem starší než vazba měkká a prošla si dlouhým vývojem,
*tuhé vazby mají desky, měkké vazby mají obálku
*tuhé vazby se nedají ohýbat, měkké vazby se ohýbat dají
*tuhé vazby jsou dražší, protože jsou náročnější na materiál
*tuhé vazby mají větší odolnost, měkká vazba se rychleji opotřebovává

=== '''Dělení tuhých vazeb''' ===

Knihařské vazby se všeobecně dělí na měkké, polotuhé a tuhé.  "Rozdělení tuhých vazeb nezávisí na způsobu spojení knižních bloků, jako je tomu u měkkých vazeb, ale na konstrukci desek."  <ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.332</ref>

 

'''V7 - tuhé vazby s kombinovaným potahem'''. Kombinovaný znamená, že kniha má například potaženy desky plátnem, ale hřbet je papírový.  

'''V8 - tuhá vazba s nekombinovaným potahem.''' Desky jsou, na rozdíl od vazby V7, potaženy pouze jedním druhem materiálu. Nejčastěji je tímto materiálem plátno, ale můžeme se setkat také s laminovaným nebo lakovaným papírem.

'''V9 - tuhá vazba s deskami z plastů. '''Při výrobě desek se kombinují různé druhy  termoplastických fólií, někdy  v kombinaci s lepenkou nebo různými vycpávkami. Desky se svařují a tvarují teplem. Takovéto desky z plastu jsou vhodné zejména pro výrobu kapesních diářů, kalendářů, záznamníků, plánovačů nebo příruček.<ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.333</ref> 

== '''Historie tuhé knižní vazby:''' ==

První tuhé knižní vazby vznikaly v dobách, kdy pergamen nahradil papyrusové svitky. Pergamen byl pevnější  a nedal se tak dobře smotávat do svitků jako papyrus. V Přední Asii proto začali pergamenové listy místo smotávání překládat napůl a vkládat je do sebe. Díky tomu vznikly pergamenové '''složky'''  podobné knihám jak je známe dnes. Tvar dnešní knihy ale měly už i hliněné destičky, které existovaly dávno před vynálezem pergamenu.  Tyto hliněné destičky se k sobě svazovaly nití nebo drátěnými kroužky a jejich tvaru se říkalo codex (caudex). 4

O tom jak vypadaly první pergamenové knižní vazby nemáme moc informací. Víme ale, že od doby karolinské a následně v celém středověku, byly knihy nákladně zdobeny drahými materiály. Dějiny knižní vazby proto úzce souvisí s dějinami uměleckých řemesel. Knihy měly prkénkové desky, které byly potaženy kůží nebo látkou a na tento potah byla aplikována výzdoba. Knihy se pak do polic neukládaly hřbetem ven, nýbrž hřbety k sobě, aby vynikla jejich výzdoba. 5

Během renesance se začala místo těžkých knižních desek používat lepenka. Knihy se tak zlehčily, zlevnily a měly příjemnější formát. V roce 1830 byl v Anglii vymyšlen nový potahový materiál - knihařské plátno.  6

== Užitečné odkazy ==

Jak se dělá kniha - Technický základ pro knihovníky: [http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf]

vazba knih -digitální knihovna MZK:  [http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18 http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18]

==  Poznámky ==

 <references />

Hardback

2014-12-08T19:09:57Z

Monika Langerová:

'''Autor: '''Monika Langerová

'''Klíčová slova:''' hardback, knižní vazba, knižní desky, obal knih

'''Synonyma:''' pevná vazba, tuhá vazba

'''Související pojmy: '''

nadřazené - vazba

podřazené -  V7, V8, V9 

= Hardback =

'''Hardback''',  je označení pro druh knihařské vazby. Vazba je obal, který knihu udržuje pohromadě, chrání ji před poškozením a případně ji i zdobí. <ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. str. 180</ref>  V češtině se častěji setkáme s názvem tuhá nebo pevná vazba. Knihu v tuhé vazbě poznáme podle toho, že jsou její desky vyrobeny  z lepenky nebo z plastu a oproti měkké vazbě (paperback) jsou pevnější, kvalitnější, vydrží delší dobu a jsou také dražší.

=== '''Rozdíl mezi tuhou a měkkou vazbou:''' ===

*Tuhá vazba je mnohem starší než vazba měkká a prošla si dlouhým vývojem.
*Tuhé vazby mají desky, měkké vazby mají obálku
*Tuhé vazby se nedají ohýbat, měkké vazby se ohýbat dají
*Tuhé vazby jsou dražší, protože jsou náročnější na materiál
*Tuhé vazby mají větší odolnost, měkká vazba se rychleji opotřebovává

=== '''Dělení tuhých vazeb''' ===

Knihařské vazby se všeobecně dělí na měkké, polotuhé a tuhé.  "Rozdělení tuhých vazeb nezávisí na způsobu spojení knižních bloků, jako je tomu u měkkých vazeb, ale na konstrukci desek."  <ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.332</ref>

 

'''V7 - tuhé vazby s kombinovaným potahem'''. Kombinovaný znamená, že kniha má například potaženy desky plátnem, ale hřbet je papírový.  

'''V8 - tuhá vazba s nekombinovaným potahem.''' Desky jsou, na rozdíl od vazby V7, potaženy pouze jedním druhem materiálu. Nejčastěji je tímto materiálem plátno, ale můžeme se setkat také s laminovaným nebo lakovaným papírem.

'''V9 - tuhá vazba s deskami z plastů. '''Při výrobě desek se kombinují různé druhy  termoplastických fólií, někdy  v kombinaci s lepenkou nebo různými vycpávkami. Desky se svařují a tvarují teplem. Takovéto desky z plastu jsou vhodné zejména pro výrobu kapesních diářů, kalendářů, záznamníků, plánovačů nebo příruček.<ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.333</ref> 

== '''Historie tuhé knižní vazby:''' ==

První tuhé knižní vazby vznikaly v dobách, kdy pergamen nahradil papyrusové svitky. Pergamen byl pevnější  a nedal se tak dobře smotávat do svitků jako papyrus. V Přední Asii proto začali pergamenové listy místo smotávání překládat napůl a vkládat je do sebe. Díky tomu vznikly pergamenové '''složky'''  podobné knihám jak je známe dnes. Tvar dnešní knihy ale měly už i hliněné destičky, které existovaly dávno před vynálezem pergamenu.  Tyto hliněné destičky se k sobě svazovaly nití nebo drátěnými kroužky a jejich tvaru se říkalo codex (caudex). 4

O tom jak vypadaly první pergamenové knižní vazby nemáme moc informací. Víme ale, že od doby karolinské a následně v celém středověku, byly knihy nákladně zdobeny drahými materiály. Dějiny knižní vazby proto úzce souvisí s dějinami uměleckých řemesel. Knihy měly prkénkové desky, které byly potaženy kůží nebo látkou a na tento potah byla aplikována výzdoba. Knihy se pak do polic neukládaly hřbetem ven, nýbrž hřbety k sobě, aby vynikla jejich výzdoba. 5

Během renesance se začala místo těžkých knižních desek používat lepenka. Knihy se tak zlehčily, zlevnily a měly příjemnější formát. V roce 1830 byl v Anglii vymyšlen nový potahový materiál - knihařské plátno.  6

== Užitečné odkazy ==

Jak se dělá kniha - Technický základ pro knihovníky: [http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf]

vazba knih -digitální knihovna MZK:  [http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18 http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18]

==  Poznámky ==

 <references />

Hardback

2014-12-08T18:58:24Z

Monika Langerová:

'''Autor: '''Monika Langerová

'''Klíčová slova:''' hardback, pevná vazba

'''Synonyma:''' pevný obal knih, vázané knihy, 

'''Související pojmy:'''

nadřazené - vazba

podřazené - kodex, desky, 

= Hardback =

'''Hardback''',  je označení pro druh knihařské vazby. Vazba je obal, který knihu udržuje pohromadě, chrání ji před poškozením a případně ji i zdobí. <ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. str. 180</ref>  V češtině se častěji setkáme s názvem tuhá nebo pevná vazba. Knihu v tuhé vazbě poznáme podle toho, že jsou její desky vyrobeny  z lepenky nebo z plastu a oproti měkké vazbě (paperback) jsou pevnější, kvalitnější, vydrží delší dobu a jsou také dražší.

=== '''Rozdíl mezi tuhou a měkkou vazbou:''' ===

*Tuhá vazba je mnohem starší než vazba měkká a prošla si dlouhým vývojem.
*Tuhé vazby mají desky, měkké vazby mají obálku
*Tuhé vazby se nedají ohýbat, měkké vazby se ohýbat dají
*Tuhé vazby jsou dražší, protože jsou náročnější na materiál
*Tuhé vazby mají větší odolnost, měkká vazba se rychleji opotřebovává

=== '''Dělení tuhých vazeb''' ===

Knihařské vazby se všeobecně dělí na měkké, polotuhé a tuhé.  "Rozdělení tuhých vazeb nezávisí na způsobu spojení knižních bloků, jako je tomu u měkkých vazeb, ale na konstrukci desek."  <ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.332</ref>

 

'''V7 - tuhé vazby s kombinovaným potahem'''. Kombinovaný znamená, že kniha má například potaženy desky plátnem, ale hřbet je papírový.  

'''V8 - tuhá vazba s nekombinovaným potahem.''' Desky jsou, na rozdíl od vazby V7, potaženy pouze jedním druhem materiálu. Nejčastěji je tímto materiálem plátno, ale můžeme se setkat také s laminovaným nebo lakovaným papírem.

'''V9 - tuhá vazba s deskami z plastů. '''Při výrobě desek se kombinují různé druhy  termoplastických fólií, někdy  v kombinaci s lepenkou nebo různými vycpávkami. Desky se svařují a tvarují teplem. Takovéto desky z plastu jsou vhodné zejména pro výrobu kapesních diářů, kalendářů, záznamníků, plánovačů nebo příruček.<ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.333</ref> 

== '''Historie tuhé knižní vazby:''' ==

První tuhé knižní vazby vznikaly v dobách, kdy pergamen nahradil papyrusové svitky. Pergamen byl pevnější  a nedal se tak dobře smotávat do svitků jako papyrus. V Přední Asii proto začali pergamenové listy místo smotávání překládat napůl a vkládat je do sebe. Díky tomu vznikly pergamenové '''složky'''  podobné knihám jak je známe dnes. Tvar dnešní knihy ale měly už i hliněné destičky, které existovaly dávno před vynálezem pergamenu.  Tyto hliněné destičky se k sobě svazovaly nití nebo drátěnými kroužky a jejich tvaru se říkalo codex (caudex). 4

O tom jak vypadaly první pergamenové knižní vazby nemáme moc informací. Víme ale, že od doby karolinské a následně v celém středověku, byly knihy nákladně zdobeny drahými materiály. Dějiny knižní vazby proto úzce souvisí s dějinami uměleckých řemesel. Knihy měly prkénkové desky, které byly potaženy kůží nebo látkou a na tento potah byla aplikována výzdoba. Knihy se pak do polic neukládaly hřbetem ven, nýbrž hřbety k sobě, aby vynikla jejich výzdoba. 5

Během renesance se začala místo těžkých knižních desek používat lepenka. Knihy se tak zlehčily, zlevnily a měly příjemnější formát. V roce 1830 byl v Anglii vymyšlen nový potahový materiál - knihařské plátno.  6

== Užitečné odkazy ==

Jak se dělá kniha - Technický základ pro knihovníky: [http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf]

vazba knih -digitální knihovna MZK:  [http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18 http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18]

==  Poznámky ==

 <references />

Hardback

2014-12-08T18:55:48Z

Monika Langerová:

'''Autor: '''Monika Langerová

'''Klíčová slova:''' hardback, pevná vazba

'''Synonyma:''' pevný obal knih, vázané knihy, 

'''Související pojmy:'''

nadřazené - vazba

podřazené - kodex, desky, 

= Hardback =

'''Hardback''',  je označení pro druh knihařské vazby. Vazba je obal, který knihu udržuje pohromadě, chrání ji před poškozením a případně ji i zdobí. <ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. str. 180</ref>  V češtině se častěji setkáme s názvem tuhá nebo pevná vazba. Knihu v tuhé vazbě poznáme podle toho, že jsou její desky vyrobeny  z lepenky nebo z plastu a oproti měkké vazbě (paperback) jsou pevnější, kvalitnější, vydrží delší dobu a jsou také dražší.

=== '''Rozdíl mezi tuhou a měkkou vazbou:''' ===

*Tuhá vazba je mnohem starší než vazba měkká a prošla si dlouhým vývojem.
*Tuhé vazby mají desky, měkké vazby mají obálku
*Tuhé vazby se nedají ohýbat, měkké vazby se ohýbat dají
*Tuhé vazby jsou dražší, protože jsou náročnější na materiál
*Tuhé vazby mají větší odolnost, měkká vazba se rychleji opotřebovává

=== '''Dělení tuhých vazeb''' ===

Knihařské vazby se všeobecně dělí na měkké, polotuhé a tuhé.  "Rozdělení tuhých vazeb nezávisí na způsobu spojení knižních bloků, jako je tomu u měkkých vazeb, ale na konstrukci desek."  <ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.332</ref>

 

'''V7 - tuhé vazby s kombinovaným potahem'''. Kombinovaný znamená, že kniha má například potaženy desky plátnem, ale hřbet je papírový.  

'''V8 - tuhá vazba s nekombinovaným potahem.''' Desky jsou, na rozdíl od vazby V7, potaženy pouze jedním druhem materiálu. Nejčastěji je tímto materiálem plátno, ale můžeme se setkat také s laminovaným nebo lakovaným papírem.

'''V9 - tuhá vazba s deskami z plastů. '''Při výrobě desek se kombinují různé druhy  termoplastických fólií, někdy  v kombinaci s lepenkou nebo různými vycpávkami. Desky se svařují a tvarují teplem. Takovéto desky z plastu jsou vhodné zejména pro výrobu kapesních diářů, kalendářů, záznamníků, plánovačů nebo příruček.<ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.333</ref> 

== '''Historie tuhé knižní vazby:''' ==

                První tuhé knižní vazby vznikaly v dobách, kdy pergamen nahradil papyrusové svitky. Pergamen byl pevnější  a nedal se tak dobře smotávat do svitků jako papyrus. V Přední Asii proto začali pergamenové listy místo smotávání překládat napůl a vkládat je do sebe. Díky tomu vznikly pergamenové '''složky'''  podobné knihám jak je známe dnes. Tvar dnešní knihy ale měly už i hliněné destičky, které existovaly dávno před vynálezem pergamenu.  Tyto hliněné destičky se k sobě svazovaly nití nebo drátěnými kroužky a jejich tvaru se říkalo codex (caudex). 4

                O tom jak vypadaly první pergamenové knižní vazby nemáme moc informací. Víme ale, že od doby karolinské a následně v celém středověku, byly knihy nákladně zdobeny drahými materiály. Dějiny knižní vazby proto úzce souvisí s dějinami uměleckých řemesel. Knihy měly prkénkové desky, které byly potaženy kůží nebo látkou a na tento potah byla aplikována výzdoba. Knihy se pak do polic neukládaly hřbetem ven, nýbrž hřbety k sobě, aby vynikla jejich výzdoba. 5

                Během renesance se začala místo těžkých knižních desek používat lepenka. Knihy se tak zlehčily, zlevnily a měly příjemnější formát. V roce 1830 byl v Anglii vymyšlen nový potahový materiál - knihařské plátno.  6

== Užitečné odkazy ==

Jak se dělá kniha - Technický základ pro knihovníky: [http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf]

vazba knih -digitální knihovna MZK:  [http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18 http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18]

==  Poznámky ==

 <references />

Hardback

2014-12-08T18:54:55Z

Monika Langerová:

'''Autor: '''Monika Langerová

'''Klíčová slova:''' hardback, pevná vazba

'''Synonyma:''' pevný obal knih, vázané knihy, 

'''Související pojmy:'''

nadřazené - vazba

podřazené - kodex, desky, 

= Hardback =

'''Hardback''',  je označení pro druh knihařské vazby. Vazba je obal, který knihu udržuje pohromadě, chrání ji před poškozením a případně ji i zdobí. <ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. str. 180</ref>  V češtině se častěji setkáme s názvem tuhá nebo pevná vazba. 

=== '''Rozdíl mezi tuhou a měkkou vazbou:''' ===

*Tuhá vazba je mnohem starší než vazba měkká a prošla si dlouhým vývojem.
*Tuhé vazby mají desky, měkké vazby mají obálku
*Tuhé vazby se nedají ohýbat, měkké vazby se ohýbat dají
*Tuhé vazby jsou dražší, protože jsou náročnější na materiál
*Tuhé vazby mají větší odolnost, měkká vazba se rychleji opotřebovává

=== '''Dělení tuhých vazeb''' ===

Knihařské vazby se všeobecně dělí na měkké, polotuhé a tuhé.  "Rozdělení tuhých vazeb nezávisí na způsobu spojení knižních bloků, jako je tomu u měkkých vazeb, ale na konstrukci desek."  <ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.332</ref>

 

'''V7 - tuhé vazby s kombinovaným potahem'''. Kombinovaný znamená, že kniha má například potaženy desky plátnem, ale hřbet je papírový.  

'''V8 - tuhá vazba s nekombinovaným potahem.''' Desky jsou, na rozdíl od vazby V7, potaženy pouze jedním druhem materiálu. Nejčastěji je tímto materiálem plátno, ale můžeme se setkat také s laminovaným nebo lakovaným papírem.

'''V9 - tuhá vazba s deskami z plastů. '''Při výrobě desek se kombinují různé druhy  termoplastických fólií, někdy  v kombinaci s lepenkou nebo různými vycpávkami. Desky se svařují a tvarují teplem. Takovéto desky z plastu jsou vhodné zejména pro výrobu kapesních diářů, kalendářů, záznamníků, plánovačů nebo příruček.<ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.333</ref> 

== '''Historie tuhé knižní vazby:''' ==

                První tuhé knižní vazby vznikaly v dobách, kdy pergamen nahradil papyrusové svitky. Pergamen byl pevnější  a nedal se tak dobře smotávat do svitků jako papyrus. V Přední Asii proto začali pergamenové listy místo smotávání překládat napůl a vkládat je do sebe. Díky tomu vznikly pergamenové '''složky'''  podobné knihám jak je známe dnes. Tvar dnešní knihy ale měly už i hliněné destičky, které existovaly dávno před vynálezem pergamenu.  Tyto hliněné destičky se k sobě svazovaly nití nebo drátěnými kroužky a jejich tvaru se říkalo codex (caudex). 4

                O tom jak vypadaly první pergamenové knižní vazby nemáme moc informací. Víme ale, že od doby karolinské a následně v celém středověku, byly knihy nákladně zdobeny drahými materiály. Dějiny knižní vazby proto úzce souvisí s dějinami uměleckých řemesel. Knihy měly prkénkové desky, které byly potaženy kůží nebo látkou a na tento potah byla aplikována výzdoba. Knihy se pak do polic neukládaly hřbetem ven, nýbrž hřbety k sobě, aby vynikla jejich výzdoba. 5

                Během renesance se začala místo těžkých knižních desek používat lepenka. Knihy se tak zlehčily, zlevnily a měly příjemnější formát. V roce 1830 byl v Anglii vymyšlen nový potahový materiál - knihařské plátno.  6

== Užitečné odkazy ==

Jak se dělá kniha - Technický základ pro knihovníky: [http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf]

vazba knih -digitální knihovna MZK:  [http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18 http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18]

==  Poznámky ==

 <references />

Hardback

2014-12-08T18:53:54Z

Monika Langerová:

'''Autor: '''Monika Langerová

'''Klíčová slova:''' hardback, pevná vazba

'''Synonyma:''' pevný obal knih, vázané knihy, 

'''Související pojmy:'''

nadřazené - vazba

podřazené - kodex, desky, 

= Hardback =

'''Hardback''',  je označení pro druh knihařské vazby. Vazba je obal, který knihu udržuje pohromadě, chrání ji před poškozením a případně ji i zdobí. <ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. str. 180</ref>  V češtině se častěji setkáme s názvem tuhá nebo pevná vazba. 

== '''Jak tuhou vazbu poznáme:''' ==

Knihu v tuhé vazbě poznáme podle toho, že jsou její desky vyrobeny  z lepenky nebo z plastu a oproti měkké vazbě (paperback) jsou pevnější, kvalitnější, vydrží delší dobu a jsou také dražší.

=== '''Rozdíl mezi tuhou a měkkou vazbou:''' ===

*Tuhá vazba je mnohem starší než vazba měkká a prošla si dlouhým vývojem.
*Tuhé vazby mají desky, měkké vazby mají obálku
*Tuhé vazby se nedají ohýbat, měkké vazby se ohýbat dají
*Tuhé vazby jsou dražší, protože jsou náročnější na materiál
*Tuhé vazby mají větší odolnost, měkká vazba se rychleji opotřebovává

=== '''Dělení tuhých vazeb''' ===

Knihařské vazby se všeobecně dělí na měkké, polotuhé a tuhé.  "Rozdělení tuhých vazeb nezávisí na způsobu spojení knižních bloků, jako je tomu u měkkých vazeb, ale na konstrukci desek."  <ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.332</ref>

 

'''V7 - tuhé vazby s kombinovaným potahem'''. Kombinovaný znamená, že kniha má například potaženy desky plátnem, ale hřbet je papírový.  

'''V8 - tuhá vazba s nekombinovaným potahem.''' Desky jsou, na rozdíl od vazby V7, potaženy pouze jedním druhem materiálu. Nejčastěji je tímto materiálem plátno, ale můžeme se setkat také s laminovaným nebo lakovaným papírem.

'''V9 - tuhá vazba s deskami z plastů. '''Při výrobě desek se kombinují různé druhy  termoplastických fólií, někdy  v kombinaci s lepenkou nebo různými vycpávkami. Desky se svařují a tvarují teplem. Takovéto desky z plastu jsou vhodné zejména pro výrobu kapesních diářů, kalendářů, záznamníků, plánovačů nebo příruček.<ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.333</ref> 

== '''Historie tuhé knižní vazby:''' ==

                První tuhé knižní vazby vznikaly v dobách, kdy pergamen nahradil papyrusové svitky. Pergamen byl pevnější  a nedal se tak dobře smotávat do svitků jako papyrus. V Přední Asii proto začali pergamenové listy místo smotávání překládat napůl a vkládat je do sebe. Díky tomu vznikly pergamenové '''složky'''  podobné knihám jak je známe dnes. Tvar dnešní knihy ale měly už i hliněné destičky, které existovaly dávno před vynálezem pergamenu.  Tyto hliněné destičky se k sobě svazovaly nití nebo drátěnými kroužky a jejich tvaru se říkalo codex (caudex). 4

                O tom jak vypadaly první pergamenové knižní vazby nemáme moc informací. Víme ale, že od doby karolinské a následně v celém středověku, byly knihy nákladně zdobeny drahými materiály. Dějiny knižní vazby proto úzce souvisí s dějinami uměleckých řemesel. Knihy měly prkénkové desky, které byly potaženy kůží nebo látkou a na tento potah byla aplikována výzdoba. Knihy se pak do polic neukládaly hřbetem ven, nýbrž hřbety k sobě, aby vynikla jejich výzdoba. 5

                Během renesance se začala místo těžkých knižních desek používat lepenka. Knihy se tak zlehčily, zlevnily a měly příjemnější formát. V roce 1830 byl v Anglii vymyšlen nový potahový materiál - knihařské plátno.  6

== Užitečné odkazy ==

Jak se dělá kniha - Technický základ pro knihovníky: [http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf]

vazba knih -digitální knihovna MZK:  [http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18 http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18]

==  Poznámky ==

 <references />

Hardback

2014-12-08T18:52:16Z

Monika Langerová:

Hardback

2014-12-08T18:42:01Z

Monika Langerová:

Hardback

2014-12-08T18:40:54Z

Monika Langerová:

Hardback

2014-12-08T18:40:37Z

Monika Langerová:

Hardback

2014-12-08T18:40:12Z

Monika Langerová:

Hardback

2014-12-08T18:39:12Z

Monika Langerová:

Hardback

2014-12-08T18:38:19Z

Monika Langerová:

Hardback

2014-12-08T18:28:06Z

Monika Langerová:

Hardback

2014-12-08T18:23:34Z

Monika Langerová:

Hardback

2014-12-08T18:22:04Z

Monika Langerová: