https://wiki.knihovna.cz/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=Monika+Dobe%C5%A1ov%C3%A1 2026-07-19T01:15:30Z Příspěvky uživatele MediaWiki 1.35.0 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anal%C3%BDzy_log%C5%AF_(statistika_webu)&diff=28373 2013-01-22T21:33:34Z

<p>Monika Dobešová: /* Jak takový výzkum probíhá? */</p> <hr /> <div>V dnešní době má již nějakou webovou stránku téměř každý. A všichni by byli rádi na předních příčkách ve vyhledávání, aby je každý znal, citoval a odkazoval na ně. To se ale samozřejmě nestane samo od sebe. Stojí to mnoho času, trpělivosti a především znalostí. Co změnit a vylepšit nám může povědět hodně výzkumů. Ale tím zřejmě nejúčinnějším je analýza logů.<br /> <br /> &quot;Log soubory, zkráceně logy, jsou textové soubory obsahující záznamy o činnosti nějaké konkrétní aplikace. V případě webových serverů jsou do logů ukládány veškeré požadavky, které byly na server vzneseny. Zpětnou analýzou těchto dat pak můžeme zjišťovat cenné informace o fungování sledovaného webu.&quot; &lt;ref name=&quot;smrt&quot;&gt;SMRT, Martin. Newsletter: Proč analyzovat logy. In: Dobrý web [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy&lt;/ref&gt; Logy se ukládají přímo na serveru, odkud si ho majitel může stáhnout, nebo jej tam rovnou analyzuje.<br /> <br /> <br /> === Co je pro daný design výzkumu charakteristické? ===<br /> <br /> <br /> Především při analýze logů nemusíme zasahovat do zdrojového kódu samotné stránky, jako je tomu u jiných měřících systémů typu Google Analytics či TOPlist.cz.Ty totiž vyžadují speciální měřící kód vložený do webových stránek. Při analýze logů získáte opravdu spoustu dat. Systémy založené na měřícím kódu nabízí pouze hotové statistiky s omezenou možností dalšího zpracování, statistiky. &quot;Naproti tomu logy obsahují „surová“ data, která je nejprve nutná zpracovat. Výhodou tohoto přístupu je možnost pojmout zpracování dle vlastního gusta a výstupy si patřičně přizpůsobit.&quot; &lt;ref name=&quot;smrt&quot;/&gt;<br /> <br /> Přesnost a úplnost. Funkční webový server totiž zapíše do souboru každý požadavek, na který odpovídá. Můžeme se tedy z logů dozvědět spoustu zajímavých a užitečných informací, jako je&amp;nbsp;:<br /> <br /> *Návštěvnost jednotlivých stránek<br /> *Zdroj návštěvnosti jednotlivých stránek (podle referera)<br /> *Clickstream kontingenční (odkud kam lidé klikají)<br /> *Clickstream individuální (kam a jak klikal uživatel z této IP)<br /> *Viewtime (jak dlouho na které stránce uživatelé pobývají, to je těžší spočítat)<br /> *Chyby 404 (kde mám zlomené odkazy)<br /> a mnoho dalšího.<br /> <br /> <br /> === Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===<br /> <br /> <br /> Analýzu logů je možné provádět jednorázově za delší období, větší množství dat poskytne statisticky významnější výsledky. Rozhodně nejde o způsob univerzální, mnohé parametry je naopak možné sledovat pouze za použití jiné metody měření.&lt;ref name=&quot;smrt&quot;/&gt;<br /> <br /> '''Metody server-side'''<br /> <br /> ''Provozu na webových stránkách''<br /> <br /> Jak se uživatelé na daných webových stránkách chovají a jak se tam dostávájí. Každý uživatel webových stránek za sebou nechává stopu, kudy prošel a na co kliknul. Tohle později můžeme pomocí různých programů zjišťovat a přizpůsobovat tak obsah stránek uživatelům.<br /> <br /> [[Soubor:Statistiky.JPG]]<br /> <br /> <br /> ''Obr. 1 Web Site Statistics'' &lt;ref&gt;&quot;Understand and Improve Your Web Site with Comprehensive Web Site Statistics. In: GTP iCOMMERCE [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.gtp-icommerce.com/viewStory/Web+Site+Statistics&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;<br /> &lt;br/&gt;''Přístupy k sítím''<br /> <br /> Může být zapotřebí např. při pádu sítě zjistit, kdo se k ní naposledy připojil a co upravil.<br /> <br /> ''Napadení sítě''<br /> <br /> Pomocí logů dá dohledat původce napadení sítě ať už se jedná o vnitřní čí vnější hrozbu. Např. pomocí IP adresy<br /> <br /> ''Spam''<br /> <br /> Poskytovatel internetu dokáže zjistit odkud přichází nevyžádaná pošta. Příklad: ISP zjistil, že e-mail pro vyžádání plateb od ČSOB je ve skutečnosti spam. Při sledování odkud daný mail přišel zjistil, že IP adresa je zaregistrována až v USA.<br /> <br /> '''Metody client-side'''<br /> <br /> ''Monitoring zařízení''<br /> <br /> Ve firmách se na počítačích může objevit program, který monitoruje všechno dění na počítači. Log se dá poté využít na zjištění co, kdy a v jakou chvíli daný uživatel prováděl. Jestli se věnoval práci či něčemu jinému.<br /> <br /> ''Monitoring uživatelů''<br /> <br /> Dá se používat, při sledování určitého počtu lidí. Např. eye-tracking kdy uživatel dává informace pomocí spec. brýlí, kam se v dané chvíli dívá např. na obrazovku.<br /> <br /> Monitoring uživatelů a zařízení je kvalitativní a provádí se tedy s menším množství uživatelů.<br /> <br /> <br /> === Jaké jsou výhody a nevýhody? ===<br /> <br /> <br /> '''Spoločné výhody:'''<br /> <br /> *Zachytené dáta predstavujú záznam udalostí, tak ako sa skutočne stali, bez dodatočných úprav, ako to býva pri iných metódach zberu dát.<br /> *Kvalita dát nezávisí na schopnostiach učastníkov štúdie zapamätať si interakcie alebo na ich schopnosti popísať interakciu.<br /> *Využitie, táto metóda môže byť použitá pre tvorenie kvantitatívnych modelov a na pomoc pri interpretácii kvalitatívnych modelov &lt;ref&gt;BORGMAN, C., HIRSH, S. G., &amp; HILLER, J. (1996). Rethinking online monitoring methods for infor-mation retrieval systems: From search product to search process. Journal of the American Society for htformation Science, 47(7), 568-583. &lt;/ref&gt; a tak isto je vhodná pre experimentálne a aj pre študijné výskumy v teréne.<br /> <br /> '''Spoločné nevýhody:'''<br /> <br /> *Informácie o kontexte, užívateľské motívy, zámery a spokojnosť s výsledkami sa nezaznamenávajú. Toto obmedzenie sa dá prekonať pomocou kombinácie transakčných logov s inými metódami zberu dát. Napr. vypĺňanie dotazníkov, premýšlanie nahlas počas interakcie s informačným systémom.<br /> *Kombinácia metód zberu prináša so sebou nevýhody - strata nenápadnosti a zmenšenie rozsahu.&lt;ref&gt;JANSEN, B. J. (2006). Search log analysis: What it is, what's been done, how to do it. Library and Information Science Research, 28(3). 407-432.&lt;/ref&gt; Aj napriek tomu, pridanie kontextu a dát, ktoré sú nedostupné prostredníctvom TL často preváži tieto obmedzenia.<br /> <br /> '''Client-side:'''<br /> <br /> výhody<br /> <br /> *Zber dát na strane klienta poskytuje možnosť zbierať dáta, ktoré obsahujú informácie o užívateľských akciách naprieč celým radom aplikácií a webových stránok.<br /> *Dochádza k väčšiemu kontaktu a interakcii medzi výskumníkmi a účastníkmi, takže možno ľahko získať vedomý súhlas na zber dát, ale zároveň dochádza ku strate nenápadnosti.<br /> <br /> nevýhody<br /> <br /> *Náročnosť na zdroje, treba zháňať účastníkov, inštalovať a testovať programy na zariadeniach a niekedy zbierať data z rôznych zariadení a od užívateľov. &lt;ref name=&quot;kellya&quot;&gt;KELLY, D. (2006a). Measuring online information seeking context, part 1: Background and method. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 57(13), 1729- 1739.&lt;/ref&gt; &lt;ref name=&quot;kellyb&quot;&gt;KELLY, D. (2006b). Measuring online information seeking context, pail 2: Findings and discussion. Journal of the American Society .for Information Science and Technology, 57(14), 1862- 1874.&lt;/ref&gt; &lt;ref name=&quot;yun&quot;&gt;YUN. G. W., Ford, J., Hawkins, R. P., Filigree, S., McTavish, F., Gustafson, D., &amp; Bette, H. (2006). On the validity of client-side vs. server-side Web log data analysis. Internet Research, 16(5), 537-552.&lt;/ref&gt;<br /> *Nedostupnosť programov pre zber dát. Niektorí výzkumníci&lt;ref name=&quot;kellya&quot;/&gt;&lt;ref name=&quot;kellyb&quot;/&gt; používajú programy vyvinuté pre spyware trh, a iní&lt;ref name=&quot;yun&quot;/&gt; vyvinuli vlastné aplikácie alebo prehliadače na zaznamenávanie udalostí na strane klienta.<br /> <br /> '''Server-side:'''<br /> <br /> výhody<br /> <br /> *Vychádza z veľkého objemu dát zozbieraných od veľkého počtu užívateľov.<br /> *Nenápadnosť zberu dát, prebieha na pozadí a tak sú minimalizované medziľudské vzťahy počas zberu dát, takže záznamy zo strany servera sú relatívne objektívne vo svojich zastúpeniach užívateľského správania.<br /> <br /> nevýhody<br /> <br /> *Táto výhoda však vyvoláva obavy v etických otázkach spojených so zhromažďovaním a použitím osobných údajov bez toho, aby o tom boli informovaní účastníci.<br /> *Veľmi náročné spracovávať a analyzovať veľké objemy dát, ale so stále rastúcim záujmom o túto metódu, sa mnoho týchto problémov zmierňuje alebo úplne odstráni.<br /> *Zber dát je obmedzený len na akcie, ktoré sa udejú na servery.<br /> *Technické obmedzenia, nie sú zachytávané požiadavky stránky, ktoré sa načítajú z vyrovnávacej pamäti alebo cez proxy server. Odhaduje sa, že až 45 percent požiadaviek na stránky sú splnené z obsahu cache pamäte.&lt;ref&gt;NICHOLAS, D. (2000). Assessing Information Needs: Tools, Techniques and Concepts for the Internet Age (2nd ed.). London: Europa Publications.&lt;/ref&gt;<br /> *Náročné rozlíšiť jednotlivých užívateľov systému, pokial servery umelo neudržiavajú spojenie s klientom, nevyžadujú prihlásenie, alebo neposielajú cookies.&lt;ref&gt;MARCHIONINI, G. (2002). Co-evolution of user and organizational interfaces: A longitudinal case study of WWW dissemination of national statistics. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 53(14), 1192-1211.&lt;/ref&gt; Preto sa na identifikáciu užívateľských relácií používa kombinácií dátumu, času a IP adries.<br /> *Zistené IP adresy sa nemusia týkať jednej osoby, viacerými osobami na zdieľanom alebo verejnom zariadení alebo prostredníctvom servera proxy.<br /> <br /> <br /> === Jak takový výzkum probíhá? ===<br /> <br /> <br /> Analýza logů probíhá ve 3 fázích:<br /> <br /> 1) identifikace vhodných datových prvků a zdrojů<br /> <br /> 2) sběr dat<br /> <br /> 3) zpracování a příprava dat<br /> <br /> '''Identifikace vhodných datových prvků a zdrojů'''<br /> <br /> Tento design výzkumu využívá data zachycená stávajícími logovýmy programy. Údaje shromážděné v programu by měly být přezkoumány s ohledem na výzkumnou otázku. V určitých případech je možné přizpůsobit nastavení logového programu sběru dat a shromažďovat tak požadované údaje. To znamená, opravdu jen to, co nás zajímá. Může být také stanovena doba, po kterou jsou data sbírána. Data se mohou sbírat několik let nebo také jen jeden den.<br /> <br /> '''Sběr dat'''<br /> <br /> Sběr dat by měl být relativně jednoduchá aktivita. Nicméně, i přesto vy výzkumníci měli pečlivě sledovat logování dat a zajistit, aby údaje byly zachyceny přesně podle předem daných pravidel. Na straně clienta by měly být údaje sledovány a shromažďovány v pravidelných intervalech po celou dobu studia. V mnoha případech je fáze sběru dat vhodný čas pro sběr dat z jiných, předem určených zdrojů dat a údajů z doplňkových metod.<br /> <br /> '''Zpracování a příprava dat'''<br /> <br /> Zpracování dat a příprava je nejdůležitějším krokem ve studií logů. Během procesu třídění dat se provádí dvě důležité aktivity:<br /> <br /> 1)Poškozená a cizí data jsou zahozena. <br /> 2)Původní datové soubory jsou zpracovány k získání sekundárních dat.<br /> <br /> Přesné kroky při zpracování údajů budou záviset na povaze výzkumné otázky a složení získaných dat. Běžně jsou data importována do relační databáze, kde je použit tabulkový procesor či skripta. Občas je použita kombinace těchto dvou metod. Obecně platí, že je vhodné přiřadit položkám jedinečné ID hned na začátku datového čistícího/třídícího procesu. Může být také užitečné vytvořit a zaznamenat souhrnné statistiky týkající se vyřazených údajů.<br /> <br /> <br /> '''Uživatel a Identifikace'''<br /> <br /> Identifikace unikátních uživatelů, zájmu uživatele nebo skupiny uživatelů je nutná pro většinu datových analýz. Ve většině případů jsou data omezena nastavením pro konkrétní uživatele.<br /> <br /> V analýze webových souborů můžeme např. na ID uživatele nastavit cookie a omezené množství transakcí. Ve studiích, které používají webová logová data, nemají uživatelé identifikační značky, jakou jsou cookie nebo přihlašovací údaje. IP adresy mohou být použity i ve spojení s jinými údaji. Cílem skupinové identifikace je rozdělit proud transakcí do jednotlivých skupin. Mnohé studie používají jako maximální hranici 30 minut. Určení časové hranice pro skupinovou identifikaci by nemělo být svévolné. Definování skupin příliš úzce rozdělí uživatele do několika skupin, a definování skupin příliš široce bude seskupovat jednotlivé uživatelské skupiny mezi sebou. Z toho vyplývá, že je téměř nemožné definovat pouze jeden práh s úplnou přesností. Podle úrovně znalosti užívání webu, obsahu, a zkušenosti ze studií v souvisejících oblastech jsme schopni odvodit tzv. rozumnou úroveň, jako jsou například odchylky ve stanovení hranice. Ta se může pohybovat od 5 minut až k 60 minutám. <br /> <br /> '''Klasifikace a kódování informačního chování'''<br /> <br /> V každé skupině bude účastník vystaven konkrétní otázce. Pokud je výzkumná otázka poměrně jednoduchá, můžete přistoupit k analýze dat. Nicméně, pro mnoho výzkumných otázek musí být jednotlivé odpovědi klasifikovány a podobné typy chování musíme seskupovat. Každému chování je přidělen kód ze souboru definovaných kódů.<br /> <br /> Byli navrženy systémy kódování pro určité typy chování. Pokud budete chtít zkoumat různé režimy kódování, vyberete si schéma, které bude sloužit vašim studijním záměrům.<br /> <br /> <br /> '''Klasifikace a kódování stránek a jejich vlastnosti'''<br /> <br /> Zaměření výzkumné otázky se odvíjí od vlastností zobrazených stránek. U některých studií, budete mít zájem pouze o to, co si lidé na stránkách prohlíželi a jak často. U ostatních studií, možná budete mít zájem vědět podrobnosti o cestě uživatele po stránkách. Pro tyto účely můžete stránky třídit, kódovat. Také můžete učinit závěry podle typu zobrazených stránek,....<br /> <br /> Kódování stránek lze provádět na několika úrovních na základě obsahu stránky, vztahu stránky a celkového systému. Například Cooley navrhl, že webové stránky by mohly být klasifikovány podle toho, zda stránka obsahuje hlavní, obsahové, navigační, vyhledávací nebo osobní stránky. Ostatní běžně používané stránky kategorizujeme podle výsledků, na základě dokumentu nebo typu souboru v databázi, digitálních knihovnách, na základě jeho pozice nebo funkčnosti. Jiné způsoby kódování stránky by mohly být založeny na poměru odkazů na texty, proporcí obrazových souborů, průměrné referenční délky, důležité informace obsažené v metadatech stránky, a tak dále.<br /> <br /> === Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ===<br /> <br /> <br /> '''Využití transakčních logů v&amp;nbsp;prostředí digitálních knihoven'''<br /> <br /> &amp;nbsp;Základním prvkem architektury je&amp;nbsp;''digitální objekt'', datová struktura pro základní samostatně použitelnou informační jednotku tvořená dvěmi základními částmi: obsahem (content) a klíčovými metadaty (tvořenými globálním jednoznačným identifikátorem digitálního objektu, označovaným jako&amp;nbsp;''handle'', a dalšími blíže nespecifikovanými neměnnými metaúdaji, např. „autor“). Obsahem digitálního objektu může být sekvence bitů reprezentující konkrétní digitální materiál (může být zahrnut i ve vícero formách), množina jiných datových objektů (složený objekt), množina identifikátorů objektů (metaobjekt), případně jiné datové typy – model tak poskytuje dostatečnou flexibilitu pro reprezentaci libovolně složitých informačních objektů a vztahů mezi nimi. Digitální objekty mohou být buď proměnlivé (obsah objektu lze měnit i po jeho uložení do repozitáře – ať již jde o jednorázové změny nebo přímo dynamické informační objekty), nebo fixní.<br /> <br /> <br /> <br /> &amp;nbsp;Podle typu materiálu mohou být digitální objekty rozděleny do&amp;nbsp;''kategorií''&amp;nbsp;(např. text formátovaný pomocí&amp;nbsp;SGML, počítačový program, digitalizovaný zvuk) a pro každou kategorii mohou být stanovena pravidla pro převod materiálu do jednotlivých typů digitálních objektů, struktura metadat apod. Tak je tomu např. v&amp;nbsp;realizovaném systému [6]; obecná architektura ovšem úmyslně s žádnými specifickými typy materiálů nepracuje, aby udržela co nejvyšší míru obecnosti, neomezovala či nepředjímala budoucí technologický vývoj a ponechávala dostatečnou míru flexibility pro konkrétní implementace.<br /> <br /> <br /> <br /> Digitální objekty jsou uloženy v&amp;nbsp;''repozitářích,''&amp;nbsp;které mají přiřazeno jednoznačné globální jméno. Repozitář umožňuje řízený přístup k&amp;nbsp;digitálním objektům v&amp;nbsp;něm uloženým. Pro každý digitální objekt udržuje dva typy metadatových záznamů. Prvním z&amp;nbsp;nich je&amp;nbsp;''záznam vlastností objektu''&amp;nbsp;(properties record) obsahující údaje např. o autorských právech a podmínkách pro zpřístupnění digitálního objektu, technické vlastnosti jako formáty a přístupové protokoly, bibliografické údaje nebo administrativní data (např. datum/čas uložení objektu do repozitáře). Druhým je&amp;nbsp;''transakční záznam''&amp;nbsp;(transaction log) zaznamenávající veškeré transakce repozitáře týkající se daného digitálního objektu. Spolu s&amp;nbsp;neměnnými a na repozitáři nezávislými klíčovými metadaty tvoří tyto dva záznamy základní metadatový popis digitálního objektu.<br /> <br /> &amp;nbsp;<br /> <br /> &amp;nbsp;'''Digitální knihovny a Kahn-Wilenského architektura'''<br /> <br /> &amp;nbsp;<br /> <br /> Širší model digitálních knihoven, který uvádí klíčové oblasti, dává do souvislosti digitálnídokument včetně jeho uchování, upozorňuje také na okolí (intelektuální vlastnictví aekonomika), má ve svém středu interoperabilitu, metadat a také globální vyhledávání zdrojů<br /> <br /> &amp;nbsp;<br /> <br /> &amp;nbsp;Integrace má za cíl zajistit uživateli jednotný (koherentní) přístup k relevantním digitálním&amp;nbsp;informacím bez ohledu na jejich formu, formát, způsob a místo uložení.Teoreticky integraci zachycuje zejména tzv. Kahn-Wilenského architektura, kde jedefinovaný tzv. handle systém, globální resoluční distribuovaný mechanismus – systém kterýna základě jednoznačného identifikátoru digitálního objektu vrátí seznam repozitářů, vekterém je digitální objekt uložen. Slovo resoluční dosud nemá v českém jazyce protějšek,&amp;nbsp;vychází z anglického resolution nebo nástroje s názvem resolver; znamená to znovu rozložit&amp;nbsp;jednou složený výraz. Asi nejznámějším je v tomto smyslu standard openURL (NISO&amp;nbsp;Z39.88), který umožňuje integraci skrze odkazy (URL – Uniform resource locator). Standard&amp;nbsp;určuje strukturu skládaného výrazu, v tomto případě URL, systém jej vygeneruje v této&amp;nbsp;struktuře. Přijímající systém tuto strukturu zná taktéž = je resolverem, znovu rozkládá daný&amp;nbsp;výraz (URL) a zadává dovnitř svého systému. Typickým příkladem (zejména v ČR) takovéhořešení je služba SFX od společnosti Ex Libris a portál Jednotná informační brána(www.jib.cz). Uživatel zadá vyhledávácí dotaz, který je transformován do jednotné strukturystandardizované openURL a server SFX (linkový server nebo link revolver) jej předá, rozloží&amp;nbsp;jednotlivým knihovním katalogům jejich struktuře – je tak možné prohledávat všechny&amp;nbsp;zapojené instituce skrze jedno rozhraní.<br /> <br /> <br /> <br /> &amp;nbsp;Kahn-Wilenského architektura stanovuje jako základní prvek digitální objekt, datová&amp;nbsp;struktura pro základní samostatně použitelnou informační jednotku tvořená dvěma základními&amp;nbsp;částmi: obsahem (content) a klíčovými metadat (opatřený globálním&amp;nbsp;jednoznačným identifikátorem digitálního objektu, označovaným jako handle, obsahuje dále&amp;nbsp;vlastnosti (properties), obsah samotný (kontent) a transakční log (soupis všech operací, které&amp;nbsp;s digitálním objektem proběhly). Tyto objekty jsou uloženy v repozitářích, jeho obsluhu a&amp;nbsp;komunikaci s okolím zajišťuje přístupový protokol. Handle-systém je resolučním&amp;nbsp;mechanismem pracující nad všemi repozitáři, který je schopen určit podle jednoznačného&amp;nbsp;identifikátoru (handle), kde se digitální objekt nachází (i vícenásobně).Celý systém poté funguje následujícím způsobem. Uživatel zjistí skrze pokročilé uživatelské&amp;nbsp;rozhraní, kde se jím požadovaný objekt nachází (search). Z nabízených si vybere zdroj(select), je předán identifikátor globálnímu resolučnímu mechanismu (retriever 1), ten jej&amp;nbsp;přepracuje a vyžádá si z repozitáře daný dokument (retriever 2) a ten se zobrazí uživateli.<br /> <br /> '''Příklady využití v praxi:'''<br /> <br /> Analýzu logů použila přímo Národní technická knihovna a to v Polytematickém strukturovaném hesláři k tvorbě nových deskriptorů. Časté dotazy na knihy, které nemá knihovna ve fondu slouží jako podněty akvizičnímu oddělení. Jednotlivá hesla jsou zařazena do stromové struktury. Heslář v současnosti obsahuje přes 13 500 hesel ze všech základních oblastí lidského poznání. <br /> <br /> <br /> <br /> === Poznámky ===<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> <br /> === Použitá literatura ===<br /> <br /> SMRT, Martin. Newsletter: Proč analyzovat logy. In: Dobrý web [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy<br /> <br /> BORGMAN, C., HIRSH, S. G., &amp; HILLER, J. (1996). Rethinking online monitoring methods for infor-mation retrieval systems: From search product to search process. Journal of the American Society for htformation Science, 47(7), 568-583.<br /> <br /> JANSEN, B. J. (2006). Search log analysis: What it is, what's been done, how to do it. Library and Information Science Research, 28(3). 407-432.<br /> <br /> KELLY, D. (2006a). Measuring online information seeking context, part 1: Background and method. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 57(13), 1729- 1739.<br /> <br /> KELLY, D. (2006b). Measuring online information seeking context, pail 2: Findings and discussion. Journal of the American Society .for Information Science and Technology, 57(14), 1862- 1874.<br /> <br /> MARCHIONINI, G. (2002). Co-evolution of user and organizational interfaces: A longitudinal case study of WWW dissemination of national statistics. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 53(14), 1192-1211.<br /> <br /> NICHOLAS, D. (2000). Assessing Information Needs: Tools, Techniques and Concepts for the Internet Age (2nd ed.). London: Europa Publications.<br /> <br /> WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1<br /> <br /> YUN. G. W., Ford, J., Hawkins, R. P., Filigree, S., McTavish, F., Gustafson, D., &amp; Bette, H. (2006). On the validity of client-side vs. server-side Web log data analysis. Internet Research, 16(5), 537-552.</div>

Monika Dobešová https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anal%C3%BDzy_log%C5%AF_(statistika_webu)&diff=28372 2013-01-22T21:10:34Z

<p>Monika Dobešová: </p> <hr /> <div>V dnešní době má již nějakou webovou stránku téměř každý. A všichni by byli rádi na předních příčkách ve vyhledávání, aby je každý znal, citoval a odkazoval na ně. To se ale samozřejmě nestane samo od sebe. Stojí to mnoho času, trpělivosti a především znalostí. Co změnit a vylepšit nám může povědět hodně výzkumů. Ale tím zřejmě nejúčinnějším je analýza logů.<br /> <br /> &quot;Log soubory, zkráceně logy, jsou textové soubory obsahující záznamy o činnosti nějaké konkrétní aplikace. V případě webových serverů jsou do logů ukládány veškeré požadavky, které byly na server vzneseny. Zpětnou analýzou těchto dat pak můžeme zjišťovat cenné informace o fungování sledovaného webu.&quot; &lt;ref name=&quot;smrt&quot;&gt;SMRT, Martin. Newsletter: Proč analyzovat logy. In: Dobrý web [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy&lt;/ref&gt; Logy se ukládají přímo na serveru, odkud si ho majitel může stáhnout, nebo jej tam rovnou analyzuje.<br /> <br /> <br /> === Co je pro daný design výzkumu charakteristické? ===<br /> <br /> <br /> Především při analýze logů nemusíme zasahovat do zdrojového kódu samotné stránky, jako je tomu u jiných měřících systémů typu Google Analytics či TOPlist.cz.Ty totiž vyžadují speciální měřící kód vložený do webových stránek. Při analýze logů získáte opravdu spoustu dat. Systémy založené na měřícím kódu nabízí pouze hotové statistiky s omezenou možností dalšího zpracování, statistiky. &quot;Naproti tomu logy obsahují „surová“ data, která je nejprve nutná zpracovat. Výhodou tohoto přístupu je možnost pojmout zpracování dle vlastního gusta a výstupy si patřičně přizpůsobit.&quot; &lt;ref name=&quot;smrt&quot;/&gt;<br /> <br /> Přesnost a úplnost. Funkční webový server totiž zapíše do souboru každý požadavek, na který odpovídá. Můžeme se tedy z logů dozvědět spoustu zajímavých a užitečných informací, jako je&amp;nbsp;:<br /> <br /> *Návštěvnost jednotlivých stránek<br /> *Zdroj návštěvnosti jednotlivých stránek (podle referera)<br /> *Clickstream kontingenční (odkud kam lidé klikají)<br /> *Clickstream individuální (kam a jak klikal uživatel z této IP)<br /> *Viewtime (jak dlouho na které stránce uživatelé pobývají, to je těžší spočítat)<br /> *Chyby 404 (kde mám zlomené odkazy)<br /> a mnoho dalšího.<br /> <br /> <br /> === Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===<br /> <br /> <br /> Analýzu logů je možné provádět jednorázově za delší období, větší množství dat poskytne statisticky významnější výsledky. Rozhodně nejde o způsob univerzální, mnohé parametry je naopak možné sledovat pouze za použití jiné metody měření.&lt;ref name=&quot;smrt&quot;/&gt;<br /> <br /> '''Metody server-side'''<br /> <br /> ''Provozu na webových stránkách''<br /> <br /> Jak se uživatelé na daných webových stránkách chovají a jak se tam dostávájí. Každý uživatel webových stránek za sebou nechává stopu, kudy prošel a na co kliknul. Tohle později můžeme pomocí různých programů zjišťovat a přizpůsobovat tak obsah stránek uživatelům.<br /> <br /> [[Soubor:Statistiky.JPG]]<br /> <br /> <br /> ''Obr. 1 Web Site Statistics'' &lt;ref&gt;&quot;Understand and Improve Your Web Site with Comprehensive Web Site Statistics. In: GTP iCOMMERCE [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.gtp-icommerce.com/viewStory/Web+Site+Statistics&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;<br /> &lt;br/&gt;''Přístupy k sítím''<br /> <br /> Může být zapotřebí např. při pádu sítě zjistit, kdo se k ní naposledy připojil a co upravil.<br /> <br /> ''Napadení sítě''<br /> <br /> Pomocí logů dá dohledat původce napadení sítě ať už se jedná o vnitřní čí vnější hrozbu. Např. pomocí IP adresy<br /> <br /> ''Spam''<br /> <br /> Poskytovatel internetu dokáže zjistit odkud přichází nevyžádaná pošta. Příklad: ISP zjistil, že e-mail pro vyžádání plateb od ČSOB je ve skutečnosti spam. Při sledování odkud daný mail přišel zjistil, že IP adresa je zaregistrována až v USA.<br /> <br /> '''Metody client-side'''<br /> <br /> ''Monitoring zařízení''<br /> <br /> Ve firmách se na počítačích může objevit program, který monitoruje všechno dění na počítači. Log se dá poté využít na zjištění co, kdy a v jakou chvíli daný uživatel prováděl. Jestli se věnoval práci či něčemu jinému.<br /> <br /> ''Monitoring uživatelů''<br /> <br /> Dá se používat, při sledování určitého počtu lidí. Např. eye-tracking kdy uživatel dává informace pomocí spec. brýlí, kam se v dané chvíli dívá např. na obrazovku.<br /> <br /> Monitoring uživatelů a zařízení je kvalitativní a provádí se tedy s menším množství uživatelů.<br /> <br /> <br /> === Jaké jsou výhody a nevýhody? ===<br /> <br /> <br /> '''Spoločné výhody:'''<br /> <br /> *Zachytené dáta predstavujú záznam udalostí, tak ako sa skutočne stali, bez dodatočných úprav, ako to býva pri iných metódach zberu dát.<br /> *Kvalita dát nezávisí na schopnostiach učastníkov štúdie zapamätať si interakcie alebo na ich schopnosti popísať interakciu.<br /> *Využitie, táto metóda môže byť použitá pre tvorenie kvantitatívnych modelov a na pomoc pri interpretácii kvalitatívnych modelov &lt;ref&gt;BORGMAN, C., HIRSH, S. G., &amp; HILLER, J. (1996). Rethinking online monitoring methods for infor-mation retrieval systems: From search product to search process. Journal of the American Society for htformation Science, 47(7), 568-583. &lt;/ref&gt; a tak isto je vhodná pre experimentálne a aj pre študijné výskumy v teréne.<br /> <br /> '''Spoločné nevýhody:'''<br /> <br /> *Informácie o kontexte, užívateľské motívy, zámery a spokojnosť s výsledkami sa nezaznamenávajú. Toto obmedzenie sa dá prekonať pomocou kombinácie transakčných logov s inými metódami zberu dát. Napr. vypĺňanie dotazníkov, premýšlanie nahlas počas interakcie s informačným systémom.<br /> *Kombinácia metód zberu prináša so sebou nevýhody - strata nenápadnosti a zmenšenie rozsahu.&lt;ref&gt;JANSEN, B. J. (2006). Search log analysis: What it is, what's been done, how to do it. Library and Information Science Research, 28(3). 407-432.&lt;/ref&gt; Aj napriek tomu, pridanie kontextu a dát, ktoré sú nedostupné prostredníctvom TL často preváži tieto obmedzenia.<br /> <br /> '''Client-side:'''<br /> <br /> výhody<br /> <br /> *Zber dát na strane klienta poskytuje možnosť zbierať dáta, ktoré obsahujú informácie o užívateľských akciách naprieč celým radom aplikácií a webových stránok.<br /> *Dochádza k väčšiemu kontaktu a interakcii medzi výskumníkmi a účastníkmi, takže možno ľahko získať vedomý súhlas na zber dát, ale zároveň dochádza ku strate nenápadnosti.<br /> <br /> nevýhody<br /> <br /> *Náročnosť na zdroje, treba zháňať účastníkov, inštalovať a testovať programy na zariadeniach a niekedy zbierať data z rôznych zariadení a od užívateľov. &lt;ref name=&quot;kellya&quot;&gt;KELLY, D. (2006a). Measuring online information seeking context, part 1: Background and method. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 57(13), 1729- 1739.&lt;/ref&gt; &lt;ref name=&quot;kellyb&quot;&gt;KELLY, D. (2006b). Measuring online information seeking context, pail 2: Findings and discussion. Journal of the American Society .for Information Science and Technology, 57(14), 1862- 1874.&lt;/ref&gt; &lt;ref name=&quot;yun&quot;&gt;YUN. G. W., Ford, J., Hawkins, R. P., Filigree, S., McTavish, F., Gustafson, D., &amp; Bette, H. (2006). On the validity of client-side vs. server-side Web log data analysis. Internet Research, 16(5), 537-552.&lt;/ref&gt;<br /> *Nedostupnosť programov pre zber dát. Niektorí výzkumníci&lt;ref name=&quot;kellya&quot;/&gt;&lt;ref name=&quot;kellyb&quot;/&gt; používajú programy vyvinuté pre spyware trh, a iní&lt;ref name=&quot;yun&quot;/&gt; vyvinuli vlastné aplikácie alebo prehliadače na zaznamenávanie udalostí na strane klienta.<br /> <br /> '''Server-side:'''<br /> <br /> výhody<br /> <br /> *Vychádza z veľkého objemu dát zozbieraných od veľkého počtu užívateľov.<br /> *Nenápadnosť zberu dát, prebieha na pozadí a tak sú minimalizované medziľudské vzťahy počas zberu dát, takže záznamy zo strany servera sú relatívne objektívne vo svojich zastúpeniach užívateľského správania.<br /> <br /> nevýhody<br /> <br /> *Táto výhoda však vyvoláva obavy v etických otázkach spojených so zhromažďovaním a použitím osobných údajov bez toho, aby o tom boli informovaní účastníci.<br /> *Veľmi náročné spracovávať a analyzovať veľké objemy dát, ale so stále rastúcim záujmom o túto metódu, sa mnoho týchto problémov zmierňuje alebo úplne odstráni.<br /> *Zber dát je obmedzený len na akcie, ktoré sa udejú na servery.<br /> *Technické obmedzenia, nie sú zachytávané požiadavky stránky, ktoré sa načítajú z vyrovnávacej pamäti alebo cez proxy server. Odhaduje sa, že až 45 percent požiadaviek na stránky sú splnené z obsahu cache pamäte.&lt;ref&gt;NICHOLAS, D. (2000). Assessing Information Needs: Tools, Techniques and Concepts for the Internet Age (2nd ed.). London: Europa Publications.&lt;/ref&gt;<br /> *Náročné rozlíšiť jednotlivých užívateľov systému, pokial servery umelo neudržiavajú spojenie s klientom, nevyžadujú prihlásenie, alebo neposielajú cookies.&lt;ref&gt;MARCHIONINI, G. (2002). Co-evolution of user and organizational interfaces: A longitudinal case study of WWW dissemination of national statistics. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 53(14), 1192-1211.&lt;/ref&gt; Preto sa na identifikáciu užívateľských relácií používa kombinácií dátumu, času a IP adries.<br /> *Zistené IP adresy sa nemusia týkať jednej osoby, viacerými osobami na zdieľanom alebo verejnom zariadení alebo prostredníctvom servera proxy.<br /> <br /> <br /> === Jak takový výzkum probíhá? ===<br /> <br /> <br /> Analýza logů probíhá ve 3 fázích:<br /> <br /> 1) identifikace vhodných datových prvků a zdrojů<br /> <br /> 2) sběr dat<br /> <br /> 3) zpracování a příprava dat<br /> <br /> '''Identifikace vhodných datových prvků a zdrojů'''<br /> <br /> Nejčaštěji se výzkum provádí pomocí logu a využívá data zachycená stávajícími logovýmy programy. Údaje shromážděné v programu by měly být přezkoumány s ohledem na výzkumnou otázku. V určitých případech je možné přizpůsobit konfiguraci logového programu sběru dat a shromažďovat tak požadované údaje. Může být stanovena doba, po kterou jsou data sbírána. Data se mohou sbírat několik let nebo také jen jeden den.<br /> <br /> V této fázi může také docházet k rozvoji kódování pro kategorizaci webových stránek, typů webových stránek podle obsahu, identifikace IP adres nebo rozsah IP adres. Jsou identifikovány i doplňkové zdroje dat, jako je např. topologie webových stránek.<br /> <br /> '''Sběr dat'''<br /> <br /> Sběr dat by měl být relativně jednoduchá aktivita. Nicméně, výzkumníci by měli sledovat logování dat a zajistit, aby údaje byly zachyceny, podle předpokladů. Na straně clienta by měly být údaje sledovány a shromažďovány v pravidelných intervalech po celou dobu studia. To je obzvláště důležité, protože client-side vyžaduje značné prostředky na výzkum. V mnoha případech, je to také vhodný čas pro sběr dat z jiných, předem určených zdrojů dat a údajů z doplňkových metod.<br /> <br /> '''Zpracování a příprava dat'''<br /> <br /> Zpracování dat a příprava je nejdůležitějším krokem ve studií logů. Během procesu třídění dat se provádí dvě důležité aktivity:<br /> <br /> 1)Poškozená a cizí data jsou zahozena. 2)Původní datové soubory jsou zpracovány k získání sekundárních dat.<br /> <br /> Přesné kroky při zpracování údajů budou záviset na povaze výzkumné otázky a složení získaných dat. Běžně jsou data importována do relační databáze, kde je použit tabulkový procesor, skripta nebo jsou aplikovány kombinací těchto dvou metod. Obecně platí, že je vhodné přiřadit jedinečné ID, na položky hned na začátku datového čistícího/třídícího procesu. Může být také užitečné vytvořit a zaznamenat souhrnné statistiky týkající se vyřazených údajů.<br /> <br /> Je nutné, aby se dosáhlo jednotného přístupu na stránky. Když se na jedné ze stránek serveru provede rekordní počet transakcí, objevují se často četné čáry spojené se stahováním a zobrazení jedné stránky. Často dochází k odstranění souborů konkrétních typů, jako jsou např. záznamy s grafickými soubory a další vložené soubory, které stránku vytvářejí. Odstranění těchto prvnků snižuje položky, které byly pravděpodobně vytvořené lidmi, a také snižuje množství transakcí na jednu položku pro každou požadovanou stránku. Ve studiích, které jsou primárně zaměřeny na obrazy, je výhodnější zachovat obrazové soubory daného typu, jeho velikost a odstranit logo spojené s dalšími prvky. Spíše než konkrétní typy souborů, jsou soubory vybrány pro zahrnutí nebo vyloučení na základě seznamu konkrétních názvů souborů. Stránky bývají kódovány na základě svého obsahu, nebo na základě předpokladů, týkajících se základních funkcí každé stránky.<br /> <br /> '''Uživatel a Identifikace'''<br /> <br /> Identifikace unikátních uživatelů, zájmu uživatele nebo skupiny uživatelů, jako je rozsah IP adres z veřejně přístupných terminálů nebo jiné charakteristice, je nutná pro většinu datových analýz. Ve většině případů jsou data omezena nastavením pro konkrétní uživatele.<br /> <br /> V analýze webových souborů můžeme např. na ID uživatele nastavit cookie a omezené množství transakcí. Ve studiích, které používají webová logová data, nemají uživatelé identifikační značky, jakou jsou cookie nebo přihlašovací údaje. IP adresy mohou být použity i ve spojení s jinými údaji. Cílem skupinové identifikace je rozdělit proud transakcí do jednotlivých skupin. Mnohé studie používají jako maximální hranici 30 minut. Určení časové hranice pro skupinovou identifikaci by neměly být svévolné, protože následná analýza se bude opírat o to, jak jsou tyto relace identifikovány. Definování skupin příliš úzce rozdělí uživatele do několika skupin, a definování skupin příliš široce bude seskupovat jednotlivé uživatelské skupiny mezi sebou. Z toho vyplývá, že je téměř nemožné definovat pouze jeden práh s úplnou přesností. Podle úrovně znalosti užívání webu, obsahu, a zkušenosti ze studií v souvisejících oblastech jsme schopni odvodit tzv. rozumnou úroveň, jako jsou například odchylky ve stanovení hranice. Ta se může pohybovat od 5 minut až k 60 minutám. <br /> <br /> '''Klasifikace a kódování informačního chování'''<br /> <br /> V každé skupině bude účastník vystaven konkrétní otázce. Pokud je výzkumná otázka poměrně jednoduchá, můžete přistoupit k analýze dat. Nicméně, pro mnoho výzkumných otázek musí být jednotlivé odpovědi klasifikovány a podobné typy chování musíme seskupovat. Každému chování je přidělen kód ze souboru definovaných kódů.<br /> <br /> Byli navrženy systémy kódování pro určité typy chování. Pokud budete chtít zkoumat různé režimy kódování, vyberete si schéma, které bude sloužit vašim studijním záměrům.<br /> <br /> <br /> '''Klasifikace a kódování stránek a jejich vlastnosti'''<br /> <br /> Zaměření výzkumné otázky se odvíjí od vlastností zobrazených stránek. U některých studií, budete mít zájem pouze o to, co si lidé na stránkách prohlíželi a jak často. U ostatních studií, možná budete mít zájem o cestě uživatele po stránkách. Pro tyto účely může stránky třídit, kódovat, také můžete učinit závěry podle typu zobrazených stránek,....<br /> <br /> Kódování stránek lze provádět na několika úrovních na základě obsahu stránky, vztahu stránky a celkového systému, nebo stránky a její funkčnosti. Například Cooley navrhl, že webové stránky by mohly být klasifikovány podle toho, zda stránka obsahuje hlavní, obsahové, navigační, vyhledávací nebo osobní stránky. Ostatní běžně používané stránky kategorizujeme podle výsledků, na základě dokumentu nebo typu souboru v databázi, digitálních knihovnách, na základě jeho pozice nebo funkčnosti. Jiné způsoby kódování stránky by mohly být založeny na poměru odkazů na texty, proporcí obrazových souborů, průměrné referenční délky, důležité informace obsažené v metadatech stránky, a tak dále.<br /> <br /> <br /> === Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ===<br /> <br /> <br /> '''Využití transakčních logů v&amp;nbsp;prostředí digitálních knihoven'''<br /> <br /> &amp;nbsp;Základním prvkem architektury je&amp;nbsp;''digitální objekt'', datová struktura pro základní samostatně použitelnou informační jednotku tvořená dvěmi základními částmi: obsahem (content) a klíčovými metadaty (tvořenými globálním jednoznačným identifikátorem digitálního objektu, označovaným jako&amp;nbsp;''handle'', a dalšími blíže nespecifikovanými neměnnými metaúdaji, např. „autor“). Obsahem digitálního objektu může být sekvence bitů reprezentující konkrétní digitální materiál (může být zahrnut i ve vícero formách), množina jiných datových objektů (složený objekt), množina identifikátorů objektů (metaobjekt), případně jiné datové typy – model tak poskytuje dostatečnou flexibilitu pro reprezentaci libovolně složitých informačních objektů a vztahů mezi nimi. Digitální objekty mohou být buď proměnlivé (obsah objektu lze měnit i po jeho uložení do repozitáře – ať již jde o jednorázové změny nebo přímo dynamické informační objekty), nebo fixní.<br /> <br /> <br /> <br /> &amp;nbsp;Podle typu materiálu mohou být digitální objekty rozděleny do&amp;nbsp;''kategorií''&amp;nbsp;(např. text formátovaný pomocí&amp;nbsp;SGML, počítačový program, digitalizovaný zvuk) a pro každou kategorii mohou být stanovena pravidla pro převod materiálu do jednotlivých typů digitálních objektů, struktura metadat apod. Tak je tomu např. v&amp;nbsp;realizovaném systému [6]; obecná architektura ovšem úmyslně s žádnými specifickými typy materiálů nepracuje, aby udržela co nejvyšší míru obecnosti, neomezovala či nepředjímala budoucí technologický vývoj a ponechávala dostatečnou míru flexibility pro konkrétní implementace.<br /> <br /> <br /> <br /> Digitální objekty jsou uloženy v&amp;nbsp;''repozitářích,''&amp;nbsp;které mají přiřazeno jednoznačné globální jméno. Repozitář umožňuje řízený přístup k&amp;nbsp;digitálním objektům v&amp;nbsp;něm uloženým. Pro každý digitální objekt udržuje dva typy metadatových záznamů. Prvním z&amp;nbsp;nich je&amp;nbsp;''záznam vlastností objektu''&amp;nbsp;(properties record) obsahující údaje např. o autorských právech a podmínkách pro zpřístupnění digitálního objektu, technické vlastnosti jako formáty a přístupové protokoly, bibliografické údaje nebo administrativní data (např. datum/čas uložení objektu do repozitáře). Druhým je&amp;nbsp;''transakční záznam''&amp;nbsp;(transaction log) zaznamenávající veškeré transakce repozitáře týkající se daného digitálního objektu. Spolu s&amp;nbsp;neměnnými a na repozitáři nezávislými klíčovými metadaty tvoří tyto dva záznamy základní metadatový popis digitálního objektu.<br /> <br /> &amp;nbsp;<br /> <br /> &amp;nbsp;'''Digitální knihovny a Kahn-Wilenského architektura'''<br /> <br /> &amp;nbsp;<br /> <br /> Širší model digitálních knihoven, který uvádí klíčové oblasti, dává do souvislosti digitálnídokument včetně jeho uchování, upozorňuje také na okolí (intelektuální vlastnictví aekonomika), má ve svém středu interoperabilitu, metadat a také globální vyhledávání zdrojů<br /> <br /> &amp;nbsp;<br /> <br /> &amp;nbsp;Integrace má za cíl zajistit uživateli jednotný (koherentní) přístup k relevantním digitálním&amp;nbsp;informacím bez ohledu na jejich formu, formát, způsob a místo uložení.Teoreticky integraci zachycuje zejména tzv. Kahn-Wilenského architektura, kde jedefinovaný tzv. handle systém, globální resoluční distribuovaný mechanismus – systém kterýna základě jednoznačného identifikátoru digitálního objektu vrátí seznam repozitářů, vekterém je digitální objekt uložen. Slovo resoluční dosud nemá v českém jazyce protějšek,&amp;nbsp;vychází z anglického resolution nebo nástroje s názvem resolver; znamená to znovu rozložit&amp;nbsp;jednou složený výraz. Asi nejznámějším je v tomto smyslu standard openURL (NISO&amp;nbsp;Z39.88), který umožňuje integraci skrze odkazy (URL – Uniform resource locator). Standard&amp;nbsp;určuje strukturu skládaného výrazu, v tomto případě URL, systém jej vygeneruje v této&amp;nbsp;struktuře. Přijímající systém tuto strukturu zná taktéž = je resolverem, znovu rozkládá daný&amp;nbsp;výraz (URL) a zadává dovnitř svého systému. Typickým příkladem (zejména v ČR) takovéhořešení je služba SFX od společnosti Ex Libris a portál Jednotná informační brána(www.jib.cz). Uživatel zadá vyhledávácí dotaz, který je transformován do jednotné strukturystandardizované openURL a server SFX (linkový server nebo link revolver) jej předá, rozloží&amp;nbsp;jednotlivým knihovním katalogům jejich struktuře – je tak možné prohledávat všechny&amp;nbsp;zapojené instituce skrze jedno rozhraní.<br /> <br /> <br /> <br /> &amp;nbsp;Kahn-Wilenského architektura stanovuje jako základní prvek digitální objekt, datová&amp;nbsp;struktura pro základní samostatně použitelnou informační jednotku tvořená dvěma základními&amp;nbsp;částmi: obsahem (content) a klíčovými metadat (opatřený globálním&amp;nbsp;jednoznačným identifikátorem digitálního objektu, označovaným jako handle, obsahuje dále&amp;nbsp;vlastnosti (properties), obsah samotný (kontent) a transakční log (soupis všech operací, které&amp;nbsp;s digitálním objektem proběhly). Tyto objekty jsou uloženy v repozitářích, jeho obsluhu a&amp;nbsp;komunikaci s okolím zajišťuje přístupový protokol. Handle-systém je resolučním&amp;nbsp;mechanismem pracující nad všemi repozitáři, který je schopen určit podle jednoznačného&amp;nbsp;identifikátoru (handle), kde se digitální objekt nachází (i vícenásobně).Celý systém poté funguje následujícím způsobem. Uživatel zjistí skrze pokročilé uživatelské&amp;nbsp;rozhraní, kde se jím požadovaný objekt nachází (search). Z nabízených si vybere zdroj(select), je předán identifikátor globálnímu resolučnímu mechanismu (retriever 1), ten jej&amp;nbsp;přepracuje a vyžádá si z repozitáře daný dokument (retriever 2) a ten se zobrazí uživateli.<br /> <br /> '''Příklady využití v praxi:'''<br /> <br /> Analýzu logů použila přímo Národní technická knihovna a to v Polytematickém strukturovaném hesláři k tvorbě nových deskriptorů. Časté dotazy na knihy, které nemá knihovna ve fondu slouží jako podněty akvizičnímu oddělení. Jednotlivá hesla jsou zařazena do stromové struktury. Heslář v současnosti obsahuje přes 13 500 hesel ze všech základních oblastí lidského poznání. <br /> <br /> <br /> <br /> === Poznámky ===<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> <br /> === Použitá literatura ===<br /> <br /> SMRT, Martin. Newsletter: Proč analyzovat logy. In: Dobrý web [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy<br /> <br /> BORGMAN, C., HIRSH, S. G., &amp; HILLER, J. (1996). Rethinking online monitoring methods for infor-mation retrieval systems: From search product to search process. Journal of the American Society for htformation Science, 47(7), 568-583.<br /> <br /> JANSEN, B. J. (2006). Search log analysis: What it is, what's been done, how to do it. Library and Information Science Research, 28(3). 407-432.<br /> <br /> KELLY, D. (2006a). Measuring online information seeking context, part 1: Background and method. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 57(13), 1729- 1739.<br /> <br /> KELLY, D. (2006b). Measuring online information seeking context, pail 2: Findings and discussion. Journal of the American Society .for Information Science and Technology, 57(14), 1862- 1874.<br /> <br /> MARCHIONINI, G. (2002). Co-evolution of user and organizational interfaces: A longitudinal case study of WWW dissemination of national statistics. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 53(14), 1192-1211.<br /> <br /> NICHOLAS, D. (2000). Assessing Information Needs: Tools, Techniques and Concepts for the Internet Age (2nd ed.). London: Europa Publications.<br /> <br /> WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1<br /> <br /> YUN. G. W., Ford, J., Hawkins, R. P., Filigree, S., McTavish, F., Gustafson, D., &amp; Bette, H. (2006). On the validity of client-side vs. server-side Web log data analysis. Internet Research, 16(5), 537-552.</div>

Monika Dobešová https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anal%C3%BDzy_log%C5%AF_(statistika_webu)&diff=28371 2013-01-22T21:10:02Z

<p>Monika Dobešová: </p> <hr /> <div>V dnešní době má již nějakou webovou stránku téměř každý. A všichni by byli rádi na předních příčkách ve vyhledávání, aby je každý znal, citoval a odkazoval na ně. To se ale samozřejmě nestane samo od sebe. Stojí to mnoho času, trpělivosti a především znalostí. Co změnit a vylepšit nám může povědět hodně výzkumů. Ale tím zřejmě nejúčinnějším je analýza logů.<br /> <br /> &quot;Log soubory, zkráceně logy, jsou textové soubory obsahující záznamy o činnosti nějaké konkrétní aplikace. V případě webových serverů jsou do logů ukládány veškeré požadavky, které byly na server vzneseny. Zpětnou analýzou těchto dat pak můžeme zjišťovat cenné informace o fungování sledovaného webu.&quot; &lt;ref name=&quot;smrt&quot;&gt;SMRT, Martin. Newsletter: Proč analyzovat logy. In: Dobrý web [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy&lt;/ref&gt; Logy se ukládají přímo na serveru, odkud si ho majitel může stáhnout, nebo jej tam rovnou analyzuje.<br /> <br /> <br /> === Co je pro daný design výzkumu charakteristické? ===<br /> <br /> <br /> Především při analýze logů nemusíme zasahovat do zdrojového kódu samotné stránky, jako je tomu u jiných měřících systémů typu Google Analytics či TOPlist.cz.Ty totiž vyžadují speciální měřící kód vložený do webových stránek. Při analýze logů získáte opravdu spoustu dat. Systémy založené na měřícím kódu nabízí pouze hotové statistiky s omezenou možností dalšího zpracování, statistiky. &quot;Naproti tomu logy obsahují „surová“ data, která je nejprve nutná zpracovat. Výhodou tohoto přístupu je možnost pojmout zpracování dle vlastního gusta a výstupy si patřičně přizpůsobit.&quot; &lt;ref name=&quot;smrt&quot;/&gt;<br /> <br /> Přesnost a úplnost. Funkční webový server totiž zapíše do souboru každý požadavek, na který odpovídá. Můžeme se tedy z logů dozvědět spoustu zajímavých a užitečných informací, jako je&amp;nbsp;:<br /> <br /> *Návštěvnost jednotlivých stránek<br /> *Zdroj návštěvnosti jednotlivých stránek (podle referera)<br /> *Clickstream kontingenční (odkud kam lidé klikají)<br /> *Clickstream individuální (kam a jak klikal uživatel z této IP)<br /> *Viewtime (jak dlouho na které stránce uživatelé pobývají, to je těžší spočítat)<br /> *Chyby 404 (kde mám zlomené odkazy)<br /> a mnoho dalšího.<br /> <br /> <br /> === Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===<br /> <br /> <br /> Analýzu logů je možné provádět jednorázově za delší období, větší množství dat poskytne statisticky významnější výsledky. Rozhodně nejde o způsob univerzální, mnohé parametry je naopak možné sledovat pouze za použití jiné metody měření.&lt;ref name=&quot;smrt&quot;/&gt;<br /> <br /> '''Metody server-side'''<br /> <br /> ''Provozu na webových stránkách''<br /> <br /> Jak se uživatelé na daných webových stránkách chovají a jak se tam dostávájí. Každý uživatel webových stránek za sebou nechává stopu, kudy prošel a na co kliknul. Tohle později můžeme pomocí různých programů zjišťovat a přizpůsobovat tak obsah stránek uživatelům.<br /> <br /> [[Soubor:Statistiky.JPG]]<br /> <br /> <br /> ''Obr. 1 Web Site Statistics'' &lt;ref&gt;&quot;Understand and Improve Your Web Site with Comprehensive Web Site Statistics. In: GTP iCOMMERCE [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.gtp-icommerce.com/viewStory/Web+Site+Statistics&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;<br /> &lt;br/&gt;''Přístupy k sítím''<br /> <br /> Může být zapotřebí např. při pádu sítě zjistit, kdo se k ní naposledy připojil a co upravil.<br /> <br /> ''Napadení sítě''<br /> <br /> Pomocí logů dá dohledat původce napadení sítě ať už se jedná o vnitřní čí vnější hrozbu. Např. pomocí IP adresy<br /> <br /> ''Spam''<br /> <br /> Poskytovatel internetu dokáže zjistit odkud přichází nevyžádaná pošta. Příklad: ISP zjistil, že e-mail pro vyžádání plateb od ČSOB je ve skutečnosti spam. Při sledování odkud daný mail přišel zjistil, že IP adresa je zaregistrována až v USA.<br /> <br /> '''Metody client-side'''<br /> <br /> ''Monitoring zařízení''<br /> <br /> Ve firmách se na počítačích může objevit program, který monitoruje všechno dění na počítači. Log se dá poté využít na zjištění co, kdy a v jakou chvíli daný uživatel prováděl. Jestli se věnoval práci či něčemu jinému.<br /> <br /> ''Monitoring uživatelů''<br /> <br /> Dá se používat, při sledování určitého počtu lidí. Např. eye-tracking kdy uživatel dává informace pomocí spec. brýlí, kam se v dané chvíli dívá např. na obrazovku.<br /> <br /> Monitoring uživatelů a zařízení je kvalitativní a provádí se tedy s menším množství uživatelů.<br /> <br /> <br /> === Jaké jsou výhody a nevýhody? ===<br /> <br /> <br /> '''Spoločné výhody:'''<br /> <br /> *Zachytené dáta predstavujú záznam udalostí, tak ako sa skutočne stali, bez dodatočných úprav, ako to býva pri iných metódach zberu dát.<br /> *Kvalita dát nezávisí na schopnostiach učastníkov štúdie zapamätať si interakcie alebo na ich schopnosti popísať interakciu.<br /> *Využitie, táto metóda môže byť použitá pre tvorenie kvantitatívnych modelov a na pomoc pri interpretácii kvalitatívnych modelov &lt;ref&gt;BORGMAN, C., HIRSH, S. G., &amp; HILLER, J. (1996). Rethinking online monitoring methods for infor-mation retrieval systems: From search product to search process. Journal of the American Society for htformation Science, 47(7), 568-583. &lt;/ref&gt; a tak isto je vhodná pre experimentálne a aj pre študijné výskumy v teréne.<br /> <br /> '''Spoločné nevýhody:'''<br /> <br /> *Informácie o kontexte, užívateľské motívy, zámery a spokojnosť s výsledkami sa nezaznamenávajú. Toto obmedzenie sa dá prekonať pomocou kombinácie transakčných logov s inými metódami zberu dát. Napr. vypĺňanie dotazníkov, premýšlanie nahlas počas interakcie s informačným systémom.<br /> *Kombinácia metód zberu prináša so sebou nevýhody - strata nenápadnosti a zmenšenie rozsahu.&lt;ref&gt;JANSEN, B. J. (2006). Search log analysis: What it is, what's been done, how to do it. Library and Information Science Research, 28(3). 407-432.&lt;/ref&gt; Aj napriek tomu, pridanie kontextu a dát, ktoré sú nedostupné prostredníctvom TL často preváži tieto obmedzenia.<br /> <br /> '''Client-side:'''<br /> <br /> výhody<br /> <br /> *Zber dát na strane klienta poskytuje možnosť zbierať dáta, ktoré obsahujú informácie o užívateľských akciách naprieč celým radom aplikácií a webových stránok.<br /> *Dochádza k väčšiemu kontaktu a interakcii medzi výskumníkmi a účastníkmi, takže možno ľahko získať vedomý súhlas na zber dát, ale zároveň dochádza ku strate nenápadnosti.<br /> <br /> nevýhody<br /> <br /> *Náročnosť na zdroje, treba zháňať účastníkov, inštalovať a testovať programy na zariadeniach a niekedy zbierať data z rôznych zariadení a od užívateľov. &lt;ref name=&quot;kellya&quot;&gt;KELLY, D. (2006a). Measuring online information seeking context, part 1: Background and method. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 57(13), 1729- 1739.&lt;/ref&gt; &lt;ref name=&quot;kellyb&quot;&gt;KELLY, D. (2006b). Measuring online information seeking context, pail 2: Findings and discussion. Journal of the American Society .for Information Science and Technology, 57(14), 1862- 1874.&lt;/ref&gt; &lt;ref name=&quot;yun&quot;&gt;YUN. G. W., Ford, J., Hawkins, R. P., Filigree, S., McTavish, F., Gustafson, D., &amp; Bette, H. (2006). On the validity of client-side vs. server-side Web log data analysis. Internet Research, 16(5), 537-552.&lt;/ref&gt;<br /> *Nedostupnosť programov pre zber dát. Niektorí výzkumníci&lt;ref name=&quot;kellya&quot;/&gt;&lt;ref name=&quot;kellyb&quot;/&gt; používajú programy vyvinuté pre spyware trh, a iní&lt;ref name=&quot;yun&quot;/&gt; vyvinuli vlastné aplikácie alebo prehliadače na zaznamenávanie udalostí na strane klienta.<br /> <br /> '''Server-side:'''<br /> <br /> výhody<br /> <br /> *Vychádza z veľkého objemu dát zozbieraných od veľkého počtu užívateľov.<br /> *Nenápadnosť zberu dát, prebieha na pozadí a tak sú minimalizované medziľudské vzťahy počas zberu dát, takže záznamy zo strany servera sú relatívne objektívne vo svojich zastúpeniach užívateľského správania.<br /> <br /> nevýhody<br /> <br /> *Táto výhoda však vyvoláva obavy v etických otázkach spojených so zhromažďovaním a použitím osobných údajov bez toho, aby o tom boli informovaní účastníci.<br /> *Veľmi náročné spracovávať a analyzovať veľké objemy dát, ale so stále rastúcim záujmom o túto metódu, sa mnoho týchto problémov zmierňuje alebo úplne odstráni.<br /> *Zber dát je obmedzený len na akcie, ktoré sa udejú na servery.<br /> *Technické obmedzenia, nie sú zachytávané požiadavky stránky, ktoré sa načítajú z vyrovnávacej pamäti alebo cez proxy server. Odhaduje sa, že až 45 percent požiadaviek na stránky sú splnené z obsahu cache pamäte.&lt;ref&gt;NICHOLAS, D. (2000). Assessing Information Needs: Tools, Techniques and Concepts for the Internet Age (2nd ed.). London: Europa Publications.&lt;/ref&gt;<br /> *Náročné rozlíšiť jednotlivých užívateľov systému, pokial servery umelo neudržiavajú spojenie s klientom, nevyžadujú prihlásenie, alebo neposielajú cookies.&lt;ref&gt;MARCHIONINI, G. (2002). Co-evolution of user and organizational interfaces: A longitudinal case study of WWW dissemination of national statistics. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 53(14), 1192-1211.&lt;/ref&gt; Preto sa na identifikáciu užívateľských relácií používa kombinácií dátumu, času a IP adries.<br /> *Zistené IP adresy sa nemusia týkať jednej osoby, viacerými osobami na zdieľanom alebo verejnom zariadení alebo prostredníctvom servera proxy.<br /> <br /> <br /> === Jak takový výzkum probíhá? ===<br /> <br /> <br /> Analýza logů probíhá ve 3 fázích:<br /> <br /> 1) identifikace vhodných datových prvků a zdrojů<br /> <br /> 2) sběr dat<br /> <br /> 3) zpracování a příprava dat<br /> <br /> '''Identifikace vhodných datových prvků a zdrojů'''<br /> <br /> Nejčaštěji se výzkum provádí pomocí logu a využívá data zachycená stávajícími logovýmy programy. Údaje shromážděné v programu by měly být přezkoumány s ohledem na výzkumnou otázku. V určitých případech je možné přizpůsobit konfiguraci logového programu sběru dat a shromažďovat tak požadované údaje. Může být stanovena doba, po kterou jsou data sbírána. Data se mohou sbírat několik let nebo také jen jeden den.<br /> <br /> V této fázi může také docházet k rozvoji kódování pro kategorizaci webových stránek, typů webových stránek podle obsahu, identifikace IP adres nebo rozsah IP adres. Jsou identifikovány i doplňkové zdroje dat, jako je např. topologie webových stránek.<br /> <br /> '''Sběr dat'''<br /> <br /> Sběr dat by měl být relativně jednoduchá aktivita. Nicméně, výzkumníci by měli sledovat logování dat a zajistit, aby údaje byly zachyceny, podle předpokladů. Na straně clienta by měly být údaje sledovány a shromažďovány v pravidelných intervalech po celou dobu studia. To je obzvláště důležité, protože client-side vyžaduje značné prostředky na výzkum. V mnoha případech, je to také vhodný čas pro sběr dat z jiných, předem určených zdrojů dat a údajů z doplňkových metod.<br /> <br /> '''Zpracování a příprava dat'''<br /> <br /> Zpracování dat a příprava je nejdůležitějším krokem ve studií logů. Během procesu třídění dat se provádí dvě důležité aktivity:<br /> <br /> 1)Poškozená a cizí data jsou zahozena. 2)Původní datové soubory jsou zpracovány k získání sekundárních dat.<br /> <br /> Přesné kroky při zpracování údajů budou záviset na povaze výzkumné otázky a složení získaných dat. Běžně jsou data importována do relační databáze, kde je použit tabulkový procesor, skripta nebo jsou aplikovány kombinací těchto dvou metod. Obecně platí, že je vhodné přiřadit jedinečné ID, na položky hned na začátku datového čistícího/třídícího procesu. Může být také užitečné vytvořit a zaznamenat souhrnné statistiky týkající se vyřazených údajů.<br /> <br /> Je nutné, aby se dosáhlo jednotného přístupu na stránky. Když se na jedné ze stránek serveru provede rekordní počet transakcí, objevují se často četné čáry spojené se stahováním a zobrazení jedné stránky. Často dochází k odstranění souborů konkrétních typů, jako jsou např. záznamy s grafickými soubory a další vložené soubory, které stránku vytvářejí. Odstranění těchto prvnků snižuje položky, které byly pravděpodobně vytvořené lidmi, a také snižuje množství transakcí na jednu položku pro každou požadovanou stránku. Ve studiích, které jsou primárně zaměřeny na obrazy, je výhodnější zachovat obrazové soubory daného typu, jeho velikost a odstranit logo spojené s dalšími prvky. Spíše než konkrétní typy souborů, jsou soubory vybrány pro zahrnutí nebo vyloučení na základě seznamu konkrétních názvů souborů. Stránky bývají kódovány na základě svého obsahu, nebo na základě předpokladů, týkajících se základních funkcí každé stránky.<br /> <br /> '''Uživatel a Identifikace'''<br /> <br /> Identifikace unikátních uživatelů, zájmu uživatele nebo skupiny uživatelů, jako je rozsah IP adres z veřejně přístupných terminálů nebo jiné charakteristice, je nutná pro většinu datových analýz. Ve většině případů jsou data omezena nastavením pro konkrétní uživatele.<br /> <br /> V analýze webových souborů můžeme např. na ID uživatele nastavit cookie a omezené množství transakcí. Ve studiích, které používají webová logová data, nemají uživatelé identifikační značky, jakou jsou cookie nebo přihlašovací údaje. IP adresy mohou být použity i ve spojení s jinými údaji. Cílem skupinové identifikace je rozdělit proud transakcí do jednotlivých skupin. Mnohé studie používají jako maximální hranici 30 minut. Určení časové hranice pro skupinovou identifikaci by neměly být svévolné, protože následná analýza se bude opírat o to, jak jsou tyto relace identifikovány. Definování skupin příliš úzce rozdělí uživatele do několika skupin, a definování skupin příliš široce bude seskupovat jednotlivé uživatelské skupiny mezi sebou. Z toho vyplývá, že je téměř nemožné definovat pouze jeden práh s úplnou přesností. Podle úrovně znalosti užívání webu, obsahu, a zkušenosti ze studií v souvisejících oblastech jsme schopni odvodit tzv. rozumnou úroveň, jako jsou například odchylky ve stanovení hranice. Ta se může pohybovat od 5 minut až k 60 minutám. <br /> <br /> '''Klasifikace a kódování informačního chování'''<br /> <br /> V každé skupině bude účastník vystaven konkrétní otázce. Pokud je výzkumná otázka poměrně jednoduchá, můžete přistoupit k analýze dat. Nicméně, pro mnoho výzkumných otázek musí být jednotlivé odpovědi klasifikovány a podobné typy chování musíme seskupovat. Každému chování je přidělen kód ze souboru definovaných kódů.<br /> <br /> Byli navrženy systémy kódování pro určité typy chování. Pokud budete chtít zkoumat různé režimy kódování, vyberete si schéma, které bude sloužit vašim studijním záměrům.<br /> <br /> <br /> '''Klasifikace a kódování stránek a jejich vlastnosti'''<br /> <br /> Zaměření výzkumné otázky se odvíjí od vlastností zobrazených stránek. U některých studií, budete mít zájem pouze o to, co si lidé na stránkách prohlíželi a jak často. U ostatních studií, možná budete mít zájem o cestě uživatele po stránkách. Pro tyto účely může stránky třídit, kódovat, také můžete učinit závěry podle typu zobrazených stránek,....<br /> <br /> Kódování stránek lze provádět na několika úrovních na základě obsahu stránky, vztahu stránky a celkového systému, nebo stránky a její funkčnosti. Například Cooley navrhl, že webové stránky by mohly být klasifikovány podle toho, zda stránka obsahuje hlavní, obsahové, navigační, vyhledávací nebo osobní stránky. Ostatní běžně používané stránky kategorizujeme podle výsledků, na základě dokumentu nebo typu souboru v databázi, digitálních knihovnách, na základě jeho pozice nebo funkčnosti. Jiné způsoby kódování stránky by mohly být založeny na poměru odkazů na texty, proporcí obrazových souborů, průměrné referenční délky, důležité informace obsažené v metadatech stránky, a tak dále.<br /> <br /> <br /> === Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ===<br /> <br /> <br /> '''Využití transakčních logů v&amp;nbsp;prostředí digitálních knihoven'''<br /> <br /> &amp;nbsp;Základním prvkem architektury je&amp;nbsp;''digitální objekt'', datová struktura pro základní samostatně použitelnou informační jednotku tvořená dvěmi základními částmi: obsahem (content) a klíčovými metadaty (tvořenými globálním jednoznačným identifikátorem digitálního objektu, označovaným jako&amp;nbsp;''handle'', a dalšími blíže nespecifikovanými neměnnými metaúdaji, např. „autor“). Obsahem digitálního objektu může být sekvence bitů reprezentující konkrétní digitální materiál (může být zahrnut i ve vícero formách), množina jiných datových objektů (složený objekt), množina identifikátorů objektů (metaobjekt), případně jiné datové typy – model tak poskytuje dostatečnou flexibilitu pro reprezentaci libovolně složitých informačních objektů a vztahů mezi nimi. Digitální objekty mohou být buď proměnlivé (obsah objektu lze měnit i po jeho uložení do repozitáře – ať již jde o jednorázové změny nebo přímo dynamické informační objekty), nebo fixní.<br /> <br /> <br /> <br /> &amp;nbsp;Podle typu materiálu mohou být digitální objekty rozděleny do&amp;nbsp;''kategorií''&amp;nbsp;(např. text formátovaný pomocí&amp;nbsp;SGML, počítačový program, digitalizovaný zvuk) a pro každou kategorii mohou být stanovena pravidla pro převod materiálu do jednotlivých typů digitálních objektů, struktura metadat apod. Tak je tomu např. v&amp;nbsp;realizovaném systému [6]; obecná architektura ovšem úmyslně s žádnými specifickými typy materiálů nepracuje, aby udržela co nejvyšší míru obecnosti, neomezovala či nepředjímala budoucí technologický vývoj a ponechávala dostatečnou míru flexibility pro konkrétní implementace.<br /> <br /> <br /> <br /> Digitální objekty jsou uloženy v&amp;nbsp;''repozitářích,''&amp;nbsp;které mají přiřazeno jednoznačné globální jméno. Repozitář umožňuje řízený přístup k&amp;nbsp;digitálním objektům v&amp;nbsp;něm uloženým. Pro každý digitální objekt udržuje dva typy metadatových záznamů. Prvním z&amp;nbsp;nich je&amp;nbsp;''záznam vlastností objektu''&amp;nbsp;(properties record) obsahující údaje např. o autorských právech a podmínkách pro zpřístupnění digitálního objektu, technické vlastnosti jako formáty a přístupové protokoly, bibliografické údaje nebo administrativní data (např. datum/čas uložení objektu do repozitáře). Druhým je&amp;nbsp;''transakční záznam''&amp;nbsp;(transaction log) zaznamenávající veškeré transakce repozitáře týkající se daného digitálního objektu. Spolu s&amp;nbsp;neměnnými a na repozitáři nezávislými klíčovými metadaty tvoří tyto dva záznamy základní metadatový popis digitálního objektu.<br /> <br /> &amp;nbsp;<br /> <br /> &amp;nbsp;'''Digitální knihovny a Kahn-Wilenského architektura'''<br /> <br /> &amp;nbsp;<br /> <br /> Širší model digitálních knihoven, který uvádí klíčové oblasti, dává do souvislosti digitálnídokument včetně jeho uchování, upozorňuje také na okolí (intelektuální vlastnictví aekonomika), má ve svém středu interoperabilitu, metadat a také globální vyhledávání zdrojů<br /> <br /> &amp;nbsp;<br /> <br /> &amp;nbsp;Integrace má za cíl zajistit uživateli jednotný (koherentní) přístup k relevantním digitálním&amp;nbsp;informacím bez ohledu na jejich formu, formát, způsob a místo uložení.Teoreticky integraci zachycuje zejména tzv. Kahn-Wilenského architektura, kde jedefinovaný tzv. handle systém, globální resoluční distribuovaný mechanismus – systém kterýna základě jednoznačného identifikátoru digitálního objektu vrátí seznam repozitářů, vekterém je digitální objekt uložen. Slovo resoluční dosud nemá v českém jazyce protějšek,&amp;nbsp;vychází z anglického resolution nebo nástroje s názvem resolver; znamená to znovu rozložit&amp;nbsp;jednou složený výraz. Asi nejznámějším je v tomto smyslu standard openURL (NISO&amp;nbsp;Z39.88), který umožňuje integraci skrze odkazy (URL – Uniform resource locator). Standard&amp;nbsp;určuje strukturu skládaného výrazu, v tomto případě URL, systém jej vygeneruje v této&amp;nbsp;struktuře. Přijímající systém tuto strukturu zná taktéž = je resolverem, znovu rozkládá daný&amp;nbsp;výraz (URL) a zadává dovnitř svého systému. Typickým příkladem (zejména v ČR) takovéhořešení je služba SFX od společnosti Ex Libris a portál Jednotná informační brána(www.jib.cz). Uživatel zadá vyhledávácí dotaz, který je transformován do jednotné strukturystandardizované openURL a server SFX (linkový server nebo link revolver) jej předá, rozloží&amp;nbsp;jednotlivým knihovním katalogům jejich struktuře – je tak možné prohledávat všechny&amp;nbsp;zapojené instituce skrze jedno rozhraní.<br /> <br /> <br /> <br /> &amp;nbsp;Kahn-Wilenského architektura stanovuje jako základní prvek digitální objekt, datová&amp;nbsp;struktura pro základní samostatně použitelnou informační jednotku tvořená dvěma základními&amp;nbsp;částmi: obsahem (content) a klíčovými metadat (opatřený globálním&amp;nbsp;jednoznačným identifikátorem digitálního objektu, označovaným jako handle, obsahuje dále&amp;nbsp;vlastnosti (properties), obsah samotný (kontent) a transakční log (soupis všech operací, které&amp;nbsp;s digitálním objektem proběhly). Tyto objekty jsou uloženy v repozitářích, jeho obsluhu a&amp;nbsp;komunikaci s okolím zajišťuje přístupový protokol. Handle-systém je resolučním&amp;nbsp;mechanismem pracující nad všemi repozitáři, který je schopen určit podle jednoznačného&amp;nbsp;identifikátoru (handle), kde se digitální objekt nachází (i vícenásobně).Celý systém poté funguje následujícím způsobem. Uživatel zjistí skrze pokročilé uživatelské&amp;nbsp;rozhraní, kde se jím požadovaný objekt nachází (search). Z nabízených si vybere zdroj(select), je předán identifikátor globálnímu resolučnímu mechanismu (retriever 1), ten jej&amp;nbsp;přepracuje a vyžádá si z repozitáře daný dokument (retriever 2) a ten se zobrazí uživateli.<br /> <br /> Příklady využití v praxi:<br /> <br /> Analýzu logů použila přímo Národní technická knihovna a to v Polytematickém strukturovaném hesláři k tvorbě nových deskriptorů. Časté dotazy na knihy, které nemá knihovna ve fondu slouží jako podněty akvizičnímu oddělení. Jednotlivá hesla jsou zařazena do stromové struktury. Heslář v současnosti obsahuje přes 13 500 hesel ze všech základních oblastí lidského poznání. <br /> <br /> <br /> <br /> === Poznámky ===<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> <br /> === Použitá literatura ===<br /> <br /> SMRT, Martin. Newsletter: Proč analyzovat logy. In: Dobrý web [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy<br /> <br /> BORGMAN, C., HIRSH, S. G., &amp; HILLER, J. (1996). Rethinking online monitoring methods for infor-mation retrieval systems: From search product to search process. Journal of the American Society for htformation Science, 47(7), 568-583.<br /> <br /> JANSEN, B. J. (2006). Search log analysis: What it is, what's been done, how to do it. Library and Information Science Research, 28(3). 407-432.<br /> <br /> KELLY, D. (2006a). Measuring online information seeking context, part 1: Background and method. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 57(13), 1729- 1739.<br /> <br /> KELLY, D. (2006b). Measuring online information seeking context, pail 2: Findings and discussion. Journal of the American Society .for Information Science and Technology, 57(14), 1862- 1874.<br /> <br /> MARCHIONINI, G. (2002). Co-evolution of user and organizational interfaces: A longitudinal case study of WWW dissemination of national statistics. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 53(14), 1192-1211.<br /> <br /> NICHOLAS, D. (2000). Assessing Information Needs: Tools, Techniques and Concepts for the Internet Age (2nd ed.). London: Europa Publications.<br /> <br /> WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1<br /> <br /> YUN. G. W., Ford, J., Hawkins, R. P., Filigree, S., McTavish, F., Gustafson, D., &amp; Bette, H. (2006). On the validity of client-side vs. server-side Web log data analysis. Internet Research, 16(5), 537-552.</div>

Monika Dobešová https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/navrh-tematu&diff=25931 2012-11-18T18:58:14Z

<p>Monika Dobešová: </p> <hr /> <div>== Pravidla pro zapisování témat závěrečného úkolu:&lt;br/&gt; ==<br /> <br /> *Závěrečnou práci zpracovává vždy '''skupina 4-6 lidí'''.<br /> *Vymyslete a zapište zde '''téma, které chcete zpracováva'''t.<br /> *Návrh tématu bude mít následující strukturu:<br /> **název tématu (např. Výzkum informačních potřeb žen na mateřské dovolené)<br /> **jednoduchá operacionalizace (operační definice proměnných a rozložení na dílčí výzkumné otázky)<br /> **stručný popis tématu (v jednom odstavci rozveďte, koho, jak a proč chcete zkoumat)<br /> **seznam členů vašeho týmu.&amp;nbsp;<br /> *Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, '''dodržujte citační etiku''' (!)<br /> *Témata navrhujte nejpozději do '''10. listopadu 2012''' (pokud téma již máte a budete chtít ode mne zpětnou vazbu dříve, napište mi na mail &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[mailto:sucha@phil.muni.cz mailto:sucha@phil.muni.cz]&quot;&gt;[mailto:sucha@phil.muni.cz mailto:sucha@phil.muni.cz]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;sucha@phil.muni.cz&amp;lt;/a&amp;gt;.<br /> <br /> == Témata ==<br /> <br /> Téma 1<br /> <br /> '''Výzkum informačních potřeb vězňů ve výkonu trestu''' - téma přijato (poznámky poslány na mail) - --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 18. 11. 2012, 18:40 (CET)<br /> <br /> Výzkum zaměřený na osoby ve výkonu trestu si klade za cíl zmapovat a zjistit míru uspokojení informační potřeby u této části populace, a to za pomoci metody dotazníkového šetření. Vzhledem k velikosti definované skupiny by se mohlo jednat o potenciální uživatele služeb knihoven, a pokud ta bude znát jejich potřeby, bude jim moci nabídnout službu nebo produkt odpovídající jejich požadavku. Zároveň může výzkum přinést věznicím podněty k rozšíření nebo upravení jejich možností v oblasti přístupu k informacím a pomoci tak ke zpětnému začlenění vězňů do společnosti.<br /> <br /> <br /> Tkáčik Jozef<br /> <br /> Kantorová Jana<br /> <br /> Leitgebová Martina<br /> <br /> Musilová Martina<br /> <br /> Vebrová Jana<br /> <br /> Fussová Tereza<br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;<br /> Téma 2<br /> <br /> '''Využití dotykových displejů pro nevidomé v ČR''' - ''téma vráceno k přepracování'' - --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 18. 11. 2012, 18:34 (CET)<br /> <br /> *Náš výzkum by se měl zaměřit na využívání dotykových displejů nevidomými. Formou uživatelského testování bychom chtěli zjistit hlavní překážky pro zrakově postižené. Nakolik je pro ně uživatelské prostředí dotykových displejů přátelské a nakolik jsou jejich obavy dány předsudky k této technologii (viz reportáž ČT z 10. 10. 2012 [http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/199158-nevidomi-jsou-z-dotykovych-displeju-bezradni/]).<br /> <br /> Michal Kaláb<br /> <br /> Martina Filová<br /> <br /> Marie Pučálková<br /> <br /> Michaela Kouřilová<br /> <br /> Anna Halfarová<br /> <br /> &lt;br/&gt;Téma 3<br /> <br /> '''Informační chování uživatelů v knihovně''' - ''vráceno k doplnění'' --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 15. 11. 2012, 19:58 (CET)<br /> <br /> Helena Novotná<br /> <br /> Jana Pacáková<br /> <br /> Lenka Cahlová<br /> <br /> Martina Zoubková<br /> <br /> <br /> <br /> Téma 4<br /> <br /> '''Uživatelské testování pro uživatele s nestandardními potřebami''' - ''vráceno k doplnění'' --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 15. 11. 2012, 19:58 (CET)<br /> <br /> Stručný popis: Návrh výzkumu, který budeme zpracovávat, se zaměří na uživatelské testování určené pro uživatelské skupiny jejichž nároky na uživatelsky přívětivé prostředí jsou odlišné či náročnější než u průměrných uživatelů. Hlavní cílovou skupinou ve výzkumu budou děti a mladiství (věková skupina do 15 let věku).<br /> <br /> Lucia Barthová<br /> <br /> Barbora Pitašová<br /> <br /> Kateřina Petrová<br /> <br /> Lenka Cvrkalová<br /> <br /> <br /> <br /> Téma 5<br /> <br /> '''Informační chování studentů KISK''' - ''vráceno k doplnění'' --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 15. 11. 2012, 19:58 (CET) &lt;br/&gt;<br /> <br /> Výzkum se snaží zachytit informační chování studentů Informačních studií a knihovnictví. Zjišťuje, zda-li u studentů hraje roli primárního zdroje při vyhledávání informací knihovna nebo jiné elektronické zdroje, popřípadě jaké. Dále se snaží zjistit, jaké povědomí mají studenti o elektronických zdrojích na Masarykově univerzitě a do jaké míry těchto zdrojů využívají. <br /> <br /> '''výzkumná skupina:''' studenti 2. ročníku bakalářského studia oboru Informační studia a knihovnictví na Masarykově univerzitě&lt;br/&gt;<br /> '''metoda:''' kvantitativní výzkum prováděný formou elektronických dotazníků&lt;br/&gt;<br /> '''výzkumné otázky:''' Jaké informační zdroje studenti používají? Na které pozici se nachází knihovna jako zdroj při vyhledávání informací? Převládají u studentů internetové zdroje nebo tištěné? Jaký je rozdíl mezi informačním chování žen a mužů? Mají studenti přehled o elektronických informačních zdrojích na MU? Jak často je při studiu využívají?&lt;br/&gt;<br /> <br /> <br /> Mertová Eva<br /> <br /> Krbcová Karolína<br /> <br /> Dvořák Vojtěch<br /> <br /> Uřičář Ivo<br /> <br /> Filičková Katarína<br /> <br /> Olga Senčaková<br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;<br /> &amp;lt;p&amp;gt;Téma 6<br /> <br /> &amp;lt;/p&amp;gt;<br /> <br /> '''Všeobecné povědomí o existenci digitalizačních projektů a jejich reálná využívanost studenty na KISKu''' - '''''téma přijato''''' --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 15. 11. 2012, 20:06 (CET)<br /> <br /> *stručný popis tématu:<br /> <br /> - '''výzkumná skupina:''' aktuální studenti KISKu od 2. ročníku bakalářského studia&lt;br/&gt;- '''otázky:''' znají studenti digitalizační projekty? České nebo zahraniční? Které znají konkrétně? Využívají je? Pokud ano, tak které a k jakým účelům? Soukromým, badatelským, studijním?&lt;br/&gt;- '''výzkum:''' formou písemného dotazníku podpořeného citační analýzou dostupných prací&lt;br/&gt;- '''obecný cíl:''' možnost využití současných digitalizačních projektů při studiu našeho oboru<br /> <br /> *členové<br /> <br /> Kateřina Veselá<br /> <br /> Michala Mádlová<br /> <br /> Veronika Skuhrovcová<br /> <br /> Laura Kabai<br /> <br /> Zdeňka Sovková<br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;<br /> &amp;lt;p&amp;gt;Téma 7<br /> <br /> &amp;lt;/p&amp;gt;<br /> <br /> '''Faktory ovlivňující motivaci studentů KISKu navazovat v magisterském studiu na témata svých bakalářských prací''' - ''téma přijat''o --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 15. 11. 2012, 20:10 (CET)<br /> <br /> *Výzkum se bude týkat studentů magisterského oboru Informační studia a knihovnictví na MU, kteří pokračují z bakalářského studia stejného oboru. Zajímá nás, zda navazují na témata svých bakalářských prací (podmínky označení práce za navazující budou stanoveny). Mezi faktory, na které se výzkum zaměří, patří: pohlaví, forma studia, hodnocení bakalářské práce, téma práce (v kategoriích: praktický výzkum, teoretická práce), vedoucí práce.<br /> <br /> Lucie Malúšková<br /> <br /> Pavla Minaříková<br /> <br /> Alena Paulusová<br /> <br /> Ivo Macík<br /> <br /> Petr Pospíchal<br /> <br /> Martin Štecher<br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;<br /> &amp;lt;p&amp;gt;Téma 8<br /> <br /> &amp;lt;/p&amp;gt;<br /> <br /> '''faktory ovlivňující informační chování při nákupu''' - ''téma vráceno k doplnění'' --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 18. 11. 2012, 17:15 (CET)<br /> <br /> Naše výzkumná skupina budou lidé ve věku od 20ti do 45 let. Chtěli bychom co nejvíce různých typů lidí. Tzn různého pohlaví, vzdělání, velikosti města kde žijí atp. Výzkum bychom chtěli vést formou dotazníkového šetření. Otázky se budou týkat nakupování. Tzn zda nakupují přes internet či v kamenných obchodech, jestli nakupují na základě doporučení či si hledají recenze atd, jdou - li si pro vybraný výrobek přímo do obchodu, či si jej objednají domů. Výsledek by měl pomoci pochopit, jak se liší informační chování dle pohlaví, věku atp a zefektivnit tak nakupovací systém na e-shopech prodávající elektroniku. (opraveno)<br /> <br /> Dobešová Monika<br /> <br /> Červený Jaromír<br /> <br /> Kateřina Šťastná<br /> <br /> Petr Zapletal<br /> <br /> Václav Kůs<br /> <br /> Kucharovic Matej<br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;<br /> &amp;lt;p&amp;gt;Téma 9<br /> <br /> &amp;lt;/p&amp;gt;<br /> <br /> '''Pokračují absolventi středních knihovnických škol ve svém primárním oboru?''' - vráceno k doplnění --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 18. 11. 2012, 17:24 (CET)<br /> <br /> Dana Katrňáková<br /> <br /> Martina Sehnalová<br /> <br /> Jana Slaná<br /> <br /> Eliška Pernesová<br /> <br /> Barbora Mohelníková<br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;<br /> &amp;lt;p&amp;gt;Téma 10<br /> <br /> &amp;lt;/p&amp;gt;<br /> <br /> '''Faktory ovlivňující výsledky studentů při studiu''' - téma vráceno k doplnění - --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 18. 11. 2012, 17:31 (CET)<br /> <br /> - '''výzkumná skupina:''' studenti SŠ a VŠ (prezenční / kombinované)<br /> &lt;br/&gt;<br /> &amp;lt;p&amp;gt;- '''otázky:''' Vztah mezi studentem SŠ a VŠ? Vztah týkající se intenzity doby učení?Ovlivňuje prostředí studentů při samostudiu? Ovlivňuje studenty forma stud. materiálů (PC x papír)?<br /> <br /> &amp;lt;/p&amp;gt;<br /> <br /> - '''metody výzkumu:'''pozorování + rozhovory<br /> <br /> Martin Chalupa<br /> <br /> Lukáš Kisler<br /> <br /> Marie Lemonová<br /> <br /> Lada Ambrožová<br /> <br /> Jana Doupovcová<br /> <br /> Gabriela Tšponová<br /> <br /> <br /> Téma 11<br /> <br /> '''Problém elektronizace zdravotnictví''' - ''téma přijato (poznámky zaslány na mail)'' - --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 18. 11. 2012, 17:31 (CET)<br /> <br /> V čem spočívají překážky zavedení elektronické komunikace mezi zdravotními profesionály a zdravotními institucemi? Výzkum kvantitativní - dotazníky lékařům a informatikům ve zdravotnictví, možná kombinace s kvalitativním provedením.<br /> <br /> Jan Hrabal<br /> <br /> Martin Brzobohatý<br /> <br /> Lukáš Strouhal<br /> <br /> Lukáš Závodný<br /> <br /> Roman Novotný<br /> <br /> Martin Bartoš<br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;<br /> &amp;lt;p&amp;gt;Téma 12<br /> <br /> &amp;lt;/p&amp;gt;<br /> <br /> '''Faktory ovlivňující rozhodnutí pro studium oboru Informační studia a knihovnictví''' ''téma přijato (poznámky zaslány na mail)'' - --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 18. 11. 2012, 17:42 (CET)<br /> <br /> *Výzkum bude zaměřen na studenty bakalářského oboru Informační studia a knihovnictví. Výzkumné otázky se budou týkat typu vystudované střední školy, kde se studenti o oboru dozvěděli, jaké mají od studia očekávání, jaké povolání by chtěli po dokončení studia vykonávat a tak podobně. Výzkum bude probíhat formou dotazníků doplněný o kvalitativní metody.<br /> <br /> Klára Tesařová<br /> <br /> Martina Volavková<br /> <br /> Vítězslav Rathouz<br /> <br /> Michal Létal<br /> <br /> Andrea Prokopová<br /> <br /> <br /> <br /> Téma 13<br /> <br /> '''Využití EIZ na KISKu''' - téma vráceno k doplnění - --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 18. 11. 2012, 17:42 (CET)<br /> <br /> Adriana Fujková<br /> <br /> Věra Žitková<br /> <br /> Anna Stránská</div>

Monika Dobešová https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/navrh-tematu&diff=25875 2012-11-12T18:56:14Z

<p>Monika Dobešová: /* Témata */</p> <hr /> <div>== Pravidla pro zapisování témat závěrečného úkolu:&lt;br/&gt; ==<br /> <br /> *Závěrečnou práci zpracovává vždy '''skupina 4-6 lidí'''.<br /> *Vymyslete a zapište zde '''téma, které chcete zpracováva'''t.<br /> *Návrh tématu bude mít následující strukturu:<br /> **název tématu (např. Výzkum informačních potřeb žen na mateřské dovolené)<br /> **stručný popis tématu (v jednom odstavci rozveďte, koho, jak a proč chcete zkoumat)<br /> **seznam členů vašeho týmu.&amp;nbsp;<br /> *Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, '''dodržujte citační etiku''' (!)<br /> *Témata navrhujte nejpozději do '''10. listopadu 2012''' (pokud téma již máte a budete chtít ode mne zpětnou vazbu dříve, napište mi na mail &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[mailto:sucha@phil.muni.cz mailto:sucha@phil.muni.cz]&quot;&gt;[mailto:sucha@phil.muni.cz mailto:sucha@phil.muni.cz]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;sucha@phil.muni.cz&amp;lt;/a&amp;gt;.<br /> <br /> == Témata ==<br /> <br /> Téma 1<br /> <br /> '''Výzkum informačních potřeb vězňů ve výkonu trestu'''<br /> <br /> Výzkum zaměřený na osoby ve výkonu trestu si klade za cíl zmapovat a zjistit míru uspokojení informační potřeby u této části populace, a to za pomoci metody dotazníkového šetření. Vzhledem k velikosti definované skupiny by se mohlo jednat o potenciální uživatele služeb knihoven, a pokud ta bude znát jejich potřeby, bude jim moci nabídnout službu nebo produkt odpovídající jejich požadavku. Zároveň může výzkum přinést věznicím podněty k rozšíření nebo upravení jejich možností v oblasti přístupu k informacím a pomoci tak ke zpětnému začlenění vězňů do společnosti.<br /> <br /> <br /> Tkáčik Jozef<br /> <br /> Kantorová Jana<br /> <br /> Leitgebová Martina<br /> <br /> Musilová Martina<br /> <br /> Vebrová Jana<br /> <br /> Fussová Tereza<br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;<br /> Téma 2<br /> <br /> '''Využití dotykových displejů pro nevidomé v ČR'''<br /> <br /> *Náš výzkum by se měl zaměřit na využívání dotykových displejů nevidomými. Formou uživatelského testování bychom chtěli zjistit hlavní překážky pro zrakově postižené. Nakolik je pro ně uživatelské prostředí dotykových displejů přátelské a nakolik jsou jejich obavy dány předsudky k této technologii (viz reportáž ČT z 10. 10. 2012 [http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/199158-nevidomi-jsou-z-dotykovych-displeju-bezradni/]).<br /> <br /> Michal Kaláb<br /> <br /> Martina Filová<br /> <br /> Marie Pučálková<br /> <br /> Michaela Kouřilová<br /> <br /> Anna Halfarová<br /> <br /> &lt;br/&gt;Téma 3<br /> <br /> '''Informační chování uživatelů v knihovně'''<br /> <br /> Helena Novotná<br /> <br /> Jana Pacáková<br /> <br /> Lenka Cahlová<br /> <br /> Martina Zoubková<br /> <br /> <br /> <br /> Téma 4<br /> <br /> '''Uživatelské testování pro uživatele s nestandardními potřebami'''<br /> <br /> Stručný popis: Návrh výzkumu, který budeme zpracovávat, se zaměří na uživatelské testování určené pro uživatelské skupiny jejichž nároky na uživatelsky přívětivé prostředí jsou odlišné či náročnější než u průměrných uživatelů. Hlavní cílovou skupinou ve výzkumu budou děti a mladiství (věková skupina do 15 let věku).<br /> <br /> Lucia Barthová<br /> <br /> Barbora Pitašová<br /> <br /> Kateřina Petrová<br /> <br /> Lenka Cvrkalová<br /> <br /> <br /> <br /> Téma 5<br /> <br /> '''Informační chování studentů KISK'''<br /> <br /> Mertová Eva<br /> <br /> Krbcová Karolína<br /> <br /> Dvořák Vojtěch<br /> <br /> Uřičář Ivo<br /> <br /> Filičková Katarína<br /> <br /> Olga Senčaková<br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;<br /> &amp;lt;p&amp;gt;Téma 6<br /> <br /> &amp;lt;/p&amp;gt;<br /> <br /> '''Všeobecné povědomí o existenci digitalizačních projektů a jejich reálná využívanost studenty na KISKu'''<br /> <br /> *stručný popis tématu:<br /> <br /> - '''výzkumná skupina:''' aktuální studenti KISKu od 2. ročníku bakalářského studia&lt;br/&gt;- '''otázky:''' znají studenti digitalizační projekty? České nebo zahraniční? Které znají konkrétně? Využívají je? Pokud ano, tak které a k jakým účelům? Soukromým, badatelským, studijním?&lt;br/&gt;- '''výzkum:''' formou písemného dotazníku podpořeného citační analýzou dostupných prací&lt;br/&gt;- '''obecný cíl:''' možnost využití současných digitalizačních projektů při studiu našeho oboru<br /> <br /> *členové<br /> <br /> Kateřina Veselá<br /> <br /> Michala Mádlová<br /> <br /> Veronika Skuhrovcová<br /> <br /> Laura Kabai<br /> <br /> Zdeňka Sovková<br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;<br /> &amp;lt;p&amp;gt;Téma 7<br /> <br /> &amp;lt;/p&amp;gt;<br /> <br /> '''Faktory ovlivňující motivaci studentů KISKu navazovat v magisterském studiu na témata svých bakalářských prací'''<br /> <br /> *Výzkum se bude týkat studentů magisterského oboru Informační studia a knihovnictví na MU, kteří pokračují z bakalářského studia stejného oboru. Zajímá nás, zda navazují na témata svých bakalářských prací (podmínky označení práce za navazující budou stanoveny). Mezi faktory, na které se výzkum zaměří, patří: pohlaví, forma studia, hodnocení bakalářské práce, téma práce (v kategoriích: praktický výzkum, teoretická práce), vedoucí práce.<br /> <br /> Lucie Malúšková<br /> <br /> Pavla Minaříková<br /> <br /> Alena Paulusová<br /> <br /> Ivo Macík<br /> <br /> Petr Pospíchal<br /> <br /> Martin Štecher<br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;<br /> &amp;lt;p&amp;gt;Téma 8<br /> <br /> &amp;lt;/p&amp;gt;<br /> <br /> '''faktory ovlivňující informační chování při nákupu'''<br /> <br /> Náš výzkum bude zaměřen velmi širokou skupinu lidí. Počínaje mladými, konče lidmi v důchodu. Cílovou skupinu budeme segmentovat dle pohlaví, věku, velikosti města ve kterém žijí atp. Výzkum bychom chtěli vést formou dotazníkového šetření. Výsledek by měl pomoci pochopit, jak se liší informační chování dle pohlaví, věku atp a zefektivnit tak nakupovací systém na e-shopu.<br /> <br /> Dobešová Monika<br /> <br /> Červený Jaromír<br /> <br /> Kateřina Šťastná<br /> <br /> Petr Zapletal<br /> <br /> Václav Kůs<br /> <br /> Kucharovic Matej<br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;<br /> &amp;lt;p&amp;gt;Téma 9<br /> <br /> &amp;lt;/p&amp;gt;<br /> <br /> '''Pokračují absolventi středních knihovnických škol ve svém primárním oboru?'''<br /> <br /> Dana Katrňáková<br /> <br /> Martina Sehnalová<br /> <br /> Jana Slaná<br /> <br /> Eliška Pernesová<br /> <br /> Barbora Mohelníková<br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;<br /> &amp;lt;p&amp;gt;Téma 10<br /> <br /> &amp;lt;/p&amp;gt;<br /> <br /> '''Faktory ovlivňující výsledky studentů při studiu'''<br /> <br /> - '''výzkumná skupina:''' studenti SŠ a VŠ (prezenční / kombinované)<br /> &lt;br/&gt;<br /> &amp;lt;p&amp;gt;- '''otázky:''' Vztah mezi studentem SŠ a VŠ? Vztah týkající se intenzity doby učení?Ovlivňuje prostředí studentů při samostudiu? Ovlivňuje studenty forma stud. materiálů (PC x papír)?<br /> <br /> &amp;lt;/p&amp;gt;<br /> <br /> - '''metody výzkumu:'''pozorování + rozhovory<br /> <br /> Martin Chalupa<br /> <br /> Lukáš Kisler<br /> <br /> Marie Lemonová<br /> <br /> Lada Ambrožová<br /> <br /> Jana Doupovcová<br /> <br /> Gabriela Tšponová<br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;<br /> &amp;lt;p&amp;gt;Téma 11<br /> <br /> &amp;lt;/p&amp;gt;<br /> <br /> '''Problém postoje českých lékařů k implementaci elektronické zdravotní dokumentace'''<br /> <br /> Elektronická zdravotní dokumentace je pacientův digitální záznam (zdravotní karta/knížka). Polovina lékařů v ČR má k tomuto zavedení negativní přístup (&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://goo.gl/PBzlA http://goo.gl/PBzlA]&quot;&gt;[http://goo.gl/PBzlA http://goo.gl/PBzlA]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://goo.gl/PBzlA http://goo.gl/PBzlA]&quot;&gt;[http://goo.gl/PBzlA http://goo.gl/PBzlA]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;). Cílem výzkumu je zjištění co nejširšího záběru důvodů. Výzkum bude proveden kvalitativně (možná v kombinaci s kvantitativním provedením).<br /> <br /> Jan Hrabal<br /> <br /> Martin Brzobohatý<br /> <br /> Lukáš Strouhal<br /> <br /> Lukáš Závodný<br /> <br /> Roman Novotný<br /> <br /> Martin Bartoš<br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;<br /> &amp;lt;p&amp;gt;Téma 12<br /> <br /> &amp;lt;/p&amp;gt;<br /> <br /> '''Faktory ovlivňující rozhodnutí pro studium oboru Informační studia a knihovnictví'''<br /> <br /> *Výzkum bude zaměřen na studenty bakalářského oboru Informační studia a knihovnictví. Výzkumné otázky se budou týkat typu vystudované střední školy, kde se studenti o oboru dozvěděli, jaké mají od studia očekávání, jaké povolání by chtěli po dokončení studia vykonávat a tak podobně. Výzkum bude probíhat formou dotazníků doplněný o kvalitativní metody.<br /> <br /> Klára Tesařová<br /> <br /> Martina Volavková<br /> <br /> Vítězslav Rathouz<br /> <br /> Michal Létal<br /> <br /> Andrea Prokopová<br /> <br /> <br /> <br /> Téma 13<br /> <br /> '''Využití EIZ na KISKu'''<br /> <br /> Adriana Fujková<br /> <br /> Věra Žitková<br /> <br /> Anna Stránská</div>

Monika Dobešová https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/navrh-tematu&diff=25874 2012-11-12T18:55:46Z

<p>Monika Dobešová: /* Témata */</p> <hr /> <div>== Pravidla pro zapisování témat závěrečného úkolu:&lt;br/&gt; ==<br /> <br /> *Závěrečnou práci zpracovává vždy '''skupina 4-6 lidí'''.<br /> *Vymyslete a zapište zde '''téma, které chcete zpracováva'''t.<br /> *Návrh tématu bude mít následující strukturu:<br /> **název tématu (např. Výzkum informačních potřeb žen na mateřské dovolené)<br /> **stručný popis tématu (v jednom odstavci rozveďte, koho, jak a proč chcete zkoumat)<br /> **seznam členů vašeho týmu.&amp;nbsp;<br /> *Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, '''dodržujte citační etiku''' (!)<br /> *Témata navrhujte nejpozději do '''10. listopadu 2012''' (pokud téma již máte a budete chtít ode mne zpětnou vazbu dříve, napište mi na mail &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[mailto:sucha@phil.muni.cz mailto:sucha@phil.muni.cz]&quot;&gt;[mailto:sucha@phil.muni.cz mailto:sucha@phil.muni.cz]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;sucha@phil.muni.cz&amp;lt;/a&amp;gt;.<br /> <br /> == Témata ==<br /> <br /> Téma 1<br /> <br /> '''Výzkum informačních potřeb vězňů ve výkonu trestu'''<br /> <br /> Výzkum zaměřený na osoby ve výkonu trestu si klade za cíl zmapovat a zjistit míru uspokojení informační potřeby u této části populace, a to za pomoci metody dotazníkového šetření. Vzhledem k velikosti definované skupiny by se mohlo jednat o potenciální uživatele služeb knihoven, a pokud ta bude znát jejich potřeby, bude jim moci nabídnout službu nebo produkt odpovídající jejich požadavku. Zároveň může výzkum přinést věznicím podněty k rozšíření nebo upravení jejich možností v oblasti přístupu k informacím a pomoci tak ke zpětnému začlenění vězňů do společnosti.<br /> <br /> <br /> Tkáčik Jozef<br /> <br /> Kantorová Jana<br /> <br /> Leitgebová Martina<br /> <br /> Musilová Martina<br /> <br /> Vebrová Jana<br /> <br /> Fussová Tereza<br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;<br /> Téma 2<br /> <br /> '''Využití dotykových displejů pro nevidomé v ČR'''<br /> <br /> *Náš výzkum by se měl zaměřit na využívání dotykových displejů nevidomými. Formou uživatelského testování bychom chtěli zjistit hlavní překážky pro zrakově postižené. Nakolik je pro ně uživatelské prostředí dotykových displejů přátelské a nakolik jsou jejich obavy dány předsudky k této technologii (viz reportáž ČT z 10. 10. 2012 [http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/199158-nevidomi-jsou-z-dotykovych-displeju-bezradni/]).<br /> <br /> Michal Kaláb<br /> <br /> Martina Filová<br /> <br /> Marie Pučálková<br /> <br /> Michaela Kouřilová<br /> <br /> Anna Halfarová<br /> <br /> &lt;br/&gt;Téma 3<br /> <br /> '''Informační chování uživatelů v knihovně'''<br /> <br /> Helena Novotná<br /> <br /> Jana Pacáková<br /> <br /> Lenka Cahlová<br /> <br /> Martina Zoubková<br /> <br /> <br /> <br /> Téma 4<br /> <br /> '''Uživatelské testování pro uživatele s nestandardními potřebami'''<br /> <br /> Stručný popis: Návrh výzkumu, který budeme zpracovávat, se zaměří na uživatelské testování určené pro uživatelské skupiny jejichž nároky na uživatelsky přívětivé prostředí jsou odlišné či náročnější než u průměrných uživatelů. Hlavní cílovou skupinou ve výzkumu budou děti a mladiství (věková skupina do 15 let věku).<br /> <br /> Lucia Barthová<br /> <br /> Barbora Pitašová<br /> <br /> Kateřina Petrová<br /> <br /> Lenka Cvrkalová<br /> <br /> <br /> <br /> Téma 5<br /> <br /> '''Informační chování studentů KISK'''<br /> <br /> Mertová Eva<br /> <br /> Krbcová Karolína<br /> <br /> Dvořák Vojtěch<br /> <br /> Uřičář Ivo<br /> <br /> Filičková Katarína<br /> <br /> Olga Senčaková<br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;<br /> &amp;lt;p&amp;gt;Téma 6<br /> <br /> &amp;lt;/p&amp;gt;<br /> <br /> '''Všeobecné povědomí o existenci digitalizačních projektů a jejich reálná využívanost studenty na KISKu'''<br /> <br /> *stručný popis tématu:<br /> <br /> - '''výzkumná skupina:''' aktuální studenti KISKu od 2. ročníku bakalářského studia&lt;br/&gt;- '''otázky:''' znají studenti digitalizační projekty? České nebo zahraniční? Které znají konkrétně? Využívají je? Pokud ano, tak které a k jakým účelům? Soukromým, badatelským, studijním?&lt;br/&gt;- '''výzkum:''' formou písemného dotazníku podpořeného citační analýzou dostupných prací&lt;br/&gt;- '''obecný cíl:''' možnost využití současných digitalizačních projektů při studiu našeho oboru<br /> <br /> *členové<br /> <br /> Kateřina Veselá<br /> <br /> Michala Mádlová<br /> <br /> Veronika Skuhrovcová<br /> <br /> Laura Kabai<br /> <br /> Zdeňka Sovková<br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;<br /> &amp;lt;p&amp;gt;Téma 7<br /> <br /> &amp;lt;/p&amp;gt;<br /> <br /> '''Faktory ovlivňující motivaci studentů KISKu navazovat v magisterském studiu na témata svých bakalářských prací'''<br /> <br /> *Výzkum se bude týkat studentů magisterského oboru Informační studia a knihovnictví na MU, kteří pokračují z bakalářského studia stejného oboru. Zajímá nás, zda navazují na témata svých bakalářských prací (podmínky označení práce za navazující budou stanoveny). Mezi faktory, na které se výzkum zaměří, patří: pohlaví, forma studia, hodnocení bakalářské práce, téma práce (v kategoriích: praktický výzkum, teoretická práce), vedoucí práce.<br /> <br /> Lucie Malúšková<br /> <br /> Pavla Minaříková<br /> <br /> Alena Paulusová<br /> <br /> Ivo Macík<br /> <br /> Petr Pospíchal<br /> <br /> Martin Štecher<br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;<br /> &amp;lt;p&amp;gt;Téma 8<br /> <br /> &amp;lt;/p&amp;gt;<br /> <br /> '''faktory ovlivňující informační chování při nákupu'''<br /> Náš výzkum bude zaměřen velmi širokou skupinu lidí. Počínaje mladými, konče lidmi v důchodu. Cílovou skupinu budeme segmentovat dle pohlaví, věku, velikosti města ve kterém žijí atp. Výzkum bychom chtěli vést formou dotazníkového šetření. Výsledek by měl pomoci pochopit, jak se liší informační chování dle pohlaví, věku atp a zefektivnit tak nakupovací systém na e-shopu.<br /> <br /> Dobešová Monika<br /> <br /> Červený Jaromír<br /> <br /> Kateřina Šťastná<br /> <br /> Petr Zapletal<br /> <br /> Václav Kůs<br /> <br /> Kucharovic Matej<br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;<br /> &amp;lt;p&amp;gt;Téma 9<br /> <br /> &amp;lt;/p&amp;gt;<br /> <br /> '''Pokračují absolventi středních knihovnických škol ve svém primárním oboru?'''<br /> <br /> Dana Katrňáková<br /> <br /> Martina Sehnalová<br /> <br /> Jana Slaná<br /> <br /> Eliška Pernesová<br /> <br /> Barbora Mohelníková<br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;<br /> &amp;lt;p&amp;gt;Téma 10<br /> <br /> &amp;lt;/p&amp;gt;<br /> <br /> '''Faktory ovlivňující výsledky studentů při studiu'''<br /> <br /> - '''výzkumná skupina:''' studenti SŠ a VŠ (prezenční / kombinované)<br /> &lt;br/&gt;<br /> &amp;lt;p&amp;gt;- '''otázky:''' Vztah mezi studentem SŠ a VŠ? Vztah týkající se intenzity doby učení?Ovlivňuje prostředí studentů při samostudiu? Ovlivňuje studenty forma stud. materiálů (PC x papír)?<br /> <br /> &amp;lt;/p&amp;gt;<br /> <br /> - '''metody výzkumu:'''pozorování + rozhovory<br /> <br /> Martin Chalupa<br /> <br /> Lukáš Kisler<br /> <br /> Marie Lemonová<br /> <br /> Lada Ambrožová<br /> <br /> Jana Doupovcová<br /> <br /> Gabriela Tšponová<br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;<br /> &amp;lt;p&amp;gt;Téma 11<br /> <br /> &amp;lt;/p&amp;gt;<br /> <br /> '''Problém postoje českých lékařů k implementaci elektronické zdravotní dokumentace'''<br /> <br /> Elektronická zdravotní dokumentace je pacientův digitální záznam (zdravotní karta/knížka). Polovina lékařů v ČR má k tomuto zavedení negativní přístup (&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://goo.gl/PBzlA http://goo.gl/PBzlA]&quot;&gt;[http://goo.gl/PBzlA http://goo.gl/PBzlA]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://goo.gl/PBzlA http://goo.gl/PBzlA]&quot;&gt;[http://goo.gl/PBzlA http://goo.gl/PBzlA]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;). Cílem výzkumu je zjištění co nejširšího záběru důvodů. Výzkum bude proveden kvalitativně (možná v kombinaci s kvantitativním provedením).<br /> <br /> Jan Hrabal<br /> <br /> Martin Brzobohatý<br /> <br /> Lukáš Strouhal<br /> <br /> Lukáš Závodný<br /> <br /> Roman Novotný<br /> <br /> Martin Bartoš<br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;<br /> &amp;lt;p&amp;gt;Téma 12<br /> <br /> &amp;lt;/p&amp;gt;<br /> <br /> '''Faktory ovlivňující rozhodnutí pro studium oboru Informační studia a knihovnictví'''<br /> <br /> *Výzkum bude zaměřen na studenty bakalářského oboru Informační studia a knihovnictví. Výzkumné otázky se budou týkat typu vystudované střední školy, kde se studenti o oboru dozvěděli, jaké mají od studia očekávání, jaké povolání by chtěli po dokončení studia vykonávat a tak podobně. Výzkum bude probíhat formou dotazníků doplněný o kvalitativní metody.<br /> <br /> Klára Tesařová<br /> <br /> Martina Volavková<br /> <br /> Vítězslav Rathouz<br /> <br /> Michal Létal<br /> <br /> Andrea Prokopová<br /> <br /> <br /> <br /> Téma 13<br /> <br /> '''Využití EIZ na KISKu'''<br /> <br /> Adriana Fujková<br /> <br /> Věra Žitková<br /> <br /> Anna Stránská</div>

Monika Dobešová https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/navrh-tematu&diff=25700 2012-10-28T16:52:42Z

<p>Monika Dobešová: /* Témata */</p> <hr /> <div>== Pravidla pro zapisování témat závěrečného úkolu:&lt;br/&gt; ==<br /> <br /> *Závěrečnou práci zpracovává vždy '''skupina 4-6 lidí'''.<br /> *Vymyslete a zapište zde '''téma, které chcete zpracováva'''t.<br /> *Návrh tématu bude mít následující strukturu:<br /> **název tématu (např. Výzkum informačních potřeb žen na mateřské dovolené)<br /> **stručný popis tématu (v jednom odstavci rozveďte, koho, jak a proč chcete zkoumat)<br /> **seznam členů vašeho týmu.&amp;nbsp;<br /> *Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, '''dodržujte citační etiku''' (!)<br /> *Témata navrhujte nejpozději do '''10. listopadu 2012''' (pokud téma již máte a budete chtít ode mne zpětnou vazbu dříve, napište mi na mail [mailto:sucha@phil.muni.cz sucha@phil.muni.cz].<br /> <br /> == Témata ==<br /> <br /> Téma 1<br /> <br /> '''Jak se liší informační potřeby vězňů v závislosti na pohlaví a délce trestu?'''<br /> <br /> Tkáčik Jozef<br /> <br /> Kantorová Jana<br /> <br /> Leitgebová Martina<br /> <br /> Musilová Martina<br /> <br /> Vebrová Jana<br /> <br /> <br /> <br /> Téma 2<br /> <br /> '''Zatím vůbec nevíme, ale skupinu už máme!'''<br /> <br /> Michal Kaláb<br /> <br /> Martina Filová<br /> <br /> Marie Pučálková<br /> <br /> Michaela Kouřilová<br /> <br /> Anna Halfarová<br /> <br /> &lt;br/&gt;Téma 3<br /> <br /> '''Téma zatím tvoříme&amp;nbsp;:o)'''<br /> <br /> Helena Novotná<br /> <br /> Jana Pacáková<br /> <br /> Lenka Cahlová<br /> <br /> Martina Zoubková<br /> <br /> <br /> <br /> Téma 4<br /> <br /> '''Užívateľské testovanie (v neštandardných podmienkach)'''<br /> <br /> Lucia Barthová<br /> <br /> Barbora Pitašová<br /> <br /> Kateřina Petrová<br /> <br /> Lenka Cvrkalová<br /> <br /> <br /> <br /> Téma 5<br /> <br /> '''Informační chování studentů KISK'''<br /> <br /> Mertová Eva<br /> <br /> Krbcová Karolína<br /> <br /> Dvořák Vojtěch<br /> <br /> Uřičář Ivo<br /> <br /> <br /> Téma 6<br /> <br /> '''Téma zatím nemáme domyšlené, ale tvoříme'''<br /> <br /> Kateřina Veselá<br /> <br /> Michala Mádlová<br /> <br /> Veronika Skuhrovcová<br /> <br /> <br /> Téma 7<br /> <br /> '''Faktory ovlivňující motivaci studentů KISKu navazovat v magisterském studiu na témata svých bakalářských prací''' <br /> <br /> Lucie Malúšková<br /> <br /> Pavla Minaříková<br /> <br /> Alena Paulusová<br /> <br /> Ivo Macík<br /> <br /> Petr Pospíchal<br /> <br /> <br /> Téma 5<br /> <br /> '''faktory ovlivňující informační chování při nákupu'''<br /> <br /> Dobešová Monika<br /> <br /> Červený Jaromír<br /> <br /> Kateřina Šťastná</div>

Monika Dobešová https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/navrh-tematu&diff=25684 2012-10-27T11:53:13Z

<p>Monika Dobešová: /* Témata */</p> <hr /> <div>== Pravidla pro zapisování témat závěrečného úkolu:&lt;br/&gt; ==<br /> <br /> *Závěrečnou práci zpracovává vždy '''skupina 4-6 lidí'''.<br /> *Vymyslete a zapište zde '''téma, které chcete zpracováva'''t.<br /> *Návrh tématu bude mít následující strukturu:<br /> **název tématu (např. Výzkum informačních potřeb žen na mateřské dovolené)<br /> **stručný popis tématu (v jednom odstavci rozveďte, koho, jak a proč chcete zkoumat)<br /> **seznam členů vašeho týmu.&amp;nbsp;<br /> *Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, '''dodržujte citační etiku''' (!)<br /> *Témata navrhujte nejpozději do '''10. listopadu 2012''' (pokud téma již máte a budete chtít ode mne zpětnou vazbu dříve, napište mi na mail [mailto:sucha@phil.muni.cz sucha@phil.muni.cz].<br /> <br /> == Témata ==<br /> <br /> Téma 1<br /> <br /> '''Jak se liší informační potřeby vězňů v závislosti na pohlaví a délce trestu?'''<br /> <br /> Tkáčik Jozef<br /> <br /> Kantorová Jana<br /> <br /> Leitgebová Martina<br /> <br /> Musilová Martina<br /> <br /> Vebrová Jana<br /> <br /> <br /> <br /> Téma 2<br /> <br /> '''Zatím vůbec nevíme, ale skupinu už máme!'''<br /> <br /> Michal Kaláb<br /> <br /> Martina Filová<br /> <br /> Marie Pučálková<br /> <br /> Michaela Kouřilová<br /> <br /> Anna Halfarová<br /> <br /> &lt;br/&gt;Téma 3<br /> <br /> '''Téma zatím tvoříme&amp;nbsp;:o)'''<br /> <br /> Helena Novotná<br /> <br /> Jana Pacáková<br /> <br /> Lenka Cahlová<br /> <br /> Martina Zoubková<br /> <br /> <br /> <br /> Téma 4<br /> <br /> '''Užívateľské testovanie (v neštandardných podmienkach)'''<br /> <br /> Lucia Barthová<br /> <br /> Barbora Pitašová<br /> <br /> Kateřina Petrová<br /> <br /> Lenka Cvrkalová<br /> <br /> <br /> <br /> Téma 5<br /> <br /> '''Informační chování studentů KISK'''<br /> <br /> Mertová Eva<br /> <br /> Krbcová Karolína<br /> <br /> Dvořák Vojtěch<br /> <br /> Uřičář Ivo<br /> <br /> <br /> Téma 6<br /> <br /> '''Téma zatím nemáme domyšlené, ale tvoříme'''<br /> <br /> Kateřina Veselá<br /> <br /> Michala Mádlová<br /> <br /> Veronika Skuhrovcová<br /> <br /> <br /> Téma 7<br /> <br /> '''Faktory ovlivňující motivaci studentů KISKu navazovat v magisterském studiu na témata svých bakalářských prací''' <br /> <br /> Lucie Malúšková<br /> <br /> Pavla Minaříková<br /> <br /> Alena Paulusová<br /> <br /> Ivo Macík<br /> <br /> Petr Pospíchal<br /> <br /> <br /> Téma 5<br /> <br /> '''faktory ovlivňující informační chování při nákupu'''<br /> <br /> Dobešová Monika</div>

Monika Dobešová https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anal%C3%BDzy_log%C5%AF_(statistika_webu)&diff=25382 2012-10-12T20:54:04Z

<p>Monika Dobešová: </p> <hr /> <div>&lt;p&gt;V dnešní době má již nějakou webovou stránku téměř každý. A všichni by byli rádi na předních příčkách ve vyhledávání, aby je každý znal, citoval a odkazoval na ně. To se ale samozřejmě nestane samo od sebe. Stojí to mnoho času, trpělivosti a především znalostí. Co změnit a vylepšit nám může povědět hodně výzkumů. Ale tím zřejmě nejúčinnějším je analýza logů.&lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&quot;Log soubory, zkráceně logy, jsou textové soubory obsahující záznamy o činnosti nějaké konkrétní aplikace. V případě webových serverů jsou do logů ukládány veškeré požadavky, které byly na server vzneseny. Zpětnou analýzou těchto dat pak můžeme zjišťovat cenné informace o fungování sledovaného webu.&quot; &lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot; _fck_mw_customtag=&quot;true&quot; _fck_mw_tagname=&quot;ref&quot;&gt;SMRT, Martin. Newsletter: Proč analyzovat logy. In: Dobrý web [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy&lt;/span&gt; Logy se ukládají přímo na serveru, odkud si ho majitel může stáhnout, nebo jej tam rovnou analyzuje.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h3&gt; Co je pro daný design výzkumu charakteristické? &lt;/h3&gt;<br /> &lt;p&gt;Především při analýze logů nemusíme zasahovat do zdrojového kódu samotné stránky, jako je tomu u jiných měřících systémů typu Google Analytics či TOPlist.cz.Ty totiž vyžadují speciální měřící kód vložený do webových stránek. Při analýze logů získáte opravdu spoustu dat. Systémy založené na měřícím kódu nabízí pouze hotové statistiky s omezenou možností dalšího zpracování, statistiky. &quot;Naproti tomu logy obsahují „surová“ data, která je nejprve nutná zpracovat. Výhodou tohoto přístupu je možnost pojmout zpracování dle vlastního gusta a výstupy si patřičně přizpůsobit.&quot; &lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot; _fck_mw_customtag=&quot;true&quot; _fck_mw_tagname=&quot;ref&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Přesnost a úplnost. Funkční webový server totiž zapíše do souboru každý požadavek, na který odpovídá. Můžeme se tedy z logů dozvědět spoustu zajímavých a užitečných informací, jako je&amp;#160;:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Návštěvnost jednotlivých stránek<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Zdroj návštěvnosti jednotlivých stránek (podle referera)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Clickstream kontingenční (odkud kam lidé klikají)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Clickstream individuální (kam a jak klikal uživatel z této IP)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Viewtime (jak dlouho na které stránce uživatelé pobývají, to je těžší spočítat)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Chyby 404 (kde mám zlomené odkazy)<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;a mnoho dalšího.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h3&gt; Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? &lt;/h3&gt;<br /> &lt;p&gt;Analýzu logů je možné provádět jednorázově za delší období, větší množství dat poskytne statisticky významnější výsledky. Rozhodně nejde o způsob univerzální, mnohé parametry je naopak možné sledovat pouze za použití jiné metody měření.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot; _fck_mw_customtag=&quot;true&quot; _fck_mw_tagname=&quot;ref&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Metody server-side&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;i&gt;Provozu na webových stránkách&lt;/i&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Jak se uživatelé na daných webových stránkách chovají a jak se tam dostávájí. Každý uživatel webových stránek za sebou nechává stopu, kudy prošel a na co kliknul. Tohle později můžeme pomocí různých programů zjišťovat a přizpůsobovat tak obsah stránek uživatelům.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;img src=&quot;/images/4/4d/Statistiky.JPG&quot; _fck_mw_filename=&quot;Statistiky.JPG&quot; alt=&quot;RTENOTITLE&quot; /&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;i&gt;Obr. 1 Web Site Statistics&lt;/i&gt; &lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot; _fck_mw_customtag=&quot;true&quot; _fck_mw_tagname=&quot;ref&quot;&gt;&amp;quot;Understand and Improve Your Web Site with Comprehensive Web Site Statistics. In: GTP iCOMMERCE [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.gtp-icommerce.com/viewStory/Web+Site+Statistics&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;<br /> &lt;i&gt;Přístupy k sítím&lt;/i&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Může být zapotřebí např. při pádu sítě zjistit, kdo se k ní naposledy připojil a co upravil.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;i&gt;Napadení sítě&lt;/i&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Pomocí logů dá dohledat původce napadení sítě ať už se jedná o vnitřní čí vnější hrozbu. Např. pomocí IP adresy<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;i&gt;Spam&lt;/i&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Poskytovatel internetu dokáže zjistit odkud přichází nevyžádaná pošta. Příklad: ISP zjistil, že e-mail pro vyžádání plateb od ČSOB je ve skutečnosti spam. Při sledování odkud daný mail přišel zjistil, že IP adresa je zaregistrována až v USA.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Metody client-side&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;i&gt;Monitoring zařízení&lt;/i&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Ve firmách se na počítačích může objevit program, který monitoruje všechno dění na počítači. Log se dá poté využít na zjištění co, kdy a v jakou chvíli daný uživatel prováděl. Jestli se věnoval práci či něčemu jinému.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;i&gt;Monitoring uživatelů&lt;/i&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Dá se používat, při sledování určitého počtu lidí. Např. eye-tracking kdy uživatel dává informace pomocí spec. brýlí, kam se v dané chvíli dívá např. na obrazovku.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Monitoring uživatelů a zařízení je kvalitativní a provádí se tedy s menším množství uživatelů.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h3&gt; Jaké jsou výhody a nevýhody? &lt;/h3&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;Spoločné výhody:&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Zachytené dáta predstavujú záznam udalostí, tak ako sa skutočne stali, bez dodatočných úprav, ako to býva pri iných metódach zberu dát.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Kvalita dát nezávisí na schopnostiach učastníkov štúdie zapamätať si interakcie alebo na ich schopnosti popísať interakciu.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Využitie, táto metóda môže byť použitá pre tvorenie kvantitatívnych modelov a na pomoc pri interpretácii kvalitatívnych modelov &lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot; _fck_mw_customtag=&quot;true&quot; _fck_mw_tagname=&quot;ref&quot;&gt;BORGMAN, C., HIRSH, S. G., &amp;amp; HILLER, J. (1996). Rethinking online monitoring methods for infor-mation retrieval systems: From search product to search process. Journal of the American Society for htformation Science, 47(7), 568-583. &lt;/span&gt; a tak isto je vhodná pre experimentálne a aj pre študijné výskumy v teréne.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;Spoločné nevýhody:&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Informácie o kontexte, užívateľské motívy, zámery a spokojnosť s výsledkami sa nezaznamenávajú. Toto obmedzenie sa dá prekonať pomocou kombinácie transakčných logov s inými metódami zberu dát. Napr. vypĺňanie dotazníkov, premýšlanie nahlas počas interakcie s informačným systémom.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Kombinácia metód zberu prináša so sebou nevýhody - strata nenápadnosti a zmenšenie rozsahu.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot; _fck_mw_customtag=&quot;true&quot; _fck_mw_tagname=&quot;ref&quot;&gt;JANSEN, B. J. (2006). Search log analysis: What it is, what's been done, how to do it. Library and Information Science Research, 28(3). 407-432.&lt;/span&gt; Aj napriek tomu, pridanie kontextu a dát, ktoré sú nedostupné prostredníctvom TL často preváži tieto obmedzenia.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;Client-side:&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;výhody<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Zber dát na strane klienta poskytuje možnosť zbierať dáta, ktoré obsahujú informácie o užívateľských akciách naprieč celým radom aplikácií a webových stránok.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Dochádza k väčšiemu kontaktu a interakcii medzi výskumníkmi a účastníkmi, takže možno ľahko získať vedomý súhlas na zber dát, ale zároveň dochádza ku strate nenápadnosti.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;nevýhody<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Náročnosť na zdroje, treba zháňať účastníkov, inštalovať a testovať programy na zariadeniach a niekedy zbierať data z rôznych zariadení a od užívateľov.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot; _fck_mw_customtag=&quot;true&quot; _fck_mw_tagname=&quot;ref&quot;&gt;KELLY, D. (2006a). Measuring online information seeking context, part 1: Background and method. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 57(13), 1729- 1739.&lt;/span&gt; &lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot; _fck_mw_customtag=&quot;true&quot; _fck_mw_tagname=&quot;ref&quot;&gt;KELLY, D. (2006b). Measuring online information seeking context, pail 2: Findings and discussion. Journal of the American Society .for Information Science and Technology, 57(14), 1862- 1874.&lt;/span&gt; &lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot; _fck_mw_customtag=&quot;true&quot; _fck_mw_tagname=&quot;ref&quot;&gt;YIN. G. W., Ford, J., Hawkins, R. P., Filigree, S., McTavish, F., Gustafson, D., &amp;amp; Bette, H. (2006). On the validity of client-side vs. server-side Web log data analysis. Internet Research, 16(5), 537-552.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Nedostupnosť programov pre zber dát. Niektorí výzkumníci&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot; _fck_mw_customtag=&quot;true&quot; _fck_mw_tagname=&quot;ref&quot;&gt;_&lt;/span&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot; _fck_mw_customtag=&quot;true&quot; _fck_mw_tagname=&quot;ref&quot;&gt;_&lt;/span&gt; používajú programy vyvinuté pre spyware trh, a iní&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot; _fck_mw_customtag=&quot;true&quot; _fck_mw_tagname=&quot;ref&quot;&gt;_&lt;/span&gt; vyvinuli vlastné aplikácie alebo prehliadače na zaznamenávanie udalostí na strane klienta.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;Server-side:&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;výhody<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Vychádza z veľkého objemu dát zozbieraných od veľkého počtu užívateľov.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Nenápadnosť zberu dát, prebieha na pozadí a tak sú minimalizované medziľudské vzťahy počas zberu dát, takže záznamy zo strany servera sú relatívne objektívne vo svojich zastúpeniach užívateľského správania.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;nevýhody<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Táto výhoda však vyvoláva obavy v etických otázkach spojených so zhromažďovaním a použitím osobných údajov bez toho, aby o tom boli informovaní účastníci.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Veľmi náročné spracovávať a analyzovať veľké objemy dát, ale so stále rastúcim záujmom o túto metódu, sa mnoho týchto problémov zmierňuje alebo úplne odstráni.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Zber dát je obmedzený len na akcie, ktoré sa udejú na servery.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Technické obmedzenia, nie sú zachytávané požiadavky stránky, ktoré sa načítajú z vyrovnávacej pamäti alebo cez proxy server. Odhaduje sa, že až 45 percent požiadaviek na stránky sú splnené z obsahu cache pamäte.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot; _fck_mw_customtag=&quot;true&quot; _fck_mw_tagname=&quot;ref&quot;&gt;NICHOLAS, D. (2000). Assessing Information Needs: Tools, Techniques and Concepts for the Internet Age (2nd ed.). London: Europa Publications.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Náročné rozlíšiť jednotlivých užívateľov systému, pokial servery umelo neudržiavajú spojenie s klientom, nevyžadujú prihlásenie, alebo neposielajú cookies.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot; _fck_mw_customtag=&quot;true&quot; _fck_mw_tagname=&quot;ref&quot;&gt;MARCHIONINI, G. (2002). Co-evolution of user and organizational interfaces: A longitudinal case study of WWW dissemination of national statistics. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 53(14), 1192-1211.&lt;/span&gt; Preto sa na identifikáciu užívateľských relácií používa kombinácií dátumu, času a IP adries.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Zistené IP adresy sa nemusia týkať jednej osoby, viacerými osobami na zdieľanom alebo verejnom zariadení alebo prostredníctvom servera proxy.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;h3&gt; Jak takový výzkum probíhá? &lt;/h3&gt;<br /> &lt;p&gt;Anylýza logů probíhá pomocí 3 fází: <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;1) identifikace vhodných datových prvků a zdrojů <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;2) sběr dat<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;3) zpracování a příprava dat <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Identifikace vhodných datových prvků a zdrojů&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Nejčaštěji se výzkum provádí pomocí logu a využívá data zachycená stávajícími logovýmy programy. Údaje shromážděné v programu by měly být přezkoumány s ohledem na výzkumnou otázku. V určitých případech je možné přizpůsobit konfiguraci logového programu sběru dat a shromažďovat tak požadované údaje. Může být stanovena doba, po kterou jsou data sbírána. Data se mohou sbírat několik let nebo také jen jeden den.<br /> V této fázi může také docházet k rozvoji kódování pro kategorizaci webových stránek, typů webových stránek podle obsahu, identifikace IP adres nebo rozsah IP adres. Jsou identifikovány i doplňkové zdroje dat, jako je např. topologie webových stránek. <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Sběr dat&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Sběr dat by měl být relativně jednoduchá aktivita. Nicméně, výzkumníci měli sledovat logování dat a zajistit, aby údaje byly zachyceny, jak se očekávalo. Na client-side by měli být údaje sledovány a shromažďovány v pravidelných intervalech po celou dobu studia. To je obzvláště důležité, protože client-side vyžaduje značné prostředky na výzkum. V mnoha případech, je to také vhodný čas pro sběr dat z jiných, předem určených zdrojů dat a údajů z doplňkových metod.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Zpracování a příprava dat&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Zpracování dat a příprava je kritickým krokem ve studií logů. Během procesu čištění dat se provádí dvě důležité aktivity: <br /> 1)Poškozená a cizí data jsou zahozena.<br /> 2)Původní datové soubory jsou zpracovány k získání sekundárních dat.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Přesné kroky při zpracování údajů budou záviset na povaze výzkumné otázky a složení získaných dat. Běžně jsou data importována do relační databáze, kde je použit tabulkový procesor, skripta nebo jsou aplikovány kombinací těchto dvou metod. Obecně platí, že je vhodné přiřadit jedinečné ID, na položky hned na začátku datového čistícího procesu. Může být také užitečné vytvořit a zaznamenat souhrnné statistiky týkající se vyřazených údajů.<br /> Je nutné, aby se dosáhlo jednotného přístupu na stránky. Když se na server-side provede rekordní počet transakcí, objevují se často četné čáry spojené se stahováním a zobrazení jedné stránky.<br /> Často vědci zlikvidují soubory konkrétních typů, jako jsou např. záznamy s grafickými soubory a další vložené soubory, které tvoří stránku. Odstranění snižuje položky, které byly pravděpodobně vytvořené lidmi, a také snižuje množství transakcí na jednu položku pro každou požadovanou stránku. <br /> Ve studiích, která jsou primárně zaměřena na obrazy, by bylo možná lepší zachovat obrazové soubory daného typu, jeho velikost a zlikvidovat logo spojené s dalšími prvky. <br /> Spíše než konkrétní typy souborů, jsou soubory vybrány pro zahrnutí nebo vyloučení na základě seznamu konkrétních názvů souborů. Jinak, někteří vědci raději kódují stránky na základě obsahu který obsahují, nebo na základě předpokladů, týkajících se základních funkcí každé stránky.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Uživatel a Identifikace&lt;/b&gt; <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Identifikace unikátních uživatelů, zájmu uživatele nebo skupiny uživatelů, jako je rozsah IP adres z veřejně přístupných terminálů nebo jiné charakteristice, je nutné pro většinu datových analýz. Je pravděpodobné, že budete chtít omezit vaše data pouze na nastavení jednotlivých uživatelů (než na roboty). <br /> V analýze webových souborů můžeme např. na ID uživatele nastavit cookie a omezené množství transakcí. Ve studiích, které používají webová logová data, nemají uživatelé identifikační značky, jakou jsou cookie nebo přihlašovací údaje. IP adresy mohou být použity i ve spojení s jinými údaji. <br /> Cílem skupinové identifikace je rozdělit proud transakcí do jednotlivých skupin. <br /> Mnohé studie používají jako maximální hranici 30 minut. Určení časové hranice pro skupinovou identifikaci by neměly být svévolné, protože následná analýza se bude opírat o to, jak jsou tyto relace identifikovány. Definování skupin příliš úzce bude mít za následek jediné uživatelé se rozdělí do několika skupin, a definování skupin příliš široce bude seskupovat jednotlivé uživatelské skupiny spolu. Ačkoli to je téměř nevyhnutelné, že jediný práh není možné definovat s úplnou přesností. Podle úrovně znalosti užívání webu, obsahu, a zkušenosti ze studií v souvisejících oblastech jsme schopni odvodit tzv. rozumnou úroveň. Jako jsou například odchylky ve stanovení hranice, Keegan např. definovala hranici pro studium 60 minut. Po dobu 60 minut zkoumala chování uživatelů na dvojjazyčném vydání novin digitální knihovny, které byly založené na vlastnostech použití jazyka.<br /> Jiné studie stanoví hranici tak nízkou, jako je pět minut.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Klasifikace a kódování informačního chování&lt;/b&gt; <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V každé skupině, bude účastník vystaven konkrétní otázce. Pokud je výzkumná otázka poměrně jednoduchá, můžete přistoupit k analýze dat. Nicméně, pro mnoho výzkumných otázek musí být jednotlivé klasifikovány a podobné typy chování musíme seskupovat. Každému chování je přidělen kód ze souboru definovaných kódů. <br /> Byli navrženy systémy kódování pro určité typy chování. Pokud budete chtít zkoumat různé režimy kódování, vyberte si schéma, které bude sloužit vašim studijním záměrům. <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Klasifikace a kódování stránek a jejich vlastnosti&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Zaměření výzkumné otázky se odvíjí od vlastností zobrazených stránek. U některých studií, budete mít zájem pouze o to, co si lidé na stránkách prohlíželi a jak často. U ostatních studií, možná budete mít zájem o cestě uživatele po stránkách. Pro tyto účely může stránky třídit, kódovat, také můžete učinit závěry podle typu zobrazených stránek,....<br /> Kódování stránek lze provádět na několika úrovních na základě obsahu stránky, vztahu stránky a celkového systému, nebo stránky a její funkčnosti. <br /> Například Cooley navrhl, že webové stránky by mohly být klasifikovány podle toho, zda stránka obsahuje hlavní, obsahové, navigační, vyhledávací nebo osobní stránky.<br /> Ostatní běžně používané stránky kategorizujeme podle výsledků, na základě dokumentu nebo typu souboru v databázi, digitálních knihovnách, na základě jeho pozice nebo funkčnosti.<br /> Jiné způsoby kódování stránky by mohly být založeny na poměru odkazů na texty, proporcí obrazových souborů, průměrné referenční délky, důležité informace obsažené v metadatech stránky, a tak dále.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h3&gt; Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? &lt;/h3&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;Využití transakčních logů v&amp;#160;prostředí digitálních knihoven&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;#160;Základním prvkem architektury je&amp;#160;&lt;i&gt;digitální objekt&lt;/i&gt;, datová struktura pro základní samostatně použitelnou informační jednotku tvořená dvěmi základními částmi: obsahem (content) a klíčovými metadaty (tvořenými globálním jednoznačným identifikátorem digitálního objektu, označovaným jako&amp;#160;&lt;i&gt;handle&lt;/i&gt;, a dalšími blíže nespecifikovanými neměnnými metaúdaji, např. „autor“). Obsahem digitálního objektu může být sekvence bitů reprezentující konkrétní digitální materiál (může být zahrnut i ve vícero formách), množina jiných datových objektů (složený objekt), množina identifikátorů objektů (metaobjekt), případně jiné datové typy – model tak poskytuje dostatečnou flexibilitu pro reprezentaci libovolně složitých informačních objektů a vztahů mezi nimi. Digitální objekty mohou být buď proměnlivé (obsah objektu lze měnit i po jeho uložení do repozitáře – ať již jde o jednorázové změny nebo přímo dynamické informační objekty), nebo fixní.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;#160;Podle typu materiálu mohou být digitální objekty rozděleny do&amp;#160;&lt;i&gt;kategorií&lt;/i&gt;&amp;#160;(např. text formátovaný pomocí&amp;#160;SGML, počítačový program, digitalizovaný zvuk) a pro každou kategorii mohou být stanovena pravidla pro převod materiálu do jednotlivých typů digitálních objektů, struktura metadat apod. Tak je tomu např. v&amp;#160;realizovaném systému [6]; obecná architektura ovšem úmyslně s žádnými specifickými typy materiálů nepracuje, aby udržela co nejvyšší míru obecnosti, neomezovala či nepředjímala budoucí technologický vývoj a ponechávala dostatečnou míru flexibility pro konkrétní implementace.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Digitální objekty jsou uloženy v&amp;#160;&lt;i&gt;repozitářích,&lt;/i&gt;&amp;#160;které mají přiřazeno jednoznačné globální jméno. Repozitář umožňuje řízený přístup k&amp;#160;digitálním objektům v&amp;#160;něm uloženým. Pro každý digitální objekt udržuje dva typy metadatových záznamů. Prvním z&amp;#160;nich je&amp;#160;&lt;i&gt;záznam vlastností objektu&lt;/i&gt;&amp;#160;(properties record) obsahující údaje např. o autorských právech a podmínkách pro zpřístupnění digitálního objektu, technické vlastnosti jako formáty a přístupové protokoly, bibliografické údaje nebo administrativní data (např. datum/čas uložení objektu do repozitáře). Druhým je&amp;#160;&lt;i&gt;transakční záznam&lt;/i&gt;&amp;#160;(transaction log) zaznamenávající veškeré transakce repozitáře týkající se daného digitálního objektu. Spolu s&amp;#160;neměnnými a na repozitáři nezávislými klíčovými metadaty tvoří tyto dva záznamy základní metadatový popis digitálního objektu.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;#160;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;#160;&lt;b&gt;Digitální knihovny a Kahn-Wilenského architektura&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;#160;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Širší model digitálních knihoven, který uvádí klíčové oblasti, dává do souvislosti digitálnídokument včetně jeho uchování, upozorňuje také na okolí (intelektuální vlastnictví aekonomika), má ve svém středu interoperabilitu, metadat a také globální vyhledávání zdrojů<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;#160;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;#160;Integrace má za cíl zajistit uživateli jednotný (koherentní) přístup k relevantním digitálním&amp;#160;informacím bez ohledu na jejich formu, formát, způsob a místo uložení.Teoreticky integraci zachycuje zejména tzv. Kahn-Wilenského architektura, kde jedefinovaný tzv. handle systém, globální resoluční distribuovaný mechanismus – systém kterýna základě jednoznačného identifikátoru digitálního objektu vrátí seznam repozitářů, vekterém je digitální objekt uložen. Slovo resoluční dosud nemá v českém jazyce protějšek,&amp;#160;vychází z anglického resolution nebo nástroje s názvem resolver; znamená to znovu rozložit&amp;#160;jednou složený výraz. Asi nejznámějším je v tomto smyslu standard openURL (NISO&amp;#160;Z39.88), který umožňuje integraci skrze odkazy (URL – Uniform resource locator). Standard&amp;#160;určuje strukturu skládaného výrazu, v tomto případě URL, systém jej vygeneruje v této&amp;#160;struktuře. Přijímající systém tuto strukturu zná taktéž = je resolverem, znovu rozkládá daný&amp;#160;výraz (URL) a zadává dovnitř svého systému. Typickým příkladem (zejména v ČR) takovéhořešení je služba SFX od společnosti Ex Libris a portál Jednotná informační brána(www.jib.cz). Uživatel zadá vyhledávácí dotaz, který je transformován do jednotné strukturystandardizované openURL a server SFX (linkový server nebo link revolver) jej předá, rozloží&amp;#160;jednotlivým knihovním katalogům jejich struktuře – je tak možné prohledávat všechny&amp;#160;zapojené instituce skrze jedno rozhraní.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;#160;Kahn-Wilenského architektura stanovuje jako základní prvek digitální objekt, datová&amp;#160;struktura pro základní samostatně použitelnou informační jednotku tvořená dvěma základními&amp;#160;částmi: obsahem (content) a klíčovými metadat (opatřený globálním&amp;#160;jednoznačným identifikátorem digitálního objektu, označovaným jako handle, obsahuje dále&amp;#160;vlastnosti (properties), obsah samotný (kontent) a transakční log (soupis všech operací, které&amp;#160;s digitálním objektem proběhly). Tyto objekty jsou uloženy v repozitářích, jeho obsluhu a&amp;#160;komunikaci s okolím zajišťuje přístupový protokol. Handle-systém je resolučním&amp;#160;mechanismem pracující nad všemi repozitáři, který je schopen určit podle jednoznačného&amp;#160;identifikátoru (handle), kde se digitální objekt nachází (i vícenásobně).Celý systém poté funguje následujícím způsobem. Uživatel zjistí skrze pokročilé uživatelské&amp;#160;rozhraní, kde se jím požadovaný objekt nachází (search). Z nabízených si vybere zdroj(select), je předán identifikátor globálnímu resolučnímu mechanismu (retriever 1), ten jej&amp;#160;přepracuje a vyžádá si z repozitáře daný dokument (retriever 2) a ten se zobrazí uživateli.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h3&gt; Poznámky &lt;/h3&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot; _fck_mw_customtag=&quot;true&quot; _fck_mw_tagname=&quot;references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h3&gt; Použitá literatura &lt;/h3&gt;<br /> &lt;p&gt;SMRT, Martin. Newsletter: Proč analyzovat logy. In: Dobrý web [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy&quot;&gt;http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy&quot;&gt;http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;BORGMAN, C., HIRSH, S. G., &amp;amp; HILLER, J. (1996). Rethinking online monitoring methods for infor-mation retrieval systems: From search product to search process. Journal of the American Society for htformation Science, 47(7), 568-583.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;JANSEN, B. J. (2006). Search log analysis: What it is, what's been done, how to do it. Library and Information Science Research, 28(3). 407-432.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;KELLY, D. (2006a). Measuring online information seeking context, part 1: Background and method. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 57(13), 1729- 1739.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;KELLY, D. (2006b). Measuring online information seeking context, pail 2: Findings and discussion. Journal of the American Society .for Information Science and Technology, 57(14), 1862- 1874.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;MARCHIONINI, G. (2002). Co-evolution of user and organizational interfaces: A longitudinal case study of WWW dissemination of national statistics. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 53(14), 1192-1211.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;NICHOLAS, D. (2000). Assessing Information Needs: Tools, Techniques and Concepts for the Internet Age (2nd ed.). London: Europa Publications.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;YUN. G. W., Ford, J., Hawkins, R. P., Filigree, S., McTavish, F., Gustafson, D., &amp;amp; Bette, H. (2006). On the validity of client-side vs. server-side Web log data analysis. Internet Research, 16(5), 537-552.<br /> &lt;/p&gt;</div>

Monika Dobešová https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/ukol1&diff=24572 2012-09-27T05:39:30Z

<p>Monika Dobešová: /* Analýzy logů (statistika webu) */</p> <hr /> <div>'''''Zadání úkolu'''''<br /> <br /> Pravidla zapisování:<br /> <br /> # Jedno téma zpracovává vždy skupina 4-6 lidí.<br /> # Vyberte si téma které chcete zpracovávat a připište se pod něj.<br /> # Kdo se zapíše dříve, má přednost.<br /> # Téma zpracujte přímo zde na WIKI.<br /> # Používejte doporučenou literaturu, ale můžete si vyhledat i vlastní zdroje.<br /> # Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, dodržujte citační etiku (!)<br /> # Zpracovaný text by měl na WIKI viset nejpozději 12. října 2012 o půlnoci. <br /> # Zpracované téma by mělo obsahovat především odpovědi na následující otázky:<br /> ** Co je pro daný design výzkumu charakteristické?<br /> ** Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?<br /> ** Jaké jsou výhody a nevýhody?<br /> ** Jak takový výzkum probíhá?<br /> ** Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? (Vyberte 2-4 výzkumy na základě referencí z literatury nebo vyhledáním v odborných databázích (můžete využít např. Science Direct - časopis ''Library &amp; Information Science Research'') - u každého výzkumu popište stručně, jak byla metoda využita)<br /> <br /> '''''Připravte si krátkou prezentaci (cca 10 minut) na hodinu 13. října 2012. Na prezentaci by měla být přítomna nejméně polovina skupiny, která téma tvořila.'''''<br /> <br /> <br /> == Případové studie ==<br /> Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 7)<br /> <br /> Zpracovávají:<br /> <br /> == Longitidunální výzkum ==<br /> Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 9)<br /> <br /> Zpracovávají:<br /> <br /> == Delphi metoda ==<br /> Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 10)<br /> <br /> Zpracovávají:<br /> <br /> == Analýza dokumentů a artefaktů ==<br /> Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 17), Reichel (2009, kap. 5.3)<br /> <br /> Zpracovávají:<br /> <br /> Tereza Fussová<br /> <br /> Dana Katrňáková<br /> == Analýzy logů (statistika webu) ==<br /> Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 18)<br /> <br /> Zpracovávají:<br /> <br /> Jaromír Červený<br /> <br /> Monika Dobešová<br /> <br /> == Uživatelské testování ==<br /> Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 19), Beck &amp; Manuel (2008, kap. 5)<br /> <br /> Zpracovávají:<br /> <br /> Lucia Barthová<br /> <br /> == Zúčastněné pozorování ==<br /> Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Beck &amp; Manuel (2008, kap. 5), Reichel (2009, kap. 5.1)<br /> <br /> Zpracovávají:<br /> <br /> Kouřilová<br /> <br /> Filová<br /> <br /> Pučálková<br /> <br /> Kaláb<br /> <br /> == Nezúčastněné pozorování ==<br /> Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Powell (2004, kap. 5), Beck &amp; Manuel (2008, kap. 5), Foret (2008, kap. 4.4), Reichel (2009, kap. 5.1)<br /> <br /> Zpracovávají:<br /> <br /> Lukáš Strouhal<br /> <br /> Lukáš Závodný<br /> <br /> == Výzkumné deníky ==<br /> Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 21)<br /> <br /> Zpracovávají:<br /> <br /> == Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované ==<br /> Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 23 a 24), Beck &amp; Manuel (2008, kap. 4)<br /> <br /> Zpracovávají:<br /> <br /> == Focus Groups ==<br /> Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 25), Beck &amp; Manuel (2008, kap. 4)<br /> <br /> Zpracovávají:<br /> Martin Bartoš<br /> <br /> == Dotazníková šetření ==<br /> Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 26), Powell (2004, kap. 4, 5)<br /> <br /> Zpracovávají:<br /> <br /> Jozef Tkáčik<br /> <br /> Martina Leitgebová<br /> <br /> Jana Kantorová<br /> <br /> Martina Musilová<br /> <br /> Jana Vebrová<br /> <br /> == Obsahová analýza ==<br /> Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 29), Beck &amp; Manuel (2008, kap. 6)<br /> <br /> Zpracovávají:<br /> <br /> == Bibliometrie ==<br /> Doporučená literatura: Beck &amp; Manuel (2008, kap. 7)<br /> <br /> Zpracovávají:</div>

Monika Dobešová https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/ukol1&diff=24571 2012-09-27T05:38:50Z

<p>Monika Dobešová: /* Analýzy logů (statistika webu) */</p> <hr /> <div>'''''Zadání úkolu'''''<br /> <br /> Pravidla zapisování:<br /> <br /> # Jedno téma zpracovává vždy skupina 4-6 lidí.<br /> # Vyberte si téma které chcete zpracovávat a připište se pod něj.<br /> # Kdo se zapíše dříve, má přednost.<br /> # Téma zpracujte přímo zde na WIKI.<br /> # Používejte doporučenou literaturu, ale můžete si vyhledat i vlastní zdroje.<br /> # Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, dodržujte citační etiku (!)<br /> # Zpracovaný text by měl na WIKI viset nejpozději 12. října 2012 o půlnoci. <br /> # Zpracované téma by mělo obsahovat především odpovědi na následující otázky:<br /> ** Co je pro daný design výzkumu charakteristické?<br /> ** Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?<br /> ** Jaké jsou výhody a nevýhody?<br /> ** Jak takový výzkum probíhá?<br /> ** Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? (Vyberte 2-4 výzkumy na základě referencí z literatury nebo vyhledáním v odborných databázích (můžete využít např. Science Direct - časopis ''Library &amp; Information Science Research'') - u každého výzkumu popište stručně, jak byla metoda využita)<br /> <br /> '''''Připravte si krátkou prezentaci (cca 10 minut) na hodinu 13. října 2012. Na prezentaci by měla být přítomna nejméně polovina skupiny, která téma tvořila.'''''<br /> <br /> <br /> == Případové studie ==<br /> Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 7)<br /> <br /> Zpracovávají:<br /> <br /> == Longitidunální výzkum ==<br /> Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 9)<br /> <br /> Zpracovávají:<br /> <br /> == Delphi metoda ==<br /> Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 10)<br /> <br /> Zpracovávají:<br /> <br /> == Analýza dokumentů a artefaktů ==<br /> Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 17), Reichel (2009, kap. 5.3)<br /> <br /> Zpracovávají:<br /> <br /> Tereza Fussová<br /> <br /> Dana Katrňáková<br /> == Analýzy logů (statistika webu) ==<br /> Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 18)<br /> <br /> Zpracovávají:<br /> <br /> Jaromír Červený<br /> Monika Dobešová<br /> <br /> == Uživatelské testování ==<br /> Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 19), Beck &amp; Manuel (2008, kap. 5)<br /> <br /> Zpracovávají:<br /> <br /> Lucia Barthová<br /> <br /> == Zúčastněné pozorování ==<br /> Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Beck &amp; Manuel (2008, kap. 5), Reichel (2009, kap. 5.1)<br /> <br /> Zpracovávají:<br /> <br /> Kouřilová<br /> <br /> Filová<br /> <br /> Pučálková<br /> <br /> Kaláb<br /> <br /> == Nezúčastněné pozorování ==<br /> Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Powell (2004, kap. 5), Beck &amp; Manuel (2008, kap. 5), Foret (2008, kap. 4.4), Reichel (2009, kap. 5.1)<br /> <br /> Zpracovávají:<br /> <br /> Lukáš Strouhal<br /> <br /> Lukáš Závodný<br /> <br /> == Výzkumné deníky ==<br /> Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 21)<br /> <br /> Zpracovávají:<br /> <br /> == Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované ==<br /> Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 23 a 24), Beck &amp; Manuel (2008, kap. 4)<br /> <br /> Zpracovávají:<br /> <br /> == Focus Groups ==<br /> Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 25), Beck &amp; Manuel (2008, kap. 4)<br /> <br /> Zpracovávají:<br /> Martin Bartoš<br /> <br /> == Dotazníková šetření ==<br /> Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 26), Powell (2004, kap. 4, 5)<br /> <br /> Zpracovávají:<br /> <br /> Jozef Tkáčik<br /> <br /> Martina Leitgebová<br /> <br /> Jana Kantorová<br /> <br /> Martina Musilová<br /> <br /> Jana Vebrová<br /> <br /> == Obsahová analýza ==<br /> Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 29), Beck &amp; Manuel (2008, kap. 6)<br /> <br /> Zpracovávají:<br /> <br /> == Bibliometrie ==<br /> Doporučená literatura: Beck &amp; Manuel (2008, kap. 7)<br /> <br /> Zpracovávají:</div>

Monika Dobešová https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BDvojov%C3%A1_psychologie&diff=24146 2012-06-06T13:41:49Z

<p>Monika Dobešová: /* Použitá literatura */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Monika Dobešová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' Výchova, vývoj, psychologie<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - Psychologie&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - ---&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> ==Psychologie==<br /> <br /> Slovo [[psychologie]] pochází z řečtiny. Konkrétně ze slov '''psyché''' = duše, duch, dech a '''logia''' = věda, výzkum, nauka). Je to věda, která se zabývá studií lidského chování a tělesného dění včetně jejich vzájemných vztahů a interakcí. Snaží se je popsat, vysvětlit a předpovědět. Cílem psychologie je získané poznatky využít ke zvýšení lidské spokojenosti a zdraví. Avšak novodobá psychologie se již nezabývá duší jako takovou, ale spíše zkoumá prožívání a chování lidí. Soustředí se na to co je vidět a můžeme to vnímat. Tato psychologie odmítá pojem duše, vědomí a nevědomí. Psychologii dělíme na základní psychologické obory a speciální psychologické disciplíny.<br /> <br /> '''Základní''' :<br /> *obecná psychologie - zabývá se vznikem a podstatou psychologie, psychiky a lidského vědomí<br /> *vývojová psychologie - vývoj lidského jedince<br /> *sociální psychologie - jednotlivé vztahy mezi lidmi<br /> *fyziologická psychologie - studuje mozkové procesy<br /> *psychopatologie - zvláštnosti duševního vývoje a života<br /> *dějiny psychologie - starověk až současnost<br /> <br /> '''Speciální''' :<br /> *zoopsychologie - psychika různých zvířat<br /> *psycholinqvistika - vztah mezi myšlením a řečí<br /> *srovnávací psychologie - rozdíly vzhledu u pohlaví - zaměstnání, vzdělání, stáří, etnika, úroveň civilizace<br /> *farmakopsychologie - účinky toxických látek na psychiku<br /> <br /> '''Aplikovaná''' : pedagogická, klinická, soudní, pracovní, poradenská psychologie<br /> <br /> ==Vývojová psychologie==<br /> <br /> &quot;Vývojová psychologie jako relativně samostatná věděcká disciplína opřená o soustavné a ověřitelné pozorování je stará sotva sto let.&quot; &lt;ref&gt;LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. 2. vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 978-80-247-1284-0&lt;/ref&gt; '''Vývojová psychologie''' je mimo jiné definována jako „Psychologická disciplína, která studuje dva okruhy problémů: a) psychické projevy ve vývojovém sledu od jednobuněčných organismů až po člověka (fylogenetická psychologie ); b) genezi individuálního psychického života od narození do stáří (psychologie ontogenetická). Nejpropracovanější oblastí vývojové psychologie jsou otázky psychologie dětství a dospívání.“ &lt;ref&gt;OPTIMUS, s. r. o. Cojeco [online]. 2012. vyd. 14.3.2000 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&amp;id_desc=105887&amp;s_lang=2&amp;title=v%FDvojov%E1%20psychologie&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Vývojová psychologie spadá do základních psychologických oborů. Nejčastěji se potkáváme právě s druhým okruhem problémů. Tedy s tím, kdy vývojová psychologie zkoumá duševní vývoj jednotlivce se zaměřením na věkové zvláštnosti.<br /> <br /> ==Období lidského života - charakteristika==<br /> <br /> '''PRENATÁLNÍ OBDOBÍ''' &lt;br&gt;<br /> Je to fáze oplození (usazení blastocysty a vytvoření tří zárodečných listů), poté Embryonální období (vytvářejí se základy všech orgánů) a nakonec období Fetální kdy se dokončuje vývoj orgánových systémů a probíhá růst. <br /> <br /> <br /> '''NOVOROZENECKÉ OBDOBÍ''' &lt;br&gt;<br /> Takzvaná &quot;doba adaptace&quot;. Člověk se nazývá novorozencem v prvním měsíci svého života. Po narození se ocitá ve zcela odlišném prostředí, než na jaké byl zvyklý z prenatálního období. Dostal se doslova do nového světa. To s sebou přináší první velký úkol - vzpamatovat se a vstřebat výraznou změnu způsobu života. V děloze matky měl stálou teplotu, nulové zrakové podněty a všechny zvuky, doteky a nárazy byly tlumené; po porodu dítě musí samo dýchat, regulovat tělesnou teplotu a zvyknout si na hlučné, přesvícené a drsné prostředí.<br /> <br /> <br /> '''KOJENECKÉ OBDOBÍ''' &lt;br&gt;<br /> Jako kojenecké období označujeme první rok života dítěte. &quot;Krátké ale v mnohém pro další vývoj rozhodující novorozenecké období zřetelně ukazuje základní vrozené dispozice dítěte: jeho předpoklady pro účinnou interakci se světem okolních věcí a pro sociální interakci s lidmi. V následujícím období zbývajících měsíců prvého roku se dispozice rozvinou tak, že dítě je ve všech těchto směrech schopno záměrných aktivit řízených vůlí.&quot; &lt;ref&gt;LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. 2. vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 978-80-247-1284-0.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''BATOLECÍ OBDOBÍ''' &lt;br&gt;<br /> &quot;Batoletem se člověk označuje ve druhém a třetím roce svého života. Je to období intenzivního rozvoje, který zasahuje mnoho oblastí - mezi jinými hlavně motoriku, myšlení a řeč. Osamostatňování, coby proces charakteristický pro víceméně všechny vývojové etapy, se v batolecím období projevuje velmi výrazně. Díky zlepšující se pohybové koordinaci a schopnosti udržovat rovnováhu dítě umí na jednom a půl roce běhat, chodit po schodech v obou směrech a ve třech letech zvládá jízdu na tříkolce nebo přibližovadle podobného typu.&quot;&lt;ref&gt;Úvod - vývojová psychologie, vývoj. Psychologie.názory [online]. [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://psychologie.nazory.cz/vyvojova_psychologie.htm&lt;/ref&gt; Dítě se v batolecím věku postupně učí hygienickým návykům. A to zejména samostatné kontrole a regulaci vyměšování. <br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU''' &lt;br&gt;<br /> Období předškolního věku začíná po třetím roce života a končí nástupem do školy. Dítě nacházející se v předškolním věku asi nejvíce charakterizuje snaha být aktivní a přenášet získané schopnosti do praxe. Je egocentrické a vázané na přítomnost a vnější znaky. Zakončilo také důležitou etapu vývoje, v níž se naučilo chodit a pohybovat se už plně bez pomoci dospělých. Chodí i běhá po rovině stejně dobře jako po nerovném terénu, padá jen velmi zřídka, zvládá chůzi do schodů i ze schodů bez držení. Objevuje se takzvané &quot;mluvení pro sebe&quot;. Tedy mluvení nahlas, ale proslov není určen nikomu dalšímu. Postupně si osvojuje a chápe další roviny chování, které přebírá od rodiny.<br /> <br /> <br /> <br /> '''NÁSTUP DO ŠKOLY A MLADŠÍ ŠKOLNÍ VĚK''' &lt;br&gt;<br /> Dítě se učí zvládat relativně dlouhodobé odloučení od rodiny, přijmout autoritu učitele, soustředit se na výuku a integrovat se do skupiny spolužáků. Srovnává se s ostatními a je také hodnoceno a srovnáváno učitelem. Výkon, který dítě podává, resp. hodnocení podaného výkonu učitelem a spolužáky, se výrazně podílí na utváření jeho identity. Období mladšího školního věku lze celkově charakterizovat jako relativně klidné a bez dramatických vývojových změn. Normálně se vyvíjející dítě se snaží být co nejvíce aktivní, rádo spolupracuje s druhými a chce poznávat okolní svět. <br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ DOSPÍVÁNÍ - PUBESCENCE''' &lt;br&gt;<br /> Období pubescence je doba celé řady dramatických změn. &quot;Tělesná proměna, jejíž nejdůležitější součástí je pohlavní dospívání, by sama o sobě stačila vychýlit psychickou rovnováhu a vynutit si novou integraci osobnosti, novou syntézu. Dítě ... zároveň dělá pod vlivem školy velké pokroky v rozumovém vývoji, které mění jeho způsob nazírání na svět i na vlastní život. Nově, mnohem hlouběji chápe svou individualitu a hledá - v přeneseném a často i doslovném významu - svůj osobitý rukopis. Zároveň mění - ať už více z vlastní iniciativy, nebo více pod tlakem společnosti - i své vztahy k vrstevníkům, k rodičům a dalším autoritám. Žádá se od něj, aby zvládlo základy poznání přírody, techniky a společnosti, včetně historie. Musí se rozhodnout na složité křižovatce volby povolání studijního oboru.&quot; &lt;ref&gt;ŘÍČAN, Pavel. Cesta životem : vývojová psychologie. Praha: Portál, s. r. o., 2004. ISBN 80-7367-124-7&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ ADOLESCENCE''' &lt;br&gt;<br /> Adolescentem nazýváme člověka přibližně mezi 15. a 20. rokem života. Počátek tohoto období je typický pohlavní zralostí a ukončením základní školy. Konec pak obvykle ekonomickou nezávislostí a nástupem do práce. Adolescence je jakési přechodné období pro urovnání si vlastních hodnot, postojů a cílů, pro následné vhodné nakládání se dvěma základními atributy dospělosti - se svobodou a odpovědností.<br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ DOSPĚLOSTI''' &lt;br&gt;<br /> &quot;v základním &quot;biologickém&quot; smyslu lze období dospívání vymezit široce jako životní úsek ohraničený na jedné straně prvními známkami pohlavního zrání (zejména objevením prvních sekundárních pohlavních znaků) a znatelnou akcelerací růstu, na druhé straně dovršením plné pohlavní zralosti (plné reprodukční schopnosti) a dokončením tělesného růstu. Současně s biologickým zráním probíhá řada významných a nápadných psychických změn, které můžeme povšechně charakterizovat ohlášením nových pudových tendencí a hledáním způsobů jejich uspokojování a kontroly, celkovou emoční labilitou a zároveň nástupem vyspělého (formálně abstraktního) způsobu myšlení a dosažením vrcholu jeho rozvoje.&quot;&lt;ref&gt;LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. 2. vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 978-80-247-1284-0.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ STÁŘÍ''' &lt;br&gt;<br /> &quot;Stárnutí a stáří jsou relativní pojmy, jejich nástup je individuálně velmi odlišný. Podle Světové zdravotnické organizace se rozlišuje období stárnutí (60-74 let), stáří (do 89 let) a stařeckosti (nad 90 let). Průběh stáří závisí zejména na zdravotním stavu a sociálních okolnostech. Biologické stárnutí postihuje celý organismus a projevuje se mj. omezováním hybnosti, výkonnosti a výdrže, sníženou imunitou; klesá frustrační tolerance , zhoršuje se paměť, myšlení a funkčnost smyslových orgánů.&quot;&lt;ref&gt;Úvod - vývojová psychologie, vývoj. Psychologie.názory [online]. [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://psychologie.nazory.cz/vyvojova_psychologie.htm&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ UMÍRÁNÍ, SMRT''' &lt;br&gt;<br /> Životní cyklus každé živé bytosti začíná narozením a končí smrtí. Ač je to tak i u člověka, je smrt tabuizovaným tématem - mluvit o ní ve společnosti není žádoucí. Tento záporný postoj ke smrti zřejmě pramení ze dvou základních věcí. Ta první je strach z konce, kdy nikdo neví co bude dál. Druhá věc je pak strach ze samotného umírání, které může být dlouhé a bolestné. <br /> <br /> &quot;V procesu smiřování se s vlastní smrtí lze rozlišit následující stadia:<br /> <br /> *reakce popření, člověk si tento fakt prostě odmítne připustit<br /> *fáze frustrace a zlosti, přičemž tyto pocity lze směrovat k vlastní osobě nebo ke svému okolí<br /> *doba smlouvání a záchvěvy nové aktivity jako pokusy o oddálení smrti<br /> *deprese, uvědomění si neodvratnosti konce vlastní existence, a představy, co všechno člověk nestihl a už nestihne<br /> *přijetí, smíření se s faktem, že smrt čeká každého.<br /> <br /> Platí přitom, že ne každý člověk musí projít všemi popsanými stadii; podobně, jako celý průběh života, i umírání prožívá každý člověk jedinečně.&quot;&lt;ref&gt;Úvod - vývojová psychologie, vývoj. Psychologie.názory [online]. [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://psychologie.nazory.cz/vyvojova_psychologie.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Poznámky==<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> <br /> *LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. 2. vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 978-80-247-1284-0.<br /> *OPTIMUS, s. r. o. Cojeco [online]. 2012. vyd. 14.3.2000 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&amp;id_desc=105887&amp;s_lang=2&amp;title=v%FDvojov%E1%20psychologie<br /> *Psychologie. Galaktis [online]. 26.8.2009 [cit. 2012-04-24]. Dostupné z: http://galaktis.cz/clanek/psychologie/<br /> *ŘÍČAN, Pavel. Cesta životem : vývojová psychologie. Praha: Portál, s. r. o., 2004. ISBN 80-7367-124-7<br /> *Úvod - vývojová psychologie, vývoj. Psychologie.názory [online]. [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://psychologie.nazory.cz/vyvojova_psychologie.htm<br /> *VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie II. Praha: Karolinum, 2007. ISBN 978-80-246-1318-5.<br /> *Vývojová psychologie. PETERKOVÁ, Michaela. Psychotesty.psyx.cz [online]. [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://www.psychotesty.psyx.cz/texty/vyvojova-psychologie.htm</div>

Monika Dobešová https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BDvojov%C3%A1_psychologie&diff=24091 2012-06-04T17:37:50Z

<p>Monika Dobešová: /* Období lidského života - charakteristika */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Monika Dobešová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' Výchova, vývoj, psychologie<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - Psychologie&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - ---&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> ==Psychologie==<br /> <br /> Slovo [[psychologie]] pochází z řečtiny. Konkrétně ze slov '''psyché''' = duše, duch, dech a '''logia''' = věda, výzkum, nauka). Je to věda, která se zabývá studií lidského chování a tělesného dění včetně jejich vzájemných vztahů a interakcí. Snaží se je popsat, vysvětlit a předpovědět. Cílem psychologie je získané poznatky využít ke zvýšení lidské spokojenosti a zdraví. Avšak novodobá psychologie se již nezabývá duší jako takovou, ale spíše zkoumá prožívání a chování lidí. Soustředí se na to co je vidět a můžeme to vnímat. Tato psychologie odmítá pojem duše, vědomí a nevědomí. Psychologii dělíme na základní psychologické obory a speciální psychologické disciplíny.<br /> <br /> '''Základní''' :<br /> *obecná psychologie - zabývá se vznikem a podstatou psychologie, psychiky a lidského vědomí<br /> *vývojová psychologie - vývoj lidského jedince<br /> *sociální psychologie - jednotlivé vztahy mezi lidmi<br /> *fyziologická psychologie - studuje mozkové procesy<br /> *psychopatologie - zvláštnosti duševního vývoje a života<br /> *dějiny psychologie - starověk až současnost<br /> <br /> '''Speciální''' :<br /> *zoopsychologie - psychika různých zvířat<br /> *psycholinqvistika - vztah mezi myšlením a řečí<br /> *srovnávací psychologie - rozdíly vzhledu u pohlaví - zaměstnání, vzdělání, stáří, etnika, úroveň civilizace<br /> *farmakopsychologie - účinky toxických látek na psychiku<br /> <br /> '''Aplikovaná''' : pedagogická, klinická, soudní, pracovní, poradenská psychologie<br /> <br /> ==Vývojová psychologie==<br /> <br /> &quot;Vývojová psychologie jako relativně samostatná věděcká disciplína opřená o soustavné a ověřitelné pozorování je stará sotva sto let.&quot; &lt;ref&gt;LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. 2. vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 978-80-247-1284-0&lt;/ref&gt; '''Vývojová psychologie''' je mimo jiné definována jako „Psychologická disciplína, která studuje dva okruhy problémů: a) psychické projevy ve vývojovém sledu od jednobuněčných organismů až po člověka (fylogenetická psychologie ); b) genezi individuálního psychického života od narození do stáří (psychologie ontogenetická). Nejpropracovanější oblastí vývojové psychologie jsou otázky psychologie dětství a dospívání.“ &lt;ref&gt;OPTIMUS, s. r. o. Cojeco [online]. 2012. vyd. 14.3.2000 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&amp;id_desc=105887&amp;s_lang=2&amp;title=v%FDvojov%E1%20psychologie&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Vývojová psychologie spadá do základních psychologických oborů. Nejčastěji se potkáváme právě s druhým okruhem problémů. Tedy s tím, kdy vývojová psychologie zkoumá duševní vývoj jednotlivce se zaměřením na věkové zvláštnosti.<br /> <br /> ==Období lidského života - charakteristika==<br /> <br /> '''PRENATÁLNÍ OBDOBÍ''' &lt;br&gt;<br /> Je to fáze oplození (usazení blastocysty a vytvoření tří zárodečných listů), poté Embryonální období (vytvářejí se základy všech orgánů) a nakonec období Fetální kdy se dokončuje vývoj orgánových systémů a probíhá růst. <br /> <br /> <br /> '''NOVOROZENECKÉ OBDOBÍ''' &lt;br&gt;<br /> Takzvaná &quot;doba adaptace&quot;. Člověk se nazývá novorozencem v prvním měsíci svého života. Po narození se ocitá ve zcela odlišném prostředí, než na jaké byl zvyklý z prenatálního období. Dostal se doslova do nového světa. To s sebou přináší první velký úkol - vzpamatovat se a vstřebat výraznou změnu způsobu života. V děloze matky měl stálou teplotu, nulové zrakové podněty a všechny zvuky, doteky a nárazy byly tlumené; po porodu dítě musí samo dýchat, regulovat tělesnou teplotu a zvyknout si na hlučné, přesvícené a drsné prostředí.<br /> <br /> <br /> '''KOJENECKÉ OBDOBÍ''' &lt;br&gt;<br /> Jako kojenecké období označujeme první rok života dítěte. &quot;Krátké ale v mnohém pro další vývoj rozhodující novorozenecké období zřetelně ukazuje základní vrozené dispozice dítěte: jeho předpoklady pro účinnou interakci se světem okolních věcí a pro sociální interakci s lidmi. V následujícím období zbývajících měsíců prvého roku se dispozice rozvinou tak, že dítě je ve všech těchto směrech schopno záměrných aktivit řízených vůlí.&quot; &lt;ref&gt;LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. 2. vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 978-80-247-1284-0.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''BATOLECÍ OBDOBÍ''' &lt;br&gt;<br /> &quot;Batoletem se člověk označuje ve druhém a třetím roce svého života. Je to období intenzivního rozvoje, který zasahuje mnoho oblastí - mezi jinými hlavně motoriku, myšlení a řeč. Osamostatňování, coby proces charakteristický pro víceméně všechny vývojové etapy, se v batolecím období projevuje velmi výrazně. Díky zlepšující se pohybové koordinaci a schopnosti udržovat rovnováhu dítě umí na jednom a půl roce běhat, chodit po schodech v obou směrech a ve třech letech zvládá jízdu na tříkolce nebo přibližovadle podobného typu.&quot;&lt;ref&gt;Úvod - vývojová psychologie, vývoj. Psychologie.názory [online]. [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://psychologie.nazory.cz/vyvojova_psychologie.htm&lt;/ref&gt; Dítě se v batolecím věku postupně učí hygienickým návykům. A to zejména samostatné kontrole a regulaci vyměšování. <br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU''' &lt;br&gt;<br /> Období předškolního věku začíná po třetím roce života a končí nástupem do školy. Dítě nacházející se v předškolním věku asi nejvíce charakterizuje snaha být aktivní a přenášet získané schopnosti do praxe. Je egocentrické a vázané na přítomnost a vnější znaky. Zakončilo také důležitou etapu vývoje, v níž se naučilo chodit a pohybovat se už plně bez pomoci dospělých. Chodí i běhá po rovině stejně dobře jako po nerovném terénu, padá jen velmi zřídka, zvládá chůzi do schodů i ze schodů bez držení. Objevuje se takzvané &quot;mluvení pro sebe&quot;. Tedy mluvení nahlas, ale proslov není určen nikomu dalšímu. Postupně si osvojuje a chápe další roviny chování, které přebírá od rodiny.<br /> <br /> <br /> <br /> '''NÁSTUP DO ŠKOLY A MLADŠÍ ŠKOLNÍ VĚK''' &lt;br&gt;<br /> Dítě se učí zvládat relativně dlouhodobé odloučení od rodiny, přijmout autoritu učitele, soustředit se na výuku a integrovat se do skupiny spolužáků. Srovnává se s ostatními a je také hodnoceno a srovnáváno učitelem. Výkon, který dítě podává, resp. hodnocení podaného výkonu učitelem a spolužáky, se výrazně podílí na utváření jeho identity. Období mladšího školního věku lze celkově charakterizovat jako relativně klidné a bez dramatických vývojových změn. Normálně se vyvíjející dítě se snaží být co nejvíce aktivní, rádo spolupracuje s druhými a chce poznávat okolní svět. <br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ DOSPÍVÁNÍ - PUBESCENCE''' &lt;br&gt;<br /> Období pubescence je doba celé řady dramatických změn. &quot;Tělesná proměna, jejíž nejdůležitější součástí je pohlavní dospívání, by sama o sobě stačila vychýlit psychickou rovnováhu a vynutit si novou integraci osobnosti, novou syntézu. Dítě ... zároveň dělá pod vlivem školy velké pokroky v rozumovém vývoji, které mění jeho způsob nazírání na svět i na vlastní život. Nově, mnohem hlouběji chápe svou individualitu a hledá - v přeneseném a často i doslovném významu - svůj osobitý rukopis. Zároveň mění - ať už více z vlastní iniciativy, nebo více pod tlakem společnosti - i své vztahy k vrstevníkům, k rodičům a dalším autoritám. Žádá se od něj, aby zvládlo základy poznání přírody, techniky a společnosti, včetně historie. Musí se rozhodnout na složité křižovatce volby povolání studijního oboru.&quot; &lt;ref&gt;ŘÍČAN, Pavel. Cesta životem : vývojová psychologie. Praha: Portál, s. r. o., 2004. ISBN 80-7367-124-7&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ ADOLESCENCE''' &lt;br&gt;<br /> Adolescentem nazýváme člověka přibližně mezi 15. a 20. rokem života. Počátek tohoto období je typický pohlavní zralostí a ukončením základní školy. Konec pak obvykle ekonomickou nezávislostí a nástupem do práce. Adolescence je jakési přechodné období pro urovnání si vlastních hodnot, postojů a cílů, pro následné vhodné nakládání se dvěma základními atributy dospělosti - se svobodou a odpovědností.<br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ DOSPĚLOSTI''' &lt;br&gt;<br /> &quot;v základním &quot;biologickém&quot; smyslu lze období dospívání vymezit široce jako životní úsek ohraničený na jedné straně prvními známkami pohlavního zrání (zejména objevením prvních sekundárních pohlavních znaků) a znatelnou akcelerací růstu, na druhé straně dovršením plné pohlavní zralosti (plné reprodukční schopnosti) a dokončením tělesného růstu. Současně s biologickým zráním probíhá řada významných a nápadných psychických změn, které můžeme povšechně charakterizovat ohlášením nových pudových tendencí a hledáním způsobů jejich uspokojování a kontroly, celkovou emoční labilitou a zároveň nástupem vyspělého (formálně abstraktního) způsobu myšlení a dosažením vrcholu jeho rozvoje.&quot;&lt;ref&gt;LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. 2. vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 978-80-247-1284-0.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ STÁŘÍ''' &lt;br&gt;<br /> &quot;Stárnutí a stáří jsou relativní pojmy, jejich nástup je individuálně velmi odlišný. Podle Světové zdravotnické organizace se rozlišuje období stárnutí (60-74 let), stáří (do 89 let) a stařeckosti (nad 90 let). Průběh stáří závisí zejména na zdravotním stavu a sociálních okolnostech. Biologické stárnutí postihuje celý organismus a projevuje se mj. omezováním hybnosti, výkonnosti a výdrže, sníženou imunitou; klesá frustrační tolerance , zhoršuje se paměť, myšlení a funkčnost smyslových orgánů.&quot;&lt;ref&gt;Úvod - vývojová psychologie, vývoj. Psychologie.názory [online]. [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://psychologie.nazory.cz/vyvojova_psychologie.htm&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ UMÍRÁNÍ, SMRT''' &lt;br&gt;<br /> Životní cyklus každé živé bytosti začíná narozením a končí smrtí. Ač je to tak i u člověka, je smrt tabuizovaným tématem - mluvit o ní ve společnosti není žádoucí. Tento záporný postoj ke smrti zřejmě pramení ze dvou základních věcí. Ta první je strach z konce, kdy nikdo neví co bude dál. Druhá věc je pak strach ze samotného umírání, které může být dlouhé a bolestné. <br /> <br /> &quot;V procesu smiřování se s vlastní smrtí lze rozlišit následující stadia:<br /> <br /> *reakce popření, člověk si tento fakt prostě odmítne připustit<br /> *fáze frustrace a zlosti, přičemž tyto pocity lze směrovat k vlastní osobě nebo ke svému okolí<br /> *doba smlouvání a záchvěvy nové aktivity jako pokusy o oddálení smrti<br /> *deprese, uvědomění si neodvratnosti konce vlastní existence, a představy, co všechno člověk nestihl a už nestihne<br /> *přijetí, smíření se s faktem, že smrt čeká každého.<br /> <br /> Platí přitom, že ne každý člověk musí projít všemi popsanými stadii; podobně, jako celý průběh života, i umírání prožívá každý člověk jedinečně.&quot;&lt;ref&gt;Úvod - vývojová psychologie, vývoj. Psychologie.názory [online]. [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://psychologie.nazory.cz/vyvojova_psychologie.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Poznámky==<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> <br /> *LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. 2. vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 978-80-247-1284-0.<br /> *OPTIMUS, s. r. o. Cojeco [online]. 2012. vyd. 14.3.2000 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&amp;id_desc=105887&amp;s_lang=2&amp;title=v%FDvojov%E1%20psychologie<br /> *Psychologie. Galaktis [online]. 26.8.2009 [cit. 2012-04-24]. Dostupné z: http://galaktis.cz/clanek/psychologie/<br /> *ŘÍČAN, Pavel. Cesta životem : vývojová psychologie. Praha: Portál, s. r. o., 2004. ISBN 80-7367-124-<br /> *Úvod - vývojová psychologie, vývoj. Psychologie.názory [online]. [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://psychologie.nazory.cz/vyvojova_psychologie.htm<br /> *VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie II. Praha: Karolinum, 2007. ISBN 978-80-246-1318-5.<br /> *Vývojová psychologie. PETERKOVÁ, Michaela. Psychotesty.psyx.cz [online]. [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://www.psychotesty.psyx.cz/texty/vyvojova-psychologie.htm</div>

Monika Dobešová https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BDvojov%C3%A1_psychologie&diff=24090 2012-06-04T17:31:57Z

<p>Monika Dobešová: /* Období lidského života - charakteristika */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Monika Dobešová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' Výchova, vývoj, psychologie<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - Psychologie&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - ---&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> ==Psychologie==<br /> <br /> Slovo [[psychologie]] pochází z řečtiny. Konkrétně ze slov '''psyché''' = duše, duch, dech a '''logia''' = věda, výzkum, nauka). Je to věda, která se zabývá studií lidského chování a tělesného dění včetně jejich vzájemných vztahů a interakcí. Snaží se je popsat, vysvětlit a předpovědět. Cílem psychologie je získané poznatky využít ke zvýšení lidské spokojenosti a zdraví. Avšak novodobá psychologie se již nezabývá duší jako takovou, ale spíše zkoumá prožívání a chování lidí. Soustředí se na to co je vidět a můžeme to vnímat. Tato psychologie odmítá pojem duše, vědomí a nevědomí. Psychologii dělíme na základní psychologické obory a speciální psychologické disciplíny.<br /> <br /> '''Základní''' :<br /> *obecná psychologie - zabývá se vznikem a podstatou psychologie, psychiky a lidského vědomí<br /> *vývojová psychologie - vývoj lidského jedince<br /> *sociální psychologie - jednotlivé vztahy mezi lidmi<br /> *fyziologická psychologie - studuje mozkové procesy<br /> *psychopatologie - zvláštnosti duševního vývoje a života<br /> *dějiny psychologie - starověk až současnost<br /> <br /> '''Speciální''' :<br /> *zoopsychologie - psychika různých zvířat<br /> *psycholinqvistika - vztah mezi myšlením a řečí<br /> *srovnávací psychologie - rozdíly vzhledu u pohlaví - zaměstnání, vzdělání, stáří, etnika, úroveň civilizace<br /> *farmakopsychologie - účinky toxických látek na psychiku<br /> <br /> '''Aplikovaná''' : pedagogická, klinická, soudní, pracovní, poradenská psychologie<br /> <br /> ==Vývojová psychologie==<br /> <br /> &quot;Vývojová psychologie jako relativně samostatná věděcká disciplína opřená o soustavné a ověřitelné pozorování je stará sotva sto let.&quot; &lt;ref&gt;LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. 2. vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 978-80-247-1284-0&lt;/ref&gt; '''Vývojová psychologie''' je mimo jiné definována jako „Psychologická disciplína, která studuje dva okruhy problémů: a) psychické projevy ve vývojovém sledu od jednobuněčných organismů až po člověka (fylogenetická psychologie ); b) genezi individuálního psychického života od narození do stáří (psychologie ontogenetická). Nejpropracovanější oblastí vývojové psychologie jsou otázky psychologie dětství a dospívání.“ &lt;ref&gt;OPTIMUS, s. r. o. Cojeco [online]. 2012. vyd. 14.3.2000 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&amp;id_desc=105887&amp;s_lang=2&amp;title=v%FDvojov%E1%20psychologie&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Vývojová psychologie spadá do základních psychologických oborů. Nejčastěji se potkáváme právě s druhým okruhem problémů. Tedy s tím, kdy vývojová psychologie zkoumá duševní vývoj jednotlivce se zaměřením na věkové zvláštnosti.<br /> <br /> ==Období lidského života - charakteristika==<br /> <br /> '''PRENATÁLNÍ OBDOBÍ''' &lt;br&gt;<br /> Je to fáze oplození (usazení blastocysty a vytvoření tří zárodečných listů), poté Embryonální období (vytvářejí se základy všech orgánů) a nakonec období Fetální kdy se dokončuje vývoj orgánových systémů a probíhá růst. <br /> <br /> <br /> '''NOVOROZENECKÉ OBDOBÍ''' &lt;br&gt;<br /> Takzvaná &quot;doba adaptace&quot;. Člověk se nazývá novorozencem v prvním měsíci svého života. Po narození se ocitá ve zcela odlišném prostředí, než na jaké byl zvyklý z prenatálního období. Dostal se doslova do nového světa. To s sebou přináší první velký úkol - vzpamatovat se a vstřebat výraznou změnu způsobu života. V děloze matky měl stálou teplotu, nulové zrakové podněty a všechny zvuky, doteky a nárazy byly tlumené; po porodu dítě musí samo dýchat, regulovat tělesnou teplotu a zvyknout si na hlučné, přesvícené a drsné prostředí.<br /> <br /> <br /> '''KOJENECKÉ OBDOBÍ''' &lt;br&gt;<br /> Jako kojenecké období označujeme první rok života dítěte. &quot;Krátké ale v mnohém pro další vývoj rozhodující novorozenecké období zřetelně ukazuje základní vrozené dispozice dítěte: jeho předpoklady pro účinnou interakci se světem okolních věcí a pro sociální interakci s lidmi. V následujícím období zbývajících měsíců prvého roku se dispozice rozvinou tak, že dítě je ve všech těchto směrech schopno záměrných aktivit řízených vůlí.&quot; &lt;ref&gt;LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. 2. vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 978-80-247-1284-0.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''BATOLECÍ OBDOBÍ''' &lt;br&gt;<br /> &quot;Batoletem se člověk označuje ve druhém a třetím roce svého života. Je to období intenzivního rozvoje, který zasahuje mnoho oblastí - mezi jinými hlavně motoriku, myšlení a řeč. Osamostatňování, coby proces charakteristický pro víceméně všechny vývojové etapy, se v batolecím období projevuje velmi výrazně. Díky zlepšující se pohybové koordinaci a schopnosti udržovat rovnováhu dítě umí na jednom a půl roce běhat, chodit po schodech v obou směrech a ve třech letech zvládá jízdu na tříkolce nebo přibližovadle podobného typu.&quot;&lt;ref&gt;Úvod - vývojová psychologie, vývoj. Psychologie.názory [online]. [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://psychologie.nazory.cz/vyvojova_psychologie.htm&lt;/ref&gt; Dítě se v batolecím věku postupně učí hygienickým návykům. A to zejména samostatné kontrole a regulaci vyměšování. <br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU''' &lt;br&gt;<br /> Období předškolního věku začíná po třetím roce života a končí nástupem do školy. Dítě nacházející se v předškolním věku asi nejvíce charakterizuje snaha být aktivní a přenášet získané schopnosti do praxe. Je egocentrické a vázané na přítomnost a vnější znaky. Zakončilo také důležitou etapu vývoje, v níž se naučilo chodit a pohybovat se už plně bez pomoci dospělých. Chodí i běhá po rovině stejně dobře jako po nerovném terénu, padá jen velmi zřídka, zvládá chůzi do schodů i ze schodů bez držení. Objevuje se takzvané &quot;mluvení pro sebe&quot;. Tedy mluvení nahlas, ale proslov není určen nikomu dalšímu. Postupně si osvojuje a chápe další roviny chování, které přebírá od rodiny.<br /> <br /> <br /> <br /> '''NÁSTUP DO ŠKOLY A MLADŠÍ ŠKOLNÍ VĚK''' &lt;br&gt;<br /> Dítě se učí zvládat relativně dlouhodobé odloučení od rodiny, přijmout autoritu učitele, soustředit se na výuku a integrovat se do skupiny spolužáků. Srovnává se s ostatními a je také hodnoceno a srovnáváno učitelem. Výkon, který dítě podává, resp. hodnocení podaného výkonu učitelem a spolužáky, se výrazně podílí na utváření jeho identity. Období mladšího školního věku lze celkově charakterizovat jako relativně klidné a bez dramatických vývojových změn. Normálně se vyvíjející dítě se snaží být co nejvíce aktivní, rádo spolupracuje s druhými a chce poznávat okolní svět. <br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ DOSPÍVÁNÍ - PUBESCENCE''' &lt;br&gt;<br /> Období pubescence je doba celé řady dramatických změn. &quot;Tělesná proměna, jejíž nejdůležitější součástí je pohlavní dospívání, by sama o sobě stačila vychýlit psychickou rovnováhu a vynutit si novou integraci osobnosti, novou syntézu. Dítě ... zároveň dělá pod vlivem školy velké pokroky v rozumovém vývoji, které mění jeho způsob nazírání na svět i na vlastní život. Nově, mnohem hlouběji chápe svou individualitu a hledá - v přeneseném a často i doslovném významu - svůj osobitý rukopis. Zároveň mění - ať už více z vlastní iniciativy, nebo více pod tlakem společnosti - i své vztahy k vrstevníkům, k rodičům a dalším autoritám. Žádá se od něj, aby zvládlo základy poznání přírody, techniky a společnosti, včetně historie. Musí se rozhodnout na složité křižovatce volby povolání studijního oboru.&quot; &lt;ref&gt;ŘÍČAN, Pavel. Cesta životem : vývojová psychologie. Praha: Portál, s. r. o., 2004. ISBN 80-7367-124-7&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ ADOLESCENCE''' &lt;br&gt;<br /> Adolescentem nazýváme člověka přibližně mezi 15. a 20. rokem života. Počátek tohoto období je typický pohlavní zralostí a ukončením základní školy. Konec pak obvykle ekonomickou nezávislostí a nástupem do práce. Adolescence je jakési přechodné období pro urovnání si vlastních hodnot, postojů a cílů, pro následné vhodné nakládání se dvěma základními atributy dospělosti - se svobodou a odpovědností.<br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ DOSPĚLOSTI''' &lt;br&gt;<br /> &quot;v základním &quot;biologickém&quot; smyslu lze období dospívání vymezit široce jako životní úsek ohraničený na jedné straně prvními známkami pohlavního zrání (zejména objevením prvních sekundárních pohlavních znaků) a znatelnou akcelerací růstu, na druhé straně dovršením plné pohlavní zralosti (plné reprodukční schopnosti) a dokončením tělesného růstu. Současně s biologickým zráním probíhá řada významných a nápadných psychických změn, které můžeme povšechně charakterizovat ohlášením nových pudových tendencí a hledáním způsobů jejich uspokojování a kontroly, celkovou emoční labilitou a zároveň nástupem vyspělého (formálně abstraktního) způsobu myšlení a dosažením vrcholu jeho rozvoje.&quot;&lt;ref&gt;LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. 2. vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 978-80-247-1284-0.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ STÁŘÍ''' &lt;br&gt;<br /> Stárnutí a stáří jsou relativní pojmy, jejich nástup je individuálně velmi odlišný. Podle Světové zdravotnické organizace se rozlišuje období stárnutí (60-74 let), stáří (do 89 let) a stařeckosti (nad 90 let). Průběh stáří závisí zejména na zdravotním stavu a sociálních okolnostech. Biologické stárnutí postihuje celý organismus a projevuje se mj. omezováním hybnosti, výkonnosti a výdrže, sníženou imunitou; klesá frustrační tolerance , zhoršuje se paměť, myšlení a funkčnost smyslových orgánů. <br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ UMÍRÁNÍ, SMRT''' &lt;br&gt;<br /> Smrtí končí životní cyklus každé živé bytosti, tedy i člověka. Smrt bývá tabuizovaným tématem - mluvit o ní ve společnosti je nežádoucí (snad proto, že si nechceme připustit, že se týká i nás samotných ...?). Záporný postoj ke smrti pramení ze dvou základních věcí - je to jednak strach ze smrti, tedy z konce vlastní existence, a pak strach z umírání, které může být dlouhé a bolestné. <br /> V procesu smiřování se s vlastní smrtí lze rozlišit následující stadia:<br /> <br /> *reakce popření, člověk si tento fakt prostě odmítne připustit<br /> *fáze frustrace a zlosti, přičemž tyto pocity lze směrovat k vlastní osobě nebo ke svému okolí<br /> *doba smlouvání a záchvěvy nové aktivity jako pokusy o oddálení smrti<br /> *deprese, uvědomění si neodvratnosti konce vlastní existence, a představy, co všechno člověk nestihl a už nestihne<br /> *přijetí, smíření se s faktem, že smrt čeká každého.<br /> <br /> Platí přitom, že ne každý člověk musí projít všemi popsanými stadii; podobně, jako celý průběh života, i umírání prožívá každý člověk jedinečně.<br /> <br /> ==Poznámky==<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> <br /> *LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. 2. vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 978-80-247-1284-0.<br /> *OPTIMUS, s. r. o. Cojeco [online]. 2012. vyd. 14.3.2000 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&amp;id_desc=105887&amp;s_lang=2&amp;title=v%FDvojov%E1%20psychologie<br /> *Psychologie. Galaktis [online]. 26.8.2009 [cit. 2012-04-24]. Dostupné z: http://galaktis.cz/clanek/psychologie/<br /> *ŘÍČAN, Pavel. Cesta životem : vývojová psychologie. Praha: Portál, s. r. o., 2004. ISBN 80-7367-124-<br /> *Úvod - vývojová psychologie, vývoj. Psychologie.názory [online]. [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://psychologie.nazory.cz/vyvojova_psychologie.htm<br /> *VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie II. Praha: Karolinum, 2007. ISBN 978-80-246-1318-5.<br /> *Vývojová psychologie. PETERKOVÁ, Michaela. Psychotesty.psyx.cz [online]. [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://www.psychotesty.psyx.cz/texty/vyvojova-psychologie.htm</div>

Monika Dobešová https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BDvojov%C3%A1_psychologie&diff=24089 2012-06-04T17:20:05Z

<p>Monika Dobešová: /* Použitá literatura */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Monika Dobešová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' Výchova, vývoj, psychologie<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - Psychologie&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - ---&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> ==Psychologie==<br /> <br /> Slovo [[psychologie]] pochází z řečtiny. Konkrétně ze slov '''psyché''' = duše, duch, dech a '''logia''' = věda, výzkum, nauka). Je to věda, která se zabývá studií lidského chování a tělesného dění včetně jejich vzájemných vztahů a interakcí. Snaží se je popsat, vysvětlit a předpovědět. Cílem psychologie je získané poznatky využít ke zvýšení lidské spokojenosti a zdraví. Avšak novodobá psychologie se již nezabývá duší jako takovou, ale spíše zkoumá prožívání a chování lidí. Soustředí se na to co je vidět a můžeme to vnímat. Tato psychologie odmítá pojem duše, vědomí a nevědomí. Psychologii dělíme na základní psychologické obory a speciální psychologické disciplíny.<br /> <br /> '''Základní''' :<br /> *obecná psychologie - zabývá se vznikem a podstatou psychologie, psychiky a lidského vědomí<br /> *vývojová psychologie - vývoj lidského jedince<br /> *sociální psychologie - jednotlivé vztahy mezi lidmi<br /> *fyziologická psychologie - studuje mozkové procesy<br /> *psychopatologie - zvláštnosti duševního vývoje a života<br /> *dějiny psychologie - starověk až současnost<br /> <br /> '''Speciální''' :<br /> *zoopsychologie - psychika různých zvířat<br /> *psycholinqvistika - vztah mezi myšlením a řečí<br /> *srovnávací psychologie - rozdíly vzhledu u pohlaví - zaměstnání, vzdělání, stáří, etnika, úroveň civilizace<br /> *farmakopsychologie - účinky toxických látek na psychiku<br /> <br /> '''Aplikovaná''' : pedagogická, klinická, soudní, pracovní, poradenská psychologie<br /> <br /> ==Vývojová psychologie==<br /> <br /> &quot;Vývojová psychologie jako relativně samostatná věděcká disciplína opřená o soustavné a ověřitelné pozorování je stará sotva sto let.&quot; &lt;ref&gt;LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. 2. vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 978-80-247-1284-0&lt;/ref&gt; '''Vývojová psychologie''' je mimo jiné definována jako „Psychologická disciplína, která studuje dva okruhy problémů: a) psychické projevy ve vývojovém sledu od jednobuněčných organismů až po člověka (fylogenetická psychologie ); b) genezi individuálního psychického života od narození do stáří (psychologie ontogenetická). Nejpropracovanější oblastí vývojové psychologie jsou otázky psychologie dětství a dospívání.“ &lt;ref&gt;OPTIMUS, s. r. o. Cojeco [online]. 2012. vyd. 14.3.2000 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&amp;id_desc=105887&amp;s_lang=2&amp;title=v%FDvojov%E1%20psychologie&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Vývojová psychologie spadá do základních psychologických oborů. Nejčastěji se potkáváme právě s druhým okruhem problémů. Tedy s tím, kdy vývojová psychologie zkoumá duševní vývoj jednotlivce se zaměřením na věkové zvláštnosti.<br /> <br /> ==Období lidského života - charakteristika==<br /> <br /> '''PRENATÁLNÍ OBDOBÍ''' &lt;br&gt;<br /> Je to fáze oplození (usazení blastocysty a vytvoření tří zárodečných listů), poté Embryonální období (vytvářejí se základy všech orgánů) a nakonec období Fetální kdy se dokončuje vývoj orgánových systémů a probíhá růst. <br /> <br /> <br /> '''NOVOROZENECKÉ OBDOBÍ''' &lt;br&gt;<br /> Takzvaná &quot;doba adaptace&quot;. Člověk se nazývá novorozencem v prvním měsíci svého života. Po narození se ocitá ve zcela odlišném prostředí, než na jaké byl zvyklý z prenatálního období. Dostal se doslova do nového světa. To s sebou přináší první velký úkol - vzpamatovat se a vstřebat výraznou změnu způsobu života. V děloze matky měl stálou teplotu, nulové zrakové podněty a všechny zvuky, doteky a nárazy byly tlumené; po porodu dítě musí samo dýchat, regulovat tělesnou teplotu a zvyknout si na hlučné, přesvícené a drsné prostředí.<br /> <br /> <br /> '''KOJENECKÉ OBDOBÍ''' &lt;br&gt;<br /> Jako kojenecké období označujeme první rok života dítěte. &quot;Krátké ale v mnohém pro další vývoj rozhodující novorozenecké období zřetelně ukazuje základní vrozené dispozice dítěte: jeho předpoklady pro účinnou interakci se světem okolních věcí a pro sociální interakci s lidmi. V následujícím období zbývajících měsíců prvého roku se dispozice rozvinou tak, že dítě je ve všech těchto směrech schopno záměrných aktivit řízených vůlí.&quot; &lt;ref&gt;LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. 2. vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 978-80-247-1284-0.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''BATOLECÍ OBDOBÍ''' &lt;br&gt;<br /> &quot;Batoletem se člověk označuje ve druhém a třetím roce svého života. Je to období intenzivního rozvoje, který zasahuje mnoho oblastí - mezi jinými hlavně motoriku, myšlení a řeč. Osamostatňování, coby proces charakteristický pro víceméně všechny vývojové etapy, se v batolecím období projevuje velmi výrazně. Díky zlepšující se pohybové koordinaci a schopnosti udržovat rovnováhu dítě umí na jednom a půl roce běhat, chodit po schodech v obou směrech a ve třech letech zvládá jízdu na tříkolce nebo přibližovadle podobného typu.&quot;&lt;ref&gt;Úvod - vývojová psychologie, vývoj. Psychologie.názory [online]. [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://psychologie.nazory.cz/vyvojova_psychologie.htm&lt;/ref&gt; Dítě se v batolecím věku postupně učí hygienickým návykům. A to zejména samostatné kontrole a regulaci vyměšování. <br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU''' &lt;br&gt;<br /> Období předškolního věku začíná po třetím roce života a končí nástupem do školy. Dítě nacházející se v předškolním věku asi nejvíce charakterizuje snaha být aktivní a přenášet získané schopnosti do praxe. Je egocentrické a vázané na přítomnost a vnější znaky. Zakončilo také důležitou etapu vývoje, v níž se naučilo chodit a pohybovat se už plně bez pomoci dospělých. Chodí i běhá po rovině stejně dobře jako po nerovném terénu, padá jen velmi zřídka, zvládá chůzi do schodů i ze schodů bez držení. Objevuje se takzvané &quot;mluvení pro sebe&quot;. Tedy mluvení nahlas, ale proslov není určen nikomu dalšímu. Postupně si osvojuje a chápe další roviny chování, které přebírá od rodiny.<br /> <br /> <br /> <br /> '''NÁSTUP DO ŠKOLY A MLADŠÍ ŠKOLNÍ VĚK''' &lt;br&gt;<br /> Dítě se učí zvládat relativně dlouhodobé odloučení od rodiny, přijmout autoritu učitele, soustředit se na výuku a integrovat se do skupiny spolužáků. Srovnává se s ostatními a je také hodnoceno a srovnáváno učitelem. Výkon, který dítě podává, resp. hodnocení podaného výkonu učitelem a spolužáky, se výrazně podílí na utváření jeho identity. Období mladšího školního věku lze celkově charakterizovat jako relativně klidné a bez dramatických vývojových změn. Normálně se vyvíjející dítě se snaží být co nejvíce aktivní, rádo spolupracuje s druhými a chce poznávat okolní svět. <br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ DOSPÍVÁNÍ - PUBESCENCE''' &lt;br&gt;<br /> Období pubescence je doba celé řady dramatických změn. Tělesná proměna, jejíž nejdůležitější součástí je pohlavní dospívání, by sama o sobě stačila vychýlit psychickou rovnováhu a vynutit si novou integraci osobnosti, novou syntézu. Dítě ... zároveň dělá pod vlivem školy velké pokroky v rozumovém vývoji, které mění jeho způsob nazírání na svět i na vlastní život. Nově, mnohem hlouběji chápe svou individualitu a hledá - v přeneseném a často i doslovném významu - svůj osobitý rukopis. Zároveň mění - ať už více z vlastní iniciativy, nebo více pod tlakem společnosti - i své vztahy k vrstevníkům, k rodičům a dalším autoritám. Žádá se od něj, aby zvládlo základy poznání přírody, techniky a společnosti, včetně historie. Musí se rozhodnout na složité křižovatce volby povolání studijního oboru.&quot; &lt;ref&gt;ŘÍČAN, Pavel. Cesta životem : vývojová psychologie. Praha: Portál, s. r. o., 2004. ISBN 80-7367-124-7&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ ADOLESCENCE''' &lt;br&gt;<br /> Na začátku období adolescence je pohlavní zralost a ukončení základní školy, na konci pak většinou ekonomická nezávislost a nástup do práce. Adolescence je také jakési přechodné období, které člověku slouží k urovnání si vlastních hodnot, postojů a cílů, aby následně dokázal dobře nakládat se dvěma základními atributy dospělosti - se svobodou a odpovědností.<br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ DOSPĚLOSTI''' &lt;br&gt;<br /> Počátek dospělosti je charakterizován vrcholem fyzických sil a tvořivosti; postupně narůstá úroveň psychosociálních dovedností, zlepšuje se schopnost odpovědného a etického jednání a stabilizují se základní životní postoje. Člověk vstupuje do manželství a zakládá rodinu. Základními aspekty života dospělého člověka se stávají rodina, zaměstnání a případně různé záliby. Člověk ve starší dospělosti se vyznačuje vyrovnaností, zralostí a schopností těžit ze svých zkušeností. <br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ STÁŘÍ''' &lt;br&gt;<br /> Stárnutí a stáří jsou relativní pojmy, jejich nástup je individuálně velmi odlišný. Podle Světové zdravotnické organizace se rozlišuje období stárnutí (60-74 let), stáří (do 89 let) a stařeckosti (nad 90 let). Průběh stáří závisí zejména na zdravotním stavu a sociálních okolnostech. Biologické stárnutí postihuje celý organismus a projevuje se mj. omezováním hybnosti, výkonnosti a výdrže, sníženou imunitou; klesá frustrační tolerance , zhoršuje se paměť, myšlení a funkčnost smyslových orgánů. <br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ UMÍRÁNÍ, SMRT''' &lt;br&gt;<br /> Smrtí končí životní cyklus každé živé bytosti, tedy i člověka. Smrt bývá tabuizovaným tématem - mluvit o ní ve společnosti je nežádoucí (snad proto, že si nechceme připustit, že se týká i nás samotných ...?). Záporný postoj ke smrti pramení ze dvou základních věcí - je to jednak strach ze smrti, tedy z konce vlastní existence, a pak strach z umírání, které může být dlouhé a bolestné. <br /> V procesu smiřování se s vlastní smrtí lze rozlišit následující stadia:<br /> <br /> *reakce popření, člověk si tento fakt prostě odmítne připustit<br /> *fáze frustrace a zlosti, přičemž tyto pocity lze směrovat k vlastní osobě nebo ke svému okolí<br /> *doba smlouvání a záchvěvy nové aktivity jako pokusy o oddálení smrti<br /> *deprese, uvědomění si neodvratnosti konce vlastní existence, a představy, co všechno člověk nestihl a už nestihne<br /> *přijetí, smíření se s faktem, že smrt čeká každého.<br /> <br /> Platí přitom, že ne každý člověk musí projít všemi popsanými stadii; podobně, jako celý průběh života, i umírání prožívá každý člověk jedinečně.<br /> <br /> ==Poznámky==<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> <br /> *LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. 2. vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 978-80-247-1284-0.<br /> *OPTIMUS, s. r. o. Cojeco [online]. 2012. vyd. 14.3.2000 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&amp;id_desc=105887&amp;s_lang=2&amp;title=v%FDvojov%E1%20psychologie<br /> *Psychologie. Galaktis [online]. 26.8.2009 [cit. 2012-04-24]. Dostupné z: http://galaktis.cz/clanek/psychologie/<br /> *ŘÍČAN, Pavel. Cesta životem : vývojová psychologie. Praha: Portál, s. r. o., 2004. ISBN 80-7367-124-<br /> *Úvod - vývojová psychologie, vývoj. Psychologie.názory [online]. [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://psychologie.nazory.cz/vyvojova_psychologie.htm<br /> *VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie II. Praha: Karolinum, 2007. ISBN 978-80-246-1318-5.<br /> *Vývojová psychologie. PETERKOVÁ, Michaela. Psychotesty.psyx.cz [online]. [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://www.psychotesty.psyx.cz/texty/vyvojova-psychologie.htm</div>

Monika Dobešová https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BDvojov%C3%A1_psychologie&diff=24088 2012-06-04T17:19:18Z

<p>Monika Dobešová: /* Období lidského života - charakteristika */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Monika Dobešová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' Výchova, vývoj, psychologie<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - Psychologie&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - ---&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> ==Psychologie==<br /> <br /> Slovo [[psychologie]] pochází z řečtiny. Konkrétně ze slov '''psyché''' = duše, duch, dech a '''logia''' = věda, výzkum, nauka). Je to věda, která se zabývá studií lidského chování a tělesného dění včetně jejich vzájemných vztahů a interakcí. Snaží se je popsat, vysvětlit a předpovědět. Cílem psychologie je získané poznatky využít ke zvýšení lidské spokojenosti a zdraví. Avšak novodobá psychologie se již nezabývá duší jako takovou, ale spíše zkoumá prožívání a chování lidí. Soustředí se na to co je vidět a můžeme to vnímat. Tato psychologie odmítá pojem duše, vědomí a nevědomí. Psychologii dělíme na základní psychologické obory a speciální psychologické disciplíny.<br /> <br /> '''Základní''' :<br /> *obecná psychologie - zabývá se vznikem a podstatou psychologie, psychiky a lidského vědomí<br /> *vývojová psychologie - vývoj lidského jedince<br /> *sociální psychologie - jednotlivé vztahy mezi lidmi<br /> *fyziologická psychologie - studuje mozkové procesy<br /> *psychopatologie - zvláštnosti duševního vývoje a života<br /> *dějiny psychologie - starověk až současnost<br /> <br /> '''Speciální''' :<br /> *zoopsychologie - psychika různých zvířat<br /> *psycholinqvistika - vztah mezi myšlením a řečí<br /> *srovnávací psychologie - rozdíly vzhledu u pohlaví - zaměstnání, vzdělání, stáří, etnika, úroveň civilizace<br /> *farmakopsychologie - účinky toxických látek na psychiku<br /> <br /> '''Aplikovaná''' : pedagogická, klinická, soudní, pracovní, poradenská psychologie<br /> <br /> ==Vývojová psychologie==<br /> <br /> &quot;Vývojová psychologie jako relativně samostatná věděcká disciplína opřená o soustavné a ověřitelné pozorování je stará sotva sto let.&quot; &lt;ref&gt;LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. 2. vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 978-80-247-1284-0&lt;/ref&gt; '''Vývojová psychologie''' je mimo jiné definována jako „Psychologická disciplína, která studuje dva okruhy problémů: a) psychické projevy ve vývojovém sledu od jednobuněčných organismů až po člověka (fylogenetická psychologie ); b) genezi individuálního psychického života od narození do stáří (psychologie ontogenetická). Nejpropracovanější oblastí vývojové psychologie jsou otázky psychologie dětství a dospívání.“ &lt;ref&gt;OPTIMUS, s. r. o. Cojeco [online]. 2012. vyd. 14.3.2000 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&amp;id_desc=105887&amp;s_lang=2&amp;title=v%FDvojov%E1%20psychologie&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Vývojová psychologie spadá do základních psychologických oborů. Nejčastěji se potkáváme právě s druhým okruhem problémů. Tedy s tím, kdy vývojová psychologie zkoumá duševní vývoj jednotlivce se zaměřením na věkové zvláštnosti.<br /> <br /> ==Období lidského života - charakteristika==<br /> <br /> '''PRENATÁLNÍ OBDOBÍ''' &lt;br&gt;<br /> Je to fáze oplození (usazení blastocysty a vytvoření tří zárodečných listů), poté Embryonální období (vytvářejí se základy všech orgánů) a nakonec období Fetální kdy se dokončuje vývoj orgánových systémů a probíhá růst. <br /> <br /> <br /> '''NOVOROZENECKÉ OBDOBÍ''' &lt;br&gt;<br /> Takzvaná &quot;doba adaptace&quot;. Člověk se nazývá novorozencem v prvním měsíci svého života. Po narození se ocitá ve zcela odlišném prostředí, než na jaké byl zvyklý z prenatálního období. Dostal se doslova do nového světa. To s sebou přináší první velký úkol - vzpamatovat se a vstřebat výraznou změnu způsobu života. V děloze matky měl stálou teplotu, nulové zrakové podněty a všechny zvuky, doteky a nárazy byly tlumené; po porodu dítě musí samo dýchat, regulovat tělesnou teplotu a zvyknout si na hlučné, přesvícené a drsné prostředí.<br /> <br /> <br /> '''KOJENECKÉ OBDOBÍ''' &lt;br&gt;<br /> Jako kojenecké období označujeme první rok života dítěte. &quot;Krátké ale v mnohém pro další vývoj rozhodující novorozenecké období zřetelně ukazuje základní vrozené dispozice dítěte: jeho předpoklady pro účinnou interakci se světem okolních věcí a pro sociální interakci s lidmi. V následujícím období zbývajících měsíců prvého roku se dispozice rozvinou tak, že dítě je ve všech těchto směrech schopno záměrných aktivit řízených vůlí.&quot; &lt;ref&gt;LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. 2. vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 978-80-247-1284-0.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''BATOLECÍ OBDOBÍ''' &lt;br&gt;<br /> &quot;Batoletem se člověk označuje ve druhém a třetím roce svého života. Je to období intenzivního rozvoje, který zasahuje mnoho oblastí - mezi jinými hlavně motoriku, myšlení a řeč. Osamostatňování, coby proces charakteristický pro víceméně všechny vývojové etapy, se v batolecím období projevuje velmi výrazně. Díky zlepšující se pohybové koordinaci a schopnosti udržovat rovnováhu dítě umí na jednom a půl roce běhat, chodit po schodech v obou směrech a ve třech letech zvládá jízdu na tříkolce nebo přibližovadle podobného typu.&quot;&lt;ref&gt;Úvod - vývojová psychologie, vývoj. Psychologie.názory [online]. [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://psychologie.nazory.cz/vyvojova_psychologie.htm&lt;/ref&gt; Dítě se v batolecím věku postupně učí hygienickým návykům. A to zejména samostatné kontrole a regulaci vyměšování. <br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU''' &lt;br&gt;<br /> Období předškolního věku začíná po třetím roce života a končí nástupem do školy. Dítě nacházející se v předškolním věku asi nejvíce charakterizuje snaha být aktivní a přenášet získané schopnosti do praxe. Je egocentrické a vázané na přítomnost a vnější znaky. Zakončilo také důležitou etapu vývoje, v níž se naučilo chodit a pohybovat se už plně bez pomoci dospělých. Chodí i běhá po rovině stejně dobře jako po nerovném terénu, padá jen velmi zřídka, zvládá chůzi do schodů i ze schodů bez držení. Objevuje se takzvané &quot;mluvení pro sebe&quot;. Tedy mluvení nahlas, ale proslov není určen nikomu dalšímu. Postupně si osvojuje a chápe další roviny chování, které přebírá od rodiny.<br /> <br /> <br /> <br /> '''NÁSTUP DO ŠKOLY A MLADŠÍ ŠKOLNÍ VĚK''' &lt;br&gt;<br /> Dítě se učí zvládat relativně dlouhodobé odloučení od rodiny, přijmout autoritu učitele, soustředit se na výuku a integrovat se do skupiny spolužáků. Srovnává se s ostatními a je také hodnoceno a srovnáváno učitelem. Výkon, který dítě podává, resp. hodnocení podaného výkonu učitelem a spolužáky, se výrazně podílí na utváření jeho identity. Období mladšího školního věku lze celkově charakterizovat jako relativně klidné a bez dramatických vývojových změn. Normálně se vyvíjející dítě se snaží být co nejvíce aktivní, rádo spolupracuje s druhými a chce poznávat okolní svět. <br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ DOSPÍVÁNÍ - PUBESCENCE''' &lt;br&gt;<br /> Období pubescence je doba celé řady dramatických změn. Tělesná proměna, jejíž nejdůležitější součástí je pohlavní dospívání, by sama o sobě stačila vychýlit psychickou rovnováhu a vynutit si novou integraci osobnosti, novou syntézu. Dítě ... zároveň dělá pod vlivem školy velké pokroky v rozumovém vývoji, které mění jeho způsob nazírání na svět i na vlastní život. Nově, mnohem hlouběji chápe svou individualitu a hledá - v přeneseném a často i doslovném významu - svůj osobitý rukopis. Zároveň mění - ať už více z vlastní iniciativy, nebo více pod tlakem společnosti - i své vztahy k vrstevníkům, k rodičům a dalším autoritám. Žádá se od něj, aby zvládlo základy poznání přírody, techniky a společnosti, včetně historie. Musí se rozhodnout na složité křižovatce volby povolání studijního oboru.&quot; &lt;ref&gt;ŘÍČAN, Pavel. Cesta životem : vývojová psychologie. Praha: Portál, s. r. o., 2004. ISBN 80-7367-124-7&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ ADOLESCENCE''' &lt;br&gt;<br /> Na začátku období adolescence je pohlavní zralost a ukončení základní školy, na konci pak většinou ekonomická nezávislost a nástup do práce. Adolescence je také jakési přechodné období, které člověku slouží k urovnání si vlastních hodnot, postojů a cílů, aby následně dokázal dobře nakládat se dvěma základními atributy dospělosti - se svobodou a odpovědností.<br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ DOSPĚLOSTI''' &lt;br&gt;<br /> Počátek dospělosti je charakterizován vrcholem fyzických sil a tvořivosti; postupně narůstá úroveň psychosociálních dovedností, zlepšuje se schopnost odpovědného a etického jednání a stabilizují se základní životní postoje. Člověk vstupuje do manželství a zakládá rodinu. Základními aspekty života dospělého člověka se stávají rodina, zaměstnání a případně různé záliby. Člověk ve starší dospělosti se vyznačuje vyrovnaností, zralostí a schopností těžit ze svých zkušeností. <br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ STÁŘÍ''' &lt;br&gt;<br /> Stárnutí a stáří jsou relativní pojmy, jejich nástup je individuálně velmi odlišný. Podle Světové zdravotnické organizace se rozlišuje období stárnutí (60-74 let), stáří (do 89 let) a stařeckosti (nad 90 let). Průběh stáří závisí zejména na zdravotním stavu a sociálních okolnostech. Biologické stárnutí postihuje celý organismus a projevuje se mj. omezováním hybnosti, výkonnosti a výdrže, sníženou imunitou; klesá frustrační tolerance , zhoršuje se paměť, myšlení a funkčnost smyslových orgánů. <br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ UMÍRÁNÍ, SMRT''' &lt;br&gt;<br /> Smrtí končí životní cyklus každé živé bytosti, tedy i člověka. Smrt bývá tabuizovaným tématem - mluvit o ní ve společnosti je nežádoucí (snad proto, že si nechceme připustit, že se týká i nás samotných ...?). Záporný postoj ke smrti pramení ze dvou základních věcí - je to jednak strach ze smrti, tedy z konce vlastní existence, a pak strach z umírání, které může být dlouhé a bolestné. <br /> V procesu smiřování se s vlastní smrtí lze rozlišit následující stadia:<br /> <br /> *reakce popření, člověk si tento fakt prostě odmítne připustit<br /> *fáze frustrace a zlosti, přičemž tyto pocity lze směrovat k vlastní osobě nebo ke svému okolí<br /> *doba smlouvání a záchvěvy nové aktivity jako pokusy o oddálení smrti<br /> *deprese, uvědomění si neodvratnosti konce vlastní existence, a představy, co všechno člověk nestihl a už nestihne<br /> *přijetí, smíření se s faktem, že smrt čeká každého.<br /> <br /> Platí přitom, že ne každý člověk musí projít všemi popsanými stadii; podobně, jako celý průběh života, i umírání prožívá každý člověk jedinečně.<br /> <br /> ==Poznámky==<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> <br /> *LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. 2. vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 978-80-247-1284-0.<br /> *OPTIMUS, s. r. o. Cojeco [online]. 2012. vyd. 14.3.2000 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&amp;id_desc=105887&amp;s_lang=2&amp;title=v%FDvojov%E1%20psychologie<br /> *Psychologie. Galaktis [online]. 26.8.2009 [cit. 2012-04-24]. Dostupné z: http://galaktis.cz/clanek/psychologie/<br /> *Úvod - vývojová psychologie, vývoj. Psychologie.názory [online]. [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://psychologie.nazory.cz/vyvojova_psychologie.htm<br /> *VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie II. Praha: Karolinum, 2007. ISBN 978-80-246-1318-5.<br /> *Vývojová psychologie. PETERKOVÁ, Michaela. Psychotesty.psyx.cz [online]. [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://www.psychotesty.psyx.cz/texty/vyvojova-psychologie.htm</div>

Monika Dobešová https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BDvojov%C3%A1_psychologie&diff=24087 2012-06-04T16:35:26Z

<p>Monika Dobešová: /* Období lidského života - charakteristika */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Monika Dobešová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' Výchova, vývoj, psychologie<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - Psychologie&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - ---&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> ==Psychologie==<br /> <br /> Slovo [[psychologie]] pochází z řečtiny. Konkrétně ze slov '''psyché''' = duše, duch, dech a '''logia''' = věda, výzkum, nauka). Je to věda, která se zabývá studií lidského chování a tělesného dění včetně jejich vzájemných vztahů a interakcí. Snaží se je popsat, vysvětlit a předpovědět. Cílem psychologie je získané poznatky využít ke zvýšení lidské spokojenosti a zdraví. Avšak novodobá psychologie se již nezabývá duší jako takovou, ale spíše zkoumá prožívání a chování lidí. Soustředí se na to co je vidět a můžeme to vnímat. Tato psychologie odmítá pojem duše, vědomí a nevědomí. Psychologii dělíme na základní psychologické obory a speciální psychologické disciplíny.<br /> <br /> '''Základní''' :<br /> *obecná psychologie - zabývá se vznikem a podstatou psychologie, psychiky a lidského vědomí<br /> *vývojová psychologie - vývoj lidského jedince<br /> *sociální psychologie - jednotlivé vztahy mezi lidmi<br /> *fyziologická psychologie - studuje mozkové procesy<br /> *psychopatologie - zvláštnosti duševního vývoje a života<br /> *dějiny psychologie - starověk až současnost<br /> <br /> '''Speciální''' :<br /> *zoopsychologie - psychika různých zvířat<br /> *psycholinqvistika - vztah mezi myšlením a řečí<br /> *srovnávací psychologie - rozdíly vzhledu u pohlaví - zaměstnání, vzdělání, stáří, etnika, úroveň civilizace<br /> *farmakopsychologie - účinky toxických látek na psychiku<br /> <br /> '''Aplikovaná''' : pedagogická, klinická, soudní, pracovní, poradenská psychologie<br /> <br /> ==Vývojová psychologie==<br /> <br /> &quot;Vývojová psychologie jako relativně samostatná věděcká disciplína opřená o soustavné a ověřitelné pozorování je stará sotva sto let.&quot; &lt;ref&gt;LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. 2. vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 978-80-247-1284-0&lt;/ref&gt; '''Vývojová psychologie''' je mimo jiné definována jako „Psychologická disciplína, která studuje dva okruhy problémů: a) psychické projevy ve vývojovém sledu od jednobuněčných organismů až po člověka (fylogenetická psychologie ); b) genezi individuálního psychického života od narození do stáří (psychologie ontogenetická). Nejpropracovanější oblastí vývojové psychologie jsou otázky psychologie dětství a dospívání.“ &lt;ref&gt;OPTIMUS, s. r. o. Cojeco [online]. 2012. vyd. 14.3.2000 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&amp;id_desc=105887&amp;s_lang=2&amp;title=v%FDvojov%E1%20psychologie&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Vývojová psychologie spadá do základních psychologických oborů. Nejčastěji se potkáváme právě s druhým okruhem problémů. Tedy s tím, kdy vývojová psychologie zkoumá duševní vývoj jednotlivce se zaměřením na věkové zvláštnosti.<br /> <br /> ==Období lidského života - charakteristika==<br /> <br /> '''PRENATÁLNÍ OBDOBÍ''' &lt;br&gt;<br /> Je to fáze oplození (usazení blastocysty a vytvoření tří zárodečných listů), poté Embryonální období (vytvářejí se základy všech orgánů) a nakonec období Fetální kdy se dokončuje vývoj orgánových systémů a probíhá růst. <br /> <br /> <br /> '''NOVOROZENECKÉ OBDOBÍ''' &lt;br&gt;<br /> Takzvaná &quot;doba adaptace&quot;. Člověk se nazývá novorozencem v prvním měsíci svého života. Po narození se ocitá ve zcela odlišném prostředí, než na jaké byl zvyklý z prenatálního období. Dostal se doslova do nového světa. To s sebou přináší první velký úkol - vzpamatovat se a vstřebat výraznou změnu způsobu života. V děloze matky měl stálou teplotu, nulové zrakové podněty a všechny zvuky, doteky a nárazy byly tlumené; po porodu dítě musí samo dýchat, regulovat tělesnou teplotu a zvyknout si na hlučné, přesvícené a drsné prostředí.<br /> <br /> <br /> '''KOJENECKÉ OBDOBÍ''' &lt;br&gt;<br /> Jako kojenecké období označujeme první rok života dítěte. &quot;Krátké ale v mnohém pro další vývoj rozhodující novorozenecké období zřetelně ukazuje základní vrozené dispozice dítěte: jeho předpoklady pro účinnou interakci se světem okolních věcí a pro sociální interakci s lidmi. V následujícím období zbývajících měsíců prvého roku se dispozice rozvinou tak, že dítě je ve všech těchto směrech schopno záměrných aktivit řízených vůlí.&quot; &lt;ref&gt;LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. 2. vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 978-80-247-1284-0.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''BATOLECÍ OBDOBÍ''' &lt;br&gt;<br /> &quot;Batoletem se člověk označuje ve druhém a třetím roce svého života. Je to období intenzivního rozvoje, který zasahuje mnoho oblastí - mezi jinými hlavně motoriku, myšlení a řeč. Osamostatňování, coby proces charakteristický pro víceméně všechny vývojové etapy, se v batolecím období projevuje velmi výrazně. Díky zlepšující se pohybové koordinaci a schopnosti udržovat rovnováhu dítě umí na jednom a půl roce běhat, chodit po schodech v obou směrech a ve třech letech zvládá jízdu na tříkolce nebo přibližovadle podobného typu.&quot;&lt;ref&gt;Úvod - vývojová psychologie, vývoj. Psychologie.názory [online]. [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://psychologie.nazory.cz/vyvojova_psychologie.htm&lt;/ref&gt; Dítě se v batolecím věku postupně učí hygienickým návykům. A to zejména samostatné kontrole a regulaci vyměšování. <br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU''' &lt;br&gt;<br /> Tato vývojová fáze začíná po třetím roce života a končí nástupem do školy. Dítě v předškolním období asi nejvíce charakterizuje silná snaha být aktivní a přenášet již získané a právě získávané schopnosti do praxe. Myšlení předškolního dítěte je typické svým egocentrismem a vázaností na přítomnost a vnější znaky. Dítě si začíná &quot;mluvit pro sebe&quot; - mluví nahlas, ale jeho proslov není určen nikomu dalšímu. V posuzování dobrého/špatného chování je pro dítě kritériem, zda následuje odměna nebo trest. Postupně si osvojuje a chápe další normy chování, které přebírá od rodiny. <br /> <br /> <br /> '''NÁSTUP DO ŠKOLY A MLADŠÍ ŠKOLNÍ VĚK''' &lt;br&gt;<br /> Dítě se učí zvládat relativně dlouhodobé odloučení od rodiny, přijmout autoritu učitele, soustředit se na výuku a integrovat se do skupiny spolužáků. Srovnává se s ostatními a je také hodnoceno a srovnáváno učitelem. Výkon, který dítě podává, resp. hodnocení podaného výkonu učitelem a spolužáky, se výrazně podílí na utváření jeho identity. Období mladšího školního věku lze celkově charakterizovat jako relativně klidné a bez dramatických vývojových změn. Normálně se vyvíjející dítě se snaží být co nejvíce aktivní, rádo spolupracuje s druhými a chce poznávat okolní svět. <br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ DOSPÍVÁNÍ - PUBESCENCE''' &lt;br&gt;<br /> Období pubescence je doba celé řady dramatických změn, kladoucích značné nároky jak na pubescenta samotného, tak na jeho okolí. Na biologické úrovni probíhá pohlavní dozrávání provokované hormonálními změnami. Rozvíjejí se druhotné pohlavní znaky a tělo postupně získává proporce dospělého člověka. Pubescenti bývají na tělesné změny velmi citliví a zdaleka ne všichni na ně reagují nadšením. Hormonální změny ovlivňují rovněž psychiku pubescenta, a to hlavně ve směru zvýšené emoční lability a zvýšené úzkostnosti. Vývojem prochází i uvažování pubescenta - postupně zvládne přemýšlení v abstraktní rovině a hypoteticky pracuje s událostmi, které ještě nenastaly. Tato změna v myšlení v kombinaci s nedostatkem zkušeností se navenek projevuje chováním typu &quot;všechno vím, všechno znám&quot;.<br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ ADOLESCENCE''' &lt;br&gt;<br /> Na začátku období adolescence je pohlavní zralost a ukončení základní školy, na konci pak většinou ekonomická nezávislost a nástup do práce. Adolescence je také jakési přechodné období, které člověku slouží k urovnání si vlastních hodnot, postojů a cílů, aby následně dokázal dobře nakládat se dvěma základními atributy dospělosti - se svobodou a odpovědností.<br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ DOSPĚLOSTI''' &lt;br&gt;<br /> Počátek dospělosti je charakterizován vrcholem fyzických sil a tvořivosti; postupně narůstá úroveň psychosociálních dovedností, zlepšuje se schopnost odpovědného a etického jednání a stabilizují se základní životní postoje. Člověk vstupuje do manželství a zakládá rodinu. Základními aspekty života dospělého člověka se stávají rodina, zaměstnání a případně různé záliby. Člověk ve starší dospělosti se vyznačuje vyrovnaností, zralostí a schopností těžit ze svých zkušeností. <br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ STÁŘÍ''' &lt;br&gt;<br /> Stárnutí a stáří jsou relativní pojmy, jejich nástup je individuálně velmi odlišný. Podle Světové zdravotnické organizace se rozlišuje období stárnutí (60-74 let), stáří (do 89 let) a stařeckosti (nad 90 let). Průběh stáří závisí zejména na zdravotním stavu a sociálních okolnostech. Biologické stárnutí postihuje celý organismus a projevuje se mj. omezováním hybnosti, výkonnosti a výdrže, sníženou imunitou; klesá frustrační tolerance , zhoršuje se paměť, myšlení a funkčnost smyslových orgánů. <br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ UMÍRÁNÍ, SMRT''' &lt;br&gt;<br /> Smrtí končí životní cyklus každé živé bytosti, tedy i člověka. Smrt bývá tabuizovaným tématem - mluvit o ní ve společnosti je nežádoucí (snad proto, že si nechceme připustit, že se týká i nás samotných ...?). Záporný postoj ke smrti pramení ze dvou základních věcí - je to jednak strach ze smrti, tedy z konce vlastní existence, a pak strach z umírání, které může být dlouhé a bolestné. <br /> V procesu smiřování se s vlastní smrtí lze rozlišit následující stadia:<br /> <br /> *reakce popření, člověk si tento fakt prostě odmítne připustit<br /> *fáze frustrace a zlosti, přičemž tyto pocity lze směrovat k vlastní osobě nebo ke svému okolí<br /> *doba smlouvání a záchvěvy nové aktivity jako pokusy o oddálení smrti<br /> *deprese, uvědomění si neodvratnosti konce vlastní existence, a představy, co všechno člověk nestihl a už nestihne<br /> *přijetí, smíření se s faktem, že smrt čeká každého.<br /> <br /> Platí přitom, že ne každý člověk musí projít všemi popsanými stadii; podobně, jako celý průběh života, i umírání prožívá každý člověk jedinečně.<br /> <br /> ==Poznámky==<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> <br /> *LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. 2. vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 978-80-247-1284-0.<br /> *OPTIMUS, s. r. o. Cojeco [online]. 2012. vyd. 14.3.2000 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&amp;id_desc=105887&amp;s_lang=2&amp;title=v%FDvojov%E1%20psychologie<br /> *Psychologie. Galaktis [online]. 26.8.2009 [cit. 2012-04-24]. Dostupné z: http://galaktis.cz/clanek/psychologie/<br /> *Úvod - vývojová psychologie, vývoj. Psychologie.názory [online]. [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://psychologie.nazory.cz/vyvojova_psychologie.htm<br /> *VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie II. Praha: Karolinum, 2007. ISBN 978-80-246-1318-5.<br /> *Vývojová psychologie. PETERKOVÁ, Michaela. Psychotesty.psyx.cz [online]. [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://www.psychotesty.psyx.cz/texty/vyvojova-psychologie.htm</div>

Monika Dobešová https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BDvojov%C3%A1_psychologie&diff=24086 2012-06-04T16:27:14Z

<p>Monika Dobešová: /* Období lidského života - charakteristika */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Monika Dobešová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' Výchova, vývoj, psychologie<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - Psychologie&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - ---&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> ==Psychologie==<br /> <br /> Slovo [[psychologie]] pochází z řečtiny. Konkrétně ze slov '''psyché''' = duše, duch, dech a '''logia''' = věda, výzkum, nauka). Je to věda, která se zabývá studií lidského chování a tělesného dění včetně jejich vzájemných vztahů a interakcí. Snaží se je popsat, vysvětlit a předpovědět. Cílem psychologie je získané poznatky využít ke zvýšení lidské spokojenosti a zdraví. Avšak novodobá psychologie se již nezabývá duší jako takovou, ale spíše zkoumá prožívání a chování lidí. Soustředí se na to co je vidět a můžeme to vnímat. Tato psychologie odmítá pojem duše, vědomí a nevědomí. Psychologii dělíme na základní psychologické obory a speciální psychologické disciplíny.<br /> <br /> '''Základní''' :<br /> *obecná psychologie - zabývá se vznikem a podstatou psychologie, psychiky a lidského vědomí<br /> *vývojová psychologie - vývoj lidského jedince<br /> *sociální psychologie - jednotlivé vztahy mezi lidmi<br /> *fyziologická psychologie - studuje mozkové procesy<br /> *psychopatologie - zvláštnosti duševního vývoje a života<br /> *dějiny psychologie - starověk až současnost<br /> <br /> '''Speciální''' :<br /> *zoopsychologie - psychika různých zvířat<br /> *psycholinqvistika - vztah mezi myšlením a řečí<br /> *srovnávací psychologie - rozdíly vzhledu u pohlaví - zaměstnání, vzdělání, stáří, etnika, úroveň civilizace<br /> *farmakopsychologie - účinky toxických látek na psychiku<br /> <br /> '''Aplikovaná''' : pedagogická, klinická, soudní, pracovní, poradenská psychologie<br /> <br /> ==Vývojová psychologie==<br /> <br /> &quot;Vývojová psychologie jako relativně samostatná věděcká disciplína opřená o soustavné a ověřitelné pozorování je stará sotva sto let.&quot; &lt;ref&gt;LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. 2. vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 978-80-247-1284-0&lt;/ref&gt; '''Vývojová psychologie''' je mimo jiné definována jako „Psychologická disciplína, která studuje dva okruhy problémů: a) psychické projevy ve vývojovém sledu od jednobuněčných organismů až po člověka (fylogenetická psychologie ); b) genezi individuálního psychického života od narození do stáří (psychologie ontogenetická). Nejpropracovanější oblastí vývojové psychologie jsou otázky psychologie dětství a dospívání.“ &lt;ref&gt;OPTIMUS, s. r. o. Cojeco [online]. 2012. vyd. 14.3.2000 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&amp;id_desc=105887&amp;s_lang=2&amp;title=v%FDvojov%E1%20psychologie&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Vývojová psychologie spadá do základních psychologických oborů. Nejčastěji se potkáváme právě s druhým okruhem problémů. Tedy s tím, kdy vývojová psychologie zkoumá duševní vývoj jednotlivce se zaměřením na věkové zvláštnosti.<br /> <br /> ==Období lidského života - charakteristika==<br /> <br /> '''PRENATÁLNÍ OBDOBÍ''' &lt;br&gt;<br /> Je to fáze oplození (usazení blastocysty a vytvoření tří zárodečných listů), poté Embryonální období (vytvářejí se základy všech orgánů) a nakonec období Fetální kdy se dokončuje vývoj orgánových systémů a probíhá růst. <br /> <br /> <br /> '''NOVOROZENECKÉ OBDOBÍ''' &lt;br&gt;<br /> Takzvaná &quot;doba adaptace&quot;. Člověk se nazývá novorozencem v prvním měsíci svého života. Po narození se ocitá ve zcela odlišném prostředí, než na jaké byl zvyklý z prenatálního období. Dostal se doslova do nového světa. To s sebou přináší první velký úkol - vzpamatovat se a vstřebat výraznou změnu způsobu života. V děloze matky měl stálou teplotu, nulové zrakové podněty a všechny zvuky, doteky a nárazy byly tlumené; po porodu dítě musí samo dýchat, regulovat tělesnou teplotu a zvyknout si na hlučné, přesvícené a drsné prostředí.<br /> <br /> <br /> '''KOJENECKÉ OBDOBÍ''' &lt;br&gt;<br /> Jako kojenecké období označujeme první rok života dítěte. &quot;Krátké ale v mnohém pro další vývoj rozhodující novorozenecké období zřetelně ukazuje základní vrozené dispozice dítěte: jeho předpoklady pro účinnou interakci se světem okolních věcí a pro sociální interakci s lidmi. V následujícím období zbývajících měsíců prvého roku se dispozice rozvinou tak, že dítě je ve všech těchto směrech schopno záměrných aktivit řízených vůlí.&quot; &lt;ref&gt;LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. 2. vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 978-80-247-1284-0.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Již vstřebalo změnu prostředí a nyní se snaží seznámit se světem, v němž žije. V této fázi je pro normální vývoj velmi důležité, aby dítě mělo dostatečný přísun adekvátních podnětů, a to jak těch &quot;neživých&quot;, tak i těch ze sociální oblasti. Druh zkušeností (pozitivní nebo negativní), které v něm podněty zanechají, pak určuje stupeň základní důvěry ve svět, jeho řád a vůbec poznatelnost. <br /> <br /> <br /> '''BATOLECÍ OBDOBÍ''' &lt;br&gt;<br /> Batoletem se člověk označuje ve druhém a třetím roce svého života. Je to období intenzivního rozvoje, který zasahuje mnoho oblastí - mezi jinými hlavně motoriku, myšlení a řeč. Osamostatňování, coby proces charakteristický pro víceméně všechny vývojové etapy, se v batolecím období projevuje velmi výrazně. Díky zlepšující se pohybové koordinaci a schopnosti udržovat rovnováhu dítě umí na jednom a půl roce běhat, chodit po schodech v obou směrech a ve třech letech zvládá jízdu na tříkolce nebo přibližovadle podobného typu. Dítě se postupně učí hygienickým návykům, zejména samostatné kontrole a regulaci vyměšování. <br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU''' &lt;br&gt;<br /> Tato vývojová fáze začíná po třetím roce života a končí nástupem do školy. Dítě v předškolním období asi nejvíce charakterizuje silná snaha být aktivní a přenášet již získané a právě získávané schopnosti do praxe. Myšlení předškolního dítěte je typické svým egocentrismem a vázaností na přítomnost a vnější znaky. Dítě si začíná &quot;mluvit pro sebe&quot; - mluví nahlas, ale jeho proslov není určen nikomu dalšímu. V posuzování dobrého/špatného chování je pro dítě kritériem, zda následuje odměna nebo trest. Postupně si osvojuje a chápe další normy chování, které přebírá od rodiny. <br /> <br /> <br /> '''NÁSTUP DO ŠKOLY A MLADŠÍ ŠKOLNÍ VĚK''' &lt;br&gt;<br /> Dítě se učí zvládat relativně dlouhodobé odloučení od rodiny, přijmout autoritu učitele, soustředit se na výuku a integrovat se do skupiny spolužáků. Srovnává se s ostatními a je také hodnoceno a srovnáváno učitelem. Výkon, který dítě podává, resp. hodnocení podaného výkonu učitelem a spolužáky, se výrazně podílí na utváření jeho identity. Období mladšího školního věku lze celkově charakterizovat jako relativně klidné a bez dramatických vývojových změn. Normálně se vyvíjející dítě se snaží být co nejvíce aktivní, rádo spolupracuje s druhými a chce poznávat okolní svět. <br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ DOSPÍVÁNÍ - PUBESCENCE''' &lt;br&gt;<br /> Období pubescence je doba celé řady dramatických změn, kladoucích značné nároky jak na pubescenta samotného, tak na jeho okolí. Na biologické úrovni probíhá pohlavní dozrávání provokované hormonálními změnami. Rozvíjejí se druhotné pohlavní znaky a tělo postupně získává proporce dospělého člověka. Pubescenti bývají na tělesné změny velmi citliví a zdaleka ne všichni na ně reagují nadšením. Hormonální změny ovlivňují rovněž psychiku pubescenta, a to hlavně ve směru zvýšené emoční lability a zvýšené úzkostnosti. Vývojem prochází i uvažování pubescenta - postupně zvládne přemýšlení v abstraktní rovině a hypoteticky pracuje s událostmi, které ještě nenastaly. Tato změna v myšlení v kombinaci s nedostatkem zkušeností se navenek projevuje chováním typu &quot;všechno vím, všechno znám&quot;.<br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ ADOLESCENCE''' &lt;br&gt;<br /> Na začátku období adolescence je pohlavní zralost a ukončení základní školy, na konci pak většinou ekonomická nezávislost a nástup do práce. Adolescence je také jakési přechodné období, které člověku slouží k urovnání si vlastních hodnot, postojů a cílů, aby následně dokázal dobře nakládat se dvěma základními atributy dospělosti - se svobodou a odpovědností.<br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ DOSPĚLOSTI''' &lt;br&gt;<br /> Počátek dospělosti je charakterizován vrcholem fyzických sil a tvořivosti; postupně narůstá úroveň psychosociálních dovedností, zlepšuje se schopnost odpovědného a etického jednání a stabilizují se základní životní postoje. Člověk vstupuje do manželství a zakládá rodinu. Základními aspekty života dospělého člověka se stávají rodina, zaměstnání a případně různé záliby. Člověk ve starší dospělosti se vyznačuje vyrovnaností, zralostí a schopností těžit ze svých zkušeností. <br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ STÁŘÍ''' &lt;br&gt;<br /> Stárnutí a stáří jsou relativní pojmy, jejich nástup je individuálně velmi odlišný. Podle Světové zdravotnické organizace se rozlišuje období stárnutí (60-74 let), stáří (do 89 let) a stařeckosti (nad 90 let). Průběh stáří závisí zejména na zdravotním stavu a sociálních okolnostech. Biologické stárnutí postihuje celý organismus a projevuje se mj. omezováním hybnosti, výkonnosti a výdrže, sníženou imunitou; klesá frustrační tolerance , zhoršuje se paměť, myšlení a funkčnost smyslových orgánů. <br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ UMÍRÁNÍ, SMRT''' &lt;br&gt;<br /> Smrtí končí životní cyklus každé živé bytosti, tedy i člověka. Smrt bývá tabuizovaným tématem - mluvit o ní ve společnosti je nežádoucí (snad proto, že si nechceme připustit, že se týká i nás samotných ...?). Záporný postoj ke smrti pramení ze dvou základních věcí - je to jednak strach ze smrti, tedy z konce vlastní existence, a pak strach z umírání, které může být dlouhé a bolestné. <br /> V procesu smiřování se s vlastní smrtí lze rozlišit následující stadia:<br /> <br /> *reakce popření, člověk si tento fakt prostě odmítne připustit<br /> *fáze frustrace a zlosti, přičemž tyto pocity lze směrovat k vlastní osobě nebo ke svému okolí<br /> *doba smlouvání a záchvěvy nové aktivity jako pokusy o oddálení smrti<br /> *deprese, uvědomění si neodvratnosti konce vlastní existence, a představy, co všechno člověk nestihl a už nestihne<br /> *přijetí, smíření se s faktem, že smrt čeká každého.<br /> <br /> Platí přitom, že ne každý člověk musí projít všemi popsanými stadii; podobně, jako celý průběh života, i umírání prožívá každý člověk jedinečně.<br /> <br /> ==Poznámky==<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> <br /> *LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. 2. vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 978-80-247-1284-0.<br /> *OPTIMUS, s. r. o. Cojeco [online]. 2012. vyd. 14.3.2000 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&amp;id_desc=105887&amp;s_lang=2&amp;title=v%FDvojov%E1%20psychologie<br /> *Psychologie. Galaktis [online]. 26.8.2009 [cit. 2012-04-24]. Dostupné z: http://galaktis.cz/clanek/psychologie/<br /> *Úvod - vývojová psychologie, vývoj. Psychologie.názory [online]. [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://psychologie.nazory.cz/vyvojova_psychologie.htm<br /> *VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie II. Praha: Karolinum, 2007. ISBN 978-80-246-1318-5.<br /> *Vývojová psychologie. PETERKOVÁ, Michaela. Psychotesty.psyx.cz [online]. [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://www.psychotesty.psyx.cz/texty/vyvojova-psychologie.htm</div>

Monika Dobešová https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BDvojov%C3%A1_psychologie&diff=24083 2012-06-04T15:55:50Z

<p>Monika Dobešová: /* Vývojová psychologie */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Monika Dobešová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' Výchova, vývoj, psychologie<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - Psychologie&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - ---&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> ==Psychologie==<br /> <br /> Slovo [[psychologie]] pochází z řečtiny. Konkrétně ze slov '''psyché''' = duše, duch, dech a '''logia''' = věda, výzkum, nauka). Je to věda, která se zabývá studií lidského chování a tělesného dění včetně jejich vzájemných vztahů a interakcí. Snaží se je popsat, vysvětlit a předpovědět. Cílem psychologie je získané poznatky využít ke zvýšení lidské spokojenosti a zdraví. Avšak novodobá psychologie se již nezabývá duší jako takovou, ale spíše zkoumá prožívání a chování lidí. Soustředí se na to co je vidět a můžeme to vnímat. Tato psychologie odmítá pojem duše, vědomí a nevědomí. Psychologii dělíme na základní psychologické obory a speciální psychologické disciplíny.<br /> <br /> '''Základní''' :<br /> *obecná psychologie - zabývá se vznikem a podstatou psychologie, psychiky a lidského vědomí<br /> *vývojová psychologie - vývoj lidského jedince<br /> *sociální psychologie - jednotlivé vztahy mezi lidmi<br /> *fyziologická psychologie - studuje mozkové procesy<br /> *psychopatologie - zvláštnosti duševního vývoje a života<br /> *dějiny psychologie - starověk až současnost<br /> <br /> '''Speciální''' :<br /> *zoopsychologie - psychika různých zvířat<br /> *psycholinqvistika - vztah mezi myšlením a řečí<br /> *srovnávací psychologie - rozdíly vzhledu u pohlaví - zaměstnání, vzdělání, stáří, etnika, úroveň civilizace<br /> *farmakopsychologie - účinky toxických látek na psychiku<br /> <br /> '''Aplikovaná''' : pedagogická, klinická, soudní, pracovní, poradenská psychologie<br /> <br /> ==Vývojová psychologie==<br /> <br /> &quot;Vývojová psychologie jako relativně samostatná věděcká disciplína opřená o soustavné a ověřitelné pozorování je stará sotva sto let.&quot; &lt;ref&gt;LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. 2. vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 978-80-247-1284-0&lt;/ref&gt; '''Vývojová psychologie''' je mimo jiné definována jako „Psychologická disciplína, která studuje dva okruhy problémů: a) psychické projevy ve vývojovém sledu od jednobuněčných organismů až po člověka (fylogenetická psychologie ); b) genezi individuálního psychického života od narození do stáří (psychologie ontogenetická). Nejpropracovanější oblastí vývojové psychologie jsou otázky psychologie dětství a dospívání.“ &lt;ref&gt;OPTIMUS, s. r. o. Cojeco [online]. 2012. vyd. 14.3.2000 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&amp;id_desc=105887&amp;s_lang=2&amp;title=v%FDvojov%E1%20psychologie&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Vývojová psychologie spadá do základních psychologických oborů. Nejčastěji se potkáváme právě s druhým okruhem problémů. Tedy s tím, kdy vývojová psychologie zkoumá duševní vývoj jednotlivce se zaměřením na věkové zvláštnosti.<br /> <br /> ==Období lidského života - charakteristika==<br /> <br /> '''PRENATÁLNÍ OBDOBÍ''' &lt;br&gt;<br /> Je to fáze oplození (usazení blastocysty a vytvoření tří zárodečných listů), poté Embryonální období (vytvářejí se základy všech orgánů) a nakonec období Fetální kdy se dokončuje vývoj orgánových systémů a probíhá růst. <br /> <br /> <br /> '''NOVOROZENECKÉ OBDOBÍ''' &lt;br&gt;<br /> Takzvaná &quot;doba adaptace&quot;. Člověk se nazývá novorozencem v prvním měsíci svého života. Po narození se ocitá ve zcela odlišném prostředí, než na jaké byl zvyklý z prenatálního období. Dostal se doslova do nového světa. To s sebou přináší první velký úkol - vzpamatovat se a vstřebat výraznou změnu způsobu života. V děloze matky měl stálou teplotu, nulové zrakové podněty a všechny zvuky, doteky a nárazy byly tlumené; po porodu dítě musí samo dýchat, regulovat tělesnou teplotu a zvyknout si na hlučné, přesvícené a drsné prostředí.<br /> <br /> <br /> '''KOJENECKÉ OBDOBÍ''' &lt;br&gt;<br /> Jako kojenecké období označujeme první rok života dítěte. Již vstřebalo změnu prostředí a nyní se snaží seznámit se světem, v němž žije. V této fázi je pro normální vývoj velmi důležité, aby dítě mělo dostatečný přísun adekvátních podnětů, a to jak těch &quot;neživých&quot;, tak i těch ze sociální oblasti. Druh zkušeností (pozitivní nebo negativní), které v něm podněty zanechají, pak určuje stupeň základní důvěry ve svět, jeho řád a vůbec poznatelnost. <br /> <br /> <br /> '''BATOLECÍ OBDOBÍ''' &lt;br&gt;<br /> Batoletem se člověk označuje ve druhém a třetím roce svého života. Je to období intenzivního rozvoje, který zasahuje mnoho oblastí - mezi jinými hlavně motoriku, myšlení a řeč. Osamostatňování, coby proces charakteristický pro víceméně všechny vývojové etapy, se v batolecím období projevuje velmi výrazně. Díky zlepšující se pohybové koordinaci a schopnosti udržovat rovnováhu dítě umí na jednom a půl roce běhat, chodit po schodech v obou směrech a ve třech letech zvládá jízdu na tříkolce nebo přibližovadle podobného typu. Dítě se postupně učí hygienickým návykům, zejména samostatné kontrole a regulaci vyměšování. <br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU''' &lt;br&gt;<br /> Tato vývojová fáze začíná po třetím roce života a končí nástupem do školy. Dítě v předškolním období asi nejvíce charakterizuje silná snaha být aktivní a přenášet již získané a právě získávané schopnosti do praxe. Myšlení předškolního dítěte je typické svým egocentrismem a vázaností na přítomnost a vnější znaky. Dítě si začíná &quot;mluvit pro sebe&quot; - mluví nahlas, ale jeho proslov není určen nikomu dalšímu. V posuzování dobrého/špatného chování je pro dítě kritériem, zda následuje odměna nebo trest. Postupně si osvojuje a chápe další normy chování, které přebírá od rodiny. <br /> <br /> <br /> '''NÁSTUP DO ŠKOLY A MLADŠÍ ŠKOLNÍ VĚK''' &lt;br&gt;<br /> Dítě se učí zvládat relativně dlouhodobé odloučení od rodiny, přijmout autoritu učitele, soustředit se na výuku a integrovat se do skupiny spolužáků. Srovnává se s ostatními a je také hodnoceno a srovnáváno učitelem. Výkon, který dítě podává, resp. hodnocení podaného výkonu učitelem a spolužáky, se výrazně podílí na utváření jeho identity. Období mladšího školního věku lze celkově charakterizovat jako relativně klidné a bez dramatických vývojových změn. Normálně se vyvíjející dítě se snaží být co nejvíce aktivní, rádo spolupracuje s druhými a chce poznávat okolní svět. <br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ DOSPÍVÁNÍ - PUBESCENCE''' &lt;br&gt;<br /> Období pubescence je doba celé řady dramatických změn, kladoucích značné nároky jak na pubescenta samotného, tak na jeho okolí. Na biologické úrovni probíhá pohlavní dozrávání provokované hormonálními změnami. Rozvíjejí se druhotné pohlavní znaky a tělo postupně získává proporce dospělého člověka. Pubescenti bývají na tělesné změny velmi citliví a zdaleka ne všichni na ně reagují nadšením. Hormonální změny ovlivňují rovněž psychiku pubescenta, a to hlavně ve směru zvýšené emoční lability a zvýšené úzkostnosti. Vývojem prochází i uvažování pubescenta - postupně zvládne přemýšlení v abstraktní rovině a hypoteticky pracuje s událostmi, které ještě nenastaly. Tato změna v myšlení v kombinaci s nedostatkem zkušeností se navenek projevuje chováním typu &quot;všechno vím, všechno znám&quot;.<br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ ADOLESCENCE''' &lt;br&gt;<br /> Na začátku období adolescence je pohlavní zralost a ukončení základní školy, na konci pak většinou ekonomická nezávislost a nástup do práce. Adolescence je také jakési přechodné období, které člověku slouží k urovnání si vlastních hodnot, postojů a cílů, aby následně dokázal dobře nakládat se dvěma základními atributy dospělosti - se svobodou a odpovědností.<br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ DOSPĚLOSTI''' &lt;br&gt;<br /> Počátek dospělosti je charakterizován vrcholem fyzických sil a tvořivosti; postupně narůstá úroveň psychosociálních dovedností, zlepšuje se schopnost odpovědného a etického jednání a stabilizují se základní životní postoje. Člověk vstupuje do manželství a zakládá rodinu. Základními aspekty života dospělého člověka se stávají rodina, zaměstnání a případně různé záliby. Člověk ve starší dospělosti se vyznačuje vyrovnaností, zralostí a schopností těžit ze svých zkušeností. <br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ STÁŘÍ''' &lt;br&gt;<br /> Stárnutí a stáří jsou relativní pojmy, jejich nástup je individuálně velmi odlišný. Podle Světové zdravotnické organizace se rozlišuje období stárnutí (60-74 let), stáří (do 89 let) a stařeckosti (nad 90 let). Průběh stáří závisí zejména na zdravotním stavu a sociálních okolnostech. Biologické stárnutí postihuje celý organismus a projevuje se mj. omezováním hybnosti, výkonnosti a výdrže, sníženou imunitou; klesá frustrační tolerance , zhoršuje se paměť, myšlení a funkčnost smyslových orgánů. <br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ UMÍRÁNÍ, SMRT''' &lt;br&gt;<br /> Smrtí končí životní cyklus každé živé bytosti, tedy i člověka. Smrt bývá tabuizovaným tématem - mluvit o ní ve společnosti je nežádoucí (snad proto, že si nechceme připustit, že se týká i nás samotných ...?). Záporný postoj ke smrti pramení ze dvou základních věcí - je to jednak strach ze smrti, tedy z konce vlastní existence, a pak strach z umírání, které může být dlouhé a bolestné. <br /> V procesu smiřování se s vlastní smrtí lze rozlišit následující stadia:<br /> <br /> *reakce popření, člověk si tento fakt prostě odmítne připustit<br /> *fáze frustrace a zlosti, přičemž tyto pocity lze směrovat k vlastní osobě nebo ke svému okolí<br /> *doba smlouvání a záchvěvy nové aktivity jako pokusy o oddálení smrti<br /> *deprese, uvědomění si neodvratnosti konce vlastní existence, a představy, co všechno člověk nestihl a už nestihne<br /> *přijetí, smíření se s faktem, že smrt čeká každého.<br /> <br /> Platí přitom, že ne každý člověk musí projít všemi popsanými stadii; podobně, jako celý průběh života, i umírání prožívá každý člověk jedinečně.<br /> <br /> ==Poznámky==<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> <br /> *LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. 2. vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 978-80-247-1284-0.<br /> *OPTIMUS, s. r. o. Cojeco [online]. 2012. vyd. 14.3.2000 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&amp;id_desc=105887&amp;s_lang=2&amp;title=v%FDvojov%E1%20psychologie<br /> *Psychologie. Galaktis [online]. 26.8.2009 [cit. 2012-04-24]. Dostupné z: http://galaktis.cz/clanek/psychologie/<br /> *Úvod - vývojová psychologie, vývoj. Psychologie.názory [online]. [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://psychologie.nazory.cz/vyvojova_psychologie.htm<br /> *VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie II. Praha: Karolinum, 2007. ISBN 978-80-246-1318-5.<br /> *Vývojová psychologie. PETERKOVÁ, Michaela. Psychotesty.psyx.cz [online]. [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://www.psychotesty.psyx.cz/texty/vyvojova-psychologie.htm</div>

Monika Dobešová https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BDvojov%C3%A1_psychologie&diff=23223 2012-05-21T13:39:21Z

<p>Monika Dobešová: /* Použitá literatura */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Monika Dobešová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' Výchova, vývoj, psychologie<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - Psychologie&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - ---&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> ==Psychologie==<br /> <br /> Slovo [[psychologie]] pochází z řečtiny. Konkrétně ze slov '''psyché''' = duše, duch, dech a '''logia''' = věda, výzkum, nauka). Je to věda, která se zabývá studií lidského chování a tělesného dění včetně jejich vzájemných vztahů a interakcí. Snaží se je popsat, vysvětlit a předpovědět. Cílem psychologie je získané poznatky využít ke zvýšení lidské spokojenosti a zdraví. Avšak novodobá psychologie se již nezabývá duší jako takovou, ale spíše zkoumá prožívání a chování lidí. Soustředí se na to co je vidět a můžeme to vnímat. Tato psychologie odmítá pojem duše, vědomí a nevědomí. Psychologii dělíme na základní psychologické obory a speciální psychologické disciplíny.<br /> <br /> '''Základní''' :<br /> *obecná psychologie - zabývá se vznikem a podstatou psychologie, psychiky a lidského vědomí<br /> *vývojová psychologie - vývoj lidského jedince<br /> *sociální psychologie - jednotlivé vztahy mezi lidmi<br /> *fyziologická psychologie - studuje mozkové procesy<br /> *psychopatologie - zvláštnosti duševního vývoje a života<br /> *dějiny psychologie - starověk až současnost<br /> <br /> '''Speciální''' :<br /> *zoopsychologie - psychika různých zvířat<br /> *psycholinqvistika - vztah mezi myšlením a řečí<br /> *srovnávací psychologie - rozdíly vzhledu u pohlaví - zaměstnání, vzdělání, stáří, etnika, úroveň civilizace<br /> *farmakopsychologie - účinky toxických látek na psychiku<br /> <br /> '''Aplikovaná''' : pedagogická, klinická, soudní, pracovní, poradenská psychologie<br /> <br /> ==Vývojová psychologie==<br /> <br /> '''Vývojová psychologie''' je definována mimo jiné jako „Psychologická disciplína, která studuje dva okruhy problémů: a) psychické projevy ve vývojovém sledu od jednobuněčných organismů až po člověka (fylogenetická psychologie ); b) genezi individuálního psychického života od narození do stáří (psychologie ontogenetická). Nejpropracovanější oblastí vývojové psychologie jsou otázky psychologie dětství a dospívání.“ &lt;ref&gt;OPTIMUS, s. r. o. Cojeco [online]. 2012. vyd. 14.3.2000 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&amp;id_desc=105887&amp;s_lang=2&amp;title=v%FDvojov%E1%20psychologie&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Vývojová psychologie spadá do základních psychologických oborů. Nejčastěji se potkáváme právě s druhým okruhem problémů. Tedy s tím, kdy vývojová psychologie zkoumá duševní vývoj jednotlivce se zaměřením na věkové zvláštnosti. <br /> <br /> ==Období lidského života - charakteristika==<br /> <br /> '''PRENATÁLNÍ OBDOBÍ''' &lt;br&gt;<br /> Je to fáze oplození (usazení blastocysty a vytvoření tří zárodečných listů), poté Embryonální období (vytvářejí se základy všech orgánů) a nakonec období Fetální kdy se dokončuje vývoj orgánových systémů a probíhá růst. <br /> <br /> <br /> '''NOVOROZENECKÉ OBDOBÍ''' &lt;br&gt;<br /> Takzvaná &quot;doba adaptace&quot;. Člověk se nazývá novorozencem v prvním měsíci svého života. Po narození se ocitá ve zcela odlišném prostředí, než na jaké byl zvyklý z prenatálního období. Dostal se doslova do nového světa. To s sebou přináší první velký úkol - vzpamatovat se a vstřebat výraznou změnu způsobu života. V děloze matky měl stálou teplotu, nulové zrakové podněty a všechny zvuky, doteky a nárazy byly tlumené; po porodu dítě musí samo dýchat, regulovat tělesnou teplotu a zvyknout si na hlučné, přesvícené a drsné prostředí.<br /> <br /> <br /> '''KOJENECKÉ OBDOBÍ''' &lt;br&gt;<br /> Jako kojenecké období označujeme první rok života dítěte. Již vstřebalo změnu prostředí a nyní se snaží seznámit se světem, v němž žije. V této fázi je pro normální vývoj velmi důležité, aby dítě mělo dostatečný přísun adekvátních podnětů, a to jak těch &quot;neživých&quot;, tak i těch ze sociální oblasti. Druh zkušeností (pozitivní nebo negativní), které v něm podněty zanechají, pak určuje stupeň základní důvěry ve svět, jeho řád a vůbec poznatelnost. <br /> <br /> <br /> '''BATOLECÍ OBDOBÍ''' &lt;br&gt;<br /> Batoletem se člověk označuje ve druhém a třetím roce svého života. Je to období intenzivního rozvoje, který zasahuje mnoho oblastí - mezi jinými hlavně motoriku, myšlení a řeč. Osamostatňování, coby proces charakteristický pro víceméně všechny vývojové etapy, se v batolecím období projevuje velmi výrazně. Díky zlepšující se pohybové koordinaci a schopnosti udržovat rovnováhu dítě umí na jednom a půl roce běhat, chodit po schodech v obou směrech a ve třech letech zvládá jízdu na tříkolce nebo přibližovadle podobného typu. Dítě se postupně učí hygienickým návykům, zejména samostatné kontrole a regulaci vyměšování. <br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU''' &lt;br&gt;<br /> Tato vývojová fáze začíná po třetím roce života a končí nástupem do školy. Dítě v předškolním období asi nejvíce charakterizuje silná snaha být aktivní a přenášet již získané a právě získávané schopnosti do praxe. Myšlení předškolního dítěte je typické svým egocentrismem a vázaností na přítomnost a vnější znaky. Dítě si začíná &quot;mluvit pro sebe&quot; - mluví nahlas, ale jeho proslov není určen nikomu dalšímu. V posuzování dobrého/špatného chování je pro dítě kritériem, zda následuje odměna nebo trest. Postupně si osvojuje a chápe další normy chování, které přebírá od rodiny. <br /> <br /> <br /> '''NÁSTUP DO ŠKOLY A MLADŠÍ ŠKOLNÍ VĚK''' &lt;br&gt;<br /> Dítě se učí zvládat relativně dlouhodobé odloučení od rodiny, přijmout autoritu učitele, soustředit se na výuku a integrovat se do skupiny spolužáků. Srovnává se s ostatními a je také hodnoceno a srovnáváno učitelem. Výkon, který dítě podává, resp. hodnocení podaného výkonu učitelem a spolužáky, se výrazně podílí na utváření jeho identity. Období mladšího školního věku lze celkově charakterizovat jako relativně klidné a bez dramatických vývojových změn. Normálně se vyvíjející dítě se snaží být co nejvíce aktivní, rádo spolupracuje s druhými a chce poznávat okolní svět. <br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ DOSPÍVÁNÍ - PUBESCENCE''' &lt;br&gt;<br /> Období pubescence je doba celé řady dramatických změn, kladoucích značné nároky jak na pubescenta samotného, tak na jeho okolí. Na biologické úrovni probíhá pohlavní dozrávání provokované hormonálními změnami. Rozvíjejí se druhotné pohlavní znaky a tělo postupně získává proporce dospělého člověka. Pubescenti bývají na tělesné změny velmi citliví a zdaleka ne všichni na ně reagují nadšením. Hormonální změny ovlivňují rovněž psychiku pubescenta, a to hlavně ve směru zvýšené emoční lability a zvýšené úzkostnosti. Vývojem prochází i uvažování pubescenta - postupně zvládne přemýšlení v abstraktní rovině a hypoteticky pracuje s událostmi, které ještě nenastaly. Tato změna v myšlení v kombinaci s nedostatkem zkušeností se navenek projevuje chováním typu &quot;všechno vím, všechno znám&quot;.<br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ ADOLESCENCE''' &lt;br&gt;<br /> Na začátku období adolescence je pohlavní zralost a ukončení základní školy, na konci pak většinou ekonomická nezávislost a nástup do práce. Adolescence je také jakési přechodné období, které člověku slouží k urovnání si vlastních hodnot, postojů a cílů, aby následně dokázal dobře nakládat se dvěma základními atributy dospělosti - se svobodou a odpovědností.<br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ DOSPĚLOSTI''' &lt;br&gt;<br /> Počátek dospělosti je charakterizován vrcholem fyzických sil a tvořivosti; postupně narůstá úroveň psychosociálních dovedností, zlepšuje se schopnost odpovědného a etického jednání a stabilizují se základní životní postoje. Člověk vstupuje do manželství a zakládá rodinu. Základními aspekty života dospělého člověka se stávají rodina, zaměstnání a případně různé záliby. Člověk ve starší dospělosti se vyznačuje vyrovnaností, zralostí a schopností těžit ze svých zkušeností. <br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ STÁŘÍ''' &lt;br&gt;<br /> Stárnutí a stáří jsou relativní pojmy, jejich nástup je individuálně velmi odlišný. Podle Světové zdravotnické organizace se rozlišuje období stárnutí (60-74 let), stáří (do 89 let) a stařeckosti (nad 90 let). Průběh stáří závisí zejména na zdravotním stavu a sociálních okolnostech. Biologické stárnutí postihuje celý organismus a projevuje se mj. omezováním hybnosti, výkonnosti a výdrže, sníženou imunitou; klesá frustrační tolerance , zhoršuje se paměť, myšlení a funkčnost smyslových orgánů. <br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ UMÍRÁNÍ, SMRT''' &lt;br&gt;<br /> Smrtí končí životní cyklus každé živé bytosti, tedy i člověka. Smrt bývá tabuizovaným tématem - mluvit o ní ve společnosti je nežádoucí (snad proto, že si nechceme připustit, že se týká i nás samotných ...?). Záporný postoj ke smrti pramení ze dvou základních věcí - je to jednak strach ze smrti, tedy z konce vlastní existence, a pak strach z umírání, které může být dlouhé a bolestné. <br /> V procesu smiřování se s vlastní smrtí lze rozlišit následující stadia:<br /> <br /> *reakce popření, člověk si tento fakt prostě odmítne připustit<br /> *fáze frustrace a zlosti, přičemž tyto pocity lze směrovat k vlastní osobě nebo ke svému okolí<br /> *doba smlouvání a záchvěvy nové aktivity jako pokusy o oddálení smrti<br /> *deprese, uvědomění si neodvratnosti konce vlastní existence, a představy, co všechno člověk nestihl a už nestihne<br /> *přijetí, smíření se s faktem, že smrt čeká každého.<br /> <br /> Platí přitom, že ne každý člověk musí projít všemi popsanými stadii; podobně, jako celý průběh života, i umírání prožívá každý člověk jedinečně.<br /> <br /> ==Poznámky==<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> <br /> *LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. 2. vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 978-80-247-1284-0.<br /> *OPTIMUS, s. r. o. Cojeco [online]. 2012. vyd. 14.3.2000 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&amp;id_desc=105887&amp;s_lang=2&amp;title=v%FDvojov%E1%20psychologie<br /> *Psychologie. Galaktis [online]. 26.8.2009 [cit. 2012-04-24]. Dostupné z: http://galaktis.cz/clanek/psychologie/<br /> *Úvod - vývojová psychologie, vývoj. Psychologie.názory [online]. [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://psychologie.nazory.cz/vyvojova_psychologie.htm<br /> *VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie II. Praha: Karolinum, 2007. ISBN 978-80-246-1318-5.<br /> *Vývojová psychologie. PETERKOVÁ, Michaela. Psychotesty.psyx.cz [online]. [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://www.psychotesty.psyx.cz/texty/vyvojova-psychologie.htm</div>

Monika Dobešová https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BDvojov%C3%A1_psychologie&diff=23220 2012-05-21T13:35:09Z

<p>Monika Dobešová: /* Použitá literatura */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Monika Dobešová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' Výchova, vývoj, psychologie<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - Psychologie&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - ---&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> ==Psychologie==<br /> <br /> Slovo [[psychologie]] pochází z řečtiny. Konkrétně ze slov '''psyché''' = duše, duch, dech a '''logia''' = věda, výzkum, nauka). Je to věda, která se zabývá studií lidského chování a tělesného dění včetně jejich vzájemných vztahů a interakcí. Snaží se je popsat, vysvětlit a předpovědět. Cílem psychologie je získané poznatky využít ke zvýšení lidské spokojenosti a zdraví. Avšak novodobá psychologie se již nezabývá duší jako takovou, ale spíše zkoumá prožívání a chování lidí. Soustředí se na to co je vidět a můžeme to vnímat. Tato psychologie odmítá pojem duše, vědomí a nevědomí. Psychologii dělíme na základní psychologické obory a speciální psychologické disciplíny.<br /> <br /> '''Základní''' :<br /> *obecná psychologie - zabývá se vznikem a podstatou psychologie, psychiky a lidského vědomí<br /> *vývojová psychologie - vývoj lidského jedince<br /> *sociální psychologie - jednotlivé vztahy mezi lidmi<br /> *fyziologická psychologie - studuje mozkové procesy<br /> *psychopatologie - zvláštnosti duševního vývoje a života<br /> *dějiny psychologie - starověk až současnost<br /> <br /> '''Speciální''' :<br /> *zoopsychologie - psychika různých zvířat<br /> *psycholinqvistika - vztah mezi myšlením a řečí<br /> *srovnávací psychologie - rozdíly vzhledu u pohlaví - zaměstnání, vzdělání, stáří, etnika, úroveň civilizace<br /> *farmakopsychologie - účinky toxických látek na psychiku<br /> <br /> '''Aplikovaná''' : pedagogická, klinická, soudní, pracovní, poradenská psychologie<br /> <br /> ==Vývojová psychologie==<br /> <br /> '''Vývojová psychologie''' je definována mimo jiné jako „Psychologická disciplína, která studuje dva okruhy problémů: a) psychické projevy ve vývojovém sledu od jednobuněčných organismů až po člověka (fylogenetická psychologie ); b) genezi individuálního psychického života od narození do stáří (psychologie ontogenetická). Nejpropracovanější oblastí vývojové psychologie jsou otázky psychologie dětství a dospívání.“ &lt;ref&gt;OPTIMUS, s. r. o. Cojeco [online]. 2012. vyd. 14.3.2000 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&amp;id_desc=105887&amp;s_lang=2&amp;title=v%FDvojov%E1%20psychologie&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Vývojová psychologie spadá do základních psychologických oborů. Nejčastěji se potkáváme právě s druhým okruhem problémů. Tedy s tím, kdy vývojová psychologie zkoumá duševní vývoj jednotlivce se zaměřením na věkové zvláštnosti. <br /> <br /> ==Období lidského života - charakteristika==<br /> <br /> '''PRENATÁLNÍ OBDOBÍ''' &lt;br&gt;<br /> Je to fáze oplození (usazení blastocysty a vytvoření tří zárodečných listů), poté Embryonální období (vytvářejí se základy všech orgánů) a nakonec období Fetální kdy se dokončuje vývoj orgánových systémů a probíhá růst. <br /> <br /> <br /> '''NOVOROZENECKÉ OBDOBÍ''' &lt;br&gt;<br /> Takzvaná &quot;doba adaptace&quot;. Člověk se nazývá novorozencem v prvním měsíci svého života. Po narození se ocitá ve zcela odlišném prostředí, než na jaké byl zvyklý z prenatálního období. Dostal se doslova do nového světa. To s sebou přináší první velký úkol - vzpamatovat se a vstřebat výraznou změnu způsobu života. V děloze matky měl stálou teplotu, nulové zrakové podněty a všechny zvuky, doteky a nárazy byly tlumené; po porodu dítě musí samo dýchat, regulovat tělesnou teplotu a zvyknout si na hlučné, přesvícené a drsné prostředí.<br /> <br /> <br /> '''KOJENECKÉ OBDOBÍ''' &lt;br&gt;<br /> Jako kojenecké období označujeme první rok života dítěte. Již vstřebalo změnu prostředí a nyní se snaží seznámit se světem, v němž žije. V této fázi je pro normální vývoj velmi důležité, aby dítě mělo dostatečný přísun adekvátních podnětů, a to jak těch &quot;neživých&quot;, tak i těch ze sociální oblasti. Druh zkušeností (pozitivní nebo negativní), které v něm podněty zanechají, pak určuje stupeň základní důvěry ve svět, jeho řád a vůbec poznatelnost. <br /> <br /> <br /> '''BATOLECÍ OBDOBÍ''' &lt;br&gt;<br /> Batoletem se člověk označuje ve druhém a třetím roce svého života. Je to období intenzivního rozvoje, který zasahuje mnoho oblastí - mezi jinými hlavně motoriku, myšlení a řeč. Osamostatňování, coby proces charakteristický pro víceméně všechny vývojové etapy, se v batolecím období projevuje velmi výrazně. Díky zlepšující se pohybové koordinaci a schopnosti udržovat rovnováhu dítě umí na jednom a půl roce běhat, chodit po schodech v obou směrech a ve třech letech zvládá jízdu na tříkolce nebo přibližovadle podobného typu. Dítě se postupně učí hygienickým návykům, zejména samostatné kontrole a regulaci vyměšování. <br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU''' &lt;br&gt;<br /> Tato vývojová fáze začíná po třetím roce života a končí nástupem do školy. Dítě v předškolním období asi nejvíce charakterizuje silná snaha být aktivní a přenášet již získané a právě získávané schopnosti do praxe. Myšlení předškolního dítěte je typické svým egocentrismem a vázaností na přítomnost a vnější znaky. Dítě si začíná &quot;mluvit pro sebe&quot; - mluví nahlas, ale jeho proslov není určen nikomu dalšímu. V posuzování dobrého/špatného chování je pro dítě kritériem, zda následuje odměna nebo trest. Postupně si osvojuje a chápe další normy chování, které přebírá od rodiny. <br /> <br /> <br /> '''NÁSTUP DO ŠKOLY A MLADŠÍ ŠKOLNÍ VĚK''' &lt;br&gt;<br /> Dítě se učí zvládat relativně dlouhodobé odloučení od rodiny, přijmout autoritu učitele, soustředit se na výuku a integrovat se do skupiny spolužáků. Srovnává se s ostatními a je také hodnoceno a srovnáváno učitelem. Výkon, který dítě podává, resp. hodnocení podaného výkonu učitelem a spolužáky, se výrazně podílí na utváření jeho identity. Období mladšího školního věku lze celkově charakterizovat jako relativně klidné a bez dramatických vývojových změn. Normálně se vyvíjející dítě se snaží být co nejvíce aktivní, rádo spolupracuje s druhými a chce poznávat okolní svět. <br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ DOSPÍVÁNÍ - PUBESCENCE''' &lt;br&gt;<br /> Období pubescence je doba celé řady dramatických změn, kladoucích značné nároky jak na pubescenta samotného, tak na jeho okolí. Na biologické úrovni probíhá pohlavní dozrávání provokované hormonálními změnami. Rozvíjejí se druhotné pohlavní znaky a tělo postupně získává proporce dospělého člověka. Pubescenti bývají na tělesné změny velmi citliví a zdaleka ne všichni na ně reagují nadšením. Hormonální změny ovlivňují rovněž psychiku pubescenta, a to hlavně ve směru zvýšené emoční lability a zvýšené úzkostnosti. Vývojem prochází i uvažování pubescenta - postupně zvládne přemýšlení v abstraktní rovině a hypoteticky pracuje s událostmi, které ještě nenastaly. Tato změna v myšlení v kombinaci s nedostatkem zkušeností se navenek projevuje chováním typu &quot;všechno vím, všechno znám&quot;.<br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ ADOLESCENCE''' &lt;br&gt;<br /> Na začátku období adolescence je pohlavní zralost a ukončení základní školy, na konci pak většinou ekonomická nezávislost a nástup do práce. Adolescence je také jakési přechodné období, které člověku slouží k urovnání si vlastních hodnot, postojů a cílů, aby následně dokázal dobře nakládat se dvěma základními atributy dospělosti - se svobodou a odpovědností.<br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ DOSPĚLOSTI''' &lt;br&gt;<br /> Počátek dospělosti je charakterizován vrcholem fyzických sil a tvořivosti; postupně narůstá úroveň psychosociálních dovedností, zlepšuje se schopnost odpovědného a etického jednání a stabilizují se základní životní postoje. Člověk vstupuje do manželství a zakládá rodinu. Základními aspekty života dospělého člověka se stávají rodina, zaměstnání a případně různé záliby. Člověk ve starší dospělosti se vyznačuje vyrovnaností, zralostí a schopností těžit ze svých zkušeností. <br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ STÁŘÍ''' &lt;br&gt;<br /> Stárnutí a stáří jsou relativní pojmy, jejich nástup je individuálně velmi odlišný. Podle Světové zdravotnické organizace se rozlišuje období stárnutí (60-74 let), stáří (do 89 let) a stařeckosti (nad 90 let). Průběh stáří závisí zejména na zdravotním stavu a sociálních okolnostech. Biologické stárnutí postihuje celý organismus a projevuje se mj. omezováním hybnosti, výkonnosti a výdrže, sníženou imunitou; klesá frustrační tolerance , zhoršuje se paměť, myšlení a funkčnost smyslových orgánů. <br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ UMÍRÁNÍ, SMRT''' &lt;br&gt;<br /> Smrtí končí životní cyklus každé živé bytosti, tedy i člověka. Smrt bývá tabuizovaným tématem - mluvit o ní ve společnosti je nežádoucí (snad proto, že si nechceme připustit, že se týká i nás samotných ...?). Záporný postoj ke smrti pramení ze dvou základních věcí - je to jednak strach ze smrti, tedy z konce vlastní existence, a pak strach z umírání, které může být dlouhé a bolestné. <br /> V procesu smiřování se s vlastní smrtí lze rozlišit následující stadia:<br /> <br /> *reakce popření, člověk si tento fakt prostě odmítne připustit<br /> *fáze frustrace a zlosti, přičemž tyto pocity lze směrovat k vlastní osobě nebo ke svému okolí<br /> *doba smlouvání a záchvěvy nové aktivity jako pokusy o oddálení smrti<br /> *deprese, uvědomění si neodvratnosti konce vlastní existence, a představy, co všechno člověk nestihl a už nestihne<br /> *přijetí, smíření se s faktem, že smrt čeká každého.<br /> <br /> Platí přitom, že ne každý člověk musí projít všemi popsanými stadii; podobně, jako celý průběh života, i umírání prožívá každý člověk jedinečně.<br /> <br /> ==Poznámky==<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> <br /> *LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. 2. vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 978-80-247-1284-0.<br /> *Psychologie. Galaktis [online]. 26.8.2009 [cit. 2012-04-24]. Dostupné z: http://galaktis.cz/clanek/psychologie/<br /> *Úvod - vývojová psychologie, vývoj. Psychologie.názory [online]. [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://psychologie.nazory.cz/vyvojova_psychologie.htm<br /> *VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie II. Praha: Karolinum, 2007. ISBN 978-80-246-1318-5.<br /> *Vývojová psychologie. PETERKOVÁ, Michaela. Psychotesty.psyx.cz [online]. [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://www.psychotesty.psyx.cz/texty/vyvojova-psychologie.htm</div>

Monika Dobešová https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BDvojov%C3%A1_psychologie&diff=23219 2012-05-21T13:34:04Z

<p>Monika Dobešová: /* Použitá literatura */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Monika Dobešová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' Výchova, vývoj, psychologie<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - Psychologie&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - ---&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> ==Psychologie==<br /> <br /> Slovo [[psychologie]] pochází z řečtiny. Konkrétně ze slov '''psyché''' = duše, duch, dech a '''logia''' = věda, výzkum, nauka). Je to věda, která se zabývá studií lidského chování a tělesného dění včetně jejich vzájemných vztahů a interakcí. Snaží se je popsat, vysvětlit a předpovědět. Cílem psychologie je získané poznatky využít ke zvýšení lidské spokojenosti a zdraví. Avšak novodobá psychologie se již nezabývá duší jako takovou, ale spíše zkoumá prožívání a chování lidí. Soustředí se na to co je vidět a můžeme to vnímat. Tato psychologie odmítá pojem duše, vědomí a nevědomí. Psychologii dělíme na základní psychologické obory a speciální psychologické disciplíny.<br /> <br /> '''Základní''' :<br /> *obecná psychologie - zabývá se vznikem a podstatou psychologie, psychiky a lidského vědomí<br /> *vývojová psychologie - vývoj lidského jedince<br /> *sociální psychologie - jednotlivé vztahy mezi lidmi<br /> *fyziologická psychologie - studuje mozkové procesy<br /> *psychopatologie - zvláštnosti duševního vývoje a života<br /> *dějiny psychologie - starověk až současnost<br /> <br /> '''Speciální''' :<br /> *zoopsychologie - psychika různých zvířat<br /> *psycholinqvistika - vztah mezi myšlením a řečí<br /> *srovnávací psychologie - rozdíly vzhledu u pohlaví - zaměstnání, vzdělání, stáří, etnika, úroveň civilizace<br /> *farmakopsychologie - účinky toxických látek na psychiku<br /> <br /> '''Aplikovaná''' : pedagogická, klinická, soudní, pracovní, poradenská psychologie<br /> <br /> ==Vývojová psychologie==<br /> <br /> '''Vývojová psychologie''' je definována mimo jiné jako „Psychologická disciplína, která studuje dva okruhy problémů: a) psychické projevy ve vývojovém sledu od jednobuněčných organismů až po člověka (fylogenetická psychologie ); b) genezi individuálního psychického života od narození do stáří (psychologie ontogenetická). Nejpropracovanější oblastí vývojové psychologie jsou otázky psychologie dětství a dospívání.“ &lt;ref&gt;OPTIMUS, s. r. o. Cojeco [online]. 2012. vyd. 14.3.2000 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&amp;id_desc=105887&amp;s_lang=2&amp;title=v%FDvojov%E1%20psychologie&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Vývojová psychologie spadá do základních psychologických oborů. Nejčastěji se potkáváme právě s druhým okruhem problémů. Tedy s tím, kdy vývojová psychologie zkoumá duševní vývoj jednotlivce se zaměřením na věkové zvláštnosti. <br /> <br /> ==Období lidského života - charakteristika==<br /> <br /> '''PRENATÁLNÍ OBDOBÍ''' &lt;br&gt;<br /> Je to fáze oplození (usazení blastocysty a vytvoření tří zárodečných listů), poté Embryonální období (vytvářejí se základy všech orgánů) a nakonec období Fetální kdy se dokončuje vývoj orgánových systémů a probíhá růst. <br /> <br /> <br /> '''NOVOROZENECKÉ OBDOBÍ''' &lt;br&gt;<br /> Takzvaná &quot;doba adaptace&quot;. Člověk se nazývá novorozencem v prvním měsíci svého života. Po narození se ocitá ve zcela odlišném prostředí, než na jaké byl zvyklý z prenatálního období. Dostal se doslova do nového světa. To s sebou přináší první velký úkol - vzpamatovat se a vstřebat výraznou změnu způsobu života. V děloze matky měl stálou teplotu, nulové zrakové podněty a všechny zvuky, doteky a nárazy byly tlumené; po porodu dítě musí samo dýchat, regulovat tělesnou teplotu a zvyknout si na hlučné, přesvícené a drsné prostředí.<br /> <br /> <br /> '''KOJENECKÉ OBDOBÍ''' &lt;br&gt;<br /> Jako kojenecké období označujeme první rok života dítěte. Již vstřebalo změnu prostředí a nyní se snaží seznámit se světem, v němž žije. V této fázi je pro normální vývoj velmi důležité, aby dítě mělo dostatečný přísun adekvátních podnětů, a to jak těch &quot;neživých&quot;, tak i těch ze sociální oblasti. Druh zkušeností (pozitivní nebo negativní), které v něm podněty zanechají, pak určuje stupeň základní důvěry ve svět, jeho řád a vůbec poznatelnost. <br /> <br /> <br /> '''BATOLECÍ OBDOBÍ''' &lt;br&gt;<br /> Batoletem se člověk označuje ve druhém a třetím roce svého života. Je to období intenzivního rozvoje, který zasahuje mnoho oblastí - mezi jinými hlavně motoriku, myšlení a řeč. Osamostatňování, coby proces charakteristický pro víceméně všechny vývojové etapy, se v batolecím období projevuje velmi výrazně. Díky zlepšující se pohybové koordinaci a schopnosti udržovat rovnováhu dítě umí na jednom a půl roce běhat, chodit po schodech v obou směrech a ve třech letech zvládá jízdu na tříkolce nebo přibližovadle podobného typu. Dítě se postupně učí hygienickým návykům, zejména samostatné kontrole a regulaci vyměšování. <br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU''' &lt;br&gt;<br /> Tato vývojová fáze začíná po třetím roce života a končí nástupem do školy. Dítě v předškolním období asi nejvíce charakterizuje silná snaha být aktivní a přenášet již získané a právě získávané schopnosti do praxe. Myšlení předškolního dítěte je typické svým egocentrismem a vázaností na přítomnost a vnější znaky. Dítě si začíná &quot;mluvit pro sebe&quot; - mluví nahlas, ale jeho proslov není určen nikomu dalšímu. V posuzování dobrého/špatného chování je pro dítě kritériem, zda následuje odměna nebo trest. Postupně si osvojuje a chápe další normy chování, které přebírá od rodiny. <br /> <br /> <br /> '''NÁSTUP DO ŠKOLY A MLADŠÍ ŠKOLNÍ VĚK''' &lt;br&gt;<br /> Dítě se učí zvládat relativně dlouhodobé odloučení od rodiny, přijmout autoritu učitele, soustředit se na výuku a integrovat se do skupiny spolužáků. Srovnává se s ostatními a je také hodnoceno a srovnáváno učitelem. Výkon, který dítě podává, resp. hodnocení podaného výkonu učitelem a spolužáky, se výrazně podílí na utváření jeho identity. Období mladšího školního věku lze celkově charakterizovat jako relativně klidné a bez dramatických vývojových změn. Normálně se vyvíjející dítě se snaží být co nejvíce aktivní, rádo spolupracuje s druhými a chce poznávat okolní svět. <br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ DOSPÍVÁNÍ - PUBESCENCE''' &lt;br&gt;<br /> Období pubescence je doba celé řady dramatických změn, kladoucích značné nároky jak na pubescenta samotného, tak na jeho okolí. Na biologické úrovni probíhá pohlavní dozrávání provokované hormonálními změnami. Rozvíjejí se druhotné pohlavní znaky a tělo postupně získává proporce dospělého člověka. Pubescenti bývají na tělesné změny velmi citliví a zdaleka ne všichni na ně reagují nadšením. Hormonální změny ovlivňují rovněž psychiku pubescenta, a to hlavně ve směru zvýšené emoční lability a zvýšené úzkostnosti. Vývojem prochází i uvažování pubescenta - postupně zvládne přemýšlení v abstraktní rovině a hypoteticky pracuje s událostmi, které ještě nenastaly. Tato změna v myšlení v kombinaci s nedostatkem zkušeností se navenek projevuje chováním typu &quot;všechno vím, všechno znám&quot;.<br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ ADOLESCENCE''' &lt;br&gt;<br /> Na začátku období adolescence je pohlavní zralost a ukončení základní školy, na konci pak většinou ekonomická nezávislost a nástup do práce. Adolescence je také jakési přechodné období, které člověku slouží k urovnání si vlastních hodnot, postojů a cílů, aby následně dokázal dobře nakládat se dvěma základními atributy dospělosti - se svobodou a odpovědností.<br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ DOSPĚLOSTI''' &lt;br&gt;<br /> Počátek dospělosti je charakterizován vrcholem fyzických sil a tvořivosti; postupně narůstá úroveň psychosociálních dovedností, zlepšuje se schopnost odpovědného a etického jednání a stabilizují se základní životní postoje. Člověk vstupuje do manželství a zakládá rodinu. Základními aspekty života dospělého člověka se stávají rodina, zaměstnání a případně různé záliby. Člověk ve starší dospělosti se vyznačuje vyrovnaností, zralostí a schopností těžit ze svých zkušeností. <br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ STÁŘÍ''' &lt;br&gt;<br /> Stárnutí a stáří jsou relativní pojmy, jejich nástup je individuálně velmi odlišný. Podle Světové zdravotnické organizace se rozlišuje období stárnutí (60-74 let), stáří (do 89 let) a stařeckosti (nad 90 let). Průběh stáří závisí zejména na zdravotním stavu a sociálních okolnostech. Biologické stárnutí postihuje celý organismus a projevuje se mj. omezováním hybnosti, výkonnosti a výdrže, sníženou imunitou; klesá frustrační tolerance , zhoršuje se paměť, myšlení a funkčnost smyslových orgánů. <br /> <br /> <br /> '''OBDOBÍ UMÍRÁNÍ, SMRT''' &lt;br&gt;<br /> Smrtí končí životní cyklus každé živé bytosti, tedy i člověka. Smrt bývá tabuizovaným tématem - mluvit o ní ve společnosti je nežádoucí (snad proto, že si nechceme připustit, že se týká i nás samotných ...?). Záporný postoj ke smrti pramení ze dvou základních věcí - je to jednak strach ze smrti, tedy z konce vlastní existence, a pak strach z umírání, které může být dlouhé a bolestné. <br /> V procesu smiřování se s vlastní smrtí lze rozlišit následující stadia:<br /> <br /> *reakce popření, člověk si tento fakt prostě odmítne připustit<br /> *fáze frustrace a zlosti, přičemž tyto pocity lze směrovat k vlastní osobě nebo ke svému okolí<br /> *doba smlouvání a záchvěvy nové aktivity jako pokusy o oddálení smrti<br /> *deprese, uvědomění si neodvratnosti konce vlastní existence, a představy, co všechno člověk nestihl a už nestihne<br /> *přijetí, smíření se s faktem, že smrt čeká každého.<br /> <br /> Platí přitom, že ne každý člověk musí projít všemi popsanými stadii; podobně, jako celý průběh života, i umírání prožívá každý člověk jedinečně.<br /> <br /> ==Poznámky==<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> <br /> *Úvod - vývojová psychologie, vývoj. Psychologie.názory [online]. [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://psychologie.nazory.cz/vyvojova_psychologie.htm<br /> *Vývojová psychologie. PETERKOVÁ, Michaela. Psychotesty.psyx.cz [online]. [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://www.psychotesty.psyx.cz/texty/vyvojova-psychologie.htm<br /> *Psychologie. Galaktis [online]. 26.8.2009 [cit. 2012-04-24]. Dostupné z: http://galaktis.cz/clanek/psychologie/<br /> *LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. 2. vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 978-80-247-1284-0.<br /> *VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie II. Praha: Karolinum, 2007. ISBN 978-80-246-1318-5.</div>

Monika Dobešová https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Thomas_Daniel_Wilson&diff=21616 2012-05-10T18:29:21Z

<p>Monika Dobešová: </p> <hr /> <div>{{Infobox Vědec <br /> |jmeno = Thomas Daniel Wilson<br /> |datum_narozeni = 1935<br /> |misto_narozeni = County Durham, Anglie<br /> |datum_umrti = <br /> |misto_umrti = <br /> |duvod_umrti = <br /> |pobyt = <br /> |obcanstvi = Britské<br /> |rodina = Svobodný<br /> |skola = Ph.D. University of Sheffield<br /> |pracoviste = AIMTech na Leeds University Business School ve Velké Británii&lt;br&gt;<br /> Swedish School of Library and Information Science.<br /> |oceneni =2010 - Čestný doktorát na univerzitě v Murcia, Španělsko &lt;br&gt;<br /> 2005 - Čestný doktorát (Filosofie Hedersdoktor), University Gothenburg ve Švédsku. &lt;br&gt;<br /> 2000 - 2000 Alise cena za profesionální přínos knihovny a informační výchovy<br /> |znamy_diky = výzkum zaměřující se na informační management a způsob vyhledávání informaci.<br /> }}<br /> Dr. Thomas D. Wilson byl učitel, vědec a nakonec, vedoucí odboru v průběhu své kariéry v zahraničí &lt;ref&gt;Professor Tom Wilson [online]. 2012 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.sheffield.ac.uk/is/staff/wilson &lt;/ref&gt;. Aktivně přispívá svými výzkumy, publikacemi a znalostmi do světa informační vědy již od roku 1961, kdy také získal stipendium od British Library Association. Jeho výzkum se zaměřuje na informační management a způsob vyhledávání informaci.<br /> <br /> == Život ==<br /> Thomas Daniel Wilson se narodil v roce 1935 na nádraží v Shincliffe County Durham v Anglii. Když mu bylo 16 let opustil školu a začal pracovat jako asistent v knihovně Durham County. Avšak jeho profesionální kariéra byla přerušena dvěma roky služby u národní vojenské služby. Protože však byl ve škole v tréninkovém leteckém sboru, nemusel jako většina do armády, ale sloužil u Royal Air Force. <br /> <br /> Po splnění vojenské služby se vrátil do knihovny Durham County. Po roce však tuto knihovnu opustil, aby mohl jít studovat takzvanou &quot;knihovnickou školu&quot;, která jej měla připravit na profesionální zkoušky knihovní asociace. Po knihovnické škole se vrátil zpět do zemské knihovny ale převzal školní knihovnu. Po absolvování Stockton/Billingham Technical College začal navštěvovat Ústav jaderného výzkum CA Parsons and Company v Newcastle kde pracoval jako knihovník a informační důstojník. V té době se začal zajímat o využití nových technologií v informační vědě, ale byl neschopný přesvědčit správce počítače, že počítač umožňoval indexování informací. Krátce po té získal titul bakaláře v oboru ekonomie a sociologie a doktorát v oboru teorie organizace. <br /> <br /> Po té co dokončil zkoušky pro společenství knihovnické asociace, začal učit na knihovnické škole. Do roku 1972 pracoval v téže škole v knihovně, po té strávil dva roky jako hostující docent na univerzitě v Marylandu na pozvání profesora Paula Wassermana. Během svého života pak dále spolupracoval ještě s mnoha významnými osobnostmi jako například: Dagobert Soergel či Professor Wilf Saunders. <br /> <br /> Nyní je Thomas D Wilson v důchodu, ale stále je držitelem několika akademických pozic jako je emeritní profesor na Katedře informačních studií a University of Sheffield , hostující profesor na Leeds University Business School, hostující profesore na University of Boras, Švédsko, a profesor Catedratico Convidado na Fakultě inženýrství, University of Porto. Přijal také čestný doktorát od univerzity v Göteborgu v roce 2005 a druhý čestný doktorát na University of Murcia, Španělsko, v roce 2010.<br /> <br /> == Dílo ==<br /> 1967 - 1968 Programovaná výuka pro indexování (vyústil v publikaci programově textu. &lt;br&gt;<br /> 1963 Přehled katalogizace politiku a praxi v britských veřejných knihovnách<br /> <br /> == Aktivity ==<br /> 2007 - Člen redakční rady, Informacijos Mokslai &lt;br&gt;<br /> 2000 - 2007 Člen redakční rady, Knygotyra &lt;br&gt;<br /> 1998 - Člen redakční rady, Anales de Documentación, Escuela de Universitaria Biblioteconomía y Documentación, Universidad de Murcia, Španělsko. &lt;br&gt;<br /> 1997 - 1998 Člen, humanitní Vědecká rada, knihovnictví a informační vědy panel &lt;br&gt;<br /> 1995 - 2007 Člen redakční rady, vzdělávání, semináře &lt;br&gt;<br /> 1995 - 1996 Člen RAE panel pro knihovnictví a informační management &lt;br&gt;<br /> 1993 - 1995 Člen rozhodčí komise pro Elvira konferencí o elektronické knihovně &lt;br&gt;<br /> 1993 - x Člen redakční rady, McGraw-Hill série v informačních systémů, řízení a strategii &lt;br&gt;<br /> 1992 - 1997 Předseda, ředitelé ústavů a ​​škol výboru britské asociace pro informace a knihovnictví vzdělávání a výzkum &lt;br&gt;<br /> 1991 - 1998 Člen představenstva, Euclid: Evropská asociace pro knihovny a informační výchovy a výzkumu &lt;br&gt;<br /> 1990 - 1992 Předseda, Svaz knihovníků a britské školy informační vědy &lt;br&gt;<br /> 1989 - 1997 Člen, Společnost pro informační management a člen představenstva 1994 - 1997 &lt;br&gt;<br /> 1989 Člen, výzkum zdroje poradní skupiny ESRC &lt;br&gt;<br /> 1988- 1993 Člen řídícího výboru ESRC INTER programu &lt;br&gt;<br /> 1988 Hostující profesor, Curtin University, Perth, Západní Austrálie &lt;br&gt;<br /> 1987 - 1989 Člen Lidské chování a Výbor pro rozvoj, Hospodářská a sociální rada pro výzkum &lt;br&gt;<br /> 1987 - 1994 Software Recenze Editor, International Journal of Information Management &lt;br&gt;<br /> 1987 - 2007 Člen redakční rady, International Journal of Information Management &lt;br&gt;<br /> 1986 - 1989 Člen, Poradní výbor pro vzdělávání, odborné přípravy a personální věcech Stálé konference Národní a univerzitní knihovny &lt;br&gt;<br /> 1986 - 1989 Člen, Poradní výbor pro British Library Services bibliografického oddělení &lt;br&gt;<br /> 1985 - 1992 Člen DES poradní výbor, EPIC Evropa &lt;br&gt;<br /> 1985 - 1987 Členské, výzkumné zdroje a metody výbor, hospodářský a sociální rada pro výzkum &lt;br&gt;<br /> 1984 - 1988 Člen informačních studií a knihovnictví rada, Rada pro národní akademické ceny &lt;br&gt;<br /> 1983 - 1984 Člen asociace knihovny Pracovní skupina pro srovnatelnost odborné vzdělávací kurzy v Evropě &lt;br&gt;<br /> 1975 - 1988 Člen Koordinační Sheffield knihoven s výbor. Úřadující předseda &lt;br&gt;<br /> 1976 - 1983 Člen řídícího výboru, Centrum pro výzkum uživatelských studií &lt;br&gt;<br /> 1975 Člen Aslib Společenské vědy Skupina výbor &lt;br&gt;<br /> 1975 Člen asociace knihoven, Knihovna Vzdělávání Skupina výbor &lt;br&gt;<br /> 1974 - 1977 Člen Britská knihovna R &amp; D oddělení sociální péče poradní skupina &lt;br&gt;<br /> 1973 - 1978 Člen Aslib Pracovní skupina pro sociální péče informací &lt;br&gt;<br /> 1972 - 1975 Člen britské normy Instition technická komise OC/20/4 - MDT &lt;br&gt;<br /> 1971 - 1975 Člen, katalogizace a indexace Group výbor, Sdružení knihoven &lt;br&gt;<br /> 1969 - 1973 Člen katalogizace Pravidla výbor, Sdružení knihoven &lt;br&gt;<br /> 1959 - 1969 Člen Knihovna severní větev výbor, reference, speciální a informační sekce, asociace &lt;br&gt;<br /> 1959 - 1969 Člen North East Divisonal výbor, Sdružení knihovníků asistentů. &lt;br&gt;<br /> <br /> == Význam pro informační vědu/knihovnictví == <br /> V jeho 16 letech, po neúspěšném studiu na Johnston Grammar School v Durhamu, získává první zkušenosti v oblasti knihovnictví a informační vědě. <br /> <br /> Jeho prvním pokusem je snaha o vytvoření programované výuky pro indexování – publikace programového textu (1967). <br /> O pár let později se věnuje činnosti jako nezávislý vědec pro British Library R &amp; D Department. Dále se angažuje jako vědecký pracovník v Britské knihovně – oddělení výzkumu a vývoje. V roce 1988 pomáhá svým osobním výzkumem v oblasti informačních systému v anglických společnostech. V roce 1991 ve spolupráci se studenty zjišťuje, jaký vliv bude mít použití techniky kritického faktoru úspěchu při zavádění informačních potřeb akademických vedoucích pracovníků. Ve stejném roce provádí se studenty další výzkum v oblasti informačních systémů pro pojišťovnictví. V pozdějších letech se věnuje hlavně využití mobilních aplikací a dat v oblasti informačního výzkumu a dále se zaměřuje na výzkumy v britských společnostech a vládě.<br /> <br /> Doktor Wilson je jistě velkou osobností v oblasti informační vědy, z části také knihovnictví. Hlavně přes jeho rozsáhlou publikační činnost. Ve svých pracích se především zaměřuje na analýzu, jak jednotlivci a skupiny lidí shromažďují a předávají informace dále nebo mezi sebou. I když je už nyní v důchodu, stále se zapojuje do výzkumných projektů v rámci své účasti v AIMTech na Leeds University Business School <br /> ve Velké Británii a také ve výzkumných projektech na Swedish School of Library and Information Science. <br /> <br /> <br /> '''INISS Projekt'''<br /> <br /> Nejslavnější studie prováděná doktorem Wilsonem v letech 1975 – 1985. Projekt INISS se zaměřil především na komunikaci v rámci sociálních služeb z pohledu informačního chování nadřízených a vztahů mezi nimi a vztahů mezi dalšími specialisty v oboru. Cílem bylo prozkoumat informační potřeby těchto účastníků a rozvíjet nápady, jak by tyto informační potřeby mohly být zpracovány a zveřejněny pro interní uživatele, její zákazníky a širokou veřejnost.<br /> <br /> '''InformationR.net'''<br /> <br /> Mezinárodní open access vědecký časopis, který se věnuje zpřístupňování výsledků z vědeckých výzkumů z oblasti informačních disciplín. Je soukromě upravován a publikován doktorem Wilsonem. Je zdarma dostupný a poskytuje kvalitní zdroje pro informační vědce.<br /> <br /> == Úspěchy ==<br /> Větší úspěchy získává Wilson až v pozdějších letech. V roce 1933 se stává čestným členem Institutu informačních vědců (Institute of Information Scientics - IIS). V roce 2000 získal cenu ALISE za profesionální podíl knihoven a informačního vzdělání - jako první neamerický oceněný. V roce 2005 se stává čestným doktorandem Göteborgské univerzity ve Švédsku. V roce 2009 získal členství v SIG USE akademii a v roce 2010 se stává čestným doktorandem Murcijské univerzity ve Španělsku. &lt;ref&gt; Awards. Awards [online]. [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://siguse.wordpress.com/awards/ &lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Publikace ==<br /> Thomas Daniel Wilson je autorem mnoha publikací a vědeckých článků, které jsou přínosem v oblasti informační vědy, zde jsou některé z nich:<br /> <br /> Wilson, T.D. - Chain indexing: a programmed text (1971) &lt;br&gt;<br /> Wilson, T.D. – Information management - The Electronic Library (1985) &lt;br&gt;<br /> Wilson, T.D. – Information needs in social services: an overview (1986) &lt;br&gt;<br /> Wilson, T.D. – The internal dissemination and impact of in-house research in social services departments (1986)&lt;br&gt;<br /> Codington, S. &amp; Wilson, T.D. – Information system strategies in the UK insurance industry (1994)&lt;br&gt;<br /> Loughridge, B., Greene, F. &amp; Wilson, T.D. – The Management Information Needs of Academic Heads of Department: A Critical Success Factors Approach (1996)&lt;br&gt;<br /> Wilson, T.D. – Human information behavior (2000)&lt;br&gt;<br /> Wilson, T.D. – Information, communication and society (2006)&lt;br&gt;<br /> Maceviciute, E. &amp; Wilson, T.D. – Information behaviour research and information systems development: the SHAMAN project, an example of collaboration (2010)<br /> <br /> == Citace ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Použitá literatura ==<br /> Biography [online]. 2007 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://informationr.net/tdw/biog.html &lt;br&gt;<br /> Curriculum vitae [online]. 2010 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://informationr.net/tdw/cv.html &lt;br&gt;<br /> Professor Tom Wilson [online]. 2012 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.sheffield.ac.uk/is/staff/wilson &lt;br&gt;<br /> Awards. Awards [online]. [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://siguse.wordpress.com/awards/</div>

Monika Dobešová https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Thomas_Daniel_Wilson&diff=21067 2012-05-01T20:32:58Z

<p>Monika Dobešová: /* Použitá literatura */</p> <hr /> <div>{{Infobox Vědec <br /> |jmeno = Thomas Daniel Wilson<br /> |datum_narozeni = 1935<br /> |misto_narozeni = County Durham, Anglie<br /> |datum_umrti = <br /> |misto_umrti = <br /> |duvod_umrti = <br /> |pobyt = <br /> |obcanstvi = Britské<br /> |rodina = Svobodný<br /> |skola = <br /> |pracoviste = AIMTech na Leeds University Business School ve Velké Británii&lt;br&gt;<br /> Swedish School of Library and Information Science.<br /> |oceneni =2010 - Čestný doktorát na univerzitě v Murcia, Španělsko &lt;br&gt;<br /> 2005 - Čestný doktorát (Filosofie Hedersdoktor), University Gothenburg ve Švédsku. &lt;br&gt;<br /> 2000 - 2000 Alise cena za profesionální přínos knihovny a informační výchovy<br /> |znamy_diky = výzkum zaměřující se na informační management a způsob vyhledávání informaci.<br /> }}<br /> Dr. Thomas D. Wilson byl učitel, vědec a nakonec, vedoucí odboru v průběhu své kariéry v zahraničí &lt;ref&gt;Professor Tom Wilson [online]. 2012 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.sheffield.ac.uk/is/staff/wilson &lt;/ref&gt;. Aktivně přispívá svými výzkumy, publikacemi a znalostmi do světa informační vědy již od roku 1961, kdy také získal stipendium od British Library Association. Jeho výzkum se zaměřuje na informační management a způsob vyhledávání informaci.<br /> <br /> == Život ==<br /> Thomas Daniel Wilson se narodil v roce 1935 na nádraží v Shincliffe County Durham v Anglii. Když mu bylo 16 let opustil školu a začal pracovat jako asistent v knihovně Durham County. Avšak jeho profesionální kariéra byla přerušena dvěma roky služby u národní vojenské služby. Protože však byl ve škole v tréninkovém leteckém sboru, nemusel jako většina do armády, ale sloužil u Royal Air Force. <br /> <br /> Po splnění vojenské služby se vrátil do knihovny Durham County. Po roce však tuto knihovnu opustil, aby mohl jít studovat takzvanou &quot;knihovnickou školu&quot;, která jej měla připravit na profesionální zkoušky knihovní asociace. Po knihovnické škole se vrátil zpět do zemské knihovny ale převzal školní knihovnu. Po absolvování Stockton/Billingham Technical College začal navštěvovat Ústav jaderného výzkum CA Parsons and Company v Newcastle kde pracoval jako knihovník a informační důstojník. V té době se začal zajímat o využití nových technologií v informační vědě, ale byl neschopný přesvědčit správce počítače, že počítač umožňoval indexování informací. Krátce po té získal titul bakaláře v oboru ekonomie a sociologie a doktorát v oboru teorie organizace. <br /> <br /> Po té co dokončil zkoušky pro společenství knihovnické asociace, začal učit na knihovnické škole. Do roku 1972 pracoval v téže škole v knihovně, po té strávil dva roky jako hostující docent na univerzitě v Marylandu na pozvání profesora Paula Wassermana. Během svého života pak dále spolupracoval ještě s mnoha významnými osobnostmi jako například: Dagobert Soergel či Professor Wilf Saunders. <br /> <br /> Nyní je Thomas D Wilson v důchodu, ale stále je držitelem několika akademických pozic jako je emeritní profesor na Katedře informačních studií a University of Sheffield , hostující profesor na Leeds University Business School, hostující profesore na University of Boras, Švédsko, a profesor Catedratico Convidado na Fakultě inženýrství, University of Porto. Přijal také čestný doktorát od univerzity v Göteborgu v roce 2005 a druhý čestný doktorát na University of Murcia, Španělsko, v roce 2010.<br /> <br /> == Dílo ==<br /> 1967 - 1968 Programovaná výuka pro indexování (vyústil v publikaci programově textu. &lt;br&gt;<br /> 1963 Přehled katalogizace politiku a praxi v britských veřejných knihovnách<br /> <br /> == Aktivity ==<br /> 2007 - Člen redakční rady, Informacijos Mokslai &lt;br&gt;<br /> 2000 - 2007 Člen redakční rady, Knygotyra &lt;br&gt;<br /> 1998 - Člen redakční rady, Anales de Documentación, Escuela de Universitaria Biblioteconomía y Documentación, Universidad de Murcia, Španělsko. &lt;br&gt;<br /> 1997 - 1998 Člen, humanitní Vědecká rada, knihovnictví a informační vědy panel &lt;br&gt;<br /> 1995 - 2007 Člen redakční rady, vzdělávání, semináře &lt;br&gt;<br /> 1995 - 1996 Člen RAE panel pro knihovnictví a informační management &lt;br&gt;<br /> 1993 - 1995 Člen rozhodčí komise pro Elvira konferencí o elektronické knihovně &lt;br&gt;<br /> 1993 - x Člen redakční rady, McGraw-Hill série v informačních systémů, řízení a strategii &lt;br&gt;<br /> 1992 - 1997 Předseda, ředitelé ústavů a ​​škol výboru britské asociace pro informace a knihovnictví vzdělávání a výzkum &lt;br&gt;<br /> 1991 - 1998 Člen představenstva, Euclid: Evropská asociace pro knihovny a informační výchovy a výzkumu &lt;br&gt;<br /> 1990 - 1992 Předseda, Svaz knihovníků a britské školy informační vědy &lt;br&gt;<br /> 1989 - 1997 Člen, Společnost pro informační management a člen představenstva 1994 - 1997 &lt;br&gt;<br /> 1989 Člen, výzkum zdroje poradní skupiny ESRC &lt;br&gt;<br /> 1988- 1993 Člen řídícího výboru ESRC INTER programu &lt;br&gt;<br /> 1988 Hostující profesor, Curtin University, Perth, Západní Austrálie &lt;br&gt;<br /> 1987 - 1989 Člen Lidské chování a Výbor pro rozvoj, Hospodářská a sociální rada pro výzkum &lt;br&gt;<br /> 1987 - 1994 Software Recenze Editor, International Journal of Information Management &lt;br&gt;<br /> 1987 - 2007 Člen redakční rady, International Journal of Information Management &lt;br&gt;<br /> 1986 - 1989 Člen, Poradní výbor pro vzdělávání, odborné přípravy a personální věcech Stálé konference Národní a univerzitní knihovny &lt;br&gt;<br /> 1986 - 1989 Člen, Poradní výbor pro British Library Services bibliografického oddělení &lt;br&gt;<br /> 1985 - 1992 Člen DES poradní výbor, EPIC Evropa &lt;br&gt;<br /> 1985 - 1987 Členské, výzkumné zdroje a metody výbor, hospodářský a sociální rada pro výzkum &lt;br&gt;<br /> 1984 - 1988 Člen informačních studií a knihovnictví rada, Rada pro národní akademické ceny &lt;br&gt;<br /> 1983 - 1984 Člen asociace knihovny Pracovní skupina pro srovnatelnost odborné vzdělávací kurzy v Evropě &lt;br&gt;<br /> 1975 - 1988 Člen Koordinační Sheffield knihoven s výbor. Úřadující předseda &lt;br&gt;<br /> 1976 - 1983 Člen řídícího výboru, Centrum pro výzkum uživatelských studií &lt;br&gt;<br /> 1975 Člen Aslib Společenské vědy Skupina výbor &lt;br&gt;<br /> 1975 Člen asociace knihoven, Knihovna Vzdělávání Skupina výbor &lt;br&gt;<br /> 1974 - 1977 Člen Britská knihovna R &amp; D oddělení sociální péče poradní skupina &lt;br&gt;<br /> 1973 - 1978 Člen Aslib Pracovní skupina pro sociální péče informací &lt;br&gt;<br /> 1972 - 1975 Člen britské normy Instition technická komise OC/20/4 - MDT &lt;br&gt;<br /> 1971 - 1975 Člen, katalogizace a indexace Group výbor, Sdružení knihoven &lt;br&gt;<br /> 1969 - 1973 Člen katalogizace Pravidla výbor, Sdružení knihoven &lt;br&gt;<br /> 1959 - 1969 Člen Knihovna severní větev výbor, reference, speciální a informační sekce, asociace &lt;br&gt;<br /> 1959 - 1969 Člen North East Divisonal výbor, Sdružení knihovníků asistentů. &lt;br&gt;<br /> <br /> == Význam pro informační vědu/knihovnictví == <br /> V jeho 16 letech, po neúspěšném studiu na Johnston Grammar School v Durhamu, získává první zkušenosti v oblasti knihovnictví a informační vědě. <br /> <br /> Jeho prvním pokusem je snaha o vytvoření programované výuky pro indexování – publikace programového textu (1967). <br /> O pár let později se věnuje činnosti jako nezávislý vědec pro British Library R &amp; D Department. Dále se angažuje jako vědecký pracovník v Britské knihovně – oddělení výzkumu a vývoje. V roce 1988 pomáhá svým osobním výzkumem v oblasti informačních systému v anglických společnostech. V roce 1991 ve spolupráci se studenty zjišťuje, jaký vliv bude mít použití techniky kritického faktoru úspěchu při zavádění informačních potřeb akademických vedoucích pracovníků. Ve stejném roce provádí se studenty další výzkum v oblasti informačních systémů pro pojišťovnictví. V pozdějších letech se věnuje hlavně využití mobilních aplikací a dat v oblasti informačního výzkumu a dále se zaměřuje na výzkumy v britských společnostech a vládě.<br /> <br /> Doktor Wilson je jistě velkou osobností v oblasti informační vědy, z části také knihovnictví. Hlavně přes jeho rozsáhlou publikační činnost. Ve svých pracích se především zaměřuje na analýzu, jak jednotlivci a skupiny lidí shromažďují a předávají informace dále nebo mezi sebou. I když je už nyní v důchodu, stále se zapojuje do výzkumných projektů v rámci své účasti v AIMTech na Leeds University Business School <br /> ve Velké Británii a také ve výzkumných projektech na Swedish School of Library and Information Science. <br /> <br /> <br /> '''INISS Projekt'''<br /> <br /> Nejslavnější studie prováděná doktorem Wilsonem v letech 1975 – 1985. Projekt INISS se zaměřil především na komunikaci v rámci sociálních služeb z pohledu informačního chování nadřízených a vztahů mezi nimi a vztahů mezi dalšími specialisty v oboru. Cílem bylo prozkoumat informační potřeby těchto účastníků a rozvíjet nápady, jak by tyto informační potřeby mohly být zpracovány a zveřejněny pro interní uživatele, její zákazníky a širokou veřejnost.<br /> <br /> '''InformationR.net'''<br /> <br /> Mezinárodní open access vědecký časopis, který se věnuje zpřístupňování výsledků z vědeckých výzkumů z oblasti informačních disciplín. Je soukromě upravován a publikován doktorem Wilsonem. Je zdarma dostupný a poskytuje kvalitní zdroje pro informační vědce.<br /> <br /> == Úspěchy ==<br /> Větší úspěchy získává Wilson až v pozdějších letech. V roce 1933 se stává čestným členem Institutu informačních vědců (Institute of Information Scientics - IIS). V roce 2000 získal cenu ALISE za profesionální podíl knihoven a informačního vzdělání - jako první neamerický oceněný. V roce 2005 se stává čestným doktorandem Göteborgské univerzity ve Švédsku. V roce 2009 získal členství v SIG USE akademii a v roce 2010 se stává čestným doktorandem Murcijské univerzity ve Španělsku. &lt;ref&gt; Awards. Awards [online]. [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://siguse.wordpress.com/awards/ &lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Publikace ==<br /> Thomas Daniel Wilson je autorem mnoha publikací a vědeckých článků, které jsou přínosem v oblasti informační vědy, zde jsou některé z nich:<br /> <br /> Wilson, T.D. - Chain indexing: a programmed text (1971) &lt;br&gt;<br /> Wilson, T.D. – Information management - The Electronic Library (1985) &lt;br&gt;<br /> Wilson, T.D. – Information needs in social services: an overview (1986) &lt;br&gt;<br /> Wilson, T.D. – The internal dissemination and impact of in-house research in social services departments (1986)&lt;br&gt;<br /> Codington, S. &amp; Wilson, T.D. – Information systém strategies in the UK insurance industry (1994)&lt;br&gt;<br /> Loughridge, B., Greene, F. &amp; Wilson, T.D. – The Management Information Needs of Academic Heads of Department: A Critical Success Factors Approach (1996)&lt;br&gt;<br /> Wilson, T.D. – Human information behavior (2000)&lt;br&gt;<br /> Wilson, T.D. – Information, communication and society (2006)&lt;br&gt;<br /> Maceviciute, E. &amp; Wilson, T.D. – Information behaviour research and information systems development: the SHAMAN project, an example of collaboration (2010)<br /> <br /> == Citace ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Použitá literatura ==<br /> Biography [online]. 2007 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://informationr.net/tdw/biog.html &lt;br&gt;<br /> Curriculum vitae [online]. 2010 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://informationr.net/tdw/cv.html &lt;br&gt;<br /> Professor Tom Wilson [online]. 2012 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.sheffield.ac.uk/is/staff/wilson &lt;br&gt;<br /> Awards. Awards [online]. [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://siguse.wordpress.com/awards/</div>

Monika Dobešová https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Thomas_Daniel_Wilson&diff=21066 2012-05-01T20:31:53Z

<p>Monika Dobešová: /* Úspěchy */</p> <hr /> <div>{{Infobox Vědec <br /> |jmeno = Thomas Daniel Wilson<br /> |datum_narozeni = 1935<br /> |misto_narozeni = County Durham, Anglie<br /> |datum_umrti = <br /> |misto_umrti = <br /> |duvod_umrti = <br /> |pobyt = <br /> |obcanstvi = Britské<br /> |rodina = Svobodný<br /> |skola = <br /> |pracoviste = AIMTech na Leeds University Business School ve Velké Británii&lt;br&gt;<br /> Swedish School of Library and Information Science.<br /> |oceneni =2010 - Čestný doktorát na univerzitě v Murcia, Španělsko &lt;br&gt;<br /> 2005 - Čestný doktorát (Filosofie Hedersdoktor), University Gothenburg ve Švédsku. &lt;br&gt;<br /> 2000 - 2000 Alise cena za profesionální přínos knihovny a informační výchovy<br /> |znamy_diky = výzkum zaměřující se na informační management a způsob vyhledávání informaci.<br /> }}<br /> Dr. Thomas D. Wilson byl učitel, vědec a nakonec, vedoucí odboru v průběhu své kariéry v zahraničí &lt;ref&gt;Professor Tom Wilson [online]. 2012 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.sheffield.ac.uk/is/staff/wilson &lt;/ref&gt;. Aktivně přispívá svými výzkumy, publikacemi a znalostmi do světa informační vědy již od roku 1961, kdy také získal stipendium od British Library Association. Jeho výzkum se zaměřuje na informační management a způsob vyhledávání informaci.<br /> <br /> == Život ==<br /> Thomas Daniel Wilson se narodil v roce 1935 na nádraží v Shincliffe County Durham v Anglii. Když mu bylo 16 let opustil školu a začal pracovat jako asistent v knihovně Durham County. Avšak jeho profesionální kariéra byla přerušena dvěma roky služby u národní vojenské služby. Protože však byl ve škole v tréninkovém leteckém sboru, nemusel jako většina do armády, ale sloužil u Royal Air Force. <br /> <br /> Po splnění vojenské služby se vrátil do knihovny Durham County. Po roce však tuto knihovnu opustil, aby mohl jít studovat takzvanou &quot;knihovnickou školu&quot;, která jej měla připravit na profesionální zkoušky knihovní asociace. Po knihovnické škole se vrátil zpět do zemské knihovny ale převzal školní knihovnu. Po absolvování Stockton/Billingham Technical College začal navštěvovat Ústav jaderného výzkum CA Parsons and Company v Newcastle kde pracoval jako knihovník a informační důstojník. V té době se začal zajímat o využití nových technologií v informační vědě, ale byl neschopný přesvědčit správce počítače, že počítač umožňoval indexování informací. Krátce po té získal titul bakaláře v oboru ekonomie a sociologie a doktorát v oboru teorie organizace. <br /> <br /> Po té co dokončil zkoušky pro společenství knihovnické asociace, začal učit na knihovnické škole. Do roku 1972 pracoval v téže škole v knihovně, po té strávil dva roky jako hostující docent na univerzitě v Marylandu na pozvání profesora Paula Wassermana. Během svého života pak dále spolupracoval ještě s mnoha významnými osobnostmi jako například: Dagobert Soergel či Professor Wilf Saunders. <br /> <br /> Nyní je Thomas D Wilson v důchodu, ale stále je držitelem několika akademických pozic jako je emeritní profesor na Katedře informačních studií a University of Sheffield , hostující profesor na Leeds University Business School, hostující profesore na University of Boras, Švédsko, a profesor Catedratico Convidado na Fakultě inženýrství, University of Porto. Přijal také čestný doktorát od univerzity v Göteborgu v roce 2005 a druhý čestný doktorát na University of Murcia, Španělsko, v roce 2010.<br /> <br /> == Dílo ==<br /> 1967 - 1968 Programovaná výuka pro indexování (vyústil v publikaci programově textu. &lt;br&gt;<br /> 1963 Přehled katalogizace politiku a praxi v britských veřejných knihovnách<br /> <br /> == Aktivity ==<br /> 2007 - Člen redakční rady, Informacijos Mokslai &lt;br&gt;<br /> 2000 - 2007 Člen redakční rady, Knygotyra &lt;br&gt;<br /> 1998 - Člen redakční rady, Anales de Documentación, Escuela de Universitaria Biblioteconomía y Documentación, Universidad de Murcia, Španělsko. &lt;br&gt;<br /> 1997 - 1998 Člen, humanitní Vědecká rada, knihovnictví a informační vědy panel &lt;br&gt;<br /> 1995 - 2007 Člen redakční rady, vzdělávání, semináře &lt;br&gt;<br /> 1995 - 1996 Člen RAE panel pro knihovnictví a informační management &lt;br&gt;<br /> 1993 - 1995 Člen rozhodčí komise pro Elvira konferencí o elektronické knihovně &lt;br&gt;<br /> 1993 - x Člen redakční rady, McGraw-Hill série v informačních systémů, řízení a strategii &lt;br&gt;<br /> 1992 - 1997 Předseda, ředitelé ústavů a ​​škol výboru britské asociace pro informace a knihovnictví vzdělávání a výzkum &lt;br&gt;<br /> 1991 - 1998 Člen představenstva, Euclid: Evropská asociace pro knihovny a informační výchovy a výzkumu &lt;br&gt;<br /> 1990 - 1992 Předseda, Svaz knihovníků a britské školy informační vědy &lt;br&gt;<br /> 1989 - 1997 Člen, Společnost pro informační management a člen představenstva 1994 - 1997 &lt;br&gt;<br /> 1989 Člen, výzkum zdroje poradní skupiny ESRC &lt;br&gt;<br /> 1988- 1993 Člen řídícího výboru ESRC INTER programu &lt;br&gt;<br /> 1988 Hostující profesor, Curtin University, Perth, Západní Austrálie &lt;br&gt;<br /> 1987 - 1989 Člen Lidské chování a Výbor pro rozvoj, Hospodářská a sociální rada pro výzkum &lt;br&gt;<br /> 1987 - 1994 Software Recenze Editor, International Journal of Information Management &lt;br&gt;<br /> 1987 - 2007 Člen redakční rady, International Journal of Information Management &lt;br&gt;<br /> 1986 - 1989 Člen, Poradní výbor pro vzdělávání, odborné přípravy a personální věcech Stálé konference Národní a univerzitní knihovny &lt;br&gt;<br /> 1986 - 1989 Člen, Poradní výbor pro British Library Services bibliografického oddělení &lt;br&gt;<br /> 1985 - 1992 Člen DES poradní výbor, EPIC Evropa &lt;br&gt;<br /> 1985 - 1987 Členské, výzkumné zdroje a metody výbor, hospodářský a sociální rada pro výzkum &lt;br&gt;<br /> 1984 - 1988 Člen informačních studií a knihovnictví rada, Rada pro národní akademické ceny &lt;br&gt;<br /> 1983 - 1984 Člen asociace knihovny Pracovní skupina pro srovnatelnost odborné vzdělávací kurzy v Evropě &lt;br&gt;<br /> 1975 - 1988 Člen Koordinační Sheffield knihoven s výbor. Úřadující předseda &lt;br&gt;<br /> 1976 - 1983 Člen řídícího výboru, Centrum pro výzkum uživatelských studií &lt;br&gt;<br /> 1975 Člen Aslib Společenské vědy Skupina výbor &lt;br&gt;<br /> 1975 Člen asociace knihoven, Knihovna Vzdělávání Skupina výbor &lt;br&gt;<br /> 1974 - 1977 Člen Britská knihovna R &amp; D oddělení sociální péče poradní skupina &lt;br&gt;<br /> 1973 - 1978 Člen Aslib Pracovní skupina pro sociální péče informací &lt;br&gt;<br /> 1972 - 1975 Člen britské normy Instition technická komise OC/20/4 - MDT &lt;br&gt;<br /> 1971 - 1975 Člen, katalogizace a indexace Group výbor, Sdružení knihoven &lt;br&gt;<br /> 1969 - 1973 Člen katalogizace Pravidla výbor, Sdružení knihoven &lt;br&gt;<br /> 1959 - 1969 Člen Knihovna severní větev výbor, reference, speciální a informační sekce, asociace &lt;br&gt;<br /> 1959 - 1969 Člen North East Divisonal výbor, Sdružení knihovníků asistentů. &lt;br&gt;<br /> <br /> == Význam pro informační vědu/knihovnictví == <br /> V jeho 16 letech, po neúspěšném studiu na Johnston Grammar School v Durhamu, získává první zkušenosti v oblasti knihovnictví a informační vědě. <br /> <br /> Jeho prvním pokusem je snaha o vytvoření programované výuky pro indexování – publikace programového textu (1967). <br /> O pár let později se věnuje činnosti jako nezávislý vědec pro British Library R &amp; D Department. Dále se angažuje jako vědecký pracovník v Britské knihovně – oddělení výzkumu a vývoje. V roce 1988 pomáhá svým osobním výzkumem v oblasti informačních systému v anglických společnostech. V roce 1991 ve spolupráci se studenty zjišťuje, jaký vliv bude mít použití techniky kritického faktoru úspěchu při zavádění informačních potřeb akademických vedoucích pracovníků. Ve stejném roce provádí se studenty další výzkum v oblasti informačních systémů pro pojišťovnictví. V pozdějších letech se věnuje hlavně využití mobilních aplikací a dat v oblasti informačního výzkumu a dále se zaměřuje na výzkumy v britských společnostech a vládě.<br /> <br /> Doktor Wilson je jistě velkou osobností v oblasti informační vědy, z části také knihovnictví. Hlavně přes jeho rozsáhlou publikační činnost. Ve svých pracích se především zaměřuje na analýzu, jak jednotlivci a skupiny lidí shromažďují a předávají informace dále nebo mezi sebou. I když je už nyní v důchodu, stále se zapojuje do výzkumných projektů v rámci své účasti v AIMTech na Leeds University Business School <br /> ve Velké Británii a také ve výzkumných projektech na Swedish School of Library and Information Science. <br /> <br /> <br /> '''INISS Projekt'''<br /> <br /> Nejslavnější studie prováděná doktorem Wilsonem v letech 1975 – 1985. Projekt INISS se zaměřil především na komunikaci v rámci sociálních služeb z pohledu informačního chování nadřízených a vztahů mezi nimi a vztahů mezi dalšími specialisty v oboru. Cílem bylo prozkoumat informační potřeby těchto účastníků a rozvíjet nápady, jak by tyto informační potřeby mohly být zpracovány a zveřejněny pro interní uživatele, její zákazníky a širokou veřejnost.<br /> <br /> '''InformationR.net'''<br /> <br /> Mezinárodní open access vědecký časopis, který se věnuje zpřístupňování výsledků z vědeckých výzkumů z oblasti informačních disciplín. Je soukromě upravován a publikován doktorem Wilsonem. Je zdarma dostupný a poskytuje kvalitní zdroje pro informační vědce.<br /> <br /> == Úspěchy ==<br /> Větší úspěchy získává Wilson až v pozdějších letech. V roce 1933 se stává čestným členem Institutu informačních vědců (Institute of Information Scientics - IIS). V roce 2000 získal cenu ALISE za profesionální podíl knihoven a informačního vzdělání - jako první neamerický oceněný. V roce 2005 se stává čestným doktorandem Göteborgské univerzity ve Švédsku. V roce 2009 získal členství v SIG USE akademii a v roce 2010 se stává čestným doktorandem Murcijské univerzity ve Španělsku. &lt;ref&gt; Awards. Awards [online]. [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://siguse.wordpress.com/awards/ &lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Publikace ==<br /> Thomas Daniel Wilson je autorem mnoha publikací a vědeckých článků, které jsou přínosem v oblasti informační vědy, zde jsou některé z nich:<br /> <br /> Wilson, T.D. - Chain indexing: a programmed text (1971) &lt;br&gt;<br /> Wilson, T.D. – Information management - The Electronic Library (1985) &lt;br&gt;<br /> Wilson, T.D. – Information needs in social services: an overview (1986) &lt;br&gt;<br /> Wilson, T.D. – The internal dissemination and impact of in-house research in social services departments (1986)&lt;br&gt;<br /> Codington, S. &amp; Wilson, T.D. – Information systém strategies in the UK insurance industry (1994)&lt;br&gt;<br /> Loughridge, B., Greene, F. &amp; Wilson, T.D. – The Management Information Needs of Academic Heads of Department: A Critical Success Factors Approach (1996)&lt;br&gt;<br /> Wilson, T.D. – Human information behavior (2000)&lt;br&gt;<br /> Wilson, T.D. – Information, communication and society (2006)&lt;br&gt;<br /> Maceviciute, E. &amp; Wilson, T.D. – Information behaviour research and information systems development: the SHAMAN project, an example of collaboration (2010)<br /> <br /> == Citace ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Použitá literatura ==<br /> Biography [online]. 2007 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://informationr.net/tdw/biog.html &lt;br&gt;<br /> Curriculum vitae [online]. 2010 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://informationr.net/tdw/cv.html &lt;br&gt;<br /> Professor Tom Wilson [online]. 2012 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.sheffield.ac.uk/is/staff/wilson</div>

Monika Dobešová https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Thomas_Daniel_Wilson&diff=21065 2012-05-01T20:31:12Z

<p>Monika Dobešová: /* Publikace */</p> <hr /> <div>{{Infobox Vědec <br /> |jmeno = Thomas Daniel Wilson<br /> |datum_narozeni = 1935<br /> |misto_narozeni = County Durham, Anglie<br /> |datum_umrti = <br /> |misto_umrti = <br /> |duvod_umrti = <br /> |pobyt = <br /> |obcanstvi = Britské<br /> |rodina = Svobodný<br /> |skola = <br /> |pracoviste = AIMTech na Leeds University Business School ve Velké Británii&lt;br&gt;<br /> Swedish School of Library and Information Science.<br /> |oceneni =2010 - Čestný doktorát na univerzitě v Murcia, Španělsko &lt;br&gt;<br /> 2005 - Čestný doktorát (Filosofie Hedersdoktor), University Gothenburg ve Švédsku. &lt;br&gt;<br /> 2000 - 2000 Alise cena za profesionální přínos knihovny a informační výchovy<br /> |znamy_diky = výzkum zaměřující se na informační management a způsob vyhledávání informaci.<br /> }}<br /> Dr. Thomas D. Wilson byl učitel, vědec a nakonec, vedoucí odboru v průběhu své kariéry v zahraničí &lt;ref&gt;Professor Tom Wilson [online]. 2012 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.sheffield.ac.uk/is/staff/wilson &lt;/ref&gt;. Aktivně přispívá svými výzkumy, publikacemi a znalostmi do světa informační vědy již od roku 1961, kdy také získal stipendium od British Library Association. Jeho výzkum se zaměřuje na informační management a způsob vyhledávání informaci.<br /> <br /> == Život ==<br /> Thomas Daniel Wilson se narodil v roce 1935 na nádraží v Shincliffe County Durham v Anglii. Když mu bylo 16 let opustil školu a začal pracovat jako asistent v knihovně Durham County. Avšak jeho profesionální kariéra byla přerušena dvěma roky služby u národní vojenské služby. Protože však byl ve škole v tréninkovém leteckém sboru, nemusel jako většina do armády, ale sloužil u Royal Air Force. <br /> <br /> Po splnění vojenské služby se vrátil do knihovny Durham County. Po roce však tuto knihovnu opustil, aby mohl jít studovat takzvanou &quot;knihovnickou školu&quot;, která jej měla připravit na profesionální zkoušky knihovní asociace. Po knihovnické škole se vrátil zpět do zemské knihovny ale převzal školní knihovnu. Po absolvování Stockton/Billingham Technical College začal navštěvovat Ústav jaderného výzkum CA Parsons and Company v Newcastle kde pracoval jako knihovník a informační důstojník. V té době se začal zajímat o využití nových technologií v informační vědě, ale byl neschopný přesvědčit správce počítače, že počítač umožňoval indexování informací. Krátce po té získal titul bakaláře v oboru ekonomie a sociologie a doktorát v oboru teorie organizace. <br /> <br /> Po té co dokončil zkoušky pro společenství knihovnické asociace, začal učit na knihovnické škole. Do roku 1972 pracoval v téže škole v knihovně, po té strávil dva roky jako hostující docent na univerzitě v Marylandu na pozvání profesora Paula Wassermana. Během svého života pak dále spolupracoval ještě s mnoha významnými osobnostmi jako například: Dagobert Soergel či Professor Wilf Saunders. <br /> <br /> Nyní je Thomas D Wilson v důchodu, ale stále je držitelem několika akademických pozic jako je emeritní profesor na Katedře informačních studií a University of Sheffield , hostující profesor na Leeds University Business School, hostující profesore na University of Boras, Švédsko, a profesor Catedratico Convidado na Fakultě inženýrství, University of Porto. Přijal také čestný doktorát od univerzity v Göteborgu v roce 2005 a druhý čestný doktorát na University of Murcia, Španělsko, v roce 2010.<br /> <br /> == Dílo ==<br /> 1967 - 1968 Programovaná výuka pro indexování (vyústil v publikaci programově textu. &lt;br&gt;<br /> 1963 Přehled katalogizace politiku a praxi v britských veřejných knihovnách<br /> <br /> == Aktivity ==<br /> 2007 - Člen redakční rady, Informacijos Mokslai &lt;br&gt;<br /> 2000 - 2007 Člen redakční rady, Knygotyra &lt;br&gt;<br /> 1998 - Člen redakční rady, Anales de Documentación, Escuela de Universitaria Biblioteconomía y Documentación, Universidad de Murcia, Španělsko. &lt;br&gt;<br /> 1997 - 1998 Člen, humanitní Vědecká rada, knihovnictví a informační vědy panel &lt;br&gt;<br /> 1995 - 2007 Člen redakční rady, vzdělávání, semináře &lt;br&gt;<br /> 1995 - 1996 Člen RAE panel pro knihovnictví a informační management &lt;br&gt;<br /> 1993 - 1995 Člen rozhodčí komise pro Elvira konferencí o elektronické knihovně &lt;br&gt;<br /> 1993 - x Člen redakční rady, McGraw-Hill série v informačních systémů, řízení a strategii &lt;br&gt;<br /> 1992 - 1997 Předseda, ředitelé ústavů a ​​škol výboru britské asociace pro informace a knihovnictví vzdělávání a výzkum &lt;br&gt;<br /> 1991 - 1998 Člen představenstva, Euclid: Evropská asociace pro knihovny a informační výchovy a výzkumu &lt;br&gt;<br /> 1990 - 1992 Předseda, Svaz knihovníků a britské školy informační vědy &lt;br&gt;<br /> 1989 - 1997 Člen, Společnost pro informační management a člen představenstva 1994 - 1997 &lt;br&gt;<br /> 1989 Člen, výzkum zdroje poradní skupiny ESRC &lt;br&gt;<br /> 1988- 1993 Člen řídícího výboru ESRC INTER programu &lt;br&gt;<br /> 1988 Hostující profesor, Curtin University, Perth, Západní Austrálie &lt;br&gt;<br /> 1987 - 1989 Člen Lidské chování a Výbor pro rozvoj, Hospodářská a sociální rada pro výzkum &lt;br&gt;<br /> 1987 - 1994 Software Recenze Editor, International Journal of Information Management &lt;br&gt;<br /> 1987 - 2007 Člen redakční rady, International Journal of Information Management &lt;br&gt;<br /> 1986 - 1989 Člen, Poradní výbor pro vzdělávání, odborné přípravy a personální věcech Stálé konference Národní a univerzitní knihovny &lt;br&gt;<br /> 1986 - 1989 Člen, Poradní výbor pro British Library Services bibliografického oddělení &lt;br&gt;<br /> 1985 - 1992 Člen DES poradní výbor, EPIC Evropa &lt;br&gt;<br /> 1985 - 1987 Členské, výzkumné zdroje a metody výbor, hospodářský a sociální rada pro výzkum &lt;br&gt;<br /> 1984 - 1988 Člen informačních studií a knihovnictví rada, Rada pro národní akademické ceny &lt;br&gt;<br /> 1983 - 1984 Člen asociace knihovny Pracovní skupina pro srovnatelnost odborné vzdělávací kurzy v Evropě &lt;br&gt;<br /> 1975 - 1988 Člen Koordinační Sheffield knihoven s výbor. Úřadující předseda &lt;br&gt;<br /> 1976 - 1983 Člen řídícího výboru, Centrum pro výzkum uživatelských studií &lt;br&gt;<br /> 1975 Člen Aslib Společenské vědy Skupina výbor &lt;br&gt;<br /> 1975 Člen asociace knihoven, Knihovna Vzdělávání Skupina výbor &lt;br&gt;<br /> 1974 - 1977 Člen Britská knihovna R &amp; D oddělení sociální péče poradní skupina &lt;br&gt;<br /> 1973 - 1978 Člen Aslib Pracovní skupina pro sociální péče informací &lt;br&gt;<br /> 1972 - 1975 Člen britské normy Instition technická komise OC/20/4 - MDT &lt;br&gt;<br /> 1971 - 1975 Člen, katalogizace a indexace Group výbor, Sdružení knihoven &lt;br&gt;<br /> 1969 - 1973 Člen katalogizace Pravidla výbor, Sdružení knihoven &lt;br&gt;<br /> 1959 - 1969 Člen Knihovna severní větev výbor, reference, speciální a informační sekce, asociace &lt;br&gt;<br /> 1959 - 1969 Člen North East Divisonal výbor, Sdružení knihovníků asistentů. &lt;br&gt;<br /> <br /> == Význam pro informační vědu/knihovnictví == <br /> V jeho 16 letech, po neúspěšném studiu na Johnston Grammar School v Durhamu, získává první zkušenosti v oblasti knihovnictví a informační vědě. <br /> <br /> Jeho prvním pokusem je snaha o vytvoření programované výuky pro indexování – publikace programového textu (1967). <br /> O pár let později se věnuje činnosti jako nezávislý vědec pro British Library R &amp; D Department. Dále se angažuje jako vědecký pracovník v Britské knihovně – oddělení výzkumu a vývoje. V roce 1988 pomáhá svým osobním výzkumem v oblasti informačních systému v anglických společnostech. V roce 1991 ve spolupráci se studenty zjišťuje, jaký vliv bude mít použití techniky kritického faktoru úspěchu při zavádění informačních potřeb akademických vedoucích pracovníků. Ve stejném roce provádí se studenty další výzkum v oblasti informačních systémů pro pojišťovnictví. V pozdějších letech se věnuje hlavně využití mobilních aplikací a dat v oblasti informačního výzkumu a dále se zaměřuje na výzkumy v britských společnostech a vládě.<br /> <br /> Doktor Wilson je jistě velkou osobností v oblasti informační vědy, z části také knihovnictví. Hlavně přes jeho rozsáhlou publikační činnost. Ve svých pracích se především zaměřuje na analýzu, jak jednotlivci a skupiny lidí shromažďují a předávají informace dále nebo mezi sebou. I když je už nyní v důchodu, stále se zapojuje do výzkumných projektů v rámci své účasti v AIMTech na Leeds University Business School <br /> ve Velké Británii a také ve výzkumných projektech na Swedish School of Library and Information Science. <br /> <br /> <br /> '''INISS Projekt'''<br /> <br /> Nejslavnější studie prováděná doktorem Wilsonem v letech 1975 – 1985. Projekt INISS se zaměřil především na komunikaci v rámci sociálních služeb z pohledu informačního chování nadřízených a vztahů mezi nimi a vztahů mezi dalšími specialisty v oboru. Cílem bylo prozkoumat informační potřeby těchto účastníků a rozvíjet nápady, jak by tyto informační potřeby mohly být zpracovány a zveřejněny pro interní uživatele, její zákazníky a širokou veřejnost.<br /> <br /> '''InformationR.net'''<br /> <br /> Mezinárodní open access vědecký časopis, který se věnuje zpřístupňování výsledků z vědeckých výzkumů z oblasti informačních disciplín. Je soukromě upravován a publikován doktorem Wilsonem. Je zdarma dostupný a poskytuje kvalitní zdroje pro informační vědce.<br /> <br /> == Úspěchy ==<br /> Větší úspěchy získává Wilson až v pozdějších letech. V roce 1933 se stává čestným členem Institutu informačních vědců (Institute of Information Scientics - IIS). V roce 2000 získal cenu ALISE za profesionální podíl knihoven a informačního vzdělání - jako první neamerický oceněný. V roce 2005 se stává čestným doktorandem Göteborgské univerzity ve Švédsku. V roce 2009 získal členství v SIG USE akademii a v roce 2010 se stává čestným doktorandem Murcijské univerzity ve Španělsku.<br /> <br /> == Publikace ==<br /> Thomas Daniel Wilson je autorem mnoha publikací a vědeckých článků, které jsou přínosem v oblasti informační vědy, zde jsou některé z nich:<br /> <br /> Wilson, T.D. - Chain indexing: a programmed text (1971) &lt;br&gt;<br /> Wilson, T.D. – Information management - The Electronic Library (1985) &lt;br&gt;<br /> Wilson, T.D. – Information needs in social services: an overview (1986) &lt;br&gt;<br /> Wilson, T.D. – The internal dissemination and impact of in-house research in social services departments (1986)&lt;br&gt;<br /> Codington, S. &amp; Wilson, T.D. – Information systém strategies in the UK insurance industry (1994)&lt;br&gt;<br /> Loughridge, B., Greene, F. &amp; Wilson, T.D. – The Management Information Needs of Academic Heads of Department: A Critical Success Factors Approach (1996)&lt;br&gt;<br /> Wilson, T.D. – Human information behavior (2000)&lt;br&gt;<br /> Wilson, T.D. – Information, communication and society (2006)&lt;br&gt;<br /> Maceviciute, E. &amp; Wilson, T.D. – Information behaviour research and information systems development: the SHAMAN project, an example of collaboration (2010)<br /> <br /> == Citace ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Použitá literatura ==<br /> Biography [online]. 2007 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://informationr.net/tdw/biog.html &lt;br&gt;<br /> Curriculum vitae [online]. 2010 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://informationr.net/tdw/cv.html &lt;br&gt;<br /> Professor Tom Wilson [online]. 2012 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.sheffield.ac.uk/is/staff/wilson</div>

Monika Dobešová https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Thomas_Daniel_Wilson&diff=21064 2012-05-01T20:30:38Z

<p>Monika Dobešová: /* Publikace */</p> <hr /> <div>{{Infobox Vědec <br /> |jmeno = Thomas Daniel Wilson<br /> |datum_narozeni = 1935<br /> |misto_narozeni = County Durham, Anglie<br /> |datum_umrti = <br /> |misto_umrti = <br /> |duvod_umrti = <br /> |pobyt = <br /> |obcanstvi = Britské<br /> |rodina = Svobodný<br /> |skola = <br /> |pracoviste = AIMTech na Leeds University Business School ve Velké Británii&lt;br&gt;<br /> Swedish School of Library and Information Science.<br /> |oceneni =2010 - Čestný doktorát na univerzitě v Murcia, Španělsko &lt;br&gt;<br /> 2005 - Čestný doktorát (Filosofie Hedersdoktor), University Gothenburg ve Švédsku. &lt;br&gt;<br /> 2000 - 2000 Alise cena za profesionální přínos knihovny a informační výchovy<br /> |znamy_diky = výzkum zaměřující se na informační management a způsob vyhledávání informaci.<br /> }}<br /> Dr. Thomas D. Wilson byl učitel, vědec a nakonec, vedoucí odboru v průběhu své kariéry v zahraničí &lt;ref&gt;Professor Tom Wilson [online]. 2012 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.sheffield.ac.uk/is/staff/wilson &lt;/ref&gt;. Aktivně přispívá svými výzkumy, publikacemi a znalostmi do světa informační vědy již od roku 1961, kdy také získal stipendium od British Library Association. Jeho výzkum se zaměřuje na informační management a způsob vyhledávání informaci.<br /> <br /> == Život ==<br /> Thomas Daniel Wilson se narodil v roce 1935 na nádraží v Shincliffe County Durham v Anglii. Když mu bylo 16 let opustil školu a začal pracovat jako asistent v knihovně Durham County. Avšak jeho profesionální kariéra byla přerušena dvěma roky služby u národní vojenské služby. Protože však byl ve škole v tréninkovém leteckém sboru, nemusel jako většina do armády, ale sloužil u Royal Air Force. <br /> <br /> Po splnění vojenské služby se vrátil do knihovny Durham County. Po roce však tuto knihovnu opustil, aby mohl jít studovat takzvanou &quot;knihovnickou školu&quot;, která jej měla připravit na profesionální zkoušky knihovní asociace. Po knihovnické škole se vrátil zpět do zemské knihovny ale převzal školní knihovnu. Po absolvování Stockton/Billingham Technical College začal navštěvovat Ústav jaderného výzkum CA Parsons and Company v Newcastle kde pracoval jako knihovník a informační důstojník. V té době se začal zajímat o využití nových technologií v informační vědě, ale byl neschopný přesvědčit správce počítače, že počítač umožňoval indexování informací. Krátce po té získal titul bakaláře v oboru ekonomie a sociologie a doktorát v oboru teorie organizace. <br /> <br /> Po té co dokončil zkoušky pro společenství knihovnické asociace, začal učit na knihovnické škole. Do roku 1972 pracoval v téže škole v knihovně, po té strávil dva roky jako hostující docent na univerzitě v Marylandu na pozvání profesora Paula Wassermana. Během svého života pak dále spolupracoval ještě s mnoha významnými osobnostmi jako například: Dagobert Soergel či Professor Wilf Saunders. <br /> <br /> Nyní je Thomas D Wilson v důchodu, ale stále je držitelem několika akademických pozic jako je emeritní profesor na Katedře informačních studií a University of Sheffield , hostující profesor na Leeds University Business School, hostující profesore na University of Boras, Švédsko, a profesor Catedratico Convidado na Fakultě inženýrství, University of Porto. Přijal také čestný doktorát od univerzity v Göteborgu v roce 2005 a druhý čestný doktorát na University of Murcia, Španělsko, v roce 2010.<br /> <br /> == Dílo ==<br /> 1967 - 1968 Programovaná výuka pro indexování (vyústil v publikaci programově textu. &lt;br&gt;<br /> 1963 Přehled katalogizace politiku a praxi v britských veřejných knihovnách<br /> <br /> == Aktivity ==<br /> 2007 - Člen redakční rady, Informacijos Mokslai &lt;br&gt;<br /> 2000 - 2007 Člen redakční rady, Knygotyra &lt;br&gt;<br /> 1998 - Člen redakční rady, Anales de Documentación, Escuela de Universitaria Biblioteconomía y Documentación, Universidad de Murcia, Španělsko. &lt;br&gt;<br /> 1997 - 1998 Člen, humanitní Vědecká rada, knihovnictví a informační vědy panel &lt;br&gt;<br /> 1995 - 2007 Člen redakční rady, vzdělávání, semináře &lt;br&gt;<br /> 1995 - 1996 Člen RAE panel pro knihovnictví a informační management &lt;br&gt;<br /> 1993 - 1995 Člen rozhodčí komise pro Elvira konferencí o elektronické knihovně &lt;br&gt;<br /> 1993 - x Člen redakční rady, McGraw-Hill série v informačních systémů, řízení a strategii &lt;br&gt;<br /> 1992 - 1997 Předseda, ředitelé ústavů a ​​škol výboru britské asociace pro informace a knihovnictví vzdělávání a výzkum &lt;br&gt;<br /> 1991 - 1998 Člen představenstva, Euclid: Evropská asociace pro knihovny a informační výchovy a výzkumu &lt;br&gt;<br /> 1990 - 1992 Předseda, Svaz knihovníků a britské školy informační vědy &lt;br&gt;<br /> 1989 - 1997 Člen, Společnost pro informační management a člen představenstva 1994 - 1997 &lt;br&gt;<br /> 1989 Člen, výzkum zdroje poradní skupiny ESRC &lt;br&gt;<br /> 1988- 1993 Člen řídícího výboru ESRC INTER programu &lt;br&gt;<br /> 1988 Hostující profesor, Curtin University, Perth, Západní Austrálie &lt;br&gt;<br /> 1987 - 1989 Člen Lidské chování a Výbor pro rozvoj, Hospodářská a sociální rada pro výzkum &lt;br&gt;<br /> 1987 - 1994 Software Recenze Editor, International Journal of Information Management &lt;br&gt;<br /> 1987 - 2007 Člen redakční rady, International Journal of Information Management &lt;br&gt;<br /> 1986 - 1989 Člen, Poradní výbor pro vzdělávání, odborné přípravy a personální věcech Stálé konference Národní a univerzitní knihovny &lt;br&gt;<br /> 1986 - 1989 Člen, Poradní výbor pro British Library Services bibliografického oddělení &lt;br&gt;<br /> 1985 - 1992 Člen DES poradní výbor, EPIC Evropa &lt;br&gt;<br /> 1985 - 1987 Členské, výzkumné zdroje a metody výbor, hospodářský a sociální rada pro výzkum &lt;br&gt;<br /> 1984 - 1988 Člen informačních studií a knihovnictví rada, Rada pro národní akademické ceny &lt;br&gt;<br /> 1983 - 1984 Člen asociace knihovny Pracovní skupina pro srovnatelnost odborné vzdělávací kurzy v Evropě &lt;br&gt;<br /> 1975 - 1988 Člen Koordinační Sheffield knihoven s výbor. Úřadující předseda &lt;br&gt;<br /> 1976 - 1983 Člen řídícího výboru, Centrum pro výzkum uživatelských studií &lt;br&gt;<br /> 1975 Člen Aslib Společenské vědy Skupina výbor &lt;br&gt;<br /> 1975 Člen asociace knihoven, Knihovna Vzdělávání Skupina výbor &lt;br&gt;<br /> 1974 - 1977 Člen Britská knihovna R &amp; D oddělení sociální péče poradní skupina &lt;br&gt;<br /> 1973 - 1978 Člen Aslib Pracovní skupina pro sociální péče informací &lt;br&gt;<br /> 1972 - 1975 Člen britské normy Instition technická komise OC/20/4 - MDT &lt;br&gt;<br /> 1971 - 1975 Člen, katalogizace a indexace Group výbor, Sdružení knihoven &lt;br&gt;<br /> 1969 - 1973 Člen katalogizace Pravidla výbor, Sdružení knihoven &lt;br&gt;<br /> 1959 - 1969 Člen Knihovna severní větev výbor, reference, speciální a informační sekce, asociace &lt;br&gt;<br /> 1959 - 1969 Člen North East Divisonal výbor, Sdružení knihovníků asistentů. &lt;br&gt;<br /> <br /> == Význam pro informační vědu/knihovnictví == <br /> V jeho 16 letech, po neúspěšném studiu na Johnston Grammar School v Durhamu, získává první zkušenosti v oblasti knihovnictví a informační vědě. <br /> <br /> Jeho prvním pokusem je snaha o vytvoření programované výuky pro indexování – publikace programového textu (1967). <br /> O pár let později se věnuje činnosti jako nezávislý vědec pro British Library R &amp; D Department. Dále se angažuje jako vědecký pracovník v Britské knihovně – oddělení výzkumu a vývoje. V roce 1988 pomáhá svým osobním výzkumem v oblasti informačních systému v anglických společnostech. V roce 1991 ve spolupráci se studenty zjišťuje, jaký vliv bude mít použití techniky kritického faktoru úspěchu při zavádění informačních potřeb akademických vedoucích pracovníků. Ve stejném roce provádí se studenty další výzkum v oblasti informačních systémů pro pojišťovnictví. V pozdějších letech se věnuje hlavně využití mobilních aplikací a dat v oblasti informačního výzkumu a dále se zaměřuje na výzkumy v britských společnostech a vládě.<br /> <br /> Doktor Wilson je jistě velkou osobností v oblasti informační vědy, z části také knihovnictví. Hlavně přes jeho rozsáhlou publikační činnost. Ve svých pracích se především zaměřuje na analýzu, jak jednotlivci a skupiny lidí shromažďují a předávají informace dále nebo mezi sebou. I když je už nyní v důchodu, stále se zapojuje do výzkumných projektů v rámci své účasti v AIMTech na Leeds University Business School <br /> ve Velké Británii a také ve výzkumných projektech na Swedish School of Library and Information Science. <br /> <br /> <br /> '''INISS Projekt'''<br /> <br /> Nejslavnější studie prováděná doktorem Wilsonem v letech 1975 – 1985. Projekt INISS se zaměřil především na komunikaci v rámci sociálních služeb z pohledu informačního chování nadřízených a vztahů mezi nimi a vztahů mezi dalšími specialisty v oboru. Cílem bylo prozkoumat informační potřeby těchto účastníků a rozvíjet nápady, jak by tyto informační potřeby mohly být zpracovány a zveřejněny pro interní uživatele, její zákazníky a širokou veřejnost.<br /> <br /> '''InformationR.net'''<br /> <br /> Mezinárodní open access vědecký časopis, který se věnuje zpřístupňování výsledků z vědeckých výzkumů z oblasti informačních disciplín. Je soukromě upravován a publikován doktorem Wilsonem. Je zdarma dostupný a poskytuje kvalitní zdroje pro informační vědce.<br /> <br /> == Úspěchy ==<br /> Větší úspěchy získává Wilson až v pozdějších letech. V roce 1933 se stává čestným členem Institutu informačních vědců (Institute of Information Scientics - IIS). V roce 2000 získal cenu ALISE za profesionální podíl knihoven a informačního vzdělání - jako první neamerický oceněný. V roce 2005 se stává čestným doktorandem Göteborgské univerzity ve Švédsku. V roce 2009 získal členství v SIG USE akademii a v roce 2010 se stává čestným doktorandem Murcijské univerzity ve Španělsku.<br /> <br /> == Publikace ==<br /> Thomas Daniel Wilson je autorem mnoha publikací a vědeckých článků, které jsou přínosem v oblasti informační vědy, zde jsou některé z nich:<br /> <br /> Wilson, T.D. - Chain indexing: a programmed text (1971)<br /> Wilson, T.D. – Information management - The Electronic Library (1985)<br /> Wilson, T.D. – Information needs in social services: an overview (1986)<br /> Wilson, T.D. – The internal dissemination and impact of in-house research in social services departments (1986)<br /> Codington, S. &amp; Wilson, T.D. – Information systém strategies in the UK insurance industry (1994)<br /> Loughridge, B., Greene, F. &amp; Wilson, T.D. – The Management Information Needs of Academic Heads of Department: A Critical Success Factors Approach (1996)<br /> Wilson, T.D. – Human information behavior (2000)<br /> Wilson, T.D. – Information, communication and society (2006)<br /> Maceviciute, E. &amp; Wilson, T.D. – Information behaviour research and information systems development: the SHAMAN project, an example of collaboration (2010)<br /> <br /> == Citace ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Použitá literatura ==<br /> Biography [online]. 2007 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://informationr.net/tdw/biog.html &lt;br&gt;<br /> Curriculum vitae [online]. 2010 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://informationr.net/tdw/cv.html &lt;br&gt;<br /> Professor Tom Wilson [online]. 2012 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.sheffield.ac.uk/is/staff/wilson</div>

Monika Dobešová https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Thomas_Daniel_Wilson&diff=21063 2012-05-01T20:28:18Z

<p>Monika Dobešová: </p> <hr /> <div>{{Infobox Vědec <br /> |jmeno = Thomas Daniel Wilson<br /> |datum_narozeni = 1935<br /> |misto_narozeni = County Durham, Anglie<br /> |datum_umrti = <br /> |misto_umrti = <br /> |duvod_umrti = <br /> |pobyt = <br /> |obcanstvi = Britské<br /> |rodina = Svobodný<br /> |skola = <br /> |pracoviste = AIMTech na Leeds University Business School ve Velké Británii&lt;br&gt;<br /> Swedish School of Library and Information Science.<br /> |oceneni =2010 - Čestný doktorát na univerzitě v Murcia, Španělsko &lt;br&gt;<br /> 2005 - Čestný doktorát (Filosofie Hedersdoktor), University Gothenburg ve Švédsku. &lt;br&gt;<br /> 2000 - 2000 Alise cena za profesionální přínos knihovny a informační výchovy<br /> |znamy_diky = výzkum zaměřující se na informační management a způsob vyhledávání informaci.<br /> }}<br /> Dr. Thomas D. Wilson byl učitel, vědec a nakonec, vedoucí odboru v průběhu své kariéry v zahraničí &lt;ref&gt;Professor Tom Wilson [online]. 2012 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.sheffield.ac.uk/is/staff/wilson &lt;/ref&gt;. Aktivně přispívá svými výzkumy, publikacemi a znalostmi do světa informační vědy již od roku 1961, kdy také získal stipendium od British Library Association. Jeho výzkum se zaměřuje na informační management a způsob vyhledávání informaci.<br /> <br /> == Život ==<br /> Thomas Daniel Wilson se narodil v roce 1935 na nádraží v Shincliffe County Durham v Anglii. Když mu bylo 16 let opustil školu a začal pracovat jako asistent v knihovně Durham County. Avšak jeho profesionální kariéra byla přerušena dvěma roky služby u národní vojenské služby. Protože však byl ve škole v tréninkovém leteckém sboru, nemusel jako většina do armády, ale sloužil u Royal Air Force. <br /> <br /> Po splnění vojenské služby se vrátil do knihovny Durham County. Po roce však tuto knihovnu opustil, aby mohl jít studovat takzvanou &quot;knihovnickou školu&quot;, která jej měla připravit na profesionální zkoušky knihovní asociace. Po knihovnické škole se vrátil zpět do zemské knihovny ale převzal školní knihovnu. Po absolvování Stockton/Billingham Technical College začal navštěvovat Ústav jaderného výzkum CA Parsons and Company v Newcastle kde pracoval jako knihovník a informační důstojník. V té době se začal zajímat o využití nových technologií v informační vědě, ale byl neschopný přesvědčit správce počítače, že počítač umožňoval indexování informací. Krátce po té získal titul bakaláře v oboru ekonomie a sociologie a doktorát v oboru teorie organizace. <br /> <br /> Po té co dokončil zkoušky pro společenství knihovnické asociace, začal učit na knihovnické škole. Do roku 1972 pracoval v téže škole v knihovně, po té strávil dva roky jako hostující docent na univerzitě v Marylandu na pozvání profesora Paula Wassermana. Během svého života pak dále spolupracoval ještě s mnoha významnými osobnostmi jako například: Dagobert Soergel či Professor Wilf Saunders. <br /> <br /> Nyní je Thomas D Wilson v důchodu, ale stále je držitelem několika akademických pozic jako je emeritní profesor na Katedře informačních studií a University of Sheffield , hostující profesor na Leeds University Business School, hostující profesore na University of Boras, Švédsko, a profesor Catedratico Convidado na Fakultě inženýrství, University of Porto. Přijal také čestný doktorát od univerzity v Göteborgu v roce 2005 a druhý čestný doktorát na University of Murcia, Španělsko, v roce 2010.<br /> <br /> == Dílo ==<br /> 1967 - 1968 Programovaná výuka pro indexování (vyústil v publikaci programově textu. &lt;br&gt;<br /> 1963 Přehled katalogizace politiku a praxi v britských veřejných knihovnách<br /> <br /> == Aktivity ==<br /> 2007 - Člen redakční rady, Informacijos Mokslai &lt;br&gt;<br /> 2000 - 2007 Člen redakční rady, Knygotyra &lt;br&gt;<br /> 1998 - Člen redakční rady, Anales de Documentación, Escuela de Universitaria Biblioteconomía y Documentación, Universidad de Murcia, Španělsko. &lt;br&gt;<br /> 1997 - 1998 Člen, humanitní Vědecká rada, knihovnictví a informační vědy panel &lt;br&gt;<br /> 1995 - 2007 Člen redakční rady, vzdělávání, semináře &lt;br&gt;<br /> 1995 - 1996 Člen RAE panel pro knihovnictví a informační management &lt;br&gt;<br /> 1993 - 1995 Člen rozhodčí komise pro Elvira konferencí o elektronické knihovně &lt;br&gt;<br /> 1993 - x Člen redakční rady, McGraw-Hill série v informačních systémů, řízení a strategii &lt;br&gt;<br /> 1992 - 1997 Předseda, ředitelé ústavů a ​​škol výboru britské asociace pro informace a knihovnictví vzdělávání a výzkum &lt;br&gt;<br /> 1991 - 1998 Člen představenstva, Euclid: Evropská asociace pro knihovny a informační výchovy a výzkumu &lt;br&gt;<br /> 1990 - 1992 Předseda, Svaz knihovníků a britské školy informační vědy &lt;br&gt;<br /> 1989 - 1997 Člen, Společnost pro informační management a člen představenstva 1994 - 1997 &lt;br&gt;<br /> 1989 Člen, výzkum zdroje poradní skupiny ESRC &lt;br&gt;<br /> 1988- 1993 Člen řídícího výboru ESRC INTER programu &lt;br&gt;<br /> 1988 Hostující profesor, Curtin University, Perth, Západní Austrálie &lt;br&gt;<br /> 1987 - 1989 Člen Lidské chování a Výbor pro rozvoj, Hospodářská a sociální rada pro výzkum &lt;br&gt;<br /> 1987 - 1994 Software Recenze Editor, International Journal of Information Management &lt;br&gt;<br /> 1987 - 2007 Člen redakční rady, International Journal of Information Management &lt;br&gt;<br /> 1986 - 1989 Člen, Poradní výbor pro vzdělávání, odborné přípravy a personální věcech Stálé konference Národní a univerzitní knihovny &lt;br&gt;<br /> 1986 - 1989 Člen, Poradní výbor pro British Library Services bibliografického oddělení &lt;br&gt;<br /> 1985 - 1992 Člen DES poradní výbor, EPIC Evropa &lt;br&gt;<br /> 1985 - 1987 Členské, výzkumné zdroje a metody výbor, hospodářský a sociální rada pro výzkum &lt;br&gt;<br /> 1984 - 1988 Člen informačních studií a knihovnictví rada, Rada pro národní akademické ceny &lt;br&gt;<br /> 1983 - 1984 Člen asociace knihovny Pracovní skupina pro srovnatelnost odborné vzdělávací kurzy v Evropě &lt;br&gt;<br /> 1975 - 1988 Člen Koordinační Sheffield knihoven s výbor. Úřadující předseda &lt;br&gt;<br /> 1976 - 1983 Člen řídícího výboru, Centrum pro výzkum uživatelských studií &lt;br&gt;<br /> 1975 Člen Aslib Společenské vědy Skupina výbor &lt;br&gt;<br /> 1975 Člen asociace knihoven, Knihovna Vzdělávání Skupina výbor &lt;br&gt;<br /> 1974 - 1977 Člen Britská knihovna R &amp; D oddělení sociální péče poradní skupina &lt;br&gt;<br /> 1973 - 1978 Člen Aslib Pracovní skupina pro sociální péče informací &lt;br&gt;<br /> 1972 - 1975 Člen britské normy Instition technická komise OC/20/4 - MDT &lt;br&gt;<br /> 1971 - 1975 Člen, katalogizace a indexace Group výbor, Sdružení knihoven &lt;br&gt;<br /> 1969 - 1973 Člen katalogizace Pravidla výbor, Sdružení knihoven &lt;br&gt;<br /> 1959 - 1969 Člen Knihovna severní větev výbor, reference, speciální a informační sekce, asociace &lt;br&gt;<br /> 1959 - 1969 Člen North East Divisonal výbor, Sdružení knihovníků asistentů. &lt;br&gt;<br /> <br /> == Význam pro informační vědu/knihovnictví == <br /> V jeho 16 letech, po neúspěšném studiu na Johnston Grammar School v Durhamu, získává první zkušenosti v oblasti knihovnictví a informační vědě. <br /> <br /> Jeho prvním pokusem je snaha o vytvoření programované výuky pro indexování – publikace programového textu (1967). <br /> O pár let později se věnuje činnosti jako nezávislý vědec pro British Library R &amp; D Department. Dále se angažuje jako vědecký pracovník v Britské knihovně – oddělení výzkumu a vývoje. V roce 1988 pomáhá svým osobním výzkumem v oblasti informačních systému v anglických společnostech. V roce 1991 ve spolupráci se studenty zjišťuje, jaký vliv bude mít použití techniky kritického faktoru úspěchu při zavádění informačních potřeb akademických vedoucích pracovníků. Ve stejném roce provádí se studenty další výzkum v oblasti informačních systémů pro pojišťovnictví. V pozdějších letech se věnuje hlavně využití mobilních aplikací a dat v oblasti informačního výzkumu a dále se zaměřuje na výzkumy v britských společnostech a vládě.<br /> <br /> Doktor Wilson je jistě velkou osobností v oblasti informační vědy, z části také knihovnictví. Hlavně přes jeho rozsáhlou publikační činnost. Ve svých pracích se především zaměřuje na analýzu, jak jednotlivci a skupiny lidí shromažďují a předávají informace dále nebo mezi sebou. I když je už nyní v důchodu, stále se zapojuje do výzkumných projektů v rámci své účasti v AIMTech na Leeds University Business School <br /> ve Velké Británii a také ve výzkumných projektech na Swedish School of Library and Information Science. <br /> <br /> <br /> '''INISS Projekt'''<br /> <br /> Nejslavnější studie prováděná doktorem Wilsonem v letech 1975 – 1985. Projekt INISS se zaměřil především na komunikaci v rámci sociálních služeb z pohledu informačního chování nadřízených a vztahů mezi nimi a vztahů mezi dalšími specialisty v oboru. Cílem bylo prozkoumat informační potřeby těchto účastníků a rozvíjet nápady, jak by tyto informační potřeby mohly být zpracovány a zveřejněny pro interní uživatele, její zákazníky a širokou veřejnost.<br /> <br /> '''InformationR.net'''<br /> <br /> Mezinárodní open access vědecký časopis, který se věnuje zpřístupňování výsledků z vědeckých výzkumů z oblasti informačních disciplín. Je soukromě upravován a publikován doktorem Wilsonem. Je zdarma dostupný a poskytuje kvalitní zdroje pro informační vědce.<br /> <br /> == Úspěchy ==<br /> Větší úspěchy získává Wilson až v pozdějších letech. V roce 1933 se stává čestným členem Institutu informačních vědců (Institute of Information Scientics - IIS). V roce 2000 získal cenu ALISE za profesionální podíl knihoven a informačního vzdělání - jako první neamerický oceněný. V roce 2005 se stává čestným doktorandem Göteborgské univerzity ve Švédsku. V roce 2009 získal členství v SIG USE akademii a v roce 2010 se stává čestným doktorandem Murcijské univerzity ve Španělsku.<br /> <br /> == Publikace ==<br /> <br /> <br /> == Citace ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Použitá literatura ==<br /> Biography [online]. 2007 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://informationr.net/tdw/biog.html &lt;br&gt;<br /> Curriculum vitae [online]. 2010 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://informationr.net/tdw/cv.html &lt;br&gt;<br /> Professor Tom Wilson [online]. 2012 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.sheffield.ac.uk/is/staff/wilson</div>

Monika Dobešová https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Thomas_Daniel_Wilson&diff=21061 2012-05-01T20:25:08Z

<p>Monika Dobešová: </p> <hr /> <div>&lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_template&quot;&gt;{{Infobox Vědec |jmeno = Thomas Daniel Wilson|datum_narozeni = 1935|misto_narozeni = County Durham, Anglie|datum_umrti = |misto_umrti = |duvod_umrti = |pobyt = |obcanstvi = Britské|rodina = Svobodný|skola = |pracoviste = AIMTech na Leeds University Business School ve Velké Británii&amp;lt;br&amp;gt;Swedish School of Library and Information Science.|oceneni =2010 - Čestný doktorát na univerzitě v Murcia, Španělsko &amp;lt;br&amp;gt;2005 - Čestný doktorát (Filosofie Hedersdoktor), University Gothenburg ve Švédsku. &amp;lt;br&amp;gt;2000 - 2000 Alise cena za profesionální přínos knihovny a informační výchovy|znamy_diky = výzkum zaměřující se na informační management a způsob vyhledávání informaci.}}&lt;/span&gt;<br /> Dr. Thomas D. Wilson byl učitel, vědec a nakonec, vedoucí odboru v průběhu své kariéry v zahraničí &lt;ref&gt; &lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot; _fck_mw_customtag=&quot;true&quot; _fck_mw_tagname=&quot;ref&quot;&gt;Professor Tom Wilson [online]. 2012 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.sheffield.ac.uk/is/staff/wilson &lt;/span&gt; &lt;/ref&gt;. Aktivně přispívá svými výzkumy, publikacemi a znalostmi do světa informační vědy již od roku 1961, kdy také získal stipendium od British Library Association. Jeho výzkum se zaměřuje na informační management a způsob vyhledávání informaci.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Život &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Thomas Daniel Wilson se narodil v roce 1935 na nádraží v Shincliffe County Durham v Anglii. Když mu bylo 16 let opustil školu a začal pracovat jako asistent v knihovně Durham County. Avšak jeho profesionální kariéra byla přerušena dvěma roky služby u národní vojenské služby. Protože však byl ve škole v tréninkovém leteckém sboru, nemusel jako většina do armády, ale sloužil u Royal Air Force. <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Po splnění vojenské služby se vrátil do knihovny Durham County. Po roce však tuto knihovnu opustil, aby mohl jít studovat takzvanou &quot;knihovnickou školu&quot;, která jej měla připravit na profesionální zkoušky knihovní asociace. Po knihovnické škole se vrátil zpět do zemské knihovny ale převzal školní knihovnu. Po absolvování Stockton/Billingham Technical College začal navštěvovat Ústav jaderného výzkum CA Parsons and Company v Newcastle kde pracoval jako knihovník a informační důstojník. V té době se začal zajímat o využití nových technologií v informační vědě, ale byl neschopný přesvědčit správce počítače, že počítač umožňoval indexování informací. Krátce po té získal titul bakaláře v oboru ekonomie a sociologie a doktorát v oboru teorie organizace. <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Po té co dokončil zkoušky pro společenství knihovnické asociace, začal učit na knihovnické škole. Do roku 1972 pracoval v téže škole v knihovně, po té strávil dva roky jako hostující docent na univerzitě v Marylandu na pozvání profesora Paula Wassermana. Během svého života pak dále spolupracoval ještě s mnoha významnými osobnostmi jako například: Dagobert Soergel či Professor Wilf Saunders. <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Nyní je Thomas D Wilson v důchodu, ale stále je držitelem několika akademických pozic jako je emeritní profesor na Katedře informačních studií a University of Sheffield , hostující profesor na Leeds University Business School, hostující profesore na University of Boras, Švédsko, a profesor Catedratico Convidado na Fakultě inženýrství, University of Porto. Přijal také čestný doktorát od univerzity v Göteborgu v roce 2005 a druhý čestný doktorát na University of Murcia, Španělsko, v roce 2010.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Dílo &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;1967 - 1968 Programovaná výuka pro indexování (vyústil v publikaci programově textu. &lt;br /&gt;<br /> 1963 Přehled katalogizace politiku a praxi v britských veřejných knihovnách<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Aktivity &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;2007 - Člen redakční rady, Informacijos Mokslai &lt;br /&gt;<br /> 2000 - 2007 Člen redakční rady, Knygotyra &lt;br /&gt;<br /> 1998 - Člen redakční rady, Anales de Documentación, Escuela de Universitaria Biblioteconomía y Documentación, Universidad de Murcia, Španělsko. &lt;br /&gt;<br /> 1997 - 1998 Člen, humanitní Vědecká rada, knihovnictví a informační vědy panel &lt;br /&gt;<br /> 1995 - 2007 Člen redakční rady, vzdělávání, semináře &lt;br /&gt;<br /> 1995 - 1996 Člen RAE panel pro knihovnictví a informační management &lt;br /&gt;<br /> 1993 - 1995 Člen rozhodčí komise pro Elvira konferencí o elektronické knihovně &lt;br /&gt;<br /> 1993 - x Člen redakční rady, McGraw-Hill série v informačních systémů, řízení a strategii &lt;br /&gt;<br /> 1992 - 1997 Předseda, ředitelé ústavů a ​​škol výboru britské asociace pro informace a knihovnictví vzdělávání a výzkum &lt;br /&gt;<br /> 1991 - 1998 Člen představenstva, Euclid: Evropská asociace pro knihovny a informační výchovy a výzkumu &lt;br /&gt;<br /> 1990 - 1992 Předseda, Svaz knihovníků a britské školy informační vědy &lt;br /&gt;<br /> 1989 - 1997 Člen, Společnost pro informační management a člen představenstva 1994 - 1997 &lt;br /&gt;<br /> 1989 Člen, výzkum zdroje poradní skupiny ESRC &lt;br /&gt;<br /> 1988- 1993 Člen řídícího výboru ESRC INTER programu &lt;br /&gt;<br /> 1988 Hostující profesor, Curtin University, Perth, Západní Austrálie &lt;br /&gt;<br /> 1987 - 1989 Člen Lidské chování a Výbor pro rozvoj, Hospodářská a sociální rada pro výzkum &lt;br /&gt;<br /> 1987 - 1994 Software Recenze Editor, International Journal of Information Management &lt;br /&gt;<br /> 1987 - 2007 Člen redakční rady, International Journal of Information Management &lt;br /&gt;<br /> 1986 - 1989 Člen, Poradní výbor pro vzdělávání, odborné přípravy a personální věcech Stálé konference Národní a univerzitní knihovny &lt;br /&gt;<br /> 1986 - 1989 Člen, Poradní výbor pro British Library Services bibliografického oddělení &lt;br /&gt;<br /> 1985 - 1992 Člen DES poradní výbor, EPIC Evropa &lt;br /&gt;<br /> 1985 - 1987 Členské, výzkumné zdroje a metody výbor, hospodářský a sociální rada pro výzkum &lt;br /&gt;<br /> 1984 - 1988 Člen informačních studií a knihovnictví rada, Rada pro národní akademické ceny &lt;br /&gt;<br /> 1983 - 1984 Člen asociace knihovny Pracovní skupina pro srovnatelnost odborné vzdělávací kurzy v Evropě &lt;br /&gt;<br /> 1975 - 1988 Člen Koordinační Sheffield knihoven s výbor. Úřadující předseda &lt;br /&gt;<br /> 1976 - 1983 Člen řídícího výboru, Centrum pro výzkum uživatelských studií &lt;br /&gt;<br /> 1975 Člen Aslib Společenské vědy Skupina výbor &lt;br /&gt;<br /> 1975 Člen asociace knihoven, Knihovna Vzdělávání Skupina výbor &lt;br /&gt;<br /> 1974 - 1977 Člen Britská knihovna R &amp;amp; D oddělení sociální péče poradní skupina &lt;br /&gt;<br /> 1973 - 1978 Člen Aslib Pracovní skupina pro sociální péče informací &lt;br /&gt;<br /> 1972 - 1975 Člen britské normy Instition technická komise OC/20/4 - MDT &lt;br /&gt;<br /> 1971 - 1975 Člen, katalogizace a indexace Group výbor, Sdružení knihoven &lt;br /&gt;<br /> 1969 - 1973 Člen katalogizace Pravidla výbor, Sdružení knihoven &lt;br /&gt;<br /> 1959 - 1969 Člen Knihovna severní větev výbor, reference, speciální a informační sekce, asociace &lt;br /&gt;<br /> 1959 - 1969 Člen North East Divisonal výbor, Sdružení knihovníků asistentů. &lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Význam pro informační vědu/knihovnictví &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;V jeho 16 letech, po neúspěšném studiu na Johnston Grammar School v Durhamu, získává první zkušenosti v oblasti knihovnictví a informační vědě. <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Jeho prvním pokusem je snaha o vytvoření programované výuky pro indexování – publikace programového textu (1967). <br /> O pár let později se věnuje činnosti jako nezávislý vědec pro British Library R &amp;amp; D Department. Dále se angažuje jako vědecký pracovník v Britské knihovně – oddělení výzkumu a vývoje. V roce 1988 pomáhá svým osobním výzkumem v oblasti informačních systému v anglických společnostech. V roce 1991 ve spolupráci se studenty zjišťuje, jaký vliv bude mít použití techniky kritického faktoru úspěchu při zavádění informačních potřeb akademických vedoucích pracovníků. Ve stejném roce provádí se studenty další výzkum v oblasti informačních systémů pro pojišťovnictví. V pozdějších letech se věnuje hlavně využití mobilních aplikací a dat v oblasti informačního výzkumu a dále se zaměřuje na výzkumy v britských společnostech a vládě.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Doktor Wilson je jistě velkou osobností v oblasti informační vědy, z části také knihovnictví. Hlavně přes jeho rozsáhlou publikační činnost. Ve svých pracích se především zaměřuje na analýzu, jak jednotlivci a skupiny lidí shromažďují a předávají informace dále nebo mezi sebou. I když je už nyní v důchodu, stále se zapojuje do výzkumných projektů v rámci své účasti v AIMTech na Leeds University Business School <br /> ve Velké Británii a také ve výzkumných projektech na Swedish School of Library and Information Science. <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;b&gt;INISS Projekt&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Nejslavnější studie prováděná doktorem Wilsonem v letech 1975 – 1985. Projekt INISS se zaměřil především na komunikaci v rámci sociálních služeb z pohledu informačního chování nadřízených a vztahů mezi nimi a vztahů mezi dalšími specialisty v oboru. Cílem bylo prozkoumat informační potřeby těchto účastníků a rozvíjet nápady, jak by tyto informační potřeby mohly být zpracovány a zveřejněny pro interní uživatele, její zákazníky a širokou veřejnost.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;InformationR.net&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Mezinárodní open access vědecký časopis, který se věnuje zpřístupňování výsledků z vědeckých výzkumů z oblasti informačních disciplín. Je soukromě upravován a publikován doktorem Wilsonem. Je zdarma dostupný a poskytuje kvalitní zdroje pro informační vědce.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Úspěchy &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Větší úspěchy získává Wilson až v pozdějších letech. V roce 1933 se stává čestným členem Institutu informačních vědců (Institute of Information Scientics - IIS). V roce 2000 získal cenu ALISE za profesionální podíl knihoven a informačního vzdělání - jako první neamerický oceněný. V roce 2005 se stává čestným doktorandem Göteborgské univerzity ve Švédsku. V roce 2009 získal členství v SIG USE akademii a v roce 2010 se stává čestným doktorandem Murcijské univerzity ve Španělsku. &lt;ref&gt; Awards. Awards [online]. [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://siguse.wordpress.com/awards/ &lt;/ref&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Vybrané publikace &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Thomas Daniel Wilson je autorem mnoha publikací a vědeckých článků, které jsou přínosem v oblasti informační vědy. <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> Wilson, T.D. - Chain indexing: a programmed text (1971)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Wilson, T.D. – Information management - The Electronic Library (1985)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Wilson, T.D. – Information needs in social services: an overview (1986)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Wilson, T.D. – The internal dissemination and impact of in-house research in social services departments (1986)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Codington, S. &amp;amp; Wilson, T.D. – Information systém strategies in the UK insurance industry (1994)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Loughridge, B., Greene, F. &amp;amp; Wilson, T.D. – The Management Information Needs of Academic Heads of Department: A Critical Success Factors Approach (1996)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Wilson, T.D. – Human information behavior (2000)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Wilson, T.D. – Information, communication and society (2006)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Maceviciute, E. &amp;amp; Wilson, T.D. – Information behaviour research and information systems development: the SHAMAN project, an example of collaboration (2010)<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Citace &lt;/h2&gt;<br /> &lt;references/&gt;<br /> &lt;h2&gt; Použitá literatura &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Biography [online]. 2007 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: &quot;http://informationr.net/tdw/biog.html&quot;&gt;http://informationr.net/tdw/biog.html &lt;br&gt;<br /> Curriculum vitae [online]. 2010 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: &quot;http://informationr.net/tdw/cv.html&quot;&gt;http://informationr.net/tdw/cv.html &lt;br&gt;<br /> Professor Tom Wilson [online]. 2012 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: &quot;http://www.sheffield.ac.uk/is/staff/wilson&quot;&gt;http://www.sheffield.ac.uk/is/staff/wilson &lt;br&gt;<br /> Awards. Awards [online]. [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://siguse.wordpress.com/awards/<br /> &lt;/p&gt;</div>

Monika Dobešová https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Thomas_Daniel_Wilson&diff=21060 2012-05-01T20:23:09Z

<p>Monika Dobešová: </p> <hr /> <div>&lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_template&quot;&gt;{{Infobox Vědec |jmeno = Thomas Daniel Wilson|datum_narozeni = 1935|misto_narozeni = County Durham, Anglie|datum_umrti = |misto_umrti = |duvod_umrti = |pobyt = |obcanstvi = Britské|rodina = Svobodný|skola = |pracoviste = AIMTech na Leeds University Business School ve Velké Británii&amp;lt;br&amp;gt;Swedish School of Library and Information Science.|oceneni =2010 - Čestný doktorát na univerzitě v Murcia, Španělsko &amp;lt;br&amp;gt;2005 - Čestný doktorát (Filosofie Hedersdoktor), University Gothenburg ve Švédsku. &amp;lt;br&amp;gt;2000 - 2000 Alise cena za profesionální přínos knihovny a informační výchovy|znamy_diky = výzkum zaměřující se na informační management a způsob vyhledávání informaci.}}&lt;/span&gt;<br /> Dr. Thomas D. Wilson byl učitel, vědec a nakonec, vedoucí odboru v průběhu své kariéry v zahraničí &lt;ref&gt; &lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot; _fck_mw_customtag=&quot;true&quot; _fck_mw_tagname=&quot;ref&quot;&gt;Professor Tom Wilson [online]. 2012 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.sheffield.ac.uk/is/staff/wilson &lt;/span&gt; &lt;/ref&gt;. Aktivně přispívá svými výzkumy, publikacemi a znalostmi do světa informační vědy již od roku 1961, kdy také získal stipendium od British Library Association. Jeho výzkum se zaměřuje na informační management a způsob vyhledávání informaci.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Život &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Thomas Daniel Wilson se narodil v roce 1935 na nádraží v Shincliffe County Durham v Anglii. Když mu bylo 16 let opustil školu a začal pracovat jako asistent v knihovně Durham County. Avšak jeho profesionální kariéra byla přerušena dvěma roky služby u národní vojenské služby. Protože však byl ve škole v tréninkovém leteckém sboru, nemusel jako většina do armády, ale sloužil u Royal Air Force. <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Po splnění vojenské služby se vrátil do knihovny Durham County. Po roce však tuto knihovnu opustil, aby mohl jít studovat takzvanou &quot;knihovnickou školu&quot;, která jej měla připravit na profesionální zkoušky knihovní asociace. Po knihovnické škole se vrátil zpět do zemské knihovny ale převzal školní knihovnu. Po absolvování Stockton/Billingham Technical College začal navštěvovat Ústav jaderného výzkum CA Parsons and Company v Newcastle kde pracoval jako knihovník a informační důstojník. V té době se začal zajímat o využití nových technologií v informační vědě, ale byl neschopný přesvědčit správce počítače, že počítač umožňoval indexování informací. Krátce po té získal titul bakaláře v oboru ekonomie a sociologie a doktorát v oboru teorie organizace. <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Po té co dokončil zkoušky pro společenství knihovnické asociace, začal učit na knihovnické škole. Do roku 1972 pracoval v téže škole v knihovně, po té strávil dva roky jako hostující docent na univerzitě v Marylandu na pozvání profesora Paula Wassermana. Během svého života pak dále spolupracoval ještě s mnoha významnými osobnostmi jako například: Dagobert Soergel či Professor Wilf Saunders. <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Nyní je Thomas D Wilson v důchodu, ale stále je držitelem několika akademických pozic jako je emeritní profesor na Katedře informačních studií a University of Sheffield , hostující profesor na Leeds University Business School, hostující profesore na University of Boras, Švédsko, a profesor Catedratico Convidado na Fakultě inženýrství, University of Porto. Přijal také čestný doktorát od univerzity v Göteborgu v roce 2005 a druhý čestný doktorát na University of Murcia, Španělsko, v roce 2010.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Dílo &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;1967 - 1968 Programovaná výuka pro indexování (vyústil v publikaci programově textu. &lt;br /&gt;<br /> 1963 Přehled katalogizace politiku a praxi v britských veřejných knihovnách<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Aktivity &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;2007 - Člen redakční rady, Informacijos Mokslai &lt;br /&gt;<br /> 2000 - 2007 Člen redakční rady, Knygotyra &lt;br /&gt;<br /> 1998 - Člen redakční rady, Anales de Documentación, Escuela de Universitaria Biblioteconomía y Documentación, Universidad de Murcia, Španělsko. &lt;br /&gt;<br /> 1997 - 1998 Člen, humanitní Vědecká rada, knihovnictví a informační vědy panel &lt;br /&gt;<br /> 1995 - 2007 Člen redakční rady, vzdělávání, semináře &lt;br /&gt;<br /> 1995 - 1996 Člen RAE panel pro knihovnictví a informační management &lt;br /&gt;<br /> 1993 - 1995 Člen rozhodčí komise pro Elvira konferencí o elektronické knihovně &lt;br /&gt;<br /> 1993 - x Člen redakční rady, McGraw-Hill série v informačních systémů, řízení a strategii &lt;br /&gt;<br /> 1992 - 1997 Předseda, ředitelé ústavů a ​​škol výboru britské asociace pro informace a knihovnictví vzdělávání a výzkum &lt;br /&gt;<br /> 1991 - 1998 Člen představenstva, Euclid: Evropská asociace pro knihovny a informační výchovy a výzkumu &lt;br /&gt;<br /> 1990 - 1992 Předseda, Svaz knihovníků a britské školy informační vědy &lt;br /&gt;<br /> 1989 - 1997 Člen, Společnost pro informační management a člen představenstva 1994 - 1997 &lt;br /&gt;<br /> 1989 Člen, výzkum zdroje poradní skupiny ESRC &lt;br /&gt;<br /> 1988- 1993 Člen řídícího výboru ESRC INTER programu &lt;br /&gt;<br /> 1988 Hostující profesor, Curtin University, Perth, Západní Austrálie &lt;br /&gt;<br /> 1987 - 1989 Člen Lidské chování a Výbor pro rozvoj, Hospodářská a sociální rada pro výzkum &lt;br /&gt;<br /> 1987 - 1994 Software Recenze Editor, International Journal of Information Management &lt;br /&gt;<br /> 1987 - 2007 Člen redakční rady, International Journal of Information Management &lt;br /&gt;<br /> 1986 - 1989 Člen, Poradní výbor pro vzdělávání, odborné přípravy a personální věcech Stálé konference Národní a univerzitní knihovny &lt;br /&gt;<br /> 1986 - 1989 Člen, Poradní výbor pro British Library Services bibliografického oddělení &lt;br /&gt;<br /> 1985 - 1992 Člen DES poradní výbor, EPIC Evropa &lt;br /&gt;<br /> 1985 - 1987 Členské, výzkumné zdroje a metody výbor, hospodářský a sociální rada pro výzkum &lt;br /&gt;<br /> 1984 - 1988 Člen informačních studií a knihovnictví rada, Rada pro národní akademické ceny &lt;br /&gt;<br /> 1983 - 1984 Člen asociace knihovny Pracovní skupina pro srovnatelnost odborné vzdělávací kurzy v Evropě &lt;br /&gt;<br /> 1975 - 1988 Člen Koordinační Sheffield knihoven s výbor. Úřadující předseda &lt;br /&gt;<br /> 1976 - 1983 Člen řídícího výboru, Centrum pro výzkum uživatelských studií &lt;br /&gt;<br /> 1975 Člen Aslib Společenské vědy Skupina výbor &lt;br /&gt;<br /> 1975 Člen asociace knihoven, Knihovna Vzdělávání Skupina výbor &lt;br /&gt;<br /> 1974 - 1977 Člen Britská knihovna R &amp;amp; D oddělení sociální péče poradní skupina &lt;br /&gt;<br /> 1973 - 1978 Člen Aslib Pracovní skupina pro sociální péče informací &lt;br /&gt;<br /> 1972 - 1975 Člen britské normy Instition technická komise OC/20/4 - MDT &lt;br /&gt;<br /> 1971 - 1975 Člen, katalogizace a indexace Group výbor, Sdružení knihoven &lt;br /&gt;<br /> 1969 - 1973 Člen katalogizace Pravidla výbor, Sdružení knihoven &lt;br /&gt;<br /> 1959 - 1969 Člen Knihovna severní větev výbor, reference, speciální a informační sekce, asociace &lt;br /&gt;<br /> 1959 - 1969 Člen North East Divisonal výbor, Sdružení knihovníků asistentů. &lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Význam pro informační vědu/knihovnictví &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;V jeho 16 letech, po neúspěšném studiu na Johnston Grammar School v Durhamu, získává první zkušenosti v oblasti knihovnictví a informační vědě. <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Jeho prvním pokusem je snaha o vytvoření programované výuky pro indexování – publikace programového textu (1967). <br /> O pár let později se věnuje činnosti jako nezávislý vědec pro British Library R &amp;amp; D Department. Dále se angažuje jako vědecký pracovník v Britské knihovně – oddělení výzkumu a vývoje. V roce 1988 pomáhá svým osobním výzkumem v oblasti informačních systému v anglických společnostech. V roce 1991 ve spolupráci se studenty zjišťuje, jaký vliv bude mít použití techniky kritického faktoru úspěchu při zavádění informačních potřeb akademických vedoucích pracovníků. Ve stejném roce provádí se studenty další výzkum v oblasti informačních systémů pro pojišťovnictví. V pozdějších letech se věnuje hlavně využití mobilních aplikací a dat v oblasti informačního výzkumu a dále se zaměřuje na výzkumy v britských společnostech a vládě.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Doktor Wilson je jistě velkou osobností v oblasti informační vědy, z části také knihovnictví. Hlavně přes jeho rozsáhlou publikační činnost. Ve svých pracích se především zaměřuje na analýzu, jak jednotlivci a skupiny lidí shromažďují a předávají informace dále nebo mezi sebou. I když je už nyní v důchodu, stále se zapojuje do výzkumných projektů v rámci své účasti v AIMTech na Leeds University Business School <br /> ve Velké Británii a také ve výzkumných projektech na Swedish School of Library and Information Science. <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;b&gt;INISS Projekt&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Nejslavnější studie prováděná doktorem Wilsonem v letech 1975 – 1985. Projekt INISS se zaměřil především na komunikaci v rámci sociálních služeb z pohledu informačního chování nadřízených a vztahů mezi nimi a vztahů mezi dalšími specialisty v oboru. Cílem bylo prozkoumat informační potřeby těchto účastníků a rozvíjet nápady, jak by tyto informační potřeby mohly být zpracovány a zveřejněny pro interní uživatele, její zákazníky a širokou veřejnost.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;InformationR.net&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Mezinárodní open access vědecký časopis, který se věnuje zpřístupňování výsledků z vědeckých výzkumů z oblasti informačních disciplín. Je soukromě upravován a publikován doktorem Wilsonem. Je zdarma dostupný a poskytuje kvalitní zdroje pro informační vědce.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Úspěchy &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Větší úspěchy získává Wilson až v pozdějších letech. V roce 1933 se stává čestným členem Institutu informačních vědců (Institute of Information Scientics - IIS). V roce 2000 získal cenu ALISE za profesionální podíl knihoven a informačního vzdělání - jako první neamerický oceněný. V roce 2005 se stává čestným doktorandem Göteborgské univerzity ve Švédsku. V roce 2009 získal členství v SIG USE akademii a v roce 2010 se stává čestným doktorandem Murcijské univerzity ve Španělsku. &lt;ref&gt; Awards. Awards [online]. [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://siguse.wordpress.com/awards/ &lt;/ref&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Vybrané publikace &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Thomas Daniel Wilson je autorem mnoha publikací a vědeckých článků, které jsou přínosem v oblasti informační vědy. <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> Wilson, T.D. - Chain indexing: a programmed text (1971)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Wilson, T.D. – Information management - The Electronic Library (1985)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Wilson, T.D. – Information needs in social services: an overview (1986)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Wilson, T.D. – The internal dissemination and impact of in-house research in social services departments (1986)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Codington, S. &amp;amp; Wilson, T.D. – Information systém strategies in the UK insurance industry (1994)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Loughridge, B., Greene, F. &amp;amp; Wilson, T.D. – The Management Information Needs of Academic Heads of Department: A Critical Success Factors Approach (1996)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Wilson, T.D. – Human information behavior (2000)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Wilson, T.D. – Information, communication and society (2006)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Maceviciute, E. &amp;amp; Wilson, T.D. – Information behaviour research and information systems development: the SHAMAN project, an example of collaboration (2010)<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Citace &lt;/h2&gt;<br /> &lt;references/&gt;<br /> &lt;h2&gt; Použitá literatura &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Biography [online]. 2007 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://informationr.net/tdw/biog.html&quot;&gt;http://informationr.net/tdw/biog.html&lt;/a&gt; &lt;br /&gt;<br /> Curriculum vitae [online]. 2010 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://informationr.net/tdw/cv.html&quot;&gt;http://informationr.net/tdw/cv.html&lt;/a&gt; &lt;br /&gt;<br /> Professor Tom Wilson [online]. 2012 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://www.sheffield.ac.uk/is/staff/wilson&quot;&gt;http://www.sheffield.ac.uk/is/staff/wilson&lt;/a&gt;<br /> Awards. Awards [online]. [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://siguse.wordpress.com/awards/<br /> &lt;/p&gt;</div>

Monika Dobešová https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Thomas_Daniel_Wilson&diff=21059 2012-05-01T20:22:38Z

<p>Monika Dobešová: </p> <hr /> <div>&lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_template&quot;&gt;{{Infobox Vědec |jmeno = Thomas Daniel Wilson|datum_narozeni = 1935|misto_narozeni = County Durham, Anglie|datum_umrti = |misto_umrti = |duvod_umrti = |pobyt = |obcanstvi = Britské|rodina = Svobodný|skola = |pracoviste = AIMTech na Leeds University Business School ve Velké Británii&amp;lt;br&amp;gt;Swedish School of Library and Information Science.|oceneni =2010 - Čestný doktorát na univerzitě v Murcia, Španělsko &amp;lt;br&amp;gt;2005 - Čestný doktorát (Filosofie Hedersdoktor), University Gothenburg ve Švédsku. &amp;lt;br&amp;gt;2000 - 2000 Alise cena za profesionální přínos knihovny a informační výchovy|znamy_diky = výzkum zaměřující se na informační management a způsob vyhledávání informaci.}}&lt;/span&gt;<br /> Dr. Thomas D. Wilson byl učitel, vědec a nakonec, vedoucí odboru v průběhu své kariéry v zahraničí &lt;ref&gt; &lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot; _fck_mw_customtag=&quot;true&quot; _fck_mw_tagname=&quot;ref&quot;&gt;Professor Tom Wilson [online]. 2012 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.sheffield.ac.uk/is/staff/wilson &lt;/span&gt; &lt;/ref&gt;. Aktivně přispívá svými výzkumy, publikacemi a znalostmi do světa informační vědy již od roku 1961, kdy také získal stipendium od British Library Association. Jeho výzkum se zaměřuje na informační management a způsob vyhledávání informaci.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Život &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Thomas Daniel Wilson se narodil v roce 1935 na nádraží v Shincliffe County Durham v Anglii. Když mu bylo 16 let opustil školu a začal pracovat jako asistent v knihovně Durham County. Avšak jeho profesionální kariéra byla přerušena dvěma roky služby u národní vojenské služby. Protože však byl ve škole v tréninkovém leteckém sboru, nemusel jako většina do armády, ale sloužil u Royal Air Force. <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Po splnění vojenské služby se vrátil do knihovny Durham County. Po roce však tuto knihovnu opustil, aby mohl jít studovat takzvanou &quot;knihovnickou školu&quot;, která jej měla připravit na profesionální zkoušky knihovní asociace. Po knihovnické škole se vrátil zpět do zemské knihovny ale převzal školní knihovnu. Po absolvování Stockton/Billingham Technical College začal navštěvovat Ústav jaderného výzkum CA Parsons and Company v Newcastle kde pracoval jako knihovník a informační důstojník. V té době se začal zajímat o využití nových technologií v informační vědě, ale byl neschopný přesvědčit správce počítače, že počítač umožňoval indexování informací. Krátce po té získal titul bakaláře v oboru ekonomie a sociologie a doktorát v oboru teorie organizace. <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Po té co dokončil zkoušky pro společenství knihovnické asociace, začal učit na knihovnické škole. Do roku 1972 pracoval v téže škole v knihovně, po té strávil dva roky jako hostující docent na univerzitě v Marylandu na pozvání profesora Paula Wassermana. Během svého života pak dále spolupracoval ještě s mnoha významnými osobnostmi jako například: Dagobert Soergel či Professor Wilf Saunders. <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Nyní je Thomas D Wilson v důchodu, ale stále je držitelem několika akademických pozic jako je emeritní profesor na Katedře informačních studií a University of Sheffield , hostující profesor na Leeds University Business School, hostující profesore na University of Boras, Švédsko, a profesor Catedratico Convidado na Fakultě inženýrství, University of Porto. Přijal také čestný doktorát od univerzity v Göteborgu v roce 2005 a druhý čestný doktorát na University of Murcia, Španělsko, v roce 2010.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Dílo &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;1967 - 1968 Programovaná výuka pro indexování (vyústil v publikaci programově textu. &lt;br /&gt;<br /> 1963 Přehled katalogizace politiku a praxi v britských veřejných knihovnách<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Aktivity &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;2007 - Člen redakční rady, Informacijos Mokslai &lt;br /&gt;<br /> 2000 - 2007 Člen redakční rady, Knygotyra &lt;br /&gt;<br /> 1998 - Člen redakční rady, Anales de Documentación, Escuela de Universitaria Biblioteconomía y Documentación, Universidad de Murcia, Španělsko. &lt;br /&gt;<br /> 1997 - 1998 Člen, humanitní Vědecká rada, knihovnictví a informační vědy panel &lt;br /&gt;<br /> 1995 - 2007 Člen redakční rady, vzdělávání, semináře &lt;br /&gt;<br /> 1995 - 1996 Člen RAE panel pro knihovnictví a informační management &lt;br /&gt;<br /> 1993 - 1995 Člen rozhodčí komise pro Elvira konferencí o elektronické knihovně &lt;br /&gt;<br /> 1993 - x Člen redakční rady, McGraw-Hill série v informačních systémů, řízení a strategii &lt;br /&gt;<br /> 1992 - 1997 Předseda, ředitelé ústavů a ​​škol výboru britské asociace pro informace a knihovnictví vzdělávání a výzkum &lt;br /&gt;<br /> 1991 - 1998 Člen představenstva, Euclid: Evropská asociace pro knihovny a informační výchovy a výzkumu &lt;br /&gt;<br /> 1990 - 1992 Předseda, Svaz knihovníků a britské školy informační vědy &lt;br /&gt;<br /> 1989 - 1997 Člen, Společnost pro informační management a člen představenstva 1994 - 1997 &lt;br /&gt;<br /> 1989 Člen, výzkum zdroje poradní skupiny ESRC &lt;br /&gt;<br /> 1988- 1993 Člen řídícího výboru ESRC INTER programu &lt;br /&gt;<br /> 1988 Hostující profesor, Curtin University, Perth, Západní Austrálie &lt;br /&gt;<br /> 1987 - 1989 Člen Lidské chování a Výbor pro rozvoj, Hospodářská a sociální rada pro výzkum &lt;br /&gt;<br /> 1987 - 1994 Software Recenze Editor, International Journal of Information Management &lt;br /&gt;<br /> 1987 - 2007 Člen redakční rady, International Journal of Information Management &lt;br /&gt;<br /> 1986 - 1989 Člen, Poradní výbor pro vzdělávání, odborné přípravy a personální věcech Stálé konference Národní a univerzitní knihovny &lt;br /&gt;<br /> 1986 - 1989 Člen, Poradní výbor pro British Library Services bibliografického oddělení &lt;br /&gt;<br /> 1985 - 1992 Člen DES poradní výbor, EPIC Evropa &lt;br /&gt;<br /> 1985 - 1987 Členské, výzkumné zdroje a metody výbor, hospodářský a sociální rada pro výzkum &lt;br /&gt;<br /> 1984 - 1988 Člen informačních studií a knihovnictví rada, Rada pro národní akademické ceny &lt;br /&gt;<br /> 1983 - 1984 Člen asociace knihovny Pracovní skupina pro srovnatelnost odborné vzdělávací kurzy v Evropě &lt;br /&gt;<br /> 1975 - 1988 Člen Koordinační Sheffield knihoven s výbor. Úřadující předseda &lt;br /&gt;<br /> 1976 - 1983 Člen řídícího výboru, Centrum pro výzkum uživatelských studií &lt;br /&gt;<br /> 1975 Člen Aslib Společenské vědy Skupina výbor &lt;br /&gt;<br /> 1975 Člen asociace knihoven, Knihovna Vzdělávání Skupina výbor &lt;br /&gt;<br /> 1974 - 1977 Člen Britská knihovna R &amp;amp; D oddělení sociální péče poradní skupina &lt;br /&gt;<br /> 1973 - 1978 Člen Aslib Pracovní skupina pro sociální péče informací &lt;br /&gt;<br /> 1972 - 1975 Člen britské normy Instition technická komise OC/20/4 - MDT &lt;br /&gt;<br /> 1971 - 1975 Člen, katalogizace a indexace Group výbor, Sdružení knihoven &lt;br /&gt;<br /> 1969 - 1973 Člen katalogizace Pravidla výbor, Sdružení knihoven &lt;br /&gt;<br /> 1959 - 1969 Člen Knihovna severní větev výbor, reference, speciální a informační sekce, asociace &lt;br /&gt;<br /> 1959 - 1969 Člen North East Divisonal výbor, Sdružení knihovníků asistentů. &lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Význam pro informační vědu/knihovnictví &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;V jeho 16 letech, po neúspěšném studiu na Johnston Grammar School v Durhamu, získává první zkušenosti v oblasti knihovnictví a informační vědě. <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Jeho prvním pokusem je snaha o vytvoření programované výuky pro indexování – publikace programového textu (1967). <br /> O pár let později se věnuje činnosti jako nezávislý vědec pro British Library R &amp;amp; D Department. Dále se angažuje jako vědecký pracovník v Britské knihovně – oddělení výzkumu a vývoje. V roce 1988 pomáhá svým osobním výzkumem v oblasti informačních systému v anglických společnostech. V roce 1991 ve spolupráci se studenty zjišťuje, jaký vliv bude mít použití techniky kritického faktoru úspěchu při zavádění informačních potřeb akademických vedoucích pracovníků. Ve stejném roce provádí se studenty další výzkum v oblasti informačních systémů pro pojišťovnictví. V pozdějších letech se věnuje hlavně využití mobilních aplikací a dat v oblasti informačního výzkumu a dále se zaměřuje na výzkumy v britských společnostech a vládě.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Doktor Wilson je jistě velkou osobností v oblasti informační vědy, z části také knihovnictví. Hlavně přes jeho rozsáhlou publikační činnost. Ve svých pracích se především zaměřuje na analýzu, jak jednotlivci a skupiny lidí shromažďují a předávají informace dále nebo mezi sebou. I když je už nyní v důchodu, stále se zapojuje do výzkumných projektů v rámci své účasti v AIMTech na Leeds University Business School <br /> ve Velké Británii a také ve výzkumných projektech na Swedish School of Library and Information Science. <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;b&gt;INISS Projekt&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Nejslavnější studie prováděná doktorem Wilsonem v letech 1975 – 1985. Projekt INISS se zaměřil především na komunikaci v rámci sociálních služeb z pohledu informačního chování nadřízených a vztahů mezi nimi a vztahů mezi dalšími specialisty v oboru. Cílem bylo prozkoumat informační potřeby těchto účastníků a rozvíjet nápady, jak by tyto informační potřeby mohly být zpracovány a zveřejněny pro interní uživatele, její zákazníky a širokou veřejnost.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;InformationR.net&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Mezinárodní open access vědecký časopis, který se věnuje zpřístupňování výsledků z vědeckých výzkumů z oblasti informačních disciplín. Je soukromě upravován a publikován doktorem Wilsonem. Je zdarma dostupný a poskytuje kvalitní zdroje pro informační vědce.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Úspěchy &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Větší úspěchy získává Wilson až v pozdějších letech. V roce 1933 se stává čestným členem Institutu informačních vědců (Institute of Information Scientics - IIS). V roce 2000 získal cenu ALISE za profesionální podíl knihoven a informačního vzdělání - jako první neamerický oceněný. V roce 2005 se stává čestným doktorandem Göteborgské univerzity ve Švédsku. V roce 2009 získal členství v SIG USE akademii a v roce 2010 se stává čestným doktorandem Murcijské univerzity ve Španělsku. &lt;ref&gt; Awards. Awards [online]. [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://siguse.wordpress.com/awards/ &lt;/ref&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Vybrané publikace &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Thomas Daniel Wilson je autorem mnoha publikací a vědeckých článků, které jsou přínosem v oblasti informační vědy. <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> Wilson, T.D. - Chain indexing: a programmed text (1971)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Wilson, T.D. – Information management - The Electronic Library (1985)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Wilson, T.D. – Information needs in social services: an overview (1986)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Wilson, T.D. – The internal dissemination and impact of in-house research in social services departments (1986)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Codington, S. &amp;amp; Wilson, T.D. – Information systém strategies in the UK insurance industry (1994)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Loughridge, B., Greene, F. &amp;amp; Wilson, T.D. – The Management Information Needs of Academic Heads of Department: A Critical Success Factors Approach (1996)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Wilson, T.D. – Human information behavior (2000)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Wilson, T.D. – Information, communication and society (2006)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Maceviciute, E. &amp;amp; Wilson, T.D. – Information behaviour research and information systems development: the SHAMAN project, an example of collaboration (2010)<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Citace &lt;/h2&gt;<br /> &lt;references/&gt;<br /> &lt;h2&gt; Použitá literatura &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Biography [online]. 2007 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://informationr.net/tdw/biog.html&quot;&gt;http://informationr.net/tdw/biog.html&lt;/a&gt; &lt;br /&gt;<br /> Curriculum vitae [online]. 2010 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://informationr.net/tdw/cv.html&quot;&gt;http://informationr.net/tdw/cv.html&lt;/a&gt; &lt;br /&gt;<br /> Professor Tom Wilson [online]. 2012 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://www.sheffield.ac.uk/is/staff/wilson&quot;&gt;http://www.sheffield.ac.uk/is/staff/wilson&lt;/a&gt;<br /> &lt;/p&gt;</div>

Monika Dobešová https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Thomas_Daniel_Wilson&diff=21057 2012-05-01T19:45:23Z

<p>Monika Dobešová: </p> <hr /> <div>&lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_template&quot;&gt;{{Infobox Vědec |jmeno = Thomas Daniel Wilson|datum_narozeni = 1935|misto_narozeni = County Durham, Anglie|datum_umrti = |misto_umrti = |duvod_umrti = |pobyt = |obcanstvi = Britské|rodina = Svobodný|skola = |pracoviste = AIMTech na Leeds University Business School ve Velké Británii&amp;lt;br&amp;gt;Swedish School of Library and Information Science.|oceneni =2010 - Čestný doktorát na univerzitě v Murcia, Španělsko &amp;lt;br&amp;gt;2005 - Čestný doktorát (Filosofie Hedersdoktor), University Gothenburg ve Švédsku. &amp;lt;br&amp;gt;2000 - 2000 Alise cena za profesionální přínos knihovny a informační výchovy|znamy_diky = výzkum zaměřující se na informační management a způsob vyhledávání informaci.}}&lt;/span&gt;<br /> Dr. Thomas D. Wilson byl učitel, vědec a nakonec, vedoucí odboru v průběhu své kariéry v zahraničí &lt;ref&gt; &lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot; _fck_mw_customtag=&quot;true&quot; _fck_mw_tagname=&quot;ref&quot;&gt;Professor Tom Wilson [online]. 2012 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.sheffield.ac.uk/is/staff/wilson &lt;/span&gt; &lt;/ref&gt;. Aktivně přispívá svými výzkumy, publikacemi a znalostmi do světa informační vědy již od roku 1961, kdy také získal stipendium od British Library Association. Jeho výzkum se zaměřuje na informační management a způsob vyhledávání informaci.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Život &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Thomas Daniel Wilson se narodil v roce 1935 na nádraží v Shincliffe County Durham v Anglii. Když mu bylo 16 let opustil školu a začal pracovat jako asistent v knihovně Durham County. Avšak jeho profesionální kariéra byla přerušena dvěma roky služby u národní vojenské služby. Protože však byl ve škole v tréninkovém leteckém sboru, nemusel jako většina do armády, ale sloužil u Royal Air Force. <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Po splnění vojenské služby se vrátil do knihovny Durham County. Po roce však tuto knihovnu opustil, aby mohl jít studovat takzvanou &quot;knihovnickou školu&quot;, která jej měla připravit na profesionální zkoušky knihovní asociace. Po knihovnické škole se vrátil zpět do zemské knihovny ale převzal školní knihovnu. Po absolvování Stockton/Billingham Technical College začal navštěvovat Ústav jaderného výzkum CA Parsons and Company v Newcastle kde pracoval jako knihovník a informační důstojník. V té době se začal zajímat o využití nových technologií v informační vědě, ale byl neschopný přesvědčit správce počítače, že počítač umožňoval indexování informací. Krátce po té získal titul bakaláře v oboru ekonomie a sociologie a doktorát v oboru teorie organizace. <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Po té co dokončil zkoušky pro společenství knihovnické asociace, začal učit na knihovnické škole. Do roku 1972 pracoval v téže škole v knihovně, po té strávil dva roky jako hostující docent na univerzitě v Marylandu na pozvání profesora Paula Wassermana. Během svého života pak dále spolupracoval ještě s mnoha významnými osobnostmi jako například: Dagobert Soergel či Professor Wilf Saunders. <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Nyní je Thomas D Wilson v důchodu, ale stále je držitelem několika akademických pozic jako je emeritní profesor na Katedře informačních studií a University of Sheffield , hostující profesor na Leeds University Business School, hostující profesore na University of Boras, Švédsko, a profesor Catedratico Convidado na Fakultě inženýrství, University of Porto. Přijal také čestný doktorát od univerzity v Göteborgu v roce 2005 a druhý čestný doktorát na University of Murcia, Španělsko, v roce 2010.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Dílo &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;1967 - 1968 Programovaná výuka pro indexování (vyústil v publikaci programově textu. &lt;br /&gt;<br /> 1963 Přehled katalogizace politiku a praxi v britských veřejných knihovnách<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Aktivity &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;2007 - Člen redakční rady, Informacijos Mokslai &lt;br /&gt;<br /> 2000 - 2007 Člen redakční rady, Knygotyra &lt;br /&gt;<br /> 1998 - Člen redakční rady, Anales de Documentación, Escuela de Universitaria Biblioteconomía y Documentación, Universidad de Murcia, Španělsko. &lt;br /&gt;<br /> 1997 - 1998 Člen, humanitní Vědecká rada, knihovnictví a informační vědy panel &lt;br /&gt;<br /> 1995 - 2007 Člen redakční rady, vzdělávání, semináře &lt;br /&gt;<br /> 1995 - 1996 Člen RAE panel pro knihovnictví a informační management &lt;br /&gt;<br /> 1993 - 1995 Člen rozhodčí komise pro Elvira konferencí o elektronické knihovně &lt;br /&gt;<br /> 1993 - x Člen redakční rady, McGraw-Hill série v informačních systémů, řízení a strategii &lt;br /&gt;<br /> 1992 - 1997 Předseda, ředitelé ústavů a ​​škol výboru britské asociace pro informace a knihovnictví vzdělávání a výzkum &lt;br /&gt;<br /> 1991 - 1998 Člen představenstva, Euclid: Evropská asociace pro knihovny a informační výchovy a výzkumu &lt;br /&gt;<br /> 1990 - 1992 Předseda, Svaz knihovníků a britské školy informační vědy &lt;br /&gt;<br /> 1989 - 1997 Člen, Společnost pro informační management a člen představenstva 1994 - 1997 &lt;br /&gt;<br /> 1989 Člen, výzkum zdroje poradní skupiny ESRC &lt;br /&gt;<br /> 1988- 1993 Člen řídícího výboru ESRC INTER programu &lt;br /&gt;<br /> 1988 Hostující profesor, Curtin University, Perth, Západní Austrálie &lt;br /&gt;<br /> 1987 - 1989 Člen Lidské chování a Výbor pro rozvoj, Hospodářská a sociální rada pro výzkum &lt;br /&gt;<br /> 1987 - 1994 Software Recenze Editor, International Journal of Information Management &lt;br /&gt;<br /> 1987 - 2007 Člen redakční rady, International Journal of Information Management &lt;br /&gt;<br /> 1986 - 1989 Člen, Poradní výbor pro vzdělávání, odborné přípravy a personální věcech Stálé konference Národní a univerzitní knihovny &lt;br /&gt;<br /> 1986 - 1989 Člen, Poradní výbor pro British Library Services bibliografického oddělení &lt;br /&gt;<br /> 1985 - 1992 Člen DES poradní výbor, EPIC Evropa &lt;br /&gt;<br /> 1985 - 1987 Členské, výzkumné zdroje a metody výbor, hospodářský a sociální rada pro výzkum &lt;br /&gt;<br /> 1984 - 1988 Člen informačních studií a knihovnictví rada, Rada pro národní akademické ceny &lt;br /&gt;<br /> 1983 - 1984 Člen asociace knihovny Pracovní skupina pro srovnatelnost odborné vzdělávací kurzy v Evropě &lt;br /&gt;<br /> 1975 - 1988 Člen Koordinační Sheffield knihoven s výbor. Úřadující předseda &lt;br /&gt;<br /> 1976 - 1983 Člen řídícího výboru, Centrum pro výzkum uživatelských studií &lt;br /&gt;<br /> 1975 Člen Aslib Společenské vědy Skupina výbor &lt;br /&gt;<br /> 1975 Člen asociace knihoven, Knihovna Vzdělávání Skupina výbor &lt;br /&gt;<br /> 1974 - 1977 Člen Britská knihovna R &amp;amp; D oddělení sociální péče poradní skupina &lt;br /&gt;<br /> 1973 - 1978 Člen Aslib Pracovní skupina pro sociální péče informací &lt;br /&gt;<br /> 1972 - 1975 Člen britské normy Instition technická komise OC/20/4 - MDT &lt;br /&gt;<br /> 1971 - 1975 Člen, katalogizace a indexace Group výbor, Sdružení knihoven &lt;br /&gt;<br /> 1969 - 1973 Člen katalogizace Pravidla výbor, Sdružení knihoven &lt;br /&gt;<br /> 1959 - 1969 Člen Knihovna severní větev výbor, reference, speciální a informační sekce, asociace &lt;br /&gt;<br /> 1959 - 1969 Člen North East Divisonal výbor, Sdružení knihovníků asistentů. &lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Význam pro informační vědu/knihovnictví &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;V jeho 16 letech, po neúspěšném studiu na Johnston Grammar School v Durhamu, získává první zkušenosti v oblasti knihovnictví a informační vědě. <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Jeho prvním pokusem je snaha o vytvoření programované výuky pro indexování – publikace programového textu (1967). <br /> O pár let později se věnuje činnosti jako nezávislý vědec pro British Library R &amp;amp; D Department. Dále se angažuje jako vědecký pracovník v Britské knihovně – oddělení výzkumu a vývoje. V roce 1988 pomáhá svým osobním výzkumem v oblasti informačních systému v anglických společnostech. V roce 1991 ve spolupráci se studenty zjišťuje, jaký vliv bude mít použití techniky kritického faktoru úspěchu při zavádění informačních potřeb akademických vedoucích pracovníků. Ve stejném roce provádí se studenty další výzkum v oblasti informačních systémů pro pojišťovnictví. V pozdějších letech se věnuje hlavně využití mobilních aplikací a dat v oblasti informačního výzkumu a dále se zaměřuje na výzkumy v britských společnostech a vládě.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Doktor Wilson je jistě velkou osobností v oblasti informační vědy, z části také knihovnictví. Hlavně přes jeho rozsáhlou publikační činnost. Ve svých pracích se především zaměřuje na analýzu, jak jednotlivci a skupiny lidí shromažďují a předávají informace dále nebo mezi sebou. I když je už nyní v důchodu, stále se zapojuje do výzkumných projektů v rámci své účasti v AIMTech na Leeds University Business School <br /> ve Velké Británii a také ve výzkumných projektech na Swedish School of Library and Information Science. <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;b&gt;INISS Projekt&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Nejslavnější studie prováděná doktorem Wilsonem v letech 1975 – 1985. Projekt INISS se zaměřil především na komunikaci v rámci sociálních služeb z pohledu informačního chování nadřízených a vztahů mezi nimi a vztahů mezi dalšími specialisty v oboru. Cílem bylo prozkoumat informační potřeby těchto účastníků a rozvíjet nápady, jak by tyto informační potřeby mohly být zpracovány a zveřejněny pro interní uživatele, její zákazníky a širokou veřejnost.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;InformationR.net&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Mezinárodní open access vědecký časopis, který se věnuje zpřístupňování výsledků z vědeckých výzkumů z oblasti informačních disciplín. Je soukromě upravován a publikován doktorem Wilsonem. Je zdarma dostupný a poskytuje kvalitní zdroje pro informační vědce.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Úspěchy &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Větší úspěchy získává Wilson až v pozdějších letech. V roce 1933 se stává čestným členem Institutu informačních vědců (Institute of Information Scientics - IIS). V roce 2000 získal cenu ALISE za profesionální podíl knihoven a informačního vzdělání - jako první neamerický oceněný. V roce 2005 se stává čestným doktorandem Göteborgské univerzity ve Švédsku. V roce 2009 získal členství v SIG USE akademii a v roce 2010 se stává čestným doktorandem Murcijské univerzity ve Španělsku.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Vybrané publikace &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Thomas Daniel Wilson je autorem mnoha publikací a vědeckých článků, které jsou přínosem v oblasti informační vědy. <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> Wilson, T.D. - Chain indexing: a programmed text (1971)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Wilson, T.D. – Information management - The Electronic Library (1985)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Wilson, T.D. – Information needs in social services: an overview (1986)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Wilson, T.D. – The internal dissemination and impact of in-house research in social services departments (1986)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Codington, S. &amp;amp; Wilson, T.D. – Information systém strategies in the UK insurance industry (1994)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Loughridge, B., Greene, F. &amp;amp; Wilson, T.D. – The Management Information Needs of Academic Heads of Department: A Critical Success Factors Approach (1996)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Wilson, T.D. – Human information behavior (2000)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Wilson, T.D. – Information, communication and society (2006)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Maceviciute, E. &amp;amp; Wilson, T.D. – Information behaviour research and information systems development: the SHAMAN project, an example of collaboration (2010)<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Citace &lt;/h2&gt;<br /> &lt;references/&gt;<br /> &lt;h2&gt; Použitá literatura &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Biography [online]. 2007 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://informationr.net/tdw/biog.html&quot;&gt;http://informationr.net/tdw/biog.html&lt;/a&gt; &lt;br /&gt;<br /> Curriculum vitae [online]. 2010 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://informationr.net/tdw/cv.html&quot;&gt;http://informationr.net/tdw/cv.html&lt;/a&gt; &lt;br /&gt;<br /> Professor Tom Wilson [online]. 2012 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://www.sheffield.ac.uk/is/staff/wilson&quot;&gt;http://www.sheffield.ac.uk/is/staff/wilson&lt;/a&gt;<br /> &lt;/p&gt;</div>

Monika Dobešová https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Thomas_Daniel_Wilson&diff=21056 2012-05-01T19:44:57Z

<p>Monika Dobešová: </p> <hr /> <div>&lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_template&quot;&gt;{{Infobox Vědec |jmeno = Thomas Daniel Wilson|datum_narozeni = 1935|misto_narozeni = County Durham, Anglie|datum_umrti = |misto_umrti = |duvod_umrti = |pobyt = |obcanstvi = Britské|rodina = Svobodný|skola = |pracoviste = AIMTech na Leeds University Business School ve Velké Británii&amp;lt;br&amp;gt;Swedish School of Library and Information Science.|oceneni =2010 - Čestný doktorát na univerzitě v Murcia, Španělsko &amp;lt;br&amp;gt;2005 - Čestný doktorát (Filosofie Hedersdoktor), University Gothenburg ve Švédsku. &amp;lt;br&amp;gt;2000 - 2000 Alise cena za profesionální přínos knihovny a informační výchovy|znamy_diky = výzkum zaměřující se na informační management a způsob vyhledávání informaci.}}&lt;/span&gt;<br /> Dr. Thomas D. Wilson byl učitel, vědec a nakonec, vedoucí odboru v průběhu své kariéry v zahraničí &lt;ref&gt; &lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot; _fck_mw_customtag=&quot;true&quot; _fck_mw_tagname=&quot;ref&quot;&gt;Professor Tom Wilson [online]. 2012 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.sheffield.ac.uk/is/staff/wilson &lt;/span&gt; &lt;/ref&gt;. Aktivně přispívá svými výzkumy, publikacemi a znalostmi do světa informační vědy již od roku 1961, kdy také získal stipendium od British Library Association. Jeho výzkum se zaměřuje na informační management a způsob vyhledávání informaci.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Život &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Thomas Daniel Wilson se narodil v roce 1935 na nádraží v Shincliffe County Durham v Anglii. Když mu bylo 16 let opustil školu a začal pracovat jako asistent v knihovně Durham County. Avšak jeho profesionální kariéra byla přerušena dvěma roky služby u národní vojenské služby. Protože však byl ve škole v tréninkovém leteckém sboru, nemusel jako většina do armády, ale sloužil u Royal Air Force. <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Po splnění vojenské služby se vrátil do knihovny Durham County. Po roce však tuto knihovnu opustil, aby mohl jít studovat takzvanou &quot;knihovnickou školu&quot;, která jej měla připravit na profesionální zkoušky knihovní asociace. Po knihovnické škole se vrátil zpět do zemské knihovny ale převzal školní knihovnu. Po absolvování Stockton/Billingham Technical College začal navštěvovat Ústav jaderného výzkum CA Parsons and Company v Newcastle kde pracoval jako knihovník a informační důstojník. V té době se začal zajímat o využití nových technologií v informační vědě, ale byl neschopný přesvědčit správce počítače, že počítač umožňoval indexování informací. Krátce po té získal titul bakaláře v oboru ekonomie a sociologie a doktorát v oboru teorie organizace. <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Po té co dokončil zkoušky pro společenství knihovnické asociace, začal učit na knihovnické škole. Do roku 1972 pracoval v téže škole v knihovně, po té strávil dva roky jako hostující docent na univerzitě v Marylandu na pozvání profesora Paula Wassermana. Během svého života pak dále spolupracoval ještě s mnoha významnými osobnostmi jako například: Dagobert Soergel či Professor Wilf Saunders. <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Nyní je Thomas D Wilson v důchodu, ale stále je držitelem několika akademických pozic jako je emeritní profesor na Katedře informačních studií a University of Sheffield , hostující profesor na Leeds University Business School, hostující profesore na University of Boras, Švédsko, a profesor Catedratico Convidado na Fakultě inženýrství, University of Porto. Přijal také čestný doktorát od univerzity v Göteborgu v roce 2005 a druhý čestný doktorát na University of Murcia, Španělsko, v roce 2010.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Dílo &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;1967 - 1968 Programovaná výuka pro indexování (vyústil v publikaci programově textu. &lt;br /&gt;<br /> 1963 Přehled katalogizace politiku a praxi v britských veřejných knihovnách<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Aktivity &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;2007 - Člen redakční rady, Informacijos Mokslai &lt;br /&gt;<br /> 2000 - 2007 Člen redakční rady, Knygotyra &lt;br /&gt;<br /> 1998 - Člen redakční rady, Anales de Documentación, Escuela de Universitaria Biblioteconomía y Documentación, Universidad de Murcia, Španělsko. &lt;br /&gt;<br /> 1997 - 1998 Člen, humanitní Vědecká rada, knihovnictví a informační vědy panel &lt;br /&gt;<br /> 1995 - 2007 Člen redakční rady, vzdělávání, semináře &lt;br /&gt;<br /> 1995 - 1996 Člen RAE panel pro knihovnictví a informační management &lt;br /&gt;<br /> 1993 - 1995 Člen rozhodčí komise pro Elvira konferencí o elektronické knihovně &lt;br /&gt;<br /> 1993 - x Člen redakční rady, McGraw-Hill série v informačních systémů, řízení a strategii &lt;br /&gt;<br /> 1992 - 1997 Předseda, ředitelé ústavů a ​​škol výboru britské asociace pro informace a knihovnictví vzdělávání a výzkum &lt;br /&gt;<br /> 1991 - 1998 Člen představenstva, Euclid: Evropská asociace pro knihovny a informační výchovy a výzkumu &lt;br /&gt;<br /> 1990 - 1992 Předseda, Svaz knihovníků a britské školy informační vědy &lt;br /&gt;<br /> 1989 - 1997 Člen, Společnost pro informační management a člen představenstva 1994 - 1997 &lt;br /&gt;<br /> 1989 Člen, výzkum zdroje poradní skupiny ESRC &lt;br /&gt;<br /> 1988- 1993 Člen řídícího výboru ESRC INTER programu &lt;br /&gt;<br /> 1988 Hostující profesor, Curtin University, Perth, Západní Austrálie &lt;br /&gt;<br /> 1987 - 1989 Člen Lidské chování a Výbor pro rozvoj, Hospodářská a sociální rada pro výzkum &lt;br /&gt;<br /> 1987 - 1994 Software Recenze Editor, International Journal of Information Management &lt;br /&gt;<br /> 1987 - 2007 Člen redakční rady, International Journal of Information Management &lt;br /&gt;<br /> 1986 - 1989 Člen, Poradní výbor pro vzdělávání, odborné přípravy a personální věcech Stálé konference Národní a univerzitní knihovny &lt;br /&gt;<br /> 1986 - 1989 Člen, Poradní výbor pro British Library Services bibliografického oddělení &lt;br /&gt;<br /> 1985 - 1992 Člen DES poradní výbor, EPIC Evropa &lt;br /&gt;<br /> 1985 - 1987 Členské, výzkumné zdroje a metody výbor, hospodářský a sociální rada pro výzkum &lt;br /&gt;<br /> 1984 - 1988 Člen informačních studií a knihovnictví rada, Rada pro národní akademické ceny &lt;br /&gt;<br /> 1983 - 1984 Člen asociace knihovny Pracovní skupina pro srovnatelnost odborné vzdělávací kurzy v Evropě &lt;br /&gt;<br /> 1975 - 1988 Člen Koordinační Sheffield knihoven s výbor. Úřadující předseda &lt;br /&gt;<br /> 1976 - 1983 Člen řídícího výboru, Centrum pro výzkum uživatelských studií &lt;br /&gt;<br /> 1975 Člen Aslib Společenské vědy Skupina výbor &lt;br /&gt;<br /> 1975 Člen asociace knihoven, Knihovna Vzdělávání Skupina výbor &lt;br /&gt;<br /> 1974 - 1977 Člen Britská knihovna R &amp;amp; D oddělení sociální péče poradní skupina &lt;br /&gt;<br /> 1973 - 1978 Člen Aslib Pracovní skupina pro sociální péče informací &lt;br /&gt;<br /> 1972 - 1975 Člen britské normy Instition technická komise OC/20/4 - MDT &lt;br /&gt;<br /> 1971 - 1975 Člen, katalogizace a indexace Group výbor, Sdružení knihoven &lt;br /&gt;<br /> 1969 - 1973 Člen katalogizace Pravidla výbor, Sdružení knihoven &lt;br /&gt;<br /> 1959 - 1969 Člen Knihovna severní větev výbor, reference, speciální a informační sekce, asociace &lt;br /&gt;<br /> 1959 - 1969 Člen North East Divisonal výbor, Sdružení knihovníků asistentů. &lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Význam pro informační vědu/knihovnictví &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;V jeho 16 letech, po neúspěšném studiu na Johnston Grammar School v Durhamu, získává první zkušenosti v oblasti knihovnictví a informační vědě. <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Jeho prvním pokusem je snaha o vytvoření programované výuky pro indexování – publikace programového textu (1967). <br /> O pár let později se věnuje činnosti jako nezávislý vědec pro British Library R &amp;amp; D Department. Dále se angažuje jako vědecký pracovník v Britské knihovně – oddělení výzkumu a vývoje. V roce 1988 pomáhá svým osobním výzkumem v oblasti informačních systému v anglických společnostech. V roce 1991 ve spolupráci se studenty zjišťuje, jaký vliv bude mít použití techniky kritického faktoru úspěchu při zavádění informačních potřeb akademických vedoucích pracovníků. Ve stejném roce provádí se studenty další výzkum v oblasti informačních systémů pro pojišťovnictví. V pozdějších letech se věnuje hlavně využití mobilních aplikací a dat v oblasti informačního výzkumu a dále se zaměřuje na výzkumy v britských společnostech a vládě.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Doktor Wilson je jistě velkou osobností v oblasti informační vědy, z části také knihovnictví. Hlavně přes jeho rozsáhlou publikační činnost. Ve svých pracích se především zaměřuje na analýzu, jak jednotlivci a skupiny lidí shromažďují a předávají informace dále nebo mezi sebou. I když je už nyní v důchodu, stále se zapojuje do výzkumných projektů v rámci své účasti v AIMTech na Leeds University Business School <br /> ve Velké Británii a také ve výzkumných projektech na Swedish School of Library and Information Science. <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;b&gt;INISS Projekt&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Nejslavnější studie prováděná doktorem Wilsonem v letech 1975 – 1985. Projekt INISS se zaměřil především na komunikaci v rámci sociálních služeb z pohledu informačního chování nadřízených a vztahů mezi nimi a vztahů mezi dalšími specialisty v oboru. Cílem bylo prozkoumat informační potřeby těchto účastníků a rozvíjet nápady, jak by tyto informační potřeby mohly být zpracovány a zveřejněny pro interní uživatele, její zákazníky a širokou veřejnost.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;InformationR.net&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Mezinárodní open access vědecký časopis, který se věnuje zpřístupňování výsledků z vědeckých výzkumů z oblasti informačních disciplín. Je soukromě upravován a publikován doktorem Wilsonem. Je zdarma dostupný a poskytuje kvalitní zdroje pro informační vědce.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Úspěchy &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Větší úspěchy získává Wilson až v pozdějších letech. V roce 1933 se stává čestným členem Institutu informačních vědců (Institute of Information Scientics - IIS). V roce 2000 získal cenu ALISE za profesionální podíl knihoven a informačního vzdělání - jako první neamerický oceněný. V roce 2005 se stává čestným doktorandem Göteborgské univerzity ve Švédsku. V roce 2009 získal členství v SIG USE akademii a v roce 2010 se stává čestným doktorandem Murcijské univerzity ve Španělsku.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Vybrané publikace &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Thomas Daniel Wilson je autorem mnoha publikací a vědeckých článků, které jsou přínosem v oblasti informační vědy. <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> Wilson, T.D. - Chain indexing: a programmed text (1971)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Wilson, T.D. – Information management - The Electronic Library (1985)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Wilson, T.D. – Information needs in social services: an overview (1986)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Wilson, T.D. – The internal dissemination and impact of in-house research in social services departments (1986)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Codington, S. &amp;amp; Wilson, T.D. – Information systém strategies in the UK insurance industry (1994)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Loughridge, B., Greene, F. &amp;amp; Wilson, T.D. – The Management Information Needs of Academic Heads of Department: A Critical Success Factors Approach (1996)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Wilson, T.D. – Human information behavior (2000)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Wilson, T.D. – Information, communication and society (2006)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Maceviciute, E. &amp;amp; Wilson, T.D. – Information behaviour research and information systems development: the SHAMAN project, an example of collaboration (2010)<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Citace &lt;/h2&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;references/&gt;<br /> &lt;h2&gt; Použitá literatura &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Biography [online]. 2007 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://informationr.net/tdw/biog.html&quot;&gt;http://informationr.net/tdw/biog.html&lt;/a&gt; &lt;br /&gt;<br /> Curriculum vitae [online]. 2010 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://informationr.net/tdw/cv.html&quot;&gt;http://informationr.net/tdw/cv.html&lt;/a&gt; &lt;br /&gt;<br /> Professor Tom Wilson [online]. 2012 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://www.sheffield.ac.uk/is/staff/wilson&quot;&gt;http://www.sheffield.ac.uk/is/staff/wilson&lt;/a&gt;<br /> &lt;/p&gt;</div>

Monika Dobešová https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Thomas_Daniel_Wilson&diff=21054 2012-05-01T19:43:55Z

<p>Monika Dobešová: </p> <hr /> <div>&lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_template&quot;&gt;{{Infobox Vědec |jmeno = Thomas Daniel Wilson|datum_narozeni = 1935|misto_narozeni = County Durham, Anglie|datum_umrti = |misto_umrti = |duvod_umrti = |pobyt = |obcanstvi = Britské|rodina = Svobodný|skola = |pracoviste = AIMTech na Leeds University Business School ve Velké Británii&amp;lt;br&amp;gt;Swedish School of Library and Information Science.|oceneni =2010 - Čestný doktorát na univerzitě v Murcia, Španělsko &amp;lt;br&amp;gt;2005 - Čestný doktorát (Filosofie Hedersdoktor), University Gothenburg ve Švédsku. &amp;lt;br&amp;gt;2000 - 2000 Alise cena za profesionální přínos knihovny a informační výchovy|znamy_diky = výzkum zaměřující se na informační management a způsob vyhledávání informaci.}}&lt;/span&gt;<br /> Dr. Thomas D. Wilson byl učitel, vědec a nakonec, vedoucí odboru v průběhu své kariéry v zahraničí &lt;ref&gt; &lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot; _fck_mw_customtag=&quot;true&quot; _fck_mw_tagname=&quot;ref&quot;&gt;Professor Tom Wilson [online]. 2012 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.sheffield.ac.uk/is/staff/wilson &lt;/span&gt; &lt;/ref&gt;. Aktivně přispívá svými výzkumy, publikacemi a znalostmi do světa informační vědy již od roku 1961, kdy také získal stipendium od British Library Association. Jeho výzkum se zaměřuje na informační management a způsob vyhledávání informaci.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Život &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Thomas Daniel Wilson se narodil v roce 1935 na nádraží v Shincliffe County Durham v Anglii. Když mu bylo 16 let opustil školu a začal pracovat jako asistent v knihovně Durham County. Avšak jeho profesionální kariéra byla přerušena dvěma roky služby u národní vojenské služby. Protože však byl ve škole v tréninkovém leteckém sboru, nemusel jako většina do armády, ale sloužil u Royal Air Force. <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Po splnění vojenské služby se vrátil do knihovny Durham County. Po roce však tuto knihovnu opustil, aby mohl jít studovat takzvanou &quot;knihovnickou školu&quot;, která jej měla připravit na profesionální zkoušky knihovní asociace. Po knihovnické škole se vrátil zpět do zemské knihovny ale převzal školní knihovnu. Po absolvování Stockton/Billingham Technical College začal navštěvovat Ústav jaderného výzkum CA Parsons and Company v Newcastle kde pracoval jako knihovník a informační důstojník. V té době se začal zajímat o využití nových technologií v informační vědě, ale byl neschopný přesvědčit správce počítače, že počítač umožňoval indexování informací. Krátce po té získal titul bakaláře v oboru ekonomie a sociologie a doktorát v oboru teorie organizace. <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Po té co dokončil zkoušky pro společenství knihovnické asociace, začal učit na knihovnické škole. Do roku 1972 pracoval v téže škole v knihovně, po té strávil dva roky jako hostující docent na univerzitě v Marylandu na pozvání profesora Paula Wassermana. Během svého života pak dále spolupracoval ještě s mnoha významnými osobnostmi jako například: Dagobert Soergel či Professor Wilf Saunders. <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Nyní je Thomas D Wilson v důchodu, ale stále je držitelem několika akademických pozic jako je emeritní profesor na Katedře informačních studií a University of Sheffield , hostující profesor na Leeds University Business School, hostující profesore na University of Boras, Švédsko, a profesor Catedratico Convidado na Fakultě inženýrství, University of Porto. Přijal také čestný doktorát od univerzity v Göteborgu v roce 2005 a druhý čestný doktorát na University of Murcia, Španělsko, v roce 2010.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Dílo &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;1967 - 1968 Programovaná výuka pro indexování (vyústil v publikaci programově textu. &lt;br /&gt;<br /> 1963 Přehled katalogizace politiku a praxi v britských veřejných knihovnách<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Aktivity &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;2007 - Člen redakční rady, Informacijos Mokslai &lt;br /&gt;<br /> 2000 - 2007 Člen redakční rady, Knygotyra &lt;br /&gt;<br /> 1998 - Člen redakční rady, Anales de Documentación, Escuela de Universitaria Biblioteconomía y Documentación, Universidad de Murcia, Španělsko. &lt;br /&gt;<br /> 1997 - 1998 Člen, humanitní Vědecká rada, knihovnictví a informační vědy panel &lt;br /&gt;<br /> 1995 - 2007 Člen redakční rady, vzdělávání, semináře &lt;br /&gt;<br /> 1995 - 1996 Člen RAE panel pro knihovnictví a informační management &lt;br /&gt;<br /> 1993 - 1995 Člen rozhodčí komise pro Elvira konferencí o elektronické knihovně &lt;br /&gt;<br /> 1993 - x Člen redakční rady, McGraw-Hill série v informačních systémů, řízení a strategii &lt;br /&gt;<br /> 1992 - 1997 Předseda, ředitelé ústavů a ​​škol výboru britské asociace pro informace a knihovnictví vzdělávání a výzkum &lt;br /&gt;<br /> 1991 - 1998 Člen představenstva, Euclid: Evropská asociace pro knihovny a informační výchovy a výzkumu &lt;br /&gt;<br /> 1990 - 1992 Předseda, Svaz knihovníků a britské školy informační vědy &lt;br /&gt;<br /> 1989 - 1997 Člen, Společnost pro informační management a člen představenstva 1994 - 1997 &lt;br /&gt;<br /> 1989 Člen, výzkum zdroje poradní skupiny ESRC &lt;br /&gt;<br /> 1988- 1993 Člen řídícího výboru ESRC INTER programu &lt;br /&gt;<br /> 1988 Hostující profesor, Curtin University, Perth, Západní Austrálie &lt;br /&gt;<br /> 1987 - 1989 Člen Lidské chování a Výbor pro rozvoj, Hospodářská a sociální rada pro výzkum &lt;br /&gt;<br /> 1987 - 1994 Software Recenze Editor, International Journal of Information Management &lt;br /&gt;<br /> 1987 - 2007 Člen redakční rady, International Journal of Information Management &lt;br /&gt;<br /> 1986 - 1989 Člen, Poradní výbor pro vzdělávání, odborné přípravy a personální věcech Stálé konference Národní a univerzitní knihovny &lt;br /&gt;<br /> 1986 - 1989 Člen, Poradní výbor pro British Library Services bibliografického oddělení &lt;br /&gt;<br /> 1985 - 1992 Člen DES poradní výbor, EPIC Evropa &lt;br /&gt;<br /> 1985 - 1987 Členské, výzkumné zdroje a metody výbor, hospodářský a sociální rada pro výzkum &lt;br /&gt;<br /> 1984 - 1988 Člen informačních studií a knihovnictví rada, Rada pro národní akademické ceny &lt;br /&gt;<br /> 1983 - 1984 Člen asociace knihovny Pracovní skupina pro srovnatelnost odborné vzdělávací kurzy v Evropě &lt;br /&gt;<br /> 1975 - 1988 Člen Koordinační Sheffield knihoven s výbor. Úřadující předseda &lt;br /&gt;<br /> 1976 - 1983 Člen řídícího výboru, Centrum pro výzkum uživatelských studií &lt;br /&gt;<br /> 1975 Člen Aslib Společenské vědy Skupina výbor &lt;br /&gt;<br /> 1975 Člen asociace knihoven, Knihovna Vzdělávání Skupina výbor &lt;br /&gt;<br /> 1974 - 1977 Člen Britská knihovna R &amp;amp; D oddělení sociální péče poradní skupina &lt;br /&gt;<br /> 1973 - 1978 Člen Aslib Pracovní skupina pro sociální péče informací &lt;br /&gt;<br /> 1972 - 1975 Člen britské normy Instition technická komise OC/20/4 - MDT &lt;br /&gt;<br /> 1971 - 1975 Člen, katalogizace a indexace Group výbor, Sdružení knihoven &lt;br /&gt;<br /> 1969 - 1973 Člen katalogizace Pravidla výbor, Sdružení knihoven &lt;br /&gt;<br /> 1959 - 1969 Člen Knihovna severní větev výbor, reference, speciální a informační sekce, asociace &lt;br /&gt;<br /> 1959 - 1969 Člen North East Divisonal výbor, Sdružení knihovníků asistentů. &lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Význam pro informační vědu/knihovnictví &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;V jeho 16 letech, po neúspěšném studiu na Johnston Grammar School v Durhamu, získává první zkušenosti v oblasti knihovnictví a informační vědě. <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Jeho prvním pokusem je snaha o vytvoření programované výuky pro indexování – publikace programového textu (1967). <br /> O pár let později se věnuje činnosti jako nezávislý vědec pro British Library R &amp;amp; D Department. Dále se angažuje jako vědecký pracovník v Britské knihovně – oddělení výzkumu a vývoje. V roce 1988 pomáhá svým osobním výzkumem v oblasti informačních systému v anglických společnostech. V roce 1991 ve spolupráci se studenty zjišťuje, jaký vliv bude mít použití techniky kritického faktoru úspěchu při zavádění informačních potřeb akademických vedoucích pracovníků. Ve stejném roce provádí se studenty další výzkum v oblasti informačních systémů pro pojišťovnictví. V pozdějších letech se věnuje hlavně využití mobilních aplikací a dat v oblasti informačního výzkumu a dále se zaměřuje na výzkumy v britských společnostech a vládě.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Doktor Wilson je jistě velkou osobností v oblasti informační vědy, z části také knihovnictví. Hlavně přes jeho rozsáhlou publikační činnost. Ve svých pracích se především zaměřuje na analýzu, jak jednotlivci a skupiny lidí shromažďují a předávají informace dále nebo mezi sebou. I když je už nyní v důchodu, stále se zapojuje do výzkumných projektů v rámci své účasti v AIMTech na Leeds University Business School <br /> ve Velké Británii a také ve výzkumných projektech na Swedish School of Library and Information Science. <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;b&gt;INISS Projekt&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Nejslavnější studie prováděná doktorem Wilsonem v letech 1975 – 1985. Projekt INISS se zaměřil především na komunikaci v rámci sociálních služeb z pohledu informačního chování nadřízených a vztahů mezi nimi a vztahů mezi dalšími specialisty v oboru. Cílem bylo prozkoumat informační potřeby těchto účastníků a rozvíjet nápady, jak by tyto informační potřeby mohly být zpracovány a zveřejněny pro interní uživatele, její zákazníky a širokou veřejnost.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;InformationR.net&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Mezinárodní open access vědecký časopis, který se věnuje zpřístupňování výsledků z vědeckých výzkumů z oblasti informačních disciplín. Je soukromě upravován a publikován doktorem Wilsonem. Je zdarma dostupný a poskytuje kvalitní zdroje pro informační vědce.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Úspěchy &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Větší úspěchy získává Wilson až v pozdějších letech. V roce 1933 se stává čestným členem Institutu informačních vědců (Institute of Information Scientics - IIS). V roce 2000 získal cenu ALISE za profesionální podíl knihoven a informačního vzdělání - jako první neamerický oceněný. V roce 2005 se stává čestným doktorandem Göteborgské univerzity ve Švédsku. V roce 2009 získal členství v SIG USE akademii a v roce 2010 se stává čestným doktorandem Murcijské univerzity ve Španělsku.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Vybrané publikace &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Thomas Daniel Wilson je autorem mnoha publikací a vědeckých článků, které jsou přínosem v oblasti informační vědy. <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> Wilson, T.D. - Chain indexing: a programmed text (1971)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Wilson, T.D. – Information management - The Electronic Library (1985)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Wilson, T.D. – Information needs in social services: an overview (1986)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Wilson, T.D. – The internal dissemination and impact of in-house research in social services departments (1986)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Codington, S. &amp;amp; Wilson, T.D. – Information systém strategies in the UK insurance industry (1994)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Loughridge, B., Greene, F. &amp;amp; Wilson, T.D. – The Management Information Needs of Academic Heads of Department: A Critical Success Factors Approach (1996)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Wilson, T.D. – Human information behavior (2000)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Wilson, T.D. – Information, communication and society (2006)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Maceviciute, E. &amp;amp; Wilson, T.D. – Information behaviour research and information systems development: the SHAMAN project, an example of collaboration (2010)<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Citace &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot; _fck_mw_customtag=&quot;true&quot; _fck_mw_tagname=&quot;references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;references/&gt;<br /> &lt;h2&gt; Použitá literatura &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Biography [online]. 2007 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://informationr.net/tdw/biog.html&quot;&gt;http://informationr.net/tdw/biog.html&lt;/a&gt; &lt;br /&gt;<br /> Curriculum vitae [online]. 2010 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://informationr.net/tdw/cv.html&quot;&gt;http://informationr.net/tdw/cv.html&lt;/a&gt; &lt;br /&gt;<br /> Professor Tom Wilson [online]. 2012 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://www.sheffield.ac.uk/is/staff/wilson&quot;&gt;http://www.sheffield.ac.uk/is/staff/wilson&lt;/a&gt;<br /> &lt;/p&gt;</div>

Monika Dobešová https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Thomas_Daniel_Wilson&diff=21053 2012-05-01T19:39:55Z

<p>Monika Dobešová: /* Aktivity */</p> <hr /> <div>&lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_template&quot;&gt;{{Infobox Vědec |jmeno = Thomas Daniel Wilson|datum_narozeni = 1935|misto_narozeni = County Durham, Anglie|datum_umrti = |misto_umrti = |duvod_umrti = |pobyt = |obcanstvi = Britské|rodina = Svobodný|skola = |pracoviste = AIMTech na Leeds University Business School ve Velké Británii&amp;lt;br&amp;gt;Swedish School of Library and Information Science.|oceneni =2010 - Čestný doktorát na univerzitě v Murcia, Španělsko &amp;lt;br&amp;gt;2005 - Čestný doktorát (Filosofie Hedersdoktor), University Gothenburg ve Švédsku. &amp;lt;br&amp;gt;2000 - 2000 Alise cena za profesionální přínos knihovny a informační výchovy|znamy_diky = výzkum zaměřující se na informační management a způsob vyhledávání informaci.}}&lt;/span&gt;<br /> Dr. Thomas D. Wilson byl učitel, vědec a nakonec, vedoucí odboru v průběhu své kariéry v zahraničí &lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot; _fck_mw_customtag=&quot;true&quot; _fck_mw_tagname=&quot;ref&quot;&gt;Professor Tom Wilson [online]. 2012 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.sheffield.ac.uk/is/staff/wilson &lt;/span&gt;. Aktivně přispívá svými výzkumy, publikacemi a znalostmi do světa informační vědy již od roku 1961, kdy také získal stipendium od British Library Association. Jeho výzkum se zaměřuje na informační management a způsob vyhledávání informaci.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Život &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Thomas Daniel Wilson se narodil v roce 1935 na nádraží v Shincliffe County Durham v Anglii. Když mu bylo 16 let opustil školu a začal pracovat jako asistent v knihovně Durham County. Avšak jeho profesionální kariéra byla přerušena dvěma roky služby u národní vojenské služby. Protože však byl ve škole v tréninkovém leteckém sboru, nemusel jako většina do armády, ale sloužil u Royal Air Force. <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Po splnění vojenské služby se vrátil do knihovny Durham County. Po roce však tuto knihovnu opustil, aby mohl jít studovat takzvanou &quot;knihovnickou školu&quot;, která jej měla připravit na profesionální zkoušky knihovní asociace. Po knihovnické škole se vrátil zpět do zemské knihovny ale převzal školní knihovnu. Po absolvování Stockton/Billingham Technical College začal navštěvovat Ústav jaderného výzkum CA Parsons and Company v Newcastle kde pracoval jako knihovník a informační důstojník. V té době se začal zajímat o využití nových technologií v informační vědě, ale byl neschopný přesvědčit správce počítače, že počítač umožňoval indexování informací. Krátce po té získal titul bakaláře v oboru ekonomie a sociologie a doktorát v oboru teorie organizace. <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Po té co dokončil zkoušky pro společenství knihovnické asociace, začal učit na knihovnické škole. Do roku 1972 pracoval v téže škole v knihovně, po té strávil dva roky jako hostující docent na univerzitě v Marylandu na pozvání profesora Paula Wassermana. Během svého života pak dále spolupracoval ještě s mnoha významnými osobnostmi jako například: Dagobert Soergel či Professor Wilf Saunders. <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Nyní je Thomas D Wilson v důchodu, ale stále je držitelem několika akademických pozic jako je emeritní profesor na Katedře informačních studií a University of Sheffield , hostující profesor na Leeds University Business School, hostující profesore na University of Boras, Švédsko, a profesor Catedratico Convidado na Fakultě inženýrství, University of Porto. Přijal také čestný doktorát od univerzity v Göteborgu v roce 2005 a druhý čestný doktorát na University of Murcia, Španělsko, v roce 2010.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Dílo &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;1967 - 1968 Programovaná výuka pro indexování (vyústil v publikaci programově textu. &lt;br /&gt;<br /> 1963 Přehled katalogizace politiku a praxi v britských veřejných knihovnách<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Aktivity &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;2007 - Člen redakční rady, Informacijos Mokslai &lt;br /&gt;<br /> 2000 - 2007 Člen redakční rady, Knygotyra &lt;br /&gt;<br /> 1998 - Člen redakční rady, Anales de Documentación, Escuela de Universitaria Biblioteconomía y Documentación, Universidad de Murcia, Španělsko. &lt;br /&gt;<br /> 1997 - 1998 Člen, humanitní Vědecká rada, knihovnictví a informační vědy panel &lt;br /&gt;<br /> 1995 - 2007 Člen redakční rady, vzdělávání, semináře &lt;br /&gt;<br /> 1995 - 1996 Člen RAE panel pro knihovnictví a informační management &lt;br /&gt;<br /> 1993 - 1995 Člen rozhodčí komise pro Elvira konferencí o elektronické knihovně &lt;br /&gt;<br /> 1993 - x Člen redakční rady, McGraw-Hill série v informačních systémů, řízení a strategii &lt;br /&gt;<br /> 1992 - 1997 Předseda, ředitelé ústavů a ​​škol výboru britské asociace pro informace a knihovnictví vzdělávání a výzkum &lt;br /&gt;<br /> 1991 - 1998 Člen představenstva, Euclid: Evropská asociace pro knihovny a informační výchovy a výzkumu &lt;br /&gt;<br /> 1990 - 1992 Předseda, Svaz knihovníků a britské školy informační vědy &lt;br /&gt;<br /> 1989 - 1997 Člen, Společnost pro informační management a člen představenstva 1994 - 1997 &lt;br /&gt;<br /> 1989 Člen, výzkum zdroje poradní skupiny ESRC &lt;br /&gt;<br /> 1988- 1993 Člen řídícího výboru ESRC INTER programu &lt;br /&gt;<br /> 1988 Hostující profesor, Curtin University, Perth, Západní Austrálie &lt;br /&gt;<br /> 1987 - 1989 Člen Lidské chování a Výbor pro rozvoj, Hospodářská a sociální rada pro výzkum &lt;br /&gt;<br /> 1987 - 1994 Software Recenze Editor, International Journal of Information Management &lt;br /&gt;<br /> 1987 - 2007 Člen redakční rady, International Journal of Information Management &lt;br /&gt;<br /> 1986 - 1989 Člen, Poradní výbor pro vzdělávání, odborné přípravy a personální věcech Stálé konference Národní a univerzitní knihovny &lt;br /&gt;<br /> 1986 - 1989 Člen, Poradní výbor pro British Library Services bibliografického oddělení &lt;br /&gt;<br /> 1985 - 1992 Člen DES poradní výbor, EPIC Evropa &lt;br /&gt;<br /> 1985 - 1987 Členské, výzkumné zdroje a metody výbor, hospodářský a sociální rada pro výzkum &lt;br /&gt;<br /> 1984 - 1988 Člen informačních studií a knihovnictví rada, Rada pro národní akademické ceny &lt;br /&gt;<br /> 1983 - 1984 Člen asociace knihovny Pracovní skupina pro srovnatelnost odborné vzdělávací kurzy v Evropě &lt;br /&gt;<br /> 1975 - 1988 Člen Koordinační Sheffield knihoven s výbor. Úřadující předseda &lt;br /&gt;<br /> 1976 - 1983 Člen řídícího výboru, Centrum pro výzkum uživatelských studií &lt;br /&gt;<br /> 1975 Člen Aslib Společenské vědy Skupina výbor &lt;br /&gt;<br /> 1975 Člen asociace knihoven, Knihovna Vzdělávání Skupina výbor &lt;br /&gt;<br /> 1974 - 1977 Člen Britská knihovna R &amp;amp; D oddělení sociální péče poradní skupina &lt;br /&gt;<br /> 1973 - 1978 Člen Aslib Pracovní skupina pro sociální péče informací &lt;br /&gt;<br /> 1972 - 1975 Člen britské normy Instition technická komise OC/20/4 - MDT &lt;br /&gt;<br /> 1971 - 1975 Člen, katalogizace a indexace Group výbor, Sdružení knihoven &lt;br /&gt;<br /> 1969 - 1973 Člen katalogizace Pravidla výbor, Sdružení knihoven &lt;br /&gt;<br /> 1959 - 1969 Člen Knihovna severní větev výbor, reference, speciální a informační sekce, asociace &lt;br /&gt;<br /> 1959 - 1969 Člen North East Divisonal výbor, Sdružení knihovníků asistentů. &lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Význam pro informační vědu/knihovnictví &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;V jeho 16 letech, po neúspěšném studiu na Johnston Grammar School v Durhamu, získává první zkušenosti v oblasti knihovnictví a informační vědě. <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Jeho prvním pokusem je snaha o vytvoření programované výuky pro indexování – publikace programového textu (1967). <br /> O pár let později se věnuje činnosti jako nezávislý vědec pro British Library R &amp;amp; D Department. Dále se angažuje jako vědecký pracovník v Britské knihovně – oddělení výzkumu a vývoje. V roce 1988 pomáhá svým osobním výzkumem v oblasti informačních systému v anglických společnostech. V roce 1991 ve spolupráci se studenty zjišťuje, jaký vliv bude mít použití techniky kritického faktoru úspěchu při zavádění informačních potřeb akademických vedoucích pracovníků. Ve stejném roce provádí se studenty další výzkum v oblasti informačních systémů pro pojišťovnictví. V pozdějších letech se věnuje hlavně využití mobilních aplikací a dat v oblasti informačního výzkumu a dále se zaměřuje na výzkumy v britských společnostech a vládě.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Doktor Wilson je jistě velkou osobností v oblasti informační vědy, z části také knihovnictví. Hlavně přes jeho rozsáhlou publikační činnost. Ve svých pracích se především zaměřuje na analýzu, jak jednotlivci a skupiny lidí shromažďují a předávají informace dále nebo mezi sebou. I když je už nyní v důchodu, stále se zapojuje do výzkumných projektů v rámci své účasti v AIMTech na Leeds University Business School <br /> ve Velké Británii a také ve výzkumných projektech na Swedish School of Library and Information Science. <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;b&gt;INISS Projekt&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Nejslavnější studie prováděná doktorem Wilsonem v letech 1975 – 1985. Projekt INISS se zaměřil především na komunikaci v rámci sociálních služeb z pohledu informačního chování nadřízených a vztahů mezi nimi a vztahů mezi dalšími specialisty v oboru. Cílem bylo prozkoumat informační potřeby těchto účastníků a rozvíjet nápady, jak by tyto informační potřeby mohly být zpracovány a zveřejněny pro interní uživatele, její zákazníky a širokou veřejnost.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;InformationR.net&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Mezinárodní open access vědecký časopis, který se věnuje zpřístupňování výsledků z vědeckých výzkumů z oblasti informačních disciplín. Je soukromě upravován a publikován doktorem Wilsonem. Je zdarma dostupný a poskytuje kvalitní zdroje pro informační vědce.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Úspěchy &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Větší úspěchy získává Wilson až v pozdějších letech. V roce 1933 se stává čestným členem Institutu informačních vědců (Institute of Information Scientics - IIS). V roce 2000 získal cenu ALISE za profesionální podíl knihoven a informačního vzdělání - jako první neamerický oceněný. V roce 2005 se stává čestným doktorandem Göteborgské univerzity ve Švédsku. V roce 2009 získal členství v SIG USE akademii a v roce 2010 se stává čestným doktorandem Murcijské univerzity ve Španělsku.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Vybrané publikace &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Thomas Daniel Wilson je autorem mnoha publikací a vědeckých článků, které jsou přínosem v oblasti informační vědy. <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> Wilson, T.D. - Chain indexing: a programmed text (1971)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Wilson, T.D. – Information management - The Electronic Library (1985)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Wilson, T.D. – Information needs in social services: an overview (1986)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Wilson, T.D. – The internal dissemination and impact of in-house research in social services departments (1986)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Codington, S. &amp;amp; Wilson, T.D. – Information systém strategies in the UK insurance industry (1994)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Loughridge, B., Greene, F. &amp;amp; Wilson, T.D. – The Management Information Needs of Academic Heads of Department: A Critical Success Factors Approach (1996)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Wilson, T.D. – Human information behavior (2000)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Wilson, T.D. – Information, communication and society (2006)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Maceviciute, E. &amp;amp; Wilson, T.D. – Information behaviour research and information systems development: the SHAMAN project, an example of collaboration (2010)<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Citace &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot; _fck_mw_customtag=&quot;true&quot; _fck_mw_tagname=&quot;references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Použitá literatura &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Biography [online]. 2007 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://informationr.net/tdw/biog.html&quot;&gt;http://informationr.net/tdw/biog.html&lt;/a&gt; &lt;br /&gt;<br /> Curriculum vitae [online]. 2010 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://informationr.net/tdw/cv.html&quot;&gt;http://informationr.net/tdw/cv.html&lt;/a&gt; &lt;br /&gt;<br /> Professor Tom Wilson [online]. 2012 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://www.sheffield.ac.uk/is/staff/wilson&quot;&gt;http://www.sheffield.ac.uk/is/staff/wilson&lt;/a&gt;<br /> &lt;/p&gt;</div>

Monika Dobešová https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Thomas_Daniel_Wilson&diff=21046 2012-05-01T19:23:34Z

<p>Monika Dobešová: </p> <hr /> <div>{{Infobox Vědec <br /> |jmeno = Thomas Daniel Wilson<br /> |datum_narozeni = 1935<br /> |misto_narozeni = County Durham, Anglie<br /> |datum_umrti = <br /> |misto_umrti = <br /> |duvod_umrti = <br /> |pobyt = <br /> |obcanstvi = Britské<br /> |rodina = Svobodný<br /> |skola = <br /> |pracoviste = AIMTech na Leeds University Business School ve Velké Británii&lt;br&gt;<br /> Swedish School of Library and Information Science.<br /> |oceneni =2010 - Čestný doktorát na univerzitě v Murcia, Španělsko &lt;br&gt;<br /> 2005 - Čestný doktorát (Filosofie Hedersdoktor), University Gothenburg ve Švédsku. &lt;br&gt;<br /> 2000 - 2000 Alise cena za profesionální přínos knihovny a informační výchovy<br /> |znamy_diky = výzkum zaměřující se na informační management a způsob vyhledávání informaci.<br /> }}<br /> Dr. Thomas D. Wilson byl učitel, vědec a nakonec, vedoucí odboru v průběhu své kariéry v zahraničí &lt;ref&gt;Professor Tom Wilson [online]. 2012 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.sheffield.ac.uk/is/staff/wilson &lt;/ref&gt;. Aktivně přispívá svými výzkumy, publikacemi a znalostmi do světa informační vědy již od roku 1961, kdy také získal stipendium od British Library Association. Jeho výzkum se zaměřuje na informační management a způsob vyhledávání informaci.<br /> <br /> == Život ==<br /> Thomas Daniel Wilson se narodil v roce 1935 na nádraží v Shincliffe County Durham v Anglii. Když mu bylo 16 let opustil školu a začal pracovat jako asistent v knihovně Durham County. Avšak jeho profesionální kariéra byla přerušena dvěma roky služby u národní vojenské služby. Protože však byl ve škole v tréninkovém leteckém sboru, nemusel jako většina do armády, ale sloužil u Royal Air Force. <br /> <br /> Po splnění vojenské služby se vrátil do knihovny Durham County. Po roce však tuto knihovnu opustil, aby mohl jít studovat takzvanou &quot;knihovnickou školu&quot;, která jej měla připravit na profesionální zkoušky knihovní asociace. Po knihovnické škole se vrátil zpět do zemské knihovny ale převzal školní knihovnu. Po absolvování Stockton/Billingham Technical College začal navštěvovat Ústav jaderného výzkum CA Parsons and Company v Newcastle kde pracoval jako knihovník a informační důstojník. V té době se začal zajímat o využití nových technologií v informační vědě, ale byl neschopný přesvědčit správce počítače, že počítač umožňoval indexování informací. Krátce po té získal titul bakaláře v oboru ekonomie a sociologie a doktorát v oboru teorie organizace. <br /> <br /> Po té co dokončil zkoušky pro společenství knihovnické asociace, začal učit na knihovnické škole. Do roku 1972 pracoval v téže škole v knihovně, po té strávil dva roky jako hostující docent na univerzitě v Marylandu na pozvání profesora Paula Wassermana. Během svého života pak dále spolupracoval ještě s mnoha významnými osobnostmi jako například: Dagobert Soergel či Professor Wilf Saunders. <br /> <br /> Nyní je Thomas D Wilson v důchodu, ale stále je držitelem několika akademických pozic jako je emeritní profesor na Katedře informačních studií a University of Sheffield , hostující profesor na Leeds University Business School, hostující profesore na University of Boras, Švédsko, a profesor Catedratico Convidado na Fakultě inženýrství, University of Porto. Přijal také čestný doktorát od univerzity v Göteborgu v roce 2005 a druhý čestný doktorát na University of Murcia, Španělsko, v roce 2010.<br /> <br /> == Dílo ==<br /> 1967 - 1968 Programovaná výuka pro indexování (vyústil v publikaci programově textu. &lt;br&gt;<br /> 1963 Přehled katalogizace politiku a praxi v britských veřejných knihovnách<br /> <br /> == Aktivity ==<br /> 2007 - Člen redakční rady, Informacijos Mokslai &lt;br&gt;<br /> 2000 - 2007 Člen redakční rady, Knygotyra &lt;br&gt;<br /> 1998 - Člen redakční rady, Anales de Documentación, Escuela de Universitaria Biblioteconomía y Documentación, Universidad de Murcia, Španělsko. &lt;br&gt;<br /> 1997 - 1998 Člen, humanitní Vědecká rada, knihovnictví a informační vědy panel &lt;br&gt;<br /> 1995 - 2007 Člen redakční rady, vzdělávání, semináře &lt;br&gt;<br /> 1995 - 1996 Člen RAE panel pro knihovnictví a informační management &lt;br&gt;<br /> 1993 - 1995 Člen rozhodčí komise pro Elvira konferencí o elektronické knihovně &lt;br&gt;<br /> 1993 - x Člen redakční rady, McGraw-Hill série v informačních systémů, řízení a strategii &lt;br&gt;<br /> 1992 - 1997 Předseda, ředitelé ústavů a ​​škol výboru britské asociace pro informace a knihovnictví vzdělávání a výzkum &lt;br&gt;<br /> 1991 - 1998 Člen představenstva, Euclid: Evropská asociace pro knihovny a informační výchovy a výzkumu &lt;br&gt;<br /> 1990 - 1992 Předseda, Svaz knihovníků a britské školy informační vědy &lt;br&gt;<br /> 1989 - 1997 Člen, Společnost pro informační management a člen představenstva 1994 - 1997 &lt;br&gt;<br /> 1989 Člen, výzkum zdroje poradní skupiny ESRC &lt;br&gt;<br /> 1988- 1993 Člen řídícího výboru ESRC INTER programu &lt;br&gt;<br /> 1988 Hostující profesor, Curtin University, Perth, Západní Austrálie &lt;br&gt;<br /> 1987 - 1989 Člen Lidské chování a Výbor pro rozvoj, Hospodářská a sociální rada pro výzkum &lt;br&gt;<br /> 1987 - 1994 Software Recenze Editor, International Journal of Information Management &lt;br&gt;<br /> 1987 - 2007 Člen redakční rady, International Journal of Information Management &lt;br&gt;<br /> 1986 - 1989 Člen, Poradní výbor pro vzdělávání, odborné přípravy a personální věcech Stálé konference Národní a univerzitní knihovny &lt;br&gt;<br /> 1986 - 1989 Člen, Poradní výbor pro British Library Services bibliografického oddělení &lt;br&gt;<br /> 1985 - 1992 Člen DES poradní výbor, EPIC Evropa &lt;br&gt;<br /> 1985 - 1987 Členské, výzkumné zdroje a metody výbor, hospodářský a sociální rada pro výzkum &lt;br&gt;<br /> 1984 - 1988 Člen informačních studií a knihovnictví rada, Rada pro národní akademické ceny &lt;br&gt;<br /> 1983 - 1984 Člen asociace knihovny Pracovní skupina pro srovnatelnost odborné vzdělávací kurzy v Evropě &lt;br&gt;<br /> 1975 - 1988 Člen Koordinační Sheffield knihoven s výbor. Úřadující předseda &lt;br&gt;<br /> 1976 - 1983 Člen řídícího výboru, Centrum pro výzkum uživatelských studií &lt;br&gt;<br /> 1975 Člen Aslib Společenské vědy Skupina výbor &lt;br&gt;<br /> 1975 Člen asociace knihoven, Knihovna Vzdělávání Skupina výbor &lt;br&gt;<br /> 1974 - 1977 Člen Britská knihovna R &amp; D oddělení sociální péče poradní skupina &lt;br&gt;<br /> 1973 - 1978 Člen Aslib Pracovní skupina pro sociální péče informací &lt;br&gt;<br /> 1972 - 1975 Člen britské normy Instition technická komise OC/20/4 - MDT &lt;br&gt;<br /> 1971 - 1975 Člen, katalogizace a indexace Group výbor, Sdružení knihoven &lt;br&gt;<br /> 1969 - 1973 Člen katalogizace Pravidla výbor, Sdružení knihoven &lt;br&gt;<br /> 1959 - 1969 Člen Knihovna severní větev výbor, reference, speciální a informační sekce, asociace &lt;br&gt;<br /> 1959 - 1969 Člen North East Divisonal výbor, Sdružení knihovníků asistentů. &lt;br&gt;<br /> <br /> == Význam pro informační vědu/knihovnictví == <br /> V jeho 16 letech, po neúspěšném studiu na Johnston Grammar School v Durhamu, získává první zkušenosti v oblasti knihovnictví a informační vědě. <br /> <br /> Jeho prvním pokusem je snaha o vytvoření programované výuky pro indexování – publikace programového textu (1967). <br /> O pár let později se věnuje činnosti jako nezávislý vědec pro British Library R &amp; D Department. Dále se angažuje jako vědecký pracovník v Britské knihovně – oddělení výzkumu a vývoje. V roce 1988 pomáhá svým osobním výzkumem v oblasti informačních systému v anglických společnostech. V roce 1991 ve spolupráci se studenty zjišťuje, jaký vliv bude mít použití techniky kritického faktoru úspěchu při zavádění informačních potřeb akademických vedoucích pracovníků. Ve stejném roce provádí se studenty další výzkum v oblasti informačních systémů pro pojišťovnictví. V pozdějších letech se věnuje hlavně využití mobilních aplikací a dat v oblasti informačního výzkumu a dále se zaměřuje na výzkumy v britských společnostech a vládě.<br /> <br /> Doktor Wilson je jistě velkou osobností v oblasti informační vědy, z části také knihovnictví. Hlavně přes jeho rozsáhlou publikační činnost. Ve svých pracích se především zaměřuje na analýzu, jak jednotlivci a skupiny lidí shromažďují a předávají informace dále nebo mezi sebou. I když je už nyní v důchodu, stále se zapojuje do výzkumných projektů v rámci své účasti v AIMTech na Leeds University Business School <br /> ve Velké Británii a také ve výzkumných projektech na Swedish School of Library and Information Science. <br /> <br /> <br /> '''INISS Projekt'''<br /> <br /> Nejslavnější studie prováděná doktorem Wilsonem v letech 1975 – 1985. Projekt INISS se zaměřil především na komunikaci v rámci sociálních služeb z pohledu informačního chování nadřízených a vztahů mezi nimi a vztahů mezi dalšími specialisty v oboru. Cílem bylo prozkoumat informační potřeby těchto účastníků a rozvíjet nápady, jak by tyto informační potřeby mohly být zpracovány a zveřejněny pro interní uživatele, její zákazníky a širokou veřejnost.<br /> <br /> '''InformationR.net'''<br /> <br /> Mezinárodní open access vědecký časopis, který se věnuje zpřístupňování výsledků z vědeckých výzkumů z oblasti informačních disciplín. Je soukromě upravován a publikován doktorem Wilsonem. Je zdarma dostupný a poskytuje kvalitní zdroje pro informační vědce.<br /> <br /> == Úspěchy ==<br /> Větší úspěchy získává Wilson až v pozdějších letech. V roce 1933 se stává čestným členem Institutu informačních vědců (Institute of Information Scientics - IIS). V roce 2000 získal cenu ALISE za profesionální podíl knihoven a informačního vzdělání - jako první neamerický oceněný. V roce 2005 se stává čestným doktorandem Göteborgské univerzity ve Švédsku. V roce 2009 získal členství v SIG USE akademii a v roce 2010 se stává čestným doktorandem Murcijské univerzity ve Španělsku.<br /> <br /> == Publikace ==<br /> <br /> <br /> == Citace ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Použitá literatura ==<br /> Biography [online]. 2007 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://informationr.net/tdw/biog.html &lt;br&gt;<br /> Curriculum vitae [online]. 2010 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://informationr.net/tdw/cv.html &lt;br&gt;<br /> Professor Tom Wilson [online]. 2012 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.sheffield.ac.uk/is/staff/wilson</div>

Monika Dobešová https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Thomas_Daniel_Wilson&diff=21041 2012-05-01T19:17:49Z

<p>Monika Dobešová: /* Použitá literatura */</p> <hr /> <div>{{Infobox Vědec <br /> |jmeno = Thomas Daniel Wilson<br /> |datum_narozeni = 1935<br /> |misto_narozeni = County Durham, Anglie<br /> |datum_umrti = <br /> |misto_umrti = <br /> |duvod_umrti = <br /> |pobyt = <br /> |obcanstvi = Britské<br /> |rodina = Svobodný<br /> |skola = <br /> |pracoviste = AIMTech na Leeds University Business School ve Velké Británii&lt;br&gt;<br /> Swedish School of Library and Information Science.<br /> |oceneni =2010 - Čestný doktorát na univerzitě v Murcia, Španělsko &lt;br&gt;<br /> 2005 - Čestný doktorát (Filosofie Hedersdoktor), University Gothenburg ve Švédsku. &lt;br&gt;<br /> 2000 - 2000 Alise cena za profesionální přínos knihovny a informační výchovy<br /> |znamy_diky = výzkum zaměřující se na informační management a způsob vyhledávání informaci.<br /> }}<br /> Dr. Thomas D. Wilson aktivně přispívá svými výzkumy, publikacemi a znalostmi do světa informační vědy již od roku 1961, kdy také získal stipendium od British Library Association. Jeho výzkum se zaměřuje na informační management a způsob vyhledávání informaci.<br /> <br /> == Život ==<br /> Thomas Daniel Wilson se narodil v roce 1935 na nádraží v Shincliffe County Durham v Anglii. Když mu bylo 16 let opustil školu a začal pracovat jako asistent v knihovně Durham County. Avšak jeho profesionální kariéra byla přerušena dvěma roky služby u národní vojenské služby. Protože však byl ve škole v tréninkovém leteckém sboru, nemusel jako většina do armády, ale sloužil u Royal Air Force. <br /> <br /> Po splnění vojenské služby se vrátil do knihovny Durham County. Po roce však tuto knihovnu opustil, aby mohl jít studovat takzvanou &quot;knihovnickou školu&quot;, která jej měla připravit na profesionální zkoušky knihovní asociace. Po knihovnické škole se vrátil zpět do zemské knihovny ale převzal školní knihovnu. Po absolvování Stockton/Billingham Technical College začal navštěvovat Ústav jaderného výzkum CA Parsons and Company v Newcastle kde pracoval jako knihovník a informační důstojník. V té době se začal zajímat o využití nových technologií v informační vědě, ale byl neschopný přesvědčit správce počítače, že počítač umožňoval indexování informací. Krátce po té získal titul bakaláře v oboru ekonomie a sociologie a doktorát v oboru teorie organizace. <br /> <br /> Po té co dokončil zkoušky pro společenství knihovnické asociace, začal učit na knihovnické škole. Do roku 1972 pracoval v téže škole v knihovně, po té strávil dva roky jako hostující docent na univerzitě v Marylandu na pozvání profesora Paula Wassermana. Během svého života pak dále spolupracoval ještě s mnoha významnými osobnostmi jako například: Dagobert Soergel či Professor Wilf Saunders. <br /> <br /> Nyní je Thomas D Wilson v důchodu, ale stále je držitelem několika akademických pozic jako je emeritní profesor na Katedře informačních studií a University of Sheffield , hostující profesor na Leeds University Business School, hostující profesore na University of Boras, Švédsko, a profesor Catedratico Convidado na Fakultě inženýrství, University of Porto. Přijal také čestný doktorát od univerzity v Göteborgu v roce 2005 a druhý čestný doktorát na University of Murcia, Španělsko, v roce 2010.<br /> <br /> == Dílo ==<br /> 1967 - 1968 Programovaná výuka pro indexování (vyústil v publikaci programově textu. &lt;br&gt;<br /> 1963 Přehled katalogizace politiku a praxi v britských veřejných knihovnách<br /> <br /> == Aktivity ==<br /> 2007 - Člen redakční rady, Informacijos Mokslai &lt;br&gt;<br /> 2000 - 2007 Člen redakční rady, Knygotyra &lt;br&gt;<br /> 1998 - Člen redakční rady, Anales de Documentación, Escuela de Universitaria Biblioteconomía y Documentación, Universidad de Murcia, Španělsko. &lt;br&gt;<br /> 1997 - 1998 Člen, humanitní Vědecká rada, knihovnictví a informační vědy panel &lt;br&gt;<br /> 1995 - 2007 Člen redakční rady, vzdělávání, semináře &lt;br&gt;<br /> 1995 - 1996 Člen RAE panel pro knihovnictví a informační management &lt;br&gt;<br /> 1993 - 1995 Člen rozhodčí komise pro Elvira konferencí o elektronické knihovně &lt;br&gt;<br /> 1993 - x Člen redakční rady, McGraw-Hill série v informačních systémů, řízení a strategii &lt;br&gt;<br /> 1992 - 1997 Předseda, ředitelé ústavů a ​​škol výboru britské asociace pro informace a knihovnictví vzdělávání a výzkum &lt;br&gt;<br /> 1991 - 1998 Člen představenstva, Euclid: Evropská asociace pro knihovny a informační výchovy a výzkumu &lt;br&gt;<br /> 1990 - 1992 Předseda, Svaz knihovníků a britské školy informační vědy &lt;br&gt;<br /> 1989 - 1997 Člen, Společnost pro informační management a člen představenstva 1994 - 1997 &lt;br&gt;<br /> 1989 Člen, výzkum zdroje poradní skupiny ESRC &lt;br&gt;<br /> 1988- 1993 Člen řídícího výboru ESRC INTER programu &lt;br&gt;<br /> 1988 Hostující profesor, Curtin University, Perth, Západní Austrálie &lt;br&gt;<br /> 1987 - 1989 Člen Lidské chování a Výbor pro rozvoj, Hospodářská a sociální rada pro výzkum &lt;br&gt;<br /> 1987 - 1994 Software Recenze Editor, International Journal of Information Management &lt;br&gt;<br /> 1987 - 2007 Člen redakční rady, International Journal of Information Management &lt;br&gt;<br /> 1986 - 1989 Člen, Poradní výbor pro vzdělávání, odborné přípravy a personální věcech Stálé konference Národní a univerzitní knihovny &lt;br&gt;<br /> 1986 - 1989 Člen, Poradní výbor pro British Library Services bibliografického oddělení &lt;br&gt;<br /> 1985 - 1992 Člen DES poradní výbor, EPIC Evropa &lt;br&gt;<br /> 1985 - 1987 Členské, výzkumné zdroje a metody výbor, hospodářský a sociální rada pro výzkum &lt;br&gt;<br /> 1984 - 1988 Člen informačních studií a knihovnictví rada, Rada pro národní akademické ceny &lt;br&gt;<br /> 1983 - 1984 Člen asociace knihovny Pracovní skupina pro srovnatelnost odborné vzdělávací kurzy v Evropě &lt;br&gt;<br /> 1975 - 1988 Člen Koordinační Sheffield knihoven s výbor. Úřadující předseda &lt;br&gt;<br /> 1976 - 1983 Člen řídícího výboru, Centrum pro výzkum uživatelských studií &lt;br&gt;<br /> 1975 Člen Aslib Společenské vědy Skupina výbor &lt;br&gt;<br /> 1975 Člen asociace knihoven, Knihovna Vzdělávání Skupina výbor &lt;br&gt;<br /> 1974 - 1977 Člen Britská knihovna R &amp; D oddělení sociální péče poradní skupina &lt;br&gt;<br /> 1973 - 1978 Člen Aslib Pracovní skupina pro sociální péče informací &lt;br&gt;<br /> 1972 - 1975 Člen britské normy Instition technická komise OC/20/4 - MDT &lt;br&gt;<br /> 1971 - 1975 Člen, katalogizace a indexace Group výbor, Sdružení knihoven &lt;br&gt;<br /> 1969 - 1973 Člen katalogizace Pravidla výbor, Sdružení knihoven &lt;br&gt;<br /> 1959 - 1969 Člen Knihovna severní větev výbor, reference, speciální a informační sekce, asociace &lt;br&gt;<br /> 1959 - 1969 Člen North East Divisonal výbor, Sdružení knihovníků asistentů. &lt;br&gt;<br /> <br /> == Význam pro informační vědu/knihovnictví == <br /> V jeho 16 letech, po neúspěšném studiu na Johnston Grammar School v Durhamu, získává první zkušenosti v oblasti knihovnictví a informační vědě. <br /> <br /> Jeho prvním pokusem je snaha o vytvoření programované výuky pro indexování – publikace programového textu (1967). <br /> O pár let později se věnuje činnosti jako nezávislý vědec pro British Library R &amp; D Department. Dále se angažuje jako vědecký pracovník v Britské knihovně – oddělení výzkumu a vývoje. V roce 1988 pomáhá svým osobním výzkumem v oblasti informačních systému v anglických společnostech. V roce 1991 ve spolupráci se studenty zjišťuje, jaký vliv bude mít použití techniky kritického faktoru úspěchu při zavádění informačních potřeb akademických vedoucích pracovníků. Ve stejném roce provádí se studenty další výzkum v oblasti informačních systémů pro pojišťovnictví. V pozdějších letech se věnuje hlavně využití mobilních aplikací a dat v oblasti informačního výzkumu a dále se zaměřuje na výzkumy v britských společnostech a vládě.<br /> <br /> Doktor Wilson je jistě velkou osobností v oblasti informační vědy, z části také knihovnictví. Hlavně přes jeho rozsáhlou publikační činnost. Ve svých pracích se především zaměřuje na analýzu, jak jednotlivci a skupiny lidí shromažďují a předávají informace dále nebo mezi sebou. I když je už nyní v důchodu, stále se zapojuje do výzkumných projektů v rámci své účasti v AIMTech na Leeds University Business School <br /> ve Velké Británii a také ve výzkumných projektech na Swedish School of Library and Information Science. <br /> <br /> <br /> '''INISS Projekt'''<br /> <br /> Nejslavnější studie prováděná doktorem Wilsonem v letech 1975 – 1985. Projekt INISS se zaměřil především na komunikaci v rámci sociálních služeb z pohledu informačního chování nadřízených a vztahů mezi nimi a vztahů mezi dalšími specialisty v oboru. Cílem bylo prozkoumat informační potřeby těchto účastníků a rozvíjet nápady, jak by tyto informační potřeby mohly být zpracovány a zveřejněny pro interní uživatele, její zákazníky a širokou veřejnost.<br /> <br /> '''InformationR.net'''<br /> <br /> Mezinárodní open access vědecký časopis, který se věnuje zpřístupňování výsledků z vědeckých výzkumů z oblasti informačních disciplín. Je soukromě upravován a publikován doktorem Wilsonem. Je zdarma dostupný a poskytuje kvalitní zdroje pro informační vědce.<br /> <br /> == Úspěchy ==<br /> Větší úspěchy získává Wilson až v pozdějších letech. V roce 1933 se stává čestným členem Institutu informačních vědců (Institute of Information Scientics - IIS). V roce 2000 získal cenu ALISE za profesionální podíl knihoven a informačního vzdělání - jako první neamerický oceněný. V roce 2005 se stává čestným doktorandem Göteborgské univerzity ve Švédsku. V roce 2009 získal členství v SIG USE akademii a v roce 2010 se stává čestným doktorandem Murcijské univerzity ve Španělsku.<br /> <br /> == Publikace ==<br /> <br /> <br /> == Citace ==<br /> <br /> <br /> == Použitá literatura ==<br /> Biography [online]. 2007 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://informationr.net/tdw/biog.html &lt;br&gt;<br /> Curriculum vitae [online]. 2010 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://informationr.net/tdw/cv.html &lt;br&gt;<br /> Professor Tom Wilson [online]. 2012 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.sheffield.ac.uk/is/staff/wilson</div>

Monika Dobešová https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Thomas_Daniel_Wilson&diff=21036 2012-05-01T19:14:50Z

<p>Monika Dobešová: /* Použitá literatura */</p> <hr /> <div>{{Infobox Vědec <br /> |jmeno = Thomas Daniel Wilson<br /> |datum_narozeni = 1935<br /> |misto_narozeni = County Durham, Anglie<br /> |datum_umrti = <br /> |misto_umrti = <br /> |duvod_umrti = <br /> |pobyt = <br /> |obcanstvi = Britské<br /> |rodina = Svobodný<br /> |skola = <br /> |pracoviste = AIMTech na Leeds University Business School ve Velké Británii&lt;br&gt;<br /> Swedish School of Library and Information Science.<br /> |oceneni =2010 - Čestný doktorát na univerzitě v Murcia, Španělsko &lt;br&gt;<br /> 2005 - Čestný doktorát (Filosofie Hedersdoktor), University Gothenburg ve Švédsku. &lt;br&gt;<br /> 2000 - 2000 Alise cena za profesionální přínos knihovny a informační výchovy<br /> |znamy_diky = výzkum zaměřující se na informační management a způsob vyhledávání informaci.<br /> }}<br /> Dr. Thomas D. Wilson aktivně přispívá svými výzkumy, publikacemi a znalostmi do světa informační vědy již od roku 1961, kdy také získal stipendium od British Library Association. Jeho výzkum se zaměřuje na informační management a způsob vyhledávání informaci.<br /> <br /> == Život ==<br /> Thomas Daniel Wilson se narodil v roce 1935 na nádraží v Shincliffe County Durham v Anglii. Když mu bylo 16 let opustil školu a začal pracovat jako asistent v knihovně Durham County. Avšak jeho profesionální kariéra byla přerušena dvěma roky služby u národní vojenské služby. Protože však byl ve škole v tréninkovém leteckém sboru, nemusel jako většina do armády, ale sloužil u Royal Air Force. <br /> <br /> Po splnění vojenské služby se vrátil do knihovny Durham County. Po roce však tuto knihovnu opustil, aby mohl jít studovat takzvanou &quot;knihovnickou školu&quot;, která jej měla připravit na profesionální zkoušky knihovní asociace. Po knihovnické škole se vrátil zpět do zemské knihovny ale převzal školní knihovnu. Po absolvování Stockton/Billingham Technical College začal navštěvovat Ústav jaderného výzkum CA Parsons and Company v Newcastle kde pracoval jako knihovník a informační důstojník. V té době se začal zajímat o využití nových technologií v informační vědě, ale byl neschopný přesvědčit správce počítače, že počítač umožňoval indexování informací. Krátce po té získal titul bakaláře v oboru ekonomie a sociologie a doktorát v oboru teorie organizace. <br /> <br /> Po té co dokončil zkoušky pro společenství knihovnické asociace, začal učit na knihovnické škole. Do roku 1972 pracoval v téže škole v knihovně, po té strávil dva roky jako hostující docent na univerzitě v Marylandu na pozvání profesora Paula Wassermana. Během svého života pak dále spolupracoval ještě s mnoha významnými osobnostmi jako například: Dagobert Soergel či Professor Wilf Saunders. <br /> <br /> Nyní je Thomas D Wilson v důchodu, ale stále je držitelem několika akademických pozic jako je emeritní profesor na Katedře informačních studií a University of Sheffield , hostující profesor na Leeds University Business School, hostující profesore na University of Boras, Švédsko, a profesor Catedratico Convidado na Fakultě inženýrství, University of Porto. Přijal také čestný doktorát od univerzity v Göteborgu v roce 2005 a druhý čestný doktorát na University of Murcia, Španělsko, v roce 2010.<br /> <br /> == Dílo ==<br /> 1967 - 1968 Programovaná výuka pro indexování (vyústil v publikaci programově textu. &lt;br&gt;<br /> 1963 Přehled katalogizace politiku a praxi v britských veřejných knihovnách<br /> <br /> == Aktivity ==<br /> 2007 - Člen redakční rady, Informacijos Mokslai &lt;br&gt;<br /> 2000 - 2007 Člen redakční rady, Knygotyra &lt;br&gt;<br /> 1998 - Člen redakční rady, Anales de Documentación, Escuela de Universitaria Biblioteconomía y Documentación, Universidad de Murcia, Španělsko. &lt;br&gt;<br /> 1997 - 1998 Člen, humanitní Vědecká rada, knihovnictví a informační vědy panel &lt;br&gt;<br /> 1995 - 2007 Člen redakční rady, vzdělávání, semináře &lt;br&gt;<br /> 1995 - 1996 Člen RAE panel pro knihovnictví a informační management &lt;br&gt;<br /> 1993 - 1995 Člen rozhodčí komise pro Elvira konferencí o elektronické knihovně &lt;br&gt;<br /> 1993 - x Člen redakční rady, McGraw-Hill série v informačních systémů, řízení a strategii &lt;br&gt;<br /> 1992 - 1997 Předseda, ředitelé ústavů a ​​škol výboru britské asociace pro informace a knihovnictví vzdělávání a výzkum &lt;br&gt;<br /> 1991 - 1998 Člen představenstva, Euclid: Evropská asociace pro knihovny a informační výchovy a výzkumu &lt;br&gt;<br /> 1990 - 1992 Předseda, Svaz knihovníků a britské školy informační vědy &lt;br&gt;<br /> 1989 - 1997 Člen, Společnost pro informační management a člen představenstva 1994 - 1997 &lt;br&gt;<br /> 1989 Člen, výzkum zdroje poradní skupiny ESRC &lt;br&gt;<br /> 1988- 1993 Člen řídícího výboru ESRC INTER programu &lt;br&gt;<br /> 1988 Hostující profesor, Curtin University, Perth, Západní Austrálie &lt;br&gt;<br /> 1987 - 1989 Člen Lidské chování a Výbor pro rozvoj, Hospodářská a sociální rada pro výzkum &lt;br&gt;<br /> 1987 - 1994 Software Recenze Editor, International Journal of Information Management &lt;br&gt;<br /> 1987 - 2007 Člen redakční rady, International Journal of Information Management &lt;br&gt;<br /> 1986 - 1989 Člen, Poradní výbor pro vzdělávání, odborné přípravy a personální věcech Stálé konference Národní a univerzitní knihovny &lt;br&gt;<br /> 1986 - 1989 Člen, Poradní výbor pro British Library Services bibliografického oddělení &lt;br&gt;<br /> 1985 - 1992 Člen DES poradní výbor, EPIC Evropa &lt;br&gt;<br /> 1985 - 1987 Členské, výzkumné zdroje a metody výbor, hospodářský a sociální rada pro výzkum &lt;br&gt;<br /> 1984 - 1988 Člen informačních studií a knihovnictví rada, Rada pro národní akademické ceny &lt;br&gt;<br /> 1983 - 1984 Člen asociace knihovny Pracovní skupina pro srovnatelnost odborné vzdělávací kurzy v Evropě &lt;br&gt;<br /> 1975 - 1988 Člen Koordinační Sheffield knihoven s výbor. Úřadující předseda &lt;br&gt;<br /> 1976 - 1983 Člen řídícího výboru, Centrum pro výzkum uživatelských studií &lt;br&gt;<br /> 1975 Člen Aslib Společenské vědy Skupina výbor &lt;br&gt;<br /> 1975 Člen asociace knihoven, Knihovna Vzdělávání Skupina výbor &lt;br&gt;<br /> 1974 - 1977 Člen Britská knihovna R &amp; D oddělení sociální péče poradní skupina &lt;br&gt;<br /> 1973 - 1978 Člen Aslib Pracovní skupina pro sociální péče informací &lt;br&gt;<br /> 1972 - 1975 Člen britské normy Instition technická komise OC/20/4 - MDT &lt;br&gt;<br /> 1971 - 1975 Člen, katalogizace a indexace Group výbor, Sdružení knihoven &lt;br&gt;<br /> 1969 - 1973 Člen katalogizace Pravidla výbor, Sdružení knihoven &lt;br&gt;<br /> 1959 - 1969 Člen Knihovna severní větev výbor, reference, speciální a informační sekce, asociace &lt;br&gt;<br /> 1959 - 1969 Člen North East Divisonal výbor, Sdružení knihovníků asistentů. &lt;br&gt;<br /> <br /> == Význam pro informační vědu/knihovnictví == <br /> V jeho 16 letech, po neúspěšném studiu na Johnston Grammar School v Durhamu, získává první zkušenosti v oblasti knihovnictví a informační vědě. <br /> <br /> Jeho prvním pokusem je snaha o vytvoření programované výuky pro indexování – publikace programového textu (1967). <br /> O pár let později se věnuje činnosti jako nezávislý vědec pro British Library R &amp; D Department. Dále se angažuje jako vědecký pracovník v Britské knihovně – oddělení výzkumu a vývoje. V roce 1988 pomáhá svým osobním výzkumem v oblasti informačních systému v anglických společnostech. V roce 1991 ve spolupráci se studenty zjišťuje, jaký vliv bude mít použití techniky kritického faktoru úspěchu při zavádění informačních potřeb akademických vedoucích pracovníků. Ve stejném roce provádí se studenty další výzkum v oblasti informačních systémů pro pojišťovnictví. V pozdějších letech se věnuje hlavně využití mobilních aplikací a dat v oblasti informačního výzkumu a dále se zaměřuje na výzkumy v britských společnostech a vládě.<br /> <br /> Doktor Wilson je jistě velkou osobností v oblasti informační vědy, z části také knihovnictví. Hlavně přes jeho rozsáhlou publikační činnost. Ve svých pracích se především zaměřuje na analýzu, jak jednotlivci a skupiny lidí shromažďují a předávají informace dále nebo mezi sebou. I když je už nyní v důchodu, stále se zapojuje do výzkumných projektů v rámci své účasti v AIMTech na Leeds University Business School <br /> ve Velké Británii a také ve výzkumných projektech na Swedish School of Library and Information Science. <br /> <br /> <br /> '''INISS Projekt'''<br /> <br /> Nejslavnější studie prováděná doktorem Wilsonem v letech 1975 – 1985. Projekt INISS se zaměřil především na komunikaci v rámci sociálních služeb z pohledu informačního chování nadřízených a vztahů mezi nimi a vztahů mezi dalšími specialisty v oboru. Cílem bylo prozkoumat informační potřeby těchto účastníků a rozvíjet nápady, jak by tyto informační potřeby mohly být zpracovány a zveřejněny pro interní uživatele, její zákazníky a širokou veřejnost.<br /> <br /> '''InformationR.net'''<br /> <br /> Mezinárodní open access vědecký časopis, který se věnuje zpřístupňování výsledků z vědeckých výzkumů z oblasti informačních disciplín. Je soukromě upravován a publikován doktorem Wilsonem. Je zdarma dostupný a poskytuje kvalitní zdroje pro informační vědce.<br /> <br /> == Úspěchy ==<br /> Větší úspěchy získává Wilson až v pozdějších letech. V roce 1933 se stává čestným členem Institutu informačních vědců (Institute of Information Scientics - IIS). V roce 2000 získal cenu ALISE za profesionální podíl knihoven a informačního vzdělání - jako první neamerický oceněný. V roce 2005 se stává čestným doktorandem Göteborgské univerzity ve Švédsku. V roce 2009 získal členství v SIG USE akademii a v roce 2010 se stává čestným doktorandem Murcijské univerzity ve Španělsku.<br /> <br /> == Publikace ==<br /> <br /> <br /> == Citace ==<br /> <br /> <br /> == Použitá literatura ==<br /> Biography [online]. 2007 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://informationr.net/tdw/biog.html &lt;br&gt;<br /> Curriculum vitae [online]. 2010 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://informationr.net/tdw/cv.html</div>

Monika Dobešová https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Thomas_Daniel_Wilson&diff=21035 2012-05-01T19:08:38Z

<p>Monika Dobešová: </p> <hr /> <div>{{Infobox Vědec <br /> |jmeno = Thomas Daniel Wilson<br /> |datum_narozeni = 1935<br /> |misto_narozeni = County Durham, Anglie<br /> |datum_umrti = <br /> |misto_umrti = <br /> |duvod_umrti = <br /> |pobyt = <br /> |obcanstvi = Britské<br /> |rodina = Svobodný<br /> |skola = <br /> |pracoviste = AIMTech na Leeds University Business School ve Velké Británii&lt;br&gt;<br /> Swedish School of Library and Information Science.<br /> |oceneni =2010 - Čestný doktorát na univerzitě v Murcia, Španělsko &lt;br&gt;<br /> 2005 - Čestný doktorát (Filosofie Hedersdoktor), University Gothenburg ve Švédsku. &lt;br&gt;<br /> 2000 - 2000 Alise cena za profesionální přínos knihovny a informační výchovy<br /> |znamy_diky = výzkum zaměřující se na informační management a způsob vyhledávání informaci.<br /> }}<br /> Dr. Thomas D. Wilson aktivně přispívá svými výzkumy, publikacemi a znalostmi do světa informační vědy již od roku 1961, kdy také získal stipendium od British Library Association. Jeho výzkum se zaměřuje na informační management a způsob vyhledávání informaci.<br /> <br /> == Život ==<br /> Thomas Daniel Wilson se narodil v roce 1935 na nádraží v Shincliffe County Durham v Anglii. Když mu bylo 16 let opustil školu a začal pracovat jako asistent v knihovně Durham County. Avšak jeho profesionální kariéra byla přerušena dvěma roky služby u národní vojenské služby. Protože však byl ve škole v tréninkovém leteckém sboru, nemusel jako většina do armády, ale sloužil u Royal Air Force. <br /> <br /> Po splnění vojenské služby se vrátil do knihovny Durham County. Po roce však tuto knihovnu opustil, aby mohl jít studovat takzvanou &quot;knihovnickou školu&quot;, která jej měla připravit na profesionální zkoušky knihovní asociace. Po knihovnické škole se vrátil zpět do zemské knihovny ale převzal školní knihovnu. Po absolvování Stockton/Billingham Technical College začal navštěvovat Ústav jaderného výzkum CA Parsons and Company v Newcastle kde pracoval jako knihovník a informační důstojník. V té době se začal zajímat o využití nových technologií v informační vědě, ale byl neschopný přesvědčit správce počítače, že počítač umožňoval indexování informací. Krátce po té získal titul bakaláře v oboru ekonomie a sociologie a doktorát v oboru teorie organizace. <br /> <br /> Po té co dokončil zkoušky pro společenství knihovnické asociace, začal učit na knihovnické škole. Do roku 1972 pracoval v téže škole v knihovně, po té strávil dva roky jako hostující docent na univerzitě v Marylandu na pozvání profesora Paula Wassermana. Během svého života pak dále spolupracoval ještě s mnoha významnými osobnostmi jako například: Dagobert Soergel či Professor Wilf Saunders. <br /> <br /> Nyní je Thomas D Wilson v důchodu, ale stále je držitelem několika akademických pozic jako je emeritní profesor na Katedře informačních studií a University of Sheffield , hostující profesor na Leeds University Business School, hostující profesore na University of Boras, Švédsko, a profesor Catedratico Convidado na Fakultě inženýrství, University of Porto. Přijal také čestný doktorát od univerzity v Göteborgu v roce 2005 a druhý čestný doktorát na University of Murcia, Španělsko, v roce 2010.<br /> <br /> == Dílo ==<br /> 1967 - 1968 Programovaná výuka pro indexování (vyústil v publikaci programově textu. &lt;br&gt;<br /> 1963 Přehled katalogizace politiku a praxi v britských veřejných knihovnách<br /> <br /> == Aktivity ==<br /> 2007 - Člen redakční rady, Informacijos Mokslai &lt;br&gt;<br /> 2000 - 2007 Člen redakční rady, Knygotyra &lt;br&gt;<br /> 1998 - Člen redakční rady, Anales de Documentación, Escuela de Universitaria Biblioteconomía y Documentación, Universidad de Murcia, Španělsko. &lt;br&gt;<br /> 1997 - 1998 Člen, humanitní Vědecká rada, knihovnictví a informační vědy panel &lt;br&gt;<br /> 1995 - 2007 Člen redakční rady, vzdělávání, semináře &lt;br&gt;<br /> 1995 - 1996 Člen RAE panel pro knihovnictví a informační management &lt;br&gt;<br /> 1993 - 1995 Člen rozhodčí komise pro Elvira konferencí o elektronické knihovně &lt;br&gt;<br /> 1993 - x Člen redakční rady, McGraw-Hill série v informačních systémů, řízení a strategii &lt;br&gt;<br /> 1992 - 1997 Předseda, ředitelé ústavů a ​​škol výboru britské asociace pro informace a knihovnictví vzdělávání a výzkum &lt;br&gt;<br /> 1991 - 1998 Člen představenstva, Euclid: Evropská asociace pro knihovny a informační výchovy a výzkumu &lt;br&gt;<br /> 1990 - 1992 Předseda, Svaz knihovníků a britské školy informační vědy &lt;br&gt;<br /> 1989 - 1997 Člen, Společnost pro informační management a člen představenstva 1994 - 1997 &lt;br&gt;<br /> 1989 Člen, výzkum zdroje poradní skupiny ESRC &lt;br&gt;<br /> 1988- 1993 Člen řídícího výboru ESRC INTER programu &lt;br&gt;<br /> 1988 Hostující profesor, Curtin University, Perth, Západní Austrálie &lt;br&gt;<br /> 1987 - 1989 Člen Lidské chování a Výbor pro rozvoj, Hospodářská a sociální rada pro výzkum &lt;br&gt;<br /> 1987 - 1994 Software Recenze Editor, International Journal of Information Management &lt;br&gt;<br /> 1987 - 2007 Člen redakční rady, International Journal of Information Management &lt;br&gt;<br /> 1986 - 1989 Člen, Poradní výbor pro vzdělávání, odborné přípravy a personální věcech Stálé konference Národní a univerzitní knihovny &lt;br&gt;<br /> 1986 - 1989 Člen, Poradní výbor pro British Library Services bibliografického oddělení &lt;br&gt;<br /> 1985 - 1992 Člen DES poradní výbor, EPIC Evropa &lt;br&gt;<br /> 1985 - 1987 Členské, výzkumné zdroje a metody výbor, hospodářský a sociální rada pro výzkum &lt;br&gt;<br /> 1984 - 1988 Člen informačních studií a knihovnictví rada, Rada pro národní akademické ceny &lt;br&gt;<br /> 1983 - 1984 Člen asociace knihovny Pracovní skupina pro srovnatelnost odborné vzdělávací kurzy v Evropě &lt;br&gt;<br /> 1975 - 1988 Člen Koordinační Sheffield knihoven s výbor. Úřadující předseda &lt;br&gt;<br /> 1976 - 1983 Člen řídícího výboru, Centrum pro výzkum uživatelských studií &lt;br&gt;<br /> 1975 Člen Aslib Společenské vědy Skupina výbor &lt;br&gt;<br /> 1975 Člen asociace knihoven, Knihovna Vzdělávání Skupina výbor &lt;br&gt;<br /> 1974 - 1977 Člen Britská knihovna R &amp; D oddělení sociální péče poradní skupina &lt;br&gt;<br /> 1973 - 1978 Člen Aslib Pracovní skupina pro sociální péče informací &lt;br&gt;<br /> 1972 - 1975 Člen britské normy Instition technická komise OC/20/4 - MDT &lt;br&gt;<br /> 1971 - 1975 Člen, katalogizace a indexace Group výbor, Sdružení knihoven &lt;br&gt;<br /> 1969 - 1973 Člen katalogizace Pravidla výbor, Sdružení knihoven &lt;br&gt;<br /> 1959 - 1969 Člen Knihovna severní větev výbor, reference, speciální a informační sekce, asociace &lt;br&gt;<br /> 1959 - 1969 Člen North East Divisonal výbor, Sdružení knihovníků asistentů. &lt;br&gt;<br /> <br /> == Význam pro informační vědu/knihovnictví == <br /> V jeho 16 letech, po neúspěšném studiu na Johnston Grammar School v Durhamu, získává první zkušenosti v oblasti knihovnictví a informační vědě. <br /> <br /> Jeho prvním pokusem je snaha o vytvoření programované výuky pro indexování – publikace programového textu (1967). <br /> O pár let později se věnuje činnosti jako nezávislý vědec pro British Library R &amp; D Department. Dále se angažuje jako vědecký pracovník v Britské knihovně – oddělení výzkumu a vývoje. V roce 1988 pomáhá svým osobním výzkumem v oblasti informačních systému v anglických společnostech. V roce 1991 ve spolupráci se studenty zjišťuje, jaký vliv bude mít použití techniky kritického faktoru úspěchu při zavádění informačních potřeb akademických vedoucích pracovníků. Ve stejném roce provádí se studenty další výzkum v oblasti informačních systémů pro pojišťovnictví. V pozdějších letech se věnuje hlavně využití mobilních aplikací a dat v oblasti informačního výzkumu a dále se zaměřuje na výzkumy v britských společnostech a vládě.<br /> <br /> Doktor Wilson je jistě velkou osobností v oblasti informační vědy, z části také knihovnictví. Hlavně přes jeho rozsáhlou publikační činnost. Ve svých pracích se především zaměřuje na analýzu, jak jednotlivci a skupiny lidí shromažďují a předávají informace dále nebo mezi sebou. I když je už nyní v důchodu, stále se zapojuje do výzkumných projektů v rámci své účasti v AIMTech na Leeds University Business School <br /> ve Velké Británii a také ve výzkumných projektech na Swedish School of Library and Information Science. <br /> <br /> <br /> '''INISS Projekt'''<br /> <br /> Nejslavnější studie prováděná doktorem Wilsonem v letech 1975 – 1985. Projekt INISS se zaměřil především na komunikaci v rámci sociálních služeb z pohledu informačního chování nadřízených a vztahů mezi nimi a vztahů mezi dalšími specialisty v oboru. Cílem bylo prozkoumat informační potřeby těchto účastníků a rozvíjet nápady, jak by tyto informační potřeby mohly být zpracovány a zveřejněny pro interní uživatele, její zákazníky a širokou veřejnost.<br /> <br /> '''InformationR.net'''<br /> <br /> Mezinárodní open access vědecký časopis, který se věnuje zpřístupňování výsledků z vědeckých výzkumů z oblasti informačních disciplín. Je soukromě upravován a publikován doktorem Wilsonem. Je zdarma dostupný a poskytuje kvalitní zdroje pro informační vědce.<br /> <br /> == Úspěchy ==<br /> Větší úspěchy získává Wilson až v pozdějších letech. V roce 1933 se stává čestným členem Institutu informačních vědců (Institute of Information Scientics - IIS). V roce 2000 získal cenu ALISE za profesionální podíl knihoven a informačního vzdělání - jako první neamerický oceněný. V roce 2005 se stává čestným doktorandem Göteborgské univerzity ve Švédsku. V roce 2009 získal členství v SIG USE akademii a v roce 2010 se stává čestným doktorandem Murcijské univerzity ve Španělsku.<br /> <br /> == Publikace ==<br /> <br /> <br /> == Citace ==<br /> <br /> <br /> == Použitá literatura ==</div>

Monika Dobešová https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Thomas_Daniel_Wilson&diff=21034 2012-05-01T19:08:15Z

<p>Monika Dobešová: </p> <hr /> <div>{{Infobox Vědec <br /> |jmeno = Thomas Daniel Wilson<br /> |datum_narozeni = 1935<br /> |misto_narozeni = County Durham, Anglie<br /> |datum_umrti = <br /> |misto_umrti = <br /> |duvod_umrti = <br /> |pobyt = <br /> |obcanstvi = Britské<br /> |rodina = Svobodný<br /> |skola = <br /> |pracoviste = AIMTech na Leeds University Business School ve Velké Británii&lt;br&gt;<br /> Swedish School of Library and Information Science.<br /> |oceneni =2010 - Čestný doktorát na univerzitě v Murcia, Španělsko &lt;br&gt;<br /> 2005 - Čestný doktorát (Filosofie Hedersdoktor), University Gothenburg ve Švédsku. &lt;br&gt;<br /> 2000 - 2000 Alise cena za profesionální přínos knihovny a informační výchovy &lt;br&gt;<br /> |znamy_diky = výzkum zaměřující se na informační management a způsob vyhledávání informaci.<br /> }}<br /> Dr. Thomas D. Wilson aktivně přispívá svými výzkumy, publikacemi a znalostmi do světa informační vědy již od roku 1961, kdy také získal stipendium od British Library Association. Jeho výzkum se zaměřuje na informační management a způsob vyhledávání informaci.<br /> <br /> == Život ==<br /> Thomas Daniel Wilson se narodil v roce 1935 na nádraží v Shincliffe County Durham v Anglii. Když mu bylo 16 let opustil školu a začal pracovat jako asistent v knihovně Durham County. Avšak jeho profesionální kariéra byla přerušena dvěma roky služby u národní vojenské služby. Protože však byl ve škole v tréninkovém leteckém sboru, nemusel jako většina do armády, ale sloužil u Royal Air Force. <br /> <br /> Po splnění vojenské služby se vrátil do knihovny Durham County. Po roce však tuto knihovnu opustil, aby mohl jít studovat takzvanou &quot;knihovnickou školu&quot;, která jej měla připravit na profesionální zkoušky knihovní asociace. Po knihovnické škole se vrátil zpět do zemské knihovny ale převzal školní knihovnu. Po absolvování Stockton/Billingham Technical College začal navštěvovat Ústav jaderného výzkum CA Parsons and Company v Newcastle kde pracoval jako knihovník a informační důstojník. V té době se začal zajímat o využití nových technologií v informační vědě, ale byl neschopný přesvědčit správce počítače, že počítač umožňoval indexování informací. Krátce po té získal titul bakaláře v oboru ekonomie a sociologie a doktorát v oboru teorie organizace. <br /> <br /> Po té co dokončil zkoušky pro společenství knihovnické asociace, začal učit na knihovnické škole. Do roku 1972 pracoval v téže škole v knihovně, po té strávil dva roky jako hostující docent na univerzitě v Marylandu na pozvání profesora Paula Wassermana. Během svého života pak dále spolupracoval ještě s mnoha významnými osobnostmi jako například: Dagobert Soergel či Professor Wilf Saunders. <br /> <br /> Nyní je Thomas D Wilson v důchodu, ale stále je držitelem několika akademických pozic jako je emeritní profesor na Katedře informačních studií a University of Sheffield , hostující profesor na Leeds University Business School, hostující profesore na University of Boras, Švédsko, a profesor Catedratico Convidado na Fakultě inženýrství, University of Porto. Přijal také čestný doktorát od univerzity v Göteborgu v roce 2005 a druhý čestný doktorát na University of Murcia, Španělsko, v roce 2010.<br /> <br /> == Dílo ==<br /> 1967 - 1968 Programovaná výuka pro indexování (vyústil v publikaci programově textu. &lt;br&gt;<br /> 1963 Přehled katalogizace politiku a praxi v britských veřejných knihovnách<br /> <br /> == Aktivity ==<br /> 2007 - Člen redakční rady, Informacijos Mokslai &lt;br&gt;<br /> 2000 - 2007 Člen redakční rady, Knygotyra &lt;br&gt;<br /> 1998 - Člen redakční rady, Anales de Documentación, Escuela de Universitaria Biblioteconomía y Documentación, Universidad de Murcia, Španělsko. &lt;br&gt;<br /> 1997 - 1998 Člen, humanitní Vědecká rada, knihovnictví a informační vědy panel &lt;br&gt;<br /> 1995 - 2007 Člen redakční rady, vzdělávání, semináře &lt;br&gt;<br /> 1995 - 1996 Člen RAE panel pro knihovnictví a informační management &lt;br&gt;<br /> 1993 - 1995 Člen rozhodčí komise pro Elvira konferencí o elektronické knihovně &lt;br&gt;<br /> 1993 - x Člen redakční rady, McGraw-Hill série v informačních systémů, řízení a strategii &lt;br&gt;<br /> 1992 - 1997 Předseda, ředitelé ústavů a ​​škol výboru britské asociace pro informace a knihovnictví vzdělávání a výzkum &lt;br&gt;<br /> 1991 - 1998 Člen představenstva, Euclid: Evropská asociace pro knihovny a informační výchovy a výzkumu &lt;br&gt;<br /> 1990 - 1992 Předseda, Svaz knihovníků a britské školy informační vědy &lt;br&gt;<br /> 1989 - 1997 Člen, Společnost pro informační management a člen představenstva 1994 - 1997 &lt;br&gt;<br /> 1989 Člen, výzkum zdroje poradní skupiny ESRC &lt;br&gt;<br /> 1988- 1993 Člen řídícího výboru ESRC INTER programu &lt;br&gt;<br /> 1988 Hostující profesor, Curtin University, Perth, Západní Austrálie &lt;br&gt;<br /> 1987 - 1989 Člen Lidské chování a Výbor pro rozvoj, Hospodářská a sociální rada pro výzkum &lt;br&gt;<br /> 1987 - 1994 Software Recenze Editor, International Journal of Information Management &lt;br&gt;<br /> 1987 - 2007 Člen redakční rady, International Journal of Information Management &lt;br&gt;<br /> 1986 - 1989 Člen, Poradní výbor pro vzdělávání, odborné přípravy a personální věcech Stálé konference Národní a univerzitní knihovny &lt;br&gt;<br /> 1986 - 1989 Člen, Poradní výbor pro British Library Services bibliografického oddělení &lt;br&gt;<br /> 1985 - 1992 Člen DES poradní výbor, EPIC Evropa &lt;br&gt;<br /> 1985 - 1987 Členské, výzkumné zdroje a metody výbor, hospodářský a sociální rada pro výzkum &lt;br&gt;<br /> 1984 - 1988 Člen informačních studií a knihovnictví rada, Rada pro národní akademické ceny &lt;br&gt;<br /> 1983 - 1984 Člen asociace knihovny Pracovní skupina pro srovnatelnost odborné vzdělávací kurzy v Evropě &lt;br&gt;<br /> 1975 - 1988 Člen Koordinační Sheffield knihoven s výbor. Úřadující předseda &lt;br&gt;<br /> 1976 - 1983 Člen řídícího výboru, Centrum pro výzkum uživatelských studií &lt;br&gt;<br /> 1975 Člen Aslib Společenské vědy Skupina výbor &lt;br&gt;<br /> 1975 Člen asociace knihoven, Knihovna Vzdělávání Skupina výbor &lt;br&gt;<br /> 1974 - 1977 Člen Britská knihovna R &amp; D oddělení sociální péče poradní skupina &lt;br&gt;<br /> 1973 - 1978 Člen Aslib Pracovní skupina pro sociální péče informací &lt;br&gt;<br /> 1972 - 1975 Člen britské normy Instition technická komise OC/20/4 - MDT &lt;br&gt;<br /> 1971 - 1975 Člen, katalogizace a indexace Group výbor, Sdružení knihoven &lt;br&gt;<br /> 1969 - 1973 Člen katalogizace Pravidla výbor, Sdružení knihoven &lt;br&gt;<br /> 1959 - 1969 Člen Knihovna severní větev výbor, reference, speciální a informační sekce, asociace &lt;br&gt;<br /> 1959 - 1969 Člen North East Divisonal výbor, Sdružení knihovníků asistentů. &lt;br&gt;<br /> <br /> == Význam pro informační vědu/knihovnictví == <br /> V jeho 16 letech, po neúspěšném studiu na Johnston Grammar School v Durhamu, získává první zkušenosti v oblasti knihovnictví a informační vědě. <br /> <br /> Jeho prvním pokusem je snaha o vytvoření programované výuky pro indexování – publikace programového textu (1967). <br /> O pár let později se věnuje činnosti jako nezávislý vědec pro British Library R &amp; D Department. Dále se angažuje jako vědecký pracovník v Britské knihovně – oddělení výzkumu a vývoje. V roce 1988 pomáhá svým osobním výzkumem v oblasti informačních systému v anglických společnostech. V roce 1991 ve spolupráci se studenty zjišťuje, jaký vliv bude mít použití techniky kritického faktoru úspěchu při zavádění informačních potřeb akademických vedoucích pracovníků. Ve stejném roce provádí se studenty další výzkum v oblasti informačních systémů pro pojišťovnictví. V pozdějších letech se věnuje hlavně využití mobilních aplikací a dat v oblasti informačního výzkumu a dále se zaměřuje na výzkumy v britských společnostech a vládě.<br /> <br /> Doktor Wilson je jistě velkou osobností v oblasti informační vědy, z části také knihovnictví. Hlavně přes jeho rozsáhlou publikační činnost. Ve svých pracích se především zaměřuje na analýzu, jak jednotlivci a skupiny lidí shromažďují a předávají informace dále nebo mezi sebou. I když je už nyní v důchodu, stále se zapojuje do výzkumných projektů v rámci své účasti v AIMTech na Leeds University Business School <br /> ve Velké Británii a také ve výzkumných projektech na Swedish School of Library and Information Science. <br /> <br /> <br /> '''INISS Projekt'''<br /> <br /> Nejslavnější studie prováděná doktorem Wilsonem v letech 1975 – 1985. Projekt INISS se zaměřil především na komunikaci v rámci sociálních služeb z pohledu informačního chování nadřízených a vztahů mezi nimi a vztahů mezi dalšími specialisty v oboru. Cílem bylo prozkoumat informační potřeby těchto účastníků a rozvíjet nápady, jak by tyto informační potřeby mohly být zpracovány a zveřejněny pro interní uživatele, její zákazníky a širokou veřejnost.<br /> <br /> '''InformationR.net'''<br /> <br /> Mezinárodní open access vědecký časopis, který se věnuje zpřístupňování výsledků z vědeckých výzkumů z oblasti informačních disciplín. Je soukromě upravován a publikován doktorem Wilsonem. Je zdarma dostupný a poskytuje kvalitní zdroje pro informační vědce.<br /> <br /> == Úspěchy ==<br /> Větší úspěchy získává Wilson až v pozdějších letech. V roce 1933 se stává čestným členem Institutu informačních vědců (Institute of Information Scientics - IIS). V roce 2000 získal cenu ALISE za profesionální podíl knihoven a informačního vzdělání - jako první neamerický oceněný. V roce 2005 se stává čestným doktorandem Göteborgské univerzity ve Švédsku. V roce 2009 získal členství v SIG USE akademii a v roce 2010 se stává čestným doktorandem Murcijské univerzity ve Španělsku.<br /> <br /> == Publikace ==<br /> <br /> <br /> == Citace ==<br /> <br /> <br /> == Použitá literatura ==</div>

Monika Dobešová https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Thomas_Daniel_Wilson&diff=21033 2012-05-01T19:03:18Z

<p>Monika Dobešová: </p> <hr /> <div>{{Infobox Vědec <br /> |jmeno = Thomas Daniel Wilson<br /> |datum_narozeni = 1935<br /> |misto_narozeni = County Durham, Anglie<br /> |datum_umrti = <br /> |misto_umrti = <br /> |duvod_umrti = <br /> |pobyt = <br /> |obcanstvi = Britské<br /> |rodina = <br /> |skola = <br /> |pracoviste = <br /> |oceneni =2010 - Čestný doktorát na univerzitě v Murcia, Španělsko &lt;br&gt;<br /> 2005 - Čestný doktorát (Filosofie Hedersdoktor), University Gothenburg ve Švédsku. &lt;br&gt;<br /> 2000 - 2000 Alise cena za profesionální přínos knihovny a informační výchovy &lt;br&gt;<br /> |znamy_diky = výzkum zaměřující se na informační management a způsob vyhledávání informaci.<br /> }}<br /> Dr. Thomas D. Wilson aktivně přispívá svými výzkumy, publikacemi a znalostmi do světa informační vědy již od roku 1961, kdy také získal stipendium od British Library Association. Jeho výzkum se zaměřuje na informační management a způsob vyhledávání informaci.<br /> <br /> == Život ==<br /> Thomas Daniel Wilson se narodil v roce 1935 na nádraží v Shincliffe County Durham v Anglii. Když mu bylo 16 let opustil školu a začal pracovat jako asistent v knihovně Durham County. Avšak jeho profesionální kariéra byla přerušena dvěma roky služby u národní vojenské služby. Protože však byl ve škole v tréninkovém leteckém sboru, nemusel jako většina do armády, ale sloužil u Royal Air Force. <br /> <br /> Po splnění vojenské služby se vrátil do knihovny Durham County. Po roce však tuto knihovnu opustil, aby mohl jít studovat takzvanou &quot;knihovnickou školu&quot;, která jej měla připravit na profesionální zkoušky knihovní asociace. Po knihovnické škole se vrátil zpět do zemské knihovny ale převzal školní knihovnu. Po absolvování Stockton/Billingham Technical College začal navštěvovat Ústav jaderného výzkum CA Parsons and Company v Newcastle kde pracoval jako knihovník a informační důstojník. V té době se začal zajímat o využití nových technologií v informační vědě, ale byl neschopný přesvědčit správce počítače, že počítač umožňoval indexování informací. Krátce po té získal titul bakaláře v oboru ekonomie a sociologie a doktorát v oboru teorie organizace. <br /> <br /> Po té co dokončil zkoušky pro společenství knihovnické asociace, začal učit na knihovnické škole. Do roku 1972 pracoval v téže škole v knihovně, po té strávil dva roky jako hostující docent na univerzitě v Marylandu na pozvání profesora Paula Wassermana. Během svého života pak dále spolupracoval ještě s mnoha významnými osobnostmi jako například: Dagobert Soergel či Professor Wilf Saunders. <br /> <br /> Nyní je Thomas D Wilson v důchodu, ale stále je držitelem několika akademických pozic jako je emeritní profesor na Katedře informačních studií a University of Sheffield , hostující profesor na Leeds University Business School, hostující profesore na University of Boras, Švédsko, a profesor Catedratico Convidado na Fakultě inženýrství, University of Porto. Přijal také čestný doktorát od univerzity v Göteborgu v roce 2005 a druhý čestný doktorát na University of Murcia, Španělsko, v roce 2010.<br /> <br /> == Dílo ==<br /> 1967 - 1968 Programovaná výuka pro indexování (vyústil v publikaci programově textu. &lt;br&gt;<br /> 1963 Přehled katalogizace politiku a praxi v britských veřejných knihovnách<br /> <br /> == Aktivity ==<br /> 2007 - Člen redakční rady, Informacijos Mokslai &lt;br&gt;<br /> 2000 - 2007 Člen redakční rady, Knygotyra &lt;br&gt;<br /> 1998 - Člen redakční rady, Anales de Documentación, Escuela de Universitaria Biblioteconomía y Documentación, Universidad de Murcia, Španělsko. &lt;br&gt;<br /> 1997 - 1998 Člen, humanitní Vědecká rada, knihovnictví a informační vědy panel &lt;br&gt;<br /> 1995 - 2007 Člen redakční rady, vzdělávání, semináře &lt;br&gt;<br /> 1995 - 1996 Člen RAE panel pro knihovnictví a informační management &lt;br&gt;<br /> 1993 - 1995 Člen rozhodčí komise pro Elvira konferencí o elektronické knihovně &lt;br&gt;<br /> 1993 - x Člen redakční rady, McGraw-Hill série v informačních systémů, řízení a strategii &lt;br&gt;<br /> 1992 - 1997 Předseda, ředitelé ústavů a ​​škol výboru britské asociace pro informace a knihovnictví vzdělávání a výzkum &lt;br&gt;<br /> 1991 - 1998 Člen představenstva, Euclid: Evropská asociace pro knihovny a informační výchovy a výzkumu &lt;br&gt;<br /> 1990 - 1992 Předseda, Svaz knihovníků a britské školy informační vědy &lt;br&gt;<br /> 1989 - 1997 Člen, Společnost pro informační management a člen představenstva 1994 - 1997 &lt;br&gt;<br /> 1989 Člen, výzkum zdroje poradní skupiny ESRC &lt;br&gt;<br /> 1988- 1993 Člen řídícího výboru ESRC INTER programu &lt;br&gt;<br /> 1988 Hostující profesor, Curtin University, Perth, Západní Austrálie &lt;br&gt;<br /> 1987 - 1989 Člen Lidské chování a Výbor pro rozvoj, Hospodářská a sociální rada pro výzkum &lt;br&gt;<br /> 1987 - 1994 Software Recenze Editor, International Journal of Information Management &lt;br&gt;<br /> 1987 - 2007 Člen redakční rady, International Journal of Information Management &lt;br&gt;<br /> 1986 - 1989 Člen, Poradní výbor pro vzdělávání, odborné přípravy a personální věcech Stálé konference Národní a univerzitní knihovny &lt;br&gt;<br /> 1986 - 1989 Člen, Poradní výbor pro British Library Services bibliografického oddělení &lt;br&gt;<br /> 1985 - 1992 Člen DES poradní výbor, EPIC Evropa &lt;br&gt;<br /> 1985 - 1987 Členské, výzkumné zdroje a metody výbor, hospodářský a sociální rada pro výzkum &lt;br&gt;<br /> 1984 - 1988 Člen informačních studií a knihovnictví rada, Rada pro národní akademické ceny &lt;br&gt;<br /> 1983 - 1984 Člen asociace knihovny Pracovní skupina pro srovnatelnost odborné vzdělávací kurzy v Evropě &lt;br&gt;<br /> 1975 - 1988 Člen Koordinační Sheffield knihoven s výbor. Úřadující předseda &lt;br&gt;<br /> 1976 - 1983 Člen řídícího výboru, Centrum pro výzkum uživatelských studií &lt;br&gt;<br /> 1975 Člen Aslib Společenské vědy Skupina výbor &lt;br&gt;<br /> 1975 Člen asociace knihoven, Knihovna Vzdělávání Skupina výbor &lt;br&gt;<br /> 1974 - 1977 Člen Britská knihovna R &amp; D oddělení sociální péče poradní skupina &lt;br&gt;<br /> 1973 - 1978 Člen Aslib Pracovní skupina pro sociální péče informací &lt;br&gt;<br /> 1972 - 1975 Člen britské normy Instition technická komise OC/20/4 - MDT &lt;br&gt;<br /> 1971 - 1975 Člen, katalogizace a indexace Group výbor, Sdružení knihoven &lt;br&gt;<br /> 1969 - 1973 Člen katalogizace Pravidla výbor, Sdružení knihoven &lt;br&gt;<br /> 1959 - 1969 Člen Knihovna severní větev výbor, reference, speciální a informační sekce, asociace &lt;br&gt;<br /> 1959 - 1969 Člen North East Divisonal výbor, Sdružení knihovníků asistentů. &lt;br&gt;<br /> <br /> == Význam pro informační vědu/knihovnictví == <br /> V jeho 16 letech, po neúspěšném studiu na Johnston Grammar School v Durhamu, získává první zkušenosti v oblasti knihovnictví a informační vědě. <br /> <br /> Jeho prvním pokusem je snaha o vytvoření programované výuky pro indexování – publikace programového textu (1967). <br /> O pár let později se věnuje činnosti jako nezávislý vědec pro British Library R &amp; D Department. Dále se angažuje jako vědecký pracovník v Britské knihovně – oddělení výzkumu a vývoje. V roce 1988 pomáhá svým osobním výzkumem v oblasti informačních systému v anglických společnostech. V roce 1991 ve spolupráci se studenty zjišťuje, jaký vliv bude mít použití techniky kritického faktoru úspěchu při zavádění informačních potřeb akademických vedoucích pracovníků. Ve stejném roce provádí se studenty další výzkum v oblasti informačních systémů pro pojišťovnictví. V pozdějších letech se věnuje hlavně využití mobilních aplikací a dat v oblasti informačního výzkumu a dále se zaměřuje na výzkumy v britských společnostech a vládě.<br /> <br /> Doktor Wilson je jistě velkou osobností v oblasti informační vědy, z části také knihovnictví. Hlavně přes jeho rozsáhlou publikační činnost. Ve svých pracích se především zaměřuje na analýzu, jak jednotlivci a skupiny lidí shromažďují a předávají informace dále nebo mezi sebou. I když je už nyní v důchodu, stále se zapojuje do výzkumných projektů v rámci své účasti v AIMTech na Leeds University Business School <br /> ve Velké Británii a také ve výzkumných projektech na Swedish School of Library and Information Science. <br /> <br /> <br /> '''INISS Projekt'''<br /> <br /> Nejslavnější studie prováděná doktorem Wilsonem v letech 1975 – 1985. Projekt INISS se zaměřil především na komunikaci v rámci sociálních služeb z pohledu informačního chování nadřízených a vztahů mezi nimi a vztahů mezi dalšími specialisty v oboru. Cílem bylo prozkoumat informační potřeby těchto účastníků a rozvíjet nápady, jak by tyto informační potřeby mohly být zpracovány a zveřejněny pro interní uživatele, její zákazníky a širokou veřejnost.<br /> <br /> '''InformationR.net'''<br /> <br /> Mezinárodní open access vědecký časopis, který se věnuje zpřístupňování výsledků z vědeckých výzkumů z oblasti informačních disciplín. Je soukromě upravován a publikován doktorem Wilsonem. Je zdarma dostupný a poskytuje kvalitní zdroje pro informační vědce.<br /> <br /> == Úspěchy ==<br /> Větší úspěchy získává Wilson až v pozdějších letech. V roce 1933 se stává čestným členem Institutu informačních vědců (Institute of Information Scientics - IIS). V roce 2000 získal cenu ALISE za profesionální podíl knihoven a informačního vzdělání - jako první neamerický oceněný. V roce 2005 se stává čestným doktorandem Göteborgské univerzity ve Švédsku. V roce 2009 získal členství v SIG USE akademii a v roce 2010 se stává čestným doktorandem Murcijské univerzity ve Španělsku.<br /> <br /> == Publikace ==<br /> <br /> <br /> == Citace ==<br /> <br /> <br /> == Použitá literatura ==</div>

Monika Dobešová https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Thomas_Daniel_Wilson&diff=21032 2012-05-01T19:03:02Z

<p>Monika Dobešová: </p> <hr /> <div>{{Infobox Vědec <br /> |jmeno = Thomas Daniel Wilson<br /> |datum_narozeni = 1935<br /> |misto_narozeni = County Durham, Anglie<br /> |datum_umrti = <br /> |misto_umrti = <br /> |duvod_umrti = <br /> |pobyt = <br /> |obcanstvi = Britské<br /> |rodina = <br /> |skola = <br /> |pracoviste = <br /> |oceneni =2010 - Čestný doktorát na univerzitě v Murcia, Španělsko &lt;br&gt;<br /> 2005 - Čestný doktorát (Filosofie Hedersdoktor), University Gothenburg ve Švédsku. &lt;br&gt;<br /> 2000 - 2000 Alise cena za profesionální přínos knihovny a informační výchovy &lt;br&gt;<br /> |znamy_diky = výzkumu zaměřujícího se na informační management a způsob vyhledávání informaci.<br /> }}<br /> Dr. Thomas D. Wilson aktivně přispívá svými výzkumy, publikacemi a znalostmi do světa informační vědy již od roku 1961, kdy také získal stipendium od British Library Association. Jeho výzkum se zaměřuje na informační management a způsob vyhledávání informaci.<br /> <br /> == Život ==<br /> Thomas Daniel Wilson se narodil v roce 1935 na nádraží v Shincliffe County Durham v Anglii. Když mu bylo 16 let opustil školu a začal pracovat jako asistent v knihovně Durham County. Avšak jeho profesionální kariéra byla přerušena dvěma roky služby u národní vojenské služby. Protože však byl ve škole v tréninkovém leteckém sboru, nemusel jako většina do armády, ale sloužil u Royal Air Force. <br /> <br /> Po splnění vojenské služby se vrátil do knihovny Durham County. Po roce však tuto knihovnu opustil, aby mohl jít studovat takzvanou &quot;knihovnickou školu&quot;, která jej měla připravit na profesionální zkoušky knihovní asociace. Po knihovnické škole se vrátil zpět do zemské knihovny ale převzal školní knihovnu. Po absolvování Stockton/Billingham Technical College začal navštěvovat Ústav jaderného výzkum CA Parsons and Company v Newcastle kde pracoval jako knihovník a informační důstojník. V té době se začal zajímat o využití nových technologií v informační vědě, ale byl neschopný přesvědčit správce počítače, že počítač umožňoval indexování informací. Krátce po té získal titul bakaláře v oboru ekonomie a sociologie a doktorát v oboru teorie organizace. <br /> <br /> Po té co dokončil zkoušky pro společenství knihovnické asociace, začal učit na knihovnické škole. Do roku 1972 pracoval v téže škole v knihovně, po té strávil dva roky jako hostující docent na univerzitě v Marylandu na pozvání profesora Paula Wassermana. Během svého života pak dále spolupracoval ještě s mnoha významnými osobnostmi jako například: Dagobert Soergel či Professor Wilf Saunders. <br /> <br /> Nyní je Thomas D Wilson v důchodu, ale stále je držitelem několika akademických pozic jako je emeritní profesor na Katedře informačních studií a University of Sheffield , hostující profesor na Leeds University Business School, hostující profesore na University of Boras, Švédsko, a profesor Catedratico Convidado na Fakultě inženýrství, University of Porto. Přijal také čestný doktorát od univerzity v Göteborgu v roce 2005 a druhý čestný doktorát na University of Murcia, Španělsko, v roce 2010.<br /> <br /> == Dílo ==<br /> 1967 - 1968 Programovaná výuka pro indexování (vyústil v publikaci programově textu. &lt;br&gt;<br /> 1963 Přehled katalogizace politiku a praxi v britských veřejných knihovnách<br /> <br /> == Aktivity ==<br /> 2007 - Člen redakční rady, Informacijos Mokslai &lt;br&gt;<br /> 2000 - 2007 Člen redakční rady, Knygotyra &lt;br&gt;<br /> 1998 - Člen redakční rady, Anales de Documentación, Escuela de Universitaria Biblioteconomía y Documentación, Universidad de Murcia, Španělsko. &lt;br&gt;<br /> 1997 - 1998 Člen, humanitní Vědecká rada, knihovnictví a informační vědy panel &lt;br&gt;<br /> 1995 - 2007 Člen redakční rady, vzdělávání, semináře &lt;br&gt;<br /> 1995 - 1996 Člen RAE panel pro knihovnictví a informační management &lt;br&gt;<br /> 1993 - 1995 Člen rozhodčí komise pro Elvira konferencí o elektronické knihovně &lt;br&gt;<br /> 1993 - x Člen redakční rady, McGraw-Hill série v informačních systémů, řízení a strategii &lt;br&gt;<br /> 1992 - 1997 Předseda, ředitelé ústavů a ​​škol výboru britské asociace pro informace a knihovnictví vzdělávání a výzkum &lt;br&gt;<br /> 1991 - 1998 Člen představenstva, Euclid: Evropská asociace pro knihovny a informační výchovy a výzkumu &lt;br&gt;<br /> 1990 - 1992 Předseda, Svaz knihovníků a britské školy informační vědy &lt;br&gt;<br /> 1989 - 1997 Člen, Společnost pro informační management a člen představenstva 1994 - 1997 &lt;br&gt;<br /> 1989 Člen, výzkum zdroje poradní skupiny ESRC &lt;br&gt;<br /> 1988- 1993 Člen řídícího výboru ESRC INTER programu &lt;br&gt;<br /> 1988 Hostující profesor, Curtin University, Perth, Západní Austrálie &lt;br&gt;<br /> 1987 - 1989 Člen Lidské chování a Výbor pro rozvoj, Hospodářská a sociální rada pro výzkum &lt;br&gt;<br /> 1987 - 1994 Software Recenze Editor, International Journal of Information Management &lt;br&gt;<br /> 1987 - 2007 Člen redakční rady, International Journal of Information Management &lt;br&gt;<br /> 1986 - 1989 Člen, Poradní výbor pro vzdělávání, odborné přípravy a personální věcech Stálé konference Národní a univerzitní knihovny &lt;br&gt;<br /> 1986 - 1989 Člen, Poradní výbor pro British Library Services bibliografického oddělení &lt;br&gt;<br /> 1985 - 1992 Člen DES poradní výbor, EPIC Evropa &lt;br&gt;<br /> 1985 - 1987 Členské, výzkumné zdroje a metody výbor, hospodářský a sociální rada pro výzkum &lt;br&gt;<br /> 1984 - 1988 Člen informačních studií a knihovnictví rada, Rada pro národní akademické ceny &lt;br&gt;<br /> 1983 - 1984 Člen asociace knihovny Pracovní skupina pro srovnatelnost odborné vzdělávací kurzy v Evropě &lt;br&gt;<br /> 1975 - 1988 Člen Koordinační Sheffield knihoven s výbor. Úřadující předseda &lt;br&gt;<br /> 1976 - 1983 Člen řídícího výboru, Centrum pro výzkum uživatelských studií &lt;br&gt;<br /> 1975 Člen Aslib Společenské vědy Skupina výbor &lt;br&gt;<br /> 1975 Člen asociace knihoven, Knihovna Vzdělávání Skupina výbor &lt;br&gt;<br /> 1974 - 1977 Člen Britská knihovna R &amp; D oddělení sociální péče poradní skupina &lt;br&gt;<br /> 1973 - 1978 Člen Aslib Pracovní skupina pro sociální péče informací &lt;br&gt;<br /> 1972 - 1975 Člen britské normy Instition technická komise OC/20/4 - MDT &lt;br&gt;<br /> 1971 - 1975 Člen, katalogizace a indexace Group výbor, Sdružení knihoven &lt;br&gt;<br /> 1969 - 1973 Člen katalogizace Pravidla výbor, Sdružení knihoven &lt;br&gt;<br /> 1959 - 1969 Člen Knihovna severní větev výbor, reference, speciální a informační sekce, asociace &lt;br&gt;<br /> 1959 - 1969 Člen North East Divisonal výbor, Sdružení knihovníků asistentů. &lt;br&gt;<br /> <br /> == Význam pro informační vědu/knihovnictví == <br /> V jeho 16 letech, po neúspěšném studiu na Johnston Grammar School v Durhamu, získává první zkušenosti v oblasti knihovnictví a informační vědě. <br /> <br /> Jeho prvním pokusem je snaha o vytvoření programované výuky pro indexování – publikace programového textu (1967). <br /> O pár let později se věnuje činnosti jako nezávislý vědec pro British Library R &amp; D Department. Dále se angažuje jako vědecký pracovník v Britské knihovně – oddělení výzkumu a vývoje. V roce 1988 pomáhá svým osobním výzkumem v oblasti informačních systému v anglických společnostech. V roce 1991 ve spolupráci se studenty zjišťuje, jaký vliv bude mít použití techniky kritického faktoru úspěchu při zavádění informačních potřeb akademických vedoucích pracovníků. Ve stejném roce provádí se studenty další výzkum v oblasti informačních systémů pro pojišťovnictví. V pozdějších letech se věnuje hlavně využití mobilních aplikací a dat v oblasti informačního výzkumu a dále se zaměřuje na výzkumy v britských společnostech a vládě.<br /> <br /> Doktor Wilson je jistě velkou osobností v oblasti informační vědy, z části také knihovnictví. Hlavně přes jeho rozsáhlou publikační činnost. Ve svých pracích se především zaměřuje na analýzu, jak jednotlivci a skupiny lidí shromažďují a předávají informace dále nebo mezi sebou. I když je už nyní v důchodu, stále se zapojuje do výzkumných projektů v rámci své účasti v AIMTech na Leeds University Business School <br /> ve Velké Británii a také ve výzkumných projektech na Swedish School of Library and Information Science. <br /> <br /> <br /> '''INISS Projekt'''<br /> <br /> Nejslavnější studie prováděná doktorem Wilsonem v letech 1975 – 1985. Projekt INISS se zaměřil především na komunikaci v rámci sociálních služeb z pohledu informačního chování nadřízených a vztahů mezi nimi a vztahů mezi dalšími specialisty v oboru. Cílem bylo prozkoumat informační potřeby těchto účastníků a rozvíjet nápady, jak by tyto informační potřeby mohly být zpracovány a zveřejněny pro interní uživatele, její zákazníky a širokou veřejnost.<br /> <br /> '''InformationR.net'''<br /> <br /> Mezinárodní open access vědecký časopis, který se věnuje zpřístupňování výsledků z vědeckých výzkumů z oblasti informačních disciplín. Je soukromě upravován a publikován doktorem Wilsonem. Je zdarma dostupný a poskytuje kvalitní zdroje pro informační vědce.<br /> <br /> == Úspěchy ==<br /> Větší úspěchy získává Wilson až v pozdějších letech. V roce 1933 se stává čestným členem Institutu informačních vědců (Institute of Information Scientics - IIS). V roce 2000 získal cenu ALISE za profesionální podíl knihoven a informačního vzdělání - jako první neamerický oceněný. V roce 2005 se stává čestným doktorandem Göteborgské univerzity ve Švédsku. V roce 2009 získal členství v SIG USE akademii a v roce 2010 se stává čestným doktorandem Murcijské univerzity ve Španělsku.<br /> <br /> == Publikace ==<br /> <br /> <br /> == Citace ==<br /> <br /> <br /> == Použitá literatura ==</div>

Monika Dobešová https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Thomas_Daniel_Wilson&diff=21031 2012-05-01T18:57:44Z

<p>Monika Dobešová: </p> <hr /> <div>{{Infobox Vědec <br /> |jmeno = Thomas Daniel Wilson<br /> |datum_narozeni = 1935<br /> |misto_narozeni = County Durham, Anglie<br /> |datum_umrti = <br /> |misto_umrti = <br /> |duvod_umrti = <br /> |pobyt = <br /> |obcanstvi = Britské<br /> |rodina = <br /> |skola = <br /> |pracoviste = <br /> |oceneni =2010 - Čestný doktorát na univerzitě v Murcia, Španělsko &lt;br&gt;<br /> 2005 - Čestný doktorát (Filosofie Hedersdoktor), University Gothenburg ve Švédsku. &lt;br&gt;<br /> 2000 - 2000 Alise cena za profesionální přínos knihovny a informační výchovy &lt;br&gt;<br /> |znamy_diky =<br /> }}<br /> Dr. Thomas D. Wilson aktivně přispívá svými výzkumy, publikacemi a znalostmi do světa informační vědy již od roku 1961, kdy také získal stipendium od British Library Association. Jeho výzkum se zaměřuje na informační management a způsob vyhledávání informaci.<br /> <br /> == Život ==<br /> Thomas Daniel Wilson se narodil v roce 1935 na nádraží v Shincliffe County Durham v Anglii. Když mu bylo 16 let opustil školu a začal pracovat jako asistent v knihovně Durham County. Avšak jeho profesionální kariéra byla přerušena dvěma roky služby u národní vojenské služby. Protože však byl ve škole v tréninkovém leteckém sboru, nemusel jako většina do armády, ale sloužil u Royal Air Force. <br /> <br /> Po splnění vojenské služby se vrátil do knihovny Durham County. Po roce však tuto knihovnu opustil, aby mohl jít studovat takzvanou &quot;knihovnickou školu&quot;, která jej měla připravit na profesionální zkoušky knihovní asociace. Po knihovnické škole se vrátil zpět do zemské knihovny ale převzal školní knihovnu. Po absolvování Stockton/Billingham Technical College začal navštěvovat Ústav jaderného výzkum CA Parsons and Company v Newcastle kde pracoval jako knihovník a informační důstojník. V té době se začal zajímat o využití nových technologií v informační vědě, ale byl neschopný přesvědčit správce počítače, že počítač umožňoval indexování informací. Krátce po té získal titul bakaláře v oboru ekonomie a sociologie a doktorát v oboru teorie organizace. <br /> <br /> Po té co dokončil zkoušky pro společenství knihovnické asociace, začal učit na knihovnické škole. Do roku 1972 pracoval v téže škole v knihovně, po té strávil dva roky jako hostující docent na univerzitě v Marylandu na pozvání profesora Paula Wassermana. Během svého života pak dále spolupracoval ještě s mnoha významnými osobnostmi jako například: Dagobert Soergel či Professor Wilf Saunders. <br /> <br /> Nyní je Thomas D Wilson v důchodu, ale stále je držitelem několika akademických pozic jako je emeritní profesor na Katedře informačních studií a University of Sheffield , hostující profesor na Leeds University Business School, hostující profesore na University of Boras, Švédsko, a profesor Catedratico Convidado na Fakultě inženýrství, University of Porto. Přijal také čestný doktorát od univerzity v Göteborgu v roce 2005 a druhý čestný doktorát na University of Murcia, Španělsko, v roce 2010.<br /> <br /> == Dílo ==<br /> 1967 - 1968 Programovaná výuka pro indexování (vyústil v publikaci programově textu. &lt;br&gt;<br /> 1963 Přehled katalogizace politiku a praxi v britských veřejných knihovnách<br /> <br /> == Aktivity ==<br /> 2007 - Člen redakční rady, Informacijos Mokslai &lt;br&gt;<br /> 2000 - 2007 Člen redakční rady, Knygotyra &lt;br&gt;<br /> 1998 - Člen redakční rady, Anales de Documentación, Escuela de Universitaria Biblioteconomía y Documentación, Universidad de Murcia, Španělsko. &lt;br&gt;<br /> 1997 - 1998 Člen, humanitní Vědecká rada, knihovnictví a informační vědy panel &lt;br&gt;<br /> 1995 - 2007 Člen redakční rady, vzdělávání, semináře &lt;br&gt;<br /> 1995 - 1996 Člen RAE panel pro knihovnictví a informační management &lt;br&gt;<br /> 1993 - 1995 Člen rozhodčí komise pro Elvira konferencí o elektronické knihovně &lt;br&gt;<br /> 1993 - x Člen redakční rady, McGraw-Hill série v informačních systémů, řízení a strategii &lt;br&gt;<br /> 1992 - 1997 Předseda, ředitelé ústavů a ​​škol výboru britské asociace pro informace a knihovnictví vzdělávání a výzkum &lt;br&gt;<br /> 1991 - 1998 Člen představenstva, Euclid: Evropská asociace pro knihovny a informační výchovy a výzkumu &lt;br&gt;<br /> 1990 - 1992 Předseda, Svaz knihovníků a britské školy informační vědy &lt;br&gt;<br /> 1989 - 1997 Člen, Společnost pro informační management a člen představenstva 1994 - 1997 &lt;br&gt;<br /> 1989 Člen, výzkum zdroje poradní skupiny ESRC &lt;br&gt;<br /> 1988- 1993 Člen řídícího výboru ESRC INTER programu &lt;br&gt;<br /> 1988 Hostující profesor, Curtin University, Perth, Západní Austrálie &lt;br&gt;<br /> 1987 - 1989 Člen Lidské chování a Výbor pro rozvoj, Hospodářská a sociální rada pro výzkum &lt;br&gt;<br /> 1987 - 1994 Software Recenze Editor, International Journal of Information Management &lt;br&gt;<br /> 1987 - 2007 Člen redakční rady, International Journal of Information Management &lt;br&gt;<br /> 1986 - 1989 Člen, Poradní výbor pro vzdělávání, odborné přípravy a personální věcech Stálé konference Národní a univerzitní knihovny &lt;br&gt;<br /> 1986 - 1989 Člen, Poradní výbor pro British Library Services bibliografického oddělení &lt;br&gt;<br /> 1985 - 1992 Člen DES poradní výbor, EPIC Evropa &lt;br&gt;<br /> 1985 - 1987 Členské, výzkumné zdroje a metody výbor, hospodářský a sociální rada pro výzkum &lt;br&gt;<br /> 1984 - 1988 Člen informačních studií a knihovnictví rada, Rada pro národní akademické ceny &lt;br&gt;<br /> 1983 - 1984 Člen asociace knihovny Pracovní skupina pro srovnatelnost odborné vzdělávací kurzy v Evropě &lt;br&gt;<br /> 1975 - 1988 Člen Koordinační Sheffield knihoven s výbor. Úřadující předseda &lt;br&gt;<br /> 1976 - 1983 Člen řídícího výboru, Centrum pro výzkum uživatelských studií &lt;br&gt;<br /> 1975 Člen Aslib Společenské vědy Skupina výbor &lt;br&gt;<br /> 1975 Člen asociace knihoven, Knihovna Vzdělávání Skupina výbor &lt;br&gt;<br /> 1974 - 1977 Člen Britská knihovna R &amp; D oddělení sociální péče poradní skupina &lt;br&gt;<br /> 1973 - 1978 Člen Aslib Pracovní skupina pro sociální péče informací &lt;br&gt;<br /> 1972 - 1975 Člen britské normy Instition technická komise OC/20/4 - MDT &lt;br&gt;<br /> 1971 - 1975 Člen, katalogizace a indexace Group výbor, Sdružení knihoven &lt;br&gt;<br /> 1969 - 1973 Člen katalogizace Pravidla výbor, Sdružení knihoven &lt;br&gt;<br /> 1959 - 1969 Člen Knihovna severní větev výbor, reference, speciální a informační sekce, asociace &lt;br&gt;<br /> 1959 - 1969 Člen North East Divisonal výbor, Sdružení knihovníků asistentů. &lt;br&gt;<br /> <br /> == Význam pro informační vědu/knihovnictví == <br /> V jeho 16 letech, po neúspěšném studiu na Johnston Grammar School v Durhamu, získává první zkušenosti v oblasti knihovnictví a informační vědě. <br /> <br /> Jeho prvním pokusem je snaha o vytvoření programované výuky pro indexování – publikace programového textu (1967). <br /> O pár let později se věnuje činnosti jako nezávislý vědec pro British Library R &amp; D Department. Dále se angažuje jako vědecký pracovník v Britské knihovně – oddělení výzkumu a vývoje. V roce 1988 pomáhá svým osobním výzkumem v oblasti informačních systému v anglických společnostech. V roce 1991 ve spolupráci se studenty zjišťuje, jaký vliv bude mít použití techniky kritického faktoru úspěchu při zavádění informačních potřeb akademických vedoucích pracovníků. Ve stejném roce provádí se studenty další výzkum v oblasti informačních systémů pro pojišťovnictví. V pozdějších letech se věnuje hlavně využití mobilních aplikací a dat v oblasti informačního výzkumu a dále se zaměřuje na výzkumy v britských společnostech a vládě.<br /> <br /> Doktor Wilson je jistě velkou osobností v oblasti informační vědy, z části také knihovnictví. Hlavně přes jeho rozsáhlou publikační činnost. Ve svých pracích se především zaměřuje na analýzu, jak jednotlivci a skupiny lidí shromažďují a předávají informace dále nebo mezi sebou. I když je už nyní v důchodu, stále se zapojuje do výzkumných projektů v rámci své účasti v AIMTech na Leeds University Business School <br /> ve Velké Británii a také ve výzkumných projektech na Swedish School of Library and Information Science. <br /> <br /> <br /> '''INISS Projekt'''<br /> <br /> Nejslavnější studie prováděná doktorem Wilsonem v letech 1975 – 1985. Projekt INISS se zaměřil především na komunikaci v rámci sociálních služeb z pohledu informačního chování nadřízených a vztahů mezi nimi a vztahů mezi dalšími specialisty v oboru. Cílem bylo prozkoumat informační potřeby těchto účastníků a rozvíjet nápady, jak by tyto informační potřeby mohly být zpracovány a zveřejněny pro interní uživatele, její zákazníky a širokou veřejnost.<br /> <br /> '''InformationR.net'''<br /> <br /> Mezinárodní open access vědecký časopis, který se věnuje zpřístupňování výsledků z vědeckých výzkumů z oblasti informačních disciplín. Je soukromě upravován a publikován doktorem Wilsonem. Je zdarma dostupný a poskytuje kvalitní zdroje pro informační vědce.<br /> <br /> == Úspěchy ==<br /> Větší úspěchy získává Wilson až v pozdějších letech. V roce 1933 se stává čestným členem Institutu informačních vědců (Institute of Information Scientics - IIS). V roce 2000 získal cenu ALISE za profesionální podíl knihoven a informačního vzdělání - jako první neamerický oceněný. V roce 2005 se stává čestným doktorandem Göteborgské univerzity ve Švédsku. V roce 2009 získal členství v SIG USE akademii a v roce 2010 se stává čestným doktorandem Murcijské univerzity ve Španělsku.<br /> <br /> == Publikace ==<br /> <br /> <br /> == Citace ==<br /> <br /> <br /> == Použitá literatura ==</div>

Monika Dobešová https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Thomas_Daniel_Wilson&diff=21022 2012-05-01T16:19:33Z

<p>Monika Dobešová: </p> <hr /> <div>{{Infobox Vědec <br /> |jmeno = Thomas Daniel Wilson<br /> |datum_narozeni = 1935<br /> |misto_narozeni = County Durham, Anglie<br /> |datum_umrti = <br /> |misto_umrti = <br /> |duvod_umrti = <br /> |pobyt = <br /> |obcanstvi = Britské<br /> |rodina = <br /> |skola = <br /> |pracoviste = <br /> |oceneni =<br /> |znamy_diky =<br /> }}<br /> Dr. Thomas D. Wilson aktivně přispívá svými výzkumy, publikacemi a znalostmi do světa informační vědy již od roku 1961, kdy také získal stipendium od British Library Association. Jeho výzkum se zaměřuje na informační management a způsob vyhledávání informaci.<br /> <br /> == Život ==<br /> Thomas Daniel Wilson se narodil v roce 1935 na nádraží v Shincliffe County Durham v Anglii. Když mu bylo 16 let opustil školu a začal pracovat jako asistent v knihovně Durham County. Avšak jeho profesionální kariéra byla přerušena dvěma roky služby u národní vojenské služby. Protože však byl ve škole v tréninkovém leteckém sboru, nemusel jako většina do armády, ale sloužil u Royal Air Force. <br /> <br /> Po splnění vojenské služby se vrátil do knihovny Durham County. Po roce však tuto knihovnu opustil, aby mohl jít studovat takzvanou &quot;knihovnickou školu&quot;, která jej měla připravit na profesionální zkoušky knihovní asociace. Po knihovnické škole se vrátil zpět do zemské knihovny ale převzal školní knihovnu. Po absolvování Stockton/Billingham Technical College začal navštěvovat Ústav jaderného výzkum CA Parsons and Company v Newcastle kde pracoval jako knihovník a informační důstojník. V té době se začal zajímat o využití nových technologií v informační vědě, ale byl neschopný přesvědčit správce počítače, že počítač umožňoval indexování informací. Krátce po té získal titul bakaláře v oboru ekonomie a sociologie a doktorát v oboru teorie organizace. <br /> <br /> Po té co dokončil zkoušky pro společenství knihovnické asociace, začal učit na knihovnické škole. Do roku 1972 pracoval v téže škole v knihovně, po té strávil dva roky jako hostující docent na univerzitě v Marylandu na pozvání profesora Paula Wassermana. Během svého života pak dále spolupracoval ještě s mnoha významnými osobnostmi jako například: Dagobert Soergel či Professor Wilf Saunders. <br /> <br /> Nyní je Thomas D Wilson v důchodu, ale stále je držitelem několika akademických pozic jako je emeritní profesor na Katedře informačních studií a University of Sheffield , hostující profesor na Leeds University Business School, hostující profesore na University of Boras, Švédsko, a profesor Catedratico Convidado na Fakultě inženýrství, University of Porto. Přijal také čestný doktorát od univerzity v Göteborgu v roce 2005 a druhý čestný doktorát na University of Murcia, Španělsko, v roce 2010.<br /> <br /> == Dílo ==<br /> 1967 - 1968 Programovaná výuka pro indexování (vyústil v publikaci programově textu. &lt;br&gt;<br /> 1963 Přehled katalogizace politiku a praxi v britských veřejných knihovnách<br /> <br /> == Aktivity ==<br /> 2007 - Člen redakční rady, Informacijos Mokslai &lt;br&gt;<br /> 2000 - 2007 Člen redakční rady, Knygotyra &lt;br&gt;<br /> 1998 - Člen redakční rady, Anales de Documentación, Escuela de Universitaria Biblioteconomía y Documentación, Universidad de Murcia, Španělsko. &lt;br&gt;<br /> 1997 - 1998 Člen, humanitní Vědecká rada, knihovnictví a informační vědy panel &lt;br&gt;<br /> 1995 - 2007 Člen redakční rady, vzdělávání, semináře &lt;br&gt;<br /> 1995 - 1996 Člen RAE panel pro knihovnictví a informační management &lt;br&gt;<br /> 1993 - 1995 Člen rozhodčí komise pro Elvira konferencí o elektronické knihovně &lt;br&gt;<br /> 1993 - x Člen redakční rady, McGraw-Hill série v informačních systémů, řízení a strategii &lt;br&gt;<br /> 1992 - 1997 Předseda, ředitelé ústavů a ​​škol výboru britské asociace pro informace a knihovnictví vzdělávání a výzkum &lt;br&gt;<br /> 1991 - 1998 Člen představenstva, Euclid: Evropská asociace pro knihovny a informační výchovy a výzkumu &lt;br&gt;<br /> 1990 - 1992 Předseda, Svaz knihovníků a britské školy informační vědy &lt;br&gt;<br /> 1989 - 1997 Člen, Společnost pro informační management a člen představenstva 1994 - 1997 &lt;br&gt;<br /> 1989 Člen, výzkum zdroje poradní skupiny ESRC &lt;br&gt;<br /> 1988- 1993 Člen řídícího výboru ESRC INTER programu &lt;br&gt;<br /> 1988 Hostující profesor, Curtin University, Perth, Západní Austrálie &lt;br&gt;<br /> 1987 - 1989 Člen Lidské chování a Výbor pro rozvoj, Hospodářská a sociální rada pro výzkum &lt;br&gt;<br /> 1987 - 1994 Software Recenze Editor, International Journal of Information Management &lt;br&gt;<br /> 1987 - 2007 Člen redakční rady, International Journal of Information Management &lt;br&gt;<br /> 1986 - 1989 Člen, Poradní výbor pro vzdělávání, odborné přípravy a personální věcech Stálé konference Národní a univerzitní knihovny &lt;br&gt;<br /> 1986 - 1989 Člen, Poradní výbor pro British Library Services bibliografického oddělení &lt;br&gt;<br /> 1985 - 1992 Člen DES poradní výbor, EPIC Evropa &lt;br&gt;<br /> 1985 - 1987 Členské, výzkumné zdroje a metody výbor, hospodářský a sociální rada pro výzkum &lt;br&gt;<br /> 1984 - 1988 Člen informačních studií a knihovnictví rada, Rada pro národní akademické ceny &lt;br&gt;<br /> 1983 - 1984 Člen asociace knihovny Pracovní skupina pro srovnatelnost odborné vzdělávací kurzy v Evropě &lt;br&gt;<br /> 1975 - 1988 Člen Koordinační Sheffield knihoven s výbor. Úřadující předseda &lt;br&gt;<br /> 1976 - 1983 Člen řídícího výboru, Centrum pro výzkum uživatelských studií &lt;br&gt;<br /> 1975 Člen Aslib Společenské vědy Skupina výbor &lt;br&gt;<br /> 1975 Člen asociace knihoven, Knihovna Vzdělávání Skupina výbor &lt;br&gt;<br /> 1974 - 1977 Člen Britská knihovna R &amp; D oddělení sociální péče poradní skupina &lt;br&gt;<br /> 1973 - 1978 Člen Aslib Pracovní skupina pro sociální péče informací &lt;br&gt;<br /> 1972 - 1975 Člen britské normy Instition technická komise OC/20/4 - MDT &lt;br&gt;<br /> 1971 - 1975 Člen, katalogizace a indexace Group výbor, Sdružení knihoven &lt;br&gt;<br /> 1969 - 1973 Člen katalogizace Pravidla výbor, Sdružení knihoven &lt;br&gt;<br /> 1959 - 1969 Člen Knihovna severní větev výbor, reference, speciální a informační sekce, asociace &lt;br&gt;<br /> 1959 - 1969 Člen North East Divisonal výbor, Sdružení knihovníků asistentů. &lt;br&gt;<br /> <br /> == Význam pro informační vědu/knihovnictví == <br /> <br /> == Úspěchy ==<br /> Větší úspěchy získává Wilson až v pozdějších letech. V roce 1933 se stává čestným členem Institutu informačních vědců (Institute of Information Scientics - IIS). V roce 2000 získal cenu ALISE za profesionální podíl knihoven a informačního vzdělání - jako první neamerický oceněný. V roce 2005 se stává čestným doktorandem Göteborgské univerzity ve Švédsku. V roce 2009 získal členství v SIG USE akademii a v roce 2010 se stává čestným doktorandem Murcijské univerzity ve Španělsku.<br /> <br /> == Publikace ==<br /> <br /> <br /> == Citace ==<br /> <br /> <br /> == Použitá literatura ==</div>

Monika Dobešová https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Thomas_Daniel_Wilson&diff=21003 2012-04-29T21:48:41Z

<p>Monika Dobešová: </p> <hr /> <div>{{Infobox Vědec <br /> |jmeno = Thomas Daniel Wilson<br /> |datum_narozeni = 1935<br /> |misto_narozeni = County Durham, Anglie<br /> |datum_umrti = <br /> |misto_umrti = <br /> |duvod_umrti = <br /> |pobyt = <br /> |obcanstvi = <br /> |rodina = <br /> |skola = <br /> |pracoviste = <br /> |oceneni =<br /> |znamy_diky =<br /> }}<br /> Dr. Thomas D. Wilson aktivně přispívá svými výzkumy, publikacemi a znalostmi do světa informační vědy již od roku 1961, kdy také získal stipendium od British Library Association. Jeho výzkum se zaměřuje na informační management a způsob vyhledávání informaci.<br /> <br /> == Život ==<br /> Thomas Daniel Wilson se narodil v roce 1935 na nádraží v Shincliffe County Durham v Anglii. Když mu bylo 16 let opustil školu a začal pracovat jako asistent v knihovně Durham County. Avšak jeho profesionální kariéra byla přerušena dvěma roky služby u národní vojenské služby. Protože však byl ve škole v tréninkovém leteckém sboru, nemusel jako většina do armády, ale sloužil u Royal Air Force. <br /> <br /> Po splnění vojenské služby se vrátil do knihovny Durham County. Po roce však tuto knihovnu opustil, aby mohl jít studovat takzvanou &quot;knihovnickou školu&quot;, která jej měla připravit na profesionální zkoušky knihovní asociace. Po knihovnické škole se vrátil zpět do zemské knihovny ale převzal školní knihovnu. Po absolvování Stockton/Billingham Technical College začal navštěvovat Ústav jaderného výzkum CA Parsons and Company v Newcastle kde pracoval jako knihovník a informační důstojník. V té době se začal zajímat o využití nových technologií v informační vědě, ale byl neschopný přesvědčit správce počítače, že počítač umožňoval indexování informací. Krátce po té získal titul bakaláře v oboru ekonomie a sociologie a doktorát v oboru teorie organizace. <br /> <br /> Po té co dokončil zkoušky pro společenství knihovnické asociace, začal učit na knihovnické škole. Do roku 1972 pracoval v téže škole v knihovně, po té strávil dva roky jako hostující docent na univerzitě v Marylandu na pozvání profesora Paula Wassermana. Během svého života pak dále spolupracoval ještě s mnoha významnými osobnostmi jako například: Dagobert Soergel či Professor Wilf Saunders. <br /> <br /> Nyní je Thomas D Wilson v důchodu, ale stále je držitelem několika akademických pozic jako je emeritní profesor na Katedře informačních studií a University of Sheffield , hostující profesor na Leeds University Business School, hostující profesore na University of Boras, Švédsko, a profesor Catedratico Convidado na Fakultě inženýrství, University of Porto. Přijal také čestný doktorát od univerzity v Göteborgu v roce 2005 a druhý čestný doktorát na University of Murcia, Španělsko, v roce 2010.<br /> <br /> == Dílo ==<br /> 1967 - 1968 Programovaná výuka pro indexování (vyústil v publikaci programově textu. &lt;br&gt;<br /> 1963 Přehled katalogizace politiku a praxi v britských veřejných knihovnách<br /> <br /> == Aktivity ==<br /> 2007 - Člen redakční rady, Informacijos Mokslai &lt;br&gt;<br /> 2000 - 2007 Člen redakční rady, Knygotyra &lt;br&gt;<br /> 1998 - Člen redakční rady, Anales de Documentación, Escuela de Universitaria Biblioteconomía y Documentación, Universidad de Murcia, Španělsko. &lt;br&gt;<br /> 1997 - 1998 Člen, humanitní Vědecká rada, knihovnictví a informační vědy panel &lt;br&gt;<br /> 1995 - 2007 Člen redakční rady, vzdělávání, semináře &lt;br&gt;<br /> 1995 - 1996 Člen RAE panel pro knihovnictví a informační management &lt;br&gt;<br /> 1993 - 1995 Člen rozhodčí komise pro Elvira konferencí o elektronické knihovně &lt;br&gt;<br /> 1993 - x Člen redakční rady, McGraw-Hill série v informačních systémů, řízení a strategii &lt;br&gt;<br /> 1992 - 1997 Předseda, ředitelé ústavů a ​​škol výboru britské asociace pro informace a knihovnictví vzdělávání a výzkum &lt;br&gt;<br /> 1991 - 1998 Člen představenstva, Euclid: Evropská asociace pro knihovny a informační výchovy a výzkumu &lt;br&gt;<br /> 1990 - 1992 Předseda, Svaz knihovníků a britské školy informační vědy &lt;br&gt;<br /> 1989 - 1997 Člen, Společnost pro informační management a člen představenstva 1994 - 1997 &lt;br&gt;<br /> 1989 Člen, výzkum zdroje poradní skupiny ESRC &lt;br&gt;<br /> 1988-1993 Člen řídícího výboru ESRC INTER programu &lt;br&gt;<br /> 1988 Hostující profesor, Curtin University, Perth, Západní Austrálie &lt;br&gt;<br /> 1987 - 1989 Člen Lidské chování a Výbor pro rozvoj, Hospodářská a sociální rada pro výzkum &lt;br&gt;<br /> 1987 - 1994 Software Recenze Editor, International Journal of Information Management &lt;br&gt;<br /> 1987-2007 Člen redakční rady, International Journal of Information Management &lt;br&gt;<br /> 1986 - 1989 Člen, Poradní výbor pro vzdělávání, odborné přípravy a personální věcech Stálé konference Národní a univerzitní knihovny &lt;br&gt;<br /> 1986 - 1989 Člen, Poradní výbor pro British Library Services bibliografického oddělení &lt;br&gt;<br /> 1985 - 1992 Člen DES poradní výbor, EPIC Evropa &lt;br&gt;<br /> 1985 - 1987 Členské, výzkumné zdroje a metody výbor, hospodářský a sociální rada pro výzkum &lt;br&gt;<br /> 1984 - 1988 Člen informačních studií a knihovnictví rada, Rada pro národní akademické ceny &lt;br&gt;<br /> 1983 - 1984 Člen asociace knihovny Pracovní skupina pro srovnatelnost odborné vzdělávací kurzy v Evropě &lt;br&gt;<br /> 1975 - 1988 Člen Koordinační Sheffield knihoven s výbor. Úřadující předseda &lt;br&gt;<br /> 1976 - 1983 Člen řídícího výboru, Centrum pro výzkum uživatelských studií &lt;br&gt;<br /> 1975 Člen Aslib Společenské vědy Skupina výbor &lt;br&gt;<br /> 1975 Člen asociace knihoven, Knihovna Vzdělávání Skupina výbor &lt;br&gt;<br /> 1974 - 1977 Člen Britská knihovna R &amp; D oddělení sociální péče poradní skupina &lt;br&gt;<br /> 1973 - 1978 Člen Aslib Pracovní skupina pro sociální péče informací &lt;br&gt;<br /> 1972 - 1975 Člen britské normy Instition technická komise OC/20/4 - MDT &lt;br&gt;<br /> 1971 - 1975 Člen, katalogizace a indexace Group výbor, Sdružení knihoven &lt;br&gt;<br /> 1969 - 1973 Člen katalogizace Pravidla výbor, Sdružení knihoven &lt;br&gt;<br /> 1959 - 1969 Člen Knihovna severní větev výbor, reference, speciální a informační sekce, asociace &lt;br&gt;<br /> 1959 - 1969 Člen North East Divisonal výbor, Sdružení knihovníků asistentů. &lt;br&gt;<br /> <br /> == Význam pro informační vědu/knihovnictví == <br /> <br /> == Úspěchy ==<br /> Větší úspěchy získává Wilson až v pozdějších letech. V roce 1933 se stává čestným členem Institutu informačních vědců (Institute of Information Scientics - IIS). V roce 2000 získal cenu ALISE za profesionální podíl knihoven a informačního vzdělání - jako první neamerický oceněný. V roce 2005 se stává čestným doktorandem Göteborgské univerzity ve Švédsku. V roce 2009 získal členství v SIG USE akademii a v roce 2010 se stává čestným doktorandem Murcijské univerzity ve Španělsku.<br /> <br /> == Publikace ==<br /> <br /> <br /> == Citace ==<br /> <br /> <br /> == Použitá literatura ==</div>

Monika Dobešová https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Thomas_Daniel_Wilson&diff=21002 2012-04-29T21:46:04Z

<p>Monika Dobešová: </p> <hr /> <div>{{Infobox Vědec <br /> |jmeno = Thomas Daniel Wilson<br /> |datum_narozeni = 1935<br /> |misto_narozeni = County Durham, Anglie<br /> |datum_umrti = <br /> |misto_umrti = <br /> |duvod_umrti = <br /> |pobyt = <br /> |obcanstvi = <br /> |rodina = <br /> |skola = <br /> |pracoviste = <br /> |oceneni =<br /> |znamy_diky =<br /> }}<br /> Dr. Thomas D. Wilson je aktivním přispěvovatelem do světa informační vědy od roku 1961, kdy také získal stipendium od British Library Association. Jeho výzkum se zaměřuje na informační management a způsob vyhledávání informaci.<br /> == Život ==<br /> Thomas Daniel Wilson se narodil v roce 1935 na nádraží v Shincliffe County Durham v Anglii. Když mu bylo 16 let opustil školu a začal pracovat jako asistent v knihovně Durham County. Avšak jeho profesionální kariéra byla přerušena dvěma roky služby u národní vojenské služby. Protože však byl ve škole v tréninkovém leteckém sboru, nemusel jako většina do armády, ale sloužil u Royal Air Force. <br /> <br /> Po splnění vojenské služby se vrátil do knihovny Durham County. Po roce však tuto knihovnu opustil, aby mohl jít studovat takzvanou &quot;knihovnickou školu&quot;, která jej měla připravit na profesionální zkoušky knihovní asociace. Po knihovnické škole se vrátil zpět do zemské knihovny ale převzal školní knihovnu. Po absolvování Stockton/Billingham Technical College začal navštěvovat Ústav jaderného výzkum CA Parsons and Company v Newcastle kde pracoval jako knihovník a informační důstojník. V té době se začal zajímat o využití nových technologií v informační vědě, ale byl neschopný přesvědčit správce počítače, že počítač umožňoval indexování informací. Krátce po té získal titul bakaláře v oboru ekonomie a sociologie a doktorát v oboru teorie organizace. <br /> <br /> Po té co dokončil zkoušky pro společenství knihovnické asociace, začal učit na knihovnické škole. Do roku 1972 pracoval v téže škole v knihovně, po té strávil dva roky jako hostující docent na univerzitě v Marylandu na pozvání profesora Paula Wassermana. Během svého života pak dále spolupracoval ještě s mnoha významnými osobnostmi jako například: Dagobert Soergel či Professor Wilf Saunders. <br /> <br /> Nyní je Thomas D Wilson v důchodu, ale stále je držitelem několika akademických pozic jako je emeritní profesor na Katedře informačních studií a University of Sheffield , hostující profesor na Leeds University Business School, hostující profesore na University of Boras, Švédsko, a profesor Catedratico Convidado na Fakultě inženýrství, University of Porto. Přijal také čestný doktorát od univerzity v Göteborgu v roce 2005 a druhý čestný doktorát na University of Murcia, Španělsko, v roce 2010.<br /> <br /> == Dílo ==<br /> 1967 - 1968 Programovaná výuka pro indexování (vyústil v publikaci programově textu. &lt;br&gt;<br /> 1963 Přehled katalogizace politiku a praxi v britských veřejných knihovnách<br /> <br /> == Aktivity ==<br /> 2007 - Člen redakční rady, Informacijos Mokslai &lt;br&gt;<br /> 2000 - 2007 Člen redakční rady, Knygotyra &lt;br&gt;<br /> 1998 - Člen redakční rady, Anales de Documentación, Escuela de Universitaria Biblioteconomía y Documentación, Universidad de Murcia, Španělsko. &lt;br&gt;<br /> 1997 - 1998 Člen, humanitní Vědecká rada, knihovnictví a informační vědy panel &lt;br&gt;<br /> 1995 - 2007 Člen redakční rady, vzdělávání, semináře &lt;br&gt;<br /> 1995 - 1996 Člen RAE panel pro knihovnictví a informační management &lt;br&gt;<br /> 1993 - 1995 Člen rozhodčí komise pro Elvira konferencí o elektronické knihovně &lt;br&gt;<br /> 1993 - x Člen redakční rady, McGraw-Hill série v informačních systémů, řízení a strategii &lt;br&gt;<br /> 1992 - 1997 Předseda, ředitelé ústavů a ​​škol výboru britské asociace pro informace a knihovnictví vzdělávání a výzkum &lt;br&gt;<br /> 1991 - 1998 Člen představenstva, Euclid: Evropská asociace pro knihovny a informační výchovy a výzkumu &lt;br&gt;<br /> 1990 - 1992 Předseda, Svaz knihovníků a britské školy informační vědy &lt;br&gt;<br /> 1989 - 1997 Člen, Společnost pro informační management a člen představenstva 1994 - 1997 &lt;br&gt;<br /> 1989 Člen, výzkum zdroje poradní skupiny ESRC &lt;br&gt;<br /> 1988-1993 Člen řídícího výboru ESRC INTER programu &lt;br&gt;<br /> 1988 Hostující profesor, Curtin University, Perth, Západní Austrálie &lt;br&gt;<br /> 1987 - 1989 Člen Lidské chování a Výbor pro rozvoj, Hospodářská a sociální rada pro výzkum &lt;br&gt;<br /> 1987 - 1994 Software Recenze Editor, International Journal of Information Management &lt;br&gt;<br /> 1987-2007 Člen redakční rady, International Journal of Information Management &lt;br&gt;<br /> 1986 - 1989 Člen, Poradní výbor pro vzdělávání, odborné přípravy a personální věcech Stálé konference Národní a univerzitní knihovny &lt;br&gt;<br /> 1986 - 1989 Člen, Poradní výbor pro British Library Services bibliografického oddělení &lt;br&gt;<br /> 1985 - 1992 Člen DES poradní výbor, EPIC Evropa &lt;br&gt;<br /> 1985 - 1987 Členské, výzkumné zdroje a metody výbor, hospodářský a sociální rada pro výzkum &lt;br&gt;<br /> 1984 - 1988 Člen informačních studií a knihovnictví rada, Rada pro národní akademické ceny &lt;br&gt;<br /> 1983 - 1984 Člen asociace knihovny Pracovní skupina pro srovnatelnost odborné vzdělávací kurzy v Evropě &lt;br&gt;<br /> 1975 - 1988 Člen Koordinační Sheffield knihoven s výbor. Úřadující předseda &lt;br&gt;<br /> 1976 - 1983 Člen řídícího výboru, Centrum pro výzkum uživatelských studií &lt;br&gt;<br /> 1975 Člen Aslib Společenské vědy Skupina výbor &lt;br&gt;<br /> 1975 Člen asociace knihoven, Knihovna Vzdělávání Skupina výbor &lt;br&gt;<br /> 1974 - 1977 Člen Britská knihovna R &amp; D oddělení sociální péče poradní skupina &lt;br&gt;<br /> 1973 - 1978 Člen Aslib Pracovní skupina pro sociální péče informací &lt;br&gt;<br /> 1972 - 1975 Člen britské normy Instition technická komise OC/20/4 - MDT &lt;br&gt;<br /> 1971 - 1975 Člen, katalogizace a indexace Group výbor, Sdružení knihoven &lt;br&gt;<br /> 1969 - 1973 Člen katalogizace Pravidla výbor, Sdružení knihoven &lt;br&gt;<br /> 1959 - 1969 Člen Knihovna severní větev výbor, reference, speciální a informační sekce, asociace &lt;br&gt;<br /> 1959 - 1969 Člen North East Divisonal výbor, Sdružení knihovníků asistentů. &lt;br&gt;<br /> <br /> == Význam pro informační vědu/knihovnictví == <br /> <br /> == Úspěchy ==<br /> Větší úspěchy získává Wilson až v pozdějších letech. V roce 1933 se stává čestným členem Institutu informačních vědců (Institute of Information Scientics - IIS). V roce 2000 získal cenu ALISE za profesionální podíl knihoven a informačního vzdělání - jako první neamerický oceněný. V roce 2005 se stává čestným doktorandem Göteborgské univerzity ve Švédsku. V roce 2009 získal členství v SIG USE akademii a v roce 2010 se stává čestným doktorandem Murcijské univerzity ve Španělsku.<br /> <br /> == Publikace ==<br /> <br /> <br /> == Citace ==<br /> <br /> <br /> == Použitá literatura ==</div>

Monika Dobešová https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Thomas_Daniel_Wilson&diff=21001 2012-04-29T21:42:41Z

<p>Monika Dobešová: /* Úspěchy */</p> <hr /> <div>{{Infobox Vědec <br /> |jmeno = Thomas Daniel Wilson<br /> |datum_narozeni = 1935<br /> |misto_narozeni = County Durham, Anglie<br /> |datum_umrti = <br /> |misto_umrti = <br /> |duvod_umrti = <br /> |pobyt = <br /> |obcanstvi = <br /> |rodina = <br /> |skola = <br /> |pracoviste = <br /> |oceneni =<br /> |znamy_diky =<br /> }}<br /> Dr. Thomas D. Wilson je aktivním přispěvovatelem do světa informační vědy od roku 1961, kdy také získal stipendium od British Library Association. Jeho výzkum se zaměřuje na informační management a způsob vyhledávání informaci.<br /> == Život ==<br /> Thomas Daniel Wilson se narodil v roce 1935 na nádraží v Shincliffe County Durham v Anglii. Když mu bylo 16 let opustil školu a začal pracovat jako asistent v knihovně Durham County. Avšak jeho profesionální kariéra byla přerušena dvěma roky služby u národní vojenské služby. Protože však byl ve škole v tréninkovém leteckém sboru, nemusel jako většina do armády, ale sloužil u Royal Air Force. <br /> <br /> Po splnění vojenské služby se vrátil do knihovny Durham County. Po roce však tuto knihovnu opustil, aby mohl jít studovat takzvanou &quot;knihovnickou školu&quot;, která jej měla připravit na profesionální zkoušky knihovní asociace. Po knihovnické škole se vrátil zpět do zemské knihovny ale převzal školní knihovnu. Po absolvování Stockton/Billingham Technical College začal navštěvovat Ústav jaderného výzkum CA Parsons and Company v Newcastle kde pracoval jako knihovník a informační důstojník. V té době se začal zajímat o využití nových technologií v informační vědě, ale byl neschopný přesvědčit správce počítače, že počítač umožňoval indexování informací. Krátce po té získal titul bakaláře v oboru ekonomie a sociologie a doktorát v oboru teorie organizace. <br /> <br /> Po té co dokončil zkoušky pro společenství knihovnické asociace, začal učit na knihovnické škole. Do roku 1972 pracoval v téže škole v knihovně, po té strávil dva roky jako hostující docent na univerzitě v Marylandu na pozvání profesora Paula Wassermana. Během svého života pak dále spolupracoval ještě s mnoha významnými osobnostmi jako například: Dagobert Soergel či Professor Wilf Saunders. <br /> <br /> Nyní je Thomas D Wilson v důchodu, ale stále je držitelem několika akademických pozic jako je emeritní profesor na Katedře informačních studií a University of Sheffield , hostující profesor na Leeds University Business School, hostující profesore na University of Boras, Švédsko, a profesor Catedratico Convidado na Fakultě inženýrství, University of Porto. Přijal také čestný doktorát od univerzity v Göteborgu v roce 2005 a druhý čestný doktorát na University of Murcia, Španělsko, v roce 2010.<br /> <br /> == Dílo ==<br /> 1967 - 1968 Programovaná výuka pro indexování (vyústil v publikaci programově textu. &lt;br&gt;<br /> 1963 Přehled katalogizace politiku a praxi v britských veřejných knihovnách<br /> <br /> == Aktivity ==<br /> 2007 - Člen redakční rady, Informacijos Mokslai &lt;br&gt;<br /> 2000 - 2007 Člen redakční rady, Knygotyra &lt;br&gt;<br /> 1998 - Člen redakční rady, Anales de Documentación, Escuela de Universitaria Biblioteconomía y Documentación, Universidad de Murcia, Španělsko. &lt;br&gt;<br /> 1997 - 1998 Člen, humanitní Vědecká rada, knihovnictví a informační vědy panel &lt;br&gt;<br /> 1995 - 2007 Člen redakční rady, vzdělávání, semináře &lt;br&gt;<br /> 1995 - 1996 Člen RAE panel pro knihovnictví a informační management &lt;br&gt;<br /> 1993 - 1995 Člen rozhodčí komise pro Elvira konferencí o elektronické knihovně &lt;br&gt;<br /> 1993 - x Člen redakční rady, McGraw-Hill série v informačních systémů, řízení a strategii &lt;br&gt;<br /> 1992 - 1997 Předseda, ředitelé ústavů a ​​škol výboru britské asociace pro informace a knihovnictví vzdělávání a výzkum &lt;br&gt;<br /> 1991 - 1998 Člen představenstva, Euclid: Evropská asociace pro knihovny a informační výchovy a výzkumu &lt;br&gt;<br /> 1990 - 1992 Předseda, Svaz knihovníků a britské školy informační vědy &lt;br&gt;<br /> 1989 - 1997 Člen, Společnost pro informační management a člen představenstva 1994 - 1997 &lt;br&gt;<br /> 1989 Člen, výzkum zdroje poradní skupiny ESRC &lt;br&gt;<br /> 1988-1993 Člen řídícího výboru ESRC INTER programu &lt;br&gt;<br /> 1988 Hostující profesor, Curtin University, Perth, Západní Austrálie &lt;br&gt;<br /> 1987 - 1989 Člen Lidské chování a Výbor pro rozvoj, Hospodářská a sociální rada pro výzkum &lt;br&gt;<br /> 1987 - 1994 Software Recenze Editor, International Journal of Information Management &lt;br&gt;<br /> 1987-2007 Člen redakční rady, International Journal of Information Management &lt;br&gt;<br /> 1986 - 1989 Člen, Poradní výbor pro vzdělávání, odborné přípravy a personální věcech Stálé konference Národní a univerzitní knihovny &lt;br&gt;<br /> 1986 - 1989 Člen, Poradní výbor pro British Library Services bibliografického oddělení &lt;br&gt;<br /> 1985 - 1992 Člen DES poradní výbor, EPIC Evropa &lt;br&gt;<br /> 1985 - 1987 Členské, výzkumné zdroje a metody výbor, hospodářský a sociální rada pro výzkum &lt;br&gt;<br /> 1984 - 1988 Člen informačních studií a knihovnictví rada, Rada pro národní akademické ceny &lt;br&gt;<br /> 1983 - 1984 Člen asociace knihovny Pracovní skupina pro srovnatelnost odborné vzdělávací kurzy v Evropě &lt;br&gt;<br /> 1975 - 1988 Člen Koordinační Sheffield knihoven s výbor. Úřadující předseda &lt;br&gt;<br /> 1976 - 1983 Člen řídícího výboru, Centrum pro výzkum uživatelských studií &lt;br&gt;<br /> 1975 Člen Aslib Společenské vědy Skupina výbor &lt;br&gt;<br /> 1975 Člen asociace knihoven, Knihovna Vzdělávání Skupina výbor &lt;br&gt;<br /> 1974 - 1977 Člen Britská knihovna R &amp; D oddělení sociální péče poradní skupina &lt;br&gt;<br /> 1973 - 1978 Člen Aslib Pracovní skupina pro sociální péče informací &lt;br&gt;<br /> 1972 - 1975 Člen britské normy Instition technická komise OC/20/4 - MDT &lt;br&gt;<br /> 1971 - 1975 Člen, katalogizace a indexace Group výbor, Sdružení knihoven &lt;br&gt;<br /> 1969 - 1973 Člen katalogizace Pravidla výbor, Sdružení knihoven &lt;br&gt;<br /> 1959 - 1969 Člen Knihovna severní větev výbor, reference, speciální a informační sekce, asociace &lt;br&gt;<br /> 1959 - 1969 Člen North East Divisonal výbor, Sdružení knihovníků asistentů. &lt;br&gt;<br /> <br /> == Význam pro informační vědu/knihovnictví == <br /> <br /> == Úspěchy ==<br /> Větší úspěchy získává Wilson až v pozdějších letech. V roce 1933 se stává čestným členem Institutu informačních vědců (Institute of Information Scientics - IIS). V roce 2000 získal cenu ALISE za profesionální podíl knihoven a informačního vzdělání - jako první neamerický oceněný. V roce 2005 se stává čestným doktorandem Göteborgské univerzity ve Švédsku. V roce 2009 získal členství v SIG USE akademii a v roce 2010 se stává čestným doktorandem Murcijské univerzity ve Španělsku.<br /> <br /> == Publikace ==</div>

Monika Dobešová https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Thomas_Daniel_Wilson&diff=21000 2012-04-29T21:41:50Z

<p>Monika Dobešová: </p> <hr /> <div>{{Infobox Vědec <br /> |jmeno = Thomas Daniel Wilson<br /> |datum_narozeni = 1935<br /> |misto_narozeni = County Durham, Anglie<br /> |datum_umrti = <br /> |misto_umrti = <br /> |duvod_umrti = <br /> |pobyt = <br /> |obcanstvi = <br /> |rodina = <br /> |skola = <br /> |pracoviste = <br /> |oceneni =<br /> |znamy_diky =<br /> }}<br /> Dr. Thomas D. Wilson je aktivním přispěvovatelem do světa informační vědy od roku 1961, kdy také získal stipendium od British Library Association. Jeho výzkum se zaměřuje na informační management a způsob vyhledávání informaci.<br /> == Život ==<br /> Thomas Daniel Wilson se narodil v roce 1935 na nádraží v Shincliffe County Durham v Anglii. Když mu bylo 16 let opustil školu a začal pracovat jako asistent v knihovně Durham County. Avšak jeho profesionální kariéra byla přerušena dvěma roky služby u národní vojenské služby. Protože však byl ve škole v tréninkovém leteckém sboru, nemusel jako většina do armády, ale sloužil u Royal Air Force. <br /> <br /> Po splnění vojenské služby se vrátil do knihovny Durham County. Po roce však tuto knihovnu opustil, aby mohl jít studovat takzvanou &quot;knihovnickou školu&quot;, která jej měla připravit na profesionální zkoušky knihovní asociace. Po knihovnické škole se vrátil zpět do zemské knihovny ale převzal školní knihovnu. Po absolvování Stockton/Billingham Technical College začal navštěvovat Ústav jaderného výzkum CA Parsons and Company v Newcastle kde pracoval jako knihovník a informační důstojník. V té době se začal zajímat o využití nových technologií v informační vědě, ale byl neschopný přesvědčit správce počítače, že počítač umožňoval indexování informací. Krátce po té získal titul bakaláře v oboru ekonomie a sociologie a doktorát v oboru teorie organizace. <br /> <br /> Po té co dokončil zkoušky pro společenství knihovnické asociace, začal učit na knihovnické škole. Do roku 1972 pracoval v téže škole v knihovně, po té strávil dva roky jako hostující docent na univerzitě v Marylandu na pozvání profesora Paula Wassermana. Během svého života pak dále spolupracoval ještě s mnoha významnými osobnostmi jako například: Dagobert Soergel či Professor Wilf Saunders. <br /> <br /> Nyní je Thomas D Wilson v důchodu, ale stále je držitelem několika akademických pozic jako je emeritní profesor na Katedře informačních studií a University of Sheffield , hostující profesor na Leeds University Business School, hostující profesore na University of Boras, Švédsko, a profesor Catedratico Convidado na Fakultě inženýrství, University of Porto. Přijal také čestný doktorát od univerzity v Göteborgu v roce 2005 a druhý čestný doktorát na University of Murcia, Španělsko, v roce 2010.<br /> <br /> == Dílo ==<br /> 1967 - 1968 Programovaná výuka pro indexování (vyústil v publikaci programově textu. &lt;br&gt;<br /> 1963 Přehled katalogizace politiku a praxi v britských veřejných knihovnách<br /> <br /> == Aktivity ==<br /> 2007 - Člen redakční rady, Informacijos Mokslai &lt;br&gt;<br /> 2000 - 2007 Člen redakční rady, Knygotyra &lt;br&gt;<br /> 1998 - Člen redakční rady, Anales de Documentación, Escuela de Universitaria Biblioteconomía y Documentación, Universidad de Murcia, Španělsko. &lt;br&gt;<br /> 1997 - 1998 Člen, humanitní Vědecká rada, knihovnictví a informační vědy panel &lt;br&gt;<br /> 1995 - 2007 Člen redakční rady, vzdělávání, semináře &lt;br&gt;<br /> 1995 - 1996 Člen RAE panel pro knihovnictví a informační management &lt;br&gt;<br /> 1993 - 1995 Člen rozhodčí komise pro Elvira konferencí o elektronické knihovně &lt;br&gt;<br /> 1993 - x Člen redakční rady, McGraw-Hill série v informačních systémů, řízení a strategii &lt;br&gt;<br /> 1992 - 1997 Předseda, ředitelé ústavů a ​​škol výboru britské asociace pro informace a knihovnictví vzdělávání a výzkum &lt;br&gt;<br /> 1991 - 1998 Člen představenstva, Euclid: Evropská asociace pro knihovny a informační výchovy a výzkumu &lt;br&gt;<br /> 1990 - 1992 Předseda, Svaz knihovníků a britské školy informační vědy &lt;br&gt;<br /> 1989 - 1997 Člen, Společnost pro informační management a člen představenstva 1994 - 1997 &lt;br&gt;<br /> 1989 Člen, výzkum zdroje poradní skupiny ESRC &lt;br&gt;<br /> 1988-1993 Člen řídícího výboru ESRC INTER programu &lt;br&gt;<br /> 1988 Hostující profesor, Curtin University, Perth, Západní Austrálie &lt;br&gt;<br /> 1987 - 1989 Člen Lidské chování a Výbor pro rozvoj, Hospodářská a sociální rada pro výzkum &lt;br&gt;<br /> 1987 - 1994 Software Recenze Editor, International Journal of Information Management &lt;br&gt;<br /> 1987-2007 Člen redakční rady, International Journal of Information Management &lt;br&gt;<br /> 1986 - 1989 Člen, Poradní výbor pro vzdělávání, odborné přípravy a personální věcech Stálé konference Národní a univerzitní knihovny &lt;br&gt;<br /> 1986 - 1989 Člen, Poradní výbor pro British Library Services bibliografického oddělení &lt;br&gt;<br /> 1985 - 1992 Člen DES poradní výbor, EPIC Evropa &lt;br&gt;<br /> 1985 - 1987 Členské, výzkumné zdroje a metody výbor, hospodářský a sociální rada pro výzkum &lt;br&gt;<br /> 1984 - 1988 Člen informačních studií a knihovnictví rada, Rada pro národní akademické ceny &lt;br&gt;<br /> 1983 - 1984 Člen asociace knihovny Pracovní skupina pro srovnatelnost odborné vzdělávací kurzy v Evropě &lt;br&gt;<br /> 1975 - 1988 Člen Koordinační Sheffield knihoven s výbor. Úřadující předseda &lt;br&gt;<br /> 1976 - 1983 Člen řídícího výboru, Centrum pro výzkum uživatelských studií &lt;br&gt;<br /> 1975 Člen Aslib Společenské vědy Skupina výbor &lt;br&gt;<br /> 1975 Člen asociace knihoven, Knihovna Vzdělávání Skupina výbor &lt;br&gt;<br /> 1974 - 1977 Člen Britská knihovna R &amp; D oddělení sociální péče poradní skupina &lt;br&gt;<br /> 1973 - 1978 Člen Aslib Pracovní skupina pro sociální péče informací &lt;br&gt;<br /> 1972 - 1975 Člen britské normy Instition technická komise OC/20/4 - MDT &lt;br&gt;<br /> 1971 - 1975 Člen, katalogizace a indexace Group výbor, Sdružení knihoven &lt;br&gt;<br /> 1969 - 1973 Člen katalogizace Pravidla výbor, Sdružení knihoven &lt;br&gt;<br /> 1959 - 1969 Člen Knihovna severní větev výbor, reference, speciální a informační sekce, asociace &lt;br&gt;<br /> 1959 - 1969 Člen North East Divisonal výbor, Sdružení knihovníků asistentů. &lt;br&gt;<br /> <br /> == Význam pro informační vědu/knihovnictví == <br /> <br /> == Úspěchy ==<br /> <br /> == Publikace ==</div>

Monika Dobešová https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Thomas_Daniel_Wilson&diff=20999 2012-04-29T21:32:01Z

<p>Monika Dobešová: /* Život */</p> <hr /> <div>{{Infobox Vědec <br /> |jmeno = Thomas Daniel Wilson<br /> |datum_narozeni = 1935<br /> |misto_narozeni = County Durham, Anglie<br /> |datum_umrti = <br /> |misto_umrti = <br /> |duvod_umrti = <br /> |pobyt = <br /> |obcanstvi = <br /> |rodina = <br /> |skola = <br /> |pracoviste = <br /> |oceneni =<br /> |znamy_diky =<br /> }}<br /> Dr. Thomas D. Wilson je aktivním přispěvovatelem do světa informační vědy od roku 1961, kdy také získal stipendium od British Library Association. Jeho výzkum se zaměřuje na informační management a způsob vyhledávání informaci.<br /> == Život ==<br /> Thomas Daniel Wilson se narodil v roce 1935 na nádraží v Shincliffe County Durham v Anglii. Když mu bylo 16 let opustil školu a začal pracovat jako asistent v knihovně Durham County. Avšak jeho profesionální kariéra byla přerušena dvěma roky služby u národní vojenské služby. Protože však byl ve škole v tréninkovém leteckém sboru, nemusel jako většina do armády, ale sloužil u Royal Air Force. <br /> <br /> Po splnění vojenské služby se vrátil do knihovny Durham County. Po roce však tuto knihovnu opustil, aby mohl jít studovat takzvanou &quot;knihovnickou školu&quot;, která jej měla připravit na profesionální zkoušky knihovní asociace. Po knihovnické škole se vrátil zpět do zemské knihovny ale převzal školní knihovnu. Po absolvování Stockton/Billingham Technical College začal navštěvovat Ústav jaderného výzkum CA Parsons and Company v Newcastle kde pracoval jako knihovník a informační důstojník. V té době se začal zajímat o využití nových technologií v informační vědě, ale byl neschopný přesvědčit správce počítače, že počítač umožňoval indexování informací. Krátce po té získal titul bakaláře v oboru ekonomie a sociologie a doktorát v oboru teorie organizace. <br /> <br /> Po té co dokončil zkoušky pro společenství knihovnické asociace, začal učit na knihovnické škole. Do roku 1972 pracoval v téže škole v knihovně, po té strávil dva roky jako hostující docent na univerzitě v Marylandu na pozvání profesora Paula Wassermana. Během svého života pak dále spolupracoval ještě s mnoha významnými osobnostmi jako například: Dagobert Soergel či Professor Wilf Saunders. <br /> <br /> Nyní je Thomas D Wilson v důchodu, ale stále je držitelem několika akademických pozic jako je emeritní profesor na Katedře informačních studií a University of Sheffield , hostující profesor na Leeds University Business School, hostující profesore na University of Boras, Švédsko, a profesor Catedratico Convidado na Fakultě inženýrství, University of Porto. Přijal také čestný doktorát od univerzity v Göteborgu v roce 2005 a druhý čestný doktorát na University of Murcia, Španělsko, v roce 2010.</div>

Monika Dobešová https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Thomas_Daniel_Wilson&diff=20998 2012-04-29T21:31:41Z

<p>Monika Dobešová: Založena nová stránka: {{Infobox Vědec |jmeno = Thomas Daniel Wilson |datum_narozeni = 1935 |misto_narozeni = County Durham, Anglie |datum_umrti = |misto_umrti = ...</p> <hr /> <div>{{Infobox Vědec <br /> |jmeno = Thomas Daniel Wilson<br /> |datum_narozeni = 1935<br /> |misto_narozeni = County Durham, Anglie<br /> |datum_umrti = <br /> |misto_umrti = <br /> |duvod_umrti = <br /> |pobyt = <br /> |obcanstvi = <br /> |rodina = <br /> |skola = <br /> |pracoviste = <br /> |oceneni =<br /> |znamy_diky =<br /> }}<br /> Dr. Thomas D. Wilson je aktivním přispěvovatelem do světa informační vědy od roku 1961, kdy také získal stipendium od British Library Association. Jeho výzkum se zaměřuje na informační management a způsob vyhledávání informaci.<br /> == Život ==</div>

Monika Dobešová