https://wiki.knihovna.cz/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=MizuzWikiKnihovna - Příspěvky uživatele [cs]2026-08-26T09:27:57ZPříspěvky uživateleMediaWiki 1.35.0https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_emoce&diff=35060Primární emoce2013-06-15T11:48:26Z<p>Mizuz: </p>
<hr />
<div><blockquote><br/></blockquote><br />
'''Autor: '''Michaela Horáková<br />
<br />
'''Klíčová slova: '''primární emoce, emoce, psychologie<br />
<br />
'''Synonyma: '''základní emoce, nižší emoce, vrozené emoce<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
&nbsp;''nadřazené'''''– '''emoce, afektivní jevy, emoční epizody<br />
<br />
&nbsp;''podřazené'''''- '''strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor, překvapení<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Emoce'''<br/> ==<br />
<br />
Emoce nás doprovází v každodenním životě a spojujeme si je s city, náladami, afekty apod. Slovo emoce pochází z latinského slova „motio“, což znamená pohyb. Definice pojmu emoce je ale velmi problematická, protože o přesném významu se psychologové i filozofové přou již déle než sto let. Proto v různých slovnících narazíme na různé pojmy. Namátkou jsem vybrala pár příkladů:<br />
<br />
1. Emoce vyjadřují subjektivní stav k předmětům a jevům objektivní reality i k sobě samému, který je prožíván v široké škále od významně kladných, přes neutrální, až k výrazně záporným pocitům; provázejí veškeré lidské chování a činnost.<ref>GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 16 s. ISBN 80-716-8683-2.</ref><br />
<br />
2. Emoce jsou velmi komplexní jevy, jejichž charakteristickým rysem je jejich velká citlivost a proměnlivost. <ref>STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 11 s. ISBN 80-717-8553-9.</ref><br />
<br />
3. Komplexní citový stav doprovázený charakteristickými motorickými a žlázovými aktivitami; afektivní stav, který je důsledkem překážky nebo oddálení instinktivní akce; dezorganizovaná odpověď organismu. <ref>NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 8 s. ISBN 80-200-0763-6.</ref><br />
<br />
Existuje různé dělení emocí např. podle intenzity trvání anebo na emoce základní (primární) a odvozené ([[Sekundární emoce|sekundární]]).<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Primární emoce'''<br/> ==<br />
<br />
Podle odborníků se mezi primární emoce ředí ty, které jsou základní. Z nich jsou pak odvozeny emoce sekundární (komplexní, vyšší nebo sociální). Primární emoce jsou pravděpodobně vrození a všeobecné (každý člověk, ať žije v&nbsp;jakékoliv části světa, je prožívá a vyjadřuje stejně). Primární emoce většinou vznikají jako odezvy na určité životně důležité situace. Oproti tomu sekundární vznikají jako reakce na<span style="text-indent: 1cm;">&nbsp;vývoj společnosti a kultury. Mezi primární emoce patří city, které se váží k našemu organismu (např. hlad, bolest...). A dále city, které jsou spojené s okamžitými změnami v našem prostředí (např. radost, smutek, strach, hněv...). Někde mezi primárními a sekundárními by se měly řadit city spojené se vztahy k lidem i předmětům (kladné i záporné).&nbsp;</span><br />
<br />
<span style="text-indent: 1cm;"></span>Jedním z prvních, kdo definoval základní emoce, byl J. B. Watson, který předpokládal, že lidé mají tři vrozené emoce-strach, zuřivost a potěšení.<ref>STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 49 s. ISBN 80-717-8553-9.</ref> Naproti tomu Tomkins dospěl k závěru, že existuje devět primárních emocí – zájem, radost, překvapení, úzkost, zahanbení, strach, hněv, hnus a odpor. Dalšími teoretiky byli Cannon, Ekman, Oatley, Buck a nebo Pluthik. Každá z teorií byla do velké míry ovlivněna empirickou podstatou.<br />
<br />
== '''Pojetí primárních emocí podle P. Ekmana a W. Friesena'''<br/> ==<br />
<br />
<span style="font-size: 12px;">Tito dva vědci (P. Ekman a W. Friesen) v&nbsp;základu navázali na Darvinovu práci „Výraz emocí u člověka a zvířat“, na které postavil svou teorii i Tomkins. Tito psychologové zkoumaly členy izolovaného kmene Fori, který žije v&nbsp;oblasti Nové Guinei. Ekmen s&nbsp;Friesenem chtěli zjistit, zda jsou členové kmene schopni určit výraz emocí u obyvatel vyspělých zemí stejně dobře jako mezi sebou. Podle fotografií měli rozpoznávat emoce. Ten samý pokus později vyzkoušeli př. v&nbsp;Japonsku, USA, Brazílii, Chile… Na konec dle svých výzkumů vyčlenili, tyto primární emoce: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení.</span><ref>PLHÁKOVÁ, Alena. Učebnice obecné psychologie. Vyd. 1. Praha: Academia, 2004, 396 s. ISBN 978-802-0014-993.</ref><br />
<br />
== Citace a poznámky<br/> ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
<br />
<br />
== Použitá literatura<br/> ==<br />
<br />
*GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 79 s. ISBN 80-716-8683-2.<br />
*NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 335 s. ISBN 80-200-0763-6.<br />
*NAKONEČNÝ, Milan. Lexikon psychologie. 1. vyd. Praha: Vodnář, 1995, 397 s. ISBN 80-852-5574-X.<br />
*PLHÁKOVÁ, Alena. Učebnice obecné psychologie. Vyd. 1. Praha: Academia, 2004, 472 s. ISBN 978-802-0014-993.<br />
*STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 227 s. ISBN 80-717-8553-9.</div>Mizuzhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_emoce&diff=35059Primární emoce2013-06-15T11:41:19Z<p>Mizuz: </p>
<hr />
<div><blockquote><br/></blockquote><br />
'''Autor: '''Michaela Horáková<br />
<br />
'''Klíčová slova: '''primární emoce, emoce, psychologie<br />
<br />
'''Synonyma: '''základní emoce, nižší emoce, vrozené emoce<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
&nbsp;''nadřazené'''''– '''emoce, afektivní jevy, emoční epizody<br />
<br />
&nbsp;''podřazené'''''- '''strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor, překvapení<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Emoce'''<br/> ==<br />
<br />
Emoce nás doprovází v každodenním životě a spojujeme si je s city, náladami, afekty apod. Slovo emoce pochází z latinského slova „motio“, což znamená pohyb. Definice pojmu emoce je ale velmi problematická, protože o přesném významu se psychologové i filozofové přou již déle než sto let. Proto v různých slovnících narazíme na různé pojmy. Namátkou jsem vybrala pár příkladů:<br />
<br />
1. Emoce vyjadřují subjektivní stav k předmětům a jevům objektivní reality i k sobě samému, který je prožíván v široké škále od významně kladných, přes neutrální, až k výrazně záporným pocitům; provázejí veškeré lidské chování a činnost.<ref>GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 16 s. ISBN 80-716-8683-2.</ref><br />
<br />
2. Emoce jsou velmi komplexní jevy, jejichž charakteristickým rysem je jejich velká citlivost a proměnlivost. <ref>STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 11 s. ISBN 80-717-8553-9.</ref><br />
<br />
3. Komplexní citový stav doprovázený charakteristickými motorickými a žlázovými aktivitami; afektivní stav, který je důsledkem překážky nebo oddálení instinktivní akce; dezorganizovaná odpověď organismu. <ref>NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 8 s. ISBN 80-200-0763-6.</ref><br />
<br />
Existuje různé dělení emocí např. podle intenzity trvání anebo na emoce základní (primární) a odvozené ([[Sekundární emoce|sekundární]]).<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Primární emoce'''<br/> ==<br />
<br />
Podle odborníků se mezi primární emoce ředí ty, které jsou základní. Z nich jsou pak odvozeny emoce sekundární (komplexní, vyšší nebo sociální). Primární emoce jsou pravděpodobně vrození a všeobecné (každý člověk, ať žije v&nbsp;jakékoliv části světa, je prožívá a vyjadřuje stejně). Primární emoce většinou vznikají jako odezvy na určité životně důležité situace. Oproti tomu sekundární vznikají jako reakce na<span style="text-indent: 1cm;">&nbsp;vývoj společnosti a kultury. Mezi primární emoce patří city, které se váží k našemu organismu (např. hlad, bolest...). A dále city, které jsou spojené s okamžitými změnami v našem prostředí (např. radost, smutek, strach, hněv...). Někde mezi primárními a sekundárními by se měly řadit city spojené se vztahy k lidem i předmětům (kladné i záporné).&nbsp;</span><br />
<br />
<span style="text-indent: 1cm;"></span>Jedním z prvních, kdo definoval základní emoce, byl J. B. Watson, který předpokládal, že lidé mají tři vrozené emoce-strach, zuřivost a potěšení. Naproti tomu Tomkins dospěl k závěru, že existuje devět primárních emocí – zájem, radost, překvapení, úzkost, zahanbení, strach, hněv, hnus a odpor. Dalšími teoretiky byli Cannon, Ekman, Oatley, Buck a nebo Pluthik. Každá z teorií byla do velké míry ovlivněna empirickou podstatou.<br />
<br />
== '''Pojetí primárních emocí podle P. Ekmana a W. Friesena'''<br/> ==<br />
<br />
<span style="font-size: 12px;">Tito dva vědci (P. Ekman a W. Friesen) v&nbsp;základu navázali na Darvinovu práci „Výraz emocí u člověka a zvířat“, na které postavil svou teorii i Tomkins. Tito psychologové zkoumaly členy izolovaného kmene Fori, který žije v&nbsp;oblasti Nové Guinei. Ekmen s&nbsp;Friesenem chtěli zjistit, zda jsou členové kmene schopni určit výraz emocí u obyvatel vyspělých zemí stejně dobře jako mezi sebou. Podle fotografií měli rozpoznávat emoce. Ten samý pokus později vyzkoušeli př. v&nbsp;Japonsku, USA, Brazílii, Chile… Na konec dle svých výzkumů vyčlenili, tyto primární emoce: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení.</span><ref>PLHÁKOVÁ, Alena. Učebnice obecné psychologie. Vyd. 1. Praha: Academia, 2004, 396 s. ISBN 978-802-0014-993.</ref><br />
<br />
== Citace a poznámky<br/> ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
<br />
<br />
== Použitá literatura<br/> ==<br />
<br />
*GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 79 s. ISBN 80-716-8683-2.<br />
*NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 335 s. ISBN 80-200-0763-6.<br />
*NAKONEČNÝ, Milan. Lexikon psychologie. 1. vyd. Praha: Vodnář, 1995, 397 s. ISBN 80-852-5574-X.<br />
*PLHÁKOVÁ, Alena. Učebnice obecné psychologie. Vyd. 1. Praha: Academia, 2004, 472 s. ISBN 978-802-0014-993.<br />
*STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 227 s. ISBN 80-717-8553-9.</div>Mizuzhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_emoce&diff=35058Primární emoce2013-06-15T11:36:37Z<p>Mizuz: </p>
<hr />
<div><blockquote><br/></blockquote><br />
'''Autor: '''Michaela Horáková<br />
<br />
'''Klíčová slova: '''primární emoce, emoce, psychologie<br />
<br />
'''Synonyma: '''základní emoce, nižší emoce, vrozené emoce<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
&nbsp;''nadřazené'''''– '''emoce, afektivní jevy, emoční epizody<br />
<br />
&nbsp;''podřazené'''''- '''strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor, překvapení<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Emoce'''<br/> ==<br />
<br />
Emoce nás doprovází v každodenním životě a spojujeme si je s city, náladami, afekty apod. Slovo emoce pochází z latinského slova „motio“, což znamená pohyb. Definice pojmu emoce je ale velmi problematická, protože o přesném významu se psychologové i filozofové přou již déle než sto let. Proto v různých slovnících narazíme na různé pojmy. Namátkou jsem vybrala pár příkladů:<br />
<br />
1. Emoce vyjadřují subjektivní stav k předmětům a jevům objektivní reality i k sobě samému, který je prožíván v široké škále od významně kladných, přes neutrální, až k výrazně záporným pocitům; provázejí veškeré lidské chování a činnost.<ref>GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 16 s. ISBN 80-716-8683-2.</ref><br />
<br />
2. Emoce jsou velmi komplexní jevy, jejichž charakteristickým rysem je jejich velká citlivost a proměnlivost. <ref>STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 11 s. ISBN 80-717-8553-9.</ref><br />
<br />
3. Komplexní citový stav doprovázený charakteristickými motorickými a žlázovými aktivitami; afektivní stav, který je důsledkem překážky nebo oddálení instinktivní akce; dezorganizovaná odpověď organismu. <ref>NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 8 s. ISBN 80-200-0763-6.</ref><br />
<br />
Existuje různé dělení emocí např. podle intenzity trvání anebo na emoce základní (primární) a odvozené ([[Sekundární emoce|sekundární]]).<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Primární emoce'''<br/> ==<br />
<br />
Podle odborníků se mezi primární emoce ředí ty, které jsou základní. Z nich jsou pak odvozeny emoce sekundární (komplexní, vyšší nebo sociální). Primární emoce jsou pravděpodobně vrození a všeobecné (každý člověk, ať žije v&nbsp;jakékoliv části světa, je prožívá a vyjadřuje stejně). Primární emoce většinou vznikají jako odezvy na určité životně důležité situace. Oproti tomu sekundární vznikají jako reakce na<span style="text-indent: 1cm;">&nbsp;vývoj společnosti a kultury. Mezi primární emoce patří city, které se váží k našemu organismu (např. hlad, bolest...). A dále city, které jsou spojené s okamžitými změnami v našem prostředí (např. radost, smutek, strach, hněv...). Někde mezi primárními a sekundárními by se měli řadit city spojené se vztahy k lidem i předmětům (kladné i záporné).&nbsp;</span><br />
<br />
<span style="text-indent: 1cm;"></span>Jedním z prvních, kdo definoval základní emoce, byl J. B. Watson, který předpokládal, že lidé mají tři vrozené emoce-strach, zuřivost a potěšení. Naproti tomu Tomkins dospěl k závěru, že existuje devět primárních emocí – zájem, radost, překvapení, úzkost, zahanbení, strach, hněv, hnus a odpor. Dalšími teoretiky byli Cannon, Ekman, Oatley, Buck a nebo Pluthik. Každá z teorií byla do velké míry ovlivněna empirickou podstatou.<br />
<br />
== '''Pojetí primárních emocí podle P. Ekmana a W. Friesena'''<br/> ==<br />
<br />
<span style="font-size: 12px;">Tito dva vědci (P. Ekman a W. Friesen) v&nbsp;základu navázali na Darvinovu práci „Výraz emocí u člověka a zvířat“, na které postavil svou teorii i Tomkins. Tito psychologové zkoumaly členy izolovaného kmene Fori, který žije v&nbsp;oblasti Nové Guinei. Ekmen s&nbsp;Friesenem chtěli zjistit, zda jsou členové kmene schopni určit výraz emocí u obyvatel vyspělých zemí stejně dobře jako mezi sebou. Podle fotografií měli rozpoznávat emoce. Ten samý pokus později vyzkoušeli př. v&nbsp;Japonsku, USA, Brazílii, Chile… Na konec dle svých výzkumů vyčlenili, tyto primární emoce: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení.</span><ref>PLHÁKOVÁ, Alena. Učebnice obecné psychologie. Vyd. 1. Praha: Academia, 2004, 396 s. ISBN 978-802-0014-993.</ref><br />
<br />
== Citace a poznámky<br/> ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
<br />
<br />
== Použitá literatura<br/> ==<br />
<br />
*GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 79 s. ISBN 80-716-8683-2.<br />
*NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 335 s. ISBN 80-200-0763-6.<br />
*NAKONEČNÝ, Milan. Lexikon psychologie. 1. vyd. Praha: Vodnář, 1995, 397 s. ISBN 80-852-5574-X.<br />
*PLHÁKOVÁ, Alena. Učebnice obecné psychologie. Vyd. 1. Praha: Academia, 2004, 472 s. ISBN 978-802-0014-993.<br />
*STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 227 s. ISBN 80-717-8553-9.</div>Mizuzhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_emoce&diff=35057Primární emoce2013-06-15T11:35:27Z<p>Mizuz: </p>
<hr />
<div><blockquote><br/></blockquote><br />
'''Autor: '''Michaela Horáková<br />
<br />
'''Klíčová slova: '''primární emoce, emoce, psychologie<br />
<br />
'''Synonyma: '''základní emoce, nižší emoce, vrozené emoce<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
&nbsp;''nadřazené'''''– '''emoce, afektivní jevy, emoční epizody<br />
<br />
&nbsp;''podřazené'''''- '''strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor, překvapení<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Emoce'''<br/> ==<br />
<br />
Emoce nás doprovází v každodenním životě a spojujeme si je s city, náladami, afekty apod. Slovo emoce pochází z latinského slova „motio“, což znamená pohyb. Definice pojmu emoce je ale velmi problematická, protože o přesném významu se psychologové i filozofové přou již déle než sto let. Proto v různých slovnících narazíme na různé pojmy. Namátkou jsem vybrala pár příkladů:<br />
<br />
1. Emoce vyjadřují subjektivní stav k předmětům a jevům objektivní reality i k sobě samému, který je prožíván v široké škále od významně kladných, přes neutrální, až k výrazně záporným pocitům; provázejí veškeré lidské chování a činnost.<ref>GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 16 s. ISBN 80-716-8683-2.</ref><br />
<br />
2. Emoce jsou velmi komplexní jevy, jejichž charakteristickým rysem je jejich velká citlivost a proměnlivost. <ref>STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 11 s. ISBN 80-717-8553-9.</ref><br />
<br />
3. Komplexní citový stav doprovázený charakteristickými motorickými a žlázovými aktivitami; afektivní stav, který je důsledkem překážky nebo oddálení instinktivní akce; dezorganizovaná odpověď organismu. <ref>NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 8 s. ISBN 80-200-0763-6.</ref><br />
<br />
Existuje různé dělení emocí např. podle intenzity trvání anebo na emoce základní (primární) a odvozené ([[Sekundární emoce|sekundární]]).<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Primární emoce'''<br/> ==<br />
<br />
Podle odborníků se mezi primární emoce ředí ty, které jsou základní. Z nich jsou pak odvozeny emoce sekundární (komplexní, vyšší nebo sociální). Primární emoce jsou pravděpodobně vrození a všeobecné (každý člověk, ať žije v&nbsp;jakékoliv části světa, je prožívá a vyjadřuje stejně). Primární emoce většinou vznikají jako odezvy na určité životně důležité situace. Oproti tomu sekundární vznikají jako reakce na<span style="text-indent: 1cm;">&nbsp;vývoj společnosti a kultury. Mezi primární emoce patří city, které se váží k našemu organismu (např. hlad, bolest...). A dále city, které jsou spojené s okamžitými změnami v našem prostředí (např. radost, smutek, strach, hněv...). Někde mezi primárními a sekundárními by se měli řadit city spojené se vztahy k lidem i předmětům (kladné i záporné).&nbsp;</span><br />
<br />
<span style="text-indent: 1cm;"></span>Jedním z prvních, kdo definoval základní emoce, byl J. B. Watson, který předpokládal, že lidé mají tři vrozené emoce-strach, zuřivost a potěšení. Naproti tomu Tomkins dospěl k závěru, že existuje devět primárních emocí – zájem, radost, překvapení, úzkost, zahanbení, strach, hněv, hnus a odpor. Dalšími teoretiky byli Cannon, Ekman, Oatley, Buck a nebo Pluthik. Každá z teorií byla do velké míry ovlivněna empirickou podstatou.<br />
<br />
== '''Pojetí primárních emocí podle P. Ekmana a W. Friesena'''<br/> ==<br />
<br />
<span style="font-size: 12px;">&nbsp;Tito dva vědci v&nbsp;základu navázali na Darvinovu práci „Výraz emocí u člověka a zvířat“, na které postavil svou teorii i Tomkins. Tito psychologové zkoumaly členy izolovaného kmene Fori, který žije v&nbsp;oblasti Nové Guinei. Ekmen s&nbsp;Friesenem chtěli zjistit, zda jsou členové kmene schopni určit výraz emocí u obyvatel vyspělých zemí stejně dobře jako mezi sebou. Podle fotografií měli rozpoznávat emoce. Ten samý pokus později vyzkoušeli př. v&nbsp;Japonsku, USA, Brazílii, Chile… Na konec dle svých výzkumů vyčlenili, tyto primární emoce: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení.</span><ref>PLHÁKOVÁ, Alena. Učebnice obecné psychologie. Vyd. 1. Praha: Academia, 2004, 396 s. ISBN 978-802-0014-993.</ref><br />
<br />
&nbsp;Emoce, které by se na základě těchto teorií daly hodnotit, jako primární jsou: strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
<br />
== Citace a poznámky<br/> ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
<br />
<br />
== Použitá literatura<br/> ==<br />
<br />
*GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 79 s. ISBN 80-716-8683-2.<br />
*NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 335 s. ISBN 80-200-0763-6.<br />
*NAKONEČNÝ, Milan. Lexikon psychologie. 1. vyd. Praha: Vodnář, 1995, 397 s. ISBN 80-852-5574-X.<br />
*PLHÁKOVÁ, Alena. Učebnice obecné psychologie. Vyd. 1. Praha: Academia, 2004, 472 s. ISBN 978-802-0014-993.<br />
*STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 227 s. ISBN 80-717-8553-9.</div>Mizuzhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_emoce&diff=35056Primární emoce2013-06-15T11:33:30Z<p>Mizuz: </p>
<hr />
<div><blockquote><br/></blockquote><br />
'''Autor: '''Michaela Horáková<br />
<br />
'''Klíčová slova: '''primární emoce, emoce, psychologie<br />
<br />
'''Synonyma: '''základní emoce, nižší emoce, vrozené emoce<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
&nbsp;''nadřazené'''''– '''emoce, afektivní jevy, emoční epizody<br />
<br />
&nbsp;''podřazené'''''- '''strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor, překvapení<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Emoce'''<br/> ==<br />
<br />
Emoce nás doprovází v každodenním životě a spojujeme si je s city, náladami, afekty apod. Slovo emoce pochází z latinského slova „motio“, což znamená pohyb. Definice pojmu emoce je ale velmi problematická, protože o přesném významu se psychologové i filozofové přou již déle než sto let. Proto v různých slovnících narazíme na různé pojmy. Namátkou jsem vybrala pár příkladů:<br />
<br />
1. Emoce vyjadřují subjektivní stav k předmětům a jevům objektivní reality i k sobě samému, který je prožíván v široké škále od významně kladných, přes neutrální, až k výrazně záporným pocitům; provázejí veškeré lidské chování a činnost.<ref>GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 16 s. ISBN 80-716-8683-2.</ref><br />
<br />
2. Emoce jsou velmi komplexní jevy, jejichž charakteristickým rysem je jejich velká citlivost a proměnlivost. <ref>STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 11 s. ISBN 80-717-8553-9.</ref><br />
<br />
3. Komplexní citový stav doprovázený charakteristickými motorickými a žlázovými aktivitami; afektivní stav, který je důsledkem překážky nebo oddálení instinktivní akce; dezorganizovaná odpověď organismu. <ref>NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 8 s. ISBN 80-200-0763-6.</ref><br />
<br />
Existuje různé dělení emocí např. podle intenzity trvání anebo na emoce základní (primární) a odvozené ([[Sekundární emoce|sekundární]]).<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Primární emoce'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Podle odborníků se mezi primární emoce ředí ty, které jsou základní. Z nich jsou pak odvozeny emoce sekundární (komplexní, vyšší nebo sociální). Primární emoce jsou pravděpodobně vrození a všeobecné (každý člověk, ať žije v&nbsp;jakékoliv části světa, je prožívá a vyjadřuje stejně). Primární emoce většinou vznikají jako odezvy na určité životně důležité situace. Oproti tomu sekundární vznikají jako reakce na<span style="text-indent: 1cm;">&nbsp;vývoj společnosti a kultury. Mezi primární emoce patří city, které se váží k našemu organismu (např. hlad, bolest...). A dále city, které jsou spojené s okamžitými změnami v našem prostředí (např. radost, smutek, strach, hněv...). Někde mezi primárními a sekundárními by se měli řadit city spojené se vztahy k lidem i předmětům (kladné i záporné).&nbsp;</span><br />
<br />
<span style="text-indent: 1cm;"></span>Jedním z prvních, kdo definoval základní emoce, byl J. B. Watson, který předpokládal, že lidé mají tři vrozené emoce-strach, zuřivost a potěšení. Naproti tomu Tomkins dospěl k závěru, že existuje devět primárních emocí – zájem, radost, překvapení, úzkost, zahanbení, strach, hněv, hnus a odpor. Dalšími teoretiky byli Cannon, Ekman, Oatley, Buck a nebo Pluthik. Každá z teorií byla do velké míry ovlivněna empirickou podstatou.<br />
<br />
== '''Pojetí primárních emocí podle P. Ekmana a W. Friesena'''<br/> ==<br />
<br />
<span style="font-size: 12px;">&nbsp;Tito dva vědci v&nbsp;základu navázali na Darvinovu práci „Výraz emocí u člověka a zvířat“, na které postavil svou teorii i Tomkins. Tito psychologové zkoumaly členy izolovaného kmene Fori, který žije v&nbsp;oblasti Nové Guinei. Ekmen s&nbsp;Friesenem chtěli zjistit, zda jsou členové kmene schopni určit výraz emocí u obyvatel vyspělých zemí stejně dobře jako mezi sebou. Podle fotografií měli rozpoznávat emoce. Ten samý pokus později vyzkoušeli př. v&nbsp;Japonsku, USA, Brazílii, Chile… Na konec dle svých výzkumů vyčlenili, tyto primární emoce: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení.</span><ref>PLHÁKOVÁ, Alena. Učebnice obecné psychologie. Vyd. 1. Praha: Academia, 2004, 396 s. ISBN 978-802-0014-993.</ref><br />
<br />
&nbsp;Emoce, které by se na základě těchto teorií daly hodnotit, jako primární jsou: strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
<br />
== Citace a poznámky<br/> ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
<br />
<br />
== Použitá literatura<br/> ==<br />
<br />
*GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 79 s. ISBN 80-716-8683-2.<br />
*NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 335 s. ISBN 80-200-0763-6.<br />
*NAKONEČNÝ, Milan. Lexikon psychologie. 1. vyd. Praha: Vodnář, 1995, 397 s. ISBN 80-852-5574-X.<br />
*PLHÁKOVÁ, Alena. Učebnice obecné psychologie. Vyd. 1. Praha: Academia, 2004, 472 s. ISBN 978-802-0014-993.<br />
*STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 227 s. ISBN 80-717-8553-9.</div>Mizuzhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_emoce&diff=35055Primární emoce2013-06-15T11:25:59Z<p>Mizuz: </p>
<hr />
<div><blockquote><br/></blockquote><br />
'''Autor: '''Michaela Horáková<br />
<br />
'''Klíčová slova: '''primární emoce, emoce, psychologie<br />
<br />
'''Synonyma: '''základní emoce, nižší emoce, vrozené emoce<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
&nbsp;''nadřazené'''''– '''emoce, afektivní jevy, emoční epizody<br />
<br />
&nbsp;''podřazené'''''- '''strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor, překvapení<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Emoce'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Emoce nás doprovází v každodenním životě a spojujeme si je s city, náladami, afekty apod. Slovo emoce pochází z latinského slova „motio“, což znamená pohyb. Definice pojmu emoce je ale velmi problematická, protože o přesném významu se psychologové i filozofové přou již déle než sto let. Proto v různých slovnících narazíme na různé pojmy. Namátkou jsem vybrala pár příkladů:<br />
<br />
1. Emoce vyjadřují subjektivní stav k předmětům a jevům objektivní reality i k sobě samému, který je prožíván v široké škále od významně kladných, přes neutrální, až k výrazně záporným pocitům; provázejí veškeré lidské chování a činnost.<ref>GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 16 s. ISBN 80-716-8683-2.</ref><br />
<br />
2. Emoce jsou velmi komplexní jevy, jejichž charakteristickým rysem je jejich velká citlivost a proměnlivost. <ref>STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 11 s. ISBN 80-717-8553-9.</ref><br />
<br />
3. Komplexní citový stav doprovázený charakteristickými motorickými a žlázovými aktivitami; afektivní stav, který je důsledkem překážky nebo oddálení instinktivní akce; dezorganizovaná odpověď organismu. <ref>NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 8 s. ISBN 80-200-0763-6.</ref><br />
<br />
Existuje různé dělení emocí např. podle intenzity trvání anebo na emoce základní (primární) a odvozené ([[Sekundární emoce|sekundární]]).<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Primární emoce'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Podle odborníků se mezi primární emoce ředí ty, které jsou základní. Z nich jsou pak odvozeny emoce sekundární (komplexní, vyšší nebo sociální). Primární emoce jsou pravděpodobně vrození a všeobecné (každý člověk, ať žije v&nbsp;jakékoliv části světa, je prožívá a vyjadřuje stejně). Primární emoce většinou vznikají jako odezvy na určité životně důležité situace. Oproti tomu sekundární vznikají jako reakce na<span style="text-indent: 1cm;">&nbsp;vývoj společnosti a kultury. Mezi primární emoce patří city, které se váží k našemu organismu (např. hlad, bolest...). A dále city, které jsou spojené s okamžitými změnami v našem prostředí (např. radost, smutek, strach, hněv...). Někde mezi primárními a sekundárními by se měli řadit city spojené se vztahy k lidem i předmětům (kladné i záporné).&nbsp;</span><br />
<br />
<span style="text-indent: 1cm;"></span>Jedním z prvních, kdo definoval základní emoce, byl J. B. Watson, který předpokládal, že lidé mají tři vrozené emoce-strach, zuřivost a potěšení. Naproti tomu Tomkins dospěl k závěru, že existuje devět primárních emocí – zájem, radost, překvapení, úzkost, zahanbení, strach, hněv, hnus a odpor. Dalšími teoretiky byli Cannon, Ekman, Oatley, Buck a nebo Pluthik. Každá z teorií byla do velké míry ovlivněna empirickou podstatou.<br />
<br />
== '''Pojetí primárních emocí podle P. Ekmana a W. Friesena'''<br/> ==<br />
<br />
<span style="font-size: 12px;">&nbsp;Tito dva vědci v&nbsp;základu navázali na Darvinovu práci „Výraz emocí u člověka a zvířat“, na které postavil svou teorii i Tomkins. Tito psychologové zkoumaly členy izolovaného kmene Fori, který žije v&nbsp;oblasti Nové Guinei. Ekmen s&nbsp;Friesenem chtěli zjistit, zda jsou členové kmene schopni určit výraz emocí u obyvatel vyspělých zemí stejně dobře jako mezi sebou. Podle fotografií měli rozpoznávat emoce. Ten samý pokus později vyzkoušeli př. v&nbsp;Japonsku, USA, Brazílii, Chile… Na konec dle svých výzkumů vyčlenili, tyto primární emoce: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení.</span><ref>PLHÁKOVÁ, Alena. Učebnice obecné psychologie. Vyd. 1. Praha: Academia, 2004, 396 s. ISBN 978-802-0014-993.</ref><br />
<br />
&nbsp;Emoce, které by se na základě těchto teorií daly hodnotit, jako primární jsou: strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
<br />
== Citace a poznámky<br/> ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
<br />
<br />
== Použitá literatura<br/> ==<br />
<br />
*GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 79 s. ISBN 80-716-8683-2.<br />
*NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 335 s. ISBN 80-200-0763-6.<br />
*NAKONEČNÝ, Milan. Lexikon psychologie. 1. vyd. Praha: Vodnář, 1995, 397 s. ISBN 80-852-5574-X.<br />
*PLHÁKOVÁ, Alena. Učebnice obecné psychologie. Vyd. 1. Praha: Academia, 2004, 472 s. ISBN 978-802-0014-993.<br />
*STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 227 s. ISBN 80-717-8553-9.</div>Mizuzhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_emoce&diff=35054Primární emoce2013-06-15T11:17:40Z<p>Mizuz: </p>
<hr />
<div><blockquote><br/></blockquote><br />
'''Autor: '''Michaela Horáková<br />
<br />
'''Klíčová slova: '''primární emoce, emoce, psychologie<br />
<br />
'''Synonyma: '''základní emoce, nižší emoce, vrozené emoce<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
&nbsp;''nadřazené'''''– '''emoce, afektivní jevy, emoční epizody<br />
<br />
&nbsp;''podřazené'''''- '''strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor, překvapení<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Emoce'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Emoce nás doprovází v každodenním životě a spojujeme si je s city, náladami, afekty apod. Slovo emoce pochází z latinského slova „motio“, což znamená pohyb. Definice pojmu emoce je ale velmi problematická, protože o přesném významu se psychologové i filozofové přou již déle než sto let. Proto v různých slovnících narazíme na různé pojmy. Namátkou jsem vybrala pár příkladů:<br />
<br />
1. Emoce vyjadřují subjektivní stav k předmětům a jevům objektivní reality i k sobě samému, který je prožíván v široké škále od významně kladných, přes neutrální, až k výrazně záporným pocitům; provázejí veškeré lidské chování a činnost.<ref>GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 16 s. ISBN 80-716-8683-2.</ref><br />
<br />
2. Emoce jsou velmi komplexní jevy, jejichž charakteristickým rysem je jejich velká citlivost a proměnlivost. <ref>STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 11 s. ISBN 80-717-8553-9.</ref><br />
<br />
3. Komplexní citový stav doprovázený charakteristickými motorickými a žlázovými aktivitami; afektivní stav, který je důsledkem překážky nebo oddálení instinktivní akce; dezorganizovaná odpověď organismu. <ref>NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 8 s. ISBN 80-200-0763-6.</ref><br />
<br />
Existuje různé dělení emocí např. podle intenzity trvání anebo na emoce základní (primární) a odvozené ([[Sekundární emoce|sekundární]]).<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Primární emoce'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Podle odborníků se mezi primární emoce ředí ty, které jsou základní. Z nich jsou pak odvozeny emoce sekundární (komplexní, vyšší nebo sociální). Primární emoce jsou pravděpodobně vrození a všeobecné (každý člověk, ať žije v&nbsp;jakékoliv části světa, je prožívá a vyjadřuje stejně). Primární emoce většinou vznikají jako odezvy na určité životně důležité situace. Oproti tomu sekundární vznikají jako reakce na<span style="text-indent: 1cm;">&nbsp;vývoj společnosti a kultury. Mezi primární emoce patří city, které se váží k našemu organismu (např. hlad, bolest...). A dále city, které jsou spojené s okamžitými změnami v našem prostředí (např. radost, smutek, strach, hněv...). Někde mezi primárními a sekundárními by se měli řadit city spojené se vztahy k lidem i předmětům (kladné i záporné).&nbsp;</span><br />
<br />
<span style="text-indent: 1cm;"></span>Jedním z prvních, kdo definoval základní emoce, byl J. B. Watson, který předpokládal, že lidé mají tři vrozené emoce-strach, zuřivost a potěšení. Naproti tomu Tomkins dospěl k závěru, že existuje devět primárních emocí – zájem, radost, překvapení, úzkost, zahanbení, strach, hněv, hnus a odpor. Dalšími teoretiky byli Cannon, Ekman, Oatley, Buck a nebo Pluthik. Každá z teorií byla do velké míry ovlivněna empirickou podstatou.<br />
<br />
== '''Psychoevoluční teorie emocí'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Autorem této teorie je Robert Plutchik a poprvé byla popsána v roce 1958. Podle Plutchika jsou emoce založeny na našich znalostech prostředí a představují komplexní řetězec událostí. Plutchik vymezil osm základních emocí- děs, úžas, zármutek, zhnusení, zuřivost, ostražitá bdělost, extáze, zbožnění. Ve své teorii bere v potaz i intenzitu emocí, např. děs, strach, obava. Pak i strach anebo obava jsou stejně tak primární emocí jako děs.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Pojetí primárních emocí podle P. &nbsp;Ekmana a W. Friesena'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Tito dva vědci v&nbsp;základu navázali na Darvinovu práci „Výraz emocí u člověka a zvířat“, na které postavil svou teorii i Tomkins. Tito psychologové zkoumaly členy izolovaného kmene Fori, který žije v&nbsp;oblasti Nové Guinei. Ekmen s&nbsp;Friesenem chtěli zjistit, zda jsou členové kmene schopni určit výraz emocí u obyvatel vyspělých zemí stejně dobře jako mezi sebou. Podle fotografií měli rozpoznávat emoce. Ten samý pokus později vyzkoušeli př. v&nbsp;Japonsku, USA, Brazílii, Chile… Na konec dle svých výzkumů vyčlenili, tyto primární emoce: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení.<ref>PLHÁKOVÁ, Alena. Učebnice obecné psychologie. Vyd. 1. Praha: Academia, 2004, 396 s. ISBN 978-802-0014-993.</ref><br />
<br />
&nbsp;Emoce, které by se na základě těchto teorií daly hodnotit, jako primární jsou: strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
<br />
== Citace a poznámky<br/> ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
<br />
<br />
== Použitá literatura<br/> ==<br />
<br />
*GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 79 s. ISBN 80-716-8683-2.<br />
*NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 335 s. ISBN 80-200-0763-6.<br />
*NAKONEČNÝ, Milan. Lexikon psychologie. 1. vyd. Praha: Vodnář, 1995, 397 s. ISBN 80-852-5574-X.<br />
*PLHÁKOVÁ, Alena. Učebnice obecné psychologie. Vyd. 1. Praha: Academia, 2004, 472 s. ISBN 978-802-0014-993.<br />
*STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 227 s. ISBN 80-717-8553-9.</div>Mizuzhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_emoce&diff=35051Primární emoce2013-06-15T11:00:18Z<p>Mizuz: </p>
<hr />
<div><blockquote><br/></blockquote><br />
'''Autor: '''Michaela Horáková<br />
<br />
'''Klíčová slova: '''primární emoce, emoce, psychologie<br />
<br />
'''Synonyma: '''základní emoce, nižší emoce, vrozené emoce<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
&nbsp;''nadřazené'''''– '''emoce, afektivní jevy, emoční epizody<br />
<br />
&nbsp;''podřazené'''''- '''strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor, překvapení<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Emoce'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Emoce nás doprovází v každodenním životě a spojujeme si je s city, náladami, afekty apod. Slovo emoce pochází z latinského slova „motio“, což znamená pohyb. Definice pojmu emoce je ale velmi problematická, protože o přesném významu se psychologové i filozofové přou již déle než sto let. Proto v různých slovnících narazíme na různé pojmy. Namátkou jsem vybrala pár příkladů:<br />
<br />
1. Emoce vyjadřují subjektivní stav k předmětům a jevům objektivní reality i k sobě samému, který je prožíván v široké škále od významně kladných, přes neutrální, až k výrazně záporným pocitům; provázejí veškeré lidské chování a činnost.<ref>GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 16 s. ISBN 80-716-8683-2.</ref><br />
<br />
2. Emoce jsou velmi komplexní jevy, jejichž charakteristickým rysem je jejich velká citlivost a proměnlivost. <ref>STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 11 s. ISBN 80-717-8553-9.</ref><br />
<br />
3. Komplexní citový stav doprovázený charakteristickými motorickými a žlázovými aktivitami; afektivní stav, který je důsledkem překážky nebo oddálení instinktivní akce; dezorganizovaná odpověď organismu. <ref>NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 8 s. ISBN 80-200-0763-6.</ref><br />
<br />
Existuje různé dělení emocí např. podle intenzity trvání anebo na emoce základní (primární) a odvozené ([[Sekundární emoce|sekundární]]).<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Primární emoce'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Podle odborníků se mezi primární emoce ředí ty, které jsou základní. Z nich jsou pak odvozeny emoce sekundární (komplexní, vyšší nebo sociální). Primární emoce jsou pravděpodobně vrození a všeobecné (každý člověk, ať žije v&nbsp;jakékoliv části světa, je prožívá a vyjadřuje stejně). Primární emoce většinou vznikají jako odezvy na určité životně důležité situace. Oproti tomu sekundární vznikají jako reakce na<span style="text-indent: 1cm;">&nbsp;vývoj společnosti a kultury. Mezi primární emoce patří city, které se váží k našemu organismu (např. hlad, bolest...). A dále city, které jsou spojené s okamžitými změnami v našem prostředí (např. radost, smutek, strach, hněv...). Někde mezi primárními a sekundárními by se měli řadit city spojené se vztahy k lidem i předmětům (kladné i záporné).&nbsp;</span><br />
<br />
<span style="text-indent: 1cm;"></span>Jedním z prvních, kdo definoval základní emoce, byl J. B. Watson, který předpokládal, že lidé mají tři vrozené emoce-strach, zuřivost a potěšení. Naproti tomu Tomkins dospěl k závěru, že existuje devět primárních emocí – zájem, radost, překvapení, úzkost, zahanbení, strach, hněv, hnus a odpor. Dalšími teoretiky byli Cannon, Ekman, Oatley, Buck a nebo Pluthik. Každá z teorií byla do velké míry ovlivněna empirickou podstatou.<br />
<br />
== '''Psychoevoluční teorie emocí'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Autorem této teorie je Robert Plutchik a poprvé byla popsána v roce 1958. Podle Plutchika jsou emoce založeny na našich znalostech prostředí a představují komplexní řetězec událostí. Plutchik vymezil osm základních emocí- děs, úžas, zármutek, zhnusení, zuřivost, ostražitá bdělost, extáze, zbožnění. Ve své teorii bere v potaz i intenzitu emocí, např. děs, strach, obava. Pak i strach anebo obava jsou stejně tak primární emocí jako děs.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Pojetí primárních emocí podle P. &nbsp;Ekmana a W. Friesena'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Tito dva vědci v&nbsp;základu navázali na Darvinovu práci „Výraz emocí u člověka a zvířat“, na které postavil svou teorii i Tomkins. Tito psychologové zkoumaly členy izolovaného kmene Fori, který žije v&nbsp;oblasti Nové Guinei. Ekmen s&nbsp;Friesenem chtěli zjistit, zda jsou členové kmene schopni určit výraz emocí u obyvatel vyspělých zemí stejně dobře jako mezi sebou. Podle fotografií měli rozpoznávat emoce. Ten samý pokus později vyzkoušeli př. v&nbsp;Japonsku, USA, Brazílii, Chile… Na konec dle svých výzkumů vyčlenili, tyto primární emoce: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
<br />
&nbsp;Emoce, které by se na základě těchto teorií daly hodnotit, jako primární jsou: strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
<br />
== Citace a poznámky<br/> ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
<br />
<br />
== Použitá literatura<br/> ==<br />
<br />
*STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 227 s. ISBN 80-717-8553-9.<br />
*GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 79 s. ISBN 80-716-8683-2.<br />
*NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 335 s. ISBN 80-200-0763-6.<br />
*NAKONEČNÝ, Milan. Lexikon psychologie. 1. vyd. Praha: Vodnář, 1995, 397 s. ISBN 80-852-5574-X.</div>Mizuzhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_emoce&diff=35047Primární emoce2013-06-15T10:47:10Z<p>Mizuz: </p>
<hr />
<div><blockquote><br/></blockquote><br />
'''Autor: '''Michaela Horáková<br />
<br />
'''Klíčová slova: '''primární emoce, emoce, psychologie<br />
<br />
'''Synonyma: '''základní emoce, nižší emoce, vrozené emoce<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
&nbsp;''nadřazené'''''– '''emoce, afektivní jevy, emoční epizody<br />
<br />
&nbsp;''podřazené'''''- '''strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor, překvapení<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Emoce'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Emoce nás doprovází v každodenním životě a spojujeme si je s city, náladami, afekty apod. Slovo emoce pochází z latinského slova „motio“, což znamená pohyb. Definice pojmu emoce je ale velmi problematická, protože o přesném významu se psychologové i filozofové přou již déle než sto let. Proto v různých slovnících narazíme na různé pojmy. Namátkou jsem vybrala pár příkladů:<br />
<br />
1. Emoce vyjadřují subjektivní stav k předmětům a jevům objektivní reality i k sobě samému, který je prožíván v široké škále od významně kladných, přes neutrální, až k výrazně záporným pocitům; provázejí veškeré lidské chování a činnost.<ref>GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 16 s. ISBN 80-716-8683-2.</ref><br />
<br />
2. Emoce jsou velmi komplexní jevy, jejichž charakteristickým rysem je jejich velká citlivost a proměnlivost. <ref>STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 11 s. ISBN 80-717-8553-9.</ref><br />
<br />
3. Komplexní citový stav doprovázený charakteristickými motorickými a žlázovými aktivitami; afektivní stav, který je důsledkem překážky nebo oddálení instinktivní akce; dezorganizovaná odpověď organismu. <ref>NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 8 s. ISBN 80-200-0763-6.</ref><br />
<br />
Existuje různé dělení emocí např. podle intenzity trvání anebo na emoce základní (primární) a odvozené ([[Sekundární emoce|sekundární]]).<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Primární emoce'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Podle odborníků se mezi primární emoce ředí ty, které jsou základní. Z nich jsou pak odvozeny emoce sekundární (komplexní, vyšší nebo sociální). Primární emoce jsou pravděpodobně vrození a všeobecné (každý člověk, ať žije v&nbsp;jakékoliv části světa, je prožívá a vyjadřuje stejně). Primární emoce většinou vznikají jako odezvy na určité životně důležité situace. Oproti tomu sekundární vznikají jako reakce na<span style="text-indent: 1cm;">&nbsp;vývoj společnosti a kultury. Mezi primární emoce patří city, které se váží k našemu organismu (např. hlad, bolest...). A dále city, které jsou spojené s okamžitými změnami v našem prostředí (např. radost, smutek, strach, hněv...). Někde mezi primárními a sekundárními by se měli řadit city spojené se vztahy k lidem i předmětům (kladné i záporné).&nbsp;</span><br />
<br />
<span style="text-indent: 1cm;"></span>Jedním z prvních, kdo definoval základní emoce, byl J. B. Watson, který předpokládal, že lidé mají tři vrozené emoce-strach, zuřivost a potěšení. Naproti tomu Tomkins dospěl k závěru, že existuje devět primárních emocí – zájem, radost, překvapení, úzkost, zahanbení, strach, hněv, hnus a odpor. Dalšími teoretiky byli Cannon, Ekman, Oatley, Buck a nebo Pluthik. Každá z teorií byla do velké míry ovlivněna empirickou podstatou.<br />
<br />
== '''Psychoevoluční teorie emocí'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Autorem této teorie je Robert Plutchik a poprvé byla popsána v roce 1958. Podle Plutchika jsou emoce založeny na našich znalostech prostředí a představují komplexní řetězec událostí. Plutchik vymezil osm základních emocí- děs, úžas, zármutek, zhnusení, zuřivost, ostražitá bdělost, extáze, zbožnění. Ve své teorii bere v potaz i intenzitu emocí, např. děs, strach, obava. Pak i strach anebo obava jsou stejně tak primární emocí jako děs.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Pojetí primárních emocí podle P. &nbsp;Ekmana a W. Friesena'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Tito dva vědci v&nbsp;podstatě navázali na Darvinovu práci „Výraz emocí u člověka a zvířat“, na které postavil svou teorii i Tomkins. Tito psychologové zkoumaly členy izolovaného kmene Fori, který žije v&nbsp;oblasti Nové Guinei. Ekmen s&nbsp;Friesenem chtěli zjistit, zda jsou členové kmene schopni určit výraz emocí u obyvatel vyspělých zemí stejně dobře jako mezi sebou. Podle fotografií měli rozpoznávat emoce. Ten samý pokus později vyzkoušeli př. v&nbsp;Japonsku, USA, Brazílii, Chile… Na konec dle svých výzkumů vyčlenili, tyto primární emoce: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
Emoce, které by se na základě těchto teorií daly hodnotit, jako primární jsou: strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
<br />
== Citace a poznámky<br/> ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
<br />
<br />
== Použitá literatura<br/> ==<br />
<br />
*STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 227 s. ISBN 80-717-8553-9.<br />
*GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 79 s. ISBN 80-716-8683-2.<br />
*NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 335 s. ISBN 80-200-0763-6.<br />
*NAKONEČNÝ, Milan. Lexikon psychologie. 1. vyd. Praha: Vodnář, 1995, 397 s. ISBN 80-852-5574-X.</div>Mizuzhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_emoce&diff=35046Primární emoce2013-06-15T10:40:31Z<p>Mizuz: </p>
<hr />
<div><blockquote><br/></blockquote><br />
'''Autor: '''Michaela Horáková<br />
<br />
'''Klíčová slova: '''primární emoce, emoce, psychologie<br />
<br />
'''Synonyma: '''základní emoce, nižší emoce, vrozené emoce<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
&nbsp;''nadřazené'''''– '''emoce, afektivní jevy, emoční epizody<br />
<br />
&nbsp;''podřazené'''''- '''strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor, překvapení<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Emoce'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Emoce nás doprovází v každodenním životě a spojujeme si je s city, náladami, afekty apod. Slovo emoce pochází z latinského slova „motio“, což znamená pohyb. Definice pojmu emoce je ale velmi problematická, protože o přesném významu se psychologové i filozofové přou již déle než sto let. Proto v různých slovnících narazíme na různé pojmy. Namátkou jsem vybrala pár příkladů:<br />
<br />
1. Emoce vyjadřují subjektivní stav k předmětům a jevům objektivní reality i k sobě samému, který je prožíván v široké škále od významně kladných, přes neutrální, až k výrazně záporným pocitům; provázejí veškeré lidské chování a činnost.<ref>GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 16 s. ISBN 80-716-8683-2.</ref><br />
<br />
2. Emoce jsou velmi komplexní jevy, jejichž charakteristickým rysem je jejich velká citlivost a proměnlivost. <ref>STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 11 s. ISBN 80-717-8553-9.</ref><br />
<br />
3. Komplexní citový stav doprovázený charakteristickými motorickými a žlázovými aktivitami; afektivní stav, který je důsledkem překážky nebo oddálení instinktivní akce; dezorganizovaná odpověď organismu. <ref>NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 8 s. ISBN 80-200-0763-6.</ref><br />
<br />
Existuje různé dělení emocí např. podle intenzity trvání anebo na emoce základní (primární) a odvozené ([[Sekundární emoce|sekundární]]).<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Primární emoce'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Podle odborníků se mezi primární emoce ředí ty, které jsou základní. Z nich jsou pak odvozeny emoce sekundární (komplexní, vyšší nebo sociální). Primární emoce jsou pravděpodobně vrození a všeobecné (každý člověk, ať žije v&nbsp;jakékoliv části světa, je prožívá a vyjadřuje stejně). Primární emoce většinou vznikají jako odezvy na určité životně důležité situace. Oproti tomu sekundární vznikají jako reakce na<span style="text-indent: 1cm;">&nbsp;vývoj společnosti a kultury. Mezi primární emoce patří city, které se váží k našemu organismu (např. hlad, bolest...). a dále city, které jsou spojené s okamžitými změnami v našem prostředí (např. rados, smutek, strach, hněv...). Někde mezi primárními a sekundárními by se měli řadit city spojené se vztahy k lidem i předmětům (kladné i záporné).&nbsp;</span><br />
<br />
<span style="text-indent: 1cm;"></span>Jedním z prvních, kdo definoval základní emoce, byl J. B. Watson, který předpokládal, že lidé mají tři vrozené emoce-strach, zuřivost a potěšení. Naproti tomu Tomkins dospěl k závěru, že existuje devět primárních emocí – zájem, radost, překvapení, úzkost, zahanbení, strach, hněv, hnus a odpor. Dalšími teoretiky byli Cannon, Ekman, Oatley, Buck a nebo Pluthik. Každá z teorií byla do velké míry ovlivněna empirickou podstatou.<br />
<br />
== '''Psychoevoluční teorie emocí'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Autorem této teorie je Robert Plutchik a poprvé byla popsána v roce 1958. Podle Plutchika jsou emoce založeny na našich znalostech prostředí a představují komplexní řetězec událostí. Plutchik vymezil osm základních emocí- děs, úžas, zármutek, zhnusení, zuřivost, ostražitá bdělost, extáze, zbožnění. Ve své teorii bere v potaz i intenzitu emocí, např. děs, strach, obava. Pak i strach anebo obava jsou stejně tak primární emocí jako děs.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Pojetí primárních emocí podle P. &nbsp;Ekmana a W. Friesena'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Tito dva vědci v&nbsp;podstatě navázali na Darvinovu práci „Výraz emocí u člověka a zvířat“, na které postavil svou teorii i Tomkins. Tito psychologové zkoumaly členy izolovaného kmene Fori, který žije v&nbsp;oblasti Nové Guinei. Ekmen s&nbsp;Friesenem chtěli zjistit, zda jsou členové kmene schopni určit výraz emocí u obyvatel vyspělých zemí stejně dobře jako mezi sebou. Podle fotografií měli rozpoznávat emoce. Ten samý pokus později vyzkoušeli př. v&nbsp;Japonsku, USA, Brazílii, Chile… Na konec dle svých výzkumů vyčlenili, tyto primární emoce: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
Emoce, které by se na základě těchto teorií daly hodnotit, jako primární jsou: strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
<br />
== Citace a poznámky<br/> ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
<br />
<br />
== Použitá literatura<br/> ==<br />
<br />
*STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 227 s. ISBN 80-717-8553-9.<br />
*GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 79 s. ISBN 80-716-8683-2.<br />
*NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 335 s. ISBN 80-200-0763-6.<br />
*NAKONEČNÝ, Milan. Lexikon psychologie. 1. vyd. Praha: Vodnář, 1995, 397 s. ISBN 80-852-5574-X.</div>Mizuzhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_emoce&diff=35045Primární emoce2013-06-15T10:29:45Z<p>Mizuz: </p>
<hr />
<div><blockquote><br/></blockquote><br />
'''Autor: '''Michaela Horáková<br />
<br />
'''Klíčová slova: '''primární emoce, emoce, psychologie<br />
<br />
'''Synonyma: '''základní emoce, nižší emoce, vrozené emoce<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
&nbsp;''nadřazené'''''– '''emoce, afektivní jevy, emoční epizody<br />
<br />
&nbsp;''podřazené'''''- '''strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor, překvapení<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Emoce'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Emoce nás doprovází v každodenním životě a spojujeme si je s city, náladami, afekty apod. Slovo emoce pochází z latinského slova „motio“, což znamená pohyb. Definice pojmu emoce je ale velmi problematická, protože o přesném významu se psychologové i filozofové přou již déle než sto let. Proto v různých slovnících narazíme na různé pojmy. Namátkou jsem vybrala pár příkladů:<br />
<br />
1. Emoce vyjadřují subjektivní stav k předmětům a jevům objektivní reality i k sobě samému, který je prožíván v široké škále od významně kladných, přes neutrální, až k výrazně záporným pocitům; provázejí veškeré lidské chování a činnost.<ref>GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 16 s. ISBN 80-716-8683-2.</ref><br />
<br />
2. Emoce jsou velmi komplexní jevy, jejichž charakteristickým rysem je jejich velká citlivost a proměnlivost. <ref>STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 11 s. ISBN 80-717-8553-9.</ref><br />
<br />
3. Komplexní citový stav doprovázený charakteristickými motorickými a žlázovými aktivitami; afektivní stav, který je důsledkem překážky nebo oddálení instinktivní akce; dezorganizovaná odpověď organismu. <ref>NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 8 s. ISBN 80-200-0763-6.</ref><br />
<br />
Existuje různé dělení emocí např. podle intenzity trvání anebo na emoce základní (primární) a odvozené ([[Sekundární emoce|sekundární]]).<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Primární emoce'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Podle odborníků se mezi primární emoce ředí ty, které jsou základní. Z nich jsou pak odvozeny emoce sekundární (komplexní, vyšší nebo sociální). Primární emoce jsou pravděpodobně vrození a všeobecné (každý člověk, ať žije v&nbsp;jakékoliv části světa, je prožívá a vyjadřuje stejně). Primární emoce většinou vznikají jako odezvy na určité životně důležité situace. Oproti tomu sekundární vznikají jako reakce na<span style="text-indent: 1cm;">&nbsp;vývoj společnosti a kultury.&nbsp;</span>Jedním z prvních, kdo definoval základní emoce, byl J. B. Watson, který předpokládal, že lidé mají tři vrozené emoce-strach, zuřivost a potěšení. Naproti tomu Tomkins dospěl k závěru, že existuje devět primárních emocí – zájem, radost, překvapení, úzkost, zahanbení, strach, hněv, hnus a odpor. Dalšími teoretiky byli Cannon, Ekman, Oatley, Buck a nebo Pluthik. Každá z teorií byla do velké míry ovlivněna empirickou podstatou.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Psychoevoluční teorie emocí'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Autorem této teorie je Robert Plutchik a poprvé byla popsána v roce 1958. Podle Plutchika jsou emoce založeny na našich znalostech prostředí a představují komplexní řetězec událostí. Plutchik vymezil osm základních emocí- děs, úžas, zármutek, zhnusení, zuřivost, ostražitá bdělost, extáze, zbožnění. Ve své teorii bere v potaz i intenzitu emocí, např. děs, strach, obava. Pak i strach anebo obava jsou stejně tak primární emocí jako děs.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Pojetí primárních emocí podle P. &nbsp;Ekmana a W. Friesena'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Tito dva vědci v&nbsp;podstatě navázali na Darvinovu práci „Výraz emocí u člověka a zvířat“, na které postavil svou teorii i Tomkins. Tito psychologové zkoumaly členy izolovaného kmene Fori, který žije v&nbsp;oblasti Nové Guinei. Ekmen s&nbsp;Friesenem chtěli zjistit, zda jsou členové kmene schopni určit výraz emocí u obyvatel vyspělých zemí stejně dobře jako mezi sebou. Podle fotografií měli rozpoznávat emoce. Ten samý pokus později vyzkoušeli př. v&nbsp;Japonsku, USA, Brazílii, Chile… Na konec dle svých výzkumů vyčlenili, tyto primární emoce: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
Emoce, které by se na základě těchto teorií daly hodnotit, jako primární jsou: strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
<br />
== Citace a poznámky<br/> ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
<br />
<br />
== Použitá literatura<br/> ==<br />
<br />
*STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 227 s. ISBN 80-717-8553-9.<br />
*GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 79 s. ISBN 80-716-8683-2.<br />
*NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 335 s. ISBN 80-200-0763-6.<br />
*NAKONEČNÝ, Milan. Lexikon psychologie. 1. vyd. Praha: Vodnář, 1995, 397 s. ISBN 80-852-5574-X.</div>Mizuzhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_emoce&diff=35044Primární emoce2013-06-15T10:26:03Z<p>Mizuz: /* Primární emoce */</p>
<hr />
<div><blockquote><br/></blockquote><br />
'''Autor: '''Michaela Horáková<br />
<br />
'''Klíčová slova: '''primární emoce, emoce, psychologie<br />
<br />
'''Synonyma: '''základní emoce, nižší emoce, vrozené emoce<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
&nbsp;''nadřazené'''''– '''emoce, afektivní jevy, emoční epizody<br />
<br />
&nbsp;''podřazené'''''- '''strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor, překvapení<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Emoce'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Emoce nás doprovází v každodenním životě a spojujeme si je s city, náladami, afekty apod. Slovo emoce pochází z latinského slova „motio“, což znamená pohyb. Definice pojmu emoce je ale velmi problematická, protože o přesném významu se psychologové i filozofové přou již déle než sto let. Proto v různých slovnících narazíme na různé pojmy. Namátkou jsem vybrala pár příkladů:<br />
<br />
1. Emoce vyjadřují subjektivní stav k předmětům a jevům objektivní reality i k sobě samému, který je prožíván v široké škále od významně kladných, přes neutrální, až k výrazně záporným pocitům; provázejí veškeré lidské chování a činnost.<ref>GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 16 s. ISBN 80-716-8683-2.</ref><br />
<br />
2. Emoce jsou velmi komplexní jevy, jejichž charakteristickým rysem je jejich velká citlivost a proměnlivost. <ref>STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 11 s. ISBN 80-717-8553-9.</ref><br />
<br />
3. Komplexní citový stav doprovázený charakteristickými motorickými a žlázovými aktivitami; afektivní stav, který je důsledkem překážky nebo oddálení instinktivní akce; dezorganizovaná odpověď organismu. <ref>NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 8 s. ISBN 80-200-0763-6.</ref><br />
<br />
Existuje různé dělení emocí např. podle intenzity trvání anebo na emoce základní (primární) a odvozené ([[Sekundární emoce|sekundární]]).<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Primární emoce'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Podle odborníků se mezi primární emoce ředí ty, které jsou základní. Z nich jsou pak odvozeny emoce sekundární (komplexní, vyšší nebo sociální). Primární emoce jsou pravděpodobně vrození a všeobecné (každý člověk, ať žije v&nbsp;jakékoliv části světa, je prožívá a vyjadřuje stejně). Primární emoce většinou vznikají jako odezvy na určité životně důležité situace. Oproti tomu sekundární vznikají jako reakce na<span style="text-indent: 1cm;">&nbsp;vývoj společnosti a kultury.&nbsp;</span>Jedním z prvních, kdo definoval základní emoce, byl J. B. Watson, který předpokládal, že lidé mají tři vrozené emoce-strach, zuřivost a potěšení. Naproti tomu Tomkins dospěl k závěru, že existuje devět primárních emocí – zájem, radost, překvapení, úzkost, zahanbení, strach, hněv, hnus a odpor. Dalšími teoretiky bal byli Cannon, Ekman, Oatley, Buck a nebo Pluthik. Každá z teorií byla do velké míry ovlivněna empirickou podstatou.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Psychoevoluční teorie emocí'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Autorem této teorie je Robert Plutchik a poprvé byla popsána v roce 1958. Podle Plutchika jsou emoce založeny na našich znalostech prostředí a představují komplexní řetězec událostí. Plutchik vymezil osm základních emocí- děs, úžas, zármutek, zhnusení, zuřivost, ostražitá bdělost, extáze, zbožnění. Ve své teorii bere v potaz i intenzitu emocí, např. děs, strach, obava. Pak i strach anebo obava jsou stejně tak primární emocí jako děs.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Pojetí primárních emocí podle P. &nbsp;Ekmana a W. Friesena'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Tito dva vědci v&nbsp;podstatě navázali na Darvinovu práci „Výraz emocí u člověka a zvířat“, na které postavil svou teorii i Tomkins. Tito psychologové zkoumaly členy izolovaného kmene Fori, který žije v&nbsp;oblasti Nové Guinei. Ekmen s&nbsp;Friesenem chtěli zjistit, zda jsou členové kmene schopni určit výraz emocí u obyvatel vyspělých zemí stejně dobře jako mezi sebou. Podle fotografií měli rozpoznávat emoce. Ten samý pokus později vyzkoušeli př. v&nbsp;Japonsku, USA, Brazílii, Chile… Na konec dle svých výzkumů vyčlenili, tyto primární emoce: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
Emoce, které by se na základě těchto teorií daly hodnotit, jako primární jsou: strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
<br />
== Citace a poznámky<br/> ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
<br />
<br />
== Použitá literatura<br/> ==<br />
<br />
*STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 227 s. ISBN 80-717-8553-9.<br />
*GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 79 s. ISBN 80-716-8683-2.<br />
*NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 335 s. ISBN 80-200-0763-6.<br />
*NAKONEČNÝ, Milan. Lexikon psychologie. 1. vyd. Praha: Vodnář, 1995, 397 s. ISBN 80-852-5574-X.</div>Mizuzhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_emoce&diff=35043Primární emoce2013-06-15T09:11:17Z<p>Mizuz: </p>
<hr />
<div><blockquote><br/></blockquote><br />
'''Autor: '''Michaela Horáková<br />
<br />
'''Klíčová slova: '''primární emoce, emoce, psychologie<br />
<br />
'''Synonyma: '''základní emoce, nižší emoce, vrozené emoce<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
&nbsp;''nadřazené'''''– '''emoce, afektivní jevy, emoční epizody<br />
<br />
&nbsp;''podřazené'''''- '''strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor, překvapení<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Emoce'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Emoce nás doprovází v každodenním životě a spojujeme si je s city, náladami, afekty apod. Slovo emoce pochází z latinského slova „motio“, což znamená pohyb. Definice pojmu emoce je ale velmi problematická, protože o přesném významu se psychologové i filozofové přou již déle než sto let. Proto v různých slovnících narazíme na různé pojmy. Namátkou jsem vybrala pár příkladů:<br />
<br />
1. Emoce vyjadřují subjektivní stav k předmětům a jevům objektivní reality i k sobě samému, který je prožíván v široké škále od významně kladných, přes neutrální, až k výrazně záporným pocitům; provázejí veškeré lidské chování a činnost.<ref>GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 16 s. ISBN 80-716-8683-2.</ref><br />
<br />
2. Emoce jsou velmi komplexní jevy, jejichž charakteristickým rysem je jejich velká citlivost a proměnlivost. <ref>STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 11 s. ISBN 80-717-8553-9.</ref><br />
<br />
3. Komplexní citový stav doprovázený charakteristickými motorickými a žlázovými aktivitami; afektivní stav, který je důsledkem překážky nebo oddálení instinktivní akce; dezorganizovaná odpověď organismu. <ref>NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 8 s. ISBN 80-200-0763-6.</ref><br />
<br />
Existuje různé dělení emocí např. podle intenzity trvání anebo na emoce základní (primární) a odvozené ([[Sekundární emoce|sekundární]]).<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Primární emoce'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Podle odborníků se mezi primární emoce ředí ty, které jsou základní. Z nich jsou pak odvozeny emoce sekundární (komplexní, vyšší nebo sociální). Primární emoce jsou pravděpodobně vrození a všeobecné (každý člověk, ať žije v&nbsp;jakékoliv části světa, je prožívá a vyjadřuje stejně). Primární emoce většinou vznikají jako odezvy na určité životně důležité situace. Oproti tomu sekundární vznikají hlavně v&nbsp;rámci vztahů k&nbsp;druhým lidem nebo k&nbsp;sobě samému. Jedním z prvních, kdo definoval základní emoce, byl J. B. Watson, který předpokládal, že lidé mají tři vrozené emoce-strach, zuřivost a potěšení. Naproti tomu Tomkins dospěl k závěru, že existuje devět primárních emocí – zájem, radost, překvapení, úzkost, zahanbení, strach, hněv, hnus a odpor. Dalšími teoretiky bal byli Cannon, Ekman, Oatley, Buck a nebo Pluthik. Každá z teorií byla do velké míry ovlivněna empirickou podstatou.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Psychoevoluční teorie emocí'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Autorem této teorie je Robert Plutchik a poprvé byla popsána v roce 1958. Podle Plutchika jsou emoce založeny na našich znalostech prostředí a představují komplexní řetězec událostí. Plutchik vymezil osm základních emocí- děs, úžas, zármutek, zhnusení, zuřivost, ostražitá bdělost, extáze, zbožnění. Ve své teorii bere v potaz i intenzitu emocí, např. děs, strach, obava. Pak i strach anebo obava jsou stejně tak primární emocí jako děs.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Pojetí primárních emocí podle P. &nbsp;Ekmana a W. Friesena'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Tito dva vědci v&nbsp;podstatě navázali na Darvinovu práci „Výraz emocí u člověka a zvířat“, na které postavil svou teorii i Tomkins. Tito psychologové zkoumaly členy izolovaného kmene Fori, který žije v&nbsp;oblasti Nové Guinei. Ekmen s&nbsp;Friesenem chtěli zjistit, zda jsou členové kmene schopni určit výraz emocí u obyvatel vyspělých zemí stejně dobře jako mezi sebou. Podle fotografií měli rozpoznávat emoce. Ten samý pokus později vyzkoušeli př. v&nbsp;Japonsku, USA, Brazílii, Chile… Na konec dle svých výzkumů vyčlenili, tyto primární emoce: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
Emoce, které by se na základě těchto teorií daly hodnotit, jako primární jsou: strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
<br />
== Citace a poznámky<br/> ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
<br />
<br />
== Použitá literatura<br/> ==<br />
<br />
*STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 227 s. ISBN 80-717-8553-9.<br />
*GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 79 s. ISBN 80-716-8683-2.<br />
*NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 335 s. ISBN 80-200-0763-6.<br />
*NAKONEČNÝ, Milan. Lexikon psychologie. 1. vyd. Praha: Vodnář, 1995, 397 s. ISBN 80-852-5574-X.</div>Mizuzhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_emoce&diff=35042Primární emoce2013-06-15T09:10:11Z<p>Mizuz: </p>
<hr />
<div><blockquote><br/></blockquote><br />
'''Autor: '''Michaela Horáková<br />
<br />
'''Klíčová slova: '''primární emoce, emoce, psychologie<br />
<br />
'''Synonyma: '''základní emoce, nižší emoce, vrozené emoce<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
&nbsp;''nadřazené'''''– '''emoce, afektivní jevy, emoční epizody<br />
<br />
&nbsp;''podřazené'''''- '''strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor, překvapení<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Emoce'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Emoce nás doprovází v každodenním životě a spojujeme si je s city, náladami, afekty apod. Slovo emoce pochází z latinského slova „motio“, což znamená pohyb. Definice pojmu emoce je ale velmi problematická, protože o přesném významu se psychologové i filozofové přou již déle než sto let. Proto v různých slovnících narazíme na různé pojmy. Namátkou jsem vybrala pár příkladů:<br />
<br />
1. Emoce vyjadřují subjektivní stav k předmětům a jevům objektivní reality i k sobě samému, který je prožíván v široké škále od významně kladných, přes neutrální, až k výrazně záporným pocitům; provázejí veškeré lidské chování a činnost.<ref>GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 12 s. ISBN 80-716-8683-2.</ref><br />
<br />
2. Emoce jsou velmi komplexní jevy, jejichž charakteristickým rysem je jejich velká citlivost a proměnlivost. <ref>STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 11 s. ISBN 80-717-8553-9.</ref><br />
<br />
3. Komplexní citový stav doprovázený charakteristickými motorickými a žlázovými aktivitami; afektivní stav, který je důsledkem překážky nebo oddálení instinktivní akce; dezorganizovaná odpověď organismu. <ref>NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 8 s. ISBN 80-200-0763-6.</ref><br />
<br />
Existuje různé dělení emocí např. podle intenzity trvání anebo na emoce základní (primární) a odvozené ([[Sekundární emoce|sekundární]]).<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Primární emoce'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Podle odborníků se mezi primární emoce ředí ty, které jsou základní. Z nich jsou pak odvozeny emoce sekundární (komplexní, vyšší nebo sociální). Primární emoce jsou pravděpodobně vrození a všeobecné (každý člověk, ať žije v&nbsp;jakékoliv části světa, je prožívá a vyjadřuje stejně). Primární emoce většinou vznikají jako odezvy na určité životně důležité situace. Oproti tomu sekundární vznikají hlavně v&nbsp;rámci vztahů k&nbsp;druhým lidem nebo k&nbsp;sobě samému. Jedním z prvních, kdo definoval základní emoce, byl J. B. Watson, který předpokládal, že lidé mají tři vrozené emoce-strach, zuřivost a potěšení. Naproti tomu Tomkins dospěl k závěru, že existuje devět primárních emocí – zájem, radost, překvapení, úzkost, zahanbení, strach, hněv, hnus a odpor. Dalšími teoretiky bal byli Cannon, Ekman, Oatley, Buck a nebo Pluthik. Každá z teorií byla do velké míry ovlivněna empirickou podstatou.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Psychoevoluční teorie emocí'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Autorem této teorie je Robert Plutchik a poprvé byla popsána v roce 1958. Podle Plutchika jsou emoce založeny na našich znalostech prostředí a představují komplexní řetězec událostí. Plutchik vymezil osm základních emocí- děs, úžas, zármutek, zhnusení, zuřivost, ostražitá bdělost, extáze, zbožnění. Ve své teorii bere v potaz i intenzitu emocí, např. děs, strach, obava. Pak i strach anebo obava jsou stejně tak primární emocí jako děs.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Pojetí primárních emocí podle P. &nbsp;Ekmana a W. Friesena'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Tito dva vědci v&nbsp;podstatě navázali na Darvinovu práci „Výraz emocí u člověka a zvířat“, na které postavil svou teorii i Tomkins. Tito psychologové zkoumaly členy izolovaného kmene Fori, který žije v&nbsp;oblasti Nové Guinei. Ekmen s&nbsp;Friesenem chtěli zjistit, zda jsou členové kmene schopni určit výraz emocí u obyvatel vyspělých zemí stejně dobře jako mezi sebou. Podle fotografií měli rozpoznávat emoce. Ten samý pokus později vyzkoušeli př. v&nbsp;Japonsku, USA, Brazílii, Chile… Na konec dle svých výzkumů vyčlenili, tyto primární emoce: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
Emoce, které by se na základě těchto teorií daly hodnotit, jako primární jsou: strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
<br />
== Citace a poznámky<br/> ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
<br />
<br />
== Použitá literatura<br/> ==<br />
<br />
*STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 227 s. ISBN 80-717-8553-9.<br />
*GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 79 s. ISBN 80-716-8683-2.<br />
*NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 335 s. ISBN 80-200-0763-6.<br />
*NAKONEČNÝ, Milan. Lexikon psychologie. 1. vyd. Praha: Vodnář, 1995, 397 s. ISBN 80-852-5574-X.</div>Mizuzhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_emoce&diff=35041Primární emoce2013-06-15T09:05:17Z<p>Mizuz: </p>
<hr />
<div><blockquote><br/></blockquote><br />
'''Autor: '''Michaela Horáková<br />
<br />
'''Klíčová slova: '''primární emoce, emoce, psychologie<br />
<br />
'''Synonyma: '''základní emoce, nižší emoce, vrozené emoce<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
&nbsp;''nadřazené'''''– '''emoce, afektivní jevy, emoční epizody<br />
<br />
&nbsp;''podřazené'''''- '''strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor, překvapení<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Emoce'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Emoce nás doprovází v každodenním životě a spojujeme si je s city, náladami, afekty apod. Slovo emoce pochází z latinského slova „motio“, což znamená pohyb. Definice pojmu emoce je ale velmi problematická, protože o přesném významu se psychologové i filozofové přou již déle než sto let. Proto v různých slovnících narazíme na různé pojmy. Namátkou jsem vybrala pár příkladů:<br />
<br />
1. Emoce vyjadřují subjektivní stav k předmětům a jevům objektivní reality i k sobě samému, který je prožíván v široké škále od významně kladných, přes neutrální, až k výrazně záporným pocitům; provázejí veškeré lidské chování a činnost.<ref>STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 11 s. ISBN 80-717-8553-9.</ref><br />
<br />
2. Emoce jsou velmi komplexní jevy, jejichž charakteristickým rysem je jejich velká citlivost a proměnlivost. <ref>GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 12 s. ISBN 80-716-8683-2.</ref><br />
<br />
3. Komplexní citový stav doprovázený charakteristickými motorickými a žlázovými aktivitami; afektivní stav, který je důsledkem překážky nebo oddálení instinktivní akce; dezorganizovaná odpověď organismu. <ref>NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 8 s. ISBN 80-200-0763-6.</ref><br />
<br />
Existuje různé dělení emocí např. podle intenzity trvání anebo na emoce základní (primární) a odvozené ([[Sekundární emoce|sekundární]]).<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Primární emoce'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Podle odborníků se mezi primární emoce ředí ty, které jsou základní. Z nich jsou pak odvozeny emoce sekundární (komplexní, vyšší nebo sociální). Primární emoce jsou pravděpodobně vrození a všeobecné (každý člověk, ať žije v&nbsp;jakékoliv části světa, je prožívá a vyjadřuje stejně). Primární emoce většinou vznikají jako odezvy na určité životně důležité situace. Oproti tomu sekundární vznikají hlavně v&nbsp;rámci vztahů k&nbsp;druhým lidem nebo k&nbsp;sobě samému. Jedním z prvních, kdo definoval základní emoce, byl J. B. Watson, který předpokládal, že lidé mají tři vrozené emoce-strach, zuřivost a potěšení. Naproti tomu Tomkins dospěl k závěru, že existuje devět primárních emocí – zájem, radost, překvapení, úzkost, zahanbení, strach, hněv, hnus a odpor. Dalšími teoretiky bal byli Cannon, Ekman, Oatley, Buck a nebo Pluthik. Každá z teorií byla do velké míry ovlivněna empirickou podstatou.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Psychoevoluční teorie emocí'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Autorem této teorie je Robert Plutchik a poprvé byla popsána v roce 1958. Podle Plutchika jsou emoce založeny na našich znalostech prostředí a představují komplexní řetězec událostí. Plutchik vymezil osm základních emocí- děs, úžas, zármutek, zhnusení, zuřivost, ostražitá bdělost, extáze, zbožnění. Ve své teorii bere v potaz i intenzitu emocí, např. děs, strach, obava. Pak i strach anebo obava jsou stejně tak primární emocí jako děs.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Pojetí primárních emocí podle P. &nbsp;Ekmana a W. Friesena'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Tito dva vědci v&nbsp;podstatě navázali na Darvinovu práci „Výraz emocí u člověka a zvířat“, na které postavil svou teorii i Tomkins. Tito psychologové zkoumaly členy izolovaného kmene Fori, který žije v&nbsp;oblasti Nové Guinei. Ekmen s&nbsp;Friesenem chtěli zjistit, zda jsou členové kmene schopni určit výraz emocí u obyvatel vyspělých zemí stejně dobře jako mezi sebou. Podle fotografií měli rozpoznávat emoce. Ten samý pokus později vyzkoušeli př. v&nbsp;Japonsku, USA, Brazílii, Chile… Na konec dle svých výzkumů vyčlenili, tyto primární emoce: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
Emoce, které by se na základě těchto teorií daly hodnotit, jako primární jsou: strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
<br />
== Citace a poznámky<br/> ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
<br />
<br />
== Použitá literatura<br/> ==<br />
<br />
*STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 227 s. ISBN 80-717-8553-9.<br />
*GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 79 s. ISBN 80-716-8683-2.<br />
*NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 335 s. ISBN 80-200-0763-6.<br />
*NAKONEČNÝ, Milan. Lexikon psychologie. 1. vyd. Praha: Vodnář, 1995, 397 s. ISBN 80-852-5574-X.</div>Mizuzhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_emoce&diff=35040Primární emoce2013-06-15T09:01:10Z<p>Mizuz: </p>
<hr />
<div><blockquote><br/></blockquote><br />
'''Autor: '''Michaela Horáková<br />
<br />
'''Klíčová slova: '''primární emoce, emoce, psychologie<br />
<br />
'''Synonyma: '''základní emoce, nižší emoce, vrozené emoce<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
&nbsp;''nadřazené'''''– '''emoce, afektivní jevy, emoční epizody<br />
<br />
&nbsp;''podřazené'''''- '''strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor, překvapení<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Emoce'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Emoce nás doprovází v každodenním životě a spojujeme si je s city, náladami, afekty apod. Slovo emoce pochází z latinského slova „motio“, což znamená pohyb. Definice pojmu emoce je ale velmi problematická, protože o přesném významu se psychologové i filozofové přou již déle než sto let. Proto v různých slovnících narazíme na různé pojmy. Namátkou jsem vybrala pár příkladů:<br />
<br />
1. Emoce vyjadřují subjektivní stav k předmětům a jevům objektivní reality i k sobě samému, který je prožíván v široké škále od významně kladných, přes neutrální, až k výrazně záporným pocitům; provázejí veškeré lidské chování a činnost.<ref>STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 8 s. ISBN 80-717-8553-9.</ref><br />
<br />
2. Emoce jsou velmi komplexní jevy, jejichž charakteristickým rysem je jejich velká citlivost a proměnlivost. <ref>GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 12 s. ISBN 80-716-8683-2.</ref><br />
<br />
3. Komplexní citový stav doprovázený charakteristickými motorickými a žlázovými aktivitami; afektivní stav, který je důsledkem překážky nebo oddálení instinktivní akce; dezorganizovaná odpověď organismu. <ref>NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 8 s. ISBN 80-200-0763-6.</ref><br />
<br />
Existuje různé dělení emocí např. podle intenzity trvání anebo na emoce základní (primární) a odvozené ([[Sekundární emoce|sekundární]]).<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Primární emoce'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Podle odborníků se mezi primární emoce ředí ty, které jsou základní. Z nich jsou pak odvozeny emoce sekundární (komplexní, vyšší nebo sociální). Primární emoce jsou pravděpodobně vrození a všeobecné (každý člověk, ať žije v&nbsp;jakékoliv části světa, je prožívá a vyjadřuje stejně). Primární emoce většinou vznikají jako odezvy na určité životně důležité situace. Oproti tomu sekundární vznikají hlavně v&nbsp;rámci vztahů k&nbsp;druhým lidem nebo k&nbsp;sobě samému. Jedním z prvních, kdo definoval základní emoce, byl J. B. Watson, který předpokládal, že lidé mají tři vrozené emoce-strach, zuřivost a potěšení. Naproti tomu Tomkins dospěl k závěru, že existuje devět primárních emocí – zájem, radost, překvapení, úzkost, zahanbení, strach, hněv, hnus a odpor. Dalšími teoretiky bal byli Cannon, Ekman, Oatley, Buck a nebo Pluthik. Každá z teorií byla do velké míry ovlivněna empirickou podstatou.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Psychoevoluční teorie emocí'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Autorem této teorie je Robert Plutchik a poprvé byla popsána v roce 1958. Podle Plutchika jsou emoce založeny na našich znalostech prostředí a představují komplexní řetězec událostí. Plutchik vymezil osm základních emocí- děs, úžas, zármutek, zhnusení, zuřivost, ostražitá bdělost, extáze, zbožnění. Ve své teorii bere v potaz i intenzitu emocí, např. děs, strach, obava. Pak i strach anebo obava jsou stejně tak primární emocí jako děs.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Pojetí primárních emocí podle P. &nbsp;Ekmana a W. Friesena'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Tito dva vědci v&nbsp;podstatě navázali na Darvinovu práci „Výraz emocí u člověka a zvířat“, na které postavil svou teorii i Tomkins. Tito psychologové zkoumaly členy izolovaného kmene Fori, který žije v&nbsp;oblasti Nové Guinei. Ekmen s&nbsp;Friesenem chtěli zjistit, zda jsou členové kmene schopni určit výraz emocí u obyvatel vyspělých zemí stejně dobře jako mezi sebou. Podle fotografií měli rozpoznávat emoce. Ten samý pokus později vyzkoušeli př. v&nbsp;Japonsku, USA, Brazílii, Chile… Na konec dle svých výzkumů vyčlenili, tyto primární emoce: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
Emoce, které by se na základě těchto teorií daly hodnotit, jako primární jsou: strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
<br />
== Citace a poznámky<br/> ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
<br />
<br />
== Použitá literatura<br/> ==<br />
<br />
*STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 227 s. ISBN 80-717-8553-9.<br />
*GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 79 s. ISBN 80-716-8683-2.<br />
*NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 335 s. ISBN 80-200-0763-6.<br />
*NAKONEČNÝ, Milan. Lexikon psychologie. 1. vyd. Praha: Vodnář, 1995, 397 s. ISBN 80-852-5574-X.</div>Mizuzhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Ralph_R._Shaw&diff=34879Ralph R. Shaw2013-06-09T09:44:06Z<p>Mizuz: </p>
<hr />
<div>{{Infobox Vědec|jmeno = Ralph Robert Shaw[[Soubor:RalphShaw.jpg]]|datum_narozeni = 18. květen 1907|misto_narozeni = Detroit, Michigan, USA|datum_umrti = 17. říjen 1972|misto_umrti = Honolulu |duvod_umrti = rakovina|pobyt = USA|obcanstvi = americké|rodina = dvakrát ženatý|skola = Western Reserve University, Columbia University, University of Chicago|pracoviste = New York Public Library <br/> Engineering Societies Library <br/> Gary Public Library <br/> Department of Agriculture Library <br/> Graduate School of Library Service <br/> University of Hawaii|znamy_diky = Scarecrow Press <br/> System transakčních karet <br/> Photo-clerk <br/> Rapid Selector|oceneni = čestní titul Professor Emeritus}}<br />
<br />
Byl americký knihovník, bibliograf, výzkumník, pedagog, vydavatel, expert na autorská práva a inovátor informační vědy. Patřil k nejkreativnějším knihovníkům, kteří kdy pracovali ve Spojených státech.<br />
<br />
== '''Život''' ==<br />
<br />
Narodil se 18. května 1907 v Deitroitu, Michigan, a 17. října 1972 zemřel v Honolulu na rakovinu. Roku 1929 si vzal za manželku Violu Susan Leff a v roce 1969 se podruhé oženil. Jeho manželkou se stala Mary McChesney Andrews.<br />
<br />
Kombinace jeho zájmů jako knihovníka, inovátora a vydavatele ho postavila před problém autorských práv a proto se během svého doktorského studia stal expertem v této oblasti. Byl také inovátorem školních osnov. Když působil jako děkan na ''School of Library Services ''zavedl řádné hodiny vědeckého managementu ve škole pro knihovníky.<br />
<br />
== '''Vzdělání a kariéra''' ==<br />
<br />
V roce 1928 dokončil bakalářské studium humanitních věd na ''Western Reserve University''. Další vyšší bakalářské a magisterské studium dokončil v roce 1929 a 1931 na ''Columbii''. Doktorský titul získal v roce 1950 na ''University of Chicago''. <ref name="gaver"> GAVER, Mary V., Shaw, Ralph. World Encyclopedia of Library and Information Services. 3rd ed. s.772,774. </ref><br />
<br />
Za jeho první pracovní zkušenost můžeme považovat praxi v ''New York Public Library'' v letech 1928-1929. Dále pracoval jako bibliograf v ''Engineering Societies Library'' (1929-1936), poté čtyři roky vykonával funkci hlavního knihovníka v ''Gary Public Library'' v Indianě. V roce 1940 dosáhl postu ředitele knihovny amerického Ministerstva zemědělství, kde působil do roku 1954. Pak plnil funkci profesora a děkana v nově založené ''Graduate School of Library Service''.<br />
<br />
=== Úspěchy ===<br />
<br />
V letech 1956-57 byl prezidentem Americké knihovnícké asociace. Ku sklonku života mu byl Hawajskou univerzitou udělen čestný titul emeritního profesora<ref>Emeritní profesor (výraz z lat. Professor emeritus) je to vysloužilý profesor, který i nadále může příležitostně přednášet, konzultovat a pod.</ref>.<br />
<br />
=== Scarecrow Press ===<br />
<br />
Když působil ve Washingtonu, založil v roce 1950 vydavatelství Scarecrow Press. Počátky vydavatelství byly v suterénu Shawova domu v Georgetownu a provozoval ho pouze se svou manželkou Violou. Postupně se nízkonákladové vydavatelství vypracovalo na multimilionový podnik. Chtěl vytvořit nakladatelství, které by publikovalo školní a akademické práce. Knihy publikované v Scarecrow Press byly nahrazením stránek psaných psacím strojem metodou, která nebyla esteticky atraktivní. Nakladatelství tak zpřístupnilo spoustu hodnotných prací, které by jinak nikdy nebyly publikovány. V roce 1968 nakladatelství převzala ''Grolier Educational Corporation'', poté co se ho Shaw vzdal.<br />
<br />
== Přínos pro knihovnictví a informační vědu ==<br />
<br />
Všechny nápady, které Shaw v průběhu svého života vytvořil, byly orientovány na služby ulehčující práci knihovníků.<br />
<br />
=== Publikace ===<br />
<br />
Ralph Shaw byl velmi plodným autorem. Během svého života napsal nejméně osm knih, také dvacet dva svazků Americké bibliografie 1801-1819 a mnoho článků. K jeho nejznámějším dílům patří například ''Pilot Study on the Use of Scientific Literature by Scientists'' (1956, 1971), na které během své učitelské kariéry neustále odkazoval jako na model služeb pro knihovníky a informační vědce, či ''CATCALL (Completly Automated Technique for Cataloging and Acquisition of Literature for Libraries)'', kde, kromě své závislosti na akronymech, ilustroval nové a ekonomičtější způsoby provozu knihovny na základě spolupráce s knižním trhem.<ref name="gaver"> GAVER, Mary V., Shaw, Ralph. World Encyclopedia of Library and Information Services. 3rd ed. s.772,774. </ref><br />
<br />
V roce 1942 Shaw naplánoval a sestavil první ''Bibliografii zemědělství''. Dílo bylo zdrojem bibliografií pro botaniku, zavlažování, entomologii, lesnictví a ekonomiku hospodářství. K těmto tématům přidal ještě chov hospodářských zvířat a zpracování potravin. Bibliografie byla poprvé publikována pomocí fotokopírování originálních registračních karet.<br />
<br />
Jeho praneteř, Linda Leff, zpracovala bibliografii jeho prací. Bibliografie obsahovala více než sto jeho publikovaných děl a mnoho nepublikovaných přednášek.<br />
<br />
=== Inovace a vynálezy ===<br />
<br />
Když působil v Gary Public Library v Indianě (1936-1940), pronajal si karavan, upravil jeho interiér a vytvořil z něj pojízdnou knihovnu ''(bookmobile)'', která jezdila po předem daných zastávkách v celém Gary podle pravidelného jízdního řádu.<br />
<br />
Byl proti zavádění strojů do knihoven, ale nakonec uznal, že technologie zvládnou rutinní úlohy knihovníků daleko efektivněji a tím umožní profesionálním knihovníkům věnovat více času intelektuálním stránkám.<br />
<br />
Před rokem 1930 probíhalo vypůjčování knih tak, že v každé knize byla založená karta, na kterou se při vypůjčení zaznamenalo datum vrácení, a karta pak byla zařazena do složky daného čtenáře. Když chtěl knihovník zkontrolovat, jestli někdo nepřekročil dobu vypůjčení, musel projít všechny složky registrovaných čtenářů. Shaw zdokonalil tento systém tím, že zavedl''transakční karty'', které zpřehledňovaly seznam knih po výpůjční době. Vytvořil systém karet se sériovými čísly, na které se zaznamenával den vrácení knihy. Každá kniha, která byla půjčena, se spolu s identifikačními údaji čtenáře a číslem karty zaznamenala přes ''photo-clerk'' do záznamu o vypůjčení knihy. Pozdní vrácení knih se dohledávalo pomocí chybějících sériových čísel.<ref name="garfield">GARFIELD, Eugene. Essays of an Information Scientist: Vol: 3, 1977 - 1978. To remember Ralph Shaw.</ref><br />
<br />
''Photo-clerk'' byl fotografický systém vytvořený pro transakční karty. Sloužil k vytváření záznamů o čtenáři, knize a výpůjční lhůtě.<br />
<br />
Jako ředitel knihovny amerického Ministerstva zemědělství se podílel na vývoji ''minitisku''<ref>Minitisk je způsob jakým je možno redukovat text</ref> . Aby demonstroval efektivitu tohoto konceptu, publikoval některé dizertační práce svých studentů ve zkrácené verzi.<br />
<br />
Jeho dalším nápadem byl ''Rapid Selector'', který vyvinul v roce 1940. Na toto zařízení byl patřičně pyšný. Před tím, než vytvořil koncept tohoto stroje, neexistoval žádný rychlý způsob prohledávání kotouče mikrofilmu kvůli konkrétní informaci. S povolením doktora V. Bushe využil jeho koncept ukládání a vyhledávání informací v mikrofilmech. Rapid selector umožňoval elektronické skenování mikrofilmu s rychlostí 10 000 snímků za minutu. Do snímku byly zakódovány tečky popisující obsah rámce mikrofilmu. Když knihovník potřeboval konkrétní informaci, vložil vytištěnou kartu s hledaným kódem a za pomoci fotobuňky rapid selector prohledal každý rámec a porovnával tečky na mikrofilmu s tečkami na kartě do té doby, než došlo ke shodě. Poté co nastala shoda, zapnul se fotoaparát a udělal fotokopii hledané informace. Měl tak vzniknout účinnější a obchodně životaschopnější stroj. Koncept se však neujal.<ref name="garfield">GARFIELD, Eugene. Essays of an Information Scientist: Vol: 3, 1977 - 1978. To remember Ralph Shaw.</ref><br />
<br />
Zasloužil se také o vylepšení reprografických služeb v oblasti knihovnictví.<br />
<br />
== Ralph R. Shaw Award for Library Literature ==<br />
<br />
Ocenění vzniklo v roce 1959 a bylo dotováno vydavatelstvím Scarecrow Press, proto se původně nazývalo ''Scarecrow Press Award for Library Literature''. Tato cena byla udělována každoročně v letech 1959-1976 americkému knihovníkovi za mimořádný přínos pro knihovnickou literaturu. Udílení cen probíhalo pod záštitou American Library Association a představovalo peněžní odměnu ve výši 500 dolarů.<ref>ALA: American Library Association.</ref><br />
<br />
== Poznámky a citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Použitá literatura a zdroje ==<br />
<br />
*World Encyclopedia of library and information services. 3rd ed. Editor Robert Wedgeworth. Chicago: American Library Association, 1993, xvii, 905 s., [16] s. obr. příloh. [cit. 2013-05-15] ISBN 08-389-0609-5. Dostupné z: [http://books.google.cz http://books.google.cz]<br />
<br />
*JACKSON, Miles, STEVENS, Robert. A Short History of the School of Library and Information Studies. The Hawaii Library Asociation Journal [online]. 1991, roč. 42 [cit.2013-05-15], ISSN 0017-8586. Dostupné z:[http://www2.hawaii.edu/~adamson/vol42a5.html http://www2.hawaii.edu/~adamson/vol42a5.html]<br />
<br />
*GARFIELD, Eugene. Essays of an Information Scientist: Vol: 3, 1977 - 1978. To remember Ralph Shaw [online]. [cit. 2013-05-16]. Dostupné z: [http://garfield.library.upenn.edu/volume3.html http://garfield.library.upenn.edu/volume3.html]<br />
<br />
*ALA: American Library Association. [online]. 2003 [cit. 2013-05-15]. Dostupné z: [http://www.ala.org/awardsgrants/awards/415/apply http://www.ala.org/awardsgrants/awards/415/apply]<br />
<br />
<br/>&nbsp;{{DEFAULTSORT:Shaw, Ralph Robert}}<br />
<br />
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]] <br/></div>Mizuzhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Ralph_R._Shaw&diff=34877Ralph R. Shaw2013-06-09T09:41:50Z<p>Mizuz: </p>
<hr />
<div>{{Infobox Vědec|jmeno = Ralph Robert Shaw[[Soubor:RalphShaw.jpg]]|datum_narozeni = 18. květen 1907|misto_narozeni = Detroit, Michigan, USA|datum_umrti = 17. říjen 1972|misto_umrti = Honolulu |duvod_umrti = rakovina|pobyt = USA|obcanstvi = americké|rodina = dvakrát ženatý|skola = Western Reserve University, Columbia University, University of Chicago|pracoviste = New York Public Library <br/> Engineering Societies Library <br/> Gary Public Library <br/> Department of Agriculture Library <br/> Graduate School of Library Service <br/> University of Hawaii|znamy_diky = Scarecrow Press <br/> System transakčních karet <br/> Photo-clerk <br/> Rapid Selector|oceneni = čestní titul Professor Emeritus}}<br />
<br />
Byl americký knihovník, bibliograf, výzkumník, pedagog, vydavatel, expert na autorská práva a inovátor informační vědy. Patřil k nejkreativnějším knihovníkům, kteří kdy pracovali ve Spojených státech.<br />
<br />
== '''Život''' ==<br />
<br />
Narodil se 18. května 1907 v Deitroitu, Michigan, a 17. října 1972 zemřel v Honolulu na rakovinu. Roku 1929 si vzal za manželku Violu Susan Leff a v roce 1969 se podruhé oženil. Jeho manželkou se stala Mary McChesney Andrews.<br />
<br />
Kombinace jeho zájmů jako knihovníka, inovátora a vydavatele ho postavila před problém autorských práv a proto se během svého doktorského studia stal expertem v této oblasti. Byl také inovátorem školních osnov. Když působil jako děkan na ''School of Library Services ''zavedl řádné hodiny vědeckého managementu ve škole pro knihovníky.<br />
<br />
== '''Vzdělání a kariéra''' ==<br />
<br />
V roce 1928 dokončil bakalářské studium humanitních věd na ''Western Reserve University''. Další vyšší bakalářské a magisterské studium dokončil v roce 1929 a 1931 na ''Columbii''. Doktorský titul získal v roce 1950 na ''University of Chicago''. <ref name="gaver"> GAVER, Mary V., Shaw, Ralph. World Encyclopedia of Library and Information Services. 3rd ed. s.772,774. </ref><br />
<br />
Za jeho první pracovní zkušenost můžeme považovat praxi v ''New York Public Library'' v letech 1928-1929. Dále pracoval jako bibliograf v ''Engineering Societies Library'' (1929-1936), poté čtyři roky vykonával funkci hlavního knihovníka v ''Gary Public Library'' v Indianě. V roce 1940 dosáhl postu ředitele knihovny amerického Ministerstva zemědělství, kde působil do roku 1954. Pak plnil funkci profesora a děkana v nově založené ''Graduate School of Library Service''.<br />
<br />
=== Úspěchy ===<br />
<br />
V letech 1956-57 byl prezidentem Americké knihovnícké asociace. Ku sklonku života mu byl Hawajskou univerzitou udělen čestný titul emeritního profesora<ref>Emeritní profesor (výraz z lat. Professor emeritus) je to vysloužilý profesor, který i nadále může příležitostně přednášet, konzultovat a pod.</ref>.<br />
<br />
=== Scarecrow Press ===<br />
<br />
Když působil ve Washingtonu, založil v roce 1950 vydavatelství Scarecrow Press. Počátky vydavatelství byly v suterénu Shawova domu v Georgetownu a provozoval ho pouze se svou manželkou Violou. Postupně se nízkonákladové vydavatelství vypracovalo na multimilionový podnik. Chtěl vytvořit nakladatelství, které by publikovalo školní a akademické práce. Knihy publikované v Scarecrow Press byly nahrazením stránek psaných psacím strojem metodou, která nebyla esteticky atraktivní. Nakladatelství tak zpřístupnilo spoustu hodnotných prací, které by jinak nikdy nebyly publikovány. V roce 1968 nakladatelství převzala ''Grolier Educational Corporation'', poté co se ho Shaw vzdal.<br />
<br />
== Přínos pro knihovnictví a informační vědu ==<br />
<br />
Všechny nápady, které Shaw v průběhu svého života vytvořil, byly orientovány na služby ulehčující práci knihovníků.<br />
<br />
=== Publikace ===<br />
<br />
Ralph Shaw byl velmi plodným autorem. Během svého života napsal nejméně osm knih, také dvacet dva svazků Americké bibliografie 1801-1819 a mnoho článků. K jeho nejznámějším dílům patří například ''Pilot Study on the Use of Scientific Literature by Scientists'' (1956, 1971), na které během své učitelské kariéry neustále odkazoval jako na model služeb pro knihovníky a informační vědce, či ''CATCALL (Completly Automated Technique for Cataloging and Acquisition of Literature for Libraries)'', kde, kromě své závislosti na akronymech, ilustroval nové a ekonomičtější způsoby provozu knihovny na základě spolupráce s knižním trhem.<ref name="gaver"> GAVER, Mary V., Shaw, Ralph. World Encyclopedia of Library and Information Services. 3rd ed. s.772,774. </ref><br />
<br />
V roce 1942 Shaw naplánoval a sestavil první ''Bibliografii zemědělství''. Dílo bylo zdrojem bibliografií pro botaniku, zavlažování, entomologii, lesnictví a ekonomiku hospodářství. K těmto tématům přidal ještě chov hospodářských zvířat a zpracování potravin. Bibliografie byla poprvé publikována pomocí fotokopírování originálních registračních karet.<br />
<br />
Jeho praneteř, Linda Leff, zpracovala bibliografii jeho prací. Bibliografie obsahovala více než sto jeho publikovaných děl a mnoho nepublikovaných přednášek.<br />
<br />
=== Inovace a vynálezy ===<br />
<br />
Když působil v Gary Public Library v Indianě (1936-1940), pronajal si karavan, upravil jeho interiér a vytvořil z něj pojízdnou knihovnu ''(bookmobile)'', která jezdila po předem daných zastávkách v celém Gary podle pravidelného jízdního řádu.<br />
<br />
Byl proti zavádění strojů do knihoven, ale nakonec uznal, že technologie zvládnou rutinní úlohy knihovníků daleko efektivněji a tím umožní profesionálním knihovníkům věnovat více času intelektuálním stránkám.<br />
<br />
Před rokem 1930 probíhalo vypůjčování knih tak, že v každé knize byla založená karta, na kterou se při vypůjčení zaznamenalo datum vrácení, a karta pak byla zařazena do složky daného čtenáře. Když chtěl knihovník zkontrolovat, jestli někdo nepřekročil dobu vypůjčení, musel projít všechny složky registrovaných čtenářů. Shaw zdokonalil tento systém tím, že zavedl''transakční karty'', které zpřehledňovaly seznam knih po výpůjční době. Vytvořil systém karet se sériovými čísly, na které se zaznamenával den vrácení knihy. Každá kniha, která byla půjčena, se spolu s identifikačními údaji čtenáře a číslem karty zaznamenala přes ''photo-clerk'' do záznamu o vypůjčení knihy. Pozdní vrácení knih se dohledávalo pomocí chybějících sériových čísel.<ref name="garfield">GARFIELD, Eugene. Essays of an Information Scientist: Vol: 3, 1977 - 1978. To remember Ralph Shaw.</ref><br />
<br />
''Photo-clerk'' byl fotografický systém vytvořený pro transakční karty. Sloužil k vytváření záznamů o čtenáři, knize a výpůjční lhůtě.<br />
<br />
Jako ředitel knihovny amerického Ministerstva zemědělství se podílel na vývoji ''minitisku''<ref>Minitisk je způsob jakým je možno redukovat text</ref> . Aby demonstroval efektivitu tohoto konceptu, publikoval některé dizertační práce svých studentů ve zkrácené verzi.<br />
<br />
Jeho dalším nápadem byl ''Rapid Selector'', který vyvinul v roce 1940. Na toto zařízení byl patřičně pyšný. Před tím, než vytvořil koncept tohoto stroje, neexistoval žádný rychlý způsob prohledávání kotouče mikrofilmu kvůli konkrétní informaci. S povolením doktora V. Bushe využil jeho koncept ukládání a vyhledávání informací v mikrofilmech. Rapid selector umožňoval elektronické skenování mikrofilmu s rychlostí 10 000 snímků za minutu. Do snímku byly zakódovány tečky popisující obsah rámce mikrofilmu. Když knihovník potřeboval konkrétní informaci, vložil vytištěnou kartu s hledaným kódem a za pomoci fotobuňky rapid selector prohledal každý rámec a porovnával tečky na mikrofilmu s tečkami na kartě do té doby, než došlo ke shodě. Poté co nastala shoda, zapnul se fotoaparát a udělal fotokopii hledané informace. Měl tak vzniknout účinnější a obchodně životaschopnější stroj. Koncept se však neujal.<ref name="garfield">GARFIELD, Eugene. Essays of an Information Scientist: Vol: 3, 1977 - 1978. To remember Ralph Shaw.</ref><br />
<br />
Zasloužil se také o vylepšení reprografických služeb v oblasti knihovnictví.<br />
<br />
== Ralph R. Shaw Award for Library Literature ==<br />
<br />
Ocenění vzniklo v roce 1959 a bylo dotováno vydavatelstvím Scarecrow Press, proto se původně nazývalo ''Scarecrow Press Award for Library Literature''. Tato cena byla udělována každoročně v letech 1959-1976 americkému knihovníkovi za mimořádný přínos pro knihovnickou literaturu. Udílení cen probíhalo pod záštitou American Library Association a představovalo peněžní odměnu ve výši 500 dolarů.<ref>ALA: American Library Association.</ref><br />
<br />
== Poznámky a citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Použitá literatura a zdroje ==<br />
<br />
*World Encyclopedia of library and information services. 3rd ed. Editor Robert Wedgeworth. Chicago: American Library Association, 1993, xvii, 905 s., [16] s. obr. příloh. [cit. 2013-05-15] ISBN 08-389-0609-5. Dostupné z: [http://books.google.cz http://books.google.cz]<br />
<br />
*JACKSON, Miles, STEVENS, Robert. A Short History of the School of Library and Information Studies. The Hawaii Library Asociation Journal [online]. 1991, roč. 42 [cit.2013-05-15], ISSN 0017-8586. Dostupné z:[http://www2.hawaii.edu/~adamson/vol42a5.html http://www2.hawaii.edu/~adamson/vol42a5.html]<br />
<br />
*GARFIELD, Eugene. Essays of an Information Scientist: Vol: 3, 1977 - 1978. To remember Ralph Shaw [online]. [cit. 2013-05-16]. Dostupné z: [http://garfield.library.upenn.edu/volume3.html http://garfield.library.upenn.edu/volume3.html]<br />
<br />
*ALA: American Library Association. [online]. 2003 [cit. 2013-05-15]. Dostupné z: [http://www.ala.org/awardsgrants/awards/415/apply http://www.ala.org/awardsgrants/awards/415/apply]<br />
<br />
<br/>&nbsp;{{DEFAULTSORT:Shaw, Ralph Robert}}<br />
<br />
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] <br/></div>Mizuzhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Ralph_R._Shaw&diff=34875Ralph R. Shaw2013-06-09T09:40:44Z<p>Mizuz: </p>
<hr />
<div>{{Infobox Vědec|jmeno = Ralph Robert Shaw[[Soubor:RalphShaw.jpg]]|datum_narozeni = 18. květen 1907|misto_narozeni = Detroit, Michigan, USA|datum_umrti = 17. říjen 1972|misto_umrti = Honolulu |duvod_umrti = rakovina|pobyt = USA|obcanstvi = americké|rodina = dvakrát ženatý|skola = Western Reserve University, Columbia University, University of Chicago|pracoviste = New York Public Library <br/> Engineering Societies Library <br/> Gary Public Library <br/> Department of Agriculture Library <br/> Graduate School of Library Service <br/> University of Hawaii|znamy_diky = Scarecrow Press <br/> System transakčních karet <br/> Photo-clerk <br/> Rapid Selector|oceneni = čestní titul Professor Emeritus}}<br />
<br />
Byl americký knihovník, bibliograf, výzkumník, pedagog, vydavatel, expert na autorská práva a inovátor informační vědy. Patřil k nejkreativnějším knihovníkům, kteří kdy pracovali ve Spojených státech.<br />
<br />
== '''Život''' ==<br />
<br />
Narodil se 18. května 1907 v Deitroitu, Michigan, a 17. října 1972 zemřel v Honolulu na rakovinu. Roku 1929 si vzal za manželku Violu Susan Leff a v roce 1969 se podruhé oženil. Jeho manželkou se stala Mary McChesney Andrews.<br />
<br />
Kombinace jeho zájmů jako knihovníka, inovátora a vydavatele ho postavila před problém autorských práv a proto se během svého doktorského studia stal expertem v této oblasti. Byl také inovátorem školních osnov. Když působil jako děkan na ''School of Library Services ''zavedl řádné hodiny vědeckého managementu ve škole pro knihovníky.<br />
<br />
== '''Vzdělání a kariéra''' ==<br />
<br />
V roce 1928 dokončil bakalářské studium humanitních věd na ''Western Reserve University''. Další vyšší bakalářské a magisterské studium dokončil v roce 1929 a 1931 na ''Columbii''. Doktorský titul získal v roce 1950 na ''University of Chicago''. <ref name="gaver"> GAVER, Mary V., Shaw, Ralph. World Encyclopedia of Library and Information Services. 3rd ed. s.772,774. </ref><br />
<br />
Za jeho první pracovní zkušenost můžeme považovat praxi v ''New York Public Library'' v letech 1928-1929. Dále pracoval jako bibliograf v ''Engineering Societies Library'' (1929-1936), poté čtyři roky vykonával funkci hlavního knihovníka v ''Gary Public Library'' v Indianě. V roce 1940 dosáhl postu ředitele knihovny amerického Ministerstva zemědělství, kde působil do roku 1954. Pak plnil funkci profesora a děkana v nově založené ''Graduate School of Library Service''.<br />
<br />
=== Úspěchy ===<br />
<br />
V letech 1956-57 byl prezidentem Americké knihovnícké asociace. Ku sklonku života mu byl Hawajskou univerzitou udělen čestný titul emeritního profesora<ref>Emeritní profesor (výraz z lat. Professor emeritus) je to vysloužilý profesor, který i nadále může příležitostně přednášet, konzultovat a pod.</ref>.<br />
<br />
=== Scarecrow Press ===<br />
<br />
Když působil ve Washingtonu, založil v roce 1950 vydavatelství Scarecrow Press. Počátky vydavatelství byly v suterénu Shawova domu v Georgetownu a provozoval ho pouze se svou manželkou Violou. Postupně se nízkonákladové vydavatelství vypracovalo na multimilionový podnik. Chtěl vytvořit nakladatelství, které by publikovalo školní a akademické práce. Knihy publikované v Scarecrow Press byly nahrazením stránek psaných psacím strojem metodou, která nebyla esteticky atraktivní. Nakladatelství tak zpřístupnilo spoustu hodnotných prací, které by jinak nikdy nebyly publikovány. V roce 1968 nakladatelství převzala ''Grolier Educational Corporation'', poté co se ho Shaw vzdal.<br />
<br />
== Přínos pro knihovnictví a informační vědu ==<br />
<br />
Všechny nápady, které Shaw v průběhu svého života vytvořil, byly orientovány na služby ulehčující práci knihovníků.<br />
<br />
=== Publikace ===<br />
<br />
Ralph Shaw byl velmi plodným autorem. Během svého života napsal nejméně osm knih, také dvacet dva svazků Americké bibliografie 1801-1819 a mnoho článků. K jeho nejznámějším dílům patří například ''Pilot Study on the Use of Scientific Literature by Scientists'' (1956, 1971), na které během své učitelské kariéry neustále odkazoval jako na model služeb pro knihovníky a informační vědce, či ''CATCALL (Completly Automated Technique for Cataloging and Acquisition of Literature for Libraries)'', kde, kromě své závislosti na akronymech, ilustroval nové a ekonomičtější způsoby provozu knihovny na základě spolupráce s knižním trhem.<ref name="gaver"> GAVER, Mary V., Shaw, Ralph. World Encyclopedia of Library and Information Services. 3rd ed. s.772,774. </ref><br />
<br />
V roce 1942 Shaw naplánoval a sestavil první ''Bibliografii zemědělství''. Dílo bylo zdrojem bibliografií pro botaniku, zavlažování, entomologii, lesnictví a ekonomiku hospodářství. K těmto tématům přidal ještě chov hospodářských zvířat a zpracování potravin. Bibliografie byla poprvé publikována pomocí fotokopírování originálních registračních karet.<br />
<br />
Jeho praneteř, Linda Leff, zpracovala bibliografii jeho prací. Bibliografie obsahovala více než sto jeho publikovaných děl a mnoho nepublikovaných přednášek.<br />
<br />
=== Inovace a vynálezy ===<br />
<br />
Když působil v Gary Public Library v Indianě (1936-1940), pronajal si karavan, upravil jeho interiér a vytvořil z něj pojízdnou knihovnu ''(bookmobile)'', která jezdila po předem daných zastávkách v celém Gary podle pravidelného jízdního řádu.<br />
<br />
Byl proti zavádění strojů do knihoven, ale nakonec uznal, že technologie zvládnou rutinní úlohy knihovníků daleko efektivněji a tím umožní profesionálním knihovníkům věnovat více času intelektuálním stránkám.<br />
<br />
Před rokem 1930 probíhalo vypůjčování knih tak, že v každé knize byla založená karta, na kterou se při vypůjčení zaznamenalo datum vrácení, a karta pak byla zařazena do složky daného čtenáře. Když chtěl knihovník zkontrolovat, jestli někdo nepřekročil dobu vypůjčení, musel projít všechny složky registrovaných čtenářů. Shaw zdokonalil tento systém tím, že zavedl''transakční karty'', které zpřehledňovaly seznam knih po výpůjční době. Vytvořil systém karet se sériovými čísly, na které se zaznamenával den vrácení knihy. Každá kniha, která byla půjčena, se spolu s identifikačními údaji čtenáře a číslem karty zaznamenala přes ''photo-clerk'' do záznamu o vypůjčení knihy. Pozdní vrácení knih se dohledávalo pomocí chybějících sériových čísel.<ref name="garfield">GARFIELD, Eugene. Essays of an Information Scientist: Vol: 3, 1977 - 1978. To remember Ralph Shaw.</ref><br />
<br />
''Photo-clerk'' byl fotografický systém vytvořený pro transakční karty. Sloužil k vytváření záznamů o čtenáři, knize a výpůjční lhůtě.<br />
<br />
Jako ředitel knihovny amerického Ministerstva zemědělství se podílel na vývoji ''minitisku''<ref>Minitisk je způsob jakým je možno redukovat text</ref> . Aby demonstroval efektivitu tohoto konceptu, publikoval některé dizertační práce svých studentů ve zkrácené verzi.<br />
<br />
Jeho dalším nápadem byl ''Rapid Selector'', který vyvinul v roce 1940. Na toto zařízení byl patřičně pyšný. Před tím, než vytvořil koncept tohoto stroje, neexistoval žádný rychlý způsob prohledávání kotouče mikrofilmu kvůli konkrétní informaci. S povolením doktora V. Bushe využil jeho koncept ukládání a vyhledávání informací v mikrofilmech. Rapid selector umožňoval elektronické skenování mikrofilmu s rychlostí 10 000 snímků za minutu. Do snímku byly zakódovány tečky popisující obsah rámce mikrofilmu. Když knihovník potřeboval konkrétní informaci, vložil vytištěnou kartu s hledaným kódem a za pomoci fotobuňky rapid selector prohledal každý rámec a porovnával tečky na mikrofilmu s tečkami na kartě do té doby, než došlo ke shodě. Poté co nastala shoda, zapnul se fotoaparát a udělal fotokopii hledané informace. Měl tak vzniknout účinnější a obchodně životaschopnější stroj. Koncept se však neujal.<ref name="garfield">GARFIELD, Eugene. Essays of an Information Scientist: Vol: 3, 1977 - 1978. To remember Ralph Shaw.</ref><br />
<br />
Zasloužil se také o vylepšení reprografických služeb v oblasti knihovnictví.<br />
<br />
== Ralph R. Shaw Award for Library Literature ==<br />
<br />
Ocenění vzniklo v roce 1959 a bylo dotováno vydavatelstvím Scarecrow Press, proto se původně nazývalo ''Scarecrow Press Award for Library Literature''. Tato cena byla udělována každoročně v letech 1959-1976 americkému knihovníkovi za mimořádný přínos pro knihovnickou literaturu. Udílení cen probíhalo pod záštitou American Library Association a představovalo peněžní odměnu ve výši 500 dolarů.<ref>ALA: American Library Association.</ref><br />
<br />
== Poznámky a citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Použitá literatura a zdroje ==<br />
<br />
*World Encyclopedia of library and information services. 3rd ed. Editor Robert Wedgeworth. Chicago: American Library Association, 1993, xvii, 905 s., [16] s. obr. příloh. [cit. 2013-05-15] ISBN 08-389-0609-5. Dostupné z: [http://books.google.cz http://books.google.cz]<br />
<br />
*JACKSON, Miles, STEVENS, Robert. A Short History of the School of Library and Information Studies. The Hawaii Library Asociation Journal [online]. 1991, roč. 42 [cit.2013-05-15], ISSN 0017-8586. Dostupné z:[http://www2.hawaii.edu/~adamson/vol42a5.html http://www2.hawaii.edu/~adamson/vol42a5.html]<br />
<br />
*GARFIELD, Eugene. Essays of an Information Scientist: Vol: 3, 1977 - 1978. To remember Ralph Shaw [online]. [cit. 2013-05-16]. Dostupné z: [http://garfield.library.upenn.edu/volume3.html http://garfield.library.upenn.edu/volume3.html]<br />
<br />
*ALA: American Library Association. [online]. 2003 [cit. 2013-05-15]. Dostupné z: [http://www.ala.org/awardsgrants/awards/415/apply http://www.ala.org/awardsgrants/awards/415/apply]<br />
<br />
<br/>&nbsp;{{DEFAULTSORT:Shaw, Ralph Robert}}<br />
<br />
[[Category:Významné osobnosti informační vědy a knihovnictví|Významné_osobnosti_informační_vědy_a_knihovnictví]] <br/></div>Mizuzhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_emoce&diff=33762Primární emoce2013-05-19T13:43:48Z<p>Mizuz: </p>
<hr />
<div><blockquote><br/></blockquote><br />
'''Autor: '''Michaela Horáková<br />
<br />
'''Klíčová slova: '''primární emoce, emoce, psychologie<br />
<br />
'''Synonyma: '''základní emoce, nižší emoce, vrozené emoce<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
&nbsp;''nadřazené'''''– '''emoce, afektivní jevy, emoční epizody<br />
<br />
&nbsp;''podřazené'''''- '''strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor, překvapení<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Emoce'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Emoce nás doprovází v každodenním životě a spojujeme si je s city, náladami, afekty apod. Slovo emoce pochází z latinského slova „motio“, což znamená pohyb. Definice pojmu emoce je ale velmi problematická, protože o přesném významu se psychologové i filozofové přou již déle než sto let. Proto v různých slovnících narazíme na různé pojmy. Namátkou jsem vybrala pár příkladů:<br />
<br />
1. Emoce vyjadřují subjektivní stav k předmětům a jevům objektivní reality i k sobě samému, který je prožíván v široké škále od významně kladných, přes neutrální, až k výrazně záporným pocitům; provázejí veškeré lidské chování a činnost.<ref>STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 8 s. ISBN 80-717-8553-9.</ref><br />
<br />
2. Emoce jsou velmi komplexní jevy, jejichž charakteristickým rysem je jejich velká citlivost a proměnlivost. <ref>GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 12 s. ISBN 80-716-8683-2.</ref><br />
<br />
3. Komplexní citový stav doprovázený charakteristickými motorickými a žlázovými aktivitami; afektivní stav, který je důsledkem překážky nebo oddálení instinktivní akce; dezorganizovaná odpověď organismu. <ref>NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 24 s. ISBN 80-200-0763-6.</ref><br />
<br />
Existuje různé dělení emocí např. podle intenzity trvání anebo na emoce základní (primární) a odvozené ([[Sekundární emoce|sekundární]]).<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Primární emoce'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Podle odborníků se mezi primární emoce ředí ty, které jsou základní. Z nich jsou pak odvozeny emoce sekundární (komplexní, vyšší nebo sociální). Primární emoce jsou pravděpodobně vrození a všeobecné (každý člověk, ať žije v&nbsp;jakékoliv části světa, je prožívá a vyjadřuje stejně). Primární emoce většinou vznikají jako odezvy na určité životně důležité situace. Oproti tomu sekundární vznikají hlavně v&nbsp;rámci vztahů k&nbsp;druhým lidem nebo k&nbsp;sobě samému. Jedním z prvních, kdo definoval základní emoce, byl J. B. Watson, který předpokládal, že lidé mají tři vrozené emoce-strach, zuřivost a potěšení. Naproti tomu Tomkins dospěl k závěru, že existuje devět primárních emocí – zájem, radost, překvapení, úzkost, zahanbení, strach, hněv, hnus a odpor. Dalšími teoretiky bal byli Cannon, Ekman, Oatley, Buck a nebo Pluthik. Každá z teorií byla do velké míry ovlivněna empirickou podstatou.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Psychoevoluční teorie emocí'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Autorem této teorie je Robert Plutchik a poprvé byla popsána v roce 1958. Podle Plutchika jsou emoce založeny na našich znalostech prostředí a představují komplexní řetězec událostí. Plutchik vymezil osm základních emocí- děs, úžas, zármutek, zhnusení, zuřivost, ostražitá bdělost, extáze, zbožnění. Ve své teorii bere v potaz i intenzitu emocí, např. děs, strach, obava. Pak i strach anebo obava jsou stejně tak primární emocí jako děs.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Pojetí primárních emocí podle P. &nbsp;Ekmana a W. Friesena'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Tito dva vědci v&nbsp;podstatě navázali na Darvinovu práci „Výraz emocí u člověka a zvířat“, na které postavil svou teorii i Tomkins. Tito psychologové zkoumaly členy izolovaného kmene Fori, který žije v&nbsp;oblasti Nové Guinei. Ekmen s&nbsp;Friesenem chtěli zjistit, zda jsou členové kmene schopni určit výraz emocí u obyvatel vyspělých zemí stejně dobře jako mezi sebou. Podle fotografií měli rozpoznávat emoce. Ten samý pokus později vyzkoušeli př. v&nbsp;Japonsku, USA, Brazílii, Chile… Na konec dle svých výzkumů vyčlenili, tyto primární emoce: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
Emoce, které by se na základě těchto teorií daly hodnotit, jako primární jsou: strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
<br />
== Citace a poznámky<br/> ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
<br />
<br />
== Použitá literatura<br/> ==<br />
<br />
*STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 227 s. ISBN 80-717-8553-9.<br />
*GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 79 s. ISBN 80-716-8683-2.<br />
*NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 335 s. ISBN 80-200-0763-6.<br />
*NAKONEČNÝ, Milan. Lexikon psychologie. 1. vyd. Praha: Vodnář, 1995, 397 s. ISBN 80-852-5574-X.</div>Mizuzhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_emoce&diff=33761Primární emoce2013-05-19T13:43:03Z<p>Mizuz: </p>
<hr />
<div><blockquote><br/></blockquote><br />
'''Autor: '''Michaela Horáková<br />
<br />
'''Klíčová slova: '''primární emoce, emoce, psychologie<br />
<br />
'''Synonyma: '''základní emoce, nižší emoce, vrozené emoce<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
&nbsp;''nadřazené'''''– '''emoce, afektivní jevy, emoční epizody<br />
<br />
&nbsp;''podřazené'''''- '''strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor, překvapení<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Emoce'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Emoce nás doprovází v každodenním životě a spojujeme si je s city, náladami, afekty apod. Slovo emoce pochází z latinského slova „motio“, což znamená pohyb. Definice pojmu emoce je ale velmi problematická, protože o přesném významu se psychologové i filozofové přou již déle než sto let. Proto v různých slovnících narazíme na různé pojmy. Namátkou jsem vybrala pár příkladů:<br />
<br />
1. Emoce vyjadřují subjektivní stav k předmětům a jevům objektivní reality i k sobě samému, který je prožíván v široké škále od významně kladných, přes neutrální, až k výrazně záporným pocitům; provázejí veškeré lidské chování a činnost.<ref>STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 8 s. ISBN 80-717-8553-9.</ref><br />
<br />
2. Emoce jsou velmi komplexní jevy, jejichž charakteristickým rysem je jejich velká citlivost a proměnlivost. <ref>GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 12 s. ISBN 80-716-8683-2.</ref><br />
<br />
3. Komplexní citový stav doprovázený charakteristickými motorickými a žlázovými aktivitami; afektivní stav, který je důsledkem překážky nebo oddálení instinktivní akce; dezorganizovaná odpověď organismu. <ref>NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 24 s. ISBN 80-200-0763-6.</ref><br />
<br />
Existuje různé dělení emocí např. podle intenzity trvání anebo na emoce základní (primární) a odvozené (&lt;a href="Sekundární emoce"&gt;sekundární&lt;/a&gt;).<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Primární emoce'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Podle odborníků se mezi primární emoce ředí ty, které jsou základní. Z nich jsou pak odvozeny emoce sekundární (komplexní, vyšší nebo sociální). Primární emoce jsou pravděpodobně vrození a všeobecné (každý člověk, ať žije v&nbsp;jakékoliv části světa, je prožívá a vyjadřuje stejně). Primární emoce většinou vznikají jako odezvy na určité životně důležité situace. Oproti tomu sekundární vznikají hlavně v&nbsp;rámci vztahů k&nbsp;druhým lidem nebo k&nbsp;sobě samému. Jedním z prvních, kdo definoval základní emoce, byl J. B. Watson, který předpokládal, že lidé mají tři vrozené emoce-strach, zuřivost a potěšení. Naproti tomu Tomkins dospěl k závěru, že existuje devět primárních emocí – zájem, radost, překvapení, úzkost, zahanbení, strach, hněv, hnus a odpor. Dalšími teoretiky bal byli Cannon, Ekman, Oatley, Buck a nebo Pluthik. Každá z teorií byla do velké míry ovlivněna empirickou podstatou.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Psychoevoluční teorie emocí'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Autorem této teorie je Robert Plutchik a poprvé byla popsána v roce 1958. Podle Plutchika jsou emoce založeny na našich znalostech prostředí a představují komplexní řetězec událostí. Plutchik vymezil osm základních emocí- děs, úžas, zármutek, zhnusení, zuřivost, ostražitá bdělost, extáze, zbožnění. Ve své teorii bere v potaz i intenzitu emocí, např. děs, strach, obava. Pak i strach anebo obava jsou stejně tak primární emocí jako děs.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Pojetí primárních emocí podle P. &nbsp;Ekmana a W. Friesena'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Tito dva vědci v&nbsp;podstatě navázali na Darvinovu práci „Výraz emocí u člověka a zvířat“, na které postavil svou teorii i Tomkins. Tito psychologové zkoumaly členy izolovaného kmene Fori, který žije v&nbsp;oblasti Nové Guinei. Ekmen s&nbsp;Friesenem chtěli zjistit, zda jsou členové kmene schopni určit výraz emocí u obyvatel vyspělých zemí stejně dobře jako mezi sebou. Podle fotografií měli rozpoznávat emoce. Ten samý pokus později vyzkoušeli př. v&nbsp;Japonsku, USA, Brazílii, Chile… Na konec dle svých výzkumů vyčlenili, tyto primární emoce: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
Emoce, které by se na základě těchto teorií daly hodnotit, jako primární jsou: strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
<br />
== Citace a poznámky<br/> ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
<br />
<br />
== Použitá literatura<br/> ==<br />
<br />
*STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 227 s. ISBN 80-717-8553-9.<br />
*GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 79 s. ISBN 80-716-8683-2.<br />
*NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 335 s. ISBN 80-200-0763-6.<br />
*NAKONEČNÝ, Milan. Lexikon psychologie. 1. vyd. Praha: Vodnář, 1995, 397 s. ISBN 80-852-5574-X.</div>Mizuzhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_emoce&diff=33760Primární emoce2013-05-19T13:41:45Z<p>Mizuz: </p>
<hr />
<div><blockquote><br/></blockquote><br />
'''Autor: '''Michaela Horáková<br />
<br />
'''Klíčová slova: '''primární emoce, emoce, psychologie<br />
<br />
'''Synonyma: '''základní emoce, nižší emoce, vrozené emoce<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
&nbsp;''nadřazené'''''– '''emoce, afektivní jevy, emoční epizody<br />
<br />
&nbsp;''podřazené'''''- '''strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor, překvapení<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Emoce'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Emoce nás doprovází v každodenním životě a spojujeme si je s city, náladami, afekty apod. Slovo emoce pochází z latinského slova „motio“, což znamená pohyb. Definice pojmu emoce je ale velmi problematická, protože o přesném významu se psychologové i filozofové přou již déle než sto let. Proto v různých slovnících narazíme na různé pojmy. Namátkou jsem vybrala pár příkladů:<br />
<br />
1. Emoce vyjadřují subjektivní stav k předmětům a jevům objektivní reality i k sobě samému, který je prožíván v široké škále od významně kladných, přes neutrální, až k výrazně záporným pocitům; provázejí veškeré lidské chování a činnost.<ref>STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 8 s. ISBN 80-717-8553-9.</ref><br />
<br />
2. Emoce jsou velmi komplexní jevy, jejichž charakteristickým rysem je jejich velká citlivost a proměnlivost. <ref>GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 12 s. ISBN 80-716-8683-2.</ref><br />
<br />
3. Komplexní citový stav doprovázený charakteristickými motorickými a žlázovými aktivitami; afektivní stav, který je důsledkem překážky nebo oddálení instinktivní akce; dezorganizovaná odpověď organismu. <ref>NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 24 s. ISBN 80-200-0763-6.</ref><br />
<br />
Existuje různé dělení emocí např. podle intenzity trvání anebo na emoce základní (primární) a odvozené (&lt;a href="Sekundární emoce"&gt;sekundární&lt;/a&gt;).<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Primární emoce'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Podle odborníků se mezi primární emoce ředí ty, které jsou základní. Z nich jsou pak odvozeny emoce sekundární (komplexní, vyšší nebo sociální). Primární emoce jsou pravděpodobně vrození a všeobecné (každý člověk, ať žije v&nbsp;jakékoliv části světa, je prožívá a vyjadřuje stejně). Primární emoce většinou vznikají jako odezvy na určité životně důležité situace. Oproti tomu sekundární vznikají hlavně v&nbsp;rámci vztahů k&nbsp;druhým lidem nebo k&nbsp;sobě samému. Jedním z prvních, kdo definoval základní emoce, byl J. B. Watson, který předpokládal, že lidé mají tři vrozené emoce-strach, zuřivost a potěšení. Naproti tomu Tomkins dospěl k závěru, že existuje devět primárních emocí – zájem, radost, překvapení, úzkost, zahanbení, strach, hněv, hnus a odpor. Dalšími teoretiky bal byli Cannon, Ekman, Oatley, Buck a nebo Pluthik. Každá z teorií byla do velké míry ovlivněna empirickou podstatou.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Psychoevoluční teorie emocí'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Autorem této teorie je Robert Plutchik a poprvé byla popsána v roce 1958. Podle Plutchika jsou emoce založeny na našich znalostech prostředí a představují komplexní řetězec událostí. Plutchik vymezil osm základních emocí- děs, úžas, zármutek, zhnusení, zuřivost, ostražitá bdělost, extáze, zbožnění. Ve své teorii bere v potaz i intenzitu emocí, např. děs, strach, obava. Pak i strach anebo obava jsou stejně tak primární emocí jako děs.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Pojetí primárních emocí podle P. &nbsp;Ekmana a W. Friesena'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Tito dva vědci v&nbsp;podstatě navázali na Darvinovu práci „Výraz emocí u člověka a zvířat“, na které postavil svou teorii i Tomkins. Tito psychologové zkoumaly členy izolovaného kmene Fori, který žije v&nbsp;oblasti Nové Guinei. Ekmen s&nbsp;Friesenem chtěli zjistit, zda jsou členové kmene schopni určit výraz emocí u obyvatel vyspělých zemí stejně dobře jako mezi sebou. Podle fotografií měli rozpoznávat emoce. Ten samý pokus později vyzkoušeli př. v&nbsp;Japonsku, USA, Brazílii, Chile… Na konec dle svých výzkumů vyčlenili, tyto primární emoce: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
Emoce, které by se na základě těchto teorií daly hodnotit, jako primární jsou: strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
<br />
== Citace a poznámky<br/> ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
<br />
<br />
== Použitá literatura<br/> ==<br />
<br />
*STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 227 s. ISBN 80-717-8553-9.<br />
*GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 79 s. ISBN 80-716-8683-2.<br />
*NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 335 s. ISBN 80-200-0763-6.<br />
*<br />
NAKONEČNÝ, Milan. Lexikon psychologie. 1. vyd. Praha: Vodnář, 1995, 397 s. ISBN 80-852-5574-X.</div>Mizuzhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_emoce&diff=33759Primární emoce2013-05-19T13:41:09Z<p>Mizuz: </p>
<hr />
<div><blockquote><br /></blockquote><br />
<p><b>Autor: </b>Michaela Horáková<br />
</p><p><b>Klíčová slova: </b>primární emoce, emoce, psychologie<br />
</p><p><b>Synonyma: </b>základní emoce, nižší emoce, vrozené emoce<br />
</p><p><b>Související pojmy:</b><br />
</p><p>&#160;<i>nadřazené</i><b>– </b>emoce, afektivní jevy, emoční epizody<br />
</p><p>&#160;<i>podřazené</i><b>- </b>strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor, překvapení<br />
</p><p><br /><br />
</p><br />
<h2> <b>Emoce</b><br /> </h2><br />
<p>&#160;Emoce nás doprovází v každodenním životě a spojujeme si je s city, náladami, afekty apod. Slovo emoce pochází z latinského slova „motio“, což znamená pohyb. Definice pojmu emoce je ale velmi problematická, protože o přesném významu se psychologové i filozofové přou již déle než sto let. Proto v různých slovnících narazíme na různé pojmy. Namátkou jsem vybrala pár příkladů:<br />
</p><p>1. Emoce vyjadřují subjektivní stav k předmětům a jevům objektivní reality i k sobě samému, který je prožíván v široké škále od významně kladných, přes neutrální, až k výrazně záporným pocitům; provázejí veškeré lidské chování a činnost.<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 8 s. ISBN 80-717-8553-9.</span><br />
</p><p>2. Emoce jsou velmi komplexní jevy, jejichž charakteristickým rysem je jejich velká citlivost a proměnlivost. <span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 12 s. ISBN 80-716-8683-2.</span><br />
</p><p>3. Komplexní citový stav doprovázený charakteristickými motorickými a žlázovými aktivitami; afektivní stav, který je důsledkem překážky nebo oddálení instinktivní akce; dezorganizovaná odpověď organismu. <span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 24 s. ISBN 80-200-0763-6.</span><br />
</p><p>Existuje různé dělení emocí např. podle intenzity trvání anebo na emoce základní (primární) a odvozené (<a href="Sekundární emoce">sekundární</a>).<br />
</p><p>&#160;<br />
</p><br />
<h2> <b>Primární emoce</b><br /> </h2><br />
<p>&#160;Podle odborníků se mezi primární emoce ředí ty, které jsou základní. Z nich jsou pak odvozeny emoce sekundární (komplexní, vyšší nebo sociální). Primární emoce jsou pravděpodobně vrození a všeobecné (každý člověk, ať žije v&#160;jakékoliv části světa, je prožívá a vyjadřuje stejně). Primární emoce většinou vznikají jako odezvy na určité životně důležité situace. Oproti tomu sekundární vznikají hlavně v&#160;rámci vztahů k&#160;druhým lidem nebo k&#160;sobě samému. Jedním z prvních, kdo definoval základní emoce, byl J. B. Watson, který předpokládal, že lidé mají tři vrozené emoce-strach, zuřivost a potěšení. Naproti tomu Tomkins dospěl k závěru, že existuje devět primárních emocí – zájem, radost, překvapení, úzkost, zahanbení, strach, hněv, hnus a odpor. Dalšími teoretiky bal byli Cannon, Ekman, Oatley, Buck a nebo Pluthik. Každá z teorií byla do velké míry ovlivněna empirickou podstatou.<br />
</p><p>&#160;<br />
</p><br />
<h2> <b>Psychoevoluční teorie emocí</b><br /> </h2><br />
<p>&#160;Autorem této teorie je Robert Plutchik a poprvé byla popsána v roce 1958. Podle Plutchika jsou emoce založeny na našich znalostech prostředí a představují komplexní řetězec událostí. Plutchik vymezil osm základních emocí- děs, úžas, zármutek, zhnusení, zuřivost, ostražitá bdělost, extáze, zbožnění. Ve své teorii bere v potaz i intenzitu emocí, např. děs, strach, obava. Pak i strach anebo obava jsou stejně tak primární emocí jako děs.<br />
</p><p>&#160;<br />
</p><br />
<h2> <b>Pojetí primárních emocí podle P. &#160;Ekmana a W. Friesena</b><br /> </h2><br />
<p>&#160;Tito dva vědci v&#160;podstatě navázali na Darvinovu práci „Výraz emocí u člověka a zvířat“, na které postavil svou teorii i Tomkins. Tito psychologové zkoumaly členy izolovaného kmene Fori, který žije v&#160;oblasti Nové Guinei. Ekmen s&#160;Friesenem chtěli zjistit, zda jsou členové kmene schopni určit výraz emocí u obyvatel vyspělých zemí stejně dobře jako mezi sebou. Podle fotografií měli rozpoznávat emoce. Ten samý pokus později vyzkoušeli př. v&#160;Japonsku, USA, Brazílii, Chile… Na konec dle svých výzkumů vyčlenili, tyto primární emoce: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
</p><p>&#160;<br />
</p><p>Emoce, které by se na základě těchto teorií daly hodnotit, jako primární jsou: strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
</p><br />
<h2> Citace a poznámky<br /> </h2><br />
<p><span class="fck_mw_references" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="references">_</span><br />
</p><p><br /><br />
</p><br />
<h2> Použitá literatura<br /> </h2><br />
<ul><li>STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 227 s. ISBN 80-717-8553-9.<br />
</li><li>GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 79 s. ISBN 80-716-8683-2.<br />
</li><li>NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 335 s. ISBN 80-200-0763-6.<br />
</li></ul></div>Mizuzhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_emoce&diff=33756Primární emoce2013-05-19T13:33:50Z<p>Mizuz: </p>
<hr />
<div><blockquote><br/></blockquote><br />
'''Autor: '''Michaela Horáková<br />
<br />
'''Klíčová slova: '''primární emoce, emoce, psychologie<br />
<br />
'''Synonyma: '''základní emoce, nižší emoce, vrozené emoce<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
&nbsp;''nadřazené'''''– '''emoce, afektivní jevy, emoční epizody<br />
<br />
&nbsp;''podřazené'''''- '''strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor, překvapení<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Emoce'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Emoce nás doprovází v každodenním životě a spojujeme si je s city, náladami, afekty apod. Slovo emoce pochází z latinského slova „motio“, což znamená pohyb. Definice pojmu emoce je ale velmi problematická, protože o přesném významu se psychologové i filozofové přou již déle než sto let. Proto v různých slovnících narazíme na různé pojmy. Namátkou jsem vybrala pár příkladů:<br />
<br />
1. Emoce vyjadřují subjektivní stav k předmětům a jevům objektivní reality i k sobě samému, který je prožíván v široké škále od významně kladných, přes neutrální, až k výrazně záporným pocitům; provázejí veškeré lidské chování a činnost.<ref>STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 8 s. ISBN 80-717-8553-9.</ref><br />
<br />
2. Emoce jsou velmi komplexní jevy, jejichž charakteristickým rysem je jejich velká citlivost a proměnlivost. <ref>GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 12 s. ISBN 80-716-8683-2.</ref><br />
<br />
3. Komplexní citový stav doprovázený charakteristickými motorickými a žlázovými aktivitami; afektivní stav, který je důsledkem překážky nebo oddálení instinktivní akce; dezorganizovaná odpověď organismu. <ref>NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 24 s. ISBN 80-200-0763-6.</ref><br />
<br />
Existuje různé dělení emocí např. podle intenzity trvání anebo na emoce základní (primární) a odvozené ([[Sekundární emoce|sekundární]]).<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Primární emoce'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Podle odborníků se mezi primární emoce ředí ty, které jsou základní. Z nich jsou pak odvozeny emoce sekundární (komplexní, vyšší nebo sociální). Primární emoce jsou pravděpodobně vrození a všeobecné (každý člověk, ať žije v&nbsp;jakékoliv části světa, je prožívá a vyjadřuje stejně). Primární emoce většinou vznikají jako odezvy na určité životně důležité situace. Oproti tomu sekundární vznikají hlavně v&nbsp;rámci vztahů k&nbsp;druhým lidem nebo k&nbsp;sobě samému. Jedním z prvních, kdo definoval základní emoce, byl J. B. Watson, který předpokládal, že lidé mají tři vrozené emoce-strach, zuřivost a potěšení. Naproti tomu Tomkins dospěl k závěru, že existuje devět primárních emocí – zájem, radost, překvapení, úzkost, zahanbení, strach, hněv, hnus a odpor. Dalšími teoretiky bal byli Cannon, Ekman, Oatley, Buck a nebo Pluthik. Každá z teorií byla do velké míry ovlivněna empirickou podstatou.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Psychoevoluční teorie emocí'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Autorem této teorie je Robert Plutchik a poprvé byla popsána v roce 1958. Podle Plutchika jsou emoce založeny na našich znalostech prostředí a představují komplexní řetězec událostí. Plutchik vymezil osm základních emocí- děs, úžas, zármutek, zhnusení, zuřivost, ostražitá bdělost, extáze, zbožnění. Ve své teorii bere v potaz i intenzitu emocí, např. děs, strach, obava. Pak i strach anebo obava jsou stejně tak primární emocí jako děs.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Pojetí primárních emocí podle P. &nbsp;Ekmana a W. Friesena'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Tito dva vědci v&nbsp;podstatě navázali na Darvinovu práci „Výraz emocí u člověka a zvířat“, na které postavil svou teorii i Tomkins. Tito psychologové zkoumaly členy izolovaného kmene Fori, který žije v&nbsp;oblasti Nové Guinei. Ekmen s&nbsp;Friesenem chtěli zjistit, zda jsou členové kmene schopni určit výraz emocí u obyvatel vyspělých zemí stejně dobře jako mezi sebou. Podle fotografií měli rozpoznávat emoce. Ten samý pokus později vyzkoušeli př. v&nbsp;Japonsku, USA, Brazílii, Chile… Na konec dle svých výzkumů vyčlenili, tyto primární emoce: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
Emoce, které by se na základě těchto teorií daly hodnotit, jako primární jsou: strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
<br />
== Citace a poznámky<br/> ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
<br />
<br />
== Použitá literatura<br/> ==<br />
<br />
*STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 227 s. ISBN 80-717-8553-9.<br />
*GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 79 s. ISBN 80-716-8683-2.<br />
*NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 335 s. ISBN 80-200-0763-6.</div>Mizuzhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_emoce&diff=33753Primární emoce2013-05-19T13:32:56Z<p>Mizuz: </p>
<hr />
<div><blockquote><br/></blockquote><br />
'''Autor: '''Michaela Horáková<br />
<br />
'''Klíčová slova: '''primární emoce, emoce, psychologie<br />
<br />
'''Synonyma: '''základní emoce, nižší emoce, vrozené emoce<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
&nbsp;''nadřazené'''''– '''emoce, afektivní jevy, emoční epizody<br />
<br />
&nbsp;''podřazené'''''- '''strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor, překvapení<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Emoce'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Emoce nás doprovází v každodenním životě a spojujeme si je s city, náladami, afekty apod. Slovo emoce pochází z latinského slova „motio“, což znamená pohyb. Definice pojmu emoce je ale velmi problematická, protože o přesném významu se psychologové i filozofové přou již déle než sto let. Proto v různých slovnících narazíme na různé pojmy. Namátkou jsem vybrala pár příkladů:<br />
<br />
1. Emoce vyjadřují subjektivní stav k předmětům a jevům objektivní reality i k sobě samému, který je prožíván v široké škále od významně kladných, přes neutrální, až k výrazně záporným pocitům; provázejí veškeré lidské chování a činnost.<ref>STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 8 s. ISBN 80-717-8553-9.</ref><br />
<br />
2. Emoce jsou velmi komplexní jevy, jejichž charakteristickým rysem je jejich velká citlivost a proměnlivost. <ref>GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 12 s. ISBN 80-716-8683-2.</ref><br />
<br />
3. Komplexní citový stav doprovázený charakteristickými motorickými a žlázovými aktivitami; afektivní stav, který je důsledkem překážky nebo oddálení instinktivní akce; dezorganizovaná odpověď organismu. <ref>NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 24 s. ISBN 80-200-0763-6.</ref><br />
<br />
Existuje různé dělení emocí např. podle intenzity trvání anebo na &nbsp; emoce základní (primární) a odvozené ([[Sekundární emoce|sekundární]]).<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Primární emoce'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Podle odborníků se mezi primární emoce ředí ty, které jsou základní. Z nich jsou pak odvozeny emoce sekundární (komplexní, vyšší nebo sociální). Primární emoce jsou pravděpodobně vrození a všeobecné (každý člověk, ať žije v&nbsp;jakékoliv části světa, je prožívá a vyjadřuje stejně). Primární emoce většinou vznikají jako odezvy na určité životně důležité situace. Oproti tomu sekundární vznikají hlavně v&nbsp;rámci vztahů k&nbsp;druhým lidem nebo k&nbsp;sobě samému. Jedním z prvních, kdo definoval základní emoce, byl J. B. Watson, který předpokládal, že lidé mají tři vrozené emoce-strach, zuřivost a potěšení. Naproti tomu Tomkins dospěl k závěru, že existuje devět primárních emocí – zájem, radost, překvapení, úzkost, zahanbení, strach, hněv, hnus a odpor. Dalšími teoretiky bal byli Cannon, Ekman, Oatley, Buck a nebo Pluthik. Každá z teorií byla do velké míry ovlivněna empirickou podstatou.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Psychoevoluční teorie emocí'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Autorem této teorie je Robert Plutchik a poprvé byla popsána v roce 1958. Podle Plutchika jsou emoce založeny na našich znalostech prostředí a představují komplexní řetězec událostí. Plutchik vymezil osm základních emocí- děs, úžas, zármutek, zhnusení, zuřivost, ostražitá bdělost, extáze, zbožnění. Ve své teorii bere v potaz i intenzitu emocí, např. děs, strach, obava. Pak i strach anebo obava jsou stejně tak primární emocí jako děs.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Pojetí primárních emocí podle P. &nbsp;Ekmana a W. Friesena'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Tito dva vědci v&nbsp;podstatě navázali na Darvinovu práci „Výraz emocí u člověka a zvířat“, na které postavil svou teorii i Tomkins. Tito psychologové zkoumaly členy izolovaného kmene Fori, který žije v&nbsp;oblasti Nové Guinei. Ekmen s&nbsp;Friesenem chtěli zjistit, zda jsou členové kmene schopni určit výraz emocí u obyvatel vyspělých zemí stejně dobře jako mezi sebou. Podle fotografií měli rozpoznávat emoce. Ten samý pokus později vyzkoušeli př. v&nbsp;Japonsku, USA, Brazílii, Chile… Na konec dle svých výzkumů vyčlenili, tyto primární emoce: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
Emoce, které by se na základě těchto teorií daly hodnotit, jako primární jsou: strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
<br />
== Citace a poznámky<br/> ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
<br />
<br />
== Použitá literatura<br/> ==<br />
<br />
*STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 227 s. ISBN 80-717-8553-9.<br />
*GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 79 s. ISBN 80-716-8683-2.<br />
*NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 335 s. ISBN 80-200-0763-6.</div>Mizuzhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_emoce&diff=33747Primární emoce2013-05-19T13:26:00Z<p>Mizuz: </p>
<hr />
<div><blockquote><br/></blockquote><br />
'''Autor: '''Michaela Horáková<br />
<br />
'''Klíčová slova: '''primární emoce, emoce, psychologie<br />
<br />
'''Synonyma: '''základní emoce, nižší emoce, vrozené emoce<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
&nbsp;''nadřazené'''''– '''emoce, afektivní jevy, emoční epizody<br />
<br />
&nbsp;''podřazené'''''- '''strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor, překvapení<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Emoce'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Emoce nás doprovází v každodenním životě a spojujeme si je s city, náladami, afekty apod. Slovo emoce pochází z latinského slova „motio“, což znamená pohyb. Definice pojmu emoce je ale velmi problematická, protože o přesném významu se psychologové i filozofové přou již déle než sto let. Proto v různých slovnících narazíme na různé pojmy. Namátkou jsem vybrala pár příkladů:<br />
<br />
1. Emoce vyjadřují subjektivní stav k předmětům a jevům objektivní reality i k sobě samému, který je prožíván v široké škále od významně kladných, přes neutrální, až k výrazně záporným pocitům; provázejí veškeré lidské chování a činnost.<ref>STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 8 s. ISBN 80-717-8553-9.</ref><br />
<br />
2. Emoce jsou velmi komplexní jevy, jejichž charakteristickým rysem je jejich velká citlivost a proměnlivost. <ref>GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 12 s. ISBN 80-716-8683-2.</ref><br />
<br />
3. Komplexní citový stav doprovázený charakteristickými motorickými a žlázovými aktivitami; afektivní stav, který je důsledkem překážky nebo oddálení instinktivní akce; dezorganizovaná odpověď organismu. <ref>NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 24 s. ISBN 80-200-0763-6.</ref><br />
<br />
Existuje různé dělení emocí např. podle intenzity trvání anebo na &nbsp;základní (primární) a odvozené ([[sekundární emoce]]).<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Primární emoce'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Podle odborníků se mezi primární emoce ředí ty, které jsou základní. Z nich jsou pak odvozeny emoce sekundární (komplexní, vyšší nebo sociální). Primární emoce jsou pravděpodobně vrození a všeobecné (každý člověk, ať žije v&nbsp;jakékoliv části světa, je prožívá a vyjadřuje stejně). Primární emoce většinou vznikají jako odezvy na určité životně důležité situace. Oproti tomu sekundární vznikají hlavně v&nbsp;rámci vztahů k&nbsp;druhým lidem nebo k&nbsp;sobě samému. Jedním z prvních, kdo definoval základní emoce, byl J. B. Watson, který předpokládal, že lidé mají tři vrozené emoce-strach, zuřivost a potěšení. Naproti tomu Tomkins dospěl k závěru, že existuje devět primárních emocí – zájem, radost, překvapení, úzkost, zahanbení, strach, hněv, hnus a odpor. Dalšími teoretiky bal byli Cannon, Ekman, Oatley, Buck a nebo Pluthik. Každá z teorií byla do velké míry ovlivněna empirickou podstatou.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Psychoevoluční teorie emocí'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Autorem této teorie je Robert Plutchik a poprvé byla popsána v roce 1958. Podle Plutchika jsou emoce založeny na našich znalostech prostředí a představují komplexní řetězec událostí. Plutchik vymezil osm základních emocí- děs, úžas, zármutek, zhnusení, zuřivost, ostražitá bdělost, extáze, zbožnění. Ve své teorii bere v potaz i intenzitu emocí, např. děs, strach, obava. Pak i strach anebo obava jsou stejně tak primární emocí jako děs.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Pojetí primárních emocí podle P. &nbsp;Ekmana a W. Friesena'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Tito dva vědci v&nbsp;podstatě navázali na Darvinovu práci „Výraz emocí u člověka a zvířat“, na které postavil svou teorii i Tomkins. Tito psychologové zkoumaly členy izolovaného kmene Fori, který žije v&nbsp;oblasti Nové Guinei. Ekmen s&nbsp;Friesenem chtěli zjistit, zda jsou členové kmene schopni určit výraz emocí u obyvatel vyspělých zemí stejně dobře jako mezi sebou. Podle fotografií měli rozpoznávat emoce. Ten samý pokus později vyzkoušeli př. v&nbsp;Japonsku, USA, Brazílii, Chile… Na konec dle svých výzkumů vyčlenili, tyto primární emoce: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
Emoce, které by se na základě těchto teorií daly hodnotit, jako primární jsou: strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
<br />
== Citace a poznámky<br/> ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
<br />
<br />
== Použitá literatura<br/> ==<br />
<br />
*STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 227 s. ISBN 80-717-8553-9.<br />
*GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 79 s. ISBN 80-716-8683-2.<br />
*NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 335 s. ISBN 80-200-0763-6.</div>Mizuzhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_emoce&diff=33746Primární emoce2013-05-19T13:25:21Z<p>Mizuz: </p>
<hr />
<div><blockquote><br/></blockquote><br />
'''Autor: '''Michaela Horáková<br />
<br />
'''Klíčová slova: '''primární emoce, emoce, psychologie<br />
<br />
'''Synonyma: '''základní emoce, nižší emoce, vrozené emoce<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
&nbsp;''nadřazené'''''– '''emoce, afektivní jevy, emoční epizody<br />
<br />
&nbsp;''podřazené'''''- '''strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor, překvapení<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Emoce'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Emoce nás doprovází v každodenním životě a spojujeme si je s city, náladami, afekty apod. Slovo emoce pochází z latinského slova „motio“, což znamená pohyb. Definice pojmu emoce je ale velmi problematická, protože o přesném významu se psychologové i filozofové přou již déle než sto let. Proto v různých slovnících narazíme na různé pojmy. Namátkou jsem vybrala pár příkladů:<br />
<br />
1. Emoce vyjadřují subjektivní stav k předmětům a jevům objektivní reality i k sobě samému, který je prožíván v široké škále od významně kladných, přes neutrální, až k výrazně záporným pocitům; provázejí veškeré lidské chování a činnost.<ref>STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 8 s. ISBN 80-717-8553-9.</ref><br />
<br />
2. Emoce jsou velmi komplexní jevy, jejichž charakteristickým rysem je jejich velká citlivost a proměnlivost. <ref>GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 12 s. ISBN 80-716-8683-2.</ref><br />
<br />
3. Komplexní citový stav doprovázený charakteristickými motorickými a žlázovými aktivitami; afektivní stav, který je důsledkem překážky nebo oddálení instinktivní akce; dezorganizovaná odpověď organismu. <ref>NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 24 s. ISBN 80-200-0763-6.</ref><br />
<br />
Existuje různé dělení emocí např. podle intenzity trvání anebo na &nbsp;základní (primární) a odvozené (sekundární emoce).<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Primární emoce'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Podle odborníků se mezi primární emoce ředí ty, které jsou základní. Z nich jsou pak odvozeny emoce sekundární (komplexní, vyšší nebo sociální). Primární emoce jsou pravděpodobně vrození a všeobecné (každý člověk, ať žije v&nbsp;jakékoliv části světa, je prožívá a vyjadřuje stejně). Primární emoce většinou vznikají jako odezvy na určité životně důležité situace. Oproti tomu sekundární vznikají hlavně v&nbsp;rámci vztahů k&nbsp;druhým lidem nebo k&nbsp;sobě samému. Jedním z prvních, kdo definoval základní emoce, byl J. B. Watson, který předpokládal, že lidé mají tři vrozené emoce-strach, zuřivost a potěšení. Naproti tomu Tomkins dospěl k závěru, že existuje devět primárních emocí – zájem, radost, překvapení, úzkost, zahanbení, strach, hněv, hnus a odpor. Dalšími teoretiky bal byli Cannon, Ekman, Oatley, Buck a nebo Pluthik. Každá z teorií byla do velké míry ovlivněna empirickou podstatou.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Psychoevoluční teorie emocí'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Autorem této teorie je Robert Plutchik a poprvé byla popsána v roce 1958. Podle Plutchika jsou emoce založeny na našich znalostech prostředí a představují komplexní řetězec událostí. Plutchik vymezil osm základních emocí- děs, úžas, zármutek, zhnusení, zuřivost, ostražitá bdělost, extáze, zbožnění. Ve své teorii bere v potaz i intenzitu emocí, např. děs, strach, obava. Pak i strach anebo obava jsou stejně tak primární emocí jako děs.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Pojetí primárních emocí podle P. &nbsp;Ekmana a W. Friesena'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Tito dva vědci v&nbsp;podstatě navázali na Darvinovu práci „Výraz emocí u člověka a zvířat“, na které postavil svou teorii i Tomkins. Tito psychologové zkoumaly členy izolovaného kmene Fori, který žije v&nbsp;oblasti Nové Guinei. Ekmen s&nbsp;Friesenem chtěli zjistit, zda jsou členové kmene schopni určit výraz emocí u obyvatel vyspělých zemí stejně dobře jako mezi sebou. Podle fotografií měli rozpoznávat emoce. Ten samý pokus později vyzkoušeli př. v&nbsp;Japonsku, USA, Brazílii, Chile… Na konec dle svých výzkumů vyčlenili, tyto primární emoce: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
Emoce, které by se na základě těchto teorií daly hodnotit, jako primární jsou: strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
<br />
== Citace a poznámky<br/> ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
<br />
<br />
== Použitá literatura<br/> ==<br />
<br />
*STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 227 s. ISBN 80-717-8553-9.<br />
*GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 79 s. ISBN 80-716-8683-2.<br />
*NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 335 s. ISBN 80-200-0763-6.</div>Mizuzhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_emoce&diff=33745Primární emoce2013-05-19T13:24:20Z<p>Mizuz: </p>
<hr />
<div><blockquote><br/></blockquote><br />
'''Autor: '''Michaela Horáková<br />
<br />
'''Klíčová slova: '''primární emoce, emoce, psychologie<br />
<br />
'''Synonyma: '''základní emoce, nižší emoce, vrozené emoce<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
&nbsp;''nadřazené'''''– '''emoce, afektivní jevy, emoční epizody<br />
<br />
&nbsp;''podřazené'''''- '''strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor, překvapení<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Emoce'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Emoce nás doprovází v každodenním životě a spojujeme si je s city, náladami, afekty apod. Slovo emoce pochází z latinského slova „motio“, což znamená pohyb. Definice pojmu emoce je ale velmi problematická, protože o přesném významu se psychologové i filozofové přou již déle než sto let. Proto v různých slovnících narazíme na různé pojmy. Namátkou jsem vybrala pár příkladů:<br />
<br />
1. Emoce vyjadřují subjektivní stav k předmětům a jevům objektivní reality i k sobě samému, který je prožíván v široké škále od významně kladných, přes neutrální, až k výrazně záporným pocitům; provázejí veškeré lidské chování a činnost.<ref>STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 8 s. ISBN 80-717-8553-9.</ref><br />
<br />
2. Emoce jsou velmi komplexní jevy, jejichž charakteristickým rysem je jejich velká citlivost a proměnlivost. <ref>GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 12 s. ISBN 80-716-8683-2.</ref><br />
<br />
3. Komplexní citový stav doprovázený charakteristickými motorickými a žlázovými aktivitami; afektivní stav, který je důsledkem překážky nebo oddálení instinktivní akce; dezorganizovaná odpověď organismu. <ref>NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 24 s. ISBN 80-200-0763-6.</ref><br />
<br />
Existuje různé dělení emocí např. podle intenzity trvání anebo na &nbsp;základní (primární) a odvozené (&#x5B;&#x5B;sekundární emoce&#x5D;&#x5D;).<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Primární emoce'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Podle odborníků se mezi primární emoce ředí ty, které jsou základní. Z nich jsou pak odvozeny emoce sekundární (komplexní, vyšší nebo sociální). Primární emoce jsou pravděpodobně vrození a všeobecné (každý člověk, ať žije v&nbsp;jakékoliv části světa, je prožívá a vyjadřuje stejně). Primární emoce většinou vznikají jako odezvy na určité životně důležité situace. Oproti tomu sekundární vznikají hlavně v&nbsp;rámci vztahů k&nbsp;druhým lidem nebo k&nbsp;sobě samému. Jedním z prvních, kdo definoval základní emoce, byl J. B. Watson, který předpokládal, že lidé mají tři vrozené emoce-strach, zuřivost a potěšení. Naproti tomu Tomkins dospěl k závěru, že existuje devět primárních emocí – zájem, radost, překvapení, úzkost, zahanbení, strach, hněv, hnus a odpor. Dalšími teoretiky bal byli Cannon, Ekman, Oatley, Buck a nebo Pluthik. Každá z teorií byla do velké míry ovlivněna empirickou podstatou.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Psychoevoluční teorie emocí'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Autorem této teorie je Robert Plutchik a poprvé byla popsána v roce 1958. Podle Plutchika jsou emoce založeny na našich znalostech prostředí a představují komplexní řetězec událostí. Plutchik vymezil osm základních emocí- děs, úžas, zármutek, zhnusení, zuřivost, ostražitá bdělost, extáze, zbožnění. Ve své teorii bere v potaz i intenzitu emocí, např. děs, strach, obava. Pak i strach anebo obava jsou stejně tak primární emocí jako děs.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Pojetí primárních emocí podle P. &nbsp;Ekmana a W. Friesena'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Tito dva vědci v&nbsp;podstatě navázali na Darvinovu práci „Výraz emocí u člověka a zvířat“, na které postavil svou teorii i Tomkins. Tito psychologové zkoumaly členy izolovaného kmene Fori, který žije v&nbsp;oblasti Nové Guinei. Ekmen s&nbsp;Friesenem chtěli zjistit, zda jsou členové kmene schopni určit výraz emocí u obyvatel vyspělých zemí stejně dobře jako mezi sebou. Podle fotografií měli rozpoznávat emoce. Ten samý pokus později vyzkoušeli př. v&nbsp;Japonsku, USA, Brazílii, Chile… Na konec dle svých výzkumů vyčlenili, tyto primární emoce: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
Emoce, které by se na základě těchto teorií daly hodnotit, jako primární jsou: strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
<br />
== Citace a poznámky<br/> ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
<br />
<br />
== Použitá literatura<br/> ==<br />
<br />
*STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 227 s. ISBN 80-717-8553-9.<br />
*GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 79 s. ISBN 80-716-8683-2.<br />
*NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 335 s. ISBN 80-200-0763-6.</div>Mizuzhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_emoce&diff=33744Primární emoce2013-05-19T13:22:07Z<p>Mizuz: </p>
<hr />
<div><blockquote>'''<br/>'''</blockquote>'''Autor: '''Michaela Horáková<br />
<br />
'''Klíčová slova: '''primární emoce, emoce, psychologie<br />
<br />
'''Synonyma: '''základní emoce, nižší emoce, vrozené emoce<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
&nbsp;''nadřazené'''''– '''emoce, afektivní jevy, emoční epizody<br />
<br />
&nbsp;''podřazené'''''- '''strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor, překvapení<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Emoce'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Emoce nás doprovází v každodenním životě a spojujeme si je s city, náladami, afekty apod. Slovo emoce pochází z latinského slova „motio“, což znamená pohyb. Definice pojmu emoce je ale velmi problematická, protože o přesném významu se psychologové i filozofové přou již déle než sto let. Proto v různých slovnících narazíme na různé pojmy. Namátkou jsem vybrala pár příkladů:<br />
<br />
1. Emoce vyjadřují subjektivní stav k předmětům a jevům objektivní reality i k sobě samému, který je prožíván v široké škále od významně kladných, přes neutrální, až k výrazně záporným pocitům; provázejí veškeré lidské chování a činnost.<ref>STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 8 s. ISBN 80-717-8553-9.</ref><br />
<br />
2. Emoce jsou velmi komplexní jevy, jejichž charakteristickým rysem je jejich velká citlivost a proměnlivost. <ref>GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 12 s. ISBN 80-716-8683-2.</ref><br />
<br />
3. Komplexní citový stav doprovázený charakteristickými motorickými a žlázovými aktivitami; afektivní stav, který je důsledkem překážky nebo oddálení instinktivní akce; dezorganizovaná odpověď organismu. <ref>NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 24 s. ISBN 80-200-0763-6.</ref><br />
<br />
Existuje různé dělení emocí např. podle intenzity trvání anebo na &nbsp;základní (primární) a odvozené (sekundární emoce).<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Primární emoce'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Podle odborníků se mezi primární emoce ředí ty, které jsou základní. Z nich jsou pak odvozeny emoce sekundární (komplexní, vyšší nebo sociální). Primární emoce jsou pravděpodobně vrození a všeobecné (každý člověk, ať žije v&nbsp;jakékoliv části světa, je prožívá a vyjadřuje stejně). Primární emoce většinou vznikají jako odezvy na určité životně důležité situace. Oproti tomu sekundární vznikají hlavně v&nbsp;rámci vztahů k&nbsp;druhým lidem nebo k&nbsp;sobě samému. Jedním z prvních, kdo definoval základní emoce, byl J. B. Watson, který předpokládal, že lidé mají tři vrozené emoce-strach, zuřivost a potěšení. Naproti tomu Tomkins dospěl k závěru, že existuje devět primárních emocí – zájem, radost, překvapení, úzkost, zahanbení, strach, hněv, hnus a odpor. Dalšími teoretiky bal byli Cannon, Ekman, Oatley, Buck a nebo Pluthik. Každá z teorií byla do velké míry ovlivněna empirickou podstatou.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Psychoevoluční teorie emocí'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Autorem této teorie je Robert Plutchik a poprvé byla popsána v roce 1958. Podle Plutchika jsou emoce založeny na našich znalostech prostředí a představují komplexní řetězec událostí. Plutchik vymezil osm základních emocí- děs, úžas, zármutek, zhnusení, zuřivost, ostražitá bdělost, extáze, zbožnění. Ve své teorii bere v potaz i intenzitu emocí, např. děs, strach, obava. Pak i strach anebo obava jsou stejně tak primární emocí jako děs.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Pojetí primárních emocí podle P. &nbsp;Ekmana a W. Friesena'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Tito dva vědci v&nbsp;podstatě navázali na Darvinovu práci „Výraz emocí u člověka a zvířat“, na které postavil svou teorii i Tomkins. Tito psychologové zkoumaly členy izolovaného kmene Fori, který žije v&nbsp;oblasti Nové Guinei. Ekmen s&nbsp;Friesenem chtěli zjistit, zda jsou členové kmene schopni určit výraz emocí u obyvatel vyspělých zemí stejně dobře jako mezi sebou. Podle fotografií měli rozpoznávat emoce. Ten samý pokus později vyzkoušeli př. v&nbsp;Japonsku, USA, Brazílii, Chile… Na konec dle svých výzkumů vyčlenili, tyto primární emoce: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
Emoce, které by se na základě těchto teorií daly hodnotit, jako primární jsou: strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
<br />
== Citace a poznámky<br/> ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
<br />
<br />
== Použitá literatura<br/> ==<br />
<br />
*STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 227 s. ISBN 80-717-8553-9.<br />
*GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 79 s. ISBN 80-716-8683-2.<br />
*NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 335 s. ISBN 80-200-0763-6.</div>Mizuzhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_emoce&diff=33737Primární emoce2013-05-19T13:17:44Z<p>Mizuz: </p>
<hr />
<div><blockquote><br />
<b>Autor: </b>Michaela Horáková<br />
</blockquote><br />
<p><b>Klíčová slova: </b>primární emoce, emoce, psychologie<br />
</p><p><b>Synonyma: </b>základní emoce, nižší emoce, vrozené emoce<br />
</p><p><b>Související pojmy:</b><br />
</p><p>&#160;<i>nadřazené</i><b>– </b>emoce, afektivní jevy, emoční epizody<br />
</p><p>&#160;<i>podřazené</i><b>- </b>strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor, překvapení<br />
</p><p><br /><br />
</p><br />
<h2> <b>Emoce</b><br /> </h2><br />
<p>&#160;Emoce nás doprovází v každodenním životě a spojujeme si je s city, náladami, afekty apod. Slovo emoce pochází z latinského slova „motio“, což znamená pohyb. Definice pojmu emoce je ale velmi problematická, protože o přesném významu se psychologové i filozofové přou již déle než sto let. Proto v různých slovnících narazíme na různé pojmy. Namátkou jsem vybrala pár příkladů:<br />
</p><p>1. Emoce vyjadřují subjektivní stav k předmětům a jevům objektivní reality i k sobě samému, který je prožíván v široké škále od významně kladných, přes neutrální, až k výrazně záporným pocitům; provázejí veškeré lidské chování a činnost.<ref>STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 8 s. ISBN 80-717-8553-9.</ref><br />
</p><p>2. Emoce jsou velmi komplexní jevy, jejichž charakteristickým rysem je jejich velká citlivost a proměnlivost. <ref>GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 12 s. ISBN 80-716-8683-2.</ref><br />
</p><p>3. Komplexní citový stav doprovázený charakteristickými motorickými a žlázovými aktivitami; afektivní stav, který je důsledkem překážky nebo oddálení instinktivní akce; dezorganizovaná odpověď organismu. <ref>NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 24 s. ISBN 80-200-0763-6.</ref><br />
</p><p>Existuje různé dělení emocí např. podle intenzity trvání anebo na emoce základní (primární a odvozené (sekundární).<br />
</p><p>&#160;<br />
</p><br />
<h2> <b>Primární emoce</b><br /> </h2><br />
<p>&#160;Podle odborníků se mezi primární emoce ředí ty, které jsou základní. Z nich jsou pak odvozeny emoce sekundární (komplexní, vyšší nebo sociální). Primární emoce jsou pravděpodobně vrození a všeobecné (každý člověk, ať žije v&#160;jakékoliv části světa, je prožívá a vyjadřuje stejně). Primární emoce většinou vznikají jako odezvy na určité životně důležité situace. Oproti tomu sekundární vznikají hlavně v&#160;rámci vztahů k&#160;druhým lidem nebo k&#160;sobě samému. Jedním z prvních, kdo definoval základní emoce, byl J. B. Watson, který předpokládal, že lidé mají tři vrozené emoce-strach, zuřivost a potěšení. Naproti tomu Tomkins dospěl k závěru, že existuje devět primárních emocí – zájem, radost, překvapení, úzkost, zahanbení, strach, hněv, hnus a odpor. Dalšími teoretiky bal byli Cannon, Ekman, Oatley, Buck a nebo Pluthik. Každá z teorií byla do velké míry ovlivněna empirickou podstatou.<br />
</p><p>&#160;<br />
</p><br />
<h2> <b>Psychoevoluční teorie emocí</b><br /> </h2><br />
<p>&#160;Autorem této teorie je Robert Plutchik a poprvé byla popsána v roce 1958. Podle Plutchika jsou emoce založeny na našich znalostech prostředí a představují komplexní řetězec událostí. Plutchik vymezil osm základních emocí- děs, úžas, zármutek, zhnusení, zuřivost, ostražitá bdělost, extáze, zbožnění. Ve své teorii bere v potaz i intenzitu emocí, např. děs, strach, obava. Pak i strach anebo obava jsou stejně tak primární emocí jako děs.<br />
</p><p>&#160;<br />
</p><br />
<h2> <b>Pojetí primárních emocí podle P. &#160;Ekmana a W. Friesena</b><br /> </h2><br />
<p>&#160;Tito dva vědci v&#160;podstatě navázali na Darvinovu práci „Výraz emocí u člověka a zvířat“, na které postavil svou teorii i Tomkins. Tito psychologové zkoumaly členy izolovaného kmene Fori, který žije v&#160;oblasti Nové Guinei. Ekmen s&#160;Friesenem chtěli zjistit, zda jsou členové kmene schopni určit výraz emocí u obyvatel vyspělých zemí stejně dobře jako mezi sebou. Podle fotografií měli rozpoznávat emoce. Ten samý pokus později vyzkoušeli př. v&#160;Japonsku, USA, Brazílii, Chile… Na konec dle svých výzkumů vyčlenili, tyto primární emoce: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
</p><p>&#160;<br />
</p><p>Emoce, které by se na základě těchto teorií daly hodnotit, jako primární jsou: strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
</p><br />
<h2> Citace a poznámky<br /> </h2><br />
<p><references /><br />
</p><p><br /><br />
</p><br />
<h2> Použitá literatura<br /> </h2><br />
<ul><li>STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 227 s. ISBN 80-717-8553-9.<br />
</li><li>GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 79 s. ISBN 80-716-8683-2.<br />
</li><li>NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 335 s. ISBN 80-200-0763-6.<br />
</li></ul></div>Mizuzhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_emoce&diff=33735Primární emoce2013-05-19T13:15:45Z<p>Mizuz: </p>
<hr />
<div><blockquote style="margin-left: 40px;"><b>Autor: </b>Michaela Horáková</blockquote><br />
<p><b>Klíčová slova: </b>primární emoce, emoce, psychologie<br />
</p><p><b>Synonyma: </b>základní emoce, nižší emoce, vrozené emoce<br />
</p><p><b>Související pojmy:</b><br />
</p><p>&#160;<i>nadřazené</i><b>– </b>emoce, afektivní jevy, emoční epizody<br />
</p><p>&#160;<i>podřazené</i><b>- </b>strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor, překvapení<br />
</p><p><br /><br />
</p><br />
<h2> <b>Emoce</b><br /> </h2><br />
<p>&#160;Emoce nás doprovází v každodenním životě a spojujeme si je s city, náladami, afekty apod. Slovo emoce pochází z latinského slova „motio“, což znamená pohyb. Definice pojmu emoce je ale velmi problematická, protože o přesném významu se psychologové i filozofové přou již déle než sto let. Proto v různých slovnících narazíme na různé pojmy. Namátkou jsem vybrala pár příkladů:<br />
</p><p>1. Emoce vyjadřují subjektivní stav k předmětům a jevům objektivní reality i k sobě samému, který je prožíván v široké škále od významně kladných, přes neutrální, až k výrazně záporným pocitům; provázejí veškeré lidské chování a činnost.<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref"> STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 8 s. ISBN 80-717-8553-9. </span> &lt;ref&gt; STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 8 s. ISBN 80-717-8553-9. &lt;/ref&gt;<br />
</p><p>2. Emoce jsou velmi komplexní jevy, jejichž charakteristickým rysem je jejich velká citlivost a proměnlivost. <span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 12 s. ISBN 80-716-8683-2. </span>&lt;ref&gt;GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 12 s. ISBN 80-716-8683-2. &lt;/ref&gt;<br />
</p><p>3. Komplexní citový stav doprovázený charakteristickými motorickými a žlázovými aktivitami; afektivní stav, který je důsledkem překážky nebo oddálení instinktivní akce; dezorganizovaná odpověď organismu. <span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 24 s. ISBN 80-200-0763-6.</span>&#160;&lt;ref&gt;NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 24 s. ISBN 80-200-0763-6.&lt;/ref&gt;<br />
</p><p>Existuje různé dělení emocí např. podle intenzity trvání anebo na emoce základní (primární a odvozené (sekundární).<br />
</p><p>&#160;<br />
</p><br />
<h2> <b>Primární emoce</b><br /> </h2><br />
<p>&#160;Podle odborníků se mezi primární emoce ředí ty, které jsou základní. Z nich jsou pak odvozeny emoce sekundární (komplexní, vyšší nebo sociální). Primární emoce jsou pravděpodobně vrození a všeobecné (každý člověk, ať žije v&#160;jakékoliv části světa, je prožívá a vyjadřuje stejně). Primární emoce většinou vznikají jako odezvy na určité životně důležité situace. Oproti tomu sekundární vznikají hlavně v&#160;rámci vztahů k&#160;druhým lidem nebo k&#160;sobě samému. Jedním z prvních, kdo definoval základní emoce, byl J. B. Watson, který předpokládal, že lidé mají tři vrozené emoce-strach, zuřivost a potěšení. Naproti tomu Tomkins dospěl k závěru, že existuje devět primárních emocí – zájem, radost, překvapení, úzkost, zahanbení, strach, hněv, hnus a odpor. Dalšími teoretiky bal byli Cannon, Ekman, Oatley, Buck a nebo Pluthik. Každá z teorií byla do velké míry ovlivněna empirickou podstatou.<br />
</p><p>&#160;<br />
</p><br />
<h2> <b>Psychoevoluční teorie emocí</b><br /> </h2><br />
<p>&#160;Autorem této teorie je Robert Plutchik a poprvé byla popsána v roce 1958. Podle Plutchika jsou emoce založeny na našich znalostech prostředí a představují komplexní řetězec událostí. Plutchik vymezil osm základních emocí- děs, úžas, zármutek, zhnusení, zuřivost, ostražitá bdělost, extáze, zbožnění. Ve své teorii bere v potaz i intenzitu emocí, např. děs, strach, obava. Pak i strach anebo obava jsou stejně tak primární emocí jako děs.<br />
</p><p>&#160;<br />
</p><br />
<h2> <b>Pojetí primárních emocí podle P. &#160;Ekmana a W. Friesena</b><br /> </h2><br />
<p>&#160;Tito dva vědci v&#160;podstatě navázali na Darvinovu práci „Výraz emocí u člověka a zvířat“, na které postavil svou teorii i Tomkins. Tito psychologové zkoumaly členy izolovaného kmene Fori, který žije v&#160;oblasti Nové Guinei. Ekmen s&#160;Friesenem chtěli zjistit, zda jsou členové kmene schopni určit výraz emocí u obyvatel vyspělých zemí stejně dobře jako mezi sebou. Podle fotografií měli rozpoznávat emoce. Ten samý pokus později vyzkoušeli př. v&#160;Japonsku, USA, Brazílii, Chile… Na konec dle svých výzkumů vyčlenili, tyto primární emoce: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
</p><p>&#160;<br />
</p><p>Emoce, které by se na základě těchto teorií daly hodnotit, jako primární jsou: strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
</p><br />
<h2> Citace a poznámky<br /> </h2><br />
<p>&lt;references /&gt;<br />
</p><p><br /><br />
</p><br />
<h2> Použitá literatura<br /> </h2><br />
<ul><li>STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 227 s. ISBN 80-717-8553-9.<br />
</li><li>GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 79 s. ISBN 80-716-8683-2.<br />
</li><li>NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 335 s. ISBN 80-200-0763-6.<br />
</li></ul></div>Mizuzhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_emoce&diff=33733Primární emoce2013-05-19T13:15:11Z<p>Mizuz: </p>
<hr />
<div><blockquote style="margin-left: 40px;">'''Autor: '''Michaela Horáková</blockquote><br />
'''Klíčová slova: '''primární emoce, emoce, psychologie<br />
<br />
'''Synonyma: '''základní emoce, nižší emoce, vrozené emoce<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
&nbsp;''nadřazené'''''– '''emoce, afektivní jevy, emoční epizody<br />
<br />
&nbsp;''podřazené'''''- '''strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor, překvapení<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Emoce'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Emoce nás doprovází v každodenním životě a spojujeme si je s city, náladami, afekty apod. Slovo emoce pochází z latinského slova „motio“, což znamená pohyb. Definice pojmu emoce je ale velmi problematická, protože o přesném významu se psychologové i filozofové přou již déle než sto let. Proto v různých slovnících narazíme na různé pojmy. Namátkou jsem vybrala pár příkladů:<br />
<br />
1. Emoce vyjadřují subjektivní stav k předmětům a jevům objektivní reality i k sobě samému, který je prožíván v široké škále od významně kladných, přes neutrální, až k výrazně záporným pocitům; provázejí veškeré lidské chování a činnost.<ref> STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 8 s. ISBN 80-717-8553-9. </ref> &lt;ref&gt; STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 8 s. ISBN 80-717-8553-9. &lt;/ref&gt;<br />
<br />
2. Emoce jsou velmi komplexní jevy, jejichž charakteristickým rysem je jejich velká citlivost a proměnlivost. <ref>GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 12 s. ISBN 80-716-8683-2. </ref>&lt;ref&gt;GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 12 s. ISBN 80-716-8683-2. &lt;/ref&gt;<br />
<br />
3. Komplexní citový stav doprovázený charakteristickými motorickými a žlázovými aktivitami; afektivní stav, který je důsledkem překážky nebo oddálení instinktivní akce; dezorganizovaná odpověď organismu. <ref>NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 24 s. ISBN 80-200-0763-6.</ref>&nbsp;&lt;ref&gt;NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 24 s. ISBN 80-200-0763-6.&lt;/ref&gt;<br />
<br />
Existuje různé dělení emocí např. podle intenzity trvání anebo na emoce základní (primární a odvozené (sekundární).<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Primární emoce'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Podle odborníků se mezi primární emoce ředí ty, které jsou základní. Z nich jsou pak odvozeny emoce sekundární (komplexní, vyšší nebo sociální). Primární emoce jsou pravděpodobně vrození a všeobecné (každý člověk, ať žije v&nbsp;jakékoliv části světa, je prožívá a vyjadřuje stejně). Primární emoce většinou vznikají jako odezvy na určité životně důležité situace. Oproti tomu sekundární vznikají hlavně v&nbsp;rámci vztahů k&nbsp;druhým lidem nebo k&nbsp;sobě samému. Jedním z prvních, kdo definoval základní emoce, byl J. B. Watson, který předpokládal, že lidé mají tři vrozené emoce-strach, zuřivost a potěšení. Naproti tomu Tomkins dospěl k závěru, že existuje devět primárních emocí – zájem, radost, překvapení, úzkost, zahanbení, strach, hněv, hnus a odpor. Dalšími teoretiky bal byli Cannon, Ekman, Oatley, Buck a nebo Pluthik. Každá z teorií byla do velké míry ovlivněna empirickou podstatou.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Psychoevoluční teorie emocí'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Autorem této teorie je Robert Plutchik a poprvé byla popsána v roce 1958. Podle Plutchika jsou emoce založeny na našich znalostech prostředí a představují komplexní řetězec událostí. Plutchik vymezil osm základních emocí- děs, úžas, zármutek, zhnusení, zuřivost, ostražitá bdělost, extáze, zbožnění. Ve své teorii bere v potaz i intenzitu emocí, např. děs, strach, obava. Pak i strach anebo obava jsou stejně tak primární emocí jako děs.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Pojetí primárních emocí podle P. &nbsp;Ekmana a W. Friesena'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Tito dva vědci v&nbsp;podstatě navázali na Darvinovu práci „Výraz emocí u člověka a zvířat“, na které postavil svou teorii i Tomkins. Tito psychologové zkoumaly členy izolovaného kmene Fori, který žije v&nbsp;oblasti Nové Guinei. Ekmen s&nbsp;Friesenem chtěli zjistit, zda jsou členové kmene schopni určit výraz emocí u obyvatel vyspělých zemí stejně dobře jako mezi sebou. Podle fotografií měli rozpoznávat emoce. Ten samý pokus později vyzkoušeli př. v&nbsp;Japonsku, USA, Brazílii, Chile… Na konec dle svých výzkumů vyčlenili, tyto primární emoce: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
Emoce, které by se na základě těchto teorií daly hodnotit, jako primární jsou: strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
<br />
== Citace a poznámky<br/> ==<br />
<br />
&lt;references /&gt;<br />
<br />
<br />
<br />
== Použitá literatura<br/> ==<br />
<br />
*STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 227 s. ISBN 80-717-8553-9.<br />
*GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 79 s. ISBN 80-716-8683-2.<br />
*NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 335 s. ISBN 80-200-0763-6.</div>Mizuzhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_emoce&diff=33724Primární emoce2013-05-19T13:11:43Z<p>Mizuz: </p>
<hr />
<div><blockquote><br />
<b>Autor: </b>Michaela Horáková<br />
</blockquote><br />
<p><b>Klíčová slova: </b>primární emoce, emoce, psychologie<br />
</p><p><b>Synonyma: </b>základní emoce, nižší emoce, vrozené emoce<br />
</p><p><b>Související pojmy:</b><br />
</p><p>&#160;<i>nadřazené</i><b>– </b>emoce, afektivní jevy, emoční epizody<br />
</p><p>&#160;<i>podřazené</i><b>- </b>strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor, překvapení<br />
</p><p><br /><br />
</p><br />
<h2> <b>Emoce</b><br /> </h2><br />
<p>&#160;Emoce nás doprovází v každodenním životě a spojujeme si je s city, náladami, afekty apod. Slovo emoce pochází z latinského slova „motio“, což znamená pohyb. Definice pojmu emoce je ale velmi problematická, protože o přesném významu se psychologové i filozofové přou již déle než sto let. Proto v různých slovnících narazíme na různé pojmy. Namátkou jsem vybrala pár příkladů:<br />
</p><p>1. Emoce vyjadřují subjektivní stav k předmětům a jevům objektivní reality i k sobě samému, který je prožíván v široké škále od významně kladných, přes neutrální, až k výrazně záporným pocitům; provázejí veškeré lidské chování a činnost.<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref"> STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 8 s. ISBN 80-717-8553-9. </span> &lt;ref&gt; STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 8 s. ISBN 80-717-8553-9. &lt;/ref&gt;<br />
</p><p>2. Emoce jsou velmi komplexní jevy, jejichž charakteristickým rysem je jejich velká citlivost a proměnlivost. <span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 12 s. ISBN 80-716-8683-2. </span>&lt;ref&gt;GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 12 s. ISBN 80-716-8683-2. &lt;/ref&gt;<br />
</p><p>3. Komplexní citový stav doprovázený charakteristickými motorickými a žlázovými aktivitami; afektivní stav, který je důsledkem překážky nebo oddálení instinktivní akce; dezorganizovaná odpověď organismu. <span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 24 s. ISBN 80-200-0763-6.</span>&#160;&lt;ref&gt;NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 24 s. ISBN 80-200-0763-6.&lt;/ref&gt;<br />
</p><p>Existuje různé dělení emocí např. podle intenzity trvání anebo na emoce základní (primární a odvozené (sekundární).<br />
</p><p>&#160;<br />
</p><br />
<h2> <b>Primární emoce</b><br /> </h2><br />
<p>&#160;Podle odborníků se mezi primární emoce ředí ty, které jsou základní. Z nich jsou pak odvozeny emoce sekundární (komplexní, vyšší nebo sociální). Primární emoce jsou pravděpodobně vrození a všeobecné (každý člověk, ať žije v&#160;jakékoliv části světa, je prožívá a vyjadřuje stejně). Primární emoce většinou vznikají jako odezvy na určité životně důležité situace. Oproti tomu sekundární vznikají hlavně v&#160;rámci vztahů k&#160;druhým lidem nebo k&#160;sobě samému. Jedním z prvních, kdo definoval základní emoce, byl J. B. Watson, který předpokládal, že lidé mají tři vrozené emoce-strach, zuřivost a potěšení. Naproti tomu Tomkins dospěl k závěru, že existuje devět primárních emocí – zájem, radost, překvapení, úzkost, zahanbení, strach, hněv, hnus a odpor. Dalšími teoretiky bal byli Cannon, Ekman, Oatley, Buck a nebo Pluthik. Každá z teorií byla do velké míry ovlivněna empirickou podstatou.<br />
</p><p>&#160;<br />
</p><br />
<h2> <b>Psychoevoluční teorie emocí</b><br /> </h2><br />
<p>&#160;Autorem této teorie je Robert Plutchik a poprvé byla popsána v roce 1958. Podle Plutchika jsou emoce založeny na našich znalostech prostředí a představují komplexní řetězec událostí. Plutchik vymezil osm základních emocí- děs, úžas, zármutek, zhnusení, zuřivost, ostražitá bdělost, extáze, zbožnění. Ve své teorii bere v potaz i intenzitu emocí, např. děs, strach, obava. Pak i strach anebo obava jsou stejně tak primární emocí jako děs.<br />
</p><p>&#160;<br />
</p><br />
<h2> <b>Pojetí primárních emocí podle P. &#160;Ekmana a W. Friesena</b><br /> </h2><br />
<p>&#160;Tito dva vědci v&#160;podstatě navázali na Darvinovu práci „Výraz emocí u člověka a zvířat“, na které postavil svou teorii i Tomkins. Tito psychologové zkoumaly členy izolovaného kmene Fori, který žije v&#160;oblasti Nové Guinei. Ekmen s&#160;Friesenem chtěli zjistit, zda jsou členové kmene schopni určit výraz emocí u obyvatel vyspělých zemí stejně dobře jako mezi sebou. Podle fotografií měli rozpoznávat emoce. Ten samý pokus později vyzkoušeli př. v&#160;Japonsku, USA, Brazílii, Chile… Na konec dle svých výzkumů vyčlenili, tyto primární emoce: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
</p><p>&#160;<br />
</p><p>Emoce, které by se na základě těchto teorií daly hodnotit, jako primární jsou: strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
</p><br />
<h2> Citace a poznámky<br /> </h2><br />
<p>&lt;references /&gt;<br />
</p><p><br /><br />
</p><br />
<h2> Použitá literatura<br /> </h2><br />
<ul><li>STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 227 s. ISBN 80-717-8553-9.<br />
</li><li>GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 79 s. ISBN 80-716-8683-2.<br />
</li><li>NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 335 s. ISBN 80-200-0763-6.<br />
</li></ul></div>Mizuzhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_emoce&diff=33720Primární emoce2013-05-19T13:09:33Z<p>Mizuz: </p>
<hr />
<div><blockquote><br />
'''Autor: '''Michaela Horáková<br />
</blockquote><br />
'''Klíčová slova: '''primární emoce, emoce, psychologie<br />
<br />
'''Synonyma: '''základní emoce, nižší emoce, vrozené emoce<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
&nbsp;''nadřazené'''''– '''emoce, afektivní jevy, emoční epizody<br />
<br />
&nbsp;''podřazené'''''- '''strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor, překvapení<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Emoce'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Emoce nás doprovází v každodenním životě a spojujeme si je s city, náladami, afekty apod. Slovo emoce pochází z latinského slova „motio“, což znamená pohyb. Definice pojmu emoce je ale velmi problematická, protože o přesném významu se psychologové i filozofové přou již déle než sto let. Proto v různých slovnících narazíme na různé pojmy. Namátkou jsem vybrala pár příkladů:<br />
<br />
1. Emoce vyjadřují subjektivní stav k předmětům a jevům objektivní reality i k sobě samému, který je prožíván v široké škále od významně kladných, přes neutrální, až k výrazně záporným pocitům; provázejí veškeré lidské chování a činnost.<ref> STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 8 s. ISBN 80-717-8553-9. </ref> &lt;ref&gt; STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 8 s. ISBN 80-717-8553-9. &lt;/ref&gt;<br />
<br />
2. Emoce jsou velmi komplexní jevy, jejichž charakteristickým rysem je jejich velká citlivost a proměnlivost. <ref>GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 12 s. ISBN 80-716-8683-2. </ref>&lt;ref&gt;GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 12 s. ISBN 80-716-8683-2. &lt;/ref&gt;<br />
<br />
3. Komplexní citový stav doprovázený charakteristickými motorickými a žlázovými aktivitami; afektivní stav, který je důsledkem překážky nebo oddálení instinktivní akce; dezorganizovaná odpověď organismu. <ref>NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 24 s. ISBN 80-200-0763-6.</ref>&nbsp;&lt;ref&gt;NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 24 s. ISBN 80-200-0763-6.&lt;/ref&gt;<br />
<br />
Existuje různé dělení emocí např. podle intenzity trvání anebo na emoce základní (primární a odvozené (sekundární).<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Primární emoce'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Podle odborníků se mezi primární emoce ředí ty, které jsou základní. Z nich jsou pak odvozeny emoce sekundární (komplexní, vyšší nebo sociální). Primární emoce jsou pravděpodobně vrození a všeobecné (každý člověk, ať žije v&nbsp;jakékoliv části světa, je prožívá a vyjadřuje stejně). Primární emoce většinou vznikají jako odezvy na určité životně důležité situace. Oproti tomu sekundární vznikají hlavně v&nbsp;rámci vztahů k&nbsp;druhým lidem nebo k&nbsp;sobě samému. Jedním z prvních, kdo definoval základní emoce, byl J. B. Watson, který předpokládal, že lidé mají tři vrozené emoce-strach, zuřivost a potěšení. Naproti tomu Tomkins dospěl k závěru, že existuje devět primárních emocí – zájem, radost, překvapení, úzkost, zahanbení, strach, hněv, hnus a odpor. Dalšími teoretiky bal byli Cannon, Ekman, Oatley, Buck a nebo Pluthik. Každá z teorií byla do velké míry ovlivněna empirickou podstatou.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Psychoevoluční teorie emocí'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Autorem této teorie je Robert Plutchik a poprvé byla popsána v roce 1958. Podle Plutchika jsou emoce založeny na našich znalostech prostředí a představují komplexní řetězec událostí. Plutchik vymezil osm základních emocí- děs, úžas, zármutek, zhnusení, zuřivost, ostražitá bdělost, extáze, zbožnění. Ve své teorii bere v potaz i intenzitu emocí, např. děs, strach, obava. Pak i strach anebo obava jsou stejně tak primární emocí jako děs.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Pojetí primárních emocí podle P. &nbsp;Ekmana a W. Friesena'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Tito dva vědci v&nbsp;podstatě navázali na Darvinovu práci „Výraz emocí u člověka a zvířat“, na které postavil svou teorii i Tomkins. Tito psychologové zkoumaly členy izolovaného kmene Fori, který žije v&nbsp;oblasti Nové Guinei. Ekmen s&nbsp;Friesenem chtěli zjistit, zda jsou členové kmene schopni určit výraz emocí u obyvatel vyspělých zemí stejně dobře jako mezi sebou. Podle fotografií měli rozpoznávat emoce. Ten samý pokus později vyzkoušeli př. v&nbsp;Japonsku, USA, Brazílii, Chile… Na konec dle svých výzkumů vyčlenili, tyto primární emoce: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
Emoce, které by se na základě těchto teorií daly hodnotit, jako primární jsou: strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
<br />
== Citace a poznámky<br/> ==<br />
<br />
&lt;references /&gt;<br />
<br />
<br />
<br />
== Použitá literatura<br/> ==<br />
<br />
*STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 227 s. ISBN 80-717-8553-9.<br />
*GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 79 s. ISBN 80-716-8683-2.<br />
*NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 335 s. ISBN 80-200-0763-6.</div>Mizuzhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_emoce&diff=33714Primární emoce2013-05-19T13:03:17Z<p>Mizuz: </p>
<hr />
<div>'''Autor: '''Michaela Horáková<br />
<br />
'''Klíčová slova: '''primární emoce, emoce, psychologie<br />
<br />
'''Synonyma: '''základní emoce, nižší emoce, vrozené emoce<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
&nbsp;''nadřazené'''''– '''emoce, afektivní jevy, emoční epizody<br />
<br />
&nbsp;''podřazené'''''- '''strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor, překvapení<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Emoce'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Emoce nás doprovází v každodenním životě a spojujeme si je s city, náladami, afekty apod. Slovo emoce pochází z latinského slova „motio“, což znamená pohyb. Definice pojmu emoce je ale velmi problematická, protože o přesném významu se psychologové i filozofové přou již déle než sto let. Proto v různých slovnících narazíme na různé pojmy. Namátkou jsem vybrala pár příkladů:<br />
<br />
1. Emoce vyjadřují subjektivní stav k předmětům a jevům objektivní reality i k sobě samému, který je prožíván v široké škále od významně kladných, přes neutrální, až k výrazně záporným pocitům; provázejí veškeré lidské chování a činnost. &lt;ref&gt; STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 8 s. ISBN 80-717-8553-9. &lt;/ref&gt;<br />
<br />
2. Emoce jsou velmi komplexní jevy, jejichž charakteristickým rysem je jejich velká citlivost a proměnlivost. &lt;ref&gt;GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 12 s. ISBN 80-716-8683-2. &lt;/ref&gt;<br />
<br />
3. Komplexní citový stav doprovázený charakteristickými motorickými a žlázovými aktivitami; afektivní stav, který je důsledkem překážky nebo oddálení instinktivní akce; dezorganizovaná odpověď organismu. &lt;ref&gt;NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 24 s. ISBN 80-200-0763-6.&lt;/ref&gt;<br />
<br />
Existuje různé dělení emocí např. podle intenzity trvání anebo na emoce základní (primární a odvozené (sekundární).<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Primární emoce'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Podle odborníků se mezi primární emoce ředí ty, které jsou základní. Z nich jsou pak odvozeny emoce sekundární (komplexní, vyšší nebo sociální). Primární emoce jsou pravděpodobně vrození a všeobecné (každý člověk, ať žije v&nbsp;jakékoliv části světa, je prožívá a vyjadřuje stejně). Primární emoce většinou vznikají jako odezvy na určité životně důležité situace. Oproti tomu sekundární vznikají hlavně v&nbsp;rámci vztahů k&nbsp;druhým lidem nebo k&nbsp;sobě samému. Jedním z prvních, kdo definoval základní emoce, byl J. B. Watson, který předpokládal, že lidé mají tři vrozené emoce-strach, zuřivost a potěšení. Naproti tomu Tomkins dospěl k závěru, že existuje devět primárních emocí – zájem, radost, překvapení, úzkost, zahanbení, strach, hněv, hnus a odpor. Dalšími teoretiky bal byli Cannon, Ekman, Oatley, Buck a nebo Pluthik. Každá z teorií byla do velké míry ovlivněna empirickou podstatou.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Psychoevoluční teorie emocí'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Autorem této teorie je Robert Plutchik a poprvé byla popsána v roce 1958. Podle Plutchika jsou emoce založeny na našich znalostech prostředí a představují komplexní řetězec událostí. Plutchik vymezil osm základních emocí- děs, úžas, zármutek, zhnusení, zuřivost, ostražitá bdělost, extáze, zbožnění. Ve své teorii bere v potaz i intenzitu emocí, např. děs, strach, obava. Pak i strach anebo obava jsou stejně tak primární emocí jako děs.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Pojetí primárních emocí podle P. &nbsp;Ekmana a W. Friesena'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Tito dva vědci v&nbsp;podstatě navázali na Darvinovu práci „Výraz emocí u člověka a zvířat“, na které postavil svou teorii i Tomkins. Tito psychologové zkoumaly členy izolovaného kmene Fori, který žije v&nbsp;oblasti Nové Guinei. Ekmen s&nbsp;Friesenem chtěli zjistit, zda jsou členové kmene schopni určit výraz emocí u obyvatel vyspělých zemí stejně dobře jako mezi sebou. Podle fotografií měli rozpoznávat emoce. Ten samý pokus později vyzkoušeli př. v&nbsp;Japonsku, USA, Brazílii, Chile… Na konec dle svých výzkumů vyčlenili, tyto primární emoce: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
Emoce, které by se na základě těchto teorií daly hodnotit, jako primární jsou: strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
<br />
== Citace a poznámky<br/> ==<br />
<br />
&lt;references /&gt;<br />
<br />
<br />
<br />
== Použitá literatura<br/> ==<br />
<br />
*STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 227 s. ISBN 80-717-8553-9.<br />
*GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 79 s. ISBN 80-716-8683-2.<br />
*NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 335 s. ISBN 80-200-0763-6.</div>Mizuzhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_emoce&diff=33710Primární emoce2013-05-19T13:02:11Z<p>Mizuz: </p>
<hr />
<div>'''Autor: '''Michaela Horáková<br />
<br />
'''Klíčová slova: '''primární emoce, emoce, psychologie<br />
<br />
'''Synonyma: '''základní emoce, nižší emoce, vrozené emoce<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
&nbsp;''nadřazené'''''– '''emoce, afektivní jevy, emoční epizody<br />
<br />
&nbsp;''podřazené'''''- '''strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor, překvapení<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Emoce'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Emoce nás doprovází v každodenním životě a spojujeme si je s city, náladami, afekty apod. Slovo emoce pochází z latinského slova „motio“, což znamená pohyb. Definice pojmu emoce je ale velmi problematická, protože o přesném významu se psychologové i filozofové přou již déle než sto let. Proto v různých slovnících narazíme na různé pojmy. Namátkou jsem vybrala pár příkladů:<br />
<br />
1. Emoce vyjadřují subjektivní stav k předmětům a jevům objektivní reality i k sobě samému, který je prožíván v široké škále od významně kladných, přes neutrální, až k výrazně záporným pocitům; provázejí veškeré lidské chování a činnost. &lt;ref&gt; STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 8 s. ISBN 80-717-8553-9. &lt;/ref&gt;<br />
<br />
2. Emoce jsou velmi komplexní jevy, jejichž charakteristickým rysem je jejich velká citlivost a proměnlivost. &lt;ref&gt;GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 12 s. ISBN 80-716-8683-2. &lt;/ref&gt;<br />
<br />
3. Komplexní citový stav doprovázený charakteristickými motorickými a žlázovými aktivitami; afektivní stav, který je důsledkem překážky nebo oddálení instinktivní akce; dezorganizovaná odpověď organismu. &lt;ref&gt;NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 335 s. ISBN 80-200-0763-6.&lt;/ref&gt;<br />
<br />
Existuje různé dělení emocí např. podle intenzity trvání anebo na emoce základní (primární a odvozené (sekundární).<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Primární emoce'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Podle odborníků se mezi primární emoce ředí ty, které jsou základní. Z nich jsou pak odvozeny emoce sekundární (komplexní, vyšší nebo sociální). Primární emoce jsou pravděpodobně vrození a všeobecné (každý člověk, ať žije v&nbsp;jakékoliv části světa, je prožívá a vyjadřuje stejně). Primární emoce většinou vznikají jako odezvy na určité životně důležité situace. Oproti tomu sekundární vznikají hlavně v&nbsp;rámci vztahů k&nbsp;druhým lidem nebo k&nbsp;sobě samému. Jedním z prvních, kdo definoval základní emoce, byl J. B. Watson, který předpokládal, že lidé mají tři vrozené emoce-strach, zuřivost a potěšení. Naproti tomu Tomkins dospěl k závěru, že existuje devět primárních emocí – zájem, radost, překvapení, úzkost, zahanbení, strach, hněv, hnus a odpor. Dalšími teoretiky bal byli Cannon, Ekman, Oatley, Buck a nebo Pluthik. Každá z teorií byla do velké míry ovlivněna empirickou podstatou.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Psychoevoluční teorie emocí'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Autorem této teorie je Robert Plutchik a poprvé byla popsána v roce 1958. Podle Plutchika jsou emoce založeny na našich znalostech prostředí a představují komplexní řetězec událostí. Plutchik vymezil osm základních emocí- děs, úžas, zármutek, zhnusení, zuřivost, ostražitá bdělost, extáze, zbožnění. Ve své teorii bere v potaz i intenzitu emocí, např. děs, strach, obava. Pak i strach anebo obava jsou stejně tak primární emocí jako děs.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Pojetí primárních emocí podle P. &nbsp;Ekmana a W. Friesena'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Tito dva vědci v&nbsp;podstatě navázali na Darvinovu práci „Výraz emocí u člověka a zvířat“, na které postavil svou teorii i Tomkins. Tito psychologové zkoumaly členy izolovaného kmene Fori, který žije v&nbsp;oblasti Nové Guinei. Ekmen s&nbsp;Friesenem chtěli zjistit, zda jsou členové kmene schopni určit výraz emocí u obyvatel vyspělých zemí stejně dobře jako mezi sebou. Podle fotografií měli rozpoznávat emoce. Ten samý pokus později vyzkoušeli př. v&nbsp;Japonsku, USA, Brazílii, Chile… Na konec dle svých výzkumů vyčlenili, tyto primární emoce: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
Emoce, které by se na základě těchto teorií daly hodnotit, jako primární jsou: strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
<br />
== Citace a poznámky<br/> ==<br />
<br />
<br />
&lt;references /&gt;<br />
<br />
<br />
== Použitá literatura<br/> ==<br />
<br />
*STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 227 s. ISBN 80-717-8553-9.<br />
*GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 79 s. ISBN 80-716-8683-2.<br />
*NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 335 s. ISBN 80-200-0763-6.</div>Mizuzhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_emoce&diff=33704Primární emoce2013-05-19T12:53:41Z<p>Mizuz: </p>
<hr />
<div>'''Autor: '''Michaela Horáková<br />
<br />
'''Klíčová slova: '''primární emoce, emoce, psychologie<br />
<br />
'''Synonyma: '''základní emoce, nižší emoce, vrozené emoce<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
&nbsp;''nadřazené'''''– '''emoce, afektivní jevy, emoční epizody<br />
<br />
&nbsp;''podřazené'''''- '''strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor, překvapení<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Emoce'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Emoce nás doprovází v každodenním životě a spojujeme si je s city, náladami, afekty apod. Slovo emoce pochází z latinského slova „motio“, což znamená pohyb. Definice pojmu emoce je ale velmi problematická, protože o přesném významu se psychologové i filozofové přou již déle než sto let. Proto v různých slovnících narazíme na různé pojmy. Namátkou jsem vybrala pár příkladů:<br />
<br />
1. Emoce vyjadřují subjektivní stav k předmětům a jevům objektivní reality i k sobě samému, který je prožíván v široké škále od významně kladných, přes neutrální, až k výrazně záporným pocitům; provázejí veškeré lidské chování a činnost.<br />
<br />
2. Emoce jsou velmi komplexní jevy, jejichž charakteristickým rysem je jejich velká citlivost a proměnlivost.<br />
<br />
3. Komplexní citový stav doprovázený charakteristickými motorickými a žlázovými aktivitami; afektivní stav, který je důsledkem překážky nebo oddálení instinktivní akce; dezorganizovaná odpověď organismu.<br />
<br />
Existuje různé dělení emocí např. podle intenzity trvání anebo na emoce základní (primární a odvozené (sekundární).<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Primární emoce'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Podle odborníků se mezi primární emoce ředí ty, které jsou základní. Z nich jsou pak odvozeny emoce sekundární (komplexní, vyšší nebo sociální). Primární emoce jsou pravděpodobně vrození a všeobecné (každý člověk, ať žije v&nbsp;jakékoliv části světa, je prožívá a vyjadřuje stejně). Primární emoce většinou vznikají jako odezvy na určité životně důležité situace. Oproti tomu sekundární vznikají hlavně v&nbsp;rámci vztahů k&nbsp;druhým lidem nebo k&nbsp;sobě samému. Jedním z prvních, kdo definoval základní emoce, byl J. B. Watson, který předpokládal, že lidé mají tři vrozené emoce-strach, zuřivost a potěšení. Naproti tomu Tomkins dospěl k závěru, že existuje devět primárních emocí – zájem, radost, překvapení, úzkost, zahanbení, strach, hněv, hnus a odpor. Dalšími teoretiky bal byli Cannon, Ekman, Oatley, Buck a nebo Pluthik. Každá z teorií byla do velké míry ovlivněna empirickou podstatou.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Psychoevoluční teorie emocí'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Autorem této teorie je Robert Plutchik a poprvé byla popsána v roce 1958. Podle Plutchika jsou emoce založeny na našich znalostech prostředí a představují komplexní řetězec událostí. Plutchik vymezil osm základních emocí- děs, úžas, zármutek, zhnusení, zuřivost, ostražitá bdělost, extáze, zbožnění. Ve své teorii bere v potaz i intenzitu emocí, např. děs, strach, obava. Pak i strach anebo obava jsou stejně tak primární emocí jako děs.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Pojetí primárních emocí podle P. &nbsp;Ekmana a W. Friesena'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Tito dva vědci v&nbsp;podstatě navázali na Darvinovu práci „Výraz emocí u člověka a zvířat“, na které postavil svou teorii i Tomkins. Tito psychologové zkoumaly členy izolovaného kmene Fori, který žije v&nbsp;oblasti Nové Guinei. Ekmen s&nbsp;Friesenem chtěli zjistit, zda jsou členové kmene schopni určit výraz emocí u obyvatel vyspělých zemí stejně dobře jako mezi sebou. Podle fotografií měli rozpoznávat emoce. Ten samý pokus později vyzkoušeli př. v&nbsp;Japonsku, USA, Brazílii, Chile… Na konec dle svých výzkumů vyčlenili, tyto primární emoce: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
Emoce, které by se na základě těchto teorií daly hodnotit, jako primární jsou: strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
<br />
== Citace a poznámky<br/> ==<br />
<br />
== Použitá literatura<br/> ==<br />
<br />
*STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 227 s. ISBN 80-717-8553-9.<br />
*GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 79 s. ISBN 80-716-8683-2.<br />
*NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 335 s. ISBN 80-200-0763-6.</div>Mizuzhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_emoce&diff=33702Primární emoce2013-05-19T12:53:00Z<p>Mizuz: </p>
<hr />
<div><span style="font-size:x-large">'''Primární emoce'''</span><br />
<br />
'''Autor: '''Michaela Horáková<br />
<br />
'''Klíčová slova: '''primární emoce, emoce, psychologie<br />
<br />
'''Synonyma: '''základní emoce, nižší emoce, vrozené emoce<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
&nbsp;''nadřazené'''''– '''emoce, afektivní jevy, emoční epizody<br />
<br />
&nbsp;''podřazené'''''- '''strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor, překvapení<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Emoce'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Emoce nás doprovází v každodenním životě a spojujeme si je s city, náladami, afekty apod. Slovo emoce pochází z latinského slova „motio“, což znamená pohyb. Definice pojmu emoce je ale velmi problematická, protože o přesném významu se psychologové i filozofové přou již déle než sto let. Proto v různých slovnících narazíme na různé pojmy. Namátkou jsem vybrala pár příkladů:<br />
<br />
1. Emoce vyjadřují subjektivní stav k předmětům a jevům objektivní reality i k sobě samému, který je prožíván v široké škále od významně kladných, přes neutrální, až k výrazně záporným pocitům; provázejí veškeré lidské chování a činnost.<br />
<br />
2. Emoce jsou velmi komplexní jevy, jejichž charakteristickým rysem je jejich velká citlivost a proměnlivost.<br />
<br />
3. Komplexní citový stav doprovázený charakteristickými motorickými a žlázovými aktivitami; afektivní stav, který je důsledkem překážky nebo oddálení instinktivní akce; dezorganizovaná odpověď organismu.<br />
<br />
Existuje různé dělení emocí např. podle intenzity trvání anebo na emoce základní (primární a odvozené (sekundární).<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Primární emoce'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Podle odborníků se mezi primární emoce ředí ty, které jsou základní. Z nich jsou pak odvozeny emoce sekundární (komplexní, vyšší nebo sociální). Primární emoce jsou pravděpodobně vrození a všeobecné (každý člověk, ať žije v&nbsp;jakékoliv části světa, je prožívá a vyjadřuje stejně). Primární emoce většinou vznikají jako odezvy na určité životně důležité situace. Oproti tomu sekundární vznikají hlavně v&nbsp;rámci vztahů k&nbsp;druhým lidem nebo k&nbsp;sobě samému. Jedním z prvních, kdo definoval základní emoce, byl J. B. Watson, který předpokládal, že lidé mají tři vrozené emoce-strach, zuřivost a potěšení. Naproti tomu Tomkins dospěl k závěru, že existuje devět primárních emocí – zájem, radost, překvapení, úzkost, zahanbení, strach, hněv, hnus a odpor. Dalšími teoretiky bal byli Cannon, Ekman, Oatley, Buck a nebo Pluthik. Každá z teorií byla do velké míry ovlivněna empirickou podstatou.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Psychoevoluční teorie emocí'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Autorem této teorie je Robert Plutchik a poprvé byla popsána v roce 1958. Podle Plutchika jsou emoce založeny na našich znalostech prostředí a představují komplexní řetězec událostí. Plutchik vymezil osm základních emocí- děs, úžas, zármutek, zhnusení, zuřivost, ostražitá bdělost, extáze, zbožnění. Ve své teorii bere v potaz i intenzitu emocí, např. děs, strach, obava. Pak i strach anebo obava jsou stejně tak primární emocí jako děs.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Pojetí primárních emocí podle P. &nbsp;Ekmana a W. Friesena'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Tito dva vědci v&nbsp;podstatě navázali na Darvinovu práci „Výraz emocí u člověka a zvířat“, na které postavil svou teorii i Tomkins. Tito psychologové zkoumaly členy izolovaného kmene Fori, který žije v&nbsp;oblasti Nové Guinei. Ekmen s&nbsp;Friesenem chtěli zjistit, zda jsou členové kmene schopni určit výraz emocí u obyvatel vyspělých zemí stejně dobře jako mezi sebou. Podle fotografií měli rozpoznávat emoce. Ten samý pokus později vyzkoušeli př. v&nbsp;Japonsku, USA, Brazílii, Chile… Na konec dle svých výzkumů vyčlenili, tyto primární emoce: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
Emoce, které by se na základě těchto teorií daly hodnotit, jako primární jsou: strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
<br />
== Citace a poznámky<br/> ==<br />
<br />
== Použitá literatura<br/> ==<br />
<br />
*STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 227 s. ISBN 80-717-8553-9.<br />
*GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 79 s. ISBN 80-716-8683-2.<br />
*NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 335 s. ISBN 80-200-0763-6.</div>Mizuzhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_emoce&diff=33701Primární emoce2013-05-19T12:51:47Z<p>Mizuz: </p>
<hr />
<div>= '''Primární emoce '''<br/> =<br />
<br />
----<br />
<br />
'''Autor: '''Michaela Horáková<br />
<br />
'''Klíčová slova: '''primární emoce, emoce, psychologie<br />
<br />
'''Synonyma: '''základní emoce, nižší emoce, vrozené emoce<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
&nbsp;''nadřazené'''''– '''emoce, afektivní jevy, emoční epizody<br />
<br />
&nbsp;''podřazené'''''- '''strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor, překvapení<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Emoce'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Emoce nás doprovází v každodenním životě a spojujeme si je s city, náladami, afekty apod. Slovo emoce pochází z latinského slova „motio“, což znamená pohyb. Definice pojmu emoce je ale velmi problematická, protože o přesném významu se psychologové i filozofové přou již déle než sto let. Proto v různých slovnících narazíme na různé pojmy. Namátkou jsem vybrala pár příkladů:<br />
<br />
1. Emoce vyjadřují subjektivní stav k předmětům a jevům objektivní reality i k sobě samému, který je prožíván v široké škále od významně kladných, přes neutrální, až k výrazně záporným pocitům; provázejí veškeré lidské chování a činnost.<br />
<br />
2. Emoce jsou velmi komplexní jevy, jejichž charakteristickým rysem je jejich velká citlivost a proměnlivost.<br />
<br />
3. Komplexní citový stav doprovázený charakteristickými motorickými a žlázovými aktivitami; afektivní stav, který je důsledkem překážky nebo oddálení instinktivní akce; dezorganizovaná odpověď organismu.<br />
<br />
Existuje různé dělení emocí např. podle intenzity trvání anebo na emoce základní (primární a odvozené (sekundární).<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Primární emoce'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Podle odborníků se mezi primární emoce ředí ty, které jsou základní. Z nich jsou pak odvozeny emoce sekundární (komplexní, vyšší nebo sociální). Primární emoce jsou pravděpodobně vrození a všeobecné (každý člověk, ať žije v&nbsp;jakékoliv části světa, je prožívá a vyjadřuje stejně). Primární emoce většinou vznikají jako odezvy na určité životně důležité situace. Oproti tomu sekundární vznikají hlavně v&nbsp;rámci vztahů k&nbsp;druhým lidem nebo k&nbsp;sobě samému. Jedním z prvních, kdo definoval základní emoce, byl J. B. Watson, který předpokládal, že lidé mají tři vrozené emoce-strach, zuřivost a potěšení. Naproti tomu Tomkins dospěl k závěru, že existuje devět primárních emocí – zájem, radost, překvapení, úzkost, zahanbení, strach, hněv, hnus a odpor. Dalšími teoretiky bal byli Cannon, Ekman, Oatley, Buck a nebo Pluthik. Každá z teorií byla do velké míry ovlivněna empirickou podstatou.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Psychoevoluční teorie emocí'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Autorem této teorie je Robert Plutchik a poprvé byla popsána v roce 1958. Podle Plutchika jsou emoce založeny na našich znalostech prostředí a představují komplexní řetězec událostí. Plutchik vymezil osm základních emocí- děs, úžas, zármutek, zhnusení, zuřivost, ostražitá bdělost, extáze, zbožnění. Ve své teorii bere v potaz i intenzitu emocí, např. děs, strach, obava. Pak i strach anebo obava jsou stejně tak primární emocí jako děs.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Pojetí primárních emocí podle P. &nbsp;Ekmana a W. Friesena'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Tito dva vědci v&nbsp;podstatě navázali na Darvinovu práci „Výraz emocí u člověka a zvířat“, na které postavil svou teorii i Tomkins. Tito psychologové zkoumaly členy izolovaného kmene Fori, který žije v&nbsp;oblasti Nové Guinei. Ekmen s&nbsp;Friesenem chtěli zjistit, zda jsou členové kmene schopni určit výraz emocí u obyvatel vyspělých zemí stejně dobře jako mezi sebou. Podle fotografií měli rozpoznávat emoce. Ten samý pokus později vyzkoušeli př. v&nbsp;Japonsku, USA, Brazílii, Chile… Na konec dle svých výzkumů vyčlenili, tyto primární emoce: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
Emoce, které by se na základě těchto teorií daly hodnotit, jako primární jsou: strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
<br />
== Citace a poznámky<br/> ==<br />
<br />
== Použitá literatura<br/> ==<br />
<br />
STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 227 s. ISBN 80-717-8553-9.<br />
<br />
GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 79 s. ISBN 80-716-8683-2.<br />
<br />
NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 335 s. ISBN 80-200-0763-6.</div>Mizuzhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_emoce&diff=33700Primární emoce2013-05-19T12:50:49Z<p>Mizuz: </p>
<hr />
<div><h1> <b>Primární emoce </b><br /> </h1><br />
<hr /><br />
<p><b>Autor: </b>Michaela Horáková<br />
</p><p><b>Klíčová slova: </b>primární emoce, emoce, psychologie<br />
</p><p><b>Synonyma: </b>základní emoce, nižší emoce, vrozené emoce<br />
</p><p><b>Související pojmy:</b><br />
</p><p>&#160;<i>nadřazené</i><b>– </b>emoce, afektivní jevy, emoční epizody<br />
</p><p>&#160;<i>podřazené</i><b>- </b>strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor, překvapení<br />
</p><p><br /><br />
</p><br />
<h2> <b>Emoce</b><br /> </h2><br />
<p>&#160;Emoce nás doprovází v každodenním životě a spojujeme si je s city, náladami, afekty apod. Slovo emoce pochází z latinského slova „motio“, což znamená pohyb. Definice pojmu emoce je ale velmi problematická, protože o přesném významu se psychologové i filozofové přou již déle než sto let. Proto v různých slovnících narazíme na různé pojmy. Namátkou jsem vybrala pár příkladů:<br />
</p><p>1. Emoce vyjadřují subjektivní stav k předmětům a jevům objektivní reality i k sobě samému, který je prožíván v široké škále od významně kladných, přes neutrální, až k výrazně záporným pocitům; provázejí veškeré lidské chování a činnost.<br />
</p><p>2. Emoce jsou velmi komplexní jevy, jejichž charakteristickým rysem je jejich velká citlivost a proměnlivost.<br />
</p><p>3. Komplexní citový stav doprovázený charakteristickými motorickými a žlázovými aktivitami; afektivní stav, který je důsledkem překážky nebo oddálení instinktivní akce; dezorganizovaná odpověď organismu.<br />
</p><p>Existuje různé dělení emocí např. podle intenzity trvání anebo na emoce základní (primární a odvozené (sekundární).<br />
</p><p>&#160;<br />
</p><br />
<h2> <b>Primární emoce</b><br /> </h2><br />
<p>&#160;Podle odborníků se mezi primární emoce ředí ty, které jsou základní. Z nich jsou pak odvozeny emoce sekundární (komplexní, vyšší nebo sociální). Primární emoce jsou pravděpodobně vrození a všeobecné (každý člověk, ať žije v&#160;jakékoliv části světa, je prožívá a vyjadřuje stejně). Primární emoce většinou vznikají jako odezvy na určité životně důležité situace. Oproti tomu sekundární vznikají hlavně v&#160;rámci vztahů k&#160;druhým lidem nebo k&#160;sobě samému. Jedním z prvních, kdo definoval základní emoce, byl J. B. Watson, který předpokládal, že lidé mají tři vrozené emoce-strach, zuřivost a potěšení. Naproti tomu Tomkins dospěl k závěru, že existuje devět primárních emocí – zájem, radost, překvapení, úzkost, zahanbení, strach, hněv, hnus a odpor. Dalšími teoretiky bal byli Cannon, Ekman, Oatley, Buck a nebo Pluthik. Každá z teorií byla do velké míry ovlivněna empirickou podstatou.<br />
</p><p>&#160;<br />
</p><br />
<h2> <b>Psychoevoluční teorie emocí</b><br /> </h2><br />
<p>&#160;Autorem této teorie je Robert Plutchik a poprvé byla popsána v roce 1958. Podle Plutchika jsou emoce založeny na našich znalostech prostředí a představují komplexní řetězec událostí. Plutchik vymezil osm základních emocí- děs, úžas, zármutek, zhnusení, zuřivost, ostražitá bdělost, extáze, zbožnění. Ve své teorii bere v potaz i intenzitu emocí, např. děs, strach, obava. Pak i strach anebo obava jsou stejně tak primární emocí jako děs.<br />
</p><p>&#160;<br />
</p><br />
<h2> <b>Pojetí primárních emocí podle P. &#160;Ekmana a W. Friesena</b><br /> </h2><br />
<p>&#160;Tito dva vědci v&#160;podstatě navázali na Darvinovu práci „Výraz emocí u člověka a zvířat“, na které postavil svou teorii i Tomkins. Tito psychologové zkoumaly členy izolovaného kmene Fori, který žije v&#160;oblasti Nové Guinei. Ekmen s&#160;Friesenem chtěli zjistit, zda jsou členové kmene schopni určit výraz emocí u obyvatel vyspělých zemí stejně dobře jako mezi sebou. Podle fotografií měli rozpoznávat emoce. Ten samý pokus později vyzkoušeli př. v&#160;Japonsku, USA, Brazílii, Chile… Na konec dle svých výzkumů vyčlenili, tyto primární emoce: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
</p><p>&#160;<br />
</p><p>Emoce, které by se na základě těchto teorií daly hodnotit, jako primární jsou: strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
</p></div>Mizuzhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_emoce&diff=33697Primární emoce2013-05-19T12:48:58Z<p>Mizuz: </p>
<hr />
<div>= '''Primární emoce '''<br/> =<br />
<br />
----<br />
<br />
'''Autor: '''Michaela Horáková<br />
<br />
'''Klíčová slova: '''primární emoce, emoce, psychologie<br />
<br />
'''Synonyma: '''základní emoce, nižší emoce, vrozené emoce<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
&nbsp;''nadřazené'''''– '''emoce, afektivní jevy, emoční epizody<br />
<br />
&nbsp;''podřazené'''''- '''strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor, překvapení<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Emoce'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Emoce nás doprovází v každodenním životě a spojujeme si je s city, náladami, afekty apod. Slovo emoce pochází z latinského slova „motio“, což znamená pohyb. Definice pojmu emoce je ale velmi problematická, protože o přesném významu se psychologové i filozofové přou již déle než sto let. Proto v různých slovnících narazíme na různé pojmy. Namátkou jsem vybrala pár příkladů:<br />
<br />
1. Emoce vyjadřují subjektivní stav k předmětům a jevům objektivní reality i k sobě samému, který je prožíván v široké škále od významně kladných, přes neutrální, až k výrazně záporným pocitům; provázejí veškeré lidské chování a činnost.<br />
<br />
2. Emoce jsou velmi komplexní jevy, jejichž charakteristickým rysem je jejich velká citlivost a proměnlivost.<br />
<br />
3. Komplexní citový stav doprovázený charakteristickými motorickými a žlázovými aktivitami; afektivní stav, který je důsledkem překážky nebo oddálení instinktivní akce; dezorganizovaná odpověď organismu.<br />
<br />
Existuje různé dělení emocí např. podle intenzity trvání anebo na emoce základní (primární a odvozené (sekundární).<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Primární emoce'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Podle odborníků se mezi primární emoce ředí ty, které jsou základní. Z nich jsou pak odvozeny emoce sekundární (komplexní, vyšší nebo sociální). Primární emoce jsou pravděpodobně vrození a všeobecné (každý člověk, ať žije v&nbsp;jakékoliv části světa, je prožívá a vyjadřuje stejně). Primární emoce většinou vznikají jako odezvy na určité životně důležité situace. Oproti tomu sekundární vznikají hlavně v&nbsp;rámci vztahů k&nbsp;druhým lidem nebo k&nbsp;sobě samému. Jedním z prvních, kdo definoval základní emoce, byl J. B. Watson, který předpokládal, že lidé mají tři vrozené emoce-strach, zuřivost a potěšení. Naproti tomu Tomkins dospěl k závěru, že existuje devět primárních emocí – zájem, radost, překvapení, úzkost, zahanbení, strach, hněv, hnus a odpor. Dalšími teoretiky bal byli Cannon, Ekman, Oatley, Buck a nebo Pluthik. Každá z teorií byla do velké míry ovlivněna empirickou podstatou.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Psychoevoluční teorie emocí'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Autorem této teorie je Robert Plutchik a poprvé byla popsána v roce 1958. Podle Plutchika jsou emoce založeny na našich znalostech prostředí a představují komplexní řetězec událostí. Plutchik vymezil osm základních emocí- děs, úžas, zármutek, zhnusení, zuřivost, ostražitá bdělost, extáze, zbožnění. Ve své teorii bere v potaz i intenzitu emocí, např. děs, strach, obava. Pak i strach anebo obava jsou stejně tak primární emocí jako děs.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== '''Pojetí primárních emocí podle P. &nbsp;Ekmana a W. Friesena'''<br/> ==<br />
<br />
&nbsp;Tito dva vědci v&nbsp;podstatě navázali na Darvinovu práci „Výraz emocí u člověka a zvířat“, na které postavil svou teorii i Tomkins. Tito psychologové zkoumaly členy izolovaného kmene Fori, který žije v&nbsp;oblasti Nové Guinei. Ekmen s&nbsp;Friesenem chtěli zjistit, zda jsou členové kmene schopni určit výraz emocí u obyvatel vyspělých zemí stejně dobře jako mezi sebou. Podle fotografií měli rozpoznávat emoce. Ten samý pokus později vyzkoušeli př. v&nbsp;Japonsku, USA, Brazílii, Chile… Na konec dle svých výzkumů vyčlenili, tyto primární emoce: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení.<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
Emoce, které by se na základě těchto teorií daly hodnotit, jako primární jsou: strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor a překvapení.</div>Mizuzhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_emoce&diff=33650Primární emoce2013-05-19T12:09:07Z<p>Mizuz: Stránka vyprázdněna</p>
<hr />
<div></div>Mizuzhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_emoce&diff=33631Primární emoce2013-05-19T11:44:48Z<p>Mizuz: </p>
<hr />
<div>= <span style="font-family:times new roman,times,serif;"><font size="4" style="font-size: 16pt">'''Primární emoce'''</font></span> =<br />
<br />
----<br />
<br />
<span style="font-family:times new roman,times,serif;"><br/><span style="font-size:medium;">'''Autor:''' Michaela Horáková</span></span><br />
<br />
<span style="font-size:medium;"><span style="font-family:times new roman,times,serif;">'''Klíčová slova: '''<span style="font-weight: normal">primární emoce, emoce, psychologie</span></span></span><br />
<br />
<span style="font-size:medium;"><span style="font-family:times new roman,times,serif;">'''Synonyma:''' základní emoce, nižší emoce, vrozené emoce</span></span><br />
<br />
<span style="font-size:medium;"><span style="font-family:times new roman,times,serif;">'''Související pojmy:'''</span></span><br />
<br />
<span style="font-size:medium;"><span style="font-family:times new roman,times,serif;">''nadřazené'' – emoce, afektivní jevy, emoční epizody</span></span><br />
<br />
<span style="font-size:medium;"><span style="font-family:times new roman,times,serif;">''podřazené'' -</span></span><br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br/><br />
<span style="font-size:medium;"><span style="font-family:times new roman,times,serif;"</span>&lt;/span&gt;<br />
<br />
== <span style="font-family:times new roman,times,serif;">Emoce</span> ==<br />
<br />
<span style="font-family:times new roman,times,serif;"><span style="font-size:medium;">Emoce nás doprovází v každodenním životě a spojujeme si je s city, náladami, afekty apod. Slovo emoce pochází z latinského slova „motio“, což znamená pohyb. Definice pojmu emoce je ale velmi problematická, protože o přesném významu se psychologové i filozofové přou již déle než sto let. Proto v různých slovnících narazíme na různé pojmy. Namátkou jsem vybrala pár příkladů:</span></span><br />
<br />
<span style="font-family:times new roman,times,serif;"><span style="font-size:medium;">1.Emoce vyjadřují subjektivní stav k předmětům a jevům objektivní reality i k sobě samému, který je prožíván v široké škále od významně kladných , přes neutrální, až k výrazně záporným pocitům; provázejí veškeré lidské chování a činnost.</span></span><br />
<br />
<span style="font-family:times new roman,times,serif;"><span style="font-size:medium;">2. Emoce jsou velmi komplexní jevy, jejichž charakteristickým rysem je jejich velká citlivost a proměnlivost.</span></span><br />
<br />
<span style="font-family:times new roman,times,serif;"><span style="font-size:medium;">3.Komplexní citový stav doprovázený charakteristickými motorickými a žlázovými aktivitami; afektivní stav, který je důsledkem překážky nebo oddálení instinktivní akce; dezorganizovaná odpověď organismu.</span></span><br />
<br />
<span style="font-family:times new roman,times,serif;"><span style="font-size:medium;">Existuje růzdě dělí emocí např. podle intenzity trvání a nebo na emoce základní (primární a odvozené (sekundární).</span></span><span style="font-family:times new roman,times,serif;"></span><br />
<br />
<br />
<br />
<span style="font-family:georgia,serif;"></span></div>Mizuzhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_emoce&diff=33628Primární emoce2013-05-19T11:37:13Z<p>Mizuz: </p>
<hr />
<div><h1> <span style="font-family:times new roman,times,serif;"><font size="4" style="font-size: 16pt"><b>Primární emoce</b></font></span> </h1><br />
<hr /><br />
<p><span style="font-family:times new roman,times,serif;"><br /><span style="font-size:medium;"><b>Autor:</b> Michaela Horáková</span></span><br />
</p><p><span style="font-size:medium;"><span style="font-family:times new roman,times,serif;"><b>Klíčová slova: </b><span style="font-weight: normal">primární emoce, emoce, psychologie</span></span></span><br />
</p><p><span style="font-size:medium;"><span style="font-family:times new roman,times,serif;"><b>Synonyma:</b> základní emoce, nižší emoce, vrozené emoce</span></span><br />
</p><p><span style="font-size:medium;"><span style="font-family:times new roman,times,serif;"><b>Související pojmy:</b></span></span><br />
</p><p><span style="font-size:medium;"><span style="font-family:times new roman,times,serif;"><i>nadřazené</i> – emoce, afektivní jevy, emoční epizody</span></span><br />
</p><p><span style="font-size:medium;"><span style="font-family:times new roman,times,serif;"><i>podřazené</i> -</span></span><br />
</p><p><br /><br />
</p><p><br /><br />
<span style="font-size:medium;">&lt;span style="font-family:times new roman,times,serif;"</span>&lt;/span&gt;<br />
</p><br />
<h2> <span style="font-family:times new roman,times,serif;">Emoce</span> </h2><br />
<p><span style="font-family:times new roman,times,serif;"><span style="font-size:medium;">Emoce nás doprovází v každodenním životě a spojujeme si je s city, náladami, afekty apod. Slovo emoce pochází z latinského slova „motio“, což znamená pohyb. Definice pojmu emoce je ale velmi problematická, protože o přesném významu se psychologové i filozofové přou již déle než sto let. Proto v různých slovnících narazíme na různé pojmy. Namátkou jsem vybrala pár příkladů:</span></span><br />
</p><p><span style="font-family:times new roman,times,serif;"><span style="font-size:medium;">1.Emoce vyjadřují subjektivní stav k předmětům a jevům objektivní reality i k sobě samému, který je prožíván v široké škále od významně kladných , přes neutrální, až k výrazně záporným pocitům; provázejí veškeré lidské chování a činnost.</span></span><br />
</p><p><span style="font-family:times new roman,times,serif;"><span style="font-size:medium;">2. Emoce jsou velmi komplexní jevy, jejichž charakteristickým rysem je jejich velká citlivost a proměnlivost.</span></span><br />
</p><p><span style="font-family:times new roman,times,serif;"><span style="font-size:medium;">3.Komplexní citový stav doprovázený charakteristickými motorickými a žlázovými aktivitami; afektivní stav, který je důsledkem překážky nebo oddálení instinktivní akce; dezorganizovaná odpověď organismu.</span></span><br />
</p><p><span style="font-family:times new roman,times,serif;"><span style="font-size:medium;">Existuje růzdě dělí emocí např. podle intenzity trvání a nebo na emoce základní (primární a odvozené (sekundární).</span></span><br />
</p><p><br /><br />
</p><p><br /><br />
</p><br />
<h2> <span style="font-family:times new roman,times,serif;">Použitá literatura</span> </h2><br />
<ul><li><br />
</li></ul><br />
<p><span style="font-family:times new roman,times,serif;">STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 227 s. ISBN 80-717-8553-9.</span><br />
</p><br />
<ul><li><br />
</li></ul><br />
<p><span style="font-family:times new roman,times,serif;">GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 79 s. ISBN 80-716-8683-2.</span><br />
</p><br />
<ul><li><br />
</li></ul><br />
<p><span style="font-family:times new roman,times,serif;">NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 335 s. ISBN 80-200-0763-6.</span><br />
</p><p><br /><br />
</p><p><span style="font-family:georgia,serif;"></span><br />
</p></div>Mizuzhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_emoce&diff=33625Primární emoce2013-05-19T11:28:38Z<p>Mizuz: </p>
<hr />
<div>= <span style="font-family:times new roman,times,serif;"><font size="4" style="font-size: 16pt">'''Primární emoce'''</font></span> =<br />
<br />
----<br />
<br />
<span style="font-family:times new roman,times,serif;"><br/><span style="font-size:medium;">'''Autor:''' Michaela Horáková</span></span><br />
<br />
<span style="font-size:medium;"><span style="font-family:times new roman,times,serif;">'''Klíčová slova: '''<span style="font-weight: normal">primární emoce, emoce, psychologie</span></span></span><br />
<br />
<span style="font-size:medium;"><span style="font-family:times new roman,times,serif;">'''Synonyma:''' základní emoce, nižší emoce, vrozené emoce</span></span><br />
<br />
<span style="font-size:medium;"><span style="font-family:times new roman,times,serif;">'''Související pojmy:'''</span></span><br />
<br />
<span style="font-size:medium;"><span style="font-family:times new roman,times,serif;">''nadřazené'' – emoce, afektivní jevy, emoční epizody</span></span><br />
<br />
<span style="font-size:medium;"><span style="font-family:times new roman,times,serif;">''podřazené'' -</span></span><br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<span style="font-size:medium;"><span style="font-family:times new roman,times,serif;"</span></span><br />
== <span style="font-family:times new roman,times,serif;">Emoce</span> ==<br />
<span style="font-family:times new roman,times,serif;"><span style="font-size:medium;">Emoce nás doprovází v každodenním životě a spojujeme si je s city, náladami, afekty apod. Slovo emoce pochází z latinského slova „motio“, což znamená pohyb. Definice pojmu emoce je ale velmi problematická, protože o přesném významu se psychologové i filozofové přou již déle než sto let. Proto v různých slovnících narazíme na různé pojmy. Namátkou jsem vybrala pár příkladů:</span></span><br />
<br />
<span style="font-family:times new roman,times,serif;"><span style="font-size:medium;">1.Emoce vyjadřují subjektivní stav k předmětům a jevům objektivní reality i k sobě samému, který je prožíván v široké škále od významně kladných , přes neutrální, až k výrazně záporným pocitům; provázejí veškeré lidské chování a činnost.</span></span><br />
<br />
<span style="font-family:times new roman,times,serif;"><span style="font-size:medium;">2. Emoce jsou velmi komplexní jevy, jejichž charakteristickým rysem je jejich velká citlivost a proměnlivost.</span></span><br />
<br />
<span style="font-family:times new roman,times,serif;"><span style="font-size:medium;">3.Komplexní citový stav doprovázený charakteristickými motorickými a žlázovými aktivitami; afektivní stav, který je důsledkem překážky nebo oddálení instinktivní akce; dezorganizovaná odpověď organismu.</span></span><br />
<br />
<span style="font-family:times new roman,times,serif;"><span style="font-size:medium;">Existuje růzdě dělí emocí např. podle intenzity trvání a nebo na emoce základní (primární a odvozené (sekundární).</span></span><br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== <span style="font-family:times new roman,times,serif;">Použitá literatura</span> ==<br />
<br />
<br />
*<br />
<span style="font-family:times new roman,times,serif;">STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 227 s. ISBN 80-717-8553-9.</span><br />
<br />
*<br />
<span style="font-family:times new roman,times,serif;">GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 79 s. ISBN 80-716-8683-2.</span><br />
<br />
*<br />
<br />
<span style="font-family:times new roman,times,serif;">NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 335 s. ISBN 80-200-0763-6.</span><br />
<br />
<br />
<br />
<span style="font-family:georgia,serif;"></span></div>Mizuzhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_emoce&diff=33590Primární emoce2013-05-19T09:28:46Z<p>Mizuz: Založena nová stránka: = <font size="4" style="font-size: 16pt">'''Primární emoce'''</font> = ---- '''Autor:''' Michaela Horáková '''Klíčová slova: '''<span style="font-weight: normal...</p>
<hr />
<div>= <font size="4" style="font-size: 16pt">'''Primární emoce'''</font> =<br />
<br />
<br />
----<br />
<br />
<br />
'''Autor:''' Michaela Horáková<br />
<br />
'''Klíčová slova: '''<span style="font-weight: normal">primární emoce, emoce, psychologie</span><br />
<br />
'''Synonyma:''' základní emoce, nižší emoce, vrozené emoce<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
''nadřazené'' – emoce, afektivní jevy, emoční epizody<br />
<br />
''podřazené'' -</div>Mizuzhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_bakal%C3%A1%C5%99e&diff=32994KISK:Blok expertů/Témata pro bakaláře2013-05-17T11:42:55Z<p>Mizuz: /* Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí */</p>
<hr />
<div><div style="float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF"><br />
<br />
==Organizační pokyny==<br />
===Postup při tvorbě hesla===<br />
# na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,<br />
# pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,<br />
# pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete toto heslo na e-mail (mailto:kovarova@phil.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,<br />
# kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),<br />
# heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).<br />
<br />
V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.<br />
<br />
HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 19. KVĚTNA 2013. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 16. ČERVNA 2013.<br />
<br />
===Požadavky na hesla===<br />
* Minimální rozsah textu hesla je 3000 znaků (bez hlavičky a literatury).<br />
* Heslo je primárně odborný text, jeho cílem je pak definování významu hesla (tj. aby čtenář pochopil, co si představit pod daným pojmem).<br />
* Obsah je podložen odbornou literaturou, která je v textu uvedena.<br />
* Text splňuje všechny klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]]); pokud nebude v práci dodrženo nebo bude chybně, bude heslo vráceno k přepracování! Základní principy pro odborný text může nabídnout předmět KPI11 Kurz práce s informacemi nebo [http://www.slideshare.net/CEINVE/kurz-prace-s-informacemi studijní materiály], který z tohoto předmětu vznikl.<br />
* S výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na jiná hesla, která jsou v textu zmíněna (v textu musí být odkázáno min. na 5 dalších pojmů).<br />
* Heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu.<br />
* U hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené). S výjimkou synonym taková slova existují pro každý pojem, pokud si nejste jisti významem těchto kategorií, podívejte se na učivo prvního stupně základní školy v českém jazyce. Pokud nebudou uvedena nebo budou špatně, bude heslo vráceno k přepracování!<br />
* Heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou.<br />
<br />
Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]).<br />
<br />
Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním. <br />
<br />
Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).<br />
<br />
=== Časté chyby ===<br />
Vzhledem k množství opakujících se chyb a počtu a podobě vrácených úkolů v semestru podzim 2012 je nově zařazena do pokynů sekce častých chyb, která se bude postupně rozšiřovat. Kromě toho bude značně zpřísněno hodnocení a opravu jakákoli z dále uvedených chyb bude důvodem vrácení hesla. Pokud si nebudete u svého tématu jisti, jak se některému z prohřešků vyhnout nebo jak naplnit daný požadavek pro odborný text, raději se spojte s vyučující předmětu.<br />
Mezi nedostatky, kterým je nutné se vyhnout, patří:<br />
* Použití Wikipedie (jakékoli jazykové mutace)<br />
* Nepoužití odborných zdrojů, nestačí ani zpravodajství či popularizační články<br />
* Vycházení ze zdrojů od jediného původce (zkresluje, nejsou uváděny nedostatky vztažené k jeho problematice, nejsou konfrontovány různé názory na problematiku)<br />
* Čerpání z méně než tří odborných (ne popularizačních, komerčních a jinak problematických) zdrojů<br />
* Záznamy zdrojů odlišné od formy podle platné normy ISO 690<br />
* V použitých zdrojích uvedení webového sídla místo webové stránky, která skutečně byla použita k získání použitých informací<br />
* Obsah netvořen plynulými a logicky navazujícími celými větami<br />
* Nedodržení formy odborného vyjadřování (básnické či hovorové výrazy nejsou akceptovány)<br />
* Plagiátorství (pokud je i delší část věty převzata, aniž by byla označena jako citace, tj. uzavření v uvozovkách a odkaz na zdroj, neboparafráze není označena odkazem na zdroj)<br />
* Složení celého textu z cizích materiálů (nestačí, když je text jedinečný v seskládání k sobě, musí být původní v tom smyslu, že autor odborného textu je jeho původcem, např. na základě odborných zdrojů si vezme situaci ve dvou státech a sám vlastními myšlenkovými pochody vytvoří srovnání vycházející ne z jeho dojmů, ale z odborných zdrojů)<br />
* Špatné či neexistující formátování (hodnotí se obsah i forma)<br />
* Větší množství hrubek<br />
<br />
<br />
=== Blok expertů - Vzor ===<br />
* [[grooming]] - Pavla Kovářová<br />
</div><br />
{{RIGHTTOC}}<br />
<br />
<br />
---<br />
<br />
==Blok expertů - jaro 2013==<br />
=== Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí ===<br />
<br />
*[[Analýza chování]]<br />
*[[Datový korpus]]<br />
*[[Dialogový systém]]<br />
*[[Diskrétní model]]<br />
*[[Foném]] - Michal Kaláb<br />
*[[Formální systém]]<br />
*[[Grafém]] - Michaela Kouřilová<br />
*[[Hilbertův program]]<br />
*[[Informační šum]] - Jana Otevřelová<br />
*[[Informatika]] - Eva Sedláková<br />
*[[Interdisciplinarita]]<br />
*[[Kognitivní věda]] - Jan Strach<br />
*[[Logika]] - Klára Kopecká<br />
*[[Mealyho automat]]<br />
*[[Neuron]] Jakub Fryš<br />
*[[Neurotransmiter]] - Ester Březinová<br />
*[[Operační systém]]&nbsp;Dušan Schnelly<br />
*[[Počítačová simulace]] - Alexandra Pešáková<br />
*[[Počítačová věda]]<br />
*[[Pravděpodobnostní model]]<br />
*[[Primární emoce]] - Michaela Horáková<br />
*[[Russelův paradox]] - Radovan Bartošek<br />
*[[Sekundární emoce]] - Marie Křivá<br />
*[[Skrytý Markovův model]]<br />
*[[Synapse]] - Denisa Karpeová<br />
*[[Syntéza řeči]] - Lukáš Zduba<br />
*[[Taxonomie]] - Roman Novotný<br />
*[[Teorie her]] - Martina Leitgebová<br />
*[[Teorie informace]] <br />
*[[Věta o neúplnosti]]<br />
*[[Vězňovo dilema]] - Viktor Michnáč<br />
<br />
===Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů===<br />
* [[CMS]] (Content Management System) - Václav Kůs<br />
* [[crowdfunding]] - Lucie Malúšková<br />
* [[doménová znalost]]<br />
* [[Kickstarter]] - Vojtěch Dvořák<br />
* [[konkurence]] - Jana Pekárková<br />
* [[koučování]] - Michaela Hortová<br />
* [[Lean Startup]] - Tereza Navarová<br />
* [[market test]]<br />
* [[MVP]] (Minimum Viable Product)<br />
* [[networking]] - Kateřina Kopecká<br />
* [[programátor]] - Dana Tomančáková<br />
* [[religionistika]] - Jana Slaná<br />
* [[slevový portál]] - Iveta Jansová<br />
* [[split test]]<br />
* [[StarCube]] - Adriana Fujková<br />
* [[Startup Hipster]]<br />
* [[StartupClub]]<br />
* [[umělá inteligence]] - Martin Man<br />
* [[záloha]] - Tatiana Kňazeová<br />
<br />
=== Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===<br />
<br />
*[[akustika]] Kateřina Hubáčková<br />
*[[audiovizuální nosič]] Štěpán Řezník<br />
*[[autodidaktika]]&nbsp;- Lenka Cvrkalová<br />
*[[bibliografická databáze]]<br />
*[[dějiny hudby]] Zdeňka Žádníková<br />
*[[elektronická databáze]] Klára Tesařová<br />
*[[encyklopedická databáze]]<br />
*[[estetika]] Marie Ondrášková<br />
*[[historiografie]] - Petr Šmíd<br />
*[[hudební knihovna]]<br />
*[[Hudební psychologie]] - Lada Ambrožová<br />
*[[hudební sociologie]] <br />
*[[Hudební věda]] Tereza Fussová<br />
*[[hudebnina]] Jonáš Prstek<br />
*[[IAML]] (International Association of Music Libraries, Archives and Documentation Centres) - Martina Sochorová<br />
*[[Intergram]] Martina Sehnalová<br />
*[[kolektivní licenční smlouva]] - Jana Pekárková<br />
*[[partitura]] Miroslava Töpferová<br />
*[[producent]]<br />
*[[prvotisk]] Miroslava Töpferová<br />
*[[Sémiotika]] Petr Kalíšek<br />
*[[stream]] <br />
*[[zvuková databáze]]<br />
*[[zvukový nosič]] - Lukáš Strouhal<br />
<br />
===Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii===<br />
*[[autor]] - Petr Šmíd<br />
*[[duševní hygiena]] - Lenka Cvrkalová<br />
*[[koktejlový efekt]] (v komunikaci) - Karolína Krbcová<br />
*[[krizová komunikace]] Svoboda Petr<br />
*[[lobbing]] - Gabriela Tšponová<br />
*[[lustrace]]<br />
*[[mediální komunikace]] Jana Doupovcová<br />
*[[mediální obraz]] - Ivana Krištofová<br />
*[[mediální poradce]]<br />
*[[mediální prohlášení]]<br />
*[[operativní management]]<br />
*[[PR agentura]] Iva Michálková<br />
*[[pravidlo 3Ř]]<br />
*[[strategický management]] <br />
*[[toxické médium]] - Svoboda Petr<br />
<br />
=== Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání ===<br />
<br />
*[[Analýza rizik]]<br />
*[[Audit]] Petr Zapletal<br />
*[[Customizace]]<br />
*[[Databázový systém]]<br />
*[[Demo verze]] - Jaromír Červený<br />
*[[Desktop]] Kateřina Slámová<br />
*[[Globální strategie]] firmy<br />
*[[Hosting]]<br />
*[[IaaS]] - Filip Kocián<br />
*[[Infrastruktura]]<br />
*[[Konektivita]]<br />
*[[Metodika]]<br />
*[[Mikroprocesor]] Martin Chalupa<br />
*[[Monitoring]]&nbsp;<br />
*[[Multitenancy]]<br />
*[[PaaS]] Kristýna Klímková<br />
*[[Procesní řízení]]<br />
*[[Procesor]] Vítězslav Rathouz<br />
*[[Přenosová rychlost]]<br />
*[[RAM]] (Random Access Memory)- Michal Létal<br />
*[[SaaS]] - Jakub Horák<br />
*[[Server]] <br />
*[[SLA]] (Service-Level Agreement)<br />
*[[Strategie]] <br />
*[[Škálovatelnost]] - Jana Vebrová<br />
*[[Virtualizace]]- Jitka Šiborová<br />
*[[Výpočetní infrastruktura]]<br />
*[[Webový server]] - Jakub Foral<br />
<br />
=== David Grudl: User Experience ===<br />
*[[aplikace]]<br />
*[[CAPTCHA]] - Laura Kabai<br />
*[[DRM]] (Digital Rights Management) - Jozef Tkáčik<br />
*[[Ego]] - Martina Volavková<br />
*[[e-shop]] - Martina Leitgebová<br />
*[[mobilní aplikace]] <br />
*[[ReCAPTCHA]] - Eva Mertová<br />
*[[rootkit]] - Zdeňka Sovková<br />
*[[SONY rootkit]]<br />
*[[Vyhledávač]]<br />
*[[webová aplikace]] - Jakub Foral<br />
*[[zdrojový kód]] - Renáta Šajnarová<br />
<br />
===Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse?===<br />
*[[archivace]]<br />
*[[Big Data]]<br />
*[[Business Development]]<br />
*[[BYO]] (Bring Your Own)<br />
*[[dostupnost]] (služby)<br />
*[[dotyková obrazovka]] - Marie Štouračová<br />
*[[facilitace]]<br />
*[[firemní kultura]] - Michal Rohovský<br />
*[[generace Y]] Iva Michálková<br />
*[[globální firma]] Lukáš Závodný<br />
*[[hybridní notebook]] Martina Zoubková<br />
*[[Change Management]]<br />
*[[informační exploze]] - Boris Turek<br />
*[[interní marketing]] - Štěpánka Kaftanová<br />
*[[jazyk nových médií]]<br />
*[[judikát]] - Jana Kantorová<br />
*[[Knowledge Management]] (řízení znalostí)<br />
*[[komunikační strategie]]<br />
*[[kontextová inzerce]]<br />
*[[korporátní firma]]<br />
*[[Lunch and Learn]]<br />
*[[mediální plán]]<br />
*[[mobilní firma]]<br />
*[[nestrukturovaná data]]<br />
*[[portfolio]]<br />
*[[relevance]]<br />
*[[ROI]] (Return on investment) - Václav Kůs<br />
*[[řízení inovací]]<br />
*[[strukturovaná data]]<br />
*[[Velká čtyřka]] (auditorských firem)<br />
*[[vizualizace]]<br />
*[[vizualizační software]]<br />
*[[webcast]]<br />
*[[webinář]]- Jana Vebrová<br />
<br />
===Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let===<br />
*[[andragogika]] - Michaela Kočová<br />
*[[autentizace]]<br />
*[[bibliografická portál]]<br />
*[[Business model]]<br />
*[[citace]]<br />
*[[Citace PRO]]<br />
*[[citační manažer]] - Michala Mádlová<br />
*[[depozitář]]<br />
*[[ebrary]]<br />
*[[eReading]] - Pavla Otrasová<br />
*[[Flexibookstore]]<br />
*[[hardwarová čtečka]] - Lenka Hodicová<br />
*[[konzorcium]]<br />
*[[kulturologie]] - Kateřina Šťastná<br />
*[[odpis]] (z knihovního fondu)<br />
*[[revize]] (knihovního fondu)<br />
*[[skriptárna]]<br />
*[[softwarová čtečka]]<br />
<br />
===Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015===<br />
*[[čtenářská gramotnost]] Pernesová Eliška<br />
*[[evidence knihoven]]<br />
*[[grafik]]<br />
*[[informační instituce]]<br />
*[[informační zdroj]]<br />
*[[knihovní rada]]<br />
*[[knihovnictví]]<br />
*[[komunitní knihovna]]<br />
*[[Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015]] - Alena Paulusová<br />
*[[krajská knihovna]] - Romana Jakšlová<br />
*[[LiStOVáNí]] - Kristýna Kalmárová<br />
*[[metodické doporučení]]<br />
*[[metodický knihovník]]<br />
*[[občanská iniciativa]]<br />
*[[obnova fondu]]<br />
*[[odborné knihovnictví]]<br />
*[[příspěvková organizace]] - Michal Rohovský<br />
*[[rychločtení]] - Šteinigerová<br />
*[[U3V]] (Univerzita třetího věku)<br />
*[[veřejné knihovnictví]]<br />
*[[výměnný fond]]<br />
*[[výzkum potřeb]]<br />
*[[výzkum spokojenosti]]<br />
*[[základní knihovna]]<br />
*[[zřizovatel knihovny]] - Jana Krůčková<br />
<br />
===Roman Hřebecký: Kreativita v marketingu - vystrčte hlavu z krabice===<br />
*[[Comunity Building]]<br />
*[[Content Marketing]] - Martin Bartoš<br />
*[[Copywriting]] - Radim Chalupník<br />
*[[COWO Brno]]<br />
*[[Coworking]] - Jana Kantorová<br />
*[[Event]] - Olga Senčaková<br />
*[[GeoTracking]]<br />
*[[Know How]]<br />
*[[LARP]] (Live Action Role Playing) - Martin Brzobohatý<br />
*[[marketingová agentura]]<br />
*[[Media Relation]]<br />
*[[morální flexibilita]]<br />
*[[Naučmese.cz]] - Martin Bartoš<br />
*[[negativní reklama]] - Katarína Filičková<br />
*[[nerd]] - Václav Piták<br />
<br />
===Věra Vohlídalová: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století===<br />
===Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti===<br />
[[osobní knihovna]] - Jana Skládaná<br />
<br />
===Michal Šerák: Další vzdělávání dospělých v knihovnách===<br />
<br />
==Blok expertů - podzim 2012==<br />
<br />
=== Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou ===<br />
<br />
*[[Digitální certifikát]] - Lucie Malúšková<br />
*[[E-mailová notifikace]] - Jan Martinek<br />
*[[Internetbanking]] - Iveta Jansová<br />
*[[JIC]] (Jihomoravské inovační centrum) - Alena Brožová<br />
*[[Mint.com]] - Vojtěch Dvořák<br />
*[[Mobilní web]] - Jozef Tkáčik<br />
*[[Morálka]] - Martina Sochorová<br />
*[[Programování]] - Vítězslav Rathouz<br />
*[[Smlouva]] - Monika Krejčová<br />
*[[SSL]] (Secure Sockets Layer) - Michal Létal<br />
*[[Šifrování]] - Jonáš Kopp <br />
*[[Vyhláška]] - Petr Šmíd<br />
<br />
=== Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV ===<br />
<br />
*[[Niceské třídění]] - Lenka Cvrkalová<br />
*[[Ochranná známka]] - Veronika Chromá<br />
*[[Průmyslové vlastnictví]] - Tereza Fussová<br />
*[[Rešerše]] - zpracováno dříve<br />
*[[ÚPV]] - <br />
*[[Užitný vzor]] - Lada Ambrožová<br />
*[[Vědecká teorie]] - Pavla Otrasová<br />
*[[Vídeňská dohoda]] - Anna Stránská<br />
<br />
===Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?===<br />
* [[Ceny za rozvoj české Wikipedie]]- Laura Kabai<br />
* [[encyklopedie]] - Eliška Pernesová<br />
* [[QRpedia]] - Boris Turek<br />
* [[trol]] (na internetu) - Lukáš Závodný<br />
* [[Wikikniha]] - Edita Hečová<br />
* [[Wikimedia ČR]] - Štěpánka Kaftanová<br />
* [[Wikimedia Foundation]] - Václav Ovčačík<br />
* [[WikiSkripta]] - Kateřina Kopecká<br />
<br />
===Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?===<br />
* [[bibliografie]] - Matej Kucharovic<br />
* [[Blended learning]] - Roman Novotný<br />
* [[elektronický zdroj]] - Klára Tesařová<br />
* [[HDP]] (hrubý domácí produkt) - Lada Kadaníková<br />
* [[Hippokratova přísaha]] -<br />
* [[legislativa]] - Olga Senčaková<br />
* [[lékařská etika]] - Michaela Hortová<br />
* [[lékařství]] - Jana Doupovcová<br />
* [[Medvik]] - Kamila Rýdlová<br />
* [[MVS|meziknihovní výpůjční služba]] - již zpracováno<br />
* [[Národní soustava povolání]] - Kamila Rýdlová<br />
* [[portál]] - Jaroslav Bednář<br />
* [[Problem-based learning]] - Lenka Svobodová<br />
* [[sociální lékařství]] - Michaela Kouřilová<br />
* [[veřejná knihovna]] - Sylva Šimůnková<br />
* [[zdravotnictví]] - Jan Hrabal<br />
<br />
===Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu===<br />
* [[datová schránka]] - Jana Pekárková<br />
* [[eGovernment]] - Martin Brzobohatý<br />
* [[elektronické volby]] - Kateřina Petrová<br />
* [[Ernst & Young]] - Lucie Bělejová<br />
* [[judikatura]] - Petr Šmíd<br />
* [[Opencard]] - Daniel Novák<br />
* [[rodné číslo]] - Marie Lemonová<br />
* [[sKarta]] - Lenka Cvrkalová<br />
* [[soukromí]] - Katarína Filičková<br />
* [[výběrové řízení]] - Michal Rohovský<br />
<br />
===Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky===<br />
* [[Apple TV]] - Karolína Krbcová<br />
* [[Bluetooth]] - Alena Paulusová<br />
* [[Geek]] - Jaroslav Bednář<br />
* [[Geocaching]] - Veronika Krausová<br />
* [[iPod]] - Tereza Čoupková<br />
* [[Mastercard Paypass]] - Lukáš Strouhal<br />
* [[Mobito]] - Jakub Forman<br />
* [[NFC]] (Near Field Communication)- Kateřina Šťastná<br />
* [[Passbook]] - Jan Růžička<br />
* [[Poken]] - Gabriela Tšponová<br />
* [[Product placement]]- Filip Kocián<br />
* [[SIM karta]] - Denisa Šnédarová<br />
* [[úložiště]] - Jan Růžička<br />
* [[Use Case]] – Jan Martinek<br />
* [[Visa payWave]] - Eva Mertová<br />
<br />
===Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality===<br />
* [[autobiografie]] - Martina Sehnalová<br />
* [[CD]] (kompaktní disk) - Martin Chalupa <br />
* [[DVD]] - Martina Volavková<br />
* [[etický kodex]] - Zdeňka Sovková<br />
* [[kamera]] - Andrea Prokopová<br />
* [[nářečí]] - Michal Kaláb<br />
* [[orální historie]] - Ester Březinová<br />
* [[paměťový disk]] – Kristýna Klímková<br />
* [[pramen]] (ne vodní) - Lenka Cahlová<br />
* [[Stopy totality]] - Anna Halfarová<br />
* [[zákon o archivnictví a spisové službě]] - Jana Pekárková<br />
* [[Zmizelí sousedé]] - Jana Slaná<br />
* [[žurnalistika]] - Kateřina Slámová<br />
<br />
===Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů===<br />
* [[matice]] - Petr Věžník<br />
* [[MZK]] (Moravská zemská knihovna)- Andrea Mizerová<br />
* [[výslovnostní slovník]] - Eva Sedláková<br />
<br />
===Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy===<br />
* [[citlivý údaj]] (dle zákona) - Jana Krůčková<br />
* [[ČSÚ]] (Český statistický úřad) - Václav Kůs<br />
* [[ISSP]] (International Social Survey Programme) - Veronika Víšková<br />
* [[OECD]] (Organisation for Economic Co-operation and Development) - Václav Kůs<br />
<br />
=== Vít Šisler: Digital Game-Based Learning: Využití počítačových her ve vzdělávání ===<br />
<br />
*[[Debriefing]] - Daniela Králová<br />
*[[Evropa 2045]] - Jana Otevřelová<br />
*[[Evropská rada]] - Petr Zapletal<br />
*[[GBL]] (Game based learning) - Eva Durnová<br />
*[[Impaktovaný časopis]] - Martina Zoubková<br />
*[[Hra na hrdiny]] (Role-playing game) - Ivo Macík<br />
*[[Serious game]] - Jonáš Prstek<br />
*[[Simulační hra]] - Petr Pospíchal<br />
*[[Strategická hra]] - Věra Žitková<br />
<br />
===Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety===<br />
*[[Klementinum]] - Katrin Kalay<br />
*[[MDT]] - Miroslava Brázdová<br />
*[[Mellonova nadace]] - Anna Halfarová<br />
*[[mikrofilmování]] - Barbora Mohelníková<br />
*[[MIT]] (Massachusetts Institute of Technology) - Jakub Alt<br />
*[[UNIX]] - Dagmar Chládková<br />
<br />
===Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce===<br />
*[[CZ.NIC]] - Jakub Alt<br />
*[[digitální podpis]] - Michal Rohovský<br />
<br />
==Blok expertů - JARO 2012==<br />
<br />
===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===<br />
* [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek<br />
* [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová<br />
* [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek<br />
* [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková<br />
* [[Psychoterapie]] - Eva Popelková<br />
* [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová<br />
* [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová<br />
* [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová<br />
* [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová<br />
* [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová<br />
* [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová<br />
* [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová<br />
* [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová<br />
<br />
=== Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===<br />
<br />
*[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková<br />
*[[skenování pro digitalizaci - techniky]] Michala Mádlová<br />
*[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz<br />
*[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová<br />
*[[MARC21]] - Michal Klajban<br />
*[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek<br />
*[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová<br />
*[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková<br />
*[[ALTO]] - Jan Karlík<br />
*[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová<br />
*[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha<br />
*[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová<br />
*[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová<br />
*[[Digitalkoot]] - Lucie Malúšková<br />
<br />
===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===<br />
* [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová<br />
* [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková<br />
* [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová<br />
* [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos<br />
* [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana<br />
* [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková<br />
* [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná<br />
* [[školská reforma]] - Jana Slaná<br />
* [[rámcové vzdělávací programy]] <br />
* [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová<br />
* [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal<br />
<br />
===Martin Bastl: Netwar===<br />
* [[netwar]] - Julie Haladová<br />
* [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková<br />
* [[kracking]] - Petra Němcová<br />
* [[phreaking]] - Edita Hečová<br />
* [[phishing]] - Martin Chalupa<br />
* [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák<br />
* [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová<br />
* [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová<br />
* [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká<br />
* [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová<br />
* [[FloodNet]] - Roman Novotný<br />
* [[kauza Napster]] - Filip Kocián<br />
* [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová<br />
* [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová<br />
* [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová<br />
* [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová<br />
* [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová<br />
* [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai<br />
* [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal<br />
* [[Informační válka]] - Jiří Beran<br />
* [[Malware]] - Michal Létal<br />
<br />
===Petr Přidal: Georeferencer===<br />
* [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek<br />
* [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová<br />
<br />
===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===<br />
* [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová<br />
* [[interakční design]] - Veronika Janoušková<br />
* [[obsahová strategie]] (content strategy)<br />
* [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová<br />
* [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil<br />
* [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp<br />
* [[JavaScript]] - Jan Karlík<br />
* [[wireframy]] - Lukáš Závodný, Václav Kůs<br />
* [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová<br />
* [[webová typografie]] - Daniela Králová<br />
* [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš<br />
* [[UX designer]]<br />
* [[UX design]] - Anna Kultová<br />
* [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová<br />
* [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský<br />
* [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar<br />
* [[Gamifikace]] - Jaromír Červený<br />
<br />
=== Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===<br />
* [[FinLiCo]] - Martina Musilová<br />
* [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská<br />
* [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová<br />
* [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová<br />
* [[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka<br />
* [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková<br />
* [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová<br />
* [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová<br />
* [[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]] - Jakub Alt<br />
<br />
=== Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===<br />
* [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková<br />
* [[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková<br />
* [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková<br />
* [[Software Studies]] - Martina Volavková<br />
* [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová<br />
* [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá<br />
* [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká<br />
* [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček<br />
* [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík<br />
* [[Prediktivní analýza s využitím internetu]] - Jakub Procházka<br />
<br />
===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===<br />
* [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala<br />
* [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala<br />
* [[Nový směr ve vývoji Kinectu]] - Lukáš Kisler<br />
* [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt<br />
<br />
=== Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===<br />
* [[mHealth]] - Jan Hrabal<br />
* [[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová<br />
* [[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br />
* [[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br />
* [[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová<br />
* [[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová<br />
* [[eRecept]] - Myroslava Kutsyn<br />
* [[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová<br />
* [[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb<br />
* [[Nová média ve zdravotnictví]] - Daniel Novák<br />
* [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová<br />
* [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík<br />
* [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský<br />
* [[Expertní systémy v péči o zdraví]] - Martin Mašek<br />
* [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková<br />
* [[SignWriting]] - Alena Paulusová<br />
<br />
=== Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===<br />
* [[TED]] - Michal Klajban<br />
* [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová<br />
* [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý<br />
* [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová<br />
<br />
<br />
==Blok expertů - podzim 2011==<br />
<br />
===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===<br />
* [[Politická satira]] - Dagmar Šiková<br />
* [[City identity]] - Drahomír Hájek<br />
* [[Mystifikace]] - Jakub Forman<br />
* [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt<br />
<br />
===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===<br />
* [[user experience]] - Jakub Procházka<br />
* [[user-centered design]] - Iveta Jansová<br />
* [[UX designer]] - Simona Střalková<br />
* [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová<br />
* [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová<br />
* [[design služeb]] - Marie Štouračová<br />
* [[použitelnost]] - Jitka Šiborová<br />
* [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková<br />
* [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová<br />
<br />
===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===<br />
* [[ne-konference]] - Dagmar Šiková<br />
* [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková<br />
* [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková<br />
<br />
===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===<br />
* [[Corporate Design]] - Daniel Šváb<br />
* [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová<br />
* [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová<br />
* [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp<br />
* [[Brand]] <br />
* [[Font]] - Andrea Szászová<br />
* [[Typografie]] -Lucie Górecká<br />
* [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková<br />
* [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková<br />
* [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková<br />
<br />
===Michal Juhás: Bookfan===<br />
* [[StartUp]] - Petr Maňásek<br />
* [[Facebook]]<br />
* [[Business plan]] - Michaela Kočová<br />
* [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková<br />
* [[Angel investor]] - Ester Březinová<br />
* [[exit strategy]] - Monika Krejčová<br />
* [[self-publishing]] - Jiří Krišpin<br />
* [[Online komunita]] - Eva Durnová<br />
<br />
===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===<br />
* [[korpus]] - Petr Fiala<br />
* [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala<br />
* [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský<br />
* [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn<br />
* [[syntax]] - Alena Brožová<br />
* [[slovotvorba]] - Martina Sochorová<br />
* [[sémantika]] - Dominika Frömelová<br />
* [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká<br />
* [[VerbaLex]] - Karolína Žáková<br />
<br />
===Josef Průša: Open source hardware===<br />
* [[open source hardware]] - Daniela Králová<br />
* [[GNU GPL]] - Milan Spisar<br />
* [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová<br />
* [[OpenCores]] - Martin Mašek<br />
* [[RepRap]] - Kristina Luskačová<br />
* [[Arduino]] - Julie Haladová<br />
* [[3D tisk]] - Kristina Luskačová<br />
* [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová<br />
* [[3D skener]] - Katarína Hečková<br />
* [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková<br />
<br />
===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===<br />
<br />
*[[BTS]] - Martina Snozová<br />
*[[geolokace]] - Eliška Hrabalová<br />
*[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová<br />
*[[IP adresa]] - Martina Snozová<br />
*[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč<br />
*[[Augmented Reality]] - Marek Moťka<br />
*[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos<br />
*[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová<br />
*[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová<br />
*[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová<br />
*[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan<br />
*[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová<br />
*[[Hackathon]] - Josef Ludvíček<br />
<br />
===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===<br />
*[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička<br />
*[[Spokojenost]] - Anna Kultová<br />
*[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová<br />
*[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek<br />
*[[Work-life balance]] - Kamila Burdová<br />
*[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička<br />
*[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová<br />
*[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová<br />
<br />
===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===<br />
*[[učící knihovník]] - Marie Indráková<br />
*[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková<br />
*[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza<br />
*[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová<br />
*[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková<br />
<br />
===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===<br />
*[[Arteterapie]] - Jakub Nytl<br />
*[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová<br />
*[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián<br />
*[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková<br />
* [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek<br />
<br />
==Blok expertů - jaro 2011==<br />
===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===<br />
* [[archiv]] - Myroslava Kutsyn<br />
* [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová<br />
* [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha<br />
* [[gesto]]- Marta Konířová<br />
* [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[Google Goggles]] - Viliam Vateha<br />
* [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková<br />
* [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková<br />
* [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek<br />
* [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek<br />
* [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban<br />
* [[Google Squared]] - Alena Brožová<br />
* [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)<br />
* [[IBM SPSS]] - Lumír Czech<br />
* [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč<br />
* [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín<br />
* [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková<br />
* [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE<br />
* [[tablet PC]] - Jan Růžička<br />
* [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka<br />
* [[Wikipedia]] - Michal Klajban<br />
* [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová<br />
<br />
===Marketing knihoven na sociálních sítích===<br />
* [[365 projekt]] - Irena Hodžová<br />
* [[Book trailer]] - Jiří Krišpin<br />
* [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková<br />
* [[fotobanka]] - Lenka Čípková<br />
* [[geolokace]] <br />
* [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková<br />
* [[hashtag]] - Iveta Jansová<br />
* [[Influencer Marketing]] - Romana Králová <br />
* [[infografika]] - Irena Hodžová<br />
* [[inovace]] - Miroslav Kršek<br />
* [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová<br />
* [[newsletter]]- Markéta Novotná<br />
* [[paradigma]] - Vrzalová Tereza<br />
* [[QR kód]] - Jitka Šiborová<br />
* [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová<br />
* [[statistika]] - Marie Vlčková<br />
* [[storytelling]] - Marie Packová<br />
<br />
===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===<br />
* [[abandonware]] - Sylvie Dyčková<br />
* [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová<br />
* [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková<br />
* [[brand]] - Eliška Hrabalová<br />
* [[cechovní značka]] - Monika Krejčová<br />
* [[Common Law]] - Gabriela Obstová<br />
* [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová<br />
* [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková<br />
* [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková<br />
* [[kultura]] - Magdalena Jirásková<br />
* [[licence]]- Marie Packová<br />
* [[minnesengr]]- Michaela Blažejová<br />
* [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová<br />
* [[Napster]] - Igor Hlaváč<br />
* [[oligopol]] - Lenka Matušková<br />
* [[patent]] - Markéta Novotná<br />
* [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková<br />
* [[Road Show]] - Tomáš Ocásek<br />
* [[States' Rights]] - Anna Kultová<br />
* [[User Experience]] - Miroslava Brázdová<br />
* [[vydavatel]] - Lenka Fatková<br />
* [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová<br />
* [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar<br />
<br />
===Open Access===<br />
* [[ArXiv]] - Marie Zagorová<br />
* [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová<br />
* [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková<br />
* [[Dspace]] - Petra Besperátová<br />
* [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová<br />
* [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová<br />
* [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[Open Access]] - Magda Šallaiová<br />
* [[Open Access Week]] - Petra Besperátová<br />
* [[plagiát]] - Katarína Hečková<br />
* [[preprint]]- Dalibor Bláha<br />
* [[recenze]] - Jaroslav Bednář<br />
* [[repozitář]] - Martina Snozová<br />
* [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová<br />
* [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová<br />
<br />
===Pirátství dnes i kdysi===<br />
* [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků<br />
* [[kniha]] - Martina Sochorová<br />
* [[knihtisk]] - Karolína Žáková<br />
* [[kopie]] - Edita Hečová<br />
* [[litografie]] - Marta Janošová<br />
* [[MP3]] - Emil Budín<br />
* [[pirátství]] - Magdalena Kahounová<br />
* [[počítačový program]]- Michaela Blažejová<br />
* [[průmysl]] - Daniel Šváb<br />
* [[revoluce]] - Monika Machovská <br />
* [[software]]- Veronika Svobodová<br />
* [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková<br />
* [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová<br />
* [[vynález]] - Marcela Střelcová<br />
* [[zákon]] - Dominika Fromelová<br />
* [[znalost]] - Magdaléna Filipová<br />
<br />
===Národní digitální knihovna===<br />
* [[born digital]] - Lucia Kelemenová<br />
* [[CESNET2]] - Jakub Hradil<br />
* [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová<br />
* [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček<br />
* [[emulace]] - Kateřina Kašíková<br />
* [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová<br />
* [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová<br />
* [[MARC21]] - <br />
* [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[METS]] - Martina Snížková<br />
* [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek<br />
* [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek<br />
* [[PDF]] - Petr Fiala<br />
* [[personalizace]] - Anna Kultová<br />
* [[robotický skener]] - Eva Durnová<br />
* [[rukopis]] - Simona Střalková<br />
* [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek<br />
* [[TIFF]] - Petr Fiala<br />
* [[veřejná správa]] - Marek Moťka<br />
* [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová<br />
* [[workflow]] - Dagmar Šiková<br />
<br />
===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===<br />
* [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová<br />
* [[citační analýza]] - Antonín Pokorný<br />
* [[editor]] - Kamila Rýdlová<br />
* [[ISO 690]] - Pavel Navrátil<br />
* [[plagiátorství]] - Simona Chudobová<br />
* [[scientometrie]] - Veronika Rychtová<br />
<br />
===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===<br />
* [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková<br />
* [[citační etika]]- Julie Haladová<br />
* [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská<br />
* [[generace X]] - Antonín Pokorný<br />
* [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová<br />
* [[hardware]] - Veronika Krausová<br />
* [[referenční služby]] - Filip Kocián<br />
* [[rešeršní služby]]- Eva Popelková<br />
* [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)<br />
<br />
===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===<br />
* [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová<br />
* [[cracker]] - Michal Kunrt<br />
* [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica<br />
* [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová<br />
* [[gambler]] - Michaela Bočánová<br />
* [[globalizace]] - Lukáš Prorok<br />
* [[Google Street View]] - Lenka Pokorná<br />
* [[hacker]] - Jonáš Kopp <br />
* [[hacktivismus]] - Jakub Alt<br />
* [[informační smog]] - Milan Říha<br />
* [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský<br />
* [[komunikace]]- Pavla Bárnetová<br />
* [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová<br />
* [[kyberpunk]] - Hana Holoubková<br />
* [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka<br />
* [[netholismus]] - Kamila Burdová<br />
* [[netománie]] - Jitka Šteflová<br />
* [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková<br />
* [[Open Source]] - Lenka Pokorná<br />
* [[outsourcing]]- Marie Indráková<br />
* [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong<br />
* [[Stuxnet]] - Josef Kos<br />
* [[závislost]] - Hana Nováková<br />
<br />
==Blok expertů - podzim 2010==<br />
===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===<br />
* [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová<br />
* [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová<br />
* [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová<br />
* [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová<br />
* [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá<br />
* [[ISO 11620]] - Simona Střalková<br />
* [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková<br />
* [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová<br />
* [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká<br />
* [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová <br />
* [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá<br />
* [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová<br />
* [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková<br />
<br />
===Makrosvět mikrokampaní===<br />
* [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková<br />
* [[banner]] - Simona Chudobová<br />
* [[direct marketing]] - Miroslava Sudová<br />
* [[e-business]] - Anna Kultová<br />
* [[e-komerce]] - Anna Kultová<br />
* [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová<br />
* [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková<br />
* [[Foursquare]] - Marcela Střelcová<br />
* [[Google AdWords]] - Petr Fiala<br />
* [[Google Analytics]] - Petr Fiala<br />
* [[GSM]] - Milan Spisar<br />
* [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková<br />
* [[kreativita]] - Lenka Fatková<br />
* [[mailing list]]- Věra Motyčková<br />
* [[mobilní marketing]] - Romana Králová<br />
* [[nová média]] - Miroslav Kršek<br />
* [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká<br />
* [[propagace]] - Karolína Žáková<br />
* [[reklama]] - Anna Mikulášková<br />
* [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková<br />
* [[strategický marketing]] - Alena Brožová<br />
* [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková<br />
* [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová<br />
* [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek<br />
* [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin<br />
* [[ZOOT]] - Petr Manasek<br />
<br />
===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===<br />
* [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková<br />
* [[didaktika]] - Radka Vybíralová<br />
* [[dotazník]] - Eliška Hrabalová<br />
* [[etika]]- Kamila Brablíková<br />
* [[Generation Y]]-Eva Fukarova<br />
* [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová<br />
* [[ICT]]- Vendula Škrabalová<br />
* [[konvergence]] - Martina Snížková<br />
* [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová<br />
* [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová<br />
* [[kybernetika]] - Jakub Procházka<br />
* [[mentální mapa]] - Monika Machovská<br />
* [[motivace]] - Magdalena Kahounová<br />
* [[pedagogika]] - Marie Vlčková<br />
* [[pozorování]] - Dominika Kopčanská<br />
* [[případová studie]] - Jana Chlanová<br />
* [[rozhovor]] - Kamila Burdová<br />
* [[teorie systémů]] - Veronika Lužová<br />
* [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková<br />
* [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova<br />
* [[VOIP]] - Kateřina Hořínková<br />
* [[výukové metody]] - Věra Adámková<br />
* [[výzkum]] - Renata Valentová<br />
* [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová<br />
<br />
===Ženy v IT===<br />
* [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích<br />
* [[ELIZA]] - Libor Juhaňák<br />
* [[ENIAC]] - Pavel Navrátil<br />
* [[Evropská komise]] - Barbora Blahová<br />
* [[feminismus]]-Lucie Kořistková<br />
* [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková<br />
* [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová<br />
* [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková<br />
* [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb<br />
* [[manažer]] - Renata Valentová<br />
* [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská<br />
* [[sociologie]] - Pavla Bárnetová<br />
* [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích <br />
* [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková<br />
<br />
===Poznámky k novosti nových médií===<br />
* [[epistemologie]] - Pavla Doleželová<br />
* [[futurologie]] - Tomáš Janypka<br />
* [[internet]] - Martina Snozová<br />
* [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková<br />
* [[kyberkultura]] - Michal Kunrt<br />
* [[NSFNET]] - Eva Mlynářová<br />
* [[pragmatismus]] - Katarína Hečková<br />
* [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová<br />
* [[třetí vlna]] - Tereza Honsová<br />
<br />
===Location Based Service===<br />
* [[Android]]-Tomáš Vorálek<br />
* [[Galileo]] - Filip Šelong<br />
* [[Google Latitude]] - Jiří Zeman<br />
* [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář<br />
* [[iPhone]] - Petr Chocholáč<br />
* [[Mashup]] - Petra Besperátová<br />
* [[mikroformát]] - Veronika Rychtová<br />
* [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica<br />
* [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová<br />
* [[smartphone]] - Daniel Šváb<br />
* [[spam]] - Lenka Čípková<br />
* [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman<br />
* [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner<br />
* [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok<br />
<br />
===Getting Things Done===<br />
* [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova<br />
* [[coaching]] - Renata Borková<br />
* [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova<br />
* [[frustrace]] - Marie Sýkorová<br />
* [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková<br />
* [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová<br />
* [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník<br />
* [[projekt]] - Hana Dvořáková<br />
* [[stres]] - Eva Petrášová<br />
* [[Time Management]]- Renata Borková<br />
* [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová<br />
<br />
===Jak (ne)hledat investora===<br />
* [[arbitr]] Jana Procházková<br />
* [[e-čtečka]] Lenka Skalická<br />
* [[fúze]] - Jana Procházková<br />
* [[iPad]] - Jan Růžička<br />
* [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná<br />
<br />
===Autorské právo a knihovny===<br />
* [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt<br />
* [[copyright]] - Petr Hejtmánek<br />
* [[DILIA]] - Hana Habermannová<br />
* [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková<br />
* [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný<br />
* [[torrent]] - Petra Besperátová<br />
* [[volné dílo]] - Marta Janošová<br />
<br />
===Komunitní role knihoven===<br />
* [[etnikum]] - Petr Hejtmánek<br />
* [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová<br />
* [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová<br />
* [[komunita]] - Magda Šallaiová<br />
* [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová<br />
* [[sociální komunikace]] - Marie Indráková<br />
* [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá<br />
<br />
===Informace jako politické téma===<br />
* [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek<br />
* [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný<br />
* [[demokracie]] - Martina Snozová<br />
* [[e-podpis]] - Lenka Pokorná<br />
* [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil<br />
* [[monopol]] - Vrzalová Tereza<br />
* [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek<br />
* [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová<br />
* [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková<br />
* [[warez]] - Igor Hlaváč<br />
* [[WikiLeaks]] - Jiří Beran<br />
<br />
===Národní úložiště šedé literatury===<br />
* [[digitální repozitář]] - Věra Adámková<br />
* [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová<br />
* [[šedá literatura]] - Marie Vlčková<br />
* [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová<br />
<br />
==Blok expertů - jaro 2010==<br />
===Náboženství v kyberprostoru===<br />
* [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková<br />
* [[computer cult]] - Vendula Škrabalová<br />
* [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák<br />
* [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová<br />
* [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová<br />
* [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor<br />
* [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová<br />
* [[kyberobřad]] - Monika Machovská<br />
* [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková<br />
* [[kyberprostor]] - Věra Zelinková<br />
* [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá<br />
* [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová<br />
* [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová<br />
* [[New Age]] - Lenka Veselá<br />
* [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová<br />
* [[novopohanství]] - Kamila Burdová<br />
* [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová<br />
* [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová<br />
* [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek<br />
* [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova<br />
* [[technopesimismus]] - Hana Nováková<br />
* [[UFO kult]] - Jana Plotková<br />
* [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková<br />
<br />
===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===<br />
* [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková<br />
* [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin<br />
* [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová<br />
* [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb<br />
* [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová<br />
* [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová<br />
* [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová<br />
* [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová<br />
* [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková<br />
* [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová<br />
* [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková<br />
* [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích<br />
* [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková<br />
* [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková<br />
* [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková<br />
* [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková<br />
* [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková<br />
* [[Knihovna roku]] - Anna Kultová<br />
* [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová<br />
* [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová<br />
* [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová<br />
* [[knihovník]] - Jaroslav Bednář<br />
* [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová<br />
* [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová<br />
* [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová<br />
* [[marketing]] - Kateřina Štruncová<br />
* [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová<br />
* [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková<br />
* [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová<br />
* [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová<br />
* [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová<br />
* [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková<br />
* [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová<br />
* [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková<br />
* [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová<br />
* [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková<br />
* [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová<br />
* [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková<br />
<br />
===Manažerské informační systémy===<br />
* [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař<br />
* [[Business Intelligence]] - Šimon Vích<br />
* [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková<br />
* [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová<br />
* [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman<br />
* [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková<br />
* [[informace]] - Kamila Jobová<br />
* [[informační management]] - Lenka Divišová<br />
* [[informační systém]] - Petr Vorel<br />
* [[intranet]] - Marie Sýkorová<br />
* [[ISO 9000]] - Milan Spisar<br />
* [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková<br />
* [[management]] - Kristýna Macháčková<br />
* [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel<br />
* [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná<br />
* [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman<br />
* [[Talent Management]] - Jan Růžička<br />
<br />
===OPAC 2.0 v českých podmínkách===<br />
* [[akvizice]] - Eva Králíčková<br />
* [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný<br />
* [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá<br />
* [[Clavius]] - Marie Vlčková<br />
* [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica<br />
* [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala<br />
* [[databáze]] - Magdalena Kahounová<br />
* [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová<br />
* [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů <br />
* [[ISBD]] - Gabriela Obstová<br />
* [[LANius]] - Alexandra Dvořáková<br />
* [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný<br />
* [[MVS]] - Simona Stolařová<br />
* [[RSS kanál]] - Lenka Damborská<br />
* [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá<br />
* [[SQL]] - Petr Fiala<br />
* [[tenký klient]] - Magda Fialová<br />
* [[wiki]] - Kateřina Kocábová<br />
<br />
===Soustružníci lidských duší===<br />
* [[bibliobus]] - Marta Pavlovská<br />
* [[cenzura knihoven]] - Renata Borková<br />
* [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková<br />
* [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková<br />
* [[čtenářství]] - Veronika Karásková<br />
* [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek<br />
* [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková<br />
* [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová<br />
* [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků<br />
* [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná<br />
* [[normalizace]] - Ludmila Bábíková<br />
* [[Proces se "zelenou internacionálou"]] - Markéta Homolová<br />
* [[sociální kontrola]] - Lumír Czech<br />
* [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová<br />
* [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková<br />
* závadná literatura<br />
** [[braková literatura]] - Hana Janečková<br />
** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková<br />
** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská<br />
** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek<br />
** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová<br />
<br />
===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===<br />
* [[algoritmus]] - Petr Věžník<br />
* [[bannerová slepota]] - David Koval<br />
* [[blog]] - Ilona Děchtěrenková<br />
* [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt<br />
* [[Delicious]] - Filip Šubrt<br />
* [[e-mail]] - Emil Budín<br />
* [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín<br />
* [[Last.fm]] - Filip Šelong<br />
* [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková<br />
* [[Produsage]] - David Němeček<br />
* [[Second Life]] - zpracováno mimo BE<br />
* [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha<br />
* [[sociální média]] - Chytková, Dagmar<br />
* [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová<br />
* [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[YouTube]] - Daniel Hübner<br />
<br />
===Digitální knihovna Manuscriptorium===<br />
* [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková<br />
* [[digitalizace]] - Martina Snížková<br />
* [[digitální archiv]] - Renata Valentová<br />
* [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová<br />
* [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů<br />
* [[ENRICH]] - Petra Besperátová<br />
* [[harddisk]] - Kamila Horáková<br />
* [[inkunábule]] - Alena Sedláčková<br />
* [[JPEG]] - Jiří Křupala<br />
* [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová<br />
* [[MARC]] - Tomáš Fendrich<br />
* [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů<br />
* [[metadata]] - Jiří Beran<br />
* [[papyrus]] - Katarína Hečková<br />
* [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková<br />
* [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich<br />
* [[skenování]] - Michal Kunrt<br />
<br />
===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===<br />
* [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková<br />
* [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková<br />
* [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová<br />
* [[INFOZ]] - Alena Fafková<br />
* [[nakladatel]] - Monika Beránková<br />
* [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová<br />
* [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková<br />
* [[Science Direct]] - Michal Kiesel<br />
* [[SCOPUS]] - Alena Fafková<br />
* [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková<br />
<br />
===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===<br />
* [[hypertext]] - Petr Hejtmánek<br />
* [[Long Tail]] - Jakub Alt<br />
* [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík<br />
* [[PageRank]] - Peter Kahoun<br />
* [[webová analytika]] - Tomáš Bouda<br />
* [[Yahoo]] - Lenka Pokorná<br />
* [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek<br />
<br />
===Škola 2.0 beta===<br />
* [[Action Learning]] - Lenka Janská<br />
* [[e-learning]] - Markéta Kulíková<br />
* [[e-tutor]] - Markéta Kulíková<br />
* [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková<br />
* [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská<br />
* [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová<br />
* [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)<br />
* [[netiketa]] - Lenka Šatavová<br />
<br />
===Knihovník v 21. století===<br />
* [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková<br />
* [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká<br />
* [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová<br />
* [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká<br />
<br />
===eBooks on Demand===<br />
* [[eBook]] - Magda Šallaiová<br />
* [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová<br />
* [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová<br />
<br />
[[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]</div>Mizuzhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_bakal%C3%A1%C5%99e&diff=32992KISK:Blok expertů/Témata pro bakaláře2013-05-17T11:37:16Z<p>Mizuz: /* Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí */</p>
<hr />
<div><div style="float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF"><br />
<br />
==Organizační pokyny==<br />
===Postup při tvorbě hesla===<br />
# na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,<br />
# pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,<br />
# pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete toto heslo na e-mail (mailto:kovarova@phil.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,<br />
# kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),<br />
# heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).<br />
<br />
V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.<br />
<br />
HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 19. KVĚTNA 2013. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 16. ČERVNA 2013.<br />
<br />
===Požadavky na hesla===<br />
* Minimální rozsah textu hesla je 3000 znaků (bez hlavičky a literatury).<br />
* Heslo je primárně odborný text, jeho cílem je pak definování významu hesla (tj. aby čtenář pochopil, co si představit pod daným pojmem).<br />
* Obsah je podložen odbornou literaturou, která je v textu uvedena.<br />
* Text splňuje všechny klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]]); pokud nebude v práci dodrženo nebo bude chybně, bude heslo vráceno k přepracování! Základní principy pro odborný text může nabídnout předmět KPI11 Kurz práce s informacemi nebo [http://www.slideshare.net/CEINVE/kurz-prace-s-informacemi studijní materiály], který z tohoto předmětu vznikl.<br />
* S výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na jiná hesla, která jsou v textu zmíněna (v textu musí být odkázáno min. na 5 dalších pojmů).<br />
* Heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu.<br />
* U hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené). S výjimkou synonym taková slova existují pro každý pojem, pokud si nejste jisti významem těchto kategorií, podívejte se na učivo prvního stupně základní školy v českém jazyce. Pokud nebudou uvedena nebo budou špatně, bude heslo vráceno k přepracování!<br />
* Heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou.<br />
<br />
Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]).<br />
<br />
Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním. <br />
<br />
Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).<br />
<br />
=== Časté chyby ===<br />
Vzhledem k množství opakujících se chyb a počtu a podobě vrácených úkolů v semestru podzim 2012 je nově zařazena do pokynů sekce častých chyb, která se bude postupně rozšiřovat. Kromě toho bude značně zpřísněno hodnocení a opravu jakákoli z dále uvedených chyb bude důvodem vrácení hesla. Pokud si nebudete u svého tématu jisti, jak se některému z prohřešků vyhnout nebo jak naplnit daný požadavek pro odborný text, raději se spojte s vyučující předmětu.<br />
Mezi nedostatky, kterým je nutné se vyhnout, patří:<br />
* Použití Wikipedie (jakékoli jazykové mutace)<br />
* Nepoužití odborných zdrojů, nestačí ani zpravodajství či popularizační články<br />
* Vycházení ze zdrojů od jediného původce (zkresluje, nejsou uváděny nedostatky vztažené k jeho problematice, nejsou konfrontovány různé názory na problematiku)<br />
* Čerpání z méně než tří odborných (ne popularizačních, komerčních a jinak problematických) zdrojů<br />
* Záznamy zdrojů odlišné od formy podle platné normy ISO 690<br />
* V použitých zdrojích uvedení webového sídla místo webové stránky, která skutečně byla použita k získání použitých informací<br />
* Obsah netvořen plynulými a logicky navazujícími celými větami<br />
* Nedodržení formy odborného vyjadřování (básnické či hovorové výrazy nejsou akceptovány)<br />
* Plagiátorství (pokud je i delší část věty převzata, aniž by byla označena jako citace, tj. uzavření v uvozovkách a odkaz na zdroj, neboparafráze není označena odkazem na zdroj)<br />
* Složení celého textu z cizích materiálů (nestačí, když je text jedinečný v seskládání k sobě, musí být původní v tom smyslu, že autor odborného textu je jeho původcem, např. na základě odborných zdrojů si vezme situaci ve dvou státech a sám vlastními myšlenkovými pochody vytvoří srovnání vycházející ne z jeho dojmů, ale z odborných zdrojů)<br />
* Špatné či neexistující formátování (hodnotí se obsah i forma)<br />
* Větší množství hrubek<br />
<br />
<br />
=== Blok expertů - Vzor ===<br />
* [[grooming]] - Pavla Kovářová<br />
</div><br />
{{RIGHTTOC}}<br />
<br />
<br />
---<br />
<br />
==Blok expertů - jaro 2013==<br />
=== Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí ===<br />
<br />
*[[Analýza chování]] - Klára Kopecká<br />
*[[Datový korpus]]<br />
*[[Dialogový systém]]<br />
*[[Diskrétní model]]<br />
*[[Foném]] - Michal Kaláb<br />
*[[Formální systém]]<br />
*[[Grafém]] - Michaela Kouřilová<br />
*[[Hilbertův program]]<br />
*[[Informační šum]] - Jana Otevřelová<br />
*[[Informatika]] - Eva Sedláková<br />
*[[Interdisciplinarita]]<br />
*[[Kognitivní věda]] - Jan Strach<br />
*[[Logika]]<br />
*[[Mealyho automat]]<br />
*[[Neuron]] Jakub Fryš<br />
*[[Neurotransmiter]] - Ester Březinová<br />
*[[Operační systém]]&nbsp;Dušan Schnelly<br />
*[[Počítačová simulace]] - Alexandra Pešáková<br />
*[[Počítačová věda]]<br />
*[[Pravděpodobnostní model]]<br />
*[[Primární emoce]] - Michaela Horáková<br />
*[[Russelův paradox]] - Radovan Bartošek<br />
*[[Sekundární emoce]] - Marie Křivá<br />
*[[Skrytý Markovův model]]<br />
*[[Synapse]] - Denisa Karpeová<br />
*[[Syntéza řeči]] - Lukáš Zduba<br />
*[[Taxonomie]] - Roman Novotný<br />
*[[Teorie her]] - Martina Leitgebová<br />
*[[Teorie informace]] <br />
*[[Věta o neúplnosti]]<br />
*[[Vězňovo dilema]] - Viktor Michnáč<br />
<br />
===Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů===<br />
* [[CMS]] (Content Management System) - Václav Kůs<br />
* [[crowdfunding]] - Lucie Malúšková<br />
* [[doménová znalost]]<br />
* [[Kickstarter]] - Vojtěch Dvořák<br />
* [[konkurence]] - Jana Pekárková<br />
* [[koučování]] - Michaela Hortová<br />
* [[Lean Startup]] - Tereza Navarová<br />
* [[market test]]<br />
* [[MVP]] (Minimum Viable Product)<br />
* [[networking]] - Kateřina Kopecká<br />
* [[programátor]] - Dana Tomančáková<br />
* [[religionistika]] - Jana Slaná<br />
* [[slevový portál]] - Iveta Jansová<br />
* [[split test]]<br />
* [[StarCube]] - Adriana Fujková<br />
* [[Startup Hipster]]<br />
* [[StartupClub]]<br />
* [[umělá inteligence]] - Martin Man<br />
* [[záloha]] - Tatiana Kňazeová<br />
<br />
=== Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===<br />
<br />
*[[akustika]] Kateřina Hubáčková<br />
*[[audiovizuální nosič]] Štěpán Řezník<br />
*[[autodidaktika]]&nbsp;- Lenka Cvrkalová<br />
*[[bibliografická databáze]]<br />
*[[dějiny hudby]] Zdeňka Žádníková<br />
*[[elektronická databáze]] Klára Tesařová<br />
*[[encyklopedická databáze]]<br />
*[[estetika]] Marie Ondrášková<br />
*[[historiografie]] - Petr Šmíd<br />
*[[hudební knihovna]]<br />
*[[Hudební psychologie]] - Lada Ambrožová<br />
*[[hudební sociologie]] <br />
*[[Hudební věda]] Tereza Fussová<br />
*[[hudebnina]] Jonáš Prstek<br />
*[[IAML]] (International Association of Music Libraries, Archives and Documentation Centres) - Martina Sochorová<br />
*[[Intergram]] Martina Sehnalová<br />
*[[kolektivní licenční smlouva]] - Jana Pekárková<br />
*[[partitura]] Miroslava Töpferová<br />
*[[producent]]<br />
*[[prvotisk]] Miroslava Töpferová<br />
*[[Sémiotika]] Petr Kalíšek<br />
*[[stream]] <br />
*[[zvuková databáze]]<br />
*[[zvukový nosič]] - Lukáš Strouhal<br />
<br />
===Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii===<br />
*[[autor]] - Petr Šmíd<br />
*[[duševní hygiena]] - Lenka Cvrkalová<br />
*[[koktejlový efekt]] (v komunikaci) - Karolína Krbcová<br />
*[[krizová komunikace]] Svoboda Petr<br />
*[[lobbing]] - Gabriela Tšponová<br />
*[[lustrace]]<br />
*[[mediální komunikace]] Jana Doupovcová<br />
*[[mediální obraz]] - Ivana Krištofová<br />
*[[mediální poradce]]<br />
*[[mediální prohlášení]]<br />
*[[operativní management]]<br />
*[[PR agentura]] Iva Michálková<br />
*[[pravidlo 3Ř]]<br />
*[[strategický management]] <br />
*[[toxické médium]] - Svoboda Petr<br />
<br />
=== Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání ===<br />
<br />
*[[Analýza rizik]]<br />
*[[Audit]] Petr Zapletal<br />
*[[Customizace]]<br />
*[[Databázový systém]]<br />
*[[Demo verze]] - Jaromír Červený<br />
*[[Desktop]] Kateřina Slámová<br />
*[[Globální strategie]] firmy<br />
*[[Hosting]]<br />
*[[IaaS]] - Filip Kocián<br />
*[[Infrastruktura]]<br />
*[[Konektivita]]<br />
*[[Metodika]]<br />
*[[Mikroprocesor]] Martin Chalupa<br />
*[[Monitoring]]&nbsp;<br />
*[[Multitenancy]]<br />
*[[PaaS]] Kristýna Klímková<br />
*[[Procesní řízení]]<br />
*[[Procesor]] Vítězslav Rathouz<br />
*[[Přenosová rychlost]]<br />
*[[RAM]] (Random Access Memory)- Michal Létal<br />
*[[SaaS]] - Jakub Horák<br />
*[[Server]] <br />
*[[SLA]] (Service-Level Agreement)<br />
*[[Strategie]] <br />
*[[Škálovatelnost]] - Jana Vebrová<br />
*[[Virtualizace]]- Jitka Šiborová<br />
*[[Výpočetní infrastruktura]]<br />
*[[Webový server]] - Jakub Foral<br />
<br />
=== David Grudl: User Experience ===<br />
*[[aplikace]]<br />
*[[CAPTCHA]] - Laura Kabai<br />
*[[DRM]] (Digital Rights Management) - Jozef Tkáčik<br />
*[[Ego]] - Martina Volavková<br />
*[[e-shop]] - Martina Leitgebová<br />
*[[mobilní aplikace]] <br />
*[[ReCAPTCHA]] - Eva Mertová<br />
*[[rootkit]] - Zdeňka Sovková<br />
*[[SONY rootkit]]<br />
*[[Vyhledávač]]<br />
*[[webová aplikace]] - Jakub Foral<br />
*[[zdrojový kód]] - Renáta Šajnarová<br />
<br />
===Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse?===<br />
*[[archivace]]<br />
*[[Big Data]]<br />
*[[Business Development]]<br />
*[[BYO]] (Bring Your Own)<br />
*[[dostupnost]] (služby)<br />
*[[dotyková obrazovka]] - Marie Štouračová<br />
*[[facilitace]]<br />
*[[firemní kultura]] - Michal Rohovský<br />
*[[generace Y]] Iva Michálková<br />
*[[globální firma]] Lukáš Závodný<br />
*[[hybridní notebook]] Martina Zoubková<br />
*[[Change Management]]<br />
*[[informační exploze]] - Boris Turek<br />
*[[interní marketing]] - Štěpánka Kaftanová<br />
*[[jazyk nových médií]]<br />
*[[judikát]] - Jana Kantorová<br />
*[[Knowledge Management]] (řízení znalostí)<br />
*[[komunikační strategie]]<br />
*[[kontextová inzerce]]<br />
*[[korporátní firma]]<br />
*[[Lunch and Learn]]<br />
*[[mediální plán]]<br />
*[[mobilní firma]]<br />
*[[nestrukturovaná data]]<br />
*[[portfolio]]<br />
*[[relevance]]<br />
*[[ROI]] (Return on investment) - Václav Kůs<br />
*[[řízení inovací]]<br />
*[[strukturovaná data]]<br />
*[[Velká čtyřka]] (auditorských firem)<br />
*[[vizualizace]]<br />
*[[vizualizační software]]<br />
*[[webcast]]<br />
*[[webinář]]- Jana Vebrová<br />
<br />
===Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let===<br />
*[[andragogika]] - Michaela Kočová<br />
*[[autentizace]]<br />
*[[bibliografická portál]]<br />
*[[Business model]]<br />
*[[citace]]<br />
*[[Citace PRO]]<br />
*[[citační manažer]] - Michala Mádlová<br />
*[[depozitář]]<br />
*[[ebrary]]<br />
*[[eReading]] - Pavla Otrasová<br />
*[[Flexibookstore]]<br />
*[[hardwarová čtečka]] - Lenka Hodicová<br />
*[[konzorcium]]<br />
*[[kulturologie]] - Kateřina Šťastná<br />
*[[odpis]] (z knihovního fondu)<br />
*[[revize]] (knihovního fondu)<br />
*[[skriptárna]]<br />
*[[softwarová čtečka]]<br />
<br />
===Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015===<br />
*[[čtenářská gramotnost]] Pernesová Eliška<br />
*[[evidence knihoven]]<br />
*[[grafik]]<br />
*[[informační instituce]]<br />
*[[informační zdroj]]<br />
*[[knihovní rada]]<br />
*[[knihovnictví]]<br />
*[[komunitní knihovna]]<br />
*[[Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015]] - Alena Paulusová<br />
*[[krajská knihovna]] - Romana Jakšlová<br />
*[[LiStOVáNí]] - Kristýna Kalmárová<br />
*[[metodické doporučení]]<br />
*[[metodický knihovník]]<br />
*[[občanská iniciativa]]<br />
*[[obnova fondu]]<br />
*[[odborné knihovnictví]]<br />
*[[příspěvková organizace]] - Michal Rohovský<br />
*[[rychločtení]] - Šteinigerová<br />
*[[U3V]] (Univerzita třetího věku)<br />
*[[veřejné knihovnictví]]<br />
*[[výměnný fond]]<br />
*[[výzkum potřeb]]<br />
*[[výzkum spokojenosti]]<br />
*[[základní knihovna]]<br />
*[[zřizovatel knihovny]] - Jana Krůčková<br />
<br />
===Roman Hřebecký: Kreativita v marketingu - vystrčte hlavu z krabice===<br />
*[[Comunity Building]]<br />
*[[Content Marketing]] - Martin Bartoš<br />
*[[Copywriting]] - Radim Chalupník<br />
*[[COWO Brno]]<br />
*[[Coworking]] - Jana Kantorová<br />
*[[Event]] - Olga Senčaková<br />
*[[GeoTracking]]<br />
*[[Know How]]<br />
*[[LARP]] (Live Action Role Playing) - Martin Brzobohatý<br />
*[[marketingová agentura]]<br />
*[[Media Relation]]<br />
*[[morální flexibilita]]<br />
*[[Naučmese.cz]] - Martin Bartoš<br />
*[[negativní reklama]] - Katarína Filičková<br />
*[[nerd]] - Václav Piták<br />
<br />
===Věra Vohlídalová: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století===<br />
===Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti===<br />
[[osobní knihovna]] - Jana Skládaná<br />
<br />
===Michal Šerák: Další vzdělávání dospělých v knihovnách===<br />
<br />
==Blok expertů - podzim 2012==<br />
<br />
=== Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou ===<br />
<br />
*[[Digitální certifikát]] - Lucie Malúšková<br />
*[[E-mailová notifikace]] - Jan Martinek<br />
*[[Internetbanking]] - Iveta Jansová<br />
*[[JIC]] (Jihomoravské inovační centrum) - Alena Brožová<br />
*[[Mint.com]] - Vojtěch Dvořák<br />
*[[Mobilní web]] - Jozef Tkáčik<br />
*[[Morálka]] - Martina Sochorová<br />
*[[Programování]] - Vítězslav Rathouz<br />
*[[Smlouva]] - Monika Krejčová<br />
*[[SSL]] (Secure Sockets Layer) - Michal Létal<br />
*[[Šifrování]] - Jonáš Kopp <br />
*[[Vyhláška]] - Petr Šmíd<br />
<br />
=== Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV ===<br />
<br />
*[[Niceské třídění]] - Lenka Cvrkalová<br />
*[[Ochranná známka]] - Veronika Chromá<br />
*[[Průmyslové vlastnictví]] - Tereza Fussová<br />
*[[Rešerše]] - zpracováno dříve<br />
*[[ÚPV]] - <br />
*[[Užitný vzor]] - Lada Ambrožová<br />
*[[Vědecká teorie]] - Pavla Otrasová<br />
*[[Vídeňská dohoda]] - Anna Stránská<br />
<br />
===Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?===<br />
* [[Ceny za rozvoj české Wikipedie]]- Laura Kabai<br />
* [[encyklopedie]] - Eliška Pernesová<br />
* [[QRpedia]] - Boris Turek<br />
* [[trol]] (na internetu) - Lukáš Závodný<br />
* [[Wikikniha]] - Edita Hečová<br />
* [[Wikimedia ČR]] - Štěpánka Kaftanová<br />
* [[Wikimedia Foundation]] - Václav Ovčačík<br />
* [[WikiSkripta]] - Kateřina Kopecká<br />
<br />
===Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?===<br />
* [[bibliografie]] - Matej Kucharovic<br />
* [[Blended learning]] - Roman Novotný<br />
* [[elektronický zdroj]] - Klára Tesařová<br />
* [[HDP]] (hrubý domácí produkt) - Lada Kadaníková<br />
* [[Hippokratova přísaha]] -<br />
* [[legislativa]] - Olga Senčaková<br />
* [[lékařská etika]] - Michaela Hortová<br />
* [[lékařství]] - Jana Doupovcová<br />
* [[Medvik]] - Kamila Rýdlová<br />
* [[MVS|meziknihovní výpůjční služba]] - již zpracováno<br />
* [[Národní soustava povolání]] - Kamila Rýdlová<br />
* [[portál]] - Jaroslav Bednář<br />
* [[Problem-based learning]] - Lenka Svobodová<br />
* [[sociální lékařství]] - Michaela Kouřilová<br />
* [[veřejná knihovna]] - Sylva Šimůnková<br />
* [[zdravotnictví]] - Jan Hrabal<br />
<br />
===Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu===<br />
* [[datová schránka]] - Jana Pekárková<br />
* [[eGovernment]] - Martin Brzobohatý<br />
* [[elektronické volby]] - Kateřina Petrová<br />
* [[Ernst & Young]] - Lucie Bělejová<br />
* [[judikatura]] - Petr Šmíd<br />
* [[Opencard]] - Daniel Novák<br />
* [[rodné číslo]] - Marie Lemonová<br />
* [[sKarta]] - Lenka Cvrkalová<br />
* [[soukromí]] - Katarína Filičková<br />
* [[výběrové řízení]] - Michal Rohovský<br />
<br />
===Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky===<br />
* [[Apple TV]] - Karolína Krbcová<br />
* [[Bluetooth]] - Alena Paulusová<br />
* [[Geek]] - Jaroslav Bednář<br />
* [[Geocaching]] - Veronika Krausová<br />
* [[iPod]] - Tereza Čoupková<br />
* [[Mastercard Paypass]] - Lukáš Strouhal<br />
* [[Mobito]] - Jakub Forman<br />
* [[NFC]] (Near Field Communication)- Kateřina Šťastná<br />
* [[Passbook]] - Jan Růžička<br />
* [[Poken]] - Gabriela Tšponová<br />
* [[Product placement]]- Filip Kocián<br />
* [[SIM karta]] - Denisa Šnédarová<br />
* [[úložiště]] - Jan Růžička<br />
* [[Use Case]] – Jan Martinek<br />
* [[Visa payWave]] - Eva Mertová<br />
<br />
===Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality===<br />
* [[autobiografie]] - Martina Sehnalová<br />
* [[CD]] (kompaktní disk) - Martin Chalupa <br />
* [[DVD]] - Martina Volavková<br />
* [[etický kodex]] - Zdeňka Sovková<br />
* [[kamera]] - Andrea Prokopová<br />
* [[nářečí]] - Michal Kaláb<br />
* [[orální historie]] - Ester Březinová<br />
* [[paměťový disk]] – Kristýna Klímková<br />
* [[pramen]] (ne vodní) - Lenka Cahlová<br />
* [[Stopy totality]] - Anna Halfarová<br />
* [[zákon o archivnictví a spisové službě]] - Jana Pekárková<br />
* [[Zmizelí sousedé]] - Jana Slaná<br />
* [[žurnalistika]] - Kateřina Slámová<br />
<br />
===Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů===<br />
* [[matice]] - Petr Věžník<br />
* [[MZK]] (Moravská zemská knihovna)- Andrea Mizerová<br />
* [[výslovnostní slovník]] - Eva Sedláková<br />
<br />
===Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy===<br />
* [[citlivý údaj]] (dle zákona) - Jana Krůčková<br />
* [[ČSÚ]] (Český statistický úřad) - Václav Kůs<br />
* [[ISSP]] (International Social Survey Programme) - Veronika Víšková<br />
* [[OECD]] (Organisation for Economic Co-operation and Development) - Václav Kůs<br />
<br />
=== Vít Šisler: Digital Game-Based Learning: Využití počítačových her ve vzdělávání ===<br />
<br />
*[[Debriefing]] - Daniela Králová<br />
*[[Evropa 2045]] - Jana Otevřelová<br />
*[[Evropská rada]] - Petr Zapletal<br />
*[[GBL]] (Game based learning) - Eva Durnová<br />
*[[Impaktovaný časopis]] - Martina Zoubková<br />
*[[Hra na hrdiny]] (Role-playing game) - Ivo Macík<br />
*[[Serious game]] - Jonáš Prstek<br />
*[[Simulační hra]] - Petr Pospíchal<br />
*[[Strategická hra]] - Věra Žitková<br />
<br />
===Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety===<br />
*[[Klementinum]] - Katrin Kalay<br />
*[[MDT]] - Miroslava Brázdová<br />
*[[Mellonova nadace]] - Anna Halfarová<br />
*[[mikrofilmování]] - Barbora Mohelníková<br />
*[[MIT]] (Massachusetts Institute of Technology) - Jakub Alt<br />
*[[UNIX]] - Dagmar Chládková<br />
<br />
===Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce===<br />
*[[CZ.NIC]] - Jakub Alt<br />
*[[digitální podpis]] - Michal Rohovský<br />
<br />
==Blok expertů - JARO 2012==<br />
<br />
===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===<br />
* [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek<br />
* [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová<br />
* [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek<br />
* [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková<br />
* [[Psychoterapie]] - Eva Popelková<br />
* [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová<br />
* [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová<br />
* [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová<br />
* [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová<br />
* [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová<br />
* [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová<br />
* [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová<br />
* [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová<br />
<br />
=== Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===<br />
<br />
*[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková<br />
*[[skenování pro digitalizaci - techniky]] Michala Mádlová<br />
*[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz<br />
*[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová<br />
*[[MARC21]] - Michal Klajban<br />
*[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek<br />
*[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová<br />
*[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková<br />
*[[ALTO]] - Jan Karlík<br />
*[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová<br />
*[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha<br />
*[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová<br />
*[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová<br />
*[[Digitalkoot]] - Lucie Malúšková<br />
<br />
===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===<br />
* [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová<br />
* [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková<br />
* [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová<br />
* [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos<br />
* [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana<br />
* [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková<br />
* [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná<br />
* [[školská reforma]] - Jana Slaná<br />
* [[rámcové vzdělávací programy]] <br />
* [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová<br />
* [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal<br />
<br />
===Martin Bastl: Netwar===<br />
* [[netwar]] - Julie Haladová<br />
* [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková<br />
* [[kracking]] - Petra Němcová<br />
* [[phreaking]] - Edita Hečová<br />
* [[phishing]] - Martin Chalupa<br />
* [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák<br />
* [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová<br />
* [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová<br />
* [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká<br />
* [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová<br />
* [[FloodNet]] - Roman Novotný<br />
* [[kauza Napster]] - Filip Kocián<br />
* [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová<br />
* [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová<br />
* [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová<br />
* [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová<br />
* [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová<br />
* [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai<br />
* [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal<br />
* [[Informační válka]] - Jiří Beran<br />
* [[Malware]] - Michal Létal<br />
<br />
===Petr Přidal: Georeferencer===<br />
* [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek<br />
* [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová<br />
<br />
===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===<br />
* [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová<br />
* [[interakční design]] - Veronika Janoušková<br />
* [[obsahová strategie]] (content strategy)<br />
* [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová<br />
* [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil<br />
* [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp<br />
* [[JavaScript]] - Jan Karlík<br />
* [[wireframy]] - Lukáš Závodný, Václav Kůs<br />
* [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová<br />
* [[webová typografie]] - Daniela Králová<br />
* [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš<br />
* [[UX designer]]<br />
* [[UX design]] - Anna Kultová<br />
* [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová<br />
* [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský<br />
* [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar<br />
* [[Gamifikace]] - Jaromír Červený<br />
<br />
=== Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===<br />
* [[FinLiCo]] - Martina Musilová<br />
* [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská<br />
* [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová<br />
* [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová<br />
* [[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka<br />
* [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková<br />
* [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová<br />
* [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová<br />
* [[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]] - Jakub Alt<br />
<br />
=== Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===<br />
* [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková<br />
* [[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková<br />
* [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková<br />
* [[Software Studies]] - Martina Volavková<br />
* [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová<br />
* [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá<br />
* [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká<br />
* [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček<br />
* [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík<br />
* [[Prediktivní analýza s využitím internetu]] - Jakub Procházka<br />
<br />
===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===<br />
* [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala<br />
* [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala<br />
* [[Nový směr ve vývoji Kinectu]] - Lukáš Kisler<br />
* [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt<br />
<br />
=== Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===<br />
* [[mHealth]] - Jan Hrabal<br />
* [[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová<br />
* [[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br />
* [[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br />
* [[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová<br />
* [[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová<br />
* [[eRecept]] - Myroslava Kutsyn<br />
* [[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová<br />
* [[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb<br />
* [[Nová média ve zdravotnictví]] - Daniel Novák<br />
* [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová<br />
* [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík<br />
* [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský<br />
* [[Expertní systémy v péči o zdraví]] - Martin Mašek<br />
* [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková<br />
* [[SignWriting]] - Alena Paulusová<br />
<br />
=== Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===<br />
* [[TED]] - Michal Klajban<br />
* [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová<br />
* [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý<br />
* [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová<br />
<br />
<br />
==Blok expertů - podzim 2011==<br />
<br />
===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===<br />
* [[Politická satira]] - Dagmar Šiková<br />
* [[City identity]] - Drahomír Hájek<br />
* [[Mystifikace]] - Jakub Forman<br />
* [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt<br />
<br />
===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===<br />
* [[user experience]] - Jakub Procházka<br />
* [[user-centered design]] - Iveta Jansová<br />
* [[UX designer]] - Simona Střalková<br />
* [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová<br />
* [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová<br />
* [[design služeb]] - Marie Štouračová<br />
* [[použitelnost]] - Jitka Šiborová<br />
* [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková<br />
* [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová<br />
<br />
===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===<br />
* [[ne-konference]] - Dagmar Šiková<br />
* [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková<br />
* [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková<br />
<br />
===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===<br />
* [[Corporate Design]] - Daniel Šváb<br />
* [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová<br />
* [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová<br />
* [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp<br />
* [[Brand]] <br />
* [[Font]] - Andrea Szászová<br />
* [[Typografie]] -Lucie Górecká<br />
* [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková<br />
* [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková<br />
* [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková<br />
<br />
===Michal Juhás: Bookfan===<br />
* [[StartUp]] - Petr Maňásek<br />
* [[Facebook]]<br />
* [[Business plan]] - Michaela Kočová<br />
* [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková<br />
* [[Angel investor]] - Ester Březinová<br />
* [[exit strategy]] - Monika Krejčová<br />
* [[self-publishing]] - Jiří Krišpin<br />
* [[Online komunita]] - Eva Durnová<br />
<br />
===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===<br />
* [[korpus]] - Petr Fiala<br />
* [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala<br />
* [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský<br />
* [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn<br />
* [[syntax]] - Alena Brožová<br />
* [[slovotvorba]] - Martina Sochorová<br />
* [[sémantika]] - Dominika Frömelová<br />
* [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká<br />
* [[VerbaLex]] - Karolína Žáková<br />
<br />
===Josef Průša: Open source hardware===<br />
* [[open source hardware]] - Daniela Králová<br />
* [[GNU GPL]] - Milan Spisar<br />
* [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová<br />
* [[OpenCores]] - Martin Mašek<br />
* [[RepRap]] - Kristina Luskačová<br />
* [[Arduino]] - Julie Haladová<br />
* [[3D tisk]] - Kristina Luskačová<br />
* [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová<br />
* [[3D skener]] - Katarína Hečková<br />
* [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková<br />
<br />
===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===<br />
<br />
*[[BTS]] - Martina Snozová<br />
*[[geolokace]] - Eliška Hrabalová<br />
*[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová<br />
*[[IP adresa]] - Martina Snozová<br />
*[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč<br />
*[[Augmented Reality]] - Marek Moťka<br />
*[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos<br />
*[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová<br />
*[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová<br />
*[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová<br />
*[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan<br />
*[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová<br />
*[[Hackathon]] - Josef Ludvíček<br />
<br />
===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===<br />
*[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička<br />
*[[Spokojenost]] - Anna Kultová<br />
*[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová<br />
*[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek<br />
*[[Work-life balance]] - Kamila Burdová<br />
*[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička<br />
*[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová<br />
*[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová<br />
<br />
===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===<br />
*[[učící knihovník]] - Marie Indráková<br />
*[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková<br />
*[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza<br />
*[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová<br />
*[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková<br />
<br />
===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===<br />
*[[Arteterapie]] - Jakub Nytl<br />
*[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová<br />
*[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián<br />
*[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková<br />
* [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek<br />
<br />
==Blok expertů - jaro 2011==<br />
===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===<br />
* [[archiv]] - Myroslava Kutsyn<br />
* [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová<br />
* [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha<br />
* [[gesto]]- Marta Konířová<br />
* [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[Google Goggles]] - Viliam Vateha<br />
* [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková<br />
* [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková<br />
* [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek<br />
* [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek<br />
* [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban<br />
* [[Google Squared]] - Alena Brožová<br />
* [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)<br />
* [[IBM SPSS]] - Lumír Czech<br />
* [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč<br />
* [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín<br />
* [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková<br />
* [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE<br />
* [[tablet PC]] - Jan Růžička<br />
* [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka<br />
* [[Wikipedia]] - Michal Klajban<br />
* [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová<br />
<br />
===Marketing knihoven na sociálních sítích===<br />
* [[365 projekt]] - Irena Hodžová<br />
* [[Book trailer]] - Jiří Krišpin<br />
* [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková<br />
* [[fotobanka]] - Lenka Čípková<br />
* [[geolokace]] <br />
* [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková<br />
* [[hashtag]] - Iveta Jansová<br />
* [[Influencer Marketing]] - Romana Králová <br />
* [[infografika]] - Irena Hodžová<br />
* [[inovace]] - Miroslav Kršek<br />
* [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová<br />
* [[newsletter]]- Markéta Novotná<br />
* [[paradigma]] - Vrzalová Tereza<br />
* [[QR kód]] - Jitka Šiborová<br />
* [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová<br />
* [[statistika]] - Marie Vlčková<br />
* [[storytelling]] - Marie Packová<br />
<br />
===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===<br />
* [[abandonware]] - Sylvie Dyčková<br />
* [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová<br />
* [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková<br />
* [[brand]] - Eliška Hrabalová<br />
* [[cechovní značka]] - Monika Krejčová<br />
* [[Common Law]] - Gabriela Obstová<br />
* [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová<br />
* [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková<br />
* [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková<br />
* [[kultura]] - Magdalena Jirásková<br />
* [[licence]]- Marie Packová<br />
* [[minnesengr]]- Michaela Blažejová<br />
* [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová<br />
* [[Napster]] - Igor Hlaváč<br />
* [[oligopol]] - Lenka Matušková<br />
* [[patent]] - Markéta Novotná<br />
* [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková<br />
* [[Road Show]] - Tomáš Ocásek<br />
* [[States' Rights]] - Anna Kultová<br />
* [[User Experience]] - Miroslava Brázdová<br />
* [[vydavatel]] - Lenka Fatková<br />
* [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová<br />
* [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar<br />
<br />
===Open Access===<br />
* [[ArXiv]] - Marie Zagorová<br />
* [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová<br />
* [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková<br />
* [[Dspace]] - Petra Besperátová<br />
* [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová<br />
* [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová<br />
* [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[Open Access]] - Magda Šallaiová<br />
* [[Open Access Week]] - Petra Besperátová<br />
* [[plagiát]] - Katarína Hečková<br />
* [[preprint]]- Dalibor Bláha<br />
* [[recenze]] - Jaroslav Bednář<br />
* [[repozitář]] - Martina Snozová<br />
* [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová<br />
* [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová<br />
<br />
===Pirátství dnes i kdysi===<br />
* [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků<br />
* [[kniha]] - Martina Sochorová<br />
* [[knihtisk]] - Karolína Žáková<br />
* [[kopie]] - Edita Hečová<br />
* [[litografie]] - Marta Janošová<br />
* [[MP3]] - Emil Budín<br />
* [[pirátství]] - Magdalena Kahounová<br />
* [[počítačový program]]- Michaela Blažejová<br />
* [[průmysl]] - Daniel Šváb<br />
* [[revoluce]] - Monika Machovská <br />
* [[software]]- Veronika Svobodová<br />
* [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková<br />
* [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová<br />
* [[vynález]] - Marcela Střelcová<br />
* [[zákon]] - Dominika Fromelová<br />
* [[znalost]] - Magdaléna Filipová<br />
<br />
===Národní digitální knihovna===<br />
* [[born digital]] - Lucia Kelemenová<br />
* [[CESNET2]] - Jakub Hradil<br />
* [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová<br />
* [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček<br />
* [[emulace]] - Kateřina Kašíková<br />
* [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová<br />
* [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová<br />
* [[MARC21]] - <br />
* [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[METS]] - Martina Snížková<br />
* [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek<br />
* [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek<br />
* [[PDF]] - Petr Fiala<br />
* [[personalizace]] - Anna Kultová<br />
* [[robotický skener]] - Eva Durnová<br />
* [[rukopis]] - Simona Střalková<br />
* [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek<br />
* [[TIFF]] - Petr Fiala<br />
* [[veřejná správa]] - Marek Moťka<br />
* [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová<br />
* [[workflow]] - Dagmar Šiková<br />
<br />
===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===<br />
* [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová<br />
* [[citační analýza]] - Antonín Pokorný<br />
* [[editor]] - Kamila Rýdlová<br />
* [[ISO 690]] - Pavel Navrátil<br />
* [[plagiátorství]] - Simona Chudobová<br />
* [[scientometrie]] - Veronika Rychtová<br />
<br />
===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===<br />
* [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková<br />
* [[citační etika]]- Julie Haladová<br />
* [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská<br />
* [[generace X]] - Antonín Pokorný<br />
* [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová<br />
* [[hardware]] - Veronika Krausová<br />
* [[referenční služby]] - Filip Kocián<br />
* [[rešeršní služby]]- Eva Popelková<br />
* [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)<br />
<br />
===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===<br />
* [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová<br />
* [[cracker]] - Michal Kunrt<br />
* [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica<br />
* [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová<br />
* [[gambler]] - Michaela Bočánová<br />
* [[globalizace]] - Lukáš Prorok<br />
* [[Google Street View]] - Lenka Pokorná<br />
* [[hacker]] - Jonáš Kopp <br />
* [[hacktivismus]] - Jakub Alt<br />
* [[informační smog]] - Milan Říha<br />
* [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský<br />
* [[komunikace]]- Pavla Bárnetová<br />
* [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová<br />
* [[kyberpunk]] - Hana Holoubková<br />
* [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka<br />
* [[netholismus]] - Kamila Burdová<br />
* [[netománie]] - Jitka Šteflová<br />
* [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková<br />
* [[Open Source]] - Lenka Pokorná<br />
* [[outsourcing]]- Marie Indráková<br />
* [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong<br />
* [[Stuxnet]] - Josef Kos<br />
* [[závislost]] - Hana Nováková<br />
<br />
==Blok expertů - podzim 2010==<br />
===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===<br />
* [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová<br />
* [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová<br />
* [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová<br />
* [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová<br />
* [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá<br />
* [[ISO 11620]] - Simona Střalková<br />
* [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková<br />
* [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová<br />
* [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká<br />
* [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová <br />
* [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá<br />
* [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová<br />
* [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková<br />
<br />
===Makrosvět mikrokampaní===<br />
* [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková<br />
* [[banner]] - Simona Chudobová<br />
* [[direct marketing]] - Miroslava Sudová<br />
* [[e-business]] - Anna Kultová<br />
* [[e-komerce]] - Anna Kultová<br />
* [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová<br />
* [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková<br />
* [[Foursquare]] - Marcela Střelcová<br />
* [[Google AdWords]] - Petr Fiala<br />
* [[Google Analytics]] - Petr Fiala<br />
* [[GSM]] - Milan Spisar<br />
* [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková<br />
* [[kreativita]] - Lenka Fatková<br />
* [[mailing list]]- Věra Motyčková<br />
* [[mobilní marketing]] - Romana Králová<br />
* [[nová média]] - Miroslav Kršek<br />
* [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká<br />
* [[propagace]] - Karolína Žáková<br />
* [[reklama]] - Anna Mikulášková<br />
* [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková<br />
* [[strategický marketing]] - Alena Brožová<br />
* [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková<br />
* [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová<br />
* [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek<br />
* [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin<br />
* [[ZOOT]] - Petr Manasek<br />
<br />
===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===<br />
* [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková<br />
* [[didaktika]] - Radka Vybíralová<br />
* [[dotazník]] - Eliška Hrabalová<br />
* [[etika]]- Kamila Brablíková<br />
* [[Generation Y]]-Eva Fukarova<br />
* [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová<br />
* [[ICT]]- Vendula Škrabalová<br />
* [[konvergence]] - Martina Snížková<br />
* [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová<br />
* [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová<br />
* [[kybernetika]] - Jakub Procházka<br />
* [[mentální mapa]] - Monika Machovská<br />
* [[motivace]] - Magdalena Kahounová<br />
* [[pedagogika]] - Marie Vlčková<br />
* [[pozorování]] - Dominika Kopčanská<br />
* [[případová studie]] - Jana Chlanová<br />
* [[rozhovor]] - Kamila Burdová<br />
* [[teorie systémů]] - Veronika Lužová<br />
* [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková<br />
* [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova<br />
* [[VOIP]] - Kateřina Hořínková<br />
* [[výukové metody]] - Věra Adámková<br />
* [[výzkum]] - Renata Valentová<br />
* [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová<br />
<br />
===Ženy v IT===<br />
* [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích<br />
* [[ELIZA]] - Libor Juhaňák<br />
* [[ENIAC]] - Pavel Navrátil<br />
* [[Evropská komise]] - Barbora Blahová<br />
* [[feminismus]]-Lucie Kořistková<br />
* [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková<br />
* [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová<br />
* [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková<br />
* [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb<br />
* [[manažer]] - Renata Valentová<br />
* [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská<br />
* [[sociologie]] - Pavla Bárnetová<br />
* [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích <br />
* [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková<br />
<br />
===Poznámky k novosti nových médií===<br />
* [[epistemologie]] - Pavla Doleželová<br />
* [[futurologie]] - Tomáš Janypka<br />
* [[internet]] - Martina Snozová<br />
* [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková<br />
* [[kyberkultura]] - Michal Kunrt<br />
* [[NSFNET]] - Eva Mlynářová<br />
* [[pragmatismus]] - Katarína Hečková<br />
* [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová<br />
* [[třetí vlna]] - Tereza Honsová<br />
<br />
===Location Based Service===<br />
* [[Android]]-Tomáš Vorálek<br />
* [[Galileo]] - Filip Šelong<br />
* [[Google Latitude]] - Jiří Zeman<br />
* [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář<br />
* [[iPhone]] - Petr Chocholáč<br />
* [[Mashup]] - Petra Besperátová<br />
* [[mikroformát]] - Veronika Rychtová<br />
* [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica<br />
* [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová<br />
* [[smartphone]] - Daniel Šváb<br />
* [[spam]] - Lenka Čípková<br />
* [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman<br />
* [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner<br />
* [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok<br />
<br />
===Getting Things Done===<br />
* [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova<br />
* [[coaching]] - Renata Borková<br />
* [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova<br />
* [[frustrace]] - Marie Sýkorová<br />
* [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková<br />
* [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová<br />
* [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník<br />
* [[projekt]] - Hana Dvořáková<br />
* [[stres]] - Eva Petrášová<br />
* [[Time Management]]- Renata Borková<br />
* [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová<br />
<br />
===Jak (ne)hledat investora===<br />
* [[arbitr]] Jana Procházková<br />
* [[e-čtečka]] Lenka Skalická<br />
* [[fúze]] - Jana Procházková<br />
* [[iPad]] - Jan Růžička<br />
* [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná<br />
<br />
===Autorské právo a knihovny===<br />
* [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt<br />
* [[copyright]] - Petr Hejtmánek<br />
* [[DILIA]] - Hana Habermannová<br />
* [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková<br />
* [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný<br />
* [[torrent]] - Petra Besperátová<br />
* [[volné dílo]] - Marta Janošová<br />
<br />
===Komunitní role knihoven===<br />
* [[etnikum]] - Petr Hejtmánek<br />
* [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová<br />
* [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová<br />
* [[komunita]] - Magda Šallaiová<br />
* [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová<br />
* [[sociální komunikace]] - Marie Indráková<br />
* [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá<br />
<br />
===Informace jako politické téma===<br />
* [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek<br />
* [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný<br />
* [[demokracie]] - Martina Snozová<br />
* [[e-podpis]] - Lenka Pokorná<br />
* [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil<br />
* [[monopol]] - Vrzalová Tereza<br />
* [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek<br />
* [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová<br />
* [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková<br />
* [[warez]] - Igor Hlaváč<br />
* [[WikiLeaks]] - Jiří Beran<br />
<br />
===Národní úložiště šedé literatury===<br />
* [[digitální repozitář]] - Věra Adámková<br />
* [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová<br />
* [[šedá literatura]] - Marie Vlčková<br />
* [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová<br />
<br />
==Blok expertů - jaro 2010==<br />
===Náboženství v kyberprostoru===<br />
* [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková<br />
* [[computer cult]] - Vendula Škrabalová<br />
* [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák<br />
* [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová<br />
* [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová<br />
* [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor<br />
* [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová<br />
* [[kyberobřad]] - Monika Machovská<br />
* [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková<br />
* [[kyberprostor]] - Věra Zelinková<br />
* [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá<br />
* [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová<br />
* [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová<br />
* [[New Age]] - Lenka Veselá<br />
* [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová<br />
* [[novopohanství]] - Kamila Burdová<br />
* [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová<br />
* [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová<br />
* [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek<br />
* [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova<br />
* [[technopesimismus]] - Hana Nováková<br />
* [[UFO kult]] - Jana Plotková<br />
* [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková<br />
<br />
===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===<br />
* [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková<br />
* [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin<br />
* [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová<br />
* [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb<br />
* [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová<br />
* [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová<br />
* [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová<br />
* [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová<br />
* [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková<br />
* [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová<br />
* [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková<br />
* [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích<br />
* [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková<br />
* [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková<br />
* [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková<br />
* [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková<br />
* [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková<br />
* [[Knihovna roku]] - Anna Kultová<br />
* [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová<br />
* [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová<br />
* [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová<br />
* [[knihovník]] - Jaroslav Bednář<br />
* [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová<br />
* [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová<br />
* [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová<br />
* [[marketing]] - Kateřina Štruncová<br />
* [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová<br />
* [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková<br />
* [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová<br />
* [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová<br />
* [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová<br />
* [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková<br />
* [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová<br />
* [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková<br />
* [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová<br />
* [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková<br />
* [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová<br />
* [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková<br />
<br />
===Manažerské informační systémy===<br />
* [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař<br />
* [[Business Intelligence]] - Šimon Vích<br />
* [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková<br />
* [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová<br />
* [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman<br />
* [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková<br />
* [[informace]] - Kamila Jobová<br />
* [[informační management]] - Lenka Divišová<br />
* [[informační systém]] - Petr Vorel<br />
* [[intranet]] - Marie Sýkorová<br />
* [[ISO 9000]] - Milan Spisar<br />
* [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková<br />
* [[management]] - Kristýna Macháčková<br />
* [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel<br />
* [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná<br />
* [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman<br />
* [[Talent Management]] - Jan Růžička<br />
<br />
===OPAC 2.0 v českých podmínkách===<br />
* [[akvizice]] - Eva Králíčková<br />
* [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný<br />
* [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá<br />
* [[Clavius]] - Marie Vlčková<br />
* [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica<br />
* [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala<br />
* [[databáze]] - Magdalena Kahounová<br />
* [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová<br />
* [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů <br />
* [[ISBD]] - Gabriela Obstová<br />
* [[LANius]] - Alexandra Dvořáková<br />
* [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný<br />
* [[MVS]] - Simona Stolařová<br />
* [[RSS kanál]] - Lenka Damborská<br />
* [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá<br />
* [[SQL]] - Petr Fiala<br />
* [[tenký klient]] - Magda Fialová<br />
* [[wiki]] - Kateřina Kocábová<br />
<br />
===Soustružníci lidských duší===<br />
* [[bibliobus]] - Marta Pavlovská<br />
* [[cenzura knihoven]] - Renata Borková<br />
* [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková<br />
* [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková<br />
* [[čtenářství]] - Veronika Karásková<br />
* [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek<br />
* [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková<br />
* [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová<br />
* [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků<br />
* [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná<br />
* [[normalizace]] - Ludmila Bábíková<br />
* [[Proces se "zelenou internacionálou"]] - Markéta Homolová<br />
* [[sociální kontrola]] - Lumír Czech<br />
* [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová<br />
* [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková<br />
* závadná literatura<br />
** [[braková literatura]] - Hana Janečková<br />
** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková<br />
** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská<br />
** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek<br />
** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová<br />
<br />
===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===<br />
* [[algoritmus]] - Petr Věžník<br />
* [[bannerová slepota]] - David Koval<br />
* [[blog]] - Ilona Děchtěrenková<br />
* [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt<br />
* [[Delicious]] - Filip Šubrt<br />
* [[e-mail]] - Emil Budín<br />
* [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín<br />
* [[Last.fm]] - Filip Šelong<br />
* [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková<br />
* [[Produsage]] - David Němeček<br />
* [[Second Life]] - zpracováno mimo BE<br />
* [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha<br />
* [[sociální média]] - Chytková, Dagmar<br />
* [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová<br />
* [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[YouTube]] - Daniel Hübner<br />
<br />
===Digitální knihovna Manuscriptorium===<br />
* [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková<br />
* [[digitalizace]] - Martina Snížková<br />
* [[digitální archiv]] - Renata Valentová<br />
* [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová<br />
* [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů<br />
* [[ENRICH]] - Petra Besperátová<br />
* [[harddisk]] - Kamila Horáková<br />
* [[inkunábule]] - Alena Sedláčková<br />
* [[JPEG]] - Jiří Křupala<br />
* [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová<br />
* [[MARC]] - Tomáš Fendrich<br />
* [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů<br />
* [[metadata]] - Jiří Beran<br />
* [[papyrus]] - Katarína Hečková<br />
* [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková<br />
* [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich<br />
* [[skenování]] - Michal Kunrt<br />
<br />
===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===<br />
* [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková<br />
* [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková<br />
* [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová<br />
* [[INFOZ]] - Alena Fafková<br />
* [[nakladatel]] - Monika Beránková<br />
* [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová<br />
* [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková<br />
* [[Science Direct]] - Michal Kiesel<br />
* [[SCOPUS]] - Alena Fafková<br />
* [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková<br />
<br />
===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===<br />
* [[hypertext]] - Petr Hejtmánek<br />
* [[Long Tail]] - Jakub Alt<br />
* [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík<br />
* [[PageRank]] - Peter Kahoun<br />
* [[webová analytika]] - Tomáš Bouda<br />
* [[Yahoo]] - Lenka Pokorná<br />
* [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek<br />
<br />
===Škola 2.0 beta===<br />
* [[Action Learning]] - Lenka Janská<br />
* [[e-learning]] - Markéta Kulíková<br />
* [[e-tutor]] - Markéta Kulíková<br />
* [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková<br />
* [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská<br />
* [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová<br />
* [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)<br />
* [[netiketa]] - Lenka Šatavová<br />
<br />
===Knihovník v 21. století===<br />
* [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková<br />
* [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká<br />
* [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová<br />
* [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká<br />
<br />
===eBooks on Demand===<br />
* [[eBook]] - Magda Šallaiová<br />
* [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová<br />
* [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová<br />
<br />
[[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]</div>Mizuzhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Friedrich_Wilhelm_Ostwald&diff=32749Friedrich Wilhelm Ostwald2013-05-16T17:59:00Z<p>Mizuz: </p>
<hr />
<div>{{DEFAULTSORT:Ostwald, Friedrich Wilhelm}} {{Infobox Vědec|jmeno = Friedrich Wilhelm Ostwald[[Soubor:Wilhelm_ostwald.jpg ]]|datum_narozeni = 2. září 1853|misto_narozeni = Riga, Lotyšsko|datum_umrti = 3. dubna 1932|misto_umrti = Lipsko|duvod_umrti = urémie |rodina = ženatý, 5 dětí |pobyt = -|obcanstvi = -|skola = Dorpat, Riga, Lipsko |pracoviste = - |znamy_diky = Teorie barev, Teorie štěstí |oceneni = Nobelova cena za chemii v roce 1909}}<br />
<br />
== Život ==<br />
<br />
Friedrich Wilhelm Ostwald se narodil 2. září 1853 ve městě Riga v Lotyšsku. Otec Gottfried byl malíř a svému synovi již od dětství vštěpoval smysl pro umění, který si pak Wilhelm ponechal po celý život. Měl rád ruční práce, jeho největší vášní však byla chemie. Rodiče mu dokonce dovolili mít domácí dílnu a laboratoř.&nbsp; Jako mladík vyvinul metodu o přenosu snímků na keramický povrch. Tento proces znovu a znovu opakoval, aby našel ty nejlepší podmínky. Již v jedenácti letech sestrojil svůj první ohňostroj a prováděl s&nbsp;ním různé experimenty[[File:File:///C:/Users/okay/Desktop/Medailon.docx|[1]]].<br />
<br />
== Studium a výzkum ==<br />
<br />
Navštěvoval gymnázium v&nbsp;Rize a v&nbsp;roce 1872 promoval z&nbsp;chemie a&nbsp;fyziky na univerzitě v&nbsp;Dorpatu (nyní Státní univerzita v&nbsp;Tartu). Na těchto oborech v&nbsp;budoucnu postavil svoji &nbsp;kariéru[[File:File:///C:/Users/okay/Desktop/Medailon.docx|[2]]]. Během studia trávil hodně času sbíráním hmyzu, vázáním knih, kresbou, vybavováním vlastní chemické laboratoře, vytvořil si vztah k&nbsp;hudbě a hudební teorii, hrál ve studentské kapele a dokonce se naučil všech 83 částí smyčcových kvartetů pro violu od Haydna.[[File:File:///C:/Users/okay/Desktop/Medailon.docx|[3]]] V&nbsp;roce 1875 získal titul bakaláře a začal pracovat jako asistent Arthura von Oettingena na Fyzikálním ústavu, následně pak v&nbsp;chemické laboratoři, jako pomocník Carla Schmidta.<br/>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Téma prvního chemického projektu si vybral sám a pojednával o složení roztoků chloridu bismutu ve vodě. Tato práce navazovala na Claude-Louis Bertholleta, který stejně jako Ostwald zkoumal vztah mezi objemem chemických reaktantů a afinitou.[[File:File:///C:/Users/okay/Desktop/Medailon.docx|[4]]] Afinita je schopnost chemických látek slučovat se s&nbsp;jinou látkou nebo částicí.[[File:File:///C:/Users/okay/Desktop/Medailon.docx|[5]]] Na základě toho shromáždil tabulku chemických afinit dvanácti kyselin.<br/>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Pro získání magisterského titulu v&nbsp;roce 1876 zkoumal ve své diplomové práci hustotu objemových látek ponořených ve vodě. Poté, co na základě své disertační práce o optické refrakci získal doktorát, zůstal v&nbsp;Dorpatu jako ''Privatdozent'' (přednášející asistent) a vedl přednášky o fyzikální chemii. Také učil fyziku, matematiku a chemii na místní škole. Začal pracovat na učebnici obecné chemie a pokračoval ve výzkumu afinity (spřízněnosti).<br />
<br />
== Postgraduální výzkum<br/> ==<br />
<br />
&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;V&nbsp;roce 1881 se stal profesorem chemie na Polytechnické univerzitě v&nbsp;Rize, kde v&nbsp;roce 1887 publikoval ''Lehrbuch'' ''der allegemeinen Chemie'' (Učebnice obecné chemie), která měla tisíc sedm set šedesát čtyři stran. Ve stejném roce byl Univerzitou v&nbsp;Lipsku jmenován prvním přednášejícím fyzikální chemie v&nbsp;Německu. Na základě Učebnice obecné chemie pak napsal řadu učebnic o organické, analytické a fyzikální chemii, a nakonec knihu ''Principien der Chemie'' (Zásady chemie).<br/>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Spolupracoval s&nbsp;mnoha dalšími vědci, čímž následně obohatil fyzikální chemii o nové příspěvky. Objevil a používal teorii Guldberga a Waaga, nazvanou zákon chemické rovnováhy. …….<br/>Roku 1884 se mu do rukou dostala disertační práce Svante Arrhenia. Zaujala ho natolik, že o dva měsíce později cestoval od Uppsaly, aby se s&nbsp;Arheniem setkal, čímž začalo nejen celoživotní profesní partnerství, ale také přátelství. O tři roky později, v&nbsp;roce 1887 se seznámil s&nbsp;Jacobusem van’t Hoffem a následně spolu založili časopis ''Zeitschrift für physikalische Chemie, Stöchiometrie und Verwandtschaftslehre'' (Časopis pro fyzikální chemii, stechiometrii a učení o afinitě). Tito tři muži pak společně vyvinuli moderní teorii o rovnováze v&nbsp;roztocích solí, kyselin a zásad. Vycházeli z&nbsp;myšlenky, že velká část látky se v&nbsp;roztoku odloučí v&nbsp;důsledku tvorby iontů. Tato myšlenka však byla velmi sporná a byli kvůli ní přezdíváni jako Ionisté[[File:File:///C:/Users/okay/Desktop/Medailon.docx|[6]]]. Byl to jednak termín posměchu jejich oponentů, ale zároveň termín, kterým jejich pokračovatelé vyjadřovali respekt.<br />
<div><br />
<br />
<br />
<br />
<br />
----<br />
<div id="ftn1"><br />
== Citace ==<br />
<br />
[[File:File:///C:/Users/okay/Desktop/Medailon.docx|[1]]]&nbsp;[http://books.google.cz/books?id=uPRB-OED1bcC&pg=PA562&dq=wilhelm+ostwald&hl=sk&sa=X&ei=ZMWLUdrKCYPI4ASw3YGwAw&redir_esc=y#v=onepage&q=wilhelm%20ostwald&f=false http://books.google.cz/books?id=uPRB-OED1bcC&pg=PA562&dq=wilhelm+ostwald&hl=sk&sa=X&ei=ZMWLUdrKCYPI4ASw3YGwAw&redir_esc=y#v=onepage&q=wilhelm%20ostwald&f=false]<br />
</div><div id="ftn2"><br />
[[File:File:///C:/Users/okay/Desktop/Medailon.docx|[2]]]&nbsp;[http://books.google.cz/books?id=uPRB-OED1bcC&pg=PA562&dq=wilhelm+ostwald&hl=sk&sa=X&ei=ZMWLUdrKCYPI4ASw3YGwAw&redir_esc=y#v=onepage&q=wilhelm%20ostwald&f=false http://books.google.cz/books?id=uPRB-OED1bcC&pg=PA562&dq=wilhelm+ostwald&hl=sk&sa=X&ei=ZMWLUdrKCYPI4ASw3YGwAw&redir_esc=y#v=onepage&q=wilhelm%20ostwald&f=false]<br />
</div><div id="ftn3"><br />
[[File:File:///C:/Users/okay/Desktop/Medailon.docx|[3]]] OSTWALD, Wilhelm. Lebenslinien - eine Selbstbiographie. Leipzig: Verlag der Sächsischen Akademie der Wissenschaften, 2003, xii, 626 s. ISBN 3777612766.<br />
</div><div id="ftn4"><br />
[[File:File:///C:/Users/okay/Desktop/Medailon.docx|[4]]]&nbsp;[http://books.google.cz/books?id=jEy67gEvIuMC&pg=PA67&dq=wilhelm+ostwald&hl=sk&sa=X&ei=z8SLUY39H82M4gST54EY&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false http://books.google.cz/books?id=jEy67gEvIuMC&pg=PA67&dq=wilhelm+ostwald&hl=sk&sa=X&ei=z8SLUY39H82M4gST54EY&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false]<br />
</div><div id="ftn5"><br />
[[File:File:///C:/Users/okay/Desktop/Medailon.docx|[5]]] LÁZNÍČKOVÁ, Alice a Vladimír KUBÍČEK. Základy fyzikální chemie: vybrané kapitoly pro posluchače Farmaceutické fakulty. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2008, 168 s. ISBN 978-80-246-1511-0.<br />
</div><div id="ftn6"><br />
[[File:File:///C:/Users/okay/Desktop/Medailon.docx|[6]]][http://books.google.cz/books?id=jEy67gEvIuMC&pg=PA67&dq=wilhelm+ostwald&hl=sk&sa=X&ei=z8SLUY39H82M4gST54EY&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false http://books.google.cz/books?id=jEy67gEvIuMC&pg=PA67&dq=wilhelm+ostwald&hl=sk&sa=X&ei=z8SLUY39H82M4gST54EY&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false]<br />
</div></div><br />
<br/><br/><br />
<br />
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] <br/></div>Mizuzhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Friedrich_Wilhelm_Ostwald&diff=32744Friedrich Wilhelm Ostwald2013-05-16T17:53:21Z<p>Mizuz: </p>
<hr />
<div>{{DEFAULTSORT:Ostwald, Friedrich Wilhelm}} {{Infobox Vědec|jmeno = Friedrich Wilhelm Ostwald[[Soubor:Wilhelm_ostwald.jpg ]]|datum_narozeni = 2. září 1853|misto_narozeni = Riga, Lotyšsko|datum_umrti = 3. dubna 1932|misto_umrti = Lipsko|duvod_umrti = urémie |rodina = ženatý, 5 dětí |pobyt = -|obcanstvi = -|skola = Dorpat, Riga, Lipsko |pracoviste = - |znamy_diky = Teorie barev, Teorie štěstí |oceneni = Nobelova cena za chemii v roce 1909}}<br />
<br />
== Život ==<br />
<br />
Friedrich Wilhelm Ostwald se narodil 2. září 1853 ve městě Riga v Lotyšsku. Otec Gottfried byl malíř a svému synovi již od dětství vštěpoval smysl pro umění, který si pak Wilhelm ponechal po celý život. Měl rád ruční práce, jeho největší vášní však byla chemie. Rodiče mu dokonce dovolili mít domácí dílnu a laboratoř.&nbsp; Jako mladík vyvinul metodu o přenosu snímků na keramický povrch. Tento proces znovu a znovu opakoval, aby našel ty nejlepší podmínky. Již v jedenácti letech sestrojil svůj první ohňostroj a prováděl s&nbsp;ním různé experimenty[[File:File:///C:/Users/okay/Desktop/Medailon.docx|[1]]].<br />
<br />
== Studium a výzkum ==<br />
<br />
Navštěvoval gymnázium v&nbsp;Rize a v&nbsp;roce 1872 promoval z&nbsp;chemie a&nbsp;fyziky na univerzitě v&nbsp;Dorpatu (nyní Státní univerzita v&nbsp;Tartu). Na těchto oborech v&nbsp;budoucnu postavil svoji &nbsp;kariéru[[File:File:///C:/Users/okay/Desktop/Medailon.docx|[2]]]. Během studia trávil hodně času sbíráním hmyzu, vázáním knih, kresbou, vybavováním vlastní chemické laboratoře, vytvořil si vztah k&nbsp;hudbě a hudební teorii, hrál ve studentské kapele a dokonce se naučil všech 83 částí smyčcových kvartetů pro violu od Haydna.[[File:File:///C:/Users/okay/Desktop/Medailon.docx|[3]]] V&nbsp;roce 1875 získal titul bakaláře a začal pracovat jako asistent Arthura von Oettingena na Fyzikálním ústavu, následně pak v&nbsp;chemické laboratoři, jako pomocník Carla Schmidta.<br/>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Téma prvního chemického projektu si vybral sám a pojednával o složení roztoků chloridu bismutu ve vodě. Tato práce navazovala na Claude-Louis Bertholleta, který stejně jako Ostwald zkoumal vztah mezi objemem chemických reaktantů a afinitou.[[File:File:///C:/Users/okay/Desktop/Medailon.docx|[4]]] Afinita je schopnost chemických látek slučovat se s&nbsp;jinou látkou nebo částicí.[[File:File:///C:/Users/okay/Desktop/Medailon.docx|[5]]] Na základě toho shromáždil tabulku chemických afinit dvanácti kyselin.<br/>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Pro získání magisterského titulu v&nbsp;roce 1876 zkoumal ve své diplomové práci hustotu objemových látek ponořených ve vodě. Poté, co na základě své disertační práce o optické refrakci získal doktorát, zůstal v&nbsp;Dorpatu jako ''Privatdozent'' (přednášející asistent) a vedl přednášky o fyzikální chemii. Také učil fyziku, matematiku a chemii na místní škole. Začal pracovat na učebnici obecné chemie a pokračoval ve výzkumu afinity (spřízněnosti).<br />
<br />
== Postgraduální výzkum<br/> ==<br />
<br />
&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;V&nbsp;roce 1881 se stal profesorem chemie na Polytechnické univerzitě v&nbsp;Rize, kde v&nbsp;roce 1887 publikoval ''Lehrbuch'' ''der allegemeinen Chemie'' (Učebnice obecné chemie), která měla tisíc sedm set šedesát čtyři stran. Ve stejném roce byl Univerzitou v&nbsp;Lipsku jmenován prvním přednášejícím fyzikální chemie v&nbsp;Německu. Na základě Učebnice obecné chemie pak napsal řadu učebnic o organické, analytické a fyzikální chemii, a nakonec knihu ''Principien der Chemie'' (Zásady chemie).<br/>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Spolupracoval s&nbsp;mnoha dalšími vědci, čímž následně obohatil fyzikální chemii o nové příspěvky. Objevil a používal teorii Guldberga a Waaga, nazvanou zákon chemické rovnováhy. …….<br/>Roku 1884 se mu do rukou dostala disertační práce Svante Arrhenia. Zaujala ho natolik, že o dva měsíce později cestoval od Uppsaly, aby se s&nbsp;Arheniem setkal, čímž začalo nejen celoživotní profesní partnerství, ale také přátelství. O tři roky později, v&nbsp;roce 1887 se seznámil s&nbsp;Jacobusem van’t Hoffem a následně spolu založili časopis ''Zeitschrift für physikalische Chemie, Stöchiometrie und Verwandtschaftslehre'' (Časopis pro fyzikální chemii, stechiometrii a učení o afinitě). Tito tři muži pak společně vyvinuli moderní teorii o rovnováze v&nbsp;roztocích solí, kyselin a zásad. Vycházeli z&nbsp;myšlenky, že velká část látky se v&nbsp;roztoku odloučí v&nbsp;důsledku tvorby iontů. Tato myšlenka však byla velmi sporná a byli kvůli ní přezdíváni jako Ionisté[[File:File:///C:/Users/okay/Desktop/Medailon.docx|[6]]]. Byl to jednak termín posměchu jejich oponentů, ale zároveň termín, kterým jejich pokračovatelé vyjadřovali respekt.<br />
<div><br/><br />
----<br />
<div id="ftn1"><br />
[[File:File:///C:/Users/okay/Desktop/Medailon.docx|[1]]]&nbsp;[http://books.google.cz/books?id=uPRB-OED1bcC&pg=PA562&dq=wilhelm+ostwald&hl=sk&sa=X&ei=ZMWLUdrKCYPI4ASw3YGwAw&redir_esc=y#v=onepage&q=wilhelm%20ostwald&f=false http://books.google.cz/books?id=uPRB-OED1bcC&pg=PA562&dq=wilhelm+ostwald&hl=sk&sa=X&ei=ZMWLUdrKCYPI4ASw3YGwAw&redir_esc=y#v=onepage&q=wilhelm%20ostwald&f=false]<br />
</div><div id="ftn2"><br />
[[File:File:///C:/Users/okay/Desktop/Medailon.docx|[2]]]&nbsp;[http://books.google.cz/books?id=uPRB-OED1bcC&pg=PA562&dq=wilhelm+ostwald&hl=sk&sa=X&ei=ZMWLUdrKCYPI4ASw3YGwAw&redir_esc=y#v=onepage&q=wilhelm%20ostwald&f=false http://books.google.cz/books?id=uPRB-OED1bcC&pg=PA562&dq=wilhelm+ostwald&hl=sk&sa=X&ei=ZMWLUdrKCYPI4ASw3YGwAw&redir_esc=y#v=onepage&q=wilhelm%20ostwald&f=false]<br />
</div><div id="ftn3"><br />
[[File:File:///C:/Users/okay/Desktop/Medailon.docx|[3]]] OSTWALD, Wilhelm. Lebenslinien - eine Selbstbiographie. Leipzig: Verlag der Sächsischen Akademie der Wissenschaften, 2003, xii, 626 s. ISBN 3777612766.<br />
</div><div id="ftn4"><br />
[[File:File:///C:/Users/okay/Desktop/Medailon.docx|[4]]]&nbsp;[http://books.google.cz/books?id=jEy67gEvIuMC&pg=PA67&dq=wilhelm+ostwald&hl=sk&sa=X&ei=z8SLUY39H82M4gST54EY&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false http://books.google.cz/books?id=jEy67gEvIuMC&pg=PA67&dq=wilhelm+ostwald&hl=sk&sa=X&ei=z8SLUY39H82M4gST54EY&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false]<br />
</div><div id="ftn5"><br />
[[File:File:///C:/Users/okay/Desktop/Medailon.docx|[5]]] LÁZNÍČKOVÁ, Alice a Vladimír KUBÍČEK. Základy fyzikální chemie: vybrané kapitoly pro posluchače Farmaceutické fakulty. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2008, 168 s. ISBN 978-80-246-1511-0.<br />
</div><div id="ftn6"><br />
[[File:File:///C:/Users/okay/Desktop/Medailon.docx|[6]]][http://books.google.cz/books?id=jEy67gEvIuMC&pg=PA67&dq=wilhelm+ostwald&hl=sk&sa=X&ei=z8SLUY39H82M4gST54EY&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false http://books.google.cz/books?id=jEy67gEvIuMC&pg=PA67&dq=wilhelm+ostwald&hl=sk&sa=X&ei=z8SLUY39H82M4gST54EY&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false]<br />
</div></div><br />
<br/><br/><br />
<br />
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] <br/></div>Mizuz