https://wiki.knihovna.cz/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=MisaH 2026-06-02T14:12:35Z Příspěvky uživatele MediaWiki 1.35.0 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:%C3%9A%C4%8Dast_na_konferenc%C3%ADch/Registrace_konferenc%C3%AD&diff=38480 2014-02-03T20:57:01Z

<p>MisaH: /* Květen 2014 */</p> <hr /> <div>== Příklad ==<br /> <br /> *'''Jméno:''' Pavla Kovářová, '''Název:''' Infokon 2010, '''Datum:''' 20.11. 2010, '''Link:''' [http://www.infokon.cz/ http://www.infokon.cz/]<br /> <br /> == Schválené akce ==<br /> <br /> <br /> <br /> ==== Listopad 2013 ====<br /> <br /> <br /> *'''Jméno:''' Jakub Fryš '''Název: '''Cyberspace, '''Datum:''' 22. - 23. 11. 2013, '''Link:''' [http://cyberspace.muni.cz]<br /> <br /> *'''Jméno:''' Michal Denár '''Název: '''Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2013, '''Datum:''' 27. - 28. 11. 2013, '''Link:''' [http://www.skipcr.cz/akce-a-projekty/akce-skip]<br /> <br /> === Jaro 2014 ===<br /> <br /> ==== Leden 2014 ====<br /> <br /> *'''Jméno:''' Monika Holoubková '''Název: '''Bobcatsss, '''Datum:''' 29. - 31. 1. 2014, '''Link:''' [http://bobcatsss2014.hb.se/]<br /> <br /> ==== Únor 2014 ====<br /> *'''Jméno:''' Jiří Škrobák '''Název: '''Kniha ve 21. století '''Datum:''' 5. - 6. 2. 2014, '''Link:''' [http://k21.fpf.slu.cz/]<br /> <br /> *'''Jméno:''' Soňa Príborská '''Název: '''New Media Inspiration '''Datum:''' 8. 2. 2014, '''Link:''' [http://www.tuesday.cz/akce/new-media-inspiration-2014/]</div>

MisaH https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:%C3%9A%C4%8Dast_na_konferenc%C3%ADch/Registrace_konferenc%C3%AD&diff=38476 2014-01-22T00:49:23Z

<p>MisaH: </p> <hr /> <div>== Příklad ==<br /> <br /> *'''Jméno:''' Pavla Kovářová, '''Název:''' Infokon 2010, '''Datum:''' 20.11. 2010, '''Link:''' [http://www.infokon.cz/ http://www.infokon.cz/]<br /> <br /> == Schválené akce ==<br /> <br /> <br /> <br /> ==== Listopad 2013 ====<br /> <br /> <br /> *'''Jméno:''' Jakub Fryš '''Název: '''Cyberspace, '''Datum:''' 22. - 23. 11. 2013, '''Link:''' [http://cyberspace.muni.cz]<br /> <br /> *'''Jméno:''' Michal Denár '''Název: '''Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2013, '''Datum:''' 27. - 28. 11. 2013, '''Link:''' [http://www.skipcr.cz/akce-a-projekty/akce-skip]<br /> <br /> === Jaro 2014 ===<br /> <br /> ==== Leden 2014 ====<br /> <br /> *'''Jméno:''' Monika Holoubková '''Název: '''Bobcatsss, '''Datum:''' 29. - 31. 1. 2014, '''Link:''' [http://bobcatsss2014.hb.se/]<br /> <br /> ==== Únor 2014 ====<br /> <br /> *'''Jméno:''' Soňa Príborská '''Název: '''New Media Inspiration '''Datum:''' 8. 2. 2014, '''Link:''' [http://www.tuesday.cz/akce/new-media-inspiration-2014/]<br /> <br /> ==== Květen 2014 ====<br /> <br /> *'''Jméno:''' Michaela Hortová '''Název: '''Chceme dětem číst VI. aneb Literatura kreativně'''Datum:''' 28. - 29. 5. 2014 , '''Link:''' [http://old.stk.cz/cgi-bin/nph-Akce.show_event?par=11109&amp;arch=]</div>

MisaH https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/navrh-tematu_2013&diff=38396 2013-12-06T19:48:09Z

<p>MisaH: </p> <hr /> <div>Téma: '''Využívání elektronických zařízení na SŠ v rámci vzdělávání''' (Jakub Fryš, Tereza Navarová, Petr Kalíšek, Marie Ondrášková)<br /> &lt;br/&gt;<br /> Téma: '''Informační chování akademických pracovníků''' (Tatiana Kňazeová, Jana Skládaná, Marek Svízela, Dana Tomančáková, Zdeňka Žádníková)<br /> &lt;br/&gt;<br /> Výzkumem bychom chtěli zjistit, jakým způsobem si akademičtí pracovníci zajišťují aktuální informace pro své akademické působení, jak zpracovávají a uchovávají svá získaná data, a jak jim mohou knihovny, případně další instituce pomoci se sběrem a uchováním a distribucí informací. Zajímá nás, zda mají akademičtí pracovníci rozdílný přístup k vyhledávání informací (dle dosaženého vzdělání, dle délky akademické praxe atp.) a jakým způsobem si vyhledané informace třídí a jak je uchovávají. (elektronicky, tištěné a jakou formou) zda využívají k archivaci dat nástroje dostupné na webu, případně sdílí své zdroje s dalšími pracovníky (dropbox atp.) nebo uchovávají tištěné informace ve složkách a v příručních knihovnách. V neposlední řadě nás zajímá, zda poskytují své práce v systému open access a zda informace, dostupné díky open acces, využívají. (jak a jakým způsobem si ověřují validitu informací a kde získávají základní informace před vlastním začátkem výzkumu.<br /> <br /> Téma: '''E-prezenčka v knihovně FF MU''' (Lada Matyášová, Anna Pangrácová, Martina Vaňková, Helena Novotná) &lt;br/&gt;<br /> Chceme zjistit, zda-li uživatelé knihovny (studenti i učitelé) využívají e-prezenčku v knihovně Filozofické fakulty MU. Odkud se o ní dozvěděli. Jak často ji využívají. Za jakým účelem (vypracování seminární práce, učení, čtení beletrie apod.) ji využívají. Zda-li jim přijde lepší než možnost vypůjčení si literatury prezenčně v prostorách knihovně (resp. možnost mít v ruce papírovou hmatatelnou knihu). V čem vidí její výhody a nevýhody. Jaká by navrhovali zlepšení této služby (například možnost přístupu v celém areálu FF, možnost kopie na jeden NB za mírný poplatek atd.). Motivují učitelé studenty k využívání e-prezenčky?<br /> &lt;br/&gt;<br /> Téma: '''Jak jsou studenti spokojeni s povinnými předměty na KISKu?''' (Štěpánka Kaftanová, Iveta Burdová, Petr Svoboda)<br /> &lt;br/&gt;<br /> Téma: '''Průzkum spokojenosti kombinovaných studentů se studiem na KISKu.'''(Marta Lelková, Iva Michálková, Marta Valešová, Jitka Petrlová, Miroslava Töpferová)&lt;br/&gt;<br /> Cílem našeho výzkumu bude zjistit, jak jsou studenti kombinovaného studia na KISKu spokojeni s podmínkami, které jim ke studiu MU nabízí. Asi se zaměříme na průzkum spokojenosti jenom mezi studenty našeho ročníku - to ještě upřesníme. (Doba přednášek, materiály ke studiu, téměř stejné podmínky jako pro studenty denního studia apod.)<br /> <br /> Téma: '''Přenos informací přes sociální sítě.''' (Romana Jakšlová, Michaela Hortová, Jana Hlavinková, Šárka Vančurová, Lenka Hodicová)&lt;br/&gt;<br /> Cílem výzkumu bude zjistit, jakým způsobem studenti KISKu využívají sociální sítě k šíření informací, které sítě preferují, jaké sdílejí informace, s kým je sdílejí a v jakém množství, jestli má na sdílení vliv jejich pohlaví, jak jsou informace ze sociálních sítí spolehlivé, zda/jak je využívají atp. Pokud informace nesdílejí, pokusíme se zjistit, proč tomu tak je.</div>

MisaH https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/navrh-tematu_2013&diff=38395 2013-12-06T19:47:36Z

<p>MisaH: </p> <hr /> <div>Téma: '''Využívání elektronických zařízení na SŠ v rámci vzdělávání''' (Jakub Fryš, Tereza Navarová, Petr Kalíšek, Marie Ondrášková)<br /> &lt;br/&gt;<br /> Téma: '''Informační chování akademických pracovníků''' (Tatiana Kňazeová, Jana Skládaná, Marek Svízela, Dana Tomančáková, Zdeňka Žádníková)<br /> &lt;br/&gt;<br /> Výzkumem bychom chtěli zjistit, jakým způsobem si akademičtí pracovníci zajišťují aktuální informace pro své akademické působení, jak zpracovávají a uchovávají svá získaná data, a jak jim mohou knihovny, případně další instituce pomoci se sběrem a uchováním a distribucí informací. Zajímá nás, zda mají akademičtí pracovníci rozdílný přístup k vyhledávání informací (dle dosaženého vzdělání, dle délky akademické praxe atp.) a jakým způsobem si vyhledané informace třídí a jak je uchovávají. (elektronicky, tištěné a jakou formou) zda využívají k archivaci dat nástroje dostupné na webu, případně sdílí své zdroje s dalšími pracovníky (dropbox atp.) nebo uchovávají tištěné informace ve složkách a v příručních knihovnách. V neposlední řadě nás zajímá, zda poskytují své práce v systému open access a zda informace, dostupné díky open acces, využívají. (jak a jakým způsobem si ověřují validitu informací a kde získávají základní informace před vlastním začátkem výzkumu.<br /> <br /> Téma: '''E-prezenčka v knihovně FF MU''' (Lada Matyášová, Anna Pangrácová, Martina Vaňková, Helena Novotná) &lt;br/&gt;<br /> Chceme zjistit, zda-li uživatelé knihovny (studenti i učitelé) využívají e-prezenčku v knihovně Filozofické fakulty MU. Odkud se o ní dozvěděli. Jak často ji využívají. Za jakým účelem (vypracování seminární práce, učení, čtení beletrie apod.) ji využívají. Zda-li jim přijde lepší než možnost vypůjčení si literatury prezenčně v prostorách knihovně (resp. možnost mít v ruce papírovou hmatatelnou knihu). V čem vidí její výhody a nevýhody. Jaká by navrhovali zlepšení této služby (například možnost přístupu v celém areálu FF, možnost kopie na jeden NB za mírný poplatek atd.). Motivují učitelé studenty k využívání e-prezenčky?<br /> &lt;br/&gt;<br /> Téma: '''Jak jsou studenti spokojeni s povinnými předměty na KISKu?''' (Štěpánka Kaftanová, Iveta Burdová, Petr Svoboda)<br /> &lt;br/&gt;<br /> Téma: '''Průzkum spokojenosti kombinovaných studentů se studiem na KISKu.'''(Marta Lelková, Iva Michálková, Marta Valešová, Jitka Petrlová, Miroslava Töpferová)&lt;br/&gt;<br /> Cílem našeho výzkumu bude zjistit, jak jsou studenti kombinovaného studia na KISKu spokojeni s podmínkami, které jim ke studiu MU nabízí. Asi se zaměříme na průzkum spokojenosti jenom mezi studenty našeho ročníku - to ještě upřesníme. (Doba přednášek, materiály ke studiu, téměř stejné podmínky jako pro studenty denního studia apod.)<br /> <br /> Téma: '''Přenos informací přes sociální sítě.'''(Romana Jakšlová, Michaela Hortová, Jana Hlavinková, Šárka Vančurová, Lenka Hodicová)&lt;br/&gt;<br /> Cílem výzkumu bude zjistit, jakým způsobem studenti KISKu využívají sociální sítě k šíření informací, které sítě preferují, jaké sdílejí informace, s kým je sdílejí a v jakém množství, jestli má na sdílení vliv jejich pohlaví, jak jsou informace ze sociálních sítí spolehlivé, zda/jak je využívají atp. Pokud informace nesdílejí, pokusíme se zjistit, proč tomu tak je.</div>

MisaH https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/navrh-tematu_2013&diff=38394 2013-12-06T19:43:27Z

<p>MisaH: </p> <hr /> <div>Téma: '''Využívání elektronických zařízení na SŠ v rámci vzdělávání''' (Jakub Fryš, Tereza Navarová, Petr Kalíšek, Marie Ondrášková)<br /> &lt;br/&gt;<br /> Téma: '''Informační chování akademických pracovníků''' (Tatiana Kňazeová, Jana Skládaná, Marek Svízela, Dana Tomančáková, Zdeňka Žádníková)<br /> &lt;br/&gt;<br /> Výzkumem bychom chtěli zjistit, jakým způsobem si akademičtí pracovníci zajišťují aktuální informace pro své akademické působení, jak zpracovávají a uchovávají svá získaná data, a jak jim mohou knihovny, případně další instituce pomoci se sběrem a uchováním a distribucí informací. Zajímá nás, zda mají akademičtí pracovníci rozdílný přístup k vyhledávání informací (dle dosaženého vzdělání, dle délky akademické praxe atp.) a jakým způsobem si vyhledané informace třídí a jak je uchovávají. (elektronicky, tištěné a jakou formou) zda využívají k archivaci dat nástroje dostupné na webu, případně sdílí své zdroje s dalšími pracovníky (dropbox atp.) nebo uchovávají tištěné informace ve složkách a v příručních knihovnách. V neposlední řadě nás zajímá, zda poskytují své práce v systému open access a zda informace, dostupné díky open acces, využívají. (jak a jakým způsobem si ověřují validitu informací a kde získávají základní informace před vlastním začátkem výzkumu.<br /> <br /> Téma: '''E-prezenčka v knihovně FF MU''' (Lada Matyášová, Anna Pangrácová, Martina Vaňková, Helena Novotná) &lt;br/&gt;<br /> Chceme zjistit, zda-li uživatelé knihovny (studenti i učitelé) využívají e-prezenčku v knihovně Filozofické fakulty MU. Odkud se o ní dozvěděli. Jak často ji využívají. Za jakým účelem (vypracování seminární práce, učení, čtení beletrie apod.) ji využívají. Zda-li jim přijde lepší než možnost vypůjčení si literatury prezenčně v prostorách knihovně (resp. možnost mít v ruce papírovou hmatatelnou knihu). V čem vidí její výhody a nevýhody. Jaká by navrhovali zlepšení této služby (například možnost přístupu v celém areálu FF, možnost kopie na jeden NB za mírný poplatek atd.). Motivují učitelé studenty k využívání e-prezenčky?<br /> &lt;br/&gt;<br /> Téma: '''Jak jsou studenti spokojeni s povinnými předměty na KISKu?''' (Štěpánka Kaftanová, Iveta Burdová, Petr Svoboda)<br /> &lt;br/&gt;<br /> Téma: '''Průzkum spokojenosti kombinovaných studentů se studiem na KISKu.'''(Marta Lelková, Iva Michálková, Marta Valešová, Jitka Petrlová, Miroslava Töpferová)&lt;br/&gt;<br /> Cílem našeho výzkumu bude zjistit, jak jsou studenti kombinovaného studia na KISKu spokojeni s podmínkami, které jim ke studiu MU nabízí. Asi se zaměříme na průzkum spokojenosti jenom mezi studenty našeho ročníku - to ještě upřesníme. (Doba přednášek, materiály ke studiu, téměř stejné podmínky jako pro studenty denního studia apod.)<br /> <br /> Téma: '''Přenos informací přes sociální sítě.'''(Romana Jakšlová, Michaela Hortová, Jana Hlavinková, Šárka Vančurová, Lenka Hodicová)&lt;br/&gt;<br /> Cílem výzkumu bude zjistit, jakým způsobem studenti KISKu využívají sociální sítě k šíření informací, které sítě preferují, jaké sdílejí informace, s kým je sdílejí atp.</div>

MisaH https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Soubor:Bpeprs.jpg&diff=38243 2013-11-20T01:36:56Z

<p>MisaH: načtena nová verze &amp;quot;Soubor:Bpeprs.jpg&amp;quot;: Aktualizace</p> <hr /> <div>Záznam o archivovaném časopise v systému PEPRS na platformě The Keepers Registry. Převzato ze systému.</div>

MisaH https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Soubor:Bezb.jpg&diff=38242 2013-11-20T01:26:11Z

<p>MisaH: načtena nová verze &amp;quot;Soubor:Bezb.jpg&amp;quot;: Aktualizace</p> <hr /> <div>Část časopisů pro oblast geografie v systému EZB. Převzato z www rozhraní systému.</div>

MisaH https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Soubor:Bwiley.jpg&diff=38241 2013-11-20T01:12:04Z

<p>MisaH: načtena nová verze &amp;quot;Soubor:Bwiley.jpg&amp;quot;: Aktualizace</p> <hr /> <div>Zobrazení časopisu na nové platformě Wiley Online Library. Převzato ze systému.</div>

MisaH https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_%C4%8Dasopisy&diff=38240 2013-11-20T00:49:32Z

<p>MisaH: /* e-Depot */</p> <hr /> <div>Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]]<br /> [[Soubor:Eiz.png|200px|right|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]<br /> = Vymezení pojmu =<br /> <br /> Rozmach elektronického publikování výrazným způsobem ovlivnil přístup k celé řadě informačních zdrojů. Exemplárním příkladem změny ve strategii rozšiřování informačních obsahů jsou seriály. Přechod prestižních časopisů do elektronických platforem znamenal výrazný posun v celé architektuře informačního průmyslu. Články jsou i nadále nejvýraznějším zdrojem vědeckého poznání a pro databáze a služby, které nabízejí uživatelům bibliografické záznamy, znamená jejich dostupnost v elektronické podobě zcela nové možnosti. V následnosti pak dochází k rozvoji plnotextových databází a služeb elektronického dodávání dokumentů. Časopisy vycházely po dlouhá léta v tištěné podobě. V 90. letech minulého století však nastal dynamický rozvoj internetu, čehož vydavatelé vědeckých časopisů rychle využili a začali své produkty nabízet i v elektronických verzích [ŠŤASTNÁ, 2002a]. Dnes se již najde pouze minimum prestižních seriálů, které dosud vycházejí výhradně v tištěné formě. Uvádí se, že 95 % impaktovaných žurnálů má elektronickou podobu. Drtivá většina časopisů přešla do elektronické formy, a to ze zcela pochopitelných důvodů. Vydavatelé oslovili mnohem větší množství potencionálních uživatelů. Zatímco v tištěné podobě je možný přístup pouze k celým číslům časopisů, na digitální bázi je možno kupovat i jednotlivé články. Elektronická rozhraní vydavatelů nabízejí velmi pohodlné vyhledávací možnosti nejen v rámci jednotlivých titulů časopisů, ale i v celých tematických kolekcích. V elektronických verzích existují navíc hypertextová propojení, kvalitní vymezení citačních vztahů a další možnosti spojené s vývojem moderní techniky. Elektronické seriály tak získaly velkou popularitu a vysoké množství uživatelů. Přístup do elektronických časopisů je z finančního hlediska poměrně nákladnou záležitostí. Drahé jsou už jednotlivé tituly časopisů, u kolekcí je potom cena ještě vyšší. Vydavatelé řeší tuto problematiku pomocí cenově zvýhodněných tematických balíčků seriálů, vznikají také četná konsorcia, která mají poté přístup k elektronickým časopisům za nižší finanční částky [ŠŤASTNÁ, 2002b]. Problém ovšem představuje fakt, že v rámci kolekcí elektronických časopisů jsou instituce nuceny nakupovat mnohdy i tituly, do nichž přístup nepotřebují a v případě individuálního předplatného by si časopis v žádném případě neobjednali. Vyhledávání v kolekcích časopisů a článků v nich obsažených bývá zpravidla možné bezplatně, stejně jako přístup k abstraktům jednotlivých článků. Jejich plné texty jsou již pochopitelně zpoplatněny. Významným zprostředkovatelem přístupu do zahraničních elektronických časopisů je v České republice firma [http://www.suweco.cz/ Suweco]. V rámci ČR fungují národní konsorcia na přístupy do kolekcí několika nejvýznamnějších světových vydavatelství.<br /> <br /> Produkce elektronických časopisů se dá rozdělit na dvě základní skupiny. V prvním případě se jedná o tematicky zaměřené vydavatele, kteří se specializují na svůj obor činnosti. Často je představují velké oborové instituce. Na druhé straně existují velcí vydavatelé, jejichž časopisy často tvoří multidisciplinární kolekce. Někdy se může jednat o nakladatelství původně vysokoškolská (např. '''Oxford University Press'''). Kvalitní tituly časopisů jsou obvykle dostupné na komerční bázi na stránkách vydavatelů. Kromě placených titulů existuje také řada volně dostupných elektronických seriálů, které však často postrádají potřebnou odbornost. V rámci internetu fungují i služby, které sumarizují tyto bezplatně dostupné zdroje a přinášejí odkazy na jejich webové stránky.<br /> <br /> = Významná vydavatelství elektronických časopisů =<br /> == Elsevier ==<br /> [[Soubor:elsevier.png]]<br /> <br /> Nizozemské vydavatelství '''Elsevier''' je jeden z gigantů na světovém informačním trhu, a to nejen díky produkci kvalitních vědeckých elektronických časopisů. Rozhraní '''ScienceDirect''' je platformou, která slouží pro pohodlné zpřístupnění seriálů v elektronické formě. K dispozici je více než 2 500 titulů časopisů a přes 12 milionů jednotlivých článků. Uživatel má možnost vyhledávání jak v časopisech, tak v databázi článků. Tituly jsou přehledně seřazeny do tematických kolekcí, takže je možné v nich listovat. Platforma ScienceDirect slouží také jako rezervoár plných textů pro řadu bibliografických databází, které společnost Elsevier produkuje (např. Scopus, Embase atd.). Drtivá většina obsažených časopisů je dostupná placenou formou, přičemž uživatel může mít přístupy do jednotlivých titulů seriálů, tematických kolekcí nebo si kupovat pouze samostatné články.<br /> <br /> Platforma ScienceDirect nedávno oslavila jednu miliardu plných textů stažených uživateli. V rámci oslav tohoto milníku vydala firma Elsevier několik obrázků. Na jednom se uvádí, že jedna miliarda kapek vody naplní dva olympijské plavecké bazény. <br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.sciencedirect.com/<br /> <br /> === Platforma SciVerse ===<br /> [[Soubor:sciverse.jpg]]<br /> <br /> V létě 2010 představil Elsevier novou centrální platformu '''SciVerse'''. Kromě toho, že se na ní podílely nejznámější databáze společnosti Elsevier Scopus a ScienceDirect, bylo k dispozici také integrované rozhraní '''SciVerse Hub''', které spojovalo informační obsahy několika významných služeb zmiňovaného vydavatelství. Konkrétně se jednalo o Scopus, ScienceDirect, Scirus a SciTopics. SciVerse Hub tak představoval centrální bod, který poskytoval komplexní výsledky vyhledávání ze všech uvedených databází a přinesl řadu vylepšených funkcí. Po fázi testování v beta verzi byl platforma uvedena i do ostrého provozu. Avšak v srpnu 2013 došlo k ukončení SciVerse Hub.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.hub.sciverse.com/<br /> <br /> Informace a doporučení týkající se zrušení SciVerse Hub: http://www.cdlib.org/cdlinfo/2013/06/17/sciverse-hub-is-retiring-in-august-2013/<br /> <br /> == Springer ==<br /> [[Soubor:springerlink.jpg]]<br /> <br /> Springer je původně německé vydavatelství, které má hlavní sídlo v Heidelbergu. Postupem času se z něho stala obrovská instituce s pobočkami po celém světě. Vedle vydávání časopisů se Springer v poslední době výrazně zaměřil na produkci a distribuci elektronických knih. V oblasti seriálů byl pro Springer velmi důležitý rok 2004, kdy společnost získala konkurenční firmu '''Kluwer''' i s její obsáhlou kolekcí elektronických periodik. Přístup k časopisům je realizován v rámci platformy '''SpringerLink'''. Od léta 2010 je k dispozici její nová verze s rozšířenými funkcemi a atraktivnějším designem. Uživatel má možnost vyhledávání v obsazích okolo 8 116 591 titulů. Tematicky jsou nabízené časopisy zaměřeny spíše na technické obory a matematiku, avšak dá se říci, že alespoň minoritně jsou zastoupeny všechny obory. Marketingová politika společnosti při prodeji produktů je podobná jako u předchozího vydavatele, zajímavostí je, že první čísla v roce jsou u všech titulů vždy dostupná zdarma. Také Springer se zařadil po bok vydavatelství reflektujících na vzestup publikovaných materiálů v režimu open access. Konkrétně se tak stalo zveřejněním programu [http://www.springer.com/open+access/open+choice '''Springer Open Choice'''], který dává autorům možnost rozhodnout se, zda chtějí uhradit poplatky spojené s publikováním článku a zpřístupnit svoji práci volně. Služba [http://www.springeropen.com/ '''Springer Open'''] pak představuje platformu pro dokumenty, které jsou dostupné v modulu otevřeného přístupu. <br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.springerlink.com/home/main.mpx<br /> <br /> == John Wiley &amp; Sons ==<br /> [[Soubor:wiley.jpg]]<br /> <br /> Společnost '''John Wiley &amp; Sons''' vydává časopisy z různých vědeckých odvětví. Dobře známé rozhraní '''InterScience''', které produkované tituly zpřístupňovalo, nahradila v srpnu 2010 nová platforma '''Wiley Online Library'''. Ta poskytuje nejen vědecké seriály, ale také elektronické knihy, referenční příručky a další hodnotný informační materiál. Řada nabízených periodik vycházela v tištěné formě už od 18. století a vydavatelství retrospektivně doplňuje plné texty článků i z archivních čísel. Velmi zajímavou službou je poskytování bibliografických záznamů nabízených dokumentů ve formátu MARC21. V roce 2006 Wiley ovládl jednoho ze svých přímých konkurentů na informačním trhu – vydavatelství '''Blackwell'''. Tím byla značně rozšířena a zkvalitněna doposud nepříliš početná kolekce seriálů pro společenské a humanitní obory. Spolu s nově získanými časopisy od společnosti Blackwell obsahuje nyní platforma Wiley Online Library více než 1 500 elektronických seriálů. Pozornost je pochopitelně věnována i fenoménu open access, kde mají autoři možnost zpřístupnit za úhradu své články uživatelům volně při využití programu [http://authorservices.wiley.com/bauthor/onlineopen.asp '''OnlineOpen''']. Společnost navíc na svých stránkách nabízí tipy na instituce, které mohou autorům na úhradu těchto článků přispět. Elektronické časopisy od společnosti John Wiley &amp; Sons tvoří jednu z kolekcí, které jsou v ČR přístupné v rámci národní licence.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://onlinelibrary.wiley.com/<br /> <br /> == Taylor &amp; Francis ==<br /> [[Soubor:taylorfrancis.png|110 px]]<br /> <br /> '''Taylor &amp; Francis''' je dynamickou společností působící na informačním trhu jako komplexní vydavatelská firma. Předmětem její činnosti jsou jak tištěné, tak elektronické dokumenty. Portfolio informačních produktů se průběžně navyšovalo, když se součástí společnosti stávala řada dílčích vydavatelství (např. Routledge, CRC, Psychology Press atd.). Přístupy do jednotlivých časopisů jsou pochopitelně placenou záležitostí, ale vydavatelství chce jít do budoucna stále více směrem k otevřenému přístupu a zpřístupňovat více materiálů volně. Pozornost si vysloužily také tematické skupiny časopisů nazvané v podání Taylor &amp; Francis arénami (např. Chemistry Arena, Education Arena atd.). Takovéto členění by samozřejmě mělo napomoci, aby si každý předplatitel vybral optimální kolekci dle svého zaměření. Zároveň už není využívána dobře známá platforma '''Informaworld''', na které byly časopisy vydavatelství tradičně zpřístupňovány. V roce 2011 totiž byla představena nová platforma s jednoduchým názvem '''[http://www.tandfonline.com/ Taylor &amp; Francis Online]'''. Uživatelé na ní mají nyní k dispozici nabídku více než 1 600 titulů elektronických časopisů. Počty nabízených seriálů se navíc každoročně poměrně výrazně navyšují.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.tandf.co.uk/journals/<br /> <br /> == Sage ==<br /> [[Soubor:sagejournals.png]]<br /> <br /> V nabídce elektronických časopisů vydavatelství '''Sage''' se objevují tituly z oblasti obchodu, humanitních a sociální věd, techniky a medicíny. Celkově tvoří kolekci přes 700 periodik. Na internetových stránkách producenta je možné hledání v titulech i fulltextové vyhledávání v článcích. Retrospektiva nabízených časopisů je velmi různorodá, u některých titulů sahá až do 20. let minulého století. Seriály jsou rozděleny do deseti tematických kolekcí, přičemž nejoceňovanějšími jsou časopisy pro společenské vědy a marketing. Firma má svou centrálu v USA, ale pro lepší servis a komunikaci se zákazníky má zastoupení také v Evropě, Asii a Africe. V roce 2010 představil Sage „platformu nové generace“, na kterou budou postupně přecházet všechny vydávané časopisy. Platforma je postavena na technologii '''Highwire Press 2.0 technology (H2O)'''. Kromě časopisů je Sage rovněž vydavatelem mnoha zejména společenskovědních knih a dvou velmi uznávaných bibliografických databází '''Communication Abstracts''' a '''Criminal Justice Abstracts''', které však nedávno odkoupila společnost EBSCO. Svoje zaměření na společenskovědní disciplíny potvrdil Sage také novou službou nazvanou [http://srmo.sagepub.com/ '''Sage Research Methods''']. Tento portál, který je dostupný pouze pro institucionální předplatitele, má sloužit jako informační zdroj pro rozličné metody výzkumu v sociálních a humanitních vědách. V roce 2012 byla spuštěna nová služba [http://www.sagepub.com/knowledge.sp '''Sage Knowledge'''] představující digitální knihovnu pro oblast sociálních věd.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://online.sagepub.com/<br /> <br /> == Oxford Journals ==<br /> [[Soubor:oxfordjournals.jpg]]<br /> <br /> Vydavatelství '''Oxford University Press (OUP)''' je v oblasti elektronických časopisů velmi aktivní. Kolekce 306 titulů je zaměřena převážně na humanitní obory, ve kterých patří mezi světovou špičku. Uživatel si může určit, zda si předplatí konkrétní titul nebo některou z předmětových kolekcí. Standardní retrospektiva titulů sahá do roku 1996. V případě zájmu o starší ročníky je nutno zaplatit si přístup do online archivů, což je ostatně naprosto standardní model téměř u všech vydavatelů. V poslední době se dostává do popředí iniciativa [http://www.oxfordjournals.org/oxfordopen/ '''Oxford Open'''], která se snaží o zpřístupňování některých článků na bezplatném principu. Alespoň částečně už bylo do tohoto projektu zapojeno přes 250 titulů časopisů vydávaných OUP. Celý systém funguje tak, že vydavatelství umožní na přání autora volný přístup k jeho článku. Samotný autor přitom musí uhradit některé poplatky spojené s publikováním jeho příspěvku. I přesto počet článků, které jsou zpřístupněny bezplatně, stále stoupá. Naprosto stejnou možnost nabízí svým autorům i celá řada dalších vydavatelství.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.oxfordjournals.org/<br /> <br /> == Cambridge Journals ==<br /> [[Soubor:cambridgejournals.jpg]]<br /> <br /> Kolekce časopisů '''Cambridge Journals''' je počinem vydavatelství '''Cambridge University Press (CUP)'''. V současnosti je v systému 399 titulů a dohromady kolem milionu článků. Tematicky pokrývají nabízené časopisy téměř všechny vědecké obory. Retrospektiva při aktuálním předplatném činí pouze jeden rok. Výhodou však je, že přístup do elektronického obsahu předplaceného ročníku uživateli zůstává i po ukončení smlouvy (u jiných vydavatelů mohou být licenční podmínky řešeny jinak). Přístup je možno sjednat jak do jednotlivých časopisů, tak do několika předmětových kolekcí. I zde se projevuje nový fenomén open access, takže některé materiály jsou volně přístupné. Velmi aktivní je vydavatelství rovněž v otázce šíření informací do zemí rozvojového světa, kde se stalo součástí hned několika podobně laděných iniciativ.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://journals.cambridge.org/action/login<br /> <br /> == Emerald ==<br /> [[Soubor:emerald1.jpg]]<br /> <br /> Vydavatelství '''Emerald''' bylo založeno v roce 1967. V jeho nabídce upoutá pozornost několik klíčových titulů elektronických časopisů pro oblast ekonomie. Z tematického hlediska převažují obory ekonomie, obchodu, marketingu a managementu, ale také problematika knihovnictví a informační vědy, pro kterou nacházíme v rámci vydávaných publikací řadu velmi dobrých zdrojů. Seriály jsou dostupné v internetovém rozhraní '''Emeraldinsight''' na komerční bázi. Vydavatelství má své zastoupení také v České republice.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.emeraldinsight.com/index.htm<br /> <br /> == Oborově zaměřená vydavatelství ==<br /> Kromě výše zmíněných velkých producentů elektronických časopisů, kteří se zaměřují na vydávání titulů pro více vědeckých disciplín, existují také specializovaná vydavatelství. V této práci pochopitelně nelze uvést jejich kompletní výčet, ale je na místě zmínit taková vydavatelství, jejichž časopisy dosahují vynikající úrovně. [http://www.lww.com/webapp/wcs/stores/servlet/topCategories_11851_-1_12551 '''Lippincott Williams &amp; Wilkins'''] je producentem řady mimořádně kvalitních titulů pro oblast medicínských věd. Vydavatelství je nyní vlastněno skupinou Wolters Kluwer a jeho časopisy dosahují každoročně obrovské citovanosti. Ceněné časopisy pro široké spektrum lékařských oborů poskytují také vydavatelství [http://journals.bmj.com/ '''BMJ Group'''] a [http://www.karger.com/ '''Karger''']. Nepoměrně menším producentem, který ovšem rovněž zpřístupňuje uznávané lékařské elektronické seriály (a několik zajímavých chemických časopisů), je německé vydavatelství [https://www.thieme-connect.com/ejournals/home.html '''Thieme''']. Jeho nabídka čítá zhruba 150 titulů. V oblasti přírodních věd pak nepochybně nelze opomenout vydavatelství [http://www.nature.com/index.html '''Nature Publishing Group'''], jehož vlajkovou lodí je prestižní časopis '''Nature'''. Velmi často se do role vůdčích producentů staví oborově zaměřené instituce. Impact faktory takovýchto žurnálů pak nezřídka výrazně převyšují konkurenční tituly. Špičkami ve vydávání časopisů pro své vědecké disciplíny jsou například:<br /> <br /> American Psychological Association - http://www.apa.org/journals/<br /> <br /> American Marketing Association - http://www.marketingpower.com/Pages/default.aspx<br /> <br /> Royal Society of Chemistry - http://pubs.rsc.org/en/Journals<br /> <br /> American Chemical Society - http://pubs.acs.org/page/about-us.html<br /> <br /> Institute of Physics - http://iopscience.iop.org/journals<br /> <br /> American Institute of Physics - http://journals.aip.org/<br /> <br /> American Physical Society - http://publish.aps.org/about <br /> <br /> Samozřejmě by se dala vyjmenovat ještě řada dalších institucí podobného typu, nicméně pro účely této publikace je uvedený výčet více než dostačující. O tom, že oborové instituce jakožto vydavatelé odborných časopisů hrají klíčovou roli, svědčí graf v Galerii, který porovnává průměrnou výši impact factorů pro seriály z oblasti chemie.<br /> <br /> = Registry volně dostupných elektronických časopisů =<br /> == Vymezení pojmu ==<br /> Počet seriálů v elektronické podobě i nadále radikálně roste. Nejedná se přitom pouze o tituly placené, ale o stále více časopisů s volným přístupem. Za účelem jejich registrace a umožnění snadnějšího přístupu do jejich obsahů proto vzniká řada projektů. Tyto služby nepřinášejí uživateli tak široké množství informací o titulech časopisů jako specializované databáze pro registraci seriálů, nýbrž mají spíše sumarizační funkci a primárně poskytují především informace o elektronickém umístění daného titulu. Kromě systémů univerzálních, které se snaží postihovat všechny volně dostupné elektronické časopisy, fungují rovněž služby registrující volně dostupné zdroje jen pro určitou geografickou oblast. Například systém [http://www.scielo.org/php/index.php '''SCIELO'''] obsahuje španělsky psané časopisy. Vznikají také registry žurnálů pro konkrétní vědecké obory. Jako příklady služeb, které plní tuto funkci, nám mohou posloužit iniciativy '''PubMedCentral''' (je zároveň i otevřeným archivem) nebo [http://www.freemedicaljournals.com/ '''Free Medical Journals'''] pro oblast medicíny.<br /> <br /> == EZB ==<br /> [[Soubor:ezb.jpg]]<br /> <br /> Projekt Elektronická knihovna časopisů '''(Elektronische Zeitschriftenbibliothek, EZB)''' spravuje Univerzitní knihovna v německém Regensburgu. Systém obsahuje tituly časopisů z celého světa, dohromady 82 827 seriálů (listopad 2013). Do projektu je zapojeno více než 607 institucí z celé Evropy včetně několika knihoven z České republiky. Elektronické časopisy jsou v EZB rozděleny do tří kategorií: <br /> <br /> 1. Volně dostupné časopisy (označeny zeleným kolečkem), které jsou zdarma k dispozici na internetu. Každému uživateli je umožněn přístup k plným textům.<br /> <br /> 2. Plný text je dostupný jenom pro uživatele dané instituce (knihovny, případně univerzity) na základě předplatného (označeno žlutým kolečkem).<br /> <br /> 3. Přístup k plným textům není povolen, daná instituce nemá časopis předplacený (označeno červeným kolečkem). Většinou je zdarma přístupný alespoň obsah a případně také abstrakty časopisů na stránce vydavatele [TRENKLEROVÁ, 2002].<br /> <br /> Pro čtenáře jsou pochopitelně zajímavé především první dvě kategorie. Běžný uživatel internetu tak v rámci kolekce volně dostupných titulů získává informace o velké množině informačních zdrojů, které jsou k dispozici zdarma.<br /> <br /> Hlavní stránky systému: http://rzblx1.uni-regensburg.de/ezeit/<br /> <br /> == DOAJ ==<br /> [[Soubor:doaj.jpg|130 px]]<br /> <br /> '''Directory of Open Access Journals (DOAJ)''' je z obsahového hlediska mnohem menším projektem než EZB. V tomto případě však dochází k registraci výhradně volně dostupných seriálů, proto je jejich počet v systému nižší. V současnosti je zahrnuto téměř 9 989 titulů, z nichž prohledatelných i na úrovni článků je 5 687. Kromě snadného vyhledávání má uživatel možnost listovat v titulech seřazených do tematických kolekcí. Celý projekt zajišťuje '''knihovna švédské univerzity v Lundu (Lund University Libraries)'''. V roce 2012 pak vznikl partnerský projekt '''Directory of Open Access Books (BOAJ)''', o němž bude podrobněji pojednáno v jiné kapitole této práce.<br /> <br /> Hlavní stránky systému: http://www.doaj.org/<br /> <br /> = Archivace a ochrana elektronických časopisů =<br /> == Vymezení pojmu ==<br /> V období, kdy periodika vycházela pouze v tištěné podobě, plnily knihovny nejen funkci prostředníka, který tyto časopisy nabízel svým uživatelům, ale také funkci archivní. Všechna zakoupená čísla byla fyzicky umístěna v prostorách knihovny a při náležité péči bylo zajištěno jejich uchování pro další generace. Nyní však nastala éra, kdy se časopisy téměř bez výjimky přesunuly na elektronické platformy a předplácení tištěných verzí je na strmém ústupu. Následný problém tkví v tom, že instituce sice mají zajištěn přístup k časopisům v elektronické formě, ale ty se nacházejí výhradně na serverech vydavatelů či poskytovatelů. Resultuje z toho jednoznačná otázka, co se stane v případě, když vydavatelství například zanikne, změní licenční politiku a přestane nabízet přístup ke starším číslům periodik v elektronické podobě nebo mu z důvodu nenadálé katastrofy přestanou fungovat servery a přístup k jeho obsahům nebude možný. Jakým způsobem je proti takovýmto eventualitám knihovna pojištěna? A jak bude zaručeno, že v případě takových scénářů nezmizí obsahy elektronických časopisů ze světa úplně? Závažnost nastíněných otázek si producenti informačních služeb, ale i například světové národní knihovny dobře uvědomují a stejně jako v otázkách archivace webu (více v kapitole 21.7) spatřují světlo světa iniciativy, které se snaží daný problém efektivně řešit. Projekty zajišťující ochranu a dlouhodobou archivaci elektronických časopisů vznikají jak na úrovni národních knihoven či univerzitních konsorcií, tak i za pomoci subjektů ze soukromé sféry. Někdy se může jednat o součásti daleko větších systémů (například právě iniciativ zabývajících se širokou archivací webu). V závislosti na typu archivu do nich mohou přispívat samotné knihovny, klíčové je zde ale především zapojení vydavatelů elektronických časopisů, protože ti musí ukládání svých titulů do archivů podporovat. Výhodou některých takovýchto služeb je také to, že poskytují knihovnám přístup k archivním číslům elektronickým časopisů i poté, co knihovna zrušila jejich předplatné. Eliminuje se tak nejednotná politika, kterou v tomto směru vydavatelé zastávají. Zde je nutno uvést nejpodstatnější digitální archivy pro elektronické časopisy:<br /> == Portico ==<br /> [[Soubor:portico2.jpg]]<br /> <br /> '''Portico''' je zřejmě nejdynamičtěji se rozvíjející iniciativou v této sféře. Jedná se o tzv. '''„dark archive“''' neboli tmavý archiv, což znamená, že knihovnám, které si jeho služby předplatí, zpřístupňuje archivované dokumenty až v okamžiku, kdy standardně nejsou dostupné. To nastává v situaci, kdy vydavatel z jakéhokoliv důvodu přestane zpřístupňovat předplacené elektronické časopisy na svých platformách. Nespornou výhodou Portica je maximální participace významných vydavatelství. V rámci služby je nyní archivováno na 16 995 titulů elektronických časopisů a více než 227 268 titulů elektronických knih. Pro knihovny se jedná o placenou službu, přičemž cena je odvozena od ročních výdajů knihovny na elektronické zdroje. Producentem systému je nezisková organizace ITHACA, která mimo jiné provozuje i službu JSTOR.<br /> <br /> Další informace: http://www.portico.org<br /> <br /> == LOCKSS ==<br /> [[Soubor:locks.jpg]]<br /> <br /> Iniciativa '''LOCKSS (Lots Of Copies Keep Stuff Safe)''' vznikla na '''Stanford University,''' ale účastní se jí celá řada knihoven z různých kontinentů. V rámci LOCKSS byl vyvinut speciální software pro účinnou archivaci. Aktivní role je vyžadována u zapojených knihoven, které disponují tzv. LOCKSS boxy pro ukládání dat. Kromě knihoven se projektu účastní přes 530 vydavatelů. Iniciativa byla založena už v roce 1998 a za čtrnáct let svého fungování si vydobyla značné uznání a respekt. K dispozici je i kooperace s linkovací službou SFX.<br /> <br /> Další informace: http://www.lockss.org/<br /> <br /> == CLOCKSS ==<br /> [[Soubor:clocks1.jpg]]<br /> <br /> '''CLOCKSS (Controled LOCKSS)''' je systém založený na bázi technologie LOCKSS. Představuje globální „dark archive“, který je podporován řadou velkých vydavatelství. Jeho správu má na starosti stejnojmenná nezisková organizace a do ostrého provozu byl spuštěn v roce 2009. Mezi nevýhody této služby patří to, že nepodporuje přístup k archivním číslům časopisů, u nichž participující knihovny zrušily předplatné. Přístup k obsahům je tam možný pouze v situaci, kdy periodika už nejsou dostupná na platformách vydavatelů. Zatím se tak stalo pouze v několika málo případech [MORROW, 2008]. Takto nízký počet není příliš udivující s přihlédnutím k faktu, že do projektu jsou zapojena téměř výhradně tradiční velká vydavatelství, u nichž je riziko zániku či ztráty dat velmi nízké. CLOCKSS je placená služba. Zajímavostí je, že u některých zaniklých časopisů zpřístupňuje CLOCKSS jejich obsahy ve zcela volném režimu, tedy nikoliv pouze pro participující organizace, nýbrž zdarma pro celý internet.<br /> <br /> Další informace: http://www.clockss.org/clockss/Home<br /> <br /> == e-Depot ==<br /> [[Soubor:edepot.jpg]]<br /> <br /> Mezi další služby, které archivují také elektronické časopisy, patří velké projekty s národní či mezinárodní působností. Velmi ceněnou službou je v této oblasti '''e-Depot''', což je archiv provozovaný '''National Library of the Netherlands'''. Kromě elektronických časopisů obsahuje služba řadu dalších materiálů z repozitářů a digitálních sbírek především univerzitních knihoven. Služba byla původně zaměřena na domovské Nizozemsko, avšak v poslední době dochází díky spolupráci se společností Elsevier k rozšíření informačního obsahu i o další geografické oblasti.<br /> <br /> Další informace: http://www.kb.nl/en<br /> <br /> Velký projekt v oblasti prezervace digitálních dokumentů vyvíjí i [http://www.bl.uk/eresources/jnls/ejournals.html '''British Library''']. Archivace elektronických časopisů probíhala také v rámci rozsáhlého projektu [http://www.oclc.org/ '''OCLC] Electronic Collection Online''', kde byly periodika pouze jedním z mnoha archivovaných typů dokumentů. Od února 2012 není doplňován nový obsah, ale starý zůstává předplatitelům přístupný (více o tom zde: http://www.ohionet.org/blog/2011/08/changes-electronic-collections-online-oclc). Za zmínku nepochybně stojí také digitální archiv [http://www.hathitrust.org/ '''HathiTrust'''], do něhož přispívá řada prestižních amerických univerzit. Zapojené instituce zde sdílejí svoje digitální kolekce v bezpečném archivu, čímž mimo jiné zajišťují efektivní uchování svých elektronických časopisů. Vyhledávací rozhraní systému je volně dostupné, avšak k licencovanému obsahu mají přístup pouze uživatelé z participujících univerzit. Služba však může být zajímavá i pro neregistrovaného zájemce, neboť řada materiálů je po vypršení autorských práv k dispozici bezplatně. Tabulka v Galerii srovnává práva uživatelů jednotlivých služeb při čtyřech modelových situacích. Tři z testovaných služeb zpřístupní svým klientům archivovaný obsah za všech okolností.<br /> <br /> == PEPRS ==<br /> [[Soubor:peprs.jpg]]<br /> <br /> Projekt '''PEPRS (Piloting an E-journals Preservation Registry Service)''' přistupuje k problematice uchovávání elektronických časopisů z poněkud jiné perspektivy. Jedná se totiž o databázi časopisů, kde lze u každého vyhledaného titulu ověřit, ve kterých archivech jsou jeho čísla uložena. Projekt koordinuje organizace [http://edina.ac.uk/ '''EDINA'''] a na jeho úspěšné realizaci se výrazně podílí také '''Mezinárodní agentura ISSN'''. Z archivů se do projektu zapojily Portico, LOCKSS, CLOCKSS, e-Depot a British Library e-Journal Digital Archive. Systém je připravován od roku 2008 a v říjnu 2010 byla spuštěna první beta verze vyhledávače elektronických časopisů. V průběhu roku 2011 pak byla platforma přejmenována na [http://thekeepers.org/thekeepers/keepers.asp '''The Keepers Registry'''] a uživatelům je k dispozici zcela zdarma.<br /> <br /> Další informace: http://edina.ac.uk/projects/peprs/index.html<br /> <br /> = Galerie =<br /> &lt;gallery&gt;<br /> Soubor:bsciverse.jpg|Schéma zdrojů zahrnutých do platformy SciVerse Hub. Převzato z dokumentace systému.<br /> Soubor:bspringerlink.jpg|Vývoj stažených plných textů v letech 2005-2011 u elektronických časopisů a elektronických knih na platformě SpringerLink. Převzato z dokumentace k systému.<br /> Soubor:bwiley.jpg|Zobrazení časopisu na nové platformě Wiley Online Library. Převzato ze systému.<br /> Soubor:bemerald.jpg|Vývoj počtu stažených plných textů vydavatelství Emerald. Převzato z dokumentace systému.<br /> Soubor:baverage.jpg|Průměrná hodnota impact factoru za rok 2009 u časopisů pro oblast chemie u jednotlivých vydavatelů. Převzato ze stránek Royal Society of Chemistry.<br /> Soubor:bezb.jpg|Část časopisů pro oblast geografie v systému EZB. Převzato z www rozhraní systému.<br /> Soubor:bportico.jpg|Vývoj počtu titulů archivovaných elektronických časopisů ve službě Portico. Převzato z dokumentace služby.<br /> Soubor:ruzovatab.jpg|Srovnání služeb jednotlivých archivů pro zpřístupnění digitálního obsahu při čtyřech modelových situacích [[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pou%C5%BEit%C3%A1_literatura MORROW, 2008]].<br /> Soubor:bpeprs.jpg|Záznam o archivovaném časopise v systému PEPRS na platformě The Keepers Registry. Převzato ze systému.<br /> &lt;/gallery&gt;</div>

MisaH https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_%C4%8Dasopisy&diff=38239 2013-11-20T00:32:45Z

<p>MisaH: /* LOCKSS */</p> <hr /> <div>Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]]<br /> [[Soubor:Eiz.png|200px|right|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]<br /> = Vymezení pojmu =<br /> <br /> Rozmach elektronického publikování výrazným způsobem ovlivnil přístup k celé řadě informačních zdrojů. Exemplárním příkladem změny ve strategii rozšiřování informačních obsahů jsou seriály. Přechod prestižních časopisů do elektronických platforem znamenal výrazný posun v celé architektuře informačního průmyslu. Články jsou i nadále nejvýraznějším zdrojem vědeckého poznání a pro databáze a služby, které nabízejí uživatelům bibliografické záznamy, znamená jejich dostupnost v elektronické podobě zcela nové možnosti. V následnosti pak dochází k rozvoji plnotextových databází a služeb elektronického dodávání dokumentů. Časopisy vycházely po dlouhá léta v tištěné podobě. V 90. letech minulého století však nastal dynamický rozvoj internetu, čehož vydavatelé vědeckých časopisů rychle využili a začali své produkty nabízet i v elektronických verzích [ŠŤASTNÁ, 2002a]. Dnes se již najde pouze minimum prestižních seriálů, které dosud vycházejí výhradně v tištěné formě. Uvádí se, že 95 % impaktovaných žurnálů má elektronickou podobu. Drtivá většina časopisů přešla do elektronické formy, a to ze zcela pochopitelných důvodů. Vydavatelé oslovili mnohem větší množství potencionálních uživatelů. Zatímco v tištěné podobě je možný přístup pouze k celým číslům časopisů, na digitální bázi je možno kupovat i jednotlivé články. Elektronická rozhraní vydavatelů nabízejí velmi pohodlné vyhledávací možnosti nejen v rámci jednotlivých titulů časopisů, ale i v celých tematických kolekcích. V elektronických verzích existují navíc hypertextová propojení, kvalitní vymezení citačních vztahů a další možnosti spojené s vývojem moderní techniky. Elektronické seriály tak získaly velkou popularitu a vysoké množství uživatelů. Přístup do elektronických časopisů je z finančního hlediska poměrně nákladnou záležitostí. Drahé jsou už jednotlivé tituly časopisů, u kolekcí je potom cena ještě vyšší. Vydavatelé řeší tuto problematiku pomocí cenově zvýhodněných tematických balíčků seriálů, vznikají také četná konsorcia, která mají poté přístup k elektronickým časopisům za nižší finanční částky [ŠŤASTNÁ, 2002b]. Problém ovšem představuje fakt, že v rámci kolekcí elektronických časopisů jsou instituce nuceny nakupovat mnohdy i tituly, do nichž přístup nepotřebují a v případě individuálního předplatného by si časopis v žádném případě neobjednali. Vyhledávání v kolekcích časopisů a článků v nich obsažených bývá zpravidla možné bezplatně, stejně jako přístup k abstraktům jednotlivých článků. Jejich plné texty jsou již pochopitelně zpoplatněny. Významným zprostředkovatelem přístupu do zahraničních elektronických časopisů je v České republice firma [http://www.suweco.cz/ Suweco]. V rámci ČR fungují národní konsorcia na přístupy do kolekcí několika nejvýznamnějších světových vydavatelství.<br /> <br /> Produkce elektronických časopisů se dá rozdělit na dvě základní skupiny. V prvním případě se jedná o tematicky zaměřené vydavatele, kteří se specializují na svůj obor činnosti. Často je představují velké oborové instituce. Na druhé straně existují velcí vydavatelé, jejichž časopisy často tvoří multidisciplinární kolekce. Někdy se může jednat o nakladatelství původně vysokoškolská (např. '''Oxford University Press'''). Kvalitní tituly časopisů jsou obvykle dostupné na komerční bázi na stránkách vydavatelů. Kromě placených titulů existuje také řada volně dostupných elektronických seriálů, které však často postrádají potřebnou odbornost. V rámci internetu fungují i služby, které sumarizují tyto bezplatně dostupné zdroje a přinášejí odkazy na jejich webové stránky.<br /> <br /> = Významná vydavatelství elektronických časopisů =<br /> == Elsevier ==<br /> [[Soubor:elsevier.png]]<br /> <br /> Nizozemské vydavatelství '''Elsevier''' je jeden z gigantů na světovém informačním trhu, a to nejen díky produkci kvalitních vědeckých elektronických časopisů. Rozhraní '''ScienceDirect''' je platformou, která slouží pro pohodlné zpřístupnění seriálů v elektronické formě. K dispozici je více než 2 500 titulů časopisů a přes 12 milionů jednotlivých článků. Uživatel má možnost vyhledávání jak v časopisech, tak v databázi článků. Tituly jsou přehledně seřazeny do tematických kolekcí, takže je možné v nich listovat. Platforma ScienceDirect slouží také jako rezervoár plných textů pro řadu bibliografických databází, které společnost Elsevier produkuje (např. Scopus, Embase atd.). Drtivá většina obsažených časopisů je dostupná placenou formou, přičemž uživatel může mít přístupy do jednotlivých titulů seriálů, tematických kolekcí nebo si kupovat pouze samostatné články.<br /> <br /> Platforma ScienceDirect nedávno oslavila jednu miliardu plných textů stažených uživateli. V rámci oslav tohoto milníku vydala firma Elsevier několik obrázků. Na jednom se uvádí, že jedna miliarda kapek vody naplní dva olympijské plavecké bazény. <br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.sciencedirect.com/<br /> <br /> === Platforma SciVerse ===<br /> [[Soubor:sciverse.jpg]]<br /> <br /> V létě 2010 představil Elsevier novou centrální platformu '''SciVerse'''. Kromě toho, že se na ní podílely nejznámější databáze společnosti Elsevier Scopus a ScienceDirect, bylo k dispozici také integrované rozhraní '''SciVerse Hub''', které spojovalo informační obsahy několika významných služeb zmiňovaného vydavatelství. Konkrétně se jednalo o Scopus, ScienceDirect, Scirus a SciTopics. SciVerse Hub tak představoval centrální bod, který poskytoval komplexní výsledky vyhledávání ze všech uvedených databází a přinesl řadu vylepšených funkcí. Po fázi testování v beta verzi byl platforma uvedena i do ostrého provozu. Avšak v srpnu 2013 došlo k ukončení SciVerse Hub.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.hub.sciverse.com/<br /> <br /> Informace a doporučení týkající se zrušení SciVerse Hub: http://www.cdlib.org/cdlinfo/2013/06/17/sciverse-hub-is-retiring-in-august-2013/<br /> <br /> == Springer ==<br /> [[Soubor:springerlink.jpg]]<br /> <br /> Springer je původně německé vydavatelství, které má hlavní sídlo v Heidelbergu. Postupem času se z něho stala obrovská instituce s pobočkami po celém světě. Vedle vydávání časopisů se Springer v poslední době výrazně zaměřil na produkci a distribuci elektronických knih. V oblasti seriálů byl pro Springer velmi důležitý rok 2004, kdy společnost získala konkurenční firmu '''Kluwer''' i s její obsáhlou kolekcí elektronických periodik. Přístup k časopisům je realizován v rámci platformy '''SpringerLink'''. Od léta 2010 je k dispozici její nová verze s rozšířenými funkcemi a atraktivnějším designem. Uživatel má možnost vyhledávání v obsazích okolo 8 116 591 titulů. Tematicky jsou nabízené časopisy zaměřeny spíše na technické obory a matematiku, avšak dá se říci, že alespoň minoritně jsou zastoupeny všechny obory. Marketingová politika společnosti při prodeji produktů je podobná jako u předchozího vydavatele, zajímavostí je, že první čísla v roce jsou u všech titulů vždy dostupná zdarma. Také Springer se zařadil po bok vydavatelství reflektujících na vzestup publikovaných materiálů v režimu open access. Konkrétně se tak stalo zveřejněním programu [http://www.springer.com/open+access/open+choice '''Springer Open Choice'''], který dává autorům možnost rozhodnout se, zda chtějí uhradit poplatky spojené s publikováním článku a zpřístupnit svoji práci volně. Služba [http://www.springeropen.com/ '''Springer Open'''] pak představuje platformu pro dokumenty, které jsou dostupné v modulu otevřeného přístupu. <br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.springerlink.com/home/main.mpx<br /> <br /> == John Wiley &amp; Sons ==<br /> [[Soubor:wiley.jpg]]<br /> <br /> Společnost '''John Wiley &amp; Sons''' vydává časopisy z různých vědeckých odvětví. Dobře známé rozhraní '''InterScience''', které produkované tituly zpřístupňovalo, nahradila v srpnu 2010 nová platforma '''Wiley Online Library'''. Ta poskytuje nejen vědecké seriály, ale také elektronické knihy, referenční příručky a další hodnotný informační materiál. Řada nabízených periodik vycházela v tištěné formě už od 18. století a vydavatelství retrospektivně doplňuje plné texty článků i z archivních čísel. Velmi zajímavou službou je poskytování bibliografických záznamů nabízených dokumentů ve formátu MARC21. V roce 2006 Wiley ovládl jednoho ze svých přímých konkurentů na informačním trhu – vydavatelství '''Blackwell'''. Tím byla značně rozšířena a zkvalitněna doposud nepříliš početná kolekce seriálů pro společenské a humanitní obory. Spolu s nově získanými časopisy od společnosti Blackwell obsahuje nyní platforma Wiley Online Library více než 1 500 elektronických seriálů. Pozornost je pochopitelně věnována i fenoménu open access, kde mají autoři možnost zpřístupnit za úhradu své články uživatelům volně při využití programu [http://authorservices.wiley.com/bauthor/onlineopen.asp '''OnlineOpen''']. Společnost navíc na svých stránkách nabízí tipy na instituce, které mohou autorům na úhradu těchto článků přispět. Elektronické časopisy od společnosti John Wiley &amp; Sons tvoří jednu z kolekcí, které jsou v ČR přístupné v rámci národní licence.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://onlinelibrary.wiley.com/<br /> <br /> == Taylor &amp; Francis ==<br /> [[Soubor:taylorfrancis.png|110 px]]<br /> <br /> '''Taylor &amp; Francis''' je dynamickou společností působící na informačním trhu jako komplexní vydavatelská firma. Předmětem její činnosti jsou jak tištěné, tak elektronické dokumenty. Portfolio informačních produktů se průběžně navyšovalo, když se součástí společnosti stávala řada dílčích vydavatelství (např. Routledge, CRC, Psychology Press atd.). Přístupy do jednotlivých časopisů jsou pochopitelně placenou záležitostí, ale vydavatelství chce jít do budoucna stále více směrem k otevřenému přístupu a zpřístupňovat více materiálů volně. Pozornost si vysloužily také tematické skupiny časopisů nazvané v podání Taylor &amp; Francis arénami (např. Chemistry Arena, Education Arena atd.). Takovéto členění by samozřejmě mělo napomoci, aby si každý předplatitel vybral optimální kolekci dle svého zaměření. Zároveň už není využívána dobře známá platforma '''Informaworld''', na které byly časopisy vydavatelství tradičně zpřístupňovány. V roce 2011 totiž byla představena nová platforma s jednoduchým názvem '''[http://www.tandfonline.com/ Taylor &amp; Francis Online]'''. Uživatelé na ní mají nyní k dispozici nabídku více než 1 600 titulů elektronických časopisů. Počty nabízených seriálů se navíc každoročně poměrně výrazně navyšují.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.tandf.co.uk/journals/<br /> <br /> == Sage ==<br /> [[Soubor:sagejournals.png]]<br /> <br /> V nabídce elektronických časopisů vydavatelství '''Sage''' se objevují tituly z oblasti obchodu, humanitních a sociální věd, techniky a medicíny. Celkově tvoří kolekci přes 700 periodik. Na internetových stránkách producenta je možné hledání v titulech i fulltextové vyhledávání v článcích. Retrospektiva nabízených časopisů je velmi různorodá, u některých titulů sahá až do 20. let minulého století. Seriály jsou rozděleny do deseti tematických kolekcí, přičemž nejoceňovanějšími jsou časopisy pro společenské vědy a marketing. Firma má svou centrálu v USA, ale pro lepší servis a komunikaci se zákazníky má zastoupení také v Evropě, Asii a Africe. V roce 2010 představil Sage „platformu nové generace“, na kterou budou postupně přecházet všechny vydávané časopisy. Platforma je postavena na technologii '''Highwire Press 2.0 technology (H2O)'''. Kromě časopisů je Sage rovněž vydavatelem mnoha zejména společenskovědních knih a dvou velmi uznávaných bibliografických databází '''Communication Abstracts''' a '''Criminal Justice Abstracts''', které však nedávno odkoupila společnost EBSCO. Svoje zaměření na společenskovědní disciplíny potvrdil Sage také novou službou nazvanou [http://srmo.sagepub.com/ '''Sage Research Methods''']. Tento portál, který je dostupný pouze pro institucionální předplatitele, má sloužit jako informační zdroj pro rozličné metody výzkumu v sociálních a humanitních vědách. V roce 2012 byla spuštěna nová služba [http://www.sagepub.com/knowledge.sp '''Sage Knowledge'''] představující digitální knihovnu pro oblast sociálních věd.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://online.sagepub.com/<br /> <br /> == Oxford Journals ==<br /> [[Soubor:oxfordjournals.jpg]]<br /> <br /> Vydavatelství '''Oxford University Press (OUP)''' je v oblasti elektronických časopisů velmi aktivní. Kolekce 306 titulů je zaměřena převážně na humanitní obory, ve kterých patří mezi světovou špičku. Uživatel si může určit, zda si předplatí konkrétní titul nebo některou z předmětových kolekcí. Standardní retrospektiva titulů sahá do roku 1996. V případě zájmu o starší ročníky je nutno zaplatit si přístup do online archivů, což je ostatně naprosto standardní model téměř u všech vydavatelů. V poslední době se dostává do popředí iniciativa [http://www.oxfordjournals.org/oxfordopen/ '''Oxford Open'''], která se snaží o zpřístupňování některých článků na bezplatném principu. Alespoň částečně už bylo do tohoto projektu zapojeno přes 250 titulů časopisů vydávaných OUP. Celý systém funguje tak, že vydavatelství umožní na přání autora volný přístup k jeho článku. Samotný autor přitom musí uhradit některé poplatky spojené s publikováním jeho příspěvku. I přesto počet článků, které jsou zpřístupněny bezplatně, stále stoupá. Naprosto stejnou možnost nabízí svým autorům i celá řada dalších vydavatelství.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.oxfordjournals.org/<br /> <br /> == Cambridge Journals ==<br /> [[Soubor:cambridgejournals.jpg]]<br /> <br /> Kolekce časopisů '''Cambridge Journals''' je počinem vydavatelství '''Cambridge University Press (CUP)'''. V současnosti je v systému 399 titulů a dohromady kolem milionu článků. Tematicky pokrývají nabízené časopisy téměř všechny vědecké obory. Retrospektiva při aktuálním předplatném činí pouze jeden rok. Výhodou však je, že přístup do elektronického obsahu předplaceného ročníku uživateli zůstává i po ukončení smlouvy (u jiných vydavatelů mohou být licenční podmínky řešeny jinak). Přístup je možno sjednat jak do jednotlivých časopisů, tak do několika předmětových kolekcí. I zde se projevuje nový fenomén open access, takže některé materiály jsou volně přístupné. Velmi aktivní je vydavatelství rovněž v otázce šíření informací do zemí rozvojového světa, kde se stalo součástí hned několika podobně laděných iniciativ.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://journals.cambridge.org/action/login<br /> <br /> == Emerald ==<br /> [[Soubor:emerald1.jpg]]<br /> <br /> Vydavatelství '''Emerald''' bylo založeno v roce 1967. V jeho nabídce upoutá pozornost několik klíčových titulů elektronických časopisů pro oblast ekonomie. Z tematického hlediska převažují obory ekonomie, obchodu, marketingu a managementu, ale také problematika knihovnictví a informační vědy, pro kterou nacházíme v rámci vydávaných publikací řadu velmi dobrých zdrojů. Seriály jsou dostupné v internetovém rozhraní '''Emeraldinsight''' na komerční bázi. Vydavatelství má své zastoupení také v České republice.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.emeraldinsight.com/index.htm<br /> <br /> == Oborově zaměřená vydavatelství ==<br /> Kromě výše zmíněných velkých producentů elektronických časopisů, kteří se zaměřují na vydávání titulů pro více vědeckých disciplín, existují také specializovaná vydavatelství. V této práci pochopitelně nelze uvést jejich kompletní výčet, ale je na místě zmínit taková vydavatelství, jejichž časopisy dosahují vynikající úrovně. [http://www.lww.com/webapp/wcs/stores/servlet/topCategories_11851_-1_12551 '''Lippincott Williams &amp; Wilkins'''] je producentem řady mimořádně kvalitních titulů pro oblast medicínských věd. Vydavatelství je nyní vlastněno skupinou Wolters Kluwer a jeho časopisy dosahují každoročně obrovské citovanosti. Ceněné časopisy pro široké spektrum lékařských oborů poskytují také vydavatelství [http://journals.bmj.com/ '''BMJ Group'''] a [http://www.karger.com/ '''Karger''']. Nepoměrně menším producentem, který ovšem rovněž zpřístupňuje uznávané lékařské elektronické seriály (a několik zajímavých chemických časopisů), je německé vydavatelství [https://www.thieme-connect.com/ejournals/home.html '''Thieme''']. Jeho nabídka čítá zhruba 150 titulů. V oblasti přírodních věd pak nepochybně nelze opomenout vydavatelství [http://www.nature.com/index.html '''Nature Publishing Group'''], jehož vlajkovou lodí je prestižní časopis '''Nature'''. Velmi často se do role vůdčích producentů staví oborově zaměřené instituce. Impact faktory takovýchto žurnálů pak nezřídka výrazně převyšují konkurenční tituly. Špičkami ve vydávání časopisů pro své vědecké disciplíny jsou například:<br /> <br /> American Psychological Association - http://www.apa.org/journals/<br /> <br /> American Marketing Association - http://www.marketingpower.com/Pages/default.aspx<br /> <br /> Royal Society of Chemistry - http://pubs.rsc.org/en/Journals<br /> <br /> American Chemical Society - http://pubs.acs.org/page/about-us.html<br /> <br /> Institute of Physics - http://iopscience.iop.org/journals<br /> <br /> American Institute of Physics - http://journals.aip.org/<br /> <br /> American Physical Society - http://publish.aps.org/about <br /> <br /> Samozřejmě by se dala vyjmenovat ještě řada dalších institucí podobného typu, nicméně pro účely této publikace je uvedený výčet více než dostačující. O tom, že oborové instituce jakožto vydavatelé odborných časopisů hrají klíčovou roli, svědčí graf v Galerii, který porovnává průměrnou výši impact factorů pro seriály z oblasti chemie.<br /> <br /> = Registry volně dostupných elektronických časopisů =<br /> == Vymezení pojmu ==<br /> Počet seriálů v elektronické podobě i nadále radikálně roste. Nejedná se přitom pouze o tituly placené, ale o stále více časopisů s volným přístupem. Za účelem jejich registrace a umožnění snadnějšího přístupu do jejich obsahů proto vzniká řada projektů. Tyto služby nepřinášejí uživateli tak široké množství informací o titulech časopisů jako specializované databáze pro registraci seriálů, nýbrž mají spíše sumarizační funkci a primárně poskytují především informace o elektronickém umístění daného titulu. Kromě systémů univerzálních, které se snaží postihovat všechny volně dostupné elektronické časopisy, fungují rovněž služby registrující volně dostupné zdroje jen pro určitou geografickou oblast. Například systém [http://www.scielo.org/php/index.php '''SCIELO'''] obsahuje španělsky psané časopisy. Vznikají také registry žurnálů pro konkrétní vědecké obory. Jako příklady služeb, které plní tuto funkci, nám mohou posloužit iniciativy '''PubMedCentral''' (je zároveň i otevřeným archivem) nebo [http://www.freemedicaljournals.com/ '''Free Medical Journals'''] pro oblast medicíny.<br /> <br /> == EZB ==<br /> [[Soubor:ezb.jpg]]<br /> <br /> Projekt Elektronická knihovna časopisů '''(Elektronische Zeitschriftenbibliothek, EZB)''' spravuje Univerzitní knihovna v německém Regensburgu. Systém obsahuje tituly časopisů z celého světa, dohromady 82 827 seriálů (listopad 2013). Do projektu je zapojeno více než 607 institucí z celé Evropy včetně několika knihoven z České republiky. Elektronické časopisy jsou v EZB rozděleny do tří kategorií: <br /> <br /> 1. Volně dostupné časopisy (označeny zeleným kolečkem), které jsou zdarma k dispozici na internetu. Každému uživateli je umožněn přístup k plným textům.<br /> <br /> 2. Plný text je dostupný jenom pro uživatele dané instituce (knihovny, případně univerzity) na základě předplatného (označeno žlutým kolečkem).<br /> <br /> 3. Přístup k plným textům není povolen, daná instituce nemá časopis předplacený (označeno červeným kolečkem). Většinou je zdarma přístupný alespoň obsah a případně také abstrakty časopisů na stránce vydavatele [TRENKLEROVÁ, 2002].<br /> <br /> Pro čtenáře jsou pochopitelně zajímavé především první dvě kategorie. Běžný uživatel internetu tak v rámci kolekce volně dostupných titulů získává informace o velké množině informačních zdrojů, které jsou k dispozici zdarma.<br /> <br /> Hlavní stránky systému: http://rzblx1.uni-regensburg.de/ezeit/<br /> <br /> == DOAJ ==<br /> [[Soubor:doaj.jpg|130 px]]<br /> <br /> '''Directory of Open Access Journals (DOAJ)''' je z obsahového hlediska mnohem menším projektem než EZB. V tomto případě však dochází k registraci výhradně volně dostupných seriálů, proto je jejich počet v systému nižší. V současnosti je zahrnuto téměř 9 989 titulů, z nichž prohledatelných i na úrovni článků je 5 687. Kromě snadného vyhledávání má uživatel možnost listovat v titulech seřazených do tematických kolekcí. Celý projekt zajišťuje '''knihovna švédské univerzity v Lundu (Lund University Libraries)'''. V roce 2012 pak vznikl partnerský projekt '''Directory of Open Access Books (BOAJ)''', o němž bude podrobněji pojednáno v jiné kapitole této práce.<br /> <br /> Hlavní stránky systému: http://www.doaj.org/<br /> <br /> = Archivace a ochrana elektronických časopisů =<br /> == Vymezení pojmu ==<br /> V období, kdy periodika vycházela pouze v tištěné podobě, plnily knihovny nejen funkci prostředníka, který tyto časopisy nabízel svým uživatelům, ale také funkci archivní. Všechna zakoupená čísla byla fyzicky umístěna v prostorách knihovny a při náležité péči bylo zajištěno jejich uchování pro další generace. Nyní však nastala éra, kdy se časopisy téměř bez výjimky přesunuly na elektronické platformy a předplácení tištěných verzí je na strmém ústupu. Následný problém tkví v tom, že instituce sice mají zajištěn přístup k časopisům v elektronické formě, ale ty se nacházejí výhradně na serverech vydavatelů či poskytovatelů. Resultuje z toho jednoznačná otázka, co se stane v případě, když vydavatelství například zanikne, změní licenční politiku a přestane nabízet přístup ke starším číslům periodik v elektronické podobě nebo mu z důvodu nenadálé katastrofy přestanou fungovat servery a přístup k jeho obsahům nebude možný. Jakým způsobem je proti takovýmto eventualitám knihovna pojištěna? A jak bude zaručeno, že v případě takových scénářů nezmizí obsahy elektronických časopisů ze světa úplně? Závažnost nastíněných otázek si producenti informačních služeb, ale i například světové národní knihovny dobře uvědomují a stejně jako v otázkách archivace webu (více v kapitole 21.7) spatřují světlo světa iniciativy, které se snaží daný problém efektivně řešit. Projekty zajišťující ochranu a dlouhodobou archivaci elektronických časopisů vznikají jak na úrovni národních knihoven či univerzitních konsorcií, tak i za pomoci subjektů ze soukromé sféry. Někdy se může jednat o součásti daleko větších systémů (například právě iniciativ zabývajících se širokou archivací webu). V závislosti na typu archivu do nich mohou přispívat samotné knihovny, klíčové je zde ale především zapojení vydavatelů elektronických časopisů, protože ti musí ukládání svých titulů do archivů podporovat. Výhodou některých takovýchto služeb je také to, že poskytují knihovnám přístup k archivním číslům elektronickým časopisů i poté, co knihovna zrušila jejich předplatné. Eliminuje se tak nejednotná politika, kterou v tomto směru vydavatelé zastávají. Zde je nutno uvést nejpodstatnější digitální archivy pro elektronické časopisy:<br /> == Portico ==<br /> [[Soubor:portico2.jpg]]<br /> <br /> '''Portico''' je zřejmě nejdynamičtěji se rozvíjející iniciativou v této sféře. Jedná se o tzv. '''„dark archive“''' neboli tmavý archiv, což znamená, že knihovnám, které si jeho služby předplatí, zpřístupňuje archivované dokumenty až v okamžiku, kdy standardně nejsou dostupné. To nastává v situaci, kdy vydavatel z jakéhokoliv důvodu přestane zpřístupňovat předplacené elektronické časopisy na svých platformách. Nespornou výhodou Portica je maximální participace významných vydavatelství. V rámci služby je nyní archivováno na 16 995 titulů elektronických časopisů a více než 227 268 titulů elektronických knih. Pro knihovny se jedná o placenou službu, přičemž cena je odvozena od ročních výdajů knihovny na elektronické zdroje. Producentem systému je nezisková organizace ITHACA, která mimo jiné provozuje i službu JSTOR.<br /> <br /> Další informace: http://www.portico.org<br /> <br /> == LOCKSS ==<br /> [[Soubor:locks.jpg]]<br /> <br /> Iniciativa '''LOCKSS (Lots Of Copies Keep Stuff Safe)''' vznikla na '''Stanford University,''' ale účastní se jí celá řada knihoven z různých kontinentů. V rámci LOCKSS byl vyvinut speciální software pro účinnou archivaci. Aktivní role je vyžadována u zapojených knihoven, které disponují tzv. LOCKSS boxy pro ukládání dat. Kromě knihoven se projektu účastní přes 530 vydavatelů. Iniciativa byla založena už v roce 1998 a za čtrnáct let svého fungování si vydobyla značné uznání a respekt. K dispozici je i kooperace s linkovací službou SFX.<br /> <br /> Další informace: http://www.lockss.org/<br /> <br /> == CLOCKSS ==<br /> [[Soubor:clocks1.jpg]]<br /> <br /> '''CLOCKSS (Controled LOCKSS)''' je systém založený na bázi technologie LOCKSS. Představuje globální „dark archive“, který je podporován řadou velkých vydavatelství. Jeho správu má na starosti stejnojmenná nezisková organizace a do ostrého provozu byl spuštěn v roce 2009. Mezi nevýhody této služby patří to, že nepodporuje přístup k archivním číslům časopisů, u nichž participující knihovny zrušily předplatné. Přístup k obsahům je tam možný pouze v situaci, kdy periodika už nejsou dostupná na platformách vydavatelů. Zatím se tak stalo pouze v několika málo případech [MORROW, 2008]. Takto nízký počet není příliš udivující s přihlédnutím k faktu, že do projektu jsou zapojena téměř výhradně tradiční velká vydavatelství, u nichž je riziko zániku či ztráty dat velmi nízké. CLOCKSS je placená služba. Zajímavostí je, že u některých zaniklých časopisů zpřístupňuje CLOCKSS jejich obsahy ve zcela volném režimu, tedy nikoliv pouze pro participující organizace, nýbrž zdarma pro celý internet.<br /> <br /> Další informace: http://www.clockss.org/clockss/Home<br /> <br /> == e-Depot ==<br /> [[Soubor:edepot.jpg]]<br /> <br /> Mezi další služby, které archivují také elektronické časopisy, patří velké projekty s národní či mezinárodní působností. Velmi ceněnou službou je v této oblasti '''e-Depot''', což je archiv provozovaný '''National Library of the Netherlands'''. Kromě elektronických časopisů obsahuje služba řadu dalších materiálů z repozitářů a digitálních sbírek především univerzitních knihoven. Služba byla původně zaměřena na domovské Nizozemsko, avšak v poslední době dochází díky spolupráci se společností Elsevier k rozšíření informačního obsahu i o další geografické oblasti.<br /> <br /> Další informace: http://www.kb.nl/en<br /> <br /> Velký projekt v oblasti prezervace digitálních dokumentů vyvíjí i [http://www.bl.uk/eresources/jnls/ejournals.html '''British Library''']. Archivace elektronických časopisů probíhá také v rámci rozsáhlého projektu [http://www.oclc.org/electroniccollections/ '''OCLC Electronic Collection Online'''], kde jsou periodika pouze jedním z mnoha archivovaných typů dokumentů. Za zmínku nepochybně stojí také digitální archiv [http://www.hathitrust.org/ '''HathiTrust'''], do něhož přispívá řada prestižních amerických univerzit. Zapojené instituce zde sdílejí svoje digitální kolekce v bezpečném archivu, čímž mimo jiné zajišťují efektivní uchování svých elektronických časopisů. Vyhledávací rozhraní systému je volně dostupné, avšak k licencovanému obsahu mají přístup pouze uživatelé z participujících univerzit. Služba však může být zajímavá i pro neregistrovaného zájemce, neboť řada materiálů je po vypršení autorských práv k dispozici bezplatně. Následující tabulka srovnává práva uživatelů jednotlivých služeb při čtyřech modelových situacích. Tři z testovaných služeb zpřístupní svým klientům archivovaný obsah za všech okolností.<br /> <br /> == PEPRS ==<br /> [[Soubor:peprs.jpg]]<br /> <br /> Projekt '''PEPRS (Piloting an E-journals Preservation Registry Service)''' přistupuje k problematice uchovávání elektronických časopisů z poněkud jiné perspektivy. Jedná se totiž o databázi časopisů, kde lze u každého vyhledaného titulu ověřit, ve kterých archivech jsou jeho čísla uložena. Projekt koordinuje organizace [http://edina.ac.uk/ '''EDINA'''] a na jeho úspěšné realizaci se výrazně podílí také '''Mezinárodní agentura ISSN'''. Z archivů se do projektu zapojily Portico, LOCKSS, CLOCKSS, e-Depot a British Library e-Journal Digital Archive. Systém je připravován od roku 2008 a v říjnu 2010 byla spuštěna první beta verze vyhledávače elektronických časopisů. V průběhu roku 2011 pak byla platforma přejmenována na [http://thekeepers.org/thekeepers/keepers.asp '''The Keepers Registry'''] a uživatelům je k dispozici zcela zdarma.<br /> <br /> Další informace: http://edina.ac.uk/projects/peprs/index.html<br /> <br /> = Galerie =<br /> &lt;gallery&gt;<br /> Soubor:bsciverse.jpg|Schéma zdrojů zahrnutých do platformy SciVerse Hub. Převzato z dokumentace systému.<br /> Soubor:bspringerlink.jpg|Vývoj stažených plných textů v letech 2005-2011 u elektronických časopisů a elektronických knih na platformě SpringerLink. Převzato z dokumentace k systému.<br /> Soubor:bwiley.jpg|Zobrazení časopisu na nové platformě Wiley Online Library. Převzato ze systému.<br /> Soubor:bemerald.jpg|Vývoj počtu stažených plných textů vydavatelství Emerald. Převzato z dokumentace systému.<br /> Soubor:baverage.jpg|Průměrná hodnota impact factoru za rok 2009 u časopisů pro oblast chemie u jednotlivých vydavatelů. Převzato ze stránek Royal Society of Chemistry.<br /> Soubor:bezb.jpg|Část časopisů pro oblast geografie v systému EZB. Převzato z www rozhraní systému.<br /> Soubor:bportico.jpg|Vývoj počtu titulů archivovaných elektronických časopisů ve službě Portico. Převzato z dokumentace služby.<br /> Soubor:ruzovatab.jpg|Srovnání služeb jednotlivých archivů pro zpřístupnění digitálního obsahu při čtyřech modelových situacích [[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pou%C5%BEit%C3%A1_literatura MORROW, 2008]].<br /> Soubor:bpeprs.jpg|Záznam o archivovaném časopise v systému PEPRS na platformě The Keepers Registry. Převzato ze systému.<br /> &lt;/gallery&gt;</div>

MisaH https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_%C4%8Dasopisy&diff=38238 2013-11-20T00:23:00Z

<p>MisaH: /* Portico */</p> <hr /> <div>Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]]<br /> [[Soubor:Eiz.png|200px|right|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]<br /> = Vymezení pojmu =<br /> <br /> Rozmach elektronického publikování výrazným způsobem ovlivnil přístup k celé řadě informačních zdrojů. Exemplárním příkladem změny ve strategii rozšiřování informačních obsahů jsou seriály. Přechod prestižních časopisů do elektronických platforem znamenal výrazný posun v celé architektuře informačního průmyslu. Články jsou i nadále nejvýraznějším zdrojem vědeckého poznání a pro databáze a služby, které nabízejí uživatelům bibliografické záznamy, znamená jejich dostupnost v elektronické podobě zcela nové možnosti. V následnosti pak dochází k rozvoji plnotextových databází a služeb elektronického dodávání dokumentů. Časopisy vycházely po dlouhá léta v tištěné podobě. V 90. letech minulého století však nastal dynamický rozvoj internetu, čehož vydavatelé vědeckých časopisů rychle využili a začali své produkty nabízet i v elektronických verzích [ŠŤASTNÁ, 2002a]. Dnes se již najde pouze minimum prestižních seriálů, které dosud vycházejí výhradně v tištěné formě. Uvádí se, že 95 % impaktovaných žurnálů má elektronickou podobu. Drtivá většina časopisů přešla do elektronické formy, a to ze zcela pochopitelných důvodů. Vydavatelé oslovili mnohem větší množství potencionálních uživatelů. Zatímco v tištěné podobě je možný přístup pouze k celým číslům časopisů, na digitální bázi je možno kupovat i jednotlivé články. Elektronická rozhraní vydavatelů nabízejí velmi pohodlné vyhledávací možnosti nejen v rámci jednotlivých titulů časopisů, ale i v celých tematických kolekcích. V elektronických verzích existují navíc hypertextová propojení, kvalitní vymezení citačních vztahů a další možnosti spojené s vývojem moderní techniky. Elektronické seriály tak získaly velkou popularitu a vysoké množství uživatelů. Přístup do elektronických časopisů je z finančního hlediska poměrně nákladnou záležitostí. Drahé jsou už jednotlivé tituly časopisů, u kolekcí je potom cena ještě vyšší. Vydavatelé řeší tuto problematiku pomocí cenově zvýhodněných tematických balíčků seriálů, vznikají také četná konsorcia, která mají poté přístup k elektronickým časopisům za nižší finanční částky [ŠŤASTNÁ, 2002b]. Problém ovšem představuje fakt, že v rámci kolekcí elektronických časopisů jsou instituce nuceny nakupovat mnohdy i tituly, do nichž přístup nepotřebují a v případě individuálního předplatného by si časopis v žádném případě neobjednali. Vyhledávání v kolekcích časopisů a článků v nich obsažených bývá zpravidla možné bezplatně, stejně jako přístup k abstraktům jednotlivých článků. Jejich plné texty jsou již pochopitelně zpoplatněny. Významným zprostředkovatelem přístupu do zahraničních elektronických časopisů je v České republice firma [http://www.suweco.cz/ Suweco]. V rámci ČR fungují národní konsorcia na přístupy do kolekcí několika nejvýznamnějších světových vydavatelství.<br /> <br /> Produkce elektronických časopisů se dá rozdělit na dvě základní skupiny. V prvním případě se jedná o tematicky zaměřené vydavatele, kteří se specializují na svůj obor činnosti. Často je představují velké oborové instituce. Na druhé straně existují velcí vydavatelé, jejichž časopisy často tvoří multidisciplinární kolekce. Někdy se může jednat o nakladatelství původně vysokoškolská (např. '''Oxford University Press'''). Kvalitní tituly časopisů jsou obvykle dostupné na komerční bázi na stránkách vydavatelů. Kromě placených titulů existuje také řada volně dostupných elektronických seriálů, které však často postrádají potřebnou odbornost. V rámci internetu fungují i služby, které sumarizují tyto bezplatně dostupné zdroje a přinášejí odkazy na jejich webové stránky.<br /> <br /> = Významná vydavatelství elektronických časopisů =<br /> == Elsevier ==<br /> [[Soubor:elsevier.png]]<br /> <br /> Nizozemské vydavatelství '''Elsevier''' je jeden z gigantů na světovém informačním trhu, a to nejen díky produkci kvalitních vědeckých elektronických časopisů. Rozhraní '''ScienceDirect''' je platformou, která slouží pro pohodlné zpřístupnění seriálů v elektronické formě. K dispozici je více než 2 500 titulů časopisů a přes 12 milionů jednotlivých článků. Uživatel má možnost vyhledávání jak v časopisech, tak v databázi článků. Tituly jsou přehledně seřazeny do tematických kolekcí, takže je možné v nich listovat. Platforma ScienceDirect slouží také jako rezervoár plných textů pro řadu bibliografických databází, které společnost Elsevier produkuje (např. Scopus, Embase atd.). Drtivá většina obsažených časopisů je dostupná placenou formou, přičemž uživatel může mít přístupy do jednotlivých titulů seriálů, tematických kolekcí nebo si kupovat pouze samostatné články.<br /> <br /> Platforma ScienceDirect nedávno oslavila jednu miliardu plných textů stažených uživateli. V rámci oslav tohoto milníku vydala firma Elsevier několik obrázků. Na jednom se uvádí, že jedna miliarda kapek vody naplní dva olympijské plavecké bazény. <br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.sciencedirect.com/<br /> <br /> === Platforma SciVerse ===<br /> [[Soubor:sciverse.jpg]]<br /> <br /> V létě 2010 představil Elsevier novou centrální platformu '''SciVerse'''. Kromě toho, že se na ní podílely nejznámější databáze společnosti Elsevier Scopus a ScienceDirect, bylo k dispozici také integrované rozhraní '''SciVerse Hub''', které spojovalo informační obsahy několika významných služeb zmiňovaného vydavatelství. Konkrétně se jednalo o Scopus, ScienceDirect, Scirus a SciTopics. SciVerse Hub tak představoval centrální bod, který poskytoval komplexní výsledky vyhledávání ze všech uvedených databází a přinesl řadu vylepšených funkcí. Po fázi testování v beta verzi byl platforma uvedena i do ostrého provozu. Avšak v srpnu 2013 došlo k ukončení SciVerse Hub.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.hub.sciverse.com/<br /> <br /> Informace a doporučení týkající se zrušení SciVerse Hub: http://www.cdlib.org/cdlinfo/2013/06/17/sciverse-hub-is-retiring-in-august-2013/<br /> <br /> == Springer ==<br /> [[Soubor:springerlink.jpg]]<br /> <br /> Springer je původně německé vydavatelství, které má hlavní sídlo v Heidelbergu. Postupem času se z něho stala obrovská instituce s pobočkami po celém světě. Vedle vydávání časopisů se Springer v poslední době výrazně zaměřil na produkci a distribuci elektronických knih. V oblasti seriálů byl pro Springer velmi důležitý rok 2004, kdy společnost získala konkurenční firmu '''Kluwer''' i s její obsáhlou kolekcí elektronických periodik. Přístup k časopisům je realizován v rámci platformy '''SpringerLink'''. Od léta 2010 je k dispozici její nová verze s rozšířenými funkcemi a atraktivnějším designem. Uživatel má možnost vyhledávání v obsazích okolo 8 116 591 titulů. Tematicky jsou nabízené časopisy zaměřeny spíše na technické obory a matematiku, avšak dá se říci, že alespoň minoritně jsou zastoupeny všechny obory. Marketingová politika společnosti při prodeji produktů je podobná jako u předchozího vydavatele, zajímavostí je, že první čísla v roce jsou u všech titulů vždy dostupná zdarma. Také Springer se zařadil po bok vydavatelství reflektujících na vzestup publikovaných materiálů v režimu open access. Konkrétně se tak stalo zveřejněním programu [http://www.springer.com/open+access/open+choice '''Springer Open Choice'''], který dává autorům možnost rozhodnout se, zda chtějí uhradit poplatky spojené s publikováním článku a zpřístupnit svoji práci volně. Služba [http://www.springeropen.com/ '''Springer Open'''] pak představuje platformu pro dokumenty, které jsou dostupné v modulu otevřeného přístupu. <br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.springerlink.com/home/main.mpx<br /> <br /> == John Wiley &amp; Sons ==<br /> [[Soubor:wiley.jpg]]<br /> <br /> Společnost '''John Wiley &amp; Sons''' vydává časopisy z různých vědeckých odvětví. Dobře známé rozhraní '''InterScience''', které produkované tituly zpřístupňovalo, nahradila v srpnu 2010 nová platforma '''Wiley Online Library'''. Ta poskytuje nejen vědecké seriály, ale také elektronické knihy, referenční příručky a další hodnotný informační materiál. Řada nabízených periodik vycházela v tištěné formě už od 18. století a vydavatelství retrospektivně doplňuje plné texty článků i z archivních čísel. Velmi zajímavou službou je poskytování bibliografických záznamů nabízených dokumentů ve formátu MARC21. V roce 2006 Wiley ovládl jednoho ze svých přímých konkurentů na informačním trhu – vydavatelství '''Blackwell'''. Tím byla značně rozšířena a zkvalitněna doposud nepříliš početná kolekce seriálů pro společenské a humanitní obory. Spolu s nově získanými časopisy od společnosti Blackwell obsahuje nyní platforma Wiley Online Library více než 1 500 elektronických seriálů. Pozornost je pochopitelně věnována i fenoménu open access, kde mají autoři možnost zpřístupnit za úhradu své články uživatelům volně při využití programu [http://authorservices.wiley.com/bauthor/onlineopen.asp '''OnlineOpen''']. Společnost navíc na svých stránkách nabízí tipy na instituce, které mohou autorům na úhradu těchto článků přispět. Elektronické časopisy od společnosti John Wiley &amp; Sons tvoří jednu z kolekcí, které jsou v ČR přístupné v rámci národní licence.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://onlinelibrary.wiley.com/<br /> <br /> == Taylor &amp; Francis ==<br /> [[Soubor:taylorfrancis.png|110 px]]<br /> <br /> '''Taylor &amp; Francis''' je dynamickou společností působící na informačním trhu jako komplexní vydavatelská firma. Předmětem její činnosti jsou jak tištěné, tak elektronické dokumenty. Portfolio informačních produktů se průběžně navyšovalo, když se součástí společnosti stávala řada dílčích vydavatelství (např. Routledge, CRC, Psychology Press atd.). Přístupy do jednotlivých časopisů jsou pochopitelně placenou záležitostí, ale vydavatelství chce jít do budoucna stále více směrem k otevřenému přístupu a zpřístupňovat více materiálů volně. Pozornost si vysloužily také tematické skupiny časopisů nazvané v podání Taylor &amp; Francis arénami (např. Chemistry Arena, Education Arena atd.). Takovéto členění by samozřejmě mělo napomoci, aby si každý předplatitel vybral optimální kolekci dle svého zaměření. Zároveň už není využívána dobře známá platforma '''Informaworld''', na které byly časopisy vydavatelství tradičně zpřístupňovány. V roce 2011 totiž byla představena nová platforma s jednoduchým názvem '''[http://www.tandfonline.com/ Taylor &amp; Francis Online]'''. Uživatelé na ní mají nyní k dispozici nabídku více než 1 600 titulů elektronických časopisů. Počty nabízených seriálů se navíc každoročně poměrně výrazně navyšují.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.tandf.co.uk/journals/<br /> <br /> == Sage ==<br /> [[Soubor:sagejournals.png]]<br /> <br /> V nabídce elektronických časopisů vydavatelství '''Sage''' se objevují tituly z oblasti obchodu, humanitních a sociální věd, techniky a medicíny. Celkově tvoří kolekci přes 700 periodik. Na internetových stránkách producenta je možné hledání v titulech i fulltextové vyhledávání v článcích. Retrospektiva nabízených časopisů je velmi různorodá, u některých titulů sahá až do 20. let minulého století. Seriály jsou rozděleny do deseti tematických kolekcí, přičemž nejoceňovanějšími jsou časopisy pro společenské vědy a marketing. Firma má svou centrálu v USA, ale pro lepší servis a komunikaci se zákazníky má zastoupení také v Evropě, Asii a Africe. V roce 2010 představil Sage „platformu nové generace“, na kterou budou postupně přecházet všechny vydávané časopisy. Platforma je postavena na technologii '''Highwire Press 2.0 technology (H2O)'''. Kromě časopisů je Sage rovněž vydavatelem mnoha zejména společenskovědních knih a dvou velmi uznávaných bibliografických databází '''Communication Abstracts''' a '''Criminal Justice Abstracts''', které však nedávno odkoupila společnost EBSCO. Svoje zaměření na společenskovědní disciplíny potvrdil Sage také novou službou nazvanou [http://srmo.sagepub.com/ '''Sage Research Methods''']. Tento portál, který je dostupný pouze pro institucionální předplatitele, má sloužit jako informační zdroj pro rozličné metody výzkumu v sociálních a humanitních vědách. V roce 2012 byla spuštěna nová služba [http://www.sagepub.com/knowledge.sp '''Sage Knowledge'''] představující digitální knihovnu pro oblast sociálních věd.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://online.sagepub.com/<br /> <br /> == Oxford Journals ==<br /> [[Soubor:oxfordjournals.jpg]]<br /> <br /> Vydavatelství '''Oxford University Press (OUP)''' je v oblasti elektronických časopisů velmi aktivní. Kolekce 306 titulů je zaměřena převážně na humanitní obory, ve kterých patří mezi světovou špičku. Uživatel si může určit, zda si předplatí konkrétní titul nebo některou z předmětových kolekcí. Standardní retrospektiva titulů sahá do roku 1996. V případě zájmu o starší ročníky je nutno zaplatit si přístup do online archivů, což je ostatně naprosto standardní model téměř u všech vydavatelů. V poslední době se dostává do popředí iniciativa [http://www.oxfordjournals.org/oxfordopen/ '''Oxford Open'''], která se snaží o zpřístupňování některých článků na bezplatném principu. Alespoň částečně už bylo do tohoto projektu zapojeno přes 250 titulů časopisů vydávaných OUP. Celý systém funguje tak, že vydavatelství umožní na přání autora volný přístup k jeho článku. Samotný autor přitom musí uhradit některé poplatky spojené s publikováním jeho příspěvku. I přesto počet článků, které jsou zpřístupněny bezplatně, stále stoupá. Naprosto stejnou možnost nabízí svým autorům i celá řada dalších vydavatelství.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.oxfordjournals.org/<br /> <br /> == Cambridge Journals ==<br /> [[Soubor:cambridgejournals.jpg]]<br /> <br /> Kolekce časopisů '''Cambridge Journals''' je počinem vydavatelství '''Cambridge University Press (CUP)'''. V současnosti je v systému 399 titulů a dohromady kolem milionu článků. Tematicky pokrývají nabízené časopisy téměř všechny vědecké obory. Retrospektiva při aktuálním předplatném činí pouze jeden rok. Výhodou však je, že přístup do elektronického obsahu předplaceného ročníku uživateli zůstává i po ukončení smlouvy (u jiných vydavatelů mohou být licenční podmínky řešeny jinak). Přístup je možno sjednat jak do jednotlivých časopisů, tak do několika předmětových kolekcí. I zde se projevuje nový fenomén open access, takže některé materiály jsou volně přístupné. Velmi aktivní je vydavatelství rovněž v otázce šíření informací do zemí rozvojového světa, kde se stalo součástí hned několika podobně laděných iniciativ.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://journals.cambridge.org/action/login<br /> <br /> == Emerald ==<br /> [[Soubor:emerald1.jpg]]<br /> <br /> Vydavatelství '''Emerald''' bylo založeno v roce 1967. V jeho nabídce upoutá pozornost několik klíčových titulů elektronických časopisů pro oblast ekonomie. Z tematického hlediska převažují obory ekonomie, obchodu, marketingu a managementu, ale také problematika knihovnictví a informační vědy, pro kterou nacházíme v rámci vydávaných publikací řadu velmi dobrých zdrojů. Seriály jsou dostupné v internetovém rozhraní '''Emeraldinsight''' na komerční bázi. Vydavatelství má své zastoupení také v České republice.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.emeraldinsight.com/index.htm<br /> <br /> == Oborově zaměřená vydavatelství ==<br /> Kromě výše zmíněných velkých producentů elektronických časopisů, kteří se zaměřují na vydávání titulů pro více vědeckých disciplín, existují také specializovaná vydavatelství. V této práci pochopitelně nelze uvést jejich kompletní výčet, ale je na místě zmínit taková vydavatelství, jejichž časopisy dosahují vynikající úrovně. [http://www.lww.com/webapp/wcs/stores/servlet/topCategories_11851_-1_12551 '''Lippincott Williams &amp; Wilkins'''] je producentem řady mimořádně kvalitních titulů pro oblast medicínských věd. Vydavatelství je nyní vlastněno skupinou Wolters Kluwer a jeho časopisy dosahují každoročně obrovské citovanosti. Ceněné časopisy pro široké spektrum lékařských oborů poskytují také vydavatelství [http://journals.bmj.com/ '''BMJ Group'''] a [http://www.karger.com/ '''Karger''']. Nepoměrně menším producentem, který ovšem rovněž zpřístupňuje uznávané lékařské elektronické seriály (a několik zajímavých chemických časopisů), je německé vydavatelství [https://www.thieme-connect.com/ejournals/home.html '''Thieme''']. Jeho nabídka čítá zhruba 150 titulů. V oblasti přírodních věd pak nepochybně nelze opomenout vydavatelství [http://www.nature.com/index.html '''Nature Publishing Group'''], jehož vlajkovou lodí je prestižní časopis '''Nature'''. Velmi často se do role vůdčích producentů staví oborově zaměřené instituce. Impact faktory takovýchto žurnálů pak nezřídka výrazně převyšují konkurenční tituly. Špičkami ve vydávání časopisů pro své vědecké disciplíny jsou například:<br /> <br /> American Psychological Association - http://www.apa.org/journals/<br /> <br /> American Marketing Association - http://www.marketingpower.com/Pages/default.aspx<br /> <br /> Royal Society of Chemistry - http://pubs.rsc.org/en/Journals<br /> <br /> American Chemical Society - http://pubs.acs.org/page/about-us.html<br /> <br /> Institute of Physics - http://iopscience.iop.org/journals<br /> <br /> American Institute of Physics - http://journals.aip.org/<br /> <br /> American Physical Society - http://publish.aps.org/about <br /> <br /> Samozřejmě by se dala vyjmenovat ještě řada dalších institucí podobného typu, nicméně pro účely této publikace je uvedený výčet více než dostačující. O tom, že oborové instituce jakožto vydavatelé odborných časopisů hrají klíčovou roli, svědčí graf v Galerii, který porovnává průměrnou výši impact factorů pro seriály z oblasti chemie.<br /> <br /> = Registry volně dostupných elektronických časopisů =<br /> == Vymezení pojmu ==<br /> Počet seriálů v elektronické podobě i nadále radikálně roste. Nejedná se přitom pouze o tituly placené, ale o stále více časopisů s volným přístupem. Za účelem jejich registrace a umožnění snadnějšího přístupu do jejich obsahů proto vzniká řada projektů. Tyto služby nepřinášejí uživateli tak široké množství informací o titulech časopisů jako specializované databáze pro registraci seriálů, nýbrž mají spíše sumarizační funkci a primárně poskytují především informace o elektronickém umístění daného titulu. Kromě systémů univerzálních, které se snaží postihovat všechny volně dostupné elektronické časopisy, fungují rovněž služby registrující volně dostupné zdroje jen pro určitou geografickou oblast. Například systém [http://www.scielo.org/php/index.php '''SCIELO'''] obsahuje španělsky psané časopisy. Vznikají také registry žurnálů pro konkrétní vědecké obory. Jako příklady služeb, které plní tuto funkci, nám mohou posloužit iniciativy '''PubMedCentral''' (je zároveň i otevřeným archivem) nebo [http://www.freemedicaljournals.com/ '''Free Medical Journals'''] pro oblast medicíny.<br /> <br /> == EZB ==<br /> [[Soubor:ezb.jpg]]<br /> <br /> Projekt Elektronická knihovna časopisů '''(Elektronische Zeitschriftenbibliothek, EZB)''' spravuje Univerzitní knihovna v německém Regensburgu. Systém obsahuje tituly časopisů z celého světa, dohromady 82 827 seriálů (listopad 2013). Do projektu je zapojeno více než 607 institucí z celé Evropy včetně několika knihoven z České republiky. Elektronické časopisy jsou v EZB rozděleny do tří kategorií: <br /> <br /> 1. Volně dostupné časopisy (označeny zeleným kolečkem), které jsou zdarma k dispozici na internetu. Každému uživateli je umožněn přístup k plným textům.<br /> <br /> 2. Plný text je dostupný jenom pro uživatele dané instituce (knihovny, případně univerzity) na základě předplatného (označeno žlutým kolečkem).<br /> <br /> 3. Přístup k plným textům není povolen, daná instituce nemá časopis předplacený (označeno červeným kolečkem). Většinou je zdarma přístupný alespoň obsah a případně také abstrakty časopisů na stránce vydavatele [TRENKLEROVÁ, 2002].<br /> <br /> Pro čtenáře jsou pochopitelně zajímavé především první dvě kategorie. Běžný uživatel internetu tak v rámci kolekce volně dostupných titulů získává informace o velké množině informačních zdrojů, které jsou k dispozici zdarma.<br /> <br /> Hlavní stránky systému: http://rzblx1.uni-regensburg.de/ezeit/<br /> <br /> == DOAJ ==<br /> [[Soubor:doaj.jpg|130 px]]<br /> <br /> '''Directory of Open Access Journals (DOAJ)''' je z obsahového hlediska mnohem menším projektem než EZB. V tomto případě však dochází k registraci výhradně volně dostupných seriálů, proto je jejich počet v systému nižší. V současnosti je zahrnuto téměř 9 989 titulů, z nichž prohledatelných i na úrovni článků je 5 687. Kromě snadného vyhledávání má uživatel možnost listovat v titulech seřazených do tematických kolekcí. Celý projekt zajišťuje '''knihovna švédské univerzity v Lundu (Lund University Libraries)'''. V roce 2012 pak vznikl partnerský projekt '''Directory of Open Access Books (BOAJ)''', o němž bude podrobněji pojednáno v jiné kapitole této práce.<br /> <br /> Hlavní stránky systému: http://www.doaj.org/<br /> <br /> = Archivace a ochrana elektronických časopisů =<br /> == Vymezení pojmu ==<br /> V období, kdy periodika vycházela pouze v tištěné podobě, plnily knihovny nejen funkci prostředníka, který tyto časopisy nabízel svým uživatelům, ale také funkci archivní. Všechna zakoupená čísla byla fyzicky umístěna v prostorách knihovny a při náležité péči bylo zajištěno jejich uchování pro další generace. Nyní však nastala éra, kdy se časopisy téměř bez výjimky přesunuly na elektronické platformy a předplácení tištěných verzí je na strmém ústupu. Následný problém tkví v tom, že instituce sice mají zajištěn přístup k časopisům v elektronické formě, ale ty se nacházejí výhradně na serverech vydavatelů či poskytovatelů. Resultuje z toho jednoznačná otázka, co se stane v případě, když vydavatelství například zanikne, změní licenční politiku a přestane nabízet přístup ke starším číslům periodik v elektronické podobě nebo mu z důvodu nenadálé katastrofy přestanou fungovat servery a přístup k jeho obsahům nebude možný. Jakým způsobem je proti takovýmto eventualitám knihovna pojištěna? A jak bude zaručeno, že v případě takových scénářů nezmizí obsahy elektronických časopisů ze světa úplně? Závažnost nastíněných otázek si producenti informačních služeb, ale i například světové národní knihovny dobře uvědomují a stejně jako v otázkách archivace webu (více v kapitole 21.7) spatřují světlo světa iniciativy, které se snaží daný problém efektivně řešit. Projekty zajišťující ochranu a dlouhodobou archivaci elektronických časopisů vznikají jak na úrovni národních knihoven či univerzitních konsorcií, tak i za pomoci subjektů ze soukromé sféry. Někdy se může jednat o součásti daleko větších systémů (například právě iniciativ zabývajících se širokou archivací webu). V závislosti na typu archivu do nich mohou přispívat samotné knihovny, klíčové je zde ale především zapojení vydavatelů elektronických časopisů, protože ti musí ukládání svých titulů do archivů podporovat. Výhodou některých takovýchto služeb je také to, že poskytují knihovnám přístup k archivním číslům elektronickým časopisů i poté, co knihovna zrušila jejich předplatné. Eliminuje se tak nejednotná politika, kterou v tomto směru vydavatelé zastávají. Zde je nutno uvést nejpodstatnější digitální archivy pro elektronické časopisy:<br /> == Portico ==<br /> [[Soubor:portico2.jpg]]<br /> <br /> '''Portico''' je zřejmě nejdynamičtěji se rozvíjející iniciativou v této sféře. Jedná se o tzv. '''„dark archive“''' neboli tmavý archiv, což znamená, že knihovnám, které si jeho služby předplatí, zpřístupňuje archivované dokumenty až v okamžiku, kdy standardně nejsou dostupné. To nastává v situaci, kdy vydavatel z jakéhokoliv důvodu přestane zpřístupňovat předplacené elektronické časopisy na svých platformách. Nespornou výhodou Portica je maximální participace významných vydavatelství. V rámci služby je nyní archivováno na 16 995 titulů elektronických časopisů a více než 227 268 titulů elektronických knih. Pro knihovny se jedná o placenou službu, přičemž cena je odvozena od ročních výdajů knihovny na elektronické zdroje. Producentem systému je nezisková organizace ITHACA, která mimo jiné provozuje i službu JSTOR.<br /> <br /> Další informace: http://www.portico.org<br /> <br /> == LOCKSS ==<br /> [[Soubor:locks.jpg]]<br /> <br /> Iniciativa '''LOCKSS (Lots Of Copies Keep Stuff Safe)''' vznikla na '''Stanford University,''' ale účastní se jí celá řada knihoven z různých kontinentů. V rámci LOCKSS byl vyvinut speciální software pro účinnou archivaci. Aktivní role je vyžadována u zapojených knihoven, které disponují tzv. LOCKSS boxy pro ukládání dat. Kromě knihoven se projektu účastní zhruba 510 vydavatelů. Iniciativa byla založena už v roce 1998 a za čtrnáct let svého fungování si vydobyla značné uznání a respekt. K dispozici je i kooperace s linkovací službou SFX.<br /> <br /> Další informace: http://www.lockss.org/<br /> <br /> == CLOCKSS ==<br /> [[Soubor:clocks1.jpg]]<br /> <br /> '''CLOCKSS (Controled LOCKSS)''' je systém založený na bázi technologie LOCKSS. Představuje globální „dark archive“, který je podporován řadou velkých vydavatelství. Jeho správu má na starosti stejnojmenná nezisková organizace a do ostrého provozu byl spuštěn v roce 2009. Mezi nevýhody této služby patří to, že nepodporuje přístup k archivním číslům časopisů, u nichž participující knihovny zrušily předplatné. Přístup k obsahům je tam možný pouze v situaci, kdy periodika už nejsou dostupná na platformách vydavatelů. Zatím se tak stalo pouze v několika málo případech [MORROW, 2008]. Takto nízký počet není příliš udivující s přihlédnutím k faktu, že do projektu jsou zapojena téměř výhradně tradiční velká vydavatelství, u nichž je riziko zániku či ztráty dat velmi nízké. CLOCKSS je placená služba. Zajímavostí je, že u některých zaniklých časopisů zpřístupňuje CLOCKSS jejich obsahy ve zcela volném režimu, tedy nikoliv pouze pro participující organizace, nýbrž zdarma pro celý internet.<br /> <br /> Další informace: http://www.clockss.org/clockss/Home<br /> <br /> == e-Depot ==<br /> [[Soubor:edepot.jpg]]<br /> <br /> Mezi další služby, které archivují také elektronické časopisy, patří velké projekty s národní či mezinárodní působností. Velmi ceněnou službou je v této oblasti '''e-Depot''', což je archiv provozovaný '''National Library of the Netherlands'''. Kromě elektronických časopisů obsahuje služba řadu dalších materiálů z repozitářů a digitálních sbírek především univerzitních knihoven. Služba byla původně zaměřena na domovské Nizozemsko, avšak v poslední době dochází díky spolupráci se společností Elsevier k rozšíření informačního obsahu i o další geografické oblasti.<br /> <br /> Další informace: http://www.kb.nl/en<br /> <br /> Velký projekt v oblasti prezervace digitálních dokumentů vyvíjí i [http://www.bl.uk/eresources/jnls/ejournals.html '''British Library''']. Archivace elektronických časopisů probíhá také v rámci rozsáhlého projektu [http://www.oclc.org/electroniccollections/ '''OCLC Electronic Collection Online'''], kde jsou periodika pouze jedním z mnoha archivovaných typů dokumentů. Za zmínku nepochybně stojí také digitální archiv [http://www.hathitrust.org/ '''HathiTrust'''], do něhož přispívá řada prestižních amerických univerzit. Zapojené instituce zde sdílejí svoje digitální kolekce v bezpečném archivu, čímž mimo jiné zajišťují efektivní uchování svých elektronických časopisů. Vyhledávací rozhraní systému je volně dostupné, avšak k licencovanému obsahu mají přístup pouze uživatelé z participujících univerzit. Služba však může být zajímavá i pro neregistrovaného zájemce, neboť řada materiálů je po vypršení autorských práv k dispozici bezplatně. Následující tabulka srovnává práva uživatelů jednotlivých služeb při čtyřech modelových situacích. Tři z testovaných služeb zpřístupní svým klientům archivovaný obsah za všech okolností.<br /> <br /> == PEPRS ==<br /> [[Soubor:peprs.jpg]]<br /> <br /> Projekt '''PEPRS (Piloting an E-journals Preservation Registry Service)''' přistupuje k problematice uchovávání elektronických časopisů z poněkud jiné perspektivy. Jedná se totiž o databázi časopisů, kde lze u každého vyhledaného titulu ověřit, ve kterých archivech jsou jeho čísla uložena. Projekt koordinuje organizace [http://edina.ac.uk/ '''EDINA'''] a na jeho úspěšné realizaci se výrazně podílí také '''Mezinárodní agentura ISSN'''. Z archivů se do projektu zapojily Portico, LOCKSS, CLOCKSS, e-Depot a British Library e-Journal Digital Archive. Systém je připravován od roku 2008 a v říjnu 2010 byla spuštěna první beta verze vyhledávače elektronických časopisů. V průběhu roku 2011 pak byla platforma přejmenována na [http://thekeepers.org/thekeepers/keepers.asp '''The Keepers Registry'''] a uživatelům je k dispozici zcela zdarma.<br /> <br /> Další informace: http://edina.ac.uk/projects/peprs/index.html<br /> <br /> = Galerie =<br /> &lt;gallery&gt;<br /> Soubor:bsciverse.jpg|Schéma zdrojů zahrnutých do platformy SciVerse Hub. Převzato z dokumentace systému.<br /> Soubor:bspringerlink.jpg|Vývoj stažených plných textů v letech 2005-2011 u elektronických časopisů a elektronických knih na platformě SpringerLink. Převzato z dokumentace k systému.<br /> Soubor:bwiley.jpg|Zobrazení časopisu na nové platformě Wiley Online Library. Převzato ze systému.<br /> Soubor:bemerald.jpg|Vývoj počtu stažených plných textů vydavatelství Emerald. Převzato z dokumentace systému.<br /> Soubor:baverage.jpg|Průměrná hodnota impact factoru za rok 2009 u časopisů pro oblast chemie u jednotlivých vydavatelů. Převzato ze stránek Royal Society of Chemistry.<br /> Soubor:bezb.jpg|Část časopisů pro oblast geografie v systému EZB. Převzato z www rozhraní systému.<br /> Soubor:bportico.jpg|Vývoj počtu titulů archivovaných elektronických časopisů ve službě Portico. Převzato z dokumentace služby.<br /> Soubor:ruzovatab.jpg|Srovnání služeb jednotlivých archivů pro zpřístupnění digitálního obsahu při čtyřech modelových situacích [[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pou%C5%BEit%C3%A1_literatura MORROW, 2008]].<br /> Soubor:bpeprs.jpg|Záznam o archivovaném časopise v systému PEPRS na platformě The Keepers Registry. Převzato ze systému.<br /> &lt;/gallery&gt;</div>

MisaH https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_%C4%8Dasopisy&diff=38237 2013-11-20T00:08:32Z

<p>MisaH: /* DOAJ */</p> <hr /> <div>Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]]<br /> [[Soubor:Eiz.png|200px|right|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]<br /> = Vymezení pojmu =<br /> <br /> Rozmach elektronického publikování výrazným způsobem ovlivnil přístup k celé řadě informačních zdrojů. Exemplárním příkladem změny ve strategii rozšiřování informačních obsahů jsou seriály. Přechod prestižních časopisů do elektronických platforem znamenal výrazný posun v celé architektuře informačního průmyslu. Články jsou i nadále nejvýraznějším zdrojem vědeckého poznání a pro databáze a služby, které nabízejí uživatelům bibliografické záznamy, znamená jejich dostupnost v elektronické podobě zcela nové možnosti. V následnosti pak dochází k rozvoji plnotextových databází a služeb elektronického dodávání dokumentů. Časopisy vycházely po dlouhá léta v tištěné podobě. V 90. letech minulého století však nastal dynamický rozvoj internetu, čehož vydavatelé vědeckých časopisů rychle využili a začali své produkty nabízet i v elektronických verzích [ŠŤASTNÁ, 2002a]. Dnes se již najde pouze minimum prestižních seriálů, které dosud vycházejí výhradně v tištěné formě. Uvádí se, že 95 % impaktovaných žurnálů má elektronickou podobu. Drtivá většina časopisů přešla do elektronické formy, a to ze zcela pochopitelných důvodů. Vydavatelé oslovili mnohem větší množství potencionálních uživatelů. Zatímco v tištěné podobě je možný přístup pouze k celým číslům časopisů, na digitální bázi je možno kupovat i jednotlivé články. Elektronická rozhraní vydavatelů nabízejí velmi pohodlné vyhledávací možnosti nejen v rámci jednotlivých titulů časopisů, ale i v celých tematických kolekcích. V elektronických verzích existují navíc hypertextová propojení, kvalitní vymezení citačních vztahů a další možnosti spojené s vývojem moderní techniky. Elektronické seriály tak získaly velkou popularitu a vysoké množství uživatelů. Přístup do elektronických časopisů je z finančního hlediska poměrně nákladnou záležitostí. Drahé jsou už jednotlivé tituly časopisů, u kolekcí je potom cena ještě vyšší. Vydavatelé řeší tuto problematiku pomocí cenově zvýhodněných tematických balíčků seriálů, vznikají také četná konsorcia, která mají poté přístup k elektronickým časopisům za nižší finanční částky [ŠŤASTNÁ, 2002b]. Problém ovšem představuje fakt, že v rámci kolekcí elektronických časopisů jsou instituce nuceny nakupovat mnohdy i tituly, do nichž přístup nepotřebují a v případě individuálního předplatného by si časopis v žádném případě neobjednali. Vyhledávání v kolekcích časopisů a článků v nich obsažených bývá zpravidla možné bezplatně, stejně jako přístup k abstraktům jednotlivých článků. Jejich plné texty jsou již pochopitelně zpoplatněny. Významným zprostředkovatelem přístupu do zahraničních elektronických časopisů je v České republice firma [http://www.suweco.cz/ Suweco]. V rámci ČR fungují národní konsorcia na přístupy do kolekcí několika nejvýznamnějších světových vydavatelství.<br /> <br /> Produkce elektronických časopisů se dá rozdělit na dvě základní skupiny. V prvním případě se jedná o tematicky zaměřené vydavatele, kteří se specializují na svůj obor činnosti. Často je představují velké oborové instituce. Na druhé straně existují velcí vydavatelé, jejichž časopisy často tvoří multidisciplinární kolekce. Někdy se může jednat o nakladatelství původně vysokoškolská (např. '''Oxford University Press'''). Kvalitní tituly časopisů jsou obvykle dostupné na komerční bázi na stránkách vydavatelů. Kromě placených titulů existuje také řada volně dostupných elektronických seriálů, které však často postrádají potřebnou odbornost. V rámci internetu fungují i služby, které sumarizují tyto bezplatně dostupné zdroje a přinášejí odkazy na jejich webové stránky.<br /> <br /> = Významná vydavatelství elektronických časopisů =<br /> == Elsevier ==<br /> [[Soubor:elsevier.png]]<br /> <br /> Nizozemské vydavatelství '''Elsevier''' je jeden z gigantů na světovém informačním trhu, a to nejen díky produkci kvalitních vědeckých elektronických časopisů. Rozhraní '''ScienceDirect''' je platformou, která slouží pro pohodlné zpřístupnění seriálů v elektronické formě. K dispozici je více než 2 500 titulů časopisů a přes 12 milionů jednotlivých článků. Uživatel má možnost vyhledávání jak v časopisech, tak v databázi článků. Tituly jsou přehledně seřazeny do tematických kolekcí, takže je možné v nich listovat. Platforma ScienceDirect slouží také jako rezervoár plných textů pro řadu bibliografických databází, které společnost Elsevier produkuje (např. Scopus, Embase atd.). Drtivá většina obsažených časopisů je dostupná placenou formou, přičemž uživatel může mít přístupy do jednotlivých titulů seriálů, tematických kolekcí nebo si kupovat pouze samostatné články.<br /> <br /> Platforma ScienceDirect nedávno oslavila jednu miliardu plných textů stažených uživateli. V rámci oslav tohoto milníku vydala firma Elsevier několik obrázků. Na jednom se uvádí, že jedna miliarda kapek vody naplní dva olympijské plavecké bazény. <br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.sciencedirect.com/<br /> <br /> === Platforma SciVerse ===<br /> [[Soubor:sciverse.jpg]]<br /> <br /> V létě 2010 představil Elsevier novou centrální platformu '''SciVerse'''. Kromě toho, že se na ní podílely nejznámější databáze společnosti Elsevier Scopus a ScienceDirect, bylo k dispozici také integrované rozhraní '''SciVerse Hub''', které spojovalo informační obsahy několika významných služeb zmiňovaného vydavatelství. Konkrétně se jednalo o Scopus, ScienceDirect, Scirus a SciTopics. SciVerse Hub tak představoval centrální bod, který poskytoval komplexní výsledky vyhledávání ze všech uvedených databází a přinesl řadu vylepšených funkcí. Po fázi testování v beta verzi byl platforma uvedena i do ostrého provozu. Avšak v srpnu 2013 došlo k ukončení SciVerse Hub.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.hub.sciverse.com/<br /> <br /> Informace a doporučení týkající se zrušení SciVerse Hub: http://www.cdlib.org/cdlinfo/2013/06/17/sciverse-hub-is-retiring-in-august-2013/<br /> <br /> == Springer ==<br /> [[Soubor:springerlink.jpg]]<br /> <br /> Springer je původně německé vydavatelství, které má hlavní sídlo v Heidelbergu. Postupem času se z něho stala obrovská instituce s pobočkami po celém světě. Vedle vydávání časopisů se Springer v poslední době výrazně zaměřil na produkci a distribuci elektronických knih. V oblasti seriálů byl pro Springer velmi důležitý rok 2004, kdy společnost získala konkurenční firmu '''Kluwer''' i s její obsáhlou kolekcí elektronických periodik. Přístup k časopisům je realizován v rámci platformy '''SpringerLink'''. Od léta 2010 je k dispozici její nová verze s rozšířenými funkcemi a atraktivnějším designem. Uživatel má možnost vyhledávání v obsazích okolo 8 116 591 titulů. Tematicky jsou nabízené časopisy zaměřeny spíše na technické obory a matematiku, avšak dá se říci, že alespoň minoritně jsou zastoupeny všechny obory. Marketingová politika společnosti při prodeji produktů je podobná jako u předchozího vydavatele, zajímavostí je, že první čísla v roce jsou u všech titulů vždy dostupná zdarma. Také Springer se zařadil po bok vydavatelství reflektujících na vzestup publikovaných materiálů v režimu open access. Konkrétně se tak stalo zveřejněním programu [http://www.springer.com/open+access/open+choice '''Springer Open Choice'''], který dává autorům možnost rozhodnout se, zda chtějí uhradit poplatky spojené s publikováním článku a zpřístupnit svoji práci volně. Služba [http://www.springeropen.com/ '''Springer Open'''] pak představuje platformu pro dokumenty, které jsou dostupné v modulu otevřeného přístupu. <br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.springerlink.com/home/main.mpx<br /> <br /> == John Wiley &amp; Sons ==<br /> [[Soubor:wiley.jpg]]<br /> <br /> Společnost '''John Wiley &amp; Sons''' vydává časopisy z různých vědeckých odvětví. Dobře známé rozhraní '''InterScience''', které produkované tituly zpřístupňovalo, nahradila v srpnu 2010 nová platforma '''Wiley Online Library'''. Ta poskytuje nejen vědecké seriály, ale také elektronické knihy, referenční příručky a další hodnotný informační materiál. Řada nabízených periodik vycházela v tištěné formě už od 18. století a vydavatelství retrospektivně doplňuje plné texty článků i z archivních čísel. Velmi zajímavou službou je poskytování bibliografických záznamů nabízených dokumentů ve formátu MARC21. V roce 2006 Wiley ovládl jednoho ze svých přímých konkurentů na informačním trhu – vydavatelství '''Blackwell'''. Tím byla značně rozšířena a zkvalitněna doposud nepříliš početná kolekce seriálů pro společenské a humanitní obory. Spolu s nově získanými časopisy od společnosti Blackwell obsahuje nyní platforma Wiley Online Library více než 1 500 elektronických seriálů. Pozornost je pochopitelně věnována i fenoménu open access, kde mají autoři možnost zpřístupnit za úhradu své články uživatelům volně při využití programu [http://authorservices.wiley.com/bauthor/onlineopen.asp '''OnlineOpen''']. Společnost navíc na svých stránkách nabízí tipy na instituce, které mohou autorům na úhradu těchto článků přispět. Elektronické časopisy od společnosti John Wiley &amp; Sons tvoří jednu z kolekcí, které jsou v ČR přístupné v rámci národní licence.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://onlinelibrary.wiley.com/<br /> <br /> == Taylor &amp; Francis ==<br /> [[Soubor:taylorfrancis.png|110 px]]<br /> <br /> '''Taylor &amp; Francis''' je dynamickou společností působící na informačním trhu jako komplexní vydavatelská firma. Předmětem její činnosti jsou jak tištěné, tak elektronické dokumenty. Portfolio informačních produktů se průběžně navyšovalo, když se součástí společnosti stávala řada dílčích vydavatelství (např. Routledge, CRC, Psychology Press atd.). Přístupy do jednotlivých časopisů jsou pochopitelně placenou záležitostí, ale vydavatelství chce jít do budoucna stále více směrem k otevřenému přístupu a zpřístupňovat více materiálů volně. Pozornost si vysloužily také tematické skupiny časopisů nazvané v podání Taylor &amp; Francis arénami (např. Chemistry Arena, Education Arena atd.). Takovéto členění by samozřejmě mělo napomoci, aby si každý předplatitel vybral optimální kolekci dle svého zaměření. Zároveň už není využívána dobře známá platforma '''Informaworld''', na které byly časopisy vydavatelství tradičně zpřístupňovány. V roce 2011 totiž byla představena nová platforma s jednoduchým názvem '''[http://www.tandfonline.com/ Taylor &amp; Francis Online]'''. Uživatelé na ní mají nyní k dispozici nabídku více než 1 600 titulů elektronických časopisů. Počty nabízených seriálů se navíc každoročně poměrně výrazně navyšují.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.tandf.co.uk/journals/<br /> <br /> == Sage ==<br /> [[Soubor:sagejournals.png]]<br /> <br /> V nabídce elektronických časopisů vydavatelství '''Sage''' se objevují tituly z oblasti obchodu, humanitních a sociální věd, techniky a medicíny. Celkově tvoří kolekci přes 700 periodik. Na internetových stránkách producenta je možné hledání v titulech i fulltextové vyhledávání v článcích. Retrospektiva nabízených časopisů je velmi různorodá, u některých titulů sahá až do 20. let minulého století. Seriály jsou rozděleny do deseti tematických kolekcí, přičemž nejoceňovanějšími jsou časopisy pro společenské vědy a marketing. Firma má svou centrálu v USA, ale pro lepší servis a komunikaci se zákazníky má zastoupení také v Evropě, Asii a Africe. V roce 2010 představil Sage „platformu nové generace“, na kterou budou postupně přecházet všechny vydávané časopisy. Platforma je postavena na technologii '''Highwire Press 2.0 technology (H2O)'''. Kromě časopisů je Sage rovněž vydavatelem mnoha zejména společenskovědních knih a dvou velmi uznávaných bibliografických databází '''Communication Abstracts''' a '''Criminal Justice Abstracts''', které však nedávno odkoupila společnost EBSCO. Svoje zaměření na společenskovědní disciplíny potvrdil Sage také novou službou nazvanou [http://srmo.sagepub.com/ '''Sage Research Methods''']. Tento portál, který je dostupný pouze pro institucionální předplatitele, má sloužit jako informační zdroj pro rozličné metody výzkumu v sociálních a humanitních vědách. V roce 2012 byla spuštěna nová služba [http://www.sagepub.com/knowledge.sp '''Sage Knowledge'''] představující digitální knihovnu pro oblast sociálních věd.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://online.sagepub.com/<br /> <br /> == Oxford Journals ==<br /> [[Soubor:oxfordjournals.jpg]]<br /> <br /> Vydavatelství '''Oxford University Press (OUP)''' je v oblasti elektronických časopisů velmi aktivní. Kolekce 306 titulů je zaměřena převážně na humanitní obory, ve kterých patří mezi světovou špičku. Uživatel si může určit, zda si předplatí konkrétní titul nebo některou z předmětových kolekcí. Standardní retrospektiva titulů sahá do roku 1996. V případě zájmu o starší ročníky je nutno zaplatit si přístup do online archivů, což je ostatně naprosto standardní model téměř u všech vydavatelů. V poslední době se dostává do popředí iniciativa [http://www.oxfordjournals.org/oxfordopen/ '''Oxford Open'''], která se snaží o zpřístupňování některých článků na bezplatném principu. Alespoň částečně už bylo do tohoto projektu zapojeno přes 250 titulů časopisů vydávaných OUP. Celý systém funguje tak, že vydavatelství umožní na přání autora volný přístup k jeho článku. Samotný autor přitom musí uhradit některé poplatky spojené s publikováním jeho příspěvku. I přesto počet článků, které jsou zpřístupněny bezplatně, stále stoupá. Naprosto stejnou možnost nabízí svým autorům i celá řada dalších vydavatelství.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.oxfordjournals.org/<br /> <br /> == Cambridge Journals ==<br /> [[Soubor:cambridgejournals.jpg]]<br /> <br /> Kolekce časopisů '''Cambridge Journals''' je počinem vydavatelství '''Cambridge University Press (CUP)'''. V současnosti je v systému 399 titulů a dohromady kolem milionu článků. Tematicky pokrývají nabízené časopisy téměř všechny vědecké obory. Retrospektiva při aktuálním předplatném činí pouze jeden rok. Výhodou však je, že přístup do elektronického obsahu předplaceného ročníku uživateli zůstává i po ukončení smlouvy (u jiných vydavatelů mohou být licenční podmínky řešeny jinak). Přístup je možno sjednat jak do jednotlivých časopisů, tak do několika předmětových kolekcí. I zde se projevuje nový fenomén open access, takže některé materiály jsou volně přístupné. Velmi aktivní je vydavatelství rovněž v otázce šíření informací do zemí rozvojového světa, kde se stalo součástí hned několika podobně laděných iniciativ.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://journals.cambridge.org/action/login<br /> <br /> == Emerald ==<br /> [[Soubor:emerald1.jpg]]<br /> <br /> Vydavatelství '''Emerald''' bylo založeno v roce 1967. V jeho nabídce upoutá pozornost několik klíčových titulů elektronických časopisů pro oblast ekonomie. Z tematického hlediska převažují obory ekonomie, obchodu, marketingu a managementu, ale také problematika knihovnictví a informační vědy, pro kterou nacházíme v rámci vydávaných publikací řadu velmi dobrých zdrojů. Seriály jsou dostupné v internetovém rozhraní '''Emeraldinsight''' na komerční bázi. Vydavatelství má své zastoupení také v České republice.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.emeraldinsight.com/index.htm<br /> <br /> == Oborově zaměřená vydavatelství ==<br /> Kromě výše zmíněných velkých producentů elektronických časopisů, kteří se zaměřují na vydávání titulů pro více vědeckých disciplín, existují také specializovaná vydavatelství. V této práci pochopitelně nelze uvést jejich kompletní výčet, ale je na místě zmínit taková vydavatelství, jejichž časopisy dosahují vynikající úrovně. [http://www.lww.com/webapp/wcs/stores/servlet/topCategories_11851_-1_12551 '''Lippincott Williams &amp; Wilkins'''] je producentem řady mimořádně kvalitních titulů pro oblast medicínských věd. Vydavatelství je nyní vlastněno skupinou Wolters Kluwer a jeho časopisy dosahují každoročně obrovské citovanosti. Ceněné časopisy pro široké spektrum lékařských oborů poskytují také vydavatelství [http://journals.bmj.com/ '''BMJ Group'''] a [http://www.karger.com/ '''Karger''']. Nepoměrně menším producentem, který ovšem rovněž zpřístupňuje uznávané lékařské elektronické seriály (a několik zajímavých chemických časopisů), je německé vydavatelství [https://www.thieme-connect.com/ejournals/home.html '''Thieme''']. Jeho nabídka čítá zhruba 150 titulů. V oblasti přírodních věd pak nepochybně nelze opomenout vydavatelství [http://www.nature.com/index.html '''Nature Publishing Group'''], jehož vlajkovou lodí je prestižní časopis '''Nature'''. Velmi často se do role vůdčích producentů staví oborově zaměřené instituce. Impact faktory takovýchto žurnálů pak nezřídka výrazně převyšují konkurenční tituly. Špičkami ve vydávání časopisů pro své vědecké disciplíny jsou například:<br /> <br /> American Psychological Association - http://www.apa.org/journals/<br /> <br /> American Marketing Association - http://www.marketingpower.com/Pages/default.aspx<br /> <br /> Royal Society of Chemistry - http://pubs.rsc.org/en/Journals<br /> <br /> American Chemical Society - http://pubs.acs.org/page/about-us.html<br /> <br /> Institute of Physics - http://iopscience.iop.org/journals<br /> <br /> American Institute of Physics - http://journals.aip.org/<br /> <br /> American Physical Society - http://publish.aps.org/about <br /> <br /> Samozřejmě by se dala vyjmenovat ještě řada dalších institucí podobného typu, nicméně pro účely této publikace je uvedený výčet více než dostačující. O tom, že oborové instituce jakožto vydavatelé odborných časopisů hrají klíčovou roli, svědčí graf v Galerii, který porovnává průměrnou výši impact factorů pro seriály z oblasti chemie.<br /> <br /> = Registry volně dostupných elektronických časopisů =<br /> == Vymezení pojmu ==<br /> Počet seriálů v elektronické podobě i nadále radikálně roste. Nejedná se přitom pouze o tituly placené, ale o stále více časopisů s volným přístupem. Za účelem jejich registrace a umožnění snadnějšího přístupu do jejich obsahů proto vzniká řada projektů. Tyto služby nepřinášejí uživateli tak široké množství informací o titulech časopisů jako specializované databáze pro registraci seriálů, nýbrž mají spíše sumarizační funkci a primárně poskytují především informace o elektronickém umístění daného titulu. Kromě systémů univerzálních, které se snaží postihovat všechny volně dostupné elektronické časopisy, fungují rovněž služby registrující volně dostupné zdroje jen pro určitou geografickou oblast. Například systém [http://www.scielo.org/php/index.php '''SCIELO'''] obsahuje španělsky psané časopisy. Vznikají také registry žurnálů pro konkrétní vědecké obory. Jako příklady služeb, které plní tuto funkci, nám mohou posloužit iniciativy '''PubMedCentral''' (je zároveň i otevřeným archivem) nebo [http://www.freemedicaljournals.com/ '''Free Medical Journals'''] pro oblast medicíny.<br /> <br /> == EZB ==<br /> [[Soubor:ezb.jpg]]<br /> <br /> Projekt Elektronická knihovna časopisů '''(Elektronische Zeitschriftenbibliothek, EZB)''' spravuje Univerzitní knihovna v německém Regensburgu. Systém obsahuje tituly časopisů z celého světa, dohromady 82 827 seriálů (listopad 2013). Do projektu je zapojeno více než 607 institucí z celé Evropy včetně několika knihoven z České republiky. Elektronické časopisy jsou v EZB rozděleny do tří kategorií: <br /> <br /> 1. Volně dostupné časopisy (označeny zeleným kolečkem), které jsou zdarma k dispozici na internetu. Každému uživateli je umožněn přístup k plným textům.<br /> <br /> 2. Plný text je dostupný jenom pro uživatele dané instituce (knihovny, případně univerzity) na základě předplatného (označeno žlutým kolečkem).<br /> <br /> 3. Přístup k plným textům není povolen, daná instituce nemá časopis předplacený (označeno červeným kolečkem). Většinou je zdarma přístupný alespoň obsah a případně také abstrakty časopisů na stránce vydavatele [TRENKLEROVÁ, 2002].<br /> <br /> Pro čtenáře jsou pochopitelně zajímavé především první dvě kategorie. Běžný uživatel internetu tak v rámci kolekce volně dostupných titulů získává informace o velké množině informačních zdrojů, které jsou k dispozici zdarma.<br /> <br /> Hlavní stránky systému: http://rzblx1.uni-regensburg.de/ezeit/<br /> <br /> == DOAJ ==<br /> [[Soubor:doaj.jpg|130 px]]<br /> <br /> '''Directory of Open Access Journals (DOAJ)''' je z obsahového hlediska mnohem menším projektem než EZB. V tomto případě však dochází k registraci výhradně volně dostupných seriálů, proto je jejich počet v systému nižší. V současnosti je zahrnuto téměř 9 989 titulů, z nichž prohledatelných i na úrovni článků je 5 687. Kromě snadného vyhledávání má uživatel možnost listovat v titulech seřazených do tematických kolekcí. Celý projekt zajišťuje '''knihovna švédské univerzity v Lundu (Lund University Libraries)'''. V roce 2012 pak vznikl partnerský projekt '''Directory of Open Access Books (BOAJ)''', o němž bude podrobněji pojednáno v jiné kapitole této práce.<br /> <br /> Hlavní stránky systému: http://www.doaj.org/<br /> <br /> = Archivace a ochrana elektronických časopisů =<br /> == Vymezení pojmu ==<br /> V období, kdy periodika vycházela pouze v tištěné podobě, plnily knihovny nejen funkci prostředníka, který tyto časopisy nabízel svým uživatelům, ale také funkci archivní. Všechna zakoupená čísla byla fyzicky umístěna v prostorách knihovny a při náležité péči bylo zajištěno jejich uchování pro další generace. Nyní však nastala éra, kdy se časopisy téměř bez výjimky přesunuly na elektronické platformy a předplácení tištěných verzí je na strmém ústupu. Následný problém tkví v tom, že instituce sice mají zajištěn přístup k časopisům v elektronické formě, ale ty se nacházejí výhradně na serverech vydavatelů či poskytovatelů. Resultuje z toho jednoznačná otázka, co se stane v případě, když vydavatelství například zanikne, změní licenční politiku a přestane nabízet přístup ke starším číslům periodik v elektronické podobě nebo mu z důvodu nenadálé katastrofy přestanou fungovat servery a přístup k jeho obsahům nebude možný. Jakým způsobem je proti takovýmto eventualitám knihovna pojištěna? A jak bude zaručeno, že v případě takových scénářů nezmizí obsahy elektronických časopisů ze světa úplně? Závažnost nastíněných otázek si producenti informačních služeb, ale i například světové národní knihovny dobře uvědomují a stejně jako v otázkách archivace webu (více v kapitole 21.7) spatřují světlo světa iniciativy, které se snaží daný problém efektivně řešit. Projekty zajišťující ochranu a dlouhodobou archivaci elektronických časopisů vznikají jak na úrovni národních knihoven či univerzitních konsorcií, tak i za pomoci subjektů ze soukromé sféry. Někdy se může jednat o součásti daleko větších systémů (například právě iniciativ zabývajících se širokou archivací webu). V závislosti na typu archivu do nich mohou přispívat samotné knihovny, klíčové je zde ale především zapojení vydavatelů elektronických časopisů, protože ti musí ukládání svých titulů do archivů podporovat. Výhodou některých takovýchto služeb je také to, že poskytují knihovnám přístup k archivním číslům elektronickým časopisů i poté, co knihovna zrušila jejich předplatné. Eliminuje se tak nejednotná politika, kterou v tomto směru vydavatelé zastávají. Zde je nutno uvést nejpodstatnější digitální archivy pro elektronické časopisy:<br /> == Portico ==<br /> [[Soubor:portico2.jpg]]<br /> <br /> '''Portico''' je zřejmě nejdynamičtěji se rozvíjející iniciativou v této sféře. Jedná se o tzv. '''„dark archive“''' neboli tmavý archiv, což znamená, že knihovnám, které si jeho služby předplatí, zpřístupňuje archivované dokumenty až v okamžiku, kdy standardně nejsou dostupné. To nastává v situaci, kdy vydavatel z jakéhokoliv důvodu přestane zpřístupňovat předplacené elektronické časopisy na svých platformách. Nespornou výhodou Portica je maximální participace významných vydavatelství. V rámci služby je nyní archivováno na 14 000 titulů elektronických časopisů a více než 130 000 titulů elektronických knih. Pro knihovny se jedná o placenou službu, přičemž cena je odvozena od ročních výdajů knihovny na elektronické zdroje. Producentem systému je nezisková organizace ITHACA, která mimo jiné provozuje i službu JSTOR.<br /> <br /> Další informace: http://www.portico.org<br /> <br /> == LOCKSS ==<br /> [[Soubor:locks.jpg]]<br /> <br /> Iniciativa '''LOCKSS (Lots Of Copies Keep Stuff Safe)''' vznikla na '''Stanford University,''' ale účastní se jí celá řada knihoven z různých kontinentů. V rámci LOCKSS byl vyvinut speciální software pro účinnou archivaci. Aktivní role je vyžadována u zapojených knihoven, které disponují tzv. LOCKSS boxy pro ukládání dat. Kromě knihoven se projektu účastní zhruba 510 vydavatelů. Iniciativa byla založena už v roce 1998 a za čtrnáct let svého fungování si vydobyla značné uznání a respekt. K dispozici je i kooperace s linkovací službou SFX.<br /> <br /> Další informace: http://www.lockss.org/<br /> <br /> == CLOCKSS ==<br /> [[Soubor:clocks1.jpg]]<br /> <br /> '''CLOCKSS (Controled LOCKSS)''' je systém založený na bázi technologie LOCKSS. Představuje globální „dark archive“, který je podporován řadou velkých vydavatelství. Jeho správu má na starosti stejnojmenná nezisková organizace a do ostrého provozu byl spuštěn v roce 2009. Mezi nevýhody této služby patří to, že nepodporuje přístup k archivním číslům časopisů, u nichž participující knihovny zrušily předplatné. Přístup k obsahům je tam možný pouze v situaci, kdy periodika už nejsou dostupná na platformách vydavatelů. Zatím se tak stalo pouze v několika málo případech [MORROW, 2008]. Takto nízký počet není příliš udivující s přihlédnutím k faktu, že do projektu jsou zapojena téměř výhradně tradiční velká vydavatelství, u nichž je riziko zániku či ztráty dat velmi nízké. CLOCKSS je placená služba. Zajímavostí je, že u některých zaniklých časopisů zpřístupňuje CLOCKSS jejich obsahy ve zcela volném režimu, tedy nikoliv pouze pro participující organizace, nýbrž zdarma pro celý internet.<br /> <br /> Další informace: http://www.clockss.org/clockss/Home<br /> <br /> == e-Depot ==<br /> [[Soubor:edepot.jpg]]<br /> <br /> Mezi další služby, které archivují také elektronické časopisy, patří velké projekty s národní či mezinárodní působností. Velmi ceněnou službou je v této oblasti '''e-Depot''', což je archiv provozovaný '''National Library of the Netherlands'''. Kromě elektronických časopisů obsahuje služba řadu dalších materiálů z repozitářů a digitálních sbírek především univerzitních knihoven. Služba byla původně zaměřena na domovské Nizozemsko, avšak v poslední době dochází díky spolupráci se společností Elsevier k rozšíření informačního obsahu i o další geografické oblasti.<br /> <br /> Další informace: http://www.kb.nl/en<br /> <br /> Velký projekt v oblasti prezervace digitálních dokumentů vyvíjí i [http://www.bl.uk/eresources/jnls/ejournals.html '''British Library''']. Archivace elektronických časopisů probíhá také v rámci rozsáhlého projektu [http://www.oclc.org/electroniccollections/ '''OCLC Electronic Collection Online'''], kde jsou periodika pouze jedním z mnoha archivovaných typů dokumentů. Za zmínku nepochybně stojí také digitální archiv [http://www.hathitrust.org/ '''HathiTrust'''], do něhož přispívá řada prestižních amerických univerzit. Zapojené instituce zde sdílejí svoje digitální kolekce v bezpečném archivu, čímž mimo jiné zajišťují efektivní uchování svých elektronických časopisů. Vyhledávací rozhraní systému je volně dostupné, avšak k licencovanému obsahu mají přístup pouze uživatelé z participujících univerzit. Služba však může být zajímavá i pro neregistrovaného zájemce, neboť řada materiálů je po vypršení autorských práv k dispozici bezplatně. Následující tabulka srovnává práva uživatelů jednotlivých služeb při čtyřech modelových situacích. Tři z testovaných služeb zpřístupní svým klientům archivovaný obsah za všech okolností.<br /> <br /> == PEPRS ==<br /> [[Soubor:peprs.jpg]]<br /> <br /> Projekt '''PEPRS (Piloting an E-journals Preservation Registry Service)''' přistupuje k problematice uchovávání elektronických časopisů z poněkud jiné perspektivy. Jedná se totiž o databázi časopisů, kde lze u každého vyhledaného titulu ověřit, ve kterých archivech jsou jeho čísla uložena. Projekt koordinuje organizace [http://edina.ac.uk/ '''EDINA'''] a na jeho úspěšné realizaci se výrazně podílí také '''Mezinárodní agentura ISSN'''. Z archivů se do projektu zapojily Portico, LOCKSS, CLOCKSS, e-Depot a British Library e-Journal Digital Archive. Systém je připravován od roku 2008 a v říjnu 2010 byla spuštěna první beta verze vyhledávače elektronických časopisů. V průběhu roku 2011 pak byla platforma přejmenována na [http://thekeepers.org/thekeepers/keepers.asp '''The Keepers Registry'''] a uživatelům je k dispozici zcela zdarma.<br /> <br /> Další informace: http://edina.ac.uk/projects/peprs/index.html<br /> <br /> = Galerie =<br /> &lt;gallery&gt;<br /> Soubor:bsciverse.jpg|Schéma zdrojů zahrnutých do platformy SciVerse Hub. Převzato z dokumentace systému.<br /> Soubor:bspringerlink.jpg|Vývoj stažených plných textů v letech 2005-2011 u elektronických časopisů a elektronických knih na platformě SpringerLink. Převzato z dokumentace k systému.<br /> Soubor:bwiley.jpg|Zobrazení časopisu na nové platformě Wiley Online Library. Převzato ze systému.<br /> Soubor:bemerald.jpg|Vývoj počtu stažených plných textů vydavatelství Emerald. Převzato z dokumentace systému.<br /> Soubor:baverage.jpg|Průměrná hodnota impact factoru za rok 2009 u časopisů pro oblast chemie u jednotlivých vydavatelů. Převzato ze stránek Royal Society of Chemistry.<br /> Soubor:bezb.jpg|Část časopisů pro oblast geografie v systému EZB. Převzato z www rozhraní systému.<br /> Soubor:bportico.jpg|Vývoj počtu titulů archivovaných elektronických časopisů ve službě Portico. Převzato z dokumentace služby.<br /> Soubor:ruzovatab.jpg|Srovnání služeb jednotlivých archivů pro zpřístupnění digitálního obsahu při čtyřech modelových situacích [[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pou%C5%BEit%C3%A1_literatura MORROW, 2008]].<br /> Soubor:bpeprs.jpg|Záznam o archivovaném časopise v systému PEPRS na platformě The Keepers Registry. Převzato ze systému.<br /> &lt;/gallery&gt;</div>

MisaH https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_%C4%8Dasopisy&diff=38236 2013-11-20T00:06:16Z

<p>MisaH: /* EZB */</p> <hr /> <div>Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]]<br /> [[Soubor:Eiz.png|200px|right|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]<br /> = Vymezení pojmu =<br /> <br /> Rozmach elektronického publikování výrazným způsobem ovlivnil přístup k celé řadě informačních zdrojů. Exemplárním příkladem změny ve strategii rozšiřování informačních obsahů jsou seriály. Přechod prestižních časopisů do elektronických platforem znamenal výrazný posun v celé architektuře informačního průmyslu. Články jsou i nadále nejvýraznějším zdrojem vědeckého poznání a pro databáze a služby, které nabízejí uživatelům bibliografické záznamy, znamená jejich dostupnost v elektronické podobě zcela nové možnosti. V následnosti pak dochází k rozvoji plnotextových databází a služeb elektronického dodávání dokumentů. Časopisy vycházely po dlouhá léta v tištěné podobě. V 90. letech minulého století však nastal dynamický rozvoj internetu, čehož vydavatelé vědeckých časopisů rychle využili a začali své produkty nabízet i v elektronických verzích [ŠŤASTNÁ, 2002a]. Dnes se již najde pouze minimum prestižních seriálů, které dosud vycházejí výhradně v tištěné formě. Uvádí se, že 95 % impaktovaných žurnálů má elektronickou podobu. Drtivá většina časopisů přešla do elektronické formy, a to ze zcela pochopitelných důvodů. Vydavatelé oslovili mnohem větší množství potencionálních uživatelů. Zatímco v tištěné podobě je možný přístup pouze k celým číslům časopisů, na digitální bázi je možno kupovat i jednotlivé články. Elektronická rozhraní vydavatelů nabízejí velmi pohodlné vyhledávací možnosti nejen v rámci jednotlivých titulů časopisů, ale i v celých tematických kolekcích. V elektronických verzích existují navíc hypertextová propojení, kvalitní vymezení citačních vztahů a další možnosti spojené s vývojem moderní techniky. Elektronické seriály tak získaly velkou popularitu a vysoké množství uživatelů. Přístup do elektronických časopisů je z finančního hlediska poměrně nákladnou záležitostí. Drahé jsou už jednotlivé tituly časopisů, u kolekcí je potom cena ještě vyšší. Vydavatelé řeší tuto problematiku pomocí cenově zvýhodněných tematických balíčků seriálů, vznikají také četná konsorcia, která mají poté přístup k elektronickým časopisům za nižší finanční částky [ŠŤASTNÁ, 2002b]. Problém ovšem představuje fakt, že v rámci kolekcí elektronických časopisů jsou instituce nuceny nakupovat mnohdy i tituly, do nichž přístup nepotřebují a v případě individuálního předplatného by si časopis v žádném případě neobjednali. Vyhledávání v kolekcích časopisů a článků v nich obsažených bývá zpravidla možné bezplatně, stejně jako přístup k abstraktům jednotlivých článků. Jejich plné texty jsou již pochopitelně zpoplatněny. Významným zprostředkovatelem přístupu do zahraničních elektronických časopisů je v České republice firma [http://www.suweco.cz/ Suweco]. V rámci ČR fungují národní konsorcia na přístupy do kolekcí několika nejvýznamnějších světových vydavatelství.<br /> <br /> Produkce elektronických časopisů se dá rozdělit na dvě základní skupiny. V prvním případě se jedná o tematicky zaměřené vydavatele, kteří se specializují na svůj obor činnosti. Často je představují velké oborové instituce. Na druhé straně existují velcí vydavatelé, jejichž časopisy často tvoří multidisciplinární kolekce. Někdy se může jednat o nakladatelství původně vysokoškolská (např. '''Oxford University Press'''). Kvalitní tituly časopisů jsou obvykle dostupné na komerční bázi na stránkách vydavatelů. Kromě placených titulů existuje také řada volně dostupných elektronických seriálů, které však často postrádají potřebnou odbornost. V rámci internetu fungují i služby, které sumarizují tyto bezplatně dostupné zdroje a přinášejí odkazy na jejich webové stránky.<br /> <br /> = Významná vydavatelství elektronických časopisů =<br /> == Elsevier ==<br /> [[Soubor:elsevier.png]]<br /> <br /> Nizozemské vydavatelství '''Elsevier''' je jeden z gigantů na světovém informačním trhu, a to nejen díky produkci kvalitních vědeckých elektronických časopisů. Rozhraní '''ScienceDirect''' je platformou, která slouží pro pohodlné zpřístupnění seriálů v elektronické formě. K dispozici je více než 2 500 titulů časopisů a přes 12 milionů jednotlivých článků. Uživatel má možnost vyhledávání jak v časopisech, tak v databázi článků. Tituly jsou přehledně seřazeny do tematických kolekcí, takže je možné v nich listovat. Platforma ScienceDirect slouží také jako rezervoár plných textů pro řadu bibliografických databází, které společnost Elsevier produkuje (např. Scopus, Embase atd.). Drtivá většina obsažených časopisů je dostupná placenou formou, přičemž uživatel může mít přístupy do jednotlivých titulů seriálů, tematických kolekcí nebo si kupovat pouze samostatné články.<br /> <br /> Platforma ScienceDirect nedávno oslavila jednu miliardu plných textů stažených uživateli. V rámci oslav tohoto milníku vydala firma Elsevier několik obrázků. Na jednom se uvádí, že jedna miliarda kapek vody naplní dva olympijské plavecké bazény. <br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.sciencedirect.com/<br /> <br /> === Platforma SciVerse ===<br /> [[Soubor:sciverse.jpg]]<br /> <br /> V létě 2010 představil Elsevier novou centrální platformu '''SciVerse'''. Kromě toho, že se na ní podílely nejznámější databáze společnosti Elsevier Scopus a ScienceDirect, bylo k dispozici také integrované rozhraní '''SciVerse Hub''', které spojovalo informační obsahy několika významných služeb zmiňovaného vydavatelství. Konkrétně se jednalo o Scopus, ScienceDirect, Scirus a SciTopics. SciVerse Hub tak představoval centrální bod, který poskytoval komplexní výsledky vyhledávání ze všech uvedených databází a přinesl řadu vylepšených funkcí. Po fázi testování v beta verzi byl platforma uvedena i do ostrého provozu. Avšak v srpnu 2013 došlo k ukončení SciVerse Hub.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.hub.sciverse.com/<br /> <br /> Informace a doporučení týkající se zrušení SciVerse Hub: http://www.cdlib.org/cdlinfo/2013/06/17/sciverse-hub-is-retiring-in-august-2013/<br /> <br /> == Springer ==<br /> [[Soubor:springerlink.jpg]]<br /> <br /> Springer je původně německé vydavatelství, které má hlavní sídlo v Heidelbergu. Postupem času se z něho stala obrovská instituce s pobočkami po celém světě. Vedle vydávání časopisů se Springer v poslední době výrazně zaměřil na produkci a distribuci elektronických knih. V oblasti seriálů byl pro Springer velmi důležitý rok 2004, kdy společnost získala konkurenční firmu '''Kluwer''' i s její obsáhlou kolekcí elektronických periodik. Přístup k časopisům je realizován v rámci platformy '''SpringerLink'''. Od léta 2010 je k dispozici její nová verze s rozšířenými funkcemi a atraktivnějším designem. Uživatel má možnost vyhledávání v obsazích okolo 8 116 591 titulů. Tematicky jsou nabízené časopisy zaměřeny spíše na technické obory a matematiku, avšak dá se říci, že alespoň minoritně jsou zastoupeny všechny obory. Marketingová politika společnosti při prodeji produktů je podobná jako u předchozího vydavatele, zajímavostí je, že první čísla v roce jsou u všech titulů vždy dostupná zdarma. Také Springer se zařadil po bok vydavatelství reflektujících na vzestup publikovaných materiálů v režimu open access. Konkrétně se tak stalo zveřejněním programu [http://www.springer.com/open+access/open+choice '''Springer Open Choice'''], který dává autorům možnost rozhodnout se, zda chtějí uhradit poplatky spojené s publikováním článku a zpřístupnit svoji práci volně. Služba [http://www.springeropen.com/ '''Springer Open'''] pak představuje platformu pro dokumenty, které jsou dostupné v modulu otevřeného přístupu. <br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.springerlink.com/home/main.mpx<br /> <br /> == John Wiley &amp; Sons ==<br /> [[Soubor:wiley.jpg]]<br /> <br /> Společnost '''John Wiley &amp; Sons''' vydává časopisy z různých vědeckých odvětví. Dobře známé rozhraní '''InterScience''', které produkované tituly zpřístupňovalo, nahradila v srpnu 2010 nová platforma '''Wiley Online Library'''. Ta poskytuje nejen vědecké seriály, ale také elektronické knihy, referenční příručky a další hodnotný informační materiál. Řada nabízených periodik vycházela v tištěné formě už od 18. století a vydavatelství retrospektivně doplňuje plné texty článků i z archivních čísel. Velmi zajímavou službou je poskytování bibliografických záznamů nabízených dokumentů ve formátu MARC21. V roce 2006 Wiley ovládl jednoho ze svých přímých konkurentů na informačním trhu – vydavatelství '''Blackwell'''. Tím byla značně rozšířena a zkvalitněna doposud nepříliš početná kolekce seriálů pro společenské a humanitní obory. Spolu s nově získanými časopisy od společnosti Blackwell obsahuje nyní platforma Wiley Online Library více než 1 500 elektronických seriálů. Pozornost je pochopitelně věnována i fenoménu open access, kde mají autoři možnost zpřístupnit za úhradu své články uživatelům volně při využití programu [http://authorservices.wiley.com/bauthor/onlineopen.asp '''OnlineOpen''']. Společnost navíc na svých stránkách nabízí tipy na instituce, které mohou autorům na úhradu těchto článků přispět. Elektronické časopisy od společnosti John Wiley &amp; Sons tvoří jednu z kolekcí, které jsou v ČR přístupné v rámci národní licence.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://onlinelibrary.wiley.com/<br /> <br /> == Taylor &amp; Francis ==<br /> [[Soubor:taylorfrancis.png|110 px]]<br /> <br /> '''Taylor &amp; Francis''' je dynamickou společností působící na informačním trhu jako komplexní vydavatelská firma. Předmětem její činnosti jsou jak tištěné, tak elektronické dokumenty. Portfolio informačních produktů se průběžně navyšovalo, když se součástí společnosti stávala řada dílčích vydavatelství (např. Routledge, CRC, Psychology Press atd.). Přístupy do jednotlivých časopisů jsou pochopitelně placenou záležitostí, ale vydavatelství chce jít do budoucna stále více směrem k otevřenému přístupu a zpřístupňovat více materiálů volně. Pozornost si vysloužily také tematické skupiny časopisů nazvané v podání Taylor &amp; Francis arénami (např. Chemistry Arena, Education Arena atd.). Takovéto členění by samozřejmě mělo napomoci, aby si každý předplatitel vybral optimální kolekci dle svého zaměření. Zároveň už není využívána dobře známá platforma '''Informaworld''', na které byly časopisy vydavatelství tradičně zpřístupňovány. V roce 2011 totiž byla představena nová platforma s jednoduchým názvem '''[http://www.tandfonline.com/ Taylor &amp; Francis Online]'''. Uživatelé na ní mají nyní k dispozici nabídku více než 1 600 titulů elektronických časopisů. Počty nabízených seriálů se navíc každoročně poměrně výrazně navyšují.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.tandf.co.uk/journals/<br /> <br /> == Sage ==<br /> [[Soubor:sagejournals.png]]<br /> <br /> V nabídce elektronických časopisů vydavatelství '''Sage''' se objevují tituly z oblasti obchodu, humanitních a sociální věd, techniky a medicíny. Celkově tvoří kolekci přes 700 periodik. Na internetových stránkách producenta je možné hledání v titulech i fulltextové vyhledávání v článcích. Retrospektiva nabízených časopisů je velmi různorodá, u některých titulů sahá až do 20. let minulého století. Seriály jsou rozděleny do deseti tematických kolekcí, přičemž nejoceňovanějšími jsou časopisy pro společenské vědy a marketing. Firma má svou centrálu v USA, ale pro lepší servis a komunikaci se zákazníky má zastoupení také v Evropě, Asii a Africe. V roce 2010 představil Sage „platformu nové generace“, na kterou budou postupně přecházet všechny vydávané časopisy. Platforma je postavena na technologii '''Highwire Press 2.0 technology (H2O)'''. Kromě časopisů je Sage rovněž vydavatelem mnoha zejména společenskovědních knih a dvou velmi uznávaných bibliografických databází '''Communication Abstracts''' a '''Criminal Justice Abstracts''', které však nedávno odkoupila společnost EBSCO. Svoje zaměření na společenskovědní disciplíny potvrdil Sage také novou službou nazvanou [http://srmo.sagepub.com/ '''Sage Research Methods''']. Tento portál, který je dostupný pouze pro institucionální předplatitele, má sloužit jako informační zdroj pro rozličné metody výzkumu v sociálních a humanitních vědách. V roce 2012 byla spuštěna nová služba [http://www.sagepub.com/knowledge.sp '''Sage Knowledge'''] představující digitální knihovnu pro oblast sociálních věd.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://online.sagepub.com/<br /> <br /> == Oxford Journals ==<br /> [[Soubor:oxfordjournals.jpg]]<br /> <br /> Vydavatelství '''Oxford University Press (OUP)''' je v oblasti elektronických časopisů velmi aktivní. Kolekce 306 titulů je zaměřena převážně na humanitní obory, ve kterých patří mezi světovou špičku. Uživatel si může určit, zda si předplatí konkrétní titul nebo některou z předmětových kolekcí. Standardní retrospektiva titulů sahá do roku 1996. V případě zájmu o starší ročníky je nutno zaplatit si přístup do online archivů, což je ostatně naprosto standardní model téměř u všech vydavatelů. V poslední době se dostává do popředí iniciativa [http://www.oxfordjournals.org/oxfordopen/ '''Oxford Open'''], která se snaží o zpřístupňování některých článků na bezplatném principu. Alespoň částečně už bylo do tohoto projektu zapojeno přes 250 titulů časopisů vydávaných OUP. Celý systém funguje tak, že vydavatelství umožní na přání autora volný přístup k jeho článku. Samotný autor přitom musí uhradit některé poplatky spojené s publikováním jeho příspěvku. I přesto počet článků, které jsou zpřístupněny bezplatně, stále stoupá. Naprosto stejnou možnost nabízí svým autorům i celá řada dalších vydavatelství.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.oxfordjournals.org/<br /> <br /> == Cambridge Journals ==<br /> [[Soubor:cambridgejournals.jpg]]<br /> <br /> Kolekce časopisů '''Cambridge Journals''' je počinem vydavatelství '''Cambridge University Press (CUP)'''. V současnosti je v systému 399 titulů a dohromady kolem milionu článků. Tematicky pokrývají nabízené časopisy téměř všechny vědecké obory. Retrospektiva při aktuálním předplatném činí pouze jeden rok. Výhodou však je, že přístup do elektronického obsahu předplaceného ročníku uživateli zůstává i po ukončení smlouvy (u jiných vydavatelů mohou být licenční podmínky řešeny jinak). Přístup je možno sjednat jak do jednotlivých časopisů, tak do několika předmětových kolekcí. I zde se projevuje nový fenomén open access, takže některé materiály jsou volně přístupné. Velmi aktivní je vydavatelství rovněž v otázce šíření informací do zemí rozvojového světa, kde se stalo součástí hned několika podobně laděných iniciativ.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://journals.cambridge.org/action/login<br /> <br /> == Emerald ==<br /> [[Soubor:emerald1.jpg]]<br /> <br /> Vydavatelství '''Emerald''' bylo založeno v roce 1967. V jeho nabídce upoutá pozornost několik klíčových titulů elektronických časopisů pro oblast ekonomie. Z tematického hlediska převažují obory ekonomie, obchodu, marketingu a managementu, ale také problematika knihovnictví a informační vědy, pro kterou nacházíme v rámci vydávaných publikací řadu velmi dobrých zdrojů. Seriály jsou dostupné v internetovém rozhraní '''Emeraldinsight''' na komerční bázi. Vydavatelství má své zastoupení také v České republice.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.emeraldinsight.com/index.htm<br /> <br /> == Oborově zaměřená vydavatelství ==<br /> Kromě výše zmíněných velkých producentů elektronických časopisů, kteří se zaměřují na vydávání titulů pro více vědeckých disciplín, existují také specializovaná vydavatelství. V této práci pochopitelně nelze uvést jejich kompletní výčet, ale je na místě zmínit taková vydavatelství, jejichž časopisy dosahují vynikající úrovně. [http://www.lww.com/webapp/wcs/stores/servlet/topCategories_11851_-1_12551 '''Lippincott Williams &amp; Wilkins'''] je producentem řady mimořádně kvalitních titulů pro oblast medicínských věd. Vydavatelství je nyní vlastněno skupinou Wolters Kluwer a jeho časopisy dosahují každoročně obrovské citovanosti. Ceněné časopisy pro široké spektrum lékařských oborů poskytují také vydavatelství [http://journals.bmj.com/ '''BMJ Group'''] a [http://www.karger.com/ '''Karger''']. Nepoměrně menším producentem, který ovšem rovněž zpřístupňuje uznávané lékařské elektronické seriály (a několik zajímavých chemických časopisů), je německé vydavatelství [https://www.thieme-connect.com/ejournals/home.html '''Thieme''']. Jeho nabídka čítá zhruba 150 titulů. V oblasti přírodních věd pak nepochybně nelze opomenout vydavatelství [http://www.nature.com/index.html '''Nature Publishing Group'''], jehož vlajkovou lodí je prestižní časopis '''Nature'''. Velmi často se do role vůdčích producentů staví oborově zaměřené instituce. Impact faktory takovýchto žurnálů pak nezřídka výrazně převyšují konkurenční tituly. Špičkami ve vydávání časopisů pro své vědecké disciplíny jsou například:<br /> <br /> American Psychological Association - http://www.apa.org/journals/<br /> <br /> American Marketing Association - http://www.marketingpower.com/Pages/default.aspx<br /> <br /> Royal Society of Chemistry - http://pubs.rsc.org/en/Journals<br /> <br /> American Chemical Society - http://pubs.acs.org/page/about-us.html<br /> <br /> Institute of Physics - http://iopscience.iop.org/journals<br /> <br /> American Institute of Physics - http://journals.aip.org/<br /> <br /> American Physical Society - http://publish.aps.org/about <br /> <br /> Samozřejmě by se dala vyjmenovat ještě řada dalších institucí podobného typu, nicméně pro účely této publikace je uvedený výčet více než dostačující. O tom, že oborové instituce jakožto vydavatelé odborných časopisů hrají klíčovou roli, svědčí graf v Galerii, který porovnává průměrnou výši impact factorů pro seriály z oblasti chemie.<br /> <br /> = Registry volně dostupných elektronických časopisů =<br /> == Vymezení pojmu ==<br /> Počet seriálů v elektronické podobě i nadále radikálně roste. Nejedná se přitom pouze o tituly placené, ale o stále více časopisů s volným přístupem. Za účelem jejich registrace a umožnění snadnějšího přístupu do jejich obsahů proto vzniká řada projektů. Tyto služby nepřinášejí uživateli tak široké množství informací o titulech časopisů jako specializované databáze pro registraci seriálů, nýbrž mají spíše sumarizační funkci a primárně poskytují především informace o elektronickém umístění daného titulu. Kromě systémů univerzálních, které se snaží postihovat všechny volně dostupné elektronické časopisy, fungují rovněž služby registrující volně dostupné zdroje jen pro určitou geografickou oblast. Například systém [http://www.scielo.org/php/index.php '''SCIELO'''] obsahuje španělsky psané časopisy. Vznikají také registry žurnálů pro konkrétní vědecké obory. Jako příklady služeb, které plní tuto funkci, nám mohou posloužit iniciativy '''PubMedCentral''' (je zároveň i otevřeným archivem) nebo [http://www.freemedicaljournals.com/ '''Free Medical Journals'''] pro oblast medicíny.<br /> <br /> == EZB ==<br /> [[Soubor:ezb.jpg]]<br /> <br /> Projekt Elektronická knihovna časopisů '''(Elektronische Zeitschriftenbibliothek, EZB)''' spravuje Univerzitní knihovna v německém Regensburgu. Systém obsahuje tituly časopisů z celého světa, dohromady 82 827 seriálů (listopad 2013). Do projektu je zapojeno více než 607 institucí z celé Evropy včetně několika knihoven z České republiky. Elektronické časopisy jsou v EZB rozděleny do tří kategorií: <br /> <br /> 1. Volně dostupné časopisy (označeny zeleným kolečkem), které jsou zdarma k dispozici na internetu. Každému uživateli je umožněn přístup k plným textům.<br /> <br /> 2. Plný text je dostupný jenom pro uživatele dané instituce (knihovny, případně univerzity) na základě předplatného (označeno žlutým kolečkem).<br /> <br /> 3. Přístup k plným textům není povolen, daná instituce nemá časopis předplacený (označeno červeným kolečkem). Většinou je zdarma přístupný alespoň obsah a případně také abstrakty časopisů na stránce vydavatele [TRENKLEROVÁ, 2002].<br /> <br /> Pro čtenáře jsou pochopitelně zajímavé především první dvě kategorie. Běžný uživatel internetu tak v rámci kolekce volně dostupných titulů získává informace o velké množině informačních zdrojů, které jsou k dispozici zdarma.<br /> <br /> Hlavní stránky systému: http://rzblx1.uni-regensburg.de/ezeit/<br /> <br /> == DOAJ ==<br /> [[Soubor:doaj.jpg|130 px]]<br /> <br /> '''Directory of Open Access Journals (DOAJ)''' je z obsahového hlediska mnohem menším projektem než EZB. V tomto případě však dochází k registraci výhradně volně dostupných seriálů, proto je jejich počet v systému nižší. V současnosti je zahrnuto téměř 8 000 titulů, z nichž prohledatelných i na úrovni článků je 3 800. Kromě snadného vyhledávání má uživatel možnost listovat v titulech seřazených do tematických kolekcí. Celý projekt zajišťuje '''knihovna švédské univerzity v Lundu (Lund University Libraries)'''. V roce 2012 pak vznikl partnerský projekt '''Directory of Open Access Books (BOAJ)''', o němž bude podrobněji pojednáno v jiné kapitole této práce.<br /> <br /> Hlavní stránky systému: http://www.doaj.org/<br /> <br /> = Archivace a ochrana elektronických časopisů =<br /> == Vymezení pojmu ==<br /> V období, kdy periodika vycházela pouze v tištěné podobě, plnily knihovny nejen funkci prostředníka, který tyto časopisy nabízel svým uživatelům, ale také funkci archivní. Všechna zakoupená čísla byla fyzicky umístěna v prostorách knihovny a při náležité péči bylo zajištěno jejich uchování pro další generace. Nyní však nastala éra, kdy se časopisy téměř bez výjimky přesunuly na elektronické platformy a předplácení tištěných verzí je na strmém ústupu. Následný problém tkví v tom, že instituce sice mají zajištěn přístup k časopisům v elektronické formě, ale ty se nacházejí výhradně na serverech vydavatelů či poskytovatelů. Resultuje z toho jednoznačná otázka, co se stane v případě, když vydavatelství například zanikne, změní licenční politiku a přestane nabízet přístup ke starším číslům periodik v elektronické podobě nebo mu z důvodu nenadálé katastrofy přestanou fungovat servery a přístup k jeho obsahům nebude možný. Jakým způsobem je proti takovýmto eventualitám knihovna pojištěna? A jak bude zaručeno, že v případě takových scénářů nezmizí obsahy elektronických časopisů ze světa úplně? Závažnost nastíněných otázek si producenti informačních služeb, ale i například světové národní knihovny dobře uvědomují a stejně jako v otázkách archivace webu (více v kapitole 21.7) spatřují světlo světa iniciativy, které se snaží daný problém efektivně řešit. Projekty zajišťující ochranu a dlouhodobou archivaci elektronických časopisů vznikají jak na úrovni národních knihoven či univerzitních konsorcií, tak i za pomoci subjektů ze soukromé sféry. Někdy se může jednat o součásti daleko větších systémů (například právě iniciativ zabývajících se širokou archivací webu). V závislosti na typu archivu do nich mohou přispívat samotné knihovny, klíčové je zde ale především zapojení vydavatelů elektronických časopisů, protože ti musí ukládání svých titulů do archivů podporovat. Výhodou některých takovýchto služeb je také to, že poskytují knihovnám přístup k archivním číslům elektronickým časopisů i poté, co knihovna zrušila jejich předplatné. Eliminuje se tak nejednotná politika, kterou v tomto směru vydavatelé zastávají. Zde je nutno uvést nejpodstatnější digitální archivy pro elektronické časopisy:<br /> == Portico ==<br /> [[Soubor:portico2.jpg]]<br /> <br /> '''Portico''' je zřejmě nejdynamičtěji se rozvíjející iniciativou v této sféře. Jedná se o tzv. '''„dark archive“''' neboli tmavý archiv, což znamená, že knihovnám, které si jeho služby předplatí, zpřístupňuje archivované dokumenty až v okamžiku, kdy standardně nejsou dostupné. To nastává v situaci, kdy vydavatel z jakéhokoliv důvodu přestane zpřístupňovat předplacené elektronické časopisy na svých platformách. Nespornou výhodou Portica je maximální participace významných vydavatelství. V rámci služby je nyní archivováno na 14 000 titulů elektronických časopisů a více než 130 000 titulů elektronických knih. Pro knihovny se jedná o placenou službu, přičemž cena je odvozena od ročních výdajů knihovny na elektronické zdroje. Producentem systému je nezisková organizace ITHACA, která mimo jiné provozuje i službu JSTOR.<br /> <br /> Další informace: http://www.portico.org<br /> <br /> == LOCKSS ==<br /> [[Soubor:locks.jpg]]<br /> <br /> Iniciativa '''LOCKSS (Lots Of Copies Keep Stuff Safe)''' vznikla na '''Stanford University,''' ale účastní se jí celá řada knihoven z různých kontinentů. V rámci LOCKSS byl vyvinut speciální software pro účinnou archivaci. Aktivní role je vyžadována u zapojených knihoven, které disponují tzv. LOCKSS boxy pro ukládání dat. Kromě knihoven se projektu účastní zhruba 510 vydavatelů. Iniciativa byla založena už v roce 1998 a za čtrnáct let svého fungování si vydobyla značné uznání a respekt. K dispozici je i kooperace s linkovací službou SFX.<br /> <br /> Další informace: http://www.lockss.org/<br /> <br /> == CLOCKSS ==<br /> [[Soubor:clocks1.jpg]]<br /> <br /> '''CLOCKSS (Controled LOCKSS)''' je systém založený na bázi technologie LOCKSS. Představuje globální „dark archive“, který je podporován řadou velkých vydavatelství. Jeho správu má na starosti stejnojmenná nezisková organizace a do ostrého provozu byl spuštěn v roce 2009. Mezi nevýhody této služby patří to, že nepodporuje přístup k archivním číslům časopisů, u nichž participující knihovny zrušily předplatné. Přístup k obsahům je tam možný pouze v situaci, kdy periodika už nejsou dostupná na platformách vydavatelů. Zatím se tak stalo pouze v několika málo případech [MORROW, 2008]. Takto nízký počet není příliš udivující s přihlédnutím k faktu, že do projektu jsou zapojena téměř výhradně tradiční velká vydavatelství, u nichž je riziko zániku či ztráty dat velmi nízké. CLOCKSS je placená služba. Zajímavostí je, že u některých zaniklých časopisů zpřístupňuje CLOCKSS jejich obsahy ve zcela volném režimu, tedy nikoliv pouze pro participující organizace, nýbrž zdarma pro celý internet.<br /> <br /> Další informace: http://www.clockss.org/clockss/Home<br /> <br /> == e-Depot ==<br /> [[Soubor:edepot.jpg]]<br /> <br /> Mezi další služby, které archivují také elektronické časopisy, patří velké projekty s národní či mezinárodní působností. Velmi ceněnou službou je v této oblasti '''e-Depot''', což je archiv provozovaný '''National Library of the Netherlands'''. Kromě elektronických časopisů obsahuje služba řadu dalších materiálů z repozitářů a digitálních sbírek především univerzitních knihoven. Služba byla původně zaměřena na domovské Nizozemsko, avšak v poslední době dochází díky spolupráci se společností Elsevier k rozšíření informačního obsahu i o další geografické oblasti.<br /> <br /> Další informace: http://www.kb.nl/en<br /> <br /> Velký projekt v oblasti prezervace digitálních dokumentů vyvíjí i [http://www.bl.uk/eresources/jnls/ejournals.html '''British Library''']. Archivace elektronických časopisů probíhá také v rámci rozsáhlého projektu [http://www.oclc.org/electroniccollections/ '''OCLC Electronic Collection Online'''], kde jsou periodika pouze jedním z mnoha archivovaných typů dokumentů. Za zmínku nepochybně stojí také digitální archiv [http://www.hathitrust.org/ '''HathiTrust'''], do něhož přispívá řada prestižních amerických univerzit. Zapojené instituce zde sdílejí svoje digitální kolekce v bezpečném archivu, čímž mimo jiné zajišťují efektivní uchování svých elektronických časopisů. Vyhledávací rozhraní systému je volně dostupné, avšak k licencovanému obsahu mají přístup pouze uživatelé z participujících univerzit. Služba však může být zajímavá i pro neregistrovaného zájemce, neboť řada materiálů je po vypršení autorských práv k dispozici bezplatně. Následující tabulka srovnává práva uživatelů jednotlivých služeb při čtyřech modelových situacích. Tři z testovaných služeb zpřístupní svým klientům archivovaný obsah za všech okolností.<br /> <br /> == PEPRS ==<br /> [[Soubor:peprs.jpg]]<br /> <br /> Projekt '''PEPRS (Piloting an E-journals Preservation Registry Service)''' přistupuje k problematice uchovávání elektronických časopisů z poněkud jiné perspektivy. Jedná se totiž o databázi časopisů, kde lze u každého vyhledaného titulu ověřit, ve kterých archivech jsou jeho čísla uložena. Projekt koordinuje organizace [http://edina.ac.uk/ '''EDINA'''] a na jeho úspěšné realizaci se výrazně podílí také '''Mezinárodní agentura ISSN'''. Z archivů se do projektu zapojily Portico, LOCKSS, CLOCKSS, e-Depot a British Library e-Journal Digital Archive. Systém je připravován od roku 2008 a v říjnu 2010 byla spuštěna první beta verze vyhledávače elektronických časopisů. V průběhu roku 2011 pak byla platforma přejmenována na [http://thekeepers.org/thekeepers/keepers.asp '''The Keepers Registry'''] a uživatelům je k dispozici zcela zdarma.<br /> <br /> Další informace: http://edina.ac.uk/projects/peprs/index.html<br /> <br /> = Galerie =<br /> &lt;gallery&gt;<br /> Soubor:bsciverse.jpg|Schéma zdrojů zahrnutých do platformy SciVerse Hub. Převzato z dokumentace systému.<br /> Soubor:bspringerlink.jpg|Vývoj stažených plných textů v letech 2005-2011 u elektronických časopisů a elektronických knih na platformě SpringerLink. Převzato z dokumentace k systému.<br /> Soubor:bwiley.jpg|Zobrazení časopisu na nové platformě Wiley Online Library. Převzato ze systému.<br /> Soubor:bemerald.jpg|Vývoj počtu stažených plných textů vydavatelství Emerald. Převzato z dokumentace systému.<br /> Soubor:baverage.jpg|Průměrná hodnota impact factoru za rok 2009 u časopisů pro oblast chemie u jednotlivých vydavatelů. Převzato ze stránek Royal Society of Chemistry.<br /> Soubor:bezb.jpg|Část časopisů pro oblast geografie v systému EZB. Převzato z www rozhraní systému.<br /> Soubor:bportico.jpg|Vývoj počtu titulů archivovaných elektronických časopisů ve službě Portico. Převzato z dokumentace služby.<br /> Soubor:ruzovatab.jpg|Srovnání služeb jednotlivých archivů pro zpřístupnění digitálního obsahu při čtyřech modelových situacích [[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pou%C5%BEit%C3%A1_literatura MORROW, 2008]].<br /> Soubor:bpeprs.jpg|Záznam o archivovaném časopise v systému PEPRS na platformě The Keepers Registry. Převzato ze systému.<br /> &lt;/gallery&gt;</div>

MisaH https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_%C4%8Dasopisy&diff=38235 2013-11-19T23:34:16Z

<p>MisaH: /* Oborově zaměřená vydavatelství */</p> <hr /> <div>Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]]<br /> [[Soubor:Eiz.png|200px|right|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]<br /> = Vymezení pojmu =<br /> <br /> Rozmach elektronického publikování výrazným způsobem ovlivnil přístup k celé řadě informačních zdrojů. Exemplárním příkladem změny ve strategii rozšiřování informačních obsahů jsou seriály. Přechod prestižních časopisů do elektronických platforem znamenal výrazný posun v celé architektuře informačního průmyslu. Články jsou i nadále nejvýraznějším zdrojem vědeckého poznání a pro databáze a služby, které nabízejí uživatelům bibliografické záznamy, znamená jejich dostupnost v elektronické podobě zcela nové možnosti. V následnosti pak dochází k rozvoji plnotextových databází a služeb elektronického dodávání dokumentů. Časopisy vycházely po dlouhá léta v tištěné podobě. V 90. letech minulého století však nastal dynamický rozvoj internetu, čehož vydavatelé vědeckých časopisů rychle využili a začali své produkty nabízet i v elektronických verzích [ŠŤASTNÁ, 2002a]. Dnes se již najde pouze minimum prestižních seriálů, které dosud vycházejí výhradně v tištěné formě. Uvádí se, že 95 % impaktovaných žurnálů má elektronickou podobu. Drtivá většina časopisů přešla do elektronické formy, a to ze zcela pochopitelných důvodů. Vydavatelé oslovili mnohem větší množství potencionálních uživatelů. Zatímco v tištěné podobě je možný přístup pouze k celým číslům časopisů, na digitální bázi je možno kupovat i jednotlivé články. Elektronická rozhraní vydavatelů nabízejí velmi pohodlné vyhledávací možnosti nejen v rámci jednotlivých titulů časopisů, ale i v celých tematických kolekcích. V elektronických verzích existují navíc hypertextová propojení, kvalitní vymezení citačních vztahů a další možnosti spojené s vývojem moderní techniky. Elektronické seriály tak získaly velkou popularitu a vysoké množství uživatelů. Přístup do elektronických časopisů je z finančního hlediska poměrně nákladnou záležitostí. Drahé jsou už jednotlivé tituly časopisů, u kolekcí je potom cena ještě vyšší. Vydavatelé řeší tuto problematiku pomocí cenově zvýhodněných tematických balíčků seriálů, vznikají také četná konsorcia, která mají poté přístup k elektronickým časopisům za nižší finanční částky [ŠŤASTNÁ, 2002b]. Problém ovšem představuje fakt, že v rámci kolekcí elektronických časopisů jsou instituce nuceny nakupovat mnohdy i tituly, do nichž přístup nepotřebují a v případě individuálního předplatného by si časopis v žádném případě neobjednali. Vyhledávání v kolekcích časopisů a článků v nich obsažených bývá zpravidla možné bezplatně, stejně jako přístup k abstraktům jednotlivých článků. Jejich plné texty jsou již pochopitelně zpoplatněny. Významným zprostředkovatelem přístupu do zahraničních elektronických časopisů je v České republice firma [http://www.suweco.cz/ Suweco]. V rámci ČR fungují národní konsorcia na přístupy do kolekcí několika nejvýznamnějších světových vydavatelství.<br /> <br /> Produkce elektronických časopisů se dá rozdělit na dvě základní skupiny. V prvním případě se jedná o tematicky zaměřené vydavatele, kteří se specializují na svůj obor činnosti. Často je představují velké oborové instituce. Na druhé straně existují velcí vydavatelé, jejichž časopisy často tvoří multidisciplinární kolekce. Někdy se může jednat o nakladatelství původně vysokoškolská (např. '''Oxford University Press'''). Kvalitní tituly časopisů jsou obvykle dostupné na komerční bázi na stránkách vydavatelů. Kromě placených titulů existuje také řada volně dostupných elektronických seriálů, které však často postrádají potřebnou odbornost. V rámci internetu fungují i služby, které sumarizují tyto bezplatně dostupné zdroje a přinášejí odkazy na jejich webové stránky.<br /> <br /> = Významná vydavatelství elektronických časopisů =<br /> == Elsevier ==<br /> [[Soubor:elsevier.png]]<br /> <br /> Nizozemské vydavatelství '''Elsevier''' je jeden z gigantů na světovém informačním trhu, a to nejen díky produkci kvalitních vědeckých elektronických časopisů. Rozhraní '''ScienceDirect''' je platformou, která slouží pro pohodlné zpřístupnění seriálů v elektronické formě. K dispozici je více než 2 500 titulů časopisů a přes 12 milionů jednotlivých článků. Uživatel má možnost vyhledávání jak v časopisech, tak v databázi článků. Tituly jsou přehledně seřazeny do tematických kolekcí, takže je možné v nich listovat. Platforma ScienceDirect slouží také jako rezervoár plných textů pro řadu bibliografických databází, které společnost Elsevier produkuje (např. Scopus, Embase atd.). Drtivá většina obsažených časopisů je dostupná placenou formou, přičemž uživatel může mít přístupy do jednotlivých titulů seriálů, tematických kolekcí nebo si kupovat pouze samostatné články.<br /> <br /> Platforma ScienceDirect nedávno oslavila jednu miliardu plných textů stažených uživateli. V rámci oslav tohoto milníku vydala firma Elsevier několik obrázků. Na jednom se uvádí, že jedna miliarda kapek vody naplní dva olympijské plavecké bazény. <br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.sciencedirect.com/<br /> <br /> === Platforma SciVerse ===<br /> [[Soubor:sciverse.jpg]]<br /> <br /> V létě 2010 představil Elsevier novou centrální platformu '''SciVerse'''. Kromě toho, že se na ní podílely nejznámější databáze společnosti Elsevier Scopus a ScienceDirect, bylo k dispozici také integrované rozhraní '''SciVerse Hub''', které spojovalo informační obsahy několika významných služeb zmiňovaného vydavatelství. Konkrétně se jednalo o Scopus, ScienceDirect, Scirus a SciTopics. SciVerse Hub tak představoval centrální bod, který poskytoval komplexní výsledky vyhledávání ze všech uvedených databází a přinesl řadu vylepšených funkcí. Po fázi testování v beta verzi byl platforma uvedena i do ostrého provozu. Avšak v srpnu 2013 došlo k ukončení SciVerse Hub.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.hub.sciverse.com/<br /> <br /> Informace a doporučení týkající se zrušení SciVerse Hub: http://www.cdlib.org/cdlinfo/2013/06/17/sciverse-hub-is-retiring-in-august-2013/<br /> <br /> == Springer ==<br /> [[Soubor:springerlink.jpg]]<br /> <br /> Springer je původně německé vydavatelství, které má hlavní sídlo v Heidelbergu. Postupem času se z něho stala obrovská instituce s pobočkami po celém světě. Vedle vydávání časopisů se Springer v poslední době výrazně zaměřil na produkci a distribuci elektronických knih. V oblasti seriálů byl pro Springer velmi důležitý rok 2004, kdy společnost získala konkurenční firmu '''Kluwer''' i s její obsáhlou kolekcí elektronických periodik. Přístup k časopisům je realizován v rámci platformy '''SpringerLink'''. Od léta 2010 je k dispozici její nová verze s rozšířenými funkcemi a atraktivnějším designem. Uživatel má možnost vyhledávání v obsazích okolo 8 116 591 titulů. Tematicky jsou nabízené časopisy zaměřeny spíše na technické obory a matematiku, avšak dá se říci, že alespoň minoritně jsou zastoupeny všechny obory. Marketingová politika společnosti při prodeji produktů je podobná jako u předchozího vydavatele, zajímavostí je, že první čísla v roce jsou u všech titulů vždy dostupná zdarma. Také Springer se zařadil po bok vydavatelství reflektujících na vzestup publikovaných materiálů v režimu open access. Konkrétně se tak stalo zveřejněním programu [http://www.springer.com/open+access/open+choice '''Springer Open Choice'''], který dává autorům možnost rozhodnout se, zda chtějí uhradit poplatky spojené s publikováním článku a zpřístupnit svoji práci volně. Služba [http://www.springeropen.com/ '''Springer Open'''] pak představuje platformu pro dokumenty, které jsou dostupné v modulu otevřeného přístupu. <br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.springerlink.com/home/main.mpx<br /> <br /> == John Wiley &amp; Sons ==<br /> [[Soubor:wiley.jpg]]<br /> <br /> Společnost '''John Wiley &amp; Sons''' vydává časopisy z různých vědeckých odvětví. Dobře známé rozhraní '''InterScience''', které produkované tituly zpřístupňovalo, nahradila v srpnu 2010 nová platforma '''Wiley Online Library'''. Ta poskytuje nejen vědecké seriály, ale také elektronické knihy, referenční příručky a další hodnotný informační materiál. Řada nabízených periodik vycházela v tištěné formě už od 18. století a vydavatelství retrospektivně doplňuje plné texty článků i z archivních čísel. Velmi zajímavou službou je poskytování bibliografických záznamů nabízených dokumentů ve formátu MARC21. V roce 2006 Wiley ovládl jednoho ze svých přímých konkurentů na informačním trhu – vydavatelství '''Blackwell'''. Tím byla značně rozšířena a zkvalitněna doposud nepříliš početná kolekce seriálů pro společenské a humanitní obory. Spolu s nově získanými časopisy od společnosti Blackwell obsahuje nyní platforma Wiley Online Library více než 1 500 elektronických seriálů. Pozornost je pochopitelně věnována i fenoménu open access, kde mají autoři možnost zpřístupnit za úhradu své články uživatelům volně při využití programu [http://authorservices.wiley.com/bauthor/onlineopen.asp '''OnlineOpen''']. Společnost navíc na svých stránkách nabízí tipy na instituce, které mohou autorům na úhradu těchto článků přispět. Elektronické časopisy od společnosti John Wiley &amp; Sons tvoří jednu z kolekcí, které jsou v ČR přístupné v rámci národní licence.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://onlinelibrary.wiley.com/<br /> <br /> == Taylor &amp; Francis ==<br /> [[Soubor:taylorfrancis.png|110 px]]<br /> <br /> '''Taylor &amp; Francis''' je dynamickou společností působící na informačním trhu jako komplexní vydavatelská firma. Předmětem její činnosti jsou jak tištěné, tak elektronické dokumenty. Portfolio informačních produktů se průběžně navyšovalo, když se součástí společnosti stávala řada dílčích vydavatelství (např. Routledge, CRC, Psychology Press atd.). Přístupy do jednotlivých časopisů jsou pochopitelně placenou záležitostí, ale vydavatelství chce jít do budoucna stále více směrem k otevřenému přístupu a zpřístupňovat více materiálů volně. Pozornost si vysloužily také tematické skupiny časopisů nazvané v podání Taylor &amp; Francis arénami (např. Chemistry Arena, Education Arena atd.). Takovéto členění by samozřejmě mělo napomoci, aby si každý předplatitel vybral optimální kolekci dle svého zaměření. Zároveň už není využívána dobře známá platforma '''Informaworld''', na které byly časopisy vydavatelství tradičně zpřístupňovány. V roce 2011 totiž byla představena nová platforma s jednoduchým názvem '''[http://www.tandfonline.com/ Taylor &amp; Francis Online]'''. Uživatelé na ní mají nyní k dispozici nabídku více než 1 600 titulů elektronických časopisů. Počty nabízených seriálů se navíc každoročně poměrně výrazně navyšují.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.tandf.co.uk/journals/<br /> <br /> == Sage ==<br /> [[Soubor:sagejournals.png]]<br /> <br /> V nabídce elektronických časopisů vydavatelství '''Sage''' se objevují tituly z oblasti obchodu, humanitních a sociální věd, techniky a medicíny. Celkově tvoří kolekci přes 700 periodik. Na internetových stránkách producenta je možné hledání v titulech i fulltextové vyhledávání v článcích. Retrospektiva nabízených časopisů je velmi různorodá, u některých titulů sahá až do 20. let minulého století. Seriály jsou rozděleny do deseti tematických kolekcí, přičemž nejoceňovanějšími jsou časopisy pro společenské vědy a marketing. Firma má svou centrálu v USA, ale pro lepší servis a komunikaci se zákazníky má zastoupení také v Evropě, Asii a Africe. V roce 2010 představil Sage „platformu nové generace“, na kterou budou postupně přecházet všechny vydávané časopisy. Platforma je postavena na technologii '''Highwire Press 2.0 technology (H2O)'''. Kromě časopisů je Sage rovněž vydavatelem mnoha zejména společenskovědních knih a dvou velmi uznávaných bibliografických databází '''Communication Abstracts''' a '''Criminal Justice Abstracts''', které však nedávno odkoupila společnost EBSCO. Svoje zaměření na společenskovědní disciplíny potvrdil Sage také novou službou nazvanou [http://srmo.sagepub.com/ '''Sage Research Methods''']. Tento portál, který je dostupný pouze pro institucionální předplatitele, má sloužit jako informační zdroj pro rozličné metody výzkumu v sociálních a humanitních vědách. V roce 2012 byla spuštěna nová služba [http://www.sagepub.com/knowledge.sp '''Sage Knowledge'''] představující digitální knihovnu pro oblast sociálních věd.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://online.sagepub.com/<br /> <br /> == Oxford Journals ==<br /> [[Soubor:oxfordjournals.jpg]]<br /> <br /> Vydavatelství '''Oxford University Press (OUP)''' je v oblasti elektronických časopisů velmi aktivní. Kolekce 306 titulů je zaměřena převážně na humanitní obory, ve kterých patří mezi světovou špičku. Uživatel si může určit, zda si předplatí konkrétní titul nebo některou z předmětových kolekcí. Standardní retrospektiva titulů sahá do roku 1996. V případě zájmu o starší ročníky je nutno zaplatit si přístup do online archivů, což je ostatně naprosto standardní model téměř u všech vydavatelů. V poslední době se dostává do popředí iniciativa [http://www.oxfordjournals.org/oxfordopen/ '''Oxford Open'''], která se snaží o zpřístupňování některých článků na bezplatném principu. Alespoň částečně už bylo do tohoto projektu zapojeno přes 250 titulů časopisů vydávaných OUP. Celý systém funguje tak, že vydavatelství umožní na přání autora volný přístup k jeho článku. Samotný autor přitom musí uhradit některé poplatky spojené s publikováním jeho příspěvku. I přesto počet článků, které jsou zpřístupněny bezplatně, stále stoupá. Naprosto stejnou možnost nabízí svým autorům i celá řada dalších vydavatelství.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.oxfordjournals.org/<br /> <br /> == Cambridge Journals ==<br /> [[Soubor:cambridgejournals.jpg]]<br /> <br /> Kolekce časopisů '''Cambridge Journals''' je počinem vydavatelství '''Cambridge University Press (CUP)'''. V současnosti je v systému 399 titulů a dohromady kolem milionu článků. Tematicky pokrývají nabízené časopisy téměř všechny vědecké obory. Retrospektiva při aktuálním předplatném činí pouze jeden rok. Výhodou však je, že přístup do elektronického obsahu předplaceného ročníku uživateli zůstává i po ukončení smlouvy (u jiných vydavatelů mohou být licenční podmínky řešeny jinak). Přístup je možno sjednat jak do jednotlivých časopisů, tak do několika předmětových kolekcí. I zde se projevuje nový fenomén open access, takže některé materiály jsou volně přístupné. Velmi aktivní je vydavatelství rovněž v otázce šíření informací do zemí rozvojového světa, kde se stalo součástí hned několika podobně laděných iniciativ.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://journals.cambridge.org/action/login<br /> <br /> == Emerald ==<br /> [[Soubor:emerald1.jpg]]<br /> <br /> Vydavatelství '''Emerald''' bylo založeno v roce 1967. V jeho nabídce upoutá pozornost několik klíčových titulů elektronických časopisů pro oblast ekonomie. Z tematického hlediska převažují obory ekonomie, obchodu, marketingu a managementu, ale také problematika knihovnictví a informační vědy, pro kterou nacházíme v rámci vydávaných publikací řadu velmi dobrých zdrojů. Seriály jsou dostupné v internetovém rozhraní '''Emeraldinsight''' na komerční bázi. Vydavatelství má své zastoupení také v České republice.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.emeraldinsight.com/index.htm<br /> <br /> == Oborově zaměřená vydavatelství ==<br /> Kromě výše zmíněných velkých producentů elektronických časopisů, kteří se zaměřují na vydávání titulů pro více vědeckých disciplín, existují také specializovaná vydavatelství. V této práci pochopitelně nelze uvést jejich kompletní výčet, ale je na místě zmínit taková vydavatelství, jejichž časopisy dosahují vynikající úrovně. [http://www.lww.com/webapp/wcs/stores/servlet/topCategories_11851_-1_12551 '''Lippincott Williams &amp; Wilkins'''] je producentem řady mimořádně kvalitních titulů pro oblast medicínských věd. Vydavatelství je nyní vlastněno skupinou Wolters Kluwer a jeho časopisy dosahují každoročně obrovské citovanosti. Ceněné časopisy pro široké spektrum lékařských oborů poskytují také vydavatelství [http://journals.bmj.com/ '''BMJ Group'''] a [http://www.karger.com/ '''Karger''']. Nepoměrně menším producentem, který ovšem rovněž zpřístupňuje uznávané lékařské elektronické seriály (a několik zajímavých chemických časopisů), je německé vydavatelství [https://www.thieme-connect.com/ejournals/home.html '''Thieme''']. Jeho nabídka čítá zhruba 150 titulů. V oblasti přírodních věd pak nepochybně nelze opomenout vydavatelství [http://www.nature.com/index.html '''Nature Publishing Group'''], jehož vlajkovou lodí je prestižní časopis '''Nature'''. Velmi často se do role vůdčích producentů staví oborově zaměřené instituce. Impact faktory takovýchto žurnálů pak nezřídka výrazně převyšují konkurenční tituly. Špičkami ve vydávání časopisů pro své vědecké disciplíny jsou například:<br /> <br /> American Psychological Association - http://www.apa.org/journals/<br /> <br /> American Marketing Association - http://www.marketingpower.com/Pages/default.aspx<br /> <br /> Royal Society of Chemistry - http://pubs.rsc.org/en/Journals<br /> <br /> American Chemical Society - http://pubs.acs.org/page/about-us.html<br /> <br /> Institute of Physics - http://iopscience.iop.org/journals<br /> <br /> American Institute of Physics - http://journals.aip.org/<br /> <br /> American Physical Society - http://publish.aps.org/about <br /> <br /> Samozřejmě by se dala vyjmenovat ještě řada dalších institucí podobného typu, nicméně pro účely této publikace je uvedený výčet více než dostačující. O tom, že oborové instituce jakožto vydavatelé odborných časopisů hrají klíčovou roli, svědčí graf v Galerii, který porovnává průměrnou výši impact factorů pro seriály z oblasti chemie.<br /> <br /> = Registry volně dostupných elektronických časopisů =<br /> == Vymezení pojmu ==<br /> Počet seriálů v elektronické podobě i nadále radikálně roste. Nejedná se přitom pouze o tituly placené, ale o stále více časopisů s volným přístupem. Za účelem jejich registrace a umožnění snadnějšího přístupu do jejich obsahů proto vzniká řada projektů. Tyto služby nepřinášejí uživateli tak široké množství informací o titulech časopisů jako specializované databáze pro registraci seriálů, nýbrž mají spíše sumarizační funkci a primárně poskytují především informace o elektronickém umístění daného titulu. Kromě systémů univerzálních, které se snaží postihovat všechny volně dostupné elektronické časopisy, fungují rovněž služby registrující volně dostupné zdroje jen pro určitou geografickou oblast. Například systém [http://www.scielo.org/php/index.php '''SCIELO'''] obsahuje španělsky psané časopisy. Vznikají také registry žurnálů pro konkrétní vědecké obory. Jako příklady služeb, které plní tuto funkci, nám mohou posloužit iniciativy '''PubMedCentral''' (je zároveň i otevřeným archivem) nebo [http://www.freemedicaljournals.com/ '''Free Medical Journals'''] pro oblast medicíny.<br /> <br /> == EZB ==<br /> [[Soubor:ezb.jpg]]<br /> <br /> Projekt Elektronická knihovna časopisů '''(Elektronische Zeitschriftenbibliothek, EZB)''' spravuje Univerzitní knihovna v německém Regensburgu. Systém obsahuje tituly časopisů z celého světa, dohromady cca 60 000 seriálů. Do projektu je zapojeno více než 580 institucí z celé Evropy včetně několika knihoven z České republiky. Elektronické časopisy jsou v EZB rozděleny do tří kategorií. <br /> <br /> Volně dostupné časopisy (označeny zeleným kolečkem), které jsou zdarma k dispozici na internetu. Každému uživateli je umožněn přístup k plným textům.<br /> <br /> Plný text je dostupný jenom pro uživatele dané instituce (knihovny, případně univerzity) na základě předplatného (označeno žlutým kolečkem).<br /> <br /> Přístup k plným textům není povolen, daná instituce nemá časopis předplacený (označeno červeným kolečkem). Většinou je zdarma přístupný alespoň obsah a případně také abstrakty časopisů na stránce vydavatele [TRENKLEROVÁ, 2002].<br /> <br /> Pro čtenáře jsou pochopitelně zajímavé především první dvě kategorie. Běžný uživatel internetu tak v rámci kolekce volně dostupných titulů získává informace o velké množině informačních zdrojů, které jsou k dispozici zdarma.<br /> <br /> Hlavní stránky systému: http://rzblx1.uni-regensburg.de/ezeit/<br /> <br /> == DOAJ ==<br /> [[Soubor:doaj.jpg|130 px]]<br /> <br /> '''Directory of Open Access Journals (DOAJ)''' je z obsahového hlediska mnohem menším projektem než EZB. V tomto případě však dochází k registraci výhradně volně dostupných seriálů, proto je jejich počet v systému nižší. V současnosti je zahrnuto téměř 8 000 titulů, z nichž prohledatelných i na úrovni článků je 3 800. Kromě snadného vyhledávání má uživatel možnost listovat v titulech seřazených do tematických kolekcí. Celý projekt zajišťuje '''knihovna švédské univerzity v Lundu (Lund University Libraries)'''. V roce 2012 pak vznikl partnerský projekt '''Directory of Open Access Books (BOAJ)''', o němž bude podrobněji pojednáno v jiné kapitole této práce.<br /> <br /> Hlavní stránky systému: http://www.doaj.org/<br /> <br /> = Archivace a ochrana elektronických časopisů =<br /> == Vymezení pojmu ==<br /> V období, kdy periodika vycházela pouze v tištěné podobě, plnily knihovny nejen funkci prostředníka, který tyto časopisy nabízel svým uživatelům, ale také funkci archivní. Všechna zakoupená čísla byla fyzicky umístěna v prostorách knihovny a při náležité péči bylo zajištěno jejich uchování pro další generace. Nyní však nastala éra, kdy se časopisy téměř bez výjimky přesunuly na elektronické platformy a předplácení tištěných verzí je na strmém ústupu. Následný problém tkví v tom, že instituce sice mají zajištěn přístup k časopisům v elektronické formě, ale ty se nacházejí výhradně na serverech vydavatelů či poskytovatelů. Resultuje z toho jednoznačná otázka, co se stane v případě, když vydavatelství například zanikne, změní licenční politiku a přestane nabízet přístup ke starším číslům periodik v elektronické podobě nebo mu z důvodu nenadálé katastrofy přestanou fungovat servery a přístup k jeho obsahům nebude možný. Jakým způsobem je proti takovýmto eventualitám knihovna pojištěna? A jak bude zaručeno, že v případě takových scénářů nezmizí obsahy elektronických časopisů ze světa úplně? Závažnost nastíněných otázek si producenti informačních služeb, ale i například světové národní knihovny dobře uvědomují a stejně jako v otázkách archivace webu (více v kapitole 21.7) spatřují světlo světa iniciativy, které se snaží daný problém efektivně řešit. Projekty zajišťující ochranu a dlouhodobou archivaci elektronických časopisů vznikají jak na úrovni národních knihoven či univerzitních konsorcií, tak i za pomoci subjektů ze soukromé sféry. Někdy se může jednat o součásti daleko větších systémů (například právě iniciativ zabývajících se širokou archivací webu). V závislosti na typu archivu do nich mohou přispívat samotné knihovny, klíčové je zde ale především zapojení vydavatelů elektronických časopisů, protože ti musí ukládání svých titulů do archivů podporovat. Výhodou některých takovýchto služeb je také to, že poskytují knihovnám přístup k archivním číslům elektronickým časopisů i poté, co knihovna zrušila jejich předplatné. Eliminuje se tak nejednotná politika, kterou v tomto směru vydavatelé zastávají. Zde je nutno uvést nejpodstatnější digitální archivy pro elektronické časopisy:<br /> == Portico ==<br /> [[Soubor:portico2.jpg]]<br /> <br /> '''Portico''' je zřejmě nejdynamičtěji se rozvíjející iniciativou v této sféře. Jedná se o tzv. '''„dark archive“''' neboli tmavý archiv, což znamená, že knihovnám, které si jeho služby předplatí, zpřístupňuje archivované dokumenty až v okamžiku, kdy standardně nejsou dostupné. To nastává v situaci, kdy vydavatel z jakéhokoliv důvodu přestane zpřístupňovat předplacené elektronické časopisy na svých platformách. Nespornou výhodou Portica je maximální participace významných vydavatelství. V rámci služby je nyní archivováno na 14 000 titulů elektronických časopisů a více než 130 000 titulů elektronických knih. Pro knihovny se jedná o placenou službu, přičemž cena je odvozena od ročních výdajů knihovny na elektronické zdroje. Producentem systému je nezisková organizace ITHACA, která mimo jiné provozuje i službu JSTOR.<br /> <br /> Další informace: http://www.portico.org<br /> <br /> == LOCKSS ==<br /> [[Soubor:locks.jpg]]<br /> <br /> Iniciativa '''LOCKSS (Lots Of Copies Keep Stuff Safe)''' vznikla na '''Stanford University,''' ale účastní se jí celá řada knihoven z různých kontinentů. V rámci LOCKSS byl vyvinut speciální software pro účinnou archivaci. Aktivní role je vyžadována u zapojených knihoven, které disponují tzv. LOCKSS boxy pro ukládání dat. Kromě knihoven se projektu účastní zhruba 510 vydavatelů. Iniciativa byla založena už v roce 1998 a za čtrnáct let svého fungování si vydobyla značné uznání a respekt. K dispozici je i kooperace s linkovací službou SFX.<br /> <br /> Další informace: http://www.lockss.org/<br /> <br /> == CLOCKSS ==<br /> [[Soubor:clocks1.jpg]]<br /> <br /> '''CLOCKSS (Controled LOCKSS)''' je systém založený na bázi technologie LOCKSS. Představuje globální „dark archive“, který je podporován řadou velkých vydavatelství. Jeho správu má na starosti stejnojmenná nezisková organizace a do ostrého provozu byl spuštěn v roce 2009. Mezi nevýhody této služby patří to, že nepodporuje přístup k archivním číslům časopisů, u nichž participující knihovny zrušily předplatné. Přístup k obsahům je tam možný pouze v situaci, kdy periodika už nejsou dostupná na platformách vydavatelů. Zatím se tak stalo pouze v několika málo případech [MORROW, 2008]. Takto nízký počet není příliš udivující s přihlédnutím k faktu, že do projektu jsou zapojena téměř výhradně tradiční velká vydavatelství, u nichž je riziko zániku či ztráty dat velmi nízké. CLOCKSS je placená služba. Zajímavostí je, že u některých zaniklých časopisů zpřístupňuje CLOCKSS jejich obsahy ve zcela volném režimu, tedy nikoliv pouze pro participující organizace, nýbrž zdarma pro celý internet.<br /> <br /> Další informace: http://www.clockss.org/clockss/Home<br /> <br /> == e-Depot ==<br /> [[Soubor:edepot.jpg]]<br /> <br /> Mezi další služby, které archivují také elektronické časopisy, patří velké projekty s národní či mezinárodní působností. Velmi ceněnou službou je v této oblasti '''e-Depot''', což je archiv provozovaný '''National Library of the Netherlands'''. Kromě elektronických časopisů obsahuje služba řadu dalších materiálů z repozitářů a digitálních sbírek především univerzitních knihoven. Služba byla původně zaměřena na domovské Nizozemsko, avšak v poslední době dochází díky spolupráci se společností Elsevier k rozšíření informačního obsahu i o další geografické oblasti.<br /> <br /> Další informace: http://www.kb.nl/en<br /> <br /> Velký projekt v oblasti prezervace digitálních dokumentů vyvíjí i [http://www.bl.uk/eresources/jnls/ejournals.html '''British Library''']. Archivace elektronických časopisů probíhá také v rámci rozsáhlého projektu [http://www.oclc.org/electroniccollections/ '''OCLC Electronic Collection Online'''], kde jsou periodika pouze jedním z mnoha archivovaných typů dokumentů. Za zmínku nepochybně stojí také digitální archiv [http://www.hathitrust.org/ '''HathiTrust'''], do něhož přispívá řada prestižních amerických univerzit. Zapojené instituce zde sdílejí svoje digitální kolekce v bezpečném archivu, čímž mimo jiné zajišťují efektivní uchování svých elektronických časopisů. Vyhledávací rozhraní systému je volně dostupné, avšak k licencovanému obsahu mají přístup pouze uživatelé z participujících univerzit. Služba však může být zajímavá i pro neregistrovaného zájemce, neboť řada materiálů je po vypršení autorských práv k dispozici bezplatně. Následující tabulka srovnává práva uživatelů jednotlivých služeb při čtyřech modelových situacích. Tři z testovaných služeb zpřístupní svým klientům archivovaný obsah za všech okolností.<br /> <br /> == PEPRS ==<br /> [[Soubor:peprs.jpg]]<br /> <br /> Projekt '''PEPRS (Piloting an E-journals Preservation Registry Service)''' přistupuje k problematice uchovávání elektronických časopisů z poněkud jiné perspektivy. Jedná se totiž o databázi časopisů, kde lze u každého vyhledaného titulu ověřit, ve kterých archivech jsou jeho čísla uložena. Projekt koordinuje organizace [http://edina.ac.uk/ '''EDINA'''] a na jeho úspěšné realizaci se výrazně podílí také '''Mezinárodní agentura ISSN'''. Z archivů se do projektu zapojily Portico, LOCKSS, CLOCKSS, e-Depot a British Library e-Journal Digital Archive. Systém je připravován od roku 2008 a v říjnu 2010 byla spuštěna první beta verze vyhledávače elektronických časopisů. V průběhu roku 2011 pak byla platforma přejmenována na [http://thekeepers.org/thekeepers/keepers.asp '''The Keepers Registry'''] a uživatelům je k dispozici zcela zdarma.<br /> <br /> Další informace: http://edina.ac.uk/projects/peprs/index.html<br /> <br /> = Galerie =<br /> &lt;gallery&gt;<br /> Soubor:bsciverse.jpg|Schéma zdrojů zahrnutých do platformy SciVerse Hub. Převzato z dokumentace systému.<br /> Soubor:bspringerlink.jpg|Vývoj stažených plných textů v letech 2005-2011 u elektronických časopisů a elektronických knih na platformě SpringerLink. Převzato z dokumentace k systému.<br /> Soubor:bwiley.jpg|Zobrazení časopisu na nové platformě Wiley Online Library. Převzato ze systému.<br /> Soubor:bemerald.jpg|Vývoj počtu stažených plných textů vydavatelství Emerald. Převzato z dokumentace systému.<br /> Soubor:baverage.jpg|Průměrná hodnota impact factoru za rok 2009 u časopisů pro oblast chemie u jednotlivých vydavatelů. Převzato ze stránek Royal Society of Chemistry.<br /> Soubor:bezb.jpg|Část časopisů pro oblast geografie v systému EZB. Převzato z www rozhraní systému.<br /> Soubor:bportico.jpg|Vývoj počtu titulů archivovaných elektronických časopisů ve službě Portico. Převzato z dokumentace služby.<br /> Soubor:ruzovatab.jpg|Srovnání služeb jednotlivých archivů pro zpřístupnění digitálního obsahu při čtyřech modelových situacích [[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pou%C5%BEit%C3%A1_literatura MORROW, 2008]].<br /> Soubor:bpeprs.jpg|Záznam o archivovaném časopise v systému PEPRS na platformě The Keepers Registry. Převzato ze systému.<br /> &lt;/gallery&gt;</div>

MisaH https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_%C4%8Dasopisy&diff=38234 2013-11-19T22:52:54Z

<p>MisaH: /* Emerald */</p> <hr /> <div>Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]]<br /> [[Soubor:Eiz.png|200px|right|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]<br /> = Vymezení pojmu =<br /> <br /> Rozmach elektronického publikování výrazným způsobem ovlivnil přístup k celé řadě informačních zdrojů. Exemplárním příkladem změny ve strategii rozšiřování informačních obsahů jsou seriály. Přechod prestižních časopisů do elektronických platforem znamenal výrazný posun v celé architektuře informačního průmyslu. Články jsou i nadále nejvýraznějším zdrojem vědeckého poznání a pro databáze a služby, které nabízejí uživatelům bibliografické záznamy, znamená jejich dostupnost v elektronické podobě zcela nové možnosti. V následnosti pak dochází k rozvoji plnotextových databází a služeb elektronického dodávání dokumentů. Časopisy vycházely po dlouhá léta v tištěné podobě. V 90. letech minulého století však nastal dynamický rozvoj internetu, čehož vydavatelé vědeckých časopisů rychle využili a začali své produkty nabízet i v elektronických verzích [ŠŤASTNÁ, 2002a]. Dnes se již najde pouze minimum prestižních seriálů, které dosud vycházejí výhradně v tištěné formě. Uvádí se, že 95 % impaktovaných žurnálů má elektronickou podobu. Drtivá většina časopisů přešla do elektronické formy, a to ze zcela pochopitelných důvodů. Vydavatelé oslovili mnohem větší množství potencionálních uživatelů. Zatímco v tištěné podobě je možný přístup pouze k celým číslům časopisů, na digitální bázi je možno kupovat i jednotlivé články. Elektronická rozhraní vydavatelů nabízejí velmi pohodlné vyhledávací možnosti nejen v rámci jednotlivých titulů časopisů, ale i v celých tematických kolekcích. V elektronických verzích existují navíc hypertextová propojení, kvalitní vymezení citačních vztahů a další možnosti spojené s vývojem moderní techniky. Elektronické seriály tak získaly velkou popularitu a vysoké množství uživatelů. Přístup do elektronických časopisů je z finančního hlediska poměrně nákladnou záležitostí. Drahé jsou už jednotlivé tituly časopisů, u kolekcí je potom cena ještě vyšší. Vydavatelé řeší tuto problematiku pomocí cenově zvýhodněných tematických balíčků seriálů, vznikají také četná konsorcia, která mají poté přístup k elektronickým časopisům za nižší finanční částky [ŠŤASTNÁ, 2002b]. Problém ovšem představuje fakt, že v rámci kolekcí elektronických časopisů jsou instituce nuceny nakupovat mnohdy i tituly, do nichž přístup nepotřebují a v případě individuálního předplatného by si časopis v žádném případě neobjednali. Vyhledávání v kolekcích časopisů a článků v nich obsažených bývá zpravidla možné bezplatně, stejně jako přístup k abstraktům jednotlivých článků. Jejich plné texty jsou již pochopitelně zpoplatněny. Významným zprostředkovatelem přístupu do zahraničních elektronických časopisů je v České republice firma [http://www.suweco.cz/ Suweco]. V rámci ČR fungují národní konsorcia na přístupy do kolekcí několika nejvýznamnějších světových vydavatelství.<br /> <br /> Produkce elektronických časopisů se dá rozdělit na dvě základní skupiny. V prvním případě se jedná o tematicky zaměřené vydavatele, kteří se specializují na svůj obor činnosti. Často je představují velké oborové instituce. Na druhé straně existují velcí vydavatelé, jejichž časopisy často tvoří multidisciplinární kolekce. Někdy se může jednat o nakladatelství původně vysokoškolská (např. '''Oxford University Press'''). Kvalitní tituly časopisů jsou obvykle dostupné na komerční bázi na stránkách vydavatelů. Kromě placených titulů existuje také řada volně dostupných elektronických seriálů, které však často postrádají potřebnou odbornost. V rámci internetu fungují i služby, které sumarizují tyto bezplatně dostupné zdroje a přinášejí odkazy na jejich webové stránky.<br /> <br /> = Významná vydavatelství elektronických časopisů =<br /> == Elsevier ==<br /> [[Soubor:elsevier.png]]<br /> <br /> Nizozemské vydavatelství '''Elsevier''' je jeden z gigantů na světovém informačním trhu, a to nejen díky produkci kvalitních vědeckých elektronických časopisů. Rozhraní '''ScienceDirect''' je platformou, která slouží pro pohodlné zpřístupnění seriálů v elektronické formě. K dispozici je více než 2 500 titulů časopisů a přes 12 milionů jednotlivých článků. Uživatel má možnost vyhledávání jak v časopisech, tak v databázi článků. Tituly jsou přehledně seřazeny do tematických kolekcí, takže je možné v nich listovat. Platforma ScienceDirect slouží také jako rezervoár plných textů pro řadu bibliografických databází, které společnost Elsevier produkuje (např. Scopus, Embase atd.). Drtivá většina obsažených časopisů je dostupná placenou formou, přičemž uživatel může mít přístupy do jednotlivých titulů seriálů, tematických kolekcí nebo si kupovat pouze samostatné články.<br /> <br /> Platforma ScienceDirect nedávno oslavila jednu miliardu plných textů stažených uživateli. V rámci oslav tohoto milníku vydala firma Elsevier několik obrázků. Na jednom se uvádí, že jedna miliarda kapek vody naplní dva olympijské plavecké bazény. <br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.sciencedirect.com/<br /> <br /> === Platforma SciVerse ===<br /> [[Soubor:sciverse.jpg]]<br /> <br /> V létě 2010 představil Elsevier novou centrální platformu '''SciVerse'''. Kromě toho, že se na ní podílely nejznámější databáze společnosti Elsevier Scopus a ScienceDirect, bylo k dispozici také integrované rozhraní '''SciVerse Hub''', které spojovalo informační obsahy několika významných služeb zmiňovaného vydavatelství. Konkrétně se jednalo o Scopus, ScienceDirect, Scirus a SciTopics. SciVerse Hub tak představoval centrální bod, který poskytoval komplexní výsledky vyhledávání ze všech uvedených databází a přinesl řadu vylepšených funkcí. Po fázi testování v beta verzi byl platforma uvedena i do ostrého provozu. Avšak v srpnu 2013 došlo k ukončení SciVerse Hub.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.hub.sciverse.com/<br /> <br /> Informace a doporučení týkající se zrušení SciVerse Hub: http://www.cdlib.org/cdlinfo/2013/06/17/sciverse-hub-is-retiring-in-august-2013/<br /> <br /> == Springer ==<br /> [[Soubor:springerlink.jpg]]<br /> <br /> Springer je původně německé vydavatelství, které má hlavní sídlo v Heidelbergu. Postupem času se z něho stala obrovská instituce s pobočkami po celém světě. Vedle vydávání časopisů se Springer v poslední době výrazně zaměřil na produkci a distribuci elektronických knih. V oblasti seriálů byl pro Springer velmi důležitý rok 2004, kdy společnost získala konkurenční firmu '''Kluwer''' i s její obsáhlou kolekcí elektronických periodik. Přístup k časopisům je realizován v rámci platformy '''SpringerLink'''. Od léta 2010 je k dispozici její nová verze s rozšířenými funkcemi a atraktivnějším designem. Uživatel má možnost vyhledávání v obsazích okolo 8 116 591 titulů. Tematicky jsou nabízené časopisy zaměřeny spíše na technické obory a matematiku, avšak dá se říci, že alespoň minoritně jsou zastoupeny všechny obory. Marketingová politika společnosti při prodeji produktů je podobná jako u předchozího vydavatele, zajímavostí je, že první čísla v roce jsou u všech titulů vždy dostupná zdarma. Také Springer se zařadil po bok vydavatelství reflektujících na vzestup publikovaných materiálů v režimu open access. Konkrétně se tak stalo zveřejněním programu [http://www.springer.com/open+access/open+choice '''Springer Open Choice'''], který dává autorům možnost rozhodnout se, zda chtějí uhradit poplatky spojené s publikováním článku a zpřístupnit svoji práci volně. Služba [http://www.springeropen.com/ '''Springer Open'''] pak představuje platformu pro dokumenty, které jsou dostupné v modulu otevřeného přístupu. <br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.springerlink.com/home/main.mpx<br /> <br /> == John Wiley &amp; Sons ==<br /> [[Soubor:wiley.jpg]]<br /> <br /> Společnost '''John Wiley &amp; Sons''' vydává časopisy z různých vědeckých odvětví. Dobře známé rozhraní '''InterScience''', které produkované tituly zpřístupňovalo, nahradila v srpnu 2010 nová platforma '''Wiley Online Library'''. Ta poskytuje nejen vědecké seriály, ale také elektronické knihy, referenční příručky a další hodnotný informační materiál. Řada nabízených periodik vycházela v tištěné formě už od 18. století a vydavatelství retrospektivně doplňuje plné texty článků i z archivních čísel. Velmi zajímavou službou je poskytování bibliografických záznamů nabízených dokumentů ve formátu MARC21. V roce 2006 Wiley ovládl jednoho ze svých přímých konkurentů na informačním trhu – vydavatelství '''Blackwell'''. Tím byla značně rozšířena a zkvalitněna doposud nepříliš početná kolekce seriálů pro společenské a humanitní obory. Spolu s nově získanými časopisy od společnosti Blackwell obsahuje nyní platforma Wiley Online Library více než 1 500 elektronických seriálů. Pozornost je pochopitelně věnována i fenoménu open access, kde mají autoři možnost zpřístupnit za úhradu své články uživatelům volně při využití programu [http://authorservices.wiley.com/bauthor/onlineopen.asp '''OnlineOpen''']. Společnost navíc na svých stránkách nabízí tipy na instituce, které mohou autorům na úhradu těchto článků přispět. Elektronické časopisy od společnosti John Wiley &amp; Sons tvoří jednu z kolekcí, které jsou v ČR přístupné v rámci národní licence.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://onlinelibrary.wiley.com/<br /> <br /> == Taylor &amp; Francis ==<br /> [[Soubor:taylorfrancis.png|110 px]]<br /> <br /> '''Taylor &amp; Francis''' je dynamickou společností působící na informačním trhu jako komplexní vydavatelská firma. Předmětem její činnosti jsou jak tištěné, tak elektronické dokumenty. Portfolio informačních produktů se průběžně navyšovalo, když se součástí společnosti stávala řada dílčích vydavatelství (např. Routledge, CRC, Psychology Press atd.). Přístupy do jednotlivých časopisů jsou pochopitelně placenou záležitostí, ale vydavatelství chce jít do budoucna stále více směrem k otevřenému přístupu a zpřístupňovat více materiálů volně. Pozornost si vysloužily také tematické skupiny časopisů nazvané v podání Taylor &amp; Francis arénami (např. Chemistry Arena, Education Arena atd.). Takovéto členění by samozřejmě mělo napomoci, aby si každý předplatitel vybral optimální kolekci dle svého zaměření. Zároveň už není využívána dobře známá platforma '''Informaworld''', na které byly časopisy vydavatelství tradičně zpřístupňovány. V roce 2011 totiž byla představena nová platforma s jednoduchým názvem '''[http://www.tandfonline.com/ Taylor &amp; Francis Online]'''. Uživatelé na ní mají nyní k dispozici nabídku více než 1 600 titulů elektronických časopisů. Počty nabízených seriálů se navíc každoročně poměrně výrazně navyšují.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.tandf.co.uk/journals/<br /> <br /> == Sage ==<br /> [[Soubor:sagejournals.png]]<br /> <br /> V nabídce elektronických časopisů vydavatelství '''Sage''' se objevují tituly z oblasti obchodu, humanitních a sociální věd, techniky a medicíny. Celkově tvoří kolekci přes 700 periodik. Na internetových stránkách producenta je možné hledání v titulech i fulltextové vyhledávání v článcích. Retrospektiva nabízených časopisů je velmi různorodá, u některých titulů sahá až do 20. let minulého století. Seriály jsou rozděleny do deseti tematických kolekcí, přičemž nejoceňovanějšími jsou časopisy pro společenské vědy a marketing. Firma má svou centrálu v USA, ale pro lepší servis a komunikaci se zákazníky má zastoupení také v Evropě, Asii a Africe. V roce 2010 představil Sage „platformu nové generace“, na kterou budou postupně přecházet všechny vydávané časopisy. Platforma je postavena na technologii '''Highwire Press 2.0 technology (H2O)'''. Kromě časopisů je Sage rovněž vydavatelem mnoha zejména společenskovědních knih a dvou velmi uznávaných bibliografických databází '''Communication Abstracts''' a '''Criminal Justice Abstracts''', které však nedávno odkoupila společnost EBSCO. Svoje zaměření na společenskovědní disciplíny potvrdil Sage také novou službou nazvanou [http://srmo.sagepub.com/ '''Sage Research Methods''']. Tento portál, který je dostupný pouze pro institucionální předplatitele, má sloužit jako informační zdroj pro rozličné metody výzkumu v sociálních a humanitních vědách. V roce 2012 byla spuštěna nová služba [http://www.sagepub.com/knowledge.sp '''Sage Knowledge'''] představující digitální knihovnu pro oblast sociálních věd.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://online.sagepub.com/<br /> <br /> == Oxford Journals ==<br /> [[Soubor:oxfordjournals.jpg]]<br /> <br /> Vydavatelství '''Oxford University Press (OUP)''' je v oblasti elektronických časopisů velmi aktivní. Kolekce 306 titulů je zaměřena převážně na humanitní obory, ve kterých patří mezi světovou špičku. Uživatel si může určit, zda si předplatí konkrétní titul nebo některou z předmětových kolekcí. Standardní retrospektiva titulů sahá do roku 1996. V případě zájmu o starší ročníky je nutno zaplatit si přístup do online archivů, což je ostatně naprosto standardní model téměř u všech vydavatelů. V poslední době se dostává do popředí iniciativa [http://www.oxfordjournals.org/oxfordopen/ '''Oxford Open'''], která se snaží o zpřístupňování některých článků na bezplatném principu. Alespoň částečně už bylo do tohoto projektu zapojeno přes 250 titulů časopisů vydávaných OUP. Celý systém funguje tak, že vydavatelství umožní na přání autora volný přístup k jeho článku. Samotný autor přitom musí uhradit některé poplatky spojené s publikováním jeho příspěvku. I přesto počet článků, které jsou zpřístupněny bezplatně, stále stoupá. Naprosto stejnou možnost nabízí svým autorům i celá řada dalších vydavatelství.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.oxfordjournals.org/<br /> <br /> == Cambridge Journals ==<br /> [[Soubor:cambridgejournals.jpg]]<br /> <br /> Kolekce časopisů '''Cambridge Journals''' je počinem vydavatelství '''Cambridge University Press (CUP)'''. V současnosti je v systému 399 titulů a dohromady kolem milionu článků. Tematicky pokrývají nabízené časopisy téměř všechny vědecké obory. Retrospektiva při aktuálním předplatném činí pouze jeden rok. Výhodou však je, že přístup do elektronického obsahu předplaceného ročníku uživateli zůstává i po ukončení smlouvy (u jiných vydavatelů mohou být licenční podmínky řešeny jinak). Přístup je možno sjednat jak do jednotlivých časopisů, tak do několika předmětových kolekcí. I zde se projevuje nový fenomén open access, takže některé materiály jsou volně přístupné. Velmi aktivní je vydavatelství rovněž v otázce šíření informací do zemí rozvojového světa, kde se stalo součástí hned několika podobně laděných iniciativ.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://journals.cambridge.org/action/login<br /> <br /> == Emerald ==<br /> [[Soubor:emerald1.jpg]]<br /> <br /> Vydavatelství '''Emerald''' bylo založeno v roce 1967. V jeho nabídce upoutá pozornost několik klíčových titulů elektronických časopisů pro oblast ekonomie. Z tematického hlediska převažují obory ekonomie, obchodu, marketingu a managementu, ale také problematika knihovnictví a informační vědy, pro kterou nacházíme v rámci vydávaných publikací řadu velmi dobrých zdrojů. Seriály jsou dostupné v internetovém rozhraní '''Emeraldinsight''' na komerční bázi. Vydavatelství má své zastoupení také v České republice.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.emeraldinsight.com/index.htm<br /> <br /> == Oborově zaměřená vydavatelství ==<br /> Kromě výše zmíněných velkých producentů elektronických časopisů, kteří se zaměřují na vydávání titulů pro více vědeckých disciplín, existují také specializovaná vydavatelství. V této práci pochopitelně nelze uvést jejich kompletní výčet, ale je na místě zmínit taková vydavatelství, jejichž časopisy dosahují vynikající úrovně. [http://www.lww.com/webapp/wcs/stores/servlet/topCategories_11851_-1_12551 '''Lippincott Williams &amp; Wilkins'''] je producentem řady mimořádně kvalitních titulů pro oblast medicínských věd. Vydavatelství je nyní vlastněno skupinou Wolters Kluwer a jeho časopisy dosahují každoročně obrovské citovanosti. Ceněné časopisy pro široké spektrum lékařských oborů poskytují také vydavatelství [http://group.bmj.com/products/journals/ '''BMJ Group'''] a [http://www.karger.com/ '''Karger''']. Nepoměrně menším producentem, který ovšem rovněž zpřístupňuje uznávané lékařské elektronické seriály (a několik zajímavých chemických časopisů), je německé vydavatelství [https://www.thieme-connect.com/ejournals/home.html '''Thieme''']. Jeho nabídka čítá zhruba 130 titulů. V oblasti přírodních věd pak nepochybně nelze opomenout vydavatelství [http://www.nature.com/index.html '''Nature Publishing Group'''], jehož vlajkovou lodí je prestižní časopis '''Nature'''. Velmi často se do role vůdčích producentů staví oborově zaměřené instituce. Impact faktory takovýchto žurnálů pak nezřídka výrazně převyšují konkurenční tituly. Špičkami ve vydávání časopisů pro své vědecké disciplíny jsou například:<br /> <br /> American Psychological Association - http://www.apa.org/journals/<br /> <br /> American Marketing Association - http://www.marketingpower.com/Pages/default.aspx<br /> <br /> Royal Society of Chemistry - http://www.rsc.org/Publishing/Journals/Index.asp<br /> <br /> American Chemical Society - http://pubs.acs.org/about.html<br /> <br /> Institute of Physics - http://www.iop.org/EJ/<br /> <br /> American Institute of Physics - http://journals.aip.org/<br /> <br /> American Physical Society - http://publish.aps.org/about <br /> <br /> Samozřejmě by se dala vyjmenovat ještě řada dalších institucí podobného typu, nicméně pro účely této publikace je uvedený výčet více než dostačující. O tom, že oborové instituce jakožto vydavatelé odborných časopisů hrají klíčovou roli, svědčí následující graf, který porovnává průměrnou výši impact factorů pro seriály z oblasti chemie.<br /> <br /> = Registry volně dostupných elektronických časopisů =<br /> == Vymezení pojmu ==<br /> Počet seriálů v elektronické podobě i nadále radikálně roste. Nejedná se přitom pouze o tituly placené, ale o stále více časopisů s volným přístupem. Za účelem jejich registrace a umožnění snadnějšího přístupu do jejich obsahů proto vzniká řada projektů. Tyto služby nepřinášejí uživateli tak široké množství informací o titulech časopisů jako specializované databáze pro registraci seriálů, nýbrž mají spíše sumarizační funkci a primárně poskytují především informace o elektronickém umístění daného titulu. Kromě systémů univerzálních, které se snaží postihovat všechny volně dostupné elektronické časopisy, fungují rovněž služby registrující volně dostupné zdroje jen pro určitou geografickou oblast. Například systém [http://www.scielo.org/php/index.php '''SCIELO'''] obsahuje španělsky psané časopisy. Vznikají také registry žurnálů pro konkrétní vědecké obory. Jako příklady služeb, které plní tuto funkci, nám mohou posloužit iniciativy '''PubMedCentral''' (je zároveň i otevřeným archivem) nebo [http://www.freemedicaljournals.com/ '''Free Medical Journals'''] pro oblast medicíny.<br /> <br /> == EZB ==<br /> [[Soubor:ezb.jpg]]<br /> <br /> Projekt Elektronická knihovna časopisů '''(Elektronische Zeitschriftenbibliothek, EZB)''' spravuje Univerzitní knihovna v německém Regensburgu. Systém obsahuje tituly časopisů z celého světa, dohromady cca 60 000 seriálů. Do projektu je zapojeno více než 580 institucí z celé Evropy včetně několika knihoven z České republiky. Elektronické časopisy jsou v EZB rozděleny do tří kategorií. <br /> <br /> Volně dostupné časopisy (označeny zeleným kolečkem), které jsou zdarma k dispozici na internetu. Každému uživateli je umožněn přístup k plným textům.<br /> <br /> Plný text je dostupný jenom pro uživatele dané instituce (knihovny, případně univerzity) na základě předplatného (označeno žlutým kolečkem).<br /> <br /> Přístup k plným textům není povolen, daná instituce nemá časopis předplacený (označeno červeným kolečkem). Většinou je zdarma přístupný alespoň obsah a případně také abstrakty časopisů na stránce vydavatele [TRENKLEROVÁ, 2002].<br /> <br /> Pro čtenáře jsou pochopitelně zajímavé především první dvě kategorie. Běžný uživatel internetu tak v rámci kolekce volně dostupných titulů získává informace o velké množině informačních zdrojů, které jsou k dispozici zdarma.<br /> <br /> Hlavní stránky systému: http://rzblx1.uni-regensburg.de/ezeit/<br /> <br /> == DOAJ ==<br /> [[Soubor:doaj.jpg|130 px]]<br /> <br /> '''Directory of Open Access Journals (DOAJ)''' je z obsahového hlediska mnohem menším projektem než EZB. V tomto případě však dochází k registraci výhradně volně dostupných seriálů, proto je jejich počet v systému nižší. V současnosti je zahrnuto téměř 8 000 titulů, z nichž prohledatelných i na úrovni článků je 3 800. Kromě snadného vyhledávání má uživatel možnost listovat v titulech seřazených do tematických kolekcí. Celý projekt zajišťuje '''knihovna švédské univerzity v Lundu (Lund University Libraries)'''. V roce 2012 pak vznikl partnerský projekt '''Directory of Open Access Books (BOAJ)''', o němž bude podrobněji pojednáno v jiné kapitole této práce.<br /> <br /> Hlavní stránky systému: http://www.doaj.org/<br /> <br /> = Archivace a ochrana elektronických časopisů =<br /> == Vymezení pojmu ==<br /> V období, kdy periodika vycházela pouze v tištěné podobě, plnily knihovny nejen funkci prostředníka, který tyto časopisy nabízel svým uživatelům, ale také funkci archivní. Všechna zakoupená čísla byla fyzicky umístěna v prostorách knihovny a při náležité péči bylo zajištěno jejich uchování pro další generace. Nyní však nastala éra, kdy se časopisy téměř bez výjimky přesunuly na elektronické platformy a předplácení tištěných verzí je na strmém ústupu. Následný problém tkví v tom, že instituce sice mají zajištěn přístup k časopisům v elektronické formě, ale ty se nacházejí výhradně na serverech vydavatelů či poskytovatelů. Resultuje z toho jednoznačná otázka, co se stane v případě, když vydavatelství například zanikne, změní licenční politiku a přestane nabízet přístup ke starším číslům periodik v elektronické podobě nebo mu z důvodu nenadálé katastrofy přestanou fungovat servery a přístup k jeho obsahům nebude možný. Jakým způsobem je proti takovýmto eventualitám knihovna pojištěna? A jak bude zaručeno, že v případě takových scénářů nezmizí obsahy elektronických časopisů ze světa úplně? Závažnost nastíněných otázek si producenti informačních služeb, ale i například světové národní knihovny dobře uvědomují a stejně jako v otázkách archivace webu (více v kapitole 21.7) spatřují světlo světa iniciativy, které se snaží daný problém efektivně řešit. Projekty zajišťující ochranu a dlouhodobou archivaci elektronických časopisů vznikají jak na úrovni národních knihoven či univerzitních konsorcií, tak i za pomoci subjektů ze soukromé sféry. Někdy se může jednat o součásti daleko větších systémů (například právě iniciativ zabývajících se širokou archivací webu). V závislosti na typu archivu do nich mohou přispívat samotné knihovny, klíčové je zde ale především zapojení vydavatelů elektronických časopisů, protože ti musí ukládání svých titulů do archivů podporovat. Výhodou některých takovýchto služeb je také to, že poskytují knihovnám přístup k archivním číslům elektronickým časopisů i poté, co knihovna zrušila jejich předplatné. Eliminuje se tak nejednotná politika, kterou v tomto směru vydavatelé zastávají. Zde je nutno uvést nejpodstatnější digitální archivy pro elektronické časopisy:<br /> == Portico ==<br /> [[Soubor:portico2.jpg]]<br /> <br /> '''Portico''' je zřejmě nejdynamičtěji se rozvíjející iniciativou v této sféře. Jedná se o tzv. '''„dark archive“''' neboli tmavý archiv, což znamená, že knihovnám, které si jeho služby předplatí, zpřístupňuje archivované dokumenty až v okamžiku, kdy standardně nejsou dostupné. To nastává v situaci, kdy vydavatel z jakéhokoliv důvodu přestane zpřístupňovat předplacené elektronické časopisy na svých platformách. Nespornou výhodou Portica je maximální participace významných vydavatelství. V rámci služby je nyní archivováno na 14 000 titulů elektronických časopisů a více než 130 000 titulů elektronických knih. Pro knihovny se jedná o placenou službu, přičemž cena je odvozena od ročních výdajů knihovny na elektronické zdroje. Producentem systému je nezisková organizace ITHACA, která mimo jiné provozuje i službu JSTOR.<br /> <br /> Další informace: http://www.portico.org<br /> <br /> == LOCKSS ==<br /> [[Soubor:locks.jpg]]<br /> <br /> Iniciativa '''LOCKSS (Lots Of Copies Keep Stuff Safe)''' vznikla na '''Stanford University,''' ale účastní se jí celá řada knihoven z různých kontinentů. V rámci LOCKSS byl vyvinut speciální software pro účinnou archivaci. Aktivní role je vyžadována u zapojených knihoven, které disponují tzv. LOCKSS boxy pro ukládání dat. Kromě knihoven se projektu účastní zhruba 510 vydavatelů. Iniciativa byla založena už v roce 1998 a za čtrnáct let svého fungování si vydobyla značné uznání a respekt. K dispozici je i kooperace s linkovací službou SFX.<br /> <br /> Další informace: http://www.lockss.org/<br /> <br /> == CLOCKSS ==<br /> [[Soubor:clocks1.jpg]]<br /> <br /> '''CLOCKSS (Controled LOCKSS)''' je systém založený na bázi technologie LOCKSS. Představuje globální „dark archive“, který je podporován řadou velkých vydavatelství. Jeho správu má na starosti stejnojmenná nezisková organizace a do ostrého provozu byl spuštěn v roce 2009. Mezi nevýhody této služby patří to, že nepodporuje přístup k archivním číslům časopisů, u nichž participující knihovny zrušily předplatné. Přístup k obsahům je tam možný pouze v situaci, kdy periodika už nejsou dostupná na platformách vydavatelů. Zatím se tak stalo pouze v několika málo případech [MORROW, 2008]. Takto nízký počet není příliš udivující s přihlédnutím k faktu, že do projektu jsou zapojena téměř výhradně tradiční velká vydavatelství, u nichž je riziko zániku či ztráty dat velmi nízké. CLOCKSS je placená služba. Zajímavostí je, že u některých zaniklých časopisů zpřístupňuje CLOCKSS jejich obsahy ve zcela volném režimu, tedy nikoliv pouze pro participující organizace, nýbrž zdarma pro celý internet.<br /> <br /> Další informace: http://www.clockss.org/clockss/Home<br /> <br /> == e-Depot ==<br /> [[Soubor:edepot.jpg]]<br /> <br /> Mezi další služby, které archivují také elektronické časopisy, patří velké projekty s národní či mezinárodní působností. Velmi ceněnou službou je v této oblasti '''e-Depot''', což je archiv provozovaný '''National Library of the Netherlands'''. Kromě elektronických časopisů obsahuje služba řadu dalších materiálů z repozitářů a digitálních sbírek především univerzitních knihoven. Služba byla původně zaměřena na domovské Nizozemsko, avšak v poslední době dochází díky spolupráci se společností Elsevier k rozšíření informačního obsahu i o další geografické oblasti.<br /> <br /> Další informace: http://www.kb.nl/en<br /> <br /> Velký projekt v oblasti prezervace digitálních dokumentů vyvíjí i [http://www.bl.uk/eresources/jnls/ejournals.html '''British Library''']. Archivace elektronických časopisů probíhá také v rámci rozsáhlého projektu [http://www.oclc.org/electroniccollections/ '''OCLC Electronic Collection Online'''], kde jsou periodika pouze jedním z mnoha archivovaných typů dokumentů. Za zmínku nepochybně stojí také digitální archiv [http://www.hathitrust.org/ '''HathiTrust'''], do něhož přispívá řada prestižních amerických univerzit. Zapojené instituce zde sdílejí svoje digitální kolekce v bezpečném archivu, čímž mimo jiné zajišťují efektivní uchování svých elektronických časopisů. Vyhledávací rozhraní systému je volně dostupné, avšak k licencovanému obsahu mají přístup pouze uživatelé z participujících univerzit. Služba však může být zajímavá i pro neregistrovaného zájemce, neboť řada materiálů je po vypršení autorských práv k dispozici bezplatně. Následující tabulka srovnává práva uživatelů jednotlivých služeb při čtyřech modelových situacích. Tři z testovaných služeb zpřístupní svým klientům archivovaný obsah za všech okolností.<br /> <br /> == PEPRS ==<br /> [[Soubor:peprs.jpg]]<br /> <br /> Projekt '''PEPRS (Piloting an E-journals Preservation Registry Service)''' přistupuje k problematice uchovávání elektronických časopisů z poněkud jiné perspektivy. Jedná se totiž o databázi časopisů, kde lze u každého vyhledaného titulu ověřit, ve kterých archivech jsou jeho čísla uložena. Projekt koordinuje organizace [http://edina.ac.uk/ '''EDINA'''] a na jeho úspěšné realizaci se výrazně podílí také '''Mezinárodní agentura ISSN'''. Z archivů se do projektu zapojily Portico, LOCKSS, CLOCKSS, e-Depot a British Library e-Journal Digital Archive. Systém je připravován od roku 2008 a v říjnu 2010 byla spuštěna první beta verze vyhledávače elektronických časopisů. V průběhu roku 2011 pak byla platforma přejmenována na [http://thekeepers.org/thekeepers/keepers.asp '''The Keepers Registry'''] a uživatelům je k dispozici zcela zdarma.<br /> <br /> Další informace: http://edina.ac.uk/projects/peprs/index.html<br /> <br /> = Galerie =<br /> &lt;gallery&gt;<br /> Soubor:bsciverse.jpg|Schéma zdrojů zahrnutých do platformy SciVerse Hub. Převzato z dokumentace systému.<br /> Soubor:bspringerlink.jpg|Vývoj stažených plných textů v letech 2005-2011 u elektronických časopisů a elektronických knih na platformě SpringerLink. Převzato z dokumentace k systému.<br /> Soubor:bwiley.jpg|Zobrazení časopisu na nové platformě Wiley Online Library. Převzato ze systému.<br /> Soubor:bemerald.jpg|Vývoj počtu stažených plných textů vydavatelství Emerald. Převzato z dokumentace systému.<br /> Soubor:baverage.jpg|Průměrná hodnota impact factoru za rok 2009 u časopisů pro oblast chemie u jednotlivých vydavatelů. Převzato ze stránek Royal Society of Chemistry.<br /> Soubor:bezb.jpg|Část časopisů pro oblast geografie v systému EZB. Převzato z www rozhraní systému.<br /> Soubor:bportico.jpg|Vývoj počtu titulů archivovaných elektronických časopisů ve službě Portico. Převzato z dokumentace služby.<br /> Soubor:ruzovatab.jpg|Srovnání služeb jednotlivých archivů pro zpřístupnění digitálního obsahu při čtyřech modelových situacích [[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pou%C5%BEit%C3%A1_literatura MORROW, 2008]].<br /> Soubor:bpeprs.jpg|Záznam o archivovaném časopise v systému PEPRS na platformě The Keepers Registry. Převzato ze systému.<br /> &lt;/gallery&gt;</div>

MisaH https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_%C4%8Dasopisy&diff=38233 2013-11-19T22:39:57Z

<p>MisaH: /* Cambridge Journals */</p> <hr /> <div>Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]]<br /> [[Soubor:Eiz.png|200px|right|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]<br /> = Vymezení pojmu =<br /> <br /> Rozmach elektronického publikování výrazným způsobem ovlivnil přístup k celé řadě informačních zdrojů. Exemplárním příkladem změny ve strategii rozšiřování informačních obsahů jsou seriály. Přechod prestižních časopisů do elektronických platforem znamenal výrazný posun v celé architektuře informačního průmyslu. Články jsou i nadále nejvýraznějším zdrojem vědeckého poznání a pro databáze a služby, které nabízejí uživatelům bibliografické záznamy, znamená jejich dostupnost v elektronické podobě zcela nové možnosti. V následnosti pak dochází k rozvoji plnotextových databází a služeb elektronického dodávání dokumentů. Časopisy vycházely po dlouhá léta v tištěné podobě. V 90. letech minulého století však nastal dynamický rozvoj internetu, čehož vydavatelé vědeckých časopisů rychle využili a začali své produkty nabízet i v elektronických verzích [ŠŤASTNÁ, 2002a]. Dnes se již najde pouze minimum prestižních seriálů, které dosud vycházejí výhradně v tištěné formě. Uvádí se, že 95 % impaktovaných žurnálů má elektronickou podobu. Drtivá většina časopisů přešla do elektronické formy, a to ze zcela pochopitelných důvodů. Vydavatelé oslovili mnohem větší množství potencionálních uživatelů. Zatímco v tištěné podobě je možný přístup pouze k celým číslům časopisů, na digitální bázi je možno kupovat i jednotlivé články. Elektronická rozhraní vydavatelů nabízejí velmi pohodlné vyhledávací možnosti nejen v rámci jednotlivých titulů časopisů, ale i v celých tematických kolekcích. V elektronických verzích existují navíc hypertextová propojení, kvalitní vymezení citačních vztahů a další možnosti spojené s vývojem moderní techniky. Elektronické seriály tak získaly velkou popularitu a vysoké množství uživatelů. Přístup do elektronických časopisů je z finančního hlediska poměrně nákladnou záležitostí. Drahé jsou už jednotlivé tituly časopisů, u kolekcí je potom cena ještě vyšší. Vydavatelé řeší tuto problematiku pomocí cenově zvýhodněných tematických balíčků seriálů, vznikají také četná konsorcia, která mají poté přístup k elektronickým časopisům za nižší finanční částky [ŠŤASTNÁ, 2002b]. Problém ovšem představuje fakt, že v rámci kolekcí elektronických časopisů jsou instituce nuceny nakupovat mnohdy i tituly, do nichž přístup nepotřebují a v případě individuálního předplatného by si časopis v žádném případě neobjednali. Vyhledávání v kolekcích časopisů a článků v nich obsažených bývá zpravidla možné bezplatně, stejně jako přístup k abstraktům jednotlivých článků. Jejich plné texty jsou již pochopitelně zpoplatněny. Významným zprostředkovatelem přístupu do zahraničních elektronických časopisů je v České republice firma [http://www.suweco.cz/ Suweco]. V rámci ČR fungují národní konsorcia na přístupy do kolekcí několika nejvýznamnějších světových vydavatelství.<br /> <br /> Produkce elektronických časopisů se dá rozdělit na dvě základní skupiny. V prvním případě se jedná o tematicky zaměřené vydavatele, kteří se specializují na svůj obor činnosti. Často je představují velké oborové instituce. Na druhé straně existují velcí vydavatelé, jejichž časopisy často tvoří multidisciplinární kolekce. Někdy se může jednat o nakladatelství původně vysokoškolská (např. '''Oxford University Press'''). Kvalitní tituly časopisů jsou obvykle dostupné na komerční bázi na stránkách vydavatelů. Kromě placených titulů existuje také řada volně dostupných elektronických seriálů, které však často postrádají potřebnou odbornost. V rámci internetu fungují i služby, které sumarizují tyto bezplatně dostupné zdroje a přinášejí odkazy na jejich webové stránky.<br /> <br /> = Významná vydavatelství elektronických časopisů =<br /> == Elsevier ==<br /> [[Soubor:elsevier.png]]<br /> <br /> Nizozemské vydavatelství '''Elsevier''' je jeden z gigantů na světovém informačním trhu, a to nejen díky produkci kvalitních vědeckých elektronických časopisů. Rozhraní '''ScienceDirect''' je platformou, která slouží pro pohodlné zpřístupnění seriálů v elektronické formě. K dispozici je více než 2 500 titulů časopisů a přes 12 milionů jednotlivých článků. Uživatel má možnost vyhledávání jak v časopisech, tak v databázi článků. Tituly jsou přehledně seřazeny do tematických kolekcí, takže je možné v nich listovat. Platforma ScienceDirect slouží také jako rezervoár plných textů pro řadu bibliografických databází, které společnost Elsevier produkuje (např. Scopus, Embase atd.). Drtivá většina obsažených časopisů je dostupná placenou formou, přičemž uživatel může mít přístupy do jednotlivých titulů seriálů, tematických kolekcí nebo si kupovat pouze samostatné články.<br /> <br /> Platforma ScienceDirect nedávno oslavila jednu miliardu plných textů stažených uživateli. V rámci oslav tohoto milníku vydala firma Elsevier několik obrázků. Na jednom se uvádí, že jedna miliarda kapek vody naplní dva olympijské plavecké bazény. <br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.sciencedirect.com/<br /> <br /> === Platforma SciVerse ===<br /> [[Soubor:sciverse.jpg]]<br /> <br /> V létě 2010 představil Elsevier novou centrální platformu '''SciVerse'''. Kromě toho, že se na ní podílely nejznámější databáze společnosti Elsevier Scopus a ScienceDirect, bylo k dispozici také integrované rozhraní '''SciVerse Hub''', které spojovalo informační obsahy několika významných služeb zmiňovaného vydavatelství. Konkrétně se jednalo o Scopus, ScienceDirect, Scirus a SciTopics. SciVerse Hub tak představoval centrální bod, který poskytoval komplexní výsledky vyhledávání ze všech uvedených databází a přinesl řadu vylepšených funkcí. Po fázi testování v beta verzi byl platforma uvedena i do ostrého provozu. Avšak v srpnu 2013 došlo k ukončení SciVerse Hub.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.hub.sciverse.com/<br /> <br /> Informace a doporučení týkající se zrušení SciVerse Hub: http://www.cdlib.org/cdlinfo/2013/06/17/sciverse-hub-is-retiring-in-august-2013/<br /> <br /> == Springer ==<br /> [[Soubor:springerlink.jpg]]<br /> <br /> Springer je původně německé vydavatelství, které má hlavní sídlo v Heidelbergu. Postupem času se z něho stala obrovská instituce s pobočkami po celém světě. Vedle vydávání časopisů se Springer v poslední době výrazně zaměřil na produkci a distribuci elektronických knih. V oblasti seriálů byl pro Springer velmi důležitý rok 2004, kdy společnost získala konkurenční firmu '''Kluwer''' i s její obsáhlou kolekcí elektronických periodik. Přístup k časopisům je realizován v rámci platformy '''SpringerLink'''. Od léta 2010 je k dispozici její nová verze s rozšířenými funkcemi a atraktivnějším designem. Uživatel má možnost vyhledávání v obsazích okolo 8 116 591 titulů. Tematicky jsou nabízené časopisy zaměřeny spíše na technické obory a matematiku, avšak dá se říci, že alespoň minoritně jsou zastoupeny všechny obory. Marketingová politika společnosti při prodeji produktů je podobná jako u předchozího vydavatele, zajímavostí je, že první čísla v roce jsou u všech titulů vždy dostupná zdarma. Také Springer se zařadil po bok vydavatelství reflektujících na vzestup publikovaných materiálů v režimu open access. Konkrétně se tak stalo zveřejněním programu [http://www.springer.com/open+access/open+choice '''Springer Open Choice'''], který dává autorům možnost rozhodnout se, zda chtějí uhradit poplatky spojené s publikováním článku a zpřístupnit svoji práci volně. Služba [http://www.springeropen.com/ '''Springer Open'''] pak představuje platformu pro dokumenty, které jsou dostupné v modulu otevřeného přístupu. <br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.springerlink.com/home/main.mpx<br /> <br /> == John Wiley &amp; Sons ==<br /> [[Soubor:wiley.jpg]]<br /> <br /> Společnost '''John Wiley &amp; Sons''' vydává časopisy z různých vědeckých odvětví. Dobře známé rozhraní '''InterScience''', které produkované tituly zpřístupňovalo, nahradila v srpnu 2010 nová platforma '''Wiley Online Library'''. Ta poskytuje nejen vědecké seriály, ale také elektronické knihy, referenční příručky a další hodnotný informační materiál. Řada nabízených periodik vycházela v tištěné formě už od 18. století a vydavatelství retrospektivně doplňuje plné texty článků i z archivních čísel. Velmi zajímavou službou je poskytování bibliografických záznamů nabízených dokumentů ve formátu MARC21. V roce 2006 Wiley ovládl jednoho ze svých přímých konkurentů na informačním trhu – vydavatelství '''Blackwell'''. Tím byla značně rozšířena a zkvalitněna doposud nepříliš početná kolekce seriálů pro společenské a humanitní obory. Spolu s nově získanými časopisy od společnosti Blackwell obsahuje nyní platforma Wiley Online Library více než 1 500 elektronických seriálů. Pozornost je pochopitelně věnována i fenoménu open access, kde mají autoři možnost zpřístupnit za úhradu své články uživatelům volně při využití programu [http://authorservices.wiley.com/bauthor/onlineopen.asp '''OnlineOpen''']. Společnost navíc na svých stránkách nabízí tipy na instituce, které mohou autorům na úhradu těchto článků přispět. Elektronické časopisy od společnosti John Wiley &amp; Sons tvoří jednu z kolekcí, které jsou v ČR přístupné v rámci národní licence.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://onlinelibrary.wiley.com/<br /> <br /> == Taylor &amp; Francis ==<br /> [[Soubor:taylorfrancis.png|110 px]]<br /> <br /> '''Taylor &amp; Francis''' je dynamickou společností působící na informačním trhu jako komplexní vydavatelská firma. Předmětem její činnosti jsou jak tištěné, tak elektronické dokumenty. Portfolio informačních produktů se průběžně navyšovalo, když se součástí společnosti stávala řada dílčích vydavatelství (např. Routledge, CRC, Psychology Press atd.). Přístupy do jednotlivých časopisů jsou pochopitelně placenou záležitostí, ale vydavatelství chce jít do budoucna stále více směrem k otevřenému přístupu a zpřístupňovat více materiálů volně. Pozornost si vysloužily také tematické skupiny časopisů nazvané v podání Taylor &amp; Francis arénami (např. Chemistry Arena, Education Arena atd.). Takovéto členění by samozřejmě mělo napomoci, aby si každý předplatitel vybral optimální kolekci dle svého zaměření. Zároveň už není využívána dobře známá platforma '''Informaworld''', na které byly časopisy vydavatelství tradičně zpřístupňovány. V roce 2011 totiž byla představena nová platforma s jednoduchým názvem '''[http://www.tandfonline.com/ Taylor &amp; Francis Online]'''. Uživatelé na ní mají nyní k dispozici nabídku více než 1 600 titulů elektronických časopisů. Počty nabízených seriálů se navíc každoročně poměrně výrazně navyšují.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.tandf.co.uk/journals/<br /> <br /> == Sage ==<br /> [[Soubor:sagejournals.png]]<br /> <br /> V nabídce elektronických časopisů vydavatelství '''Sage''' se objevují tituly z oblasti obchodu, humanitních a sociální věd, techniky a medicíny. Celkově tvoří kolekci přes 700 periodik. Na internetových stránkách producenta je možné hledání v titulech i fulltextové vyhledávání v článcích. Retrospektiva nabízených časopisů je velmi různorodá, u některých titulů sahá až do 20. let minulého století. Seriály jsou rozděleny do deseti tematických kolekcí, přičemž nejoceňovanějšími jsou časopisy pro společenské vědy a marketing. Firma má svou centrálu v USA, ale pro lepší servis a komunikaci se zákazníky má zastoupení také v Evropě, Asii a Africe. V roce 2010 představil Sage „platformu nové generace“, na kterou budou postupně přecházet všechny vydávané časopisy. Platforma je postavena na technologii '''Highwire Press 2.0 technology (H2O)'''. Kromě časopisů je Sage rovněž vydavatelem mnoha zejména společenskovědních knih a dvou velmi uznávaných bibliografických databází '''Communication Abstracts''' a '''Criminal Justice Abstracts''', které však nedávno odkoupila společnost EBSCO. Svoje zaměření na společenskovědní disciplíny potvrdil Sage také novou službou nazvanou [http://srmo.sagepub.com/ '''Sage Research Methods''']. Tento portál, který je dostupný pouze pro institucionální předplatitele, má sloužit jako informační zdroj pro rozličné metody výzkumu v sociálních a humanitních vědách. V roce 2012 byla spuštěna nová služba [http://www.sagepub.com/knowledge.sp '''Sage Knowledge'''] představující digitální knihovnu pro oblast sociálních věd.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://online.sagepub.com/<br /> <br /> == Oxford Journals ==<br /> [[Soubor:oxfordjournals.jpg]]<br /> <br /> Vydavatelství '''Oxford University Press (OUP)''' je v oblasti elektronických časopisů velmi aktivní. Kolekce 306 titulů je zaměřena převážně na humanitní obory, ve kterých patří mezi světovou špičku. Uživatel si může určit, zda si předplatí konkrétní titul nebo některou z předmětových kolekcí. Standardní retrospektiva titulů sahá do roku 1996. V případě zájmu o starší ročníky je nutno zaplatit si přístup do online archivů, což je ostatně naprosto standardní model téměř u všech vydavatelů. V poslední době se dostává do popředí iniciativa [http://www.oxfordjournals.org/oxfordopen/ '''Oxford Open'''], která se snaží o zpřístupňování některých článků na bezplatném principu. Alespoň částečně už bylo do tohoto projektu zapojeno přes 250 titulů časopisů vydávaných OUP. Celý systém funguje tak, že vydavatelství umožní na přání autora volný přístup k jeho článku. Samotný autor přitom musí uhradit některé poplatky spojené s publikováním jeho příspěvku. I přesto počet článků, které jsou zpřístupněny bezplatně, stále stoupá. Naprosto stejnou možnost nabízí svým autorům i celá řada dalších vydavatelství.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.oxfordjournals.org/<br /> <br /> == Cambridge Journals ==<br /> [[Soubor:cambridgejournals.jpg]]<br /> <br /> Kolekce časopisů '''Cambridge Journals''' je počinem vydavatelství '''Cambridge University Press (CUP)'''. V současnosti je v systému 399 titulů a dohromady kolem milionu článků. Tematicky pokrývají nabízené časopisy téměř všechny vědecké obory. Retrospektiva při aktuálním předplatném činí pouze jeden rok. Výhodou však je, že přístup do elektronického obsahu předplaceného ročníku uživateli zůstává i po ukončení smlouvy (u jiných vydavatelů mohou být licenční podmínky řešeny jinak). Přístup je možno sjednat jak do jednotlivých časopisů, tak do několika předmětových kolekcí. I zde se projevuje nový fenomén open access, takže některé materiály jsou volně přístupné. Velmi aktivní je vydavatelství rovněž v otázce šíření informací do zemí rozvojového světa, kde se stalo součástí hned několika podobně laděných iniciativ.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://journals.cambridge.org/action/login<br /> <br /> == Emerald ==<br /> [[Soubor:emerald1.jpg]]<br /> <br /> Vydavatelství '''Emerald''' bylo založeno v roce 1967. V jeho nabídce upoutá pozornost několik klíčových titulů elektronických časopisů pro oblast ekonomie. Z tematického hlediska převažují obory ekonomie, obchodu, marketingu a managementu, ale také problematika knihovnictví a informační vědy, pro kterou nacházíme v rámci vydávaných publikací řadu velmi dobrých zdrojů. Seriály jsou dostupné v internetovém rozhraní '''Emeraldinsight''' striktně na komerční bázi. Vydavatelství má své zastoupení také v České republice.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.emeraldinsight.com/Insight/menuNavigation.do?hdAction=InsightHome<br /> <br /> == Oborově zaměřená vydavatelství ==<br /> Kromě výše zmíněných velkých producentů elektronických časopisů, kteří se zaměřují na vydávání titulů pro více vědeckých disciplín, existují také specializovaná vydavatelství. V této práci pochopitelně nelze uvést jejich kompletní výčet, ale je na místě zmínit taková vydavatelství, jejichž časopisy dosahují vynikající úrovně. [http://www.lww.com/webapp/wcs/stores/servlet/topCategories_11851_-1_12551 '''Lippincott Williams &amp; Wilkins'''] je producentem řady mimořádně kvalitních titulů pro oblast medicínských věd. Vydavatelství je nyní vlastněno skupinou Wolters Kluwer a jeho časopisy dosahují každoročně obrovské citovanosti. Ceněné časopisy pro široké spektrum lékařských oborů poskytují také vydavatelství [http://group.bmj.com/products/journals/ '''BMJ Group'''] a [http://www.karger.com/ '''Karger''']. Nepoměrně menším producentem, který ovšem rovněž zpřístupňuje uznávané lékařské elektronické seriály (a několik zajímavých chemických časopisů), je německé vydavatelství [https://www.thieme-connect.com/ejournals/home.html '''Thieme''']. Jeho nabídka čítá zhruba 130 titulů. V oblasti přírodních věd pak nepochybně nelze opomenout vydavatelství [http://www.nature.com/index.html '''Nature Publishing Group'''], jehož vlajkovou lodí je prestižní časopis '''Nature'''. Velmi často se do role vůdčích producentů staví oborově zaměřené instituce. Impact faktory takovýchto žurnálů pak nezřídka výrazně převyšují konkurenční tituly. Špičkami ve vydávání časopisů pro své vědecké disciplíny jsou například:<br /> <br /> American Psychological Association - http://www.apa.org/journals/<br /> <br /> American Marketing Association - http://www.marketingpower.com/Pages/default.aspx<br /> <br /> Royal Society of Chemistry - http://www.rsc.org/Publishing/Journals/Index.asp<br /> <br /> American Chemical Society - http://pubs.acs.org/about.html<br /> <br /> Institute of Physics - http://www.iop.org/EJ/<br /> <br /> American Institute of Physics - http://journals.aip.org/<br /> <br /> American Physical Society - http://publish.aps.org/about <br /> <br /> Samozřejmě by se dala vyjmenovat ještě řada dalších institucí podobného typu, nicméně pro účely této publikace je uvedený výčet více než dostačující. O tom, že oborové instituce jakožto vydavatelé odborných časopisů hrají klíčovou roli, svědčí následující graf, který porovnává průměrnou výši impact factorů pro seriály z oblasti chemie.<br /> <br /> = Registry volně dostupných elektronických časopisů =<br /> == Vymezení pojmu ==<br /> Počet seriálů v elektronické podobě i nadále radikálně roste. Nejedná se přitom pouze o tituly placené, ale o stále více časopisů s volným přístupem. Za účelem jejich registrace a umožnění snadnějšího přístupu do jejich obsahů proto vzniká řada projektů. Tyto služby nepřinášejí uživateli tak široké množství informací o titulech časopisů jako specializované databáze pro registraci seriálů, nýbrž mají spíše sumarizační funkci a primárně poskytují především informace o elektronickém umístění daného titulu. Kromě systémů univerzálních, které se snaží postihovat všechny volně dostupné elektronické časopisy, fungují rovněž služby registrující volně dostupné zdroje jen pro určitou geografickou oblast. Například systém [http://www.scielo.org/php/index.php '''SCIELO'''] obsahuje španělsky psané časopisy. Vznikají také registry žurnálů pro konkrétní vědecké obory. Jako příklady služeb, které plní tuto funkci, nám mohou posloužit iniciativy '''PubMedCentral''' (je zároveň i otevřeným archivem) nebo [http://www.freemedicaljournals.com/ '''Free Medical Journals'''] pro oblast medicíny.<br /> <br /> == EZB ==<br /> [[Soubor:ezb.jpg]]<br /> <br /> Projekt Elektronická knihovna časopisů '''(Elektronische Zeitschriftenbibliothek, EZB)''' spravuje Univerzitní knihovna v německém Regensburgu. Systém obsahuje tituly časopisů z celého světa, dohromady cca 60 000 seriálů. Do projektu je zapojeno více než 580 institucí z celé Evropy včetně několika knihoven z České republiky. Elektronické časopisy jsou v EZB rozděleny do tří kategorií. <br /> <br /> Volně dostupné časopisy (označeny zeleným kolečkem), které jsou zdarma k dispozici na internetu. Každému uživateli je umožněn přístup k plným textům.<br /> <br /> Plný text je dostupný jenom pro uživatele dané instituce (knihovny, případně univerzity) na základě předplatného (označeno žlutým kolečkem).<br /> <br /> Přístup k plným textům není povolen, daná instituce nemá časopis předplacený (označeno červeným kolečkem). Většinou je zdarma přístupný alespoň obsah a případně také abstrakty časopisů na stránce vydavatele [TRENKLEROVÁ, 2002].<br /> <br /> Pro čtenáře jsou pochopitelně zajímavé především první dvě kategorie. Běžný uživatel internetu tak v rámci kolekce volně dostupných titulů získává informace o velké množině informačních zdrojů, které jsou k dispozici zdarma.<br /> <br /> Hlavní stránky systému: http://rzblx1.uni-regensburg.de/ezeit/<br /> <br /> == DOAJ ==<br /> [[Soubor:doaj.jpg|130 px]]<br /> <br /> '''Directory of Open Access Journals (DOAJ)''' je z obsahového hlediska mnohem menším projektem než EZB. V tomto případě však dochází k registraci výhradně volně dostupných seriálů, proto je jejich počet v systému nižší. V současnosti je zahrnuto téměř 8 000 titulů, z nichž prohledatelných i na úrovni článků je 3 800. Kromě snadného vyhledávání má uživatel možnost listovat v titulech seřazených do tematických kolekcí. Celý projekt zajišťuje '''knihovna švédské univerzity v Lundu (Lund University Libraries)'''. V roce 2012 pak vznikl partnerský projekt '''Directory of Open Access Books (BOAJ)''', o němž bude podrobněji pojednáno v jiné kapitole této práce.<br /> <br /> Hlavní stránky systému: http://www.doaj.org/<br /> <br /> = Archivace a ochrana elektronických časopisů =<br /> == Vymezení pojmu ==<br /> V období, kdy periodika vycházela pouze v tištěné podobě, plnily knihovny nejen funkci prostředníka, který tyto časopisy nabízel svým uživatelům, ale také funkci archivní. Všechna zakoupená čísla byla fyzicky umístěna v prostorách knihovny a při náležité péči bylo zajištěno jejich uchování pro další generace. Nyní však nastala éra, kdy se časopisy téměř bez výjimky přesunuly na elektronické platformy a předplácení tištěných verzí je na strmém ústupu. Následný problém tkví v tom, že instituce sice mají zajištěn přístup k časopisům v elektronické formě, ale ty se nacházejí výhradně na serverech vydavatelů či poskytovatelů. Resultuje z toho jednoznačná otázka, co se stane v případě, když vydavatelství například zanikne, změní licenční politiku a přestane nabízet přístup ke starším číslům periodik v elektronické podobě nebo mu z důvodu nenadálé katastrofy přestanou fungovat servery a přístup k jeho obsahům nebude možný. Jakým způsobem je proti takovýmto eventualitám knihovna pojištěna? A jak bude zaručeno, že v případě takových scénářů nezmizí obsahy elektronických časopisů ze světa úplně? Závažnost nastíněných otázek si producenti informačních služeb, ale i například světové národní knihovny dobře uvědomují a stejně jako v otázkách archivace webu (více v kapitole 21.7) spatřují světlo světa iniciativy, které se snaží daný problém efektivně řešit. Projekty zajišťující ochranu a dlouhodobou archivaci elektronických časopisů vznikají jak na úrovni národních knihoven či univerzitních konsorcií, tak i za pomoci subjektů ze soukromé sféry. Někdy se může jednat o součásti daleko větších systémů (například právě iniciativ zabývajících se širokou archivací webu). V závislosti na typu archivu do nich mohou přispívat samotné knihovny, klíčové je zde ale především zapojení vydavatelů elektronických časopisů, protože ti musí ukládání svých titulů do archivů podporovat. Výhodou některých takovýchto služeb je také to, že poskytují knihovnám přístup k archivním číslům elektronickým časopisů i poté, co knihovna zrušila jejich předplatné. Eliminuje se tak nejednotná politika, kterou v tomto směru vydavatelé zastávají. Zde je nutno uvést nejpodstatnější digitální archivy pro elektronické časopisy:<br /> == Portico ==<br /> [[Soubor:portico2.jpg]]<br /> <br /> '''Portico''' je zřejmě nejdynamičtěji se rozvíjející iniciativou v této sféře. Jedná se o tzv. '''„dark archive“''' neboli tmavý archiv, což znamená, že knihovnám, které si jeho služby předplatí, zpřístupňuje archivované dokumenty až v okamžiku, kdy standardně nejsou dostupné. To nastává v situaci, kdy vydavatel z jakéhokoliv důvodu přestane zpřístupňovat předplacené elektronické časopisy na svých platformách. Nespornou výhodou Portica je maximální participace významných vydavatelství. V rámci služby je nyní archivováno na 14 000 titulů elektronických časopisů a více než 130 000 titulů elektronických knih. Pro knihovny se jedná o placenou službu, přičemž cena je odvozena od ročních výdajů knihovny na elektronické zdroje. Producentem systému je nezisková organizace ITHACA, která mimo jiné provozuje i službu JSTOR.<br /> <br /> Další informace: http://www.portico.org<br /> <br /> == LOCKSS ==<br /> [[Soubor:locks.jpg]]<br /> <br /> Iniciativa '''LOCKSS (Lots Of Copies Keep Stuff Safe)''' vznikla na '''Stanford University,''' ale účastní se jí celá řada knihoven z různých kontinentů. V rámci LOCKSS byl vyvinut speciální software pro účinnou archivaci. Aktivní role je vyžadována u zapojených knihoven, které disponují tzv. LOCKSS boxy pro ukládání dat. Kromě knihoven se projektu účastní zhruba 510 vydavatelů. Iniciativa byla založena už v roce 1998 a za čtrnáct let svého fungování si vydobyla značné uznání a respekt. K dispozici je i kooperace s linkovací službou SFX.<br /> <br /> Další informace: http://www.lockss.org/<br /> <br /> == CLOCKSS ==<br /> [[Soubor:clocks1.jpg]]<br /> <br /> '''CLOCKSS (Controled LOCKSS)''' je systém založený na bázi technologie LOCKSS. Představuje globální „dark archive“, který je podporován řadou velkých vydavatelství. Jeho správu má na starosti stejnojmenná nezisková organizace a do ostrého provozu byl spuštěn v roce 2009. Mezi nevýhody této služby patří to, že nepodporuje přístup k archivním číslům časopisů, u nichž participující knihovny zrušily předplatné. Přístup k obsahům je tam možný pouze v situaci, kdy periodika už nejsou dostupná na platformách vydavatelů. Zatím se tak stalo pouze v několika málo případech [MORROW, 2008]. Takto nízký počet není příliš udivující s přihlédnutím k faktu, že do projektu jsou zapojena téměř výhradně tradiční velká vydavatelství, u nichž je riziko zániku či ztráty dat velmi nízké. CLOCKSS je placená služba. Zajímavostí je, že u některých zaniklých časopisů zpřístupňuje CLOCKSS jejich obsahy ve zcela volném režimu, tedy nikoliv pouze pro participující organizace, nýbrž zdarma pro celý internet.<br /> <br /> Další informace: http://www.clockss.org/clockss/Home<br /> <br /> == e-Depot ==<br /> [[Soubor:edepot.jpg]]<br /> <br /> Mezi další služby, které archivují také elektronické časopisy, patří velké projekty s národní či mezinárodní působností. Velmi ceněnou službou je v této oblasti '''e-Depot''', což je archiv provozovaný '''National Library of the Netherlands'''. Kromě elektronických časopisů obsahuje služba řadu dalších materiálů z repozitářů a digitálních sbírek především univerzitních knihoven. Služba byla původně zaměřena na domovské Nizozemsko, avšak v poslední době dochází díky spolupráci se společností Elsevier k rozšíření informačního obsahu i o další geografické oblasti.<br /> <br /> Další informace: http://www.kb.nl/en<br /> <br /> Velký projekt v oblasti prezervace digitálních dokumentů vyvíjí i [http://www.bl.uk/eresources/jnls/ejournals.html '''British Library''']. Archivace elektronických časopisů probíhá také v rámci rozsáhlého projektu [http://www.oclc.org/electroniccollections/ '''OCLC Electronic Collection Online'''], kde jsou periodika pouze jedním z mnoha archivovaných typů dokumentů. Za zmínku nepochybně stojí také digitální archiv [http://www.hathitrust.org/ '''HathiTrust'''], do něhož přispívá řada prestižních amerických univerzit. Zapojené instituce zde sdílejí svoje digitální kolekce v bezpečném archivu, čímž mimo jiné zajišťují efektivní uchování svých elektronických časopisů. Vyhledávací rozhraní systému je volně dostupné, avšak k licencovanému obsahu mají přístup pouze uživatelé z participujících univerzit. Služba však může být zajímavá i pro neregistrovaného zájemce, neboť řada materiálů je po vypršení autorských práv k dispozici bezplatně. Následující tabulka srovnává práva uživatelů jednotlivých služeb při čtyřech modelových situacích. Tři z testovaných služeb zpřístupní svým klientům archivovaný obsah za všech okolností.<br /> <br /> == PEPRS ==<br /> [[Soubor:peprs.jpg]]<br /> <br /> Projekt '''PEPRS (Piloting an E-journals Preservation Registry Service)''' přistupuje k problematice uchovávání elektronických časopisů z poněkud jiné perspektivy. Jedná se totiž o databázi časopisů, kde lze u každého vyhledaného titulu ověřit, ve kterých archivech jsou jeho čísla uložena. Projekt koordinuje organizace [http://edina.ac.uk/ '''EDINA'''] a na jeho úspěšné realizaci se výrazně podílí také '''Mezinárodní agentura ISSN'''. Z archivů se do projektu zapojily Portico, LOCKSS, CLOCKSS, e-Depot a British Library e-Journal Digital Archive. Systém je připravován od roku 2008 a v říjnu 2010 byla spuštěna první beta verze vyhledávače elektronických časopisů. V průběhu roku 2011 pak byla platforma přejmenována na [http://thekeepers.org/thekeepers/keepers.asp '''The Keepers Registry'''] a uživatelům je k dispozici zcela zdarma.<br /> <br /> Další informace: http://edina.ac.uk/projects/peprs/index.html<br /> <br /> = Galerie =<br /> &lt;gallery&gt;<br /> Soubor:bsciverse.jpg|Schéma zdrojů zahrnutých do platformy SciVerse Hub. Převzato z dokumentace systému.<br /> Soubor:bspringerlink.jpg|Vývoj stažených plných textů v letech 2005-2011 u elektronických časopisů a elektronických knih na platformě SpringerLink. Převzato z dokumentace k systému.<br /> Soubor:bwiley.jpg|Zobrazení časopisu na nové platformě Wiley Online Library. Převzato ze systému.<br /> Soubor:bemerald.jpg|Vývoj počtu stažených plných textů vydavatelství Emerald. Převzato z dokumentace systému.<br /> Soubor:baverage.jpg|Průměrná hodnota impact factoru za rok 2009 u časopisů pro oblast chemie u jednotlivých vydavatelů. Převzato ze stránek Royal Society of Chemistry.<br /> Soubor:bezb.jpg|Část časopisů pro oblast geografie v systému EZB. Převzato z www rozhraní systému.<br /> Soubor:bportico.jpg|Vývoj počtu titulů archivovaných elektronických časopisů ve službě Portico. Převzato z dokumentace služby.<br /> Soubor:ruzovatab.jpg|Srovnání služeb jednotlivých archivů pro zpřístupnění digitálního obsahu při čtyřech modelových situacích [[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pou%C5%BEit%C3%A1_literatura MORROW, 2008]].<br /> Soubor:bpeprs.jpg|Záznam o archivovaném časopise v systému PEPRS na platformě The Keepers Registry. Převzato ze systému.<br /> &lt;/gallery&gt;</div>

MisaH https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_%C4%8Dasopisy&diff=38232 2013-11-19T22:06:35Z

<p>MisaH: /* Oxford Journals */</p> <hr /> <div>Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]]<br /> [[Soubor:Eiz.png|200px|right|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]<br /> = Vymezení pojmu =<br /> <br /> Rozmach elektronického publikování výrazným způsobem ovlivnil přístup k celé řadě informačních zdrojů. Exemplárním příkladem změny ve strategii rozšiřování informačních obsahů jsou seriály. Přechod prestižních časopisů do elektronických platforem znamenal výrazný posun v celé architektuře informačního průmyslu. Články jsou i nadále nejvýraznějším zdrojem vědeckého poznání a pro databáze a služby, které nabízejí uživatelům bibliografické záznamy, znamená jejich dostupnost v elektronické podobě zcela nové možnosti. V následnosti pak dochází k rozvoji plnotextových databází a služeb elektronického dodávání dokumentů. Časopisy vycházely po dlouhá léta v tištěné podobě. V 90. letech minulého století však nastal dynamický rozvoj internetu, čehož vydavatelé vědeckých časopisů rychle využili a začali své produkty nabízet i v elektronických verzích [ŠŤASTNÁ, 2002a]. Dnes se již najde pouze minimum prestižních seriálů, které dosud vycházejí výhradně v tištěné formě. Uvádí se, že 95 % impaktovaných žurnálů má elektronickou podobu. Drtivá většina časopisů přešla do elektronické formy, a to ze zcela pochopitelných důvodů. Vydavatelé oslovili mnohem větší množství potencionálních uživatelů. Zatímco v tištěné podobě je možný přístup pouze k celým číslům časopisů, na digitální bázi je možno kupovat i jednotlivé články. Elektronická rozhraní vydavatelů nabízejí velmi pohodlné vyhledávací možnosti nejen v rámci jednotlivých titulů časopisů, ale i v celých tematických kolekcích. V elektronických verzích existují navíc hypertextová propojení, kvalitní vymezení citačních vztahů a další možnosti spojené s vývojem moderní techniky. Elektronické seriály tak získaly velkou popularitu a vysoké množství uživatelů. Přístup do elektronických časopisů je z finančního hlediska poměrně nákladnou záležitostí. Drahé jsou už jednotlivé tituly časopisů, u kolekcí je potom cena ještě vyšší. Vydavatelé řeší tuto problematiku pomocí cenově zvýhodněných tematických balíčků seriálů, vznikají také četná konsorcia, která mají poté přístup k elektronickým časopisům za nižší finanční částky [ŠŤASTNÁ, 2002b]. Problém ovšem představuje fakt, že v rámci kolekcí elektronických časopisů jsou instituce nuceny nakupovat mnohdy i tituly, do nichž přístup nepotřebují a v případě individuálního předplatného by si časopis v žádném případě neobjednali. Vyhledávání v kolekcích časopisů a článků v nich obsažených bývá zpravidla možné bezplatně, stejně jako přístup k abstraktům jednotlivých článků. Jejich plné texty jsou již pochopitelně zpoplatněny. Významným zprostředkovatelem přístupu do zahraničních elektronických časopisů je v České republice firma [http://www.suweco.cz/ Suweco]. V rámci ČR fungují národní konsorcia na přístupy do kolekcí několika nejvýznamnějších světových vydavatelství.<br /> <br /> Produkce elektronických časopisů se dá rozdělit na dvě základní skupiny. V prvním případě se jedná o tematicky zaměřené vydavatele, kteří se specializují na svůj obor činnosti. Často je představují velké oborové instituce. Na druhé straně existují velcí vydavatelé, jejichž časopisy často tvoří multidisciplinární kolekce. Někdy se může jednat o nakladatelství původně vysokoškolská (např. '''Oxford University Press'''). Kvalitní tituly časopisů jsou obvykle dostupné na komerční bázi na stránkách vydavatelů. Kromě placených titulů existuje také řada volně dostupných elektronických seriálů, které však často postrádají potřebnou odbornost. V rámci internetu fungují i služby, které sumarizují tyto bezplatně dostupné zdroje a přinášejí odkazy na jejich webové stránky.<br /> <br /> = Významná vydavatelství elektronických časopisů =<br /> == Elsevier ==<br /> [[Soubor:elsevier.png]]<br /> <br /> Nizozemské vydavatelství '''Elsevier''' je jeden z gigantů na světovém informačním trhu, a to nejen díky produkci kvalitních vědeckých elektronických časopisů. Rozhraní '''ScienceDirect''' je platformou, která slouží pro pohodlné zpřístupnění seriálů v elektronické formě. K dispozici je více než 2 500 titulů časopisů a přes 12 milionů jednotlivých článků. Uživatel má možnost vyhledávání jak v časopisech, tak v databázi článků. Tituly jsou přehledně seřazeny do tematických kolekcí, takže je možné v nich listovat. Platforma ScienceDirect slouží také jako rezervoár plných textů pro řadu bibliografických databází, které společnost Elsevier produkuje (např. Scopus, Embase atd.). Drtivá většina obsažených časopisů je dostupná placenou formou, přičemž uživatel může mít přístupy do jednotlivých titulů seriálů, tematických kolekcí nebo si kupovat pouze samostatné články.<br /> <br /> Platforma ScienceDirect nedávno oslavila jednu miliardu plných textů stažených uživateli. V rámci oslav tohoto milníku vydala firma Elsevier několik obrázků. Na jednom se uvádí, že jedna miliarda kapek vody naplní dva olympijské plavecké bazény. <br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.sciencedirect.com/<br /> <br /> === Platforma SciVerse ===<br /> [[Soubor:sciverse.jpg]]<br /> <br /> V létě 2010 představil Elsevier novou centrální platformu '''SciVerse'''. Kromě toho, že se na ní podílely nejznámější databáze společnosti Elsevier Scopus a ScienceDirect, bylo k dispozici také integrované rozhraní '''SciVerse Hub''', které spojovalo informační obsahy několika významných služeb zmiňovaného vydavatelství. Konkrétně se jednalo o Scopus, ScienceDirect, Scirus a SciTopics. SciVerse Hub tak představoval centrální bod, který poskytoval komplexní výsledky vyhledávání ze všech uvedených databází a přinesl řadu vylepšených funkcí. Po fázi testování v beta verzi byl platforma uvedena i do ostrého provozu. Avšak v srpnu 2013 došlo k ukončení SciVerse Hub.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.hub.sciverse.com/<br /> <br /> Informace a doporučení týkající se zrušení SciVerse Hub: http://www.cdlib.org/cdlinfo/2013/06/17/sciverse-hub-is-retiring-in-august-2013/<br /> <br /> == Springer ==<br /> [[Soubor:springerlink.jpg]]<br /> <br /> Springer je původně německé vydavatelství, které má hlavní sídlo v Heidelbergu. Postupem času se z něho stala obrovská instituce s pobočkami po celém světě. Vedle vydávání časopisů se Springer v poslední době výrazně zaměřil na produkci a distribuci elektronických knih. V oblasti seriálů byl pro Springer velmi důležitý rok 2004, kdy společnost získala konkurenční firmu '''Kluwer''' i s její obsáhlou kolekcí elektronických periodik. Přístup k časopisům je realizován v rámci platformy '''SpringerLink'''. Od léta 2010 je k dispozici její nová verze s rozšířenými funkcemi a atraktivnějším designem. Uživatel má možnost vyhledávání v obsazích okolo 8 116 591 titulů. Tematicky jsou nabízené časopisy zaměřeny spíše na technické obory a matematiku, avšak dá se říci, že alespoň minoritně jsou zastoupeny všechny obory. Marketingová politika společnosti při prodeji produktů je podobná jako u předchozího vydavatele, zajímavostí je, že první čísla v roce jsou u všech titulů vždy dostupná zdarma. Také Springer se zařadil po bok vydavatelství reflektujících na vzestup publikovaných materiálů v režimu open access. Konkrétně se tak stalo zveřejněním programu [http://www.springer.com/open+access/open+choice '''Springer Open Choice'''], který dává autorům možnost rozhodnout se, zda chtějí uhradit poplatky spojené s publikováním článku a zpřístupnit svoji práci volně. Služba [http://www.springeropen.com/ '''Springer Open'''] pak představuje platformu pro dokumenty, které jsou dostupné v modulu otevřeného přístupu. <br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.springerlink.com/home/main.mpx<br /> <br /> == John Wiley &amp; Sons ==<br /> [[Soubor:wiley.jpg]]<br /> <br /> Společnost '''John Wiley &amp; Sons''' vydává časopisy z různých vědeckých odvětví. Dobře známé rozhraní '''InterScience''', které produkované tituly zpřístupňovalo, nahradila v srpnu 2010 nová platforma '''Wiley Online Library'''. Ta poskytuje nejen vědecké seriály, ale také elektronické knihy, referenční příručky a další hodnotný informační materiál. Řada nabízených periodik vycházela v tištěné formě už od 18. století a vydavatelství retrospektivně doplňuje plné texty článků i z archivních čísel. Velmi zajímavou službou je poskytování bibliografických záznamů nabízených dokumentů ve formátu MARC21. V roce 2006 Wiley ovládl jednoho ze svých přímých konkurentů na informačním trhu – vydavatelství '''Blackwell'''. Tím byla značně rozšířena a zkvalitněna doposud nepříliš početná kolekce seriálů pro společenské a humanitní obory. Spolu s nově získanými časopisy od společnosti Blackwell obsahuje nyní platforma Wiley Online Library více než 1 500 elektronických seriálů. Pozornost je pochopitelně věnována i fenoménu open access, kde mají autoři možnost zpřístupnit za úhradu své články uživatelům volně při využití programu [http://authorservices.wiley.com/bauthor/onlineopen.asp '''OnlineOpen''']. Společnost navíc na svých stránkách nabízí tipy na instituce, které mohou autorům na úhradu těchto článků přispět. Elektronické časopisy od společnosti John Wiley &amp; Sons tvoří jednu z kolekcí, které jsou v ČR přístupné v rámci národní licence.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://onlinelibrary.wiley.com/<br /> <br /> == Taylor &amp; Francis ==<br /> [[Soubor:taylorfrancis.png|110 px]]<br /> <br /> '''Taylor &amp; Francis''' je dynamickou společností působící na informačním trhu jako komplexní vydavatelská firma. Předmětem její činnosti jsou jak tištěné, tak elektronické dokumenty. Portfolio informačních produktů se průběžně navyšovalo, když se součástí společnosti stávala řada dílčích vydavatelství (např. Routledge, CRC, Psychology Press atd.). Přístupy do jednotlivých časopisů jsou pochopitelně placenou záležitostí, ale vydavatelství chce jít do budoucna stále více směrem k otevřenému přístupu a zpřístupňovat více materiálů volně. Pozornost si vysloužily také tematické skupiny časopisů nazvané v podání Taylor &amp; Francis arénami (např. Chemistry Arena, Education Arena atd.). Takovéto členění by samozřejmě mělo napomoci, aby si každý předplatitel vybral optimální kolekci dle svého zaměření. Zároveň už není využívána dobře známá platforma '''Informaworld''', na které byly časopisy vydavatelství tradičně zpřístupňovány. V roce 2011 totiž byla představena nová platforma s jednoduchým názvem '''[http://www.tandfonline.com/ Taylor &amp; Francis Online]'''. Uživatelé na ní mají nyní k dispozici nabídku více než 1 600 titulů elektronických časopisů. Počty nabízených seriálů se navíc každoročně poměrně výrazně navyšují.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.tandf.co.uk/journals/<br /> <br /> == Sage ==<br /> [[Soubor:sagejournals.png]]<br /> <br /> V nabídce elektronických časopisů vydavatelství '''Sage''' se objevují tituly z oblasti obchodu, humanitních a sociální věd, techniky a medicíny. Celkově tvoří kolekci přes 700 periodik. Na internetových stránkách producenta je možné hledání v titulech i fulltextové vyhledávání v článcích. Retrospektiva nabízených časopisů je velmi různorodá, u některých titulů sahá až do 20. let minulého století. Seriály jsou rozděleny do deseti tematických kolekcí, přičemž nejoceňovanějšími jsou časopisy pro společenské vědy a marketing. Firma má svou centrálu v USA, ale pro lepší servis a komunikaci se zákazníky má zastoupení také v Evropě, Asii a Africe. V roce 2010 představil Sage „platformu nové generace“, na kterou budou postupně přecházet všechny vydávané časopisy. Platforma je postavena na technologii '''Highwire Press 2.0 technology (H2O)'''. Kromě časopisů je Sage rovněž vydavatelem mnoha zejména společenskovědních knih a dvou velmi uznávaných bibliografických databází '''Communication Abstracts''' a '''Criminal Justice Abstracts''', které však nedávno odkoupila společnost EBSCO. Svoje zaměření na společenskovědní disciplíny potvrdil Sage také novou službou nazvanou [http://srmo.sagepub.com/ '''Sage Research Methods''']. Tento portál, který je dostupný pouze pro institucionální předplatitele, má sloužit jako informační zdroj pro rozličné metody výzkumu v sociálních a humanitních vědách. V roce 2012 byla spuštěna nová služba [http://www.sagepub.com/knowledge.sp '''Sage Knowledge'''] představující digitální knihovnu pro oblast sociálních věd.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://online.sagepub.com/<br /> <br /> == Oxford Journals ==<br /> [[Soubor:oxfordjournals.jpg]]<br /> <br /> Vydavatelství '''Oxford University Press (OUP)''' je v oblasti elektronických časopisů velmi aktivní. Kolekce 306 titulů je zaměřena převážně na humanitní obory, ve kterých patří mezi světovou špičku. Uživatel si může určit, zda si předplatí konkrétní titul nebo některou z předmětových kolekcí. Standardní retrospektiva titulů sahá do roku 1996. V případě zájmu o starší ročníky je nutno zaplatit si přístup do online archivů, což je ostatně naprosto standardní model téměř u všech vydavatelů. V poslední době se dostává do popředí iniciativa [http://www.oxfordjournals.org/oxfordopen/ '''Oxford Open'''], která se snaží o zpřístupňování některých článků na bezplatném principu. Alespoň částečně už bylo do tohoto projektu zapojeno přes 250 titulů časopisů vydávaných OUP. Celý systém funguje tak, že vydavatelství umožní na přání autora volný přístup k jeho článku. Samotný autor přitom musí uhradit některé poplatky spojené s publikováním jeho příspěvku. I přesto počet článků, které jsou zpřístupněny bezplatně, stále stoupá. Naprosto stejnou možnost nabízí svým autorům i celá řada dalších vydavatelství.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.oxfordjournals.org/<br /> <br /> == Cambridge Journals ==<br /> [[Soubor:cambridgejournals.jpg]]<br /> <br /> Kolekce časopisů '''Cambridge Journals''' je počinem vydavatelství '''Cambridge University Press (CUP)'''. V současnosti je v systému 280 titulů a dohromady více než půl milionu článků. Tematicky pokrývají nabízené časopisy téměř všechny vědecké obory. Retrospektiva při aktuálním předplatném činí pouze jeden rok. Výhodou však je, že přístup do elektronického obsahu předplaceného ročníku uživateli zůstává i po ukončení smlouvy (u jiných vydavatelů mohou být licenční podmínky řešeny jinak). Přístup je možno sjednat jak do jednotlivých časopisů, tak do několika předmětových kolekcí. I zde se projevuje nový fenomén open access, takže některé materiály jsou volně přístupné. Velmi aktivní je vydavatelství rovněž v otázce šíření informací do zemí rozvojového světa, kde se stalo součástí hned několika podobně laděných iniciativ.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://journals.cambridge.org/action/login<br /> <br /> == Emerald ==<br /> [[Soubor:emerald1.jpg]]<br /> <br /> Vydavatelství '''Emerald''' bylo založeno v roce 1967. V jeho nabídce upoutá pozornost několik klíčových titulů elektronických časopisů pro oblast ekonomie. Z tematického hlediska převažují obory ekonomie, obchodu, marketingu a managementu, ale také problematika knihovnictví a informační vědy, pro kterou nacházíme v rámci vydávaných publikací řadu velmi dobrých zdrojů. Seriály jsou dostupné v internetovém rozhraní '''Emeraldinsight''' striktně na komerční bázi. Vydavatelství má své zastoupení také v České republice.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.emeraldinsight.com/Insight/menuNavigation.do?hdAction=InsightHome<br /> <br /> == Oborově zaměřená vydavatelství ==<br /> Kromě výše zmíněných velkých producentů elektronických časopisů, kteří se zaměřují na vydávání titulů pro více vědeckých disciplín, existují také specializovaná vydavatelství. V této práci pochopitelně nelze uvést jejich kompletní výčet, ale je na místě zmínit taková vydavatelství, jejichž časopisy dosahují vynikající úrovně. [http://www.lww.com/webapp/wcs/stores/servlet/topCategories_11851_-1_12551 '''Lippincott Williams &amp; Wilkins'''] je producentem řady mimořádně kvalitních titulů pro oblast medicínských věd. Vydavatelství je nyní vlastněno skupinou Wolters Kluwer a jeho časopisy dosahují každoročně obrovské citovanosti. Ceněné časopisy pro široké spektrum lékařských oborů poskytují také vydavatelství [http://group.bmj.com/products/journals/ '''BMJ Group'''] a [http://www.karger.com/ '''Karger''']. Nepoměrně menším producentem, který ovšem rovněž zpřístupňuje uznávané lékařské elektronické seriály (a několik zajímavých chemických časopisů), je německé vydavatelství [https://www.thieme-connect.com/ejournals/home.html '''Thieme''']. Jeho nabídka čítá zhruba 130 titulů. V oblasti přírodních věd pak nepochybně nelze opomenout vydavatelství [http://www.nature.com/index.html '''Nature Publishing Group'''], jehož vlajkovou lodí je prestižní časopis '''Nature'''. Velmi často se do role vůdčích producentů staví oborově zaměřené instituce. Impact faktory takovýchto žurnálů pak nezřídka výrazně převyšují konkurenční tituly. Špičkami ve vydávání časopisů pro své vědecké disciplíny jsou například:<br /> <br /> American Psychological Association - http://www.apa.org/journals/<br /> <br /> American Marketing Association - http://www.marketingpower.com/Pages/default.aspx<br /> <br /> Royal Society of Chemistry - http://www.rsc.org/Publishing/Journals/Index.asp<br /> <br /> American Chemical Society - http://pubs.acs.org/about.html<br /> <br /> Institute of Physics - http://www.iop.org/EJ/<br /> <br /> American Institute of Physics - http://journals.aip.org/<br /> <br /> American Physical Society - http://publish.aps.org/about <br /> <br /> Samozřejmě by se dala vyjmenovat ještě řada dalších institucí podobného typu, nicméně pro účely této publikace je uvedený výčet více než dostačující. O tom, že oborové instituce jakožto vydavatelé odborných časopisů hrají klíčovou roli, svědčí následující graf, který porovnává průměrnou výši impact factorů pro seriály z oblasti chemie.<br /> <br /> = Registry volně dostupných elektronických časopisů =<br /> == Vymezení pojmu ==<br /> Počet seriálů v elektronické podobě i nadále radikálně roste. Nejedná se přitom pouze o tituly placené, ale o stále více časopisů s volným přístupem. Za účelem jejich registrace a umožnění snadnějšího přístupu do jejich obsahů proto vzniká řada projektů. Tyto služby nepřinášejí uživateli tak široké množství informací o titulech časopisů jako specializované databáze pro registraci seriálů, nýbrž mají spíše sumarizační funkci a primárně poskytují především informace o elektronickém umístění daného titulu. Kromě systémů univerzálních, které se snaží postihovat všechny volně dostupné elektronické časopisy, fungují rovněž služby registrující volně dostupné zdroje jen pro určitou geografickou oblast. Například systém [http://www.scielo.org/php/index.php '''SCIELO'''] obsahuje španělsky psané časopisy. Vznikají také registry žurnálů pro konkrétní vědecké obory. Jako příklady služeb, které plní tuto funkci, nám mohou posloužit iniciativy '''PubMedCentral''' (je zároveň i otevřeným archivem) nebo [http://www.freemedicaljournals.com/ '''Free Medical Journals'''] pro oblast medicíny.<br /> <br /> == EZB ==<br /> [[Soubor:ezb.jpg]]<br /> <br /> Projekt Elektronická knihovna časopisů '''(Elektronische Zeitschriftenbibliothek, EZB)''' spravuje Univerzitní knihovna v německém Regensburgu. Systém obsahuje tituly časopisů z celého světa, dohromady cca 60 000 seriálů. Do projektu je zapojeno více než 580 institucí z celé Evropy včetně několika knihoven z České republiky. Elektronické časopisy jsou v EZB rozděleny do tří kategorií. <br /> <br /> Volně dostupné časopisy (označeny zeleným kolečkem), které jsou zdarma k dispozici na internetu. Každému uživateli je umožněn přístup k plným textům.<br /> <br /> Plný text je dostupný jenom pro uživatele dané instituce (knihovny, případně univerzity) na základě předplatného (označeno žlutým kolečkem).<br /> <br /> Přístup k plným textům není povolen, daná instituce nemá časopis předplacený (označeno červeným kolečkem). Většinou je zdarma přístupný alespoň obsah a případně také abstrakty časopisů na stránce vydavatele [TRENKLEROVÁ, 2002].<br /> <br /> Pro čtenáře jsou pochopitelně zajímavé především první dvě kategorie. Běžný uživatel internetu tak v rámci kolekce volně dostupných titulů získává informace o velké množině informačních zdrojů, které jsou k dispozici zdarma.<br /> <br /> Hlavní stránky systému: http://rzblx1.uni-regensburg.de/ezeit/<br /> <br /> == DOAJ ==<br /> [[Soubor:doaj.jpg|130 px]]<br /> <br /> '''Directory of Open Access Journals (DOAJ)''' je z obsahového hlediska mnohem menším projektem než EZB. V tomto případě však dochází k registraci výhradně volně dostupných seriálů, proto je jejich počet v systému nižší. V současnosti je zahrnuto téměř 8 000 titulů, z nichž prohledatelných i na úrovni článků je 3 800. Kromě snadného vyhledávání má uživatel možnost listovat v titulech seřazených do tematických kolekcí. Celý projekt zajišťuje '''knihovna švédské univerzity v Lundu (Lund University Libraries)'''. V roce 2012 pak vznikl partnerský projekt '''Directory of Open Access Books (BOAJ)''', o němž bude podrobněji pojednáno v jiné kapitole této práce.<br /> <br /> Hlavní stránky systému: http://www.doaj.org/<br /> <br /> = Archivace a ochrana elektronických časopisů =<br /> == Vymezení pojmu ==<br /> V období, kdy periodika vycházela pouze v tištěné podobě, plnily knihovny nejen funkci prostředníka, který tyto časopisy nabízel svým uživatelům, ale také funkci archivní. Všechna zakoupená čísla byla fyzicky umístěna v prostorách knihovny a při náležité péči bylo zajištěno jejich uchování pro další generace. Nyní však nastala éra, kdy se časopisy téměř bez výjimky přesunuly na elektronické platformy a předplácení tištěných verzí je na strmém ústupu. Následný problém tkví v tom, že instituce sice mají zajištěn přístup k časopisům v elektronické formě, ale ty se nacházejí výhradně na serverech vydavatelů či poskytovatelů. Resultuje z toho jednoznačná otázka, co se stane v případě, když vydavatelství například zanikne, změní licenční politiku a přestane nabízet přístup ke starším číslům periodik v elektronické podobě nebo mu z důvodu nenadálé katastrofy přestanou fungovat servery a přístup k jeho obsahům nebude možný. Jakým způsobem je proti takovýmto eventualitám knihovna pojištěna? A jak bude zaručeno, že v případě takových scénářů nezmizí obsahy elektronických časopisů ze světa úplně? Závažnost nastíněných otázek si producenti informačních služeb, ale i například světové národní knihovny dobře uvědomují a stejně jako v otázkách archivace webu (více v kapitole 21.7) spatřují světlo světa iniciativy, které se snaží daný problém efektivně řešit. Projekty zajišťující ochranu a dlouhodobou archivaci elektronických časopisů vznikají jak na úrovni národních knihoven či univerzitních konsorcií, tak i za pomoci subjektů ze soukromé sféry. Někdy se může jednat o součásti daleko větších systémů (například právě iniciativ zabývajících se širokou archivací webu). V závislosti na typu archivu do nich mohou přispívat samotné knihovny, klíčové je zde ale především zapojení vydavatelů elektronických časopisů, protože ti musí ukládání svých titulů do archivů podporovat. Výhodou některých takovýchto služeb je také to, že poskytují knihovnám přístup k archivním číslům elektronickým časopisů i poté, co knihovna zrušila jejich předplatné. Eliminuje se tak nejednotná politika, kterou v tomto směru vydavatelé zastávají. Zde je nutno uvést nejpodstatnější digitální archivy pro elektronické časopisy:<br /> == Portico ==<br /> [[Soubor:portico2.jpg]]<br /> <br /> '''Portico''' je zřejmě nejdynamičtěji se rozvíjející iniciativou v této sféře. Jedná se o tzv. '''„dark archive“''' neboli tmavý archiv, což znamená, že knihovnám, které si jeho služby předplatí, zpřístupňuje archivované dokumenty až v okamžiku, kdy standardně nejsou dostupné. To nastává v situaci, kdy vydavatel z jakéhokoliv důvodu přestane zpřístupňovat předplacené elektronické časopisy na svých platformách. Nespornou výhodou Portica je maximální participace významných vydavatelství. V rámci služby je nyní archivováno na 14 000 titulů elektronických časopisů a více než 130 000 titulů elektronických knih. Pro knihovny se jedná o placenou službu, přičemž cena je odvozena od ročních výdajů knihovny na elektronické zdroje. Producentem systému je nezisková organizace ITHACA, která mimo jiné provozuje i službu JSTOR.<br /> <br /> Další informace: http://www.portico.org<br /> <br /> == LOCKSS ==<br /> [[Soubor:locks.jpg]]<br /> <br /> Iniciativa '''LOCKSS (Lots Of Copies Keep Stuff Safe)''' vznikla na '''Stanford University,''' ale účastní se jí celá řada knihoven z různých kontinentů. V rámci LOCKSS byl vyvinut speciální software pro účinnou archivaci. Aktivní role je vyžadována u zapojených knihoven, které disponují tzv. LOCKSS boxy pro ukládání dat. Kromě knihoven se projektu účastní zhruba 510 vydavatelů. Iniciativa byla založena už v roce 1998 a za čtrnáct let svého fungování si vydobyla značné uznání a respekt. K dispozici je i kooperace s linkovací službou SFX.<br /> <br /> Další informace: http://www.lockss.org/<br /> <br /> == CLOCKSS ==<br /> [[Soubor:clocks1.jpg]]<br /> <br /> '''CLOCKSS (Controled LOCKSS)''' je systém založený na bázi technologie LOCKSS. Představuje globální „dark archive“, který je podporován řadou velkých vydavatelství. Jeho správu má na starosti stejnojmenná nezisková organizace a do ostrého provozu byl spuštěn v roce 2009. Mezi nevýhody této služby patří to, že nepodporuje přístup k archivním číslům časopisů, u nichž participující knihovny zrušily předplatné. Přístup k obsahům je tam možný pouze v situaci, kdy periodika už nejsou dostupná na platformách vydavatelů. Zatím se tak stalo pouze v několika málo případech [MORROW, 2008]. Takto nízký počet není příliš udivující s přihlédnutím k faktu, že do projektu jsou zapojena téměř výhradně tradiční velká vydavatelství, u nichž je riziko zániku či ztráty dat velmi nízké. CLOCKSS je placená služba. Zajímavostí je, že u některých zaniklých časopisů zpřístupňuje CLOCKSS jejich obsahy ve zcela volném režimu, tedy nikoliv pouze pro participující organizace, nýbrž zdarma pro celý internet.<br /> <br /> Další informace: http://www.clockss.org/clockss/Home<br /> <br /> == e-Depot ==<br /> [[Soubor:edepot.jpg]]<br /> <br /> Mezi další služby, které archivují také elektronické časopisy, patří velké projekty s národní či mezinárodní působností. Velmi ceněnou službou je v této oblasti '''e-Depot''', což je archiv provozovaný '''National Library of the Netherlands'''. Kromě elektronických časopisů obsahuje služba řadu dalších materiálů z repozitářů a digitálních sbírek především univerzitních knihoven. Služba byla původně zaměřena na domovské Nizozemsko, avšak v poslední době dochází díky spolupráci se společností Elsevier k rozšíření informačního obsahu i o další geografické oblasti.<br /> <br /> Další informace: http://www.kb.nl/en<br /> <br /> Velký projekt v oblasti prezervace digitálních dokumentů vyvíjí i [http://www.bl.uk/eresources/jnls/ejournals.html '''British Library''']. Archivace elektronických časopisů probíhá také v rámci rozsáhlého projektu [http://www.oclc.org/electroniccollections/ '''OCLC Electronic Collection Online'''], kde jsou periodika pouze jedním z mnoha archivovaných typů dokumentů. Za zmínku nepochybně stojí také digitální archiv [http://www.hathitrust.org/ '''HathiTrust'''], do něhož přispívá řada prestižních amerických univerzit. Zapojené instituce zde sdílejí svoje digitální kolekce v bezpečném archivu, čímž mimo jiné zajišťují efektivní uchování svých elektronických časopisů. Vyhledávací rozhraní systému je volně dostupné, avšak k licencovanému obsahu mají přístup pouze uživatelé z participujících univerzit. Služba však může být zajímavá i pro neregistrovaného zájemce, neboť řada materiálů je po vypršení autorských práv k dispozici bezplatně. Následující tabulka srovnává práva uživatelů jednotlivých služeb při čtyřech modelových situacích. Tři z testovaných služeb zpřístupní svým klientům archivovaný obsah za všech okolností.<br /> <br /> == PEPRS ==<br /> [[Soubor:peprs.jpg]]<br /> <br /> Projekt '''PEPRS (Piloting an E-journals Preservation Registry Service)''' přistupuje k problematice uchovávání elektronických časopisů z poněkud jiné perspektivy. Jedná se totiž o databázi časopisů, kde lze u každého vyhledaného titulu ověřit, ve kterých archivech jsou jeho čísla uložena. Projekt koordinuje organizace [http://edina.ac.uk/ '''EDINA'''] a na jeho úspěšné realizaci se výrazně podílí také '''Mezinárodní agentura ISSN'''. Z archivů se do projektu zapojily Portico, LOCKSS, CLOCKSS, e-Depot a British Library e-Journal Digital Archive. Systém je připravován od roku 2008 a v říjnu 2010 byla spuštěna první beta verze vyhledávače elektronických časopisů. V průběhu roku 2011 pak byla platforma přejmenována na [http://thekeepers.org/thekeepers/keepers.asp '''The Keepers Registry'''] a uživatelům je k dispozici zcela zdarma.<br /> <br /> Další informace: http://edina.ac.uk/projects/peprs/index.html<br /> <br /> = Galerie =<br /> &lt;gallery&gt;<br /> Soubor:bsciverse.jpg|Schéma zdrojů zahrnutých do platformy SciVerse Hub. Převzato z dokumentace systému.<br /> Soubor:bspringerlink.jpg|Vývoj stažených plných textů v letech 2005-2011 u elektronických časopisů a elektronických knih na platformě SpringerLink. Převzato z dokumentace k systému.<br /> Soubor:bwiley.jpg|Zobrazení časopisu na nové platformě Wiley Online Library. Převzato ze systému.<br /> Soubor:bemerald.jpg|Vývoj počtu stažených plných textů vydavatelství Emerald. Převzato z dokumentace systému.<br /> Soubor:baverage.jpg|Průměrná hodnota impact factoru za rok 2009 u časopisů pro oblast chemie u jednotlivých vydavatelů. Převzato ze stránek Royal Society of Chemistry.<br /> Soubor:bezb.jpg|Část časopisů pro oblast geografie v systému EZB. Převzato z www rozhraní systému.<br /> Soubor:bportico.jpg|Vývoj počtu titulů archivovaných elektronických časopisů ve službě Portico. Převzato z dokumentace služby.<br /> Soubor:ruzovatab.jpg|Srovnání služeb jednotlivých archivů pro zpřístupnění digitálního obsahu při čtyřech modelových situacích [[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pou%C5%BEit%C3%A1_literatura MORROW, 2008]].<br /> Soubor:bpeprs.jpg|Záznam o archivovaném časopise v systému PEPRS na platformě The Keepers Registry. Převzato ze systému.<br /> &lt;/gallery&gt;</div>

MisaH https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_%C4%8Dasopisy&diff=38231 2013-11-19T18:58:26Z

<p>MisaH: /* Sage */</p> <hr /> <div>Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]]<br /> [[Soubor:Eiz.png|200px|right|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]<br /> = Vymezení pojmu =<br /> <br /> Rozmach elektronického publikování výrazným způsobem ovlivnil přístup k celé řadě informačních zdrojů. Exemplárním příkladem změny ve strategii rozšiřování informačních obsahů jsou seriály. Přechod prestižních časopisů do elektronických platforem znamenal výrazný posun v celé architektuře informačního průmyslu. Články jsou i nadále nejvýraznějším zdrojem vědeckého poznání a pro databáze a služby, které nabízejí uživatelům bibliografické záznamy, znamená jejich dostupnost v elektronické podobě zcela nové možnosti. V následnosti pak dochází k rozvoji plnotextových databází a služeb elektronického dodávání dokumentů. Časopisy vycházely po dlouhá léta v tištěné podobě. V 90. letech minulého století však nastal dynamický rozvoj internetu, čehož vydavatelé vědeckých časopisů rychle využili a začali své produkty nabízet i v elektronických verzích [ŠŤASTNÁ, 2002a]. Dnes se již najde pouze minimum prestižních seriálů, které dosud vycházejí výhradně v tištěné formě. Uvádí se, že 95 % impaktovaných žurnálů má elektronickou podobu. Drtivá většina časopisů přešla do elektronické formy, a to ze zcela pochopitelných důvodů. Vydavatelé oslovili mnohem větší množství potencionálních uživatelů. Zatímco v tištěné podobě je možný přístup pouze k celým číslům časopisů, na digitální bázi je možno kupovat i jednotlivé články. Elektronická rozhraní vydavatelů nabízejí velmi pohodlné vyhledávací možnosti nejen v rámci jednotlivých titulů časopisů, ale i v celých tematických kolekcích. V elektronických verzích existují navíc hypertextová propojení, kvalitní vymezení citačních vztahů a další možnosti spojené s vývojem moderní techniky. Elektronické seriály tak získaly velkou popularitu a vysoké množství uživatelů. Přístup do elektronických časopisů je z finančního hlediska poměrně nákladnou záležitostí. Drahé jsou už jednotlivé tituly časopisů, u kolekcí je potom cena ještě vyšší. Vydavatelé řeší tuto problematiku pomocí cenově zvýhodněných tematických balíčků seriálů, vznikají také četná konsorcia, která mají poté přístup k elektronickým časopisům za nižší finanční částky [ŠŤASTNÁ, 2002b]. Problém ovšem představuje fakt, že v rámci kolekcí elektronických časopisů jsou instituce nuceny nakupovat mnohdy i tituly, do nichž přístup nepotřebují a v případě individuálního předplatného by si časopis v žádném případě neobjednali. Vyhledávání v kolekcích časopisů a článků v nich obsažených bývá zpravidla možné bezplatně, stejně jako přístup k abstraktům jednotlivých článků. Jejich plné texty jsou již pochopitelně zpoplatněny. Významným zprostředkovatelem přístupu do zahraničních elektronických časopisů je v České republice firma [http://www.suweco.cz/ Suweco]. V rámci ČR fungují národní konsorcia na přístupy do kolekcí několika nejvýznamnějších světových vydavatelství.<br /> <br /> Produkce elektronických časopisů se dá rozdělit na dvě základní skupiny. V prvním případě se jedná o tematicky zaměřené vydavatele, kteří se specializují na svůj obor činnosti. Často je představují velké oborové instituce. Na druhé straně existují velcí vydavatelé, jejichž časopisy často tvoří multidisciplinární kolekce. Někdy se může jednat o nakladatelství původně vysokoškolská (např. '''Oxford University Press'''). Kvalitní tituly časopisů jsou obvykle dostupné na komerční bázi na stránkách vydavatelů. Kromě placených titulů existuje také řada volně dostupných elektronických seriálů, které však často postrádají potřebnou odbornost. V rámci internetu fungují i služby, které sumarizují tyto bezplatně dostupné zdroje a přinášejí odkazy na jejich webové stránky.<br /> <br /> = Významná vydavatelství elektronických časopisů =<br /> == Elsevier ==<br /> [[Soubor:elsevier.png]]<br /> <br /> Nizozemské vydavatelství '''Elsevier''' je jeden z gigantů na světovém informačním trhu, a to nejen díky produkci kvalitních vědeckých elektronických časopisů. Rozhraní '''ScienceDirect''' je platformou, která slouží pro pohodlné zpřístupnění seriálů v elektronické formě. K dispozici je více než 2 500 titulů časopisů a přes 12 milionů jednotlivých článků. Uživatel má možnost vyhledávání jak v časopisech, tak v databázi článků. Tituly jsou přehledně seřazeny do tematických kolekcí, takže je možné v nich listovat. Platforma ScienceDirect slouží také jako rezervoár plných textů pro řadu bibliografických databází, které společnost Elsevier produkuje (např. Scopus, Embase atd.). Drtivá většina obsažených časopisů je dostupná placenou formou, přičemž uživatel může mít přístupy do jednotlivých titulů seriálů, tematických kolekcí nebo si kupovat pouze samostatné články.<br /> <br /> Platforma ScienceDirect nedávno oslavila jednu miliardu plných textů stažených uživateli. V rámci oslav tohoto milníku vydala firma Elsevier několik obrázků. Na jednom se uvádí, že jedna miliarda kapek vody naplní dva olympijské plavecké bazény. <br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.sciencedirect.com/<br /> <br /> === Platforma SciVerse ===<br /> [[Soubor:sciverse.jpg]]<br /> <br /> V létě 2010 představil Elsevier novou centrální platformu '''SciVerse'''. Kromě toho, že se na ní podílely nejznámější databáze společnosti Elsevier Scopus a ScienceDirect, bylo k dispozici také integrované rozhraní '''SciVerse Hub''', které spojovalo informační obsahy několika významných služeb zmiňovaného vydavatelství. Konkrétně se jednalo o Scopus, ScienceDirect, Scirus a SciTopics. SciVerse Hub tak představoval centrální bod, který poskytoval komplexní výsledky vyhledávání ze všech uvedených databází a přinesl řadu vylepšených funkcí. Po fázi testování v beta verzi byl platforma uvedena i do ostrého provozu. Avšak v srpnu 2013 došlo k ukončení SciVerse Hub.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.hub.sciverse.com/<br /> <br /> Informace a doporučení týkající se zrušení SciVerse Hub: http://www.cdlib.org/cdlinfo/2013/06/17/sciverse-hub-is-retiring-in-august-2013/<br /> <br /> == Springer ==<br /> [[Soubor:springerlink.jpg]]<br /> <br /> Springer je původně německé vydavatelství, které má hlavní sídlo v Heidelbergu. Postupem času se z něho stala obrovská instituce s pobočkami po celém světě. Vedle vydávání časopisů se Springer v poslední době výrazně zaměřil na produkci a distribuci elektronických knih. V oblasti seriálů byl pro Springer velmi důležitý rok 2004, kdy společnost získala konkurenční firmu '''Kluwer''' i s její obsáhlou kolekcí elektronických periodik. Přístup k časopisům je realizován v rámci platformy '''SpringerLink'''. Od léta 2010 je k dispozici její nová verze s rozšířenými funkcemi a atraktivnějším designem. Uživatel má možnost vyhledávání v obsazích okolo 8 116 591 titulů. Tematicky jsou nabízené časopisy zaměřeny spíše na technické obory a matematiku, avšak dá se říci, že alespoň minoritně jsou zastoupeny všechny obory. Marketingová politika společnosti při prodeji produktů je podobná jako u předchozího vydavatele, zajímavostí je, že první čísla v roce jsou u všech titulů vždy dostupná zdarma. Také Springer se zařadil po bok vydavatelství reflektujících na vzestup publikovaných materiálů v režimu open access. Konkrétně se tak stalo zveřejněním programu [http://www.springer.com/open+access/open+choice '''Springer Open Choice'''], který dává autorům možnost rozhodnout se, zda chtějí uhradit poplatky spojené s publikováním článku a zpřístupnit svoji práci volně. Služba [http://www.springeropen.com/ '''Springer Open'''] pak představuje platformu pro dokumenty, které jsou dostupné v modulu otevřeného přístupu. <br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.springerlink.com/home/main.mpx<br /> <br /> == John Wiley &amp; Sons ==<br /> [[Soubor:wiley.jpg]]<br /> <br /> Společnost '''John Wiley &amp; Sons''' vydává časopisy z různých vědeckých odvětví. Dobře známé rozhraní '''InterScience''', které produkované tituly zpřístupňovalo, nahradila v srpnu 2010 nová platforma '''Wiley Online Library'''. Ta poskytuje nejen vědecké seriály, ale také elektronické knihy, referenční příručky a další hodnotný informační materiál. Řada nabízených periodik vycházela v tištěné formě už od 18. století a vydavatelství retrospektivně doplňuje plné texty článků i z archivních čísel. Velmi zajímavou službou je poskytování bibliografických záznamů nabízených dokumentů ve formátu MARC21. V roce 2006 Wiley ovládl jednoho ze svých přímých konkurentů na informačním trhu – vydavatelství '''Blackwell'''. Tím byla značně rozšířena a zkvalitněna doposud nepříliš početná kolekce seriálů pro společenské a humanitní obory. Spolu s nově získanými časopisy od společnosti Blackwell obsahuje nyní platforma Wiley Online Library více než 1 500 elektronických seriálů. Pozornost je pochopitelně věnována i fenoménu open access, kde mají autoři možnost zpřístupnit za úhradu své články uživatelům volně při využití programu [http://authorservices.wiley.com/bauthor/onlineopen.asp '''OnlineOpen''']. Společnost navíc na svých stránkách nabízí tipy na instituce, které mohou autorům na úhradu těchto článků přispět. Elektronické časopisy od společnosti John Wiley &amp; Sons tvoří jednu z kolekcí, které jsou v ČR přístupné v rámci národní licence.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://onlinelibrary.wiley.com/<br /> <br /> == Taylor &amp; Francis ==<br /> [[Soubor:taylorfrancis.png|110 px]]<br /> <br /> '''Taylor &amp; Francis''' je dynamickou společností působící na informačním trhu jako komplexní vydavatelská firma. Předmětem její činnosti jsou jak tištěné, tak elektronické dokumenty. Portfolio informačních produktů se průběžně navyšovalo, když se součástí společnosti stávala řada dílčích vydavatelství (např. Routledge, CRC, Psychology Press atd.). Přístupy do jednotlivých časopisů jsou pochopitelně placenou záležitostí, ale vydavatelství chce jít do budoucna stále více směrem k otevřenému přístupu a zpřístupňovat více materiálů volně. Pozornost si vysloužily také tematické skupiny časopisů nazvané v podání Taylor &amp; Francis arénami (např. Chemistry Arena, Education Arena atd.). Takovéto členění by samozřejmě mělo napomoci, aby si každý předplatitel vybral optimální kolekci dle svého zaměření. Zároveň už není využívána dobře známá platforma '''Informaworld''', na které byly časopisy vydavatelství tradičně zpřístupňovány. V roce 2011 totiž byla představena nová platforma s jednoduchým názvem '''[http://www.tandfonline.com/ Taylor &amp; Francis Online]'''. Uživatelé na ní mají nyní k dispozici nabídku více než 1 600 titulů elektronických časopisů. Počty nabízených seriálů se navíc každoročně poměrně výrazně navyšují.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.tandf.co.uk/journals/<br /> <br /> == Sage ==<br /> [[Soubor:sagejournals.png]]<br /> <br /> V nabídce elektronických časopisů vydavatelství '''Sage''' se objevují tituly z oblasti obchodu, humanitních a sociální věd, techniky a medicíny. Celkově tvoří kolekci přes 700 periodik. Na internetových stránkách producenta je možné hledání v titulech i fulltextové vyhledávání v článcích. Retrospektiva nabízených časopisů je velmi různorodá, u některých titulů sahá až do 20. let minulého století. Seriály jsou rozděleny do deseti tematických kolekcí, přičemž nejoceňovanějšími jsou časopisy pro společenské vědy a marketing. Firma má svou centrálu v USA, ale pro lepší servis a komunikaci se zákazníky má zastoupení také v Evropě, Asii a Africe. V roce 2010 představil Sage „platformu nové generace“, na kterou budou postupně přecházet všechny vydávané časopisy. Platforma je postavena na technologii '''Highwire Press 2.0 technology (H2O)'''. Kromě časopisů je Sage rovněž vydavatelem mnoha zejména společenskovědních knih a dvou velmi uznávaných bibliografických databází '''Communication Abstracts''' a '''Criminal Justice Abstracts''', které však nedávno odkoupila společnost EBSCO. Svoje zaměření na společenskovědní disciplíny potvrdil Sage také novou službou nazvanou [http://srmo.sagepub.com/ '''Sage Research Methods''']. Tento portál, který je dostupný pouze pro institucionální předplatitele, má sloužit jako informační zdroj pro rozličné metody výzkumu v sociálních a humanitních vědách. V roce 2012 byla spuštěna nová služba [http://www.sagepub.com/knowledge.sp '''Sage Knowledge'''] představující digitální knihovnu pro oblast sociálních věd.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://online.sagepub.com/<br /> <br /> == Oxford Journals ==<br /> [[Soubor:oxfordjournals.jpg]]<br /> <br /> Vydavatelství '''Oxford University Press (OUP)''' je v oblasti elektronických časopisů velmi aktivní. Kolekce 238 titulů je zaměřena převážně na humanitní obory, ve kterých patří mezi světovou špičku. Uživatel si může určit, zda si předplatí konkrétní titul nebo některou z předmětových kolekcí. Standardní retrospektiva titulů sahá do roku 1996. V případě zájmu o starší ročníky je nutno zaplatit si přístup do online archivů, což je ostatně naprosto standardní model téměř u všech vydavatelů. V poslední době se dostává do popředí iniciativa [http://www.oxfordjournals.org/oxfordopen/ '''Oxford Open'''], která se snaží o zpřístupňování některých článků na bezplatném principu. Alespoň částečně už bylo do tohoto projektu zapojeno 90 titulů časopisů vydávaných OUP. Celý systém funguje tak, že vydavatelství umožní na přání autora volný přístup k jeho článku. Samotný autor přitom musí uhradit některé poplatky spojené s publikováním jeho příspěvku. I přesto počet článků, které jsou zpřístupněny bezplatně, stále stoupá. Naprosto stejnou možnost nabízí svým autorům i celá řada dalších vydavatelství.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.oxfordjournals.org/<br /> <br /> == Cambridge Journals ==<br /> [[Soubor:cambridgejournals.jpg]]<br /> <br /> Kolekce časopisů '''Cambridge Journals''' je počinem vydavatelství '''Cambridge University Press (CUP)'''. V současnosti je v systému 280 titulů a dohromady více než půl milionu článků. Tematicky pokrývají nabízené časopisy téměř všechny vědecké obory. Retrospektiva při aktuálním předplatném činí pouze jeden rok. Výhodou však je, že přístup do elektronického obsahu předplaceného ročníku uživateli zůstává i po ukončení smlouvy (u jiných vydavatelů mohou být licenční podmínky řešeny jinak). Přístup je možno sjednat jak do jednotlivých časopisů, tak do několika předmětových kolekcí. I zde se projevuje nový fenomén open access, takže některé materiály jsou volně přístupné. Velmi aktivní je vydavatelství rovněž v otázce šíření informací do zemí rozvojového světa, kde se stalo součástí hned několika podobně laděných iniciativ.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://journals.cambridge.org/action/login<br /> <br /> == Emerald ==<br /> [[Soubor:emerald1.jpg]]<br /> <br /> Vydavatelství '''Emerald''' bylo založeno v roce 1967. V jeho nabídce upoutá pozornost několik klíčových titulů elektronických časopisů pro oblast ekonomie. Z tematického hlediska převažují obory ekonomie, obchodu, marketingu a managementu, ale také problematika knihovnictví a informační vědy, pro kterou nacházíme v rámci vydávaných publikací řadu velmi dobrých zdrojů. Seriály jsou dostupné v internetovém rozhraní '''Emeraldinsight''' striktně na komerční bázi. Vydavatelství má své zastoupení také v České republice.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.emeraldinsight.com/Insight/menuNavigation.do?hdAction=InsightHome<br /> <br /> == Oborově zaměřená vydavatelství ==<br /> Kromě výše zmíněných velkých producentů elektronických časopisů, kteří se zaměřují na vydávání titulů pro více vědeckých disciplín, existují také specializovaná vydavatelství. V této práci pochopitelně nelze uvést jejich kompletní výčet, ale je na místě zmínit taková vydavatelství, jejichž časopisy dosahují vynikající úrovně. [http://www.lww.com/webapp/wcs/stores/servlet/topCategories_11851_-1_12551 '''Lippincott Williams &amp; Wilkins'''] je producentem řady mimořádně kvalitních titulů pro oblast medicínských věd. Vydavatelství je nyní vlastněno skupinou Wolters Kluwer a jeho časopisy dosahují každoročně obrovské citovanosti. Ceněné časopisy pro široké spektrum lékařských oborů poskytují také vydavatelství [http://group.bmj.com/products/journals/ '''BMJ Group'''] a [http://www.karger.com/ '''Karger''']. Nepoměrně menším producentem, který ovšem rovněž zpřístupňuje uznávané lékařské elektronické seriály (a několik zajímavých chemických časopisů), je německé vydavatelství [https://www.thieme-connect.com/ejournals/home.html '''Thieme''']. Jeho nabídka čítá zhruba 130 titulů. V oblasti přírodních věd pak nepochybně nelze opomenout vydavatelství [http://www.nature.com/index.html '''Nature Publishing Group'''], jehož vlajkovou lodí je prestižní časopis '''Nature'''. Velmi často se do role vůdčích producentů staví oborově zaměřené instituce. Impact faktory takovýchto žurnálů pak nezřídka výrazně převyšují konkurenční tituly. Špičkami ve vydávání časopisů pro své vědecké disciplíny jsou například:<br /> <br /> American Psychological Association - http://www.apa.org/journals/<br /> <br /> American Marketing Association - http://www.marketingpower.com/Pages/default.aspx<br /> <br /> Royal Society of Chemistry - http://www.rsc.org/Publishing/Journals/Index.asp<br /> <br /> American Chemical Society - http://pubs.acs.org/about.html<br /> <br /> Institute of Physics - http://www.iop.org/EJ/<br /> <br /> American Institute of Physics - http://journals.aip.org/<br /> <br /> American Physical Society - http://publish.aps.org/about <br /> <br /> Samozřejmě by se dala vyjmenovat ještě řada dalších institucí podobného typu, nicméně pro účely této publikace je uvedený výčet více než dostačující. O tom, že oborové instituce jakožto vydavatelé odborných časopisů hrají klíčovou roli, svědčí následující graf, který porovnává průměrnou výši impact factorů pro seriály z oblasti chemie.<br /> <br /> = Registry volně dostupných elektronických časopisů =<br /> == Vymezení pojmu ==<br /> Počet seriálů v elektronické podobě i nadále radikálně roste. Nejedná se přitom pouze o tituly placené, ale o stále více časopisů s volným přístupem. Za účelem jejich registrace a umožnění snadnějšího přístupu do jejich obsahů proto vzniká řada projektů. Tyto služby nepřinášejí uživateli tak široké množství informací o titulech časopisů jako specializované databáze pro registraci seriálů, nýbrž mají spíše sumarizační funkci a primárně poskytují především informace o elektronickém umístění daného titulu. Kromě systémů univerzálních, které se snaží postihovat všechny volně dostupné elektronické časopisy, fungují rovněž služby registrující volně dostupné zdroje jen pro určitou geografickou oblast. Například systém [http://www.scielo.org/php/index.php '''SCIELO'''] obsahuje španělsky psané časopisy. Vznikají také registry žurnálů pro konkrétní vědecké obory. Jako příklady služeb, které plní tuto funkci, nám mohou posloužit iniciativy '''PubMedCentral''' (je zároveň i otevřeným archivem) nebo [http://www.freemedicaljournals.com/ '''Free Medical Journals'''] pro oblast medicíny.<br /> <br /> == EZB ==<br /> [[Soubor:ezb.jpg]]<br /> <br /> Projekt Elektronická knihovna časopisů '''(Elektronische Zeitschriftenbibliothek, EZB)''' spravuje Univerzitní knihovna v německém Regensburgu. Systém obsahuje tituly časopisů z celého světa, dohromady cca 60 000 seriálů. Do projektu je zapojeno více než 580 institucí z celé Evropy včetně několika knihoven z České republiky. Elektronické časopisy jsou v EZB rozděleny do tří kategorií. <br /> <br /> Volně dostupné časopisy (označeny zeleným kolečkem), které jsou zdarma k dispozici na internetu. Každému uživateli je umožněn přístup k plným textům.<br /> <br /> Plný text je dostupný jenom pro uživatele dané instituce (knihovny, případně univerzity) na základě předplatného (označeno žlutým kolečkem).<br /> <br /> Přístup k plným textům není povolen, daná instituce nemá časopis předplacený (označeno červeným kolečkem). Většinou je zdarma přístupný alespoň obsah a případně také abstrakty časopisů na stránce vydavatele [TRENKLEROVÁ, 2002].<br /> <br /> Pro čtenáře jsou pochopitelně zajímavé především první dvě kategorie. Běžný uživatel internetu tak v rámci kolekce volně dostupných titulů získává informace o velké množině informačních zdrojů, které jsou k dispozici zdarma.<br /> <br /> Hlavní stránky systému: http://rzblx1.uni-regensburg.de/ezeit/<br /> <br /> == DOAJ ==<br /> [[Soubor:doaj.jpg|130 px]]<br /> <br /> '''Directory of Open Access Journals (DOAJ)''' je z obsahového hlediska mnohem menším projektem než EZB. V tomto případě však dochází k registraci výhradně volně dostupných seriálů, proto je jejich počet v systému nižší. V současnosti je zahrnuto téměř 8 000 titulů, z nichž prohledatelných i na úrovni článků je 3 800. Kromě snadného vyhledávání má uživatel možnost listovat v titulech seřazených do tematických kolekcí. Celý projekt zajišťuje '''knihovna švédské univerzity v Lundu (Lund University Libraries)'''. V roce 2012 pak vznikl partnerský projekt '''Directory of Open Access Books (BOAJ)''', o němž bude podrobněji pojednáno v jiné kapitole této práce.<br /> <br /> Hlavní stránky systému: http://www.doaj.org/<br /> <br /> = Archivace a ochrana elektronických časopisů =<br /> == Vymezení pojmu ==<br /> V období, kdy periodika vycházela pouze v tištěné podobě, plnily knihovny nejen funkci prostředníka, který tyto časopisy nabízel svým uživatelům, ale také funkci archivní. Všechna zakoupená čísla byla fyzicky umístěna v prostorách knihovny a při náležité péči bylo zajištěno jejich uchování pro další generace. Nyní však nastala éra, kdy se časopisy téměř bez výjimky přesunuly na elektronické platformy a předplácení tištěných verzí je na strmém ústupu. Následný problém tkví v tom, že instituce sice mají zajištěn přístup k časopisům v elektronické formě, ale ty se nacházejí výhradně na serverech vydavatelů či poskytovatelů. Resultuje z toho jednoznačná otázka, co se stane v případě, když vydavatelství například zanikne, změní licenční politiku a přestane nabízet přístup ke starším číslům periodik v elektronické podobě nebo mu z důvodu nenadálé katastrofy přestanou fungovat servery a přístup k jeho obsahům nebude možný. Jakým způsobem je proti takovýmto eventualitám knihovna pojištěna? A jak bude zaručeno, že v případě takových scénářů nezmizí obsahy elektronických časopisů ze světa úplně? Závažnost nastíněných otázek si producenti informačních služeb, ale i například světové národní knihovny dobře uvědomují a stejně jako v otázkách archivace webu (více v kapitole 21.7) spatřují světlo světa iniciativy, které se snaží daný problém efektivně řešit. Projekty zajišťující ochranu a dlouhodobou archivaci elektronických časopisů vznikají jak na úrovni národních knihoven či univerzitních konsorcií, tak i za pomoci subjektů ze soukromé sféry. Někdy se může jednat o součásti daleko větších systémů (například právě iniciativ zabývajících se širokou archivací webu). V závislosti na typu archivu do nich mohou přispívat samotné knihovny, klíčové je zde ale především zapojení vydavatelů elektronických časopisů, protože ti musí ukládání svých titulů do archivů podporovat. Výhodou některých takovýchto služeb je také to, že poskytují knihovnám přístup k archivním číslům elektronickým časopisů i poté, co knihovna zrušila jejich předplatné. Eliminuje se tak nejednotná politika, kterou v tomto směru vydavatelé zastávají. Zde je nutno uvést nejpodstatnější digitální archivy pro elektronické časopisy:<br /> == Portico ==<br /> [[Soubor:portico2.jpg]]<br /> <br /> '''Portico''' je zřejmě nejdynamičtěji se rozvíjející iniciativou v této sféře. Jedná se o tzv. '''„dark archive“''' neboli tmavý archiv, což znamená, že knihovnám, které si jeho služby předplatí, zpřístupňuje archivované dokumenty až v okamžiku, kdy standardně nejsou dostupné. To nastává v situaci, kdy vydavatel z jakéhokoliv důvodu přestane zpřístupňovat předplacené elektronické časopisy na svých platformách. Nespornou výhodou Portica je maximální participace významných vydavatelství. V rámci služby je nyní archivováno na 14 000 titulů elektronických časopisů a více než 130 000 titulů elektronických knih. Pro knihovny se jedná o placenou službu, přičemž cena je odvozena od ročních výdajů knihovny na elektronické zdroje. Producentem systému je nezisková organizace ITHACA, která mimo jiné provozuje i službu JSTOR.<br /> <br /> Další informace: http://www.portico.org<br /> <br /> == LOCKSS ==<br /> [[Soubor:locks.jpg]]<br /> <br /> Iniciativa '''LOCKSS (Lots Of Copies Keep Stuff Safe)''' vznikla na '''Stanford University,''' ale účastní se jí celá řada knihoven z různých kontinentů. V rámci LOCKSS byl vyvinut speciální software pro účinnou archivaci. Aktivní role je vyžadována u zapojených knihoven, které disponují tzv. LOCKSS boxy pro ukládání dat. Kromě knihoven se projektu účastní zhruba 510 vydavatelů. Iniciativa byla založena už v roce 1998 a za čtrnáct let svého fungování si vydobyla značné uznání a respekt. K dispozici je i kooperace s linkovací službou SFX.<br /> <br /> Další informace: http://www.lockss.org/<br /> <br /> == CLOCKSS ==<br /> [[Soubor:clocks1.jpg]]<br /> <br /> '''CLOCKSS (Controled LOCKSS)''' je systém založený na bázi technologie LOCKSS. Představuje globální „dark archive“, který je podporován řadou velkých vydavatelství. Jeho správu má na starosti stejnojmenná nezisková organizace a do ostrého provozu byl spuštěn v roce 2009. Mezi nevýhody této služby patří to, že nepodporuje přístup k archivním číslům časopisů, u nichž participující knihovny zrušily předplatné. Přístup k obsahům je tam možný pouze v situaci, kdy periodika už nejsou dostupná na platformách vydavatelů. Zatím se tak stalo pouze v několika málo případech [MORROW, 2008]. Takto nízký počet není příliš udivující s přihlédnutím k faktu, že do projektu jsou zapojena téměř výhradně tradiční velká vydavatelství, u nichž je riziko zániku či ztráty dat velmi nízké. CLOCKSS je placená služba. Zajímavostí je, že u některých zaniklých časopisů zpřístupňuje CLOCKSS jejich obsahy ve zcela volném režimu, tedy nikoliv pouze pro participující organizace, nýbrž zdarma pro celý internet.<br /> <br /> Další informace: http://www.clockss.org/clockss/Home<br /> <br /> == e-Depot ==<br /> [[Soubor:edepot.jpg]]<br /> <br /> Mezi další služby, které archivují také elektronické časopisy, patří velké projekty s národní či mezinárodní působností. Velmi ceněnou službou je v této oblasti '''e-Depot''', což je archiv provozovaný '''National Library of the Netherlands'''. Kromě elektronických časopisů obsahuje služba řadu dalších materiálů z repozitářů a digitálních sbírek především univerzitních knihoven. Služba byla původně zaměřena na domovské Nizozemsko, avšak v poslední době dochází díky spolupráci se společností Elsevier k rozšíření informačního obsahu i o další geografické oblasti.<br /> <br /> Další informace: http://www.kb.nl/en<br /> <br /> Velký projekt v oblasti prezervace digitálních dokumentů vyvíjí i [http://www.bl.uk/eresources/jnls/ejournals.html '''British Library''']. Archivace elektronických časopisů probíhá také v rámci rozsáhlého projektu [http://www.oclc.org/electroniccollections/ '''OCLC Electronic Collection Online'''], kde jsou periodika pouze jedním z mnoha archivovaných typů dokumentů. Za zmínku nepochybně stojí také digitální archiv [http://www.hathitrust.org/ '''HathiTrust'''], do něhož přispívá řada prestižních amerických univerzit. Zapojené instituce zde sdílejí svoje digitální kolekce v bezpečném archivu, čímž mimo jiné zajišťují efektivní uchování svých elektronických časopisů. Vyhledávací rozhraní systému je volně dostupné, avšak k licencovanému obsahu mají přístup pouze uživatelé z participujících univerzit. Služba však může být zajímavá i pro neregistrovaného zájemce, neboť řada materiálů je po vypršení autorských práv k dispozici bezplatně. Následující tabulka srovnává práva uživatelů jednotlivých služeb při čtyřech modelových situacích. Tři z testovaných služeb zpřístupní svým klientům archivovaný obsah za všech okolností.<br /> <br /> == PEPRS ==<br /> [[Soubor:peprs.jpg]]<br /> <br /> Projekt '''PEPRS (Piloting an E-journals Preservation Registry Service)''' přistupuje k problematice uchovávání elektronických časopisů z poněkud jiné perspektivy. Jedná se totiž o databázi časopisů, kde lze u každého vyhledaného titulu ověřit, ve kterých archivech jsou jeho čísla uložena. Projekt koordinuje organizace [http://edina.ac.uk/ '''EDINA'''] a na jeho úspěšné realizaci se výrazně podílí také '''Mezinárodní agentura ISSN'''. Z archivů se do projektu zapojily Portico, LOCKSS, CLOCKSS, e-Depot a British Library e-Journal Digital Archive. Systém je připravován od roku 2008 a v říjnu 2010 byla spuštěna první beta verze vyhledávače elektronických časopisů. V průběhu roku 2011 pak byla platforma přejmenována na [http://thekeepers.org/thekeepers/keepers.asp '''The Keepers Registry'''] a uživatelům je k dispozici zcela zdarma.<br /> <br /> Další informace: http://edina.ac.uk/projects/peprs/index.html<br /> <br /> = Galerie =<br /> &lt;gallery&gt;<br /> Soubor:bsciverse.jpg|Schéma zdrojů zahrnutých do platformy SciVerse Hub. Převzato z dokumentace systému.<br /> Soubor:bspringerlink.jpg|Vývoj stažených plných textů v letech 2005-2011 u elektronických časopisů a elektronických knih na platformě SpringerLink. Převzato z dokumentace k systému.<br /> Soubor:bwiley.jpg|Zobrazení časopisu na nové platformě Wiley Online Library. Převzato ze systému.<br /> Soubor:bemerald.jpg|Vývoj počtu stažených plných textů vydavatelství Emerald. Převzato z dokumentace systému.<br /> Soubor:baverage.jpg|Průměrná hodnota impact factoru za rok 2009 u časopisů pro oblast chemie u jednotlivých vydavatelů. Převzato ze stránek Royal Society of Chemistry.<br /> Soubor:bezb.jpg|Část časopisů pro oblast geografie v systému EZB. Převzato z www rozhraní systému.<br /> Soubor:bportico.jpg|Vývoj počtu titulů archivovaných elektronických časopisů ve službě Portico. Převzato z dokumentace služby.<br /> Soubor:ruzovatab.jpg|Srovnání služeb jednotlivých archivů pro zpřístupnění digitálního obsahu při čtyřech modelových situacích [[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pou%C5%BEit%C3%A1_literatura MORROW, 2008]].<br /> Soubor:bpeprs.jpg|Záznam o archivovaném časopise v systému PEPRS na platformě The Keepers Registry. Převzato ze systému.<br /> &lt;/gallery&gt;</div>

MisaH https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_%C4%8Dasopisy&diff=38230 2013-11-19T17:34:51Z

<p>MisaH: /* Taylor &amp; Francis */</p> <hr /> <div>Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]]<br /> [[Soubor:Eiz.png|200px|right|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]<br /> = Vymezení pojmu =<br /> <br /> Rozmach elektronického publikování výrazným způsobem ovlivnil přístup k celé řadě informačních zdrojů. Exemplárním příkladem změny ve strategii rozšiřování informačních obsahů jsou seriály. Přechod prestižních časopisů do elektronických platforem znamenal výrazný posun v celé architektuře informačního průmyslu. Články jsou i nadále nejvýraznějším zdrojem vědeckého poznání a pro databáze a služby, které nabízejí uživatelům bibliografické záznamy, znamená jejich dostupnost v elektronické podobě zcela nové možnosti. V následnosti pak dochází k rozvoji plnotextových databází a služeb elektronického dodávání dokumentů. Časopisy vycházely po dlouhá léta v tištěné podobě. V 90. letech minulého století však nastal dynamický rozvoj internetu, čehož vydavatelé vědeckých časopisů rychle využili a začali své produkty nabízet i v elektronických verzích [ŠŤASTNÁ, 2002a]. Dnes se již najde pouze minimum prestižních seriálů, které dosud vycházejí výhradně v tištěné formě. Uvádí se, že 95 % impaktovaných žurnálů má elektronickou podobu. Drtivá většina časopisů přešla do elektronické formy, a to ze zcela pochopitelných důvodů. Vydavatelé oslovili mnohem větší množství potencionálních uživatelů. Zatímco v tištěné podobě je možný přístup pouze k celým číslům časopisů, na digitální bázi je možno kupovat i jednotlivé články. Elektronická rozhraní vydavatelů nabízejí velmi pohodlné vyhledávací možnosti nejen v rámci jednotlivých titulů časopisů, ale i v celých tematických kolekcích. V elektronických verzích existují navíc hypertextová propojení, kvalitní vymezení citačních vztahů a další možnosti spojené s vývojem moderní techniky. Elektronické seriály tak získaly velkou popularitu a vysoké množství uživatelů. Přístup do elektronických časopisů je z finančního hlediska poměrně nákladnou záležitostí. Drahé jsou už jednotlivé tituly časopisů, u kolekcí je potom cena ještě vyšší. Vydavatelé řeší tuto problematiku pomocí cenově zvýhodněných tematických balíčků seriálů, vznikají také četná konsorcia, která mají poté přístup k elektronickým časopisům za nižší finanční částky [ŠŤASTNÁ, 2002b]. Problém ovšem představuje fakt, že v rámci kolekcí elektronických časopisů jsou instituce nuceny nakupovat mnohdy i tituly, do nichž přístup nepotřebují a v případě individuálního předplatného by si časopis v žádném případě neobjednali. Vyhledávání v kolekcích časopisů a článků v nich obsažených bývá zpravidla možné bezplatně, stejně jako přístup k abstraktům jednotlivých článků. Jejich plné texty jsou již pochopitelně zpoplatněny. Významným zprostředkovatelem přístupu do zahraničních elektronických časopisů je v České republice firma [http://www.suweco.cz/ Suweco]. V rámci ČR fungují národní konsorcia na přístupy do kolekcí několika nejvýznamnějších světových vydavatelství.<br /> <br /> Produkce elektronických časopisů se dá rozdělit na dvě základní skupiny. V prvním případě se jedná o tematicky zaměřené vydavatele, kteří se specializují na svůj obor činnosti. Často je představují velké oborové instituce. Na druhé straně existují velcí vydavatelé, jejichž časopisy často tvoří multidisciplinární kolekce. Někdy se může jednat o nakladatelství původně vysokoškolská (např. '''Oxford University Press'''). Kvalitní tituly časopisů jsou obvykle dostupné na komerční bázi na stránkách vydavatelů. Kromě placených titulů existuje také řada volně dostupných elektronických seriálů, které však často postrádají potřebnou odbornost. V rámci internetu fungují i služby, které sumarizují tyto bezplatně dostupné zdroje a přinášejí odkazy na jejich webové stránky.<br /> <br /> = Významná vydavatelství elektronických časopisů =<br /> == Elsevier ==<br /> [[Soubor:elsevier.png]]<br /> <br /> Nizozemské vydavatelství '''Elsevier''' je jeden z gigantů na světovém informačním trhu, a to nejen díky produkci kvalitních vědeckých elektronických časopisů. Rozhraní '''ScienceDirect''' je platformou, která slouží pro pohodlné zpřístupnění seriálů v elektronické formě. K dispozici je více než 2 500 titulů časopisů a přes 12 milionů jednotlivých článků. Uživatel má možnost vyhledávání jak v časopisech, tak v databázi článků. Tituly jsou přehledně seřazeny do tematických kolekcí, takže je možné v nich listovat. Platforma ScienceDirect slouží také jako rezervoár plných textů pro řadu bibliografických databází, které společnost Elsevier produkuje (např. Scopus, Embase atd.). Drtivá většina obsažených časopisů je dostupná placenou formou, přičemž uživatel může mít přístupy do jednotlivých titulů seriálů, tematických kolekcí nebo si kupovat pouze samostatné články.<br /> <br /> Platforma ScienceDirect nedávno oslavila jednu miliardu plných textů stažených uživateli. V rámci oslav tohoto milníku vydala firma Elsevier několik obrázků. Na jednom se uvádí, že jedna miliarda kapek vody naplní dva olympijské plavecké bazény. <br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.sciencedirect.com/<br /> <br /> === Platforma SciVerse ===<br /> [[Soubor:sciverse.jpg]]<br /> <br /> V létě 2010 představil Elsevier novou centrální platformu '''SciVerse'''. Kromě toho, že se na ní podílely nejznámější databáze společnosti Elsevier Scopus a ScienceDirect, bylo k dispozici také integrované rozhraní '''SciVerse Hub''', které spojovalo informační obsahy několika významných služeb zmiňovaného vydavatelství. Konkrétně se jednalo o Scopus, ScienceDirect, Scirus a SciTopics. SciVerse Hub tak představoval centrální bod, který poskytoval komplexní výsledky vyhledávání ze všech uvedených databází a přinesl řadu vylepšených funkcí. Po fázi testování v beta verzi byl platforma uvedena i do ostrého provozu. Avšak v srpnu 2013 došlo k ukončení SciVerse Hub.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.hub.sciverse.com/<br /> <br /> Informace a doporučení týkající se zrušení SciVerse Hub: http://www.cdlib.org/cdlinfo/2013/06/17/sciverse-hub-is-retiring-in-august-2013/<br /> <br /> == Springer ==<br /> [[Soubor:springerlink.jpg]]<br /> <br /> Springer je původně německé vydavatelství, které má hlavní sídlo v Heidelbergu. Postupem času se z něho stala obrovská instituce s pobočkami po celém světě. Vedle vydávání časopisů se Springer v poslední době výrazně zaměřil na produkci a distribuci elektronických knih. V oblasti seriálů byl pro Springer velmi důležitý rok 2004, kdy společnost získala konkurenční firmu '''Kluwer''' i s její obsáhlou kolekcí elektronických periodik. Přístup k časopisům je realizován v rámci platformy '''SpringerLink'''. Od léta 2010 je k dispozici její nová verze s rozšířenými funkcemi a atraktivnějším designem. Uživatel má možnost vyhledávání v obsazích okolo 8 116 591 titulů. Tematicky jsou nabízené časopisy zaměřeny spíše na technické obory a matematiku, avšak dá se říci, že alespoň minoritně jsou zastoupeny všechny obory. Marketingová politika společnosti při prodeji produktů je podobná jako u předchozího vydavatele, zajímavostí je, že první čísla v roce jsou u všech titulů vždy dostupná zdarma. Také Springer se zařadil po bok vydavatelství reflektujících na vzestup publikovaných materiálů v režimu open access. Konkrétně se tak stalo zveřejněním programu [http://www.springer.com/open+access/open+choice '''Springer Open Choice'''], který dává autorům možnost rozhodnout se, zda chtějí uhradit poplatky spojené s publikováním článku a zpřístupnit svoji práci volně. Služba [http://www.springeropen.com/ '''Springer Open'''] pak představuje platformu pro dokumenty, které jsou dostupné v modulu otevřeného přístupu. <br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.springerlink.com/home/main.mpx<br /> <br /> == John Wiley &amp; Sons ==<br /> [[Soubor:wiley.jpg]]<br /> <br /> Společnost '''John Wiley &amp; Sons''' vydává časopisy z různých vědeckých odvětví. Dobře známé rozhraní '''InterScience''', které produkované tituly zpřístupňovalo, nahradila v srpnu 2010 nová platforma '''Wiley Online Library'''. Ta poskytuje nejen vědecké seriály, ale také elektronické knihy, referenční příručky a další hodnotný informační materiál. Řada nabízených periodik vycházela v tištěné formě už od 18. století a vydavatelství retrospektivně doplňuje plné texty článků i z archivních čísel. Velmi zajímavou službou je poskytování bibliografických záznamů nabízených dokumentů ve formátu MARC21. V roce 2006 Wiley ovládl jednoho ze svých přímých konkurentů na informačním trhu – vydavatelství '''Blackwell'''. Tím byla značně rozšířena a zkvalitněna doposud nepříliš početná kolekce seriálů pro společenské a humanitní obory. Spolu s nově získanými časopisy od společnosti Blackwell obsahuje nyní platforma Wiley Online Library více než 1 500 elektronických seriálů. Pozornost je pochopitelně věnována i fenoménu open access, kde mají autoři možnost zpřístupnit za úhradu své články uživatelům volně při využití programu [http://authorservices.wiley.com/bauthor/onlineopen.asp '''OnlineOpen''']. Společnost navíc na svých stránkách nabízí tipy na instituce, které mohou autorům na úhradu těchto článků přispět. Elektronické časopisy od společnosti John Wiley &amp; Sons tvoří jednu z kolekcí, které jsou v ČR přístupné v rámci národní licence.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://onlinelibrary.wiley.com/<br /> <br /> == Taylor &amp; Francis ==<br /> [[Soubor:taylorfrancis.png|110 px]]<br /> <br /> '''Taylor &amp; Francis''' je dynamickou společností působící na informačním trhu jako komplexní vydavatelská firma. Předmětem její činnosti jsou jak tištěné, tak elektronické dokumenty. Portfolio informačních produktů se průběžně navyšovalo, když se součástí společnosti stávala řada dílčích vydavatelství (např. Routledge, CRC, Psychology Press atd.). Přístupy do jednotlivých časopisů jsou pochopitelně placenou záležitostí, ale vydavatelství chce jít do budoucna stále více směrem k otevřenému přístupu a zpřístupňovat více materiálů volně. Pozornost si vysloužily také tematické skupiny časopisů nazvané v podání Taylor &amp; Francis arénami (např. Chemistry Arena, Education Arena atd.). Takovéto členění by samozřejmě mělo napomoci, aby si každý předplatitel vybral optimální kolekci dle svého zaměření. Zároveň už není využívána dobře známá platforma '''Informaworld''', na které byly časopisy vydavatelství tradičně zpřístupňovány. V roce 2011 totiž byla představena nová platforma s jednoduchým názvem '''[http://www.tandfonline.com/ Taylor &amp; Francis Online]'''. Uživatelé na ní mají nyní k dispozici nabídku více než 1 600 titulů elektronických časopisů. Počty nabízených seriálů se navíc každoročně poměrně výrazně navyšují.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.tandf.co.uk/journals/<br /> <br /> == Sage ==<br /> [[Soubor:sagejournals.png]]<br /> <br /> V nabídce elektronických časopisů vydavatelství '''Sage''' se objevují tituly z oblasti obchodu, humanitních a sociální věd, techniky a medicíny. Celkově tvoří kolekci zhruba 520 periodik. Na internetových stránkách producenta je možné hledání v titulech i fulltextové vyhledávání v článcích. Retrospektiva nabízených časopisů je velmi různorodá, u některých titulů sahá až do 20. let minulého století. Seriály jsou rozděleny do deseti tematických kolekcí, přičemž nejoceňovanějšími jsou časopisy pro společenské vědy a marketing. Firma má svou centrálu v USA, ale pro lepší servis a komunikaci se zákazníky má zastoupení také v Evropě, Asii a Africe. V roce 2010 představil Sage „platformu nové generace“, na kterou budou postupně přecházet všechny vydávané časopisy. Platforma je postavena na technologii '''Highwire Press 2.0 technology (H2O)'''. Kromě časopisů je Sage rovněž vydavatelem mnoha zejména společenskovědních knih a dvou velmi uznávaných bibliografických databází '''Communication Abstracts''' a '''Criminal Justice Abstracts''', které však nedávno odkoupila společnost EBSCO. Svoje zaměření na společenskovědní disciplíny potvrdil Sage také novou službou nazvanou [http://srmo.sagepub.com/ '''Sage Research Methods''']. Tento portál, který je dostupný pouze pro institucionální předplatitele, má sloužit jako informační zdroj pro rozličné metody výzkumu v sociálních a humanitních vědách. V polovině roku 2012 by pak měla být spuštěna nová služba [http://www.sagepub.com/knowledge.sp '''Sage Knowledge'''] představující digitální knihovnu pro oblast sociálních věd.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://online.sagepub.com/<br /> <br /> == Oxford Journals ==<br /> [[Soubor:oxfordjournals.jpg]]<br /> <br /> Vydavatelství '''Oxford University Press (OUP)''' je v oblasti elektronických časopisů velmi aktivní. Kolekce 238 titulů je zaměřena převážně na humanitní obory, ve kterých patří mezi světovou špičku. Uživatel si může určit, zda si předplatí konkrétní titul nebo některou z předmětových kolekcí. Standardní retrospektiva titulů sahá do roku 1996. V případě zájmu o starší ročníky je nutno zaplatit si přístup do online archivů, což je ostatně naprosto standardní model téměř u všech vydavatelů. V poslední době se dostává do popředí iniciativa [http://www.oxfordjournals.org/oxfordopen/ '''Oxford Open'''], která se snaží o zpřístupňování některých článků na bezplatném principu. Alespoň částečně už bylo do tohoto projektu zapojeno 90 titulů časopisů vydávaných OUP. Celý systém funguje tak, že vydavatelství umožní na přání autora volný přístup k jeho článku. Samotný autor přitom musí uhradit některé poplatky spojené s publikováním jeho příspěvku. I přesto počet článků, které jsou zpřístupněny bezplatně, stále stoupá. Naprosto stejnou možnost nabízí svým autorům i celá řada dalších vydavatelství.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.oxfordjournals.org/<br /> <br /> == Cambridge Journals ==<br /> [[Soubor:cambridgejournals.jpg]]<br /> <br /> Kolekce časopisů '''Cambridge Journals''' je počinem vydavatelství '''Cambridge University Press (CUP)'''. V současnosti je v systému 280 titulů a dohromady více než půl milionu článků. Tematicky pokrývají nabízené časopisy téměř všechny vědecké obory. Retrospektiva při aktuálním předplatném činí pouze jeden rok. Výhodou však je, že přístup do elektronického obsahu předplaceného ročníku uživateli zůstává i po ukončení smlouvy (u jiných vydavatelů mohou být licenční podmínky řešeny jinak). Přístup je možno sjednat jak do jednotlivých časopisů, tak do několika předmětových kolekcí. I zde se projevuje nový fenomén open access, takže některé materiály jsou volně přístupné. Velmi aktivní je vydavatelství rovněž v otázce šíření informací do zemí rozvojového světa, kde se stalo součástí hned několika podobně laděných iniciativ.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://journals.cambridge.org/action/login<br /> <br /> == Emerald ==<br /> [[Soubor:emerald1.jpg]]<br /> <br /> Vydavatelství '''Emerald''' bylo založeno v roce 1967. V jeho nabídce upoutá pozornost několik klíčových titulů elektronických časopisů pro oblast ekonomie. Z tematického hlediska převažují obory ekonomie, obchodu, marketingu a managementu, ale také problematika knihovnictví a informační vědy, pro kterou nacházíme v rámci vydávaných publikací řadu velmi dobrých zdrojů. Seriály jsou dostupné v internetovém rozhraní '''Emeraldinsight''' striktně na komerční bázi. Vydavatelství má své zastoupení také v České republice.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.emeraldinsight.com/Insight/menuNavigation.do?hdAction=InsightHome<br /> <br /> == Oborově zaměřená vydavatelství ==<br /> Kromě výše zmíněných velkých producentů elektronických časopisů, kteří se zaměřují na vydávání titulů pro více vědeckých disciplín, existují také specializovaná vydavatelství. V této práci pochopitelně nelze uvést jejich kompletní výčet, ale je na místě zmínit taková vydavatelství, jejichž časopisy dosahují vynikající úrovně. [http://www.lww.com/webapp/wcs/stores/servlet/topCategories_11851_-1_12551 '''Lippincott Williams &amp; Wilkins'''] je producentem řady mimořádně kvalitních titulů pro oblast medicínských věd. Vydavatelství je nyní vlastněno skupinou Wolters Kluwer a jeho časopisy dosahují každoročně obrovské citovanosti. Ceněné časopisy pro široké spektrum lékařských oborů poskytují také vydavatelství [http://group.bmj.com/products/journals/ '''BMJ Group'''] a [http://www.karger.com/ '''Karger''']. Nepoměrně menším producentem, který ovšem rovněž zpřístupňuje uznávané lékařské elektronické seriály (a několik zajímavých chemických časopisů), je německé vydavatelství [https://www.thieme-connect.com/ejournals/home.html '''Thieme''']. Jeho nabídka čítá zhruba 130 titulů. V oblasti přírodních věd pak nepochybně nelze opomenout vydavatelství [http://www.nature.com/index.html '''Nature Publishing Group'''], jehož vlajkovou lodí je prestižní časopis '''Nature'''. Velmi často se do role vůdčích producentů staví oborově zaměřené instituce. Impact faktory takovýchto žurnálů pak nezřídka výrazně převyšují konkurenční tituly. Špičkami ve vydávání časopisů pro své vědecké disciplíny jsou například:<br /> <br /> American Psychological Association - http://www.apa.org/journals/<br /> <br /> American Marketing Association - http://www.marketingpower.com/Pages/default.aspx<br /> <br /> Royal Society of Chemistry - http://www.rsc.org/Publishing/Journals/Index.asp<br /> <br /> American Chemical Society - http://pubs.acs.org/about.html<br /> <br /> Institute of Physics - http://www.iop.org/EJ/<br /> <br /> American Institute of Physics - http://journals.aip.org/<br /> <br /> American Physical Society - http://publish.aps.org/about <br /> <br /> Samozřejmě by se dala vyjmenovat ještě řada dalších institucí podobného typu, nicméně pro účely této publikace je uvedený výčet více než dostačující. O tom, že oborové instituce jakožto vydavatelé odborných časopisů hrají klíčovou roli, svědčí následující graf, který porovnává průměrnou výši impact factorů pro seriály z oblasti chemie.<br /> <br /> = Registry volně dostupných elektronických časopisů =<br /> == Vymezení pojmu ==<br /> Počet seriálů v elektronické podobě i nadále radikálně roste. Nejedná se přitom pouze o tituly placené, ale o stále více časopisů s volným přístupem. Za účelem jejich registrace a umožnění snadnějšího přístupu do jejich obsahů proto vzniká řada projektů. Tyto služby nepřinášejí uživateli tak široké množství informací o titulech časopisů jako specializované databáze pro registraci seriálů, nýbrž mají spíše sumarizační funkci a primárně poskytují především informace o elektronickém umístění daného titulu. Kromě systémů univerzálních, které se snaží postihovat všechny volně dostupné elektronické časopisy, fungují rovněž služby registrující volně dostupné zdroje jen pro určitou geografickou oblast. Například systém [http://www.scielo.org/php/index.php '''SCIELO'''] obsahuje španělsky psané časopisy. Vznikají také registry žurnálů pro konkrétní vědecké obory. Jako příklady služeb, které plní tuto funkci, nám mohou posloužit iniciativy '''PubMedCentral''' (je zároveň i otevřeným archivem) nebo [http://www.freemedicaljournals.com/ '''Free Medical Journals'''] pro oblast medicíny.<br /> <br /> == EZB ==<br /> [[Soubor:ezb.jpg]]<br /> <br /> Projekt Elektronická knihovna časopisů '''(Elektronische Zeitschriftenbibliothek, EZB)''' spravuje Univerzitní knihovna v německém Regensburgu. Systém obsahuje tituly časopisů z celého světa, dohromady cca 60 000 seriálů. Do projektu je zapojeno více než 580 institucí z celé Evropy včetně několika knihoven z České republiky. Elektronické časopisy jsou v EZB rozděleny do tří kategorií. <br /> <br /> Volně dostupné časopisy (označeny zeleným kolečkem), které jsou zdarma k dispozici na internetu. Každému uživateli je umožněn přístup k plným textům.<br /> <br /> Plný text je dostupný jenom pro uživatele dané instituce (knihovny, případně univerzity) na základě předplatného (označeno žlutým kolečkem).<br /> <br /> Přístup k plným textům není povolen, daná instituce nemá časopis předplacený (označeno červeným kolečkem). Většinou je zdarma přístupný alespoň obsah a případně také abstrakty časopisů na stránce vydavatele [TRENKLEROVÁ, 2002].<br /> <br /> Pro čtenáře jsou pochopitelně zajímavé především první dvě kategorie. Běžný uživatel internetu tak v rámci kolekce volně dostupných titulů získává informace o velké množině informačních zdrojů, které jsou k dispozici zdarma.<br /> <br /> Hlavní stránky systému: http://rzblx1.uni-regensburg.de/ezeit/<br /> <br /> == DOAJ ==<br /> [[Soubor:doaj.jpg|130 px]]<br /> <br /> '''Directory of Open Access Journals (DOAJ)''' je z obsahového hlediska mnohem menším projektem než EZB. V tomto případě však dochází k registraci výhradně volně dostupných seriálů, proto je jejich počet v systému nižší. V současnosti je zahrnuto téměř 8 000 titulů, z nichž prohledatelných i na úrovni článků je 3 800. Kromě snadného vyhledávání má uživatel možnost listovat v titulech seřazených do tematických kolekcí. Celý projekt zajišťuje '''knihovna švédské univerzity v Lundu (Lund University Libraries)'''. V roce 2012 pak vznikl partnerský projekt '''Directory of Open Access Books (BOAJ)''', o němž bude podrobněji pojednáno v jiné kapitole této práce.<br /> <br /> Hlavní stránky systému: http://www.doaj.org/<br /> <br /> = Archivace a ochrana elektronických časopisů =<br /> == Vymezení pojmu ==<br /> V období, kdy periodika vycházela pouze v tištěné podobě, plnily knihovny nejen funkci prostředníka, který tyto časopisy nabízel svým uživatelům, ale také funkci archivní. Všechna zakoupená čísla byla fyzicky umístěna v prostorách knihovny a při náležité péči bylo zajištěno jejich uchování pro další generace. Nyní však nastala éra, kdy se časopisy téměř bez výjimky přesunuly na elektronické platformy a předplácení tištěných verzí je na strmém ústupu. Následný problém tkví v tom, že instituce sice mají zajištěn přístup k časopisům v elektronické formě, ale ty se nacházejí výhradně na serverech vydavatelů či poskytovatelů. Resultuje z toho jednoznačná otázka, co se stane v případě, když vydavatelství například zanikne, změní licenční politiku a přestane nabízet přístup ke starším číslům periodik v elektronické podobě nebo mu z důvodu nenadálé katastrofy přestanou fungovat servery a přístup k jeho obsahům nebude možný. Jakým způsobem je proti takovýmto eventualitám knihovna pojištěna? A jak bude zaručeno, že v případě takových scénářů nezmizí obsahy elektronických časopisů ze světa úplně? Závažnost nastíněných otázek si producenti informačních služeb, ale i například světové národní knihovny dobře uvědomují a stejně jako v otázkách archivace webu (více v kapitole 21.7) spatřují světlo světa iniciativy, které se snaží daný problém efektivně řešit. Projekty zajišťující ochranu a dlouhodobou archivaci elektronických časopisů vznikají jak na úrovni národních knihoven či univerzitních konsorcií, tak i za pomoci subjektů ze soukromé sféry. Někdy se může jednat o součásti daleko větších systémů (například právě iniciativ zabývajících se širokou archivací webu). V závislosti na typu archivu do nich mohou přispívat samotné knihovny, klíčové je zde ale především zapojení vydavatelů elektronických časopisů, protože ti musí ukládání svých titulů do archivů podporovat. Výhodou některých takovýchto služeb je také to, že poskytují knihovnám přístup k archivním číslům elektronickým časopisů i poté, co knihovna zrušila jejich předplatné. Eliminuje se tak nejednotná politika, kterou v tomto směru vydavatelé zastávají. Zde je nutno uvést nejpodstatnější digitální archivy pro elektronické časopisy:<br /> == Portico ==<br /> [[Soubor:portico2.jpg]]<br /> <br /> '''Portico''' je zřejmě nejdynamičtěji se rozvíjející iniciativou v této sféře. Jedná se o tzv. '''„dark archive“''' neboli tmavý archiv, což znamená, že knihovnám, které si jeho služby předplatí, zpřístupňuje archivované dokumenty až v okamžiku, kdy standardně nejsou dostupné. To nastává v situaci, kdy vydavatel z jakéhokoliv důvodu přestane zpřístupňovat předplacené elektronické časopisy na svých platformách. Nespornou výhodou Portica je maximální participace významných vydavatelství. V rámci služby je nyní archivováno na 14 000 titulů elektronických časopisů a více než 130 000 titulů elektronických knih. Pro knihovny se jedná o placenou službu, přičemž cena je odvozena od ročních výdajů knihovny na elektronické zdroje. Producentem systému je nezisková organizace ITHACA, která mimo jiné provozuje i službu JSTOR.<br /> <br /> Další informace: http://www.portico.org<br /> <br /> == LOCKSS ==<br /> [[Soubor:locks.jpg]]<br /> <br /> Iniciativa '''LOCKSS (Lots Of Copies Keep Stuff Safe)''' vznikla na '''Stanford University,''' ale účastní se jí celá řada knihoven z různých kontinentů. V rámci LOCKSS byl vyvinut speciální software pro účinnou archivaci. Aktivní role je vyžadována u zapojených knihoven, které disponují tzv. LOCKSS boxy pro ukládání dat. Kromě knihoven se projektu účastní zhruba 510 vydavatelů. Iniciativa byla založena už v roce 1998 a za čtrnáct let svého fungování si vydobyla značné uznání a respekt. K dispozici je i kooperace s linkovací službou SFX.<br /> <br /> Další informace: http://www.lockss.org/<br /> <br /> == CLOCKSS ==<br /> [[Soubor:clocks1.jpg]]<br /> <br /> '''CLOCKSS (Controled LOCKSS)''' je systém založený na bázi technologie LOCKSS. Představuje globální „dark archive“, který je podporován řadou velkých vydavatelství. Jeho správu má na starosti stejnojmenná nezisková organizace a do ostrého provozu byl spuštěn v roce 2009. Mezi nevýhody této služby patří to, že nepodporuje přístup k archivním číslům časopisů, u nichž participující knihovny zrušily předplatné. Přístup k obsahům je tam možný pouze v situaci, kdy periodika už nejsou dostupná na platformách vydavatelů. Zatím se tak stalo pouze v několika málo případech [MORROW, 2008]. Takto nízký počet není příliš udivující s přihlédnutím k faktu, že do projektu jsou zapojena téměř výhradně tradiční velká vydavatelství, u nichž je riziko zániku či ztráty dat velmi nízké. CLOCKSS je placená služba. Zajímavostí je, že u některých zaniklých časopisů zpřístupňuje CLOCKSS jejich obsahy ve zcela volném režimu, tedy nikoliv pouze pro participující organizace, nýbrž zdarma pro celý internet.<br /> <br /> Další informace: http://www.clockss.org/clockss/Home<br /> <br /> == e-Depot ==<br /> [[Soubor:edepot.jpg]]<br /> <br /> Mezi další služby, které archivují také elektronické časopisy, patří velké projekty s národní či mezinárodní působností. Velmi ceněnou službou je v této oblasti '''e-Depot''', což je archiv provozovaný '''National Library of the Netherlands'''. Kromě elektronických časopisů obsahuje služba řadu dalších materiálů z repozitářů a digitálních sbírek především univerzitních knihoven. Služba byla původně zaměřena na domovské Nizozemsko, avšak v poslední době dochází díky spolupráci se společností Elsevier k rozšíření informačního obsahu i o další geografické oblasti.<br /> <br /> Další informace: http://www.kb.nl/en<br /> <br /> Velký projekt v oblasti prezervace digitálních dokumentů vyvíjí i [http://www.bl.uk/eresources/jnls/ejournals.html '''British Library''']. Archivace elektronických časopisů probíhá také v rámci rozsáhlého projektu [http://www.oclc.org/electroniccollections/ '''OCLC Electronic Collection Online'''], kde jsou periodika pouze jedním z mnoha archivovaných typů dokumentů. Za zmínku nepochybně stojí také digitální archiv [http://www.hathitrust.org/ '''HathiTrust'''], do něhož přispívá řada prestižních amerických univerzit. Zapojené instituce zde sdílejí svoje digitální kolekce v bezpečném archivu, čímž mimo jiné zajišťují efektivní uchování svých elektronických časopisů. Vyhledávací rozhraní systému je volně dostupné, avšak k licencovanému obsahu mají přístup pouze uživatelé z participujících univerzit. Služba však může být zajímavá i pro neregistrovaného zájemce, neboť řada materiálů je po vypršení autorských práv k dispozici bezplatně. Následující tabulka srovnává práva uživatelů jednotlivých služeb při čtyřech modelových situacích. Tři z testovaných služeb zpřístupní svým klientům archivovaný obsah za všech okolností.<br /> <br /> == PEPRS ==<br /> [[Soubor:peprs.jpg]]<br /> <br /> Projekt '''PEPRS (Piloting an E-journals Preservation Registry Service)''' přistupuje k problematice uchovávání elektronických časopisů z poněkud jiné perspektivy. Jedná se totiž o databázi časopisů, kde lze u každého vyhledaného titulu ověřit, ve kterých archivech jsou jeho čísla uložena. Projekt koordinuje organizace [http://edina.ac.uk/ '''EDINA'''] a na jeho úspěšné realizaci se výrazně podílí také '''Mezinárodní agentura ISSN'''. Z archivů se do projektu zapojily Portico, LOCKSS, CLOCKSS, e-Depot a British Library e-Journal Digital Archive. Systém je připravován od roku 2008 a v říjnu 2010 byla spuštěna první beta verze vyhledávače elektronických časopisů. V průběhu roku 2011 pak byla platforma přejmenována na [http://thekeepers.org/thekeepers/keepers.asp '''The Keepers Registry'''] a uživatelům je k dispozici zcela zdarma.<br /> <br /> Další informace: http://edina.ac.uk/projects/peprs/index.html<br /> <br /> = Galerie =<br /> &lt;gallery&gt;<br /> Soubor:bsciverse.jpg|Schéma zdrojů zahrnutých do platformy SciVerse Hub. Převzato z dokumentace systému.<br /> Soubor:bspringerlink.jpg|Vývoj stažených plných textů v letech 2005-2011 u elektronických časopisů a elektronických knih na platformě SpringerLink. Převzato z dokumentace k systému.<br /> Soubor:bwiley.jpg|Zobrazení časopisu na nové platformě Wiley Online Library. Převzato ze systému.<br /> Soubor:bemerald.jpg|Vývoj počtu stažených plných textů vydavatelství Emerald. Převzato z dokumentace systému.<br /> Soubor:baverage.jpg|Průměrná hodnota impact factoru za rok 2009 u časopisů pro oblast chemie u jednotlivých vydavatelů. Převzato ze stránek Royal Society of Chemistry.<br /> Soubor:bezb.jpg|Část časopisů pro oblast geografie v systému EZB. Převzato z www rozhraní systému.<br /> Soubor:bportico.jpg|Vývoj počtu titulů archivovaných elektronických časopisů ve službě Portico. Převzato z dokumentace služby.<br /> Soubor:ruzovatab.jpg|Srovnání služeb jednotlivých archivů pro zpřístupnění digitálního obsahu při čtyřech modelových situacích [[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pou%C5%BEit%C3%A1_literatura MORROW, 2008]].<br /> Soubor:bpeprs.jpg|Záznam o archivovaném časopise v systému PEPRS na platformě The Keepers Registry. Převzato ze systému.<br /> &lt;/gallery&gt;</div>

MisaH https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_%C4%8Dasopisy&diff=38229 2013-11-19T16:39:13Z

<p>MisaH: /* Springer */</p> <hr /> <div>Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]]<br /> [[Soubor:Eiz.png|200px|right|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]<br /> = Vymezení pojmu =<br /> <br /> Rozmach elektronického publikování výrazným způsobem ovlivnil přístup k celé řadě informačních zdrojů. Exemplárním příkladem změny ve strategii rozšiřování informačních obsahů jsou seriály. Přechod prestižních časopisů do elektronických platforem znamenal výrazný posun v celé architektuře informačního průmyslu. Články jsou i nadále nejvýraznějším zdrojem vědeckého poznání a pro databáze a služby, které nabízejí uživatelům bibliografické záznamy, znamená jejich dostupnost v elektronické podobě zcela nové možnosti. V následnosti pak dochází k rozvoji plnotextových databází a služeb elektronického dodávání dokumentů. Časopisy vycházely po dlouhá léta v tištěné podobě. V 90. letech minulého století však nastal dynamický rozvoj internetu, čehož vydavatelé vědeckých časopisů rychle využili a začali své produkty nabízet i v elektronických verzích [ŠŤASTNÁ, 2002a]. Dnes se již najde pouze minimum prestižních seriálů, které dosud vycházejí výhradně v tištěné formě. Uvádí se, že 95 % impaktovaných žurnálů má elektronickou podobu. Drtivá většina časopisů přešla do elektronické formy, a to ze zcela pochopitelných důvodů. Vydavatelé oslovili mnohem větší množství potencionálních uživatelů. Zatímco v tištěné podobě je možný přístup pouze k celým číslům časopisů, na digitální bázi je možno kupovat i jednotlivé články. Elektronická rozhraní vydavatelů nabízejí velmi pohodlné vyhledávací možnosti nejen v rámci jednotlivých titulů časopisů, ale i v celých tematických kolekcích. V elektronických verzích existují navíc hypertextová propojení, kvalitní vymezení citačních vztahů a další možnosti spojené s vývojem moderní techniky. Elektronické seriály tak získaly velkou popularitu a vysoké množství uživatelů. Přístup do elektronických časopisů je z finančního hlediska poměrně nákladnou záležitostí. Drahé jsou už jednotlivé tituly časopisů, u kolekcí je potom cena ještě vyšší. Vydavatelé řeší tuto problematiku pomocí cenově zvýhodněných tematických balíčků seriálů, vznikají také četná konsorcia, která mají poté přístup k elektronickým časopisům za nižší finanční částky [ŠŤASTNÁ, 2002b]. Problém ovšem představuje fakt, že v rámci kolekcí elektronických časopisů jsou instituce nuceny nakupovat mnohdy i tituly, do nichž přístup nepotřebují a v případě individuálního předplatného by si časopis v žádném případě neobjednali. Vyhledávání v kolekcích časopisů a článků v nich obsažených bývá zpravidla možné bezplatně, stejně jako přístup k abstraktům jednotlivých článků. Jejich plné texty jsou již pochopitelně zpoplatněny. Významným zprostředkovatelem přístupu do zahraničních elektronických časopisů je v České republice firma [http://www.suweco.cz/ Suweco]. V rámci ČR fungují národní konsorcia na přístupy do kolekcí několika nejvýznamnějších světových vydavatelství.<br /> <br /> Produkce elektronických časopisů se dá rozdělit na dvě základní skupiny. V prvním případě se jedná o tematicky zaměřené vydavatele, kteří se specializují na svůj obor činnosti. Často je představují velké oborové instituce. Na druhé straně existují velcí vydavatelé, jejichž časopisy často tvoří multidisciplinární kolekce. Někdy se může jednat o nakladatelství původně vysokoškolská (např. '''Oxford University Press'''). Kvalitní tituly časopisů jsou obvykle dostupné na komerční bázi na stránkách vydavatelů. Kromě placených titulů existuje také řada volně dostupných elektronických seriálů, které však často postrádají potřebnou odbornost. V rámci internetu fungují i služby, které sumarizují tyto bezplatně dostupné zdroje a přinášejí odkazy na jejich webové stránky.<br /> <br /> = Významná vydavatelství elektronických časopisů =<br /> == Elsevier ==<br /> [[Soubor:elsevier.png]]<br /> <br /> Nizozemské vydavatelství '''Elsevier''' je jeden z gigantů na světovém informačním trhu, a to nejen díky produkci kvalitních vědeckých elektronických časopisů. Rozhraní '''ScienceDirect''' je platformou, která slouží pro pohodlné zpřístupnění seriálů v elektronické formě. K dispozici je více než 2 500 titulů časopisů a přes 12 milionů jednotlivých článků. Uživatel má možnost vyhledávání jak v časopisech, tak v databázi článků. Tituly jsou přehledně seřazeny do tematických kolekcí, takže je možné v nich listovat. Platforma ScienceDirect slouží také jako rezervoár plných textů pro řadu bibliografických databází, které společnost Elsevier produkuje (např. Scopus, Embase atd.). Drtivá většina obsažených časopisů je dostupná placenou formou, přičemž uživatel může mít přístupy do jednotlivých titulů seriálů, tematických kolekcí nebo si kupovat pouze samostatné články.<br /> <br /> Platforma ScienceDirect nedávno oslavila jednu miliardu plných textů stažených uživateli. V rámci oslav tohoto milníku vydala firma Elsevier několik obrázků. Na jednom se uvádí, že jedna miliarda kapek vody naplní dva olympijské plavecké bazény. <br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.sciencedirect.com/<br /> <br /> === Platforma SciVerse ===<br /> [[Soubor:sciverse.jpg]]<br /> <br /> V létě 2010 představil Elsevier novou centrální platformu '''SciVerse'''. Kromě toho, že se na ní podílely nejznámější databáze společnosti Elsevier Scopus a ScienceDirect, bylo k dispozici také integrované rozhraní '''SciVerse Hub''', které spojovalo informační obsahy několika významných služeb zmiňovaného vydavatelství. Konkrétně se jednalo o Scopus, ScienceDirect, Scirus a SciTopics. SciVerse Hub tak představoval centrální bod, který poskytoval komplexní výsledky vyhledávání ze všech uvedených databází a přinesl řadu vylepšených funkcí. Po fázi testování v beta verzi byl platforma uvedena i do ostrého provozu. Avšak v srpnu 2013 došlo k ukončení SciVerse Hub.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.hub.sciverse.com/<br /> <br /> Informace a doporučení týkající se zrušení SciVerse Hub: http://www.cdlib.org/cdlinfo/2013/06/17/sciverse-hub-is-retiring-in-august-2013/<br /> <br /> == Springer ==<br /> [[Soubor:springerlink.jpg]]<br /> <br /> Springer je původně německé vydavatelství, které má hlavní sídlo v Heidelbergu. Postupem času se z něho stala obrovská instituce s pobočkami po celém světě. Vedle vydávání časopisů se Springer v poslední době výrazně zaměřil na produkci a distribuci elektronických knih. V oblasti seriálů byl pro Springer velmi důležitý rok 2004, kdy společnost získala konkurenční firmu '''Kluwer''' i s její obsáhlou kolekcí elektronických periodik. Přístup k časopisům je realizován v rámci platformy '''SpringerLink'''. Od léta 2010 je k dispozici její nová verze s rozšířenými funkcemi a atraktivnějším designem. Uživatel má možnost vyhledávání v obsazích okolo 8 116 591 titulů. Tematicky jsou nabízené časopisy zaměřeny spíše na technické obory a matematiku, avšak dá se říci, že alespoň minoritně jsou zastoupeny všechny obory. Marketingová politika společnosti při prodeji produktů je podobná jako u předchozího vydavatele, zajímavostí je, že první čísla v roce jsou u všech titulů vždy dostupná zdarma. Také Springer se zařadil po bok vydavatelství reflektujících na vzestup publikovaných materiálů v režimu open access. Konkrétně se tak stalo zveřejněním programu [http://www.springer.com/open+access/open+choice '''Springer Open Choice'''], který dává autorům možnost rozhodnout se, zda chtějí uhradit poplatky spojené s publikováním článku a zpřístupnit svoji práci volně. Služba [http://www.springeropen.com/ '''Springer Open'''] pak představuje platformu pro dokumenty, které jsou dostupné v modulu otevřeného přístupu. <br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.springerlink.com/home/main.mpx<br /> <br /> == John Wiley &amp; Sons ==<br /> [[Soubor:wiley.jpg]]<br /> <br /> Společnost '''John Wiley &amp; Sons''' vydává časopisy z různých vědeckých odvětví. Dobře známé rozhraní '''InterScience''', které produkované tituly zpřístupňovalo, nahradila v srpnu 2010 nová platforma '''Wiley Online Library'''. Ta poskytuje nejen vědecké seriály, ale také elektronické knihy, referenční příručky a další hodnotný informační materiál. Řada nabízených periodik vycházela v tištěné formě už od 18. století a vydavatelství retrospektivně doplňuje plné texty článků i z archivních čísel. Velmi zajímavou službou je poskytování bibliografických záznamů nabízených dokumentů ve formátu MARC21. V roce 2006 Wiley ovládl jednoho ze svých přímých konkurentů na informačním trhu – vydavatelství '''Blackwell'''. Tím byla značně rozšířena a zkvalitněna doposud nepříliš početná kolekce seriálů pro společenské a humanitní obory. Spolu s nově získanými časopisy od společnosti Blackwell obsahuje nyní platforma Wiley Online Library více než 1 500 elektronických seriálů. Pozornost je pochopitelně věnována i fenoménu open access, kde mají autoři možnost zpřístupnit za úhradu své články uživatelům volně při využití programu [http://authorservices.wiley.com/bauthor/onlineopen.asp '''OnlineOpen''']. Společnost navíc na svých stránkách nabízí tipy na instituce, které mohou autorům na úhradu těchto článků přispět. Elektronické časopisy od společnosti John Wiley &amp; Sons tvoří jednu z kolekcí, které jsou v ČR přístupné v rámci národní licence.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://onlinelibrary.wiley.com/<br /> <br /> == Taylor &amp; Francis ==<br /> [[Soubor:taylorfrancis.png|110 px]]<br /> <br /> '''Taylor &amp; Francis''' je dynamickou společností působící na informačním trhu jako komplexní vydavatelská firma. Předmětem její činnosti jsou jak tištěné, tak elektronické dokumenty. Portfolio informačních produktů se průběžně navyšovalo, když se součástí společnosti stávala řada dílčích vydavatelství (např. Routledge, CRC, Psychology Press atd.). Přístupy do jednotlivých časopisů jsou pochopitelně placenou záležitostí, ale vydavatelství chce jít do budoucna stále více směrem k otevřenému přístupu a zpřístupňovat více materiálů volně. Pozornost si vysloužily také tematické skupiny časopisů nazvané v podání Taylor &amp; Francis arénami (např. Chemistry Arena, Education Arena atd.). Takovéto členění by samozřejmě mělo napomoci, aby si každý předplatitel vybral optimální kolekci dle svého zaměření. Zároveň už není využívána dobře známá platforma '''Informaworld''', na které byly časopisy vydavatelství tradičně zpřístupňovány. V roce 2011 totiž byla představena nová platforma s jednoduchým názvem '''Taylor &amp; Francis Online'''. Uživatelé na ní mají nyní k dispozici nabídku více než 1 000 titulů elektronických časopisů. Počty nabízených seriálů se navíc každoročně poměrně výrazně navyšují.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.tandf.co.uk/journals/<br /> <br /> == Sage ==<br /> [[Soubor:sagejournals.png]]<br /> <br /> V nabídce elektronických časopisů vydavatelství '''Sage''' se objevují tituly z oblasti obchodu, humanitních a sociální věd, techniky a medicíny. Celkově tvoří kolekci zhruba 520 periodik. Na internetových stránkách producenta je možné hledání v titulech i fulltextové vyhledávání v článcích. Retrospektiva nabízených časopisů je velmi různorodá, u některých titulů sahá až do 20. let minulého století. Seriály jsou rozděleny do deseti tematických kolekcí, přičemž nejoceňovanějšími jsou časopisy pro společenské vědy a marketing. Firma má svou centrálu v USA, ale pro lepší servis a komunikaci se zákazníky má zastoupení také v Evropě, Asii a Africe. V roce 2010 představil Sage „platformu nové generace“, na kterou budou postupně přecházet všechny vydávané časopisy. Platforma je postavena na technologii '''Highwire Press 2.0 technology (H2O)'''. Kromě časopisů je Sage rovněž vydavatelem mnoha zejména společenskovědních knih a dvou velmi uznávaných bibliografických databází '''Communication Abstracts''' a '''Criminal Justice Abstracts''', které však nedávno odkoupila společnost EBSCO. Svoje zaměření na společenskovědní disciplíny potvrdil Sage také novou službou nazvanou [http://srmo.sagepub.com/ '''Sage Research Methods''']. Tento portál, který je dostupný pouze pro institucionální předplatitele, má sloužit jako informační zdroj pro rozličné metody výzkumu v sociálních a humanitních vědách. V polovině roku 2012 by pak měla být spuštěna nová služba [http://www.sagepub.com/knowledge.sp '''Sage Knowledge'''] představující digitální knihovnu pro oblast sociálních věd.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://online.sagepub.com/<br /> <br /> == Oxford Journals ==<br /> [[Soubor:oxfordjournals.jpg]]<br /> <br /> Vydavatelství '''Oxford University Press (OUP)''' je v oblasti elektronických časopisů velmi aktivní. Kolekce 238 titulů je zaměřena převážně na humanitní obory, ve kterých patří mezi světovou špičku. Uživatel si může určit, zda si předplatí konkrétní titul nebo některou z předmětových kolekcí. Standardní retrospektiva titulů sahá do roku 1996. V případě zájmu o starší ročníky je nutno zaplatit si přístup do online archivů, což je ostatně naprosto standardní model téměř u všech vydavatelů. V poslední době se dostává do popředí iniciativa [http://www.oxfordjournals.org/oxfordopen/ '''Oxford Open'''], která se snaží o zpřístupňování některých článků na bezplatném principu. Alespoň částečně už bylo do tohoto projektu zapojeno 90 titulů časopisů vydávaných OUP. Celý systém funguje tak, že vydavatelství umožní na přání autora volný přístup k jeho článku. Samotný autor přitom musí uhradit některé poplatky spojené s publikováním jeho příspěvku. I přesto počet článků, které jsou zpřístupněny bezplatně, stále stoupá. Naprosto stejnou možnost nabízí svým autorům i celá řada dalších vydavatelství.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.oxfordjournals.org/<br /> <br /> == Cambridge Journals ==<br /> [[Soubor:cambridgejournals.jpg]]<br /> <br /> Kolekce časopisů '''Cambridge Journals''' je počinem vydavatelství '''Cambridge University Press (CUP)'''. V současnosti je v systému 280 titulů a dohromady více než půl milionu článků. Tematicky pokrývají nabízené časopisy téměř všechny vědecké obory. Retrospektiva při aktuálním předplatném činí pouze jeden rok. Výhodou však je, že přístup do elektronického obsahu předplaceného ročníku uživateli zůstává i po ukončení smlouvy (u jiných vydavatelů mohou být licenční podmínky řešeny jinak). Přístup je možno sjednat jak do jednotlivých časopisů, tak do několika předmětových kolekcí. I zde se projevuje nový fenomén open access, takže některé materiály jsou volně přístupné. Velmi aktivní je vydavatelství rovněž v otázce šíření informací do zemí rozvojového světa, kde se stalo součástí hned několika podobně laděných iniciativ.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://journals.cambridge.org/action/login<br /> <br /> == Emerald ==<br /> [[Soubor:emerald1.jpg]]<br /> <br /> Vydavatelství '''Emerald''' bylo založeno v roce 1967. V jeho nabídce upoutá pozornost několik klíčových titulů elektronických časopisů pro oblast ekonomie. Z tematického hlediska převažují obory ekonomie, obchodu, marketingu a managementu, ale také problematika knihovnictví a informační vědy, pro kterou nacházíme v rámci vydávaných publikací řadu velmi dobrých zdrojů. Seriály jsou dostupné v internetovém rozhraní '''Emeraldinsight''' striktně na komerční bázi. Vydavatelství má své zastoupení také v České republice.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.emeraldinsight.com/Insight/menuNavigation.do?hdAction=InsightHome<br /> <br /> == Oborově zaměřená vydavatelství ==<br /> Kromě výše zmíněných velkých producentů elektronických časopisů, kteří se zaměřují na vydávání titulů pro více vědeckých disciplín, existují také specializovaná vydavatelství. V této práci pochopitelně nelze uvést jejich kompletní výčet, ale je na místě zmínit taková vydavatelství, jejichž časopisy dosahují vynikající úrovně. [http://www.lww.com/webapp/wcs/stores/servlet/topCategories_11851_-1_12551 '''Lippincott Williams &amp; Wilkins'''] je producentem řady mimořádně kvalitních titulů pro oblast medicínských věd. Vydavatelství je nyní vlastněno skupinou Wolters Kluwer a jeho časopisy dosahují každoročně obrovské citovanosti. Ceněné časopisy pro široké spektrum lékařských oborů poskytují také vydavatelství [http://group.bmj.com/products/journals/ '''BMJ Group'''] a [http://www.karger.com/ '''Karger''']. Nepoměrně menším producentem, který ovšem rovněž zpřístupňuje uznávané lékařské elektronické seriály (a několik zajímavých chemických časopisů), je německé vydavatelství [https://www.thieme-connect.com/ejournals/home.html '''Thieme''']. Jeho nabídka čítá zhruba 130 titulů. V oblasti přírodních věd pak nepochybně nelze opomenout vydavatelství [http://www.nature.com/index.html '''Nature Publishing Group'''], jehož vlajkovou lodí je prestižní časopis '''Nature'''. Velmi často se do role vůdčích producentů staví oborově zaměřené instituce. Impact faktory takovýchto žurnálů pak nezřídka výrazně převyšují konkurenční tituly. Špičkami ve vydávání časopisů pro své vědecké disciplíny jsou například:<br /> <br /> American Psychological Association - http://www.apa.org/journals/<br /> <br /> American Marketing Association - http://www.marketingpower.com/Pages/default.aspx<br /> <br /> Royal Society of Chemistry - http://www.rsc.org/Publishing/Journals/Index.asp<br /> <br /> American Chemical Society - http://pubs.acs.org/about.html<br /> <br /> Institute of Physics - http://www.iop.org/EJ/<br /> <br /> American Institute of Physics - http://journals.aip.org/<br /> <br /> American Physical Society - http://publish.aps.org/about <br /> <br /> Samozřejmě by se dala vyjmenovat ještě řada dalších institucí podobného typu, nicméně pro účely této publikace je uvedený výčet více než dostačující. O tom, že oborové instituce jakožto vydavatelé odborných časopisů hrají klíčovou roli, svědčí následující graf, který porovnává průměrnou výši impact factorů pro seriály z oblasti chemie.<br /> <br /> = Registry volně dostupných elektronických časopisů =<br /> == Vymezení pojmu ==<br /> Počet seriálů v elektronické podobě i nadále radikálně roste. Nejedná se přitom pouze o tituly placené, ale o stále více časopisů s volným přístupem. Za účelem jejich registrace a umožnění snadnějšího přístupu do jejich obsahů proto vzniká řada projektů. Tyto služby nepřinášejí uživateli tak široké množství informací o titulech časopisů jako specializované databáze pro registraci seriálů, nýbrž mají spíše sumarizační funkci a primárně poskytují především informace o elektronickém umístění daného titulu. Kromě systémů univerzálních, které se snaží postihovat všechny volně dostupné elektronické časopisy, fungují rovněž služby registrující volně dostupné zdroje jen pro určitou geografickou oblast. Například systém [http://www.scielo.org/php/index.php '''SCIELO'''] obsahuje španělsky psané časopisy. Vznikají také registry žurnálů pro konkrétní vědecké obory. Jako příklady služeb, které plní tuto funkci, nám mohou posloužit iniciativy '''PubMedCentral''' (je zároveň i otevřeným archivem) nebo [http://www.freemedicaljournals.com/ '''Free Medical Journals'''] pro oblast medicíny.<br /> <br /> == EZB ==<br /> [[Soubor:ezb.jpg]]<br /> <br /> Projekt Elektronická knihovna časopisů '''(Elektronische Zeitschriftenbibliothek, EZB)''' spravuje Univerzitní knihovna v německém Regensburgu. Systém obsahuje tituly časopisů z celého světa, dohromady cca 60 000 seriálů. Do projektu je zapojeno více než 580 institucí z celé Evropy včetně několika knihoven z České republiky. Elektronické časopisy jsou v EZB rozděleny do tří kategorií. <br /> <br /> Volně dostupné časopisy (označeny zeleným kolečkem), které jsou zdarma k dispozici na internetu. Každému uživateli je umožněn přístup k plným textům.<br /> <br /> Plný text je dostupný jenom pro uživatele dané instituce (knihovny, případně univerzity) na základě předplatného (označeno žlutým kolečkem).<br /> <br /> Přístup k plným textům není povolen, daná instituce nemá časopis předplacený (označeno červeným kolečkem). Většinou je zdarma přístupný alespoň obsah a případně také abstrakty časopisů na stránce vydavatele [TRENKLEROVÁ, 2002].<br /> <br /> Pro čtenáře jsou pochopitelně zajímavé především první dvě kategorie. Běžný uživatel internetu tak v rámci kolekce volně dostupných titulů získává informace o velké množině informačních zdrojů, které jsou k dispozici zdarma.<br /> <br /> Hlavní stránky systému: http://rzblx1.uni-regensburg.de/ezeit/<br /> <br /> == DOAJ ==<br /> [[Soubor:doaj.jpg|130 px]]<br /> <br /> '''Directory of Open Access Journals (DOAJ)''' je z obsahového hlediska mnohem menším projektem než EZB. V tomto případě však dochází k registraci výhradně volně dostupných seriálů, proto je jejich počet v systému nižší. V současnosti je zahrnuto téměř 8 000 titulů, z nichž prohledatelných i na úrovni článků je 3 800. Kromě snadného vyhledávání má uživatel možnost listovat v titulech seřazených do tematických kolekcí. Celý projekt zajišťuje '''knihovna švédské univerzity v Lundu (Lund University Libraries)'''. V roce 2012 pak vznikl partnerský projekt '''Directory of Open Access Books (BOAJ)''', o němž bude podrobněji pojednáno v jiné kapitole této práce.<br /> <br /> Hlavní stránky systému: http://www.doaj.org/<br /> <br /> = Archivace a ochrana elektronických časopisů =<br /> == Vymezení pojmu ==<br /> V období, kdy periodika vycházela pouze v tištěné podobě, plnily knihovny nejen funkci prostředníka, který tyto časopisy nabízel svým uživatelům, ale také funkci archivní. Všechna zakoupená čísla byla fyzicky umístěna v prostorách knihovny a při náležité péči bylo zajištěno jejich uchování pro další generace. Nyní však nastala éra, kdy se časopisy téměř bez výjimky přesunuly na elektronické platformy a předplácení tištěných verzí je na strmém ústupu. Následný problém tkví v tom, že instituce sice mají zajištěn přístup k časopisům v elektronické formě, ale ty se nacházejí výhradně na serverech vydavatelů či poskytovatelů. Resultuje z toho jednoznačná otázka, co se stane v případě, když vydavatelství například zanikne, změní licenční politiku a přestane nabízet přístup ke starším číslům periodik v elektronické podobě nebo mu z důvodu nenadálé katastrofy přestanou fungovat servery a přístup k jeho obsahům nebude možný. Jakým způsobem je proti takovýmto eventualitám knihovna pojištěna? A jak bude zaručeno, že v případě takových scénářů nezmizí obsahy elektronických časopisů ze světa úplně? Závažnost nastíněných otázek si producenti informačních služeb, ale i například světové národní knihovny dobře uvědomují a stejně jako v otázkách archivace webu (více v kapitole 21.7) spatřují světlo světa iniciativy, které se snaží daný problém efektivně řešit. Projekty zajišťující ochranu a dlouhodobou archivaci elektronických časopisů vznikají jak na úrovni národních knihoven či univerzitních konsorcií, tak i za pomoci subjektů ze soukromé sféry. Někdy se může jednat o součásti daleko větších systémů (například právě iniciativ zabývajících se širokou archivací webu). V závislosti na typu archivu do nich mohou přispívat samotné knihovny, klíčové je zde ale především zapojení vydavatelů elektronických časopisů, protože ti musí ukládání svých titulů do archivů podporovat. Výhodou některých takovýchto služeb je také to, že poskytují knihovnám přístup k archivním číslům elektronickým časopisů i poté, co knihovna zrušila jejich předplatné. Eliminuje se tak nejednotná politika, kterou v tomto směru vydavatelé zastávají. Zde je nutno uvést nejpodstatnější digitální archivy pro elektronické časopisy:<br /> == Portico ==<br /> [[Soubor:portico2.jpg]]<br /> <br /> '''Portico''' je zřejmě nejdynamičtěji se rozvíjející iniciativou v této sféře. Jedná se o tzv. '''„dark archive“''' neboli tmavý archiv, což znamená, že knihovnám, které si jeho služby předplatí, zpřístupňuje archivované dokumenty až v okamžiku, kdy standardně nejsou dostupné. To nastává v situaci, kdy vydavatel z jakéhokoliv důvodu přestane zpřístupňovat předplacené elektronické časopisy na svých platformách. Nespornou výhodou Portica je maximální participace významných vydavatelství. V rámci služby je nyní archivováno na 14 000 titulů elektronických časopisů a více než 130 000 titulů elektronických knih. Pro knihovny se jedná o placenou službu, přičemž cena je odvozena od ročních výdajů knihovny na elektronické zdroje. Producentem systému je nezisková organizace ITHACA, která mimo jiné provozuje i službu JSTOR.<br /> <br /> Další informace: http://www.portico.org<br /> <br /> == LOCKSS ==<br /> [[Soubor:locks.jpg]]<br /> <br /> Iniciativa '''LOCKSS (Lots Of Copies Keep Stuff Safe)''' vznikla na '''Stanford University,''' ale účastní se jí celá řada knihoven z různých kontinentů. V rámci LOCKSS byl vyvinut speciální software pro účinnou archivaci. Aktivní role je vyžadována u zapojených knihoven, které disponují tzv. LOCKSS boxy pro ukládání dat. Kromě knihoven se projektu účastní zhruba 510 vydavatelů. Iniciativa byla založena už v roce 1998 a za čtrnáct let svého fungování si vydobyla značné uznání a respekt. K dispozici je i kooperace s linkovací službou SFX.<br /> <br /> Další informace: http://www.lockss.org/<br /> <br /> == CLOCKSS ==<br /> [[Soubor:clocks1.jpg]]<br /> <br /> '''CLOCKSS (Controled LOCKSS)''' je systém založený na bázi technologie LOCKSS. Představuje globální „dark archive“, který je podporován řadou velkých vydavatelství. Jeho správu má na starosti stejnojmenná nezisková organizace a do ostrého provozu byl spuštěn v roce 2009. Mezi nevýhody této služby patří to, že nepodporuje přístup k archivním číslům časopisů, u nichž participující knihovny zrušily předplatné. Přístup k obsahům je tam možný pouze v situaci, kdy periodika už nejsou dostupná na platformách vydavatelů. Zatím se tak stalo pouze v několika málo případech [MORROW, 2008]. Takto nízký počet není příliš udivující s přihlédnutím k faktu, že do projektu jsou zapojena téměř výhradně tradiční velká vydavatelství, u nichž je riziko zániku či ztráty dat velmi nízké. CLOCKSS je placená služba. Zajímavostí je, že u některých zaniklých časopisů zpřístupňuje CLOCKSS jejich obsahy ve zcela volném režimu, tedy nikoliv pouze pro participující organizace, nýbrž zdarma pro celý internet.<br /> <br /> Další informace: http://www.clockss.org/clockss/Home<br /> <br /> == e-Depot ==<br /> [[Soubor:edepot.jpg]]<br /> <br /> Mezi další služby, které archivují také elektronické časopisy, patří velké projekty s národní či mezinárodní působností. Velmi ceněnou službou je v této oblasti '''e-Depot''', což je archiv provozovaný '''National Library of the Netherlands'''. Kromě elektronických časopisů obsahuje služba řadu dalších materiálů z repozitářů a digitálních sbírek především univerzitních knihoven. Služba byla původně zaměřena na domovské Nizozemsko, avšak v poslední době dochází díky spolupráci se společností Elsevier k rozšíření informačního obsahu i o další geografické oblasti.<br /> <br /> Další informace: http://www.kb.nl/en<br /> <br /> Velký projekt v oblasti prezervace digitálních dokumentů vyvíjí i [http://www.bl.uk/eresources/jnls/ejournals.html '''British Library''']. Archivace elektronických časopisů probíhá také v rámci rozsáhlého projektu [http://www.oclc.org/electroniccollections/ '''OCLC Electronic Collection Online'''], kde jsou periodika pouze jedním z mnoha archivovaných typů dokumentů. Za zmínku nepochybně stojí také digitální archiv [http://www.hathitrust.org/ '''HathiTrust'''], do něhož přispívá řada prestižních amerických univerzit. Zapojené instituce zde sdílejí svoje digitální kolekce v bezpečném archivu, čímž mimo jiné zajišťují efektivní uchování svých elektronických časopisů. Vyhledávací rozhraní systému je volně dostupné, avšak k licencovanému obsahu mají přístup pouze uživatelé z participujících univerzit. Služba však může být zajímavá i pro neregistrovaného zájemce, neboť řada materiálů je po vypršení autorských práv k dispozici bezplatně. Následující tabulka srovnává práva uživatelů jednotlivých služeb při čtyřech modelových situacích. Tři z testovaných služeb zpřístupní svým klientům archivovaný obsah za všech okolností.<br /> <br /> == PEPRS ==<br /> [[Soubor:peprs.jpg]]<br /> <br /> Projekt '''PEPRS (Piloting an E-journals Preservation Registry Service)''' přistupuje k problematice uchovávání elektronických časopisů z poněkud jiné perspektivy. Jedná se totiž o databázi časopisů, kde lze u každého vyhledaného titulu ověřit, ve kterých archivech jsou jeho čísla uložena. Projekt koordinuje organizace [http://edina.ac.uk/ '''EDINA'''] a na jeho úspěšné realizaci se výrazně podílí také '''Mezinárodní agentura ISSN'''. Z archivů se do projektu zapojily Portico, LOCKSS, CLOCKSS, e-Depot a British Library e-Journal Digital Archive. Systém je připravován od roku 2008 a v říjnu 2010 byla spuštěna první beta verze vyhledávače elektronických časopisů. V průběhu roku 2011 pak byla platforma přejmenována na [http://thekeepers.org/thekeepers/keepers.asp '''The Keepers Registry'''] a uživatelům je k dispozici zcela zdarma.<br /> <br /> Další informace: http://edina.ac.uk/projects/peprs/index.html<br /> <br /> = Galerie =<br /> &lt;gallery&gt;<br /> Soubor:bsciverse.jpg|Schéma zdrojů zahrnutých do platformy SciVerse Hub. Převzato z dokumentace systému.<br /> Soubor:bspringerlink.jpg|Vývoj stažených plných textů v letech 2005-2011 u elektronických časopisů a elektronických knih na platformě SpringerLink. Převzato z dokumentace k systému.<br /> Soubor:bwiley.jpg|Zobrazení časopisu na nové platformě Wiley Online Library. Převzato ze systému.<br /> Soubor:bemerald.jpg|Vývoj počtu stažených plných textů vydavatelství Emerald. Převzato z dokumentace systému.<br /> Soubor:baverage.jpg|Průměrná hodnota impact factoru za rok 2009 u časopisů pro oblast chemie u jednotlivých vydavatelů. Převzato ze stránek Royal Society of Chemistry.<br /> Soubor:bezb.jpg|Část časopisů pro oblast geografie v systému EZB. Převzato z www rozhraní systému.<br /> Soubor:bportico.jpg|Vývoj počtu titulů archivovaných elektronických časopisů ve službě Portico. Převzato z dokumentace služby.<br /> Soubor:ruzovatab.jpg|Srovnání služeb jednotlivých archivů pro zpřístupnění digitálního obsahu při čtyřech modelových situacích [[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pou%C5%BEit%C3%A1_literatura MORROW, 2008]].<br /> Soubor:bpeprs.jpg|Záznam o archivovaném časopise v systému PEPRS na platformě The Keepers Registry. Převzato ze systému.<br /> &lt;/gallery&gt;</div>

MisaH https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_%C4%8Dasopisy&diff=38228 2013-11-19T16:03:56Z

<p>MisaH: /* Elsevier */</p> <hr /> <div>Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]]<br /> [[Soubor:Eiz.png|200px|right|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]<br /> = Vymezení pojmu =<br /> <br /> Rozmach elektronického publikování výrazným způsobem ovlivnil přístup k celé řadě informačních zdrojů. Exemplárním příkladem změny ve strategii rozšiřování informačních obsahů jsou seriály. Přechod prestižních časopisů do elektronických platforem znamenal výrazný posun v celé architektuře informačního průmyslu. Články jsou i nadále nejvýraznějším zdrojem vědeckého poznání a pro databáze a služby, které nabízejí uživatelům bibliografické záznamy, znamená jejich dostupnost v elektronické podobě zcela nové možnosti. V následnosti pak dochází k rozvoji plnotextových databází a služeb elektronického dodávání dokumentů. Časopisy vycházely po dlouhá léta v tištěné podobě. V 90. letech minulého století však nastal dynamický rozvoj internetu, čehož vydavatelé vědeckých časopisů rychle využili a začali své produkty nabízet i v elektronických verzích [ŠŤASTNÁ, 2002a]. Dnes se již najde pouze minimum prestižních seriálů, které dosud vycházejí výhradně v tištěné formě. Uvádí se, že 95 % impaktovaných žurnálů má elektronickou podobu. Drtivá většina časopisů přešla do elektronické formy, a to ze zcela pochopitelných důvodů. Vydavatelé oslovili mnohem větší množství potencionálních uživatelů. Zatímco v tištěné podobě je možný přístup pouze k celým číslům časopisů, na digitální bázi je možno kupovat i jednotlivé články. Elektronická rozhraní vydavatelů nabízejí velmi pohodlné vyhledávací možnosti nejen v rámci jednotlivých titulů časopisů, ale i v celých tematických kolekcích. V elektronických verzích existují navíc hypertextová propojení, kvalitní vymezení citačních vztahů a další možnosti spojené s vývojem moderní techniky. Elektronické seriály tak získaly velkou popularitu a vysoké množství uživatelů. Přístup do elektronických časopisů je z finančního hlediska poměrně nákladnou záležitostí. Drahé jsou už jednotlivé tituly časopisů, u kolekcí je potom cena ještě vyšší. Vydavatelé řeší tuto problematiku pomocí cenově zvýhodněných tematických balíčků seriálů, vznikají také četná konsorcia, která mají poté přístup k elektronickým časopisům za nižší finanční částky [ŠŤASTNÁ, 2002b]. Problém ovšem představuje fakt, že v rámci kolekcí elektronických časopisů jsou instituce nuceny nakupovat mnohdy i tituly, do nichž přístup nepotřebují a v případě individuálního předplatného by si časopis v žádném případě neobjednali. Vyhledávání v kolekcích časopisů a článků v nich obsažených bývá zpravidla možné bezplatně, stejně jako přístup k abstraktům jednotlivých článků. Jejich plné texty jsou již pochopitelně zpoplatněny. Významným zprostředkovatelem přístupu do zahraničních elektronických časopisů je v České republice firma [http://www.suweco.cz/ Suweco]. V rámci ČR fungují národní konsorcia na přístupy do kolekcí několika nejvýznamnějších světových vydavatelství.<br /> <br /> Produkce elektronických časopisů se dá rozdělit na dvě základní skupiny. V prvním případě se jedná o tematicky zaměřené vydavatele, kteří se specializují na svůj obor činnosti. Často je představují velké oborové instituce. Na druhé straně existují velcí vydavatelé, jejichž časopisy často tvoří multidisciplinární kolekce. Někdy se může jednat o nakladatelství původně vysokoškolská (např. '''Oxford University Press'''). Kvalitní tituly časopisů jsou obvykle dostupné na komerční bázi na stránkách vydavatelů. Kromě placených titulů existuje také řada volně dostupných elektronických seriálů, které však často postrádají potřebnou odbornost. V rámci internetu fungují i služby, které sumarizují tyto bezplatně dostupné zdroje a přinášejí odkazy na jejich webové stránky.<br /> <br /> = Významná vydavatelství elektronických časopisů =<br /> == Elsevier ==<br /> [[Soubor:elsevier.png]]<br /> <br /> Nizozemské vydavatelství '''Elsevier''' je jeden z gigantů na světovém informačním trhu, a to nejen díky produkci kvalitních vědeckých elektronických časopisů. Rozhraní '''ScienceDirect''' je platformou, která slouží pro pohodlné zpřístupnění seriálů v elektronické formě. K dispozici je více než 2 500 titulů časopisů a přes 12 milionů jednotlivých článků. Uživatel má možnost vyhledávání jak v časopisech, tak v databázi článků. Tituly jsou přehledně seřazeny do tematických kolekcí, takže je možné v nich listovat. Platforma ScienceDirect slouží také jako rezervoár plných textů pro řadu bibliografických databází, které společnost Elsevier produkuje (např. Scopus, Embase atd.). Drtivá většina obsažených časopisů je dostupná placenou formou, přičemž uživatel může mít přístupy do jednotlivých titulů seriálů, tematických kolekcí nebo si kupovat pouze samostatné články.<br /> <br /> Platforma ScienceDirect nedávno oslavila jednu miliardu plných textů stažených uživateli. V rámci oslav tohoto milníku vydala firma Elsevier několik obrázků. Na jednom se uvádí, že jedna miliarda kapek vody naplní dva olympijské plavecké bazény. <br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.sciencedirect.com/<br /> <br /> === Platforma SciVerse ===<br /> [[Soubor:sciverse.jpg]]<br /> <br /> V létě 2010 představil Elsevier novou centrální platformu '''SciVerse'''. Kromě toho, že se na ní podílely nejznámější databáze společnosti Elsevier Scopus a ScienceDirect, bylo k dispozici také integrované rozhraní '''SciVerse Hub''', které spojovalo informační obsahy několika významných služeb zmiňovaného vydavatelství. Konkrétně se jednalo o Scopus, ScienceDirect, Scirus a SciTopics. SciVerse Hub tak představoval centrální bod, který poskytoval komplexní výsledky vyhledávání ze všech uvedených databází a přinesl řadu vylepšených funkcí. Po fázi testování v beta verzi byl platforma uvedena i do ostrého provozu. Avšak v srpnu 2013 došlo k ukončení SciVerse Hub.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.hub.sciverse.com/<br /> <br /> Informace a doporučení týkající se zrušení SciVerse Hub: http://www.cdlib.org/cdlinfo/2013/06/17/sciverse-hub-is-retiring-in-august-2013/<br /> <br /> == Springer ==<br /> [[Soubor:springerlink.jpg]]<br /> <br /> Springer je původně německé vydavatelství, které má hlavní sídlo v Heidelbergu. Postupem času se z něho stala obrovská instituce s pobočkami po celém světě. Vedle vydávání časopisů se Springer v poslední době výrazně zaměřil na produkci a distribuci elektronických knih. V oblasti seriálů byl pro Springer velmi důležitý rok 2004, kdy společnost získala konkurenční firmu '''Kluwer''' i s její obsáhlou kolekcí elektronických periodik. Přístup k časopisům je realizován v rámci platformy '''SpringerLink'''. Od léta 2010 je k dispozici její nová verze s rozšířenými funkcemi a atraktivnějším designem. Uživatel má možnost vyhledávání v obsazích více než 2.765 titulů. Tematicky jsou nabízené časopisy zaměřeny spíše na technické obory a matematiku, avšak dá se říci, že alespoň minoritně jsou zastoupeny všechny obory. Marketingová politika společnosti při prodeji produktů je podobná jako u předchozího vydavatele, zajímavostí je, že první čísla v roce jsou u všech titulů vždy dostupná zdarma. Také Springer se zařadil po bok vydavatelství reflektujících na vzestup publikovaných materiálů v režimu open access. Kokrétně se tak stalo zveřejněním programu [http://www.springer.com/open+access/open+choice '''Springer Open Choice'''], který dává autorům možnost rozhodnout se, zda chtějí uhradit poplatky spojené s publikováním článku a zpřístupnit svoji práci volně. Služba [http://www.springeropen.com/ '''Springer Open'''] pak představuje platformu pro dokumenty, které jsou dostupné v modulu otevřeného přístupu. <br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.springerlink.com/home/main.mpx<br /> <br /> == John Wiley &amp; Sons ==<br /> [[Soubor:wiley.jpg]]<br /> <br /> Společnost '''John Wiley &amp; Sons''' vydává časopisy z různých vědeckých odvětví. Dobře známé rozhraní '''InterScience''', které produkované tituly zpřístupňovalo, nahradila v srpnu 2010 nová platforma '''Wiley Online Library'''. Ta poskytuje nejen vědecké seriály, ale také elektronické knihy, referenční příručky a další hodnotný informační materiál. Řada nabízených periodik vycházela v tištěné formě už od 18. století a vydavatelství retrospektivně doplňuje plné texty článků i z archivních čísel. Velmi zajímavou službou je poskytování bibliografických záznamů nabízených dokumentů ve formátu MARC21. V roce 2006 Wiley ovládl jednoho ze svých přímých konkurentů na informačním trhu – vydavatelství '''Blackwell'''. Tím byla značně rozšířena a zkvalitněna doposud nepříliš početná kolekce seriálů pro společenské a humanitní obory. Spolu s nově získanými časopisy od společnosti Blackwell obsahuje nyní platforma Wiley Online Library více než 1 500 elektronických seriálů. Pozornost je pochopitelně věnována i fenoménu open access, kde mají autoři možnost zpřístupnit za úhradu své články uživatelům volně při využití programu [http://authorservices.wiley.com/bauthor/onlineopen.asp '''OnlineOpen''']. Společnost navíc na svých stránkách nabízí tipy na instituce, které mohou autorům na úhradu těchto článků přispět. Elektronické časopisy od společnosti John Wiley &amp; Sons tvoří jednu z kolekcí, které jsou v ČR přístupné v rámci národní licence.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://onlinelibrary.wiley.com/<br /> <br /> == Taylor &amp; Francis ==<br /> [[Soubor:taylorfrancis.png|110 px]]<br /> <br /> '''Taylor &amp; Francis''' je dynamickou společností působící na informačním trhu jako komplexní vydavatelská firma. Předmětem její činnosti jsou jak tištěné, tak elektronické dokumenty. Portfolio informačních produktů se průběžně navyšovalo, když se součástí společnosti stávala řada dílčích vydavatelství (např. Routledge, CRC, Psychology Press atd.). Přístupy do jednotlivých časopisů jsou pochopitelně placenou záležitostí, ale vydavatelství chce jít do budoucna stále více směrem k otevřenému přístupu a zpřístupňovat více materiálů volně. Pozornost si vysloužily také tematické skupiny časopisů nazvané v podání Taylor &amp; Francis arénami (např. Chemistry Arena, Education Arena atd.). Takovéto členění by samozřejmě mělo napomoci, aby si každý předplatitel vybral optimální kolekci dle svého zaměření. Zároveň už není využívána dobře známá platforma '''Informaworld''', na které byly časopisy vydavatelství tradičně zpřístupňovány. V roce 2011 totiž byla představena nová platforma s jednoduchým názvem '''Taylor &amp; Francis Online'''. Uživatelé na ní mají nyní k dispozici nabídku více než 1 000 titulů elektronických časopisů. Počty nabízených seriálů se navíc každoročně poměrně výrazně navyšují.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.tandf.co.uk/journals/<br /> <br /> == Sage ==<br /> [[Soubor:sagejournals.png]]<br /> <br /> V nabídce elektronických časopisů vydavatelství '''Sage''' se objevují tituly z oblasti obchodu, humanitních a sociální věd, techniky a medicíny. Celkově tvoří kolekci zhruba 520 periodik. Na internetových stránkách producenta je možné hledání v titulech i fulltextové vyhledávání v článcích. Retrospektiva nabízených časopisů je velmi různorodá, u některých titulů sahá až do 20. let minulého století. Seriály jsou rozděleny do deseti tematických kolekcí, přičemž nejoceňovanějšími jsou časopisy pro společenské vědy a marketing. Firma má svou centrálu v USA, ale pro lepší servis a komunikaci se zákazníky má zastoupení také v Evropě, Asii a Africe. V roce 2010 představil Sage „platformu nové generace“, na kterou budou postupně přecházet všechny vydávané časopisy. Platforma je postavena na technologii '''Highwire Press 2.0 technology (H2O)'''. Kromě časopisů je Sage rovněž vydavatelem mnoha zejména společenskovědních knih a dvou velmi uznávaných bibliografických databází '''Communication Abstracts''' a '''Criminal Justice Abstracts''', které však nedávno odkoupila společnost EBSCO. Svoje zaměření na společenskovědní disciplíny potvrdil Sage také novou službou nazvanou [http://srmo.sagepub.com/ '''Sage Research Methods''']. Tento portál, který je dostupný pouze pro institucionální předplatitele, má sloužit jako informační zdroj pro rozličné metody výzkumu v sociálních a humanitních vědách. V polovině roku 2012 by pak měla být spuštěna nová služba [http://www.sagepub.com/knowledge.sp '''Sage Knowledge'''] představující digitální knihovnu pro oblast sociálních věd.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://online.sagepub.com/<br /> <br /> == Oxford Journals ==<br /> [[Soubor:oxfordjournals.jpg]]<br /> <br /> Vydavatelství '''Oxford University Press (OUP)''' je v oblasti elektronických časopisů velmi aktivní. Kolekce 238 titulů je zaměřena převážně na humanitní obory, ve kterých patří mezi světovou špičku. Uživatel si může určit, zda si předplatí konkrétní titul nebo některou z předmětových kolekcí. Standardní retrospektiva titulů sahá do roku 1996. V případě zájmu o starší ročníky je nutno zaplatit si přístup do online archivů, což je ostatně naprosto standardní model téměř u všech vydavatelů. V poslední době se dostává do popředí iniciativa [http://www.oxfordjournals.org/oxfordopen/ '''Oxford Open'''], která se snaží o zpřístupňování některých článků na bezplatném principu. Alespoň částečně už bylo do tohoto projektu zapojeno 90 titulů časopisů vydávaných OUP. Celý systém funguje tak, že vydavatelství umožní na přání autora volný přístup k jeho článku. Samotný autor přitom musí uhradit některé poplatky spojené s publikováním jeho příspěvku. I přesto počet článků, které jsou zpřístupněny bezplatně, stále stoupá. Naprosto stejnou možnost nabízí svým autorům i celá řada dalších vydavatelství.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.oxfordjournals.org/<br /> <br /> == Cambridge Journals ==<br /> [[Soubor:cambridgejournals.jpg]]<br /> <br /> Kolekce časopisů '''Cambridge Journals''' je počinem vydavatelství '''Cambridge University Press (CUP)'''. V současnosti je v systému 280 titulů a dohromady více než půl milionu článků. Tematicky pokrývají nabízené časopisy téměř všechny vědecké obory. Retrospektiva při aktuálním předplatném činí pouze jeden rok. Výhodou však je, že přístup do elektronického obsahu předplaceného ročníku uživateli zůstává i po ukončení smlouvy (u jiných vydavatelů mohou být licenční podmínky řešeny jinak). Přístup je možno sjednat jak do jednotlivých časopisů, tak do několika předmětových kolekcí. I zde se projevuje nový fenomén open access, takže některé materiály jsou volně přístupné. Velmi aktivní je vydavatelství rovněž v otázce šíření informací do zemí rozvojového světa, kde se stalo součástí hned několika podobně laděných iniciativ.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://journals.cambridge.org/action/login<br /> <br /> == Emerald ==<br /> [[Soubor:emerald1.jpg]]<br /> <br /> Vydavatelství '''Emerald''' bylo založeno v roce 1967. V jeho nabídce upoutá pozornost několik klíčových titulů elektronických časopisů pro oblast ekonomie. Z tematického hlediska převažují obory ekonomie, obchodu, marketingu a managementu, ale také problematika knihovnictví a informační vědy, pro kterou nacházíme v rámci vydávaných publikací řadu velmi dobrých zdrojů. Seriály jsou dostupné v internetovém rozhraní '''Emeraldinsight''' striktně na komerční bázi. Vydavatelství má své zastoupení také v České republice.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.emeraldinsight.com/Insight/menuNavigation.do?hdAction=InsightHome<br /> <br /> == Oborově zaměřená vydavatelství ==<br /> Kromě výše zmíněných velkých producentů elektronických časopisů, kteří se zaměřují na vydávání titulů pro více vědeckých disciplín, existují také specializovaná vydavatelství. V této práci pochopitelně nelze uvést jejich kompletní výčet, ale je na místě zmínit taková vydavatelství, jejichž časopisy dosahují vynikající úrovně. [http://www.lww.com/webapp/wcs/stores/servlet/topCategories_11851_-1_12551 '''Lippincott Williams &amp; Wilkins'''] je producentem řady mimořádně kvalitních titulů pro oblast medicínských věd. Vydavatelství je nyní vlastněno skupinou Wolters Kluwer a jeho časopisy dosahují každoročně obrovské citovanosti. Ceněné časopisy pro široké spektrum lékařských oborů poskytují také vydavatelství [http://group.bmj.com/products/journals/ '''BMJ Group'''] a [http://www.karger.com/ '''Karger''']. Nepoměrně menším producentem, který ovšem rovněž zpřístupňuje uznávané lékařské elektronické seriály (a několik zajímavých chemických časopisů), je německé vydavatelství [https://www.thieme-connect.com/ejournals/home.html '''Thieme''']. Jeho nabídka čítá zhruba 130 titulů. V oblasti přírodních věd pak nepochybně nelze opomenout vydavatelství [http://www.nature.com/index.html '''Nature Publishing Group'''], jehož vlajkovou lodí je prestižní časopis '''Nature'''. Velmi často se do role vůdčích producentů staví oborově zaměřené instituce. Impact faktory takovýchto žurnálů pak nezřídka výrazně převyšují konkurenční tituly. Špičkami ve vydávání časopisů pro své vědecké disciplíny jsou například:<br /> <br /> American Psychological Association - http://www.apa.org/journals/<br /> <br /> American Marketing Association - http://www.marketingpower.com/Pages/default.aspx<br /> <br /> Royal Society of Chemistry - http://www.rsc.org/Publishing/Journals/Index.asp<br /> <br /> American Chemical Society - http://pubs.acs.org/about.html<br /> <br /> Institute of Physics - http://www.iop.org/EJ/<br /> <br /> American Institute of Physics - http://journals.aip.org/<br /> <br /> American Physical Society - http://publish.aps.org/about <br /> <br /> Samozřejmě by se dala vyjmenovat ještě řada dalších institucí podobného typu, nicméně pro účely této publikace je uvedený výčet více než dostačující. O tom, že oborové instituce jakožto vydavatelé odborných časopisů hrají klíčovou roli, svědčí následující graf, který porovnává průměrnou výši impact factorů pro seriály z oblasti chemie.<br /> <br /> = Registry volně dostupných elektronických časopisů =<br /> == Vymezení pojmu ==<br /> Počet seriálů v elektronické podobě i nadále radikálně roste. Nejedná se přitom pouze o tituly placené, ale o stále více časopisů s volným přístupem. Za účelem jejich registrace a umožnění snadnějšího přístupu do jejich obsahů proto vzniká řada projektů. Tyto služby nepřinášejí uživateli tak široké množství informací o titulech časopisů jako specializované databáze pro registraci seriálů, nýbrž mají spíše sumarizační funkci a primárně poskytují především informace o elektronickém umístění daného titulu. Kromě systémů univerzálních, které se snaží postihovat všechny volně dostupné elektronické časopisy, fungují rovněž služby registrující volně dostupné zdroje jen pro určitou geografickou oblast. Například systém [http://www.scielo.org/php/index.php '''SCIELO'''] obsahuje španělsky psané časopisy. Vznikají také registry žurnálů pro konkrétní vědecké obory. Jako příklady služeb, které plní tuto funkci, nám mohou posloužit iniciativy '''PubMedCentral''' (je zároveň i otevřeným archivem) nebo [http://www.freemedicaljournals.com/ '''Free Medical Journals'''] pro oblast medicíny.<br /> <br /> == EZB ==<br /> [[Soubor:ezb.jpg]]<br /> <br /> Projekt Elektronická knihovna časopisů '''(Elektronische Zeitschriftenbibliothek, EZB)''' spravuje Univerzitní knihovna v německém Regensburgu. Systém obsahuje tituly časopisů z celého světa, dohromady cca 60 000 seriálů. Do projektu je zapojeno více než 580 institucí z celé Evropy včetně několika knihoven z České republiky. Elektronické časopisy jsou v EZB rozděleny do tří kategorií. <br /> <br /> Volně dostupné časopisy (označeny zeleným kolečkem), které jsou zdarma k dispozici na internetu. Každému uživateli je umožněn přístup k plným textům.<br /> <br /> Plný text je dostupný jenom pro uživatele dané instituce (knihovny, případně univerzity) na základě předplatného (označeno žlutým kolečkem).<br /> <br /> Přístup k plným textům není povolen, daná instituce nemá časopis předplacený (označeno červeným kolečkem). Většinou je zdarma přístupný alespoň obsah a případně také abstrakty časopisů na stránce vydavatele [TRENKLEROVÁ, 2002].<br /> <br /> Pro čtenáře jsou pochopitelně zajímavé především první dvě kategorie. Běžný uživatel internetu tak v rámci kolekce volně dostupných titulů získává informace o velké množině informačních zdrojů, které jsou k dispozici zdarma.<br /> <br /> Hlavní stránky systému: http://rzblx1.uni-regensburg.de/ezeit/<br /> <br /> == DOAJ ==<br /> [[Soubor:doaj.jpg|130 px]]<br /> <br /> '''Directory of Open Access Journals (DOAJ)''' je z obsahového hlediska mnohem menším projektem než EZB. V tomto případě však dochází k registraci výhradně volně dostupných seriálů, proto je jejich počet v systému nižší. V současnosti je zahrnuto téměř 8 000 titulů, z nichž prohledatelných i na úrovni článků je 3 800. Kromě snadného vyhledávání má uživatel možnost listovat v titulech seřazených do tematických kolekcí. Celý projekt zajišťuje '''knihovna švédské univerzity v Lundu (Lund University Libraries)'''. V roce 2012 pak vznikl partnerský projekt '''Directory of Open Access Books (BOAJ)''', o němž bude podrobněji pojednáno v jiné kapitole této práce.<br /> <br /> Hlavní stránky systému: http://www.doaj.org/<br /> <br /> = Archivace a ochrana elektronických časopisů =<br /> == Vymezení pojmu ==<br /> V období, kdy periodika vycházela pouze v tištěné podobě, plnily knihovny nejen funkci prostředníka, který tyto časopisy nabízel svým uživatelům, ale také funkci archivní. Všechna zakoupená čísla byla fyzicky umístěna v prostorách knihovny a při náležité péči bylo zajištěno jejich uchování pro další generace. Nyní však nastala éra, kdy se časopisy téměř bez výjimky přesunuly na elektronické platformy a předplácení tištěných verzí je na strmém ústupu. Následný problém tkví v tom, že instituce sice mají zajištěn přístup k časopisům v elektronické formě, ale ty se nacházejí výhradně na serverech vydavatelů či poskytovatelů. Resultuje z toho jednoznačná otázka, co se stane v případě, když vydavatelství například zanikne, změní licenční politiku a přestane nabízet přístup ke starším číslům periodik v elektronické podobě nebo mu z důvodu nenadálé katastrofy přestanou fungovat servery a přístup k jeho obsahům nebude možný. Jakým způsobem je proti takovýmto eventualitám knihovna pojištěna? A jak bude zaručeno, že v případě takových scénářů nezmizí obsahy elektronických časopisů ze světa úplně? Závažnost nastíněných otázek si producenti informačních služeb, ale i například světové národní knihovny dobře uvědomují a stejně jako v otázkách archivace webu (více v kapitole 21.7) spatřují světlo světa iniciativy, které se snaží daný problém efektivně řešit. Projekty zajišťující ochranu a dlouhodobou archivaci elektronických časopisů vznikají jak na úrovni národních knihoven či univerzitních konsorcií, tak i za pomoci subjektů ze soukromé sféry. Někdy se může jednat o součásti daleko větších systémů (například právě iniciativ zabývajících se širokou archivací webu). V závislosti na typu archivu do nich mohou přispívat samotné knihovny, klíčové je zde ale především zapojení vydavatelů elektronických časopisů, protože ti musí ukládání svých titulů do archivů podporovat. Výhodou některých takovýchto služeb je také to, že poskytují knihovnám přístup k archivním číslům elektronickým časopisů i poté, co knihovna zrušila jejich předplatné. Eliminuje se tak nejednotná politika, kterou v tomto směru vydavatelé zastávají. Zde je nutno uvést nejpodstatnější digitální archivy pro elektronické časopisy:<br /> == Portico ==<br /> [[Soubor:portico2.jpg]]<br /> <br /> '''Portico''' je zřejmě nejdynamičtěji se rozvíjející iniciativou v této sféře. Jedná se o tzv. '''„dark archive“''' neboli tmavý archiv, což znamená, že knihovnám, které si jeho služby předplatí, zpřístupňuje archivované dokumenty až v okamžiku, kdy standardně nejsou dostupné. To nastává v situaci, kdy vydavatel z jakéhokoliv důvodu přestane zpřístupňovat předplacené elektronické časopisy na svých platformách. Nespornou výhodou Portica je maximální participace významných vydavatelství. V rámci služby je nyní archivováno na 14 000 titulů elektronických časopisů a více než 130 000 titulů elektronických knih. Pro knihovny se jedná o placenou službu, přičemž cena je odvozena od ročních výdajů knihovny na elektronické zdroje. Producentem systému je nezisková organizace ITHACA, která mimo jiné provozuje i službu JSTOR.<br /> <br /> Další informace: http://www.portico.org<br /> <br /> == LOCKSS ==<br /> [[Soubor:locks.jpg]]<br /> <br /> Iniciativa '''LOCKSS (Lots Of Copies Keep Stuff Safe)''' vznikla na '''Stanford University,''' ale účastní se jí celá řada knihoven z různých kontinentů. V rámci LOCKSS byl vyvinut speciální software pro účinnou archivaci. Aktivní role je vyžadována u zapojených knihoven, které disponují tzv. LOCKSS boxy pro ukládání dat. Kromě knihoven se projektu účastní zhruba 510 vydavatelů. Iniciativa byla založena už v roce 1998 a za čtrnáct let svého fungování si vydobyla značné uznání a respekt. K dispozici je i kooperace s linkovací službou SFX.<br /> <br /> Další informace: http://www.lockss.org/<br /> <br /> == CLOCKSS ==<br /> [[Soubor:clocks1.jpg]]<br /> <br /> '''CLOCKSS (Controled LOCKSS)''' je systém založený na bázi technologie LOCKSS. Představuje globální „dark archive“, který je podporován řadou velkých vydavatelství. Jeho správu má na starosti stejnojmenná nezisková organizace a do ostrého provozu byl spuštěn v roce 2009. Mezi nevýhody této služby patří to, že nepodporuje přístup k archivním číslům časopisů, u nichž participující knihovny zrušily předplatné. Přístup k obsahům je tam možný pouze v situaci, kdy periodika už nejsou dostupná na platformách vydavatelů. Zatím se tak stalo pouze v několika málo případech [MORROW, 2008]. Takto nízký počet není příliš udivující s přihlédnutím k faktu, že do projektu jsou zapojena téměř výhradně tradiční velká vydavatelství, u nichž je riziko zániku či ztráty dat velmi nízké. CLOCKSS je placená služba. Zajímavostí je, že u některých zaniklých časopisů zpřístupňuje CLOCKSS jejich obsahy ve zcela volném režimu, tedy nikoliv pouze pro participující organizace, nýbrž zdarma pro celý internet.<br /> <br /> Další informace: http://www.clockss.org/clockss/Home<br /> <br /> == e-Depot ==<br /> [[Soubor:edepot.jpg]]<br /> <br /> Mezi další služby, které archivují také elektronické časopisy, patří velké projekty s národní či mezinárodní působností. Velmi ceněnou službou je v této oblasti '''e-Depot''', což je archiv provozovaný '''National Library of the Netherlands'''. Kromě elektronických časopisů obsahuje služba řadu dalších materiálů z repozitářů a digitálních sbírek především univerzitních knihoven. Služba byla původně zaměřena na domovské Nizozemsko, avšak v poslední době dochází díky spolupráci se společností Elsevier k rozšíření informačního obsahu i o další geografické oblasti.<br /> <br /> Další informace: http://www.kb.nl/en<br /> <br /> Velký projekt v oblasti prezervace digitálních dokumentů vyvíjí i [http://www.bl.uk/eresources/jnls/ejournals.html '''British Library''']. Archivace elektronických časopisů probíhá také v rámci rozsáhlého projektu [http://www.oclc.org/electroniccollections/ '''OCLC Electronic Collection Online'''], kde jsou periodika pouze jedním z mnoha archivovaných typů dokumentů. Za zmínku nepochybně stojí také digitální archiv [http://www.hathitrust.org/ '''HathiTrust'''], do něhož přispívá řada prestižních amerických univerzit. Zapojené instituce zde sdílejí svoje digitální kolekce v bezpečném archivu, čímž mimo jiné zajišťují efektivní uchování svých elektronických časopisů. Vyhledávací rozhraní systému je volně dostupné, avšak k licencovanému obsahu mají přístup pouze uživatelé z participujících univerzit. Služba však může být zajímavá i pro neregistrovaného zájemce, neboť řada materiálů je po vypršení autorských práv k dispozici bezplatně. Následující tabulka srovnává práva uživatelů jednotlivých služeb při čtyřech modelových situacích. Tři z testovaných služeb zpřístupní svým klientům archivovaný obsah za všech okolností.<br /> <br /> == PEPRS ==<br /> [[Soubor:peprs.jpg]]<br /> <br /> Projekt '''PEPRS (Piloting an E-journals Preservation Registry Service)''' přistupuje k problematice uchovávání elektronických časopisů z poněkud jiné perspektivy. Jedná se totiž o databázi časopisů, kde lze u každého vyhledaného titulu ověřit, ve kterých archivech jsou jeho čísla uložena. Projekt koordinuje organizace [http://edina.ac.uk/ '''EDINA'''] a na jeho úspěšné realizaci se výrazně podílí také '''Mezinárodní agentura ISSN'''. Z archivů se do projektu zapojily Portico, LOCKSS, CLOCKSS, e-Depot a British Library e-Journal Digital Archive. Systém je připravován od roku 2008 a v říjnu 2010 byla spuštěna první beta verze vyhledávače elektronických časopisů. V průběhu roku 2011 pak byla platforma přejmenována na [http://thekeepers.org/thekeepers/keepers.asp '''The Keepers Registry'''] a uživatelům je k dispozici zcela zdarma.<br /> <br /> Další informace: http://edina.ac.uk/projects/peprs/index.html<br /> <br /> = Galerie =<br /> &lt;gallery&gt;<br /> Soubor:bsciverse.jpg|Schéma zdrojů zahrnutých do platformy SciVerse Hub. Převzato z dokumentace systému.<br /> Soubor:bspringerlink.jpg|Vývoj stažených plných textů v letech 2005-2011 u elektronických časopisů a elektronických knih na platformě SpringerLink. Převzato z dokumentace k systému.<br /> Soubor:bwiley.jpg|Zobrazení časopisu na nové platformě Wiley Online Library. Převzato ze systému.<br /> Soubor:bemerald.jpg|Vývoj počtu stažených plných textů vydavatelství Emerald. Převzato z dokumentace systému.<br /> Soubor:baverage.jpg|Průměrná hodnota impact factoru za rok 2009 u časopisů pro oblast chemie u jednotlivých vydavatelů. Převzato ze stránek Royal Society of Chemistry.<br /> Soubor:bezb.jpg|Část časopisů pro oblast geografie v systému EZB. Převzato z www rozhraní systému.<br /> Soubor:bportico.jpg|Vývoj počtu titulů archivovaných elektronických časopisů ve službě Portico. Převzato z dokumentace služby.<br /> Soubor:ruzovatab.jpg|Srovnání služeb jednotlivých archivů pro zpřístupnění digitálního obsahu při čtyřech modelových situacích [[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pou%C5%BEit%C3%A1_literatura MORROW, 2008]].<br /> Soubor:bpeprs.jpg|Záznam o archivovaném časopise v systému PEPRS na platformě The Keepers Registry. Převzato ze systému.<br /> &lt;/gallery&gt;</div>

MisaH https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_%C4%8Dasopisy&diff=38227 2013-11-19T15:12:57Z

<p>MisaH: /* Vymezení pojmu */</p> <hr /> <div>Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]]<br /> [[Soubor:Eiz.png|200px|right|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]<br /> = Vymezení pojmu =<br /> <br /> Rozmach elektronického publikování výrazným způsobem ovlivnil přístup k celé řadě informačních zdrojů. Exemplárním příkladem změny ve strategii rozšiřování informačních obsahů jsou seriály. Přechod prestižních časopisů do elektronických platforem znamenal výrazný posun v celé architektuře informačního průmyslu. Články jsou i nadále nejvýraznějším zdrojem vědeckého poznání a pro databáze a služby, které nabízejí uživatelům bibliografické záznamy, znamená jejich dostupnost v elektronické podobě zcela nové možnosti. V následnosti pak dochází k rozvoji plnotextových databází a služeb elektronického dodávání dokumentů. Časopisy vycházely po dlouhá léta v tištěné podobě. V 90. letech minulého století však nastal dynamický rozvoj internetu, čehož vydavatelé vědeckých časopisů rychle využili a začali své produkty nabízet i v elektronických verzích [ŠŤASTNÁ, 2002a]. Dnes se již najde pouze minimum prestižních seriálů, které dosud vycházejí výhradně v tištěné formě. Uvádí se, že 95 % impaktovaných žurnálů má elektronickou podobu. Drtivá většina časopisů přešla do elektronické formy, a to ze zcela pochopitelných důvodů. Vydavatelé oslovili mnohem větší množství potencionálních uživatelů. Zatímco v tištěné podobě je možný přístup pouze k celým číslům časopisů, na digitální bázi je možno kupovat i jednotlivé články. Elektronická rozhraní vydavatelů nabízejí velmi pohodlné vyhledávací možnosti nejen v rámci jednotlivých titulů časopisů, ale i v celých tematických kolekcích. V elektronických verzích existují navíc hypertextová propojení, kvalitní vymezení citačních vztahů a další možnosti spojené s vývojem moderní techniky. Elektronické seriály tak získaly velkou popularitu a vysoké množství uživatelů. Přístup do elektronických časopisů je z finančního hlediska poměrně nákladnou záležitostí. Drahé jsou už jednotlivé tituly časopisů, u kolekcí je potom cena ještě vyšší. Vydavatelé řeší tuto problematiku pomocí cenově zvýhodněných tematických balíčků seriálů, vznikají také četná konsorcia, která mají poté přístup k elektronickým časopisům za nižší finanční částky [ŠŤASTNÁ, 2002b]. Problém ovšem představuje fakt, že v rámci kolekcí elektronických časopisů jsou instituce nuceny nakupovat mnohdy i tituly, do nichž přístup nepotřebují a v případě individuálního předplatného by si časopis v žádném případě neobjednali. Vyhledávání v kolekcích časopisů a článků v nich obsažených bývá zpravidla možné bezplatně, stejně jako přístup k abstraktům jednotlivých článků. Jejich plné texty jsou již pochopitelně zpoplatněny. Významným zprostředkovatelem přístupu do zahraničních elektronických časopisů je v České republice firma [http://www.suweco.cz/ Suweco]. V rámci ČR fungují národní konsorcia na přístupy do kolekcí několika nejvýznamnějších světových vydavatelství.<br /> <br /> Produkce elektronických časopisů se dá rozdělit na dvě základní skupiny. V prvním případě se jedná o tematicky zaměřené vydavatele, kteří se specializují na svůj obor činnosti. Často je představují velké oborové instituce. Na druhé straně existují velcí vydavatelé, jejichž časopisy často tvoří multidisciplinární kolekce. Někdy se může jednat o nakladatelství původně vysokoškolská (např. '''Oxford University Press'''). Kvalitní tituly časopisů jsou obvykle dostupné na komerční bázi na stránkách vydavatelů. Kromě placených titulů existuje také řada volně dostupných elektronických seriálů, které však často postrádají potřebnou odbornost. V rámci internetu fungují i služby, které sumarizují tyto bezplatně dostupné zdroje a přinášejí odkazy na jejich webové stránky.<br /> <br /> = Významná vydavatelství elektronických časopisů =<br /> == Elsevier ==<br /> [[Soubor:elsevier.png]]<br /> <br /> Nizozemské vydavatelství '''Elsevier''' je jeden z gigantů na světovém informačním trhu, a to nejen díky produkci kvalitních vědeckých elektronických časopisů. Rozhraní '''ScienceDirect''' je platformou, která slouží pro pohodné zpřístupnění seriálů v elektronické formě. K dispozici je více než 2 500 titulů časopisů a přes 11,3 milionů jednotlivých článků. Uživatel má možnost vyhledávání jak v časopisech, tak v databázi článků. Tituly jsou přehledně seřazeny do tematických kolekcí, takže je možné v nich listovat. Platforma ScienceDirect slouží také jako rezervoár plných textů pro řadu bibliografických databází, které společnost Elsevier produkuje (např. Scopus, Embase atd.). Drtivá většina obsažených časopisů je dostupná placenou formou, přičemž uživatel může mít přístupy do jednotlivých titulů seriálů, tematických kolekcí nebo si kupovat pouze samostatné články.<br /> <br /> Platforma ScienceDirect nedávno oslavila jednu miliardu plných textů stažených uživateli. V rámci oslav tohoto milníku vydala firma Elsevier několik obrázků. Na jednom se uvádí, že jedna miliarda kapek vody naplní dva olympijské plavecké bazény. <br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.sciencedirect.com/<br /> <br /> === Platforma SciVerse ===<br /> [[Soubor:sciverse.jpg]]<br /> <br /> V létě 2010 představil Elsevier novou centrální platformu '''SciVerse'''. Kromě toho, že se na ní podílejí nejznámější databáze společnosti Elsevier Scopus a ScienceDirect, je k dispozici také integrované rozhraní '''SciVerse Hub''', které spojuje informační obsahy několika významných služeb zmiňovaného vydavatelství. Konkrétně se jedná o Scopus, ScienceDirect, Scirus a SciTopics. SciVerse Hub tak představuje centrální bod, který poskytuje komplexní výsledky vyhledávání ze všech uvedených databází a přinese řadu vylepšených funkcí. Po fázi testování v beta verzi je už nyní platforma uvedena do ostrého provozu.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.hub.sciverse.com/action/home/proceed<br /> <br /> == Springer ==<br /> [[Soubor:springerlink.jpg]]<br /> <br /> Springer je původně německé vydavatelství, které má hlavní sídlo v Heidelbergu. Postupem času se z něho stala obrovská instituce s pobočkami po celém světě. Vedle vydávání časopisů se Springer v poslední době výrazně zaměřil na produkci a distribuci elektronických knih. V oblasti seriálů byl pro Springer velmi důležitý rok 2004, kdy společnost získala konkurenční firmu '''Kluwer''' i s její obsáhlou kolekcí elektronických periodik. Přístup k časopisům je realizován v rámci platformy '''SpringerLink'''. Od léta 2010 je k dispozici její nová verze s rozšířenými funkcemi a atraktivnějším designem. Uživatel má možnost vyhledávání v obsazích více než 2.765 titulů. Tematicky jsou nabízené časopisy zaměřeny spíše na technické obory a matematiku, avšak dá se říci, že alespoň minoritně jsou zastoupeny všechny obory. Marketingová politika společnosti při prodeji produktů je podobná jako u předchozího vydavatele, zajímavostí je, že první čísla v roce jsou u všech titulů vždy dostupná zdarma. Také Springer se zařadil po bok vydavatelství reflektujících na vzestup publikovaných materiálů v režimu open access. Kokrétně se tak stalo zveřejněním programu [http://www.springer.com/open+access/open+choice '''Springer Open Choice'''], který dává autorům možnost rozhodnout se, zda chtějí uhradit poplatky spojené s publikováním článku a zpřístupnit svoji práci volně. Služba [http://www.springeropen.com/ '''Springer Open'''] pak představuje platformu pro dokumenty, které jsou dostupné v modulu otevřeného přístupu. <br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.springerlink.com/home/main.mpx<br /> <br /> == John Wiley &amp; Sons ==<br /> [[Soubor:wiley.jpg]]<br /> <br /> Společnost '''John Wiley &amp; Sons''' vydává časopisy z různých vědeckých odvětví. Dobře známé rozhraní '''InterScience''', které produkované tituly zpřístupňovalo, nahradila v srpnu 2010 nová platforma '''Wiley Online Library'''. Ta poskytuje nejen vědecké seriály, ale také elektronické knihy, referenční příručky a další hodnotný informační materiál. Řada nabízených periodik vycházela v tištěné formě už od 18. století a vydavatelství retrospektivně doplňuje plné texty článků i z archivních čísel. Velmi zajímavou službou je poskytování bibliografických záznamů nabízených dokumentů ve formátu MARC21. V roce 2006 Wiley ovládl jednoho ze svých přímých konkurentů na informačním trhu – vydavatelství '''Blackwell'''. Tím byla značně rozšířena a zkvalitněna doposud nepříliš početná kolekce seriálů pro společenské a humanitní obory. Spolu s nově získanými časopisy od společnosti Blackwell obsahuje nyní platforma Wiley Online Library více než 1 500 elektronických seriálů. Pozornost je pochopitelně věnována i fenoménu open access, kde mají autoři možnost zpřístupnit za úhradu své články uživatelům volně při využití programu [http://authorservices.wiley.com/bauthor/onlineopen.asp '''OnlineOpen''']. Společnost navíc na svých stránkách nabízí tipy na instituce, které mohou autorům na úhradu těchto článků přispět. Elektronické časopisy od společnosti John Wiley &amp; Sons tvoří jednu z kolekcí, které jsou v ČR přístupné v rámci národní licence.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://onlinelibrary.wiley.com/<br /> <br /> == Taylor &amp; Francis ==<br /> [[Soubor:taylorfrancis.png|110 px]]<br /> <br /> '''Taylor &amp; Francis''' je dynamickou společností působící na informačním trhu jako komplexní vydavatelská firma. Předmětem její činnosti jsou jak tištěné, tak elektronické dokumenty. Portfolio informačních produktů se průběžně navyšovalo, když se součástí společnosti stávala řada dílčích vydavatelství (např. Routledge, CRC, Psychology Press atd.). Přístupy do jednotlivých časopisů jsou pochopitelně placenou záležitostí, ale vydavatelství chce jít do budoucna stále více směrem k otevřenému přístupu a zpřístupňovat více materiálů volně. Pozornost si vysloužily také tematické skupiny časopisů nazvané v podání Taylor &amp; Francis arénami (např. Chemistry Arena, Education Arena atd.). Takovéto členění by samozřejmě mělo napomoci, aby si každý předplatitel vybral optimální kolekci dle svého zaměření. Zároveň už není využívána dobře známá platforma '''Informaworld''', na které byly časopisy vydavatelství tradičně zpřístupňovány. V roce 2011 totiž byla představena nová platforma s jednoduchým názvem '''Taylor &amp; Francis Online'''. Uživatelé na ní mají nyní k dispozici nabídku více než 1 000 titulů elektronických časopisů. Počty nabízených seriálů se navíc každoročně poměrně výrazně navyšují.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.tandf.co.uk/journals/<br /> <br /> == Sage ==<br /> [[Soubor:sagejournals.png]]<br /> <br /> V nabídce elektronických časopisů vydavatelství '''Sage''' se objevují tituly z oblasti obchodu, humanitních a sociální věd, techniky a medicíny. Celkově tvoří kolekci zhruba 520 periodik. Na internetových stránkách producenta je možné hledání v titulech i fulltextové vyhledávání v článcích. Retrospektiva nabízených časopisů je velmi různorodá, u některých titulů sahá až do 20. let minulého století. Seriály jsou rozděleny do deseti tematických kolekcí, přičemž nejoceňovanějšími jsou časopisy pro společenské vědy a marketing. Firma má svou centrálu v USA, ale pro lepší servis a komunikaci se zákazníky má zastoupení také v Evropě, Asii a Africe. V roce 2010 představil Sage „platformu nové generace“, na kterou budou postupně přecházet všechny vydávané časopisy. Platforma je postavena na technologii '''Highwire Press 2.0 technology (H2O)'''. Kromě časopisů je Sage rovněž vydavatelem mnoha zejména společenskovědních knih a dvou velmi uznávaných bibliografických databází '''Communication Abstracts''' a '''Criminal Justice Abstracts''', které však nedávno odkoupila společnost EBSCO. Svoje zaměření na společenskovědní disciplíny potvrdil Sage také novou službou nazvanou [http://srmo.sagepub.com/ '''Sage Research Methods''']. Tento portál, který je dostupný pouze pro institucionální předplatitele, má sloužit jako informační zdroj pro rozličné metody výzkumu v sociálních a humanitních vědách. V polovině roku 2012 by pak měla být spuštěna nová služba [http://www.sagepub.com/knowledge.sp '''Sage Knowledge'''] představující digitální knihovnu pro oblast sociálních věd.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://online.sagepub.com/<br /> <br /> == Oxford Journals ==<br /> [[Soubor:oxfordjournals.jpg]]<br /> <br /> Vydavatelství '''Oxford University Press (OUP)''' je v oblasti elektronických časopisů velmi aktivní. Kolekce 238 titulů je zaměřena převážně na humanitní obory, ve kterých patří mezi světovou špičku. Uživatel si může určit, zda si předplatí konkrétní titul nebo některou z předmětových kolekcí. Standardní retrospektiva titulů sahá do roku 1996. V případě zájmu o starší ročníky je nutno zaplatit si přístup do online archivů, což je ostatně naprosto standardní model téměř u všech vydavatelů. V poslední době se dostává do popředí iniciativa [http://www.oxfordjournals.org/oxfordopen/ '''Oxford Open'''], která se snaží o zpřístupňování některých článků na bezplatném principu. Alespoň částečně už bylo do tohoto projektu zapojeno 90 titulů časopisů vydávaných OUP. Celý systém funguje tak, že vydavatelství umožní na přání autora volný přístup k jeho článku. Samotný autor přitom musí uhradit některé poplatky spojené s publikováním jeho příspěvku. I přesto počet článků, které jsou zpřístupněny bezplatně, stále stoupá. Naprosto stejnou možnost nabízí svým autorům i celá řada dalších vydavatelství.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.oxfordjournals.org/<br /> <br /> == Cambridge Journals ==<br /> [[Soubor:cambridgejournals.jpg]]<br /> <br /> Kolekce časopisů '''Cambridge Journals''' je počinem vydavatelství '''Cambridge University Press (CUP)'''. V současnosti je v systému 280 titulů a dohromady více než půl milionu článků. Tematicky pokrývají nabízené časopisy téměř všechny vědecké obory. Retrospektiva při aktuálním předplatném činí pouze jeden rok. Výhodou však je, že přístup do elektronického obsahu předplaceného ročníku uživateli zůstává i po ukončení smlouvy (u jiných vydavatelů mohou být licenční podmínky řešeny jinak). Přístup je možno sjednat jak do jednotlivých časopisů, tak do několika předmětových kolekcí. I zde se projevuje nový fenomén open access, takže některé materiály jsou volně přístupné. Velmi aktivní je vydavatelství rovněž v otázce šíření informací do zemí rozvojového světa, kde se stalo součástí hned několika podobně laděných iniciativ.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://journals.cambridge.org/action/login<br /> <br /> == Emerald ==<br /> [[Soubor:emerald1.jpg]]<br /> <br /> Vydavatelství '''Emerald''' bylo založeno v roce 1967. V jeho nabídce upoutá pozornost několik klíčových titulů elektronických časopisů pro oblast ekonomie. Z tematického hlediska převažují obory ekonomie, obchodu, marketingu a managementu, ale také problematika knihovnictví a informační vědy, pro kterou nacházíme v rámci vydávaných publikací řadu velmi dobrých zdrojů. Seriály jsou dostupné v internetovém rozhraní '''Emeraldinsight''' striktně na komerční bázi. Vydavatelství má své zastoupení také v České republice.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.emeraldinsight.com/Insight/menuNavigation.do?hdAction=InsightHome<br /> <br /> == Oborově zaměřená vydavatelství ==<br /> Kromě výše zmíněných velkých producentů elektronických časopisů, kteří se zaměřují na vydávání titulů pro více vědeckých disciplín, existují také specializovaná vydavatelství. V této práci pochopitelně nelze uvést jejich kompletní výčet, ale je na místě zmínit taková vydavatelství, jejichž časopisy dosahují vynikající úrovně. [http://www.lww.com/webapp/wcs/stores/servlet/topCategories_11851_-1_12551 '''Lippincott Williams &amp; Wilkins'''] je producentem řady mimořádně kvalitních titulů pro oblast medicínských věd. Vydavatelství je nyní vlastněno skupinou Wolters Kluwer a jeho časopisy dosahují každoročně obrovské citovanosti. Ceněné časopisy pro široké spektrum lékařských oborů poskytují také vydavatelství [http://group.bmj.com/products/journals/ '''BMJ Group'''] a [http://www.karger.com/ '''Karger''']. Nepoměrně menším producentem, který ovšem rovněž zpřístupňuje uznávané lékařské elektronické seriály (a několik zajímavých chemických časopisů), je německé vydavatelství [https://www.thieme-connect.com/ejournals/home.html '''Thieme''']. Jeho nabídka čítá zhruba 130 titulů. V oblasti přírodních věd pak nepochybně nelze opomenout vydavatelství [http://www.nature.com/index.html '''Nature Publishing Group'''], jehož vlajkovou lodí je prestižní časopis '''Nature'''. Velmi často se do role vůdčích producentů staví oborově zaměřené instituce. Impact faktory takovýchto žurnálů pak nezřídka výrazně převyšují konkurenční tituly. Špičkami ve vydávání časopisů pro své vědecké disciplíny jsou například:<br /> <br /> American Psychological Association - http://www.apa.org/journals/<br /> <br /> American Marketing Association - http://www.marketingpower.com/Pages/default.aspx<br /> <br /> Royal Society of Chemistry - http://www.rsc.org/Publishing/Journals/Index.asp<br /> <br /> American Chemical Society - http://pubs.acs.org/about.html<br /> <br /> Institute of Physics - http://www.iop.org/EJ/<br /> <br /> American Institute of Physics - http://journals.aip.org/<br /> <br /> American Physical Society - http://publish.aps.org/about <br /> <br /> Samozřejmě by se dala vyjmenovat ještě řada dalších institucí podobného typu, nicméně pro účely této publikace je uvedený výčet více než dostačující. O tom, že oborové instituce jakožto vydavatelé odborných časopisů hrají klíčovou roli, svědčí následující graf, který porovnává průměrnou výši impact factorů pro seriály z oblasti chemie.<br /> <br /> = Registry volně dostupných elektronických časopisů =<br /> == Vymezení pojmu ==<br /> Počet seriálů v elektronické podobě i nadále radikálně roste. Nejedná se přitom pouze o tituly placené, ale o stále více časopisů s volným přístupem. Za účelem jejich registrace a umožnění snadnějšího přístupu do jejich obsahů proto vzniká řada projektů. Tyto služby nepřinášejí uživateli tak široké množství informací o titulech časopisů jako specializované databáze pro registraci seriálů, nýbrž mají spíše sumarizační funkci a primárně poskytují především informace o elektronickém umístění daného titulu. Kromě systémů univerzálních, které se snaží postihovat všechny volně dostupné elektronické časopisy, fungují rovněž služby registrující volně dostupné zdroje jen pro určitou geografickou oblast. Například systém [http://www.scielo.org/php/index.php '''SCIELO'''] obsahuje španělsky psané časopisy. Vznikají také registry žurnálů pro konkrétní vědecké obory. Jako příklady služeb, které plní tuto funkci, nám mohou posloužit iniciativy '''PubMedCentral''' (je zároveň i otevřeným archivem) nebo [http://www.freemedicaljournals.com/ '''Free Medical Journals'''] pro oblast medicíny.<br /> <br /> == EZB ==<br /> [[Soubor:ezb.jpg]]<br /> <br /> Projekt Elektronická knihovna časopisů '''(Elektronische Zeitschriftenbibliothek, EZB)''' spravuje Univerzitní knihovna v německém Regensburgu. Systém obsahuje tituly časopisů z celého světa, dohromady cca 60 000 seriálů. Do projektu je zapojeno více než 580 institucí z celé Evropy včetně několika knihoven z České republiky. Elektronické časopisy jsou v EZB rozděleny do tří kategorií. <br /> <br /> Volně dostupné časopisy (označeny zeleným kolečkem), které jsou zdarma k dispozici na internetu. Každému uživateli je umožněn přístup k plným textům.<br /> <br /> Plný text je dostupný jenom pro uživatele dané instituce (knihovny, případně univerzity) na základě předplatného (označeno žlutým kolečkem).<br /> <br /> Přístup k plným textům není povolen, daná instituce nemá časopis předplacený (označeno červeným kolečkem). Většinou je zdarma přístupný alespoň obsah a případně také abstrakty časopisů na stránce vydavatele [TRENKLEROVÁ, 2002].<br /> <br /> Pro čtenáře jsou pochopitelně zajímavé především první dvě kategorie. Běžný uživatel internetu tak v rámci kolekce volně dostupných titulů získává informace o velké množině informačních zdrojů, které jsou k dispozici zdarma.<br /> <br /> Hlavní stránky systému: http://rzblx1.uni-regensburg.de/ezeit/<br /> <br /> == DOAJ ==<br /> [[Soubor:doaj.jpg|130 px]]<br /> <br /> '''Directory of Open Access Journals (DOAJ)''' je z obsahového hlediska mnohem menším projektem než EZB. V tomto případě však dochází k registraci výhradně volně dostupných seriálů, proto je jejich počet v systému nižší. V současnosti je zahrnuto téměř 8 000 titulů, z nichž prohledatelných i na úrovni článků je 3 800. Kromě snadného vyhledávání má uživatel možnost listovat v titulech seřazených do tematických kolekcí. Celý projekt zajišťuje '''knihovna švédské univerzity v Lundu (Lund University Libraries)'''. V roce 2012 pak vznikl partnerský projekt '''Directory of Open Access Books (BOAJ)''', o němž bude podrobněji pojednáno v jiné kapitole této práce.<br /> <br /> Hlavní stránky systému: http://www.doaj.org/<br /> <br /> = Archivace a ochrana elektronických časopisů =<br /> == Vymezení pojmu ==<br /> V období, kdy periodika vycházela pouze v tištěné podobě, plnily knihovny nejen funkci prostředníka, který tyto časopisy nabízel svým uživatelům, ale také funkci archivní. Všechna zakoupená čísla byla fyzicky umístěna v prostorách knihovny a při náležité péči bylo zajištěno jejich uchování pro další generace. Nyní však nastala éra, kdy se časopisy téměř bez výjimky přesunuly na elektronické platformy a předplácení tištěných verzí je na strmém ústupu. Následný problém tkví v tom, že instituce sice mají zajištěn přístup k časopisům v elektronické formě, ale ty se nacházejí výhradně na serverech vydavatelů či poskytovatelů. Resultuje z toho jednoznačná otázka, co se stane v případě, když vydavatelství například zanikne, změní licenční politiku a přestane nabízet přístup ke starším číslům periodik v elektronické podobě nebo mu z důvodu nenadálé katastrofy přestanou fungovat servery a přístup k jeho obsahům nebude možný. Jakým způsobem je proti takovýmto eventualitám knihovna pojištěna? A jak bude zaručeno, že v případě takových scénářů nezmizí obsahy elektronických časopisů ze světa úplně? Závažnost nastíněných otázek si producenti informačních služeb, ale i například světové národní knihovny dobře uvědomují a stejně jako v otázkách archivace webu (více v kapitole 21.7) spatřují světlo světa iniciativy, které se snaží daný problém efektivně řešit. Projekty zajišťující ochranu a dlouhodobou archivaci elektronických časopisů vznikají jak na úrovni národních knihoven či univerzitních konsorcií, tak i za pomoci subjektů ze soukromé sféry. Někdy se může jednat o součásti daleko větších systémů (například právě iniciativ zabývajících se širokou archivací webu). V závislosti na typu archivu do nich mohou přispívat samotné knihovny, klíčové je zde ale především zapojení vydavatelů elektronických časopisů, protože ti musí ukládání svých titulů do archivů podporovat. Výhodou některých takovýchto služeb je také to, že poskytují knihovnám přístup k archivním číslům elektronickým časopisů i poté, co knihovna zrušila jejich předplatné. Eliminuje se tak nejednotná politika, kterou v tomto směru vydavatelé zastávají. Zde je nutno uvést nejpodstatnější digitální archivy pro elektronické časopisy:<br /> == Portico ==<br /> [[Soubor:portico2.jpg]]<br /> <br /> '''Portico''' je zřejmě nejdynamičtěji se rozvíjející iniciativou v této sféře. Jedná se o tzv. '''„dark archive“''' neboli tmavý archiv, což znamená, že knihovnám, které si jeho služby předplatí, zpřístupňuje archivované dokumenty až v okamžiku, kdy standardně nejsou dostupné. To nastává v situaci, kdy vydavatel z jakéhokoliv důvodu přestane zpřístupňovat předplacené elektronické časopisy na svých platformách. Nespornou výhodou Portica je maximální participace významných vydavatelství. V rámci služby je nyní archivováno na 14 000 titulů elektronických časopisů a více než 130 000 titulů elektronických knih. Pro knihovny se jedná o placenou službu, přičemž cena je odvozena od ročních výdajů knihovny na elektronické zdroje. Producentem systému je nezisková organizace ITHACA, která mimo jiné provozuje i službu JSTOR.<br /> <br /> Další informace: http://www.portico.org<br /> <br /> == LOCKSS ==<br /> [[Soubor:locks.jpg]]<br /> <br /> Iniciativa '''LOCKSS (Lots Of Copies Keep Stuff Safe)''' vznikla na '''Stanford University,''' ale účastní se jí celá řada knihoven z různých kontinentů. V rámci LOCKSS byl vyvinut speciální software pro účinnou archivaci. Aktivní role je vyžadována u zapojených knihoven, které disponují tzv. LOCKSS boxy pro ukládání dat. Kromě knihoven se projektu účastní zhruba 510 vydavatelů. Iniciativa byla založena už v roce 1998 a za čtrnáct let svého fungování si vydobyla značné uznání a respekt. K dispozici je i kooperace s linkovací službou SFX.<br /> <br /> Další informace: http://www.lockss.org/<br /> <br /> == CLOCKSS ==<br /> [[Soubor:clocks1.jpg]]<br /> <br /> '''CLOCKSS (Controled LOCKSS)''' je systém založený na bázi technologie LOCKSS. Představuje globální „dark archive“, který je podporován řadou velkých vydavatelství. Jeho správu má na starosti stejnojmenná nezisková organizace a do ostrého provozu byl spuštěn v roce 2009. Mezi nevýhody této služby patří to, že nepodporuje přístup k archivním číslům časopisů, u nichž participující knihovny zrušily předplatné. Přístup k obsahům je tam možný pouze v situaci, kdy periodika už nejsou dostupná na platformách vydavatelů. Zatím se tak stalo pouze v několika málo případech [MORROW, 2008]. Takto nízký počet není příliš udivující s přihlédnutím k faktu, že do projektu jsou zapojena téměř výhradně tradiční velká vydavatelství, u nichž je riziko zániku či ztráty dat velmi nízké. CLOCKSS je placená služba. Zajímavostí je, že u některých zaniklých časopisů zpřístupňuje CLOCKSS jejich obsahy ve zcela volném režimu, tedy nikoliv pouze pro participující organizace, nýbrž zdarma pro celý internet.<br /> <br /> Další informace: http://www.clockss.org/clockss/Home<br /> <br /> == e-Depot ==<br /> [[Soubor:edepot.jpg]]<br /> <br /> Mezi další služby, které archivují také elektronické časopisy, patří velké projekty s národní či mezinárodní působností. Velmi ceněnou službou je v této oblasti '''e-Depot''', což je archiv provozovaný '''National Library of the Netherlands'''. Kromě elektronických časopisů obsahuje služba řadu dalších materiálů z repozitářů a digitálních sbírek především univerzitních knihoven. Služba byla původně zaměřena na domovské Nizozemsko, avšak v poslední době dochází díky spolupráci se společností Elsevier k rozšíření informačního obsahu i o další geografické oblasti.<br /> <br /> Další informace: http://www.kb.nl/en<br /> <br /> Velký projekt v oblasti prezervace digitálních dokumentů vyvíjí i [http://www.bl.uk/eresources/jnls/ejournals.html '''British Library''']. Archivace elektronických časopisů probíhá také v rámci rozsáhlého projektu [http://www.oclc.org/electroniccollections/ '''OCLC Electronic Collection Online'''], kde jsou periodika pouze jedním z mnoha archivovaných typů dokumentů. Za zmínku nepochybně stojí také digitální archiv [http://www.hathitrust.org/ '''HathiTrust'''], do něhož přispívá řada prestižních amerických univerzit. Zapojené instituce zde sdílejí svoje digitální kolekce v bezpečném archivu, čímž mimo jiné zajišťují efektivní uchování svých elektronických časopisů. Vyhledávací rozhraní systému je volně dostupné, avšak k licencovanému obsahu mají přístup pouze uživatelé z participujících univerzit. Služba však může být zajímavá i pro neregistrovaného zájemce, neboť řada materiálů je po vypršení autorských práv k dispozici bezplatně. Následující tabulka srovnává práva uživatelů jednotlivých služeb při čtyřech modelových situacích. Tři z testovaných služeb zpřístupní svým klientům archivovaný obsah za všech okolností.<br /> <br /> == PEPRS ==<br /> [[Soubor:peprs.jpg]]<br /> <br /> Projekt '''PEPRS (Piloting an E-journals Preservation Registry Service)''' přistupuje k problematice uchovávání elektronických časopisů z poněkud jiné perspektivy. Jedná se totiž o databázi časopisů, kde lze u každého vyhledaného titulu ověřit, ve kterých archivech jsou jeho čísla uložena. Projekt koordinuje organizace [http://edina.ac.uk/ '''EDINA'''] a na jeho úspěšné realizaci se výrazně podílí také '''Mezinárodní agentura ISSN'''. Z archivů se do projektu zapojily Portico, LOCKSS, CLOCKSS, e-Depot a British Library e-Journal Digital Archive. Systém je připravován od roku 2008 a v říjnu 2010 byla spuštěna první beta verze vyhledávače elektronických časopisů. V průběhu roku 2011 pak byla platforma přejmenována na [http://thekeepers.org/thekeepers/keepers.asp '''The Keepers Registry'''] a uživatelům je k dispozici zcela zdarma.<br /> <br /> Další informace: http://edina.ac.uk/projects/peprs/index.html<br /> <br /> = Galerie =<br /> &lt;gallery&gt;<br /> Soubor:bsciverse.jpg|Schéma zdrojů zahrnutých do platformy SciVerse Hub. Převzato z dokumentace systému.<br /> Soubor:bspringerlink.jpg|Vývoj stažených plných textů v letech 2005-2011 u elektronických časopisů a elektronických knih na platformě SpringerLink. Převzato z dokumentace k systému.<br /> Soubor:bwiley.jpg|Zobrazení časopisu na nové platformě Wiley Online Library. Převzato ze systému.<br /> Soubor:bemerald.jpg|Vývoj počtu stažených plných textů vydavatelství Emerald. Převzato z dokumentace systému.<br /> Soubor:baverage.jpg|Průměrná hodnota impact factoru za rok 2009 u časopisů pro oblast chemie u jednotlivých vydavatelů. Převzato ze stránek Royal Society of Chemistry.<br /> Soubor:bezb.jpg|Část časopisů pro oblast geografie v systému EZB. Převzato z www rozhraní systému.<br /> Soubor:bportico.jpg|Vývoj počtu titulů archivovaných elektronických časopisů ve službě Portico. Převzato z dokumentace služby.<br /> Soubor:ruzovatab.jpg|Srovnání služeb jednotlivých archivů pro zpřístupnění digitálního obsahu při čtyřech modelových situacích [[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pou%C5%BEit%C3%A1_literatura MORROW, 2008]].<br /> Soubor:bpeprs.jpg|Záznam o archivovaném časopise v systému PEPRS na platformě The Keepers Registry. Převzato ze systému.<br /> &lt;/gallery&gt;</div>

MisaH https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Soubor:Bknovel.jpg&diff=38226 2013-11-19T01:01:11Z

<p>MisaH: načtena nová verze &amp;quot;Soubor:Bknovel.jpg&amp;quot;: Aktualizace</p> <hr /> <div>Představení jedné z elektronických knih v databázi Knovel. Převzato z www rozhraní systému.</div>

MisaH https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Soubor:Bsafari.jpg&diff=38225 2013-11-19T00:53:50Z

<p>MisaH: načtena nová verze &amp;quot;Soubor:Bsafari.jpg&amp;quot;: Aktualizae</p> <hr /> <div>Základní zobrazení elektronické knihy v databázi Safari ebooks. Převzato z www.</div>

MisaH https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Soubor:Bebrary.jpg&diff=38224 2013-11-19T00:46:20Z

<p>MisaH: načtena nová verze &amp;quot;Soubor:Bebrary.jpg&amp;quot;: Aktualizace</p> <hr /> <div>Výsledky vyhledávání v databázi elektronických knih ebrary. Převzato z www rozhraní systému.</div>

MisaH https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_knihy&diff=38223 2013-11-19T00:34:28Z

<p>MisaH: /* Directory of Open Access Books */</p> <hr /> <div>Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]] [[File:Eiz.png|right|200px|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]<br /> <br /> = Vymezení pojmu =<br /> <br /> Elektronické knihy jsou digitální obdobou klasických tištěných knih. V poslední době přistupuje stále více nakladatelů k vydávání knih jak v tištěné, tak v elektronické podobě. Celá řada kvalitních světových vydavatelů odborných knih prezentuje veškerou svou produkci paralelně na obou médiích.<br /> <br /> Výhody, které s sebou nese publikování knih v elektronické formě:<br /> <br /> *přístup do jejich obsahů pro libovolné množství uživatelů najednou<br /> <br /> *úspora nákladů (knihovna kupuje pouze jeden exemplář)<br /> <br /> *úspora prostoru v knihovně<br /> <br /> *odpadá agenda spojená s půjčováním knih<br /> <br /> *možnost plnotextového vyhledávání jak v jednotlivých elektronických knihách, tak v rámci jejich kolekcí<br /> <br /> *rozvržení textu do samostatných kapitol<br /> <br /> *pohodlná možnost uložení kapitol či celé elektronické knihy<br /> <br /> *možnost tisku potřebných stran, kapitol či celé elektronické knihy<br /> <br /> *kniha nemůže být odcizena nebo poškozena<br /> <br /> *možnost čtení na moderních čtečkách nebo dalších mobilních zařízeních<br /> <br /> K nevýhodám tohoto typu zpřístupnění knih patří neochota uživatelů číst text z obrazovky a doposud určitá nezavedenost elektronických knih v rámci informačních služeb. I tady už však bariéry postupně padají. Byla vyvinuta celá řada moderních '''čteček elektronických knih''' a další budou zcela jistě následovat. Rostoucí konkurence se navíc projevuje na poklesu cen, takže čtečky se stávají dostupnými pro široké spektrum zákazníků. S větší rozšířeností si na ebooky pomalu začínají zvykat další a další uživatelé, a to zejména z vědecké a akademické sféry.<br /> <br /> Hned na začátku je třeba říci, že je značný rozdíl mezi elektronickými knihami pro individuálního uživatele a mezi produkcí pro knihovny. V prvním případě se zpravidla jedná o nákup souboru s DRM ochranou, což umožňuje zobrazení knihy pouze na jednom čtecím zařízení. Knihovny naopak dávají přednost univerzálnímu zpřístupňování titulů ideálně přes předem definovanou množinu IP adres pro pokud možno neomezené množství čtenářů. Zejména čeští vydavatelé s tím ovšem mají problém, a tak doposud nevznikla žádná platforma pro distribuci českých elektronických knih do knihoven. Naopak velké zahraniční vydavatelské domy standardně poskytují knihovnám své elektronické knihy přes síťové licence, a ceny jednotlivých titulů přitom nejsou nijak přemrštěné. Elektronické knihy zpřístupňují buď samotní '''vydavatelé''', nebo '''agregátoři'''. Producenti (vydavatelé) umožňují přístup pouze ke knihám, které sami vydávají, a to za jasně daných podmínek. Agregátoři naopak zprostředkovávají přístup do elektronických publikací od různých vydavatelů. Vyznačují se velkou flexibilitou při poskytování služeb. Nabízejí jak '''jednotlivé tituly''' elektronických knih, tak jejich '''kolekce'''. Rovněž lze obvykle zvolit, zda se bude jednat o '''trvalý nákup''' titulu nebo o '''předplatné''' na určité časové období [VOJTÁŠEK, 2007]. Kromě licencovaných elektronických knih, do nichž si uživatelé musí zaplatit přístup, působí v rámci internetu řada iniciativ, které zprostředkovávají kolekce knih v elektronické podobě bezplatně. K největším komerčním vydavatelům elektronických knih patří v současné době společnosti '''Springer, Elsevier, John Wiley &amp; Sons, Taylor &amp; Francis, Oxford University Press''' a další. Tato vydavatelství své tituly rovněž zpřístupňují, a to na svých dobře známých platformách, které zahrnují obvykle také elektronické časopisy a další zdroje. Větší množství dokumentů přinášejí ve svých službách agregátoři. Často se jedná o kolekce čítající řádově tisíce titulů. K největším službám tohoto typu patří '''ebrary, eBooks EBSCO''' a '''Safari'''. Obsáhlé systémy elektronických knih nabízejí také společnosti '''Gale''' či '''Dawsonera'''. V ČR je vydávání elektronických knih teprve na počátku, ale jejich nabídka rychle stoupá. Jak už však bylo výše uvedeno, jedná se pouze o tituly pro individuální uživatele. Zatímco u časopisů je kvalita udávána impact factorem a dalšími citačními metrikami, knihy jsou hodnoceny v rámci [http://www.doody.com/dct/ '''Doody´s Star Rating''']. Zmiňovaný žebříček nejdůležitějších knih však zatím zdaleka nedosahuje sofistikovanosti, propracovanosti a jednoznačnosti, kterou nabízí u časopisů například přesně vyčíslený impact factor. Tento index je navíc v současnosti realizován pouze pro tituly z oblasti medicínských věd. Určitou alternativou v této oblasti by se mohl stát nový citační rejstřík '''Books Citation Index'''. Ten byl ovšem spuštěn do ostrého provozu teprve nedávno.<br /> <br /> = ebrary =<br /> [[Soubor:ebrary.png|90 px]]<br /> <br /> Systém '''ebrary''' nabízí v současné době cca 718 920 titulů elektronických knih od předních vědeckých vydavatelství. Uživatel má možnost pořízení přístupu do několika tematických kolekcí, celé databáze, popřípadě pouze do vybraných titulů. Možné je i vymezení, zda se bude jednat o předplatné nebo o trvalý nákup. Standardní zobrazení knih zajišťuje program QuickView, který není nutno stahovat do počítače. Pro vysoce komfortní práci mohou uživatelé používat speciální plugin '''ebrary reader''', který lze stáhnout a nainstalovat zdarma. Systém je pochopitelně dostupný na komerční bázi, i když několik kolekcí je k dispozici také bezplatně. V rámci propagace si lze navíc vyzkoušet zdarma demo verzi databáze. Producentem ebrary je stejnojmenná společnost.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: [http://www.ebrary.com/corp/ http://www.ebrary.com/corp/]<br /> <br /> Testovací verze systému: [http://site.ebrary.com/lib/librarytitles/home.action http://site.ebrary.com/lib/librarytitles/home.action]<br /> <br /> = Safari =<br /> [[Soubor:safari.png|90 px]]<br /> <br /> Systém '''Safari''' je vlastněn společností '''ProQuest''', ale samotnou produkci databáze mají na starosti firmy '''O´Reilly &amp; Associates a Pearson Technology Group'''. Na základní úrovni jsou tituly elektronických knih rozděleny do dvou kolekcí – obchod a technika. Databáze obsahuje v současné době více než 35 000 knih a také přes 9 000 videí ze školení a konferencí. V nabídce jsou publikace řady světových vydavatelství a databáze se navíc stále rozrůstá o nové a nové producenty. Knihy jsou k dispozici ve formátu HTML. Rovněž zde má uživatel na výběr, zda požaduje sjednat předplatné nebo trvalý nákup, a to jak do jednotlivých titulů knih, tak do celých kolekcí. Safari navíc nabízí poměrně specifickou politiku předplatného jednotlivých elektronických knih prostřednictvím tzv. '''slotů'''. Jedná se o možnost výměny titulů stejné hodnoty, takže každý měsíc mohou být předplácené elektronické knihy obměněny. Zkušební verze Safari je pro instituce dostupná zdarma.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: [http://www.safaribooksonline.com/ http://www.safaribooksonline.com/]<br /> <br /> = eBooks EBSCO =<br /> [[Soubor:ebooks.jpg]]<br /> <br /> Na začátku všeho stála služba '''NetLibrary''' od organizace '''OCLC''', která se postupem času vyvinula v obrovskou sbírku elektronických knih. V roce 2009 byla NetLibrary prodána společnosti EBSCO. Ta nabízí zákazníkům přístup do řady tematických kolekcí i jednorázový nákup titulů dle vlastního výběru. Existuje také možnost stahování elektronických knih ve formátu PDF a jejich následné čtení offline pomocí různých druhů čteček. Uživatel tak získává možnost přistupovat ke knize, i když zrovna není připojen k internetu. Zároveň je k dispozici i velmi reprezentativní sbírka audioknih.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.ebscohost.com/ebooks<br /> <br /> K významným zpřístupňovatelům ebooků patří také další, mnohdy velmi známé organizace. Firma '''Ovid''' nabízí ve svých platformách přístup do vysoce kvalitních elektronických knih známých vydavatelství '''McGraw-Hill''', medicínských titulů z produkce '''Lippincott Williams &amp; Wilkins''' a klíčových publikací pro oblast psychologie vydávaných pod hlavičkou '''American Psychological Association'''. Značnou popularitu získala také [http://www.gale.cengage.com/gvrl/ '''Gale Virtual Reference Library'''], která přináší více než 9 000 kvalitních elektronických knih od mnoha renomovaných vydavatelů. Ještě mnohem obsáhlejší sbírku knih v elektronickém formátu nabízí vydavatelství '''Taylor &amp; Francis'''. Jedná se o polytematický systém zpřístupňovaný na platformě [http://www.taylorandfrancis.com/ '''Taylor &amp; Francis Online'''], který čítá téměř 17 000 titulů. Knihy pocházejí přímo z produkce vydavatelství Taylor &amp; Francis a dalších vydavatelství patřících do jeho portfolia.<br /> <br /> Velmi zajímavým projektem je systém [http://books.google.cz/ '''Google Books'''], s nímž přišla na trh firma Google. Služba přináší naskenované plné texty knih, kterým již vypršela autorskoprávní ochrana. Kromě toho jsou v systému také díla chráněná autorským zákonem a společnost Google už kvůli tomu čelila i několika soudním sporům. Vždy z nich však vyšla vítězně, protože zmiňované knihy nejsou v systému dostupné zcela plnotextově. Uživatel má po vyhledání konkrétního termínu k dispozici určité pasáže textu, které s hledaným pojmem sousedí. Zbytek knihy standardně dostupný není. Služba je k dispozici bezplatně a v poslední době dochází i k integraci jejího informačního obsahu s katalogy významných knihoven [VOJNAR, 2008]. Stejně tak na systému participují i některá internetová knihkupectví.<br /> <br /> = Specializované databáze elektronických knih =<br /> <br /> Kromě projektů, které zpřístupňují obrovské množství elektronických knih z různých vědeckých odvětví, fungují také menší oborové databáze složené z ebooků. Typickým rysem těchto služeb je možnost pohodlného fulltextového vyhledávání, rozdělení elektronických knih do kapitol a rychlá dosažitelnost plných textů přímo v rámci databáze.<br /> <br /> == Knovel ==<br /> [[Soubor:knovel.png]]<br /> <br /> '''Knovel''' představuje informační službu, která v posledních letech získala mezi uživateli velkou popularitu. Tematické zaměření databáze obsahuje technické obory, ale velmi výrazně rovněž chemii, potravinářství a matematiku. Možnosti efektivního vyhledávání přináší speciální platforma Knovel. Jednotlivé tituly elektronických knih jsou kromě toho také seřazeny do 33 tematických oblastí. Databáze je velmi často doplňována novými tituly, čímž je zaručena její aktuálnost. Po vyhledání požadovaného tématu jsou ve výsledcích uživateli k dispozici kapitoly relevantních elektronických knih ve formátu PDF. Databáze je oceňována zejména díky kvalitě titulů a zaměření na referenční díla. Uživatel má také k dispozici četné pomůcky, např. převaděč jednotek apod. Knovel je komerčním produktem dostupným po zaplacení licence, přičemž některá stěžejní díla jsou k dispozici zdarma.<br /> <br /> Další informace o databázi a přístupu: [http://www.knovel.com/ http://www.knovel.com/]<br /> <br /> == CRCnetBASE ==<br /> [[Soubor:netbase.jpg|110 px]]<br /> <br /> Vydavatelstí [http://www.crcpress.com/ '''CRC Press'''] připravilo velmi atraktivní produkt, který nese souhrnný název '''CRCnetBASE'''. Reálně se jedná o několik desítek tematicky zaměřených kolekcí složených z kvalitních elektronických knih. Jako příklad lze uvést databázi CHEMnetBASE orientovanou na oblast chemie nebo FOODnetBASE určenou pro potřeby potravinářů. Knihy jsou v rámci systému prohledatelné na úrovni kapitol, zobrazení celé knihy je pochopitelně také možné. Plné texty jsou zpřístupňovány ve formátu PDF. Existuje zde i možnost stažení záznamů požadovaných titulů ve formátu '''MARC21''' pro případ, že by knihovna chtěla tyto elektronické knihy mít zahrnuty i ve svém knihovním katalogu. Přístup do všech dílčích databází je zpoplatněn. Velmi zajímavou souhrnnou službou je projekt nazvaný netBASE Select. Zákazníci v jeho rámci mají možnost vybrat si tituly z dílčích kolekcí a sestavit si z nich svoji vlastní knihovnu. Minimem je 25 zvolených knih, přičemž je možné jak jejich předplatné, tak trvalý nákup. Uživatelům je k dispozici výběr z více než 8 000 titulů.<br /> <br /> Další informace o databázi a přístupu: [http://www.crcnetbase.com/ http://www.crcnetbase.com/]<br /> <br /> Informace o netBASE Select: [http://www.crcnetbase.com/page/build_your_own_netbase http://www.crcnetbase.com/page/build_your_own_netbase]<br /> <br /> Specializované kolekce jsou dostupné i u dalších oborově zaměřených institucí. Vysoce kvalitní elektronické knihy pro oblast zemědělství a příbuzné obory vydává a zpřístupňuje organizace '''CABI'''. Obdobným lídrem je u titulů z chemie '''Royal Chemical Society'''. Bohatá nabídka existuje u medicínských věd, kde jsou k dispozici elektronické tituly například od vydavatelství '''Lippincott Williams &amp; Wilkins, Informa Healthcare''' nebo '''Thieme'''.<br /> <br /> = Volně dostupné kolekce elektronických knih =<br /> <br /> Kromě dobře známých komerčních systémů existují rovněž služby, které přináší uživatelům bezplatný přístup k elektronickým knihám. Takovéto iniciativy zde byly již dříve, postrádaly ovšem obvykle potřebný vědecký přesah. Velké přízni se například dlouhodobě těší [http://www.gutenberg.org/ '''Project Gutenberg'''], který nabízí plnotextově knihy, jejichž autorskoprávní ochrana již vypršela. V poslední době se však objevují i snahy o volné zpřístupnění vědeckých knih. Tyto aktivity jdou ruku v ruce s hledáním optimálního finančního modelu pro zveřejňování takovýchto knih.<br /> <br /> == OAPEN ==<br /> [[Soubor:oapen.jpg]]<br /> <br /> '''Open Access Publishing in European Networks (OAPEN)''' je sdružením předních evropských univerzit. Tyto vysoké školy nabízejí právě přes platformu OAPEN přístup do vědeckých knih svých pracovníků v bezplatném režimu. Zastoupena je přitom řada oborů, avšak vysoký podíl zastávají především společenské a humanitní vědy, u kterých je publikování výsledků výzkumu v knižní podobě nadále převažující. Prestiž vědeckých institucí, které OAPEN sdružuje, je garantem vysoké kvality obsažených knih. Samotné členství v OAPEN zpoplatněno není, nicméně instituce platí za vystavení svých publikací, a to nejméně 700 euro v návaznosti na rozsah své produkce. V systému se v současnosti nachází několik stovek elektronických knih.<br /> <br /> Další informace o databázi a přístupu: [http://www.oapen.org/home http://www.oapen.org/home]<br /> <br /> == Directory of Open Access Books ==<br /> [[Soubor:doab.jpg|130 px]]<br /> <br /> '''Directory of Open Access Books (DOAB)''' je zcela nová služba registrující volně dostupné tituly elektronických knih. Jejím cílem je pochopitelně vytvořit co nejkomplexnější systém, který uživatelům přinese velké množství elektronických knih dostupných bezplatně. Služba stojí teprve na svém úplném počátku, proto je dostupná zatím pouze v beta verzi. V současnosti obsahuje cca 830 elektronických knih od 54 vydavatelů. Celý projekt funguje za podpory '''OAPEN Foundation''' a dá se předpokládat jeho rychlý rozvoj.<br /> <br /> Další informace o databázi a přístupu: [http://www.doabooks.org/doab http://www.doabooks.org/doab]<br /> <br /> = Galerie =<br /> &lt;gallery&gt;<br /> Soubor:eknihy.jpg|Počty vydaných odborných knih u jednotlivých vydavatelů v roce 2010. [[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pou%C5%BEit%C3%A1_literatura ÜZÜM, 2012]]<br /> Soubor:bebrary.jpg|Výsledky vyhledávání v databázi elektronických knih ebrary. Převzato z www rozhraní systému.<br /> Soubor:bsafari.jpg|Základní zobrazení elektronické knihy v databázi Safari ebooks. Převzato z www.<br /> Soubor:bknovel.jpg|Představení jedné z elektronických knih v databázi Knovel. Převzato z www rozhraní systému.<br /> &lt;/gallery&gt;</div>

MisaH https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_knihy&diff=38222 2013-11-18T21:22:12Z

<p>MisaH: /* Knovel */</p> <hr /> <div>Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]] [[File:Eiz.png|right|200px|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]<br /> <br /> = Vymezení pojmu =<br /> <br /> Elektronické knihy jsou digitální obdobou klasických tištěných knih. V poslední době přistupuje stále více nakladatelů k vydávání knih jak v tištěné, tak v elektronické podobě. Celá řada kvalitních světových vydavatelů odborných knih prezentuje veškerou svou produkci paralelně na obou médiích.<br /> <br /> Výhody, které s sebou nese publikování knih v elektronické formě:<br /> <br /> *přístup do jejich obsahů pro libovolné množství uživatelů najednou<br /> <br /> *úspora nákladů (knihovna kupuje pouze jeden exemplář)<br /> <br /> *úspora prostoru v knihovně<br /> <br /> *odpadá agenda spojená s půjčováním knih<br /> <br /> *možnost plnotextového vyhledávání jak v jednotlivých elektronických knihách, tak v rámci jejich kolekcí<br /> <br /> *rozvržení textu do samostatných kapitol<br /> <br /> *pohodlná možnost uložení kapitol či celé elektronické knihy<br /> <br /> *možnost tisku potřebných stran, kapitol či celé elektronické knihy<br /> <br /> *kniha nemůže být odcizena nebo poškozena<br /> <br /> *možnost čtení na moderních čtečkách nebo dalších mobilních zařízeních<br /> <br /> K nevýhodám tohoto typu zpřístupnění knih patří neochota uživatelů číst text z obrazovky a doposud určitá nezavedenost elektronických knih v rámci informačních služeb. I tady už však bariéry postupně padají. Byla vyvinuta celá řada moderních '''čteček elektronických knih''' a další budou zcela jistě následovat. Rostoucí konkurence se navíc projevuje na poklesu cen, takže čtečky se stávají dostupnými pro široké spektrum zákazníků. S větší rozšířeností si na ebooky pomalu začínají zvykat další a další uživatelé, a to zejména z vědecké a akademické sféry.<br /> <br /> Hned na začátku je třeba říci, že je značný rozdíl mezi elektronickými knihami pro individuálního uživatele a mezi produkcí pro knihovny. V prvním případě se zpravidla jedná o nákup souboru s DRM ochranou, což umožňuje zobrazení knihy pouze na jednom čtecím zařízení. Knihovny naopak dávají přednost univerzálnímu zpřístupňování titulů ideálně přes předem definovanou množinu IP adres pro pokud možno neomezené množství čtenářů. Zejména čeští vydavatelé s tím ovšem mají problém, a tak doposud nevznikla žádná platforma pro distribuci českých elektronických knih do knihoven. Naopak velké zahraniční vydavatelské domy standardně poskytují knihovnám své elektronické knihy přes síťové licence, a ceny jednotlivých titulů přitom nejsou nijak přemrštěné. Elektronické knihy zpřístupňují buď samotní '''vydavatelé''', nebo '''agregátoři'''. Producenti (vydavatelé) umožňují přístup pouze ke knihám, které sami vydávají, a to za jasně daných podmínek. Agregátoři naopak zprostředkovávají přístup do elektronických publikací od různých vydavatelů. Vyznačují se velkou flexibilitou při poskytování služeb. Nabízejí jak '''jednotlivé tituly''' elektronických knih, tak jejich '''kolekce'''. Rovněž lze obvykle zvolit, zda se bude jednat o '''trvalý nákup''' titulu nebo o '''předplatné''' na určité časové období [VOJTÁŠEK, 2007]. Kromě licencovaných elektronických knih, do nichž si uživatelé musí zaplatit přístup, působí v rámci internetu řada iniciativ, které zprostředkovávají kolekce knih v elektronické podobě bezplatně. K největším komerčním vydavatelům elektronických knih patří v současné době společnosti '''Springer, Elsevier, John Wiley &amp; Sons, Taylor &amp; Francis, Oxford University Press''' a další. Tato vydavatelství své tituly rovněž zpřístupňují, a to na svých dobře známých platformách, které zahrnují obvykle také elektronické časopisy a další zdroje. Větší množství dokumentů přinášejí ve svých službách agregátoři. Často se jedná o kolekce čítající řádově tisíce titulů. K největším službám tohoto typu patří '''ebrary, eBooks EBSCO''' a '''Safari'''. Obsáhlé systémy elektronických knih nabízejí také společnosti '''Gale''' či '''Dawsonera'''. V ČR je vydávání elektronických knih teprve na počátku, ale jejich nabídka rychle stoupá. Jak už však bylo výše uvedeno, jedná se pouze o tituly pro individuální uživatele. Zatímco u časopisů je kvalita udávána impact factorem a dalšími citačními metrikami, knihy jsou hodnoceny v rámci [http://www.doody.com/dct/ '''Doody´s Star Rating''']. Zmiňovaný žebříček nejdůležitějších knih však zatím zdaleka nedosahuje sofistikovanosti, propracovanosti a jednoznačnosti, kterou nabízí u časopisů například přesně vyčíslený impact factor. Tento index je navíc v současnosti realizován pouze pro tituly z oblasti medicínských věd. Určitou alternativou v této oblasti by se mohl stát nový citační rejstřík '''Books Citation Index'''. Ten byl ovšem spuštěn do ostrého provozu teprve nedávno.<br /> <br /> = ebrary =<br /> [[Soubor:ebrary.png|90 px]]<br /> <br /> Systém '''ebrary''' nabízí v současné době cca 718 920 titulů elektronických knih od předních vědeckých vydavatelství. Uživatel má možnost pořízení přístupu do několika tematických kolekcí, celé databáze, popřípadě pouze do vybraných titulů. Možné je i vymezení, zda se bude jednat o předplatné nebo o trvalý nákup. Standardní zobrazení knih zajišťuje program QuickView, který není nutno stahovat do počítače. Pro vysoce komfortní práci mohou uživatelé používat speciální plugin '''ebrary reader''', který lze stáhnout a nainstalovat zdarma. Systém je pochopitelně dostupný na komerční bázi, i když několik kolekcí je k dispozici také bezplatně. V rámci propagace si lze navíc vyzkoušet zdarma demo verzi databáze. Producentem ebrary je stejnojmenná společnost.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: [http://www.ebrary.com/corp/ http://www.ebrary.com/corp/]<br /> <br /> Testovací verze systému: [http://site.ebrary.com/lib/librarytitles/home.action http://site.ebrary.com/lib/librarytitles/home.action]<br /> <br /> = Safari =<br /> [[Soubor:safari.png|90 px]]<br /> <br /> Systém '''Safari''' je vlastněn společností '''ProQuest''', ale samotnou produkci databáze mají na starosti firmy '''O´Reilly &amp; Associates a Pearson Technology Group'''. Na základní úrovni jsou tituly elektronických knih rozděleny do dvou kolekcí – obchod a technika. Databáze obsahuje v současné době více než 35 000 knih a také přes 9 000 videí ze školení a konferencí. V nabídce jsou publikace řady světových vydavatelství a databáze se navíc stále rozrůstá o nové a nové producenty. Knihy jsou k dispozici ve formátu HTML. Rovněž zde má uživatel na výběr, zda požaduje sjednat předplatné nebo trvalý nákup, a to jak do jednotlivých titulů knih, tak do celých kolekcí. Safari navíc nabízí poměrně specifickou politiku předplatného jednotlivých elektronických knih prostřednictvím tzv. '''slotů'''. Jedná se o možnost výměny titulů stejné hodnoty, takže každý měsíc mohou být předplácené elektronické knihy obměněny. Zkušební verze Safari je pro instituce dostupná zdarma.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: [http://www.safaribooksonline.com/ http://www.safaribooksonline.com/]<br /> <br /> = eBooks EBSCO =<br /> [[Soubor:ebooks.jpg]]<br /> <br /> Na začátku všeho stála služba '''NetLibrary''' od organizace '''OCLC''', která se postupem času vyvinula v obrovskou sbírku elektronických knih. V roce 2009 byla NetLibrary prodána společnosti EBSCO. Ta nabízí zákazníkům přístup do řady tematických kolekcí i jednorázový nákup titulů dle vlastního výběru. Existuje také možnost stahování elektronických knih ve formátu PDF a jejich následné čtení offline pomocí různých druhů čteček. Uživatel tak získává možnost přistupovat ke knize, i když zrovna není připojen k internetu. Zároveň je k dispozici i velmi reprezentativní sbírka audioknih.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.ebscohost.com/ebooks<br /> <br /> K významným zpřístupňovatelům ebooků patří také další, mnohdy velmi známé organizace. Firma '''Ovid''' nabízí ve svých platformách přístup do vysoce kvalitních elektronických knih známých vydavatelství '''McGraw-Hill''', medicínských titulů z produkce '''Lippincott Williams &amp; Wilkins''' a klíčových publikací pro oblast psychologie vydávaných pod hlavičkou '''American Psychological Association'''. Značnou popularitu získala také [http://www.gale.cengage.com/gvrl/ '''Gale Virtual Reference Library'''], která přináší více než 9 000 kvalitních elektronických knih od mnoha renomovaných vydavatelů. Ještě mnohem obsáhlejší sbírku knih v elektronickém formátu nabízí vydavatelství '''Taylor &amp; Francis'''. Jedná se o polytematický systém zpřístupňovaný na platformě [http://www.taylorandfrancis.com/ '''Taylor &amp; Francis Online'''], který čítá téměř 17 000 titulů. Knihy pocházejí přímo z produkce vydavatelství Taylor &amp; Francis a dalších vydavatelství patřících do jeho portfolia.<br /> <br /> Velmi zajímavým projektem je systém [http://books.google.cz/ '''Google Books'''], s nímž přišla na trh firma Google. Služba přináší naskenované plné texty knih, kterým již vypršela autorskoprávní ochrana. Kromě toho jsou v systému také díla chráněná autorským zákonem a společnost Google už kvůli tomu čelila i několika soudním sporům. Vždy z nich však vyšla vítězně, protože zmiňované knihy nejsou v systému dostupné zcela plnotextově. Uživatel má po vyhledání konkrétního termínu k dispozici určité pasáže textu, které s hledaným pojmem sousedí. Zbytek knihy standardně dostupný není. Služba je k dispozici bezplatně a v poslední době dochází i k integraci jejího informačního obsahu s katalogy významných knihoven [VOJNAR, 2008]. Stejně tak na systému participují i některá internetová knihkupectví.<br /> <br /> = Specializované databáze elektronických knih =<br /> <br /> Kromě projektů, které zpřístupňují obrovské množství elektronických knih z různých vědeckých odvětví, fungují také menší oborové databáze složené z ebooků. Typickým rysem těchto služeb je možnost pohodlného fulltextového vyhledávání, rozdělení elektronických knih do kapitol a rychlá dosažitelnost plných textů přímo v rámci databáze.<br /> <br /> == Knovel ==<br /> [[Soubor:knovel.png]]<br /> <br /> '''Knovel''' představuje informační službu, která v posledních letech získala mezi uživateli velkou popularitu. Tematické zaměření databáze obsahuje technické obory, ale velmi výrazně rovněž chemii, potravinářství a matematiku. Možnosti efektivního vyhledávání přináší speciální platforma Knovel. Jednotlivé tituly elektronických knih jsou kromě toho také seřazeny do 33 tematických oblastí. Databáze je velmi často doplňována novými tituly, čímž je zaručena její aktuálnost. Po vyhledání požadovaného tématu jsou ve výsledcích uživateli k dispozici kapitoly relevantních elektronických knih ve formátu PDF. Databáze je oceňována zejména díky kvalitě titulů a zaměření na referenční díla. Uživatel má také k dispozici četné pomůcky, např. převaděč jednotek apod. Knovel je komerčním produktem dostupným po zaplacení licence, přičemž některá stěžejní díla jsou k dispozici zdarma.<br /> <br /> Další informace o databázi a přístupu: [http://www.knovel.com/ http://www.knovel.com/]<br /> <br /> == CRCnetBASE ==<br /> [[Soubor:netbase.jpg|110 px]]<br /> <br /> Vydavatelstí [http://www.crcpress.com/ '''CRC Press'''] připravilo velmi atraktivní produkt, který nese souhrnný název '''CRCnetBASE'''. Reálně se jedná o několik desítek tematicky zaměřených kolekcí složených z kvalitních elektronických knih. Jako příklad lze uvést databázi CHEMnetBASE orientovanou na oblast chemie nebo FOODnetBASE určenou pro potřeby potravinářů. Knihy jsou v rámci systému prohledatelné na úrovni kapitol, zobrazení celé knihy je pochopitelně také možné. Plné texty jsou zpřístupňovány ve formátu PDF. Existuje zde i možnost stažení záznamů požadovaných titulů ve formátu '''MARC21''' pro případ, že by knihovna chtěla tyto elektronické knihy mít zahrnuty i ve svém knihovním katalogu. Přístup do všech dílčích databází je zpoplatněn. Velmi zajímavou souhrnnou službou je projekt nazvaný netBASE Select. Zákazníci v jeho rámci mají možnost vybrat si tituly z dílčích kolekcí a sestavit si z nich svoji vlastní knihovnu. Minimem je 25 zvolených knih, přičemž je možné jak jejich předplatné, tak trvalý nákup. Uživatelům je k dispozici výběr z více než 8 000 titulů.<br /> <br /> Další informace o databázi a přístupu: [http://www.crcnetbase.com/ http://www.crcnetbase.com/]<br /> <br /> Informace o netBASE Select: [http://www.crcnetbase.com/page/build_your_own_netbase http://www.crcnetbase.com/page/build_your_own_netbase]<br /> <br /> Specializované kolekce jsou dostupné i u dalších oborově zaměřených institucí. Vysoce kvalitní elektronické knihy pro oblast zemědělství a příbuzné obory vydává a zpřístupňuje organizace '''CABI'''. Obdobným lídrem je u titulů z chemie '''Royal Chemical Society'''. Bohatá nabídka existuje u medicínských věd, kde jsou k dispozici elektronické tituly například od vydavatelství '''Lippincott Williams &amp; Wilkins, Informa Healthcare''' nebo '''Thieme'''.<br /> <br /> = Volně dostupné kolekce elektronických knih =<br /> <br /> Kromě dobře známých komerčních systémů existují rovněž služby, které přináší uživatelům bezplatný přístup k elektronickým knihám. Takovéto iniciativy zde byly již dříve, postrádaly ovšem obvykle potřebný vědecký přesah. Velké přízni se například dlouhodobě těší [http://www.gutenberg.org/ '''Project Gutenberg'''], který nabízí plnotextově knihy, jejichž autorskoprávní ochrana již vypršela. V poslední době se však objevují i snahy o volné zpřístupnění vědeckých knih. Tyto aktivity jdou ruku v ruce s hledáním optimálního finančního modelu pro zveřejňování takovýchto knih.<br /> <br /> == OAPEN ==<br /> [[Soubor:oapen.jpg]]<br /> <br /> '''Open Access Publishing in European Networks (OAPEN)''' je sdružením předních evropských univerzit. Tyto vysoké školy nabízejí právě přes platformu OAPEN přístup do vědeckých knih svých pracovníků v bezplatném režimu. Zastoupena je přitom řada oborů, avšak vysoký podíl zastávají především společenské a humanitní vědy, u kterých je publikování výsledků výzkumu v knižní podobě nadále převažující. Prestiž vědeckých institucí, které OAPEN sdružuje, je garantem vysoké kvality obsažených knih. Samotné členství v OAPEN zpoplatněno není, nicméně instituce platí za vystavení svých publikací, a to nejméně 700 euro v návaznosti na rozsah své produkce. V systému se v současnosti nachází několik stovek elektronických knih.<br /> <br /> Další informace o databázi a přístupu: [http://www.oapen.org/home http://www.oapen.org/home]<br /> <br /> == Directory of Open Access Books ==<br /> [[Soubor:doab.jpg|130 px]]<br /> <br /> '''Directory of Open Access Books (DOAB)''' je zcela nová služba registrující volně dostupné tituly elektronických knih. Jejím cílem je pochopitelně vytvořit co nejkomplexnější systém, který uživatelům přinese velké množství elektronických knih dostupných bezplatně. Služba stojí teprve na svém úplném počátku, proto je dostupná zatím pouze v beta verzi. V současnosti obsahuje cca 830 elektronických knih od 27 vydavatelů. Celý projekt funguje za podpory '''OAPEN Foundation''' a dá se předpokládat jeho rychlý rozvoj.<br /> <br /> Další informace o databázi a přístupu: [http://www.doabooks.org/doab http://www.doabooks.org/doab]<br /> <br /> = Galerie =<br /> &lt;gallery&gt;<br /> Soubor:eknihy.jpg|Počty vydaných odborných knih u jednotlivých vydavatelů v roce 2010. [[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pou%C5%BEit%C3%A1_literatura ÜZÜM, 2012]]<br /> Soubor:bebrary.jpg|Výsledky vyhledávání v databázi elektronických knih ebrary. Převzato z www rozhraní systému.<br /> Soubor:bsafari.jpg|Základní zobrazení elektronické knihy v databázi Safari ebooks. Převzato z www.<br /> Soubor:bknovel.jpg|Představení jedné z elektronických knih v databázi Knovel. Převzato z www rozhraní systému.<br /> &lt;/gallery&gt;</div>

MisaH https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_knihy&diff=38220 2013-11-17T23:00:11Z

<p>MisaH: /* eBooks EBSCO */</p> <hr /> <div>Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]] [[File:Eiz.png|right|200px|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]<br /> <br /> = Vymezení pojmu =<br /> <br /> Elektronické knihy jsou digitální obdobou klasických tištěných knih. V poslední době přistupuje stále více nakladatelů k vydávání knih jak v tištěné, tak v elektronické podobě. Celá řada kvalitních světových vydavatelů odborných knih prezentuje veškerou svou produkci paralelně na obou médiích.<br /> <br /> Výhody, které s sebou nese publikování knih v elektronické formě:<br /> <br /> *přístup do jejich obsahů pro libovolné množství uživatelů najednou<br /> <br /> *úspora nákladů (knihovna kupuje pouze jeden exemplář)<br /> <br /> *úspora prostoru v knihovně<br /> <br /> *odpadá agenda spojená s půjčováním knih<br /> <br /> *možnost plnotextového vyhledávání jak v jednotlivých elektronických knihách, tak v rámci jejich kolekcí<br /> <br /> *rozvržení textu do samostatných kapitol<br /> <br /> *pohodlná možnost uložení kapitol či celé elektronické knihy<br /> <br /> *možnost tisku potřebných stran, kapitol či celé elektronické knihy<br /> <br /> *kniha nemůže být odcizena nebo poškozena<br /> <br /> *možnost čtení na moderních čtečkách nebo dalších mobilních zařízeních<br /> <br /> K nevýhodám tohoto typu zpřístupnění knih patří neochota uživatelů číst text z obrazovky a doposud určitá nezavedenost elektronických knih v rámci informačních služeb. I tady už však bariéry postupně padají. Byla vyvinuta celá řada moderních '''čteček elektronických knih''' a další budou zcela jistě následovat. Rostoucí konkurence se navíc projevuje na poklesu cen, takže čtečky se stávají dostupnými pro široké spektrum zákazníků. S větší rozšířeností si na ebooky pomalu začínají zvykat další a další uživatelé, a to zejména z vědecké a akademické sféry.<br /> <br /> Hned na začátku je třeba říci, že je značný rozdíl mezi elektronickými knihami pro individuálního uživatele a mezi produkcí pro knihovny. V prvním případě se zpravidla jedná o nákup souboru s DRM ochranou, což umožňuje zobrazení knihy pouze na jednom čtecím zařízení. Knihovny naopak dávají přednost univerzálnímu zpřístupňování titulů ideálně přes předem definovanou množinu IP adres pro pokud možno neomezené množství čtenářů. Zejména čeští vydavatelé s tím ovšem mají problém, a tak doposud nevznikla žádná platforma pro distribuci českých elektronických knih do knihoven. Naopak velké zahraniční vydavatelské domy standardně poskytují knihovnám své elektronické knihy přes síťové licence, a ceny jednotlivých titulů přitom nejsou nijak přemrštěné. Elektronické knihy zpřístupňují buď samotní '''vydavatelé''', nebo '''agregátoři'''. Producenti (vydavatelé) umožňují přístup pouze ke knihám, které sami vydávají, a to za jasně daných podmínek. Agregátoři naopak zprostředkovávají přístup do elektronických publikací od různých vydavatelů. Vyznačují se velkou flexibilitou při poskytování služeb. Nabízejí jak '''jednotlivé tituly''' elektronických knih, tak jejich '''kolekce'''. Rovněž lze obvykle zvolit, zda se bude jednat o '''trvalý nákup''' titulu nebo o '''předplatné''' na určité časové období [VOJTÁŠEK, 2007]. Kromě licencovaných elektronických knih, do nichž si uživatelé musí zaplatit přístup, působí v rámci internetu řada iniciativ, které zprostředkovávají kolekce knih v elektronické podobě bezplatně. K největším komerčním vydavatelům elektronických knih patří v současné době společnosti '''Springer, Elsevier, John Wiley &amp; Sons, Taylor &amp; Francis, Oxford University Press''' a další. Tato vydavatelství své tituly rovněž zpřístupňují, a to na svých dobře známých platformách, které zahrnují obvykle také elektronické časopisy a další zdroje. Větší množství dokumentů přinášejí ve svých službách agregátoři. Často se jedná o kolekce čítající řádově tisíce titulů. K největším službám tohoto typu patří '''ebrary, eBooks EBSCO''' a '''Safari'''. Obsáhlé systémy elektronických knih nabízejí také společnosti '''Gale''' či '''Dawsonera'''. V ČR je vydávání elektronických knih teprve na počátku, ale jejich nabídka rychle stoupá. Jak už však bylo výše uvedeno, jedná se pouze o tituly pro individuální uživatele. Zatímco u časopisů je kvalita udávána impact factorem a dalšími citačními metrikami, knihy jsou hodnoceny v rámci [http://www.doody.com/dct/ '''Doody´s Star Rating''']. Zmiňovaný žebříček nejdůležitějších knih však zatím zdaleka nedosahuje sofistikovanosti, propracovanosti a jednoznačnosti, kterou nabízí u časopisů například přesně vyčíslený impact factor. Tento index je navíc v současnosti realizován pouze pro tituly z oblasti medicínských věd. Určitou alternativou v této oblasti by se mohl stát nový citační rejstřík '''Books Citation Index'''. Ten byl ovšem spuštěn do ostrého provozu teprve nedávno.<br /> <br /> = ebrary =<br /> [[Soubor:ebrary.png|90 px]]<br /> <br /> Systém '''ebrary''' nabízí v současné době cca 718 920 titulů elektronických knih od předních vědeckých vydavatelství. Uživatel má možnost pořízení přístupu do několika tematických kolekcí, celé databáze, popřípadě pouze do vybraných titulů. Možné je i vymezení, zda se bude jednat o předplatné nebo o trvalý nákup. Standardní zobrazení knih zajišťuje program QuickView, který není nutno stahovat do počítače. Pro vysoce komfortní práci mohou uživatelé používat speciální plugin '''ebrary reader''', který lze stáhnout a nainstalovat zdarma. Systém je pochopitelně dostupný na komerční bázi, i když několik kolekcí je k dispozici také bezplatně. V rámci propagace si lze navíc vyzkoušet zdarma demo verzi databáze. Producentem ebrary je stejnojmenná společnost.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: [http://www.ebrary.com/corp/ http://www.ebrary.com/corp/]<br /> <br /> Testovací verze systému: [http://site.ebrary.com/lib/librarytitles/home.action http://site.ebrary.com/lib/librarytitles/home.action]<br /> <br /> = Safari =<br /> [[Soubor:safari.png|90 px]]<br /> <br /> Systém '''Safari''' je vlastněn společností '''ProQuest''', ale samotnou produkci databáze mají na starosti firmy '''O´Reilly &amp; Associates a Pearson Technology Group'''. Na základní úrovni jsou tituly elektronických knih rozděleny do dvou kolekcí – obchod a technika. Databáze obsahuje v současné době více než 35 000 knih a také přes 9 000 videí ze školení a konferencí. V nabídce jsou publikace řady světových vydavatelství a databáze se navíc stále rozrůstá o nové a nové producenty. Knihy jsou k dispozici ve formátu HTML. Rovněž zde má uživatel na výběr, zda požaduje sjednat předplatné nebo trvalý nákup, a to jak do jednotlivých titulů knih, tak do celých kolekcí. Safari navíc nabízí poměrně specifickou politiku předplatného jednotlivých elektronických knih prostřednictvím tzv. '''slotů'''. Jedná se o možnost výměny titulů stejné hodnoty, takže každý měsíc mohou být předplácené elektronické knihy obměněny. Zkušební verze Safari je pro instituce dostupná zdarma.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: [http://www.safaribooksonline.com/ http://www.safaribooksonline.com/]<br /> <br /> = eBooks EBSCO =<br /> [[Soubor:ebooks.jpg]]<br /> <br /> Na začátku všeho stála služba '''NetLibrary''' od organizace '''OCLC''', která se postupem času vyvinula v obrovskou sbírku elektronických knih. V roce 2009 byla NetLibrary prodána společnosti EBSCO. Ta nabízí zákazníkům přístup do řady tematických kolekcí i jednorázový nákup titulů dle vlastního výběru. Existuje také možnost stahování elektronických knih ve formátu PDF a jejich následné čtení offline pomocí různých druhů čteček. Uživatel tak získává možnost přistupovat ke knize, i když zrovna není připojen k internetu. Zároveň je k dispozici i velmi reprezentativní sbírka audioknih.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.ebscohost.com/ebooks<br /> <br /> K významným zpřístupňovatelům ebooků patří také další, mnohdy velmi známé organizace. Firma '''Ovid''' nabízí ve svých platformách přístup do vysoce kvalitních elektronických knih známých vydavatelství '''McGraw-Hill''', medicínských titulů z produkce '''Lippincott Williams &amp; Wilkins''' a klíčových publikací pro oblast psychologie vydávaných pod hlavičkou '''American Psychological Association'''. Značnou popularitu získala také [http://www.gale.cengage.com/gvrl/ '''Gale Virtual Reference Library'''], která přináší více než 9 000 kvalitních elektronických knih od mnoha renomovaných vydavatelů. Ještě mnohem obsáhlejší sbírku knih v elektronickém formátu nabízí vydavatelství '''Taylor &amp; Francis'''. Jedná se o polytematický systém zpřístupňovaný na platformě [http://www.taylorandfrancis.com/ '''Taylor &amp; Francis Online'''], který čítá téměř 17 000 titulů. Knihy pocházejí přímo z produkce vydavatelství Taylor &amp; Francis a dalších vydavatelství patřících do jeho portfolia.<br /> <br /> Velmi zajímavým projektem je systém [http://books.google.cz/ '''Google Books'''], s nímž přišla na trh firma Google. Služba přináší naskenované plné texty knih, kterým již vypršela autorskoprávní ochrana. Kromě toho jsou v systému také díla chráněná autorským zákonem a společnost Google už kvůli tomu čelila i několika soudním sporům. Vždy z nich však vyšla vítězně, protože zmiňované knihy nejsou v systému dostupné zcela plnotextově. Uživatel má po vyhledání konkrétního termínu k dispozici určité pasáže textu, které s hledaným pojmem sousedí. Zbytek knihy standardně dostupný není. Služba je k dispozici bezplatně a v poslední době dochází i k integraci jejího informačního obsahu s katalogy významných knihoven [VOJNAR, 2008]. Stejně tak na systému participují i některá internetová knihkupectví.<br /> <br /> = Specializované databáze elektronických knih =<br /> <br /> Kromě projektů, které zpřístupňují obrovské množství elektronických knih z různých vědeckých odvětví, fungují také menší oborové databáze složené z ebooků. Typickým rysem těchto služeb je možnost pohodlného fulltextového vyhledávání, rozdělení elektronických knih do kapitol a rychlá dosažitelnost plných textů přímo v rámci databáze.<br /> <br /> == Knovel ==<br /> [[Soubor:knovel.png]]<br /> <br /> '''Knovel''' představuje informační službu, která v posledních letech získala mezi uživateli velkou popularitu. Tematické zaměření databáze obsahuje technické obory, ale velmi výrazně rovněž chemii, potravinářství a matematiku. Možnosti efektivního vyhledávání přináší speciální platforma Knovel. Jednotlivé tituly elektronických knih jsou kromě toho také seřazeny do 28 tematických skupin. Databáze je velmi často doplňována novými tituly, čímž je zaručena její aktuálnost. Po vyhledání požadovaného tématu jsou ve výsledcích uživateli k dispozici kapitoly relevantních elektronických knih ve formátu PDF. Databáze je oceňována zejména díky kvalitě titulů a zaměření na referenční díla. Uživatel má také k dispozici četné pomůcky, např. převaděč jednotek apod. Knovel je komerčním produktem dostupným po zaplacení licence, přičemž některá stěžejní díla jsou k dispozici zdarma.<br /> <br /> Další informace o databázi a přístupu: [http://www.knovel.com/ http://www.knovel.com/]<br /> <br /> == CRCnetBASE ==<br /> [[Soubor:netbase.jpg|110 px]]<br /> <br /> Vydavatelstí [http://www.crcpress.com/ '''CRC Press'''] připravilo velmi atraktivní produkt, který nese souhrnný název '''CRCnetBASE'''. Reálně se jedná o několik desítek tematicky zaměřených kolekcí složených z kvalitních elektronických knih. Jako příklad lze uvést databázi CHEMnetBASE orientovanou na oblast chemie nebo FOODnetBASE určenou pro potřeby potravinářů. Knihy jsou v rámci systému prohledatelné na úrovni kapitol, zobrazení celé knihy je pochopitelně také možné. Plné texty jsou zpřístupňovány ve formátu PDF. Existuje zde i možnost stažení záznamů požadovaných titulů ve formátu '''MARC21''' pro případ, že by knihovna chtěla tyto elektronické knihy mít zahrnuty i ve svém knihovním katalogu. Přístup do všech dílčích databází je zpoplatněn. Velmi zajímavou souhrnnou službou je projekt nazvaný netBASE Select. Zákazníci v jeho rámci mají možnost vybrat si tituly z dílčích kolekcí a sestavit si z nich svoji vlastní knihovnu. Minimem je 25 zvolených knih, přičemž je možné jak jejich předplatné, tak trvalý nákup. Uživatelům je k dispozici výběr z více než 8 000 titulů.<br /> <br /> Další informace o databázi a přístupu: [http://www.crcnetbase.com/ http://www.crcnetbase.com/]<br /> <br /> Informace o netBASE Select: [http://www.crcnetbase.com/page/build_your_own_netbase http://www.crcnetbase.com/page/build_your_own_netbase]<br /> <br /> Specializované kolekce jsou dostupné i u dalších oborově zaměřených institucí. Vysoce kvalitní elektronické knihy pro oblast zemědělství a příbuzné obory vydává a zpřístupňuje organizace '''CABI'''. Obdobným lídrem je u titulů z chemie '''Royal Chemical Society'''. Bohatá nabídka existuje u medicínských věd, kde jsou k dispozici elektronické tituly například od vydavatelství '''Lippincott Williams &amp; Wilkins, Informa Healthcare''' nebo '''Thieme'''.<br /> <br /> = Volně dostupné kolekce elektronických knih =<br /> <br /> Kromě dobře známých komerčních systémů existují rovněž služby, které přináší uživatelům bezplatný přístup k elektronickým knihám. Takovéto iniciativy zde byly již dříve, postrádaly ovšem obvykle potřebný vědecký přesah. Velké přízni se například dlouhodobě těší [http://www.gutenberg.org/ '''Project Gutenberg'''], který nabízí plnotextově knihy, jejichž autorskoprávní ochrana již vypršela. V poslední době se však objevují i snahy o volné zpřístupnění vědeckých knih. Tyto aktivity jdou ruku v ruce s hledáním optimálního finančního modelu pro zveřejňování takovýchto knih.<br /> <br /> == OAPEN ==<br /> [[Soubor:oapen.jpg]]<br /> <br /> '''Open Access Publishing in European Networks (OAPEN)''' je sdružením předních evropských univerzit. Tyto vysoké školy nabízejí právě přes platformu OAPEN přístup do vědeckých knih svých pracovníků v bezplatném režimu. Zastoupena je přitom řada oborů, avšak vysoký podíl zastávají především společenské a humanitní vědy, u kterých je publikování výsledků výzkumu v knižní podobě nadále převažující. Prestiž vědeckých institucí, které OAPEN sdružuje, je garantem vysoké kvality obsažených knih. Samotné členství v OAPEN zpoplatněno není, nicméně instituce platí za vystavení svých publikací, a to nejméně 700 euro v návaznosti na rozsah své produkce. V systému se v současnosti nachází několik stovek elektronických knih.<br /> <br /> Další informace o databázi a přístupu: [http://www.oapen.org/home http://www.oapen.org/home]<br /> <br /> == Directory of Open Access Books ==<br /> [[Soubor:doab.jpg|130 px]]<br /> <br /> '''Directory of Open Access Books (DOAB)''' je zcela nová služba registrující volně dostupné tituly elektronických knih. Jejím cílem je pochopitelně vytvořit co nejkomplexnější systém, který uživatelům přinese velké množství elektronických knih dostupných bezplatně. Služba stojí teprve na svém úplném počátku, proto je dostupná zatím pouze v beta verzi. V současnosti obsahuje cca 830 elektronických knih od 27 vydavatelů. Celý projekt funguje za podpory '''OAPEN Foundation''' a dá se předpokládat jeho rychlý rozvoj.<br /> <br /> Další informace o databázi a přístupu: [http://www.doabooks.org/doab http://www.doabooks.org/doab]<br /> <br /> = Galerie =<br /> &lt;gallery&gt;<br /> Soubor:eknihy.jpg|Počty vydaných odborných knih u jednotlivých vydavatelů v roce 2010. [[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pou%C5%BEit%C3%A1_literatura ÜZÜM, 2012]]<br /> Soubor:bebrary.jpg|Výsledky vyhledávání v databázi elektronických knih ebrary. Převzato z www rozhraní systému.<br /> Soubor:bsafari.jpg|Základní zobrazení elektronické knihy v databázi Safari ebooks. Převzato z www.<br /> Soubor:bknovel.jpg|Představení jedné z elektronických knih v databázi Knovel. Převzato z www rozhraní systému.<br /> &lt;/gallery&gt;</div>

MisaH https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_knihy&diff=38219 2013-11-17T22:45:31Z

<p>MisaH: /* Safari */</p> <hr /> <div>Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]] [[File:Eiz.png|right|200px|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]<br /> <br /> = Vymezení pojmu =<br /> <br /> Elektronické knihy jsou digitální obdobou klasických tištěných knih. V poslední době přistupuje stále více nakladatelů k vydávání knih jak v tištěné, tak v elektronické podobě. Celá řada kvalitních světových vydavatelů odborných knih prezentuje veškerou svou produkci paralelně na obou médiích.<br /> <br /> Výhody, které s sebou nese publikování knih v elektronické formě:<br /> <br /> *přístup do jejich obsahů pro libovolné množství uživatelů najednou<br /> <br /> *úspora nákladů (knihovna kupuje pouze jeden exemplář)<br /> <br /> *úspora prostoru v knihovně<br /> <br /> *odpadá agenda spojená s půjčováním knih<br /> <br /> *možnost plnotextového vyhledávání jak v jednotlivých elektronických knihách, tak v rámci jejich kolekcí<br /> <br /> *rozvržení textu do samostatných kapitol<br /> <br /> *pohodlná možnost uložení kapitol či celé elektronické knihy<br /> <br /> *možnost tisku potřebných stran, kapitol či celé elektronické knihy<br /> <br /> *kniha nemůže být odcizena nebo poškozena<br /> <br /> *možnost čtení na moderních čtečkách nebo dalších mobilních zařízeních<br /> <br /> K nevýhodám tohoto typu zpřístupnění knih patří neochota uživatelů číst text z obrazovky a doposud určitá nezavedenost elektronických knih v rámci informačních služeb. I tady už však bariéry postupně padají. Byla vyvinuta celá řada moderních '''čteček elektronických knih''' a další budou zcela jistě následovat. Rostoucí konkurence se navíc projevuje na poklesu cen, takže čtečky se stávají dostupnými pro široké spektrum zákazníků. S větší rozšířeností si na ebooky pomalu začínají zvykat další a další uživatelé, a to zejména z vědecké a akademické sféry.<br /> <br /> Hned na začátku je třeba říci, že je značný rozdíl mezi elektronickými knihami pro individuálního uživatele a mezi produkcí pro knihovny. V prvním případě se zpravidla jedná o nákup souboru s DRM ochranou, což umožňuje zobrazení knihy pouze na jednom čtecím zařízení. Knihovny naopak dávají přednost univerzálnímu zpřístupňování titulů ideálně přes předem definovanou množinu IP adres pro pokud možno neomezené množství čtenářů. Zejména čeští vydavatelé s tím ovšem mají problém, a tak doposud nevznikla žádná platforma pro distribuci českých elektronických knih do knihoven. Naopak velké zahraniční vydavatelské domy standardně poskytují knihovnám své elektronické knihy přes síťové licence, a ceny jednotlivých titulů přitom nejsou nijak přemrštěné. Elektronické knihy zpřístupňují buď samotní '''vydavatelé''', nebo '''agregátoři'''. Producenti (vydavatelé) umožňují přístup pouze ke knihám, které sami vydávají, a to za jasně daných podmínek. Agregátoři naopak zprostředkovávají přístup do elektronických publikací od různých vydavatelů. Vyznačují se velkou flexibilitou při poskytování služeb. Nabízejí jak '''jednotlivé tituly''' elektronických knih, tak jejich '''kolekce'''. Rovněž lze obvykle zvolit, zda se bude jednat o '''trvalý nákup''' titulu nebo o '''předplatné''' na určité časové období [VOJTÁŠEK, 2007]. Kromě licencovaných elektronických knih, do nichž si uživatelé musí zaplatit přístup, působí v rámci internetu řada iniciativ, které zprostředkovávají kolekce knih v elektronické podobě bezplatně. K největším komerčním vydavatelům elektronických knih patří v současné době společnosti '''Springer, Elsevier, John Wiley &amp; Sons, Taylor &amp; Francis, Oxford University Press''' a další. Tato vydavatelství své tituly rovněž zpřístupňují, a to na svých dobře známých platformách, které zahrnují obvykle také elektronické časopisy a další zdroje. Větší množství dokumentů přinášejí ve svých službách agregátoři. Často se jedná o kolekce čítající řádově tisíce titulů. K největším službám tohoto typu patří '''ebrary, eBooks EBSCO''' a '''Safari'''. Obsáhlé systémy elektronických knih nabízejí také společnosti '''Gale''' či '''Dawsonera'''. V ČR je vydávání elektronických knih teprve na počátku, ale jejich nabídka rychle stoupá. Jak už však bylo výše uvedeno, jedná se pouze o tituly pro individuální uživatele. Zatímco u časopisů je kvalita udávána impact factorem a dalšími citačními metrikami, knihy jsou hodnoceny v rámci [http://www.doody.com/dct/ '''Doody´s Star Rating''']. Zmiňovaný žebříček nejdůležitějších knih však zatím zdaleka nedosahuje sofistikovanosti, propracovanosti a jednoznačnosti, kterou nabízí u časopisů například přesně vyčíslený impact factor. Tento index je navíc v současnosti realizován pouze pro tituly z oblasti medicínských věd. Určitou alternativou v této oblasti by se mohl stát nový citační rejstřík '''Books Citation Index'''. Ten byl ovšem spuštěn do ostrého provozu teprve nedávno.<br /> <br /> = ebrary =<br /> [[Soubor:ebrary.png|90 px]]<br /> <br /> Systém '''ebrary''' nabízí v současné době cca 718 920 titulů elektronických knih od předních vědeckých vydavatelství. Uživatel má možnost pořízení přístupu do několika tematických kolekcí, celé databáze, popřípadě pouze do vybraných titulů. Možné je i vymezení, zda se bude jednat o předplatné nebo o trvalý nákup. Standardní zobrazení knih zajišťuje program QuickView, který není nutno stahovat do počítače. Pro vysoce komfortní práci mohou uživatelé používat speciální plugin '''ebrary reader''', který lze stáhnout a nainstalovat zdarma. Systém je pochopitelně dostupný na komerční bázi, i když několik kolekcí je k dispozici také bezplatně. V rámci propagace si lze navíc vyzkoušet zdarma demo verzi databáze. Producentem ebrary je stejnojmenná společnost.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: [http://www.ebrary.com/corp/ http://www.ebrary.com/corp/]<br /> <br /> Testovací verze systému: [http://site.ebrary.com/lib/librarytitles/home.action http://site.ebrary.com/lib/librarytitles/home.action]<br /> <br /> = Safari =<br /> [[Soubor:safari.png|90 px]]<br /> <br /> Systém '''Safari''' je vlastněn společností '''ProQuest''', ale samotnou produkci databáze mají na starosti firmy '''O´Reilly &amp; Associates a Pearson Technology Group'''. Na základní úrovni jsou tituly elektronických knih rozděleny do dvou kolekcí – obchod a technika. Databáze obsahuje v současné době více než 35 000 knih a také přes 9 000 videí ze školení a konferencí. V nabídce jsou publikace řady světových vydavatelství a databáze se navíc stále rozrůstá o nové a nové producenty. Knihy jsou k dispozici ve formátu HTML. Rovněž zde má uživatel na výběr, zda požaduje sjednat předplatné nebo trvalý nákup, a to jak do jednotlivých titulů knih, tak do celých kolekcí. Safari navíc nabízí poměrně specifickou politiku předplatného jednotlivých elektronických knih prostřednictvím tzv. '''slotů'''. Jedná se o možnost výměny titulů stejné hodnoty, takže každý měsíc mohou být předplácené elektronické knihy obměněny. Zkušební verze Safari je pro instituce dostupná zdarma.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: [http://www.safaribooksonline.com/ http://www.safaribooksonline.com/]<br /> <br /> = eBooks EBSCO =<br /> [[Soubor:ebooks.jpg]]<br /> <br /> Na začátku všeho stála služba '''NetLibrary''' od organizace '''OCLC''', která se postupem času vyvinula v obrovskou sbírku elektronických knih. V roce 2009 byla NetLibrary prodána společnosti EBSCO. Ta nabízí zákazníkům přístup do řady tematických kolekcí i jednorázový nákup titulů dle vlastního výběru. Existuje také možnost stahování elektronických knih ve formátu PDF a jejich následné čtení offline pomocí různých druhů čteček. Uživatel tak získává možnost přistupovat ke knize, i když zrovna není připojen k internetu. Zároveň je k dispozici i velmi reprezentativní sbírka audioknih.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: [http://library.netlibrary.com/Library.aspx http://library.netlibrary.com/Library.aspx]<br /> <br /> K významným zpřístupňovatelům ebooků patří také další, mnohdy velmi známé organizace. Firma '''Ovid''' nabízí ve svých platformách přístup do vysoce kvalitních elektronických knih známých vydavatelství '''McGraw-Hill''', medicínských titulů z produkce '''Lippincott Williams &amp; Wilkins''' a klíčových publikací pro oblast psychologie vydávaných pod hlavičkou '''American Psychological Association'''. Značnou popularitu získala také [http://www.gale.cengage.com/gvrl/ '''Gale Virtual Reference Library'''], která přináší více než 5 000 kvalitních elektronických knih od mnoha renomovaných vydavatelů. Ještě mnohem obsáhlejší sbírku knih v elektronickém formátu nabízí vydavatelství '''Taylor &amp; Francis'''. Jedná se o polytematický systém zpřístupňovaný na platformě [http://www.taylorandfrancis.com/ '''Taylor &amp; Francis Online'''], který čítá téměř 17 000 titulů. Knihy pocházejí přímo z produkce vydavatelství Taylor &amp; Francis a dalších vydavatelství patřících do jeho portfolia.<br /> <br /> Velmi zajímavým projektem je systém [http://books.google.cz/ '''Google Books'''], s nímž přišla na trh firma Google. Služba přináší naskenované plné texty knih, kterým již vypršela autorskoprávní ochrana. Kromě toho jsou v systému také díla chráněná autorským zákonem a společnost Google už kvůli tomu čelila i několika soudním sporům. Vždy z nich však vyšla vítězně, protože zmiňované knihy nejsou v systému dostupné zcela plnotextově. Uživatel má po vyhledání konkrétního termínu k dispozici určité pasáže textu, které s hledaným pojmem sousedí. Zbytek knihy standardně dostupný není. Služba je k dispozici bezplatně a v poslední době dochází i k integraci jejího informačního obsahu s katalogy významných knihoven [VOJNAR, 2008]. Stejně tak na systému participují i některá internetová knihkupectví.<br /> <br /> = Specializované databáze elektronických knih =<br /> <br /> Kromě projektů, které zpřístupňují obrovské množství elektronických knih z různých vědeckých odvětví, fungují také menší oborové databáze složené z ebooků. Typickým rysem těchto služeb je možnost pohodlného fulltextového vyhledávání, rozdělení elektronických knih do kapitol a rychlá dosažitelnost plných textů přímo v rámci databáze.<br /> <br /> == Knovel ==<br /> [[Soubor:knovel.png]]<br /> <br /> '''Knovel''' představuje informační službu, která v posledních letech získala mezi uživateli velkou popularitu. Tematické zaměření databáze obsahuje technické obory, ale velmi výrazně rovněž chemii, potravinářství a matematiku. Možnosti efektivního vyhledávání přináší speciální platforma Knovel. Jednotlivé tituly elektronických knih jsou kromě toho také seřazeny do 28 tematických skupin. Databáze je velmi často doplňována novými tituly, čímž je zaručena její aktuálnost. Po vyhledání požadovaného tématu jsou ve výsledcích uživateli k dispozici kapitoly relevantních elektronických knih ve formátu PDF. Databáze je oceňována zejména díky kvalitě titulů a zaměření na referenční díla. Uživatel má také k dispozici četné pomůcky, např. převaděč jednotek apod. Knovel je komerčním produktem dostupným po zaplacení licence, přičemž některá stěžejní díla jsou k dispozici zdarma.<br /> <br /> Další informace o databázi a přístupu: [http://www.knovel.com/ http://www.knovel.com/]<br /> <br /> == CRCnetBASE ==<br /> [[Soubor:netbase.jpg|110 px]]<br /> <br /> Vydavatelstí [http://www.crcpress.com/ '''CRC Press'''] připravilo velmi atraktivní produkt, který nese souhrnný název '''CRCnetBASE'''. Reálně se jedná o několik desítek tematicky zaměřených kolekcí složených z kvalitních elektronických knih. Jako příklad lze uvést databázi CHEMnetBASE orientovanou na oblast chemie nebo FOODnetBASE určenou pro potřeby potravinářů. Knihy jsou v rámci systému prohledatelné na úrovni kapitol, zobrazení celé knihy je pochopitelně také možné. Plné texty jsou zpřístupňovány ve formátu PDF. Existuje zde i možnost stažení záznamů požadovaných titulů ve formátu '''MARC21''' pro případ, že by knihovna chtěla tyto elektronické knihy mít zahrnuty i ve svém knihovním katalogu. Přístup do všech dílčích databází je zpoplatněn. Velmi zajímavou souhrnnou službou je projekt nazvaný netBASE Select. Zákazníci v jeho rámci mají možnost vybrat si tituly z dílčích kolekcí a sestavit si z nich svoji vlastní knihovnu. Minimem je 25 zvolených knih, přičemž je možné jak jejich předplatné, tak trvalý nákup. Uživatelům je k dispozici výběr z více než 8 000 titulů.<br /> <br /> Další informace o databázi a přístupu: [http://www.crcnetbase.com/ http://www.crcnetbase.com/]<br /> <br /> Informace o netBASE Select: [http://www.crcnetbase.com/page/build_your_own_netbase http://www.crcnetbase.com/page/build_your_own_netbase]<br /> <br /> Specializované kolekce jsou dostupné i u dalších oborově zaměřených institucí. Vysoce kvalitní elektronické knihy pro oblast zemědělství a příbuzné obory vydává a zpřístupňuje organizace '''CABI'''. Obdobným lídrem je u titulů z chemie '''Royal Chemical Society'''. Bohatá nabídka existuje u medicínských věd, kde jsou k dispozici elektronické tituly například od vydavatelství '''Lippincott Williams &amp; Wilkins, Informa Healthcare''' nebo '''Thieme'''.<br /> <br /> = Volně dostupné kolekce elektronických knih =<br /> <br /> Kromě dobře známých komerčních systémů existují rovněž služby, které přináší uživatelům bezplatný přístup k elektronickým knihám. Takovéto iniciativy zde byly již dříve, postrádaly ovšem obvykle potřebný vědecký přesah. Velké přízni se například dlouhodobě těší [http://www.gutenberg.org/ '''Project Gutenberg'''], který nabízí plnotextově knihy, jejichž autorskoprávní ochrana již vypršela. V poslední době se však objevují i snahy o volné zpřístupnění vědeckých knih. Tyto aktivity jdou ruku v ruce s hledáním optimálního finančního modelu pro zveřejňování takovýchto knih.<br /> <br /> == OAPEN ==<br /> [[Soubor:oapen.jpg]]<br /> <br /> '''Open Access Publishing in European Networks (OAPEN)''' je sdružením předních evropských univerzit. Tyto vysoké školy nabízejí právě přes platformu OAPEN přístup do vědeckých knih svých pracovníků v bezplatném režimu. Zastoupena je přitom řada oborů, avšak vysoký podíl zastávají především společenské a humanitní vědy, u kterých je publikování výsledků výzkumu v knižní podobě nadále převažující. Prestiž vědeckých institucí, které OAPEN sdružuje, je garantem vysoké kvality obsažených knih. Samotné členství v OAPEN zpoplatněno není, nicméně instituce platí za vystavení svých publikací, a to nejméně 700 euro v návaznosti na rozsah své produkce. V systému se v současnosti nachází několik stovek elektronických knih.<br /> <br /> Další informace o databázi a přístupu: [http://www.oapen.org/home http://www.oapen.org/home]<br /> <br /> == Directory of Open Access Books ==<br /> [[Soubor:doab.jpg|130 px]]<br /> <br /> '''Directory of Open Access Books (DOAB)''' je zcela nová služba registrující volně dostupné tituly elektronických knih. Jejím cílem je pochopitelně vytvořit co nejkomplexnější systém, který uživatelům přinese velké množství elektronických knih dostupných bezplatně. Služba stojí teprve na svém úplném počátku, proto je dostupná zatím pouze v beta verzi. V současnosti obsahuje cca 830 elektronických knih od 27 vydavatelů. Celý projekt funguje za podpory '''OAPEN Foundation''' a dá se předpokládat jeho rychlý rozvoj.<br /> <br /> Další informace o databázi a přístupu: [http://www.doabooks.org/doab http://www.doabooks.org/doab]<br /> <br /> = Galerie =<br /> &lt;gallery&gt;<br /> Soubor:eknihy.jpg|Počty vydaných odborných knih u jednotlivých vydavatelů v roce 2010. [[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pou%C5%BEit%C3%A1_literatura ÜZÜM, 2012]]<br /> Soubor:bebrary.jpg|Výsledky vyhledávání v databázi elektronických knih ebrary. Převzato z www rozhraní systému.<br /> Soubor:bsafari.jpg|Základní zobrazení elektronické knihy v databázi Safari ebooks. Převzato z www.<br /> Soubor:bknovel.jpg|Představení jedné z elektronických knih v databázi Knovel. Převzato z www rozhraní systému.<br /> &lt;/gallery&gt;</div>

MisaH https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_knihy&diff=38218 2013-11-17T22:31:30Z

<p>MisaH: /* ebrary */</p> <hr /> <div>Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]] [[File:Eiz.png|right|200px|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]<br /> <br /> = Vymezení pojmu =<br /> <br /> Elektronické knihy jsou digitální obdobou klasických tištěných knih. V poslední době přistupuje stále více nakladatelů k vydávání knih jak v tištěné, tak v elektronické podobě. Celá řada kvalitních světových vydavatelů odborných knih prezentuje veškerou svou produkci paralelně na obou médiích.<br /> <br /> Výhody, které s sebou nese publikování knih v elektronické formě:<br /> <br /> *přístup do jejich obsahů pro libovolné množství uživatelů najednou<br /> <br /> *úspora nákladů (knihovna kupuje pouze jeden exemplář)<br /> <br /> *úspora prostoru v knihovně<br /> <br /> *odpadá agenda spojená s půjčováním knih<br /> <br /> *možnost plnotextového vyhledávání jak v jednotlivých elektronických knihách, tak v rámci jejich kolekcí<br /> <br /> *rozvržení textu do samostatných kapitol<br /> <br /> *pohodlná možnost uložení kapitol či celé elektronické knihy<br /> <br /> *možnost tisku potřebných stran, kapitol či celé elektronické knihy<br /> <br /> *kniha nemůže být odcizena nebo poškozena<br /> <br /> *možnost čtení na moderních čtečkách nebo dalších mobilních zařízeních<br /> <br /> K nevýhodám tohoto typu zpřístupnění knih patří neochota uživatelů číst text z obrazovky a doposud určitá nezavedenost elektronických knih v rámci informačních služeb. I tady už však bariéry postupně padají. Byla vyvinuta celá řada moderních '''čteček elektronických knih''' a další budou zcela jistě následovat. Rostoucí konkurence se navíc projevuje na poklesu cen, takže čtečky se stávají dostupnými pro široké spektrum zákazníků. S větší rozšířeností si na ebooky pomalu začínají zvykat další a další uživatelé, a to zejména z vědecké a akademické sféry.<br /> <br /> Hned na začátku je třeba říci, že je značný rozdíl mezi elektronickými knihami pro individuálního uživatele a mezi produkcí pro knihovny. V prvním případě se zpravidla jedná o nákup souboru s DRM ochranou, což umožňuje zobrazení knihy pouze na jednom čtecím zařízení. Knihovny naopak dávají přednost univerzálnímu zpřístupňování titulů ideálně přes předem definovanou množinu IP adres pro pokud možno neomezené množství čtenářů. Zejména čeští vydavatelé s tím ovšem mají problém, a tak doposud nevznikla žádná platforma pro distribuci českých elektronických knih do knihoven. Naopak velké zahraniční vydavatelské domy standardně poskytují knihovnám své elektronické knihy přes síťové licence, a ceny jednotlivých titulů přitom nejsou nijak přemrštěné. Elektronické knihy zpřístupňují buď samotní '''vydavatelé''', nebo '''agregátoři'''. Producenti (vydavatelé) umožňují přístup pouze ke knihám, které sami vydávají, a to za jasně daných podmínek. Agregátoři naopak zprostředkovávají přístup do elektronických publikací od různých vydavatelů. Vyznačují se velkou flexibilitou při poskytování služeb. Nabízejí jak '''jednotlivé tituly''' elektronických knih, tak jejich '''kolekce'''. Rovněž lze obvykle zvolit, zda se bude jednat o '''trvalý nákup''' titulu nebo o '''předplatné''' na určité časové období [VOJTÁŠEK, 2007]. Kromě licencovaných elektronických knih, do nichž si uživatelé musí zaplatit přístup, působí v rámci internetu řada iniciativ, které zprostředkovávají kolekce knih v elektronické podobě bezplatně. K největším komerčním vydavatelům elektronických knih patří v současné době společnosti '''Springer, Elsevier, John Wiley &amp; Sons, Taylor &amp; Francis, Oxford University Press''' a další. Tato vydavatelství své tituly rovněž zpřístupňují, a to na svých dobře známých platformách, které zahrnují obvykle také elektronické časopisy a další zdroje. Větší množství dokumentů přinášejí ve svých službách agregátoři. Často se jedná o kolekce čítající řádově tisíce titulů. K největším službám tohoto typu patří '''ebrary, eBooks EBSCO''' a '''Safari'''. Obsáhlé systémy elektronických knih nabízejí také společnosti '''Gale''' či '''Dawsonera'''. V ČR je vydávání elektronických knih teprve na počátku, ale jejich nabídka rychle stoupá. Jak už však bylo výše uvedeno, jedná se pouze o tituly pro individuální uživatele. Zatímco u časopisů je kvalita udávána impact factorem a dalšími citačními metrikami, knihy jsou hodnoceny v rámci [http://www.doody.com/dct/ '''Doody´s Star Rating''']. Zmiňovaný žebříček nejdůležitějších knih však zatím zdaleka nedosahuje sofistikovanosti, propracovanosti a jednoznačnosti, kterou nabízí u časopisů například přesně vyčíslený impact factor. Tento index je navíc v současnosti realizován pouze pro tituly z oblasti medicínských věd. Určitou alternativou v této oblasti by se mohl stát nový citační rejstřík '''Books Citation Index'''. Ten byl ovšem spuštěn do ostrého provozu teprve nedávno.<br /> <br /> = ebrary =<br /> [[Soubor:ebrary.png|90 px]]<br /> <br /> Systém '''ebrary''' nabízí v současné době cca 718 920 titulů elektronických knih od předních vědeckých vydavatelství. Uživatel má možnost pořízení přístupu do několika tematických kolekcí, celé databáze, popřípadě pouze do vybraných titulů. Možné je i vymezení, zda se bude jednat o předplatné nebo o trvalý nákup. Standardní zobrazení knih zajišťuje program QuickView, který není nutno stahovat do počítače. Pro vysoce komfortní práci mohou uživatelé používat speciální plugin '''ebrary reader''', který lze stáhnout a nainstalovat zdarma. Systém je pochopitelně dostupný na komerční bázi, i když několik kolekcí je k dispozici také bezplatně. V rámci propagace si lze navíc vyzkoušet zdarma demo verzi databáze. Producentem ebrary je stejnojmenná společnost.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: [http://www.ebrary.com/corp/ http://www.ebrary.com/corp/]<br /> <br /> Testovací verze systému: [http://site.ebrary.com/lib/librarytitles/home.action http://site.ebrary.com/lib/librarytitles/home.action]<br /> <br /> = Safari =<br /> [[Soubor:safari.png|90 px]]<br /> <br /> Systém '''Safari''' je vlastněn společností '''ProQuest''', ale samotnou produkci databáze mají na starosti firmy '''O´Reilly &amp; Associates a Pearson Technology Group'''. Na základní úrovni jsou tituly elektronických knih rozděleny do dvou kolekcí – obchod a technika. Databáze obsahuje v současné době přes 2 500 knih pro oblast obchodu a více než 11 800 děl ze sféry technických oborů. V nabídce jsou publikace řady světových vydavatelství a databáze se navíc stále rozrůstá o nové a nové producenty. Knihy jsou k dispozici ve formátu HTML. Rovněž zde má uživatel na výběr, zda požaduje sjednat předplatné nebo trvalý nákup, a to jak do jednotlivých titulů knih, tak do celých kolekcí. Safari navíc nabízí poměrně specifickou politiku předplatného jednotlivých elektronických knih prostřednictvím tzv. '''slotů'''. Jedná se o možnost výměny titulů stejné hodnoty, takže každý měsíc mohou být předplácené elektronické knihy obměněny. Kromě elektronických knih obsahuje systém také významnou kolekci vzdělávacích videodokumentů.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: [http://www.safaribooksonline.com/ http://www.safaribooksonline.com/]<br /> <br /> = eBooks EBSCO =<br /> [[Soubor:ebooks.jpg]]<br /> <br /> Na začátku všeho stála služba '''NetLibrary''' od organizace '''OCLC''', která se postupem času vyvinula v obrovskou sbírku elektronických knih. V roce 2009 byla NetLibrary prodána společnosti EBSCO. Ta nabízí zákazníkům přístup do řady tematických kolekcí i jednorázový nákup titulů dle vlastního výběru. Existuje také možnost stahování elektronických knih ve formátu PDF a jejich následné čtení offline pomocí různých druhů čteček. Uživatel tak získává možnost přistupovat ke knize, i když zrovna není připojen k internetu. Zároveň je k dispozici i velmi reprezentativní sbírka audioknih.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: [http://library.netlibrary.com/Library.aspx http://library.netlibrary.com/Library.aspx]<br /> <br /> K významným zpřístupňovatelům ebooků patří také další, mnohdy velmi známé organizace. Firma '''Ovid''' nabízí ve svých platformách přístup do vysoce kvalitních elektronických knih známých vydavatelství '''McGraw-Hill''', medicínských titulů z produkce '''Lippincott Williams &amp; Wilkins''' a klíčových publikací pro oblast psychologie vydávaných pod hlavičkou '''American Psychological Association'''. Značnou popularitu získala také [http://www.gale.cengage.com/gvrl/ '''Gale Virtual Reference Library'''], která přináší více než 5 000 kvalitních elektronických knih od mnoha renomovaných vydavatelů. Ještě mnohem obsáhlejší sbírku knih v elektronickém formátu nabízí vydavatelství '''Taylor &amp; Francis'''. Jedná se o polytematický systém zpřístupňovaný na platformě [http://www.taylorandfrancis.com/ '''Taylor &amp; Francis Online'''], který čítá téměř 17 000 titulů. Knihy pocházejí přímo z produkce vydavatelství Taylor &amp; Francis a dalších vydavatelství patřících do jeho portfolia.<br /> <br /> Velmi zajímavým projektem je systém [http://books.google.cz/ '''Google Books'''], s nímž přišla na trh firma Google. Služba přináší naskenované plné texty knih, kterým již vypršela autorskoprávní ochrana. Kromě toho jsou v systému také díla chráněná autorským zákonem a společnost Google už kvůli tomu čelila i několika soudním sporům. Vždy z nich však vyšla vítězně, protože zmiňované knihy nejsou v systému dostupné zcela plnotextově. Uživatel má po vyhledání konkrétního termínu k dispozici určité pasáže textu, které s hledaným pojmem sousedí. Zbytek knihy standardně dostupný není. Služba je k dispozici bezplatně a v poslední době dochází i k integraci jejího informačního obsahu s katalogy významných knihoven [VOJNAR, 2008]. Stejně tak na systému participují i některá internetová knihkupectví.<br /> <br /> = Specializované databáze elektronických knih =<br /> <br /> Kromě projektů, které zpřístupňují obrovské množství elektronických knih z různých vědeckých odvětví, fungují také menší oborové databáze složené z ebooků. Typickým rysem těchto služeb je možnost pohodlného fulltextového vyhledávání, rozdělení elektronických knih do kapitol a rychlá dosažitelnost plných textů přímo v rámci databáze.<br /> <br /> == Knovel ==<br /> [[Soubor:knovel.png]]<br /> <br /> '''Knovel''' představuje informační službu, která v posledních letech získala mezi uživateli velkou popularitu. Tematické zaměření databáze obsahuje technické obory, ale velmi výrazně rovněž chemii, potravinářství a matematiku. Možnosti efektivního vyhledávání přináší speciální platforma Knovel. Jednotlivé tituly elektronických knih jsou kromě toho také seřazeny do 28 tematických skupin. Databáze je velmi často doplňována novými tituly, čímž je zaručena její aktuálnost. Po vyhledání požadovaného tématu jsou ve výsledcích uživateli k dispozici kapitoly relevantních elektronických knih ve formátu PDF. Databáze je oceňována zejména díky kvalitě titulů a zaměření na referenční díla. Uživatel má také k dispozici četné pomůcky, např. převaděč jednotek apod. Knovel je komerčním produktem dostupným po zaplacení licence, přičemž některá stěžejní díla jsou k dispozici zdarma.<br /> <br /> Další informace o databázi a přístupu: [http://www.knovel.com/ http://www.knovel.com/]<br /> <br /> == CRCnetBASE ==<br /> [[Soubor:netbase.jpg|110 px]]<br /> <br /> Vydavatelstí [http://www.crcpress.com/ '''CRC Press'''] připravilo velmi atraktivní produkt, který nese souhrnný název '''CRCnetBASE'''. Reálně se jedná o několik desítek tematicky zaměřených kolekcí složených z kvalitních elektronických knih. Jako příklad lze uvést databázi CHEMnetBASE orientovanou na oblast chemie nebo FOODnetBASE určenou pro potřeby potravinářů. Knihy jsou v rámci systému prohledatelné na úrovni kapitol, zobrazení celé knihy je pochopitelně také možné. Plné texty jsou zpřístupňovány ve formátu PDF. Existuje zde i možnost stažení záznamů požadovaných titulů ve formátu '''MARC21''' pro případ, že by knihovna chtěla tyto elektronické knihy mít zahrnuty i ve svém knihovním katalogu. Přístup do všech dílčích databází je zpoplatněn. Velmi zajímavou souhrnnou službou je projekt nazvaný netBASE Select. Zákazníci v jeho rámci mají možnost vybrat si tituly z dílčích kolekcí a sestavit si z nich svoji vlastní knihovnu. Minimem je 25 zvolených knih, přičemž je možné jak jejich předplatné, tak trvalý nákup. Uživatelům je k dispozici výběr z více než 8 000 titulů.<br /> <br /> Další informace o databázi a přístupu: [http://www.crcnetbase.com/ http://www.crcnetbase.com/]<br /> <br /> Informace o netBASE Select: [http://www.crcnetbase.com/page/build_your_own_netbase http://www.crcnetbase.com/page/build_your_own_netbase]<br /> <br /> Specializované kolekce jsou dostupné i u dalších oborově zaměřených institucí. Vysoce kvalitní elektronické knihy pro oblast zemědělství a příbuzné obory vydává a zpřístupňuje organizace '''CABI'''. Obdobným lídrem je u titulů z chemie '''Royal Chemical Society'''. Bohatá nabídka existuje u medicínských věd, kde jsou k dispozici elektronické tituly například od vydavatelství '''Lippincott Williams &amp; Wilkins, Informa Healthcare''' nebo '''Thieme'''.<br /> <br /> = Volně dostupné kolekce elektronických knih =<br /> <br /> Kromě dobře známých komerčních systémů existují rovněž služby, které přináší uživatelům bezplatný přístup k elektronickým knihám. Takovéto iniciativy zde byly již dříve, postrádaly ovšem obvykle potřebný vědecký přesah. Velké přízni se například dlouhodobě těší [http://www.gutenberg.org/ '''Project Gutenberg'''], který nabízí plnotextově knihy, jejichž autorskoprávní ochrana již vypršela. V poslední době se však objevují i snahy o volné zpřístupnění vědeckých knih. Tyto aktivity jdou ruku v ruce s hledáním optimálního finančního modelu pro zveřejňování takovýchto knih.<br /> <br /> == OAPEN ==<br /> [[Soubor:oapen.jpg]]<br /> <br /> '''Open Access Publishing in European Networks (OAPEN)''' je sdružením předních evropských univerzit. Tyto vysoké školy nabízejí právě přes platformu OAPEN přístup do vědeckých knih svých pracovníků v bezplatném režimu. Zastoupena je přitom řada oborů, avšak vysoký podíl zastávají především společenské a humanitní vědy, u kterých je publikování výsledků výzkumu v knižní podobě nadále převažující. Prestiž vědeckých institucí, které OAPEN sdružuje, je garantem vysoké kvality obsažených knih. Samotné členství v OAPEN zpoplatněno není, nicméně instituce platí za vystavení svých publikací, a to nejméně 700 euro v návaznosti na rozsah své produkce. V systému se v současnosti nachází několik stovek elektronických knih.<br /> <br /> Další informace o databázi a přístupu: [http://www.oapen.org/home http://www.oapen.org/home]<br /> <br /> == Directory of Open Access Books ==<br /> [[Soubor:doab.jpg|130 px]]<br /> <br /> '''Directory of Open Access Books (DOAB)''' je zcela nová služba registrující volně dostupné tituly elektronických knih. Jejím cílem je pochopitelně vytvořit co nejkomplexnější systém, který uživatelům přinese velké množství elektronických knih dostupných bezplatně. Služba stojí teprve na svém úplném počátku, proto je dostupná zatím pouze v beta verzi. V současnosti obsahuje cca 830 elektronických knih od 27 vydavatelů. Celý projekt funguje za podpory '''OAPEN Foundation''' a dá se předpokládat jeho rychlý rozvoj.<br /> <br /> Další informace o databázi a přístupu: [http://www.doabooks.org/doab http://www.doabooks.org/doab]<br /> <br /> = Galerie =<br /> &lt;gallery&gt;<br /> Soubor:eknihy.jpg|Počty vydaných odborných knih u jednotlivých vydavatelů v roce 2010. [[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pou%C5%BEit%C3%A1_literatura ÜZÜM, 2012]]<br /> Soubor:bebrary.jpg|Výsledky vyhledávání v databázi elektronických knih ebrary. Převzato z www rozhraní systému.<br /> Soubor:bsafari.jpg|Základní zobrazení elektronické knihy v databázi Safari ebooks. Převzato z www.<br /> Soubor:bknovel.jpg|Představení jedné z elektronických knih v databázi Knovel. Převzato z www rozhraní systému.<br /> &lt;/gallery&gt;</div>

MisaH https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Syst%C3%A9my_n%C3%A1rodn%C3%ADch_bibliografi%C3%AD,_souborn%C3%A9_katalogy_a_oborov%C3%A9_br%C3%A1ny&diff=38214 2013-11-17T02:05:14Z

<p>MisaH: /* Knižní katalogy v mezinárodním měřítku */</p> <hr /> <div>Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]] [[File:Eiz.png|right|200px|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]<br /> <br /> = Vymezení pojmu =<br /> <br /> Tištěné knihy sice nejsou primárním tématem této publikace, avšak jejich plošná registrace a následné zpřístupňování uživateli si nesporně zaslouží své místo i zde. Nejvýznamnějšími projekty při získávání a uchovávání tištěných, ale i jiných titulů jsou nepochybně systémy '''národních bibliografií'''. Národní bibliografie by měly mapovat veškerou informační produkci na území jednotlivých států. Jejich základní funkcí je zaznamenání národního publikovaného dědictví a dosažení účinné bibliografické kontroly. Ve většině případů se zakládají na institutu povinného výtisku, který je daný ze zákona. Je však nutno poznamenat, že v některých zemích fungují národní bibliografie úspěšně i na zcela dobrovolném principu. Legislativní normy určují, co je předmětem odevzdávání pro potřeby národní bibliografie a v jakém počtu a komu se publikace předávají. V ČR platí:<br /> <br /> '''Zákon č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích,'''<br /> <br /> '''Zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku.'''<br /> <br /> Na základě těchto zákonných norem musí vydavatelé odevzdávat pověřeným knihovnám předepsaný počet povinných výtisků knih, periodik a dalších materiálů. V českém prostředí doposud legislativa nebere v úvahu existenci elektronických informačních zdrojů. Z tohoto hlediska zatím za vyspělým světem poněkud zaostáváme. Na místě je také připomenout, že přestože zákonné předpisy hovoří naprosto jasně, řada dokumentů, na něž se zákonná povinnost odevzdávání vztahuje, registraci v rámci národní bibliografii unikne (přestože za to mohou být vydavatelé pokutováni). Budování národních bibliografií obstarávají stanovené '''národní bibliografické agentury''', obvykle národní knihovny. Nejinak je tomu i u nás, kde chod celého systému zajišťuje '''Národní knihovna ČR'''. Důležitým faktem je také to, že přestože se jedná o národní bibliografie, je zde nutné dodržovat mezinárodní standardy, zejména z hlediska formátu bibliografických záznamů a pravidel popisu. Národní bibliografie plní několik funkcí:<br /> <br /> *registračně-evidenční – evidence veškeré produkce<br /> *kulturně-historickou – uchování kulturního dědictví pro další generace<br /> *komunikačně-informační – slouží jako informační zdroj pro řadu uživatelů<br /> <br /> Typy národních bibliografií:<br /> <br /> *retrospektivní – mapují produkci, která už vyšla <br /> *souběžné – mapují současnou produkci <br /> *perspektivní – mapují produkci, která teprve vyjde. Jedná se o tzv. '''Cataloging in Print (CIP)'''. Na základě smluvních vztahů s vydavateli dostává národní bibliografická agentura informace o chystané produkci a kniha tak může být pro potřeby národní bibliografie zkatalogizována ještě dřív, než fyzicky vyjde.<br /> <br /> Dokumenty v rámci národní bibliografie mohou být registrovány na základě těchto principů nebo jejich kombinací:<br /> <br /> *teritoriální – registrují se dokumenty vydané na určitém území <br /> *jazykový – registrují se dokumenty vydané v určitém jazyce <br /> *tematický – registrují se veškeré dokumenty vydané jak v tuzemsku, tak v zahraničí, které pojednávají o určitém tématu (např. o České republice) <br /> *autorský – registrují se dokumenty od určitého autora, které mohou být vydány v jakékoli zemi a v jakémkoli jazyce<br /> <br /> = Česká národní bibliografie =<br /> [[Soubor:čnb.jpg|60 px]]<br /> <br /> Česká národní bibliografie je dostupná bezplatně na stránkách Národní knihovny ČR. Lze si ji rovněž zakoupit na CD ROM, jejichž distribuci zajišťuje firma Albertina Icome. Retrospektiva u knižní kolekce sahá do roku 1901, ale postupně se přidávají knihy z období 1801-1900. V databázi se nacházejí různé typy dokumentů (knihy, časopisy, mapy, hudebniny atd.), proto je jejich popis poněkud nekonzistentní. Bibliografické záznamy slovenských publikací, které byly v minulosti součástí databáze, jsou postupně odstraňovány. Jednotky, které byly do systému dodány po roce 1996, jsou vždy popsány podle katalogizačních pravidel AACR2 a jsou doplněny o '''předmětová hesla, znaky MDT''' a '''skupinu Konspektu'''. Bibliografické záznamy jsou pochopitelně ve formátu '''MARC21'''.<br /> <br /> Hlavní vyhledávací stránka systému: http://sigma.nkp.cz/F/?func=file&amp;file_name=find-a&amp;local_base=CNB , http://database.aipberoun.cz/nkp/tornado/webtor.cgi?MainPage=../cnb/cnb_main.htm<br /> <br /> Další informace o ČNB: http://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/ceska-narodni-bibliografie<br /> <br /> = Knižní katalogy v mezinárodním měřítku =<br /> <br /> V oblasti registrace knih existují pochopitelně i mezinárodní projekty a souborné katalogy, které umožňují uživateli vyhledávat požadované tituly v globálním měřítku. '''Souborným katalogem se rozumí takový informační zdroj, který obsahuje záznamy dokumentů z fondů více než jedné knihovny''' [KRČMÁŘOVÁ, 1995]. V českém prostředí je dobře známý například '''Souborný katalog ČR''' provozovaný Národní knihovnou ČR, který obsahuje jak záznamy knih, tak seriálů. Mezi souborné katalogy postavené na moderních technologiích se dá zařadit také Jednotná informační brána, která poskytuje vyhledávání v mnoha katalozích současně zapojených institucí.<br /> <br /> Souborný katalog ČR: http://skc.nkp.cz , http://www.caslin.cz/<br /> <br /> Na mezinárodním poli pak vznikají nepoměrně větší projekty. Iniciativa '''The European Library '''sdružuje katalogy všech evropských národních knihoven a nabízí tak možnost pohodlného centrálního vyhledávání. K dispozici je také celá řada různorodých souborných katalogů, z nichž vyčnívá '''WorldCat''' od OCLC, který je nejkomplexnějším světovým souborným katalogem knih, ale i dalších typů dokumentů. Jednotky, které obsahuje, nejsou primárně pouze v angličtině. Zastoupena je i celá řada národních jazyků.<br /> <br /> Hlavní stránka systému The European Library: [http://www.theeuropeanlibrary.org/ http://www.theeuropeanlibrary.org/]<br /> <br /> Hlavní stránka systému Worldcat: [http://www.worldcat.org/ http://www.worldcat.org/]<br /> <br /> = Oborové brány =<br /> <br /> == Vymezení pojmu ==<br /> <br /> Oborové brány patří mezi progresivní informační zdroje, které ovšem není jednoduché jednoznačně vymezit. V principu se jedná o služby, které prohledávají řadu heterogenních informačních zdrojů paralelně. Jednotlivé oborové brány se liší jak tematickým zaměřením, tak geografickým záběrem a zejména typologií zahrnutých informačních zdrojů.<br /> <br /> Asi nejznámější iniciativou tohoto druhu je celoevropský projekt [http://renardus.sub.uni-goettingen.de/ '''Renardus''']. Celkový chod systému koordinuje univerzita v německém Göttingenu a finanční prostředky na něj poskytla Evropská unie. V rámci projektu je k dispozici hned několik tematicky orientovaných oborových bran. V českém prostředí je dobře znám systém sedmi oborových bran, které poskytují možnost vyhledávání v řadě různorodých informačních zdrojů najednou. Do vyhledávačů jsou zapojeny katalogy knihoven, oborové databáze, encyklopedie, ale i volně dostupné zdroje z internetu. Výčet dostupných bran:<br /> <br /> Oborová brána Knihovnictví a informační věda (KIV) – [http://kiv.jib.cz/ http://kiv.jib.cz/]<br /> <br /> Oborová brána Umění a architektura (ART) – [http://art.jib.cz/ http://art.jib.cz/]<br /> <br /> Oborová brána Technika (TECH) – [http://tech.jib.cz/ http://tech.jib.cz/]<br /> <br /> Oborová brána Musica (MUS) – [http://mus.jib.cz/ http://mus.jib.cz/]<br /> <br /> Oborová brána Sofia pro humanitní a společenské vědy – [http://sofia.jib.cz/ http://sofia.jib.cz/]<br /> <br /> Oborová bránal IReL pro mezinárodní vztahy – [http://irel.jib.cz/ http://irel.jib.cz/]<br /> <br /> Oborová brána Právo – [http://irel.jib.cz/ http://irel.jib.cz/]<br /> <br /> Všechny tyto dílčí služby vznikly v rámci projektu Národní knihovny ČR '''Koordinovaná tvorba informačních bran pro oblast výzkumu''' a fungují na stejném principu jako univerzální [http://www.jib.cz/ Jednotná informační brána], tedy na bázi kombinace technologií MetaLib a SFX. Obě tyto technologie budou podrobněji popsány v poslední kapitole této práce.<br /> <br /> == Intute ==<br /> [[Soubor:intute.jpg]]<br /> <br /> Systém '''Intute''' je poněkud atypickou službou, což znovu odpovídá faktu, že oborové informační brány se jen velmi těžko dají zařadit do některého ze zavedených typů informačních zdrojů. Jedinečnost Intute je dána tím, že se specializuje na vyhledávání ve volně dostupných internetových zdrojích. Ty jsou však velmi pečlivě vybírány. Jinak se služba orientuje především na domovskou Velkou Británii. Systém je rozdělen na devatenáct dílčích tematických skupin. Po zadání dotazu dostává uživatel ve výsledcích množinu prověřených internetových zdrojů, které lze poté ještě dále procházet podle typu (např. archivy, asociace, neziskové organizace atd.). Tvorbu systému zajišťuje '''Intute Consortium''' čítající sedm významných britských univerzit. Rovněž na Intute však dopadla finanční krize a '''od roku 2011 nejsou do systému dodávány nové zdroje'''. Stávající rozhraní a služby budou k dispozici až do roku 2014.<br /> <br /> Další informace: [http://www.intute.ac.uk/ http://www.intute.ac.uk/]<br /> = Galerie =<br /> &lt;gallery&gt;<br /> Soubor:kataogy.jpg|Statistická data o souborném katalogu WorldCat. Převzato z dokumentace systému.<br /> &lt;/gallery&gt;</div>

MisaH https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Syst%C3%A9my_n%C3%A1rodn%C3%ADch_bibliografi%C3%AD,_souborn%C3%A9_katalogy_a_oborov%C3%A9_br%C3%A1ny&diff=38213 2013-11-17T01:56:03Z

<p>MisaH: /* Knižní katalogy v mezinárodním měřítku */</p> <hr /> <div>Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]] [[File:Eiz.png|right|200px|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]<br /> <br /> = Vymezení pojmu =<br /> <br /> Tištěné knihy sice nejsou primárním tématem této publikace, avšak jejich plošná registrace a následné zpřístupňování uživateli si nesporně zaslouží své místo i zde. Nejvýznamnějšími projekty při získávání a uchovávání tištěných, ale i jiných titulů jsou nepochybně systémy '''národních bibliografií'''. Národní bibliografie by měly mapovat veškerou informační produkci na území jednotlivých států. Jejich základní funkcí je zaznamenání národního publikovaného dědictví a dosažení účinné bibliografické kontroly. Ve většině případů se zakládají na institutu povinného výtisku, který je daný ze zákona. Je však nutno poznamenat, že v některých zemích fungují národní bibliografie úspěšně i na zcela dobrovolném principu. Legislativní normy určují, co je předmětem odevzdávání pro potřeby národní bibliografie a v jakém počtu a komu se publikace předávají. V ČR platí:<br /> <br /> '''Zákon č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích,'''<br /> <br /> '''Zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku.'''<br /> <br /> Na základě těchto zákonných norem musí vydavatelé odevzdávat pověřeným knihovnám předepsaný počet povinných výtisků knih, periodik a dalších materiálů. V českém prostředí doposud legislativa nebere v úvahu existenci elektronických informačních zdrojů. Z tohoto hlediska zatím za vyspělým světem poněkud zaostáváme. Na místě je také připomenout, že přestože zákonné předpisy hovoří naprosto jasně, řada dokumentů, na něž se zákonná povinnost odevzdávání vztahuje, registraci v rámci národní bibliografii unikne (přestože za to mohou být vydavatelé pokutováni). Budování národních bibliografií obstarávají stanovené '''národní bibliografické agentury''', obvykle národní knihovny. Nejinak je tomu i u nás, kde chod celého systému zajišťuje '''Národní knihovna ČR'''. Důležitým faktem je také to, že přestože se jedná o národní bibliografie, je zde nutné dodržovat mezinárodní standardy, zejména z hlediska formátu bibliografických záznamů a pravidel popisu. Národní bibliografie plní několik funkcí:<br /> <br /> *registračně-evidenční – evidence veškeré produkce<br /> *kulturně-historickou – uchování kulturního dědictví pro další generace<br /> *komunikačně-informační – slouží jako informační zdroj pro řadu uživatelů<br /> <br /> Typy národních bibliografií:<br /> <br /> *retrospektivní – mapují produkci, která už vyšla <br /> *souběžné – mapují současnou produkci <br /> *perspektivní – mapují produkci, která teprve vyjde. Jedná se o tzv. '''Cataloging in Print (CIP)'''. Na základě smluvních vztahů s vydavateli dostává národní bibliografická agentura informace o chystané produkci a kniha tak může být pro potřeby národní bibliografie zkatalogizována ještě dřív, než fyzicky vyjde.<br /> <br /> Dokumenty v rámci národní bibliografie mohou být registrovány na základě těchto principů nebo jejich kombinací:<br /> <br /> *teritoriální – registrují se dokumenty vydané na určitém území <br /> *jazykový – registrují se dokumenty vydané v určitém jazyce <br /> *tematický – registrují se veškeré dokumenty vydané jak v tuzemsku, tak v zahraničí, které pojednávají o určitém tématu (např. o České republice) <br /> *autorský – registrují se dokumenty od určitého autora, které mohou být vydány v jakékoli zemi a v jakémkoli jazyce<br /> <br /> = Česká národní bibliografie =<br /> [[Soubor:čnb.jpg|60 px]]<br /> <br /> Česká národní bibliografie je dostupná bezplatně na stránkách Národní knihovny ČR. Lze si ji rovněž zakoupit na CD ROM, jejichž distribuci zajišťuje firma Albertina Icome. Retrospektiva u knižní kolekce sahá do roku 1901, ale postupně se přidávají knihy z období 1801-1900. V databázi se nacházejí různé typy dokumentů (knihy, časopisy, mapy, hudebniny atd.), proto je jejich popis poněkud nekonzistentní. Bibliografické záznamy slovenských publikací, které byly v minulosti součástí databáze, jsou postupně odstraňovány. Jednotky, které byly do systému dodány po roce 1996, jsou vždy popsány podle katalogizačních pravidel AACR2 a jsou doplněny o '''předmětová hesla, znaky MDT''' a '''skupinu Konspektu'''. Bibliografické záznamy jsou pochopitelně ve formátu '''MARC21'''.<br /> <br /> Hlavní vyhledávací stránka systému: http://sigma.nkp.cz/F/?func=file&amp;file_name=find-a&amp;local_base=CNB , http://database.aipberoun.cz/nkp/tornado/webtor.cgi?MainPage=../cnb/cnb_main.htm<br /> <br /> Další informace o ČNB: http://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/ceska-narodni-bibliografie<br /> <br /> = Knižní katalogy v mezinárodním měřítku =<br /> <br /> V oblasti registrace knih existují pochopitelně i mezinárodní projekty a souborné katalogy, které umožňují uživateli vyhledávat požadované tituly v globálním měřítku. '''Souborným katalogem se rozumí takový informační zdroj, který obsahuje záznamy dokumentů z fondů více než jedné knihovny''' [KRČMÁŘOVÁ, 1995]. V českém prostředí je dobře známý například '''Souborný katalog ČR''' provozovaný Národní knihovnou ČR, který obsahuje jak záznamy knih, tak seriálů. Mezi souborné katalogy postavené na moderních technologiích se dá zařadit také Jednotná informační brána, která poskytuje vyhledávání v mnoha katalozích současně zapojených institucí.<br /> <br /> Souborný katalog ČR: http://skc.nkp.cz/‎ , http://www.caslin.cz/<br /> <br /> Na mezinárodním poli pak vznikají nepoměrně větší projekty. Iniciativa '''The European Library '''sdružuje katalogy všech evropských národních knihoven a nabízí tak možnost pohodlného centrálního vyhledávání. K dispozici je také celá řada různorodých souborných katalogů, z nichž vyčnívá '''WorldCat''' od OCLC, který je nejkomplexnějším světovým souborným katalogem knih, ale i dalších typů dokumentů. Jednotky, které obsahuje, nejsou primárně pouze v angličtině. Zastoupena je i celá řada národních jazyků.<br /> <br /> Hlavní stránka systému The European Library: [http://www.theeuropeanlibrary.org/ http://www.theeuropeanlibrary.org/]<br /> <br /> Hlavní stránka systému Worldcat: [http://www.worldcat.org/ http://www.worldcat.org/]<br /> <br /> = Oborové brány =<br /> <br /> == Vymezení pojmu ==<br /> <br /> Oborové brány patří mezi progresivní informační zdroje, které ovšem není jednoduché jednoznačně vymezit. V principu se jedná o služby, které prohledávají řadu heterogenních informačních zdrojů paralelně. Jednotlivé oborové brány se liší jak tematickým zaměřením, tak geografickým záběrem a zejména typologií zahrnutých informačních zdrojů.<br /> <br /> Asi nejznámější iniciativou tohoto druhu je celoevropský projekt [http://renardus.sub.uni-goettingen.de/ '''Renardus''']. Celkový chod systému koordinuje univerzita v německém Göttingenu a finanční prostředky na něj poskytla Evropská unie. V rámci projektu je k dispozici hned několik tematicky orientovaných oborových bran. V českém prostředí je dobře znám systém sedmi oborových bran, které poskytují možnost vyhledávání v řadě různorodých informačních zdrojů najednou. Do vyhledávačů jsou zapojeny katalogy knihoven, oborové databáze, encyklopedie, ale i volně dostupné zdroje z internetu. Výčet dostupných bran:<br /> <br /> Oborová brána Knihovnictví a informační věda (KIV) – [http://kiv.jib.cz/ http://kiv.jib.cz/]<br /> <br /> Oborová brána Umění a architektura (ART) – [http://art.jib.cz/ http://art.jib.cz/]<br /> <br /> Oborová brána Technika (TECH) – [http://tech.jib.cz/ http://tech.jib.cz/]<br /> <br /> Oborová brána Musica (MUS) – [http://mus.jib.cz/ http://mus.jib.cz/]<br /> <br /> Oborová brána Sofia pro humanitní a společenské vědy – [http://sofia.jib.cz/ http://sofia.jib.cz/]<br /> <br /> Oborová bránal IReL pro mezinárodní vztahy – [http://irel.jib.cz/ http://irel.jib.cz/]<br /> <br /> Oborová brána Právo – [http://irel.jib.cz/ http://irel.jib.cz/]<br /> <br /> Všechny tyto dílčí služby vznikly v rámci projektu Národní knihovny ČR '''Koordinovaná tvorba informačních bran pro oblast výzkumu''' a fungují na stejném principu jako univerzální [http://www.jib.cz/ Jednotná informační brána], tedy na bázi kombinace technologií MetaLib a SFX. Obě tyto technologie budou podrobněji popsány v poslední kapitole této práce.<br /> <br /> == Intute ==<br /> [[Soubor:intute.jpg]]<br /> <br /> Systém '''Intute''' je poněkud atypickou službou, což znovu odpovídá faktu, že oborové informační brány se jen velmi těžko dají zařadit do některého ze zavedených typů informačních zdrojů. Jedinečnost Intute je dána tím, že se specializuje na vyhledávání ve volně dostupných internetových zdrojích. Ty jsou však velmi pečlivě vybírány. Jinak se služba orientuje především na domovskou Velkou Británii. Systém je rozdělen na devatenáct dílčích tematických skupin. Po zadání dotazu dostává uživatel ve výsledcích množinu prověřených internetových zdrojů, které lze poté ještě dále procházet podle typu (např. archivy, asociace, neziskové organizace atd.). Tvorbu systému zajišťuje '''Intute Consortium''' čítající sedm významných britských univerzit. Rovněž na Intute však dopadla finanční krize a '''od roku 2011 nejsou do systému dodávány nové zdroje'''. Stávající rozhraní a služby budou k dispozici až do roku 2014.<br /> <br /> Další informace: [http://www.intute.ac.uk/ http://www.intute.ac.uk/]<br /> = Galerie =<br /> &lt;gallery&gt;<br /> Soubor:kataogy.jpg|Statistická data o souborném katalogu WorldCat. Převzato z dokumentace systému.<br /> &lt;/gallery&gt;</div>

MisaH https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Syst%C3%A9my_n%C3%A1rodn%C3%ADch_bibliografi%C3%AD,_souborn%C3%A9_katalogy_a_oborov%C3%A9_br%C3%A1ny&diff=38212 2013-11-17T01:55:27Z

<p>MisaH: /* Knižní katalogy v mezinárodním měřítku */</p> <hr /> <div>Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]] [[File:Eiz.png|right|200px|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]<br /> <br /> = Vymezení pojmu =<br /> <br /> Tištěné knihy sice nejsou primárním tématem této publikace, avšak jejich plošná registrace a následné zpřístupňování uživateli si nesporně zaslouží své místo i zde. Nejvýznamnějšími projekty při získávání a uchovávání tištěných, ale i jiných titulů jsou nepochybně systémy '''národních bibliografií'''. Národní bibliografie by měly mapovat veškerou informační produkci na území jednotlivých států. Jejich základní funkcí je zaznamenání národního publikovaného dědictví a dosažení účinné bibliografické kontroly. Ve většině případů se zakládají na institutu povinného výtisku, který je daný ze zákona. Je však nutno poznamenat, že v některých zemích fungují národní bibliografie úspěšně i na zcela dobrovolném principu. Legislativní normy určují, co je předmětem odevzdávání pro potřeby národní bibliografie a v jakém počtu a komu se publikace předávají. V ČR platí:<br /> <br /> '''Zákon č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích,'''<br /> <br /> '''Zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku.'''<br /> <br /> Na základě těchto zákonných norem musí vydavatelé odevzdávat pověřeným knihovnám předepsaný počet povinných výtisků knih, periodik a dalších materiálů. V českém prostředí doposud legislativa nebere v úvahu existenci elektronických informačních zdrojů. Z tohoto hlediska zatím za vyspělým světem poněkud zaostáváme. Na místě je také připomenout, že přestože zákonné předpisy hovoří naprosto jasně, řada dokumentů, na něž se zákonná povinnost odevzdávání vztahuje, registraci v rámci národní bibliografii unikne (přestože za to mohou být vydavatelé pokutováni). Budování národních bibliografií obstarávají stanovené '''národní bibliografické agentury''', obvykle národní knihovny. Nejinak je tomu i u nás, kde chod celého systému zajišťuje '''Národní knihovna ČR'''. Důležitým faktem je také to, že přestože se jedná o národní bibliografie, je zde nutné dodržovat mezinárodní standardy, zejména z hlediska formátu bibliografických záznamů a pravidel popisu. Národní bibliografie plní několik funkcí:<br /> <br /> *registračně-evidenční – evidence veškeré produkce<br /> *kulturně-historickou – uchování kulturního dědictví pro další generace<br /> *komunikačně-informační – slouží jako informační zdroj pro řadu uživatelů<br /> <br /> Typy národních bibliografií:<br /> <br /> *retrospektivní – mapují produkci, která už vyšla <br /> *souběžné – mapují současnou produkci <br /> *perspektivní – mapují produkci, která teprve vyjde. Jedná se o tzv. '''Cataloging in Print (CIP)'''. Na základě smluvních vztahů s vydavateli dostává národní bibliografická agentura informace o chystané produkci a kniha tak může být pro potřeby národní bibliografie zkatalogizována ještě dřív, než fyzicky vyjde.<br /> <br /> Dokumenty v rámci národní bibliografie mohou být registrovány na základě těchto principů nebo jejich kombinací:<br /> <br /> *teritoriální – registrují se dokumenty vydané na určitém území <br /> *jazykový – registrují se dokumenty vydané v určitém jazyce <br /> *tematický – registrují se veškeré dokumenty vydané jak v tuzemsku, tak v zahraničí, které pojednávají o určitém tématu (např. o České republice) <br /> *autorský – registrují se dokumenty od určitého autora, které mohou být vydány v jakékoli zemi a v jakémkoli jazyce<br /> <br /> = Česká národní bibliografie =<br /> [[Soubor:čnb.jpg|60 px]]<br /> <br /> Česká národní bibliografie je dostupná bezplatně na stránkách Národní knihovny ČR. Lze si ji rovněž zakoupit na CD ROM, jejichž distribuci zajišťuje firma Albertina Icome. Retrospektiva u knižní kolekce sahá do roku 1901, ale postupně se přidávají knihy z období 1801-1900. V databázi se nacházejí různé typy dokumentů (knihy, časopisy, mapy, hudebniny atd.), proto je jejich popis poněkud nekonzistentní. Bibliografické záznamy slovenských publikací, které byly v minulosti součástí databáze, jsou postupně odstraňovány. Jednotky, které byly do systému dodány po roce 1996, jsou vždy popsány podle katalogizačních pravidel AACR2 a jsou doplněny o '''předmětová hesla, znaky MDT''' a '''skupinu Konspektu'''. Bibliografické záznamy jsou pochopitelně ve formátu '''MARC21'''.<br /> <br /> Hlavní vyhledávací stránka systému: http://sigma.nkp.cz/F/?func=file&amp;file_name=find-a&amp;local_base=CNB , http://database.aipberoun.cz/nkp/tornado/webtor.cgi?MainPage=../cnb/cnb_main.htm<br /> <br /> Další informace o ČNB: http://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/ceska-narodni-bibliografie<br /> <br /> = Knižní katalogy v mezinárodním měřítku =<br /> <br /> V oblasti registrace knih existují pochopitelně i mezinárodní projekty a souborné katalogy, které umožňují uživateli vyhledávat požadované tituly v globálním měřítku. '''Souborným katalogem se rozumí takový informační zdroj, který obsahuje záznamy dokumentů z fondů více než jedné knihovny''' [KRČMÁŘOVÁ, 1995]. V českém prostředí je dobře známý například '''Souborný katalog ČR''' provozovaný Národní knihovnou ČR, který obsahuje jak záznamy knih, tak seriálů. Mezi souborné katalogy postavené na moderních technologiích se dá zařadit také Jednotná informační brána, která poskytuje vyhledávání v mnoha katalozích současně zapojených institucí.<br /> <br /> Souborný katalog ČR: skc.nkp.cz/‎ , http://www.caslin.cz/<br /> <br /> Na mezinárodním poli pak vznikají nepoměrně větší projekty. Iniciativa '''The European Library '''sdružuje katalogy všech evropských národních knihoven a nabízí tak možnost pohodlného centrálního vyhledávání. K dispozici je také celá řada různorodých souborných katalogů, z nichž vyčnívá '''WorldCat''' od OCLC, který je nejkomplexnějším světovým souborným katalogem knih, ale i dalších typů dokumentů. Jednotky, které obsahuje, nejsou primárně pouze v angličtině. Zastoupena je i celá řada národních jazyků.<br /> <br /> Hlavní stránka systému The European Library: [http://www.theeuropeanlibrary.org/ http://www.theeuropeanlibrary.org/]<br /> <br /> Hlavní stránka systému Worldcat: [http://www.worldcat.org/ http://www.worldcat.org/]<br /> <br /> = Oborové brány =<br /> <br /> == Vymezení pojmu ==<br /> <br /> Oborové brány patří mezi progresivní informační zdroje, které ovšem není jednoduché jednoznačně vymezit. V principu se jedná o služby, které prohledávají řadu heterogenních informačních zdrojů paralelně. Jednotlivé oborové brány se liší jak tematickým zaměřením, tak geografickým záběrem a zejména typologií zahrnutých informačních zdrojů.<br /> <br /> Asi nejznámější iniciativou tohoto druhu je celoevropský projekt [http://renardus.sub.uni-goettingen.de/ '''Renardus''']. Celkový chod systému koordinuje univerzita v německém Göttingenu a finanční prostředky na něj poskytla Evropská unie. V rámci projektu je k dispozici hned několik tematicky orientovaných oborových bran. V českém prostředí je dobře znám systém sedmi oborových bran, které poskytují možnost vyhledávání v řadě různorodých informačních zdrojů najednou. Do vyhledávačů jsou zapojeny katalogy knihoven, oborové databáze, encyklopedie, ale i volně dostupné zdroje z internetu. Výčet dostupných bran:<br /> <br /> Oborová brána Knihovnictví a informační věda (KIV) – [http://kiv.jib.cz/ http://kiv.jib.cz/]<br /> <br /> Oborová brána Umění a architektura (ART) – [http://art.jib.cz/ http://art.jib.cz/]<br /> <br /> Oborová brána Technika (TECH) – [http://tech.jib.cz/ http://tech.jib.cz/]<br /> <br /> Oborová brána Musica (MUS) – [http://mus.jib.cz/ http://mus.jib.cz/]<br /> <br /> Oborová brána Sofia pro humanitní a společenské vědy – [http://sofia.jib.cz/ http://sofia.jib.cz/]<br /> <br /> Oborová bránal IReL pro mezinárodní vztahy – [http://irel.jib.cz/ http://irel.jib.cz/]<br /> <br /> Oborová brána Právo – [http://irel.jib.cz/ http://irel.jib.cz/]<br /> <br /> Všechny tyto dílčí služby vznikly v rámci projektu Národní knihovny ČR '''Koordinovaná tvorba informačních bran pro oblast výzkumu''' a fungují na stejném principu jako univerzální [http://www.jib.cz/ Jednotná informační brána], tedy na bázi kombinace technologií MetaLib a SFX. Obě tyto technologie budou podrobněji popsány v poslední kapitole této práce.<br /> <br /> == Intute ==<br /> [[Soubor:intute.jpg]]<br /> <br /> Systém '''Intute''' je poněkud atypickou službou, což znovu odpovídá faktu, že oborové informační brány se jen velmi těžko dají zařadit do některého ze zavedených typů informačních zdrojů. Jedinečnost Intute je dána tím, že se specializuje na vyhledávání ve volně dostupných internetových zdrojích. Ty jsou však velmi pečlivě vybírány. Jinak se služba orientuje především na domovskou Velkou Británii. Systém je rozdělen na devatenáct dílčích tematických skupin. Po zadání dotazu dostává uživatel ve výsledcích množinu prověřených internetových zdrojů, které lze poté ještě dále procházet podle typu (např. archivy, asociace, neziskové organizace atd.). Tvorbu systému zajišťuje '''Intute Consortium''' čítající sedm významných britských univerzit. Rovněž na Intute však dopadla finanční krize a '''od roku 2011 nejsou do systému dodávány nové zdroje'''. Stávající rozhraní a služby budou k dispozici až do roku 2014.<br /> <br /> Další informace: [http://www.intute.ac.uk/ http://www.intute.ac.uk/]<br /> = Galerie =<br /> &lt;gallery&gt;<br /> Soubor:kataogy.jpg|Statistická data o souborném katalogu WorldCat. Převzato z dokumentace systému.<br /> &lt;/gallery&gt;</div>

MisaH https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Syst%C3%A9my_n%C3%A1rodn%C3%ADch_bibliografi%C3%AD,_souborn%C3%A9_katalogy_a_oborov%C3%A9_br%C3%A1ny&diff=38211 2013-11-17T01:47:04Z

<p>MisaH: /* Česká národní bibliografie */</p> <hr /> <div>Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]] [[File:Eiz.png|right|200px|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]<br /> <br /> = Vymezení pojmu =<br /> <br /> Tištěné knihy sice nejsou primárním tématem této publikace, avšak jejich plošná registrace a následné zpřístupňování uživateli si nesporně zaslouží své místo i zde. Nejvýznamnějšími projekty při získávání a uchovávání tištěných, ale i jiných titulů jsou nepochybně systémy '''národních bibliografií'''. Národní bibliografie by měly mapovat veškerou informační produkci na území jednotlivých států. Jejich základní funkcí je zaznamenání národního publikovaného dědictví a dosažení účinné bibliografické kontroly. Ve většině případů se zakládají na institutu povinného výtisku, který je daný ze zákona. Je však nutno poznamenat, že v některých zemích fungují národní bibliografie úspěšně i na zcela dobrovolném principu. Legislativní normy určují, co je předmětem odevzdávání pro potřeby národní bibliografie a v jakém počtu a komu se publikace předávají. V ČR platí:<br /> <br /> '''Zákon č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích,'''<br /> <br /> '''Zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku.'''<br /> <br /> Na základě těchto zákonných norem musí vydavatelé odevzdávat pověřeným knihovnám předepsaný počet povinných výtisků knih, periodik a dalších materiálů. V českém prostředí doposud legislativa nebere v úvahu existenci elektronických informačních zdrojů. Z tohoto hlediska zatím za vyspělým světem poněkud zaostáváme. Na místě je také připomenout, že přestože zákonné předpisy hovoří naprosto jasně, řada dokumentů, na něž se zákonná povinnost odevzdávání vztahuje, registraci v rámci národní bibliografii unikne (přestože za to mohou být vydavatelé pokutováni). Budování národních bibliografií obstarávají stanovené '''národní bibliografické agentury''', obvykle národní knihovny. Nejinak je tomu i u nás, kde chod celého systému zajišťuje '''Národní knihovna ČR'''. Důležitým faktem je také to, že přestože se jedná o národní bibliografie, je zde nutné dodržovat mezinárodní standardy, zejména z hlediska formátu bibliografických záznamů a pravidel popisu. Národní bibliografie plní několik funkcí:<br /> <br /> *registračně-evidenční – evidence veškeré produkce<br /> *kulturně-historickou – uchování kulturního dědictví pro další generace<br /> *komunikačně-informační – slouží jako informační zdroj pro řadu uživatelů<br /> <br /> Typy národních bibliografií:<br /> <br /> *retrospektivní – mapují produkci, která už vyšla <br /> *souběžné – mapují současnou produkci <br /> *perspektivní – mapují produkci, která teprve vyjde. Jedná se o tzv. '''Cataloging in Print (CIP)'''. Na základě smluvních vztahů s vydavateli dostává národní bibliografická agentura informace o chystané produkci a kniha tak může být pro potřeby národní bibliografie zkatalogizována ještě dřív, než fyzicky vyjde.<br /> <br /> Dokumenty v rámci národní bibliografie mohou být registrovány na základě těchto principů nebo jejich kombinací:<br /> <br /> *teritoriální – registrují se dokumenty vydané na určitém území <br /> *jazykový – registrují se dokumenty vydané v určitém jazyce <br /> *tematický – registrují se veškeré dokumenty vydané jak v tuzemsku, tak v zahraničí, které pojednávají o určitém tématu (např. o České republice) <br /> *autorský – registrují se dokumenty od určitého autora, které mohou být vydány v jakékoli zemi a v jakémkoli jazyce<br /> <br /> = Česká národní bibliografie =<br /> [[Soubor:čnb.jpg|60 px]]<br /> <br /> Česká národní bibliografie je dostupná bezplatně na stránkách Národní knihovny ČR. Lze si ji rovněž zakoupit na CD ROM, jejichž distribuci zajišťuje firma Albertina Icome. Retrospektiva u knižní kolekce sahá do roku 1901, ale postupně se přidávají knihy z období 1801-1900. V databázi se nacházejí různé typy dokumentů (knihy, časopisy, mapy, hudebniny atd.), proto je jejich popis poněkud nekonzistentní. Bibliografické záznamy slovenských publikací, které byly v minulosti součástí databáze, jsou postupně odstraňovány. Jednotky, které byly do systému dodány po roce 1996, jsou vždy popsány podle katalogizačních pravidel AACR2 a jsou doplněny o '''předmětová hesla, znaky MDT''' a '''skupinu Konspektu'''. Bibliografické záznamy jsou pochopitelně ve formátu '''MARC21'''.<br /> <br /> Hlavní vyhledávací stránka systému: http://sigma.nkp.cz/F/?func=file&amp;file_name=find-a&amp;local_base=CNB , http://database.aipberoun.cz/nkp/tornado/webtor.cgi?MainPage=../cnb/cnb_main.htm<br /> <br /> Další informace o ČNB: http://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/ceska-narodni-bibliografie<br /> <br /> = Knižní katalogy v mezinárodním měřítku =<br /> <br /> V oblasti registrace knih existují pochopitelně i mezinárodní projekty a souborné katalogy, které umožňují uživateli vyhledávat požadované tituly v globálním měřítku. '''Souborným katalogem se rozumí takový informační zdroj, který obsahuje záznamy dokumentů z fondů více než jedné knihovny''' [KRČMÁŘOVÁ, 1995]. V českém prostředí je dobře známý například Souborný katalog ČR provozovaný Národní knihovnou ČR, který obsahuje jak záznamy knih, tak seriálů. Mezi souborné katalogy postavené na moderních technologiích se dá zařadit také Jednotná informační brána, která poskytuje vyhledávání v mnoha katalozích současně zapojených institucí.<br /> <br /> Na mezinárodním poli pak vznikají nepoměrně větší projekty. Iniciativa '''The European Library '''sdružuje katalogy všech evropských národních knihoven a nabízí tak možnost pohodlného centrálního vyhledávání. K dispozici je také celá řada různorodých souborných katalogů, z nichž vyčnívá '''WorldCat''' od OCLC, který je nejkomplexnějším světovým souborným katalogem knih, ale i dalších typů dokumentů. Jednotky, které obsahuje, nejsou primárně pouze v angličtině. Zastoupena je i celá řada národních jazyků.<br /> <br /> Hlavní stránka systému The European Library: [http://www.theeuropeanlibrary.org/tel4/ http://www.theeuropeanlibrary.org/tel4/]<br /> <br /> Hlavní stránka systému Worldcat: [http://www.worldcat.org/ http://www.worldcat.org/]<br /> <br /> = Oborové brány =<br /> <br /> == Vymezení pojmu ==<br /> <br /> Oborové brány patří mezi progresivní informační zdroje, které ovšem není jednoduché jednoznačně vymezit. V principu se jedná o služby, které prohledávají řadu heterogenních informačních zdrojů paralelně. Jednotlivé oborové brány se liší jak tematickým zaměřením, tak geografickým záběrem a zejména typologií zahrnutých informačních zdrojů.<br /> <br /> Asi nejznámější iniciativou tohoto druhu je celoevropský projekt [http://renardus.sub.uni-goettingen.de/ '''Renardus''']. Celkový chod systému koordinuje univerzita v německém Göttingenu a finanční prostředky na něj poskytla Evropská unie. V rámci projektu je k dispozici hned několik tematicky orientovaných oborových bran. V českém prostředí je dobře znám systém sedmi oborových bran, které poskytují možnost vyhledávání v řadě různorodých informačních zdrojů najednou. Do vyhledávačů jsou zapojeny katalogy knihoven, oborové databáze, encyklopedie, ale i volně dostupné zdroje z internetu. Výčet dostupných bran:<br /> <br /> Oborová brána Knihovnictví a informační věda (KIV) – [http://kiv.jib.cz/ http://kiv.jib.cz/]<br /> <br /> Oborová brána Umění a architektura (ART) – [http://art.jib.cz/ http://art.jib.cz/]<br /> <br /> Oborová brána Technika (TECH) – [http://tech.jib.cz/ http://tech.jib.cz/]<br /> <br /> Oborová brána Musica (MUS) – [http://mus.jib.cz/ http://mus.jib.cz/]<br /> <br /> Oborová brána Sofia pro humanitní a společenské vědy – [http://sofia.jib.cz/ http://sofia.jib.cz/]<br /> <br /> Oborová bránal IReL pro mezinárodní vztahy – [http://irel.jib.cz/ http://irel.jib.cz/]<br /> <br /> Oborová brána Právo – [http://irel.jib.cz/ http://irel.jib.cz/]<br /> <br /> Všechny tyto dílčí služby vznikly v rámci projektu Národní knihovny ČR '''Koordinovaná tvorba informačních bran pro oblast výzkumu''' a fungují na stejném principu jako univerzální [http://www.jib.cz/ Jednotná informační brána], tedy na bázi kombinace technologií MetaLib a SFX. Obě tyto technologie budou podrobněji popsány v poslední kapitole této práce.<br /> <br /> == Intute ==<br /> [[Soubor:intute.jpg]]<br /> <br /> Systém '''Intute''' je poněkud atypickou službou, což znovu odpovídá faktu, že oborové informační brány se jen velmi těžko dají zařadit do některého ze zavedených typů informačních zdrojů. Jedinečnost Intute je dána tím, že se specializuje na vyhledávání ve volně dostupných internetových zdrojích. Ty jsou však velmi pečlivě vybírány. Jinak se služba orientuje především na domovskou Velkou Británii. Systém je rozdělen na devatenáct dílčích tematických skupin. Po zadání dotazu dostává uživatel ve výsledcích množinu prověřených internetových zdrojů, které lze poté ještě dále procházet podle typu (např. archivy, asociace, neziskové organizace atd.). Tvorbu systému zajišťuje '''Intute Consortium''' čítající sedm významných britských univerzit. Rovněž na Intute však dopadla finanční krize a '''od roku 2011 nejsou do systému dodávány nové zdroje'''. Stávající rozhraní a služby budou k dispozici až do roku 2014.<br /> <br /> Další informace: [http://www.intute.ac.uk/ http://www.intute.ac.uk/]<br /> = Galerie =<br /> &lt;gallery&gt;<br /> Soubor:kataogy.jpg|Statistická data o souborném katalogu WorldCat. Převzato z dokumentace systému.<br /> &lt;/gallery&gt;</div>

MisaH https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Dod%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_pln%C3%BDch_text%C5%AF_prim%C3%A1rn%C3%ADch_dokument%C5%AF&diff=38183 2013-11-15T23:41:46Z

<p>MisaH: /* IngentaConnect */</p> <hr /> <div>Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]] [[File:Eiz.png|right|200px|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]<br /> <br /> = Vymezení pojmů =<br /> <br /> Přístup k plným textům materiálů vyhledaných v rámci bibliografických databází či jiných neplnotextových zdrojů je dlouhodobě klíčovým problémem v oblasti informačních služeb. Bibliografické databáze, často i v bezplatném režimu, totiž poskytují dokonalý přehled o existenci požadovaného dokumentu, avšak neřeší samotné dodání primárního materiálu. V raných letech automatizace informačních systémů existovaly v elektronické formě téměř výhradně pouze databáze bibliografického charakteru. Teprve s větším rozvojem techniky začaly vznikat i systémy obsahující plné texty dokumentů. Přestože jsou v současné době tyto informační zdroje na vzestupu, většina vědeckých databází stále funguje na bibliografickém principu. I zde sice dochází ke snaze doplňovat bibliografické záznamy o prolinkování na plné texty, ale požadované dokumenty se v drtivé většině nacházejí na stránkách jiných komerčních zprostředkovatelů, tudíž fakticky je k nim možný přístup až po zaplacení stanovených poplatků. Nabízí se pochopitelně otázka, zda není lepší předplácet si výhradně plnotextové zdroje, situace však není zcela jednoznačná. Hodnotných plnotextových databází zatím není na informačním trhu příliš mnoho, přestože se jejich počet soustavně zvyšuje. Navíc ceny za přístup do nich nejsou zanedbatelné. Rovněž přístup do elektronických časopisů je finančně velmi nákladný, navíc uživatel zde získává pouze omezený okruh informací, zatímco bibliografické databáze mají historickou kontinuitu a hlavně přinášejí reprezentativní výběr z velké množiny excerpovaných informačních zdrojů, což velmi zvyšuje šance uživatele na nalezení potřebných informací. Proto se doposud jeví jako ideální kombinace bibliografických zdrojů s následnými službami dodávání plných textů relevantních dokumentů. Celá řada'''producentů databází '''nabízí svým uživatelům po vyhledání příslušného bibliografického záznamu přidané služby, jejichž prostřednictvím '''získá klient potřebné plné texty'''. Z těchto služeb lze jmenovat například systém ISI Document Solution, který poskytuje přístup k plným textům materiálů z databází produkovaných organizací ISI. Bezproblémovou možnost dodávání primárních dokumentů nabízejí předplatitelům svých služeb rovněž '''databázová centra''', byť se v některých případech nemusí jednat o vlastní dodávací služby, nýbrž o využití specializovaných dodavatelů.<br /> <br /> Uživatel může získat plné texty dokumentů různými způsoby, a to v tištěné i elektronické podobě. Z historického hlediska šel vývoj pochopitelně směrem od tištěných kopií primárních zdrojů po dnešní komfortní elektronické dodávání dokumentů. Globálně se dají definovat tři základní druhy služeb dodávání dokumentů. Jedná se o '''MVS (meziknihovní výpůjční službu)''', '''DDS (Document Delivery Service)''' a '''EDD (Electronic Document Delivery)'''. Řada existujících systémů přitom kombinuje více druhů výše uvedených služeb. Velmi důležitou roli hraje pro oblast dodávání dokumentů legislativa. Vymezení dokumentů, u nichž je možné provádět dodávání jejich plných textů v elektronické formě, je velmi ožehavou otázkou, kterou řeší v každé zemi trochu jiným způsobem.<br /> <br /> = Služby MVS =<br /> <br /> Z názvu služby sice logicky vyplývá, že je primárně určena pro oblast knih, avšak s rozvojem nových forem publikování se rozrostla i na další druhy dokumentů. Lze tedy obecně konstatovat, že MVS se dá provést i na články a další materiály obsažené v informačních zdrojích bibliografické povahy. Pokud se tedy pohybujeme ve sféře článků, tak se v principu jedná o dodávání dokumentů na základě DDS, protože jsou pochopitelně poskytovány '''tištěné kopie dokumentů''', které už se poté nevracejí do původní knihovny, avšak celý proces je realizován v rámci MVS služeb knihoven. Někdy je v tomto případě užíván speciální termín '''meziknihovní reprografické služby'''. V českém prostředí se jedná stále o převažující způsob získávání primárních dokumentů. Důvodem pro to je jednak zákonná povinnost knihoven poskytovat tento druh služeb, stejně jako nízké náklady při získávání samotných dokumentů. Nevýhodou MVS je delší doba pro vyřízení požadavku. Získávání článků přes MVS totiž většinou probíhá v tištěné podobě, proto není možné dosáhnout takové rychlosti dodání dokumentů jako například u služeb EDD. Za určitých podmínek sice lze převést tištěné materiály do digitální podoby a průběh MVS tak výrazně zrychlit, avšak z důvodu velmi vysokých autorských poplatků, které je nutno v takovém případě uhradit, k tomuto způsobu dodání nedochází příliš často.<br /> <br /> Samotný princip tohoto druhu dodavatelských služeb je velmi prostý. Uživatel musí být registrovaným čtenářem některé knihovny. Pokud se požadovaný materiál nevyskytuje v jejích fondech, jednoduše se najde knihovna, která disponuje přístupem k plnému textu požadovaného dokumentu a přes příslušnou žádanku se požádá o dodání jeho kopie. '''Za uživatele pochopitelně vyřizuje tuto agendu jeho knihovna'''. Pro ověření dostupnosti dokumentu lze využít souborných katalogů nebo projektů, jako je například '''Jednotná informační brána (JIB)'''. Existují i speciální projekty pro efektivní výměnu dokumentů mezi knihovnami. V ČR je nejvýznamnějším počinem tohoto druhu '''Virtuální polytechnická knihovna (VPK)''', která prakticky sjednocuje informační fondy institucí, které se projektu účastní. Každý subjekt zapojený do systému má své konto a může čerpat služby MVS a DDS. Uživatelé mají i možnost elektronického dodávání dokumentů, avšak za mnohem vyšší finanční poplatek. Do iniciativy jsou zapojeny nejvýznamnější české knihovny a řada zahraničních partnerských institucí.<br /> <br /> Pro dokumenty nedostupné v žádné knihovně na území ČR se uplatňuje MMVS (Mezinárodní meziknihovní výpůjční služba).<br /> <br /> <br /> Hlavní stránka systému (JIB): http://www.jib.cz<br /> <br /> Hlavní stránka systému (VPK): [http://www.techlib.cz/cs/262-vpk http://www.techlib.cz/cs/262-vpk]<br /> <br /> = Služby DDS =<br /> <br /> Služby '''Document Delivery Service (DDS)''' přinášejí uživatelům tištěné kopie požadovaných dokumentů [PLANKOVÁ, 2006]. Velkou oblíbenost získal tento druh služeb v minulosti, ještě před nástupem systémů pro elektronické dodávání dokumentů. Jak již bylo uvedeno, současné služby pro dodávání primárních dokumentů kombinují naprosto běžně více možností, jakým způsobem poskytnout uživateli objednané informační prameny. Proto se velmi rychle z původních služeb DDS vyvinuly organizace, které poskytují nejen tištěné kopie dokumentů, ale také materiály v elektronické podobě. Vše se realizuje na komerčním základě, přičemž platí pravidlo, že čím rychleji proběhne dodání požadovaného dokumentu, tím vyšší cenu klient zaplatí. Pro jasné odlišení je třeba říci, že DDS služby, které jsou rozšířené zejména na západ od našich hranic, poskytují specializované organizace (nikoliv knihovny, jelikož v takovém případě by se jednalo o klasickou službu MVS).<br /> <br /> == SUBITO ==<br /> [[Soubor:subito.png|110 px]]<br /> <br /> Velmi dobře se adaptovaly služby DDS zejména v Německu. Z řady poskytovatelů získal postupně vůdčí roli systém '''SUBITO'''. Služba funguje na komerčním základě a své zákazníky dělí do osmi skupin (fyzické osoby, komerční subjekty, knihovny atd.). Podle toho jsou jim také účtovány poplatky za čerpané služby. V rámci systému jsou k dispozici dokumenty z řady participujících knihoven, přičemž poplatky za dokumenty jsou odvislé od rychlosti jejich dodání. Systém se těší velké popularitě zejména proto, že dodává jak tištěné kopie materiálů, tak jejich elektronické verze a zajišťuje navíc také meziknihovní výpůjčky. V roce 2008 vstoupil v Německu v platnost nový autorský zákon, který výrazně zkomplikoval elektronické dodávání dokumentů. Systém SUBITO však na tuto změnu zareagoval velmi pružně a s celou řadou vydavatelství uzavřel příslušné smlouvy, které zaručují, že dodávání dokumentů v elektronické podobě zůstane i nadále zachováno. V poslední době se také rozvinula spolupráce s další významnou institucí podobného zaměření – službou TIBORDER. Konkrétně spatřil světlo světa systém '''TIBsubito Library Service''', který je určen pro rychlé dodávání dokumentů knihovnám v německy mluvících zemích.<br /> <br /> Hlavní stránka systému SUBITO: [http://www.subito-doc.de/ http://www.subito-doc.de/]<br /> <br /> Hlavní stránka systému TIBsubito Library Service: http://www.tib-hannover.de/en/services/tibsubito-library-service/<br /> <br /> == INIST ==<br /> [[Soubor:pascal1.png]]<br /> <br /> Známá francouzská organizace '''INIST''' není pouze producentem několika hodnotných databází, ale také dodavatelem plných textů dokumentů v celosvětovém měřítku. Jako velmi dobrý tah se zatím jeví spolupráce s vyhledávači Google a Google Scholar, kdy po vyhledání vědeckého článku dostane uživatel odkaz na možnost dodání plného textu dokumentu prostřednictvím INIST. Kromě toho disponuje INIST i vlastními katalogy dokumentů, které jsou pro vyhledávání dostupné zdarma a nabízejí možnost objednání kopií mnoha milionů zahrnutých materiálů. Nejnovějším rozhraním je systém '''Refdoc''' ([http://www.refdoc.fr/ http://www.refdoc.fr/]), který obsahuje více než 53 milionů dokumentů. K dispozici je možnost objednání tištěné kopie, i když u novějších dokumentů je stále častěji využíváno elektronické dodání požadovaného dokumentu.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.inist.fr/?-Inist-46-&amp;lang=en<br /> <br /> = Služby EDD =<br /> <br /> Dodávání primárních textů dokumentů v elektronické podobě je tou nejkomfortnější a nejmodernější cestou, jak dostat plný text k jeho uživateli. V případě největších dodavatelů se jedná o mohutné instituce disponující přístupem k plným textům obrovského množství informačních materiálů z produkce nejrůznějších vydavatelství. Vyřešeny jsou v tomto případě i legislativní otázky. Část ceny za zprostředkování plného textu v elektronické podobě totiž automaticky míří na úhradu autorských poplatků. Je logické, že to představuje určité navýšení ceny, která není v žádném případě nízká. Průměrné ceny za elektronické dodání článku se pohybují v rozmezí mezi 40–60 americkými dolary, jsou však i materiály mnohem dražší. Dodávání plných textů dokumentů lze v elektronické formě řešit rovněž prostřednictvím služeb databázových center a producentů databází, existují však také velmi známé specializované instituce, které se zaměřují na dodávání primárních informačních pramenů uživatelům.<br /> <br /> == BLDSC ==<br /> [[Soubor:britishlibrary.png]]<br /> <br /> '''British Library Document Supply Centre (BLDSC)''' je složkou '''Britské knihovny''', která je určená pro dodávání primárních dokumentů zákazníkům. V minulosti probíhaly služby v podobě tištěných kopií, nyní jsou standardně k dispozici také služby elektronického dodávání dokumentů. Fondy obsahují více než 100 milionů jednotek z nejrůznějších informačních institucí z celého světa. Za příslušné poplatky může uživatel získat nejen články, ale také plné texty patentů, norem a dalších materiálů. Pro vyhledávání primárních informačních zdrojů se ponejvíce používá katalogů Britské knihovny, ale i v rámci různých bibliografických databází bývá často signalizována dostupnost plného textu skrze služby BLDSC. Pokud je dokument dostupný bezprostředně v elektronické podobě, je jeho dodání nejrychlejší a nejlevnější. V případě, že dokument je tištěný a je potřeba zhotovit jeho elektronickou verzi, jsou ceny vyšší a odvíjí se od rychlosti dodání. To bývá většinou velmi pohotové (obvykle do 24 hodin), je však možno použít i expresní dodání, kdy je požadovaný materiál připraven do dvou hodin od jeho objednání.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: [http://www.bl.uk/reshelp/atyourdesk/docsupply/index.html http://www.bl.uk/reshelp/atyourdesk/docsupply/index.html]<br /> <br /> == IngentaConnect ==<br /> [[Soubor:ic1.jpg|150 px]]<br /> <br /> Velmi významnou službou pro elektronické dodávání dokumentů je systém '''IngentaConnect'''. V roce 2008 měl ve svém katalogu více než 23 milionů dokumentů. Poté však byla ukončena spolupráce s celou řadou knihoven a partnerských institucí a počet nabízených dokumentů významně klesnul. Nadále je ale spolupráce udržována s 255 vydavateli, přičemž řada z nich je velmi renomovaných. Ingenta představuje placenou službu, do níž uživatel vloží potřebné množství finančních prostředků a poté čerpá služby, tj. stahuje plné texty požadovaných článků. Zahrnuty jsou také materiály, které nejsou dostupné v elektronické podobě. V takovém případě dochází k dodávání plných textů v tištěné formě.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: [http://www.ingentaconnect.com/ http://www.ingentaconnect.com/]<br /> <br /> K důležitým dodavatelům plných textů primárních dokumentů v elektronické formě patří rovněž služby:<br /> <br /> '''Swetswise''' - http://www.swets.com/swetswise<br /> <br /> '''Information Express '''- [http://www.ieonline.com/ http://www.ieonline.com/]<br /> <br /> '''Infotrieve''' - [http://www.infotrieve.com/ http://www.infotrieve.com/]<br /> <br /> Činnost těchto služeb funguje na stejném principu jako u výše uvedených systémů.<br /> <br /> = Galerie =<br /> &lt;gallery&gt;<br /> Soubor:bsubito.jpg|Počet objednávek dokumentů v roce 2009 pro všechny skupiny zákazníků u služby SUBITO. Převzato z dokumentace systému.<br /> Soubor:binist.jpg|Zobrazení článku z časopisu s možností zakoupení jeho elektronické verze v rozhraní IngentaConnect. Převzato z www rozhraní služby.<br /> Soubor:bic.jpg|Struktura uživatelů služby IngentaConnect. Převzato z dokumentace systému.<br /> &lt;/gallery&gt;</div>

MisaH https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Dod%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_pln%C3%BDch_text%C5%AF_prim%C3%A1rn%C3%ADch_dokument%C5%AF&diff=38182 2013-11-15T23:13:49Z

<p>MisaH: /* INIST */</p> <hr /> <div>Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]] [[File:Eiz.png|right|200px|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]<br /> <br /> = Vymezení pojmů =<br /> <br /> Přístup k plným textům materiálů vyhledaných v rámci bibliografických databází či jiných neplnotextových zdrojů je dlouhodobě klíčovým problémem v oblasti informačních služeb. Bibliografické databáze, často i v bezplatném režimu, totiž poskytují dokonalý přehled o existenci požadovaného dokumentu, avšak neřeší samotné dodání primárního materiálu. V raných letech automatizace informačních systémů existovaly v elektronické formě téměř výhradně pouze databáze bibliografického charakteru. Teprve s větším rozvojem techniky začaly vznikat i systémy obsahující plné texty dokumentů. Přestože jsou v současné době tyto informační zdroje na vzestupu, většina vědeckých databází stále funguje na bibliografickém principu. I zde sice dochází ke snaze doplňovat bibliografické záznamy o prolinkování na plné texty, ale požadované dokumenty se v drtivé většině nacházejí na stránkách jiných komerčních zprostředkovatelů, tudíž fakticky je k nim možný přístup až po zaplacení stanovených poplatků. Nabízí se pochopitelně otázka, zda není lepší předplácet si výhradně plnotextové zdroje, situace však není zcela jednoznačná. Hodnotných plnotextových databází zatím není na informačním trhu příliš mnoho, přestože se jejich počet soustavně zvyšuje. Navíc ceny za přístup do nich nejsou zanedbatelné. Rovněž přístup do elektronických časopisů je finančně velmi nákladný, navíc uživatel zde získává pouze omezený okruh informací, zatímco bibliografické databáze mají historickou kontinuitu a hlavně přinášejí reprezentativní výběr z velké množiny excerpovaných informačních zdrojů, což velmi zvyšuje šance uživatele na nalezení potřebných informací. Proto se doposud jeví jako ideální kombinace bibliografických zdrojů s následnými službami dodávání plných textů relevantních dokumentů. Celá řada'''producentů databází '''nabízí svým uživatelům po vyhledání příslušného bibliografického záznamu přidané služby, jejichž prostřednictvím '''získá klient potřebné plné texty'''. Z těchto služeb lze jmenovat například systém ISI Document Solution, který poskytuje přístup k plným textům materiálů z databází produkovaných organizací ISI. Bezproblémovou možnost dodávání primárních dokumentů nabízejí předplatitelům svých služeb rovněž '''databázová centra''', byť se v některých případech nemusí jednat o vlastní dodávací služby, nýbrž o využití specializovaných dodavatelů.<br /> <br /> Uživatel může získat plné texty dokumentů různými způsoby, a to v tištěné i elektronické podobě. Z historického hlediska šel vývoj pochopitelně směrem od tištěných kopií primárních zdrojů po dnešní komfortní elektronické dodávání dokumentů. Globálně se dají definovat tři základní druhy služeb dodávání dokumentů. Jedná se o '''MVS (meziknihovní výpůjční službu)''', '''DDS (Document Delivery Service)''' a '''EDD (Electronic Document Delivery)'''. Řada existujících systémů přitom kombinuje více druhů výše uvedených služeb. Velmi důležitou roli hraje pro oblast dodávání dokumentů legislativa. Vymezení dokumentů, u nichž je možné provádět dodávání jejich plných textů v elektronické formě, je velmi ožehavou otázkou, kterou řeší v každé zemi trochu jiným způsobem.<br /> <br /> = Služby MVS =<br /> <br /> Z názvu služby sice logicky vyplývá, že je primárně určena pro oblast knih, avšak s rozvojem nových forem publikování se rozrostla i na další druhy dokumentů. Lze tedy obecně konstatovat, že MVS se dá provést i na články a další materiály obsažené v informačních zdrojích bibliografické povahy. Pokud se tedy pohybujeme ve sféře článků, tak se v principu jedná o dodávání dokumentů na základě DDS, protože jsou pochopitelně poskytovány '''tištěné kopie dokumentů''', které už se poté nevracejí do původní knihovny, avšak celý proces je realizován v rámci MVS služeb knihoven. Někdy je v tomto případě užíván speciální termín '''meziknihovní reprografické služby'''. V českém prostředí se jedná stále o převažující způsob získávání primárních dokumentů. Důvodem pro to je jednak zákonná povinnost knihoven poskytovat tento druh služeb, stejně jako nízké náklady při získávání samotných dokumentů. Nevýhodou MVS je delší doba pro vyřízení požadavku. Získávání článků přes MVS totiž většinou probíhá v tištěné podobě, proto není možné dosáhnout takové rychlosti dodání dokumentů jako například u služeb EDD. Za určitých podmínek sice lze převést tištěné materiály do digitální podoby a průběh MVS tak výrazně zrychlit, avšak z důvodu velmi vysokých autorských poplatků, které je nutno v takovém případě uhradit, k tomuto způsobu dodání nedochází příliš často.<br /> <br /> Samotný princip tohoto druhu dodavatelských služeb je velmi prostý. Uživatel musí být registrovaným čtenářem některé knihovny. Pokud se požadovaný materiál nevyskytuje v jejích fondech, jednoduše se najde knihovna, která disponuje přístupem k plnému textu požadovaného dokumentu a přes příslušnou žádanku se požádá o dodání jeho kopie. '''Za uživatele pochopitelně vyřizuje tuto agendu jeho knihovna'''. Pro ověření dostupnosti dokumentu lze využít souborných katalogů nebo projektů, jako je například '''Jednotná informační brána (JIB)'''. Existují i speciální projekty pro efektivní výměnu dokumentů mezi knihovnami. V ČR je nejvýznamnějším počinem tohoto druhu '''Virtuální polytechnická knihovna (VPK)''', která prakticky sjednocuje informační fondy institucí, které se projektu účastní. Každý subjekt zapojený do systému má své konto a může čerpat služby MVS a DDS. Uživatelé mají i možnost elektronického dodávání dokumentů, avšak za mnohem vyšší finanční poplatek. Do iniciativy jsou zapojeny nejvýznamnější české knihovny a řada zahraničních partnerských institucí.<br /> <br /> Pro dokumenty nedostupné v žádné knihovně na území ČR se uplatňuje MMVS (Mezinárodní meziknihovní výpůjční služba).<br /> <br /> <br /> Hlavní stránka systému (JIB): http://www.jib.cz<br /> <br /> Hlavní stránka systému (VPK): [http://www.techlib.cz/cs/262-vpk http://www.techlib.cz/cs/262-vpk]<br /> <br /> = Služby DDS =<br /> <br /> Služby '''Document Delivery Service (DDS)''' přinášejí uživatelům tištěné kopie požadovaných dokumentů [PLANKOVÁ, 2006]. Velkou oblíbenost získal tento druh služeb v minulosti, ještě před nástupem systémů pro elektronické dodávání dokumentů. Jak již bylo uvedeno, současné služby pro dodávání primárních dokumentů kombinují naprosto běžně více možností, jakým způsobem poskytnout uživateli objednané informační prameny. Proto se velmi rychle z původních služeb DDS vyvinuly organizace, které poskytují nejen tištěné kopie dokumentů, ale také materiály v elektronické podobě. Vše se realizuje na komerčním základě, přičemž platí pravidlo, že čím rychleji proběhne dodání požadovaného dokumentu, tím vyšší cenu klient zaplatí. Pro jasné odlišení je třeba říci, že DDS služby, které jsou rozšířené zejména na západ od našich hranic, poskytují specializované organizace (nikoliv knihovny, jelikož v takovém případě by se jednalo o klasickou službu MVS).<br /> <br /> == SUBITO ==<br /> [[Soubor:subito.png|110 px]]<br /> <br /> Velmi dobře se adaptovaly služby DDS zejména v Německu. Z řady poskytovatelů získal postupně vůdčí roli systém '''SUBITO'''. Služba funguje na komerčním základě a své zákazníky dělí do osmi skupin (fyzické osoby, komerční subjekty, knihovny atd.). Podle toho jsou jim také účtovány poplatky za čerpané služby. V rámci systému jsou k dispozici dokumenty z řady participujících knihoven, přičemž poplatky za dokumenty jsou odvislé od rychlosti jejich dodání. Systém se těší velké popularitě zejména proto, že dodává jak tištěné kopie materiálů, tak jejich elektronické verze a zajišťuje navíc také meziknihovní výpůjčky. V roce 2008 vstoupil v Německu v platnost nový autorský zákon, který výrazně zkomplikoval elektronické dodávání dokumentů. Systém SUBITO však na tuto změnu zareagoval velmi pružně a s celou řadou vydavatelství uzavřel příslušné smlouvy, které zaručují, že dodávání dokumentů v elektronické podobě zůstane i nadále zachováno. V poslední době se také rozvinula spolupráce s další významnou institucí podobného zaměření – službou TIBORDER. Konkrétně spatřil světlo světa systém '''TIBsubito Library Service''', který je určen pro rychlé dodávání dokumentů knihovnám v německy mluvících zemích.<br /> <br /> Hlavní stránka systému SUBITO: [http://www.subito-doc.de/ http://www.subito-doc.de/]<br /> <br /> Hlavní stránka systému TIBsubito Library Service: http://www.tib-hannover.de/en/services/tibsubito-library-service/<br /> <br /> == INIST ==<br /> [[Soubor:pascal1.png]]<br /> <br /> Známá francouzská organizace '''INIST''' není pouze producentem několika hodnotných databází, ale také dodavatelem plných textů dokumentů v celosvětovém měřítku. Jako velmi dobrý tah se zatím jeví spolupráce s vyhledávači Google a Google Scholar, kdy po vyhledání vědeckého článku dostane uživatel odkaz na možnost dodání plného textu dokumentu prostřednictvím INIST. Kromě toho disponuje INIST i vlastními katalogy dokumentů, které jsou pro vyhledávání dostupné zdarma a nabízejí možnost objednání kopií mnoha milionů zahrnutých materiálů. Nejnovějším rozhraním je systém '''Refdoc''' ([http://www.refdoc.fr/ http://www.refdoc.fr/]), který obsahuje více než 53 milionů dokumentů. K dispozici je možnost objednání tištěné kopie, i když u novějších dokumentů je stále častěji využíváno elektronické dodání požadovaného dokumentu.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: http://www.inist.fr/?-Inist-46-&amp;lang=en<br /> <br /> = Služby EDD =<br /> <br /> Dodávání primárních textů dokumentů v elektronické podobě je tou nejkomfortnější a nejmodernější cestou, jak dostat plný text k jeho uživateli. V případě největších dodavatelů se jedná o mohutné instituce disponující přístupem k plným textům obrovského množství informačních materiálů z produkce nejrůznějších vydavatelství. Vyřešeny jsou v tomto případě i legislativní otázky. Část ceny za zprostředkování plného textu v elektronické podobě totiž automaticky míří na úhradu autorských poplatků. Je logické, že to představuje určité navýšení ceny, která není v žádném případě nízká. Průměrné ceny za elektronické dodání článku se pohybují v rozmezí mezi 40–60 americkými dolary, jsou však i materiály mnohem dražší. Dodávání plných textů dokumentů lze v elektronické formě řešit rovněž prostřednictvím služeb databázových center a producentů databází, existují však také velmi známé specializované instituce, které se zaměřují na dodávání primárních informačních pramenů uživatelům.<br /> <br /> == BLDSC ==<br /> [[Soubor:britishlibrary.png]]<br /> <br /> '''British Library Document Supply Centre (BLDSC)''' je složkou '''Britské knihovny''', která je určená pro dodávání primárních dokumentů zákazníkům. V minulosti probíhaly služby v podobě tištěných kopií, nyní jsou standardně k dispozici také služby elektronického dodávání dokumentů. Fondy obsahují více než 100 milionů jednotek z nejrůznějších informačních institucí z celého světa. Za příslušné poplatky může uživatel získat nejen články, ale také plné texty patentů, norem a dalších materiálů. Pro vyhledávání primárních informačních zdrojů se ponejvíce používá katalogů Britské knihovny, ale i v rámci různých bibliografických databází bývá často signalizována dostupnost plného textu skrze služby BLDSC. Pokud je dokument dostupný bezprostředně v elektronické podobě, je jeho dodání nejrychlejší a nejlevnější. V případě, že dokument je tištěný a je potřeba zhotovit jeho elektronickou verzi, jsou ceny vyšší a odvíjí se od rychlosti dodání. To bývá většinou velmi pohotové (obvykle do 24 hodin), je však možno použít i expresní dodání, kdy je požadovaný materiál připraven do dvou hodin od jeho objednání.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: [http://www.bl.uk/reshelp/atyourdesk/docsupply/index.html http://www.bl.uk/reshelp/atyourdesk/docsupply/index.html]<br /> <br /> == IngentaConnect ==<br /> [[Soubor:ic1.jpg|150 px]]<br /> <br /> Velmi významnou službou pro elektronické dodávání dokumentů je systém '''IngentaConnect'''. V roce 2008 měl ve svém katalogu více než 23 milionů dokumentů. Poté však byla ukončena spolupráce s celou řadou knihoven a partnerských institucí a počet nabízených dokumentů významně klesnul. Nadále je ale spolupráce udržována s 255 vydavateli, přičemž řada z nich je velmi renomovaných. Ingenta představuje placenou službu, do níž uživatel vloží potřebné množství finančních prostředků a poté čerpá služby, tj. stahuje plné texty požadovaných článků. Zahrnuty jsou také materiály, které nejsou dostupné v elektronické podobě. V takovém případě dochází k dodávání plných textů v tištěné formě.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: [http://www.ingentaconnect.com/ http://www.ingentaconnect.com/]<br /> <br /> K důležitým dodavatelům plných textů primárních dokumentů v elektronické formě patří rovněž služby:<br /> <br /> '''Swetswise''' - [https://www.swetswise.com/public/login.do https://www.swetswise.com/public/login.do]<br /> <br /> '''Information Express '''- [http://www.ieonline.com/ http://www.ieonline.com/]<br /> <br /> '''Infotrieve''' - [http://www.infotrieve.com/ http://www.infotrieve.com/]<br /> <br /> Činnost těchto služeb funguje na stejném principu jako u výše uvedených systémů<br /> = Galerie =<br /> &lt;gallery&gt;<br /> Soubor:bsubito.jpg|Počet objednávek dokumentů v roce 2009 pro všechny skupiny zákazníků u služby SUBITO. Převzato z dokumentace systému.<br /> Soubor:binist.jpg|Zobrazení článku z časopisu s možností zakoupení jeho elektronické verze v rozhraní IngentaConnect. Převzato z www rozhraní služby.<br /> Soubor:bic.jpg|Struktura uživatelů služby IngentaConnect. Převzato z dokumentace systému.<br /> &lt;/gallery&gt;</div>

MisaH https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Dod%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_pln%C3%BDch_text%C5%AF_prim%C3%A1rn%C3%ADch_dokument%C5%AF&diff=38181 2013-11-15T23:09:35Z

<p>MisaH: /* SUBITO */</p> <hr /> <div>Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]] [[File:Eiz.png|right|200px|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]<br /> <br /> = Vymezení pojmů =<br /> <br /> Přístup k plným textům materiálů vyhledaných v rámci bibliografických databází či jiných neplnotextových zdrojů je dlouhodobě klíčovým problémem v oblasti informačních služeb. Bibliografické databáze, často i v bezplatném režimu, totiž poskytují dokonalý přehled o existenci požadovaného dokumentu, avšak neřeší samotné dodání primárního materiálu. V raných letech automatizace informačních systémů existovaly v elektronické formě téměř výhradně pouze databáze bibliografického charakteru. Teprve s větším rozvojem techniky začaly vznikat i systémy obsahující plné texty dokumentů. Přestože jsou v současné době tyto informační zdroje na vzestupu, většina vědeckých databází stále funguje na bibliografickém principu. I zde sice dochází ke snaze doplňovat bibliografické záznamy o prolinkování na plné texty, ale požadované dokumenty se v drtivé většině nacházejí na stránkách jiných komerčních zprostředkovatelů, tudíž fakticky je k nim možný přístup až po zaplacení stanovených poplatků. Nabízí se pochopitelně otázka, zda není lepší předplácet si výhradně plnotextové zdroje, situace však není zcela jednoznačná. Hodnotných plnotextových databází zatím není na informačním trhu příliš mnoho, přestože se jejich počet soustavně zvyšuje. Navíc ceny za přístup do nich nejsou zanedbatelné. Rovněž přístup do elektronických časopisů je finančně velmi nákladný, navíc uživatel zde získává pouze omezený okruh informací, zatímco bibliografické databáze mají historickou kontinuitu a hlavně přinášejí reprezentativní výběr z velké množiny excerpovaných informačních zdrojů, což velmi zvyšuje šance uživatele na nalezení potřebných informací. Proto se doposud jeví jako ideální kombinace bibliografických zdrojů s následnými službami dodávání plných textů relevantních dokumentů. Celá řada'''producentů databází '''nabízí svým uživatelům po vyhledání příslušného bibliografického záznamu přidané služby, jejichž prostřednictvím '''získá klient potřebné plné texty'''. Z těchto služeb lze jmenovat například systém ISI Document Solution, který poskytuje přístup k plným textům materiálů z databází produkovaných organizací ISI. Bezproblémovou možnost dodávání primárních dokumentů nabízejí předplatitelům svých služeb rovněž '''databázová centra''', byť se v některých případech nemusí jednat o vlastní dodávací služby, nýbrž o využití specializovaných dodavatelů.<br /> <br /> Uživatel může získat plné texty dokumentů různými způsoby, a to v tištěné i elektronické podobě. Z historického hlediska šel vývoj pochopitelně směrem od tištěných kopií primárních zdrojů po dnešní komfortní elektronické dodávání dokumentů. Globálně se dají definovat tři základní druhy služeb dodávání dokumentů. Jedná se o '''MVS (meziknihovní výpůjční službu)''', '''DDS (Document Delivery Service)''' a '''EDD (Electronic Document Delivery)'''. Řada existujících systémů přitom kombinuje více druhů výše uvedených služeb. Velmi důležitou roli hraje pro oblast dodávání dokumentů legislativa. Vymezení dokumentů, u nichž je možné provádět dodávání jejich plných textů v elektronické formě, je velmi ožehavou otázkou, kterou řeší v každé zemi trochu jiným způsobem.<br /> <br /> = Služby MVS =<br /> <br /> Z názvu služby sice logicky vyplývá, že je primárně určena pro oblast knih, avšak s rozvojem nových forem publikování se rozrostla i na další druhy dokumentů. Lze tedy obecně konstatovat, že MVS se dá provést i na články a další materiály obsažené v informačních zdrojích bibliografické povahy. Pokud se tedy pohybujeme ve sféře článků, tak se v principu jedná o dodávání dokumentů na základě DDS, protože jsou pochopitelně poskytovány '''tištěné kopie dokumentů''', které už se poté nevracejí do původní knihovny, avšak celý proces je realizován v rámci MVS služeb knihoven. Někdy je v tomto případě užíván speciální termín '''meziknihovní reprografické služby'''. V českém prostředí se jedná stále o převažující způsob získávání primárních dokumentů. Důvodem pro to je jednak zákonná povinnost knihoven poskytovat tento druh služeb, stejně jako nízké náklady při získávání samotných dokumentů. Nevýhodou MVS je delší doba pro vyřízení požadavku. Získávání článků přes MVS totiž většinou probíhá v tištěné podobě, proto není možné dosáhnout takové rychlosti dodání dokumentů jako například u služeb EDD. Za určitých podmínek sice lze převést tištěné materiály do digitální podoby a průběh MVS tak výrazně zrychlit, avšak z důvodu velmi vysokých autorských poplatků, které je nutno v takovém případě uhradit, k tomuto způsobu dodání nedochází příliš často.<br /> <br /> Samotný princip tohoto druhu dodavatelských služeb je velmi prostý. Uživatel musí být registrovaným čtenářem některé knihovny. Pokud se požadovaný materiál nevyskytuje v jejích fondech, jednoduše se najde knihovna, která disponuje přístupem k plnému textu požadovaného dokumentu a přes příslušnou žádanku se požádá o dodání jeho kopie. '''Za uživatele pochopitelně vyřizuje tuto agendu jeho knihovna'''. Pro ověření dostupnosti dokumentu lze využít souborných katalogů nebo projektů, jako je například '''Jednotná informační brána (JIB)'''. Existují i speciální projekty pro efektivní výměnu dokumentů mezi knihovnami. V ČR je nejvýznamnějším počinem tohoto druhu '''Virtuální polytechnická knihovna (VPK)''', která prakticky sjednocuje informační fondy institucí, které se projektu účastní. Každý subjekt zapojený do systému má své konto a může čerpat služby MVS a DDS. Uživatelé mají i možnost elektronického dodávání dokumentů, avšak za mnohem vyšší finanční poplatek. Do iniciativy jsou zapojeny nejvýznamnější české knihovny a řada zahraničních partnerských institucí.<br /> <br /> Pro dokumenty nedostupné v žádné knihovně na území ČR se uplatňuje MMVS (Mezinárodní meziknihovní výpůjční služba).<br /> <br /> <br /> Hlavní stránka systému (JIB): http://www.jib.cz<br /> <br /> Hlavní stránka systému (VPK): [http://www.techlib.cz/cs/262-vpk http://www.techlib.cz/cs/262-vpk]<br /> <br /> = Služby DDS =<br /> <br /> Služby '''Document Delivery Service (DDS)''' přinášejí uživatelům tištěné kopie požadovaných dokumentů [PLANKOVÁ, 2006]. Velkou oblíbenost získal tento druh služeb v minulosti, ještě před nástupem systémů pro elektronické dodávání dokumentů. Jak již bylo uvedeno, současné služby pro dodávání primárních dokumentů kombinují naprosto běžně více možností, jakým způsobem poskytnout uživateli objednané informační prameny. Proto se velmi rychle z původních služeb DDS vyvinuly organizace, které poskytují nejen tištěné kopie dokumentů, ale také materiály v elektronické podobě. Vše se realizuje na komerčním základě, přičemž platí pravidlo, že čím rychleji proběhne dodání požadovaného dokumentu, tím vyšší cenu klient zaplatí. Pro jasné odlišení je třeba říci, že DDS služby, které jsou rozšířené zejména na západ od našich hranic, poskytují specializované organizace (nikoliv knihovny, jelikož v takovém případě by se jednalo o klasickou službu MVS).<br /> <br /> == SUBITO ==<br /> [[Soubor:subito.png|110 px]]<br /> <br /> Velmi dobře se adaptovaly služby DDS zejména v Německu. Z řady poskytovatelů získal postupně vůdčí roli systém '''SUBITO'''. Služba funguje na komerčním základě a své zákazníky dělí do osmi skupin (fyzické osoby, komerční subjekty, knihovny atd.). Podle toho jsou jim také účtovány poplatky za čerpané služby. V rámci systému jsou k dispozici dokumenty z řady participujících knihoven, přičemž poplatky za dokumenty jsou odvislé od rychlosti jejich dodání. Systém se těší velké popularitě zejména proto, že dodává jak tištěné kopie materiálů, tak jejich elektronické verze a zajišťuje navíc také meziknihovní výpůjčky. V roce 2008 vstoupil v Německu v platnost nový autorský zákon, který výrazně zkomplikoval elektronické dodávání dokumentů. Systém SUBITO však na tuto změnu zareagoval velmi pružně a s celou řadou vydavatelství uzavřel příslušné smlouvy, které zaručují, že dodávání dokumentů v elektronické podobě zůstane i nadále zachováno. V poslední době se také rozvinula spolupráce s další významnou institucí podobného zaměření – službou TIBORDER. Konkrétně spatřil světlo světa systém '''TIBsubito Library Service''', který je určen pro rychlé dodávání dokumentů knihovnám v německy mluvících zemích.<br /> <br /> Hlavní stránka systému SUBITO: [http://www.subito-doc.de/ http://www.subito-doc.de/]<br /> <br /> Hlavní stránka systému TIBsubito Library Service: http://www.tib-hannover.de/en/services/tibsubito-library-service/<br /> <br /> == INIST ==<br /> [[Soubor:pascal1.png]]<br /> <br /> Známá francouzská organizace '''INIST''' není pouze producentem několika hodnotných databází, ale také dodavatelem plných textů dokumentů v celosvětovém měřítku. Jako velmi dobrý tah se zatím jeví spolupráce s vyhledávači Google a Google.scholar, kdy po vyhledání vědeckého článku dostane uživatel odkaz na možnost dodání plného textu dokumentu prostřednictvím INIST. Kromě toho disponuje INIST i vlastními katalogy dokumentů, které jsou pro vyhledávání dostupné zdarma a nabízejí možnost objednání kopií mnoha milionů zahrnutých materiálů. Nejnovějším rozhraním je systém '''Refdoc''' ([http://www.refdoc.fr/ http://www.refdoc.fr/]), který obsahuje více než 53 milionů dokumentů. K dispozici je možnost objednání tištěné kopie, i když u novějších dokumentů je stále častěji využíváno elektronické dodání požadovaného dokumentu.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: [http://international.inist.fr/rubrique3.html http://international.inist.fr/rubrique3.html]<br /> <br /> = Služby EDD =<br /> <br /> Dodávání primárních textů dokumentů v elektronické podobě je tou nejkomfortnější a nejmodernější cestou, jak dostat plný text k jeho uživateli. V případě největších dodavatelů se jedná o mohutné instituce disponující přístupem k plným textům obrovského množství informačních materiálů z produkce nejrůznějších vydavatelství. Vyřešeny jsou v tomto případě i legislativní otázky. Část ceny za zprostředkování plného textu v elektronické podobě totiž automaticky míří na úhradu autorských poplatků. Je logické, že to představuje určité navýšení ceny, která není v žádném případě nízká. Průměrné ceny za elektronické dodání článku se pohybují v rozmezí mezi 40–60 americkými dolary, jsou však i materiály mnohem dražší. Dodávání plných textů dokumentů lze v elektronické formě řešit rovněž prostřednictvím služeb databázových center a producentů databází, existují však také velmi známé specializované instituce, které se zaměřují na dodávání primárních informačních pramenů uživatelům.<br /> <br /> == BLDSC ==<br /> [[Soubor:britishlibrary.png]]<br /> <br /> '''British Library Document Supply Centre (BLDSC)''' je složkou '''Britské knihovny''', která je určená pro dodávání primárních dokumentů zákazníkům. V minulosti probíhaly služby v podobě tištěných kopií, nyní jsou standardně k dispozici také služby elektronického dodávání dokumentů. Fondy obsahují více než 100 milionů jednotek z nejrůznějších informačních institucí z celého světa. Za příslušné poplatky může uživatel získat nejen články, ale také plné texty patentů, norem a dalších materiálů. Pro vyhledávání primárních informačních zdrojů se ponejvíce používá katalogů Britské knihovny, ale i v rámci různých bibliografických databází bývá často signalizována dostupnost plného textu skrze služby BLDSC. Pokud je dokument dostupný bezprostředně v elektronické podobě, je jeho dodání nejrychlejší a nejlevnější. V případě, že dokument je tištěný a je potřeba zhotovit jeho elektronickou verzi, jsou ceny vyšší a odvíjí se od rychlosti dodání. To bývá většinou velmi pohotové (obvykle do 24 hodin), je však možno použít i expresní dodání, kdy je požadovaný materiál připraven do dvou hodin od jeho objednání.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: [http://www.bl.uk/reshelp/atyourdesk/docsupply/index.html http://www.bl.uk/reshelp/atyourdesk/docsupply/index.html]<br /> <br /> == IngentaConnect ==<br /> [[Soubor:ic1.jpg|150 px]]<br /> <br /> Velmi významnou službou pro elektronické dodávání dokumentů je systém '''IngentaConnect'''. V roce 2008 měl ve svém katalogu více než 23 milionů dokumentů. Poté však byla ukončena spolupráce s celou řadou knihoven a partnerských institucí a počet nabízených dokumentů významně klesnul. Nadále je ale spolupráce udržována s 255 vydavateli, přičemž řada z nich je velmi renomovaných. Ingenta představuje placenou službu, do níž uživatel vloží potřebné množství finančních prostředků a poté čerpá služby, tj. stahuje plné texty požadovaných článků. Zahrnuty jsou také materiály, které nejsou dostupné v elektronické podobě. V takovém případě dochází k dodávání plných textů v tištěné formě.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: [http://www.ingentaconnect.com/ http://www.ingentaconnect.com/]<br /> <br /> K důležitým dodavatelům plných textů primárních dokumentů v elektronické formě patří rovněž služby:<br /> <br /> '''Swetswise''' - [https://www.swetswise.com/public/login.do https://www.swetswise.com/public/login.do]<br /> <br /> '''Information Express '''- [http://www.ieonline.com/ http://www.ieonline.com/]<br /> <br /> '''Infotrieve''' - [http://www.infotrieve.com/ http://www.infotrieve.com/]<br /> <br /> Činnost těchto služeb funguje na stejném principu jako u výše uvedených systémů<br /> = Galerie =<br /> &lt;gallery&gt;<br /> Soubor:bsubito.jpg|Počet objednávek dokumentů v roce 2009 pro všechny skupiny zákazníků u služby SUBITO. Převzato z dokumentace systému.<br /> Soubor:binist.jpg|Zobrazení článku z časopisu s možností zakoupení jeho elektronické verze v rozhraní IngentaConnect. Převzato z www rozhraní služby.<br /> Soubor:bic.jpg|Struktura uživatelů služby IngentaConnect. Převzato z dokumentace systému.<br /> &lt;/gallery&gt;</div>

MisaH https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Dod%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_pln%C3%BDch_text%C5%AF_prim%C3%A1rn%C3%ADch_dokument%C5%AF&diff=38180 2013-11-15T22:19:18Z

<p>MisaH: /* Služby MVS */</p> <hr /> <div>Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]] [[File:Eiz.png|right|200px|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]<br /> <br /> = Vymezení pojmů =<br /> <br /> Přístup k plným textům materiálů vyhledaných v rámci bibliografických databází či jiných neplnotextových zdrojů je dlouhodobě klíčovým problémem v oblasti informačních služeb. Bibliografické databáze, často i v bezplatném režimu, totiž poskytují dokonalý přehled o existenci požadovaného dokumentu, avšak neřeší samotné dodání primárního materiálu. V raných letech automatizace informačních systémů existovaly v elektronické formě téměř výhradně pouze databáze bibliografického charakteru. Teprve s větším rozvojem techniky začaly vznikat i systémy obsahující plné texty dokumentů. Přestože jsou v současné době tyto informační zdroje na vzestupu, většina vědeckých databází stále funguje na bibliografickém principu. I zde sice dochází ke snaze doplňovat bibliografické záznamy o prolinkování na plné texty, ale požadované dokumenty se v drtivé většině nacházejí na stránkách jiných komerčních zprostředkovatelů, tudíž fakticky je k nim možný přístup až po zaplacení stanovených poplatků. Nabízí se pochopitelně otázka, zda není lepší předplácet si výhradně plnotextové zdroje, situace však není zcela jednoznačná. Hodnotných plnotextových databází zatím není na informačním trhu příliš mnoho, přestože se jejich počet soustavně zvyšuje. Navíc ceny za přístup do nich nejsou zanedbatelné. Rovněž přístup do elektronických časopisů je finančně velmi nákladný, navíc uživatel zde získává pouze omezený okruh informací, zatímco bibliografické databáze mají historickou kontinuitu a hlavně přinášejí reprezentativní výběr z velké množiny excerpovaných informačních zdrojů, což velmi zvyšuje šance uživatele na nalezení potřebných informací. Proto se doposud jeví jako ideální kombinace bibliografických zdrojů s následnými službami dodávání plných textů relevantních dokumentů. Celá řada'''producentů databází '''nabízí svým uživatelům po vyhledání příslušného bibliografického záznamu přidané služby, jejichž prostřednictvím '''získá klient potřebné plné texty'''. Z těchto služeb lze jmenovat například systém ISI Document Solution, který poskytuje přístup k plným textům materiálů z databází produkovaných organizací ISI. Bezproblémovou možnost dodávání primárních dokumentů nabízejí předplatitelům svých služeb rovněž '''databázová centra''', byť se v některých případech nemusí jednat o vlastní dodávací služby, nýbrž o využití specializovaných dodavatelů.<br /> <br /> Uživatel může získat plné texty dokumentů různými způsoby, a to v tištěné i elektronické podobě. Z historického hlediska šel vývoj pochopitelně směrem od tištěných kopií primárních zdrojů po dnešní komfortní elektronické dodávání dokumentů. Globálně se dají definovat tři základní druhy služeb dodávání dokumentů. Jedná se o '''MVS (meziknihovní výpůjční službu)''', '''DDS (Document Delivery Service)''' a '''EDD (Electronic Document Delivery)'''. Řada existujících systémů přitom kombinuje více druhů výše uvedených služeb. Velmi důležitou roli hraje pro oblast dodávání dokumentů legislativa. Vymezení dokumentů, u nichž je možné provádět dodávání jejich plných textů v elektronické formě, je velmi ožehavou otázkou, kterou řeší v každé zemi trochu jiným způsobem.<br /> <br /> = Služby MVS =<br /> <br /> Z názvu služby sice logicky vyplývá, že je primárně určena pro oblast knih, avšak s rozvojem nových forem publikování se rozrostla i na další druhy dokumentů. Lze tedy obecně konstatovat, že MVS se dá provést i na články a další materiály obsažené v informačních zdrojích bibliografické povahy. Pokud se tedy pohybujeme ve sféře článků, tak se v principu jedná o dodávání dokumentů na základě DDS, protože jsou pochopitelně poskytovány '''tištěné kopie dokumentů''', které už se poté nevracejí do původní knihovny, avšak celý proces je realizován v rámci MVS služeb knihoven. Někdy je v tomto případě užíván speciální termín '''meziknihovní reprografické služby'''. V českém prostředí se jedná stále o převažující způsob získávání primárních dokumentů. Důvodem pro to je jednak zákonná povinnost knihoven poskytovat tento druh služeb, stejně jako nízké náklady při získávání samotných dokumentů. Nevýhodou MVS je delší doba pro vyřízení požadavku. Získávání článků přes MVS totiž většinou probíhá v tištěné podobě, proto není možné dosáhnout takové rychlosti dodání dokumentů jako například u služeb EDD. Za určitých podmínek sice lze převést tištěné materiály do digitální podoby a průběh MVS tak výrazně zrychlit, avšak z důvodu velmi vysokých autorských poplatků, které je nutno v takovém případě uhradit, k tomuto způsobu dodání nedochází příliš často.<br /> <br /> Samotný princip tohoto druhu dodavatelských služeb je velmi prostý. Uživatel musí být registrovaným čtenářem některé knihovny. Pokud se požadovaný materiál nevyskytuje v jejích fondech, jednoduše se najde knihovna, která disponuje přístupem k plnému textu požadovaného dokumentu a přes příslušnou žádanku se požádá o dodání jeho kopie. '''Za uživatele pochopitelně vyřizuje tuto agendu jeho knihovna'''. Pro ověření dostupnosti dokumentu lze využít souborných katalogů nebo projektů, jako je například '''Jednotná informační brána (JIB)'''. Existují i speciální projekty pro efektivní výměnu dokumentů mezi knihovnami. V ČR je nejvýznamnějším počinem tohoto druhu '''Virtuální polytechnická knihovna (VPK)''', která prakticky sjednocuje informační fondy institucí, které se projektu účastní. Každý subjekt zapojený do systému má své konto a může čerpat služby MVS a DDS. Uživatelé mají i možnost elektronického dodávání dokumentů, avšak za mnohem vyšší finanční poplatek. Do iniciativy jsou zapojeny nejvýznamnější české knihovny a řada zahraničních partnerských institucí.<br /> <br /> Pro dokumenty nedostupné v žádné knihovně na území ČR se uplatňuje MMVS (Mezinárodní meziknihovní výpůjční služba).<br /> <br /> <br /> Hlavní stránka systému (JIB): http://www.jib.cz<br /> <br /> Hlavní stránka systému (VPK): [http://www.techlib.cz/cs/262-vpk http://www.techlib.cz/cs/262-vpk]<br /> <br /> = Služby DDS =<br /> <br /> Služby '''Document Delivery Service (DDS)''' přinášejí uživatelům tištěné kopie požadovaných dokumentů [PLANKOVÁ, 2006]. Velkou oblíbenost získal tento druh služeb v minulosti, ještě před nástupem systémů pro elektronické dodávání dokumentů. Jak již bylo uvedeno, současné služby pro dodávání primárních dokumentů kombinují naprosto běžně více možností, jakým způsobem poskytnout uživateli objednané informační prameny. Proto se velmi rychle z původních služeb DDS vyvinuly organizace, které poskytují nejen tištěné kopie dokumentů, ale také materiály v elektronické podobě. Vše se realizuje na komerčním základě, přičemž platí pravidlo, že čím rychleji proběhne dodání požadovaného dokumentu, tím vyšší cenu klient zaplatí. Pro jasné odlišení je třeba říci, že DDS služby, které jsou rozšířené zejména na západ od našich hranic, poskytují specializované organizace (nikoliv knihovny, jelikož v takovém případě by se jednalo o klasickou službu MVS).<br /> <br /> == SUBITO ==<br /> [[Soubor:subito.png|110 px]]<br /> <br /> Velmi dobře se adaptovaly služby DDS zejména v Německu. Z řady poskytovatelů získal postupně vůdčí roli systém '''SUBITO'''. Služba funguje na komerčním základě a své zákazníky dělí do osmi skupin (fyzické osoby, komerční subjekty, knihovny atd.). Podle toho jsou jim také účtovány poplatky za čerpané služby. V rámci systému jsou k dispozici dokumenty z řady participujících knihoven, přičemž poplatky za dokumenty jsou odvislé od rychlosti jejich dodání. Systém se těší velké popularitě zejména proto, že dodává jak tištěné kopie materiálů, tak jejich elektronické verze a zajišťuje navíc také meziknihovní výpůjčky. V roce 2008 vstoupil v Německu v platnost nový autorský zákon, který výrazně zkomplikoval elektronické dodávání dokumentů. Systém SUBITO však na tuto změnu zareagoval velmi pružně a s celou řadou vydavatelství uzavřel příslušné smlouvy, které zaručují, že dodávání dokumentů v elektronické podobě zůstane i nadále zachováno. V poslední době se také rozvinula spolupráce s další významnou institucí podobného zaměření – službou TIBORDER. Konkrétně spatřil světlo světa systém '''TIBsubito Library Service''', který je určen pro rychlé dodávání dokumentů knihovnám v německy mluvících zemích.<br /> <br /> Hlavní stránka systému SUBITO: [http://www.subito-doc.de/ http://www.subito-doc.de/]<br /> <br /> Hlavní stránka systému TIBsubito Library Service: [http://www.tib-hannover.de/en/document-delivery-service/tibsubito-library-service/ http://www.tib-hannover.de/en/document-delivery-service/tibsubito-library-service/]<br /> <br /> == INIST ==<br /> [[Soubor:pascal1.png]]<br /> <br /> Známá francouzská organizace '''INIST''' není pouze producentem několika hodnotných databází, ale také dodavatelem plných textů dokumentů v celosvětovém měřítku. Jako velmi dobrý tah se zatím jeví spolupráce s vyhledávači Google a Google.scholar, kdy po vyhledání vědeckého článku dostane uživatel odkaz na možnost dodání plného textu dokumentu prostřednictvím INIST. Kromě toho disponuje INIST i vlastními katalogy dokumentů, které jsou pro vyhledávání dostupné zdarma a nabízejí možnost objednání kopií mnoha milionů zahrnutých materiálů. Nejnovějším rozhraním je systém '''Refdoc''' ([http://www.refdoc.fr/ http://www.refdoc.fr/]), který obsahuje více než 53 milionů dokumentů. K dispozici je možnost objednání tištěné kopie, i když u novějších dokumentů je stále častěji využíváno elektronické dodání požadovaného dokumentu.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: [http://international.inist.fr/rubrique3.html http://international.inist.fr/rubrique3.html]<br /> <br /> = Služby EDD =<br /> <br /> Dodávání primárních textů dokumentů v elektronické podobě je tou nejkomfortnější a nejmodernější cestou, jak dostat plný text k jeho uživateli. V případě největších dodavatelů se jedná o mohutné instituce disponující přístupem k plným textům obrovského množství informačních materiálů z produkce nejrůznějších vydavatelství. Vyřešeny jsou v tomto případě i legislativní otázky. Část ceny za zprostředkování plného textu v elektronické podobě totiž automaticky míří na úhradu autorských poplatků. Je logické, že to představuje určité navýšení ceny, která není v žádném případě nízká. Průměrné ceny za elektronické dodání článku se pohybují v rozmezí mezi 40–60 americkými dolary, jsou však i materiály mnohem dražší. Dodávání plných textů dokumentů lze v elektronické formě řešit rovněž prostřednictvím služeb databázových center a producentů databází, existují však také velmi známé specializované instituce, které se zaměřují na dodávání primárních informačních pramenů uživatelům.<br /> <br /> == BLDSC ==<br /> [[Soubor:britishlibrary.png]]<br /> <br /> '''British Library Document Supply Centre (BLDSC)''' je složkou '''Britské knihovny''', která je určená pro dodávání primárních dokumentů zákazníkům. V minulosti probíhaly služby v podobě tištěných kopií, nyní jsou standardně k dispozici také služby elektronického dodávání dokumentů. Fondy obsahují více než 100 milionů jednotek z nejrůznějších informačních institucí z celého světa. Za příslušné poplatky může uživatel získat nejen články, ale také plné texty patentů, norem a dalších materiálů. Pro vyhledávání primárních informačních zdrojů se ponejvíce používá katalogů Britské knihovny, ale i v rámci různých bibliografických databází bývá často signalizována dostupnost plného textu skrze služby BLDSC. Pokud je dokument dostupný bezprostředně v elektronické podobě, je jeho dodání nejrychlejší a nejlevnější. V případě, že dokument je tištěný a je potřeba zhotovit jeho elektronickou verzi, jsou ceny vyšší a odvíjí se od rychlosti dodání. To bývá většinou velmi pohotové (obvykle do 24 hodin), je však možno použít i expresní dodání, kdy je požadovaný materiál připraven do dvou hodin od jeho objednání.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: [http://www.bl.uk/reshelp/atyourdesk/docsupply/index.html http://www.bl.uk/reshelp/atyourdesk/docsupply/index.html]<br /> <br /> == IngentaConnect ==<br /> [[Soubor:ic1.jpg|150 px]]<br /> <br /> Velmi významnou službou pro elektronické dodávání dokumentů je systém '''IngentaConnect'''. V roce 2008 měl ve svém katalogu více než 23 milionů dokumentů. Poté však byla ukončena spolupráce s celou řadou knihoven a partnerských institucí a počet nabízených dokumentů významně klesnul. Nadále je ale spolupráce udržována s 255 vydavateli, přičemž řada z nich je velmi renomovaných. Ingenta představuje placenou službu, do níž uživatel vloží potřebné množství finančních prostředků a poté čerpá služby, tj. stahuje plné texty požadovaných článků. Zahrnuty jsou také materiály, které nejsou dostupné v elektronické podobě. V takovém případě dochází k dodávání plných textů v tištěné formě.<br /> <br /> Hlavní stránka systému: [http://www.ingentaconnect.com/ http://www.ingentaconnect.com/]<br /> <br /> K důležitým dodavatelům plných textů primárních dokumentů v elektronické formě patří rovněž služby:<br /> <br /> '''Swetswise''' - [https://www.swetswise.com/public/login.do https://www.swetswise.com/public/login.do]<br /> <br /> '''Information Express '''- [http://www.ieonline.com/ http://www.ieonline.com/]<br /> <br /> '''Infotrieve''' - [http://www.infotrieve.com/ http://www.infotrieve.com/]<br /> <br /> Činnost těchto služeb funguje na stejném principu jako u výše uvedených systémů<br /> = Galerie =<br /> &lt;gallery&gt;<br /> Soubor:bsubito.jpg|Počet objednávek dokumentů v roce 2009 pro všechny skupiny zákazníků u služby SUBITO. Převzato z dokumentace systému.<br /> Soubor:binist.jpg|Zobrazení článku z časopisu s možností zakoupení jeho elektronické verze v rozhraní IngentaConnect. Převzato z www rozhraní služby.<br /> Soubor:bic.jpg|Struktura uživatelů služby IngentaConnect. Převzato z dokumentace systému.<br /> &lt;/gallery&gt;</div>

MisaH https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Soubor:Biconda.jpg&diff=38107 2013-11-14T23:40:51Z

<p>MisaH: načtena nová verze &amp;quot;Soubor:Biconda.jpg&amp;quot;: Aktualizace</p> <hr /> <div></div>

MisaH https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Datab%C3%A1ze_pro_technick%C3%A9_obory&diff=38106 2013-11-14T23:09:42Z

<p>MisaH: /* INIS */</p> <hr /> <div>Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]]<br /> [[Soubor:Eiz.png|200px|right|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]<br /> = INSPEC =<br /> [[Soubor:inspec.jpg]]<br /> <br /> '''INSPEC (Information Service – Physics, Electrical &amp; Electronics, and Computers &amp; Control)''' je pro oblast techniky nejreprezentativnějším elektronickým informačním zdrojem. Databáze je tematicky rozdělena na několik dílčích kolekcí:<br /> <br /> a) fyzika &lt;br&gt;<br /> b) elektrotechnika &lt;br&gt;<br /> c) počítačová věda a technika &lt;br&gt;<br /> d) informační technologie &lt;br&gt;<br /> <br /> Produkci systému obstarává organizace [http://www.theiet.org/ '''Institution of Engineering and Technology – IET''']. Předchůdcem databáze byl referátový časopis '''Science Abstracts''', který začal vycházet už v roce 1898. V elektronické podobě funguje systém od roku 1969 a obsažené bibliografické záznamy jsou indexovány na základě systematického třídění [http://www.theiet.org/resources/inspec/about/records/iclass.cfm '''INSPEC Classification'''] a [http://www.theiet.org/resources/inspec/about/records/ithesaurus.cfm '''INSPEC Thesaurus'''], předmětového selekčního jazyka. Kromě záznamů článků je systém vysoce oceňován také díky velmi hodnotné kolekci sborníků z konferencí (asi 2 500 jednotek). Nově jsou zahrnovány také kapitoly z odborných elektronických knih. Při dodávání plných textů spolupracuje databáze s vydavatelstvím '''Elsevier''' a jeho rozhraním '''ScienceDirect''' a s digitální knihovnou '''IEEE Xplore'''. Jinak je systém bibliografické povahy a přístup je realizován pouze na komerčním základě. Velmi kvalitní platformu pro vyhledávání s názvem [http://inspecdirect-service.theiet.org/ '''INSPEC Direct'''] nabízí svým uživatelům samotný producent systému.<br /> <br /> '''Souhrnné informace:''' &lt;br&gt;<br /> :Producent: Institution of Engineering and Technology &lt;br&gt;<br /> :Počet záznamů: více než 13 000 000 &lt;br&gt;<br /> :Retrospektiva: od roku 1969, verze INSPEC Archive obsahuje záznamy z let 1898-1968 &lt;br&gt;<br /> :Typ databáze: bibliografický &lt;br&gt;<br /> :Způsob přístupu: placený &lt;br&gt;<br /> :Databázová centra s přístupem: Dialog, STN International, Ovid, Questel, ISI, WTI Frankfurt, EBSCO &lt;br&gt;<br /> <br /> Další informace o databázi a přístupu: http://www.theiet.org/resources/inspec/<br /> <br /> = IEEE Xplore =<br /> [[Soubor:ieee.jpg]]<br /> <br /> Elektronická knihovna '''IEEE Xplore''' je nejrozsáhlejším zdrojem svého druhu a poskytuje plnotextový přístup k více než třetině veškeré odborné literatury, zaměřující se na problematiku soudobého elektroinženýrství a informatiky. Kvalitu a odbornost textů zajišťují dva instituty: '''Institute of Electrical and Electronics Engineers (IEEE)''' a '''Institution of Engineering and Technology (IET)'''. Systém obsahuje kolekce článků, konferenčních materiálů a norem. Jako doplněk je k dispozici databáze elektronických knih, které sice nejsou dostupné fulltextově, ale uživatel si je může objednat u vydavatele. V databázi se v současnosti nachází více než 3 miliony dokumentů v plném textu. IET je zároveň producentem významné bibliografické databáze INSPEC, přičemž IEEE Xplore slouží z velké části jako dodavatel plných textů k bibliografickým záznamům ze zmiňované databáze. <br /> <br /> '''Souhrnné informace:''' &lt;br&gt;<br /> :Producent: IEEE &lt;br&gt;<br /> :Počet záznamů: více než 3 586 905 plných textů dokumentů &lt;br&gt;<br /> :Retrospektiva: standardně od roku 1988, u vybraných časopisů od roku 1952 &lt;br&gt;<br /> :Typ databáze: plnotextový &lt;br&gt;<br /> :Způsob přístupu: placený &lt;br&gt;<br /> :Databázová centra s přístupem: - &lt;br&gt;<br /> <br /> Další informace o databázi a přístupu: http://ieeexplore.ieee.org/<br /> <br /> Službou podobného ladění stojící za zmínku je [http://portal.acm.org/dl.cfm '''ACM Digital Library'''] představující plnotextový zdroj zaměřený na počítačovou vědu a návazné disciplíny. Producentem systému je [http://www.acm.org/ '''Association for Computing Machinery'''].<br /> <br /> = Compendex =<br /> [[Soubor:compendex.jpg]]<br /> <br /> Databáze '''Compendex (COMPuterized ENgineering inDEX)''' je komplexním informačním zdrojem pro veškeré inženýrské obory. Obsahuje tak informace z mnoha technických odvětví, jako jsou strojírenství, elektrotechnika, energetika, stavebnictví, počítačová věda a mnoho dalších disciplín. Systém je produkován nevýdělečnou organizací '''Engineering Information Inc.''', která se však stala součástí informačního portfolia firmy '''Elsevier'''. Referátový časopis '''Engineering Card Service''', který je předchůdcem dnešní databáze, vycházel už od roku 1884. Systém zahrnuje záznamy z více než 5 600 odborných časopisů, jež jsou indexovány pomocí tematického třídění''' CAL Classification Codes''' a podle tezauru '''Subject Headings for Engineering (SHE Thesaurus)'''. V roce 2007 přesáhl počet bibliografických záznamů v systému 10 milionů. Roční přírůstek se přitom v pohybuje okolo 650 000 nových záznamů.<br /> <br /> '''Souhrnné informace:''' &lt;br&gt;<br /> :Producent: Elsevier Engineering Information Inc.&lt;br&gt;<br /> :Počet záznamů: více než 15 800 000 &lt;br&gt;<br /> :Retrospektiva: od roku 1970, archivní verze zahrnuje léta 1884-1969 &lt;br&gt;<br /> :Typ databáze: bibliografický &lt;br&gt;<br /> :Způsob přístupu: placený &lt;br&gt;<br /> :Databázová centra s přístupem: Dialog, STN International, Ovid, Questel &lt;br&gt;<br /> <br /> Další informace o databázi a přístupu: http://www.ei.org/compendex<br /> <br /> = ICONDA =<br /> [[Soubor:iconda.jpg]]<br /> <br /> Databáze '''ICONDA''' představuje přední světový informační zdroj pro oblast stavebnictví. Její specializace je skryta už v samotném názvu '''ICONDA (International CONstruction DAtabase)'''. Systém je produkován na půdě německé organizace [http://www.irb.fraunhofer.de/ '''Fraunhofer Informationszentrum Raum und Bau'''], která je jedním z bývalých odvětvových informačních center založených německou spolkovou vládou. Databáze působí na trhu od roku 1976 a v současné době čerpá z více než 500 odborných časopisů a dalších informačních zdrojů (např. sborníků). Celkově obsahuje zhruba 800 000 bibliografických záznamů. ICONDA je placená služba, do níž je však možno získat přístup mnoha flexibilními způsoby. Pro zájemce, kteří chtějí v systému vyhledávat pouze jednorázově, lze sjednat plnohodnotný přístup na jeden den. Jinak je pochopitelně k dispozici standardní roční předplatné. Ihned po vyhledání relevantního záznamu má uživatel možnost objednání plného textu dokumentu. Existuje také mutace služby s názvem '''ICONDA CIBlibrary''', která je k dispozici volně a obsahuje i bezprostřední přístup k plným textům. Tato verze byla vytvořena ve spolupráci s organizací International [http://www.cibworld.nl/ '''Council for Research and Innovation in Building and Construction – CIB'''] a je propojena s repozitářem volně přístupných plnotextových materiálů. Oproti bibliografické verzi služby se však jedná o velmi malou bázi dat.<br /> <br /> '''Souhrnné informace:''' &lt;br&gt;<br /> :Producent: Fraunhofer Informationszentrum Raum und Bau &lt;br&gt;<br /> :Počet záznamů: zhruba 800 000 &lt;br&gt;<br /> :Retrospektiva: od roku 1976 &lt;br&gt;<br /> :Typ databáze: bibliografický &lt;br&gt;<br /> :Způsob přístupu: placený, verze ICONDA CIBlibrary plnotextová &lt;br&gt;<br /> :Databázová centra s přístupem: Dialog, Ovid &lt;br&gt;<br /> <br /> Další informace o databázi a přístupu: http://www.ovid.com/webapp/wcs/stores/servlet/product__13051_-1_10001_Prod-102 &lt;br&gt;<br /> Rozhraní ICONDA CIBlibrary: http://www.irb.fraunhofer.de/CIBlibrary/<br /> <br /> = INIS =<br /> [[Soubor:inis.jpg]]<br /> <br /> '''INIS (International Nuclear Information System)''' je informační služba věnovaná problematice nukleárních informací. Jedná se o decentralizovaný systém koordinovaný [http://www.iaea.org/ '''International Atomic Energy Agency – IAEA'''] se sídlem ve Vídni. Dodávání záznamů do systému obstarávají jednotlivá národní centra. ČR je v tomto případě zastoupena [http://www.ujv.cz/ '''Ústavem jaderného výzkumu Řež a.s.''']. Databáze funguje od roku 1970, v současné době obsahuje více než 3,4 miliony bibliografických záznamů dokumentů a cca 312 000 plných textů (zejména dokumentů povahy šedé literatury). Pro věcný popis je používán speciální vícejazyčný [https://nkp.iaea.org/INISMLThesaurus/ '''tezaurus INIS''']. V minulosti byl přístup ke službě možný pouze po zaplacení příslušných poplatků. Probíhala také akce, kdy producenti systému nabízeli volný přístup do databáze pro univerzity a akademické instituce z členských zemí IAEA. Od roku 2009 je však INIS dostupný bezplatně pro všechny skupiny uživatelů a v roce 2011 byla navíc představena velmi intuitivní vyhledávací platforma, která uživatelům značně usnadňuje práci s databází. Zajímavým způsobem je řešeno dodávání plných textů primárních dokumentů. Neexistuje zde žádná centrální služba. V každé zúčastněné zemi totiž funguje partnerská instituce, na kterou se příslušní uživatelé mohou v této otázce obrátit. Uživateli jsou pochopitelně k dispozici také linky na plné texty, v tomto případě se jedná o odkazy ve formě identifikátoru DOI.<br /> <br /> '''Souhrnné informace:''' &lt;br&gt;<br /> :Producent: International Atomic Energy Agency &lt;br&gt;<br /> :Počet záznamů: zhruba 3 400 000, 312 000 plných textů &lt;br&gt;<br /> :Retrospektiva: od roku 1970 &lt;br&gt;<br /> :Typ databáze: bibliografický s malou kolekcí plných textů &lt;br&gt;<br /> :Způsob přístupu: volně dostupný &lt;br&gt; <br /> :Databázová centra s přístupem: STN International &lt;br&gt;<br /> <br /> Další informace o databázi a přístupu: http://www.iaea.org/INIS/<br /> <br /> = TULSA (Petroleum Abstracts) =<br /> [[Soubor:tulsa.png|140px]]<br /> <br /> Tato databáze pokrývá kompletně oblast ropného průmyslu a návazných disciplín a aplikací. Služba je produkována společností '''Petroleum Abstracts''', která je součástí [http://www.utulsa.edu/ '''University of Tulsa''']. V rámci databáze získává uživatel přístup nejen k bibliografickým záznamům článků, ale také k velmi významné a rozsáhlé kolekci patentů a příspěvků z konferencí. V červnu 2009 se počet bibliografických záznamů přehoupl přes magickou hranici jednoho milionu. Součástí databáze je vlastní služba dodávání primárních textů dokumentů.<br /> <br /> '''Souhrnné informace:''' &lt;br&gt;<br /> :Producent: Petroleum Abstracts, a division of The University of Tulsa &lt;br&gt;<br /> :Počet záznamů: více než 1 000 000 &lt;br&gt;<br /> :Retrospektiva: od roku 1961 &lt;br&gt;<br /> :Typ databáze: bibliografický &lt;br&gt;<br /> :Způsob přístupu: placený &lt;br&gt;<br /> :Databázová centra s přístupem: Dialog, STN International, Ovid, Ebsco &lt;br&gt;<br /> <br /> Další informace o databázi a přístupu: http://www.pa.utulsa.edu/<br /> <br /> = Galerie =<br /> &lt;gallery&gt;<br /> Soubor:binspec.jpg|Tematické pokrytí v databázi INSPEC. Převzato z dokumentace systému.<br /> Soubor:bcompendex.jpg|Tematické rozvržení záznamů v rámci databáze Compendex. Převzato z dokumentace na stránkách Engineering Village.<br /> Soubor:biconda.jpg|Bibliografický záznam sborníku z databáze Iconda. Převzato z www stránek producenta.<br /> Soubor:binis.jpg|Tematické rozložení dokumentů v databázi INIS. Převzato z dokumentace k systému.<br /> &lt;/gallery&gt;</div>

MisaH https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Datab%C3%A1ze_pro_technick%C3%A9_obory&diff=38105 2013-11-14T22:19:57Z

<p>MisaH: /* Compendex */</p> <hr /> <div>Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]]<br /> [[Soubor:Eiz.png|200px|right|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]<br /> = INSPEC =<br /> [[Soubor:inspec.jpg]]<br /> <br /> '''INSPEC (Information Service – Physics, Electrical &amp; Electronics, and Computers &amp; Control)''' je pro oblast techniky nejreprezentativnějším elektronickým informačním zdrojem. Databáze je tematicky rozdělena na několik dílčích kolekcí:<br /> <br /> a) fyzika &lt;br&gt;<br /> b) elektrotechnika &lt;br&gt;<br /> c) počítačová věda a technika &lt;br&gt;<br /> d) informační technologie &lt;br&gt;<br /> <br /> Produkci systému obstarává organizace [http://www.theiet.org/ '''Institution of Engineering and Technology – IET''']. Předchůdcem databáze byl referátový časopis '''Science Abstracts''', který začal vycházet už v roce 1898. V elektronické podobě funguje systém od roku 1969 a obsažené bibliografické záznamy jsou indexovány na základě systematického třídění [http://www.theiet.org/resources/inspec/about/records/iclass.cfm '''INSPEC Classification'''] a [http://www.theiet.org/resources/inspec/about/records/ithesaurus.cfm '''INSPEC Thesaurus'''], předmětového selekčního jazyka. Kromě záznamů článků je systém vysoce oceňován také díky velmi hodnotné kolekci sborníků z konferencí (asi 2 500 jednotek). Nově jsou zahrnovány také kapitoly z odborných elektronických knih. Při dodávání plných textů spolupracuje databáze s vydavatelstvím '''Elsevier''' a jeho rozhraním '''ScienceDirect''' a s digitální knihovnou '''IEEE Xplore'''. Jinak je systém bibliografické povahy a přístup je realizován pouze na komerčním základě. Velmi kvalitní platformu pro vyhledávání s názvem [http://inspecdirect-service.theiet.org/ '''INSPEC Direct'''] nabízí svým uživatelům samotný producent systému.<br /> <br /> '''Souhrnné informace:''' &lt;br&gt;<br /> :Producent: Institution of Engineering and Technology &lt;br&gt;<br /> :Počet záznamů: více než 13 000 000 &lt;br&gt;<br /> :Retrospektiva: od roku 1969, verze INSPEC Archive obsahuje záznamy z let 1898-1968 &lt;br&gt;<br /> :Typ databáze: bibliografický &lt;br&gt;<br /> :Způsob přístupu: placený &lt;br&gt;<br /> :Databázová centra s přístupem: Dialog, STN International, Ovid, Questel, ISI, WTI Frankfurt, EBSCO &lt;br&gt;<br /> <br /> Další informace o databázi a přístupu: http://www.theiet.org/resources/inspec/<br /> <br /> = IEEE Xplore =<br /> [[Soubor:ieee.jpg]]<br /> <br /> Elektronická knihovna '''IEEE Xplore''' je nejrozsáhlejším zdrojem svého druhu a poskytuje plnotextový přístup k více než třetině veškeré odborné literatury, zaměřující se na problematiku soudobého elektroinženýrství a informatiky. Kvalitu a odbornost textů zajišťují dva instituty: '''Institute of Electrical and Electronics Engineers (IEEE)''' a '''Institution of Engineering and Technology (IET)'''. Systém obsahuje kolekce článků, konferenčních materiálů a norem. Jako doplněk je k dispozici databáze elektronických knih, které sice nejsou dostupné fulltextově, ale uživatel si je může objednat u vydavatele. V databázi se v současnosti nachází více než 3 miliony dokumentů v plném textu. IET je zároveň producentem významné bibliografické databáze INSPEC, přičemž IEEE Xplore slouží z velké části jako dodavatel plných textů k bibliografickým záznamům ze zmiňované databáze. <br /> <br /> '''Souhrnné informace:''' &lt;br&gt;<br /> :Producent: IEEE &lt;br&gt;<br /> :Počet záznamů: více než 3 586 905 plných textů dokumentů &lt;br&gt;<br /> :Retrospektiva: standardně od roku 1988, u vybraných časopisů od roku 1952 &lt;br&gt;<br /> :Typ databáze: plnotextový &lt;br&gt;<br /> :Způsob přístupu: placený &lt;br&gt;<br /> :Databázová centra s přístupem: - &lt;br&gt;<br /> <br /> Další informace o databázi a přístupu: http://ieeexplore.ieee.org/<br /> <br /> Službou podobného ladění stojící za zmínku je [http://portal.acm.org/dl.cfm '''ACM Digital Library'''] představující plnotextový zdroj zaměřený na počítačovou vědu a návazné disciplíny. Producentem systému je [http://www.acm.org/ '''Association for Computing Machinery'''].<br /> <br /> = Compendex =<br /> [[Soubor:compendex.jpg]]<br /> <br /> Databáze '''Compendex (COMPuterized ENgineering inDEX)''' je komplexním informačním zdrojem pro veškeré inženýrské obory. Obsahuje tak informace z mnoha technických odvětví, jako jsou strojírenství, elektrotechnika, energetika, stavebnictví, počítačová věda a mnoho dalších disciplín. Systém je produkován nevýdělečnou organizací '''Engineering Information Inc.''', která se však stala součástí informačního portfolia firmy '''Elsevier'''. Referátový časopis '''Engineering Card Service''', který je předchůdcem dnešní databáze, vycházel už od roku 1884. Systém zahrnuje záznamy z více než 5 600 odborných časopisů, jež jsou indexovány pomocí tematického třídění''' CAL Classification Codes''' a podle tezauru '''Subject Headings for Engineering (SHE Thesaurus)'''. V roce 2007 přesáhl počet bibliografických záznamů v systému 10 milionů. Roční přírůstek se přitom v pohybuje okolo 650 000 nových záznamů.<br /> <br /> '''Souhrnné informace:''' &lt;br&gt;<br /> :Producent: Elsevier Engineering Information Inc.&lt;br&gt;<br /> :Počet záznamů: více než 15 800 000 &lt;br&gt;<br /> :Retrospektiva: od roku 1970, archivní verze zahrnuje léta 1884-1969 &lt;br&gt;<br /> :Typ databáze: bibliografický &lt;br&gt;<br /> :Způsob přístupu: placený &lt;br&gt;<br /> :Databázová centra s přístupem: Dialog, STN International, Ovid, Questel &lt;br&gt;<br /> <br /> Další informace o databázi a přístupu: http://www.ei.org/compendex<br /> <br /> = ICONDA =<br /> [[Soubor:iconda.jpg]]<br /> <br /> Databáze '''ICONDA''' představuje přední světový informační zdroj pro oblast stavebnictví. Její specializace je skryta už v samotném názvu '''ICONDA (International CONstruction DAtabase)'''. Systém je produkován na půdě německé organizace [http://www.irb.fraunhofer.de/ '''Fraunhofer Informationszentrum Raum und Bau'''], která je jedním z bývalých odvětvových informačních center založených německou spolkovou vládou. Databáze působí na trhu od roku 1976 a v současné době čerpá z více než 500 odborných časopisů a dalších informačních zdrojů (např. sborníků). Celkově obsahuje zhruba 800 000 bibliografických záznamů. ICONDA je placená služba, do níž je však možno získat přístup mnoha flexibilními způsoby. Pro zájemce, kteří chtějí v systému vyhledávat pouze jednorázově, lze sjednat plnohodnotný přístup na jeden den. Jinak je pochopitelně k dispozici standardní roční předplatné. Ihned po vyhledání relevantního záznamu má uživatel možnost objednání plného textu dokumentu. Existuje také mutace služby s názvem '''ICONDA CIBlibrary''', která je k dispozici volně a obsahuje i bezprostřední přístup k plným textům. Tato verze byla vytvořena ve spolupráci s organizací International [http://www.cibworld.nl/ '''Council for Research and Innovation in Building and Construction – CIB'''] a je propojena s repozitářem volně přístupných plnotextových materiálů. Oproti bibliografické verzi služby se však jedná o velmi malou bázi dat.<br /> <br /> '''Souhrnné informace:''' &lt;br&gt;<br /> :Producent: Fraunhofer Informationszentrum Raum und Bau &lt;br&gt;<br /> :Počet záznamů: zhruba 800 000 &lt;br&gt;<br /> :Retrospektiva: od roku 1976 &lt;br&gt;<br /> :Typ databáze: bibliografický &lt;br&gt;<br /> :Způsob přístupu: placený, verze ICONDA CIBlibrary plnotextová &lt;br&gt;<br /> :Databázová centra s přístupem: Dialog, Ovid &lt;br&gt;<br /> <br /> Další informace o databázi a přístupu: http://www.ovid.com/webapp/wcs/stores/servlet/product__13051_-1_10001_Prod-102 &lt;br&gt;<br /> Rozhraní ICONDA CIBlibrary: http://www.irb.fraunhofer.de/CIBlibrary/<br /> <br /> = INIS =<br /> [[Soubor:inis.jpg]]<br /> <br /> '''INIS (International Nuclear Information System)''' je informační služba věnovaná problematice nukleárních informací. Jedná se o decentralizovaný systém koordinovaný [http://www.iaea.org/ '''International Atomic Energy Agency – IAEA'''] se sídlem ve Vídni. Dodávání záznamů do systému obstarávají jednotlivá národní centra. ČR je v tomto případě zastoupena [http://www.ujv.cz/ '''Ústavem jaderného výzkumu Řež a.s.''']. Databáze funguje od roku 1970, v současné době obsahuje více než 3 miliony bibliografických záznamů dokumentů a cca 310 000 plných textů (zejména dokumentů povahy šedé literatury). Pro věcný popis je používán speciální vícejazyčný [https://nkp.iaea.org/INISMLThesaurus/ '''tezaurus INIS''']. V minulosti byl přístup ke službě možný pouze po zaplacení příslušných poplatků. Probíhala také akce, kdy producenti systému nabízeli volný přístup do databáze pro univerzity a akademické instituce z členských zemí IAEA. Od roku 2009 je však INIS dostupný bezplatně pro všechny skupiny uživatelů a v roce 2011 byla navíc představena velmi intuitivní vyhledávací platforma, která uživatelům značně usnadňuje práci s databází. Zajímavým způsobem je řešeno dodávání plných textů primárních dokumentů. Neexistuje zde žádná centrální služba. V každé zúčastněné zemi totiž funguje partnerská instituce, na kterou se příslušní uživatelé mohou v této otázce obrátit. Uživateli jsou pochopitelně k dispozici také linky na plné texty, v tomto případě se jedná o odkazy ve formě identifikátoru DOI.<br /> <br /> '''Souhrnné informace:''' &lt;br&gt;<br /> :Producent: International Atomic Energy Agency &lt;br&gt;<br /> :Počet záznamů: zhruba 3 300 000, 310 000 plných textů &lt;br&gt;<br /> :Retrospektiva: od roku 1970 &lt;br&gt;<br /> :Typ databáze: bibliografický s malou kolekcí plných textů &lt;br&gt;<br /> :Způsob přístupu: volně dostupný &lt;br&gt; <br /> :Databázová centra s přístupem: STN International &lt;br&gt;<br /> <br /> Další informace o databázi a přístupu: http://www.iaea.org/INIS/<br /> <br /> = TULSA (Petroleum Abstracts) =<br /> [[Soubor:tulsa.png|140px]]<br /> <br /> Tato databáze pokrývá kompletně oblast ropného průmyslu a návazných disciplín a aplikací. Služba je produkována společností '''Petroleum Abstracts''', která je součástí [http://www.utulsa.edu/ '''University of Tulsa''']. V rámci databáze získává uživatel přístup nejen k bibliografickým záznamům článků, ale také k velmi významné a rozsáhlé kolekci patentů a příspěvků z konferencí. V červnu 2009 se počet bibliografických záznamů přehoupl přes magickou hranici jednoho milionu. Součástí databáze je vlastní služba dodávání primárních textů dokumentů.<br /> <br /> '''Souhrnné informace:''' &lt;br&gt;<br /> :Producent: Petroleum Abstracts, a division of The University of Tulsa &lt;br&gt;<br /> :Počet záznamů: více než 1 000 000 &lt;br&gt;<br /> :Retrospektiva: od roku 1961 &lt;br&gt;<br /> :Typ databáze: bibliografický &lt;br&gt;<br /> :Způsob přístupu: placený &lt;br&gt;<br /> :Databázová centra s přístupem: Dialog, STN International, Ovid, Ebsco &lt;br&gt;<br /> <br /> Další informace o databázi a přístupu: http://www.pa.utulsa.edu/<br /> <br /> = Galerie =<br /> &lt;gallery&gt;<br /> Soubor:binspec.jpg|Tematické pokrytí v databázi INSPEC. Převzato z dokumentace systému.<br /> Soubor:bcompendex.jpg|Tematické rozvržení záznamů v rámci databáze Compendex. Převzato z dokumentace na stránkách Engineering Village.<br /> Soubor:biconda.jpg|Bibliografický záznam sborníku z databáze Iconda. Převzato z www stránek producenta.<br /> Soubor:binis.jpg|Tematické rozložení dokumentů v databázi INIS. Převzato z dokumentace k systému.<br /> &lt;/gallery&gt;</div>

MisaH https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Datab%C3%A1ze_pro_technick%C3%A9_obory&diff=38104 2013-11-14T22:13:05Z

<p>MisaH: /* IEEE Xplore */</p> <hr /> <div>Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]]<br /> [[Soubor:Eiz.png|200px|right|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]<br /> = INSPEC =<br /> [[Soubor:inspec.jpg]]<br /> <br /> '''INSPEC (Information Service – Physics, Electrical &amp; Electronics, and Computers &amp; Control)''' je pro oblast techniky nejreprezentativnějším elektronickým informačním zdrojem. Databáze je tematicky rozdělena na několik dílčích kolekcí:<br /> <br /> a) fyzika &lt;br&gt;<br /> b) elektrotechnika &lt;br&gt;<br /> c) počítačová věda a technika &lt;br&gt;<br /> d) informační technologie &lt;br&gt;<br /> <br /> Produkci systému obstarává organizace [http://www.theiet.org/ '''Institution of Engineering and Technology – IET''']. Předchůdcem databáze byl referátový časopis '''Science Abstracts''', který začal vycházet už v roce 1898. V elektronické podobě funguje systém od roku 1969 a obsažené bibliografické záznamy jsou indexovány na základě systematického třídění [http://www.theiet.org/resources/inspec/about/records/iclass.cfm '''INSPEC Classification'''] a [http://www.theiet.org/resources/inspec/about/records/ithesaurus.cfm '''INSPEC Thesaurus'''], předmětového selekčního jazyka. Kromě záznamů článků je systém vysoce oceňován také díky velmi hodnotné kolekci sborníků z konferencí (asi 2 500 jednotek). Nově jsou zahrnovány také kapitoly z odborných elektronických knih. Při dodávání plných textů spolupracuje databáze s vydavatelstvím '''Elsevier''' a jeho rozhraním '''ScienceDirect''' a s digitální knihovnou '''IEEE Xplore'''. Jinak je systém bibliografické povahy a přístup je realizován pouze na komerčním základě. Velmi kvalitní platformu pro vyhledávání s názvem [http://inspecdirect-service.theiet.org/ '''INSPEC Direct'''] nabízí svým uživatelům samotný producent systému.<br /> <br /> '''Souhrnné informace:''' &lt;br&gt;<br /> :Producent: Institution of Engineering and Technology &lt;br&gt;<br /> :Počet záznamů: více než 13 000 000 &lt;br&gt;<br /> :Retrospektiva: od roku 1969, verze INSPEC Archive obsahuje záznamy z let 1898-1968 &lt;br&gt;<br /> :Typ databáze: bibliografický &lt;br&gt;<br /> :Způsob přístupu: placený &lt;br&gt;<br /> :Databázová centra s přístupem: Dialog, STN International, Ovid, Questel, ISI, WTI Frankfurt, EBSCO &lt;br&gt;<br /> <br /> Další informace o databázi a přístupu: http://www.theiet.org/resources/inspec/<br /> <br /> = IEEE Xplore =<br /> [[Soubor:ieee.jpg]]<br /> <br /> Elektronická knihovna '''IEEE Xplore''' je nejrozsáhlejším zdrojem svého druhu a poskytuje plnotextový přístup k více než třetině veškeré odborné literatury, zaměřující se na problematiku soudobého elektroinženýrství a informatiky. Kvalitu a odbornost textů zajišťují dva instituty: '''Institute of Electrical and Electronics Engineers (IEEE)''' a '''Institution of Engineering and Technology (IET)'''. Systém obsahuje kolekce článků, konferenčních materiálů a norem. Jako doplněk je k dispozici databáze elektronických knih, které sice nejsou dostupné fulltextově, ale uživatel si je může objednat u vydavatele. V databázi se v současnosti nachází více než 3 miliony dokumentů v plném textu. IET je zároveň producentem významné bibliografické databáze INSPEC, přičemž IEEE Xplore slouží z velké části jako dodavatel plných textů k bibliografickým záznamům ze zmiňované databáze. <br /> <br /> '''Souhrnné informace:''' &lt;br&gt;<br /> :Producent: IEEE &lt;br&gt;<br /> :Počet záznamů: více než 3 586 905 plných textů dokumentů &lt;br&gt;<br /> :Retrospektiva: standardně od roku 1988, u vybraných časopisů od roku 1952 &lt;br&gt;<br /> :Typ databáze: plnotextový &lt;br&gt;<br /> :Způsob přístupu: placený &lt;br&gt;<br /> :Databázová centra s přístupem: - &lt;br&gt;<br /> <br /> Další informace o databázi a přístupu: http://ieeexplore.ieee.org/<br /> <br /> Službou podobného ladění stojící za zmínku je [http://portal.acm.org/dl.cfm '''ACM Digital Library'''] představující plnotextový zdroj zaměřený na počítačovou vědu a návazné disciplíny. Producentem systému je [http://www.acm.org/ '''Association for Computing Machinery'''].<br /> <br /> = Compendex =<br /> [[Soubor:compendex.jpg]]<br /> <br /> Databáze '''Compendex (COMPuterized ENgineering inDEX)''' je komplexním informačním zdrojem pro veškeré inženýrské obory. Obsahuje tak informace z mnoha technických odvětví, jako jsou strojírenství, elektrotechnika, energetika, stavebnictví, počítačová věda a mnoho dalších disciplín. Systém je produkován nevýdělečnou organizací '''Engineering Information Inc.''', která se však stala součástí informačního portfolia firmy '''Elsevier'''. Referátový časopis '''Engineering Card Service''', který je předchůdcem dnešní databáze, vycházel už od roku 1884. Systém zahrnuje záznamy z více než 5 600 odborných časopisů, jež jsou indexovány pomocí tematického třídění''' CAL Classification Codes''' a podle tezauru '''Subject Headings for Engineering (SHE Thesaurus)'''. V roce 2007 přesáhl počet bibliografických záznamů v systému 10 milionů. Roční přírůstek se přitom v současnosti pohybuje okolo 650 000 nových záznamů.<br /> <br /> '''Souhrnné informace:''' &lt;br&gt;<br /> :Producent: Elsevier Engineering Information Inc.&lt;br&gt;<br /> :Počet záznamů: více než 14 500 000 &lt;br&gt;<br /> :Retrospektiva: od roku 1970, archivní verze zahrnuje léta 1884-1969 &lt;br&gt;<br /> :Typ databáze: bibliografický &lt;br&gt;<br /> :Způsob přístupu: placený &lt;br&gt;<br /> :Databázová centra s přístupem: Dialog, STN International, Ovid, Questel &lt;br&gt;<br /> <br /> Další informace o databázi a přístupu: http://www.ei.org/compendex<br /> <br /> = ICONDA =<br /> [[Soubor:iconda.jpg]]<br /> <br /> Databáze '''ICONDA''' představuje přední světový informační zdroj pro oblast stavebnictví. Její specializace je skryta už v samotném názvu '''ICONDA (International CONstruction DAtabase)'''. Systém je produkován na půdě německé organizace [http://www.irb.fraunhofer.de/ '''Fraunhofer Informationszentrum Raum und Bau'''], která je jedním z bývalých odvětvových informačních center založených německou spolkovou vládou. Databáze působí na trhu od roku 1976 a v současné době čerpá z více než 500 odborných časopisů a dalších informačních zdrojů (např. sborníků). Celkově obsahuje zhruba 800 000 bibliografických záznamů. ICONDA je placená služba, do níž je však možno získat přístup mnoha flexibilními způsoby. Pro zájemce, kteří chtějí v systému vyhledávat pouze jednorázově, lze sjednat plnohodnotný přístup na jeden den. Jinak je pochopitelně k dispozici standardní roční předplatné. Ihned po vyhledání relevantního záznamu má uživatel možnost objednání plného textu dokumentu. Existuje také mutace služby s názvem '''ICONDA CIBlibrary''', která je k dispozici volně a obsahuje i bezprostřední přístup k plným textům. Tato verze byla vytvořena ve spolupráci s organizací International [http://www.cibworld.nl/ '''Council for Research and Innovation in Building and Construction – CIB'''] a je propojena s repozitářem volně přístupných plnotextových materiálů. Oproti bibliografické verzi služby se však jedná o velmi malou bázi dat.<br /> <br /> '''Souhrnné informace:''' &lt;br&gt;<br /> :Producent: Fraunhofer Informationszentrum Raum und Bau &lt;br&gt;<br /> :Počet záznamů: zhruba 800 000 &lt;br&gt;<br /> :Retrospektiva: od roku 1976 &lt;br&gt;<br /> :Typ databáze: bibliografický &lt;br&gt;<br /> :Způsob přístupu: placený, verze ICONDA CIBlibrary plnotextová &lt;br&gt;<br /> :Databázová centra s přístupem: Dialog, Ovid &lt;br&gt;<br /> <br /> Další informace o databázi a přístupu: http://www.ovid.com/webapp/wcs/stores/servlet/product__13051_-1_10001_Prod-102 &lt;br&gt;<br /> Rozhraní ICONDA CIBlibrary: http://www.irb.fraunhofer.de/CIBlibrary/<br /> <br /> = INIS =<br /> [[Soubor:inis.jpg]]<br /> <br /> '''INIS (International Nuclear Information System)''' je informační služba věnovaná problematice nukleárních informací. Jedná se o decentralizovaný systém koordinovaný [http://www.iaea.org/ '''International Atomic Energy Agency – IAEA'''] se sídlem ve Vídni. Dodávání záznamů do systému obstarávají jednotlivá národní centra. ČR je v tomto případě zastoupena [http://www.ujv.cz/ '''Ústavem jaderného výzkumu Řež a.s.''']. Databáze funguje od roku 1970, v současné době obsahuje více než 3 miliony bibliografických záznamů dokumentů a cca 310 000 plných textů (zejména dokumentů povahy šedé literatury). Pro věcný popis je používán speciální vícejazyčný [https://nkp.iaea.org/INISMLThesaurus/ '''tezaurus INIS''']. V minulosti byl přístup ke službě možný pouze po zaplacení příslušných poplatků. Probíhala také akce, kdy producenti systému nabízeli volný přístup do databáze pro univerzity a akademické instituce z členských zemí IAEA. Od roku 2009 je však INIS dostupný bezplatně pro všechny skupiny uživatelů a v roce 2011 byla navíc představena velmi intuitivní vyhledávací platforma, která uživatelům značně usnadňuje práci s databází. Zajímavým způsobem je řešeno dodávání plných textů primárních dokumentů. Neexistuje zde žádná centrální služba. V každé zúčastněné zemi totiž funguje partnerská instituce, na kterou se příslušní uživatelé mohou v této otázce obrátit. Uživateli jsou pochopitelně k dispozici také linky na plné texty, v tomto případě se jedná o odkazy ve formě identifikátoru DOI.<br /> <br /> '''Souhrnné informace:''' &lt;br&gt;<br /> :Producent: International Atomic Energy Agency &lt;br&gt;<br /> :Počet záznamů: zhruba 3 300 000, 310 000 plných textů &lt;br&gt;<br /> :Retrospektiva: od roku 1970 &lt;br&gt;<br /> :Typ databáze: bibliografický s malou kolekcí plných textů &lt;br&gt;<br /> :Způsob přístupu: volně dostupný &lt;br&gt; <br /> :Databázová centra s přístupem: STN International &lt;br&gt;<br /> <br /> Další informace o databázi a přístupu: http://www.iaea.org/INIS/<br /> <br /> = TULSA (Petroleum Abstracts) =<br /> [[Soubor:tulsa.png|140px]]<br /> <br /> Tato databáze pokrývá kompletně oblast ropného průmyslu a návazných disciplín a aplikací. Služba je produkována společností '''Petroleum Abstracts''', která je součástí [http://www.utulsa.edu/ '''University of Tulsa''']. V rámci databáze získává uživatel přístup nejen k bibliografickým záznamům článků, ale také k velmi významné a rozsáhlé kolekci patentů a příspěvků z konferencí. V červnu 2009 se počet bibliografických záznamů přehoupl přes magickou hranici jednoho milionu. Součástí databáze je vlastní služba dodávání primárních textů dokumentů.<br /> <br /> '''Souhrnné informace:''' &lt;br&gt;<br /> :Producent: Petroleum Abstracts, a division of The University of Tulsa &lt;br&gt;<br /> :Počet záznamů: více než 1 000 000 &lt;br&gt;<br /> :Retrospektiva: od roku 1961 &lt;br&gt;<br /> :Typ databáze: bibliografický &lt;br&gt;<br /> :Způsob přístupu: placený &lt;br&gt;<br /> :Databázová centra s přístupem: Dialog, STN International, Ovid, Ebsco &lt;br&gt;<br /> <br /> Další informace o databázi a přístupu: http://www.pa.utulsa.edu/<br /> <br /> = Galerie =<br /> &lt;gallery&gt;<br /> Soubor:binspec.jpg|Tematické pokrytí v databázi INSPEC. Převzato z dokumentace systému.<br /> Soubor:bcompendex.jpg|Tematické rozvržení záznamů v rámci databáze Compendex. Převzato z dokumentace na stránkách Engineering Village.<br /> Soubor:biconda.jpg|Bibliografický záznam sborníku z databáze Iconda. Převzato z www stránek producenta.<br /> Soubor:binis.jpg|Tematické rozložení dokumentů v databázi INIS. Převzato z dokumentace k systému.<br /> &lt;/gallery&gt;</div>

MisaH https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Datab%C3%A1ze_pro_technick%C3%A9_obory&diff=38103 2013-11-14T20:26:18Z

<p>MisaH: /* INSPEC */</p> <hr /> <div>Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]]<br /> [[Soubor:Eiz.png|200px|right|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]<br /> = INSPEC =<br /> [[Soubor:inspec.jpg]]<br /> <br /> '''INSPEC (Information Service – Physics, Electrical &amp; Electronics, and Computers &amp; Control)''' je pro oblast techniky nejreprezentativnějším elektronickým informačním zdrojem. Databáze je tematicky rozdělena na několik dílčích kolekcí:<br /> <br /> a) fyzika &lt;br&gt;<br /> b) elektrotechnika &lt;br&gt;<br /> c) počítačová věda a technika &lt;br&gt;<br /> d) informační technologie &lt;br&gt;<br /> <br /> Produkci systému obstarává organizace [http://www.theiet.org/ '''Institution of Engineering and Technology – IET''']. Předchůdcem databáze byl referátový časopis '''Science Abstracts''', který začal vycházet už v roce 1898. V elektronické podobě funguje systém od roku 1969 a obsažené bibliografické záznamy jsou indexovány na základě systematického třídění [http://www.theiet.org/resources/inspec/about/records/iclass.cfm '''INSPEC Classification'''] a [http://www.theiet.org/resources/inspec/about/records/ithesaurus.cfm '''INSPEC Thesaurus'''], předmětového selekčního jazyka. Kromě záznamů článků je systém vysoce oceňován také díky velmi hodnotné kolekci sborníků z konferencí (asi 2 500 jednotek). Nově jsou zahrnovány také kapitoly z odborných elektronických knih. Při dodávání plných textů spolupracuje databáze s vydavatelstvím '''Elsevier''' a jeho rozhraním '''ScienceDirect''' a s digitální knihovnou '''IEEE Xplore'''. Jinak je systém bibliografické povahy a přístup je realizován pouze na komerčním základě. Velmi kvalitní platformu pro vyhledávání s názvem [http://inspecdirect-service.theiet.org/ '''INSPEC Direct'''] nabízí svým uživatelům samotný producent systému.<br /> <br /> '''Souhrnné informace:''' &lt;br&gt;<br /> :Producent: Institution of Engineering and Technology &lt;br&gt;<br /> :Počet záznamů: více než 13 000 000 &lt;br&gt;<br /> :Retrospektiva: od roku 1969, verze INSPEC Archive obsahuje záznamy z let 1898-1968 &lt;br&gt;<br /> :Typ databáze: bibliografický &lt;br&gt;<br /> :Způsob přístupu: placený &lt;br&gt;<br /> :Databázová centra s přístupem: Dialog, STN International, Ovid, Questel, ISI, WTI Frankfurt, EBSCO &lt;br&gt;<br /> <br /> Další informace o databázi a přístupu: http://www.theiet.org/resources/inspec/<br /> <br /> = IEEE Xplore =<br /> [[Soubor:ieee.jpg]]<br /> <br /> Elektronická knihovna '''IEEE Xplore''' je nejrozsáhlejším zdrojem svého druhu a poskytuje plnotextový přístup k více než třetině veškeré odborné literatury, zaměřující se na problematiku soudobého elektroinženýrství a informatiky. Kvalitu a odbornost textů zajišťují dva instituty: '''Institute of Electrical and Electronics Engineers (IEEE)''' a '''Institution of Engineering and Technology (IET)'''. Systém obsahuje kolekce článků, konferenčních materiálů a norem. Jako doplněk je k dispozici databáze elektronických knih, které sice nejsou dostupné fulltextově, ale uživatel si je může objednat u vydavatele. V databázi se v současnosti nachází více než 3 miliony dokumentů v plném textu. IET je zároveň producentem významné bibliografické databáze INSPEC, přičemž IEEE Xplore slouží z velké části jako dodavatel plných textů k bibliografickým záznamům ze zmiňované databáze. <br /> <br /> '''Souhrnné informace:''' &lt;br&gt;<br /> :Producent: IEEE &lt;br&gt;<br /> :Počet záznamů: více než 3 150 000 plných textů dokumentů &lt;br&gt;<br /> :Retrospektiva: standardně od roku 1988, u vybraných časopisů od roku 1952 &lt;br&gt;<br /> :Typ databáze: plnotextový &lt;br&gt;<br /> :Způsob přístupu: placený &lt;br&gt;<br /> :Databázová centra s přístupem: - &lt;br&gt;<br /> <br /> Další informace o databázi a přístupu: http://ieeexplore.ieee.org/Xplore/dynhome.jsp<br /> <br /> Službou podobného ladění stojící za zmínku je [http://portal.acm.org/dl.cfm '''ACM Digital Library'''] představující plnotextový zdroj zaměřený na počítačovou vědu a návazné disciplíny. Producentem systému je [http://www.acm.org/ '''Association for Computing Machinery'''].<br /> <br /> = Compendex =<br /> [[Soubor:compendex.jpg]]<br /> <br /> Databáze '''Compendex (COMPuterized ENgineering inDEX)''' je komplexním informačním zdrojem pro veškeré inženýrské obory. Obsahuje tak informace z mnoha technických odvětví, jako jsou strojírenství, elektrotechnika, energetika, stavebnictví, počítačová věda a mnoho dalších disciplín. Systém je produkován nevýdělečnou organizací '''Engineering Information Inc.''', která se však stala součástí informačního portfolia firmy '''Elsevier'''. Referátový časopis '''Engineering Card Service''', který je předchůdcem dnešní databáze, vycházel už od roku 1884. Systém zahrnuje záznamy z více než 5 600 odborných časopisů, jež jsou indexovány pomocí tematického třídění''' CAL Classification Codes''' a podle tezauru '''Subject Headings for Engineering (SHE Thesaurus)'''. V roce 2007 přesáhl počet bibliografických záznamů v systému 10 milionů. Roční přírůstek se přitom v současnosti pohybuje okolo 650 000 nových záznamů.<br /> <br /> '''Souhrnné informace:''' &lt;br&gt;<br /> :Producent: Elsevier Engineering Information Inc.&lt;br&gt;<br /> :Počet záznamů: více než 14 500 000 &lt;br&gt;<br /> :Retrospektiva: od roku 1970, archivní verze zahrnuje léta 1884-1969 &lt;br&gt;<br /> :Typ databáze: bibliografický &lt;br&gt;<br /> :Způsob přístupu: placený &lt;br&gt;<br /> :Databázová centra s přístupem: Dialog, STN International, Ovid, Questel &lt;br&gt;<br /> <br /> Další informace o databázi a přístupu: http://www.ei.org/compendex<br /> <br /> = ICONDA =<br /> [[Soubor:iconda.jpg]]<br /> <br /> Databáze '''ICONDA''' představuje přední světový informační zdroj pro oblast stavebnictví. Její specializace je skryta už v samotném názvu '''ICONDA (International CONstruction DAtabase)'''. Systém je produkován na půdě německé organizace [http://www.irb.fraunhofer.de/ '''Fraunhofer Informationszentrum Raum und Bau'''], která je jedním z bývalých odvětvových informačních center založených německou spolkovou vládou. Databáze působí na trhu od roku 1976 a v současné době čerpá z více než 500 odborných časopisů a dalších informačních zdrojů (např. sborníků). Celkově obsahuje zhruba 800 000 bibliografických záznamů. ICONDA je placená služba, do níž je však možno získat přístup mnoha flexibilními způsoby. Pro zájemce, kteří chtějí v systému vyhledávat pouze jednorázově, lze sjednat plnohodnotný přístup na jeden den. Jinak je pochopitelně k dispozici standardní roční předplatné. Ihned po vyhledání relevantního záznamu má uživatel možnost objednání plného textu dokumentu. Existuje také mutace služby s názvem '''ICONDA CIBlibrary''', která je k dispozici volně a obsahuje i bezprostřední přístup k plným textům. Tato verze byla vytvořena ve spolupráci s organizací International [http://www.cibworld.nl/ '''Council for Research and Innovation in Building and Construction – CIB'''] a je propojena s repozitářem volně přístupných plnotextových materiálů. Oproti bibliografické verzi služby se však jedná o velmi malou bázi dat.<br /> <br /> '''Souhrnné informace:''' &lt;br&gt;<br /> :Producent: Fraunhofer Informationszentrum Raum und Bau &lt;br&gt;<br /> :Počet záznamů: zhruba 800 000 &lt;br&gt;<br /> :Retrospektiva: od roku 1976 &lt;br&gt;<br /> :Typ databáze: bibliografický &lt;br&gt;<br /> :Způsob přístupu: placený, verze ICONDA CIBlibrary plnotextová &lt;br&gt;<br /> :Databázová centra s přístupem: Dialog, Ovid &lt;br&gt;<br /> <br /> Další informace o databázi a přístupu: http://www.ovid.com/webapp/wcs/stores/servlet/product__13051_-1_10001_Prod-102 &lt;br&gt;<br /> Rozhraní ICONDA CIBlibrary: http://www.irb.fraunhofer.de/CIBlibrary/<br /> <br /> = INIS =<br /> [[Soubor:inis.jpg]]<br /> <br /> '''INIS (International Nuclear Information System)''' je informační služba věnovaná problematice nukleárních informací. Jedná se o decentralizovaný systém koordinovaný [http://www.iaea.org/ '''International Atomic Energy Agency – IAEA'''] se sídlem ve Vídni. Dodávání záznamů do systému obstarávají jednotlivá národní centra. ČR je v tomto případě zastoupena [http://www.ujv.cz/ '''Ústavem jaderného výzkumu Řež a.s.''']. Databáze funguje od roku 1970, v současné době obsahuje více než 3 miliony bibliografických záznamů dokumentů a cca 310 000 plných textů (zejména dokumentů povahy šedé literatury). Pro věcný popis je používán speciální vícejazyčný [https://nkp.iaea.org/INISMLThesaurus/ '''tezaurus INIS''']. V minulosti byl přístup ke službě možný pouze po zaplacení příslušných poplatků. Probíhala také akce, kdy producenti systému nabízeli volný přístup do databáze pro univerzity a akademické instituce z členských zemí IAEA. Od roku 2009 je však INIS dostupný bezplatně pro všechny skupiny uživatelů a v roce 2011 byla navíc představena velmi intuitivní vyhledávací platforma, která uživatelům značně usnadňuje práci s databází. Zajímavým způsobem je řešeno dodávání plných textů primárních dokumentů. Neexistuje zde žádná centrální služba. V každé zúčastněné zemi totiž funguje partnerská instituce, na kterou se příslušní uživatelé mohou v této otázce obrátit. Uživateli jsou pochopitelně k dispozici také linky na plné texty, v tomto případě se jedná o odkazy ve formě identifikátoru DOI.<br /> <br /> '''Souhrnné informace:''' &lt;br&gt;<br /> :Producent: International Atomic Energy Agency &lt;br&gt;<br /> :Počet záznamů: zhruba 3 300 000, 310 000 plných textů &lt;br&gt;<br /> :Retrospektiva: od roku 1970 &lt;br&gt;<br /> :Typ databáze: bibliografický s malou kolekcí plných textů &lt;br&gt;<br /> :Způsob přístupu: volně dostupný &lt;br&gt; <br /> :Databázová centra s přístupem: STN International &lt;br&gt;<br /> <br /> Další informace o databázi a přístupu: http://www.iaea.org/INIS/<br /> <br /> = TULSA (Petroleum Abstracts) =<br /> [[Soubor:tulsa.png|140px]]<br /> <br /> Tato databáze pokrývá kompletně oblast ropného průmyslu a návazných disciplín a aplikací. Služba je produkována společností '''Petroleum Abstracts''', která je součástí [http://www.utulsa.edu/ '''University of Tulsa''']. V rámci databáze získává uživatel přístup nejen k bibliografickým záznamům článků, ale také k velmi významné a rozsáhlé kolekci patentů a příspěvků z konferencí. V červnu 2009 se počet bibliografických záznamů přehoupl přes magickou hranici jednoho milionu. Součástí databáze je vlastní služba dodávání primárních textů dokumentů.<br /> <br /> '''Souhrnné informace:''' &lt;br&gt;<br /> :Producent: Petroleum Abstracts, a division of The University of Tulsa &lt;br&gt;<br /> :Počet záznamů: více než 1 000 000 &lt;br&gt;<br /> :Retrospektiva: od roku 1961 &lt;br&gt;<br /> :Typ databáze: bibliografický &lt;br&gt;<br /> :Způsob přístupu: placený &lt;br&gt;<br /> :Databázová centra s přístupem: Dialog, STN International, Ovid, Ebsco &lt;br&gt;<br /> <br /> Další informace o databázi a přístupu: http://www.pa.utulsa.edu/<br /> <br /> = Galerie =<br /> &lt;gallery&gt;<br /> Soubor:binspec.jpg|Tematické pokrytí v databázi INSPEC. Převzato z dokumentace systému.<br /> Soubor:bcompendex.jpg|Tematické rozvržení záznamů v rámci databáze Compendex. Převzato z dokumentace na stránkách Engineering Village.<br /> Soubor:biconda.jpg|Bibliografický záznam sborníku z databáze Iconda. Převzato z www stránek producenta.<br /> Soubor:binis.jpg|Tematické rozložení dokumentů v databázi INIS. Převzato z dokumentace k systému.<br /> &lt;/gallery&gt;</div>

MisaH https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Datab%C3%A1ze_pro_geologii_a_geografii&diff=38066 2013-11-13T23:55:49Z

<p>MisaH: /* GeoRef */</p> <hr /> <div>Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]]<br /> [[Soubor:Eiz.png|200px|right|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]<br /> = Geobase =<br /> [[Soubor:geobase.jpg]]<br /> <br /> '''Geobase''' je bibliografickým zdrojem, který se zabývá komplexní problematikou věd o zemi. Konkrétně postihuje oblasti geologie, oceánografie, geografie, ekologie apod. Její zdrojovou základnu tvoří 2 000 prestižních oborových časopisů, ale také další typy dokumentů, například knihy, zprávy nebo příspěvky ze sborníků. Společnost Elsevier, která je producentem systému, nabízí možnost přístupu k Geobase na moderní platformě '''Engineering Village''' (http://www.ei.org/). Ta obsahuje rovněž celou řadu dalších informačních zdrojů určených pro potřeby inženýrských oborů (např. Compendex, INSPEC nebo NTIS). <br /> <br /> <br /> '''Souhrnné informace:'''<br /> :Producent: Elsevier<br /> :Počet záznamů: přes 2 100 000<br /> :Retrospektiva: od roku 1973<br /> :Typ databáze: bibliografický<br /> :Způsob přístupu: placený<br /> :Databázová centra s přístupem: Dialog, Ovid, OCLC<br /> <br /> Další informace o databázi a přístupu: http://www.elsevier.com/elsevier-products/geobase<br /> <br /> = GeoRef =<br /> [[Soubor:georef.jpg]]<br /> <br /> Databáze '''GeoRef''' je produktem '''American Geological Institute''' (http://www.agiweb.org/) a představuje velmi prestižní informační zdroj pro všechny obory a součásti geologie. Stejně jako Geobase je dostupná na platformě Engineering Village, ale kromě toho ji zpřístupňuje i celá řada dalších komerčních institucí. Databáze má hlubokou retrospektivu a pro profesionální vyhledávání nabízí '''Georef Thesaurus''' (http://www.agiweb.org/georef/about/thesaurus.html), který obsahuje více než 30 800 výrazů. Na stránkách producenta se nachází omezená verze databáze, do níž je možný bezplatný přístup. Standardně je však GeoRef placenou službou.<br /> <br /> <br /> '''Souhrnné informace:'''<br /> :Producent: American Geological Institute<br /> :Počet záznamů: více než 3 400 000<br /> :Retrospektiva: od roku 1933 (geologie Severní Ameriky od roku 1669)<br /> :Typ databáze: bibliografický<br /> :Způsob přístupu: placený, omezená verze volně dostupná<br /> :Databázová centra s přístupem: Dialog, Ovid, Ebsco, CSA, STN International<br /> <br /> Další informace o databázi a přístupu: http://www.agiweb.org/georef/index.html <br /> <br /> Omezená volně dostupná verze databáze: http://previews.georef.org/dbtw-wpd/qbeprev.htm <br /> <br /> S databází Georef má provazbu '''GeoScience World''' (http://www.geoscienceworld.org/), služba, která zpřístupňuje několik desítek časopisů pro oblast geologie v plném textu. Na projektu se podílí sedm významných oborových institucí a neregistrovaný uživatel může volně procházet bibliografickou část databáze. Přístup k plným textům je již pochopitelně zpoplatněn.<br /> <br /> = GEOBIBLINE =<br /> <br /> Geografie je jedním z oborů, které jsou výborně zpracovány také v českém prostředí. '''Geografická bibliografie ČR online''' zvaná také '''GEOBIBLINE''' (http://www.geobibline.cz/) obsahuje v současné době přes 179 tisíc bibliografických záznamů. Na tvorbě systému se podílí řada významných institucí a přístup k němu je možný bezplatně prostřednictvím knihovního systému Aleph provozovaného Univerzitou Karlovou v Praze. Systém obsahuje monografie, mapy, ale především články z klíčových vědeckých periodik pro oblast geografie. Záznamy obsahují abstrakty, některé mají připojeny fulltexty. Databáze se aktualizuje denně.<br /> <br /> <br /> '''Souhrnné informace:'''<br /> :Producent: Knihovna geografie PřF UK v Praze, Knihovna PřF MU v Brně, Katedra geografie PřF UJEP v Ústí n. Labem s ÚVT UK<br /> :Počet záznamů: 179 276 (ke 4. 11. 2013)<br /> :Retrospektiva: od roku 1510 <br /> :Typ databáze: bibliografický<br /> :Způsob přístupu: volně dostupná<br /> :Databázová centra s přístupem: -<br /> <br /> Další informace o databázi a přístupu: http://www.geobibline.cz/cs/basic_info<br /> <br /> = Galerie =<br /> &lt;gallery&gt;<br /> Soubor:bgeoref.jpg|Tematické srovnání databází GeoRef a GeoBase. Převzato z dokumentace na stránkách Engineering Village.<br /> &lt;/gallery&gt;</div>

MisaH https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Datab%C3%A1ze_pro_geologii_a_geografii&diff=38065 2013-11-13T23:40:25Z

<p>MisaH: /* Geobase */</p> <hr /> <div>Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]]<br /> [[Soubor:Eiz.png|200px|right|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]<br /> = Geobase =<br /> [[Soubor:geobase.jpg]]<br /> <br /> '''Geobase''' je bibliografickým zdrojem, který se zabývá komplexní problematikou věd o zemi. Konkrétně postihuje oblasti geologie, oceánografie, geografie, ekologie apod. Její zdrojovou základnu tvoří 2 000 prestižních oborových časopisů, ale také další typy dokumentů, například knihy, zprávy nebo příspěvky ze sborníků. Společnost Elsevier, která je producentem systému, nabízí možnost přístupu k Geobase na moderní platformě '''Engineering Village''' (http://www.ei.org/). Ta obsahuje rovněž celou řadu dalších informačních zdrojů určených pro potřeby inženýrských oborů (např. Compendex, INSPEC nebo NTIS). <br /> <br /> <br /> '''Souhrnné informace:'''<br /> :Producent: Elsevier<br /> :Počet záznamů: přes 2 100 000<br /> :Retrospektiva: od roku 1973<br /> :Typ databáze: bibliografický<br /> :Způsob přístupu: placený<br /> :Databázová centra s přístupem: Dialog, Ovid, OCLC<br /> <br /> Další informace o databázi a přístupu: http://www.elsevier.com/elsevier-products/geobase<br /> <br /> = GeoRef =<br /> [[Soubor:georef.jpg]]<br /> <br /> Databáze '''GeoRef''' je produktem '''American Geological Institute''' (http://www.agiweb.org/) a představuje velmi prestižní informační zdroj pro všechny obory a součásti geologie. Stejně jako Geobase je dostupná na platformě Engineering Village, ale kromě toho ji zpřístupňuje i celá řada dalších komerčních institucí. Databáze má hlubokou retrospektivu a pro profesionální vyhledávání nabízí '''Georef Thesaurus''' (http://www.agiweb.org/georef/about/thesaurus.html), který obsahuje více než 30 000 výrazů. Na stránkách producenta se nachází omezená verze databáze, do níž je možný bezplatný přístup. Standardně je však GeoRef placenou službou.<br /> <br /> <br /> '''Souhrnné informace:'''<br /> :Producent: American Geological Institute<br /> :Počet záznamů: téměř 3 3200 000<br /> :Retrospektiva: od roku 1933<br /> :Typ databáze: bibliografický<br /> :Způsob přístupu: placený, omezená verze volně dostupná<br /> :Databázová centra s přístupem: Dialog, Ovid, Ebsco, CSA, STN International<br /> <br /> Další informace o databázi a přístupu: http://www.agiweb.org/georef/index.html <br /> <br /> Omezená volně dostupná verze databáze: http://previews.georef.org/dbtw-wpd/qbeprev.htm <br /> <br /> S databází Georef má provazbu '''GeoScience World''' (http://www.geoscienceworld.org/), služba, která zpřístupňuje několik desítek časopisů pro oblast geologie v plném textu. Na projektu se podílí sedm významných oborových institucí a neregistrovaný uživatel může volně procházet bibliografickou část databáze. Přístup k plným textům je již pochopitelně zpoplatněn.<br /> <br /> Geografie je jedním z oborů, které jsou výborně zpracovány také v českém prostředí. '''Geografická bibliografie ČR online''' zvaná také '''GEOBIBLINE''' (http://www.geobibline.cz/) obsahuje v současné době téměř 130 000 bibliografických záznamů. Na tvorbě systému se podílí řada významných institucí a přístup k němu je možný bezplatně prostřednictvím knihovního systému Aleph provozovaného Univerzitou Karlovou v Praze. Systém obsahuje monografie, mapy, ale především články z klíčových vědeckých periodik pro oblast geografie.<br /> <br /> = Galerie =<br /> &lt;gallery&gt;<br /> Soubor:bgeoref.jpg|Tematické srovnání databází GeoRef a GeoBase. Převzato z dokumentace na stránkách Engineering Village.<br /> &lt;/gallery&gt;</div>

MisaH https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Datab%C3%A1ze_pro_matematiku&diff=38064 2013-11-13T23:29:40Z

<p>MisaH: /* Zentralblatt MATH */</p> <hr /> <div>Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]]<br /> [[Soubor:Eiz.png|200px|right|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]<br /> = MathSci =<br /> [[Soubor:mathsci.jpg]]<br /> <br /> Databáze '''MathSci''' představuje nejvýznamnější světový elektronický informační zdroj pro oblast matematiky a návazných oborů (počítačová věda, statistika apod.). Tvorbu této databáze zajišťuje '''American Mathematical Society''' (http://www.ams.org/). Systém se skládá ze dvou hlavních podbází a několika dalších méně významných součástí. Jádro tvoří kolekce '''Mathematical Reviews''' a '''Current Mathematical Publications'''. Záznamy jsou indexovány pomocí speciálního systematického třídění '''Mathematics Subject Classification''' (http://www.ams.org/mathscinet/msc/msc2010.html). V současné době obsahuje systém více než 2.9 milionů záznamů z cca 500 časopisů a více než 1,6 milionu přímých odkazů na původní články. Kromě databázových center je možno v něm vyhledávat i v rámci rozhraní MathSciNet na stránkách producenta. Přístup do databáze je však výhradně placený.<br /> <br /> '''Souhrnné informace:'''<br /> :Producent: American Mathematical Society<br /> :Počet záznamů: více než 2.973.000<br /> :Retrospektiva: od roku 1800<br /> :Typ databáze: bibliografický<br /> :Způsob přístupu: placený<br /> :Databázová centra s přístupem: Dialog, Ovid<br /> <br /> Další informace o databázi a přístupu: http://www.ams.org/mathscinet/<br /> <br /> = Zentralblatt MATH =<br /> [[Soubor:zmath.jpg|100px]]<br /> <br /> Další významnou databází oblasti matematiky je '''Zentralblatt MATH''', na jejímž budování se podílí vydavatelství '''Springer''' (http://www.springer.com/) spolu s '''European Mathematical Society''' (http://www.euro-math-soc.eu/) a '''FIZ Karlsruhe''' (http://www.fiz-karlsruhe.de/). Databáze obsahuje bibliografické záznamy z 3.500 klíčových titulů časopisů. Stejně jako předchozí služba používá pro indexaci selekční jazyk '''Mathematics Subject Classification'''. Systém je dostupný po zaplacení licence, avšak na internetu je uživatelům k dispozici omezená, volně dostupná verze. V ní jsou po vyhledání výsledků k dispozici vždy pouze první tři relevantní bibliografické záznamy včetně abstraktu. Dodávání plných textů dokumentů je zajišťováno za pomoci služby '''TIBORDER'''.<br /> <br /> <br /> '''Souhrnné informace:'''<br /> :Producent: FIZ Karlsruhe, Springer Verlag<br /> :Počet záznamů: více než 3.000.000<br /> :Retrospektiva: od roku 1868<br /> :Typ databáze: bibliografický<br /> :Způsob přístupu: placený, omezená verze systému dostupná bezplatně<br /> :Databázová centra s přístupem: -<br /> <br /> Další informace o databázi a přístupu: http://zbmath.org/about/<br /> <br /> Volná verze systému: http://zbmath.org/<br /> <br /> Výtečná služba pro oblast matematiky je dostupná také v českém prostředí. Představuje ji '''Česká digitální matematická knihovna''' (http://dml.cz/). Na tomto projektu se podílí vícero institucí, ale vůdčí roli hraje '''Matematický ústav Akademie věd České republiky''' (http://www.math.cas.cz/) a '''Ústav výpočetní techniky Masarykovy univerzity v Brně''' (http://www.muni.cz/ics/). Jedná se o vysoce propracovanou platformu pro zpřístupňování plných textů článků z českých matematických časopisů. Systém je postavený na technologii DSpace, kam jsou ukládány zmiňované články dosahující mnohdy velmi dlouhé retrospektivy. Kromě časopisů jsou k dispozici také některé sborníky a monografie. Služba je dostupná zdarma.<br /> <br /> = Galerie =<br /> &lt;gallery&gt;<br /> Soubor:bmathsci.jpg|Hlavní stránka systému MathSciNet. Převzato z www rozhraní.<br /> Soubor:bzmath.jpg|Bibliografický záznam dokumentu z databáze Zentralblatt MATH. Převzato z volné verze systému.<br /> &lt;/gallery&gt;</div>

MisaH https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Soubor:Bzmath.jpg&diff=38063 2013-11-13T23:22:18Z

<p>MisaH: načtena nová verze &amp;quot;Soubor:Bzmath.jpg&amp;quot;: Aktualizace</p> <hr /> <div></div>

MisaH https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Soubor:Bmathsci.jpg&diff=38062 2013-11-13T22:20:40Z

<p>MisaH: načtena nová verze &amp;quot;Soubor:Bmathsci.jpg&amp;quot;: Aktualizace</p> <hr /> <div></div>

MisaH https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Datab%C3%A1ze_pro_matematiku&diff=38061 2013-11-13T22:19:22Z

<p>MisaH: /* MathSci */</p> <hr /> <div>Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]]<br /> [[Soubor:Eiz.png|200px|right|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]<br /> = MathSci =<br /> [[Soubor:mathsci.jpg]]<br /> <br /> Databáze '''MathSci''' představuje nejvýznamnější světový elektronický informační zdroj pro oblast matematiky a návazných oborů (počítačová věda, statistika apod.). Tvorbu této databáze zajišťuje '''American Mathematical Society''' (http://www.ams.org/). Systém se skládá ze dvou hlavních podbází a několika dalších méně významných součástí. Jádro tvoří kolekce '''Mathematical Reviews''' a '''Current Mathematical Publications'''. Záznamy jsou indexovány pomocí speciálního systematického třídění '''Mathematics Subject Classification''' (http://www.ams.org/mathscinet/msc/msc2010.html). V současné době obsahuje systém více než 2.9 milionů záznamů z cca 500 časopisů a více než 1,6 milionu přímých odkazů na původní články. Kromě databázových center je možno v něm vyhledávat i v rámci rozhraní MathSciNet na stránkách producenta. Přístup do databáze je však výhradně placený.<br /> <br /> '''Souhrnné informace:'''<br /> :Producent: American Mathematical Society<br /> :Počet záznamů: více než 2.973.000<br /> :Retrospektiva: od roku 1800<br /> :Typ databáze: bibliografický<br /> :Způsob přístupu: placený<br /> :Databázová centra s přístupem: Dialog, Ovid<br /> <br /> Další informace o databázi a přístupu: http://www.ams.org/mathscinet/<br /> <br /> = Zentralblatt MATH =<br /> [[Soubor:zmath.jpg|100px]]<br /> <br /> Další významnou databází oblasti matematiky je '''Zentralblatt MATH''', na jejímž budování se podílí vydavatelství '''Springer''' (http://www.springer.com/) spolu s '''European Mathematical Society''' (http://www.euro-math-soc.eu/) a '''FIZ Karlsruhe''' (http://www.fiz-karlsruhe.de/). Databáze obsahuje bibliografické záznamy z 3.500 klíčových titulů časopisů. Stejně jako předchozí služba používá pro indexaci selekční jazyk '''Mathematics Subject Classification'''. Systém je dostupný po zaplacení licence, avšak na internetu je uživatelům k dispozici omezená, volně dostupná verze. V ní jsou po vyhledání výsledků k dispozici vždy pouze první tři relevantní bibliografické záznamy včetně abstraktu. Dodávání plných textů dokumentů je zajišťováno za pomoci služby '''TIBORDER'''.<br /> <br /> <br /> '''Souhrnné informace:'''<br /> :Producent: FIZ Karlsruhe, Springer Verlag<br /> :Počet záznamů: více než 3.000.000<br /> :Retrospektiva: od roku 1868<br /> :Typ databáze: bibliografický<br /> :Způsob přístupu: placený, omezená verze systému dostupná bezplatně<br /> :Databázová centra s přístupem: -<br /> <br /> Další informace o databázi a přístupu: http://www.zentralblatt-math.org/zbmath/about/<br /> <br /> Volná verze systému: http://www.zentralblatt-math.org/zbmath/ <br /> <br /> Výtečná služba pro oblast matematiky je dostupná také v českém prostředí. Představuje ji '''Česká digitální matematická knihovna''' (http://dml.cz/). Na tomto projektu se podílí vícero institucí, ale vůdčí roli hraje '''Matematický ústav Akademie věd České republiky''' (http://www.math.cas.cz/) a '''Ústav výpočetní techniky Masarykovy univerzity v Brně''' (http://www.muni.cz/ics/). Jedná se o vysoce propracovanou platformu pro zpřístupňování plných textů článků z českých matematických časopisů. Systém je postavený na technologii DSpace, kam jsou ukládány zmiňované články dosahující mnohdy velmi dlouhé retrospektivy. Kromě časopisů jsou k dispozici také některé sborníky a monografie. Služba je dostupná zdarma.<br /> = Galerie =<br /> &lt;gallery&gt;<br /> Soubor:bmathsci.jpg|Hlavní stránka systému MathSciNet. Převzato z www rozhraní.<br /> Soubor:bzmath.jpg|Bibliografický záznam dokumentu z databáze Zentralblatt MATH. Převzato z volné verze systému.<br /> &lt;/gallery&gt;</div>

MisaH https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Datab%C3%A1ze_pro_matematiku&diff=38060 2013-11-13T22:13:46Z

<p>MisaH: /* MathSci */</p> <hr /> <div>Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]]<br /> [[Soubor:Eiz.png|200px|right|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]<br /> = MathSci =<br /> [[Soubor:mathsci.jpg]]<br /> <br /> Databáze '''MathSci''' představuje nejvýznamnější světový elektronický informační zdroj pro oblast matematiky a návazných oborů (počítačová věda, statistika apod.). Tvorbu této databáze zajišťuje '''American Mathematical Society''' (http://www.ams.org/). Systém se skládá ze dvou hlavních podbází a několika dalších méně významných součástí. Jádro tvoří kolekce '''Mathematical Reviews''' a '''Current Mathematical Publications'''. Záznamy jsou indexovány pomocí speciálního systematického třídění '''Mathematics Subject Classification''' (http://www.ams.org/mathscinet/msc/msc2010.html). V současné době obsahuje systém více než 2.8 milionů záznamů z cca 500 časopisů a více než 1,6 milionu přímých odkazů na původní články. Kromě databázových center je možno v něm vyhledávat i v rámci rozhraní MathSciNet na stránkách producenta. Přístup do databáze je však výhradně placený.<br /> <br /> '''Souhrnné informace:'''<br /> :Producent: American Mathematical Society<br /> :Počet záznamů: více než 2.800.000<br /> :Retrospektiva: od roku 1800<br /> :Typ databáze: bibliografický<br /> :Způsob přístupu: placený<br /> :Databázová centra s přístupem: Dialog, Ovid<br /> <br /> Další informace o databázi a přístupu: http://www.ams.org/mathscinet/<br /> <br /> = Zentralblatt MATH =<br /> [[Soubor:zmath.jpg|100px]]<br /> <br /> Další významnou databází oblasti matematiky je '''Zentralblatt MATH''', na jejímž budování se podílí vydavatelství '''Springer''' (http://www.springer.com/) spolu s '''European Mathematical Society''' (http://www.euro-math-soc.eu/) a '''FIZ Karlsruhe''' (http://www.fiz-karlsruhe.de/). Databáze obsahuje bibliografické záznamy z 3.500 klíčových titulů časopisů. Stejně jako předchozí služba používá pro indexaci selekční jazyk '''Mathematics Subject Classification'''. Systém je dostupný po zaplacení licence, avšak na internetu je uživatelům k dispozici omezená, volně dostupná verze. V ní jsou po vyhledání výsledků k dispozici vždy pouze první tři relevantní bibliografické záznamy včetně abstraktu. Dodávání plných textů dokumentů je zajišťováno za pomoci služby '''TIBORDER'''.<br /> <br /> <br /> '''Souhrnné informace:'''<br /> :Producent: FIZ Karlsruhe, Springer Verlag<br /> :Počet záznamů: více než 3.000.000<br /> :Retrospektiva: od roku 1868<br /> :Typ databáze: bibliografický<br /> :Způsob přístupu: placený, omezená verze systému dostupná bezplatně<br /> :Databázová centra s přístupem: -<br /> <br /> Další informace o databázi a přístupu: http://www.zentralblatt-math.org/zbmath/about/<br /> <br /> Volná verze systému: http://www.zentralblatt-math.org/zbmath/ <br /> <br /> Výtečná služba pro oblast matematiky je dostupná také v českém prostředí. Představuje ji '''Česká digitální matematická knihovna''' (http://dml.cz/). Na tomto projektu se podílí vícero institucí, ale vůdčí roli hraje '''Matematický ústav Akademie věd České republiky''' (http://www.math.cas.cz/) a '''Ústav výpočetní techniky Masarykovy univerzity v Brně''' (http://www.muni.cz/ics/). Jedná se o vysoce propracovanou platformu pro zpřístupňování plných textů článků z českých matematických časopisů. Systém je postavený na technologii DSpace, kam jsou ukládány zmiňované články dosahující mnohdy velmi dlouhé retrospektivy. Kromě časopisů jsou k dispozici také některé sborníky a monografie. Služba je dostupná zdarma.<br /> = Galerie =<br /> &lt;gallery&gt;<br /> Soubor:bmathsci.jpg|Hlavní stránka systému MathSciNet. Převzato z www rozhraní.<br /> Soubor:bzmath.jpg|Bibliografický záznam dokumentu z databáze Zentralblatt MATH. Převzato z volné verze systému.<br /> &lt;/gallery&gt;</div>

MisaH