WikiKnihovna - Příspěvky uživatele [cs]

Umělá inteligence

2017-11-23T11:20:37Z

Mikki:

'''Autor:''' Martin Man

'''Klíčová slova:''' výpočetní technika, robot, počítač

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''
<blockquote>''nadřazené'' - Turingův test, mechanika</blockquote> <blockquote>''podřazené'' - ---</blockquote>
== Umělá inteligence ==

Umělá inteligence je označení pro vědní obor zabývající se tvorbou strojů, systémů či softwarů, které mají schopnost řešit problémy či reagovat na podněty stejně nebo podobně, jako lidská mysl. Tento termín je používán i jako pojmenování pro samotné přístroje. V současné době je spojován převážně s výpočetní technikou, ale již od antiky se můžeme setkat s mýty a příběhy o různých strojích, připomínající z našeho pohledu roboty (např. měděný obr Talos, mechanická hlava schopna vést s lidmi konverzaci údajně uložená ve Vatikánu v 10. stol. n. l., či asi nejznámější pražský Golem) a Řecký bůh/kovář Hefaistos prý dokázal ukout stroje, podobné robotům které mu usnadňovaly práci. To dokazuje, že lidé jsou již od pradávna přitahováni myšlenkou na zkonstruování stroje, jenž by se v myšlení vyrovnal či přiblížil člověku.

== Historie ==

S prvními stroji schopnými provádět těžší matematické operace, u nichž víme jistě že (na rozdíl od těch popsaných v legendách a mýtech) skutečně existovali, se setkáváme již v 17. století. Většinou šlo o primitivní sčítací stroje, či později s prvními roboty, kteří byli schopni údajně provádět i různé pohybové úkony. Nejzajímavější mechanický div sestrojený ve století 18., jsou malé kapesní hodinky nazvané jako tzv. „Kulibinovo vejce.“ Tato stříbrná napodobenina vejce, obsahující ve svém nitru systém ozubených koleček, dokáže po natáhnutí mechanismu přehrát pomocí miniaturních postaviček uvnitř divadelní scénku „Vzkříšení“ inspirovanou biblí a to i s hudebním doprovodem. Tento přístroj byl zkonstruován ruským vynálezcem Ivanem Kulibinem jako dar pro císařovnu Kateřinu II. S pojmem umělá inteligence jako takovým přišel poprvé americký vědec a informatik John McCarthy v roce 1955. Ještě před ním, v roce 1950, popsal britský logik a matematik Alan Turing test (pojmenovaný pak po něm jako „Turingův test“), podle něhož můžeme otestovat, vykazuje-li určitý přístroj skutečně známky inteligence podobné té lidské. V podstatě jde o princip založený na jednoduchém vzorci: pokud není člověk, komunikující s přístrojem, schopen poznat, zda-li je jeho konverzační partner stroj či lidská bytost, můžeme tento přístroj označit jako umělou inteligenci. Alan Turing je také považován za jednoho z „otců“ moderního počítače. Mezi další osoby, jež se významnou mírou podíleli na vývoji umělé inteligence v druhé polovině 20. století, patří například spoluzakladatel laboratoře v Massachusetském institutu zabývajícího se UI Marvin Minsky, architekt stavby digitálního počítače, která je používána dodnes, John von Neumann, či stvořitel jedněch z prvních programů ovládajících umělou inteliegenci Allen Newell. Slovo „robot,“ které je často skloňované s termínem umělá inteligence, vymyslel český spisovatel Josef Čapek a jeho bratr Karel Čapek jej použil ve své knize R. U. R. jako označení pro mechanického humanoida.

== Umělá inteligence a umění ==

Stejně jako konstruování těchto strojů, přitahuje člověka toto téma i v kulturním odvětví. Krom již zmiňovaného Karla Čapka, zabýval se umělou inteligencí americký spisovatel sci-fi literatury ruského původu Isaac Asimov. V jeho povídkové sbírce „Já, robot“ (podle níž byli později natočeny i filmy) jmenoval hlavní tři zásady robotiky: robot nesmí ublížit člověku, musí jej poslouchat a musí chránit sebe před zničením, není-li to v rozporu s předchozími pravidly. Co se týče filmů, sluší se určitě jmenovat kromě jmenovaného „Já, robot,“ zmínit také trilogii Matrix režisérů Andyho a Lerryho Wachovských, popisující svět jak jej vnímáme my, jen jako iluzi, kterou nám zprostředkovává umělá inteligence ovládaná roboty, kteří si lidstvo téměř celé podmanili. Film „Terminátor“ Jamese Camerona, vychází také z myšlenky světa, který je ohrožen nadvládou strojů; oblíbenost tématu stroje srovnatelného po vizuální i inteligenční stránce s člověkem dokazuje i film Stevena Spielberga nazvaného prostě „A. I.“ (z angl. Artificial Inteligence, čili umělá inteligence).

== Závěr ==

Téma umělé inteligence je stále pro lidstvo atraktivní, dokazuje to pokrok v tomto vědním oboru, i knihy a filmy tomuto tématu věnované. Můžeme jen doufat, že naše civilizace pak neskončí stejně apokalypticky jako v oněch dílech.

== Použitá literatura ==

*ZELINKA Ivan: Umělá inteligence - hrozba nebo naděje? 1. vyd., Praha: BEN, 2003. 142 s. ISBN 80-7300-068-7

*Zelinka Ivan: Umělá inteligence v problémech globální optimalizace. 1. vyd., Praha: BEN, 2002. 189 s. ISBN 80-7300-069-5

*LEAVITT David: Muž, který věděl příliš mnoho - Alan Turing a první počítač. 1. vyd., Dokořán, 2007. 272 s. ISBN 978-80-7203-900

Patrick Wilson

2017-05-18T19:42:06Z

Mikki:

{{Infobox Vědec
|jmeno = Patrick Wilson

[[Soubor:Wilson_Patrick_G.jpg|thumb|[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Soubor:Wilson_Patrick_G.jpg]]]

|datum_narozeni = 29. prosince 1927
|misto_narozeni = Santa Cruz, Kalifornie, USA
|datum_umrti = 12. září 2003
|misto_umrti = San Francisco, Kalifornie, USA
|duvod_umrti = infarkt
|rodina = byl svobodný
|pobyt = -
|obcanstvi = americké
|skola = University of California, Berkeley
|pracoviste = University of California, Berkeley University of California, Los Angeles
|znamy_diky =
|oceneni = Award of Merit, 2001
}}

'''Patrick Wilson''' (29. prosinec 1927 – 12. září 2003) byl knihovník, informační vědec a filozof, který působil jako profesor na University of California, Berkeley a děkan na School of Library and Information Studies. Během té doby zmodernizoval a z obecnil školní osnovy a pět let vyučoval filozofii na University of California, Los Angeles. V roce 2001 mu Americká společnost udělila nejvyšší cenu Award of Merit. Nakonec zemřel ve věku 75 let na selhání srdce.

== Život a vzdělání ==

Patrick neměl snadné dětství, vyrůstal během velké hospodářské krize v dělnické třídě. Pracoval jako kostelní varhaník, jako poslíček v místní veřejné knihovně a příležitostně i doručoval telegramy a zametáním obchodů. O tom, že by šel na vysokou školu původně ani neuvažoval. Nakonec v roce 1949 získal titul A.B. z oboru filozofie, roku 1960 si ve stejném oboru dodělal doktorský titul. Než získat titul doktora, v roce 1953 udělal si ještě bakalářský titul v oboru knihovnictví. Všechna tři studia uskutečnil na University of California, Berkeley.

== Zaměstnání ==

Poté co získal titul z knihovnictví, pracoval v UC Berkeley’s Doe Library v oddělení všeobecné referenční službě a jako knihovník a bibliograf pro South Asian Studies od roku 1954 do roku 1959. 
V roce 1960 začal učit filozofii na University of California, Los Angeles (UCLA), ale o pět let později se během studentských protestů (Free Speech Movement) vrátil do Berkeley jako odborný asistent profesora na fakultě School of Librarianship. To ho uvedlo do těžké situace, neboť univerzitní předpisy vyžadovaly, aby se jeho čtyř a půlleté asistenství profesora filozofie, kterou absolvoval na UCLA, započítalo do jeho funkčního období, a proto si musel rok a půl nahradit v jiné oblasti v jiném areálu. Jeho úspěšnou reakcí bylo napsání pronikavé diskurzivní analýzy s povahou bibliografie, která se odehrála ve dvou odlišných základních odlišných rolích: sestavování enumerativních, popisných seznamů a poradní role týkající se nejlepších dokumentárních prostředků. V roce 1968 byla publikována v University of California Press pod názvem ''Two Kinds of Power: An Essay on Bibliographical Control'' a stala se klasikou, která je široce čtená pro její pečlivý výklad ústředních pojmů jako „text“ a „relevance“. V červenci 1976 se stal řádným profesorem a fakulta byla přejmenována na School of Library and Information Studies. 
V letech 1970 – 1975, a poté od roku 1986 až do svého odchodu do důchodu v roce 1991 působil jako děkan. Stále se ale aktivně věnoval čtení, psaní a občas docházel na semináře. V této době byla škola znepokojena s výpočetní technikou, automatizací knihovny a online vyhledáváním. Velkou měrou podílel na modernizaci a zobecnění školních osnov během přeměny fakulty ze School of Librarianship na School of Library and Information Studies a základem pro současnou School of Information Management and Systems.

== Publikace ==

=== Knihy ===
* 1968 - Two Kinds of Power: An Essay on Bibliographical Control
* 1977 - Public Knowledge, Private Ignorance: Toward a Library and Information Policy
* 1983 - Second-Hand Knowledge: An Inquiry into Cognitive Authority

=== Ostatní díla ===

== Přínos ==

== Ocenění ==

V roce 1991 byla jeho práci věnovaná konference, která se konala ve Švédsku. 
Roku 2001 mu Americká společnost informační vědy a technologie udělila svou nejvyšší čest Cenu za zásluhy (Award of Merit).

== Závěr života ==

Krátce před svou smrtní dokončil živou orální historii s názvem ''Philosopher of Information: An Eclectic Imprint on Berkeley's School of Librarianship, 1965-1991'', která je dostupná v The Bancroft Library na UC Berkeley a online. 
Nakonec zemřel v pečovatelském domě po několika měsících špatného zdraví ve věku 75 let na srdeční selhání. Mezi pozůstalé patří jeho doposud žijící bratr Thomas D. Wilson, dvě neteře a dva synovci. Na jeho počest se v kampusu konala 29. října 2003 vzpomínková bohoslužba.

== Použitá literatura a zdroje ==
<references/>

== Externí zdroje ==

[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]]

Patrick Wilson

2017-05-18T09:48:25Z

Mikki: přidání zásadní knih, ať to není pořád jen o jeho životě

{{Infobox Vědec
|jmeno = Patrick Wilson

[[Soubor:Wilson_Patrick_G.jpg|thumb|[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Soubor:Wilson_Patrick_G.jpg]]]

|datum_narozeni = 29. prosince 1927
|misto_narozeni = Santa Cruz, Kalifornie, USA
|datum_umrti = 12. září 2003
|misto_umrti = San Francisco, Kalifornie, USA
|duvod_umrti = infarkt
|rodina = byl svobodný
|pobyt = -
|obcanstvi = americké
|skola = University of California, Berkeley
|pracoviste = University of California, Berkeley University of California, Los Angeles
|znamy_diky =
|oceneni = Award of Merit, 2001
}}

'''Patrick Wilson''' (29. prosinec 1927 – 12. září 2003) byl knihovník, informační vědec a filozof, který působil jako profesor na státní univerzitě v Berkeley v Kalifornii a děkan na School of Library and Information Studies a pět let vyučoval filozofii na Kalifornské univerzitě v Los Angeles. V roce 2001 mu Americká společnost udělila nejvyšší cenu Award of Merit. Nakonec zemřel ve věku 75 let na selhání srdce.

== Život a vzdělání ==

Patrick neměl snadné dětství, vyrůstal během velké hospodářské krize v dělnické třídě. Pracoval jako kostelní varhaník, jako poslíček v místní veřejné knihovně a příležitostně i doručoval telegramy a zametáním obchodů. O tom, že by šel na vysokou školu původně ani neuvažoval. Nakonec v roce 1949 získal titul A.B. z oboru filozofie, roku 1960 si ve stejném oboru dodělal doktorský titul. Než získat titul doktora, v roce 1953 udělal si ještě bakalářský titul v oboru knihovnictví. Všechna tři studia uskutečnil na Kalifornské škole v Berkeley (University of California, Berkeley).

== Zaměstnání ==

Poté co získal titul z knihovnictví, pracoval v UC Berkeley’s Doe Library v oddělení všeobecné referenční službě a jako knihovník a bibliograf pro South Asian Studies od roku 1954 do roku 1959. 
V roce 1960 začal učit filozofii na University of California, Los Angeles (UCLA), ale o pět let později se během studentských protestů (Free Speech Movement) vrátil do Berkeley jako odborný asistent profesora na fakultě Knihovnictví (School of Librarianship). To ho uvedlo do těžké situace, neboť univerzitní předpisy vyžadovaly, aby se jeho čtyř a půlleté asistentství profesora filozofie, kterou absolvoval na UCLA, započítalo do jeho funkčního období, a proto si musel rok a půl nahradit v jiné oblasti v jiném areálu. Jeho úspěšnou reakcí bylo napsání pronikavé diskurzivní analýzy s povahou bibliografie, která se odehrála ve dvou odlišných základních odlišných rolích: sestavování enumerativních, popisných seznamů a poradní role týkající se nejlepších dokumentárních prostředků. V roce 1968 byla publikována v University of California Press pod názvem ''Two Kinds of Power: An Essay on Bibliographical Control'' a stala se klasikou, která je široce čtená pro její pečlivý výklad ústředních pojmů jako „text“ a „relevance“. V červenci 1976 se stal řádným profesorem a fakulta byla přejmenována na Školu knihovnictví a informačních studií (School of Library and Information Studies). 
V letech 1970 – 1975, a poté od roku 1986 až do svého odchodu do důchodu v roce 1991 působil jako děkan. Stále se ale aktivně věnoval čtení, psaní a občas docházel na semináře. V této době byla škola znepokojena s výpočetní technikou, automatizací knihovny a online vyhledáváním. Velkou měrou podílel na modernizaci a zobecnění školních osnov během přeměny fakulty ze School of Librarianship na School of Library and Information Studies a základem pro současnou School of Information Management and Systems.

== Publikace ==

=== Knihy ===
* 1968 - Two Kinds of Power: An Essay on Bibliographical Control
* 1977 - Public Knowledge, Private Ignorance: Toward a Library and Information Policy
* 1983 - Second-Hand Knowledge: An Inquiry into Cognitive Authority

=== Ostatní díla ===

== Přínos ==

== Ocenění ==

V roce 1991 byla jeho práci věnovaná konference, která se konala ve Švédsku. 
Roku 2001 mu Americká společnost informační vědy a technologie udělila svou nejvyšší čest Cenu za zásluhy (Award of Merit).

== Závěr života ==

Krátce před svou smrtní dokončil živou orální historii s názvem ''Philosopher of Information: An Eclectic Imprint on Berkeley's School of Librarianship, 1965-1991'', která je dostupná v The Bancroft Library na UC Berkeley a online. 
Nakonec zemřel v pečovatelském domě po několika měsících špatného zdraví ve věku 75 let na srdeční selhání. Mezi pozůstalé patří jeho doposud žijící bratr Thomas D. Wilson, dvě neteře a dva synovci. Na jeho počest se v kampusu konala 29. října 2003 vzpomínková bohoslužba.

== Použitá literatura a zdroje ==
<references/>

== Externí zdroje ==

[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]]

Patrick Wilson

2017-05-18T00:37:56Z

Mikki:

{{Infobox Vědec
|jmeno = Patrick Wilson

[[Soubor:Wilson_Patrick_G.jpg|thumb|[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Soubor:Wilson_Patrick_G.jpg]]]

|datum_narozeni = 29. prosince 1927
|misto_narozeni = Santa Cruz, Kalifornie, USA
|datum_umrti = 12. září 2003
|misto_umrti = San Francisco, Kalifornie, USA
|duvod_umrti = infarkt
|rodina = byl svobodný
|pobyt = -
|obcanstvi = americké
|skola = University of California, Berkeley
|pracoviste = University of California, Berkeley University of California, Los Angeles
|znamy_diky =
|oceneni = Award of Merit, 2001
}}

'''Patrick Wilson''' (29. prosinec 1927 – 12. září 2003) byl knihovník, informační vědec a filozof, který působil jako profesor na státní univerzitě v Berkeley v Kalifornii a děkan na School of Library and Information Studies a pět let vyučoval filozofii na Kalifornské univerzitě v Los Angeles. V roce 2001 mu Americká společnost udělila nejvyšší cenu Award of Merit. Nakonec zemřel ve věku 75 let na selhání srdce.

== Život a vzdělání ==

Patrick neměl snadné dětství, vyrůstal během velké hospodářské krize v dělnické třídě. Pracoval jako kostelní varhaník, jako poslíček v místní veřejné knihovně a příležitostně i doručoval telegramy a zametáním obchodů. O tom, že by šel na vysokou školu původně ani neuvažoval. Nakonec v roce 1949 získal titul A.B. z oboru filozofie, roku 1960 si ve stejném oboru dodělal doktorský titul. Než získat titul doktora, v roce 1953 udělal si ještě bakalářský titul v oboru knihovnictví. Všechna tři studia uskutečnil na Kalifornské škole v Berkeley (University of California, Berkeley).

== Zaměstnání ==

Poté co získal titul z knihovnictví, pracoval v UC Berkeley’s Doe Library v oddělení všeobecné referenční službě a jako knihovník a bibliograf pro South Asian Studies od roku 1954 do roku 1959. 
V roce 1960 začal učit filozofii na University of California, Los Angeles (UCLA), ale o pět let později se během studentských protestů (Free Speech Movement) vrátil do Berkeley jako odborný asistent profesora na fakultě Knihovnictví (School of Librarianship). To ho uvedlo do těžké situace, neboť univerzitní předpisy vyžadovaly, aby se jeho čtyř a půlleté asistentství profesora filozofie, kterou absolvoval na UCLA, započítalo do jeho funkčního období, a proto si musel rok a půl nahradit v jiné oblasti v jiném areálu. Jeho úspěšnou reakcí bylo napsání pronikavé diskurzivní analýzy s povahou bibliografie, která se odehrála ve dvou odlišných základních odlišných rolích: sestavování enumerativních, popisných seznamů a poradní role týkající se nejlepších dokumentárních prostředků. V roce 1968 byla publikována v University of California Press pod názvem ''Two Kinds of Power: An Essay on Bibliographical Control'' a stala se klasikou, která je široce čtená pro její pečlivý výklad ústředních pojmů jako „text“ a „relevance“. V červenci 1976 se stal řádným profesorem a fakulta byla přejmenována na Školu knihovnictví a informačních studií (School of Library and Information Studies). 
V letech 1970 – 1975, a poté od roku 1986 až do svého odchodu do důchodu v roce 1991 působil jako děkan. Stále se ale aktivně věnoval čtení, psaní a občas docházel na semináře. V této době byla škola znepokojena s výpočetní technikou, automatizací knihovny a online vyhledáváním. Velkou měrou podílel na modernizaci a zobecnění školních osnov během přeměny fakulty ze School of Librarianship na School of Library and Information Studies a základem pro současnou School of Information Management and Systems.

== Publikace ==

== Přínos ==

== Ocenění ==

V roce 1991 byla jeho práci věnovaná konference, která se konala ve Švédsku. 
Roku 2001 mu Americká společnost informační vědy a technologie udělila svou nejvyšší čest Cenu za zásluhy (Award of Merit).

== Závěr života ==

Krátce před svou smrtní dokončil živou orální historii s názvem ''Philosopher of Information: An Eclectic Imprint on Berkeley's School of Librarianship, 1965-1991'', která je dostupná v The Bancroft Library na UC Berkeley a online. 
Nakonec zemřel v pečovatelském domě po několika měsících špatného zdraví ve věku 75 let na srdeční selhání. Mezi pozůstalé patří jeho doposud žijící bratr Thomas D. Wilson, dvě neteře a dva synovci. Na jeho počest se v kampusu konala 29. října 2003 vzpomínková bohoslužba.

Patrick Wilson

2017-05-17T23:02:45Z

Mikki:

Patrick Wilson

2017-05-15T11:15:44Z

Mikki:

{{Infobox Vědec
|jmeno = Patrick Wilson
[[Soubor:.jpg]]
|datum_narozeni = 29. prosince 1927
|misto_narozeni = Santa Cruz, Kalifornie, USA
|datum_umrti = 12. září 2003
|misto_umrti = San Francisco, Kalifornie, USA
|duvod_umrti = infarkt
|rodina = -
|pobyt = -
|obcanstvi = americké
|skola = University of California, Berkeley
|pracoviste = University of California, Berkeley University of California, Los Angeles
|znamy_diky =
|oceneni = Award of merit, 2001
}}

'''Patrick Wilson''' (29. prosinec 1927 – 12 září 2003) byl knihovník, informační vědec a filozof, který působil jako profesor na státní univerzitě v Berkeley v Kalifornii a děkan na School of Library and Information Studies. Dříve ve své kariéře vyučoval filozofii na Kalifornské univerzitě v Los Angeles.

Patrick Wilson

2017-05-15T11:04:24Z

Mikki:

{{Infobox Vědec
|jmeno = Patrick Wilson
[[Soubor:.jpg]]
|datum_narozeni = 29. prosince 1927
|misto_narozeni = Santa Cruz, Kalifornie, USA
|datum_umrti = 12. září 2003
|misto_umrti = San Francisco, Kalifornie, USA
|duvod_umrti = infarkt
|rodina = -
|pobyt = -
|obcanstvi = americké
|skola = University of California, Berkeley
|pracoviste = University of California, Berkeley University of California, Los Angeles
|znamy_diky =
|oceneni = Award of merit
}}

'''Patrick Wilson''' (29. prosinec 1927 – 12 září 2003) byl knihovník, informační vědec a filozof, který působil jako profesor na státní univerzitě v Berkeley v Kalifornii a děkan na School of Library and Information Studies. Dříve ve své kariéře vyučoval filozofii na Kalifornské univerzitě v Los Angeles.

Patrick Wilson

2017-05-15T11:02:09Z

Mikki:

{{Infobox Vědec
|jmeno = Patrick Wilson
[[Soubor:.jpg]]
|datum_narozeni = 29. prosince 1927
|misto_narozeni = Santa Cruz, Kalifornie, USA
|datum_umrti = 12. září 2003
|misto_umrti = San Francisco, Kalifornie, USA
|duvod_umrti = infarkt
|rodina = -
|pobyt = -
|obcanstvi = americké
|skola = University of California, Berkeley
|pracoviste = University of California, Berkeley; University of California, Los Angeles
|znamy_diky =
|oceneni = Award of merit
}}

'''Patrick Wilson''' (29. prosinec 1927 – 12 září 2003) byl knihovník, informační vědec a filozof, který působil jako profesor na státní univerzitě v Berkeley v Kalifornii a děkan na School of Library and Information Studies. Dříve ve své kariéře vyučoval filozofii na Kalifornské univerzitě v Los Angeles.

Patrick Wilson

2017-05-15T10:59:37Z

Mikki:

{{Infobox Vědec
|jmeno = Patrick Wilson
[[Soubor:.jpg]]
|datum_narozeni = 29. prosince 1927
|misto_narozeni = Santa Cruz, Kalifornie, USA
|datum_umrti = 12. září 2003
|misto_umrti = San Francisco, Kalifornie, USA
|duvod_umrti = infarkt
|rodina = -
|pobyt = -
|obcanstvi = americké
|skola = University of California, Berkeley
|pracoviste = University of California, Berkeley; University of California, Los Angeles
|znamy_diky =
|oceneni = Award of merit
}}

Patrick Wilson (29. prosinec 1927 – 12 září 2003) byl knihovník, informační vědec a filozof, který působil jako profesor na státní univerzitě v Berkeley v Kalifornii a děkan na School of Library and Information Studies. Dříve ve své kariéře vyučoval filozofii na Kalifornské univerzitě v Los Angeles.

Patrick Wilson

2017-05-15T10:57:50Z

Mikki: