https://wiki.knihovna.cz/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=Midori 2026-07-21T21:53:34Z Příspěvky uživatele MediaWiki 1.35.0 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_bakal%C3%A1%C5%99e&diff=38674 2014-02-28T11:46:14Z

<p>Midori: /* Pavlína Kvapilová: Moderní technologie v médiích – v čem mohou být pohromou a v čem záchranou pro současnou žurnalistku? Jak inteligentně využít nové trendy? */</p> <hr /> <div>&lt;div style=&quot;float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF&quot;&gt;<br /> <br /> ==Organizační pokyny==<br /> ===Postup při tvorbě hesla===<br /> # na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,<br /> # pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,<br /> # pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete toto heslo na e-mail (mailto:karolyiova@phil.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,<br /> # kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),<br /> # heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).<br /> <br /> V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.<br /> <br /> HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 30. KVĚTNA 2014. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 20. ČERVNA 2014. Druhý opravný termín je 25. 7. 2013.<br /> <br /> ===Požadavky na hesla===<br /> * Rozsah textu hesla je 3000-4000 znaků (bez hlavičky a literatury, počítá se tedy od prvního nadpisu k plynulému textu, tj. pod vygenerovaným obsahem, po začátek informací o zdrojích, a to použité literatury i to, co lze ve stránkovaných dokumentech psát do poznámek pod čarou; počítá se tedy jen plynulý text s nadpisy kapitol v něm), nedodržení v obou směrech bude hodnoceno negativně.<br /> * Heslo je primárně odborný text, jeho cílem je pak definování významu hesla (tj. aby čtenář pochopil, co si představit pod daným pojmem).<br /> * Obsah je podložen odbornou literaturou, která je v textu uvedena.<br /> * Text splňuje všechny klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]]); pokud nebude v práci dodrženo nebo bude chybně, bude heslo vráceno k přepracování! Základní principy pro odborný text může nabídnout předmět KPI11 Kurz práce s informacemi nebo [http://www.slideshare.net/CEINVE/kurz-prace-s-informacemi studijní materiály], který z tohoto předmětu vznikl.<br /> * S výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na jiná hesla, která jsou v textu zmíněna (v textu musí být odkázáno min. na 5 dalších pojmů).<br /> * Heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu.<br /> * U hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené). S výjimkou synonym taková slova existují pro každý pojem, pokud si nejste jisti významem těchto kategorií, podívejte se na učivo prvního stupně základní školy v českém jazyce. Pokud nebudou uvedena nebo budou špatně, bude heslo vráceno k přepracování!<br /> * Heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou.<br /> <br /> Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]).<br /> <br /> Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním. <br /> <br /> Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).<br /> <br /> === Časté chyby ===<br /> Vzhledem k množství opakujících se chyb a počtu a podobě vrácených úkolů v semestru podzim 2012 je nově zařazena do pokynů sekce častých chyb, která se bude postupně rozšiřovat. Kromě toho bude značně zpřísněno hodnocení a opravu jakákoli z dále uvedených chyb bude důvodem vrácení hesla. Pokud si nebudete u svého tématu jisti, jak se některému z prohřešků vyhnout nebo jak naplnit daný požadavek pro odborný text, raději se spojte s vyučující předmětu.<br /> Mezi nedostatky, kterým je nutné se vyhnout, patří:<br /> * Použití Wikipedie (jakékoli jazykové mutace)<br /> * Nepoužití odborných zdrojů, nestačí ani zpravodajství či popularizační články<br /> * Vycházení ze zdrojů od jediného původce (zkresluje, nejsou uváděny nedostatky vztažené k jeho problematice, nejsou konfrontovány různé názory na problematiku)<br /> * Čerpání z méně než tří odborných (ne popularizačních, komerčních a jinak problematických) zdrojů<br /> * Záznamy zdrojů odlišné od formy podle platné normy ISO 690<br /> * V použitých zdrojích uvedení webového sídla místo webové stránky, která skutečně byla použita k získání použitých informací<br /> * Obsah netvořen plynulými a logicky navazujícími celými větami<br /> * Nedodržení formy odborného vyjadřování (básnické či hovorové výrazy nejsou akceptovány)<br /> * Plagiátorství (pokud je i delší část věty převzata, aniž by byla označena jako citace, tj. uzavření v uvozovkách a odkaz na zdroj, neboparafráze není označena odkazem na zdroj)<br /> * Složení celého textu z cizích materiálů (nestačí, když je text jedinečný v seskládání k sobě, musí být původní v tom smyslu, že autor odborného textu je jeho původcem, např. na základě odborných zdrojů si vezme situaci ve dvou státech a sám vlastními myšlenkovými pochody vytvoří srovnání vycházející ne z jeho dojmů, ale z odborných zdrojů)<br /> * Špatné či neexistující formátování (hodnotí se obsah i forma)<br /> * Větší množství hrubek<br /> <br /> <br /> === Blok expertů - Vzor ===<br /> * [[mobilní aplikace]] - Petr Věžník<br /> &lt;/div&gt;<br /> {{RIGHTTOC}}<br /> <br /> <br /> ---<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2014==<br /> <br /> === Pavlína Kvapilová: Moderní technologie v médiích – v čem mohou být pohromou a v čem záchranou pro současnou žurnalistku? Jak inteligentně využít nové trendy? ===<br /> <br /> *[[Centrum pro výzkum veřejného mínění]]<br /> *[[Český rozhlas]] Josef Kocurek<br /> *[[Česká televize]] Adam Žebrák<br /> *[[Ethan Zuckerman]] Iva Michálková<br /> *[[Evropská vysílací unie]] Ivana Krištofová <br /> *[[Freelancer]]&amp;nbsp;Ladislav Rolník<br /> *[[Chris Cramer]]<br /> *[[Christiane Amanpour]] Michaela Matoušková<br /> *[[Influencer]] Petr Svoboda<br /> *[[Mashable]]<br /> *[[Media Summit]]<br /> *[[Mediální logika]] Eva Neureiterová<br /> *[[Multiplikační efekt]]<br /> *[[News exchange]]<br /> *[[Nieman Lab]]<br /> *[[Online archiv]] <br /> *[[Oligarchizace]]<br /> *[[Open journalism]]<br /> *[[Pew Research Center]]<br /> *[[Telekomunikační systém]]<br /> *[[Zpravodajství]] Andrea Kopečná<br /> <br /> === Guenther Krumpak: The Book and The Internet - the Antithesis between Paper and Electricity ===<br /> <br /> === Hana Krejčí: Fundraising - není to jen o penězích... ===<br /> <br /> === Zdeňka Kujová: Kreativní průmysly ('' bude upřesněno '') ===<br /> <br /> === Michal Zwinger: E-learning jako funkční výukový nástroj a tvorba webových aplikací, které baví ===<br /> <br /> === Robert Vlach: Zbavte se předsudků o podnikání na volné noze ===<br /> <br /> === Jaroslav Vážný: The Hitch-Hacker’s Guide to Data Science ===<br /> <br /> === Petr Ludwig: Osobní wiki = mozek 2.0 ===<br /> <br /> === Václav Matyáš: Biometrická autentizace uživatelů ===<br /> <br /> === Michaela Buchtová: Location-based learning: možnosti a limity mobilních zařízení pro výuku v terénu ===<br /> <br /> === Berka: UX tam venku ===<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2013==<br /> === Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí ===<br /> <br /> *[[Analýza chování]]<br /> *[[Datový korpus]]<br /> *[[Dialogový systém]]<br /> *[[Diskrétní model]]<br /> *[[Foném]] - Michal Kaláb<br /> *[[Formální systém]]<br /> *[[Grafém]] - Michaela Kouřilová<br /> *[[Hilbertův program]] - Lenka Machátová<br /> *[[Informační šum]] - Jana Otevřelová<br /> *[[Informatika]] - Eva Sedláková<br /> *[[Interdisciplinarita]]<br /> *[[Kognitivní věda]] - Jan Strach<br /> *[[Logika]] - Klára Kopecká<br /> *[[Mealyho automat]]<br /> *[[Neuron]] Jakub Fryš<br /> *[[Neurotransmiter]] - Ester Březinová<br /> *[[Operační systém]]&amp;nbsp;Dušan Schnelly<br /> *[[Počítačová simulace]] - Alexandra Pešáková<br /> *[[Počítačová věda]]<br /> *[[Pravděpodobnostní model]]<br /> *[[Primární emoce]] - Michaela Horáková<br /> *[[Russelův paradox]] - Radovan Bartošek<br /> *[[Sekundární emoce]] - Marie Křivá<br /> *[[Skrytý Markovův model]]<br /> *[[Synapse]] - Denisa Karpeová<br /> *[[Syntéza řeči]] - Lukáš Zduba<br /> *[[Taxonomie]] - Roman Novotný<br /> *[[Teorie her]] - Martina Leitgebová<br /> *[[Teorie informace]] - Barbora Mohelníková<br /> *[[Věta o neúplnosti]]<br /> *[[Vězňovo dilema]] - Viktor Michnáč<br /> <br /> ===Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů===<br /> * [[CMS]] (Content Management System) - Václav Kůs<br /> * [[crowdfunding]] - Lucie Malúšková<br /> * [[doménová znalost]]<br /> * [[Kickstarter]] - Vojtěch Dvořák<br /> * [[konkurence]] - Jana Pekárková<br /> * [[koučování]] - Michaela Hortová<br /> * [[Lean Startup]] - Tereza Navarová<br /> * [[market test]]<br /> * [[MVP]] (Minimum Viable Product)<br /> * [[networking]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[programátor]] - Dana Tomančáková<br /> * [[religionistika]] - Jana Slaná<br /> * [[slevový portál]] - Martin Páč<br /> * [[split test]]<br /> * [[StarCube]] - Adriana Fujková<br /> * [[Startup Hipster]]<br /> * [[StartupClub]]<br /> * [[umělá inteligence]] - Martin Man<br /> * [[záloha]] - Tatiana Kňazeová<br /> <br /> === Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===<br /> <br /> *[[akustika]] Kateřina Hubáčková<br /> *[[audiovizuální nosič]] Štěpán Řezník<br /> *[[autodidaktika]]&amp;nbsp;- Lenka Cvrkalová<br /> *[[bibliografická databáze]]<br /> *[[dějiny hudby]] Zdeňka Žádníková<br /> *[[elektronická databáze]] Klára Tesařová<br /> *[[encyklopedická databáze]]<br /> *[[estetika]] Marie Ondrášková<br /> *[[historiografie]] - Petr Šmíd<br /> *[[hudební knihovna]]<br /> *[[Hudební psychologie]] - Lada Ambrožová<br /> *[[hudební sociologie]] <br /> *[[Hudební věda]] Tereza Fussová<br /> *[[hudebnina]] <br /> *[[IAML]] (International Association of Music Libraries, Archives and Documentation Centres) - Martina Sochorová<br /> *[[Intergram]] Martina Sehnalová<br /> *[[kolektivní licenční smlouva]] - Jana Pekárková<br /> *[[partitura]] Miroslava Töpferová<br /> *[[producent]]<br /> *[[prvotisk]] Miroslava Töpferová<br /> *[[Sémiotika]] Petr Kalíšek<br /> *[[stream]] <br /> *[[zvuková databáze]]<br /> *[[zvukový nosič]] - Lukáš Strouhal<br /> <br /> ===Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii===<br /> *[[autor]] - Petr Šmíd<br /> *[[duševní hygiena]] - Lenka Cvrkalová<br /> *[[koktejlový efekt]] (v komunikaci) - Karolína Krbcová<br /> *[[krizová komunikace]] Svoboda Petr<br /> *[[lobbing]] - Gabriela Tšponová<br /> *[[lustrace]]<br /> *[[mediální komunikace]] Jana Doupovcová<br /> *[[mediální obraz]] <br /> *[[mediální poradce]]<br /> *[[mediální prohlášení]]<br /> *[[operativní management]]<br /> *[[PR agentura]] Iva Michálková<br /> *[[pravidlo 3Ř]]<br /> *[[strategický management]] Martina Zoubková<br /> *[[toxické médium]] - Svoboda Petr<br /> <br /> === Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání ===<br /> <br /> *[[Analýza rizik]]<br /> *[[Audit]] Petr Zapletal<br /> *[[Customizace]]<br /> *[[Databázový systém]] - Ivana Krištofová<br /> *[[Demoverze]] - Jaromír Červený<br /> *[[Desktop]] Kateřina Slámová<br /> *[[Globální strategie]] firmy<br /> *[[Hosting]]<br /> *[[IaaS]] - Filip Kocián<br /> *[[Infrastruktura]]<br /> *[[Konektivita]]<br /> *[[Metodika]]<br /> *[[Mikroprocesor]] Martin Chalupa<br /> *[[Monitoring]]&amp;nbsp; - Iveta Jansová<br /> *[[Multitenancy]]<br /> *[[PaaS]] Kristýna Klímková<br /> *[[Procesní řízení]]<br /> *[[Procesor]] Vítězslav Rathouz<br /> *[[Přenosová rychlost]]<br /> *[[RAM]] (Random Access Memory)- Michal Létal<br /> *[[SaaS]] - Jakub Horák<br /> *[[Server]] <br /> *[[SLA]] (Service-Level Agreement)<br /> *[[Strategie]] <br /> *[[Škálovatelnost]] - Jana Vebrová<br /> *[[Virtualizace]]- Jitka Šiborová<br /> *[[Výpočetní infrastruktura]]<br /> *[[Webový server]] - Jakub Foral<br /> <br /> === David Grudl: User Experience ===<br /> *[[aplikace]]<br /> *[[CAPTCHA]] - Laura Kabai<br /> *[[DRM]] (Digital Rights Management) - Jozef Tkáčik<br /> *[[Ego]] - Martina Volavková<br /> *[[e-shop]] - Martina Leitgebová<br /> *[[mobilní aplikace]] - Petr Věžník<br /> *[[ReCAPTCHA]] - Eva Mertová<br /> *[[rootkit]] - Zdeňka Sovková<br /> *[[SONY rootkit]] - Jonáš Prstek<br /> *[[Vyhledávač]]<br /> *[[webová aplikace]] - Jakub Foral<br /> *[[zdrojový kód]] - Renáta Šajnarová<br /> <br /> ===Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse?===<br /> *[[archivace]]<br /> *[[Big Data]]<br /> *[[Business Development]]<br /> *[[BYO]] (Bring Your Own)<br /> *[[dostupnost]] (služby)<br /> *[[dotyková obrazovka]] - Marie Štouračová<br /> *[[facilitace]]<br /> *[[firemní kultura]] - Michal Rohovský<br /> *[[generace Y]] Iva Michálková<br /> *[[globální firma]] Lukáš Závodný<br /> *[[hybridní notebook]]<br /> *[[Change Management]]<br /> *[[informační exploze]] - Boris Turek<br /> *[[interní marketing]] - Štěpánka Kaftanová<br /> *[[jazyk nových médií]]<br /> *[[judikát]] - Jana Kantorová<br /> *[[Knowledge Management]] (řízení znalostí)<br /> *[[komunikační strategie]] - Michaela Kočová<br /> *[[kontextová inzerce]]<br /> *[[korporátní firma]]<br /> *[[Lunch and Learn]]<br /> *[[mediální plán]]<br /> *[[mobilní firma]]<br /> *[[nestrukturovaná data]]<br /> *[[portfolio]]<br /> *[[relevance]]<br /> *[[ROI]] (Return on investment) - Václav Kůs<br /> *[[řízení inovací]]<br /> *[[strukturovaná data]]<br /> *[[Velká čtyřka]] (auditorských firem)<br /> *[[vizualizace]]<br /> *[[vizualizační software]]<br /> *[[webcast]]<br /> *[[webinář]]- Jana Vebrová<br /> <br /> ===Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let===<br /> *[[andragogika]]<br /> *[[autentizace]]<br /> *[[bibliografická portál]]<br /> *[[Business model]]<br /> *[[citace]]<br /> *[[Citace PRO]]<br /> *[[citační manažer]] - Michala Mádlová<br /> *[[depozitář]]<br /> *[[ebrary]] - Václav Ovčačík<br /> *[[eReading]] - Pavla Otrasová<br /> *[[Flexibookstore]]<br /> *[[hardwarová čtečka]] - Lenka Hodicová<br /> *[[konzorcium]]<br /> *[[kulturologie]] - Kateřina Šťastná<br /> *[[odpis]] (z knihovního fondu)<br /> *[[revize]] (knihovního fondu)<br /> *[[skriptárna]]<br /> *[[softwarová čtečka]]<br /> <br /> ===Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015===<br /> *[[čtenářská gramotnost]] Pernesová Eliška<br /> *[[evidence knihoven]] Ogrocká Eva<br /> *[[grafik]]<br /> *[[informační instituce]]<br /> *[[informační zdroj]]<br /> *[[knihovní rada]]<br /> *[[knihovnictví]]<br /> *[[komunitní knihovna]]<br /> *[[Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015]] - Alena Paulusová<br /> *[[krajská knihovna]] - Romana Jakšlová<br /> *[[LiStOVáNí]] - Kristýna Kalmárová<br /> *[[metodické doporučení]]<br /> *[[metodický knihovník]]<br /> *[[občanská iniciativa]]<br /> *[[obnova fondu]]<br /> *[[odborné knihovnictví]]<br /> *[[příspěvková organizace]] - Michal Rohovský<br /> *[[rychločtení]] - Šteinigerová<br /> *[[U3V]] (Univerzita třetího věku)<br /> *[[veřejné knihovnictví]]<br /> *[[výměnný fond]]<br /> *[[výzkum potřeb]]<br /> *[[výzkum spokojenosti]]<br /> *[[základní knihovna]]<br /> *[[zřizovatel knihovny]] - Jana Krůčková<br /> <br /> ===Roman Hřebecký: Kreativita v marketingu - vystrčte hlavu z krabice===<br /> *[[Comunity Building]]<br /> *[[Content Marketing]]<br /> *[[Copywriting]] - Radim Chalupník<br /> *[[COWO Brno]]<br /> *[[Coworking]] - Jana Kantorová<br /> *[[Event]] - Olga Senčaková<br /> *[[GeoTracking]]<br /> *[[Know How]] Lada Brymová<br /> *[[LARP]] (Live Action Role Playing) - Martin Brzobohatý<br /> *[[marketingová agentura]]<br /> *[[Media Relation]]<br /> *[[morální flexibilita]] - Jakub Forman<br /> *[[Naučmese.cz]] - Martin Bartoš<br /> *[[negativní reklama]] - Katarína Filičková<br /> *[[nerd]] - Václav Piták<br /> <br /> ===Věra Vohlídalová: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století===<br /> ===Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti===<br /> [[osobní knihovna]] - Jana Skládaná<br /> <br /> ===Michal Šerák: Další vzdělávání dospělých v knihovnách===<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2012==<br /> <br /> === Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou ===<br /> <br /> *[[Digitální certifikát]] - Lucie Malúšková<br /> *[[E-mailová notifikace]] - Jan Martinek<br /> *[[Internetbanking]] - Iveta Jansová<br /> *[[JIC]] (Jihomoravské inovační centrum) - Alena Brožová<br /> *[[Mint.com]] - Vojtěch Dvořák<br /> *[[Mobilní web]] - Jozef Tkáčik<br /> *[[Morálka]] - Martina Sochorová<br /> *[[Programování]] - Vítězslav Rathouz<br /> *[[Smlouva]] - Monika Krejčová<br /> *[[SSL]] (Secure Sockets Layer) - Michal Létal<br /> *[[Šifrování]] - Jonáš Kopp <br /> *[[Vyhláška]] - Petr Šmíd<br /> <br /> === Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV ===<br /> <br /> *[[Niceské třídění]] - Lenka Cvrkalová<br /> *[[Ochranná známka]] - Veronika Chromá<br /> *[[Průmyslové vlastnictví]] - Tereza Fussová<br /> *[[Rešerše]] - zpracováno dříve<br /> *[[ÚPV]] - <br /> *[[Užitný vzor]] - Lada Ambrožová<br /> *[[Vědecká teorie]] - Pavla Otrasová<br /> *[[Vídeňská dohoda]] - Anna Stránská<br /> <br /> ===Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?===<br /> * [[Ceny za rozvoj české Wikipedie]]- Laura Kabai<br /> * [[encyklopedie]] - Eliška Pernesová<br /> * [[QRpedia]] - Boris Turek<br /> * [[trol]] (na internetu) - Lukáš Závodný<br /> * [[Wikikniha]] - Edita Hečová<br /> * [[Wikimedia ČR]] - Štěpánka Kaftanová<br /> * [[Wikimedia Foundation]] - Václav Ovčačík<br /> * [[WikiSkripta]] - Kateřina Kopecká<br /> <br /> ===Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?===<br /> * [[bibliografie]] - Matej Kucharovic<br /> * [[Blended learning]] - Roman Novotný<br /> * [[elektronický zdroj]] - Klára Tesařová<br /> * [[HDP]] (hrubý domácí produkt) - Lada Kadaníková<br /> * [[Hippokratova přísaha]] - <br /> * [[legislativa]] - Olga Senčaková<br /> * [[lékařská etika]] - Michaela Hortová<br /> * [[lékařství]] - Jana Doupovcová<br /> * [[Medvik]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[MVS|meziknihovní výpůjční služba]] - již zpracováno<br /> * [[Národní soustava povolání]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[portál]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Problem-based learning]] - Lenka Svobodová<br /> * [[sociální lékařství]] - Michaela Kouřilová<br /> * [[veřejná knihovna]] - Sylva Šimůnková<br /> * [[zdravotnictví]] - Jan Hrabal<br /> <br /> ===Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu===<br /> * [[datová schránka]] - Jana Pekárková<br /> * [[eGovernment]] - Martin Brzobohatý<br /> * [[elektronické volby]] - Kateřina Petrová<br /> * [[Ernst &amp; Young]] - Lucie Bělejová<br /> * [[judikatura]] - Petr Šmíd<br /> * [[Opencard]] - Daniel Novák<br /> * [[rodné číslo]] - Marie Lemonová<br /> * [[sKarta]] - Lenka Cvrkalová<br /> * [[soukromí]] - Katarína Filičková<br /> * [[výběrové řízení]] - Michal Rohovský<br /> <br /> ===Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky===<br /> * [[Apple TV]] - Karolína Krbcová<br /> * [[Bluetooth]] - Alena Paulusová<br /> * [[Geek]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Geocaching]] - Veronika Krausová<br /> * [[iPod]] - Tereza Čoupková<br /> * [[Mastercard Paypass]] - Lukáš Strouhal<br /> * [[Mobito]] - Jakub Forman<br /> * [[NFC]] (Near Field Communication)- Kateřina Šťastná<br /> * [[Passbook]] - Jan Růžička<br /> * [[Poken]] - Gabriela Tšponová<br /> * [[Product placement]]- Filip Kocián<br /> * [[SIM karta]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[úložiště]] - Jan Růžička<br /> * [[Use Case]] – Jan Martinek<br /> * [[Visa payWave]] - Eva Mertová<br /> <br /> ===Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality===<br /> * [[autobiografie]] - Martina Sehnalová<br /> * [[CD]] (kompaktní disk) - Martin Chalupa <br /> * [[DVD]] - Martina Volavková<br /> * [[etický kodex]] - Zdeňka Sovková<br /> * [[kamera]] - Andrea Prokopová<br /> * [[nářečí]] - Michal Kaláb<br /> * [[orální historie]] - Ester Březinová<br /> * [[paměťový disk]] – Kristýna Klímková<br /> * [[pramen]] (ne vodní) - Lenka Cahlová<br /> * [[Stopy totality]] - Anna Halfarová<br /> * [[zákon o archivnictví a spisové službě]] - Jana Pekárková<br /> * [[Zmizelí sousedé]] - Jana Slaná<br /> * [[žurnalistika]] - Kateřina Slámová<br /> <br /> ===Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů===<br /> * [[matice]] - Petr Věžník<br /> * [[MZK]] (Moravská zemská knihovna)- Andrea Mizerová<br /> * [[výslovnostní slovník]] - Eva Sedláková<br /> <br /> ===Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy===<br /> * [[citlivý údaj]] (dle zákona) - Jana Krůčková<br /> * [[ČSÚ]] (Český statistický úřad) - Václav Kůs<br /> * [[ISSP]] (International Social Survey Programme) - Veronika Víšková<br /> * [[OECD]] (Organisation for Economic Co-operation and Development) - Václav Kůs<br /> <br /> === Vít Šisler: Digital Game-Based Learning: Využití počítačových her ve vzdělávání ===<br /> <br /> *[[Debriefing]] - Daniela Králová<br /> *[[Evropa 2045]] - Jana Otevřelová<br /> *[[Evropská rada]] - Petr Zapletal<br /> *[[GBL]] (Game based learning) - Eva Durnová<br /> *[[Impaktovaný časopis]] - Martina Zoubková<br /> *[[Hra na hrdiny]] (Role-playing game) - Ivo Macík<br /> *[[Serious game]] - Jonáš Prstek<br /> *[[Simulační hra]] - Petr Pospíchal<br /> *[[Strategická hra]] - Věra Žitková<br /> <br /> ===Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety===<br /> *[[Klementinum]] - Katrin Kalay<br /> *[[MDT]] - Miroslava Brázdová<br /> *[[Mellonova nadace]] - Anna Halfarová<br /> *[[mikrofilmování]] - Barbora Mohelníková<br /> *[[MIT]] (Massachusetts Institute of Technology) - Jakub Alt<br /> *[[UNIX]] - Dagmar Chládková<br /> <br /> ===Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce===<br /> *[[CZ.NIC]] - Jakub Alt<br /> *[[digitální podpis]] - Michal Rohovský<br /> <br /> ==Blok expertů - JARO 2012==<br /> <br /> ===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===<br /> * [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová<br /> * [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková<br /> * [[Psychoterapie]] - Eva Popelková<br /> * [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová<br /> * [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová<br /> * [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová<br /> * [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová<br /> * [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová<br /> * [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová<br /> * [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová<br /> * [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová<br /> <br /> === Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===<br /> <br /> *[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková<br /> *[[skenování pro digitalizaci - techniky]] Michala Mádlová<br /> *[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz<br /> *[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová<br /> *[[MARC21]] - Michal Klajban<br /> *[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek<br /> *[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová<br /> *[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková<br /> *[[ALTO]] - Jan Karlík<br /> *[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová<br /> *[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha<br /> *[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová<br /> *[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová<br /> *[[Digitalkoot]] - Lucie Malúšková<br /> <br /> ===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===<br /> * [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová<br /> * [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková<br /> * [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová<br /> * [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos<br /> * [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana<br /> * [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková<br /> * [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná<br /> * [[školská reforma]] - Jana Slaná<br /> * [[rámcové vzdělávací programy]] <br /> * [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová<br /> * [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal<br /> <br /> ===Martin Bastl: Netwar===<br /> * [[netwar]] - Julie Haladová<br /> * [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková<br /> * [[kracking]] - Petra Němcová<br /> * [[phreaking]] - Edita Hečová<br /> * [[phishing]] - Martin Chalupa<br /> * [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák<br /> * [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová<br /> * [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová<br /> * [[FloodNet]] - Roman Novotný<br /> * [[kauza Napster]] - Filip Kocián<br /> * [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová<br /> * [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová<br /> * [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová<br /> * [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová<br /> * [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai<br /> * [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal<br /> * [[Informační válka]] - Jiří Beran<br /> * [[Malware]] - Michal Létal<br /> <br /> ===Petr Přidal: Georeferencer===<br /> * [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek<br /> * [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová<br /> <br /> ===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===<br /> * [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová<br /> * [[interakční design]] - Veronika Janoušková<br /> * [[obsahová strategie]] (content strategy)<br /> * [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová<br /> * [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil<br /> * [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp<br /> * [[JavaScript]] - Jan Karlík<br /> * [[wireframy]] - Lukáš Závodný, Václav Kůs<br /> * [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[webová typografie]] - Daniela Králová<br /> * [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš<br /> * [[UX designer]]<br /> * [[UX design]] - Anna Kultová<br /> * [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová<br /> * [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský<br /> * [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar<br /> * [[Gamifikace]] - Jaromír Červený<br /> <br /> === Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===<br /> * [[FinLiCo]] - Martina Musilová<br /> * [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská<br /> * [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová<br /> * [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová<br /> * [[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka<br /> * [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková<br /> * [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová<br /> * [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová<br /> * [[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]] - Jakub Alt<br /> <br /> === Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===<br /> * [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková<br /> * [[Software Studies]] - Martina Volavková<br /> * [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová<br /> * [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá<br /> * [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká<br /> * [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček<br /> * [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík<br /> * [[Prediktivní analýza s využitím internetu]] - Jakub Procházka<br /> <br /> ===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===<br /> * [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala<br /> * [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala<br /> * [[Nový směr ve vývoji Kinectu]] - Lukáš Kisler<br /> * [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> === Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===<br /> * [[mHealth]] - Jan Hrabal<br /> * [[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová<br /> * [[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová<br /> * [[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová<br /> * [[eRecept]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová<br /> * [[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb<br /> * [[Nová média ve zdravotnictví]] - Daniel Novák<br /> * [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík<br /> * [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský<br /> * [[Expertní systémy v péči o zdraví]] - Martin Mašek<br /> * [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková<br /> * [[SignWriting]] - Alena Paulusová<br /> <br /> === Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===<br /> * [[TED]] - Michal Klajban<br /> * [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová<br /> * [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý<br /> * [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová<br /> <br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2011==<br /> <br /> ===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===<br /> * [[Politická satira]] - Dagmar Šiková<br /> * [[City identity]] - Drahomír Hájek<br /> * [[Mystifikace]] - Jakub Forman<br /> * [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> ===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===<br /> * [[user experience]] - Jakub Procházka<br /> * [[user-centered design]] - Iveta Jansová<br /> * [[UX designer]] - Simona Střalková<br /> * [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová<br /> * [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová<br /> * [[design služeb]] - Marie Štouračová<br /> * [[použitelnost]] - Jitka Šiborová<br /> * [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková<br /> * [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová<br /> <br /> ===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===<br /> * [[ne-konference]] - Dagmar Šiková<br /> * [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková<br /> * [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková<br /> <br /> ===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===<br /> * [[Corporate Design]] - Daniel Šváb<br /> * [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová<br /> * [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp<br /> * [[Brand]] <br /> * [[Font]] - Andrea Szászová<br /> * [[Typografie]] -Lucie Górecká<br /> * [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková<br /> * [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková<br /> <br /> ===Michal Juhás: Bookfan===<br /> * [[StartUp]] - Petr Maňásek<br /> * [[Facebook]]<br /> * [[Business plan]] - Michaela Kočová<br /> * [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková<br /> * [[Angel investor]] - Ester Březinová<br /> * [[exit strategy]] - Monika Krejčová<br /> * [[self-publishing]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Online komunita]] - Eva Durnová<br /> <br /> ===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===<br /> * [[korpus]] - Petr Fiala<br /> * [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala<br /> * [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský<br /> * [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn<br /> * [[syntax]] - Alena Brožová<br /> * [[slovotvorba]] - Martina Sochorová<br /> * [[sémantika]] - Dominika Frömelová<br /> * [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[VerbaLex]] - Karolína Žáková<br /> <br /> ===Josef Průša: Open source hardware===<br /> * [[open source hardware]] - Daniela Králová<br /> * [[GNU GPL]] - Milan Spisar<br /> * [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová<br /> * [[OpenCores]] - Martin Mašek<br /> * [[RepRap]] - Kristina Luskačová<br /> * [[Arduino]] - Julie Haladová<br /> * [[3D tisk]] - Kristina Luskačová<br /> * [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[3D skener]] - Katarína Hečková<br /> * [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková<br /> <br /> ===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===<br /> <br /> *[[BTS]] - Martina Snozová<br /> *[[geolokace]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[IP adresa]] - Martina Snozová<br /> *[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč<br /> *[[Augmented Reality]] - Marek Moťka<br /> *[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos<br /> *[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová<br /> *[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová<br /> *[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová<br /> *[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan<br /> *[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová<br /> *[[Hackathon]] - Josef Ludvíček<br /> <br /> ===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===<br /> *[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička<br /> *[[Spokojenost]] - Anna Kultová<br /> *[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová<br /> *[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek<br /> *[[Work-life balance]] - Kamila Burdová<br /> *[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička<br /> *[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová<br /> *[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová<br /> <br /> ===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===<br /> *[[učící knihovník]] - Marie Indráková<br /> *[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková<br /> *[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza<br /> *[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová<br /> *[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková<br /> <br /> ===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===<br /> *[[Arteterapie]] - Jakub Nytl<br /> *[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová<br /> *[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián<br /> *[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková<br /> * [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2011==<br /> ===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===<br /> * [[archiv]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha<br /> * [[gesto]]- Marta Konířová<br /> * [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Goggles]] - Viliam Vateha<br /> * [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková<br /> * [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková<br /> * [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek<br /> * [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek<br /> * [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban<br /> * [[Google Squared]] - Alena Brožová<br /> * [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)<br /> * [[IBM SPSS]] - Lumír Czech<br /> * [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč<br /> * [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín<br /> * [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková<br /> * [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE<br /> * [[tablet PC]] - Jan Růžička<br /> * [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka<br /> * [[Wikipedia]] - Michal Klajban<br /> * [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová<br /> <br /> ===Marketing knihoven na sociálních sítích===<br /> * [[365 projekt]] - Irena Hodžová<br /> * [[Book trailer]] - Jiří Krišpin<br /> * [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková<br /> * [[fotobanka]] - Lenka Čípková<br /> * [[geolokace]] <br /> * [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková<br /> * [[hashtag]] - Iveta Jansová<br /> * [[Influencer Marketing]] - Romana Králová <br /> * [[infografika]] - Irena Hodžová<br /> * [[inovace]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová<br /> * [[newsletter]]- Markéta Novotná<br /> * [[paradigma]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[QR kód]] - Jitka Šiborová<br /> * [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[statistika]] - Marie Vlčková<br /> * [[storytelling]] - Marie Packová<br /> <br /> ===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===<br /> * [[abandonware]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová<br /> * [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková<br /> * [[brand]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[cechovní značka]] - Monika Krejčová<br /> * [[Common Law]] - Gabriela Obstová<br /> * [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová<br /> * [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková<br /> * [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková<br /> * [[kultura]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[licence]]- Marie Packová<br /> * [[minnesengr]]- Michaela Blažejová<br /> * [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová<br /> * [[Napster]] - Igor Hlaváč<br /> * [[oligopol]] - Lenka Matušková<br /> * [[patent]] - Markéta Novotná<br /> * [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Road Show]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[States' Rights]] - Anna Kultová<br /> * [[User Experience]] - Miroslava Brázdová<br /> * [[vydavatel]] - Lenka Fatková<br /> * [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová<br /> * [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar<br /> <br /> ===Open Access===<br /> * [[ArXiv]] - Marie Zagorová<br /> * [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová<br /> * [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková<br /> * [[Dspace]] - Petra Besperátová<br /> * [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová<br /> * [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová<br /> * [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Open Access]] - Magda Šallaiová<br /> * [[Open Access Week]] - Petra Besperátová<br /> * [[plagiát]] - Katarína Hečková<br /> * [[preprint]]- Dalibor Bláha<br /> * [[recenze]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[repozitář]] - Martina Snozová<br /> * [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová<br /> * [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová<br /> <br /> ===Pirátství dnes i kdysi===<br /> * [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků<br /> * [[kniha]] - Martina Sochorová<br /> * [[knihtisk]] - Karolína Žáková<br /> * [[kopie]] - Edita Hečová<br /> * [[litografie]] - Marta Janošová<br /> * [[MP3]] - Emil Budín<br /> * [[pirátství]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[počítačový program]]- Michaela Blažejová<br /> * [[průmysl]] - Daniel Šváb<br /> * [[revoluce]] - Monika Machovská <br /> * [[software]]- Veronika Svobodová<br /> * [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková<br /> * [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[vynález]] - Marcela Střelcová<br /> * [[zákon]] - Dominika Fromelová<br /> * [[znalost]] - Magdaléna Filipová<br /> <br /> ===Národní digitální knihovna===<br /> * [[born digital]] - Lucia Kelemenová<br /> * [[CESNET2]] - Jakub Hradil<br /> * [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček<br /> * [[emulace]] - Kateřina Kašíková<br /> * [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová<br /> * [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[MARC21]] - <br /> * [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[METS]] - Martina Snížková<br /> * [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek<br /> * [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek<br /> * [[PDF]] - Petr Fiala<br /> * [[personalizace]] - Anna Kultová<br /> * [[robotický skener]] - Eva Durnová<br /> * [[rukopis]] - Simona Střalková<br /> * [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek<br /> * [[TIFF]] - Petr Fiala<br /> * [[veřejná správa]] - Marek Moťka<br /> * [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová<br /> * [[workflow]] - Dagmar Šiková<br /> <br /> ===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===<br /> * [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová<br /> * [[citační analýza]] - Antonín Pokorný<br /> * [[editor]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[ISO 690]] - Pavel Navrátil<br /> * [[plagiátorství]] - Simona Chudobová<br /> * [[scientometrie]] - Veronika Rychtová<br /> <br /> ===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===<br /> * [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková<br /> * [[citační etika]]- Julie Haladová<br /> * [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[generace X]] - Antonín Pokorný<br /> * [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[hardware]] - Veronika Krausová<br /> * [[referenční služby]] - Filip Kocián<br /> * [[rešeršní služby]]- Eva Popelková<br /> * [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)<br /> <br /> ===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===<br /> * [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[cracker]] - Michal Kunrt<br /> * [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová<br /> * [[gambler]] - Michaela Bočánová<br /> * [[globalizace]] - Lukáš Prorok<br /> * [[Google Street View]] - Lenka Pokorná<br /> * [[hacker]] - Jonáš Kopp <br /> * [[hacktivismus]] - Jakub Alt<br /> * [[informační smog]] - Milan Říha<br /> * [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský<br /> * [[komunikace]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová<br /> * [[kyberpunk]] - Hana Holoubková<br /> * [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka<br /> * [[netholismus]] - Kamila Burdová<br /> * [[netománie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková<br /> * [[Open Source]] - Lenka Pokorná<br /> * [[outsourcing]]- Marie Indráková<br /> * [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong<br /> * [[Stuxnet]] - Josef Kos<br /> * [[závislost]] - Hana Nováková<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2010==<br /> ===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===<br /> * [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová<br /> * [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová<br /> * [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová<br /> * [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová<br /> * [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá<br /> * [[ISO 11620]] - Simona Střalková<br /> * [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková<br /> * [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová<br /> * [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká<br /> * [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová <br /> * [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá<br /> * [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová<br /> * [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková<br /> <br /> ===Makrosvět mikrokampaní===<br /> * [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková<br /> * [[banner]] - Simona Chudobová<br /> * [[direct marketing]] - Miroslava Sudová<br /> * [[e-business]] - Anna Kultová<br /> * [[e-komerce]] - Anna Kultová<br /> * [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová<br /> * [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Foursquare]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Google AdWords]] - Petr Fiala<br /> * [[Google Analytics]] - Petr Fiala<br /> * [[GSM]] - Milan Spisar<br /> * [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[kreativita]] - Lenka Fatková<br /> * [[mailing list]]- Věra Motyčková<br /> * [[mobilní marketing]] - Romana Králová<br /> * [[nová média]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká<br /> * [[propagace]] - Karolína Žáková<br /> * [[reklama]] - Anna Mikulášková<br /> * [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková<br /> * [[strategický marketing]] - Alena Brožová<br /> * [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová<br /> * [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek<br /> * [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin<br /> * [[ZOOT]] - Petr Manasek<br /> <br /> ===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===<br /> * [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková<br /> * [[didaktika]] - Radka Vybíralová<br /> * [[dotazník]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[etika]]- Kamila Brablíková<br /> * [[Generation Y]]-Eva Fukarova<br /> * [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová<br /> * [[ICT]]- Vendula Škrabalová<br /> * [[konvergence]] - Martina Snížková<br /> * [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová<br /> * [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová<br /> * [[kybernetika]] - Jakub Procházka<br /> * [[mentální mapa]] - Monika Machovská<br /> * [[motivace]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[pedagogika]] - Marie Vlčková<br /> * [[pozorování]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[případová studie]] - Jana Chlanová<br /> * [[rozhovor]] - Kamila Burdová<br /> * [[teorie systémů]] - Veronika Lužová<br /> * [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova<br /> * [[VOIP]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[výukové metody]] - Věra Adámková<br /> * [[výzkum]] - Renata Valentová<br /> * [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová<br /> <br /> ===Ženy v IT===<br /> * [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích<br /> * [[ELIZA]] - Libor Juhaňák<br /> * [[ENIAC]] - Pavel Navrátil<br /> * [[Evropská komise]] - Barbora Blahová<br /> * [[feminismus]]-Lucie Kořistková<br /> * [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková<br /> * [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová<br /> * [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková<br /> * [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb<br /> * [[manažer]] - Renata Valentová<br /> * [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská<br /> * [[sociologie]] - Pavla Bárnetová<br /> * [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích <br /> * [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková<br /> <br /> ===Poznámky k novosti nových médií===<br /> * [[epistemologie]] - Pavla Doleželová<br /> * [[futurologie]] - Tomáš Janypka<br /> * [[internet]] - Martina Snozová<br /> * [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková<br /> * [[kyberkultura]] - Michal Kunrt<br /> * [[NSFNET]] - Eva Mlynářová<br /> * [[pragmatismus]] - Katarína Hečková<br /> * [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová<br /> * [[třetí vlna]] - Tereza Honsová<br /> <br /> ===Location Based Service===<br /> * [[Android]]-Tomáš Vorálek<br /> * [[Galileo]] - Filip Šelong<br /> * [[Google Latitude]] - Jiří Zeman<br /> * [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář<br /> * [[iPhone]] - Petr Chocholáč<br /> * [[Mashup]] - Petra Besperátová<br /> * [[mikroformát]] - Veronika Rychtová<br /> * [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová<br /> * [[smartphone]] - Daniel Šváb<br /> * [[spam]] - Lenka Čípková<br /> * [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman<br /> * [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner<br /> * [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok<br /> <br /> ===Getting Things Done===<br /> * [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova<br /> * [[coaching]] - Renata Borková<br /> * [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova<br /> * [[frustrace]] - Marie Sýkorová<br /> * [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková<br /> * [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová<br /> * [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník<br /> * [[projekt]] - Hana Dvořáková<br /> * [[stres]] - Eva Petrášová<br /> * [[Time Management]]- Renata Borková<br /> * [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová<br /> <br /> ===Jak (ne)hledat investora===<br /> * [[arbitr]] Jana Procházková<br /> * [[e-čtečka]] Lenka Skalická<br /> * [[fúze]] - Jana Procházková<br /> * [[iPad]] - Jan Růžička<br /> * [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná<br /> <br /> ===Autorské právo a knihovny===<br /> * [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[copyright]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[DILIA]] - Hana Habermannová<br /> * [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková<br /> * [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný<br /> * [[torrent]] - Petra Besperátová<br /> * [[volné dílo]] - Marta Janošová<br /> <br /> ===Komunitní role knihoven===<br /> * [[etnikum]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[komunita]] - Magda Šallaiová<br /> * [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[sociální komunikace]] - Marie Indráková<br /> * [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá<br /> <br /> ===Informace jako politické téma===<br /> * [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek<br /> * [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný<br /> * [[demokracie]] - Martina Snozová<br /> * [[e-podpis]] - Lenka Pokorná<br /> * [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil<br /> * [[monopol]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek<br /> * [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová<br /> * [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková<br /> * [[warez]] - Igor Hlaváč<br /> * [[WikiLeaks]] - Jiří Beran<br /> <br /> ===Národní úložiště šedé literatury===<br /> * [[digitální repozitář]] - Věra Adámková<br /> * [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová<br /> * [[šedá literatura]] - Marie Vlčková<br /> * [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2010==<br /> ===Náboženství v kyberprostoru===<br /> * [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková<br /> * [[computer cult]] - Vendula Škrabalová<br /> * [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák<br /> * [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová<br /> * [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová<br /> * [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor<br /> * [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová<br /> * [[kyberobřad]] - Monika Machovská<br /> * [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková<br /> * [[kyberprostor]] - Věra Zelinková<br /> * [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá<br /> * [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová<br /> * [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová<br /> * [[New Age]] - Lenka Veselá<br /> * [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová<br /> * [[novopohanství]] - Kamila Burdová<br /> * [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek<br /> * [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova<br /> * [[technopesimismus]] - Hana Nováková<br /> * [[UFO kult]] - Jana Plotková<br /> * [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková<br /> <br /> ===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===<br /> * [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková<br /> * [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová<br /> * [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb<br /> * [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová<br /> * [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová<br /> * [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová<br /> * [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková<br /> * [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová<br /> * [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích<br /> * [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková<br /> * [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková<br /> * [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková<br /> * [[Knihovna roku]] - Anna Kultová<br /> * [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová<br /> * [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová<br /> * [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[knihovník]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová<br /> * [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová<br /> * [[marketing]] - Kateřina Štruncová<br /> * [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová<br /> * [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová<br /> * [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová<br /> * [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková<br /> * [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová<br /> * [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová<br /> * [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková<br /> * [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová<br /> * [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková<br /> <br /> ===Manažerské informační systémy===<br /> * [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař<br /> * [[Business Intelligence]] - Šimon Vích<br /> * [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková<br /> * [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová<br /> * [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman<br /> * [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková<br /> * [[informace]] - Kamila Jobová<br /> * [[informační management]] - Lenka Divišová<br /> * [[informační systém]] - Petr Vorel<br /> * [[intranet]] - Marie Sýkorová<br /> * [[ISO 9000]] - Milan Spisar<br /> * [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková<br /> * [[management]] - Kristýna Macháčková<br /> * [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel<br /> * [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná<br /> * [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman<br /> * [[Talent Management]] - Jan Růžička<br /> <br /> ===OPAC 2.0 v českých podmínkách===<br /> * [[akvizice]] - Eva Králíčková<br /> * [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný<br /> * [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá<br /> * [[Clavius]] - Marie Vlčková<br /> * [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala<br /> * [[databáze]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová<br /> * [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů <br /> * [[ISBD]] - Gabriela Obstová<br /> * [[LANius]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný<br /> * [[MVS]] - Simona Stolařová<br /> * [[RSS kanál]] - Lenka Damborská<br /> * [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá<br /> * [[SQL]] - Petr Fiala<br /> * [[tenký klient]] - Magda Fialová<br /> * [[wiki]] - Kateřina Kocábová<br /> <br /> ===Soustružníci lidských duší===<br /> * [[bibliobus]] - Marta Pavlovská<br /> * [[cenzura knihoven]] - Renata Borková<br /> * [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková<br /> * [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková<br /> * [[čtenářství]] - Veronika Karásková<br /> * [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek<br /> * [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková<br /> * [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová<br /> * [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků<br /> * [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná<br /> * [[normalizace]] - Ludmila Bábíková<br /> * [[Proces se &quot;zelenou internacionálou&quot;]] - Markéta Homolová<br /> * [[sociální kontrola]] - Lumír Czech<br /> * [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová<br /> * [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková<br /> * závadná literatura<br /> ** [[braková literatura]] - Hana Janečková<br /> ** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková<br /> ** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská<br /> ** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek<br /> ** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová<br /> <br /> ===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===<br /> * [[algoritmus]] - Petr Věžník<br /> * [[bannerová slepota]] - David Koval<br /> * [[blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[Delicious]] - Filip Šubrt<br /> * [[e-mail]] - Emil Budín<br /> * [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín<br /> * [[Last.fm]] - Filip Šelong<br /> * [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Produsage]] - David Němeček<br /> * [[Second Life]] - zpracováno mimo BE<br /> * [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha<br /> * [[sociální média]] - Chytková, Dagmar<br /> * [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová<br /> * [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[YouTube]] - Daniel Hübner<br /> <br /> ===Digitální knihovna Manuscriptorium===<br /> * [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková<br /> * [[digitalizace]] - Martina Snížková<br /> * [[digitální archiv]] - Renata Valentová<br /> * [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová<br /> * [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[ENRICH]] - Petra Besperátová<br /> * [[harddisk]] - Kamila Horáková<br /> * [[inkunábule]] - Alena Sedláčková<br /> * [[JPEG]] - Jiří Křupala<br /> * [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová<br /> * [[MARC]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[metadata]] - Jiří Beran<br /> * [[papyrus]] - Katarína Hečková<br /> * [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[skenování]] - Michal Kunrt<br /> <br /> ===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===<br /> * [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková<br /> * [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková<br /> * [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová<br /> * [[INFOZ]] - Alena Fafková<br /> * [[nakladatel]] - Monika Beránková<br /> * [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová<br /> * [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková<br /> * [[Science Direct]] - Michal Kiesel<br /> * [[SCOPUS]] - Alena Fafková<br /> * [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková<br /> <br /> ===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===<br /> * [[hypertext]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[Long Tail]] - Jakub Alt<br /> * [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík<br /> * [[PageRank]] - Peter Kahoun<br /> * [[webová analytika]] - Tomáš Bouda<br /> * [[Yahoo]] - Lenka Pokorná<br /> * [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek<br /> <br /> ===Škola 2.0 beta===<br /> * [[Action Learning]] - Lenka Janská<br /> * [[e-learning]] - Markéta Kulíková<br /> * [[e-tutor]] - Markéta Kulíková<br /> * [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková<br /> * [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská<br /> * [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová<br /> * [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)<br /> * [[netiketa]] - Lenka Šatavová<br /> <br /> ===Knihovník v 21. století===<br /> * [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková<br /> * [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká<br /> * [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová<br /> * [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká<br /> <br /> ===eBooks on Demand===<br /> * [[eBook]] - Magda Šallaiová<br /> * [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová<br /> * [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová<br /> <br /> [[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]</div>

Midori https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_bakal%C3%A1%C5%99e&diff=38673 2014-02-28T11:44:22Z

<p>Midori: /* Pavlína Kvapilová: Moderní technologie v médiích – v čem mohou být pohromou a v čem záchranou pro současnou žurnalistku? Jak inteligentně využít nové trendy? */</p> <hr /> <div>&lt;div style=&quot;float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF&quot;&gt;<br /> <br /> ==Organizační pokyny==<br /> ===Postup při tvorbě hesla===<br /> # na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,<br /> # pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,<br /> # pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete toto heslo na e-mail (mailto:karolyiova@phil.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,<br /> # kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),<br /> # heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).<br /> <br /> V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.<br /> <br /> HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 30. KVĚTNA 2014. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 20. ČERVNA 2014. Druhý opravný termín je 25. 7. 2013.<br /> <br /> ===Požadavky na hesla===<br /> * Rozsah textu hesla je 3000-4000 znaků (bez hlavičky a literatury, počítá se tedy od prvního nadpisu k plynulému textu, tj. pod vygenerovaným obsahem, po začátek informací o zdrojích, a to použité literatury i to, co lze ve stránkovaných dokumentech psát do poznámek pod čarou; počítá se tedy jen plynulý text s nadpisy kapitol v něm), nedodržení v obou směrech bude hodnoceno negativně.<br /> * Heslo je primárně odborný text, jeho cílem je pak definování významu hesla (tj. aby čtenář pochopil, co si představit pod daným pojmem).<br /> * Obsah je podložen odbornou literaturou, která je v textu uvedena.<br /> * Text splňuje všechny klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]]); pokud nebude v práci dodrženo nebo bude chybně, bude heslo vráceno k přepracování! Základní principy pro odborný text může nabídnout předmět KPI11 Kurz práce s informacemi nebo [http://www.slideshare.net/CEINVE/kurz-prace-s-informacemi studijní materiály], který z tohoto předmětu vznikl.<br /> * S výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na jiná hesla, která jsou v textu zmíněna (v textu musí být odkázáno min. na 5 dalších pojmů).<br /> * Heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu.<br /> * U hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené). S výjimkou synonym taková slova existují pro každý pojem, pokud si nejste jisti významem těchto kategorií, podívejte se na učivo prvního stupně základní školy v českém jazyce. Pokud nebudou uvedena nebo budou špatně, bude heslo vráceno k přepracování!<br /> * Heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou.<br /> <br /> Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]).<br /> <br /> Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním. <br /> <br /> Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).<br /> <br /> === Časté chyby ===<br /> Vzhledem k množství opakujících se chyb a počtu a podobě vrácených úkolů v semestru podzim 2012 je nově zařazena do pokynů sekce častých chyb, která se bude postupně rozšiřovat. Kromě toho bude značně zpřísněno hodnocení a opravu jakákoli z dále uvedených chyb bude důvodem vrácení hesla. Pokud si nebudete u svého tématu jisti, jak se některému z prohřešků vyhnout nebo jak naplnit daný požadavek pro odborný text, raději se spojte s vyučující předmětu.<br /> Mezi nedostatky, kterým je nutné se vyhnout, patří:<br /> * Použití Wikipedie (jakékoli jazykové mutace)<br /> * Nepoužití odborných zdrojů, nestačí ani zpravodajství či popularizační články<br /> * Vycházení ze zdrojů od jediného původce (zkresluje, nejsou uváděny nedostatky vztažené k jeho problematice, nejsou konfrontovány různé názory na problematiku)<br /> * Čerpání z méně než tří odborných (ne popularizačních, komerčních a jinak problematických) zdrojů<br /> * Záznamy zdrojů odlišné od formy podle platné normy ISO 690<br /> * V použitých zdrojích uvedení webového sídla místo webové stránky, která skutečně byla použita k získání použitých informací<br /> * Obsah netvořen plynulými a logicky navazujícími celými větami<br /> * Nedodržení formy odborného vyjadřování (básnické či hovorové výrazy nejsou akceptovány)<br /> * Plagiátorství (pokud je i delší část věty převzata, aniž by byla označena jako citace, tj. uzavření v uvozovkách a odkaz na zdroj, neboparafráze není označena odkazem na zdroj)<br /> * Složení celého textu z cizích materiálů (nestačí, když je text jedinečný v seskládání k sobě, musí být původní v tom smyslu, že autor odborného textu je jeho původcem, např. na základě odborných zdrojů si vezme situaci ve dvou státech a sám vlastními myšlenkovými pochody vytvoří srovnání vycházející ne z jeho dojmů, ale z odborných zdrojů)<br /> * Špatné či neexistující formátování (hodnotí se obsah i forma)<br /> * Větší množství hrubek<br /> <br /> <br /> === Blok expertů - Vzor ===<br /> * [[mobilní aplikace]] - Petr Věžník<br /> &lt;/div&gt;<br /> {{RIGHTTOC}}<br /> <br /> <br /> ---<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2014==<br /> <br /> === Pavlína Kvapilová: Moderní technologie v médiích – v čem mohou být pohromou a v čem záchranou pro současnou žurnalistku? Jak inteligentně využít nové trendy? ===<br /> <br /> *[[Centrum pro výzkum veřejného mínění]]<br /> *[[Český rozhlas]] Josef Kocurek<br /> *[[Česká televize]] Adam Žebrák<br /> *[[Ethan Zuckerman]] Iva Michálková<br /> *[[Evropská vysílací unie]] Ivana Krištofová <br /> *[[Freelancer]]&amp;nbsp;Ladislav Rolník<br /> *[[Chris Cramer]]<br /> *[[Christiane Amanpour]] Michaela Matoušková<br /> *[[Influencer]] Petr Svoboda<br /> *[[Mashable]]<br /> *[[Media Summit]]<br /> *[[Mediální logika]] Eva Neureiterová<br /> *[[Multiplikační efekt]]<br /> *[[News exchange]]<br /> *[[Nieman Lab]]<br /> *[[Online archiv]] Ivana Krištofová <br /> *[[Oligarchizace]]<br /> *[[Open journalism]]<br /> *[[Pew Research Center]]<br /> *[[Telekomunikační systém]]<br /> *[[Zpravodajství]] Andrea Kopečná<br /> <br /> === Guenther Krumpak: The Book and The Internet - the Antithesis between Paper and Electricity ===<br /> <br /> === Hana Krejčí: Fundraising - není to jen o penězích... ===<br /> <br /> === Zdeňka Kujová: Kreativní průmysly ('' bude upřesněno '') ===<br /> <br /> === Michal Zwinger: E-learning jako funkční výukový nástroj a tvorba webových aplikací, které baví ===<br /> <br /> === Robert Vlach: Zbavte se předsudků o podnikání na volné noze ===<br /> <br /> === Jaroslav Vážný: The Hitch-Hacker’s Guide to Data Science ===<br /> <br /> === Petr Ludwig: Osobní wiki = mozek 2.0 ===<br /> <br /> === Václav Matyáš: Biometrická autentizace uživatelů ===<br /> <br /> === Michaela Buchtová: Location-based learning: možnosti a limity mobilních zařízení pro výuku v terénu ===<br /> <br /> === Berka: UX tam venku ===<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2013==<br /> === Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí ===<br /> <br /> *[[Analýza chování]]<br /> *[[Datový korpus]]<br /> *[[Dialogový systém]]<br /> *[[Diskrétní model]]<br /> *[[Foném]] - Michal Kaláb<br /> *[[Formální systém]]<br /> *[[Grafém]] - Michaela Kouřilová<br /> *[[Hilbertův program]] - Lenka Machátová<br /> *[[Informační šum]] - Jana Otevřelová<br /> *[[Informatika]] - Eva Sedláková<br /> *[[Interdisciplinarita]]<br /> *[[Kognitivní věda]] - Jan Strach<br /> *[[Logika]] - Klára Kopecká<br /> *[[Mealyho automat]]<br /> *[[Neuron]] Jakub Fryš<br /> *[[Neurotransmiter]] - Ester Březinová<br /> *[[Operační systém]]&amp;nbsp;Dušan Schnelly<br /> *[[Počítačová simulace]] - Alexandra Pešáková<br /> *[[Počítačová věda]]<br /> *[[Pravděpodobnostní model]]<br /> *[[Primární emoce]] - Michaela Horáková<br /> *[[Russelův paradox]] - Radovan Bartošek<br /> *[[Sekundární emoce]] - Marie Křivá<br /> *[[Skrytý Markovův model]]<br /> *[[Synapse]] - Denisa Karpeová<br /> *[[Syntéza řeči]] - Lukáš Zduba<br /> *[[Taxonomie]] - Roman Novotný<br /> *[[Teorie her]] - Martina Leitgebová<br /> *[[Teorie informace]] - Barbora Mohelníková<br /> *[[Věta o neúplnosti]]<br /> *[[Vězňovo dilema]] - Viktor Michnáč<br /> <br /> ===Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů===<br /> * [[CMS]] (Content Management System) - Václav Kůs<br /> * [[crowdfunding]] - Lucie Malúšková<br /> * [[doménová znalost]]<br /> * [[Kickstarter]] - Vojtěch Dvořák<br /> * [[konkurence]] - Jana Pekárková<br /> * [[koučování]] - Michaela Hortová<br /> * [[Lean Startup]] - Tereza Navarová<br /> * [[market test]]<br /> * [[MVP]] (Minimum Viable Product)<br /> * [[networking]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[programátor]] - Dana Tomančáková<br /> * [[religionistika]] - Jana Slaná<br /> * [[slevový portál]] - Martin Páč<br /> * [[split test]]<br /> * [[StarCube]] - Adriana Fujková<br /> * [[Startup Hipster]]<br /> * [[StartupClub]]<br /> * [[umělá inteligence]] - Martin Man<br /> * [[záloha]] - Tatiana Kňazeová<br /> <br /> === Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===<br /> <br /> *[[akustika]] Kateřina Hubáčková<br /> *[[audiovizuální nosič]] Štěpán Řezník<br /> *[[autodidaktika]]&amp;nbsp;- Lenka Cvrkalová<br /> *[[bibliografická databáze]]<br /> *[[dějiny hudby]] Zdeňka Žádníková<br /> *[[elektronická databáze]] Klára Tesařová<br /> *[[encyklopedická databáze]]<br /> *[[estetika]] Marie Ondrášková<br /> *[[historiografie]] - Petr Šmíd<br /> *[[hudební knihovna]]<br /> *[[Hudební psychologie]] - Lada Ambrožová<br /> *[[hudební sociologie]] <br /> *[[Hudební věda]] Tereza Fussová<br /> *[[hudebnina]] <br /> *[[IAML]] (International Association of Music Libraries, Archives and Documentation Centres) - Martina Sochorová<br /> *[[Intergram]] Martina Sehnalová<br /> *[[kolektivní licenční smlouva]] - Jana Pekárková<br /> *[[partitura]] Miroslava Töpferová<br /> *[[producent]]<br /> *[[prvotisk]] Miroslava Töpferová<br /> *[[Sémiotika]] Petr Kalíšek<br /> *[[stream]] <br /> *[[zvuková databáze]]<br /> *[[zvukový nosič]] - Lukáš Strouhal<br /> <br /> ===Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii===<br /> *[[autor]] - Petr Šmíd<br /> *[[duševní hygiena]] - Lenka Cvrkalová<br /> *[[koktejlový efekt]] (v komunikaci) - Karolína Krbcová<br /> *[[krizová komunikace]] Svoboda Petr<br /> *[[lobbing]] - Gabriela Tšponová<br /> *[[lustrace]]<br /> *[[mediální komunikace]] Jana Doupovcová<br /> *[[mediální obraz]] <br /> *[[mediální poradce]]<br /> *[[mediální prohlášení]]<br /> *[[operativní management]]<br /> *[[PR agentura]] Iva Michálková<br /> *[[pravidlo 3Ř]]<br /> *[[strategický management]] Martina Zoubková<br /> *[[toxické médium]] - Svoboda Petr<br /> <br /> === Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání ===<br /> <br /> *[[Analýza rizik]]<br /> *[[Audit]] Petr Zapletal<br /> *[[Customizace]]<br /> *[[Databázový systém]] - Ivana Krištofová<br /> *[[Demoverze]] - Jaromír Červený<br /> *[[Desktop]] Kateřina Slámová<br /> *[[Globální strategie]] firmy<br /> *[[Hosting]]<br /> *[[IaaS]] - Filip Kocián<br /> *[[Infrastruktura]]<br /> *[[Konektivita]]<br /> *[[Metodika]]<br /> *[[Mikroprocesor]] Martin Chalupa<br /> *[[Monitoring]]&amp;nbsp; - Iveta Jansová<br /> *[[Multitenancy]]<br /> *[[PaaS]] Kristýna Klímková<br /> *[[Procesní řízení]]<br /> *[[Procesor]] Vítězslav Rathouz<br /> *[[Přenosová rychlost]]<br /> *[[RAM]] (Random Access Memory)- Michal Létal<br /> *[[SaaS]] - Jakub Horák<br /> *[[Server]] <br /> *[[SLA]] (Service-Level Agreement)<br /> *[[Strategie]] <br /> *[[Škálovatelnost]] - Jana Vebrová<br /> *[[Virtualizace]]- Jitka Šiborová<br /> *[[Výpočetní infrastruktura]]<br /> *[[Webový server]] - Jakub Foral<br /> <br /> === David Grudl: User Experience ===<br /> *[[aplikace]]<br /> *[[CAPTCHA]] - Laura Kabai<br /> *[[DRM]] (Digital Rights Management) - Jozef Tkáčik<br /> *[[Ego]] - Martina Volavková<br /> *[[e-shop]] - Martina Leitgebová<br /> *[[mobilní aplikace]] - Petr Věžník<br /> *[[ReCAPTCHA]] - Eva Mertová<br /> *[[rootkit]] - Zdeňka Sovková<br /> *[[SONY rootkit]] - Jonáš Prstek<br /> *[[Vyhledávač]]<br /> *[[webová aplikace]] - Jakub Foral<br /> *[[zdrojový kód]] - Renáta Šajnarová<br /> <br /> ===Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse?===<br /> *[[archivace]]<br /> *[[Big Data]]<br /> *[[Business Development]]<br /> *[[BYO]] (Bring Your Own)<br /> *[[dostupnost]] (služby)<br /> *[[dotyková obrazovka]] - Marie Štouračová<br /> *[[facilitace]]<br /> *[[firemní kultura]] - Michal Rohovský<br /> *[[generace Y]] Iva Michálková<br /> *[[globální firma]] Lukáš Závodný<br /> *[[hybridní notebook]]<br /> *[[Change Management]]<br /> *[[informační exploze]] - Boris Turek<br /> *[[interní marketing]] - Štěpánka Kaftanová<br /> *[[jazyk nových médií]]<br /> *[[judikát]] - Jana Kantorová<br /> *[[Knowledge Management]] (řízení znalostí)<br /> *[[komunikační strategie]] - Michaela Kočová<br /> *[[kontextová inzerce]]<br /> *[[korporátní firma]]<br /> *[[Lunch and Learn]]<br /> *[[mediální plán]]<br /> *[[mobilní firma]]<br /> *[[nestrukturovaná data]]<br /> *[[portfolio]]<br /> *[[relevance]]<br /> *[[ROI]] (Return on investment) - Václav Kůs<br /> *[[řízení inovací]]<br /> *[[strukturovaná data]]<br /> *[[Velká čtyřka]] (auditorských firem)<br /> *[[vizualizace]]<br /> *[[vizualizační software]]<br /> *[[webcast]]<br /> *[[webinář]]- Jana Vebrová<br /> <br /> ===Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let===<br /> *[[andragogika]]<br /> *[[autentizace]]<br /> *[[bibliografická portál]]<br /> *[[Business model]]<br /> *[[citace]]<br /> *[[Citace PRO]]<br /> *[[citační manažer]] - Michala Mádlová<br /> *[[depozitář]]<br /> *[[ebrary]] - Václav Ovčačík<br /> *[[eReading]] - Pavla Otrasová<br /> *[[Flexibookstore]]<br /> *[[hardwarová čtečka]] - Lenka Hodicová<br /> *[[konzorcium]]<br /> *[[kulturologie]] - Kateřina Šťastná<br /> *[[odpis]] (z knihovního fondu)<br /> *[[revize]] (knihovního fondu)<br /> *[[skriptárna]]<br /> *[[softwarová čtečka]]<br /> <br /> ===Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015===<br /> *[[čtenářská gramotnost]] Pernesová Eliška<br /> *[[evidence knihoven]] Ogrocká Eva<br /> *[[grafik]]<br /> *[[informační instituce]]<br /> *[[informační zdroj]]<br /> *[[knihovní rada]]<br /> *[[knihovnictví]]<br /> *[[komunitní knihovna]]<br /> *[[Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015]] - Alena Paulusová<br /> *[[krajská knihovna]] - Romana Jakšlová<br /> *[[LiStOVáNí]] - Kristýna Kalmárová<br /> *[[metodické doporučení]]<br /> *[[metodický knihovník]]<br /> *[[občanská iniciativa]]<br /> *[[obnova fondu]]<br /> *[[odborné knihovnictví]]<br /> *[[příspěvková organizace]] - Michal Rohovský<br /> *[[rychločtení]] - Šteinigerová<br /> *[[U3V]] (Univerzita třetího věku)<br /> *[[veřejné knihovnictví]]<br /> *[[výměnný fond]]<br /> *[[výzkum potřeb]]<br /> *[[výzkum spokojenosti]]<br /> *[[základní knihovna]]<br /> *[[zřizovatel knihovny]] - Jana Krůčková<br /> <br /> ===Roman Hřebecký: Kreativita v marketingu - vystrčte hlavu z krabice===<br /> *[[Comunity Building]]<br /> *[[Content Marketing]]<br /> *[[Copywriting]] - Radim Chalupník<br /> *[[COWO Brno]]<br /> *[[Coworking]] - Jana Kantorová<br /> *[[Event]] - Olga Senčaková<br /> *[[GeoTracking]]<br /> *[[Know How]] Lada Brymová<br /> *[[LARP]] (Live Action Role Playing) - Martin Brzobohatý<br /> *[[marketingová agentura]]<br /> *[[Media Relation]]<br /> *[[morální flexibilita]] - Jakub Forman<br /> *[[Naučmese.cz]] - Martin Bartoš<br /> *[[negativní reklama]] - Katarína Filičková<br /> *[[nerd]] - Václav Piták<br /> <br /> ===Věra Vohlídalová: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století===<br /> ===Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti===<br /> [[osobní knihovna]] - Jana Skládaná<br /> <br /> ===Michal Šerák: Další vzdělávání dospělých v knihovnách===<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2012==<br /> <br /> === Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou ===<br /> <br /> *[[Digitální certifikát]] - Lucie Malúšková<br /> *[[E-mailová notifikace]] - Jan Martinek<br /> *[[Internetbanking]] - Iveta Jansová<br /> *[[JIC]] (Jihomoravské inovační centrum) - Alena Brožová<br /> *[[Mint.com]] - Vojtěch Dvořák<br /> *[[Mobilní web]] - Jozef Tkáčik<br /> *[[Morálka]] - Martina Sochorová<br /> *[[Programování]] - Vítězslav Rathouz<br /> *[[Smlouva]] - Monika Krejčová<br /> *[[SSL]] (Secure Sockets Layer) - Michal Létal<br /> *[[Šifrování]] - Jonáš Kopp <br /> *[[Vyhláška]] - Petr Šmíd<br /> <br /> === Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV ===<br /> <br /> *[[Niceské třídění]] - Lenka Cvrkalová<br /> *[[Ochranná známka]] - Veronika Chromá<br /> *[[Průmyslové vlastnictví]] - Tereza Fussová<br /> *[[Rešerše]] - zpracováno dříve<br /> *[[ÚPV]] - <br /> *[[Užitný vzor]] - Lada Ambrožová<br /> *[[Vědecká teorie]] - Pavla Otrasová<br /> *[[Vídeňská dohoda]] - Anna Stránská<br /> <br /> ===Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?===<br /> * [[Ceny za rozvoj české Wikipedie]]- Laura Kabai<br /> * [[encyklopedie]] - Eliška Pernesová<br /> * [[QRpedia]] - Boris Turek<br /> * [[trol]] (na internetu) - Lukáš Závodný<br /> * [[Wikikniha]] - Edita Hečová<br /> * [[Wikimedia ČR]] - Štěpánka Kaftanová<br /> * [[Wikimedia Foundation]] - Václav Ovčačík<br /> * [[WikiSkripta]] - Kateřina Kopecká<br /> <br /> ===Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?===<br /> * [[bibliografie]] - Matej Kucharovic<br /> * [[Blended learning]] - Roman Novotný<br /> * [[elektronický zdroj]] - Klára Tesařová<br /> * [[HDP]] (hrubý domácí produkt) - Lada Kadaníková<br /> * [[Hippokratova přísaha]] - <br /> * [[legislativa]] - Olga Senčaková<br /> * [[lékařská etika]] - Michaela Hortová<br /> * [[lékařství]] - Jana Doupovcová<br /> * [[Medvik]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[MVS|meziknihovní výpůjční služba]] - již zpracováno<br /> * [[Národní soustava povolání]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[portál]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Problem-based learning]] - Lenka Svobodová<br /> * [[sociální lékařství]] - Michaela Kouřilová<br /> * [[veřejná knihovna]] - Sylva Šimůnková<br /> * [[zdravotnictví]] - Jan Hrabal<br /> <br /> ===Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu===<br /> * [[datová schránka]] - Jana Pekárková<br /> * [[eGovernment]] - Martin Brzobohatý<br /> * [[elektronické volby]] - Kateřina Petrová<br /> * [[Ernst &amp; Young]] - Lucie Bělejová<br /> * [[judikatura]] - Petr Šmíd<br /> * [[Opencard]] - Daniel Novák<br /> * [[rodné číslo]] - Marie Lemonová<br /> * [[sKarta]] - Lenka Cvrkalová<br /> * [[soukromí]] - Katarína Filičková<br /> * [[výběrové řízení]] - Michal Rohovský<br /> <br /> ===Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky===<br /> * [[Apple TV]] - Karolína Krbcová<br /> * [[Bluetooth]] - Alena Paulusová<br /> * [[Geek]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Geocaching]] - Veronika Krausová<br /> * [[iPod]] - Tereza Čoupková<br /> * [[Mastercard Paypass]] - Lukáš Strouhal<br /> * [[Mobito]] - Jakub Forman<br /> * [[NFC]] (Near Field Communication)- Kateřina Šťastná<br /> * [[Passbook]] - Jan Růžička<br /> * [[Poken]] - Gabriela Tšponová<br /> * [[Product placement]]- Filip Kocián<br /> * [[SIM karta]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[úložiště]] - Jan Růžička<br /> * [[Use Case]] – Jan Martinek<br /> * [[Visa payWave]] - Eva Mertová<br /> <br /> ===Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality===<br /> * [[autobiografie]] - Martina Sehnalová<br /> * [[CD]] (kompaktní disk) - Martin Chalupa <br /> * [[DVD]] - Martina Volavková<br /> * [[etický kodex]] - Zdeňka Sovková<br /> * [[kamera]] - Andrea Prokopová<br /> * [[nářečí]] - Michal Kaláb<br /> * [[orální historie]] - Ester Březinová<br /> * [[paměťový disk]] – Kristýna Klímková<br /> * [[pramen]] (ne vodní) - Lenka Cahlová<br /> * [[Stopy totality]] - Anna Halfarová<br /> * [[zákon o archivnictví a spisové službě]] - Jana Pekárková<br /> * [[Zmizelí sousedé]] - Jana Slaná<br /> * [[žurnalistika]] - Kateřina Slámová<br /> <br /> ===Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů===<br /> * [[matice]] - Petr Věžník<br /> * [[MZK]] (Moravská zemská knihovna)- Andrea Mizerová<br /> * [[výslovnostní slovník]] - Eva Sedláková<br /> <br /> ===Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy===<br /> * [[citlivý údaj]] (dle zákona) - Jana Krůčková<br /> * [[ČSÚ]] (Český statistický úřad) - Václav Kůs<br /> * [[ISSP]] (International Social Survey Programme) - Veronika Víšková<br /> * [[OECD]] (Organisation for Economic Co-operation and Development) - Václav Kůs<br /> <br /> === Vít Šisler: Digital Game-Based Learning: Využití počítačových her ve vzdělávání ===<br /> <br /> *[[Debriefing]] - Daniela Králová<br /> *[[Evropa 2045]] - Jana Otevřelová<br /> *[[Evropská rada]] - Petr Zapletal<br /> *[[GBL]] (Game based learning) - Eva Durnová<br /> *[[Impaktovaný časopis]] - Martina Zoubková<br /> *[[Hra na hrdiny]] (Role-playing game) - Ivo Macík<br /> *[[Serious game]] - Jonáš Prstek<br /> *[[Simulační hra]] - Petr Pospíchal<br /> *[[Strategická hra]] - Věra Žitková<br /> <br /> ===Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety===<br /> *[[Klementinum]] - Katrin Kalay<br /> *[[MDT]] - Miroslava Brázdová<br /> *[[Mellonova nadace]] - Anna Halfarová<br /> *[[mikrofilmování]] - Barbora Mohelníková<br /> *[[MIT]] (Massachusetts Institute of Technology) - Jakub Alt<br /> *[[UNIX]] - Dagmar Chládková<br /> <br /> ===Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce===<br /> *[[CZ.NIC]] - Jakub Alt<br /> *[[digitální podpis]] - Michal Rohovský<br /> <br /> ==Blok expertů - JARO 2012==<br /> <br /> ===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===<br /> * [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová<br /> * [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková<br /> * [[Psychoterapie]] - Eva Popelková<br /> * [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová<br /> * [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová<br /> * [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová<br /> * [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová<br /> * [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová<br /> * [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová<br /> * [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová<br /> * [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová<br /> <br /> === Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===<br /> <br /> *[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková<br /> *[[skenování pro digitalizaci - techniky]] Michala Mádlová<br /> *[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz<br /> *[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová<br /> *[[MARC21]] - Michal Klajban<br /> *[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek<br /> *[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová<br /> *[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková<br /> *[[ALTO]] - Jan Karlík<br /> *[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová<br /> *[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha<br /> *[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová<br /> *[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová<br /> *[[Digitalkoot]] - Lucie Malúšková<br /> <br /> ===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===<br /> * [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová<br /> * [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková<br /> * [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová<br /> * [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos<br /> * [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana<br /> * [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková<br /> * [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná<br /> * [[školská reforma]] - Jana Slaná<br /> * [[rámcové vzdělávací programy]] <br /> * [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová<br /> * [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal<br /> <br /> ===Martin Bastl: Netwar===<br /> * [[netwar]] - Julie Haladová<br /> * [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková<br /> * [[kracking]] - Petra Němcová<br /> * [[phreaking]] - Edita Hečová<br /> * [[phishing]] - Martin Chalupa<br /> * [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák<br /> * [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová<br /> * [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová<br /> * [[FloodNet]] - Roman Novotný<br /> * [[kauza Napster]] - Filip Kocián<br /> * [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová<br /> * [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová<br /> * [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová<br /> * [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová<br /> * [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai<br /> * [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal<br /> * [[Informační válka]] - Jiří Beran<br /> * [[Malware]] - Michal Létal<br /> <br /> ===Petr Přidal: Georeferencer===<br /> * [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek<br /> * [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová<br /> <br /> ===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===<br /> * [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová<br /> * [[interakční design]] - Veronika Janoušková<br /> * [[obsahová strategie]] (content strategy)<br /> * [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová<br /> * [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil<br /> * [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp<br /> * [[JavaScript]] - Jan Karlík<br /> * [[wireframy]] - Lukáš Závodný, Václav Kůs<br /> * [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[webová typografie]] - Daniela Králová<br /> * [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš<br /> * [[UX designer]]<br /> * [[UX design]] - Anna Kultová<br /> * [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová<br /> * [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský<br /> * [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar<br /> * [[Gamifikace]] - Jaromír Červený<br /> <br /> === Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===<br /> * [[FinLiCo]] - Martina Musilová<br /> * [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská<br /> * [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová<br /> * [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová<br /> * [[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka<br /> * [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková<br /> * [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová<br /> * [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová<br /> * [[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]] - Jakub Alt<br /> <br /> === Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===<br /> * [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková<br /> * [[Software Studies]] - Martina Volavková<br /> * [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová<br /> * [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá<br /> * [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká<br /> * [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček<br /> * [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík<br /> * [[Prediktivní analýza s využitím internetu]] - Jakub Procházka<br /> <br /> ===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===<br /> * [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala<br /> * [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala<br /> * [[Nový směr ve vývoji Kinectu]] - Lukáš Kisler<br /> * [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> === Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===<br /> * [[mHealth]] - Jan Hrabal<br /> * [[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová<br /> * [[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová<br /> * [[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová<br /> * [[eRecept]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová<br /> * [[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb<br /> * [[Nová média ve zdravotnictví]] - Daniel Novák<br /> * [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík<br /> * [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský<br /> * [[Expertní systémy v péči o zdraví]] - Martin Mašek<br /> * [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková<br /> * [[SignWriting]] - Alena Paulusová<br /> <br /> === Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===<br /> * [[TED]] - Michal Klajban<br /> * [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová<br /> * [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý<br /> * [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová<br /> <br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2011==<br /> <br /> ===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===<br /> * [[Politická satira]] - Dagmar Šiková<br /> * [[City identity]] - Drahomír Hájek<br /> * [[Mystifikace]] - Jakub Forman<br /> * [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> ===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===<br /> * [[user experience]] - Jakub Procházka<br /> * [[user-centered design]] - Iveta Jansová<br /> * [[UX designer]] - Simona Střalková<br /> * [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová<br /> * [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová<br /> * [[design služeb]] - Marie Štouračová<br /> * [[použitelnost]] - Jitka Šiborová<br /> * [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková<br /> * [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová<br /> <br /> ===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===<br /> * [[ne-konference]] - Dagmar Šiková<br /> * [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková<br /> * [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková<br /> <br /> ===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===<br /> * [[Corporate Design]] - Daniel Šváb<br /> * [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová<br /> * [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp<br /> * [[Brand]] <br /> * [[Font]] - Andrea Szászová<br /> * [[Typografie]] -Lucie Górecká<br /> * [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková<br /> * [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková<br /> <br /> ===Michal Juhás: Bookfan===<br /> * [[StartUp]] - Petr Maňásek<br /> * [[Facebook]]<br /> * [[Business plan]] - Michaela Kočová<br /> * [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková<br /> * [[Angel investor]] - Ester Březinová<br /> * [[exit strategy]] - Monika Krejčová<br /> * [[self-publishing]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Online komunita]] - Eva Durnová<br /> <br /> ===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===<br /> * [[korpus]] - Petr Fiala<br /> * [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala<br /> * [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský<br /> * [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn<br /> * [[syntax]] - Alena Brožová<br /> * [[slovotvorba]] - Martina Sochorová<br /> * [[sémantika]] - Dominika Frömelová<br /> * [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[VerbaLex]] - Karolína Žáková<br /> <br /> ===Josef Průša: Open source hardware===<br /> * [[open source hardware]] - Daniela Králová<br /> * [[GNU GPL]] - Milan Spisar<br /> * [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová<br /> * [[OpenCores]] - Martin Mašek<br /> * [[RepRap]] - Kristina Luskačová<br /> * [[Arduino]] - Julie Haladová<br /> * [[3D tisk]] - Kristina Luskačová<br /> * [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[3D skener]] - Katarína Hečková<br /> * [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková<br /> <br /> ===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===<br /> <br /> *[[BTS]] - Martina Snozová<br /> *[[geolokace]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[IP adresa]] - Martina Snozová<br /> *[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč<br /> *[[Augmented Reality]] - Marek Moťka<br /> *[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos<br /> *[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová<br /> *[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová<br /> *[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová<br /> *[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan<br /> *[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová<br /> *[[Hackathon]] - Josef Ludvíček<br /> <br /> ===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===<br /> *[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička<br /> *[[Spokojenost]] - Anna Kultová<br /> *[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová<br /> *[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek<br /> *[[Work-life balance]] - Kamila Burdová<br /> *[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička<br /> *[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová<br /> *[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová<br /> <br /> ===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===<br /> *[[učící knihovník]] - Marie Indráková<br /> *[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková<br /> *[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza<br /> *[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová<br /> *[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková<br /> <br /> ===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===<br /> *[[Arteterapie]] - Jakub Nytl<br /> *[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová<br /> *[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián<br /> *[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková<br /> * [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2011==<br /> ===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===<br /> * [[archiv]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha<br /> * [[gesto]]- Marta Konířová<br /> * [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Goggles]] - Viliam Vateha<br /> * [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková<br /> * [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková<br /> * [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek<br /> * [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek<br /> * [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban<br /> * [[Google Squared]] - Alena Brožová<br /> * [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)<br /> * [[IBM SPSS]] - Lumír Czech<br /> * [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč<br /> * [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín<br /> * [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková<br /> * [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE<br /> * [[tablet PC]] - Jan Růžička<br /> * [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka<br /> * [[Wikipedia]] - Michal Klajban<br /> * [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová<br /> <br /> ===Marketing knihoven na sociálních sítích===<br /> * [[365 projekt]] - Irena Hodžová<br /> * [[Book trailer]] - Jiří Krišpin<br /> * [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková<br /> * [[fotobanka]] - Lenka Čípková<br /> * [[geolokace]] <br /> * [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková<br /> * [[hashtag]] - Iveta Jansová<br /> * [[Influencer Marketing]] - Romana Králová <br /> * [[infografika]] - Irena Hodžová<br /> * [[inovace]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová<br /> * [[newsletter]]- Markéta Novotná<br /> * [[paradigma]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[QR kód]] - Jitka Šiborová<br /> * [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[statistika]] - Marie Vlčková<br /> * [[storytelling]] - Marie Packová<br /> <br /> ===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===<br /> * [[abandonware]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová<br /> * [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková<br /> * [[brand]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[cechovní značka]] - Monika Krejčová<br /> * [[Common Law]] - Gabriela Obstová<br /> * [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová<br /> * [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková<br /> * [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková<br /> * [[kultura]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[licence]]- Marie Packová<br /> * [[minnesengr]]- Michaela Blažejová<br /> * [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová<br /> * [[Napster]] - Igor Hlaváč<br /> * [[oligopol]] - Lenka Matušková<br /> * [[patent]] - Markéta Novotná<br /> * [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Road Show]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[States' Rights]] - Anna Kultová<br /> * [[User Experience]] - Miroslava Brázdová<br /> * [[vydavatel]] - Lenka Fatková<br /> * [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová<br /> * [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar<br /> <br /> ===Open Access===<br /> * [[ArXiv]] - Marie Zagorová<br /> * [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová<br /> * [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková<br /> * [[Dspace]] - Petra Besperátová<br /> * [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová<br /> * [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová<br /> * [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Open Access]] - Magda Šallaiová<br /> * [[Open Access Week]] - Petra Besperátová<br /> * [[plagiát]] - Katarína Hečková<br /> * [[preprint]]- Dalibor Bláha<br /> * [[recenze]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[repozitář]] - Martina Snozová<br /> * [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová<br /> * [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová<br /> <br /> ===Pirátství dnes i kdysi===<br /> * [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků<br /> * [[kniha]] - Martina Sochorová<br /> * [[knihtisk]] - Karolína Žáková<br /> * [[kopie]] - Edita Hečová<br /> * [[litografie]] - Marta Janošová<br /> * [[MP3]] - Emil Budín<br /> * [[pirátství]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[počítačový program]]- Michaela Blažejová<br /> * [[průmysl]] - Daniel Šváb<br /> * [[revoluce]] - Monika Machovská <br /> * [[software]]- Veronika Svobodová<br /> * [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková<br /> * [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[vynález]] - Marcela Střelcová<br /> * [[zákon]] - Dominika Fromelová<br /> * [[znalost]] - Magdaléna Filipová<br /> <br /> ===Národní digitální knihovna===<br /> * [[born digital]] - Lucia Kelemenová<br /> * [[CESNET2]] - Jakub Hradil<br /> * [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček<br /> * [[emulace]] - Kateřina Kašíková<br /> * [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová<br /> * [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[MARC21]] - <br /> * [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[METS]] - Martina Snížková<br /> * [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek<br /> * [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek<br /> * [[PDF]] - Petr Fiala<br /> * [[personalizace]] - Anna Kultová<br /> * [[robotický skener]] - Eva Durnová<br /> * [[rukopis]] - Simona Střalková<br /> * [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek<br /> * [[TIFF]] - Petr Fiala<br /> * [[veřejná správa]] - Marek Moťka<br /> * [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová<br /> * [[workflow]] - Dagmar Šiková<br /> <br /> ===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===<br /> * [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová<br /> * [[citační analýza]] - Antonín Pokorný<br /> * [[editor]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[ISO 690]] - Pavel Navrátil<br /> * [[plagiátorství]] - Simona Chudobová<br /> * [[scientometrie]] - Veronika Rychtová<br /> <br /> ===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===<br /> * [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková<br /> * [[citační etika]]- Julie Haladová<br /> * [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[generace X]] - Antonín Pokorný<br /> * [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[hardware]] - Veronika Krausová<br /> * [[referenční služby]] - Filip Kocián<br /> * [[rešeršní služby]]- Eva Popelková<br /> * [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)<br /> <br /> ===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===<br /> * [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[cracker]] - Michal Kunrt<br /> * [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová<br /> * [[gambler]] - Michaela Bočánová<br /> * [[globalizace]] - Lukáš Prorok<br /> * [[Google Street View]] - Lenka Pokorná<br /> * [[hacker]] - Jonáš Kopp <br /> * [[hacktivismus]] - Jakub Alt<br /> * [[informační smog]] - Milan Říha<br /> * [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský<br /> * [[komunikace]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová<br /> * [[kyberpunk]] - Hana Holoubková<br /> * [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka<br /> * [[netholismus]] - Kamila Burdová<br /> * [[netománie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková<br /> * [[Open Source]] - Lenka Pokorná<br /> * [[outsourcing]]- Marie Indráková<br /> * [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong<br /> * [[Stuxnet]] - Josef Kos<br /> * [[závislost]] - Hana Nováková<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2010==<br /> ===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===<br /> * [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová<br /> * [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová<br /> * [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová<br /> * [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová<br /> * [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá<br /> * [[ISO 11620]] - Simona Střalková<br /> * [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková<br /> * [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová<br /> * [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká<br /> * [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová <br /> * [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá<br /> * [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová<br /> * [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková<br /> <br /> ===Makrosvět mikrokampaní===<br /> * [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková<br /> * [[banner]] - Simona Chudobová<br /> * [[direct marketing]] - Miroslava Sudová<br /> * [[e-business]] - Anna Kultová<br /> * [[e-komerce]] - Anna Kultová<br /> * [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová<br /> * [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Foursquare]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Google AdWords]] - Petr Fiala<br /> * [[Google Analytics]] - Petr Fiala<br /> * [[GSM]] - Milan Spisar<br /> * [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[kreativita]] - Lenka Fatková<br /> * [[mailing list]]- Věra Motyčková<br /> * [[mobilní marketing]] - Romana Králová<br /> * [[nová média]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká<br /> * [[propagace]] - Karolína Žáková<br /> * [[reklama]] - Anna Mikulášková<br /> * [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková<br /> * [[strategický marketing]] - Alena Brožová<br /> * [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová<br /> * [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek<br /> * [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin<br /> * [[ZOOT]] - Petr Manasek<br /> <br /> ===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===<br /> * [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková<br /> * [[didaktika]] - Radka Vybíralová<br /> * [[dotazník]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[etika]]- Kamila Brablíková<br /> * [[Generation Y]]-Eva Fukarova<br /> * [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová<br /> * [[ICT]]- Vendula Škrabalová<br /> * [[konvergence]] - Martina Snížková<br /> * [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová<br /> * [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová<br /> * [[kybernetika]] - Jakub Procházka<br /> * [[mentální mapa]] - Monika Machovská<br /> * [[motivace]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[pedagogika]] - Marie Vlčková<br /> * [[pozorování]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[případová studie]] - Jana Chlanová<br /> * [[rozhovor]] - Kamila Burdová<br /> * [[teorie systémů]] - Veronika Lužová<br /> * [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova<br /> * [[VOIP]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[výukové metody]] - Věra Adámková<br /> * [[výzkum]] - Renata Valentová<br /> * [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová<br /> <br /> ===Ženy v IT===<br /> * [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích<br /> * [[ELIZA]] - Libor Juhaňák<br /> * [[ENIAC]] - Pavel Navrátil<br /> * [[Evropská komise]] - Barbora Blahová<br /> * [[feminismus]]-Lucie Kořistková<br /> * [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková<br /> * [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová<br /> * [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková<br /> * [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb<br /> * [[manažer]] - Renata Valentová<br /> * [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská<br /> * [[sociologie]] - Pavla Bárnetová<br /> * [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích <br /> * [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková<br /> <br /> ===Poznámky k novosti nových médií===<br /> * [[epistemologie]] - Pavla Doleželová<br /> * [[futurologie]] - Tomáš Janypka<br /> * [[internet]] - Martina Snozová<br /> * [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková<br /> * [[kyberkultura]] - Michal Kunrt<br /> * [[NSFNET]] - Eva Mlynářová<br /> * [[pragmatismus]] - Katarína Hečková<br /> * [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová<br /> * [[třetí vlna]] - Tereza Honsová<br /> <br /> ===Location Based Service===<br /> * [[Android]]-Tomáš Vorálek<br /> * [[Galileo]] - Filip Šelong<br /> * [[Google Latitude]] - Jiří Zeman<br /> * [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář<br /> * [[iPhone]] - Petr Chocholáč<br /> * [[Mashup]] - Petra Besperátová<br /> * [[mikroformát]] - Veronika Rychtová<br /> * [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová<br /> * [[smartphone]] - Daniel Šváb<br /> * [[spam]] - Lenka Čípková<br /> * [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman<br /> * [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner<br /> * [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok<br /> <br /> ===Getting Things Done===<br /> * [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova<br /> * [[coaching]] - Renata Borková<br /> * [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova<br /> * [[frustrace]] - Marie Sýkorová<br /> * [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková<br /> * [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová<br /> * [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník<br /> * [[projekt]] - Hana Dvořáková<br /> * [[stres]] - Eva Petrášová<br /> * [[Time Management]]- Renata Borková<br /> * [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová<br /> <br /> ===Jak (ne)hledat investora===<br /> * [[arbitr]] Jana Procházková<br /> * [[e-čtečka]] Lenka Skalická<br /> * [[fúze]] - Jana Procházková<br /> * [[iPad]] - Jan Růžička<br /> * [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná<br /> <br /> ===Autorské právo a knihovny===<br /> * [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[copyright]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[DILIA]] - Hana Habermannová<br /> * [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková<br /> * [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný<br /> * [[torrent]] - Petra Besperátová<br /> * [[volné dílo]] - Marta Janošová<br /> <br /> ===Komunitní role knihoven===<br /> * [[etnikum]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[komunita]] - Magda Šallaiová<br /> * [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[sociální komunikace]] - Marie Indráková<br /> * [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá<br /> <br /> ===Informace jako politické téma===<br /> * [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek<br /> * [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný<br /> * [[demokracie]] - Martina Snozová<br /> * [[e-podpis]] - Lenka Pokorná<br /> * [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil<br /> * [[monopol]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek<br /> * [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová<br /> * [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková<br /> * [[warez]] - Igor Hlaváč<br /> * [[WikiLeaks]] - Jiří Beran<br /> <br /> ===Národní úložiště šedé literatury===<br /> * [[digitální repozitář]] - Věra Adámková<br /> * [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová<br /> * [[šedá literatura]] - Marie Vlčková<br /> * [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2010==<br /> ===Náboženství v kyberprostoru===<br /> * [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková<br /> * [[computer cult]] - Vendula Škrabalová<br /> * [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák<br /> * [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová<br /> * [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová<br /> * [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor<br /> * [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová<br /> * [[kyberobřad]] - Monika Machovská<br /> * [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková<br /> * [[kyberprostor]] - Věra Zelinková<br /> * [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá<br /> * [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová<br /> * [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová<br /> * [[New Age]] - Lenka Veselá<br /> * [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová<br /> * [[novopohanství]] - Kamila Burdová<br /> * [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek<br /> * [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova<br /> * [[technopesimismus]] - Hana Nováková<br /> * [[UFO kult]] - Jana Plotková<br /> * [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková<br /> <br /> ===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===<br /> * [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková<br /> * [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová<br /> * [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb<br /> * [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová<br /> * [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová<br /> * [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová<br /> * [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková<br /> * [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová<br /> * [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích<br /> * [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková<br /> * [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková<br /> * [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková<br /> * [[Knihovna roku]] - Anna Kultová<br /> * [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová<br /> * [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová<br /> * [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[knihovník]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová<br /> * [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová<br /> * [[marketing]] - Kateřina Štruncová<br /> * [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová<br /> * [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová<br /> * [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová<br /> * [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková<br /> * [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová<br /> * [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová<br /> * [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková<br /> * [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová<br /> * [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková<br /> <br /> ===Manažerské informační systémy===<br /> * [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař<br /> * [[Business Intelligence]] - Šimon Vích<br /> * [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková<br /> * [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová<br /> * [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman<br /> * [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková<br /> * [[informace]] - Kamila Jobová<br /> * [[informační management]] - Lenka Divišová<br /> * [[informační systém]] - Petr Vorel<br /> * [[intranet]] - Marie Sýkorová<br /> * [[ISO 9000]] - Milan Spisar<br /> * [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková<br /> * [[management]] - Kristýna Macháčková<br /> * [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel<br /> * [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná<br /> * [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman<br /> * [[Talent Management]] - Jan Růžička<br /> <br /> ===OPAC 2.0 v českých podmínkách===<br /> * [[akvizice]] - Eva Králíčková<br /> * [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný<br /> * [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá<br /> * [[Clavius]] - Marie Vlčková<br /> * [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala<br /> * [[databáze]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová<br /> * [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů <br /> * [[ISBD]] - Gabriela Obstová<br /> * [[LANius]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný<br /> * [[MVS]] - Simona Stolařová<br /> * [[RSS kanál]] - Lenka Damborská<br /> * [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá<br /> * [[SQL]] - Petr Fiala<br /> * [[tenký klient]] - Magda Fialová<br /> * [[wiki]] - Kateřina Kocábová<br /> <br /> ===Soustružníci lidských duší===<br /> * [[bibliobus]] - Marta Pavlovská<br /> * [[cenzura knihoven]] - Renata Borková<br /> * [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková<br /> * [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková<br /> * [[čtenářství]] - Veronika Karásková<br /> * [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek<br /> * [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková<br /> * [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová<br /> * [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků<br /> * [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná<br /> * [[normalizace]] - Ludmila Bábíková<br /> * [[Proces se &quot;zelenou internacionálou&quot;]] - Markéta Homolová<br /> * [[sociální kontrola]] - Lumír Czech<br /> * [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová<br /> * [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková<br /> * závadná literatura<br /> ** [[braková literatura]] - Hana Janečková<br /> ** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková<br /> ** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská<br /> ** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek<br /> ** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová<br /> <br /> ===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===<br /> * [[algoritmus]] - Petr Věžník<br /> * [[bannerová slepota]] - David Koval<br /> * [[blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[Delicious]] - Filip Šubrt<br /> * [[e-mail]] - Emil Budín<br /> * [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín<br /> * [[Last.fm]] - Filip Šelong<br /> * [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Produsage]] - David Němeček<br /> * [[Second Life]] - zpracováno mimo BE<br /> * [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha<br /> * [[sociální média]] - Chytková, Dagmar<br /> * [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová<br /> * [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[YouTube]] - Daniel Hübner<br /> <br /> ===Digitální knihovna Manuscriptorium===<br /> * [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková<br /> * [[digitalizace]] - Martina Snížková<br /> * [[digitální archiv]] - Renata Valentová<br /> * [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová<br /> * [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[ENRICH]] - Petra Besperátová<br /> * [[harddisk]] - Kamila Horáková<br /> * [[inkunábule]] - Alena Sedláčková<br /> * [[JPEG]] - Jiří Křupala<br /> * [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová<br /> * [[MARC]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[metadata]] - Jiří Beran<br /> * [[papyrus]] - Katarína Hečková<br /> * [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[skenování]] - Michal Kunrt<br /> <br /> ===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===<br /> * [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková<br /> * [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková<br /> * [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová<br /> * [[INFOZ]] - Alena Fafková<br /> * [[nakladatel]] - Monika Beránková<br /> * [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová<br /> * [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková<br /> * [[Science Direct]] - Michal Kiesel<br /> * [[SCOPUS]] - Alena Fafková<br /> * [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková<br /> <br /> ===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===<br /> * [[hypertext]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[Long Tail]] - Jakub Alt<br /> * [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík<br /> * [[PageRank]] - Peter Kahoun<br /> * [[webová analytika]] - Tomáš Bouda<br /> * [[Yahoo]] - Lenka Pokorná<br /> * [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek<br /> <br /> ===Škola 2.0 beta===<br /> * [[Action Learning]] - Lenka Janská<br /> * [[e-learning]] - Markéta Kulíková<br /> * [[e-tutor]] - Markéta Kulíková<br /> * [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková<br /> * [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská<br /> * [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová<br /> * [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)<br /> * [[netiketa]] - Lenka Šatavová<br /> <br /> ===Knihovník v 21. století===<br /> * [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková<br /> * [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká<br /> * [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová<br /> * [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká<br /> <br /> ===eBooks on Demand===<br /> * [[eBook]] - Magda Šallaiová<br /> * [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová<br /> * [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová<br /> <br /> [[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]</div>

Midori https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/navrh-tematu_2013&diff=38424 2014-01-04T16:22:18Z

<p>Midori: </p> <hr /> <div>Téma: '''Využívání elektronických zařízení na SŠ v rámci vzdělávání''' (Jakub Fryš, Tereza Navarová, Petr Kalíšek, Marie Ondrášková)<br /> &lt;br/&gt;<br /> Téma: '''Informační chování akademických pracovníků''' (Tatiana Kňazeová, Jana Skládaná, Marek Svízela, Dana Tomančáková, Zdeňka Žádníková)<br /> &lt;br/&gt;<br /> Výzkumem bychom chtěli zjistit, jakým způsobem si akademičtí pracovníci zajišťují aktuální informace pro své akademické působení, jak zpracovávají a uchovávají svá získaná data, a jak jim mohou knihovny, případně další instituce pomoci se sběrem a uchováním a distribucí informací. Zajímá nás, zda mají akademičtí pracovníci rozdílný přístup k vyhledávání informací (dle dosaženého vzdělání, dle délky akademické praxe atp.) a jakým způsobem si vyhledané informace třídí a jak je uchovávají. (elektronicky, tištěné a jakou formou) zda využívají k archivaci dat nástroje dostupné na webu, případně sdílí své zdroje s dalšími pracovníky (dropbox atp.) nebo uchovávají tištěné informace ve složkách a v příručních knihovnách. V neposlední řadě nás zajímá, zda poskytují své práce v systému open access a zda informace, dostupné díky open acces, využívají. (jak a jakým způsobem si ověřují validitu informací a kde získávají základní informace před vlastním začátkem výzkumu.<br /> <br /> Téma: '''E-prezenčka v knihovně FF MU''' (Lada Matyášová, Anna Pangrácová, Martina Vaňková, Helena Novotná) &lt;br/&gt;<br /> Chceme zjistit, zda-li uživatelé knihovny (studenti i učitelé) využívají e-prezenčku v knihovně Filozofické fakulty MU. Odkud se o ní dozvěděli. Jak často ji využívají. Za jakým účelem (vypracování seminární práce, učení, čtení beletrie apod.) ji využívají. Zda-li jim přijde lepší než možnost vypůjčení si literatury prezenčně v prostorách knihovně (resp. možnost mít v ruce papírovou hmatatelnou knihu). V čem vidí její výhody a nevýhody. Jaká by navrhovali zlepšení této služby (například možnost přístupu v celém areálu FF, možnost kopie na jeden NB za mírný poplatek atd.). Motivují učitelé studenty k využívání e-prezenčky?<br /> &lt;br/&gt;<br /> Téma: '''Jak jsou studenti spokojeni s povinnými předměty na KISKu?''' (Štěpánka Kaftanová, Iveta Burdová, Petr Svoboda, Jakub Foral)<br /> &lt;br/&gt;<br /> Téma: '''Průzkum spokojenosti kombinovaných studentů se studiem na KISKu.'''(Marta Lelková, Iva Michálková, Jitka Petrlová, Miroslava Töpferová)&lt;br/&gt;<br /> Cílem našeho výzkumu bude zjistit, jak jsou studenti kombinovaného studia na KISKu spokojeni s podmínkami, které jim ke studiu MU nabízí. Zaměříme se na průzkum spokojenosti mezi studenty všech ročníků, studujících obr Informační studia a knihovnictví.(Doba přednášek, materiály ke studiu, téměř stejné podmínky jako pro studenty denního studia apod.)<br /> <br /> Téma: '''Přenos informací přes sociální sítě.''' (Romana Jakšlová, Michaela Hortová, Jana Hlavinková, Šárka Vančurová, Lenka Hodicová)&lt;br/&gt;<br /> Cílem výzkumu bude zjistit, jakým způsobem studenti KISKu využívají sociální sítě k šíření informací, které sítě preferují, jaké sdílejí informace, s kým je sdílejí a v jakém množství, jestli má na sdílení vliv jejich pohlaví, jak jsou informace ze sociálních sítí spolehlivé, zda/jak je využívají atp. Pokud informace nesdílejí, pokusíme se zjistit, proč tomu tak je.<br /> <br /> Téma: '''Průzkum o vnímání oboru Informační studia a knihovnictví studenty jiných oborů/fakult na MU.''' (Katrin Kalay, Kristýna Klímková, Renáta Šajnarová, Lukáš Zduba)&lt;br/&gt;<br /> Za cíl práce bychom si dali zjistit představy studentů jiných oborů/fakult o našem oboru.Předmětem zjištění, by tak byly názory na otázky, např.: o čem se asi učíme, s čím vším jsme &quot;studijně&quot; propojeni, jestli jim přijde náš obor užitečný a perspektivní. Jaký je jejich názor na uplatnění na pracovním trhu. V jakých oblastech se můžeme pohybovat. Celkově by nás zajímali, zda existují určité předsudky, dostatečná informovanost o našem oboru, případně jejich zkušenosti(pozitivní/negativní) s předměty,vyučujícími atd.).<br /> <br /> Téma: '''Informační potřeby seniorů''' (Jana Pekárková, Petr Šmíd, Štěpán Řezník)<br /> <br /> Téma: '''Knihovny na facebooku''' (Michaela Horáková, Petra Šiková, Kateřina Slámová, Eva Sedláková, Marta Valešová)<br /> <br /> Téma: '''Využívání elektronických knih''' (Magdaléna Učňová, Radek Matoušek, Tomáš Zima)<br /> <br /> Téma: '''Průzkum informovanosti a prevence sociálně patologických jevů na internetu u rodičů dětí školního věku''' (Joanna Galuszka, Kristýna Kalmárová, Pavel Klammert, Boris Turek, Ivana Krištofová)<br /> <br /> Téma: '''Hodnocení a spokojenost v rámci e-learningových kurzů studentů KISKu''' (Kopečný Pavel, Kratochvílová Andrea, Prstek Jonáš, Matyáš Ondřej)</div>

Midori https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hodnotov%C4%9B-senzitivn%C3%AD_design&diff=37431 2013-10-24T12:49:51Z

<p>Midori: </p> <hr /> <div>= &lt;span style=&quot;font-family:tahoma,geneva,sans-serif;&quot;&gt;Obecný popis teorie &amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;br/&gt;&lt;/span&gt; =<br /> &lt;p dir=&quot;ltr&quot; style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family:tahoma,geneva,sans-serif;&quot;&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;Hodnotově-senzitivní design (HSD) byl vytvořen Batyou Friedman a Peterem Kahnem na Univerzitě Washington koncem 80. let. Snaží se poskytnout teorie a metody, které prosazují lidské hodnoty v&amp;nbsp;procesu designování. Bere v&amp;nbsp;úvahu hodnoty jako například: soukromí, morálka, respekt, důvěra atd. Pro HSD jsou důležité analýzy všech zúčastněných (či ovlivněných), analýzy jednotlivců či skupin, analýza hodnot designéra, závazek k&amp;nbsp;pokroku aj. Návrhy jsou vyvíjeny pomocí tripartitního zkoumání, skládající se ze tří fází: koncepční, empirické a technologické. Tato vyšetření mají být iterativní, což vede k&amp;nbsp;neustálé modifikaci designu. &lt;ref name=&quot;NazevPoznamky&quot;&gt;FRIEDMAN, Batya a David HENDRY. Value sensitive design. Value sensitive design [online]. 2009, 2013 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.vsdesign.org/index.shtml &lt;/ref&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;&lt;p class=&quot;_kso fsm direction_ltr _55r0&quot; data-jsid=&quot;message&quot; style=&quot;font-size: 11px; margin-bottom: 3px; white-space: pre-wrap; word-wrap: break-word; color: rgb(51, 51, 51); font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; line-height: 14px; text-align: justify;&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family:tahoma,geneva,sans-serif;&quot;&gt;Jednou z oblastí, kde mají lidské hodnoty značný dopad je oblast informačního chování lidí. Můžeme si to ilustrovat na následujícím příkladu: Mějme mladého muže muslimského vyznání, který má zájem prozkoumat kořeny džihádu pro účel napsání seminární práce. Ale knihovna, která tyto materiály půjčuje, zároveň uchovává záznam o čtenářích, jež si tyto materiály zapůjčili. Tyto záznamy potom může zpřístupnit státním úřadům. Za těchto podmínek si tento muž raději zajistí přístup k materiálům jiným způsobem. K tomu je motivován tím, že se snaží vyrovnat hodnotu přístupu k informacím s jinými protichůdnými hodnotami, jako jsou soukromí, osobní bezpečnost a náboženská svoboda.&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;<br /> == &lt;span style=&quot;font-family:tahoma,geneva,sans-serif;&quot;&gt;Definice&lt;/span&gt; ==<br /> &lt;p dir=&quot;ltr&quot; style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family:tahoma,geneva,sans-serif;&quot;&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;Je třeba mít na zřeteli, že definice HSD není definitivně ustálená. V průběhu doby dochází k jejímu upřesňování. Nicméně její myšlenka a podstata zůstává zachována. Původní pracovní definice zní: ''„Hodnotově citlivý design je přístup, který usiluje o technologický design, který zahrnuje lidské hodnoty principiálním a komplexním způsobem do celého průběhu procesu designu technologie.“''&lt;ref&gt; FRIEDMAN, Batya a Peter KAHN. Human values, ethics and design. JULIA A., Jacko a Andrew SEARS.The human-computer interaction handbook: fundamentals, evolving technologies, and emerging applications.New York [u.a.]: Erlbaum, 2008. ISBN 0805858709. S. 1250.; FREIER, Nathan G. A Value Sensitive Design &lt;/ref&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;&lt;p dir=&quot;ltr&quot; style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family:tahoma,geneva,sans-serif;&quot;&gt;&lt;br/&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family:tahoma,geneva,sans-serif;&quot;&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;Současnější definice je upravena tak, aby lépe odpovídala podstatě HSD. Tato aktuální verze definice zní: ''„Hodnotově sezitivní design je interaktivní teorie a metoda, jež zahrnuje lidské hodnoty principiálním a strukturovaným způsobem do celého průběhu procesu designu technologie.“''&lt;ref&gt; FRIEDMAN, Batya. Cultivating a moral and technical imagination. In: MIT Media Lab [online]. (2011) [cit.2013-10-23]. Dostupné z: http://www.media.mit.edu/events/movies/video.php?id=friedman-2008-05-05. &lt;/ref&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;&lt;/div&gt;<br /> <br /> = Výzkum č. 1 - Homeless Young People on Social Network Sites =<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp;Teorie HSD byla využita například ve výzkumu provedeném v roce 2012 Woelferem, Oalzkillem a Hendrym&lt;ref&gt;WOELFER, Jill Palzkill a David G. HENDRY. Homeless Young People on Social Network Sites.&lt;/ref&gt;. Zkoumal využití a vliv sociálních sítí (MySpace a Facebook) mladými americkými „bezdomovci“&lt;ref&gt;Někteří z respondentů sami sebe definovali jako &quot;couchsurfery&quot;, tedy přebývali u přátel atd. Nepředstavujte si proto klasické bezdomovce&lt;/ref&gt; ve věku od 18 do 30let. Výzkum rozvádí dva předešlé, nezávisle na sobě zpracované výzkumy velice sociálně slabých (bez věkového omezení), kde jeden tvrdí, že sociální sítě jsou přínosem (pomáhají „bezdomovcům) udržovat sociální vazby s rodinou či přáteli, a druhý prezentuje přesný opak (soc. síť umožňuje uživateli komunikovat s potenciálním kupcem drog či sexuálních služeb, nebo umožňovat násilníkovi např. kyberšikanu).<br /> <br /> Samotný výzkum pak probíhal ve třech fázích:<br /> &lt;br/&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp;Napřed výzkum analyzoval zázemí „bezdomovců“ a následně sociální sítě samotné. Uvádí, že důležitým faktorem je, jakým způsobem a „jak hluboko“ člověk propadl životu na ulici. V závislosti na tom uvádí vliv SNS dle výše zmíněných možností.&lt;br/&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp;Poté bylo účastníku zadáno vyplnit [[dotazník]], jež zjišťoval například přístup k Internetu, využití sociálních sítí, jak se stali bezdomovci, jak se chtějí tento stav překonat atd.&lt;br/&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp;Následně bylo vybráno 24 subjektů (12 pro každé pohlaví) z okolí Seattlu, kteří se zúčastnili [[rozhovor]]u (za účast jim byl udělen dárkový poukaz v hodnotě 15 dolarů) ve skupinách. Účastníci skupin byli stejného pohlaví, vždy ve skupině po 4, kterým se věnoval moderátor, taktéž stejného pohlaví.&lt;br/&gt;Rozhovory byly velice živé a účastníci se hojně dělili o příběhy a vzájemně si naslouchali. Diskuze byly strukturované a obsahovaly asi 12 tematických otázek a specifické podotázky. Časová dotace byla mezi 53 až 84 minutami. Charakteristika účastníků zobrazující některá zjištění&lt;ref&gt;WOELFER, Jill Palzkill a David G. HENDRY. Homeless Young People on Social Network Sites.&lt;/ref&gt;:<br /> [[Image:Charakteristika participantů.jpg|frame|Charakteristika participantů|center]]<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Z výsledků sezení byly sestaveny „karty“ či portréty účastníku, které popisovaly jejich využití, vztah a vliv k SNS.<br /> <br /> Závěrem je, že vzhledem k těžkým životním podmínkám (zabezpečení jídla, přístřeší atd.), jsou „bezdomovci“ více náchylní a více poškoditelní zlými stránkami sociálních síti, jsou tedy více náchylní například ztrapnění.<br /> <br /> = Výzkum č. 2 - Izba s&amp;nbsp;vyhliadkou: použitie plazmy v&amp;nbsp;interiéri kancelárie =<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp; Jedná sa o&amp;nbsp;výskum, pri ktorom bolo HCD aplikované v&amp;nbsp;priestoroch vnútornej kancelárie bez okien za použitia širokouhlej plazmy. Napríklad slečna v&amp;nbsp;miestnosti píše vyčerpávajúci report, tak potrebuje prestávku, pozrie sa na plazmu namiesto výhľadu z&amp;nbsp;okna, vráti sa a&amp;nbsp;zasa myšlienky jasne bežia. Namiesto skutočného okna s výhľadom na námestie a&amp;nbsp;prírodu je v&amp;nbsp;kancelárií veľká plazmová obrazovka, ktorá nepretržite zobrazuje vonkajšie scény v&amp;nbsp;reálnom čase.<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Je to prospešné a realistické? Tento dizajnový priestor v&amp;nbsp;súčasnosti skúmajú Kahn, Friedman a ich kolegovia pomocou rámca hodnotovo-senzitívneho dizajnu. Vo výskume sa snažili zdôrazniť pár nápadov:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Čo sa týka konceptuálneho skúmania, výskumníci vychádzali z&amp;nbsp;psychologickej literatúry, z&amp;nbsp;ktorej vyplývalo, že interakcia aj s&amp;nbsp;minimálnou skutočnou prírodou má blahodarný účinok na psychickú i&amp;nbsp;fyzickú kondíciu človeka. Štúdie dokázali, že aj pohľad na prírodné prostredie dokáže znížiť stres a&amp;nbsp;vybudovať odolnosť. Kahn tak predpokladal, že aj plazma v&amp;nbsp;kancelárií tak dokáže zvýšiť tvorivosť.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Ďalej sa vo výskume určovali priami a&amp;nbsp;nepriami podielnikmi. Priami boli tí, ktorí v&amp;nbsp;kancelárií sledovali obraz námestia snímaného kamerou. Nepriami tí, ktorí námestím prechádzali a&amp;nbsp;ich obraz bol premietaný do kancelárií, avšak si toho neboli vedomí. &amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Priami aj nepriami podielnici sa samozrejme skúmali aj empiricky.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Empirické skúmanie priamych podielnikov spočívalo z fyziologických meraní, preverenia kognitívnych funkcií a&amp;nbsp;kreativity, video meraní (tieto merania obvykle zachytávali pohľad očí a&amp;nbsp;rôzne fyziologické dáta, aby sa dalo určiť, či k&amp;nbsp;pozitívnym účinkom dochádza bezprostredne po pohľade na plazmu premietajúcu prírodu) a 50 minútovým rozhovorom s&amp;nbsp;podielnikom, v&amp;nbsp;ktorom vyjadril svoje skúsenosti.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky ukázali, že účastníci sledovali obrazovku s&amp;nbsp;rovnakou frekvenciou, s&amp;nbsp;akou sledovali okno.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Empirické skúmanie nepriamych podielnikov sa týkalo ich pohľadu na súkromie vo verejnom priestore a obsahovalo dotazníkovú anketu pre 750 ľudí prechádzajúcimi námestím a&amp;nbsp;interview.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky priniesli výrazné rozdiely hlavne z&amp;nbsp;hľadiska pohlavia. Najmä ženy vyjadrili obavy nad narušením súkromia kamerami na verejných priestranstvách.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Návrh môže pomôcť odhaliť vedcom aj potenciálne konflikty medzi ľudskými hodnotami zapletených do technologických implementácií. Jedná sa napríklad o&amp;nbsp;hodnoty fyzického zdravia a&amp;nbsp;duševnej pohody, ktoré sa zdajú byť čiastočne v rozpore s hodnotami súkromia, občianskeho práva, dôvery a&amp;nbsp;bezpečnosti&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Tieto koncepčné a empirické výskumy môžu pomôcť formovaniu budúcich technologických vyšetrovaní. Jedna zo zrejmých výprav zahŕňa budovy. Ak by výsledky empirických šetrení i&amp;nbsp;naďalej zodpovedali tým predbežným, ponúka sa tu vodítko pre stavbu budov. Treba však navrhnúť budovy s&amp;nbsp;prírodou v&amp;nbsp;mysli a&amp;nbsp;v&amp;nbsp;pohľade. Inými slovami, nemôžeme beztrestne digitalizovať prírodu a&amp;nbsp;zobrazovať takéto verzie ako náhradu za skutočnosť.&amp;nbsp; Dokonca sa môže nakoniec zničiť originál aj ohroziť fyzické zdravie. Na druhej strane tam, kde nie je žiadny prístup k&amp;nbsp;prírode, dá sa takto aspoň čiastočne zlepšiť psychickú kondíciu. &amp;nbsp;&lt;ref name=&quot;IB&quot;&gt; FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf &lt;/ref&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;Stručne povedané , táto prípadová štúdia ukazuje, ako hodnotovo-senzitívny dizajn môže pomôcť výskumníkom.&lt;/p&gt;<br /> <br /> = Výzkum č. 3 - UrbanSim – Simulácia integrovaného rozvoja územia, dopravy a životného prostredia =<br /> <br /> Na celom svete sa potýkame s narastajúcimi problémami so znečistením, dopravnými zápchami, spotrebou zdrojov, strata otvoreného priestoru, strata súdržnej komunity a nekontrolovateľné rozliehanie. Volení úradníci sa potýkajú s týmito ťažkými problémami a snažia sa ich riešiť čo najprijateľnejšou cestou, ktorá by nemala za následok napríklad zvyšovanie daní a riešila by tieto problémy. Analytické nástroje využívane v praxi však na tieto problémy nestačili. Ako reakciu na tento problém Waddell, Borning a ich kolegovia vyvíjajú UrbanSim, veľký simulačný balíček, ktorý na dobu 20 rokov dopredu vyhodnocuje vzorce urbanistického rozvoja podľa rôznych scenárov. UrbanSim prechádza významnou prestavbou a rozšírením vnútornej architektúry, rozhrania a sociálnych cieľov. Pod vedením Borninga, Friedmana a Kahna hrá Hodnotovo Sensitivný Design ústrednú rolu v tomto úsilí.<br /> <br /> Výskumný tým sa musel vysporiadať s problémom s rôznymi typmi podielníkov pre tento projekt. Pre realnejšie výsledky vedci rozlišili hodnoty na (a) priamo podporované hodnoty – spravodlivost – simulácia nesmie nespravodlivo diskriminovať rôzne skupiny podielníkov a (b) hodnoty podielníkov – otázka životného prostredia, ochrana vlastníckych práv, minimálny zásah vlády...<br /> <br /> Ďalším problémom bolo ako zoradiť jednotlivé hodnoty. Výskumný tým využil webove rozhranie na kategorizovanie hodnôt do ekonomického, enviromentálneho a sociálneho výstupu a z nich vychádzali ďalšie výstupy pre konkretnejšie výsledky. Toto webové rozhranie využívalo všetky tri druhy skúmania: koncepčný, empirický a technický. Borning a spol. používaju Hodnotovo senzitivný design aby zistili aký vplyv má technológia počitačovej simulácie integrovaného rozvoja územia, dopravy a životného prostredia na ľudské hodnoty na oboch organizačných a individuálnych úrovniach. Hodnotovo senzitívny design v tomto projekte dokázal že je využiteľný aj na takto veľké projekty. &lt;ref name=&quot;IB&quot;&gt; FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf &lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Citace a poznámky =<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> = Použitá literatúra =<br /> <br /> FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: [http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf]<br /> <br /> FRIEDMAN, Batya a David HENDRY. Value sensitive design. Value sensitive design [online]. 2009, 2013 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.vsdesign.org/index.shtml<br /> <br /> FRIEDMAN, Batya a Peter KAHN. Human values, ethics and design. JULIA A., Jacko a Andrew SEARS.The human-computer interaction handbook: fundamentals, evolving technologies, and emerging applications.New York [u.a.]: Erlbaum, 2008. ISBN 0805858709. S. 1250.; FREIER, Nathan G. A Value Sensitive Design<br /> <br /> FRIEDMAN, Batya. Cultivating a moral and technical imagination. In: MIT Media Lab [online]. (2011) [cit.2013-10-23]. Dostupné z: http://www.media.mit.edu/events/movies/video.php?id=friedman-2008-05-05.<br /> <br /> WOELFER, Jill Palzkill a David G. HENDRY. Homeless Young People on Social Network Sites [online]. 2012 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: [http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf]&quot;<br /> <br /> CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu : základy kvantitativního výzkumu. 1. vyd. Praha : Grada, 2007. 265 s. ISBN 978-80-24713-69-4.<br /> Dotazník-online [online]. 2007 [cit. 2011-01-07]. Základy tvorby dotazníku. Dostupné z WWW: http://www.dotaznik-online.cz/zaklady-dotazniku.htm.<br /> HRABALOVÁ, Eliška. Dotazník [online]. 2012 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Dotazn%C3%ADk</div>

Midori https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hodnotov%C4%9B-senzitivn%C3%AD_design&diff=37430 2013-10-24T12:48:37Z

<p>Midori: /* Obecný popis teorie &amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;&amp;nbsp; */</p> <hr /> <div>= Obecný popis teorie &amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;br/&gt; =<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;Hodnotově-senzitivní design (HSD) byl vytvořen Batyou Friedman a Peterem Kahnem na Univerzitě Washington koncem 80. let. Snaží se poskytnout teorie a metody, které prosazují lidské hodnoty v&amp;nbsp;procesu designování. Bere v&amp;nbsp;úvahu hodnoty jako například: soukromí, morálka, respekt, důvěra atd. Pro HSD jsou důležité analýzy všech zúčastněných (či ovlivněných), analýzy jednotlivců či skupin, analýza hodnot designéra, závazek k&amp;nbsp;pokroku aj. Návrhy jsou vyvíjeny pomocí tripartitního zkoumání, skládající se ze tří fází: koncepční, empirické a technologické. Tato vyšetření mají být iterativní, což vede k&amp;nbsp;neustálé modifikaci designu. &lt;ref name=&quot;NazevPoznamky&quot;&gt;FRIEDMAN, Batya a David HENDRY. Value sensitive design. Value sensitive design [online]. 2009, 2013 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.vsdesign.org/index.shtml &lt;/ref&gt;&lt;/p&gt;&lt;div class=&quot;_kso fsm direction_ltr _55r0&quot; data-jsid=&quot;message&quot; style=&quot;direction: ltr; font-size: 11px; margin-bottom: 3px; white-space: pre-wrap; word-wrap: break-word; color: rgb(51, 51, 51); font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; line-height: 14px; text-align: justify;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;Jednou z oblastí, kde mají lidské hodnoty značný dopad je oblast informačního chování lidí. Můžeme si to ilustrovat na následujícím příkladu: Mějme mladého muže muslimského vyznání, který má zájem prozkoumat kořeny džihádu pro účel napsání seminární práce. Ale knihovna, která tyto materiály půjčuje, zároveň uchovává záznam o čtenářích, jež si tyto materiály zapůjčili. Tyto záznamy potom může zpřístupnit státním úřadům. Za těchto podmínek si tento muž raději zajistí přístup k materiálům jiným způsobem. K tomu je motivován tím, že se snaží vyrovnat hodnotu přístupu k informacím s jinými protichůdnými hodnotami, jako jsou soukromí, osobní bezpečnost a náboženská svoboda&lt;/span&gt;.&lt;/div&gt;<br /> == Definice ==<br /> &lt;div style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;Je třeba mít na zřeteli, že definice HSD není definitivně ustálená. V průběhu doby dochází k jejímu upřesňování. Nicméně její myšlenka a podstata zůstává zachována. Původní pracovní definice zní: ''„Hodnotově citlivý design je přístup, který usiluje o technologický design, který zahrnuje lidské hodnoty principiálním a komplexním způsobem do celého průběhu procesu designu technologie.“''&lt;ref&gt; FRIEDMAN, Batya a Peter KAHN. Human values, ethics and design. JULIA A., Jacko a Andrew SEARS.The human-computer interaction handbook: fundamentals, evolving technologies, and emerging applications.New York [u.a.]: Erlbaum, 2008. ISBN 0805858709. S. 1250.; FREIER, Nathan G. A Value Sensitive Design &lt;/ref&gt;&lt;/div&gt;&lt;div style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;div style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;Současnější definice je upravena tak, aby lépe odpovídala podstatě HSD. Tato aktuální verze definice zní: ''„Hodnotově sezitivní design je interaktivní teorie a metoda, jež zahrnuje lidské hodnoty principiálním a strukturovaným způsobem do celého průběhu procesu designu technologie.“''&lt;ref&gt; FRIEDMAN, Batya. Cultivating a moral and technical imagination. In: MIT Media Lab [online]. (2011) [cit.2013-10-23]. Dostupné z: http://www.media.mit.edu/events/movies/video.php?id=friedman-2008-05-05. &lt;/ref&gt;&lt;/div&gt;&lt;/div&gt;<br /> <br /> = Výzkum č. 1 - Homeless Young People on Social Network Sites =<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp;Teorie HSD byla využita například ve výzkumu provedeném v roce 2012 Woelferem, Oalzkillem a Hendrym&lt;ref&gt;WOELFER, Jill Palzkill a David G. HENDRY. Homeless Young People on Social Network Sites.&lt;/ref&gt;. Zkoumal využití a vliv sociálních sítí (MySpace a Facebook) mladými americkými „bezdomovci“&lt;ref&gt;Někteří z respondentů sami sebe definovali jako &quot;couchsurfery&quot;, tedy přebývali u přátel atd. Nepředstavujte si proto klasické bezdomovce&lt;/ref&gt; ve věku od 18 do 30let. Výzkum rozvádí dva předešlé, nezávisle na sobě zpracované výzkumy velice sociálně slabých (bez věkového omezení), kde jeden tvrdí, že sociální sítě jsou přínosem (pomáhají „bezdomovcům) udržovat sociální vazby s rodinou či přáteli, a druhý prezentuje přesný opak (soc. síť umožňuje uživateli komunikovat s potenciálním kupcem drog či sexuálních služeb, nebo umožňovat násilníkovi např. kyberšikanu).<br /> <br /> Samotný výzkum pak probíhal ve třech fázích:<br /> &lt;br/&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp;Napřed výzkum analyzoval zázemí „bezdomovců“ a následně sociální sítě samotné. Uvádí, že důležitým faktorem je, jakým způsobem a „jak hluboko“ člověk propadl životu na ulici. V závislosti na tom uvádí vliv SNS dle výše zmíněných možností.&lt;br/&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp;Poté bylo účastníku zadáno vyplnit [[dotazník]], jež zjišťoval například přístup k Internetu, využití sociálních sítí, jak se stali bezdomovci, jak se chtějí tento stav překonat atd.&lt;br/&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp;Následně bylo vybráno 24 subjektů (12 pro každé pohlaví) z okolí Seattlu, kteří se zúčastnili [[rozhovor]]u (za účast jim byl udělen dárkový poukaz v hodnotě 15 dolarů) ve skupinách. Účastníci skupin byli stejného pohlaví, vždy ve skupině po 4, kterým se věnoval moderátor, taktéž stejného pohlaví.&lt;br/&gt;Rozhovory byly velice živé a účastníci se hojně dělili o příběhy a vzájemně si naslouchali. Diskuze byly strukturované a obsahovaly asi 12 tematických otázek a specifické podotázky. Časová dotace byla mezi 53 až 84 minutami. Charakteristika účastníků zobrazující některá zjištění&lt;ref&gt;WOELFER, Jill Palzkill a David G. HENDRY. Homeless Young People on Social Network Sites.&lt;/ref&gt;:<br /> [[Image:Charakteristika participantů.jpg|frame|Charakteristika participantů|center]]<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Z výsledků sezení byly sestaveny „karty“ či portréty účastníku, které popisovaly jejich využití, vztah a vliv k SNS.<br /> <br /> Závěrem je, že vzhledem k těžkým životním podmínkám (zabezpečení jídla, přístřeší atd.), jsou „bezdomovci“ více náchylní a více poškoditelní zlými stránkami sociálních síti, jsou tedy více náchylní například ztrapnění.<br /> <br /> = Výzkum č. 2 - Izba s&amp;nbsp;vyhliadkou: použitie plazmy v&amp;nbsp;interiéri kancelárie =<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp; Jedná sa o&amp;nbsp;výskum, pri ktorom bolo HCD aplikované v&amp;nbsp;priestoroch vnútornej kancelárie bez okien za použitia širokouhlej plazmy. Napríklad slečna v&amp;nbsp;miestnosti píše vyčerpávajúci report, tak potrebuje prestávku, pozrie sa na plazmu namiesto výhľadu z&amp;nbsp;okna, vráti sa a&amp;nbsp;zasa myšlienky jasne bežia. Namiesto skutočného okna s výhľadom na námestie a&amp;nbsp;prírodu je v&amp;nbsp;kancelárií veľká plazmová obrazovka, ktorá nepretržite zobrazuje vonkajšie scény v&amp;nbsp;reálnom čase.<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Je to prospešné a realistické? Tento dizajnový priestor v&amp;nbsp;súčasnosti skúmajú Kahn, Friedman a ich kolegovia pomocou rámca hodnotovo-senzitívneho dizajnu. Vo výskume sa snažili zdôrazniť pár nápadov:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Čo sa týka konceptuálneho skúmania, výskumníci vychádzali z&amp;nbsp;psychologickej literatúry, z&amp;nbsp;ktorej vyplývalo, že interakcia aj s&amp;nbsp;minimálnou skutočnou prírodou má blahodarný účinok na psychickú i&amp;nbsp;fyzickú kondíciu človeka. Štúdie dokázali, že aj pohľad na prírodné prostredie dokáže znížiť stres a&amp;nbsp;vybudovať odolnosť. Kahn tak predpokladal, že aj plazma v&amp;nbsp;kancelárií tak dokáže zvýšiť tvorivosť.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Ďalej sa vo výskume určovali priami a&amp;nbsp;nepriami podielnikmi. Priami boli tí, ktorí v&amp;nbsp;kancelárií sledovali obraz námestia snímaného kamerou. Nepriami tí, ktorí námestím prechádzali a&amp;nbsp;ich obraz bol premietaný do kancelárií, avšak si toho neboli vedomí. &amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Priami aj nepriami podielnici sa samozrejme skúmali aj empiricky.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Empirické skúmanie priamych podielnikov spočívalo z fyziologických meraní, preverenia kognitívnych funkcií a&amp;nbsp;kreativity, video meraní (tieto merania obvykle zachytávali pohľad očí a&amp;nbsp;rôzne fyziologické dáta, aby sa dalo určiť, či k&amp;nbsp;pozitívnym účinkom dochádza bezprostredne po pohľade na plazmu premietajúcu prírodu) a 50 minútovým rozhovorom s&amp;nbsp;podielnikom, v&amp;nbsp;ktorom vyjadril svoje skúsenosti.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky ukázali, že účastníci sledovali obrazovku s&amp;nbsp;rovnakou frekvenciou, s&amp;nbsp;akou sledovali okno.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Empirické skúmanie nepriamych podielnikov sa týkalo ich pohľadu na súkromie vo verejnom priestore a obsahovalo dotazníkovú anketu pre 750 ľudí prechádzajúcimi námestím a&amp;nbsp;interview.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky priniesli výrazné rozdiely hlavne z&amp;nbsp;hľadiska pohlavia. Najmä ženy vyjadrili obavy nad narušením súkromia kamerami na verejných priestranstvách.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Návrh môže pomôcť odhaliť vedcom aj potenciálne konflikty medzi ľudskými hodnotami zapletených do technologických implementácií. Jedná sa napríklad o&amp;nbsp;hodnoty fyzického zdravia a&amp;nbsp;duševnej pohody, ktoré sa zdajú byť čiastočne v rozpore s hodnotami súkromia, občianskeho práva, dôvery a&amp;nbsp;bezpečnosti&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Tieto koncepčné a empirické výskumy môžu pomôcť formovaniu budúcich technologických vyšetrovaní. Jedna zo zrejmých výprav zahŕňa budovy. Ak by výsledky empirických šetrení i&amp;nbsp;naďalej zodpovedali tým predbežným, ponúka sa tu vodítko pre stavbu budov. Treba však navrhnúť budovy s&amp;nbsp;prírodou v&amp;nbsp;mysli a&amp;nbsp;v&amp;nbsp;pohľade. Inými slovami, nemôžeme beztrestne digitalizovať prírodu a&amp;nbsp;zobrazovať takéto verzie ako náhradu za skutočnosť.&amp;nbsp; Dokonca sa môže nakoniec zničiť originál aj ohroziť fyzické zdravie. Na druhej strane tam, kde nie je žiadny prístup k&amp;nbsp;prírode, dá sa takto aspoň čiastočne zlepšiť psychickú kondíciu. &amp;nbsp;&lt;ref name=&quot;IB&quot;&gt; FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf &lt;/ref&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;Stručne povedané , táto prípadová štúdia ukazuje, ako hodnotovo-senzitívny dizajn môže pomôcť výskumníkom.&lt;/p&gt;<br /> <br /> = Výzkum č. 3 - UrbanSim – Simulácia integrovaného rozvoja územia, dopravy a životného prostredia =<br /> <br /> Na celom svete sa potýkame s narastajúcimi problémami so znečistením, dopravnými zápchami, spotrebou zdrojov, strata otvoreného priestoru, strata súdržnej komunity a nekontrolovateľné rozliehanie. Volení úradníci sa potýkajú s týmito ťažkými problémami a snažia sa ich riešiť čo najprijateľnejšou cestou, ktorá by nemala za následok napríklad zvyšovanie daní a riešila by tieto problémy. Analytické nástroje využívane v praxi však na tieto problémy nestačili. Ako reakciu na tento problém Waddell, Borning a ich kolegovia vyvíjajú UrbanSim, veľký simulačný balíček, ktorý na dobu 20 rokov dopredu vyhodnocuje vzorce urbanistického rozvoja podľa rôznych scenárov. UrbanSim prechádza významnou prestavbou a rozšírením vnútornej architektúry, rozhrania a sociálnych cieľov. Pod vedením Borninga, Friedmana a Kahna hrá Hodnotovo Sensitivný Design ústrednú rolu v tomto úsilí.<br /> <br /> Výskumný tým sa musel vysporiadať s problémom s rôznymi typmi podielníkov pre tento projekt. Pre realnejšie výsledky vedci rozlišili hodnoty na (a) priamo podporované hodnoty – spravodlivost – simulácia nesmie nespravodlivo diskriminovať rôzne skupiny podielníkov a (b) hodnoty podielníkov – otázka životného prostredia, ochrana vlastníckych práv, minimálny zásah vlády...<br /> <br /> Ďalším problémom bolo ako zoradiť jednotlivé hodnoty. Výskumný tým využil webove rozhranie na kategorizovanie hodnôt do ekonomického, enviromentálneho a sociálneho výstupu a z nich vychádzali ďalšie výstupy pre konkretnejšie výsledky. Toto webové rozhranie využívalo všetky tri druhy skúmania: koncepčný, empirický a technický. Borning a spol. používaju Hodnotovo senzitivný design aby zistili aký vplyv má technológia počitačovej simulácie integrovaného rozvoja územia, dopravy a životného prostredia na ľudské hodnoty na oboch organizačných a individuálnych úrovniach. Hodnotovo senzitívny design v tomto projekte dokázal že je využiteľný aj na takto veľké projekty. &lt;ref name=&quot;IB&quot;&gt; FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf &lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Citace a poznámky =<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> = Použitá literatúra =<br /> <br /> FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: [http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf]<br /> <br /> FRIEDMAN, Batya a David HENDRY. Value sensitive design. Value sensitive design [online]. 2009, 2013 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.vsdesign.org/index.shtml<br /> <br /> FRIEDMAN, Batya a Peter KAHN. Human values, ethics and design. JULIA A., Jacko a Andrew SEARS.The human-computer interaction handbook: fundamentals, evolving technologies, and emerging applications.New York [u.a.]: Erlbaum, 2008. ISBN 0805858709. S. 1250.; FREIER, Nathan G. A Value Sensitive Design<br /> <br /> FRIEDMAN, Batya. Cultivating a moral and technical imagination. In: MIT Media Lab [online]. (2011) [cit.2013-10-23]. Dostupné z: http://www.media.mit.edu/events/movies/video.php?id=friedman-2008-05-05.<br /> <br /> WOELFER, Jill Palzkill a David G. HENDRY. Homeless Young People on Social Network Sites [online]. 2012 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: [http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf]&quot;<br /> <br /> CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu : základy kvantitativního výzkumu. 1. vyd. Praha : Grada, 2007. 265 s. ISBN 978-80-24713-69-4.<br /> Dotazník-online [online]. 2007 [cit. 2011-01-07]. Základy tvorby dotazníku. Dostupné z WWW: http://www.dotaznik-online.cz/zaklady-dotazniku.htm.<br /> HRABALOVÁ, Eliška. Dotazník [online]. 2012 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Dotazn%C3%ADk</div>

Midori https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hodnotov%C4%9B-senzitivn%C3%AD_design&diff=37429 2013-10-24T12:43:40Z

<p>Midori: /* Použitá literatúra */</p> <hr /> <div>= Obecný popis teorie &amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;br/&gt; =<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;Hodnotově-senzitivní design (HSD) byl vytvořen Batyou Friedman a Peterem Kahnem na Univerzitě Washington koncem 80. let. Snaží se poskytnout teorie a metody, které prosazují lidské hodnoty v&amp;nbsp;procesu designování. Bere v&amp;nbsp;úvahu hodnoty jako například: soukromí, morálka, respekt, důvěra atd. Pro HSD jsou důležité analýzy všech zúčastněných (či ovlivněných), analýzy jednotlivců či skupin, analýza hodnot designéra, závazek k&amp;nbsp;pokroku aj. Návrhy jsou vyvíjeny pomocí tripartitního zkoumání, skládající se ze tří fází: koncepční, empirické a technologické. Tato vyšetření mají být iterativní, což vede k&amp;nbsp;neustálé modifikaci designu. &lt;ref name=&quot;NazevPoznamky&quot;&gt;FRIEDMAN, Batya a David HENDRY. Value sensitive design. Value sensitive design [online]. 2009, 2013 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.vsdesign.org/index.shtml &lt;/ref&gt; <br /> <br /> == Definice ==<br /> &lt;div&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;Je třeba mít na zřeteli, že definice HSD není definitivně ustálená. V průběhu doby dochází k jejímu upřesňování. Nicméně její myšlenka a podstata zůstává zachována. Původní pracovní definice zní: ''„Hodnotově citlivý design je přístup, který usiluje o technologický design, který zahrnuje lidské hodnoty principiálním a komplexním způsobem do celého průběhu procesu designu technologie.“''&lt;ref&gt; FRIEDMAN, Batya a Peter KAHN. Human values, ethics and design. JULIA A., Jacko a Andrew SEARS.The human-computer interaction handbook: fundamentals, evolving technologies, and emerging applications.New York [u.a.]: Erlbaum, 2008. ISBN 0805858709. S. 1250.; FREIER, Nathan G. A Value Sensitive Design &lt;/ref&gt;&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;div&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;Současnější definice je upravena tak, aby lépe odpovídala podstatě HSD. Tato aktuální verze definice zní: ''„Hodnotově sezitivní design je interaktivní teorie a metoda, jež zahrnuje lidské hodnoty principiálním a strukturovaným způsobem do celého průběhu procesu designu technologie.“''&lt;ref&gt; FRIEDMAN, Batya. Cultivating a moral and technical imagination. In: MIT Media Lab [online]. (2011) [cit.2013-10-23]. Dostupné z: http://www.media.mit.edu/events/movies/video.php?id=friedman-2008-05-05. &lt;/ref&gt;&lt;/div&gt;&lt;/div&gt;<br /> <br /> = Výzkum č. 1 - Homeless Young People on Social Network Sites =<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp;Teorie HSD byla využita například ve výzkumu provedeném v roce 2012 Woelferem, Oalzkillem a Hendrym&lt;ref&gt;WOELFER, Jill Palzkill a David G. HENDRY. Homeless Young People on Social Network Sites.&lt;/ref&gt;. Zkoumal využití a vliv sociálních sítí (MySpace a Facebook) mladými americkými „bezdomovci“&lt;ref&gt;Někteří z respondentů sami sebe definovali jako &quot;couchsurfery&quot;, tedy přebývali u přátel atd. Nepředstavujte si proto klasické bezdomovce&lt;/ref&gt; ve věku od 18 do 30let. Výzkum rozvádí dva předešlé, nezávisle na sobě zpracované výzkumy velice sociálně slabých (bez věkového omezení), kde jeden tvrdí, že sociální sítě jsou přínosem (pomáhají „bezdomovcům) udržovat sociální vazby s rodinou či přáteli, a druhý prezentuje přesný opak (soc. síť umožňuje uživateli komunikovat s potenciálním kupcem drog či sexuálních služeb, nebo umožňovat násilníkovi např. kyberšikanu).<br /> <br /> Samotný výzkum pak probíhal ve třech fázích:<br /> &lt;br/&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp;Napřed výzkum analyzoval zázemí „bezdomovců“ a následně sociální sítě samotné. Uvádí, že důležitým faktorem je, jakým způsobem a „jak hluboko“ člověk propadl životu na ulici. V závislosti na tom uvádí vliv SNS dle výše zmíněných možností.&lt;br/&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp;Poté bylo účastníku zadáno vyplnit [[dotazník]], jež zjišťoval například přístup k Internetu, využití sociálních sítí, jak se stali bezdomovci, jak se chtějí tento stav překonat atd.&lt;br/&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp;Následně bylo vybráno 24 subjektů (12 pro každé pohlaví) z okolí Seattlu, kteří se zúčastnili [[rozhovor]]u (za účast jim byl udělen dárkový poukaz v hodnotě 15 dolarů) ve skupinách. Účastníci skupin byli stejného pohlaví, vždy ve skupině po 4, kterým se věnoval moderátor, taktéž stejného pohlaví.&lt;br/&gt;Rozhovory byly velice živé a účastníci se hojně dělili o příběhy a vzájemně si naslouchali. Diskuze byly strukturované a obsahovaly asi 12 tematických otázek a specifické podotázky. Časová dotace byla mezi 53 až 84 minutami. Charakteristika účastníků zobrazující některá zjištění&lt;ref&gt;WOELFER, Jill Palzkill a David G. HENDRY. Homeless Young People on Social Network Sites.&lt;/ref&gt;:<br /> [[Image:Charakteristika participantů.jpg|frame|Charakteristika participantů|center]]<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Z výsledků sezení byly sestaveny „karty“ či portréty účastníku, které popisovaly jejich využití, vztah a vliv k SNS.<br /> <br /> Závěrem je, že vzhledem k těžkým životním podmínkám (zabezpečení jídla, přístřeší atd.), jsou „bezdomovci“ více náchylní a více poškoditelní zlými stránkami sociálních síti, jsou tedy více náchylní například ztrapnění.<br /> <br /> = Výzkum č. 2 - Izba s&amp;nbsp;vyhliadkou: použitie plazmy v&amp;nbsp;interiéri kancelárie =<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp; Jedná sa o&amp;nbsp;výskum, pri ktorom bolo HCD aplikované v&amp;nbsp;priestoroch vnútornej kancelárie bez okien za použitia širokouhlej plazmy. Napríklad slečna v&amp;nbsp;miestnosti píše vyčerpávajúci report, tak potrebuje prestávku, pozrie sa na plazmu namiesto výhľadu z&amp;nbsp;okna, vráti sa a&amp;nbsp;zasa myšlienky jasne bežia. Namiesto skutočného okna s výhľadom na námestie a&amp;nbsp;prírodu je v&amp;nbsp;kancelárií veľká plazmová obrazovka, ktorá nepretržite zobrazuje vonkajšie scény v&amp;nbsp;reálnom čase.<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Je to prospešné a realistické? Tento dizajnový priestor v&amp;nbsp;súčasnosti skúmajú Kahn, Friedman a ich kolegovia pomocou rámca hodnotovo-senzitívneho dizajnu. Vo výskume sa snažili zdôrazniť pár nápadov:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Čo sa týka konceptuálneho skúmania, výskumníci vychádzali z&amp;nbsp;psychologickej literatúry, z&amp;nbsp;ktorej vyplývalo, že interakcia aj s&amp;nbsp;minimálnou skutočnou prírodou má blahodarný účinok na psychickú i&amp;nbsp;fyzickú kondíciu človeka. Štúdie dokázali, že aj pohľad na prírodné prostredie dokáže znížiť stres a&amp;nbsp;vybudovať odolnosť. Kahn tak predpokladal, že aj plazma v&amp;nbsp;kancelárií tak dokáže zvýšiť tvorivosť.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Ďalej sa vo výskume určovali priami a&amp;nbsp;nepriami podielnikmi. Priami boli tí, ktorí v&amp;nbsp;kancelárií sledovali obraz námestia snímaného kamerou. Nepriami tí, ktorí námestím prechádzali a&amp;nbsp;ich obraz bol premietaný do kancelárií, avšak si toho neboli vedomí. &amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Priami aj nepriami podielnici sa samozrejme skúmali aj empiricky.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Empirické skúmanie priamych podielnikov spočívalo z fyziologických meraní, preverenia kognitívnych funkcií a&amp;nbsp;kreativity, video meraní (tieto merania obvykle zachytávali pohľad očí a&amp;nbsp;rôzne fyziologické dáta, aby sa dalo určiť, či k&amp;nbsp;pozitívnym účinkom dochádza bezprostredne po pohľade na plazmu premietajúcu prírodu) a 50 minútovým rozhovorom s&amp;nbsp;podielnikom, v&amp;nbsp;ktorom vyjadril svoje skúsenosti.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky ukázali, že účastníci sledovali obrazovku s&amp;nbsp;rovnakou frekvenciou, s&amp;nbsp;akou sledovali okno.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Empirické skúmanie nepriamych podielnikov sa týkalo ich pohľadu na súkromie vo verejnom priestore a obsahovalo dotazníkovú anketu pre 750 ľudí prechádzajúcimi námestím a&amp;nbsp;interview.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky priniesli výrazné rozdiely hlavne z&amp;nbsp;hľadiska pohlavia. Najmä ženy vyjadrili obavy nad narušením súkromia kamerami na verejných priestranstvách.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Návrh môže pomôcť odhaliť vedcom aj potenciálne konflikty medzi ľudskými hodnotami zapletených do technologických implementácií. Jedná sa napríklad o&amp;nbsp;hodnoty fyzického zdravia a&amp;nbsp;duševnej pohody, ktoré sa zdajú byť čiastočne v rozpore s hodnotami súkromia, občianskeho práva, dôvery a&amp;nbsp;bezpečnosti&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Tieto koncepčné a empirické výskumy môžu pomôcť formovaniu budúcich technologických vyšetrovaní. Jedna zo zrejmých výprav zahŕňa budovy. Ak by výsledky empirických šetrení i&amp;nbsp;naďalej zodpovedali tým predbežným, ponúka sa tu vodítko pre stavbu budov. Treba však navrhnúť budovy s&amp;nbsp;prírodou v&amp;nbsp;mysli a&amp;nbsp;v&amp;nbsp;pohľade. Inými slovami, nemôžeme beztrestne digitalizovať prírodu a&amp;nbsp;zobrazovať takéto verzie ako náhradu za skutočnosť.&amp;nbsp; Dokonca sa môže nakoniec zničiť originál aj ohroziť fyzické zdravie. Na druhej strane tam, kde nie je žiadny prístup k&amp;nbsp;prírode, dá sa takto aspoň čiastočne zlepšiť psychickú kondíciu. &amp;nbsp;&lt;ref name=&quot;IB&quot;&gt; FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf &lt;/ref&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;Stručne povedané , táto prípadová štúdia ukazuje, ako hodnotovo-senzitívny dizajn môže pomôcť výskumníkom.&lt;/p&gt;<br /> <br /> = Výzkum č. 3 - UrbanSim – Simulácia integrovaného rozvoja územia, dopravy a životného prostredia =<br /> <br /> Na celom svete sa potýkame s narastajúcimi problémami so znečistením, dopravnými zápchami, spotrebou zdrojov, strata otvoreného priestoru, strata súdržnej komunity a nekontrolovateľné rozliehanie. Volení úradníci sa potýkajú s týmito ťažkými problémami a snažia sa ich riešiť čo najprijateľnejšou cestou, ktorá by nemala za následok napríklad zvyšovanie daní a riešila by tieto problémy. Analytické nástroje využívane v praxi však na tieto problémy nestačili. Ako reakciu na tento problém Waddell, Borning a ich kolegovia vyvíjajú UrbanSim, veľký simulačný balíček, ktorý na dobu 20 rokov dopredu vyhodnocuje vzorce urbanistického rozvoja podľa rôznych scenárov. UrbanSim prechádza významnou prestavbou a rozšírením vnútornej architektúry, rozhrania a sociálnych cieľov. Pod vedením Borninga, Friedmana a Kahna hrá Hodnotovo Sensitivný Design ústrednú rolu v tomto úsilí.<br /> <br /> Výskumný tým sa musel vysporiadať s problémom s rôznymi typmi podielníkov pre tento projekt. Pre realnejšie výsledky vedci rozlišili hodnoty na (a) priamo podporované hodnoty – spravodlivost – simulácia nesmie nespravodlivo diskriminovať rôzne skupiny podielníkov a (b) hodnoty podielníkov – otázka životného prostredia, ochrana vlastníckych práv, minimálny zásah vlády...<br /> <br /> Ďalším problémom bolo ako zoradiť jednotlivé hodnoty. Výskumný tým využil webove rozhranie na kategorizovanie hodnôt do ekonomického, enviromentálneho a sociálneho výstupu a z nich vychádzali ďalšie výstupy pre konkretnejšie výsledky. Toto webové rozhranie využívalo všetky tri druhy skúmania: koncepčný, empirický a technický. Borning a spol. používaju Hodnotovo senzitivný design aby zistili aký vplyv má technológia počitačovej simulácie integrovaného rozvoja územia, dopravy a životného prostredia na ľudské hodnoty na oboch organizačných a individuálnych úrovniach. Hodnotovo senzitívny design v tomto projekte dokázal že je využiteľný aj na takto veľké projekty. &lt;ref name=&quot;IB&quot;&gt; FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf &lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Citace a poznámky =<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> = Použitá literatúra =<br /> <br /> FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: [http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf]<br /> <br /> FRIEDMAN, Batya a David HENDRY. Value sensitive design. Value sensitive design [online]. 2009, 2013 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.vsdesign.org/index.shtml<br /> <br /> FRIEDMAN, Batya a Peter KAHN. Human values, ethics and design. JULIA A., Jacko a Andrew SEARS.The human-computer interaction handbook: fundamentals, evolving technologies, and emerging applications.New York [u.a.]: Erlbaum, 2008. ISBN 0805858709. S. 1250.; FREIER, Nathan G. A Value Sensitive Design<br /> <br /> FRIEDMAN, Batya. Cultivating a moral and technical imagination. In: MIT Media Lab [online]. (2011) [cit.2013-10-23]. Dostupné z: http://www.media.mit.edu/events/movies/video.php?id=friedman-2008-05-05.<br /> <br /> WOELFER, Jill Palzkill a David G. HENDRY. Homeless Young People on Social Network Sites [online]. 2012 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: [http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf]&quot;<br /> <br /> CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu : základy kvantitativního výzkumu. 1. vyd. Praha : Grada, 2007. 265 s. ISBN 978-80-24713-69-4.<br /> Dotazník-online [online]. 2007 [cit. 2011-01-07]. Základy tvorby dotazníku. Dostupné z WWW: http://www.dotaznik-online.cz/zaklady-dotazniku.htm.<br /> HRABALOVÁ, Eliška. Dotazník [online]. 2012 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Dotazn%C3%ADk</div>

Midori https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hodnotov%C4%9B-senzitivn%C3%AD_design&diff=37424 2013-10-24T11:29:50Z

<p>Midori: /* Výzkum č. 2 - Izba s&amp;nbsp;vyhliadkou: použitie plazmy v&amp;nbsp;interiéri kancelárie */</p> <hr /> <div>= Obecný popis teorie &amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;br/&gt; =<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;Hodnotově-senzitivní design (HSD) byl vytvořen Batyou Friedman a Peterem Kahnem na Univerzitě Washington koncem 80. let. Snaží se poskytnout teorie a metody, které prosazují lidské hodnoty v&amp;nbsp;procesu designování. Bere v&amp;nbsp;úvahu hodnoty jako například: soukromí, morálka, respekt, důvěra atd. Pro HSD jsou důležité analýzy všech zúčastněných (či ovlivněných), analýzy jednotlivců či skupin, analýza hodnot designéra, závazek k&amp;nbsp;pokroku aj. Návrhy jsou vyvíjeny pomocí tripartitního zkoumání, skládající se ze tří fází: koncepční, empirické a technologické. Tato vyšetření mají být iterativní, což vede k&amp;nbsp;neustálé modifikaci designu. &lt;ref name=&quot;NazevPoznamky&quot;&gt;FRIEDMAN, Batya a David HENDRY. Value sensitive design. Value sensitive design [online]. 2009, 2013 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.vsdesign.org/index.shtml &lt;/ref&gt; <br /> <br /> == Definice ==<br /> &lt;div&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;Je třeba mít na zřeteli, že definice HSD není definitivně ustálená. V průběhu doby dochází k jejímu upřesňování. Nicméně její myšlenka a podstata zůstává zachována. Původní pracovní definice zní: ''„Hodnotově citlivý design je přístup, který usiluje o technologický design, který zahrnuje lidské hodnoty principiálním a komplexním způsobem do celého průběhu procesu designu technologie.“''&lt;ref&gt; FRIEDMAN, Batya a Peter KAHN. Human values, ethics and design. JULIA A., Jacko a Andrew SEARS.The human-computer interaction handbook: fundamentals, evolving technologies, and emerging applications.New York [u.a.]: Erlbaum, 2008. ISBN 0805858709. S. 1250.; FREIER, Nathan G. A Value Sensitive Design &lt;/ref&gt;&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;div&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;Současnější definice je upravena tak, aby lépe odpovídala podstatě HSD. Tato aktuální verze definice zní: ''„Hodnotově sezitivní design je interaktivní teorie a metoda, jež zahrnuje lidské hodnoty principiálním a strukturovaným způsobem do celého průběhu procesu designu technologie.“''&lt;ref&gt; FRIEDMAN, Batya. Cultivating a moral and technical imagination. In: MIT Media Lab [online]. (2011) [cit.2013-10-23]. Dostupné z: http://www.media.mit.edu/events/movies/video.php?id=friedman-2008-05-05. &lt;/ref&gt;&lt;/div&gt;&lt;/div&gt;<br /> <br /> = Výzkum č. 1 - Homeless Young People on Social Network Sites =<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp;Teorie HSD byla využita například ve výzkumu provedeném v roce 2012 Woelferem, Oalzkillem a Hendrym&lt;ref&gt;WOELFER, Jill Palzkill a David G. HENDRY. Homeless Young People on Social Network Sites.&lt;/ref&gt;. Zkoumal využití a vliv sociálních sítí (MySpace a Facebook) mladými americkými „bezdomovci“&lt;ref&gt;Někteří z respondentů sami sebe definovali jako &quot;couchsurfery&quot;, tedy přebývali u přátel atd. Nepředstavujte si proto klasické bezdomovce&lt;/ref&gt; ve věku od 18 do 30let. Výzkum rozvádí dva předešlé, nezávisle na sobě zpracované výzkumy velice sociálně slabých (bez věkového omezení), kde jeden tvrdí, že sociální sítě jsou přínosem (pomáhají „bezdomovcům) udržovat sociální vazby s rodinou či přáteli, a druhý prezentuje přesný opak (soc. síť umožňuje uživateli komunikovat s potenciálním kupcem drog či sexuálních služeb, nebo umožňovat násilníkovi např. kyberšikanu).<br /> <br /> Samotný výzkum pak probíhal ve třech fázích:<br /> &lt;br/&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp;Napřed výzkum analyzoval zázemí „bezdomovců“ a následně sociální sítě samotné. Uvádí, že důležitým faktorem je, jakým způsobem a „jak hluboko“ člověk propadl životu na ulici. V závislosti na tom uvádí vliv SNS dle výše zmíněných možností.&lt;br/&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp;Poté bylo účastníku zadáno vyplnit [[dotazník]], jež zjišťoval například přístup k Internetu, využití sociálních sítí, jak se stali bezdomovci, jak se chtějí tento stav překonat atd.&lt;br/&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp;Následně bylo vybráno 24 subjektů (12 pro každé pohlaví) z okolí Seattlu, kteří se zúčastnili [[rozhovor]]u (za účast jim byl udělen dárkový poukaz v hodnotě 15 dolarů) ve skupinách. Účastníci skupin byli stejného pohlaví, vždy ve skupině po 4, kterým se věnoval moderátor, taktéž stejného pohlaví.&lt;br/&gt;Rozhovory byly velice živé a účastníci se hojně dělili o příběhy a vzájemně si naslouchali. Diskuze byly strukturované a obsahovaly asi 12 tematických otázek a specifické podotázky. Časová dotace byla mezi 53 až 84 minutami. Charakteristika účastníků zobrazující některá zjištění&lt;ref&gt;WOELFER, Jill Palzkill a David G. HENDRY. Homeless Young People on Social Network Sites.&lt;/ref&gt;:<br /> [[Image:Charakteristika participantů.jpg|frame|Charakteristika participantů|center]]<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Z výsledků sezení byly sestaveny „karty“ či portréty účastníku, které popisovaly jejich využití, vztah a vliv k SNS.<br /> <br /> Závěrem je, že vzhledem k těžkým životním podmínkám (zabezpečení jídla, přístřeší atd.), jsou „bezdomovci“ více náchylní a více poškoditelní zlými stránkami sociálních síti, jsou tedy více náchylní například ztrapnění.<br /> <br /> = Výzkum č. 2 - Izba s&amp;nbsp;vyhliadkou: použitie plazmy v&amp;nbsp;interiéri kancelárie =<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp; Jedná sa o&amp;nbsp;výskum, pri ktorom bolo HCD aplikované v&amp;nbsp;priestoroch vnútornej kancelárie bez okien za použitia širokouhlej plazmy. Napríklad slečna v&amp;nbsp;miestnosti píše vyčerpávajúci report, tak potrebuje prestávku, pozrie sa na plazmu namiesto výhľadu z&amp;nbsp;okna, vráti sa a&amp;nbsp;zasa myšlienky jasne bežia. Namiesto skutočného okna s výhľadom na námestie a&amp;nbsp;prírodu je v&amp;nbsp;kancelárií veľká plazmová obrazovka, ktorá nepretržite zobrazuje vonkajšie scény v&amp;nbsp;reálnom čase.<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Je to prospešné a realistické? Tento dizajnový priestor v&amp;nbsp;súčasnosti skúmajú Kahn, Friedman a ich kolegovia pomocou rámca hodnotovo-senzitívneho dizajnu. Vo výskume sa snažili zdôrazniť pár nápadov:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Čo sa týka konceptuálneho skúmania, výskumníci vychádzali z&amp;nbsp;psychologickej literatúry, z&amp;nbsp;ktorej vyplývalo, že interakcia aj s&amp;nbsp;minimálnou skutočnou prírodou má blahodarný účinok na psychickú i&amp;nbsp;fyzickú kondíciu človeka. Štúdie dokázali, že aj pohľad na prírodné prostredie dokáže znížiť stres a&amp;nbsp;vybudovať odolnosť. Kahn tak predpokladal, že aj plazma v&amp;nbsp;kancelárií tak dokáže zvýšiť tvorivosť.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Ďalej sa vo výskume určovali priami a&amp;nbsp;nepriami podielnikmi. Priami boli tí, ktorí v&amp;nbsp;kancelárií sledovali obraz námestia snímaného kamerou. Nepriami tí, ktorí námestím prechádzali a&amp;nbsp;ich obraz bol premietaný do kancelárií, avšak si toho neboli vedomí. &amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Priami aj nepriami podielnici sa samozrejme skúmali aj empiricky.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Empirické skúmanie priamych podielnikov spočívalo z fyziologických meraní, preverenia kognitívnych funkcií a&amp;nbsp;kreativity, video meraní (tieto merania obvykle zachytávali pohľad očí a&amp;nbsp;rôzne fyziologické dáta, aby sa dalo určiť, či k&amp;nbsp;pozitívnym účinkom dochádza bezprostredne po pohľade na plazmu premietajúcu prírodu) a 50 minútovým rozhovorom s&amp;nbsp;podielnikom, v&amp;nbsp;ktorom vyjadril svoje skúsenosti.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky ukázali, že účastníci sledovali obrazovku s&amp;nbsp;rovnakou frekvenciou, s&amp;nbsp;akou sledovali okno.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Empirické skúmanie nepriamych podielnikov sa týkalo ich pohľadu na súkromie vo verejnom priestore a obsahovalo dotazníkovú anketu pre 750 ľudí prechádzajúcimi námestím a&amp;nbsp;interview.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky priniesli výrazné rozdiely hlavne z&amp;nbsp;hľadiska pohlavia. Najmä ženy vyjadrili obavy nad narušením súkromia kamerami na verejných priestranstvách.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Návrh môže pomôcť odhaliť vedcom aj potenciálne konflikty medzi ľudskými hodnotami zapletených do technologických implementácií. Jedná sa napríklad o&amp;nbsp;hodnoty fyzického zdravia a&amp;nbsp;duševnej pohody, ktoré sa zdajú byť čiastočne v rozpore s hodnotami súkromia, občianskeho práva, dôvery a&amp;nbsp;bezpečnosti&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Tieto koncepčné a empirické výskumy môžu pomôcť formovaniu budúcich technologických vyšetrovaní. Jedna zo zrejmých výprav zahŕňa budovy. Ak by výsledky empirických šetrení i&amp;nbsp;naďalej zodpovedali tým predbežným, ponúka sa tu vodítko pre stavbu budov. Treba však navrhnúť budovy s&amp;nbsp;prírodou v&amp;nbsp;mysli a&amp;nbsp;v&amp;nbsp;pohľade. Inými slovami, nemôžeme beztrestne digitalizovať prírodu a&amp;nbsp;zobrazovať takéto verzie ako náhradu za skutočnosť.&amp;nbsp; Dokonca sa môže nakoniec zničiť originál aj ohroziť fyzické zdravie. Na druhej strane tam, kde nie je žiadny prístup k&amp;nbsp;prírode, dá sa takto aspoň čiastočne zlepšiť psychickú kondíciu. &amp;nbsp;&lt;ref name=&quot;IB&quot;&gt; FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf &lt;/ref&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;Stručne povedané , táto prípadová štúdia ukazuje, ako hodnotovo-senzitívny dizajn môže pomôcť výskumníkom.&lt;/p&gt;<br /> <br /> = Výzkum č. 3 - UrbanSim – Simulácia integrovaného rozvoja územia, dopravy a životného prostredia =<br /> <br /> Na celom svete sa potýkame s narastajúcimi problémami so znečistením, dopravnými zápchami, spotrebou zdrojov, strata otvoreného priestoru, strata súdržnej komunity a nekontrolovateľné rozliehanie. Volení úradníci sa potýkajú s týmito ťažkými problémami a snažia sa ich riešiť čo najprijateľnejšou cestou, ktorá by nemala za následok napríklad zvyšovanie daní a riešila by tieto problémy. Analytické nástroje využívane v praxi však na tieto problémy nestačili. Ako reakciu na tento problém Waddell, Borning a ich kolegovia vyvíjajú UrbanSim, veľký simulačný balíček, ktorý na dobu 20 rokov dopredu vyhodnocuje vzorce urbanistického rozvoja podľa rôznych scenárov. UrbanSim prechádza významnou prestavbou a rozšírením vnútornej architektúry, rozhrania a sociálnych cieľov. Pod vedením Borninga, Friedmana a Kahna hrá Hodnotovo Sensitivný Design ústrednú rolu v tomto úsilí.<br /> <br /> Výskumný tým sa musel vysporiadať s problémom s rôznymi typmi podielníkov pre tento projekt. Pre realnejšie výsledky vedci rozlišili hodnoty na (a) priamo podporované hodnoty – spravodlivost – simulácia nesmie nespravodlivo diskriminovať rôzne skupiny podielníkov a (b) hodnoty podielníkov – otázka životného prostredia, ochrana vlastníckych práv, minimálny zásah vlády...<br /> <br /> Ďalším problémom bolo ako zoradiť jednotlivé hodnoty. Výskumný tým využil webove rozhranie na kategorizovanie hodnôt do ekonomického, enviromentálneho a sociálneho výstupu a z nich vychádzali ďalšie výstupy pre konkretnejšie výsledky. Toto webové rozhranie využívalo všetky tri druhy skúmania: koncepčný, empirický a technický. Borning a spol. používaju Hodnotovo senzitivný design aby zistili aký vplyv má technológia počitačovej simulácie integrovaného rozvoja územia, dopravy a životného prostredia na ľudské hodnoty na oboch organizačných a individuálnych úrovniach. Hodnotovo senzitívny design v tomto projekte dokázal že je využiteľný aj na takto veľké projekty. &lt;ref name=&quot;IB&quot;&gt; FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf &lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Citace a poznámky =<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> = Použitá literatúra =<br /> <br /> WOELFER, Jill Palzkill a David G. HENDRY. Homeless Young People on Social Network Sites [online]. 2012 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: [http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf]&quot;<br /> <br /> FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: [http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf]</div>

Midori https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hodnotov%C4%9B-senzitivn%C3%AD_design&diff=37423 2013-10-24T11:29:19Z

<p>Midori: /* Výzkum č. 3 - UrbanSim – Simulácia integrovaného rozvoja územia, dopravy a životného prostredia */</p> <hr /> <div>= Obecný popis teorie &amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;br/&gt; =<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;Hodnotově-senzitivní design (HSD) byl vytvořen Batyou Friedman a Peterem Kahnem na Univerzitě Washington koncem 80. let. Snaží se poskytnout teorie a metody, které prosazují lidské hodnoty v&amp;nbsp;procesu designování. Bere v&amp;nbsp;úvahu hodnoty jako například: soukromí, morálka, respekt, důvěra atd. Pro HSD jsou důležité analýzy všech zúčastněných (či ovlivněných), analýzy jednotlivců či skupin, analýza hodnot designéra, závazek k&amp;nbsp;pokroku aj. Návrhy jsou vyvíjeny pomocí tripartitního zkoumání, skládající se ze tří fází: koncepční, empirické a technologické. Tato vyšetření mají být iterativní, což vede k&amp;nbsp;neustálé modifikaci designu. &lt;ref name=&quot;NazevPoznamky&quot;&gt;FRIEDMAN, Batya a David HENDRY. Value sensitive design. Value sensitive design [online]. 2009, 2013 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.vsdesign.org/index.shtml &lt;/ref&gt; <br /> <br /> == Definice ==<br /> &lt;div&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;Je třeba mít na zřeteli, že definice HSD není definitivně ustálená. V průběhu doby dochází k jejímu upřesňování. Nicméně její myšlenka a podstata zůstává zachována. Původní pracovní definice zní: ''„Hodnotově citlivý design je přístup, který usiluje o technologický design, který zahrnuje lidské hodnoty principiálním a komplexním způsobem do celého průběhu procesu designu technologie.“''&lt;ref&gt; FRIEDMAN, Batya a Peter KAHN. Human values, ethics and design. JULIA A., Jacko a Andrew SEARS.The human-computer interaction handbook: fundamentals, evolving technologies, and emerging applications.New York [u.a.]: Erlbaum, 2008. ISBN 0805858709. S. 1250.; FREIER, Nathan G. A Value Sensitive Design &lt;/ref&gt;&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;div&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;Současnější definice je upravena tak, aby lépe odpovídala podstatě HSD. Tato aktuální verze definice zní: ''„Hodnotově sezitivní design je interaktivní teorie a metoda, jež zahrnuje lidské hodnoty principiálním a strukturovaným způsobem do celého průběhu procesu designu technologie.“''&lt;ref&gt; FRIEDMAN, Batya. Cultivating a moral and technical imagination. In: MIT Media Lab [online]. (2011) [cit.2013-10-23]. Dostupné z: http://www.media.mit.edu/events/movies/video.php?id=friedman-2008-05-05. &lt;/ref&gt;&lt;/div&gt;&lt;/div&gt;<br /> <br /> = Výzkum č. 1 - Homeless Young People on Social Network Sites =<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp;Teorie HSD byla využita například ve výzkumu provedeném v roce 2012 Woelferem, Oalzkillem a Hendrym&lt;ref&gt;WOELFER, Jill Palzkill a David G. HENDRY. Homeless Young People on Social Network Sites.&lt;/ref&gt;. Zkoumal využití a vliv sociálních sítí (MySpace a Facebook) mladými americkými „bezdomovci“&lt;ref&gt;Někteří z respondentů sami sebe definovali jako &quot;couchsurfery&quot;, tedy přebývali u přátel atd. Nepředstavujte si proto klasické bezdomovce&lt;/ref&gt; ve věku od 18 do 30let. Výzkum rozvádí dva předešlé, nezávisle na sobě zpracované výzkumy velice sociálně slabých (bez věkového omezení), kde jeden tvrdí, že sociální sítě jsou přínosem (pomáhají „bezdomovcům) udržovat sociální vazby s rodinou či přáteli, a druhý prezentuje přesný opak (soc. síť umožňuje uživateli komunikovat s potenciálním kupcem drog či sexuálních služeb, nebo umožňovat násilníkovi např. kyberšikanu).<br /> <br /> Samotný výzkum pak probíhal ve třech fázích:<br /> &lt;br/&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp;Napřed výzkum analyzoval zázemí „bezdomovců“ a následně sociální sítě samotné. Uvádí, že důležitým faktorem je, jakým způsobem a „jak hluboko“ člověk propadl životu na ulici. V závislosti na tom uvádí vliv SNS dle výše zmíněných možností.&lt;br/&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp;Poté bylo účastníku zadáno vyplnit [[dotazník]], jež zjišťoval například přístup k Internetu, využití sociálních sítí, jak se stali bezdomovci, jak se chtějí tento stav překonat atd.&lt;br/&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp;Následně bylo vybráno 24 subjektů (12 pro každé pohlaví) z okolí Seattlu, kteří se zúčastnili [[rozhovor]]u (za účast jim byl udělen dárkový poukaz v hodnotě 15 dolarů) ve skupinách. Účastníci skupin byli stejného pohlaví, vždy ve skupině po 4, kterým se věnoval moderátor, taktéž stejného pohlaví.&lt;br/&gt;Rozhovory byly velice živé a účastníci se hojně dělili o příběhy a vzájemně si naslouchali. Diskuze byly strukturované a obsahovaly asi 12 tematických otázek a specifické podotázky. Časová dotace byla mezi 53 až 84 minutami. Charakteristika účastníků zobrazující některá zjištění&lt;ref&gt;WOELFER, Jill Palzkill a David G. HENDRY. Homeless Young People on Social Network Sites.&lt;/ref&gt;:<br /> [[Image:Charakteristika participantů.jpg|frame|Charakteristika participantů|center]]<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Z výsledků sezení byly sestaveny „karty“ či portréty účastníku, které popisovaly jejich využití, vztah a vliv k SNS.<br /> <br /> Závěrem je, že vzhledem k těžkým životním podmínkám (zabezpečení jídla, přístřeší atd.), jsou „bezdomovci“ více náchylní a více poškoditelní zlými stránkami sociálních síti, jsou tedy více náchylní například ztrapnění.<br /> <br /> = Výzkum č. 2 - Izba s&amp;nbsp;vyhliadkou: použitie plazmy v&amp;nbsp;interiéri kancelárie =<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp; Jedná sa o&amp;nbsp;výskum, pri ktorom bolo HCD aplikované v&amp;nbsp;priestoroch vnútornej kancelárie bez okien za použitia širokouhlej plazmy. Napríklad slečna v&amp;nbsp;miestnosti píše vyčerpávajúci report, tak potrebuje prestávku, pozrie sa na plazmu namiesto výhľadu z&amp;nbsp;okna, vráti sa a&amp;nbsp;zasa myšlienky jasne bežia. Namiesto skutočného okna s výhľadom na námestie a&amp;nbsp;prírodu je v&amp;nbsp;kancelárií veľká plazmová obrazovka, ktorá nepretržite zobrazuje vonkajšie scény v&amp;nbsp;reálnom čase.<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Je to prospešné a realistické? Tento dizajnový priestor v&amp;nbsp;súčasnosti skúmajú Kahn, Friedman a ich kolegovia pomocou rámca hodnotovo-senzitívneho dizajnu. Vo výskume sa snažili zdôrazniť pár nápadov:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Čo sa týka konceptuálneho skúmania, výskumníci vychádzali z&amp;nbsp;psychologickej literatúry, z&amp;nbsp;ktorej vyplývalo, že interakcia aj s&amp;nbsp;minimálnou skutočnou prírodou má blahodarný účinok na psychickú i&amp;nbsp;fyzickú kondíciu človeka. Štúdie dokázali, že aj pohľad na prírodné prostredie dokáže znížiť stres a&amp;nbsp;vybudovať odolnosť. Kahn tak predpokladal, že aj plazma v&amp;nbsp;kancelárií tak dokáže zvýšiť tvorivosť.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Ďalej sa vo výskume určovali priami a&amp;nbsp;nepriami podielnikmi. Priami boli tí, ktorí v&amp;nbsp;kancelárií sledovali obraz námestia snímaného kamerou. Nepriami tí, ktorí námestím prechádzali a&amp;nbsp;ich obraz bol premietaný do kancelárií, avšak si toho neboli vedomí. &amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Priami aj nepriami podielnici sa samozrejme skúmali aj empiricky.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Empirické skúmanie priamych podielnikov spočívalo z fyziologických meraní, preverenia kognitívnych funkcií a&amp;nbsp;kreativity, video meraní (tieto merania obvykle zachytávali pohľad očí a&amp;nbsp;rôzne fyziologické dáta, aby sa dalo určiť, či k&amp;nbsp;pozitívnym účinkom dochádza bezprostredne po pohľade na plazmu premietajúcu prírodu) a 50 minútovým rozhovorom s&amp;nbsp;podielnikom, v&amp;nbsp;ktorom vyjadril svoje skúsenosti.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky ukázali, že účastníci sledovali obrazovku s&amp;nbsp;rovnakou frekvenciou, s&amp;nbsp;akou sledovali okno.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Empirické skúmanie nepriamych podielnikov sa týkalo ich pohľadu na súkromie vo verejnom priestore a obsahovalo dotazníkovú anketu pre 750 ľudí prechádzajúcimi námestím a&amp;nbsp;interview.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky priniesli výrazné rozdiely hlavne z&amp;nbsp;hľadiska pohlavia. Najmä ženy vyjadrili obavy nad narušením súkromia kamerami na verejných priestranstvách.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Návrh môže pomôcť odhaliť vedcom aj potenciálne konflikty medzi ľudskými hodnotami zapletených do technologických implementácií. Jedná sa napríklad o&amp;nbsp;hodnoty fyzického zdravia a&amp;nbsp;duševnej pohody, ktoré sa zdajú byť čiastočne v rozpore s hodnotami súkromia, občianskeho práva, dôvery a&amp;nbsp;bezpečnosti&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Tieto koncepčné a empirické výskumy môžu pomôcť formovaniu budúcich technologických vyšetrovaní. Jedna zo zrejmých výprav zahŕňa budovy. Ak by výsledky empirických šetrení i&amp;nbsp;naďalej zodpovedali tým predbežným, ponúka sa tu vodítko pre stavbu budov. Treba však navrhnúť budovy s&amp;nbsp;prírodou v&amp;nbsp;mysli a&amp;nbsp;v&amp;nbsp;pohľade. Inými slovami, nemôžeme beztrestne digitalizovať prírodu a&amp;nbsp;zobrazovať takéto verzie ako náhradu za skutočnosť.&amp;nbsp; Dokonca sa môže nakoniec zničiť originál aj ohroziť fyzické zdravie. Na druhej strane tam, kde nie je žiadny prístup k&amp;nbsp;prírode, dá sa takto aspoň čiastočne zlepšiť psychickú kondíciu. &amp;nbsp;&lt;ref&gt;FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf &lt;/ref&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;Stručne povedané , táto prípadová štúdia ukazuje, ako hodnotovo-senzitívny dizajn môže pomôcť výskumníkom.&lt;/p&gt;<br /> = Výzkum č. 3 - UrbanSim – Simulácia integrovaného rozvoja územia, dopravy a životného prostredia =<br /> <br /> Na celom svete sa potýkame s narastajúcimi problémami so znečistením, dopravnými zápchami, spotrebou zdrojov, strata otvoreného priestoru, strata súdržnej komunity a nekontrolovateľné rozliehanie. Volení úradníci sa potýkajú s týmito ťažkými problémami a snažia sa ich riešiť čo najprijateľnejšou cestou, ktorá by nemala za následok napríklad zvyšovanie daní a riešila by tieto problémy. Analytické nástroje využívane v praxi však na tieto problémy nestačili. Ako reakciu na tento problém Waddell, Borning a ich kolegovia vyvíjajú UrbanSim, veľký simulačný balíček, ktorý na dobu 20 rokov dopredu vyhodnocuje vzorce urbanistického rozvoja podľa rôznych scenárov. UrbanSim prechádza významnou prestavbou a rozšírením vnútornej architektúry, rozhrania a sociálnych cieľov. Pod vedením Borninga, Friedmana a Kahna hrá Hodnotovo Sensitivný Design ústrednú rolu v tomto úsilí.<br /> <br /> Výskumný tým sa musel vysporiadať s problémom s rôznymi typmi podielníkov pre tento projekt. Pre realnejšie výsledky vedci rozlišili hodnoty na (a) priamo podporované hodnoty – spravodlivost – simulácia nesmie nespravodlivo diskriminovať rôzne skupiny podielníkov a (b) hodnoty podielníkov – otázka životného prostredia, ochrana vlastníckych práv, minimálny zásah vlády...<br /> <br /> Ďalším problémom bolo ako zoradiť jednotlivé hodnoty. Výskumný tým využil webove rozhranie na kategorizovanie hodnôt do ekonomického, enviromentálneho a sociálneho výstupu a z nich vychádzali ďalšie výstupy pre konkretnejšie výsledky. Toto webové rozhranie využívalo všetky tri druhy skúmania: koncepčný, empirický a technický. Borning a spol. používaju Hodnotovo senzitivný design aby zistili aký vplyv má technológia počitačovej simulácie integrovaného rozvoja územia, dopravy a životného prostredia na ľudské hodnoty na oboch organizačných a individuálnych úrovniach. Hodnotovo senzitívny design v tomto projekte dokázal že je využiteľný aj na takto veľké projekty. &lt;ref name=&quot;IB&quot;&gt; FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf &lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Citace a poznámky =<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> = Použitá literatúra =<br /> <br /> WOELFER, Jill Palzkill a David G. HENDRY. Homeless Young People on Social Network Sites [online]. 2012 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: [http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf]&quot;<br /> <br /> FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: [http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf]</div>

Midori https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hodnotov%C4%9B-senzitivn%C3%AD_design&diff=37380 2013-10-24T10:37:22Z

<p>Midori: /* Definice */</p> <hr /> <div>= Obecný popis teorie &amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;br/&gt; =<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;Hodnotově-senzitivní design (HSD) byl vytvořen Batyou Friedman a Peterem Kahnem na Univerzitě Washington koncem 80. let. Snaží se poskytnout teorie a metody, které prosazují lidské hodnoty v&amp;nbsp;procesu designování. Bere v&amp;nbsp;úvahu hodnoty jako například: soukromí, morálka, respekt, důvěra atd. Pro HSD jsou důležité analýzy všech zúčastněných (či ovlivněných), analýzy jednotlivců či skupin, analýza hodnot designéra, závazek k&amp;nbsp;pokroku aj. Návrhy jsou vyvíjeny pomocí tripartitního zkoumání, skládající se ze tří fází: koncepční, empirické a technologické. Tato vyšetření mají být iterativní, což vede k&amp;nbsp;neustálé modifikaci designu. &lt;ref name=&quot;NazevPoznamky&quot;&gt;FRIEDMAN, Batya a David HENDRY. Value sensitive design. Value sensitive design [online]. 2009, 2013 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.vsdesign.org/index.shtml &lt;/ref&gt; <br /> <br /> == Definice ==<br /> &lt;div&gt;Je třeba mít na zřeteli, že definice HCD není definitivně ustálená. V průběhu doby dochází k jejímu upřesňování. Nicméně její myšlenka a podstata zůstává zachována. Původní pracovní definice zní: ''„Hodnotově citlivý design je přístup, který usiluje o technologický design, který zahrnuje lidské hodnoty principiálním a komplexním způsobem do celého průběhu procesu designu technologie.“''&lt;ref name=&quot;NazevPoznamky&quot;&gt; FRIEDMAN, Batya a Peter KAHN. Human values, ethics and design. JULIA A., Jacko a Andrew SEARS.The human-computer interaction handbook: fundamentals, evolving technologies, and emerging applications.New York [u.a.]: Erlbaum, 2008. ISBN 0805858709. S. 1250.; FREIER, Nathan G. A Value Sensitive Design &lt;/ref&gt;&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;div&gt;Současnější definice je upravena tak, aby lépe odpovídala podstatě HCD. Tato aktuální verze definice zní: ''„Hodnotově citlivý design je interaktivní teorie a metoda, jež zahrnuje lidské hodnoty principiálním a strukturovaným způsobem do celého průběhu procesu designu technologie.“''&lt;ref name=&quot;NazevPoznamky&quot;&gt; FRIEDMAN, Batya. Cultivating a moral and technical imagination. In: MIT Media Lab [online]. (2011) [cit.2013-10-23]. Dostupné z: http://www.media.mit.edu/events/movies/video.php?id=friedman-2008-05-05. &lt;/ref&gt;&lt;/div&gt;&lt;/div&gt;<br /> <br /> = Výzkum č. 1 - Homeless Young People on Social Network Sites =<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp;Teorie HSD byla využita například ve výzkumu provedeném v roce 2012 Woelferem, Oalzkillem a Hendrym&lt;ref&gt;WOELFER, Jill Palzkill a David G. HENDRY. Homeless Young People on Social Network Sites.&lt;/ref&gt;. Zkoumal využití a vliv sociálních sítí (MySpace a Facebook) mladými americkými „bezdomovci“&lt;ref&gt;Někteří z respondentů sami sebe definovali jako &quot;couchsurfery&quot;, tedy přebývali u přátel atd. Nepředstavujte si proto klasické bezdomovce&lt;/ref&gt; ve věku od 18 do 30let. Výzkum rozvádí dva předešlé, nezávisle na sobě zpracované výzkumy velice sociálně slabých (bez věkového omezení), kde jeden tvrdí, že sociální sítě jsou přínosem (pomáhají „bezdomovcům) udržovat sociální vazby s rodinou či přáteli, a druhý prezentuje přesný opak (soc. síť umožňuje uživateli komunikovat s potenciálním kupcem drog či sexuálních služeb, nebo umožňovat násilníkovi např. kyberšikanu).<br /> <br /> Samotný výzkum pak probíhal ve třech fázích:<br /> <br /> &lt;br/&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp;Napřed výzkum analyzoval zázemí „bezdomovců“ a následně sociální sítě samotné. Uvádí, že důležitým faktorem je, jakým způsobem a „jak hluboko“ člověk propadl životu na ulici. V závislosti na tom uvádí vliv SNS dle výše zmíněných možností.&lt;br/&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp;Poté bylo účastníku zadáno vyplnit dotazník, jež zjišťoval například přístup k Internetu, využití sociálních sítí, jak se stali bezdomovci, jak se chtějí tento stav překonat atd.&lt;br/&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp;Následně bylo vybráno 24 subjektů (12 pro každé pohlaví) z okolí Seattlu, kteří se zúčastnili interview (za účast jim byl udělen dárkový poukaz v hodnotě 15 dolarů) ve skupinách. Účastníci skupin byli stejného pohlaví, vždy ve skupině po 4, kterým se věnoval moderátor, taktéž stejného pohlaví.&lt;br/&gt;Rozhovory byly velice živé a účastníci se hojně dělili o příběhy a vzájemně si naslouchali. Diskuze byly strukturované a obsahovaly asi 12 tematických otázek a specifické podotázky. Časová dotace byla mezi 53 až 84 minutami. Charakteristika účastníků zobrazující některá zjištění: &amp;lt;img src=&quot;/images/thumb/d/d7/Charakteristika_participant%C5%AF.jpg/180px-Charakteristika_participant%C5%AF.jpg&quot; _fck_mw_filename=&quot;Charakteristika participantů.jpg&quot; _fck_mw_location=&quot;center&quot; _fck_mw_type=&quot;thumb&quot; alt=&quot;Charakteristika participantů.jpg&quot; class=&quot;fck_mw_frame fck_mw_center&quot; /&amp;gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Z výsledků sezení byly sestaveny „karty“ či portréty účastníku, které popisovaly jejich využití, vztah a vliv k SNS.<br /> <br /> Závěrem je, že vzhledem k těžkým životním podmínkám (zabezpečení jídla, přístřeší atd.), jsou „bezdomovci“ více náchylní a více poškoditelní zlými stránkami sociálních síti, jsou tedy více náchylní například ztrapnění.<br /> <br /> = Výzkum č. 2 - Izba s&amp;nbsp;vyhliadkou: použitie plazmy v&amp;nbsp;interiéri kancelárie =<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp; Jedná sa o&amp;nbsp;výskum, pri ktorom bolo HCD aplikované v&amp;nbsp;priestoroch vnútornej kancelárie bez okien za použitia širokouhlej plazmy. Napríklad slečna v&amp;nbsp;miestnosti píše vyčerpávajúci report, tak potrebuje prestávku, pozrie sa na plazmu namiesto výhľadu z&amp;nbsp;okna, vráti sa a&amp;nbsp;zasa myšlienky jasne bežia. Namiesto skutočného okna s výhľadom na námestie a&amp;nbsp;prírodu je v&amp;nbsp;kancelárií veľká plazmová obrazovka, ktorá nepretržite zobrazuje vonkajšie scény v&amp;nbsp;reálnom čase.<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Je to prospešné a realistické? Tento dizajnový priestor v&amp;nbsp;súčasnosti skúmajú Kahn, Friedman a ich kolegovia pomocou rámca hodnotovo-senzitívneho dizajnu. Vo výskume sa snažili zdôrazniť pár nápadov:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Čo sa týka konceptuálneho skúmania, výskumníci vychádzali z&amp;nbsp;psychologickej literatúry, z&amp;nbsp;ktorej vyplývalo, že interakcia aj s&amp;nbsp;minimálnou skutočnou prírodou má blahodarný účinok na psychickú i&amp;nbsp;fyzickú kondíciu človeka. Štúdie dokázali, že aj pohľad na prírodné prostredie dokáže znížiť stres a&amp;nbsp;vybudovať odolnosť. Kahn tak predpokladal, že aj plazma v&amp;nbsp;kancelárií tak dokáže zvýšiť tvorivosť.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Ďalej sa vo výskume určovali priami a&amp;nbsp;nepriami podielnikmi. Priami boli tí, ktorí v&amp;nbsp;kancelárií sledovali obraz námestia snímaného kamerou. Nepriami tí, ktorí námestím prechádzali a&amp;nbsp;ich obraz bol premietaný do kancelárií, avšak si toho neboli vedomí. &amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Priami aj nepriami podielnici sa samozrejme skúmali aj empiricky.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Empirické skúmanie priamych podielnikov spočívalo z fyziologických meraní, preverenia kognitívnych funkcií a&amp;nbsp;kreativity, video meraní (tieto merania obvykle zachytávali pohľad očí a&amp;nbsp;rôzne fyziologické dáta, aby sa dalo určiť, či k&amp;nbsp;pozitívnym účinkom dochádza bezprostredne po pohľade na plazmu premietajúcu prírodu) a 50 minútovým rozhovorom s&amp;nbsp;podielnikom, v&amp;nbsp;ktorom vyjadril svoje skúsenosti.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky ukázali, že účastníci sledovali obrazovku s&amp;nbsp;rovnakou frekvenciou, s&amp;nbsp;akou sledovali okno.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Empirické skúmanie nepriamych podielnikov sa týkalo ich pohľadu na súkromie vo verejnom priestore a obsahovalo dotazníkovú anketu pre 750 ľudí prechádzajúcimi námestím a&amp;nbsp;interview.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky priniesli výrazné rozdiely hlavne z&amp;nbsp;hľadiska pohlavia. Najmä ženy vyjadrili obavy nad narušením súkromia kamerami na verejných priestranstvách.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Návrh môže pomôcť odhaliť vedcom aj potenciálne konflikty medzi ľudskými hodnotami zapletených do technologických implementácií. Jedná sa napríklad o&amp;nbsp;hodnoty fyzického zdravia a&amp;nbsp;duševnej pohody, ktoré sa zdajú byť čiastočne v rozpore s hodnotami súkromia, občianskeho práva, dôvery a&amp;nbsp;bezpečnosti&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Tieto koncepčné a empirické výskumy môžu pomôcť formovaniu budúcich technologických vyšetrovaní. Jedna zo zrejmých výprav zahŕňa budovy. Ak by výsledky empirických šetrení i&amp;nbsp;naďalej zodpovedali tým predbežným, ponúka sa tu vodítko pre stavbu budov. Treba však navrhnúť budovy s&amp;nbsp;prírodou v&amp;nbsp;mysli a&amp;nbsp;v&amp;nbsp;pohľade. Inými slovami, nemôžeme beztrestne digitalizovať prírodu a&amp;nbsp;zobrazovať takéto verzie ako náhradu za skutočnosť.&amp;nbsp; Dokonca sa môže nakoniec zničiť originál aj ohroziť fyzické zdravie. Na druhej strane tam, kde nie je žiadny prístup k&amp;nbsp;prírode, dá sa takto aspoň čiastočne zlepšiť psychickú kondíciu. &amp;nbsp;&lt;ref&gt;FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf &lt;/ref&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;Stručne povedané , táto prípadová štúdia ukazuje, ako hodnotovo-senzitívny dizajn môže pomôcť výskumníkom.&lt;/p&gt;<br /> = Výzkum č. 3 - UrbanSim – Simulácia integrovaného rozvoja územia, dopravy a životného prostredia =<br /> <br /> Na celom svete sa potýkame s narastajúcimi problémami so znečistením, dopravnými zápchami, spotrebou zdrojov, strata otvoreného priestoru, strata súdržnej komunity a nekontrolovateľné rozliehanie. Volení úradníci sa potýkajú s týmito ťažkými problémami a snažia sa ich riešiť čo najprijateľnejšou cestou, ktorá by nemala za následok napríklad zvyšovanie daní a riešila by tieto problémy. Analytické nástroje využívane v praxi však na tieto problémy nestačili. Ako reakciu na tento problém Waddell, Borning a ich kolegovia vyvíjajú UrbanSim, veľký simulačný balíček, ktorý na dobu 20 rokov dopredu vyhodnocuje vzorce urbanistického rozvoja podľa rôznych scenárov. UrbanSim prechádza významnou prestavbou a rozšírením vnútornej architektúry, rozhrania a sociálnych cieľov. Pod vedením Borninga, Friedmana a Kahna hrá Hodnotovo Sensitivný Design ústrednú rolu v tomto úsilí.<br /> <br /> Výskumný tým sa musel vysporiadať s problémom s rôznymi typmi podielníkov pre tento projekt. Pre realnejšie výsledky vedci rozlišili hodnoty na (a) priamo podporované hodnoty – spravodlivost – simulácia nesmie nespravodlivo diskriminovať rôzne skupiny podielníkov a (b) hodnoty podielníkov – otázka životného prostredia, ochrana vlastníckych práv, minimálny zásah vlády...<br /> <br /> Ďalším problémom bolo ako zoradiť jednotlivé hodnoty. Výskumný tým využil webove rozhranie na kategorizovanie hodnôt do ekonomického, enviromentálneho a sociálneho výstupu a z nich vychádzali ďalšie výstupy pre konkretnejšie výsledky. Toto webové rozhranie využívalo všetky tri druhy skúmania: koncepčný, empirický a technický. Borning a spol. používaju Hodnotovo senzitivný design aby zistili aký vplyv má technológia počitačovej simulácie integrovaného rozvoja územia, dopravy a životného prostredia na ľudské hodnoty na oboch organizačných a individuálnych úrovniach. Hodnotovo senzitívny design v tomto projekte dokázal že je využiteľný aj na takto veľké projekty.&lt;ref&gt;FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf &lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Citácie =<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> = Použitá literatúra =<br /> <br /> WOELFER, Jill Palzkill a David G. HENDRY. Homeless Young People on Social Network Sites [online]. 2012 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;[http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf]&quot;&gt;[http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf]&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> <br /> CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu&amp;nbsp;: základy kvantitativního výzkumu. 1. vyd. Praha&amp;nbsp;: Grada, 2007. 265 s. ISBN 978-80-24713-69-4.<br /> <br /> Dotazník-online [online]. 2007 [cit. 2011-01-07]. Základy tvorby dotazníku. Dostupné z WWW: [http://www.dotaznik-online.cz/zaklady-dotazniku.htm http://www.dotaznik-online.cz/zaklady-dotazniku.htm].<br /> <br /> HRABALOVÁ, Eliška. Dotazník [online]. 2012 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Dotazn%C3%ADk http://wiki.knihovna.cz/index.php/Dotazn%C3%ADk]<br /> <br /> FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: [http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf]</div>

Midori https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hodnotov%C4%9B-senzitivn%C3%AD_design&diff=37379 2013-10-24T10:36:42Z

<p>Midori: /* Obecný popis teorie &amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;&amp;nbsp; */</p> <hr /> <div>= Obecný popis teorie &amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;br/&gt; =<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;Hodnotově-senzitivní design (HSD) byl vytvořen Batyou Friedman a Peterem Kahnem na Univerzitě Washington koncem 80. let. Snaží se poskytnout teorie a metody, které prosazují lidské hodnoty v&amp;nbsp;procesu designování. Bere v&amp;nbsp;úvahu hodnoty jako například: soukromí, morálka, respekt, důvěra atd. Pro HSD jsou důležité analýzy všech zúčastněných (či ovlivněných), analýzy jednotlivců či skupin, analýza hodnot designéra, závazek k&amp;nbsp;pokroku aj. Návrhy jsou vyvíjeny pomocí tripartitního zkoumání, skládající se ze tří fází: koncepční, empirické a technologické. Tato vyšetření mají být iterativní, což vede k&amp;nbsp;neustálé modifikaci designu. &lt;ref name=&quot;NazevPoznamky&quot;&gt;FRIEDMAN, Batya a David HENDRY. Value sensitive design. Value sensitive design [online]. 2009, 2013 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.vsdesign.org/index.shtml &lt;/ref&gt; <br /> <br /> == Definice ==<br /> &lt;div&gt;Je třeba mít na zřeteli, že definice HCD není definitivně ustálená. V průběhu doby dochází k jejímu upřesňování. Nicméně její myšlenka a podstata zůstává zachována. Původní pracovní definice zní: ''„Hodnotově citlivý design je přístup, který usiluje o technologický design, který zahrnuje lidské hodnoty principiálním a komplexním způsobem do celého průběhu procesu designu technologie.“''&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;&lt;div&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;NazevPoznamky&quot;&gt; FRIEDMAN, Batya a Peter KAHN. Human values, ethics and design. JULIA A., Jacko a Andrew SEARS.<br /> The human-computer interaction handbook: fundamentals, evolving technologies, and emerging applications.<br /> New York [u.a.]: Erlbaum, 2008. ISBN 0805858709. S. 1250.; FREIER, Nathan G. A Value Sensitive Design &lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;div&gt;Současnější definice je upravena tak, aby lépe odpovídala podstatě HCD. Tato aktuální verze definice zní: ''„Hodnotově citlivý design je interaktivní teorie a metoda, jež zahrnuje lidské hodnoty principiálním a strukturovaným způsobem do celého průběhu procesu designu technologie.“''&lt;/div&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;NazevPoznamky&quot;&gt; FRIEDMAN, Batya. Cultivating a moral and technical imagination. In: MIT Media Lab [online]. (2011) [cit.<br /> 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.media.mit.edu/events/movies/video.php?id=friedman-2008-05-05. &lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Výzkum č. 1 - Homeless Young People on Social Network Sites =<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp;Teorie HSD byla využita například ve výzkumu provedeném v roce 2012 Woelferem, Oalzkillem a Hendrym&lt;ref&gt;WOELFER, Jill Palzkill a David G. HENDRY. Homeless Young People on Social Network Sites.&lt;/ref&gt;. Zkoumal využití a vliv sociálních sítí (MySpace a Facebook) mladými americkými „bezdomovci“&lt;ref&gt;Někteří z respondentů sami sebe definovali jako &quot;couchsurfery&quot;, tedy přebývali u přátel atd. Nepředstavujte si proto klasické bezdomovce&lt;/ref&gt; ve věku od 18 do 30let. Výzkum rozvádí dva předešlé, nezávisle na sobě zpracované výzkumy velice sociálně slabých (bez věkového omezení), kde jeden tvrdí, že sociální sítě jsou přínosem (pomáhají „bezdomovcům) udržovat sociální vazby s rodinou či přáteli, a druhý prezentuje přesný opak (soc. síť umožňuje uživateli komunikovat s potenciálním kupcem drog či sexuálních služeb, nebo umožňovat násilníkovi např. kyberšikanu).<br /> <br /> Samotný výzkum pak probíhal ve třech fázích:<br /> <br /> &lt;br/&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp;Napřed výzkum analyzoval zázemí „bezdomovců“ a následně sociální sítě samotné. Uvádí, že důležitým faktorem je, jakým způsobem a „jak hluboko“ člověk propadl životu na ulici. V závislosti na tom uvádí vliv SNS dle výše zmíněných možností.&lt;br/&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp;Poté bylo účastníku zadáno vyplnit dotazník, jež zjišťoval například přístup k Internetu, využití sociálních sítí, jak se stali bezdomovci, jak se chtějí tento stav překonat atd.&lt;br/&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp;Následně bylo vybráno 24 subjektů (12 pro každé pohlaví) z okolí Seattlu, kteří se zúčastnili interview (za účast jim byl udělen dárkový poukaz v hodnotě 15 dolarů) ve skupinách. Účastníci skupin byli stejného pohlaví, vždy ve skupině po 4, kterým se věnoval moderátor, taktéž stejného pohlaví.&lt;br/&gt;Rozhovory byly velice živé a účastníci se hojně dělili o příběhy a vzájemně si naslouchali. Diskuze byly strukturované a obsahovaly asi 12 tematických otázek a specifické podotázky. Časová dotace byla mezi 53 až 84 minutami. Charakteristika účastníků zobrazující některá zjištění: &amp;lt;img src=&quot;/images/thumb/d/d7/Charakteristika_participant%C5%AF.jpg/180px-Charakteristika_participant%C5%AF.jpg&quot; _fck_mw_filename=&quot;Charakteristika participantů.jpg&quot; _fck_mw_location=&quot;center&quot; _fck_mw_type=&quot;thumb&quot; alt=&quot;Charakteristika participantů.jpg&quot; class=&quot;fck_mw_frame fck_mw_center&quot; /&amp;gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Z výsledků sezení byly sestaveny „karty“ či portréty účastníku, které popisovaly jejich využití, vztah a vliv k SNS.<br /> <br /> Závěrem je, že vzhledem k těžkým životním podmínkám (zabezpečení jídla, přístřeší atd.), jsou „bezdomovci“ více náchylní a více poškoditelní zlými stránkami sociálních síti, jsou tedy více náchylní například ztrapnění.<br /> <br /> = Výzkum č. 2 - Izba s&amp;nbsp;vyhliadkou: použitie plazmy v&amp;nbsp;interiéri kancelárie =<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp; Jedná sa o&amp;nbsp;výskum, pri ktorom bolo HCD aplikované v&amp;nbsp;priestoroch vnútornej kancelárie bez okien za použitia širokouhlej plazmy. Napríklad slečna v&amp;nbsp;miestnosti píše vyčerpávajúci report, tak potrebuje prestávku, pozrie sa na plazmu namiesto výhľadu z&amp;nbsp;okna, vráti sa a&amp;nbsp;zasa myšlienky jasne bežia. Namiesto skutočného okna s výhľadom na námestie a&amp;nbsp;prírodu je v&amp;nbsp;kancelárií veľká plazmová obrazovka, ktorá nepretržite zobrazuje vonkajšie scény v&amp;nbsp;reálnom čase.<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Je to prospešné a realistické? Tento dizajnový priestor v&amp;nbsp;súčasnosti skúmajú Kahn, Friedman a ich kolegovia pomocou rámca hodnotovo-senzitívneho dizajnu. Vo výskume sa snažili zdôrazniť pár nápadov:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Čo sa týka konceptuálneho skúmania, výskumníci vychádzali z&amp;nbsp;psychologickej literatúry, z&amp;nbsp;ktorej vyplývalo, že interakcia aj s&amp;nbsp;minimálnou skutočnou prírodou má blahodarný účinok na psychickú i&amp;nbsp;fyzickú kondíciu človeka. Štúdie dokázali, že aj pohľad na prírodné prostredie dokáže znížiť stres a&amp;nbsp;vybudovať odolnosť. Kahn tak predpokladal, že aj plazma v&amp;nbsp;kancelárií tak dokáže zvýšiť tvorivosť.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Ďalej sa vo výskume určovali priami a&amp;nbsp;nepriami podielnikmi. Priami boli tí, ktorí v&amp;nbsp;kancelárií sledovali obraz námestia snímaného kamerou. Nepriami tí, ktorí námestím prechádzali a&amp;nbsp;ich obraz bol premietaný do kancelárií, avšak si toho neboli vedomí. &amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Priami aj nepriami podielnici sa samozrejme skúmali aj empiricky.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Empirické skúmanie priamych podielnikov spočívalo z fyziologických meraní, preverenia kognitívnych funkcií a&amp;nbsp;kreativity, video meraní (tieto merania obvykle zachytávali pohľad očí a&amp;nbsp;rôzne fyziologické dáta, aby sa dalo určiť, či k&amp;nbsp;pozitívnym účinkom dochádza bezprostredne po pohľade na plazmu premietajúcu prírodu) a 50 minútovým rozhovorom s&amp;nbsp;podielnikom, v&amp;nbsp;ktorom vyjadril svoje skúsenosti.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky ukázali, že účastníci sledovali obrazovku s&amp;nbsp;rovnakou frekvenciou, s&amp;nbsp;akou sledovali okno.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Empirické skúmanie nepriamych podielnikov sa týkalo ich pohľadu na súkromie vo verejnom priestore a obsahovalo dotazníkovú anketu pre 750 ľudí prechádzajúcimi námestím a&amp;nbsp;interview.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky priniesli výrazné rozdiely hlavne z&amp;nbsp;hľadiska pohlavia. Najmä ženy vyjadrili obavy nad narušením súkromia kamerami na verejných priestranstvách.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Návrh môže pomôcť odhaliť vedcom aj potenciálne konflikty medzi ľudskými hodnotami zapletených do technologických implementácií. Jedná sa napríklad o&amp;nbsp;hodnoty fyzického zdravia a&amp;nbsp;duševnej pohody, ktoré sa zdajú byť čiastočne v rozpore s hodnotami súkromia, občianskeho práva, dôvery a&amp;nbsp;bezpečnosti&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Tieto koncepčné a empirické výskumy môžu pomôcť formovaniu budúcich technologických vyšetrovaní. Jedna zo zrejmých výprav zahŕňa budovy. Ak by výsledky empirických šetrení i&amp;nbsp;naďalej zodpovedali tým predbežným, ponúka sa tu vodítko pre stavbu budov. Treba však navrhnúť budovy s&amp;nbsp;prírodou v&amp;nbsp;mysli a&amp;nbsp;v&amp;nbsp;pohľade. Inými slovami, nemôžeme beztrestne digitalizovať prírodu a&amp;nbsp;zobrazovať takéto verzie ako náhradu za skutočnosť.&amp;nbsp; Dokonca sa môže nakoniec zničiť originál aj ohroziť fyzické zdravie. Na druhej strane tam, kde nie je žiadny prístup k&amp;nbsp;prírode, dá sa takto aspoň čiastočne zlepšiť psychickú kondíciu. &amp;nbsp;&lt;ref&gt;FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf &lt;/ref&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;Stručne povedané , táto prípadová štúdia ukazuje, ako hodnotovo-senzitívny dizajn môže pomôcť výskumníkom.&lt;/p&gt;<br /> = Výzkum č. 3 - UrbanSim – Simulácia integrovaného rozvoja územia, dopravy a životného prostredia =<br /> <br /> Na celom svete sa potýkame s narastajúcimi problémami so znečistením, dopravnými zápchami, spotrebou zdrojov, strata otvoreného priestoru, strata súdržnej komunity a nekontrolovateľné rozliehanie. Volení úradníci sa potýkajú s týmito ťažkými problémami a snažia sa ich riešiť čo najprijateľnejšou cestou, ktorá by nemala za následok napríklad zvyšovanie daní a riešila by tieto problémy. Analytické nástroje využívane v praxi však na tieto problémy nestačili. Ako reakciu na tento problém Waddell, Borning a ich kolegovia vyvíjajú UrbanSim, veľký simulačný balíček, ktorý na dobu 20 rokov dopredu vyhodnocuje vzorce urbanistického rozvoja podľa rôznych scenárov. UrbanSim prechádza významnou prestavbou a rozšírením vnútornej architektúry, rozhrania a sociálnych cieľov. Pod vedením Borninga, Friedmana a Kahna hrá Hodnotovo Sensitivný Design ústrednú rolu v tomto úsilí.<br /> <br /> Výskumný tým sa musel vysporiadať s problémom s rôznymi typmi podielníkov pre tento projekt. Pre realnejšie výsledky vedci rozlišili hodnoty na (a) priamo podporované hodnoty – spravodlivost – simulácia nesmie nespravodlivo diskriminovať rôzne skupiny podielníkov a (b) hodnoty podielníkov – otázka životného prostredia, ochrana vlastníckych práv, minimálny zásah vlády...<br /> <br /> Ďalším problémom bolo ako zoradiť jednotlivé hodnoty. Výskumný tým využil webove rozhranie na kategorizovanie hodnôt do ekonomického, enviromentálneho a sociálneho výstupu a z nich vychádzali ďalšie výstupy pre konkretnejšie výsledky. Toto webové rozhranie využívalo všetky tri druhy skúmania: koncepčný, empirický a technický. Borning a spol. používaju Hodnotovo senzitivný design aby zistili aký vplyv má technológia počitačovej simulácie integrovaného rozvoja územia, dopravy a životného prostredia na ľudské hodnoty na oboch organizačných a individuálnych úrovniach. Hodnotovo senzitívny design v tomto projekte dokázal že je využiteľný aj na takto veľké projekty.&lt;ref&gt;FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf &lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Citácie =<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> = Použitá literatúra =<br /> <br /> WOELFER, Jill Palzkill a David G. HENDRY. Homeless Young People on Social Network Sites [online]. 2012 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;[http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf]&quot;&gt;[http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf]&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> <br /> CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu&amp;nbsp;: základy kvantitativního výzkumu. 1. vyd. Praha&amp;nbsp;: Grada, 2007. 265 s. ISBN 978-80-24713-69-4.<br /> <br /> Dotazník-online [online]. 2007 [cit. 2011-01-07]. Základy tvorby dotazníku. Dostupné z WWW: [http://www.dotaznik-online.cz/zaklady-dotazniku.htm http://www.dotaznik-online.cz/zaklady-dotazniku.htm].<br /> <br /> HRABALOVÁ, Eliška. Dotazník [online]. 2012 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Dotazn%C3%ADk http://wiki.knihovna.cz/index.php/Dotazn%C3%ADk]<br /> <br /> FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: [http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf]</div>

Midori https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hodnotov%C4%9B-senzitivn%C3%AD_design&diff=37378 2013-10-24T10:35:57Z

<p>Midori: /* Obecný popis teorie &amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;&amp;nbsp; */</p> <hr /> <div>= Obecný popis teorie &amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;br/&gt; =<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;Hodnotově-senzitivní design (HSD) byl vytvořen Batyou Friedman a Peterem Kahnem na Univerzitě Washington koncem 80. let. Snaží se poskytnout teorie a metody, které prosazují lidské hodnoty v&amp;nbsp;procesu designování. Bere v&amp;nbsp;úvahu hodnoty jako například: soukromí, morálka, respekt, důvěra atd. Pro HSD jsou důležité analýzy všech zúčastněných (či ovlivněných), analýzy jednotlivců či skupin, analýza hodnot designéra, závazek k&amp;nbsp;pokroku aj. Návrhy jsou vyvíjeny pomocí tripartitního zkoumání, skládající se ze tří fází: koncepční, empirické a technologické. Tato vyšetření mají být iterativní, což vede k&amp;nbsp;neustálé modifikaci designu.<br /> <br /> == Definice ==<br /> &lt;div&gt;Je třeba mít na zřeteli, že definice HCD není definitivně ustálená. V průběhu doby dochází k jejímu upřesňování. Nicméně její myšlenka a podstata zůstává zachována. Původní pracovní definice zní: ''„Hodnotově citlivý design je přístup, který usiluje o technologický design, který zahrnuje lidské hodnoty principiálním a komplexním způsobem do celého průběhu procesu designu technologie.“''&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;&lt;div&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;NazevPoznamky&quot;&gt; FRIEDMAN, Batya a Peter KAHN. Human values, ethics and design. JULIA A., Jacko a Andrew SEARS.<br /> The human-computer interaction handbook: fundamentals, evolving technologies, and emerging applications.<br /> New York [u.a.]: Erlbaum, 2008. ISBN 0805858709. S. 1250.; FREIER, Nathan G. A Value Sensitive Design &lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;div&gt;Současnější definice je upravena tak, aby lépe odpovídala podstatě HCD. Tato aktuální verze definice zní: ''„Hodnotově citlivý design je interaktivní teorie a metoda, jež zahrnuje lidské hodnoty principiálním a strukturovaným způsobem do celého průběhu procesu designu technologie.“''&lt;/div&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;NazevPoznamky&quot;&gt; FRIEDMAN, Batya. Cultivating a moral and technical imagination. In: MIT Media Lab [online]. (2011) [cit.<br /> 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.media.mit.edu/events/movies/video.php?id=friedman-2008-05-05. &lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Výzkum č. 1 - Homeless Young People on Social Network Sites =<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp;Teorie HSD byla využita například ve výzkumu provedeném v roce 2012 Woelferem, Oalzkillem a Hendrym&lt;ref&gt;WOELFER, Jill Palzkill a David G. HENDRY. Homeless Young People on Social Network Sites.&lt;/ref&gt;. Zkoumal využití a vliv sociálních sítí (MySpace a Facebook) mladými americkými „bezdomovci“&lt;ref&gt;Někteří z respondentů sami sebe definovali jako &quot;couchsurfery&quot;, tedy přebývali u přátel atd. Nepředstavujte si proto klasické bezdomovce&lt;/ref&gt; ve věku od 18 do 30let. Výzkum rozvádí dva předešlé, nezávisle na sobě zpracované výzkumy velice sociálně slabých (bez věkového omezení), kde jeden tvrdí, že sociální sítě jsou přínosem (pomáhají „bezdomovcům) udržovat sociální vazby s rodinou či přáteli, a druhý prezentuje přesný opak (soc. síť umožňuje uživateli komunikovat s potenciálním kupcem drog či sexuálních služeb, nebo umožňovat násilníkovi např. kyberšikanu).<br /> <br /> Samotný výzkum pak probíhal ve třech fázích:<br /> <br /> &lt;br/&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp;Napřed výzkum analyzoval zázemí „bezdomovců“ a následně sociální sítě samotné. Uvádí, že důležitým faktorem je, jakým způsobem a „jak hluboko“ člověk propadl životu na ulici. V závislosti na tom uvádí vliv SNS dle výše zmíněných možností.&lt;br/&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp;Poté bylo účastníku zadáno vyplnit dotazník, jež zjišťoval například přístup k Internetu, využití sociálních sítí, jak se stali bezdomovci, jak se chtějí tento stav překonat atd.&lt;br/&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp;Následně bylo vybráno 24 subjektů (12 pro každé pohlaví) z okolí Seattlu, kteří se zúčastnili interview (za účast jim byl udělen dárkový poukaz v hodnotě 15 dolarů) ve skupinách. Účastníci skupin byli stejného pohlaví, vždy ve skupině po 4, kterým se věnoval moderátor, taktéž stejného pohlaví.&lt;br/&gt;Rozhovory byly velice živé a účastníci se hojně dělili o příběhy a vzájemně si naslouchali. Diskuze byly strukturované a obsahovaly asi 12 tematických otázek a specifické podotázky. Časová dotace byla mezi 53 až 84 minutami. Charakteristika účastníků zobrazující některá zjištění: &amp;lt;img src=&quot;/images/thumb/d/d7/Charakteristika_participant%C5%AF.jpg/180px-Charakteristika_participant%C5%AF.jpg&quot; _fck_mw_filename=&quot;Charakteristika participantů.jpg&quot; _fck_mw_location=&quot;center&quot; _fck_mw_type=&quot;thumb&quot; alt=&quot;Charakteristika participantů.jpg&quot; class=&quot;fck_mw_frame fck_mw_center&quot; /&amp;gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Z výsledků sezení byly sestaveny „karty“ či portréty účastníku, které popisovaly jejich využití, vztah a vliv k SNS.<br /> <br /> Závěrem je, že vzhledem k těžkým životním podmínkám (zabezpečení jídla, přístřeší atd.), jsou „bezdomovci“ více náchylní a více poškoditelní zlými stránkami sociálních síti, jsou tedy více náchylní například ztrapnění.<br /> <br /> = Výzkum č. 2 - Izba s&amp;nbsp;vyhliadkou: použitie plazmy v&amp;nbsp;interiéri kancelárie =<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp; Jedná sa o&amp;nbsp;výskum, pri ktorom bolo HCD aplikované v&amp;nbsp;priestoroch vnútornej kancelárie bez okien za použitia širokouhlej plazmy. Napríklad slečna v&amp;nbsp;miestnosti píše vyčerpávajúci report, tak potrebuje prestávku, pozrie sa na plazmu namiesto výhľadu z&amp;nbsp;okna, vráti sa a&amp;nbsp;zasa myšlienky jasne bežia. Namiesto skutočného okna s výhľadom na námestie a&amp;nbsp;prírodu je v&amp;nbsp;kancelárií veľká plazmová obrazovka, ktorá nepretržite zobrazuje vonkajšie scény v&amp;nbsp;reálnom čase.<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Je to prospešné a realistické? Tento dizajnový priestor v&amp;nbsp;súčasnosti skúmajú Kahn, Friedman a ich kolegovia pomocou rámca hodnotovo-senzitívneho dizajnu. Vo výskume sa snažili zdôrazniť pár nápadov:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Čo sa týka konceptuálneho skúmania, výskumníci vychádzali z&amp;nbsp;psychologickej literatúry, z&amp;nbsp;ktorej vyplývalo, že interakcia aj s&amp;nbsp;minimálnou skutočnou prírodou má blahodarný účinok na psychickú i&amp;nbsp;fyzickú kondíciu človeka. Štúdie dokázali, že aj pohľad na prírodné prostredie dokáže znížiť stres a&amp;nbsp;vybudovať odolnosť. Kahn tak predpokladal, že aj plazma v&amp;nbsp;kancelárií tak dokáže zvýšiť tvorivosť.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Ďalej sa vo výskume určovali priami a&amp;nbsp;nepriami podielnikmi. Priami boli tí, ktorí v&amp;nbsp;kancelárií sledovali obraz námestia snímaného kamerou. Nepriami tí, ktorí námestím prechádzali a&amp;nbsp;ich obraz bol premietaný do kancelárií, avšak si toho neboli vedomí. &amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Priami aj nepriami podielnici sa samozrejme skúmali aj empiricky.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Empirické skúmanie priamych podielnikov spočívalo z fyziologických meraní, preverenia kognitívnych funkcií a&amp;nbsp;kreativity, video meraní (tieto merania obvykle zachytávali pohľad očí a&amp;nbsp;rôzne fyziologické dáta, aby sa dalo určiť, či k&amp;nbsp;pozitívnym účinkom dochádza bezprostredne po pohľade na plazmu premietajúcu prírodu) a 50 minútovým rozhovorom s&amp;nbsp;podielnikom, v&amp;nbsp;ktorom vyjadril svoje skúsenosti.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky ukázali, že účastníci sledovali obrazovku s&amp;nbsp;rovnakou frekvenciou, s&amp;nbsp;akou sledovali okno.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Empirické skúmanie nepriamych podielnikov sa týkalo ich pohľadu na súkromie vo verejnom priestore a obsahovalo dotazníkovú anketu pre 750 ľudí prechádzajúcimi námestím a&amp;nbsp;interview.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky priniesli výrazné rozdiely hlavne z&amp;nbsp;hľadiska pohlavia. Najmä ženy vyjadrili obavy nad narušením súkromia kamerami na verejných priestranstvách.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Návrh môže pomôcť odhaliť vedcom aj potenciálne konflikty medzi ľudskými hodnotami zapletených do technologických implementácií. Jedná sa napríklad o&amp;nbsp;hodnoty fyzického zdravia a&amp;nbsp;duševnej pohody, ktoré sa zdajú byť čiastočne v rozpore s hodnotami súkromia, občianskeho práva, dôvery a&amp;nbsp;bezpečnosti&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Tieto koncepčné a empirické výskumy môžu pomôcť formovaniu budúcich technologických vyšetrovaní. Jedna zo zrejmých výprav zahŕňa budovy. Ak by výsledky empirických šetrení i&amp;nbsp;naďalej zodpovedali tým predbežným, ponúka sa tu vodítko pre stavbu budov. Treba však navrhnúť budovy s&amp;nbsp;prírodou v&amp;nbsp;mysli a&amp;nbsp;v&amp;nbsp;pohľade. Inými slovami, nemôžeme beztrestne digitalizovať prírodu a&amp;nbsp;zobrazovať takéto verzie ako náhradu za skutočnosť.&amp;nbsp; Dokonca sa môže nakoniec zničiť originál aj ohroziť fyzické zdravie. Na druhej strane tam, kde nie je žiadny prístup k&amp;nbsp;prírode, dá sa takto aspoň čiastočne zlepšiť psychickú kondíciu. &amp;nbsp;&lt;ref&gt;FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf &lt;/ref&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;Stručne povedané , táto prípadová štúdia ukazuje, ako hodnotovo-senzitívny dizajn môže pomôcť výskumníkom.&lt;/p&gt;<br /> = Výzkum č. 3 - UrbanSim – Simulácia integrovaného rozvoja územia, dopravy a životného prostredia =<br /> <br /> Na celom svete sa potýkame s narastajúcimi problémami so znečistením, dopravnými zápchami, spotrebou zdrojov, strata otvoreného priestoru, strata súdržnej komunity a nekontrolovateľné rozliehanie. Volení úradníci sa potýkajú s týmito ťažkými problémami a snažia sa ich riešiť čo najprijateľnejšou cestou, ktorá by nemala za následok napríklad zvyšovanie daní a riešila by tieto problémy. Analytické nástroje využívane v praxi však na tieto problémy nestačili. Ako reakciu na tento problém Waddell, Borning a ich kolegovia vyvíjajú UrbanSim, veľký simulačný balíček, ktorý na dobu 20 rokov dopredu vyhodnocuje vzorce urbanistického rozvoja podľa rôznych scenárov. UrbanSim prechádza významnou prestavbou a rozšírením vnútornej architektúry, rozhrania a sociálnych cieľov. Pod vedením Borninga, Friedmana a Kahna hrá Hodnotovo Sensitivný Design ústrednú rolu v tomto úsilí.<br /> <br /> Výskumný tým sa musel vysporiadať s problémom s rôznymi typmi podielníkov pre tento projekt. Pre realnejšie výsledky vedci rozlišili hodnoty na (a) priamo podporované hodnoty – spravodlivost – simulácia nesmie nespravodlivo diskriminovať rôzne skupiny podielníkov a (b) hodnoty podielníkov – otázka životného prostredia, ochrana vlastníckych práv, minimálny zásah vlády...<br /> <br /> Ďalším problémom bolo ako zoradiť jednotlivé hodnoty. Výskumný tým využil webove rozhranie na kategorizovanie hodnôt do ekonomického, enviromentálneho a sociálneho výstupu a z nich vychádzali ďalšie výstupy pre konkretnejšie výsledky. Toto webové rozhranie využívalo všetky tri druhy skúmania: koncepčný, empirický a technický. Borning a spol. používaju Hodnotovo senzitivný design aby zistili aký vplyv má technológia počitačovej simulácie integrovaného rozvoja územia, dopravy a životného prostredia na ľudské hodnoty na oboch organizačných a individuálnych úrovniach. Hodnotovo senzitívny design v tomto projekte dokázal že je využiteľný aj na takto veľké projekty.&lt;ref&gt;FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf &lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Citácie =<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> = Použitá literatúra =<br /> <br /> WOELFER, Jill Palzkill a David G. HENDRY. Homeless Young People on Social Network Sites [online]. 2012 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;[http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf]&quot;&gt;[http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf]&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> <br /> CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu&amp;nbsp;: základy kvantitativního výzkumu. 1. vyd. Praha&amp;nbsp;: Grada, 2007. 265 s. ISBN 978-80-24713-69-4.<br /> <br /> Dotazník-online [online]. 2007 [cit. 2011-01-07]. Základy tvorby dotazníku. Dostupné z WWW: [http://www.dotaznik-online.cz/zaklady-dotazniku.htm http://www.dotaznik-online.cz/zaklady-dotazniku.htm].<br /> <br /> HRABALOVÁ, Eliška. Dotazník [online]. 2012 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Dotazn%C3%ADk http://wiki.knihovna.cz/index.php/Dotazn%C3%ADk]<br /> <br /> FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: [http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf]</div>

Midori https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hodnotov%C4%9B-senzitivn%C3%AD_design&diff=37377 2013-10-24T10:33:56Z

<p>Midori: /* Definice */</p> <hr /> <div>= Obecný popis teorie &amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;br/&gt; =<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;Hodnotově-senzitivní design (HSD) byl vytvořen Batyou Friedman a Peterem Kahnem na Univerzitě Washington koncem 80. let. Snaží se poskytnout teorie a metody, které prosazují lidské hodnoty v&amp;nbsp;procesu designování. Bere v&amp;nbsp;úvahu hodnoty jako například: soukromí, morálka, respekt, důvěra atd. Pro HSD jsou důležité analýzy všech zúčastněných (či ovlivněných), analýzy jednotlivců či skupin, analýza hodnot designéra, závazek k&amp;nbsp;pokroku aj. Návrhy jsou vyvíjeny pomocí tripartitního zkoumání, skládající se ze tří fází: koncepční, empirické a technologické. Tato vyšetření mají být iterativní, což vede k&amp;nbsp;neustálé modifikaci designu. &lt;ref name=&quot;NazevPoznamky&quot;&gt;FRIEDMAN, Batya a David HENDRY. Value sensitive design. Value sensitive design [online]. 2009, 2013 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.vsdesign.org/index.shtml &lt;/ref&gt; <br /> <br /> == Definice ==<br /> &lt;div&gt;Je třeba mít na zřeteli, že definice HCD není definitivně ustálená. V průběhu doby dochází k jejímu upřesňování. Nicméně její myšlenka a podstata zůstává zachována. Původní pracovní definice zní: ''„Hodnotově citlivý design je přístup, který usiluje o technologický design, který zahrnuje lidské hodnoty principiálním a komplexním způsobem do celého průběhu procesu designu technologie.“''&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;&lt;div&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;NazevPoznamky&quot;&gt; FRIEDMAN, Batya a Peter KAHN. Human values, ethics and design. JULIA A., Jacko a Andrew SEARS.<br /> The human-computer interaction handbook: fundamentals, evolving technologies, and emerging applications.<br /> New York [u.a.]: Erlbaum, 2008. ISBN 0805858709. S. 1250.; FREIER, Nathan G. A Value Sensitive Design &lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;div&gt;Současnější definice je upravena tak, aby lépe odpovídala podstatě HCD. Tato aktuální verze definice zní: ''„Hodnotově citlivý design je interaktivní teorie a metoda, jež zahrnuje lidské hodnoty principiálním a strukturovaným způsobem do celého průběhu procesu designu technologie.“''&lt;/div&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;NazevPoznamky&quot;&gt; FRIEDMAN, Batya. Cultivating a moral and technical imagination. In: MIT Media Lab [online]. (2011) [cit.<br /> 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.media.mit.edu/events/movies/video.php?id=friedman-2008-05-05. &lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Výzkum č. 1 - Homeless Young People on Social Network Sites =<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp;Teorie HSD byla využita například ve výzkumu provedeném v roce 2012 Woelferem, Oalzkillem a Hendrym&lt;ref&gt;WOELFER, Jill Palzkill a David G. HENDRY. Homeless Young People on Social Network Sites.&lt;/ref&gt;. Zkoumal využití a vliv sociálních sítí (MySpace a Facebook) mladými americkými „bezdomovci“&lt;ref&gt;Někteří z respondentů sami sebe definovali jako &quot;couchsurfery&quot;, tedy přebývali u přátel atd. Nepředstavujte si proto klasické bezdomovce&lt;/ref&gt; ve věku od 18 do 30let. Výzkum rozvádí dva předešlé, nezávisle na sobě zpracované výzkumy velice sociálně slabých (bez věkového omezení), kde jeden tvrdí, že sociální sítě jsou přínosem (pomáhají „bezdomovcům) udržovat sociální vazby s rodinou či přáteli, a druhý prezentuje přesný opak (soc. síť umožňuje uživateli komunikovat s potenciálním kupcem drog či sexuálních služeb, nebo umožňovat násilníkovi např. kyberšikanu).<br /> <br /> Samotný výzkum pak probíhal ve třech fázích:<br /> <br /> &lt;br/&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp;Napřed výzkum analyzoval zázemí „bezdomovců“ a následně sociální sítě samotné. Uvádí, že důležitým faktorem je, jakým způsobem a „jak hluboko“ člověk propadl životu na ulici. V závislosti na tom uvádí vliv SNS dle výše zmíněných možností.&lt;br/&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp;Poté bylo účastníku zadáno vyplnit dotazník, jež zjišťoval například přístup k Internetu, využití sociálních sítí, jak se stali bezdomovci, jak se chtějí tento stav překonat atd.&lt;br/&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp;Následně bylo vybráno 24 subjektů (12 pro každé pohlaví) z okolí Seattlu, kteří se zúčastnili interview (za účast jim byl udělen dárkový poukaz v hodnotě 15 dolarů) ve skupinách. Účastníci skupin byli stejného pohlaví, vždy ve skupině po 4, kterým se věnoval moderátor, taktéž stejného pohlaví.&lt;br/&gt;Rozhovory byly velice živé a účastníci se hojně dělili o příběhy a vzájemně si naslouchali. Diskuze byly strukturované a obsahovaly asi 12 tematických otázek a specifické podotázky. Časová dotace byla mezi 53 až 84 minutami. Charakteristika účastníků zobrazující některá zjištění: &amp;lt;img src=&quot;/images/thumb/d/d7/Charakteristika_participant%C5%AF.jpg/180px-Charakteristika_participant%C5%AF.jpg&quot; _fck_mw_filename=&quot;Charakteristika participantů.jpg&quot; _fck_mw_location=&quot;center&quot; _fck_mw_type=&quot;thumb&quot; alt=&quot;Charakteristika participantů.jpg&quot; class=&quot;fck_mw_frame fck_mw_center&quot; /&amp;gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Z výsledků sezení byly sestaveny „karty“ či portréty účastníku, které popisovaly jejich využití, vztah a vliv k SNS.<br /> <br /> Závěrem je, že vzhledem k těžkým životním podmínkám (zabezpečení jídla, přístřeší atd.), jsou „bezdomovci“ více náchylní a více poškoditelní zlými stránkami sociálních síti, jsou tedy více náchylní například ztrapnění.<br /> <br /> = Výzkum č. 2 - Izba s&amp;nbsp;vyhliadkou: použitie plazmy v&amp;nbsp;interiéri kancelárie =<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp; Jedná sa o&amp;nbsp;výskum, pri ktorom bolo HCD aplikované v&amp;nbsp;priestoroch vnútornej kancelárie bez okien za použitia širokouhlej plazmy. Napríklad slečna v&amp;nbsp;miestnosti píše vyčerpávajúci report, tak potrebuje prestávku, pozrie sa na plazmu namiesto výhľadu z&amp;nbsp;okna, vráti sa a&amp;nbsp;zasa myšlienky jasne bežia. Namiesto skutočného okna s výhľadom na námestie a&amp;nbsp;prírodu je v&amp;nbsp;kancelárií veľká plazmová obrazovka, ktorá nepretržite zobrazuje vonkajšie scény v&amp;nbsp;reálnom čase.<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Je to prospešné a realistické? Tento dizajnový priestor v&amp;nbsp;súčasnosti skúmajú Kahn, Friedman a ich kolegovia pomocou rámca hodnotovo-senzitívneho dizajnu. Vo výskume sa snažili zdôrazniť pár nápadov:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Čo sa týka konceptuálneho skúmania, výskumníci vychádzali z&amp;nbsp;psychologickej literatúry, z&amp;nbsp;ktorej vyplývalo, že interakcia aj s&amp;nbsp;minimálnou skutočnou prírodou má blahodarný účinok na psychickú i&amp;nbsp;fyzickú kondíciu človeka. Štúdie dokázali, že aj pohľad na prírodné prostredie dokáže znížiť stres a&amp;nbsp;vybudovať odolnosť. Kahn tak predpokladal, že aj plazma v&amp;nbsp;kancelárií tak dokáže zvýšiť tvorivosť.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Ďalej sa vo výskume určovali priami a&amp;nbsp;nepriami podielnikmi. Priami boli tí, ktorí v&amp;nbsp;kancelárií sledovali obraz námestia snímaného kamerou. Nepriami tí, ktorí námestím prechádzali a&amp;nbsp;ich obraz bol premietaný do kancelárií, avšak si toho neboli vedomí. &amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Priami aj nepriami podielnici sa samozrejme skúmali aj empiricky.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Empirické skúmanie priamych podielnikov spočívalo z fyziologických meraní, preverenia kognitívnych funkcií a&amp;nbsp;kreativity, video meraní (tieto merania obvykle zachytávali pohľad očí a&amp;nbsp;rôzne fyziologické dáta, aby sa dalo určiť, či k&amp;nbsp;pozitívnym účinkom dochádza bezprostredne po pohľade na plazmu premietajúcu prírodu) a 50 minútovým rozhovorom s&amp;nbsp;podielnikom, v&amp;nbsp;ktorom vyjadril svoje skúsenosti.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky ukázali, že účastníci sledovali obrazovku s&amp;nbsp;rovnakou frekvenciou, s&amp;nbsp;akou sledovali okno.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Empirické skúmanie nepriamych podielnikov sa týkalo ich pohľadu na súkromie vo verejnom priestore a obsahovalo dotazníkovú anketu pre 750 ľudí prechádzajúcimi námestím a&amp;nbsp;interview.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky priniesli výrazné rozdiely hlavne z&amp;nbsp;hľadiska pohlavia. Najmä ženy vyjadrili obavy nad narušením súkromia kamerami na verejných priestranstvách.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Návrh môže pomôcť odhaliť vedcom aj potenciálne konflikty medzi ľudskými hodnotami zapletených do technologických implementácií. Jedná sa napríklad o&amp;nbsp;hodnoty fyzického zdravia a&amp;nbsp;duševnej pohody, ktoré sa zdajú byť čiastočne v rozpore s hodnotami súkromia, občianskeho práva, dôvery a&amp;nbsp;bezpečnosti&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Tieto koncepčné a empirické výskumy môžu pomôcť formovaniu budúcich technologických vyšetrovaní. Jedna zo zrejmých výprav zahŕňa budovy. Ak by výsledky empirických šetrení i&amp;nbsp;naďalej zodpovedali tým predbežným, ponúka sa tu vodítko pre stavbu budov. Treba však navrhnúť budovy s&amp;nbsp;prírodou v&amp;nbsp;mysli a&amp;nbsp;v&amp;nbsp;pohľade. Inými slovami, nemôžeme beztrestne digitalizovať prírodu a&amp;nbsp;zobrazovať takéto verzie ako náhradu za skutočnosť.&amp;nbsp; Dokonca sa môže nakoniec zničiť originál aj ohroziť fyzické zdravie. Na druhej strane tam, kde nie je žiadny prístup k&amp;nbsp;prírode, dá sa takto aspoň čiastočne zlepšiť psychickú kondíciu. &amp;nbsp;&lt;ref&gt;FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf &lt;/ref&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;Stručne povedané , táto prípadová štúdia ukazuje, ako hodnotovo-senzitívny dizajn môže pomôcť výskumníkom.&lt;/p&gt;<br /> = Výzkum č. 3 - UrbanSim – Simulácia integrovaného rozvoja územia, dopravy a životného prostredia =<br /> <br /> Na celom svete sa potýkame s narastajúcimi problémami so znečistením, dopravnými zápchami, spotrebou zdrojov, strata otvoreného priestoru, strata súdržnej komunity a nekontrolovateľné rozliehanie. Volení úradníci sa potýkajú s týmito ťažkými problémami a snažia sa ich riešiť čo najprijateľnejšou cestou, ktorá by nemala za následok napríklad zvyšovanie daní a riešila by tieto problémy. Analytické nástroje využívane v praxi však na tieto problémy nestačili. Ako reakciu na tento problém Waddell, Borning a ich kolegovia vyvíjajú UrbanSim, veľký simulačný balíček, ktorý na dobu 20 rokov dopredu vyhodnocuje vzorce urbanistického rozvoja podľa rôznych scenárov. UrbanSim prechádza významnou prestavbou a rozšírením vnútornej architektúry, rozhrania a sociálnych cieľov. Pod vedením Borninga, Friedmana a Kahna hrá Hodnotovo Sensitivný Design ústrednú rolu v tomto úsilí.<br /> <br /> Výskumný tým sa musel vysporiadať s problémom s rôznymi typmi podielníkov pre tento projekt. Pre realnejšie výsledky vedci rozlišili hodnoty na (a) priamo podporované hodnoty – spravodlivost – simulácia nesmie nespravodlivo diskriminovať rôzne skupiny podielníkov a (b) hodnoty podielníkov – otázka životného prostredia, ochrana vlastníckych práv, minimálny zásah vlády...<br /> <br /> Ďalším problémom bolo ako zoradiť jednotlivé hodnoty. Výskumný tým využil webove rozhranie na kategorizovanie hodnôt do ekonomického, enviromentálneho a sociálneho výstupu a z nich vychádzali ďalšie výstupy pre konkretnejšie výsledky. Toto webové rozhranie využívalo všetky tri druhy skúmania: koncepčný, empirický a technický. Borning a spol. používaju Hodnotovo senzitivný design aby zistili aký vplyv má technológia počitačovej simulácie integrovaného rozvoja územia, dopravy a životného prostredia na ľudské hodnoty na oboch organizačných a individuálnych úrovniach. Hodnotovo senzitívny design v tomto projekte dokázal že je využiteľný aj na takto veľké projekty.&lt;ref&gt;FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf &lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Citácie =<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> = Použitá literatúra =<br /> <br /> WOELFER, Jill Palzkill a David G. HENDRY. Homeless Young People on Social Network Sites [online]. 2012 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;[http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf]&quot;&gt;[http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf]&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> <br /> CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu&amp;nbsp;: základy kvantitativního výzkumu. 1. vyd. Praha&amp;nbsp;: Grada, 2007. 265 s. ISBN 978-80-24713-69-4.<br /> <br /> Dotazník-online [online]. 2007 [cit. 2011-01-07]. Základy tvorby dotazníku. Dostupné z WWW: [http://www.dotaznik-online.cz/zaklady-dotazniku.htm http://www.dotaznik-online.cz/zaklady-dotazniku.htm].<br /> <br /> HRABALOVÁ, Eliška. Dotazník [online]. 2012 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Dotazn%C3%ADk http://wiki.knihovna.cz/index.php/Dotazn%C3%ADk]<br /> <br /> FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: [http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf]</div>

Midori https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hodnotov%C4%9B-senzitivn%C3%AD_design&diff=37375 2013-10-24T10:31:23Z

<p>Midori: /* Definice */</p> <hr /> <div>= Obecný popis teorie &amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;br/&gt; =<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;Hodnotově-senzitivní design (HSD) byl vytvořen Batyou Friedman a Peterem Kahnem na Univerzitě Washington koncem 80. let. Snaží se poskytnout teorie a metody, které prosazují lidské hodnoty v&amp;nbsp;procesu designování. Bere v&amp;nbsp;úvahu hodnoty jako například: soukromí, morálka, respekt, důvěra atd. Pro HSD jsou důležité analýzy všech zúčastněných (či ovlivněných), analýzy jednotlivců či skupin, analýza hodnot designéra, závazek k&amp;nbsp;pokroku aj. Návrhy jsou vyvíjeny pomocí tripartitního zkoumání, skládající se ze tří fází: koncepční, empirické a technologické. Tato vyšetření mají být iterativní, což vede k&amp;nbsp;neustálé modifikaci designu. &lt;ref name=&quot;NazevPoznamky&quot;&gt;FRIEDMAN, Batya a David HENDRY. Value sensitive design. Value sensitive design [online]. 2009, 2013 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.vsdesign.org/index.shtml &lt;/ref&gt; <br /> <br /> == Definice ==<br /> &lt;div&gt;Je třeba mít na zřeteli, že definice HCD není definitivně ustálená. V průběhu doby dochází k jejímu upřesňování. Nicméně její myšlenka a podstata zůstává zachována. Původní pracovní definice zní: ''„Hodnotově citlivý design je přístup, který usiluje o technologický design, který zahrnuje lidské hodnoty principiálním a komplexním způsobem do celého průběhu procesu designu technologie.“''&lt;ref name=&quot;NazevPoznamky&quot;&gt; FRIEDMAN, Batya a Peter KAHN. Human values, ethics and design. JULIA A., Jacko a Andrew SEARS. The human-computer interaction handbook: fundamentals, evolving technologies, and emerging applications. New York [u.a.]: Erlbaum, 2008. ISBN 0805858709. S. 1250.; FREIER, Nathan G. A Value Sensitive Design &lt;/ref&gt;&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;div&gt;Současnější definice je upravena tak, aby lépe odpovídala podstatě HCD. Tato aktuální verze definice zní: ''„Hodnotově citlivý design je interaktivní teorie a metoda, jež zahrnuje lidské hodnoty principiálním a strukturovaným způsobem do celého průběhu procesu designu technologie.“''&lt;/div&gt;&lt;/div&gt; &lt;ref name=&quot;NazevPoznamky&quot;&gt; FRIEDMAN, Batya. Cultivating a moral and technical imagination. In: MIT Media Lab [online]. (2011) [cit.2013-10-23]. Dostupné z: http://www.media.mit.edu/events/movies/video.php?id=friedman-2008-05-05. &lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Výzkum č. 1 - Homeless Young People on Social Network Sites =<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp;Teorie HSD byla využita například ve výzkumu provedeném v roce 2012 Woelferem, Oalzkillem a Hendrym&lt;ref&gt;WOELFER, Jill Palzkill a David G. HENDRY. Homeless Young People on Social Network Sites.&lt;/ref&gt;. Zkoumal využití a vliv sociálních sítí (MySpace a Facebook) mladými americkými „bezdomovci“&lt;ref&gt;Někteří z respondentů sami sebe definovali jako &quot;couchsurfery&quot;, tedy přebývali u přátel atd. Nepředstavujte si proto klasické bezdomovce&lt;/ref&gt; ve věku od 18 do 30let. Výzkum rozvádí dva předešlé, nezávisle na sobě zpracované výzkumy velice sociálně slabých (bez věkového omezení), kde jeden tvrdí, že sociální sítě jsou přínosem (pomáhají „bezdomovcům) udržovat sociální vazby s rodinou či přáteli, a druhý prezentuje přesný opak (soc. síť umožňuje uživateli komunikovat s potenciálním kupcem drog či sexuálních služeb, nebo umožňovat násilníkovi např. kyberšikanu).<br /> <br /> Samotný výzkum pak probíhal ve třech fázích:<br /> <br /> &lt;br/&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp;Napřed výzkum analyzoval zázemí „bezdomovců“ a následně sociální sítě samotné. Uvádí, že důležitým faktorem je, jakým způsobem a „jak hluboko“ člověk propadl životu na ulici. V závislosti na tom uvádí vliv SNS dle výše zmíněných možností.&lt;br/&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp;Poté bylo účastníku zadáno vyplnit dotazník, jež zjišťoval například přístup k Internetu, využití sociálních sítí, jak se stali bezdomovci, jak se chtějí tento stav překonat atd.&lt;br/&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp;Následně bylo vybráno 24 subjektů (12 pro každé pohlaví) z okolí Seattlu, kteří se zúčastnili interview (za účast jim byl udělen dárkový poukaz v hodnotě 15 dolarů) ve skupinách. Účastníci skupin byli stejného pohlaví, vždy ve skupině po 4, kterým se věnoval moderátor, taktéž stejného pohlaví.&lt;br/&gt;Rozhovory byly velice živé a účastníci se hojně dělili o příběhy a vzájemně si naslouchali. Diskuze byly strukturované a obsahovaly asi 12 tematických otázek a specifické podotázky. Časová dotace byla mezi 53 až 84 minutami. Charakteristika účastníků zobrazující některá zjištění: &amp;lt;img src=&quot;/images/thumb/d/d7/Charakteristika_participant%C5%AF.jpg/180px-Charakteristika_participant%C5%AF.jpg&quot; _fck_mw_filename=&quot;Charakteristika participantů.jpg&quot; _fck_mw_location=&quot;center&quot; _fck_mw_type=&quot;thumb&quot; alt=&quot;Charakteristika participantů.jpg&quot; class=&quot;fck_mw_frame fck_mw_center&quot; /&amp;gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Z výsledků sezení byly sestaveny „karty“ či portréty účastníku, které popisovaly jejich využití, vztah a vliv k SNS.<br /> <br /> Závěrem je, že vzhledem k těžkým životním podmínkám (zabezpečení jídla, přístřeší atd.), jsou „bezdomovci“ více náchylní a více poškoditelní zlými stránkami sociálních síti, jsou tedy více náchylní například ztrapnění.<br /> <br /> = Výzkum č. 2 - Izba s&amp;nbsp;vyhliadkou: použitie plazmy v&amp;nbsp;interiéri kancelárie =<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp; Jedná sa o&amp;nbsp;výskum, pri ktorom bolo HCD aplikované v&amp;nbsp;priestoroch vnútornej kancelárie bez okien za použitia širokouhlej plazmy. Napríklad slečna v&amp;nbsp;miestnosti píše vyčerpávajúci report, tak potrebuje prestávku, pozrie sa na plazmu namiesto výhľadu z&amp;nbsp;okna, vráti sa a&amp;nbsp;zasa myšlienky jasne bežia. Namiesto skutočného okna s výhľadom na námestie a&amp;nbsp;prírodu je v&amp;nbsp;kancelárií veľká plazmová obrazovka, ktorá nepretržite zobrazuje vonkajšie scény v&amp;nbsp;reálnom čase.<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Je to prospešné a realistické? Tento dizajnový priestor v&amp;nbsp;súčasnosti skúmajú Kahn, Friedman a ich kolegovia pomocou rámca hodnotovo-senzitívneho dizajnu. Vo výskume sa snažili zdôrazniť pár nápadov:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Čo sa týka konceptuálneho skúmania, výskumníci vychádzali z&amp;nbsp;psychologickej literatúry, z&amp;nbsp;ktorej vyplývalo, že interakcia aj s&amp;nbsp;minimálnou skutočnou prírodou má blahodarný účinok na psychickú i&amp;nbsp;fyzickú kondíciu človeka. Štúdie dokázali, že aj pohľad na prírodné prostredie dokáže znížiť stres a&amp;nbsp;vybudovať odolnosť. Kahn tak predpokladal, že aj plazma v&amp;nbsp;kancelárií tak dokáže zvýšiť tvorivosť.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Ďalej sa vo výskume určovali priami a&amp;nbsp;nepriami podielnikmi. Priami boli tí, ktorí v&amp;nbsp;kancelárií sledovali obraz námestia snímaného kamerou. Nepriami tí, ktorí námestím prechádzali a&amp;nbsp;ich obraz bol premietaný do kancelárií, avšak si toho neboli vedomí. &amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Priami aj nepriami podielnici sa samozrejme skúmali aj empiricky.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Empirické skúmanie priamych podielnikov spočívalo z fyziologických meraní, preverenia kognitívnych funkcií a&amp;nbsp;kreativity, video meraní (tieto merania obvykle zachytávali pohľad očí a&amp;nbsp;rôzne fyziologické dáta, aby sa dalo určiť, či k&amp;nbsp;pozitívnym účinkom dochádza bezprostredne po pohľade na plazmu premietajúcu prírodu) a 50 minútovým rozhovorom s&amp;nbsp;podielnikom, v&amp;nbsp;ktorom vyjadril svoje skúsenosti.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky ukázali, že účastníci sledovali obrazovku s&amp;nbsp;rovnakou frekvenciou, s&amp;nbsp;akou sledovali okno.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Empirické skúmanie nepriamych podielnikov sa týkalo ich pohľadu na súkromie vo verejnom priestore a obsahovalo dotazníkovú anketu pre 750 ľudí prechádzajúcimi námestím a&amp;nbsp;interview.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky priniesli výrazné rozdiely hlavne z&amp;nbsp;hľadiska pohlavia. Najmä ženy vyjadrili obavy nad narušením súkromia kamerami na verejných priestranstvách.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Návrh môže pomôcť odhaliť vedcom aj potenciálne konflikty medzi ľudskými hodnotami zapletených do technologických implementácií. Jedná sa napríklad o&amp;nbsp;hodnoty fyzického zdravia a&amp;nbsp;duševnej pohody, ktoré sa zdajú byť čiastočne v rozpore s hodnotami súkromia, občianskeho práva, dôvery a&amp;nbsp;bezpečnosti&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Tieto koncepčné a empirické výskumy môžu pomôcť formovaniu budúcich technologických vyšetrovaní. Jedna zo zrejmých výprav zahŕňa budovy. Ak by výsledky empirických šetrení i&amp;nbsp;naďalej zodpovedali tým predbežným, ponúka sa tu vodítko pre stavbu budov. Treba však navrhnúť budovy s&amp;nbsp;prírodou v&amp;nbsp;mysli a&amp;nbsp;v&amp;nbsp;pohľade. Inými slovami, nemôžeme beztrestne digitalizovať prírodu a&amp;nbsp;zobrazovať takéto verzie ako náhradu za skutočnosť.&amp;nbsp; Dokonca sa môže nakoniec zničiť originál aj ohroziť fyzické zdravie. Na druhej strane tam, kde nie je žiadny prístup k&amp;nbsp;prírode, dá sa takto aspoň čiastočne zlepšiť psychickú kondíciu. &amp;nbsp;&lt;ref&gt;FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf &lt;/ref&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;Stručne povedané , táto prípadová štúdia ukazuje, ako hodnotovo-senzitívny dizajn môže pomôcť výskumníkom.&lt;/p&gt;<br /> = Výzkum č. 3 - UrbanSim – Simulácia integrovaného rozvoja územia, dopravy a životného prostredia =<br /> <br /> Na celom svete sa potýkame s narastajúcimi problémami so znečistením, dopravnými zápchami, spotrebou zdrojov, strata otvoreného priestoru, strata súdržnej komunity a nekontrolovateľné rozliehanie. Volení úradníci sa potýkajú s týmito ťažkými problémami a snažia sa ich riešiť čo najprijateľnejšou cestou, ktorá by nemala za následok napríklad zvyšovanie daní a riešila by tieto problémy. Analytické nástroje využívane v praxi však na tieto problémy nestačili. Ako reakciu na tento problém Waddell, Borning a ich kolegovia vyvíjajú UrbanSim, veľký simulačný balíček, ktorý na dobu 20 rokov dopredu vyhodnocuje vzorce urbanistického rozvoja podľa rôznych scenárov. UrbanSim prechádza významnou prestavbou a rozšírením vnútornej architektúry, rozhrania a sociálnych cieľov. Pod vedením Borninga, Friedmana a Kahna hrá Hodnotovo Sensitivný Design ústrednú rolu v tomto úsilí.<br /> <br /> Výskumný tým sa musel vysporiadať s problémom s rôznymi typmi podielníkov pre tento projekt. Pre realnejšie výsledky vedci rozlišili hodnoty na (a) priamo podporované hodnoty – spravodlivost – simulácia nesmie nespravodlivo diskriminovať rôzne skupiny podielníkov a (b) hodnoty podielníkov – otázka životného prostredia, ochrana vlastníckych práv, minimálny zásah vlády...<br /> <br /> Ďalším problémom bolo ako zoradiť jednotlivé hodnoty. Výskumný tým využil webove rozhranie na kategorizovanie hodnôt do ekonomického, enviromentálneho a sociálneho výstupu a z nich vychádzali ďalšie výstupy pre konkretnejšie výsledky. Toto webové rozhranie využívalo všetky tri druhy skúmania: koncepčný, empirický a technický. Borning a spol. používaju Hodnotovo senzitivný design aby zistili aký vplyv má technológia počitačovej simulácie integrovaného rozvoja územia, dopravy a životného prostredia na ľudské hodnoty na oboch organizačných a individuálnych úrovniach. Hodnotovo senzitívny design v tomto projekte dokázal že je využiteľný aj na takto veľké projekty.&lt;ref&gt;FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf &lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Citácie =<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> = Použitá literatúra =<br /> <br /> WOELFER, Jill Palzkill a David G. HENDRY. Homeless Young People on Social Network Sites [online]. 2012 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;[http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf]&quot;&gt;[http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf]&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> <br /> CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu&amp;nbsp;: základy kvantitativního výzkumu. 1. vyd. Praha&amp;nbsp;: Grada, 2007. 265 s. ISBN 978-80-24713-69-4.<br /> <br /> Dotazník-online [online]. 2007 [cit. 2011-01-07]. Základy tvorby dotazníku. Dostupné z WWW: [http://www.dotaznik-online.cz/zaklady-dotazniku.htm http://www.dotaznik-online.cz/zaklady-dotazniku.htm].<br /> <br /> HRABALOVÁ, Eliška. Dotazník [online]. 2012 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Dotazn%C3%ADk http://wiki.knihovna.cz/index.php/Dotazn%C3%ADk]<br /> <br /> FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: [http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf]</div>

Midori https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hodnotov%C4%9B-senzitivn%C3%AD_design&diff=37374 2013-10-24T10:29:53Z

<p>Midori: </p> <hr /> <div>= Obecný popis teorie &amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;br/&gt; =<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;Hodnotově-senzitivní design (HSD) byl vytvořen Batyou Friedman a Peterem Kahnem na Univerzitě Washington koncem 80. let. Snaží se poskytnout teorie a metody, které prosazují lidské hodnoty v&amp;nbsp;procesu designování. Bere v&amp;nbsp;úvahu hodnoty jako například: soukromí, morálka, respekt, důvěra atd. Pro HSD jsou důležité analýzy všech zúčastněných (či ovlivněných), analýzy jednotlivců či skupin, analýza hodnot designéra, závazek k&amp;nbsp;pokroku aj. Návrhy jsou vyvíjeny pomocí tripartitního zkoumání, skládající se ze tří fází: koncepční, empirické a technologické. Tato vyšetření mají být iterativní, což vede k&amp;nbsp;neustálé modifikaci designu. &lt;ref name=&quot;NazevPoznamky&quot;&gt;FRIEDMAN, Batya a David HENDRY. Value sensitive design. Value sensitive design [online]. 2009, 2013 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.vsdesign.org/index.shtml &lt;/ref&gt; <br /> <br /> == Definice ==<br /> &lt;div&gt;Je třeba mít na zřeteli, že definice HCD není definitivně ustálená. V průběhu doby dochází k jejímu upřesňování. Nicméně její myšlenka a podstata zůstává zachována. Původní pracovní definice zní: ''„Hodnotově citlivý design je přístup, který usiluje o technologický design, který zahrnuje lidské hodnoty principiálním a komplexním způsobem do celého průběhu procesu designu technologie.“''&lt;ref name=&quot;NazevPoznamky&quot;&gt;FRIEDMAN, Batya a Peter KAHN. Human values, ethics and design. JULIA A., Jacko a Andrew SEARS. The human-computer interaction handbook: fundamentals, evolving technologies, and emerging applications. New York [u.a.]: Erlbaum, 2008. ISBN 0805858709. S. 1250.; FREIER, Nathan G. A Value Sensitive Design&lt;/ref&gt;&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;div&gt;Současnější definice je upravena tak, aby lépe odpovídala podstatě HCD. Tato aktuální verze definice zní: ''„Hodnotově citlivý design je interaktivní teorie a metoda, jež zahrnuje lidské hodnoty principiálním a strukturovaným způsobem do celého průběhu procesu designu technologie.“''&lt;/div&gt;&lt;/div&gt; &lt;ref name=&quot;NazevPoznamky&quot;&gt; FRIEDMAN, Batya. Cultivating a moral and technical imagination. In: MIT Media Lab [online]. (2011) [cit.2013-10-23]. Dostupné z: http://www.media.mit.edu/events/movies/video.php?id=friedman-2008-05-05. &lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Výzkum č. 1 - Homeless Young People on Social Network Sites =<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp;Teorie HSD byla využita například ve výzkumu provedeném v roce 2012 Woelferem, Oalzkillem a Hendrym&lt;ref&gt;WOELFER, Jill Palzkill a David G. HENDRY. Homeless Young People on Social Network Sites.&lt;/ref&gt;. Zkoumal využití a vliv sociálních sítí (MySpace a Facebook) mladými americkými „bezdomovci“&lt;ref&gt;Někteří z respondentů sami sebe definovali jako &quot;couchsurfery&quot;, tedy přebývali u přátel atd. Nepředstavujte si proto klasické bezdomovce&lt;/ref&gt; ve věku od 18 do 30let. Výzkum rozvádí dva předešlé, nezávisle na sobě zpracované výzkumy velice sociálně slabých (bez věkového omezení), kde jeden tvrdí, že sociální sítě jsou přínosem (pomáhají „bezdomovcům) udržovat sociální vazby s rodinou či přáteli, a druhý prezentuje přesný opak (soc. síť umožňuje uživateli komunikovat s potenciálním kupcem drog či sexuálních služeb, nebo umožňovat násilníkovi např. kyberšikanu).<br /> <br /> Samotný výzkum pak probíhal ve třech fázích:<br /> <br /> &lt;br/&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp;Napřed výzkum analyzoval zázemí „bezdomovců“ a následně sociální sítě samotné. Uvádí, že důležitým faktorem je, jakým způsobem a „jak hluboko“ člověk propadl životu na ulici. V závislosti na tom uvádí vliv SNS dle výše zmíněných možností.&lt;br/&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp;Poté bylo účastníku zadáno vyplnit dotazník, jež zjišťoval například přístup k Internetu, využití sociálních sítí, jak se stali bezdomovci, jak se chtějí tento stav překonat atd.&lt;br/&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp;Následně bylo vybráno 24 subjektů (12 pro každé pohlaví) z okolí Seattlu, kteří se zúčastnili interview (za účast jim byl udělen dárkový poukaz v hodnotě 15 dolarů) ve skupinách. Účastníci skupin byli stejného pohlaví, vždy ve skupině po 4, kterým se věnoval moderátor, taktéž stejného pohlaví.&lt;br/&gt;Rozhovory byly velice živé a účastníci se hojně dělili o příběhy a vzájemně si naslouchali. Diskuze byly strukturované a obsahovaly asi 12 tematických otázek a specifické podotázky. Časová dotace byla mezi 53 až 84 minutami. Charakteristika účastníků zobrazující některá zjištění: &amp;lt;img src=&quot;/images/thumb/d/d7/Charakteristika_participant%C5%AF.jpg/180px-Charakteristika_participant%C5%AF.jpg&quot; _fck_mw_filename=&quot;Charakteristika participantů.jpg&quot; _fck_mw_location=&quot;center&quot; _fck_mw_type=&quot;thumb&quot; alt=&quot;Charakteristika participantů.jpg&quot; class=&quot;fck_mw_frame fck_mw_center&quot; /&amp;gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Z výsledků sezení byly sestaveny „karty“ či portréty účastníku, které popisovaly jejich využití, vztah a vliv k SNS.<br /> <br /> Závěrem je, že vzhledem k těžkým životním podmínkám (zabezpečení jídla, přístřeší atd.), jsou „bezdomovci“ více náchylní a více poškoditelní zlými stránkami sociálních síti, jsou tedy více náchylní například ztrapnění.<br /> <br /> = Výzkum č. 2 - Izba s&amp;nbsp;vyhliadkou: použitie plazmy v&amp;nbsp;interiéri kancelárie =<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp; Jedná sa o&amp;nbsp;výskum, pri ktorom bolo HCD aplikované v&amp;nbsp;priestoroch vnútornej kancelárie bez okien za použitia širokouhlej plazmy. Napríklad slečna v&amp;nbsp;miestnosti píše vyčerpávajúci report, tak potrebuje prestávku, pozrie sa na plazmu namiesto výhľadu z&amp;nbsp;okna, vráti sa a&amp;nbsp;zasa myšlienky jasne bežia. Namiesto skutočného okna s výhľadom na námestie a&amp;nbsp;prírodu je v&amp;nbsp;kancelárií veľká plazmová obrazovka, ktorá nepretržite zobrazuje vonkajšie scény v&amp;nbsp;reálnom čase.<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Je to prospešné a realistické? Tento dizajnový priestor v&amp;nbsp;súčasnosti skúmajú Kahn, Friedman a ich kolegovia pomocou rámca hodnotovo-senzitívneho dizajnu. Vo výskume sa snažili zdôrazniť pár nápadov:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Čo sa týka konceptuálneho skúmania, výskumníci vychádzali z&amp;nbsp;psychologickej literatúry, z&amp;nbsp;ktorej vyplývalo, že interakcia aj s&amp;nbsp;minimálnou skutočnou prírodou má blahodarný účinok na psychickú i&amp;nbsp;fyzickú kondíciu človeka. Štúdie dokázali, že aj pohľad na prírodné prostredie dokáže znížiť stres a&amp;nbsp;vybudovať odolnosť. Kahn tak predpokladal, že aj plazma v&amp;nbsp;kancelárií tak dokáže zvýšiť tvorivosť.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Ďalej sa vo výskume určovali priami a&amp;nbsp;nepriami podielnikmi. Priami boli tí, ktorí v&amp;nbsp;kancelárií sledovali obraz námestia snímaného kamerou. Nepriami tí, ktorí námestím prechádzali a&amp;nbsp;ich obraz bol premietaný do kancelárií, avšak si toho neboli vedomí. &amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Priami aj nepriami podielnici sa samozrejme skúmali aj empiricky.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Empirické skúmanie priamych podielnikov spočívalo z fyziologických meraní, preverenia kognitívnych funkcií a&amp;nbsp;kreativity, video meraní (tieto merania obvykle zachytávali pohľad očí a&amp;nbsp;rôzne fyziologické dáta, aby sa dalo určiť, či k&amp;nbsp;pozitívnym účinkom dochádza bezprostredne po pohľade na plazmu premietajúcu prírodu) a 50 minútovým rozhovorom s&amp;nbsp;podielnikom, v&amp;nbsp;ktorom vyjadril svoje skúsenosti.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky ukázali, že účastníci sledovali obrazovku s&amp;nbsp;rovnakou frekvenciou, s&amp;nbsp;akou sledovali okno.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Empirické skúmanie nepriamych podielnikov sa týkalo ich pohľadu na súkromie vo verejnom priestore a obsahovalo dotazníkovú anketu pre 750 ľudí prechádzajúcimi námestím a&amp;nbsp;interview.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky priniesli výrazné rozdiely hlavne z&amp;nbsp;hľadiska pohlavia. Najmä ženy vyjadrili obavy nad narušením súkromia kamerami na verejných priestranstvách.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Návrh môže pomôcť odhaliť vedcom aj potenciálne konflikty medzi ľudskými hodnotami zapletených do technologických implementácií. Jedná sa napríklad o&amp;nbsp;hodnoty fyzického zdravia a&amp;nbsp;duševnej pohody, ktoré sa zdajú byť čiastočne v rozpore s hodnotami súkromia, občianskeho práva, dôvery a&amp;nbsp;bezpečnosti&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Tieto koncepčné a empirické výskumy môžu pomôcť formovaniu budúcich technologických vyšetrovaní. Jedna zo zrejmých výprav zahŕňa budovy. Ak by výsledky empirických šetrení i&amp;nbsp;naďalej zodpovedali tým predbežným, ponúka sa tu vodítko pre stavbu budov. Treba však navrhnúť budovy s&amp;nbsp;prírodou v&amp;nbsp;mysli a&amp;nbsp;v&amp;nbsp;pohľade. Inými slovami, nemôžeme beztrestne digitalizovať prírodu a&amp;nbsp;zobrazovať takéto verzie ako náhradu za skutočnosť.&amp;nbsp; Dokonca sa môže nakoniec zničiť originál aj ohroziť fyzické zdravie. Na druhej strane tam, kde nie je žiadny prístup k&amp;nbsp;prírode, dá sa takto aspoň čiastočne zlepšiť psychickú kondíciu. &amp;nbsp;&lt;ref&gt;FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf &lt;/ref&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;Stručne povedané , táto prípadová štúdia ukazuje, ako hodnotovo-senzitívny dizajn môže pomôcť výskumníkom.&lt;/p&gt;<br /> = Výzkum č. 3 - UrbanSim – Simulácia integrovaného rozvoja územia, dopravy a životného prostredia =<br /> <br /> Na celom svete sa potýkame s narastajúcimi problémami so znečistením, dopravnými zápchami, spotrebou zdrojov, strata otvoreného priestoru, strata súdržnej komunity a nekontrolovateľné rozliehanie. Volení úradníci sa potýkajú s týmito ťažkými problémami a snažia sa ich riešiť čo najprijateľnejšou cestou, ktorá by nemala za následok napríklad zvyšovanie daní a riešila by tieto problémy. Analytické nástroje využívane v praxi však na tieto problémy nestačili. Ako reakciu na tento problém Waddell, Borning a ich kolegovia vyvíjajú UrbanSim, veľký simulačný balíček, ktorý na dobu 20 rokov dopredu vyhodnocuje vzorce urbanistického rozvoja podľa rôznych scenárov. UrbanSim prechádza významnou prestavbou a rozšírením vnútornej architektúry, rozhrania a sociálnych cieľov. Pod vedením Borninga, Friedmana a Kahna hrá Hodnotovo Sensitivný Design ústrednú rolu v tomto úsilí.<br /> <br /> Výskumný tým sa musel vysporiadať s problémom s rôznymi typmi podielníkov pre tento projekt. Pre realnejšie výsledky vedci rozlišili hodnoty na (a) priamo podporované hodnoty – spravodlivost – simulácia nesmie nespravodlivo diskriminovať rôzne skupiny podielníkov a (b) hodnoty podielníkov – otázka životného prostredia, ochrana vlastníckych práv, minimálny zásah vlády...<br /> <br /> Ďalším problémom bolo ako zoradiť jednotlivé hodnoty. Výskumný tým využil webove rozhranie na kategorizovanie hodnôt do ekonomického, enviromentálneho a sociálneho výstupu a z nich vychádzali ďalšie výstupy pre konkretnejšie výsledky. Toto webové rozhranie využívalo všetky tri druhy skúmania: koncepčný, empirický a technický. Borning a spol. používaju Hodnotovo senzitivný design aby zistili aký vplyv má technológia počitačovej simulácie integrovaného rozvoja územia, dopravy a životného prostredia na ľudské hodnoty na oboch organizačných a individuálnych úrovniach. Hodnotovo senzitívny design v tomto projekte dokázal že je využiteľný aj na takto veľké projekty.&lt;ref&gt;FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf &lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Citácie =<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> = Použitá literatúra =<br /> <br /> WOELFER, Jill Palzkill a David G. HENDRY. Homeless Young People on Social Network Sites [online]. 2012 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;[http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf]&quot;&gt;[http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf]&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> <br /> CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu&amp;nbsp;: základy kvantitativního výzkumu. 1. vyd. Praha&amp;nbsp;: Grada, 2007. 265 s. ISBN 978-80-24713-69-4.<br /> <br /> Dotazník-online [online]. 2007 [cit. 2011-01-07]. Základy tvorby dotazníku. Dostupné z WWW: [http://www.dotaznik-online.cz/zaklady-dotazniku.htm http://www.dotaznik-online.cz/zaklady-dotazniku.htm].<br /> <br /> HRABALOVÁ, Eliška. Dotazník [online]. 2012 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Dotazn%C3%ADk http://wiki.knihovna.cz/index.php/Dotazn%C3%ADk]<br /> <br /> FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: [http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf]</div>

Midori https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hodnotov%C4%9B-senzitivn%C3%AD_design&diff=37371 2013-10-24T10:28:10Z

<p>Midori: </p> <hr /> <div>= Obecný popis teorie &amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;br/&gt; =<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;Hodnotově-senzitivní design (HSD) byl vytvořen Batyou Friedman a Peterem Kahnem na Univerzitě Washington koncem 80. let. Snaží se poskytnout teorie a metody, které prosazují lidské hodnoty v&amp;nbsp;procesu designování. Bere v&amp;nbsp;úvahu hodnoty jako například: soukromí, morálka, respekt, důvěra atd. Pro HSD jsou důležité analýzy všech zúčastněných (či ovlivněných), analýzy jednotlivců či skupin, analýza hodnot designéra, závazek k&amp;nbsp;pokroku aj. Návrhy jsou vyvíjeny pomocí tripartitního zkoumání, skládající se ze tří fází: koncepční, empirické a technologické. Tato vyšetření mají být iterativní, což vede k&amp;nbsp;neustálé modifikaci designu. &lt;ref name=&quot;NazevPoznamky&quot;&gt;FRIEDMAN, Batya a David HENDRY. Value sensitive design. Value sensitive design [online]. 2009, 2013 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.vsdesign.org/index.shtml &lt;/ref&gt; <br /> <br /> == Definice ==<br /> &lt;div&gt;Je třeba mít na zřeteli, že definice HCD není definitivně ustálená. V průběhu doby dochází k jejímu upřesňování. Nicméně její myšlenka a podstata zůstává zachována. Původní pracovní definice zní: ''„Hodnotově citlivý design je přístup, který usiluje o technologický design, který zahrnuje lidské hodnoty principiálním a komplexním způsobem do celého průběhu procesu designu technologie.“''&lt;/div&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;NazevPoznamky&quot;&gt;FRIEDMAN, Batya a Peter KAHN. Human values, ethics and design. JULIA A., Jacko a Andrew SEARS. The human-computer interaction handbook: fundamentals, evolving technologies, and emerging applications. New York [u.a.]: Erlbaum, 2008. ISBN 0805858709. S. 1250.; FREIER, Nathan G. A Value Sensitive Design&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Výzkum č. 1 - Homeless Young People on Social Network Sites =<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp;Teorie HSD byla využita například ve výzkumu provedeném v roce 2012 Woelferem, Oalzkillem a Hendrym&lt;ref&gt;WOELFER, Jill Palzkill a David G. HENDRY. Homeless Young People on Social Network Sites.&lt;/ref&gt;. Zkoumal využití a vliv sociálních sítí (MySpace a Facebook) mladými americkými „bezdomovci“&lt;ref&gt;Někteří z respondentů sami sebe definovali jako &quot;couchsurfery&quot;, tedy přebývali u přátel atd. Nepředstavujte si proto klasické bezdomovce&lt;/ref&gt; ve věku od 18 do 30let. Výzkum rozvádí dva předešlé, nezávisle na sobě zpracované výzkumy velice sociálně slabých (bez věkového omezení), kde jeden tvrdí, že sociální sítě jsou přínosem (pomáhají „bezdomovcům) udržovat sociální vazby s rodinou či přáteli, a druhý prezentuje přesný opak (soc. síť umožňuje uživateli komunikovat s potenciálním kupcem drog či sexuálních služeb, nebo umožňovat násilníkovi např. kyberšikanu).<br /> <br /> Samotný výzkum pak probíhal ve třech fázích:<br /> <br /> &lt;br/&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp;Napřed výzkum analyzoval zázemí „bezdomovců“ a následně sociální sítě samotné. Uvádí, že důležitým faktorem je, jakým způsobem a „jak hluboko“ člověk propadl životu na ulici. V závislosti na tom uvádí vliv SNS dle výše zmíněných možností.&lt;br/&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp;Poté bylo účastníku zadáno vyplnit dotazník, jež zjišťoval například přístup k Internetu, využití sociálních sítí, jak se stali bezdomovci, jak se chtějí tento stav překonat atd.&lt;br/&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp;Následně bylo vybráno 24 subjektů (12 pro každé pohlaví) z okolí Seattlu, kteří se zúčastnili interview (za účast jim byl udělen dárkový poukaz v hodnotě 15 dolarů) ve skupinách. Účastníci skupin byli stejného pohlaví, vždy ve skupině po 4, kterým se věnoval moderátor, taktéž stejného pohlaví.&lt;br/&gt;Rozhovory byly velice živé a účastníci se hojně dělili o příběhy a vzájemně si naslouchali. Diskuze byly strukturované a obsahovaly asi 12 tematických otázek a specifické podotázky. Časová dotace byla mezi 53 až 84 minutami. Charakteristika účastníků zobrazující některá zjištění: &amp;lt;img src=&quot;/images/thumb/d/d7/Charakteristika_participant%C5%AF.jpg/180px-Charakteristika_participant%C5%AF.jpg&quot; _fck_mw_filename=&quot;Charakteristika participantů.jpg&quot; _fck_mw_location=&quot;center&quot; _fck_mw_type=&quot;thumb&quot; alt=&quot;Charakteristika participantů.jpg&quot; class=&quot;fck_mw_frame fck_mw_center&quot; /&amp;gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Z výsledků sezení byly sestaveny „karty“ či portréty účastníku, které popisovaly jejich využití, vztah a vliv k SNS.<br /> <br /> Závěrem je, že vzhledem k těžkým životním podmínkám (zabezpečení jídla, přístřeší atd.), jsou „bezdomovci“ více náchylní a více poškoditelní zlými stránkami sociálních síti, jsou tedy více náchylní například ztrapnění.<br /> <br /> = Výzkum č. 2 - Izba s&amp;nbsp;vyhliadkou: použitie plazmy v&amp;nbsp;interiéri kancelárie =<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp; Jedná sa o&amp;nbsp;výskum, pri ktorom bolo HCD aplikované v&amp;nbsp;priestoroch vnútornej kancelárie bez okien za použitia širokouhlej plazmy. Napríklad slečna v&amp;nbsp;miestnosti píše vyčerpávajúci report, tak potrebuje prestávku, pozrie sa na plazmu namiesto výhľadu z&amp;nbsp;okna, vráti sa a&amp;nbsp;zasa myšlienky jasne bežia. Namiesto skutočného okna s výhľadom na námestie a&amp;nbsp;prírodu je v&amp;nbsp;kancelárií veľká plazmová obrazovka, ktorá nepretržite zobrazuje vonkajšie scény v&amp;nbsp;reálnom čase.<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Je to prospešné a realistické? Tento dizajnový priestor v&amp;nbsp;súčasnosti skúmajú Kahn, Friedman a ich kolegovia pomocou rámca hodnotovo-senzitívneho dizajnu. Vo výskume sa snažili zdôrazniť pár nápadov:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Čo sa týka konceptuálneho skúmania, výskumníci vychádzali z&amp;nbsp;psychologickej literatúry, z&amp;nbsp;ktorej vyplývalo, že interakcia aj s&amp;nbsp;minimálnou skutočnou prírodou má blahodarný účinok na psychickú i&amp;nbsp;fyzickú kondíciu človeka. Štúdie dokázali, že aj pohľad na prírodné prostredie dokáže znížiť stres a&amp;nbsp;vybudovať odolnosť. Kahn tak predpokladal, že aj plazma v&amp;nbsp;kancelárií tak dokáže zvýšiť tvorivosť.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Ďalej sa vo výskume určovali priami a&amp;nbsp;nepriami podielnikmi. Priami boli tí, ktorí v&amp;nbsp;kancelárií sledovali obraz námestia snímaného kamerou. Nepriami tí, ktorí námestím prechádzali a&amp;nbsp;ich obraz bol premietaný do kancelárií, avšak si toho neboli vedomí. &amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Priami aj nepriami podielnici sa samozrejme skúmali aj empiricky.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Empirické skúmanie priamych podielnikov spočívalo z fyziologických meraní, preverenia kognitívnych funkcií a&amp;nbsp;kreativity, video meraní (tieto merania obvykle zachytávali pohľad očí a&amp;nbsp;rôzne fyziologické dáta, aby sa dalo určiť, či k&amp;nbsp;pozitívnym účinkom dochádza bezprostredne po pohľade na plazmu premietajúcu prírodu) a 50 minútovým rozhovorom s&amp;nbsp;podielnikom, v&amp;nbsp;ktorom vyjadril svoje skúsenosti.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky ukázali, že účastníci sledovali obrazovku s&amp;nbsp;rovnakou frekvenciou, s&amp;nbsp;akou sledovali okno.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Empirické skúmanie nepriamych podielnikov sa týkalo ich pohľadu na súkromie vo verejnom priestore a obsahovalo dotazníkovú anketu pre 750 ľudí prechádzajúcimi námestím a&amp;nbsp;interview.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky priniesli výrazné rozdiely hlavne z&amp;nbsp;hľadiska pohlavia. Najmä ženy vyjadrili obavy nad narušením súkromia kamerami na verejných priestranstvách.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Návrh môže pomôcť odhaliť vedcom aj potenciálne konflikty medzi ľudskými hodnotami zapletených do technologických implementácií. Jedná sa napríklad o&amp;nbsp;hodnoty fyzického zdravia a&amp;nbsp;duševnej pohody, ktoré sa zdajú byť čiastočne v rozpore s hodnotami súkromia, občianskeho práva, dôvery a&amp;nbsp;bezpečnosti&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Tieto koncepčné a empirické výskumy môžu pomôcť formovaniu budúcich technologických vyšetrovaní. Jedna zo zrejmých výprav zahŕňa budovy. Ak by výsledky empirických šetrení i&amp;nbsp;naďalej zodpovedali tým predbežným, ponúka sa tu vodítko pre stavbu budov. Treba však navrhnúť budovy s&amp;nbsp;prírodou v&amp;nbsp;mysli a&amp;nbsp;v&amp;nbsp;pohľade. Inými slovami, nemôžeme beztrestne digitalizovať prírodu a&amp;nbsp;zobrazovať takéto verzie ako náhradu za skutočnosť.&amp;nbsp; Dokonca sa môže nakoniec zničiť originál aj ohroziť fyzické zdravie. Na druhej strane tam, kde nie je žiadny prístup k&amp;nbsp;prírode, dá sa takto aspoň čiastočne zlepšiť psychickú kondíciu. &amp;nbsp;&lt;ref&gt;FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf &lt;/ref&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;Stručne povedané , táto prípadová štúdia ukazuje, ako hodnotovo-senzitívny dizajn môže pomôcť výskumníkom.&lt;/p&gt;<br /> = Výzkum č. 3 - UrbanSim – Simulácia integrovaného rozvoja územia, dopravy a životného prostredia =<br /> <br /> Na celom svete sa potýkame s narastajúcimi problémami so znečistením, dopravnými zápchami, spotrebou zdrojov, strata otvoreného priestoru, strata súdržnej komunity a nekontrolovateľné rozliehanie. Volení úradníci sa potýkajú s týmito ťažkými problémami a snažia sa ich riešiť čo najprijateľnejšou cestou, ktorá by nemala za následok napríklad zvyšovanie daní a riešila by tieto problémy. Analytické nástroje využívane v praxi však na tieto problémy nestačili. Ako reakciu na tento problém Waddell, Borning a ich kolegovia vyvíjajú UrbanSim, veľký simulačný balíček, ktorý na dobu 20 rokov dopredu vyhodnocuje vzorce urbanistického rozvoja podľa rôznych scenárov. UrbanSim prechádza významnou prestavbou a rozšírením vnútornej architektúry, rozhrania a sociálnych cieľov. Pod vedením Borninga, Friedmana a Kahna hrá Hodnotovo Sensitivný Design ústrednú rolu v tomto úsilí.<br /> <br /> Výskumný tým sa musel vysporiadať s problémom s rôznymi typmi podielníkov pre tento projekt. Pre realnejšie výsledky vedci rozlišili hodnoty na (a) priamo podporované hodnoty – spravodlivost – simulácia nesmie nespravodlivo diskriminovať rôzne skupiny podielníkov a (b) hodnoty podielníkov – otázka životného prostredia, ochrana vlastníckych práv, minimálny zásah vlády...<br /> <br /> Ďalším problémom bolo ako zoradiť jednotlivé hodnoty. Výskumný tým využil webove rozhranie na kategorizovanie hodnôt do ekonomického, enviromentálneho a sociálneho výstupu a z nich vychádzali ďalšie výstupy pre konkretnejšie výsledky. Toto webové rozhranie využívalo všetky tri druhy skúmania: koncepčný, empirický a technický. Borning a spol. používaju Hodnotovo senzitivný design aby zistili aký vplyv má technológia počitačovej simulácie integrovaného rozvoja územia, dopravy a životného prostredia na ľudské hodnoty na oboch organizačných a individuálnych úrovniach. Hodnotovo senzitívny design v tomto projekte dokázal že je využiteľný aj na takto veľké projekty.&lt;ref&gt;FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf &lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Citácie =<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> = Použitá literatúra =<br /> <br /> WOELFER, Jill Palzkill a David G. HENDRY. Homeless Young People on Social Network Sites [online]. 2012 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;[http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf]&quot;&gt;[http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf]&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> <br /> CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu&amp;nbsp;: základy kvantitativního výzkumu. 1. vyd. Praha&amp;nbsp;: Grada, 2007. 265 s. ISBN 978-80-24713-69-4.<br /> <br /> Dotazník-online [online]. 2007 [cit. 2011-01-07]. Základy tvorby dotazníku. Dostupné z WWW: [http://www.dotaznik-online.cz/zaklady-dotazniku.htm http://www.dotaznik-online.cz/zaklady-dotazniku.htm].<br /> <br /> HRABALOVÁ, Eliška. Dotazník [online]. 2012 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Dotazn%C3%ADk http://wiki.knihovna.cz/index.php/Dotazn%C3%ADk]<br /> <br /> FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: [http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf]</div>

Midori https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hodnotov%C4%9B-senzitivn%C3%AD_design&diff=37370 2013-10-24T10:26:33Z

<p>Midori: /* Obecný popis teorie */</p> <hr /> <div>= Obecný popis teorie = &amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;Hodnotově-senzitivní design (HSD) byl vytvořen Batyou Friedman a Peterem Kahnem na Univerzitě Washington koncem 80. let. Snaží se poskytnout teorie a metody, které prosazují lidské hodnoty v&amp;nbsp;procesu designování. Bere v&amp;nbsp;úvahu hodnoty jako například: soukromí, morálka, respekt, důvěra atd. Pro HSD jsou důležité analýzy všech zúčastněných (či ovlivněných), analýzy jednotlivců či skupin, analýza hodnot designéra, závazek k&amp;nbsp;pokroku aj. Návrhy jsou vyvíjeny pomocí tripartitního zkoumání, skládající se ze tří fází: koncepční, empirické a technologické. Tato vyšetření mají být iterativní, což vede k&amp;nbsp;neustálé modifikaci designu. &lt;ref name=&quot;NazevPoznamky&quot;&gt;FRIEDMAN, Batya a David HENDRY. Value sensitive design. Value sensitive design [online]. 2009, 2013 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.vsdesign.org/index.shtml &lt;/ref&gt; Definice<br /> &lt;div&gt;Je třeba mít na zřeteli, že definice HCD není definitivně ustálená. V průběhu doby dochází k jejímu upřesňování. Nicméně její myšlenka a podstata zůstává zachována. Původní pracovní definice zní: ''„Hodnotově citlivý design je přístup, který usiluje o technologický design, který zahrnuje lidské hodnoty principiálním a komplexním způsobem do celého průběhu procesu designu technologie.“''&lt;/div&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;NazevPoznamky&quot;&gt;FRIEDMAN, Batya a Peter KAHN. Human values, ethics and design. JULIA A., Jacko a Andrew SEARS. The human-computer interaction handbook: fundamentals, evolving technologies, and emerging applications. New York [u.a.]: Erlbaum, 2008. ISBN 0805858709. S. 1250.; FREIER, Nathan G. A Value Sensitive Design&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Výzkum č. 1 - Homeless Young People on Social Network Sites =<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp;Teorie HSD byla využita například ve výzkumu provedeném v roce 2012 Woelferem, Oalzkillem a Hendrym&lt;ref&gt;WOELFER, Jill Palzkill a David G. HENDRY. Homeless Young People on Social Network Sites.&lt;/ref&gt;. Zkoumal využití a vliv sociálních sítí (MySpace a Facebook) mladými americkými „bezdomovci“&lt;ref&gt;Někteří z respondentů sami sebe definovali jako &quot;couchsurfery&quot;, tedy přebývali u přátel atd. Nepředstavujte si proto klasické bezdomovce&lt;/ref&gt; ve věku od 18 do 30let. Výzkum rozvádí dva předešlé, nezávisle na sobě zpracované výzkumy velice sociálně slabých (bez věkového omezení), kde jeden tvrdí, že sociální sítě jsou přínosem (pomáhají „bezdomovcům) udržovat sociální vazby s rodinou či přáteli, a druhý prezentuje přesný opak (soc. síť umožňuje uživateli komunikovat s potenciálním kupcem drog či sexuálních služeb, nebo umožňovat násilníkovi např. kyberšikanu).<br /> <br /> Samotný výzkum pak probíhal ve třech fázích:<br /> <br /> &lt;br/&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp;Napřed výzkum analyzoval zázemí „bezdomovců“ a následně sociální sítě samotné. Uvádí, že důležitým faktorem je, jakým způsobem a „jak hluboko“ člověk propadl životu na ulici. V závislosti na tom uvádí vliv SNS dle výše zmíněných možností.&lt;br/&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp;Poté bylo účastníku zadáno vyplnit dotazník, jež zjišťoval například přístup k Internetu, využití sociálních sítí, jak se stali bezdomovci, jak se chtějí tento stav překonat atd.&lt;br/&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp;Následně bylo vybráno 24 subjektů (12 pro každé pohlaví) z okolí Seattlu, kteří se zúčastnili interview (za účast jim byl udělen dárkový poukaz v hodnotě 15 dolarů) ve skupinách. Účastníci skupin byli stejného pohlaví, vždy ve skupině po 4, kterým se věnoval moderátor, taktéž stejného pohlaví.&lt;br/&gt;Rozhovory byly velice živé a účastníci se hojně dělili o příběhy a vzájemně si naslouchali. Diskuze byly strukturované a obsahovaly asi 12 tematických otázek a specifické podotázky. Časová dotace byla mezi 53 až 84 minutami. Charakteristika účastníků zobrazující některá zjištění: &amp;lt;img src=&quot;/images/thumb/d/d7/Charakteristika_participant%C5%AF.jpg/180px-Charakteristika_participant%C5%AF.jpg&quot; _fck_mw_filename=&quot;Charakteristika participantů.jpg&quot; _fck_mw_location=&quot;center&quot; _fck_mw_type=&quot;thumb&quot; alt=&quot;Charakteristika participantů.jpg&quot; class=&quot;fck_mw_frame fck_mw_center&quot; /&amp;gt;<br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;<br /> Z výsledků sezení byly sestaveny „karty“ či portréty účastníku, které popisovaly jejich využití, vztah a vliv k SNS.<br /> <br /> Závěrem je, že vzhledem k těžkým životním podmínkám (zabezpečení jídla, přístřeší atd.), jsou „bezdomovci“ více náchylní a více poškoditelní zlými stránkami sociálních síti, jsou tedy více náchylní například ztrapnění.<br /> <br /> = Výzkum č. 2 - Izba s&amp;nbsp;vyhliadkou: použitie plazmy v&amp;nbsp;interiéri kancelárie =<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp; Jedná sa o&amp;nbsp;výskum, pri ktorom bolo HCD aplikované v&amp;nbsp;priestoroch vnútornej kancelárie bez okien za použitia širokouhlej plazmy. Napríklad slečna v&amp;nbsp;miestnosti píše vyčerpávajúci report, tak potrebuje prestávku, pozrie sa na plazmu namiesto výhľadu z&amp;nbsp;okna, vráti sa a&amp;nbsp;zasa myšlienky jasne bežia. Namiesto skutočného okna s výhľadom na námestie a&amp;nbsp;prírodu je v&amp;nbsp;kancelárií veľká plazmová obrazovka, ktorá nepretržite zobrazuje vonkajšie scény v&amp;nbsp;reálnom čase.<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Je to prospešné a realistické? Tento dizajnový priestor v&amp;nbsp;súčasnosti skúmajú Kahn, Friedman a ich kolegovia pomocou rámca hodnotovo-senzitívneho dizajnu. Vo výskume sa snažili zdôrazniť pár nápadov:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Čo sa týka konceptuálneho skúmania, výskumníci vychádzali z&amp;nbsp;psychologickej literatúry, z&amp;nbsp;ktorej vyplývalo, že interakcia aj s&amp;nbsp;minimálnou skutočnou prírodou má blahodarný účinok na psychickú i&amp;nbsp;fyzickú kondíciu človeka. Štúdie dokázali, že aj pohľad na prírodné prostredie dokáže znížiť stres a&amp;nbsp;vybudovať odolnosť. Kahn tak predpokladal, že aj plazma v&amp;nbsp;kancelárií tak dokáže zvýšiť tvorivosť.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Ďalej sa vo výskume určovali priami a&amp;nbsp;nepriami podielnikmi. Priami boli tí, ktorí v&amp;nbsp;kancelárií sledovali obraz námestia snímaného kamerou. Nepriami tí, ktorí námestím prechádzali a&amp;nbsp;ich obraz bol premietaný do kancelárií, avšak si toho neboli vedomí. &amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Priami aj nepriami podielnici sa samozrejme skúmali aj empiricky.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Empirické skúmanie priamych podielnikov spočívalo z fyziologických meraní, preverenia kognitívnych funkcií a&amp;nbsp;kreativity, video meraní (tieto merania obvykle zachytávali pohľad očí a&amp;nbsp;rôzne fyziologické dáta, aby sa dalo určiť, či k&amp;nbsp;pozitívnym účinkom dochádza bezprostredne po pohľade na plazmu premietajúcu prírodu) a 50 minútovým rozhovorom s&amp;nbsp;podielnikom, v&amp;nbsp;ktorom vyjadril svoje skúsenosti.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky ukázali, že účastníci sledovali obrazovku s&amp;nbsp;rovnakou frekvenciou, s&amp;nbsp;akou sledovali okno.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Empirické skúmanie nepriamych podielnikov sa týkalo ich pohľadu na súkromie vo verejnom priestore a obsahovalo dotazníkovú anketu pre 750 ľudí prechádzajúcimi námestím a&amp;nbsp;interview.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky priniesli výrazné rozdiely hlavne z&amp;nbsp;hľadiska pohlavia. Najmä ženy vyjadrili obavy nad narušením súkromia kamerami na verejných priestranstvách.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Návrh môže pomôcť odhaliť vedcom aj potenciálne konflikty medzi ľudskými hodnotami zapletených do technologických implementácií. Jedná sa napríklad o&amp;nbsp;hodnoty fyzického zdravia a&amp;nbsp;duševnej pohody, ktoré sa zdajú byť čiastočne v rozpore s hodnotami súkromia, občianskeho práva, dôvery a&amp;nbsp;bezpečnosti&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Tieto koncepčné a empirické výskumy môžu pomôcť formovaniu budúcich technologických vyšetrovaní. Jedna zo zrejmých výprav zahŕňa budovy. Ak by výsledky empirických šetrení i&amp;nbsp;naďalej zodpovedali tým predbežným, ponúka sa tu vodítko pre stavbu budov. Treba však navrhnúť budovy s&amp;nbsp;prírodou v&amp;nbsp;mysli a&amp;nbsp;v&amp;nbsp;pohľade. Inými slovami, nemôžeme beztrestne digitalizovať prírodu a&amp;nbsp;zobrazovať takéto verzie ako náhradu za skutočnosť.&amp;nbsp; Dokonca sa môže nakoniec zničiť originál aj ohroziť fyzické zdravie. Na druhej strane tam, kde nie je žiadny prístup k&amp;nbsp;prírode, dá sa takto aspoň čiastočne zlepšiť psychickú kondíciu. &amp;nbsp;&lt;ref&gt;FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf &lt;/ref&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;Stručne povedané , táto prípadová štúdia ukazuje, ako hodnotovo-senzitívny dizajn môže pomôcť výskumníkom.&lt;/p&gt;<br /> = Výzkum č. 3 - UrbanSim – Simulácia integrovaného rozvoja územia, dopravy a životného prostredia =<br /> <br /> Na celom svete sa potýkame s narastajúcimi problémami so znečistením, dopravnými zápchami, spotrebou zdrojov, strata otvoreného priestoru, strata súdržnej komunity a nekontrolovateľné rozliehanie. Volení úradníci sa potýkajú s týmito ťažkými problémami a snažia sa ich riešiť čo najprijateľnejšou cestou, ktorá by nemala za následok napríklad zvyšovanie daní a riešila by tieto problémy. Analytické nástroje využívane v praxi však na tieto problémy nestačili. Ako reakciu na tento problém Waddell, Borning a ich kolegovia vyvíjajú UrbanSim, veľký simulačný balíček, ktorý na dobu 20 rokov dopredu vyhodnocuje vzorce urbanistického rozvoja podľa rôznych scenárov. UrbanSim prechádza významnou prestavbou a rozšírením vnútornej architektúry, rozhrania a sociálnych cieľov. Pod vedením Borninga, Friedmana a Kahna hrá Hodnotovo Sensitivný Design ústrednú rolu v tomto úsilí.<br /> <br /> Výskumný tým sa musel vysporiadať s problémom s rôznymi typmi podielníkov pre tento projekt. Pre realnejšie výsledky vedci rozlišili hodnoty na (a) priamo podporované hodnoty – spravodlivost – simulácia nesmie nespravodlivo diskriminovať rôzne skupiny podielníkov a (b) hodnoty podielníkov – otázka životného prostredia, ochrana vlastníckych práv, minimálny zásah vlády...<br /> <br /> Ďalším problémom bolo ako zoradiť jednotlivé hodnoty. Výskumný tým využil webove rozhranie na kategorizovanie hodnôt do ekonomického, enviromentálneho a sociálneho výstupu a z nich vychádzali ďalšie výstupy pre konkretnejšie výsledky. Toto webové rozhranie využívalo všetky tri druhy skúmania: koncepčný, empirický a technický. Borning a spol. používaju Hodnotovo senzitivný design aby zistili aký vplyv má technológia počitačovej simulácie integrovaného rozvoja územia, dopravy a životného prostredia na ľudské hodnoty na oboch organizačných a individuálnych úrovniach. Hodnotovo senzitívny design v tomto projekte dokázal že je využiteľný aj na takto veľké projekty.&lt;ref&gt;FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf &lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Citácie =<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> = Použitá literatúra =<br /> <br /> WOELFER, Jill Palzkill a David G. HENDRY. Homeless Young People on Social Network Sites [online]. 2012 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;[http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf]&quot;&gt;[http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf]&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> <br /> CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu : základy kvantitativního výzkumu. 1. vyd. Praha : Grada, 2007. 265 s. ISBN 978-80-24713-69-4.<br /> <br /> Dotazník-online [online]. 2007 [cit. 2011-01-07]. Základy tvorby dotazníku. Dostupné z WWW: http://www.dotaznik-online.cz/zaklady-dotazniku.htm.<br /> <br /> HRABALOVÁ, Eliška. Dotazník [online]. 2012 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Dotazn%C3%ADk<br /> <br /> FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf</div>

Midori https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hodnotov%C4%9B-senzitivn%C3%AD_design&diff=37368 2013-10-24T10:21:37Z

<p>Midori: /* Použitá literatúra */</p> <hr /> <div>= Obecný popis teorie =<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;Hodnotově-senzitivní design (HSD) byl vytvořen Batyou Friedman a Peterem Kahnem na Univerzitě Washington koncem 80. let. Snaží se poskytnout teorie a metody, které prosazují lidské hodnoty v&amp;nbsp;procesu designování. Bere v&amp;nbsp;úvahu hodnoty jako například: soukromí, morálka, respekt, důvěra atd. Pro HSD jsou důležité analýzy všech zúčastněných (či ovlivněných), analýzy jednotlivců či skupin, analýza hodnot designéra, závazek k&amp;nbsp;pokroku aj. Návrhy jsou vyvíjeny pomocí tripartitního zkoumání, skládající se ze tří fází: koncepční, empirické a technologické. Tato vyšetření mají být iterativní, což vede k&amp;nbsp;neustálé modifikaci designu. &lt;ref name=&quot;NazevPoznamky&quot;&gt; FRIEDMAN, Batya a David HENDRY. Value sensitive design. Value sensitive design [online]. 2009, 2013 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.vsdesign.org/index.shtml &lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Výzkum č. 1 - Homeless Young People on Social Network Sites =<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp;Teorie HSD byla využita například ve výzkumu provedeném v roce 2012 Woelferem, Oalzkillem a Hendrym&lt;ref&gt;WOELFER, Jill Palzkill a David G. HENDRY. Homeless Young People on Social Network Sites.&lt;/ref&gt;. Zkoumal využití a vliv sociálních sítí (MySpace a Facebook) mladými americkými „bezdomovci“&lt;ref&gt;Někteří z respondentů sami sebe definovali jako &quot;couchsurfery&quot;, tedy přebývali u přátel atd. Nepředstavujte si proto klasické bezdomovce&lt;/ref&gt; ve věku od 18 do 30let. Výzkum rozvádí dva předešlé, nezávisle na sobě zpracované výzkumy velice sociálně slabých (bez věkového omezení), kde jeden tvrdí, že sociální sítě jsou přínosem (pomáhají „bezdomovcům) udržovat sociální vazby s rodinou či přáteli, a druhý prezentuje přesný opak (soc. síť umožňuje uživateli komunikovat s potenciálním kupcem drog či sexuálních služeb, nebo umožňovat násilníkovi např. kyberšikanu).<br /> <br /> Samotný výzkum pak probíhal ve třech fázích:<br /> <br /> &lt;br/&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp;Napřed výzkum analyzoval zázemí „bezdomovců“ a následně sociální sítě samotné. Uvádí, že důležitým faktorem je, jakým způsobem a „jak hluboko“ člověk propadl životu na ulici. V závislosti na tom uvádí vliv SNS dle výše zmíněných možností.&lt;br/&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp;Poté bylo účastníku zadáno vyplnit dotazník, jež zjišťoval například přístup k Internetu, využití sociálních sítí, jak se stali bezdomovci, jak se chtějí tento stav překonat atd.&lt;br/&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp;Následně bylo vybráno 24 subjektů (12 pro každé pohlaví) z okolí Seattlu, kteří se zúčastnili interview (za účast jim byl udělen dárkový poukaz v hodnotě 15 dolarů) ve skupinách. Účastníci skupin byli stejného pohlaví, vždy ve skupině po 4, kterým se věnoval moderátor, taktéž stejného pohlaví.&lt;br/&gt;Rozhovory byly velice živé a účastníci se hojně dělili o příběhy a vzájemně si naslouchali. Diskuze byly strukturované a obsahovaly asi 12 tematických otázek a specifické podotázky. Časová dotace byla mezi 53 až 84 minutami. Charakteristika účastníků zobrazující některá zjištění: &amp;lt;img src=&quot;/images/thumb/d/d7/Charakteristika_participant%C5%AF.jpg/180px-Charakteristika_participant%C5%AF.jpg&quot; _fck_mw_filename=&quot;Charakteristika participantů.jpg&quot; _fck_mw_location=&quot;center&quot; _fck_mw_type=&quot;thumb&quot; alt=&quot;Charakteristika participantů.jpg&quot; class=&quot;fck_mw_frame fck_mw_center&quot; /&amp;gt;<br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;<br /> Z výsledků sezení byly sestaveny „karty“ či portréty účastníku, které popisovaly jejich využití, vztah a vliv k SNS.<br /> <br /> Závěrem je, že vzhledem k těžkým životním podmínkám (zabezpečení jídla, přístřeší atd.), jsou „bezdomovci“ více náchylní a více poškoditelní zlými stránkami sociálních síti, jsou tedy více náchylní například ztrapnění.<br /> <br /> = Výzkum č. 2 - Izba s&amp;nbsp;vyhliadkou: použitie plazmy v&amp;nbsp;interiéri kancelárie =<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp; Jedná sa o&amp;nbsp;výskum, pri ktorom bolo HCD aplikované v&amp;nbsp;priestoroch vnútornej kancelárie bez okien za použitia širokouhlej plazmy. Napríklad slečna v&amp;nbsp;miestnosti píše vyčerpávajúci report, tak potrebuje prestávku, pozrie sa na plazmu namiesto výhľadu z&amp;nbsp;okna, vráti sa a&amp;nbsp;zasa myšlienky jasne bežia. Namiesto skutočného okna s výhľadom na námestie a&amp;nbsp;prírodu je v&amp;nbsp;kancelárií veľká plazmová obrazovka, ktorá nepretržite zobrazuje vonkajšie scény v&amp;nbsp;reálnom čase.<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Je to prospešné a realistické? Tento dizajnový priestor v&amp;nbsp;súčasnosti skúmajú Kahn, Friedman a ich kolegovia pomocou rámca hodnotovo-senzitívneho dizajnu. Vo výskume sa snažili zdôrazniť pár nápadov:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Čo sa týka konceptuálneho skúmania, výskumníci vychádzali z&amp;nbsp;psychologickej literatúry, z&amp;nbsp;ktorej vyplývalo, že interakcia aj s&amp;nbsp;minimálnou skutočnou prírodou má blahodarný účinok na psychickú i&amp;nbsp;fyzickú kondíciu človeka. Štúdie dokázali, že aj pohľad na prírodné prostredie dokáže znížiť stres a&amp;nbsp;vybudovať odolnosť. Kahn tak predpokladal, že aj plazma v&amp;nbsp;kancelárií tak dokáže zvýšiť tvorivosť.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Ďalej sa vo výskume určovali priami a&amp;nbsp;nepriami podielnikmi. Priami boli tí, ktorí v&amp;nbsp;kancelárií sledovali obraz námestia snímaného kamerou. Nepriami tí, ktorí námestím prechádzali a&amp;nbsp;ich obraz bol premietaný do kancelárií, avšak si toho neboli vedomí. &amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Priami aj nepriami podielnici sa samozrejme skúmali aj empiricky.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Empirické skúmanie priamych podielnikov spočívalo z fyziologických meraní, preverenia kognitívnych funkcií a&amp;nbsp;kreativity, video meraní (tieto merania obvykle zachytávali pohľad očí a&amp;nbsp;rôzne fyziologické dáta, aby sa dalo určiť, či k&amp;nbsp;pozitívnym účinkom dochádza bezprostredne po pohľade na plazmu premietajúcu prírodu) a 50 minútovým rozhovorom s&amp;nbsp;podielnikom, v&amp;nbsp;ktorom vyjadril svoje skúsenosti.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky ukázali, že účastníci sledovali obrazovku s&amp;nbsp;rovnakou frekvenciou, s&amp;nbsp;akou sledovali okno.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Empirické skúmanie nepriamych podielnikov sa týkalo ich pohľadu na súkromie vo verejnom priestore a obsahovalo dotazníkovú anketu pre 750 ľudí prechádzajúcimi námestím a&amp;nbsp;interview.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky priniesli výrazné rozdiely hlavne z&amp;nbsp;hľadiska pohlavia. Najmä ženy vyjadrili obavy nad narušením súkromia kamerami na verejných priestranstvách.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Návrh môže pomôcť odhaliť vedcom aj potenciálne konflikty medzi ľudskými hodnotami zapletených do technologických implementácií. Jedná sa napríklad o&amp;nbsp;hodnoty fyzického zdravia a&amp;nbsp;duševnej pohody, ktoré sa zdajú byť čiastočne v rozpore s hodnotami súkromia, občianskeho práva, dôvery a&amp;nbsp;bezpečnosti&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Tieto koncepčné a empirické výskumy môžu pomôcť formovaniu budúcich technologických vyšetrovaní. Jedna zo zrejmých výprav zahŕňa budovy. Ak by výsledky empirických šetrení i&amp;nbsp;naďalej zodpovedali tým predbežným, ponúka sa tu vodítko pre stavbu budov. Treba však navrhnúť budovy s&amp;nbsp;prírodou v&amp;nbsp;mysli a&amp;nbsp;v&amp;nbsp;pohľade. Inými slovami, nemôžeme beztrestne digitalizovať prírodu a&amp;nbsp;zobrazovať takéto verzie ako náhradu za skutočnosť.&amp;nbsp; Dokonca sa môže nakoniec zničiť originál aj ohroziť fyzické zdravie. Na druhej strane tam, kde nie je žiadny prístup k&amp;nbsp;prírode, dá sa takto aspoň čiastočne zlepšiť psychickú kondíciu. &amp;nbsp;&lt;ref&gt;FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf &lt;/ref&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;Stručne povedané , táto prípadová štúdia ukazuje, ako hodnotovo-senzitívny dizajn môže pomôcť výskumníkom.&lt;/p&gt;<br /> = Výzkum č. 3 - UrbanSim – Simulácia integrovaného rozvoja územia, dopravy a životného prostredia =<br /> <br /> Na celom svete sa potýkame s narastajúcimi problémami so znečistením, dopravnými zápchami, spotrebou zdrojov, strata otvoreného priestoru, strata súdržnej komunity a nekontrolovateľné rozliehanie. Volení úradníci sa potýkajú s týmito ťažkými problémami a snažia sa ich riešiť čo najprijateľnejšou cestou, ktorá by nemala za následok napríklad zvyšovanie daní a riešila by tieto problémy. Analytické nástroje využívane v praxi však na tieto problémy nestačili. Ako reakciu na tento problém Waddell, Borning a ich kolegovia vyvíjajú UrbanSim, veľký simulačný balíček, ktorý na dobu 20 rokov dopredu vyhodnocuje vzorce urbanistického rozvoja podľa rôznych scenárov. UrbanSim prechádza významnou prestavbou a rozšírením vnútornej architektúry, rozhrania a sociálnych cieľov. Pod vedením Borninga, Friedmana a Kahna hrá Hodnotovo Sensitivný Design ústrednú rolu v tomto úsilí.<br /> <br /> Výskumný tým sa musel vysporiadať s problémom s rôznymi typmi podielníkov pre tento projekt. Pre realnejšie výsledky vedci rozlišili hodnoty na (a) priamo podporované hodnoty – spravodlivost – simulácia nesmie nespravodlivo diskriminovať rôzne skupiny podielníkov a (b) hodnoty podielníkov – otázka životného prostredia, ochrana vlastníckych práv, minimálny zásah vlády...<br /> <br /> Ďalším problémom bolo ako zoradiť jednotlivé hodnoty. Výskumný tým využil webove rozhranie na kategorizovanie hodnôt do ekonomického, enviromentálneho a sociálneho výstupu a z nich vychádzali ďalšie výstupy pre konkretnejšie výsledky. Toto webové rozhranie využívalo všetky tri druhy skúmania: koncepčný, empirický a technický. Borning a spol. používaju Hodnotovo senzitivný design aby zistili aký vplyv má technológia počitačovej simulácie integrovaného rozvoja územia, dopravy a životného prostredia na ľudské hodnoty na oboch organizačných a individuálnych úrovniach. Hodnotovo senzitívny design v tomto projekte dokázal že je využiteľný aj na takto veľké projekty.&lt;ref&gt;FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf &lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Citácie =<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> = Použitá literatúra =<br /> <br /> WOELFER, Jill Palzkill a David G. HENDRY. Homeless Young People on Social Network Sites [online]. 2012 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;[http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf]&quot;&gt;[http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf]&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> <br /> CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu : základy kvantitativního výzkumu. 1. vyd. Praha : Grada, 2007. 265 s. ISBN 978-80-24713-69-4.<br /> <br /> Dotazník-online [online]. 2007 [cit. 2011-01-07]. Základy tvorby dotazníku. Dostupné z WWW: http://www.dotaznik-online.cz/zaklady-dotazniku.htm.<br /> <br /> HRABALOVÁ, Eliška. Dotazník [online]. 2012 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Dotazn%C3%ADk<br /> <br /> FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf</div>

Midori https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hodnotov%C4%9B-senzitivn%C3%AD_design&diff=37367 2013-10-24T10:21:20Z

<p>Midori: /* Použitá literatúra */</p> <hr /> <div>= Obecný popis teorie =<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;Hodnotově-senzitivní design (HSD) byl vytvořen Batyou Friedman a Peterem Kahnem na Univerzitě Washington koncem 80. let. Snaží se poskytnout teorie a metody, které prosazují lidské hodnoty v&amp;nbsp;procesu designování. Bere v&amp;nbsp;úvahu hodnoty jako například: soukromí, morálka, respekt, důvěra atd. Pro HSD jsou důležité analýzy všech zúčastněných (či ovlivněných), analýzy jednotlivců či skupin, analýza hodnot designéra, závazek k&amp;nbsp;pokroku aj. Návrhy jsou vyvíjeny pomocí tripartitního zkoumání, skládající se ze tří fází: koncepční, empirické a technologické. Tato vyšetření mají být iterativní, což vede k&amp;nbsp;neustálé modifikaci designu. &lt;ref name=&quot;NazevPoznamky&quot;&gt; FRIEDMAN, Batya a David HENDRY. Value sensitive design. Value sensitive design [online]. 2009, 2013 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.vsdesign.org/index.shtml &lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Výzkum č. 1 - Homeless Young People on Social Network Sites =<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp;Teorie HSD byla využita například ve výzkumu provedeném v roce 2012 Woelferem, Oalzkillem a Hendrym&lt;ref&gt;WOELFER, Jill Palzkill a David G. HENDRY. Homeless Young People on Social Network Sites.&lt;/ref&gt;. Zkoumal využití a vliv sociálních sítí (MySpace a Facebook) mladými americkými „bezdomovci“&lt;ref&gt;Někteří z respondentů sami sebe definovali jako &quot;couchsurfery&quot;, tedy přebývali u přátel atd. Nepředstavujte si proto klasické bezdomovce&lt;/ref&gt; ve věku od 18 do 30let. Výzkum rozvádí dva předešlé, nezávisle na sobě zpracované výzkumy velice sociálně slabých (bez věkového omezení), kde jeden tvrdí, že sociální sítě jsou přínosem (pomáhají „bezdomovcům) udržovat sociální vazby s rodinou či přáteli, a druhý prezentuje přesný opak (soc. síť umožňuje uživateli komunikovat s potenciálním kupcem drog či sexuálních služeb, nebo umožňovat násilníkovi např. kyberšikanu).<br /> <br /> Samotný výzkum pak probíhal ve třech fázích:<br /> <br /> &lt;br/&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp;Napřed výzkum analyzoval zázemí „bezdomovců“ a následně sociální sítě samotné. Uvádí, že důležitým faktorem je, jakým způsobem a „jak hluboko“ člověk propadl životu na ulici. V závislosti na tom uvádí vliv SNS dle výše zmíněných možností.&lt;br/&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp;Poté bylo účastníku zadáno vyplnit dotazník, jež zjišťoval například přístup k Internetu, využití sociálních sítí, jak se stali bezdomovci, jak se chtějí tento stav překonat atd.&lt;br/&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp;Následně bylo vybráno 24 subjektů (12 pro každé pohlaví) z okolí Seattlu, kteří se zúčastnili interview (za účast jim byl udělen dárkový poukaz v hodnotě 15 dolarů) ve skupinách. Účastníci skupin byli stejného pohlaví, vždy ve skupině po 4, kterým se věnoval moderátor, taktéž stejného pohlaví.&lt;br/&gt;Rozhovory byly velice živé a účastníci se hojně dělili o příběhy a vzájemně si naslouchali. Diskuze byly strukturované a obsahovaly asi 12 tematických otázek a specifické podotázky. Časová dotace byla mezi 53 až 84 minutami. Charakteristika účastníků zobrazující některá zjištění: &amp;lt;img src=&quot;/images/thumb/d/d7/Charakteristika_participant%C5%AF.jpg/180px-Charakteristika_participant%C5%AF.jpg&quot; _fck_mw_filename=&quot;Charakteristika participantů.jpg&quot; _fck_mw_location=&quot;center&quot; _fck_mw_type=&quot;thumb&quot; alt=&quot;Charakteristika participantů.jpg&quot; class=&quot;fck_mw_frame fck_mw_center&quot; /&amp;gt;<br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;<br /> Z výsledků sezení byly sestaveny „karty“ či portréty účastníku, které popisovaly jejich využití, vztah a vliv k SNS.<br /> <br /> Závěrem je, že vzhledem k těžkým životním podmínkám (zabezpečení jídla, přístřeší atd.), jsou „bezdomovci“ více náchylní a více poškoditelní zlými stránkami sociálních síti, jsou tedy více náchylní například ztrapnění.<br /> <br /> = Výzkum č. 2 - Izba s&amp;nbsp;vyhliadkou: použitie plazmy v&amp;nbsp;interiéri kancelárie =<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp; Jedná sa o&amp;nbsp;výskum, pri ktorom bolo HCD aplikované v&amp;nbsp;priestoroch vnútornej kancelárie bez okien za použitia širokouhlej plazmy. Napríklad slečna v&amp;nbsp;miestnosti píše vyčerpávajúci report, tak potrebuje prestávku, pozrie sa na plazmu namiesto výhľadu z&amp;nbsp;okna, vráti sa a&amp;nbsp;zasa myšlienky jasne bežia. Namiesto skutočného okna s výhľadom na námestie a&amp;nbsp;prírodu je v&amp;nbsp;kancelárií veľká plazmová obrazovka, ktorá nepretržite zobrazuje vonkajšie scény v&amp;nbsp;reálnom čase.<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Je to prospešné a realistické? Tento dizajnový priestor v&amp;nbsp;súčasnosti skúmajú Kahn, Friedman a ich kolegovia pomocou rámca hodnotovo-senzitívneho dizajnu. Vo výskume sa snažili zdôrazniť pár nápadov:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Čo sa týka konceptuálneho skúmania, výskumníci vychádzali z&amp;nbsp;psychologickej literatúry, z&amp;nbsp;ktorej vyplývalo, že interakcia aj s&amp;nbsp;minimálnou skutočnou prírodou má blahodarný účinok na psychickú i&amp;nbsp;fyzickú kondíciu človeka. Štúdie dokázali, že aj pohľad na prírodné prostredie dokáže znížiť stres a&amp;nbsp;vybudovať odolnosť. Kahn tak predpokladal, že aj plazma v&amp;nbsp;kancelárií tak dokáže zvýšiť tvorivosť.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Ďalej sa vo výskume určovali priami a&amp;nbsp;nepriami podielnikmi. Priami boli tí, ktorí v&amp;nbsp;kancelárií sledovali obraz námestia snímaného kamerou. Nepriami tí, ktorí námestím prechádzali a&amp;nbsp;ich obraz bol premietaný do kancelárií, avšak si toho neboli vedomí. &amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Priami aj nepriami podielnici sa samozrejme skúmali aj empiricky.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Empirické skúmanie priamych podielnikov spočívalo z fyziologických meraní, preverenia kognitívnych funkcií a&amp;nbsp;kreativity, video meraní (tieto merania obvykle zachytávali pohľad očí a&amp;nbsp;rôzne fyziologické dáta, aby sa dalo určiť, či k&amp;nbsp;pozitívnym účinkom dochádza bezprostredne po pohľade na plazmu premietajúcu prírodu) a 50 minútovým rozhovorom s&amp;nbsp;podielnikom, v&amp;nbsp;ktorom vyjadril svoje skúsenosti.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky ukázali, že účastníci sledovali obrazovku s&amp;nbsp;rovnakou frekvenciou, s&amp;nbsp;akou sledovali okno.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Empirické skúmanie nepriamych podielnikov sa týkalo ich pohľadu na súkromie vo verejnom priestore a obsahovalo dotazníkovú anketu pre 750 ľudí prechádzajúcimi námestím a&amp;nbsp;interview.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky priniesli výrazné rozdiely hlavne z&amp;nbsp;hľadiska pohlavia. Najmä ženy vyjadrili obavy nad narušením súkromia kamerami na verejných priestranstvách.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Návrh môže pomôcť odhaliť vedcom aj potenciálne konflikty medzi ľudskými hodnotami zapletených do technologických implementácií. Jedná sa napríklad o&amp;nbsp;hodnoty fyzického zdravia a&amp;nbsp;duševnej pohody, ktoré sa zdajú byť čiastočne v rozpore s hodnotami súkromia, občianskeho práva, dôvery a&amp;nbsp;bezpečnosti&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Tieto koncepčné a empirické výskumy môžu pomôcť formovaniu budúcich technologických vyšetrovaní. Jedna zo zrejmých výprav zahŕňa budovy. Ak by výsledky empirických šetrení i&amp;nbsp;naďalej zodpovedali tým predbežným, ponúka sa tu vodítko pre stavbu budov. Treba však navrhnúť budovy s&amp;nbsp;prírodou v&amp;nbsp;mysli a&amp;nbsp;v&amp;nbsp;pohľade. Inými slovami, nemôžeme beztrestne digitalizovať prírodu a&amp;nbsp;zobrazovať takéto verzie ako náhradu za skutočnosť.&amp;nbsp; Dokonca sa môže nakoniec zničiť originál aj ohroziť fyzické zdravie. Na druhej strane tam, kde nie je žiadny prístup k&amp;nbsp;prírode, dá sa takto aspoň čiastočne zlepšiť psychickú kondíciu. &amp;nbsp;&lt;ref&gt;FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf &lt;/ref&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;Stručne povedané , táto prípadová štúdia ukazuje, ako hodnotovo-senzitívny dizajn môže pomôcť výskumníkom.&lt;/p&gt;<br /> = Výzkum č. 3 - UrbanSim – Simulácia integrovaného rozvoja územia, dopravy a životného prostredia =<br /> <br /> Na celom svete sa potýkame s narastajúcimi problémami so znečistením, dopravnými zápchami, spotrebou zdrojov, strata otvoreného priestoru, strata súdržnej komunity a nekontrolovateľné rozliehanie. Volení úradníci sa potýkajú s týmito ťažkými problémami a snažia sa ich riešiť čo najprijateľnejšou cestou, ktorá by nemala za následok napríklad zvyšovanie daní a riešila by tieto problémy. Analytické nástroje využívane v praxi však na tieto problémy nestačili. Ako reakciu na tento problém Waddell, Borning a ich kolegovia vyvíjajú UrbanSim, veľký simulačný balíček, ktorý na dobu 20 rokov dopredu vyhodnocuje vzorce urbanistického rozvoja podľa rôznych scenárov. UrbanSim prechádza významnou prestavbou a rozšírením vnútornej architektúry, rozhrania a sociálnych cieľov. Pod vedením Borninga, Friedmana a Kahna hrá Hodnotovo Sensitivný Design ústrednú rolu v tomto úsilí.<br /> <br /> Výskumný tým sa musel vysporiadať s problémom s rôznymi typmi podielníkov pre tento projekt. Pre realnejšie výsledky vedci rozlišili hodnoty na (a) priamo podporované hodnoty – spravodlivost – simulácia nesmie nespravodlivo diskriminovať rôzne skupiny podielníkov a (b) hodnoty podielníkov – otázka životného prostredia, ochrana vlastníckych práv, minimálny zásah vlády...<br /> <br /> Ďalším problémom bolo ako zoradiť jednotlivé hodnoty. Výskumný tým využil webove rozhranie na kategorizovanie hodnôt do ekonomického, enviromentálneho a sociálneho výstupu a z nich vychádzali ďalšie výstupy pre konkretnejšie výsledky. Toto webové rozhranie využívalo všetky tri druhy skúmania: koncepčný, empirický a technický. Borning a spol. používaju Hodnotovo senzitivný design aby zistili aký vplyv má technológia počitačovej simulácie integrovaného rozvoja územia, dopravy a životného prostredia na ľudské hodnoty na oboch organizačných a individuálnych úrovniach. Hodnotovo senzitívny design v tomto projekte dokázal že je využiteľný aj na takto veľké projekty.&lt;ref&gt;FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf &lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Citácie =<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> = Použitá literatúra =<br /> <br /> WOELFER, Jill Palzkill a David G. HENDRY. Homeless Young People on Social Network Sites [online]. 2012 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;[http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf]&quot;&gt;[http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf]&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> <br /> CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu : základy kvantitativního výzkumu. 1. vyd. Praha : Grada, 2007. 265 s. ISBN 978-80-24713-69-4.<br /> <br /> Dotazník-online [online]. 2007 [cit. 2011-01-07]. Základy tvorby dotazníku. Dostupné z WWW: http://www.dotaznik-online.cz/zaklady-dotazniku.htm.<br /> <br /> HRABALOVÁ, Eliška. Dotazník [online]. 2012 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Dotazn%C3%ADk</div>

Midori https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hodnotov%C4%9B-senzitivn%C3%AD_design&diff=37366 2013-10-24T10:20:20Z

<p>Midori: /* Obecný popis teorie */</p> <hr /> <div>= Obecný popis teorie =<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;Hodnotově-senzitivní design (HSD) byl vytvořen Batyou Friedman a Peterem Kahnem na Univerzitě Washington koncem 80. let. Snaží se poskytnout teorie a metody, které prosazují lidské hodnoty v&amp;nbsp;procesu designování. Bere v&amp;nbsp;úvahu hodnoty jako například: soukromí, morálka, respekt, důvěra atd. Pro HSD jsou důležité analýzy všech zúčastněných (či ovlivněných), analýzy jednotlivců či skupin, analýza hodnot designéra, závazek k&amp;nbsp;pokroku aj. Návrhy jsou vyvíjeny pomocí tripartitního zkoumání, skládající se ze tří fází: koncepční, empirické a technologické. Tato vyšetření mají být iterativní, což vede k&amp;nbsp;neustálé modifikaci designu. &lt;ref name=&quot;NazevPoznamky&quot;&gt; FRIEDMAN, Batya a David HENDRY. Value sensitive design. Value sensitive design [online]. 2009, 2013 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.vsdesign.org/index.shtml &lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Výzkum č. 1 - Homeless Young People on Social Network Sites =<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp;Teorie HSD byla využita například ve výzkumu provedeném v roce 2012 Woelferem, Oalzkillem a Hendrym&lt;ref&gt;WOELFER, Jill Palzkill a David G. HENDRY. Homeless Young People on Social Network Sites.&lt;/ref&gt;. Zkoumal využití a vliv sociálních sítí (MySpace a Facebook) mladými americkými „bezdomovci“&lt;ref&gt;Někteří z respondentů sami sebe definovali jako &quot;couchsurfery&quot;, tedy přebývali u přátel atd. Nepředstavujte si proto klasické bezdomovce&lt;/ref&gt; ve věku od 18 do 30let. Výzkum rozvádí dva předešlé, nezávisle na sobě zpracované výzkumy velice sociálně slabých (bez věkového omezení), kde jeden tvrdí, že sociální sítě jsou přínosem (pomáhají „bezdomovcům) udržovat sociální vazby s rodinou či přáteli, a druhý prezentuje přesný opak (soc. síť umožňuje uživateli komunikovat s potenciálním kupcem drog či sexuálních služeb, nebo umožňovat násilníkovi např. kyberšikanu).<br /> <br /> Samotný výzkum pak probíhal ve třech fázích:<br /> <br /> &lt;br/&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp;Napřed výzkum analyzoval zázemí „bezdomovců“ a následně sociální sítě samotné. Uvádí, že důležitým faktorem je, jakým způsobem a „jak hluboko“ člověk propadl životu na ulici. V závislosti na tom uvádí vliv SNS dle výše zmíněných možností.&lt;br/&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp;Poté bylo účastníku zadáno vyplnit dotazník, jež zjišťoval například přístup k Internetu, využití sociálních sítí, jak se stali bezdomovci, jak se chtějí tento stav překonat atd.&lt;br/&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp;Následně bylo vybráno 24 subjektů (12 pro každé pohlaví) z okolí Seattlu, kteří se zúčastnili interview (za účast jim byl udělen dárkový poukaz v hodnotě 15 dolarů) ve skupinách. Účastníci skupin byli stejného pohlaví, vždy ve skupině po 4, kterým se věnoval moderátor, taktéž stejného pohlaví.&lt;br/&gt;Rozhovory byly velice živé a účastníci se hojně dělili o příběhy a vzájemně si naslouchali. Diskuze byly strukturované a obsahovaly asi 12 tematických otázek a specifické podotázky. Časová dotace byla mezi 53 až 84 minutami. Charakteristika účastníků zobrazující některá zjištění: &amp;lt;img src=&quot;/images/thumb/d/d7/Charakteristika_participant%C5%AF.jpg/180px-Charakteristika_participant%C5%AF.jpg&quot; _fck_mw_filename=&quot;Charakteristika participantů.jpg&quot; _fck_mw_location=&quot;center&quot; _fck_mw_type=&quot;thumb&quot; alt=&quot;Charakteristika participantů.jpg&quot; class=&quot;fck_mw_frame fck_mw_center&quot; /&amp;gt;<br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;<br /> Z výsledků sezení byly sestaveny „karty“ či portréty účastníku, které popisovaly jejich využití, vztah a vliv k SNS.<br /> <br /> Závěrem je, že vzhledem k těžkým životním podmínkám (zabezpečení jídla, přístřeší atd.), jsou „bezdomovci“ více náchylní a více poškoditelní zlými stránkami sociálních síti, jsou tedy více náchylní například ztrapnění.<br /> <br /> = Výzkum č. 2 - Izba s&amp;nbsp;vyhliadkou: použitie plazmy v&amp;nbsp;interiéri kancelárie =<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp; Jedná sa o&amp;nbsp;výskum, pri ktorom bolo HCD aplikované v&amp;nbsp;priestoroch vnútornej kancelárie bez okien za použitia širokouhlej plazmy. Napríklad slečna v&amp;nbsp;miestnosti píše vyčerpávajúci report, tak potrebuje prestávku, pozrie sa na plazmu namiesto výhľadu z&amp;nbsp;okna, vráti sa a&amp;nbsp;zasa myšlienky jasne bežia. Namiesto skutočného okna s výhľadom na námestie a&amp;nbsp;prírodu je v&amp;nbsp;kancelárií veľká plazmová obrazovka, ktorá nepretržite zobrazuje vonkajšie scény v&amp;nbsp;reálnom čase.<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Je to prospešné a realistické? Tento dizajnový priestor v&amp;nbsp;súčasnosti skúmajú Kahn, Friedman a ich kolegovia pomocou rámca hodnotovo-senzitívneho dizajnu. Vo výskume sa snažili zdôrazniť pár nápadov:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Čo sa týka konceptuálneho skúmania, výskumníci vychádzali z&amp;nbsp;psychologickej literatúry, z&amp;nbsp;ktorej vyplývalo, že interakcia aj s&amp;nbsp;minimálnou skutočnou prírodou má blahodarný účinok na psychickú i&amp;nbsp;fyzickú kondíciu človeka. Štúdie dokázali, že aj pohľad na prírodné prostredie dokáže znížiť stres a&amp;nbsp;vybudovať odolnosť. Kahn tak predpokladal, že aj plazma v&amp;nbsp;kancelárií tak dokáže zvýšiť tvorivosť.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Ďalej sa vo výskume určovali priami a&amp;nbsp;nepriami podielnikmi. Priami boli tí, ktorí v&amp;nbsp;kancelárií sledovali obraz námestia snímaného kamerou. Nepriami tí, ktorí námestím prechádzali a&amp;nbsp;ich obraz bol premietaný do kancelárií, avšak si toho neboli vedomí. &amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Priami aj nepriami podielnici sa samozrejme skúmali aj empiricky.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Empirické skúmanie priamych podielnikov spočívalo z fyziologických meraní, preverenia kognitívnych funkcií a&amp;nbsp;kreativity, video meraní (tieto merania obvykle zachytávali pohľad očí a&amp;nbsp;rôzne fyziologické dáta, aby sa dalo určiť, či k&amp;nbsp;pozitívnym účinkom dochádza bezprostredne po pohľade na plazmu premietajúcu prírodu) a 50 minútovým rozhovorom s&amp;nbsp;podielnikom, v&amp;nbsp;ktorom vyjadril svoje skúsenosti.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky ukázali, že účastníci sledovali obrazovku s&amp;nbsp;rovnakou frekvenciou, s&amp;nbsp;akou sledovali okno.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Empirické skúmanie nepriamych podielnikov sa týkalo ich pohľadu na súkromie vo verejnom priestore a obsahovalo dotazníkovú anketu pre 750 ľudí prechádzajúcimi námestím a&amp;nbsp;interview.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky priniesli výrazné rozdiely hlavne z&amp;nbsp;hľadiska pohlavia. Najmä ženy vyjadrili obavy nad narušením súkromia kamerami na verejných priestranstvách.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Návrh môže pomôcť odhaliť vedcom aj potenciálne konflikty medzi ľudskými hodnotami zapletených do technologických implementácií. Jedná sa napríklad o&amp;nbsp;hodnoty fyzického zdravia a&amp;nbsp;duševnej pohody, ktoré sa zdajú byť čiastočne v rozpore s hodnotami súkromia, občianskeho práva, dôvery a&amp;nbsp;bezpečnosti&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Tieto koncepčné a empirické výskumy môžu pomôcť formovaniu budúcich technologických vyšetrovaní. Jedna zo zrejmých výprav zahŕňa budovy. Ak by výsledky empirických šetrení i&amp;nbsp;naďalej zodpovedali tým predbežným, ponúka sa tu vodítko pre stavbu budov. Treba však navrhnúť budovy s&amp;nbsp;prírodou v&amp;nbsp;mysli a&amp;nbsp;v&amp;nbsp;pohľade. Inými slovami, nemôžeme beztrestne digitalizovať prírodu a&amp;nbsp;zobrazovať takéto verzie ako náhradu za skutočnosť.&amp;nbsp; Dokonca sa môže nakoniec zničiť originál aj ohroziť fyzické zdravie. Na druhej strane tam, kde nie je žiadny prístup k&amp;nbsp;prírode, dá sa takto aspoň čiastočne zlepšiť psychickú kondíciu. &amp;nbsp;&lt;ref&gt;FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf &lt;/ref&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;Stručne povedané , táto prípadová štúdia ukazuje, ako hodnotovo-senzitívny dizajn môže pomôcť výskumníkom.&lt;/p&gt;<br /> = Výzkum č. 3 - UrbanSim – Simulácia integrovaného rozvoja územia, dopravy a životného prostredia =<br /> <br /> Na celom svete sa potýkame s narastajúcimi problémami so znečistením, dopravnými zápchami, spotrebou zdrojov, strata otvoreného priestoru, strata súdržnej komunity a nekontrolovateľné rozliehanie. Volení úradníci sa potýkajú s týmito ťažkými problémami a snažia sa ich riešiť čo najprijateľnejšou cestou, ktorá by nemala za následok napríklad zvyšovanie daní a riešila by tieto problémy. Analytické nástroje využívane v praxi však na tieto problémy nestačili. Ako reakciu na tento problém Waddell, Borning a ich kolegovia vyvíjajú UrbanSim, veľký simulačný balíček, ktorý na dobu 20 rokov dopredu vyhodnocuje vzorce urbanistického rozvoja podľa rôznych scenárov. UrbanSim prechádza významnou prestavbou a rozšírením vnútornej architektúry, rozhrania a sociálnych cieľov. Pod vedením Borninga, Friedmana a Kahna hrá Hodnotovo Sensitivný Design ústrednú rolu v tomto úsilí.<br /> <br /> Výskumný tým sa musel vysporiadať s problémom s rôznymi typmi podielníkov pre tento projekt. Pre realnejšie výsledky vedci rozlišili hodnoty na (a) priamo podporované hodnoty – spravodlivost – simulácia nesmie nespravodlivo diskriminovať rôzne skupiny podielníkov a (b) hodnoty podielníkov – otázka životného prostredia, ochrana vlastníckych práv, minimálny zásah vlády...<br /> <br /> Ďalším problémom bolo ako zoradiť jednotlivé hodnoty. Výskumný tým využil webove rozhranie na kategorizovanie hodnôt do ekonomického, enviromentálneho a sociálneho výstupu a z nich vychádzali ďalšie výstupy pre konkretnejšie výsledky. Toto webové rozhranie využívalo všetky tri druhy skúmania: koncepčný, empirický a technický. Borning a spol. používaju Hodnotovo senzitivný design aby zistili aký vplyv má technológia počitačovej simulácie integrovaného rozvoja územia, dopravy a životného prostredia na ľudské hodnoty na oboch organizačných a individuálnych úrovniach. Hodnotovo senzitívny design v tomto projekte dokázal že je využiteľný aj na takto veľké projekty.&lt;ref&gt;FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf &lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Citácie =<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> = Použitá literatúra =<br /> <br /> WOELFER, Jill Palzkill a David G. HENDRY. Homeless Young People on Social Network Sites [online]. 2012 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;[http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf]&quot;&gt;[http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf]&amp;lt;/a&amp;gt;</div>

Midori https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hodnotov%C4%9B-senzitivn%C3%AD_design&diff=37365 2013-10-24T10:19:18Z

<p>Midori: </p> <hr /> <div>= Obecný popis teorie =<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;Hodnotově-senzitivní design (HSD) byl vytvořen Batyou Friedman a Peterem Kahnem na Univerzitě Washington koncem 80. let. Snaží se poskytnout teorie a metody, které prosazují lidské hodnoty v&amp;nbsp;procesu designování. Bere v&amp;nbsp;úvahu hodnoty jako například: soukromí, morálka, respekt, důvěra atd. Pro HSD jsou důležité analýzy všech zúčastněných (či ovlivněných), analýzy jednotlivců či skupin, analýza hodnot designéra, závazek k&amp;nbsp;pokroku aj. Návrhy jsou vyvíjeny pomocí tripartitního zkoumání, skládající se ze tří fází: koncepční, empirické a technologické. Tato vyšetření mají být iterativní, což vede k&amp;nbsp;neustálé modifikaci designu.<br /> <br /> = Výzkum č. 1 - Homeless Young People on Social Network Sites =<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp;Teorie HSD byla využita například ve výzkumu provedeném v roce 2012 Woelferem, Oalzkillem a Hendrym&lt;ref&gt;WOELFER, Jill Palzkill a David G. HENDRY. Homeless Young People on Social Network Sites.&lt;/ref&gt;. Zkoumal využití a vliv sociálních sítí (MySpace a Facebook) mladými americkými „bezdomovci“&lt;ref&gt;Někteří z respondentů sami sebe definovali jako &quot;couchsurfery&quot;, tedy přebývali u přátel atd. Nepředstavujte si proto klasické bezdomovce&lt;/ref&gt; ve věku od 18 do 30let. Výzkum rozvádí dva předešlé, nezávisle na sobě zpracované výzkumy velice sociálně slabých (bez věkového omezení), kde jeden tvrdí, že sociální sítě jsou přínosem (pomáhají „bezdomovcům) udržovat sociální vazby s rodinou či přáteli, a druhý prezentuje přesný opak (soc. síť umožňuje uživateli komunikovat s potenciálním kupcem drog či sexuálních služeb, nebo umožňovat násilníkovi např. kyberšikanu).<br /> <br /> Samotný výzkum pak probíhal ve třech fázích:<br /> <br /> &lt;br/&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp;Napřed výzkum analyzoval zázemí „bezdomovců“ a následně sociální sítě samotné. Uvádí, že důležitým faktorem je, jakým způsobem a „jak hluboko“ člověk propadl životu na ulici. V závislosti na tom uvádí vliv SNS dle výše zmíněných možností.&lt;br/&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp;Poté bylo účastníku zadáno vyplnit dotazník, jež zjišťoval například přístup k Internetu, využití sociálních sítí, jak se stali bezdomovci, jak se chtějí tento stav překonat atd.&lt;br/&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp;Následně bylo vybráno 24 subjektů (12 pro každé pohlaví) z okolí Seattlu, kteří se zúčastnili interview (za účast jim byl udělen dárkový poukaz v hodnotě 15 dolarů) ve skupinách. Účastníci skupin byli stejného pohlaví, vždy ve skupině po 4, kterým se věnoval moderátor, taktéž stejného pohlaví.&lt;br/&gt;Rozhovory byly velice živé a účastníci se hojně dělili o příběhy a vzájemně si naslouchali. Diskuze byly strukturované a obsahovaly asi 12 tematických otázek a specifické podotázky. Časová dotace byla mezi 53 až 84 minutami. Charakteristika účastníků zobrazující některá zjištění: &amp;lt;img src=&quot;/images/thumb/d/d7/Charakteristika_participant%C5%AF.jpg/180px-Charakteristika_participant%C5%AF.jpg&quot; _fck_mw_filename=&quot;Charakteristika participantů.jpg&quot; _fck_mw_location=&quot;center&quot; _fck_mw_type=&quot;thumb&quot; alt=&quot;Charakteristika participantů.jpg&quot; class=&quot;fck_mw_frame fck_mw_center&quot; /&amp;gt;<br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;<br /> Z výsledků sezení byly sestaveny „karty“ či portréty účastníku, které popisovaly jejich využití, vztah a vliv k SNS.<br /> <br /> Závěrem je, že vzhledem k těžkým životním podmínkám (zabezpečení jídla, přístřeší atd.), jsou „bezdomovci“ více náchylní a více poškoditelní zlými stránkami sociálních síti, jsou tedy více náchylní například ztrapnění.<br /> <br /> = Výzkum č. 2 - Izba s&amp;nbsp;vyhliadkou: použitie plazmy v&amp;nbsp;interiéri kancelárie =<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp; Jedná sa o&amp;nbsp;výskum, pri ktorom bolo HCD aplikované v&amp;nbsp;priestoroch vnútornej kancelárie bez okien za použitia širokouhlej plazmy. Napríklad slečna v&amp;nbsp;miestnosti píše vyčerpávajúci report, tak potrebuje prestávku, pozrie sa na plazmu namiesto výhľadu z&amp;nbsp;okna, vráti sa a&amp;nbsp;zasa myšlienky jasne bežia. Namiesto skutočného okna s výhľadom na námestie a&amp;nbsp;prírodu je v&amp;nbsp;kancelárií veľká plazmová obrazovka, ktorá nepretržite zobrazuje vonkajšie scény v&amp;nbsp;reálnom čase.<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Je to prospešné a realistické? Tento dizajnový priestor v&amp;nbsp;súčasnosti skúmajú Kahn, Friedman a ich kolegovia pomocou rámca hodnotovo-senzitívneho dizajnu. Vo výskume sa snažili zdôrazniť pár nápadov:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Čo sa týka konceptuálneho skúmania, výskumníci vychádzali z&amp;nbsp;psychologickej literatúry, z&amp;nbsp;ktorej vyplývalo, že interakcia aj s&amp;nbsp;minimálnou skutočnou prírodou má blahodarný účinok na psychickú i&amp;nbsp;fyzickú kondíciu človeka. Štúdie dokázali, že aj pohľad na prírodné prostredie dokáže znížiť stres a&amp;nbsp;vybudovať odolnosť. Kahn tak predpokladal, že aj plazma v&amp;nbsp;kancelárií tak dokáže zvýšiť tvorivosť.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Ďalej sa vo výskume určovali priami a&amp;nbsp;nepriami podielnikmi. Priami boli tí, ktorí v&amp;nbsp;kancelárií sledovali obraz námestia snímaného kamerou. Nepriami tí, ktorí námestím prechádzali a&amp;nbsp;ich obraz bol premietaný do kancelárií, avšak si toho neboli vedomí. &amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Priami aj nepriami podielnici sa samozrejme skúmali aj empiricky.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Empirické skúmanie priamych podielnikov spočívalo z fyziologických meraní, preverenia kognitívnych funkcií a&amp;nbsp;kreativity, video meraní (tieto merania obvykle zachytávali pohľad očí a&amp;nbsp;rôzne fyziologické dáta, aby sa dalo určiť, či k&amp;nbsp;pozitívnym účinkom dochádza bezprostredne po pohľade na plazmu premietajúcu prírodu) a 50 minútovým rozhovorom s&amp;nbsp;podielnikom, v&amp;nbsp;ktorom vyjadril svoje skúsenosti.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky ukázali, že účastníci sledovali obrazovku s&amp;nbsp;rovnakou frekvenciou, s&amp;nbsp;akou sledovali okno.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Empirické skúmanie nepriamych podielnikov sa týkalo ich pohľadu na súkromie vo verejnom priestore a obsahovalo dotazníkovú anketu pre 750 ľudí prechádzajúcimi námestím a&amp;nbsp;interview.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky priniesli výrazné rozdiely hlavne z&amp;nbsp;hľadiska pohlavia. Najmä ženy vyjadrili obavy nad narušením súkromia kamerami na verejných priestranstvách.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Návrh môže pomôcť odhaliť vedcom aj potenciálne konflikty medzi ľudskými hodnotami zapletených do technologických implementácií. Jedná sa napríklad o&amp;nbsp;hodnoty fyzického zdravia a&amp;nbsp;duševnej pohody, ktoré sa zdajú byť čiastočne v rozpore s hodnotami súkromia, občianskeho práva, dôvery a&amp;nbsp;bezpečnosti&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Tieto koncepčné a empirické výskumy môžu pomôcť formovaniu budúcich technologických vyšetrovaní. Jedna zo zrejmých výprav zahŕňa budovy. Ak by výsledky empirických šetrení i&amp;nbsp;naďalej zodpovedali tým predbežným, ponúka sa tu vodítko pre stavbu budov. Treba však navrhnúť budovy s&amp;nbsp;prírodou v&amp;nbsp;mysli a&amp;nbsp;v&amp;nbsp;pohľade. Inými slovami, nemôžeme beztrestne digitalizovať prírodu a&amp;nbsp;zobrazovať takéto verzie ako náhradu za skutočnosť.&amp;nbsp; Dokonca sa môže nakoniec zničiť originál aj ohroziť fyzické zdravie. Na druhej strane tam, kde nie je žiadny prístup k&amp;nbsp;prírode, dá sa takto aspoň čiastočne zlepšiť psychickú kondíciu. &amp;nbsp;&lt;ref&gt;FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf &lt;/ref&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;Stručne povedané , táto prípadová štúdia ukazuje, ako hodnotovo-senzitívny dizajn môže pomôcť výskumníkom.&lt;/p&gt;<br /> = Výzkum č. 3 - UrbanSim – Simulácia integrovaného rozvoja územia, dopravy a životného prostredia =<br /> <br /> Na celom svete sa potýkame s narastajúcimi problémami so znečistením, dopravnými zápchami, spotrebou zdrojov, strata otvoreného priestoru, strata súdržnej komunity a nekontrolovateľné rozliehanie. Volení úradníci sa potýkajú s týmito ťažkými problémami a snažia sa ich riešiť čo najprijateľnejšou cestou, ktorá by nemala za následok napríklad zvyšovanie daní a riešila by tieto problémy. Analytické nástroje využívane v praxi však na tieto problémy nestačili. Ako reakciu na tento problém Waddell, Borning a ich kolegovia vyvíjajú UrbanSim, veľký simulačný balíček, ktorý na dobu 20 rokov dopredu vyhodnocuje vzorce urbanistického rozvoja podľa rôznych scenárov. UrbanSim prechádza významnou prestavbou a rozšírením vnútornej architektúry, rozhrania a sociálnych cieľov. Pod vedením Borninga, Friedmana a Kahna hrá Hodnotovo Sensitivný Design ústrednú rolu v tomto úsilí.<br /> <br /> Výskumný tým sa musel vysporiadať s problémom s rôznymi typmi podielníkov pre tento projekt. Pre realnejšie výsledky vedci rozlišili hodnoty na (a) priamo podporované hodnoty – spravodlivost – simulácia nesmie nespravodlivo diskriminovať rôzne skupiny podielníkov a (b) hodnoty podielníkov – otázka životného prostredia, ochrana vlastníckych práv, minimálny zásah vlády...<br /> <br /> Ďalším problémom bolo ako zoradiť jednotlivé hodnoty. Výskumný tým využil webove rozhranie na kategorizovanie hodnôt do ekonomického, enviromentálneho a sociálneho výstupu a z nich vychádzali ďalšie výstupy pre konkretnejšie výsledky. Toto webové rozhranie využívalo všetky tri druhy skúmania: koncepčný, empirický a technický. Borning a spol. používaju Hodnotovo senzitivný design aby zistili aký vplyv má technológia počitačovej simulácie integrovaného rozvoja územia, dopravy a životného prostredia na ľudské hodnoty na oboch organizačných a individuálnych úrovniach. Hodnotovo senzitívny design v tomto projekte dokázal že je využiteľný aj na takto veľké projekty.&lt;ref&gt;FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf &lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Citácie =<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> = Použitá literatúra =<br /> <br /> WOELFER, Jill Palzkill a David G. HENDRY. Homeless Young People on Social Network Sites [online]. 2012 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;[http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf]&quot;&gt;[http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf]&amp;lt;/a&amp;gt;</div>

Midori https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hodnotov%C4%9B-senzitivn%C3%AD_design&diff=37364 2013-10-24T10:18:36Z

<p>Midori: </p> <hr /> <div>&lt;h1&gt; Obecný popis teorie &lt;/h1&gt;<br /> &lt;p&gt;&amp;#160; &amp;#160; &amp;#160;Hodnotově-senzitivní design (HSD) byl vytvořen Batyou Friedman a Peterem Kahnem na Univerzitě Washington koncem 80. let. Snaží se poskytnout teorie a metody, které prosazují lidské hodnoty v&amp;#160;procesu designování. Bere v&amp;#160;úvahu hodnoty jako například: soukromí, morálka, respekt, důvěra atd. Pro HSD jsou důležité analýzy všech zúčastněných (či ovlivněných), analýzy jednotlivců či skupin, analýza hodnot designéra, závazek k&amp;#160;pokroku aj. Návrhy jsou vyvíjeny pomocí tripartitního zkoumání, skládající se ze tří fází: koncepční, empirické a technologické. Tato vyšetření mají být iterativní, což vede k&amp;#160;neustálé modifikaci designu.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h1&gt; Výzkum č. 1 - Homeless Young People on Social Network Sites &lt;/h1&gt;<br /> &lt;p&gt;&amp;#160; &amp;#160;Teorie HSD byla využita například ve výzkumu provedeném v roce 2012 Woelferem, Oalzkillem a Hendrym&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot; _fck_mw_customtag=&quot;true&quot; _fck_mw_tagname=&quot;ref&quot;&gt;WOELFER, Jill Palzkill a David G. HENDRY. Homeless Young People on Social Network Sites.&lt;/span&gt;. Zkoumal využití a vliv sociálních sítí (MySpace a Facebook) mladými americkými „bezdomovci“&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot; _fck_mw_customtag=&quot;true&quot; _fck_mw_tagname=&quot;ref&quot;&gt;Někteří z respondentů sami sebe definovali jako &amp;quot;couchsurfery&amp;quot;, tedy přebývali u přátel atd. Nepředstavujte si proto klasické bezdomovce&lt;/span&gt; ve věku od 18 do 30let. Výzkum rozvádí dva předešlé, nezávisle na sobě zpracované výzkumy velice sociálně slabých (bez věkového omezení), kde jeden tvrdí, že sociální sítě jsou přínosem (pomáhají „bezdomovcům) udržovat sociální vazby s rodinou či přáteli, a druhý prezentuje přesný opak (soc. síť umožňuje uživateli komunikovat s potenciálním kupcem drog či sexuálních služeb, nebo umožňovat násilníkovi např. kyberšikanu).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Samotný výzkum pak probíhal ve třech fázích:<br /> &lt;br /&gt;&amp;#160; &amp;#160;Napřed výzkum analyzoval zázemí „bezdomovců“ a následně sociální sítě samotné. Uvádí, že důležitým faktorem je, jakým způsobem a „jak hluboko“ člověk propadl životu na ulici. V závislosti na tom uvádí vliv SNS dle výše zmíněných možností.<br /> &lt;br /&gt;&amp;#160; &amp;#160;Poté bylo účastníku zadáno vyplnit dotazník, jež zjišťoval například přístup k Internetu, využití sociálních sítí, jak se stali bezdomovci, jak se chtějí tento stav překonat atd.<br /> &lt;br /&gt;&amp;#160; &amp;#160;Následně bylo vybráno 24 subjektů (12 pro každé pohlaví) z okolí Seattlu, kteří se zúčastnili interview (za účast jim byl udělen dárkový poukaz v hodnotě 15 dolarů) ve skupinách. Účastníci skupin byli stejného pohlaví, vždy ve skupině po 4, kterým se věnoval moderátor, taktéž stejného pohlaví. &lt;br /&gt;Rozhovory byly velice živé a účastníci se hojně dělili o příběhy a vzájemně si naslouchali. Diskuze byly strukturované a obsahovaly asi 12 tematických otázek a specifické podotázky. Časová dotace byla mezi 53 až 84 minutami.<br /> Charakteristika účastníků zobrazující některá zjištění:<br /> &lt;img src=&quot;/images/thumb/d/d7/Charakteristika_participant%C5%AF.jpg/180px-Charakteristika_participant%C5%AF.jpg&quot; _fck_mw_filename=&quot;Charakteristika participantů.jpg&quot; _fck_mw_location=&quot;center&quot; _fck_mw_type=&quot;thumb&quot; alt=&quot;Charakteristika participantů.jpg&quot; class=&quot;fck_mw_frame fck_mw_center&quot; /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> Z výsledků sezení byly sestaveny „karty“ či portréty účastníku, které popisovaly jejich využití, vztah a vliv k SNS.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;Závěrem je, že vzhledem k těžkým životním podmínkám (zabezpečení jídla, přístřeší atd.), jsou „bezdomovci“ více náchylní a více poškoditelní zlými stránkami sociálních síti, jsou tedy více náchylní například ztrapnění.&lt;/p&gt;<br /> &lt;h1&gt; Výzkum č. 2 - Izba s&amp;#160;vyhliadkou: použitie plazmy v&amp;#160;interiéri kancelárie &lt;/h1&gt;<br /> &lt;p&gt;&amp;#160; &amp;#160; Jedná sa o&amp;#160;výskum, pri ktorom bolo HCD aplikované v&amp;#160;priestoroch vnútornej kancelárie bez okien za použitia širokouhlej plazmy. Napríklad slečna v&amp;#160;miestnosti píše vyčerpávajúci report, tak potrebuje prestávku, pozrie sa na plazmu namiesto výhľadu z&amp;#160;okna, vráti sa a&amp;#160;zasa myšlienky jasne bežia. Namiesto skutočného okna s výhľadom na námestie a&amp;#160;prírodu je v&amp;#160;kancelárií veľká plazmová obrazovka, ktorá nepretržite zobrazuje vonkajšie scény v&amp;#160;reálnom čase.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;#160;&amp;#160;&amp;#160;&amp;#160; Je to prospešné a realistické? Tento dizajnový priestor v&amp;#160;súčasnosti skúmajú Kahn, Friedman a ich kolegovia pomocou rámca hodnotovo-senzitívneho dizajnu. Vo výskume sa snažili zdôrazniť pár nápadov:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;#160;&amp;#160;&amp;#160;&amp;#160;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;#160;&amp;#160;&amp;#160;&amp;#160; Čo sa týka konceptuálneho skúmania, výskumníci vychádzali z&amp;#160;psychologickej literatúry, z&amp;#160;ktorej vyplývalo, že interakcia aj s&amp;#160;minimálnou skutočnou prírodou má blahodarný účinok na psychickú i&amp;#160;fyzickú kondíciu človeka. Štúdie dokázali, že aj pohľad na prírodné prostredie dokáže znížiť stres a&amp;#160;vybudovať odolnosť. Kahn tak predpokladal, že aj plazma v&amp;#160;kancelárií tak dokáže zvýšiť tvorivosť.&amp;#160;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;#160;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;#160;&amp;#160;&amp;#160;&amp;#160; Ďalej sa vo výskume určovali priami a&amp;#160;nepriami podielnikmi. Priami boli tí, ktorí v&amp;#160;kancelárií sledovali obraz námestia snímaného kamerou. Nepriami tí, ktorí námestím prechádzali a&amp;#160;ich obraz bol premietaný do kancelárií, avšak si toho neboli vedomí. &amp;#160;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;#160;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;#160;&amp;#160;&amp;#160;&amp;#160; Priami aj nepriami podielnici sa samozrejme skúmali aj empiricky.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Empirické skúmanie priamych podielnikov spočívalo z fyziologických meraní, preverenia kognitívnych funkcií a&amp;#160;kreativity, video meraní (tieto merania obvykle zachytávali pohľad očí a&amp;#160;rôzne fyziologické dáta, aby sa dalo určiť, či k&amp;#160;pozitívnym účinkom dochádza bezprostredne po pohľade na plazmu premietajúcu prírodu) a 50 minútovým rozhovorom s&amp;#160;podielnikom, v&amp;#160;ktorom vyjadril svoje skúsenosti.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;#160;&amp;#160;&amp;#160;&amp;#160; Výsledky ukázali, že účastníci sledovali obrazovku s&amp;#160;rovnakou frekvenciou, s&amp;#160;akou sledovali okno.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;#160;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;#160;&amp;#160;&amp;#160;&amp;#160; Empirické skúmanie nepriamych podielnikov sa týkalo ich pohľadu na súkromie vo verejnom priestore a obsahovalo dotazníkovú anketu pre 750 ľudí prechádzajúcimi námestím a&amp;#160;interview.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;#160;&amp;#160;&amp;#160;&amp;#160; Výsledky priniesli výrazné rozdiely hlavne z&amp;#160;hľadiska pohlavia. Najmä ženy vyjadrili obavy nad narušením súkromia kamerami na verejných priestranstvách.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;#160;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;#160;&amp;#160;&amp;#160;&amp;#160; Návrh môže pomôcť odhaliť vedcom aj potenciálne konflikty medzi ľudskými hodnotami zapletených do technologických implementácií. Jedná sa napríklad o&amp;#160;hodnoty fyzického zdravia a&amp;#160;duševnej pohody, ktoré sa zdajú byť čiastočne v rozpore s hodnotami súkromia, občianskeho práva, dôvery a&amp;#160;bezpečnosti&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;#160;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;#160;&amp;#160;&amp;#160;&amp;#160; Tieto koncepčné a empirické výskumy môžu pomôcť formovaniu budúcich technologických vyšetrovaní. Jedna zo zrejmých výprav zahŕňa budovy. Ak by výsledky empirických šetrení i&amp;#160;naďalej zodpovedali tým predbežným, ponúka sa tu vodítko pre stavbu budov. Treba však navrhnúť budovy s&amp;#160;prírodou v&amp;#160;mysli a&amp;#160;v&amp;#160;pohľade. Inými slovami, nemôžeme beztrestne digitalizovať prírodu a&amp;#160;zobrazovať takéto verzie ako náhradu za skutočnosť.&amp;#160; Dokonca sa môže nakoniec zničiť originál aj ohroziť fyzické zdravie. Na druhej strane tam, kde nie je žiadny prístup k&amp;#160;prírode, dá sa takto aspoň čiastočne zlepšiť psychickú kondíciu. &amp;#160;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot; _fck_mw_customtag=&quot;true&quot; _fck_mw_tagname=&quot;ref&quot; name=&quot;NazevPoznamky&quot;&gt;FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf &lt;/span&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;#160; &amp;#160; &amp;#160;Stručne povedané , táto prípadová štúdia ukazuje, ako hodnotovo-senzitívny dizajn môže pomôcť výskumníkom.&lt;/p&gt;<br /> &lt;h1&gt; Výzkum č. 3 - UrbanSim – Simulácia integrovaného rozvoja územia, dopravy a životného prostredia &lt;/h1&gt;<br /> &lt;p&gt;Na celom svete sa potýkame s narastajúcimi problémami so znečistením, dopravnými zápchami, spotrebou zdrojov, strata otvoreného priestoru, strata súdržnej komunity a nekontrolovateľné rozliehanie. Volení úradníci sa potýkajú s týmito ťažkými problémami a snažia sa ich riešiť čo najprijateľnejšou cestou, ktorá by nemala za následok napríklad zvyšovanie daní a riešila by tieto problémy. Analytické nástroje využívane v praxi však na tieto problémy nestačili. Ako reakciu na tento problém Waddell, Borning a ich kolegovia vyvíjajú UrbanSim, veľký simulačný balíček, ktorý na dobu 20 rokov dopredu vyhodnocuje vzorce urbanistického rozvoja podľa rôznych scenárov. <br /> UrbanSim prechádza významnou prestavbou a rozšírením vnútornej architektúry, rozhrania a sociálnych cieľov. Pod vedením Borninga, Friedmana a Kahna hrá Hodnotovo Sensitivný Design ústrednú rolu v tomto úsilí. <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Výskumný tým sa musel vysporiadať s problémom s rôznymi typmi podielníkov pre tento projekt. Pre realnejšie výsledky vedci rozlišili hodnoty na (a) priamo podporované hodnoty – spravodlivost – simulácia nesmie nespravodlivo diskriminovať rôzne skupiny podielníkov a (b) hodnoty podielníkov – otázka životného prostredia, ochrana vlastníckych práv, minimálny zásah vlády...<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Ďalším problémom bolo ako zoradiť jednotlivé hodnoty. Výskumný tým využil webove rozhranie na kategorizovanie hodnôt do ekonomického, enviromentálneho a sociálneho výstupu a z nich vychádzali ďalšie výstupy pre konkretnejšie výsledky. Toto webové rozhranie využívalo všetky tri druhy skúmania: koncepčný, empirický a technický. Borning a spol. používaju Hodnotovo senzitivný design aby zistili aký vplyv má technológia počitačovej simulácie integrovaného rozvoja územia, dopravy a životného prostredia na ľudské hodnoty na oboch organizačných a individuálnych úrovniach. Hodnotovo senzitívny design v tomto projekte dokázal že je využiteľný aj na takto veľké projekty.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot; _fck_mw_customtag=&quot;true&quot; _fck_mw_tagname=&quot;ref&quot; name=&quot;NazevPoznamky&quot;&gt;FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf &lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h1&gt; Citácie &lt;/h1&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot; _fck_mw_customtag=&quot;true&quot; _fck_mw_tagname=&quot;references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h1&gt; Použitá literatúra &lt;/h1&gt;<br /> &lt;p&gt;WOELFER, Jill Palzkill a David G. HENDRY. Homeless Young People on Social Network Sites [online]. 2012 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf&quot;&gt;http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf&lt;/a&gt;<br /> &lt;/p&gt;</div>

Midori https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hodnotov%C4%9B-senzitivn%C3%AD_design&diff=37361 2013-10-24T10:16:26Z

<p>Midori: </p> <hr /> <div>= Obecný popis teorie =<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;Value Sensitive design (VSD) byl vytvořen Batyou Friedman a Peterem Kahnem na Univerzitě Washington koncem 80. let. Snaží se poskytnout teorie a metody, které prosazují lidské hodnoty v&amp;nbsp;procesu designování. Bere v&amp;nbsp;úvahu hodnoty jako například: soukromí, morálka, respekt, důvěra atd. Pro VSD jsou důležité analýzy všech zúčastněných (či ovlivněných), analýzy jednotlivců či skupin, analýza hodnot designéra, závazek k&amp;nbsp;pokroku aj. Návrhy jsou vyvíjeny pomocí tripartitního zkoumání, skládající se ze tří fází: koncepční, empirické a technologické. Tato vyšetření mají být iterativní, což vede k&amp;nbsp;neustálé modifikaci designu.<br /> <br /> = Výzkum č. 1 - Homeless Young People on Social Network Sites =<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp;Teorie HSD byla využita například ve výzkumu provedeném v roce 2012 Woelferem, Oalzkillem a Hendrym&lt;ref&gt;WOELFER, Jill Palzkill a David G. HENDRY. Homeless Young People on Social Network Sites.&lt;/ref&gt;. Zkoumal využití a vliv sociálních sítí (MySpace a Facebook) mladými americkými „bezdomovci“&lt;ref&gt;Někteří z respondentů sami sebe definovali jako &quot;couchsurfery&quot;, tedy přebývali u přátel atd. Nepředstavujte si proto klasické bezdomovce&lt;/ref&gt; ve věku od 18 do 30let. Výzkum rozvádí dva předešlé, nezávisle na sobě zpracované výzkumy velice sociálně slabých (bez věkového omezení), kde jeden tvrdí, že sociální sítě jsou přínosem (pomáhají „bezdomovcům) udržovat sociální vazby s rodinou či přáteli, a druhý prezentuje přesný opak (soc. síť umožňuje uživateli komunikovat s potenciálním kupcem drog či sexuálních služeb, nebo umožňovat násilníkovi např. kyberšikanu).<br /> <br /> Samotný výzkum pak probíhal ve třech fázích:<br /> &lt;br&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp;Napřed výzkum analyzoval zázemí „bezdomovců“ a následně sociální sítě samotné. Uvádí, že důležitým faktorem je, jakým způsobem a „jak hluboko“ člověk propadl životu na ulici. V závislosti na tom uvádí vliv SNS dle výše zmíněných možností.<br /> &lt;br&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp;Poté bylo účastníku zadáno vyplnit dotazník, jež zjišťoval například přístup k Internetu, využití sociálních sítí, jak se stali bezdomovci, jak se chtějí tento stav překonat atd.<br /> &lt;br&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp;Následně bylo vybráno 24 subjektů (12 pro každé pohlaví) z okolí Seattlu, kteří se zúčastnili interview (za účast jim byl udělen dárkový poukaz v hodnotě 15 dolarů) ve skupinách. Účastníci skupin byli stejného pohlaví, vždy ve skupině po 4, kterým se věnoval moderátor, taktéž stejného pohlaví. &lt;br&gt;Rozhovory byly velice živé a účastníci se hojně dělili o příběhy a vzájemně si naslouchali. Diskuze byly strukturované a obsahovaly asi 12 tematických otázek a specifické podotázky. Časová dotace byla mezi 53 až 84 minutami.<br /> Charakteristika účastníků zobrazující některá zjištění:<br /> [[Soubor:Charakteristika_participantů.jpg‎|thumb|center]]<br /> <br /> <br /> Z výsledků sezení byly sestaveny „karty“ či portréty účastníku, které popisovaly jejich využití, vztah a vliv k SNS.<br /> &lt;p&gt;Závěrem je, že vzhledem k těžkým životním podmínkám (zabezpečení jídla, přístřeší atd.), jsou „bezdomovci“ více náchylní a více poškoditelní zlými stránkami sociálních síti, jsou tedy více náchylní například ztrapnění.&lt;/p&gt;<br /> <br /> = Výzkum č. 2 - Izba s&amp;nbsp;vyhliadkou: použitie plazmy v&amp;nbsp;interiéri kancelárie =<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp; Jedná sa o&amp;nbsp;výskum, pri ktorom bolo HCD aplikované v&amp;nbsp;priestoroch vnútornej kancelárie bez okien za použitia širokouhlej plazmy. Napríklad slečna v&amp;nbsp;miestnosti píše vyčerpávajúci report, tak potrebuje prestávku, pozrie sa na plazmu namiesto výhľadu z&amp;nbsp;okna, vráti sa a&amp;nbsp;zasa myšlienky jasne bežia. Namiesto skutočného okna s výhľadom na námestie a&amp;nbsp;prírodu je v&amp;nbsp;kancelárií veľká plazmová obrazovka, ktorá nepretržite zobrazuje vonkajšie scény v&amp;nbsp;reálnom čase.<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Je to prospešné a realistické? Tento dizajnový priestor v&amp;nbsp;súčasnosti skúmajú Kahn, Friedman a ich kolegovia pomocou rámca hodnotovo-senzitívneho dizajnu. Vo výskume sa snažili zdôrazniť pár nápadov:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Čo sa týka konceptuálneho skúmania, výskumníci vychádzali z&amp;nbsp;psychologickej literatúry, z&amp;nbsp;ktorej vyplývalo, že interakcia aj s&amp;nbsp;minimálnou skutočnou prírodou má blahodarný účinok na psychickú i&amp;nbsp;fyzickú kondíciu človeka. Štúdie dokázali, že aj pohľad na prírodné prostredie dokáže znížiť stres a&amp;nbsp;vybudovať odolnosť. Kahn tak predpokladal, že aj plazma v&amp;nbsp;kancelárií tak dokáže zvýšiť tvorivosť.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Ďalej sa vo výskume určovali priami a&amp;nbsp;nepriami podielnikmi. Priami boli tí, ktorí v&amp;nbsp;kancelárií sledovali obraz námestia snímaného kamerou. Nepriami tí, ktorí námestím prechádzali a&amp;nbsp;ich obraz bol premietaný do kancelárií, avšak si toho neboli vedomí. &amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Priami aj nepriami podielnici sa samozrejme skúmali aj empiricky.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Empirické skúmanie priamych podielnikov spočívalo z fyziologických meraní, preverenia kognitívnych funkcií a&amp;nbsp;kreativity, video meraní (tieto merania obvykle zachytávali pohľad očí a&amp;nbsp;rôzne fyziologické dáta, aby sa dalo určiť, či k&amp;nbsp;pozitívnym účinkom dochádza bezprostredne po pohľade na plazmu premietajúcu prírodu) a 50 minútovým rozhovorom s&amp;nbsp;podielnikom, v&amp;nbsp;ktorom vyjadril svoje skúsenosti.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky ukázali, že účastníci sledovali obrazovku s&amp;nbsp;rovnakou frekvenciou, s&amp;nbsp;akou sledovali okno.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Empirické skúmanie nepriamych podielnikov sa týkalo ich pohľadu na súkromie vo verejnom priestore a obsahovalo dotazníkovú anketu pre 750 ľudí prechádzajúcimi námestím a&amp;nbsp;interview.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky priniesli výrazné rozdiely hlavne z&amp;nbsp;hľadiska pohlavia. Najmä ženy vyjadrili obavy nad narušením súkromia kamerami na verejných priestranstvách.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Návrh môže pomôcť odhaliť vedcom aj potenciálne konflikty medzi ľudskými hodnotami zapletených do technologických implementácií. Jedná sa napríklad o&amp;nbsp;hodnoty fyzického zdravia a&amp;nbsp;duševnej pohody, ktoré sa zdajú byť čiastočne v rozpore s hodnotami súkromia, občianskeho práva, dôvery a&amp;nbsp;bezpečnosti&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Tieto koncepčné a empirické výskumy môžu pomôcť formovaniu budúcich technologických vyšetrovaní. Jedna zo zrejmých výprav zahŕňa budovy. Ak by výsledky empirických šetrení i&amp;nbsp;naďalej zodpovedali tým predbežným, ponúka sa tu vodítko pre stavbu budov. Treba však navrhnúť budovy s&amp;nbsp;prírodou v&amp;nbsp;mysli a&amp;nbsp;v&amp;nbsp;pohľade. Inými slovami, nemôžeme beztrestne digitalizovať prírodu a&amp;nbsp;zobrazovať takéto verzie ako náhradu za skutočnosť.&amp;nbsp; Dokonca sa môže nakoniec zničiť originál aj ohroziť fyzické zdravie. Na druhej strane tam, kde nie je žiadny prístup k&amp;nbsp;prírode, dá sa takto aspoň čiastočne zlepšiť psychickú kondíciu. &amp;nbsp;&lt;ref name=&quot;NazevPoznamky&quot;&gt;FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf &lt;/ref&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;Stručne povedané , táto prípadová štúdia ukazuje, ako hodnotovo-senzitívny dizajn môže pomôcť výskumníkom.&lt;/p&gt;<br /> <br /> = Výzkum č. 3 - UrbanSim – Simulácia integrovaného rozvoja územia, dopravy a životného prostredia =<br /> <br /> Na celom svete sa potýkame s narastajúcimi problémami so znečistením, dopravnými zápchami, spotrebou zdrojov, strata otvoreného priestoru, strata súdržnej komunity a nekontrolovateľné rozliehanie. Volení úradníci sa potýkajú s týmito ťažkými problémami a snažia sa ich riešiť čo najprijateľnejšou cestou, ktorá by nemala za následok napríklad zvyšovanie daní a riešila by tieto problémy. Analytické nástroje využívane v praxi však na tieto problémy nestačili. Ako reakciu na tento problém Waddell, Borning a ich kolegovia vyvíjajú UrbanSim, veľký simulačný balíček, ktorý na dobu 20 rokov dopredu vyhodnocuje vzorce urbanistického rozvoja podľa rôznych scenárov. <br /> UrbanSim prechádza významnou prestavbou a rozšírením vnútornej architektúry, rozhrania a sociálnych cieľov. Pod vedením Borninga, Friedmana a Kahna hrá Hodnotovo Sensitivný Design ústrednú rolu v tomto úsilí. <br /> <br /> Výskumný tým sa musel vysporiadať s problémom s rôznymi typmi podielníkov pre tento projekt. Pre realnejšie výsledky vedci rozlišili hodnoty na (a) priamo podporované hodnoty – spravodlivost – simulácia nesmie nespravodlivo diskriminovať rôzne skupiny podielníkov a (b) hodnoty podielníkov – otázka životného prostredia, ochrana vlastníckych práv, minimálny zásah vlády...<br /> <br /> Ďalším problémom bolo ako zoradiť jednotlivé hodnoty. Výskumný tým využil webove rozhranie na kategorizovanie hodnôt do ekonomického, enviromentálneho a sociálneho výstupu a z nich vychádzali ďalšie výstupy pre konkretnejšie výsledky. Toto webové rozhranie využívalo všetky tri druhy skúmania: koncepčný, empirický a technický. Borning a spol. používaju Hodnotovo senzitivný design aby zistili aký vplyv má technológia počitačovej simulácie integrovaného rozvoja územia, dopravy a životného prostredia na ľudské hodnoty na oboch organizačných a individuálnych úrovniach. Hodnotovo senzitívny design v tomto projekte dokázal že je využiteľný aj na takto veľké projekty.&lt;ref name=&quot;NazevPoznamky&quot;&gt;FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf &lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Citácie =<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> = Použitá literatúra =<br /> <br /> WOELFER, Jill Palzkill a David G. HENDRY. Homeless Young People on Social Network Sites [online]. 2012 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://vsdesign.org//publications/pdf/p2825-woelfer.pdf</div>

Midori https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hodnotov%C4%9B-senzitivn%C3%AD_design&diff=37347 2013-10-24T10:04:56Z

<p>Midori: /* Výzkum č. 3 */</p> <hr /> <div>= Obecný popis teorie =<br /> <br /> = Výzkum č. 1 =<br /> <br /> == Homeless Young People on Social Network Sites ==<br /> Teorie HSD byla využita například ve výzkumu provedeném v roce 2012 Woelferem, Oalzkillem a Hendrym. Zkoumal využití a vliv sociálních sítí (MySpace a Facebook) mladými americkými „bezdomovci“ ve věku od 18 do 30let. Výzkum rozvádí dva předešlé, nezávisle na sobě zpracované výzkumy velice sociálně slabých (bez věkového omezení), kde jeden tvrdí, že sociální sítě jsou přínosem (pomáhají „bezdomovcům) udržovat sociální vazby s rodinou či přáteli, a druhý prezentuje přesný opak (soc. síť umožňuje uživateli komunikovat s potenciálním kupcem drog či sexuálních služeb, nebo umožňovat násilníkovi např. kyberšikanu).<br /> <br /> Samotný výzkum pak probíhal ve třech fázích:<br /> &lt;br&gt;Napřed výzkum analyzoval zázemí „bezdomovců“ a následně sociální sítě samotné. Uvádí, že důležitým faktorem je, jakým způsobem a „jak hluboko“ člověk propadl životu na ulici. V závislosti na tom uvádí vliv SNS dle výše zmíněných možností.<br /> &lt;br&gt;Poté bylo účastníku zadáno vyplnit dotazník, jež zjišťoval například přístup k Internetu, využití sociálních sítí, jak se stali bezdomovci, jak se chtějí tento stav překonat atd.<br /> &lt;br&gt;Následněbylo vybráno 24 subjektů (12 pro každé pohlaví) z okolí Seattlu, kteří se zúčastnili interview (za účast jim byl udělen dárkový poukaz v hodnotě 15 dolarů) ve skupinách. Účastníci skupin byli stejného pohlaví, vždy ve skupině po 4, kterým se věnoval moderátor, taktéž stejného pohlaví. &lt;br&gt;Rozhovory byly velice živé a účastníci se hojně dělili o příběhy a vzájemně si naslouchali. Diskuze byly strukturované a obsahovaly asi 12 tematických otázek a specifické podotázky. Časová dotace byla mezi 53 až 84 minutami.<br /> Charakteristika účastníků zobrazující některá zjištění:<br /> [[Soubor:Charakteristika_participantů.jpg‎|thumb|center]]<br /> <br /> <br /> Z výsledků sezení byly sestaveny „karty“ či portréty účastníku, které popisovaly jejich využití, vztah a vliv k SNS.<br /> &lt;p&gt;Závěrem je, že vzhledem k těžkým životním podmínkám (zabezpečení jídla, přístřeší atd.), jsou „bezdomovci“ více náchylní a více poškoditelní zlými stránkami sociálních síti, jsou tedy více náchylní například ztrapnění.&lt;/p&gt;<br /> <br /> = Výzkum č. 2 =<br /> <br /> == Izba s&amp;nbsp;vyhliadkou: použitie plazmy v&amp;nbsp;interiéri kancelárie ==<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp; Jedná sa o&amp;nbsp;výskum, pri ktorom bolo HCD aplikované v&amp;nbsp;priestoroch vnútornej kancelárie bez okien za použitia širokouhlej plazmy. Napríklad slečna v&amp;nbsp;miestnosti píše vyčerpávajúci report, tak potrebuje prestávku, pozrie sa na plazmu namiesto výhľadu z&amp;nbsp;okna, vráti sa a&amp;nbsp;zasa myšlienky jasne bežia. Namiesto skutočného okna s výhľadom na námestie a&amp;nbsp;prírodu je v&amp;nbsp;kancelárií veľká plazmová obrazovka, ktorá nepretržite zobrazuje vonkajšie scény v&amp;nbsp;reálnom čase.<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Je to prospešné a realistické? Tento dizajnový priestor v&amp;nbsp;súčasnosti skúmajú Kahn, Friedman a ich kolegovia pomocou rámca hodnotovo-senzitívneho dizajnu. Vo výskume sa snažili zdôrazniť pár nápadov:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Čo sa týka konceptuálneho skúmania, výskumníci vychádzali z&amp;nbsp;psychologickej literatúry, z&amp;nbsp;ktorej vyplývalo, že interakcia aj s&amp;nbsp;minimálnou skutočnou prírodou má blahodarný účinok na psychickú i&amp;nbsp;fyzickú kondíciu človeka. Štúdie dokázali, že aj pohľad na prírodné prostredie dokáže znížiť stres a&amp;nbsp;vybudovať odolnosť. Kahn tak predpokladal, že aj plazma v&amp;nbsp;kancelárií tak dokáže zvýšiť tvorivosť.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Ďalej sa vo výskume určovali priami a&amp;nbsp;nepriami podielnikmi. Priami boli tí, ktorí v&amp;nbsp;kancelárií sledovali obraz námestia snímaného kamerou. Nepriami tí, ktorí námestím prechádzali a&amp;nbsp;ich obraz bol premietaný do kancelárií, avšak si toho neboli vedomí. &amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Priami aj nepriami podielnici sa samozrejme skúmali aj empiricky.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Empirické skúmanie priamych podielnikov spočívalo z fyziologických meraní, preverenia kognitívnych funkcií a&amp;nbsp;kreativity, video meraní (tieto merania obvykle zachytávali pohľad očí a&amp;nbsp;rôzne fyziologické dáta, aby sa dalo určiť, či k&amp;nbsp;pozitívnym účinkom dochádza bezprostredne po pohľade na plazmu premietajúcu prírodu) a 50 minútovým rozhovorom s&amp;nbsp;podielnikom, v&amp;nbsp;ktorom vyjadril svoje skúsenosti.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky ukázali, že účastníci sledovali obrazovku s&amp;nbsp;rovnakou frekvenciou, s&amp;nbsp;akou sledovali okno.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Empirické skúmanie nepriamych podielnikov sa týkalo ich pohľadu na súkromie vo verejnom priestore a obsahovalo dotazníkovú anketu pre 750 ľudí prechádzajúcimi námestím a&amp;nbsp;interview.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky priniesli výrazné rozdiely hlavne z&amp;nbsp;hľadiska pohlavia. Najmä ženy vyjadrili obavy nad narušením súkromia kamerami na verejných priestranstvách.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Návrh môže pomôcť odhaliť vedcom aj potenciálne konflikty medzi ľudskými hodnotami zapletených do technologických implementácií. Jedná sa napríklad o&amp;nbsp;hodnoty fyzického zdravia a&amp;nbsp;duševnej pohody, ktoré sa zdajú byť čiastočne v rozpore s hodnotami súkromia, občianskeho práva, dôvery a&amp;nbsp;bezpečnosti&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Tieto koncepčné a empirické výskumy môžu pomôcť formovaniu budúcich technologických vyšetrovaní. Jedna zo zrejmých výprav zahŕňa budovy. Ak by výsledky empirických šetrení i&amp;nbsp;naďalej zodpovedali tým predbežným, ponúka sa tu vodítko pre stavbu budov. Treba však navrhnúť budovy s&amp;nbsp;prírodou v&amp;nbsp;mysli a&amp;nbsp;v&amp;nbsp;pohľade. Inými slovami, nemôžeme beztrestne digitalizovať prírodu a&amp;nbsp;zobrazovať takéto verzie ako náhradu za skutočnosť.&amp;nbsp; Dokonca sa môže nakoniec zničiť originál aj ohroziť fyzické zdravie. Na druhej strane tam, kde nie je žiadny prístup k&amp;nbsp;prírode, dá sa takto aspoň čiastočne zlepšiť psychickú kondíciu. &amp;nbsp;&lt;ref name=&quot;NazevPoznamky&quot;&gt;FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf &lt;/ref&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;Stručne povedané , táto prípadová štúdia ukazuje, ako hodnotovo-senzitívny dizajn môže pomôcť výskumníkom.&lt;/p&gt;<br /> <br /> = Výzkum č. 3 =<br /> <br /> == UrbanSim – Simulácia integrovaného rozvoja územia, dopravy a životného prostredia ==<br /> <br /> Na celom svete sa potýkame s narastajúcimi problémami so znečistením, dopravnými zápchami, spotrebou zdrojov, strata otvoreného priestoru, strata súdržnej komunity a nekontrolovateľné rozliehanie. Volení úradníci sa potýkajú s týmito ťažkými problémami a snažia sa ich riešiť čo najprijateľnejšou cestou, ktorá by nemala za následok napríklad zvyšovanie daní a riešila by tieto problémy. Analytické nástroje využívane v praxi však na tieto problémy nestačili. Ako reakciu na tento problém Waddell, Borning a ich kolegovia vyvíjajú UrbanSim, veľký simulačný balíček, ktorý na dobu 20 rokov dopredu vyhodnocuje vzorce urbanistického rozvoja podľa rôznych scenárov. <br /> UrbanSim prechádza významnou prestavbou a rozšírením vnútornej architektúry, rozhrania a sociálnych cieľov. Pod vedením Borninga, Friedmana a Kahna hrá Hodnotovo Sensitivný Design ústrednú rolu v tomto úsilí. <br /> <br /> Výskumný tým sa musel vysporiadať s problémom s rôznymi typmi podielníkov pre tento projekt. Pre realnejšie výsledky vedci rozlišili hodnoty na (a) priamo podporované hodnoty – spravodlivost – simulácia nesmie nespravodlivo diskriminovať rôzne skupiny podielníkov a (b) hodnoty podielníkov – otázka životného prostredia, ochrana vlastníckych práv, minimálny zásah vlády...<br /> <br /> Ďalším problémom bolo ako zoradiť jednotlivé hodnoty. Výskumný tým využil webove rozhranie na kategorizovanie hodnôt do ekonomického, enviromentálneho a sociálneho výstupu a z nich vychádzali ďalšie výstupy pre konkretnejšie výsledky. Toto webové rozhranie využívalo všetky tri druhy skúmania: koncepčný, empirický a technický. Borning a spol. používaju Hodnotovo senzitivný design aby zistili aký vplyv má technológia počitačovej simulácie integrovaného rozvoja územia, dopravy a životného prostredia na ľudské hodnoty na oboch organizačných a individuálnych úrovniach. Hodnotovo senzitívny design v tomto projekte dokázal že je využiteľný aj na takto veľké projekty.&lt;ref name=&quot;NazevPoznamky&quot;&gt;FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf &lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Citácie =<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> = Použitá literatúra =</div>

Midori https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hodnotov%C4%9B-senzitivn%C3%AD_design&diff=37346 2013-10-24T10:04:41Z

<p>Midori: /* UrbanSim – Simulácia integrovaného rozvoja územia, dopravy a životného prostredia */</p> <hr /> <div>= Obecný popis teorie =<br /> <br /> = Výzkum č. 1 =<br /> <br /> == Homeless Young People on Social Network Sites ==<br /> Teorie HSD byla využita například ve výzkumu provedeném v roce 2012 Woelferem, Oalzkillem a Hendrym. Zkoumal využití a vliv sociálních sítí (MySpace a Facebook) mladými americkými „bezdomovci“ ve věku od 18 do 30let. Výzkum rozvádí dva předešlé, nezávisle na sobě zpracované výzkumy velice sociálně slabých (bez věkového omezení), kde jeden tvrdí, že sociální sítě jsou přínosem (pomáhají „bezdomovcům) udržovat sociální vazby s rodinou či přáteli, a druhý prezentuje přesný opak (soc. síť umožňuje uživateli komunikovat s potenciálním kupcem drog či sexuálních služeb, nebo umožňovat násilníkovi např. kyberšikanu).<br /> <br /> Samotný výzkum pak probíhal ve třech fázích:<br /> &lt;br&gt;Napřed výzkum analyzoval zázemí „bezdomovců“ a následně sociální sítě samotné. Uvádí, že důležitým faktorem je, jakým způsobem a „jak hluboko“ člověk propadl životu na ulici. V závislosti na tom uvádí vliv SNS dle výše zmíněných možností.<br /> &lt;br&gt;Poté bylo účastníku zadáno vyplnit dotazník, jež zjišťoval například přístup k Internetu, využití sociálních sítí, jak se stali bezdomovci, jak se chtějí tento stav překonat atd.<br /> &lt;br&gt;Následněbylo vybráno 24 subjektů (12 pro každé pohlaví) z okolí Seattlu, kteří se zúčastnili interview (za účast jim byl udělen dárkový poukaz v hodnotě 15 dolarů) ve skupinách. Účastníci skupin byli stejného pohlaví, vždy ve skupině po 4, kterým se věnoval moderátor, taktéž stejného pohlaví. &lt;br&gt;Rozhovory byly velice živé a účastníci se hojně dělili o příběhy a vzájemně si naslouchali. Diskuze byly strukturované a obsahovaly asi 12 tematických otázek a specifické podotázky. Časová dotace byla mezi 53 až 84 minutami.<br /> Charakteristika účastníků zobrazující některá zjištění:<br /> [[Soubor:Charakteristika_participantů.jpg‎|thumb|center]]<br /> <br /> <br /> Z výsledků sezení byly sestaveny „karty“ či portréty účastníku, které popisovaly jejich využití, vztah a vliv k SNS.<br /> &lt;p&gt;Závěrem je, že vzhledem k těžkým životním podmínkám (zabezpečení jídla, přístřeší atd.), jsou „bezdomovci“ více náchylní a více poškoditelní zlými stránkami sociálních síti, jsou tedy více náchylní například ztrapnění.&lt;/p&gt;<br /> <br /> = Výzkum č. 2 =<br /> <br /> == Izba s&amp;nbsp;vyhliadkou: použitie plazmy v&amp;nbsp;interiéri kancelárie ==<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp; Jedná sa o&amp;nbsp;výskum, pri ktorom bolo HCD aplikované v&amp;nbsp;priestoroch vnútornej kancelárie bez okien za použitia širokouhlej plazmy. Napríklad slečna v&amp;nbsp;miestnosti píše vyčerpávajúci report, tak potrebuje prestávku, pozrie sa na plazmu namiesto výhľadu z&amp;nbsp;okna, vráti sa a&amp;nbsp;zasa myšlienky jasne bežia. Namiesto skutočného okna s výhľadom na námestie a&amp;nbsp;prírodu je v&amp;nbsp;kancelárií veľká plazmová obrazovka, ktorá nepretržite zobrazuje vonkajšie scény v&amp;nbsp;reálnom čase.<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Je to prospešné a realistické? Tento dizajnový priestor v&amp;nbsp;súčasnosti skúmajú Kahn, Friedman a ich kolegovia pomocou rámca hodnotovo-senzitívneho dizajnu. Vo výskume sa snažili zdôrazniť pár nápadov:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Čo sa týka konceptuálneho skúmania, výskumníci vychádzali z&amp;nbsp;psychologickej literatúry, z&amp;nbsp;ktorej vyplývalo, že interakcia aj s&amp;nbsp;minimálnou skutočnou prírodou má blahodarný účinok na psychickú i&amp;nbsp;fyzickú kondíciu človeka. Štúdie dokázali, že aj pohľad na prírodné prostredie dokáže znížiť stres a&amp;nbsp;vybudovať odolnosť. Kahn tak predpokladal, že aj plazma v&amp;nbsp;kancelárií tak dokáže zvýšiť tvorivosť.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Ďalej sa vo výskume určovali priami a&amp;nbsp;nepriami podielnikmi. Priami boli tí, ktorí v&amp;nbsp;kancelárií sledovali obraz námestia snímaného kamerou. Nepriami tí, ktorí námestím prechádzali a&amp;nbsp;ich obraz bol premietaný do kancelárií, avšak si toho neboli vedomí. &amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Priami aj nepriami podielnici sa samozrejme skúmali aj empiricky.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Empirické skúmanie priamych podielnikov spočívalo z fyziologických meraní, preverenia kognitívnych funkcií a&amp;nbsp;kreativity, video meraní (tieto merania obvykle zachytávali pohľad očí a&amp;nbsp;rôzne fyziologické dáta, aby sa dalo určiť, či k&amp;nbsp;pozitívnym účinkom dochádza bezprostredne po pohľade na plazmu premietajúcu prírodu) a 50 minútovým rozhovorom s&amp;nbsp;podielnikom, v&amp;nbsp;ktorom vyjadril svoje skúsenosti.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky ukázali, že účastníci sledovali obrazovku s&amp;nbsp;rovnakou frekvenciou, s&amp;nbsp;akou sledovali okno.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Empirické skúmanie nepriamych podielnikov sa týkalo ich pohľadu na súkromie vo verejnom priestore a obsahovalo dotazníkovú anketu pre 750 ľudí prechádzajúcimi námestím a&amp;nbsp;interview.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky priniesli výrazné rozdiely hlavne z&amp;nbsp;hľadiska pohlavia. Najmä ženy vyjadrili obavy nad narušením súkromia kamerami na verejných priestranstvách.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Návrh môže pomôcť odhaliť vedcom aj potenciálne konflikty medzi ľudskými hodnotami zapletených do technologických implementácií. Jedná sa napríklad o&amp;nbsp;hodnoty fyzického zdravia a&amp;nbsp;duševnej pohody, ktoré sa zdajú byť čiastočne v rozpore s hodnotami súkromia, občianskeho práva, dôvery a&amp;nbsp;bezpečnosti&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Tieto koncepčné a empirické výskumy môžu pomôcť formovaniu budúcich technologických vyšetrovaní. Jedna zo zrejmých výprav zahŕňa budovy. Ak by výsledky empirických šetrení i&amp;nbsp;naďalej zodpovedali tým predbežným, ponúka sa tu vodítko pre stavbu budov. Treba však navrhnúť budovy s&amp;nbsp;prírodou v&amp;nbsp;mysli a&amp;nbsp;v&amp;nbsp;pohľade. Inými slovami, nemôžeme beztrestne digitalizovať prírodu a&amp;nbsp;zobrazovať takéto verzie ako náhradu za skutočnosť.&amp;nbsp; Dokonca sa môže nakoniec zničiť originál aj ohroziť fyzické zdravie. Na druhej strane tam, kde nie je žiadny prístup k&amp;nbsp;prírode, dá sa takto aspoň čiastočne zlepšiť psychickú kondíciu. &amp;nbsp;&lt;ref name=&quot;NazevPoznamky&quot;&gt;FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf &lt;/ref&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;Stručne povedané , táto prípadová štúdia ukazuje, ako hodnotovo-senzitívny dizajn môže pomôcť výskumníkom.&lt;/p&gt;<br /> <br /> = Výzkum č. 3 =<br /> <br /> == UrbanSim – Simulácia integrovaného rozvoja územia, dopravy a životného prostredia ==<br /> <br /> Na celom svete sa potýkame s narastajúcimi problémami so znečistením, dopravnými zápchami, spotrebou zdrojov, strata otvoreného priestoru, strata súdržnej komunity a nekontrolovateľné rozliehanie. Volení úradníci sa potýkajú s týmito ťažkými problémami a snažia sa ich riešiť čo najprijateľnejšou cestou, ktorá by nemala za následok napríklad zvyšovanie daní a riešila by tieto problémy. Analytické nástroje využívane v praxi však na tieto problémy nestačili. Ako reakciu na tento problém Waddell, Borning a ich kolegovia vyvíjajú UrbanSim, veľký simulačný balíček, ktorý na dobu 20 rokov dopredu vyhodnocuje vzorce urbanistického rozvoja podľa rôznych scenárov. <br /> UrbanSim prechádza významnou prestavbou a rozšírením vnútornej architektúry, rozhrania a sociálnych cieľov. Pod vedením Borninga, Friedmana a Kahna hrá Hodnotovo Sensitivný Design ústrednú rolu v tomto úsilí. <br /> <br /> Výskumný tým sa musel vysporiadať s problémom s rôznymi typmi podielníkov pre tento projekt. Pre realnejšie výsledky vedci rozlišili hodnoty na (a) priamo podporované hodnoty – spravodlivost – simulácia nesmie nespravodlivo diskriminovať rôzne skupiny podielníkov a (b) hodnoty podielníkov – otázka životného prostredia, ochrana vlastníckych práv, minimálny zásah vlády...<br /> <br /> Ďalším problémom bolo ako zoradiť jednotlivé hodnoty. Výskumný tým využil webove rozhranie na kategorizovanie hodnôt do ekonomického, enviromentálneho a sociálneho výstupu a z nich vychádzali ďalšie výstupy pre konkretnejšie výsledky. Toto webové rozhranie využívalo všetky tri druhy skúmania: koncepčný, empirický a technický. Borning a spol. používaju Hodnotovo senzitivný design aby zistili aký vplyv má technológia počitačovej simulácie integrovaného rozvoja územia, dopravy a životného prostredia na ľudské hodnoty na oboch organizačných a individuálnych úrovniach. Hodnotovo senzitívny design v tomto projekte dokázal že je využiteľný aj na takto veľké projekty.&lt;ref name=&quot;NazevPoznamky&quot;&gt;FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf &lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Citácie =<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> = Použitá literatúra =</div>

Midori https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hodnotov%C4%9B-senzitivn%C3%AD_design&diff=37345 2013-10-24T10:04:16Z

<p>Midori: </p> <hr /> <div>= Obecný popis teorie =<br /> <br /> = Výzkum č. 1 =<br /> <br /> == Homeless Young People on Social Network Sites ==<br /> Teorie HSD byla využita například ve výzkumu provedeném v roce 2012 Woelferem, Oalzkillem a Hendrym. Zkoumal využití a vliv sociálních sítí (MySpace a Facebook) mladými americkými „bezdomovci“ ve věku od 18 do 30let. Výzkum rozvádí dva předešlé, nezávisle na sobě zpracované výzkumy velice sociálně slabých (bez věkového omezení), kde jeden tvrdí, že sociální sítě jsou přínosem (pomáhají „bezdomovcům) udržovat sociální vazby s rodinou či přáteli, a druhý prezentuje přesný opak (soc. síť umožňuje uživateli komunikovat s potenciálním kupcem drog či sexuálních služeb, nebo umožňovat násilníkovi např. kyberšikanu).<br /> <br /> Samotný výzkum pak probíhal ve třech fázích:<br /> &lt;br&gt;Napřed výzkum analyzoval zázemí „bezdomovců“ a následně sociální sítě samotné. Uvádí, že důležitým faktorem je, jakým způsobem a „jak hluboko“ člověk propadl životu na ulici. V závislosti na tom uvádí vliv SNS dle výše zmíněných možností.<br /> &lt;br&gt;Poté bylo účastníku zadáno vyplnit dotazník, jež zjišťoval například přístup k Internetu, využití sociálních sítí, jak se stali bezdomovci, jak se chtějí tento stav překonat atd.<br /> &lt;br&gt;Následněbylo vybráno 24 subjektů (12 pro každé pohlaví) z okolí Seattlu, kteří se zúčastnili interview (za účast jim byl udělen dárkový poukaz v hodnotě 15 dolarů) ve skupinách. Účastníci skupin byli stejného pohlaví, vždy ve skupině po 4, kterým se věnoval moderátor, taktéž stejného pohlaví. &lt;br&gt;Rozhovory byly velice živé a účastníci se hojně dělili o příběhy a vzájemně si naslouchali. Diskuze byly strukturované a obsahovaly asi 12 tematických otázek a specifické podotázky. Časová dotace byla mezi 53 až 84 minutami.<br /> Charakteristika účastníků zobrazující některá zjištění:<br /> [[Soubor:Charakteristika_participantů.jpg‎|thumb|center]]<br /> <br /> <br /> Z výsledků sezení byly sestaveny „karty“ či portréty účastníku, které popisovaly jejich využití, vztah a vliv k SNS.<br /> &lt;p&gt;Závěrem je, že vzhledem k těžkým životním podmínkám (zabezpečení jídla, přístřeší atd.), jsou „bezdomovci“ více náchylní a více poškoditelní zlými stránkami sociálních síti, jsou tedy více náchylní například ztrapnění.&lt;/p&gt;<br /> <br /> = Výzkum č. 2 =<br /> <br /> == Izba s&amp;nbsp;vyhliadkou: použitie plazmy v&amp;nbsp;interiéri kancelárie ==<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp; Jedná sa o&amp;nbsp;výskum, pri ktorom bolo HCD aplikované v&amp;nbsp;priestoroch vnútornej kancelárie bez okien za použitia širokouhlej plazmy. Napríklad slečna v&amp;nbsp;miestnosti píše vyčerpávajúci report, tak potrebuje prestávku, pozrie sa na plazmu namiesto výhľadu z&amp;nbsp;okna, vráti sa a&amp;nbsp;zasa myšlienky jasne bežia. Namiesto skutočného okna s výhľadom na námestie a&amp;nbsp;prírodu je v&amp;nbsp;kancelárií veľká plazmová obrazovka, ktorá nepretržite zobrazuje vonkajšie scény v&amp;nbsp;reálnom čase.<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Je to prospešné a realistické? Tento dizajnový priestor v&amp;nbsp;súčasnosti skúmajú Kahn, Friedman a ich kolegovia pomocou rámca hodnotovo-senzitívneho dizajnu. Vo výskume sa snažili zdôrazniť pár nápadov:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Čo sa týka konceptuálneho skúmania, výskumníci vychádzali z&amp;nbsp;psychologickej literatúry, z&amp;nbsp;ktorej vyplývalo, že interakcia aj s&amp;nbsp;minimálnou skutočnou prírodou má blahodarný účinok na psychickú i&amp;nbsp;fyzickú kondíciu človeka. Štúdie dokázali, že aj pohľad na prírodné prostredie dokáže znížiť stres a&amp;nbsp;vybudovať odolnosť. Kahn tak predpokladal, že aj plazma v&amp;nbsp;kancelárií tak dokáže zvýšiť tvorivosť.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Ďalej sa vo výskume určovali priami a&amp;nbsp;nepriami podielnikmi. Priami boli tí, ktorí v&amp;nbsp;kancelárií sledovali obraz námestia snímaného kamerou. Nepriami tí, ktorí námestím prechádzali a&amp;nbsp;ich obraz bol premietaný do kancelárií, avšak si toho neboli vedomí. &amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Priami aj nepriami podielnici sa samozrejme skúmali aj empiricky.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Empirické skúmanie priamych podielnikov spočívalo z fyziologických meraní, preverenia kognitívnych funkcií a&amp;nbsp;kreativity, video meraní (tieto merania obvykle zachytávali pohľad očí a&amp;nbsp;rôzne fyziologické dáta, aby sa dalo určiť, či k&amp;nbsp;pozitívnym účinkom dochádza bezprostredne po pohľade na plazmu premietajúcu prírodu) a 50 minútovým rozhovorom s&amp;nbsp;podielnikom, v&amp;nbsp;ktorom vyjadril svoje skúsenosti.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky ukázali, že účastníci sledovali obrazovku s&amp;nbsp;rovnakou frekvenciou, s&amp;nbsp;akou sledovali okno.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Empirické skúmanie nepriamych podielnikov sa týkalo ich pohľadu na súkromie vo verejnom priestore a obsahovalo dotazníkovú anketu pre 750 ľudí prechádzajúcimi námestím a&amp;nbsp;interview.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky priniesli výrazné rozdiely hlavne z&amp;nbsp;hľadiska pohlavia. Najmä ženy vyjadrili obavy nad narušením súkromia kamerami na verejných priestranstvách.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Návrh môže pomôcť odhaliť vedcom aj potenciálne konflikty medzi ľudskými hodnotami zapletených do technologických implementácií. Jedná sa napríklad o&amp;nbsp;hodnoty fyzického zdravia a&amp;nbsp;duševnej pohody, ktoré sa zdajú byť čiastočne v rozpore s hodnotami súkromia, občianskeho práva, dôvery a&amp;nbsp;bezpečnosti&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Tieto koncepčné a empirické výskumy môžu pomôcť formovaniu budúcich technologických vyšetrovaní. Jedna zo zrejmých výprav zahŕňa budovy. Ak by výsledky empirických šetrení i&amp;nbsp;naďalej zodpovedali tým predbežným, ponúka sa tu vodítko pre stavbu budov. Treba však navrhnúť budovy s&amp;nbsp;prírodou v&amp;nbsp;mysli a&amp;nbsp;v&amp;nbsp;pohľade. Inými slovami, nemôžeme beztrestne digitalizovať prírodu a&amp;nbsp;zobrazovať takéto verzie ako náhradu za skutočnosť.&amp;nbsp; Dokonca sa môže nakoniec zničiť originál aj ohroziť fyzické zdravie. Na druhej strane tam, kde nie je žiadny prístup k&amp;nbsp;prírode, dá sa takto aspoň čiastočne zlepšiť psychickú kondíciu. &amp;nbsp;&lt;ref name=&quot;NazevPoznamky&quot;&gt;FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf &lt;/ref&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;Stručne povedané , táto prípadová štúdia ukazuje, ako hodnotovo-senzitívny dizajn môže pomôcť výskumníkom.&lt;/p&gt;<br /> <br /> = Výzkum č. 3 =<br /> <br /> == UrbanSim – Simulácia integrovaného rozvoja územia, dopravy a životného prostredia ==<br /> <br /> Na celom svete sa potýkame s narastajúcimi problémami so znečistením, dopravnými zápchami, spotrebou zdrojov, strata otvoreného priestoru, strata súdržnej komunity a nekontrolovateľné rozliehanie. Volení úradníci sa potýkajú s týmito ťažkými problémami a snažia sa ich riešiť čo najprijateľnejšou cestou, ktorá by nemala za následok napríklad zvyšovanie daní a riešila by tieto problémy. Analytické nástroje využívane v praxi však na tieto problémy nestačili. Ako reakciu na tento problém Waddell, Borning a ich kolegovia vyvíjajú UrbanSim, veľký simulačný balíček, ktorý na dobu 20 rokov dopredu vyhodnocuje vzorce urbanistického rozvoja podľa rôznych scenárov. <br /> UrbanSim prechádza významnou prestavbou a rozšírením vnútornej architektúry, rozhrania a sociálnych cieľov. Pod vedením Borninga, Friedmana a Kahna hrá Hodnotovo Sensitivný Design ústrednú rolu v tomto úsilí. <br /> <br /> Výskumný tým sa musel vysporiadať s problémom s rôznymi typmi podielníkov pre tento projekt. Pre realnejšie výsledky vedci rozlišili hodnoty na (a) priamo podporované hodnoty – spravodlivost – simulácia nesmie nespravodlivo diskriminovať rôzne skupiny podielníkov a (b) hodnoty podielníkov – otázka životného prostredia, ochrana vlastníckych práv, minimálny zásah vlády...<br /> <br /> Ďalším problémom bolo ako zoradiť jednotlivé hodnoty. Výskumný tým využil webove rozhranie na kategorizovanie hodnôt do ekonomického, enviromentálneho a sociálneho výstupu a z nich vychádzali ďalšie výstupy pre konkretnejšie výsledky. Toto webové rozhranie využívalo všetky tri druhy skúmania: koncepčný, empirický a technický. Borning a spol. používaju Hodnotovo senzitivný design aby zistili aký vplyv má technológia počitačovej simulácie integrovaného rozvoja územia, dopravy a životného prostredia na ľudské hodnoty na oboch organizačných a individuálnych úrovniach. Hodnotovo senzitívny design v tomto projekte dokázal že je využiteľný aj na takto veľké projekty.&lt;ref name=&quot;NazevPoznamky&quot;&gt;FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf &lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Citácie =<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> = Použitá literatúra =</div>

Midori https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hodnotov%C4%9B-senzitivn%C3%AD_design&diff=37321 2013-10-24T09:20:59Z

<p>Midori: /* Izba s&amp;nbsp;vyhliadkou: použitie plazmy v&amp;nbsp;interiéri kancelárie */</p> <hr /> <div>= Obecný popis teorie =<br /> <br /> = Výzkum č. 1 =<br /> <br /> == Homeless Young People on Social Network Sites ==<br /> <br /> = Výzkum č. 2 =<br /> <br /> == Izba s&amp;nbsp;vyhliadkou: použitie plazmy v&amp;nbsp;interiéri kancelárie ==<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp; Jedná sa o&amp;nbsp;výskum, pri ktorom bolo HCD aplikované v&amp;nbsp;priestoroch vnútornej kancelárie bez okien za použitia širokouhlej plazmy. Napríklad slečna v&amp;nbsp;miestnosti píše vyčerpávajúci report, tak potrebuje prestávku, pozrie sa na plazmu namiesto výhľadu z&amp;nbsp;okna, vráti sa a&amp;nbsp;zasa myšlienky jasne bežia. Namiesto skutočného okna s výhľadom na námestie a&amp;nbsp;prírodu je v&amp;nbsp;kancelárií veľká plazmová obrazovka, ktorá nepretržite zobrazuje vonkajšie scény v&amp;nbsp;reálnom čase.<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Je to prospešné a realistické? Tento dizajnový priestor v&amp;nbsp;súčasnosti skúmajú Kahn, Friedman a ich kolegovia pomocou rámca hodnotovo-senzitívneho dizajnu. Vo výskume sa snažili zdôrazniť pár nápadov:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Čo sa týka konceptuálneho skúmania, výskumníci vychádzali z&amp;nbsp;psychologickej literatúry, z&amp;nbsp;ktorej vyplývalo, že interakcia aj s&amp;nbsp;minimálnou skutočnou prírodou má blahodarný účinok na psychickú i&amp;nbsp;fyzickú kondíciu človeka. Štúdie dokázali, že aj pohľad na prírodné prostredie dokáže znížiť stres a&amp;nbsp;vybudovať odolnosť. Kahn tak predpokladal, že aj plazma v&amp;nbsp;kancelárií tak dokáže zvýšiť tvorivosť.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Ďalej sa vo výskume určovali priami a&amp;nbsp;nepriami podielnikmi. Priami boli tí, ktorí v&amp;nbsp;kancelárií sledovali obraz námestia snímaného kamerou. Nepriami tí, ktorí námestím prechádzali a&amp;nbsp;ich obraz bol premietaný do kancelárií, avšak si toho neboli vedomí. &amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Priami aj nepriami podielnici sa samozrejme skúmali aj empiricky.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Empirické skúmanie priamych podielnikov spočívalo z fyziologických meraní, preverenia kognitívnych funkcií a&amp;nbsp;kreativity, video meraní (tieto merania obvykle zachytávali pohľad očí a&amp;nbsp;rôzne fyziologické dáta, aby sa dalo určiť, či k&amp;nbsp;pozitívnym účinkom dochádza bezprostredne po pohľade na plazmu premietajúcu prírodu) a 50 minútovým rozhovorom s&amp;nbsp;podielnikom, v&amp;nbsp;ktorom vyjadril svoje skúsenosti.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky ukázali, že účastníci sledovali obrazovku s&amp;nbsp;rovnakou frekvenciou, s&amp;nbsp;akou sledovali okno.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Empirické skúmanie nepriamych podielnikov sa týkalo ich pohľadu na súkromie vo verejnom priestore a obsahovalo dotazníkovú anketu pre 750 ľudí prechádzajúcimi námestím a&amp;nbsp;interview.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky priniesli výrazné rozdiely hlavne z&amp;nbsp;hľadiska pohlavia. Najmä ženy vyjadrili obavy nad narušením súkromia kamerami na verejných priestranstvách.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Návrh môže pomôcť odhaliť vedcom aj potenciálne konflikty medzi ľudskými hodnotami zapletených do technologických implementácií. Jedná sa napríklad o&amp;nbsp;hodnoty fyzického zdravia a&amp;nbsp;duševnej pohody, ktoré sa zdajú byť čiastočne v rozpore s hodnotami súkromia, občianskeho práva, dôvery a&amp;nbsp;bezpečnosti&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Tieto koncepčné a empirické výskumy môžu pomôcť formovaniu budúcich technologických vyšetrovaní. Jedna zo zrejmých výprav zahŕňa budovy. Ak by výsledky empirických šetrení i&amp;nbsp;naďalej zodpovedali tým predbežným, ponúka sa tu vodítko pre stavbu budov. Treba však navrhnúť budovy s&amp;nbsp;prírodou v&amp;nbsp;mysli a&amp;nbsp;v&amp;nbsp;pohľade. Inými slovami, nemôžeme beztrestne digitalizovať prírodu a&amp;nbsp;zobrazovať takéto verzie ako náhradu za skutočnosť.&amp;nbsp; Dokonca sa môže nakoniec zničiť originál aj ohroziť fyzické zdravie. Na druhej strane tam, kde nie je žiadny prístup k&amp;nbsp;prírode, dá sa takto aspoň čiastočne zlepšiť psychickú kondíciu. &amp;nbsp;&lt;ref name=&quot;NazevPoznamky&quot;&gt;FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf &lt;/ref&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;Stručne povedané , táto prípadová štúdia ukazuje, ako hodnotovo-senzitívny dizajn môže pomôcť výskumníkom.&lt;/p&gt;<br /> <br /> = Výzkum č. 3 =<br /> <br /> = Citácie =<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> = Použitá literatúra =</div>

Midori https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hodnotov%C4%9B-senzitivn%C3%AD_design&diff=37320 2013-10-24T09:17:38Z

<p>Midori: /* Izba s&amp;nbsp;vyhliadkou: použitie plazmy v&amp;nbsp;interiéri kancelárie */</p> <hr /> <div>= Obecný popis teorie =<br /> <br /> = Výzkum č. 1 =<br /> <br /> == Homeless Young People on Social Network Sites ==<br /> <br /> = Výzkum č. 2 =<br /> <br /> == Izba s&amp;nbsp;vyhliadkou: použitie plazmy v&amp;nbsp;interiéri kancelárie ==<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp; Jedná sa o&amp;nbsp;výskum, pri ktorom bolo HCD aplikované v&amp;nbsp;priestoroch vnútornej kancelárie bez okien za použitia širokouhlej plazmy. Napríklad slečna v&amp;nbsp;miestnosti píše vyčerpávajúci report, tak potrebuje prestávku, pozrie sa na plazmu namiesto výhľadu z&amp;nbsp;okna, vráti sa a&amp;nbsp;zasa myšlienky jasne bežia. Namiesto skutočného okna s výhľadom na námestie a&amp;nbsp;prírodu je v&amp;nbsp;kancelárií veľká plazmová obrazovka, ktorá nepretržite zobrazuje vonkajšie scény v&amp;nbsp;reálnom čase.<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Je to prospešné a realistické? Tento dizajnový priestor v&amp;nbsp;súčasnosti skúmajú Kahn, Friedman a ich kolegovia pomocou rámca hodnotovo-senzitívneho dizajnu. Vo výskume sa snažili zdôrazniť pár nápadov:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Čo sa týka konceptuálneho skúmania, výskumníci vychádzali z&amp;nbsp;psychologickej literatúry, z&amp;nbsp;ktorej vyplývalo, že interakcia aj s&amp;nbsp;minimálnou skutočnou prírodou má blahodarný účinok na psychickú i&amp;nbsp;fyzickú kondíciu človeka. Štúdie dokázali, že aj pohľad na prírodné prostredie dokáže znížiť stres a&amp;nbsp;vybudovať odolnosť. Kahn tak predpokladal, že aj plazma v&amp;nbsp;kancelárií tak dokáže zvýšiť tvorivosť.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Ďalej sa vo výskume určovali priami a&amp;nbsp;nepriami podielnikmi. Priami boli tí, ktorí v&amp;nbsp;kancelárií sledovali obraz námestia snímaného kamerou. Nepriami tí, ktorí námestím prechádzali a&amp;nbsp;ich obraz bol premietaný do kancelárií, avšak si toho neboli vedomí. &amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Priami aj nepriami podielnici sa samozrejme skúmali aj empiricky.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Empirické skúmanie priamych podielnikov spočívalo z fyziologických meraní, preverenia kognitívnych funkcií a&amp;nbsp;kreativity, video meraní (tieto merania obvykle zachytávali pohľad očí a&amp;nbsp;rôzne fyziologické dáta, aby sa dalo určiť, či k&amp;nbsp;pozitívnym účinkom dochádza bezprostredne po pohľade na plazmu premietajúcu prírodu) a 50 minútovým rozhovorom s&amp;nbsp;podielnikom, v&amp;nbsp;ktorom vyjadril svoje skúsenosti.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky ukázali, že účastníci sledovali obrazovku s&amp;nbsp;rovnakou frekvenciou, s&amp;nbsp;akou sledovali okno.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Empirické skúmanie nepriamych podielnikov sa týkalo ich pohľadu na súkromie vo verejnom priestore a obsahovalo dotazníkovú anketu pre 750 ľudí prechádzajúcimi námestím a&amp;nbsp;interview.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky priniesli výrazné rozdiely hlavne z&amp;nbsp;hľadiska pohlavia. Najmä ženy vyjadrili obavy nad narušením súkromia kamerami na verejných priestranstvách.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Návrh môže pomôcť odhaliť vedcom aj potenciálne konflikty medzi ľudskými hodnotami zapletených do technologických implementácií. Jedná sa napríklad o&amp;nbsp;hodnoty fyzického zdravia a&amp;nbsp;duševnej pohody, ktoré sa zdajú byť čiastočne v rozpore s hodnotami súkromia, občianskeho práva, dôvery a&amp;nbsp;bezpečnosti&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Tieto koncepčné a empirické výskumy môžu pomôcť formovaniu budúcich technologických vyšetrovaní. Jedna zo zrejmých výprav zahŕňa budovy. Ak by výsledky empirických šetrení i&amp;nbsp;naďalej zodpovedali tým predbežným, ponúka sa tu vodítko pre stavbu budov. Treba však navrhnúť budovy s&amp;nbsp;prírodou v&amp;nbsp;mysli a&amp;nbsp;v&amp;nbsp;pohľade. Inými slovami, nemôžeme beztrestne digitalizovať prírodu a&amp;nbsp;zobrazovať takéto verzie ako náhradu za skutočnosť.&amp;nbsp; Dokonca sa môže nakoniec zničiť originál aj ohroziť fyzické zdravie. Na druhej strane tam, kde nie je žiadny prístup k&amp;nbsp;prírode, dá sa takto aspoň čiastočne zlepšiť psychickú kondíciu. &amp;nbsp;&lt;ref name=&quot;NazevPoznamky&quot;&gt;FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z:http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-andinformation-systems.pdf &lt;/ref&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;Stručne povedané , táto prípadová štúdia ukazuje, ako hodnotovo-senzitívny dizajn môže pomôcť výskumníkom.&lt;/p&gt;<br /> <br /> = Výzkum č. 3 =<br /> <br /> = Citácie =<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> = Použitá literatúra =</div>

Midori https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hodnotov%C4%9B-senzitivn%C3%AD_design&diff=37319 2013-10-24T09:16:48Z

<p>Midori: /* Výzkum č. 2 */</p> <hr /> <div>= Obecný popis teorie =<br /> <br /> = Výzkum č. 1 =<br /> <br /> == Homeless Young People on Social Network Sites ==<br /> <br /> = Výzkum č. 2 =<br /> <br /> == Izba s&amp;nbsp;vyhliadkou: použitie plazmy v&amp;nbsp;interiéri kancelárie ==<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp; Jedná sa o&amp;nbsp;výskum, pri ktorom bolo HCD aplikované v&amp;nbsp;priestoroch vnútornej kancelárie bez okien za použitia širokouhlej plazmy. Napríklad slečna v&amp;nbsp;miestnosti píše vyčerpávajúci report, tak potrebuje prestávku, pozrie sa na plazmu namiesto výhľadu z&amp;nbsp;okna, vráti sa a&amp;nbsp;zasa myšlienky jasne bežia. Namiesto skutočného okna s výhľadom na námestie a&amp;nbsp;prírodu je v&amp;nbsp;kancelárií veľká plazmová obrazovka, ktorá nepretržite zobrazuje vonkajšie scény v&amp;nbsp;reálnom čase.<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Je to prospešné a realistické? Tento dizajnový priestor v&amp;nbsp;súčasnosti skúmajú Kahn, Friedman a ich kolegovia pomocou rámca hodnotovo-senzitívneho dizajnu. Vo výskume sa snažili zdôrazniť pár nápadov:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Čo sa týka konceptuálneho skúmania, výskumníci vychádzali z&amp;nbsp;psychologickej literatúry, z&amp;nbsp;ktorej vyplývalo, že interakcia aj s&amp;nbsp;minimálnou skutočnou prírodou má blahodarný účinok na psychickú i&amp;nbsp;fyzickú kondíciu človeka. Štúdie dokázali, že aj pohľad na prírodné prostredie dokáže znížiť stres a&amp;nbsp;vybudovať odolnosť. Kahn tak predpokladal, že aj plazma v&amp;nbsp;kancelárií tak dokáže zvýšiť tvorivosť.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Ďalej sa vo výskume určovali priami a&amp;nbsp;nepriami podielnikmi. Priami boli tí, ktorí v&amp;nbsp;kancelárií sledovali obraz námestia snímaného kamerou. Nepriami tí, ktorí námestím prechádzali a&amp;nbsp;ich obraz bol premietaný do kancelárií, avšak si toho neboli vedomí. &amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Priami aj nepriami podielnici sa samozrejme skúmali aj empiricky.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Empirické skúmanie priamych podielnikov spočívalo z fyziologických meraní, preverenia kognitívnych funkcií a&amp;nbsp;kreativity, video meraní (tieto merania obvykle zachytávali pohľad očí a&amp;nbsp;rôzne fyziologické dáta, aby sa dalo určiť, či k&amp;nbsp;pozitívnym účinkom dochádza bezprostredne po pohľade na plazmu premietajúcu prírodu) a 50 minútovým rozhovorom s&amp;nbsp;podielnikom, v&amp;nbsp;ktorom vyjadril svoje skúsenosti.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky ukázali, že účastníci sledovali obrazovku s&amp;nbsp;rovnakou frekvenciou, s&amp;nbsp;akou sledovali okno.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Empirické skúmanie nepriamych podielnikov sa týkalo ich pohľadu na súkromie vo verejnom priestore a obsahovalo dotazníkovú anketu pre 750 ľudí prechádzajúcimi námestím a&amp;nbsp;interview.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky priniesli výrazné rozdiely hlavne z&amp;nbsp;hľadiska pohlavia. Najmä ženy vyjadrili obavy nad narušením súkromia kamerami na verejných priestranstvách.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Návrh môže pomôcť odhaliť vedcom aj potenciálne konflikty medzi ľudskými hodnotami zapletených do technologických implementácií. Jedná sa napríklad o&amp;nbsp;hodnoty fyzického zdravia a&amp;nbsp;duševnej pohody, ktoré sa zdajú byť čiastočne v rozpore s hodnotami súkromia, občianskeho práva, dôvery a&amp;nbsp;bezpečnosti&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Tieto koncepčné a empirické výskumy môžu pomôcť formovaniu budúcich technologických vyšetrovaní. Jedna zo zrejmých výprav zahŕňa budovy. Ak by výsledky empirických šetrení i&amp;nbsp;naďalej zodpovedali tým predbežným, ponúka sa tu vodítko pre stavbu budov. Treba však navrhnúť budovy s&amp;nbsp;prírodou v&amp;nbsp;mysli a&amp;nbsp;v&amp;nbsp;pohľade. Inými slovami, nemôžeme beztrestne digitalizovať prírodu a&amp;nbsp;zobrazovať takéto verzie ako náhradu za skutočnosť.&amp;nbsp; Dokonca sa môže nakoniec zničiť originál aj ohroziť fyzické zdravie. Na druhej strane tam, kde nie je žiadny prístup k&amp;nbsp;prírode, dá sa takto aspoň čiastočne zlepšiť psychickú kondíciu. &amp;nbsp;&lt;/p&gt; &lt;ref name=&quot;NazevPoznamky&quot;&gt;FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z:http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-andinformation-systems.pdf &lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Výzkum č. 3 =<br /> <br /> = Citácie =<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> = Použitá literatúra =</div>

Midori https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hodnotov%C4%9B-senzitivn%C3%AD_design&diff=37316 2013-10-24T09:15:37Z

<p>Midori: /* Izba s&amp;nbsp;vyhliadkou: použitie plazmy v&amp;nbsp;interiéri kancelárie */</p> <hr /> <div>= Obecný popis teorie =<br /> <br /> = Výzkum č. 1 =<br /> <br /> == Homeless Young People on Social Network Sites ==<br /> <br /> = Výzkum č. 2 =<br /> <br /> &lt;parsererror style=&quot;display: block; white-space: pre; border: 2px solid #c77; padding: 0 1em 0 1em; margin: 1em; background-color: #fdd; color: black&quot;&gt;<br /> === This page contains the following errors: ===<br /> &lt;div style=&quot;font-family:monospace;font-size:12px&quot;&gt;error on line 1 at column 4308: error parsing attribute name &lt;/div&gt;<br /> === Below is a rendering of the page up to the first error. ===<br /> &lt;/parsererror&gt;<br /> == Izba s&amp;nbsp;vyhliadkou: použitie plazmy v&amp;nbsp;interiéri kancelárie ==<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp; Jedná sa o&amp;nbsp;výskum, pri ktorom bolo HCD aplikované v&amp;nbsp;priestoroch vnútornej kancelárie bez okien za použitia širokouhlej plazmy. Napríklad slečna v&amp;nbsp;miestnosti píše vyčerpávajúci report, tak potrebuje prestávku, pozrie sa na plazmu namiesto výhľadu z&amp;nbsp;okna, vráti sa a&amp;nbsp;zasa myšlienky jasne bežia. Namiesto skutočného okna s výhľadom na námestie a&amp;nbsp;prírodu je v&amp;nbsp;kancelárií veľká plazmová obrazovka, ktorá nepretržite zobrazuje vonkajšie scény v&amp;nbsp;reálnom čase.<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Je to prospešné a realistické? Tento dizajnový priestor v&amp;nbsp;súčasnosti skúmajú Kahn, Friedman a ich kolegovia pomocou rámca hodnotovo-senzitívneho dizajnu. Vo výskume sa snažili zdôrazniť pár nápadov:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Čo sa týka konceptuálneho skúmania, výskumníci vychádzali z&amp;nbsp;psychologickej literatúry, z&amp;nbsp;ktorej vyplývalo, že interakcia aj s&amp;nbsp;minimálnou skutočnou prírodou má blahodarný účinok na psychickú i&amp;nbsp;fyzickú kondíciu človeka. Štúdie dokázali, že aj pohľad na prírodné prostredie dokáže znížiť stres a&amp;nbsp;vybudovať odolnosť. Kahn tak predpokladal, že aj plazma v&amp;nbsp;kancelárií tak dokáže zvýšiť tvorivosť.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Ďalej sa vo výskume určovali priami a&amp;nbsp;nepriami podielnikmi. Priami boli tí, ktorí v&amp;nbsp;kancelárií sledovali obraz námestia snímaného kamerou. Nepriami tí, ktorí námestím prechádzali a&amp;nbsp;ich obraz bol premietaný do kancelárií, avšak si toho neboli vedomí. &amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Priami aj nepriami podielnici sa samozrejme skúmali aj empiricky.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Empirické skúmanie priamych podielnikov spočívalo z fyziologických meraní, preverenia kognitívnych funkcií a&amp;nbsp;kreativity, video meraní (tieto merania obvykle zachytávali pohľad očí a&amp;nbsp;rôzne fyziologické dáta, aby sa dalo určiť, či k&amp;nbsp;pozitívnym účinkom dochádza bezprostredne po pohľade na plazmu premietajúcu prírodu) a 50 minútovým rozhovorom s&amp;nbsp;podielnikom, v&amp;nbsp;ktorom vyjadril svoje skúsenosti.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky ukázali, že účastníci sledovali obrazovku s&amp;nbsp;rovnakou frekvenciou, s&amp;nbsp;akou sledovali okno.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Empirické skúmanie nepriamych podielnikov sa týkalo ich pohľadu na súkromie vo verejnom priestore a obsahovalo dotazníkovú anketu pre 750 ľudí prechádzajúcimi námestím a&amp;nbsp;interview.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky priniesli výrazné rozdiely hlavne z&amp;nbsp;hľadiska pohlavia. Najmä ženy vyjadrili obavy nad narušením súkromia kamerami na verejných priestranstvách.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Návrh môže pomôcť odhaliť vedcom aj potenciálne konflikty medzi ľudskými hodnotami zapletených do technologických implementácií. Jedná sa napríklad o&amp;nbsp;hodnoty fyzického zdravia a&amp;nbsp;duševnej pohody, ktoré sa zdajú byť čiastočne v rozpore s hodnotami súkromia, občianskeho práva, dôvery a&amp;nbsp;bezpečnosti&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Tieto koncepčné a empirické výskumy môžu pomôcť formovaniu budúcich technologických vyšetrovaní. Jedna zo zrejmých výprav zahŕňa budovy. Ak by výsledky empirických šetrení i&amp;nbsp;naďalej zodpovedali tým predbežným, ponúka sa tu vodítko pre stavbu budov. Treba však navrhnúť budovy s&amp;nbsp;prírodou v&amp;nbsp;mysli a&amp;nbsp;v&amp;nbsp;pohľade. Inými slovami, nemôžeme beztrestne digitalizovať prírodu a&amp;nbsp;zobrazovať takéto verzie ako náhradu za skutočnosť.&amp;nbsp; Dokonca sa môže nakoniec zničiť originál aj ohroziť fyzické zdravie. Na druhej strane tam, kde nie je žiadny prístup k&amp;nbsp;prírode, dá sa takto aspoň čiastočne zlepšiť psychickú kondíciu. &amp;nbsp;&amp;lt;ref name=&quot;NazevPoznamky&quot;&amp;gt;FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems. [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z:[http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-andinformation- http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-andinformation-]systems.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/p&gt;<br /> <br /> = Výzkum č. 3 =<br /> <br /> = Citácie =<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> = Použitá literatúra =</div>

Midori https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hodnotov%C4%9B-senzitivn%C3%AD_design&diff=37315 2013-10-24T09:14:44Z

<p>Midori: /* Izba s&amp;nbsp;vyhliadkou: použitie plazmy v&amp;nbsp;interiéri kancelárie */</p> <hr /> <div>= Obecný popis teorie =<br /> <br /> = Výzkum č. 1 =<br /> <br /> == Homeless Young People on Social Network Sites ==<br /> <br /> = Výzkum č. 2 =<br /> <br /> == Izba s&amp;nbsp;vyhliadkou: použitie plazmy v&amp;nbsp;interiéri kancelárie ==<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp; Jedná sa o&amp;nbsp;výskum, pri ktorom bolo HCD aplikované v&amp;nbsp;priestoroch vnútornej kancelárie bez okien za použitia širokouhlej plazmy. Napríklad slečna v&amp;nbsp;miestnosti píše vyčerpávajúci report, tak potrebuje prestávku, pozrie sa na plazmu namiesto výhľadu z&amp;nbsp;okna, vráti sa a&amp;nbsp;zasa myšlienky jasne bežia. Namiesto skutočného okna s výhľadom na námestie a&amp;nbsp;prírodu je v&amp;nbsp;kancelárií veľká plazmová obrazovka, ktorá nepretržite zobrazuje vonkajšie scény v&amp;nbsp;reálnom čase.&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Je to prospešné a realistické? Tento dizajnový priestor v&amp;nbsp;súčasnosti skúmajú Kahn, Friedman a ich kolegovia pomocou rámca hodnotovo-senzitívneho dizajnu. Vo výskume sa snažili zdôrazniť pár nápadov:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Čo sa týka konceptuálneho skúmania, výskumníci vychádzali z&amp;nbsp;psychologickej literatúry, z&amp;nbsp;ktorej vyplývalo, že interakcia aj s&amp;nbsp;minimálnou skutočnou prírodou má blahodarný účinok na psychickú i&amp;nbsp;fyzickú kondíciu človeka. Štúdie dokázali, že aj pohľad na prírodné prostredie dokáže znížiť stres a&amp;nbsp;vybudovať odolnosť. Kahn tak predpokladal, že aj plazma v&amp;nbsp;kancelárií tak dokáže zvýšiť tvorivosť.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Ďalej sa vo výskume určovali priami a&amp;nbsp;nepriami podielnikmi. Priami boli tí, ktorí v&amp;nbsp;kancelárií sledovali obraz námestia snímaného kamerou. Nepriami tí, ktorí námestím prechádzali a&amp;nbsp;ich obraz bol premietaný do kancelárií, avšak si toho neboli vedomí. &amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Priami aj nepriami podielnici sa samozrejme skúmali aj empiricky.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Empirické skúmanie priamych podielnikov spočívalo z fyziologických meraní, preverenia kognitívnych funkcií a&amp;nbsp;kreativity, video meraní (tieto merania obvykle zachytávali pohľad očí a&amp;nbsp;rôzne fyziologické dáta, aby sa dalo určiť, či k&amp;nbsp;pozitívnym účinkom dochádza bezprostredne po pohľade na plazmu premietajúcu prírodu) a 50 minútovým rozhovorom s&amp;nbsp;podielnikom, v&amp;nbsp;ktorom vyjadril svoje skúsenosti.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky ukázali, že účastníci sledovali obrazovku s&amp;nbsp;rovnakou frekvenciou, s&amp;nbsp;akou sledovali okno.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Empirické skúmanie nepriamych podielnikov sa týkalo ich pohľadu na súkromie vo verejnom priestore a obsahovalo dotazníkovú anketu pre 750 ľudí prechádzajúcimi námestím a&amp;nbsp;interview.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky priniesli výrazné rozdiely hlavne z&amp;nbsp;hľadiska pohlavia. Najmä ženy vyjadrili obavy nad narušením súkromia kamerami na verejných priestranstvách.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Návrh môže pomôcť odhaliť vedcom aj potenciálne konflikty medzi ľudskými hodnotami zapletených do technologických implementácií. Jedná sa napríklad o&amp;nbsp;hodnoty fyzického zdravia a&amp;nbsp;duševnej pohody, ktoré sa zdajú byť čiastočne v rozpore s hodnotami súkromia, občianskeho práva, dôvery a&amp;nbsp;bezpečnosti&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Tieto koncepčné a empirické výskumy môžu pomôcť formovaniu budúcich technologických vyšetrovaní. Jedna zo zrejmých výprav zahŕňa budovy. Ak by výsledky empirických šetrení i&amp;nbsp;naďalej zodpovedali tým predbežným, ponúka sa tu vodítko pre stavbu budov. Treba však navrhnúť budovy s&amp;nbsp;prírodou v&amp;nbsp;mysli a&amp;nbsp;v&amp;nbsp;pohľade. Inými slovami, nemôžeme beztrestne digitalizovať prírodu a&amp;nbsp;zobrazovať takéto verzie ako náhradu za skutočnosť.&amp;nbsp; Dokonca sa môže nakoniec zničiť originál aj ohroziť fyzické zdravie. Na druhej strane tam, kde nie je žiadny prístup k&amp;nbsp;prírode, dá sa takto aspoň čiastočne zlepšiť psychickú kondíciu.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: &lt;ref name=&quot;NazevPoznamky&quot;&gt;FRIEDMAN, Batya, Peter H. KAHN, jr. Alan BORNING. Value Sensitive Design and Information Systems.<br /> [online]. (2006) [cit. 2013-10-23]. Dostupné z:http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-andinformation-<br /> systems.pdf &lt;/ref&gt; justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Stručne povedané , táto prípadová štúdia ukazuje, ako hodnotovo-senzitívny dizajn môže pomôcť výskumníkom.&lt;/p&gt;<br /> <br /> = Výzkum č. 3 =<br /> <br /> = Citácie =<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> = Použitá literatúra =</div>

Midori https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hodnotov%C4%9B-senzitivn%C3%AD_design&diff=37312 2013-10-24T09:10:14Z

<p>Midori: /* Citácie */</p> <hr /> <div>= Obecný popis teorie =<br /> <br /> = Výzkum č. 1 =<br /> <br /> == Homeless Young People on Social Network Sites ==<br /> <br /> = Výzkum č. 2 =<br /> <br /> == Izba s&amp;nbsp;vyhliadkou: použitie plazmy v&amp;nbsp;interiéri kancelárie ==<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp; Jedná sa o&amp;nbsp;výskum, pri ktorom bolo HCD aplikované v&amp;nbsp;priestoroch vnútornej kancelárie bez okien za použitia širokouhlej plazmy. Napríklad slečna v&amp;nbsp;miestnosti píše vyčerpávajúci report, tak potrebuje prestávku, pozrie sa na plazmu namiesto výhľadu z&amp;nbsp;okna, vráti sa a&amp;nbsp;zasa myšlienky jasne bežia. Namiesto skutočného okna s výhľadom na námestie a&amp;nbsp;prírodu je v&amp;nbsp;kancelárií veľká plazmová obrazovka, ktorá nepretržite zobrazuje vonkajšie scény v&amp;nbsp;reálnom čase.&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Je to prospešné a realistické? Tento dizajnový priestor v&amp;nbsp;súčasnosti skúmajú Kahn, Friedman a ich kolegovia pomocou rámca hodnotovo-senzitívneho dizajnu. Vo výskume sa snažili zdôrazniť pár nápadov:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Čo sa týka konceptuálneho skúmania, výskumníci vychádzali z&amp;nbsp;psychologickej literatúry, z&amp;nbsp;ktorej vyplývalo, že interakcia aj s&amp;nbsp;minimálnou skutočnou prírodou má blahodarný účinok na psychickú i&amp;nbsp;fyzickú kondíciu človeka. Štúdie dokázali, že aj pohľad na prírodné prostredie dokáže znížiť stres a&amp;nbsp;vybudovať odolnosť. Kahn tak predpokladal, že aj plazma v&amp;nbsp;kancelárií tak dokáže zvýšiť tvorivosť.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Ďalej sa vo výskume určovali priami a&amp;nbsp;nepriami podielnikmi. Priami boli tí, ktorí v&amp;nbsp;kancelárií sledovali obraz námestia snímaného kamerou. Nepriami tí, ktorí námestím prechádzali a&amp;nbsp;ich obraz bol premietaný do kancelárií, avšak si toho neboli vedomí. &amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Priami aj nepriami podielnici sa samozrejme skúmali aj empiricky.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Empirické skúmanie priamych podielnikov spočívalo z fyziologických meraní, preverenia kognitívnych funkcií a&amp;nbsp;kreativity, video meraní (tieto merania obvykle zachytávali pohľad očí a&amp;nbsp;rôzne fyziologické dáta, aby sa dalo určiť, či k&amp;nbsp;pozitívnym účinkom dochádza bezprostredne po pohľade na plazmu premietajúcu prírodu) a 50 minútovým rozhovorom s&amp;nbsp;podielnikom, v&amp;nbsp;ktorom vyjadril svoje skúsenosti.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky ukázali, že účastníci sledovali obrazovku s&amp;nbsp;rovnakou frekvenciou, s&amp;nbsp;akou sledovali okno.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Empirické skúmanie nepriamych podielnikov sa týkalo ich pohľadu na súkromie vo verejnom priestore a obsahovalo dotazníkovú anketu pre 750 ľudí prechádzajúcimi námestím a&amp;nbsp;interview.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky priniesli výrazné rozdiely hlavne z&amp;nbsp;hľadiska pohlavia. Najmä ženy vyjadrili obavy nad narušením súkromia kamerami na verejných priestranstvách.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Návrh môže pomôcť odhaliť vedcom aj potenciálne konflikty medzi ľudskými hodnotami zapletených do technologických implementácií. Jedná sa napríklad o&amp;nbsp;hodnoty fyzického zdravia a&amp;nbsp;duševnej pohody, ktoré sa zdajú byť čiastočne v rozpore s hodnotami súkromia, občianskeho práva, dôvery a&amp;nbsp;bezpečnosti&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Tieto koncepčné a empirické výskumy môžu pomôcť formovaniu budúcich technologických vyšetrovaní. Jedna zo zrejmých výprav zahŕňa budovy. Ak by výsledky empirických šetrení i&amp;nbsp;naďalej zodpovedali tým predbežným, ponúka sa tu vodítko pre stavbu budov. Treba však navrhnúť budovy s&amp;nbsp;prírodou v&amp;nbsp;mysli a&amp;nbsp;v&amp;nbsp;pohľade. Inými slovami, nemôžeme beztrestne digitalizovať prírodu a&amp;nbsp;zobrazovať takéto verzie ako náhradu za skutočnosť.&amp;nbsp; Dokonca sa môže nakoniec zničiť originál aj ohroziť fyzické zdravie. Na druhej strane tam, kde nie je žiadny prístup k&amp;nbsp;prírode, dá sa takto aspoň čiastočne zlepšiť psychickú kondíciu.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Stručne povedané , táto prípadová štúdia ukazuje, ako hodnotovo-senzitívny dizajn môže pomôcť výskumníkom.&lt;/p&gt;<br /> <br /> = Výzkum č. 3 =<br /> <br /> = Citácie =<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> = Použitá literatúra =</div>

Midori https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hodnotov%C4%9B-senzitivn%C3%AD_design&diff=37309 2013-10-24T09:07:38Z

<p>Midori: </p> <hr /> <div>= Obecný popis teorie =<br /> <br /> = Výzkum č. 1 =<br /> <br /> == Homeless Young People on Social Network Sites ==<br /> <br /> = Výzkum č. 2 =<br /> <br /> == Izba s&amp;nbsp;vyhliadkou: použitie plazmy v&amp;nbsp;interiéri kancelárie ==<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp; Jedná sa o&amp;nbsp;výskum, pri ktorom bolo HCD aplikované v&amp;nbsp;priestoroch vnútornej kancelárie bez okien za použitia širokouhlej plazmy. Napríklad slečna v&amp;nbsp;miestnosti píše vyčerpávajúci report, tak potrebuje prestávku, pozrie sa na plazmu namiesto výhľadu z&amp;nbsp;okna, vráti sa a&amp;nbsp;zasa myšlienky jasne bežia. Namiesto skutočného okna s výhľadom na námestie a&amp;nbsp;prírodu je v&amp;nbsp;kancelárií veľká plazmová obrazovka, ktorá nepretržite zobrazuje vonkajšie scény v&amp;nbsp;reálnom čase.&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Je to prospešné a realistické? Tento dizajnový priestor v&amp;nbsp;súčasnosti skúmajú Kahn, Friedman a ich kolegovia pomocou rámca hodnotovo-senzitívneho dizajnu. Vo výskume sa snažili zdôrazniť pár nápadov:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Čo sa týka konceptuálneho skúmania, výskumníci vychádzali z&amp;nbsp;psychologickej literatúry, z&amp;nbsp;ktorej vyplývalo, že interakcia aj s&amp;nbsp;minimálnou skutočnou prírodou má blahodarný účinok na psychickú i&amp;nbsp;fyzickú kondíciu človeka. Štúdie dokázali, že aj pohľad na prírodné prostredie dokáže znížiť stres a&amp;nbsp;vybudovať odolnosť. Kahn tak predpokladal, že aj plazma v&amp;nbsp;kancelárií tak dokáže zvýšiť tvorivosť.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Ďalej sa vo výskume určovali priami a&amp;nbsp;nepriami podielnikmi. Priami boli tí, ktorí v&amp;nbsp;kancelárií sledovali obraz námestia snímaného kamerou. Nepriami tí, ktorí námestím prechádzali a&amp;nbsp;ich obraz bol premietaný do kancelárií, avšak si toho neboli vedomí. &amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Priami aj nepriami podielnici sa samozrejme skúmali aj empiricky.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Empirické skúmanie priamych podielnikov spočívalo z fyziologických meraní, preverenia kognitívnych funkcií a&amp;nbsp;kreativity, video meraní (tieto merania obvykle zachytávali pohľad očí a&amp;nbsp;rôzne fyziologické dáta, aby sa dalo určiť, či k&amp;nbsp;pozitívnym účinkom dochádza bezprostredne po pohľade na plazmu premietajúcu prírodu) a 50 minútovým rozhovorom s&amp;nbsp;podielnikom, v&amp;nbsp;ktorom vyjadril svoje skúsenosti.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky ukázali, že účastníci sledovali obrazovku s&amp;nbsp;rovnakou frekvenciou, s&amp;nbsp;akou sledovali okno.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Empirické skúmanie nepriamych podielnikov sa týkalo ich pohľadu na súkromie vo verejnom priestore a obsahovalo dotazníkovú anketu pre 750 ľudí prechádzajúcimi námestím a&amp;nbsp;interview.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky priniesli výrazné rozdiely hlavne z&amp;nbsp;hľadiska pohlavia. Najmä ženy vyjadrili obavy nad narušením súkromia kamerami na verejných priestranstvách.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Návrh môže pomôcť odhaliť vedcom aj potenciálne konflikty medzi ľudskými hodnotami zapletených do technologických implementácií. Jedná sa napríklad o&amp;nbsp;hodnoty fyzického zdravia a&amp;nbsp;duševnej pohody, ktoré sa zdajú byť čiastočne v rozpore s hodnotami súkromia, občianskeho práva, dôvery a&amp;nbsp;bezpečnosti&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Tieto koncepčné a empirické výskumy môžu pomôcť formovaniu budúcich technologických vyšetrovaní. Jedna zo zrejmých výprav zahŕňa budovy. Ak by výsledky empirických šetrení i&amp;nbsp;naďalej zodpovedali tým predbežným, ponúka sa tu vodítko pre stavbu budov. Treba však navrhnúť budovy s&amp;nbsp;prírodou v&amp;nbsp;mysli a&amp;nbsp;v&amp;nbsp;pohľade. Inými slovami, nemôžeme beztrestne digitalizovať prírodu a&amp;nbsp;zobrazovať takéto verzie ako náhradu za skutočnosť.&amp;nbsp; Dokonca sa môže nakoniec zničiť originál aj ohroziť fyzické zdravie. Na druhej strane tam, kde nie je žiadny prístup k&amp;nbsp;prírode, dá sa takto aspoň čiastočne zlepšiť psychickú kondíciu.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Stručne povedané , táto prípadová štúdia ukazuje, ako hodnotovo-senzitívny dizajn môže pomôcť výskumníkom.&lt;/p&gt;<br /> <br /> = Výzkum č. 3 =<br /> <br /> = Citácie =<br /> <br /> = Použitá literatúra =</div>

Midori https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hodnotov%C4%9B-senzitivn%C3%AD_design&diff=37308 2013-10-24T09:07:19Z

<p>Midori: </p> <hr /> <div>= Obecný popis teorie =<br /> <br /> = Výzkum č. 1 =<br /> <br /> == Homeless Young People on Social Network Sites ==<br /> <br /> = Výzkum č. 2 =<br /> <br /> == Izba s&amp;nbsp;vyhliadkou: použitie plazmy v&amp;nbsp;interiéri kancelárie ==<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp; Jedná sa o&amp;nbsp;výskum, pri ktorom bolo HCD aplikované v&amp;nbsp;priestoroch vnútornej kancelárie bez okien za použitia širokouhlej plazmy. Napríklad slečna v&amp;nbsp;miestnosti píše vyčerpávajúci report, tak potrebuje prestávku, pozrie sa na plazmu namiesto výhľadu z&amp;nbsp;okna, vráti sa a&amp;nbsp;zasa myšlienky jasne bežia. Namiesto skutočného okna s výhľadom na námestie a&amp;nbsp;prírodu je v&amp;nbsp;kancelárií veľká plazmová obrazovka, ktorá nepretržite zobrazuje vonkajšie scény v&amp;nbsp;reálnom čase.&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Je to prospešné a realistické? Tento dizajnový priestor v&amp;nbsp;súčasnosti skúmajú Kahn, Friedman a ich kolegovia pomocou rámca hodnotovo-senzitívneho dizajnu. Vo výskume sa snažili zdôrazniť pár nápadov:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Čo sa týka konceptuálneho skúmania, výskumníci vychádzali z&amp;nbsp;psychologickej literatúry, z&amp;nbsp;ktorej vyplývalo, že interakcia aj s&amp;nbsp;minimálnou skutočnou prírodou má blahodarný účinok na psychickú i&amp;nbsp;fyzickú kondíciu človeka. Štúdie dokázali, že aj pohľad na prírodné prostredie dokáže znížiť stres a&amp;nbsp;vybudovať odolnosť. Kahn tak predpokladal, že aj plazma v&amp;nbsp;kancelárií tak dokáže zvýšiť tvorivosť.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Ďalej sa vo výskume určovali priami a&amp;nbsp;nepriami podielnikmi. Priami boli tí, ktorí v&amp;nbsp;kancelárií sledovali obraz námestia snímaného kamerou. Nepriami tí, ktorí námestím prechádzali a&amp;nbsp;ich obraz bol premietaný do kancelárií, avšak si toho neboli vedomí. &amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Priami aj nepriami podielnici sa samozrejme skúmali aj empiricky.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Empirické skúmanie priamych podielnikov spočívalo z fyziologických meraní, preverenia kognitívnych funkcií a&amp;nbsp;kreativity, video meraní (tieto merania obvykle zachytávali pohľad očí a&amp;nbsp;rôzne fyziologické dáta, aby sa dalo určiť, či k&amp;nbsp;pozitívnym účinkom dochádza bezprostredne po pohľade na plazmu premietajúcu prírodu) a 50 minútovým rozhovorom s&amp;nbsp;podielnikom, v&amp;nbsp;ktorom vyjadril svoje skúsenosti.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky ukázali, že účastníci sledovali obrazovku s&amp;nbsp;rovnakou frekvenciou, s&amp;nbsp;akou sledovali okno.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Empirické skúmanie nepriamych podielnikov sa týkalo ich pohľadu na súkromie vo verejnom priestore a obsahovalo dotazníkovú anketu pre 750 ľudí prechádzajúcimi námestím a&amp;nbsp;interview.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky priniesli výrazné rozdiely hlavne z&amp;nbsp;hľadiska pohlavia. Najmä ženy vyjadrili obavy nad narušením súkromia kamerami na verejných priestranstvách.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Návrh môže pomôcť odhaliť vedcom aj potenciálne konflikty medzi ľudskými hodnotami zapletených do technologických implementácií. Jedná sa napríklad o&amp;nbsp;hodnoty fyzického zdravia a&amp;nbsp;duševnej pohody, ktoré sa zdajú byť čiastočne v rozpore s hodnotami súkromia, občianskeho práva, dôvery a&amp;nbsp;bezpečnosti&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Tieto koncepčné a empirické výskumy môžu pomôcť formovaniu budúcich technologických vyšetrovaní. Jedna zo zrejmých výprav zahŕňa budovy. Ak by výsledky empirických šetrení i&amp;nbsp;naďalej zodpovedali tým predbežným, ponúka sa tu vodítko pre stavbu budov. Treba však navrhnúť budovy s&amp;nbsp;prírodou v&amp;nbsp;mysli a&amp;nbsp;v&amp;nbsp;pohľade. Inými slovami, nemôžeme beztrestne digitalizovať prírodu a&amp;nbsp;zobrazovať takéto verzie ako náhradu za skutočnosť.&amp;nbsp; Dokonca sa môže nakoniec zničiť originál aj ohroziť fyzické zdravie. Na druhej strane tam, kde nie je žiadny prístup k&amp;nbsp;prírode, dá sa takto aspoň čiastočne zlepšiť psychickú kondíciu.&amp;nbsp;[http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hodnotov%C4%9B-senzitivn%C3%AD_design&amp;action=edit&amp;section=5# &lt;ref&gt;]&amp;nbsp;[http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf]&amp;nbsp;[http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hodnotov%C4%9B-senzitivn%C3%AD_design&amp;action=edit&amp;section=5# &lt;/ref&gt;]&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Stručne povedané , táto prípadová štúdia ukazuje, ako hodnotovo-senzitívny dizajn môže pomôcť výskumníkom.&lt;/p&gt;<br /> <br /> = Výzkum č. 3 =<br /> <br /> = Citácie =<br /> <br /> = Použitá literatúra =</div>

Midori https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hodnotov%C4%9B-senzitivn%C3%AD_design&diff=37307 2013-10-24T09:07:02Z

<p>Midori: </p> <hr /> <div>= Obecný popis teorie =<br /> <br /> = Výzkum č. 1 =<br /> <br /> == Homeless Young People on Social Network Sites ==<br /> <br /> = Výzkum č. 2 =<br /> <br /> == Izba s&amp;nbsp;vyhliadkou: použitie plazmy v&amp;nbsp;interiéri kancelárie ==<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp; Jedná sa o&amp;nbsp;výskum, pri ktorom bolo HCD aplikované v&amp;nbsp;priestoroch vnútornej kancelárie bez okien za použitia širokouhlej plazmy. Napríklad slečna v&amp;nbsp;miestnosti píše vyčerpávajúci report, tak potrebuje prestávku, pozrie sa na plazmu namiesto výhľadu z&amp;nbsp;okna, vráti sa a&amp;nbsp;zasa myšlienky jasne bežia. Namiesto skutočného okna s výhľadom na námestie a&amp;nbsp;prírodu je v&amp;nbsp;kancelárií veľká plazmová obrazovka, ktorá nepretržite zobrazuje vonkajšie scény v&amp;nbsp;reálnom čase.&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Je to prospešné a realistické? Tento dizajnový priestor v&amp;nbsp;súčasnosti skúmajú Kahn, Friedman a ich kolegovia pomocou rámca hodnotovo-senzitívneho dizajnu. Vo výskume sa snažili zdôrazniť pár nápadov:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Čo sa týka konceptuálneho skúmania, výskumníci vychádzali z&amp;nbsp;psychologickej literatúry, z&amp;nbsp;ktorej vyplývalo, že interakcia aj s&amp;nbsp;minimálnou skutočnou prírodou má blahodarný účinok na psychickú i&amp;nbsp;fyzickú kondíciu človeka. Štúdie dokázali, že aj pohľad na prírodné prostredie dokáže znížiť stres a&amp;nbsp;vybudovať odolnosť. Kahn tak predpokladal, že aj plazma v&amp;nbsp;kancelárií tak dokáže zvýšiť tvorivosť.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Ďalej sa vo výskume určovali priami a&amp;nbsp;nepriami podielnikmi. Priami boli tí, ktorí v&amp;nbsp;kancelárií sledovali obraz námestia snímaného kamerou. Nepriami tí, ktorí námestím prechádzali a&amp;nbsp;ich obraz bol premietaný do kancelárií, avšak si toho neboli vedomí. &amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Priami aj nepriami podielnici sa samozrejme skúmali aj empiricky.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Empirické skúmanie priamych podielnikov spočívalo z fyziologických meraní, preverenia kognitívnych funkcií a&amp;nbsp;kreativity, video meraní (tieto merania obvykle zachytávali pohľad očí a&amp;nbsp;rôzne fyziologické dáta, aby sa dalo určiť, či k&amp;nbsp;pozitívnym účinkom dochádza bezprostredne po pohľade na plazmu premietajúcu prírodu) a 50 minútovým rozhovorom s&amp;nbsp;podielnikom, v&amp;nbsp;ktorom vyjadril svoje skúsenosti.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky ukázali, že účastníci sledovali obrazovku s&amp;nbsp;rovnakou frekvenciou, s&amp;nbsp;akou sledovali okno.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Empirické skúmanie nepriamych podielnikov sa týkalo ich pohľadu na súkromie vo verejnom priestore a obsahovalo dotazníkovú anketu pre 750 ľudí prechádzajúcimi námestím a&amp;nbsp;interview.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky priniesli výrazné rozdiely hlavne z&amp;nbsp;hľadiska pohlavia. Najmä ženy vyjadrili obavy nad narušením súkromia kamerami na verejných priestranstvách.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Návrh môže pomôcť odhaliť vedcom aj potenciálne konflikty medzi ľudskými hodnotami zapletených do technologických implementácií. Jedná sa napríklad o&amp;nbsp;hodnoty fyzického zdravia a&amp;nbsp;duševnej pohody, ktoré sa zdajú byť čiastočne v rozpore s hodnotami súkromia, občianskeho práva, dôvery a&amp;nbsp;bezpečnosti&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Tieto koncepčné a empirické výskumy môžu pomôcť formovaniu budúcich technologických vyšetrovaní. Jedna zo zrejmých výprav zahŕňa budovy. Ak by výsledky empirických šetrení i&amp;nbsp;naďalej zodpovedali tým predbežným, ponúka sa tu vodítko pre stavbu budov. Treba však navrhnúť budovy s&amp;nbsp;prírodou v&amp;nbsp;mysli a&amp;nbsp;v&amp;nbsp;pohľade. Inými slovami, nemôžeme beztrestne digitalizovať prírodu a&amp;nbsp;zobrazovať takéto verzie ako náhradu za skutočnosť.&amp;nbsp; Dokonca sa môže nakoniec zničiť originál aj ohroziť fyzické zdravie. Na druhej strane tam, kde nie je žiadny prístup k&amp;nbsp;prírode, dá sa takto aspoň čiastočne zlepšiť psychickú kondíciu.&amp;nbsp;[http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hodnotov%C4%9B-senzitivn%C3%AD_design&amp;action=edit&amp;section=5# &lt;ref&gt;]&amp;nbsp;[http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf]&amp;nbsp;[http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hodnotov%C4%9B-senzitivn%C3%AD_design&amp;action=edit&amp;section=5# &lt;/ref&gt;]&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Stručne povedané , táto prípadová štúdia ukazuje, ako hodnotovo-senzitívny dizajn môže pomôcť výskumníkom.&lt;/p&gt;<br /> <br /> = Výzkum č. 3 =<br /> <br /> = Citácie =<br /> <br /> '''&amp;nbsp;&lt;code style=&quot;font-family: monospace, 'Courier New'; background-color: rgb(249, 249, 249);&quot;&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/code&gt;'''<br /> <br /> = Použitá literatúra =</div>

Midori https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hodnotov%C4%9B-senzitivn%C3%AD_design&diff=37306 2013-10-24T09:06:24Z

<p>Midori: </p> <hr /> <div>= Obecný popis teorie =<br /> <br /> = Výzkum č. 1 =<br /> <br /> == Homeless Young People on Social Network Sites ==<br /> <br /> = Výzkum č. 2 =<br /> <br /> == Izba s&amp;nbsp;vyhliadkou: použitie plazmy v&amp;nbsp;interiéri kancelárie ==<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp; Jedná sa o&amp;nbsp;výskum, pri ktorom bolo HCD aplikované v&amp;nbsp;priestoroch vnútornej kancelárie bez okien za použitia širokouhlej plazmy. Napríklad slečna v&amp;nbsp;miestnosti píše vyčerpávajúci report, tak potrebuje prestávku, pozrie sa na plazmu namiesto výhľadu z&amp;nbsp;okna, vráti sa a&amp;nbsp;zasa myšlienky jasne bežia. Namiesto skutočného okna s výhľadom na námestie a&amp;nbsp;prírodu je v&amp;nbsp;kancelárií veľká plazmová obrazovka, ktorá nepretržite zobrazuje vonkajšie scény v&amp;nbsp;reálnom čase.&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Je to prospešné a realistické? Tento dizajnový priestor v&amp;nbsp;súčasnosti skúmajú Kahn, Friedman a ich kolegovia pomocou rámca hodnotovo-senzitívneho dizajnu. Vo výskume sa snažili zdôrazniť pár nápadov:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Čo sa týka konceptuálneho skúmania, výskumníci vychádzali z&amp;nbsp;psychologickej literatúry, z&amp;nbsp;ktorej vyplývalo, že interakcia aj s&amp;nbsp;minimálnou skutočnou prírodou má blahodarný účinok na psychickú i&amp;nbsp;fyzickú kondíciu človeka. Štúdie dokázali, že aj pohľad na prírodné prostredie dokáže znížiť stres a&amp;nbsp;vybudovať odolnosť. Kahn tak predpokladal, že aj plazma v&amp;nbsp;kancelárií tak dokáže zvýšiť tvorivosť.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Ďalej sa vo výskume určovali priami a&amp;nbsp;nepriami podielnikmi. Priami boli tí, ktorí v&amp;nbsp;kancelárií sledovali obraz námestia snímaného kamerou. Nepriami tí, ktorí námestím prechádzali a&amp;nbsp;ich obraz bol premietaný do kancelárií, avšak si toho neboli vedomí. &amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Priami aj nepriami podielnici sa samozrejme skúmali aj empiricky.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Empirické skúmanie priamych podielnikov spočívalo z fyziologických meraní, preverenia kognitívnych funkcií a&amp;nbsp;kreativity, video meraní (tieto merania obvykle zachytávali pohľad očí a&amp;nbsp;rôzne fyziologické dáta, aby sa dalo určiť, či k&amp;nbsp;pozitívnym účinkom dochádza bezprostredne po pohľade na plazmu premietajúcu prírodu) a 50 minútovým rozhovorom s&amp;nbsp;podielnikom, v&amp;nbsp;ktorom vyjadril svoje skúsenosti.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky ukázali, že účastníci sledovali obrazovku s&amp;nbsp;rovnakou frekvenciou, s&amp;nbsp;akou sledovali okno.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Empirické skúmanie nepriamych podielnikov sa týkalo ich pohľadu na súkromie vo verejnom priestore a obsahovalo dotazníkovú anketu pre 750 ľudí prechádzajúcimi námestím a&amp;nbsp;interview.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky priniesli výrazné rozdiely hlavne z&amp;nbsp;hľadiska pohlavia. Najmä ženy vyjadrili obavy nad narušením súkromia kamerami na verejných priestranstvách.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Návrh môže pomôcť odhaliť vedcom aj potenciálne konflikty medzi ľudskými hodnotami zapletených do technologických implementácií. Jedná sa napríklad o&amp;nbsp;hodnoty fyzického zdravia a&amp;nbsp;duševnej pohody, ktoré sa zdajú byť čiastočne v rozpore s hodnotami súkromia, občianskeho práva, dôvery a&amp;nbsp;bezpečnosti&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Tieto koncepčné a empirické výskumy môžu pomôcť formovaniu budúcich technologických vyšetrovaní. Jedna zo zrejmých výprav zahŕňa budovy. Ak by výsledky empirických šetrení i&amp;nbsp;naďalej zodpovedali tým predbežným, ponúka sa tu vodítko pre stavbu budov. Treba však navrhnúť budovy s&amp;nbsp;prírodou v&amp;nbsp;mysli a&amp;nbsp;v&amp;nbsp;pohľade. Inými slovami, nemôžeme beztrestne digitalizovať prírodu a&amp;nbsp;zobrazovať takéto verzie ako náhradu za skutočnosť.&amp;nbsp; Dokonca sa môže nakoniec zničiť originál aj ohroziť fyzické zdravie. Na druhej strane tam, kde nie je žiadny prístup k&amp;nbsp;prírode, dá sa takto aspoň čiastočne zlepšiť psychickú kondíciu.&amp;nbsp;[http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hodnotov%C4%9B-senzitivn%C3%AD_design&amp;action=edit&amp;section=5# &lt;ref&gt;]&amp;nbsp;[http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf http://www.urbansim.org/pub/Research/ResearchPapers/vsd-and-information-systems.pdf]&amp;nbsp;[http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hodnotov%C4%9B-senzitivn%C3%AD_design&amp;action=edit&amp;section=5# &lt;/ref&gt;]&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Stručne povedané , táto prípadová štúdia ukazuje, ako hodnotovo-senzitívny dizajn môže pomôcť výskumníkom.&lt;/p&gt;<br /> <br /> = Výzkum č. 3 =<br /> <br /> = Citácie =<br /> <br /> = Použitá literatúra =</div>

Midori https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hodnotov%C4%9B-senzitivn%C3%AD_design&diff=37304 2013-10-24T09:04:44Z

<p>Midori: </p> <hr /> <div>= Obecný popis teorie =<br /> <br /> = Výzkum č. 1 =<br /> <br /> == Homeless Young People on Social Network Sites ==<br /> <br /> = Výzkum č. 2 =<br /> <br /> == Izba s&amp;nbsp;vyhliadkou: použitie plazmy v&amp;nbsp;interiéri kancelárie ==<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp; Jedná sa o&amp;nbsp;výskum, pri ktorom bolo HCD aplikované v&amp;nbsp;priestoroch vnútornej kancelárie bez okien za použitia širokouhlej plazmy. Napríklad slečna v&amp;nbsp;miestnosti píše vyčerpávajúci report, tak potrebuje prestávku, pozrie sa na plazmu namiesto výhľadu z&amp;nbsp;okna, vráti sa a&amp;nbsp;zasa myšlienky jasne bežia. Namiesto skutočného okna s výhľadom na námestie a&amp;nbsp;prírodu je v&amp;nbsp;kancelárií veľká plazmová obrazovka, ktorá nepretržite zobrazuje vonkajšie scény v&amp;nbsp;reálnom čase.&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Je to prospešné a realistické? Tento dizajnový priestor v&amp;nbsp;súčasnosti skúmajú Kahn, Friedman a ich kolegovia pomocou rámca hodnotovo-senzitívneho dizajnu. Vo výskume sa snažili zdôrazniť pár nápadov:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Čo sa týka konceptuálneho skúmania, výskumníci vychádzali z&amp;nbsp;psychologickej literatúry, z&amp;nbsp;ktorej vyplývalo, že interakcia aj s&amp;nbsp;minimálnou skutočnou prírodou má blahodarný účinok na psychickú i&amp;nbsp;fyzickú kondíciu človeka. Štúdie dokázali, že aj pohľad na prírodné prostredie dokáže znížiť stres a&amp;nbsp;vybudovať odolnosť. Kahn tak predpokladal, že aj plazma v&amp;nbsp;kancelárií tak dokáže zvýšiť tvorivosť.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Ďalej sa vo výskume určovali priami a&amp;nbsp;nepriami podielnikmi. Priami boli tí, ktorí v&amp;nbsp;kancelárií sledovali obraz námestia snímaného kamerou. Nepriami tí, ktorí námestím prechádzali a&amp;nbsp;ich obraz bol premietaný do kancelárií, avšak si toho neboli vedomí. &amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Priami aj nepriami podielnici sa samozrejme skúmali aj empiricky.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Empirické skúmanie priamych podielnikov spočívalo z fyziologických meraní, preverenia kognitívnych funkcií a&amp;nbsp;kreativity, video meraní (tieto merania obvykle zachytávali pohľad očí a&amp;nbsp;rôzne fyziologické dáta, aby sa dalo určiť, či k&amp;nbsp;pozitívnym účinkom dochádza bezprostredne po pohľade na plazmu premietajúcu prírodu) a 50 minútovým rozhovorom s&amp;nbsp;podielnikom, v&amp;nbsp;ktorom vyjadril svoje skúsenosti.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky ukázali, že účastníci sledovali obrazovku s&amp;nbsp;rovnakou frekvenciou, s&amp;nbsp;akou sledovali okno.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Empirické skúmanie nepriamych podielnikov sa týkalo ich pohľadu na súkromie vo verejnom priestore a obsahovalo dotazníkovú anketu pre 750 ľudí prechádzajúcimi námestím a&amp;nbsp;interview.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky priniesli výrazné rozdiely hlavne z&amp;nbsp;hľadiska pohlavia. Najmä ženy vyjadrili obavy nad narušením súkromia kamerami na verejných priestranstvách.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Návrh môže pomôcť odhaliť vedcom aj potenciálne konflikty medzi ľudskými hodnotami zapletených do technologických implementácií. Jedná sa napríklad o&amp;nbsp;hodnoty fyzického zdravia a&amp;nbsp;duševnej pohody, ktoré sa zdajú byť čiastočne v rozpore s hodnotami súkromia, občianskeho práva, dôvery a&amp;nbsp;bezpečnosti&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Tieto koncepčné a empirické výskumy môžu pomôcť formovaniu budúcich technologických vyšetrovaní. Jedna zo zrejmých výprav zahŕňa budovy. Ak by výsledky empirických šetrení i&amp;nbsp;naďalej zodpovedali tým predbežným, ponúka sa tu vodítko pre stavbu budov. Treba však navrhnúť budovy s&amp;nbsp;prírodou v&amp;nbsp;mysli a&amp;nbsp;v&amp;nbsp;pohľade. Inými slovami, nemôžeme beztrestne digitalizovať prírodu a&amp;nbsp;zobrazovať takéto verzie ako náhradu za skutočnosť.&amp;nbsp; Dokonca sa môže nakoniec zničiť originál aj ohroziť fyzické zdravie. Na druhej strane tam, kde nie je žiadny prístup k&amp;nbsp;prírode, dá sa takto aspoň čiastočne zlepšiť psychická kondícia.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Stručne povedané , táto prípadová štúdia ukazuje, ako hodnotovo-senzitívny dizajn môže pomôcť výskumníkom.&lt;/p&gt;<br /> = Výzkum č. 3 =<br /> <br /> = Citácie =<br /> <br /> = Použitá literatúra =</div>

Midori https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hodnotov%C4%9B-senzitivn%C3%AD_design&diff=37303 2013-10-24T09:04:11Z

<p>Midori: </p> <hr /> <div>= Obecný popis teorie =<br /> <br /> = Výzkum č. 1 =<br /> <br /> == Homeless Young People on Social Network Sites ==<br /> <br /> = Výzkum č. 2 =<br /> <br /> == Izba s&amp;nbsp;vyhliadkou: použitie plazmy v&amp;nbsp;interiéri kancelárie ==<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp; Jedná sa o&amp;nbsp;výskum, pri ktorom bolo HCD aplikované v&amp;nbsp;priestoroch vnútornej kancelárie bez okien za použitia širokouhlej plazmy. Napríklad slečna v&amp;nbsp;miestnosti píše vyčerpávajúci report, tak potrebuje prestávku, pozrie sa na plazmu namiesto výhľadu z&amp;nbsp;okna, vráti sa a&amp;nbsp;zasa myšlienky jasne bežia. Namiesto skutočného okna s výhľadom na námestie a&amp;nbsp;prírodu je v&amp;nbsp;kancelárií veľká plazmová obrazovka, ktorá nepretržite zobrazuje vonkajšie scény v&amp;nbsp;reálnom čase.&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Je to prospešné a realistické? Tento dizajnový priestor v&amp;nbsp;súčasnosti skúmajú Kahn, Friedman a ich kolegovia pomocou rámca hodnotovo-senzitívneho dizajnu. Vo výskume sa snažili zdôrazniť pár nápadov:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Čo sa týka konceptuálneho skúmania, výskumníci vychádzali z&amp;nbsp;psychologickej literatúry, z&amp;nbsp;ktorej vyplývalo, že interakcia aj s&amp;nbsp;minimálnou skutočnou prírodou má blahodarný účinok na psychickú i&amp;nbsp;fyzickú kondíciu človeka. Štúdie dokázali, že aj pohľad na prírodné prostredie dokáže znížiť stres a&amp;nbsp;vybudovať odolnosť. Kahn tak predpokladal, že aj plazma v&amp;nbsp;kancelárií tak dokáže zvýšiť tvorivosť.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Ďalej sa vo výskume určovali priami a&amp;nbsp;nepriami podielnikmi. Priami boli tí, ktorí v&amp;nbsp;kancelárií sledovali obraz námestia snímaného kamerou. Nepriami tí, ktorí námestím prechádzali a&amp;nbsp;ich obraz bol premietaný do kancelárií, avšak si toho neboli vedomí. &amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Priami aj nepriami podielnici sa samozrejme skúmali aj empiricky.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Empirické skúmanie priamych podielnikov spočívalo z fyziologických meraní, preverenia kognitívnych funkcií a&amp;nbsp;kreativity, video meraní (tieto merania obvykle zachytávali pohľad očí a&amp;nbsp;rôzne fyziologické dáta, aby sa dalo určiť, či k&amp;nbsp;pozitívnym účinkom dochádza bezprostredne po pohľade na plazmu premietajúcu prírodu) a 50 minútovým rozhovorom s&amp;nbsp;podielnikom, v&amp;nbsp;ktorom vyjadril svoje skúsenosti.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky ukázali, že účastníci sledovali obrazovku s&amp;nbsp;rovnakou frekvenciou, s&amp;nbsp;akou sledovali okno.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Empirické skúmanie nepriamych podielnikov sa týkalo ich pohľadu na súkromie vo verejnom priestore a obsahovalo dotazníkovú anketu pre 750 ľudí prechádzajúcimi námestím a&amp;nbsp;interview.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky priniesli výrazné rozdiely hlavne z&amp;nbsp;hľadiska pohlavia. Najmä ženy vyjadrili obavy nad narušením súkromia kamerami na verejných priestranstvách.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Návrh môže pomôcť odhaliť vedcom aj potenciálne konflikty medzi ľudskými hodnotami zapletených do technologických implementácií. Jedná sa napríklad o&amp;nbsp;hodnoty fyzického zdravia a&amp;nbsp;duševnej pohody, ktoré sa zdajú byť čiastočne v rozpore s hodnotami súkromia, občianskeho práva, dôvery a&amp;nbsp;bezpečnosti&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Tieto koncepčné a empirické výskumy môžu pomôcť formovaniu budúcich technologických vyšetrovaní. Jedna zo zrejmých výprav zahŕňa budovy. Ak by výsledky empirických šetrení i&amp;nbsp;naďalej zodpovedali tým predbežným, ponúka sa tu vodítko pre stavbu budov. Treba však navrhnúť budovy s&amp;nbsp;prírodou v&amp;nbsp;mysli a&amp;nbsp;v&amp;nbsp;pohľade. Inými slovami, nemôžeme beztrestne digitalizovať prírodu a&amp;nbsp;zobrazovať takéto verzie ako náhradu za skutočnosť.&amp;nbsp; Dokonca sa môže nakoniec zničiť originál aj ohroziť fyzické zdravie. Na druhej strane tam, kde nie je žiadny prístup k&amp;nbsp;prírode, dá sa takto aspoň čiastočne zlepšiť psychická kondícia.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Stručne povedané , táto prípadová štúdia ukazuje, ako hodnotovo-senzitívny dizajn môže pomôcť výskumníkom.&lt;/p&gt;<br /> <br /> = Výzkum č. 3 =</div>

Midori https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hodnotov%C4%9B-senzitivn%C3%AD_design&diff=37302 2013-10-24T09:03:52Z

<p>Midori: </p> <hr /> <div>= Obecný popis teorie =<br /> <br /> = Výzkum č. 1 =<br /> <br /> == Homeless Young People on Social Network Sites ==<br /> <br /> = Výzkum č. 2 =<br /> <br /> == '''Izba s&amp;nbsp;vyhliadkou: použitie plazmy v&amp;nbsp;interiéri kancelárie''' ==<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp; Jedná sa o&amp;nbsp;výskum, pri ktorom bolo HCD aplikované v&amp;nbsp;priestoroch vnútornej kancelárie bez okien za použitia širokouhlej plazmy. Napríklad slečna v&amp;nbsp;miestnosti píše vyčerpávajúci report, tak potrebuje prestávku, pozrie sa na plazmu namiesto výhľadu z&amp;nbsp;okna, vráti sa a&amp;nbsp;zasa myšlienky jasne bežia. Namiesto skutočného okna s výhľadom na námestie a&amp;nbsp;prírodu je v&amp;nbsp;kancelárií veľká plazmová obrazovka, ktorá nepretržite zobrazuje vonkajšie scény v&amp;nbsp;reálnom čase.&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Je to prospešné a realistické? Tento dizajnový priestor v&amp;nbsp;súčasnosti skúmajú Kahn, Friedman a ich kolegovia pomocou rámca hodnotovo-senzitívneho dizajnu. Vo výskume sa snažili zdôrazniť pár nápadov:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Čo sa týka konceptuálneho skúmania, výskumníci vychádzali z&amp;nbsp;psychologickej literatúry, z&amp;nbsp;ktorej vyplývalo, že interakcia aj s&amp;nbsp;minimálnou skutočnou prírodou má blahodarný účinok na psychickú i&amp;nbsp;fyzickú kondíciu človeka. Štúdie dokázali, že aj pohľad na prírodné prostredie dokáže znížiť stres a&amp;nbsp;vybudovať odolnosť. Kahn tak predpokladal, že aj plazma v&amp;nbsp;kancelárií tak dokáže zvýšiť tvorivosť.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Ďalej sa vo výskume určovali priami a&amp;nbsp;nepriami podielnikmi. Priami boli tí, ktorí v&amp;nbsp;kancelárií sledovali obraz námestia snímaného kamerou. Nepriami tí, ktorí námestím prechádzali a&amp;nbsp;ich obraz bol premietaný do kancelárií, avšak si toho neboli vedomí. &amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Priami aj nepriami podielnici sa samozrejme skúmali aj empiricky.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Empirické skúmanie priamych podielnikov spočívalo z fyziologických meraní, preverenia kognitívnych funkcií a&amp;nbsp;kreativity, video meraní (tieto merania obvykle zachytávali pohľad očí a&amp;nbsp;rôzne fyziologické dáta, aby sa dalo určiť, či k&amp;nbsp;pozitívnym účinkom dochádza bezprostredne po pohľade na plazmu premietajúcu prírodu) a 50 minútovým rozhovorom s&amp;nbsp;podielnikom, v&amp;nbsp;ktorom vyjadril svoje skúsenosti.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky ukázali, že účastníci sledovali obrazovku s&amp;nbsp;rovnakou frekvenciou, s&amp;nbsp;akou sledovali okno.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Empirické skúmanie nepriamych podielnikov sa týkalo ich pohľadu na súkromie vo verejnom priestore a obsahovalo dotazníkovú anketu pre 750 ľudí prechádzajúcimi námestím a&amp;nbsp;interview.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky priniesli výrazné rozdiely hlavne z&amp;nbsp;hľadiska pohlavia. Najmä ženy vyjadrili obavy nad narušením súkromia kamerami na verejných priestranstvách.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Návrh môže pomôcť odhaliť vedcom aj potenciálne konflikty medzi ľudskými hodnotami zapletených do technologických implementácií. Jedná sa napríklad o&amp;nbsp;hodnoty fyzického zdravia a&amp;nbsp;duševnej pohody, ktoré sa zdajú byť čiastočne v rozpore s hodnotami súkromia, občianskeho práva, dôvery a&amp;nbsp;bezpečnosti&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Tieto koncepčné a empirické výskumy môžu pomôcť formovaniu budúcich technologických vyšetrovaní. Jedna zo zrejmých výprav zahŕňa budovy. Ak by výsledky empirických šetrení i&amp;nbsp;naďalej zodpovedali tým predbežným, ponúka sa tu vodítko pre stavbu budov. Treba však navrhnúť budovy s&amp;nbsp;prírodou v&amp;nbsp;mysli a&amp;nbsp;v&amp;nbsp;pohľade. Inými slovami, nemôžeme beztrestne digitalizovať prírodu a&amp;nbsp;zobrazovať takéto verzie ako náhradu za skutočnosť.&amp;nbsp; Dokonca sa môže nakoniec zničiť originál aj ohroziť fyzické zdravie. Na druhej strane tam, kde nie je žiadny prístup k&amp;nbsp;prírode, dá sa takto aspoň čiastočne zlepšiť psychická kondícia.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Stručne povedané , táto prípadová štúdia ukazuje, ako hodnotovo-senzitívny dizajn môže pomôcť výskumníkom.&lt;/p&gt;<br /> <br /> = Výzkum č. 3 =</div>

Midori https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hodnotov%C4%9B-senzitivn%C3%AD_design&diff=37295 2013-10-24T08:49:35Z

<p>Midori: </p> <hr /> <div>= Obecný popis teorie =<br /> <br /> = Výzkum č. 1 =<br /> <br /> == Homeless Young People on Social Network Sites ==<br /> <br /> = Výzkum č. 2 =<br /> <br /> '''Izba s&amp;nbsp;vyhliadkou: použitie plazmy v&amp;nbsp;interiéri kancelárie'''<br /> <br /> &amp;nbsp; &amp;nbsp; Jedná sa o&amp;nbsp;výskum, pri ktorom bolo HCD aplikované v&amp;nbsp;priestoroch vnútornej kancelárie bez okien za použitia širokouhlej plazmy. Napríklad slečna v&amp;nbsp;miestnosti píše vyčerpávajúci report, tak potrebuje prestávku, pozrie sa na plazmu namiesto výhľadu z&amp;nbsp;okna, vráti sa a&amp;nbsp;zasa myšlienky jasne bežia. Namiesto skutočného okna s výhľadom na námestie a&amp;nbsp;prírodu je v&amp;nbsp;kancelárií veľká plazmová obrazovka, ktorá nepretržite zobrazuje vonkajšie scény v&amp;nbsp;reálnom čase.&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Je to prospešné a realistické? Tento dizajnový priestor v&amp;nbsp;súčasnosti skúmajú Kahn, Friedman a ich kolegovia pomocou rámca hodnotovo-senzitívneho dizajnu. Vo výskume sa snažili zdôrazniť pár nápadov:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Čo sa týka konceptuálneho skúmania, výskumníci vychádzali z&amp;nbsp;psychologickej literatúry, z&amp;nbsp;ktorej vyplývalo, že interakcia aj s&amp;nbsp;minimálnou skutočnou prírodou má blahodarný účinok na psychickú i&amp;nbsp;fyzickú kondíciu človeka. Štúdie dokázali, že aj pohľad na prírodné prostredie dokáže znížiť stres a&amp;nbsp;vybudovať odolnosť. Kahn tak predpokladal, že aj plazma v&amp;nbsp;kancelárií tak dokáže zvýšiť tvorivosť.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Ďalej sa vo výskume určovali priami a&amp;nbsp;nepriami podielnikmi. Priami boli tí, ktorí v&amp;nbsp;kancelárií sledovali obraz námestia snímaného kamerou. Nepriami tí, ktorí námestím prechádzali a&amp;nbsp;ich obraz bol premietaný do kancelárií, avšak si toho neboli vedomí. &amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Priami aj nepriami podielnici sa samozrejme skúmali aj empiricky.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Empirické skúmanie priamych podielnikov spočívalo z fyziologických meraní, preverenia kognitívnych funkcií a&amp;nbsp;kreativity, video meraní (tieto merania obvykle zachytávali pohľad očí a&amp;nbsp;rôzne fyziologické dáta, aby sa dalo určiť, či k&amp;nbsp;pozitívnym účinkom dochádza bezprostredne po pohľade na plazmu premietajúcu prírodu) a 50 minútovým rozhovorom s&amp;nbsp;podielnikom, v&amp;nbsp;ktorom vyjadril svoje skúsenosti.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky ukázali, že účastníci sledovali obrazovku s&amp;nbsp;rovnakou frekvenciou, s&amp;nbsp;akou sledovali okno.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Empirické skúmanie nepriamych podielnikov sa týkalo ich pohľadu na súkromie vo verejnom priestore a obsahovalo dotazníkovú anketu pre 750 ľudí prechádzajúcimi námestím a&amp;nbsp;interview.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky priniesli výrazné rozdiely hlavne z&amp;nbsp;hľadiska pohlavia. Najmä ženy vyjadrili obavy nad narušením súkromia kamerami na verejných priestranstvách.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Návrh môže pomôcť odhaliť vedcom aj potenciálne konflikty medzi ľudskými hodnotami zapletených do technologických implementácií. Jedná sa napríklad o&amp;nbsp;hodnoty fyzického zdravia a&amp;nbsp;duševnej pohody, ktoré sa zdajú byť čiastočne v rozpore s hodnotami súkromia, občianskeho práva, dôvery a&amp;nbsp;bezpečnosti&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Tieto koncepčné a empirické výskumy môžu pomôcť formovaniu budúcich technologických vyšetrovaní. Jedna zo zrejmých výprav zahŕňa budovy. Ak by výsledky empirických šetrení i&amp;nbsp;naďalej zodpovedali tým predbežným, ponúka sa tu vodítko pre stavbu budov. Treba však navrhnúť budovy s&amp;nbsp;prírodou v&amp;nbsp;mysli a&amp;nbsp;v&amp;nbsp;pohľade. Inými slovami, nemôžeme beztrestne digitalizovať prírodu a&amp;nbsp;zobrazovať takéto verzie ako náhradu za skutočnosť.&amp;nbsp; Dokonca sa môže nakoniec zničiť originál aj ohroziť fyzické zdravie. Na druhej strane tam, kde nie je žiadny prístup k&amp;nbsp;prírode, dá sa takto aspoň čiastočne zlepšiť psychická kondícia.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Stručne povedané , táto prípadová štúdia ukazuje, ako hodnotovo-senzitívny dizajn môže pomôcť výskumníkom.&lt;/p&gt;<br /> <br /> = Výzkum č. 3 =</div>

Midori https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hodnotov%C4%9B-senzitivn%C3%AD_design&diff=37294 2013-10-24T08:49:15Z

<p>Midori: </p> <hr /> <div>= Obecný popis teorie =<br /> <br /> = Výzkum č. 1 =<br /> <br /> == Homeless Young People on Social Network Sites ==<br /> <br /> = Výzkum č. 2 =<br /> <br /> '''Izba s&amp;nbsp;vyhliadkou: použitie plazmy v&amp;nbsp;interiéri kancelárie'''<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;Jedná sa o&amp;nbsp;výskum, pri ktorom bolo HCD aplikované v&amp;nbsp;priestoroch vnútornej kancelárie bez okien za použitia širokouhlej plazmy. Napríklad slečna v&amp;nbsp;miestnosti píše vyčerpávajúci report, tak potrebuje prestávku, pozrie sa na plazmu namiesto výhľadu z&amp;nbsp;okna, vráti sa a&amp;nbsp;zasa myšlienky jasne bežia. Namiesto skutočného okna s výhľadom na námestie a&amp;nbsp;prírodu je v&amp;nbsp;kancelárií veľká plazmová obrazovka, ktorá nepretržite zobrazuje vonkajšie scény v&amp;nbsp;reálnom čase.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Je to prospešné a realistické? Tento dizajnový priestor v&amp;nbsp;súčasnosti skúmajú Kahn, Friedman a ich kolegovia pomocou rámca hodnotovo-senzitívneho dizajnu. Vo výskume sa snažili zdôrazniť pár nápadov:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Čo sa týka konceptuálneho skúmania, výskumníci vychádzali z&amp;nbsp;psychologickej literatúry, z&amp;nbsp;ktorej vyplývalo, že interakcia aj s&amp;nbsp;minimálnou skutočnou prírodou má blahodarný účinok na psychickú i&amp;nbsp;fyzickú kondíciu človeka. Štúdie dokázali, že aj pohľad na prírodné prostredie dokáže znížiť stres a&amp;nbsp;vybudovať odolnosť. Kahn tak predpokladal, že aj plazma v&amp;nbsp;kancelárií tak dokáže zvýšiť tvorivosť.&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Ďalej sa vo výskume určovali priami a&amp;nbsp;nepriami podielnikmi. Priami boli tí, ktorí v&amp;nbsp;kancelárií sledovali obraz námestia snímaného kamerou. Nepriami tí, ktorí námestím prechádzali a&amp;nbsp;ich obraz bol premietaný do kancelárií, avšak si toho neboli vedomí. &amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Priami aj nepriami podielnici sa samozrejme skúmali aj empiricky.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Empirické skúmanie priamych podielnikov spočívalo z fyziologických meraní, preverenia kognitívnych funkcií a&amp;nbsp;kreativity, video meraní (tieto merania obvykle zachytávali pohľad očí a&amp;nbsp;rôzne fyziologické dáta, aby sa dalo určiť, či k&amp;nbsp;pozitívnym účinkom dochádza bezprostredne po pohľade na plazmu premietajúcu prírodu) a 50 minútovým rozhovorom s&amp;nbsp;podielnikom, v&amp;nbsp;ktorom vyjadril svoje skúsenosti.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky ukázali, že účastníci sledovali obrazovku s&amp;nbsp;rovnakou frekvenciou, s&amp;nbsp;akou sledovali okno.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Empirické skúmanie nepriamych podielnikov sa týkalo ich pohľadu na súkromie vo verejnom priestore a obsahovalo dotazníkovú anketu pre 750 ľudí prechádzajúcimi námestím a&amp;nbsp;interview.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Výsledky priniesli výrazné rozdiely hlavne z&amp;nbsp;hľadiska pohlavia. Najmä ženy vyjadrili obavy nad narušením súkromia kamerami na verejných priestranstvách.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Návrh môže pomôcť odhaliť vedcom aj potenciálne konflikty medzi ľudskými hodnotami zapletených do technologických implementácií. Jedná sa napríklad o&amp;nbsp;hodnoty fyzického zdravia a&amp;nbsp;duševnej pohody, ktoré sa zdajú byť čiastočne v rozpore s hodnotami súkromia, občianskeho práva, dôvery a&amp;nbsp;bezpečnosti&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Tieto koncepčné a empirické výskumy môžu pomôcť formovaniu budúcich technologických vyšetrovaní. Jedna zo zrejmých výprav zahŕňa budovy. Ak by výsledky empirických šetrení i&amp;nbsp;naďalej zodpovedali tým predbežným, ponúka sa tu vodítko pre stavbu budov. Treba však navrhnúť budovy s&amp;nbsp;prírodou v&amp;nbsp;mysli a&amp;nbsp;v&amp;nbsp;pohľade. Inými slovami, nemôžeme beztrestne digitalizovať prírodu a&amp;nbsp;zobrazovať takéto verzie ako náhradu za skutočnosť.&amp;nbsp; Dokonca sa môže nakoniec zničiť originál aj ohroziť fyzické zdravie. Na druhej strane tam, kde nie je žiadny prístup k&amp;nbsp;prírode, dá sa takto aspoň čiastočne zlepšiť psychická kondícia.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; Stručne povedané , táto prípadová štúdia ukazuje, ako hodnotovo-senzitívny dizajn môže pomôcť výskumníkom.&lt;/p&gt;<br /> = Výzkum č. 3 =</div>

Midori https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/teorie_v_ISK2013&diff=37044 2013-10-23T18:37:38Z

<p>Midori: </p> <hr /> <div>Doménová analýza (Birger Hjorland) - Kristýna Kalmárová, Andrea Kratochvílová, Jitka Petrlová<br /> <br /> [[Sociální pozice (Lisa M. Given)]]- Štěpánka Kaftanová, Petr Svoboda, Iveta Burdová, Štěpán Řezník<br /> <br /> [[Hodnotově-senzitivní design]] - Klammert, Turek, Krištofová<br /> <br /> [[Zóna nejbližšího vývoje (Vygotsky)]] - Anna Pangrácová, Martina Vaňková, Miroslava Töpferová<br /> <br /> [[Teorie sociálního kapitálu]] - Petr Kalíšek, Jakub Fryš, Marie Ondrášková, Tereza Navarová<br /> <br /> [[Informační ekologie]] - Marek Svízela, Jana Skládaná, Zdeňka Žádníková, Tatiana Kňazeová<br /> <br /> [[Network gatekeeping]] - Kateřina Slámová, Eva Sedláková<br /> <br /> [[Reader Response Theory]] (Stanley Fish) - Dana Tomančáková, Lenka Hodicová, Šiková Petra, Horáková Michaela<br /> <br /> [[Interpretativní repertoáry]] - Romana Jakšlová, Michaela Hortová, Jana Hlavinková, Šárka Vančurová<br /> <br /> [[Diffusion Theory (teorie šíření inovací / difúze inovace)]] - Lenka Machátová, Klára Kopecká, Zuzana Kunová, Joanna Galuszka<br /> <br /> [[Teorie sociálního učení (Bandura)]] - Lada Matyášová, Zima, Učnová, Matoušek<br /> <br /> [[Kulturní modely (Dimenze kultury) (Hall, Hofstede)]] - Katrin Kalay, Renáta Šajnarová, Kristýna Klímková, Lukáš Zduba<br /> <br /> [[Ellisův model informačního chování]] Lelková Marta, Valešová Marta, Michálková Iva, Foral Jakub<br /> <br /> Information intents (Todd) - Příhoda, Matyáš, Prstek<br /> <br /> [[Symbolické násilí (Bourdieu)]] Kopečný, Petr Šmíd, Jana Pekárková</div>

Midori https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Datab%C3%A1zov%C3%BD_syst%C3%A9m&diff=35148 2013-06-16T16:27:33Z

<p>Midori: </p> <hr /> <div>&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''Autor:&amp;nbsp;'''Ivana Krištofová&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''Kľúčové slová:&amp;nbsp;'''dáta, báza dát, schéma, systém riadenia bázy dát&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''Synonymá:&amp;nbsp;'''databanka, banka údajov, banka dát&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''Súvisiace pojmy:&amp;nbsp;'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;''Nadradené:&amp;nbsp;''[http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Informatika informatika], software, programovanie&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;''Podradené:''&amp;nbsp;databáza, schéma&lt;/p&gt;<br /> == '''Definícia&amp;nbsp;'''&lt;br/&gt; ==<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Databázové systémy sú definované ako ''&quot;špecifický druh [http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=informační_systém informačného systému], ktorý v sebe zahŕňa súbor navzájom súvisiacich údajov a programového vybavenia umožňujúceho prístup k týmto údajom a manipuláciu s nimi.&quot;'''''&amp;nbsp;'''&lt;ref&gt; MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: Základy databázových systémov. 1.vyd. Bratislava: EDIS 2008. ISBN 9788080708207 &lt;/ref&gt;&lt;/p&gt;<br /> Taktiež je to systém, ktorý zahŕňa technické prostriedky, dáta databázy, programové vybavenie a užívateľov databáz. Keď to celé zjednodušíme, tak sa dá povedať, že databázový systém sa skladá z databázy a systému riadenia bázy dát.<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Ich úlohou je čo najpresnejšie zachytiť reálne údaje a vzťahy medzi nimi a umožniť uchovávať, riadiť a&amp;nbsp;znovu získavať informácie sústredené podľa nejakého [http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Logika logického] kľúča.&lt;ref&gt; MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: Databázové systémy - Databázové technológie a aplikácie. 1.vyd. Bratislava: EDIS 2008. ISBN 9788080708214 &lt;/ref&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;<br /> === Systém riadenia bázy dát (SRBD) ===<br /> <br /> Ide o ''&quot;programový systém, ktorý umožňuje vytvorenie, údržbu a používanie bázy dát, adresára dát a slovníka dát.&quot;&amp;nbsp;''&lt;ref&gt; KYTE, Thomas: Oracle - Návrh a tvorba aplikací. 1.vyd. Praha: Computer Press 2005. ISBN 8025105695 &lt;/ref&gt;&amp;nbsp;SRBD poskytuje aplikačným programom služby, ako sú ukladanie dát do banky dát, výber dát z banky dát a aktualizáciu dát.&amp;nbsp;<br /> <br /> Prevažná väčšina dnes používaných SRDB pri usporiadaní údajov v databáze vychádza z relačného modelu dát. Názov tohto modelu zasa vychádza z relačnej algebry, čo je matematický aparát, na ktorom je relačný model dát stavaný. V tomto modeli sú údaje usporiadané do tabuliek. Tabuľka spravidla zhromažďuje údaje o jednom druhu objektov. Sĺpcom v tabuľke hovoríme položky alebo atribúty. Jednotlivé riadky sa potom nazývajú záznamy.&amp;nbsp;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;/p&gt;<br /> <br /> == '''Vývoj databázových systémov''' ==<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Vývoj databázových systémov postupne prechádzal niekoľkými štádiami. Spočiatku to boli programy určené iba pre jedného používateľa a štruktúry údajov, s ktorými pracovali boli ich súčasťou. Pri každej zmene štruktúry údajov bolo nevyhnutné upraviť program a znova ho kompilovať. Táto technológia bola zdĺhavá, navyše každú úpravu robil samotný programátor. Práve z tohto dôvodu sa postupne vyvinuli programy, v ktorých boli údaje ukladané v samostatných súboroch, teda&amp;nbsp;štruktúra údajov&amp;nbsp;už nebola závislá od aplikačných programov.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Ďalší dôležitý krok vo vývoji databázových informačných systémov vyvolala požiadavka na zabezpečenie ochrany údajov pri súčasnom prístupe viacerých používateľov k nim v tzv. konkurenčnom prístupe. Každá z požadovaných zmien vytvárala nové podmienky a zásady, ktoré vznikajúci systém musel spĺňať. Spracovávanie údajov prostredníctvom databázových systémov dnes patrí k najrozšírenejším technológiám v oblasti informatiky. Ide o lukratívne odvetvie, a preto mnoho softvérových firiem sa rozhodlo vyvíjať takéto informačné systémy. Vznikajú tak nové technológie, na trhu sa objavujú programové balíky, ktoré poskytujú čoraz viac možností, lákajú zákazníkov príjemným vývojovým prostredím, pretekajú sa v rýchlosti poskytovania údajov ako aj poskytovaní v možností aplikovania svojich služieb v čo najširšej oblasti. Skrátka, vyvinul sa konkurenčný boj medzi firmami. V jeho dôsledku dochádza k rozvoju nových technológií.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Ochranou vývojových produktov vznikajú aj nepríjemné situácie. Keď bolo treba vymieňať údaje medzi zákazníkmi, ktorí pracovali v rozdielnych databázových prostrediach, dochádzalo k chybám, dokonca v niektorých prípadoch ani nebolo možné načítať údaje založené v jednom programovom systéme prostriedkami iného systému. Zákazníci začali preto uprednostňovať systémy, ktoré poskytovali čo najširšie možnosti manipulácie s údajmi, spracovávanými v iných prostrediach.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Vývoj a praktické skúsenosti nakoniec viedli k formulovaniu niekoľkých pravidiel, ktorými sa dnes riadia tvorcovia databázových systémov.&amp;nbsp;&lt;ref&gt; MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: Databázové systémy a technológie. 1.vyd. Bratislava: STU 2009. ISBN 9788022730358 &lt;/ref&gt;&lt;/p&gt;<br /> == '''Poznámky''' ==<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;references /&gt;&lt;/p&gt;<br /> == '''Použitá literatúra a zdroje'''&lt;br/&gt; ==<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: ''Databázové systémy a&amp;nbsp;technológie. ''1.vyd. Bratislava: STU 2009. ISBN 9788022730358&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: ''Základy databázových systémov. ''1.vyd. Bratislava: EDIS 2008. ISBN 9788080708207 &amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: ''Databázové systémy - Databázové technológie a&amp;nbsp;aplikácie. ''1.vyd. Bratislava: EDIS 2008. ISBN 9788080708214&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;DELIKÁT, Tomáš: ''Základy databázových systémov. ''1.vyd. Bratislava: Delint 2006. ISBN 809694844X&lt;/p&gt;<br /> KYTE, Thomas: ''Oracle - Návrh a tvorba aplikací''. 1.vyd. Praha: Computer Press 2005. ISBN 8025105695</div>

Midori https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Datab%C3%A1zov%C3%BD_syst%C3%A9m&diff=35147 2013-06-16T16:26:34Z

<p>Midori: </p> <hr /> <div>&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''Autor:&amp;nbsp;'''Ivana Krištofová&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''Kľúčové slová:&amp;nbsp;'''dáta, báza dát, schéma, systém riadenia bázy dát&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''Synonymá:&amp;nbsp;'''databanka, banka údajov, banka dát&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''Súvisiace pojmy:&amp;nbsp;'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;''Nadradené:&amp;nbsp;''[http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Informatika informatika], software, programovanie&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;''Podradené:''&amp;nbsp;databáza, schéma&lt;/p&gt;<br /> == '''Definícia&amp;nbsp;'''&lt;br/&gt; ==<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Databázové systémy sú definované ako ''&quot;špecifický druh [http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=informační_systém informačného systému], ktorý v sebe zahŕňa súbor navzájom súvisiacich údajov a programového vybavenia umožňujúceho prístup k týmto údajom a manipuláciu s nimi.&quot;'''''&amp;nbsp;'''&lt;ref&gt; MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: Základy databázových systémov. 1.vyd. Bratislava: EDIS 2008. ISBN 9788080708207 &lt;/ref&gt;&lt;/p&gt;<br /> Taktiež je to systém, ktorý zahŕňa technické prostriedky, dáta databázy, programové vybavenie a užívateľov databáz. Keď to celé zjednodušíme, tak sa dá povedať, že databázový systém sa skladá z databázy a systému riadenia bázy dát.<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Ich úlohou je čo najpresnejšie zachytiť reálne údaje a vzťahy medzi nimi a umožniť uchovávať, riadiť a&amp;nbsp;znovu získavať informácie sústredené podľa nejakého [http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Logika logického] kľúča.&lt;ref&gt; MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: Databázové systémy - Databázové technológie a aplikácie. 1.vyd. Bratislava: EDIS 2008. ISBN 9788080708214 &lt;/ref&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;<br /> === Systém riadenia bázy dát (SRBD) ===<br /> <br /> Ide o ''&quot;programový systém, ktorý umožňuje vytvorenie, údržbu a používanie bázy dát, adresára dát a slovníka dát.&quot;&amp;nbsp;''&lt;ref&gt; KYTE, Thomas: Návrh a tvorba aplikací. 1.vyd. Praha: Computer Press 2005. ISBN 8025105695 &lt;/ref&gt;&amp;nbsp;SRBD poskytuje aplikačným programom služby, ako sú ukladanie dát do banky dát, výber dát z banky dát a aktualizáciu dát.&amp;nbsp;<br /> <br /> Prevažná väčšina dnes používaných SRDB pri usporiadaní údajov v databáze vychádza z relačného modelu dát. Názov tohto modelu zasa vychádza z relačnej algebry, čo je matematický aparát, na ktorom je relačný model dát stavaný. V tomto modeli sú údaje usporiadané do tabuliek. Tabuľka spravidla zhromažďuje údaje o jednom druhu objektov. Sĺpcom v tabuľke hovoríme položky alebo atribúty. Jednotlivé riadky sa potom nazývajú záznamy.&amp;nbsp;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;/p&gt;<br /> <br /> == '''Vývoj databázových systémov''' ==<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Vývoj databázových systémov postupne prechádzal niekoľkými štádiami. Spočiatku to boli programy určené iba pre jedného používateľa a štruktúry údajov, s ktorými pracovali boli ich súčasťou. Pri každej zmene štruktúry údajov bolo nevyhnutné upraviť program a znova ho kompilovať. Táto technológia bola zdĺhavá, navyše každú úpravu robil samotný programátor. Práve z tohto dôvodu sa postupne vyvinuli programy, v ktorých boli údaje ukladané v samostatných súboroch, teda&amp;nbsp;štruktúra údajov&amp;nbsp;už nebola závislá od aplikačných programov.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Ďalší dôležitý krok vo vývoji databázových informačných systémov vyvolala požiadavka na zabezpečenie ochrany údajov pri súčasnom prístupe viacerých používateľov k nim v tzv. konkurenčnom prístupe. Každá z požadovaných zmien vytvárala nové podmienky a zásady, ktoré vznikajúci systém musel spĺňať. Spracovávanie údajov prostredníctvom databázových systémov dnes patrí k najrozšírenejším technológiám v oblasti informatiky. Ide o lukratívne odvetvie, a preto mnoho softvérových firiem sa rozhodlo vyvíjať takéto informačné systémy. Vznikajú tak nové technológie, na trhu sa objavujú programové balíky, ktoré poskytujú čoraz viac možností, lákajú zákazníkov príjemným vývojovým prostredím, pretekajú sa v rýchlosti poskytovania údajov ako aj poskytovaní v možností aplikovania svojich služieb v čo najširšej oblasti. Skrátka, vyvinul sa konkurenčný boj medzi firmami. V jeho dôsledku dochádza k rozvoju nových technológií.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Ochranou vývojových produktov vznikajú aj nepríjemné situácie. Keď bolo treba vymieňať údaje medzi zákazníkmi, ktorí pracovali v rozdielnych databázových prostrediach, dochádzalo k chybám, dokonca v niektorých prípadoch ani nebolo možné načítať údaje založené v jednom programovom systéme prostriedkami iného systému. Zákazníci začali preto uprednostňovať systémy, ktoré poskytovali čo najširšie možnosti manipulácie s údajmi, spracovávanými v iných prostrediach.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Vývoj a praktické skúsenosti nakoniec viedli k formulovaniu niekoľkých pravidiel, ktorými sa dnes riadia tvorcovia databázových systémov.&amp;nbsp;&lt;ref&gt; MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: Databázové systémy a technológie. 1.vyd. Bratislava: STU 2009. ISBN 9788022730358 &lt;/ref&gt;&lt;/p&gt;<br /> == '''Poznámky''' ==<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;references /&gt;&lt;/p&gt;<br /> == '''Použitá literatúra a zdroje'''&lt;br/&gt; ==<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: ''Databázové systémy a&amp;nbsp;technológie. ''1.vyd. Bratislava: STU 2009. ISBN 9788022730358&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: ''Základy databázových systémov. ''1.vyd. Bratislava: EDIS 2008. ISBN 9788080708207 &amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: ''Databázové systémy - Databázové technológie a&amp;nbsp;aplikácie. ''1.vyd. Bratislava: EDIS 2008. ISBN 9788080708214&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;DELIKÁT, Tomáš: ''Základy databázových systémov. ''1.vyd. Bratislava: Delint 2006. ISBN 809694844X&lt;/p&gt;<br /> KYTE, Thomas: ''Oracle - Návrh a tvorba aplikací''. 1.vyd. Praha: Computer Press 2005. ISBN 8025105695</div>

Midori https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Datab%C3%A1zov%C3%BD_syst%C3%A9m&diff=35146 2013-06-16T16:26:05Z

<p>Midori: /* Použitá literatúra a zdroje */</p> <hr /> <div>&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''Autor:&amp;nbsp;'''Ivana Krištofová&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''Kľúčové slová:&amp;nbsp;'''dáta, báza dát, schéma, systém riadenia bázy dát&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''Synonymá:&amp;nbsp;'''databanka, banka údajov, banka dát&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''Súvisiace pojmy:&amp;nbsp;'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;''Nadradené:&amp;nbsp;''[http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Informatika informatika], software, programovanie&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;''Podradené:''&amp;nbsp;databáza, schéma&lt;/p&gt;<br /> == '''Definícia&amp;nbsp;'''&lt;br/&gt; ==<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Databázové systémy sú definované ako ''&quot;špecifický druh [http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=informační_systém informačného systému], ktorý v sebe zahŕňa súbor navzájom súvisiacich údajov a programového vybavenia umožňujúceho prístup k týmto údajom a manipuláciu s nimi.&quot;'''''&amp;nbsp;'''&lt;ref&gt; MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: Základy databázových systémov. 1.vyd. Bratislava: EDIS 2008. ISBN 9788080708207 &lt;/ref&gt;&lt;/p&gt;<br /> Taktiež je to systém, ktorý zahŕňa technické prostriedky, dáta databázy, programové vybavenie a užívateľov databáz. Keď to celé zjednodušíme, tak sa dá povedať, že databázový systém sa skladá z databázy a systému riadenia bázy dát.<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Ich úlohou je čo najpresnejšie zachytiť reálne údaje a vzťahy medzi nimi a umožniť uchovávať, riadiť a&amp;nbsp;znovu získavať informácie sústredené podľa nejakého [http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Logika logického] kľúča.&lt;ref&gt; MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: Databázové systémy - Databázové technológie a aplikácie. 1.vyd. Bratislava: EDIS 2008. ISBN 9788080708214 &lt;/ref&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;<br /> === Systém riadenia bázy dát (SRBD) ===<br /> <br /> Ide o ''&quot;programový systém, ktorý umožňuje vytvorenie, údržbu a používanie bázy dát, adresára dát a slovníka dát.&quot;&amp;nbsp;''&lt;ref&gt; KYTE, Thomas: Návrh a tvorba aplikací. 1.vyd. Praha: Computer Press 2005. ISBN 8025105695 &lt;/ref&gt;&amp;nbsp;SRBD poskytuje aplikačným programom služby, ako sú ukladanie dát do banky dát, výber dát z banky dát a aktualizáciu dát.&amp;nbsp;<br /> <br /> Prevažná väčšina dnes používaných SRDB pri usporiadaní údajov v databáze vychádza z relačného modelu dát. Názov tohto modelu zasa vychádza z relačnej algebry, čo je matematický aparát, na ktorom je relačný model dát stavaný. V tomto modeli sú údaje usporiadané do tabuliek. Tabuľka spravidla zhromažďuje údaje o jednom druhu objektov. Sĺpcom v tabuľke hovoríme položky alebo atribúty. Jednotlivé riadky sa potom nazývajú záznamy.&amp;nbsp;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;/p&gt;<br /> <br /> == '''Vývoj databázových systémov''' ==<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Vývoj databázových systémov postupne prechádzal niekoľkými štádiami. Spočiatku to boli programy určené iba pre jedného používateľa a štruktúry údajov, s ktorými pracovali boli ich súčasťou. Pri každej zmene štruktúry údajov bolo nevyhnutné upraviť program a znova ho kompilovať. Táto technológia bola zdĺhavá, navyše každú úpravu robil samotný programátor. Práve z tohto dôvodu sa postupne vyvinuli programy, v ktorých boli údaje ukladané v samostatných súboroch, teda&amp;nbsp;štruktúra údajov&amp;nbsp;už nebola závislá od aplikačných programov.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Ďalší dôležitý krok vo vývoji databázových informačných systémov vyvolala požiadavka na zabezpečenie ochrany údajov pri súčasnom prístupe viacerých používateľov k nim v tzv. konkurenčnom prístupe. Každá z požadovaných zmien vytvárala nové podmienky a zásady, ktoré vznikajúci systém musel spĺňať. Spracovávanie údajov prostredníctvom databázových systémov dnes patrí k najrozšírenejším technológiám v oblasti informatiky. Ide o lukratívne odvetvie, a preto mnoho softvérových firiem sa rozhodlo vyvíjať takéto informačné systémy. Vznikajú tak nové technológie, na trhu sa objavujú programové balíky, ktoré poskytujú čoraz viac možností, lákajú zákazníkov príjemným vývojovým prostredím, pretekajú sa v rýchlosti poskytovania údajov ako aj poskytovaní v možností aplikovania svojich služieb v čo najširšej oblasti. Skrátka, vyvinul sa konkurenčný boj medzi firmami. V jeho dôsledku dochádza k rozvoju nových technológií.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Ochranou vývojových produktov vznikajú aj nepríjemné situácie. Keď bolo treba vymieňať údaje medzi zákazníkmi, ktorí pracovali v rozdielnych databázových prostrediach, dochádzalo k chybám, dokonca v niektorých prípadoch ani nebolo možné načítať údaje založené v jednom programovom systéme prostriedkami iného systému. Zákazníci začali preto uprednostňovať systémy, ktoré poskytovali čo najširšie možnosti manipulácie s údajmi, spracovávanými v iných prostrediach.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Vývoj a praktické skúsenosti nakoniec viedli k formulovaniu niekoľkých pravidiel, ktorými sa dnes riadia tvorcovia databázových systémov.&amp;nbsp;&lt;ref&gt; MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: Databázové systémy a technológie. 1.vyd. Bratislava: STU 2009. ISBN 9788022730358 &lt;/ref&gt;&lt;/p&gt;<br /> == '''Poznámky''' ==<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;references /&gt;&lt;/p&gt;<br /> == '''Použitá literatúra a zdroje'''&lt;br/&gt; ==<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: ''Databázové systémy a&amp;nbsp;technológie. ''1.vyd. Bratislava: STU 2009. ISBN 9788022730358&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: ''Základy databázových systémov. ''1.vyd. Bratislava: EDIS 2008. ISBN 9788080708207 &amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: ''Databázové systémy - Databázové technológie a&amp;nbsp;aplikácie. ''1.vyd. Bratislava: EDIS 2008. ISBN 9788080708214&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;DELIKÁT, Tomáš: ''Základy databázových systémov. ''1.vyd. Bratislava: Delint 2006. ISBN 809694844X&lt;/p&gt;<br /> KYTE, Thomas: Návrh a tvorba aplikací. 1.vyd. Praha: Computer Press 2005. ISBN 8025105695</div>

Midori https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Datab%C3%A1zov%C3%BD_syst%C3%A9m&diff=35145 2013-06-16T16:25:47Z

<p>Midori: /* Systém riadenia bázy dát (SRBD) */</p> <hr /> <div>&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''Autor:&amp;nbsp;'''Ivana Krištofová&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''Kľúčové slová:&amp;nbsp;'''dáta, báza dát, schéma, systém riadenia bázy dát&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''Synonymá:&amp;nbsp;'''databanka, banka údajov, banka dát&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''Súvisiace pojmy:&amp;nbsp;'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;''Nadradené:&amp;nbsp;''[http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Informatika informatika], software, programovanie&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;''Podradené:''&amp;nbsp;databáza, schéma&lt;/p&gt;<br /> == '''Definícia&amp;nbsp;'''&lt;br/&gt; ==<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Databázové systémy sú definované ako ''&quot;špecifický druh [http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=informační_systém informačného systému], ktorý v sebe zahŕňa súbor navzájom súvisiacich údajov a programového vybavenia umožňujúceho prístup k týmto údajom a manipuláciu s nimi.&quot;'''''&amp;nbsp;'''&lt;ref&gt; MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: Základy databázových systémov. 1.vyd. Bratislava: EDIS 2008. ISBN 9788080708207 &lt;/ref&gt;&lt;/p&gt;<br /> Taktiež je to systém, ktorý zahŕňa technické prostriedky, dáta databázy, programové vybavenie a užívateľov databáz. Keď to celé zjednodušíme, tak sa dá povedať, že databázový systém sa skladá z databázy a systému riadenia bázy dát.<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Ich úlohou je čo najpresnejšie zachytiť reálne údaje a vzťahy medzi nimi a umožniť uchovávať, riadiť a&amp;nbsp;znovu získavať informácie sústredené podľa nejakého [http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Logika logického] kľúča.&lt;ref&gt; MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: Databázové systémy - Databázové technológie a aplikácie. 1.vyd. Bratislava: EDIS 2008. ISBN 9788080708214 &lt;/ref&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;<br /> === Systém riadenia bázy dát (SRBD) ===<br /> <br /> Ide o ''&quot;programový systém, ktorý umožňuje vytvorenie, údržbu a používanie bázy dát, adresára dát a slovníka dát.&quot;&amp;nbsp;''&lt;ref&gt; KYTE, Thomas: Návrh a tvorba aplikací. 1.vyd. Praha: Computer Press 2005. ISBN 8025105695 &lt;/ref&gt;&amp;nbsp;SRBD poskytuje aplikačným programom služby, ako sú ukladanie dát do banky dát, výber dát z banky dát a aktualizáciu dát.&amp;nbsp;<br /> <br /> Prevažná väčšina dnes používaných SRDB pri usporiadaní údajov v databáze vychádza z relačného modelu dát. Názov tohto modelu zasa vychádza z relačnej algebry, čo je matematický aparát, na ktorom je relačný model dát stavaný. V tomto modeli sú údaje usporiadané do tabuliek. Tabuľka spravidla zhromažďuje údaje o jednom druhu objektov. Sĺpcom v tabuľke hovoríme položky alebo atribúty. Jednotlivé riadky sa potom nazývajú záznamy.&amp;nbsp;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;/p&gt;<br /> <br /> == '''Vývoj databázových systémov''' ==<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Vývoj databázových systémov postupne prechádzal niekoľkými štádiami. Spočiatku to boli programy určené iba pre jedného používateľa a štruktúry údajov, s ktorými pracovali boli ich súčasťou. Pri každej zmene štruktúry údajov bolo nevyhnutné upraviť program a znova ho kompilovať. Táto technológia bola zdĺhavá, navyše každú úpravu robil samotný programátor. Práve z tohto dôvodu sa postupne vyvinuli programy, v ktorých boli údaje ukladané v samostatných súboroch, teda&amp;nbsp;štruktúra údajov&amp;nbsp;už nebola závislá od aplikačných programov.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Ďalší dôležitý krok vo vývoji databázových informačných systémov vyvolala požiadavka na zabezpečenie ochrany údajov pri súčasnom prístupe viacerých používateľov k nim v tzv. konkurenčnom prístupe. Každá z požadovaných zmien vytvárala nové podmienky a zásady, ktoré vznikajúci systém musel spĺňať. Spracovávanie údajov prostredníctvom databázových systémov dnes patrí k najrozšírenejším technológiám v oblasti informatiky. Ide o lukratívne odvetvie, a preto mnoho softvérových firiem sa rozhodlo vyvíjať takéto informačné systémy. Vznikajú tak nové technológie, na trhu sa objavujú programové balíky, ktoré poskytujú čoraz viac možností, lákajú zákazníkov príjemným vývojovým prostredím, pretekajú sa v rýchlosti poskytovania údajov ako aj poskytovaní v možností aplikovania svojich služieb v čo najširšej oblasti. Skrátka, vyvinul sa konkurenčný boj medzi firmami. V jeho dôsledku dochádza k rozvoju nových technológií.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Ochranou vývojových produktov vznikajú aj nepríjemné situácie. Keď bolo treba vymieňať údaje medzi zákazníkmi, ktorí pracovali v rozdielnych databázových prostrediach, dochádzalo k chybám, dokonca v niektorých prípadoch ani nebolo možné načítať údaje založené v jednom programovom systéme prostriedkami iného systému. Zákazníci začali preto uprednostňovať systémy, ktoré poskytovali čo najširšie možnosti manipulácie s údajmi, spracovávanými v iných prostrediach.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Vývoj a praktické skúsenosti nakoniec viedli k formulovaniu niekoľkých pravidiel, ktorými sa dnes riadia tvorcovia databázových systémov.&amp;nbsp;&lt;ref&gt; MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: Databázové systémy a technológie. 1.vyd. Bratislava: STU 2009. ISBN 9788022730358 &lt;/ref&gt;&lt;/p&gt;<br /> == '''Poznámky''' ==<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;references /&gt;&lt;/p&gt;<br /> == '''Použitá literatúra a zdroje'''&lt;br/&gt; ==<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: ''Databázové systémy a&amp;nbsp;technológie. ''1.vyd. Bratislava: STU 2009. ISBN 9788022730358&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: ''Základy databázových systémov. ''1.vyd. Bratislava: EDIS 2008. ISBN 9788080708207 &amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: ''Databázové systémy - Databázové technológie a&amp;nbsp;aplikácie. ''1.vyd. Bratislava: EDIS 2008. ISBN 9788080708214&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;DELIKÁT, Tomáš: ''Základy databázových systémov. ''1.vyd. Bratislava: Delint 2006. ISBN 809694844X&lt;/p&gt;</div>

Midori https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Datab%C3%A1zov%C3%BD_syst%C3%A9m&diff=35142 2013-06-16T16:22:01Z

<p>Midori: /* Definícia&amp;nbsp; */</p> <hr /> <div>&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''Autor:&amp;nbsp;'''Ivana Krištofová&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''Kľúčové slová:&amp;nbsp;'''dáta, báza dát, schéma, systém riadenia bázy dát&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''Synonymá:&amp;nbsp;'''databanka, banka údajov, banka dát&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''Súvisiace pojmy:&amp;nbsp;'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;''Nadradené:&amp;nbsp;''[http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Informatika informatika], software, programovanie&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;''Podradené:''&amp;nbsp;databáza, schéma&lt;/p&gt;<br /> == '''Definícia&amp;nbsp;'''&lt;br/&gt; ==<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Databázové systémy sú definované ako ''&quot;špecifický druh [http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=informační_systém informačného systému], ktorý v sebe zahŕňa súbor navzájom súvisiacich údajov a programového vybavenia umožňujúceho prístup k týmto údajom a manipuláciu s nimi.&quot;'''''&amp;nbsp;'''&lt;ref&gt; MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: Základy databázových systémov. 1.vyd. Bratislava: EDIS 2008. ISBN 9788080708207 &lt;/ref&gt;&lt;/p&gt;<br /> Taktiež je to systém, ktorý zahŕňa technické prostriedky, dáta databázy, programové vybavenie a užívateľov databáz. Keď to celé zjednodušíme, tak sa dá povedať, že databázový systém sa skladá z databázy a systému riadenia bázy dát.<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Ich úlohou je čo najpresnejšie zachytiť reálne údaje a vzťahy medzi nimi a umožniť uchovávať, riadiť a&amp;nbsp;znovu získavať informácie sústredené podľa nejakého [http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Logika logického] kľúča.&lt;ref&gt; MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: Databázové systémy - Databázové technológie a aplikácie. 1.vyd. Bratislava: EDIS 2008. ISBN 9788080708214 &lt;/ref&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;<br /> === Systém riadenia bázy dát (SRBD) ===<br /> <br /> Ide o ''&quot;programový systém, ktorý umožňuje vytvorenie, údržbu a používanie bázy dát, adresára dát a slovníka dát.&quot;&amp;nbsp;''&lt;ref&gt; MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: Základy databázových systémov. 1.vyd. Bratislava: EDIS 2008. ISBN 9788080708207 &lt;/ref&gt;&amp;nbsp;SRBD poskytuje aplikačným programom služby, ako sú ukladanie dát do banky dát, výber dát z banky dát a aktualizáciu dát.&amp;nbsp;<br /> <br /> Prevažná väčšina dnes používaných SRDB pri usporiadaní údajov v databáze vychádza z relačného modelu dát. Názov tohto modelu zasa vychádza z relačnej algebry, čo je matematický aparát, na ktorom je relačný model dát stavaný. V tomto modeli sú údaje usporiadané do tabuliek. Tabuľka spravidla zhromažďuje údaje o jednom druhu objektov. Sĺpcom v tabuľke hovoríme položky alebo atribúty. Jednotlivé riadky sa potom nazývajú záznamy.&amp;nbsp;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;/p&gt;<br /> <br /> == '''Vývoj databázových systémov''' ==<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Vývoj databázových systémov postupne prechádzal niekoľkými štádiami. Spočiatku to boli programy určené iba pre jedného používateľa a štruktúry údajov, s ktorými pracovali boli ich súčasťou. Pri každej zmene štruktúry údajov bolo nevyhnutné upraviť program a znova ho kompilovať. Táto technológia bola zdĺhavá, navyše každú úpravu robil samotný programátor. Práve z tohto dôvodu sa postupne vyvinuli programy, v ktorých boli údaje ukladané v samostatných súboroch, teda&amp;nbsp;štruktúra údajov&amp;nbsp;už nebola závislá od aplikačných programov.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Ďalší dôležitý krok vo vývoji databázových informačných systémov vyvolala požiadavka na zabezpečenie ochrany údajov pri súčasnom prístupe viacerých používateľov k nim v tzv. konkurenčnom prístupe. Každá z požadovaných zmien vytvárala nové podmienky a zásady, ktoré vznikajúci systém musel spĺňať. Spracovávanie údajov prostredníctvom databázových systémov dnes patrí k najrozšírenejším technológiám v oblasti informatiky. Ide o lukratívne odvetvie, a preto mnoho softvérových firiem sa rozhodlo vyvíjať takéto informačné systémy. Vznikajú tak nové technológie, na trhu sa objavujú programové balíky, ktoré poskytujú čoraz viac možností, lákajú zákazníkov príjemným vývojovým prostredím, pretekajú sa v rýchlosti poskytovania údajov ako aj poskytovaní v možností aplikovania svojich služieb v čo najširšej oblasti. Skrátka, vyvinul sa konkurenčný boj medzi firmami. V jeho dôsledku dochádza k rozvoju nových technológií.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Ochranou vývojových produktov vznikajú aj nepríjemné situácie. Keď bolo treba vymieňať údaje medzi zákazníkmi, ktorí pracovali v rozdielnych databázových prostrediach, dochádzalo k chybám, dokonca v niektorých prípadoch ani nebolo možné načítať údaje založené v jednom programovom systéme prostriedkami iného systému. Zákazníci začali preto uprednostňovať systémy, ktoré poskytovali čo najširšie možnosti manipulácie s údajmi, spracovávanými v iných prostrediach.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Vývoj a praktické skúsenosti nakoniec viedli k formulovaniu niekoľkých pravidiel, ktorými sa dnes riadia tvorcovia databázových systémov.&amp;nbsp;&lt;ref&gt; MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: Databázové systémy a technológie. 1.vyd. Bratislava: STU 2009. ISBN 9788022730358 &lt;/ref&gt;&lt;/p&gt;<br /> == '''Poznámky''' ==<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;references /&gt;&lt;/p&gt;<br /> == '''Použitá literatúra a zdroje'''&lt;br/&gt; ==<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: ''Databázové systémy a&amp;nbsp;technológie. ''1.vyd. Bratislava: STU 2009. ISBN 9788022730358&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: ''Základy databázových systémov. ''1.vyd. Bratislava: EDIS 2008. ISBN 9788080708207 &amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: ''Databázové systémy - Databázové technológie a&amp;nbsp;aplikácie. ''1.vyd. Bratislava: EDIS 2008. ISBN 9788080708214&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;DELIKÁT, Tomáš: ''Základy databázových systémov. ''1.vyd. Bratislava: Delint 2006. ISBN 809694844X&lt;/p&gt;</div>

Midori https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Datab%C3%A1zov%C3%BD_syst%C3%A9m&diff=35141 2013-06-16T16:21:15Z

<p>Midori: /* Definícia&amp;nbsp; */</p> <hr /> <div>&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''Autor:&amp;nbsp;'''Ivana Krištofová&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''Kľúčové slová:&amp;nbsp;'''dáta, báza dát, schéma, systém riadenia bázy dát&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''Synonymá:&amp;nbsp;'''databanka, banka údajov, banka dát&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''Súvisiace pojmy:&amp;nbsp;'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;''Nadradené:&amp;nbsp;''[http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Informatika informatika], software, programovanie&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;''Podradené:''&amp;nbsp;databáza, schéma&lt;/p&gt;<br /> == '''Definícia&amp;nbsp;'''&lt;br/&gt; ==<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Databázové systémy sú definované ako ''&quot;špecifický druh [http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=informační_systém informačného systému], ktorý v sebe zahŕňa súbor navzájom súvisiacich údajov a programového vybavenia umožňujúceho prístup k týmto údajom a manipuláciu s nimi.&quot;'''''&amp;nbsp;'''&lt;ref&gt; MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: Základy databázových systémov. 1.vyd. Bratislava: EDIS 2008. ISBN 9788080708207 &lt;/ref&gt;&lt;/p&gt;<br /> Taktiež je to systém, ktorý zahŕňa technické prostriedky, dáta databázy, programové vybavenie a užívateľov databáz. Keď to celé zjednodušíme, tak sa dá povedať, že databázový systém sa skladá z databázy a systému riadenia bázy dát.<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Ich úlohou je čo najpresnejšie zachytiť reálne údaje a vzťahy medzi nimi a umožniť uchovávať, riadiť a&amp;nbsp;znovu získavať informácie sústredené podľa nejakého logického kľúča.&lt;ref&gt; MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: Databázové systémy - Databázové technológie a aplikácie. 1.vyd. Bratislava: EDIS 2008. ISBN 9788080708214 &lt;/ref&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;<br /> === Systém riadenia bázy dát (SRBD) ===<br /> <br /> Ide o ''&quot;programový systém, ktorý umožňuje vytvorenie, údržbu a používanie bázy dát, adresára dát a slovníka dát.&quot;&amp;nbsp;''&lt;ref&gt; MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: Základy databázových systémov. 1.vyd. Bratislava: EDIS 2008. ISBN 9788080708207 &lt;/ref&gt;&amp;nbsp;SRBD poskytuje aplikačným programom služby, ako sú ukladanie dát do banky dát, výber dát z banky dát a aktualizáciu dát.&amp;nbsp;<br /> <br /> Prevažná väčšina dnes používaných SRDB pri usporiadaní údajov v databáze vychádza z relačného modelu dát. Názov tohto modelu zasa vychádza z relačnej algebry, čo je matematický aparát, na ktorom je relačný model dát stavaný. V tomto modeli sú údaje usporiadané do tabuliek. Tabuľka spravidla zhromažďuje údaje o jednom druhu objektov. Sĺpcom v tabuľke hovoríme položky alebo atribúty. Jednotlivé riadky sa potom nazývajú záznamy.&amp;nbsp;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;/p&gt;<br /> <br /> == '''Vývoj databázových systémov''' ==<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Vývoj databázových systémov postupne prechádzal niekoľkými štádiami. Spočiatku to boli programy určené iba pre jedného používateľa a štruktúry údajov, s ktorými pracovali boli ich súčasťou. Pri každej zmene štruktúry údajov bolo nevyhnutné upraviť program a znova ho kompilovať. Táto technológia bola zdĺhavá, navyše každú úpravu robil samotný programátor. Práve z tohto dôvodu sa postupne vyvinuli programy, v ktorých boli údaje ukladané v samostatných súboroch, teda&amp;nbsp;štruktúra údajov&amp;nbsp;už nebola závislá od aplikačných programov.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Ďalší dôležitý krok vo vývoji databázových informačných systémov vyvolala požiadavka na zabezpečenie ochrany údajov pri súčasnom prístupe viacerých používateľov k nim v tzv. konkurenčnom prístupe. Každá z požadovaných zmien vytvárala nové podmienky a zásady, ktoré vznikajúci systém musel spĺňať. Spracovávanie údajov prostredníctvom databázových systémov dnes patrí k najrozšírenejším technológiám v oblasti informatiky. Ide o lukratívne odvetvie, a preto mnoho softvérových firiem sa rozhodlo vyvíjať takéto informačné systémy. Vznikajú tak nové technológie, na trhu sa objavujú programové balíky, ktoré poskytujú čoraz viac možností, lákajú zákazníkov príjemným vývojovým prostredím, pretekajú sa v rýchlosti poskytovania údajov ako aj poskytovaní v možností aplikovania svojich služieb v čo najširšej oblasti. Skrátka, vyvinul sa konkurenčný boj medzi firmami. V jeho dôsledku dochádza k rozvoju nových technológií.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Ochranou vývojových produktov vznikajú aj nepríjemné situácie. Keď bolo treba vymieňať údaje medzi zákazníkmi, ktorí pracovali v rozdielnych databázových prostrediach, dochádzalo k chybám, dokonca v niektorých prípadoch ani nebolo možné načítať údaje založené v jednom programovom systéme prostriedkami iného systému. Zákazníci začali preto uprednostňovať systémy, ktoré poskytovali čo najširšie možnosti manipulácie s údajmi, spracovávanými v iných prostrediach.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Vývoj a praktické skúsenosti nakoniec viedli k formulovaniu niekoľkých pravidiel, ktorými sa dnes riadia tvorcovia databázových systémov.&amp;nbsp;&lt;ref&gt; MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: Databázové systémy a technológie. 1.vyd. Bratislava: STU 2009. ISBN 9788022730358 &lt;/ref&gt;&lt;/p&gt;<br /> == '''Poznámky''' ==<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;references /&gt;&lt;/p&gt;<br /> == '''Použitá literatúra a zdroje'''&lt;br/&gt; ==<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: ''Databázové systémy a&amp;nbsp;technológie. ''1.vyd. Bratislava: STU 2009. ISBN 9788022730358&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: ''Základy databázových systémov. ''1.vyd. Bratislava: EDIS 2008. ISBN 9788080708207 &amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: ''Databázové systémy - Databázové technológie a&amp;nbsp;aplikácie. ''1.vyd. Bratislava: EDIS 2008. ISBN 9788080708214&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;DELIKÁT, Tomáš: ''Základy databázových systémov. ''1.vyd. Bratislava: Delint 2006. ISBN 809694844X&lt;/p&gt;</div>

Midori https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Datab%C3%A1zov%C3%BD_syst%C3%A9m&diff=35140 2013-06-16T16:20:48Z

<p>Midori: /* Definícia&amp;nbsp; */</p> <hr /> <div>&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''Autor:&amp;nbsp;'''Ivana Krištofová&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''Kľúčové slová:&amp;nbsp;'''dáta, báza dát, schéma, systém riadenia bázy dát&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''Synonymá:&amp;nbsp;'''databanka, banka údajov, banka dát&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''Súvisiace pojmy:&amp;nbsp;'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;''Nadradené:&amp;nbsp;''[http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Informatika informatika], software, programovanie&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;''Podradené:''&amp;nbsp;databáza, schéma&lt;/p&gt;<br /> == '''Definícia&amp;nbsp;'''&lt;br/&gt; ==<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Databázové systémy sú definované ako ''&quot;špecifický druh [http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=informační systém informačného systému], ktorý v sebe zahŕňa súbor navzájom súvisiacich údajov a programového vybavenia umožňujúceho prístup k týmto údajom a manipuláciu s nimi.&quot;'''''&amp;nbsp;'''&lt;ref&gt; MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: Základy databázových systémov. 1.vyd. Bratislava: EDIS 2008. ISBN 9788080708207 &lt;/ref&gt;&lt;/p&gt;<br /> Taktiež je to systém, ktorý zahŕňa technické prostriedky, dáta databázy, programové vybavenie a užívateľov databáz. Keď to celé zjednodušíme, tak sa dá povedať, že databázový systém sa skladá z databázy a systému riadenia bázy dát.<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Ich úlohou je čo najpresnejšie zachytiť reálne údaje a vzťahy medzi nimi a umožniť uchovávať, riadiť a&amp;nbsp;znovu získavať informácie sústredené podľa nejakého logického kľúča.&lt;ref&gt; MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: Databázové systémy - Databázové technológie a aplikácie. 1.vyd. Bratislava: EDIS 2008. ISBN 9788080708214 &lt;/ref&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;<br /> === Systém riadenia bázy dát (SRBD) ===<br /> <br /> Ide o ''&quot;programový systém, ktorý umožňuje vytvorenie, údržbu a používanie bázy dát, adresára dát a slovníka dát.&quot;&amp;nbsp;''&lt;ref&gt; MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: Základy databázových systémov. 1.vyd. Bratislava: EDIS 2008. ISBN 9788080708207 &lt;/ref&gt;&amp;nbsp;SRBD poskytuje aplikačným programom služby, ako sú ukladanie dát do banky dát, výber dát z banky dát a aktualizáciu dát.&amp;nbsp;<br /> <br /> Prevažná väčšina dnes používaných SRDB pri usporiadaní údajov v databáze vychádza z relačného modelu dát. Názov tohto modelu zasa vychádza z relačnej algebry, čo je matematický aparát, na ktorom je relačný model dát stavaný. V tomto modeli sú údaje usporiadané do tabuliek. Tabuľka spravidla zhromažďuje údaje o jednom druhu objektov. Sĺpcom v tabuľke hovoríme položky alebo atribúty. Jednotlivé riadky sa potom nazývajú záznamy.&amp;nbsp;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;/p&gt;<br /> <br /> == '''Vývoj databázových systémov''' ==<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Vývoj databázových systémov postupne prechádzal niekoľkými štádiami. Spočiatku to boli programy určené iba pre jedného používateľa a štruktúry údajov, s ktorými pracovali boli ich súčasťou. Pri každej zmene štruktúry údajov bolo nevyhnutné upraviť program a znova ho kompilovať. Táto technológia bola zdĺhavá, navyše každú úpravu robil samotný programátor. Práve z tohto dôvodu sa postupne vyvinuli programy, v ktorých boli údaje ukladané v samostatných súboroch, teda&amp;nbsp;štruktúra údajov&amp;nbsp;už nebola závislá od aplikačných programov.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Ďalší dôležitý krok vo vývoji databázových informačných systémov vyvolala požiadavka na zabezpečenie ochrany údajov pri súčasnom prístupe viacerých používateľov k nim v tzv. konkurenčnom prístupe. Každá z požadovaných zmien vytvárala nové podmienky a zásady, ktoré vznikajúci systém musel spĺňať. Spracovávanie údajov prostredníctvom databázových systémov dnes patrí k najrozšírenejším technológiám v oblasti informatiky. Ide o lukratívne odvetvie, a preto mnoho softvérových firiem sa rozhodlo vyvíjať takéto informačné systémy. Vznikajú tak nové technológie, na trhu sa objavujú programové balíky, ktoré poskytujú čoraz viac možností, lákajú zákazníkov príjemným vývojovým prostredím, pretekajú sa v rýchlosti poskytovania údajov ako aj poskytovaní v možností aplikovania svojich služieb v čo najširšej oblasti. Skrátka, vyvinul sa konkurenčný boj medzi firmami. V jeho dôsledku dochádza k rozvoju nových technológií.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Ochranou vývojových produktov vznikajú aj nepríjemné situácie. Keď bolo treba vymieňať údaje medzi zákazníkmi, ktorí pracovali v rozdielnych databázových prostrediach, dochádzalo k chybám, dokonca v niektorých prípadoch ani nebolo možné načítať údaje založené v jednom programovom systéme prostriedkami iného systému. Zákazníci začali preto uprednostňovať systémy, ktoré poskytovali čo najširšie možnosti manipulácie s údajmi, spracovávanými v iných prostrediach.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Vývoj a praktické skúsenosti nakoniec viedli k formulovaniu niekoľkých pravidiel, ktorými sa dnes riadia tvorcovia databázových systémov.&amp;nbsp;&lt;ref&gt; MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: Databázové systémy a technológie. 1.vyd. Bratislava: STU 2009. ISBN 9788022730358 &lt;/ref&gt;&lt;/p&gt;<br /> == '''Poznámky''' ==<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;references /&gt;&lt;/p&gt;<br /> == '''Použitá literatúra a zdroje'''&lt;br/&gt; ==<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: ''Databázové systémy a&amp;nbsp;technológie. ''1.vyd. Bratislava: STU 2009. ISBN 9788022730358&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: ''Základy databázových systémov. ''1.vyd. Bratislava: EDIS 2008. ISBN 9788080708207 &amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: ''Databázové systémy - Databázové technológie a&amp;nbsp;aplikácie. ''1.vyd. Bratislava: EDIS 2008. ISBN 9788080708214&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;DELIKÁT, Tomáš: ''Základy databázových systémov. ''1.vyd. Bratislava: Delint 2006. ISBN 809694844X&lt;/p&gt;</div>

Midori https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Datab%C3%A1zov%C3%BD_syst%C3%A9m&diff=35139 2013-06-16T16:18:10Z

<p>Midori: </p> <hr /> <div>&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''Autor:&amp;nbsp;'''Ivana Krištofová&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''Kľúčové slová:&amp;nbsp;'''dáta, báza dát, schéma, systém riadenia bázy dát&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''Synonymá:&amp;nbsp;'''databanka, banka údajov, banka dát&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''Súvisiace pojmy:&amp;nbsp;'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;''Nadradené:&amp;nbsp;''[http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Informatika informatika], software, programovanie&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;''Podradené:''&amp;nbsp;databáza, schéma&lt;/p&gt;<br /> == '''Definícia&amp;nbsp;'''&lt;br/&gt; ==<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Databázové systémy sú definované ako ''&quot;špecifický druh informačného systému, ktorý v sebe zahŕňa súbor navzájom súvisiacich údajov a programového vybavenia umožňujúceho prístup k týmto údajom a manipuláciu s nimi.&quot;'''''&amp;nbsp;'''&lt;ref&gt; MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: Základy databázových systémov. 1.vyd. Bratislava: EDIS 2008. ISBN 9788080708207 &lt;/ref&gt;&lt;/p&gt;<br /> Taktiež je to systém, ktorý zahŕňa technické prostriedky, dáta databázy, programové vybavenie a užívateľov databáz. Keď to celé zjednodušíme, tak sa dá povedať, že databázový systém sa skladá z databázy a systému riadenia bázy dát.<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Ich úlohou je čo najpresnejšie zachytiť reálne údaje a vzťahy medzi nimi a umožniť uchovávať, riadiť a&amp;nbsp;znovu získavať informácie sústredené podľa nejakého logického kľúča.&lt;ref&gt; MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: Databázové systémy - Databázové technológie a aplikácie. 1.vyd. Bratislava: EDIS 2008. ISBN 9788080708214 &lt;/ref&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;<br /> === Systém riadenia bázy dát (SRBD) ===<br /> <br /> Ide o ''&quot;programový systém, ktorý umožňuje vytvorenie, údržbu a používanie bázy dát, adresára dát a slovníka dát.&quot;&amp;nbsp;''&lt;ref&gt; MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: Základy databázových systémov. 1.vyd. Bratislava: EDIS 2008. ISBN 9788080708207 &lt;/ref&gt;&amp;nbsp;SRBD poskytuje aplikačným programom služby, ako sú ukladanie dát do banky dát, výber dát z banky dát a aktualizáciu dát.&amp;nbsp;<br /> <br /> Prevažná väčšina dnes používaných SRDB pri usporiadaní údajov v databáze vychádza z relačného modelu dát. Názov tohto modelu zasa vychádza z relačnej algebry, čo je matematický aparát, na ktorom je relačný model dát stavaný. V tomto modeli sú údaje usporiadané do tabuliek. Tabuľka spravidla zhromažďuje údaje o jednom druhu objektov. Sĺpcom v tabuľke hovoríme položky alebo atribúty. Jednotlivé riadky sa potom nazývajú záznamy.&amp;nbsp;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;/p&gt;<br /> <br /> == '''Vývoj databázových systémov''' ==<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Vývoj databázových systémov postupne prechádzal niekoľkými štádiami. Spočiatku to boli programy určené iba pre jedného používateľa a štruktúry údajov, s ktorými pracovali boli ich súčasťou. Pri každej zmene štruktúry údajov bolo nevyhnutné upraviť program a znova ho kompilovať. Táto technológia bola zdĺhavá, navyše každú úpravu robil samotný programátor. Práve z tohto dôvodu sa postupne vyvinuli programy, v ktorých boli údaje ukladané v samostatných súboroch, teda&amp;nbsp;štruktúra údajov&amp;nbsp;už nebola závislá od aplikačných programov.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Ďalší dôležitý krok vo vývoji databázových informačných systémov vyvolala požiadavka na zabezpečenie ochrany údajov pri súčasnom prístupe viacerých používateľov k nim v tzv. konkurenčnom prístupe. Každá z požadovaných zmien vytvárala nové podmienky a zásady, ktoré vznikajúci systém musel spĺňať. Spracovávanie údajov prostredníctvom databázových systémov dnes patrí k najrozšírenejším technológiám v oblasti informatiky. Ide o lukratívne odvetvie, a preto mnoho softvérových firiem sa rozhodlo vyvíjať takéto informačné systémy. Vznikajú tak nové technológie, na trhu sa objavujú programové balíky, ktoré poskytujú čoraz viac možností, lákajú zákazníkov príjemným vývojovým prostredím, pretekajú sa v rýchlosti poskytovania údajov ako aj poskytovaní v možností aplikovania svojich služieb v čo najširšej oblasti. Skrátka, vyvinul sa konkurenčný boj medzi firmami. V jeho dôsledku dochádza k rozvoju nových technológií.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Ochranou vývojových produktov vznikajú aj nepríjemné situácie. Keď bolo treba vymieňať údaje medzi zákazníkmi, ktorí pracovali v rozdielnych databázových prostrediach, dochádzalo k chybám, dokonca v niektorých prípadoch ani nebolo možné načítať údaje založené v jednom programovom systéme prostriedkami iného systému. Zákazníci začali preto uprednostňovať systémy, ktoré poskytovali čo najširšie možnosti manipulácie s údajmi, spracovávanými v iných prostrediach.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Vývoj a praktické skúsenosti nakoniec viedli k formulovaniu niekoľkých pravidiel, ktorými sa dnes riadia tvorcovia databázových systémov.&amp;nbsp;&lt;ref&gt; MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: Databázové systémy a technológie. 1.vyd. Bratislava: STU 2009. ISBN 9788022730358 &lt;/ref&gt;&lt;/p&gt;<br /> == '''Poznámky''' ==<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;references /&gt;&lt;/p&gt;<br /> == '''Použitá literatúra a zdroje'''&lt;br/&gt; ==<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: ''Databázové systémy a&amp;nbsp;technológie. ''1.vyd. Bratislava: STU 2009. ISBN 9788022730358&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: ''Základy databázových systémov. ''1.vyd. Bratislava: EDIS 2008. ISBN 9788080708207 &amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: ''Databázové systémy - Databázové technológie a&amp;nbsp;aplikácie. ''1.vyd. Bratislava: EDIS 2008. ISBN 9788080708214&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;DELIKÁT, Tomáš: ''Základy databázových systémov. ''1.vyd. Bratislava: Delint 2006. ISBN 809694844X&lt;/p&gt;</div>

Midori https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Datab%C3%A1zov%C3%BD_syst%C3%A9m&diff=35138 2013-06-16T16:15:41Z

<p>Midori: </p> <hr /> <div>&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''Autor:&amp;nbsp;'''Ivana Krištofová&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''Kľúčové slová:&amp;nbsp;'''dáta, báza dát, schéma, systém riadenia bázy dát&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''Synonymá:&amp;nbsp;'''databanka, banka údajov, banka dát&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''Súvisiace pojmy:&amp;nbsp;'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;''Nadradené:&amp;nbsp;''[http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Informatika informatika], software, programovanie&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;''Podradené:''&amp;nbsp;databáza, schéma&lt;/p&gt;<br /> == '''Definícia&amp;nbsp;'''&lt;br/&gt; ==<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Databázové systémy sú definované ako ''&quot;špecifický druh informačného systému, ktorý v sebe zahŕňa súbor navzájom súvisiacich údajov a programového vybavenia umožňujúceho prístup k týmto údajom a manipuláciu s nimi.&quot;'''''&amp;nbsp;'''&lt;ref&gt; MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: Základy databázových systémov. 1.vyd. Bratislava: EDIS 2008. ISBN 9788080708207 &lt;/ref&gt;&lt;/p&gt;<br /> Taktiež je to systém, ktorý zahŕňa technické prostriedky, dáta databázy, programové vybavenie a užívateľov databáz. Keď to celé zjednodušíme, tak sa dá povedať, že databázový systém sa skladá z databázy a systému riadenia bázy dát.<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Ich úlohou je čo najpresnejšie zachytiť reálne údaje a vzťahy medzi nimi a umožniť uchovávať, riadiť a&amp;nbsp;znovu získavať informácie sústredené podľa nejakého logického kľúča.&lt;ref&gt; MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: Databázové systémy - Databázové technológie a aplikácie. 1.vyd. Bratislava: EDIS 2008. ISBN 9788080708214 &lt;/ref&gt;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;<br /> === Systém riadenia bázy dát (SRBD) ===<br /> <br /> Ide o ''&quot;programový systém, ktorý umožňuje vytvorenie, údržbu a používanie bázy dát, adresára dát a slovníka dát.&quot;&amp;nbsp;''&lt;ref&gt; MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: Základy databázových systémov. 1.vyd. Bratislava: EDIS 2008. ISBN 9788080708207 &lt;/ref&gt;&amp;nbsp;SRBD poskytuje aplikačným programom služby, ako sú ukladanie dát do BD, výber dát z BD a aktualizáciu dát.&amp;nbsp;<br /> <br /> Prevažná väčšina dnes používaných SRDB pri usporiadaní údajov v databáze vychádza z relačného modelu dát. Názov tohto modelu zasa vychádza z relačnej algebry, čo je matematický aparát, na ktorom je relačný model dát stavaný. V tomto modeli sú údaje usporiadané do tabuliek. Tabuľka spravidla zhromažďuje údaje o jednom druhu objektov. Sĺpcom v tabuľke hovoríme položky alebo atribúty. Jednotlivé riadky sa potom nazývajú záznamy.&amp;nbsp;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;/p&gt;<br /> <br /> == '''Vývoj databázových systémov''' ==<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Vývoj databázových systémov postupne prechádzal niekoľkými štádiami. Spočiatku to boli programy určené iba pre jedného používateľa a štruktúry údajov, s ktorými pracovali boli ich súčasťou. Pri každej zmene štruktúry údajov bolo nevyhnutné upraviť program a znova ho kompilovať. Táto technológia bola zdĺhavá, navyše každú úpravu robil samotný programátor. Práve z tohto dôvodu sa postupne vyvinuli programy, v ktorých boli údaje ukladané v samostatných súboroch, teda&amp;nbsp;štruktúra údajov&amp;nbsp;už nebola závislá od aplikačných programov.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Ďalší dôležitý krok vo vývoji databázových informačných systémov vyvolala požiadavka na zabezpečenie ochrany údajov pri súčasnom prístupe viacerých používateľov k nim v tzv. konkurenčnom prístupe. Každá z požadovaných zmien vytvárala nové podmienky a zásady, ktoré vznikajúci systém musel spĺňať. Spracovávanie údajov prostredníctvom databázových systémov dnes patrí k najrozšírenejším technológiám v oblasti informatiky. Ide o lukratívne odvetvie, a preto mnoho softvérových firiem sa rozhodlo vyvíjať takéto informačné systémy. Vznikajú tak nové technológie, na trhu sa objavujú programové balíky, ktoré poskytujú čoraz viac možností, lákajú zákazníkov príjemným vývojovým prostredím, pretekajú sa v rýchlosti poskytovania údajov ako aj poskytovaní v možností aplikovania svojich služieb v čo najširšej oblasti. Skrátka, vyvinul sa konkurenčný boj medzi firmami. V jeho dôsledku dochádza k rozvoju nových technológií.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Ochranou vývojových produktov vznikajú aj nepríjemné situácie. Keď bolo treba vymieňať údaje medzi zákazníkmi, ktorí pracovali v rozdielnych databázových prostrediach, dochádzalo k chybám, dokonca v niektorých prípadoch ani nebolo možné načítať údaje založené v jednom programovom systéme prostriedkami iného systému. Zákazníci začali preto uprednostňovať systémy, ktoré poskytovali čo najširšie možnosti manipulácie s údajmi, spracovávanými v iných prostrediach.&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Vývoj a praktické skúsenosti nakoniec viedli k formulovaniu niekoľkých pravidiel, ktorými sa dnes riadia tvorcovia databázových systémov.&amp;nbsp;&lt;ref&gt; MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: Databázové systémy a technológie. 1.vyd. Bratislava: STU 2009. ISBN 9788022730358 &lt;/ref&gt;&lt;/p&gt;<br /> == '''Poznámky''' ==<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;references /&gt;&lt;/p&gt;<br /> == '''Použitá literatúra a zdroje'''&lt;br/&gt; ==<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: ''Databázové systémy a&amp;nbsp;technológie. ''1.vyd. Bratislava: STU 2009. ISBN 9788022730358&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: ''Základy databázových systémov. ''1.vyd. Bratislava: EDIS 2008. ISBN 9788080708207 &amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;MATIAŠKO, Karol; VAJSOVÁ, Monika; ZÁBOVSKÝ, Michal: ''Databázové systémy - Databázové technológie a&amp;nbsp;aplikácie. ''1.vyd. Bratislava: EDIS 2008. ISBN 9788080708214&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;DELIKÁT, Tomáš: ''Základy databázových systémov. ''1.vyd. Bratislava: Delint 2006. ISBN 809694844X&lt;/p&gt;</div>

Midori