WikiKnihovna - Příspěvky uživatele [cs]

Ricardo Baeza-Yates

2018-05-29T14:30:32Z

Michal Klajban:

{{Infobox Vědec
|jmeno = Ricardo A. Baeza-Yates <code>[[File:Baeza.jpg|thumb|right]]</code> na fotografii Ricardo A. Baeza-Yates?<ref name="InfooBaezovi1" />
|datum_narozeni = 21. března 1961
|misto_narozeni = Chile
|datum_umrti = -
|misto_umrti = -
|duvod_umrti = -
|pobyt = -
|rodina = -
|obcanstvi = -
|skola = University of Chile, University of Waterloo
|pracoviste = NTENT, NTENT Hispania, University of Waterloo, Universitat Pompeu Fabra, Mornings4, Change Dyslexia
|znamy_diky = Algoritmy pro vyhledávání a indexování dat
|oceneni = ACM Fellows, IEEE Fellows
}} '''Ricardo A. Baeza-Yates''' (narozen 21. března 1961) je čilsko-španělský vědec, zabývající se především výzkumem v oblasti vyhledávání. V současnosti je technickým ředitelem společnosti NTENT, sémantické vyhledávací technologické společnosti se sídlem v Kalifornii.

 

== ŽIVOT ==

Ricardo Baeza-Yates obdržel v roce 1985 titul Bakalář informatiky na University of Chile. Později získal titul Master of Science v oboru informatiky (1985), profesní titul v elektrotechnice (1985) a Master of Engineering v elektrotechnice (1986) z téže univerzity. V roce 1989 získal doktorát v oboru informatiky na University of Waterloo v Kanadě, který se týkal projektu Oxford English Dictionary.

V devadesátých letech byl prezidentem Chilské společnosti pro informatiku (SCCC). V roce 2000 založil TodoCL.com, vyhledávač chilského webu, který je stále aktivní. V letech 2000 až 2004 byl prezidentem CLEI, latinskoamerického sdružení oddělení informatiky, jakož i mezinárodním koordinátorem Iberoamerického programu spolupráce v oblasti vědy a techniky (CYTED) v oblasti aplikované elektroniky a informatiky. V roce 2002 založil Centrum pro výzkum webu na katedře informatiky na Strojírenské škole Chilské univerzity, které vedl až do roku 2005. Na konci roku 2004 se stal profesorem výzkumu ICREA na katedře informačních a komunikačních technologií Univerzity Pompeu Fabra v Barceloně, Španělsko. Od roku 2006 je viceprezidentem společnosti Yahoo! Výzkum pro Evropu a Latinskou Ameriku, vedoucí laboratoře v Barceloně, Španělsku a Santiagu v Chile. V roce 2008 začal vykonávat dozor nad novou výzkumnou laboratoří v Haifě v Izraeli. <ref name="InfooBaezovi1">Information about the Second Edition of the book on Information Retrieval by Ricardo Baeza-Yates and Berthier Ribeiro-Neto [online]. [cit. 2018-05-05]. Dostupné z: http://grupoweb.upf.edu/mir2ed/authors.php
</ref>

 

== DÍLO ==

Jedním z výzkumných zájmů R.B.-Yatese jsou algoritmy a datové struktury, zaměřuje se především na algoritmy pro vyhledávání řetězců. Je spoluautorem knihy Handbook of Algorithms and Data Structures - In Pascal and C (Příručka algoritmů a datových struktur), jejím druhým autorem je informatik [http://www.inf.ethz.ch/personal/gonnet/ Gaston H. Gonnet]. Příručka obsahuje 11 kapitol. Jedná se o druhé vydání příručky, na prvním vydání se nepodílel. Toto vydání je obohaceno o několik kapitol, je to nová kapitola o algoritmech pro manipulaci s textem, v kapitolách je aplikováno konzistentnější kódování algoritmů v Pascalu a C, bibliografie je rozšířená a obsahuje úplný soubor odkazů.

Algoritmus je předepsaný postup pro řešení daného problému, datové struktury určují způsoby uložení dat v počítači i to, jak s nimi můžeme dál pracovat.

Druhým výzkumným zájmem je získávání informací. Získávání informací zpracoval v publikaci [http://www.mir2ed.org/ Modern Information retrieval] (Moderní získávání informací), které je spoluautorem. Jejím druhým autorem je Berthier Ribeiro-Neto. Kniha obsahuje 15 hlavních kapitol, z nichž každá obsahuje několik menších kapitol a podkapitol. Kniha se na 432 stránkách věnuje získávání informací z různých pohledů.

Information retrieval je získávání informací z databází, jedná se o usnadnění přístupu k informacím. Proces získávání informací zahrnuje 3 části, reprezentaci sbírek dokumentů, dotazování uživatele a samotné získání příslušné informace.

 

== AKTIVITY ==

Ricardo B. Yates je od roku 1985 profesorem na katedře informatiky na Chilské univerzitě v Santiagu. Působí jako ředitel centra pro webový výzkum ([[http://www.cwr.cl/ [1]]]). Baeza-Yates je členem Chilské akademie věd od prosince roku 2002. Dále zastává post ředitele regionální ACM programovací soutěže a je členem jihoamerického řídícího výboru.

 

== VÝZNAM PRO INFORMAČNÍ VĚDU/KNIHOVNICTVÍ ==

Výzkum v oblasti datových struktur a algoritmů pro řetězcové vyhledávání jako jsou [https://en.wikipedia.org/wiki/Shift_Or_Algorithm Shift Or Algorithm], [https://en.wikipedia.org/wiki/Fuzzy_string_searching Fuzzy string searching]. Výzkum v oblasti získávání informací a vyhledávání.

 

== ÚSPĚCHY ==

Získal cenu Organizace amerických států pro mladé vědce z oboru vědy (1993) a společně se dvěma brazilskými kolegy získal cenu COMPAQ za nejlepší článek brazilského výzkumu (1997). V roce 2003 byl prvním počítačovým vědcem zvoleným do Chilské akademie věd. Během roku 2007 mu byla udělena Grahamova medaile za inovaci v oblasti výpočetní techniky, kterou udělila University of Waterloo pro vynikající absolventy. V roce 2009 získal ocenění CLEI za svůj přínos do informačních věd v latinskoamerickém regionu a ocenění Asociace pro výpočetní techniku (ACM) za úspěchy v oblasti výpočetní techniky a informačních technologií a významný přínos k poslání ACM.<ref name="InfooBaezovi1" />

 

== PUBLIKACE ==

Ricardo Baeza-Yates je autorem, spoluautorem a editorem odborných knih a článků.

Mezi jeho vlastní publikace patří:

*R. Baeza-Yates, B. Ribeiro-Neto, ''Modern Information Retrieval'', ACM Press/Addison-Wesley, England, 1999.

Na knize Modern Information Retrieval (Moderní získávání informací) spolupracoval Ricardo Baeza-Yates s Berthierem Ribeiro-Netem. Publikace obsahuje 15 kapitol. Kniha poskytuje souhrnné znalosti o získávání informací z pohledu informační vědy. Úvodní kapitola je věnována základním pojmům a vyhledávacímu procesu. Dále se kapitoly věnují modelování, vyhodnocení vyhledávání, dotazovacím jazykům, dotazům operací, textovému multimediálnímu jazyku a jeho vlastnostem, textovým operacím, indexování a vyhledávání, paralelnímu a distribuovanému získávání informací. V dalších kapitolách se autoři věnují uživatelskému rozhraní a vizualizaci, získávání multimediálních informací, prohledávání webu, knihovnám a bibliografickým systémům a digitálním knihovnám. Kniha je obohacena o slovník, který obsahuje výklad odborných pojmů použitých v publikaci, v publikaci je uveden i krátký životopis obou autorů.

*G.H. Gonnet and R. Baeza-Yates., ''Handbook of Algorithms and Data Structures - In Pascal and C''. Addison-Wesley, Wokingham, UK, 1991. (second edition)

Významné publikace u kterých působí jako editor jsou:

*W. Frakes and R. Baeza-Yates, editors. ''Information Retrieval: Data Structures and Algorithms''. Prentice-Hall, Englewood Cliffs, USA,1992.
*R. Baeza-Yates, J. Glaz, H. Gzyl, J. Hüsler, and J.L. Palacios, editors. ''Applied Probability: Recent Advances'', Kluwer Academic Publishers, 2004.

Ricardo Baeza-Yates napsal také několika článků do mezinárodních časopisů, z nich je to například:

*  Ricardo Baeza-Yates. Information Retrieval in the Web: beyond current search engines, ''International Journal on Approximated Reasoning'' 34 (2-3), 97-104, 2003.

Článek obsahuje výzvy k rozšíření vyhledávání informací na webu. Web je největší dostupný repozitář dat, proto je přirozené z něj informace získávat. V článku jsou uvedeny problémy s daty, které je třeba řešit. Mezi ně patří například skryté stránky, multimediální data, strukturované a sémantické údaje. Dále se autor článku věnuje webovému dolování (web miningu), které patří mezi výzvy k rozšíření vyhledávání informací na webu. Existují tři typy webových dat, které lze dolovat: obsah, využití a struktura. Problémy probírané v článku by vyřešil dokonalý vyhledávací nástroj, obtížné stále zůstává shromažďování údajů. Pro řešení problémů byl představen termín soft computing, což je synergie metodik užitečných právě k řešení problémů, které vyžadují určitou formu inteligence.

* Ricardo Baeza-Yates, Joaquim Gabarró, and Xavier Messeguer. Fringe Analysis of Synchronized Parallel Insertion Algorithms in 2-3 Trees. ''Theoretical Computer Science A'' 299: 231-271, 2003.

R.B.-Yates je také autorem několika kapitol v odborných publikacích, působí jako redaktor sborníků, časopisů a publikoval i na několika mezinárodních konferencích.

Seznam jeho prací je dostupný na jeho osobní webové stránce. ([[http://www.baeza.cl/cv/cv.html [1]]])

 

== CITACE ==

<references />

 

== POUŽITÉ ZDROJE ==

*Ricardo Baeza-Yates' Personal Web Site. [online]. Dostupné z: [http://www.baeza.cl/ http://www.baeza.cl/]
*Ricardo Baeza-Yates. In: Wikipedia. [online]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/Ricardo_Baeza-Yates https://en.wikipedia.org/wiki/Ricardo_Baeza-Yates]
*Ricardo Baeza-Yates. In: Linkedin. [online]. Dostupné z: [https://www.linkedin.com/in/ricardobaezayates https://www.linkedin.com/in/ricardobaezayates]
*Ricardo Baeza-Yates. Curriculum vitae. [online]. Dostupné z: [http://www.baeza.cl/cv/cv.html http://www.baeza.cl/cv/cv.html]
*BAEZA-YATES, R. and GONNET, H. Handbook of Algorithms and Data Structures - In Pascal and C. [online]. Wokingham: Addison-Wesley, 1991. Dostupné z: [https://users.dcc.uchile.cl/~rbaeza/handbook/hbook.html https://users.dcc.uchile.cl/~rbaeza/handbook/hbook.html]
*BAEZA-YATES, R. and RIBEIRO-NETO, B.  Modern Information Retrieval. [online]. England: Addison-Wesley, 1999, ISBN: 9780321416919. Dostupné z: [http://grupoweb.upf.edu/mir2ed/home.php http://grupoweb.upf.edu/mir2ed/home.php]
*Information Retrieval. What is Information Retrieval? [online]. Dostupné z: [http://www.doc.ic.ac.uk/~nd/surprise_97/journal/vol4/hks/inf_ret.html http://www.doc.ic.ac.uk/~nd/surprise_97/journal/vol4/hks/inf_ret.html]
*Algoritmus. In: Algoritmy.net. [online]. Dostupné z: [https://www.algoritmy.net/ https://www.algoritmy.net/]
*BAEZA-YATES, R. Information retrieval in the Web: beyond current search engines. ''International Journal of Approximate Reasoning'' [online]. 2003, volume 34. Dostupné z: [https://ac.els-cdn.com/S0888613X03000860/1-s2.0-S0888613X03000860-main.pdf?_tid=069ece4c-e237-40d5-8710-655283adf5ee&acdnat=1526313070_06a8119f2126fbdd359f39a3f6a4013e https://ac.els-cdn.com/S0888613X03000860/1-s2.0-S0888613X03000860-main.pdf?_tid=069ece4c-e237-40d5-8710-655283adf5ee&acdnat=1526313070_06a8119f2126fbdd359f39a3f6a4013e]

{{DEFAULTSORT:Baeza, Ricardo}}

[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

Ricardo Baeza-Yates

2018-05-29T14:25:36Z

Michal Klajban:

{{Infobox Vědec
|jmeno = Ricardo A. Baeza-Yates <code>[[File:Baeza.jpg|thumb|right]]</code> na fotografii Ricardo A. Baeza-Yates?'"`UNIQ--ref-00000001-QINU`"'?
|datum_narozeni = 21. března 1961
|misto_narozeni = Chile
|datum_umrti = -
|misto_umrti = -
|duvod_umrti = -
|pobyt = -
|rodina = -
|obcanstvi = -
|skola = University of Chile, University of Waterloo
|pracoviste = NTENT, NTENT Hispania, University of Waterloo, Universitat Pompeu Fabra, Mornings4, Change Dyslexia
|znamy_diky = Algoritmy pro vyhledávání a indexování dat
|oceneni = ACM Fellows, IEEE Fellows
}} '''Ricardo A. Baeza-Yates''' (narozen 21. března 1961) je čilsko-španělský vědec, zabývající se především výzkumem v oblasti vyhledávání. V současnosti je technickým ředitelem společnosti NTENT, sémantické vyhledávací technologické společnosti se sídlem v Kalifornii.

 

== ŽIVOT ==

Ricardo Baeza-Yates obdržel v roce 1985 titul Bakalář informatiky na University of Chile. Později získal titul Master of Science v oboru informatiky (1985), profesní titul v elektrotechnice (1985) a Master of Engineering v elektrotechnice (1986) z téže univerzity. V roce 1989 získal doktorát v oboru informatiky na University of Waterloo v Kanadě, který se týkal projektu Oxford English Dictionary.

V devadesátých letech byl prezidentem Chilské společnosti pro informatiku (SCCC). V roce 2000 založil TodoCL.com, vyhledávač chilského webu, který je stále aktivní. V letech 2000 až 2004 byl prezidentem CLEI, latinskoamerického sdružení oddělení informatiky, jakož i mezinárodním koordinátorem Iberoamerického programu spolupráce v oblasti vědy a techniky (CYTED) v oblasti aplikované elektroniky a informatiky. V roce 2002 založil Centrum pro výzkum webu na katedře informatiky na Strojírenské škole Chilské univerzity, které vedl až do roku 2005. Na konci roku 2004 se stal profesorem výzkumu ICREA na katedře informačních a komunikačních technologií Univerzity Pompeu Fabra v Barceloně, Španělsko. Od roku 2006 je viceprezidentem společnosti Yahoo! Výzkum pro Evropu a Latinskou Ameriku, vedoucí laboratoře v Barceloně, Španělsku a Santiagu v Chile. V roce 2008 začal vykonávat dozor nad novou výzkumnou laboratoří v Haifě v Izraeli. <ref name="InfooBaezovi1">Information about the Second Edition of the book on Information Retrieval by Ricardo Baeza-Yates and Berthier Ribeiro-Neto [online]. [cit. 2018-05-05]. Dostupné z: http://grupoweb.upf.edu/mir2ed/authors.php
</ref>

 

== DÍLO ==

Jedním z výzkumných zájmů R.B.-Yatese jsou algoritmy a datové struktury, zaměřuje se především na algoritmy pro vyhledávání řetězců. Je spoluautorem knihy Handbook of Algorithms and Data Structures - In Pascal and C (Příručka algoritmů a datových struktur), jejím druhým autorem je informatik [http://www.inf.ethz.ch/personal/gonnet/ Gaston H. Gonnet]. Příručka obsahuje 11 kapitol. Jedná se o druhé vydání příručky, na prvním vydání se nepodílel. Toto vydání je obohaceno o několik kapitol, je to nová kapitola o algoritmech pro manipulaci s textem, v kapitolách je aplikováno konzistentnější kódování algoritmů v Pascalu a C, bibliografie je rozšířená a obsahuje úplný soubor odkazů.

Algoritmus je předepsaný postup pro řešení daného problému, datové struktury určují způsoby uložení dat v počítači i to, jak s nimi můžeme dál pracovat.

Druhým výzkumným zájmem je získávání informací. Získávání informací zpracoval v publikaci [http://www.mir2ed.org/ Modern Information retrieval] (Moderní získávání informací), které je spoluautorem. Jejím druhým autorem je Berthier Ribeiro-Neto. Kniha obsahuje 15 hlavních kapitol, z nichž každá obsahuje několik menších kapitol a podkapitol. Kniha se na 432 stránkách věnuje získávání informací z různých pohledů.

Information retrieval je získávání informací z databází, jedná se o usnadnění přístupu k informacím. Proces získávání informací zahrnuje 3 části, reprezentaci sbírek dokumentů, dotazování uživatele a samotné získání příslušné informace.

 

== AKTIVITY ==

Ricardo B. Yates je od roku 1985 profesorem na katedře informatiky na Chilské univerzitě v Santiagu. Působí jako ředitel centra pro webový výzkum ([[http://www.cwr.cl/ [1]]]). Baeza-Yates je členem Chilské akademie věd od prosince roku 2002. Dále zastává post ředitele regionální ACM programovací soutěže a je členem jihoamerického řídícího výboru.

 

== VÝZNAM PRO INFORMAČNÍ VĚDU/KNIHOVNICTVÍ ==

Výzkum v oblasti datových struktur a algoritmů pro řetězcové vyhledávání jako jsou [https://en.wikipedia.org/wiki/Shift_Or_Algorithm Shift Or Algorithm], [https://en.wikipedia.org/wiki/Fuzzy_string_searching Fuzzy string searching]. Výzkum v oblasti získávání informací a vyhledávání.

 

== ÚSPĚCHY ==

Získal cenu Organizace amerických států pro mladé vědce z oboru vědy (1993) a společně se dvěma brazilskými kolegy získal cenu COMPAQ za nejlepší článek brazilského výzkumu (1997). V roce 2003 byl prvním počítačovým vědcem zvoleným do Chilské akademie věd. Během roku 2007 mu byla udělena Grahamova medaile za inovaci v oblasti výpočetní techniky, kterou udělila University of Waterloo pro vynikající absolventy. V roce 2009 získal ocenění CLEI za svůj přínos do informačních věd v latinskoamerickém regionu a ocenění Asociace pro výpočetní techniku (ACM) za úspěchy v oblasti výpočetní techniky a informačních technologií a významný přínos k poslání ACM.<ref name="InfooBaezovi1" />

 

== PUBLIKACE ==

Ricardo Baeza-Yates je autorem, spoluautorem a editorem odborných knih a článků.

Mezi jeho vlastní publikace patří:

*R. Baeza-Yates, B. Ribeiro-Neto, ''Modern Information Retrieval'', ACM Press/Addison-Wesley, England, 1999.

Na knize Modern Information Retrieval (Moderní získávání informací) spolupracoval Ricardo Baeza-Yates s Berthierem Ribeiro-Netem. Publikace obsahuje 15 kapitol. Kniha poskytuje souhrnné znalosti o získávání informací z pohledu informační vědy. Úvodní kapitola je věnována základním pojmům a vyhledávacímu procesu. Dále se kapitoly věnují modelování, vyhodnocení vyhledávání, dotazovacím jazykům, dotazům operací, textovému multimediálnímu jazyku a jeho vlastnostem, textovým operacím, indexování a vyhledávání, paralelnímu a distribuovanému získávání informací. V dalších kapitolách se autoři věnují uživatelskému rozhraní a vizualizaci, získávání multimediálních informací, prohledávání webu, knihovnám a bibliografickým systémům a digitálním knihovnám. Kniha je obohacena o slovník, který obsahuje výklad odborných pojmů použitých v publikaci, v publikaci je uveden i krátký životopis obou autorů.

*G.H. Gonnet and R. Baeza-Yates., ''Handbook of Algorithms and Data Structures - In Pascal and C''. Addison-Wesley, Wokingham, UK, 1991. (second edition)

Významné publikace u kterých působí jako editor jsou:

*W. Frakes and R. Baeza-Yates, editors. ''Information Retrieval: Data Structures and Algorithms''. Prentice-Hall, Englewood Cliffs, USA,1992.
*R. Baeza-Yates, J. Glaz, H. Gzyl, J. Hüsler, and J.L. Palacios, editors. ''Applied Probability: Recent Advances'', Kluwer Academic Publishers, 2004.

Ricardo Baeza-Yates napsal také několika článků do mezinárodních časopisů, z nich je to například:

*  Ricardo Baeza-Yates. Information Retrieval in the Web: beyond current search engines, ''International Journal on Approximated Reasoning'' 34 (2-3), 97-104, 2003.

Článek obsahuje výzvy k rozšíření vyhledávání informací na webu. Web je největší dostupný repozitář dat, proto je přirozené z něj informace získávat. V článku jsou uvedeny problémy s daty, které je třeba řešit. Mezi ně patří například skryté stránky, multimediální data, strukturované a sémantické údaje. Dále se autor článku věnuje webovému dolování (web miningu), které patří mezi výzvy k rozšíření vyhledávání informací na webu. Existují tři typy webových dat, které lze dolovat: obsah, využití a struktura. Problémy probírané v článku by vyřešil dokonalý vyhledávací nástroj, obtížné stále zůstává shromažďování údajů. Pro řešení problémů byl představen termín soft computing, což je synergie metodik užitečných právě k řešení problémů, které vyžadují určitou formu inteligence.

* Ricardo Baeza-Yates, Joaquim Gabarró, and Xavier Messeguer. Fringe Analysis of Synchronized Parallel Insertion Algorithms in 2-3 Trees. ''Theoretical Computer Science A'' 299: 231-271, 2003.

R.B.-Yates je také autorem několika kapitol v odborných publikacích, působí jako redaktor sborníků, časopisů a publikoval i na několika mezinárodních konferencích.

Seznam jeho prací je dostupný na jeho osobní webové stránce. ([[http://www.baeza.cl/cv/cv.html [1]]])

 

== CITACE ==

<references />

 

== POUŽITÉ ZDROJE ==

*Ricardo Baeza-Yates' Personal Web Site. [online]. Dostupné z: [http://www.baeza.cl/ http://www.baeza.cl/]
*Ricardo Baeza-Yates. In: Wikipedia. [online]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/Ricardo_Baeza-Yates https://en.wikipedia.org/wiki/Ricardo_Baeza-Yates]
*Ricardo Baeza-Yates. In: Linkedin. [online]. Dostupné z: [https://www.linkedin.com/in/ricardobaezayates https://www.linkedin.com/in/ricardobaezayates]
*Ricardo Baeza-Yates. Curriculum vitae. [online]. Dostupné z: [http://www.baeza.cl/cv/cv.html http://www.baeza.cl/cv/cv.html]
*BAEZA-YATES, R. and GONNET, H. Handbook of Algorithms and Data Structures - In Pascal and C. [online]. Wokingham: Addison-Wesley, 1991. Dostupné z: [https://users.dcc.uchile.cl/~rbaeza/handbook/hbook.html https://users.dcc.uchile.cl/~rbaeza/handbook/hbook.html]
*BAEZA-YATES, R. and RIBEIRO-NETO, B.  Modern Information Retrieval. [online]. England: Addison-Wesley, 1999, ISBN: 9780321416919. Dostupné z: [http://grupoweb.upf.edu/mir2ed/home.php http://grupoweb.upf.edu/mir2ed/home.php]
*Information Retrieval. What is Information Retrieval? [online]. Dostupné z: [http://www.doc.ic.ac.uk/~nd/surprise_97/journal/vol4/hks/inf_ret.html http://www.doc.ic.ac.uk/~nd/surprise_97/journal/vol4/hks/inf_ret.html]
*Algoritmus. In: Algoritmy.net. [online]. Dostupné z: [https://www.algoritmy.net/ https://www.algoritmy.net/]
*BAEZA-YATES, R. Information retrieval in the Web: beyond current search engines. ''International Journal of Approximate Reasoning'' [online]. 2003, volume 34. Dostupné z: [https://ac.els-cdn.com/S0888613X03000860/1-s2.0-S0888613X03000860-main.pdf?_tid=069ece4c-e237-40d5-8710-655283adf5ee&acdnat=1526313070_06a8119f2126fbdd359f39a3f6a4013e https://ac.els-cdn.com/S0888613X03000860/1-s2.0-S0888613X03000860-main.pdf?_tid=069ece4c-e237-40d5-8710-655283adf5ee&acdnat=1526313070_06a8119f2126fbdd359f39a3f6a4013e]

{{DEFAULTSORT:Baeza, Ricardo}}

[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

Raya Fidel

2017-05-24T09:19:44Z

Michal Klajban: rv

'''Raya Fidel''' je izraelská [https://cs.wikipedia.org/wiki/Emeritura emeritní] profesorka, která působila na univerzitě ve Washingtonu. Dr. Raya Fidel se zajímala o oblast informačního chování, ukládání a vyhledávání informací a organizace znalostí. Její výzkum se zaměřoval na vyhledávání informací a  informační chování.

{{Infobox Vědec|jmeno = Raya Fidel[[Soubor:fidelraya.jpg|thumb|250px|center|]]|datum_narozeni = 18. ledna 1945|misto_narozeni = Izrael|datum_umrti = dosud žije|misto_umrti = -|duvod_umrti = -|rodina = -|pobyt = Seattle, USA|obcanstvi = izraelské|skola = University of Maryland Hebrew University Tel Aviv University |pracoviste = emeritní profesorka University of Washington, Seattle, USA|znamy_diky = výzkumy v oblasti knihovnictví a informační vědy|oceneni = Best Information Science Book - Association for Information Science and Technology}}



= Život =

Raya Fidel se narodila 18. ledna 1945 v Izraeli. Studovala nejdříve na [https://english.tau.ac.il/ univerzitě v Tel Avivu] a pokračovala na [http://new.huji.ac.il/en Hebrew university] v Jeruzalémě, kde získala magisterský titul. Na studia v Izraeli navázala na [https://www.umd.edu/ University of Maryland], kde v roce 1982 získala titul Ph D. V USA pokračovala ve svém akademickém působení na [https://www.washington.edu/change/proposals/chii.html Center for Human-Information Interaction] na [https://www.washington.edu/ University of Washington]. 

[[Soubor:Delegace-Cina-UniWashington.jpg|thumb|left|Delegace z pevninské Číny a Tchaj-wanu na University of Washington [http://faculty.washington.edu/jscholl/images/Participants_20080318.jpg]]]

Dr. Raya Fidel přinesla odborné znalosti v oblasti informačního chování, ukládání a vyhledávání informací a organizace znalostí. Byla jednou z prvních vědkyň v oblasti knihovnictví a informační vědy, která používala kvalitativní metody, kdy tazatel sbírá data v přirozeném prostředí. Dr. Fidel aplikovala rámec [https://en.wikipedia.org/wiki/Cognitive_work_analysis Cognitive Work Analysis] (analýza kognitivní práce CWA), aby mohla studovat vyhledávání informací v různých komunitách. Ať už se jedná o studenty středních škol nebo inženýry, kteří společně pracují na řešení informačních problémů.

Dr. Fidel se v roce 2003 stala ředitelkou [https://www.washington.edu/change/proposals/chii.html Center for Human-Information Interaction] na University of Washington. I zde pracovala na projektech, které měly za cíl lépe porozumět dopadům a využívání bezdrátových aplikací ve vládním sektoru.<ref>Sig-USE Academy of Fellows. Special Interest Group: Information Needs Seeking and Use [online]. [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: https://siguse.wordpress.com/academy-of-fellows/</ref> 

Akademické a vědecké aktivity ukončila v roce 2013.

= Aktivity =
<div style="text-align: justify">
Po studiu na univerzitách v Izraeli se v roce 1977 přestěhovala do USA a od té doby se stala hlasitým kritikem [https://cs.wikipedia.org/wiki/Sionismus sionismu] a postoje izraelské vlády k palestinské otázce a obecně k Palestincům. Dr. Raya Fidel věří, že jediná možnost mírového soužití mezi Izraelci a Palestinci je společný socialistiký, [https://cs.wikipedia.org/wiki/Sekul%C3%A1rn%C3%AD_st%C3%A1t sekulární] a demokratický stát.Dr. Raya Fidel je feministka, socialistka a aktivistka bojující za práva žen. Je členkou hnutí [http://www.radicalwomen.org/ Radical Women], které připravuje ženy, aby se staly vedoucími sociálních a ekonomických organizací. <ref>PALEVSKY, Stacey. Women warriors: Israeli feminist to discuss radical views at S.F. conference. The Jewish News of Northern California [online]. 2008 [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: http://www.jweekly.com/2008/09/26/women-warriors-israeli-feminist-to-discuss-radical-views-at-s-f-conference/</ref>

</div>

= Vzdělání =

*1982 Získán titul Ph D, University of Maryland

*1972 Získán magisterský titul MLS, Hebrew University

*1970 Získán bakalářský titul BSC, Tel Aviv University

= Ocenění =

*2013 Best Information Science Book - Association for Information Science and Technology<ref>Best Information Science Book Award: Past Winners. Association for Information Science and Technology [online]. ASIS&T [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: https://www.asist.org/about/awards/best-information-science-book-award/best-information-science-book-award-past-winners/</ref>
*2009 Outstanding Contributions to Information Behavior<ref>Sig-USE Academy of Fellows. Special Interest Group: Information Needs Seeking and Use [online]. [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: https://siguse.wordpress.com/academy-of-fellows/#2009</ref>
*2003 Outstanding Information Science Teacher Award<ref>Research in Information Science Award: Past Winners. Association for Information Science and Technology [online]. ASIS&T [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: https://www.asist.org/about/awards/research-in-information-science-award/research-in-information-science-award-past-winners/</ref>
*1994 Research in Information Science Award<ref>Outstanding Information Science Teacher Award: Past Winners. Association for Information Science and Technology [online]. ASIS&T [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: https://www.asist.org/about/awards/outstanding-information-science-teacher-award/outstanding-information-science-teacher-award-past-winners/</ref>

= Význam pro informační vědu =

Za hlavní přínos informační vědě je považována její  kniha '''Human information interaction: An ecological approach to information behavior''', za kterou získala v roce 2013 ocenění Book of the year od American Society for Information Science and Technology.<ref>Best Information Science Book Award: Past Winners. Association for Information Science and Technology [online]. ASIS&T [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: https://www.asist.org/about/awards/best-information-science-book-award/best-information-science-book-award-past-winners/</ref> Většina současných informačních systémů v komerční sféře je nejdříve navržena a až teprve poté testována, aby se zjistila jejich užitečnost.  Dr. Fidel ukazuje, že pro vytvoření užitečného informačního systému je třeba nejprve analyzovat potřeby potencionálních uživatelů a teprve potom vytvořit systém založený na této analýze. 

=== Human-Information Interaction ===
Jako rozvíjející se odvětví informačních věd se Human-Information Interaction (HII) zajímá o to, jak lidské bytosti (tj. hledající) komunikují s informacemi. Je zřejmé, že informační systémy by byly efektivnější, pokud by jejich návrh byl informován hlubším pochopením interakcí našich uživatelů s informacemi. HII navrhuje způsob testování teorií kognitivních architektur a modelů, které předpovídají efektivní návrh informací. Fidel (2012) používá přístupy založené na systémech k prozkoumání HII a začíná třemi základními tvrzeními: #cílem výzkumu HII je zlepšit interakci mezi uživateli a informacemi #je zapotřebí holistického přístupu k pochopení oblasti #všechny informační systémy mají cíle (tj. pomáhají uživatelům najít informace, které potřebují pro svou práci). HII lze odlišit od ostatních informačních disciplín důrazem na vysoce interaktivní rozhraní, uživatelsky orientované metody návrhu a větší citlivostí k dynamickému chování informačních pracovníků v 21. století. HII přístup je vhodný pro propojené informační systémy, kde je kontrola je potlačena na úkor vzájemné spolupráce. V takovém prostředí mohou uživatelé vyhledávat a komunikovat s informacemi prostřednictvím různých zařízení a rozhraní. Důraz se proto přesouvá z rozhraní na informace<ref>Human information interaction (HII). In: HLWIKI International [online]. HLWIKI Canada contributors [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: http://hlwiki.slais.ubc.ca/index.php/Human_information_interaction_(HII)</ref>

=== Cognitive Work Analysis ===

Cognitive Work analysis (CWA) je proces využitý pro zkoumání vztahu mezi člověkem a informací, který dále rozvíjela právě Dr. Fidel. CWA nabízí ekologický přístup k návrhu systému a zkoumá síly, které ovlivňují interakci člověka s informacemi. Informačním systémem je myšlen jakýkoliv systém (intelektuální nebo počítačový), který usnadňuje a podporuje vzájemné působení mezi informacemi a člověkem. V kontextu knihoven, může být rozvětvená www stránka brána jako informační systém, stejně jako informačním systémem veřejně přístupný katalog nebo online databáze. Jak postupujeme, když hledáme informace? CWA vyhodnocuje informační systém a rozvíjí doporučení pro návrh rozhraní. Kognitivní hodnocení je založeno na analýze informačního chování uživatelů s přihlédnutím ke kontextu jejich práce.  Předpokladem v analýze CWA je, že informační systém bude využit v rámci ekologického kontextu daného jeho možnostmi a omezeními. Uživatelé, kteří hledají informace, využívají informační systém a snaží se reagovat na neočekávané situace. Účelem je identifikovat a zmapovat různá omezení tak, aby se na ně mohl vztahovat návrh systému. Výsledkem tohoto procesu je podpora konečného návrhu systému. Ti, kteří provádějí Cognitive work analysis musí dodržovat funkční (ekologické) zásahy návrhu rozhraní. Funkční rozhraní je takové, kde jsou informace strukturované způsobem, který odráží aktivity uživatele a hledající je schopen bezproblémově vstřebat nalezené informace a pokračovat dál. Aby bylo možné navrhnout kvalitní systém, který bude správně spolupracovat s člověkem, je nutné porozumět:

#práci uživatele
#informačnímu chování uživatele
#kontextu, v kterém pracuje uživatel
#pracovní motivaci uživatele.

CWA tím pádem aplikuje spíše přístup zaměřený na práci než přístup zaměřený na uživatele. <ref>Human information interaction (HII). In: HLWIKI International [online]. HLWIKI Canada contributors [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: http://hlwiki.slais.ubc.ca/index.php/Human_information_interaction_(HII)</ref>

= Knihy =



FIDEL, Raya. ''Human information interaction: An ecological approach to information behavior''. Cambrige, MA: MIT Press, 2012. ISBN 9780262017008. ([https://books.google.cz/books?id=-erlCTVFDUQC&printsec=frontcover&dq=Human+information+interaction:+An+ecological+approach+to+information+behavior&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwj7r-3f6vLTAhUpEpoKHbdXB8UQ6AEIJjAA#v=onepage&q=Human%20information%20interaction%3A%20An%20ecological%20approach%20to%20information%20behavior&f=false Google books])

FIDEL, Raya a Michael CRANDALL. ''Users’ Choice of Filtering Methods for Electronic Text: An ecological approach to information behavior''. Washington, DC: Special Libraries Association, 1999.

FIDEL, Raya. ''Database Design for Information Retrieval: A Conceptual Approach''. New York: Wiley, 1987. ISBN 9780471827863. ([https://books.google.cz/books?id=C9VQAAAAMAAJ&q=inauthor:%22Raya+Fidel%22&dq=inauthor:%22Raya+Fidel%22&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwjCo8fSg_7SAhWGhRoKHadCCVwQ6AEIKjAC Google books])

FIDEL, Raya. ''The U''''se of Stable Isotopes in Hydrology: A Bibliography''. Jerusalem: The Hebrew University of Jerusalem, 1976.

== Anotace k vybraným knihám ==



FIDEL, Raya. ''Human information interaction: An ecological approach to information behavior''. Cambrige, MA: MIT Press, 2012. ISBN 9780262017008. ([https://books.google.cz/books?id=-erlCTVFDUQC&printsec=frontcover&dq=Human+information+interaction:+An+ecological+approach+to+information+behavior&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwj7r-3f6vLTAhUpEpoKHbdXB8UQ6AEIJjAA#v=onepage&q=Human%20information%20interaction%3A%20An%20ecological%20approach%20to%20information%20behavior&f=false Google books])

*Human information interaction (HII) je nově vznikající oblast studia, která zkoumá jak lidé pracují s informacemi. Human information behavior (HIB) je aktivní a nově vzkvétající disciplínou, která je součástí HII (je podkapitolou). Navzdory zjevnému významu pro návrh informačních systémů však tyto oblasti neměly doposud téměř žádný vliv na návrh systémů. Jedním z problémů mohou být složitosti lidské interakce s informacemi. Dalším může být obtížnost „přeložení“ skutečného světa a nestrukturované HII do formální a lineární struktury, která je nezbytná pro návrh systému. V této knize navrhuje Raya Fidel výzkumný přístup, který propojí studium lidské interakce s informacemi a design informačních systémů. Tento přístup nazýváme analýza kognitivní práce (CWA). Tato analýza byla vytvořena [https://en.wikipedia.org/wiki/Jens_Rasmussen_(human_factors_expert) Jensem Rasmussnem] a jeho spolupracovníky. Poskytuje koncepční rámec a analytické nástroje, které mohou být využity k analýze konstrukčních požadavků. CWA nabízí ekologický přístup k návrhu a analýze sil v prostředí, které ovlivňuje interakci člověka a informací.<ref>NAIKAR, Neelam. Cognitive work analysis: An influential legacy extending beyond human factors and engineering. Applied Ergonomics [online]. 2017, 59(B), 528 - 540 [cit. 2017-05-19]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0003687016301120</ref> Fidel představuje výzkum v oblasti HIB a zaměřuje se na jeho přínos pro návrh systémů a představuje analýzu kognitivní spolupráce. Ukazuje, že CWA spolu s ekologických přístupem může být použita k překonání problémů spojených s návrhem a vede k vývoji efektivních systémů. Výzkumní pracovníci a designéři, kteří používají CWA mohou zvýšit rozmanitost svých analytických nástrojů tak, že jim poskytnou alternativní přístup pro plánování výzkumu a návrhu projektů. Rámec CWA umožňuje spolupráci mezi návrhem a HII, která pomůže vytvořit informační systém na míru lidským potřebám. <ref>FIDEL, Raya. Human information interaction: An ecological approach to information behavior. Cambrige, MA: MIT Press, 2012. ISBN 9780262017008.</ref>

FIDEL, Raya. ''Database Design for Information Retrieval: A Conceptual Approach''. New York: Wiley, 1987. ISBN 9780471827863. ([https://books.google.cz/books?id=C9VQAAAAMAAJ&q=inauthor:%22Raya+Fidel%22&dq=inauthor:%22Raya+Fidel%22&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwjCo8fSg_7SAhWGhRoKHadCCVwQ6AEIKjAC Google books])

*Kniha krok za krokem představuje přístup k vývoji konceptuálních schémat pro informační systémy, které ještě neexistují a kde dosud nebyl zpracován proces toku informací. Ukazuje jak analyzovat data, která se zdají na první pohled chaotická a neorganizovaná, tak abychom dostali kvalitně strukturovaná a užitečná data: tzv. datový slovníček. Za použití ER diagramu ukazuje podrobný postup pro integraci jednotlivých částí nebo jednotlivých databází do uceleného (konzistentního) systému. U přípravy dat ukazuje jak vytvořit systém pravidel, který určuje jednotlivé položky, tak aby byl vyřešen konflikt mezi daty, který může vzniknou mezi daty, které se objevují v reálném světě a tady, která jsou uložena v databázi. Kniha také představuje kritéria pro vyhodnocení databázového schématu. <ref>HUANG, Samuel T. Database Design for Information Retrieval (Book). Library Journal [online]. 1988, 113(5), 64 [cit. 2017-05-18]. ISSN 0363-0277. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=a9h&AN=6545822&lang=cs&site=eds-live&scope=site</ref>

= Články =

FIDEL, Raya. Are we there yet?: Mixed methods research in library and information science. ''Library & Information Science Research'' [online]. 2008, '''30'''(4), 265 - 272 [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: [http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/sdarticle.pdf http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/sdarticle.pdf]



FIDEL, Raya, Annelise Mark PEJTERSEN, Bryan CLEAL a [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Harry_Bruce Harry BRUCE]. A Multidimensional Approach to the Study of HumanInformation Interaction: A Case Study of Collaborative Information Retrieval. ''Journal of the American Society for Information Science'' [online]. 2004, '''55'''(11), 939 - 953 [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: [http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/MultiDimensionalApproach.pdf http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/MultiDimensionalApproach.pdf]



FIDEL, Raya a Annelise Mark PEJTERSEN. From information behaviour research to the design of information systems: the Cognitive Work Analysis framework. ''Information Research'' [online]. 2004, '''10'''(1), 210 [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: [http://www.informationr.net/ir/10-1/paper210.html http://www.informationr.net/ir/10-1/paper210.html]


<div>FIDEL, Raya a Maurice GREEN. The many faces of accessibility: engineers’ perception of information sources. ''Information Processing and Management'' [online]. 2004, '''40''', 563 - 581 [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: [http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/ManyFacesofAccessibility.pdf http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/ManyFacesofAccessibility.pdf]</div>




FIDEL, Raya, Harry BRUCE, Annelise Mark PEJTERSEN, Susan DUMAIS, Jonathan GRUDIN a Steven POLTROCK. A comparison of the collaborative information retrieval behaviour of two design teams. ''New Review of Information Behaviour Research: Studies of Information Seeking in Context'' [online]. 2003, '''4'''(1), 139 - 153 [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: [http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/ComparisonOfCIRbehaviourof2designteams.pdf http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/ComparisonOfCIRbehaviourof2designteams.pdf]



FIDEL, Raya, Steven POLTROCK, Harry BRUCE, Susan DUMAIS a Annelise Mark PEJTERSEN. Information Seeking and Sharing in Design Teams. In: SCHMIDT, Kjeld, Mark PENDERGAST, Marylin TREMAINE a Carla SIMONE. ''Proceedings of the 2003 International ACM SIGGROUP Conference on Supporting Group Work''. Sanibel Island, Florida: ACM Press, 2003, 239 - 247. ISBN 1581136935.



FIDEL, Raya, Harry BRUCE, Annelise Mark PEJTERSEN, Susan DUMAIS, Jonathan GRUDIN a Steven POLTROCK. Collaborative Information Retrieval (CIR). ''New Review of Information Behaviour Research: Studies of Information Seeking in Context'' [online]. 2000, '''1'''(1), 235 - 247 [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: [http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/CIR2000-NRIBR.pdf http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/CIR2000-NRIBR.pdf]



FIDEL, Raya, Rachel K. DAVIES, Mary H. DOUGLASS, Jenny K. HOLDER, Carla J. HOPKINS, Elisabeth J. KUSHNER, Bryan K. MIYAGISHIMA a Christina D. TONEY. A Visit to the Information Mall: Web Searching Behavior of High School Students. ''Journal of the American Society for Information Science'' [online]. 1999, '''50'''(1), 24 - 37 [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: [http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/VisittotheInformationMall.pdf http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/VisittotheInformationMall.pdf]



FIDEL, Raya. The image retrieval task: implications for the design and evaluation of image databases. ''The New Review ofHypermedia and Multimedia'' [online]. 1997, '''3''', 181 - 199 [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: [http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/ImageRetrieval%20Task.pdf http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/ImageRetrieval%20Task.pdf]



FIDEL, Raya a Efthimis N . EFTHIMIADIS. Terminological knowledge structure for intermediary expert systems. ''Information Processing & Management'' [online]. 1995, '''31'''(1), 15 - 27 [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: [http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/TerminologicalKnowledgeStructureforIntermediaryExpertSystems.pdf http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/TerminologicalKnowledgeStructureforIntermediaryExpertSystems.pdf]

FIDEL, Raya. User-centered indexing. ''Journal of the American Society for Information Science'' [online]. 1994, '''45'''(8), 572 - 576 [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: [http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/UserCenteredIndexing.pdf http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/UserCenteredIndexing.pdf]



FIDEL, Raya. Qualitative methods in information retrieval research. ''Library and Information Science Research'' [online]. 1993, '''15'''(3), 219 - 247 [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: [http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/QualitativeMethodsinInformationRetrievalResearch.pdf http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/QualitativeMethodsinInformationRetrievalResearch.pdf]



FIDEL, Raya. Who needs controlled vocabulary? ''Special Libraries'' [online]. 1992, '''83'''(1), 1 - 9 [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: [http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/WhoNeedsControlledVocabulary.pdf http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/WhoNeedsControlledVocabulary.pdf]



FIDEL, Raya. Searchers' selection of search keys: I. The Selection Routine. ''Journal of the American Society for Information Science'' [online]. 1991, '''42'''(7), 490 - 500 [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: [http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/SearchersSelectionofSearchKeys.pdf http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/SearchersSelectionofSearchKeys.pdf]



FIDEL, Raya. Searchers' selection of search keys: II. Controlled vocabulary or free-text searching. ''Journal of the American Society for Information Science'' [online]. 1991, '''42'''(7), 501 - 514 [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: [http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/SearchersSelectionofSearchKeys2.pdf http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/SearchersSelectionofSearchKeys2.pdf]

FIDEL, Raya. Searchers' selection of search keys: III. Searching styles. ''Journal of the American Society for Information Science'' [online]. 1991, '''42'''(7), 515 - 527 [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: [http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/SearchersSelectionofSearchKeys3.pdf http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/SearchersSelectionofSearchKeys3.pdf]



FIDEL, Raya a Michael CRANDALL. Fitting reality into a database mold: Rules for data collection. ''Information Systems'' [online]. 1989, '''14'''(2), 141 - 149 [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: [http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/FittingRealityIntoADatabaseMold.pdf http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/FittingRealityIntoADatabaseMold.pdf]



FIDEL, Raya a Michael CRANDALL. The AACR2 as a design schema for bibliographic databases. ''The Library Quarterly'' [online]. 1988, '''58'''(2), 123 - 142 [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: [http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/AACR2asaDesignSchemaForBibliographicDatabases.pdf http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/AACR2asaDesignSchemaForBibliographicDatabases.pdf]



FIDEL, Raya. What is missing in research about online searching behaviour? ''The Canadian Journal of Information Science'' [online]. 1987, '''12'''(3/4), 54 - 61 [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: [http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/WhatisMissinginResearchAboutOnline%20SearchingBehaviour.pdf http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/WhatisMissinginResearchAboutOnline%20SearchingBehaviour.pdf]



FIDEL, Raya. Librarianship and human-computer interaction. ''Journal of Education for Library and Information Science'' [online]. 1987, '''27'''(4), 297 - 298 [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: [http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/Librarianship&humancomputerinteraction.pdf http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/Librarianship&humancomputerinteraction.pdf]



FIDEL, Raya. The possible effect of abstracting guidelines on retrieval performance. ''Information Processing and Management'' [online]. 1986, '''22'''(4), 309 - 316 [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: [http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/PossibleEffectofAbstractingGuidelines.pdf http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/PossibleEffectofAbstractingGuidelines.pdf]



FIDEL, Raya. Writing abstracts for free-text searching. ''Journal of Documentation'' [online]. 1986, '''42'''(1), 11 - 21 [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: [http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/WritingAbstractsforFreeText.pdf http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/WritingAbstractsforFreeText.pdf]

FIDEL, Raya. Toward expert systems for the selection of search keys. ''Journal of the American Society for Information Science'' [online]. 1986, '''37'''(1), 37 - 44 [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: [http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/TowardExpertSystemsfortheSelectionofSearchKeys.pdf http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/TowardExpertSystemsfortheSelectionofSearchKeys.pdf]



FIDEL, Raya. Moves in online searching. ''Online Review'' [online]. 1985, '''9'''(1), 61 - 74 [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: [http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/MovesinOnlineSearching.pdf http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/MovesinOnlineSearching.pdf]



FIDEL, Raya. The case study method: A case study. ''Library and Information Science Research'' [online]. 1984, '''6'''(3), 273 - 288 [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: [http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/TheCaseStudyMethod.pdf http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/TheCaseStudyMethod.pdf]



FIDEL, Raya. Online searching styles: A case-study-based model of searching behavior. ''Journal of the American Society for Information Science'' [online]. 1984, '''35'''(4), 211 - 221 [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: [http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/OnlineSearchingStyles-ACase-Study-BasedModelofSearchingBehavior.pdf http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/OnlineSearchingStyles-ACase-Study-BasedModelofSearchingBehavior.pdf]

FIDEL, Raya a Dagobert SOERGEL. Factors affecting online bibliographic retrieval: A conceptual framework for research. ''Journal of the American Society for Information Science'' [online]. 1983, '''34'''(3), 163 - 180 [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: [http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/FactorsAffectingOnlineBibliographicRetrieval.pdf http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/FactorsAffectingOnlineBibliographicRetrieval.pdf]
<div>FIDEL, Raya. A selected bibliography of recent Israeli writings on various aspects of water problems. ''Israel Journal of Development''. Kidma, 1977, '''3'''(2), 35-36.</div>
== Anotace k vybraným článkům ==

FIDEL, Raya a Annelise Mark PEJTERSEN. From information behaviour research to the design of information systems: the Cognitive Work Analysis framework. ''Information Research: An International Electronic Journal'' [online]. 2004, '''10'''(1) [cit. 2017-05-16]. Dostupné z: [http://www.informationr.net/ir/10-1/paper210.html http://www.informationr.net/ir/10-1/paper210.html]

*Cognitive Work Analysis je koncepční rámec, který umožňuje analyzovat síly, které ovlivňují vzájemnou interakci mezi lidmi a informacemi. Tato analýza můžete být přímo přetransformována k návrhu požadavků na informační systém. Tento přístup je zaměřený spíše na práci, než na uživatele, protože zkoumá omezení a cíle, které ovlivňují chování na pracovišti, bez ohledu na zainteresované (konkrétní) osoby. V rámci holistického přístupu zkoumá současně více aspektů: environmentální, organizační, sociální, aktivitu a jednotlivce. Výsledkem je, že použití tohoto rámce vyžaduje multidisciplinární přístup. Poskytuje šablony a koncepty, které usnadňují analýzu složitých jevů, aniž by snižovaly jejich složitost. Jako rámec je strukturou, která přizpůsobuje jakoukoli relevantní teorii, model nebo metodu. Analýza kognitivní práce (CWA) se ukázala být účinným přístupem ke studiu lidského informačního chování (HII) za účelem návrhu informačních systémů <ref>FIDEL, Raya a Annelise Mark PEJTERSEN. From information behaviour research to the design of information systems: the Cognitive Work Analysis framework. Information Research: An International Electronic Journal [online]. 2004, 10(1) [cit. 2017-05-16]. Dostupné z: http://www.informationr.net/ir/10-1/paper210.html</ref>

FIDEL, Raya, Steven POLTROCK, Harry BRUCE, Susan DUMAIS a Annelise Mark PEJTERSEN. Information Seeking and Sharing in Design Teams. In: SCHMIDT, Kjeld, Mark PENDERGAST, Marylin TREMAINE a Carla SIMONE. ''Proceedings of the 2003 International ACM SIGGROUP Conference on Supporting Group Work''. Sanibel Island, Florida: ACM Press, 2003, 239 - 247. [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/1581136935 ISBN 1581136935].

*Vyhledávání informací je obecně považováno za samostatnou činnost. Tento fakt se odráží i ve výzkumu a nástrojích, které se vyhledávání informací věnují. Jak se zvyšuje digitálně zprostředkovaná komunikace a roste sdílení informací, tak spolupráce na vyhledávání informací získává čím dál tím větší pozornost a podporu. Článek popisuje terénní výzkum shromažďování informací u dvou týmů, kdy každý z týmů měl odlišný produkt, zázemí a disponoval jinými použitými nástroji. Byly zjištěny důležité společné vlastnosti u hledaných informací a u metod, které byly použity k jejich získání. Například každý tým hledal informace o návrhu pouze z externích zdrojů. Společnou strategií bylo navrhnout nápady a získat zpětnou vazbu spíše než přímo žádat o doporučení. Určité rozdíly v hledání informací a sdílení odrážejí rozdílný pracovní kontext. Zjištění naznačují, že zde jsou možnosti, kdy existující nástroje pro týmovou spolupráci mohou účinnějí podporovat získávání informací.<ref>Proceedings of the 2003 international ACM SIGGROUP conference on Supporting group work. ACM: Digital Library [online]. Association for Computing Machinery, 2017 [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: http://dl.acm.org/citation.cfm?id=958160&picked=prox</ref>

= Kapitoly knih =

:

FIDEL, Raya. Approaches to investigating information interaction and behaviour. In: RUTHVEN, Ian a Diane KELLY. ''Interactive Information Seeking, Behaviour and Retrieval''. London: Facet, 2011. ISBN 978-1-85604-707-4.

FIDEL, Raya a Annelise Mark PEJTERSEN. Cognitive Work Analysis. In: FISHER, Karen E., Sanda ERDELEZ a [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Lynne_(E.F.)_McKechnie Lynne MCKECHNIE]. ''Theories of information behavior: A researcher's guide''. Medford, NJ: Information Today, 2005.

FIDEL, Raya, [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Karen_E._Pettigrew Karen E. PETTIGREW] a Harry BRUCE. Conceptual frameworks in information behavior. In: [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Martha_Ethelyn_Williams WILLIAMS, Martha E.] ''Annual Review of Information Science and Technology''. Medford, NJ: Information Today, 2001, 43 - 78. ISSN 1550-8382.

FIDEL, Raya. The user-centered approach: How we got here. In: WHEELER, William J. ''Saving the time of the library user through subject access innovation : papers in honor of Pauline Atherton Cochrane''. Urbana-Champaign, IL: Graduate School of Library and Information Science, University of Illinois, 2000, 78 - 98. ISBN 9780878451081.

FIDEL, Raya a Michael CRANDALL. The role of subject access in information filtering. In: COCHRANE, Pauline Atherton. ''Visualizing Subject Access for 21st Century''. Urbana-Champaign, IL: Graduate School of Library and Information Science, University of Illinois, 1998, 16 - 27. ISBN 9780878451036.

FIDEL, Raya. Research on Information Access. In: CHISHOLM, Margaret E. a Nancy D. LANE. ''Information Technology: Design and Applications''. Boston, MA: G.K. Hall, 1991, 245 - 266. ISBN 9780878451036.

FIDEL, Raya. The selection of search keys. In: RIGGS, Donald E. a Rao ALURI. ''Expert Systems in Libraries''. Norwood, NJ: Ablex, 1990, 155 - 169. ISBN 9780893915896.

FIDEL, Raya. Organizing, indexing, and retrieving of information. In: MATHEWS, Anne J. ''Rethinking the Library in the Information Age—Issues in Library Research: Proposals for the 1990s (Vol. II)''. Washington, D.C.: U.S. Department of Education, 1988, 135 - 156.

FIDEL, Raya a Irene L. TRAVIS. Subject analysis. In: WILLIAMS, Martha E. ''Annual Review of Information Science and Technology (Vol. 17)''. White Plains, NY: Knowledge Industry Publications, 1982, 123 - 157. ISBN 9780867290325.

= Další publikace =

FIDEL, Raya, Harry BRUCE a [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Peter_Ingwersen Peter INGWERSEN]. ''Emerging frameworks and methods: Proceedings of the fourth International conference on Conceptions of Library and Information Science (CoLIS4)''. Seattle, WA: Libraries Unlimited, 2002. ISBN 9781591580164.

*Conceptions of Library and Information Science (CoLIS4) je čtvrtou z řady mezinárodních konferencí, jejichž obecným cílem je poskytnout prostor pro kritické zkoumání a analýzu knižní a informační vědy jako disciplíny a jako oblasti výzkumu z historických, filozofických, teoretických a metodologických hledisek. Příspěvky, napsané předními výzkumnými pracovníky z celého světa, představují nejnovější informace o novém vývoji a nových přístupech ke koncepční i praktické práci v oblasti knihovnictví a informační vědy, a to i v oblastech, jako je informační interakce, infometrické přístupy a vyhledávání informací.<ref>Emerging Frameworks and Methods: Proceedings of the Fourth International Conference on Conceptions of Library and Information Science (Colis 4). Knihy24 [online]. DolnySlask.com Agencja Internetowa [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: https://knihy24.cz/Emerging-Frameworks-and-Methods-Proceedings-of-the-Fourth-International-Conference-on-Conceptions-of-Library-and-Information-Science-Colis-4,9781591580164.html</ref>

FIDEL, Raya a Efthimis N . EFTHIMIADIS. The effect of query type on subject searching behavior of image databases: An exploratory study. In: ''Proceedings of the 23rd annual international ACM SIGIR conference on Research and development in information retrieval''. Athens, 2000 [cit. 2017-05-19]. Dostupné z: [https://www.researchgate.net/publication/293436752_Effect_of_query_type_on_subject_searching_behavior_of_image_databases_An_exploratory_study https://www.researchgate.net/publication/293436752_Effect_of_query_type_on_subject_searching_behavior_of_image_databases_An_exploratory_study]

*V informačním systému na hledání obrázků byl zkoumán efekt na různé druhy dotazů a na chování při vyhledávání. Výzkum se zaměřil na technické hledisko indexování a vyhledáván obrázků, užití různých druhů algoritmů a zobrazovací techniky. Data byla shromážděna pomocí dotazníků z celkem 89 hledání. Zkoumané proměnné byly rozděleny do kategorií, které zahrnovaly efektivitu vyhledávání, vlastnosti vyhledávání a vlastnosti výběru.<ref>Effect of query type on subject searching behavior of image databases: An exploratory study. Research Gate [online]. 2008 [cit. 2017-05-19]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/293436752_Effect_of_query_type_on_subject_searching_behavior_of_image_databases_An_exploratory_study</ref>

FIDEL, Raya a Alan F. SMEATON. Special Focus Articles on Information Retrieval from Visual Media. ''Information Retrieval''. 2000, '''1'''(4).

FIDEL, Raya a Maurice GREEN. ''Sources and Networks, Formal and Informal, that Boeing Engineers Use to Obtain Information''. The Boeing Company, 2000.

FIDEL, Raya, Annelise Mark PEJTERSEN a Mark D. DUNLOP. A Use Centered Framework for Evaluation of the Web. In: AGOSTI, Maurizio a Massimo MELLUCI. ''Proceedings of SIGIR 1999 Workshop on Evaluation of Web Document Retrieval''. 1999.

FIDEL, Raya a Annelise Mark PEJTERSEN. ''A Framework for Work-Centered Evaluation and Design: A Case Study of IR on the Web'' [online]. Grenoble: Report for MIRA, 1998 [cit. 2017-05-19]. Dostupné z: [http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/fp.pdf http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/fp.pdf]

FIDEL, Raya a Efthimis N . EFTHIMIADIS. ''Content Organization and Retrieval Project: Phase I -- A Work-Centered Examination of Web Searching Behavior of Boeing Engineers''. The Boeing Company, 1998.

FIDEL, Raya a Efthimis N . EFTHIMIADIS. ''Content Organization and Retrieval Project: Phase II -- A Knowledge Structure for a Directory of Expertise''. The Boeing Company, 1998.

FIDEL, Raya a Michael CRANDALL. ''Users’ Choice of Filtering Methods for Electronic Text''. Special Libraries Association, 1998.

FIDEL, Raya a Michael CRANDALL. Users’ perception of the performance of a filtering system. In: ''Proceedings of the 20th Annual International ACM/SIGIR Conference on Research and Development in Information Retrieval''. New York: ACM Press, 1997, 198 - 205. ISBN 0-89791-836-3.

FIDEL, Raya, Barbara H. KWASNIK a Philip J. SMITH ''Advances in Classification Research: Proceedings of the 5th ASIS SIG/CR Classification Research Workshop : Held at the 57th ASIS Annual Meeting, Alexandria, Virginia''. Information Today, Incorporated for the American Society for Infomation Science, 1996. ISBN 9781573870399.

FIDEL, Raya, Peter INGWERSEN a E. FOX. ''Proceedings of the Eighteenth Annual International ACM SIGIR Conference on Research and Development in Information Retrieval''. Seattle, WA, 1995.

FIDEL, Raya, Barbara H. KWASNIK a Philip J. SMITH. ''Advances in Classification Research: Proceedings of the 4th Asis Sig/Cr Classification Research Workshop Held at the 56th Asis Annual Meeting Columbus''. Ohio: Information Today for the American Society for Information Science, 1995. ISBN 9780938734970.

FIDEL, Raya a Lois F. LUNIN. Perspectives on Indexing. ''Journal of the American Society for Information Science'' [online]. 1994, '''45'''(8), 569 - 636 [cit. 2017-05-19]. Dostupné z: [http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/(SICI)1097-4571(199409)45:8%3C569::AID-ASI10%3E3.0.CO;2-W/pdf http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/(SICI)1097-4571(199409)45:8%3C569::AID-ASI10%3E3.0.CO;2-W/pdf]

FIDEL, Raya. ''Challenges in Indexing Electronic Images and Text''. American Society for Information Science, 1994. ISBN 9780938734765.

FIDEL, Raya, Barbara H. KWASNIK a Philip J. SMITH. ''Advances in Classification Research: Proceedings of the 3rd ASIS SIG/CR Classification Research Workshop Held at the 55th Asis Annual Meeting''. Pittsburgh, PA, 1994.

FIDEL, Raya a Barbara H. KWASNIK. ''Advances in Classification Research: Proceedings of the 2nd ASIS SIG/CR Classification Research Workshop Held at the 54th Asis Annual Meeting''. Washington, 1992.

FIDEL, Raya. Thesaurus requirements for an intermediary expert system. In: WILLIAMSON, Nancy Joyce a Michèle HUDON. ''Classification Research for Knowledge Representation and Organization: Proceedings of the 5th International Study Conference on Classification Research''. New York: Elsevier, 1992, 209 - 213.

FIDEL, Raya. Online searching styles. In: HENDERSON, Diane. ''ASIS '90: Proceedings of the 53rd ASIS Annual Meeting, v. 27''. Medford, NJ: Learned Information, 1990, 98 - 103. ISBN 9780938734482.

FIDEL, Raya. ''Extracting Knowledge for Intermediary Expert Systems: The Selection of Search Keys'' [online]. Syracuse, NY: ERIC, 1988 [cit. 2017-05-19]. Dostupné z: [https://eric.ed.gov/?id=ED314059 https://eric.ed.gov/?id=ED314059]

*Tato studie zkoumala chování při online vyhledávání u 39 profesionálů na hledání, kteří prováděli svoji běžnou práci s cílem odhalit pravidla, která používají při výběru vyhledávacích klíčů a představit tahle pravidla pomocí formálního modelu, který by mohl být využit při vývoji pokročilých systémů. Byla použita metoda případové studie s kontrolovaným porovnáním. Analýza dat byla založena na dvou existujících modelech, kde první byl model Selectionroutine – rozhodovací strom představující pravidla použitá při výběru vyhledávacích klíčů u osmi hledajících. Druhým modelem byl seznam kroků a změn ve strategii vyhledávání, které byly založeny na pozorování vyhledávacího chování u osmi stejných subjektů. Byly zjištěny dva typy postupů: operační postup, který zachovává význam požadavku a konceptuální postup, který mění význam požadavku. U každého typu jsou postupy prezentovány ve třech skupinách: přesné postupy, zpětný postup a postup, který zvýší přesnost. Analýza dat zahrnovala měření četnosti, se kterou byl vybrán každý typ vyhledávacího klíče a měření četnosti výběru jednotlivých postupů spolu s uvedením vysvětlení volby vyhledávacího klíče. Pro každé hledání byly také prozkoumány statistické asociace mezi celkem 11 proměnnými: 1) počet vybraných vyhledávacích klíčů 2) procento použitých podmínek ve volném textu 3) četnost, kdy nebylo konzultováno s tezaurem 4) počet použitých databází 5) počet provedených kroků 6) procento provedených operačních kroků 7) počet přesných kroků 8) počet provedených zpětných kroků 9) procento provedených zpětných kroků 10) specializace oboru hledajícího 11) pracovní prostředí hledajícího.
*Bylo dosaženo závěrů: Vyhledávání má svá pravidla a řídí se určitými vzory. Současné systémy neposkytují dostatečné možnosti návratu o krok zpět a některé z nich jsou dokonce překážkou k úspěšnému hledání. Dotazy položené uživateli jsou nejméně předvídatelné faktory ovlivňující chování při vyhledávání. <ref>FIDEL, Raya. Extracting Knowledge for Intermediary Expert Systems: The Selection of Search Keys [online]. Syracuse, NY: ERIC, 1988 [cit. 2017-05-19]. Dostupné z: https://eric.ed.gov/?id=ED314059</ref>

FIDEL, Raya. Factors affecting the selection of search keys. In: [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Christine_L._Borgman BORGMAN, Christine L.] a Edward Y. H. PAI. ''ASIS '88: Proceedings of the 51st ASIS Annual Meeting, v. 25''. Medford, NJ: Learned Information, 1988, 76 - 79.

FIDEL, Raya. New directions for research in online public access catalogs. In: ''Proceedings of the International Symposium on New Techniques and Applications in Libraries''. Xi'an: Jiaotang University Press, 1988, 189 - 196.

FIDEL, Raya. Controlled vocabulary and free-text searching: searchers' selection of search keys. In: CHEN, C. ''ASIS '87: Proceedings of the 50th Annual Meeting, V. 24''. Medford, NJ: Learned Information, 1987, 71 - 73.

FIDEL, Raya. Individual variability in online searching behavior. In: PARKHURST, Carol A. ''ASIS '85: Proceedings of the 48th ASIS Annual Meeting, v. 22''. White Plains, NY: Knowledge Industry Publications, 1985, 69 - 72. ISBN 0867291761.

FIDEL, Raya. Request-related criteria for the selection of search keys. In: FLOOD, Barbara a Joanne WITIAK. ''1984: Challenges to an Information Society : Proceedings of the 47th ASIS Annual Meeting, v. 21''. White Plains, NY: Knowledge Industry Publications, 1984, 141 - 143. ISBN 9780867291155.

FIDEL, Raya. Do user charges affect online searching behavior? In: VONDRAN, Raymond F., Anne CAPUTO, Carol WASSERMAN a Richard A. V. DIENER. ''Productivity in the Information Age: Proceedings of the 46th ASIS Annual Meeting, v. 20''. White Plains, NY: Knowledge Industry Publications, 1983, 132 - 134 [cit. 2017-05-19]. Dostupné z: [http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/asis46DoUserChargesAffect.pdf http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/asis46DoUserChargesAffect.pdf]

FIDEL, Raya. Operationalist and conceptualist searchers: A case-study-based model of online searching styles. In: LUNIN, Lois F., Madeline HENDERSON a Harold WOOSTER. ''The Information Community--An Alliance for Progress: Proceedings of the 44th ASIS Annual Meeting, v. 18''. White Plains, NY: Knowledge Industry Publications, 1981, 68 - 70. ISBN 0914236857.

= Zdroje =

<references />

{{DEFAULTSORT:Fidel, Raya}}
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

Raya Fidel

2017-05-24T09:18:58Z

Michal Klajban: fix

'''Raya Fidel''' je izraelská [https://cs.wikipedia.org/wiki/Emeritura emeritní] profesorka, která působila na univerzitě ve Washingtonu. Dr. Raya Fidel se zajímala o oblast informačního chování, ukládání a vyhledávání informací a organizace znalostí. Její výzkum se zaměřoval na vyhledávání informací a  informační chování.

{{Infobox Vědec|jmeno = Raya Fidel[[Soubor:fidelraya.jpg|thumb|250px|center|]]|datum_narozeni = 18. ledna 1945|misto_narozeni = Izrael|datum_umrti = dosud žije|misto_umrti = -|duvod_umrti = -|rodina = -|pobyt = Seattle, USA|obcanstvi = izraelské|skola = University of Maryland Hebrew University Tel Aviv University |pracoviste = emeritní profesorka University of Washington, Seattle, USA|znamy_diky = výzkumy v oblasti knihovnictví a informační vědy|oceneni = Best Information Science Book - Association for Information Science and Technology}}



= Život =

Raya Fidel se narodila 18. ledna 1945 v Izraeli. Studovala nejdříve na [https://english.tau.ac.il/ univerzitě v Tel Avivu] a pokračovala na [http://new.huji.ac.il/en Hebrew university] v Jeruzalémě, kde získala magisterský titul. Na studia v Izraeli navázala na [https://www.umd.edu/ University of Maryland], kde v roce 1982 získala titul Ph D. V USA pokračovala ve svém akademickém působení na [https://www.washington.edu/change/proposals/chii.html Center for Human-Information Interaction] na [https://www.washington.edu/ University of Washington].

John M. Budd

2016-05-26T21:42:38Z

Michal Klajban: +obr

{{DEFAULTSORT:Budd, John M.}}
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

{{Infobox Vědec|jmeno = John M. Budd
[[Soubor:Budd.png|300px|]]
|datum_narozeni = 22. 6. 1953|misto_narozeni = Opelousas, stát Louisiana, USA|datum_umrti = -|misto_umrti = -|duvod_umrti = žijící|pobyt = stát Missouri, Spojené státy|obcanstvi = americké|rodina = rozvedený, bezdětný|skola = doktor filosofie, University of North Carolina at Chapel Hill|pracoviste = v důchodě|znamy_diky = díky svým publikacím, členství v organizacích, přístupu ke knihovnictví a informační vědě}}

Celým jménem '''John Mason Budd'''. Americký odborník v oblasti informační politiky, vysokoškolského vzdělání, etiky a médií. Autor a spoluautor mnoha publikací a článků týkajících se akademických knihoven, vědění a informační vědy. Významná osobnost v soudobém knihovnictví.

=== Přínos pro informační vědu ===

----

Svou knihou Knowledge and Knowing in Library and Information Science posunul hranice profese v knihovnictví a informační vědě - on sám ji považuje za svůj největší přínos pro tuto oblast.

=== Vzdělání ===

----

*1985 – doktor filosofie, University of North Carolina at Chapel Hill
**Disertační práce: Characteristics of Research Materials Used by American Literature
*1979 – magisterský titul (knihovnictví), Louisiana State University, Baton Rouge
*1976 – magisterský titul, University of Texas at Austin
*1974 – Louisiana State University, Baton Rouge

=== Zaměstnání ===

----

* V roce 2015 odešel do důchodu (stále aktivní člen některých organizací, zúčastňuje se konferencí atd.)
* Říjen 2008 do 2015 – profesor v oblasti informační vědy a vzdělávacích technologií na University of Missouri
* Srpen 1993 – říjen 2008 – profesor v oblasti informační vědy a vzdělávacích technologií, Universities of Missouri-Columbia
* Srpen 1991 – červenec 1993 – profesor v oblasti knihovnictví a informační vědy, Louisiana State University, Baton Rouge, Louisiana
* Srpen 1987 – červenec 1991 – odborný asistent, Graduate Library School, University of Arizona, Tucson, Arizona
* Leden 1985 – červen 1987 – vedoucí referenčního a výběrového řízení, Southestern Louisiana University, Hammond
* Srpen 1984 – prosinec 1984 – referenční knihovník, Southestern Louisiana University, Hammond
* Únor 1980 – srpen 1982 – referenční knihovník, Southestern Louisiana University, Hammond

=== Osobní zajímavosti ===

----

John M. Budd byl dvakrát ženatý a je také dvakrát rozvedený. Nemá žádné děti. Má sestru a bratra, se kterými jsou si velmi blízcí, navštěvuje je minimálně jednou ročně v Louisianě, kde oba žijí. Johnovou zálibou je vaření a pečení (jeho specialita je pečení chleba). Za svoje největší úspěchy považuje zvolení za prezidenta organizace ALISE a knihu Knowledge and Knowing in Library and Information Science, která vyhrála cenu ALA.

=== Členství ve společnostech a organizacích ===

----

* American Library Association – je doposud (2016) aktivním členem, od roku 1988 zde zastával několik pozic
* Association for Library and Information Science Education – v asociaci pro knihovny a vzdělání v informační vědě zastával v letech 1991-2008 několik funkcí, mezi nimi i funkci ředitele, a to v letech 2006-2007
* Society for the History of Authorship, Reading, and Publishing – členem společnosti pro historii autorství, čtení a publikování
* Missouri Library Association – členem missourijské knihovnické asociace
* American Society for Information Science and Technology – členem americké společnosti pro informační vědu a technologie od roku 1997 doposud
* Center for the Study of Information Professionals – členem 1999-2002
* Louisiana Library Association – členem louisianské knihovnické asociace v letech 1979-87 a 1992-93, zastával zde několik pozic
* Arizona State Library Association – členem arizonské státní knihovnické asociace v letech 1987-91

=== Ostatní aktivity ===

----

* Rozhodčí, soudce pro Reference and User Services Quaterly, Library & Information Science Research, Public Libraries, Library Quaterly, JASIS, Library Resources & Technical Services, JELIS, Journal of Documentation, Canadian Journal of Information and Library Science
* Konzultační editor (1990-2001) a recenzní editor (1990-92) pro The Journal of Interlibrary Loan and Information Supply
* Recenzní editor pro Library & Information Science Research, 1990-1992
* Recenzent rukopisů pro nakladatelství Oryx Press, Greenwook Press

=== Ocenění a čestná členství ===

----

* ALA Highsmith Library Literature Award – 2002
* Award for Excellence in Refereeing, 1999
* Graduate Teacher of the Year 1998-99 – University of Missouri-Columbia, College of Education
* Alumnus-in-Residence, School of Information and Library Science, University of North Carolina, 23. – 25. října 1991
* Margaret Kalp Fellow – School of Library Science, University of North Carolina, léto 1984
* Joseph E. Pogue Fellow – University of North Carolina, 1982-84
* Beta Phi Mu Honorary Fraternity, Beta Zeta Chapter – Louisiana State University, 1979
* Mu Sigma Rho Honorary Fraternity – Louisiana State University, 1974
* Senior Scholar – Louisiana State University, 1974

=== Publikace ===

----

Momentálně pracuje John M. Budd na nové knize, kterou má v plánu dokončit asi v první polovině roku 2017. Jedná se o sbírku esejů o tématech, které oslovily v jeho předchozích dílech – to zahrnuje věci ve smyslu informací, povahy informační gramotnosti, politiky vyššího vzdělání, informací a akademických knihoven, etiky informací a knihoven.

====Knihy====

*BUDD, John M. ''Eight Scandinavian Novelists: Critism and Reviews in English.'' Westport, Connecticut: Greenwood Press, 1981. IBSN: 978-0-313-22869-8
*BUDD, John M. ''Henry James: A bibliography of Critism, 1975-1981.'' Westport, Connecticut: Greenwood Press, 1981. IBSN: 978-0313235153
*BUDD, John M. ''The Academic Library: Its Context, Its Purpose, and Its Operation.'' Englewood, CO: Libraried Unlimited, 1998. ISBN: 978-1563086144
*BUDD, John M. ''Knowledge and Knowing in Library and Information Science: A Philosofical Framework.'' Lanham, MD: Scarecrow Press, 2001. ISBN: 978-0-8108-4041-6. Dostupné také z: https://books.google.cz/books?hl=en&lr=&id=fYvsCfROQqwC&oi=fnd&pg=PP2&dq=info:8UJKXahq5HEJ:scholar.google.com&ots=tnG9J7Me7_&sig=Xy_dO5E0MAK-QctNa4hVd56uCSg&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false

::Toto přelomové dílo sleduje dědictví myšlení, a to od počátků moderní vědy v 17. století až do dnešního dne, a ovlivnilo profesi knihovnictví a informační vědy. Vysvětluje genealogii pilířů informační vědy. Silná kontrola intersubjektivního dialogu, ochrana etického bytí, závazek ke znalostem a veřejné blaho, prelevance hermeneutické fenomenologie, i deterministický scientismus – témata, která John. M. Budd ve své práci řeší.

*BUDD, John M. ''The Changing Academic Library: Operations, Cultures, Enviroments.'' Chicago: Association of College and Research Libraries, Publication in Librarianship, 2005. ISBN: 978-0838983188
*BUDD, John M. ''Self-examination: The Present and Future of Librarianship.'' Westport, CT: Libraries Unlimited (Beta Phi Mu Monograph Series), 2007. IBSN: 978-1591585916
*BUDD, John M. ''Higher Education´s Purpose: Intellectual and Social Progress.'' Lanham, MD: University Press of America, 2009. IBSN: 978-0761843689
*BUDD, John M. ''Framing Library Instruction.'' Chicago: Association of College amd Research Libraries, Publications in Librarianship, 2009. IBSN: 978-0838985137
*BUDD, John M. ''Democracy, Economics, and The Public Good: Informational Failures and Potential.'' New York: Pallgrave Macmillan, 2015. IBSN: 978-1137448156

====Kapitoly v knihách====

*BUDD, John M. Leading Through Meaning: Elements of a Communication Process. In: Riggs, Donald E. ''Library Communication: The language of Leadership.'' Chicago: ALA, 1992, s. 108-17. IBSN: 9780838905814
*BUDD, John M. Bibliometrics: A Method for the Study of the Literature of Higher Education. In: Smart, John C. ''Higher Education: Handbook of Theory and Research.'' New York: Agathon Press, 1992, s. 345-78. ISBN: 978-0875861227
*BUDD, John M. Keepers of the Gate or Demons in a Jar? In: Van Fleet, Connie and Wallace, Danny P. ''A Service Profession, a Service Commitment: A Festschrift in Honor of Charles D. Patterson.'' Metuchen, NJ: Scarecrow Press, 1992, s. 42-69. ISBN: 9780810826403
*BUDD, John M. Not What is Used to Be: Scholarly Communication Then and Now. In: Martin, Robert Sidney. ''Scholarly Communication in an Electronic Environment.'' Chicago: ALA, 1993, s. 1-19. IBSN: 978-0838976869
*BUDD, John M. Scholarly Communication and Libraries: Contemporary and Future. In: Williams, Delmus E., John M. Budd, Robert Martin, Barbara Moran and Fred Roper. ''For the Good of the Order: Essays Written in Honor of Edward G. Holley.'' Greenwich, CT: Jai Press, Inc., 1994, s. 191-204. IBSN: 9781559387521
*BUDD, John M. Collection Development and Scholarly Communication in the 21st Century: From Colletion Management to Content Management. In: Gorman, G. E. and Miller, Ruth H. ''Collection Management for the 21st Century: A Handbook for Librarians.'' Westport, CT: Greenwood Press, 1997, s. 3-25. IBSN: 978-0313299537
*BUDD, John M. Acces to Journal Literature in the Electronic Era. In: Gorman, G. E. ''International Yearbook of Library and Information Management, 2000-2001.'' London, Library Association Publishing, 2000, s. 153-73. IBSN: 1856043665
*BUDD, John M. Management Education for Library and Information Science. In: Golden, Janine and Delmus E. Williams. ''Advances in Library Administration and Organization.'' Amsterdam: JAI, 2003, S. 149-63. IBSN: 978-1781903131
*BUDD, John M. The Prospects for an Information Science: The Current Absence of a Critical Perspective. In: Lecjie, Gloria J., Buschman, John E. ''Information Technology in Librarianship: New Critical perspectives.'' Westport, CT: Libraries Unlimited, 2009, s. 129-42.

====Vybrané články====

John M. Budd je autorem víc než stovky článků, zde je uvedeno jen několik z nich, a to sestupně dle počtu citací.

*BUDD, John M. An Epistemological Foundation for Library and Information Science. The Library Quaterly. The University of Chicago Press, 1995, 65, s. 295-318.
::Knihovnictví a informační věda jsou po většinu jejich moderní historie řízeny způsobem myšlení, který se dá nazvat pozitivním. Tato teorie poznání, která se po nějakou dobu dá aplikovat na většinu dalších sociálních věd, představuje pátrání po univerzálních zákonech, redukci všech jevů včetně chování, poznání atd., na jevy fyzické a jiné. To znamená, že znalosti jsou pro tuto oblast nepoužitelné a navrženo je proto hermeneutická fenomenologie. Článek popisuje prvky zrevidovaného epistemologického přístupu, který usiluje o pochopení jádra věcí (například knihovny) a bere v úvahu postoje lidí, kteří pracují v oblasti knihovnictví a informační vědy. Tato reformovaná teorie povoluje další žádané otázky a odlišný přístup k jejich zodpovězení.
*BUDD, John M., MaryEllen Sievert and Tom R. Schultz. Phenomena of Retraction: Reasons for Retraction and Citations to the Publications. Journal of the American Medical Association. American Medical Association, 1998, 280, s. 296-97.
*BUDD, John M. Phenomenology and Information Studies. Journal of Documentation. Emerald Group Publishing Limited, 2005, 61, s. 44-59.
*BUDD, John M., Douglas Raber. Discourse Analysis: Method and Application in the Study of Information. Information Processing & Management. 1996, 32, s. 217-26.
*BUDD, John M., Denise Adkins. Scholarly Productivity of U. S. LIS Faculty. Library & Information Science Research. JAI, 2006, 28, s. 374-89.
*BUDD, John M. The Library, Praxis, and Symbolic Power. The Library Quaterly. The University of Chicago Press, 2003, 73, s. 19-32.
*BUDD, John M., Lyn Silipigni Connaway. University Faculty and Networked Information: Results of a Survey. Journal of the American Society for Information Science. Wiley Subscription Services, Inc., A Wiley Company, 1997, 48, s. 843-52.

=== Použité zdroje ===

----

=== Externí zdroje ===

----

*http://lis.missouri.edu/people# - profil na univerzitě v Missouri
*http://sislt.missouri.edu/wp-content/Cimy_User_Extra_Fields/buddj/file/budd-john.pdf - dokument s profesními informacemi vytvořený univerzitou Missouri-Columbie

Soubor:Budd.png

2016-05-26T21:39:07Z

Michal Klajban: z http://lis.missouri.edu/people

z http://lis.missouri.edu/people

Ralph Hartley

2014-04-29T16:53:15Z

Michal Klajban: /* Externí odkazy */

{{Infobox Vědec|jmeno = '''Ralph Hartley'''
[[Soubor:Hartley ralph-vinton-lyon-001.jpg| 350px|]]
|datum_narozeni = 10. listopadu 1888
|misto_narozeni = Spruce, Nevada, USA
|datum_umrti = 1. května 1970
|misto_umrti = New Jersey, USA
|duvod_umrti = -
|rodina = ženatý, bezdětný
|pobyt = New Jersey
|manzelka = Florence Vailová|
|skola = University of Utah(1909)
Oxford University (1912) - B.A.
Oxford University (1913) - B.SC.|
|obcanstvi = americké
|pracoviste = Bell s systems
|znamy_diky = Teorie informace, Hartleyho oscilátoru, Hartleyho míra inforamce
|oceneni = [[http://en.wikipedia.org/wiki/IEEE_Medal_of_Honor IEEE Medal of Honor]] (1970)
}}
'''Ralph Hartley''', celým jménem '''Ralph Vinton Lyon Hartley''' (30. listopad 1888 - 1. května 1970) byl americký elektronický výzkumník a telefonní technik. Podílel se na základech teorie informace a je také vynálezce [http://en.wikipedia.org/wiki/Hartley_oscillator Hartleyoho elektronického oscilátoru]. Jeho publikace z roku 1928 může být považována za nejdůležitější jednotlivý předpoklad Shannonovy [[Teorie informace|teorie informace]].

== Život ==

Ralph Hartley se narodil 30. listopadu 1888 ve městě [http://en.wikipedia.org/wiki/Sprucemont,_Nevada Sprucemont] ve státě Nevada ve Spojených státech amerických. Roku 1909 získal titul B.A (Bachelor of Arts) na [http://en.wikipedia.org/wiki/University_of_Utah univerzitě Utah] v Salt Lake City. V roce 1913 obdržel titul B. Sc. (Bachelor of Science) na [http://en.wikipedia.org/wiki/University_of_Oxford oxfordské univerzitě]. Na jaře roku 1916 se oženil s brooklynskou rodačkou Florence Vailovou, děti však Hartleyovi nikdy neměli. V roce 1946 obdržel Hartley [http://en.wikipedia.org/wiki/IEEE_Medal_of_Honor Medaili Cti] „Za svou dřívější práci na oscilujících obvodech za užití triodových trubic a též za jeho rané nalezení a objasnění základního vztahu mezi souhrnným objemem informací, které lze přenést přenosovým systémem omezené kapacity a potřebným časem.“<ref>Ralph Hartley: Biography. In: IEEE Global HIstory Network [online]. [cit. 2014-04-27]. Dostupné z:http://www.ieeeghn.org/wiki/index.php/Ralph_Hartley</ref> Hartley nadále zůstal členem [http://en.wikipedia.org/wiki/American_Association_for_the_Advancement_of_Science Americké asociace pro vědecký pokrok]. Zemřel 1. května 1980 ve věku 81 let.

== Práce ==

Poté co se Hartley vrátil z Anglie přijal místo ve výzkumné laboratoři [http://en.wikipedia.org/wiki/Western_Electric Western El.Company] a byl zodpovědný za vyývoj radio přijímačů pro transatlantické radiotelefonické testy, prováděné v roce 1915 společností [http://en.wikipedia.org/wiki/Bell_System Bell’s system]. „V tomto období vynalezl svůj oscilátor, sloužící k eliminaci „triodových trubic“ vycházející z vnitřního párování.”<ref>Ralph Hartley. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014, 29.ledna 2014 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Ralph_Hartley</ref> Během první světové války přišel Hartley na principy vedoucí k vývoji sound-type directional finders. Po válce pracoval ve Western Electric a později v [http://en.wikipedia.org/wiki/Bell_Labs Bell Laboratories] na vývoji převaděčů a technologiích hlasových a nosičových přenosů. Tehdy také zformuloval zákon postulující, že „celkový objem informací, jež lze přenést je přímo úměrný frekvenčnímu rozsahu a době přenosu.“ Kvůli nemoci se Hartley asi 10 let nemohl podílet na výzkumu, ale v roce 1939 se vrátil do [http://en.wikipedia.org/wiki/Bell_Laboratories Bell Labs] jako konzultant a v průběhu války se angažoval zejména v řešení problémů se servomechanismy. V roce 1950 odešel do důchodu. <ref>Ralph Hartley. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014, 29.ledna 2014 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Ralph_Hartley</ref>

== [http://en.wikipedia.org/wiki/Hartley_oscillator Hartleyho oscilátor] ==

[http://en.wikipedia.org/wiki/Hartley_oscillator Hartleyho oscilátor] je elektronický obvod oscilátoru, ve kterém je oscilační frekvence určena laděným obvodem sestávajícím z kondenzátorů a induktorů. Tento obvod byl vynalezen v roce 1915, skládá se z jednoho kondenzátoru paralelně se dvěma induktory v sérii, a zpětnovazební signál potřebný pro kmitání je převzat ze středového spojení dvou indukčních cívek. Patent tomuto oscilátoru byl udělen roku 1920.

[[File:Hartley-US-Pat 1,356,7631.png|350px|Hartley-US-Pat 1,356,7631.png]]

== [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Teorie_informace Teorie informace] ==

Na mezinárodním kongresu v roce 1927 v Itálii použil nové slovo “[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Informace informace]” a představil fundamentální teorém a novou sadu definic. Teorém by se dal vyjádřit slovy: “většina informací, které lze přenést v jakoukoli danou dobu, odpovídá dostupnému kmitočtovému rozsahu.”<ref>Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, s. 162. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref> Přišel také s řadou nových ideí. První ideou byla sama informace, o které tvrdil, že je to záležitost komunikace, což může být psaní, přímá řeč, nebo cokoli jiného. Snažil se ospravedlnit, jakým způsobem používá slov informace… Místo abychom o slově informace uvažovali psychologicky, navrhl chápat ho (jeho vlastním slovem) “fyzicky”.<ref>Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, s. 28. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref> V každém případě se Hartley domníval, že technik by měl být schopen najít zobecnění pro všechny způsoby komunikace: psané a telegrafní kódy i fyzický přenos zvuku elektromagnetickými vlnami, telefonními dráty nebo v éteru.<ref>Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, s. 28. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref> Dle Hartleyho dochází ke komunikaci pomocí symbolů - slov, teček, čárek; a tyto symboly přenášejí svůj význam. Pro to, aby Hartley tuto svou ideu prokázal, začal počítat symboly bez ohledu na jejich význam. Zdálo se, že množství informace musí odpovídat počtu symbolů. Ovšem některé symboly, jako třeba tečka nebo čárka, nesou menší množství informace, než třeba písmeno abecedy, a mnohem menší množství informace, než slovo vybrané ze slovníku, který obsahuje tisíce slov. Takže “čím více je možných symbolů, tím větší množství informace každá volba nese.” <ref>Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, s. 163. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref> Aby Hartley znal přesně, o kolik víc informace volba nese, tak sestrojil vzorec: '''H = n log s''' kde H je množství informace, n znamená počet přenášených symbolů a s je velikost abecedy.<ref>Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, s. 163. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref> Takže v Morseově abecedě je veličina s pouze dvě (tečka a čárka), zatímco třeba čínský slovník o 1000 znacích má velikost s 1000. “Množství informace však není úměrné velikosti abecedy. Vztah je logaritmický - ke zdvojnásobení množství informace je nutné velikost abecedy umocnit na druhou.”<ref>Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, s. 164. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref> Co Hartley také předvedl na příkladu - na hybridu starých a nových tisknoucích telegrafů, které byly připojeny k elektrickým obvodům. “Pomocí hrubé, ale přesvědčivé analýzy Hartley prokázal, že v obou případech (telegrafie i telefonie) bude celkové množství informace záviset na dvou faktorech: času pro přenos a šířce pásma příslušného kanálu.”<ref>Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, s. 164. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref> Tato Hartleyho teorie, která vyšla z teorie [http://en.wikipedia.org/wiki/Harry_Nyquist Harryho Nyquista], se nestala hned úspěšnou a uznávanou. Až po té, co ji [http://en.wikipedia.org/wiki/Bell_System_Technical_Journal Bell Labs] vydaly ve vlastním časopise The Bell System Technical Journal si ji přečetl světově uznávaný informační teoretik [http://en.wikipedia.org/wiki/Claude_Shannon Claude Shannon]. Ten tyto matematické ideje pochopil, i když byly značně nepřesné a oba pánové měli problém s přesnými definicemi svých pojmů.

== Hartleyho zákon ==

Roku 1928 Hartley definoval způsob, jak kvantifikovat informace. Tato metoda, později známá jako Hartleyho zákon, se stala důležitým předchůdcem Shannonova sofistikovanějšího pojetí kapacity kanálu. Harley tvrdil, že maximální počet rozlišitelných úrovní impulsů, které mohou být spolehlivě vysílány a přijímány přes komunikační kanál, je omezen dynamickým rozsahem signálu amplitudy a přesností, s níž mohou být rozlišeny úrovně amplitudy. Hartleyho zákon je někdy citován jako proporcionalita mezi analogovou šířkou pásma (B) v Hertzích, a to co se dnes nazývá digitální šířka pásma (R) v bitech za sekundu.

== Hartleyho míra informace ==

Je to míra syntaktické informace, kterou Hartley zavedl v roce 1928 a byla založena na variaci s opakováním, na variaci, kde se prvky ve vybraných skupinách mohou opakovat. “K odvození této míry si uvědomíme, že z dané abecedy základních symbolů o celkovém počtu s lze sestavit jistý počet N stacionárních a nezávislých zpráv o stanovené délce n. Při tom každé místo N-členné skupiny symbolů je možno obsadit kterýmkoli ze základních s symbolů se stejnou pravděpodobností. Neurčitost, kterou odstraníme tím, že vybereme jednu jedinou zprávu o zmíněné délce n, závisí na celkovém možném počtu N zpráv (na celkovém počtu možných alternativ).<ref> POSPÍŠIL, Jaroslav. Teorie informace: určeno pro stud. fyziky specializace Aplikovaná fyzika PřF UP. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 1993, s. 9. ISBN 80-7067-270-6.</ref> Hartleyova míra (kapacity) informace tedy zní: '''IH = Imax = K ln N = K n ln s.''' 

“Tato míra informace nedává přednost jedné zprávě před druhou... Hartleyova míra informace je maximem obecného vyjádření informace. Při ní je omezení neurčitosti zprávy maximální (její neurčitost je minimální).<ref>POSPÍŠIL, Jaroslav. Teorie informace: určeno pro stud. fyziky specializace Aplikovaná fyzika PřF UP. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 1993, s. 11, 12. ISBN 80-7067-270-6.</ref>

== [http://en.wikipedia.org/wiki/Hartley_transform Hartleyho transformace] ==

Harleyova transformace je (matematicky řečeno) integrální transformace, která úzce souvisí s [http://en.wikipedia.org/wiki/Fourier_transform Fourierovou transformací]. Slouží pro převod signálů z časové oblasti do oblasti frekvenční. Tato transformace byla navržena právě jako alternativa k Fourierově transformaci a byla Hartleyem navržena v roce 1924 - je jednou z mnoha Fourierovi-příbuzných transformací, které byly navrženy. “Tato transformace představuje digitálně – analogovou transformaci. Tato metoda mění skutečný vstup na skutečný výstup bez vlastní účasti komplexních čísel. Hartleyova transformace je tedy reálná část Fourierovy transformace, od které je odečtena imaginární část.”<ref>JIRDA, David. Aplikace pro analýzu elektrogastrogramu [online]. Brno, 2011 [cit. 2014-04-27]. s. 13. Dostupné z: https://dspace.vutbr.cz/bitstream/handle/11012/12391/David_Jirda_BP.pdf?sequence=2. Bakalářská práce. Vysoké Učení Technické v Brně. Vedoucí práce Ing. Oto Janoušek.</ref> Hartleyho transformace funkce f (t) je definována:

 [[File:Hartleyho transformace.png||Hartleyho transformace.png]]

== Publikace ==

*Hartley, R.V.L., "The Function of Phase Difference in the Binaural Location of Pure Tones," Physical Review, Volume 13, Issue 6, pp 373–385, (June 1919).
*Hartley, R.V.L., Fry T.C.,"The Binaural Location of Pure Tones", Physical Review, Volume 18, Issue 6, pp 431 – 442, (December 1921).
*Hartley, R.V.L., "Relations of Carrier and Side-Bands in Radio Transmission", Proceedings of the IRE, Volume 11, Issue 1, pp 34 – 56, (February 1923).
*Hartley, R.V.L., "Transmission of Information", [1], Bell System Technical Journal, Volume 7, Number 3, pp. 535–563, (July 1928).
*Hartley, R.V.L., "A Wave Mechanism of Quantum Phenomena", Physical Review, Volume 33, Issue 2, Page 289, (1929) (abstract only)
*Hartley, R.V.L., "Oscillations in Systems with Non-Linear Reactance", The Bell System Technical Journal, Volume 15, Number 3, pp 424 – 440, (July 1936).
*Hartley, R.V.L., "Excitation of Raman Spectra with the Aid of Optical Catalysers", Nature, Volume 139, pg 329 - 329, (20 February 1937)
*Hartley, R.V.L., "Steady State Delay as Related to Aperiodic Signals", Bell System Technical Journal, Volume 20, Number 2, pp 222 – 234, (April 1941).
*Hartley, R.V.L., "A More Symmetrical Fourier Analysis Applied to Transmission Problems," Proceedings of the IRE, Volume 30, Number 2, pp. 144–150 (March 1942).
*Hartley R.V.L., "Note on the Application of Vector Analysis to the Wave Equation", Journal of the Acoustical Society of America, Volume 22, Issue 4, pg 511, (1950).
*Hartley, R.V.L., "The Significance of Nonclassical Statistics", Science, Volume 111, Number 2891, pp 574 – 576, (May 26, 1950)
*Hartley, R.V.L., "Matter, a Mode of Motion", Bell System Technical Journal, Volume 29, Number 3, pg 350 - 368, (July 1950).
*Hartley, R.V.L., "The Reflection of Diverging Waves by a Gyrostatic Medium", Bell System Technical Journal, Volume 29, Number 3, pp 369 – 389, (July 1950),
*Hartley, R.V.L., "A New System of Logarithmic Units", Proceedings of the IRE, Volume. 43, Number 1, pg 97, (January 1955).
*Hartley, R.V.L., "New System of Logarithmic Units", Journal of the Acoustical Society of America, Volume 27, Issue 1, pp 174 – 176, (1955)
*Hartley, R.V.L., "Information Theory of The Fourier Analysis and Wave Mechanics", August 10, 1955, publication information unknown.
*Hartley, R.V.L., "The Mass of a Wave Particle", July 30, 1955, unpublished manuscript, copies available from the Niels Bohr Library & Archives, American Institute of Physics, College Park MD
*Hartley, R.V.L., "The Mechanism of Gravitation", January 11, 1956, unpublished manuscript; copies available from the Niels Bohr Library & Archives, American Institute of Physics, College Park MD
*Hartley, R.V.L., "The Mechanism of Electricity and Magnetism", June 14, 1956, unpublished manuscript, copies available from the Niels Bohr Library & Archives, American Institute of Physics, College Park MD
*Hartley, R.V.L., "Rotational Waves in a Turbulent Liquid", Journal of the Acoustical Society of America, Volume 29, Issue 2, pp 195 – 196, (1957) Hartley, R.V.L., "A Mechanistic Theory of Extra-Atomic Physics", Philosophy of Science, Volume 26, Number 4, pp 295 – 309, (October 1959)

== Externí odkazy ==

<references />

{{DEFAULTSORT:Hartley, Raplh}}
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

Ralph Hartley

2014-04-29T16:51:51Z

Michal Klajban:

Ralph Hartley

2014-04-29T16:51:35Z

Michal Klajban: ladění textu

{{Infobox Vědec|jmeno = '''Ralph Hartley'''
[[Soubor:Hartley ralph-vinton-lyon-001.jpg| 350px|]]
|datum_narozeni = 10. listopadu 1888
|misto_narozeni = Spruce, Nevada, USA
|datum_umrti = 1. května 1970
|misto_umrti = New Jersey, USA
|duvod_umrti = -
|rodina = ženatý, bezdětný
|pobyt = New Jersey
|manzelka = Florence Vailová|
|skola = University of Utah(1909)
Oxford University (1912) - B.A.
Oxford University (1913) - B.SC.|
|obcanstvi = americké
|pracoviste = Bell s systems
|znamy_diky = Teorie informace, Hartleyho oscilátoru, Hartleyho míra inforamce
|oceneni = [[http://en.wikipedia.org/wiki/IEEE_Medal_of_Honor IEEE Medal of Honor]] (1970)
}}
'''Ralph Hartley''', celým jménem [[Ralph Vinton Lyon Hartley]] (30. listopad 1888 - 1. května 1970) byl americký elektronický výzkumník a telefonní technik. Podílel se na základech teorie informace a je také vynálezce [http://en.wikipedia.org/wiki/Hartley_oscillator Hartleyoho elektronického oscilátoru]. Jeho publikace z roku 1928 může být považována za nejdůležitější jednotlivý předpoklad Shannonovy [[Teorie informace|teorie informace]].

== Život ==

Ralph Hartley se narodil 30. listopadu 1888 ve městě [http://en.wikipedia.org/wiki/Sprucemont,_Nevada Sprucemont] ve státě Nevada ve Spojených státech amerických. Roku 1909 získal titul B.A (Bachelor of Arts) na [http://en.wikipedia.org/wiki/University_of_Utah univerzitě Utah] v Salt Lake City. V roce 1913 obdržel titul B. Sc. (Bachelor of Science) na [http://en.wikipedia.org/wiki/University_of_Oxford oxfordské univerzitě]. Na jaře roku 1916 se oženil s brooklynskou rodačkou Florence Vailovou, děti však Hartleyovi nikdy neměli. V roce 1946 obdržel Hartley [http://en.wikipedia.org/wiki/IEEE_Medal_of_Honor Medaili Cti] „Za svou dřívější práci na oscilujících obvodech za užití triodových trubic a též za jeho rané nalezení a objasnění základního vztahu mezi souhrnným objemem informací, které lze přenést přenosovým systémem omezené kapacity a potřebným časem.“<ref>Ralph Hartley: Biography. In: IEEE Global HIstory Network [online]. [cit. 2014-04-27]. Dostupné z:http://www.ieeeghn.org/wiki/index.php/Ralph_Hartley</ref> Hartley nadále zůstal členem [http://en.wikipedia.org/wiki/American_Association_for_the_Advancement_of_Science Americké asociace pro vědecký pokrok]. Zemřel 1. května 1980 ve věku 81 let.

== Práce ==

Poté co se Hartley vrátil z Anglie přijal místo ve výzkumné laboratoři [http://en.wikipedia.org/wiki/Western_Electric Western El.Company] a byl zodpovědný za vyývoj radio přijímačů pro transatlantické radiotelefonické testy, prováděné v roce 1915 společností [http://en.wikipedia.org/wiki/Bell_System Bell’s system]. „V tomto období vynalezl svůj oscilátor, sloužící k eliminaci „triodových trubic“ vycházející z vnitřního párování.”<ref>Ralph Hartley. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014, 29.ledna 2014 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Ralph_Hartley</ref> Během první světové války přišel Hartley na principy vedoucí k vývoji sound-type directional finders. Po válce pracoval ve Western Electric a později v [http://en.wikipedia.org/wiki/Bell_Labs Bell Laboratories] na vývoji převaděčů a technologiích hlasových a nosičových přenosů. Tehdy také zformuloval zákon postulující, že „celkový objem informací, jež lze přenést je přímo úměrný frekvenčnímu rozsahu a době přenosu.“ Kvůli nemoci se Hartley asi 10 let nemohl podílet na výzkumu, ale v roce 1939 se vrátil do [http://en.wikipedia.org/wiki/Bell_Laboratories Bell Labs] jako konzultant a v průběhu války se angažoval zejména v řešení problémů se servomechanismy. V roce 1950 odešel do důchodu. <ref>Ralph Hartley. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014, 29.ledna 2014 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Ralph_Hartley</ref>

== [http://en.wikipedia.org/wiki/Hartley_oscillator Hartleyho oscilátor] ==

[http://en.wikipedia.org/wiki/Hartley_oscillator Hartleyho oscilátor] je elektronický obvod oscilátoru, ve kterém je oscilační frekvence určena laděným obvodem sestávajícím z kondenzátorů a induktorů. Tento obvod byl vynalezen v roce 1915, skládá se z jednoho kondenzátoru paralelně se dvěma induktory v sérii, a zpětnovazební signál potřebný pro kmitání je převzat ze středového spojení dvou indukčních cívek. Patent tomuto oscilátoru byl udělen roku 1920.

[[File:Hartley-US-Pat 1,356,7631.png|350px|Hartley-US-Pat 1,356,7631.png]]

== [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Teorie_informace Teorie informace] ==

Na mezinárodním kongresu v roce 1927 v Itálii použil nové slovo “[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Informace informace]” a představil fundamentální teorém a novou sadu definic. Teorém by se dal vyjádřit slovy: “většina informací, které lze přenést v jakoukoli danou dobu, odpovídá dostupnému kmitočtovému rozsahu.”<ref>Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, s. 162. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref> Přišel také s řadou nových ideí. První ideou byla sama informace, o které tvrdil, že je to záležitost komunikace, což může být psaní, přímá řeč, nebo cokoli jiného. Snažil se ospravedlnit, jakým způsobem používá slov informace… Místo abychom o slově informace uvažovali psychologicky, navrhl chápat ho (jeho vlastním slovem) “fyzicky”.<ref>Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, s. 28. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref> V každém případě se Hartley domníval, že technik by měl být schopen najít zobecnění pro všechny způsoby komunikace: psané a telegrafní kódy i fyzický přenos zvuku elektromagnetickými vlnami, telefonními dráty nebo v éteru.<ref>Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, s. 28. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref> Dle Hartleyho dochází ke komunikaci pomocí symbolů - slov, teček, čárek; a tyto symboly přenášejí svůj význam. Pro to, aby Hartley tuto svou ideu prokázal, začal počítat symboly bez ohledu na jejich význam. Zdálo se, že množství informace musí odpovídat počtu symbolů. Ovšem některé symboly, jako třeba tečka nebo čárka, nesou menší množství informace, než třeba písmeno abecedy, a mnohem menší množství informace, než slovo vybrané ze slovníku, který obsahuje tisíce slov. Takže “čím více je možných symbolů, tím větší množství informace každá volba nese.” <ref>Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, s. 163. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref> Aby Hartley znal přesně, o kolik víc informace volba nese, tak sestrojil vzorec: '''H = n log s''' kde H je množství informace, n znamená počet přenášených symbolů a s je velikost abecedy.<ref>Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, s. 163. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref> Takže v Morseově abecedě je veličina s pouze dvě (tečka a čárka), zatímco třeba čínský slovník o 1000 znacích má velikost s 1000. “Množství informace však není úměrné velikosti abecedy. Vztah je logaritmický - ke zdvojnásobení množství informace je nutné velikost abecedy umocnit na druhou.”<ref>Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, s. 164. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref> Co Hartley také předvedl na příkladu - na hybridu starých a nových tisknoucích telegrafů, které byly připojeny k elektrickým obvodům. “Pomocí hrubé, ale přesvědčivé analýzy Hartley prokázal, že v obou případech (telegrafie i telefonie) bude celkové množství informace záviset na dvou faktorech: času pro přenos a šířce pásma příslušného kanálu.”<ref>Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, s. 164. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref> Tato Hartleyho teorie, která vyšla z teorie [http://en.wikipedia.org/wiki/Harry_Nyquist Harryho Nyquista], se nestala hned úspěšnou a uznávanou. Až po té, co ji [http://en.wikipedia.org/wiki/Bell_System_Technical_Journal Bell Labs] vydaly ve vlastním časopise The Bell System Technical Journal si ji přečetl světově uznávaný informační teoretik [http://en.wikipedia.org/wiki/Claude_Shannon Claude Shannon]. Ten tyto matematické ideje pochopil, i když byly značně nepřesné a oba pánové měli problém s přesnými definicemi svých pojmů.

== Hartleyho zákon ==

Roku 1928 Hartley definoval způsob, jak kvantifikovat informace. Tato metoda, později známá jako Hartleyho zákon, se stala důležitým předchůdcem Shannonova sofistikovanějšího pojetí kapacity kanálu. Harley tvrdil, že maximální počet rozlišitelných úrovní impulsů, které mohou být spolehlivě vysílány a přijímány přes komunikační kanál, je omezen dynamickým rozsahem signálu amplitudy a přesností, s níž mohou být rozlišeny úrovně amplitudy. Hartleyho zákon je někdy citován jako proporcionalita mezi analogovou šířkou pásma (B) v Hertzích, a to co se dnes nazývá digitální šířka pásma (R) v bitech za sekundu.

== Hartleyho míra informace ==

Je to míra syntaktické informace, kterou Hartley zavedl v roce 1928 a byla založena na variaci s opakováním, na variaci, kde se prvky ve vybraných skupinách mohou opakovat. “K odvození této míry si uvědomíme, že z dané abecedy základních symbolů o celkovém počtu s lze sestavit jistý počet N stacionárních a nezávislých zpráv o stanovené délce n. Při tom každé místo N-členné skupiny symbolů je možno obsadit kterýmkoli ze základních s symbolů se stejnou pravděpodobností. Neurčitost, kterou odstraníme tím, že vybereme jednu jedinou zprávu o zmíněné délce n, závisí na celkovém možném počtu N zpráv (na celkovém počtu možných alternativ).<ref> POSPÍŠIL, Jaroslav. Teorie informace: určeno pro stud. fyziky specializace Aplikovaná fyzika PřF UP. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 1993, s. 9. ISBN 80-7067-270-6.</ref> Hartleyova míra (kapacity) informace tedy zní: '''IH = Imax = K ln N = K n ln s.''' 

“Tato míra informace nedává přednost jedné zprávě před druhou... Hartleyova míra informace je maximem obecného vyjádření informace. Při ní je omezení neurčitosti zprávy maximální (její neurčitost je minimální).<ref>POSPÍŠIL, Jaroslav. Teorie informace: určeno pro stud. fyziky specializace Aplikovaná fyzika PřF UP. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 1993, s. 11, 12. ISBN 80-7067-270-6.</ref>

== [http://en.wikipedia.org/wiki/Hartley_transform Hartleyho transformace] ==

Harleyova transformace je (matematicky řečeno) integrální transformace, která úzce souvisí s [http://en.wikipedia.org/wiki/Fourier_transform Fourierovou transformací]. Slouží pro převod signálů z časové oblasti do oblasti frekvenční. Tato transformace byla navržena právě jako alternativa k Fourierově transformaci a byla Hartleyem navržena v roce 1924 - je jednou z mnoha Fourierovi-příbuzných transformací, které byly navrženy. “Tato transformace představuje digitálně – analogovou transformaci. Tato metoda mění skutečný vstup na skutečný výstup bez vlastní účasti komplexních čísel. Hartleyova transformace je tedy reálná část Fourierovy transformace, od které je odečtena imaginární část.”<ref>JIRDA, David. Aplikace pro analýzu elektrogastrogramu [online]. Brno, 2011 [cit. 2014-04-27]. s. 13. Dostupné z: https://dspace.vutbr.cz/bitstream/handle/11012/12391/David_Jirda_BP.pdf?sequence=2. Bakalářská práce. Vysoké Učení Technické v Brně. Vedoucí práce Ing. Oto Janoušek.</ref> Hartleyho transformace funkce f (t) je definována:

 [[File:Hartleyho transformace.png||Hartleyho transformace.png]]

== Publikace ==

*Hartley, R.V.L., "The Function of Phase Difference in the Binaural Location of Pure Tones," Physical Review, Volume 13, Issue 6, pp 373–385, (June 1919).
*Hartley, R.V.L., Fry T.C.,"The Binaural Location of Pure Tones", Physical Review, Volume 18, Issue 6, pp 431 – 442, (December 1921).
*Hartley, R.V.L., "Relations of Carrier and Side-Bands in Radio Transmission", Proceedings of the IRE, Volume 11, Issue 1, pp 34 – 56, (February 1923).
*Hartley, R.V.L., "Transmission of Information", [1], Bell System Technical Journal, Volume 7, Number 3, pp. 535–563, (July 1928).
*Hartley, R.V.L., "A Wave Mechanism of Quantum Phenomena", Physical Review, Volume 33, Issue 2, Page 289, (1929) (abstract only)
*Hartley, R.V.L., "Oscillations in Systems with Non-Linear Reactance", The Bell System Technical Journal, Volume 15, Number 3, pp 424 – 440, (July 1936).
*Hartley, R.V.L., "Excitation of Raman Spectra with the Aid of Optical Catalysers", Nature, Volume 139, pg 329 - 329, (20 February 1937)
*Hartley, R.V.L., "Steady State Delay as Related to Aperiodic Signals", Bell System Technical Journal, Volume 20, Number 2, pp 222 – 234, (April 1941).
*Hartley, R.V.L., "A More Symmetrical Fourier Analysis Applied to Transmission Problems," Proceedings of the IRE, Volume 30, Number 2, pp. 144–150 (March 1942).
*Hartley R.V.L., "Note on the Application of Vector Analysis to the Wave Equation", Journal of the Acoustical Society of America, Volume 22, Issue 4, pg 511, (1950).
*Hartley, R.V.L., "The Significance of Nonclassical Statistics", Science, Volume 111, Number 2891, pp 574 – 576, (May 26, 1950)
*Hartley, R.V.L., "Matter, a Mode of Motion", Bell System Technical Journal, Volume 29, Number 3, pg 350 - 368, (July 1950).
*Hartley, R.V.L., "The Reflection of Diverging Waves by a Gyrostatic Medium", Bell System Technical Journal, Volume 29, Number 3, pp 369 – 389, (July 1950),
*Hartley, R.V.L., "A New System of Logarithmic Units", Proceedings of the IRE, Volume. 43, Number 1, pg 97, (January 1955).
*Hartley, R.V.L., "New System of Logarithmic Units", Journal of the Acoustical Society of America, Volume 27, Issue 1, pp 174 – 176, (1955)
*Hartley, R.V.L., "Information Theory of The Fourier Analysis and Wave Mechanics", August 10, 1955, publication information unknown.
*Hartley, R.V.L., "The Mass of a Wave Particle", July 30, 1955, unpublished manuscript, copies available from the Niels Bohr Library & Archives, American Institute of Physics, College Park MD
*Hartley, R.V.L., "The Mechanism of Gravitation", January 11, 1956, unpublished manuscript; copies available from the Niels Bohr Library & Archives, American Institute of Physics, College Park MD
*Hartley, R.V.L., "The Mechanism of Electricity and Magnetism", June 14, 1956, unpublished manuscript, copies available from the Niels Bohr Library & Archives, American Institute of Physics, College Park MD
*Hartley, R.V.L., "Rotational Waves in a Turbulent Liquid", Journal of the Acoustical Society of America, Volume 29, Issue 2, pp 195 – 196, (1957) Hartley, R.V.L., "A Mechanistic Theory of Extra-Atomic Physics", Philosophy of Science, Volume 26, Number 4, pp 295 – 309, (October 1959)

== Externí odkazy ==

<references />

{{DEFAULTSORT:Hartley, Raplh}}
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictvíí]]

Ralph Hartley

2014-04-29T15:33:26Z

Michal Klajban: fix

{{Infobox Vědec|jmeno = '''Ralph Hartley'''
[[Soubor:Hartley ralph-vinton-lyon-001.jpg| 350px|]]
|datum_narozeni = 10. listopadu 1888
|misto_narozeni = Spruce, Nevada, USA
|datum_umrti = 1. května 1970
|misto_umrti = New Jersey, USA
|duvod_umrti =
|rodina =
|pobyt =
|manzelka = Florence Vailová|
|skola = University of Utah(1909)
Oxford University (1912) - B.A.
Oxford University (1913) - B.SC.|
|obcanstvi = americké
|pracoviste = Bell s systems
|znamy_diky = Teorie informace, Hartleyho oscilátoru, Hartleyho míra inforamce
|oceneni = [[IEEE Medal of Honor]] (1970)
}}

 Celým jménem Ralph Vinton Lyon Hartley (30. listopad 1888 - 1. května 1970) byl americký elektronický výzkumník a telefonní technik. Podílel se na základech teorie informace a je také vynálezce Hartleyoho elektronického oscilátoru. Jeho publikace z roku 1928 může být považována za nejdůležitější jednotlivý předpoklad Shannonovy teorie informace.

== Život ==

Ralph Hartley se narodil 30. listopadu 1888 ve městě Sprucemont ve státě Nevada ve Spojených státech amerických. Roku 1909 získal titul B.A (Bachelor of Arts) na univerzitě Utah v Salt Lake City. V roce 1913 obdržel titul B. Sc. (Bachelor of Science) na oxfordské univerzitě. Na jaře roku 1916 se oženil s brooklynskou rodačkou Florence Vailovou, děti však Hartleyovi nikdy neměli. V roce 1946 obdržel Hartley Medaili Cti „Za svou dřívější práci na oscilujících obvodech za užití triodových trubic a též za jeho rané nalezení a objasnění základního vztahu mezi souhrnným objemem informací, které lze přenést přenosovým systémem omezené kapacity a potřebným časem.“<ref>Ralph Hartley: Biography. In: IEEE Global HIstory Network [online]. [cit. 2014-04-27]. Dostupné z:http://www.ieeeghn.org/wiki/index.php/Ralph_Hartley</ref> Hartley nadále zůstal členem Americké asociace pro vědecký pokrok. Zemřel 1. května 1980 ve věku 81 let.

== Práce ==

Poté co se Hartley vrátil z Anglie přijal místo ve výzkumné laboratoři Western El.Company a byl zodpovědný za vyývoj radio přijímačů pro transatlantické radiotelefonické testy, prováděné v roce 1915 společností Bell’s systems. „V tomto období vynalezl svůj oscilátor, sloužící k eliminaci „triodových trubic“ vycházející z vnitřního párování.”<ref>Ralph Hartley. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014, 29.ledna 2014 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Ralph_Hartley</ref> Během první světové války přišel Hartley na principy vedoucí k vývoji sound-type directional finders. Po válce pracoval ve Western Electric a později v Bell Laboratories na vývoji převaděčů a technologiích hlasových a nosičových přenosů. Tehdy také zformuloval zákon postulující, že „celkový objem informací, jež lze přenést je přímo úměrný frekvenčnímu rozsahu a době přenosu.“ Kvůli nemoci se Hartley asi 10 let nemohl podílet na výzkumu, ale v roce 1939 se vrátil do Bell Labs jako konzultant a v průběhu války se angažoval zejména v řešení problémů se servomechanismy. V roce 1950 odešel do důchodu. <ref>Ralph Hartley. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014, 29.ledna 2014 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Ralph_Hartley</ref>

== Hartleyho oscilátor ==

Harrtleyho oscilátor je elektronický obvod oscilátoru, ve kterém je oscilační frekvence určena laděným obvodem sestávajícím z kondenzátorů a induktorů. Tento obvod byl vynalezen v roce 1915, skládá se z jednoho kondenzátoru paralelně se dvěma induktory v sérii, a zpětnovazební signál potřebný pro kmitání je převzat ze středového spojení dvou indukčních cívek. Patent tomuto oscilátoru byl udělen roku 1920.

 [[File:Hartley-US-Pat 1,356,7631.png|350px|Hartley-US-Pat 1,356,7631.png]]

== Teorie informace ==

Na mezinárodním kongresu v roce 1927 v Itálii použil nové slovo “informace” a představil fundamentální teorém a novou sadu definic. Teorém by se dal vyjádřit slovy: “většina informací, které lze přenést v jakoukoli danou dobu, odpovídá dostupnému kmitočtovému rozsahu.”<ref>Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, s. 162. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref> Přišel také s řadou nových ideí. První ideou byla sama informace, o které tvrdil, že je to záležitost komunikace, což může být psaní, přímá řeč, nebo cokoli jiného. Snažil se ospravedlnit, jakým způsobem používá slov informace… Místo abychom o slově informace uvažovali psychologicky, navrhl chápat ho (jeho vlastním slovem) “fyzicky”.<ref>Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, s. 28. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref> V každém případě se Hartley domníval, že technik by měl být schopen najít zobecnění pro všechny způsoby komunikace: psané a telegrafní kódy i fyzický přenos zvuku elektromagnetickými vlnami, telefonními dráty nebo v éteru.<ref>Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, s. 28. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref> Dle Hartleyho dochází ke komunikaci pomocí symbolů - slov, teček, čárek; a tyto symboly přenášejí svůj význam. Pro to, aby Hartley tuto svou ideu prokázal, začal počítat symboly bez ohledu na jejich význam. Zdálo se, že množství informace musí odpovídat počtu symbolů. Ovšem některé symboly, jako třeba tečka nebo čárka, nesou menší množství informace, než třeba písmeno abecedy, a mnohem menší množství informace, než slovo vybrané ze slovníku, který obsahuje tisíce slov. Takže “čím více je možných symbolů, tím větší množství informace každá volba nese.” <ref>Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, s. 163. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref> Aby Hartley znal přesně, o kolik víc informace volba nese, tak sestrojil vzorec: '''H = n log s''' kde H je množství informace, n znamená počet přenášených symbolů a s je velikost abecedy.<ref>Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, s. 163. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref> Takže v Morseově abecedě je veličina s pouze dvě (tečka a čárka), zatímco třeba čínský slovník o 1000 znacích má velikost s 1000. “Množství informace však není úměrné velikosti abecedy. Vztah je logaritmický - ke zdvojnásobení množství informace je nutné velikost abecedy umocnit na druhou.”<ref>Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, s. 164. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref> Co Hartley také předvedl na příkladu - na hybridu starých a nových tisknoucích telegrafů, které byly připojeny k elektrickým obvodům. “Pomocí hrubé, ale přesvědčivé analýzy Hartley prokázal, že v obou případech (telegrafie i telefonie) bude celkové množství informace záviset na dvou faktorech: času pro přenos a šířce pásma příslušného kanálu.”<ref>Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, s. 164. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref> Tato Hartleyho teorie, která vyšla z teorie Harryho Nyquista, se nestala hned úspěšnou a uznávanou. Až po té, co ji Bell Labs vydaly ve vlastním časopise The Bell System Technical Journal si ji přečetl světově uznávaný informační teoretik Claude Shannon. Ten tyto matematické ideje pochopil, i když byly značně nepřesné a oba pánové měli problém s přesnými definicemi svých pojmů.

== Hartleyho zákon ==

Roku 1928 Hartley definoval způsob, jak kvantifikovat informace. Tato metoda, později známá jako Hartleyho zákon, se stala důležitým předchůdcem Shannonova sofistikovanějšího pojetí kapacity kanálu. Harley tvrdil, že maximální počet rozlišitelných úrovní impulsů, které mohou být spolehlivě vysílány a přijímány přes komunikační kanál, je omezen dynamickým rozsahem signálu amplitudy a přesností, s níž mohou být rozlišeny úrovně amplitudy. Hartleyho zákon je někdy citován jako proporcionalita mezi analogovou šířkou pásma (B) v Hertzích, a to co se dnes nazývá digitální šířka pásma (R) v bitech za sekundu.

== Hartleyho míra informace ==

Je to míra syntaktické informace, kterou Hartley zavedl v roce 1928 a byla založena na variaci s opakováním, na variaci, kde se prvky ve vybraných skupinách mohou opakovat. “K odvození této míry si uvědomíme, že z dané abecedy základních symbolů o celkovém počtu s lze sestavit jistý počet N stacionárních a nezávislých zpráv o stanovené délce n. Při tom každé místo N-členné skupiny symbolů je možno obsadit kterýmkoli ze základních s symbolů se stejnou pravděpodobností. Neurčitost, kterou odstraníme tím, že vybereme jednu jedinou zprávu o zmíněné délce n, závisí na celkovém možném počtu N zpráv (na celkovém počtu možných alternativ).<ref> POSPÍŠIL, Jaroslav. Teorie informace: určeno pro stud. fyziky specializace Aplikovaná fyzika PřF UP. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 1993, s. 9. ISBN 80-7067-270-6.</ref> Hartleyova míra (kapacity) informace tedy zní: '''IH = Imax = K ln N = K n ln s.''' 

“Tato míra informace nedává přednost jedné zprávě před druhou... Hartleyova míra informace je maximem obecného vyjádření informace. Při ní je omezení neurčitosti zprávy maximální (její neurčitost je minimální).<ref>POSPÍŠIL, Jaroslav. Teorie informace: určeno pro stud. fyziky specializace Aplikovaná fyzika PřF UP. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 1993, s. 11, 12. ISBN 80-7067-270-6.</ref>

== Hartleyho transformace ==

Harleyova transformace je (matematicky řečeno) integrální transformace, která úzce souvisí s Fourierovou transformací. Slouží pro převod signálů z časové oblasti do oblasti frekvenční. Tato transformace byla navržena právě jako alternativa k Fourierově transformaci a byla Hartleyem navržena v roce 1924 - je jednou z mnoha Fourierovi-příbuzných transformací, které byly navrženy. “Tato transformace představuje digitálně – analogovou transformaci. Tato metoda mění skutečný vstup na skutečný výstup bez vlastní účasti komplexních čísel. Hartleyova transformace je tedy reálná část Fourierovy transformace, od které je odečtena imaginární část.”<ref>JIRDA, David. Aplikace pro analýzu elektrogastrogramu [online]. Brno, 2011 [cit. 2014-04-27]. s. 13. Dostupné z: https://dspace.vutbr.cz/bitstream/handle/11012/12391/David_Jirda_BP.pdf?sequence=2. Bakalářská práce. Vysoké Učení Technické v Brně. Vedoucí práce Ing. Oto Janoušek.</ref> Hartleyho transformace funkce f (t) je definována:

 [[File:Hartleyho transformace.png||Hartleyho transformace.png]]

== Publikace ==

Hartley, R.V.L., "The Function of Phase Difference in the Binaural Location of Pure Tones," Physical Review, Volume 13, Issue 6, pp 373–385, (June 1919).

Hartley, R.V.L., Fry T.C.,"The Binaural Location of Pure Tones", Physical Review, Volume 18, Issue 6, pp 431 – 442, (December 1921).

Hartley, R.V.L., "Relations of Carrier and Side-Bands in Radio Transmission", Proceedings of the IRE, Volume 11, Issue 1, pp 34 – 56, (February 1923).

Hartley, R.V.L., "Transmission of Information", [1], Bell System Technical Journal, Volume 7, Number 3, pp. 535–563, (July 1928).

Hartley, R.V.L., "A Wave Mechanism of Quantum Phenomena", Physical Review, Volume 33, Issue 2, Page 289, (1929) (abstract only)

Hartley, R.V.L., "Oscillations in Systems with Non-Linear Reactance", The Bell System Technical Journal, Volume 15, Number 3, pp 424 – 440, (July 1936).

Hartley, R.V.L., "Excitation of Raman Spectra with the Aid of Optical Catalysers", Nature, Volume 139, pg 329 - 329, (20 February 1937)

Hartley, R.V.L., "Steady State Delay as Related to Aperiodic Signals", Bell System Technical Journal, Volume 20, Number 2, pp 222 – 234, (April 1941).

Hartley, R.V.L., "A More Symmetrical Fourier Analysis Applied to Transmission Problems," Proceedings of the IRE, Volume 30, Number 2, pp. 144–150 (March 1942).

Hartley R.V.L., "Note on the Application of Vector Analysis to the Wave Equation", Journal of the Acoustical Society of America, Volume 22, Issue 4, pg 511, (1950).

Hartley, R.V.L., "The Significance of Nonclassical Statistics", Science, Volume 111, Number 2891, pp 574 – 576, (May 26, 1950)

Hartley, R.V.L., "Matter, a Mode of Motion", Bell System Technical Journal, Volume 29, Number 3, pg 350 - 368, (July 1950).

Hartley, R.V.L., "The Reflection of Diverging Waves by a Gyrostatic Medium", Bell System Technical Journal, Volume 29, Number 3, pp 369 – 389, (July 1950),

Hartley, R.V.L., "A New System of Logarithmic Units", Proceedings of the IRE, Volume. 43, Number 1, pg 97, (January 1955).

Hartley, R.V.L., "New System of Logarithmic Units", Journal of the Acoustical Society of America, Volume 27, Issue 1, pp 174 – 176, (1955)

Hartley, R.V.L., "Information Theory of The Fourier Analysis and Wave Mechanics", August 10, 1955, publication information unknown.

Hartley, R.V.L., "The Mass of a Wave Particle", July 30, 1955, unpublished manuscript, copies available from the Niels Bohr Library & Archives, American Institute of Physics, College Park MD

Hartley, R.V.L., "The Mechanism of Gravitation", January 11, 1956, unpublished manuscript; copies available from the Niels Bohr Library & Archives, American Institute of Physics, College Park MD

Hartley, R.V.L., "The Mechanism of Electricity and Magnetism", June 14, 1956, unpublished manuscript, copies available from the Niels Bohr Library & Archives, American Institute of Physics, College Park MD

Hartley, R.V.L., "Rotational Waves in a Turbulent Liquid", Journal of the Acoustical Society of America, Volume 29, Issue 2, pp 195 – 196, (1957) Hartley, R.V.L., "A Mechanistic Theory of Extra-Atomic Physics", Philosophy of Science, Volume 26, Number 4, pp 295 – 309, (October 1959)

== Externí odkazy ==

<references />

[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]]

Eugene Garfield

2014-04-29T07:01:27Z

Michal Klajban: Editace uživatele „Jan Kupka“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „400486“

{{Infobox Vědec
|jmeno = Eugene Gaefield
|datum_narozeni = 1925
|misto_narozeni = New York,USA
|datum_umrti =
|misto_umrti =
|duvod_umrti =
|pobyt = USA
|rodina =
|obcanstvi =
|skola = University of Colorado, Columbia University, Univesity of Pennsylvania
|pracoviste =
|znamy_diky = ISI Web of Knowledge, Citation indexes for science
|oceneni = Award of Merit, Herman Skolnick Award, Hall of Fame Award, Patterson-Crane Award,
John Scott Award,
Winifred Sewell Prize for Innovation in Information Technologies in Biomedical & Life Sciences Librarianship
}}
Eugene Garfield (*1925, New York) je významný informační vědec, citační analytik, scientometrik a bibliometrik. V současné době je vysloužilým předsedou Ústavu vědeckých informací (Institute for Scientific information) se sídlem ve Filadelfii a prezidentem a zakládajícím editorem časopisu The Scientist.

== Život a kariéra ==
Narodil se v New Yorku v roce 1925. Nejdříve studoval na University of Colorado a v Berkeley, poté na Columbia University, kde získal v roce 1949 titul B.S. v oboru chemie, a v roce 1954 titul M.S. v oboru knihovnictví. Doktorské studium absolvoval na popud svého nejlepšího přítele Casimira Borkowského<ref name="dopis">RUMPSEY, Eric. Seeing Pictures : Thoughts on digitization & libraries while working on HardinMD [online]. 2010-07-12 [cit. 2011-05-09]. Eugene Garfield:Librarian*& Grandfather of Google. Dostupné z WWW: <http://blog.lib.uiowa.edu/hardinmd/2010/07/12/eugene-garfield-librarian-grandfather-of-google/>.</ref> na Univesity of Pennsylvania v roce 1961 v oboru chemická lingvistika.

V letech 1949-1950 pracoval jako laboratorní chemik ve firmě Evans Research & Development Corp. 1950-1951 byl výzkumným chemikem na Columbia University. Po absolvování bakalářského studia, na počátku padesátých let, se angažoval v projektu Vojenské lékařské knihovny na Universitě Johnsona Hopkinse, kde se věnoval třídění a indexování dokumentů z lékařských novin a časopisů a prováděl pokusy ne děrnoštítkovém stroji od firmy IBM.<ref name"Who2">Who2? : Find Famous People Fast! [online]. c2011, [cit. 2011-05-09]. Eugene Garfield Bibliography. Dostupné z WWW: <http://www.who2.com/eugenegarfield.html>.</ref> Zde mu také vedoucí projektu doporučil, aby začal studovat knihovnictví. Po absolvování magisterského studia se začal věnovat obchodu a našel zaměstnání jako poradce při dokumentaci. 1954-1960 založil akciovou společnost DocuMation, Inc., kde pracoval jako předseda, později ji přejmenoval na Eugene Garfield Associates. Během toho pracoval na svém doktorském studiu. Založil ISI (Institute for Scientific Informations) a zpracoval Citační rejstřík pro vědu (Science Citation Index) na základě analýzy citací v jednotlivých odborných pracích. Během své kariéry rovněž pracoval jako pomocný profesor Počítačové a informační vědy na universitě v Pensylvánii.<ref name="Who2"></ref> 1960-1992 Prezidentem a výkonným ředitelem v Institutu pro vědecké informace. V letech 1986-2000 vydavatelem a šéfredaktorem časopisu The Scientist. Od roku 1993 je Eugene Garfield vysloužilým předsedou Ústavu pro vědecké informace (ISI). V letech 1998-2000 také předsedou ASIS&T (American Society for Information Science & Technology). A od roku 2001 předsedou časopisu The Scientist s.r.o.

V poslední době se Eugene Garfield zabývá rozvojem algoritmické historiografie. Postupně vyvinul a patentoval HistCite systém, tedy bibliometrickou analýzu a vizualizační software, který pomáhá knihovníkům a výzkumníkům rozlišit nejvýznamnější práce na dané téma a ukazuje jejich vzájemné vztahy. Kromě toho udržuje doktor Garfield náročný program vystoupení a prezentací na velmi vysoké úrovni, účastní se konferencí a sympozií. Hlavními tématy jsou vědecké vzdělávání, hodnocení výzkumu, budoucí trendy v dokumentaci informací v lékařství, ekonomický a sociální dopad základního výzkumu, hodnota pokusů na zvířatech, kreativita ve vědě a spousta jiných témat.<ref name="career">http://www.garfield.library.upenn.edu/overvu.html</ref>

V posledních 25 letech publikoval přes 1000 esejí.<ref name="career"></ref> A ačkoli vystudoval knihovnictví, povolání knihovníka nikdy nevykonával. Sám sebe nazývá informačním inženýrem, ačkoliv tento termín mu bylo zakázáno používat, protože nevlastní inženýrský diplom. Proto se spokojuje s označením informační vědec. Někteří lidé ho označují za scientometrika a bibliometrika, ale on dává přednost přesnějšímu označení citační analytik.<ref name="dopis"></ref>

== Práce ==

'''Přínos Eugena Garfielda v oblasti vědy – ''Web of Science, ISI'''''
 Eugene Garfield je průkopníkem v oblasti bibliometrie a jeho výzkum vedl k vytvoření ''Web of Science'' (WoS). WoS je hlavní součástí ''ISI Web of Knowledge'', který podporuje všechny úrovně vědeckého výzkumu v prostředí akademickém, podnikovém, vládním a neziskovém.<ref name="ThomsonReuters">YANCEY, Rodney. Thomson Reuters [online]. September 2005 [cit. 2011-05-14]. Fifty years of citation indexing and analysis. Dostupné z WWW: <http://thomsonreuters.com/products_services/science/free/essays/50_years_citation_indexing/>.</ref> Jedná se o nejvýznamnější světový informační zdroj v oblasti výzkumu a vývoje.<ref name="VŠE">Vysoká škola ekonomická v Praze / VŠE [online]. 22. 9. 2010 [cit. 2011-05-14]. Elektronické informační zdroje dostupné na VŠE. Dostupné z WWW: <http://www.vse.cz/zdroje/vypis.php?ID_zdroje=14>.</ref> Obsahuje informace o článcích, jejich autorech, obsahu a referencích, citovanosti a edičních údajích.<ref name="Econlib">SIMANDLOVÁ, Libuše . Econlib [online]. c2003-2011, 8. 4. 2011 [cit. 2011-05-14]. Citační rejstříky. Dostupné z WWW: <http://www.econlib.cz/veda/citacni-rejstriky.html>.</ref> Vyhledat lze bibliografické záznamy včetně abstraktů, citace prací autorů a v některých případech i plné texty. Tato databáze obsahuje pět citačních indexů (databází): ''Science Citation Index Expanded'' (přírodní a technické vědy), ''Social SCI'' (společenské vědy), ''Arts & Humanities CI'' (humanitní vědy a uměnovědy), ''Conference Proceedings CI – Science / Social Sciences & Humanities'' (obory přírodních a technických věd / obory společenských a humanitních věd, uměnověd).<ref name="VŠE"></ref>

Již v roce 1958 položil Garfield základy ''Institutu pro vědecké informace'' (Institute for Scientific Information – ISI). Roku 1992 převzala tuto organizaci společnost ''Thomson Corporation''.<ref name="ThomsonReuters"></ref>

'''Průlomová teoretická práce – ''Citation Indexes for Science'''''
 V roce 1955 Garfield publikoval návrh na systematické citační indexování – ''Citation Indexes for Science: A New Dimension in Documentation through Association of Ideas''. V této inovativní práci představil informační nástroje, které vědcům umožní zrychlit výzkumný proces, vyhodnotit dopad jejich práce, identifikovat trendy ve vědě a vysledovat historii moderního vědeckého myšlení.<ref name="ThomsonReuters"></ref>

Před Garfieldovou inovací znamenalo vyhledávání relevantních informací v publikovaných vědeckých pracích dlouhý a obtížný proces, jenž často nepřinášel požadované výsledky. Garfield si uvědomoval, že výzkumníci nejsou s to vyhledat veškeré relevantní informace ke své práci, jestliže jsou výsledky z výzkumné a vědecké oblasti limitovány předmětem nebo klíčovými slovy a relevantní práce z jiných oborů jsou ignorovány.<ref name="ThomsonReuters"></ref>

'''Významný vyhledávací nástroj – ''Science Citation Index, Impact factor'''''
 Indexování bylo dokončeno uvnitř každé vědecké disciplíny. ''Science Citation Index'' (SCI – nyní dostupný na Web of Science) integroval data pomocí interdisciplinárních přístupů; výzkumníci z jedné vědní oblasti nezřídka vytvoří práci, která je relevantní i pro vědce z dalších oblastí. Garfieldem navržený citační index může být užitečný i při pátrání po původu určité vědecké myšlenky.<ref name="ThomsonReuters"></ref>

Roku 1964 Garfield představil SCI v pětisvazkové tištěné verzi, jež indexovala 613 časopisů a 1,4 milionu citací. Avšak načítání dat z tištěných indexů bylo časově náročné. O dva roky později byl SCI dostupný na magnetofonové pásce, což rozšířilo jeho používání. Později vyšel na CD-ROM společně s citačními indexy ''Social Sciences and Arts & Humanities''. Z tohoto souboru pak vzešel výše zmiňovaný Web of Science.<ref name="ThomsonReuters"></ref>

SCI byl uznán jako základní a zásadní inovace v oblasti informační vědy, jelikož indexoval všechny typy zdrojových položek – nejen výzkumných článků a recenzí, ale též opravných technických poznámek a seznamů chyb, dopisů, úvodníků, diskuzí apod.<ref name="GarfieldCareer">Eugene Garfield, Ph.D. [online]. June 2010 [cit. 2011-05-14]. Career Overview. Dostupné z WWW: <http://www.garfield.library.upenn.edu/overvu.html>.</ref>

Od roku 1961 je Garfieldova kariéra ve znamení mimořádného vývoje nových informačních nástrojů pro výzkumníky a současně neustálého vylepšování nástrojů stávajících. Mezi nové nástroje patří ''Index Chemicus'', ''Current Chemical Reactions'', nová verze ''Current Contents'' (jež pokryla klinické lékařství, chemii, fyziku a další disciplíny), ''Automatic Subject Citation Alert'' (osobní selektivní šíření informační služby, nyní zvané ''Research Alert''), ''the Genuine Article'' (rychlé dodání dokumentu), citační indexy pro společenské vědy (''SSCI'') stejně jako pro umění a humanitní vědy (''A&HCI''), ''Index to Scientific & Technical Proceedings and Books'', ''Index to Scientific Reviews'' a další. Přínos těchto informačních nástrojů pro lékaře a výzkumné pracovníky tkví v tom, že přes obrovské množství literatury, které se neustále rozrůstá, umožňují výzkumníkům udržovat krok s elementy, jež přímo souvisí s jejich zájmy.<ref name="GarfieldCareer"></ref>

Garfield vyvinul indexovací systém pro vědeckou literaturu, založený na analýzách citací použitých v rámci dané práce. Odtud vzešel tzv. ''impakt faktor'' – měřítko citací vědeckých časopisů, které slouží jako indikátor jejich významu v dané oblasti. Impakt faktor je tím vyšší, čím více citací je v renomovaných časopisech.<ref name="Who2">Who2 [online]. c2011 [cit. 2011-05-14]. Eugene Garfield Biography. Dostupné z WWW: <http://who2.com/eugenegarfield.html>.</ref>

Indexováním odborné práce pomocí citace poskytl Garfield výzkumníkům možnost sledovat, na co jednotlivé práce odkazují a kolikrát jsou práce jiných vědců citovány.<ref name="ThomsonReuters"></ref> Citační indexy představují unikátní informační zdroj, jenž je po celém světě využíván pro rešeršní práce, citační analýzy a především pak pro hodnocení úrovně vědeckých a vzdělávacích institucí.<ref name="Econlib"></ref> Vynález citačních indexů zlepšil vědeckou komunikaci tím způsobem, že pomáhá omezit zdvojení předchozího výzkumu, odhalí nečekané vztahy mezi předměty, určí významné zlepšení z předchozích prací a upozorní na významné opravy publikovaného výzkumu.<ref name="GarfieldCareer"></ref>

Data vyprodukovaná pomocí SCI využívají informační vědci či výzkumní správci k odhalení longitudinálních trendů ve vědecké komunikaci. Tyto údaje využívají též sociologové a historici vědy, aby prozkoumali důležité procesy, fenomény a vývoj v oblasti výzkumu. Neméně důležité jsou pro knihovníky, kteří provádí selekci časopisů, redaktory, jež monitorují relativní dopad a citace svých časopisů, a konečně pro vydavatele, kterým pomáhají rozhodnout se, zda mají např. uvést na trh nový časopis.<ref name="GarfieldCareer"></ref>

'''Publikování v ''Current Contents'''''
 Garfiled publikoval za posledních dvacet pět let v ''Current Contents'' (CC) přes tisíc esejí. CC se staly zásadní a základní složkou klinického výzkumu a výzkumné laboratoře. Uživatelé díky nim mohou každý týden procházet obsahy stránek stovek časopisů a tím udržovat krok s nejnovějšími pokroky ve svém oboru.<ref name="GarfieldCareer"></ref> Efektivnost spočívá právě v rychlosti vyhledání výsledků.

== Další aktivity ==

'''Počátky Garfieldovy aktivity v oblasti informační vědy – ''The Welch Project'''''
 Eugene Garfield se začal aktivně věnovat oblasti informační vědy v roce 1951, kdy se připojil k ''the Welch Medical Indexing Project'' na Johns Hopkins University. Cílem projektu bylo zkoumat základní a aplikované problémy vyhledávání zdravotnických informací a aplikace nových metod indexování biomedicínské literatury. Po absolutoriu na Columbia University (obor knihovnictví) v roce 1954 se stal poradcem pro farmaceutický průmysl, což ho nakonec přivedlo k vytvoření soukromé firmy.<ref name="GarfieldCareer"></ref> V roce 1960 založil ''Institute for Scientific Information'' (ISI).<ref name="Who2"></ref>

'''Časopis ''The Scientist'''''
 Garfield pracoval během své kariéry mj. jako asistent profesora výpočetní a informační vědy na University of Pennsylvania.<ref name="Who2"></ref> V roce 1986 pak založil ''The Scientist'', čtrnáctideník pro profesionální výzkum, jenž podává zprávy o vývoji a novinkách důležitých pro profesionální i praktický zájem vědců. Poskytuje jim jedinečné fórum pro diskusi, ve kterém mohou řešit otázky týkající se výzkumné komunity a společnosti.<ref name="GarfieldCareer"></ref>

'''Garfieldovo působení v oboru'''
 Eugene Garfield je v oblasti informační vědy stále aktivní. Nadále udržuje náročný program konferencí, projevů a prezentací před významným publikem z oblasti informační vědy i lékařství. Mezi témata jeho vystoupení patří např. vědecké vzdělávání, budoucí trendy v lékařských zprávách a dokumentech, kreativita ve vědě a další. V posledních letech se mj. věnuje rozvoji algoritmické historiografie (tímto tématem se poprvé zabýval již v roce 1964). Vyvinul a patentoval ''the HistCite'' – systém, který výzkumníkům a knihovníkům umožňuje rozlišit nejvýznamnější práce na dané téma, když vyhledávají v elektronických verzích SCI, SSCI nebo A&HCI. Výstupem tohoto softwaru je historiografická chronologická prezentace klíčových děl, přičemž je poukázáno na jejich vzájemný vztah.<ref name="GarfieldCareer"></ref>

'''Vědecké a profesionální asociace, jichž byl /je Garfield členem''' <ref>přehled čerpán z: Eugene Garfield, Ph.D. [online]. November 2008 [cit. 2011-05-15]. Scientific & Professional Associations. Dostupné z WWW: <http://www.garfield.library.upenn.edu/assoc.html>.</ref> 
• American Academy of Arts and Sciences, Fellow 
• American Academy for Arts & Sciences 
• American Chemical Society 
• American Library Association 
• American Philosophical Society, Philadelphia, PA. - Member 
• American Society for Information Science & Technology (Past President) 
• American Association for the Advancement of Science (Fellow) 
• Authors Guild 
• Drug Information Association 
• Federation of American Scientists 
• History of Science Society 
• Institute of Electrical & Electronics Engineers 
• International Federation of Science Editors 
• Medical Library Association 
• National Association of Science Writers 
• New York Academy of Sciences 
• Society for Scholarly Publishers 
• Society for Social Studies of Science 
• Special Libraries Association 
Roku 1966 bylo Garfieldovi nabídnuto čestné členství v ''UK Institute of Information Scientists''.<ref>GARFIELD, Eugene. School of Library and Information Science [online]. [cit. 2011-05-14]. Memories of the 1957 Dorking Conference. Dostupné z WWW: <http://www.libsci.sc.edu/bob/ISP/garfield2.htm>.</ref>

== Význam pro informační vědu a knihovnictví ==

Eugene Garfield je bezpochyby jedním z nejvýznamnějších vědců, kteří se zabývají citováním, citační analýzou a vším co s citováním souvisí. Společně s Derekem J. de Sollou Pricem jsou považováni za zakladatele scientometrie.<ref>PAUEROVÁ, Kateřina. Historie informační vědy v USA v letech 1950 – 1990 - část. 2: 1950 - 1959. Inflow: information journal [online]. 2008, roč. 1, č. 3 [cit. 2011-05-09]. Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/historie-informacni-vedy-v-usa-v-letech-1950-–-1990-cast-2-1950-1959>. ISSN 1802-9736.</ref> Vědy, která se zabývá měřením kvality a kvantity vědy, snaží se nalézat metody a metriky pro určení těchto aspektů. Obecně lze mluvit o měření výkonnosti vědy.<ref>Moodle Univerzity Karlovy v Praze : pro výuku [online]. [cit. 2011-05-10]. Scientometrie a hodnocení vědy. Dostupné z WWW: <http://dl1.cuni.cz/course/info.php?id=682>.</ref>

Celá padesátá léta minulého století pracoval na svém největším projektu citační analýzy. Jeho projekt se stal dokonce podkladem pro vytvoření Googlu.<ref>GUGLIOTTA, Guy. The Genius Index : One Scientist's Crusade to Rewrite Reputation Rules. Wired [online]. 2009-05-22, 17.06, [cit. 2011-05-10]. Dostupný z WWW: <http://www.wired.com/culture/geekipedia/magazine/17-06/mf_impactfactor?currentPage=all>.</ref> Svůj první článek do časopisu Science napsal na začátku roku 1954 během svého studia knihovnictví, ale byl publikován až po dokončení studia. Článek se jmenoval Forms for Literature Citation.<ref>Dostupný zde: http://www.garfield.library.upenn.edu/papers/science120%283129%29p1038y1954.html</ref> V roce 1955 přišel s teorií impakt faktoru, původně definovaný jako indikátor vypočítaný z citačních rejstříků, které v té době teprve vyvíjel. Formuloval myšlenku hodnocení časopisů podle toho, jaký mají dopad a vliv ve vědě, na základě získaných citací. Vytvářet rejstříky bylo náročné, a tak založil v roce 1958 Institute for Scientific Information. Institut se věnoval vytváření, zpracovávání a vývojem citačních rejstříků. V roce 1961 byl definován rejstřík pro soubor exaktních věd, o deset let později rejstřík sociálních věd a v roce 1979 citační rejstřík humanitních a uměleckých věd. tyto rejstříky jsou dnes dostupné prostřednictvím databáze Web of Knowledge.<ref name="Who2"></ref>

Je spolutvůrcem několika krátkých instruktážních filmů, které měli pomoci knihovníkům a informačním pracovníkům používat citační rejstříky.<ref>http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/V1p324y1962-73.pdf</ref> Tři části jsou dostupné na YouTube.[http://www.youtube.com/watch?v=YwPRI9ug6BY],[http://www.youtube.com/watch?v=_Pi_iURf2f0],[http://www.youtube.com/watch?v=h1ij-t5RbnA]

Jeho práce vedla k vývoji několika algoritmů na hodnocení důležitosti informací jako například HITS (Hyperlink-Induced Topic Search) nebo PageRank.

== Ocenění a čestné tituly ==

'''Vyznamenání a ocenění'''<ref>převzato z: http://www.garfield.library.upenn.edu/awards.html</ref>

• 1953- 54 Grolier Society Fellow, Columbia University

• 1966 Fellow, American Association for the Advancement of Science

• 1966 Fellow, Institute of Information Scientists

• 1975 Award of Merit, American Society of Information Science

• 1977 Herman Skolnick Award, American Chemical Society

• 1977 Hall of Fame Award, Information Industry Association

• 1978 American Society for Information Science Book Award for Best Information Science Book of 1977 (Essays of an Information Scientist, Vol: 1&2, 1962-1976 1980 Award, Chemical Notation Society)

• 1983 Patterson-Crane Award, American Chemical Society

• 1983 John Price Wetherill Medal, Franklin Institute

• 1984 Derek J. de Solla Price Memorial Medal, Scientometrics

• 1986 John Scott Award, City of Philadelphia

• 1987 Distinguished Alumni Award, Columbia University, School of Library Service, New York

• 1988 Dr. honoris causa, Vrije University, Brussels Belgium

• 1990 Ph.D. (honorary), State University of New York, Albany

• 1991 Honorary Fellow, Society for Technical Communication

• 1991 Ph.D. (honorary), Thomas Jefferson University, Philadelphia

• 1993 Honorary Foreign Member, Institute of Marine Biology, Vladivostok, Russia

• 1993 Honorary Fellow, Medical Libraries Association

• 1993 M.D. (hon. caus.), University of Rome, Tor Vergata, Italy

• 1995 M.D. (hon. caus.), Charles University, Czech Republic

• 1997 Honorary Degree from Far Eastern University, Vladivostok, Russia

• 1997 Honorary Membership in the Russian Academy of Sciences, Vladivostok, Russia

• 1999 Avenue of Technology Award, Philadelphia, PA

• 2000 Professor Kaula Award for Library & Information Science, India

• 2001 Winifred Sewell Prize for Innovation in Information Technologies in Biomedical & Life Sciences Librarianship.

• 2001 Awarded by Special Libraries Association Biomedical and Life Sciences Division

• 2004 Ph. D. (Honorary) Drexel University, Philadelphia, PA.

• 2004 Los Angeles Chapter -American Society for Information Science &Technology (ASIST)- Visionary Leader - Contributions to Information Science

• 2005 American Academy of Arts and Sciences, Fellow

• 2007 The Chemical Heritage Foundation - Richard J. Bolte, Sr. Award for Supporting Industries

• 2007 Honorary Degree from Real Academia de Medicina Del Distrito de Granada (Andalucia Oriental) Spain.

• 2007 American Philosophical Society, Philadelphia, PA. - Member

'''Členství'''<ref>převzato z: http://www.garfield.library.upenn.edu/boards.html</ref>

• Research! America

• Annual Reviews, Inc., Board of Directors

• International Federation of Science Editors

• John Scott Award Advisory Committee

• Journal of Information Science

• Rockefeller University Council

• Scientometrics

• University of Pennsylvania Library, Board of Overseers

• Research! America

• Temple University Health System, Inc. Board of Overseers

== Publikace ==

Kompletní přehled bibliografie Eugena Garfielda je dostupný na jeho oficiálních stránkách (odkaz viz ''externí zdroje''). Na tomto místě jsou uvedeny jen základní publikace a články.

'''Odkazy na online publikované texty''' 

• Essays of an Information Scientist. Volumes 1–15 (1962–1993) <ref>elektronicky dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/essays.html</ref> 
• Citation Indexing – Its Theory and Application in Science, Technology, and Humanities <ref>elektronicky dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/ci/title.pdf</ref> 
• Komentáře v časopise The Scientist (1986–2002) <ref>přehledově dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/commentaries.html, v elektronické podobě na webových stránkách časopisu: http://www.the-scientist.com/</ref> 
• Úvodní projevy a prezidentské sloupky na ASIS&T <ref>přehledově dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/asiscolumns.html - odtud přímý odkaz na konkrétní články</ref> 
• Předmluva ke knize ''Little Science, Big Science ... and Beyond'' (Derek J. deSolla Price) <ref>předmluva (společně s Robertem K. Mertonem) dostupná z: http://www.garfield.library.upenn.edu/lilscibi.html</ref> 
• The Use of Citation Data in Writing the History of Science <ref>kolektiv autorů: Garfield, E–Sher, I. H.–Torpie, R. J. Dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/papers/useofcitdatawritinghistofsci.pdf</ref>

'''Bibliografické údaje vybraných článků''' <ref>přehled čerpán z: http://www.garfield.library.upenn.edu/pub.html - zde i přímé odkazy na texty v pdf</ref> 

• Garfield E, Pudovkin AI, Paris S. "A bibliometric and historiographic analysis of the work of Tony van Raan: a tribute to a scientometrics pioneer and gatekeeper" Research Evaluation 19(3), September 2010. 

• Garfield E. "Five decades of Citation Indexing" Keynote Address - International Workshop for Scientometrics (ITSIC), Beijing, China. September 2009. 

• Garfield E. "From the Science of Science to Scientometrics : Visualizing the History of Science with HistCite software" Presented at the 11th ISSI International Conference, Madrid, Spain - June 25, 2007. Reprinted in special issue of Journal of Informetrics 3 (2009) 173–179. 

• Garfield E. "Panel on 'Evaluative Measures for Resource Quality: Beyond the Impact Factor". Presented at the Medical Library Association Meeting, Philadelphia, May 22, 2007. 

• Garfield E, Paris S, Stock WG. "HistCiteTM: A software tool for informetric analysis of citation linkage" Information Wissenschaft & Praxis, 57(8):391-400, November / December 2006. 

• Garfield, E. "The History and Meaning of the Journal Impact Factor" abridged version of the above paper published in Journal of the American Medical Association (JAMA), (293): 90-93, January 2006. 

• Garfield, E. "Web of science: Measuring and assessing science beyond SCI - Response" Current Science 86 (5): 629-629 March 10 2004. 

• Garfield, E. "Use of Journal Citation Reports and Journal Performance Indicators in measuring short and long term journal impact" Croatian Medical Journal, 41: (4) 368-374 December 2000. 

• Garfield, E. "Science Citation Index, Journal Citation Reports, and other ISI trademarks- Letter to the editor," Information Processing & Management, 26 (4) p.573, 1990. 

• Garfield, E. "Indexing terminology and permuted indexes ," Journal of Documentation, 28 (4) p.334-345, 1972. 

• Garfield, E. "Science Citation Index - Answers to Frequently Asked Questions." Revue Internationale De La Documentation, 32(3), p.112-16,1965. 

• Garfield, E. "Science Citation Index -- A New Dimension in Indexing." Science, 144(3619) p.649-54, May 1964. 

• Garfield, E. "An Algorithm for Translating Chemical Names to Molecular Formulas." Institute for Scientific Information, Philadelphia, PA. p.1-68, 1961. 

• Garfield, E. "Citation Indexes for Science: A New Dimension in Documentation through Association of Ideas." Science, 122(3159), p.108-11, July 1955. Reprinted in Readings in Information Retrieval, p.261-274, (H.S. Sharp. Ed.), The Scarecrow Press, Inc. 1964 (book in EG's office). 

== Doporučená četba ==

'''Eugene Garfield''': ''Essays of an Information Scientist'' (1977) – texty, jež byly publikovány jako ''Current Comments'' mezi lety 1962–1976, jsou považovány za klasiku v oboru informační vědy.<ref name="Who2"></ref>

== Citace a odkazy na použitou literaturu ==

<references/>

== Externí zdroje ==

{{DEFAULTSORT:Eugene, Garfield}}
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

Otto nacke

2014-04-26T15:57:39Z

Michal Klajban: Stránka Otto nacke přemístěna na stránku Otto Nacke

#PŘESMĚRUJ [[Otto Nacke]]

Otto Nacke

2014-04-26T15:57:39Z

Michal Klajban: Stránka Otto nacke přemístěna na stránku Otto Nacke

'''Prof. Dr. med. Otto Nacke''' (nar. 18. května 1915 v Detmold, zemř. 17. října 2006 v Ehrsen) byl německým lékařem, spoluzakladatelem a předsedou Výboru pro lékařství, působil v Německé společnosti pro lékařskou informatiku, biometrii a epidemiologii (GMDS) a odborníkem pro lékařskou dokumentaci, statistiku a zpracování dat. Je též autorem koncepce infometrie, která mu zajistila celosvětotovou známost.

== '''Život a dílo''' ==

V říjnu roku 1954 Nacke na poradě s vědeckým poradním výborem Federálního ministerstva práce a sociálních věcí předkládá myšlenku strukturované dokumentace a automatického zpracovávání dat. V roce 1955 se pak v reakci na rok 1954 stává spoluzakladatelem a předsedou Výboru pro lékařství "Německé společnosti pro dokumentaci" a to až do roku 1964, kdy byl Výbor přejmenován a stal se z něj GMDS. Nacke sice již v GMDS není předsedou, stále v něm však aktivně působí.

Působení v GMDS:

*1964-1979 Vedoucí pracovní skupiny pro sociální medicíny

*1971-1980 Vedoucí pracovní skupiny Medical Communications

*1971-1973 Vedoucí pracovní skupiny terminologie

Současně pořádá a zasedá při četných výročních zasedáních společnosti

*1957 - Výroční konference o "dokumentaci jako obecné metodiky lékařského výzkumu"

*1961 - Výroční zasedání (spolu s Martinim a Pipbergerem) o "experimentálním designu v klinické medicíně"

*1973 - Výroční konference na téma "dokumentace a informační služeby ve zdravotnické péči"

Nacke se samožejmě nezaměřuje pouze na práci v GMDS, ale současně se věnuje problematice dokumentace, statistik a zpracování dat. Během jeho života pak dostahuje mnoha důležitých vrcholů:

*1957 - na popud Nackeho dochází k ustanovení prvního národního "workshopuů pro zdravotnickou dokumentaci a statistiky v Německu.

*1961 dalším Nackeho činem je ustanovení prvního mezinárodního semináře pro zdravotnickou dokumentaci a statistiky

 Současně Nacke cítí nutnost pro existenci lékařského časopisu, který by se zabýval metodikou zpracování informací v medicíně a zdravotní péči a technologiemi. Proto roku 1957 začínám s redigováním čtvrtletních oběžníků, nazvaných Medicína a biologie. Ten se v letech 1960-61 stává základem pro časopis Lékařská dokumentace. Později je název časopisu rozšířen na "Zdravotní dokumentace - Mezinárodní publikace pro studium lékařských komunikací a předávání informací. Nacke se podílí na časopisu jako redaktor a vydavatel.

Ještě v roce 1972 Nacke úspěšně habilituje a stává se profesorem na Westfälische Wilhelms-Universität.

Nacke dále v roce 1956 inicioval vznik prvního centra pro zdravotnickou dokumentaci stejného názvu, které kdy vzniklo ve Spolkové rupublice. V roce 1976 je pak Centrum pro zdravotnickou dokumentaci přejmenováno na Institut pro dokumentaci a informace o sociální medicíně a veřejného zdraví (IDIS). Nacke poté vede IDIS až do svého odchodu do důchodu.

== '''Koncept infometrie''' ==

S konceptem infometrie přišel Nacke v roce 1979, kdy ji definoval jako průnik matematiky a informatiky. Tímto konceptem vzniká obor infometrie, která zkoumá množství informací obsažených v dokumentech, či jiných sdělení a také změny tohoto množství při transformacích infromací v průběhu společenského informačního procesu.

== '''Ocenění''' ==

Otto Nacke získal Spolkový kříž za zásluhy první třídy (1972)

== '''Publikace''' ==

'''Knihy'''

*1968 - Frau und Gesundheit : Eine sozialmed. Dokumentation
*1972 - Ein Wegweiser für Medizinstudenten : Literaturdokumentation
*1974 - Dokumentation Kinderunfall : Ursachen u. Folgen, Prävention u. Rehabilitation
*1976 - Dokumentation und Information im Dienste der Gesundheitspflege : Bericht über d. 18. Jahrestagung d. Dt. Ges. für Med. Dokumentation u. Statistik in d. DGD e.V. vom 30. 9. - 3. 10. 1973 in Bielefeld
*1977 - Dokumentation Jugend und Alkohol
*1980 - Zitatenanalyse und verwandte Verfahren : Vorträge e. öffentl. Sitzung während d. 32. Jahrestagung d. Dt. Ges. für Dokumentation, Oktober 1979

'''Články'''

*1957 - Deutsche Gesellschaft für Dokumentation, Ar-beitsausschuss "Medizin", Rundschreiben
*1960 - Aufgaben und Organisation der medizinischen Dokumentation
*1961 - Ein dokumentati-onsgerechter Krankenblattkopf für stationäre Patienten aller klinischen Fächer
*1976 - Dokumentation und Information im Dienst der Gesundheitspflege 18
*1978 - Prinzipien eines europäischen Informationssystems für industrielle Medizin- EURISIM
*1979 - Informetrie: Ein neuer Name für eine neue Disziplin.

== '''Citace a odkazy na použitou literaturu''' ==

[1] GMDS. Mitteilungen. Německo, 2006, 20 s. Dostupné z: [http://www.gmds.de/publikationen/mitteil_gmds_2006_3.pdf http://www.gmds.de/publikationen/mitteil_gmds_2006_3.pdf]

[2] Information - Wissenschaft & Praxis [online]. Německo: Dinges & Frick GmbH, 2005 [cit. 2013-05-13]. ISSN 1619-4292. Dostupné z: [http://www.dgd.de/dgilogin.aspx http://www.dgd.de/dgilogin.aspx]

[3] In memoriam Professor Dr. Otto Nacke. Information - Wissenschaft & Praxis [online]. 2006, č. 2, s. 421 [cit. 2013-05-13]. DOI: 1619-4292. Dostupné z: [http://www.phil-fak.uni-duesseldorf.de/fileadmin/Redaktion/Institute/Informationswissenschaft/rauter/JuergenRauter_DGD.pdf http://www.phil-fak.uni-duesseldorf.de/fileadmin/Redaktion/Institute/Informationswissenschaft/rauter/JuergenRauter_DGD.pdf]

[4] MCCRAY, A. T., O. GEFELLER, D. ARONSKY, T. Y. LEONG, I. N. SARKAR, D. BERGEMANN, D. A. B. LINDBERG, J. H. VAN BEMMEL a R. HAUX. The Birth and Evolution of a Discipline Devoted to Information in Biomedicine and Health Care. Methods Inf Med [online]. 2011, č. 50 [cit. 2013-05-13]. Dostupné z: [http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=2&ved=0CDsQFjAB&url=http%3A%2F%2Fwww.schattauer.de%2Fen%2Fmagazine%2Fsubject-areas%2Fjournals-a-z%2Fmethods%2Fcontents%2Farchive%2Fissue%2F1474%2Fmanuscript%2F17031%2Fdownload.html&ei=RxiQUZC9E-iD4AS4t4GgAg&usg=AFQjCNEO8as6uR9xYgNNXbbathkIK8meVw&sig2=bieiu3pW8k1Ifd0QEu_bLw&bvm=bv.46340616,d.bGE http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=2&ved=0CDsQFjAB&url=http%3A%2F%2Fwww.schattauer.de%2Fen%2Fmagazine%2Fsubject-areas%2Fjournals-a-z%2Fmethods%2Fcontents%2Farchive%2Fissue%2F1474%2Fmanuscript%2F17031%2Fdownload.html&ei=RxiQUZC9E-iD4AS4t4GgAg&usg=AFQjCNEO8as6uR9xYgNNXbbathkIK8meVw&sig2=bieiu3pW8k1Ifd0QEu_bLw&bvm=bv.46340616,d.bGE]

== '''Externí zdroje''' ==

[https://portal.dnb.de/opac.htm?query=Woe%3D106550837&method=simpleSearch Literatura od Otta Nacke]

{{DEFAULTSORT:Nacke, Otto}}
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

Seymour Irving Taine

2014-04-26T15:57:20Z

Michal Klajban: /* Externí zdroje */ fix

{| class="infobox biography vcard" cellspacing="2" cellpadding="2" style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; border: 2px solid rgb(169, 169, 169); margin: 0.46em; width: 300px; height: 1px;" align="right"
|-
! colspan="2" style="text-align: center; background-color: rgb(239, 239, 239); font-size: larger;" |
<big>Seymour I. Taine</big>

[[File:S. Taine.jpg|Seymour I. Taine]]

|- valign="top" align="left"
| width="90" | '''Datum narození       '''
| 6. prosinec 1919
|- valign="top" align="left"
| '''Datum a místo úmrtí           '''
| 21. únor 2010, Sonoma, California
|- valign="top" align="left"
| '''Bydliště'''
| -
|- valign="top" align="left"
| '''Občanství'''
| Americké
|- valign="top" align="left"
|
'''Vzdělání'''

|
Magisterský titul z knihovnických věd na Columbia University Bakalářský titul z chemie na New York University

|- valign="top" align="left"
|
'''Pracoviště'''

|
US Army Medical University of CA, Berkley Army Medical Library Current List of Medical Literature NLM Index Medicus World Health Organization NSF NIH

|- valign="top" align="left"
| '''Ocenění'''
| Ida and first George Eliot Award (1962)
|- valign="top" align="left"
| '''Známý pro'''
| MEDLARS
|}
'''Seymour Irving Taine''' byl průkopníkem v používání počítačů k získávání bibliografických záznamů a měl hlavní odpovědnost při rozvoji MEDLARS (Medical Literature Analysis and Retrieval System). Působil také v kapacitách informačních technologií v National Science Foundation, NASA, National Institutes of Health Library a World Health Organization Library. V roce 1962 získal první cenu Ida and George Eliot Prize.
== '''Mládí''' ==

Poté, co studoval hudbu, chemii a stomatologii, sloužil za druhé světové války v armádě. Svůj magisterský titul z knihovnických věd získal na Columbia University a bakaláře z chemie na New York University, což spolu s 2 roky zubařiny přispělo k jeho kariéře ve zdravotnickém knihovnictví. Vzpomíná: "Bylo tam jakýmsi nepsaným pravidlem, že muži šli do vedení na administrativní pozice, kdežto ženy na pozice technické."<ref> Oral History Project: Voices of the Past. Seymour Taine. Interviewr: Carol Feniche. 4. 10. 1982. Dostupné z: http://www.mlanet.org/about/history/taine_s.html </ref> Jeho první pracovní pozice byla v knihovně biologie na University of California v Berkley.

Jeho první pracovní pozice byla v knihovně biologie na University of California v Berkley. 

== '''Kariéra''' ==
Taine se poprvé zapojil do tehdejší Army Medical Library (Vojenská zdravotní knihovna, předchůdce National Library of Medicine) jako katalogizér subjektů v roce 1949, ale rychle zaujal vyšší pozice jako šéfredaktor ''Current List of Medical Literature (List současné zdravotnické lit.)'', ''Bibliography of Medical Reviews (Bibliografie zdravotnických recenzí)'', ''Index Medicus'' a poslední redaktor ''Index-Catalogue''.  Knihovnu opustil roku 1964 kvůli pozici v National Science Foundation (Národní vědecká nadace) a NASA a byl ředitelem NIH knihovny v letech 1968-1972. Za krátko se vrátil do NLM (1972) před zaujmutím pozice hlavního knihovníka ve World Health Organization (Světová zdravotnická organizace) v Ženevě, Švýcarsku. Jeho kariéra v současné National Library of Medicine trvala roky, ve kterých se zásadně změnila role knihovny díky otevření přístupu do světové biomedicínské literatury skrze použití mechanizace a počítačů. Byl nápomocný v ukončování publikace ''Index-Catalogue'', když pracoval s bývalým ředitelem NLM Frankem Bradway Rogersem na vzniku MEDLARS (Medical Literature Analysis and Retrieval System - Analýza zdravotnické literatury a nalézací systém).  Sám Taine popisuje svou kariéru takto: ''"Dodělávám práci...všude, kde jsem byl, byla práce dotažena do konce."''<ref> Tamtéž. </ref>
=== Přehled ===

*'''1947 – 1949'''   Knihovník University of CA v Berkeley, Biology Library
*'''''''''1943 – 1946'''   Technik v US Army Medical
*'''1949      '''        Katalogizátor Army Medical Library
*'''1950 – 1956'''   Redaktor Current List of Medical Literature, Armed Forces Medical Library
*'''1956 – 1960'''   Šéf indexové divize NLM
*'''1960 – 1964'''   Šéfredaktor v Index Medicus
*'''1964'''              Konzultant World Health Organization
*'''1964 – 1965'''   Programový ředitel NSF
*'''1968 – 1972'''   Ředitel NIH knihovny
''"Taine se ukázal být vynikající plánovač, který je schopen předvídat detaily, které vznikly v novém provozu, a překonávat překážky. Byl geniální."''<ref> MILES, Wyndham D. A History of The National Library of Medicine: The Nation´s Treasury of Medical Knowledge. U.S. DEPARTMENT OF HEALTH AND HUMAN SERVICES. NIH Publication No. 85-1904. August 1985. Str. 326. Dostupné z: http://www.nlm.nih.gov/hmd/manuscripts/miles/miles.html </ref>
== '''Dílo''' ==

'''1963'''

*''Bibliographic Data Processing at the National Library of Medicine''. University of Ill. Graduate School of Library Science, 1963. ISSN: 0069-4789. Počet stran: 26.

== '''Aktivity''' ==

V roce 1948 zpracovával materiály pro Index Catalogue. Indexování zahrnovalo prohlížení karet se jménem autora, názvem a zdroji, a následně přiřazení hlavičky. V letech 1957-64 se podílel na rozvoji MEDLARS (Medical Literature Analysis and Retrieval Systems), který je počítačovým biomedicínským bibliografickým systémem vyhledávání. Využití počítačů pro indexování a vyhledávání bylo hlavní součástí jeho života v Národní lékařské knihovně v padesátých a šedesátých letech minulého století. Od začátku byl zapojen do projektu Index Mechanization. Pracoval na rozšíření a zdokonalení Index Medicus, komplexním indexu lékařských vědeckých časopiseckých článků, publikovaných od roku 1879.

== '''Význam pro informační vědu/knihovnictví''' ==

Taine byl průkopníkem v používání počítačů k získávání bibliografických záznamů a také měl hlavní odpovědnost při rozvoji MEDLARS, z kterého posléze vznikl MEDLINE. Navzdory jeho klíčové roli v rozvoji elektronického vyhledávání věřil, že důležitost tištěného indexu je stejná jako dříve.

Celý život pracoval v oboru knihovnictví a informační vědy.

== '''MEDLARS''' ==
MEDLARS (Medical Literature Analysis a Retrieval Systém - Analýza zdravotnické literatury a nalézací systém) je počítačový biomedicínský a bibliografický systém vyhledávání. Jeho provoz byl zahájen Národní lékařskou knihovnou v roce 1964 a stal se první vyhledávací službou pro širokou veřejnost. V roce 1971 byla spuštěna on-line verze s názvem MEDLINE (MEDLARS on-line).Roku 1879 vydala Národní knihovna medicíny (NLM) Index Medicus, měsíční průvodce pro lékařské účely. Obrovský objem bibliografických citací byl ručně sestaven. V roce 1957 začali pracovníci NLM plánovat mechanizaci Index Medicus. Roku 1960 byly provedeny podrobné specifikace a Index Medicus byl připraven. Na jaře 1961 byly rozeslány 72 společnostem žádosti, aby pomohly při vývoji systému. V důsledku toho byla zakázka zadána General Electric Company. Počítač (Minneapolis-Honeywell 800), který představoval MEDLARS, byl dodán NLM v březnu 1963. MEDLARS stojí 3 miliony dolarů. V době jeho dokončení neexistovalo jiné veřejně dostupné, plně funkční elektronické zařízení k ukládání takové velikosti.
=== '''MEDLINE''' ===

Kompletní databáze MEDLINE obsahuje přes 20 miliónů záznamů od roku 1966 do současnosti. Její součástí jsou citace a abstrakty celosvětové lékařské literatury včetně výzkumu, klinické praxe, administrativy, politických aspektů a služeb pro ochranu zdraví. Její součástí jsou také záznamy s bibliografickým popisem i abstrakty článků z cca 4 800 odborných časopisů ze 70 zemí, kapitoly a články z vybraných monografií.
Záznamy v MEDLINE jsou klasifikovány pomocí tezauru MeSH (Medical Subject Headings). Roční přírustek je cca 550 000 záznamů. V dnešní době MEDLINE obsahuje také záznamy, které byly dříve součástí separátních databází AIDSLine, BioEthicsLine, ToxLine, PopLine a HealthStar. Denně je v něm vyhledáváno milionkrát, aktualizuje se týdně.
== '''Ocenění''' ==
'''1962'''
*Ida and first George Eliot Award (Med Lit)

== '''Publikace''' ==

=== '''Kapitoly knih''' ===

'''1953'''

*TAINE, Seymour I. ''The Subject Heading Authority List of the Current List of Medical Literature''. Bull Med Libr Assoc. 1953 January; 41(1): 41–43

'''1956'''

*TAINE, Seymour I. Cumulative Index of Hospital Literature, 1950-54. Bull Med Libr Assoc. 1956 April; 44(2): 260–261.

'''1958'''

*TAINE, Seymour I. ''Information Indexing and Subject Cataloging; Alphabetical: Classified: Coordinate: Mechanical''. Bull Med Libr Assoc. 1958 April; 46(2): 304–305.

'''1959'''

*TAINE, Seymour I. ''New Program for Indexing at the National Library of Medicine''. Bull Med Libr Assoc. 1959 April; 47(2): 117–123.

'''1963'''

*TAINE, Seymour I. ''The Medical Literature Analysis and Retrieval System''. Bull Med Libr Assoc. 1963 April; 51(2): 157–167.

'''1964'''

*TAINE, Seymour I. ''Bibliographic Aspects of MEDLARS''. Bull Med Libr Assoc. 1964 January; 52(1): 152–158.

=== '''Články''' ===

'''1959'''

*TAINE, Seymour I.; Council on Library Resources.; National Library of Medicine (U.S.).''Improvement of bibliographic compilation through mechanization as applied to the current list of medical literature: interim progress report for the period ending December 31, 1958.'' Washington, D.C.: U.S. Dept. of Health, Education, ane Welfare, Public Health Service, 1959.
'''1963'''
*TAINE, Seymour I.; HAWKINS, M.; LINDSAY, A. R.; Medical Library Association. Meeting. ''Second International Congress on Medical Librarianship and Sixty-second Annual Meeting of the Medical Library Association: abstracts of papers submitted.'' Amsterdam; New York: Experpta Medica, 1963. 
*TAINE, Seymour I. ''The medical literature analysis and retrieval system.'' Baltimore, 1963.
*TAINE, Seymour I. ''The Medical Literature Analysis and Retrieval System (MEDLARS) on the U. S. National Library of Medicine.'' Bielefeld, Ger., 1963.
<div>'''1964'''</div>
*TAINE, Seymour I.; ADAMS, S. ''Searching the medical literature; information retrieval (MEDLARS) at the National Library of Medicine by Scott Adams and Seymour Taine. ''Chicago, 1964.
'''1982'''
*TAINE, Seymour I.; FENICHEL, C. H.; Medical Library Association. ''Oral History Committee. MLA Oral History Committee interview with Seymour Taine''. Chicago: Medical Library Association, 1982.

== '''Poznámky''' ==

<references />

== '''Externí zdroje''' ==

FENICHEL, Carol. Oral History Project: Voices of the Past. Medical Library Association [online]. 4/10/1982 [cit. 2013-05-16]. Dostupné z: [http://www.mlanet.org/about/history/taine_s.html http://www.mlanet.org/about/history/taine_s.html]

MILES, Wyndham D.. 1984. A History of The National Library of Medicine: The Nation's Treasury of Medical Knowledge, Chapter 18: Modernizing The Library [cit. 16.05. 2013] Dostupné z: [http://www.nlm.nih.gov/hmd/manuscripts/miles/miles_18.pdf http://www.nlm.nih.gov/hmd/manuscripts/miles/miles_18.pdf]

PAUEROVÁ, Kateřina. Historie informační vědy v USA v letech 1950 – 1990 - část 3: 1960 – 1969. ''Inflow: information journal ''[online]. Brno: [Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, KISK], 06/04/2008, roč. 1, č. 4 [cit. 2013-05-16]. Dostupné z: [http://www.inflow.cz/historie-informacni-vedy-v-usa-v-letech-1950-%E2%80%93-1990-cast-3-1960-1969 http://www.inflow.cz/historie-informacni-vedy-v-usa-v-letech-1950-%E2%80%93-1990-cast-3-1960-1969]

TAINE, Seymour I.. Notes on the Subject Approach to Medical Periodical Literature [online]. [cit. 2013-05-16]. Dostupné z: [http://europepmc.org/articles/PMC195531/pdf/mlab00236-0045.pdf http://europepmc.org/articles/PMC195531/pdf/mlab00236-0045.pdf]

Key Pioneer in Automating NLM Bibliographic Data, Seymour Taine, Dies. U.S. National Library of Medicine [online]. 16/04/2010 [cit. 2013-05-16]. Dostupné z: [http://www.nlm.nih.gov/news/seymour_taine_dies.html http://www.nlm.nih.gov/news/seymour_taine_dies.html]

{{DEFAULTSORT:Taine, Seymour I.}}
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

Gregory Bateson

2014-04-26T15:57:06Z

Michal Klajban: /* Použitá literatura */ fix

{{Infobox Vědec|jmeno = Gregory Bateson[[Soubor:gregory_bateson.jpg|350px]]<ref>Fotografie věnovaná od Bary Shwartz http://www.earthzine.org/2010/10/21/a-re-introduction-to-ecology-of-mind/</ref>|datum_narozeni = 9. května 1904|misto_narozeni = Grantchester, Anglie|datum_umrti = 4. července 1980|misto_umrti = San Francisco, California, U.S.|duvod_umrti = rakovina plic|pobyt = San Francisco, California|obcanstvi = GB, od 1956 USA|rodina = ženatý s Margaret Mead (dcera Mary Catherine Bateson), Elizabeth Sumner (syn John Sumner Bateson), Lois Cammack (dcera Nora Bateson)|skola = Cambridge University|pracoviste = Esalen Institute v Kalifornii, Harvard University, Columbia University, University of California aj.|znamy_diky = dvojitá vazba, ekologie mysli, schizmogense|oceneni = Frieda Fromm-Reichmann - Cena pro výzkum schizofrenie; Development Award, National Institute of Mental Health [http://www.timerime.com/en/timeline/2915694/Gregory+Bateson/ Časová osa života]}}

'''Gregory Bateson '''(1904-1980) byl anglický biolog, antropolog, filosof, teoretik kybernetiky a komunikace a multidisciplinární myslitel. Byl synem britského biologa Williama Batesona, a jedním z nejvýznamnějších společenských vědců tohoto století. Jeho významné myšlenky jsou ve velké míře shrnuty v jeho knize z r. 1978, ''Mind and Nature''.<ref>CHAUHAN Yamini, Parul JAIN and Elizabeth Prine PAULS - The Editors of Encyclopædia Britannica. Gregory Bateson (American anthropologist). In: Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/1365404/Gregory-Bateson</ref> Podobně jako ve své v další slavné knize, ''Steps to an Ecology of Mind'', se v ní staví proti vědcům, kteří se pokusili o "snížení" všeho na pouhé věci, jeho záměrem bylo zavést "mysl" zpět do vědeckých rovnic. Z jeho pohledu je “mysl” nedílnou součástí "hmotné skutečnosti", a proto je nesmyslné snažit se oddělit mysl od hmoty.

Známý je jeho výrok <span style="font-family: 'Times New Roman'; color: rgb(0, 0, 0); background-color: transparent; font-weight: normal; font-style: italic; font-variant: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline" id="docs-internal-guid-e3a2320e-62bc-9cfd-41d4-e4f700c2c5c3">''“Information is a difference that makes a difference.”''

= Život =

Gregory Bateson se narodil v anglickém Grantchesteru do ateistické rodiny. Jeho otec William byl významným genetikem, který se zasloužil o znovuobjevení tehdy neznámých experimentů křížení hrachu z r. 1865 Gregora Mendelu. Po tomhle zakladatelovi genetiky William pojmenoval svého syna Gregoryho. Gregory měl blízký vztah s dvěma staršími bratry, jejichž tragická smrt poznamenala celý jeho život.<ref>STAGOLL, Brian. Gregory Bateson (1904-1980): a reappraisal. In: Australian and New Zealand Journal of Psychiatry [online]. 2005, vol. 39, 11-12, s. 1036-1037 [cit. 2014-03-03]. DOI: 10.1111/j.1440-1614.2005.01723.x. Dostupné z: http://www.blackwell-synergy.com/doi/abs/10.1111/j.1440-1614.2005.01723.x </ref> V mladosti se věnoval zoologii, později se však chtěl se zabývat “osobnější” vědou zkoumající člověka, a rozhodl se pro studium antropologie <ref>Author and Hero--Rereading Gregory Bateson: The Legacy of a Scientist. In: Anthropological Quarterly [online]. 2005, vol. 78, issue 4, s. 899-915 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=a9h&AN=19435500&lang=cs&site=eds-live&scope=site </ref> na Cambridgské univerzitě.<ref>(CHAUHAN Yamini, Parul JAIN and Elizabeth Prine PAULS - The Editors of Encyclopædia Britannica. Gregory Bateson (American anthropologist). In: Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/1365404/Gregory-Bateson</ref> Během výzkumu na Nové Guinei a Bali v třicátých letech se seznámil se svou první manželkou, antropoložkou Margaret Meadovou. Předmětem jejich studia bylo chování domorodých obyvatelů a jako výsledek vznikla kniha Naven, myšlenka schizmogeneze a množství textového a obrazového dokumentačního materiálu.<ref>STAGOLL, Brian. Gregory Bateson (1904-1980): a reappraisal. In: Australian and New Zealand Journal of Psychiatry [online]. 2005, vol. 39, 11-12, s. 1037-1038 [cit. 2014-03-03]. DOI: 10.1111/j.1440-1614.2005.01723.x. Dostupné z: http://www.blackwell-synergy.com/doi/abs/10.1111/j.1440-1614.2005.01723.x </ref> [[File:Margaret Mead NYWTS.jpg|thumb|left|315px|Margaret Mead]] Po návratu do Ameriky Bateson v letech 1942-43 pracoval jako analytik německých propagandistických filmů v ''Museum of Modern Art ''v New Yorku a od r. 1944 do 1947<ref> ANTON- LUCA, Alexandr. Biographies: Gregory Bateson. In: Sociocultural theory in anthropology [online]. Bloomington: Indiana University. [cit. 2014-03-03] Dostupné z: http://www.indiana.edu/~wanthro/theory_pages/Bateson.htm#Top</ref> byl zaměstnaný v ''Office of Strategic Services'' Spojených Států (předchůdce CIA) kde se pokoušel aplikovat své antropologické koncepty, později využívané v CIA. <ref>STAGOLL, Brian. Gregory Bateson (1904-1980): a reappraisal. In: Australian and New Zealand Journal of Psychiatry [online]. 2005, vol. 39, 11-12, s. 1038 [cit. 2014-03-03]. DOI: 10.1111/j.1440-1614.2005.01723.x. Dostupné z: http://www.blackwell-synergy.com/doi/abs/10.1111/j.1440-1614.2005.01723.x </ref>
<div class="_">Kromě toho v čtyřicátých letech přednášel na univerzitách na ''Columbia University,'' ''New School for Social Research'' v New Yorku, ''Harvard University'' a ''University of California'' v San Franciscu. <ref> ANTON- LUCA, Alexandr. Biographies: Gregory Bateson. In: Sociocultural theory in anthropology [online]. Bloomington: Indiana University. [cit. 2014-03-03] Dostupné z: http://www.indiana.edu/~wanthro/theory_pages/Bateson.htm#Top</ref> </div>
Po válce se stal zakladajícím členem multidisciplinární skupiny matematiků a sociálních vědců, kteří se setkávali na tzv. ''Macy Conferences on Cybernetics''. Zabývali se novými myšlenkami a výsledky výzkumů z období války v oblasti kybernetiky, teorie informace a digitálních počítačů. Jeho oporou v terminologii teorie komunikace, počítačů a formální logiky se stal zakladatel kybernetiky [http://cs.wikipedia.org/wiki/Norbert_Wiener Norbert Wiener]. <ref>STAGOLL, Brian. Gregory Bateson (1904-1980): a reappraisal. In: Australian and New Zealand Journal of Psychiatry [online]. 2005, vol. 39, 11-12, s. 1039 [cit. 2014-03-03]. DOI: 10.1111/j.1440-1614.2005.01723.x. Dostupné z: http://www.blackwell-synergy.com/doi/abs/10.1111/j.1440-1614.2005.01723.x </ref>

V této době se odloučil od své ženy Margaret, s kterou měl dceru, antropoložku Mary Catherine Bateson<ref>Mary Catherine Bateson. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 21.3.2014 [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Mary_Catherine_Bateson</ref>a v r. 1951 se oženil s Elizabeth Sumnerovou. V druhem manželství trvajícím do r. 1958 se mu narodili 3 děti, s třetí manželkou Lois Cammackovou (od r. 1961) měl 1 dceru.<ref> ANTON- LUCA, Alexandr. Biographies: Gregory Bateson. In: Sociocultural theory in anthropology [online]. Bloomington: Indiana University. [cit. 2014-03-03] Dostupné z: http://www.indiana.edu/~wanthro/theory_pages/Bateson.htm#Top</ref>
<div class="_">Po přestehování do San Francisca koncem štyřicátých let pracoval v ''Langley Porter Clinic'', kde věnoval psychoterapii.<ref>STAGOLL, Brian. Gregory Bateson (1904-1980): a reappraisal. Australian and New Zealand Journal of Psychiatry [online]. 2005, vol. 39, 11-12, s. 1039 [cit. 2014-03-03]. DOI: 10.1111/j.1440-1614.2005.01723.x. Dostupné z: http://www.blackwell-synergy.com/doi/abs/10.1111/j.1440-1614.2005.01723.x</ref> Společne s psychiatrem Jurgenem Rueschem napsal knihu ''Communication: The Social Matrix of Psychiatry'' (1951).<ref>ANTON- LUCA, Alexandr. Biographies: Gregory Bateson. In: Sociocultural theory in anthropology [online]. Bloomington: Indiana University. [cit. 2014-03-03] Dostupné z: http://www.indiana.edu/~wanthro/theory_pages/Bateson.htm#Top</ref> </div>
Při své práci s alkoholiky vyvinul teorii založenou na myšlence, že tradiční přístup “zvítězení nad láhví” předpokládá falošné přesvědčení, že můžeme kontrolovat přírodu. Podle kybernetické epistemologie je při závislosti přítomná jistá forma “vyšší moci”, a jelikož podle Batesona je člověk součástí přírody, je jí podřízen. Tenhle přístup porušuje koloběh závislosti a kontroly, a umožňuje hloubkovou změnu. O tématu je pojednáváno v eseji ''The Cybernetics of Self: A Theory of Alcoholism''.<ref>STAGOLL, Brian. Gregory Bateson (1904-1980): a reappraisal. Australian and New Zealand Journal of Psychiatry [online]. 2005, vol. 39, 11-12, s. 1039 [cit. 2014-03-03]. DOI: 10.1111/j.1440-1614.2005.01723.x. Dostupné z: http://www.blackwell-synergy.com/doi/abs/10.1111/j.1440-1614.2005.01723.x</ref> Kromě výzkumů v oblasti logických typů<ref>Bateson aplikoval Russellovu a Whiteheadovu teorii logických typů při tvrzení, že analogová komunikace (podle něho řeč těla) je vyšší úroveň, nebo logický typ, než digitální (jazykový projev), a že vertikální klasifikace je klíčovou součástí uspořádání komunikace. STAGOLL, Brian. Gregory Bateson (1904-1980): a reappraisal. Australian and New Zealand Journal of Psychiatry [online]. 2005, vol. 39, 11-12, s. 1040 [cit. 2014-03-03]. DOI: 10.1111/j.1440-1614.2005.01723.x. Dostupné z: http://www.blackwell-synergy.com/doi/abs/10.1111/j.1440-1614.2005.01723.x</ref>, dvojité vazby a schizofrenie začal studovat komunikaci mezi zvířaty na Floride, Panenských ostrovech a na Havaji, a založil tzv. ''Palo Alto'' skupinu pracující na rodinné terapii.<ref>STAGOLL, Brian. Gregory Bateson (1904-1980): a reappraisal. Australian and New Zealand Journal of Psychiatry [online]. 2005, vol. 39, 11-12, s. 1040 [cit. 2014-03-03]. DOI: 10.1111/j.1440-1614.2005.01723.x. Dostupné z: http://www.blackwell-synergy.com/doi/abs/10.1111/j.1440-1614.2005.01723.x</ref> V r. 1972 vydal svou nejslávnější knihu ''Steps to Ecology of Mind'' a stal se kultovní osobností. Na svých přednáškách si získával a někdy i mátl publikum interakcii s posluchačmi, netradičnou strukturou přednášky a svým pronikavým charismem.<ref>STAGOLL, Brian. Gregory Bateson (1904-1980): a reappraisal. Australian and New Zealand Journal of Psychiatry [online]. 2005, vol. 39, 11-12, s. 1042-1043 [cit. 2014-03-03]. DOI: 10.1111/j.1440-1614.2005.01723.x. Dostupné z: http://www.blackwell-synergy.com/doi/abs/10.1111/j.1440-1614.2005.01723.x</ref>
<div class="_">Do r. 1978 Působil na ''University of California'' v Santa Cruz, v letech 1978-80 v ''Esalen Institute'' v Kalifornii. V té době začal umírat na rakovinu plic, ale s pomocí své dcery Mary Catherine napsal 2 poslední knihy: ''Mind and Nature'' a ''Angels Fear''. Zde se stavěl proti nepřesnosti supernaturalismu (mysl bez hmoty) a materialismu (hmota bez mysli), která může mít ničivé dopady. “Velmi jednoduše bych řekl, že pohŕdám a bojím se obou těchto extrémů názorů, a věřím, že oba extrémy jsou epistemologicky naivní, nesprávné a politicky nebezpečné. Jsou také nebezpečné pro něco, co můžeme volně nazvat mentálním zdravím.”.<ref>STAGOLL, Brian. Gregory Bateson (1904-1980): a reappraisal. Australian and New Zealand Journal of Psychiatry [online]. 2005, vol. 39, 11-12, s. 1043 [cit. 2014-03-03]. DOI: 10.1111/j.1440-1614.2005.01723.x. Dostupné z: http://www.blackwell-synergy.com/doi/abs/10.1111/j.1440-1614.2005.01723.x</ref> </div>
Bateson zemřel ve věku 76 let v San Franciscu s pocitem, že byl hluboce nepochopen, a s obavou nad ekologickou katastrofou způsobenou omezenou definicí smyslu člověka v technologické a materialistické společnosti, který ztratil ono “posvátné - vzor, který spojuje”.<ref>STAGOLL, Brian. Gregory Bateson (1904-1980): a reappraisal. Australian and New Zealand Journal of Psychiatry [online]. 2005, vol. 39, 11-12, s. 1044 [cit. 2014-03-03]. DOI: 10.1111/j.1440-1614.2005.01723.x. Dostupné z: http://www.blackwell-synergy.com/doi/abs/10.1111/j.1440-1614.2005.01723.x</ref>

[http://www.timerime.com/en/timeline/2915694/Gregory+Bateson/ '''Časová osa života''']

= Přínos =

=== Kybernetika ===

[[File:SOCyberntics.png|thumb|right|240px|Model Batesona a Meadové z r. 1973 porovnávající kybernetiku 1. a 2. řádu]] Ve 20. a 30. letech jako antropolog pomáhal v Bali nalézt vědu kybernetiky mezi mnohými jinými věcmi. Jeho teorii přijalo mnoho myslitelů, protože model poskytuje epistemologii pro rozvoj nového pochopení lidského šílenství a také jeho vynález teorie dvojité vazby (the double bind). Gregory Bateson pomohl vypracovat vědu kybernetiky s kolegy Warren McCulloch, Gordon Pask, Ross Ashby, Heinz von Foerster, Norbert Wiener, atd.<ref>Gregory Bateson. In: Oikos [online]. 2013 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.oikos.org/baten.htm</ref> Ústředním problémem kybernetiky tehdy bylo udržení rovnováhy systému, přiblížení stavu existujícího stavu žádoucímu. To se dělo především na základě informací ukazujících na odchylky a provádějící korektury ve směru stavu „má být" (von Schlippe, Schweitzer 2006). To je vyjádřováno samotným termínem „kybernetika“ jako téma zpětnovazebné smyčky. Zpětnovazebná smyčka je kruhovité uspořádání kauzálně spojených prvků, v němž prvotní příčina postupuje podél prvků smyčky, takže každý prvek působí na prvek následující, až poslední z nich přenese efekt na počáteční prvek cyklu a zpětná vazba se tak uzavře. Důsledkem tohoto uspořádání je to, že první článek („vstup") je ovlivněn posledním („výstup“). Výsledkem toho je autoregulace celého systému, protože počáteční efekt se modifikuje při každém průchodu cyklem. (Capra, 2004)

 Ačkoliv se v počátcích kybernetiky studovala především tzv. negativní zpětnovazebná regulace, která byla demonstrována na parním stroji a souvisela s samovyrovnávací tendencí mechanismu stroje, bude to především pozitivní zpětná vazba, která v souvislosti s živými organismy přinese další nečekaný rozměr v pozdějším období kybernetiky. Největší postup v kybernetice nastal právě díky Batesonovi.<ref>BORKOVEC, Štěpán. Použití hloubkových rozhovorů u klientů terapeutické komunity. Brno, 2008, s. 13-14. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/128274/ff_m/DIPLOMOVA_PRACE_-_CELEK.pdf. Vedoucí diplomové práce doc. PhDr. Tomáš Urbánek, Ph.D. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií.</ref>

=== Kybernetická epistemologie ===

Tento pojem jde vysvětlit několika způsoby. Epistemologie jako teorie poznání, tedy tak, jak filozofové definují epistemologii. Jako studium teorie poznání zkoumající prameny, strukturu, metody a platnost poznání. Epistemologie jako paradigma. Paradigma se ve své definici zaměřuje na určitý výsek poznání. Příkladem použití může být psychoanalytická, systemická, lineární, cirkulární a další. Pokládal svou biologickou kosmologii za správnou epistemologii světa živého. Z Batesonova popisu (2006) jsou všechna živá stvoření spojena epistemickým a epistemické zakládají. Epistemologie jako věda. Přesněji řečeno jako odvětví přírodovědy. Jejím předmětem studia je zkoumání způsobu, jakým jednotlivé organismy nebo soustavy organismů poznávají, myslí a rozhodují se. Věnoval se faktu, že živé organismy nezískávají objektivní informace o světě kolem sebe. Inspirací mu byla např. tzv. Amesova kabina (viz např. Atkinson, 2003). Epistemologie jako charakterová struktura. Užití v tomto smyslu, je míněno tak, že charakterová struktura je jedincovou vlastní osobní epistemologií. V takto pojaté definici se navíc epistomologie prolíná s ontologií. Charakterovou strukturu si lze nejlépe představit jako síť ontologických a epistemologických předpokladů. (Dell, 1985) <ref>BORKOVEC, Štěpán. Použití hloubkových rozhovorů u klientů terapeutické komunity. Brno, 2008, s. 14-16. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/128274/ff_m/DIPLOMOVA_PRACE_-_CELEK.pdf. Vedoucí diplomové práce doc. PhDr. Tomáš Urbánek, Ph.D. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií.</ref>

=== Schizofrenie ===

Batesonův spolupracovník John Haley definoval schizofrenii ako poruchu, při níž člověk není schopen rozlíšit mezi logickou, a metaforickou úrovní vyjádření. Bateson se snažil zjistiť, jak by se tohle nepochopitelné chování dalo vysvětlit jako pochopitelné. S ''Palo Alto'' skupinou pracovníků dospěl k závěru, že schizofrenický stav je způsoben určitými souvislostmi, co vedlo k vyvinutí hypotézy “dvojité vazby”.<ref>STAGOLL, Brian. Gregory Bateson (1904-1980): a reappraisal. Australian and New Zealand Journal of Psychiatry [online]. 2005, vol. 39, 11-12, s. 1040 [cit. 2014-03-03]. DOI: 10.1111/j.1440-1614.2005.01723.x. Dostupné z: http://www.blackwell-synergy.com/doi/abs/10.1111/j.1440-1614.2005.01723.x</ref>

=== Dvojitá vazba (double bind) ===
<div class="_">Hypotéza „dvojité vazby" vznikla v roce 1956 při studiu komunikace v rodinách se schizofrenním členem. Patogenní účinky paradoxní "dvojvazebné" mezilidské komunikace zveřejnil Bateson spolu se svými spolupracovníky z ''Mental Research Institute'' v Palo Alto jako teorii dvojité vazby v práci nazvané "Toward a Theory of Schizofrenia" (1956). Von Schlippe a Schweitzer (2006) píší, že základní podmínkou dvojité vazby je existence úzkého vztahu, majícího velký význam pro jednotlivce nebo všechny zúčastněné (např. pro dítě v rodině). Zároveň se tento kontext vyznačuje určitým napětím, jaké s sebou nese „očekávání trestu". Tento kontext učení staví spíš na zabránění trestu než na snaze po získání odměny. V této napjaté situaci má osoba pocit, že je vystavena paradoxní výpovědi nebo také paradoxní výzvě. Dostává dva neslučitelné signály, které si odporují (např. na úrovni verbální a neverbální). Přitom není možné se rozhodnout, která část celkové výpovědi je správná a která ne, která je platná a která neplatná. (von Schlippe, Schweitzer 2006). </div>
Dvojitou vazbu lze použít i terapeuticky, tak jak to ve své klinické praxi předváděl Milton H. Erickson, Richard Bendler a mnoho dalších. Důležité je, že se vše odehrává v životně důležitém kontextu a není možné z kontextu uniknout nebo využít metakomunikace. Jedinec se tedy učí očekávat trest, ať už reaguje na kteroukoliv složku sdělení. To však z dlouhodobého hlediska vytváří zvláštní návyky. Double bind je tedy výsledek zapletenosti mezilidských vztahů, k nimž dochází díky vnitřně sporné, ale ve své rozporuplnosti těžko prohlédnutelné komunikaci. Popisem tohoto zauzlení umožnil Bateson porozumět psychickým poruchám, které byly dosud zahrnovány pod schizofrenii. Bateson zároveň prokázal, že double bind není specifikum jen těchto poruch, nýbrž že hraje pozitivní roli v tvůrčím procesu a v humoru, ba dokonce i v samotném psychoterapeutickém postupu. (Stierlin, 1969). <ref>BORKOVEC, Štěpán. Použití hloubkových rozhovorů u klientů terapeutické komunity. Brno, 2008, s. 18-19. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/128274/ff_m/DIPLOMOVA_PRACE_-_CELEK.pdf. Vedoucí diplomové práce doc. PhDr. Tomáš Urbánek, Ph.D. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií.</ref>

=== Schismogenese ===

Bateson navrhl symetrickou formu schismogenesního chování, které sestávalo z konkurenčního vztahu mezi kategoricky sobě rovnými (např. soupeření) a doplňkovými schismogenesemi mezi kategoricky nerovnými (např. dominance a podřízenosti) . Zvláštní příspěvek Batesona bylo navrhnout, že některé konkrétní rituální chování může inhibovat, nebo stimuloval schismogenetický vztah v jeho různých formách. Ve svých dřívějších formulací, Bateson vázána na pojem k tomu étosu.

Existují 2 formy schismogenese: 1. ''Complementary schismogenesis'', nebo-li komplementární schismogenese nejlépe charakterizuje třídní boje, ale je definována šířeji, aby zahrnovala celou řadu dalších možných sociálních jevů. Jsou dvě skupiny lidí a ty mezi sebou interagují. Skupina X nějakým způsobem vyvolává a ovlivňuje chování skupiny Y a naopak. Jejich chování se navzájmně doplňuje, ale nesmí gradovat, protože to by vedlo k vážným trhlinám a možnému střetu zájmů.

2. ''Symmetrical schismogenesis'', nebo-li souměrná schismogenese se nejlépe charakterizuje na závodech ve zbrojení tzv. studené válce. Chování jednotlivých zúčastněných stran vyvolalo podobné, nebo symetrické chování uostatních stran. V případě Spojených států a Sovětského svazu, se každá strana snažila shromáždit co nejvíce jaderných zbraní. Toto úsilí bylo jasně neplodé, ale zdánlivně nezbytné na obou stranách. Tuto formu můžem nalézt také ve sportovních utkáních, nebo různých soutěžích, ke mají všichni stejná pravidla.<ref>Schismogenesis. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 7.3.2013 [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Schismogenesis</ref>

=== Psychoterapie ===

Také inspiroval několik různých modelů a přístupů v oblasti psychoterapie, zejména na MRI interakčních školách Weakland, Jackson a Watzlawick, a mnoho dalších škol rodinné terapie [včetně školy v Miláně - Palazzoli]. Bateson přímo ovlivnil rodinné terapeuty, jako je Brad Keeney, Tom Andersen, Lynn Hoffman a mnoho dalších.<ref>Gregory Bateson. In: Oikos [online]. 2013 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.oikos.org/baten.htm</ref>

= Kritika =

Bateson byl svým životopiscem považován za dvojitě anachronistického. Často se navracel k vědcům 19. století a darwinismu, přičemž nereagoval na vědecké diskuze svých současníků. V oblasti kybernetiky a teorie komunikace byl však průkopníkem. K převládajícím kvantitativním a redukujícím systémům myšlení průmyslové civilizace, které Bateson považoval za patologické, poskytl alternativu v podobě estetického vnímání vzorů a kontextuálního způsobu myšlení, jenž nastíňuje 'post-moderní' vývoj v biologii, ekologii a filosofii. <ref>STAGOLL, Brian. Gregory Bateson (1904-1980): a reappraisal. Australian and New Zealand Journal of Psychiatry [online]. 2005, vol. 39, 11-12, s. 1044 [cit. 2014-03-03]. DOI: 10.1111/j.1440-1614.2005.01723.x. Dostupné z: http://www.blackwell-synergy.com/doi/abs/10.1111/j.1440-1614.2005.01723.x</ref> I přes Batesonovu popularitu bylo jeho poslední dílo přirovnáváno k eklektickým teoriím a mystické filosofii a dnes je Bateson obviňován z přílišné abstraktnosti nebo nevědeckosti.<ref>STAGOLL, Brian. Gregory Bateson (1904-1980): a reappraisal. Australian and New Zealand Journal of Psychiatry [online]. 2005, vol. 39, 11-12, s. 1043 [cit. 2014-03-03]. DOI: 10.1111/j.1440-1614.2005.01723.x. Dostupné z: http://www.blackwell-synergy.com/doi/abs/10.1111/j.1440-1614.2005.01723.x</ref> Psychiatr Brian Stagoll ve svém článku pojednávajícím o přínose Batesona<ref>STAGOLL, Brian. Gregory Bateson (1904-1980): a reappraisal. Australian and New Zealand Journal of Psychiatry [online]. 2005, vol. 39, 11-12, s. 1036 [cit. 2014-03-03]. DOI: 10.1111/j.1440-1614.2005.01723.x. Dostupné z: http://www.blackwell-synergy.com/doi/abs/10.1111/j.1440-1614.2005.01723.x</ref>řeší otázku, jestli byl Bateson jenom “okrajovou módní postavou” dnes zapadlou v dějinách, nebo velkým teoretickým vědcem, který dosud čeká na plné pochopení.

= Díla =

==== ''Naven'' ====

''Naven'' je etnografická studie o příbuzenství systému Iatmul a domorodé skupiny v Nové Guineji. Zdůrazňuje roli Naven rituálu v udržování příbuzenských vazeb a vztahů klanu. Teoretické schéma v''Naven'' obsahuje jeho formulace teorie schismogenese. Kniha mezi soudobými publikacemi nevyniká, avšak Bateson vidí její význam spíše ve zkoumání jevu vysvětlování nebo sestavování údajú, než v samotné etnografii. Díky této studii nabyl přesvědčení, že vědecké teorie nejsou nic víc, než popisem vědcova procesu poznávání.<ref>ANTON- LUCA, Alexandr. Biographies: Gregory Bateson. In: Sociocultural theory in anthropology [online]. Bloomington: Indiana University. [cit. 2014-03-03] Dostupné z: http://www.indiana.edu/~wanthro/theory_pages/Bateson.htm#Top</ref>

==== ''Mind and Nature: A Necessary Unity'' ====

Tato klasická kniha shrnuje Batesonovo myšlení na toto téma mimo kancelářské vzory, které spojují živé bytosti navzájem a jejich prostředí. Batesonova klasicky transdisciplinární práce nám přináší nástroje myšlení a zkoumá předpoklady vědy každodenního života. Tato kniha ovlivnila učence v různorodých disciplínách, jako je teorie biologie, řízení, tvořivostní výzkum, rodinná terapie, komunikace, teorie systémů, a epistemologie. <ref>Mind and Nature: A Necessary Unity (Gregory Bateson). In: Hampton Press [online]. 2011 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.hamptonpress.com/Merchant2/merchant.mvc?Screen=PROD&Product_Code=1-57273-434-5&Category_Code=ST</ref>

==== ''Angels Fear: Towards an Epistemology of the Sacred '' ====

''Angels Fear'' napsal ve spolupráci s jeho dcerou Mary Catherine Bateson. Stanovil před námi přírodní historie vztahů mezi myšlenkami. Gregory Bateson zemřel před dokončením této knihy. Zkoumá zde povahu duševních procesů a jejich spojení s biologickým světěm. Jeho hledání vzorce, který spojí všechny věci vyvrcholil při psaní ''Angels Fear''. Tato kniha zahrnuje také eseje, které Bateson napsal před svou smrtí. Kniha je jedinečnou ukázkou myšlení v hravém a rozsáhlém pokusu o to najít pohled na mysl a vesmír, který není mechanický, ani nadpřirozený. <ref>ANTON- LUCA, Alexandr. Biographies: Gregory Bateson. In: Sociocultural theory in anthropology [online]. Bloomington: Indiana University. [cit. 2014-03-03] Dostupné z: http://www.indiana.edu/~wanthro/theory_pages/Bateson.htm#Top</ref>

==== ''Steps to an Ecology of Mind'' ====

Tato kolekce představuje retrospektivní výstavbu jeho pracovního života. Je zde Batesonův pohled na svět, vědu, kulturu a člověka. Jeho snahy o syntézu jsou provokativně a záhadně sugestivní. <ref>Steps to an Ecology of Mind. In: The University of Chicago Press Books [online]. 2012 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://press.uchicago.edu/ucp/books/book/chicago/S/bo3620295.html</ref>

==== ''Dokument “Trance and Dance in Bali”'' ====

Tento [https://www.youtube.com/watch?v=gn3CGiKv3v4 film] zaznamenává působnost balijských obřadních dýk a tanečních dramat, které líčí nikdy nekončící boj mezi čarodějnicemi (death-dealing) a draky (life-protecting), jak bylo uvedeno v obci Pagoetan v roce 1930. Tanečníci jsou v tranzu, prožívají záchvaty křečí, obracejí dýky a probodávají si prsa bez zranění, poté jsou probuzeni kadidlem a svěcenou vodou. Celý výjev působí na diváka, který od nich nedokáže odtrhnout oči. <ref>BATESON, Mead. Trance and Dance in Bali. In Media Sales [online]. Penn State - Outreach Building University Park U.S. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://media.media.psu.edu/moreInfo_24636DVD.html</ref>

<blockquote><span style="font-size:15px; font-family:'Times New Roman'; color:#000000; background-color:transparent; font-weight:normal; font-style:italic; font-variant:normal; text-decoration:none; vertical-align:baseline">“The major problems in the world are the result of the difference between how nature works and the way people think.” - Gregory Bateson<span style="font-size:15px; font-family:'Times New Roman'; color:#000000; background-color:transparent; font-weight:normal; font-style:italic; font-variant:normal; text-decoration:none; vertical-align:baseline"></blockquote>
== Publikace ==

==== Knihy ====

Bateson, G.. 1936 '''''Naven'''''. Stanford, CA: Stanford University Press. [second edition 1958, with new appendix].

Bateson, G. 1942 with Margaret Mead '''''Balinese character: a photographic analysis'''''. New York: New York Academy of Sciences.

Bateson, G. 1955 '''''A theory of play and fantasy'''''. Psychiatric research reports, 2, 39-51. Reprinted in Bateson 1972.

Bateson, G. 1959 ''"'''Cultural problems posed by a study of schizophrenic process'''."'' in Schizophrenia, an Integrated Approach. Edited by A. Auerback. New York: Ronald Press.

Bateson G. 1970 '''''Ecology and Flexibility in Urban Civilization.''''' Paper presented at the conference "Restructuring the Ecology of a Great City", sponsored by the Wenner-Gren Foundation. Reprinted in Bateson 1972.

Bateson, G. (2000 reprint. First published 1972). '''''Steps to an Ecology of Mind: Collected Essays in Anthropology''', '''Psychiatry, Evolution, and Epistemology.'''''Chicago, Illinois: University of Chicago Press. ISBN 0-226-03905-6. Retrieved 19 March 2013.

Bateson, G. (1979).'''''Mind and Nature: A Necessary Unity''''' (Advances in Systems Theory, Complexity, and the Human Sciences). Hampton Press. ISBN 1-57273-434-5.

*[http://www.oikos.org/mind&nature.htm První dvě kapitoly online]

Bateson, G., Bateson, MC (1988). '''''Angels Fear: Towards an Epistemology of the Sacred'''.'' University Of Chicago Press. ISBN 978-0-553-34581-0.

*[http://www.oikos.org/angelsfear.htm První tři kapitoly online]

Bateson, G., Donaldson, Rodney E. (1991). '''''A Sacred Unity: Further Steps to an Ecology of Mind.''''' Harper Collins. ISBN 0-06-250100-3.

==== Články ====

[http://www.oikos.org/stepsintro.htm New foreword to steps to an ecology of mind] by Mary Catherine Bateson

[http://www.oikos.org/Holtint.htm An interview with Anatol Holt] by Vincent Kenny

[http://www.oikos.org/livedead.htm Towards an Ecology of Conversation] by Vincent Kenny

[http://www.oikos.org/vinsacred.htm Gregory Batesons Notion of the Sacred - What can it Tell Us about Living Constructively?] by Vincent Kenny.

[http://www.oikos.org/batallegory.htm Allegory] by Gregory Bateson

[http://www.oikos.org/batesnumber.htm Number is Different from Quantity] by Gregory Bateson

[http://www.oikos.org/batesleten.htm They Threw God Out Of The Garden ]Letters from Gregory Bateson to Philip Wylie and Warren McCulloch

[http://www.oikos.org/forgod.htm For Gods Sake] Conversation with Gregory Bateson and Margaret Mead

[http://www.oikos.org/batdeath.htm Six Days Of Dying] by Mary Catherine Bateson

Mind / Body Dualism Conference Invitational Paper by Gregory Bateson [9.28.98]

==== Publikace o Gregorym Batesonovi ====

Bateson, Mary Catherine.1994. ''Peripheral Visions: Learning Along the Way.'' New York: HarperCollins.

Bateson, Mary Catherine.1984. ''With a Daughter’s Eye''. New York: Pocket Books.

Brockman, John, ed. 1977. ''About Bateson''. New York: E.P. Dutton.

Lipset, David. 1982. Gregory Bateson: ''The Legacy of a Scientist.'' Boston: Beacon Press

Rieber, Robert W., ed. 1989. ''The Individual, Communication, and Society: Essays in Memory of Gregory Bateson''. Cambridge University Press: Cambridge.

Wilder-Mott, C. and John H. Weakland, eds. 1981.''Rigor and Imagination: Essays From the Legacy of Gregory Bateson''. New York: Praeger.

CHARLTON, Noel G. 2008.''Understanding Gregory Bateson: mind, beauty, and the sacred earth''. State University of New York Press Film An Ecology of Mind [http://www.anecologyofmind.com/index.html http://www.anecologyofmind.com/index.html]

==== Film ====

[http://www.anecologyofmind.com/index.html An Ecology of Mind]

Film obsahuje záběry z jeho vlastních filmů natočených v roce 1930 na Bali (s Margaret Meadovou) a Nové Guineji, spolu s fotografiemi, natočenými přednáškami a rozhovormi. Jeho snahou je, aby byli diváci inspirování k pohledu na svoje životy v rámci většího systému.<ref>The Film. In: An Ecology of Mind [online]. 2013 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.anecologyofmind.com/thefilm.html </ref>

= Externí odkazy =

[http://noelgcharlton.info/ Web autora Noela Charltona věnovaný Batesonovi]

[https://www.goodreads.com/author/quotes/88125.Gregory_Bateson Goodreads - Citáty Gregoryho Batesona]

[http://www.brainyquote.com/quotes/authors/g/gregory_bateson.html BrainyQuotes - Citáty Gregoryho Batesona]

[https://www.youtube.com/watch?v=4NqQ6KL-aUY “Childhood Rivalry in Bali and New Guinea”]

[http://www.emeraldinsight.com/journals.htm?issn=0368-492X&volume=36&issue=7/8&articleid=1630483&show=html Fotografie]

== Reference ==

<references />

== Použitá literatura ==

STAGOLL, Brian.''Gregory Bateson (1904-1980): a reappraisal''. In: Australian and New Zealand Journal of Psychiatry [online]. 2005, vol. 39, 11-12, s. 1036-1045 [cit. 2014-03-03]. DOI: 10.1111/j.1440-1614.2005.01723.x. Dostupné z: [http://www.blackwell-synergy.com/doi/abs/10.1111/j.1440-1614.2005.01723.x http://www.blackwell-synergy.com/doi/abs/10.1111/j.1440-1614.2005.01723.x]

Author and Hero--Rereading Gregory Bateson: ''The Legacy of a Scientist.'' In: Anthropological Quarterly [online]. 2005, vol. 78, issue 4, s. 899-915 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: [http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=a9h&AN=19435500&lang=cs&site=eds-live&scope=site http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=a9h&AN=19435500&lang=cs&site=eds-live&scope=site]

ANTON- LUCA, Alexandr. Biographies: ''Gregory Bateson. In: Sociocultural theory in anthropology'' [online]. Bloomington: Indiana University. [cit. 2014-03-03] Dostupné z: [http://www.indiana.edu/~wanthro/theory_pages/Bateson.htm#Top http://www.indiana.edu/~wanthro/theory_pages/Bateson.htm#Top]

CHAUHAN Yamini, Parul JAIN and Elizabeth Prine PAULS - The Editors of Encyclopædia Britannica. ''Gregory Bateson (American anthropologist)''. In: Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: [http://www.britannica.com/EBchecked/topic/1365404/Gregory-Bateson http://www.britannica.com/EBchecked/topic/1365404/Gregory-Bateson]

Gregory Bateson. In: Oikos [online]. 2013 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: [http://www.oikos.org/baten.htm http://www.oikos.org/baten.htm]

Mind and Nature: A Necessary Unity (Gregory Bateson). In: Hampton Press [online]. 2011 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: [http://www.hamptonpress.com/Merchant2/merchant.mvc?Screen=PROD&Product_Code=1-57273-434-5&Category_Code=ST http://www.hamptonpress.com/Merchant2/merchant.mvc?Screen=PROD&Product_Code=1-57273-434-5&Category_Code=ST]

Steps to an Ecology of Mind. In: The University of Chicago Press Books [online]. 2012 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: [http://press.uchicago.edu/ucp/books/book/chicago/S/bo3620295.html http://press.uchicago.edu/ucp/books/book/chicago/S/bo3620295.html]

BORKOVEC, Štěpán. ''Použití hloubkových rozhovorů u klientů terapeutické komunity''. Brno, 2008, 129 s. Dostupné z: [http://is.muni.cz/th/128274/ff_m/DIPLOMOVA_PRACE_-_CELEK.pdf http://is.muni.cz/th/128274/ff_m/DIPLOMOVA_PRACE_-_CELEK.pdf]. Vedoucí diplomové práce doc. PhDr. Tomáš Urbánek, Ph.D. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií.

The Film. In: An Ecology of Mind [online]. 2013 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: [http://www.anecologyofmind.com/thefilm.html http://www.anecologyofmind.com/thefilm.html]

Schismogenesis. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 7.3.2013 [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: [http://en.wikipedia.org/wiki/Schismogenesis http://en.wikipedia.org/wiki/Schismogenesis]

Mary Catherine Bateson. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 21.3.2014 [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: [http://en.wikipedia.org/wiki/Mary_Catherine_Bateson http://en.wikipedia.org/wiki/Mary_Catherine_Bateson]

BATESON, Mead. Trance and Dance in Bali. In Media Sales [online]. Penn State - Outreach Building University Park U.S. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: [http://media.media.psu.edu/moreInfo_24636DVD.html http://media.media.psu.edu/moreInfo_24636DVD.html]

{{DEFAULTSORT:Bateson, Gregory}}
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

Friedrich Wilhelm Ostwald

2014-04-26T15:56:47Z

Michal Klajban: /* Použitá literatura */ fix

{{DEFAULTSORT:Ostwald, Friedrich Wilhelm}} {{Infobox Vědec|jmeno = Friedrich Wilhelm Ostwald[[Soubor:Wilhelm_ostwald.jpg ]]|datum_narozeni = 2. září 1853|misto_narozeni = Riga, Lotyšsko|datum_umrti = 3. dubna 1932|misto_umrti = Lipsko|duvod_umrti = urémie |rodina = ženatý, 5 dětí |pobyt = -|obcanstvi = -|skola = Dorpat, Riga, Lipsko |pracoviste = - |znamy_diky = Teorie barev, Teorie štěstí |oceneni = Nobelova cena za chemii v roce 1909}}

= Život =

Friedrich Wilhelm Ostwald se narodil 2. září 1853 ve městě Riga v Lotyšsku. Otec Gottfried byl malíř a svému synovi již od dětství vštěpoval smysl pro umění, který si pak Wilhelm ponechal po celý život. Měl rád ruční práce, jeho největší vášní však byla chemie. Rodiče mu dokonce dovolili mít domácí dílnu a laboratoř. Jako mladík vyvinul metodu o přenosu snímků na keramický povrch. Tento proces znovu a znovu opakoval, aby našel ty nejlepší podmínky. Již v jedenácti letech sestrojil svůj první ohňostroj a prováděl s ním různé experimenty.<ref name="OAKES">OAKES, Elizabeth H. Encyclopedia of World Scientists: Facts on File science library. </ref> Roku 1880 se oženil s Helene von Reyher s níž společně vychovali pět dětí, konkrétně dvě dcery a tří syny. V roce 1906 se odstěhoval do domu s názvem „Villa Energie“ v obci Gross Bothen, kde po velmi aktivním životě nadále pracoval ve svých laboratořích, a to především na teorii barev. Laboratoře měl orientované na sever, jih, východ i západ a tak měl k dispozici takové podmínky slunečního světla, které vyhovovaly jeho projektům i jeho aktuální náladě.<ref name="Nobel">Nobel Laureates in Chemistry, 1901-1992: History of Modern Chemical Sciences. </ref> Verlag Unesma, vlastní Ostwaldova společnost, publikovala většinu jeho práce o barvách. Právě pro tuto práci je vzpomínán mnoha umělci. V době pobytu v „Energii“ se věnoval také psaní monistických textů, studování fenoménu génia a podporoval myšlenku zavedení jednoho globálního jazyka – Esperanto. Dokonce vynalezl i svůj vlastí jazyk Ido a tímto jazykem mluvil s návštěvníky Energie. Wilhelm Ostwald vždy hlásal: „Nemrhejte energií, ale snažte se ji využít pro víc užitečných forem.“ Tvrdil, že každý člověk během svého života rozptyluje energii. V dnešním světě, který je energeticky zaměřený by tedy měla být lidská pozornost zaměřena na to, jak energii využívat odpovědněji (např. při bydlení).<ref name="Nobel">Nobel Laureates in Chemistry, 1901-1992: History of Modern Chemical Sciences. </ref> Za práci o katalýze, chemické rovnováze a reakční rychlosti získal v roce 1909 Nobelovu cenu.  Dne 3. dubna 1932 zemřel na urémii.



= Studium a výzkum =

Navštěvoval gymnázium v Rize a v roce 1872 promoval z chemie a fyziky na univerzitě v Dorpatu (nyní Státní univerzita v Tartu). Na těchto oborech v budoucnu postavil svoji kariéru.<ref name="OAKES">OAKES, Elizabeth H. Encyclopedia of World Scientists: Facts on File science library. </ref> Během studia trávil hodně času sbíráním hmyzu, vázáním knih, kresbou, vybavováním vlastní chemické laboratoře, vytvořil si vztah k hudbě a hudební teorii, hrál ve studentské kapele a dokonce se naučil všech 83 částí smyčcových kvartetů pro violu od Haydna.<ref name="NazevPoznamky">OSTWALD, Wilhelm. Lebenslinien - eine Selbstbiographie. </ref> V roce 1875 získal titul bakaláře a začal pracovat jako asistent Arthura von Oettingena na Fyzikálním ústavu, následně pak v chemické laboratoři, jako pomocník Carla Schmidta. Téma prvního chemického projektu si vybral sám a pojednával o složení roztoků chloridu bismutu ve vodě. Tato práce navazovala na Claude-Louis Bertholleta, který stejně jako Ostwald zkoumal vztah mezi objemem chemických reaktantů a afinitou.<ref name="Nobel">Nobel Laureates in Chemistry, 1901-1992: History of Modern Chemical Sciences. </ref> Afinita je schopnost chemických látek slučovat se s jinou látkou nebo částicí.<ref>LÁZNÍČKOVÁ, Alice a Vladimír KUBÍČEK. Základy fyzikální chemie: vybrané kapitoly pro posluchače Farmaceutické fakulty.</ref> Na základě toho shromáždil tabulku chemických afinit dvanácti kyselin.  Pro získání magisterského titulu v roce 1876 zkoumal ve své diplomové práci hustotu objemových látek ponořených ve vodě. Poté, co na základě své disertační práce o optické refrakci získal doktorát, zůstal v Dorpatu jako Privatdozent (přednášející asistent) a vedl přednášky o fyzikální chemii. Také učil fyziku, matematiku a chemii na místní škole. Začal pracovat na učebnici obecné chemie a pokračoval ve výzkumu afinity (spřízněnosti). 



= Postgraduální výzkum =

V roce 1881 se stal profesorem chemie na Polytechnické univerzitě v Rize, kde pak v roce 1887 publikoval Lehrbuch der allegemeinen Chemie (Učebnice obecné chemie), která měla tisíc sedm set šedesát čtyři stran. Ve stejném roce byl Univerzitou v Lipsku jmenován prvním přednášejícím fyzikální chemie v Německu. Začal organizovat výuku a výzkum a svým asistentem jmenoval Wathera Nernsta, laureáta Nobelovy ceny za chemii. Dbal na aspekty výuky a laboratoří, a tak začal spolupracovat s Robertem Lutherem na návodu týkajícím se jeho pedagogické práce. Tato kniha se pak stala v následujícím století návodem pro laboratoře po celém světě. Byla vydána též v angličtině. Lipsko se stalo mezinárodním centrem fyzikální chemie a ještě téhož roku byla ve Fyzikálně-chemickém institutu Univerzity v Lipsku, postavena nová laboratoř. Ostwald zde usednul do ředitelského křesla. Na základě Učebnice obecné chemie pak napsal řadu učebnic o organické, analytické a fyzikální chemii, a nakonec knihu Principien der Chemie (Zásady chemie). Spolupracoval s mnoha dalšími vědci, čímž následně obohatil fyzikální chemii o nové příspěvky. Objevil a používal teorii Guldberga a Waaga, nazvanou zákon chemické rovnováhy. Roku 1884 se mu do rukou dostala disertační práce Svante Arrhenia. Zaujala ho natolik, že o dva měsíce později cestoval od Uppsaly, aby se s Arheniem setkal, čímž začalo nejen celoživotní profesní partnerství, ale také přátelství. O tři roky později, v roce 1887 se seznámil s Jacobusem van’t Hoffem a následně spolu založili časopis Zeitschrift für physikalische Chemie, Stöchiometrie und Verwandtschaftslehre (Časopis pro fyzikální chemii, stechiometrii a učení o afinitě). Tito tři muži pak společně vyvinuli moderní teorii o rovnováze v roztocích solí, kyselin a zásad. Vycházeli z myšlenky, že velká část látky se v roztoku odloučí v důsledku tvorby iontů. Tato myšlenka však byla velmi sporná a byli kvůli ní přezdíváni jako Ionisté.<ref name="Nobel">Nobel Laureates in Chemistry, 1901-1992: History of Modern Chemical Sciences. </ref> Byl to jednak termín posměchu jejich oponentů, ale zároveň termín, kterým jejich pokračovatelé vyjadřovali respekt. Ostwaldovy osnovy chemie se rozšířily i do učebnic vysokých škol, kde popisoval barevné acidobazické indikátory. V roce 1894 založil Deutsche elektrochemische Gesellschaft (Německá elektrochemická společnost), působil první čtyři roky jako prezident, a nový Zeitschrift für Elektrochemie (Časopis pro elektrochemii). Ve 20. století obohatil svoji studii o přírodní filozofii a teorii barev. Svůj vliv rozšířil i přes Atlantský oceán a to tak, že od roku 1904 do roku 1905 pracoval jako výměnný profesor na Harvardské univerzitě, čímž podporoval rozvoj fyzikální chemie ve Spojených státech.

= Wilhelm Ostwald a organizace The Bridge =

Problematika informačního managementu byla tématem diskuzí mezi Ostwaldem a Paulem Otletem, který byl spoluzakladatelem Mezinárodního institutu pro bibliografii v Bruselu v roce 1910. V Mnichově roku 1911 založili Ostwald, Karel Wilhelm Buehrer a Adolf Saager organizaci "Die Brücke/The Bridge" (Mezinárodní institut pro organizování intelektuální práce), kterou Ostwald financoval z peněz získaných za Nobelovu cenu. Manifest organizace The Bridge, který byl nazván "Organizování intelektuální práce", byl vydán jak v němčině, tak i v jazyce Esperanto. Společně prosazovali "monografický princip" (hypertext), technické normy, využití univerzálního desetinného třídění a myšlenku "World Brain". The Bridge ukončila svoji činnost v roce 1913 po publikování mnoha brožur.  Po Ostwaldově smrti zůstal jeden trvalý odkaz, a to mezinárodní standart pro formáty papíru (A4, atd.). 



= Teorie barev =

Ostwald vytvořil prostorový systém třídění barev, který pracuje s jejich fyzikálními vlastnostmi. Čtyři základní barvy (žlutá, červená, zelená a modrá) a jejich odstíny uspořádal do dvojkužele se společnou základnou. Na kruhovém obvodu byly barvy syté, na vrcholech bílá a černá, osu dvojkužele tvořily stupnice šedých odstínů. Jeho systematické třídění barev bylo akceptováno a měl velký podíl na standardizaci barev (vytvořil barevné atlasy, tabulky, atd.)

= Teorie štěstí =

Ostwald teorii štěstí matematizoval jako: G=k (A-W)(A+W) G - Glück (štěstí) A - Arbeit (energie vynaložená na užitečných pracích) W - Widerstand (energie rozptýlená v překonání odporu) Vybrané publikace a časopisy Ostwald, Wilhelm (1885). Lehrbuch der allgemeinen Chemie – první pokus o systematizaci důležitých faktů chemie Ostwald, Wilhelm (1907). Principien der Chemie – učebnice obecné chemie, která měla velký vliv na americké osnovy chemie a položila základy pro teoreticky orientované vysoké školy Ostwald, Wilhelm (1906) Klassiker der exakten Wissenschaften – série překladů a dotisků Zeitschrift für physikalische Chemie, Stöchiometrie und Verwandtschaftslehre

= Poznámky a citace =

<references />

= Použitá literatura =

OAKES, Elizabeth H. Encyclopedia of World Scientists: Facts on File science library. přepracované. Infobase Publishing, 2007, 464 s. ISBN 1438118821. 

Nobel Laureates in Chemistry, 1901-1992: History of Modern Chemical Sciences. Chemical Heritage Foundation, 1993, 798 s. ISBN 0-8412-2690-3.

 OSTWALD, Wilhelm. Lebenslinien - eine Selbstbiographie. Leipzig: Verlag der Sächsischen Akademie der Wissenschaften, 2003, xii, 626 s. ISBN 3777612766.

LÁZNÍČKOVÁ, Alice a Vladimír KUBÍČEK. Základy fyzikální chemie: vybrané kapitoly pro posluchače Farmaceutické fakulty. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2008, 168 s. ISBN 978-80-246-1511-0.

ELIŠKA, Jiří. Vizuální komunikace - písmo. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2005, 59 s. ISBN 80-7204-418-4.

BUCKLAND, Michael. Wilhelm Ostwald and The Bridge. In: School of Information [online]. 1995 [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: [http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/ponto.html http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/ponto.html]

{{DEFAULTSORT:Ostwald, Friedrich}}
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

Eugene B. Power

2014-04-26T15:56:22Z

Michal Klajban: /* Použité zdroje */ fix

'''Eugene Barnum Power (1905-1993)''', zakladatel a ředitel University Microfilms (později ProQuest) a vynálezce mikrofilmového fotoaparátu. Byl zakladatelem moderního mikrofilmového průmyslu. Mimo jiné byl i státní úředník, člen správní rady University of Michigan a člen rady Národní nadace pro humanitní obory.

{{Infobox Vědec |jmeno = Eugene Barnum Power
[[Soubor:Power.gif‎]]
|datum_narozeni = 4. června 1905
|misto_narozeni = Traverse City, Michigan, USA
|datum_umrti = 7. prosince 1993
|misto_umrti = -
|duvod_umrti = Parkinsonova choroba
|pobyt = Ann Arbor, Michigan, USA
|obcanstvi = americké|rodina = ženatý, syn Philip H. Power
|skola = University of Michigan
|pracoviste = University Microfilms, Xerox Corporation|znamy_diky = Vynálezce mikrofilmového fotoaparátu|oceneni = -}}

== Biografie ==

Narodil se v roce 1905 ve městě Traverse City v Michiganu. V roce 1927 dosáhl titulu BA a v roce 1930 získal titul MBA (Master of Business Administration), oba z University of Michigan. V roce 1929 se oženil a přestěhoval se do Ann Arbor. Eugene Power začal na začátku kariéry zkoumat metody reprodukce a šíření výzkumných materiálů. Byl přesvědčený, že právě rozvíjející se technologie textové mikrofotografie jsou ideálním prostředkem pro výrobu široce dostupných pokladů světových knihoven.

=== Nástup mikrofilmů ===

Zlomový pro jeho život byl rok 1938, kdy se mu roku narodil syn Philip H. Power a ve stejném roce založil University Microfilms, ze které se později vyvinula společnost ProQuest.<ref>History and Milestones. ''ProQuest.'' [online] [cit. 2013-06-22]. Dostupné z: [http://www.proquest.com/en-US/aboutus/history.shtml http://www.proquest.com/en-US/aboutus/history.shtml]</ref> V roce 1939 začal Power publikovat disertační práce studentů, kteří byli nuceni publikovat svoje práce za účelem dokončení doktorského studia. Power je publikoval jako mikrofilm, což bylo mnohem levnější než jejich publikace v knižní podobě. Publikovaní tímto způsobem sklidilo úspěch a v roce 1940 University Microfilms začala zpracovávat i denní tisk a jiná periodika.

=== Druhá světová válka ===

Během Druhé světové války pořizoval kopie vzácných knih z britských knihoven (vyfotil všechny britské knihy vytištěné před rokem 1640) na mikrofilmový fotoaparát, který vynalezl.<ref>Philip H. Power. ''Proceedings of the American Philosophical Society'' [online] American Philosophical Society: Vol. 139, No. 3 (Sep., 1995), p. 301. [cit. 2013-06-30]. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/987197</ref>

Kopie mikrofilmů poté přepravil do Spojených států, kde je prodal americkým knihovnám, čímž zpřístupnil evropský knihovní fond i americkým vědcům, ale také se tak snažil odvrátit potencionální hrozbu zničení všech vzácných knih.

=== Editions of one ===

Eugene Power byl zastáncem myšlenky „vydání jednoho" (editions of one).<ref>Eugene B. Power papers. ''Michigan Historical Collections Bentley Historical Library University of Michigan.'' 1994. [online] [cit. 2013-06-22]. Dostupné z: [http://quod.lib.umich.edu/b/bhlead/umich-bhl-852048?rgn=main;view=text http://quod.lib.umich.edu/b/bhlead/umich-bhl-852048?rgn=main;view=text]</ref> Věřil, že je možné a výnosné vyrábět v různých edicích libovolné velikosti ze všech tištěných materiálů. Power si uvědomil, že pokud kniha, nebo libovolný jiný text v tištěné podobě, může být snímána a ukládána ve formě mikrofilmu, mohla by pak být reprodukována na požádání v nákladech tak nízkých jako jedna publikace. V roce 1959 si Power uvědomil, že by mohlo jít spojit Xerografii s technikou tisku na materiály dochované v podobě mikrofilmu. Pomohl vytvořit kopírku Xerox, která pracovala přímo s negativy, čímž se veškeré náklady sníží pouze na náklady jednoho vydaní.

=== ProQuest ===

V roce 1962 koupila University Microfilms společnost Xerox. Power pokračoval v práci pro Xerox až do roku 1970, kdy odešel do důchodu. V roce 1985 koupila University Microfilms společnost Ben & Howell. Společnost poté několikrát změnila název, až v roce 2001 se definitivně přejmenovala na ProQuest Information and Learning.

== Aktivity ==

V roce 1970 odešel do důchodu. Power měl mnoho zájmů i mimo obchodní svět. Zajímal se o stav amerického vysokoškolského vzdělání, byl dvakrát zvolen do správní rady na University of Michigan (1955-1966). Byl členem Association of College Governing Boards (prezident 1970-1971). Kromě toho byl členem správních rad na Carleton College, St John University a Interlochen Music School. Po odchodu do důchodu věnoval většinu ze své energie filantropickým zájmům. V roce 1967 založil Power Foundation, podporoval organizace plánovaného rodičovství. Pomáhal založit Eskimo Art, Inc, neziskovou společnost, která poprvé představila Inuitské umění z kanadského severovýchodu na americký trh. Fotografoval volně žijící zvířata v safari, byl předseda představenstva a hlavní hybnou silou Ann Arbor Summer Festival. Zemřel dne 7. prosince 1993 na Parkinsonovu chorobu.

= Odkazy =

== Citace ==

<references />

== Použité zdroje ==

*POWER, H. Philip. Proceedings of the American Philosophical Society. ''American Philosophical Society.'' Vol. 139, No. 3, 1995, p. 301. [online] [cit. 2013-06-30]. Dostupné z: [http://www.jstor.org/stable/987197 http://www.jstor.org/stable/987197]

*Eugene B. Power papers. ''Michigan Historical Collections Bentley Historical Library University of Michigan.'' 1994. [online] [cit. 2013-06-22]. Dostupné z: [http://quod.lib.umich.edu/b/bhlead/umich-bhl-852048?rgn=main;view=text http://quod.lib.umich.edu/b/bhlead/umich-bhl-852048?rgn=main;view=text]

*Eugene B. Power, 88, A Pioneer in Microfilm. ''New York Times''. Dec 9, 1993, p. D.23. [online] [cit. 2013-06-22]. Dostupné z: [http://search.proquest.com/docview/429410892/fulltext?source=fedsrch&accountid=16531 http://search.proquest.com/docview/429410892/fulltext?source=fedsrch&accountid=16531]

*History and Milestones. ''ProQuest.'' [online] [cit. 2013-06-22]. Dostupné z: [http://www.proquest.com/en-US/aboutus/history.shtml http://www.proquest.com/en-US/aboutus/history.shtml]

*Power served U-M for 60 years. ''Michigan Toady.'' Vol. 26, No. 01, 1994, p. 14. [online] [cit. 2013-06-22]. Dostupné z: [http://hdl.handle.net/2027.42/61051 http://hdl.handle.net/2027.42/61051]

{{DEFAULTSORT:Power, Eugene B.}}
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

Brenda Louise Dervin

2014-04-26T15:56:09Z

Michal Klajban: /* Rozšiřující materiál */ fix

{{Infobox Vědec|jmeno = Brenda Louise Dervin[[Soubor:Brenda at the computer.jpg|200px|center|Brenda at the computer]]|sirka_obrazku = 200px|popisek = Brenda Louise Dervin|rodne_jmeno = |datum_narozeni = 20. listopadu 1938|misto_narozeni = Beverly, Massachusetts|datum_umrti = |misto_umrti = |duvod_umrti = |rodina = Matka - Ermina Diluiso
Adoptivní otec - John Jordan Dervin
Adoptivni matka - Marjorie Dervin
|pobyt = Columbus, Ohio|obcanstvi = Americké|narodnost = Americká|puvod = |alma_mater = |skola = Cornell University, Michigan State University, University of Helsinki|pracoviste = Ohio State University|obor = Komunikační, knihovnické a informační vědy|znamy_diky = Sense-Making přístup
|vyznamna_dila = |oceneni = 4 ceny v ICA (International Communication Association)|poznamky = }}

[[Soubor:P269fig5.jpg|thumb|right|Sense-Making podle Brenda Louise Dervin]]

'''Brenda Louise Dervin''' je výzkumnou pracovnicí v komunikačních, knihovnických a informačních oblastech, profesorka komunikací a členka fakulty Joan N. Hubera v sociálních a behaviorálních vědách na School of Communication na Ohio State University.<ref name="about">Brenda Dervin User profile. The Ohio State School of Communication [online]. </ref> Je známá díky svému '''Sense-Making''' modelu, který slouží jako lidský nástroj pro porozumění realitě.

== Bibliografie ==
Její matka Ermina Diluiso byla třetí ze sedmi dětí italských imigrantů. Otěhotněla v pubertě, byla svobodná, a proto, že věděla, jaké by byly reakce její rodiny, skrývala své těhotenství. Dítě (B.L. Dervin) se narodilo 20. listopadu 1938. Erminin otec dítě vykázal z domu, tak ho její bratr vzal do nemocnice, odkud bylo převezeno do sirotčince, kde bylo šest a půl roku. V tomto věku ji adoptoval '''John Jordan Dervin''' so svoji ženou '''Marjorie'''. Vyzvedli ji na Bostonském vlakovém nádraží s autem plným hraček, dárků a oblečení, které bylo moc velké pro tak podvyživené dítě. Pojmenovali ji '''Brenda Louise Dervin'''. Bydlel s nimi i její taktéž adoptovaný bratr Johny. Marjorie byla na Brendu častokrát fyzicky i verbálně hrubá. Bratr se jí nezastával, a proto se jejími nejlepšími přáteli staly knihy, a to až do doby, kdy graduovala na škole v Michiganu. Ve věku 32 let byla nucena zpomalit, protože bylo zjištěno, že má rakovinu. Snažila se najít svou matku, ale našla jenom její dvě sestry, se kterými pak trávila ztracený čas.<ref name="bibliografie">SIGNORIELLI, Nancy. Women in communication: a biographical sourcebook. Westport, Conn.: Greenwood Press, 1996, p. 103-105. ISBN 03-132-9164-0.</ref>

== Vzdělání ==

Kvůli nemocnému bratrovi se Brenda častokrát stěhovala. Vystřídala devět škol a to jí nebylo ani 12 let. Nebyla moc dobrým studentem. Měla ale ráda psaní, a proto požádala rodiče o psací stroj. Začala se více zapojovat do školních aktivit a chtěla být nejlepší. Stala se editorkou ''Yearbook'', psala pro školní noviny a byla členkou mnoha organizací. Chtěla studovat žurnalistiku na University of Wisconsin, ale John a Marjorie byli proti. Chtěli aby studovala ekonomiku, a proto jí povolili Cornell University, kterou studovala mezi lety 1956-1960. I když neměla vztah k domácí ekonomice, zjistila, že se zajímá o sociální vědy a filosofii a měla dobrý vztah s mentorem sociálních věd.<ref name="vzdelani">SIGNORIELLI, Nancy. Women in communication: a biographical sourcebook. Westport, Conn.: Greenwood Press, 1996, p. 105-106. ISBN 03-132-9164-0.</ref>

Doktorka Dervinová získala bakalářský titul v roce 1960 na Cornell University. Magisterský titul v roce 1968 a PhD titul v roce 1971 získala díky výzkumu v oblasti komunikací na University of Michigan. V roce 2000 byla také oceněna titulem PhD v oblasti sociálních věd na University of Helsinki.<ref name="vzdelani"></ref>

== Kariéra ==

Po ukončení Cornell University odjela s manželem do Washington, D.C., kde se díky doporučení z Cornellu stala PR asistentkou v American Home Economics Association. V Milwaukee ve Wisconsinu pracovala jako komunikační specialistka, kde se jí začalo budovat sociální vědomí. Byla asistentka učitele a instruktorka v Department of Bussiness Law and Office Administration na Michigan State University. Poprvé se ocitla na pozici učícího jako asistentka profesora na Syracuse University v School of Information Transfer. V roce 1986 přijala místo jako profesorka a předsedkyně v Department of Communication na Ohio State University (OSU).<ref name="kariera">SIGNORIELLI, Nancy. Women in communication: a biographical sourcebook. Westport, Conn.: Greenwood Press, 1996, p. 106-110. ISBN 03-132-9164-0.</ref>

Dervinová napsala do časopisů více než 60 článků týkajících se jejího oboru. Věnovala se informačnímu vyhledávání, informační nerovnosti, médiím, telekomunikaci, komunikaci a jejímu vývoji, návrhu komunikačních systémů v různých kontextech a výzkumným metodám. Napsala dizertační práci na téma Informačního chování u černých dospělých lidí s nízkým příjmem. Věnovala se také ''feminist scholarship'' a městské chudobě. Více než 20 let se věnovala analýzám a vývoji informačních a komunikačních systémů. Její velmi důležitá myšlenka spočívala v tom, že '''pro odstranení informační propasti je nutná komunikace'''. Byla první ženou zvolenou za prezidenta ICA (International Communication Association). Byla také aktivním členem v asociaci pro vzdělávání v žurnalistice a masové komunikaci a editorkou mnoha časopisů. Momentálně je jedna z osmi reprezentantů International Association for Mass Communication Research.
<ref name="kariera">SIGNORIELLI, Nancy. Women in communication: a biographical sourcebook. Westport, Conn.: Greenwood Press, 1996, p. 106-110. ISBN 03-132-9164-0.</ref>

== Úspěchy a ocenění ==

Online výzkum v roce 1994 ukázal, že její práce byly citovány 322 krát v citačním rejstříku sociálních věd, kde 50% citací bylo z časopisů o '''informační vědě a knihovnictví'''. Zbytek citací pocházelo z časopisů o komunikaci s tím, že 15% se věnovalo vzdělání, psychologii, sociologii, psychiatrii, sociální práci, veřejnému zdraví, veřejné politice, plánování a vývoji. Její práce vyhrály 4 ocenění ve třech ICA oborech a byla podpořena skoro 750 000 dolary. Mezi její významná díla patří ''Progress in communication'', na kterém pracovala 10 let.
Velkou chválu si zasloužilo v politice a sociologii i dílo ''Rethinking communication Volume 1 a 2''.<ref name="oceneni">SIGNORIELLI, Nancy. Women in communication: a biographical sourcebook. Westport, Conn.: Greenwood Press, 1996, p. 110-112. ISBN 03-132-9164-0.</ref>

Mezi nejvíce vlivné a hodnocené práce Dervinové patří pravděpodobně '''koncept znalostní neboli informační mezery'''. Její výzkum byl velice působivý a byl mnohokrát citován dalšími, nejen v oblasti komunikací, kteří dělali výzkumy založené na její ''informační mezery''. Jak poznamenal Agostino v roce 1981, Dervinové článek ''Communication Gaps and Inequities'' publikován v ''Progress in Communication Sciences: Volume II'' je velice výrazný a zakladní. Dervinová rozbila tradiční předpoklady jako ''informační dostupnost vede k porozumění'' a pracuje s opakem, tedy s absolutní informací, existující v komunikačním procesu, který postuluje, jak lidé subjektivně chápají svět. Dervinové '''Sense-making''' model byl hodně citován v oblasti komunikací a v různých časopisem mnoha dalších oblastí.<ref name="oceneni"></ref>
Na tuto teorii pak navazují i další teorie a výzkumy, např.: ''Sense-making of risk'' v ''Risk and Crisis Research Center''.<ref name="oceneni2">WALL, Erika. Structure of meaning and sense‐making of risk: an operationalisation of sense‐making tested by grouping individuals according to their structure of meaning. Journal of Risk Research [online]. 2011, vol. 14, issue 6, s. 735-755 </ref>

Ocenění v roce 2008 na konferenci ASIS&T:<ref name="asist">Awards. SIG USE | Information needs, seeking and use [online]. 2013 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://siguse.wordpress.com/awards/</ref>
* Best Information Behavior Conference Paper: Patricia Souto, Brenda Dervin, Reijo Savolainen (University of Tampere, FINLAND; Ohio State University), Designing for knowledge worker informing: an exemplar application of sense-making methodology

Ocenění v roce 2007 na konferenci ASIS&T:<ref name="asist"></ref>
* Best Information Behavior Conference Poster – Runner Up: Brenda Dervin, CarrieLynn D. ReinHard (Ohio State University), Predicting Library, Internet And Other Source Use: A Comparison Of The Predictive Power Of Two User-Defined Categorizations Of Information Seeking Situations — Nature Of Situation Versus Situation “Emotions” Assessments

* Outstanding Contributions to Information Behavior: Brenda Dervin

== Význam pro informační vědu a knihovnictví ==

Jak již bylo zmíněno, Dervinové díla byla častokrát citována v oblasti [[Informační věda a knihovnictví|Informační vědy a knihovnictví]] ([[Harry W. Bruce|Bruce]], 1994; [[John G. Gammack|Gammack]], 1994). Její dílo '''Sense-Making model''' bylo předmětem hloubkové analýzy v této oblasti. Dílo bylo označeno jako inspirativní kritika k omezovaní vyhledávání a použití informací.<ref name="vyznam">SIGNORIELLI, Nancy. Women in communication: a biographical sourcebook. Westport, Conn.: Greenwood Press, 1996, p. 112. ISBN 03-132-9164-0.</ref>

[[Soubor:Dervintriangle.gif‎|thumb|right|Sense-Making trojúhelník]]

Sense-making teorie se vyvíjela několik let a prezentuje nejenom informační chování, ale i několik předpokladů, teoretických perspektiv, metodologických přístupů, výzkumných metod a praktik, navržených pro informační chápání jako ''lidský nástroj pro vytváření smyslu reality, jak chaotické, tak uspořádané''. Teorie se skládá ze 4 elementů - situace v čase a prostoru, která definuje kontext, ve kterém se informační problém nachází; mezera - diskontinuita - propast, která reprezentuje rozdíl mezi kontextovou situací a potřebou; výstup, který je důsledkem sense-making procesu; a most, který prezentuje mezeru mezi situací a výstupem.<ref name="vyznam2">WILSON, T.D. Models in information behaviour research. Journal of Documentation [online]. 1999, roč. 55, č. 3, s. 249-270</ref><ref name="vyznamš">Making Sense of Sense-Making. In: Youtube [online]. 21. 10. 2013 [vid. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=clNwWDEYr8Y</ref>

Jak říká Dr. Lorenz na přednáškách Informační vědy: "Mezera musí být překonána zajištěním nové informace. Cílem není zisk informace, ale pochopení smyslu situace - dynamický proces formulování problému a postupného učení - tvorba osobního úhlu pohledu."

[[Soubor:bridge.gif‎|thumb|right|Sense-Making most]]

== Významné publikace ==

* Dervin, B. (1965). ''The Spender Syndrome: Case studies of 68 families and their consumer problems''. Madison, Wisc.: University of Wisconsin Extension.

* Greenberg, B., & Dervin, B. (1970a). Mass communication among the urban poor. ''Public Opinion Quarterly'', 34, 224-235.

* Greenberg, B., & Dervin, B. (1970b). ''Uses of the mass media by the urban poor: Findings of three research projects''. New York: Praeger.

* Dervin, B. (1971). Communication behaviors as related to information control behaviors of black low-income adults. Ph.D. diss., Michigan State University, 1971. ''Dissertation Abstract International'', 32A, 7021.

* Dervin, B., & Greenberg, B. S. (1972). The communication environment of the urban poor. In F. G. Kline & P. J. Tichenor (eds.), ''Current perspectives of mass communication''. (pp. 195-233). Newbury, Calif.: Sage.

* Dervin, B. (1976). Strategies for dealing with human information needs: Information or communication? ''Journal of Broadcasting'', 20, 325-333.

* Dervin, B. (1977). Given a context by any other name:"methodological tools for tamining the unruly beast" in Vakkare,P.,Savolainen,R. and Dervin,B. (eds).Information seeking in context: Proceeding of an International Conference on Informational needs, seeking and use in different contexts. Tampere Taylor Graham. ''Pondon''.(pp. 13-38).

* Dervin, B. (1977). Useful theory of librarianship: Communication, not information. ''Drexel Library Quarterly'', 13, 16-32.

* Dervin, B. (1980). Communication gaps and inequities. Moving towards a reconceptualization. In B. Dervin & M. J. Voigt (eds.), ''Progress in communication sciences: Volume II'', pp. 73-112.

* Dervin, B., Harlock, S., Atwood, R., & Garzona, C. (1980). The human side of information. An exploration in a health communication context. In D. Nimmo (ed.), ''Communication Yearbook 4''. (pp. 591-608). New Brunswick, N.J.: Transaction Books.

* Atwood, V. R., & Dervin, B. (1981). Challenges to socio-cultural predictors of information seeking: A test of race vs. situation movement state. In D. Nimmo (ed.), ''Communication Yearbook 4''.(pp. 549-569). New Brunswick, N.J.:Transaction Books.

* Dervin, B., & Nilan, M., & Jacobson, T., (1981). Improving predictions of information use: A comparison of predictor types in a health communication setting. In M. Burgoon (ed.), ''Communication Yearbook 5''. (pp. 807-830). New Brunswick, N.J.:Transaction Books.

* Dervin, B., Jacobson, T., & Nilan, M. (1982). Measuring information seeking: A test of a quantitative-qualitative methodology. In M. Burgoon (ed.), ''Communication Yearbook 6''. (pp. 419-444). New Brunswick, N.J.:Transaction Books.

* Dervin, B. (1983a). An Owerview of sense-making reserch: concepts, methods, and results to date. Paper presented ad International Communication Association Annual Meeting. Dallas May 1983.

* Dervin, B. (1983b). Information as user-construct: The relevance of percived information needs to synthesis and interpretation. In S.A.Ward and L.J.Reed(Eds.). ''Knowledge structure and use'': ''Implications for synthesis and interpretations''.(pp. 155-183).Philadelphia:Temple University Press.

* Dervin, B. (1984). A theoretic perspective and reserch approach for generating reserch helpful to communication practice. Publish Relations Reserch and Education.1.(pp. 30-45)

* Dervin, B., & Dewdhey, P. (1986). Neutral questioning: A new approach to the reference interview. ''Research Quarterly'', 25, 506-513.

* Dervin, B., & Nilan, M. (1986). Information needs and uses. ''Annual Review of Information Science and Technology'', 21, 3-33.

* Shields, P., Dervin, B., Richter, C., & Soller, R. (1993). Who needs "POTS-plus" services?: A comparison of residential user needs along the rural-urban continuum. ''Telecommunications Policy'', 17, 563-587.

* Dervin, B. (1987). The potential contribution of feminist scholarship to the field of communication. ''Journal of Communication'', 37, 107-120.

* Dervin, B. (1987a). Audience as listener and learner, teacher and confidante: The sense-making approach. In R.Rice & C. Atkins (eds.), ''Public communication campaigns''.67-86. 2nd ed. Newbury park, Calif.: Sage.

* Dervin, B. (1987b). Users as research inventions: How research categories perpetuate inequities. ''Journal of Communication'', 39, 216-232.

* Dervin, B., Grossberg L., O'Keefe, B. J. & Wartella, E. (1989). ''Rethinking communication, Volume 1: Paradigm issues''. Newbury Park, Calif.: sage.

* Dervin, B., Grossberg, B. J. & Wartella, E. (eds.). (1989). ''Rethinking communication, Volume 2: Paradigm exemplars''. Newbury Park, Calif.: sage.

* Dervin, B., & Voigt, M. J. (eds.). (1980 through 1989). ''Progress in communication sciences: Volumes II through IX''. Norwood, N.J.:Ablex.

* Dervin, B. (1991). Comparative theory reconceptualized: From entities and states to processes and dynamics. ''Communication Theory'', 1, 59-69.

* Dervin, B. (1992). From the mind´s eye of the "user": The sense-making qualitative-quantita methodology. InJ.D.Glazier and R. R. Powell, Qualitative Research in ''Information Management'', (pp. 61-994). Englewood, CO: Libraries Unlimited.

* Dervin, B. (1993). Verbing communication: Mandate for disciplinary invention. ''Journal of Communication'', 43, 45-54.

* Dervin, B., & Hariharan, U. (eds.). (1993). Progress in communication sciences: Volume XI, Norwood, N.J.:Ablex.

* Shields, V. R., & Dervin, B. (1993). Sense-making in feminist social science research: A call to enlarge the methodological options of feminist studies. ''Women's Studies International Forum'', 16, 65-81.

* Dervin, B. (1994). Information ↔ democracy: An examination of underlying assumptions. ''Journal of American Society for Information Science'', 45, 369-385..

* Heusca, R., & Dervin, B. (1994). Theory and practise in Latin America alternative communication research. ''Journal of Communication'', 44, 53-73.

* Dervin, B. (1999a). Chaos, order, and Sense-Making: A proposed theory for information desing. In R. Jacobson (Ed.). ''Informational desing'' (pp. 35-57). Cambridge, MA: MIT Press.

* Dervin, B. (1999b). On studying information seeking methodologically: the implications of connecting metatheory to method, ''Information procesing and managment'', Vol.35 No.6,727.50.

* Dervin, B. & Frenette, M. (2001). Sense-Making Methodology: communicating communicatively with campaign audiences. In R. Rice & C.A. Atkin (Eds.), ''Public communication campaigns'' (pp. 69-87). Thousand Oaks, CA: Sage.

* Dervin, B. (2003a). Audience as listener and learner, teacher and confidante: The sense-making approach. In B. Dervin, L. Foreman-Wernet, & E. Launterbach (Eds.), Sense-making methodology reader: Selected writings of Brenda Dervin (pp. 215–231). Cresskill, NJ: Hampton Press, Inc.

* Dervin, B. (2003b). Information as non-sense; information as sense: The communication technology connection. In B. Dervin, L. Foreman-Wernet, & E. Launterbach (Eds.), Sense-making methodology reader: Selected writings of Brenda Dervin (pp. 293–308). Cresskill, NJ: Hampton Press, Inc.

* Dervin, B. (2003c).Human studies and user studies: a call for methodical interdisciplinarity. ''Information Reserch''. Vol.9 No.1.(pp. 166). available at http://InformationR.net/ir/9-1/paper166.html Acessed 14 April 2014

* Dervin, B. & Chaffee, S.H. (2003). How Carter helps: aphorisms as traces. In B. Dervin, S.H. Chaffee & L. Foreman-Wernet (Eds.), Communicating, a different kind of horse race: essays honoring Richard F. Carter (pp. 359-368). Cresskill, NJ: Hampton Press.

* Dervin, B. (2005). Libraries reaching out with health information to vulnerable populations: Guidance from research on information seeking and use. ''Journal of the Medical Library Association'', 94, S74-S80.

* Foreman-Wernet, L., & Dervin, B. (2005). Comparing arts and popular cultural experiences: Applying a common methodological framework. ''Journal of Arts Management Law and Society'', 35, 169-187.

* Dervin, B. & Reinhard, C. D. (2006). Researchers and practitioners talk about users and each other: Making user and audience studies matter. Information Research-An ''International Electronic Journal'', 12.

* Foreman-Wernet, L., & Dervin, B. (2006). Listening to learn: "Inactive" publics of the arts as exemplar. ''Public Relations Review'', 32, 287-294.

* Dervin, B., Reinhard, C. D., & Shen, F. C. (2006). Beyond communication: Research as communicating. Making user and audience studies matter #2. Information Research-An ''International Electronic Journal'', 12.

* Schaefer, D. J., Dervin, B. (2009). From the dialogic to the contemplative: a conceptual and empirical rethinking of online communication outcomes as verbing micro-practices. ''Ethics and Information Technology'', 11, (pp 265-278).

== Reference==

<references />

== Zdroje==

* Awards. SIG USE | Information needs, seeking and use [online]. 2013 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://siguse.wordpress.com/awards/

* Brenda Dervin User profile. The Ohio State School of Communication [online]. 2013 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.comm.ohio-state.edu/people/faculty/userprofile/183.html

* Making Sense of Sense-Making. In: Youtube [online]. 21. 10. 2013 [vid. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=clNwWDEYr8Y

* WALL, Erika. Structure of meaning and sense‐making of risk: an operationalisation of sense‐making tested by grouping individuals according to their structure of meaning. Journal of Risk Research [online]. 2011, vol. 14, issue 6, s. 735-755 [cit. 2014-03-03]. DOI: 10.1080/13669877.2011.571772. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/13669877.2011.571772

* SIGNORIELLI, Nancy. Women in communication: a biographical sourcebook. Westport, Conn.: Greenwood Press, 1996, xxv, 501 p. ISBN 03-132-9164-0.

* WILSON, T.D. Models in information behaviour research. Journal of Documentation [online]. 1999, roč. 55, č. 3, s. 249-270 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://informationr.net/tdw/publ/papers/1999JDoc.html

== Rozšiřující materiál ==

* About Brenda Dervin http://ucla245.pbworks.com/w/page/8751349/Brenda%20Dervin

* Bruce, H. W. (1994). A cognitive view of a situational dynamism of user-centered relevance estimation. ''Journal of the American Society for Information Science'', 45, 142-148.

* Dervin, B.L., & Dewdney P. (1986). Neutral Questioning: A New Approach to the Reference Interview. Reference Quarterly, 25(4), 506-513.

* Eastern spotlight: Brenda Dervin http://www.youtube.com/watch?v=foyH6eoIseQ

* Gammack, J. (1994). Information in action: Soft systems methodology. ''Systems Practice'', 7, 222-224.

* Hodnocení knih B. L. Dervinové http://www.ranker.com/list/brenda-dervin-books-and-stories-and-written-works/reference

* MATSUBAYASHI, M. The significance of Brenda Dervin's 'sense-making' approach and its application to user study. Library and Information Science [online]. 1995, vol. 1995, issue 34, 1 - 15 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=edselc&AN=edselc.2-52.0-53349166627&lang=cs&site=eds-live&scope=site

* Professor's rating http://www.ratemyprofessors.com/ShowRatings.jsp?tid=163187

* Study Will Help Explain How People Use Electronic Information Resources http://researchnews.osu.edu/archive/elecreso.htm

{{DEFAULTSORT:Dervin, Brenda Louise}}
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

George Boole

2014-04-26T15:55:31Z

Michal Klajban: /* Použitá literatura a zdroje */ fix

'''George Boole''' (/‘bu:l/ *2.listopadu 1815, Lincoln, Velká Británie – † 8.prosince 1864, Cork, Irsko) byl anglický matematik, logik a filosof. Je považován za zakladatele algebraické logiky a zároveň udal budoucí směr výpočetní technice s revolučním objevem logických proměnných 1 (True), 0 (False).

{{Infobox Vědec
|jmeno = George Boole
[[File:George Boole color.jpg|thumb|440px|George Boole]]
|datum_narozeni = 2. listopadu 1815
|misto_narozeni = Lincoln, Velká Británie
|datum_umrti = 8. prosince 1864 (49 let)
|misto_umrti = Cork, Irsko
|duvod_umrti = zápal plic
|pobyt = -
|obcanstvi = anglické
|rodina = -
|skola = -
|pracoviste = -
|znamy_diky = - 
|oceneni = -
}}

== Život ==

George Boole se narodil do poměrně chudých poměrů. Jeho otec byl maloobchodník a tím pádem se i on zařadil do nižší společenské třídy.<ref name="CI">Complete Independence: Boole. BELL, Eric Temple. Men of mathematics. 1st Touchstone ed. New York: Simon, 1986c1937, s. 433-447. ISBN 0671628186.</ref> V začátcích svého studia se musel spoléhat hlavně na sebe s občasnou pomocí jeho otce. Věnoval se hlavně latině, řečtině, ale zaměřoval se i na důležité evropské jazyky – němčinu, italštinu a francouzštinu.<ref name="Luca">ANSELMA, Luca a Davide CAVAGNINO. How to tell the truth without knowing what you are talking about: George Boole and the Boolean algebra. In: GENNARO, A cura di Piero De. La ricerca della verità. Torino: Università degli studi di Torino, 2010, s. 211-224. ISBN 888990982x. Dostupné z: http://www.di.unito.it/~anselma/pdf/preprintBoole.pdf</ref> Když bylo Booleovi 16 let, donutila jej finanční situace rodiny najít si zaměstnání, a proto začal vypomáhat na základní škole.<ref name="CI"/> Přitom se začal zajímat o matematiku a získal významné kontakty, například Duncana F. Gregoryho, s kterým se setkal roku 1839 v Cambridgi, kde byl Gregory vydavatelem Cambridského matematického žurnálu. Díky jeho vlivu, mentorování a podpoře začal Boole později veřejně publikovat matematické práce.<ref name="GB">BURRISH, Stanley, "George Boole", The Stanford Encyclopedia of Philosophy (Summer 2010 Edition) [online], Edward N. Zalta (ed.), [cit. 2014-7-4]. Dostupné z: http://plato.stanford.edu/archives/sum2010/entries/boole/</ref>

V roku 1834 si Boole otevřel vlastní školu a o 7 let později publikuje svou první matematickou práci O obecné metodě v analýze (On a general method in analysis), která pojednává o integracích lineárních diferenciálních rovnice s konstantními koeficienty, za kterou dostal v roce 1844 ocenění od Královské společnosti. Jeho další významnou prací byla Matematická analýza logiky, kde se věnuje symbolickým metodám a logice.<ref name="GB"/> I díky těmto pracím získal doporučení na místo profesora na Queen’s Colleg of Cork, kterou přijal a později si bere za ženu Mary Everestovou.<ref name="Luca"/> Mezitím napsal práci Zkoumání zákonů myšlení, na kterých jsou založené matematické teorie logiky a pravděpodobnosti. V ní se snažil zdokonalit předcházející práci o logice, a zároveň v ní představil teorii pravděpodobnosti. Během posledních deseti let své kariéry publikoval 17 prací a dvě knihy o matematice. Stal se také členem královské společnosti a čestným členem Cambridgské filosofické společnosti. Získal titul Doctor honoris causa z Oxfordu.<ref name="GB"/>
George Boole zemřel 8. prosince 1864 ve městě Cork v Irsku po té, co dostal zápal plic.<ref name="GB"/>

== Matematická analýza logiky ==
V úvodu se Boole věnuje zkoumání symbolických metod. Symbol 1 zde reprezentuje vesmír – zahrnuje všechny existující i neexistující objekty, přičemž velkými písmeny např. X, Y, nebo Z označuje třídy. Symboly, označené malými písmeny x, y, a z, byly volitelné. Později přiřadil symbol x do třídy X, symbol y do třídy Y a symbol z do třídy Z a představil první operace, mezi kterými bylo násobení volitelným symbolem.<ref name="GB"/>

Platilo zde několik zákonů:
1. zákon dělení: x(u+v) = xu + xv
2. zákon komutativní: xy = yx
3. zákon idempotentní (indexový): x2 = x
Zaměřil se zde na Aristotelovu logiku, která se skládá ze čtyř kategorických výroků a neurčitého množství hypotetických výroků od disjunktivního sylogizmu, až po problém komplexní destrukce. Vytvořil všeobecný teorém pro práci s jeho logikou a snažil se poukázat na způsoby řešení Aristotelovy logiky prostřednictvím jednoduchých algebraických metod, převzatých z běžné algebry.<ref name="GB"/>

== Dílo ==

=== Booleovská algebra ===

V druhé a nejvýznamnější knize Výzkum základů myšlení, na kterých jsou založeny matematické teorie logiky a pravděpodobnosti (An Investigation of The Laws of Throught on which are founded the Mathematical Theories of Logic and Probilities) vydané v roce 1854 <ref name="GB"/> George Boole definoval algebru, která dnes nese jeho jméno. Zkráceně se tato práce nazývá Zkoumání zákonů myšlení. Boole zde navrhl princip, kde by logické problémy, výroky a věty mohly být vyjádřeny jako logické rovnice a podle něhož by bylo možné analyzovat platnost logických výroků.<ref>REVILLE, William.The greatness of George Boole. The Irish Times. Faculty of Science, University College Cork. 20.5.1997. Dostupné z: </ref>

'''Základní operátory'''
Celá Booleovská algebra je založena na dvou konstantách (pravda/nepravda), které jsou reprezentované logickými číslicemi 1/0, které neoznačují žádné číslo nebo množství, ale mají pouze rozlišující funkci.<ref>STEHLÍK, Luděk. Výpočetní model procesu segmentace spojitého toku řečí v českém jazyce. Praha, 2008. 359 s. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/UKSESSION8CA0D99F82D597E44857AC80E73C9257/zzp/detail/67438/?file=150005822. Rigorózní práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Katedra psychologie.</ref> Z těchto binárních hodnot vychází tři základní operátory OR, AND, NOT a několik dalších, které základní operátory rozšiřují. <ref name="Luca"/>
Negace – značí se zkratkou NOT a znakem ¬.<ref name="brief">O'REGAN, Gerard. A brief history of computing: Boolean Algebra. London: Springer, 2008, s. 33-38. ISBN 1849967253.</ref> Jde o nejjednodušší, unární operátor, to znamená, že se aplikuje pouze na jeden termín. Negace převrací pravdivostní hodnotu výrazu.<ref name="Luca"/> Viz tabulka.

{| class="wikitable"
! a !! NOT a
|-
| 0 || 1
|-
| 1 || 0
|-
|}

Konjunkce – značí se zkratkou AND, znakem ᴧ, nebo znaménkem *.<ref name="brief"/> Jde o binární operátor, který pracuje se dvěma termíny.<ref name="Luca"/> Tedy: a ᴧ b, a * b, nebo a AND b. Pouze pokud jsou oba výroky pravdivé, je i výsledná hodnota pravdivá. Viz tabulka.

{| class="wikitable"
! a !! b !! a AND b
|-
| 0 || 0 || 0
|-
| 0 || 1 || 0
|-
| 1 || 0 || 0
|-
| 1 || 1 || 1
|-
|}

Disjunkce – značí se zkratkou OR, znakem V, nebo znaménkem +.<ref name="brief"/> Tedy: a + b, a V b, nebo a OR b. Jedná se o binární operátor. Je-li minimálně jeden výrok pravdivý, jedná se o pravdivou výslednou hodnotu. <ref name="Luca"/>Viz tabulka.

{| class="wikitable"
! a !! b !! a OR b
|-
| 0 || 0 || 0
|-
| 0 || 1 || 1
|-
| 1 || 0 || 1
|-
| 1 || 1 || 1
|-
|}

Lze používat i další operátory. Implikace, Bi-Implikace a Exkluzivní disjunkce, které jsou odvozené ze základních operátorů.
Všechny zmíněné operátory je možné libovolně kombinovat.<ref name="Luca"/>

=== Booleovské operátory ===
Z Booleovské algebry jsou odvozené tzv. Booleovské operátory (AND, OR, NOT), které konkretizují dotaz v prostředí vyhledávání na internetu a to ať v běžných vyhledávačích, tak i ve specializovaných databázích. Na jejich principu fungují všechny vyhledávající stroje. Jedná se o velmi účinný systém, který nám dokáže lépe lokalizovat potřebnou informaci.<ref name="harant">HARANT, Petr. Problémy využívání informačních zdrojů v akademickém prostředí. Praha, 2009. 63 s. Dostupné z:http://www.vse.cz/vskp/show_evskp.php?evskp_id=14719. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická, Fakulta informatiky a statistiky, Katedra informačního a znalostního inženýrství. Vedoucí práce Ing. Vilém Sklenák, CSc.</ref>
AND – zužuje dotaz, vyhledá pouze ty dokumenty, ve kterých se vyskytují všechna klíčová slova
OR – rozšiřuje dotaz, vyhledá všechny dokumenty, kde se vyskytuje alespoň jedno klíčové slovo
NOT – odstraňuje nežádoucí dokumenty z vyhledávání <ref name="harant"/>

=== Význam pro informační vědu ===
V roce 1930 Claude Shannon napsal diplomovou práci, jež vycházela z Booleových základů logické algebry. Předvedl zde, jak lze aplikovat Booleovskou algebru na elektromechanické relé. Shannon na těchto základech vytvořil teorii konečných obvodů, což se stalo základem pro moderní informatiku.
Booleova práce měla široký vliv na design elektronických obvodů, vývoj počítačových programů a aplikací. Staví na ní základ vyhledávací stroje i statistika. Díky Booleovu odkazu mohl vzniknou počátek informatiky a současně i informační vědy, jako základ získávání, hodnocení a uchovávání informací.<ref name="Luca"/>

=== Publikace === <ref> VON COLLANI, Claudia. Biography of George Boole. In: Stochastikon Encyklopedia [online]. 1. vyd. 5 s. [cit. 14.4.2014]. Dostupné z: http://132.187.98.10:8080/encyclopedia/en/booleGeorge.pdf</ref>
1844 – Základní metody v analýze (On a General Method in Analysis)
1854 - Výzkum základů myšlení, na kterých jsou založeny matematické teorie logiky a pravděpodobnosti (An Investigation of The Laws of Throught on which are founded the Mathematical Theories of Logic and Probilities)
1847 – Matematická analýza logiky: esej založená na počítání s deduktivním uvažováním (The Mathematical Analysis of Logic: being an essay towards a calculus of deductive reasoning)
1863 – Teorie pravděpodobnosti (On the theory of probabilities)
1863 – Simultánní diferenciální rovnice v prvním příkazu, na kterých počet možností překračuje více jako jeden počet rovnic (On simultaneous differential equations of the first order in which the number of the variables exceeds by more than one the number of the equations)
1864 – Diferenciální rovnice dynamiky: pokračování práce o simultánních diferenciálních rovnicích (On the differential equations of dynamics: A sequel to a paper on simultaneous differential equations)
1865 – Pojednání o diferenciálních rovnicích (A treatise on differential equations)
1872 – Pojednání o počtu konečných rozdílů (A treatise on the calculus of finite differences)

== Citace a poznámky ==
<references/>

== Použitá literatura a zdroje ==

ANSELMA, Luca a Davide CAVAGNINO. How to tell the truth without knowing what you are talking about: George Boole and the Boolean algebra. In: GENNARO, A cura di Piero De. ''La ricerca della verità''. Torino: Università degli studi di Torino, 2010, s. 211-224. ISBN 888990982x. Dostupné z: http://www.di.unito.it/~anselma/pdf/preprintBoole.pdf

BURRISH, Stanley, "George Boole", ''The Stanford Encyclopedia of Philosophy'' (Summer 2010 Edition) [online], Edward N. Zalta (ed.), [cit. 2014-7-4]. Dostupné z: http://plato.stanford.edu/archives/sum2010/entries/boole/

Complete Independence: Boole. BELL, Eric Temple. ''Men of mathematics''. 1st Touchstone ed. New York: Simon, 1986c1937, s. 433-447. ISBN 0671628186.

HARANT, Petr. ''Problémy využívání informačních zdrojů v akademickém prostředí.'' Praha, 2009. 63 s. Dostupné z:http://www.vse.cz/vskp/show_evskp.php?evskp_id=14719. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická, Fakulta informatiky a statistiky, Katedra informačního a znalostního inženýrství. Vedoucí práce Ing. Vilém Sklenák, CSc.

O'REGAN, Gerard. ''A brief history of computing: Boolean Algebra.'' London: Springer, 2008, s. 33-38. ISBN 1849967253.

REVILLE, William.''The greatness of George Boole.'' The Irish Times. Faculty of Science, University College Cork. 20.5.1997. Dostupné z: http://understandingscience.ucc.ie/pages/sci_georgeboole.htm

STEHLÍK, Luděk.'' Výpočetní model procesu segmentace spojitého toku řečí v českém jazyce.'' Praha, 2008. 359 s. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/UKSESSION8CA0D99F82D597E44857AC80E73C9257/zzp/detail/67438/?file=150005822. Rigorózní práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Katedra psychologie.

VON COLLANI, Claudia. Biography of George Boole. In: ''Stochastikon Encyklopedia'' [online]. 1. vyd. 5 s. [cit. 14.4.2014]. Dostupné z: http://132.187.98.10:8080/encyclopedia/en/booleGeorge.pdf

{{DEFAULTSORT:Boole, George}}
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

John von Neumann

2014-04-26T15:53:34Z

Michal Klajban: fix

{{Infobox Vědec
|jmeno = John von Neumann
|datum_narozeni = 28. prosince 1903
|misto_narozeni = Budapešť, Rakousko-Uhersko (Maďarsko)
|datum_umrti = 8. února 1957
|misto_umrti = Washington DC, Spojené státy americké
|duvod_umrti = rakovina
|pobyt =
|obcanstvi =
|rodina =
|skola =
|pracoviste =
|znamy_diky =
|oceneni =
}}

{{DEFAULTSORT: Neumann, John von}}

[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

KISK:Blok expertů/Témata pro magistry

2014-03-30T12:16:53Z

Michal Klajban: /* Jaroslav Vážný: The Hitch-Hacker’s Guide to Data Science */ +questions

== Požadavky na shrnutí přednášek ==

Prezenční studenti vytvářejí shrnutí z jedné přednášky, kombinovaní ze dvou. K jednotlivým tématům přednášek je třeba se přihlásit předem - '''do 19. února 2014'''. Ke každému se může zapsat max. 4 studenti, do naplnění kapacity si lze vybrat.

Se zapsáním ke shrnutí přednášky se hlásíte i k vypracování tří '''dotazů''' pro daného přednášejícího. Nejpozději čtyři dny před přednáškou (tj. v neděli předcházející přednášce) zapíšete tři jedinečné (tedy u nikoho do té doby neuvedené) a nebanální odborné dotazy pro přednášejícího, k němuž jste se zapsali. Na přednášce pak položíte min. jeden dotaz, pokud se pojetí přednášky odchýlí od směru připravených dotazů nebo na všechny přinese odpověď přednáška, bude položený dotaz jiný. Dotazy nemusí zaznít pouze v případě, že to časový limit pro přednášku dle rozvrhu (tj. do 17:25) znemožní.

'''Shrnutí''' přednášky musí být o rozsahu 4000-5000 znaků, termín odevzdání je vždy 7 dní po dané přednášce - tedy do středy do večera. Úkoly se odevzdávají do Odevdávárny. Vybraná shrnutí budou umístěna na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/]. Pište proto spíše publicistickým stylem vhodným pro publikaci v elektronickém časopise (používejte hypertextové odkazy, podnadpisy atd.). Na práci je hodnocen obsah i forma, dbejte proto na obojí, protože obojí může být důvodem pro vrácení textu k přepracování.

Odevzdáním úkolu do Odevzdávárny autor dává souhlas s možným '''publikováním''' na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/] (v případě nesouhlasu prosím předem kontaktujte vyučující kurzu Mgr. Alžbětu Karolyiovou - karolyiova@phil.muni.cz).

== Přihlašování k tématům na jaře 2014 ==

''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''

=== Pavlína Kvapilová: Moderní technologie v médiích – v čem mohou být pohromou a v čem záchranou pro současnou žurnalistku? Jak inteligentně využít nové trendy? ===
Leona Kroupová
*''Do jaké míry ovlivnil vznik moderních technologií podobu novinářské profese? S přihlédnutím k dosavadnímu trendu, můžeme do budoucna očekávat razantní změnu v náplni práce novináře? Jak by to mohlo vypadat?
*''Jakým způsobem změnilo online zpravodajství a sociální média podobu tištěných médií a televizního zpravodajství? Dá se předpokládat, že tištěná média jednoho dne zcela zaniknou?
*''Porovnáme-li užití moderních technologií v českém mediálním prostředí a státech západní Evropy, na kolik se jim přibližujeme? Jaké jsou naše nedostatky?

František Šudřich
*'' Existuje v České televizi nějaký manuál pro zaměstnance, jak se mají chovat na síti? Co mohou sdílet na sociálních sítích a co ne? Vznikají v tomto směru problémy?
*'' Právě je aktuální téma olympijských her. Předpokládám, že pro divizi Nová média v ČT bylo zvládnutí příprav těžký úkol. Co bylo nejhorší? Plánovali jste například nějaké inovativní využití technologií, které se nakonec nepovedlo? Jak hodnotíte jejich letošní zvládnutí?
*'' Jaké jsou podle Vás trendy budoucího vývoje moderních technologií v médiích?
Tomáš Vorálek
*'' Jaký dopad mají moderní technologie na kvalitu informací? (pozitivní, negativní)''
*'' Nemá masové zveřejňování informací, především na internetu, za následek menší nezávislost média? ( Komerční články, skrytá reklama apod.)''
*'' Dokázaly by dnešní média fungovat bez internetu? Existuje nějaký krizový plán pro tuto skutečnost?''
Radek Dobrovolný
*'' Využívají se moderní technologie více pro marketingové účely (větší sledovanost, čtenost) nebo pro účelnější předání informace?''
*'' Snižuje/zvyšuje provázanost média se sociální sítí jeho důvěryhodnost? (Např. diskuzní fóra na zpravodajských portálech.)''
*'' V čem se liší využívání moderních technologií v české žurnalistice oproti zahraniční?''

=== Guenther Krumpak: The Book and The Internet - the Antithesis between Paper and Electricity ===
Radek Dobrovolný
*'' Jsou nová média a technologie pouhou evolucí přenosu informace anebo mění celé paradigma?''
*'' Jak můžeme dlouhodobě zachovat informaci? Proč se této oblasti nové technologie nevěnují?''
*'' Jaké nové technologie jsou nejvhodnější pro vzdělávání?''

=== Hana Krejčí: Fundraising - není to jen o penězích... ===

Alžběta Lukšů

*''Které typy projektů se financují relativně snadno a pro které je naopak těžké potřebné finance shromáždit?''
*''Využíváte ve své práci metody crowdsourcingu? Pro jaké projekty je crowdsourcing vhodný? Pro jaké se naopak nehodí?*''
*''Nemyslíte si, že veřejnost je už přesycena množstvím žádostí o příspěvky od neziskových a dobročinných organizací všeho druhu? Je ještě možné nějak zaujmout?*''

 Alžbeta Šellengová

*''Má fundraising, v podobe ako ho poznáme dnes budúcnosť?''

*''Čím všetkým by mal správny fundraiser disponovať ?''

*''Ktorá organizácia v ČR je podľa Vás vo fundraising-u na štipici?''

 Marta Konířová

*''Jaké zákony či předpisy se fundraisingu týkají?''
*''Do jaké míry je úspěšnost fundraisingu ovlivněna pověstí (image) organizace?''
*''Kdo by se měl v organizaci fundraisingu věnovat?''

Kateřina Rovná

*Jaké vlastnosti jsou důležité pro fundraisera?
*Z kterého sektoru (komerční sektor, veřejný sektor) je snažší získat finanční příspěvek?
*Pro který projekt bylo nejobtížnější získat prostředky?

=== Zdeňka Kujová: Všichni ji chtějí, všichni jí ztrácí – kreativita. Tvůrčí odvětví jako hybatelé rozvoje ===

Marta Konířová

*''Jaký je hlavní rozdíl mezi kulturními a kreativními průmysly?''
*''Jaká jsou hlavní rizika podnikání v kreativních průmyslech?''
*''V kterých zemích je podíl kreativních průmyslů na HDP nejvyšší? Co je pravděpodobně příčinou tohoto vysokého podílu?''

Josef Březina

*''Jak v praxi funguje spolupráce byznysmenů a umělců?''

*''Může z této spolupráce vzniknout něco smysluplného? Mohla byste uvést nějaké projekty?''

*''Myslíte si, že by tyto projekty měly být podporovány z veřejných zdrojů?''

Jaroslava Dvořáková

*''Jakou roli hraje kreativita v rozvoji města?''

*''Chápete kreativní průmysl jako výzvu a přiležitost? Jaký je vztah (spolupráce) mezi sférou byznysu a lidmi uměleckých profesí?''

*''Jaké je potenciál kreativního průmyslu?''

=== Michal Zwinger: E-learning jako funkční výukový nástroj a tvorba webových aplikací, které baví ===
Žaneta Floriánová
*''Myslíte, že e-learning je budoucnost vzdělávání?''
*''Jak úspěšně měřit efektivitu vzdělávání pomocí e-learningu?''
*''Která aplikace na e-learning je podle Vás nejvhodnější?''

Jiří Krišpin
*''Kolik středních a vysokých škol v současné době využívá aplikaci Rozečti.se?''
*''Plánujete do budoucna nějaká další rozšíření Rozečti.se (např. pro vědce a lékaře)?''
*''Používáte osobně nějaké e-learningové aplikace? Pokud ano, můžete prozradit jaké?''

Alžběta Lukšů
*''Jak hodnotíte kvalitu a možnosti LMS Moodle?''
*''Kurz rozečti.se je určen dospělým. Plánujete obdobný kurz rychlého čtení zaměřený na děti?''
*''Do jaké míry mohou e-learningové aplikace nahradit klasickou výuku ve třídě? Je e-learning vhodnou metodou výuky i u mladších dětí?''

Veronika Ježková

=== Robert Vlach: Zbavte se předsudků o podnikání na volné noze ===

Ľudovít Nápoký
*''Aký začiatočný postup by ste odporučil mladému človeku, ktorý má nápad na podnikanie, ale nevie ako a kde začať?*''
*''Ako zmeny môžme na trhu práce pozorovať v 21. storočí?*''
*''Aké sú najvačšie predpoklady na to aby som sa mohol stať úspešným podnikateľom?*''

Monika Machovská
*''Co je cílem, nebo jaký přínos mají setkání think-tank, které pořádáte?''
*''Zaměřujete se pouze na český trh, nebo spolupracujete i se zahraničními klienty?''
*''Kdo je momentálně Vaším největším konkurentem na trhu?''

Michal Klajban
*''Jaké jsou v ČR podmínky pro lidi na volné noze oproti zahraničí?''
*''Jak je podle vás nejlépe začít podnikat - mít stále zaměstnání (jistotu) a postupně pracovat na vlastních projektech, nebo se tomu oddat hned "naplno"?''
*''Loni jste představil svou koncepci intelektuálního marketingu. Mohl byste nám ji přiblížit?''

=== Jaroslav Vážný: The Hitch-Hacker’s Guide to Data Science ===
Michal Klajban
*''V abstraktu k přednášce jste zmiňoval, že je velmi důležité, aby se lidé naučili těžit informace z dat. Není podle vás přínosnější spíše vyvinout nástroje, které by i technicky méně zdatným jedincům pomáhaly z dat získat maximum?''
*''Jak vidíte budoucnost data miningu? Kde podle vás bude tento obor za 10, 20 let?''
*''V jakém oboru lidské činnosti je podle vás cítit největší mezery v získávání informací z dat?''
*''Někdy se o data miningu hovoří jako samostatném oboru, někdy jako o tzv. "buzzword", který jen označuje to, co se ve skutečnosti už dávno děje. Jak data mining vnímáte vy? Buzzword nebo moderní, samostatná disciplína?''

=== Petr Ludwig: Osobní wiki = mozek 2.0 ===

Kateřina Kopecká

Pavla Macháčková

Kateřina Rovná

=== Václav Matyáš: Biometrická autentizace uživatelů ===
Jakub Forman

Blanka Justová

Lenka Kupková

David Humpolík

=== Michaela Buchtová: Location-based learning: možnosti a limity mobilních zařízení pro výuku v terénu ===

Hana Šimáčková

Lucie Bělejová

David Humpolík

Žaneta Floriánová

=== Berka: UX tam venku ===
David Šmehlík

Lenka Kupková

Ondřej Kašpárek

== Přihlašování k tématům na podzim 2013 ==

''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''

=== Bořivoj Brdička: Budoucnost vzdělávání v 21. století ===
Hanka Habermannová
*'' Jak efektivní je online výuka na českých vysokých školách? ''
*'' Myslíte si, že MOOC kurzy budou v dohledné době tvořit součást školního rozvrhu?''
*'' Na jaké technologie ve vzdělávání je potřeba se zaměřit a se kterými naopak ztrácíme čas?''

Marta Konířová
*'' Jaké změny českého školství považujete za žádoucí a jaké za současných ekonomických a politických podmínek za možné? ''
*''Jak souvisí síťová gramotnost se sociální gramotností?''
*''Jak moderní technologie mohou ovlivnit rovný přístup ke vzdělávání?''

Katarína Hečková
*''Myslíte si že by bolo možné vo vyučovacom procese na stredných a základných školách nahraniť knihy a zošity tabletmi?
*''Je podľa Vás potrebné v súčasnosti učiť deti písať v škole písaným písmom?
*'' Koľko ideálne HDP by sa malo v ČR investovať do školstva? (V roku 2013 išlo do škôl 3,11 % HDP)

Alžběta Lukšů
*'' Do jaké míry jsou české školy a čeští učitelé připraveni plně využívat možností nových digitálních technologií?
*'' Jaké jsou možnosti využívání nových technologií ve vzdělávání dětí s poruchami učení (ADHD, dyslexie, dysgrafie)?
*'' Pomohou nové technologie ve vzdělávání zvýšit motivaci a zájem dětí o učení?

=== Jindřich Fáborský: O marketingu na internetu ===

Lada Kadaníková
*''Je RTB marketing trendem usnadňujícím uživateli nákup nebo narušujícím jeho soukromí? Lze se proti tomuto trendu bránit?''
*''Je reklama na Facebooku trend, do kterého se investuje čím dál tím více nebo spíš fenomén Facebooku upadá i v tomto odvětví? Případně, jaké jsou tendence investice do reklamy na FB v České republice a ve světě?''
*''Lze sledovat rozdíly v úspěšnosti marketingových kampaní a reklam na internetu versus mimo internet?''

Veronika Víšková
*'' Jaké marketingové praktiky jsou na internetu nejúspěšnější? ''
*'' Existuje v rámci internetového marketingu v současné době nějaký (nový) trend? ''
*'' Které marketingové kampaně na internetu považujete za nejvíce zdařilé a proč? ''

Pavla Macháčková
*'' Jaká je úspěšnost reklamy na FB? ''
*'' Myslíte si, že je FB dobrý prodejní kanál? ''
*'' Jaký je dopad jednotlivých marketingových technik a která je nejúčinnější v případě Marketing festivalu? ''

-

Tomáš Vojta
*'' Jaké znalosti a dovednosti by měl mít specialista internetového marketingu?''
*'' Kde se vy osobně vzděláváte v oblasti internetového marketingu, kde čerpáte inspiraci? ''
*'' Jak bude internetový marketing vypadat za 10 let? Co můžeme očekávat za změny? Jaké pustupy které dnes fungují už nebudou platné? ''

=== Pavel Rankov: Digitální technologie a procesy remediace v kultuře ===

1. Ľudovít Nápoký
*'' Možno médiá považovať za súčasti kultúrnych tradícií?
*'' Môžeme remediované médiá považovať za tú istú tradíciu?
*'' Ak sa určité dielo, štýl, zámer vráti do kultúry v podobe retra je možné tento jav považovať za jav remediácie?

2. Vendula Bednářová
*'' Moderní způsoby šíření digitálních médií se projevují lepší dostupností, a zároveň vyšší mírou pirátství. Myslíte, že se tak děje na úkor autorů? ''
*'' Myslíte, že zvýšená dostupnost audioknih způsobuje, že díla poslouchají i lidé, kteří by knihu nečetli? ''
*'' Očekáváte, že remediace způsobí zánik původních médií nebo se původní nosiče zachovají? Např. vzrůstající obliba poslechu gramodesek. ''

3. Jaroslava Dvořáková
*''Je dle Vás remediace činitelem technologického vývoje?''
*''Souhlasíte s výrokem Marshalla McLuhana, který říká, že médium je poselství?''
*''Existuje jasná definice digitálních technologií?''

4. Žaneta Floriánová
*'' Jaké vidíte zápory při remediaci v kultuře? ''
*'' Pomohl vstup rozhlasu na internet? Přilákal tak rozhlas více uživatelů? (např.: Český rozhlas - Nová média ČRo)''
*'' "Nezabíjí" digitální technologie kulturní akce? Nebo uživatelé dnes již vše hledají "online"? ''

=== Lucie Rohlíková: Mýty o distančním vzdělávání ===

1. Emil Budín

*''Jakou roli by měl plnit vyučující v rámci distanční výuky na univerzitách?
*''Které oblasti lidského vědění jsou vhodné pro předávání touto formou výuky? Které nikoliv?
*''Nemůže se stát, že distanční výuka bude formou vzdělávání pro chudé a za kvalitní F2F výuku se budou platit ještě vyšší poplatky než doposud (USA, VB, ...)?

2. Floriánová Žaneta
*''Proč myslíte, že se distanční vzdělávání tolik podceňuje?
*''Umožní dnešní elektronická doba rozvoji distančního vzdělávání?
*''Vidíte v distančním vzdělávání budoucnost?

3. Davit Šmehlík

*'' Jak v e-learningu nejlépe skloubit, aby užívání aplikace bylo zároveň zábava i didakticky efektivní?
*'' Co, kromě financí, brání masivnějšímu rozšíření využití tabletů ve výuce na českých školách?
*'' Mohla byste s námi sdílet vaše hlavní myšlenky týkající se fenoménu MOOC?
*'' Jaký je váš postoj ke vzdělávacímu potenciálu digitálních her?

4. Tomáš Vorálek

*'' Jaké jsou nejčastější problémy studentů v distančním vzdělávání?
*'' Které média nejčastěji používáte při distančním vzdělávání a proč?
*'' Jakými způsoby komunikujete se studenty, kteří jsou zapojeni do kurzu distančního vzdělávání?

=== Ondřej Neumajer: Inovace ve vzdělávání s podporou digitálních technologií ===

Lucie Lindrová
*''Je zájem ze strany vyučujících o používání nových technologií a inovací ve výuce?''
*''Jsou inovace ve vzdělávání implementovány do výuky budoucích učitelů na pedagogických VŠ?''
*''Která země má nejlépe vytvořený vzdělávací systém s využíváním ICT?''

Marta Konířová
*''Kde se mohou čeští učitelé o možnostech, příkladech, dobré praxi inovací ve vzdělávání u nás i ve světě dozvědět nebo o nich informovat? ''
*''Jaké je nebezpečí komerčních tlaků? Souvisejí inovace ve vzdělávání vždy nutně s moderním vybavením ICT, nebo je lze realizovat i se starším vybavením?''
*''„Inovace“ znamená „obnovení, zdokonalení“. Souhlasíte s názorem, že inovace ve vzdělávání znamenají také „obnovu“ některých myšlenek reformní pedagogiky, které dříve nemohly být realizovány?''

Kateřina Kopecká
*''Existují nějaké metody či nástroje pro měření inovací ve vzdělávání?''
*''Jaký bude podle vás budoucí vývoj ve vzdělávání pomocí digitálních technologií?''
*''Co nejčastěji komplikuje zavádění vzdělávacích inovací do českých škol?''

Kateřina Rovná
* ''Jaké jsou v současné době trendy využití ICT ve vzdělávání žáků/studentů se specifickými potřebami?''
* ''Mají vyučující motivaci a prostor k získávání zpětné vazby (pokroky, rozvíjení dovedností)?''
* ''Jaké jsou postupy v případě, že změnám/inovacím není nakloněno vedení školy?''

=== František Bartes: Nové pojetí Competitive Intelligence ===
Tomáš Marek
*''Můžete popsat, jak je CI rozvinuto a využíváno v České republice?
*''Jak jsou na tom s využíváním CI na našem území SME?
*''Mění se CI v souvislosti s růstem objemu dat a jak se tento trend odráží v požadavcích na schopnosti CI profesionála?

Alžběta Lukšů
*''Sběr a analýza informací o zákaznících, konkurentech, či výrobcích je drahou a časově náročnou záležitostí. Vyplatí se i malým firmám či živnostníkům? Případně existuje na našem trhu nabídka služeb competitive intelligence pro drobné podnikatele?

*''Můžete blíže popsat metody zpracování informací získaných v primárním a sekundárním výzkumu?

*''Jakou roli hraje při zpracovávání informací v rámci competitive intelligence lidský faktor a lidská inteligence na jedné straně a síla výpočetní techniky na straně druhé?

Lea Mentlíková
*''Jaké informace, které firmy o sobě zveřejňují online, Vás nejvíce zajímají?
*''Existují nějaké online nástroje pro CI?
*''Na základě čeho odhadujete budoucí vývoj firmy? Dá se vývoj podle Vás nějak předpokládat nebo je to tak komplexní věc, že bod zlomu může přijít kdykoliv?

Miroslava Brázdová
*''Liší se nějak chápaní a provádění CI v České republice a v zahraničí?
*''Jak velký přínos může pro firmu CI mít v poměru k nákladům? (Pro jakou firmu to má smysl a pro jakou už ne?)
*''Jaké procento firem CI v ČR skutečně využívá?

=== David Spáčil: Predikce videotrendů v blízké budoucnosti ===
Filip Kocián 
*''S nástupem DSLR se výrazně snížily rozdíly mezi profesionály a amatéry, co predikujete pro příštích 5 let v tomto ohledu? ''
*''Forma je stále důležitější než technická kvalita zpracování, můžete uvést příklady z praxe?''
*''Jaké jsou nejčastější chyby tvůrců, při snaze vytvořit video s virálním potenciálem?''

Hana Konečná 
*Mění se rozšířením videa chování lidí, stanou se z nich pod stálým dohledem kamer herci, nebo se budou chovat přirozeně?
*Očekáváte masové rozšíření podobného fenoménu, jako je Instagram, i pro video?
*Jaké video se podle vašich zkušeností s provozem serveru Videoflot dá pořídit za nejnižší ceny kolem dvou tisíc?

Martina Antlová 
*Jaký je Váš názor na využití videa ve vzdělávání (např. ve výuce)? 
*Co si myslíte o 3D videu? Má 2D video ještě nějakou budoucnost? 
*Proč jsou virální videa stále více oblíbenější? 

Blanka Justová
*Jaká je cena hudebního videoklipu zprostředkovaného pomocí Videoflotu?
*Proč vás zaujala právě oblast videa? Co vás na něm baví nejvíc?
*Jak dlouho trvá tvorba kvalitního videa od zadání po prezentaci online?

=== Michal Bláha: Nové přístupy ke zjišťování zákaznické spokojenosti, 14. 11. 2013 ===

1. Emil Budín

*''Seznámil byste nás s historií přístupů ke zjišťování zákaznické spokojenosti?
*''Máte nějakou zkušenost se zájmem o systémy zjišťování zákaznické spokojenosti ze strany institucí české státní správy?
*''Pokud uživatel hodnotí spokojenost s konkrétní službou, např. pomocí SMS, jakým způsob je zajištěno, že se seznámí se všeobecnými podmínkami dané služby pro hodnocení uživatelské spokojenosti ještě před odesláním svého hodnocení?

2. Marcela Střelcová

*''Jaké způsoby motivace pro zvýšení účasti na zjišťování zákaznické spokojenosti byste doporučil?
*''Je známo, zda zákazníci upřednostňují vyplňování dotazníku o spokojenosti formou rozhovoru s tazatelem nebo raději pomocí technologií v podobě vyplnění dotazníku na obrazovce umístěné v obchodě?
*''Jsou data o spokojenosti zákazníků analyzovány odborníky a opravdu aplikovány podle výsledků průzkumu?

3. Magdalena Jirásková

*''
*''
*''

4. Ondřej Kašpárek

*'' Myslíte si, že má smysl zjišťovat spokojenost zákazníků způsobem, jakým to dělá heuréka.cz? Tj. že je uživatel vybízen k hodnocení nákupu na nějakém eshopu, i přesto, že se na eshop dostal přímo přes link, nikoli přes Heuréku.
*'' Víte o nějaké firmě, která by vyhodnocování zákaznické spokojenosti využívala volně dostupná data z twitteru?
*''Využívají se při sběru dat pro analýzu zákaznické spokojenosti služby typu Google Alerts?

5. Eva Syrovátková
*''Myslíte si, že vliv opinion leaderů je ve výzkumu zákaznické spokojenosti důležitý?
*''Jak zabudovat do výzkumů faktor opinion leadera? Lze ho nějak měřit?
*''Nejsou uživatelé zkoumáním spokojenosti přehlceni? Jak se odlišit jako poskytovatel služby od ostatních a neznudit uživatele?

=== Pavlína Louženská: Happiness Designer Wanted ===

Hana Sychrová

• ''Dají se v oblasti copywritingu vysledovat určité trendy? Případně jaký trend vládne v současnosti?''

• ''Lze najít v této oblasti rozdíly mezi Českou republikou a zahraničím?''

• ''Jak by podle Vás mohla vypadat budoucnost copywriterů v České republice? Mimo pozice „Happiness Designer“.''

Klára Kašparová

• ''Jaké znalosti a dovednosti by měl mít copywriter?

• ''Jak dělat kvalitní copywriting?''

• ''Čím upoutat čtenáře a přesvědčit ho, aby se textem zabýval?''

Michal Konečný

• ''Jak bojují profesionální copywriteři s autorským blokem? Existují nějaké triky, jak jej překonat?''

• ''Jak často zasahují klienti do hotového textu a zanechávají v něm své „stopy“?''

• ''Kolik času zabere profesionálovi zpracování jedné normostrany textu (bez započítání rešerší a studia)?''

Radomír Šuhej

=== Marcel Láža: BigData vs. analýza "normálních" dat ===

Hana Konečná

*Neměli bychom se místo data minigu a zpracování velkých dat zaměřit spíše na problematiku kladení otázek, na které chceme analýzou BigData najít odpovědi?
*Za jak dlouho bude podle Vás dostupné zpracovávat velká data pro běžné firmy například v rámci HR nebo obchodního oddělení.
*Co myslíte, že přijde po BigData? Ještě větší data, nebo změna paradigmatu?

Vendula Bednářová

*Jak zpracovává BigData Facebook?
*Které nástroje pro zpracování BigDat jste sám vyzkoušel? Jaké jsou jejich výhody a nevýhody?
*Kdo je největším zpracovatelem BigDat v Čechách?

Martina Snížková

*Od jakého objemu dat už se mluví o BigDatech?
* Jaké znáte nástroje pro zpracování BigDat? 
* Znáte nástroj Hadoop? Co si o něm myslíte? Používáte ho?

Aneta Bublová

Jaké jsou možnosti cloudcomputingu v oblasti zpracování BigDat?

Jaké jsou hrozby při nakládání s BigDaty (bezpečnost, únik)?

Co považujete za základ potřebný pro zpracování BigDat?

=== Lukáš Konarovský: Webová aplikace jako služba ===
Jakub Forman

*''Jaký je Váš názor na digitální prototypování webových aplikací? Má to smysl?''

*''Mají webové aplikace v dnešní době mobilních aplikací budoucnost? ''

*''Jak byste definoval úspěšnou webovou aplikaci? Proč jsou některé aplikace výrazně úspěšnější?''

Michal Konečný
*''Vyplatí se navrhovat aplikace i pro malé trhy, jako je například ČR, nebo je vhodnější mířit rovnou na celý svět?''

*''Je nutné webovou aplikaci od začátku navrhovat jako škálovatelné řešení, nebo stačí otázku výkonu řešit ad hoc?''

*''Je lepší přijít s nějakou službou / aplikací jako první, i když nebude dokonalá, nebo ji spustit až jako vyladěný produkt?''

Martina Antlová
*''Jaká je podle Vás nejzajímavější webová aplikace?''

*''Jaký je rozdíl mezi webovou a desktopovou aplikací? Jaké jsou podle Vás výhody a nevýhody obou řešení?''

*''Webová aplikace z hlediska bezpečnosti - jaké hrozby na nás číhají?''

Jan Viskot

Hana Habermannová
*''Co si myslíte o tom, že předmětem startupů jsou převážně webové aplikace? Je nutné každý problém řešit aplikací?''

*''Webová aplikace ve vztahu k mobilní aplikaci - jaký je mezi nimi rozdíl po stránce využitelnosti?''

*''Jak designovat webovou aplikaci jako službu? (Vliv UX na návrh webové aplikace jako služby.)''

Radek Dobrovolný
*''Má freemium a pouze placený model aplikace stejnou šanci na úspěch?''
*''Jaké jsou aktuální trendy v oblasti SaaS?''
*''Z pohledu uživatele, podle čeho můžu předvídat, že služba bude dlouhodobě dostupná a v provozu?''

=== Lukáš Nevosád: Jak zbohatnout na mobilních aplikacích ===

Radim Chalupník
* ''Víte, jaké typy mobilních aplikací patří mezi nejvýdělečnější? (Konkrétní příklad?)''
* ''Proč si myslíte, že některé aplikace jsou vyvíjeny pouze pro jeden operační systém? Nepotlačuje to větší možnost zisku?''
* ''Je pravda, že nejvíce vydělávají aplikace, které jsou na první pohled freeware? (Například hra je zdarma, zákazník připlácí za bonusy, nadstandardy...)''

Jiří Krišpin
* ''Nedomníváte se, že je trh s mobilními aplikacemi přesycený?''
* ''Chybí Vám osobně na trhu nějaký typ mobilní aplikace?''
* ''Je podle Vás v dnešní době ještě možné vytvořit opravdu originální mobilní aplikaci, která zaujme zákazníky?''
Filip Kotáb
* '' Jak nejlépe propagovat mobilní aplikaci?
* '' Kde nejlépe sehnat kodéry pro mobilní aplikaci?
* '' Jaké typy aplikací se hodí pro typy monetizace: Freemium, Freeware a plně zpoplatněné?

Radek Dobrovolný
* ''Proč je v obchodech s aplikacemi tolik nekvalitních aplikací?''
* ''Je důležitější marketing anebo kvalita aplikace k jejímu úspěchu?''
* ''Proč jsou desktopové aplikace výrazně dražší než mobilní?''

Kateřina Rovná
* ''Jak hodnotíte soutěž Mobilní aplikace roku?''
* ''Oslovují placené aplikace i starší generaci?''
* ''Existuje nějaká aplikace určená přímo seniorům?''

== Přihlašování k tématům na jaře 2013 ==

''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4.''

=== Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí ===

1. Martina Snížková

*''Stačí k rozpoznání emoce pouze jedeny vstupní informace (tím myslím pouze audiozáznam či videozáznam)?''
*''Existují pro počítač také jiné relevantní informace pro zpracování emocí? (tedy mimo audiozáznam či videozáznam, například dechová frekvence, tepová frekvence a pod?)''
*''Jaká je dosavadní úspěšnost u softwaru rozpoznávání emocí? Které emoce se zpracovávají nejhůře?''

2. Anna Mikulášková

*''Jaké jsou možnosti využití počítačového zpracování emocí?''
*''Jakým směrem se tento obor bude vyvíjet do budoucna? Jaké změny může přinést třeba pro vzdělávání a zdravotnictví?''
*''Budou počítače někdy schopné detailně rozpoznat širokou škálu emocí, kterou disponují lidé?''

=== Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů ===

1. Emil Budín

*''Jak detailně je třeba mít zpracovaný business plán, aby bylo možné pomýšlet na získání investora, příp. úvěru v bance?''
*''Jaký typ projektů ve Starcube preferujete - např. z hlediska odvětví, počtu zapojených lidí, vlastních financí, míry inovace?''
*''Máte informace, statistiky, jak se vede firmám, které již opustily Váš akcelerátor? A pokud ano, uveďte prosím ty v současnosti nejúspěšnější.''

2. Jan Viskot

*''Je důležitější nápad, nebo složení týmu?''
*''Čím se liší startup od projektu?''
*''Jaká je pravděpodobnost, že startup bude úspěšný?''

3. František Dalecký

*''Jak hodnotíte úroveň místních mentorů a jejich vliv na úspěch českých startupů?''
*''Které české startupy považujete za nejúspěšnější a v čem by se od nich měli ostatní poučit?''
*''Jak hodnotíte způsob přípravy českých vysokých škol na podnikání v IT byznysu?''

4. Hana Habermannová

*''Jakým způsobem je JIC nebo Starcube napojen na zahraniční akcelerátory a např. Silicon Valley?''
*''Teď je v kurzu lean startup jako přístup v budování startupů. Jak dlouho myslíte, že tento trend vydrží a co přijde potom?''
*''V čem se může česká startupová scéna učit např. od té americké?''

=== Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===

1. Tomáš Vorálek

*''Podle jakého systému třídění se nejčastěji řadí notové záznamy?''
*''Jakým způsobem se tyto záznamy uchovávají oproti klasickým knižním''
*''Probíhá digitalizace těchto dokumentů?''
*''Jak se liší digitalizace notových záznamů oproti digitalizaci knih?''

2.

3.

=== Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii ===

1. Žaneta Floriánová

*''Je dobré při krizové komunikaci využívat dárky a úplatky? (např.: jízdné zdarma se společností)''
*''Je výhodné mít předpřipravené koncepty krizové komunikaci nebo raději řešit krizi "až přijde"?''
*''Liší se krizová komunikace na sociálních sítích a s médii?''

2. Alžběta Lukšů

*''Jaké jsou možnosti a techniky získávání prostoru v médiích (mimo inzerce)?''
*''Do jaké míry lze krizovou komunikaci plánovat, když jejím principem je reakce na neplánované krizové situace?''
*''Která média vybírat pro maximální efektivitu krizové komunikace?''

3. Marta Konířová

*''Jak má být provázána krizová komunikace s médii (vnější komunikace) s krizovou komunikací vnitřní (se zaměstnanci)? (Zaměstnanci se určitě nechtějí dozvídat negativní zprávy, např. o propouštění, z médií, na druhou stranu mohou negativní informace o stavu podniku „vynášet“, třeba i nevědomky.)''
*''Kdo a jak by měl vytvořit plány krizové komunikace?''
*''Co přesně označuje termín "nepřátelská média" a jak s nimi komunikovat?''

4. Katarína Hečková

*''Aké chyby najčastejšie robia firmi pri krízovej komunikácií s médiami?''
*''Aké vlastnosti by mal mať predstaviteľ firmy, ktorý v krízových situáciach komunikuje s médiami?''
*''O aký typ kríz vo firmách sa najčastejšie zaujímajú české média v posledných rokoch? (ekonomické, úrazy/úmrtia na pracoviskum,...)''

=== Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání ===

1. Emil Budín

*''Můžete prosím uvést konkrétní příklady implementace technologií Cloud Computingu (CC) ve vzdělávání?''
*''V čem spatřujete výhody a nevýhody řešení postavených na CC proti klasickému přístupu spočívajícím ve využití vlastní ICT infrastruktury?''
*''Pokud se podílíte na konkrétním vzdělávacím projektu na bázi CC, prováděli jste komparativní analýzu nákladů vůči tradičnímu řešení? Pokud ano, s jakým výsledkem?''

2. Jan Viskot

*''Má CC nějaká zásadní negativa?''
*''Jak jsme na tom v oblasti CC ve srovnání se světem, jaké můžeme očekávat trendy?''
*''Existují CC služby ve vzdělávání, které jsou pro školství zdarma?''

3. Klára Jánská

*''Používáte vy sama cloud computing ve výuce? Pokud ano, jak to hodnotí vaši studenti?''
*''Kdy se u nás začal cloud computing ve vzdělávání využívat?''
*''Jak velké je nebezpečí při využívání CC v otázce zabezpečení soukromých dat a zachování autorství?''

4. Michal Klajban

*''Jaké konkrétní CC služby doporučujete?''
*''Dá se kvalitní CC zajistit pomocí služeb poskytovaných zdarma?''
*''Existují služby specializované na CC ve vzdělávání?''

=== David Grudl: User Experience - poznejte své uživatele===

1. Emil Budín

*'' Bohužel nebylo známo téma přednášky předem. Po skončení přednášky byl můj dotaz na to, zda se v ČR nějaká firma UX profesionálně zabývá, položen kolegyní přede mnou. Další otázku jsem vzhledem k formě přednášky (spíše workshop s příklady a obecně platnými fakty než teorie a koncepce) a faktu, že jsem se celou dobu soustředil na zaznamenání přednášky pro její další zpracování, bohužel nepoložil. Domnívám se, že ostatní posluchači svými dotazy časový prostor pro diskuzi vrchovatě naplnili. Děkuji za pochopení.

2. Norbert Bago

*''Čo Vás viedlo k tomu že ste začali vytvárať vlastný framework?''
*''Aký je rozdiel medzi Nette a inými frameworkami?''
*''Proč je dobré využívať framework pri práci a jaky používate editor pri programovani ?''
*''Jaké máte plány pri dalšom rozvoji Nette Frameworku?''

3. Michal Klajban

*Se omlouvám, že jsem nedodal otázky, ale těžko něco vymýšlet na přednášku, jejíž téma neznám. Podle [http://www.slideshare.net/davidgrudl/bude-upesnno-na-barcamp-brno-2011 některých indicií] bych se asi měl připravit na něco z teorie pravděpodobnosti nebo života Montyho Halla, za jednu noc si na to ale netroufám. --[[Uživatel:Michal Klajban|Michal Klajban]] 27. 3. 2013, 18:41 (CET)

=== Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse? ===

1. Alžběta Lukšů

*''Do jaké míry lze řídit tacitní, tedy těžko sdělitelné znalosti? Existují nějaké systémy, které toto usnadňují?''
*''Zavedení systému pro řízení znalostí je velmi nákladné. Vyplatí se i menším firmám?''
*''Jak lze motivovat zaměstnance k využívání systémů pro řízení znalostí? Stává se, že zaměstnanci své znalosti s ostatními sdílet nechtějí?''

2. Tomáš Marek

*''<del>Jak často provádíte VRI Audity, kdo je obvyklým zákazníkem (firmy, osoby)?</del>''
*''<del>Kolik takový audit rámcově stojí, např. kontinuální intervenční analýza digitální stopy?</del>''
*''<del>Jak se na to vy osobně díváte z pohledu soukromí?</del>''
Otázky neodpovídaly konečnému obsahu přednášky, položil jsem tedy ve zbylém čase jiný dotaz relevantní obsahu přednášky.
*''Dle vašeho výkladu se tedy KM posouvá od zaměření na systém a procesy k zaměření na lidi. Díky tomu ovšem musí pracovat s diverzitou znalostních pracovníků, ať už generační, pohlavní nebo kulturní. Měl by podle Vás mít dokonalý znalostní manažer vzdělání také v oboru sociologie, psychologie nebo podobném?''

3. Michal Klajban

*''V jakém rozmezí se pohybuje plat znalostního managera v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách?''
*''Jaké vzdělání je podle vás nejvhodnější pro znalostního managera?'' a
*''Existuje nějaký obor znalostního managementu? Resp. mohla byste jmenovat obor, který je mu nejblíže?''

4.

=== Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let ===

1. Žaneta Floriánová

*''Jakým způsobem přitahujete čtenáře do knihovny?''
*''Myslíte, že technická vybavenost přiláká čtenáře do knihovny (ve vašem případě studenty?)''
*''Narážíte na nějaké bariéry při inovaci knihovny? (například ve vedení knihovny či fakulty?)''

2. Lenka Kupková
*''Jakou zajímavou inovaci jste v poslední době v knihovně realizovali?
*''Provádíte výuku informační gramotnosti?
*''Jaký je roční přírůstek knižního fondu Vaší knihovny a jak se roční přírůstky měnily v průběhu doby fungování knihovny?

3. Alžbeta Šellengová

''Čo by ste označili za najväčší úspech Vašej knižnice?''

''Čo naopak, plánujete v dohľadnej dobe zmeniť poprípade zlepšiť?''

''Čím by podľa Vás mala disponovať každá dobrá knižnica?''

4. Magdalena Jirásková

*''Jakými způsoby zjišťujete spokojenost/ potřeby vašich uživatelů?''
*''Co byste zhodnotila jako největší přednost vaší knihovny? Co k vám táhne čtenáře?''
*''Jaké máte plány s vaší knihovnou do budoucna? Jak vidíte budoucnost knihoven obecně?''

5. Monika Machovská

*''Jaké služby ve Vaší knihovně poskytujete?''
*''Zapojuje se Vaše knihovna do nějakých knihovnických nebo studentských projektů? Do jakých?''
*''Jak získáváte peníze na Vaše aktivity?''

=== Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015 ===

1. Matěj Málek
*''Kdo přesně se skrývá pod pojmem občanská komunita? Jaká je 'cílová skupina'? Jsou to občanští aktivisté, neziskové organizace, různé kulturní spolky nebo někdo jiný?''
*''Čím přesně chtějí knihovny podporovat činnosti těchto komunit? Co jim mohou dát navíc?''
*''Je součástí koncepce i nějaká podpora coworkingových aktivit? Například pro neziskové organizace atd.''
2. Dominika Kopčanská

*''Jak hodláte dosáhnout toho, aby byly knihovní služby dle koncepce dostupné i v noci? Nebude motivovat knihovníky k nočním službám příliš složité a finančně nákladné? ''
*''Jakým způsobem je možné přimět potenciální uživatele, aby knihovnu začali v dnešní době upřednostňovat jako informační zdroj a podíleli se tak na vytváření komunit v knihovnách?''
*''Součástí koncepce je také vytvářet v knihovnách prostorové podmínky pro komunitní a kulturní aktivity. Není tento bod v mnoha případech nereálný?''

3. Hana Ohlídalová
*''V koncepci se mluví o propojení knihovny s dalšími informačními institucemi, které konkrétně by to podle vás měly být? A které to u vás reálně jsou?''
*''Co pro vás znamená „přívětivá otevírací doba“? Řešili jste otevírací dobu knihovny nějakým způsobem s uživateli?''
*''Co podle vás nejvíce ovlivňuje, zda se uživatel v knihovně cítí příjemně a rád v ní tráví čas? Je to prostředí, nabízené služby, akce a jiné možnosti trávení volného času, personál (přívětivost, odbornost), nebo ještě něco jiného?''

4. Iva Slabá

5. Jiří Krišpin

* ''Můžete uvést příklady komunitních aktivit, které probíhají v Městské knihovně v Kutné Hoře?''

* ''Jak by měly knihovny motivovat místní komunity k péči o ně?''

* ''Které moderní technologie mají podle Vás největší šanci přilákat komunity tvořené jejich uživateli do knihoven?''

=== Roman Hřebecký: Kreativita v marketingu - vystrčte hlavu z krabice===

1. Martina Pelcová

2. Michaela Sagitariová

3. Vendula Bednářová
- Negativní reklama - používá se záměrně? Pokud ano, s jakým úspěchem?
- Dnešní společnost začíná být reklamou a marketingovými tahy přesycena. Myslíte, že lidé mohou postupem času být vůči reklamě imunní?
- Jak tomu předejít/zabránit?

4. Pavlína Božková
- Jakou literaturu by jste mohl doporučit k tomuto tématu?
- Co znamená "vystrčit hlavu z krabice"?
- Jaké jsou dnešní základní segmenty marketingu?

=== Vera Vohlidalova: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století ===

1. Šárka Gachová
*Jakým směrem, se podle Vás, bude ubírat knihovnictví v budoucnu?
*Co byste českým knihovnám doporučila nejvíce? Na co by se měly zaměřit/soustředit?
*Který z vašich úspěchů/ocenění Vám přinesl největší radost?

2. Lenka Kupková
*Jak dlouho jste pracovala na své knize Na houpačce nejen s knihovnou a v jakém nákladu vyšla? Nelákalo Vás věnovat se profesi spisovatelky na plný úvazek?
*Jak hodnotíte aktuální stav knihoven a jejich služeb v ČR (ve srovnání se zahraničím)?
*Uvažovala jste někdy o návratu do Velké Británie?

3. Kateřina Rovná

*Jak hodnotíte kvalitu výuky knihovnictví na FF UK v době, kdy jste tam studovala?
*Jaké bylo Vaše setkání s Václavem Havlem?
*Kdo Vám byl oporou, mimo rodiny, při Vašem obvinění z porušování pravidel hospodaření při výstavbě liberecké knihovny?

4. Jana Vrtělová
*Jakou nejcennější zkušenost jste získala při výstavbě liberecké knihovny?
*Jaký je Váš názor na současný vývoj a směr českého knihovnictví?
*Bylo pro Vás těžké napsat knihu Na houpačce nejen s knihovnou? Co Vám tato zkušenost přinesla?

5. Michaela Sagitariová
* Liberecká knihovna je architektonickým skvostem obdivovaným i v zahraničí. Jak moc je důležité pro moderní knihovnu prostředí, ve kterém se nachází?
*Jak úzká je spolupráce liberecké knihovny a městského zastupitelstva? Jakou "lobby" jste používala, když jste potřebovala prosadit zájmy knihovny?
*Jak si klienti vaší knihovny zvykali na nové služby?

Eva Kaletová: Koľko knižných fondov máte založených? Koľko kníh obsahujú vaše knižné fondy? Sú všetky sprístupnené verejnosti?=== Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti ===

1. Kateřina Blatná

*''Existují podobné projekty i v zahraničí, anebo se jedná o projekt ryze českého charakteru?''
*''Jaké vložené dokumenty/předměty se v knihách objevují nejčastěji? Objevila se v nějaké knize obzvláště zajímavá kuriozita?''
*''Uvažuje se také nad vytvořením osobních knihoven současných významných osobností? Nese to s sebou nějaké komplikace?''

2. Marta Konířová

*''Jak nakládat s dokumenty původního vlastníka vloženými do knih (lístky s poznámkami, fotografie, průkazky ap.) – nechat v knize, nebo uložit samostatně? Pokud zůstanou v knize, nehrozí nebezpečí ztráty (vypadnou z knihy, budou založeny jinam)?''
*''Jak postupovat při popisu, příp. přepisu vpisků majitele? (Nečitelnost, pochybnosti o autorství, nesrozumitelnost osobních poznámek a zkratek ap.)''
*''Zaznamenaly paměťové instituce po zveřejnění podrobných popisů knih z osobních knihoven nějaké negativní jevy (např. krádeže cennějších exlibris)?''

3. Lucie Kořistková

*''Dělají se nějaké změny (např. změna řazení knih) při zpracovávání fondu v osobních knihovnách?''
*''Jak se osobní knihovny zpřístupňují veřejnosti?''
*''Jaké projekty s osobními knihovnami u nás probíhají v tuto chvíli?''

4. Eva Kaletová

=== Michal Šerák: Knihovny jako centra celoživotního vzdělávání ===

1. Šárka Gachová

*Zaměřujete se na nějakou věkovou skupinu více?
*Jak vypadá vzdělávání dospělých v ČR ve srovnání se zahraničím?
*Máte zkušenost se vzděláváním minorit / sociálně vyloučených? (etnik, přistěhovalců, bezdomovců atp.)

2. Kateřina Rovná

*Jak hodnotíte kvalitu univerzit volného času, které organizují knihovny?
*Co je největší bariérou dalšího vzdělávání u dospělých?
*Jak se k organizování aktivit, podproující celoživotní vzdělávání, staví knihovníci?

3.Vendula Bednářová

4.Norbert Bago

*Aké sú možnosti vzdelávania dospelých v knihovne?
*Aké typy vzdelávania sú poskytnuté?
*Na akých projektoch pracujete v oblasti vzdelávania dospelých v knihovnách?

== Přihlašování k tématům na podzim 2012 ==

''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 5.''

=== Martin Solnička ===

1. Kulíková Markéta

*Jak řešíte ochranu citlivých údajů?
*Je služba dostupná prostřednictvím mobilních aplikací, aby mohl člověk zapisovat své výdaje okamžitě?
*Je možné, aby sdílelo účet více členů rodiny, ideálně 2 – 4 lidé?)

2. Děchtěrenková Ilona

*Víte, jak si stojíte mezi konkurencí obdobných projektů na webu jako je MS Money?
*Proč by Vám měl člověk svěřit informace o svých rodinných financích, v čem je vaše služba lepší než používat tabulky v Excelu?
*Pokud je služba zdarma, jakým způsobem financujete vaši činnost? Stojí za vámi nějaké bankovní domy a nabízíte jejich produkty?)

3.

4.

5.

=== Miroslav Paclík ===

1. Jan Viskot

*Lze u Úřadu průmyslového vlastnictví podávat přihlášky pro celosvětový patent?
*Lze celosvětové patenty uplatnit i na území Číny, je Čína členem WIPO?
*Není možnost udělování patentů na zcela obecné průmyslové vzory např. v USA na škodu?

2. Eva Králíčková

*Stane se Čína patentovou velmocí?
*Brzdí patenty vývoj?
*Lze ještě vymyslet něco originálního? Viz. spor mezi firmami Samsung a Apple, Apple versus švýcarská železniční společnost SBB.

3. Tomáš Vojta

*Nezachází patentové úřady příliš daleko v případě umožnění patentování drobností a jednoduchých prvků grafických řešení?
*Na základě jakých zásad se může určit, co už je originální vynález/provedení na udělení patentu?
*Nejsou v dnešní informační době pro lidstvo patenty přímo škodlivé v konotaci s možností mnohem rychlejšího rozvoje moderních technologií místo soustředění spousty síly a financí na patentové spory u soudů?

 4.

5.

=== Michal Reiter ===

1. Kulíková Markéta

*Máte představu, kolik je přispěvatelů do české wiki? Převažují jednorázoví nebo pravidelní přispěvovatelé?

*Jak lze z vaší strany zvyšovat úroveň hesel?

*Jaká je úroveň odborných hesel? Jak často se setkáváte s porušováním autorských práv a vykradenými texty bez řádných citací?

2. Děchtěrenková Ilona

- Kolik hesel má aktuálně česká wiki? - Existují nějaké statistiky hesel? Nejvyhledávanější, nejcitovanější ….? - Co Wiki Loves Monuments Android App umí a co může nabídnout?

3.

4. Vendula Škrabalová

*Objevují se v textech vulgarity? Jak jim zamezit? Existují nějaká stop slova, nějaké způsoby, jak odhalit a smazat závadný obsah?

*Jak je na wikipedii pohlídáno dodržování autorského práva? Existuje nějaký program, který projíždí texty a hledá převzaté

pasáže? Jaká sankce hrozí autorům takových textů?

*Stává se často, že lidé na wikipedii umisťují reklamy nebo propagují vlastní web, firmu, služby atd.? Jak je toto "trestáno"?

5. Lucie Kratochvílová

*Co považujete, za deset let existence wikipedie v ČR, za největší úspěch?
*Jak pokračuje program Studenti píši wikipedii? Je o program zájem? Máte nějaký přehled, kolik studentů vš se do programu zapojilo?
*Jakým způsobem je financována česká wikipedie?

=== Eva Lesenková ===

1. Petra Šolcová

*Měl by mít knihovník v lékařské/zdravotnické knihovně alespoň nějaký lékařský/zdravotnický (rychlo)kurz?
*O které vzdělávací akce pořádané lékařskými knihovníky je největší zájem?
*Je nějaká vlastnost/ specifikace, kterou by měl mít zájemce o post knihovníka v lékařské knihovně?

2.

3.

4. Vojtek Vladimir

*Jak by ste popsala úroven profese lekařského/zdravotníckeho knihovnika v ČR?
*Jak je to v zahraničí, liší se nejak pohled na dúležitosť této profese?
*Co by ste označila jako nejvačší problém této profese?

5.

=== Petr Říha ===

1. Kamila Brablíková

*''Jaký je Váš názor na kauzu IZIP?''
*''Máte nějaké srovnání s příkladem ze zahraničí, kde se stalo něco podobného a nikdo nebyl volaný k zodpovědnosti?''
*''Doposud má e-government v naší zemi spíše víc nevýhod než výhod. Jste přesvědčen, že se to v brzké době změní k lepšímu?''

2. Roman Koranda

*''Který z projektů e-govermentu je v ČR nejúspěšnější?''
*''Lze očekávat, že v budoucnu bude veškeré úřadování online?''
*''Nedojde k znevýhodnění těch, kteří nemají přístup k internetu?''

3. Markéta Vymazalová

*''Myslíte si, že je česká populace nakloněná k využívání služeb veřejné správy na internetu, resp. důvěřují lidé těmto službám?''
*''Jak si představujete ideální stav při využívání služeb veřejné správy? Myslíte si, že je to reálné?''
*''Která země EU má podle Vás nejvyspělejší e-government? Co dělají jinak?''

4. Žaneta Floriánová

*''1. listopadu to jsou 3 roky od spuštění datových schránek. Plní již svůj prvotní předpoklad?''
*''E-government uspoří čas občanů docházením na úřady (ze statistiky cca 7 hodin ročně). Uspoří se ale finance ze státního rozpočtu?''
*''Cloud Computing - je to budoucnost i pro Českou republiku?''

5. Vladimíra Váňová

*''Co Vás vedlo k nápadu založit občanské sdružení Egonov?''
*''Mohl byste uvést několik případů, ve kterých sdružení Egonov "pomohlo"?''
*''Proč si myslíte, že jsou státní úředníci neustále tak demotivovaní?''
*''O tzv. základních registrech na svém webu píšete „tento informační systém je krásnou ukázkou toho, jak je možno úředním postupem zabít dobrou myšlenku“ - mohl byste tuto myšlenku vysvětlit?''

=== Lukáš Kypus ===

1. Lucie Mlýnková

*''S jakými knihovnickými službami je/může být NFC spojeno?''
*''Kde vidíte největší slabinu ve využívání NFC v knihovnách?''
*''Mají knihovny o NFC povědomí a případně zažádala si již nějaká o zavádění této technologie?''

2. Šárka Gachová

*''Spolupracujete i s mobilními operátory? (Pokud ano, s jakými a hraje to roli v pořizovací ceně?)''
*''Myslíte si, že se knihovnám teď vyplatí pořizovat NFC? (např. pokud již mají RFID x malé knihovny nemají ani platení terminály...)''
*''3 základní typy režimu jsou obsaženy v jednom zařízení? Pokud ne, jaký typ režimu by byl pro knihovny nejužitečnější?''

3. Lenka Kvapilová

*''Jaké jsou nejznámější služby využívající NFC technologie u nás a jak hodnotíte jejich úspěšnost?''
*''Využívá se technologie NFC spíše v komerčním nebo neziskovém sektoru?''
*''Jaké jsou výhody a nevýhody oproti RFID čipu?''

4. Martina Snozová

*''Jak se využívá NFC při gamifikaci v knihovnách?''
*''Jak starší knihovníci přijímají zavádění moderních technologií, jako je NFC, do knihoven?''
*''Je NFC propojitelné s jinými bezdrátovými technologiemi? Pokud ano, se kterými?''

5. Žaneta Floriánová

*''RFID je pro většinu knihoven velmi nákladná záležitost. Byla i NFC?''
*''Jak je NFC zabezpečeno proti zneužití?''
*''Je budoucnost poskytování služeb NFC spjata jako součást sim karet?''

=== Jaroslav Vaňous ===

1. Lucie Kratochvílová

- Kdy se poprvé objevila metoda orální historie v ČR?

- Jaké jsou základní postupy metody orální historie?

- Zná zpovídaný otázky dopředu?

2. Monika Machovská

- V jakých archivech můžeme najít dokumenty z obou projektů? Jsou veřejně dostupné?

- Jaký byl záměr při zapojení žáků a studentů do projektu Stopy totality?

- Myslíte si, že v naší zemi může nastat znovunastolení totality?

3. Kamila Brablíková

- Jsou političtí vězni komunistického režimu ochotni mluvit o tomto nelehkém období jejich života?

- Jak se rozhodujete, s kým dokument natočíte? Hlásí se vám lidé sami nebo je musíte spíše hledat?

- Jak vznikla myšlenka pořádat Muklovskou pouť na Svatý Hostýn?

4.

5.

=== Igor Szöke ===

1. Lenka Matušková

*''Jakým způsobem se identifikuje jazyk řečníka?''

*''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s gramatikou?''

*''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s pojmy, které nezná?''

2. Pavlína Božková

*''Jaké jsou možnosti a novinky v oblasti zpracování audiovizuálních materiálů?''
*''Využívají se dnes audiovizuální materiály jako dobrý zdroj informací?''

-- Je zde stále prostor pro inovaci?

*''Jaké jsou aspekty (nástroje pro) identifikace řečníka, jazyka, tématu, pohlaví apod.?''

3. Martin Hájek

*''Existují aplikace pro automatické zpracování zvuk. záznamu pro mobilní zařízení ?''
*''Pokud ano, jak zvládají Český jazyk? Pokud ne, uvažuje se o jejich vytvoření?''
*''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s nářečím?''

4. Emil Budín

*''Na svém blogu uvádíte, že pracujete jako "senior researcher" ve výzkumné skupině BUT Speech@FIT, mohl byste nám Vaši činnost v rámci výzkumné skupiny přiblížit?''

*''Existuje software pro analýzu hlasu, který je využitelný běžnou firmou, např. pro automatický přepis porady vč. identifikace účastníků, přepis telefonních hovorů atd.?''

*''Skupina BUT Speech@FIT je dotována z prostředků české státní správy, např. z rozpočtů ministerstev vnitra a obrany. Chci se zeptat, zda a jakým způsobem možností rozpoznávání hlasu státní instituce v ČR využívají?''

5. Pavlína Habrovanská

*''Kde najde (či nachází) automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů své uplatnění?''

*''Jakou to má úspěšnost – z pohledu rozpoznání?''

*''Jaké další nástroje k tomu používáte?''

=== Tomáš Čížek ===

1. Radek Hadraba

 2. Hana Ohlídalová

*''Jaká přesně data a jak se do archivu Medard dostávají?''
*''Jak obsáhlá je v současnosti kateogire "studentská data studentům"? ''
*''Jak je archiv využíván, existují statistiky nebo něco podobného?  ''

 3. Lucie Kořistková

*''Odkud jdou peníze na provoz celého archívu Medard?''
*''Jak je to s ochranou osobních dat zveřejněných v archívu?''
*''Jak je ošetřeno dlouhodobé uchovávání dat v rychlém technologickém vývoji?''

4. Kristýna Macháčková

*''Dochází často k situaci, že musíte zájemce o data odmítnout (nesplnění zvláštních podmínek)?''
*''Zaručujete poskytovateli dat naprostou anonymitu?''
*''Obracejí se na vás tvůrci výzkumů s požadavkem o uložení dat nebo sami aktivně hledáte informace vhodné pro archiv?''
*''Jak velké množství informací je v rámci archivu možné získat bez kontaktu s pracovníkem archivu (on-line)?''

lt;/p>

5. Emil Budín

*''Jaká vstupní data archiv Medard zpracovává z pohledu rozsahu, formy, aktuálnosti apod.?''

*''Jaké výstupní formáty jsou zájemci o data k dispozici?''

*''Jsou všechna data uložená v archivu Medard volně dostupná nebo je přístup k nim nějakým způsobem omezen?''

=== Vít Šisler ===

1. Martina Snížková

*Kolika projektů, zaměřených na výukové hry, jste se již zůčastnil?
*Neplánujete nějakou hru udělat i pro vysokoškoláky (například pro prváky, na lepší seznámení s novým prostředím)?
*Stalo se Vám někdy, že hra neměla žádný úspěch?

2. Dominika Kopčanská

*''Nedávno probíhal výzkum ohledně výukového efektu hry Evropa 2045, jaké byly jeho výsledky a jak jste s nimi spokojen?''
*''Jaké další hry, které jste vyvinuli společně s kolegou Cyrilem Bromem, byly úspěšně integrovány do výuky na základních či středních školách a jsou i nadále používány?''
*''Jaký máte názor na budoucnost výukových digitálních her? Myslíte si, že budou v příštím desetiletí pedagogy i ostatními přijímány jako plnohodnotné vzdělávací nástroje?''

3. Magdalena Jirásková

*''Je výuka prostřednictvím her efektivnější? Byl v této oblasti proveden nějaký výzkum?''
*''Existuje nějaké téma, pro které se výuka prostřednictvím hry nehodí?''
*''Kolik škol je momentálně zapojeno do projektu Evropa 2045?''

4. Martin Hájek

*''Kolik času zabere vytvoření jedné průměrně složité vzdělávací hry?''
*''Jakým směrem se bude ubírat vývoj vzdělávacích her? Chystáte něco převratného?''
*''Existují nějaké vzdělávací hry z oblasti informační bezpečnosti?''

5. Ondřej Kašpárek

*Vznikají videa jako bylo Martyr of the World: Muhammad Al-Durrah i na druhé straně barikády, tj. v Izraeli? Víte o nějakých příkladech?
*Stories from the History of Czechoslovakia - Máte již domluveno využití hry ve školách v rámci výuky? Pokušeli jste se s hrou seznámit někoho z ministerstva školství?
*Plánujete "přetvořit" do podoby hry i historii po roce 1989?

=== Martin Svoboda ===

1.

2. Vojtek Vladimir

''Jake byly začátky projektu CASLIN, bylo obtížné začínat?''

''Bylo težké získat grant Mellonovy nadace?''

''Jak by ste popsal hlavní cíl/e CASLINu, podařilo se je dosáhnout?''

 3. Alžbeta Šellengová

''Akým smerom sa podľa Vás bude CASLIN v najbližších rokoch uberať?''

''Uvažujete aj o ďalších modelových účasníkoch CASLIN-u?''

''Aké sú ročné prevádzkové náklady CASLIN-u?''

4. Eva Kaletová

''Aké sú Vaše skúsenosti s vyhľadávaním v CASLIN-e? (Myslíte si, že používatelia vedia katalóg dostatočne dobre používať?)''

''Plánujete zavedenie nových služieb súborného katalógu?''

''Neuvažovali ste, že zjednodušíte pravidlá pre prispievanie?''

'

5. Matěj Málek

''Kolik knihoven je v současnosti spolupracuje na budování souborného katalogu?'' ''Jak pokračovala práce na projektu po jeho formálním ukončení v roce 1996?'' ''Bylo náročné přesvědčit knihovny, aby se do projektu zapojily?''

6. Radek Hadraba

''Jaká je HW náročnost celého systému?''

''Spolupracujete na zdokonalování systému s výrobci IT?''

''Kde vidíte CASLIN za 20 let?''

=== Jaromír Talíř ===

1. Iva Slabá

*''Jak je zabezpečena ochrana osobních údajů?''
*''Jaké jsou výhody MOJE ID oproti klasickému uložení hesla v prohlížeči?''
*''Lze propojit MOJE ID s registrem obyvatek?''

2. Jan Viskot

*''Kolik má v současnosti MojeID uživatelů a kolik jich cca měsíčně přibývá?''
*''K ověřování uživatele se používá heslo, nebo je i možnost certifikátu?''
*''Lze použít MojeID pokud služba podporuje OpenID?''

3. Radek Hadraba

*''Lze MojeID ukládat i na mobilních platformách? Android? iOS?''
*''Možnost sdílení či portace profilů na jiné PC?''
*''Ochrana proti zcizení (krádež identity?)''

4. Šárka Gachová

*''K čemu všemu lze MojeID využít? (součanost, budoucnost)''
*''Jak spolupracují poskytovatelé služeb? Je tato služba výhodná pro poskytovatele služeb?''
*''Jak ověřujete údaje z identity uživatele, že daná osoba fyzicky existuje?''

5. Martina Snozová

*''Jaké plány máte se službou do budoucna? Budete službu nějak rozšiřovat či zlepšovat?''
*''Zapojují se do tohoto projektu v současné době i malé (obecní) knihovny?''
*''Jaká jsou největší rizika v procesu zavádění či užívání této služby?''

KISK:Blok expertů/Témata pro magistry

2014-03-17T07:31:18Z

Michal Klajban: /* Robert Vlach: Zbavte se předsudků o podnikání na volné noze */ +

== Požadavky na shrnutí přednášek ==

Prezenční studenti vytvářejí shrnutí z jedné přednášky, kombinovaní ze dvou. K jednotlivým tématům přednášek je třeba se přihlásit předem - '''do 19. února 2014'''. Ke každému se může zapsat max. 4 studenti, do naplnění kapacity si lze vybrat.

Se zapsáním ke shrnutí přednášky se hlásíte i k vypracování tří '''dotazů''' pro daného přednášejícího. Nejpozději čtyři dny před přednáškou (tj. v neděli předcházející přednášce) zapíšete tři jedinečné (tedy u nikoho do té doby neuvedené) a nebanální odborné dotazy pro přednášejícího, k němuž jste se zapsali. Na přednášce pak položíte min. jeden dotaz, pokud se pojetí přednášky odchýlí od směru připravených dotazů nebo na všechny přinese odpověď přednáška, bude položený dotaz jiný. Dotazy nemusí zaznít pouze v případě, že to časový limit pro přednášku dle rozvrhu (tj. do 17:25) znemožní.

'''Shrnutí''' přednášky musí být o rozsahu 4000-5000 znaků, termín odevzdání je vždy 7 dní po dané přednášce - tedy do středy do večera. Úkoly se odevzdávají do Odevdávárny. Vybraná shrnutí budou umístěna na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/]. Pište proto spíše publicistickým stylem vhodným pro publikaci v elektronickém časopise (používejte hypertextové odkazy, podnadpisy atd.). Na práci je hodnocen obsah i forma, dbejte proto na obojí, protože obojí může být důvodem pro vrácení textu k přepracování.

Odevzdáním úkolu do Odevzdávárny autor dává souhlas s možným '''publikováním''' na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/] (v případě nesouhlasu prosím předem kontaktujte vyučující kurzu Mgr. Alžbětu Karolyiovou - karolyiova@phil.muni.cz).

== Přihlašování k tématům na jaře 2014 ==

''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''

=== Pavlína Kvapilová: Moderní technologie v médiích – v čem mohou být pohromou a v čem záchranou pro současnou žurnalistku? Jak inteligentně využít nové trendy? ===
Leona Kroupová
*''Do jaké míry ovlivnil vznik moderních technologií podobu novinářské profese? S přihlédnutím k dosavadnímu trendu, můžeme do budoucna očekávat razantní změnu v náplni práce novináře? Jak by to mohlo vypadat?
*''Jakým způsobem změnilo online zpravodajství a sociální média podobu tištěných médií a televizního zpravodajství? Dá se předpokládat, že tištěná média jednoho dne zcela zaniknou?
*''Porovnáme-li užití moderních technologií v českém mediálním prostředí a státech západní Evropy, na kolik se jim přibližujeme? Jaké jsou naše nedostatky?

František Šudřich
*'' Existuje v České televizi nějaký manuál pro zaměstnance, jak se mají chovat na síti? Co mohou sdílet na sociálních sítích a co ne? Vznikají v tomto směru problémy?
*'' Právě je aktuální téma olympijských her. Předpokládám, že pro divizi Nová média v ČT bylo zvládnutí příprav těžký úkol. Co bylo nejhorší? Plánovali jste například nějaké inovativní využití technologií, které se nakonec nepovedlo? Jak hodnotíte jejich letošní zvládnutí?
*'' Jaké jsou podle Vás trendy budoucího vývoje moderních technologií v médiích?
Tomáš Vorálek
*'' Jaký dopad mají moderní technologie na kvalitu informací? (pozitivní, negativní)''
*'' Nemá masové zveřejňování informací, především na internetu, za následek menší nezávislost média? ( Komerční články, skrytá reklama apod.)''
*'' Dokázaly by dnešní média fungovat bez internetu? Existuje nějaký krizový plán pro tuto skutečnost?''
Radek Dobrovolný
*'' Využívají se moderní technologie více pro marketingové účely (větší sledovanost, čtenost) nebo pro účelnější předání informace?''
*'' Snižuje/zvyšuje provázanost média se sociální sítí jeho důvěryhodnost? (Např. diskuzní fóra na zpravodajských portálech.)''
*'' V čem se liší využívání moderních technologií v české žurnalistice oproti zahraniční?''

=== Guenther Krumpak: The Book and The Internet - the Antithesis between Paper and Electricity ===
Radek Dobrovolný
*'' Jsou nová média a technologie pouhou evolucí přenosu informace anebo mění celé paradigma?''
*'' Jak můžeme dlouhodobě zachovat informaci? Proč se této oblasti nové technologie nevěnují?''
*'' Jaké nové technologie jsou nejvhodnější pro vzdělávání?''

=== Hana Krejčí: Fundraising - není to jen o penězích... ===

Alžběta Lukšů

*''Které typy projektů se financují relativně snadno a pro které je naopak těžké potřebné finance shromáždit?''
*''Využíváte ve své práci metody crowdsourcingu? Pro jaké projekty je crowdsourcing vhodný? Pro jaké se naopak nehodí?*''
*''Nemyslíte si, že veřejnost je už přesycena množstvím žádostí o příspěvky od neziskových a dobročinných organizací všeho druhu? Je ještě možné nějak zaujmout?*''

 Alžbeta Šellengová

*''Má fundraising, v podobe ako ho poznáme dnes budúcnosť?''

*''Čím všetkým by mal správny fundraiser disponovať ?''

*''Ktorá organizácia v ČR je podľa Vás vo fundraising-u na štipici?''

 Marta Konířová

*''Jaké zákony či předpisy se fundraisingu týkají?''
*''Do jaké míry je úspěšnost fundraisingu ovlivněna pověstí (image) organizace?''
*''Kdo by se měl v organizaci fundraisingu věnovat?''

Kateřina Rovná

*Jaké vlastnosti jsou důležité pro fundraisera?
*Z kterého sektoru (komerční sektor, veřejný sektor) je snažší získat finanční příspěvek?
*Pro který projekt bylo nejobtížnější získat prostředky?

=== Zdeňka Kujová: Kreativní průmysly (''bude upřesněno'') ===

Marta Konířová

*''Jaký je hlavní rozdíl mezi kulturními a kreativními průmysly?''
*''Jaká jsou hlavní rizika podnikání v kreativních průmyslech?''
*''V kterých zemích je podíl kreativních průmyslů na HDP nejvyšší? Co je pravděpodobně příčinou tohoto vysokého podílu?''

Josef Březina

*''Jak v praxi funguje spolupráce byznysmenů a umělců?''

*''Může z této spolupráce vzniknout něco smysluplného? Mohla byste uvést nějaké projekty?''

*''Myslíte si, že by tyto projekty měly být podporovány z veřejných zdrojů?''

Jaroslava Dvořáková

*''Jakou roli hraje kreativita v rozvoji města?''

*''Chápete kreativní průmysl jako výzvu a přiležitost? Jaký je vztah (spolupráce) mezi sférou byznysu a lidmi uměleckých profesí?''

*''Jaké je potenciál kreativního průmyslu?''

=== Michal Zwinger: E-learning jako funkční výukový nástroj a tvorba webových aplikací, které baví ===
Žaneta Floriánová
*''Myslíte, že e-learning je budoucnost vzdělávání?''
*''Jak úspěšně měřit efektivitu vzdělávání pomocí e-learningu?''
*''Která aplikace na e-learning je podle Vás nejvhodnější?''

Jiří Krišpin
*''Kolik středních a vysokých škol v současné době využívá aplikaci Rozečti.se?''
*''Plánujete do budoucna nějaká další rozšíření Rozečti.se (např. pro vědce a lékaře)?''
*''Používáte osobně nějaké e-learningové aplikace? Pokud ano, můžete prozradit jaké?''

Alžběta Lukšů

Veronika Ježková

=== Robert Vlach: Zbavte se předsudků o podnikání na volné noze ===

Ľudovít Nápoký

David Humpolík

Monika Machovská

Michal Klajban
*''Jaké jsou v ČR podmínky pro lidi na volné noze oproti zahraničí?''
*''Jak je podle vás nejlépe začít podnikat - mít stále zaměstnání (jistotu) a postupně pracovat na vlastních projektech, nebo se tomu oddat hned "naplno"?''
*''Loni jste představil svou koncepci intelektuálního marketingu. Mohl byste nám ji přiblížit?''

=== Jaroslav Vážný: The Hitch-Hacker’s Guide to Data Science ===
Michal Klajban

=== Petr Ludwig: Osobní wiki = mozek 2.0 ===

Kateřina Kopecká

Pavla Macháčková

Kateřina Rovná

=== Václav Matyáš: Biometrická autentizace uživatelů ===
Jakub Forman

Blanka Justová

Lenka Kupková

=== Michaela Buchtová: Location-based learning: možnosti a limity mobilních zařízení pro výuku v terénu ===

Hana Šimáčková

Lucie Bělejová

David Humpolík

Žaneta Floriánová

=== Berka: UX tam venku ===
David Šmehlík

Lenka Kupková

Ondřej Kašpárek

== Přihlašování k tématům na podzim 2013 ==

''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''

=== Bořivoj Brdička: Budoucnost vzdělávání v 21. století ===
Hanka Habermannová
*'' Jak efektivní je online výuka na českých vysokých školách? ''
*'' Myslíte si, že MOOC kurzy budou v dohledné době tvořit součást školního rozvrhu?''
*'' Na jaké technologie ve vzdělávání je potřeba se zaměřit a se kterými naopak ztrácíme čas?''

Marta Konířová
*'' Jaké změny českého školství považujete za žádoucí a jaké za současných ekonomických a politických podmínek za možné? ''
*''Jak souvisí síťová gramotnost se sociální gramotností?''
*''Jak moderní technologie mohou ovlivnit rovný přístup ke vzdělávání?''

Katarína Hečková
*''Myslíte si že by bolo možné vo vyučovacom procese na stredných a základných školách nahraniť knihy a zošity tabletmi?
*''Je podľa Vás potrebné v súčasnosti učiť deti písať v škole písaným písmom?
*'' Koľko ideálne HDP by sa malo v ČR investovať do školstva? (V roku 2013 išlo do škôl 3,11 % HDP)

Alžběta Lukšů
*'' Do jaké míry jsou české školy a čeští učitelé připraveni plně využívat možností nových digitálních technologií?
*'' Jaké jsou možnosti využívání nových technologií ve vzdělávání dětí s poruchami učení (ADHD, dyslexie, dysgrafie)?
*'' Pomohou nové technologie ve vzdělávání zvýšit motivaci a zájem dětí o učení?

=== Jindřich Fáborský: O marketingu na internetu ===

Lada Kadaníková
*''Je RTB marketing trendem usnadňujícím uživateli nákup nebo narušujícím jeho soukromí? Lze se proti tomuto trendu bránit?''
*''Je reklama na Facebooku trend, do kterého se investuje čím dál tím více nebo spíš fenomén Facebooku upadá i v tomto odvětví? Případně, jaké jsou tendence investice do reklamy na FB v České republice a ve světě?''
*''Lze sledovat rozdíly v úspěšnosti marketingových kampaní a reklam na internetu versus mimo internet?''

Veronika Víšková
*'' Jaké marketingové praktiky jsou na internetu nejúspěšnější? ''
*'' Existuje v rámci internetového marketingu v současné době nějaký (nový) trend? ''
*'' Které marketingové kampaně na internetu považujete za nejvíce zdařilé a proč? ''

Pavla Macháčková
*'' Jaká je úspěšnost reklamy na FB? ''
*'' Myslíte si, že je FB dobrý prodejní kanál? ''
*'' Jaký je dopad jednotlivých marketingových technik a která je nejúčinnější v případě Marketing festivalu? ''

-

Tomáš Vojta
*'' Jaké znalosti a dovednosti by měl mít specialista internetového marketingu?''
*'' Kde se vy osobně vzděláváte v oblasti internetového marketingu, kde čerpáte inspiraci? ''
*'' Jak bude internetový marketing vypadat za 10 let? Co můžeme očekávat za změny? Jaké pustupy které dnes fungují už nebudou platné? ''

=== Pavel Rankov: Digitální technologie a procesy remediace v kultuře ===

1. Ľudovít Nápoký
*'' Možno médiá považovať za súčasti kultúrnych tradícií?
*'' Môžeme remediované médiá považovať za tú istú tradíciu?
*'' Ak sa určité dielo, štýl, zámer vráti do kultúry v podobe retra je možné tento jav považovať za jav remediácie?

2. Vendula Bednářová
*'' Moderní způsoby šíření digitálních médií se projevují lepší dostupností, a zároveň vyšší mírou pirátství. Myslíte, že se tak děje na úkor autorů? ''
*'' Myslíte, že zvýšená dostupnost audioknih způsobuje, že díla poslouchají i lidé, kteří by knihu nečetli? ''
*'' Očekáváte, že remediace způsobí zánik původních médií nebo se původní nosiče zachovají? Např. vzrůstající obliba poslechu gramodesek. ''

3. Jaroslava Dvořáková
*''Je dle Vás remediace činitelem technologického vývoje?''
*''Souhlasíte s výrokem Marshalla McLuhana, který říká, že médium je poselství?''
*''Existuje jasná definice digitálních technologií?''

4. Žaneta Floriánová
*'' Jaké vidíte zápory při remediaci v kultuře? ''
*'' Pomohl vstup rozhlasu na internet? Přilákal tak rozhlas více uživatelů? (např.: Český rozhlas - Nová média ČRo)''
*'' "Nezabíjí" digitální technologie kulturní akce? Nebo uživatelé dnes již vše hledají "online"? ''

=== Lucie Rohlíková: Mýty o distančním vzdělávání ===

1. Emil Budín

*''Jakou roli by měl plnit vyučující v rámci distanční výuky na univerzitách?
*''Které oblasti lidského vědění jsou vhodné pro předávání touto formou výuky? Které nikoliv?
*''Nemůže se stát, že distanční výuka bude formou vzdělávání pro chudé a za kvalitní F2F výuku se budou platit ještě vyšší poplatky než doposud (USA, VB, ...)?

2. Floriánová Žaneta
*''Proč myslíte, že se distanční vzdělávání tolik podceňuje?
*''Umožní dnešní elektronická doba rozvoji distančního vzdělávání?
*''Vidíte v distančním vzdělávání budoucnost?

3. Davit Šmehlík

*'' Jak v e-learningu nejlépe skloubit, aby užívání aplikace bylo zároveň zábava i didakticky efektivní?
*'' Co, kromě financí, brání masivnějšímu rozšíření využití tabletů ve výuce na českých školách?
*'' Mohla byste s námi sdílet vaše hlavní myšlenky týkající se fenoménu MOOC?
*'' Jaký je váš postoj ke vzdělávacímu potenciálu digitálních her?

4. Tomáš Vorálek

*'' Jaké jsou nejčastější problémy studentů v distančním vzdělávání?
*'' Které média nejčastěji používáte při distančním vzdělávání a proč?
*'' Jakými způsoby komunikujete se studenty, kteří jsou zapojeni do kurzu distančního vzdělávání?

=== Ondřej Neumajer: Inovace ve vzdělávání s podporou digitálních technologií ===

Lucie Lindrová
*''Je zájem ze strany vyučujících o používání nových technologií a inovací ve výuce?''
*''Jsou inovace ve vzdělávání implementovány do výuky budoucích učitelů na pedagogických VŠ?''
*''Která země má nejlépe vytvořený vzdělávací systém s využíváním ICT?''

Marta Konířová
*''Kde se mohou čeští učitelé o možnostech, příkladech, dobré praxi inovací ve vzdělávání u nás i ve světě dozvědět nebo o nich informovat? ''
*''Jaké je nebezpečí komerčních tlaků? Souvisejí inovace ve vzdělávání vždy nutně s moderním vybavením ICT, nebo je lze realizovat i se starším vybavením?''
*''„Inovace“ znamená „obnovení, zdokonalení“. Souhlasíte s názorem, že inovace ve vzdělávání znamenají také „obnovu“ některých myšlenek reformní pedagogiky, které dříve nemohly být realizovány?''

Kateřina Kopecká
*''Existují nějaké metody či nástroje pro měření inovací ve vzdělávání?''
*''Jaký bude podle vás budoucí vývoj ve vzdělávání pomocí digitálních technologií?''
*''Co nejčastěji komplikuje zavádění vzdělávacích inovací do českých škol?''

Kateřina Rovná
* ''Jaké jsou v současné době trendy využití ICT ve vzdělávání žáků/studentů se specifickými potřebami?''
* ''Mají vyučující motivaci a prostor k získávání zpětné vazby (pokroky, rozvíjení dovedností)?''
* ''Jaké jsou postupy v případě, že změnám/inovacím není nakloněno vedení školy?''

=== František Bartes: Nové pojetí Competitive Intelligence ===
Tomáš Marek
*''Můžete popsat, jak je CI rozvinuto a využíváno v České republice?
*''Jak jsou na tom s využíváním CI na našem území SME?
*''Mění se CI v souvislosti s růstem objemu dat a jak se tento trend odráží v požadavcích na schopnosti CI profesionála?

Alžběta Lukšů
*''Sběr a analýza informací o zákaznících, konkurentech, či výrobcích je drahou a časově náročnou záležitostí. Vyplatí se i malým firmám či živnostníkům? Případně existuje na našem trhu nabídka služeb competitive intelligence pro drobné podnikatele?

*''Můžete blíže popsat metody zpracování informací získaných v primárním a sekundárním výzkumu?

*''Jakou roli hraje při zpracovávání informací v rámci competitive intelligence lidský faktor a lidská inteligence na jedné straně a síla výpočetní techniky na straně druhé?

Lea Mentlíková
*''Jaké informace, které firmy o sobě zveřejňují online, Vás nejvíce zajímají?
*''Existují nějaké online nástroje pro CI?
*''Na základě čeho odhadujete budoucí vývoj firmy? Dá se vývoj podle Vás nějak předpokládat nebo je to tak komplexní věc, že bod zlomu může přijít kdykoliv?

Miroslava Brázdová
*''Liší se nějak chápaní a provádění CI v České republice a v zahraničí?
*''Jak velký přínos může pro firmu CI mít v poměru k nákladům? (Pro jakou firmu to má smysl a pro jakou už ne?)
*''Jaké procento firem CI v ČR skutečně využívá?

=== David Spáčil: Predikce videotrendů v blízké budoucnosti ===
Filip Kocián 
*''S nástupem DSLR se výrazně snížily rozdíly mezi profesionály a amatéry, co predikujete pro příštích 5 let v tomto ohledu? ''
*''Forma je stále důležitější než technická kvalita zpracování, můžete uvést příklady z praxe?''
*''Jaké jsou nejčastější chyby tvůrců, při snaze vytvořit video s virálním potenciálem?''

Hana Konečná 
*Mění se rozšířením videa chování lidí, stanou se z nich pod stálým dohledem kamer herci, nebo se budou chovat přirozeně?
*Očekáváte masové rozšíření podobného fenoménu, jako je Instagram, i pro video?
*Jaké video se podle vašich zkušeností s provozem serveru Videoflot dá pořídit za nejnižší ceny kolem dvou tisíc?

Martina Antlová 
*Jaký je Váš názor na využití videa ve vzdělávání (např. ve výuce)? 
*Co si myslíte o 3D videu? Má 2D video ještě nějakou budoucnost? 
*Proč jsou virální videa stále více oblíbenější? 

Blanka Justová
*Jaká je cena hudebního videoklipu zprostředkovaného pomocí Videoflotu?
*Proč vás zaujala právě oblast videa? Co vás na něm baví nejvíc?
*Jak dlouho trvá tvorba kvalitního videa od zadání po prezentaci online?

=== Michal Bláha: Nové přístupy ke zjišťování zákaznické spokojenosti, 14. 11. 2013 ===

1. Emil Budín

*''Seznámil byste nás s historií přístupů ke zjišťování zákaznické spokojenosti?
*''Máte nějakou zkušenost se zájmem o systémy zjišťování zákaznické spokojenosti ze strany institucí české státní správy?
*''Pokud uživatel hodnotí spokojenost s konkrétní službou, např. pomocí SMS, jakým způsob je zajištěno, že se seznámí se všeobecnými podmínkami dané služby pro hodnocení uživatelské spokojenosti ještě před odesláním svého hodnocení?

2. Marcela Střelcová

*''Jaké způsoby motivace pro zvýšení účasti na zjišťování zákaznické spokojenosti byste doporučil?
*''Je známo, zda zákazníci upřednostňují vyplňování dotazníku o spokojenosti formou rozhovoru s tazatelem nebo raději pomocí technologií v podobě vyplnění dotazníku na obrazovce umístěné v obchodě?
*''Jsou data o spokojenosti zákazníků analyzovány odborníky a opravdu aplikovány podle výsledků průzkumu?

3. Magdalena Jirásková

*''
*''
*''

4. Ondřej Kašpárek

*'' Myslíte si, že má smysl zjišťovat spokojenost zákazníků způsobem, jakým to dělá heuréka.cz? Tj. že je uživatel vybízen k hodnocení nákupu na nějakém eshopu, i přesto, že se na eshop dostal přímo přes link, nikoli přes Heuréku.
*'' Víte o nějaké firmě, která by vyhodnocování zákaznické spokojenosti využívala volně dostupná data z twitteru?
*''Využívají se při sběru dat pro analýzu zákaznické spokojenosti služby typu Google Alerts?

5. Eva Syrovátková
*''Myslíte si, že vliv opinion leaderů je ve výzkumu zákaznické spokojenosti důležitý?
*''Jak zabudovat do výzkumů faktor opinion leadera? Lze ho nějak měřit?
*''Nejsou uživatelé zkoumáním spokojenosti přehlceni? Jak se odlišit jako poskytovatel služby od ostatních a neznudit uživatele?

=== Pavlína Louženská: Happiness Designer Wanted ===

Hana Sychrová

• ''Dají se v oblasti copywritingu vysledovat určité trendy? Případně jaký trend vládne v současnosti?''

• ''Lze najít v této oblasti rozdíly mezi Českou republikou a zahraničím?''

• ''Jak by podle Vás mohla vypadat budoucnost copywriterů v České republice? Mimo pozice „Happiness Designer“.''

Klára Kašparová

• ''Jaké znalosti a dovednosti by měl mít copywriter?

• ''Jak dělat kvalitní copywriting?''

• ''Čím upoutat čtenáře a přesvědčit ho, aby se textem zabýval?''

Michal Konečný

• ''Jak bojují profesionální copywriteři s autorským blokem? Existují nějaké triky, jak jej překonat?''

• ''Jak často zasahují klienti do hotového textu a zanechávají v něm své „stopy“?''

• ''Kolik času zabere profesionálovi zpracování jedné normostrany textu (bez započítání rešerší a studia)?''

Radomír Šuhej

=== Marcel Láža: BigData vs. analýza "normálních" dat ===

Hana Konečná

*Neměli bychom se místo data minigu a zpracování velkých dat zaměřit spíše na problematiku kladení otázek, na které chceme analýzou BigData najít odpovědi?
*Za jak dlouho bude podle Vás dostupné zpracovávat velká data pro běžné firmy například v rámci HR nebo obchodního oddělení.
*Co myslíte, že přijde po BigData? Ještě větší data, nebo změna paradigmatu?

Vendula Bednářová

*Jak zpracovává BigData Facebook?
*Které nástroje pro zpracování BigDat jste sám vyzkoušel? Jaké jsou jejich výhody a nevýhody?
*Kdo je největším zpracovatelem BigDat v Čechách?

Martina Snížková

*Od jakého objemu dat už se mluví o BigDatech?
* Jaké znáte nástroje pro zpracování BigDat? 
* Znáte nástroj Hadoop? Co si o něm myslíte? Používáte ho?

Aneta Bublová

Jaké jsou možnosti cloudcomputingu v oblasti zpracování BigDat?

Jaké jsou hrozby při nakládání s BigDaty (bezpečnost, únik)?

Co považujete za základ potřebný pro zpracování BigDat?

=== Lukáš Konarovský: Webová aplikace jako služba ===
Jakub Forman

*''Jaký je Váš názor na digitální prototypování webových aplikací? Má to smysl?''

*''Mají webové aplikace v dnešní době mobilních aplikací budoucnost? ''

*''Jak byste definoval úspěšnou webovou aplikaci? Proč jsou některé aplikace výrazně úspěšnější?''

Michal Konečný
*''Vyplatí se navrhovat aplikace i pro malé trhy, jako je například ČR, nebo je vhodnější mířit rovnou na celý svět?''

*''Je nutné webovou aplikaci od začátku navrhovat jako škálovatelné řešení, nebo stačí otázku výkonu řešit ad hoc?''

*''Je lepší přijít s nějakou službou / aplikací jako první, i když nebude dokonalá, nebo ji spustit až jako vyladěný produkt?''

Martina Antlová
*''Jaká je podle Vás nejzajímavější webová aplikace?''

*''Jaký je rozdíl mezi webovou a desktopovou aplikací? Jaké jsou podle Vás výhody a nevýhody obou řešení?''

*''Webová aplikace z hlediska bezpečnosti - jaké hrozby na nás číhají?''

Jan Viskot

Hana Habermannová
*''Co si myslíte o tom, že předmětem startupů jsou převážně webové aplikace? Je nutné každý problém řešit aplikací?''

*''Webová aplikace ve vztahu k mobilní aplikaci - jaký je mezi nimi rozdíl po stránce využitelnosti?''

*''Jak designovat webovou aplikaci jako službu? (Vliv UX na návrh webové aplikace jako služby.)''

Radek Dobrovolný
*''Má freemium a pouze placený model aplikace stejnou šanci na úspěch?''
*''Jaké jsou aktuální trendy v oblasti SaaS?''
*''Z pohledu uživatele, podle čeho můžu předvídat, že služba bude dlouhodobě dostupná a v provozu?''

=== Lukáš Nevosád: Jak zbohatnout na mobilních aplikacích ===

Radim Chalupník
* ''Víte, jaké typy mobilních aplikací patří mezi nejvýdělečnější? (Konkrétní příklad?)''
* ''Proč si myslíte, že některé aplikace jsou vyvíjeny pouze pro jeden operační systém? Nepotlačuje to větší možnost zisku?''
* ''Je pravda, že nejvíce vydělávají aplikace, které jsou na první pohled freeware? (Například hra je zdarma, zákazník připlácí za bonusy, nadstandardy...)''

Jiří Krišpin
* ''Nedomníváte se, že je trh s mobilními aplikacemi přesycený?''
* ''Chybí Vám osobně na trhu nějaký typ mobilní aplikace?''
* ''Je podle Vás v dnešní době ještě možné vytvořit opravdu originální mobilní aplikaci, která zaujme zákazníky?''
Filip Kotáb
* '' Jak nejlépe propagovat mobilní aplikaci?
* '' Kde nejlépe sehnat kodéry pro mobilní aplikaci?
* '' Jaké typy aplikací se hodí pro typy monetizace: Freemium, Freeware a plně zpoplatněné?

Radek Dobrovolný
* ''Proč je v obchodech s aplikacemi tolik nekvalitních aplikací?''
* ''Je důležitější marketing anebo kvalita aplikace k jejímu úspěchu?''
* ''Proč jsou desktopové aplikace výrazně dražší než mobilní?''

Kateřina Rovná
* ''Jak hodnotíte soutěž Mobilní aplikace roku?''
* ''Oslovují placené aplikace i starší generaci?''
* ''Existuje nějaká aplikace určená přímo seniorům?''

== Přihlašování k tématům na jaře 2013 ==

''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4.''

=== Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí ===

1. Martina Snížková

*''Stačí k rozpoznání emoce pouze jedeny vstupní informace (tím myslím pouze audiozáznam či videozáznam)?''
*''Existují pro počítač také jiné relevantní informace pro zpracování emocí? (tedy mimo audiozáznam či videozáznam, například dechová frekvence, tepová frekvence a pod?)''
*''Jaká je dosavadní úspěšnost u softwaru rozpoznávání emocí? Které emoce se zpracovávají nejhůře?''

2. Anna Mikulášková

*''Jaké jsou možnosti využití počítačového zpracování emocí?''
*''Jakým směrem se tento obor bude vyvíjet do budoucna? Jaké změny může přinést třeba pro vzdělávání a zdravotnictví?''
*''Budou počítače někdy schopné detailně rozpoznat širokou škálu emocí, kterou disponují lidé?''

=== Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů ===

1. Emil Budín

*''Jak detailně je třeba mít zpracovaný business plán, aby bylo možné pomýšlet na získání investora, příp. úvěru v bance?''
*''Jaký typ projektů ve Starcube preferujete - např. z hlediska odvětví, počtu zapojených lidí, vlastních financí, míry inovace?''
*''Máte informace, statistiky, jak se vede firmám, které již opustily Váš akcelerátor? A pokud ano, uveďte prosím ty v současnosti nejúspěšnější.''

2. Jan Viskot

*''Je důležitější nápad, nebo složení týmu?''
*''Čím se liší startup od projektu?''
*''Jaká je pravděpodobnost, že startup bude úspěšný?''

3. František Dalecký

*''Jak hodnotíte úroveň místních mentorů a jejich vliv na úspěch českých startupů?''
*''Které české startupy považujete za nejúspěšnější a v čem by se od nich měli ostatní poučit?''
*''Jak hodnotíte způsob přípravy českých vysokých škol na podnikání v IT byznysu?''

4. Hana Habermannová

*''Jakým způsobem je JIC nebo Starcube napojen na zahraniční akcelerátory a např. Silicon Valley?''
*''Teď je v kurzu lean startup jako přístup v budování startupů. Jak dlouho myslíte, že tento trend vydrží a co přijde potom?''
*''V čem se může česká startupová scéna učit např. od té americké?''

=== Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===

1. Tomáš Vorálek

*''Podle jakého systému třídění se nejčastěji řadí notové záznamy?''
*''Jakým způsobem se tyto záznamy uchovávají oproti klasickým knižním''
*''Probíhá digitalizace těchto dokumentů?''
*''Jak se liší digitalizace notových záznamů oproti digitalizaci knih?''

2.

3.

=== Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii ===

1. Žaneta Floriánová

*''Je dobré při krizové komunikaci využívat dárky a úplatky? (např.: jízdné zdarma se společností)''
*''Je výhodné mít předpřipravené koncepty krizové komunikaci nebo raději řešit krizi "až přijde"?''
*''Liší se krizová komunikace na sociálních sítích a s médii?''

2. Alžběta Lukšů

*''Jaké jsou možnosti a techniky získávání prostoru v médiích (mimo inzerce)?''
*''Do jaké míry lze krizovou komunikaci plánovat, když jejím principem je reakce na neplánované krizové situace?''
*''Která média vybírat pro maximální efektivitu krizové komunikace?''

3. Marta Konířová

*''Jak má být provázána krizová komunikace s médii (vnější komunikace) s krizovou komunikací vnitřní (se zaměstnanci)? (Zaměstnanci se určitě nechtějí dozvídat negativní zprávy, např. o propouštění, z médií, na druhou stranu mohou negativní informace o stavu podniku „vynášet“, třeba i nevědomky.)''
*''Kdo a jak by měl vytvořit plány krizové komunikace?''
*''Co přesně označuje termín "nepřátelská média" a jak s nimi komunikovat?''

4. Katarína Hečková

*''Aké chyby najčastejšie robia firmi pri krízovej komunikácií s médiami?''
*''Aké vlastnosti by mal mať predstaviteľ firmy, ktorý v krízových situáciach komunikuje s médiami?''
*''O aký typ kríz vo firmách sa najčastejšie zaujímajú české média v posledných rokoch? (ekonomické, úrazy/úmrtia na pracoviskum,...)''

=== Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání ===

1. Emil Budín

*''Můžete prosím uvést konkrétní příklady implementace technologií Cloud Computingu (CC) ve vzdělávání?''
*''V čem spatřujete výhody a nevýhody řešení postavených na CC proti klasickému přístupu spočívajícím ve využití vlastní ICT infrastruktury?''
*''Pokud se podílíte na konkrétním vzdělávacím projektu na bázi CC, prováděli jste komparativní analýzu nákladů vůči tradičnímu řešení? Pokud ano, s jakým výsledkem?''

2. Jan Viskot

*''Má CC nějaká zásadní negativa?''
*''Jak jsme na tom v oblasti CC ve srovnání se světem, jaké můžeme očekávat trendy?''
*''Existují CC služby ve vzdělávání, které jsou pro školství zdarma?''

3. Klára Jánská

*''Používáte vy sama cloud computing ve výuce? Pokud ano, jak to hodnotí vaši studenti?''
*''Kdy se u nás začal cloud computing ve vzdělávání využívat?''
*''Jak velké je nebezpečí při využívání CC v otázce zabezpečení soukromých dat a zachování autorství?''

4. Michal Klajban

*''Jaké konkrétní CC služby doporučujete?''
*''Dá se kvalitní CC zajistit pomocí služeb poskytovaných zdarma?''
*''Existují služby specializované na CC ve vzdělávání?''

=== David Grudl: User Experience - poznejte své uživatele===

1. Emil Budín

*'' Bohužel nebylo známo téma přednášky předem. Po skončení přednášky byl můj dotaz na to, zda se v ČR nějaká firma UX profesionálně zabývá, položen kolegyní přede mnou. Další otázku jsem vzhledem k formě přednášky (spíše workshop s příklady a obecně platnými fakty než teorie a koncepce) a faktu, že jsem se celou dobu soustředil na zaznamenání přednášky pro její další zpracování, bohužel nepoložil. Domnívám se, že ostatní posluchači svými dotazy časový prostor pro diskuzi vrchovatě naplnili. Děkuji za pochopení.

2. Norbert Bago

*''Čo Vás viedlo k tomu že ste začali vytvárať vlastný framework?''
*''Aký je rozdiel medzi Nette a inými frameworkami?''
*''Proč je dobré využívať framework pri práci a jaky používate editor pri programovani ?''
*''Jaké máte plány pri dalšom rozvoji Nette Frameworku?''

3. Michal Klajban

*Se omlouvám, že jsem nedodal otázky, ale těžko něco vymýšlet na přednášku, jejíž téma neznám. Podle [http://www.slideshare.net/davidgrudl/bude-upesnno-na-barcamp-brno-2011 některých indicií] bych se asi měl připravit na něco z teorie pravděpodobnosti nebo života Montyho Halla, za jednu noc si na to ale netroufám. --[[Uživatel:Michal Klajban|Michal Klajban]] 27. 3. 2013, 18:41 (CET)

=== Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse? ===

1. Alžběta Lukšů

*''Do jaké míry lze řídit tacitní, tedy těžko sdělitelné znalosti? Existují nějaké systémy, které toto usnadňují?''
*''Zavedení systému pro řízení znalostí je velmi nákladné. Vyplatí se i menším firmám?''
*''Jak lze motivovat zaměstnance k využívání systémů pro řízení znalostí? Stává se, že zaměstnanci své znalosti s ostatními sdílet nechtějí?''

2. Tomáš Marek

*''<del>Jak často provádíte VRI Audity, kdo je obvyklým zákazníkem (firmy, osoby)?</del>''
*''<del>Kolik takový audit rámcově stojí, např. kontinuální intervenční analýza digitální stopy?</del>''
*''<del>Jak se na to vy osobně díváte z pohledu soukromí?</del>''
Otázky neodpovídaly konečnému obsahu přednášky, položil jsem tedy ve zbylém čase jiný dotaz relevantní obsahu přednášky.
*''Dle vašeho výkladu se tedy KM posouvá od zaměření na systém a procesy k zaměření na lidi. Díky tomu ovšem musí pracovat s diverzitou znalostních pracovníků, ať už generační, pohlavní nebo kulturní. Měl by podle Vás mít dokonalý znalostní manažer vzdělání také v oboru sociologie, psychologie nebo podobném?''

3. Michal Klajban

*''V jakém rozmezí se pohybuje plat znalostního managera v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách?''
*''Jaké vzdělání je podle vás nejvhodnější pro znalostního managera?'' a
*''Existuje nějaký obor znalostního managementu? Resp. mohla byste jmenovat obor, který je mu nejblíže?''

4.

=== Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let ===

1. Žaneta Floriánová

*''Jakým způsobem přitahujete čtenáře do knihovny?''
*''Myslíte, že technická vybavenost přiláká čtenáře do knihovny (ve vašem případě studenty?)''
*''Narážíte na nějaké bariéry při inovaci knihovny? (například ve vedení knihovny či fakulty?)''

2. Lenka Kupková
*''Jakou zajímavou inovaci jste v poslední době v knihovně realizovali?
*''Provádíte výuku informační gramotnosti?
*''Jaký je roční přírůstek knižního fondu Vaší knihovny a jak se roční přírůstky měnily v průběhu doby fungování knihovny?

3. Alžbeta Šellengová

''Čo by ste označili za najväčší úspech Vašej knižnice?''

''Čo naopak, plánujete v dohľadnej dobe zmeniť poprípade zlepšiť?''

''Čím by podľa Vás mala disponovať každá dobrá knižnica?''

4. Magdalena Jirásková

*''Jakými způsoby zjišťujete spokojenost/ potřeby vašich uživatelů?''
*''Co byste zhodnotila jako největší přednost vaší knihovny? Co k vám táhne čtenáře?''
*''Jaké máte plány s vaší knihovnou do budoucna? Jak vidíte budoucnost knihoven obecně?''

5. Monika Machovská

*''Jaké služby ve Vaší knihovně poskytujete?''
*''Zapojuje se Vaše knihovna do nějakých knihovnických nebo studentských projektů? Do jakých?''
*''Jak získáváte peníze na Vaše aktivity?''

=== Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015 ===

1. Matěj Málek
*''Kdo přesně se skrývá pod pojmem občanská komunita? Jaká je 'cílová skupina'? Jsou to občanští aktivisté, neziskové organizace, různé kulturní spolky nebo někdo jiný?''
*''Čím přesně chtějí knihovny podporovat činnosti těchto komunit? Co jim mohou dát navíc?''
*''Je součástí koncepce i nějaká podpora coworkingových aktivit? Například pro neziskové organizace atd.''
2. Dominika Kopčanská

*''Jak hodláte dosáhnout toho, aby byly knihovní služby dle koncepce dostupné i v noci? Nebude motivovat knihovníky k nočním službám příliš složité a finančně nákladné? ''
*''Jakým způsobem je možné přimět potenciální uživatele, aby knihovnu začali v dnešní době upřednostňovat jako informační zdroj a podíleli se tak na vytváření komunit v knihovnách?''
*''Součástí koncepce je také vytvářet v knihovnách prostorové podmínky pro komunitní a kulturní aktivity. Není tento bod v mnoha případech nereálný?''

3. Hana Ohlídalová
*''V koncepci se mluví o propojení knihovny s dalšími informačními institucemi, které konkrétně by to podle vás měly být? A které to u vás reálně jsou?''
*''Co pro vás znamená „přívětivá otevírací doba“? Řešili jste otevírací dobu knihovny nějakým způsobem s uživateli?''
*''Co podle vás nejvíce ovlivňuje, zda se uživatel v knihovně cítí příjemně a rád v ní tráví čas? Je to prostředí, nabízené služby, akce a jiné možnosti trávení volného času, personál (přívětivost, odbornost), nebo ještě něco jiného?''

4. Iva Slabá

5. Jiří Krišpin

* ''Můžete uvést příklady komunitních aktivit, které probíhají v Městské knihovně v Kutné Hoře?''

* ''Jak by měly knihovny motivovat místní komunity k péči o ně?''

* ''Které moderní technologie mají podle Vás největší šanci přilákat komunity tvořené jejich uživateli do knihoven?''

=== Roman Hřebecký: Kreativita v marketingu - vystrčte hlavu z krabice===

1. Martina Pelcová

2. Michaela Sagitariová

3. Vendula Bednářová
- Negativní reklama - používá se záměrně? Pokud ano, s jakým úspěchem?
- Dnešní společnost začíná být reklamou a marketingovými tahy přesycena. Myslíte, že lidé mohou postupem času být vůči reklamě imunní?
- Jak tomu předejít/zabránit?

4. Pavlína Božková
- Jakou literaturu by jste mohl doporučit k tomuto tématu?
- Co znamená "vystrčit hlavu z krabice"?
- Jaké jsou dnešní základní segmenty marketingu?

=== Vera Vohlidalova: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století ===

1. Šárka Gachová
*Jakým směrem, se podle Vás, bude ubírat knihovnictví v budoucnu?
*Co byste českým knihovnám doporučila nejvíce? Na co by se měly zaměřit/soustředit?
*Který z vašich úspěchů/ocenění Vám přinesl největší radost?

2. Lenka Kupková
*Jak dlouho jste pracovala na své knize Na houpačce nejen s knihovnou a v jakém nákladu vyšla? Nelákalo Vás věnovat se profesi spisovatelky na plný úvazek?
*Jak hodnotíte aktuální stav knihoven a jejich služeb v ČR (ve srovnání se zahraničím)?
*Uvažovala jste někdy o návratu do Velké Británie?

3. Kateřina Rovná

*Jak hodnotíte kvalitu výuky knihovnictví na FF UK v době, kdy jste tam studovala?
*Jaké bylo Vaše setkání s Václavem Havlem?
*Kdo Vám byl oporou, mimo rodiny, při Vašem obvinění z porušování pravidel hospodaření při výstavbě liberecké knihovny?

4. Jana Vrtělová
*Jakou nejcennější zkušenost jste získala při výstavbě liberecké knihovny?
*Jaký je Váš názor na současný vývoj a směr českého knihovnictví?
*Bylo pro Vás těžké napsat knihu Na houpačce nejen s knihovnou? Co Vám tato zkušenost přinesla?

5. Michaela Sagitariová
* Liberecká knihovna je architektonickým skvostem obdivovaným i v zahraničí. Jak moc je důležité pro moderní knihovnu prostředí, ve kterém se nachází?
*Jak úzká je spolupráce liberecké knihovny a městského zastupitelstva? Jakou "lobby" jste používala, když jste potřebovala prosadit zájmy knihovny?
*Jak si klienti vaší knihovny zvykali na nové služby?

Eva Kaletová: Koľko knižných fondov máte založených? Koľko kníh obsahujú vaše knižné fondy? Sú všetky sprístupnené verejnosti?=== Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti ===

1. Kateřina Blatná

*''Existují podobné projekty i v zahraničí, anebo se jedná o projekt ryze českého charakteru?''
*''Jaké vložené dokumenty/předměty se v knihách objevují nejčastěji? Objevila se v nějaké knize obzvláště zajímavá kuriozita?''
*''Uvažuje se také nad vytvořením osobních knihoven současných významných osobností? Nese to s sebou nějaké komplikace?''

2. Marta Konířová

*''Jak nakládat s dokumenty původního vlastníka vloženými do knih (lístky s poznámkami, fotografie, průkazky ap.) – nechat v knize, nebo uložit samostatně? Pokud zůstanou v knize, nehrozí nebezpečí ztráty (vypadnou z knihy, budou založeny jinam)?''
*''Jak postupovat při popisu, příp. přepisu vpisků majitele? (Nečitelnost, pochybnosti o autorství, nesrozumitelnost osobních poznámek a zkratek ap.)''
*''Zaznamenaly paměťové instituce po zveřejnění podrobných popisů knih z osobních knihoven nějaké negativní jevy (např. krádeže cennějších exlibris)?''

3. Lucie Kořistková

*''Dělají se nějaké změny (např. změna řazení knih) při zpracovávání fondu v osobních knihovnách?''
*''Jak se osobní knihovny zpřístupňují veřejnosti?''
*''Jaké projekty s osobními knihovnami u nás probíhají v tuto chvíli?''

4. Eva Kaletová

=== Michal Šerák: Knihovny jako centra celoživotního vzdělávání ===

1. Šárka Gachová

*Zaměřujete se na nějakou věkovou skupinu více?
*Jak vypadá vzdělávání dospělých v ČR ve srovnání se zahraničím?
*Máte zkušenost se vzděláváním minorit / sociálně vyloučených? (etnik, přistěhovalců, bezdomovců atp.)

2. Kateřina Rovná

*Jak hodnotíte kvalitu univerzit volného času, které organizují knihovny?
*Co je největší bariérou dalšího vzdělávání u dospělých?
*Jak se k organizování aktivit, podproující celoživotní vzdělávání, staví knihovníci?

3.Vendula Bednářová

4.Norbert Bago

*Aké sú možnosti vzdelávania dospelých v knihovne?
*Aké typy vzdelávania sú poskytnuté?
*Na akých projektoch pracujete v oblasti vzdelávania dospelých v knihovnách?

== Přihlašování k tématům na podzim 2012 ==

''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 5.''

=== Martin Solnička ===

1. Kulíková Markéta

*Jak řešíte ochranu citlivých údajů?
*Je služba dostupná prostřednictvím mobilních aplikací, aby mohl člověk zapisovat své výdaje okamžitě?
*Je možné, aby sdílelo účet více členů rodiny, ideálně 2 – 4 lidé?)

2. Děchtěrenková Ilona

*Víte, jak si stojíte mezi konkurencí obdobných projektů na webu jako je MS Money?
*Proč by Vám měl člověk svěřit informace o svých rodinných financích, v čem je vaše služba lepší než používat tabulky v Excelu?
*Pokud je služba zdarma, jakým způsobem financujete vaši činnost? Stojí za vámi nějaké bankovní domy a nabízíte jejich produkty?)

3.

4.

5.

=== Miroslav Paclík ===

1. Jan Viskot

*Lze u Úřadu průmyslového vlastnictví podávat přihlášky pro celosvětový patent?
*Lze celosvětové patenty uplatnit i na území Číny, je Čína členem WIPO?
*Není možnost udělování patentů na zcela obecné průmyslové vzory např. v USA na škodu?

2. Eva Králíčková

*Stane se Čína patentovou velmocí?
*Brzdí patenty vývoj?
*Lze ještě vymyslet něco originálního? Viz. spor mezi firmami Samsung a Apple, Apple versus švýcarská železniční společnost SBB.

3. Tomáš Vojta

*Nezachází patentové úřady příliš daleko v případě umožnění patentování drobností a jednoduchých prvků grafických řešení?
*Na základě jakých zásad se může určit, co už je originální vynález/provedení na udělení patentu?
*Nejsou v dnešní informační době pro lidstvo patenty přímo škodlivé v konotaci s možností mnohem rychlejšího rozvoje moderních technologií místo soustředění spousty síly a financí na patentové spory u soudů?

 4.

5.

=== Michal Reiter ===

1. Kulíková Markéta

*Máte představu, kolik je přispěvatelů do české wiki? Převažují jednorázoví nebo pravidelní přispěvovatelé?

*Jak lze z vaší strany zvyšovat úroveň hesel?

*Jaká je úroveň odborných hesel? Jak často se setkáváte s porušováním autorských práv a vykradenými texty bez řádných citací?

2. Děchtěrenková Ilona

- Kolik hesel má aktuálně česká wiki? - Existují nějaké statistiky hesel? Nejvyhledávanější, nejcitovanější ….? - Co Wiki Loves Monuments Android App umí a co může nabídnout?

3.

4. Vendula Škrabalová

*Objevují se v textech vulgarity? Jak jim zamezit? Existují nějaká stop slova, nějaké způsoby, jak odhalit a smazat závadný obsah?

*Jak je na wikipedii pohlídáno dodržování autorského práva? Existuje nějaký program, který projíždí texty a hledá převzaté

pasáže? Jaká sankce hrozí autorům takových textů?

*Stává se často, že lidé na wikipedii umisťují reklamy nebo propagují vlastní web, firmu, služby atd.? Jak je toto "trestáno"?

5. Lucie Kratochvílová

*Co považujete, za deset let existence wikipedie v ČR, za největší úspěch?
*Jak pokračuje program Studenti píši wikipedii? Je o program zájem? Máte nějaký přehled, kolik studentů vš se do programu zapojilo?
*Jakým způsobem je financována česká wikipedie?

=== Eva Lesenková ===

1. Petra Šolcová

*Měl by mít knihovník v lékařské/zdravotnické knihovně alespoň nějaký lékařský/zdravotnický (rychlo)kurz?
*O které vzdělávací akce pořádané lékařskými knihovníky je největší zájem?
*Je nějaká vlastnost/ specifikace, kterou by měl mít zájemce o post knihovníka v lékařské knihovně?

2.

3.

4. Vojtek Vladimir

*Jak by ste popsala úroven profese lekařského/zdravotníckeho knihovnika v ČR?
*Jak je to v zahraničí, liší se nejak pohled na dúležitosť této profese?
*Co by ste označila jako nejvačší problém této profese?

5.

=== Petr Říha ===

1. Kamila Brablíková

*''Jaký je Váš názor na kauzu IZIP?''
*''Máte nějaké srovnání s příkladem ze zahraničí, kde se stalo něco podobného a nikdo nebyl volaný k zodpovědnosti?''
*''Doposud má e-government v naší zemi spíše víc nevýhod než výhod. Jste přesvědčen, že se to v brzké době změní k lepšímu?''

2. Roman Koranda

*''Který z projektů e-govermentu je v ČR nejúspěšnější?''
*''Lze očekávat, že v budoucnu bude veškeré úřadování online?''
*''Nedojde k znevýhodnění těch, kteří nemají přístup k internetu?''

3. Markéta Vymazalová

*''Myslíte si, že je česká populace nakloněná k využívání služeb veřejné správy na internetu, resp. důvěřují lidé těmto službám?''
*''Jak si představujete ideální stav při využívání služeb veřejné správy? Myslíte si, že je to reálné?''
*''Která země EU má podle Vás nejvyspělejší e-government? Co dělají jinak?''

4. Žaneta Floriánová

*''1. listopadu to jsou 3 roky od spuštění datových schránek. Plní již svůj prvotní předpoklad?''
*''E-government uspoří čas občanů docházením na úřady (ze statistiky cca 7 hodin ročně). Uspoří se ale finance ze státního rozpočtu?''
*''Cloud Computing - je to budoucnost i pro Českou republiku?''

5. Vladimíra Váňová

*''Co Vás vedlo k nápadu založit občanské sdružení Egonov?''
*''Mohl byste uvést několik případů, ve kterých sdružení Egonov "pomohlo"?''
*''Proč si myslíte, že jsou státní úředníci neustále tak demotivovaní?''
*''O tzv. základních registrech na svém webu píšete „tento informační systém je krásnou ukázkou toho, jak je možno úředním postupem zabít dobrou myšlenku“ - mohl byste tuto myšlenku vysvětlit?''

=== Lukáš Kypus ===

1. Lucie Mlýnková

*''S jakými knihovnickými službami je/může být NFC spojeno?''
*''Kde vidíte největší slabinu ve využívání NFC v knihovnách?''
*''Mají knihovny o NFC povědomí a případně zažádala si již nějaká o zavádění této technologie?''

2. Šárka Gachová

*''Spolupracujete i s mobilními operátory? (Pokud ano, s jakými a hraje to roli v pořizovací ceně?)''
*''Myslíte si, že se knihovnám teď vyplatí pořizovat NFC? (např. pokud již mají RFID x malé knihovny nemají ani platení terminály...)''
*''3 základní typy režimu jsou obsaženy v jednom zařízení? Pokud ne, jaký typ režimu by byl pro knihovny nejužitečnější?''

3. Lenka Kvapilová

*''Jaké jsou nejznámější služby využívající NFC technologie u nás a jak hodnotíte jejich úspěšnost?''
*''Využívá se technologie NFC spíše v komerčním nebo neziskovém sektoru?''
*''Jaké jsou výhody a nevýhody oproti RFID čipu?''

4. Martina Snozová

*''Jak se využívá NFC při gamifikaci v knihovnách?''
*''Jak starší knihovníci přijímají zavádění moderních technologií, jako je NFC, do knihoven?''
*''Je NFC propojitelné s jinými bezdrátovými technologiemi? Pokud ano, se kterými?''

5. Žaneta Floriánová

*''RFID je pro většinu knihoven velmi nákladná záležitost. Byla i NFC?''
*''Jak je NFC zabezpečeno proti zneužití?''
*''Je budoucnost poskytování služeb NFC spjata jako součást sim karet?''

=== Jaroslav Vaňous ===

1. Lucie Kratochvílová

- Kdy se poprvé objevila metoda orální historie v ČR?

- Jaké jsou základní postupy metody orální historie?

- Zná zpovídaný otázky dopředu?

2. Monika Machovská

- V jakých archivech můžeme najít dokumenty z obou projektů? Jsou veřejně dostupné?

- Jaký byl záměr při zapojení žáků a studentů do projektu Stopy totality?

- Myslíte si, že v naší zemi může nastat znovunastolení totality?

3. Kamila Brablíková

- Jsou političtí vězni komunistického režimu ochotni mluvit o tomto nelehkém období jejich života?

- Jak se rozhodujete, s kým dokument natočíte? Hlásí se vám lidé sami nebo je musíte spíše hledat?

- Jak vznikla myšlenka pořádat Muklovskou pouť na Svatý Hostýn?

4.

5.

=== Igor Szöke ===

1. Lenka Matušková

*''Jakým způsobem se identifikuje jazyk řečníka?''

*''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s gramatikou?''

*''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s pojmy, které nezná?''

2. Pavlína Božková

*''Jaké jsou možnosti a novinky v oblasti zpracování audiovizuálních materiálů?''
*''Využívají se dnes audiovizuální materiály jako dobrý zdroj informací?''

-- Je zde stále prostor pro inovaci?

*''Jaké jsou aspekty (nástroje pro) identifikace řečníka, jazyka, tématu, pohlaví apod.?''

3. Martin Hájek

*''Existují aplikace pro automatické zpracování zvuk. záznamu pro mobilní zařízení ?''
*''Pokud ano, jak zvládají Český jazyk? Pokud ne, uvažuje se o jejich vytvoření?''
*''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s nářečím?''

4. Emil Budín

*''Na svém blogu uvádíte, že pracujete jako "senior researcher" ve výzkumné skupině BUT Speech@FIT, mohl byste nám Vaši činnost v rámci výzkumné skupiny přiblížit?''

*''Existuje software pro analýzu hlasu, který je využitelný běžnou firmou, např. pro automatický přepis porady vč. identifikace účastníků, přepis telefonních hovorů atd.?''

*''Skupina BUT Speech@FIT je dotována z prostředků české státní správy, např. z rozpočtů ministerstev vnitra a obrany. Chci se zeptat, zda a jakým způsobem možností rozpoznávání hlasu státní instituce v ČR využívají?''

5. Pavlína Habrovanská

*''Kde najde (či nachází) automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů své uplatnění?''

*''Jakou to má úspěšnost – z pohledu rozpoznání?''

*''Jaké další nástroje k tomu používáte?''

=== Tomáš Čížek ===

1. Radek Hadraba

 2. Hana Ohlídalová

*''Jaká přesně data a jak se do archivu Medard dostávají?''
*''Jak obsáhlá je v současnosti kateogire "studentská data studentům"? ''
*''Jak je archiv využíván, existují statistiky nebo něco podobného?  ''

 3. Lucie Kořistková

*''Odkud jdou peníze na provoz celého archívu Medard?''
*''Jak je to s ochranou osobních dat zveřejněných v archívu?''
*''Jak je ošetřeno dlouhodobé uchovávání dat v rychlém technologickém vývoji?''

4. Kristýna Macháčková

*''Dochází často k situaci, že musíte zájemce o data odmítnout (nesplnění zvláštních podmínek)?''
*''Zaručujete poskytovateli dat naprostou anonymitu?''
*''Obracejí se na vás tvůrci výzkumů s požadavkem o uložení dat nebo sami aktivně hledáte informace vhodné pro archiv?''
*''Jak velké množství informací je v rámci archivu možné získat bez kontaktu s pracovníkem archivu (on-line)?''

lt;/p>

5. Emil Budín

*''Jaká vstupní data archiv Medard zpracovává z pohledu rozsahu, formy, aktuálnosti apod.?''

*''Jaké výstupní formáty jsou zájemci o data k dispozici?''

*''Jsou všechna data uložená v archivu Medard volně dostupná nebo je přístup k nim nějakým způsobem omezen?''

=== Vít Šisler ===

1. Martina Snížková

*Kolika projektů, zaměřených na výukové hry, jste se již zůčastnil?
*Neplánujete nějakou hru udělat i pro vysokoškoláky (například pro prváky, na lepší seznámení s novým prostředím)?
*Stalo se Vám někdy, že hra neměla žádný úspěch?

2. Dominika Kopčanská

*''Nedávno probíhal výzkum ohledně výukového efektu hry Evropa 2045, jaké byly jeho výsledky a jak jste s nimi spokojen?''
*''Jaké další hry, které jste vyvinuli společně s kolegou Cyrilem Bromem, byly úspěšně integrovány do výuky na základních či středních školách a jsou i nadále používány?''
*''Jaký máte názor na budoucnost výukových digitálních her? Myslíte si, že budou v příštím desetiletí pedagogy i ostatními přijímány jako plnohodnotné vzdělávací nástroje?''

3. Magdalena Jirásková

*''Je výuka prostřednictvím her efektivnější? Byl v této oblasti proveden nějaký výzkum?''
*''Existuje nějaké téma, pro které se výuka prostřednictvím hry nehodí?''
*''Kolik škol je momentálně zapojeno do projektu Evropa 2045?''

4. Martin Hájek

*''Kolik času zabere vytvoření jedné průměrně složité vzdělávací hry?''
*''Jakým směrem se bude ubírat vývoj vzdělávacích her? Chystáte něco převratného?''
*''Existují nějaké vzdělávací hry z oblasti informační bezpečnosti?''

5. Ondřej Kašpárek

*Vznikají videa jako bylo Martyr of the World: Muhammad Al-Durrah i na druhé straně barikády, tj. v Izraeli? Víte o nějakých příkladech?
*Stories from the History of Czechoslovakia - Máte již domluveno využití hry ve školách v rámci výuky? Pokušeli jste se s hrou seznámit někoho z ministerstva školství?
*Plánujete "přetvořit" do podoby hry i historii po roce 1989?

=== Martin Svoboda ===

1.

2. Vojtek Vladimir

''Jake byly začátky projektu CASLIN, bylo obtížné začínat?''

''Bylo težké získat grant Mellonovy nadace?''

''Jak by ste popsal hlavní cíl/e CASLINu, podařilo se je dosáhnout?''

 3. Alžbeta Šellengová

''Akým smerom sa podľa Vás bude CASLIN v najbližších rokoch uberať?''

''Uvažujete aj o ďalších modelových účasníkoch CASLIN-u?''

''Aké sú ročné prevádzkové náklady CASLIN-u?''

4. Eva Kaletová

''Aké sú Vaše skúsenosti s vyhľadávaním v CASLIN-e? (Myslíte si, že používatelia vedia katalóg dostatočne dobre používať?)''

''Plánujete zavedenie nových služieb súborného katalógu?''

''Neuvažovali ste, že zjednodušíte pravidlá pre prispievanie?''

'

5. Matěj Málek

''Kolik knihoven je v současnosti spolupracuje na budování souborného katalogu?'' ''Jak pokračovala práce na projektu po jeho formálním ukončení v roce 1996?'' ''Bylo náročné přesvědčit knihovny, aby se do projektu zapojily?''

6. Radek Hadraba

''Jaká je HW náročnost celého systému?''

''Spolupracujete na zdokonalování systému s výrobci IT?''

''Kde vidíte CASLIN za 20 let?''

=== Jaromír Talíř ===

1. Iva Slabá

*''Jak je zabezpečena ochrana osobních údajů?''
*''Jaké jsou výhody MOJE ID oproti klasickému uložení hesla v prohlížeči?''
*''Lze propojit MOJE ID s registrem obyvatek?''

2. Jan Viskot

*''Kolik má v současnosti MojeID uživatelů a kolik jich cca měsíčně přibývá?''
*''K ověřování uživatele se používá heslo, nebo je i možnost certifikátu?''
*''Lze použít MojeID pokud služba podporuje OpenID?''

3. Radek Hadraba

*''Lze MojeID ukládat i na mobilních platformách? Android? iOS?''
*''Možnost sdílení či portace profilů na jiné PC?''
*''Ochrana proti zcizení (krádež identity?)''

4. Šárka Gachová

*''K čemu všemu lze MojeID využít? (součanost, budoucnost)''
*''Jak spolupracují poskytovatelé služeb? Je tato služba výhodná pro poskytovatele služeb?''
*''Jak ověřujete údaje z identity uživatele, že daná osoba fyzicky existuje?''

5. Martina Snozová

*''Jaké plány máte se službou do budoucna? Budete službu nějak rozšiřovat či zlepšovat?''
*''Zapojují se do tohoto projektu v současné době i malé (obecní) knihovny?''
*''Jaká jsou největší rizika v procesu zavádění či užívání této služby?''

KISK:Blok expertů/Témata pro magistry

2014-03-02T07:08:21Z

Michal Klajban: /* Přihlašování k tématům na jaře 2014 */ +me

== Požadavky na shrnutí přednášek ==

Prezenční studenti vytvářejí shrnutí z jedné přednášky, kombinovaní ze dvou. K jednotlivým tématům přednášek je třeba se přihlásit předem - '''do 19. února 2014'''. Ke každému se může zapsat max. 4 studenti, do naplnění kapacity si lze vybrat.

Se zapsáním ke shrnutí přednášky se hlásíte i k vypracování tří '''dotazů''' pro daného přednášejícího. Nejpozději čtyři dny před přednáškou (tj. v neděli předcházející přednášce) zapíšete tři jedinečné (tedy u nikoho do té doby neuvedené) a nebanální odborné dotazy pro přednášejícího, k němuž jste se zapsali. Na přednášce pak položíte min. jeden dotaz, pokud se pojetí přednášky odchýlí od směru připravených dotazů nebo na všechny přinese odpověď přednáška, bude položený dotaz jiný. Dotazy nemusí zaznít pouze v případě, že to časový limit pro přednášku dle rozvrhu (tj. do 17:25) znemožní.

'''Shrnutí''' přednášky musí být o rozsahu 4000-5000 znaků, termín odevzdání je vždy 7 dní po dané přednášce - tedy do středy do večera. Úkoly se odevzdávají do Odevdávárny. Vybraná shrnutí budou umístěna na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/]. Pište proto spíše publicistickým stylem vhodným pro publikaci v elektronickém časopise (používejte hypertextové odkazy, podnadpisy atd.). Na práci je hodnocen obsah i forma, dbejte proto na obojí, protože obojí může být důvodem pro vrácení textu k přepracování.

Odevzdáním úkolu do Odevzdávárny autor dává souhlas s možným '''publikováním''' na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/] (v případě nesouhlasu prosím předem kontaktujte vyučující kurzu Mgr. Alžbětu Karolyiovou - karolyiova@phil.muni.cz).

== Přihlašování k tématům na jaře 2014 ==

''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''

=== Pavlína Kvapilová: Moderní technologie v médiích – v čem mohou být pohromou a v čem záchranou pro současnou žurnalistku? Jak inteligentně využít nové trendy? ===
Leona Kroupová
*''Do jaké míry ovlivnil vznik moderních technologií podobu novinářské profese? S přihlédnutím k dosavadnímu trendu, můžeme do budoucna očekávat razantní změnu v náplni práce novináře? Jak by to mohlo vypadat?
*''Jakým způsobem změnilo online zpravodajství a sociální média podobu tištěných médií a televizního zpravodajství? Dá se předpokládat, že tištěná média jednoho dne zcela zaniknou?
*''Porovnáme-li užití moderních technologií v českém mediálním prostředí a státech západní Evropy, na kolik se jim přibližujeme? Jaké jsou naše nedostatky?

František Šudřich
*'' Existuje v České televizi nějaký manuál pro zaměstnance, jak se mají chovat na síti? Co mohou sdílet na sociálních sítích a co ne? Vznikají v tomto směru problémy?
*'' Právě je aktuální téma olympijských her. Předpokládám, že pro divizi Nová média v ČT bylo zvládnutí příprav těžký úkol. Co bylo nejhorší? Plánovali jste například nějaké inovativní využití technologií, které se nakonec nepovedlo? Jak hodnotíte jejich letošní zvládnutí?
*'' Jaké jsou podle Vás trendy budoucího vývoje moderních technologií v médiích?
Tomáš Vorálek
*'' Jaký dopad mají moderní technologie na kvalitu informací? (pozitivní, negativní)''
*'' Nemá masové zveřejňování informací, především na internetu, za následek menší nezávislost média? ( Komerční články, skrytá reklama apod.)''
*'' Dokázaly by dnešní média fungovat bez internetu? Existuje nějaký krizový plán pro tuto skutečnost?''
Radek Dobrovolný
*'' Využívají se moderní technologie více pro marketingové účely (větší sledovanost, čtenost) nebo pro účelnější předání informace?''
*'' Snižuje/zvyšuje provázanost média se sociální sítí jeho důvěryhodnost? (Např. diskuzní fóra na zpravodajských portálech.)''
*'' V čem se liší využívání moderních technologií v české žurnalistice oproti zahraniční?''

=== Guenther Krumpak: The Book and The Internet - the Antithesis between Paper and Electricity ===
Radek Dobrovolný
*'' Jsou nová média a technologie pouhou evolucí přenosu informace anebo mění celé paradigma?''
*'' Jak můžeme dlouhodobě zachovat informaci? Proč se této oblasti nové technologie nevěnují?''
*'' Jaké nové technologie jsou nejvhodnější pro vzdělávání?''

=== Hana Krejčí: Fundraising - není to jen o penězích... ===

Alžběta Lukšů

Alžbeta Šellengová

Marta Konířová

Kateřina Rovná

=== Zdeňka Kujová: Kreativní průmysly (''bude upřesněno'') ===

Marta Konířová

Kateřina Rovná

Josef Březina

Jaroslava Dvořáková

=== Michal Zwinger: E-learning jako funkční výukový nástroj a tvorba webových aplikací, které baví ===
Žaneta Floriánová

Jiří Krišpin

Alžběta Lukšů

Veronika Ježková

David Humpolík

=== Robert Vlach: Zbavte se předsudků o podnikání na volné noze ===

Ľudovít Nápoký

David Humpolík

Monika Machovská

Michal Klajban

=== Jaroslav Vážný: The Hitch-Hacker’s Guide to Data Science ===
Michal Klajban

=== Petr Ludwig: Osobní wiki = mozek 2.0 ===
Kateřina Kopecká

Hana Ohlídalová

Pavla Macháčková

Žaneta Floriánová

=== Václav Matyáš: Biometrická autentizace uživatelů ===
Jakub Forman

Blanka Justová

Lenka Kupková

=== Michaela Buchtová: Location-based learning: možnosti a limity mobilních zařízení pro výuku v terénu ===

Hana Šimáčková

Lucie Bělejová

=== Berka: UX tam venku ===
David Šmehlík

Lenka Kupková

Ondřej Kašpárek

== Přihlašování k tématům na podzim 2013 ==

''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''

=== Bořivoj Brdička: Budoucnost vzdělávání v 21. století ===
Hanka Habermannová
*'' Jak efektivní je online výuka na českých vysokých školách? ''
*'' Myslíte si, že MOOC kurzy budou v dohledné době tvořit součást školního rozvrhu?''
*'' Na jaké technologie ve vzdělávání je potřeba se zaměřit a se kterými naopak ztrácíme čas?''

Marta Konířová
*'' Jaké změny českého školství považujete za žádoucí a jaké za současných ekonomických a politických podmínek za možné? ''
*''Jak souvisí síťová gramotnost se sociální gramotností?''
*''Jak moderní technologie mohou ovlivnit rovný přístup ke vzdělávání?''

Katarína Hečková
*''Myslíte si že by bolo možné vo vyučovacom procese na stredných a základných školách nahraniť knihy a zošity tabletmi?
*''Je podľa Vás potrebné v súčasnosti učiť deti písať v škole písaným písmom?
*'' Koľko ideálne HDP by sa malo v ČR investovať do školstva? (V roku 2013 išlo do škôl 3,11 % HDP)

Alžběta Lukšů
*'' Do jaké míry jsou české školy a čeští učitelé připraveni plně využívat možností nových digitálních technologií?
*'' Jaké jsou možnosti využívání nových technologií ve vzdělávání dětí s poruchami učení (ADHD, dyslexie, dysgrafie)?
*'' Pomohou nové technologie ve vzdělávání zvýšit motivaci a zájem dětí o učení?

=== Jindřich Fáborský: O marketingu na internetu ===

Lada Kadaníková
*''Je RTB marketing trendem usnadňujícím uživateli nákup nebo narušujícím jeho soukromí? Lze se proti tomuto trendu bránit?''
*''Je reklama na Facebooku trend, do kterého se investuje čím dál tím více nebo spíš fenomén Facebooku upadá i v tomto odvětví? Případně, jaké jsou tendence investice do reklamy na FB v České republice a ve světě?''
*''Lze sledovat rozdíly v úspěšnosti marketingových kampaní a reklam na internetu versus mimo internet?''

Veronika Víšková
*'' Jaké marketingové praktiky jsou na internetu nejúspěšnější? ''
*'' Existuje v rámci internetového marketingu v současné době nějaký (nový) trend? ''
*'' Které marketingové kampaně na internetu považujete za nejvíce zdařilé a proč? ''

Pavla Macháčková
*'' Jaká je úspěšnost reklamy na FB? ''
*'' Myslíte si, že je FB dobrý prodejní kanál? ''
*'' Jaký je dopad jednotlivých marketingových technik a která je nejúčinnější v případě Marketing festivalu? ''

-

Tomáš Vojta
*'' Jaké znalosti a dovednosti by měl mít specialista internetového marketingu?''
*'' Kde se vy osobně vzděláváte v oblasti internetového marketingu, kde čerpáte inspiraci? ''
*'' Jak bude internetový marketing vypadat za 10 let? Co můžeme očekávat za změny? Jaké pustupy které dnes fungují už nebudou platné? ''

=== Pavel Rankov: Digitální technologie a procesy remediace v kultuře ===

1. Ľudovít Nápoký
*'' Možno médiá považovať za súčasti kultúrnych tradícií?
*'' Môžeme remediované médiá považovať za tú istú tradíciu?
*'' Ak sa určité dielo, štýl, zámer vráti do kultúry v podobe retra je možné tento jav považovať za jav remediácie?

2. Vendula Bednářová
*'' Moderní způsoby šíření digitálních médií se projevují lepší dostupností, a zároveň vyšší mírou pirátství. Myslíte, že se tak děje na úkor autorů? ''
*'' Myslíte, že zvýšená dostupnost audioknih způsobuje, že díla poslouchají i lidé, kteří by knihu nečetli? ''
*'' Očekáváte, že remediace způsobí zánik původních médií nebo se původní nosiče zachovají? Např. vzrůstající obliba poslechu gramodesek. ''

3. Jaroslava Dvořáková
*''Je dle Vás remediace činitelem technologického vývoje?''
*''Souhlasíte s výrokem Marshalla McLuhana, který říká, že médium je poselství?''
*''Existuje jasná definice digitálních technologií?''

4. Žaneta Floriánová
*'' Jaké vidíte zápory při remediaci v kultuře? ''
*'' Pomohl vstup rozhlasu na internet? Přilákal tak rozhlas více uživatelů? (např.: Český rozhlas - Nová média ČRo)''
*'' "Nezabíjí" digitální technologie kulturní akce? Nebo uživatelé dnes již vše hledají "online"? ''

=== Lucie Rohlíková: Mýty o distančním vzdělávání ===

1. Emil Budín

*''Jakou roli by měl plnit vyučující v rámci distanční výuky na univerzitách?
*''Které oblasti lidského vědění jsou vhodné pro předávání touto formou výuky? Které nikoliv?
*''Nemůže se stát, že distanční výuka bude formou vzdělávání pro chudé a za kvalitní F2F výuku se budou platit ještě vyšší poplatky než doposud (USA, VB, ...)?

2. Floriánová Žaneta
*''Proč myslíte, že se distanční vzdělávání tolik podceňuje?
*''Umožní dnešní elektronická doba rozvoji distančního vzdělávání?
*''Vidíte v distančním vzdělávání budoucnost?

3. Davit Šmehlík

*'' Jak v e-learningu nejlépe skloubit, aby užívání aplikace bylo zároveň zábava i didakticky efektivní?
*'' Co, kromě financí, brání masivnějšímu rozšíření využití tabletů ve výuce na českých školách?
*'' Mohla byste s námi sdílet vaše hlavní myšlenky týkající se fenoménu MOOC?
*'' Jaký je váš postoj ke vzdělávacímu potenciálu digitálních her?

4. Tomáš Vorálek

*'' Jaké jsou nejčastější problémy studentů v distančním vzdělávání?
*'' Které média nejčastěji používáte při distančním vzdělávání a proč?
*'' Jakými způsoby komunikujete se studenty, kteří jsou zapojeni do kurzu distančního vzdělávání?

=== Ondřej Neumajer: Inovace ve vzdělávání s podporou digitálních technologií ===

Lucie Lindrová
*''Je zájem ze strany vyučujících o používání nových technologií a inovací ve výuce?''
*''Jsou inovace ve vzdělávání implementovány do výuky budoucích učitelů na pedagogických VŠ?''
*''Která země má nejlépe vytvořený vzdělávací systém s využíváním ICT?''

Marta Konířová
*''Kde se mohou čeští učitelé o možnostech, příkladech, dobré praxi inovací ve vzdělávání u nás i ve světě dozvědět nebo o nich informovat? ''
*''Jaké je nebezpečí komerčních tlaků? Souvisejí inovace ve vzdělávání vždy nutně s moderním vybavením ICT, nebo je lze realizovat i se starším vybavením?''
*''„Inovace“ znamená „obnovení, zdokonalení“. Souhlasíte s názorem, že inovace ve vzdělávání znamenají také „obnovu“ některých myšlenek reformní pedagogiky, které dříve nemohly být realizovány?''

Kateřina Kopecká
*''Existují nějaké metody či nástroje pro měření inovací ve vzdělávání?''
*''Jaký bude podle vás budoucí vývoj ve vzdělávání pomocí digitálních technologií?''
*''Co nejčastěji komplikuje zavádění vzdělávacích inovací do českých škol?''

Kateřina Rovná
* ''Jaké jsou v současné době trendy využití ICT ve vzdělávání žáků/studentů se specifickými potřebami?''
* ''Mají vyučující motivaci a prostor k získávání zpětné vazby (pokroky, rozvíjení dovedností)?''
* ''Jaké jsou postupy v případě, že změnám/inovacím není nakloněno vedení školy?''

=== František Bartes: Nové pojetí Competitive Intelligence ===
Tomáš Marek
*''Můžete popsat, jak je CI rozvinuto a využíváno v České republice?
*''Jak jsou na tom s využíváním CI na našem území SME?
*''Mění se CI v souvislosti s růstem objemu dat a jak se tento trend odráží v požadavcích na schopnosti CI profesionála?

Alžběta Lukšů
*''Sběr a analýza informací o zákaznících, konkurentech, či výrobcích je drahou a časově náročnou záležitostí. Vyplatí se i malým firmám či živnostníkům? Případně existuje na našem trhu nabídka služeb competitive intelligence pro drobné podnikatele?

*''Můžete blíže popsat metody zpracování informací získaných v primárním a sekundárním výzkumu?

*''Jakou roli hraje při zpracovávání informací v rámci competitive intelligence lidský faktor a lidská inteligence na jedné straně a síla výpočetní techniky na straně druhé?

Lea Mentlíková
*''Jaké informace, které firmy o sobě zveřejňují online, Vás nejvíce zajímají?
*''Existují nějaké online nástroje pro CI?
*''Na základě čeho odhadujete budoucí vývoj firmy? Dá se vývoj podle Vás nějak předpokládat nebo je to tak komplexní věc, že bod zlomu může přijít kdykoliv?

Miroslava Brázdová
*''Liší se nějak chápaní a provádění CI v České republice a v zahraničí?
*''Jak velký přínos může pro firmu CI mít v poměru k nákladům? (Pro jakou firmu to má smysl a pro jakou už ne?)
*''Jaké procento firem CI v ČR skutečně využívá?

=== David Spáčil: Predikce videotrendů v blízké budoucnosti ===
Filip Kocián 
*''S nástupem DSLR se výrazně snížily rozdíly mezi profesionály a amatéry, co predikujete pro příštích 5 let v tomto ohledu? ''
*''Forma je stále důležitější než technická kvalita zpracování, můžete uvést příklady z praxe?''
*''Jaké jsou nejčastější chyby tvůrců, při snaze vytvořit video s virálním potenciálem?''

Hana Konečná 
*Mění se rozšířením videa chování lidí, stanou se z nich pod stálým dohledem kamer herci, nebo se budou chovat přirozeně?
*Očekáváte masové rozšíření podobného fenoménu, jako je Instagram, i pro video?
*Jaké video se podle vašich zkušeností s provozem serveru Videoflot dá pořídit za nejnižší ceny kolem dvou tisíc?

Martina Antlová 
*Jaký je Váš názor na využití videa ve vzdělávání (např. ve výuce)? 
*Co si myslíte o 3D videu? Má 2D video ještě nějakou budoucnost? 
*Proč jsou virální videa stále více oblíbenější? 

Blanka Justová
*Jaká je cena hudebního videoklipu zprostředkovaného pomocí Videoflotu?
*Proč vás zaujala právě oblast videa? Co vás na něm baví nejvíc?
*Jak dlouho trvá tvorba kvalitního videa od zadání po prezentaci online?

=== Michal Bláha: Nové přístupy ke zjišťování zákaznické spokojenosti, 14. 11. 2013 ===

1. Emil Budín

*''Seznámil byste nás s historií přístupů ke zjišťování zákaznické spokojenosti?
*''Máte nějakou zkušenost se zájmem o systémy zjišťování zákaznické spokojenosti ze strany institucí české státní správy?
*''Pokud uživatel hodnotí spokojenost s konkrétní službou, např. pomocí SMS, jakým způsob je zajištěno, že se seznámí se všeobecnými podmínkami dané služby pro hodnocení uživatelské spokojenosti ještě před odesláním svého hodnocení?

2. Marcela Střelcová

*''Jaké způsoby motivace pro zvýšení účasti na zjišťování zákaznické spokojenosti byste doporučil?
*''Je známo, zda zákazníci upřednostňují vyplňování dotazníku o spokojenosti formou rozhovoru s tazatelem nebo raději pomocí technologií v podobě vyplnění dotazníku na obrazovce umístěné v obchodě?
*''Jsou data o spokojenosti zákazníků analyzovány odborníky a opravdu aplikovány podle výsledků průzkumu?

3. Magdalena Jirásková

*''
*''
*''

4. Ondřej Kašpárek

*'' Myslíte si, že má smysl zjišťovat spokojenost zákazníků způsobem, jakým to dělá heuréka.cz? Tj. že je uživatel vybízen k hodnocení nákupu na nějakém eshopu, i přesto, že se na eshop dostal přímo přes link, nikoli přes Heuréku.
*'' Víte o nějaké firmě, která by vyhodnocování zákaznické spokojenosti využívala volně dostupná data z twitteru?
*''Využívají se při sběru dat pro analýzu zákaznické spokojenosti služby typu Google Alerts?

5. Eva Syrovátková
*''Myslíte si, že vliv opinion leaderů je ve výzkumu zákaznické spokojenosti důležitý?
*''Jak zabudovat do výzkumů faktor opinion leadera? Lze ho nějak měřit?
*''Nejsou uživatelé zkoumáním spokojenosti přehlceni? Jak se odlišit jako poskytovatel služby od ostatních a neznudit uživatele?

=== Pavlína Louženská: Happiness Designer Wanted ===

Hana Sychrová

• ''Dají se v oblasti copywritingu vysledovat určité trendy? Případně jaký trend vládne v současnosti?''

• ''Lze najít v této oblasti rozdíly mezi Českou republikou a zahraničím?''

• ''Jak by podle Vás mohla vypadat budoucnost copywriterů v České republice? Mimo pozice „Happiness Designer“.''

Klára Kašparová

• ''Jaké znalosti a dovednosti by měl mít copywriter?

• ''Jak dělat kvalitní copywriting?''

• ''Čím upoutat čtenáře a přesvědčit ho, aby se textem zabýval?''

Michal Konečný

• ''Jak bojují profesionální copywriteři s autorským blokem? Existují nějaké triky, jak jej překonat?''

• ''Jak často zasahují klienti do hotového textu a zanechávají v něm své „stopy“?''

• ''Kolik času zabere profesionálovi zpracování jedné normostrany textu (bez započítání rešerší a studia)?''

Radomír Šuhej

=== Marcel Láža: BigData vs. analýza "normálních" dat ===

Hana Konečná

*Neměli bychom se místo data minigu a zpracování velkých dat zaměřit spíše na problematiku kladení otázek, na které chceme analýzou BigData najít odpovědi?
*Za jak dlouho bude podle Vás dostupné zpracovávat velká data pro běžné firmy například v rámci HR nebo obchodního oddělení.
*Co myslíte, že přijde po BigData? Ještě větší data, nebo změna paradigmatu?

Vendula Bednářová

*Jak zpracovává BigData Facebook?
*Které nástroje pro zpracování BigDat jste sám vyzkoušel? Jaké jsou jejich výhody a nevýhody?
*Kdo je největším zpracovatelem BigDat v Čechách?

Martina Snížková

*Od jakého objemu dat už se mluví o BigDatech?
* Jaké znáte nástroje pro zpracování BigDat? 
* Znáte nástroj Hadoop? Co si o něm myslíte? Používáte ho?

Aneta Bublová

Jaké jsou možnosti cloudcomputingu v oblasti zpracování BigDat?

Jaké jsou hrozby při nakládání s BigDaty (bezpečnost, únik)?

Co považujete za základ potřebný pro zpracování BigDat?

=== Lukáš Konarovský: Webová aplikace jako služba ===
Jakub Forman

*''Jaký je Váš názor na digitální prototypování webových aplikací? Má to smysl?''

*''Mají webové aplikace v dnešní době mobilních aplikací budoucnost? ''

*''Jak byste definoval úspěšnou webovou aplikaci? Proč jsou některé aplikace výrazně úspěšnější?''

Michal Konečný
*''Vyplatí se navrhovat aplikace i pro malé trhy, jako je například ČR, nebo je vhodnější mířit rovnou na celý svět?''

*''Je nutné webovou aplikaci od začátku navrhovat jako škálovatelné řešení, nebo stačí otázku výkonu řešit ad hoc?''

*''Je lepší přijít s nějakou službou / aplikací jako první, i když nebude dokonalá, nebo ji spustit až jako vyladěný produkt?''

Martina Antlová
*''Jaká je podle Vás nejzajímavější webová aplikace?''

*''Jaký je rozdíl mezi webovou a desktopovou aplikací? Jaké jsou podle Vás výhody a nevýhody obou řešení?''

*''Webová aplikace z hlediska bezpečnosti - jaké hrozby na nás číhají?''

Jan Viskot

Hana Habermannová
*''Co si myslíte o tom, že předmětem startupů jsou převážně webové aplikace? Je nutné každý problém řešit aplikací?''

*''Webová aplikace ve vztahu k mobilní aplikaci - jaký je mezi nimi rozdíl po stránce využitelnosti?''

*''Jak designovat webovou aplikaci jako službu? (Vliv UX na návrh webové aplikace jako služby.)''

Radek Dobrovolný
*''Má freemium a pouze placený model aplikace stejnou šanci na úspěch?''
*''Jaké jsou aktuální trendy v oblasti SaaS?''
*''Z pohledu uživatele, podle čeho můžu předvídat, že služba bude dlouhodobě dostupná a v provozu?''

=== Lukáš Nevosád: Jak zbohatnout na mobilních aplikacích ===

Radim Chalupník
* ''Víte, jaké typy mobilních aplikací patří mezi nejvýdělečnější? (Konkrétní příklad?)''
* ''Proč si myslíte, že některé aplikace jsou vyvíjeny pouze pro jeden operační systém? Nepotlačuje to větší možnost zisku?''
* ''Je pravda, že nejvíce vydělávají aplikace, které jsou na první pohled freeware? (Například hra je zdarma, zákazník připlácí za bonusy, nadstandardy...)''

Jiří Krišpin
* ''Nedomníváte se, že je trh s mobilními aplikacemi přesycený?''
* ''Chybí Vám osobně na trhu nějaký typ mobilní aplikace?''
* ''Je podle Vás v dnešní době ještě možné vytvořit opravdu originální mobilní aplikaci, která zaujme zákazníky?''
Filip Kotáb
* '' Jak nejlépe propagovat mobilní aplikaci?
* '' Kde nejlépe sehnat kodéry pro mobilní aplikaci?
* '' Jaké typy aplikací se hodí pro typy monetizace: Freemium, Freeware a plně zpoplatněné?

Radek Dobrovolný
* ''Proč je v obchodech s aplikacemi tolik nekvalitních aplikací?''
* ''Je důležitější marketing anebo kvalita aplikace k jejímu úspěchu?''
* ''Proč jsou desktopové aplikace výrazně dražší než mobilní?''

Kateřina Rovná
* ''Jak hodnotíte soutěž Mobilní aplikace roku?''
* ''Oslovují placené aplikace i starší generaci?''
* ''Existuje nějaká aplikace určená přímo seniorům?''

== Přihlašování k tématům na jaře 2013 ==

''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4.''

=== Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí ===

1. Martina Snížková

*''Stačí k rozpoznání emoce pouze jedeny vstupní informace (tím myslím pouze audiozáznam či videozáznam)?''
*''Existují pro počítač také jiné relevantní informace pro zpracování emocí? (tedy mimo audiozáznam či videozáznam, například dechová frekvence, tepová frekvence a pod?)''
*''Jaká je dosavadní úspěšnost u softwaru rozpoznávání emocí? Které emoce se zpracovávají nejhůře?''

2. Anna Mikulášková

*''Jaké jsou možnosti využití počítačového zpracování emocí?''
*''Jakým směrem se tento obor bude vyvíjet do budoucna? Jaké změny může přinést třeba pro vzdělávání a zdravotnictví?''
*''Budou počítače někdy schopné detailně rozpoznat širokou škálu emocí, kterou disponují lidé?''

=== Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů ===

1. Emil Budín

*''Jak detailně je třeba mít zpracovaný business plán, aby bylo možné pomýšlet na získání investora, příp. úvěru v bance?''
*''Jaký typ projektů ve Starcube preferujete - např. z hlediska odvětví, počtu zapojených lidí, vlastních financí, míry inovace?''
*''Máte informace, statistiky, jak se vede firmám, které již opustily Váš akcelerátor? A pokud ano, uveďte prosím ty v současnosti nejúspěšnější.''

2. Jan Viskot

*''Je důležitější nápad, nebo složení týmu?''
*''Čím se liší startup od projektu?''
*''Jaká je pravděpodobnost, že startup bude úspěšný?''

3. František Dalecký

*''Jak hodnotíte úroveň místních mentorů a jejich vliv na úspěch českých startupů?''
*''Které české startupy považujete za nejúspěšnější a v čem by se od nich měli ostatní poučit?''
*''Jak hodnotíte způsob přípravy českých vysokých škol na podnikání v IT byznysu?''

4. Hana Habermannová

*''Jakým způsobem je JIC nebo Starcube napojen na zahraniční akcelerátory a např. Silicon Valley?''
*''Teď je v kurzu lean startup jako přístup v budování startupů. Jak dlouho myslíte, že tento trend vydrží a co přijde potom?''
*''V čem se může česká startupová scéna učit např. od té americké?''

=== Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===

1. Tomáš Vorálek

*''Podle jakého systému třídění se nejčastěji řadí notové záznamy?''
*''Jakým způsobem se tyto záznamy uchovávají oproti klasickým knižním''
*''Probíhá digitalizace těchto dokumentů?''
*''Jak se liší digitalizace notových záznamů oproti digitalizaci knih?''

2.

3.

=== Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii ===

1. Žaneta Floriánová

*''Je dobré při krizové komunikaci využívat dárky a úplatky? (např.: jízdné zdarma se společností)''
*''Je výhodné mít předpřipravené koncepty krizové komunikaci nebo raději řešit krizi "až přijde"?''
*''Liší se krizová komunikace na sociálních sítích a s médii?''

2. Alžběta Lukšů

*''Jaké jsou možnosti a techniky získávání prostoru v médiích (mimo inzerce)?''
*''Do jaké míry lze krizovou komunikaci plánovat, když jejím principem je reakce na neplánované krizové situace?''
*''Která média vybírat pro maximální efektivitu krizové komunikace?''

3. Marta Konířová

*''Jak má být provázána krizová komunikace s médii (vnější komunikace) s krizovou komunikací vnitřní (se zaměstnanci)? (Zaměstnanci se určitě nechtějí dozvídat negativní zprávy, např. o propouštění, z médií, na druhou stranu mohou negativní informace o stavu podniku „vynášet“, třeba i nevědomky.)''
*''Kdo a jak by měl vytvořit plány krizové komunikace?''
*''Co přesně označuje termín "nepřátelská média" a jak s nimi komunikovat?''

4. Katarína Hečková

*''Aké chyby najčastejšie robia firmi pri krízovej komunikácií s médiami?''
*''Aké vlastnosti by mal mať predstaviteľ firmy, ktorý v krízových situáciach komunikuje s médiami?''
*''O aký typ kríz vo firmách sa najčastejšie zaujímajú české média v posledných rokoch? (ekonomické, úrazy/úmrtia na pracoviskum,...)''

=== Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání ===

1. Emil Budín

*''Můžete prosím uvést konkrétní příklady implementace technologií Cloud Computingu (CC) ve vzdělávání?''
*''V čem spatřujete výhody a nevýhody řešení postavených na CC proti klasickému přístupu spočívajícím ve využití vlastní ICT infrastruktury?''
*''Pokud se podílíte na konkrétním vzdělávacím projektu na bázi CC, prováděli jste komparativní analýzu nákladů vůči tradičnímu řešení? Pokud ano, s jakým výsledkem?''

2. Jan Viskot

*''Má CC nějaká zásadní negativa?''
*''Jak jsme na tom v oblasti CC ve srovnání se světem, jaké můžeme očekávat trendy?''
*''Existují CC služby ve vzdělávání, které jsou pro školství zdarma?''

3. Klára Jánská

*''Používáte vy sama cloud computing ve výuce? Pokud ano, jak to hodnotí vaši studenti?''
*''Kdy se u nás začal cloud computing ve vzdělávání využívat?''
*''Jak velké je nebezpečí při využívání CC v otázce zabezpečení soukromých dat a zachování autorství?''

4. Michal Klajban

*''Jaké konkrétní CC služby doporučujete?''
*''Dá se kvalitní CC zajistit pomocí služeb poskytovaných zdarma?''
*''Existují služby specializované na CC ve vzdělávání?''

=== David Grudl: User Experience - poznejte své uživatele===

1. Emil Budín

*'' Bohužel nebylo známo téma přednášky předem. Po skončení přednášky byl můj dotaz na to, zda se v ČR nějaká firma UX profesionálně zabývá, položen kolegyní přede mnou. Další otázku jsem vzhledem k formě přednášky (spíše workshop s příklady a obecně platnými fakty než teorie a koncepce) a faktu, že jsem se celou dobu soustředil na zaznamenání přednášky pro její další zpracování, bohužel nepoložil. Domnívám se, že ostatní posluchači svými dotazy časový prostor pro diskuzi vrchovatě naplnili. Děkuji za pochopení.

2. Norbert Bago

*''Čo Vás viedlo k tomu že ste začali vytvárať vlastný framework?''
*''Aký je rozdiel medzi Nette a inými frameworkami?''
*''Proč je dobré využívať framework pri práci a jaky používate editor pri programovani ?''
*''Jaké máte plány pri dalšom rozvoji Nette Frameworku?''

3. Michal Klajban

*Se omlouvám, že jsem nedodal otázky, ale těžko něco vymýšlet na přednášku, jejíž téma neznám. Podle [http://www.slideshare.net/davidgrudl/bude-upesnno-na-barcamp-brno-2011 některých indicií] bych se asi měl připravit na něco z teorie pravděpodobnosti nebo života Montyho Halla, za jednu noc si na to ale netroufám. --[[Uživatel:Michal Klajban|Michal Klajban]] 27. 3. 2013, 18:41 (CET)

=== Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse? ===

1. Alžběta Lukšů

*''Do jaké míry lze řídit tacitní, tedy těžko sdělitelné znalosti? Existují nějaké systémy, které toto usnadňují?''
*''Zavedení systému pro řízení znalostí je velmi nákladné. Vyplatí se i menším firmám?''
*''Jak lze motivovat zaměstnance k využívání systémů pro řízení znalostí? Stává se, že zaměstnanci své znalosti s ostatními sdílet nechtějí?''

2. Tomáš Marek

*''<del>Jak často provádíte VRI Audity, kdo je obvyklým zákazníkem (firmy, osoby)?</del>''
*''<del>Kolik takový audit rámcově stojí, např. kontinuální intervenční analýza digitální stopy?</del>''
*''<del>Jak se na to vy osobně díváte z pohledu soukromí?</del>''
Otázky neodpovídaly konečnému obsahu přednášky, položil jsem tedy ve zbylém čase jiný dotaz relevantní obsahu přednášky.
*''Dle vašeho výkladu se tedy KM posouvá od zaměření na systém a procesy k zaměření na lidi. Díky tomu ovšem musí pracovat s diverzitou znalostních pracovníků, ať už generační, pohlavní nebo kulturní. Měl by podle Vás mít dokonalý znalostní manažer vzdělání také v oboru sociologie, psychologie nebo podobném?''

3. Michal Klajban

*''V jakém rozmezí se pohybuje plat znalostního managera v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách?''
*''Jaké vzdělání je podle vás nejvhodnější pro znalostního managera?'' a
*''Existuje nějaký obor znalostního managementu? Resp. mohla byste jmenovat obor, který je mu nejblíže?''

4.

=== Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let ===

1. Žaneta Floriánová

*''Jakým způsobem přitahujete čtenáře do knihovny?''
*''Myslíte, že technická vybavenost přiláká čtenáře do knihovny (ve vašem případě studenty?)''
*''Narážíte na nějaké bariéry při inovaci knihovny? (například ve vedení knihovny či fakulty?)''

2. Lenka Kupková
*''Jakou zajímavou inovaci jste v poslední době v knihovně realizovali?
*''Provádíte výuku informační gramotnosti?
*''Jaký je roční přírůstek knižního fondu Vaší knihovny a jak se roční přírůstky měnily v průběhu doby fungování knihovny?

3. Alžbeta Šellengová

''Čo by ste označili za najväčší úspech Vašej knižnice?''

''Čo naopak, plánujete v dohľadnej dobe zmeniť poprípade zlepšiť?''

''Čím by podľa Vás mala disponovať každá dobrá knižnica?''

4. Magdalena Jirásková

*''Jakými způsoby zjišťujete spokojenost/ potřeby vašich uživatelů?''
*''Co byste zhodnotila jako největší přednost vaší knihovny? Co k vám táhne čtenáře?''
*''Jaké máte plány s vaší knihovnou do budoucna? Jak vidíte budoucnost knihoven obecně?''

5. Monika Machovská

*''Jaké služby ve Vaší knihovně poskytujete?''
*''Zapojuje se Vaše knihovna do nějakých knihovnických nebo studentských projektů? Do jakých?''
*''Jak získáváte peníze na Vaše aktivity?''

=== Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015 ===

1. Matěj Málek
*''Kdo přesně se skrývá pod pojmem občanská komunita? Jaká je 'cílová skupina'? Jsou to občanští aktivisté, neziskové organizace, různé kulturní spolky nebo někdo jiný?''
*''Čím přesně chtějí knihovny podporovat činnosti těchto komunit? Co jim mohou dát navíc?''
*''Je součástí koncepce i nějaká podpora coworkingových aktivit? Například pro neziskové organizace atd.''
2. Dominika Kopčanská

*''Jak hodláte dosáhnout toho, aby byly knihovní služby dle koncepce dostupné i v noci? Nebude motivovat knihovníky k nočním službám příliš složité a finančně nákladné? ''
*''Jakým způsobem je možné přimět potenciální uživatele, aby knihovnu začali v dnešní době upřednostňovat jako informační zdroj a podíleli se tak na vytváření komunit v knihovnách?''
*''Součástí koncepce je také vytvářet v knihovnách prostorové podmínky pro komunitní a kulturní aktivity. Není tento bod v mnoha případech nereálný?''

3. Hana Ohlídalová
*''V koncepci se mluví o propojení knihovny s dalšími informačními institucemi, které konkrétně by to podle vás měly být? A které to u vás reálně jsou?''
*''Co pro vás znamená „přívětivá otevírací doba“? Řešili jste otevírací dobu knihovny nějakým způsobem s uživateli?''
*''Co podle vás nejvíce ovlivňuje, zda se uživatel v knihovně cítí příjemně a rád v ní tráví čas? Je to prostředí, nabízené služby, akce a jiné možnosti trávení volného času, personál (přívětivost, odbornost), nebo ještě něco jiného?''

4. Iva Slabá

5. Jiří Krišpin

* ''Můžete uvést příklady komunitních aktivit, které probíhají v Městské knihovně v Kutné Hoře?''

* ''Jak by měly knihovny motivovat místní komunity k péči o ně?''

* ''Které moderní technologie mají podle Vás největší šanci přilákat komunity tvořené jejich uživateli do knihoven?''

=== Roman Hřebecký: Kreativita v marketingu - vystrčte hlavu z krabice===

1. Martina Pelcová

2. Michaela Sagitariová

3. Vendula Bednářová
- Negativní reklama - používá se záměrně? Pokud ano, s jakým úspěchem?
- Dnešní společnost začíná být reklamou a marketingovými tahy přesycena. Myslíte, že lidé mohou postupem času být vůči reklamě imunní?
- Jak tomu předejít/zabránit?

4. Pavlína Božková
- Jakou literaturu by jste mohl doporučit k tomuto tématu?
- Co znamená "vystrčit hlavu z krabice"?
- Jaké jsou dnešní základní segmenty marketingu?

=== Vera Vohlidalova: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století ===

1. Šárka Gachová
*Jakým směrem, se podle Vás, bude ubírat knihovnictví v budoucnu?
*Co byste českým knihovnám doporučila nejvíce? Na co by se měly zaměřit/soustředit?
*Který z vašich úspěchů/ocenění Vám přinesl největší radost?

2. Lenka Kupková
*Jak dlouho jste pracovala na své knize Na houpačce nejen s knihovnou a v jakém nákladu vyšla? Nelákalo Vás věnovat se profesi spisovatelky na plný úvazek?
*Jak hodnotíte aktuální stav knihoven a jejich služeb v ČR (ve srovnání se zahraničím)?
*Uvažovala jste někdy o návratu do Velké Británie?

3. Kateřina Rovná

*Jak hodnotíte kvalitu výuky knihovnictví na FF UK v době, kdy jste tam studovala?
*Jaké bylo Vaše setkání s Václavem Havlem?
*Kdo Vám byl oporou, mimo rodiny, při Vašem obvinění z porušování pravidel hospodaření při výstavbě liberecké knihovny?

4. Jana Vrtělová
*Jakou nejcennější zkušenost jste získala při výstavbě liberecké knihovny?
*Jaký je Váš názor na současný vývoj a směr českého knihovnictví?
*Bylo pro Vás těžké napsat knihu Na houpačce nejen s knihovnou? Co Vám tato zkušenost přinesla?

5. Michaela Sagitariová
* Liberecká knihovna je architektonickým skvostem obdivovaným i v zahraničí. Jak moc je důležité pro moderní knihovnu prostředí, ve kterém se nachází?
*Jak úzká je spolupráce liberecké knihovny a městského zastupitelstva? Jakou "lobby" jste používala, když jste potřebovala prosadit zájmy knihovny?
*Jak si klienti vaší knihovny zvykali na nové služby?

Eva Kaletová: Koľko knižných fondov máte založených? Koľko kníh obsahujú vaše knižné fondy? Sú všetky sprístupnené verejnosti?=== Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti ===

1. Kateřina Blatná

*''Existují podobné projekty i v zahraničí, anebo se jedná o projekt ryze českého charakteru?''
*''Jaké vložené dokumenty/předměty se v knihách objevují nejčastěji? Objevila se v nějaké knize obzvláště zajímavá kuriozita?''
*''Uvažuje se také nad vytvořením osobních knihoven současných významných osobností? Nese to s sebou nějaké komplikace?''

2. Marta Konířová

*''Jak nakládat s dokumenty původního vlastníka vloženými do knih (lístky s poznámkami, fotografie, průkazky ap.) – nechat v knize, nebo uložit samostatně? Pokud zůstanou v knize, nehrozí nebezpečí ztráty (vypadnou z knihy, budou založeny jinam)?''
*''Jak postupovat při popisu, příp. přepisu vpisků majitele? (Nečitelnost, pochybnosti o autorství, nesrozumitelnost osobních poznámek a zkratek ap.)''
*''Zaznamenaly paměťové instituce po zveřejnění podrobných popisů knih z osobních knihoven nějaké negativní jevy (např. krádeže cennějších exlibris)?''

3. Lucie Kořistková

*''Dělají se nějaké změny (např. změna řazení knih) při zpracovávání fondu v osobních knihovnách?''
*''Jak se osobní knihovny zpřístupňují veřejnosti?''
*''Jaké projekty s osobními knihovnami u nás probíhají v tuto chvíli?''

4. Eva Kaletová

=== Michal Šerák: Knihovny jako centra celoživotního vzdělávání ===

1. Šárka Gachová

*Zaměřujete se na nějakou věkovou skupinu více?
*Jak vypadá vzdělávání dospělých v ČR ve srovnání se zahraničím?
*Máte zkušenost se vzděláváním minorit / sociálně vyloučených? (etnik, přistěhovalců, bezdomovců atp.)

2. Kateřina Rovná

*Jak hodnotíte kvalitu univerzit volného času, které organizují knihovny?
*Co je největší bariérou dalšího vzdělávání u dospělých?
*Jak se k organizování aktivit, podproující celoživotní vzdělávání, staví knihovníci?

3.Vendula Bednářová

4.Norbert Bago

*Aké sú možnosti vzdelávania dospelých v knihovne?
*Aké typy vzdelávania sú poskytnuté?
*Na akých projektoch pracujete v oblasti vzdelávania dospelých v knihovnách?

== Přihlašování k tématům na podzim 2012 ==

''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 5.''

=== Martin Solnička ===

1. Kulíková Markéta

*Jak řešíte ochranu citlivých údajů?
*Je služba dostupná prostřednictvím mobilních aplikací, aby mohl člověk zapisovat své výdaje okamžitě?
*Je možné, aby sdílelo účet více členů rodiny, ideálně 2 – 4 lidé?)

2. Děchtěrenková Ilona

*Víte, jak si stojíte mezi konkurencí obdobných projektů na webu jako je MS Money?
*Proč by Vám měl člověk svěřit informace o svých rodinných financích, v čem je vaše služba lepší než používat tabulky v Excelu?
*Pokud je služba zdarma, jakým způsobem financujete vaši činnost? Stojí za vámi nějaké bankovní domy a nabízíte jejich produkty?)

3.

4.

5.

=== Miroslav Paclík ===

1. Jan Viskot

*Lze u Úřadu průmyslového vlastnictví podávat přihlášky pro celosvětový patent?
*Lze celosvětové patenty uplatnit i na území Číny, je Čína členem WIPO?
*Není možnost udělování patentů na zcela obecné průmyslové vzory např. v USA na škodu?

2. Eva Králíčková

*Stane se Čína patentovou velmocí?
*Brzdí patenty vývoj?
*Lze ještě vymyslet něco originálního? Viz. spor mezi firmami Samsung a Apple, Apple versus švýcarská železniční společnost SBB.

3. Tomáš Vojta

*Nezachází patentové úřady příliš daleko v případě umožnění patentování drobností a jednoduchých prvků grafických řešení?
*Na základě jakých zásad se může určit, co už je originální vynález/provedení na udělení patentu?
*Nejsou v dnešní informační době pro lidstvo patenty přímo škodlivé v konotaci s možností mnohem rychlejšího rozvoje moderních technologií místo soustředění spousty síly a financí na patentové spory u soudů?

 4.

5.

=== Michal Reiter ===

1. Kulíková Markéta

*Máte představu, kolik je přispěvatelů do české wiki? Převažují jednorázoví nebo pravidelní přispěvovatelé?

*Jak lze z vaší strany zvyšovat úroveň hesel?

*Jaká je úroveň odborných hesel? Jak často se setkáváte s porušováním autorských práv a vykradenými texty bez řádných citací?

2. Děchtěrenková Ilona

- Kolik hesel má aktuálně česká wiki? - Existují nějaké statistiky hesel? Nejvyhledávanější, nejcitovanější ….? - Co Wiki Loves Monuments Android App umí a co může nabídnout?

3.

4. Vendula Škrabalová

*Objevují se v textech vulgarity? Jak jim zamezit? Existují nějaká stop slova, nějaké způsoby, jak odhalit a smazat závadný obsah?

*Jak je na wikipedii pohlídáno dodržování autorského práva? Existuje nějaký program, který projíždí texty a hledá převzaté

pasáže? Jaká sankce hrozí autorům takových textů?

*Stává se často, že lidé na wikipedii umisťují reklamy nebo propagují vlastní web, firmu, služby atd.? Jak je toto "trestáno"?

5. Lucie Kratochvílová

*Co považujete, za deset let existence wikipedie v ČR, za největší úspěch?
*Jak pokračuje program Studenti píši wikipedii? Je o program zájem? Máte nějaký přehled, kolik studentů vš se do programu zapojilo?
*Jakým způsobem je financována česká wikipedie?

=== Eva Lesenková ===

1. Petra Šolcová

*Měl by mít knihovník v lékařské/zdravotnické knihovně alespoň nějaký lékařský/zdravotnický (rychlo)kurz?
*O které vzdělávací akce pořádané lékařskými knihovníky je největší zájem?
*Je nějaká vlastnost/ specifikace, kterou by měl mít zájemce o post knihovníka v lékařské knihovně?

2.

3.

4. Vojtek Vladimir

*Jak by ste popsala úroven profese lekařského/zdravotníckeho knihovnika v ČR?
*Jak je to v zahraničí, liší se nejak pohled na dúležitosť této profese?
*Co by ste označila jako nejvačší problém této profese?

5.

=== Petr Říha ===

1. Kamila Brablíková

*''Jaký je Váš názor na kauzu IZIP?''
*''Máte nějaké srovnání s příkladem ze zahraničí, kde se stalo něco podobného a nikdo nebyl volaný k zodpovědnosti?''
*''Doposud má e-government v naší zemi spíše víc nevýhod než výhod. Jste přesvědčen, že se to v brzké době změní k lepšímu?''

2. Roman Koranda

*''Který z projektů e-govermentu je v ČR nejúspěšnější?''
*''Lze očekávat, že v budoucnu bude veškeré úřadování online?''
*''Nedojde k znevýhodnění těch, kteří nemají přístup k internetu?''

3. Markéta Vymazalová

*''Myslíte si, že je česká populace nakloněná k využívání služeb veřejné správy na internetu, resp. důvěřují lidé těmto službám?''
*''Jak si představujete ideální stav při využívání služeb veřejné správy? Myslíte si, že je to reálné?''
*''Která země EU má podle Vás nejvyspělejší e-government? Co dělají jinak?''

4. Žaneta Floriánová

*''1. listopadu to jsou 3 roky od spuštění datových schránek. Plní již svůj prvotní předpoklad?''
*''E-government uspoří čas občanů docházením na úřady (ze statistiky cca 7 hodin ročně). Uspoří se ale finance ze státního rozpočtu?''
*''Cloud Computing - je to budoucnost i pro Českou republiku?''

5. Vladimíra Váňová

*''Co Vás vedlo k nápadu založit občanské sdružení Egonov?''
*''Mohl byste uvést několik případů, ve kterých sdružení Egonov "pomohlo"?''
*''Proč si myslíte, že jsou státní úředníci neustále tak demotivovaní?''
*''O tzv. základních registrech na svém webu píšete „tento informační systém je krásnou ukázkou toho, jak je možno úředním postupem zabít dobrou myšlenku“ - mohl byste tuto myšlenku vysvětlit?''

=== Lukáš Kypus ===

1. Lucie Mlýnková

*''S jakými knihovnickými službami je/může být NFC spojeno?''
*''Kde vidíte největší slabinu ve využívání NFC v knihovnách?''
*''Mají knihovny o NFC povědomí a případně zažádala si již nějaká o zavádění této technologie?''

2. Šárka Gachová

*''Spolupracujete i s mobilními operátory? (Pokud ano, s jakými a hraje to roli v pořizovací ceně?)''
*''Myslíte si, že se knihovnám teď vyplatí pořizovat NFC? (např. pokud již mají RFID x malé knihovny nemají ani platení terminály...)''
*''3 základní typy režimu jsou obsaženy v jednom zařízení? Pokud ne, jaký typ režimu by byl pro knihovny nejužitečnější?''

3. Lenka Kvapilová

*''Jaké jsou nejznámější služby využívající NFC technologie u nás a jak hodnotíte jejich úspěšnost?''
*''Využívá se technologie NFC spíše v komerčním nebo neziskovém sektoru?''
*''Jaké jsou výhody a nevýhody oproti RFID čipu?''

4. Martina Snozová

*''Jak se využívá NFC při gamifikaci v knihovnách?''
*''Jak starší knihovníci přijímají zavádění moderních technologií, jako je NFC, do knihoven?''
*''Je NFC propojitelné s jinými bezdrátovými technologiemi? Pokud ano, se kterými?''

5. Žaneta Floriánová

*''RFID je pro většinu knihoven velmi nákladná záležitost. Byla i NFC?''
*''Jak je NFC zabezpečeno proti zneužití?''
*''Je budoucnost poskytování služeb NFC spjata jako součást sim karet?''

=== Jaroslav Vaňous ===

1. Lucie Kratochvílová

- Kdy se poprvé objevila metoda orální historie v ČR?

- Jaké jsou základní postupy metody orální historie?

- Zná zpovídaný otázky dopředu?

2. Monika Machovská

- V jakých archivech můžeme najít dokumenty z obou projektů? Jsou veřejně dostupné?

- Jaký byl záměr při zapojení žáků a studentů do projektu Stopy totality?

- Myslíte si, že v naší zemi může nastat znovunastolení totality?

3. Kamila Brablíková

- Jsou političtí vězni komunistického režimu ochotni mluvit o tomto nelehkém období jejich života?

- Jak se rozhodujete, s kým dokument natočíte? Hlásí se vám lidé sami nebo je musíte spíše hledat?

- Jak vznikla myšlenka pořádat Muklovskou pouť na Svatý Hostýn?

4.

5.

=== Igor Szöke ===

1. Lenka Matušková

*''Jakým způsobem se identifikuje jazyk řečníka?''

*''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s gramatikou?''

*''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s pojmy, které nezná?''

2. Pavlína Božková

*''Jaké jsou možnosti a novinky v oblasti zpracování audiovizuálních materiálů?''
*''Využívají se dnes audiovizuální materiály jako dobrý zdroj informací?''

-- Je zde stále prostor pro inovaci?

*''Jaké jsou aspekty (nástroje pro) identifikace řečníka, jazyka, tématu, pohlaví apod.?''

3. Martin Hájek

*''Existují aplikace pro automatické zpracování zvuk. záznamu pro mobilní zařízení ?''
*''Pokud ano, jak zvládají Český jazyk? Pokud ne, uvažuje se o jejich vytvoření?''
*''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s nářečím?''

4. Emil Budín

*''Na svém blogu uvádíte, že pracujete jako "senior researcher" ve výzkumné skupině BUT Speech@FIT, mohl byste nám Vaši činnost v rámci výzkumné skupiny přiblížit?''

*''Existuje software pro analýzu hlasu, který je využitelný běžnou firmou, např. pro automatický přepis porady vč. identifikace účastníků, přepis telefonních hovorů atd.?''

*''Skupina BUT Speech@FIT je dotována z prostředků české státní správy, např. z rozpočtů ministerstev vnitra a obrany. Chci se zeptat, zda a jakým způsobem možností rozpoznávání hlasu státní instituce v ČR využívají?''

5. Pavlína Habrovanská

*''Kde najde (či nachází) automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů své uplatnění?''

*''Jakou to má úspěšnost – z pohledu rozpoznání?''

*''Jaké další nástroje k tomu používáte?''

=== Tomáš Čížek ===

1. Radek Hadraba

 2. Hana Ohlídalová

*''Jaká přesně data a jak se do archivu Medard dostávají?''
*''Jak obsáhlá je v současnosti kateogire "studentská data studentům"? ''
*''Jak je archiv využíván, existují statistiky nebo něco podobného?  ''

 3. Lucie Kořistková

*''Odkud jdou peníze na provoz celého archívu Medard?''
*''Jak je to s ochranou osobních dat zveřejněných v archívu?''
*''Jak je ošetřeno dlouhodobé uchovávání dat v rychlém technologickém vývoji?''

4. Kristýna Macháčková

*''Dochází často k situaci, že musíte zájemce o data odmítnout (nesplnění zvláštních podmínek)?''
*''Zaručujete poskytovateli dat naprostou anonymitu?''
*''Obracejí se na vás tvůrci výzkumů s požadavkem o uložení dat nebo sami aktivně hledáte informace vhodné pro archiv?''
*''Jak velké množství informací je v rámci archivu možné získat bez kontaktu s pracovníkem archivu (on-line)?''

lt;/p>

5. Emil Budín

*''Jaká vstupní data archiv Medard zpracovává z pohledu rozsahu, formy, aktuálnosti apod.?''

*''Jaké výstupní formáty jsou zájemci o data k dispozici?''

*''Jsou všechna data uložená v archivu Medard volně dostupná nebo je přístup k nim nějakým způsobem omezen?''

=== Vít Šisler ===

1. Martina Snížková

*Kolika projektů, zaměřených na výukové hry, jste se již zůčastnil?
*Neplánujete nějakou hru udělat i pro vysokoškoláky (například pro prváky, na lepší seznámení s novým prostředím)?
*Stalo se Vám někdy, že hra neměla žádný úspěch?

2. Dominika Kopčanská

*''Nedávno probíhal výzkum ohledně výukového efektu hry Evropa 2045, jaké byly jeho výsledky a jak jste s nimi spokojen?''
*''Jaké další hry, které jste vyvinuli společně s kolegou Cyrilem Bromem, byly úspěšně integrovány do výuky na základních či středních školách a jsou i nadále používány?''
*''Jaký máte názor na budoucnost výukových digitálních her? Myslíte si, že budou v příštím desetiletí pedagogy i ostatními přijímány jako plnohodnotné vzdělávací nástroje?''

3. Magdalena Jirásková

*''Je výuka prostřednictvím her efektivnější? Byl v této oblasti proveden nějaký výzkum?''
*''Existuje nějaké téma, pro které se výuka prostřednictvím hry nehodí?''
*''Kolik škol je momentálně zapojeno do projektu Evropa 2045?''

4. Martin Hájek

*''Kolik času zabere vytvoření jedné průměrně složité vzdělávací hry?''
*''Jakým směrem se bude ubírat vývoj vzdělávacích her? Chystáte něco převratného?''
*''Existují nějaké vzdělávací hry z oblasti informační bezpečnosti?''

5. Ondřej Kašpárek

*Vznikají videa jako bylo Martyr of the World: Muhammad Al-Durrah i na druhé straně barikády, tj. v Izraeli? Víte o nějakých příkladech?
*Stories from the History of Czechoslovakia - Máte již domluveno využití hry ve školách v rámci výuky? Pokušeli jste se s hrou seznámit někoho z ministerstva školství?
*Plánujete "přetvořit" do podoby hry i historii po roce 1989?

=== Martin Svoboda ===

1.

2. Vojtek Vladimir

''Jake byly začátky projektu CASLIN, bylo obtížné začínat?''

''Bylo težké získat grant Mellonovy nadace?''

''Jak by ste popsal hlavní cíl/e CASLINu, podařilo se je dosáhnout?''

 3. Alžbeta Šellengová

''Akým smerom sa podľa Vás bude CASLIN v najbližších rokoch uberať?''

''Uvažujete aj o ďalších modelových účasníkoch CASLIN-u?''

''Aké sú ročné prevádzkové náklady CASLIN-u?''

4. Eva Kaletová

''Aké sú Vaše skúsenosti s vyhľadávaním v CASLIN-e? (Myslíte si, že používatelia vedia katalóg dostatočne dobre používať?)''

''Plánujete zavedenie nových služieb súborného katalógu?''

''Neuvažovali ste, že zjednodušíte pravidlá pre prispievanie?''

'

5. Matěj Málek

''Kolik knihoven je v současnosti spolupracuje na budování souborného katalogu?'' ''Jak pokračovala práce na projektu po jeho formálním ukončení v roce 1996?'' ''Bylo náročné přesvědčit knihovny, aby se do projektu zapojily?''

6. Radek Hadraba

''Jaká je HW náročnost celého systému?''

''Spolupracujete na zdokonalování systému s výrobci IT?''

''Kde vidíte CASLIN za 20 let?''

=== Jaromír Talíř ===

1. Iva Slabá

*''Jak je zabezpečena ochrana osobních údajů?''
*''Jaké jsou výhody MOJE ID oproti klasickému uložení hesla v prohlížeči?''
*''Lze propojit MOJE ID s registrem obyvatek?''

2. Jan Viskot

*''Kolik má v současnosti MojeID uživatelů a kolik jich cca měsíčně přibývá?''
*''K ověřování uživatele se používá heslo, nebo je i možnost certifikátu?''
*''Lze použít MojeID pokud služba podporuje OpenID?''

3. Radek Hadraba

*''Lze MojeID ukládat i na mobilních platformách? Android? iOS?''
*''Možnost sdílení či portace profilů na jiné PC?''
*''Ochrana proti zcizení (krádež identity?)''

4. Šárka Gachová

*''K čemu všemu lze MojeID využít? (součanost, budoucnost)''
*''Jak spolupracují poskytovatelé služeb? Je tato služba výhodná pro poskytovatele služeb?''
*''Jak ověřujete údaje z identity uživatele, že daná osoba fyzicky existuje?''

5. Martina Snozová

*''Jaké plány máte se službou do budoucna? Budete službu nějak rozšiřovat či zlepšovat?''
*''Zapojují se do tohoto projektu v současné době i malé (obecní) knihovny?''
*''Jaká jsou největší rizika v procesu zavádění či užívání této služby?''

WikiKnihovna:Aktuality

2013-10-08T08:23:27Z

Michal Klajban: +1

*'''říjen'''
::Úspěšný přesun databáze pod nového poskytovatele. Ou je!

*'''28. února'''
::Spammeři útočí: místo matematické captchi instalována jednoduchá otázka na počet Sněhurčiných trpaslíků.

;2012
----
*'''23. března'''
::Založena stránka [[WikiKnihovna:Nový článek]], na kterou je odkazováno z levého menu. Nechť to pomůže nováčkům!
*'''20. března'''
::Osídlen [http://www.facebook.com/pages/WikiKnihovna/235526443198709 Facebook]
*'''12. března'''
::Odkazy vedoucí mimo wiki se otevírají v novém panelu, přidán favicon.
*'''9. března'''
::Spamerští roboti už umí ConfirmEdit spočítat, takže nainstalována [http://www.mediawiki.org/wiki/Extension:VisualMathCaptcha vizuální CAPTCHA]. Projevuje se nutností vypočítat během registrace jednoduchý matematický příklad zobrazený na obrázku
*'''6. března'''
::Kvůli spamu nainstalována extenze [http://www.mediawiki.org/wiki/Extension:ConfirmEdit ConfirmEdit], která se projevuje jednoduchou matematickou captchou během registrace
*'''26. února'''
::Založeno základní [[WikiKnihovna:Kategorizace|kategorizační schéma]]
*'''22. února'''
::'''[[WikiKnihovna:Přesun KiskWiki|Projekt spuštěn]]'''
*'''5. února'''
::Vrcholí přípravy na import stránek z KiskWiki
*'''14. ledna'''
::Nástřel [[WikiKnihovna:FAQ|FAQ]], snad ustálení [[Nápověda:Jmenný prostor|jmenných prostorů]]
;2011
----
*'''16. listopadu'''
::Představení projektu na konferenci Infokon :)
*'''12. listopadu'''
::Položen základ kategorizačního systému pro projektové stránky
*'''6. listopadu'''
::Založení [[Nápověda:Obsah|nápovědy]]
*'''5. listopadu'''
::Vytvoření konceptu pro hlavní stranu, vytvořeny pracovní prostory KISK, ÚBK a ÚISK
*'''4. listopadu'''
::Instalace základních extenzí jako Cite, CharInset, InputBox a experimentálně i WYSIWYG editoru
*'''1. listopadu'''
::Založení projektu pod pracovním názvem WikiKnihovna

Soubor:Sloup.jpg

2013-10-02T19:33:30Z

Michal Klajban: Sloup veřejného osvětlení v Brně se značkou

Sloup veřejného osvětlení v Brně se značkou

Informačnízprostředkovatel

2013-06-10T20:53:04Z

Michal Klajban: Přesměrování na Informační zprostředkovatel

#REDIRECT [[Informační zprostředkovatel]]

Informační povolání

2013-06-09T15:52:54Z

Michal Klajban: +1

'''Informační povolání'''

*[[Nursing Informatics Specialist]]
*[[Chief Information Officer]]
*[[Klinický informationik (Clinical Informationist)]]
*[[Data Mining Specialist]]
*[[Bioinformatics analyst]]
*[[Cybrarian]]
*[[Data Analyst Job]]
*[[Knihovník specialista (Special Librarian)]]
*[[Manažer v callcentru]]
*[[Informační architekt]]
*[[Analytik Competitive Inteligence]]
*[[Digital Librarian]]
*[[Clinical informatics specialist]]
*[[Ux designér]]
*[[Web designer]]
*[[Knowledge Manager]]
*[[Archivář (Archivist)]]
*[[Customer Relationship Manager]]
*[[Consultant Manager]]
*[[Controller]]
*[[Web analytics]]
*[[Network manager]]
*[[Lékařský knihovník (Medical Librarian)]]

Lékařský knihovník (Medical Librarian)

2013-06-09T15:19:51Z

Michal Klajban: -prázdné řádky

'''Autor:''' Marta Valešová

== Lékařská knihovna ==

Je veřejná specializovaná knihovna, jejímž posláním je zajišťovat přístup k odborným zdravotnickým informacím. Získává a organizuje kvalitní a důvěryhodné klasické i elektronické informační zdroje. Buduje z nich archivní a informační fondy, které zpřístupňuje moderními službami odborné i laické veřejnosti. Zajišťuje informační podporu rozvoje vědy a vzdělávání v oblasti medicíny a příbuzných oborů. Charakteristický je víceoborový (multidisciplinární, interdisciplinární) přístup, kde se prolínají a vzájemně ovlivňují lékařská a knihovnická stanoviska. Je to typické rozhraní dvou tematicky i metodicky specifických disciplín. V České republice bylo evidováno v roce 2010 celkem 107 zdravotnických knihoven.<ref>Bouzková, Helena. Profesní vzdělávání knihovníků a informačních pracovníků ve zdravotnictví., 2012. In: ''IKI - Informace, konkurenceschopnost, inovace'', Prague (Czech Republic), 17 January 2012. (Unpublished) [Conference Paper]</ref>

== Veřejné knihovnické a informační služby ve zdravotnictví (VKISZ)==

Typy zdravotnických zařízení ve 14 krajích ČR:

:- Fakultní nemocnice (integrovaná pracoviště LF a FN)
:- Nemocnice, nemocnice s poliklinikou
:- Lékařské a farmaceutické fakulty
:- Ostatní lůžková zařízení
:- Odborné lékařské ústavy
:- Hygienická zařízení
:- Léčebné lázně
:- Střední a vyšší zdravotnické školy
:- Ostatní zařízení (výzkumná a centrální)

== Popis práce ==

Lékařský knihovník je knihovnicko-informační specialista, který poskytuje pomoc při hledání lékařských dokumentů, klinických studií, při léčebných procedurách a postupech, ale i při vyhledávání relevantních informací z různých zdrojů bez ohledu na média. Jeho úlohou je pomoci uživatelům získávat informace, které potřebují a doporučovat informační prameny. Měl by být nepostradatelným odborníkem, který ví, kde a jak hledat informace v elektronických zdrojích, databázích, měl by znát různé nástroje a postupy, které jsou k vyhledávání potřeba. Měl by mít své „know-how“ a „tacit knowledge“ osvojené na takové úrovni, aby byl uživateli s informační potřebou rovnocenným partnerem.

== Náplň práce ==

Dle katalogu.nsp.cz:<ref>Knihovník specialista. In: ''NSP: Národní soustava povolání'' [online]. © Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: http://katalog.nsp.cz/karta_p.aspx?id_jp=102206&kod_sm1=21</ref> Knihovník specialista zajišťuje komplexní knihovnicko-bibliografické, referenční a informační služby uživatelům v knihovnách s celostátní působností, zpracovává celostátní koncepce, plány a programy v předmětné oblasti.

''Tradiční knihovnické''

:- Akvizice
:- Katalogizace
:- Organizace fondu
:- Revize
:- MVS (meziknihovní výpůjční službu)
:- Knihovnické a bibliografické, referenční a informační služby

''Odborné''

:- Koordinační práce
:- Odborné informační činnosti
:- Vzdělávací a školící práce
:- Analyticko-výzkumná práce
:- Metodicko-poradenská práce
:- MVS i MMVS (meziknihovní i mezinárodní výpůjční služba)
:- Multifunkční knihovnické služby
:- Technologická gramotnost
:- Informační gramotnost
:- Profilové a oborové databáze – tvorba, doplňování, znalost
:- Oborová i mezioborová spolupráce – tvorba, doplňování fondu i ostatních zdrojů
:- Dokumentační centrum – archiv, repozitář dokumentů
:- Oborové bibliografie
:- Souborné katalogy – doplňování, zpřístupňování
:- Publikační činnost – referátové, sborníkové a informační publikace
:- Digitalizace – dokumentů
:- Digitální repozitář (digitální archiv)
:- Virtualizace informačního sektoru i oboru
:- Fundraising
:- Marketing

 Plat lékařského knihovníka se odvíjí od pracovního zařazení (kvalifikace) a velikosti a typu knihovny. V České republice je v rozmezí mezi 13.000 – 30.000 Kč. V USA v roce 2008 byl průměrný plat knihovníka 52.530 dolarů a na nejvyšším postu 81.130 dolarů. Dle jiného zdroje to bylo v rozmezí 40.832 – 158.000 dolarů. Takže průměrný plat je kolem 50.000 dolarů, nicméně knihovníci na nejvyšších postech a ředitelé zdravotnických knihoven si vydělávají kolem 100.000 dolarů.<ref>Medical Librarian. In: ''ExploreHEALTHCareers.org'' [online]. American Dental Education Association, ©2012, May 23, 2013 [cit. 2013-05-28]. Dostupné z: http://explorehealthcareers.org/en/career/63/medical_librarian</ref>

 Náplň práce by se dala charakterizovat výtahem z tezí Helmuta Oehlinga:<ref>NÁDVORNÍKOVÁ, Marie. Quo vadis vědecký knihovníku?. ''Knihovní obzor'', 1998, 6(3), s. 23-28. ISSN 1210-5791. Dostupné také z: http://www.vkol.cz/obzory/983_10.htm.</ref>

::* Specialista na odborné informace v oboru, který zastupuje, bez ohledu na informační média.
::* V úkolech odborného referenta je nenahraditelný. Má široké kontakty, zkušenosti v různých projektech, ovládá strategické rozhodování, ovládá správu organizace a knihovní management.
::* Má odborné kompetence v oboru, což je rozhodující rys jeho kvalifikace. Permanentně se vzdělává a orientuje v knihovnických trendech, informačních technologiích i v oboru.
::* Orientuje se a ovládá nástroje pro externí informační zdroje.
::* Získává a zpracovává klasické informační prameny. Zprostředkovává aktivní poskytování odborných informací z informačních zdrojů konvenčních (tištěná média, lístkové katalogy) i netradičních (Internet, databáze, elektronické časopisy).
::* Zvládá celé spektrum odborných informací a má je jako zdroj k dispozici.
::* Pořádá, školí a zaučuje v nových informačních tocích.
::* Fyzická přítomnost je zárukou odborné autority, která je doplněna jazykovými a komunikačními schopnostmi.
::* Připravuje a pořizuje informační zdroje, aby odpovídaly poptávce, byly časově efektivní a s optimálními náklady.

== Vzdělání a kvalifikace<ref>Bouzková, Helena. Profesní vzdělávání knihovníků a informačních pracovníků ve zdravotnictví., 2012 . In: ''IKI - Informace, konkurenceschopnost, inovace'', Prague (Czech Republic), 17 January 2012. (Unpublished) [Conference Paper]</ref> ==

::*Absolventi akreditovaných rekvalifikačních knihovnických kurzů – Certifikace
::*Absolventi gymnázií – Grammar School
::*Absolventi středních odborných škol (High School)
::*Bez odborné kvalifikace
::*Absolventi středních knihovnických škol (High School and College for Vocation Studies in ILC
::*Absolventi vyšších odborných škol (Higher Proffesional School) – Diploma
::*Absolventi univerzitního knihovnického studia
::*Absolventi vysokých škol nezaměřených na předmět knihovnických a informačních služeb

(Další příklady z USA: Minimální úroveň vzdělání je magisterský titul v oboru knihovnictví, z programu, který je akreditován americkou knihovnickou asociací. Je možné mít i bakalářské knihovnické vzdělání, ale výhodou je vzdělání ve zdravotnictví. Existují i duální studijní programy, které absolventům umožňují získat lékařský diplom a magisterský titul v knihovnictví) <ref>Medical Librarian: Job Description, Outlook and Requirements. In: ''Education Portal: Glossary of Career Education Programs'' [online]. Education-Portal.com., copyright 2003- 2013 [cit. 2013-05-28]. Dostupné z: http://education-portal.com/articles/Medical_Librarian_Job_Description_Outlook_and_Requirements.html</ref> .

 Celoživotní vzdělávání:

Vzdělávání dle Standardu VKIS je 48 hodin ročně/1 zaměstnance

Formy – prezentace, přednášky, e-learning, samostudium, konzultace, školící aktivity, publikace

== Kompetence ==

::*Znalost knihovnické a informační práce
::*Orientace v medicíně, terminologie oboru
::*Pokročilé metody vyhledávání informací
::*Identifikace relevantních informací
::*Orientace ve zdravotnických informačních zdrojích (papírových i elektronických)
::*Lektorské dovednosti – vzdělávání uživatelů i knihovníků
::*Práce klinického knihovníka v týmu
::*Znalost a podpora evidence based practice
::*Znalost ICT
::*Znalost výzkumných, analytických metod a statistiky
::*Strategické plánování, marketing knihovnicko-informačních služeb
::*Komunikace, prezentace, citační etika, publikační činnost
::*Znalost digitalizace, digitalizační politiky
::*Znalost redakční a editační činností
::*Jazyková vybavenost
::*Tvůrčí přístup
::*Organizační schopnosti
::*Kreativita, flexibilita, empatie, pečlivost

== Profesní sdružení ==

'''IFLA''' International Federation of Library Associations and Institutions About IFLA. ''International Federation of Library Associations and Institutions'' [online]. 2009 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: [http://www.ifla.org/ http://www.ifla.org/]

'''ALA''' American Library Association About ALA. ''American Library Association'' [online]. © 1997-2013 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: [http://www.ala.org/ http://www.ala.org/]

'''MLA''' Medical Library Association About MLA. ''Medical Library Association'' [online]. © 1999-2013 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: [http://www.mlanet.org/ http://www.mlanet.org/]

'''EAHIL''' European Association for Health Information and Libraries About EAHIL. ''European Association for Health Information and Libraries'' [online]. 2012-12-22 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: [http://www.eahil.net/ http://www.eahil.net/]

'''CILIP''' Chartered Institute of Library and Information Professional About CILIP. ''Chartered Institute of Library and Information Professionals'' [online]. © 2013 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: [http://www.cilip.org.uk/Pages/default.aspx http://www.cilip.org.uk/Pages/default.aspx]

'''AGMB''' Arbeitsgemeinschaft für Medizinisches Bibliothekswesen About AGMB. ''Arbeitsgemeinschaft für Medizinisches Bibliothekswesen'' [online]. © 2008 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: [http://www.agmb.de/papoopro/ http://www.agmb.de/papoopro/]

'''SKIP''' Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR – Klub lékařských knihoven při SKIP About SKIP - Klub lékařských knihoven. ''Národní lékařská knihovna'' [online]. [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: [http://www.nlk.cz/informace-o-nlk/spoluprace/klub-lekarskych-knihoven http://www.nlk.cz/informace-o-nlk/spoluprace/klub-lekarskych-knihoven]

'''ČIS''' Česká informační společnost About ČSI. ''Česká informační společnost'' [online]. © 2013 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: [http://cisvts.cz/ http://cisvts.cz/]

'''ČSZIVI''' Česká společnost zdravotnické informatiky a vědeckých informací About ČSZIVI. ''Česká společnost zdravotnické informatiky a vědeckých informací'' [online]. © 2003-13 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: [http://www.medinfo.cz/ http://www.medinfo.cz/]

== Oborové zdroje (databáze)<ref>SVOBODA, Michael. Přehled nabídky zdrojů pro skupinové licence 2012. In: ''Skupinové licence NLK 2012'' [online]. Praha: Albertina icome Praha s.r.o, 2011 [cit. 2013-05-28]. Dostupné z: http://www.nlk.cz/sluzby/vzdelavani/vzdelavaci-akce/2011/MSvoboda_skupinove_licence.pdf</ref> ==

'''MEDVIK''' medicínská virtuální knihovna

'''ProQuest''' - ProQuest Health & Medical Complete – celkem plné texty (1900 časopisů); ProQuest Medical Library – plné texty (850 lékařských časopisů); ProQuest Hospital Collection – plné texty (2100 časopisů, 19000 dizertač. prací)

'''Ovid''' OvidMD Collection – plnotextová data Ovid, propojení na databázi UpToDate; kolekce 11 nejžádanějších titulů Current Opinion

'''Evidence-Based Medicine Reviews''' kolekce 7 databází

'''Karger Hospital Collection''' 22 klinicky zaměřených časopisů; 10 klinicky zaměřených sérií knih

'''MEDLINE''' Kompletní databáze Národní lékařské knihovny USA obsahuje přes 13 miliónu záznamů od roku 1966 do současnosti

'''OLDMEDLINE''' 1,7 mil. Záznamů z let 1950-1965

== Poznámky ==
<references />

== Použité zdroje ==

*About IFLA. ''International Federation of Library Associations and Institutions'' [online]. 2009 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: [http://www.ifla.org/ http://www.ifla.org/]

*About ALA. ''American Library Association'' [online]. © 1997-2013 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: [http://www.ala.org/ http://www.ala.org/]

*About MLA. ''Medical Library Association'' [online]. © 1999-2013 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: [http://www.mlanet.org/ http://www.mlanet.org/]

*About CILIP. ''Chartered Institute of Library and Information Professionals'' [online]. © 2013 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: [http://www.cilip.org.uk/Pages/default.aspx http://www.cilip.org.uk/Pages/default.aspx]

*About SKIP - Klub lékařských knihoven. ''Národní lékařská knihovna'' [online]. [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: [http://www.nlk.cz/informace-o-nlk/spoluprace/klub-lekarskych-knihoven http://www.nlk.cz/informace-o-nlk/spoluprace/klub-lekarskych-knihoven]

*NÁDVORNÍKOVÁ, Marie. Quo vadis vědecký knihovníku?. ''Knihovní obzor'', 1998, 6(3), s. 23-28. ISSN 1210-5791. Dostupné také z: [http://www.vkol.cz/obzory/983_10.htm http://www.vkol.cz/obzory/983_10.htm].

*LESENKOVÁ, Eva. Rozhovor s doc. MUDr. Milanem Špálou, CSc. o knihovnících, vědeckých knihovnách a úvodu do lékařské vědy. ''Lékařská knihovna'' [online]. Praha: Národní lékařská knihovna, 2010, č. 3-4 [cit. 2013-05-28]. Dostupné z: [http://www.nlk.cz/publikace-nlk/lekarska-knihovna/2010/lk2010-3-4/rozhovor-s-doc.-mudr.-milanem-spalou-csc.-o-knihovnicich-vedeckych-knihovnach-a-uvodu-do-lekarske-ved http://www.nlk.cz/publikace-nlk/lekarska-knihovna/2010/lk2010-3-4/rozhovor-s-doc.-mudr.-milanem-spalou-csc.-o-knihovnicich-vedeckych-knihovnach-a-uvodu-do-lekarske-ved]

*Medical library. In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 14. března 2013 13:07 [cit. 2013-05-28]. Dostupné z: [http://en.wikipedia.org/wiki/Medical_library http://en.wikipedia.org/wiki/Medical_library]

*Informace o NLK. Národní lékařská knihovna. ''Národní lékařská knihovna'' [online]. Praha: ČR - Národní lékařská knihovna, 2013-05-28 [cit. 2013-05-28]. Dostupné z: [http://www.nlk.cz/informace-o-nlk http://www.nlk.cz/informace-o-nlk]

*Česká republika. Zřizovací listina: Národní lékařské knihovny. In: ''[http://www.nlk.cz/informace-o-nlk/zakladni-dokumenty/Zrizovaci_listina_NLK.pdf http://www.nlk.cz/informace-o-nlk/zakladni-dokumenty/Zrizovaci_listina_NLK.pdf]''. Praha: Ministerstvo zdravotnictví, 2001, Č.j.: 16037/2001, s. 1-4. Dostupné z: [http://www.nlk.cz/informace-o-nlk/zakladni-dokumenty/Zrizovaci_listina_NLK.pdf http://www.nlk.cz/informace-o-nlk/zakladni-dokumenty/Zrizovaci_listina_NLK.pdf]

*Medical Librarian: Job Description, Outlook and Requirements. In: ''Education Portal: Glossary of Career Education Programs'' [online]. Education-Portal.com., copyright 2003- 2013 [cit. 2013-05-28]. Dostupné z: [http://education-portal.com/articles/Medical_Librarian_Job_Description_Outlook_and_Requirements.html http://education-portal.com/articles/Medical_Librarian_Job_Description_Outlook_and_Requirements.html]

*Medical Librarian. In: ''ExploreHEALTHCareers.org'' [online]. American Dental Education Association, ©2012, May 23, 2013 [cit. 2013-05-28]. Dostupné z: [http://explorehealthcareers.org/en/career/63/medical_librarian http://explorehealthcareers.org/en/career/63/medical_librarian]

*SANTIAGO, Andrea. Medical Librarian Careers. In: ''About.com Careers Health Careers: Health Careers'' [online]. About.com, ©2013 [cit. 2013-05-28].

*DAWSON, Adam. Medical Librarian Job Description. In: ''EHow money'' [online]. Demand Media, Inc., © 1999-2013 [cit. 2013-05-28]. Dostupné z: [http://www.ehow.com/about_6669206_medical-librarian-job-description.html http://www.ehow.com/about_6669206_medical-librarian-job-description.html]

*Bouzková, Helena. Profesní vzdělávání knihovníků a informačních pracovníků ve zdravotnictví., 2012 . In: ''IKI - Informace, konkurenceschopnost, inovace'', Prague (Czech Republic), 17 January 2012. (Unpublished) [Conference Paper]

*SVOBODA, Michael. Přehled nabídky zdrojů pro skupinové licence 2012. In: ''Skupinové licence NLK 2012'' [online]. Praha: Albertina icome Praha s.r.o, 2011 [cit. 2013-05-28]. Dostupné z: [http://www.nlk.cz/sluzby/vzdelavani/vzdelavaci-akce/2011/MSvoboda_skupinove_licence.pdf http://www.nlk.cz/sluzby/vzdelavani/vzdelavaci-akce/2011/MSvoboda_skupinove_licence.pdf]

*Knihovník specialista. In: ''NSP: Národní soustava povolání'' [online]. © Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: [http://katalog.nsp.cz/karta_p.aspx?id_jp=102206&kod_sm1=21 http://katalog.nsp.cz/karta_p.aspx?id_jp=102206&kod_sm1=21]

*LESENKOVÁ, Eva a Adéla JAROLÍMKOVÁ. Informační chování lékaře: příspěvek k problematice. In: ''Informační chování lékaře'' [online]. Praha: Národní lékařská knihovna, 2012 [cit. 2013-05-28]. Dostupné z: [http://www.nlk.cz/sluzby/vzdelavani/vzdelavaci-akce/2011/ELesenkova_informacni_chovani.pdf http://www.nlk.cz/sluzby/vzdelavani/vzdelavaci-akce/2011/ELesenkova_informacni_chovani.pdf]

*LESNÝ, Petr. ''Lékař a knihovna: prezentace ze semináře 13.10.2011. 2011''

[[kategorie:informační povolání]]

Lékařský knihovník (Medical Librarian)

2013-06-09T15:19:20Z

Michal Klajban: kategorie:informační povolání

'''Autor:''' Marta Valešová

== Lékařská knihovna ==

Je veřejná specializovaná knihovna, jejímž posláním je zajišťovat přístup k odborným zdravotnickým informacím. Získává a organizuje kvalitní a důvěryhodné klasické i elektronické informační zdroje. Buduje z nich archivní a informační fondy, které zpřístupňuje moderními službami odborné i laické veřejnosti. Zajišťuje informační podporu rozvoje vědy a vzdělávání v oblasti medicíny a příbuzných oborů. Charakteristický je víceoborový (multidisciplinární, interdisciplinární) přístup, kde se prolínají a vzájemně ovlivňují lékařská a knihovnická stanoviska. Je to typické rozhraní dvou tematicky i metodicky specifických disciplín. V České republice bylo evidováno v roce 2010 celkem 107 zdravotnických knihoven.<ref>Bouzková, Helena. Profesní vzdělávání knihovníků a informačních pracovníků ve zdravotnictví., 2012. In: ''IKI - Informace, konkurenceschopnost, inovace'', Prague (Czech Republic), 17 January 2012. (Unpublished) [Conference Paper]</ref>

== Veřejné knihovnické a informační služby ve zdravotnictví (VKISZ)==

Typy zdravotnických zařízení ve 14 krajích ČR:

:- Fakultní nemocnice (integrovaná pracoviště LF a FN)
:- Nemocnice, nemocnice s poliklinikou
:- Lékařské a farmaceutické fakulty
:- Ostatní lůžková zařízení
:- Odborné lékařské ústavy
:- Hygienická zařízení
:- Léčebné lázně
:- Střední a vyšší zdravotnické školy
:- Ostatní zařízení (výzkumná a centrální)

== Popis práce ==

Lékařský knihovník je knihovnicko-informační specialista, který poskytuje pomoc při hledání lékařských dokumentů, klinických studií, při léčebných procedurách a postupech, ale i při vyhledávání relevantních informací z různých zdrojů bez ohledu na média. Jeho úlohou je pomoci uživatelům získávat informace, které potřebují a doporučovat informační prameny. Měl by být nepostradatelným odborníkem, který ví, kde a jak hledat informace v elektronických zdrojích, databázích, měl by znát různé nástroje a postupy, které jsou k vyhledávání potřeba. Měl by mít své „know-how“ a „tacit knowledge“ osvojené na takové úrovni, aby byl uživateli s informační potřebou rovnocenným partnerem.

== Náplň práce ==

Dle katalogu.nsp.cz:<ref>Knihovník specialista. In: ''NSP: Národní soustava povolání'' [online]. © Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: http://katalog.nsp.cz/karta_p.aspx?id_jp=102206&kod_sm1=21</ref> Knihovník specialista zajišťuje komplexní knihovnicko-bibliografické, referenční a informační služby uživatelům v knihovnách s celostátní působností, zpracovává celostátní koncepce, plány a programy v předmětné oblasti.

''Tradiční knihovnické''

:- Akvizice
:- Katalogizace
:- Organizace fondu
:- Revize
:- MVS (meziknihovní výpůjční službu)
:- Knihovnické a bibliografické, referenční a informační služby

''Odborné''

:- Koordinační práce
:- Odborné informační činnosti
:- Vzdělávací a školící práce
:- Analyticko-výzkumná práce
:- Metodicko-poradenská práce
:- MVS i MMVS (meziknihovní i mezinárodní výpůjční služba)
:- Multifunkční knihovnické služby
:- Technologická gramotnost
:- Informační gramotnost
:- Profilové a oborové databáze – tvorba, doplňování, znalost
:- Oborová i mezioborová spolupráce – tvorba, doplňování fondu i ostatních zdrojů
:- Dokumentační centrum – archiv, repozitář dokumentů
:- Oborové bibliografie
:- Souborné katalogy – doplňování, zpřístupňování
:- Publikační činnost – referátové, sborníkové a informační publikace
:- Digitalizace – dokumentů
:- Digitální repozitář (digitální archiv)
:- Virtualizace informačního sektoru i oboru
:- Fundraising
:- Marketing

 Plat lékařského knihovníka se odvíjí od pracovního zařazení (kvalifikace) a velikosti a typu knihovny. V České republice je v rozmezí mezi 13.000 – 30.000 Kč. V USA v roce 2008 byl průměrný plat knihovníka 52.530 dolarů a na nejvyšším postu 81.130 dolarů. Dle jiného zdroje to bylo v rozmezí 40.832 – 158.000 dolarů. Takže průměrný plat je kolem 50.000 dolarů, nicméně knihovníci na nejvyšších postech a ředitelé zdravotnických knihoven si vydělávají kolem 100.000 dolarů.<ref>Medical Librarian. In: ''ExploreHEALTHCareers.org'' [online]. American Dental Education Association, ©2012, May 23, 2013 [cit. 2013-05-28]. Dostupné z: http://explorehealthcareers.org/en/career/63/medical_librarian</ref>

 Náplň práce by se dala charakterizovat výtahem z tezí Helmuta Oehlinga:<ref>NÁDVORNÍKOVÁ, Marie. Quo vadis vědecký knihovníku?. ''Knihovní obzor'', 1998, 6(3), s. 23-28. ISSN 1210-5791. Dostupné také z: http://www.vkol.cz/obzory/983_10.htm.</ref>

::* Specialista na odborné informace v oboru, který zastupuje, bez ohledu na informační média.
::* V úkolech odborného referenta je nenahraditelný. Má široké kontakty, zkušenosti v různých projektech, ovládá strategické rozhodování, ovládá správu organizace a knihovní management.
::* Má odborné kompetence v oboru, což je rozhodující rys jeho kvalifikace. Permanentně se vzdělává a orientuje v knihovnických trendech, informačních technologiích i v oboru.
::* Orientuje se a ovládá nástroje pro externí informační zdroje.
::* Získává a zpracovává klasické informační prameny. Zprostředkovává aktivní poskytování odborných informací z informačních zdrojů konvenčních (tištěná média, lístkové katalogy) i netradičních (Internet, databáze, elektronické časopisy).
::* Zvládá celé spektrum odborných informací a má je jako zdroj k dispozici.
::* Pořádá, školí a zaučuje v nových informačních tocích.
::* Fyzická přítomnost je zárukou odborné autority, která je doplněna jazykovými a komunikačními schopnostmi.
::* Připravuje a pořizuje informační zdroje, aby odpovídaly poptávce, byly časově efektivní a s optimálními náklady.

== Vzdělání a kvalifikace<ref>Bouzková, Helena. Profesní vzdělávání knihovníků a informačních pracovníků ve zdravotnictví., 2012 . In: ''IKI - Informace, konkurenceschopnost, inovace'', Prague (Czech Republic), 17 January 2012. (Unpublished) [Conference Paper]</ref> ==

::*Absolventi akreditovaných rekvalifikačních knihovnických kurzů – Certifikace
::*Absolventi gymnázií – Grammar School
::*Absolventi středních odborných škol (High School)
::*Bez odborné kvalifikace
::*Absolventi středních knihovnických škol (High School and College for Vocation Studies in ILC
::*Absolventi vyšších odborných škol (Higher Proffesional School) – Diploma
::*Absolventi univerzitního knihovnického studia
::*Absolventi vysokých škol nezaměřených na předmět knihovnických a informačních služeb

(Další příklady z USA: Minimální úroveň vzdělání je magisterský titul v oboru knihovnictví, z programu, který je akreditován americkou knihovnickou asociací. Je možné mít i bakalářské knihovnické vzdělání, ale výhodou je vzdělání ve zdravotnictví. Existují i duální studijní programy, které absolventům umožňují získat lékařský diplom a magisterský titul v knihovnictví) <ref>Medical Librarian: Job Description, Outlook and Requirements. In: ''Education Portal: Glossary of Career Education Programs'' [online]. Education-Portal.com., copyright 2003- 2013 [cit. 2013-05-28]. Dostupné z: http://education-portal.com/articles/Medical_Librarian_Job_Description_Outlook_and_Requirements.html</ref> .

 Celoživotní vzdělávání:

Vzdělávání dle Standardu VKIS je 48 hodin ročně/1 zaměstnance

Formy – prezentace, přednášky, e-learning, samostudium, konzultace, školící aktivity, publikace

== Kompetence ==

::*Znalost knihovnické a informační práce
::*Orientace v medicíně, terminologie oboru
::*Pokročilé metody vyhledávání informací
::*Identifikace relevantních informací
::*Orientace ve zdravotnických informačních zdrojích (papírových i elektronických)
::*Lektorské dovednosti – vzdělávání uživatelů i knihovníků
::*Práce klinického knihovníka v týmu
::*Znalost a podpora evidence based practice
::*Znalost ICT
::*Znalost výzkumných, analytických metod a statistiky
::*Strategické plánování, marketing knihovnicko-informačních služeb
::*Komunikace, prezentace, citační etika, publikační činnost
::*Znalost digitalizace, digitalizační politiky
::*Znalost redakční a editační činností
::*Jazyková vybavenost
::*Tvůrčí přístup
::*Organizační schopnosti
::*Kreativita, flexibilita, empatie, pečlivost

== Profesní sdružení ==

'''IFLA''' International Federation of Library Associations and Institutions About IFLA. ''International Federation of Library Associations and Institutions'' [online]. 2009 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: [http://www.ifla.org/ http://www.ifla.org/]

'''ALA''' American Library Association About ALA. ''American Library Association'' [online]. © 1997-2013 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: [http://www.ala.org/ http://www.ala.org/]

'''MLA''' Medical Library Association About MLA. ''Medical Library Association'' [online]. © 1999-2013 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: [http://www.mlanet.org/ http://www.mlanet.org/]

'''EAHIL''' European Association for Health Information and Libraries About EAHIL. ''European Association for Health Information and Libraries'' [online]. 2012-12-22 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: [http://www.eahil.net/ http://www.eahil.net/]

'''CILIP''' Chartered Institute of Library and Information Professional About CILIP. ''Chartered Institute of Library and Information Professionals'' [online]. © 2013 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: [http://www.cilip.org.uk/Pages/default.aspx http://www.cilip.org.uk/Pages/default.aspx]

'''AGMB''' Arbeitsgemeinschaft für Medizinisches Bibliothekswesen About AGMB. ''Arbeitsgemeinschaft für Medizinisches Bibliothekswesen'' [online]. © 2008 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: [http://www.agmb.de/papoopro/ http://www.agmb.de/papoopro/]

'''SKIP''' Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR – Klub lékařských knihoven při SKIP About SKIP - Klub lékařských knihoven. ''Národní lékařská knihovna'' [online]. [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: [http://www.nlk.cz/informace-o-nlk/spoluprace/klub-lekarskych-knihoven http://www.nlk.cz/informace-o-nlk/spoluprace/klub-lekarskych-knihoven]

'''ČIS''' Česká informační společnost About ČSI. ''Česká informační společnost'' [online]. © 2013 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: [http://cisvts.cz/ http://cisvts.cz/]

'''ČSZIVI''' Česká společnost zdravotnické informatiky a vědeckých informací About ČSZIVI. ''Česká společnost zdravotnické informatiky a vědeckých informací'' [online]. © 2003-13 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: [http://www.medinfo.cz/ http://www.medinfo.cz/]

== Oborové zdroje (databáze)<ref>SVOBODA, Michael. Přehled nabídky zdrojů pro skupinové licence 2012. In: ''Skupinové licence NLK 2012'' [online]. Praha: Albertina icome Praha s.r.o, 2011 [cit. 2013-05-28]. Dostupné z: http://www.nlk.cz/sluzby/vzdelavani/vzdelavaci-akce/2011/MSvoboda_skupinove_licence.pdf</ref> ==

'''MEDVIK''' medicínská virtuální knihovna

'''ProQuest''' - ProQuest Health & Medical Complete – celkem plné texty (1900 časopisů); ProQuest Medical Library – plné texty (850 lékařských časopisů); ProQuest Hospital Collection – plné texty (2100 časopisů, 19000 dizertač. prací)

'''Ovid''' OvidMD Collection – plnotextová data Ovid, propojení na databázi UpToDate; kolekce 11 nejžádanějších titulů Current Opinion

'''Evidence-Based Medicine Reviews''' kolekce 7 databází

'''Karger Hospital Collection''' 22 klinicky zaměřených časopisů; 10 klinicky zaměřených sérií knih

'''MEDLINE''' Kompletní databáze Národní lékařské knihovny USA obsahuje přes 13 miliónu záznamů od roku 1966 do současnosti

'''OLDMEDLINE''' 1,7 mil. Záznamů z let 1950-1965

== Poznámky ==

<references />

== Použité zdroje ==

*About IFLA. ''International Federation of Library Associations and Institutions'' [online]. 2009 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: [http://www.ifla.org/ http://www.ifla.org/]

*About ALA. ''American Library Association'' [online]. © 1997-2013 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: [http://www.ala.org/ http://www.ala.org/]

*About MLA. ''Medical Library Association'' [online]. © 1999-2013 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: [http://www.mlanet.org/ http://www.mlanet.org/]

*About CILIP. ''Chartered Institute of Library and Information Professionals'' [online]. © 2013 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: [http://www.cilip.org.uk/Pages/default.aspx http://www.cilip.org.uk/Pages/default.aspx]

*About SKIP - Klub lékařských knihoven. ''Národní lékařská knihovna'' [online]. [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: [http://www.nlk.cz/informace-o-nlk/spoluprace/klub-lekarskych-knihoven http://www.nlk.cz/informace-o-nlk/spoluprace/klub-lekarskych-knihoven]

*NÁDVORNÍKOVÁ, Marie. Quo vadis vědecký knihovníku?. ''Knihovní obzor'', 1998, 6(3), s. 23-28. ISSN 1210-5791. Dostupné také z: [http://www.vkol.cz/obzory/983_10.htm http://www.vkol.cz/obzory/983_10.htm].

*LESENKOVÁ, Eva. Rozhovor s doc. MUDr. Milanem Špálou, CSc. o knihovnících, vědeckých knihovnách a úvodu do lékařské vědy. ''Lékařská knihovna'' [online]. Praha: Národní lékařská knihovna, 2010, č. 3-4 [cit. 2013-05-28]. Dostupné z: [http://www.nlk.cz/publikace-nlk/lekarska-knihovna/2010/lk2010-3-4/rozhovor-s-doc.-mudr.-milanem-spalou-csc.-o-knihovnicich-vedeckych-knihovnach-a-uvodu-do-lekarske-ved http://www.nlk.cz/publikace-nlk/lekarska-knihovna/2010/lk2010-3-4/rozhovor-s-doc.-mudr.-milanem-spalou-csc.-o-knihovnicich-vedeckych-knihovnach-a-uvodu-do-lekarske-ved]

*Medical library. In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 14. března 2013 13:07 [cit. 2013-05-28]. Dostupné z: [http://en.wikipedia.org/wiki/Medical_library http://en.wikipedia.org/wiki/Medical_library]

*Informace o NLK. Národní lékařská knihovna. ''Národní lékařská knihovna'' [online]. Praha: ČR - Národní lékařská knihovna, 2013-05-28 [cit. 2013-05-28]. Dostupné z: [http://www.nlk.cz/informace-o-nlk http://www.nlk.cz/informace-o-nlk]

*Česká republika. Zřizovací listina: Národní lékařské knihovny. In: ''[http://www.nlk.cz/informace-o-nlk/zakladni-dokumenty/Zrizovaci_listina_NLK.pdf http://www.nlk.cz/informace-o-nlk/zakladni-dokumenty/Zrizovaci_listina_NLK.pdf]''. Praha: Ministerstvo zdravotnictví, 2001, Č.j.: 16037/2001, s. 1-4. Dostupné z: [http://www.nlk.cz/informace-o-nlk/zakladni-dokumenty/Zrizovaci_listina_NLK.pdf http://www.nlk.cz/informace-o-nlk/zakladni-dokumenty/Zrizovaci_listina_NLK.pdf]

*Medical Librarian: Job Description, Outlook and Requirements. In: ''Education Portal: Glossary of Career Education Programs'' [online]. Education-Portal.com., copyright 2003- 2013 [cit. 2013-05-28]. Dostupné z: [http://education-portal.com/articles/Medical_Librarian_Job_Description_Outlook_and_Requirements.html http://education-portal.com/articles/Medical_Librarian_Job_Description_Outlook_and_Requirements.html]

*Medical Librarian. In: ''ExploreHEALTHCareers.org'' [online]. American Dental Education Association, ©2012, May 23, 2013 [cit. 2013-05-28]. Dostupné z: [http://explorehealthcareers.org/en/career/63/medical_librarian http://explorehealthcareers.org/en/career/63/medical_librarian]

*SANTIAGO, Andrea. Medical Librarian Careers. In: ''About.com Careers Health Careers: Health Careers'' [online]. About.com, ©2013 [cit. 2013-05-28].

*DAWSON, Adam. Medical Librarian Job Description. In: ''EHow money'' [online]. Demand Media, Inc., © 1999-2013 [cit. 2013-05-28]. Dostupné z: [http://www.ehow.com/about_6669206_medical-librarian-job-description.html http://www.ehow.com/about_6669206_medical-librarian-job-description.html]

*Bouzková, Helena. Profesní vzdělávání knihovníků a informačních pracovníků ve zdravotnictví., 2012 . In: ''IKI - Informace, konkurenceschopnost, inovace'', Prague (Czech Republic), 17 January 2012. (Unpublished) [Conference Paper]

*SVOBODA, Michael. Přehled nabídky zdrojů pro skupinové licence 2012. In: ''Skupinové licence NLK 2012'' [online]. Praha: Albertina icome Praha s.r.o, 2011 [cit. 2013-05-28]. Dostupné z: [http://www.nlk.cz/sluzby/vzdelavani/vzdelavaci-akce/2011/MSvoboda_skupinove_licence.pdf http://www.nlk.cz/sluzby/vzdelavani/vzdelavaci-akce/2011/MSvoboda_skupinove_licence.pdf]

*Knihovník specialista. In: ''NSP: Národní soustava povolání'' [online]. © Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: [http://katalog.nsp.cz/karta_p.aspx?id_jp=102206&kod_sm1=21 http://katalog.nsp.cz/karta_p.aspx?id_jp=102206&kod_sm1=21]

*LESENKOVÁ, Eva a Adéla JAROLÍMKOVÁ. Informační chování lékaře: příspěvek k problematice. In: ''Informační chování lékaře'' [online]. Praha: Národní lékařská knihovna, 2012 [cit. 2013-05-28]. Dostupné z: [http://www.nlk.cz/sluzby/vzdelavani/vzdelavaci-akce/2011/ELesenkova_informacni_chovani.pdf http://www.nlk.cz/sluzby/vzdelavani/vzdelavaci-akce/2011/ELesenkova_informacni_chovani.pdf]

*LESNÝ, Petr. ''Lékař a knihovna: prezentace ze semináře 13.10.2011. 2011''

[[kategorie:informační povolání]]

Kategorie:Informační povolání

2013-06-08T15:50:19Z

Michal Klajban: Založena nová stránka: Kategorie:Lidé

[[Kategorie:Lidé]]

Knihovník specialista (Special Librarian)

2013-06-08T15:50:07Z

Michal Klajban: /* Použité zdroje */

== Popis práce ==
Knihovník specialista je odborníkem v oblasti informačních zdrojů. Vyhledává, analyzuje, hodnotí, řadí do celků a rozšiřuje informace takovým způsobem, aby usnadnil proces rozhodování v korporátním, akademickém a vládním prostředí.<ref>LESTER, June – KOEHLER, Wallace C., Jr. The Information Profession. In Fundamental of Information Studies: Understanding Information and Its environment. 2. ed. New York: Neal-Suchman, 2004, str.172. ISBN 978-1-55570-594-7.</ref>

== Náplň práce ==
Od klasických knihovníků se knihovník specialista liší především cílovou skupinou, která je jeho předmětem zájmu. Svou činnost neprovádí pro širokou veřejnost, ale pro svého konkrétního zaměstnavatele, kterým je například korporátní firma či soukromý sektor. Cílem knihovníka specialisty není vzdělávat veřejnost, ale vyhledávat, zpracovávat a poskytovat konkrétní informace, které jeho zaměstnavatel potřebuje znát.<ref>LESTER, June – KOEHLER, Wallace C., Jr. The Information Profession. 2004, str. 173. ISBN 978-1-55570-594-7.</ref> Dále se knihovník specialista soustředí především na vytváření sbírek a vlastních archivů informací z oblastí, které přímo souvisí se zájmy jeho zaměstnavatele či klienta. Vytváří tak v podstatě oborový či na danou činnost přímo zaměřený archiv pro současné i budoucí potřeby podniku.

== Povinnosti ==
Knihovník specialista se ve svých povinnostech v základu neliší od knihovníků veřejných knihoven. Jeho úkolem je především vyhledávat, systematizovat a katalogizovat informace. Tato profese ale vždy přímo souvisí s konkrétní institucí, která na něho klade požadavky na oborové či tématické znalosti. Knihovník specialista se tedy soustředí především na specifická zadání svého klienta a jeho snahou je nashromáždit co nejvíce relevantních informací, které následně archivuje a ukládá do databází. V českém prostředí se pak jeho povinnosti mohou vztahovat i na tvorbu celonárodních koncepcí a plánů rozvoje daného sektoru do budoucna.<ref>Knihovník specialista. In: Národní soustava povolání (NSP) [online]. [cit. 2013-05-17]. Dostupné z: http://katalog.nsp.cz/karta_p.aspx?id_jp=102206.</ref>

== Kariéra ==
Profesionální knihovníci specialisté se většinou rekrutují z klasických knihovníků, jejich velká část se však může objevit v nejrůznějších sektorech na pozicích webmaster, manažer sociálních médií, rešeršér, CIO nebo analýza informací.<ref>KNEALE, Ruth a Jill HURST. Special: Special Librarian. In: The Atlas for New Librarianship [online]. [cit. 2013-05-17]. Dostupné z: http://www.newlibrarianship.org/wordpress/?page_id=1204.</ref>

== Vzdělání ==
Většina zaměstnavatelů vyžaduje pro tuto profesi bakalářský nebo magisterský stupeň vzdělání v oboru Knihovnictví a Informační studia (LIS - Library and Information Science). Vzhledem k zaměření knihovníků specialistů jsou ale stejnou měrou vyžadovány znalosti a přehled v klíčovém oboru budoucího zaměstnavatele či potencionálního klienta (např. medicína, právo, vojenství, informační technologie, apod.). Podle serveru budoucnostprofesi.cz se profese knihovník specialista nachází v kategorii, kde je nejčastější dosažené vzdělání VOŠ nebo VŠ (32%).<ref>Knihovník specialista. In: Budoucnost profesí [online]. 16.5.2013 [cit. 2013-05-17]. Dostupné z: http://www.budoucnostprofesi.cz/budoucnost-profesi.html/28-informacni-sluzby--publicistika/141-knihovnik---specialista.</ref>

== Kompetence ==
Mezi nejčastěji požadované kompetence patří komplexní zajišťování knihovnicko-bibliografické, referenční a informační služby, knihovník specialista by tedy měl mít také schopnosti a dovednosti v oblasti tvorby a správy databází, oborových či tématických archivů.<ref>Knihovník specialista. NSP. [online]. [cit. 2013-05-17]. Dostupné z: http://katalog.nsp.cz/karta_p.aspx?id_jp=102206.</ref> Vzhledem k tomu by měl mít uchazeč o tuto pozici dále znalosti z oboru informačních technologií a nezbytný přehled v požadovaném tématickém rozsahu určený profilací zaměstnavatele. Další možné požadované kompetence mohou být také z oblasti managementu.

== Profesní sdružení ==
Jedním z nejznámnějších a největších mezinárodních profesních sdružení je bezesporu Special Libraries Association (SLA). Tato organizace byla založena roku 1906 v New Yorku, USA. Roku 1910 se spojila s americkou knihovnickou asociací (ALA) a od té doby sdružuje přes 9000 členů z celého světa.<ref>SPECIAL LIBRARIES ASSOCIATION. SLA: Connecting People and Informatin [online]. [cit. 2013-05-17]. Dostupné z: http://www.sla.org/.</ref>

== Poznámky ==
<references/>

== Použité zdroje ==
<li> LESTER, June – KOEHLER, Wallace C., Jr. The Information Profession. In Fundamental of Information Studies: Understanding Information and Its environment. 2. ed. New York: Neal-Suchman, 2004, 172 – 173. ISBN 978-1-55570-594-7.
<li> SPECIAL LIBRARIES ASSOCIATION. SLA: Connecting People and Informatin [online]. [cit. 2013-05-17]. Dostupné z: http://www.sla.org/
<li> KNEALE, Ruth a Jill HURST. Special: Special Librarian. In: The Atlas for New Librarianship [online]. [cit. 2013-05-17]. Dostupné z: http://www.newlibrarianship.org/wordpress/?page_id=1204
<li> Knihovník specialista. In: Budoucnost profesí [online]. 16.5.2013 [cit. 2013-05-17]. Dostupné z: http://www.budoucnostprofesi.cz/budoucnost-profesi.html/28-informacni-sluzby--publicistika/141-knihovnik---specialista
<li> Knihovník specialista. In: Národní soustava povolání (NSP) [online]. [cit. 2013-05-17]. Dostupné z: http://katalog.nsp.cz/karta_p.aspx?id_jp=102206

[[Kategorie:Informační povolání]]

Knihovník specialista (Special Librarian)

2013-05-31T16:47:40Z

Michal Klajban: /* Použité zdroje */ +kat

MediaWiki:Sitenotice

2013-05-14T17:32:09Z

Michal Klajban: Stránka vyprázdněna

MediaWiki:Sitenotice

2013-05-14T06:13:59Z

Michal Klajban: Založena nová stránka: {|style="width:99%;background-color:#fcfcfc;border:2px solid #FA5CC0;padding:2px;margin-left:2px;margin-bottom:5px;" |- |style="font-size:14px;font-weight:bold;padding-top:...

{|style="width:99%;background-color:#fcfcfc;border:2px solid #FA5CC0;padding:2px;margin-left:2px;margin-bottom:5px;"
|-
|style="font-size:14px;font-weight:bold;padding-top:5px;text-align:center"|14. května 2013 bude od 15:00 probíhat údržba wiki. I když bude wiki v této době částečně dostupná, prosím, nepřispívejte na ni, vaše příspěvky budou ztraceny. Až tato zpráva zmizí, wiki již opět poběží normálně (pravděpodobně 14. května večer).
|}

KISK:Blok expertů/Témata pro magistry

2013-03-27T17:42:40Z

Michal Klajban: /* David Grudl: bude upřesněn */

KISK:Blok expertů/Témata pro magistry

2013-03-27T17:41:54Z

Michal Klajban: +me

KISK:Blok expertů/Témata pro magistry

2013-03-25T17:14:14Z

Michal Klajban: +me

KISK:Blok expertů/Témata pro magistry

2013-03-10T13:50:45Z

Michal Klajban: /* Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse? */ +

KISK:Blok expertů/Témata pro magistry

2013-03-10T13:46:38Z

Michal Klajban: +

MediaWiki:Sidebar

2013-02-28T09:45:06Z

Michal Klajban:

WikiKnihovna:Aktuality

2013-02-28T07:58:31Z

Michal Klajban: +1

*'''28. února'''
::Spammeři útočí: místo matematické captchi instalována jednoduchá otázka na počet Sněhurčiných trpaslíků.

;2012
----
*'''23. března'''
::Založena stránka [[WikiKnihovna:Nový článek]], na kterou je odkazováno z levého menu. Nechť to pomůže nováčkům!
*'''20. března'''
::Osídlen [http://www.facebook.com/pages/WikiKnihovna/235526443198709 Facebook]
*'''12. března'''
::Odkazy vedoucí mimo wiki se otevírají v novém panelu, přidán favicon.
*'''9. března'''
::Spamerští roboti už umí ConfirmEdit spočítat, takže nainstalována [http://www.mediawiki.org/wiki/Extension:VisualMathCaptcha vizuální CAPTCHA]. Projevuje se nutností vypočítat během registrace jednoduchý matematický příklad zobrazený na obrázku
*'''6. března'''
::Kvůli spamu nainstalována extenze [http://www.mediawiki.org/wiki/Extension:ConfirmEdit ConfirmEdit], která se projevuje jednoduchou matematickou captchou během registrace
*'''26. února'''
::Založeno základní [[WikiKnihovna:Kategorizace|kategorizační schéma]]
*'''22. února'''
::'''[[WikiKnihovna:Přesun KiskWiki|Projekt spuštěn]]'''
*'''5. února'''
::Vrcholí přípravy na import stránek z KiskWiki
*'''14. ledna'''
::Nástřel [[WikiKnihovna:FAQ|FAQ]], snad ustálení [[Nápověda:Jmenný prostor|jmenných prostorů]]
;2011
----
*'''16. listopadu'''
::Představení projektu na konferenci Infokon :)
*'''12. listopadu'''
::Položen základ kategorizačního systému pro projektové stránky
*'''6. listopadu'''
::Založení [[Nápověda:Obsah|nápovědy]]
*'''5. listopadu'''
::Vytvoření konceptu pro hlavní stranu, vytvořeny pracovní prostory KISK, ÚBK a ÚISK
*'''4. listopadu'''
::Instalace základních extenzí jako Cite, CharInset, InputBox a experimentálně i WYSIWYG editoru
*'''1. listopadu'''
::Založení projektu pod pracovním názvem WikiKnihovna

WikiKnihovna:Hlavní strana

2013-02-28T07:55:20Z

Michal Klajban: fix link

__NOTOC__ __NOEDITSECTION__
{{WikiKnihovna:Hlavní strana/Hlavička}}
{| style="border=0 width="100%" align="center"
|colspan="2"|
|- valign="top"

| width="60%" |
{| width="100%"
|
{| border=0 width="100%" align="center" style="background:#FFFFFF; border:1px solid #F0C9EB; padding:5px;"
|<div style="float:right;margin-left:-15px;"></div>
[[Soubor:Nuvola apps edu miscellaneous.svg|30px|left]]<h3>O projektu</h3>
|-
|
{|
|<div style="height: 260px">{{WikiKnihovna:Hlavní strana/O projektu}}</div>
|}
|}
|-
|
{| border=0 width="100%" align="center" style="background:#FFFFFF; border:1px solid #F0C9EB; padding:5px;"
|<div style="float:right;margin-left:-15px;"></div>
[[File:Icon tools.png|30px|left]]<h3>Zapojte se</h3>
|-
|
{|
|<div style="height: 80px">{{WikiKnihovna:Hlavní strana/Zapojte se}}</div>
|}
|}
|}

| width="40%" |
{| width="100%"
|
{| border=0 width="100%" align="center" style="background:#FFFFFF; border:1px solid #F0C9EB; padding:5px;"
|<div style="float:right;margin-left:-15px;"></div>
[[File:Nuvola apps browser.png|30px|left]]<h3>[[WikiKnihovna:Aktuality|Aktuality]]</h3>
|-
|
{|
|<div style="height: 240px; overflow: auto">{{WikiKnihovna:Aktuality}}</div>
|}
|}
|-
|
{| border=0 width="100%" align="center" style="background:#FFFFFF; border:1px solid #F0C9EB; padding:5px;"
|<div style="float:right;margin-left:-15px;"></div>
[[File:Nuvola apps kpdf.png|30px|left]]<h3>Rychlé info</h3>
|-
|
{|
|<div style="height: 100px">{{WikiKnihovna:Hlavní strana/Rychlé info}}</div>
|}
|}
|}
|}
{| border=0 width="100%" align="center" style="background:#FFFFFF; border:1px solid #F0C9EB; padding:5px;"
|<div style="float:right;margin-left:-15px;"></div>
[[File:Nuvola apps kfind.png|30px|left]]<h3>Procházení kategorií s články</h3>{{WikiKnihovna:Hlavní strana/Kategorie}}
|-
|
{|
{{DISPLAYTITLE:{{FULLPAGENAME}}}}
[[Kategorie:WikiKnihovna]]

KISK:Blok expertů/Témata pro magistry

2013-02-27T13:47:59Z

Michal Klajban: /* Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání */ +me

KISK:Blok expertů/Témata pro magistry

2013-02-27T13:46:14Z

KISK:Blok expertů/Témata pro magistry

2013-02-27T13:43:53Z

Michal Klajban: /* Požadavky na shrnutí přednášek */ fixy

Karen Markey

2013-02-21T07:34:35Z

Michal Klajban: /* Externí zdroje */ {{DEFAULTSORT:Markey, Karen}} Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví

{{Infobox Vědec
|jmeno = Karen Markey Drabenstott
[[Soubor:markey_karen.jpg]]
|datum_narozeni = -
|misto_narozeni = -
|datum_umrti = -
|misto_umrti = -
|duvod_umrti = -
|rodina = -
|pobyt = USA
|obcanstvi = americké
|skola = [[The Johns Hopkins University, Baltimor]], [[Syracuse University, School of Information Studies]]
|pracoviste = [[School of Information, University of Michigen]]
|znamy_diky = projekt [[BiblioBouts]] - podpora informačního vzdělávání
|oceneni = Jesse H. Shera Award, The Frederick G. Kilgour Award, Esther J. Piercy Award
}}

Karen Markey Drabenstott (* ) je profesorkou informační vědy na School of Information, University of Michigan. Učí organizaci informací, kolektivní rozvoj a online vyhledávání. Je hlavní iniciátorkou projektu BiblioBouts, sponzorovaného Institutem muzejních a vědeckých služeb (Institute of Museum and Library Services). Vyzývá své studenty ke hraní BiblioBouts, což je online společenská hra, která učí studenty informační gramotnost a psaní vědeckých prací.

== Život ==

=== Vzdělání ===

Karen Markey vystudovala The Johns Hopkins University v Baltimoru a v roce 1975 jí byl udělen titul B.A.v oboru Dějiny umění. Dále pokračovala na Syracuse University, School of Information Studies, kde v roce 1977 získala titul M.L.S. v oboru Informační věda. V roce 1981 získala titul Ph.D. na stejné univerzitě, v oboru Knihovnictví a informační věda. Její disertační práce byla na téma „Počítačem asistovaná výstavba průvodce témat a konceptů ve středověkém umění a jejich základní atributy“ (Computer-assisted construction of a guide to themes and concepts in medieval art and thein essential attributes) <ref name="Markey"> MARKEY, Karen. ''Curriculum Vita Karen Markey'' [online]. 2011, [cit. 2012-05-07]. Dostupné z: <http://ylime.people.si.umich.edu/kmWebVita20110414.pdf> </ref>

=== Zaměstnání ===

V létě 1975 Karen Markey pracovala jako knihovnice (Slide Librarian) v Learning Resource Center, Niagara County Community College, v Sanbornu. V letech 1975–76 povýšila na referenční asistentku (Reference Assistant) v Milton S. Eisenhower Library, The Johns Hopkins University, v Baltimoru. Dále postoupila v létě 1977 na knihovní stážistku (Library Intern) v National Trust for Historic Preservation, ve Washingtonu. Jako vědecká pracovnice (Research Associate) další rok pokračovala v ERIC Clearinghouse/Information Resources, Syracuse University, v Syracuse. A jako odborná asistentka (Research Assistant) další rok v Online Computer Library Center, Inc., Columbus.

V současnosti pracuje Karen jako profesorka na School of Information na Univerzitě v Michiganu. Od roku 1987 do 1990 byla na této univerzitě odbornou asistentkou, v letech 1990–2002 působila jako docentka a od roku 2002 do současnosti je profesorkou informační vědy. Studenty učí organizaci informačních zdrojů, kolektivní rozvoj a online vyhledávání a databáze.

Zároveň hostovala na jaře roku 1986 jako profesorka na fakultě Knihovnictví a informační vědy na Univerzitě v Kalifornii, v Los Angeles. Dále pracovala v letech 1981–1986 jako výzkumný pracovník a 1986–1987 jako vedoucí výzkumný pracovník v Online Computer Library Center (OCLC) v Dublinu. V létě a na podzim roku 1991 a v zimě a v létě roku 2000 pracovala jako navštěvující odborník ve stejné instituci. <ref name="Markey">_</ref>

=== Zajímavosti ===

Karen se velice zajímá o veverky a ptáky. Na svých osobních stránkách [http://ylime.people.si.umich.edu/ http://ylime.people.si.umich.edu/] má dokonce popsány příběhy svých šesti oblíbených veverek. Jmenují se Tom, Bridget, Dolly, Punker, Jack a Nosey. Říká o nich, že každá veverka má svojí vlastní osobnost, je s nimi spousta legrace a poskytují ji mnoho zábavy. Svoji zálibu v ptácích popisuje také. Jihovýchodní Michigan je podle Karen skvělé místo pro ptáky, zvláště na jaře.<ref name="Markey2"> MARKEY, Karen. ''Karen Markey'' [online]. 2011, poslední revize 20.6.2011 [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: <http://ylime.people.si.umich.edu/> </ref>

== Vědecká činnost ==

Vedle svého působení profesorky na informačních školách se Karen Markey zabývala rozsáhlou výzkumnou činností v oblastech předmětového třídění, organizace informací, vyhledávací strategie, vizuální představivost a vzdělávání knihovních uživatelů prostřednictvím hraní her. <ref name="Markey2">_</ref>

V poslední době se zabývá vytvářením online her, jejichž prostřednictvím získá uživatel informační dovednosti. Pod jejím vedením vnikl projekt BiblioBouts, sponzorovaný IMLS (Institute of Museum and Library Studies). Je to online společenská hra, jejímž cílem je nenásilným a zábavným způsobem seznámit studenty s informační gramotností a naučit je vše, co potřebují znát k výzkumnému procesu a psaní akademických prací. Hra umožňuje studentům vyhledávat a hodnotit informace, díky čemuž mají na konci kvalitní zdroje pro psaní své akademické práce a jejich citace. Projekt se setkal se značným úspěchem u odborníků i studentů.<ref> Building Games Students want to Play. ''School of informatik''. [online]. 2012. [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://www.si.umich.edu/node/1079. </ref>

Od 80. let pravidelně přednáší na konferencích. Přednesla příspěvky např. na téma Strategie vyhledávání na internetu, Porozumění třídění předmětových hesel v knihovních katalozích, Hodnocení knihovních systémů a služeb a Podpora uživatelské nezávislosti.<ref name="Markey">_</ref>

V roce 2000 navštívila i Českou Republiku v rámci semináře CASLIN a uvedla zde svůj příspěvek „Současné trendy vzdělávání v kurikulu knihovnictví a informační vědy.“ V něm informovala o současné praxi v knihovnickém vzdělávání v USA, zahrnula poslední technické novinky ovlivňující přístup k informacím, nové formy komunikace, problémy autorství, vydavatelů, uživatelů. V přehledu trendů na severoamerických knihovnických školách představila povinné a volitelné kurzy a programy. Hodnotila také informační systémy a informační služby, faktory ovlivňující životní cyklus informací, management, elektronické informační zdroje a nové informační technologie. Zamyslela se také nad budoucností knihovnického vzdělání a jeho obsahem (expertní systémy,  vizualizace informací, elektronický obchod, informační architektura, masová komunikace, kyberprostorová legislativa, komunitní informační systémy). <ref>Študentová, Hana. CASLIN 2000. In: ''Vědecká knihovna v Olomouci'' [online]. Olomouc, 2000. [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://www.vkol.cz/cs/dokumenty/knihovni-obzor/ko-2000-3/clanek/caslin--2000/. </ref>

== Ocenění ==

*2010     ALA’s Library Instruction Round Table’s (LIRT) zvolila jejíčlánek “Will undergraduate students play games to learn how to conduct library research?” za jeden z nejlepších výukových článků za rok 2009.
*2010     Provost’s Teaching Innovation Prize (TIP), University of Michigan, za projekt “BiblioBouts: A Library Research Game Professors Can Integrate Directly in Their Classes.”
*2006     ALA’s Library Instruction Round Table’s (LIRT) zvolila jejíčlánek “Testing the effectiveness of multimedia for library-user education” za jeden z nejlepších výukových článků za rok 2006.
*2005     ALA’s Library Instruction Round Table’s (LIRT) zvolila jejíčlánek  "Why I Still Teach Online Searching” za jeden z nejlepších výukových článků za rok 2004.
*2000     Jesse H. Shera Award for Distinguished Published Research, Library Research Round Table, American Library Association.
*1998     The Frederick G. Kilgour Award for Research in Library and Information Technology, Library & Information Technology Association, American Library Association.
*1995     Career Development Award, Michigan Agenda for Women, University of Michigan,
*1994     Excellence in Service Award, School of Information and Library Studies.
*1992     Honor Society of Phi Kappa Phi, U-M Chapter.
*1988     Esther J. Piercy Award, Resources & Technical Services Division, American Library Association.<ref name="Markey">_</ref>

== Bibliografie ==

=== Knihy ===

*1994     Markey, Karen, Diane Vizine-Goetz. Using subject headings for online retrieval: theory, practice, and potential. San Diego: Academic Press. 365 p.
*1991     Markey, Karen, editor. Subject authorities in the online environment; papers from a conference program held in San Francisco, June 29, 1987. Chicago: American Library           Association. 84 p.
*1986     Markey, Karen. Subject access to visual resources collections. New York: Greenwood Press. 189 p.
*1984     Markey, Karen. Subject searching in library catalogs: before and after the introduction of online catalogs. Dublin, OH: OCLC. 176 p.

=== Kapitoly knih ===

*2000     Drabenstott, Karen M. Web search strategies. In: ''Saving the time of the library user through subject access innovation: papers in honor of Pauline Atherton Cochrane, ''edited by   William J.    Wheeler, Champaign, IL: University of Illinois, 114–161 p.
*1996     Drabenstott, Karen M., Daniel E. Atkins. The Kellogg CRISTAL-ED Project: creating a model program to support libraries in the digital age. In: ''Advances in Librarianship, ''edited by Irene P. Godden, San Diego, CA: Academic Press, 47–68.
*1992     Drabenstott, Karen M. Focused Group Interviews, In: ''Qualitative research in informatik management, ''eds. Jack Glazier and Ronald R. Powell, Englewood, CO: Libraries Unlimited, 85–104.
*1989     Markey, Karen. Subject searching strategies for online catalogues through the Dewey Decimal Classification. In: ''The Online catalogue: Developments and directions, ''ed. Charles R. Hildreth, London: Library Association Publishing, 61–83.
*1986     MARKEY, Karen. Users and the online catalog: subject access problems. In: ''The impact of online catalogs, ''ed. Joseph R. Matthews, New York: Neal-Schuman, 35–70.
*1984     MARKEY, Karen. Visual arts resources and computers. In: ''Annual review of informatik science and technology, ''ed. Martha E. Williams, White Plains, NY: Knowledge Industry Publications, 271–309.

=== Články ===

Časopisecká publikační činnost Karen Markey je velmi rozsáhlá, zde uvádíme jen část.

*2009    Markey, Karen, Fritz Swanson, Andrea Jenkins, Brian J. Jennings, Beth St. Jean, Victor Rosenberg, Xingxing Yao, and Robert L. Frost. Will undergraduate students play games to learn how to conduct library research? ''Journal of Academic Librarianship. ''35 (4), 303–313.
*2008    Markey, Karen, Fritz Swanson, Andrea Jenkins, Brian J. Jennings, Beth St. Jean, Victor Rosenberg, Xingxing Yao, and Robert L. Frost. Designing and testing a web-based board game for teaching information literacy skills and concepts. ''Library High Tech. ''26 (4), 663– 681''.''
*2008    Markey, Karen, Fritz Swanson, Andrea Jenkins, Brian J. Jennings, Beth St. Jean, Victor Rosenberg, Xingxing Yao, and Robert L. Frost. The effectiveness of a web-based board game for teaching undergraduate students information literacy concepts and skills. ''D-Lib Magazine ''[online]''. ''14 (9/10). Dostupné z: [http://www.dlib.org/dlib/september08/markey/09markey.html http://www.dlib.org/dlib/september08/markey/09markey.html].
*2007    Markey, Karen. 25 years of research on end-user searching: Research findings. ''Journal of the American Society for Information Science & Technology ''58 (8), 1071–1081.
*2007    Markey, Karen, Beth St. Jean, Soo Young Rieh, Jihyun Kim, and Elizabeth Yakel. Nationwide census of institutional repositories: Preliminary findings. ''Journal of Digital Information ''[online].  8 (2). Dostupné z: [http://journals.tdl.org/jodi/article/view/194/170 http://journals.tdl.org/jodi/article/view/194/170].
*2007    Markey, Karen. The online catalog: Paradise lost or paradise regained? ''D-Lib Magazine ''[online]. 13 (1/2). Dostupné z: [http://www.dlib.org/dlib/january07/markey/01markey.html http://www.dlib.org/dlib/january07/markey/01markey.html].
*2006    Markey, Karen. Forty years of classification online: Final chapter or future unlimited?''Cataloging & Classification Quarterly. ''42 (3/4), 1–63.
*2005    Markey, Karen et al. Testing the effectiveness of multimedia for library-user education.''Portal. ''5 (4), 527–544.
*2004    Markey, Karen. Current educational trends in library and information science curricula.''Journal of Education for Library and Information Science. ''45 (4), 317–339.
*2004    Drabenstott, Karen M. Information retrieval systems for end users: Primetime players that just don’t make the grade. ''Journal of Education for Library and Information Science. ''45 (2), 171–175.
*2004    Drabenstott, Karen M. Why I still teach online searching. ''Journal of Education for Library and Information Science. ''45 (1), 75–80.
*2003    Drabenstott, Karen M. Interactive multimedia for library-user education. ''Portal. ''3 (4), 601–613.
*2001    Drabenstott, Karen M. Web search strategy development. ''Online. ''25 (4), 18–27.
*2000    Frost, C. Olivia, Bradley Taylor, Anna Noakes, Stephen Markel, Deborah Torres, and Karen M. Drabenstott. Browse and Search Patterns in a Digital Image Database.''Information Retrieval. ''1, 287–313''.''
*1999    Drabenstott, Karen M., Marie Williams, and Melanie Leavitt. Do Librarians Understand the Subject Headings in Library Catalogs? ''Reference & User Services Quarterly. ''38 (4), 369– 387.
*1996    Drabenstott, Karen M. Enhancing a new design for subject access to online catalogs. ''Library Hi Tech. ''14 (1), 87–109.
*1992    Drabenstott, Karen M. The need for machine-readable authority records for topical subdivisions. ''Information Technology and Librarie.s ''11 (2), 91–104.
*1989    Markey, Karen, and Diane Vizine-Goetz. Untraced references in the machine-readable Library of Congress Subject Headings. ''Library Resources & Technical Services ''33 (1), 37– 53.
*1988    Markey, Karen. Access to iconographical research collections. ''Library Trends. ''37 (2), 154–74.
*1987    Markey, Karen. Searching and browsing the Dewey Decimal Classification in an online catalog. ''Cataloging and Classification Quarterly. ''7 (3), 37–68.
*1986    Markey, Karen, and Anh N. Demeyer. Findings of the Dewey Decimal Classification online project. ''International Cataloguing ''15 (2), 15–19.
*1985    Markey, Karen. Subject-searching experiences and needs of online catalog users: Implications for library classification. ''Library Resources & Technical Services. ''29 (1), 34–51.
*1984    Markey, Karen. Offline and online user assistance for online catalog searchers. ''Online ''8 (3), 54–66.
*1983    Markey, Karen. Thus spake the OPAC user. ''Information Technology and Libraries ''2 (4), 381–7.<ref name="Markey">_</ref>

== Poznámky ==

<references />

== Externí zdroje ==

University of Michigan. ''School of information'' [online]. 2012 [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: <[http://www.si.umich.edu/people/karen-markey http://www.si.umich.edu/people/karen-markey]>

MARKEY, Karen. ''Personal web site of Karen Markey'' [online]. 2011, poslední revize 20.6.2011 [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: <[http://ylime.people.si.umich.edu/ http://ylime.people.si.umich.edu/]>

MARKEY, Karen. ''Curriculum Vita Karen Markey'' [online]. 2011, [cit. 2012-05-07]. Dostupné z: <[http://ylime.people.si.umich.edu/kmWebVita20110414.pdf http://ylime.people.si.umich.edu/kmWebVita20110414.pdf]>

{{DEFAULTSORT:Markey, Karen}}
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

Harold Borko

2013-02-21T07:34:08Z

Michal Klajban: /* Externí zdroje  */ {{DEFAULTSORT: Borko, Harold}} Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví

{{Infobox Vědec|jmeno = Harold Borko|datum_narozeni = 4.2. 1922|misto_narozeni = New York, NY (USA)|datum_umrti = 7.4. 2012|misto_umrti = -|duvod_umrti = - |rodina = ženatý od r. 1947 s Hannah Levin, 2 děti Hilda, Marty|pobyt = USA, Santa Monica|obcanstvi = americké|skola = City College of the City University of New York, University of California, University of Southern California|pracoviste = UCLA|znamy_diky = průkopník informační vědy, publikační činnost z oblasti informační vědy (zvláště ukládání a vyhledávání informací |oceneni = 1966 – prezident Americké asociace informačních věd, 1988 – ocenění za nejlepšího učitele informačních věd, 1994 – Award of Merit}}

Harold Borko patřil mezi průkopníky informační vědy. ''„Svou prací pomohl v rozvoji mnoha odvětví, jako jsou třeba ukládání a vyhledávání informací, klasifikační systémy, analýza systémů a informační sítě.“''<ref>Harold Borko (1922-2012): Professor Pioneered Information Studies at UCLA — Graduate School of Education and Information Studies. UCLA PORTAL [online]. 2012 [cit. 2012-05-16]. Dostupné z: [http://gseis.ucla.edu/news-events/news-items/harold-borko-1922-2012-professor-pioneered-information-studies-at-ucla http://gseis.ucla.edu/news-events/news-items/harold-borko-1922-2012-professor-pioneered-information-studies-at-ucla]</ref> Napsal esej, ve které vysvětlil/definoval pojem „informační věda“ . Pracoval pro první softwarovou společnost na světě. Vyučoval na UCLA (University of California, Los Angeles).

== Život  ==

Narodil se 4.2.1922 v New Yorku Georgovi a Hildě Borkovým. V letech 1942-46 byl v armádě. V roce 1947 se oženil s Hannah Levinovou, se kterou měl dceru Hildu a syna Martyho. V roce 1948 dosáhl bakalářského stupně z psychologie na UCLA. Rok poté získal magisterský titul z psychometrie na University of Southern California, kde také roku 1952 získal doktorát z psychologie. V padesátých letech pracoval v RAND Corporation jako sociolog. Před vstupem do akademických kruhů sloužil jako kapitán a psycholog v armádě (1950-56). 1956-67 pracoval v System Development Corporation (bývá označována za první softwarovou firmu na světě) jako sociolog. 1966 se stal prezidentem Americké společnosti pro informační vědu.V témže roce byl také prezidentem Amerického institutu pro informační vědu. Než začal oficiálně vyučovat na UCLA (1968), učil zde dva roky na částečný úvazek. 1988 získal cenu za nejlepšího učitele informační vědy. V roce 1994 získal Award of Merit. 7.4.2012 umřel ve věku 90 let.

== Dílo  ==

Napsal esej Information Science: What is It?, kde vysvětlil pojem informační věda. Největší přínos pro informační vědu měly jeho díla Abstracting Concepts and Methods a Indexing Concepts and Methods. Je autorem mnoha článků na téma indexování, vyhledávání informací, automatické zpracování jazyka. Věnoval se počítačové vědě a vyyčil cíle informačního vzdělávání. Další jeho práce jsou např. Abstracting Concepts and Methods, Targets for Research in Library Education, Computers and the Problems of Society nebo Automated Language Processing.

== Aktivity  ==

*Účastnil se přednášek a konferencí 
*Vyučoval na UCLA 
*Pracoval pro RAND
*Publikační činnost v oblasti informační vědy

== Význam pro informační vědu ==

Harold Borko pomáhal rozvíjet informační vědu v jejích počátcích. Významný kus práce odvedl v oblasti ukládání a vyhledávání informací. Pracoval také ve firmě vyvíjející software.

== Úspěchy  ==

*1966 – prezident Americké asociace informačních věd
*1988 – ocenění za nejlepšího učitele informačních věd
*1994 – '''Award of Merit'''

== Publikace  ==

*'''Abstracting Concepts and Methods'''
*'''Indexing Concepts and Methods'''
*Information Science: What is It?
*Automated Language Processing
*Computer Application in the Behavioral Sciences
*Computers and the Problems of Society
*Targets for Research in Library Education

== Citace  ==

<references />

== Externí zdroje  ==

#Harold Borko: American Information scientist ( 1922 - ). GALE: CENGAGE Learning [online]. 2001, 06/28/2001 [cit. 2012-05-16]. Dostupné z: [http://go.galegroup.com/ps/i.do?id=GALE%7CH1000010517&v=2.1&u=masaryk&it=r&p=LitRC&sw=w http://go.galegroup.com/ps/i.do?id=GALE%7CH1000010517&v=2.1&u=masaryk&it=r&p=LitRC&sw=w]
#Harold Borko (1922-2012): Professor Pioneered Information Studies at UCLA — Graduate School of Education and Information Studies. UCLA PORTAL [online]. 2012 [cit. 2012-05-16]. Dostupné z: [http://gseis.ucla.edu/news-events/news-items/harold-borko-1922-2012-professor-pioneered-information-studies-at-ucla http://gseis.ucla.edu/news-events/news-items/harold-borko-1922-2012-professor-pioneered-information-studies-at-ucla]

{{DEFAULTSORT:Borko, Harold}}
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

Ruth M. Davis

2013-02-21T07:33:40Z

Michal Klajban: /* Externí zdroje */ {{DEFAULTSORT:Davis, Ruth M.}} Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví

{{DEFAULTSORT: Davis, Ruth M.}}

{{Infobox Vědec |jmeno = Ruth M. Davis
[[Soubor:Ruth.jpg|250px|border]]<ref name:"women">A Few Good Women: Advancing the Cause of Women in Government, 1969-74. In: The Pennsylvania State University [online]. 2011 [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: http://www.libraries.psu.edu/psul/digital/afgw/bios/davis.html</ref>

|datum_narozeni = 1929|misto_narozeni = -|datum_umrti = 28. 3. 2012<ref>University of Maryland. In: Obituaries [online]. 2012 [cit. 2012-05-18]. Dostupné z: http://www-math.umd.edu/about-us/math-news</ref>
|misto_umrti = -|duvod_umrti = -|pobyt = -|rodina = manžel Benjamin Lohr|obcanstvi = USA|skola = B.A. - American University M.A., Ph.D - University of Maryland|pracoviste = University of Maryland|znamy_diky = |oceneni = 1973 – Rockefeller Public Servise Award for Professional Accomplishment and Development}}

 '''Ruth M. Davis''' (*1929 - 28. 3. 2012) byla uznávaná počítačová odbornice, pedagožka a vládní úřednice, byla jednou z prvních žen, které obdržely doktorát z matematiky. V roce 1981 založila svou vlastní společnost The Pymatuning Group Inc., která se specializuje v oblastech mikroelektroniky, počítačů, informací, automatizace a robotiky.<ref name:"ruth">RASMUSSEN, Norman L. Ruth M. Davis Joins SofTech Board of Directors. Business wire. 1992. Dostupné z: http://search.proquest.com/docview/445654686?accountid=16531</ref>

== Život ==
Ruth M. Davis byla jedináček, vyrůstala v severovýchodní Pensylvánii a Marylandu a jako dítě považovala počítání za nudné, ale později se z matematiky a fyziky stala její životní vášeň.<ref name="donates">Alumni Profile: Computer Science Pioneer Donates $500,000 for Mathematics Professorship. CMPS Continuum [online]. 2003, s. 12 [cit. 2012-05-18]. Dostupné z: http://www.cmns.umd.edu/pdfs/cmps_f03.pdf</ref> Kniha A Matter of Simple Justice <ref>Excerpts: Overcoming Barriers. A Matter of Simple Justice [online]. 2012 [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://www.amatterofsimplejustice.com/excerpts/excerpts_barriers.html</ref> - Davis vypráví o tom, jak těžké pro ni jako ženu bylo prosadit se v oboru, kterému dominovali muži.

=== Vzdělání ===

Bakalářský titul za studium matematiky získala na American University. Dále pokračovala ve studiu matematiky na [http://cs.wikipedia.org/wiki/University_of_Maryland University of Maryland], kde dosáhla nejprve na titul M.A. v roce 1952 a později i Ph.D roku 1955. Davis prohlásila, že matematiku považuje za základní kámen vědy i technologie. Na její počest bylo roku 2000 ustanoveno [http://advancement.umd.edu/celebration/showScholarship.php?main_id=524Dr. Ruth Davis Fellowship Fund for Mathematics and Physics], které si klade za cíl podporovat postgraduální studenty v oboru matematiky a fyziky. Sama Davis na jeho konto přispěla částkou 500 000 dolarů. Chtěla tak povzbudit všechny, kteří se o matematiku zajímají.<ref name="donates">Alumni Profile: Computer Science Pioneer Donates $500,000 for Mathematics Professorship. CMPS Continuum [online]. 2003, s. 12 [cit. 2012-05-18]. Dostupné z: http://www.cmns.umd.edu/pdfs/cmps_f03.pdf</ref>

== Práce ==

Po absolvování školy pracovala v padesátých letech v National Institute of Standards and Technology (NIST), kde pomáhala při vytváření jedněch z prvních počítačových softwarů. Krátce po získání doktorského titulu ji přijal do amerického námořnictva admirál [http://en.wikipedia.org/wiki/Hyman_G._Rickover Hyman G. Rickover]. Jejím úkolem bylo vybudovat řídící a kontrolní počítačový systém, jednalo se o první takový vojenský projekt založený na počítačové technice v celém světě. Tato práce jí vynesla uznání v odborných kruzích.<ref name="donates">Alumni Profile: Computer Science Pioneer Donates $500,000 for Mathematics Professorship. CMPS Continuum [online]. 2003, s. 12 [cit. 2012-05-18]. Dostupné z: http://www.cmns.umd.edu/pdfs/cmps_f03.pdf</ref> Po dalších dvacet let se Davis pracovala v mnoha státních úřadech, kde působila jako průkopnice informační vědy, která jim pomáhala zorientovat se v informačním věku. Dlouhou dobu byla zaměstnaná americkou vládou, zastávala významné pozice na ministerstvu obrany, National Bureau of Standards, the Department of Commerce a the Department of Energy.
Významná je především její práce v Institutu pro počítačové vědy a technologie v National Bureau of Standards.

Ruth Davis je členkou mnoha profesních organizací, z těch nejvýznamnějších můžeme jmenovat například National Academy of Engineering, the American Association for the Advancement of Science a National Academy of Public Administration. Poté, co v roce 1981 odešla ze státních služeb, založila vlastní firmu Pymatuning Group, je pojmenovaná po indiánském kmeni v západní Pensylvánii, kterému vládne žena.<ref name="donates">Alumni Profile: Computer Science Pioneer Donates $500,000 for Mathematics Professorship. CMPS Continuum [online]. 2003, s. 12 [cit. 2012-05-18]. Dostupné z: http://www.cmns.umd.edu/pdfs/cmps_f03.pdf</ref>

=== Přehled zaměstnání ===

*od 1955 David Taylor Model Basin
*1957 - 1961 head of the Operations Research Division v David Taylor Model Basin
*1977 - 1979 Deputy Undersecretary of Defense for Research and Advanced Technology
*1979 - 1981 Assistant Secretary of Energy for Resource Applications
*od 1981 President a Chief Executive Officer ve skupině Pymatuning, Inc. v Arlingtonu, Virginia
*od 1992 Board of Directors ve firmě [http://www.softech.com/SofTech SofTech]<ref name:"ruth">RASMUSSEN, Norman L. Ruth M. Davis Joins SofTech Board of Directors. Business wire. 1992. Dostupné z: http://search.proquest.com/docview/445654686?accountid=16531</ref>
*1992 - 2000 Chairperson of The Aerospace Corporation, a non-profit entity engaged in space technology<ref>Ruth M. Davis. Bloomberg Businessweek [online]. 2012. [cit. 2012-05-7]. Dostupné z <http://investing.businessweek.com/research/stocks/private/person.asp?personId=561811&privcapId=202304&previousCapId=106161&previousTitle=Chart%20Capital%20Partners.</ref> od 1992 Board of Directors ve firmě [http://www.softech.com/SofTech SofTech]

== Další aktivity ==

Abychom plně ocenili její přínos, zmíníme zde několik jejích významných počinů:

*Na Ministerstvu obrany vyvinula první software a systémy, které se používaly ve vzdušném boji, pro balistické střely a špionážní družice.
*V Národním institutu zdraví ([http://en.wikipedia.org/wiki/National_Institutes_of_Health NIH]) založila Centrum pro biomedicínskou komunikaci a dohlížela na vytvoření Medline, což je medicínská databáze, která se soustřeďuje především na články z odborných periodik a klinické studie.<ref>Medicínské databáze I. - Úvod. In: Věda cz [online]. 2004 [cit. 2012-05-18]. Dostupné z: http://www.veda.cz/article.do?articleId=6072</ref> Medline se později stala modelem pro vyhledávače Nexus a Lexus a také inspirovala knihovnu Kongresu při vytváření jejích online služeb. Díky tomu, že si Davis uvědomila, že satelity mohou být použity na vysílání lékařských informací od lidí žijících v odlehlých oblastech k doktorům vzdáleným kilometry daleko, stala se velmi důležitou osobou při nástupu éry [http://en.wikipedia.org/wiki/Telemedicine telemedicíny].
*V [http://www.nist.gov/index.html National Institute of Standards and Technology] založila Ústav pro počítačovou vědu a technologie, který vytvořil první úspěšné normy pro kódování dat pro počítačové systémy ([http://en.wikipedia.org/wiki/Data_Encryption_Standard DES]).<ref name="donates">Alumni Profile: Computer Science Pioneer Donates $500,000 for Mathematics Professorship. CMPS Continuum [online]. 2003, s. 12 [cit. 2012-05-18]. Dostupné z: http://www.cmns.umd.edu/pdfs/cmps_f03.pdf</ref>

== Význam Ruth M. Davis pro informační vědu a knihovnictví ==

Ruth Davis byla jednou z prvních odborníků v matematice, kteří pochopili, jakým způsobem by softwary mohly být použity v národní obraně, objevování vesmíru, logistice, či zdravotní péči. Zasadila se o způsob, jakým nyní americký stát pomocí softwarů sbírá a používá informace. <ref>Alumni Profile: Computer Science Pioneer Donates $500,000 for Mathematics Professorship. CMPS Continuum [online]. 2003, s. 12 [cit. 2012-05-18]. Dostupné z: http://www.cmns.umd.edu/pdfs/cmps_f03.pdf</ref>
Davis se zasloužila o rozvoj počítačové komunikace v lékařském světě, byla také náměstkyní ředitele [http://www.nlm.nih.gov/ U.S. National Library of Medicine].<ref name:"women">A Few Good Women: Advancing the Cause of Women in Government, 1969-74. In: The Pennsylvania State University [online]. 2011 [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: http://www.libraries.psu.edu/psul/digital/afgw/bios/davis.html</ref>
Davis se stala vedoucí Centra pro biomedikální komunikaci na National Library of Medicine, zde posléze i za její spolupráce došlo k vytvoření databáze MEDLINE. Navíc experimenty s využitím satelitů za účelem komunikace přes oceán mnohonásobně přesáhly horizonty biomedikální a rozšířily se i do dalších oborů.<ref>Laws, leaders, and legends of the modern National Library of Medicine. In: NCBI [online]. 2008 [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2268223/</ref> 
Davisová byla velkou vizionářkou, již roku 1974 upozorňovala na důležitost počítačových věd a technologií. Vedla Institut pro počítačové vědy a technologie, který se snažil o účinné zavedení počítačů do veřejné a státní zprávy.

== Ocenění ==

Ruth Davis za svůj život získala celou řadu významných ocenění a medailí. Níže uvádíme seznam některých z nich.

*1972 Gold Medal od Department of Commerce
*1973 Rockefeller Public Service Award for Professional Accomplishment and Development
*1979 Computer Science Man-of-the-Year
*1984 Ada Augusta Lovelace Award for Computer Science
*1993 Distinguished Alumnus Award na University of Maryland
*2000 Jimmy Doolittle Fellowship Award for contributions to national defense, aeronautics, and the advancement of America's space endeavors<ref>E-News. The University of Maryland [online]. 2003 [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://www.cmns.umd.edu/enews_05_03.htm </ref>

== Výběrová bibliografie ==

DAVIS, Ruth M. Information control in command-control systems. COOPER, William Wager. ''New perspectives in organization research''. 1964, s. 464-478.

DAVIS, Ruth M. Classification and evaluation of information system design techniques. Ed. SPIEGEL, Joseph a Donald WALKER. Second Congress On The Information System Sciences. Washington, D. c.: Spartan Books, Inc., 1964, s. 77-83.

DAVIS, Ruth M. Man-machine communication. Ed. CUADRA, Carlos A. Annual Review Of Information Science And Technology. 1. vyd. New York: Interscience Publishers, 1966, s. 221-254.

DAVIS, Ruth M. A proper concept for military information systems. ''Communication''. 1967, s. 509-531.

DAVIS, Ruth M. The national biomedical communications network as a developing structure. BECKER, Joseph. Proceedings Of The Conference On Interlibrary Communications And Information Networks. Chicago: American Library Association, 1970.

DAVIS, Ruth M. The software reliability game. ''ACM SIGPLAN Notices''. 1975, roč. 10, č. 6, s. 1-. ISSN 03621340.

DAVIS, Ruth M. Preventive technology: a cure for scientific ills. Science. 1975, roč. 188, č. 4175.

DAVIS, Ruth M. Government information systems: only the automated will survive. Government Data Systems. 1976, roč. 5, č. 1, s. 14-16. ISSN 00466212.

DAVIS, Ruth M. Evolution of Computers and Computing. ''Science''. 1977, roč. 195, č. 4283 s. 1096-1102.

WILLENBROCK, F. Karl, Ruth M. DAVIS a Michael N. ALEXANDER. NBS: Problems and Needs. ''Science''. 1977, roč. 198, č. 4312, s. 8.

DAVIS, Ruth M. The DoD Initiative in Integrated Circuits. ''Computer''. 1979, roč. 12, č. 7, s. 74-79. Dostupné také z: [http://www.computer.org/csdl/mags/co/1979/07/01658818-abs.html http://www.computer.org/csdl/mags/co/1979/07/01658818-abs.html]

DAVIS, Ruth M. National Strategic Petroleum Reserve. ''Science''. 1981, roč. 213, č. 4508, s. 618-622.

DAVIS, Ruth M. Computers and Electronics for Individual Services. ''Science''. 1982, roč. 215, č. 4534, s. 852-855.

DAVIS, Ruth M. Comments. GUILE, Bruce R. ''Information technologies and social transformation''. Washington, D.C.: National Academy Press, 1985, s. 168-170. ISBN 0309035295.

DAVIS, Ruth M. Unintelligent Design?. Church & State. 2005, roč. 58, č. 10, s. 22-22. ISSN 00096334.

DAVIS, Ruth M. On a regular cauchy problem for the Euler-Poisson-Darboux equation. Annali di matematica pura ed applicata. 2006, roč. 42, č. 1. ISSN 1618-1891.

== Doporučená četba ==

== Použitá literatura ==

<references />

== Externí zdroje ==

[http://www.zoominfo.com/#%21search/profile/person?personId=431896&targetid=profile http://www.zoominfo.com/#!search/profile/person?personId=431896&targetid=profile] [http://www.aero.org/news/newsitems/davis-101600.html http://www.aero.org/news/newsitems/davis-101600.html] [http://www.libraries.psu.edu/psul/digital/afgw/bios/davis.html http://www.libraries.psu.edu/psul/digital/afgw/bios/davis.html] [http://www.legacy.com/obituaries/washingtonpost/obituary.aspx?n=RUTH-LOHR&pid=156790899 http://www.legacy.com/obituaries/washingtonpost/obituary.aspx?n=RUTH-LOHR&pid=156790899] [http://www.terp.umd.edu/2.1/calculating/ http://www.terp.umd.edu/2.1/calculating/]

rozhovor s Ruth M. Davis:
[http://content.epnet.com/pdf14_16/pdf/1974/K0E/01Apr74/7495987.pdf?T=P&P=AN&K=7495987&EbscoContent=dGJyMMTo50Sep7Y4y9f3OLCmr0qep7RSsay4TK%2BWxWXS&ContentCustomer=dGJyMPGuskuvrrVQuePfgeyx%2BEu3q64A&D=bth]

{{DEFAULTSORT:Davis, Ruth M.}}
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

Donald MacCrimmon Mackay

2013-02-21T07:33:05Z

Michal Klajban: /* Externí zdroje */ {{DEFAULTSORT:Mackay, Donald MacCrimmon}}

{{Infobox Vědec
|jmeno = Donald MacCrimmon Mackay
|datum_narozeni = 9. srpna 1922
|misto_narozeni = Caithness ve Skotsku
|datum_umrti = 6. února 1987
|misto_umrti =
|duvod_umrti = rakovina
|pobyt = Skotsko, Velká Británie
|obcanstvi = britské
|rodina = 16.července 1955 se oženil s Valerii Woodovou, mají spolu 5 dětí: Robert, Eleanor, Janet, Margaret a David
|skola = v roce 1943 získal B. Sc. na St Andrews University 1951 získat titul Ph.D. v postgraduálním programu fyziky na University of London
|pracoviste = 1943-1946 ve službách britského námořnictva 1946 - 1960 přednášel na Kings College v Londýně 1960 - 1982 University of Keele v Staffordshire - pomohl založit oddělení komunikace a neurovědy, pokračoval také s výzkumem 1982 emeritní profesor
|znamy_diky =
|oceneni = získal čestné členství ASA jako uznání svých úspěchů, byl mu udělen čestný titul Gordon College dne 19. září 1986
}}

'''Donald MacCrimmon Mackay'''
Donald MacCrimmon Mackay se narodil 9. srpna 1922 v Caithness ve Skotsku, v severní rybářské vesnici Lybster. Byl to syn Dr. Henry Mackay MacKay a Janet MacKay. Studoval fyziku, zabýval se integrací neurofyziologie, psychologie, filosofie a teologie v diskusi vědomí, ztělesnění a vznikající duši.
==Vzdělání==
Navštěvoval střední školu v blízkosti Whych ve Velké Británii. V roce 1943 získal titul B. Sc. na St Andrews University. 1943 - 1946 působil ve službách námořnictva. Následně započal postgraduální studium fyziky na University of London a v roce 1951 získal titul Ph.D. (na základě výzkumu “omezení vysokorychlostních elektronických analogových počítačů”). Od roku 1946 do roku 1960 přednášel také fyziku na Kings College v Londýně.

==Zaměstnání a život==
Mackay 1943 - 1946 působil ve službách britského námořnictva. Od roku 1946 do roku 1960 přednášel fyziku na Kings College v Londýně. 1960 se přestěhoval na University of Keele v Staffordshire, kde pomohl založit oddělení komunikace a neurovědy. Snažil se pomocí oborů fyziologie, experimentální psychologie, fyziky a informatiky objasnit organizaci mozku se zaměřením na informační a zpracování mechanismů zraku, sluchu a hmatu. Z této funkce odešel v roce 1982.Mackay si vzal 16.července 1955 Valerii Wood (byla jednou z jeho studentek fyziky). Jeho manželka i nadále bydlí v rodinném domě v Keele a je stále ve výzkumu. Jejich pět dospělích dětí, Robert (vyučuje matematiku na univerzitě ve Warwicku), Eleanor, Janet, Margaret a David (matematika) působí po celém světě. Ve svém výzkumu však nadále pokračoval jako emeritní profesor i se svojí manželkou Valerií až do své smrti v roce 1987.Mackay poznamenal, že kořeny jeho profesionálního růstu přišly z jeho výzkumu radaru za druhé světové války. ... Během války jsem pracoval na teorii automatizovaných elektronických počítačů a teorie informace, z nichž všechny jsou velmi relevantní k takovým věcem jako jsou autopiloti a automatické zbraně. Sám jsem se potýkal s problémy v konstrukci umělých smyslových orgánů. Snažil jsem se o tvorbu rad a zásad, na nichž by mohly být použity elektronické obvody pro simulaci situace ve vnějším světě tak, aby dávaly pokyny pro lodě, letadla, rakety a podobně.Později v roce 1950, když dělal svoji Ph.D. práci (“omezení vysokorychlostních elektronických analogových počítačů”), označoval počítače jako "elektronické mozky." Lidský mozek však nedokázal označit jako analogový ani jako digitální počítač. Ptal se tedy, jaký druh systému je lidský mozek? Jak pomocí analýzy dat dokáží umělé přístroje lépe pochopit systém lidského mozku? Mackay strávil celý život výzkumem mozku pomocí počítačových metod. Získal vhled do mechanismu mozku, zabýval se také problémy, jako je mozek-mysl, svobodná vůle, determinismus a role Boha v přírodě.Vliv na Mackayovo myšlení měla také příležitost setkat se s nizozemským historikem vědy Hooykaas Reijer. Martyn Lloyd-Jones pozval Hooykaas Reijer na výroční konferenci vědců do Londýna v roce 1948. Toto setkání bylo důležitým krokem vpřed v myšlení mnoha přítomných, včetně Mackay. Hooykaasovo myšlení a názory Mackaye velmi zaujaly a později také navštívil Hooykasovu rodinu v Zeist. Obě rodiny se brzy sblížily a často se vzájemně navštěvovali. Mackay se stal také vedoucím myslitelem v RSCF (Research Scientists' Christian Fellowship - Křesťanství ve vědě), jehož konference se učastnil každý rok a na které se často mluvil. Byl také široce použitý jako odborný asistent na otázky apologetiky na britských univerzitách.Donald Mackay (Don) byl často zapojen do programu výzkumu neurověd z MIT pod vedením Františka O. Schmidta. Schmidt propagoval mezioborový přístup ke studiu mozku a chování, ve kterém by prolomily tradiční disciplinární bariéry, které existují ve vědě.Schmidt vzpomíná ve své autobiografii: Na setkáních bylo ve vzduchu obvykle cítit intelektuální vzrušení. To byla atmosféra, v níž jsme pomocí metody "interthinking" (myšlení kolektivně pomocí diskuse) pracovali. Účastnili se jí významní odborníci z různých oblastí a snažili se vytvářet nové koncepce. To bylo podstatou pojmu NPV (Non-Profit Ventures - Neziskové akce) a důvod, proč by měli být prvotřídní vědci ochotni cestovat na dlouhé vzdálenosti a věnovat většinu svého času účasti na uváděných setkání a na intenzivních studijních programech (dvou až čtyř-týdenní). Schmidt poznamenal, že si Donald vysloužil respekt, tím, že formuloval své myšlenky o náboženských záležitostech po večeři při neformálních rozhovorech.Mackay měl přijmout mnoho pozvání přednášet o vědě a náboženství na křesťanských vysokých školách. Byl plenární řečník na výroční schůzi ASA, na Wheaton College v roce 1976 a na konferenci v Oxfordu v roce 1985. ASA mu udělil čestné členství v roce 1977 jako uznání jeho úspěchů. Mackay se stal evangelickým lidovým hrdinou pro jeho výkon v diskusi o behaviorismu s BF Skinner na Wm. Buckleyho PBS střeleckém programu 17. října, 1971. Jeho Behind the Eye (1991) vychází z jeho přednášek na University of Glasgow, 27. října, 11. listopadu 1986, uvedené pod názvem "V naší vlastní mikroskopem: Co mozek věda říká o lidské přirozenosti." ASA také těžily z transatlantických cest k bývalým koloniím.Morrison vzpomíná na dřívější návštěvu se svou ženou do domu Mackaye v Anglii: Vzal nás na univerzitu, aby nám ukázal některé jeho laboratorní zařízení a vysvětlil něco více o jeho práci. Jednou z oblastí, kterou studoval byla reakce mozku na zvuk, proto měl zvukotěsné komory. Zeptal se mě v přítomnosti své ženy, jestli jsem někdy zažil dokonalý klid. Odpověděl jsem, že ne. Pak mě vyzval, abych vstoupil do komory a zavřel dveře. Poprvé v životě jsem zažil pocit absolutního klidu.Donald celý svůj život rozvíjel své myšlenky v diskusích s kolegy a přáteli, jako byl Lloyd, Forrester a manželka Valerie. Mackeyova poslední návštěva Ameriky se konala v září 1986. Vědom si závažnosti nádoru bojoval tak silně, že přišel splnit několik dlouhodobých závazků a také potkat staré přátele. Byl udělen čestný titul Gordon College dne 19. září 1986 a dal svůj poslední rozhovor pro americké publikum. Jeho manželka i nadále bydlí v rodinném domě v Keele a je stále ve výzkumu. Jejich pět dospělích dětí, Robert (vyučuje matematiku na univerzitě ve Warwicku), Eleanor, Janet, Margaret a David (matematika) působí po celém světě.

==Významné publikace==
*1965 - Freedom of Action in a Mechanistic Universe
*1962 - Analogue Computing at Ultra-High Speed
*1969 - Information, Meaning and Mechanism
*1974 - The Clockwork Image
*1978 - Science, Chance and Providence
*1979 - Human Science and Human Dignity
*1980 - Brains, Machines and Persons
*1988 - The Open Mind 1991 - Behind the Eye

====1974 - The Clockwork Image A Christian Perspective On Science====
The Clockwork Image A Christian Perspective On Science: pohled na křesťanství očima neuro-vědce. Mackay tvrdí, že křesťané by neměli spoléhat na všemocného Boha a bojovat proti vědeckému pokroku, ale měli by podporovat všechny vědecké objevy. A to i když se neustále ukazuje, jak více a více z našeho vesmíru funguje zcela v souladu s fyzikálními zákony. Tvrdí že ani lidská duše není nějaká kouzelná duchovní entita která tahá za nitky našeho těla, ale že je to spíše jakási emergentní vlastnost našeho fyzického mozku.

====1986 - Behind the Eye====
Donald MacKay v průběhu roku 1986 přednášel na Univerzite Glasgow. Série přednášek byla zaznamenána a posmrtně vydána pod názvem Behind the Eye. Donald Mackay MacCrimmon zde mapuje klíčové trendy v oblasti fungování lidského mozku a teorie informace, a zabývá se jejich vlivem na témata identity, teismu a příčinné kauzality. I když věda a technika odhalila mnohé o vnitřním fungování lidské mysli, Mackay tvrdí, že zvýšené vědecké poznání nemusí nutně přinést konec teismu a víry. Význam pro informační vědu a knihovnictví Donald MacCrimmon Mackay svými myšlenkami ovlivnil mnoho lidí a také vědců z různých oborům, psychologové jako Braun, Ludwig, Rulo byli ovlivněni převážně jeho spisy. Obohatil také pomalu se rozvíjející obor informačních studií, který byl v té době na počátku. Díky jeho myšlenkám, které byly v základech, dal příležitost i jiným vědcům zabývat se tímto tématem. V Anglii založil DCN (Department of Communication and Neuroscience) - tento mezidisciplinární vizionářský program čerpal z oborů fyziologie, experimentální psychologie, fyziky a informatiky aby objasnil organizaci mozku se zaměřením na informační zpracování procesů zraku, sluchu a hmatu.

==Význam pro informační vědu a knihovnictví==
Donald MacCrimmon Mackay svými myšlenkami ovlivnil mnoho lidí a také vědců z různých oborům, psychologové jako Braun, Ludwig, Rulo byli ovlivněni převážně jeho spisy. Obohatil také pomalu se rozvíjející obor informačních studií, který byl v té době na počátku. Díky jeho myšlenkám, které byly v základech, dal příležitost i jiným vědcům zabývat se tímto tématem. V Anglii založil DCN (Department of Communication and Neuroscience) - tento mezidisciplinární vizionářský program čerpal z oborů fyziologie, experimentální psychologie, fyziky a informatiky aby objasnil organizaci mozku se zaměřením na informační zpracování procesů zraku, sluchu a hmatu.

==Zajímavosti==
*Během druhé světové války pracoval na vývoji prvního radaru.
*Celý život se hlásil k evangelické církvi
*ASA mu udělil čestné členství v roce 1977 jako uznání jeho úspěchů
*byl mu udělen čestný titul Gordon College dne 19. září 1986.

==Použitá literatura==
*MACKAY, Donald MacCrimmon. ''Behind the Eye''. London: Blackwell Pub, 1986. s. 40, ISBN 0631173323
*Francis O. Schmidt, ''The Never-Ceasing Search'' (Philadelphia: American Philosophical Society, 1990)223-4. Schmidt's biography provides a detailed history of the NRP and of his own perspectives on science and Christianity.
*[http://www.goodreads.com/book/show/3839772-the-clockwork-image-a-christian-perspective-on-science
*http://www.goodreads.com/book/show/3839772-the-clockwork-image-a-christian-perspective-on-science], 16.4 2012
*[http://www.asa3.org/ASA/PSCF/1992/PSCF3-92Thorson.html http://www.asa3.org/ASA/PSCF/1992/PSCF3-92Thorson.html], 17. 4. 2012
*[http://www.giffordlectures.org/Author.asp?AuthorID=234 http://www.giffordlectures.org/Author.asp?AuthorID=234], 24. 4. 2012

==Externí zdroje==

* MACKAY, Donald MacCrimmon. The Clockwork Image: A Christian Perspective on Science. 1974. vyd. London: Inter-Varsity Press, 1974. ISBN 0851103774.
* MACKAY, Donald MacCrimmon. Behind the Eye. London: Blackwell Pub, 1986. ISBN 0631173323
* MACKAY, Donald MacCrimmon. Information, Mechanism and Meaning. London: Massachussetts Institute of Technology, 1972. 2. edice. ISBN 026263032X.

{{DEFAULTSORT:Mackay, Donald MacCrimmon}}
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

Eugene Garfield

2013-02-21T07:32:38Z

Michal Klajban: /* Externí zdroje */ fix

{{Infobox Vědec
|jmeno = Eugene Gaefield
|datum_narozeni = 1925
|misto_narozeni = New York,USA
|datum_umrti =
|misto_umrti =
|duvod_umrti =
|pobyt = USA
|rodina =
|obcanstvi =
|skola = University of Colorado, Columbia University, Univesity of Pennsylvania
|pracoviste =
|znamy_diky = ISI Web of Knowledge, Citation indexes for science
|oceneni = Award of Merit, Herman Skolnick Award, Hall of Fame Award, Patterson-Crane Award,
John Scott Award,
Winifred Sewell Prize for Innovation in Information Technologies in Biomedical & Life Sciences Librarianship
}}
Eugene Garfield (*1925, New York) je významný informační vědec, citační analytik, scientometrik a bibliometrik. V současné době je vysloužilým předsedou Ústavu vědeckých informací (Institute for Scientific information) se sídlem ve Filadelfii a prezidentem a zakládajícím editorem časopisu The Scientist.

== Život a kariéra ==
Narodil se v New Yorku v roce 1925. Nejdříve studoval na University of Colorado a v Berkeley, poté na Columbia University, kde získal v roce 1949 titul B.S. v oboru chemie, a v roce 1954 titul M.S. v oboru knihovnictví. Doktorské studium absolvoval na popud svého nejlepšího přítele Casimira Borkowského<ref name="dopis">RUMPSEY, Eric. Seeing Pictures : Thoughts on digitization & libraries while working on HardinMD [online]. 2010-07-12 [cit. 2011-05-09]. Eugene Garfield:Librarian*& Grandfather of Google. Dostupné z WWW: <http://blog.lib.uiowa.edu/hardinmd/2010/07/12/eugene-garfield-librarian-grandfather-of-google/>.</ref> na Univesity of Pennsylvania v roce 1961 v oboru chemická lingvistika.

V letech 1949-1950 pracoval jako laboratorní chemik ve firmě Evans Research & Development Corp. 1950-1951 byl výzkumným chemikem na Columbia University. Po absolvování bakalářského studia, na počátku padesátých let, se angažoval v projektu Vojenské lékařské knihovny na Universitě Johnsona Hopkinse, kde se věnoval třídění a indexování dokumentů z lékařských novin a časopisů a prováděl pokusy ne děrnoštítkovém stroji od firmy IBM.<ref name"Who2">Who2? : Find Famous People Fast! [online]. c2011, [cit. 2011-05-09]. Eugene Garfield Bibliography. Dostupné z WWW: <http://www.who2.com/eugenegarfield.html>.</ref> Zde mu také vedoucí projektu doporučil, aby začal studovat knihovnictví. Po absolvování magisterského studia se začal věnovat obchodu a našel zaměstnání jako poradce při dokumentaci. 1954-1960 založil akciovou společnost DocuMation, Inc., kde pracoval jako předseda, později ji přejmenoval na Eugene Garfield Associates. Během toho pracoval na svém doktorském studiu. Založil ISI (Institute for Scientific Informations) a zpracoval Citační rejstřík pro vědu (Science Citation Index) na základě analýzy citací v jednotlivých odborných pracích. Během své kariéry rovněž pracoval jako pomocný profesor Počítačové a informační vědy na universitě v Pensylvánii.<ref name="Who2"></ref> 1960-1992 Prezidentem a výkonným ředitelem v Institutu pro vědecké informace. V letech 1986-2000 vydavatelem a šéfredaktorem časopisu The Scientist. Od roku 1993 je Eugene Garfield vysloužilým předsedou Ústavu pro vědecké informace (ISI). V letech 1998-2000 také předsedou ASIS&T (American Society for Information Science & Technology). A od roku 2001 předsedou časopisu The Scientist s.r.o.

V poslední době se Eugene Garfield zabývá rozvojem algoritmické historiografie. Postupně vyvinul a patentoval HistCite systém, tedy bibliometrickou analýzu a vizualizační software, který pomáhá knihovníkům a výzkumníkům rozlišit nejvýznamnější práce na dané téma a ukazuje jejich vzájemné vztahy. Kromě toho udržuje doktor Garfield náročný program vystoupení a prezentací na velmi vysoké úrovni, účastní se konferencí a sympozií. Hlavními tématy jsou vědecké vzdělávání, hodnocení výzkumu, budoucí trendy v dokumentaci informací v lékařství, ekonomický a sociální dopad základního výzkumu, hodnota pokusů na zvířatech, kreativita ve vědě a spousta jiných témat.<ref name="career">http://www.garfield.library.upenn.edu/overvu.html</ref>

V posledních 25 letech publikoval přes 1000 esejí.<ref name="career"></ref> A ačkoli vystudoval knihovnictví, povolání knihovníka nikdy nevykonával. Sám sebe nazývá informačním inženýrem, ačkoliv tento termín mu bylo zakázáno používat, protože nevlastní inženýrský diplom. Proto se spokojuje s označením informační vědec. Někteří lidé ho označují za scientometrika a bibliometrika, ale on dává přednost přesnějšímu označení citační analytik.<ref name="dopis"></ref>

== Práce ==

'''Přínos Eugena Garfielda v oblasti vědy – ''Web of Science, ISI'''''
 Eugene Garfield je průkopníkem v oblasti bibliometrie a jeho výzkum vedl k vytvoření ''Web of Science'' (WoS). WoS je hlavní součástí ''ISI Web of Knowledge'', který podporuje všechny úrovně vědeckého výzkumu v prostředí akademickém, podnikovém, vládním a neziskovém.<ref name="ThomsonReuters">YANCEY, Rodney. Thomson Reuters [online]. September 2005 [cit. 2011-05-14]. Fifty years of citation indexing and analysis. Dostupné z WWW: <http://thomsonreuters.com/products_services/science/free/essays/50_years_citation_indexing/>.</ref> Jedná se o nejvýznamnější světový informační zdroj v oblasti výzkumu a vývoje.<ref name="VŠE">Vysoká škola ekonomická v Praze / VŠE [online]. 22. 9. 2010 [cit. 2011-05-14]. Elektronické informační zdroje dostupné na VŠE. Dostupné z WWW: <http://www.vse.cz/zdroje/vypis.php?ID_zdroje=14>.</ref> Obsahuje informace o článcích, jejich autorech, obsahu a referencích, citovanosti a edičních údajích.<ref name="Econlib">SIMANDLOVÁ, Libuše . Econlib [online]. c2003-2011, 8. 4. 2011 [cit. 2011-05-14]. Citační rejstříky. Dostupné z WWW: <http://www.econlib.cz/veda/citacni-rejstriky.html>.</ref> Vyhledat lze bibliografické záznamy včetně abstraktů, citace prací autorů a v některých případech i plné texty. Tato databáze obsahuje pět citačních indexů (databází): ''Science Citation Index Expanded'' (přírodní a technické vědy), ''Social SCI'' (společenské vědy), ''Arts & Humanities CI'' (humanitní vědy a uměnovědy), ''Conference Proceedings CI – Science / Social Sciences & Humanities'' (obory přírodních a technických věd / obory společenských a humanitních věd, uměnověd).<ref name="VŠE"></ref>

Již v roce 1958 položil Garfield základy ''Institutu pro vědecké informace'' (Institute for Scientific Information – ISI). Roku 1992 převzala tuto organizaci společnost ''Thomson Corporation''.<ref name="ThomsonReuters"></ref>

'''Průlomová teoretická práce – ''Citation Indexes for Science'''''
 V roce 1955 Garfield publikoval návrh na systematické citační indexování – ''Citation Indexes for Science: A New Dimension in Documentation through Association of Ideas''. V této inovativní práci představil informační nástroje, které vědcům umožní zrychlit výzkumný proces, vyhodnotit dopad jejich práce, identifikovat trendy ve vědě a vysledovat historii moderního vědeckého myšlení.<ref name="ThomsonReuters"></ref>

Před Garfieldovou inovací znamenalo vyhledávání relevantních informací v publikovaných vědeckých pracích dlouhý a obtížný proces, jenž často nepřinášel požadované výsledky. Garfield si uvědomoval, že výzkumníci nejsou s to vyhledat veškeré relevantní informace ke své práci, jestliže jsou výsledky z výzkumné a vědecké oblasti limitovány předmětem nebo klíčovými slovy a relevantní práce z jiných oborů jsou ignorovány.<ref name="ThomsonReuters"></ref>

'''Významný vyhledávací nástroj – ''Science Citation Index, Impact factor'''''
 Indexování bylo dokončeno uvnitř každé vědecké disciplíny. ''Science Citation Index'' (SCI – nyní dostupný na Web of Science) integroval data pomocí interdisciplinárních přístupů; výzkumníci z jedné vědní oblasti nezřídka vytvoří práci, která je relevantní i pro vědce z dalších oblastí. Garfieldem navržený citační index může být užitečný i při pátrání po původu určité vědecké myšlenky.<ref name="ThomsonReuters"></ref>

Roku 1964 Garfield představil SCI v pětisvazkové tištěné verzi, jež indexovala 613 časopisů a 1,4 milionu citací. Avšak načítání dat z tištěných indexů bylo časově náročné. O dva roky později byl SCI dostupný na magnetofonové pásce, což rozšířilo jeho používání. Později vyšel na CD-ROM společně s citačními indexy ''Social Sciences and Arts & Humanities''. Z tohoto souboru pak vzešel výše zmiňovaný Web of Science.<ref name="ThomsonReuters"></ref>

SCI byl uznán jako základní a zásadní inovace v oblasti informační vědy, jelikož indexoval všechny typy zdrojových položek – nejen výzkumných článků a recenzí, ale též opravných technických poznámek a seznamů chyb, dopisů, úvodníků, diskuzí apod.<ref name="GarfieldCareer">Eugene Garfield, Ph.D. [online]. June 2010 [cit. 2011-05-14]. Career Overview. Dostupné z WWW: <http://www.garfield.library.upenn.edu/overvu.html>.</ref>

Od roku 1961 je Garfieldova kariéra ve znamení mimořádného vývoje nových informačních nástrojů pro výzkumníky a současně neustálého vylepšování nástrojů stávajících. Mezi nové nástroje patří ''Index Chemicus'', ''Current Chemical Reactions'', nová verze ''Current Contents'' (jež pokryla klinické lékařství, chemii, fyziku a další disciplíny), ''Automatic Subject Citation Alert'' (osobní selektivní šíření informační služby, nyní zvané ''Research Alert''), ''the Genuine Article'' (rychlé dodání dokumentu), citační indexy pro společenské vědy (''SSCI'') stejně jako pro umění a humanitní vědy (''A&HCI''), ''Index to Scientific & Technical Proceedings and Books'', ''Index to Scientific Reviews'' a další. Přínos těchto informačních nástrojů pro lékaře a výzkumné pracovníky tkví v tom, že přes obrovské množství literatury, které se neustále rozrůstá, umožňují výzkumníkům udržovat krok s elementy, jež přímo souvisí s jejich zájmy.<ref name="GarfieldCareer"></ref>

Garfield vyvinul indexovací systém pro vědeckou literaturu, založený na analýzách citací použitých v rámci dané práce. Odtud vzešel tzv. ''impakt faktor'' – měřítko citací vědeckých časopisů, které slouží jako indikátor jejich významu v dané oblasti. Impakt faktor je tím vyšší, čím více citací je v renomovaných časopisech.<ref name="Who2">Who2 [online]. c2011 [cit. 2011-05-14]. Eugene Garfield Biography. Dostupné z WWW: <http://who2.com/eugenegarfield.html>.</ref>

Indexováním odborné práce pomocí citace poskytl Garfield výzkumníkům možnost sledovat, na co jednotlivé práce odkazují a kolikrát jsou práce jiných vědců citovány.<ref name="ThomsonReuters"></ref> Citační indexy představují unikátní informační zdroj, jenž je po celém světě využíván pro rešeršní práce, citační analýzy a především pak pro hodnocení úrovně vědeckých a vzdělávacích institucí.<ref name="Econlib"></ref> Vynález citačních indexů zlepšil vědeckou komunikaci tím způsobem, že pomáhá omezit zdvojení předchozího výzkumu, odhalí nečekané vztahy mezi předměty, určí významné zlepšení z předchozích prací a upozorní na významné opravy publikovaného výzkumu.<ref name="GarfieldCareer"></ref>

Data vyprodukovaná pomocí SCI využívají informační vědci či výzkumní správci k odhalení longitudinálních trendů ve vědecké komunikaci. Tyto údaje využívají též sociologové a historici vědy, aby prozkoumali důležité procesy, fenomény a vývoj v oblasti výzkumu. Neméně důležité jsou pro knihovníky, kteří provádí selekci časopisů, redaktory, jež monitorují relativní dopad a citace svých časopisů, a konečně pro vydavatele, kterým pomáhají rozhodnout se, zda mají např. uvést na trh nový časopis.<ref name="GarfieldCareer"></ref>

'''Publikování v ''Current Contents'''''
 Garfiled publikoval za posledních dvacet pět let v ''Current Contents'' (CC) přes tisíc esejí. CC se staly zásadní a základní složkou klinického výzkumu a výzkumné laboratoře. Uživatelé díky nim mohou každý týden procházet obsahy stránek stovek časopisů a tím udržovat krok s nejnovějšími pokroky ve svém oboru.<ref name="GarfieldCareer"></ref> Efektivnost spočívá právě v rychlosti vyhledání výsledků.

== Další aktivity ==

'''Počátky Garfieldovy aktivity v oblasti informační vědy – ''The Welch Project'''''
 Eugene Garfield se začal aktivně věnovat oblasti informační vědy v roce 1951, kdy se připojil k ''the Welch Medical Indexing Project'' na Johns Hopkins University. Cílem projektu bylo zkoumat základní a aplikované problémy vyhledávání zdravotnických informací a aplikace nových metod indexování biomedicínské literatury. Po absolutoriu na Columbia University (obor knihovnictví) v roce 1954 se stal poradcem pro farmaceutický průmysl, což ho nakonec přivedlo k vytvoření soukromé firmy.<ref name="GarfieldCareer"></ref> V roce 1960 založil ''Institute for Scientific Information'' (ISI).<ref name="Who2"></ref>

'''Časopis ''The Scientist'''''
 Garfield pracoval během své kariéry mj. jako asistent profesora výpočetní a informační vědy na University of Pennsylvania.<ref name="Who2"></ref> V roce 1986 pak založil ''The Scientist'', čtrnáctideník pro profesionální výzkum, jenž podává zprávy o vývoji a novinkách důležitých pro profesionální i praktický zájem vědců. Poskytuje jim jedinečné fórum pro diskusi, ve kterém mohou řešit otázky týkající se výzkumné komunity a společnosti.<ref name="GarfieldCareer"></ref>

'''Garfieldovo působení v oboru'''
 Eugene Garfield je v oblasti informační vědy stále aktivní. Nadále udržuje náročný program konferencí, projevů a prezentací před významným publikem z oblasti informační vědy i lékařství. Mezi témata jeho vystoupení patří např. vědecké vzdělávání, budoucí trendy v lékařských zprávách a dokumentech, kreativita ve vědě a další. V posledních letech se mj. věnuje rozvoji algoritmické historiografie (tímto tématem se poprvé zabýval již v roce 1964). Vyvinul a patentoval ''the HistCite'' – systém, který výzkumníkům a knihovníkům umožňuje rozlišit nejvýznamnější práce na dané téma, když vyhledávají v elektronických verzích SCI, SSCI nebo A&HCI. Výstupem tohoto softwaru je historiografická chronologická prezentace klíčových děl, přičemž je poukázáno na jejich vzájemný vztah.<ref name="GarfieldCareer"></ref>

'''Vědecké a profesionální asociace, jichž byl /je Garfield členem''' <ref>přehled čerpán z: Eugene Garfield, Ph.D. [online]. November 2008 [cit. 2011-05-15]. Scientific & Professional Associations. Dostupné z WWW: <http://www.garfield.library.upenn.edu/assoc.html>.</ref> 
• American Academy of Arts and Sciences, Fellow 
• American Academy for Arts & Sciences 
• American Chemical Society 
• American Library Association 
• American Philosophical Society, Philadelphia, PA. - Member 
• American Society for Information Science & Technology (Past President) 
• American Association for the Advancement of Science (Fellow) 
• Authors Guild 
• Drug Information Association 
• Federation of American Scientists 
• History of Science Society 
• Institute of Electrical & Electronics Engineers 
• International Federation of Science Editors 
• Medical Library Association 
• National Association of Science Writers 
• New York Academy of Sciences 
• Society for Scholarly Publishers 
• Society for Social Studies of Science 
• Special Libraries Association 
Roku 1966 bylo Garfieldovi nabídnuto čestné členství v ''UK Institute of Information Scientists''.<ref>GARFIELD, Eugene. School of Library and Information Science [online]. [cit. 2011-05-14]. Memories of the 1957 Dorking Conference. Dostupné z WWW: <http://www.libsci.sc.edu/bob/ISP/garfield2.htm>.</ref>

== Význam pro informační vědu a knihovnictví ==

Eugene Garfield je bezpochyby jedním z nejvýznamnějších vědců, kteří se zabývají citováním, citační analýzou a vším co s citováním souvisí. Společně s Derekem J. de Sollou Pricem jsou považováni za zakladatele scientometrie.<ref>PAUEROVÁ, Kateřina. Historie informační vědy v USA v letech 1950 – 1990 - část. 2: 1950 - 1959. Inflow: information journal [online]. 2008, roč. 1, č. 3 [cit. 2011-05-09]. Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/historie-informacni-vedy-v-usa-v-letech-1950-–-1990-cast-2-1950-1959>. ISSN 1802-9736.</ref> Vědy, která se zabývá měřením kvality a kvantity vědy, snaží se nalézat metody a metriky pro určení těchto aspektů. Obecně lze mluvit o měření výkonnosti vědy.<ref>Moodle Univerzity Karlovy v Praze : pro výuku [online]. [cit. 2011-05-10]. Scientometrie a hodnocení vědy. Dostupné z WWW: <http://dl1.cuni.cz/course/info.php?id=682>.</ref>

Celá padesátá léta minulého století pracoval na svém největším projektu citační analýzy. Jeho projekt se stal dokonce podkladem pro vytvoření Googlu.<ref>GUGLIOTTA, Guy. The Genius Index : One Scientist's Crusade to Rewrite Reputation Rules. Wired [online]. 2009-05-22, 17.06, [cit. 2011-05-10]. Dostupný z WWW: <http://www.wired.com/culture/geekipedia/magazine/17-06/mf_impactfactor?currentPage=all>.</ref> Svůj první článek do časopisu Science napsal na začátku roku 1954 během svého studia knihovnictví, ale byl publikován až po dokončení studia. Článek se jmenoval Forms for Literature Citation.<ref>Dostupný zde: http://www.garfield.library.upenn.edu/papers/science120%283129%29p1038y1954.html</ref> V roce 1955 přišel s teorií impakt faktoru, původně definovaný jako indikátor vypočítaný z citačních rejstříků, které v té době teprve vyvíjel. Formuloval myšlenku hodnocení časopisů podle toho, jaký mají dopad a vliv ve vědě, na základě získaných citací. Vytvářet rejstříky bylo náročné, a tak založil v roce 1958 Institute for Scientific Information. Institut se věnoval vytváření, zpracovávání a vývojem citačních rejstříků. V roce 1961 byl definován rejstřík pro soubor exaktních věd, o deset let později rejstřík sociálních věd a v roce 1979 citační rejstřík humanitních a uměleckých věd. tyto rejstříky jsou dnes dostupné prostřednictvím databáze Web of Knowledge.<ref name="Who2"></ref>

Je spolutvůrcem několika krátkých instruktážních filmů, které měli pomoci knihovníkům a informačním pracovníkům používat citační rejstříky.<ref>http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/V1p324y1962-73.pdf</ref> Tři části jsou dostupné na YouTube.[http://www.youtube.com/watch?v=YwPRI9ug6BY],[http://www.youtube.com/watch?v=_Pi_iURf2f0],[http://www.youtube.com/watch?v=h1ij-t5RbnA]

Jeho práce vedla k vývoji několika algoritmů na hodnocení důležitosti informací jako například HITS (Hyperlink-Induced Topic Search) nebo PageRank.

== Ocenění a čestné tituly ==

'''Vyznamenání a ocenění'''<ref>převzato z: http://www.garfield.library.upenn.edu/awards.html</ref>

• 1953- 54 Grolier Society Fellow, Columbia University

• 1966 Fellow, American Association for the Advancement of Science

• 1966 Fellow, Institute of Information Scientists

• 1975 Award of Merit, American Society of Information Science

• 1977 Herman Skolnick Award, American Chemical Society

• 1977 Hall of Fame Award, Information Industry Association

• 1978 American Society for Information Science Book Award for Best Information Science Book of 1977 (Essays of an Information Scientist, Vol: 1&2, 1962-1976 1980 Award, Chemical Notation Society)

• 1983 Patterson-Crane Award, American Chemical Society

• 1983 John Price Wetherill Medal, Franklin Institute

• 1984 Derek J. de Solla Price Memorial Medal, Scientometrics

• 1986 John Scott Award, City of Philadelphia

• 1987 Distinguished Alumni Award, Columbia University, School of Library Service, New York

• 1988 Dr. honoris causa, Vrije University, Brussels Belgium

• 1990 Ph.D. (honorary), State University of New York, Albany

• 1991 Honorary Fellow, Society for Technical Communication

• 1991 Ph.D. (honorary), Thomas Jefferson University, Philadelphia

• 1993 Honorary Foreign Member, Institute of Marine Biology, Vladivostok, Russia

• 1993 Honorary Fellow, Medical Libraries Association

• 1993 M.D. (hon. caus.), University of Rome, Tor Vergata, Italy

• 1995 M.D. (hon. caus.), Charles University, Czech Republic

• 1997 Honorary Degree from Far Eastern University, Vladivostok, Russia

• 1997 Honorary Membership in the Russian Academy of Sciences, Vladivostok, Russia

• 1999 Avenue of Technology Award, Philadelphia, PA

• 2000 Professor Kaula Award for Library & Information Science, India

• 2001 Winifred Sewell Prize for Innovation in Information Technologies in Biomedical & Life Sciences Librarianship.

• 2001 Awarded by Special Libraries Association Biomedical and Life Sciences Division

• 2004 Ph. D. (Honorary) Drexel University, Philadelphia, PA.

• 2004 Los Angeles Chapter -American Society for Information Science &Technology (ASIST)- Visionary Leader - Contributions to Information Science

• 2005 American Academy of Arts and Sciences, Fellow

• 2007 The Chemical Heritage Foundation - Richard J. Bolte, Sr. Award for Supporting Industries

• 2007 Honorary Degree from Real Academia de Medicina Del Distrito de Granada (Andalucia Oriental) Spain.

• 2007 American Philosophical Society, Philadelphia, PA. - Member

'''Členství'''<ref>převzato z: http://www.garfield.library.upenn.edu/boards.html</ref>

• Research! America

• Annual Reviews, Inc., Board of Directors

• International Federation of Science Editors

• John Scott Award Advisory Committee

• Journal of Information Science

• Rockefeller University Council

• Scientometrics

• University of Pennsylvania Library, Board of Overseers

• Research! America

• Temple University Health System, Inc. Board of Overseers

== Publikace ==

Kompletní přehled bibliografie Eugena Garfielda je dostupný na jeho oficiálních stránkách (odkaz viz ''externí zdroje''). Na tomto místě jsou uvedeny jen základní publikace a články.

'''Odkazy na online publikované texty''' 

• Essays of an Information Scientist. Volumes 1–15 (1962–1993) <ref>elektronicky dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/essays.html</ref> 
• Citation Indexing – Its Theory and Application in Science, Technology, and Humanities <ref>elektronicky dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/ci/title.pdf</ref> 
• Komentáře v časopise The Scientist (1986–2002) <ref>přehledově dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/commentaries.html, v elektronické podobě na webových stránkách časopisu: http://www.the-scientist.com/</ref> 
• Úvodní projevy a prezidentské sloupky na ASIS&T <ref>přehledově dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/asiscolumns.html - odtud přímý odkaz na konkrétní články</ref> 
• Předmluva ke knize ''Little Science, Big Science ... and Beyond'' (Derek J. deSolla Price) <ref>předmluva (společně s Robertem K. Mertonem) dostupná z: http://www.garfield.library.upenn.edu/lilscibi.html</ref> 
• The Use of Citation Data in Writing the History of Science <ref>kolektiv autorů: Garfield, E–Sher, I. H.–Torpie, R. J. Dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/papers/useofcitdatawritinghistofsci.pdf</ref>

'''Bibliografické údaje vybraných článků''' <ref>přehled čerpán z: http://www.garfield.library.upenn.edu/pub.html - zde i přímé odkazy na texty v pdf</ref> 

• Garfield E, Pudovkin AI, Paris S. "A bibliometric and historiographic analysis of the work of Tony van Raan: a tribute to a scientometrics pioneer and gatekeeper" Research Evaluation 19(3), September 2010. 

• Garfield E. "Five decades of Citation Indexing" Keynote Address - International Workshop for Scientometrics (ITSIC), Beijing, China. September 2009. 

• Garfield E. "From the Science of Science to Scientometrics : Visualizing the History of Science with HistCite software" Presented at the 11th ISSI International Conference, Madrid, Spain - June 25, 2007. Reprinted in special issue of Journal of Informetrics 3 (2009) 173–179. 

• Garfield E. "Panel on 'Evaluative Measures for Resource Quality: Beyond the Impact Factor". Presented at the Medical Library Association Meeting, Philadelphia, May 22, 2007. 

• Garfield E, Paris S, Stock WG. "HistCiteTM: A software tool for informetric analysis of citation linkage" Information Wissenschaft & Praxis, 57(8):391-400, November / December 2006. 

• Garfield, E. "The History and Meaning of the Journal Impact Factor" abridged version of the above paper published in Journal of the American Medical Association (JAMA), (293): 90-93, January 2006. 

• Garfield, E. "Web of science: Measuring and assessing science beyond SCI - Response" Current Science 86 (5): 629-629 March 10 2004. 

• Garfield, E. "Use of Journal Citation Reports and Journal Performance Indicators in measuring short and long term journal impact" Croatian Medical Journal, 41: (4) 368-374 December 2000. 

• Garfield, E. "Science Citation Index, Journal Citation Reports, and other ISI trademarks- Letter to the editor," Information Processing & Management, 26 (4) p.573, 1990. 

• Garfield, E. "Indexing terminology and permuted indexes ," Journal of Documentation, 28 (4) p.334-345, 1972. 

• Garfield, E. "Science Citation Index - Answers to Frequently Asked Questions." Revue Internationale De La Documentation, 32(3), p.112-16,1965. 

• Garfield, E. "Science Citation Index -- A New Dimension in Indexing." Science, 144(3619) p.649-54, May 1964. 

• Garfield, E. "An Algorithm for Translating Chemical Names to Molecular Formulas." Institute for Scientific Information, Philadelphia, PA. p.1-68, 1961. 

• Garfield, E. "Citation Indexes for Science: A New Dimension in Documentation through Association of Ideas." Science, 122(3159), p.108-11, July 1955. Reprinted in Readings in Information Retrieval, p.261-274, (H.S. Sharp. Ed.), The Scarecrow Press, Inc. 1964 (book in EG's office). 

== Doporučená četba ==

'''Eugene Garfield''': ''Essays of an Information Scientist'' (1977) – texty, jež byly publikovány jako ''Current Comments'' mezi lety 1962–1976, jsou považovány za klasiku v oboru informační vědy.<ref name="Who2"></ref>

== Citace a odkazy na použitou literaturu ==

<references/>

== Externí zdroje ==

{{DEFAULTSORT:Garfield, Eugene}}
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]