WikiKnihovna - Příspěvky uživatele [cs]

Standardy v e-learningu

2013-05-19T21:15:30Z

MeDARd: Založena nová stránka: Matúš Hrušovský (učo. 402429) == '''Standardy v E-learningu''' == Termín e-learning označuje výuku, která využívá elektronických prostředků, médií a ...

Matúš Hrušovský (učo. 402429)

== '''Standardy v E-learningu''' ==

Termín e-learning označuje výuku, která využívá elektronických prostředků, médií a internetu. E-learningem se dnes však již nerozumí pouhé vystavení studijního textu nebo videozáznamu na internet, ale především organizovaná forma výuky prostřednictvím informačních technologií, kdy student postupuje podle stanoveného výukového plánu. V průběhu studia je doprovázen tutorem, který zodpovídá za organizační záležitosti, a pedagogem, který studenta zkouší a hodnotí jeho znalosti. E-learning může být nasazen jako podpora a rozšíření standardní formy prezenčního studia, kde nabízí doplňkové studijní materiály k probíranému učivu, nebo umožňuje procvičování probrané látky. Základním polem působnosti e-learningu je ovšem distanční studium, protože e-kurz může klasickou výuku plně nahrazovat a student tak ani nemusí fyzicky navštívit budovu školy.

'''Trendy v e-learningu'''

S rozvojem a rozšiřováním e-learningu se objevují snahy překonat jeho nevýhody využitím moderních trendů v informačních technologiích. Setkat se tak můžete s výukou „na živo“ v Second Ĺife, kam si se svým avatarem zajdete na přednášku nebo zkoušku, s vytvářením komunit učících se studentů na Facebooku nebo týmovou tvorbou znalostních wikipedií předmětu. V tvorbě studijních materiálů se cílí na interaktivitu s důrazem na hravost i nápaditost, aby kurz nebyl nudný a jednotvárný. Uplatňují se interaktivní prvky oživující text, jako jsou karikatury, komiksy, videa, animace nebo mluvící postavičky provázející kurzem. Intenzivní kurzy se snaží studenty obklopit látkou ze všech stran, a tak vám mohou pravidelně chodit pravidelně e-maily, SMS nebo MMS s probíraným tématem.

'''''SCORM - Shareable Content Object Reference Model'''''

Je to referenční model pro e-learning. Je souborem specifikací a standardů, jejichž hlavním úkolem je umožnit provozovat obsah vytvořený v souladu se SCORMem v libovolném LMS, který také musí pravidlům SCORM vyhovovat. Jak vyplývá z názvu, jde o model sdílitelných obsahových objektů (SCO – Shareable Content Object), který umožňuje znovupoužití vzdělávacích materiálů na všech SCORM přizpůsobených produktech a platformách. Pro popis výukových objektů SCORM používá manifest. Je to popisný soubor napsaný v rozšiřitelném značkovacím jazyku XML (eXtensible Markup Language). Aplikační profil metadat popisujících SCORM objekty má 64 prvků, ale jen malá část z nich je povinně vyžadována pro dosažení shody s referenčním modelem. Rozdělují se do devíti kategorií:

 1.Obecná kategorie
 2.Životní cyklus
 3.Meta-metadata
 4.Technická kategorie
 5.Vzdělávací kategorie
 6.Právní kategorie
 7.Vztahy
 8.Anotace
 9.Klasifikace

Tento model je vytvářen americkou iniciativou ADL (Advanced Distributed Learning Initiative)

'''''AICC - Aviation Industry CBT Committee'''''

Výbor pro letecký průmysl je nezisková členská organizace, činnost které je věnovaná na pomoc komunitě která absolvuje letecký výcvik, kvůli získání co nejvíce z dnešních moderních technologií. Vše je provozováno tak, že organizace združuje trenéry letectví, výukové vývojáře, výrobce softwaru simulátorů, dizajnéry a konstruktéry pro stanovení norem, technologické doporučení a analýzy osvědčených postupů. Výbor sdílí zveřejněné normy a certifikované procesy s veřejností, a členové přispívají k rozvoji norem, které řídí dnešní a budoucí školicí technologie. Licencí které lze získat po absolvovaní kurzů je velice široké spektrum.

Toto mezinárodní sdružení bylo založeno v r. 1988 na technologii přípravy profesionálů. AICC vyvíjí pokyny pro letecký průmysl a jeho odvětví ve vývoji, dodáva a vyhodnocuje vzdělávací technologie pro piloty a školitely posádek typu letadel Airbus, Boeing..

'''Cíle AICC jsou následující :'''

 Školení operátorů dopravních letadel ve vypracování pokynů, které podporují hospodářský a účinné provádění počítačových školení.
 Vytváření pravidel, která podporují interoperabilitu.
 Poskytování otevřeného fóra pro diskusi o vzdělávacích technologiích realizovaných organizací.

Členové AICC jsou medzinárodné společnosti působící v letecké dopravě( Emirates, Austrian Airlines FedEX, Finnair, Qatar Airways ) výrobce letadel, letecké trenéry (civilní, vojenské, obchodní) vláde, regulační agentury ai.

Použité zdroje :

 LICHNOVSKÁ, Pavla. E-learning : Co je a co není e-learning. In : ''Studak'' [online]. 2009. 12-1-2009. cit. [19.5.2013] Dostupné z : [[http://www.studak.cz/e-learning-co-je-a-co-neni-e-learning/]]
 SCORM. scormsoft.com [online]. 2013. cit. [19.5.2013] Dostupné z : [[http://www.scormsoft.com/scorm]]
 AICC. aicc.org [online]. 2013. cit. [19.5.2013]. Dostupné z : [[http://www.aicc.org/joomla/dev/index.php?option=com_content&view=article&id=144]]

KISK:Informační vzdělávání

2013-05-01T18:39:37Z

MeDARd: /* Model TPCK */

'''VIKMB12 - Informační vzdělávání'''

Stránka slouží studentům předmětu VIKMA32 - Informační vzdělávání.

V rámci zakončení předmětu, je třeba aby studenti vypracovali následující wikihesla. Pracují ve dvojicích a rozsah jednoho hesla by měl být cca. 9000 znaků. Nezapomeňte do patičky vámi vypracovaného hesla doplnit i vaše jméno včetně uča.

== Historie e-learningu (do současnosti) ==

== Blended learning ==
Jana Lánová

== M-learning ==
Dana Katrňáková 342016

== E-learning 2.0 ==
Josef Moravec

== Game Based Learning ==
Zdeněk Hruška, Jana Otevřelová

== Learning management systems (LMS) ==
Michal Denár, Soňa Príborská

== Standardy v e-learningu (SCORM, AICC atd.) ==
== Webináře ==

== Nová média v informačním vzdělávání ==
Andrea Szászová, Ľudmila Osičková

== Pedagogické vědní disciplíny ==
Zpracovala: Veronika Chromá (361743), Myroslava Kutsyn (97894)

Pedagogiku můžeme definovat jako ''„vědní obor, který zahrnuje teorii a výzkum v oblasti výchovy a vzdělávání. Je vymezována jako věda o výchově nebo jako věda o výchově a vzdělávání a o konkrétnějších výchovných a vzdělávacích procesech […].“''<ref name="Kolář">KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 96. ISBN 978-802-4737-102.</ref>

V průběhu svého vývoje si pedagogika vytvořila vztah nejen k ostatním vědám (např. psychologie, sociologie, lékařské vědy, technické vědy atd.), ale také se diferencovala na řadu disciplín a subdisciplín, které tvoří její vnitřní strukturu.<ref name="Vališová">VALIŠOVÁ, A., H. KASÍKOVÁ et al. ''Pedagogika pro učitele''. Praha: Grada, 2007, s. 60. ISBN 978-802-4717-340.</ref> A právě tyto disciplíny a subdisciplíny jsou souhrnně označovány jako '''pedagogické vědní disciplíny''' (dále pedagogické vědy).

Protože není ustálena jednotná struktura pedagogiky, můžeme se v literatuře setkat s různým členěním pedagogických věd. Lze je dělit např. na '''základní''', '''aplikované''' a '''hraniční'''.<ref name="Vališová"></ref>

'''1) Základní'''

Mezi základní pedagogické vědy patří:

*'''obecná pedagogika''' – ''„zabývá se základními problémy výchovy a vzdělání“''.<ref name="Dvořáček">DVOŘÁČEK, Jiří. ''Pedagogika pro učitele odborných předmětů''. Praha: Oeconomica, 2005, s. 12. ISBN 80-245-0886-9.</ref> Systematizuje a objasňuje základní pedagogické jevy a snaží se vyvodit obecně platné pedagogické normy. Obsah obecné pedagogiky je tvořen dvěma částmi: a) '''metodologickou''' či '''vědoslovnou''' – zabývá se problematikou pedagogiky jako vědy (předmět pedagogiky, její vztah k jiným vědám, její poslání ve společnosti atd.); a b) '''všeobecnou teorií výchovy''' – obecně zkoumá základní pedagogické kategorie (tj. cíl, strukturu a funkci výchovy, výchovné metody atd.);<ref name="Jůva">JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. ''Úvod do pedagogiky''. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21-22. ISBN 80-85931-78-8.</ref>
*'''metodologie pedagogiky''' – zabývá se výzkumnými metodami, které se uplatňují v pedagogice;<ref>DVOŘÁČEK, ref. 3, s. 13.</ref>
*'''dějiny pedagogiky''' (označované také jako „dějiny výchovy“) - zkoumají vývoj pedagogických názorů a koncepcí, výchovně vzdělávacích institucí a jejich forem, legislativu atd.<ref name="Vališová"></ref> Lze je dělit na ''všeobecné dějiny výchovy'' (týkají se světového vývoje), ''národní dějiny výchovy'' (týkají se vývoje výchovy v daném teritoriu) a ''dějiny školství'' (mohou se dělit na všeobecné a národní; týkají se vývoje školských zařízení);<ref>JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA, ref. 4, s. 21.</ref>
*'''srovnávací (komparativní) pedagogika''' – v současnosti významná vědecká disciplína, která popisuje, srovnává a hodnotí vzdělávací systémy v různých zemích. ''„Zkoumá jejich strukturu (zejm. členění školství na jednotlivé druhy škol), jejich fungování, pojetí a obsahy vzdělávání, dosahované vzdělávací výsledky, styly výuky, kulturní, ekonomické a historické faktory podmiňující vzdělávací systémy.“''<ref>PRŮCHA, Jan a Jaroslav VETEŠKA. ''Andragogický slovník''. Praha: Grada, 2012, s. 239. ISBN 978-80-247-3960-1.</ref>
*'''didaktika''' - je definována jako teorie vzdělávání a vyučování. Věnuje se procesu vyučování a učení a problematice vzdělávacích obsahů, které si žáci v rámci procesu vyučování a učení osvojují.<ref>KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 31.</ref> Jednoduše řečeno, zabývá se ''„1. tím, '''co a k jakým účelům se vyučuje'''; 2. tím, '''jak se to vyučuje'''.“''<ref>PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 103. ISBN 80-7178-399-4.</ref>
*'''teorie výchovy''' – jde o disciplínu, ''„která se zabývá konkrétně procesy výchovy mravní, rozumové, světonázorové, tělesné, estetické, pracovní; principy a metodami výchovné práce, vztahem vychovatele a vychovávaného…“''<ref>KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 149.</ref>
*'''speciální pedagogika''' – vědní disciplína, která se zabývá výchovou a vzděláním osob se speciálními vzdělávacími potřebami. Zaměřuje se na jedince s různými handicapy (např. tělesnými…) či různými omezeními (např. v komunikaci, chování…).<ref name="KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 98.">KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 98.</ref>V rámci speciální pedagogiky se vytvořily subdisciplíny, které se věnují jednotlivým znevýhodněním. Mezi tyto subdisciplíny patří:
**'''psychopedie''' – zaměřuje se na osoby s mentálním postižením, tj. se sníženými rozumovými schopnostmi;
**'''somatopedie''' – zaměřuje se na osoby tělesně postižené;
**'''oftalmopedie''' – zabývá se osobami se zrakovým postižením a nevidomými; (lze se setkat i s názvy tyflopedie či optopedie);
**'''surdopedie''' – věnuje se osobám se sluchovými vadami;
**'''logopedie''' – zaměřuje se na osoby s poruchami řeči;
**'''etopedie''' – věnuje se osobám s poruchami chování.<ref name="KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 98."></ref>
V současné době se speciální pedagogika věnuje také specifickým vývojovým poruchám učení, jako je ''dyslexie'' (porucha čtení), ''dysgrafie'' a ''dysortografie'' (porucha psaní a pravopisu), ''dyskalkulie'' (porucha při počítání a operaci s čísly).<ref>PRŮCHA, ref. 9, s. 82.</ref>
*'''pedagogická diagnostika''' – vědecká disciplína, která se zabývá zjišťováním a hodnocením dosažené úrovně vědomostí, dovedností či vlastností, které si jedinec osvojil během výchovného a vzdělávacího procesu. Díky diagnostice můžeme např. zjišťovat, zda jsou předškolní děti zralé pro vstup do školy nebo zda dospělí mají předpoklady pro výkon určité profese atd.<ref>PRŮCHA, ref. 9, s. 131-134.</ref>

'''2) Hraniční'''

Mezi hraniční pedagogické vědy patří:

*'''pedagogická psychologie''' je odvětví psychologie zabývající se výchovně-vzdělávacími otázkami v praxi z psychologického hlediska. Zkoumá jednotlivce (zejména děti a mládež), jeho chování, učení, formování osobnosti s ohledem na to, jak působí výchova - např. zkoumá výchovné pracovníky a žáky v rámci jejich vztahů, jak vzájemně působí. Do pedagogické výchovy spadají i další subdisciplíny: např. učení a poznávání – zkoumá jak se žák učí a jaké kognitivní procesy k němu využívá (pozornost, paměť atd.)<ref name="Průcha, Přehled pedagogiky">PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 74-79. ISBN 80-717-8399-4.</ref>

*'''sociologie výchovy''' zkoumá jakou funkci plní výchova ve společnosti, jak funguje v roli sociálního institutu, jaký vztah je mezi sociální strukturou a školským systémem. Hlavními tématy sociologie výchovy je ''vzdělanostní struktura a vzdělanostní mobilita, sociální stratifikace a vzdělávání, rovnost vzdělávacích příležitostí''. V souvislosti s pojmem sociologie výchovy se také velmi často objevují synonyma „''pedagogická sociologie, sociologie vzdělávání, vzdělávání, sociologická pedagogika''“.<ref name="Průcha, Pedagogicky slovník">PRŮCHA, Jan. ''Pedagogický slovník''. 3., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Portál, 2001, s. 221 . ISBN 80-717-8579-2.</ref>

*'''kybernetická pedagogika''' ''jedním z teoretických přístupů k technologii vzdělání (didaktické technologii), jež je sama "rodnou sestrou" obecné didaktiky''.<ref name="Kybernetická pedagogika">HLAVÁČ, Michal. KYBERNETICKÁ PEDAGOGIKA. In: ''SMĚRY VZDĚLÁVACÍ KYBERNETIKY'' [online]. 4.1. 2005 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/</ref>

*'''dramatická výchova'''. Pod pojmem dramatická výchova se rozumí využívání postupu a elementu dramatického chování. Jedním z hlavních cílů dramatické výchovy je '''rozvoj osobnosti''' (sebevyjádření, sebepoznávaní, seberegulace atd.), také se zabývá '''rozvojem sociálním''' (komunikace, vztahy, spolupráce) a '''rozvojem esteticko-uměleckým''' (vztah k divadelnímu umění a umění vůbec). Klíčovým pojmem v dramatické výchově je '''vzájemné jednání''' (interakce) osob v situacích. Aby k tomu došlo, je nutno vytvořit „dramatickou situaci“, nějaký konflikt – neshody, obtíže, problém aj. Jedinec, který řeší tyto problémy, je nucen vybrat si z několika variant, různých postojů, názorů, což následně přináší ''výrazné'' emoce. Na základě zkušeností tyto prožitky zůstávají v paměti mnohem více zabarveny emocionálně. V dramatické výchově se také pracuje s tvořivostí, projevuje se zde partnerství, spolupráce, sdílení.<ref name="Dramatická výchova">CISOVSKÁ, Hana. ''Dramatická výchova a sociální učení v základním vzdělávání''. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2012, s.57-64. ISBN 978-80-7464-204-3.</ref>

*'''artefiletika''' je vzdělávání a výchova, které vychází z výtvarného umění, estetické stránky přírody a hmotné kultury. Prostřednictvím uměleckých aktivit se artefiletika snaží rozvíjet sociální kompetence, rozšiřovat kulturní kapitál jedince.<ref name="artefiletika">Artefiletika. In:'' Metodický portál RVP.CZ - unikátní PROSTOR PRO UČITELE, sdílení zkušeností a spolupráci'' [online]. 25.4.2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika</ref>

*'''sociální pedagogika''' sleduje vliv sociálního prostředí na výchovu a vzdělání člověka, zabývá se jevy, jenž negativně ovlivňují a ohrožují jedince, vztahy mezi jedincem (sociální skupinou) a sociálním prostředím (sociální společnosti) ve výchově a vzdělávání. Cílem sociální pedagogiky je pomoc sociálně znevýhodněným, rizikovým skupinám – drogově závislým, trestaným, nezaměstnaným.<ref name="soc.pedagogika">ČÁBALOVÁ, Dagmar. ''Pedagogika''. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, s. 183-184 ISBN 978-802-4729-930.</ref>

*'''environmentální výchova'''. Ekologická výchova či environmentální výchova vede jednotlivce k odpovědnému chování vůči přírodě, životnímu prostředí. Tématy environmentální výchovy jsou například tyto oblasti: '''energie''' (alternativní energie), '''ochrana přírody''', '''změna klimatu''', '''znečištění životního prostředí''', '''ozonová díra''', '''hospodaření s odpady'''.<ref name="Wiki"> ''Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Environmentální výchova'' [online]. c2013 [citováno 27. 04. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&oldid=10254362</ref>

*'''multikulturní výchova '''je proces, jehož prostřednictvím by měl jednotlivec vytvářet pozitivní postoje, vnímání, hodnocení kultur odlišných od jeho vlastní. Multikulturní výchova spojuje přístupy pedagogiky, psychologie, sociolingvistiky, antropologie, nicméně jádro této discipliny leží v pedagogice. Jednou ze základních otázek multikulturní výchovy je zjistit, v jakém věku se u dětí formují negativní postoje vůči příslušníkům jiných kultur. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že takovéto předsudky vznikají u dětí v poměrně útlém věku (5-6 let). Proto na základě určitých vzdělávacích programů začleněných do školního vzdělávání lze formovat v žácích pozitivní postoje k představitelům jiných kultur.<ref name="Průcha, Přehled pedagogiky">PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 167-170. ISBN 80-717-8399-4.</ref>

*'''ekonomika vzdělávání'''

*'''školská statistika'''

*'''školní zdravotnictví a školní hygiena'''

'''3) Aplikované'''

Aplikované můžeme dělit:

*''podle věkových stadií'' ('''předškolní pedagogika, pedagogika základní školy, středoškolská, vysokoškolská, andragogika a gerontopedagogika''');

*''podle společenských oblastí'' ('''pedagogika volného času''' aj.);

*''podle výchovných zařízení'' ('''mimoškolská pedagogika, školní pedagogika, mimoškolská pedagogika, předškolní pedagogika''').

'''REFERENCE'''

----
<references />

== Andragogika ==
Martina Sochorová, Iveta Jansová

== Kolbův cyklus ==
Dominika Babáková, Edita Hečová

== Konstruktivismus a Konektivismus ==
Michaela Kočová, Ester Březinová

== RWCT ==
== Metody a formy výuky ==
Górecká Lucie, Krausová Veronika

== Základní didaktické principy ==

Autoři textu: Kateřina Mrázová (UČO ......), Barbora Pitašová (UČO 262220)

'''Úvod'''

'''1. Komplexní rozvoj studenta'''

Strukturu osobnosti studenta rozdělujeme na oblasti kognitivní (poznávací, racionální), afektivní (postoje, názory, hodnoty) a psychomotorické (dovednostní, pohybové). Učitel by měl v rámci výuky zohledňovat a rozvíjet všechny tyto oblasti. Některé obory vzdělání mohou vyžadovat převahu kognitivního aspektu osobnosti (přírodní vědy, matematika) a jiné afektivní (humanitní vědy).

Ke komplexnímu rozvoji studenta můžeme přistupovat i z jiného hlediska. Například již od dob antiky se u studentů vyžadovala jak péče o duši (obecné vzdělání), tak i péče o tělo (sport). Z pedagogického hlediska můžeme komplexnost definovat  jako jednotu všech složek výchovy (rozumová, mravní, estetická, tělesná, pracovní a technická výchova).

'''2. Uvědomělost a aktivita'''

'''3. Vědeckost'''

'''4. Individuální přístup'''

'''5. Spojení teorie a praxe'''

'''6. Názornost'''

'''7. Přiměřenost'''

'''8. Trvalost'''

'''9. Soustavnost'''

== Bloomova taxonomie ==

Denisa Šnédarová, Daniela Králová

== Učební styly ==
Sylva Šimůnková, Eva Ogrocká

== Kompetence učitele ==
Lea Mentlíková, Veronika Svobodová

== Model TPCK ==

== Rámcové vzdělávací programy ==
Marie Packová, Marie Škardová

== Role tutora v distančním vzdělávání ==

Autoři: Filip Kocián, Jakub Forman
<cite>''„E-tutor neučí, e-tutor motivuje a radí e-žákům“''</cite><ref>PAVLÍČEK, Jiří. Základy e-didaktiky pro e-tutory. Základy e-didaktiky pro e-tutory [online]. 2003, č. 1 [cit. 2013-04-30]. ISSN 80-7042-921-6. Dostupné z: http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf</ref>Tutor (poradce, konzultant, e-instruktor, e-lektor) je pedagogický pracovník, který je zároveň nejbližším pomocníkem studentů. Vzhledem k systému E-learningu je tutor jeho řídícím prvkem. Jeho hlavní úkoly jsou:
*hodnotit práci studentů a sdělovat jim výsledky
*odpovídat na dotazy studentů ohledně obsahu studijních materiálů
*řídit proces seminářů
*být rádcem studentů a pomáhat jim překonávat potíže spojené se studiem
*neomezovat výuku na určitý čas
Role tutora zle rozdělit do čtyř základních oblastí:'''1) Pedagogické'''Jsou nejvíce důležité. Tutor s pomocí kladených otázek směřuje studenty k nalezení relevantních znalostí a jejich uchování v paměti. Pedagogické role zahrnují řadu úkonů:
*otevřená diskuze se zaměřením na relevantní obsah a otázky
*zapojení a udržování studentů do diskuzí
*podpora zájmu studentů o diskuze
'''2) Sociální'''Základním prvkem sociálních rolí je vytvoření přátelské a příjemné atmosféry, ve které mají studenti pocit, že studium je přínosné. Sociální nebo také společenská role je jeden z hlavních faktorů pro úspěšnost E-learningového kurzu. Sociální role tutorů jsou:
*možnost studentům se představit
*poskytnout řešení pro tzv. Lurkers (v tomto případě studenti kurzu, kteří mají strach zveřejnit své názory nebo odpovědi)
*brát v úvahu kulturní a etnický původ studentů
*podporovat interaktivitu mezi studenty
*v případě potřeby připomenout účastníkům zásady slušného chovaní a netikety
Tutor se nesnaží studenta přesvědčit o jeho vlastním názoru nebo studentovi nabízet vlastní řešení problémů. Cílem tutora je přivést studenta ke správnému řešení pomocí vlastních sil (analýza otázky, rozdělení úkolu na dílčí cíle).'''3) Organizační'''Tutor by měl určit harmonogram základních aktivit pro studenty, definovat cíle kurzu a ujasnit pravidla vzdělávacího procesu.
*reagovat na příspěvky účastníků
*být trpělivý
*kontrolovat zda student není přetížen informacemi
*podporovat účast studentů v kurzu
'''4) Technické'''Pro učitele nejméně oblíbená role. Zahrnuje seznámení s ICT systému a softwarem, který tvoří E-learningové prostředí. Technické role tutora jsou:
*průvodce technickým zázemím předmětu
*zpětná vazba na technické problémy

'''NICLS (Networked Information and Communication Literacy Skills)'''
Dovednosti, které by měl tutor rozvíjet spolu s tématem kurzu. Jejich vžití povede v budoucnosti ke zkvalitnění výuky. NICLS doplňuje tradiční dovednosti novým souborem schopností v oblasti informační a komunikační gramotnosti. NICLS potřeby jsou:
*rozpoznání informačních potřeb
*uvědomění si nedostatku informací
*provádět kritické analýzy informací
*vyhledávání informací
*organizování nabitých znalostí
*on-line komunikace
Nedostatek těchto dovedností vede k frustraci pro mnoho studentů e-learningiových kurzů a v případě uvědomění si tohoto nedostatku ze strany tutora také k nižší kvalitě kurzů. Tyto dovednosti neslouží pouze k e-learningu, ale především pro každodenní práci s internetovou sítí. V budoucnosti by se měli tyto dovednosti aplikovat na základní úroveň vzdělání. Většina dnešních studentů získala v základním stupni vzdělání pouze tyto dovednosti: čtení, psaní a počítání, proto je důležité zmíněné NICLS dovednosti rozšiřovat.
'''Reference'''

<references />

'''Použitá literatura'''

#McPherson, M.A. and Nunes, J.M.B. (2004) The role of tutors as an integral part of online learning support. European Journal of Open and Distance Learning. ISSN 1027-5207
#ZLÁMALOVÁ, Helena. Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na technických vysokých školách [online]. [cit. 2013-04-30]. Dostupný z WWW: < [http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html]>.
#ZLÁMALOVÁ, Helena. Distanční vzdělávání a e-learning. Univerzita Jana Amose Komenského, Praha, 2008.

== Historie chápání pojmu informační gramotnost ==
Lukáš Rožnovský, Jitka Šiborová

== Mediální gramotnost ==
Eva Durnova, Lucie Belejova

== ICT gramotnost ==
Kateřina Kopecká (382631), Marie Štouračová (382413)

== Funkční gramotnost ==
Tereza Deutschová, Sylvie Dyčková

== Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==
Lukáš Prorok, Eva Šteinigerová

== České instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==
Drahomír Hájek, Tomáš Ocásek

== Aktivity ACRL na poli informační gramotnosti ==
== Standardy informační gramotnosti ==
Dalibor Bláha
== 7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL ==
Lada Kadaníková, Veronika Víšková

== BIG6 a BIG3 ==
Jakub Alt, Josef Ludvíček

== Odborná periodika se zaměřením na informační vzdělávání ==
Blanka Svobodová, Martin Mašek

== Odborné akce se zaměřením na informační gramotnost ==
== Výzkumy informační gramotnosti – přehled ==
== Klíčové kompetence ==
Michaela Blažejová, Dominika Frömelová

[[Kategorie:KISK:Kurzy|Informační vzdělávání]]

KISK:Informační vzdělávání

2013-05-01T14:00:21Z

MeDARd: /* Model TPCK */

'''VIKMB12 - Informační vzdělávání'''

Stránka slouží studentům předmětu VIKMA32 - Informační vzdělávání.

V rámci zakončení předmětu, je třeba aby studenti vypracovali následující wikihesla. Pracují ve dvojicích a rozsah jednoho hesla by měl být cca. 9000 znaků. Nezapomeňte do patičky vámi vypracovaného hesla doplnit i vaše jméno včetně uča.

== Historie e-learningu (do současnosti) ==

== Blended learning ==
Jana Lánová

== M-learning ==
Dana Katrňáková 342016

== E-learning 2.0 ==
Josef Moravec

== Game Based Learning ==
Zdeněk Hruška, Jana Otevřelová

== Learning management systems (LMS) ==
Michal Denár, Soňa Príborská

== Standardy v e-learningu (SCORM, AICC atd.) ==
== Webináře ==

== Nová média v informačním vzdělávání ==
Andrea Szászová, Ľudmila Osičková

== Pedagogické vědní disciplíny ==
Zpracovala: Veronika Chromá (361743), Myroslava Kutsyn (97894)

Pedagogiku můžeme definovat jako ''„vědní obor, který zahrnuje teorii a výzkum v oblasti výchovy a vzdělávání. Je vymezována jako věda o výchově nebo jako věda o výchově a vzdělávání a o konkrétnějších výchovných a vzdělávacích procesech […].“''<ref name="Kolář">KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 96. ISBN 978-802-4737-102.</ref>

V průběhu svého vývoje si pedagogika vytvořila vztah nejen k ostatním vědám (např. psychologie, sociologie, lékařské vědy, technické vědy atd.), ale také se diferencovala na řadu disciplín a subdisciplín, které tvoří její vnitřní strukturu.<ref name="Vališová">VALIŠOVÁ, A., H. KASÍKOVÁ et al. ''Pedagogika pro učitele''. Praha: Grada, 2007, s. 60. ISBN 978-802-4717-340.</ref> A právě tyto disciplíny a subdisciplíny jsou souhrnně označovány jako '''pedagogické vědní disciplíny''' (dále pedagogické vědy).

Protože není ustálena jednotná struktura pedagogiky, můžeme se v literatuře setkat s různým členěním pedagogických věd. Lze je dělit např. na '''základní''', '''aplikované''' a '''hraniční'''.<ref name="Vališová"></ref>

'''1) Základní'''

Mezi základní pedagogické vědy patří:

*'''obecná pedagogika''' – ''„zabývá se základními problémy výchovy a vzdělání“''.<ref name="Dvořáček">DVOŘÁČEK, Jiří. ''Pedagogika pro učitele odborných předmětů''. Praha: Oeconomica, 2005, s. 12. ISBN 80-245-0886-9.</ref> Systematizuje a objasňuje základní pedagogické jevy a snaží se vyvodit obecně platné pedagogické normy. Obsah obecné pedagogiky je tvořen dvěma částmi: a) '''metodologickou''' či '''vědoslovnou''' – zabývá se problematikou pedagogiky jako vědy (předmět pedagogiky, její vztah k jiným vědám, její poslání ve společnosti atd.); a b) '''všeobecnou teorií výchovy''' – obecně zkoumá základní pedagogické kategorie (tj. cíl, strukturu a funkci výchovy, výchovné metody atd.);<ref name="Jůva">JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. ''Úvod do pedagogiky''. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21-22. ISBN 80-85931-78-8.</ref>
*'''metodologie pedagogiky''' – zabývá se výzkumnými metodami, které se uplatňují v pedagogice;<ref>DVOŘÁČEK, ref. 3, s. 13.</ref>
*'''dějiny pedagogiky''' (označované také jako „dějiny výchovy“) - zkoumají vývoj pedagogických názorů a koncepcí, výchovně vzdělávacích institucí a jejich forem, legislativu atd.<ref name="Vališová"></ref> Lze je dělit na ''všeobecné dějiny výchovy'' (týkají se světového vývoje), ''národní dějiny výchovy'' (týkají se vývoje výchovy v daném teritoriu) a ''dějiny školství'' (mohou se dělit na všeobecné a národní; týkají se vývoje školských zařízení);<ref>JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA, ref. 4, s. 21.</ref>
*'''srovnávací (komparativní) pedagogika''' – v současnosti významná vědecká disciplína, která popisuje, srovnává a hodnotí vzdělávací systémy v různých zemích. ''„Zkoumá jejich strukturu (zejm. členění školství na jednotlivé druhy škol), jejich fungování, pojetí a obsahy vzdělávání, dosahované vzdělávací výsledky, styly výuky, kulturní, ekonomické a historické faktory podmiňující vzdělávací systémy.“''<ref>PRŮCHA, Jan a Jaroslav VETEŠKA. ''Andragogický slovník''. Praha: Grada, 2012, s. 239. ISBN 978-80-247-3960-1.</ref>
*'''didaktika''' - je definována jako teorie vzdělávání a vyučování. Věnuje se procesu vyučování a učení a problematice vzdělávacích obsahů, které si žáci v rámci procesu vyučování a učení osvojují.<ref>KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 31.</ref> Jednoduše řečeno, zabývá se ''„1. tím, '''co a k jakým účelům se vyučuje'''; 2. tím, '''jak se to vyučuje'''.“''<ref>PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 103. ISBN 80-7178-399-4.</ref>
*'''teorie výchovy''' – jde o disciplínu, ''„která se zabývá konkrétně procesy výchovy mravní, rozumové, světonázorové, tělesné, estetické, pracovní; principy a metodami výchovné práce, vztahem vychovatele a vychovávaného…“''<ref>KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 149.</ref>
*'''speciální pedagogika''' – vědní disciplína, která se zabývá výchovou a vzděláním osob se speciálními vzdělávacími potřebami. Zaměřuje se na jedince s různými handicapy (např. tělesnými…) či různými omezeními (např. v komunikaci, chování…).<ref name="KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 98.">KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 98.</ref>V rámci speciální pedagogiky se vytvořily subdisciplíny, které se věnují jednotlivým znevýhodněním. Mezi tyto subdisciplíny patří:
**'''psychopedie''' – zaměřuje se na osoby s mentálním postižením, tj. se sníženými rozumovými schopnostmi;
**'''somatopedie''' – zaměřuje se na osoby tělesně postižené;
**'''oftalmopedie''' – zabývá se osobami se zrakovým postižením a nevidomými; (lze se setkat i s názvy tyflopedie či optopedie);
**'''surdopedie''' – věnuje se osobám se sluchovými vadami;
**'''logopedie''' – zaměřuje se na osoby s poruchami řeči;
**'''etopedie''' – věnuje se osobám s poruchami chování.<ref name="KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 98."></ref>
V současné době se speciální pedagogika věnuje také specifickým vývojovým poruchám učení, jako je ''dyslexie'' (porucha čtení), ''dysgrafie'' a ''dysortografie'' (porucha psaní a pravopisu), ''dyskalkulie'' (porucha při počítání a operaci s čísly).<ref>PRŮCHA, ref. 9, s. 82.</ref>
*'''pedagogická diagnostika''' – vědecká disciplína, která se zabývá zjišťováním a hodnocením dosažené úrovně vědomostí, dovedností či vlastností, které si jedinec osvojil během výchovného a vzdělávacího procesu. Díky diagnostice můžeme např. zjišťovat, zda jsou předškolní děti zralé pro vstup do školy nebo zda dospělí mají předpoklady pro výkon určité profese atd.<ref>PRŮCHA, ref. 9, s. 131-134.</ref>

'''2) Hraniční'''

*'''pedagogická psychologie''' je odvětví psychologie zabývající se výchovně-vzdělávacími otázkami v praxi z psychologického hlediska. Zkoumá jednotlivce (zejména děti a mládež), jeho chování, učení, formování osobnosti s ohledem na to, jak působí výchova - např. zkoumá výchovné pracovníky a žáky v rámci jejich vztahů, jak vzájemně působí. Do pedagogické výchovy spadají i další subdisciplíny: např. učení a poznávání – zkoumá jak se žák učí a jaké kognitivní procesy k němu využívá (pozornost, paměť atd.)<ref name="Průcha, Přehled pedagogiky">PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 74-79. ISBN 80-717-8399-4.</ref>

*'''sociologie výchovy''' se a zkoumá jakou funkci plní výchova ve společnosti, jak funguje v roli sociálního institutu, jaký vztah je mezi sociální strukturou a školským systémem. Hlavními tématy sociologie výchovy je ''vzdělanostní struktura a vzdělanostní mobilita, sociální stratifikace a vzdělávání, rovnost vzdělávacích příležitostí''. V souvislosti s pojmem sociologie výchovy se také velmi často objevují synonyma „''pedagogická sociologie, sociologie vzdělávání, vzdělávání, sociologická pedagogika''“.<ref name="Průcha, Pedagogicky slovník">PRŮCHA, Jan. ''Pedagogický slovník''. 3., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Portál, 2001, s. 221 . ISBN 80-717-8579-2.</ref>

*'''kybernetická pedagogika''' ''jedním z teoretických přístupů k technologii vzdělání (didaktické technologii), jež je sama "rodnou sestrou" obecné didaktiky''.<ref name="Kybernetická pedagogika">HLAVÁČ, Michal. KYBERNETICKÁ PEDAGOGIKA. In: ''SMĚRY VZDĚLÁVACÍ KYBERNETIKY'' [online]. 4.1. 2005 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/</ref>

*'''dramatická výchova'''. Pod pojmem dramatická výchova se rozumí využívání postupu a elementu dramatického chování. Jedním z hlavních cílů dramatické výchovy je '''rozvoj osobnosti''' (sebevyjádření, sebepoznávaní, seberegulace atd.), také se zabývá '''rozvojem sociálním''' (komunikace, vztahy, spolupráce) a '''rozvojem esteticko-uměleckým''' (vztah k divadelnímu umění a umění vůbec). Klíčovým pojmem v dramatické výchově je '''vzájemné jednání''' (interakce) osob v situacích. Aby k tomu došlo, je nutno vytvořit „dramatickou situaci“, nějaký konflikt – neshody, obtíže, problém aj. Jedinec, který řeší tyto problémy, je nucen vybrat si z několika variant, různých postojů, názorů, což následně přináší ''výrazné'' emoce. Na základě zkušeností tyto prožitky zůstávají v paměti mnohem více zabarveny emocionálně. V dramatické výchově se také pracuje s tvořivostí, projevuje se zde partnerství, spolupráce, sdílení.<ref name="Dramatická výchova">CISOVSKÁ, Hana. ''Dramatická výchova a sociální učení v základním vzdělávání''. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2012, s.57-64. ISBN 978-80-7464-204-3.</ref>

*'''artefiletika''' je vzdělávání a výchova, které vychází z výtvarného umění, estetické stránky přírody a hmotné kultury. Prostřednictvím uměleckých aktivit se artefiletika snaží rozvíjet sociální kompetence, rozšiřovat kulturní kapitál jedince.<ref name="artefiletika">Artefiletika. In:'' Metodický portál RVP.CZ - unikátní PROSTOR PRO UČITELE, sdílení zkušeností a spolupráci'' [online]. 25.4.2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika</ref>

*'''sociální pedagogika''' sleduje vliv sociálního prostředí na výchovu a vzdělání člověka, zabývá se jevy, jenž negativně ovlivňují a ohrožují jedince, vztahy mezi jedincem (sociální skupinou) a sociálním prostředím (sociální společnosti) ve výchově a vzdělávání. Cílem sociální pedagogiky je pomoc sociálně znevýhodněným, rizikovým skupinám – drogově závislým, trestaným, nezaměstnaným.<ref name="soc.pedagogika">ČÁBALOVÁ, Dagmar. ''Pedagogika''. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, 272 s. Pedagogika (Grada). ISBN 978-802-4729-930. Str.183-184</ref>

*'''environmentální výchova'''. Ekologická výchova či environmentální výchova vede jednotlivce k odpovědnému chování vůči přírodě, životnímu prostředí. Tématy environmentální výchovy jsou například tyto oblasti: '''energie''' (alternativní energie), '''ochrana přírody''', '''změna klimatu''', '''znečištění životního prostředí''', '''ozonová díra''', '''hospodaření s odpady'''.<ref name="Wiki"> ''Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Environmentální výchova'' [online]. c2013 [citováno 27. 04. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&oldid=10254362</ref>

*'''multikulturní výchova '''je proces, jehož prostřednictvím by měl jednotlivec vytvářet pozitivní postoje, vnímání, hodnocení kultur odlišných od jeho vlastní. Multikulturní výchova spojuje přístupy pedagogiky, psychologie, sociolingvistiky, antropologie, nicméně jádro této discipliny leží v pedagogice. Jednou ze základních otázek multikulturní výchovy je zjistit, v jakém věku se u dětí formují negativní postoje vůči příslušníkům jiných kultur. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že takovéto předsudky vznikají u dětí v poměrně útlém věku (5-6 let). Proto na základě určitých vzdělávacích programů začleněných do školního vzdělávání lze formovat v žácích pozitivní postoje k představitelům jiných kultur.<ref name="Průcha, Přehled pedagogiky">PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 167-170. ISBN 80-717-8399-4.</ref>

*'''ekonomika vzdělávání'''

*'''školská statistika'''

*'''školní zdravotnictví a školní hygiena'''

'''3) Aplikované'''

Aplikované můžeme dělit:

*''podle věkových stadií'' ('''předškolní pedagogika, pedagogika základní školy, středoškolská, vysokoškolská, andragogika a gerontopedagogika''');

*''podle společenských oblastí'' ('''pedagogika volného času''' aj.);

*''podle výchovných zařízení'' ('''mimoškolská pedagogika, školní pedagogika, mimoškolská pedagogika, předškolní pedagogika''').

'''REFERENCE'''

----
<references />

== Andragogika ==
Martina Sochorová, Iveta Jansová

== Kolbův cyklus ==
Dominika Babáková, Edita Hečová

== Konstruktivismus a Konektivismus ==
Michaela Kočová, Ester Březinová

== RWCT ==
== Metody a formy výuky ==
Górecká Lucie, Krausová Veronika

== Základní didaktické principy ==

Autoři textu: Kateřina Mrázová (UČO ......), Barbora Pitašová (UČO 262220)

'''Úvod'''

'''1. Komplexní rozvoj studenta'''

Strukturu osobnosti studenta rozdělujeme na oblasti kognitivní (poznávací, racionální), afektivní (postoje, názory, hodnoty) a psychomotorické (dovednostní, pohybové). Učitel by měl v rámci výuky zohledňovat a rozvíjet všechny tyto oblasti. Některé obory vzdělání mohou vyžadovat převahu kognitivního aspektu osobnosti (přírodní vědy, matematika) a jiné afektivní (humanitní vědy).

Ke komplexnímu rozvoji studenta můžeme přistupovat i z jiného hlediska. Například již od dob antiky se u studentů vyžadovala jak péče o duši (obecné vzdělání), tak i péče o tělo (sport). Z pedagogického hlediska můžeme komplexnost definovat  jako jednotu všech složek výchovy (rozumová, mravní, estetická, tělesná, pracovní a technická výchova).

'''2. Uvědomělost a aktivita'''

'''3. Vědeckost'''

'''4. Individuální přístup'''

'''5. Spojení teorie a praxe'''

'''6. Názornost'''

'''7. Přiměřenost'''

'''8. Trvalost'''

'''9. Soustavnost'''

== Bloomova taxonomie ==

Denisa Šnédarová, Daniela Králová

== Učební styly ==
Sylva Šimůnková, Eva Ogrocká

== Kompetence učitele ==
Lea Mentlíková, Veronika Svobodová

== Model TPCK ==

Matúš Hrušovský (uč.402429)

'''"Názorně popisuje povahu a strukturu znalostí, jež dnešní učitel potřebuje, aby byl schopen do své výuky integrovat technologie."'''

Začlenit technologie do výuky tak, aby vedla k uspokojivým výsledkům, není snadné, vyžaduje náročnou přípravu a vzhledem k proměnlivosti technologií i celoživotní vzdělávání učitelů. Model TPCK ukazuje, jak k problému přistupovat a pomáhá učitelům si uvědomit, co vše je nutné zahrnout do rozhodování o způsobech a cílech při plánování výuky.

[[Soubor:TPCK_cz_1.jpg]]

zdroj: B. Brdička, Integrace technologií podle modelu TPCK

'''Model TPCK má sedm částí:'''

'''TK''' – Technological Knowledge, „technologické vzdělání“, tedy ICT gramotnost ovšem obohacenou o další vědomosti a dovednosti, jež se týkají konkrétních technologií, které lze využít ve výuce.
'''CK''' – Content Knowledge, vzdělání v oboru.
'''PK''' – Pedagogical Knowledge, pedagogické vzdělání.
'''PCK''' – Pedagogical Content Knovledge, vzdělání, my bychom řekli v oborové didaktice
'''TCP''' – Technological Content Knowledge, technologicko-oborové, předmětové vzdělání, vědomosti a dovednosti, jež učiteli umožňují nacházet nové způsoby, jak žákům zprostředkovat látku prostřednictvím technologií, například využitím simulačních programů při výuce fyziky nebo chemie umožnit žákům ovlivňovat situace (a sledovat následky), které by v reálné výuce nebyly možné.
'''TPK''' – Technological Pedagogical Knowledge, technologicko-pedagogické vzdělání, vědomosti a dovednosti, jež učiteli umožňují uvědomit si, jak využití technologií ovlivňuje výuku a učení žáků, a umožňují mu nacházet nové cesty a metody výuky.
'''TPCK''' – Technological Pedagogical Content Knowledge, technologicko-pedagogicko-oborové, předmětové vzdělání, jež je souhrnem vzájemných interakcí v názvu vyjmenovaných složek.

Model vypracovali dva pedagogové Michiganské státní university, '''Punya Mishra''' a Matthew '''J. Koehler'''. Vyšli z teorie profesora Lee S. Shulmana ze Stanfordské Univerzity, který v 80. letech 20. století formuloval potřebu pedagogicko-předmětových znalostí (Pedagogical Content Knowledge - PCK), a přidali k této Shulmanem definované odbornosti učitele třetí oblast, která mezitím získala na významu, totiž vliv technologií.

Shulmanův model PCK popisuje to, co u nás zná každý absolvent pedagogické fakulty jako oborovou didaktiku – jako propojení oborových a pedagogických znalostí, odbornost, která zjednodušeně řečeno učitele vede k tomu, co a jak v daném oboru vyučovat.

Zahrneme-li do tohoto modelu technologie, situace se způsobem typickým pro dnešní, technologiemi prostoupenou společnost zkomplikuje. Definovat přesně, co je „technologická znalost“, vzhledem k rychlému vývoji, častým změnám a difúzi technologií do nejrůznějších oblastí lidského konání, není snadné. Punya Mishra a Matthew J. Koehler ji definovali jako porozumění informačním technologiím, které člověku umožňuje je produktivně využívat v práci i v každodenním životě, které mu umožňuje rozpoznat, kdy informační technologie může využít k dosažení svých cílů a kdy mu v tom brání a které mu umožňuje plynule se přizpůsobovat jejich proměnám.

Podle P. Mishry a M. J. Koehlera je TPCK nová část odbornosti učitele, která přesahuje všechny tři složky (oborové znalosti, pedagogiku a technologie) a liší se od odborností, které učitel získává odděleně studiem jednotlivých disciplín. Stejně jako nestačí, aby učitel studoval pouze oborové a pedagogické a obecné didaktické disciplíny, a do studijních programů budoucích učitelů je zařazena oborová didaktika, je nutné do vzdělávání učitelů zahrnout i tuto novou odbornost, jež v sobě nese pochopení vzájemného vztahu a vlivu těchto tří složek. TPCK je základem efektivního vyučování s využitím technologií. Učitel volí pro daný cíl vhodné metody, chce-li zahrnout do tohoto rozhodování technologie, zvažuje jejich možnosti a omezení jak z hlediska probírané látky, tak z hlediska pedagogických postupů a metod. Je třeba si uvědomit, že technologie ovlivňují jak obsah výuky – tedy to, co je možné prostřednictvím technologií žákům zpřístupnit, tak metody výuky.

'''Použité zdroje a literatura:'''

MISHRA, P.; KOEHLER, M. J. Technological Pedagogical Content Knowledge : A new framework for teacher knowledge. In'' Teachers College Record 108 (6)''. [s.l.] : Teachers College, Columbia University, 2006. s. 1017-1054. Dostupné z WWW: <http://punya.educ.msu.edu/writings/publications/>.

== Rámcové vzdělávací programy ==
Marie Packová, Marie Škardová

== Role tutora v distančním vzdělávání ==

Autoři: Filip Kocián, Jakub Forman
<cite>''„E-tutor neučí, e-tutor motivuje a radí e-žákům“''</cite><ref>PAVLÍČEK, Jiří. Základy e-didaktiky pro e-tutory. Základy e-didaktiky pro e-tutory [online]. 2003, č. 1 [cit. 2013-04-30]. ISSN 80-7042-921-6. Dostupné z: http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf</ref>Tutor (poradce, konzultant, e-instruktor, e-lektor) je pedagogický pracovník, který je zároveň nejbližším pomocníkem studentů. Vzhledem k systému E-learningu je tutor jeho řídícím prvkem. Jeho hlavní úkoly jsou:
*hodnotit práci studentů a sdělovat jim výsledky
*odpovídat na dotazy studentů ohledně obsahu studijních materiálů
*řídit proces seminářů
*být rádcem studentů a pomáhat jim překonávat potíže spojené se studiem
*neomezovat výuku na určitý čas
Role tutora zle rozdělit do čtyř základních oblastí:'''1) Pedagogické'''Jsou nejvíce důležité. Tutor s pomocí kladených otázek směřuje studenty k nalezení relevantních znalostí a jejich uchování v paměti. Pedagogické role zahrnují řadu úkonů:
*otevřená diskuze se zaměřením na relevantní obsah a otázky
*zapojení a udržování studentů do diskuzí
*podpora zájmu studentů o diskuze
'''2) Sociální'''Základním prvkem sociálních rolí je vytvoření přátelské a příjemné atmosféry, ve které mají studenti pocit, že studium je přínosné. Sociální nebo také společenská role je jeden z hlavních faktorů pro úspěšnost E-learningového kurzu. Sociální role tutorů jsou:
*možnost studentům se představit
*poskytnout řešení pro tzv. Lurkers (v tomto případě studenti kurzu, kteří mají strach zveřejnit své názory nebo odpovědi)
*brát v úvahu kulturní a etnický původ studentů
*podporovat interaktivitu mezi studenty
*v případě potřeby připomenout účastníkům zásady slušného chovaní a netikety
Tutor se nesnaží studenta přesvědčit o jeho vlastním názoru nebo studentovi nabízet vlastní řešení problémů. Cílem tutora je přivést studenta ke správnému řešení pomocí vlastních sil (analýza otázky, rozdělení úkolu na dílčí cíle).'''3) Organizační'''Tutor by měl určit harmonogram základních aktivit pro studenty, definovat cíle kurzu a ujasnit pravidla vzdělávacího procesu.
*reagovat na příspěvky účastníků
*být trpělivý
*kontrolovat zda student není přetížen informacemi
*podporovat účast studentů v kurzu
'''4) Technické'''Pro učitele nejméně oblíbená role. Zahrnuje seznámení s ICT systému a softwarem, který tvoří E-learningové prostředí. Technické role tutora jsou:
*průvodce technickým zázemím předmětu
*zpětná vazba na technické problémy

'''NICLS (Networked Information and Communication Literacy Skills)'''
Dovednosti, které by měl tutor rozvíjet spolu s tématem kurzu. Jejich vžití povede v budoucnosti ke zkvalitnění výuky. NICLS doplňuje tradiční dovednosti novým souborem schopností v oblasti informační a komunikační gramotnosti. NICLS potřeby jsou:
*rozpoznání informačních potřeb
*uvědomění si nedostatku informací
*provádět kritické analýzy informací
*vyhledávání informací
*organizování nabitých znalostí
*on-line komunikace
Nedostatek těchto dovedností vede k frustraci pro mnoho studentů e-learningiových kurzů a v případě uvědomění si tohoto nedostatku ze strany tutora také k nižší kvalitě kurzů. Tyto dovednosti neslouží pouze k e-learningu, ale především pro každodenní práci s internetovou sítí. V budoucnosti by se měli tyto dovednosti aplikovat na základní úroveň vzdělání. Většina dnešních studentů získala v základním stupni vzdělání pouze tyto dovednosti: čtení, psaní a počítání, proto je důležité zmíněné NICLS dovednosti rozšiřovat.
'''Reference'''

<references />

'''Použitá literatura'''

#McPherson, M.A. and Nunes, J.M.B. (2004) The role of tutors as an integral part of online learning support. European Journal of Open and Distance Learning. ISSN 1027-5207
#ZLÁMALOVÁ, Helena. Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na technických vysokých školách [online]. [cit. 2013-04-30]. Dostupný z WWW: < [http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html]>.
#ZLÁMALOVÁ, Helena. Distanční vzdělávání a e-learning. Univerzita Jana Amose Komenského, Praha, 2008.

== Historie chápání pojmu informační gramotnost ==
Lukáš Rožnovský, Jitka Šiborová

== Mediální gramotnost ==
Eva Durnova, Lucie Belejova

== ICT gramotnost ==
Kateřina Kopecká (382631), Marie Štouračová (382413)

== Funkční gramotnost ==
Tereza Deutschová, Sylvie Dyčková

== Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==
Lukáš Prorok, Eva Šteinigerová

== České instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==
Drahomír Hájek, Tomáš Ocásek

== Aktivity ACRL na poli informační gramotnosti ==
== Standardy informační gramotnosti ==
Dalibor Bláha
== 7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL ==
Lada Kadaníková, Veronika Víšková

== BIG6 a BIG3 ==
Jakub Alt, Josef Ludvíček

== Odborná periodika se zaměřením na informační vzdělávání ==
Blanka Svobodová, Martin Mašek

== Odborné akce se zaměřením na informační gramotnost ==
== Výzkumy informační gramotnosti – přehled ==
== Klíčové kompetence ==
Michaela Blažejová, Dominika Frömelová

[[Kategorie:KISK:Kurzy|Informační vzdělávání]]

Soubor:TPCK cz 1.jpg

2013-05-01T13:45:58Z

MeDARd:

KISK:Metodologie pro informační studia a knihovnictví/navrh-tematu

2012-11-18T21:15:15Z

MeDARd:

== Pravidla pro zapisování témat závěrečného úkolu: ==

*Závěrečnou práci zpracovává vždy '''skupina 4-6 lidí'''.
*Vymyslete a zapište zde '''téma, které chcete zpracováva'''t.
*Návrh tématu bude mít následující strukturu:
**název tématu (např. Výzkum informačních potřeb žen na mateřské dovolené)
**jednoduchá operacionalizace (operační definice proměnných a rozložení na dílčí výzkumné otázky)
**stručný popis tématu (v jednom odstavci rozveďte, koho, jak a proč chcete zkoumat)
**seznam členů vašeho týmu. 
*Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, '''dodržujte citační etiku''' (!)
*Témata navrhujte nejpozději do '''10. listopadu 2012''' (pokud téma již máte a budete chtít ode mne zpětnou vazbu dříve, napište mi na mail <a href="<a href="[mailto:sucha@phil.muni.cz mailto:sucha@phil.muni.cz]">[mailto:sucha@phil.muni.cz mailto:sucha@phil.muni.cz]</a>">sucha@phil.muni.cz</a>.

== Témata ==

Téma 1

'''Výzkum informačních potřeb vězňů ve výkonu trestu''' - téma přijato (poznámky poslány na mail) - --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 18. 11. 2012, 18:40 (CET)

Výzkum zaměřený na osoby ve výkonu trestu si klade za cíl zmapovat a zjistit míru uspokojení informační potřeby u této části populace, a to za pomoci metody dotazníkového šetření. Vzhledem k velikosti definované skupiny by se mohlo jednat o potenciální uživatele služeb knihoven, a pokud ta bude znát jejich potřeby, bude jim moci nabídnout službu nebo produkt odpovídající jejich požadavku. Zároveň může výzkum přinést věznicím podněty k rozšíření nebo upravení jejich možností v oblasti přístupu k informacím a pomoci tak ke zpětnému začlenění vězňů do společnosti.

Tkáčik Jozef

Kantorová Jana

Leitgebová Martina

Musilová Martina

Vebrová Jana

Fussová Tereza

 
Téma 2

'''Využití dotykových displejů pro nevidomé v ČR''' - ''téma vráceno k přepracování'' - --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 18. 11. 2012, 18:34 (CET)

*Náš výzkum by se měl zaměřit na využívání dotykových displejů nevidomými. Formou uživatelského testování bychom chtěli zjistit hlavní překážky pro zrakově postižené. Nakolik je pro ně uživatelské prostředí dotykových displejů přátelské a nakolik jsou jejich obavy dány předsudky k této technologii (viz reportáž ČT z 10. 10. 2012 [http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/199158-nevidomi-jsou-z-dotykovych-displeju-bezradni/]).

Michal Kaláb

Martina Filová

Marie Pučálková

Michaela Kouřilová

Anna Halfarová

 Téma 3

'''Informační chování uživatelů v knihovně''' - ''vráceno k doplnění'' --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 15. 11. 2012, 19:58 (CET)

Helena Novotná

Jana Pacáková

Lenka Cahlová

Martina Zoubková

Téma 4

'''Uživatelské testování pro uživatele s nestandardními potřebami''' - ''vráceno k doplnění'' --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 15. 11. 2012, 19:58 (CET)

Stručný popis: Návrh výzkumu, který budeme zpracovávat, se zaměří na uživatelské testování určené pro uživatelské skupiny jejichž nároky na uživatelsky přívětivé prostředí jsou odlišné či náročnější než u průměrných uživatelů. Hlavní cílovou skupinou ve výzkumu budou děti a mladiství (věková skupina do 15 let věku).

Lucia Barthová

Barbora Pitašová

Kateřina Petrová

Lenka Cvrkalová

Téma 5

'''Informační chování studentů KISK''' - ''vráceno k doplnění'' --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 15. 11. 2012, 19:58 (CET) 

Výzkum se snaží zachytit informační chování studentů Informačních studií a knihovnictví. Zjišťuje, zda-li u studentů hraje roli primárního zdroje při vyhledávání informací knihovna nebo jiné elektronické zdroje, popřípadě jaké. Dále se snaží zjistit, jaké povědomí mají studenti o elektronických zdrojích na Masarykově univerzitě a do jaké míry těchto zdrojů využívají.

'''výzkumná skupina:''' studenti 2. ročníku bakalářského studia oboru Informační studia a knihovnictví na Masarykově univerzitě 
'''metoda:''' kvantitativní výzkum prováděný formou elektronických dotazníků 
'''výzkumné otázky:''' Jaké informační zdroje studenti používají? Na které pozici se nachází knihovna jako zdroj při vyhledávání informací? Převládají u studentů internetové zdroje nebo tištěné? Jaký je rozdíl mezi informačním chování žen a mužů? Mají studenti přehled o elektronických informačních zdrojích na MU? Jak často je při studiu využívají? 

Mertová Eva

Krbcová Karolína

Dvořák Vojtěch

Uřičář Ivo

Filičková Katarína

Olga Senčaková

 
Téma 6



'''Všeobecné povědomí o existenci digitalizačních projektů a jejich reálná využívanost studenty na KISKu''' - '''''téma přijato''''' --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 15. 11. 2012, 20:06 (CET)

*stručný popis tématu:

- '''výzkumná skupina:''' aktuální studenti KISKu od 2. ročníku bakalářského studia - '''otázky:''' znají studenti digitalizační projekty? České nebo zahraniční? Které znají konkrétně? Využívají je? Pokud ano, tak které a k jakým účelům? Soukromým, badatelským, studijním? - '''výzkum:''' formou písemného dotazníku podpořeného citační analýzou dostupných prací - '''obecný cíl:''' možnost využití současných digitalizačních projektů při studiu našeho oboru

*členové

Kateřina Veselá

Michala Mádlová

Veronika Skuhrovcová

Laura Kabai

Zdeňka Sovková

Matúš Hrušovský

 
Téma 7



'''Faktory ovlivňující motivaci studentů KISKu navazovat v magisterském studiu na témata svých bakalářských prací''' - ''téma přijat''o --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 15. 11. 2012, 20:10 (CET)

*Výzkum se bude týkat studentů magisterského oboru Informační studia a knihovnictví na MU, kteří pokračují z bakalářského studia stejného oboru. Zajímá nás, zda navazují na témata svých bakalářských prací (podmínky označení práce za navazující budou stanoveny). Mezi faktory, na které se výzkum zaměří, patří: pohlaví, forma studia, hodnocení bakalářské práce, téma práce (v kategoriích: praktický výzkum, teoretická práce), vedoucí práce.

Lucie Malúšková

Pavla Minaříková

Alena Paulusová

Ivo Macík

Petr Pospíchal

Martin Štecher

 
Téma 8



'''faktory ovlivňující informační chování při nákupu''' - ''téma vráceno k doplnění'' --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 18. 11. 2012, 17:15 (CET)

Naše výzkumná skupina budou lidé ve věku od 20ti do 45 let. Chtěli bychom co nejvíce různých typů lidí. Tzn různého pohlaví, vzdělání, velikosti města kde žijí atp. Výzkum bychom chtěli vést formou dotazníkového šetření. Otázky se budou týkat nakupování. Tzn zda nakupují přes internet či v kamenných obchodech, jestli nakupují na základě doporučení či si hledají recenze atd, jdou - li si pro vybraný výrobek přímo do obchodu, či si jej objednají domů. Výsledek by měl pomoci pochopit, jak se liší informační chování dle pohlaví, věku atp a zefektivnit tak nakupovací systém na e-shopech prodávající elektroniku. (opraveno)

Dobešová Monika

Červený Jaromír

Kateřina Šťastná

Petr Zapletal

Václav Kůs

Kucharovic Matej

 
Téma 9



'''Pokračují absolventi středních knihovnických škol ve svém primárním oboru?''' - vráceno k doplnění --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 18. 11. 2012, 17:24 (CET)

Dana Katrňáková

Martina Sehnalová

Jana Slaná

Eliška Pernesová

Barbora Mohelníková

 
Téma 10



'''Faktory ovlivňující výsledky studentů při studiu''' - téma vráceno k doplnění - --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 18. 11. 2012, 17:31 (CET)

- '''výzkumná skupina:''' studenti SŠ a VŠ (prezenční / kombinované)
 
- '''otázky:''' Vztah mezi studentem SŠ a VŠ? Vztah týkající se intenzity doby učení?Ovlivňuje prostředí studentů při samostudiu? Ovlivňuje studenty forma stud. materiálů (PC x papír)?



- '''metody výzkumu:'''pozorování + rozhovory

Martin Chalupa

Lukáš Kisler

Marie Lemonová

Lada Ambrožová

Jana Doupovcová

Gabriela Tšponová

Téma 11

'''Problém elektronizace zdravotnictví''' - ''téma přijato (poznámky zaslány na mail)'' - --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 18. 11. 2012, 17:31 (CET)

V čem spočívají překážky zavedení elektronické komunikace mezi zdravotními profesionály a zdravotními institucemi? Výzkum kvantitativní - dotazníky lékařům a informatikům ve zdravotnictví, možná kombinace s kvalitativním provedením.

Jan Hrabal

Martin Brzobohatý

Lukáš Strouhal

Lukáš Závodný

Roman Novotný

Martin Bartoš

 
Téma 12



'''Faktory ovlivňující rozhodnutí pro studium oboru Informační studia a knihovnictví''' ''téma přijato (poznámky zaslány na mail)'' - --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 18. 11. 2012, 17:42 (CET)

*Výzkum bude zaměřen na studenty bakalářského oboru Informační studia a knihovnictví. Výzkumné otázky se budou týkat typu vystudované střední školy, kde se studenti o oboru dozvěděli, jaké mají od studia očekávání, jaké povolání by chtěli po dokončení studia vykonávat a tak podobně. Výzkum bude probíhat formou dotazníků doplněný o kvalitativní metody.

Klára Tesařová

Martina Volavková

Vítězslav Rathouz

Michal Létal

Andrea Prokopová

Téma 13

'''Využití EIZ na KISKu''' - téma vráceno k doplnění - --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 18. 11. 2012, 17:42 (CET)

Adriana Fujková

Věra Žitková

Anna Stránská

Analýzy logů (statistika webu)

2012-10-12T19:45:03Z

MeDARd:

V dnešní době má již nějakou webovou stránku téměř každý. A všichni by byli rádi na předních příčkách ve vyhledávání, aby je každý znal, citoval a odkazoval na ně. To se ale samozřejmě nestane samo od sebe. Stojí to mnoho času, trpělivosti a především znalostí. Co změnit a vylepšit nám může povědět hodně výzkumů. Ale tím zřejmě nejúčinnějším je analýza logů.

"Log soubory, zkráceně logy, jsou textové soubory obsahující záznamy o činnosti nějaké konkrétní aplikace. V případě webových serverů jsou do logů ukládány veškeré požadavky, které byly na server vzneseny. Zpětnou analýzou těchto dat pak můžeme zjišťovat cenné informace o fungování sledovaného webu." <ref>SMRT, Martin. Newsletter: Proč analyzovat logy. In: Dobrý web [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy</ref> Logy se ukládají přímo na serveru, odkud si ho majitel může stáhnout, nebo jej tam rovnou analyzuje.

=== Co je pro daný design výzkumu charakteristické? ===

Především při analýze logů nemusíme zasahovat do zdrojového kódu samotné stránky, jako je tomu u jiných měřících systémů typu Google Analytics či TOPlist.cz.Ty totiž vyžadují speciální měřící kód vložený do webových stránek. Při analýze logů získáte opravdu spoustu dat. Systémy založené na měřícím kódu nabízí pouze hotové statistiky s omezenou možností dalšího zpracování, statistiky. "Naproti tomu logy obsahují „surová“ data, která je nejprve nutná zpracovat. Výhodou tohoto přístupu je možnost pojmout zpracování dle vlastního gusta a výstupy si patřičně přizpůsobit." <ref>_</ref>

Přesnost a úplnost. Funkční webový server totiž zapíše do souboru každý požadavek, na který odpovídá. Můžeme se tedy z logů dozvědět spoustu zajímavých a užitečných informací, jako je :

*Návštěvnost jednotlivých stránek
*Zdroj návštěvnosti jednotlivých stránek (podle referera)
*Clickstream kontingenční (odkud kam lidé klikají)
*Clickstream individuální (kam a jak klikal uživatel z této IP)
*Viewtime (jak dlouho na které stránce uživatelé pobývají, to je těžší spočítat)
*Chyby 404 (kde mám zlomené odkazy)

a mnoho dalšího.

=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===

Analýzu logů je možné provádět jednorázově za delší období, větší množství dat poskytne statisticky významnější výsledky. Rozhodně nejde o způsob univerzální, mnohé parametry je naopak možné sledovat pouze za použití jiné metody měření.<ref>_</ref>

'''Metody server-side'''

''Provozu na webových stránkách''

Jak se uživatelé na daných webových stránkách chovají a jak se tam dostávájí. Každý uživatel webových stránek za sebou nechává stopu, kudy prošel a na co kliknul. Tohle později můžeme pomocí různých programů zjišťovat a přizpůsobovat tak obsah stránek uživatelům.

<img src="/images/4/4d/Statistiky.JPG" _fck_mw_filename="Statistiky.JPG" alt="RTENOTITLE" />

''Obr. 1 Web Site Statistics'' <ref>"Understand and Improve Your Web Site with Comprehensive Web Site Statistics. In: GTP iCOMMERCE [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.gtp-icommerce.com/viewStory/Web+Site+Statistics</ref>

 
''Přístupy k sítím''

Může být zapotřebí např. při pádu sítě zjistit, kdo se k ní naposledy připojil a co upravil.

''Napadení sítě''

Pomocí logů dá dohledat původce napadení sítě ať už se jedná o vnitřní čí vnější hrozbu. Např. pomocí IP adresy

''Spam''

Poskytovatel internetu dokáže zjistit odkud přichází nevyžádaná pošta. Příklad: ISP zjistil, že e-mail pro vyžádání plateb od ČSOB je ve skutečnosti spam. Při sledování odkud daný mail přišel zjistil, že IP adresa je zaregistrována až v USA.

'''Metody client-side'''

''Monitoring zařízení''

Ve firmách se na počítačích může objevit program, který monitoruje všechno dění na počítači. Log se dá poté využít na zjištění co, kdy a v jakou chvíli daný uživatel prováděl. Jestli se věnoval práci či něčemu jinému.

''Monitoring uživatelů''

Dá se používat, při sledování určitého počtu lidí. Např. eye-tracking kdy uživatel dává informace pomocí spec. brýlí, kam se v dané chvíli dívá např. na obrazovku.

Monitoring uživatelů a zařízení je kvalitativní a provádí se tedy s menším množství uživatelů.

=== Jaké jsou výhody a nevýhody? ===

'''Spoločné výhody:'''

*Zachytené dáta predstavujú záznam udalostí, tak ako sa skutočne stali, bez dodatočných úprav, ako to býva pri iných metódach zberu dát.
*Kvalita dát nezávisí na schopnostiach učastníkov štúdie zapamätať si interakcie alebo na ich schopnosti popísať interakciu.
*Využitie, táto metóda môže byť použitá pre tvorenie kvantitatívnych modelov a na pomoc pri interpretácii kvalitatívnych modelov <ref>BORGMAN, C., HIRSH, S. G., & HILLER, J. (1996). Rethinking online monitoring methods for infor-mation retrieval systems: From search product to search process. Journal of the American Society for htformation Science, 47(7), 568-583. </ref> a tak isto je vhodná pre experimentálne a aj pre študijné výskumy v teréne.

'''Spoločné nevýhody:'''

*Informácie o kontexte, užívateľské motívy, zámery a spokojnosť s výsledkami sa nezaznamenávajú. Toto obmedzenie sa dá prekonať pomocou kombinácie transakčných logov s inými metódami zberu dát. Napr. vypĺňanie dotazníkov, premýšlanie nahlas počas interakcie s informačným systémom.
*Kombinácia metód zberu prináša so sebou nevýhody - strata nenápadnosti a zmenšenie rozsahu.<ref>JANSEN, B. J. (2006). Search log analysis: What it is, what's been done, how to do it. Library and Information Science Research, 28(3). 407-432.</ref> Aj napriek tomu, pridanie kontextu a dát, ktoré sú nedostupné prostredníctvom TL často preváži tieto obmedzenia.

'''Client-side:'''

výhody

*Zber dát na strane klienta poskytuje možnosť zbierať dáta, ktoré obsahujú informácie o užívateľských akciách naprieč celým radom aplikácií a webových stránok.
*Dochádza k väčšiemu kontaktu a interakcii medzi výskumníkmi a účastníkmi, takže možno ľahko získať vedomý súhlas na zber dát, ale zároveň dochádza ku strate nenápadnosti.

nevýhody

*Náročnosť na zdroje, treba zháňať účastníkov, inštalovať a testovať programy na zariadeniach a niekedy zbierať data z rôznych zariadení a od užívateľov.<ref>KELLY, D. (2006a). Measuring online information seeking context, part 1: Background and method. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 57(13), 1729- 1739.</ref> <ref>KELLY, D. (2006b). Measuring online information seeking context, pail 2: Findings and discussion. Journal of the American Society .for Information Science and Technology, 57(14), 1862- 1874.</ref> <ref>YIN. G. W., Ford, J., Hawkins, R. P., Filigree, S., McTavish, F., Gustafson, D., & Bette, H. (2006). On the validity of client-side vs. server-side Web log data analysis. Internet Research, 16(5), 537-552.</ref>
*Nedostupnosť programov pre zber dát. Niektorí výzkumníci<ref>_</ref><ref>_</ref> používajú programy vyvinuté pre spyware trh, a iní<ref>_</ref> vyvinuli vlastné aplikácie alebo prehliadače na zaznamenávanie udalostí na strane klienta.

'''Server-side:'''

výhody

*Vychádza z veľkého objemu dát zozbieraných od veľkého počtu užívateľov.
*Nenápadnosť zberu dát, prebieha na pozadí a tak sú minimalizované medziľudské vzťahy počas zberu dát, takže záznamy zo strany servera sú relatívne objektívne vo svojich zastúpeniach užívateľského správania.

nevýhody

*Táto výhoda však vyvoláva obavy v etických otázkach spojených so zhromažďovaním a použitím osobných údajov bez toho, aby o tom boli informovaní účastníci.
*Veľmi náročné spracovávať a analyzovať veľké objemy dát, ale so stále rastúcim záujmom o túto metódu, sa mnoho týchto problémov zmierňuje alebo úplne odstráni.
*Zber dát je obmedzený len na akcie, ktoré sa udejú na servery.
*Technické obmedzenia, nie sú zachytávané požiadavky stránky, ktoré sa načítajú z vyrovnávacej pamäti alebo cez proxy server. Odhaduje sa, že až 45 percent požiadaviek na stránky sú splnené z obsahu cache pamäte.<ref>NICHOLAS, D. (2000). Assessing Information Needs: Tools, Techniques and Concepts for the Internet Age (2nd ed.). London: Europa Publications.</ref>
*Náročné rozlíšiť jednotlivých užívateľov systému, pokial servery umelo neudržiavajú spojenie s klientom, nevyžadujú prihlásenie, alebo neposielajú cookies.<ref>MARCHIONINI, G. (2002). Co-evolution of user and organizational interfaces: A longitudinal case study of WWW dissemination of national statistics. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 53(14), 1192-1211.</ref> Preto sa na identifikáciu užívateľských relácií používa kombinácií dátumu, času a IP adries.
*Zistené IP adresy sa nemusia týkať jednej osoby, viacerými osobami na zdieľanom alebo verejnom zariadení alebo prostredníctvom servera proxy.

=== Jak takový výzkum probíhá? ===

Anylýza logů probíhá pomocí 3 fází:

1) identifikace vhodných datových prvků a zdrojů

2) sběr dat

3) zpracování a příprava dat

V praxi, se tyto kroky mohou překrývat, v závislosti na výzkumné otázce a studijní logistice.

'''Identifikace vhodných datových prvků a zdrojů'''

Nejčaštěji se výzkum provádí pomocí protokolu a využívá data zachycená stávajícími logovými programy. Údaje shromážděné v programu by měly být přezkoumány s ohledem na výzkumnou otázku. V určitých případech je možné přizpůsobit konfiguraci logového programu sběru dat a shromažďovat tak požadované údaje. Může být stanovena doba, po kterou jsou data sbírána. Data se mohou sbírat několik let nebo také jen jeden den.

V této fázi může také docházet k rozvoji kódování pro kategorizaci webových stránek, typů webových stránek podle obsahu, identifikace IP adres nebo rozsah IP adres. Jsou identifikovány i doplňkové zdroje dat, jako je např. topologie webových stránek.

'''Sběr dat'''

Sběr dat by měl být relativně jednoduchá aktivita. Nicméně, výzkumníci měli sledovat logování dat a zajistit, aby údaje byly zachyceny, jak se očekávalo. Na client-side by měli být údaje sledovány a shromažďovány v pravidelných intervalech po celou dobu studia. To je obzvláště důležité, protože client-side vyžaduje značné prostředky na výzkum. V mnoha případech, je to také vhodný čas pro sběr dat z jiných, předem určených zdrojů dat a údajů z doplňkových metod.

'''Zpracování a příprava dat'''

Čištění dat a příprava je kritickým krokem ve studií logů. Během procesu čištění dat se provádí dvě důležité aktivity:

1)Zkorumpovaná a cizí data jsou zahozena. 2)Původní datové soubory jsou zpracovány k získání sekundárních dat.

Přesné kroky při zpracování údajů budou záviset na povaze výzkumné otázky a složení získaných dat. Běžně jsou data importována do relační databáze, kde je použit tabulkový procesor, skripta nebo jsou aplikovány kombinací těchto dvou metod. Obecně platí, že je vhodné přiřadit jedinečné ID, na položky hned na začátku datového čistícího procesu. Může být také užitečné vytvořit a zaznamenat souhrnné statistiky týkající se vyřazených údajů.

Je nutné, aby se dosáhlo jednotného přístupu na stránky. Když se na server-side provede rekordní počet transakcí, jsou tam často četné čáry spojené se stahováním a zobrazení jedné stránky. Často vědci zlikvidují soubory konkrétních typů, jako jsou např. záznamy s grafickými soubory a další vložené soubory, které tvoří stránku. Odstranění snižuje položky, které byly pravděpodobně vytvořené lidmi, a také snižuje množství transakcí na jednu položku pro každou požadovanou stránku. Ve studiích, která jsou primárně zaměřena na obrazy, by bylo možná lepší zachovat obrazové soubory daného typu a / nebo jeho velikost a zlikvidovat logo spojené s dalšími prvky. Spíše než konkrétní typy souborů, jsou soubory vybrány pro zahrnutí nebo vyloučení na základě seznamu konkrétních názvů souborů. Jinak, někteří vědci raději kódují stránky na základě obsahu který obsahují, nebo na základě předpokladů, týkajících se základních funkcí každé stránky.

'''Uživatel a Identifikace'''

Identifikace unikátních uživatelů, zájmu uživatele nebo skupiny uživatelů, jako je rozsah IP adres z veřejně přístupných terminálů nebo jiné charakteristice, je nutné pro většinu datových analýz. Je pravděpodobné, že budete chtít omezit vaše data pouze na nastavení jednotlivých uživatelů (než na roboty).

V analýze webových souborů můžeme např. na ID uživatele nastavit cookie a omezené množství transakcí. Ve studiích, které používají webová logová data, nemají uživatelé identifikační značky, jakou jsou cookie nebo přihlašovací údaje. IP adresy mohou být použity i ve spojení s jinými údaji. Cílem skupinové identifikace je rozdělit proud transakcí do jednotlivých skupin. Mnohé studie používají jako maximální hranici 30 minut. Určení časové hranice pro skupinovou identifikaci by neměly být svévolné, protože následná analýza se bude opírat o to, jak jsou tyto relace identifikovány. Definování skupin příliš úzce bude mít za následek jediné uživatelé se rozdělí do několika skupin, a definování skupin příliš široce bude seskupovat jednotlivé uživatelské skupiny spolu. Ačkoli to je téměř nevyhnutelné, že jediný práh není možné definovat s úplnou přesností. Podle úrovně znalosti užívání webu, obsahu, a zkušenosti ze studií v souvisejících oblastech jsme schopni odvodit tzv. rozumnou úroveň. Jako jsou například odchylky ve stanovení hranice, Keegan např. definovala hranici pro studium 60 minut. Po dobu 60 minut zkoumala chování uživatelů na dvojjazyčném vydání novin digitální knihovny, které byly založené na vlastnostech použití jazyka. Jiné studie stanoví hranici tak nízkou, jako je pět minut.

'''Klasifikace a kódování informačního chování'''

V každé skupině, bude účastník vystaven konkrétní otázce. Pokud je výzkumná otázka poměrně jednoduchá, můžete přistoupit k analýze dat. Nicméně, pro mnoho výzkumných otázek musí být jednotlivé akce zachyceny v protokolu, musí být klasifikovány a podobné typy chování musíme seskupovat. Každému chování je přidělen kód ze souboru dobře definovaných kódů.

Byli navrženy systémy kódování pro určité typy chování.

'''Klasifikace a kódování stránek a jejich vlastnosti'''

Zaměření výzkumné otázky se odvíjí od vlastností zobrazených stránek. U některých studií, budete mít zájem pouze o to, co si lidé na stránkách prohlíželi a jak často. U ostatních studií, možná budete mít zájem o cestě uživatele po stránkách. Pro tyto účely může stránky třídit, kódovat, také můžete učinit závěry podle typu zobrazených stránek,....

Kódování stránek lze provádět na několika úrovních na základě obsahu stránky, vztahu stránky a celkového systému, nebo stránky a její funkčnosti. Například Cooley navrhl, že webové stránky by mohly být klasifikovány podle toho, zda stránka obsahuje hlavní, obsahové, navigační, vyhledávací nebo osobní stránky. Ostatní běžně používané stránky kategorizujeme podle výsledků, na základě dokumentu nebo typu souboru v databázi, digitálních knihovnách, na základě jeho pozice nebo funkčnosti. Jiné způsoby kódování stránky by mohly být založeny na poměru odkazů na textu, proporcí obrazových souborů, průměrné referenční délky, důležité informace obsažené v metadatech stránky, a tak dále.

=== Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ===

'''Využití transakčních logů v prostředí digitálních knihoven'''

 Základním prvkem architektury je ''digitální objekt'', datová struktura pro základní samostatně použitelnou informační jednotku tvořená dvěmi základními částmi: obsahem (content) a klíčovými metadaty (tvořenými globálním jednoznačným identifikátorem digitálního objektu, označovaným jako ''handle'', a dalšími blíže nespecifikovanými neměnnými metaúdaji, např. „autor“). Obsahem digitálního objektu může být sekvence bitů reprezentující konkrétní digitální materiál (může být zahrnut i ve vícero formách), množina jiných datových objektů (složený objekt), množina identifikátorů objektů (metaobjekt), případně jiné datové typy – model tak poskytuje dostatečnou flexibilitu pro reprezentaci libovolně složitých informačních objektů a vztahů mezi nimi. Digitální objekty mohou být buď proměnlivé (obsah objektu lze měnit i po jeho uložení do repozitáře – ať již jde o jednorázové změny nebo přímo dynamické informační objekty), nebo fixní.

 Podle typu materiálu mohou být digitální objekty rozděleny do ''kategorií'' (např. text formátovaný pomocí SGML, počítačový program, digitalizovaný zvuk) a pro každou kategorii mohou být stanovena pravidla pro převod materiálu do jednotlivých typů digitálních objektů, struktura metadat apod. Tak je tomu např. v realizovaném systému [6]; obecná architektura ovšem úmyslně s žádnými specifickými typy materiálů nepracuje, aby udržela co nejvyšší míru obecnosti, neomezovala či nepředjímala budoucí technologický vývoj a ponechávala dostatečnou míru flexibility pro konkrétní implementace.

Digitální objekty jsou uloženy v ''repozitářích,'' které mají přiřazeno jednoznačné globální jméno. Repozitář umožňuje řízený přístup k digitálním objektům v něm uloženým. Pro každý digitální objekt udržuje dva typy metadatových záznamů. Prvním z nich je ''záznam vlastností objektu'' (properties record) obsahující údaje např. o autorských právech a podmínkách pro zpřístupnění digitálního objektu, technické vlastnosti jako formáty a přístupové protokoly, bibliografické údaje nebo administrativní data (např. datum/čas uložení objektu do repozitáře). Druhým je ''transakční záznam'' (transaction log) zaznamenávající veškeré transakce repozitáře týkající se daného digitálního objektu. Spolu s neměnnými a na repozitáři nezávislými klíčovými metadaty tvoří tyto dva záznamy základní metadatový popis digitálního objektu.

 

 '''Digitální knihovny a Kahn-Wilenského architektura'''

 

Širší model digitálních knihoven, který uvádí klíčové oblasti, dává do souvislosti digitálnídokument včetně jeho uchování, upozorňuje také na okolí (intelektuální vlastnictví aekonomika), má ve svém středu interoperabilitu, metadat a také globální vyhledávání zdrojů

 

 Integrace má za cíl zajistit uživateli jednotný (koherentní) přístup k relevantním digitálním informacím bez ohledu na jejich formu, formát, způsob a místo uložení.Teoreticky integraci zachycuje zejména tzv. Kahn-Wilenského architektura, kde jedefinovaný tzv. handle systém, globální resoluční distribuovaný mechanismus – systém kterýna základě jednoznačného identifikátoru digitálního objektu vrátí seznam repozitářů, vekterém je digitální objekt uložen. Slovo resoluční dosud nemá v českém jazyce protějšek, vychází z anglického resolution nebo nástroje s názvem resolver; znamená to znovu rozložit jednou složený výraz. Asi nejznámějším je v tomto smyslu standard openURL (NISO Z39.88), který umožňuje integraci skrze odkazy (URL – Uniform resource locator). Standard určuje strukturu skládaného výrazu, v tomto případě URL, systém jej vygeneruje v této struktuře. Přijímající systém tuto strukturu zná taktéž = je resolverem, znovu rozkládá daný výraz (URL) a zadává dovnitř svého systému. Typickým příkladem (zejména v ČR) takovéhořešení je služba SFX od společnosti Ex Libris a portál Jednotná informační brána(www.jib.cz). Uživatel zadá vyhledávácí dotaz, který je transformován do jednotné strukturystandardizované openURL a server SFX (linkový server nebo link revolver) jej předá, rozloží jednotlivým knihovním katalogům jejich struktuře – je tak možné prohledávat všechny zapojené instituce skrze jedno rozhraní.

 Kahn-Wilenského architektura stanovuje jako základní prvek digitální objekt, datová struktura pro základní samostatně použitelnou informační jednotku tvořená dvěma základními částmi: obsahem (content) a klíčovými metadat (opatřený globálním jednoznačným identifikátorem digitálního objektu, označovaným jako handle, obsahuje dále vlastnosti (properties), obsah samotný (kontent) a transakční log (soupis všech operací, které s digitálním objektem proběhly). Tyto objekty jsou uloženy v repozitářích, jeho obsluhu a komunikaci s okolím zajišťuje přístupový protokol. Handle-systém je resolučním mechanismem pracující nad všemi repozitáři, který je schopen určit podle jednoznačného identifikátoru (handle), kde se digitální objekt nachází (i vícenásobně).Celý systém poté funguje následujícím způsobem. Uživatel zjistí skrze pokročilé uživatelské rozhraní, kde se jím požadovaný objekt nachází (search). Z nabízených si vybere zdroj(select), je předán identifikátor globálnímu resolučnímu mechanismu (retriever 1), ten jej přepracuje a vyžádá si z repozitáře daný dokument (retriever 2) a ten se zobrazí uživateli.

=== Poznámky ===

<references />

=== Použitá literatura ===

SMRT, Martin. Newsletter: Proč analyzovat logy. In: Dobrý web [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: <a href="[http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy]">[http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy]</a>

BORGMAN, C., HIRSH, S. G., & HILLER, J. (1996). Rethinking online monitoring methods for infor-mation retrieval systems: From search product to search process. Journal of the American Society for htformation Science, 47(7), 568-583.

JANSEN, B. J. (2006). Search log analysis: What it is, what's been done, how to do it. Library and Information Science Research, 28(3). 407-432.

KELLY, D. (2006a). Measuring online information seeking context, part 1: Background and method. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 57(13), 1729- 1739.

KELLY, D. (2006b). Measuring online information seeking context, pail 2: Findings and discussion. Journal of the American Society .for Information Science and Technology, 57(14), 1862- 1874.

MARCHIONINI, G. (2002). Co-evolution of user and organizational interfaces: A longitudinal case study of WWW dissemination of national statistics. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 53(14), 1192-1211.

NICHOLAS, D. (2000). Assessing Information Needs: Tools, Techniques and Concepts for the Internet Age (2nd ed.). London: Europa Publications.

WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1

YUN. G. W., Ford, J., Hawkins, R. P., Filigree, S., McTavish, F., Gustafson, D., & Bette, H. (2006). On the validity of client-side vs. server-side Web log data analysis. Internet Research, 16(5), 537-552.

KISK:Metodologie pro informační studia a knihovnictví/ukol1

2012-10-09T16:46:22Z

MeDARd:

'''''Zadání úkolu'''''

Pravidla zapisování:

#Jedno téma zpracovává vždy skupina 4-6 lidí.
#Vyberte si téma které chcete zpracovávat a připište se pod něj.
#Kdo se zapíše dříve, má přednost.
#Téma zpracujte přímo zde na WIKI.
#Používejte doporučenou literaturu, ale můžete si vyhledat i vlastní zdroje.
#Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, dodržujte citační etiku (!)
#Zpracovaný text by měl na WIKI viset nejpozději 12. října 2012 o půlnoci.
#Zpracované téma by mělo obsahovat především odpovědi na následující otázky:

**Co je pro daný design výzkumu charakteristické?
**Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?
**Jaké jsou výhody a nevýhody?
**Jak takový výzkum probíhá?
**Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? (Vyberte 3-4 výzkumy na základě referencí z literatury nebo vyhledáním v odborných databázích (můžete využít např. Science Direct - časopis ''Library & Information Science Research'') - u každého výzkumu popište stručně, jak byla metoda využita)

'''''Text má rozsah 6-10 normostran. Vítané jsou i případné ilustrační obrázky a videoukázky. Připravte si krátkou prezentaci (cca 10 minut) na hodinu 13. října 2012. Na prezentaci by měla být přítomna nejméně polovina skupiny, která téma tvořila.'''''

== Případové studie ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 7)

Zpracovávají:

Anna Stránská

Adriana Fujková

Katarína Filičková

Olina Senčáková

Václav Kůs

Petr Zapletal

== Longitidunální výzkum ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 9)

Zpracovávají:

Martina Sehnalová

Helena Novotná

Lenka Cahlová

Jana Slaná

Jana Pacáková

Martina Zoubková

== Delphi metoda ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 10)

Zpracovávají:

Kateřina Šťastná

Eliška Pernesová

Barbora Mohelníková

Ivo Uřičář

== Historický výzkum ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 16),

Zpracovávají:

== Analýza dokumentů a artefaktů ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 17), Reichel (2009, kap. 5.3)

Zpracovávají:

Tereza Fussová

Dana Katrňáková

Lada Ambrožová

Jana Doupovcová

Gabriela Tšponová

Lukáš Kisler

== Analýzy logů (statistika webu) ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 18)

Zpracovávají:

Jaromír Červený

Monika Dobešová

Matúš Hrušovský

Matej Kucharovic

Andrea Prokopová

Marie Lemonová

== Uživatelské testování ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 19), Beck & Manuel (2008, kap. 5)

Zpracovávají:

Lucia Barthová

Kateřina Petrová

Vojtěch Dvořák

Barbora Pitašová

Lenka Cvrkalová

Martina Vaňková

== Zúčastněné pozorování ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Reichel (2009, kap. 5.1)

Zpracovávají:

Michaela Kouřilová

Martina Filová

Marie Pučálková

Michal Kaláb

Anna Halfarová

== Nezúčastněné pozorování ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Powell (2004, kap. 5), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Foret (2008, kap. 4.4), Reichel (2009, kap. 5.1)

Zpracovávají:

Lukáš Strouhal

Lukáš Závodný

Roman Novotný

Jan Hrabal

Martin Brzobohatý

Martin Štecher

== Výzkumné deníky ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 21)

Zpracovávají:

== [[Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 23 a 24), Beck & Manuel (2008, kap. 4)

Zpracovávají:

Kateřina Veselá

Eva Mertová

Karolína Krbcová

Veronika Skuhrovcová

Michala Mádlová

== Focus Groups ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 25), Beck & Manuel (2008, kap. 4)

Zpracovávají:

Martin Bartoš

Klára Tesařová

Vítězslav Rathouz

Martina Volavková

Michal Létal

== Dotazníková šetření ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 26), Powell (2004, kap. 4, 5)

Zpracovávají:

Jozef Tkáčik

Martina Leitgebová

Jana Kantorová

Martina Musilová

Jana Vebrová

Michaela Trňáková

== Obsahová analýza ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 29), Beck & Manuel (2008, kap. 3)

Zpracovávají:

Ivo Macík

Lucie Malúšková

Pavla Minaříková

Alena Paulusová

Věra Žitková

Petr Pospíchal

== Bibliometrie ==

Doporučená literatura: Beck & Manuel (2008, kap. 7)

Zpracovávají:

Sovková Zdeňka

Kabai Laura

Chalupa Martin

Horák Jakub

== Vlastní návrh ==

Pokud chcete zpracovat méně obvyklou metodu, napište mi na mail (sucha@phil.muni.cz)

Zpracovávají:

Cyril Cleverdon

2012-04-25T15:45:14Z

MeDARd:

{{Infobox Vědec
|jmeno = Cyril William Cleverdon
|datum_narozeni = 9.9. 1914
|misto_narozeni = Bristol, UK
|datum_umrti = 4.12. 1997
|misto_umrti = Cranfield, UK
|rodina = ženatý, 3 deti
|pobyt = UK
|skola = Cranfield University
|obcanstvi = Britské
|pracoviste = Bristol libraries, Engine Division of the Bristol Aeroplane Co. Ltd.
|znamy_diky = Vyvinul "Cranfieldové experimenty" financované z National Science Foundation a představil koncepce odvolání a přesnost studia výkonnostti informačích systému
|oceneni = • Professional Award of the Special Libraries Association
• Award of Merit of the American Society for Information Science
The Gerard Salton Award of the Special Interest Group on Information Retrieval of the Association for Computing Machinery
}}
Cyril W. Cleverdon (*1914, Bristol, UK) byl britský knihovník a vědec, který se stal známým hlavně díky své práci na hodnocení systémů pro získávání informací.

== Život ==
Cyril Wiliam Cleverdon se narodil 9. září 1914 v anglickém Bristolu. Od roku 1932 do roku 1938 zde pracoval v Bristolských knihovnách a v roce 1938 začal pracovat jako knihovník v Engine Division of the Bristol Aeroplane Co. Ltd.
V roce 1946 byl jmenován knihovníkem v the College of Aeronautics at Cranfield. Později známé jako the Cranfield Institute of Technology and Cranfield University. Zde Cleverdon působil až do jeho odchodu do důchodu v roce 1979. Poslední dva roky Cleverdon působil jako profesor studií o přenosu informace.
Na začátku 50. let, velmi krátce poté, co Calvin Mooers razil termín vyhledávání informací, začal Cleverdon přemýšlet o tom, že by se dal provést experimentální výzkum z hodnoty nového indexování techniky a přístupů, které byly v té době obhájeny. To přitáhlo pozornost Helen Brownson v Národní nadaci pro vědu (National Science Foundation) a právě s pomocí finančních prostředků NSF se zrodily Cranfieldské projekty. Od roku 1957 se následujících deset let rodila řada projektů, které se považují za jedny z klíčových pro výzkum vyhledávání informací a výrazně pomohly ke vzniku informační vědy.
Cleverdon také provozoval po mnoho let tzv. Cranfieldské konference, které poskytly mezinárodní fórum pro diskusi nápadů a výzkumu v oblasti vyhledávání informací.
Ve skutečnosti je i dnes několik dalších konferencí mezinárodního významu, kde působí velmi podstatná část výzkumných pracovníků.
Cyril William Cleverdon byl ženatý, měl tři děti a zemřel v Cranfieldu 4. prosince 1997 ve věku 83 let.

== Práce a význam v oblasti informační vědy a knihovnictví ==

V projektu Cranfield byly experimenty s vyhledáváním prováděny v laboratorním prostředí na testovacích databázích. Cílem výzkumu bylo vylepšit efektivitu vyhledávání v informačních systémech díky vytvoření lepšího indexování jazyků a metod.
Součásti experimentů byly: 1) sbírka listin, 2) soubor uživatelských požadavků nebo dotazů a za 3) sada pro významné rozhodnutí, to znamená, soubor dokumentů, které jsou považovány za relevantní pro každý dotaz. Všechny tyto součásti dohromady tvoří zkušební sběr vyhledávání informací.
Ten slouží jako standart pro testování vyhledávacích přístupů a úspěch každého přístupu se měří podle dvou měřítek. Těmi jsou přesnost a paměť ve významu schopnosti vracet stejné výsledky, to znamená, že nám to na stejný dotaz nevrátí pokaždé něco jiného.
Zkušební sbírky a hodnocení opatření založená na přesnosti a paměti jsou hybnými silami moderního výzkumu v oblasti vyhledávacích systémů. Cleverdonův přístup vytvořil plán pro úspěšné série konferencí pro textové vyhledávání (Text Retrieval Conference), které započaly roku 1992.
Cleverdonovy Cranfieldské studie zahrnovaly experimentální výzkum v oblasti informatiky a výsledky projektu daly základ pro automatické indexování, jak tomu je běžně u dnešních vyhledávačů. Na tehdejší dobu však byly výsledky těchto projektů velmi kontroverzní.
Cleverdon pro nás vytvořil pojem vyhledávání informací jako empirické vědy, kde bylo předmětem ověřování v podobě experimentů a výrazně svou prací napomohl ke vzniku informační vědy.

== Ocenění a čestné tituly ==

Cleverdonův vliv a jeho práce byly oceněny řadou významných cen. Pro Cleverdona jako neamerického občana to jsou obzvlášť významné ceny.

• Professional Award of the Special Libraries Association, 1962

• Award of Merit of the American Society for Information Science (ASIS), 1971

• The Gerard Salton Award of the Special Interest Group on Information Retrieval of the Association for Computing Machinery (SIGIR) dnes známá pod jménem Salton, 1991

== Pubikace ==

CLEVERDON, C.W.,''Studies in indexing and cataloging.''Detroit: Management information services. 1970. OCLC 637345429

CLEVERDON, C.W.,MILLS, J.,KEEN, M.,''Factors determining the performance of indexing systems''. Cranfield (Beds.) : College of Aeronautics. 1966. OCLC 560042401

CLEVERDON, C.W.,''Report on the testing and analysis of an investigation into the comparative efficiency of indexing systems''. England: Cranfield. 1962. OCLC 577341714

CLEVERDON, C.W., ''Report on the first stage of an investigation into the comparative efficiency of indexing systems''. England: Cranfield. College of Aeroneutics. 1960. OCLC 609508624

CLEVERDON, C.W., AITCHISON, J.,'' A report on a test of the index of metallurgical literature of Western Reserve University''. England: Cranfield. College of Aeronautics. 1963. OCLC 575105663

== Doporučená četba ==
CLEVERDON, C.W., ''The effect of variations in relevance assessments in comparative experimental tests of index languages''. Det Informations-videnskabelige Akademi[online]. 2006. [cit. 21. Listopad 2006]. Dostupný na World Wide Web: <http://www.iva.dk/bh/core%20concepts%20in%20lis/Cleverdon_1970.pdf>

== Citace a odkazy na použitou literaturu ==

1. ROBERTSON, Stephen. In Memoriam Cyril W. Cleverdon. Journal of the American Society for Information Science [online]. 1998, roč. 49, č. 10, [cit. 2012-04-04]. s. 866-866. Dostupný z: <http://ehis.ebscohost.com/eds/detail?sid=48a2df47-5c71-42c4-918e-373fdf693e31%40sessionmgr11&vid=1&hid=1&bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1lZHMtbGl2ZQ%3d%3d#db=bth&AN=904144>. ISSN 00028231.

2. The Businessman's Guide to Government Information and Advice. American Documentation [online]. 1956, roč. 7, č. 2, [cit. 2012-04-04]. s. 142-142. Dostupný z: <http://ehis.ebscohost.com/eds/detail?sid=7a37d64f-b756-45e9-b349-36eac1aeacab%40sessionmgr111&vid=1&hid=121&bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1lZHMtbGl2ZQ%3d%3d#db=bth&AN=16811216>. ISSN 0096946X.

3. REES, Alan M. The Aslib-Cranfield Test of the Western Reserve University Indexing System for Metallurgical Literature: A Review of the Final Report. American Documentation. 1965, roč. 16, č. 2, [cit. 2012-04-04]. s. 73-76. Dostupný z: < http://ehis.ebscohost.com/eds/detail?sid=8f747ab7-0cf4-48ed-93a9-8e8cbe838bde%40sessionmgr111&vid=1&hid=121&bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1lZHMtbGl2ZQ%3d%3d#db=bth&AN=16866338>. ISSN 0096946X.

== Externí zdroje ==

http://www.worldcat.org/

http://www.iva.dk/

http://jis.sagepub.com/

{{DEFAULTSORT:Cleverdon W. Cyril}}
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

Cyril Cleverdon

2012-04-25T15:38:30Z

MeDARd: Matuš Hrušovský (402429), Klára Tesařová (399390)

Kategorie:Informační vědci

2012-04-18T11:32:03Z

MeDARd:

Kategorie sdružující významné osoby informační vědy.

Chcete-li, aby se zde zobrazila i vaše stránka, přidejte na ni následující kód (samozřejmě je nutné nahradit "Příjmení, Jméno" za jméno vaší osobnosti):
<pre>
{{DEFAULTSORT:Cleverdon, Cyril}}
[[Kategorie:Významné osobnosti informační vědy]]
</pre>

[[Kategorie:Lidé]]
[[Kategorie:Teorie informační vědy]]