WikiKnihovna - Příspěvky uživatele [cs]

KISK:Blok expertů

2012-05-21T12:00:49Z

Matěj Rajnošek: /* Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru */

<div style="float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF">

V rámci předmětu Blok expertů (VIKBB27) je podmínkou ukončení daný '''počet přítomností na přednáškách''' a '''tvorba hesla''' (příp. dvou hesel u kombinovaného typu studia), které obsahově vychází z přednášek uskutečněných v rámci tohoto předmětu (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]). Hesla budou součástí odborného slovníku, který bude pod KISKem vytvářen.

==Požadavky na hesla==
* minimální rozsah 3000 znaků textu hesla (bez hlavičky a literatury)
* heslo ve slovníku představuje definování významu hesla
* obsah podložen odbornou literaturou, která bude v textu uvedena
* klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]])
* heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu
* u hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené) (pokud existují)
* heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou

Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek.

Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním.

Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).

==Postup při tvorbě hesla==
# na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,
# pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,
# pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete nám toto heslo na e-mail (v jarním semestru Ladislava Suchá: mailto:sucha@phil.muni.cz, v podzimním semestru Pavla Kovářová: mailto:136790@mail.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,
# kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),
# heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).

V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.

HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 22. KVĚTNA. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 15. ČERVNA 2012.

== Blok expertů - Vzor ==
* [[grooming]] - Pavla Kovářová
</div>
{{RIGHTTOC}}

---

==Blok expertů - JARO 2012==

===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===
* [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek
* [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová
* [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek
* [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková
* [[Psychoterapie]] - Eva Popelková
* [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová
* [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová
* [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová
* [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová
* [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová
* [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová
* [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová

=== Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===

*[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková
*[[skenování pro digitalizaci]] - techniky Michala Mádlová
*[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz
*[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová
*[[MARC21]] - Michal Klajban
*[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek
*[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová
*[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková
*[[ALTO]] - Jan Karlík
*[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová
*[[využití crowdsourcingu pro popis dat]] -
*[[Autorský zákon a digitalizace]]
*[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová

===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===
* [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová
* [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková
* [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová
* [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Václav Kůs
* [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana
* [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková
* [[legislativní rámec školství v ČR]]
* [[školská reforma]] - Jana Slaná
* [[rámcové vzdělávací programy]]
* [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]]
* [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]]

===Martin Bastl: Netwar===
* [[netwar]] - Julie Haladová
* [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková
* [[kracking]] - Petra Němcová
* [[phreaking]] - Edita Hečová
* [[phishing]] - Martin Chalupa
* [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák
* [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová
* [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová
* [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká
* [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová
* [[FloodNet]] - Roman Novotný
* [[kauza Napster]] - Filip Kocián
* [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová
* [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová
* [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová
* [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová
* [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová
* [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai
* [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal

===Petr Přidal: Georeferencer===
* [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek
* [[projekt Georeferencer]] - Petr Maňásek

===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===
* [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová
* [[interakční design]] - Veronika Janoušková
* [[obsahová strategie]] (content strategy) - Pavel Kouřil
* [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová
* [[Maslowova pyramida a webdesign]]
* [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp
* [[CSS]] - Jan Karlík
* [[wireframy]] - Václav Kůs
* [[webová grafika - specifika]]
* [[webová typografie]] - Daniela Králová
* [[UX designer]]
* [[Webový grafik]]
* [[Koder / front-end developer]]
* [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar

=== Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===

*[[FinLiCo]] - Martina Musilová
*[[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská
*[[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová
*[[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová
*[[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka
* [[Projekty knihoven v oblasti informační gramotnosti - Evropa]]
* [[Projekty knihoven v oblasti informační gramotnosti - USA]]
* [[informační gramotnost - statistiky]]
* [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová
* [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová

===Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru===
* [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková
* [[Kulturní software]] - Michaela Trňáková
* [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková
* [[Software Studies]] - Martina Volavková
* [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová
* [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá
* [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká
* [[UCSD Software Studies Initiative]]
* [[Hackability]] - Matěj Rajnošek
* [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík
* [[Vilém Flusser]] - Komunikologie - Šteinigerová

===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===
* [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala
* [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala
* [[vývoj Kinectu]] - Lukáš Kisler
* [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt

=== Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===

*[[mHealth]] - Jan Hrabal
*[[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová
*[[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová
*[[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová
*[[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová
*[[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová
*[[eRecept]] - Myroslava Kutsyn
*[[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová
*[[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb
* [[Nová média ve zdravotnictví]]
* [[Nutriční databáze a software]]
* [[Výživa 2.0]]
* [[Vizualizace nutričních dat]] - Dagmar Chládková
* [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský
* [[Expertní systémy v péči o zdraví]]
* [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková
* [[Text ve zdravotnictví a jeho analýza]]
* [[Český znakový jazyk]] - toto tu již jednou je (4. řádek tohoto tématu)

=== Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===
*[[TED]] - Michal Klajban
* [[aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová
* [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý
* [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová

==Blok expertů - podzim 2011==

===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===
* [[Politická satira]] - Dagmar Šiková
* [[City identity]] - Drahomír Hájek
* [[Mystifikace]] - Jakub Forman
* [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt

===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===
* [[user experience]] - Jakub Procházka
* [[user-centered design]] - Iveta Jansová
* [[UX designer]] - Simona Střalková
* [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová
* [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová
* [[design služeb]] - Marie Štouračová
* [[použitelnost]] - Jitka Šiborová
* [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková
* [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová
* uživatelský výzkum a knihovny
* testování webu a knihovny

===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===
* [[ne-konference]] - Dagmar Šiková
* Barcampy (idea, rozšíření)
* [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková
* [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková

===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===
* [[Corporate Design]] - Daniel Šváb
* [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová
* [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová
* [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp
* [[Brand]]
* [[Font]] - Andrea Szászová
* [[Typografie]] -Lucie Górecká
* [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková
* [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková
* [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková
* Knihovny a korporátní identita: příklady dobré praxe (ČR)
* Knihovny a korporátní identita: příklady dobré praxe (svět)

===Michal Juhás: Bookfan===
* [[StartUp]] - Petr Maňásek
* [[Facebook]]
* [[Business plan]] - Michaela Kočová
* [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková
* [[Angel investor]] - Ester Březinová
* [[exit strategy]] - Monika Krejčová
* [[self-publishing]] - Jiří Krišpin
* [[Online komunita]] - Eva Durnová
*webové aplikace na podporu čtenářství - ČR
*webové aplikace na podporu čtenářství - svět
*mobilní aplikace na podporu čtenářství - ČR
*mobilní aplikace na podporu čtenářství - svět

===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===
* [[korpus]] - Petr Fiala
* [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala
* [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský
* [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn
* [[syntax]] - Alena Brožová
* [[slovotvorba]] - Martina Sochorová
* [[sémantika]] - Dominika Frömelová
* stromové korpusy - Andrea Mizerová
* [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká
* Corpus Architect
* [[VerbaLex]] - Karolína Žáková

===Josef Průša: Open source hardware===
* [[open source hardware]] - Daniela Králová
* [[GNU GPL]] - Milan Spisar
* [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová
* [[OpenCores]] - Martin Mašek
* [[RepRap]] - Kristina Luskačová
* obchodní modely pro open source hardware
* [[Arduino]] - Julie Haladová
* [[3D tisk]] - Kristina Luskačová
* [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová
* [[3D skener]] - Katarína Hečková
* [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková
*Open Source Hardware a knihovny

===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===

*[[BTS]] - Martina Snozová
*[[geolokace]] - Eliška Hrabalová
*[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová
*[[IP adresa]] - Martina Snozová
*[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč
*Geolokační sítě - přehled - Barbora Ondrušová
*Foursquare vs. Govalla - srovnání - Barbora Ondrušová
*[[Augmented Reality]] - Marek Moťka
*[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos
*[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová
*Využití geolokačních služeb v knihovnách - ČR
*Využití geolokačních služeb v knihovnách - svět
*[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová
*[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová
*[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan
*[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová
*Tři stupně vlivu (Three Degrees of Influence)
*[[Hackathon]] - Josef Ludvíček

===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===
*[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička
*[[Spokojenost]] - Anna Kultová
*[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová
*[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek
*[[Work-life balance]] - Kamila Burdová
*[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička
*Štestí vs. příjem/HDP/bohatství (statistiky)
*Vybrané statistiky pocitu štěstí - korelace s dalšímim indikátory
*[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová
*[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová

===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===
*[[učící knihovník]] - Marie Indráková
*aktivity knihoven pro děti - ČR
*aktivity knihoven pro děti - zahraničí
*[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková
*akce na podporu čtenářství - zahraničí
*komunitní funkce knihovny
*[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza
*zdroje financování pro knihovny
*[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová
*měření spokojenosti uživatelů v knihovnách - ČR
*měření spokojenosti uživatelů v knihovnách - zahraničí
*sponzoring v knihovnách
*[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková
*trendy v knihovnických povoláních

===Tomáš Böhm: Koncepce rozvoje Národní knihovny ČR===
===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===
*[[Arteterapie]] - Jakub Nytl
*[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová
*Autorské čtení -
*[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián
*[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková
*dramaterapie - projekty v ČR -

* [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek

==Blok expertů - jaro 2011==
===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===
* [[archiv]] - Myroslava Kutsyn
* [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová
* [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha
* [[gesto]]- Marta Konířová
* [[Google]]
* [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[Google Goggles]] - Viliam Vateha
* [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková
* [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková
* [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek
* [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek
* [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban
* [[Google Sets]]
* [[Google Squared]] - Alena Brožová
* [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)
* [[IBM SPSS]] - Lumír Czech
* [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč
* [[Machine Transcription]]
* [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín
* [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková
* [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE
* [[tablet PC]] - Jan Růžička
* [[Voice Actions]] - Jiří Zeman
* [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka
* [[Wikipedia]] - Michal Klajban
* [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová

===Marketing knihoven na sociálních sítích===
* [[365 projekt]] - Irena Hodžová
* [[Book meme]]
* [[Book trailer]] - Jiří Krišpin
* [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková
* [[copyrighting]]
* [[fotobanka]] - Lenka Čípková
* [[geolokace]]
* [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková
* [[hashtag]] - Iveta Jansová
* [[image]]
* [[Influencer Marketing]] - Romana Králová
* [[infografika]] - Irena Hodžová
* [[inovace]] - Miroslav Kršek
* [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová
* [[networking]]-
* [[newsletter]]- Markéta Novotná
* [[paradigma]] - Vrzalová Tereza
* [[QR kód]] - Jitka Šiborová
* [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová
* [[Socialnomics]]
* [[statistika]] - Marie Vlčková
* [[storytelling]] - Marie Packová
* [[vize]] -

===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===
* [[abandonware]] - Sylvie Dyčková
* [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová
* [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková
* [[brand]] - Eliška Hrabalová
* [[cechovní značka]] - Monika Krejčová
* [[Common Law]] - Gabriela Obstová
* [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová
* [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková
* [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková
* [[konektor]]-
* [[konfiskace]]
* [[kultura]] - Magdalena Jirásková
* [[licence]]- Marie Packová
* [[minnesengr]]- Michaela Blažejová
* [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová
* [[Napster]] - Igor Hlaváč
* [[oligopol]] - Lenka Matušková
* [[patent]] - Markéta Novotná
* [[právní terorismus]]
* [[producent]]
* [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková
* [[regulace]]
* [[Road Show]] - Tomáš Ocásek
* [[States' Rights]] - Anna Kultová
* [[User Experience]] - Miroslava Brázdová
* [[vydavatel]] - Lenka Fatková
* [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová
* [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar

===Open Access===
* [[ArXiv]] - Marie Zagorová
* [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová
* [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková
* [[Big Deal]]
* [[DOAJ]] (Directory of Open Access Journals)
* [[Dspace]] - Petra Besperátová
* [[eprint]]
* [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová
* [[Národní programy VaV]]
* [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová
* [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Open Access]] - Magda Šallaiová
* [[Open Access Week]] - Petra Besperátová
* [[plagiát]] - Katarína Hečková
* [[postprint]]
* [[preprint]]- Dalibor Bláha
* [[Publish or Perish]]
* [[recenze]] - Jaroslav Bednář
* [[repozitář]] - Martina Snozová
* [[SHERPA/RoMEO]]
* [[Toll Access]]
* [[vědec]]
* [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová
* [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová

===Pirátství dnes i kdysi===
* [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků
* [[Company of Stationers]]
* [[imprimatur]]
* [[infrastruktura]]
* [[jurisdikce]]
* [[kniha]] - Martina Sochorová
* [[knihtisk]] - Karolína Žáková
* [[kopie]] - Edita Hečová
* [[litera]]
* [[litografie]] - Marta Janošová
* [[MP3]] - Emil Budín
* [[pirátství]] - Magdalena Kahounová
* [[počítačový program]]- Michaela Blažejová
* [[průmysl]] - Daniel Šváb
* [[reprint]]
* [[revoluce]] - Monika Machovská
* [[software]]- Veronika Svobodová
* [[stereotypie]]
* [[svoboda tisku]]
* [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková
* [[tiskárna]] (řemeslná dílna)
* [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová
* [[vynález]] - Marcela Střelcová
* [[zákon]] - Dominika Fromelová
* [[znalost]] - Magdaléna Filipová

===Národní digitální knihovna===
* [[bibliografický formát]]
* [[born digital]] - Lucia Kelemenová
* [[CESNET2]] - Jakub Hradil
* [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová
* [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček
* [[emulace]] - Kateřina Kašíková
* [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová
* [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[konzistence]]
* [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová
* [[MARC21]] -
* [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[metodika]]
* [[METS]] - Martina Snížková
* [[migrace dat]]
* [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[monitoring]]
* [[NAS Cluster]]
* [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek
* [[OAIS]] (model)
* [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek
* [[PDF]] - Petr Fiala
* [[personalizace]] - Anna Kultová
* [[poloprovoz]]
* [[PRONOM/DROID]]
* [[robotický skener]] - Eva Durnová
* [[rozhraní]] (IT)-
* [[rukopis]] - Simona Střalková
* [[standard]]
* [[stream]] (IT)
* [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek
* [[TIFF]] - Petr Fiala
* [[veřejná správa]] - Marek Moťka
* [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová
* [[workflow]] - Dagmar Šiková

===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===
* [[alocitace]]
* [[autocitace]]
* [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová
* [[citační analýza]] - Antonín Pokorný
* [[Citation Indexing]]
* [[editor]] - Kamila Rýdlová
* [[fenomén zapomínání]]
* [[hodnocení výzkumu]]
* [[Invisible College]]
* [[ISO 690]] - Pavel Navrátil
* [[kocitační analýza]]
* [[plagiátorství]] - Simona Chudobová
* [[publikace]]
* [[RIV]] (Rejstřík informací o výsledcích)- Vladimíra Perlová
* [[Science Citation Index]]
* [[scientometrie]] - Veronika Rychtová

===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===
* [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková
* [[Blackboard]]
* [[Center for Learning and Teaching]]
* [[citační etika]]- Julie Haladová ('''HOTOVO K TERMÍNU 20. 5. 2011''')
* [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská
* [[Embeded Information Education]]
* [[Faculty Liasion]]
* [[generace X]] - Antonín Pokorný
* [[generace Y]]
* [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová
* [[hardware]] - Veronika Krausová
* [[hodnocení efektivity]]
* [[Information Commons]]
* [[integrované informační vzdělávání]]
* [[IVIG AKVŠ]]
* [[Learning Commons]]
* [[Learning Lab]]
* [[Library Liasion]]
* [[Outreach Librarian]]
* [[počítačová gramotnost]] - Simona Stolařová
* [[portál]]
* [[portál]]
* [[referenční služby]] - Filip Kocián
* [[rešeršní služby]]- Eva Popelková
* [[rozcestník]]
* [[Subject Librarian]]
* [[Teacher Librarian]]
* [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)
* [[Writing Center]]

===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===
* [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová
* [[cracker]] - Michal Kunrt
* [[CSIRT]]
* [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica
* [[Cyberlife]]
* [[data]]
* [[DDoS]]
* [[Defacement]]
* [[Echelon]]
* [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová
* [[Enron]]
* [[FAPSI]] (Federal Agency of Government Communications and Information)
* [[gambler]] - Michaela Bočánová
* [[globalizace]] - Lukáš Prorok
* [[Google Street View]] - Lenka Pokorná
* [[H4H]] (Hackers for Hire)
* [[hacker]] - Jonáš Kopp
* [[hacktivismus]] - Jakub Alt
* [[identita]]
* [[informační smog]] - Milan Říha
* [[infoware]]
* [[IT governance]]
* [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský
* [[komunikace]]- Pavla Bárnetová
* [[kredibilita]]
* [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová
* [[kyberpunk]] - Hana Holoubková
* [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka
* [[kybertronika]]
* [[matrix]]
* [[netholismus]] - Kamila Burdová
* [[netománie]] - Jitka Šteflová
* [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková
* [[Open Source]] - Lenka Pokorná
* [[outsourcing]]- Marie Indráková
* [[rootkit]]
* [[Smart Grids]]
* [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong
* [[soukromí]]
* [[Stuxnet]] - Josef Kos
* [[technologie]]
* [[virtuální exhibicionismus]]
* [[XSS]] (Cross-site Scripting)
* [[závislost]] - Hana Nováková
* [[Zero-day útoky]]

==Blok expertů - podzim 2010==
===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===
* [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová
* [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová
* [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová
* [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová
* [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá
* [[ISO 11620]] - Simona Střalková
* [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková
* [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová
* [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká
* [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová
* [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá
* [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová
* [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková

===Makrosvět mikrokampaní===
* [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková
* [[banner]] - Simona Chudobová
* [[direct marketing]] - Miroslava Sudová
* [[e-business]] - Anna Kultová
* [[e-komerce]] - Anna Kultová
* [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová
* [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková
* [[Foursquare]] - Marcela Střelcová
* [[Google AdWords]] - Petr Fiala
* [[Google Analytics]] - Petr Fiala
* [[GSM]] - Milan Spisar
* [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková
* [[kreativita]] - Lenka Fatková
* [[mailing list]]- Věra Motyčková
* [[mobilní marketing]] - Romana Králová
* [[nová média]] - Miroslav Kršek
* [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká
* [[propagace]] - Karolína Žáková
* [[reklama]] - Anna Mikulášková
* [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková
* [[strategický marketing]] - Alena Brožová
* [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková
* [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová
* [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek
* [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin
* [[ZOOT]] - Petr Manasek

===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===
* [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková
* [[didaktika]] - Radka Vybíralová
* [[dotazník]] - Eliška Hrabalová
* [[etika]]- Kamila Brablíková
* [[Generation Y]]-Eva Fukarova
* [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová
* [[ICT]]- Vendula Škrabalová
* [[konvergence]] - Martina Snížková
* [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová
* [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová
* [[kybernetika]] - Jakub Procházka
* [[mentální mapa]] - Monika Machovská
* [[motivace]] - Magdalena Kahounová
* [[pedagogika]] - Marie Vlčková
* [[pozorování]] - Dominika Kopčanská
* [[případová studie]] - Jana Chlanová
* [[rozhovor]] - Kamila Burdová
* [[teorie systémů]] - Veronika Lužová
* [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková
* [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova
* [[VOIP]] - Kateřina Hořínková
* [[výukové metody]] - Věra Adámková
* [[výzkum]] - Renata Valentová
* [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová

===Ženy v IT===
* [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích
* [[ELIZA]] - Libor Juhaňák
* [[ENIAC]] - Pavel Navrátil
* [[Evropská komise]] - Barbora Blahová
* [[feminismus]]-Lucie Kořistková
* [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková
* [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová
* [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková
* [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb
* [[manažer]] - Renata Valentová
* [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská
* [[sociologie]] - Pavla Bárnetová
* [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích
* [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková

===Poznámky k novosti nových médií===
* [[epistemologie]] - Pavla Doleželová
* [[futurologie]] - Tomáš Janypka
* [[internet]] - Martina Snozová
* [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková
* [[kyberkultura]] - Michal Kunrt
* [[NSFNET]] - Eva Mlynářová
* [[pragmatismus]] - Katarína Hečková
* [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová
* [[třetí vlna]] - Tereza Honsová

===Location Based Service===
* [[Android]]-Tomáš Vorálek
* [[Galileo]] - Filip Šelong
* [[Google Latitude]] - Jiří Zeman
* [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář
* [[iPhone]] - Petr Chocholáč
* [[Mashup]] - Petra Besperátová
* [[mikroformát]] - Veronika Rychtová
* [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica
* [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová
* [[smartphone]] - Daniel Šváb
* [[spam]] - Lenka Čípková
* [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman
* [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner
* [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok

===Getting Things Done===
* [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova
* [[coaching]] - Renata Borková
* [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova
* [[frustrace]] - Marie Sýkorová
* [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková
* [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová
* [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník
* [[projekt]] - Hana Dvořáková
* [[stres]] - Eva Petrášová
* [[Time Management]]- Renata Borková
* [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová

===Jak (ne)hledat investora===
* [[arbitr]] Jana Procházková
* [[e-čtečka]] Lenka Skalická
* [[fúze]] - Jana Procházková
* [[iPad]] - Jan Růžička
* [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná

===Autorské právo a knihovny===
* [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt
* [[copyright]] - Petr Hejtmánek
* [[DILIA]] - Hana Habermannová
* [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková
* [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný
* [[torrent]] - Petra Besperátová
* [[volné dílo]] - Marta Janošová

===Komunitní role knihoven===
* [[etnikum]] - Petr Hejtmánek
* [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová
* [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová
* [[komunita]] - Magda Šallaiová
* [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová
* [[sociální komunikace]] - Marie Indráková
* [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá

===Informace jako politické téma===
* [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek
* [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný
* [[demokracie]] - Martina Snozová
* [[e-podpis]] - Lenka Pokorná
* [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil
* [[monopol]] - Vrzalová Tereza
* [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek
* [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová
* [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková
* [[warez]] - Igor Hlaváč
* [[WikiLeaks]] - Jiří Beran

===Národní úložiště šedé literatury===
* [[digitální repozitář]] - Věra Adámková
* [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová
* [[šedá literatura]] - Marie Vlčková
* [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová

==Blok expertů - jaro 2010==
===Náboženství v kyberprostoru===
* [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková
* [[computer cult]] - Vendula Škrabalová
* [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák
* [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová
* [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová
* [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor
* [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová
* [[kyberobřad]] - Monika Machovská
* [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková
* [[kyberprostor]] - Věra Zelinková
* [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá
* [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová
* [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová
* [[New Age]] - Lenka Veselá
* [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová
* [[novopohanství]] - Kamila Burdová
* [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová
* [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová
* [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek
* [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova
* [[technopesimismus]] - Hana Nováková
* [[UFO kult]] - Jana Plotková
* [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková

===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===
* [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková
* [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin
* [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová
* [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb
* [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová
* [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová
* [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová
* [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová
* [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková
* [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová
* [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková
* [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích
* [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková
* [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková
* [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková
* [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková
* [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková
* [[Knihovna roku]] - Anna Kultová
* [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová
* [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová
* [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová
* [[knihovník]] - Jaroslav Bednář
* [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová
* [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová
* [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová
* [[marketing]] - Kateřina Štruncová
* [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová
* [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková
* [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová
* [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová
* [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová
* [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková
* [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová
* [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková
* [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová
* [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková
* [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová
* [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková

===Manažerské informační systémy===
* [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař
* [[Business Intelligence]] - Šimon Vích
* [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková
* [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová
* [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman
* [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková
* [[informace]] - Kamila Jobová
* [[informační management]] - Lenka Divišová
* [[informační systém]] - Petr Vorel
* [[intranet]] - Marie Sýkorová
* [[ISO 9000]] - Milan Spisar
* [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková
* [[management]] - Kristýna Macháčková
* [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel
* [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná
* [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman
* [[Talent Management]] - Jan Růžička

===OPAC 2.0 v českých podmínkách===
* [[akvizice]] - Eva Králíčková
* [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný
* [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá
* [[Clavius]] - Marie Vlčková
* [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica
* [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala
* [[databáze]] - Magdalena Kahounová
* [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová
* [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[ISBD]] - Gabriela Obstová
* [[LANius]] - Alexandra Dvořáková
* [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný
* [[MVS]] - Simona Stolařová
* [[RSS kanál]] - Lenka Damborská
* [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá
* [[SQL]] - Petr Fiala
* [[tenký klient]] - Magda Fialová
* [[wiki]] - Kateřina Kocábová
* [[Z39.50]] - Petr Hloušek

===Soustružníci lidských duší===
* [[bibliobus]] - Marta Pavlovská
* [[cenzura knihoven]] - Renata Borková
* [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková
* [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková
* [[čtenářství]] - Veronika Karásková
* [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek
* [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková
* [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová
* [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků
* [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná
* [[normalizace]] - Ludmila Bábíková
* [[Proces se "zelenou internacionálou"]] - Markéta Homolová
* [[sociální kontrola]] - Lumír Czech
* [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová
* [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková
* závadná literatura
** [[braková literatura]] - Hana Janečková
** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková
** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská
** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek
** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová

===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===
* [[algoritmus]] - Petr Věžník
* [[bannerová slepota]] - David Koval
* [[blog]] - Ilona Děchtěrenková
* [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt
* [[Delicious]] - Filip Šubrt
* [[e-mail]] - Emil Budín
* [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín
* [[Last.fm]] - Filip Šelong
* [[MySpace]] - Tomáš Janypka
* [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková
* [[Produsage]] - David Němeček
* [[Second Life]] - zpracováno mimo BE
* [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha
* [[sociální média]] - Chytková, Dagmar
* [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová
* [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[YouTube]] - Daniel Hübner

===Digitální knihovna Manuscriptorium===
* [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková
* [[digitalizace]] - Martina Snížková
* [[digitální archiv]] - Renata Valentová
* [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová
* [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů
* [[ENRICH]] - Petra Besperátová
* [[harddisk]] - Kamila Horáková
* [[inkunábule]] - Alena Sedláčková
* [[JPEG]] - Jiří Křupala
* [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová
* [[MARC]] - Tomáš Fendrich
* [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů
* [[metadata]] - Jiří Beran
* [[papyrus]] - Katarína Hečková
* [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková
* [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich
* [[skenování]] - Michal Kunrt

===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===
* [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková
* [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková
* [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová
* [[INFOZ]] - Alena Fafková
* [[nakladatel]] - Monika Beránková
* [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová
* [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková
* [[Science Direct]] - Michal Kiesel
* [[SCOPUS]] - Alena Fafková
* [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková

===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===
* [[hypertext]] - Petr Hejtmánek
* [[Long Tail]] - Jakub Alt
* [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík
* [[ontologie]] - Jan Kratochvíl
* [[PageRank]] - Peter Kahoun
* [[webová analytika]] - Tomáš Bouda
* [[Yahoo]] - Lenka Pokorná
* [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek

===Škola 2.0 beta===
* [[Action Learning]] - Lenka Janská
* [[e-learning]] - Markéta Kulíková
* [[e-tutor]] - Markéta Kulíková
* [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková
* [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská
* [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová
* [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)
* [[netiketa]] - Lenka Šatavová

===Knihovník v 21. století===
* [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková
* [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká
* [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová
* [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká

===eBooks on Demand===
* [[eBook]] - Magda Šallaiová
* [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová
* [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová

[[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]

Pornografická literatura

2010-06-28T17:07:53Z

Matěj Rajnošek:

'''Autor:''' Matěj Rajnošek

'''Klíčová slova:''' literatura, pornografie, cenzura

'''Synonyma:''' erotická literatura

'''Související pojmy:'''

''nadřazené'' - braková literatura, bulvární literatura

''podřazené'' - ---

== Definice ==

Jedná se o jeden z hlavních druhů literárního braku.

Slovo pornografie pochází z řečtiny: porné = děvka, grafein = psát. Nazýváme tak dopodrobna rozvedené líčení různých, často i úchylně pojatých výjevů z pohlavního života. Na rozdíl od erotické literatury, která se zabývá tělesnou i duševní stránkou lásky, usiluje o hlubší pochopení této důležité složky lidského života a vyvolává estetický požitek, libuje si pornografie v jednostranně zdůrazněné smyslnosti a obrací se vlastně jen k lidskému pohlavnímu pudu. Je tedy z estetického hlediska bezcenná a patří do oblasti braku. [[#Literatura|[2, s.402]]]

Za pornografickou literaturu dle Seznamu nepřátelské, závadné, zastaralé a nežádoucí literatury, dle kterého byly cenzurovány knihy na počátku 50.let 20.století v lidových knihovnách v ČSSR byla považovaána literatura mravně zvrhlá, kdež líčení přesahuje v míře nemorálnosti naturalismus [[#Literatura|[1, s.221]]]

== Problematika definice ==

Každá literární klasifikace je dvojsečná zbraň a proto nelze jednoznačně řadit knihy dle žánrů bez jakéhokoli rozporu. U pornografické literatury to platí obzvlášť. Nejlepším důkazem o problematičnosti je značná rozmanitost děl označovaných jako pornografická, navíc tato literární nálepka se vyvíjí: není tomu zas tak dlouho, co jako pornografické byly vnímány (a zakazovány) knihy jako např. romány markýze de Sada, Henryho Millera, D.H.Lawrence, V.Nabokova či W.S.Burroughse. V českých zemích byly za pornografickou literaturu označeny knihy Hynka Záruby a Jiřího Votočka Dějiny lásky z roku 1926 či dílo. S.K.Neumanna Dějiny ženy. [[#Literatura|[4]]], [[#Literatura|[5]]]
Otázkou ovšem zůstává proč byly tyto knihy označovány za literární brak a tedy škodlivé pro veřejnost?

== Pornografická literatura od vzniku písma do 18.století ==

'''Vývoj do začátku našeho letopočtu'''

Již od vzniku písma se začaly objevovat různé texty popisující sexuální život(Epos o Gilgamešovi či Bible).

Nejotevřenějšími autory ale byli staří Řekové či Římané. Sex se objevoval všude - na veřejných obřadech, na hrách prováděných k uctívání bohů či při společenských událostech. To vše se projevovalo i v literatuře - v Aristofanových divadelních komediích, u Sapfó žijící a píšící na ostrově Lesbos či u římského básníka Horatia Flaccuse. Jedním z nejznámějších děl antického Říma je Umění milovat od Ovidia.

Můžeme tedy říct, že co se týče erotiky a sexu, neexistuje dnes nic, co by neexistovalo už tehdy!

'''První tisíciletí našeho letopočtu'''

Od 2. století našeho letopočtu se sex začal popisovat a zobrazovat za účelem sexuální stimulace.

Ve 4. století n. l. byla sepsána Vátsjájanou Kámasútra. Je to vědecká práce literární hodnoty. Vztahy mezi milenci a sex jsou zde popisovány velmi zřetelně. Kámasútra byla a stále je vydávána v nových podobách s novými ilustracemi.

'''13.století - svoboda slova'''

V roce 1215 Papež Innocentius III. sepsal Pravidla inkvizičního postupu. Podle nich byl zákaz veškerého zobrazování a popisování pohlavního aktu.

Posledním textem z doby, kdy se ještě mohlo o sexu trochu svobodně hovořit a psát, je sepsaná historka o králi Václavu II., který byl ve svých sedmi letech sezdán s Gutou von Habsburk, ale manželství bylo prohlášeno za právoplatné až v jeho třinácti letech, kdy poprvé strávil noc se svou manželkou. Až poté se mohl ujmout vlády.

'''14. a 15. století - vynález knihtisku'''

Roku 1371 v Benátkách vydal Giovanni Boccaccio Dekameron. Román musel být šířen tajně, jelikož se jedná o příběhy s erotických nádechem.

Velký přínos pro šíření literárních děl (i pornografických) měl samozřejmě Gutenbergův vynález knihtisku roku 1448.

V roce 1487 byl poprvé vydán román Kladivo na čarodějnice. Mučení v této knize má jasný sexuální podtext. Inkvizitoři byli často sadisté, kteří se vzrušovali tím, že působili druhým bolest.

'''16.17.,18. století'''

V 16.století žil a tvořil italský spisovatel Pietro Aretino, který je považován za zakaldatele moderní pornografické literatury.

Roku 1542 Římskokatolická církev vydala Index zakázaných knih, tedy knih, které papež považoval za škodlivé.

Od premiéry Shakespearovy hry Romeo a Julie, která vzbudila pohoršení, protože popisuje lásku mezi mladistvími i jejich sexuální život, začal boj ze strany veřejnosti proti zákazům a cenzuře církve. Např. Michel de Montaigne napsal text proti cenzuře a zakazování erotiky v literatuře. Proto roku 1625 ve Francii vzniká libertianství, jehož propagátoři opěvovali sexuální svobodu.

V polovině 17. století n.l. se objevila první ryze pornografická literatura, která měla vzbbudit vzrušení u čtenáře. Jmenuje se Dívčí škola, ale její autor není znám.

Markýz de Sade se snažil popsat tehdejší společnost. Jeho kniha 120 dnů sodomy se stala kultovním dílem sadomasochistů. Dle některých se jedná o nejhrůznější knihu, která byla kdy napsána.

Koncem 18. století se začala v Anglii a Německu cenzurovat hlavně výtvarná a literární díla s erotickým obsahem. Jedinou evropskou zemí, kam cenzura nedosáhla byla Francie. Tam v této době vyšla životopisná kniha Historie mého života od Giacomo Casanovy. [[#Literatura|[3]]]

== Nová média a pornografická literatura ==

'''FOTOGRAFIE.'''
S vynálezem fotografie je pornografická literatura odsunuta na vedlejší kolej. Na delší dobu je posledním důkazem erotiky a sexu v literatuře kniha Romance chtíče.
V roce 1877 vyšel v Anglii seznam zakázaných literárních děl "Index Librorum Prohibitorum"

'''FILM A VZNIK ČASOPISŮ.'''
Přesto, že film zažíval od počátku 20.století velký rozkvět, tak literatura neupadla v zapomnění. Básník Walt Whitman vydal lechtivou sbírku básní Stébla trávy a Gustav Flaubert publikoval román Paní Bovaryová, kde psal o ženské nevěře.

V roce 1925 vyšel první erotický časopis L'amour. V Čechách byla prvním časopesem Erotická revue. Mezi redaktory patřili např. Štýrský, Halas, Toyen, Nezval.

Když nastoupil Hitler k moci, nechal spálit hromady knih "nepřátelských k říši", tedy knih s erotickými pasážemi.

Roku 1951 musel americký soud poprvé přesně určit, co je pornografie.

První číslo Playboye vyšlo v Americe v roce 1953, založil ho Hugh Hefner. Vydání Playboye znamenalo průlom, byl to první pánský magazín, kde byly barevné fotografie nahých dívek. Na obálce prvního čísla byla Marylin Monroe.

O dva roky později lesbická organizace Dary Bilitis začala vydávat první lesbický časopis The Ladder.

V roce 1965 vznikly dva magazíny, které Playboyi začaly konkurovat. Private Magazine a Penthouse.

'''INTERNET.'''
Internet zažívá od 90.let 20.století stále větší rozmach, šíří se mezi "normálními" lidmi.
Dnes je erotická literatura běžně k dostání, či zdarma ke stažení na internetu, zrovna jako fotografie, či videa. Plno lidí píše různé erotické povídky, fotí doma fotky
Aby mohla internetová pornografická literatura fungovat, musí, jak to popisuje v obecně přijímaných tezích Marshall McLuhan, přijmout způsob, jakým je člověk navyklý konzumovat medium. [[#Literatura|[3]]], [[#Literatura|[4]]] [[#Literatura|[6]]]

== Literatura ==

1.ŠÁMAL, Petr. Soustružnící lidských duší : Lidové knihovny a jejich cenzura na počátku padesátých let 20.století (s edicí seznamů zakázaných knih). Praha : Academia, 2009. 613 s. ISBN 978-80-200-1709-3.

2.KARPATSKÝ, Dušan. Malý labyrint literatury. 2.přepracované. Praha : Albatros, 1997. 573 s. ISBN 80-00-00527-1.

3.Leničky blog [online]. 2008, 30.10.2008 [cit. 2010-06-21]. Teorie masové komunikace - Sex a erotika v médiích. Dostupné z WWW: <http://salvache.blbne.cz/14729-teorie-masove-komunikace-sex-a-erotika-v-mediich.html>.

4.ČADA, Tomáš, et al. H_aluze : literárně kulturní časopis [online]. 2007, 14.6.2010 [cit. 2010-06-21]. Tři pohledy na internetovou pornografii: Feminismus, psychoanalýza a muži. Dostupné z WWW: <http://www.h-aluze.cz/2009/11/tri-pohledy-na-internetovou-pornografii-feminismus-psychoanalyza-a-muzi/>.

5.HOUSKOVÁ, Mariana, et al. ILiteratura : o literaturře v celém světě a doma [online]. 2005, 21.6.2010 [cit. 2010-06-21]. Hranice Erotica jako hranice literatury?. Dostupné z WWW: <http://www.iliteratura.cz/clanek.asp?polozkaID=14423>.

6.MCLUHAN, Marshall. Člověk, média a elektroincká kultura. Praha : Jota, 2000. 4242 s. ISBN 978-80-7217-128-6.

Pornografická literatura

2010-06-21T11:54:30Z

Matěj Rajnošek:

'''Autor:''' Matěj Rajnošek

'''Klíčová slova:''' literatura, pornografie, cenzura

'''Synonyma:''' erotická literatura

'''Související pojmy:'''

''nadřazené'' - braková literatura, bulvární literatura

''podřazené'' - ---

== Definice ==

Jedná se o jeden z hlavních druhů literárního braku.

Slovo pornografie pochází z řečtiny: porné = děvka, grafein = psát. Nazýváme tak dopodrobna rozvedené líčení různých, často i úchylně pojatých výjevů z pohlavního života. Na rozdíl od erotické literatury, která se zabývá tělesnou i duševní stránkou lásky, usiluje o hlubší pochopení této důležité složky lidského života a vyvolává estetický požitek, libuje si pornografie v jednostranně zdůrazněné smyslnosti a obrací se vlastně jen k lidskému pohlavnímu pudu. Je tedy z estetického hlediska bezcenná a patří do oblasti braku. [[#Literatura|[2, s.402]]]

Za pornografickou literaturu dle Seznamu nepřátelské, závadné, zastaralé a nežádoucí literatury, dle kterého byly cenzurovány knihy na počátku 50.let 20.století v lidových knihovnách v ČSSR byla považovaána literatura mravně zvrhlá, kdež líčení přesahuje v míře nemorálnosti naturalismus [[#Literatura|[1, s.221]]]

== Problematika definice ==

Každá literární klasifikace je dvojsečná zbraň a proto nelze jednoznačně řadit knihy dle žánrů bez jakéhokoli rozporu. U pornografické literatury to platí obzvlášť. Nejlepším důkazem o problematičnosti je značná rozmanitost děl označovaných jako pornografická, navíc tato literární nálepka se vyvíjí: není tomu zas tak dlouho, co jako pornografické byly vnímány (a zakazovány) knihy jako např. romány markýze de Sada, Henryho Millera, D.H.Lawrence, V.Nabokova či W.S.Burroughse. V českých zemích byly za pornografickou literaturu označeny knihy Hynka Záruby a Jiřího Votočka Dějiny lásky z roku 1926 či dílo. S.K.Neumanna Dějiny ženy. [[#Literatura|[4]]], [[#Literatura|[5]]]
Otázkou ovšem zůstává proč byly tyto knihy označovány za literární brak a tedy škodlivé pro veřejnost?

== Vývoj pojmu pornografie a pornografická literatura ==

'''Vývoj do začátku našeho letopočtu'''

Již s vynálezem písma se začaly objevovat různé texty popisující sexuální život, např. v Eposu o Gilgamešovi je popisován život a činy Gilgameše společně s detaily z jeho sexuálního života. Pornografii lze nalézt již i v Bibli (život krále Šalamouna a jeho intimní styky s manželkami či náznaky prostituce u Máří Magdalény).

Nejvíce otevření ale byli obyvatelé antického Řecka a Říma. Sex se objevoval všude - ve veřejných obřadech, či hrách prováděných k uctění bohů a při společenských událostech. Proto v Aristofanových divadelních komediích (např. Ptáci) hráli herci polonazí a dialogy měly většinou sexuální podtext. Na ostrově Lesbos psala Sapfó básně o své lásce k dívkám, které navštěvovali dívčí školu. Římský básník Horatius Flaccus ve svých Epódách opěvuje lásku mezi zralým mužem a mladíkem. Jedním z nejznámějších děl antického Říma je Umění milovat od Ovidia. Objevují se zde 1. zmínky o skupinovém sexu. Úchylný by se dal nazvat i Petroniův Satyrikon, který už ve své době musel být umravněn.

Můžeme tedy říct, že co se týče erotiky a sexu, neexistuje dnes nic, co by neexistovalo už tehdy.

'''První tisíciletí našeho letopočtu'''

Od 2. století našeho letopočtu se sex začal popisovat a zobrazovat za účelem sexuální stimulace. Romány byly většinou příběhy prostitutek.

Roku 523 si vzal král Justinián za manželku Theodoru, bývalou prostitutku, která provedla reformu prostituce. Zavedla zákony ochraňující prostitutky před násilím a vydala zákaz prostituce nezletilých.

Ve 4. století n. l. sepsal Vátsjájana Kámasútru, která měla být jakýmsi manuálem. Je to vědecká práce literární hodnoty. Vztahy mezi milenci a sex jsou zde popisovány velmi explicitně. Kámasútra byla a i dnes je opisována (vydávána) v nových podobách s novými ilustracemi.

'''Konec tisíciletí až počátek 13.století - svoboda slova díky církvi'''

1095 byla vyhlášena 1. křížová výprava papežem Urbanem II., která měla za úkol "šířit křesťanství" a "osvobodit svatá místa od nevěřících" (tedy muslimů). Hřích byl papežem definován jako "pohlavní akt konaný z nečisté žádosti a nevedoucí k plození potomků". Katolická církev sice prosazovala cenzuru a očistu od hříchu, prevenci, ale sama vlastnila nevěstince a měla právo vybírat v nich poplatky. Oficiálně vydávali nevěstince za lázně.

Rozhodujícím okamžikem obratu byla konsolidace římskokatolické církve a založení sídla ve Vatikánu.

V roce 1215 Papež Innocentius III. sepsal Pravidla inkvizičního postupu. Podle nich byl zákaz veškerého zobrazování a popisování pohlavního aktu.

Posledním textem z doby, kdy se ještě mohlo o sexu trochu svobodně hovořit a psát, je historka o českém králi Václavu II., který byl v sedmi letech sezdán s Gutou von Habsburk, ale manželství bylo prohlášeno za právoplatné až v jeho třinácti letech, kdy poprvé strávil noc se svou manželkou a teprve tehdy se mohl ujmout vlády.

'''14. a 15. století - vynález knihtisku'''

Roku 1371 v Benátkách vydal Giovanni Boccaccio svůj Dekameron. Jedná se o příběhy s erotickým zabarvením. Román musel být šířen tajně.

Velký přínos pro šíření literárních děl (i pornografických) měl samozřejmě Gutenbergův vynález knihtisku roku 1448.

V roce 1487 byl poprvé vydán román Kladivo na čarodějnice. Jsou v něm detailně popsány metody, jak trestat čarodějnice a usvědčovat je. Mučení má sexuální podtext, inkvizitoři byli často sadisté, kteří se vzrušovali tím, že působili druhým bolest.

'''16.17.,18. století'''

Roku 1542 vzniklo tzv. "inkviziční komando", které rozhodovalo o tom, co je správné. Římskokatolická církev vydala Index zakázaných knih, tedy seznam literatury, kterou papež považoval za škodlivou.

Premiéra Shakespearovy hry Romeo a Julie vzbudila pohoršení, popisuje lásku mezi mladistvími, která je se vším všudy, tedy i se sexem.
Začal odboj proti zákazům a cenzuře církve. Michel de Montaigne napsal text proti cenzuře a zakazování erotiky v literatuře.

1625 ve Francii se vzniklo libertinství, jeho propagátoři a vyznavači popírali Boha a opěvovali sexuální svobodu.

Za zakladatele moderní pornografické literatury je považován Pietro Aretino.
V polovině 17. století n.l. se objevila první ryze pornografická literatura, která měla budit vzrušení čtenáře. Jmenuje se Dívčí škola, její autor není znám.

Donatien Alphonse de Sade se snažil o analýzu tehdejších "zvyků" společnosti, z jeho románů jsou nejznámější Justina a 120 dnů sodomy, druhý jmenovaný se ale posléze stal kultovním dílem sadomasochistů, podle některých názorů je to nejhrůznější literatura, která byla kdy napsána.
Koncem 18. století začala v Anglii a Německu fungovat přísná cenzura zaměřená hlavně na výtvarná a literární díla s erotickým obsahem. Jedinou evropskou zemí, kam cenzura nedosáhla byla Francie. Tam v této době vyšla kniha Historie mého života, kde Giacomo Casanova popisuje situace ze svého intimního života.[[#Literatura|[3]]]

== Nová média a pornografická literatura ==

'''FOTOGRAFIE.'''
S vynálezem fotografie je pornografická literatura odsunuta na vedlejší kolej. Na delší dobu je posledním důkazem erotiky a sexu v literatuře kniha Romance chtíče.
V roce 1877 vyšel v Anglii seznam zakázaných literárních děl "Index Librorum Prohibitorum"

'''FILM A VZNIK ČASOPISŮ.'''
Přesto, že film zažíval od počátku 20.století velký rozkvět, tak literatura neupadla v zapomnění. Básník Walt Whitman vydal lechtivou sbírku básní Stébla trávy a Gustav Flaubert publikoval román Paní Bovaryová, kde psal o ženské nevěře.

V roce 1925 vyšel první erotický časopis L'amour. V Čechách byla prvním časopesem Erotická revue. Mezi redaktory patřili např. Štýrský, Halas, Toyen, Nezval.

Když nastoupil Hitler k moci, nechal spálit hromady knih "nepřátelských k říši", tedy knih s erotickými pasážemi.

Roku 1951 musel americký soud poprvé přesně určit, co je pornografie.

První číslo Playboye vyšlo v Americe v roce 1953, založil ho Hugh Hefner. Vydání Playboye znamenalo průlom, byl to první pánský magazín, kde byly barevné fotografie nahých dívek. Na obálce prvního čísla byla Marylin Monroe.

O dva roky později lesbická organizace Dary Bilitis začala vydávat první lesbický časopis The Ladder.

V roce 1965 vznikly dva magazíny, které Playboyi začaly konkurovat. Private Magazine a Penthouse.

'''INTERNET.'''
Internet zažívá od 90.let 20.století stále větší rozmach, šíří se mezi "normálními" lidmi.
Dnes je erotická literatura běžně k dostání, či zdarma ke stažení na internetu, zrovna jako fotografie, či videa. Plno lidí píše různé erotické povídky, fotí doma fotky
Aby mohla internetová pornografická literatura fungovat, musí, jak to popisuje v obecně přijímaných tezích Marshall McLuhan, přijmout způsob, jakým je člověk navyklý konzumovat medium. [[#Literatura|[3]]], [[#Literatura|[4]]] [[#Literatura|[6]]]

== Literatura ==

1.ŠÁMAL, Petr. Soustružnící lidských duší : Lidové knihovny a jejich cenzura na počátku padesátých let 20.století (s edicí seznamů zakázaných knih). Praha : Academia, 2009. 613 s. ISBN 978-80-200-1709-3.

2.KARPATSKÝ, Dušan. Malý labyrint literatury. 2.přepracované. Praha : Albatros, 1997. 573 s. ISBN 80-00-00527-1.

3.Leničky blog [online]. 2008, 30.10.2008 [cit. 2010-06-21]. Teorie masové komunikace - Sex a erotika v médiích. Dostupné z WWW: <http://salvache.blbne.cz/14729-teorie-masove-komunikace-sex-a-erotika-v-mediich.html>.

4.ČADA, Tomáš, et al. H_aluze : literárně kulturní časopis [online]. 2007, 14.6.2010 [cit. 2010-06-21]. Tři pohledy na internetovou pornografii: Feminismus, psychoanalýza a muži. Dostupné z WWW: <http://www.h-aluze.cz/2009/11/tri-pohledy-na-internetovou-pornografii-feminismus-psychoanalyza-a-muzi/>.

5.HOUSKOVÁ, Mariana, et al. ILiteratura : o literaturře v celém světě a doma [online]. 2005, 21.6.2010 [cit. 2010-06-21]. Hranice Erotica jako hranice literatury?. Dostupné z WWW: <http://www.iliteratura.cz/clanek.asp?polozkaID=14423>.

6.MCLUHAN, Marshall. Člověk, média a elektroincká kultura. Praha : Jota, 2000. 4242 s. ISBN 978-80-7217-128-6.

Pornografická literatura

2010-06-21T11:28:34Z

Matěj Rajnošek:

'''Autor:''' Matěj Rajnošek

'''Klíčová slova:''' literatura, pornografie, cenzura

'''Synonyma:''' erotická literatura

'''Související pojmy:'''

''nadřazené'' - braková literatura, bulvární literatura

''podřazené'' - ---

== Definice ==

Jedná se o jeden z hlavních druhů literárního braku
Slovo pornografie pochází z řečtiny: porné = děvka, grafein = psát. Nazýváme tak dopodrobna rozvedené líčení různých, často i úchylně pojatých výjevů z pohlavního života. Na rozdíl od erotické literatury, která se zabývá tělesnou i duševní stránkou lásky, usiluje o hlubší pochopení této důležité složky lidského života a vyvolává estetický požitek, libuje si pornografie v jednostranně zdůrazněné smyslnosti a obrací se vlastně jen k lidskému pohlavnímu pudu. Je tedy z estetického hlediska bezcenná a patří do oblasti braku. [[#Literatura|[2, s.402]]]
Za pornografickou literaturu dle Seznamu nepřátelské, závadné, zastaralé a nežádoucí literatury, dle kterého byly cenzurovány knihy na počátku 50.let 20.století v lidových knihovnách v ČSSR byla považovaána literatura mravně zvrhlá, kdež líčení přesahuje v míře nemorálnosti naturalismus [[#Literatura|[1, s.221]]]

== Problematika definice ==

Každá literární klasifikace je dvojsečná zbraň a proto nelze jednoznačně řadit knihy dle žánrů bez jakéhokoli rozporu. U pornografické literatury to platí obzvlášť. Nejlepším důkazem o problematičnosti je značná rozmanitost děl označovaných jako pornografická, navíc tato literární nálepka se vyvíjí: není tomu zas tak dlouho, co jako pornografické byly vnímány (a zakazovány) knihy jako např. romány markýze de Sada, Henryho Millera, D.H.Lawrence, V.Nabokova či W.S.Burroughse. V českých zemích byly za pornografickou literaturu označeny knihy Hynka Záruby a Jiřího Votočka Dějiny lásky z roku 1926 či dílo. S.K.Neumanna Dějiny ženy. [[#Literatura|[4]]], [[#Literatura|[5]]]
Otázkou ovšem zůstává proč byly tyto knihy označovány za literární brak a tedy škodlivé pro veřejnost?

== Vývoj pojmu pornografie a pornografická literatura ==

'''Vývoj do začátku našeho letopočtu'''

Již s vynálezem písma se začaly objevovat různé texty popisující sexuální život, např. v Eposu o Gilgamešovi je popisován život a činy Gilgameše společně s detaily z jeho sexuálního života, pro tu dobu naprosto přirozenými. Pornografii lze nalézt již i v Bibli (život krále Šalamouna a jeho intimní styky s manželkami či náznaky prostituce u Máří Magdalény).
Nejvíce otevření ale byli obyvatelé antického Řecka a Říma. Sex se objevoval všude - ve veřejných obřadech, či hrách prováděných k uctění bohů a při společenských událostech.. Proto v Aristofanových divadelních komediích (např. Ptáci a další) hráli herci polonazí a dialogy měly většinou sexuální podtext. Na ostrově Lesbos psala Sapfó básně o své lásce k dívkám, které navštěvovali dívčí školu. Římský básník Horatius Flaccus ve svých Epódách opěvuje lásku mezi zralým mužem a mladíkem. (to již hraničí s homosexualitou). Jedním z nejznámějších děl antického Říma je Umění milovat od Ovidia. Metaforicky popisuje různé sexuální situace, dává rady, jak by se měl člověk zachovat. Objevují se zde 1. zmínky o skupinovém sexu.Jako z dnešního pohledu úchylný by se dal nazvat Petroniův Satyrikon, který už v té době musel být umravněn, musely být použity decentnější výrazy.Antika se nevyhýbala žádným tématům, ať šlo o sex mezi muži (většinou mezi starším a mladíkem), sex se zvířaty a podobně.
Můžeme tedy říct, že co se týče erotiky a sexu, neexistuje dnes nic, co by neexistovalo už tehdy.

'''První tisíciletí'''

Od 2. století našeho letopočtu se sex začal popisovat a zobrazovat za účelem sexuální stimulace. Romány byly většinou příběhy prostitutek. Roku 523 si vzal král Justinián za manželku Theodoru, bývalou prostitutku, která provedla reformu prostituce. Ona zavedla zákony ochraňující prostitutky před násilím a vydala zákaz prostituce nezletilých.Ve 4. století n. l. sepsal Vátsjájana Kámasútru, která měla být jakýmsi manuálem. Je to vědecká práce literární hodnoty. Vztahy mezi milenci a sex jsou popisovány velmi explicitně, Kámasútra byla a i dnes je opisována (vydávána) v nových podobách s novými ilustracemi.
Konec tisíciletí až počátek 13.století - vliv církve
1095 byla vyhlášena 1. Křížová výprava papežem Urbanem II., která měla za úkol "šířit křesťanství" a "osvobodit svatá místa od nevěřících" (tedy muslimů). Hřích byl papežem definován jako "pohlavní akt konaný z nečisté žádosti a nevedoucí k plození potomků". Katolická církev sice prosazovala cenzuru a očistu od hříchu, prevenci, ale sama vlastnila nevěstince a měla právo vybírat v nich poplatky. Oficiálně vydávali nevěstince za lázně. Rozhodujícím okamžikem obratu byla konsolidace římskokatolické církve a založení sídla ve Vatikánu. V roce 1215 Papež Innocentius III. sepsal Pravidla inkvizičního postupu. Podle nich byl zákaz veškerého zobrazování a popisování pohlavního aktu. Posledním textem z doby, kdy se ještě mohlo o sexu trochu svobodně hovořit a psát, který vlastně zakončil tuto éru, je historka o českém králi Václavu II., který byl v sedmi letech oženěn s Gutou von Habsburk, ale manželství bylo prohlášeno za právoplatné až v jeho třinácti letech, kdy poprvé strávil noc se svou manželkou a teprve tehdy se mohl ujmout vlády.

'''14. a 15. století - vynález knihtisku'''

Roku 1371 v Benátkách vydal Giovanni Boccaccio svůj Dekameron. Jedná se o příběhy s erotickým zabarvením. Román musel být šířen tajně.Velký přínos pro šíření literárních děl (i pornografických) měl samozřejmě Gutenbergův vynález knihtisku roku 1448. V roce 1487 byl poprvé vydán román Kladivo na čarodějnice. Jsou v něm detailně popsány metody, jak trestat čarodějnice a usvědčovat je. Mučení má sexuální podtext, inkvizitoři byli často sadisté, kteří se vzrušovali tím, že působili druhým bolest.

'''16.17.,18. století'''

za zakladatele moderní pornografické literatury je považován Pietro Aretino.
Církev začala přitvrzovat. 1542 vzniklo tzv. "inkviziční komando", které rozhodovalo o tom, co je správné. Římskokatolická církev vydala Index zakázaných knih, tedy seznam literatury, kterou papež považoval za škodlivou.
Premiéra Shakespearovy hry Romeo a Julie vzbudila pohoršení, popisuje lásku mezi mladistvími, která je se vším všudy, tedy i se sexem. Neméně šokující bylo i uvedení hry Sen noci svatojánské, kde se zase objevují narážky na sex se zvířaty.
Začal odboj proti zákazům a cenzuře církve. Michel de Montaigne napsal text proti cenzuře a zakazování erotiky v literatuře
1625 ve Francii se vzniklo libertinství, jeho propagátoři a vyznavači popírali Boha a opěvovali sexuální svobodu. V polovině 17. století n.l. se objevila první ryze pornografická literatura, která měla budit vzrušení čtenáře. Jmenuje se Dívčí škola, její autor není znám a je první, o jejíž existenci máme důkazy.
Na začátku 18. století se znovu hojně vyskytuje téma prostituce. Poprvé se vyskytují v anglickém textu zmínky o japonských gejšách.
Donatien Alphonse de Sade se snažil o analýzu tehdejších "zvyků" společnosti, z jeho románů jsou nejznámější Justina a 120 dnů sodomy, druhý jmenovaný se ale posléze stal kultovním dílem sadomasochistů, podle některých názorů je to nejhrůznější literatura, která byla kdy napsána.
Koncem 18. století začala v Anglii a Německu fungovat přísná cenzura zaměřená hlavně na výtvarná a literární díla s erotickým obsahem. Jedinou evropskou zemí, kam cenzura nedosáhla byla Francie. Tam v této době vyšla kniha Historie mého života, kde Giacomo Casanova popisuje situace ze svého intimního života.[[#Literatura|[3]]]

== Nová média a pornografická literatura ==

'''FOTOGRAFIE.'''
S vynálezem fotografie je pornografická literatura odsunuta na vedlejší kolej. Na delší dobu je posledním důkazem erotiky a sexu v literatuře kniha Romance chtíče.
V roce 1877 vyšel v Anglii seznam zakázaných literárních děl "Index Librorum Prohibitorum"

'''FILM.'''
Přesto, že film zažíval od počátku 20.století velký rozkvět, tak literatura neupadla v zapomnění. Básník Walt Whitman vydal lechtivou sbírku básní Stébla trávy a Gustav Flaubert publikoval román Paní Bovaryová, kde psal o ženské nevěře.
V roce 1925 vyšel první erotický časopis L'amour. Přispívali do něj surrealisté.
V Čechách byla prvním časopesem Erotická revue. Mezi redaktory patřili např. Štýrský, Halas, Toyen, Nezval.
Když nastoupil Hitler k moci, nechal spálit hromady knih "nepřátelských k říši", tedy knih s erotickými pasážemi.
1951 musel americký soud poprvé přesně určit, co je pornografie.
První číslo Playboye vyšlo v Americe v roce 1953, založil ho Hugh Hefner. Vydání Playboye znamenalo průlom, byl to první pánský magazín, kde byly barevné fotografie nahých dívek. Na obálce prvního čísla byla Marylin Monroe.
O dva roky později lesbická organizace Dary Bilitis začala vydávat první lesbický časopis The Ladder.
V roce 1965 vznikly dva magazíny, které Playboyi začaly konkurovat. Private Magazine, jehož vydavatelem byl Berth Milton a Penthouse, který vydával Bob Guccione.
První zemí, kde byla pornografie legalizována bylo Dánsko. K uvolnění atmosféry došlo i v dalších zemích Evropy.
1974 začal vycházet pánský časopis Hustler, vydavatelem byl Larry Flint, z jehož malé firmy se postupně stalo obrovské impérium.
V roce 1997 se objevil nový nosič obrazu a zvuku: DVD.

'''INTERNET.'''
Internet zažívá od 90.let 20.století stále větší rozmach, šíří se mezi "normálními" lidmi.
Dnes je erotická literatura běžně k dostání, či zdarma ke stažení na internetu, zrovna jako fotografie, či videa. Plno lidí píše různé erotické povídky, fotí doma fotky
Aby mohla internetová pornografická literatura fungovat, musí, jak to popisuje v obecně přijímaných tezích Marshall McLuhan, přijmout způsob, jakým je člověk navyklý konzumovat medium. Výsledný text tedy nutně reflektuje nejaktuálnější způsoby vnímání daného předmětu studia.[[#Literatura|[3]]], [[#Literatura|[4]]]

== Literatura ==

1.ŠÁMAL, Petr. Soustružnící lidských duší : Lidové knihovny a jejich cenzura na počátku padesátých let 20.století (s edicí seznamů zakázaných knih). Praha : Academia, 2009. 613 s. ISBN 978-80-200-1709-3.

2.KARPATSKÝ, Dušan. Malý labyrint literatury. 2.přepracované. Praha : Albatros, 1997. 573 s. ISBN 80-00-00527-1.

3.Leničky blog [online]. 2008, 30.10.2008 [cit. 2010-06-21]. Teorie masové komunikace - Sex a erotika v médiích. Dostupné z WWW: <http://salvache.blbne.cz/14729-teorie-masove-komunikace-sex-a-erotika-v-mediich.html>.

4.ČADA, Tomáš, et al. H_aluze : literárně kulturní časopis [online]. 2007, 14.6.2010 [cit. 2010-06-21]. Tři pohledy na internetovou pornografii: Feminismus, psychoanalýza a muži. Dostupné z WWW: <http://www.h-aluze.cz/2009/11/tri-pohledy-na-internetovou-pornografii-feminismus-psychoanalyza-a-muzi/>.

5.HOUSKOVÁ, Mariana, et al. ILiteratura : o literaturře v celém světě a doma [online]. 2005, 21.6.2010 [cit. 2010-06-21]. Hranice Erotica jako hranice literatury?. Dostupné z WWW: <http://www.iliteratura.cz/clanek.asp?polozkaID=14423>.

Pornografická literatura

2010-06-14T12:18:44Z

Matěj Rajnošek:

'''Autor:''' Matěj Rajnošek

'''Klíčová slova:''' literatura, pornografie, cenzura

'''Synonyma:''' erotická literatura

'''Související pojmy:'''

''nadřazené'' - braková literatura, bulvární literatura

''podřazené'' - ---

== Definice ==

Slovo pornografie pochází z řečtiny: porné = děvka, grafein = psát.
Jedná se o jeden z hlavních druhů literárního braku. Ploše, často perverzně a s obscénními detaily zobrazené výjevy pohlavního života. Esteticky, ideově a stylisticky bezcenná, společensky škodlivá literatura[[1, s.45]].
Pornografická literatura může být i literaturou mravně zvhrlou, kdež líčení přesahuje v míře nemorální naturalismus[[2, s.200]]

== Rozpornost definice ==