https://wiki.knihovna.cz/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=Martina+Volavkov%C3%A1 2026-06-12T06:14:32Z Příspěvky uživatele MediaWiki 1.35.0 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Digital_Librarian&diff=22663 2012-05-18T21:38:17Z

<p>Martina Volavková: /* Kompetence */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Martina Volavková<br /> <br /> ==Popis práce==<br /> Digital Librarian je obdobou klasického knihovníka, ale na digitální úrovni. Digitální knihovník získává, katalogizuje, skladuje a ochraňuje digitální dokumenty v digitálním repozitáři a rovněž je zpřístupňuje uživatelům. Odborníci z tohoto oboru jsou převážně mladšího věku. Vzhledem k tomu, že časem většina knihoven přejde k digitalizaci, je Digital Library pro čerstvé absolventy atraktivní oblastí.&lt;ref&gt;Alise. Association for Library and Information Science Education. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.alise.org/.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Náplň práce==<br /> Pracovní náplň této pozice je velmi široká. Zahrnuje jak práci s elektronickými zdroji, tak i interakci s uživateli.<br /> :- udržování a rozvíjení digitálních knihovních služeb<br /> :- výběr a doporučení vhodných databází a titulů k vytvoření elektronické sbírky<br /> :- správa projektů v technologii Web 2.0 <br /> :- pořádání seminářů, poskytování informací uživatelům, jak efektivně využívat digitální informační zdroje <br /> :- správa webových stránek za použití aktuálních technologií <br /> :- poskytování profesionálních referenčních služeb<br /> :- spolupráce na vývoji a realizaci informační gramotnosti, zjednodušení užívání zákazníkům <br /> :- podstatnou náplní práce je analýza trendů, např. sledování postupů a standardů ostatních digitálních knihoven.&lt;ref&gt;Alise. Association for Library and Information Science Education. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.alise.org/.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Povinnosti==<br /> Mezi povinnosti digitálních knihovníků patří řízení, vedení a řešení úkolů spojených s webovými stránkami. Pracovník musí prokázat schopnost pracovat samostatně i jako člen týmu, organizovat úkoly a povinnosti, předpokladem je práce s důvěrnými informacemi. Dále musí poskytovat odborné znalosti v oblasti digitálních knihoven, včetně spolupráce s ostatními pracovníky a uživateli.&lt;ref&gt;RASMUSSEN, E. – YOUNGOK, Ch. What Is Needed to Educate Future Digital Librarians. In: D-Lib Magazine. [online]. 2006, vol. 12, n. 9. [cit. 2012-05-17]. ISSN 1082-9873. Dostupné z: http://www.dlib.org/dlib/september06/choi/09choi.html.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Kariéra==<br /> Práce v oblasti Digital Library je velmi oblíbená především čerstvými absolventy, protože je zde poměrně široká nabídka možného uplatnění. Platové hodnocení se odvíjí od zkušeností a pověření, průměrný roční plat v USA v roce 2012 je 53 000 $.&lt;ref&gt;Indeed. Salary Research. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.indeed.com/salary/q-Digital-Librarian-l-United-States.html.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Vzdělání==<br /> Požadované vzdělání pro tuto profesi je vysokoškolský titul v oboru Informační věda a knihovnictví. Vzhledem k neustále se měnící povaze digitálních knihoven je nutné se neustále vzdělávat.&lt;ref&gt;RASMUSSEN, E. – YOUNGOK, Ch. What Is Needed to Educate Future Digital Librarians. In: D-Lib Magazine. [online]. 2006, vol. 12, n. 9. [cit. 2012-05-17]. ISSN 1082-9873. Dostupné z: http://www.dlib.org/dlib/september06/choi/09choi.html.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Kompetence==<br /> Předpokladem k výkonu povolání je široká škála schopností a dovedností. <br /> :- schopnost efektivně řešit problémy<br /> :- schopnost plánovat<br /> :- vstřícný přístup k zákazníkům<br /> :- dokázat vyřešit problémy s přístupem k informacím<br /> :- dobré organizační dovednosti<br /> :- chuť vzdělávat se, vyhledávat nové informace z oboru<br /> <br /> ==Profesní sdružení==<br /> '''ALISE''' (Association for Library and Information Science Education) - nezisková organizace, která sdružuje knihovníky, informační vědce a instituce Severní Ameriky.&lt;ref&gt;Alise.org. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.alise.org/.&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;<br /> '''ARL''' (Association of Research Libraries) – nezisková organizace předních vědeckých knihoven v USA a Kanadě. V únoru 2012 měla 126 členských knihoven..&lt;ref&gt;ARL.org. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.arl.org/.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Použité zdroje ==<br /> *RASMUSSEN, E. – YOUNGOK, Ch. What Is Needed to Educate Future Digital Librarians. In: D-Lib Magazine. [online]. 2006, vol. 12, n. 9. [cit. 2012-05-17]. ISSN 1082-9873. Dostupné z: http://www.dlib.org/dlib/september06/choi/09choi.html<br /> *Digital Library Federation. A working definition of digital library [online]. 2011 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://old.diglib.org/about/dldefinition.htm#top<br /> *Indeed. Salary Research. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z:<br /> http://www.indeed.com/salary/q-Digital-Librarian-l-United-States.html<br /> *ARL.org. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.arl.org/<br /> *Alise.org. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.alise.org/</div>

Martina Volavková https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Digital_Librarian&diff=22659 2012-05-18T21:36:49Z

<p>Martina Volavková: /* Profesní sdružení */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Martina Volavková<br /> <br /> ==Popis práce==<br /> Digital Librarian je obdobou klasického knihovníka, ale na digitální úrovni. Digitální knihovník získává, katalogizuje, skladuje a ochraňuje digitální dokumenty v digitálním repozitáři a rovněž je zpřístupňuje uživatelům. Odborníci z tohoto oboru jsou převážně mladšího věku. Vzhledem k tomu, že časem většina knihoven přejde k digitalizaci, je Digital Library pro čerstvé absolventy atraktivní oblastí.&lt;ref&gt;Alise. Association for Library and Information Science Education. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.alise.org/.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Náplň práce==<br /> Pracovní náplň této pozice je velmi široká. Zahrnuje jak práci s elektronickými zdroji, tak i interakci s uživateli.<br /> :- udržování a rozvíjení digitálních knihovních služeb<br /> :- výběr a doporučení vhodných databází a titulů k vytvoření elektronické sbírky<br /> :- správa projektů v technologii Web 2.0 <br /> :- pořádání seminářů, poskytování informací uživatelům, jak efektivně využívat digitální informační zdroje <br /> :- správa webových stránek za použití aktuálních technologií <br /> :- poskytování profesionálních referenčních služeb<br /> :- spolupráce na vývoji a realizaci informační gramotnosti, zjednodušení užívání zákazníkům <br /> :- podstatnou náplní práce je analýza trendů, např. sledování postupů a standardů ostatních digitálních knihoven.&lt;ref&gt;Alise. Association for Library and Information Science Education. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.alise.org/.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Povinnosti==<br /> Mezi povinnosti digitálních knihovníků patří řízení, vedení a řešení úkolů spojených s webovými stránkami. Pracovník musí prokázat schopnost pracovat samostatně i jako člen týmu, organizovat úkoly a povinnosti, předpokladem je práce s důvěrnými informacemi. Dále musí poskytovat odborné znalosti v oblasti digitálních knihoven, včetně spolupráce s ostatními pracovníky a uživateli.&lt;ref&gt;RASMUSSEN, E. – YOUNGOK, Ch. What Is Needed to Educate Future Digital Librarians. In: D-Lib Magazine. [online]. 2006, vol. 12, n. 9. [cit. 2012-05-17]. ISSN 1082-9873. Dostupné z: http://www.dlib.org/dlib/september06/choi/09choi.html.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Kariéra==<br /> Práce v oblasti Digital Library je velmi oblíbená především čerstvými absolventy, protože je zde poměrně široká nabídka možného uplatnění. Platové hodnocení se odvíjí od zkušeností a pověření, průměrný roční plat v USA v roce 2012 je 53 000 $.&lt;ref&gt;Indeed. Salary Research. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.indeed.com/salary/q-Digital-Librarian-l-United-States.html.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Vzdělání==<br /> Požadované vzdělání pro tuto profesi je vysokoškolský titul v oboru Informační věda a knihovnictví. Vzhledem k neustále se měnící povaze digitálních knihoven je nutné se neustále vzdělávat.&lt;ref&gt;RASMUSSEN, E. – YOUNGOK, Ch. What Is Needed to Educate Future Digital Librarians. In: D-Lib Magazine. [online]. 2006, vol. 12, n. 9. [cit. 2012-05-17]. ISSN 1082-9873. Dostupné z: http://www.dlib.org/dlib/september06/choi/09choi.html.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Kompetence==<br /> Předpokladem k výkonu povolání je široká škála schopností a dovedností. <br /> :- schopnost efektivně řešit problémy<br /> :- schopnost plánovat<br /> :- vstřícný přístup k zákazníkům<br /> :- dokázat vyřešit problémy s přístupem k informacím<br /> :- dobré organizační dovednosti<br /> :- vzhledem k neustále se měnící povaze digitálních knihoven je nutná schopnost přizpůsobit se změnám a neustále se vzdělávat<br /> <br /> ==Profesní sdružení==<br /> '''ALISE''' (Association for Library and Information Science Education) - nezisková organizace, která sdružuje knihovníky, informační vědce a instituce Severní Ameriky.&lt;ref&gt;Alise.org. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.alise.org/.&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;<br /> '''ARL''' (Association of Research Libraries) – nezisková organizace předních vědeckých knihoven v USA a Kanadě. V únoru 2012 měla 126 členských knihoven..&lt;ref&gt;ARL.org. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.arl.org/.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Použité zdroje ==<br /> *RASMUSSEN, E. – YOUNGOK, Ch. What Is Needed to Educate Future Digital Librarians. In: D-Lib Magazine. [online]. 2006, vol. 12, n. 9. [cit. 2012-05-17]. ISSN 1082-9873. Dostupné z: http://www.dlib.org/dlib/september06/choi/09choi.html<br /> *Digital Library Federation. A working definition of digital library [online]. 2011 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://old.diglib.org/about/dldefinition.htm#top<br /> *Indeed. Salary Research. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z:<br /> http://www.indeed.com/salary/q-Digital-Librarian-l-United-States.html<br /> *ARL.org. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.arl.org/<br /> *Alise.org. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.alise.org/</div>

Martina Volavková https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Digital_Librarian&diff=22657 2012-05-18T21:36:13Z

<p>Martina Volavková: /* Použité zdroje */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Martina Volavková<br /> <br /> ==Popis práce==<br /> Digital Librarian je obdobou klasického knihovníka, ale na digitální úrovni. Digitální knihovník získává, katalogizuje, skladuje a ochraňuje digitální dokumenty v digitálním repozitáři a rovněž je zpřístupňuje uživatelům. Odborníci z tohoto oboru jsou převážně mladšího věku. Vzhledem k tomu, že časem většina knihoven přejde k digitalizaci, je Digital Library pro čerstvé absolventy atraktivní oblastí.&lt;ref&gt;Alise. Association for Library and Information Science Education. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.alise.org/.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Náplň práce==<br /> Pracovní náplň této pozice je velmi široká. Zahrnuje jak práci s elektronickými zdroji, tak i interakci s uživateli.<br /> :- udržování a rozvíjení digitálních knihovních služeb<br /> :- výběr a doporučení vhodných databází a titulů k vytvoření elektronické sbírky<br /> :- správa projektů v technologii Web 2.0 <br /> :- pořádání seminářů, poskytování informací uživatelům, jak efektivně využívat digitální informační zdroje <br /> :- správa webových stránek za použití aktuálních technologií <br /> :- poskytování profesionálních referenčních služeb<br /> :- spolupráce na vývoji a realizaci informační gramotnosti, zjednodušení užívání zákazníkům <br /> :- podstatnou náplní práce je analýza trendů, např. sledování postupů a standardů ostatních digitálních knihoven.&lt;ref&gt;Alise. Association for Library and Information Science Education. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.alise.org/.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Povinnosti==<br /> Mezi povinnosti digitálních knihovníků patří řízení, vedení a řešení úkolů spojených s webovými stránkami. Pracovník musí prokázat schopnost pracovat samostatně i jako člen týmu, organizovat úkoly a povinnosti, předpokladem je práce s důvěrnými informacemi. Dále musí poskytovat odborné znalosti v oblasti digitálních knihoven, včetně spolupráce s ostatními pracovníky a uživateli.&lt;ref&gt;RASMUSSEN, E. – YOUNGOK, Ch. What Is Needed to Educate Future Digital Librarians. In: D-Lib Magazine. [online]. 2006, vol. 12, n. 9. [cit. 2012-05-17]. ISSN 1082-9873. Dostupné z: http://www.dlib.org/dlib/september06/choi/09choi.html.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Kariéra==<br /> Práce v oblasti Digital Library je velmi oblíbená především čerstvými absolventy, protože je zde poměrně široká nabídka možného uplatnění. Platové hodnocení se odvíjí od zkušeností a pověření, průměrný roční plat v USA v roce 2012 je 53 000 $.&lt;ref&gt;Indeed. Salary Research. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.indeed.com/salary/q-Digital-Librarian-l-United-States.html.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Vzdělání==<br /> Požadované vzdělání pro tuto profesi je vysokoškolský titul v oboru Informační věda a knihovnictví. Vzhledem k neustále se měnící povaze digitálních knihoven je nutné se neustále vzdělávat.&lt;ref&gt;RASMUSSEN, E. – YOUNGOK, Ch. What Is Needed to Educate Future Digital Librarians. In: D-Lib Magazine. [online]. 2006, vol. 12, n. 9. [cit. 2012-05-17]. ISSN 1082-9873. Dostupné z: http://www.dlib.org/dlib/september06/choi/09choi.html.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Kompetence==<br /> Předpokladem k výkonu povolání je široká škála schopností a dovedností. <br /> :- schopnost efektivně řešit problémy<br /> :- schopnost plánovat<br /> :- vstřícný přístup k zákazníkům<br /> :- dokázat vyřešit problémy s přístupem k informacím<br /> :- dobré organizační dovednosti<br /> :- vzhledem k neustále se měnící povaze digitálních knihoven je nutná schopnost přizpůsobit se změnám a neustále se vzdělávat<br /> <br /> ==Profesní sdružení==<br /> '''ALISE''' (Association for Library and Information Science Education), je nezisková organizace, která sdružuje knihovníky, informační vědce a instituce Severní Ameriky.&lt;ref&gt;Alise.org. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.alise.org/.&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;<br /> '''ARL''' (Association of Research Libraries) – nezisková organizace předních vědeckých knihoven v USA a Kanadě. V únoru 2012 měla 126 členských knihoven..&lt;ref&gt;ARL.org. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.arl.org/.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Použité zdroje ==<br /> *RASMUSSEN, E. – YOUNGOK, Ch. What Is Needed to Educate Future Digital Librarians. In: D-Lib Magazine. [online]. 2006, vol. 12, n. 9. [cit. 2012-05-17]. ISSN 1082-9873. Dostupné z: http://www.dlib.org/dlib/september06/choi/09choi.html<br /> *Digital Library Federation. A working definition of digital library [online]. 2011 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://old.diglib.org/about/dldefinition.htm#top<br /> *Indeed. Salary Research. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z:<br /> http://www.indeed.com/salary/q-Digital-Librarian-l-United-States.html<br /> *ARL.org. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.arl.org/<br /> *Alise.org. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.alise.org/</div>

Martina Volavková https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Digital_Librarian&diff=22656 2012-05-18T21:35:56Z

<p>Martina Volavková: /* Kariéra */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Martina Volavková<br /> <br /> ==Popis práce==<br /> Digital Librarian je obdobou klasického knihovníka, ale na digitální úrovni. Digitální knihovník získává, katalogizuje, skladuje a ochraňuje digitální dokumenty v digitálním repozitáři a rovněž je zpřístupňuje uživatelům. Odborníci z tohoto oboru jsou převážně mladšího věku. Vzhledem k tomu, že časem většina knihoven přejde k digitalizaci, je Digital Library pro čerstvé absolventy atraktivní oblastí.&lt;ref&gt;Alise. Association for Library and Information Science Education. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.alise.org/.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Náplň práce==<br /> Pracovní náplň této pozice je velmi široká. Zahrnuje jak práci s elektronickými zdroji, tak i interakci s uživateli.<br /> :- udržování a rozvíjení digitálních knihovních služeb<br /> :- výběr a doporučení vhodných databází a titulů k vytvoření elektronické sbírky<br /> :- správa projektů v technologii Web 2.0 <br /> :- pořádání seminářů, poskytování informací uživatelům, jak efektivně využívat digitální informační zdroje <br /> :- správa webových stránek za použití aktuálních technologií <br /> :- poskytování profesionálních referenčních služeb<br /> :- spolupráce na vývoji a realizaci informační gramotnosti, zjednodušení užívání zákazníkům <br /> :- podstatnou náplní práce je analýza trendů, např. sledování postupů a standardů ostatních digitálních knihoven.&lt;ref&gt;Alise. Association for Library and Information Science Education. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.alise.org/.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Povinnosti==<br /> Mezi povinnosti digitálních knihovníků patří řízení, vedení a řešení úkolů spojených s webovými stránkami. Pracovník musí prokázat schopnost pracovat samostatně i jako člen týmu, organizovat úkoly a povinnosti, předpokladem je práce s důvěrnými informacemi. Dále musí poskytovat odborné znalosti v oblasti digitálních knihoven, včetně spolupráce s ostatními pracovníky a uživateli.&lt;ref&gt;RASMUSSEN, E. – YOUNGOK, Ch. What Is Needed to Educate Future Digital Librarians. In: D-Lib Magazine. [online]. 2006, vol. 12, n. 9. [cit. 2012-05-17]. ISSN 1082-9873. Dostupné z: http://www.dlib.org/dlib/september06/choi/09choi.html.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Kariéra==<br /> Práce v oblasti Digital Library je velmi oblíbená především čerstvými absolventy, protože je zde poměrně široká nabídka možného uplatnění. Platové hodnocení se odvíjí od zkušeností a pověření, průměrný roční plat v USA v roce 2012 je 53 000 $.&lt;ref&gt;Indeed. Salary Research. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.indeed.com/salary/q-Digital-Librarian-l-United-States.html.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Vzdělání==<br /> Požadované vzdělání pro tuto profesi je vysokoškolský titul v oboru Informační věda a knihovnictví. Vzhledem k neustále se měnící povaze digitálních knihoven je nutné se neustále vzdělávat.&lt;ref&gt;RASMUSSEN, E. – YOUNGOK, Ch. What Is Needed to Educate Future Digital Librarians. In: D-Lib Magazine. [online]. 2006, vol. 12, n. 9. [cit. 2012-05-17]. ISSN 1082-9873. Dostupné z: http://www.dlib.org/dlib/september06/choi/09choi.html.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Kompetence==<br /> Předpokladem k výkonu povolání je široká škála schopností a dovedností. <br /> :- schopnost efektivně řešit problémy<br /> :- schopnost plánovat<br /> :- vstřícný přístup k zákazníkům<br /> :- dokázat vyřešit problémy s přístupem k informacím<br /> :- dobré organizační dovednosti<br /> :- vzhledem k neustále se měnící povaze digitálních knihoven je nutná schopnost přizpůsobit se změnám a neustále se vzdělávat<br /> <br /> ==Profesní sdružení==<br /> '''ALISE''' (Association for Library and Information Science Education), je nezisková organizace, která sdružuje knihovníky, informační vědce a instituce Severní Ameriky.&lt;ref&gt;Alise.org. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.alise.org/.&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;<br /> '''ARL''' (Association of Research Libraries) – nezisková organizace předních vědeckých knihoven v USA a Kanadě. V únoru 2012 měla 126 členských knihoven..&lt;ref&gt;ARL.org. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.arl.org/.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Použité zdroje ==<br /> *RASMUSSEN, E. – YOUNGOK, Ch. What Is Needed to Educate Future Digital Librarians. In: D-Lib Magazine. [online]. 2006, vol. 12, n. 9. [cit. 2012-05-17]. ISSN 1082-9873. Dostupné z: http://www.dlib.org/dlib/september06/choi/09choi.html<br /> *Digital Library Federation. A working definition of digital library [online]. 2011 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://old.diglib.org/about/dldefinition.htm#top<br /> *Indeed. Salary Research. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z:<br /> http://www.indeed.com/salary/q-Digital-Librarian-l-United-States.html<br /> *ARL.org. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.arl.org/<br /> *Alise.org. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.alise.org/<br /> <br /> <br /> <br /> *<br /> *</div>

Martina Volavková https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Digital_Librarian&diff=22650 2012-05-18T21:32:07Z

<p>Martina Volavková: /* Popis práce */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Martina Volavková<br /> <br /> ==Popis práce==<br /> Digital Librarian je obdobou klasického knihovníka, ale na digitální úrovni. Digitální knihovník získává, katalogizuje, skladuje a ochraňuje digitální dokumenty v digitálním repozitáři a rovněž je zpřístupňuje uživatelům. Odborníci z tohoto oboru jsou převážně mladšího věku. Vzhledem k tomu, že časem většina knihoven přejde k digitalizaci, je Digital Library pro čerstvé absolventy atraktivní oblastí.&lt;ref&gt;Alise. Association for Library and Information Science Education. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.alise.org/.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Náplň práce==<br /> Pracovní náplň této pozice je velmi široká. Zahrnuje jak práci s elektronickými zdroji, tak i interakci s uživateli.<br /> :- udržování a rozvíjení digitálních knihovních služeb<br /> :- výběr a doporučení vhodných databází a titulů k vytvoření elektronické sbírky<br /> :- správa projektů v technologii Web 2.0 <br /> :- pořádání seminářů, poskytování informací uživatelům, jak efektivně využívat digitální informační zdroje <br /> :- správa webových stránek za použití aktuálních technologií <br /> :- poskytování profesionálních referenčních služeb<br /> :- spolupráce na vývoji a realizaci informační gramotnosti, zjednodušení užívání zákazníkům <br /> :- podstatnou náplní práce je analýza trendů, např. sledování postupů a standardů ostatních digitálních knihoven.&lt;ref&gt;Alise. Association for Library and Information Science Education. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.alise.org/.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Povinnosti==<br /> Mezi povinnosti digitálních knihovníků patří řízení, vedení a řešení úkolů spojených s webovými stránkami. Pracovník musí prokázat schopnost pracovat samostatně i jako člen týmu, organizovat úkoly a povinnosti, předpokladem je práce s důvěrnými informacemi. Dále musí poskytovat odborné znalosti v oblasti digitálních knihoven, včetně spolupráce s ostatními pracovníky a uživateli.&lt;ref&gt;RASMUSSEN, E. – YOUNGOK, Ch. What Is Needed to Educate Future Digital Librarians. In: D-Lib Magazine. [online]. 2006, vol. 12, n. 9. [cit. 2012-05-17]. ISSN 1082-9873. Dostupné z: http://www.dlib.org/dlib/september06/choi/09choi.html.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Kariéra==<br /> Odborníci z tohoto oboru jsou převážně mladšího věku. Vzhledem k tomu, že časem většina knihoven přejde k digitalizaci, je Digital Library pro čerstvé absolventy atraktivním oborem. Plat se odvíjí od zkušeností a pověření, průměrný roční plat v USA v roce 2012 je 53 000 $.&lt;ref&gt;Indeed. Salary Research. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.indeed.com/salary/q-Digital-Librarian-l-United-States.html.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Vzdělání==<br /> Požadované vzdělání pro tuto profesi je vysokoškolský titul v oboru Informační věda a knihovnictví. Vzhledem k neustále se měnící povaze digitálních knihoven je nutné se neustále vzdělávat.&lt;ref&gt;RASMUSSEN, E. – YOUNGOK, Ch. What Is Needed to Educate Future Digital Librarians. In: D-Lib Magazine. [online]. 2006, vol. 12, n. 9. [cit. 2012-05-17]. ISSN 1082-9873. Dostupné z: http://www.dlib.org/dlib/september06/choi/09choi.html.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Kompetence==<br /> Předpokladem k výkonu povolání je široká škála schopností a dovedností. <br /> :- schopnost efektivně řešit problémy<br /> :- schopnost plánovat<br /> :- vstřícný přístup k zákazníkům<br /> :- dokázat vyřešit problémy s přístupem k informacím<br /> :- dobré organizační dovednosti<br /> :- vzhledem k neustále se měnící povaze digitálních knihoven je nutná schopnost přizpůsobit se změnám a neustále se vzdělávat<br /> <br /> ==Profesní sdružení==<br /> '''ALISE''' (Association for Library and Information Science Education), je nezisková organizace, která sdružuje knihovníky, informační vědce a instituce Severní Ameriky.&lt;ref&gt;Alise.org. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.alise.org/.&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;<br /> '''ARL''' (Association of Research Libraries) – nezisková organizace předních vědeckých knihoven v USA a Kanadě. V únoru 2012 měla 126 členských knihoven..&lt;ref&gt;ARL.org. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.arl.org/.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Použité zdroje ==<br /> *RASMUSSEN, E. – YOUNGOK, Ch. What Is Needed to Educate Future Digital Librarians. In: D-Lib Magazine. [online]. 2006, vol. 12, n. 9. [cit. 2012-05-17]. ISSN 1082-9873. Dostupné z: http://www.dlib.org/dlib/september06/choi/09choi.html<br /> *Digital Library Federation. A working definition of digital library [online]. 2011 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://old.diglib.org/about/dldefinition.htm#top<br /> *Indeed. Salary Research. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z:<br /> http://www.indeed.com/salary/q-Digital-Librarian-l-United-States.html<br /> *ARL.org. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.arl.org/<br /> *Alise.org. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.alise.org/<br /> <br /> <br /> <br /> *<br /> *</div>

Martina Volavková https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Digital_Librarian&diff=22649 2012-05-18T21:31:06Z

<p>Martina Volavková: /* Náplň práce */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Martina Volavková<br /> <br /> ==Popis práce==<br /> Digital Librarian je obdobou klasického knihovníka, ale na digitální úrovni. Digitální knihovník získává, katalogizuje, skladuje a ochraňuje digitální dokumenty v digitálním repozitáři a rovněž je zpřístupňuje uživatelům. Odborníci z tohoto oboru jsou převážně mladšího věku. Vzhledem k tomu, že časem většina knihoven přejde k digitalizaci, je Digital Library pro čerstvé absolventy atraktivním oblastí.&lt;ref&gt;Alise. Association for Library and Information Science Education. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.alise.org/.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Náplň práce==<br /> Pracovní náplň této pozice je velmi široká. Zahrnuje jak práci s elektronickými zdroji, tak i interakci s uživateli.<br /> :- udržování a rozvíjení digitálních knihovních služeb<br /> :- výběr a doporučení vhodných databází a titulů k vytvoření elektronické sbírky<br /> :- správa projektů v technologii Web 2.0 <br /> :- pořádání seminářů, poskytování informací uživatelům, jak efektivně využívat digitální informační zdroje <br /> :- správa webových stránek za použití aktuálních technologií <br /> :- poskytování profesionálních referenčních služeb<br /> :- spolupráce na vývoji a realizaci informační gramotnosti, zjednodušení užívání zákazníkům <br /> :- podstatnou náplní práce je analýza trendů, např. sledování postupů a standardů ostatních digitálních knihoven.&lt;ref&gt;Alise. Association for Library and Information Science Education. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.alise.org/.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Povinnosti==<br /> Mezi povinnosti digitálních knihovníků patří řízení, vedení a řešení úkolů spojených s webovými stránkami. Pracovník musí prokázat schopnost pracovat samostatně i jako člen týmu, organizovat úkoly a povinnosti, předpokladem je práce s důvěrnými informacemi. Dále musí poskytovat odborné znalosti v oblasti digitálních knihoven, včetně spolupráce s ostatními pracovníky a uživateli.&lt;ref&gt;RASMUSSEN, E. – YOUNGOK, Ch. What Is Needed to Educate Future Digital Librarians. In: D-Lib Magazine. [online]. 2006, vol. 12, n. 9. [cit. 2012-05-17]. ISSN 1082-9873. Dostupné z: http://www.dlib.org/dlib/september06/choi/09choi.html.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Kariéra==<br /> Odborníci z tohoto oboru jsou převážně mladšího věku. Vzhledem k tomu, že časem většina knihoven přejde k digitalizaci, je Digital Library pro čerstvé absolventy atraktivním oborem. Plat se odvíjí od zkušeností a pověření, průměrný roční plat v USA v roce 2012 je 53 000 $.&lt;ref&gt;Indeed. Salary Research. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.indeed.com/salary/q-Digital-Librarian-l-United-States.html.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Vzdělání==<br /> Požadované vzdělání pro tuto profesi je vysokoškolský titul v oboru Informační věda a knihovnictví. Vzhledem k neustále se měnící povaze digitálních knihoven je nutné se neustále vzdělávat.&lt;ref&gt;RASMUSSEN, E. – YOUNGOK, Ch. What Is Needed to Educate Future Digital Librarians. In: D-Lib Magazine. [online]. 2006, vol. 12, n. 9. [cit. 2012-05-17]. ISSN 1082-9873. Dostupné z: http://www.dlib.org/dlib/september06/choi/09choi.html.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Kompetence==<br /> Předpokladem k výkonu povolání je široká škála schopností a dovedností. <br /> :- schopnost efektivně řešit problémy<br /> :- schopnost plánovat<br /> :- vstřícný přístup k zákazníkům<br /> :- dokázat vyřešit problémy s přístupem k informacím<br /> :- dobré organizační dovednosti<br /> :- vzhledem k neustále se měnící povaze digitálních knihoven je nutná schopnost přizpůsobit se změnám a neustále se vzdělávat<br /> <br /> ==Profesní sdružení==<br /> '''ALISE''' (Association for Library and Information Science Education), je nezisková organizace, která sdružuje knihovníky, informační vědce a instituce Severní Ameriky.&lt;ref&gt;Alise.org. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.alise.org/.&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;<br /> '''ARL''' (Association of Research Libraries) – nezisková organizace předních vědeckých knihoven v USA a Kanadě. V únoru 2012 měla 126 členských knihoven..&lt;ref&gt;ARL.org. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.arl.org/.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Použité zdroje ==<br /> *RASMUSSEN, E. – YOUNGOK, Ch. What Is Needed to Educate Future Digital Librarians. In: D-Lib Magazine. [online]. 2006, vol. 12, n. 9. [cit. 2012-05-17]. ISSN 1082-9873. Dostupné z: http://www.dlib.org/dlib/september06/choi/09choi.html<br /> *Digital Library Federation. A working definition of digital library [online]. 2011 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://old.diglib.org/about/dldefinition.htm#top<br /> *Indeed. Salary Research. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z:<br /> http://www.indeed.com/salary/q-Digital-Librarian-l-United-States.html<br /> *ARL.org. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.arl.org/<br /> *Alise.org. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.alise.org/<br /> <br /> <br /> <br /> *<br /> *</div>

Martina Volavková https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Digital_Librarian&diff=22639 2012-05-18T21:25:00Z

<p>Martina Volavková: /* Profesní sdružení */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Martina Volavková<br /> <br /> ==Popis práce==<br /> Digital Librarian je obdobou klasického knihovníka, ale na digitální úrovni. Digitální knihovník získává, katalogizuje, skladuje a ochraňuje digitální dokumenty v digitálním repozitáři a rovněž je zpřístupňuje uživatelům. Odborníci z tohoto oboru jsou převážně mladšího věku. Vzhledem k tomu, že časem většina knihoven přejde k digitalizaci, je Digital Library pro čerstvé absolventy atraktivním oblastí.&lt;ref&gt;Alise. Association for Library and Information Science Education. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.alise.org/.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Náplň práce==<br /> Pracovní náplň této pozice je velmi široká. Zahrnuje udržování a rozvíjení digitálních knihovních služeb, výběr a doporučení vhodných databází a titulů k vytvoření elektronické sbírky, správu projektů v technologii Web 2.0, pořádání seminářů, poskytování informací uživatelům, jak efektivně využívat digitální informační zdroje, správu webových stránek za použití aktuálních technologií, poskytování profesionálních referenčních služeb, spolupráci na vývoji a realizaci informační gramotnosti, zjednodušení užívání zákazníkům. Podstatnou náplní práce je také analýza trendů, např. sledování postupů a standardů ostatních digitálních knihoven. .&lt;ref&gt;Alise. Association for Library and Information Science Education. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.alise.org/.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Povinnosti==<br /> Mezi povinnosti digitálních knihovníků patří řízení, vedení a řešení úkolů spojených s webovými stránkami. Pracovník musí prokázat schopnost pracovat samostatně i jako člen týmu, organizovat úkoly a povinnosti, předpokladem je práce s důvěrnými informacemi. Dále musí poskytovat odborné znalosti v oblasti digitálních knihoven, včetně spolupráce s ostatními pracovníky a uživateli.&lt;ref&gt;RASMUSSEN, E. – YOUNGOK, Ch. What Is Needed to Educate Future Digital Librarians. In: D-Lib Magazine. [online]. 2006, vol. 12, n. 9. [cit. 2012-05-17]. ISSN 1082-9873. Dostupné z: http://www.dlib.org/dlib/september06/choi/09choi.html.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Kariéra==<br /> Odborníci z tohoto oboru jsou převážně mladšího věku. Vzhledem k tomu, že časem většina knihoven přejde k digitalizaci, je Digital Library pro čerstvé absolventy atraktivním oborem. Plat se odvíjí od zkušeností a pověření, průměrný roční plat v USA v roce 2012 je 53 000 $.&lt;ref&gt;Indeed. Salary Research. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.indeed.com/salary/q-Digital-Librarian-l-United-States.html.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Vzdělání==<br /> Požadované vzdělání pro tuto profesi je vysokoškolský titul v oboru Informační věda a knihovnictví. Vzhledem k neustále se měnící povaze digitálních knihoven je nutné se neustále vzdělávat.&lt;ref&gt;RASMUSSEN, E. – YOUNGOK, Ch. What Is Needed to Educate Future Digital Librarians. In: D-Lib Magazine. [online]. 2006, vol. 12, n. 9. [cit. 2012-05-17]. ISSN 1082-9873. Dostupné z: http://www.dlib.org/dlib/september06/choi/09choi.html.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Kompetence==<br /> Předpokladem k výkonu povolání je široká škála schopností a dovedností. <br /> :- schopnost efektivně řešit problémy<br /> :- schopnost plánovat<br /> :- vstřícný přístup k zákazníkům<br /> :- dokázat vyřešit problémy s přístupem k informacím<br /> :- dobré organizační dovednosti<br /> :- vzhledem k neustále se měnící povaze digitálních knihoven je nutná schopnost přizpůsobit se změnám a neustále se vzdělávat<br /> <br /> ==Profesní sdružení==<br /> '''ALISE''' (Association for Library and Information Science Education), je nezisková organizace, která sdružuje knihovníky, informační vědce a instituce Severní Ameriky.&lt;ref&gt;Alise.org. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.alise.org/.&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;<br /> '''ARL''' (Association of Research Libraries) – nezisková organizace předních vědeckých knihoven v USA a Kanadě. V únoru 2012 měla 126 členských knihoven..&lt;ref&gt;ARL.org. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.arl.org/.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Použité zdroje ==<br /> *RASMUSSEN, E. – YOUNGOK, Ch. What Is Needed to Educate Future Digital Librarians. In: D-Lib Magazine. [online]. 2006, vol. 12, n. 9. [cit. 2012-05-17]. ISSN 1082-9873. Dostupné z: http://www.dlib.org/dlib/september06/choi/09choi.html<br /> *Digital Library Federation. A working definition of digital library [online]. 2011 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://old.diglib.org/about/dldefinition.htm#top<br /> *Indeed. Salary Research. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z:<br /> http://www.indeed.com/salary/q-Digital-Librarian-l-United-States.html<br /> *ARL.org. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.arl.org/<br /> *Alise.org. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.alise.org/<br /> <br /> <br /> <br /> *<br /> *</div>

Martina Volavková https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Digital_Librarian&diff=22634 2012-05-18T21:22:12Z

<p>Martina Volavková: Založena nová stránka: '''Autor:''' Martina Volavková ==Popis práce== Digital Librarian je obdobou klasického knihovníka, ale na digitální úrovni. Digitální knihovník získává, katal...</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Martina Volavková<br /> <br /> ==Popis práce==<br /> Digital Librarian je obdobou klasického knihovníka, ale na digitální úrovni. Digitální knihovník získává, katalogizuje, skladuje a ochraňuje digitální dokumenty v digitálním repozitáři a rovněž je zpřístupňuje uživatelům. Odborníci z tohoto oboru jsou převážně mladšího věku. Vzhledem k tomu, že časem většina knihoven přejde k digitalizaci, je Digital Library pro čerstvé absolventy atraktivním oblastí.&lt;ref&gt;Alise. Association for Library and Information Science Education. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.alise.org/.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Náplň práce==<br /> Pracovní náplň této pozice je velmi široká. Zahrnuje udržování a rozvíjení digitálních knihovních služeb, výběr a doporučení vhodných databází a titulů k vytvoření elektronické sbírky, správu projektů v technologii Web 2.0, pořádání seminářů, poskytování informací uživatelům, jak efektivně využívat digitální informační zdroje, správu webových stránek za použití aktuálních technologií, poskytování profesionálních referenčních služeb, spolupráci na vývoji a realizaci informační gramotnosti, zjednodušení užívání zákazníkům. Podstatnou náplní práce je také analýza trendů, např. sledování postupů a standardů ostatních digitálních knihoven. .&lt;ref&gt;Alise. Association for Library and Information Science Education. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.alise.org/.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Povinnosti==<br /> Mezi povinnosti digitálních knihovníků patří řízení, vedení a řešení úkolů spojených s webovými stránkami. Pracovník musí prokázat schopnost pracovat samostatně i jako člen týmu, organizovat úkoly a povinnosti, předpokladem je práce s důvěrnými informacemi. Dále musí poskytovat odborné znalosti v oblasti digitálních knihoven, včetně spolupráce s ostatními pracovníky a uživateli.&lt;ref&gt;RASMUSSEN, E. – YOUNGOK, Ch. What Is Needed to Educate Future Digital Librarians. In: D-Lib Magazine. [online]. 2006, vol. 12, n. 9. [cit. 2012-05-17]. ISSN 1082-9873. Dostupné z: http://www.dlib.org/dlib/september06/choi/09choi.html.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Kariéra==<br /> Odborníci z tohoto oboru jsou převážně mladšího věku. Vzhledem k tomu, že časem většina knihoven přejde k digitalizaci, je Digital Library pro čerstvé absolventy atraktivním oborem. Plat se odvíjí od zkušeností a pověření, průměrný roční plat v USA v roce 2012 je 53 000 $.&lt;ref&gt;Indeed. Salary Research. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.indeed.com/salary/q-Digital-Librarian-l-United-States.html.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Vzdělání==<br /> Požadované vzdělání pro tuto profesi je vysokoškolský titul v oboru Informační věda a knihovnictví. Vzhledem k neustále se měnící povaze digitálních knihoven je nutné se neustále vzdělávat.&lt;ref&gt;RASMUSSEN, E. – YOUNGOK, Ch. What Is Needed to Educate Future Digital Librarians. In: D-Lib Magazine. [online]. 2006, vol. 12, n. 9. [cit. 2012-05-17]. ISSN 1082-9873. Dostupné z: http://www.dlib.org/dlib/september06/choi/09choi.html.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Kompetence==<br /> Předpokladem k výkonu povolání je široká škála schopností a dovedností. <br /> :- schopnost efektivně řešit problémy<br /> :- schopnost plánovat<br /> :- vstřícný přístup k zákazníkům<br /> :- dokázat vyřešit problémy s přístupem k informacím<br /> :- dobré organizační dovednosti<br /> :- vzhledem k neustále se měnící povaze digitálních knihoven je nutná schopnost přizpůsobit se změnám a neustále se vzdělávat<br /> <br /> ==Profesní sdružení==<br /> '''ALISE''' (Association for Library and Information Science Education), je nezisková organizace, která sdružuje knihovníky, informační vědce a instituce Severní Ameriky.&lt;ref&gt;Alise.org. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.alise.org/.&lt;/ref&gt;<br /> '''ARL''' (Association of Research Libraries) – nezisková organizace předních vědeckých knihoven v USA a Kanadě. V únoru 2012 měla 126 členských knihoven..&lt;ref&gt;ARL.org. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.arl.org/.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Použité zdroje ==<br /> *RASMUSSEN, E. – YOUNGOK, Ch. What Is Needed to Educate Future Digital Librarians. In: D-Lib Magazine. [online]. 2006, vol. 12, n. 9. [cit. 2012-05-17]. ISSN 1082-9873. Dostupné z: http://www.dlib.org/dlib/september06/choi/09choi.html<br /> *Digital Library Federation. A working definition of digital library [online]. 2011 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://old.diglib.org/about/dldefinition.htm#top<br /> *Indeed. Salary Research. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z:<br /> http://www.indeed.com/salary/q-Digital-Librarian-l-United-States.html<br /> *ARL.org. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.arl.org/<br /> *Alise.org. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.alise.org/<br /> <br /> <br /> <br /> *<br /> *</div>

Martina Volavková https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_povol%C3%A1n%C3%AD&diff=22608 2012-05-18T20:47:02Z

<p>Martina Volavková: </p> <hr /> <div>'''Informační povolání'''<br /> <br /> [[Nursing Informatics Specialist]]<br /> <br /> [[Chief Information Officer]]<br /> <br /> [[Klinický informationik (Clinical Informationist)]]<br /> <br /> [[Data Mining Specialist]]<br /> <br /> [[Bioinformatics analyst]]<br /> <br /> [[Cybrarian]]<br /> <br /> [[Data Analyst Job]]<br /> <br /> [[Manažer v callcentru]]<br /> <br /> [[Informační architekt]]<br /> <br /> [[Analytik Competitive Inteligence]]<br /> <br /> [[Digital Librarian]]</div>

Martina Volavková https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Software_Studies&diff=21157 2012-05-06T09:45:32Z

<p>Martina Volavková: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Martina Volavková<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' software, softwarová studia, Software Studies<br /> <br /> '''Synonyma:''' <br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - software&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - ---&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> ==Charakteristiky==<br /> Software hraje v současném světě důležitou roli. O tom, jak je software užíván a o funkcích, které umožňuje a formuje, toho bylo napsáno hodně, myšlení o softwaru samotném se po většinu jeho historie zaměřuje na technické hledisko. Nicméně umělci, vědci, designéři a odborníci z humanitních a sociálních věd zjistili, že k zodpovězení otázek a věcí, na kterých pracují, je nezbytně nutné software pochopit. Tohoto porozumění lze dosáhnout studiem pramenů výpočetní techniky a nových médií, poté se můžeme podílet na implicitní kultuře softwaru a také se můžeme podílet na vývoji transdisciplinární výpočetní gramotnosti. Právě to je základem pro Software Studies.&lt;ref&gt;FULLER, M. – MANOVICH, L. – WARDRIP-FRUIN, N. Software Studies. MIT Press,2008. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://mitpress.mit.edu/catalog/browse/browse.asp?btype=6&amp;serid=179.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Softwarová Studia využívají a rozvíjejí kulturní, teoretické i prakticky zaměřené přístupy k tomu, aby vytvořila kriticky, historicky a experimentálně orientovaný soubor poznatků zaměřených a vytvořených pomocí objektů a procesů softwaru. Tento obor se zabývá a podílí se na výzkumech informačních vědců, dále se zabývá prací softwarových designérů a inženýrů a tvorbou softwarových umělců. Sleduje, jak je software začleňován do současné kultury a společnosti, jak transformuje procesy, nápady, instituce a kulturní objekty pomocí algoritmického popisu a formálního jednání. IT jsou v rámci softwarových studií definovány jako programovatelná média pracující v reálném čase. Softwarová studia předkládají historii výpočetní kultury a pracují s intelektuálními zdroji výpočetní techniky k rozvoji reflexivního myšlení o jeho vazbách a možnostech. Využívají při tom přístupy z odborné sféry humanitních a sociálních věd stejně jako ze sféry tvorby a výzkumu počítačové vědy, umění a designu.&lt;ref&gt;FULLER, M. – MANOVICH, L. – WARDRIP-FRUIN, N. Software Studies. MIT Press,2008. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://mitpress.mit.edu/catalog/browse/browse.asp?btype=6&amp;serid=179.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Definice==<br /> Existují dva základní pohledy na Softwarová Studia:<br /> # Obor propojující znalosti funkčních vlastností IT s poznatky a metodami již etablovaných humanitních disciplín. <br /> # Software je předmětem zájmu teoretiků, prostředím a prostředkem základního výzkumu Software Studies.&lt;ref&gt;HORÁKOVÁ, Jana. Obrat k softwaru/Softwarová studia [online]. Brno: [Masarykova univerzita, Folozofická fakulta, KISK], 2012. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/KISK/software-studies-horakova.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Historie Softwarových Studií==<br /> Obor Softwarová Studia má původ u Marshalla McLuhana. Zaměřil se spíše na roli médií samotných než na roli mediálních platforem, kterými byla utvářena kultura. Brzy se objevují další zmínky o softwaru jako kulturní praxi. Největší přínos měl Matthew Fuller ve své eseji Behind the Blip, essays on the culture of software, dále Lev Manovich a jeho Language of New Media a také Friedrich Kittler. K vývoji softwarových studií přispělo velkou měrou studium videoher, jejich platformy a další softwarové artefakty v hardwarových a softwarových souvislostech. Nová mediální a softwarová umění a počítačový design jsou také významnou kulturní praxí, jako je tvoření nových protokolů a platforem.&lt;ref&gt;FULLER, M. – MANOVICH, L. – WARDRIP-FRUIN, N. Software Studies. MIT Press,2008. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://mitpress.mit.edu/catalog/browse/browse.asp?btype=6&amp;serid=179.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Vznik oboru Softwarová Studia==<br /> Samotná disciplína vznikla v roce 2002. Tehdy vychází kniha Jazyk nových médií (ang. The Language of New Media), jejíž autor je Lev Manovich. Uvádí zde, že nová média potřebují novou etapu mediální teorie. K pochopení logiky nových médií nám pomůže počítačová věda, právě tam se objevují nové pojmy, kategorie a operace charakterizující média, která se stala programovatelná. Lev Manovich použil ve této knize takovéto vysvětlení: ''„Od mediálních studií se přesouváme k něčemu, co lze označit jako softwarová studia – od teorie médií k teorii softwaru.“''&lt;ref&gt;''MANOVICH, L. The Language of New Media[online].2002. Dostupné z:http://www.manovich.net/LNM/Manovich.pdf.&lt;/ref&gt; Postupně byl obor upevňován workshopy a další vydávanou literaturou.<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * FULLER, M. – MANOVICH, L. – WARDRIP-FRUIN, N. Software Studies. MIT Press,2008. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://mitpress.mit.edu/catalog/browse/browse.asp?btype=6&amp;serid=179<br /> * HORÁKOVÁ, Jana. Obrat k softwaru/Softwarová studia [online]. Brno: [Masarykova univerzita, Folozofická fakulta, KISK], 2012. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/KISK/software-studies-horakova<br /> * MANOVICH, L. Software Studies Initiative [online]. San Diego,2012. Dostupné z:<br /> http://lab.softwarestudies.com/<br /> * MANOVICH, L. The Language of New Media[online]. Dostupné z:http://www.manovich.net/LNM/Manovich.pdf</div>

Martina Volavková https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Software_Studies&diff=21156 2012-05-06T09:45:01Z

<p>Martina Volavková: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Martina Volavková<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' <br /> <br /> '''Synonyma:''' software, softwarová studia, Software Studies<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - software&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - ---&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> ==Charakteristiky==<br /> Software hraje v současném světě důležitou roli. O tom, jak je software užíván a o funkcích, které umožňuje a formuje, toho bylo napsáno hodně, myšlení o softwaru samotném se po většinu jeho historie zaměřuje na technické hledisko. Nicméně umělci, vědci, designéři a odborníci z humanitních a sociálních věd zjistili, že k zodpovězení otázek a věcí, na kterých pracují, je nezbytně nutné software pochopit. Tohoto porozumění lze dosáhnout studiem pramenů výpočetní techniky a nových médií, poté se můžeme podílet na implicitní kultuře softwaru a také se můžeme podílet na vývoji transdisciplinární výpočetní gramotnosti. Právě to je základem pro Software Studies.&lt;ref&gt;FULLER, M. – MANOVICH, L. – WARDRIP-FRUIN, N. Software Studies. MIT Press,2008. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://mitpress.mit.edu/catalog/browse/browse.asp?btype=6&amp;serid=179.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Softwarová Studia využívají a rozvíjejí kulturní, teoretické i prakticky zaměřené přístupy k tomu, aby vytvořila kriticky, historicky a experimentálně orientovaný soubor poznatků zaměřených a vytvořených pomocí objektů a procesů softwaru. Tento obor se zabývá a podílí se na výzkumech informačních vědců, dále se zabývá prací softwarových designérů a inženýrů a tvorbou softwarových umělců. Sleduje, jak je software začleňován do současné kultury a společnosti, jak transformuje procesy, nápady, instituce a kulturní objekty pomocí algoritmického popisu a formálního jednání. IT jsou v rámci softwarových studií definovány jako programovatelná média pracující v reálném čase. Softwarová studia předkládají historii výpočetní kultury a pracují s intelektuálními zdroji výpočetní techniky k rozvoji reflexivního myšlení o jeho vazbách a možnostech. Využívají při tom přístupy z odborné sféry humanitních a sociálních věd stejně jako ze sféry tvorby a výzkumu počítačové vědy, umění a designu.&lt;ref&gt;FULLER, M. – MANOVICH, L. – WARDRIP-FRUIN, N. Software Studies. MIT Press,2008. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://mitpress.mit.edu/catalog/browse/browse.asp?btype=6&amp;serid=179.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Definice==<br /> Existují dva základní pohledy na Softwarová Studia:<br /> # Obor propojující znalosti funkčních vlastností IT s poznatky a metodami již etablovaných humanitních disciplín. <br /> # Software je předmětem zájmu teoretiků, prostředím a prostředkem základního výzkumu Software Studies.&lt;ref&gt;HORÁKOVÁ, Jana. Obrat k softwaru/Softwarová studia [online]. Brno: [Masarykova univerzita, Folozofická fakulta, KISK], 2012. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/KISK/software-studies-horakova.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Historie Softwarových Studií==<br /> Obor Softwarová Studia má původ u Marshalla McLuhana. Zaměřil se spíše na roli médií samotných než na roli mediálních platforem, kterými byla utvářena kultura. Brzy se objevují další zmínky o softwaru jako kulturní praxi. Největší přínos měl Matthew Fuller ve své eseji Behind the Blip, essays on the culture of software, dále Lev Manovich a jeho Language of New Media a také Friedrich Kittler. K vývoji softwarových studií přispělo velkou měrou studium videoher, jejich platformy a další softwarové artefakty v hardwarových a softwarových souvislostech. Nová mediální a softwarová umění a počítačový design jsou také významnou kulturní praxí, jako je tvoření nových protokolů a platforem.&lt;ref&gt;FULLER, M. – MANOVICH, L. – WARDRIP-FRUIN, N. Software Studies. MIT Press,2008. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://mitpress.mit.edu/catalog/browse/browse.asp?btype=6&amp;serid=179.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Vznik oboru Softwarová Studia==<br /> Samotná disciplína vznikla v roce 2002. Tehdy vychází kniha Jazyk nových médií (ang. The Language of New Media), jejíž autor je Lev Manovich. Uvádí zde, že nová média potřebují novou etapu mediální teorie. K pochopení logiky nových médií nám pomůže počítačová věda, právě tam se objevují nové pojmy, kategorie a operace charakterizující média, která se stala programovatelná. Lev Manovich použil ve této knize takovéto vysvětlení: ''„Od mediálních studií se přesouváme k něčemu, co lze označit jako softwarová studia – od teorie médií k teorii softwaru.“''&lt;ref&gt;''MANOVICH, L. The Language of New Media[online].2002. Dostupné z:http://www.manovich.net/LNM/Manovich.pdf.&lt;/ref&gt; Postupně byl obor upevňován workshopy a další vydávanou literaturou.<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * FULLER, M. – MANOVICH, L. – WARDRIP-FRUIN, N. Software Studies. MIT Press,2008. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://mitpress.mit.edu/catalog/browse/browse.asp?btype=6&amp;serid=179<br /> * HORÁKOVÁ, Jana. Obrat k softwaru/Softwarová studia [online]. Brno: [Masarykova univerzita, Folozofická fakulta, KISK], 2012. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/KISK/software-studies-horakova<br /> * MANOVICH, L. Software Studies Initiative [online]. San Diego,2012. Dostupné z:<br /> http://lab.softwarestudies.com/<br /> * MANOVICH, L. The Language of New Media[online]. Dostupné z:http://www.manovich.net/LNM/Manovich.pdf</div>

Martina Volavková https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Software_Studies&diff=21155 2012-05-06T09:44:46Z

<p>Martina Volavková: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Martina Volavková<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' <br /> <br /> '''Synonyma:''' - software, softwarová studia, Software Studies<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - software&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - ---&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> ==Charakteristiky==<br /> Software hraje v současném světě důležitou roli. O tom, jak je software užíván a o funkcích, které umožňuje a formuje, toho bylo napsáno hodně, myšlení o softwaru samotném se po většinu jeho historie zaměřuje na technické hledisko. Nicméně umělci, vědci, designéři a odborníci z humanitních a sociálních věd zjistili, že k zodpovězení otázek a věcí, na kterých pracují, je nezbytně nutné software pochopit. Tohoto porozumění lze dosáhnout studiem pramenů výpočetní techniky a nových médií, poté se můžeme podílet na implicitní kultuře softwaru a také se můžeme podílet na vývoji transdisciplinární výpočetní gramotnosti. Právě to je základem pro Software Studies.&lt;ref&gt;FULLER, M. – MANOVICH, L. – WARDRIP-FRUIN, N. Software Studies. MIT Press,2008. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://mitpress.mit.edu/catalog/browse/browse.asp?btype=6&amp;serid=179.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Softwarová Studia využívají a rozvíjejí kulturní, teoretické i prakticky zaměřené přístupy k tomu, aby vytvořila kriticky, historicky a experimentálně orientovaný soubor poznatků zaměřených a vytvořených pomocí objektů a procesů softwaru. Tento obor se zabývá a podílí se na výzkumech informačních vědců, dále se zabývá prací softwarových designérů a inženýrů a tvorbou softwarových umělců. Sleduje, jak je software začleňován do současné kultury a společnosti, jak transformuje procesy, nápady, instituce a kulturní objekty pomocí algoritmického popisu a formálního jednání. IT jsou v rámci softwarových studií definovány jako programovatelná média pracující v reálném čase. Softwarová studia předkládají historii výpočetní kultury a pracují s intelektuálními zdroji výpočetní techniky k rozvoji reflexivního myšlení o jeho vazbách a možnostech. Využívají při tom přístupy z odborné sféry humanitních a sociálních věd stejně jako ze sféry tvorby a výzkumu počítačové vědy, umění a designu.&lt;ref&gt;FULLER, M. – MANOVICH, L. – WARDRIP-FRUIN, N. Software Studies. MIT Press,2008. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://mitpress.mit.edu/catalog/browse/browse.asp?btype=6&amp;serid=179.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Definice==<br /> Existují dva základní pohledy na Softwarová Studia:<br /> # Obor propojující znalosti funkčních vlastností IT s poznatky a metodami již etablovaných humanitních disciplín. <br /> # Software je předmětem zájmu teoretiků, prostředím a prostředkem základního výzkumu Software Studies.&lt;ref&gt;HORÁKOVÁ, Jana. Obrat k softwaru/Softwarová studia [online]. Brno: [Masarykova univerzita, Folozofická fakulta, KISK], 2012. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/KISK/software-studies-horakova.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Historie Softwarových Studií==<br /> Obor Softwarová Studia má původ u Marshalla McLuhana. Zaměřil se spíše na roli médií samotných než na roli mediálních platforem, kterými byla utvářena kultura. Brzy se objevují další zmínky o softwaru jako kulturní praxi. Největší přínos měl Matthew Fuller ve své eseji Behind the Blip, essays on the culture of software, dále Lev Manovich a jeho Language of New Media a také Friedrich Kittler. K vývoji softwarových studií přispělo velkou měrou studium videoher, jejich platformy a další softwarové artefakty v hardwarových a softwarových souvislostech. Nová mediální a softwarová umění a počítačový design jsou také významnou kulturní praxí, jako je tvoření nových protokolů a platforem.&lt;ref&gt;FULLER, M. – MANOVICH, L. – WARDRIP-FRUIN, N. Software Studies. MIT Press,2008. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://mitpress.mit.edu/catalog/browse/browse.asp?btype=6&amp;serid=179.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Vznik oboru Softwarová Studia==<br /> Samotná disciplína vznikla v roce 2002. Tehdy vychází kniha Jazyk nových médií (ang. The Language of New Media), jejíž autor je Lev Manovich. Uvádí zde, že nová média potřebují novou etapu mediální teorie. K pochopení logiky nových médií nám pomůže počítačová věda, právě tam se objevují nové pojmy, kategorie a operace charakterizující média, která se stala programovatelná. Lev Manovich použil ve této knize takovéto vysvětlení: ''„Od mediálních studií se přesouváme k něčemu, co lze označit jako softwarová studia – od teorie médií k teorii softwaru.“''&lt;ref&gt;''MANOVICH, L. The Language of New Media[online].2002. Dostupné z:http://www.manovich.net/LNM/Manovich.pdf.&lt;/ref&gt; Postupně byl obor upevňován workshopy a další vydávanou literaturou.<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * FULLER, M. – MANOVICH, L. – WARDRIP-FRUIN, N. Software Studies. MIT Press,2008. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://mitpress.mit.edu/catalog/browse/browse.asp?btype=6&amp;serid=179<br /> * HORÁKOVÁ, Jana. Obrat k softwaru/Softwarová studia [online]. Brno: [Masarykova univerzita, Folozofická fakulta, KISK], 2012. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/KISK/software-studies-horakova<br /> * MANOVICH, L. Software Studies Initiative [online]. San Diego,2012. Dostupné z:<br /> http://lab.softwarestudies.com/<br /> * MANOVICH, L. The Language of New Media[online]. Dostupné z:http://www.manovich.net/LNM/Manovich.pdf</div>

Martina Volavková https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Software_Studies&diff=21139 2012-05-05T14:05:33Z

<p>Martina Volavková: /* Vznik oboru Softwarová Studia */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Martina Volavková<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' <br /> <br /> '''Synonyma:''' <br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - software&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - ---&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> ==Charakteristiky==<br /> Software hraje v současném světě důležitou roli. O tom, jak je software užíván a o funkcích, které umožňuje a formuje, toho bylo napsáno hodně, myšlení o softwaru samotném se po většinu jeho historie zaměřuje na technické hledisko. Nicméně umělci, vědci, designéři a odborníci z humanitních a sociálních věd zjistili, že k zodpovězení otázek a věcí, na kterých pracují, je nezbytně nutné software pochopit. Tohoto porozumění lze dosáhnout studiem pramenů výpočetní techniky a nových médií, poté se můžeme podílet na implicitní kultuře softwaru a také se můžeme podílet na vývoji transdisciplinární výpočetní gramotnosti. Právě to je základem pro Software Studies.&lt;ref&gt;FULLER, M. – MANOVICH, L. – WARDRIP-FRUIN, N. Software Studies. MIT Press,2008. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://mitpress.mit.edu/catalog/browse/browse.asp?btype=6&amp;serid=179.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Softwarová Studia využívají a rozvíjejí kulturní, teoretické i prakticky zaměřené přístupy k tomu, aby vytvořila kriticky, historicky a experimentálně orientovaný soubor poznatků zaměřených a vytvořených pomocí objektů a procesů softwaru. Tento obor se zabývá a podílí se na výzkumech informačních vědců, dále se zabývá prací softwarových designérů a inženýrů a tvorbou softwarových umělců. Sleduje, jak je software začleňován do současné kultury a společnosti, jak transformuje procesy, nápady, instituce a kulturní objekty pomocí algoritmického popisu a formálního jednání. IT jsou v rámci softwarových studií definovány jako programovatelná média pracující v reálném čase. Softwarová studia předkládají historii výpočetní kultury a pracují s intelektuálními zdroji výpočetní techniky k rozvoji reflexivního myšlení o jeho vazbách a možnostech. Využívají při tom přístupy z odborné sféry humanitních a sociálních věd stejně jako ze sféry tvorby a výzkumu počítačové vědy, umění a designu.&lt;ref&gt;FULLER, M. – MANOVICH, L. – WARDRIP-FRUIN, N. Software Studies. MIT Press,2008. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://mitpress.mit.edu/catalog/browse/browse.asp?btype=6&amp;serid=179.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Definice==<br /> Existují dva základní pohledy na Softwarová Studia:<br /> # Obor propojující znalosti funkčních vlastností IT s poznatky a metodami již etablovaných humanitních disciplín. <br /> # Software je předmětem zájmu teoretiků, prostředím a prostředkem základního výzkumu Software Studies.&lt;ref&gt;HORÁKOVÁ, Jana. Obrat k softwaru/Softwarová studia [online]. Brno: [Masarykova univerzita, Folozofická fakulta, KISK], 2012. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/KISK/software-studies-horakova.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Historie Softwarových Studií==<br /> Obor Softwarová Studia má původ u Marshalla McLuhana. Zaměřil se spíše na roli médií samotných než na roli mediálních platforem, kterými byla utvářena kultura. Brzy se objevují další zmínky o softwaru jako kulturní praxi. Největší přínos měl Matthew Fuller ve své eseji Behind the Blip, essays on the culture of software, dále Lev Manovich a jeho Language of New Media a také Friedrich Kittler. K vývoji softwarových studií přispělo velkou měrou studium videoher, jejich platformy a další softwarové artefakty v hardwarových a softwarových souvislostech. Nová mediální a softwarová umění a počítačový design jsou také významnou kulturní praxí, jako je tvoření nových protokolů a platforem.&lt;ref&gt;FULLER, M. – MANOVICH, L. – WARDRIP-FRUIN, N. Software Studies. MIT Press,2008. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://mitpress.mit.edu/catalog/browse/browse.asp?btype=6&amp;serid=179.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Vznik oboru Softwarová Studia==<br /> Samotná disciplína vznikla v roce 2002. Tehdy vychází kniha Jazyk nových médií (ang. The Language of New Media), jejíž autor je Lev Manovich. Uvádí zde, že nová média potřebují novou etapu mediální teorie. K pochopení logiky nových médií nám pomůže počítačová věda, právě tam se objevují nové pojmy, kategorie a operace charakterizující média, která se stala programovatelná. Lev Manovich použil ve této knize takovéto vysvětlení: ''„Od mediálních studií se přesouváme k něčemu, co lze označit jako softwarová studia – od teorie médií k teorii softwaru.“''&lt;ref&gt;''MANOVICH, L. The Language of New Media[online].2002. Dostupné z:http://www.manovich.net/LNM/Manovich.pdf.&lt;/ref&gt; Postupně byl obor upevňován workshopy a další vydávanou literaturou.<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * FULLER, M. – MANOVICH, L. – WARDRIP-FRUIN, N. Software Studies. MIT Press,2008. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://mitpress.mit.edu/catalog/browse/browse.asp?btype=6&amp;serid=179<br /> * HORÁKOVÁ, Jana. Obrat k softwaru/Softwarová studia [online]. Brno: [Masarykova univerzita, Folozofická fakulta, KISK], 2012. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/KISK/software-studies-horakova<br /> * MANOVICH, L. Software Studies Initiative [online]. San Diego,2012. Dostupné z:<br /> http://lab.softwarestudies.com/<br /> * MANOVICH, L. The Language of New Media[online]. Dostupné z:http://www.manovich.net/LNM/Manovich.pdf</div>

Martina Volavková https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Software_Studies&diff=21138 2012-05-05T14:05:10Z

<p>Martina Volavková: /* Použitá literatura */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Martina Volavková<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' <br /> <br /> '''Synonyma:''' <br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - software&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - ---&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> ==Charakteristiky==<br /> Software hraje v současném světě důležitou roli. O tom, jak je software užíván a o funkcích, které umožňuje a formuje, toho bylo napsáno hodně, myšlení o softwaru samotném se po většinu jeho historie zaměřuje na technické hledisko. Nicméně umělci, vědci, designéři a odborníci z humanitních a sociálních věd zjistili, že k zodpovězení otázek a věcí, na kterých pracují, je nezbytně nutné software pochopit. Tohoto porozumění lze dosáhnout studiem pramenů výpočetní techniky a nových médií, poté se můžeme podílet na implicitní kultuře softwaru a také se můžeme podílet na vývoji transdisciplinární výpočetní gramotnosti. Právě to je základem pro Software Studies.&lt;ref&gt;FULLER, M. – MANOVICH, L. – WARDRIP-FRUIN, N. Software Studies. MIT Press,2008. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://mitpress.mit.edu/catalog/browse/browse.asp?btype=6&amp;serid=179.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Softwarová Studia využívají a rozvíjejí kulturní, teoretické i prakticky zaměřené přístupy k tomu, aby vytvořila kriticky, historicky a experimentálně orientovaný soubor poznatků zaměřených a vytvořených pomocí objektů a procesů softwaru. Tento obor se zabývá a podílí se na výzkumech informačních vědců, dále se zabývá prací softwarových designérů a inženýrů a tvorbou softwarových umělců. Sleduje, jak je software začleňován do současné kultury a společnosti, jak transformuje procesy, nápady, instituce a kulturní objekty pomocí algoritmického popisu a formálního jednání. IT jsou v rámci softwarových studií definovány jako programovatelná média pracující v reálném čase. Softwarová studia předkládají historii výpočetní kultury a pracují s intelektuálními zdroji výpočetní techniky k rozvoji reflexivního myšlení o jeho vazbách a možnostech. Využívají při tom přístupy z odborné sféry humanitních a sociálních věd stejně jako ze sféry tvorby a výzkumu počítačové vědy, umění a designu.&lt;ref&gt;FULLER, M. – MANOVICH, L. – WARDRIP-FRUIN, N. Software Studies. MIT Press,2008. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://mitpress.mit.edu/catalog/browse/browse.asp?btype=6&amp;serid=179.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Definice==<br /> Existují dva základní pohledy na Softwarová Studia:<br /> # Obor propojující znalosti funkčních vlastností IT s poznatky a metodami již etablovaných humanitních disciplín. <br /> # Software je předmětem zájmu teoretiků, prostředím a prostředkem základního výzkumu Software Studies.&lt;ref&gt;HORÁKOVÁ, Jana. Obrat k softwaru/Softwarová studia [online]. Brno: [Masarykova univerzita, Folozofická fakulta, KISK], 2012. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/KISK/software-studies-horakova.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Historie Softwarových Studií==<br /> Obor Softwarová Studia má původ u Marshalla McLuhana. Zaměřil se spíše na roli médií samotných než na roli mediálních platforem, kterými byla utvářena kultura. Brzy se objevují další zmínky o softwaru jako kulturní praxi. Největší přínos měl Matthew Fuller ve své eseji Behind the Blip, essays on the culture of software, dále Lev Manovich a jeho Language of New Media a také Friedrich Kittler. K vývoji softwarových studií přispělo velkou měrou studium videoher, jejich platformy a další softwarové artefakty v hardwarových a softwarových souvislostech. Nová mediální a softwarová umění a počítačový design jsou také významnou kulturní praxí, jako je tvoření nových protokolů a platforem.&lt;ref&gt;FULLER, M. – MANOVICH, L. – WARDRIP-FRUIN, N. Software Studies. MIT Press,2008. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://mitpress.mit.edu/catalog/browse/browse.asp?btype=6&amp;serid=179.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Vznik oboru Softwarová Studia==<br /> Samotná disciplína vznikla v roce 2002. Tehdy vychází kniha Jazyk nových médií (ang. The Language of New Media), jejíž autor je Lev Manovich. Uvádí zde, že nová média potřebují novou etapu mediální teorie. K pochopení logiky nových médií nám pomůže počítačová věda, právě tam se objevují nové pojmy, kategorie a operace charakterizující média, která se stala programovatelná. Lev Manovich použil ve této knize takovéto vysvětlení: ''„Od mediálních studií se přesouváme k něčemu, co lze označit jako softwarová studia – od teorie médií k teorii softwaru.“''&lt;ref&gt;''MANOVICH, L. The Language of New Media[online].2002. Dostupné z:http: //www.manovich.net/LNM/Manovich.pdf.&lt;/ref&gt; Postupně byl obor upevňován workshopy a další vydávanou literaturou.<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * FULLER, M. – MANOVICH, L. – WARDRIP-FRUIN, N. Software Studies. MIT Press,2008. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://mitpress.mit.edu/catalog/browse/browse.asp?btype=6&amp;serid=179<br /> * HORÁKOVÁ, Jana. Obrat k softwaru/Softwarová studia [online]. Brno: [Masarykova univerzita, Folozofická fakulta, KISK], 2012. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/KISK/software-studies-horakova<br /> * MANOVICH, L. Software Studies Initiative [online]. San Diego,2012. Dostupné z:<br /> http://lab.softwarestudies.com/<br /> * MANOVICH, L. The Language of New Media[online]. Dostupné z:http://www.manovich.net/LNM/Manovich.pdf</div>

Martina Volavková https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Software_Studies&diff=21137 2012-05-05T14:03:04Z

<p>Martina Volavková: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Martina Volavková<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' <br /> <br /> '''Synonyma:''' <br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - software&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - ---&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> ==Charakteristiky==<br /> Software hraje v současném světě důležitou roli. O tom, jak je software užíván a o funkcích, které umožňuje a formuje, toho bylo napsáno hodně, myšlení o softwaru samotném se po většinu jeho historie zaměřuje na technické hledisko. Nicméně umělci, vědci, designéři a odborníci z humanitních a sociálních věd zjistili, že k zodpovězení otázek a věcí, na kterých pracují, je nezbytně nutné software pochopit. Tohoto porozumění lze dosáhnout studiem pramenů výpočetní techniky a nových médií, poté se můžeme podílet na implicitní kultuře softwaru a také se můžeme podílet na vývoji transdisciplinární výpočetní gramotnosti. Právě to je základem pro Software Studies.&lt;ref&gt;FULLER, M. – MANOVICH, L. – WARDRIP-FRUIN, N. Software Studies. MIT Press,2008. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://mitpress.mit.edu/catalog/browse/browse.asp?btype=6&amp;serid=179.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Softwarová Studia využívají a rozvíjejí kulturní, teoretické i prakticky zaměřené přístupy k tomu, aby vytvořila kriticky, historicky a experimentálně orientovaný soubor poznatků zaměřených a vytvořených pomocí objektů a procesů softwaru. Tento obor se zabývá a podílí se na výzkumech informačních vědců, dále se zabývá prací softwarových designérů a inženýrů a tvorbou softwarových umělců. Sleduje, jak je software začleňován do současné kultury a společnosti, jak transformuje procesy, nápady, instituce a kulturní objekty pomocí algoritmického popisu a formálního jednání. IT jsou v rámci softwarových studií definovány jako programovatelná média pracující v reálném čase. Softwarová studia předkládají historii výpočetní kultury a pracují s intelektuálními zdroji výpočetní techniky k rozvoji reflexivního myšlení o jeho vazbách a možnostech. Využívají při tom přístupy z odborné sféry humanitních a sociálních věd stejně jako ze sféry tvorby a výzkumu počítačové vědy, umění a designu.&lt;ref&gt;FULLER, M. – MANOVICH, L. – WARDRIP-FRUIN, N. Software Studies. MIT Press,2008. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://mitpress.mit.edu/catalog/browse/browse.asp?btype=6&amp;serid=179.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Definice==<br /> Existují dva základní pohledy na Softwarová Studia:<br /> # Obor propojující znalosti funkčních vlastností IT s poznatky a metodami již etablovaných humanitních disciplín. <br /> # Software je předmětem zájmu teoretiků, prostředím a prostředkem základního výzkumu Software Studies.&lt;ref&gt;HORÁKOVÁ, Jana. Obrat k softwaru/Softwarová studia [online]. Brno: [Masarykova univerzita, Folozofická fakulta, KISK], 2012. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/KISK/software-studies-horakova.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Historie Softwarových Studií==<br /> Obor Softwarová Studia má původ u Marshalla McLuhana. Zaměřil se spíše na roli médií samotných než na roli mediálních platforem, kterými byla utvářena kultura. Brzy se objevují další zmínky o softwaru jako kulturní praxi. Největší přínos měl Matthew Fuller ve své eseji Behind the Blip, essays on the culture of software, dále Lev Manovich a jeho Language of New Media a také Friedrich Kittler. K vývoji softwarových studií přispělo velkou měrou studium videoher, jejich platformy a další softwarové artefakty v hardwarových a softwarových souvislostech. Nová mediální a softwarová umění a počítačový design jsou také významnou kulturní praxí, jako je tvoření nových protokolů a platforem.&lt;ref&gt;FULLER, M. – MANOVICH, L. – WARDRIP-FRUIN, N. Software Studies. MIT Press,2008. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://mitpress.mit.edu/catalog/browse/browse.asp?btype=6&amp;serid=179.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Vznik oboru Softwarová Studia==<br /> Samotná disciplína vznikla v roce 2002. Tehdy vychází kniha Jazyk nových médií (ang. The Language of New Media), jejíž autor je Lev Manovich. Uvádí zde, že nová média potřebují novou etapu mediální teorie. K pochopení logiky nových médií nám pomůže počítačová věda, právě tam se objevují nové pojmy, kategorie a operace charakterizující média, která se stala programovatelná. Lev Manovich použil ve této knize takovéto vysvětlení: ''„Od mediálních studií se přesouváme k něčemu, co lze označit jako softwarová studia – od teorie médií k teorii softwaru.“''&lt;ref&gt;''MANOVICH, L. The Language of New Media[online].2002. Dostupné z:http: //www.manovich.net/LNM/Manovich.pdf.&lt;/ref&gt; Postupně byl obor upevňován workshopy a další vydávanou literaturou.<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * FULLER, M. – MANOVICH, L. – WARDRIP-FRUIN, N. Software Studies. MIT Press,2008. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://mitpress.mit.edu/catalog/browse/browse.asp?btype=6&amp;serid=179<br /> * HORÁKOVÁ, Jana. Obrat k softwaru/Softwarová studia [online]. Brno: [Masarykova univerzita, Folozofická fakulta, KISK], 2012. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/KISK/software-studies-horakova<br /> * MANOVICH, L. Software Studies Initiative [online]. San Diego,2012. Dostupné z:<br /> http://lab.softwarestudies.com/<br /> * MANOVICH, L. The Language of New Media[online]. Dostupné z:http: //www.manovich.net/LNM/Manovich.pdf</div>

Martina Volavková https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Software_Studies&diff=21136 2012-05-05T14:02:30Z

<p>Martina Volavková: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Martina Volavková<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' <br /> <br /> '''Synonyma:''' <br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - software&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - ---&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> ==Charakteristiky==<br /> Software hraje v současném světě důležitou roli. O tom, jak je software užíván a o funkcích, které umožňuje a formuje, toho bylo napsáno hodně, myšlení o softwaru samotném se po většinu jeho historie zaměřuje na technické hledisko. Nicméně umělci, vědci, designéři a odborníci z humanitních a sociálních věd zjistili, že k zodpovězení otázek a věcí, na kterých pracují, je nezbytně nutné software pochopit. Tohoto porozumění lze dosáhnout studiem pramenů výpočetní techniky a nových médií, poté se můžeme podílet na implicitní kultuře softwaru a také se můžeme podílet na vývoji transdisciplinární výpočetní gramotnosti. Právě to je základem pro Software Studies.&lt;ref&gt;FULLER, M. – MANOVICH, L. – WARDRIP-FRUIN, N. Software Studies. MIT Press,2008. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://mitpress.mit.edu/catalog/browse/browse.asp?btype=6&amp;serid=179.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Softwarová Studia využívají a rozvíjejí kulturní, teoretické i prakticky zaměřené přístupy k tomu, aby vytvořila kriticky, historicky a experimentálně orientovaný soubor poznatků zaměřených a vytvořených pomocí objektů a procesů softwaru. Tento obor se zabývá a podílí se na výzkumech informačních vědců, dále se zabývá prací softwarových designérů a inženýrů a tvorbou softwarových umělců. Sleduje, jak je software začleňován do současné kultury a společnosti, jak transformuje procesy, nápady, instituce a kulturní objekty pomocí algoritmického popisu a formálního jednání. IT jsou v rámci softwarových studií definovány jako programovatelná média pracující v reálném čase. Softwarová studia předkládají historii výpočetní kultury a pracují s intelektuálními zdroji výpočetní techniky k rozvoji reflexivního myšlení o jeho vazbách a možnostech. Využívají při tom přístupy z odborné sféry humanitních a sociálních věd stejně jako ze sféry tvorby a výzkumu počítačové vědy, umění a designu.&lt;ref&gt;FULLER, M. – MANOVICH, L. – WARDRIP-FRUIN, N. Software Studies. MIT Press,2008. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://mitpress.mit.edu/catalog/browse/browse.asp?btype=6&amp;serid=179.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Definice==<br /> Existují dva základní pohledy na Softwarová Studia:<br /> # Obor propojující znalosti funkčních vlastností IT s poznatky a metodami již etablovaných humanitních disciplín. <br /> # Software je předmětem zájmu teoretiků, prostředím a prostředkem základního výzkumu Software Studies.&lt;ref&gt;HORÁKOVÁ, Jana. Obrat k softwaru/Softwarová studia [online]. Brno: [Masarykova univerzita, Folozofická fakulta, KISK], 2012. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/KISK/software-studies-horakova.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Historie softwarových studií==<br /> Obor Softwarová Studia má původ u Marshalla McLuhana. Zaměřil se spíše na roli médií samotných než na roli mediálních platforem, kterými byla utvářena kultura. Brzy se objevují další zmínky o softwaru jako kulturní praxi. Největší přínos měl Matthew Fuller ve své eseji Behind the Blip, essays on the culture of software, dále Lev Manovich a jeho Language of New Media a také Friedrich Kittler. K vývoji softwarových studií přispělo velkou měrou studium videoher, jejich platformy a další softwarové artefakty v hardwarových a softwarových souvislostech. Nová mediální a softwarová umění a počítačový design jsou také významnou kulturní praxí, jako je tvoření nových protokolů a platforem.&lt;ref&gt;FULLER, M. – MANOVICH, L. – WARDRIP-FRUIN, N. Software Studies. MIT Press,2008. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://mitpress.mit.edu/catalog/browse/browse.asp?btype=6&amp;serid=179.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Vznik oboru Softwarová Studia==<br /> Samotná disciplína vznikla v roce 2002. Tehdy vychází kniha Jazyk nových médií (ang. The Language of New Media), jejíž autor je Lev Manovich. Uvádí zde, že nová média potřebují novou etapu mediální teorie. K pochopení logiky nových médií nám pomůže počítačová věda, právě tam se objevují nové pojmy, kategorie a operace charakterizující média, která se stala programovatelná. Lev Manovich použil ve této knize takovéto vysvětlení: ''„Od mediálních studií se přesouváme k něčemu, co lze označit jako softwarová studia – od teorie médií k teorii softwaru.“''&lt;ref&gt;''MANOVICH, L. The Language of New Media[online].2002. Dostupné z:http: //www.manovich.net/LNM/Manovich.pdf.&lt;/ref&gt; Postupně byl obor upevňován workshopy a další vydávanou literaturou.<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * FULLER, M. – MANOVICH, L. – WARDRIP-FRUIN, N. Software Studies. MIT Press,2008. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://mitpress.mit.edu/catalog/browse/browse.asp?btype=6&amp;serid=179<br /> * HORÁKOVÁ, Jana. Obrat k softwaru/Softwarová studia [online]. Brno: [Masarykova univerzita, Folozofická fakulta, KISK], 2012. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/KISK/software-studies-horakova<br /> * MANOVICH, L. Software Studies Initiative [online]. San Diego,2012. Dostupné z:<br /> http://lab.softwarestudies.com/<br /> * MANOVICH, L. The Language of New Media[online]. Dostupné z:http: //www.manovich.net/LNM/Manovich.pdf</div>

Martina Volavková https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Software_Studies&diff=21135 2012-05-05T13:55:06Z

<p>Martina Volavková: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Martina Volavková<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' <br /> <br /> '''Synonyma:''' <br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - software&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - ---&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> ==Charakteristiky==<br /> Software hraje v současném světě důležitou roli. O tom, jak je software užíván a o funkcích, které umožňuje a formuje, toho bylo napsáno hodně, myšlení o softwaru samotném se po většinu jeho historie zaměřuje na technické hledisko. Nicméně umělci, vědci, designéři a odborníci z humanitních a sociálních věd zjistili, že k zodpovězení otázek a věcí, na kterých pracují, je nezbytně nutné software pochopit. Tohoto porozumění lze dosáhnout studiem pramenů výpočetní techniky a nových médií, poté se můžeme podílet na implicitní kultuře softwaru a také se můžeme podílet na vývoji transdisciplinární výpočetní gramotnosti. Právě to je základem pro Software Studies.&lt;ref&gt;FULLER, M. – MANOVICH, L. – WARDRIP-FRUIN, N. Software Studies. MIT Press,2008. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://mitpress.mit.edu/catalog/browse/browse.asp?btype=6&amp;serid=179.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Softwarová Studia využívají a rozvíjejí kulturní, teoretické i prakticky zaměřené přístupy k tomu, aby vytvořila kriticky, historicky a experimentálně orientovaný soubor poznatků zaměřených a vytvořených pomocí objektů a procesů softwaru. Tento obor se zabývá a podílí se na výzkumech informačních vědců, dále se zabývá prací softwarových designérů a inženýrů a tvorbou softwarových umělců. Sleduje, jak je software začleňován do současné kultury a společnosti, jak transformuje procesy, nápady, instituce a kulturní objekty pomocí algoritmického popisu a formálního jednání. IT jsou v rámci softwarových studií definovány jako programovatelná média pracující v reálném čase. Softwarová studia předkládají historii výpočetní kultury a pracují s intelektuálními zdroji výpočetní techniky k rozvoji reflexivního myšlení o jeho vazbách a možnostech. Využívají při tom přístupy z odborné sféry humanitních a sociálních věd stejně jako ze sféry tvorby a výzkumu počítačové vědy, umění a designu.&lt;ref&gt;FULLER, M. – MANOVICH, L. – WARDRIP-FRUIN, N. Software Studies. MIT Press,2008. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://mitpress.mit.edu/catalog/browse/browse.asp?btype=6&amp;serid=179.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Definice==<br /> Existují dva základní pohledy na Softwarová Studia:<br /> # Obor propojující znalosti funkčních vlastností IT s poznatky a metodami již etablovaných humanitních disciplín. <br /> # Software je předmětem zájmu teoretiků, prostředím a prostředkem základního výzkumu Software Studies.&lt;ref&gt;HORÁKOVÁ, Jana. Obrat k softwaru/Softwarová studia [online]. Brno: [Masarykova univerzita, Folozofická fakulta, KISK], 2012. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/KISK/software-studies-horakova.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Historie softwarových studií==<br /> Obor Softwarová Studia má původ u Marshalla McLuhana. Zaměřil se spíše na roli médií samotných než na roli mediálních platforem, kterými byla utvářena kultura. Brzy se objevují další zmínky o softwaru jako kulturní praxi. Největší přínos měl Matthew Fuller ve své eseji Behind the Blip, essays on the culture of software, dále Lev Manovich a jeho Language of New Media a také Friedrich Kittler. K vývoji softwarových studií přispělo velkou měrou studium videoher, jejich platformy a další softwarové artefakty v hardwarových a softwarových souvislostech. Nová mediální a softwarová umění a počítačový design jsou také významnou kulturní praxí, jako je tvoření nových protokolů a platforem.&lt;ref&gt;FULLER, M. – MANOVICH, L. – WARDRIP-FRUIN, N. Software Studies. MIT Press,2008. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://mitpress.mit.edu/catalog/browse/browse.asp?btype=6&amp;serid=179.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Vznik oboru Softwarová Studia==<br /> Samotná disciplína vznikla v roce 2002. Tehdy vychází kniha Jazyk nových médií (ang. The Language of New Media), jejíž autor je Lev Manovich. Uvádí zde, že nová média potřebují novou etapu mediální teorie. K pochopení logiky nových médií nám pomůže počítačová věda, právě tam se objevují nové pojmy, kategorie a operace charakterizující média, která se stala programovatelná. Lev Manovich použil ve této knize takovéto vysvětlení: ''„Od mediálních studií se přesouváme k něčemu, co lze označit jako softwarová studia – od teorie médií k teorii softwaru.“''&lt;ref&gt;''MANOVICH, L. The Language of New Media[online].2002. Dostupné z:http: //www.manovich.net/LNM/Manovich.pdf.&lt;/ref&gt; Postupně byl obor upevňován workshopy a další vydávanou literaturou.</div>

Martina Volavková https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Software_Studies&diff=21134 2012-05-05T13:42:06Z

<p>Martina Volavková: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Martina Volavková<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' <br /> <br /> '''Synonyma:''' <br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - software&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - ---&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> ==Charakteristiky==<br /> Software hraje v současném světě důležitou roli. O tom, jak je software užíván a o funkcích, které umožňuje a formuje, toho bylo napsáno hodně, myšlení o softwaru samotném se po většinu jeho historie zaměřuje na technické hledisko. Nicméně umělci, vědci, designéři a odborníci z humanitních a sociálních věd zjistili, že k zodpovězení otázek a věcí, na kterých pracují, je nezbytně nutné software pochopit. Tohoto porozumění lze dosáhnout studiem pramenů výpočetní techniky a nových médií, poté se můžeme podílet na implicitní kultuře softwaru a také se můžeme podílet na vývoji transdisciplinární výpočetní gramotnosti. Právě to je základem pro Software Studies.&lt;ref&gt;FULLER, M. – MANOVICH, L. – WARDRIP-FRUIN, N. Software Studies. MIT Press,2008. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://mitpress.mit.edu/catalog/browse/browse.asp?btype=6&amp;serid=179.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Softwarová Studia využívají a rozvíjejí kulturní, teoretické i prakticky zaměřené přístupy k tomu, aby vytvořila kriticky, historicky a experimentálně orientovaný soubor poznatků zaměřených a vytvořených pomocí objektů a procesů softwaru. Tento obor se zabývá a podílí se na výzkumech informačních vědců, dále se zabývá prací softwarových designérů a inženýrů a tvorbou softwarových umělců. Sleduje, jak je software začleňován do současné kultury a společnosti, jak transformuje procesy, nápady, instituce a kulturní objekty pomocí algoritmického popisu a formálního jednání. IT jsou v rámci softwarových studií definovány jako programovatelná média pracující v reálném čase. Softwarová studia předkládají historii výpočetní kultury a pracují s intelektuálními zdroji výpočetní techniky k rozvoji reflexivního myšlení o jeho vazbách a možnostech. Využívají při tom přístupy z odborné sféry humanitních a sociálních věd stejně jako ze sféry tvorby a výzkumu počítačové vědy, umění a designu.&lt;ref&gt;FULLER, M. – MANOVICH, L. – WARDRIP-FRUIN, N. Software Studies. MIT Press,2008. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://mitpress.mit.edu/catalog/browse/browse.asp?btype=6&amp;serid=179.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Definice==<br /> Existují dva základní pohledy na Softwarová Studia:<br /> # Obor propojující znalosti funkčních vlastností IT s poznatky a metodami již etablovaných humanitních disciplín. <br /> # Software je předmětem zájmu teoretiků, prostředím a prostředkem základního výzkumu Software Studies.&lt;ref&gt;HORÁKOVÁ, Jana. Obrat k softwaru/Softwarová studia [online]. Brno: [Masarykova univerzita, Folozofická fakulta, KISK], 2012. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/KISK/software-studies-horakova.&lt;/ref&gt;</div>

Martina Volavková https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Software_Studies&diff=21133 2012-05-05T13:31:11Z

<p>Martina Volavková: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Martina Volavková<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' <br /> <br /> '''Synonyma:''' <br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - software&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - ---&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> ==Charakteristiky==<br /> Software hraje v současném světě důležitou roli. O tom, jak je software užíván a o funkcích, které umožňuje a formuje, toho bylo napsáno hodně, myšlení o softwaru samotném se po většinu jeho historie zaměřuje na technické hledisko. Nicméně umělci, vědci, designéři a odborníci z humanitních a sociálních věd zjistili, že k zodpovězení otázek a věcí, na kterých pracují, je nezbytně nutné software pochopit. Tohoto porozumění lze dosáhnout studiem pramenů výpočetní techniky a nových médií, poté se můžeme podílet na implicitní kultuře softwaru a také se můžeme podílet na vývoji transdisciplinární výpočetní gramotnosti. Právě to je základem pro Software Studies.&lt;ref&gt;FULLER, M. – MANOVICH, L. – WARDRIP-FRUIN, N. Software Studies. MIT Press,2008. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://mitpress.mit.edu/catalog/browse/browse.asp?btype=6&amp;serid=179.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Softwarová Studia využívají a rozvíjejí kulturní, teoretické i prakticky zaměřené přístupy k tomu, aby vytvořila kriticky, historicky a experimentálně orientovaný soubor poznatků zaměřených a vytvořených pomocí objektů a procesů softwaru. Tento obor se zabývá a podílí se na výzkumech informačních vědců, dále se zabývá prací softwarových designérů a inženýrů a tvorbou softwarových umělců. Sleduje, jak je software začleňován do současné kultury a společnosti, jak transformuje procesy, nápady, instituce a kulturní objekty pomocí algoritmického popisu a formálního jednání. IT jsou v rámci softwarových studií definovány jako programovatelná média pracující v reálném čase. Softwarová studia předkládají historii výpočetní kultury a pracují s intelektuálními zdroji výpočetní techniky k rozvoji reflexivního myšlení o jeho vazbách a možnostech. Využívají při tom přístupy z odborné sféry humanitních a sociálních věd stejně jako ze sféry tvorby a výzkumu počítačové vědy, umění a designu..&lt;ref&gt;FULLER, M. – MANOVICH, L. – WARDRIP-FRUIN, N. Software Studies. MIT Press,2008. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://mitpress.mit.edu/catalog/browse/browse.asp?btype=6&amp;serid=179.&lt;/ref&gt;</div>

Martina Volavková https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Software_Studies&diff=21131 2012-05-05T13:24:22Z

<p>Martina Volavková: /* Charakteristiky */</p> <hr /> <div>==Charakteristiky==<br /> Software hraje v současném světě důležitou roli. O tom, jak je software užíván a o funkcích, které umožňuje a formuje, toho bylo napsáno hodně, myšlení o softwaru samotném se po většinu jeho historie zaměřuje na technické hledisko. Nicméně umělci, vědci, designéři a odborníci z humanitních a sociálních věd zjistili, že k zodpovězení otázek a věcí, na kterých pracují, je nezbytně nutné software pochopit. Tohoto porozumění lze dosáhnout studiem pramenů výpočetní techniky a nových médií, poté se můžeme podílet na implicitní kultuře softwaru a také se můžeme podílet na vývoji transdisciplinární výpočetní gramotnosti. Právě to je základem pro Software Studies.&lt;ref&gt;FULLER, M. – MANOVICH, L. – WARDRIP-FRUIN, N. Software Studies. MIT Press,2008. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://mitpress.mit.edu/catalog/browse/browse.asp?btype=6&amp;serid=179.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Softwarová Studia využívají a rozvíjejí kulturní, teoretické i prakticky zaměřené přístupy k tomu, aby vytvořila kriticky, historicky a experimentálně orientovaný soubor poznatků zaměřených a vytvořených pomocí objektů a procesů softwaru. Tento obor se zabývá a podílí se na výzkumech informačních vědců, dále se zabývá prací softwarových designérů a inženýrů a tvorbou softwarových umělců. Sleduje, jak je software začleňován do současné kultury a společnosti, jak transformuje procesy, nápady, instituce a kulturní objekty pomocí algoritmického popisu a formálního jednání. IT jsou v rámci softwarových studií definovány jako programovatelná média pracující v reálném čase. Softwarová studia předkládají historii výpočetní kultury a pracují s intelektuálními zdroji výpočetní techniky k rozvoji reflexivního myšlení o jeho vazbách a možnostech. Využívají při tom přístupy z odborné sféry humanitních a sociálních věd stejně jako ze sféry tvorby a výzkumu počítačové vědy, umění a designu..&lt;ref&gt;FULLER, M. – MANOVICH, L. – WARDRIP-FRUIN, N. Software Studies. MIT Press,2008. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://mitpress.mit.edu/catalog/browse/browse.asp?btype=6&amp;serid=179.&lt;/ref&gt;</div>

Martina Volavková https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Software_Studies&diff=21130 2012-05-05T13:24:05Z

<p>Martina Volavková: /* Charakteristiky */</p> <hr /> <div>==Charakteristiky==<br /> Software hraje v současném světě důležitou roli. O tom, jak je software užíván a o funkcích, které umožňuje a formuje, toho bylo napsáno hodně, myšlení o softwaru samotném se po většinu jeho historie zaměřuje na technické hledisko. Nicméně umělci, vědci, designéři a odborníci z humanitních a sociálních věd zjistili, že k zodpovězení otázek a věcí, na kterých pracují, je nezbytně nutné software pochopit. Tohoto porozumění lze dosáhnout studiem pramenů výpočetní techniky a nových médií, poté se můžeme podílet na implicitní kultuře softwaru a také se můžeme podílet na vývoji transdisciplinární výpočetní gramotnosti. Právě to je základem pro Software Studies.&lt;ref&gt;FULLER, M. – MANOVICH, L. – WARDRIP-FRUIN, N. Software Studies. MIT Press,2008. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://mitpress.mit.edu/catalog/browse/browse.asp?btype=6&amp;serid=179.&lt;/ref&gt;<br /> Softwarová Studia využívají a rozvíjejí kulturní, teoretické i prakticky zaměřené přístupy k tomu, aby vytvořila kriticky, historicky a experimentálně orientovaný soubor poznatků zaměřených a vytvořených pomocí objektů a procesů softwaru. Tento obor se zabývá a podílí se na výzkumech informačních vědců, dále se zabývá prací softwarových designérů a inženýrů a tvorbou softwarových umělců. Sleduje, jak je software začleňován do současné kultury a společnosti, jak transformuje procesy, nápady, instituce a kulturní objekty pomocí algoritmického popisu a formálního jednání. IT jsou v rámci softwarových studií definovány jako programovatelná média pracující v reálném čase. Softwarová studia předkládají historii výpočetní kultury a pracují s intelektuálními zdroji výpočetní techniky k rozvoji reflexivního myšlení o jeho vazbách a možnostech. Využívají při tom přístupy z odborné sféry humanitních a sociálních věd stejně jako ze sféry tvorby a výzkumu počítačové vědy, umění a designu..&lt;ref&gt;FULLER, M. – MANOVICH, L. – WARDRIP-FRUIN, N. Software Studies. MIT Press,2008. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://mitpress.mit.edu/catalog/browse/browse.asp?btype=6&amp;serid=179.&lt;/ref&gt;</div>

Martina Volavková https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Software_Studies&diff=21129 2012-05-05T13:18:03Z

<p>Martina Volavková: /* Charakteristiky */</p> <hr /> <div>==Charakteristiky==<br /> Software hraje v současném světě důležitou roli. O tom, jak je software užíván a o funkcích, které umožňuje a formuje, toho bylo napsáno hodně, myšlení o softwaru samotném se po většinu jeho historie zaměřuje na technické hledisko. Nicméně umělci, vědci, designéři a odborníci z humanitních a sociálních věd zjistili, že k zodpovězení otázek a věcí, na kterých pracují, je nezbytně nutné software pochopit. Tohoto porozumění lze dosáhnout studiem pramenů výpočetní techniky a nových médií, poté se můžeme podílet na implicitní kultuře softwaru a také se můžeme podílet na vývoji transdisciplinární výpočetní gramotnosti. Právě to je základem pro Software Studies.&lt;ref&gt;FULLER, M. – MANOVICH, L. – WARDRIP-FRUIN, N. Software Studies. MIT Press,2008. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://mitpress.mit.edu/catalog/browse/browse.asp?btype=6&amp;serid=179.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;</div>

Martina Volavková https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Software_Studies&diff=21128 2012-05-05T13:13:03Z

<p>Martina Volavková: Založena nová stránka: ==Charakteristiky== Software hraje v současném světě důležitou roli. O tom, jak je software užíván a o funkcích, které umožňuje a formuje, toho bylo napsáno h...</p> <hr /> <div>==Charakteristiky==<br /> Software hraje v současném světě důležitou roli. O tom, jak je software užíván a o funkcích, které umožňuje a formuje, toho bylo napsáno hodně, myšlení o softwaru samotném se po většinu jeho historie zaměřuje na technické hledisko. Nicméně umělci, vědci, designéři a odborníci z humanitních a sociálních věd zjistili, že k zodpovězení otázek a věcí, na kterých pracují, je nezbytně nutné software pochopit. Tohoto porozumění lze dosáhnout studiem pramenů výpočetní techniky a nových médií, poté se můžeme podílet na implicitní kultuře softwaru a také se můžeme podílet na vývoji transdisciplinární výpočetní gramotnosti. Právě to je základem pro Software Studies.</div>

Martina Volavková