'''Autor:''' Martina Musilová

==Popis práce==
Klinický informationik je informační specialista, který je členem lékařského týmu a je přímo podřízený vedení zdravotnického zařízení. Zaměřuje se na identifikaci a řešení složitých důkazních potřeb týmu. Diagnostikuje nevyjádřené informační potřeby, které se objevují v praxi a připravuje relevantní a vyvážené syntézy důkazů z lékařské literatury, biomedicínských databází a zdrojů. Výzkum provedený členy týmu Eskind Biomedical Library a Vanderbilt's Department of Biomedical Informatics faculty dokázal, že CliInf identifikuje literaturu týkající se složitých klinických otázek tak spolehlivě, jako lékař vyškolený v klinickém výzkumu.<ref>Evolution of a mature clinical informationist model. ''Journal of the American Medical Informatics Association.'' 2005, roč. 12, č. 3, s. 249-255. ISSN 10675027.</ref>

==Náplň práce==
Mezi úkoly klinického informationika patří vyhledávání informací a tvorba komplexních rešerší pro vývoj protokolů léčby, podílí se na řešení a změnách protokolů, vyhledává a poskytuje informace přímo pacientům. Práce zahrnuje vzdělávání kolegů v efektivním využívání širokého spektra informačních zdrojů, pátrání po těžko dostupných materiálech, poskytování podpory při přípravě rukopisu vědecké práce a její editaci.<ref>''The Clinical Informationist Program: A Vital Service of the NIH Library'' [online]. NIH Library, 2010 [cit. 2012-05-06]. Dostupné z: http://nihlibrary.nih.gov/Features/Pages/clinicalinformationist.aspx.</ref>

==Povinnosti==
Po obdržení komplexního požadavku na informace jedná klinický informationik se svým týmem o prioritě doručení výsledků. Ve lhůtě několika hodin jsou poskytovány výsledky nutné k zahájení akutní práce klinického týmu. Dotazy průběžné priority jsou zodpovězeny během dvou až tří dnů a požadavky na informace vzdělávacího a obecného charakteru do sedmi dnů. Uspokojení informační potřeby je rozčleněno do několika fází. První fáze obsahuje vyhledávání výchozí skupiny článků. Informationik z nich na základě svých zkušeností vybere ty nejrelevantnější vyhodnocením korelace obsahů článků a požadavku na informace, ohled přitom bere i na situaci nemocniční jednotky a konkrétního pacienta. Následuje čtení a filtrování nejvhodnějších článků, zvýrazňování pasáží relevantních pro konkrétní klinický případ. Při přípravě písemné zprávy musí informationik syntetizovat všechny zvýrazněné informace do stručného shrnutí. Každý přehled poukazuje na takové faktory, jako jsou doporučení z různých článků, které jsou v rozporu, síla důkazů a fakta, ve kterých se studie liší od řešeného klinického případu. Součástí každého přehledu je vyloučení záruk a doporučení lékařům před samotným jednáním nahlédnout do plných textů článků, které jsou přiloženy ke zprávě. Plnou odpovědnost za rozhodnutí léčebného postupu tedy nese lékař. Nakonec klinický informationik představí své výsledky ostatním členům týmu, řeší případné otázky, které vyvstanou během diskuse, a upřesňuje potřebné informace. Protože je informationik nedílnou součástí týmu, který poskytuje pacientovi péči, musí se stejně jako lékaři řídit přísnými opatřeními při přístupu k důvěrným informacím o pacientovi.<ref>Evolution of a mature clinical informationist model. ''Journal of the American Medical Informatics Association.'' 2005, roč. 12, č. 3, s. 249-255. ISSN 10675027.</ref>

==Kariéra==
Kliničtí informationici jsou, podobně jako příslušníci dalších profesí, rozděleni do kategorií na základě zkušeností a odborné přípravy, které mají. Klinický informationik úrovně I právě vstupuje do této profesní oblasti a často potřebuje dohled. Úroveň II má obecnou znalost odvětví a může pracovat samostatně. Úroveň III je moderní a může se specializovat na jednu oblast lékařských poznatků a výzkumu. Jako nástupní plat klinického informationika na úrovni II nabízí Welch Medical Library Univerzity Johna Hopkinse v BaltimoruI od 47.700 do 59.500 dolarů ročně (tj. přibližně 75.525–94.000 Kč měsíčně), na úrovni III je to 55.600 až 69.400 dolarů ročně (88.000–110.000 Kč/měsíc). <ref>Thibodeaux, Wanda. ''What does a clinical informationist get paid?'' [online]. eHow, 19. 7. 2011 [cit. 2012-05-06]. Dostupné z: http://www.ehow.com/info_8756401_clinical-informationist-paid.html.</ref>

==Vzdělání==
Minimální dosažené vzdělání požadované pro vykonávání profese klinický informationik je vysokoškolský titul jak v oboru Informační věda a knihovnictví, tak ve vybraném oboru lékařské nebo biologické vědy. Další nezbytností pro vykonávání této profese je celoživotní vzdělávání. <ref>Oliver, K. B.; Rooderer, N. K. Working towards the informationist. ''Health Informatics Journal 2006.'' London: Sage, 2006, vol. 12, no. 1, s. 41-48. ISSN: 1460-4582.</ref>

==Kompetence==
Klinický informationik musí jasně a spolehlivě pochopit jak informační vědu, tak základy klinické praxe. Tato multidisciplinární zkušenost musí obsahovat základní lékařské pojmy, principy klinické epidemiologie, biostatistiky, kritické hodnocení a řízení informací. Dále musí mít osvojeny praktické dovednosti vyhledávání, syntetizace a prezentace lékařských informací, být způsobilý ve výzkumu znalostí a správě informací. Musí mít dobré komunikační schopnosti a být schopen fungovat v týmu poskytujícím klinickou péči.<ref>The informationist: A new health profession?. ''Annals of Internal Medicine.'' 2000, roč. 132, č. 12, s. 996-998. ISSN 00034819.</ref>

==Profesní sdružení==
*The Medical Library Association (MLA) - Společnost založená v roce 1898 je nezisková vzdělávací organizace s více než 4.000 členy a partnery z celého světa, kteří působí jako informační profesionálové v oblasti medicíny. Vzdělává informační pracovníky pro zdravotnictví, poskytuje podporu výzkumu zdravotnických informací, podporuje přístup ke světové zdravotní a informační vědě informací a snaží se zajistit, aby byly nejlepší zdravotní informace k dispozici pro všechny.<ref>''MLA: Medical Library Association'' [online]. MLA, last update 28th of July 2011 [cit. 2012-05-06]. Dostupné z: http://www.mlanet.org/.</ref>

*American Medical Informatics Association (AMIA) – Profesionální vědecké sdružení, které vzniklo v roce 1989 sloučením tří organizací. Jeho členy jsou lékaři, vědci, výzkumníci, pedagogové, studenti, informatici a další odborníci, kteří spoléhají na data při spojování lidí, informací a technologií. Amia poskytuje znalostí a spolupráci napříč celým prostředím, od základního a aplikovaného výzkumu po spotřebitele a oblast veřejného zdraví.<ref>''AMIA'' [online]. AMIA, c2012 [cit. 2012-05-06]. Dostupné z: http://www.amia.org/about-amia.</ref>

== Poznámky ==
<references/>

== Použité zdroje ==
*''AMIA'' [online]. AMIA, c2012 [cit. 2012-05-06]. Dostupné z: http://www.amia.org/about-amia.

*Evolution of a mature clinical informationist model. ''Journal of the American Medical Informatics Association.'' 2005, roč. 12, č. 3, s. 249-255. ISSN 10675027.

*''MLA: Medical Library Association'' [online]. MLA, last update 28th of July 2011 [cit. 2012-05-06]. Dostupné z: http://www.mlanet.org/.

*Oliver, K. B.; Rooderer, N. K. Working towards the informationist. ''Health Informatics Journal 2006.'' London: Sage, 2006, vol. 12, no. 1, s. 41-48. ISSN: 1460-4582.

*''The Clinical Informationist Program: A Vital Service of the NIH Library'' [online]. NIH Library, 2010 [cit. 2012-05-06]. Dostupné z: http://nihlibrary.nih.gov/Features/Pages/clinicalinformationist.aspx.

*The informationist: A new health profession?. ''Annals of Internal Medicine.'' 2000, roč. 132, č. 12, s. 996-998. ISSN 00034819.

*Thibodeaux, Wanda. ''What does a clinical informationist get paid?'' [online]. eHow, 19. 7. 2011 [cit. 2012-05-06]. Dostupné z: http://www.ehow.com/info_8756401_clinical-informationist-paid.html.

Informační povolání

2012-05-15T20:57:12Z

Martas.musilova:

2012-04-16T21:11:10Z

Martas.musilova:

'''Autor:''' Martina Musilová

'''Klíčová slova:''' finanční gramotnost, vzdělávání dospělých, vzdělávací moduly

'''Synonyma:''' Financial Literacy Competencies for Adult Learners

[[Soubor:Logo_FINLICO.jpg|204px|right|Logo FinLiCo]]

Financial Literacy Competencies for Adult Learners (zkr. FinLiCo) - www.financial-literacy.eu
Projekt zaměřený na zlepšení kompetencí finanční gramotnosti dospělých studentů, aby byli připraveni na výzvy a pokušení spotřebitelské společnosti a k zabránění situací finančního zadlužení. [1]

== Finanční gramotnost ==

„Finanční gramotnost je schopnost porozumět finančním záležitostem, mít finance ‚pod kontrolou‘. Znamená dovednost zacházet s půjčkami a dluhy a rozumně se rozhodovat.“ [2]
„Finanční negramotnost obyvatel ČR se pohybuje v rozmezí 56 až 65 %. Vysoká je i v dalších vyspělých zemích – pohybuje se vysoko nad 50 % - například v Polsku více než 65 %, ve Velké Británii 65 – 56 % či v Německu a Maďarsku 56 – 51 %.“ [3]
Vzhledem k současné ekonomické situaci je nutné, aby měli občané příslušné nástroje k řízení svých rozpočtů a více si uvědomovali existenci některých produktů a finančních mechanismů, které zpřístupňují finanční instituce.
Tento typ projektu může mít silný vliv v komunitě, jelikož může umožnit rodinám lépe řídit jejich měsíční rozpočet a zvýšit jejich úspory vhodné k investování. Následně se zvýší dostupné kapitály, poroste ekonomika a zlepší se také kvalita života občanů.

Pořadatel projektu: Instituto Superior de Contabilidade e Administração do Porto – ISCAP (Vysoká škola účetnictví a správy, Porto, Portugalsko – jedna z největších a nejprestižnějších portugalských veřejných polytechnických institucí) – http://www.iscap.ipp.pt.
Partneři projektu:
Velká Británie – Learning Unlimited (Učení bez hranic) – http://www.learningunlimited.co.
ČR – Learning4Life – učící (se) organizace – http://www.learning4life.eu.
Rakousko – ECC Verein für Bildung und interdisziplinäre Beratung (ECC sdružení pro interdisciplinární vzdělávání a poradenství) – http://www.e-c-c.at.
Slovensko – QUALED občianske združenie pre kvalifikáciu a vzdelávanie (Občanské sdružení pro kvalifikaci a vzdělávání) – http://www.qualed.net.
Slovinsko – INTEGRA INŠTITUT, Inštitut za razvoj človeških virov (Ústav pro rozvoj lidských zdrojů) – http://www.eu-integra.eu.
Itálie – Centro Sviluppo Commercio Turismo Veneto (Centrum pro rozvoj podnikání a turistiku) – http://www.altaformazioneinrete.it.
Kypr - Center for the Advancement of Research & Development in Education (Centrum pro pokrok výzkumu a vývoje ve vzdělávání) – http://www.cardet.org.
Švýcarsko - Schweizerischer Verband für Weiterbildung – SVEB (Švýcarská federace pro vzdělávání dospělých) – http://www.alice.ch.

Cíle projektu
* prosadit vývoj klíčových kompetencí, zejména souvisejících s finanční gramotností mezi dospělými;
* vývoj materiálů, které budou používány jak uživateli, tak vyučujícími jako prevence zadluženosti;
* vývoj učebních osnov souvisejících s finanční gramotností;
* prosadit dialog mezi pedagogy a skupinou zahrnující členy se sociální zodpovědností ve financích;
* pomáhat zajišťovat dospělým osobám cesty ke zdokonalení znalostí a schopností ;
* podporovat rozvoj inovačních postupů ve vzdělávání dospělých a jejich předávání, včetně předávání ze zúčastněné země do dalších – Velká Británie má více zkušeností ve finanční gramotnosti než ostatní partneři, takže bude předávat znalosti dalším partnerům;
* zdokonalit pedagogické přístupy a řízení organizací zabývajících se vzděláváním dospělých;
* zlepšit kvalitu a zvýšit objem spolupráce mezi organizacemi zapojenými do vzdělávání dospělých v Evropě. [4]
„Náplní projektu FinLiCo je tvorba vzdělávacích modulů finanční gramotnosti pro dospělé. Tým vzdělávacích institucí ze 7 evropských zemí zaměřuje design projektu především na posílení atraktivity lekcí finanční gramotnosti a tím také motivace jak na straně lektorů, tak u cílové skupiny. Jak v zahraničí, tak v ČR již existuje celé spektrum produktů zaměřených na zvýšení finanční gramotnosti. Jejich komplexnímu uplatnění v praxi však brání několik překážek, jako je například nedostatek informací o jejich existenci, různá motivace lektorů, ale především psaná podoba příruček, která je v současnosti didakticky natolik neaktuální, že stěží významně ovlivní přemýšlení a jednání cílové skupiny v kontextu finančního rozhodování.
Projekt staví na maximálním přiblížení se potřebám a jazyku cílové skupiny, pro kterou je vytvořen. Autoři se snaží vyhnout intelektuálním a akademickým formám vzdělávacích materiálů (jako jsou skripta, knihy, powerpointové prezentace), které jsou pro cílovou skupinu finančně negramotných irelevantní.“ [5]
Hlavní nástroje komplexní prezentace lekcí

* Krátká instruktážní videa (za využití vtipných, groteskních, či tragických elementů z reálného života). Videa budou obsahovat již existující produkty, ale představené přímo v akci tak, aby uživatelé pochopili jejich fungování a význam pro svůj konkrétní život. Videa budou v případě potřeby zahrnovat klasické špatné rozhodovací cesty a lepší varianty.
• Interaktivní včleněné komentáře, které doplní videa v klíčových momentech o vysvětlení.
• Simulace nákupního chování ve virtuálním světě Second Life (s důrazem na osobní a rodinný rozpočet).
• LARP – Life action role plays – krátké rolové hry určené přímo do workshopů a seminářů finanční gramotnosti, v nichž budou moci účastníci kurzů intenzivně prožít role růžných aktérů, se kterými se můžou ve světě financí potkat a získat tak korektivní zkušenost, která se opravdu dostane pod kůži. Do platformy budou včleněny formou videotutoriálů. [6]

Cílové skupiny projektu
• Primární – poradci úřadů práce a jejich klienti s velmi nízkou finanční gramotností.
• Sekundární – poskytovatelé vzdělávání pro dospělé (rekvalifikační, jazykové a další vzdělávací kurzy). [7]

Projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie.

Společnost Partners zaslala UNESCO žádost o oficiální vyhlášení 8. září Dnem finanční gramotnosti. To by mělo dodat váhu potřebě zvyšovat finanční gramotnost obyvatel ekonomicky vyspělých zemí a apelovat na občany, firmy i vlády, aby investovali do řešení tohoto problému více úsilí a prostředků. [8]