<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wiki.knihovna.cz/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=MarieLemonova</id>
	<title>WikiKnihovna - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wiki.knihovna.cz/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=MarieLemonova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/MarieLemonova"/>
	<updated>2026-05-23T05:20:27Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.35.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_bakal%C3%A1%C5%99e&amp;diff=27723</id>
		<title>KISK:Blok expertů/Témata pro bakaláře</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_bakal%C3%A1%C5%99e&amp;diff=27723"/>
		<updated>2013-01-03T16:17:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MarieLemonova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;div style=&amp;quot;float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Požadavky na hesla==&lt;br /&gt;
* minimální rozsah 3000 znaků textu hesla (bez hlavičky a literatury)&lt;br /&gt;
* heslo ve slovníku představuje definování významu hesla&lt;br /&gt;
* obsah podložen odbornou literaturou, která bude v textu uvedena&lt;br /&gt;
* klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]]); pokud nebude v práci dodrženo nebo bude chybně, bude heslo vráceno k přepracování!&lt;br /&gt;
* s výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na již zpracovaná hesla, která budou v textu zmíněna&lt;br /&gt;
* heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu&lt;br /&gt;
* u hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené); s výjimkou synonym taková slova existují pro každý pojem, pokud nebudou uvedena nebo budou špatně, bude heslo vráceno k přepracování!&lt;br /&gt;
* heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Postup při tvorbě hesla==&lt;br /&gt;
# na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,&lt;br /&gt;
# pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,&lt;br /&gt;
# pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete toto heslo na e-mail (mailto:kovarova@phil.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,&lt;br /&gt;
# kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),&lt;br /&gt;
# heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 13. PROSINCE 2012. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 15. LEDNA 2013.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Blok expertů - Vzor ==&lt;br /&gt;
* [[grooming]] - Pavla Kovářová&lt;br /&gt;
&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
{{RIGHTTOC}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - podzim 2012==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Bankovnípoplatky.com]]&lt;br /&gt;
*[[Digitální certifikát]] - Lucie Malúšková&lt;br /&gt;
*[[Data]]&lt;br /&gt;
*[[Digitální trezor]]&lt;br /&gt;
*[[Elektronický výpis]]&lt;br /&gt;
*[[E-mailová notifikace]]&lt;br /&gt;
*[[Hub]] (pracovní prostor)&lt;br /&gt;
*[[Internetbanking]] - Iveta Jansová&lt;br /&gt;
*[[JIC]] (Jihomoravské inovační centrum) - Alena Brožová&lt;br /&gt;
*[[Kasa.cz]] - Petr Šmíd&lt;br /&gt;
*[[Mint.com]] - Vojtěch Dvořák&lt;br /&gt;
*[[Mobilní platba]]&lt;br /&gt;
*[[Mobilní web]] - Jozef Tkáčik&lt;br /&gt;
*[[Morálka]] - Martina Sochorová&lt;br /&gt;
*[[Nápad roku]] (soutěž Vodafone)&lt;br /&gt;
*[[Patria.cz]]&lt;br /&gt;
*[[Programování]] - Vítězslav Rathouz&lt;br /&gt;
*[[Server]] &lt;br /&gt;
*[[Smlouva]] - Monika Krejčová&lt;br /&gt;
*[[Správa financí]]&lt;br /&gt;
*[[SSL]] (Secure Sockets Layer) - Michal Létal&lt;br /&gt;
*[[Šifrování]] - Jonáš Kopp  &lt;br /&gt;
*[[Vyhláška]]&lt;br /&gt;
*[[Zlatá koruna]] (soutěž)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[ECLA]] (The European Classification System)&lt;br /&gt;
*[[Espacenet]]&lt;br /&gt;
*[[Klíčové slovo]] - Lenka Čípková&lt;br /&gt;
*[[Locarnská dohoda]] o zřízení mezinárodního třídění průmyslových vzorů a modelů&lt;br /&gt;
*[[Niceské třídění]] - Lenka Cvrkalová&lt;br /&gt;
*[[Objev]] &lt;br /&gt;
*[[OHIM]] (The Office of Harmonization for the Internal Market)&lt;br /&gt;
*[[Ochranná známka]] - Veronika Chromá&lt;br /&gt;
*[[Patentový spis]] - Jana Vebrová&lt;br /&gt;
*[[Průmyslové vlastnictví]] - Tereza Fussová&lt;br /&gt;
*[[Průmyslový vzor]] - Katrin Kalay&lt;br /&gt;
*[[Předmět průmyslových práv]]&lt;br /&gt;
*[[Rejstřík ochranných známek]]&lt;br /&gt;
*[[Rešerše]] - zpracováno dříve&lt;br /&gt;
*[[Smlouva o patentové spolupráci]]&lt;br /&gt;
*[[U.S. Patent Classification System]]&lt;br /&gt;
*ÚPV &lt;br /&gt;
*[[Užitný vzor]] - Lada Ambrožová&lt;br /&gt;
*[[Vědecká teorie]] - Pavla Otrasová&lt;br /&gt;
*[[Vídeňská dohoda]]&amp;amp;nbsp;- Anna Stránská&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?===&lt;br /&gt;
* [[Ceny za rozvoj české Wikipedie]]- Laura Kabai&lt;br /&gt;
* [[encyklopedie]] - Eliška Pernesová&lt;br /&gt;
* [[heslo]] (encyklopedické)&lt;br /&gt;
* [[MediaWiki]]&lt;br /&gt;
* [[QRpedia]] - Boris Turek&lt;br /&gt;
* [[Studenti píší Wikipedii]]&lt;br /&gt;
* [[trol]] (na internetu) - Lukáš Závodný&lt;br /&gt;
* [[Wiki miluje památky]] - Miroslava Töpferová&lt;br /&gt;
* [[Wikidata]]&lt;br /&gt;
* [[Wikidruh]]&lt;br /&gt;
* [[Wikikniha]] - Edita Hečová&lt;br /&gt;
* [[Wikimedia ČR]] - Štěpánka Kaftanová&lt;br /&gt;
* [[Wikimedia Foundation]] - Václav Ovčačík&lt;br /&gt;
* [[Wikimedian]]&lt;br /&gt;
* [[Wikinomie]] &lt;br /&gt;
* [[Wikipedista]]&lt;br /&gt;
* [[Wikipe-tan]]&lt;br /&gt;
* [[WikiSkripta]] - Kateřina Kopecká&lt;br /&gt;
* [[Wikitravel]]&lt;br /&gt;
* [[Wikiverzita]] &lt;br /&gt;
* [[Wikizpráva]]&lt;br /&gt;
* [[Wiktionary]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?===&lt;br /&gt;
* [[bibliografie]] - Matej Kucharovic&lt;br /&gt;
* [[Blended learning]] - Roman Novotný&lt;br /&gt;
* [[BMC]] (Bibliographia medica Čechoslovaca)&lt;br /&gt;
* [[česká zdravotní politika]]&lt;br /&gt;
* [[EAHIL]] (European Association for Health Information and Libraries)&lt;br /&gt;
* [[elektronický zdroj]] - Klára Tesařová&lt;br /&gt;
* [[HDP]] (hrubý domácí produkt) - Lada Kadaníková&lt;br /&gt;
* [[Hippokratova přísaha]] - Petr Hejtmánek&lt;br /&gt;
* [[klinický knihovník]]&lt;br /&gt;
* [[konzorcium]]&lt;br /&gt;
* [[legislativa]] - Olga Senčaková&lt;br /&gt;
* [[lékařská etika]] - Michaela Hortová&lt;br /&gt;
* [[lékařství]] - Jana Doupovcová&lt;br /&gt;
* [[licenční smlouva]]&lt;br /&gt;
* [[medical library]]&lt;br /&gt;
* [[medicína]]&lt;br /&gt;
* [[Medvik]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[MVS|meziknihovní výpůjční služba]] - již zpracováno&lt;br /&gt;
* [[MLA]] (Medical Library Association)&lt;br /&gt;
* [[Národní soustava povolání]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[Peer-review]]&lt;br /&gt;
* [[portál]] - Jaroslav Bednář&lt;br /&gt;
* [[Problem-based learning]] - Lenka Svobodová&lt;br /&gt;
* [[PubMed]]&lt;br /&gt;
* [[referenční knihovník]] &lt;br /&gt;
* [[sociální lékařství]] - Michaela Kouřilová&lt;br /&gt;
* [[specializovaná knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[veřejná knihovna]] - Sylva Šimůnková&lt;br /&gt;
* [[veřejné informační služby ve zdravotnictví]]&lt;br /&gt;
* [[vzdálený přístup]]&lt;br /&gt;
* [[zákon o zdravotních službách]]&lt;br /&gt;
* [[zdravotnictví]] - Jan Hrabal&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu===&lt;br /&gt;
* [[arbitráž]]&lt;br /&gt;
* [[auditor]]&lt;br /&gt;
* [[CzechPOINT]] - Jana Vebrová&lt;br /&gt;
* [[datová schránka]] - Jana Pekárková&lt;br /&gt;
* [[DONEZ]] (Docházka nezaměstnaných)&lt;br /&gt;
* [[eGovernment]] - Martin Brzobohatý&lt;br /&gt;
* [[elektronické volby]] - Kateřina Petrová&lt;br /&gt;
* [[Ernst &amp;amp; Young]] - Lucie Bělejová&lt;br /&gt;
* [[hyperzávislost]]&lt;br /&gt;
* [[judikatura]] - Petr Šmíd&lt;br /&gt;
* [[Karta života]] &lt;br /&gt;
* [[Opencard]] - Daniel Novák&lt;br /&gt;
* [[OPUScard]]&lt;br /&gt;
* [[podzákonná norma]]&lt;br /&gt;
* [[rodné číslo]] - Marie Lemonová&lt;br /&gt;
* [[sKarta]] - Lenka Cvrkalová&lt;br /&gt;
* [[soukromí]] - Katarína Filičková&lt;br /&gt;
* [[výběrové řízení]]&lt;br /&gt;
* [[základní registry]]&lt;br /&gt;
* [[zdravotní knížka]] (obecně, ne IZIP)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky===&lt;br /&gt;
* [[Apple TV]] - Karolína Krbcová&lt;br /&gt;
* [[Bibliotheca RFID Library Systems]]&lt;br /&gt;
* [[Bluetooth]] - Alena Paulusová&lt;br /&gt;
* [[Card Emulation]]&lt;br /&gt;
* [[Geek]] - Jaroslav Bednář&lt;br /&gt;
* [[Geocaching]] - Veronika Krausová&lt;br /&gt;
* [[Google Wallet]]&lt;br /&gt;
* [[iBorrow]]&lt;br /&gt;
* [[IFurniture]]&lt;br /&gt;
* [[iHome]]&lt;br /&gt;
* [[iChecking]]&lt;br /&gt;
* [[iOffice]] - Anna Halfarová&lt;br /&gt;
* [[iPod]] - Tereza Čoupková&lt;br /&gt;
* [[iTravel]]&lt;br /&gt;
* [[kontrola přístupu]]&lt;br /&gt;
* [[Mastercard Paypass]] - Lukáš Strouhal&lt;br /&gt;
* [[m-komerce]]&lt;br /&gt;
* [[mobilní peněženka]]&lt;br /&gt;
* [[Mobito]] - Jakub Forman&lt;br /&gt;
* [[NFC]] (Near Field Communication)- Kateřina Šťastná&lt;br /&gt;
* [[NFC Forum]]&lt;br /&gt;
* [[NFC tag]]&lt;br /&gt;
* [[Passbook]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
* [[Poken]] - Gabriela Tšponová&lt;br /&gt;
* [[Product placement]]- Filip Kocián&lt;br /&gt;
* [[prototypování]]&lt;br /&gt;
* [[SIM karta]] - Denisa Šnédarová&lt;br /&gt;
* [[Smart Parking]]&lt;br /&gt;
* [[Smart Poster]]&lt;br /&gt;
* [[standard]]&lt;br /&gt;
* [[technologie]]&lt;br /&gt;
* [[úložiště]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
* [[Use Case]] – Jan Martinek&lt;br /&gt;
* [[Visa payWave]] - Eva Mertová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality===&lt;br /&gt;
* [[analýza]]&lt;br /&gt;
* [[archivace]]&lt;br /&gt;
* [[audiovizuální dokument]] &lt;br /&gt;
* [[autobiografie]] - Martina Sehnalová&lt;br /&gt;
* [[autorizace]]&lt;br /&gt;
* [[autorizační protokol]]&lt;br /&gt;
* [[biografie]]&lt;br /&gt;
* [[CD]] (kompaktní disk) - Martin Chalupa &lt;br /&gt;
* [[Centrum orální historie ÚSD AV ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Centrum vizuální historie Malach]]&lt;br /&gt;
* [[COHA]] (Česká asociace orální historie)&lt;br /&gt;
* [[diktafon]]&lt;br /&gt;
* [[DVD]] - Martina Volavková&lt;br /&gt;
* [[emoce]] - Kateřina Veselá&lt;br /&gt;
* [[etický kodex]] - Zdeňka Sovková&lt;br /&gt;
* [[fotoaparát]] &lt;br /&gt;
* [[historie každodennosti]]&lt;br /&gt;
* [[historiografie]]&lt;br /&gt;
* [[interpretace]]&lt;br /&gt;
* [[kamera]] - Andrea Prokopová&lt;br /&gt;
* [[MD]] (Minidisc)&lt;br /&gt;
* [[metodologie]]&lt;br /&gt;
* [[narátor]]&lt;br /&gt;
* [[nářečí]] - Michal Kaláb&lt;br /&gt;
* [[orální historie]] - Ester Březinová&lt;br /&gt;
* [[Paměť národa]] (portál)&lt;br /&gt;
* [[paměťový disk]] – Kristýna Klímková&lt;br /&gt;
* [[pramen]] (ne vodní) - Lenka Cahlová&lt;br /&gt;
* [[Příběhy bezpráví]] - Miroslava Töpferová&lt;br /&gt;
* [[sborník]]&lt;br /&gt;
* [[SOHI]] (Středisko orální historie)&lt;br /&gt;
* [[Stopy totality]] - Anna Halfarová&lt;br /&gt;
* [[ÚSD]] (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR)&lt;br /&gt;
* [[Ústav pro studium totalitních režimů]] &lt;br /&gt;
* [[zákon o archivnictví a spisové službě]] - Jana Pekárková&lt;br /&gt;
* [[Zmizelí sousedé]] - Jana Slaná&lt;br /&gt;
* [[žurnalistika]] - Kateřina Slámová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů===&lt;br /&gt;
* [[akustický model]]&lt;br /&gt;
* [[dolování dat]] &lt;br /&gt;
* [[foném]]&lt;br /&gt;
* [[Fourierova transformace]]&lt;br /&gt;
* [[Gaussova křivka]]&lt;br /&gt;
* [[identita]]&lt;br /&gt;
* [[index]]&lt;br /&gt;
* [[indexační engine]]&lt;br /&gt;
* [[indexování]]&lt;br /&gt;
* [[ivektor]]&lt;br /&gt;
* [[jazykový model]]&lt;br /&gt;
* [[matice]] - Petr Věžník&lt;br /&gt;
* [[mikrofon]] - Tereza Deutschová&lt;br /&gt;
* [[MZK]] (Moravská zemská knihovna)- Andrea Mizerová&lt;br /&gt;
* [[n-gram]]&lt;br /&gt;
* [[rejstřík]]&lt;br /&gt;
* [[rozpoznání řeči]]&lt;br /&gt;
* [[signál]]&lt;br /&gt;
* [[skrytý Markovův model]]&lt;br /&gt;
* [[trénovací data]]&lt;br /&gt;
* [[User Friendly]]&lt;br /&gt;
* [[vyhledávání]]&lt;br /&gt;
* [[výslovnostní slovník]] - Eva Sedláková&lt;br /&gt;
* [[zpracování řeči]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy===&lt;br /&gt;
* [[agregovaná data]]&lt;br /&gt;
* [[CESSDA]] (Council of European Social Science Data Archives)&lt;br /&gt;
* [[citlivý údaj]] (dle zákona)&lt;br /&gt;
* [[CVVM]] (Centrum pro výzkum veřejného mínění)&lt;br /&gt;
* [[ČSDA]] (Český sociálněvědní datový archiv)&lt;br /&gt;
* [[ČSÚ]] (Český statistický úřad) - Václav Kůs&lt;br /&gt;
* [[datová matice]]&lt;br /&gt;
* [[datový archiv]]&lt;br /&gt;
* [[datový katalog]]&lt;br /&gt;
* [[datový soubor]]&lt;br /&gt;
* [[DDI]] (Data Documentation Initiative)&lt;br /&gt;
* [[ESS]] (European Social Survey)&lt;br /&gt;
* [[Eurobarometer]]&lt;br /&gt;
* [[Eurostat]]&lt;br /&gt;
* [[Evropský výzkum hodnot]]&lt;br /&gt;
* [[GSS]] (General Social Survey)&lt;br /&gt;
* [[ISSP]] (International Social Survey Programme) - Veronika Víšková&lt;br /&gt;
* [[korelační analýza]]&lt;br /&gt;
* [[management dat]]&lt;br /&gt;
* [[MEDARD]] (archiv)&lt;br /&gt;
* [[Nesstar]]&lt;br /&gt;
* [[obchodní tajemství]]&lt;br /&gt;
* [[OECD]] (Organisation for Economic Co-operation and Development) - Václav Kůs&lt;br /&gt;
* [[PIRLS]] (Progress in International Reading Literacy Study)&lt;br /&gt;
* [[primární data]]&lt;br /&gt;
* [[přehledová studie]]&lt;br /&gt;
* [[regresní analýza]]&lt;br /&gt;
* [[sčítání lidu]] - Eva Šteinigerová&lt;br /&gt;
* [[sekundární analýza dat]]&lt;br /&gt;
* [[STATISTICA]] (program)&lt;br /&gt;
* [[sub judice]]&lt;br /&gt;
* [[Světový výzkum hodnot]]&lt;br /&gt;
* [[TIMSS]] (Trends in International Mathematics and Science Study)&lt;br /&gt;
* [[UK Data Archive]]&lt;br /&gt;
* [[výzkumná dokumentace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vít Šisler: Digital Game-Based Learning: Využití počítačových her ve vzdělávání ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Debriefing]] - Daniela Králová&lt;br /&gt;
*[[Dungeon game]] - Jakub Alt &lt;br /&gt;
*[[Edutainment]]&lt;br /&gt;
*[[Evropa 2045]] - Jana Otevřelová&lt;br /&gt;
*[[Evropská rada]] - Petr Zapletal&lt;br /&gt;
*[[Experiment]]&lt;br /&gt;
*[[Focus groups]] &lt;br /&gt;
*[[Frontální výuka]]&lt;br /&gt;
*[[GBL]] (Game based learning) - Eva Durnová&lt;br /&gt;
*[[Impaktovaný časopis]] - Martina Zoubková&lt;br /&gt;
*[[Intervenční studie]]&lt;br /&gt;
*[[Konstruktivismus]]&lt;br /&gt;
*[[Mentální model]] - Jakub Alt&lt;br /&gt;
*[[Počítačová gramotnost]]&lt;br /&gt;
*[[Posttest]]&lt;br /&gt;
*[[Pretest]]&lt;br /&gt;
*[[Retenční test]]&lt;br /&gt;
*[[RPG]] (Role-playing game) - Ivo Macík&lt;br /&gt;
*[[Serious game]] - Jonáš Prstek&lt;br /&gt;
*[[Simulační hra]] - Petr Pospíchal&lt;br /&gt;
*[[Strategická hra]] - Věra Žitková&lt;br /&gt;
*[[Transfer znalostí]]&lt;br /&gt;
*[[Virtuální laboratoř]]&lt;br /&gt;
*[[Výuková hra]]&lt;br /&gt;
*[[Vzdělávací simulace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety===&lt;br /&gt;
*[[AACR2]]&lt;br /&gt;
*[[Aleph]]&lt;br /&gt;
*[[automatizace knihovnictví]]&lt;br /&gt;
*[[BIBIS]] (knihovnický systém)&lt;br /&gt;
*[[British Library]] Lucie Górecká&lt;br /&gt;
*[[CASLIN]] (katalog)&lt;br /&gt;
*[[Česká národní bibliografie]]&lt;br /&gt;
*[[ELAG]] (European Library Automation Group)&lt;br /&gt;
*[[Ethernet]]&lt;br /&gt;
*[[Ex Libris]](firma)&lt;br /&gt;
*[[HTTP Server]]&lt;br /&gt;
*[[jmenné zpracování]]&lt;br /&gt;
*[[katalogizační pravidla]]&lt;br /&gt;
*[[Klementinum]]&lt;br /&gt;
*[[knihovní systém]]&lt;br /&gt;
*[[KOLIN]] (Košice Library Information Network)&lt;br /&gt;
*[[LCSH]]&lt;br /&gt;
*[[LINCA]] (Library Information Network in Czech Academy)&lt;br /&gt;
*[[LTP]] (long-term potentiation)&lt;br /&gt;
*[[MDT]] - Miroslava Brázdová&lt;br /&gt;
*[[Mellonova nadace]]&lt;br /&gt;
*[[mikrofilmování]] - Barbora Mohelníková&lt;br /&gt;
*[[MIT]] (Massachusetts Institute of Technology)&lt;br /&gt;
*[[MOLIN]] (Moravian Library Information Network)&lt;br /&gt;
*[[Národní autority ČR]]&lt;br /&gt;
*[[Rada pro katalogizační politiku]]&lt;br /&gt;
*[[retrospektivní konverze]]&lt;br /&gt;
*[[RFI]] (Request for Information)&lt;br /&gt;
*[[RISK]] (Rozvoj informační sítě veřejných knihoven)&lt;br /&gt;
*[[SEX]] (Sekce experimentálního knihovnictví)&lt;br /&gt;
*[[souborný katalog]]&lt;br /&gt;
*[[TCP/IP]]&lt;br /&gt;
*[[TINLIB]]&lt;br /&gt;
*[[UNIMARC]]&lt;br /&gt;
*[[UNIX]] Dagmar Chládková&lt;br /&gt;
*[[výměnný formát]]&lt;br /&gt;
*[[Z39.50]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce===&lt;br /&gt;
*[[Akademie CZ.NIC]]&lt;br /&gt;
*[[Analýza DNS provozu]]&lt;br /&gt;
*[[autentizace]]&lt;br /&gt;
*[[centrální registr domén]]&lt;br /&gt;
*[[CZ.NIC]]&lt;br /&gt;
*[[digitální identita]]&lt;br /&gt;
*[[digitální podpis]]&lt;br /&gt;
*[[digitální stopa]]&lt;br /&gt;
*[[DNS]] (Domain Name System)&lt;br /&gt;
*[[doklad totožnosti]]&lt;br /&gt;
*[[doména]]&lt;br /&gt;
*[[dostupnost]] (služby)&lt;br /&gt;
*[[eduID]]&lt;br /&gt;
*[[elektronický občanský průkaz]]&lt;br /&gt;
*[[heslo]] (autentizační údaj)&lt;br /&gt;
*[[Honeynet]]&lt;br /&gt;
*[[ICANN]] (Internet Corporation for Assigned Names and Numbers)&lt;br /&gt;
*[[identifikace]]&lt;br /&gt;
*[[Jak na Internet]] (seriál)&lt;br /&gt;
*[[Knot DNS]]&lt;br /&gt;
*[[krádež identity]] (zcizení identity)&lt;br /&gt;
*[[migrace]]&lt;br /&gt;
*[[MojeID]]&lt;br /&gt;
*[[Mozilla Persona]]&lt;br /&gt;
*[[NSTIC]] (National Strategy for Trusted Identities in Cyberspace)&lt;br /&gt;
*[[OAuth]]&lt;br /&gt;
*[[OpenID]]&lt;br /&gt;
*[[OpenID Connect]]&lt;br /&gt;
*[[poskytovatel identity]]&lt;br /&gt;
*[[registrátor domény]]&lt;br /&gt;
*[[SAML protocol]]&lt;br /&gt;
*[[správa domény]]&lt;br /&gt;
*[[SSO]] (Single Sign On)&lt;br /&gt;
*[[STORK]] (projekt)&lt;br /&gt;
*[[validita]]&lt;br /&gt;
*[[zálohování]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - JARO 2012==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===&lt;br /&gt;
* [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek&lt;br /&gt;
* [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová&lt;br /&gt;
* [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek&lt;br /&gt;
* [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková&lt;br /&gt;
* [[Psychoterapie]] - Eva Popelková&lt;br /&gt;
* [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová&lt;br /&gt;
* [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová&lt;br /&gt;
* [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová&lt;br /&gt;
* [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová&lt;br /&gt;
* [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová&lt;br /&gt;
* [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová&lt;br /&gt;
* [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová&lt;br /&gt;
* [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková&lt;br /&gt;
*[[skenování pro digitalizaci - techniky]]  Michala Mádlová&lt;br /&gt;
*[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz&lt;br /&gt;
*[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová&lt;br /&gt;
*[[MARC21]] - Michal Klajban&lt;br /&gt;
*[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek&lt;br /&gt;
*[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová&lt;br /&gt;
*[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
*[[ALTO]] - Jan Karlík&lt;br /&gt;
*[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová&lt;br /&gt;
*[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha&lt;br /&gt;
*[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová&lt;br /&gt;
*[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová&lt;br /&gt;
*[[Digitalkoot]] - Lucie Malúšková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===&lt;br /&gt;
* [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová&lt;br /&gt;
* [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková&lt;br /&gt;
* [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ)  - Petra Němcová&lt;br /&gt;
* [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos&lt;br /&gt;
* [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana&lt;br /&gt;
* [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková&lt;br /&gt;
* [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
* [[školská reforma]] - Jana Slaná&lt;br /&gt;
* [[rámcové vzdělávací programy]] &lt;br /&gt;
* [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová&lt;br /&gt;
* [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Martin Bastl: Netwar===&lt;br /&gt;
* [[netwar]] - Julie Haladová&lt;br /&gt;
* [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
* [[kracking]] - Petra Němcová&lt;br /&gt;
* [[phreaking]] - Edita Hečová&lt;br /&gt;
* [[phishing]] - Martin Chalupa&lt;br /&gt;
* [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák&lt;br /&gt;
* [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová&lt;br /&gt;
* [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová&lt;br /&gt;
* [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká&lt;br /&gt;
* [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová&lt;br /&gt;
* [[FloodNet]] - Roman Novotný&lt;br /&gt;
* [[kauza Napster]] - Filip Kocián&lt;br /&gt;
* [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová&lt;br /&gt;
* [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová&lt;br /&gt;
* [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová&lt;br /&gt;
* [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová&lt;br /&gt;
* [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová&lt;br /&gt;
* [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai&lt;br /&gt;
* [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal&lt;br /&gt;
* [[Informační válka]] - Jiří Beran&lt;br /&gt;
* [[Malware]] - Michal Létal&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Petr Přidal: Georeferencer===&lt;br /&gt;
* [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek&lt;br /&gt;
* [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===&lt;br /&gt;
* [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová&lt;br /&gt;
* [[interakční design]] - Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
* [[obsahová strategie]] (content strategy)&lt;br /&gt;
* [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil&lt;br /&gt;
* [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp&lt;br /&gt;
* [[JavaScript]] - Jan Karlík&lt;br /&gt;
* [[wireframy]] - Lukáš Závodný, Václav Kůs&lt;br /&gt;
* [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
* [[webová typografie]] - Daniela Králová&lt;br /&gt;
* [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš&lt;br /&gt;
* [[UX designer]]&lt;br /&gt;
* [[UX design]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová&lt;br /&gt;
* [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský&lt;br /&gt;
* [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar&lt;br /&gt;
* [[Gamifikace]] - Jaromír Červený&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===&lt;br /&gt;
* [[FinLiCo]] - Martina Musilová&lt;br /&gt;
* [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská&lt;br /&gt;
* [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová&lt;br /&gt;
* [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová&lt;br /&gt;
* [[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka&lt;br /&gt;
* [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková&lt;br /&gt;
* [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová&lt;br /&gt;
* [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová&lt;br /&gt;
* [[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]] - Jakub Alt&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===&lt;br /&gt;
* [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková&lt;br /&gt;
* [[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková&lt;br /&gt;
* [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková&lt;br /&gt;
* [[Software Studies]] - Martina Volavková&lt;br /&gt;
* [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová&lt;br /&gt;
* [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá&lt;br /&gt;
* [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká&lt;br /&gt;
* [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček&lt;br /&gt;
* [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík&lt;br /&gt;
* [[Prediktivní analýza s využitím internetu]] - Jakub Procházka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===&lt;br /&gt;
* [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[Nový směr ve vývoji Kinectu]] - Lukáš Kisler&lt;br /&gt;
* [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===&lt;br /&gt;
* [[mHealth]] - Jan Hrabal&lt;br /&gt;
* [[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová&lt;br /&gt;
* [[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová&lt;br /&gt;
* [[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová&lt;br /&gt;
* [[eRecept]] - Myroslava Kutsyn&lt;br /&gt;
* [[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová&lt;br /&gt;
* [[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb&lt;br /&gt;
* [[Nová média ve zdravotnictví]] - Daniel Novák&lt;br /&gt;
* [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
* [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík&lt;br /&gt;
* [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský&lt;br /&gt;
* [[Expertní systémy v péči o zdraví]] - Martin Mašek&lt;br /&gt;
* [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková&lt;br /&gt;
* [[SignWriting]] - Alena Paulusová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===&lt;br /&gt;
* [[TED]] - Michal Klajban&lt;br /&gt;
* [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová&lt;br /&gt;
* [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý&lt;br /&gt;
* [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - podzim 2011==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===&lt;br /&gt;
* [[Politická satira]] - Dagmar Šiková&lt;br /&gt;
* [[City identity]] - Drahomír Hájek&lt;br /&gt;
* [[Mystifikace]] - Jakub Forman&lt;br /&gt;
* [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===&lt;br /&gt;
* [[user experience]] - Jakub Procházka&lt;br /&gt;
* [[user-centered design]] - Iveta Jansová&lt;br /&gt;
* [[UX designer]] - Simona Střalková&lt;br /&gt;
* [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová&lt;br /&gt;
* [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová&lt;br /&gt;
* [[design služeb]] - Marie Štouračová&lt;br /&gt;
* [[použitelnost]] - Jitka Šiborová&lt;br /&gt;
* [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková&lt;br /&gt;
* [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===&lt;br /&gt;
* [[ne-konference]] - Dagmar Šiková&lt;br /&gt;
* [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
* [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===&lt;br /&gt;
* [[Corporate Design]] - Daniel Šváb&lt;br /&gt;
* [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová&lt;br /&gt;
* [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová&lt;br /&gt;
* [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp&lt;br /&gt;
* [[Brand]] &lt;br /&gt;
* [[Font]] - Andrea Szászová&lt;br /&gt;
* [[Typografie]] -Lucie Górecká&lt;br /&gt;
* [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková&lt;br /&gt;
* [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková&lt;br /&gt;
* [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Michal Juhás: Bookfan===&lt;br /&gt;
* [[StartUp]] - Petr Maňásek&lt;br /&gt;
* [[Facebook]]&lt;br /&gt;
* [[Business plan]] - Michaela Kočová&lt;br /&gt;
* [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
* [[Angel investor]] - Ester Březinová&lt;br /&gt;
* [[exit strategy]] - Monika Krejčová&lt;br /&gt;
* [[self-publishing]] - Jiří Krišpin&lt;br /&gt;
* [[Online komunita]] - Eva Durnová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===&lt;br /&gt;
* [[korpus]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský&lt;br /&gt;
* [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn&lt;br /&gt;
* [[syntax]] - Alena Brožová&lt;br /&gt;
* [[slovotvorba]] - Martina Sochorová&lt;br /&gt;
* [[sémantika]] - Dominika Frömelová&lt;br /&gt;
* [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká&lt;br /&gt;
* [[VerbaLex]] - Karolína Žáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Josef Průša: Open source hardware===&lt;br /&gt;
* [[open source hardware]] - Daniela Králová&lt;br /&gt;
* [[GNU GPL]] - Milan Spisar&lt;br /&gt;
* [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová&lt;br /&gt;
* [[OpenCores]] - Martin Mašek&lt;br /&gt;
* [[RepRap]] - Kristina Luskačová&lt;br /&gt;
* [[Arduino]] - Julie Haladová&lt;br /&gt;
* [[3D tisk]] - Kristina Luskačová&lt;br /&gt;
* [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová&lt;br /&gt;
* [[3D skener]] - Katarína Hečková&lt;br /&gt;
* [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[BTS]] - Martina Snozová&lt;br /&gt;
*[[geolokace]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
*[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
*[[IP adresa]] - Martina Snozová&lt;br /&gt;
*[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč&lt;br /&gt;
*[[Augmented Reality]] - Marek Moťka&lt;br /&gt;
*[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos&lt;br /&gt;
*[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová&lt;br /&gt;
*[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová&lt;br /&gt;
*[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová&lt;br /&gt;
*[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan&lt;br /&gt;
*[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová&lt;br /&gt;
*[[Hackathon]] - Josef Ludvíček&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===&lt;br /&gt;
*[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
*[[Spokojenost]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
*[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová&lt;br /&gt;
*[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek&lt;br /&gt;
*[[Work-life balance]] - Kamila Burdová&lt;br /&gt;
*[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
*[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová&lt;br /&gt;
*[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===&lt;br /&gt;
*[[učící knihovník]] - Marie Indráková&lt;br /&gt;
*[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková&lt;br /&gt;
*[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza&lt;br /&gt;
*[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
*[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===&lt;br /&gt;
*[[Arteterapie]] - Jakub Nytl&lt;br /&gt;
*[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová&lt;br /&gt;
*[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián&lt;br /&gt;
*[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková&lt;br /&gt;
* [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - jaro 2011==&lt;br /&gt;
===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===&lt;br /&gt;
* [[archiv]] - Myroslava Kutsyn&lt;br /&gt;
* [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
* [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha&lt;br /&gt;
* [[gesto]]- Marta Konířová&lt;br /&gt;
* [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[Google Goggles]] - Viliam Vateha&lt;br /&gt;
* [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková&lt;br /&gt;
* [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková&lt;br /&gt;
* [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek&lt;br /&gt;
* [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek&lt;br /&gt;
* [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban&lt;br /&gt;
* [[Google Squared]] - Alena Brožová&lt;br /&gt;
* [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)&lt;br /&gt;
* [[IBM SPSS]] - Lumír Czech&lt;br /&gt;
* [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč&lt;br /&gt;
* [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín&lt;br /&gt;
* [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková&lt;br /&gt;
* [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE&lt;br /&gt;
* [[tablet PC]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
* [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka&lt;br /&gt;
* [[Wikipedia]] - Michal Klajban&lt;br /&gt;
* [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Marketing knihoven na sociálních sítích===&lt;br /&gt;
* [[365 projekt]] - Irena Hodžová&lt;br /&gt;
* [[Book trailer]] - Jiří Krišpin&lt;br /&gt;
* [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková&lt;br /&gt;
* [[fotobanka]] - Lenka Čípková&lt;br /&gt;
* [[geolokace]] &lt;br /&gt;
* [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková&lt;br /&gt;
* [[hashtag]] - Iveta Jansová&lt;br /&gt;
* [[Influencer Marketing]] - Romana Králová &lt;br /&gt;
* [[infografika]] - Irena Hodžová&lt;br /&gt;
* [[inovace]] - Miroslav Kršek&lt;br /&gt;
* [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová&lt;br /&gt;
* [[newsletter]]- Markéta Novotná&lt;br /&gt;
* [[paradigma]] - Vrzalová Tereza&lt;br /&gt;
* [[QR kód]] - Jitka Šiborová&lt;br /&gt;
* [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová&lt;br /&gt;
* [[statistika]] - Marie Vlčková&lt;br /&gt;
* [[storytelling]] - Marie Packová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===&lt;br /&gt;
* [[abandonware]] - Sylvie Dyčková&lt;br /&gt;
* [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová&lt;br /&gt;
* [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková&lt;br /&gt;
* [[brand]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
* [[cechovní značka]] - Monika Krejčová&lt;br /&gt;
* [[Common Law]] - Gabriela Obstová&lt;br /&gt;
* [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová&lt;br /&gt;
* [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková&lt;br /&gt;
* [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková&lt;br /&gt;
* [[kultura]] - Magdalena Jirásková&lt;br /&gt;
* [[licence]]- Marie Packová&lt;br /&gt;
* [[minnesengr]]- Michaela Blažejová&lt;br /&gt;
* [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová&lt;br /&gt;
* [[Napster]] - Igor Hlaváč&lt;br /&gt;
* [[oligopol]] - Lenka Matušková&lt;br /&gt;
* [[patent]] - Markéta Novotná&lt;br /&gt;
* [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková&lt;br /&gt;
* [[Road Show]] - Tomáš Ocásek&lt;br /&gt;
* [[States' Rights]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[User Experience]] - Miroslava Brázdová&lt;br /&gt;
* [[vydavatel]] - Lenka Fatková&lt;br /&gt;
* [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová&lt;br /&gt;
* [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Open Access===&lt;br /&gt;
* [[ArXiv]] - Marie Zagorová&lt;br /&gt;
* [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová&lt;br /&gt;
* [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
* [[Dspace]] - Petra Besperátová&lt;br /&gt;
* [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová&lt;br /&gt;
* [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová&lt;br /&gt;
* [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[Open Access]] - Magda Šallaiová&lt;br /&gt;
* [[Open Access Week]] - Petra Besperátová&lt;br /&gt;
* [[plagiát]] - Katarína Hečková&lt;br /&gt;
* [[preprint]]- Dalibor Bláha&lt;br /&gt;
* [[recenze]] - Jaroslav Bednář&lt;br /&gt;
* [[repozitář]] - Martina Snozová&lt;br /&gt;
* [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová&lt;br /&gt;
* [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Pirátství dnes i kdysi===&lt;br /&gt;
* [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků&lt;br /&gt;
* [[kniha]] - Martina Sochorová&lt;br /&gt;
* [[knihtisk]] - Karolína Žáková&lt;br /&gt;
* [[kopie]] - Edita Hečová&lt;br /&gt;
* [[litografie]] - Marta Janošová&lt;br /&gt;
* [[MP3]] - Emil Budín&lt;br /&gt;
* [[pirátství]] - Magdalena Kahounová&lt;br /&gt;
* [[počítačový program]]- Michaela Blažejová&lt;br /&gt;
* [[průmysl]] - Daniel Šváb&lt;br /&gt;
* [[revoluce]] - Monika Machovská &lt;br /&gt;
* [[software]]- Veronika Svobodová&lt;br /&gt;
* [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková&lt;br /&gt;
* [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová&lt;br /&gt;
* [[vynález]] - Marcela Střelcová&lt;br /&gt;
* [[zákon]] - Dominika Fromelová&lt;br /&gt;
* [[znalost]] - Magdaléna Filipová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Národní digitální knihovna===&lt;br /&gt;
* [[born digital]] - Lucia Kelemenová&lt;br /&gt;
* [[CESNET2]] - Jakub Hradil&lt;br /&gt;
* [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová&lt;br /&gt;
* [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček&lt;br /&gt;
* [[emulace]] - Kateřina Kašíková&lt;br /&gt;
* [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová&lt;br /&gt;
* [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová&lt;br /&gt;
* [[MARC21]] - &lt;br /&gt;
* [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[METS]] - Martina Snížková&lt;br /&gt;
* [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek&lt;br /&gt;
* [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek&lt;br /&gt;
* [[PDF]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[personalizace]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[robotický skener]] - Eva Durnová&lt;br /&gt;
* [[rukopis]] - Simona Střalková&lt;br /&gt;
* [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek&lt;br /&gt;
* [[TIFF]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[veřejná správa]] - Marek Moťka&lt;br /&gt;
* [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová&lt;br /&gt;
* [[workflow]] - Dagmar Šiková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===&lt;br /&gt;
* [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová&lt;br /&gt;
* [[citační analýza]] - Antonín Pokorný&lt;br /&gt;
* [[editor]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[ISO 690]] - Pavel Navrátil&lt;br /&gt;
* [[plagiátorství]] - Simona Chudobová&lt;br /&gt;
* [[scientometrie]] - Veronika Rychtová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===&lt;br /&gt;
* [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková&lt;br /&gt;
* [[citační etika]]- Julie Haladová&lt;br /&gt;
* [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská&lt;br /&gt;
* [[generace X]] - Antonín Pokorný&lt;br /&gt;
* [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová&lt;br /&gt;
* [[hardware]] - Veronika Krausová&lt;br /&gt;
* [[referenční služby]] - Filip Kocián&lt;br /&gt;
* [[rešeršní služby]]- Eva Popelková&lt;br /&gt;
* [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===&lt;br /&gt;
* [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová&lt;br /&gt;
* [[cracker]] - Michal Kunrt&lt;br /&gt;
* [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica&lt;br /&gt;
* [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová&lt;br /&gt;
* [[gambler]] - Michaela Bočánová&lt;br /&gt;
* [[globalizace]] - Lukáš Prorok&lt;br /&gt;
* [[Google Street View]] - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
* [[hacker]] - Jonáš Kopp &lt;br /&gt;
* [[hacktivismus]] - Jakub Alt&lt;br /&gt;
* [[informační smog]] - Milan Říha&lt;br /&gt;
* [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský&lt;br /&gt;
* [[komunikace]]- Pavla Bárnetová&lt;br /&gt;
* [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová&lt;br /&gt;
* [[kyberpunk]] - Hana Holoubková&lt;br /&gt;
* [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka&lt;br /&gt;
* [[netholismus]] - Kamila Burdová&lt;br /&gt;
* [[netománie]] - Jitka Šteflová&lt;br /&gt;
* [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková&lt;br /&gt;
* [[Open Source]] - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
* [[outsourcing]]- Marie Indráková&lt;br /&gt;
* [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong&lt;br /&gt;
* [[Stuxnet]] - Josef Kos&lt;br /&gt;
* [[závislost]] - Hana Nováková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - podzim 2010==&lt;br /&gt;
===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===&lt;br /&gt;
* [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová&lt;br /&gt;
* [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová&lt;br /&gt;
* [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová&lt;br /&gt;
* [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová&lt;br /&gt;
* [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá&lt;br /&gt;
* [[ISO 11620]] - Simona Střalková&lt;br /&gt;
* [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková&lt;br /&gt;
* [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová&lt;br /&gt;
* [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká&lt;br /&gt;
* [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová &lt;br /&gt;
* [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá&lt;br /&gt;
* [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová&lt;br /&gt;
* [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Makrosvět mikrokampaní===&lt;br /&gt;
* [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková&lt;br /&gt;
* [[banner]] - Simona Chudobová&lt;br /&gt;
* [[direct marketing]] - Miroslava Sudová&lt;br /&gt;
* [[e-business]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[e-komerce]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová&lt;br /&gt;
* [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková&lt;br /&gt;
* [[Foursquare]] - Marcela Střelcová&lt;br /&gt;
* [[Google AdWords]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[Google Analytics]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[GSM]] - Milan Spisar&lt;br /&gt;
* [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková&lt;br /&gt;
* [[kreativita]] - Lenka Fatková&lt;br /&gt;
* [[mailing list]]- Věra Motyčková&lt;br /&gt;
* [[mobilní marketing]] - Romana Králová&lt;br /&gt;
* [[nová média]] - Miroslav Kršek&lt;br /&gt;
* [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká&lt;br /&gt;
* [[propagace]] - Karolína Žáková&lt;br /&gt;
* [[reklama]] - Anna Mikulášková&lt;br /&gt;
* [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková&lt;br /&gt;
* [[strategický marketing]] - Alena Brožová&lt;br /&gt;
* [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková&lt;br /&gt;
* [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová&lt;br /&gt;
* [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek&lt;br /&gt;
* [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin&lt;br /&gt;
* [[ZOOT]] - Petr Manasek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===&lt;br /&gt;
* [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková&lt;br /&gt;
* [[didaktika]] - Radka Vybíralová&lt;br /&gt;
* [[dotazník]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
* [[etika]]- Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
* [[Generation Y]]-Eva Fukarova&lt;br /&gt;
* [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová&lt;br /&gt;
* [[ICT]]- Vendula Škrabalová&lt;br /&gt;
* [[konvergence]] - Martina Snížková&lt;br /&gt;
* [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová&lt;br /&gt;
* [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová&lt;br /&gt;
* [[kybernetika]] - Jakub Procházka&lt;br /&gt;
* [[mentální mapa]] - Monika Machovská&lt;br /&gt;
* [[motivace]] - Magdalena Kahounová&lt;br /&gt;
* [[pedagogika]] - Marie Vlčková&lt;br /&gt;
* [[pozorování]] - Dominika Kopčanská&lt;br /&gt;
* [[případová studie]] - Jana Chlanová&lt;br /&gt;
* [[rozhovor]] - Kamila Burdová&lt;br /&gt;
* [[teorie systémů]] - Veronika Lužová&lt;br /&gt;
* [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková&lt;br /&gt;
* [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova&lt;br /&gt;
* [[VOIP]] - Kateřina Hořínková&lt;br /&gt;
* [[výukové metody]] - Věra Adámková&lt;br /&gt;
* [[výzkum]] - Renata Valentová&lt;br /&gt;
* [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Ženy v IT===&lt;br /&gt;
* [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích&lt;br /&gt;
* [[ELIZA]] - Libor Juhaňák&lt;br /&gt;
* [[ENIAC]] - Pavel Navrátil&lt;br /&gt;
* [[Evropská komise]] - Barbora Blahová&lt;br /&gt;
* [[feminismus]]-Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
* [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková&lt;br /&gt;
* [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová&lt;br /&gt;
* [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková&lt;br /&gt;
* [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb&lt;br /&gt;
* [[manažer]] - Renata Valentová&lt;br /&gt;
* [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská&lt;br /&gt;
* [[sociologie]] - Pavla Bárnetová&lt;br /&gt;
* [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích &lt;br /&gt;
* [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Poznámky k novosti nových médií===&lt;br /&gt;
* [[epistemologie]] - Pavla Doleželová&lt;br /&gt;
* [[futurologie]] - Tomáš Janypka&lt;br /&gt;
* [[internet]] - Martina Snozová&lt;br /&gt;
* [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
* [[kyberkultura]] - Michal Kunrt&lt;br /&gt;
* [[NSFNET]] - Eva Mlynářová&lt;br /&gt;
* [[pragmatismus]] - Katarína Hečková&lt;br /&gt;
* [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová&lt;br /&gt;
* [[třetí vlna]] - Tereza Honsová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Location Based Service===&lt;br /&gt;
* [[Android]]-Tomáš Vorálek&lt;br /&gt;
* [[Galileo]] - Filip Šelong&lt;br /&gt;
* [[Google Latitude]] - Jiří Zeman&lt;br /&gt;
* [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář&lt;br /&gt;
* [[iPhone]] - Petr Chocholáč&lt;br /&gt;
* [[Mashup]] - Petra Besperátová&lt;br /&gt;
* [[mikroformát]] - Veronika Rychtová&lt;br /&gt;
* [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica&lt;br /&gt;
* [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová&lt;br /&gt;
* [[smartphone]] - Daniel Šváb&lt;br /&gt;
* [[spam]] - Lenka Čípková&lt;br /&gt;
* [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman&lt;br /&gt;
* [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner&lt;br /&gt;
* [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Getting Things Done===&lt;br /&gt;
* [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova&lt;br /&gt;
* [[coaching]] - Renata Borková&lt;br /&gt;
* [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova&lt;br /&gt;
* [[frustrace]] - Marie Sýkorová&lt;br /&gt;
* [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková&lt;br /&gt;
* [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová&lt;br /&gt;
* [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník&lt;br /&gt;
* [[projekt]] - Hana Dvořáková&lt;br /&gt;
* [[stres]] - Eva Petrášová&lt;br /&gt;
* [[Time Management]]- Renata Borková&lt;br /&gt;
* [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jak (ne)hledat investora===&lt;br /&gt;
* [[arbitr]] Jana Procházková&lt;br /&gt;
* [[e-čtečka]] Lenka Skalická&lt;br /&gt;
* [[fúze]] - Jana Procházková&lt;br /&gt;
* [[iPad]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
* [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Autorské právo a knihovny===&lt;br /&gt;
* [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt&lt;br /&gt;
* [[copyright]] - Petr Hejtmánek&lt;br /&gt;
* [[DILIA]] - Hana Habermannová&lt;br /&gt;
* [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková&lt;br /&gt;
* [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný&lt;br /&gt;
* [[torrent]] - Petra Besperátová&lt;br /&gt;
* [[volné dílo]] - Marta Janošová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Komunitní role knihoven===&lt;br /&gt;
* [[etnikum]] - Petr Hejtmánek&lt;br /&gt;
* [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[komunita]] - Magda Šallaiová&lt;br /&gt;
* [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová&lt;br /&gt;
* [[sociální komunikace]] - Marie Indráková&lt;br /&gt;
* [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Informace jako politické téma===&lt;br /&gt;
* [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek&lt;br /&gt;
* [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný&lt;br /&gt;
* [[demokracie]] - Martina Snozová&lt;br /&gt;
* [[e-podpis]] - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
* [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil&lt;br /&gt;
* [[monopol]] - Vrzalová Tereza&lt;br /&gt;
* [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek&lt;br /&gt;
* [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová&lt;br /&gt;
* [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková&lt;br /&gt;
* [[warez]] - Igor Hlaváč&lt;br /&gt;
* [[WikiLeaks]] - Jiří Beran&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Národní úložiště šedé literatury===&lt;br /&gt;
* [[digitální repozitář]] - Věra Adámková&lt;br /&gt;
* [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová&lt;br /&gt;
* [[šedá literatura]] - Marie Vlčková&lt;br /&gt;
* [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - jaro 2010==&lt;br /&gt;
===Náboženství v kyberprostoru===&lt;br /&gt;
* [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková&lt;br /&gt;
* [[computer cult]] - Vendula Škrabalová&lt;br /&gt;
* [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák&lt;br /&gt;
* [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová&lt;br /&gt;
* [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová&lt;br /&gt;
* [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor&lt;br /&gt;
* [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová&lt;br /&gt;
* [[kyberobřad]] - Monika Machovská&lt;br /&gt;
* [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková&lt;br /&gt;
* [[kyberprostor]] - Věra Zelinková&lt;br /&gt;
* [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá&lt;br /&gt;
* [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová&lt;br /&gt;
* [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová&lt;br /&gt;
* [[New Age]] - Lenka Veselá&lt;br /&gt;
* [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová&lt;br /&gt;
* [[novopohanství]] - Kamila Burdová&lt;br /&gt;
* [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová&lt;br /&gt;
* [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová&lt;br /&gt;
* [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek&lt;br /&gt;
* [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova&lt;br /&gt;
* [[technopesimismus]] - Hana Nováková&lt;br /&gt;
* [[UFO kult]] - Jana Plotková&lt;br /&gt;
* [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===&lt;br /&gt;
* [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková&lt;br /&gt;
* [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin&lt;br /&gt;
* [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová&lt;br /&gt;
* [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb&lt;br /&gt;
* [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová&lt;br /&gt;
* [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová&lt;br /&gt;
* [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová&lt;br /&gt;
* [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová&lt;br /&gt;
* [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
* [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová&lt;br /&gt;
* [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková&lt;br /&gt;
* [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích&lt;br /&gt;
* [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková&lt;br /&gt;
* [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková&lt;br /&gt;
* [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková&lt;br /&gt;
* [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková&lt;br /&gt;
* [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková&lt;br /&gt;
* [[Knihovna roku]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová&lt;br /&gt;
* [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová&lt;br /&gt;
* [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová&lt;br /&gt;
* [[knihovník]] - Jaroslav Bednář&lt;br /&gt;
* [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová&lt;br /&gt;
* [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová&lt;br /&gt;
* [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová&lt;br /&gt;
* [[marketing]] - Kateřina Štruncová&lt;br /&gt;
* [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová&lt;br /&gt;
* [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková&lt;br /&gt;
* [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová&lt;br /&gt;
* [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová&lt;br /&gt;
* [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová&lt;br /&gt;
* [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková&lt;br /&gt;
* [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová&lt;br /&gt;
* [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková&lt;br /&gt;
* [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová&lt;br /&gt;
* [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková&lt;br /&gt;
* [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová&lt;br /&gt;
* [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Manažerské informační systémy===&lt;br /&gt;
* [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař&lt;br /&gt;
* [[Business Intelligence]] - Šimon Vích&lt;br /&gt;
* [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková&lt;br /&gt;
* [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová&lt;br /&gt;
* [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman&lt;br /&gt;
* [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková&lt;br /&gt;
* [[informace]] - Kamila Jobová&lt;br /&gt;
* [[informační management]] - Lenka Divišová&lt;br /&gt;
* [[informační systém]] - Petr Vorel&lt;br /&gt;
* [[intranet]] - Marie Sýkorová&lt;br /&gt;
* [[ISO 9000]] - Milan Spisar&lt;br /&gt;
* [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková&lt;br /&gt;
* [[management]] - Kristýna Macháčková&lt;br /&gt;
* [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel&lt;br /&gt;
* [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
* [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman&lt;br /&gt;
* [[Talent Management]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===OPAC 2.0 v českých podmínkách===&lt;br /&gt;
* [[akvizice]] - Eva Králíčková&lt;br /&gt;
* [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný&lt;br /&gt;
* [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá&lt;br /&gt;
* [[Clavius]] - Marie Vlčková&lt;br /&gt;
* [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica&lt;br /&gt;
* [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[databáze]] - Magdalena Kahounová&lt;br /&gt;
* [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová&lt;br /&gt;
* [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů &lt;br /&gt;
* [[ISBD]] - Gabriela Obstová&lt;br /&gt;
* [[LANius]] - Alexandra Dvořáková&lt;br /&gt;
* [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný&lt;br /&gt;
* [[MVS]] - Simona Stolařová&lt;br /&gt;
* [[RSS kanál]] - Lenka Damborská&lt;br /&gt;
* [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá&lt;br /&gt;
* [[SQL]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[tenký klient]] - Magda Fialová&lt;br /&gt;
* [[wiki]] - Kateřina Kocábová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Soustružníci lidských duší===&lt;br /&gt;
* [[bibliobus]] - Marta Pavlovská&lt;br /&gt;
* [[cenzura knihoven]] - Renata Borková&lt;br /&gt;
* [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková&lt;br /&gt;
* [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková&lt;br /&gt;
* [[čtenářství]] - Veronika Karásková&lt;br /&gt;
* [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek&lt;br /&gt;
* [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková&lt;br /&gt;
* [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová&lt;br /&gt;
* [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků&lt;br /&gt;
* [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná&lt;br /&gt;
* [[normalizace]] - Ludmila Bábíková&lt;br /&gt;
* [[Proces se &amp;quot;zelenou internacionálou&amp;quot;]] - Markéta Homolová&lt;br /&gt;
* [[sociální kontrola]] - Lumír Czech&lt;br /&gt;
* [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová&lt;br /&gt;
* [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková&lt;br /&gt;
* závadná literatura&lt;br /&gt;
** [[braková literatura]] - Hana Janečková&lt;br /&gt;
** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková&lt;br /&gt;
** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská&lt;br /&gt;
** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek&lt;br /&gt;
** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===&lt;br /&gt;
* [[algoritmus]] - Petr Věžník&lt;br /&gt;
* [[bannerová slepota]] - David Koval&lt;br /&gt;
* [[blog]] - Ilona Děchtěrenková&lt;br /&gt;
* [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt&lt;br /&gt;
* [[Delicious]] - Filip Šubrt&lt;br /&gt;
* [[e-mail]] - Emil Budín&lt;br /&gt;
* [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín&lt;br /&gt;
* [[Last.fm]] - Filip Šelong&lt;br /&gt;
* [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková&lt;br /&gt;
* [[Produsage]] - David Němeček&lt;br /&gt;
* [[Second Life]] - zpracováno mimo BE&lt;br /&gt;
* [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha&lt;br /&gt;
* [[sociální média]] - Chytková, Dagmar&lt;br /&gt;
* [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová&lt;br /&gt;
* [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[YouTube]] - Daniel Hübner&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Digitální knihovna Manuscriptorium===&lt;br /&gt;
* [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková&lt;br /&gt;
* [[digitalizace]] - Martina Snížková&lt;br /&gt;
* [[digitální archiv]] - Renata Valentová&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová&lt;br /&gt;
* [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů&lt;br /&gt;
* [[ENRICH]] - Petra Besperátová&lt;br /&gt;
* [[harddisk]] - Kamila Horáková&lt;br /&gt;
* [[inkunábule]] - Alena Sedláčková&lt;br /&gt;
* [[JPEG]] - Jiří Křupala&lt;br /&gt;
* [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová&lt;br /&gt;
* [[MARC]] - Tomáš Fendrich&lt;br /&gt;
* [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů&lt;br /&gt;
* [[metadata]] - Jiří Beran&lt;br /&gt;
* [[papyrus]] - Katarína Hečková&lt;br /&gt;
* [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková&lt;br /&gt;
* [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich&lt;br /&gt;
* [[skenování]] - Michal Kunrt&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===&lt;br /&gt;
* [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková&lt;br /&gt;
* [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková&lt;br /&gt;
* [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová&lt;br /&gt;
* [[INFOZ]] - Alena Fafková&lt;br /&gt;
* [[nakladatel]] - Monika Beránková&lt;br /&gt;
* [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová&lt;br /&gt;
* [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková&lt;br /&gt;
* [[Science Direct]] - Michal Kiesel&lt;br /&gt;
* [[SCOPUS]] - Alena Fafková&lt;br /&gt;
* [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===&lt;br /&gt;
* [[hypertext]] - Petr Hejtmánek&lt;br /&gt;
* [[Long Tail]] - Jakub Alt&lt;br /&gt;
* [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík&lt;br /&gt;
* [[PageRank]] - Peter Kahoun&lt;br /&gt;
* [[webová analytika]] - Tomáš Bouda&lt;br /&gt;
* [[Yahoo]] - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
* [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Škola 2.0 beta===&lt;br /&gt;
* [[Action Learning]] - Lenka Janská&lt;br /&gt;
* [[e-learning]] - Markéta Kulíková&lt;br /&gt;
* [[e-tutor]] - Markéta Kulíková&lt;br /&gt;
* [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková&lt;br /&gt;
* [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská&lt;br /&gt;
* [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová&lt;br /&gt;
* [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)&lt;br /&gt;
* [[netiketa]] - Lenka Šatavová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovník v 21. století===&lt;br /&gt;
* [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková&lt;br /&gt;
* [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká&lt;br /&gt;
* [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová&lt;br /&gt;
* [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===eBooks on Demand===&lt;br /&gt;
* [[eBook]] - Magda Šallaiová&lt;br /&gt;
* [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová&lt;br /&gt;
* [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MarieLemonova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Spr%C3%A1va_financ%C3%AD&amp;diff=27722</id>
		<title>Správa financí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Spr%C3%A1va_financ%C3%AD&amp;diff=27722"/>
		<updated>2013-01-03T16:17:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MarieLemonova: Stránka vyprázdněna&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MarieLemonova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Rodn%C3%A9_%C4%8D%C3%ADslo&amp;diff=27721</id>
		<title>Rodné číslo</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Rodn%C3%A9_%C4%8D%C3%ADslo&amp;diff=27721"/>
		<updated>2013-01-03T16:09:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MarieLemonova: /* Formát rodného čísla */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Marie Lemonová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' osobní údaje, identifikátor obyvatel, datum narození&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' osobní identifikátor &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - právní předpisy, zákony, označení obyvatel&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''podřazené'' - datum narození, fiskální číslo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rodné číslo je jedinečný číselný identifikátor, který se přiděluje občanům České a Slovenské republiky. Z rodného čísla můžeme vyčíst např: datum narození, pohlaví a mnoho dalších informací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formát rodného čísla ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Rodné číslo je desetimístné číslo, které je dělitelné jedenácti beze zbytku. První dvojčíslí vyjadřuje poslední dvě číslice roku narození, druhé dvojčíslí vyjadřuje měsíc narození, u žen zvýšené o 50, třetí dvojčíslí vyjadřuje den narození. Čtyřmístná koncovka je rozlišujícím znakem obyvatel narozených v tomtéž kalendářním dnu.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; http://www.mvcr.cz/clanek/prideleni-rodneho-cisla-931400.aspx, 25. 12. 2012 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např.: 915603/4219. Z tohoto rodného čísla můžeme zjistit, že osoba je žena, narozená 3. června 1991. Před 1. lednem 1954 byly rodná čísla devítimístná a na konci byly pouze 3 číslice. To se v roce 1954 změnilo na 4 číslice. Poslední číslice je doplněla podle toho, aby bylo celé rodné číslo dělitelné 11. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některé zdroje však uvádí, že rodné číslo nemusí být dělitelné 11. Jsou to převážně rodná čísla, která byla vydána před rokem 1954. Je tedy možné, že v algoritmu je chyba. Problém může nastat, pokud potřebujete ověřit rodné číslo. Programátoři se tedy velmi často musí spoléhat na neověřené informace. Lze si také zkontrolovat platnost rodného čísla. &amp;lt;ref&amp;gt; Rodné číslo si můžete ověřit na adrese http://lorenc.info/3MA381/overeni-spravnosti-rodneho-cisla.htm &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přidělení rodného čísla ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Žádost o přidělení rodného čísla může podat cizinec, který nemá na území České republiky povolen pobyt na dobu delší než 90 dnů, a o přidělení rodného čísla požádal pro splnění podmínek podle zvláštních právních předpisů (např. zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů).Výjimka: Má-li cizinec na území České republiky povolen pobyt na dobu delší než 90 dnů, rodné číslo přiděluje z moci úřední Ministerstvo vnitra - pracoviště odboru azylové a migrační politiky příslušné podle místa povoleného pobytu cizince.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; Ministerstvo vnitra České republiky Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/prideleni-rodneho-cisla-931400.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Žádost o přidělení rodného čísla lze podat osobně, prostřednictvím poštovní přepravy nebo elektronicky. &lt;br /&gt;
Žádost o přidělení rodného čísla musí být písemná, odůvodněná a musí obsahovat: &lt;br /&gt;
*jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich případné změny&lt;br /&gt;
*rodné příjmení&lt;br /&gt;
*den, měsíc a rok narození&lt;br /&gt;
*místo a okres narození; pokud se fyzická osoba narodila v cizině, místo narození a stát, na jehož území se narodila,&lt;br /&gt;
*pohlaví,&lt;br /&gt;
*státní občanství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Užití rodného čísla ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rodné číslo je považováno za osobní údaj. Nakládání a manipulace s rodným číslem mají i svá omezení daná zákonem na ochranu osobních údajů. Zneužití či nezákonná manipulace je trestána pokutou. &lt;br /&gt;
Rodné číslo je uvedeno na občanském průkazu, řidičském průkazu a cestovním pase. Číslo můžete využít při zakládání bankovního účtu, čísla pojištěnce pro zdravotní nebo sociální pojištění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rodné číslo v zahraničí ==&lt;br /&gt;
V zahraničí se velmi často můžeme setkat s identifikačními čísly, která však označují pouze osobu a nelze z nich zjistit žádné další údaje, jako je pohlaví či datum narození.  Osobní číslo se objevuje například na kartě zdravotního a sociálního pojištění (tzv. karta KELA), řidičském průkazu a v cestovním pase. Někdy mohou i zaměstnavatelé využívat rodné číslo pro označení mezd.&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Například ve Finsku, které je považováno za zemi s nejlepším sociálním systémem, se vydává jednoznačné osobní číslo, finsky: henkilötunnus (HETU), který se používá pro identifikaci občanů ve vládních a občanských systémech. Má tvar DDMMRRCZZZQ, kde DDMMRR je datum narození, C je znak označující století (+ pro 19., - pro 20. a A pro 21. století), ZZZ je osobní identifikační číslo (sudé pro ženy, liché pro muže) a Q je znak vyjadřující kontrolní součet. Správným osobním číslem je tedy například 311280-999J. Znak kontrolního součtu se počítá z devíti číslic DDMMRRZZZ, z něhož se zjistí zbytek po dělení 31. Znak kontrolního součtu je pak n+1. znak z řetězce „0123456789ABCDEFHJKLMNPRSTUVWXY“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobně funguje číslo sociálního pojištění i ve Francii, Spojených státech, Švýcarsku, Rakousku a dalších zemích. Naproti tomu ve Velké Británii nebo v Kanadě a v mnoha dalších zemích, není číslo sociálního pojištění považováno za jednoznačný identifikátor osoby. V těchto zemích se někdy jako identifikátor používá číslo zdravotního pojištění nebo fiskální číslo (číslo pro daňová přiznání).&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; http://cs.wikipedia.org/wiki/Rodn%C3%A9_%C4%8D%C3%ADslo#Rodn.C3.A9_.C4.8D.C3.ADslo_v_zahrani.C4.8D.C3.AD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Užití rodných čísel je omezeno zákonem a jsou přesně dány situace, kdy se smí vyžadovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů,&lt;br /&gt;
* Vyhláška č. 296/2004 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel a kterou se mění vyhláška č. 177/2000 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel, zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech ve znění vyhlášky č. 661/2004 Sb., ve znění vyhlášky č. 299/2006 Sb.&lt;br /&gt;
*www.mvcr.cz&lt;br /&gt;
*Dobrovodský Jan: Jednoznačná identifikace fyzických osob na našem území: historický vývoj, omyly a nepřesnosti. In: Právní rádce, ročník XIX., číslo 1, rok 2011, str. 25 - 38. ISSN: 1210-4817.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MarieLemonova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Rodn%C3%A9_%C4%8D%C3%ADslo&amp;diff=27720</id>
		<title>Rodné číslo</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Rodn%C3%A9_%C4%8D%C3%ADslo&amp;diff=27720"/>
		<updated>2013-01-03T16:08:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MarieLemonova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Marie Lemonová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' osobní údaje, identifikátor obyvatel, datum narození&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' osobní identifikátor &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - právní předpisy, zákony, označení obyvatel&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''podřazené'' - datum narození, fiskální číslo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rodné číslo je jedinečný číselný identifikátor, který se přiděluje občanům České a Slovenské republiky. Z rodného čísla můžeme vyčíst např: datum narození, pohlaví a mnoho dalších informací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formát rodného čísla ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Rodné číslo je desetimístné číslo, které je dělitelné jedenácti beze zbytku. První dvojčíslí vyjadřuje poslední dvě číslice roku narození, druhé dvojčíslí vyjadřuje měsíc narození, u žen zvýšené o 50, třetí dvojčíslí vyjadřuje den narození. Čtyřmístná koncovka je rozlišujícím znakem obyvatel narozených v tomtéž kalendářním dnu.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; http://www.mvcr.cz/clanek/prideleni-rodneho-cisla-931400.aspx, 25. 12. 2012 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např.: 915603/4219. Z tohoto rodného čísla můžeme zjistit, že osoba je žena, narozená 3. června 1991. Před 1. lednem 1954 byly rodná čísla devítimístná a na konci byly pouze 3 číslice. To se v roce 1954 změnilo na 4 číslice. Poslední číslice je doplněla podle toho, aby bylo celé rodné číslo dělitelné 11. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některé zdroje však uvádí, že rodné číslo nemusí být dělitelné 11. Jsou to převážně rodná čísla, která byla vydána před rokem 1954. Je tedy možné, že v algoritmu je chyba. Problém může nastat, pokud potřebujete ověřit rodné číslo. Programátoři se tedy velmi často musí spoléhat na neověřené informace. Lze si také zkontrolovat platnost rodného čísla. &amp;lt;ref&amp;gt; http://lorenc.info/3MA381/overeni-spravnosti-rodneho-cisla.htm &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přidělení rodného čísla ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Žádost o přidělení rodného čísla může podat cizinec, který nemá na území České republiky povolen pobyt na dobu delší než 90 dnů, a o přidělení rodného čísla požádal pro splnění podmínek podle zvláštních právních předpisů (např. zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů).Výjimka: Má-li cizinec na území České republiky povolen pobyt na dobu delší než 90 dnů, rodné číslo přiděluje z moci úřední Ministerstvo vnitra - pracoviště odboru azylové a migrační politiky příslušné podle místa povoleného pobytu cizince.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; Ministerstvo vnitra České republiky Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/prideleni-rodneho-cisla-931400.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Žádost o přidělení rodného čísla lze podat osobně, prostřednictvím poštovní přepravy nebo elektronicky. &lt;br /&gt;
Žádost o přidělení rodného čísla musí být písemná, odůvodněná a musí obsahovat: &lt;br /&gt;
*jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich případné změny&lt;br /&gt;
*rodné příjmení&lt;br /&gt;
*den, měsíc a rok narození&lt;br /&gt;
*místo a okres narození; pokud se fyzická osoba narodila v cizině, místo narození a stát, na jehož území se narodila,&lt;br /&gt;
*pohlaví,&lt;br /&gt;
*státní občanství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Užití rodného čísla ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rodné číslo je považováno za osobní údaj. Nakládání a manipulace s rodným číslem mají i svá omezení daná zákonem na ochranu osobních údajů. Zneužití či nezákonná manipulace je trestána pokutou. &lt;br /&gt;
Rodné číslo je uvedeno na občanském průkazu, řidičském průkazu a cestovním pase. Číslo můžete využít při zakládání bankovního účtu, čísla pojištěnce pro zdravotní nebo sociální pojištění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rodné číslo v zahraničí ==&lt;br /&gt;
V zahraničí se velmi často můžeme setkat s identifikačními čísly, která však označují pouze osobu a nelze z nich zjistit žádné další údaje, jako je pohlaví či datum narození.  Osobní číslo se objevuje například na kartě zdravotního a sociálního pojištění (tzv. karta KELA), řidičském průkazu a v cestovním pase. Někdy mohou i zaměstnavatelé využívat rodné číslo pro označení mezd.&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Například ve Finsku, které je považováno za zemi s nejlepším sociálním systémem, se vydává jednoznačné osobní číslo, finsky: henkilötunnus (HETU), který se používá pro identifikaci občanů ve vládních a občanských systémech. Má tvar DDMMRRCZZZQ, kde DDMMRR je datum narození, C je znak označující století (+ pro 19., - pro 20. a A pro 21. století), ZZZ je osobní identifikační číslo (sudé pro ženy, liché pro muže) a Q je znak vyjadřující kontrolní součet. Správným osobním číslem je tedy například 311280-999J. Znak kontrolního součtu se počítá z devíti číslic DDMMRRZZZ, z něhož se zjistí zbytek po dělení 31. Znak kontrolního součtu je pak n+1. znak z řetězce „0123456789ABCDEFHJKLMNPRSTUVWXY“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobně funguje číslo sociálního pojištění i ve Francii, Spojených státech, Švýcarsku, Rakousku a dalších zemích. Naproti tomu ve Velké Británii nebo v Kanadě a v mnoha dalších zemích, není číslo sociálního pojištění považováno za jednoznačný identifikátor osoby. V těchto zemích se někdy jako identifikátor používá číslo zdravotního pojištění nebo fiskální číslo (číslo pro daňová přiznání).&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; http://cs.wikipedia.org/wiki/Rodn%C3%A9_%C4%8D%C3%ADslo#Rodn.C3.A9_.C4.8D.C3.ADslo_v_zahrani.C4.8D.C3.AD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Užití rodných čísel je omezeno zákonem a jsou přesně dány situace, kdy se smí vyžadovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů,&lt;br /&gt;
* Vyhláška č. 296/2004 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel a kterou se mění vyhláška č. 177/2000 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel, zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech ve znění vyhlášky č. 661/2004 Sb., ve znění vyhlášky č. 299/2006 Sb.&lt;br /&gt;
*www.mvcr.cz&lt;br /&gt;
*Dobrovodský Jan: Jednoznačná identifikace fyzických osob na našem území: historický vývoj, omyly a nepřesnosti. In: Právní rádce, ročník XIX., číslo 1, rok 2011, str. 25 - 38. ISSN: 1210-4817.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MarieLemonova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Rodn%C3%A9_%C4%8D%C3%ADslo&amp;diff=27685</id>
		<title>Rodné číslo</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Rodn%C3%A9_%C4%8D%C3%ADslo&amp;diff=27685"/>
		<updated>2013-01-02T21:25:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MarieLemonova: /* Charakteristika */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Marie Lemonová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' osobní údaje, identifikátor obyvatel&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - právní předpisy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''podřazené'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rodné číslo je jedinečný číselný identifikátor, který se přiděluje občanům České a Slovenské republiky. Z rodného čísla můžeme vyčíst např: datum narození, pohlaví a mnoho dalších informací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formát rodného čísla ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Rodné číslo je desetimístné číslo, které je dělitelné jedenácti beze zbytku. První dvojčíslí vyjadřuje poslední dvě číslice roku narození, druhé dvojčíslí vyjadřuje měsíc narození, u žen zvýšené o 50, třetí dvojčíslí vyjadřuje den narození. Čtyřmístná koncovka je rozlišujícím znakem obyvatel narozených v tomtéž kalendářním dnu.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; http://www.mvcr.cz/clanek/prideleni-rodneho-cisla-931400.aspx, 25. 12. 2012 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např.: 915603/4219. Z tohoto rodného čísla můžeme zjistit, že osoba je žena, narozená 3. června 1991. Před 1. lednem 1954 byly rodná čísla devítimístná a na konci byly pouze 3 číslice. To se v roce 1954 změnilo na 4 číslice. Poslední číslice je doplněla podle toho, aby bylo celé rodné číslo dělitelné 11. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některé zdroje však uvádí, že rodné číslo nemusí být dělitelné 11. Jsou to převážně rodná čísla, která byla vydána před rokem 1954. Je tedy možné, že v algoritmu je chyba. Problém může nastat, pokud potřebujete ověřit rodné číslo. Programátoři se tedy velmi často musí spoléhat na neověřené informace. Lze si také zkontrolovat platnost rodného čísla. &amp;lt;ref&amp;gt; http://lorenc.info/3MA381/overeni-spravnosti-rodneho-cisla.htm &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přidělení rodného čísla ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Žádost o přidělení rodného čísla může podat cizinec, který nemá na území České republiky povolen pobyt na dobu delší než 90 dnů, a o přidělení rodného čísla požádal pro splnění podmínek podle zvláštních právních předpisů (např. zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů).Výjimka: Má-li cizinec na území České republiky povolen pobyt na dobu delší než 90 dnů, rodné číslo přiděluje z moci úřední Ministerstvo vnitra - pracoviště odboru azylové a migrační politiky příslušné podle místa povoleného pobytu cizince.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; Ministerstvo vnitra České republiky Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/prideleni-rodneho-cisla-931400.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Žádost o přidělení rodného čísla lze podat osobně, prostřednictvím poštovní přepravy nebo elektronicky. &lt;br /&gt;
Žádost o přidělení rodného čísla musí být písemná, odůvodněná a musí obsahovat: &lt;br /&gt;
*jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich případné změny&lt;br /&gt;
*rodné příjmení&lt;br /&gt;
*den, měsíc a rok narození&lt;br /&gt;
*místo a okres narození; pokud se fyzická osoba narodila v cizině, místo narození a stát, na jehož území se narodila,&lt;br /&gt;
*pohlaví,&lt;br /&gt;
*státní občanství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Užití rodného čísla ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rodné číslo je považováno za osobní údaj. Nakládání a manipulace s rodným číslem mají i svá omezení daná zákonem na ochranu osobních údajů. Zneužití či nezákonná manipulace je trestána pokutou. &lt;br /&gt;
Rodné číslo je uvedeno na občanském průkazu, řidičském průkazu a cestovním pase. Číslo můžete využít při zakládání bankovního účtu, čísla pojištěnce pro zdravotní nebo sociální pojištění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rodné číslo v zahraničí ==&lt;br /&gt;
V zahraničí se velmi často můžeme setkat s identifikačními čísly, která však označují pouze osobu a nelze z nich zjistit žádné další údaje, jako je pohlaví či datum narození.  Osobní číslo se objevuje například na kartě zdravotního a sociálního pojištění (tzv. karta KELA), řidičském průkazu a v cestovním pase. Někdy mohou i zaměstnavatelé využívat rodné číslo pro označení mezd.&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Například ve Finsku, které je považováno za zemi s nejlepším sociálním systémem, se vydává jednoznačné osobní číslo, finsky: henkilötunnus (HETU), který se používá pro identifikaci občanů ve vládních a občanských systémech. Má tvar DDMMRRCZZZQ, kde DDMMRR je datum narození, C je znak označující století (+ pro 19., - pro 20. a A pro 21. století), ZZZ je osobní identifikační číslo (sudé pro ženy, liché pro muže) a Q je znak vyjadřující kontrolní součet. Správným osobním číslem je tedy například 311280-999J. Znak kontrolního součtu se počítá z devíti číslic DDMMRRZZZ, z něhož se zjistí zbytek po dělení 31. Znak kontrolního součtu je pak n+1. znak z řetězce „0123456789ABCDEFHJKLMNPRSTUVWXY“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobně funguje číslo sociálního pojištění i ve Francii, Spojených státech, Švýcarsku, Rakousku a dalších zemích. Naproti tomu ve Velké Británii nebo v Kanadě a v mnoha dalších zemích, není číslo sociálního pojištění považováno za jednoznačný identifikátor osoby. V těchto zemích se někdy jako identifikátor používá číslo zdravotního pojištění nebo fiskální číslo (číslo pro daňová přiznání).&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; http://cs.wikipedia.org/wiki/Rodn%C3%A9_%C4%8D%C3%ADslo#Rodn.C3.A9_.C4.8D.C3.ADslo_v_zahrani.C4.8D.C3.AD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Užití rodných čísel je omezeno zákonem a jsou přesně dány situace, kdy se smí vyžadovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů,&lt;br /&gt;
* Vyhláška č. 296/2004 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel a kterou se mění vyhláška č. 177/2000 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel, zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech ve znění vyhlášky č. 661/2004 Sb., ve znění vyhlášky č. 299/2006 Sb.&lt;br /&gt;
*www.mvcr.cz&lt;br /&gt;
*Dobrovodský Jan: Jednoznačná identifikace fyzických osob na našem území: historický vývoj, omyly a nepřesnosti. In: Právní rádce, ročník XIX., číslo 1, rok 2011, str. 25 - 38. ISSN: 1210-4817.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MarieLemonova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Rodn%C3%A9_%C4%8D%C3%ADslo&amp;diff=27684</id>
		<title>Rodné číslo</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Rodn%C3%A9_%C4%8D%C3%ADslo&amp;diff=27684"/>
		<updated>2013-01-02T21:01:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MarieLemonova: /* Použitá literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Marie Lemonová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' osobní údaje, identifikátor obyvatel&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - právní předpisy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''podřazené'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rodné číslo je jedinečný číselný identifikátor, který se přiděluje občanům České a Slovenské republiky. V některých státech se pro identifikaci obyvatel využívají jiné identifikátory. &lt;br /&gt;
Z rodného čísla můžeme vyčíst např: datum narození, pohlaví a mnoho dalších informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formát rodného čísla ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Rodné číslo je desetimístné číslo, které je dělitelné jedenácti beze zbytku. První dvojčíslí vyjadřuje poslední dvě číslice roku narození, druhé dvojčíslí vyjadřuje měsíc narození, u žen zvýšené o 50, třetí dvojčíslí vyjadřuje den narození. Čtyřmístná koncovka je rozlišujícím znakem obyvatel narozených v tomtéž kalendářním dnu.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; http://www.mvcr.cz/clanek/prideleni-rodneho-cisla-931400.aspx, 25. 12. 2012 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např.: 915603/4219. Z tohoto rodného čísla můžeme zjistit, že osoba je žena, narozená 3. června 1991. Před 1. lednem 1954 byly rodná čísla devítimístná a na konci byly pouze 3 číslice. To se v roce 1954 změnilo na 4 číslice. Poslední číslice je doplněla podle toho, aby bylo celé rodné číslo dělitelné 11. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některé zdroje však uvádí, že rodné číslo nemusí být dělitelné 11. Jsou to převážně rodná čísla, která byla vydána před rokem 1954. Je tedy možné, že v algoritmu je chyba. Problém může nastat, pokud potřebujete ověřit rodné číslo. Programátoři se tedy velmi často musí spoléhat na neověřené informace. Lze si také zkontrolovat platnost rodného čísla. &amp;lt;ref&amp;gt; http://lorenc.info/3MA381/overeni-spravnosti-rodneho-cisla.htm &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přidělení rodného čísla ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Žádost o přidělení rodného čísla může podat cizinec, který nemá na území České republiky povolen pobyt na dobu delší než 90 dnů, a o přidělení rodného čísla požádal pro splnění podmínek podle zvláštních právních předpisů (např. zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů).Výjimka: Má-li cizinec na území České republiky povolen pobyt na dobu delší než 90 dnů, rodné číslo přiděluje z moci úřední Ministerstvo vnitra - pracoviště odboru azylové a migrační politiky příslušné podle místa povoleného pobytu cizince.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; Ministerstvo vnitra České republiky Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/prideleni-rodneho-cisla-931400.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Žádost o přidělení rodného čísla lze podat osobně, prostřednictvím poštovní přepravy nebo elektronicky. &lt;br /&gt;
Žádost o přidělení rodného čísla musí být písemná, odůvodněná a musí obsahovat: &lt;br /&gt;
*jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich případné změny&lt;br /&gt;
*rodné příjmení&lt;br /&gt;
*den, měsíc a rok narození&lt;br /&gt;
*místo a okres narození; pokud se fyzická osoba narodila v cizině, místo narození a stát, na jehož území se narodila,&lt;br /&gt;
*pohlaví,&lt;br /&gt;
*státní občanství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Užití rodného čísla ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rodné číslo je považováno za osobní údaj. Nakládání a manipulace s rodným číslem mají i svá omezení daná zákonem na ochranu osobních údajů. Zneužití či nezákonná manipulace je trestána pokutou. &lt;br /&gt;
Rodné číslo je uvedeno na občanském průkazu, řidičském průkazu a cestovním pase. Číslo můžete využít při zakládání bankovního účtu, čísla pojištěnce pro zdravotní nebo sociální pojištění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rodné číslo v zahraničí ==&lt;br /&gt;
V zahraničí se velmi často můžeme setkat s identifikačními čísly, která však označují pouze osobu a nelze z nich zjistit žádné další údaje, jako je pohlaví či datum narození.  Osobní číslo se objevuje například na kartě zdravotního a sociálního pojištění (tzv. karta KELA), řidičském průkazu a v cestovním pase. Někdy mohou i zaměstnavatelé využívat rodné číslo pro označení mezd.&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Například ve Finsku, které je považováno za zemi s nejlepším sociálním systémem, se vydává jednoznačné osobní číslo, finsky: henkilötunnus (HETU), který se používá pro identifikaci občanů ve vládních a občanských systémech. Má tvar DDMMRRCZZZQ, kde DDMMRR je datum narození, C je znak označující století (+ pro 19., - pro 20. a A pro 21. století), ZZZ je osobní identifikační číslo (sudé pro ženy, liché pro muže) a Q je znak vyjadřující kontrolní součet. Správným osobním číslem je tedy například 311280-999J. Znak kontrolního součtu se počítá z devíti číslic DDMMRRZZZ, z něhož se zjistí zbytek po dělení 31. Znak kontrolního součtu je pak n+1. znak z řetězce „0123456789ABCDEFHJKLMNPRSTUVWXY“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobně funguje číslo sociálního pojištění i ve Francii, Spojených státech, Švýcarsku, Rakousku a dalších zemích. Naproti tomu ve Velké Británii nebo v Kanadě a v mnoha dalších zemích, není číslo sociálního pojištění považováno za jednoznačný identifikátor osoby. V těchto zemích se někdy jako identifikátor používá číslo zdravotního pojištění nebo fiskální číslo (číslo pro daňová přiznání).&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; http://cs.wikipedia.org/wiki/Rodn%C3%A9_%C4%8D%C3%ADslo#Rodn.C3.A9_.C4.8D.C3.ADslo_v_zahrani.C4.8D.C3.AD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Užití rodných čísel je omezeno zákonem a jsou přesně dány situace, kdy se smí vyžadovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů,&lt;br /&gt;
* Vyhláška č. 296/2004 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel a kterou se mění vyhláška č. 177/2000 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel, zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech ve znění vyhlášky č. 661/2004 Sb., ve znění vyhlášky č. 299/2006 Sb.&lt;br /&gt;
*www.mvcr.cz&lt;br /&gt;
*Dobrovodský Jan: Jednoznačná identifikace fyzických osob na našem území: historický vývoj, omyly a nepřesnosti. In: Právní rádce, ročník XIX., číslo 1, rok 2011, str. 25 - 38. ISSN: 1210-4817.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MarieLemonova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Rodn%C3%A9_%C4%8D%C3%ADslo&amp;diff=27683</id>
		<title>Rodné číslo</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Rodn%C3%A9_%C4%8D%C3%ADslo&amp;diff=27683"/>
		<updated>2013-01-02T20:48:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MarieLemonova: /* Použitá literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Marie Lemonová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' osobní údaje, identifikátor obyvatel&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - právní předpisy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''podřazené'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rodné číslo je jedinečný číselný identifikátor, který se přiděluje občanům České a Slovenské republiky. V některých státech se pro identifikaci obyvatel využívají jiné identifikátory. &lt;br /&gt;
Z rodného čísla můžeme vyčíst např: datum narození, pohlaví a mnoho dalších informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formát rodného čísla ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Rodné číslo je desetimístné číslo, které je dělitelné jedenácti beze zbytku. První dvojčíslí vyjadřuje poslední dvě číslice roku narození, druhé dvojčíslí vyjadřuje měsíc narození, u žen zvýšené o 50, třetí dvojčíslí vyjadřuje den narození. Čtyřmístná koncovka je rozlišujícím znakem obyvatel narozených v tomtéž kalendářním dnu.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; http://www.mvcr.cz/clanek/prideleni-rodneho-cisla-931400.aspx, 25. 12. 2012 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např.: 915603/4219. Z tohoto rodného čísla můžeme zjistit, že osoba je žena, narozená 3. června 1991. Před 1. lednem 1954 byly rodná čísla devítimístná a na konci byly pouze 3 číslice. To se v roce 1954 změnilo na 4 číslice. Poslední číslice je doplněla podle toho, aby bylo celé rodné číslo dělitelné 11. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některé zdroje však uvádí, že rodné číslo nemusí být dělitelné 11. Jsou to převážně rodná čísla, která byla vydána před rokem 1954. Je tedy možné, že v algoritmu je chyba. Problém může nastat, pokud potřebujete ověřit rodné číslo. Programátoři se tedy velmi často musí spoléhat na neověřené informace. Lze si také zkontrolovat platnost rodného čísla. &amp;lt;ref&amp;gt; http://lorenc.info/3MA381/overeni-spravnosti-rodneho-cisla.htm &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přidělení rodného čísla ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Žádost o přidělení rodného čísla může podat cizinec, který nemá na území České republiky povolen pobyt na dobu delší než 90 dnů, a o přidělení rodného čísla požádal pro splnění podmínek podle zvláštních právních předpisů (např. zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů).Výjimka: Má-li cizinec na území České republiky povolen pobyt na dobu delší než 90 dnů, rodné číslo přiděluje z moci úřední Ministerstvo vnitra - pracoviště odboru azylové a migrační politiky příslušné podle místa povoleného pobytu cizince.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; Ministerstvo vnitra České republiky Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/prideleni-rodneho-cisla-931400.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Žádost o přidělení rodného čísla lze podat osobně, prostřednictvím poštovní přepravy nebo elektronicky. &lt;br /&gt;
Žádost o přidělení rodného čísla musí být písemná, odůvodněná a musí obsahovat: &lt;br /&gt;
*jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich případné změny&lt;br /&gt;
*rodné příjmení&lt;br /&gt;
*den, měsíc a rok narození&lt;br /&gt;
*místo a okres narození; pokud se fyzická osoba narodila v cizině, místo narození a stát, na jehož území se narodila,&lt;br /&gt;
*pohlaví,&lt;br /&gt;
*státní občanství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Užití rodného čísla ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rodné číslo je považováno za osobní údaj. Nakládání a manipulace s rodným číslem mají i svá omezení daná zákonem na ochranu osobních údajů. Zneužití či nezákonná manipulace je trestána pokutou. &lt;br /&gt;
Rodné číslo je uvedeno na občanském průkazu, řidičském průkazu a cestovním pase. Číslo můžete využít při zakládání bankovního účtu, čísla pojištěnce pro zdravotní nebo sociální pojištění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rodné číslo v zahraničí ==&lt;br /&gt;
V zahraničí se velmi často můžeme setkat s identifikačními čísly, která však označují pouze osobu a nelze z nich zjistit žádné další údaje, jako je pohlaví či datum narození.  Osobní číslo se objevuje například na kartě zdravotního a sociálního pojištění (tzv. karta KELA), řidičském průkazu a v cestovním pase. Někdy mohou i zaměstnavatelé využívat rodné číslo pro označení mezd.&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Například ve Finsku, které je považováno za zemi s nejlepším sociálním systémem, se vydává jednoznačné osobní číslo, finsky: henkilötunnus (HETU), který se používá pro identifikaci občanů ve vládních a občanských systémech. Má tvar DDMMRRCZZZQ, kde DDMMRR je datum narození, C je znak označující století (+ pro 19., - pro 20. a A pro 21. století), ZZZ je osobní identifikační číslo (sudé pro ženy, liché pro muže) a Q je znak vyjadřující kontrolní součet. Správným osobním číslem je tedy například 311280-999J. Znak kontrolního součtu se počítá z devíti číslic DDMMRRZZZ, z něhož se zjistí zbytek po dělení 31. Znak kontrolního součtu je pak n+1. znak z řetězce „0123456789ABCDEFHJKLMNPRSTUVWXY“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobně funguje číslo sociálního pojištění i ve Francii, Spojených státech, Švýcarsku, Rakousku a dalších zemích. Naproti tomu ve Velké Británii nebo v Kanadě a v mnoha dalších zemích, není číslo sociálního pojištění považováno za jednoznačný identifikátor osoby. V těchto zemích se někdy jako identifikátor používá číslo zdravotního pojištění nebo fiskální číslo (číslo pro daňová přiznání).&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; http://cs.wikipedia.org/wiki/Rodn%C3%A9_%C4%8D%C3%ADslo#Rodn.C3.A9_.C4.8D.C3.ADslo_v_zahrani.C4.8D.C3.AD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Užití rodných čísel je omezeno zákonem a jsou přesně dány situace, kdy se smí vyžadovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů,&lt;br /&gt;
* Vyhláška č. 296/2004 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel a kterou se mění vyhláška č. 177/2000 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel, zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech ve znění vyhlášky č. 661/2004 Sb., ve znění vyhlášky č. 299/2006 Sb.&lt;br /&gt;
*www.mvcr.cz&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MarieLemonova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Rodn%C3%A9_%C4%8D%C3%ADslo&amp;diff=27682</id>
		<title>Rodné číslo</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Rodn%C3%A9_%C4%8D%C3%ADslo&amp;diff=27682"/>
		<updated>2013-01-02T20:33:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MarieLemonova: /* Použitá literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Marie Lemonová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' osobní údaje, identifikátor obyvatel&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - právní předpisy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''podřazené'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rodné číslo je jedinečný číselný identifikátor, který se přiděluje občanům České a Slovenské republiky. V některých státech se pro identifikaci obyvatel využívají jiné identifikátory. &lt;br /&gt;
Z rodného čísla můžeme vyčíst např: datum narození, pohlaví a mnoho dalších informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formát rodného čísla ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Rodné číslo je desetimístné číslo, které je dělitelné jedenácti beze zbytku. První dvojčíslí vyjadřuje poslední dvě číslice roku narození, druhé dvojčíslí vyjadřuje měsíc narození, u žen zvýšené o 50, třetí dvojčíslí vyjadřuje den narození. Čtyřmístná koncovka je rozlišujícím znakem obyvatel narozených v tomtéž kalendářním dnu.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; http://www.mvcr.cz/clanek/prideleni-rodneho-cisla-931400.aspx, 25. 12. 2012 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např.: 915603/4219. Z tohoto rodného čísla můžeme zjistit, že osoba je žena, narozená 3. června 1991. Před 1. lednem 1954 byly rodná čísla devítimístná a na konci byly pouze 3 číslice. To se v roce 1954 změnilo na 4 číslice. Poslední číslice je doplněla podle toho, aby bylo celé rodné číslo dělitelné 11. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některé zdroje však uvádí, že rodné číslo nemusí být dělitelné 11. Jsou to převážně rodná čísla, která byla vydána před rokem 1954. Je tedy možné, že v algoritmu je chyba. Problém může nastat, pokud potřebujete ověřit rodné číslo. Programátoři se tedy velmi často musí spoléhat na neověřené informace. Lze si také zkontrolovat platnost rodného čísla. &amp;lt;ref&amp;gt; http://lorenc.info/3MA381/overeni-spravnosti-rodneho-cisla.htm &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přidělení rodného čísla ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Žádost o přidělení rodného čísla může podat cizinec, který nemá na území České republiky povolen pobyt na dobu delší než 90 dnů, a o přidělení rodného čísla požádal pro splnění podmínek podle zvláštních právních předpisů (např. zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů).Výjimka: Má-li cizinec na území České republiky povolen pobyt na dobu delší než 90 dnů, rodné číslo přiděluje z moci úřední Ministerstvo vnitra - pracoviště odboru azylové a migrační politiky příslušné podle místa povoleného pobytu cizince.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; Ministerstvo vnitra České republiky Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/prideleni-rodneho-cisla-931400.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Žádost o přidělení rodného čísla lze podat osobně, prostřednictvím poštovní přepravy nebo elektronicky. &lt;br /&gt;
Žádost o přidělení rodného čísla musí být písemná, odůvodněná a musí obsahovat: &lt;br /&gt;
*jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich případné změny&lt;br /&gt;
*rodné příjmení&lt;br /&gt;
*den, měsíc a rok narození&lt;br /&gt;
*místo a okres narození; pokud se fyzická osoba narodila v cizině, místo narození a stát, na jehož území se narodila,&lt;br /&gt;
*pohlaví,&lt;br /&gt;
*státní občanství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Užití rodného čísla ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rodné číslo je považováno za osobní údaj. Nakládání a manipulace s rodným číslem mají i svá omezení daná zákonem na ochranu osobních údajů. Zneužití či nezákonná manipulace je trestána pokutou. &lt;br /&gt;
Rodné číslo je uvedeno na občanském průkazu, řidičském průkazu a cestovním pase. Číslo můžete využít při zakládání bankovního účtu, čísla pojištěnce pro zdravotní nebo sociální pojištění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rodné číslo v zahraničí ==&lt;br /&gt;
V zahraničí se velmi často můžeme setkat s identifikačními čísly, která však označují pouze osobu a nelze z nich zjistit žádné další údaje, jako je pohlaví či datum narození.  Osobní číslo se objevuje například na kartě zdravotního a sociálního pojištění (tzv. karta KELA), řidičském průkazu a v cestovním pase. Někdy mohou i zaměstnavatelé využívat rodné číslo pro označení mezd.&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Například ve Finsku, které je považováno za zemi s nejlepším sociálním systémem, se vydává jednoznačné osobní číslo, finsky: henkilötunnus (HETU), který se používá pro identifikaci občanů ve vládních a občanských systémech. Má tvar DDMMRRCZZZQ, kde DDMMRR je datum narození, C je znak označující století (+ pro 19., - pro 20. a A pro 21. století), ZZZ je osobní identifikační číslo (sudé pro ženy, liché pro muže) a Q je znak vyjadřující kontrolní součet. Správným osobním číslem je tedy například 311280-999J. Znak kontrolního součtu se počítá z devíti číslic DDMMRRZZZ, z něhož se zjistí zbytek po dělení 31. Znak kontrolního součtu je pak n+1. znak z řetězce „0123456789ABCDEFHJKLMNPRSTUVWXY“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobně funguje číslo sociálního pojištění i ve Francii, Spojených státech, Švýcarsku, Rakousku a dalších zemích. Naproti tomu ve Velké Británii nebo v Kanadě a v mnoha dalších zemích, není číslo sociálního pojištění považováno za jednoznačný identifikátor osoby. V těchto zemích se někdy jako identifikátor používá číslo zdravotního pojištění nebo fiskální číslo (číslo pro daňová přiznání).&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; http://cs.wikipedia.org/wiki/Rodn%C3%A9_%C4%8D%C3%ADslo#Rodn.C3.A9_.C4.8D.C3.ADslo_v_zahrani.C4.8D.C3.AD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Užití rodných čísel je omezeno zákonem a jsou přesně dány situace, kdy se smí vyžadovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů,&lt;br /&gt;
* Vyhláška č. 296/2004 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel a kterou se mění vyhláška č. 177/2000 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel, zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech &lt;br /&gt;
ve znění vyhlášky č. 661/2004 Sb., ve znění vyhlášky č. 299/2006 Sb.&lt;br /&gt;
*www.mvcr.cz&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MarieLemonova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Rodn%C3%A9_%C4%8D%C3%ADslo&amp;diff=27681</id>
		<title>Rodné číslo</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Rodn%C3%A9_%C4%8D%C3%ADslo&amp;diff=27681"/>
		<updated>2013-01-02T20:31:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MarieLemonova: /* Formát rodného čísla */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Marie Lemonová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' osobní údaje, identifikátor obyvatel&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - právní předpisy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''podřazené'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rodné číslo je jedinečný číselný identifikátor, který se přiděluje občanům České a Slovenské republiky. V některých státech se pro identifikaci obyvatel využívají jiné identifikátory. &lt;br /&gt;
Z rodného čísla můžeme vyčíst např: datum narození, pohlaví a mnoho dalších informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formát rodného čísla ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Rodné číslo je desetimístné číslo, které je dělitelné jedenácti beze zbytku. První dvojčíslí vyjadřuje poslední dvě číslice roku narození, druhé dvojčíslí vyjadřuje měsíc narození, u žen zvýšené o 50, třetí dvojčíslí vyjadřuje den narození. Čtyřmístná koncovka je rozlišujícím znakem obyvatel narozených v tomtéž kalendářním dnu.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; http://www.mvcr.cz/clanek/prideleni-rodneho-cisla-931400.aspx, 25. 12. 2012 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např.: 915603/4219. Z tohoto rodného čísla můžeme zjistit, že osoba je žena, narozená 3. června 1991. Před 1. lednem 1954 byly rodná čísla devítimístná a na konci byly pouze 3 číslice. To se v roce 1954 změnilo na 4 číslice. Poslední číslice je doplněla podle toho, aby bylo celé rodné číslo dělitelné 11. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některé zdroje však uvádí, že rodné číslo nemusí být dělitelné 11. Jsou to převážně rodná čísla, která byla vydána před rokem 1954. Je tedy možné, že v algoritmu je chyba. Problém může nastat, pokud potřebujete ověřit rodné číslo. Programátoři se tedy velmi často musí spoléhat na neověřené informace. Lze si také zkontrolovat platnost rodného čísla. &amp;lt;ref&amp;gt; http://lorenc.info/3MA381/overeni-spravnosti-rodneho-cisla.htm &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přidělení rodného čísla ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Žádost o přidělení rodného čísla může podat cizinec, který nemá na území České republiky povolen pobyt na dobu delší než 90 dnů, a o přidělení rodného čísla požádal pro splnění podmínek podle zvláštních právních předpisů (např. zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů).Výjimka: Má-li cizinec na území České republiky povolen pobyt na dobu delší než 90 dnů, rodné číslo přiděluje z moci úřední Ministerstvo vnitra - pracoviště odboru azylové a migrační politiky příslušné podle místa povoleného pobytu cizince.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; Ministerstvo vnitra České republiky Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/prideleni-rodneho-cisla-931400.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Žádost o přidělení rodného čísla lze podat osobně, prostřednictvím poštovní přepravy nebo elektronicky. &lt;br /&gt;
Žádost o přidělení rodného čísla musí být písemná, odůvodněná a musí obsahovat: &lt;br /&gt;
*jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich případné změny&lt;br /&gt;
*rodné příjmení&lt;br /&gt;
*den, měsíc a rok narození&lt;br /&gt;
*místo a okres narození; pokud se fyzická osoba narodila v cizině, místo narození a stát, na jehož území se narodila,&lt;br /&gt;
*pohlaví,&lt;br /&gt;
*státní občanství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Užití rodného čísla ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rodné číslo je považováno za osobní údaj. Nakládání a manipulace s rodným číslem mají i svá omezení daná zákonem na ochranu osobních údajů. Zneužití či nezákonná manipulace je trestána pokutou. &lt;br /&gt;
Rodné číslo je uvedeno na občanském průkazu, řidičském průkazu a cestovním pase. Číslo můžete využít při zakládání bankovního účtu, čísla pojištěnce pro zdravotní nebo sociální pojištění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rodné číslo v zahraničí ==&lt;br /&gt;
V zahraničí se velmi často můžeme setkat s identifikačními čísly, která však označují pouze osobu a nelze z nich zjistit žádné další údaje, jako je pohlaví či datum narození.  Osobní číslo se objevuje například na kartě zdravotního a sociálního pojištění (tzv. karta KELA), řidičském průkazu a v cestovním pase. Někdy mohou i zaměstnavatelé využívat rodné číslo pro označení mezd.&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Například ve Finsku, které je považováno za zemi s nejlepším sociálním systémem, se vydává jednoznačné osobní číslo, finsky: henkilötunnus (HETU), který se používá pro identifikaci občanů ve vládních a občanských systémech. Má tvar DDMMRRCZZZQ, kde DDMMRR je datum narození, C je znak označující století (+ pro 19., - pro 20. a A pro 21. století), ZZZ je osobní identifikační číslo (sudé pro ženy, liché pro muže) a Q je znak vyjadřující kontrolní součet. Správným osobním číslem je tedy například 311280-999J. Znak kontrolního součtu se počítá z devíti číslic DDMMRRZZZ, z něhož se zjistí zbytek po dělení 31. Znak kontrolního součtu je pak n+1. znak z řetězce „0123456789ABCDEFHJKLMNPRSTUVWXY“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobně funguje číslo sociálního pojištění i ve Francii, Spojených státech, Švýcarsku, Rakousku a dalších zemích. Naproti tomu ve Velké Británii nebo v Kanadě a v mnoha dalších zemích, není číslo sociálního pojištění považováno za jednoznačný identifikátor osoby. V těchto zemích se někdy jako identifikátor používá číslo zdravotního pojištění nebo fiskální číslo (číslo pro daňová přiznání).&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; http://cs.wikipedia.org/wiki/Rodn%C3%A9_%C4%8D%C3%ADslo#Rodn.C3.A9_.C4.8D.C3.ADslo_v_zahrani.C4.8D.C3.AD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Užití rodných čísel je omezeno zákonem a jsou přesně dány situace, kdy se smí vyžadovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů,&lt;br /&gt;
* Vyhláška č. 296/2004 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel a kterou se mění vyhláška č. 177/2000 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel, zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech &lt;br /&gt;
ve znění vyhlášky č. 661/2004 Sb., ve znění vyhlášky č. 299/2006 Sb.&lt;br /&gt;
*www.mvcr.cz&lt;br /&gt;
* http://lorenc.info/3MA381/overeni-spravnosti-rodneho-cisla.htm, 25. 12. 2012&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MarieLemonova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Rodn%C3%A9_%C4%8D%C3%ADslo&amp;diff=27680</id>
		<title>Rodné číslo</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Rodn%C3%A9_%C4%8D%C3%ADslo&amp;diff=27680"/>
		<updated>2013-01-02T20:28:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MarieLemonova: /* Rodné číslo v zahraničí */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Marie Lemonová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' osobní údaje, identifikátor obyvatel&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - právní předpisy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''podřazené'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rodné číslo je jedinečný číselný identifikátor, který se přiděluje občanům České a Slovenské republiky. V některých státech se pro identifikaci obyvatel využívají jiné identifikátory. &lt;br /&gt;
Z rodného čísla můžeme vyčíst např: datum narození, pohlaví a mnoho dalších informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formát rodného čísla ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Rodné číslo je desetimístné číslo, které je dělitelné jedenácti beze zbytku. První dvojčíslí vyjadřuje poslední dvě číslice roku narození, druhé dvojčíslí vyjadřuje měsíc narození, u žen zvýšené o 50, třetí dvojčíslí vyjadřuje den narození. Čtyřmístná koncovka je rozlišujícím znakem obyvatel narozených v tomtéž kalendářním dnu.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; http://www.mvcr.cz/clanek/prideleni-rodneho-cisla-931400.aspx, 25. 12. 2012 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např.: 915603/4219. Z tohoto rodného čísla můžeme zjistit, že osoba je žena, narozená 3. června 1991. Před 1. lednem 1954 byly rodná čísla devítimístná a na konci byly pouze 3 číslice. To se v roce 1954 změnilo na 4 číslice. Poslední číslice je doplněla podle toho, aby bylo celé rodné číslo dělitelné 11. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některé zdroje však uvádí, že rodné číslo nemusí být dělitelné 11. Jsou to převážně rodná čísla, která byla vydána před rokem 1954. Je tedy možné, že v algoritmu je chyba. Problém může nastat, pokud potřebujete ověřit rodné číslo. Programátoři se tedy velmi často musí spoléhat na neověřené informace. Instrukce, jak lze zkontrolovat rodné číslo najdete na: http://lorenc.info/3MA381/overeni-spravnosti-rodneho-cisla.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přidělení rodného čísla ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Žádost o přidělení rodného čísla může podat cizinec, který nemá na území České republiky povolen pobyt na dobu delší než 90 dnů, a o přidělení rodného čísla požádal pro splnění podmínek podle zvláštních právních předpisů (např. zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů).Výjimka: Má-li cizinec na území České republiky povolen pobyt na dobu delší než 90 dnů, rodné číslo přiděluje z moci úřední Ministerstvo vnitra - pracoviště odboru azylové a migrační politiky příslušné podle místa povoleného pobytu cizince.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; Ministerstvo vnitra České republiky Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/prideleni-rodneho-cisla-931400.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Žádost o přidělení rodného čísla lze podat osobně, prostřednictvím poštovní přepravy nebo elektronicky. &lt;br /&gt;
Žádost o přidělení rodného čísla musí být písemná, odůvodněná a musí obsahovat: &lt;br /&gt;
*jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich případné změny&lt;br /&gt;
*rodné příjmení&lt;br /&gt;
*den, měsíc a rok narození&lt;br /&gt;
*místo a okres narození; pokud se fyzická osoba narodila v cizině, místo narození a stát, na jehož území se narodila,&lt;br /&gt;
*pohlaví,&lt;br /&gt;
*státní občanství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Užití rodného čísla ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rodné číslo je považováno za osobní údaj. Nakládání a manipulace s rodným číslem mají i svá omezení daná zákonem na ochranu osobních údajů. Zneužití či nezákonná manipulace je trestána pokutou. &lt;br /&gt;
Rodné číslo je uvedeno na občanském průkazu, řidičském průkazu a cestovním pase. Číslo můžete využít při zakládání bankovního účtu, čísla pojištěnce pro zdravotní nebo sociální pojištění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rodné číslo v zahraničí ==&lt;br /&gt;
V zahraničí se velmi často můžeme setkat s identifikačními čísly, která však označují pouze osobu a nelze z nich zjistit žádné další údaje, jako je pohlaví či datum narození.  Osobní číslo se objevuje například na kartě zdravotního a sociálního pojištění (tzv. karta KELA), řidičském průkazu a v cestovním pase. Někdy mohou i zaměstnavatelé využívat rodné číslo pro označení mezd.&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Například ve Finsku, které je považováno za zemi s nejlepším sociálním systémem, se vydává jednoznačné osobní číslo, finsky: henkilötunnus (HETU), který se používá pro identifikaci občanů ve vládních a občanských systémech. Má tvar DDMMRRCZZZQ, kde DDMMRR je datum narození, C je znak označující století (+ pro 19., - pro 20. a A pro 21. století), ZZZ je osobní identifikační číslo (sudé pro ženy, liché pro muže) a Q je znak vyjadřující kontrolní součet. Správným osobním číslem je tedy například 311280-999J. Znak kontrolního součtu se počítá z devíti číslic DDMMRRZZZ, z něhož se zjistí zbytek po dělení 31. Znak kontrolního součtu je pak n+1. znak z řetězce „0123456789ABCDEFHJKLMNPRSTUVWXY“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobně funguje číslo sociálního pojištění i ve Francii, Spojených státech, Švýcarsku, Rakousku a dalších zemích. Naproti tomu ve Velké Británii nebo v Kanadě a v mnoha dalších zemích, není číslo sociálního pojištění považováno za jednoznačný identifikátor osoby. V těchto zemích se někdy jako identifikátor používá číslo zdravotního pojištění nebo fiskální číslo (číslo pro daňová přiznání).&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; http://cs.wikipedia.org/wiki/Rodn%C3%A9_%C4%8D%C3%ADslo#Rodn.C3.A9_.C4.8D.C3.ADslo_v_zahrani.C4.8D.C3.AD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Užití rodných čísel je omezeno zákonem a jsou přesně dány situace, kdy se smí vyžadovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů,&lt;br /&gt;
* Vyhláška č. 296/2004 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel a kterou se mění vyhláška č. 177/2000 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel, zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech &lt;br /&gt;
ve znění vyhlášky č. 661/2004 Sb., ve znění vyhlášky č. 299/2006 Sb.&lt;br /&gt;
*www.mvcr.cz&lt;br /&gt;
* http://lorenc.info/3MA381/overeni-spravnosti-rodneho-cisla.htm, 25. 12. 2012&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MarieLemonova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Rodn%C3%A9_%C4%8D%C3%ADslo&amp;diff=27679</id>
		<title>Rodné číslo</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Rodn%C3%A9_%C4%8D%C3%ADslo&amp;diff=27679"/>
		<updated>2013-01-02T20:07:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MarieLemonova: /* Externí odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Marie Lemonová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' osobní údaje, identifikátor obyvatel&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - právní předpisy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''podřazené'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rodné číslo je jedinečný číselný identifikátor, který se přiděluje občanům České a Slovenské republiky. V některých státech se pro identifikaci obyvatel využívají jiné identifikátory. &lt;br /&gt;
Z rodného čísla můžeme vyčíst např: datum narození, pohlaví a mnoho dalších informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formát rodného čísla ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Rodné číslo je desetimístné číslo, které je dělitelné jedenácti beze zbytku. První dvojčíslí vyjadřuje poslední dvě číslice roku narození, druhé dvojčíslí vyjadřuje měsíc narození, u žen zvýšené o 50, třetí dvojčíslí vyjadřuje den narození. Čtyřmístná koncovka je rozlišujícím znakem obyvatel narozených v tomtéž kalendářním dnu.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; http://www.mvcr.cz/clanek/prideleni-rodneho-cisla-931400.aspx, 25. 12. 2012 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např.: 915603/4219. Z tohoto rodného čísla můžeme zjistit, že osoba je žena, narozená 3. června 1991. Před 1. lednem 1954 byly rodná čísla devítimístná a na konci byly pouze 3 číslice. To se v roce 1954 změnilo na 4 číslice. Poslední číslice je doplněla podle toho, aby bylo celé rodné číslo dělitelné 11. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některé zdroje však uvádí, že rodné číslo nemusí být dělitelné 11. Jsou to převážně rodná čísla, která byla vydána před rokem 1954. Je tedy možné, že v algoritmu je chyba. Problém může nastat, pokud potřebujete ověřit rodné číslo. Programátoři se tedy velmi často musí spoléhat na neověřené informace. Instrukce, jak lze zkontrolovat rodné číslo najdete na: http://lorenc.info/3MA381/overeni-spravnosti-rodneho-cisla.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přidělení rodného čísla ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Žádost o přidělení rodného čísla může podat cizinec, který nemá na území České republiky povolen pobyt na dobu delší než 90 dnů, a o přidělení rodného čísla požádal pro splnění podmínek podle zvláštních právních předpisů (např. zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů).Výjimka: Má-li cizinec na území České republiky povolen pobyt na dobu delší než 90 dnů, rodné číslo přiděluje z moci úřední Ministerstvo vnitra - pracoviště odboru azylové a migrační politiky příslušné podle místa povoleného pobytu cizince.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; Ministerstvo vnitra České republiky Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/prideleni-rodneho-cisla-931400.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Žádost o přidělení rodného čísla lze podat osobně, prostřednictvím poštovní přepravy nebo elektronicky. &lt;br /&gt;
Žádost o přidělení rodného čísla musí být písemná, odůvodněná a musí obsahovat: &lt;br /&gt;
*jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich případné změny&lt;br /&gt;
*rodné příjmení&lt;br /&gt;
*den, měsíc a rok narození&lt;br /&gt;
*místo a okres narození; pokud se fyzická osoba narodila v cizině, místo narození a stát, na jehož území se narodila,&lt;br /&gt;
*pohlaví,&lt;br /&gt;
*státní občanství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Užití rodného čísla ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rodné číslo je považováno za osobní údaj. Nakládání a manipulace s rodným číslem mají i svá omezení daná zákonem na ochranu osobních údajů. Zneužití či nezákonná manipulace je trestána pokutou. &lt;br /&gt;
Rodné číslo je uvedeno na občanském průkazu, řidičském průkazu a cestovním pase. Číslo můžete využít při zakládání bankovního účtu, čísla pojištěnce pro zdravotní nebo sociální pojištění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rodné číslo v zahraničí ==&lt;br /&gt;
V zahraničí se velmi často můžeme setkat s identifikačními čísly, která však označují pouze osobu a nelze z nich zjistit žádná další údaje, jako je pohlaví či datum narození. sociálního, důchodového nebo zdravotního pojištění. &lt;br /&gt;
Užití osobních čísel je regulováno a zákon vymezuje případy, kdy se smí vyžadovat. Často se používá při komunikaci s vládními úřady. Považuje se za důkaz totožnosti, nedoporučuje se číslo zveřejňovat. Zaměstnavatelé jej často využívají pro jednoznačné označení mezd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů,&lt;br /&gt;
* Vyhláška č. 296/2004 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel a kterou se mění vyhláška č. 177/2000 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel, zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech &lt;br /&gt;
ve znění vyhlášky č. 661/2004 Sb., ve znění vyhlášky č. 299/2006 Sb.&lt;br /&gt;
*www.mvcr.cz&lt;br /&gt;
* http://lorenc.info/3MA381/overeni-spravnosti-rodneho-cisla.htm, 25. 12. 2012&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MarieLemonova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Rodn%C3%A9_%C4%8D%C3%ADslo&amp;diff=27678</id>
		<title>Rodné číslo</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Rodn%C3%A9_%C4%8D%C3%ADslo&amp;diff=27678"/>
		<updated>2013-01-02T20:06:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MarieLemonova: /* Použitá literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Marie Lemonová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' osobní údaje, identifikátor obyvatel&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - právní předpisy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''podřazené'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rodné číslo je jedinečný číselný identifikátor, který se přiděluje občanům České a Slovenské republiky. V některých státech se pro identifikaci obyvatel využívají jiné identifikátory. &lt;br /&gt;
Z rodného čísla můžeme vyčíst např: datum narození, pohlaví a mnoho dalších informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formát rodného čísla ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Rodné číslo je desetimístné číslo, které je dělitelné jedenácti beze zbytku. První dvojčíslí vyjadřuje poslední dvě číslice roku narození, druhé dvojčíslí vyjadřuje měsíc narození, u žen zvýšené o 50, třetí dvojčíslí vyjadřuje den narození. Čtyřmístná koncovka je rozlišujícím znakem obyvatel narozených v tomtéž kalendářním dnu.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; http://www.mvcr.cz/clanek/prideleni-rodneho-cisla-931400.aspx, 25. 12. 2012 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např.: 915603/4219. Z tohoto rodného čísla můžeme zjistit, že osoba je žena, narozená 3. června 1991. Před 1. lednem 1954 byly rodná čísla devítimístná a na konci byly pouze 3 číslice. To se v roce 1954 změnilo na 4 číslice. Poslední číslice je doplněla podle toho, aby bylo celé rodné číslo dělitelné 11. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některé zdroje však uvádí, že rodné číslo nemusí být dělitelné 11. Jsou to převážně rodná čísla, která byla vydána před rokem 1954. Je tedy možné, že v algoritmu je chyba. Problém může nastat, pokud potřebujete ověřit rodné číslo. Programátoři se tedy velmi často musí spoléhat na neověřené informace. Instrukce, jak lze zkontrolovat rodné číslo najdete na: http://lorenc.info/3MA381/overeni-spravnosti-rodneho-cisla.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přidělení rodného čísla ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Žádost o přidělení rodného čísla může podat cizinec, který nemá na území České republiky povolen pobyt na dobu delší než 90 dnů, a o přidělení rodného čísla požádal pro splnění podmínek podle zvláštních právních předpisů (např. zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů).Výjimka: Má-li cizinec na území České republiky povolen pobyt na dobu delší než 90 dnů, rodné číslo přiděluje z moci úřední Ministerstvo vnitra - pracoviště odboru azylové a migrační politiky příslušné podle místa povoleného pobytu cizince.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; Ministerstvo vnitra České republiky Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/prideleni-rodneho-cisla-931400.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Žádost o přidělení rodného čísla lze podat osobně, prostřednictvím poštovní přepravy nebo elektronicky. &lt;br /&gt;
Žádost o přidělení rodného čísla musí být písemná, odůvodněná a musí obsahovat: &lt;br /&gt;
*jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich případné změny&lt;br /&gt;
*rodné příjmení&lt;br /&gt;
*den, měsíc a rok narození&lt;br /&gt;
*místo a okres narození; pokud se fyzická osoba narodila v cizině, místo narození a stát, na jehož území se narodila,&lt;br /&gt;
*pohlaví,&lt;br /&gt;
*státní občanství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Užití rodného čísla ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rodné číslo je považováno za osobní údaj. Nakládání a manipulace s rodným číslem mají i svá omezení daná zákonem na ochranu osobních údajů. Zneužití či nezákonná manipulace je trestána pokutou. &lt;br /&gt;
Rodné číslo je uvedeno na občanském průkazu, řidičském průkazu a cestovním pase. Číslo můžete využít při zakládání bankovního účtu, čísla pojištěnce pro zdravotní nebo sociální pojištění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rodné číslo v zahraničí ==&lt;br /&gt;
V zahraničí se velmi často můžeme setkat s identifikačními čísly, která však označují pouze osobu a nelze z nich zjistit žádná další údaje, jako je pohlaví či datum narození. sociálního, důchodového nebo zdravotního pojištění. &lt;br /&gt;
Užití osobních čísel je regulováno a zákon vymezuje případy, kdy se smí vyžadovat. Často se používá při komunikaci s vládními úřady. Považuje se za důkaz totožnosti, nedoporučuje se číslo zveřejňovat. Zaměstnavatelé jej často využívají pro jednoznačné označení mezd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů,&lt;br /&gt;
* Vyhláška č. 296/2004 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel a kterou se mění vyhláška č. 177/2000 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel, zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech &lt;br /&gt;
ve znění vyhlášky č. 661/2004 Sb., ve znění vyhlášky č. 299/2006 Sb.&lt;br /&gt;
*www.mvcr.cz&lt;br /&gt;
* http://lorenc.info/3MA381/overeni-spravnosti-rodneho-cisla.htm, 25. 12. 2012&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MarieLemonova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Rodn%C3%A9_%C4%8D%C3%ADslo&amp;diff=27677</id>
		<title>Rodné číslo</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Rodn%C3%A9_%C4%8D%C3%ADslo&amp;diff=27677"/>
		<updated>2013-01-02T19:57:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MarieLemonova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Marie Lemonová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' osobní údaje, identifikátor obyvatel&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - právní předpisy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''podřazené'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rodné číslo je jedinečný číselný identifikátor, který se přiděluje občanům České a Slovenské republiky. V některých státech se pro identifikaci obyvatel využívají jiné identifikátory. &lt;br /&gt;
Z rodného čísla můžeme vyčíst např: datum narození, pohlaví a mnoho dalších informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formát rodného čísla ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Rodné číslo je desetimístné číslo, které je dělitelné jedenácti beze zbytku. První dvojčíslí vyjadřuje poslední dvě číslice roku narození, druhé dvojčíslí vyjadřuje měsíc narození, u žen zvýšené o 50, třetí dvojčíslí vyjadřuje den narození. Čtyřmístná koncovka je rozlišujícím znakem obyvatel narozených v tomtéž kalendářním dnu.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; http://www.mvcr.cz/clanek/prideleni-rodneho-cisla-931400.aspx, 25. 12. 2012 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např.: 915603/4219. Z tohoto rodného čísla můžeme zjistit, že osoba je žena, narozená 3. června 1991. Před 1. lednem 1954 byly rodná čísla devítimístná a na konci byly pouze 3 číslice. To se v roce 1954 změnilo na 4 číslice. Poslední číslice je doplněla podle toho, aby bylo celé rodné číslo dělitelné 11. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některé zdroje však uvádí, že rodné číslo nemusí být dělitelné 11. Jsou to převážně rodná čísla, která byla vydána před rokem 1954. Je tedy možné, že v algoritmu je chyba. Problém může nastat, pokud potřebujete ověřit rodné číslo. Programátoři se tedy velmi často musí spoléhat na neověřené informace. Instrukce, jak lze zkontrolovat rodné číslo najdete na: http://lorenc.info/3MA381/overeni-spravnosti-rodneho-cisla.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přidělení rodného čísla ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Žádost o přidělení rodného čísla může podat cizinec, který nemá na území České republiky povolen pobyt na dobu delší než 90 dnů, a o přidělení rodného čísla požádal pro splnění podmínek podle zvláštních právních předpisů (např. zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů).Výjimka: Má-li cizinec na území České republiky povolen pobyt na dobu delší než 90 dnů, rodné číslo přiděluje z moci úřední Ministerstvo vnitra - pracoviště odboru azylové a migrační politiky příslušné podle místa povoleného pobytu cizince.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; Ministerstvo vnitra České republiky Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/prideleni-rodneho-cisla-931400.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Žádost o přidělení rodného čísla lze podat osobně, prostřednictvím poštovní přepravy nebo elektronicky. &lt;br /&gt;
Žádost o přidělení rodného čísla musí být písemná, odůvodněná a musí obsahovat: &lt;br /&gt;
*jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich případné změny&lt;br /&gt;
*rodné příjmení&lt;br /&gt;
*den, měsíc a rok narození&lt;br /&gt;
*místo a okres narození; pokud se fyzická osoba narodila v cizině, místo narození a stát, na jehož území se narodila,&lt;br /&gt;
*pohlaví,&lt;br /&gt;
*státní občanství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Užití rodného čísla ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rodné číslo je považováno za osobní údaj. Nakládání a manipulace s rodným číslem mají i svá omezení daná zákonem na ochranu osobních údajů. Zneužití či nezákonná manipulace je trestána pokutou. &lt;br /&gt;
Rodné číslo je uvedeno na občanském průkazu, řidičském průkazu a cestovním pase. Číslo můžete využít při zakládání bankovního účtu, čísla pojištěnce pro zdravotní nebo sociální pojištění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rodné číslo v zahraničí ==&lt;br /&gt;
V zahraničí se velmi často můžeme setkat s identifikačními čísly, která však označují pouze osobu a nelze z nich zjistit žádná další údaje, jako je pohlaví či datum narození. sociálního, důchodového nebo zdravotního pojištění. &lt;br /&gt;
Užití osobních čísel je regulováno a zákon vymezuje případy, kdy se smí vyžadovat. Často se používá při komunikaci s vládními úřady. Považuje se za důkaz totožnosti, nedoporučuje se číslo zveřejňovat. Zaměstnavatelé jej často využívají pro jednoznačné označení mezd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů,&lt;br /&gt;
* Vyhláška č. 296/2004 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel a kterou se mění vyhláška č. 177/2000 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel, zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech &lt;br /&gt;
ve znění vyhlášky č. 661/2004 Sb., ve znění vyhlášky č. 299/2006 Sb.&lt;br /&gt;
*www.mvcr.cz&lt;br /&gt;
* http://lorenc.info/3MA381/overeni-spravnosti-rodneho-cisla.htm, 25. 12. 2012&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MarieLemonova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Rodn%C3%A9_%C4%8D%C3%ADslo&amp;diff=27597</id>
		<title>Rodné číslo</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Rodn%C3%A9_%C4%8D%C3%ADslo&amp;diff=27597"/>
		<updated>2012-12-25T12:21:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MarieLemonova: /* Přidělení rodného čísla */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Marie Lemonová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' osobní údaje, identifikátor obyvatel&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - právní předpisy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''podřazené'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rodné číslo je jedinečný číselný identifikátor, který se přiděluje občanům České a Slovenské republiky. V některých státech se pro identifikaci obyvatel využívají jiné identifikátory. &lt;br /&gt;
Z rodného čísla můžeme vyčíst např: datum narození, pohlaví a mnoho dalších informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formát rodného čísla ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Rodné číslo je desetimístné číslo, které je dělitelné jedenácti beze zbytku. První dvojčíslí vyjadřuje poslední dvě číslice roku narození, druhé dvojčíslí vyjadřuje měsíc narození, u žen zvýšené o 50, třetí dvojčíslí vyjadřuje den narození. Čtyřmístná koncovka je rozlišujícím znakem obyvatel narozených v tomtéž kalendářním dnu.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; http://www.mvcr.cz/clanek/prideleni-rodneho-cisla-931400.aspx, 25. 12. 2012 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např.: 915603/4219. Z tohoto rodného čísla můžeme zjistit, že osoba je žena, narozená 3. června 1991. Před 1. lednem 1954 byly rodná čísla devítimístná a na konci byly pouze 3 číslice. To se v roce 1954 změnilo na 4 číslice. Poslední číslice je doplněla podle toho, aby byla dělitelná 11. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některé zdroje však uvádí, že rodné číslo nemusí být dělitelné 11. Jsou to převážně rodná čísla, která byla vydána před rokem 1954. Je tedy možné, že v algoritmu je chyba. Problém může nastat, pokud potřebujete ověřit rodné číslo. Programátoři se tedy velmi často musí spoléhat na neověřené informace. Instrukce, jak lze zkontrolovat rodné číslo najdete na: http://lorenc.info/3MA381/overeni-spravnosti-rodneho-cisla.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přidělení rodného čísla ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Žádost o přidělení rodného čísla může podat cizinec, který nemá na území České republiky povolen pobyt na dobu delší než 90 dnů, a o přidělení rodného čísla požádal pro splnění podmínek podle zvláštních právních předpisů (např. zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů).Výjimka: Má-li cizinec na území České republiky povolen pobyt na dobu delší než 90 dnů, rodné číslo přiděluje z moci úřední Ministerstvo vnitra - pracoviště odboru azylové a migrační politiky příslušné podle místa povoleného pobytu cizince.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; Ministerstvo vnitra České republiky Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/prideleni-rodneho-cisla-931400.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Žádost o přidělení rodného čísla lze podat osobně, prostřednictvím poštovní přepravy nebo elektronicky. &lt;br /&gt;
Žádost o přidělení rodného čísla musí být písemná, odůvodněná a musí obsahovat: &lt;br /&gt;
*jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich případné změny&lt;br /&gt;
*rodné příjmení&lt;br /&gt;
*den, měsíc a rok narození&lt;br /&gt;
*místo a okres narození; pokud se fyzická osoba narodila v cizině, místo narození a stát, na jehož území se narodila,&lt;br /&gt;
*pohlaví,&lt;br /&gt;
*státní občanství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Užití rodného čísla ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rodné číslo je považováno za osobní údaj. Nakládání a manipulace s rodným číslem mají i svá omezení daná zákonem na ochranu osobních údajů. Zneužití či nezákonná manipulace je trestána pokutou. &lt;br /&gt;
Rodné číslo je uvedeno na občanském průkazu, řidičském průkazu a cestovním pase. Číslo můžete využít při zakládání bankovního účtu, čísla pojištěnce pro zdravotní nebo sociální pojištění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rodné číslo v zahraničí ==&lt;br /&gt;
V zahraničí se velmi často můžeme setkat s identifikačními čísly, která však označují pouze osobu a nelze z nich zjistit žádná další údaje, jako je pohlaví či datum narození. sociálního, důchodového nebo zdravotního pojištění. &lt;br /&gt;
Užití osobních čísel je regulováno a zákon vymezuje případy, kdy se smí vyžadovat. Často se používá při komunikaci s vládními úřady. Považuje se za důkaz totožnosti, nedoporučuje se číslo zveřejňovat. Zaměstnavatelé jej často využívají pro jednoznačné označení mezd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů,&lt;br /&gt;
* Vyhláška č. 296/2004 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel a kterou se mění vyhláška č. 177/2000 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel, zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech &lt;br /&gt;
ve znění vyhlášky č. 661/2004 Sb., ve znění vyhlášky č. 299/2006 Sb.&lt;br /&gt;
*www.mvcr.cz&lt;br /&gt;
* http://lorenc.info/3MA381/overeni-spravnosti-rodneho-cisla.htm, 25. 12. 2012&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MarieLemonova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Rodn%C3%A9_%C4%8D%C3%ADslo&amp;diff=27596</id>
		<title>Rodné číslo</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Rodn%C3%A9_%C4%8D%C3%ADslo&amp;diff=27596"/>
		<updated>2012-12-25T12:20:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MarieLemonova: /* Rodné číslo v zahraničí */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Marie Lemonová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' osobní údaje, identifikátor obyvatel&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - právní předpisy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''podřazené'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rodné číslo je jedinečný číselný identifikátor, který se přiděluje občanům České a Slovenské republiky. V některých státech se pro identifikaci obyvatel využívají jiné identifikátory. &lt;br /&gt;
Z rodného čísla můžeme vyčíst např: datum narození, pohlaví a mnoho dalších informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formát rodného čísla ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Rodné číslo je desetimístné číslo, které je dělitelné jedenácti beze zbytku. První dvojčíslí vyjadřuje poslední dvě číslice roku narození, druhé dvojčíslí vyjadřuje měsíc narození, u žen zvýšené o 50, třetí dvojčíslí vyjadřuje den narození. Čtyřmístná koncovka je rozlišujícím znakem obyvatel narozených v tomtéž kalendářním dnu.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; http://www.mvcr.cz/clanek/prideleni-rodneho-cisla-931400.aspx, 25. 12. 2012 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např.: 915603/4219. Z tohoto rodného čísla můžeme zjistit, že osoba je žena, narozená 3. června 1991. Před 1. lednem 1954 byly rodná čísla devítimístná a na konci byly pouze 3 číslice. To se v roce 1954 změnilo na 4 číslice. Poslední číslice je doplněla podle toho, aby byla dělitelná 11. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některé zdroje však uvádí, že rodné číslo nemusí být dělitelné 11. Jsou to převážně rodná čísla, která byla vydána před rokem 1954. Je tedy možné, že v algoritmu je chyba. Problém může nastat, pokud potřebujete ověřit rodné číslo. Programátoři se tedy velmi často musí spoléhat na neověřené informace. Instrukce, jak lze zkontrolovat rodné číslo najdete na: http://lorenc.info/3MA381/overeni-spravnosti-rodneho-cisla.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přidělení rodného čísla ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Žádost o přidělení rodného čísla může podat cizinec, který nemá na území České republiky povolen pobyt na dobu delší než 90 dnů, a o přidělení rodného čísla požádal pro splnění podmínek podle zvláštních právních předpisů (např. zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů). &lt;br /&gt;
Výjimka: Má-li cizinec na území České republiky povolen pobyt na dobu delší než 90 dnů, rodné číslo přiděluje z moci úřední Ministerstvo vnitra - pracoviště odboru azylové a migrační politiky příslušné podle místa povoleného pobytu cizince.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; Ministerstvo vnitra České republiky Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/prideleni-rodneho-cisla-931400.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Žádost o přidělení rodného čísla lze podat osobně, prostřednictvím poštovní přepravy nebo elektronicky. &lt;br /&gt;
Žádost o přidělení rodného čísla musí být písemná, odůvodněná a musí obsahovat: &lt;br /&gt;
*jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich případné změny&lt;br /&gt;
*rodné příjmení&lt;br /&gt;
*den, měsíc a rok narození&lt;br /&gt;
*místo a okres narození; pokud se fyzická osoba narodila v cizině, místo narození a stát, na jehož území se narodila,&lt;br /&gt;
*pohlaví,&lt;br /&gt;
*státní občanství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Užití rodného čísla ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rodné číslo je považováno za osobní údaj. Nakládání a manipulace s rodným číslem mají i svá omezení daná zákonem na ochranu osobních údajů. Zneužití či nezákonná manipulace je trestána pokutou. &lt;br /&gt;
Rodné číslo je uvedeno na občanském průkazu, řidičském průkazu a cestovním pase. Číslo můžete využít při zakládání bankovního účtu, čísla pojištěnce pro zdravotní nebo sociální pojištění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rodné číslo v zahraničí ==&lt;br /&gt;
V zahraničí se velmi často můžeme setkat s identifikačními čísly, která však označují pouze osobu a nelze z nich zjistit žádná další údaje, jako je pohlaví či datum narození. sociálního, důchodového nebo zdravotního pojištění. &lt;br /&gt;
Užití osobních čísel je regulováno a zákon vymezuje případy, kdy se smí vyžadovat. Často se používá při komunikaci s vládními úřady. Považuje se za důkaz totožnosti, nedoporučuje se číslo zveřejňovat. Zaměstnavatelé jej často využívají pro jednoznačné označení mezd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů,&lt;br /&gt;
* Vyhláška č. 296/2004 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel a kterou se mění vyhláška č. 177/2000 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel, zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech &lt;br /&gt;
ve znění vyhlášky č. 661/2004 Sb., ve znění vyhlášky č. 299/2006 Sb.&lt;br /&gt;
*www.mvcr.cz&lt;br /&gt;
* http://lorenc.info/3MA381/overeni-spravnosti-rodneho-cisla.htm, 25. 12. 2012&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MarieLemonova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Rodn%C3%A9_%C4%8D%C3%ADslo&amp;diff=27595</id>
		<title>Rodné číslo</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Rodn%C3%A9_%C4%8D%C3%ADslo&amp;diff=27595"/>
		<updated>2012-12-25T12:17:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MarieLemonova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Marie Lemonová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' osobní údaje, identifikátor obyvatel&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - právní předpisy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''podřazené'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rodné číslo je jedinečný číselný identifikátor, který se přiděluje občanům České a Slovenské republiky. V některých státech se pro identifikaci obyvatel využívají jiné identifikátory. &lt;br /&gt;
Z rodného čísla můžeme vyčíst např: datum narození, pohlaví a mnoho dalších informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formát rodného čísla ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Rodné číslo je desetimístné číslo, které je dělitelné jedenácti beze zbytku. První dvojčíslí vyjadřuje poslední dvě číslice roku narození, druhé dvojčíslí vyjadřuje měsíc narození, u žen zvýšené o 50, třetí dvojčíslí vyjadřuje den narození. Čtyřmístná koncovka je rozlišujícím znakem obyvatel narozených v tomtéž kalendářním dnu.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; http://www.mvcr.cz/clanek/prideleni-rodneho-cisla-931400.aspx, 25. 12. 2012 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např.: 915603/4219. Z tohoto rodného čísla můžeme zjistit, že osoba je žena, narozená 3. června 1991. Před 1. lednem 1954 byly rodná čísla devítimístná a na konci byly pouze 3 číslice. To se v roce 1954 změnilo na 4 číslice. Poslední číslice je doplněla podle toho, aby byla dělitelná 11. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některé zdroje však uvádí, že rodné číslo nemusí být dělitelné 11. Jsou to převážně rodná čísla, která byla vydána před rokem 1954. Je tedy možné, že v algoritmu je chyba. Problém může nastat, pokud potřebujete ověřit rodné číslo. Programátoři se tedy velmi často musí spoléhat na neověřené informace. Instrukce, jak lze zkontrolovat rodné číslo najdete na: http://lorenc.info/3MA381/overeni-spravnosti-rodneho-cisla.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přidělení rodného čísla ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Žádost o přidělení rodného čísla může podat cizinec, který nemá na území České republiky povolen pobyt na dobu delší než 90 dnů, a o přidělení rodného čísla požádal pro splnění podmínek podle zvláštních právních předpisů (např. zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů). &lt;br /&gt;
Výjimka: Má-li cizinec na území České republiky povolen pobyt na dobu delší než 90 dnů, rodné číslo přiděluje z moci úřední Ministerstvo vnitra - pracoviště odboru azylové a migrační politiky příslušné podle místa povoleného pobytu cizince.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; Ministerstvo vnitra České republiky Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/prideleni-rodneho-cisla-931400.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Žádost o přidělení rodného čísla lze podat osobně, prostřednictvím poštovní přepravy nebo elektronicky. &lt;br /&gt;
Žádost o přidělení rodného čísla musí být písemná, odůvodněná a musí obsahovat: &lt;br /&gt;
*jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich případné změny&lt;br /&gt;
*rodné příjmení&lt;br /&gt;
*den, měsíc a rok narození&lt;br /&gt;
*místo a okres narození; pokud se fyzická osoba narodila v cizině, místo narození a stát, na jehož území se narodila,&lt;br /&gt;
*pohlaví,&lt;br /&gt;
*státní občanství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Užití rodného čísla ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rodné číslo je považováno za osobní údaj. Nakládání a manipulace s rodným číslem mají i svá omezení daná zákonem na ochranu osobních údajů. Zneužití či nezákonná manipulace je trestána pokutou. &lt;br /&gt;
Rodné číslo je uvedeno na občanském průkazu, řidičském průkazu a cestovním pase. Číslo můžete využít při zakládání bankovního účtu, čísla pojištěnce pro zdravotní nebo sociální pojištění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rodné číslo v zahraničí ==&lt;br /&gt;
 V zahraničí se velmi často můžeme setkat s identifikačními čísly, která však označují pouze osobu a nelze z nich zjistit žádná další údaje, jako je pohlaví či datum narození. sociálního, důchodového nebo zdravotního pojištění. &lt;br /&gt;
Užití osobních čísel je regulováno a zákon vymezuje případy, kdy se smí vyžadovat. Často se používá při komunikaci s vládními úřady. Považuje se za důkaz totožnosti, nedoporučuje se číslo zveřejňovat. Zaměstnavatelé jej často využívají pro jednoznačné označení mezd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů,&lt;br /&gt;
* Vyhláška č. 296/2004 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel a kterou se mění vyhláška č. 177/2000 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel, zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech &lt;br /&gt;
ve znění vyhlášky č. 661/2004 Sb., ve znění vyhlášky č. 299/2006 Sb.&lt;br /&gt;
*www.mvcr.cz&lt;br /&gt;
* http://lorenc.info/3MA381/overeni-spravnosti-rodneho-cisla.htm, 25. 12. 2012&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MarieLemonova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Rodn%C3%A9_%C4%8D%C3%ADslo&amp;diff=27590</id>
		<title>Rodné číslo</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Rodn%C3%A9_%C4%8D%C3%ADslo&amp;diff=27590"/>
		<updated>2012-12-25T11:50:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MarieLemonova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Marie Lemonová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' osobní údaje, identifikátor obyvatel&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - právní předpisy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''podřazené'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rodné číslo je jedinečný číselný identifikátor, který se přiděluje občanům České a Slovenské republiky. V některých státech se pro identifikaci obyvatel využívají jiné identifikátory. &lt;br /&gt;
Z rodného čísla můžeme vyčíst např: datum narození, pohlaví a mnoho dalších informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formát rodného čísla ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Rodné číslo je desetimístné číslo, které je dělitelné jedenácti beze zbytku. První dvojčíslí vyjadřuje poslední dvě číslice roku narození, druhé dvojčíslí vyjadřuje měsíc narození, u žen zvýšené o 50, třetí dvojčíslí vyjadřuje den narození. Čtyřmístná koncovka je rozlišujícím znakem obyvatel narozených v tomtéž kalendářním dnu.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; http://www.mvcr.cz/clanek/prideleni-rodneho-cisla-931400.aspx, 25. 12. 2012 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např.: 915603/4219. Z tohoto rodného čísla můžeme zjistit, že osoba je žena, narozená 3. června 1991. Před 1. lednem 1954 byly rodná čísla devítimístná a na konci byly pouze 3 číslice. To se v roce 1954 změnilo na 4 číslice. Poslední číslice je doplněla podle toho, aby byla dělitelná 11. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některé zdroje však uvádí, že rodné číslo nemusí být dělitelné 11. Jsou to převážně rodná čísla, která byla vydána před rokem 1954. Je tedy možné, že v algoritmu je chyba. Problém může nastat, pokud potřebujete ověřit rodné číslo. Programátoři se tedy velmi často musí spoléhat na neověřené informace. Instrukce, jak lze zkontrolovat rodné číslo najdete na: http://lorenc.info/3MA381/overeni-spravnosti-rodneho-cisla.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přidělení rodného čísla ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Žádost o přidělení rodného čísla může podat cizinec, který nemá na území České republiky povolen pobyt na dobu delší než 90 dnů, a o přidělení rodného čísla požádal pro splnění podmínek podle zvláštních právních předpisů (např. zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů). &lt;br /&gt;
Výjimka: Má-li cizinec na území České republiky povolen pobyt na dobu delší než 90 dnů, rodné číslo přiděluje z moci úřední Ministerstvo vnitra - pracoviště odboru azylové a migrační politiky příslušné podle místa povoleného pobytu cizince.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; Ministerstvo vnitra České republiky Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/prideleni-rodneho-cisla-931400.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Žádost o přidělení rodného čísla lze podat osobně, prostřednictvím poštovní přepravy nebo elektronicky. &lt;br /&gt;
Žádost o přidělení rodného čísla musí být písemná, odůvodněná a musí obsahovat: &lt;br /&gt;
*jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich případné změny&lt;br /&gt;
*rodné příjmení&lt;br /&gt;
*den, měsíc a rok narození&lt;br /&gt;
*místo a okres narození; pokud se fyzická osoba narodila v cizině, místo narození a stát, na jehož území se narodila,&lt;br /&gt;
*pohlaví,&lt;br /&gt;
*státní občanství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Užití rodného čísla ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rodné číslo je považováno za osobní údaj. Nakládání a manipulace s rodným číslem mají i svá omezení daná zákonem na ochranu osobních údajů. Zneužití či nezákoná manipulace je trestána pokutou. &lt;br /&gt;
Rodné čislo je uvedeno na občanském průkaze. Číslo můžete využít při zakládání bankovního účtu, čísla pojištěnce pro zdravotní nebo sociální pojištění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rodné číslo v zahraničí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů,&lt;br /&gt;
* Vyhláška č. 296/2004 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel a kterou se mění vyhláška č. 177/2000 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel, zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech &lt;br /&gt;
ve znění vyhlášky č. 661/2004 Sb., ve znění vyhlášky č. 299/2006 Sb.&lt;br /&gt;
*www.mvcr.cz&lt;br /&gt;
* http://lorenc.info/3MA381/overeni-spravnosti-rodneho-cisla.htm, 25. 12. 2012&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MarieLemonova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Rodn%C3%A9_%C4%8D%C3%ADslo&amp;diff=27586</id>
		<title>Rodné číslo</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Rodn%C3%A9_%C4%8D%C3%ADslo&amp;diff=27586"/>
		<updated>2012-12-25T11:40:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MarieLemonova: /* Formát rodného čísla */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Marie Lemonová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' osobní údaje, identifikátor obyvatel&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - právní předpisy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''podřazené'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rodné číslo je jedinečný číselný identifikátor, který se přiděluje občanům České a Slovenské republiky. V některých státech se pro identifikaci obyvatel využívají jiné identifikátory. &lt;br /&gt;
Z rodného čísla můžeme vyčíst např: datum narození, pohlaví a mnoho dalších informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formát rodného čísla ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Rodné číslo je desetimístné číslo, které je dělitelné jedenácti beze zbytku. První dvojčíslí vyjadřuje poslední dvě číslice roku narození, druhé dvojčíslí vyjadřuje měsíc narození, u žen zvýšené o 50, třetí dvojčíslí vyjadřuje den narození. Čtyřmístná koncovka je rozlišujícím znakem obyvatel narozených v tomtéž kalendářním dnu.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; http://www.mvcr.cz/clanek/prideleni-rodneho-cisla-931400.aspx, 25. 12. 2012 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např.: 915603/4219. Z tohoto rodného čísla můžeme zjistit, že osoba je žena, narozená 3. června 1991. Před 1. lednem 1954 byly rodná čísla devítimístná a na konci byly pouze 3 číslice. To se v roce 1954 změnilo na 4 číslice. Poslední číslice je doplněla podle toho, aby byla dělitelná 11. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některé zdroje však uvádí, že rodné číslo nemusí být dělitelné 11. Jsou to převážně rodná čísla, která byla vydána před rokem 1954. Je tedy možné, že v algoritmu je chyba. Problém může nastat, pokud potřebujete ověřit rodné číslo. Programátoři se tedy velmi často musí spoléhat na neověřené informace. Instrukce, jak lze zkontrolovat rodné číslo najdete na: http://lorenc.info/3MA381/overeni-spravnosti-rodneho-cisla.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přidělení rodného čísla ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Žádost o přidělení rodného čísla může podat cizinec, který nemá na území České republiky povolen pobyt na dobu delší než 90 dnů, a o přidělení rodného čísla požádal pro splnění podmínek podle zvláštních právních předpisů (např. zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů). &lt;br /&gt;
Výjimka: Má-li cizinec na území České republiky povolen pobyt na dobu delší než 90 dnů, rodné číslo přiděluje z moci úřední Ministerstvo vnitra - pracoviště odboru azylové a migrační politiky příslušné podle místa povoleného pobytu cizince.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; Ministerstvo vnitra České republiky Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/prideleni-rodneho-cisla-931400.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Užití rodného čísla ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rodné číslo je považováno za osobní údaj. Nakládání a manipulace s rodným číslem mají i svá omezení daná zákonem na ochranu osobních údajů. Zneužití či nezákoná manipulace je trestána pokutou. &lt;br /&gt;
Rodné čislo je uvedeno na občanském průkaze. Číslo můžete využít při zakládání bankovního účtu, čísla pojištěnce pro zdravotní nebo sociální pojištění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů,&lt;br /&gt;
* Vyhláška č. 296/2004 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel a kterou se mění vyhláška č. 177/2000 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel, zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech &lt;br /&gt;
ve znění vyhlášky č. 661/2004 Sb. &lt;br /&gt;
ve znění vyhlášky č. 299/2006 Sb.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MarieLemonova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Rodn%C3%A9_%C4%8D%C3%ADslo&amp;diff=27585</id>
		<title>Rodné číslo</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Rodn%C3%A9_%C4%8D%C3%ADslo&amp;diff=27585"/>
		<updated>2012-12-25T11:39:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MarieLemonova: /* Formát rodného čísla */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Marie Lemonová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' osobní údaje, identifikátor obyvatel&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - právní předpisy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''podřazené'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rodné číslo je jedinečný číselný identifikátor, který se přiděluje občanům České a Slovenské republiky. V některých státech se pro identifikaci obyvatel využívají jiné identifikátory. &lt;br /&gt;
Z rodného čísla můžeme vyčíst např: datum narození, pohlaví a mnoho dalších informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formát rodného čísla ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Rodné číslo je desetimístné číslo, které je dělitelné jedenácti beze zbytku. První dvojčíslí vyjadřuje poslední dvě číslice roku narození, druhé dvojčíslí vyjadřuje měsíc narození, u žen zvýšené o 50, třetí dvojčíslí vyjadřuje den narození. Čtyřmístná koncovka je rozlišujícím znakem obyvatel narozených v tomtéž kalendářním dnu.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; http://www.mvcr.cz/clanek/prideleni-rodneho-cisla-931400.aspx, 25. 12. 2012 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např.: 915603/4219. Z tohoto rodného čísla můžeme zjistit, že osoba je žena, narozená 3. června 1991. Před 1. lednem 1954 byly rodná čísla devítimístná a na konci byly pouze 3 číslice. To se v roce 1954 změnilo na 4 číslice. Poslední číslice je doplněla podle toho, aby byla dělitelná 11. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některé zdroje však uvádí, že rodné číslo nemusí být dělitelné 11. Jsou to převážně rodná čísla, která byla vydána před rokem 1954. Je tedy možné, že v algoritmu je chyba. Problém může nastat, pokud potřebujete ověřit rodné číslo. Programátoři se tedy velmi často musí spoléhat na neověřené informace. Instrukce, jak lze zkontrolovat rodné číslo najdete na: http://lorenc.info/3MA381/overeni-spravnosti-rodneho-cisla.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přidělení rodného čísla ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Žádost o přidělení rodného čísla může podat cizinec, který nemá na území České republiky povolen pobyt na dobu delší než 90 dnů, a o přidělení rodného čísla požádal pro splnění podmínek podle zvláštních právních předpisů (např. zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů). &lt;br /&gt;
Výjimka: Má-li cizinec na území České republiky povolen pobyt na dobu delší než 90 dnů, rodné číslo přiděluje z moci úřední Ministerstvo vnitra - pracoviště odboru azylové a migrační politiky příslušné podle místa povoleného pobytu cizince.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; Ministerstvo vnitra České republiky Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/prideleni-rodneho-cisla-931400.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Užití rodného čísla ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rodné číslo je považováno za osobní údaj. Nakládání a manipulace s rodným číslem mají i svá omezení daná zákonem na ochranu osobních údajů. Zneužití či nezákoná manipulace je trestána pokutou. &lt;br /&gt;
Rodné čislo je uvedeno na občanském průkaze. Číslo můžete využít při zakládání bankovního účtu, čísla pojištěnce pro zdravotní nebo sociální pojištění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů,&lt;br /&gt;
* Vyhláška č. 296/2004 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel a kterou se mění vyhláška č. 177/2000 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel, zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech &lt;br /&gt;
ve znění vyhlášky č. 661/2004 Sb. &lt;br /&gt;
ve znění vyhlášky č. 299/2006 Sb.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MarieLemonova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Rodn%C3%A9_%C4%8D%C3%ADslo&amp;diff=27584</id>
		<title>Rodné číslo</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Rodn%C3%A9_%C4%8D%C3%ADslo&amp;diff=27584"/>
		<updated>2012-12-25T11:38:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MarieLemonova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Marie Lemonová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' osobní údaje, identifikátor obyvatel&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - právní předpisy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''podřazené'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rodné číslo je jedinečný číselný identifikátor, který se přiděluje občanům České a Slovenské republiky. V některých státech se pro identifikaci obyvatel využívají jiné identifikátory. &lt;br /&gt;
Z rodného čísla můžeme vyčíst např: datum narození, pohlaví a mnoho dalších informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formát rodného čísla ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Rodné číslo je desetimístné číslo, které je dělitelné jedenácti beze zbytku. První dvojčíslí vyjadřuje poslední dvě číslice roku narození, druhé dvojčíslí vyjadřuje měsíc narození, u žen zvýšené o 50, třetí dvojčíslí vyjadřuje den narození. Čtyřmístná koncovka je rozlišujícím znakem obyvatel narozených v tomtéž kalendářním dnu.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; http://www.mvcr.cz/clanek/prideleni-rodneho-cisla-931400.aspx, 25. 12. 2012 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Např.: 915603/4219. Z tohoto rodného čísla můžeme zjistit, že osoba je žena, narozená 3. června 1991. Před 1. lednem 1954 byly rodná čísla devítimístná a na konci byly pouze 3 číslice. To se v roce 1954 změnilo na 4 číslice. Poslední číslice je doplněla podle toho, aby byla dělitelná 11. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některé zdroje však uvádí, že rodné číslo nemusí být dělitelné 11. Jsou to převážně rodná čísla, která byla vydána před rokem 1954. Je tedy možné, že v algoritmu je chyba. Problém může nastat, pokud potřebujete ověřit rodné číslo. Programátoři se tedy velmi často musí spoléhat na neověřené informace. Instrukce, jak lze zkontrolovat rodné číslo najdete na: http://lorenc.info/3MA381/overeni-spravnosti-rodneho-cisla.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přidělení rodného čísla ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Žádost o přidělení rodného čísla může podat cizinec, který nemá na území České republiky povolen pobyt na dobu delší než 90 dnů, a o přidělení rodného čísla požádal pro splnění podmínek podle zvláštních právních předpisů (např. zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů). &lt;br /&gt;
Výjimka: Má-li cizinec na území České republiky povolen pobyt na dobu delší než 90 dnů, rodné číslo přiděluje z moci úřední Ministerstvo vnitra - pracoviště odboru azylové a migrační politiky příslušné podle místa povoleného pobytu cizince.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; Ministerstvo vnitra České republiky Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/prideleni-rodneho-cisla-931400.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Užití rodného čísla ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rodné číslo je považováno za osobní údaj. Nakládání a manipulace s rodným číslem mají i svá omezení daná zákonem na ochranu osobních údajů. Zneužití či nezákoná manipulace je trestána pokutou. &lt;br /&gt;
Rodné čislo je uvedeno na občanském průkaze. Číslo můžete využít při zakládání bankovního účtu, čísla pojištěnce pro zdravotní nebo sociální pojištění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů,&lt;br /&gt;
* Vyhláška č. 296/2004 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel a kterou se mění vyhláška č. 177/2000 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel, zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech &lt;br /&gt;
ve znění vyhlášky č. 661/2004 Sb. &lt;br /&gt;
ve znění vyhlášky č. 299/2006 Sb.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MarieLemonova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_bakal%C3%A1%C5%99e&amp;diff=27583</id>
		<title>KISK:Blok expertů/Témata pro bakaláře</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_bakal%C3%A1%C5%99e&amp;diff=27583"/>
		<updated>2012-12-25T09:52:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MarieLemonova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;div style=&amp;quot;float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Požadavky na hesla==&lt;br /&gt;
* minimální rozsah 3000 znaků textu hesla (bez hlavičky a literatury)&lt;br /&gt;
* heslo ve slovníku představuje definování významu hesla&lt;br /&gt;
* obsah podložen odbornou literaturou, která bude v textu uvedena&lt;br /&gt;
* klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]]); pokud nebude v práci dodrženo nebo bude chybně, bude heslo vráceno k přepracování!&lt;br /&gt;
* s výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na již zpracovaná hesla, která budou v textu zmíněna&lt;br /&gt;
* heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu&lt;br /&gt;
* u hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené); s výjimkou synonym taková slova existují pro každý pojem, pokud nebudou uvedena nebo budou špatně, bude heslo vráceno k přepracování!&lt;br /&gt;
* heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Postup při tvorbě hesla==&lt;br /&gt;
# na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,&lt;br /&gt;
# pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,&lt;br /&gt;
# pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete toto heslo na e-mail (mailto:kovarova@phil.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,&lt;br /&gt;
# kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),&lt;br /&gt;
# heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 13. PROSINCE 2012. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 15. LEDNA 2013.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Blok expertů - Vzor ==&lt;br /&gt;
* [[grooming]] - Pavla Kovářová&lt;br /&gt;
&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
{{RIGHTTOC}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - podzim 2012==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Bankovnípoplatky.com]]&lt;br /&gt;
*[[Digitální certifikát]] - Lucie Malúšková&lt;br /&gt;
*[[Data]]&lt;br /&gt;
*[[Digitální trezor]]&lt;br /&gt;
*[[Elektronický výpis]]&lt;br /&gt;
*[[E-mailová notifikace]]&lt;br /&gt;
*[[Hub]] (pracovní prostor)&lt;br /&gt;
*[[Internetbanking]] - Iveta Jansová&lt;br /&gt;
*[[JIC]] (Jihomoravské inovační centrum) - Alena Brožová&lt;br /&gt;
*[[Kasa.cz]] - Petr Šmíd&lt;br /&gt;
*[[Mint.com]] - Vojtěch Dvořák&lt;br /&gt;
*[[Mobilní platba]]&lt;br /&gt;
*[[Mobilní web]] - Jozef Tkáčik&lt;br /&gt;
*[[Morálka]] - Martina Sochorová&lt;br /&gt;
*[[Nápad roku]] (soutěž Vodafone)&lt;br /&gt;
*[[Patria.cz]]&lt;br /&gt;
*[[Programování]] - Vítězslav Rathouz&lt;br /&gt;
*[[Server]] &lt;br /&gt;
*[[Smlouva]] - Monika Krejčová&lt;br /&gt;
*[[Správa financí]] - Marie Lemonová&lt;br /&gt;
*[[SSL]] (Secure Sockets Layer) - Michal Létal&lt;br /&gt;
*[[Šifrování]] - Jonáš Kopp  &lt;br /&gt;
*[[Vyhláška]]&lt;br /&gt;
*[[Zlatá koruna]] (soutěž)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[ECLA]] (The European Classification System)&lt;br /&gt;
*[[Espacenet]]&lt;br /&gt;
*[[Klíčové slovo]] - Lenka Čípková&lt;br /&gt;
*[[Locarnská dohoda]] o zřízení mezinárodního třídění průmyslových vzorů a modelů&lt;br /&gt;
*[[Niceské třídění]] - Lenka Cvrkalová&lt;br /&gt;
*[[Objev]] &lt;br /&gt;
*[[OHIM]] (The Office of Harmonization for the Internal Market)&lt;br /&gt;
*[[Ochranná známka]] - Veronika Chromá&lt;br /&gt;
*[[Patentový spis]] - Jana Vebrová&lt;br /&gt;
*[[Průmyslové vlastnictví]] - Tereza Fussová&lt;br /&gt;
*[[Průmyslový vzor]] - Katrin Kalay&lt;br /&gt;
*[[Předmět průmyslových práv]]&lt;br /&gt;
*[[Rejstřík ochranných známek]]&lt;br /&gt;
*[[Rešerše]] - zpracováno dříve&lt;br /&gt;
*[[Smlouva o patentové spolupráci]]&lt;br /&gt;
*[[U.S. Patent Classification System]]&lt;br /&gt;
*ÚPV &lt;br /&gt;
*[[Užitný vzor]] - Lada Ambrožová&lt;br /&gt;
*[[Vědecká teorie]] - Pavla Otrasová&lt;br /&gt;
*[[Vídeňská dohoda]]&amp;amp;nbsp;- Anna Stránská&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?===&lt;br /&gt;
* [[Ceny za rozvoj české Wikipedie]]- Laura Kabai&lt;br /&gt;
* [[encyklopedie]] - Eliška Pernesová&lt;br /&gt;
* [[heslo]]&lt;br /&gt;
* [[MediaWiki]]&lt;br /&gt;
* [[QRpedia]] - Boris Turek&lt;br /&gt;
* [[Studenti píší Wikipedii]]&lt;br /&gt;
* [[trol]] (na internetu) - Lukáš Závodný&lt;br /&gt;
* [[Wiki miluje památky]] - Miroslava Töpferová&lt;br /&gt;
* [[Wikidata]]&lt;br /&gt;
* [[Wikidruh]]&lt;br /&gt;
* [[Wikikniha]] - Edita Hečová&lt;br /&gt;
* [[Wikimedia ČR]] - Štěpánka Kaftanová&lt;br /&gt;
* [[Wikimedia Foundation]] - Václav Ovčačík&lt;br /&gt;
* [[Wikimedian]]&lt;br /&gt;
* [[Wikinomie]] &lt;br /&gt;
* [[Wikipedista]]&lt;br /&gt;
* [[Wikipe-tan]]&lt;br /&gt;
* [[WikiSkripta]] - Kateřina Kopecká&lt;br /&gt;
* [[Wikitravel]]&lt;br /&gt;
* [[Wikiverzita]] &lt;br /&gt;
* [[Wikizpráva]]&lt;br /&gt;
* [[Wiktionary]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?===&lt;br /&gt;
* [[bibliografie]] - Matej Kucharovic&lt;br /&gt;
* [[Blended learning]] - Roman Novotný&lt;br /&gt;
* [[BMC]] (Bibliographia medica Čechoslovaca)&lt;br /&gt;
* [[česká zdravotní politika]]&lt;br /&gt;
* [[EAHIL]] (European Association for Health Information and Libraries)&lt;br /&gt;
* [[elektronický zdroj]] - Klára Tesařová&lt;br /&gt;
* [[HDP]] (hrubý domácí produkt) - Lada Kadaníková&lt;br /&gt;
* [[Hippokratova přísaha]] - Petr Hejtmánek&lt;br /&gt;
* [[klinický knihovník]]&lt;br /&gt;
* [[konzorcium]]&lt;br /&gt;
* [[legislativa]] - Olga Senčaková&lt;br /&gt;
* [[lékařská etika]] - Michaela Hortová&lt;br /&gt;
* [[lékařství]] - Jana Doupovcová&lt;br /&gt;
* [[licenční smlouva]]&lt;br /&gt;
* [[medical library]]&lt;br /&gt;
* [[medicína]]&lt;br /&gt;
* [[Medvik]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[MVS|meziknihovní výpůjční služba]] - již zpracováno&lt;br /&gt;
* [[MLA]] (Medical Library Association)&lt;br /&gt;
* [[Národní soustava povolání]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[Peer-review]]&lt;br /&gt;
* [[portál]] - Jaroslav Bednář&lt;br /&gt;
* [[Problem-based learning]] - Lenka Svobodová&lt;br /&gt;
* [[PubMed]]&lt;br /&gt;
* [[referenční knihovník]] &lt;br /&gt;
* [[sociální lékařství]] - Michaela Kouřilová&lt;br /&gt;
* [[specializovaná knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[veřejná knihovna]] - Sylva Šimůnková&lt;br /&gt;
* [[veřejné informační služby ve zdravotnictví]]&lt;br /&gt;
* [[vzdálený přístup]]&lt;br /&gt;
* [[zákon o zdravotních službách]]&lt;br /&gt;
* [[zdravotnictví]] - Jan Hrabal&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu===&lt;br /&gt;
* [[arbitráž]]&lt;br /&gt;
* [[auditor]]&lt;br /&gt;
* [[CzechPOINT]] - Jana Vebrová&lt;br /&gt;
* [[datová schránka]] - Jana Pekárková&lt;br /&gt;
* [[DONEZ]] (Docházka nezaměstnaných)&lt;br /&gt;
* [[eGovernment]] - Martin Brzobohatý&lt;br /&gt;
* [[elektronické volby]] - Kateřina Petrová&lt;br /&gt;
* [[Ernst &amp;amp; Young]] - Lucie Bělejová&lt;br /&gt;
* [[hyperzávislost]]&lt;br /&gt;
* [[judikatura]] - Petr Šmíd&lt;br /&gt;
* [[Karta života]] &lt;br /&gt;
* [[Opencard]] - Daniel Novák&lt;br /&gt;
* [[OPUScard]]&lt;br /&gt;
* [[podzákonná norma]]&lt;br /&gt;
* [[rodné číslo]] - Marie Lemonová&lt;br /&gt;
* [[sKarta]] - Lenka Cvrkalová&lt;br /&gt;
* [[soukromí]] - Katarína Filičková&lt;br /&gt;
* [[výběrové řízení]]&lt;br /&gt;
* [[základní registry]]&lt;br /&gt;
* [[zdravotní knížka]] (obecně, ne IZIP)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky===&lt;br /&gt;
* [[Apple TV]] - Karolína Krbcová&lt;br /&gt;
* [[Bibliotheca RFID Library Systems]]&lt;br /&gt;
* [[Bluetooth]] - Alena Paulusová&lt;br /&gt;
* [[Card Emulation]]&lt;br /&gt;
* [[Geek]] - Jaroslav Bednář&lt;br /&gt;
* [[Geocaching]] - Veronika Krausová&lt;br /&gt;
* [[Google Wallet]]&lt;br /&gt;
* [[iBorrow]]&lt;br /&gt;
* [[IFurniture]]&lt;br /&gt;
* [[iHome]]&lt;br /&gt;
* [[iChecking]]&lt;br /&gt;
* [[iOffice]] - Anna Halfarová&lt;br /&gt;
* [[iPod]] - Tereza Čoupková&lt;br /&gt;
* [[iTravel]]&lt;br /&gt;
* [[kontrola přístupu]]&lt;br /&gt;
* [[Mastercard Paypass]] - Lukáš Strouhal&lt;br /&gt;
* [[m-komerce]]&lt;br /&gt;
* [[mobilní peněženka]]&lt;br /&gt;
* [[Mobito]] - Jakub Forman&lt;br /&gt;
* [[NFC]] (Near Field Communication)- Kateřina Šťastná&lt;br /&gt;
* [[NFC Forum]]&lt;br /&gt;
* [[NFC tag]]&lt;br /&gt;
* [[Passbook]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
* [[Poken]] - Gabriela Tšponová&lt;br /&gt;
* [[Product placement]]- Filip Kocián&lt;br /&gt;
* [[prototypování]]&lt;br /&gt;
* [[SIM karta]] - Denisa Šnédarová&lt;br /&gt;
* [[Smart Parking]]&lt;br /&gt;
* [[Smart Poster]]&lt;br /&gt;
* [[standard]]&lt;br /&gt;
* [[technologie]]&lt;br /&gt;
* [[úložiště]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
* [[Use Case]] – Jan Martinek&lt;br /&gt;
* [[Visa payWave]] - Eva Mertová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality===&lt;br /&gt;
* [[analýza]]&lt;br /&gt;
* [[archivace]]&lt;br /&gt;
* [[audiovizuální dokument]] &lt;br /&gt;
* [[autobiografie]] - Martina Sehnalová&lt;br /&gt;
* [[autorizace]]&lt;br /&gt;
* [[autorizační protokol]]&lt;br /&gt;
* [[biografie]]&lt;br /&gt;
* [[CD]] (kompaktní disk) - Martin Chalupa &lt;br /&gt;
* [[Centrum orální historie ÚSD AV ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Centrum vizuální historie Malach]]&lt;br /&gt;
* [[COHA]] (Česká asociace orální historie)&lt;br /&gt;
* [[diktafon]]&lt;br /&gt;
* [[DVD]] - Martina Volavková&lt;br /&gt;
* [[emoce]] - Kateřina Veselá&lt;br /&gt;
* [[etický kodex]] - Zdeňka Sovková&lt;br /&gt;
* [[fotoaparát]] &lt;br /&gt;
* [[historie každodennosti]]&lt;br /&gt;
* [[historiografie]]&lt;br /&gt;
* [[interpretace]]&lt;br /&gt;
* [[kamera]] - Andrea Prokopová&lt;br /&gt;
* [[MD]] (Minidisc)&lt;br /&gt;
* [[metodologie]]&lt;br /&gt;
* [[narátor]]&lt;br /&gt;
* [[nářečí]] - Michal Kaláb&lt;br /&gt;
* [[orální historie]] - Ester Březinová&lt;br /&gt;
* [[Paměť národa]] (portál)&lt;br /&gt;
* [[paměťový disk]] – Kristýna Klímková&lt;br /&gt;
* [[pramen]] (ne vodní) - Lenka Cahlová&lt;br /&gt;
* [[Příběhy bezpráví]] - Miroslava Töpferová&lt;br /&gt;
* [[sborník]]&lt;br /&gt;
* [[SOHI]] (Středisko orální historie)&lt;br /&gt;
* [[Stopy totality]]&lt;br /&gt;
* [[ÚSD]] (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR)&lt;br /&gt;
* [[Ústav pro studium totalitních režimů]] &lt;br /&gt;
* [[zákon o archivnictví a spisové službě]] - Jana Pekárková&lt;br /&gt;
* [[Zmizelí sousedé]] - Jana Slaná&lt;br /&gt;
* [[žurnalistika]] - Kateřina Slámová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů===&lt;br /&gt;
* [[akustický model]]&lt;br /&gt;
* [[dolování dat]] &lt;br /&gt;
* [[foném]]&lt;br /&gt;
* [[Fourierova transformace]]&lt;br /&gt;
* [[Gaussova křivka]]&lt;br /&gt;
* [[identita]]&lt;br /&gt;
* [[index]]&lt;br /&gt;
* [[indexační engine]]&lt;br /&gt;
* [[indexování]]&lt;br /&gt;
* [[ivektor]]&lt;br /&gt;
* [[jazykový model]]&lt;br /&gt;
* [[matice]] - Petr Věžník&lt;br /&gt;
* [[mikrofon]] - Tereza Deutschová&lt;br /&gt;
* [[MZK]] (Moravská zemská knihovna)- Andrea Mizerová&lt;br /&gt;
* [[n-gram]]&lt;br /&gt;
* [[rejstřík]]&lt;br /&gt;
* [[rozpoznání řeči]]&lt;br /&gt;
* [[signál]]&lt;br /&gt;
* [[skrytý Markovův model]]&lt;br /&gt;
* [[trénovací data]]&lt;br /&gt;
* [[User Friendly]]&lt;br /&gt;
* [[vyhledávání]]&lt;br /&gt;
* [[výslovnostní slovník]] - Eva Sedláková&lt;br /&gt;
* [[zpracování řeči]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy===&lt;br /&gt;
* [[agregovaná data]]&lt;br /&gt;
* [[CESSDA]] (Council of European Social Science Data Archives)&lt;br /&gt;
* [[citlivý údaj]] (dle zákona)&lt;br /&gt;
* [[CVVM]] (Centrum pro výzkum veřejného mínění)&lt;br /&gt;
* [[ČSDA]] (Český sociálněvědní datový archiv)&lt;br /&gt;
* [[ČSÚ]] (Český statistický úřad) - Václav Kůs&lt;br /&gt;
* [[datová matice]]&lt;br /&gt;
* [[datový archiv]]&lt;br /&gt;
* [[datový katalog]]&lt;br /&gt;
* [[datový soubor]]&lt;br /&gt;
* [[DDI]] (Data Documentation Initiative)&lt;br /&gt;
* [[ESS]] (European Social Survey)&lt;br /&gt;
* [[Eurobarometer]]&lt;br /&gt;
* [[Eurostat]]&lt;br /&gt;
* [[Evropský výzkum hodnot]]&lt;br /&gt;
* [[GSS]] (General Social Survey)&lt;br /&gt;
* [[ISSP]] (International Social Survey Programme) - Veronika Víšková&lt;br /&gt;
* [[korelační analýza]]&lt;br /&gt;
* [[management dat]]&lt;br /&gt;
* [[MEDARD]] (archiv)&lt;br /&gt;
* [[Nesstar]]&lt;br /&gt;
* [[obchodní tajemství]]&lt;br /&gt;
* [[OECD]] (Organisation for Economic Co-operation and Development) - Václav Kůs&lt;br /&gt;
* [[PIRLS]] (Progress in International Reading Literacy Study)&lt;br /&gt;
* [[primární data]]&lt;br /&gt;
* [[přehledová studie]]&lt;br /&gt;
* [[regresní analýza]]&lt;br /&gt;
* [[sčítání lidu]] - Eva Šteinigerová&lt;br /&gt;
* [[sekundární analýza dat]]&lt;br /&gt;
* [[STATISTICA]] (program)&lt;br /&gt;
* [[sub judice]]&lt;br /&gt;
* [[Světový výzkum hodnot]]&lt;br /&gt;
* [[TIMSS]] (Trends in International Mathematics and Science Study)&lt;br /&gt;
* [[UK Data Archive]]&lt;br /&gt;
* [[výzkumná dokumentace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vít Šisler: Digital Game-Based Learning: Využití počítačových her ve vzdělávání ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Debriefing]] - Daniela Králová&lt;br /&gt;
*[[Dungeon game]] - Jakub Alt &lt;br /&gt;
*[[Edutainment]]&lt;br /&gt;
*[[Evropa 2045]] - Jana Otevřelová&lt;br /&gt;
*[[Evropská rada]]&lt;br /&gt;
*[[Experiment]]&lt;br /&gt;
*[[Focus groups]] &lt;br /&gt;
*[[Frontální výuka]]&lt;br /&gt;
*[[GBL]] (Game based learning) - Eva Durnová&lt;br /&gt;
*[[Impaktovaný časopis]] - Martina Zoubková&lt;br /&gt;
*[[Intervenční studie]]&lt;br /&gt;
*[[Konstruktivismus]]&lt;br /&gt;
*[[Mentální model]] - Jakub Alt&lt;br /&gt;
*[[Počítačová gramotnost]] - Anna Halfarová&lt;br /&gt;
*[[Posttest]]&lt;br /&gt;
*[[Pretest]]&lt;br /&gt;
*[[Retenční test]]&lt;br /&gt;
*[[RPG]] (Role-playing game) - Ivo Macík&lt;br /&gt;
*[[Serious game]] - Jonáš Prstek&lt;br /&gt;
*[[Simulační hra]] - Petr Pospíchal&lt;br /&gt;
*[[Strategická hra]] - Věra Žitková&lt;br /&gt;
*[[Transfer znalostí]]&lt;br /&gt;
*[[Virtuální laboratoř]]&lt;br /&gt;
*[[Výuková hra]]&lt;br /&gt;
*[[Vzdělávací simulace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety===&lt;br /&gt;
*[[AACR2]]&lt;br /&gt;
*[[Aleph]]&lt;br /&gt;
*[[automatizace knihovnictví]]&lt;br /&gt;
*[[BIBIS]] (knihovnický systém)&lt;br /&gt;
*[[British Library]] Lucie Górecká&lt;br /&gt;
*[[CASLIN]] (katalog)&lt;br /&gt;
*[[Česká národní bibliografie]]&lt;br /&gt;
*[[ELAG]] (European Library Automation Group)&lt;br /&gt;
*[[Ethernet]]&lt;br /&gt;
*[[Ex Libris]](firma)&lt;br /&gt;
*[[HTTP Server]]&lt;br /&gt;
*[[jmenné zpracování]]&lt;br /&gt;
*[[katalogizační pravidla]]&lt;br /&gt;
*[[Klementinum]]&lt;br /&gt;
*[[knihovní systém]]&lt;br /&gt;
*[[KOLIN]] (Košice Library Information Network)&lt;br /&gt;
*[[LCSH]]&lt;br /&gt;
*[[LINCA]] (Library Information Network in Czech Academy)&lt;br /&gt;
*[[LTP]] (long-term potentiation)&lt;br /&gt;
*[[MDT]] - Miroslava Brázdová&lt;br /&gt;
*[[Mellonova nadace]]&lt;br /&gt;
*[[mikrofilmování]] - Barbora Mohelníková&lt;br /&gt;
*[[MIT]] (Massachusetts Institute of Technology)&lt;br /&gt;
*[[MOLIN]] (Moravian Library Information Network)&lt;br /&gt;
*[[Národní autority ČR]]&lt;br /&gt;
*[[Rada pro katalogizační politiku]]&lt;br /&gt;
*[[retrospektivní konverze]]&lt;br /&gt;
*[[RFI]] (Request for Information)&lt;br /&gt;
*[[RISK]] (Rozvoj informační sítě veřejných knihoven)&lt;br /&gt;
*[[SEX]] (Sekce experimentálního knihovnictví)&lt;br /&gt;
*[[souborný katalog]]&lt;br /&gt;
*[[TCP/IP]]&lt;br /&gt;
*[[TINLIB]]&lt;br /&gt;
*[[UNIMARC]]&lt;br /&gt;
*[[UNIX]] Dagmar Chládková&lt;br /&gt;
*[[výměnný formát]]&lt;br /&gt;
*[[Z39.50]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - JARO 2012==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===&lt;br /&gt;
* [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek&lt;br /&gt;
* [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová&lt;br /&gt;
* [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek&lt;br /&gt;
* [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková&lt;br /&gt;
* [[Psychoterapie]] - Eva Popelková&lt;br /&gt;
* [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová&lt;br /&gt;
* [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová&lt;br /&gt;
* [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová&lt;br /&gt;
* [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová&lt;br /&gt;
* [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová&lt;br /&gt;
* [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová&lt;br /&gt;
* [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová&lt;br /&gt;
* [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková&lt;br /&gt;
*[[skenování pro digitalizaci - techniky]]  Michala Mádlová&lt;br /&gt;
*[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz&lt;br /&gt;
*[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová&lt;br /&gt;
*[[MARC21]] - Michal Klajban&lt;br /&gt;
*[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek&lt;br /&gt;
*[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová&lt;br /&gt;
*[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
*[[ALTO]] - Jan Karlík&lt;br /&gt;
*[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová&lt;br /&gt;
*[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha&lt;br /&gt;
*[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová&lt;br /&gt;
*[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová&lt;br /&gt;
*[[Digitalkoot]] - Lucie Malúšková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===&lt;br /&gt;
* [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová&lt;br /&gt;
* [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková&lt;br /&gt;
* [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ)  - Petra Němcová&lt;br /&gt;
* [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos&lt;br /&gt;
* [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana&lt;br /&gt;
* [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková&lt;br /&gt;
* [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
* [[školská reforma]] - Jana Slaná&lt;br /&gt;
* [[rámcové vzdělávací programy]] &lt;br /&gt;
* [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová&lt;br /&gt;
* [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Martin Bastl: Netwar===&lt;br /&gt;
* [[netwar]] - Julie Haladová&lt;br /&gt;
* [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
* [[kracking]] - Petra Němcová&lt;br /&gt;
* [[phreaking]] - Edita Hečová&lt;br /&gt;
* [[phishing]] - Martin Chalupa&lt;br /&gt;
* [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák&lt;br /&gt;
* [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová&lt;br /&gt;
* [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová&lt;br /&gt;
* [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká&lt;br /&gt;
* [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová&lt;br /&gt;
* [[FloodNet]] - Roman Novotný&lt;br /&gt;
* [[kauza Napster]] - Filip Kocián&lt;br /&gt;
* [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová&lt;br /&gt;
* [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová&lt;br /&gt;
* [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová&lt;br /&gt;
* [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová&lt;br /&gt;
* [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová&lt;br /&gt;
* [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai&lt;br /&gt;
* [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal&lt;br /&gt;
* [[Informační válka]] - Jiří Beran&lt;br /&gt;
* [[Malware]] - Michal Létal&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Petr Přidal: Georeferencer===&lt;br /&gt;
* [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek&lt;br /&gt;
* [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===&lt;br /&gt;
* [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová&lt;br /&gt;
* [[interakční design]] - Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
* [[obsahová strategie]] (content strategy)&lt;br /&gt;
* [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil&lt;br /&gt;
* [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp&lt;br /&gt;
* [[JavaScript]] - Jan Karlík&lt;br /&gt;
* [[wireframy]] - Lukáš Závodný, Václav Kůs&lt;br /&gt;
* [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
* [[webová typografie]] - Daniela Králová&lt;br /&gt;
* [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš&lt;br /&gt;
* [[UX designer]]&lt;br /&gt;
* [[UX design]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová&lt;br /&gt;
* [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský&lt;br /&gt;
* [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar&lt;br /&gt;
* [[Gamifikace]] - Jaromír Červený&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===&lt;br /&gt;
* [[FinLiCo]] - Martina Musilová&lt;br /&gt;
* [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská&lt;br /&gt;
* [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová&lt;br /&gt;
* [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová&lt;br /&gt;
* [[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka&lt;br /&gt;
* [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková&lt;br /&gt;
* [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová&lt;br /&gt;
* [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová&lt;br /&gt;
* [[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]] - Jakub Alt&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===&lt;br /&gt;
* [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková&lt;br /&gt;
* [[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková&lt;br /&gt;
* [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková&lt;br /&gt;
* [[Software Studies]] - Martina Volavková&lt;br /&gt;
* [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová&lt;br /&gt;
* [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá&lt;br /&gt;
* [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká&lt;br /&gt;
* [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček&lt;br /&gt;
* [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík&lt;br /&gt;
* [[Prediktivní analýza s využitím internetu]] - Jakub Procházka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===&lt;br /&gt;
* [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[Nový směr ve vývoji Kinectu]] - Lukáš Kisler&lt;br /&gt;
* [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===&lt;br /&gt;
* [[mHealth]] - Jan Hrabal&lt;br /&gt;
* [[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová&lt;br /&gt;
* [[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová&lt;br /&gt;
* [[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová&lt;br /&gt;
* [[eRecept]] - Myroslava Kutsyn&lt;br /&gt;
* [[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová&lt;br /&gt;
* [[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb&lt;br /&gt;
* [[Nová média ve zdravotnictví]] - Daniel Novák&lt;br /&gt;
* [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
* [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík&lt;br /&gt;
* [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský&lt;br /&gt;
* [[Expertní systémy v péči o zdraví]] - Martin Mašek&lt;br /&gt;
* [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková&lt;br /&gt;
* [[SignWriting]] - Alena Paulusová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===&lt;br /&gt;
* [[TED]] - Michal Klajban&lt;br /&gt;
* [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová&lt;br /&gt;
* [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý&lt;br /&gt;
* [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - podzim 2011==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===&lt;br /&gt;
* [[Politická satira]] - Dagmar Šiková&lt;br /&gt;
* [[City identity]] - Drahomír Hájek&lt;br /&gt;
* [[Mystifikace]] - Jakub Forman&lt;br /&gt;
* [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===&lt;br /&gt;
* [[user experience]] - Jakub Procházka&lt;br /&gt;
* [[user-centered design]] - Iveta Jansová&lt;br /&gt;
* [[UX designer]] - Simona Střalková&lt;br /&gt;
* [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová&lt;br /&gt;
* [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová&lt;br /&gt;
* [[design služeb]] - Marie Štouračová&lt;br /&gt;
* [[použitelnost]] - Jitka Šiborová&lt;br /&gt;
* [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková&lt;br /&gt;
* [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===&lt;br /&gt;
* [[ne-konference]] - Dagmar Šiková&lt;br /&gt;
* [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
* [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===&lt;br /&gt;
* [[Corporate Design]] - Daniel Šváb&lt;br /&gt;
* [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová&lt;br /&gt;
* [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová&lt;br /&gt;
* [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp&lt;br /&gt;
* [[Brand]] &lt;br /&gt;
* [[Font]] - Andrea Szászová&lt;br /&gt;
* [[Typografie]] -Lucie Górecká&lt;br /&gt;
* [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková&lt;br /&gt;
* [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková&lt;br /&gt;
* [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Michal Juhás: Bookfan===&lt;br /&gt;
* [[StartUp]] - Petr Maňásek&lt;br /&gt;
* [[Facebook]]&lt;br /&gt;
* [[Business plan]] - Michaela Kočová&lt;br /&gt;
* [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
* [[Angel investor]] - Ester Březinová&lt;br /&gt;
* [[exit strategy]] - Monika Krejčová&lt;br /&gt;
* [[self-publishing]] - Jiří Krišpin&lt;br /&gt;
* [[Online komunita]] - Eva Durnová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===&lt;br /&gt;
* [[korpus]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský&lt;br /&gt;
* [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn&lt;br /&gt;
* [[syntax]] - Alena Brožová&lt;br /&gt;
* [[slovotvorba]] - Martina Sochorová&lt;br /&gt;
* [[sémantika]] - Dominika Frömelová&lt;br /&gt;
* [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká&lt;br /&gt;
* [[VerbaLex]] - Karolína Žáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Josef Průša: Open source hardware===&lt;br /&gt;
* [[open source hardware]] - Daniela Králová&lt;br /&gt;
* [[GNU GPL]] - Milan Spisar&lt;br /&gt;
* [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová&lt;br /&gt;
* [[OpenCores]] - Martin Mašek&lt;br /&gt;
* [[RepRap]] - Kristina Luskačová&lt;br /&gt;
* [[Arduino]] - Julie Haladová&lt;br /&gt;
* [[3D tisk]] - Kristina Luskačová&lt;br /&gt;
* [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová&lt;br /&gt;
* [[3D skener]] - Katarína Hečková&lt;br /&gt;
* [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[BTS]] - Martina Snozová&lt;br /&gt;
*[[geolokace]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
*[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
*[[IP adresa]] - Martina Snozová&lt;br /&gt;
*[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč&lt;br /&gt;
*[[Augmented Reality]] - Marek Moťka&lt;br /&gt;
*[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos&lt;br /&gt;
*[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová&lt;br /&gt;
*[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová&lt;br /&gt;
*[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová&lt;br /&gt;
*[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan&lt;br /&gt;
*[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová&lt;br /&gt;
*[[Hackathon]] - Josef Ludvíček&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===&lt;br /&gt;
*[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
*[[Spokojenost]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
*[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová&lt;br /&gt;
*[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek&lt;br /&gt;
*[[Work-life balance]] - Kamila Burdová&lt;br /&gt;
*[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
*[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová&lt;br /&gt;
*[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===&lt;br /&gt;
*[[učící knihovník]] - Marie Indráková&lt;br /&gt;
*[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková&lt;br /&gt;
*[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza&lt;br /&gt;
*[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
*[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===&lt;br /&gt;
*[[Arteterapie]] - Jakub Nytl&lt;br /&gt;
*[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová&lt;br /&gt;
*[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián&lt;br /&gt;
*[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková&lt;br /&gt;
* [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - jaro 2011==&lt;br /&gt;
===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===&lt;br /&gt;
* [[archiv]] - Myroslava Kutsyn&lt;br /&gt;
* [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
* [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha&lt;br /&gt;
* [[gesto]]- Marta Konířová&lt;br /&gt;
* [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[Google Goggles]] - Viliam Vateha&lt;br /&gt;
* [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková&lt;br /&gt;
* [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková&lt;br /&gt;
* [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek&lt;br /&gt;
* [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek&lt;br /&gt;
* [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban&lt;br /&gt;
* [[Google Squared]] - Alena Brožová&lt;br /&gt;
* [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)&lt;br /&gt;
* [[IBM SPSS]] - Lumír Czech&lt;br /&gt;
* [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč&lt;br /&gt;
* [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín&lt;br /&gt;
* [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková&lt;br /&gt;
* [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE&lt;br /&gt;
* [[tablet PC]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
* [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka&lt;br /&gt;
* [[Wikipedia]] - Michal Klajban&lt;br /&gt;
* [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Marketing knihoven na sociálních sítích===&lt;br /&gt;
* [[365 projekt]] - Irena Hodžová&lt;br /&gt;
* [[Book trailer]] - Jiří Krišpin&lt;br /&gt;
* [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková&lt;br /&gt;
* [[fotobanka]] - Lenka Čípková&lt;br /&gt;
* [[geolokace]] &lt;br /&gt;
* [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková&lt;br /&gt;
* [[hashtag]] - Iveta Jansová&lt;br /&gt;
* [[Influencer Marketing]] - Romana Králová &lt;br /&gt;
* [[infografika]] - Irena Hodžová&lt;br /&gt;
* [[inovace]] - Miroslav Kršek&lt;br /&gt;
* [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová&lt;br /&gt;
* [[newsletter]]- Markéta Novotná&lt;br /&gt;
* [[paradigma]] - Vrzalová Tereza&lt;br /&gt;
* [[QR kód]] - Jitka Šiborová&lt;br /&gt;
* [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová&lt;br /&gt;
* [[statistika]] - Marie Vlčková&lt;br /&gt;
* [[storytelling]] - Marie Packová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===&lt;br /&gt;
* [[abandonware]] - Sylvie Dyčková&lt;br /&gt;
* [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová&lt;br /&gt;
* [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková&lt;br /&gt;
* [[brand]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
* [[cechovní značka]] - Monika Krejčová&lt;br /&gt;
* [[Common Law]] - Gabriela Obstová&lt;br /&gt;
* [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová&lt;br /&gt;
* [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková&lt;br /&gt;
* [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková&lt;br /&gt;
* [[kultura]] - Magdalena Jirásková&lt;br /&gt;
* [[licence]]- Marie Packová&lt;br /&gt;
* [[minnesengr]]- Michaela Blažejová&lt;br /&gt;
* [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová&lt;br /&gt;
* [[Napster]] - Igor Hlaváč&lt;br /&gt;
* [[oligopol]] - Lenka Matušková&lt;br /&gt;
* [[patent]] - Markéta Novotná&lt;br /&gt;
* [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková&lt;br /&gt;
* [[Road Show]] - Tomáš Ocásek&lt;br /&gt;
* [[States' Rights]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[User Experience]] - Miroslava Brázdová&lt;br /&gt;
* [[vydavatel]] - Lenka Fatková&lt;br /&gt;
* [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová&lt;br /&gt;
* [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Open Access===&lt;br /&gt;
* [[ArXiv]] - Marie Zagorová&lt;br /&gt;
* [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová&lt;br /&gt;
* [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
* [[Dspace]] - Petra Besperátová&lt;br /&gt;
* [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová&lt;br /&gt;
* [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová&lt;br /&gt;
* [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[Open Access]] - Magda Šallaiová&lt;br /&gt;
* [[Open Access Week]] - Petra Besperátová&lt;br /&gt;
* [[plagiát]] - Katarína Hečková&lt;br /&gt;
* [[preprint]]- Dalibor Bláha&lt;br /&gt;
* [[recenze]] - Jaroslav Bednář&lt;br /&gt;
* [[repozitář]] - Martina Snozová&lt;br /&gt;
* [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová&lt;br /&gt;
* [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Pirátství dnes i kdysi===&lt;br /&gt;
* [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků&lt;br /&gt;
* [[kniha]] - Martina Sochorová&lt;br /&gt;
* [[knihtisk]] - Karolína Žáková&lt;br /&gt;
* [[kopie]] - Edita Hečová&lt;br /&gt;
* [[litografie]] - Marta Janošová&lt;br /&gt;
* [[MP3]] - Emil Budín&lt;br /&gt;
* [[pirátství]] - Magdalena Kahounová&lt;br /&gt;
* [[počítačový program]]- Michaela Blažejová&lt;br /&gt;
* [[průmysl]] - Daniel Šváb&lt;br /&gt;
* [[revoluce]] - Monika Machovská &lt;br /&gt;
* [[software]]- Veronika Svobodová&lt;br /&gt;
* [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková&lt;br /&gt;
* [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová&lt;br /&gt;
* [[vynález]] - Marcela Střelcová&lt;br /&gt;
* [[zákon]] - Dominika Fromelová&lt;br /&gt;
* [[znalost]] - Magdaléna Filipová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Národní digitální knihovna===&lt;br /&gt;
* [[born digital]] - Lucia Kelemenová&lt;br /&gt;
* [[CESNET2]] - Jakub Hradil&lt;br /&gt;
* [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová&lt;br /&gt;
* [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček&lt;br /&gt;
* [[emulace]] - Kateřina Kašíková&lt;br /&gt;
* [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová&lt;br /&gt;
* [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová&lt;br /&gt;
* [[MARC21]] - &lt;br /&gt;
* [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[METS]] - Martina Snížková&lt;br /&gt;
* [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek&lt;br /&gt;
* [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek&lt;br /&gt;
* [[PDF]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[personalizace]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[robotický skener]] - Eva Durnová&lt;br /&gt;
* [[rukopis]] - Simona Střalková&lt;br /&gt;
* [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek&lt;br /&gt;
* [[TIFF]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[veřejná správa]] - Marek Moťka&lt;br /&gt;
* [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová&lt;br /&gt;
* [[workflow]] - Dagmar Šiková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===&lt;br /&gt;
* [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová&lt;br /&gt;
* [[citační analýza]] - Antonín Pokorný&lt;br /&gt;
* [[editor]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[ISO 690]] - Pavel Navrátil&lt;br /&gt;
* [[plagiátorství]] - Simona Chudobová&lt;br /&gt;
* [[scientometrie]] - Veronika Rychtová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===&lt;br /&gt;
* [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková&lt;br /&gt;
* [[citační etika]]- Julie Haladová&lt;br /&gt;
* [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská&lt;br /&gt;
* [[generace X]] - Antonín Pokorný&lt;br /&gt;
* [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová&lt;br /&gt;
* [[hardware]] - Veronika Krausová&lt;br /&gt;
* [[referenční služby]] - Filip Kocián&lt;br /&gt;
* [[rešeršní služby]]- Eva Popelková&lt;br /&gt;
* [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===&lt;br /&gt;
* [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová&lt;br /&gt;
* [[cracker]] - Michal Kunrt&lt;br /&gt;
* [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica&lt;br /&gt;
* [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová&lt;br /&gt;
* [[gambler]] - Michaela Bočánová&lt;br /&gt;
* [[globalizace]] - Lukáš Prorok&lt;br /&gt;
* [[Google Street View]] - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
* [[hacker]] - Jonáš Kopp &lt;br /&gt;
* [[hacktivismus]] - Jakub Alt&lt;br /&gt;
* [[informační smog]] - Milan Říha&lt;br /&gt;
* [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský&lt;br /&gt;
* [[komunikace]]- Pavla Bárnetová&lt;br /&gt;
* [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová&lt;br /&gt;
* [[kyberpunk]] - Hana Holoubková&lt;br /&gt;
* [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka&lt;br /&gt;
* [[netholismus]] - Kamila Burdová&lt;br /&gt;
* [[netománie]] - Jitka Šteflová&lt;br /&gt;
* [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková&lt;br /&gt;
* [[Open Source]] - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
* [[outsourcing]]- Marie Indráková&lt;br /&gt;
* [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong&lt;br /&gt;
* [[Stuxnet]] - Josef Kos&lt;br /&gt;
* [[závislost]] - Hana Nováková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - podzim 2010==&lt;br /&gt;
===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===&lt;br /&gt;
* [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová&lt;br /&gt;
* [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová&lt;br /&gt;
* [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová&lt;br /&gt;
* [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová&lt;br /&gt;
* [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá&lt;br /&gt;
* [[ISO 11620]] - Simona Střalková&lt;br /&gt;
* [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková&lt;br /&gt;
* [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová&lt;br /&gt;
* [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká&lt;br /&gt;
* [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová &lt;br /&gt;
* [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá&lt;br /&gt;
* [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová&lt;br /&gt;
* [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Makrosvět mikrokampaní===&lt;br /&gt;
* [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková&lt;br /&gt;
* [[banner]] - Simona Chudobová&lt;br /&gt;
* [[direct marketing]] - Miroslava Sudová&lt;br /&gt;
* [[e-business]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[e-komerce]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová&lt;br /&gt;
* [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková&lt;br /&gt;
* [[Foursquare]] - Marcela Střelcová&lt;br /&gt;
* [[Google AdWords]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[Google Analytics]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[GSM]] - Milan Spisar&lt;br /&gt;
* [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková&lt;br /&gt;
* [[kreativita]] - Lenka Fatková&lt;br /&gt;
* [[mailing list]]- Věra Motyčková&lt;br /&gt;
* [[mobilní marketing]] - Romana Králová&lt;br /&gt;
* [[nová média]] - Miroslav Kršek&lt;br /&gt;
* [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká&lt;br /&gt;
* [[propagace]] - Karolína Žáková&lt;br /&gt;
* [[reklama]] - Anna Mikulášková&lt;br /&gt;
* [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková&lt;br /&gt;
* [[strategický marketing]] - Alena Brožová&lt;br /&gt;
* [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková&lt;br /&gt;
* [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová&lt;br /&gt;
* [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek&lt;br /&gt;
* [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin&lt;br /&gt;
* [[ZOOT]] - Petr Manasek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===&lt;br /&gt;
* [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková&lt;br /&gt;
* [[didaktika]] - Radka Vybíralová&lt;br /&gt;
* [[dotazník]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
* [[etika]]- Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
* [[Generation Y]]-Eva Fukarova&lt;br /&gt;
* [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová&lt;br /&gt;
* [[ICT]]- Vendula Škrabalová&lt;br /&gt;
* [[konvergence]] - Martina Snížková&lt;br /&gt;
* [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová&lt;br /&gt;
* [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová&lt;br /&gt;
* [[kybernetika]] - Jakub Procházka&lt;br /&gt;
* [[mentální mapa]] - Monika Machovská&lt;br /&gt;
* [[motivace]] - Magdalena Kahounová&lt;br /&gt;
* [[pedagogika]] - Marie Vlčková&lt;br /&gt;
* [[pozorování]] - Dominika Kopčanská&lt;br /&gt;
* [[případová studie]] - Jana Chlanová&lt;br /&gt;
* [[rozhovor]] - Kamila Burdová&lt;br /&gt;
* [[teorie systémů]] - Veronika Lužová&lt;br /&gt;
* [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková&lt;br /&gt;
* [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova&lt;br /&gt;
* [[VOIP]] - Kateřina Hořínková&lt;br /&gt;
* [[výukové metody]] - Věra Adámková&lt;br /&gt;
* [[výzkum]] - Renata Valentová&lt;br /&gt;
* [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Ženy v IT===&lt;br /&gt;
* [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích&lt;br /&gt;
* [[ELIZA]] - Libor Juhaňák&lt;br /&gt;
* [[ENIAC]] - Pavel Navrátil&lt;br /&gt;
* [[Evropská komise]] - Barbora Blahová&lt;br /&gt;
* [[feminismus]]-Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
* [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková&lt;br /&gt;
* [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová&lt;br /&gt;
* [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková&lt;br /&gt;
* [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb&lt;br /&gt;
* [[manažer]] - Renata Valentová&lt;br /&gt;
* [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská&lt;br /&gt;
* [[sociologie]] - Pavla Bárnetová&lt;br /&gt;
* [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích &lt;br /&gt;
* [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Poznámky k novosti nových médií===&lt;br /&gt;
* [[epistemologie]] - Pavla Doleželová&lt;br /&gt;
* [[futurologie]] - Tomáš Janypka&lt;br /&gt;
* [[internet]] - Martina Snozová&lt;br /&gt;
* [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
* [[kyberkultura]] - Michal Kunrt&lt;br /&gt;
* [[NSFNET]] - Eva Mlynářová&lt;br /&gt;
* [[pragmatismus]] - Katarína Hečková&lt;br /&gt;
* [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová&lt;br /&gt;
* [[třetí vlna]] - Tereza Honsová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Location Based Service===&lt;br /&gt;
* [[Android]]-Tomáš Vorálek&lt;br /&gt;
* [[Galileo]] - Filip Šelong&lt;br /&gt;
* [[Google Latitude]] - Jiří Zeman&lt;br /&gt;
* [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář&lt;br /&gt;
* [[iPhone]] - Petr Chocholáč&lt;br /&gt;
* [[Mashup]] - Petra Besperátová&lt;br /&gt;
* [[mikroformát]] - Veronika Rychtová&lt;br /&gt;
* [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica&lt;br /&gt;
* [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová&lt;br /&gt;
* [[smartphone]] - Daniel Šváb&lt;br /&gt;
* [[spam]] - Lenka Čípková&lt;br /&gt;
* [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman&lt;br /&gt;
* [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner&lt;br /&gt;
* [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Getting Things Done===&lt;br /&gt;
* [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova&lt;br /&gt;
* [[coaching]] - Renata Borková&lt;br /&gt;
* [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova&lt;br /&gt;
* [[frustrace]] - Marie Sýkorová&lt;br /&gt;
* [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková&lt;br /&gt;
* [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová&lt;br /&gt;
* [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník&lt;br /&gt;
* [[projekt]] - Hana Dvořáková&lt;br /&gt;
* [[stres]] - Eva Petrášová&lt;br /&gt;
* [[Time Management]]- Renata Borková&lt;br /&gt;
* [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jak (ne)hledat investora===&lt;br /&gt;
* [[arbitr]] Jana Procházková&lt;br /&gt;
* [[e-čtečka]] Lenka Skalická&lt;br /&gt;
* [[fúze]] - Jana Procházková&lt;br /&gt;
* [[iPad]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
* [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Autorské právo a knihovny===&lt;br /&gt;
* [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt&lt;br /&gt;
* [[copyright]] - Petr Hejtmánek&lt;br /&gt;
* [[DILIA]] - Hana Habermannová&lt;br /&gt;
* [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková&lt;br /&gt;
* [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný&lt;br /&gt;
* [[torrent]] - Petra Besperátová&lt;br /&gt;
* [[volné dílo]] - Marta Janošová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Komunitní role knihoven===&lt;br /&gt;
* [[etnikum]] - Petr Hejtmánek&lt;br /&gt;
* [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[komunita]] - Magda Šallaiová&lt;br /&gt;
* [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová&lt;br /&gt;
* [[sociální komunikace]] - Marie Indráková&lt;br /&gt;
* [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Informace jako politické téma===&lt;br /&gt;
* [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek&lt;br /&gt;
* [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný&lt;br /&gt;
* [[demokracie]] - Martina Snozová&lt;br /&gt;
* [[e-podpis]] - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
* [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil&lt;br /&gt;
* [[monopol]] - Vrzalová Tereza&lt;br /&gt;
* [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek&lt;br /&gt;
* [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová&lt;br /&gt;
* [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková&lt;br /&gt;
* [[warez]] - Igor Hlaváč&lt;br /&gt;
* [[WikiLeaks]] - Jiří Beran&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Národní úložiště šedé literatury===&lt;br /&gt;
* [[digitální repozitář]] - Věra Adámková&lt;br /&gt;
* [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová&lt;br /&gt;
* [[šedá literatura]] - Marie Vlčková&lt;br /&gt;
* [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - jaro 2010==&lt;br /&gt;
===Náboženství v kyberprostoru===&lt;br /&gt;
* [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková&lt;br /&gt;
* [[computer cult]] - Vendula Škrabalová&lt;br /&gt;
* [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák&lt;br /&gt;
* [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová&lt;br /&gt;
* [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová&lt;br /&gt;
* [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor&lt;br /&gt;
* [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová&lt;br /&gt;
* [[kyberobřad]] - Monika Machovská&lt;br /&gt;
* [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková&lt;br /&gt;
* [[kyberprostor]] - Věra Zelinková&lt;br /&gt;
* [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá&lt;br /&gt;
* [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová&lt;br /&gt;
* [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová&lt;br /&gt;
* [[New Age]] - Lenka Veselá&lt;br /&gt;
* [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová&lt;br /&gt;
* [[novopohanství]] - Kamila Burdová&lt;br /&gt;
* [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová&lt;br /&gt;
* [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová&lt;br /&gt;
* [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek&lt;br /&gt;
* [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova&lt;br /&gt;
* [[technopesimismus]] - Hana Nováková&lt;br /&gt;
* [[UFO kult]] - Jana Plotková&lt;br /&gt;
* [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===&lt;br /&gt;
* [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková&lt;br /&gt;
* [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin&lt;br /&gt;
* [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová&lt;br /&gt;
* [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb&lt;br /&gt;
* [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová&lt;br /&gt;
* [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová&lt;br /&gt;
* [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová&lt;br /&gt;
* [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová&lt;br /&gt;
* [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
* [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová&lt;br /&gt;
* [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková&lt;br /&gt;
* [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích&lt;br /&gt;
* [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková&lt;br /&gt;
* [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková&lt;br /&gt;
* [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková&lt;br /&gt;
* [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková&lt;br /&gt;
* [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková&lt;br /&gt;
* [[Knihovna roku]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová&lt;br /&gt;
* [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová&lt;br /&gt;
* [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová&lt;br /&gt;
* [[knihovník]] - Jaroslav Bednář&lt;br /&gt;
* [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová&lt;br /&gt;
* [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová&lt;br /&gt;
* [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová&lt;br /&gt;
* [[marketing]] - Kateřina Štruncová&lt;br /&gt;
* [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová&lt;br /&gt;
* [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková&lt;br /&gt;
* [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová&lt;br /&gt;
* [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová&lt;br /&gt;
* [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová&lt;br /&gt;
* [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková&lt;br /&gt;
* [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová&lt;br /&gt;
* [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková&lt;br /&gt;
* [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová&lt;br /&gt;
* [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková&lt;br /&gt;
* [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová&lt;br /&gt;
* [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Manažerské informační systémy===&lt;br /&gt;
* [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař&lt;br /&gt;
* [[Business Intelligence]] - Šimon Vích&lt;br /&gt;
* [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková&lt;br /&gt;
* [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová&lt;br /&gt;
* [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman&lt;br /&gt;
* [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková&lt;br /&gt;
* [[informace]] - Kamila Jobová&lt;br /&gt;
* [[informační management]] - Lenka Divišová&lt;br /&gt;
* [[informační systém]] - Petr Vorel&lt;br /&gt;
* [[intranet]] - Marie Sýkorová&lt;br /&gt;
* [[ISO 9000]] - Milan Spisar&lt;br /&gt;
* [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková&lt;br /&gt;
* [[management]] - Kristýna Macháčková&lt;br /&gt;
* [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel&lt;br /&gt;
* [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
* [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman&lt;br /&gt;
* [[Talent Management]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===OPAC 2.0 v českých podmínkách===&lt;br /&gt;
* [[akvizice]] - Eva Králíčková&lt;br /&gt;
* [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný&lt;br /&gt;
* [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá&lt;br /&gt;
* [[Clavius]] - Marie Vlčková&lt;br /&gt;
* [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica&lt;br /&gt;
* [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[databáze]] - Magdalena Kahounová&lt;br /&gt;
* [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová&lt;br /&gt;
* [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů &lt;br /&gt;
* [[ISBD]] - Gabriela Obstová&lt;br /&gt;
* [[LANius]] - Alexandra Dvořáková&lt;br /&gt;
* [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný&lt;br /&gt;
* [[MVS]] - Simona Stolařová&lt;br /&gt;
* [[RSS kanál]] - Lenka Damborská&lt;br /&gt;
* [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá&lt;br /&gt;
* [[SQL]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[tenký klient]] - Magda Fialová&lt;br /&gt;
* [[wiki]] - Kateřina Kocábová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Soustružníci lidských duší===&lt;br /&gt;
* [[bibliobus]] - Marta Pavlovská&lt;br /&gt;
* [[cenzura knihoven]] - Renata Borková&lt;br /&gt;
* [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková&lt;br /&gt;
* [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková&lt;br /&gt;
* [[čtenářství]] - Veronika Karásková&lt;br /&gt;
* [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek&lt;br /&gt;
* [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková&lt;br /&gt;
* [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová&lt;br /&gt;
* [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků&lt;br /&gt;
* [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná&lt;br /&gt;
* [[normalizace]] - Ludmila Bábíková&lt;br /&gt;
* [[Proces se &amp;quot;zelenou internacionálou&amp;quot;]] - Markéta Homolová&lt;br /&gt;
* [[sociální kontrola]] - Lumír Czech&lt;br /&gt;
* [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová&lt;br /&gt;
* [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková&lt;br /&gt;
* závadná literatura&lt;br /&gt;
** [[braková literatura]] - Hana Janečková&lt;br /&gt;
** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková&lt;br /&gt;
** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská&lt;br /&gt;
** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek&lt;br /&gt;
** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===&lt;br /&gt;
* [[algoritmus]] - Petr Věžník&lt;br /&gt;
* [[bannerová slepota]] - David Koval&lt;br /&gt;
* [[blog]] - Ilona Děchtěrenková&lt;br /&gt;
* [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt&lt;br /&gt;
* [[Delicious]] - Filip Šubrt&lt;br /&gt;
* [[e-mail]] - Emil Budín&lt;br /&gt;
* [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín&lt;br /&gt;
* [[Last.fm]] - Filip Šelong&lt;br /&gt;
* [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková&lt;br /&gt;
* [[Produsage]] - David Němeček&lt;br /&gt;
* [[Second Life]] - zpracováno mimo BE&lt;br /&gt;
* [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha&lt;br /&gt;
* [[sociální média]] - Chytková, Dagmar&lt;br /&gt;
* [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová&lt;br /&gt;
* [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[YouTube]] - Daniel Hübner&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Digitální knihovna Manuscriptorium===&lt;br /&gt;
* [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková&lt;br /&gt;
* [[digitalizace]] - Martina Snížková&lt;br /&gt;
* [[digitální archiv]] - Renata Valentová&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová&lt;br /&gt;
* [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů&lt;br /&gt;
* [[ENRICH]] - Petra Besperátová&lt;br /&gt;
* [[harddisk]] - Kamila Horáková&lt;br /&gt;
* [[inkunábule]] - Alena Sedláčková&lt;br /&gt;
* [[JPEG]] - Jiří Křupala&lt;br /&gt;
* [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová&lt;br /&gt;
* [[MARC]] - Tomáš Fendrich&lt;br /&gt;
* [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů&lt;br /&gt;
* [[metadata]] - Jiří Beran&lt;br /&gt;
* [[papyrus]] - Katarína Hečková&lt;br /&gt;
* [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková&lt;br /&gt;
* [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich&lt;br /&gt;
* [[skenování]] - Michal Kunrt&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===&lt;br /&gt;
* [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková&lt;br /&gt;
* [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková&lt;br /&gt;
* [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová&lt;br /&gt;
* [[INFOZ]] - Alena Fafková&lt;br /&gt;
* [[nakladatel]] - Monika Beránková&lt;br /&gt;
* [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová&lt;br /&gt;
* [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková&lt;br /&gt;
* [[Science Direct]] - Michal Kiesel&lt;br /&gt;
* [[SCOPUS]] - Alena Fafková&lt;br /&gt;
* [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===&lt;br /&gt;
* [[hypertext]] - Petr Hejtmánek&lt;br /&gt;
* [[Long Tail]] - Jakub Alt&lt;br /&gt;
* [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík&lt;br /&gt;
* [[PageRank]] - Peter Kahoun&lt;br /&gt;
* [[webová analytika]] - Tomáš Bouda&lt;br /&gt;
* [[Yahoo]] - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
* [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Škola 2.0 beta===&lt;br /&gt;
* [[Action Learning]] - Lenka Janská&lt;br /&gt;
* [[e-learning]] - Markéta Kulíková&lt;br /&gt;
* [[e-tutor]] - Markéta Kulíková&lt;br /&gt;
* [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková&lt;br /&gt;
* [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská&lt;br /&gt;
* [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová&lt;br /&gt;
* [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)&lt;br /&gt;
* [[netiketa]] - Lenka Šatavová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovník v 21. století===&lt;br /&gt;
* [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková&lt;br /&gt;
* [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká&lt;br /&gt;
* [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová&lt;br /&gt;
* [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===eBooks on Demand===&lt;br /&gt;
* [[eBook]] - Magda Šallaiová&lt;br /&gt;
* [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová&lt;br /&gt;
* [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MarieLemonova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Spr%C3%A1va_financ%C3%AD&amp;diff=26869</id>
		<title>Správa financí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Spr%C3%A1va_financ%C3%AD&amp;diff=26869"/>
		<updated>2012-12-11T19:28:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MarieLemonova: /* Korporátní (firemní) finance */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Marie Lemonová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' osobní finance, firemní finance, veřejné finance, finanční plánování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - finance, podnikání, finanční gramotnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''podřazené'' - Rozpočet, daně, investice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Správa financí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Abychom mohli spravovat své finance, musíme mít určitou úroveň finanční gramotnosti.&lt;br /&gt;
Finanční gramotnost je soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace.&amp;lt;ref&amp;gt;Národní strategie finančního vzdělávání. [online]. [cit. 4. 11. 2010].  Dostupný z 	www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Narodni_strategie_Financniho_vzdelavani_MF2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Finanční gramotnost jako správa osobních/rodinných financí zahrnuje tři složky: gramotnost peněžní, cenovou a rozpočtovou.&lt;br /&gt;
*Peněžní gramotnost představují kompetence nezbytné pro správu hotovostních &lt;br /&gt;
a bezhotovostních peněz a transakcí s nimi a správu nástrojů k tomu určených (např. běžný účet, platební nástroje apod.).&lt;br /&gt;
*Cenovou gramotnost představují kompetence nezbytné pro porozumění cenovým mechanismům a inflaci.10) .&lt;br /&gt;
*Rozpočtovou gramotnost představují kompetence nezbytné pro správu osobního/rodinného rozpočtu (např. schopnost vést rozpočet, stanovovat finanční cíle a rozhodovat o alokaci finančních zdrojů) a zahrnuje i schopnost zvládat různé životní situace z finančního hlediska. Rozpočtová gramotnost zahrnuje vedle výše popsané obecné složky také dvě složky specializované: správu finančních aktiv (např. vkladů, investic a pojištění) a správu finančních závazků (např. úvěrů nebo leasingu). To předpokládá v obou případech orientaci na trhu různě komplikovaných finančních produktů a služeb, schopnost mezi sebou jednotlivé produkty či služby porovnávat a volit ty nejvhodnější s ohledem na konkrétní životní situaci.&amp;lt;ref&amp;gt;http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/G/Gramotnost/Finan%C4%8Dn%C3%AD_gramotnost, 10. 12. 2012&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Finance jsou velmi široký ekonomický termín. V širším slova smyslu znamenají tvorbu, rozdělování a užití peněžních fondů. V užším slova smyslu označují peněžní fondy samotné. Klíčovým bodem v oblasti financí, který ovlivňuje rozhodování, je „časová“ hodnota peněz. Tato hodnota uvádí, že měnová jednotka je dnes cennější než stejná měnová jednotka zítra.&lt;br /&gt;
Finance lze rozdělit do tří různých dílčích kategorií: osobní finance, firemní finance a veřejné finance. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Osobní finance ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klíčovou komponentou osobních financí je finanční plánování, což je dynamický proces, který vyžaduje pravidelnou kontrolu a znovuvyhodnocování. Obecně se skládá z těchto pěti kroků:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.	Zhodnocení situace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.	Nastavení cílů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.	Vytvoření plánu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.	Vykonání plánu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.	Monitorování a znovuzhodnocování&amp;lt;ref&amp;gt;http://en.wikipedia.org/wiki/Personal_finance?oldid=345037925, 10. 12. 2012&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Do osobních financí řadíme: transakční a spořící účty, kreditní a debetní karty, spotřebitelské úvěry, investice na burze, starobní důchod, benefity sociálního zabezpečení, životní a jiná pojištění, správa daně z příjmu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době existuje velké množství webových stránek a programů pro správu osobních financí např.: &lt;br /&gt;
www.more-financi.cz, RQ Money, Domácí účetnictví, Money Manager Ex, GnuCash, HomeBank, AceMoney, HomePack3000, Domácí hospodářství plus, Uctovnik III 3.1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Korporátní (firemní) finance ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podnikový finanční plán je vytvářen pro podporu dosažení podnikových cílů. Úkolem finančního plánování je posouzení jednotlivých finančních zdrojů pro financování podniku, podpora výběru mezi finančními zdroji, zajištění likvidity a finanční stability podniku. Ke splnění těchto úkolů dělá finanční management rozhodnutí tří typů&amp;lt;ref&amp;gt;Kislingerová, E., kol. Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;:  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	struktuře aktiv (Do čeho investovat)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	struktuře finančních zdrojů (Z čeho investovat)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	vyplácení podílů na zisku a jejich výši&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Časový horizont a zpracování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V podnikovém prostředí se obvykle rozlišují dvě časové úrovně finančního plánování. Dlouhodobé finanční plány v podnikovém prostředí jsou vytvářeny obvykle pro období dvou až pěti let.&amp;lt;ref&amp;gt;Fotr, J. Strategické finanční plánování. 1. vydání. GRADA Publishing, s.r.o. 1999. 149 s. ISBN 80-7169-684-3&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Finanční plány na období do jednoho roku jsou krátkodobé finanční plány. Pro ně jsou dostupnější finanční výsledky podniku. Plánování je potom vhodné provádět pomocí „pro forma“ výkazů. Krátkodobý plán pak obsahuje:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi programy pro správu firemních financí patří např.: Podnikatelský systém Profit,  MPR-K/S – Účetní systém,  Money S3, Ekonomický a účetní systém POHODA, Účetní software Stereo, Fakturace GOLD 7.43, Forex assist 1.0.0 (Pomocník při obchodování na burzách Forex.), HomeFinance 2.0&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Veřejné finance ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejné finance se zabývají ekonomicko-peněžními vztahy mezi všemi subjekty a státem. Jeden ze subjektů je vždy stát. Úkolem veřejných financí je zefektivnit řízení veřejného sektoru. Veřejné finance mají svůj objektivní základ (souvisí s existencí lidské spol.), slouží k veřejnému prospěchu a nejsou samoúčelné.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.miras.cz/seminarky/verejne-finance-01.php, 12. 11. 2012&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V ČR jsou veřejné rozpočty součástí tzv. veřejné rozpočtové soustavy. Ta je rozdělena do dvou rovin - centrální a samosprávné.&amp;lt;ref&amp;gt;Ochrana, Veřejné rozpočty jako nástroj veřejné politiky a strategického vládnuté. Veřejná politika, veřejná volba, veřejný zájem. 1. vydání. CESES FSV UK 2005. ISSN: 1801-1659.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''CENTRÁLNÍ ROVINA''&lt;br /&gt;
*Státní rozpočet ČR&lt;br /&gt;
*Rozpočty státních fondů&lt;br /&gt;
*Rozpočty organizačních složek státu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''ROZPOČTY ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVY''&lt;br /&gt;
*Rozpočty krajů  :Rozpočty obcí&lt;br /&gt;
*Rozpočty příspěvkových organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*FILIP, Miloš.''Osobní a rodinné bohatství: jak chytře investovat''. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2006, 381 s. ISBN 8071795232.&lt;br /&gt;
*SIEGEL, Jeremy J. ''Investice do akcií: běh na dlouhou trať.'' 1. vyd. Praha: Grada,2011, 295 s. ISBN 9788024738604.&lt;br /&gt;
*SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. ''Osobní finance: řízení financí pro každého''. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011, 207 s. ISBN 9788024738130. Dostupné online z&amp;amp;nbsp;: [http://books.google.cz/books?id=0LYL5SZ8ONkC&amp;amp;printsec=frontcover&amp;amp;dq=finance&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ei=8wChUIy1Gcm0tAbAxIDQDQ&amp;amp;ved=0CDsQ6AEwAg#v=onepage&amp;amp;q&amp;amp;f=false http://books.google.cz/books?id=0LYL5SZ8ONkC&amp;amp;printsec=frontcover&amp;amp;dq=finance&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ei=8wChUIy1Gcm0tAbAxIDQDQ&amp;amp;ved=0CDsQ6AEwAg#v=onepage&amp;amp;q&amp;amp;f=false]&lt;br /&gt;
*ROUBÍČKOVÁ, Michaela. ''Firemní finance'' A. Vyd. 1. Karviná: Slezská univerzita, 2000, 93 s. ISBN 8072480766.&lt;br /&gt;
*HYMAN, David N. ''Public finance: a contemporary application of theory to policy.'' 9th ed. Mason: Thomson South-Western, c2008, xix, 748 s. ISBN 9780324537192.&lt;br /&gt;
*KIYOSAKI, Robert T a Sharon L LECHTER. ''Bohatý táta, chudý táta: co bohatí učí svoje děti a chudí a střední vrstvy ne''. Hodkovičky: Pragma, 2001, 214 s. ISBN 8072058223.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MarieLemonova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Spr%C3%A1va_financ%C3%AD&amp;diff=26868</id>
		<title>Správa financí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Spr%C3%A1va_financ%C3%AD&amp;diff=26868"/>
		<updated>2012-12-11T19:28:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MarieLemonova: /* Korporátní (firemní) finance */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Marie Lemonová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' osobní finance, firemní finance, veřejné finance, finanční plánování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - finance, podnikání, finanční gramotnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''podřazené'' - Rozpočet, daně, investice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Správa financí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Abychom mohli spravovat své finance, musíme mít určitou úroveň finanční gramotnosti.&lt;br /&gt;
Finanční gramotnost je soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace.&amp;lt;ref&amp;gt;Národní strategie finančního vzdělávání. [online]. [cit. 4. 11. 2010].  Dostupný z 	www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Narodni_strategie_Financniho_vzdelavani_MF2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Finanční gramotnost jako správa osobních/rodinných financí zahrnuje tři složky: gramotnost peněžní, cenovou a rozpočtovou.&lt;br /&gt;
*Peněžní gramotnost představují kompetence nezbytné pro správu hotovostních &lt;br /&gt;
a bezhotovostních peněz a transakcí s nimi a správu nástrojů k tomu určených (např. běžný účet, platební nástroje apod.).&lt;br /&gt;
*Cenovou gramotnost představují kompetence nezbytné pro porozumění cenovým mechanismům a inflaci.10) .&lt;br /&gt;
*Rozpočtovou gramotnost představují kompetence nezbytné pro správu osobního/rodinného rozpočtu (např. schopnost vést rozpočet, stanovovat finanční cíle a rozhodovat o alokaci finančních zdrojů) a zahrnuje i schopnost zvládat různé životní situace z finančního hlediska. Rozpočtová gramotnost zahrnuje vedle výše popsané obecné složky také dvě složky specializované: správu finančních aktiv (např. vkladů, investic a pojištění) a správu finančních závazků (např. úvěrů nebo leasingu). To předpokládá v obou případech orientaci na trhu různě komplikovaných finančních produktů a služeb, schopnost mezi sebou jednotlivé produkty či služby porovnávat a volit ty nejvhodnější s ohledem na konkrétní životní situaci.&amp;lt;ref&amp;gt;http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/G/Gramotnost/Finan%C4%8Dn%C3%AD_gramotnost, 10. 12. 2012&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Finance jsou velmi široký ekonomický termín. V širším slova smyslu znamenají tvorbu, rozdělování a užití peněžních fondů. V užším slova smyslu označují peněžní fondy samotné. Klíčovým bodem v oblasti financí, který ovlivňuje rozhodování, je „časová“ hodnota peněz. Tato hodnota uvádí, že měnová jednotka je dnes cennější než stejná měnová jednotka zítra.&lt;br /&gt;
Finance lze rozdělit do tří různých dílčích kategorií: osobní finance, firemní finance a veřejné finance. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Osobní finance ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klíčovou komponentou osobních financí je finanční plánování, což je dynamický proces, který vyžaduje pravidelnou kontrolu a znovuvyhodnocování. Obecně se skládá z těchto pěti kroků:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.	Zhodnocení situace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.	Nastavení cílů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.	Vytvoření plánu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.	Vykonání plánu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.	Monitorování a znovuzhodnocování&amp;lt;ref&amp;gt;http://en.wikipedia.org/wiki/Personal_finance?oldid=345037925, 10. 12. 2012&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Do osobních financí řadíme: transakční a spořící účty, kreditní a debetní karty, spotřebitelské úvěry, investice na burze, starobní důchod, benefity sociálního zabezpečení, životní a jiná pojištění, správa daně z příjmu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době existuje velké množství webových stránek a programů pro správu osobních financí např.: &lt;br /&gt;
www.more-financi.cz, RQ Money, Domácí účetnictví, Money Manager Ex, GnuCash, HomeBank, AceMoney, HomePack3000, Domácí hospodářství plus, Uctovnik III 3.1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Korporátní (firemní) finance ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podnikový finanční plán je vytvářen pro podporu dosažení podnikových cílů. Úkolem finančního plánování je posouzení jednotlivých finančních zdrojů pro financování podniku, podpora výběru mezi finančními zdroji, zajištění likvidity a finanční stability podniku. Ke splnění těchto úkolů dělá finanční management rozhodnutí tří typů&amp;lt;ref&amp;gt;Kislingerová, E., kol. Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;:  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	struktuře aktiv (Do čeho investovat)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	struktuře finančních zdrojů (Z čeho investovat)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	vyplácení podílů na zisku a jejich výši&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Časový horizont a zpracování'''&lt;br /&gt;
V podnikovém prostředí se obvykle rozlišují dvě časové úrovně finančního plánování. Dlouhodobé finanční plány v podnikovém prostředí jsou vytvářeny obvykle pro období dvou až pěti let.&amp;lt;ref&amp;gt;Fotr, J. Strategické finanční plánování. 1. vydání. GRADA Publishing, s.r.o. 1999. 149 s. ISBN 80-7169-684-3&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Finanční plány na období do jednoho roku jsou krátkodobé finanční plány. Pro ně jsou dostupnější finanční výsledky podniku. Plánování je potom vhodné provádět pomocí „pro forma“ výkazů. Krátkodobý plán pak obsahuje:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi programy pro správu firemních financí patří např.: Podnikatelský systém Profit,  MPR-K/S – Účetní systém,  Money S3, Ekonomický a účetní systém POHODA, Účetní software Stereo, Fakturace GOLD 7.43, Forex assist 1.0.0 (Pomocník při obchodování na burzách Forex.), HomeFinance 2.0&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Veřejné finance ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejné finance se zabývají ekonomicko-peněžními vztahy mezi všemi subjekty a státem. Jeden ze subjektů je vždy stát. Úkolem veřejných financí je zefektivnit řízení veřejného sektoru. Veřejné finance mají svůj objektivní základ (souvisí s existencí lidské spol.), slouží k veřejnému prospěchu a nejsou samoúčelné.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.miras.cz/seminarky/verejne-finance-01.php, 12. 11. 2012&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V ČR jsou veřejné rozpočty součástí tzv. veřejné rozpočtové soustavy. Ta je rozdělena do dvou rovin - centrální a samosprávné.&amp;lt;ref&amp;gt;Ochrana, Veřejné rozpočty jako nástroj veřejné politiky a strategického vládnuté. Veřejná politika, veřejná volba, veřejný zájem. 1. vydání. CESES FSV UK 2005. ISSN: 1801-1659.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''CENTRÁLNÍ ROVINA''&lt;br /&gt;
*Státní rozpočet ČR&lt;br /&gt;
*Rozpočty státních fondů&lt;br /&gt;
*Rozpočty organizačních složek státu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''ROZPOČTY ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVY''&lt;br /&gt;
*Rozpočty krajů  :Rozpočty obcí&lt;br /&gt;
*Rozpočty příspěvkových organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*FILIP, Miloš.''Osobní a rodinné bohatství: jak chytře investovat''. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2006, 381 s. ISBN 8071795232.&lt;br /&gt;
*SIEGEL, Jeremy J. ''Investice do akcií: běh na dlouhou trať.'' 1. vyd. Praha: Grada,2011, 295 s. ISBN 9788024738604.&lt;br /&gt;
*SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. ''Osobní finance: řízení financí pro každého''. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011, 207 s. ISBN 9788024738130. Dostupné online z&amp;amp;nbsp;: [http://books.google.cz/books?id=0LYL5SZ8ONkC&amp;amp;printsec=frontcover&amp;amp;dq=finance&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ei=8wChUIy1Gcm0tAbAxIDQDQ&amp;amp;ved=0CDsQ6AEwAg#v=onepage&amp;amp;q&amp;amp;f=false http://books.google.cz/books?id=0LYL5SZ8ONkC&amp;amp;printsec=frontcover&amp;amp;dq=finance&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ei=8wChUIy1Gcm0tAbAxIDQDQ&amp;amp;ved=0CDsQ6AEwAg#v=onepage&amp;amp;q&amp;amp;f=false]&lt;br /&gt;
*ROUBÍČKOVÁ, Michaela. ''Firemní finance'' A. Vyd. 1. Karviná: Slezská univerzita, 2000, 93 s. ISBN 8072480766.&lt;br /&gt;
*HYMAN, David N. ''Public finance: a contemporary application of theory to policy.'' 9th ed. Mason: Thomson South-Western, c2008, xix, 748 s. ISBN 9780324537192.&lt;br /&gt;
*KIYOSAKI, Robert T a Sharon L LECHTER. ''Bohatý táta, chudý táta: co bohatí učí svoje děti a chudí a střední vrstvy ne''. Hodkovičky: Pragma, 2001, 214 s. ISBN 8072058223.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MarieLemonova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Spr%C3%A1va_financ%C3%AD&amp;diff=26867</id>
		<title>Správa financí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Spr%C3%A1va_financ%C3%AD&amp;diff=26867"/>
		<updated>2012-12-11T19:27:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MarieLemonova: /* Korporátní (firemní) finance */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Marie Lemonová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' osobní finance, firemní finance, veřejné finance, finanční plánování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - finance, podnikání, finanční gramotnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''podřazené'' - Rozpočet, daně, investice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Správa financí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Abychom mohli spravovat své finance, musíme mít určitou úroveň finanční gramotnosti.&lt;br /&gt;
Finanční gramotnost je soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace.&amp;lt;ref&amp;gt;Národní strategie finančního vzdělávání. [online]. [cit. 4. 11. 2010].  Dostupný z 	www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Narodni_strategie_Financniho_vzdelavani_MF2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Finanční gramotnost jako správa osobních/rodinných financí zahrnuje tři složky: gramotnost peněžní, cenovou a rozpočtovou.&lt;br /&gt;
*Peněžní gramotnost představují kompetence nezbytné pro správu hotovostních &lt;br /&gt;
a bezhotovostních peněz a transakcí s nimi a správu nástrojů k tomu určených (např. běžný účet, platební nástroje apod.).&lt;br /&gt;
*Cenovou gramotnost představují kompetence nezbytné pro porozumění cenovým mechanismům a inflaci.10) .&lt;br /&gt;
*Rozpočtovou gramotnost představují kompetence nezbytné pro správu osobního/rodinného rozpočtu (např. schopnost vést rozpočet, stanovovat finanční cíle a rozhodovat o alokaci finančních zdrojů) a zahrnuje i schopnost zvládat různé životní situace z finančního hlediska. Rozpočtová gramotnost zahrnuje vedle výše popsané obecné složky také dvě složky specializované: správu finančních aktiv (např. vkladů, investic a pojištění) a správu finančních závazků (např. úvěrů nebo leasingu). To předpokládá v obou případech orientaci na trhu různě komplikovaných finančních produktů a služeb, schopnost mezi sebou jednotlivé produkty či služby porovnávat a volit ty nejvhodnější s ohledem na konkrétní životní situaci.&amp;lt;ref&amp;gt;http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/G/Gramotnost/Finan%C4%8Dn%C3%AD_gramotnost, 10. 12. 2012&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Finance jsou velmi široký ekonomický termín. V širším slova smyslu znamenají tvorbu, rozdělování a užití peněžních fondů. V užším slova smyslu označují peněžní fondy samotné. Klíčovým bodem v oblasti financí, který ovlivňuje rozhodování, je „časová“ hodnota peněz. Tato hodnota uvádí, že měnová jednotka je dnes cennější než stejná měnová jednotka zítra.&lt;br /&gt;
Finance lze rozdělit do tří různých dílčích kategorií: osobní finance, firemní finance a veřejné finance. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Osobní finance ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klíčovou komponentou osobních financí je finanční plánování, což je dynamický proces, který vyžaduje pravidelnou kontrolu a znovuvyhodnocování. Obecně se skládá z těchto pěti kroků:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.	Zhodnocení situace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.	Nastavení cílů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.	Vytvoření plánu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.	Vykonání plánu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.	Monitorování a znovuzhodnocování&amp;lt;ref&amp;gt;http://en.wikipedia.org/wiki/Personal_finance?oldid=345037925, 10. 12. 2012&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Do osobních financí řadíme: transakční a spořící účty, kreditní a debetní karty, spotřebitelské úvěry, investice na burze, starobní důchod, benefity sociálního zabezpečení, životní a jiná pojištění, správa daně z příjmu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době existuje velké množství webových stránek a programů pro správu osobních financí např.: &lt;br /&gt;
www.more-financi.cz, RQ Money, Domácí účetnictví, Money Manager Ex, GnuCash, HomeBank, AceMoney, HomePack3000, Domácí hospodářství plus, Uctovnik III 3.1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Korporátní (firemní) finance ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podnikový finanční plán je vytvářen pro podporu dosažení podnikových cílů. Úkolem finančního plánování je posouzení jednotlivých finančních zdrojů pro financování podniku, podpora výběru mezi finančními zdroji, zajištění likvidity a finanční stability podniku. Ke splnění těchto úkolů dělá finanční management rozhodnutí tří typů&amp;lt;ref&amp;gt;Kislingerová, E., kol. Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;:  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	struktuře aktiv (Do čeho investovat)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	struktuře finančních zdrojů (Z čeho investovat)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	vyplácení podílů na zisku a jejich výši&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
Časový horizont a zpracování'''&lt;br /&gt;
V podnikovém prostředí se obvykle rozlišují dvě časové úrovně finančního plánování. Dlouhodobé finanční plány v podnikovém prostředí jsou vytvářeny obvykle pro období dvou až pěti let.&amp;lt;ref&amp;gt;Fotr, J. Strategické finanční plánování. 1. vydání. GRADA Publishing, s.r.o. 1999. 149 s. ISBN 80-7169-684-3&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Finanční plány na období do jednoho roku jsou krátkodobé finanční plány. Pro ně jsou dostupnější finanční výsledky podniku. Plánování je potom vhodné provádět pomocí „pro forma“ výkazů. Krátkodobý plán pak obsahuje:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi programy pro správu firemních financí patří např.: Podnikatelský systém Profit,  MPR-K/S – Účetní systém,  Money S3, Ekonomický a účetní systém POHODA, Účetní software Stereo, Fakturace GOLD 7.43, Forex assist 1.0.0 (Pomocník při obchodování na burzách Forex.), HomeFinance 2.0&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Veřejné finance ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejné finance se zabývají ekonomicko-peněžními vztahy mezi všemi subjekty a státem. Jeden ze subjektů je vždy stát. Úkolem veřejných financí je zefektivnit řízení veřejného sektoru. Veřejné finance mají svůj objektivní základ (souvisí s existencí lidské spol.), slouží k veřejnému prospěchu a nejsou samoúčelné.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.miras.cz/seminarky/verejne-finance-01.php, 12. 11. 2012&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V ČR jsou veřejné rozpočty součástí tzv. veřejné rozpočtové soustavy. Ta je rozdělena do dvou rovin - centrální a samosprávné.&amp;lt;ref&amp;gt;Ochrana, Veřejné rozpočty jako nástroj veřejné politiky a strategického vládnuté. Veřejná politika, veřejná volba, veřejný zájem. 1. vydání. CESES FSV UK 2005. ISSN: 1801-1659.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''CENTRÁLNÍ ROVINA''&lt;br /&gt;
*Státní rozpočet ČR&lt;br /&gt;
*Rozpočty státních fondů&lt;br /&gt;
*Rozpočty organizačních složek státu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''ROZPOČTY ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVY''&lt;br /&gt;
*Rozpočty krajů  :Rozpočty obcí&lt;br /&gt;
*Rozpočty příspěvkových organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*FILIP, Miloš.''Osobní a rodinné bohatství: jak chytře investovat''. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2006, 381 s. ISBN 8071795232.&lt;br /&gt;
*SIEGEL, Jeremy J. ''Investice do akcií: běh na dlouhou trať.'' 1. vyd. Praha: Grada,2011, 295 s. ISBN 9788024738604.&lt;br /&gt;
*SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. ''Osobní finance: řízení financí pro každého''. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011, 207 s. ISBN 9788024738130. Dostupné online z&amp;amp;nbsp;: [http://books.google.cz/books?id=0LYL5SZ8ONkC&amp;amp;printsec=frontcover&amp;amp;dq=finance&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ei=8wChUIy1Gcm0tAbAxIDQDQ&amp;amp;ved=0CDsQ6AEwAg#v=onepage&amp;amp;q&amp;amp;f=false http://books.google.cz/books?id=0LYL5SZ8ONkC&amp;amp;printsec=frontcover&amp;amp;dq=finance&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ei=8wChUIy1Gcm0tAbAxIDQDQ&amp;amp;ved=0CDsQ6AEwAg#v=onepage&amp;amp;q&amp;amp;f=false]&lt;br /&gt;
*ROUBÍČKOVÁ, Michaela. ''Firemní finance'' A. Vyd. 1. Karviná: Slezská univerzita, 2000, 93 s. ISBN 8072480766.&lt;br /&gt;
*HYMAN, David N. ''Public finance: a contemporary application of theory to policy.'' 9th ed. Mason: Thomson South-Western, c2008, xix, 748 s. ISBN 9780324537192.&lt;br /&gt;
*KIYOSAKI, Robert T a Sharon L LECHTER. ''Bohatý táta, chudý táta: co bohatí učí svoje děti a chudí a střední vrstvy ne''. Hodkovičky: Pragma, 2001, 214 s. ISBN 8072058223.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MarieLemonova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Spr%C3%A1va_financ%C3%AD&amp;diff=26866</id>
		<title>Správa financí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Spr%C3%A1va_financ%C3%AD&amp;diff=26866"/>
		<updated>2012-12-11T19:27:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MarieLemonova: /* Korporátní (firemní) finance */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Marie Lemonová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' osobní finance, firemní finance, veřejné finance, finanční plánování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - finance, podnikání, finanční gramotnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''podřazené'' - Rozpočet, daně, investice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Správa financí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Abychom mohli spravovat své finance, musíme mít určitou úroveň finanční gramotnosti.&lt;br /&gt;
Finanční gramotnost je soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace.&amp;lt;ref&amp;gt;Národní strategie finančního vzdělávání. [online]. [cit. 4. 11. 2010].  Dostupný z 	www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Narodni_strategie_Financniho_vzdelavani_MF2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Finanční gramotnost jako správa osobních/rodinných financí zahrnuje tři složky: gramotnost peněžní, cenovou a rozpočtovou.&lt;br /&gt;
*Peněžní gramotnost představují kompetence nezbytné pro správu hotovostních &lt;br /&gt;
a bezhotovostních peněz a transakcí s nimi a správu nástrojů k tomu určených (např. běžný účet, platební nástroje apod.).&lt;br /&gt;
*Cenovou gramotnost představují kompetence nezbytné pro porozumění cenovým mechanismům a inflaci.10) .&lt;br /&gt;
*Rozpočtovou gramotnost představují kompetence nezbytné pro správu osobního/rodinného rozpočtu (např. schopnost vést rozpočet, stanovovat finanční cíle a rozhodovat o alokaci finančních zdrojů) a zahrnuje i schopnost zvládat různé životní situace z finančního hlediska. Rozpočtová gramotnost zahrnuje vedle výše popsané obecné složky také dvě složky specializované: správu finančních aktiv (např. vkladů, investic a pojištění) a správu finančních závazků (např. úvěrů nebo leasingu). To předpokládá v obou případech orientaci na trhu různě komplikovaných finančních produktů a služeb, schopnost mezi sebou jednotlivé produkty či služby porovnávat a volit ty nejvhodnější s ohledem na konkrétní životní situaci.&amp;lt;ref&amp;gt;http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/G/Gramotnost/Finan%C4%8Dn%C3%AD_gramotnost, 10. 12. 2012&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Finance jsou velmi široký ekonomický termín. V širším slova smyslu znamenají tvorbu, rozdělování a užití peněžních fondů. V užším slova smyslu označují peněžní fondy samotné. Klíčovým bodem v oblasti financí, který ovlivňuje rozhodování, je „časová“ hodnota peněz. Tato hodnota uvádí, že měnová jednotka je dnes cennější než stejná měnová jednotka zítra.&lt;br /&gt;
Finance lze rozdělit do tří různých dílčích kategorií: osobní finance, firemní finance a veřejné finance. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Osobní finance ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klíčovou komponentou osobních financí je finanční plánování, což je dynamický proces, který vyžaduje pravidelnou kontrolu a znovuvyhodnocování. Obecně se skládá z těchto pěti kroků:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.	Zhodnocení situace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.	Nastavení cílů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.	Vytvoření plánu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.	Vykonání plánu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.	Monitorování a znovuzhodnocování&amp;lt;ref&amp;gt;http://en.wikipedia.org/wiki/Personal_finance?oldid=345037925, 10. 12. 2012&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Do osobních financí řadíme: transakční a spořící účty, kreditní a debetní karty, spotřebitelské úvěry, investice na burze, starobní důchod, benefity sociálního zabezpečení, životní a jiná pojištění, správa daně z příjmu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době existuje velké množství webových stránek a programů pro správu osobních financí např.: &lt;br /&gt;
www.more-financi.cz, RQ Money, Domácí účetnictví, Money Manager Ex, GnuCash, HomeBank, AceMoney, HomePack3000, Domácí hospodářství plus, Uctovnik III 3.1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Korporátní (firemní) finance ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podnikový finanční plán je vytvářen pro podporu dosažení podnikových cílů. Úkolem finančního plánování je posouzení jednotlivých finančních zdrojů pro financování podniku, podpora výběru mezi finančními zdroji, zajištění likvidity a finanční stability podniku. Ke splnění těchto úkolů dělá finanční management rozhodnutí tří typů&amp;lt;ref&amp;gt;Kislingerová, E., kol. Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;:  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	struktuře aktiv (Do čeho investovat)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	struktuře finančních zdrojů (Z čeho investovat)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	vyplácení podílů na zisku a jejich výši&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Časový horizont a zpracování''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V podnikovém prostředí se obvykle rozlišují dvě časové úrovně finančního plánování. Dlouhodobé finanční plány v podnikovém prostředí jsou vytvářeny obvykle pro období dvou až pěti let.&amp;lt;ref&amp;gt;Fotr, J. Strategické finanční plánování. 1. vydání. GRADA Publishing, s.r.o. 1999. 149 s. ISBN 80-7169-684-3&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Finanční plány na období do jednoho roku jsou krátkodobé finanční plány. Pro ně jsou dostupnější finanční výsledky podniku. Plánování je potom vhodné provádět pomocí „pro forma“ výkazů. Krátkodobý plán pak obsahuje:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi programy pro správu firemních financí patří např.: Podnikatelský systém Profit,  MPR-K/S – Účetní systém,  Money S3, Ekonomický a účetní systém POHODA, Účetní software Stereo, Fakturace GOLD 7.43, Forex assist 1.0.0 (Pomocník při obchodování na burzách Forex.), HomeFinance 2.0&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Veřejné finance ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejné finance se zabývají ekonomicko-peněžními vztahy mezi všemi subjekty a státem. Jeden ze subjektů je vždy stát. Úkolem veřejných financí je zefektivnit řízení veřejného sektoru. Veřejné finance mají svůj objektivní základ (souvisí s existencí lidské spol.), slouží k veřejnému prospěchu a nejsou samoúčelné.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.miras.cz/seminarky/verejne-finance-01.php, 12. 11. 2012&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V ČR jsou veřejné rozpočty součástí tzv. veřejné rozpočtové soustavy. Ta je rozdělena do dvou rovin - centrální a samosprávné.&amp;lt;ref&amp;gt;Ochrana, Veřejné rozpočty jako nástroj veřejné politiky a strategického vládnuté. Veřejná politika, veřejná volba, veřejný zájem. 1. vydání. CESES FSV UK 2005. ISSN: 1801-1659.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''CENTRÁLNÍ ROVINA''&lt;br /&gt;
*Státní rozpočet ČR&lt;br /&gt;
*Rozpočty státních fondů&lt;br /&gt;
*Rozpočty organizačních složek státu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''ROZPOČTY ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVY''&lt;br /&gt;
*Rozpočty krajů  :Rozpočty obcí&lt;br /&gt;
*Rozpočty příspěvkových organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*FILIP, Miloš.''Osobní a rodinné bohatství: jak chytře investovat''. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2006, 381 s. ISBN 8071795232.&lt;br /&gt;
*SIEGEL, Jeremy J. ''Investice do akcií: běh na dlouhou trať.'' 1. vyd. Praha: Grada,2011, 295 s. ISBN 9788024738604.&lt;br /&gt;
*SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. ''Osobní finance: řízení financí pro každého''. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011, 207 s. ISBN 9788024738130. Dostupné online z&amp;amp;nbsp;: [http://books.google.cz/books?id=0LYL5SZ8ONkC&amp;amp;printsec=frontcover&amp;amp;dq=finance&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ei=8wChUIy1Gcm0tAbAxIDQDQ&amp;amp;ved=0CDsQ6AEwAg#v=onepage&amp;amp;q&amp;amp;f=false http://books.google.cz/books?id=0LYL5SZ8ONkC&amp;amp;printsec=frontcover&amp;amp;dq=finance&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ei=8wChUIy1Gcm0tAbAxIDQDQ&amp;amp;ved=0CDsQ6AEwAg#v=onepage&amp;amp;q&amp;amp;f=false]&lt;br /&gt;
*ROUBÍČKOVÁ, Michaela. ''Firemní finance'' A. Vyd. 1. Karviná: Slezská univerzita, 2000, 93 s. ISBN 8072480766.&lt;br /&gt;
*HYMAN, David N. ''Public finance: a contemporary application of theory to policy.'' 9th ed. Mason: Thomson South-Western, c2008, xix, 748 s. ISBN 9780324537192.&lt;br /&gt;
*KIYOSAKI, Robert T a Sharon L LECHTER. ''Bohatý táta, chudý táta: co bohatí učí svoje děti a chudí a střední vrstvy ne''. Hodkovičky: Pragma, 2001, 214 s. ISBN 8072058223.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MarieLemonova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Spr%C3%A1va_financ%C3%AD&amp;diff=26865</id>
		<title>Správa financí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Spr%C3%A1va_financ%C3%AD&amp;diff=26865"/>
		<updated>2012-12-11T19:27:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MarieLemonova: /* Korporátní (firemní) finance */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Marie Lemonová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' osobní finance, firemní finance, veřejné finance, finanční plánování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - finance, podnikání, finanční gramotnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''podřazené'' - Rozpočet, daně, investice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Správa financí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Abychom mohli spravovat své finance, musíme mít určitou úroveň finanční gramotnosti.&lt;br /&gt;
Finanční gramotnost je soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace.&amp;lt;ref&amp;gt;Národní strategie finančního vzdělávání. [online]. [cit. 4. 11. 2010].  Dostupný z 	www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Narodni_strategie_Financniho_vzdelavani_MF2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Finanční gramotnost jako správa osobních/rodinných financí zahrnuje tři složky: gramotnost peněžní, cenovou a rozpočtovou.&lt;br /&gt;
*Peněžní gramotnost představují kompetence nezbytné pro správu hotovostních &lt;br /&gt;
a bezhotovostních peněz a transakcí s nimi a správu nástrojů k tomu určených (např. běžný účet, platební nástroje apod.).&lt;br /&gt;
*Cenovou gramotnost představují kompetence nezbytné pro porozumění cenovým mechanismům a inflaci.10) .&lt;br /&gt;
*Rozpočtovou gramotnost představují kompetence nezbytné pro správu osobního/rodinného rozpočtu (např. schopnost vést rozpočet, stanovovat finanční cíle a rozhodovat o alokaci finančních zdrojů) a zahrnuje i schopnost zvládat různé životní situace z finančního hlediska. Rozpočtová gramotnost zahrnuje vedle výše popsané obecné složky také dvě složky specializované: správu finančních aktiv (např. vkladů, investic a pojištění) a správu finančních závazků (např. úvěrů nebo leasingu). To předpokládá v obou případech orientaci na trhu různě komplikovaných finančních produktů a služeb, schopnost mezi sebou jednotlivé produkty či služby porovnávat a volit ty nejvhodnější s ohledem na konkrétní životní situaci.&amp;lt;ref&amp;gt;http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/G/Gramotnost/Finan%C4%8Dn%C3%AD_gramotnost, 10. 12. 2012&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Finance jsou velmi široký ekonomický termín. V širším slova smyslu znamenají tvorbu, rozdělování a užití peněžních fondů. V užším slova smyslu označují peněžní fondy samotné. Klíčovým bodem v oblasti financí, který ovlivňuje rozhodování, je „časová“ hodnota peněz. Tato hodnota uvádí, že měnová jednotka je dnes cennější než stejná měnová jednotka zítra.&lt;br /&gt;
Finance lze rozdělit do tří různých dílčích kategorií: osobní finance, firemní finance a veřejné finance. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Osobní finance ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klíčovou komponentou osobních financí je finanční plánování, což je dynamický proces, který vyžaduje pravidelnou kontrolu a znovuvyhodnocování. Obecně se skládá z těchto pěti kroků:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.	Zhodnocení situace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.	Nastavení cílů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.	Vytvoření plánu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.	Vykonání plánu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.	Monitorování a znovuzhodnocování&amp;lt;ref&amp;gt;http://en.wikipedia.org/wiki/Personal_finance?oldid=345037925, 10. 12. 2012&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Do osobních financí řadíme: transakční a spořící účty, kreditní a debetní karty, spotřebitelské úvěry, investice na burze, starobní důchod, benefity sociálního zabezpečení, životní a jiná pojištění, správa daně z příjmu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době existuje velké množství webových stránek a programů pro správu osobních financí např.: &lt;br /&gt;
www.more-financi.cz, RQ Money, Domácí účetnictví, Money Manager Ex, GnuCash, HomeBank, AceMoney, HomePack3000, Domácí hospodářství plus, Uctovnik III 3.1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Korporátní (firemní) finance ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podnikový finanční plán je vytvářen pro podporu dosažení podnikových cílů. Úkolem finančního plánování je posouzení jednotlivých finančních zdrojů pro financování podniku, podpora výběru mezi finančními zdroji, zajištění likvidity a finanční stability podniku. Ke splnění těchto úkolů dělá finanční management rozhodnutí tří typů&amp;lt;ref&amp;gt;Kislingerová, E., kol. Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;:  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	struktuře aktiv (Do čeho investovat)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	struktuře finančních zdrojů (Z čeho investovat)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	vyplácení podílů na zisku a jejich výši&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Časový horizont a zpracování''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V podnikovém prostředí se obvykle rozlišují dvě časové úrovně finančního plánování. Dlouhodobé finanční plány v podnikovém prostředí jsou vytvářeny obvykle pro období dvou až pěti let.&amp;lt;ref&amp;gt;Fotr, J. Strategické finanční plánování. 1. vydání. GRADA Publishing, s.r.o. 1999. 149 s. ISBN 80-7169-684-3&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Finanční plány na období do jednoho roku jsou krátkodobé finanční plány. Pro ně jsou dostupnější finanční výsledky podniku. Plánování je potom vhodné provádět pomocí „pro forma“ výkazů. Krátkodobý plán pak obsahuje:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi programy pro správu firemních financí patří např.: Podnikatelský systém Profit,  MPR-K/S – Účetní systém,  Money S3, Ekonomický a účetní systém POHODA, Účetní software Stereo, Fakturace GOLD 7.43, Forex assist 1.0.0 (Pomocník při obchodování na burzách Forex.), HomeFinance 2.0&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Veřejné finance ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejné finance se zabývají ekonomicko-peněžními vztahy mezi všemi subjekty a státem. Jeden ze subjektů je vždy stát. Úkolem veřejných financí je zefektivnit řízení veřejného sektoru. Veřejné finance mají svůj objektivní základ (souvisí s existencí lidské spol.), slouží k veřejnému prospěchu a nejsou samoúčelné.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.miras.cz/seminarky/verejne-finance-01.php, 12. 11. 2012&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V ČR jsou veřejné rozpočty součástí tzv. veřejné rozpočtové soustavy. Ta je rozdělena do dvou rovin - centrální a samosprávné.&amp;lt;ref&amp;gt;Ochrana, Veřejné rozpočty jako nástroj veřejné politiky a strategického vládnuté. Veřejná politika, veřejná volba, veřejný zájem. 1. vydání. CESES FSV UK 2005. ISSN: 1801-1659.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''CENTRÁLNÍ ROVINA''&lt;br /&gt;
*Státní rozpočet ČR&lt;br /&gt;
*Rozpočty státních fondů&lt;br /&gt;
*Rozpočty organizačních složek státu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''ROZPOČTY ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVY''&lt;br /&gt;
*Rozpočty krajů  :Rozpočty obcí&lt;br /&gt;
*Rozpočty příspěvkových organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*FILIP, Miloš.''Osobní a rodinné bohatství: jak chytře investovat''. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2006, 381 s. ISBN 8071795232.&lt;br /&gt;
*SIEGEL, Jeremy J. ''Investice do akcií: běh na dlouhou trať.'' 1. vyd. Praha: Grada,2011, 295 s. ISBN 9788024738604.&lt;br /&gt;
*SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. ''Osobní finance: řízení financí pro každého''. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011, 207 s. ISBN 9788024738130. Dostupné online z&amp;amp;nbsp;: [http://books.google.cz/books?id=0LYL5SZ8ONkC&amp;amp;printsec=frontcover&amp;amp;dq=finance&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ei=8wChUIy1Gcm0tAbAxIDQDQ&amp;amp;ved=0CDsQ6AEwAg#v=onepage&amp;amp;q&amp;amp;f=false http://books.google.cz/books?id=0LYL5SZ8ONkC&amp;amp;printsec=frontcover&amp;amp;dq=finance&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ei=8wChUIy1Gcm0tAbAxIDQDQ&amp;amp;ved=0CDsQ6AEwAg#v=onepage&amp;amp;q&amp;amp;f=false]&lt;br /&gt;
*ROUBÍČKOVÁ, Michaela. ''Firemní finance'' A. Vyd. 1. Karviná: Slezská univerzita, 2000, 93 s. ISBN 8072480766.&lt;br /&gt;
*HYMAN, David N. ''Public finance: a contemporary application of theory to policy.'' 9th ed. Mason: Thomson South-Western, c2008, xix, 748 s. ISBN 9780324537192.&lt;br /&gt;
*KIYOSAKI, Robert T a Sharon L LECHTER. ''Bohatý táta, chudý táta: co bohatí učí svoje děti a chudí a střední vrstvy ne''. Hodkovičky: Pragma, 2001, 214 s. ISBN 8072058223.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MarieLemonova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Spr%C3%A1va_financ%C3%AD&amp;diff=26864</id>
		<title>Správa financí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Spr%C3%A1va_financ%C3%AD&amp;diff=26864"/>
		<updated>2012-12-11T19:25:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MarieLemonova: /* Veřejné finance */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Marie Lemonová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' osobní finance, firemní finance, veřejné finance, finanční plánování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - finance, podnikání, finanční gramotnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''podřazené'' - Rozpočet, daně, investice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Správa financí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Abychom mohli spravovat své finance, musíme mít určitou úroveň finanční gramotnosti.&lt;br /&gt;
Finanční gramotnost je soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace.&amp;lt;ref&amp;gt;Národní strategie finančního vzdělávání. [online]. [cit. 4. 11. 2010].  Dostupný z 	www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Narodni_strategie_Financniho_vzdelavani_MF2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Finanční gramotnost jako správa osobních/rodinných financí zahrnuje tři složky: gramotnost peněžní, cenovou a rozpočtovou.&lt;br /&gt;
*Peněžní gramotnost představují kompetence nezbytné pro správu hotovostních &lt;br /&gt;
a bezhotovostních peněz a transakcí s nimi a správu nástrojů k tomu určených (např. běžný účet, platební nástroje apod.).&lt;br /&gt;
*Cenovou gramotnost představují kompetence nezbytné pro porozumění cenovým mechanismům a inflaci.10) .&lt;br /&gt;
*Rozpočtovou gramotnost představují kompetence nezbytné pro správu osobního/rodinného rozpočtu (např. schopnost vést rozpočet, stanovovat finanční cíle a rozhodovat o alokaci finančních zdrojů) a zahrnuje i schopnost zvládat různé životní situace z finančního hlediska. Rozpočtová gramotnost zahrnuje vedle výše popsané obecné složky také dvě složky specializované: správu finančních aktiv (např. vkladů, investic a pojištění) a správu finančních závazků (např. úvěrů nebo leasingu). To předpokládá v obou případech orientaci na trhu různě komplikovaných finančních produktů a služeb, schopnost mezi sebou jednotlivé produkty či služby porovnávat a volit ty nejvhodnější s ohledem na konkrétní životní situaci.&amp;lt;ref&amp;gt;http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/G/Gramotnost/Finan%C4%8Dn%C3%AD_gramotnost, 10. 12. 2012&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Finance jsou velmi široký ekonomický termín. V širším slova smyslu znamenají tvorbu, rozdělování a užití peněžních fondů. V užším slova smyslu označují peněžní fondy samotné. Klíčovým bodem v oblasti financí, který ovlivňuje rozhodování, je „časová“ hodnota peněz. Tato hodnota uvádí, že měnová jednotka je dnes cennější než stejná měnová jednotka zítra.&lt;br /&gt;
Finance lze rozdělit do tří různých dílčích kategorií: osobní finance, firemní finance a veřejné finance. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Osobní finance ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klíčovou komponentou osobních financí je finanční plánování, což je dynamický proces, který vyžaduje pravidelnou kontrolu a znovuvyhodnocování. Obecně se skládá z těchto pěti kroků:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.	Zhodnocení situace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.	Nastavení cílů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.	Vytvoření plánu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.	Vykonání plánu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.	Monitorování a znovuzhodnocování&amp;lt;ref&amp;gt;http://en.wikipedia.org/wiki/Personal_finance?oldid=345037925, 10. 12. 2012&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Do osobních financí řadíme: transakční a spořící účty, kreditní a debetní karty, spotřebitelské úvěry, investice na burze, starobní důchod, benefity sociálního zabezpečení, životní a jiná pojištění, správa daně z příjmu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době existuje velké množství webových stránek a programů pro správu osobních financí např.: &lt;br /&gt;
www.more-financi.cz, RQ Money, Domácí účetnictví, Money Manager Ex, GnuCash, HomeBank, AceMoney, HomePack3000, Domácí hospodářství plus, Uctovnik III 3.1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Korporátní (firemní) finance ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podnikový finanční plán je vytvářen pro podporu dosažení podnikových cílů. Úkolem finančního plánování je posouzení jednotlivých finančních zdrojů pro financování podniku, podpora výběru mezi finančními zdroji, zajištění likvidity a finanční stability podniku. Ke splnění těchto úkolů dělá finanční management rozhodnutí tří typů&amp;lt;ref&amp;gt;Kislingerová, E., kol. Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;:  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	struktuře aktiv (Do čeho investovat)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	struktuře finančních zdrojů (Z čeho investovat)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	vyplácení podílů na zisku a jejich výši&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Časový horizont a zpracování''&lt;br /&gt;
V podnikovém prostředí se obvykle rozlišují dvě časové úrovně finančního plánování. Dlouhodobé finanční plány v podnikovém prostředí jsou vytvářeny obvykle pro období dvou až pěti let.&amp;lt;ref&amp;gt;Fotr, J. Strategické finanční plánování. 1. vydání. GRADA Publishing, s.r.o. 1999. 149 s. ISBN 80-7169-684-3&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Finanční plány na období do jednoho roku jsou krátkodobé finanční plány. Pro ně jsou dostupnější finanční výsledky podniku. Plánování je potom vhodné provádět pomocí „pro forma“ výkazů. Krátkodobý plán pak obsahuje:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi programy pro správu firemních financí patří např.: Podnikatelský systém Profit,  MPR-K/S – Účetní systém,  Money S3, Ekonomický a účetní systém POHODA, Účetní software Stereo, Fakturace GOLD 7.43, Forex assist 1.0.0 (Pomocník při obchodování na burzách Forex.), HomeFinance 2.0&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Veřejné finance ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejné finance se zabývají ekonomicko-peněžními vztahy mezi všemi subjekty a státem. Jeden ze subjektů je vždy stát. Úkolem veřejných financí je zefektivnit řízení veřejného sektoru. Veřejné finance mají svůj objektivní základ (souvisí s existencí lidské spol.), slouží k veřejnému prospěchu a nejsou samoúčelné.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.miras.cz/seminarky/verejne-finance-01.php, 12. 11. 2012&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V ČR jsou veřejné rozpočty součástí tzv. veřejné rozpočtové soustavy. Ta je rozdělena do dvou rovin - centrální a samosprávné.&amp;lt;ref&amp;gt;Ochrana, Veřejné rozpočty jako nástroj veřejné politiky a strategického vládnuté. Veřejná politika, veřejná volba, veřejný zájem. 1. vydání. CESES FSV UK 2005. ISSN: 1801-1659.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''CENTRÁLNÍ ROVINA''&lt;br /&gt;
*Státní rozpočet ČR&lt;br /&gt;
*Rozpočty státních fondů&lt;br /&gt;
*Rozpočty organizačních složek státu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''ROZPOČTY ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVY''&lt;br /&gt;
*Rozpočty krajů  :Rozpočty obcí&lt;br /&gt;
*Rozpočty příspěvkových organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*FILIP, Miloš.''Osobní a rodinné bohatství: jak chytře investovat''. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2006, 381 s. ISBN 8071795232.&lt;br /&gt;
*SIEGEL, Jeremy J. ''Investice do akcií: běh na dlouhou trať.'' 1. vyd. Praha: Grada,2011, 295 s. ISBN 9788024738604.&lt;br /&gt;
*SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. ''Osobní finance: řízení financí pro každého''. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011, 207 s. ISBN 9788024738130. Dostupné online z&amp;amp;nbsp;: [http://books.google.cz/books?id=0LYL5SZ8ONkC&amp;amp;printsec=frontcover&amp;amp;dq=finance&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ei=8wChUIy1Gcm0tAbAxIDQDQ&amp;amp;ved=0CDsQ6AEwAg#v=onepage&amp;amp;q&amp;amp;f=false http://books.google.cz/books?id=0LYL5SZ8ONkC&amp;amp;printsec=frontcover&amp;amp;dq=finance&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ei=8wChUIy1Gcm0tAbAxIDQDQ&amp;amp;ved=0CDsQ6AEwAg#v=onepage&amp;amp;q&amp;amp;f=false]&lt;br /&gt;
*ROUBÍČKOVÁ, Michaela. ''Firemní finance'' A. Vyd. 1. Karviná: Slezská univerzita, 2000, 93 s. ISBN 8072480766.&lt;br /&gt;
*HYMAN, David N. ''Public finance: a contemporary application of theory to policy.'' 9th ed. Mason: Thomson South-Western, c2008, xix, 748 s. ISBN 9780324537192.&lt;br /&gt;
*KIYOSAKI, Robert T a Sharon L LECHTER. ''Bohatý táta, chudý táta: co bohatí učí svoje děti a chudí a střední vrstvy ne''. Hodkovičky: Pragma, 2001, 214 s. ISBN 8072058223.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MarieLemonova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Spr%C3%A1va_financ%C3%AD&amp;diff=26863</id>
		<title>Správa financí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Spr%C3%A1va_financ%C3%AD&amp;diff=26863"/>
		<updated>2012-12-11T19:25:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MarieLemonova: /* Korporátní (firemní) finance */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Marie Lemonová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' osobní finance, firemní finance, veřejné finance, finanční plánování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - finance, podnikání, finanční gramotnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''podřazené'' - Rozpočet, daně, investice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Správa financí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Abychom mohli spravovat své finance, musíme mít určitou úroveň finanční gramotnosti.&lt;br /&gt;
Finanční gramotnost je soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace.&amp;lt;ref&amp;gt;Národní strategie finančního vzdělávání. [online]. [cit. 4. 11. 2010].  Dostupný z 	www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Narodni_strategie_Financniho_vzdelavani_MF2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Finanční gramotnost jako správa osobních/rodinných financí zahrnuje tři složky: gramotnost peněžní, cenovou a rozpočtovou.&lt;br /&gt;
*Peněžní gramotnost představují kompetence nezbytné pro správu hotovostních &lt;br /&gt;
a bezhotovostních peněz a transakcí s nimi a správu nástrojů k tomu určených (např. běžný účet, platební nástroje apod.).&lt;br /&gt;
*Cenovou gramotnost představují kompetence nezbytné pro porozumění cenovým mechanismům a inflaci.10) .&lt;br /&gt;
*Rozpočtovou gramotnost představují kompetence nezbytné pro správu osobního/rodinného rozpočtu (např. schopnost vést rozpočet, stanovovat finanční cíle a rozhodovat o alokaci finančních zdrojů) a zahrnuje i schopnost zvládat různé životní situace z finančního hlediska. Rozpočtová gramotnost zahrnuje vedle výše popsané obecné složky také dvě složky specializované: správu finančních aktiv (např. vkladů, investic a pojištění) a správu finančních závazků (např. úvěrů nebo leasingu). To předpokládá v obou případech orientaci na trhu různě komplikovaných finančních produktů a služeb, schopnost mezi sebou jednotlivé produkty či služby porovnávat a volit ty nejvhodnější s ohledem na konkrétní životní situaci.&amp;lt;ref&amp;gt;http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/G/Gramotnost/Finan%C4%8Dn%C3%AD_gramotnost, 10. 12. 2012&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Finance jsou velmi široký ekonomický termín. V širším slova smyslu znamenají tvorbu, rozdělování a užití peněžních fondů. V užším slova smyslu označují peněžní fondy samotné. Klíčovým bodem v oblasti financí, který ovlivňuje rozhodování, je „časová“ hodnota peněz. Tato hodnota uvádí, že měnová jednotka je dnes cennější než stejná měnová jednotka zítra.&lt;br /&gt;
Finance lze rozdělit do tří různých dílčích kategorií: osobní finance, firemní finance a veřejné finance. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Osobní finance ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klíčovou komponentou osobních financí je finanční plánování, což je dynamický proces, který vyžaduje pravidelnou kontrolu a znovuvyhodnocování. Obecně se skládá z těchto pěti kroků:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.	Zhodnocení situace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.	Nastavení cílů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.	Vytvoření plánu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.	Vykonání plánu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.	Monitorování a znovuzhodnocování&amp;lt;ref&amp;gt;http://en.wikipedia.org/wiki/Personal_finance?oldid=345037925, 10. 12. 2012&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Do osobních financí řadíme: transakční a spořící účty, kreditní a debetní karty, spotřebitelské úvěry, investice na burze, starobní důchod, benefity sociálního zabezpečení, životní a jiná pojištění, správa daně z příjmu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době existuje velké množství webových stránek a programů pro správu osobních financí např.: &lt;br /&gt;
www.more-financi.cz, RQ Money, Domácí účetnictví, Money Manager Ex, GnuCash, HomeBank, AceMoney, HomePack3000, Domácí hospodářství plus, Uctovnik III 3.1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Korporátní (firemní) finance ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podnikový finanční plán je vytvářen pro podporu dosažení podnikových cílů. Úkolem finančního plánování je posouzení jednotlivých finančních zdrojů pro financování podniku, podpora výběru mezi finančními zdroji, zajištění likvidity a finanční stability podniku. Ke splnění těchto úkolů dělá finanční management rozhodnutí tří typů&amp;lt;ref&amp;gt;Kislingerová, E., kol. Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;:  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	struktuře aktiv (Do čeho investovat)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	struktuře finančních zdrojů (Z čeho investovat)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	vyplácení podílů na zisku a jejich výši&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Časový horizont a zpracování''&lt;br /&gt;
V podnikovém prostředí se obvykle rozlišují dvě časové úrovně finančního plánování. Dlouhodobé finanční plány v podnikovém prostředí jsou vytvářeny obvykle pro období dvou až pěti let.&amp;lt;ref&amp;gt;Fotr, J. Strategické finanční plánování. 1. vydání. GRADA Publishing, s.r.o. 1999. 149 s. ISBN 80-7169-684-3&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Finanční plány na období do jednoho roku jsou krátkodobé finanční plány. Pro ně jsou dostupnější finanční výsledky podniku. Plánování je potom vhodné provádět pomocí „pro forma“ výkazů. Krátkodobý plán pak obsahuje:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi programy pro správu firemních financí patří např.: Podnikatelský systém Profit,  MPR-K/S – Účetní systém,  Money S3, Ekonomický a účetní systém POHODA, Účetní software Stereo, Fakturace GOLD 7.43, Forex assist 1.0.0 (Pomocník při obchodování na burzách Forex.), HomeFinance 2.0&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Veřejné finance ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejné finance se zabývají ekonomicko-peněžními vztahy mezi všemi subjekty a státem. Jeden ze subjektů je vždy stát. Úkolem veřejných financí je zefektivnit řízení veřejného sektoru. Veřejné finance mají svůj objektivní základ (souvisí s existencí lidské spol.), slouží k veřejnému prospěchu a nejsou samoúčelné.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.miras.cz/seminarky/verejne-finance-01.php, 12. 11. 2012&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V ČR jsou veřejné rozpočty součástí tzv. veřejné rozpočtové soustavy. Ta je rozdělena do dvou rovin - centrální a samosprávné.&amp;lt;ref&amp;gt;Ochrana, Veřejné rozpočty jako nástroj veřejné politiky a strategického vládnuté. Veřejná politika, veřejná volba, veřejný zájem. 1. vydání. CESES FSV UK 2005. ISSN: 1801-1659.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''CENTRÁLNÍ ROVINA''&lt;br /&gt;
*Státní rozpočet ČR&lt;br /&gt;
*Rozpočty státních fondů&lt;br /&gt;
*Rozpočty organizačních složek státu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''ROZPOČTY ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVY''&lt;br /&gt;
*Rozpočty krajů  :Rozpočty obcí&lt;br /&gt;
*Rozpočty příspěvkových organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*FILIP, Miloš.''Osobní a rodinné bohatství: jak chytře investovat''. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2006, 381 s. ISBN 8071795232.&lt;br /&gt;
*SIEGEL, Jeremy J. ''Investice do akcií: běh na dlouhou trať.'' 1. vyd. Praha: Grada,2011, 295 s. ISBN 9788024738604.&lt;br /&gt;
*SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. ''Osobní finance: řízení financí pro každého''. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011, 207 s. ISBN 9788024738130. Dostupné online z&amp;amp;nbsp;: [http://books.google.cz/books?id=0LYL5SZ8ONkC&amp;amp;printsec=frontcover&amp;amp;dq=finance&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ei=8wChUIy1Gcm0tAbAxIDQDQ&amp;amp;ved=0CDsQ6AEwAg#v=onepage&amp;amp;q&amp;amp;f=false http://books.google.cz/books?id=0LYL5SZ8ONkC&amp;amp;printsec=frontcover&amp;amp;dq=finance&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ei=8wChUIy1Gcm0tAbAxIDQDQ&amp;amp;ved=0CDsQ6AEwAg#v=onepage&amp;amp;q&amp;amp;f=false]&lt;br /&gt;
*ROUBÍČKOVÁ, Michaela. ''Firemní finance'' A. Vyd. 1. Karviná: Slezská univerzita, 2000, 93 s. ISBN 8072480766.&lt;br /&gt;
*HYMAN, David N. ''Public finance: a contemporary application of theory to policy.'' 9th ed. Mason: Thomson South-Western, c2008, xix, 748 s. ISBN 9780324537192.&lt;br /&gt;
*KIYOSAKI, Robert T a Sharon L LECHTER. ''Bohatý táta, chudý táta: co bohatí učí svoje děti a chudí a střední vrstvy ne''. Hodkovičky: Pragma, 2001, 214 s. ISBN 8072058223.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MarieLemonova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Spr%C3%A1va_financ%C3%AD&amp;diff=26862</id>
		<title>Správa financí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Spr%C3%A1va_financ%C3%AD&amp;diff=26862"/>
		<updated>2012-12-11T19:25:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MarieLemonova: /* Korporátní (firemní) finance */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Marie Lemonová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' osobní finance, firemní finance, veřejné finance, finanční plánování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - finance, podnikání, finanční gramotnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''podřazené'' - Rozpočet, daně, investice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Správa financí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Abychom mohli spravovat své finance, musíme mít určitou úroveň finanční gramotnosti.&lt;br /&gt;
Finanční gramotnost je soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace.&amp;lt;ref&amp;gt;Národní strategie finančního vzdělávání. [online]. [cit. 4. 11. 2010].  Dostupný z 	www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Narodni_strategie_Financniho_vzdelavani_MF2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Finanční gramotnost jako správa osobních/rodinných financí zahrnuje tři složky: gramotnost peněžní, cenovou a rozpočtovou.&lt;br /&gt;
*Peněžní gramotnost představují kompetence nezbytné pro správu hotovostních &lt;br /&gt;
a bezhotovostních peněz a transakcí s nimi a správu nástrojů k tomu určených (např. běžný účet, platební nástroje apod.).&lt;br /&gt;
*Cenovou gramotnost představují kompetence nezbytné pro porozumění cenovým mechanismům a inflaci.10) .&lt;br /&gt;
*Rozpočtovou gramotnost představují kompetence nezbytné pro správu osobního/rodinného rozpočtu (např. schopnost vést rozpočet, stanovovat finanční cíle a rozhodovat o alokaci finančních zdrojů) a zahrnuje i schopnost zvládat různé životní situace z finančního hlediska. Rozpočtová gramotnost zahrnuje vedle výše popsané obecné složky také dvě složky specializované: správu finančních aktiv (např. vkladů, investic a pojištění) a správu finančních závazků (např. úvěrů nebo leasingu). To předpokládá v obou případech orientaci na trhu různě komplikovaných finančních produktů a služeb, schopnost mezi sebou jednotlivé produkty či služby porovnávat a volit ty nejvhodnější s ohledem na konkrétní životní situaci.&amp;lt;ref&amp;gt;http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/G/Gramotnost/Finan%C4%8Dn%C3%AD_gramotnost, 10. 12. 2012&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Finance jsou velmi široký ekonomický termín. V širším slova smyslu znamenají tvorbu, rozdělování a užití peněžních fondů. V užším slova smyslu označují peněžní fondy samotné. Klíčovým bodem v oblasti financí, který ovlivňuje rozhodování, je „časová“ hodnota peněz. Tato hodnota uvádí, že měnová jednotka je dnes cennější než stejná měnová jednotka zítra.&lt;br /&gt;
Finance lze rozdělit do tří různých dílčích kategorií: osobní finance, firemní finance a veřejné finance. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Osobní finance ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klíčovou komponentou osobních financí je finanční plánování, což je dynamický proces, který vyžaduje pravidelnou kontrolu a znovuvyhodnocování. Obecně se skládá z těchto pěti kroků:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.	Zhodnocení situace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.	Nastavení cílů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.	Vytvoření plánu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.	Vykonání plánu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.	Monitorování a znovuzhodnocování&amp;lt;ref&amp;gt;http://en.wikipedia.org/wiki/Personal_finance?oldid=345037925, 10. 12. 2012&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Do osobních financí řadíme: transakční a spořící účty, kreditní a debetní karty, spotřebitelské úvěry, investice na burze, starobní důchod, benefity sociálního zabezpečení, životní a jiná pojištění, správa daně z příjmu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době existuje velké množství webových stránek a programů pro správu osobních financí např.: &lt;br /&gt;
www.more-financi.cz, RQ Money, Domácí účetnictví, Money Manager Ex, GnuCash, HomeBank, AceMoney, HomePack3000, Domácí hospodářství plus, Uctovnik III 3.1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Korporátní (firemní) finance ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podnikový finanční plán je vytvářen pro podporu dosažení podnikových cílů. Úkolem finančního plánování je posouzení jednotlivých finančních zdrojů pro financování podniku, podpora výběru mezi finančními zdroji, zajištění likvidity a finanční stability podniku. Ke splnění těchto úkolů dělá finanční management rozhodnutí tří typů&amp;lt;ref&amp;gt;Kislingerová, E., kol. Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;:  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	struktuře aktiv (Do čeho investovat)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	struktuře finančních zdrojů (Z čeho investovat)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	vyplácení podílů na zisku a jejich výši&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'Časový horizont a zpracování'&lt;br /&gt;
V podnikovém prostředí se obvykle rozlišují dvě časové úrovně finančního plánování. Dlouhodobé finanční plány v podnikovém prostředí jsou vytvářeny obvykle pro období dvou až pěti let.&amp;lt;ref&amp;gt;Fotr, J. Strategické finanční plánování. 1. vydání. GRADA Publishing, s.r.o. 1999. 149 s. ISBN 80-7169-684-3&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Finanční plány na období do jednoho roku jsou krátkodobé finanční plány. Pro ně jsou dostupnější finanční výsledky podniku. Plánování je potom vhodné provádět pomocí „pro forma“ výkazů. Krátkodobý plán pak obsahuje:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi programy pro správu firemních financí patří např.:Podnikatelský systém Profit,  MPR-K/S – Účetní systém,  Money S3, Ekonomický a účetní systém POHODA, Účetní software Stereo, Fakturace GOLD 7.43, Forex assist 1.0.0 (Pomocník při obchodování na burzách Forex.), HomeFinance 2.0&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Veřejné finance ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejné finance se zabývají ekonomicko-peněžními vztahy mezi všemi subjekty a státem. Jeden ze subjektů je vždy stát. Úkolem veřejných financí je zefektivnit řízení veřejného sektoru. Veřejné finance mají svůj objektivní základ (souvisí s existencí lidské spol.), slouží k veřejnému prospěchu a nejsou samoúčelné.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.miras.cz/seminarky/verejne-finance-01.php, 12. 11. 2012&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V ČR jsou veřejné rozpočty součástí tzv. veřejné rozpočtové soustavy. Ta je rozdělena do dvou rovin - centrální a samosprávné.&amp;lt;ref&amp;gt;Ochrana, Veřejné rozpočty jako nástroj veřejné politiky a strategického vládnuté. Veřejná politika, veřejná volba, veřejný zájem. 1. vydání. CESES FSV UK 2005. ISSN: 1801-1659.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''CENTRÁLNÍ ROVINA''&lt;br /&gt;
*Státní rozpočet ČR&lt;br /&gt;
*Rozpočty státních fondů&lt;br /&gt;
*Rozpočty organizačních složek státu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''ROZPOČTY ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVY''&lt;br /&gt;
*Rozpočty krajů  :Rozpočty obcí&lt;br /&gt;
*Rozpočty příspěvkových organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*FILIP, Miloš.''Osobní a rodinné bohatství: jak chytře investovat''. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2006, 381 s. ISBN 8071795232.&lt;br /&gt;
*SIEGEL, Jeremy J. ''Investice do akcií: běh na dlouhou trať.'' 1. vyd. Praha: Grada,2011, 295 s. ISBN 9788024738604.&lt;br /&gt;
*SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. ''Osobní finance: řízení financí pro každého''. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011, 207 s. ISBN 9788024738130. Dostupné online z&amp;amp;nbsp;: [http://books.google.cz/books?id=0LYL5SZ8ONkC&amp;amp;printsec=frontcover&amp;amp;dq=finance&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ei=8wChUIy1Gcm0tAbAxIDQDQ&amp;amp;ved=0CDsQ6AEwAg#v=onepage&amp;amp;q&amp;amp;f=false http://books.google.cz/books?id=0LYL5SZ8ONkC&amp;amp;printsec=frontcover&amp;amp;dq=finance&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ei=8wChUIy1Gcm0tAbAxIDQDQ&amp;amp;ved=0CDsQ6AEwAg#v=onepage&amp;amp;q&amp;amp;f=false]&lt;br /&gt;
*ROUBÍČKOVÁ, Michaela. ''Firemní finance'' A. Vyd. 1. Karviná: Slezská univerzita, 2000, 93 s. ISBN 8072480766.&lt;br /&gt;
*HYMAN, David N. ''Public finance: a contemporary application of theory to policy.'' 9th ed. Mason: Thomson South-Western, c2008, xix, 748 s. ISBN 9780324537192.&lt;br /&gt;
*KIYOSAKI, Robert T a Sharon L LECHTER. ''Bohatý táta, chudý táta: co bohatí učí svoje děti a chudí a střední vrstvy ne''. Hodkovičky: Pragma, 2001, 214 s. ISBN 8072058223.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MarieLemonova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Spr%C3%A1va_financ%C3%AD&amp;diff=26861</id>
		<title>Správa financí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Spr%C3%A1va_financ%C3%AD&amp;diff=26861"/>
		<updated>2012-12-11T19:24:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MarieLemonova: /* Osobní finance */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Marie Lemonová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' osobní finance, firemní finance, veřejné finance, finanční plánování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - finance, podnikání, finanční gramotnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''podřazené'' - Rozpočet, daně, investice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Správa financí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Abychom mohli spravovat své finance, musíme mít určitou úroveň finanční gramotnosti.&lt;br /&gt;
Finanční gramotnost je soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace.&amp;lt;ref&amp;gt;Národní strategie finančního vzdělávání. [online]. [cit. 4. 11. 2010].  Dostupný z 	www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Narodni_strategie_Financniho_vzdelavani_MF2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Finanční gramotnost jako správa osobních/rodinných financí zahrnuje tři složky: gramotnost peněžní, cenovou a rozpočtovou.&lt;br /&gt;
*Peněžní gramotnost představují kompetence nezbytné pro správu hotovostních &lt;br /&gt;
a bezhotovostních peněz a transakcí s nimi a správu nástrojů k tomu určených (např. běžný účet, platební nástroje apod.).&lt;br /&gt;
*Cenovou gramotnost představují kompetence nezbytné pro porozumění cenovým mechanismům a inflaci.10) .&lt;br /&gt;
*Rozpočtovou gramotnost představují kompetence nezbytné pro správu osobního/rodinného rozpočtu (např. schopnost vést rozpočet, stanovovat finanční cíle a rozhodovat o alokaci finančních zdrojů) a zahrnuje i schopnost zvládat různé životní situace z finančního hlediska. Rozpočtová gramotnost zahrnuje vedle výše popsané obecné složky také dvě složky specializované: správu finančních aktiv (např. vkladů, investic a pojištění) a správu finančních závazků (např. úvěrů nebo leasingu). To předpokládá v obou případech orientaci na trhu různě komplikovaných finančních produktů a služeb, schopnost mezi sebou jednotlivé produkty či služby porovnávat a volit ty nejvhodnější s ohledem na konkrétní životní situaci.&amp;lt;ref&amp;gt;http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/G/Gramotnost/Finan%C4%8Dn%C3%AD_gramotnost, 10. 12. 2012&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Finance jsou velmi široký ekonomický termín. V širším slova smyslu znamenají tvorbu, rozdělování a užití peněžních fondů. V užším slova smyslu označují peněžní fondy samotné. Klíčovým bodem v oblasti financí, který ovlivňuje rozhodování, je „časová“ hodnota peněz. Tato hodnota uvádí, že měnová jednotka je dnes cennější než stejná měnová jednotka zítra.&lt;br /&gt;
Finance lze rozdělit do tří různých dílčích kategorií: osobní finance, firemní finance a veřejné finance. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Osobní finance ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klíčovou komponentou osobních financí je finanční plánování, což je dynamický proces, který vyžaduje pravidelnou kontrolu a znovuvyhodnocování. Obecně se skládá z těchto pěti kroků:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.	Zhodnocení situace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.	Nastavení cílů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.	Vytvoření plánu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.	Vykonání plánu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.	Monitorování a znovuzhodnocování&amp;lt;ref&amp;gt;http://en.wikipedia.org/wiki/Personal_finance?oldid=345037925, 10. 12. 2012&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Do osobních financí řadíme: transakční a spořící účty, kreditní a debetní karty, spotřebitelské úvěry, investice na burze, starobní důchod, benefity sociálního zabezpečení, životní a jiná pojištění, správa daně z příjmu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době existuje velké množství webových stránek a programů pro správu osobních financí např.: &lt;br /&gt;
www.more-financi.cz, RQ Money, Domácí účetnictví, Money Manager Ex, GnuCash, HomeBank, AceMoney, HomePack3000, Domácí hospodářství plus, Uctovnik III 3.1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Korporátní (firemní) finance ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podnikový finanční plán je vytvářen pro podporu dosažení podnikových cílů. Úkolem finančního plánování je posouzení jednotlivých finančních zdrojů pro financování podniku, podpora výběru mezi finančními zdroji, zajištění likvidity a finanční stability podniku. Ke splnění těchto úkolů dělá finanční management rozhodnutí tří typů&amp;lt;ref&amp;gt;Kislingerová, E., kol. Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;:  &lt;br /&gt;
•	struktuře aktiv (Do čeho investovat)&lt;br /&gt;
•	struktuře finančních zdrojů (Z čeho investovat)&lt;br /&gt;
•	vyplácení podílů na zisku a jejich výši&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Časový horizont a zpracování&lt;br /&gt;
V podnikovém prostředí se obvykle rozlišují dvě časové úrovně finančního plánování. Dlouhodobé finanční plány v podnikovém prostředí jsou vytvářeny obvykle pro období dvou až pěti let.&amp;lt;ref&amp;gt;Fotr, J. Strategické finanční plánování. 1. vydání. GRADA Publishing, s.r.o. 1999. 149 s. ISBN 80-7169-684-3&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Finanční plány na období do jednoho roku jsou krátkodobé finanční plány. Pro ně jsou dostupnější finanční výsledky podniku. Plánování je potom vhodné provádět pomocí „pro forma“ výkazů. Krátkodobý plán pak obsahuje:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi programy pro správu firemních financí patří např.:Podnikatelský systém Profit,  MPR-K/S – Účetní systém,  Money S3, Ekonomický a účetní systém POHODA, Účetní software Stereo, Fakturace GOLD 7.43, Forex assist 1.0.0 (Pomocník při obchodování na burzách Forex.), HomeFinance 2.0&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Veřejné finance ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejné finance se zabývají ekonomicko-peněžními vztahy mezi všemi subjekty a státem. Jeden ze subjektů je vždy stát. Úkolem veřejných financí je zefektivnit řízení veřejného sektoru. Veřejné finance mají svůj objektivní základ (souvisí s existencí lidské spol.), slouží k veřejnému prospěchu a nejsou samoúčelné.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.miras.cz/seminarky/verejne-finance-01.php, 12. 11. 2012&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V ČR jsou veřejné rozpočty součástí tzv. veřejné rozpočtové soustavy. Ta je rozdělena do dvou rovin - centrální a samosprávné.&amp;lt;ref&amp;gt;Ochrana, Veřejné rozpočty jako nástroj veřejné politiky a strategického vládnuté. Veřejná politika, veřejná volba, veřejný zájem. 1. vydání. CESES FSV UK 2005. ISSN: 1801-1659.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''CENTRÁLNÍ ROVINA''&lt;br /&gt;
*Státní rozpočet ČR&lt;br /&gt;
*Rozpočty státních fondů&lt;br /&gt;
*Rozpočty organizačních složek státu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''ROZPOČTY ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVY''&lt;br /&gt;
*Rozpočty krajů  :Rozpočty obcí&lt;br /&gt;
*Rozpočty příspěvkových organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*FILIP, Miloš.''Osobní a rodinné bohatství: jak chytře investovat''. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2006, 381 s. ISBN 8071795232.&lt;br /&gt;
*SIEGEL, Jeremy J. ''Investice do akcií: běh na dlouhou trať.'' 1. vyd. Praha: Grada,2011, 295 s. ISBN 9788024738604.&lt;br /&gt;
*SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. ''Osobní finance: řízení financí pro každého''. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011, 207 s. ISBN 9788024738130. Dostupné online z&amp;amp;nbsp;: [http://books.google.cz/books?id=0LYL5SZ8ONkC&amp;amp;printsec=frontcover&amp;amp;dq=finance&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ei=8wChUIy1Gcm0tAbAxIDQDQ&amp;amp;ved=0CDsQ6AEwAg#v=onepage&amp;amp;q&amp;amp;f=false http://books.google.cz/books?id=0LYL5SZ8ONkC&amp;amp;printsec=frontcover&amp;amp;dq=finance&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ei=8wChUIy1Gcm0tAbAxIDQDQ&amp;amp;ved=0CDsQ6AEwAg#v=onepage&amp;amp;q&amp;amp;f=false]&lt;br /&gt;
*ROUBÍČKOVÁ, Michaela. ''Firemní finance'' A. Vyd. 1. Karviná: Slezská univerzita, 2000, 93 s. ISBN 8072480766.&lt;br /&gt;
*HYMAN, David N. ''Public finance: a contemporary application of theory to policy.'' 9th ed. Mason: Thomson South-Western, c2008, xix, 748 s. ISBN 9780324537192.&lt;br /&gt;
*KIYOSAKI, Robert T a Sharon L LECHTER. ''Bohatý táta, chudý táta: co bohatí učí svoje děti a chudí a střední vrstvy ne''. Hodkovičky: Pragma, 2001, 214 s. ISBN 8072058223.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MarieLemonova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Spr%C3%A1va_financ%C3%AD&amp;diff=26860</id>
		<title>Správa financí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Spr%C3%A1va_financ%C3%AD&amp;diff=26860"/>
		<updated>2012-12-11T19:24:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MarieLemonova: /* Osobní finance */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Marie Lemonová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' osobní finance, firemní finance, veřejné finance, finanční plánování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - finance, podnikání, finanční gramotnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''podřazené'' - Rozpočet, daně, investice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Správa financí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Abychom mohli spravovat své finance, musíme mít určitou úroveň finanční gramotnosti.&lt;br /&gt;
Finanční gramotnost je soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace.&amp;lt;ref&amp;gt;Národní strategie finančního vzdělávání. [online]. [cit. 4. 11. 2010].  Dostupný z 	www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Narodni_strategie_Financniho_vzdelavani_MF2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Finanční gramotnost jako správa osobních/rodinných financí zahrnuje tři složky: gramotnost peněžní, cenovou a rozpočtovou.&lt;br /&gt;
*Peněžní gramotnost představují kompetence nezbytné pro správu hotovostních &lt;br /&gt;
a bezhotovostních peněz a transakcí s nimi a správu nástrojů k tomu určených (např. běžný účet, platební nástroje apod.).&lt;br /&gt;
*Cenovou gramotnost představují kompetence nezbytné pro porozumění cenovým mechanismům a inflaci.10) .&lt;br /&gt;
*Rozpočtovou gramotnost představují kompetence nezbytné pro správu osobního/rodinného rozpočtu (např. schopnost vést rozpočet, stanovovat finanční cíle a rozhodovat o alokaci finančních zdrojů) a zahrnuje i schopnost zvládat různé životní situace z finančního hlediska. Rozpočtová gramotnost zahrnuje vedle výše popsané obecné složky také dvě složky specializované: správu finančních aktiv (např. vkladů, investic a pojištění) a správu finančních závazků (např. úvěrů nebo leasingu). To předpokládá v obou případech orientaci na trhu různě komplikovaných finančních produktů a služeb, schopnost mezi sebou jednotlivé produkty či služby porovnávat a volit ty nejvhodnější s ohledem na konkrétní životní situaci.&amp;lt;ref&amp;gt;http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/G/Gramotnost/Finan%C4%8Dn%C3%AD_gramotnost, 10. 12. 2012&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Finance jsou velmi široký ekonomický termín. V širším slova smyslu znamenají tvorbu, rozdělování a užití peněžních fondů. V užším slova smyslu označují peněžní fondy samotné. Klíčovým bodem v oblasti financí, který ovlivňuje rozhodování, je „časová“ hodnota peněz. Tato hodnota uvádí, že měnová jednotka je dnes cennější než stejná měnová jednotka zítra.&lt;br /&gt;
Finance lze rozdělit do tří různých dílčích kategorií: osobní finance, firemní finance a veřejné finance. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Osobní finance ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klíčovou komponentou osobních financí je finanční plánování, což je dynamický proces, který vyžaduje pravidelnou kontrolu a znovuvyhodnocování. Obecně se skládá z těchto pěti kroků:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.	Zhodnocení situace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.	Nastavení cílů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.	Vytvoření plánu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.	Vykonání plánu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.	Monitorování a znovuzhodnocování&amp;lt;ref&amp;gt;http://en.wikipedia.org/wiki/Personal_finance?oldid=345037925, 10. 12. 2012&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Do osobních financí řadíme: transakční a spořící účty, kreditní a debetní karty, spotřebitelské úvěry, investice na burze, starobní důchod, benefity sociálního zabezpečení, životní a jiná pojištění, správa daně z příjmu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době existuje velké množství webových stránek a programů pro správu osobních financí např. &lt;br /&gt;
www.more-financi.cz, RQ Money, Domácí účetnictví, Money Manager Ex, GnuCash, HomeBank, AceMoney, HomePack3000, Domácí hospodářství plus, Uctovnik III 3.1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Korporátní (firemní) finance ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podnikový finanční plán je vytvářen pro podporu dosažení podnikových cílů. Úkolem finančního plánování je posouzení jednotlivých finančních zdrojů pro financování podniku, podpora výběru mezi finančními zdroji, zajištění likvidity a finanční stability podniku. Ke splnění těchto úkolů dělá finanční management rozhodnutí tří typů&amp;lt;ref&amp;gt;Kislingerová, E., kol. Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;:  &lt;br /&gt;
•	struktuře aktiv (Do čeho investovat)&lt;br /&gt;
•	struktuře finančních zdrojů (Z čeho investovat)&lt;br /&gt;
•	vyplácení podílů na zisku a jejich výši&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Časový horizont a zpracování&lt;br /&gt;
V podnikovém prostředí se obvykle rozlišují dvě časové úrovně finančního plánování. Dlouhodobé finanční plány v podnikovém prostředí jsou vytvářeny obvykle pro období dvou až pěti let.&amp;lt;ref&amp;gt;Fotr, J. Strategické finanční plánování. 1. vydání. GRADA Publishing, s.r.o. 1999. 149 s. ISBN 80-7169-684-3&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Finanční plány na období do jednoho roku jsou krátkodobé finanční plány. Pro ně jsou dostupnější finanční výsledky podniku. Plánování je potom vhodné provádět pomocí „pro forma“ výkazů. Krátkodobý plán pak obsahuje:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi programy pro správu firemních financí patří např.:Podnikatelský systém Profit,  MPR-K/S – Účetní systém,  Money S3, Ekonomický a účetní systém POHODA, Účetní software Stereo, Fakturace GOLD 7.43, Forex assist 1.0.0 (Pomocník při obchodování na burzách Forex.), HomeFinance 2.0&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Veřejné finance ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejné finance se zabývají ekonomicko-peněžními vztahy mezi všemi subjekty a státem. Jeden ze subjektů je vždy stát. Úkolem veřejných financí je zefektivnit řízení veřejného sektoru. Veřejné finance mají svůj objektivní základ (souvisí s existencí lidské spol.), slouží k veřejnému prospěchu a nejsou samoúčelné.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.miras.cz/seminarky/verejne-finance-01.php, 12. 11. 2012&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V ČR jsou veřejné rozpočty součástí tzv. veřejné rozpočtové soustavy. Ta je rozdělena do dvou rovin - centrální a samosprávné.&amp;lt;ref&amp;gt;Ochrana, Veřejné rozpočty jako nástroj veřejné politiky a strategického vládnuté. Veřejná politika, veřejná volba, veřejný zájem. 1. vydání. CESES FSV UK 2005. ISSN: 1801-1659.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''CENTRÁLNÍ ROVINA''&lt;br /&gt;
*Státní rozpočet ČR&lt;br /&gt;
*Rozpočty státních fondů&lt;br /&gt;
*Rozpočty organizačních složek státu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''ROZPOČTY ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVY''&lt;br /&gt;
*Rozpočty krajů  :Rozpočty obcí&lt;br /&gt;
*Rozpočty příspěvkových organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*FILIP, Miloš.''Osobní a rodinné bohatství: jak chytře investovat''. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2006, 381 s. ISBN 8071795232.&lt;br /&gt;
*SIEGEL, Jeremy J. ''Investice do akcií: běh na dlouhou trať.'' 1. vyd. Praha: Grada,2011, 295 s. ISBN 9788024738604.&lt;br /&gt;
*SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. ''Osobní finance: řízení financí pro každého''. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011, 207 s. ISBN 9788024738130. Dostupné online z&amp;amp;nbsp;: [http://books.google.cz/books?id=0LYL5SZ8ONkC&amp;amp;printsec=frontcover&amp;amp;dq=finance&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ei=8wChUIy1Gcm0tAbAxIDQDQ&amp;amp;ved=0CDsQ6AEwAg#v=onepage&amp;amp;q&amp;amp;f=false http://books.google.cz/books?id=0LYL5SZ8ONkC&amp;amp;printsec=frontcover&amp;amp;dq=finance&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ei=8wChUIy1Gcm0tAbAxIDQDQ&amp;amp;ved=0CDsQ6AEwAg#v=onepage&amp;amp;q&amp;amp;f=false]&lt;br /&gt;
*ROUBÍČKOVÁ, Michaela. ''Firemní finance'' A. Vyd. 1. Karviná: Slezská univerzita, 2000, 93 s. ISBN 8072480766.&lt;br /&gt;
*HYMAN, David N. ''Public finance: a contemporary application of theory to policy.'' 9th ed. Mason: Thomson South-Western, c2008, xix, 748 s. ISBN 9780324537192.&lt;br /&gt;
*KIYOSAKI, Robert T a Sharon L LECHTER. ''Bohatý táta, chudý táta: co bohatí učí svoje děti a chudí a střední vrstvy ne''. Hodkovičky: Pragma, 2001, 214 s. ISBN 8072058223.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MarieLemonova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Spr%C3%A1va_financ%C3%AD&amp;diff=26859</id>
		<title>Správa financí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Spr%C3%A1va_financ%C3%AD&amp;diff=26859"/>
		<updated>2012-12-11T19:23:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MarieLemonova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Marie Lemonová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' osobní finance, firemní finance, veřejné finance, finanční plánování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - finance, podnikání, finanční gramotnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''podřazené'' - Rozpočet, daně, investice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Správa financí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Abychom mohli spravovat své finance, musíme mít určitou úroveň finanční gramotnosti.&lt;br /&gt;
Finanční gramotnost je soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace.&amp;lt;ref&amp;gt;Národní strategie finančního vzdělávání. [online]. [cit. 4. 11. 2010].  Dostupný z 	www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Narodni_strategie_Financniho_vzdelavani_MF2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Finanční gramotnost jako správa osobních/rodinných financí zahrnuje tři složky: gramotnost peněžní, cenovou a rozpočtovou.&lt;br /&gt;
*Peněžní gramotnost představují kompetence nezbytné pro správu hotovostních &lt;br /&gt;
a bezhotovostních peněz a transakcí s nimi a správu nástrojů k tomu určených (např. běžný účet, platební nástroje apod.).&lt;br /&gt;
*Cenovou gramotnost představují kompetence nezbytné pro porozumění cenovým mechanismům a inflaci.10) .&lt;br /&gt;
*Rozpočtovou gramotnost představují kompetence nezbytné pro správu osobního/rodinného rozpočtu (např. schopnost vést rozpočet, stanovovat finanční cíle a rozhodovat o alokaci finančních zdrojů) a zahrnuje i schopnost zvládat různé životní situace z finančního hlediska. Rozpočtová gramotnost zahrnuje vedle výše popsané obecné složky také dvě složky specializované: správu finančních aktiv (např. vkladů, investic a pojištění) a správu finančních závazků (např. úvěrů nebo leasingu). To předpokládá v obou případech orientaci na trhu různě komplikovaných finančních produktů a služeb, schopnost mezi sebou jednotlivé produkty či služby porovnávat a volit ty nejvhodnější s ohledem na konkrétní životní situaci.&amp;lt;ref&amp;gt;http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/G/Gramotnost/Finan%C4%8Dn%C3%AD_gramotnost, 10. 12. 2012&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Finance jsou velmi široký ekonomický termín. V širším slova smyslu znamenají tvorbu, rozdělování a užití peněžních fondů. V užším slova smyslu označují peněžní fondy samotné. Klíčovým bodem v oblasti financí, který ovlivňuje rozhodování, je „časová“ hodnota peněz. Tato hodnota uvádí, že měnová jednotka je dnes cennější než stejná měnová jednotka zítra.&lt;br /&gt;
Finance lze rozdělit do tří různých dílčích kategorií: osobní finance, firemní finance a veřejné finance. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Osobní finance ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klíčovou komponentou osobních financí je finanční plánování, což je dynamický proces, který vyžaduje pravidelnou kontrolu a znovuvyhodnocování. Obecně se skládá z těchto pěti kroků:&lt;br /&gt;
1.	Zhodnocení situace&lt;br /&gt;
2.	Nastavení cílů&lt;br /&gt;
3.	Vytvoření plánu&lt;br /&gt;
4.	Vykonání plánu&lt;br /&gt;
5.	Monitorování a znovuzhodnocování&amp;lt;ref&amp;gt;http://en.wikipedia.org/wiki/Personal_finance?oldid=345037925, 10. 12. 2012&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
Do osobních financí řadíme: transakční a spořící účty, kreditní a debetní karty, spotřebitelské úvěry, investice na burze, starobní důchod, benefity sociálního zabezpečení, životní a jiná pojištění, správa daně z příjmu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době existuje velké množství webových stránek a programů pro správu osobních financí např. &lt;br /&gt;
www.more-financi.cz, RQ Money, Domácí účetnictví, Money Manager Ex, GnuCash, HomeBank, AceMoney, HomePack3000, Domácí hospodářství plus, Uctovnik III 3.1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Korporátní (firemní) finance ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podnikový finanční plán je vytvářen pro podporu dosažení podnikových cílů. Úkolem finančního plánování je posouzení jednotlivých finančních zdrojů pro financování podniku, podpora výběru mezi finančními zdroji, zajištění likvidity a finanční stability podniku. Ke splnění těchto úkolů dělá finanční management rozhodnutí tří typů&amp;lt;ref&amp;gt;Kislingerová, E., kol. Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;:  &lt;br /&gt;
•	struktuře aktiv (Do čeho investovat)&lt;br /&gt;
•	struktuře finančních zdrojů (Z čeho investovat)&lt;br /&gt;
•	vyplácení podílů na zisku a jejich výši&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Časový horizont a zpracování&lt;br /&gt;
V podnikovém prostředí se obvykle rozlišují dvě časové úrovně finančního plánování. Dlouhodobé finanční plány v podnikovém prostředí jsou vytvářeny obvykle pro období dvou až pěti let.&amp;lt;ref&amp;gt;Fotr, J. Strategické finanční plánování. 1. vydání. GRADA Publishing, s.r.o. 1999. 149 s. ISBN 80-7169-684-3&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Finanční plány na období do jednoho roku jsou krátkodobé finanční plány. Pro ně jsou dostupnější finanční výsledky podniku. Plánování je potom vhodné provádět pomocí „pro forma“ výkazů. Krátkodobý plán pak obsahuje:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi programy pro správu firemních financí patří např.:Podnikatelský systém Profit,  MPR-K/S – Účetní systém,  Money S3, Ekonomický a účetní systém POHODA, Účetní software Stereo, Fakturace GOLD 7.43, Forex assist 1.0.0 (Pomocník při obchodování na burzách Forex.), HomeFinance 2.0&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Veřejné finance ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejné finance se zabývají ekonomicko-peněžními vztahy mezi všemi subjekty a státem. Jeden ze subjektů je vždy stát. Úkolem veřejných financí je zefektivnit řízení veřejného sektoru. Veřejné finance mají svůj objektivní základ (souvisí s existencí lidské spol.), slouží k veřejnému prospěchu a nejsou samoúčelné.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.miras.cz/seminarky/verejne-finance-01.php, 12. 11. 2012&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V ČR jsou veřejné rozpočty součástí tzv. veřejné rozpočtové soustavy. Ta je rozdělena do dvou rovin - centrální a samosprávné.&amp;lt;ref&amp;gt;Ochrana, Veřejné rozpočty jako nástroj veřejné politiky a strategického vládnuté. Veřejná politika, veřejná volba, veřejný zájem. 1. vydání. CESES FSV UK 2005. ISSN: 1801-1659.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''CENTRÁLNÍ ROVINA''&lt;br /&gt;
*Státní rozpočet ČR&lt;br /&gt;
*Rozpočty státních fondů&lt;br /&gt;
*Rozpočty organizačních složek státu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''ROZPOČTY ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVY''&lt;br /&gt;
*Rozpočty krajů  :Rozpočty obcí&lt;br /&gt;
*Rozpočty příspěvkových organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*FILIP, Miloš.''Osobní a rodinné bohatství: jak chytře investovat''. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2006, 381 s. ISBN 8071795232.&lt;br /&gt;
*SIEGEL, Jeremy J. ''Investice do akcií: běh na dlouhou trať.'' 1. vyd. Praha: Grada,2011, 295 s. ISBN 9788024738604.&lt;br /&gt;
*SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. ''Osobní finance: řízení financí pro každého''. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011, 207 s. ISBN 9788024738130. Dostupné online z&amp;amp;nbsp;: [http://books.google.cz/books?id=0LYL5SZ8ONkC&amp;amp;printsec=frontcover&amp;amp;dq=finance&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ei=8wChUIy1Gcm0tAbAxIDQDQ&amp;amp;ved=0CDsQ6AEwAg#v=onepage&amp;amp;q&amp;amp;f=false http://books.google.cz/books?id=0LYL5SZ8ONkC&amp;amp;printsec=frontcover&amp;amp;dq=finance&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ei=8wChUIy1Gcm0tAbAxIDQDQ&amp;amp;ved=0CDsQ6AEwAg#v=onepage&amp;amp;q&amp;amp;f=false]&lt;br /&gt;
*ROUBÍČKOVÁ, Michaela. ''Firemní finance'' A. Vyd. 1. Karviná: Slezská univerzita, 2000, 93 s. ISBN 8072480766.&lt;br /&gt;
*HYMAN, David N. ''Public finance: a contemporary application of theory to policy.'' 9th ed. Mason: Thomson South-Western, c2008, xix, 748 s. ISBN 9780324537192.&lt;br /&gt;
*KIYOSAKI, Robert T a Sharon L LECHTER. ''Bohatý táta, chudý táta: co bohatí učí svoje děti a chudí a střední vrstvy ne''. Hodkovičky: Pragma, 2001, 214 s. ISBN 8072058223.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MarieLemonova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Spr%C3%A1va_financ%C3%AD&amp;diff=26858</id>
		<title>Správa financí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Spr%C3%A1va_financ%C3%AD&amp;diff=26858"/>
		<updated>2012-12-11T19:22:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MarieLemonova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Marie Lemonová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' osobní finance, firemní finance, veřejné finance, finanční plánování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - finance, podnikání, finanční gramotnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''podřazené'' - Rozpočet, daně, investice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Správa financí ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Abychom mohli spravovat své finance, musíme mít určitou úroveň finanční gramotnosti.&lt;br /&gt;
Finanční gramotnost je soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace.&amp;lt;ref&amp;gt;Národní strategie finančního vzdělávání. [online]. [cit. 4. 11. 2010].  Dostupný z 	www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Narodni_strategie_Financniho_vzdelavani_MF2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Finanční gramotnost jako správa osobních/rodinných financí zahrnuje tři složky: gramotnost peněžní, cenovou a rozpočtovou.&lt;br /&gt;
*Peněžní gramotnost představují kompetence nezbytné pro správu hotovostních &lt;br /&gt;
a bezhotovostních peněz a transakcí s nimi a správu nástrojů k tomu určených (např. běžný účet, platební nástroje apod.).&lt;br /&gt;
*Cenovou gramotnost představují kompetence nezbytné pro porozumění cenovým mechanismům a inflaci.10) .&lt;br /&gt;
*Rozpočtovou gramotnost představují kompetence nezbytné pro správu osobního/rodinného rozpočtu (např. schopnost vést rozpočet, stanovovat finanční cíle a rozhodovat o alokaci finančních zdrojů) a zahrnuje i schopnost zvládat různé životní situace z finančního hlediska. Rozpočtová gramotnost zahrnuje vedle výše popsané obecné složky také dvě složky specializované: správu finančních aktiv (např. vkladů, investic a pojištění) a správu finančních závazků (např. úvěrů nebo leasingu). To předpokládá v obou případech orientaci na trhu různě komplikovaných finančních produktů a služeb, schopnost mezi sebou jednotlivé produkty či služby porovnávat a volit ty nejvhodnější s ohledem na konkrétní životní situaci.&amp;lt;ref&amp;gt;http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/G/Gramotnost/Finan%C4%8Dn%C3%AD_gramotnost, 10. 12. 2012&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Finance jsou velmi široký ekonomický termín. V širším slova smyslu znamenají tvorbu, rozdělování a užití peněžních fondů. V užším slova smyslu označují peněžní fondy samotné. Klíčovým bodem v oblasti financí, který ovlivňuje rozhodování, je „časová“ hodnota peněz. Tato hodnota uvádí, že měnová jednotka je dnes cennější než stejná měnová jednotka zítra.&lt;br /&gt;
Finance lze rozdělit do tří různých dílčích kategorií: osobní finance, firemní finance a veřejné finance. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Osobní finance ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klíčovou komponentou osobních financí je finanční plánování, což je dynamický proces, který vyžaduje pravidelnou kontrolu a znovuvyhodnocování. Obecně se skládá z těchto pěti kroků:&lt;br /&gt;
1.	Zhodnocení situace&lt;br /&gt;
2.	Nastavení cílů&lt;br /&gt;
3.	Vytvoření plánu&lt;br /&gt;
4.	Vykonání plánu&lt;br /&gt;
5.	Monitorování a znovuzhodnocování&amp;lt;ref&amp;gt;http://en.wikipedia.org/wiki/Personal_finance?oldid=345037925, 10. 12. 2012&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
Do osobních financí řadíme: transakční a spořící účty, kreditní a debetní karty, spotřebitelské úvěry, investice na burze, starobní důchod, benefity sociálního zabezpečení, životní a jiná pojištění, správa daně z příjmu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době existuje velké množství webových stránek a programů pro správu osobních financí např. &lt;br /&gt;
www.more-financi.cz, RQ Money, Domácí účetnictví, Money Manager Ex, GnuCash, HomeBank, AceMoney, HomePack3000, Domácí hospodářství plus, Uctovnik III 3.1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Korporátní (firemní) finance ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podnikový finanční plán je vytvářen pro podporu dosažení podnikových cílů. Úkolem finančního plánování je posouzení jednotlivých finančních zdrojů pro financování podniku, podpora výběru mezi finančními zdroji, zajištění likvidity a finanční stability podniku. Ke splnění těchto úkolů dělá finanční management rozhodnutí tří typů&amp;lt;ref&amp;gt;Kislingerová, E., kol. Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;:  &lt;br /&gt;
•	struktuře aktiv (Do čeho investovat)&lt;br /&gt;
•	struktuře finančních zdrojů (Z čeho investovat)&lt;br /&gt;
•	vyplácení podílů na zisku a jejich výši&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Časový horizont a zpracování&lt;br /&gt;
V podnikovém prostředí se obvykle rozlišují dvě časové úrovně finančního plánování. Dlouhodobé finanční plány v podnikovém prostředí jsou vytvářeny obvykle pro období dvou až pěti let.&amp;lt;ref&amp;gt;Fotr, J. Strategické finanční plánování. 1. vydání. GRADA Publishing, s.r.o. 1999. 149 s. ISBN 80-7169-684-3&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Finanční plány na období do jednoho roku jsou krátkodobé finanční plány. Pro ně jsou dostupnější finanční výsledky podniku. Plánování je potom vhodné provádět pomocí „pro forma“ výkazů. Krátkodobý plán pak obsahuje:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi programy pro správu firemních financí patří např.:Podnikatelský systém Profit,  MPR-K/S – Účetní systém,  Money S3, Ekonomický a účetní systém POHODA, Účetní software Stereo, Fakturace GOLD 7.43, Forex assist 1.0.0 (Pomocník při obchodování na burzách Forex.), HomeFinance 2.0&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Veřejné finance ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejné finance se zabývají ekonomicko-peněžními vztahy mezi všemi subjekty a státem. Jeden ze subjektů je vždy stát. Úkolem veřejných financí je zefektivnit řízení veřejného sektoru. Veřejné finance mají svůj objektivní základ (souvisí s existencí lidské spol.), slouží k veřejnému prospěchu a nejsou samoúčelné.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.miras.cz/seminarky/verejne-finance-01.php, 12. 11. 2012&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V ČR jsou veřejné rozpočty součástí tzv. veřejné rozpočtové soustavy. Ta je rozdělena do dvou rovin - centrální a samosprávné.&amp;lt;ref&amp;gt;Ochrana, Veřejné rozpočty jako nástroj veřejné politiky a strategického vládnuté. Veřejná politika, veřejná volba, veřejný zájem. 1. vydání. CESES FSV UK 2005. ISSN: 1801-1659.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
''CENTRÁLNÍ ROVINA''&lt;br /&gt;
*Státní rozpočet ČR&lt;br /&gt;
*Rozpočty státních fondů&lt;br /&gt;
*Rozpočty organizačních složek státu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''ROZPOČTY ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVY''&lt;br /&gt;
*Rozpočty krajů  :Rozpočty obcí&lt;br /&gt;
*Rozpočty příspěvkových organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#FILIP, Miloš.''Osobní a rodinné bohatství: jak chytře investovat''. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2006, 381 s. ISBN 8071795232.&lt;br /&gt;
#SIEGEL, Jeremy J. ''Investice do akcií: běh na dlouhou trať.'' 1. vyd. Praha: Grada,2011, 295 s. ISBN 9788024738604.&lt;br /&gt;
#SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. ''Osobní finance: řízení financí pro každého''. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011, 207 s. ISBN 9788024738130. Dostupné online z&amp;amp;nbsp;: [http://books.google.cz/books?id=0LYL5SZ8ONkC&amp;amp;printsec=frontcover&amp;amp;dq=finance&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ei=8wChUIy1Gcm0tAbAxIDQDQ&amp;amp;ved=0CDsQ6AEwAg#v=onepage&amp;amp;q&amp;amp;f=false http://books.google.cz/books?id=0LYL5SZ8ONkC&amp;amp;printsec=frontcover&amp;amp;dq=finance&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ei=8wChUIy1Gcm0tAbAxIDQDQ&amp;amp;ved=0CDsQ6AEwAg#v=onepage&amp;amp;q&amp;amp;f=false]&lt;br /&gt;
#ROUBÍČKOVÁ, Michaela. ''Firemní finance'' A. Vyd. 1. Karviná: Slezská univerzita, 2000, 93 s. ISBN 8072480766.&lt;br /&gt;
#HYMAN, David N. ''Public finance: a contemporary application of theory to policy.'' 9th ed. Mason: Thomson South-Western, c2008, xix, 748 s. ISBN 9780324537192.&lt;br /&gt;
#KIYOSAKI, Robert T a Sharon L LECHTER. ''Bohatý táta, chudý táta: co bohatí učí svoje děti a chudí a střední vrstvy ne''. Hodkovičky: Pragma, 2001, 214 s. ISBN 8072058223.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MarieLemonova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Spr%C3%A1va_financ%C3%AD&amp;diff=26857</id>
		<title>Správa financí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Spr%C3%A1va_financ%C3%AD&amp;diff=26857"/>
		<updated>2012-12-11T19:19:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MarieLemonova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Marie Lemonová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' osobní finance, firemní finance, veřejné finance, finanční plánování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - finance, podnikání, finanční gramotnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''podřazené'' - Rozpočet, daně, investice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Správa financí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Abychom mohli spravovat své finance, musíme mít určitou úroveň finanční gramotnosti.&lt;br /&gt;
Finanční gramotnost je soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace.&amp;lt;ref&amp;gt;Národní strategie finančního vzdělávání. [online]. [cit. 4. 11. 2010].  Dostupný z 	www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Narodni_strategie_Financniho_vzdelavani_MF2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Finanční gramotnost jako správa osobních/rodinných financí zahrnuje tři složky: gramotnost peněžní, cenovou a rozpočtovou.&lt;br /&gt;
*Peněžní gramotnost představují kompetence nezbytné pro správu hotovostních &lt;br /&gt;
a bezhotovostních peněz a transakcí s nimi a správu nástrojů k tomu určených (např. běžný účet, platební nástroje apod.).&lt;br /&gt;
*Cenovou gramotnost představují kompetence nezbytné pro porozumění cenovým mechanismům a inflaci.10) .&lt;br /&gt;
*Rozpočtovou gramotnost představují kompetence nezbytné pro správu osobního/rodinného rozpočtu (např. schopnost vést rozpočet, stanovovat finanční cíle a rozhodovat o alokaci finančních zdrojů) a zahrnuje i schopnost zvládat různé životní situace z finančního hlediska. Rozpočtová gramotnost zahrnuje vedle výše popsané obecné složky také dvě složky specializované: správu finančních aktiv (např. vkladů, investic a pojištění) a správu finančních závazků (např. úvěrů nebo leasingu). To předpokládá v obou případech orientaci na trhu různě komplikovaných finančních produktů a služeb, schopnost mezi sebou jednotlivé produkty či služby porovnávat a volit ty nejvhodnější s ohledem na konkrétní životní situaci.&amp;lt;ref&amp;gt;http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/G/Gramotnost/Finan%C4%8Dn%C3%AD_gramotnost, 10. 12. 2012&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Finance jsou velmi široký ekonomický termín. V širším slova smyslu znamenají tvorbu, rozdělování a užití peněžních fondů. V užším slova smyslu označují peněžní fondy samotné. Klíčovým bodem v oblasti financí, který ovlivňuje rozhodování, je „časová“ hodnota peněz. Tato hodnota uvádí, že měnová jednotka je dnes cennější než stejná měnová jednotka zítra.&lt;br /&gt;
Finance lze rozdělit do tří různých dílčích kategorií: osobní finance, firemní finance a veřejné finance. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Osobní finance ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klíčovou komponentou osobních financí je finanční plánování, což je dynamický proces, který vyžaduje pravidelnou kontrolu a znovuvyhodnocování. Obecně se skládá z těchto pěti kroků:&lt;br /&gt;
1.	Zhodnocení situace&lt;br /&gt;
2.	Nastavení cílů&lt;br /&gt;
3.	Vytvoření plánu&lt;br /&gt;
4.	Vykonání plánu&lt;br /&gt;
5.	Monitorování a znovuzhodnocování&amp;lt;ref&amp;gt;http://en.wikipedia.org/wiki/Personal_finance?oldid=345037925, 10. 12. 2012&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
Do osobních financí řadíme: transakční a spořící účty, kreditní a debetní karty, spotřebitelské úvěry, investice na burze, starobní důchod, benefity sociálního zabezpečení, životní a jiná pojištění, správa daně z příjmu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době existuje velké množství webových stránek a programů pro správu osobních financí např. &lt;br /&gt;
www.more-financi.cz, RQ Money, Domácí účetnictví, Money Manager Ex, GnuCash, HomeBank, AceMoney, HomePack3000, Domácí hospodářství plus, Uctovnik III 3.1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Korporátní (firemní) finance ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podnikový finanční plán je vytvářen pro podporu dosažení podnikových cílů. Úkolem finančního plánování je posouzení jednotlivých finančních zdrojů pro financování podniku, podpora výběru mezi finančními zdroji, zajištění likvidity a finanční stability podniku. Ke splnění těchto úkolů dělá finanční management rozhodnutí tří typů&amp;lt;ref&amp;gt;Kislingerová, E., kol. Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;:  &lt;br /&gt;
•	struktuře aktiv (Do čeho investovat)&lt;br /&gt;
•	struktuře finančních zdrojů (Z čeho investovat)&lt;br /&gt;
•	vyplácení podílů na zisku a jejich výši&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Časový horizont a zpracování&lt;br /&gt;
V podnikovém prostředí se obvykle rozlišují dvě časové úrovně finančního plánování. Dlouhodobé finanční plány v podnikovém prostředí jsou vytvářeny obvykle pro období dvou až pěti let.&amp;lt;ref&amp;gt;Fotr, J. Strategické finanční plánování. 1. vydání. GRADA Publishing, s.r.o. 1999. 149 s. ISBN 80-7169-684-3&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Finanční plány na období do jednoho roku jsou krátkodobé finanční plány. Pro ně jsou dostupnější finanční výsledky podniku. Plánování je potom vhodné provádět pomocí „pro forma“ výkazů. Krátkodobý plán pak obsahuje:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi programy pro správu firemních financí patří např.:Podnikatelský systém Profit,  MPR-K/S – Účetní systém,  Money S3, Ekonomický a účetní systém POHODA, Účetní software Stereo, Fakturace GOLD 7.43, Forex assist 1.0.0 (Pomocník při obchodování na burzách Forex.), HomeFinance 2.0&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Veřejné finance ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejné finance se zabývají ekonomicko-peněžními vztahy mezi všemi subjekty a státem. Jeden ze subjektů je vždy stát. Úkolem veřejných financí je zefektivnit řízení veřejného sektoru. Veřejné finance mají svůj objektivní základ (souvisí s existencí lidské spol.), slouží k veřejnému prospěchu a nejsou samoúčelné.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.miras.cz/seminarky/verejne-finance-01.php, 12. 11. 2012&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V ČR jsou veřejné rozpočty součástí tzv. veřejné rozpočtové soustavy. Ta je rozdělena do dvou rovin - centrální a samosprávné.&amp;lt;ref&amp;gt;Ochrana, Veřejné rozpočty jako nástroj veřejné politiky a strategického vládnuté. Veřejná politika, veřejná volba, veřejný zájem. 1. vydání. CESES FSV UK 2005. ISSN: 1801-1659.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
''CENTRÁLNÍ ROVINA''&lt;br /&gt;
*Státní rozpočet ČR&lt;br /&gt;
*Rozpočty státních fondů&lt;br /&gt;
*Rozpočty organizačních složek státu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''ROZPOČTY ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVY''&lt;br /&gt;
*Rozpočty krajů  :Rozpočty obcí&lt;br /&gt;
*Rozpočty příspěvkových organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#FILIP, Miloš.''Osobní a rodinné bohatství: jak chytře investovat''. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2006, 381 s. ISBN 8071795232.&lt;br /&gt;
#SIEGEL, Jeremy J. ''Investice do akcií: běh na dlouhou trať.'' 1. vyd. Praha: Grada,2011, 295 s. ISBN 9788024738604.&lt;br /&gt;
#SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. ''Osobní finance: řízení financí pro každého''. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011, 207 s. ISBN 9788024738130. Dostupné online z&amp;amp;nbsp;: [http://books.google.cz/books?id=0LYL5SZ8ONkC&amp;amp;printsec=frontcover&amp;amp;dq=finance&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ei=8wChUIy1Gcm0tAbAxIDQDQ&amp;amp;ved=0CDsQ6AEwAg#v=onepage&amp;amp;q&amp;amp;f=false http://books.google.cz/books?id=0LYL5SZ8ONkC&amp;amp;printsec=frontcover&amp;amp;dq=finance&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ei=8wChUIy1Gcm0tAbAxIDQDQ&amp;amp;ved=0CDsQ6AEwAg#v=onepage&amp;amp;q&amp;amp;f=false]&lt;br /&gt;
#ROUBÍČKOVÁ, Michaela. ''Firemní finance'' A. Vyd. 1. Karviná: Slezská univerzita, 2000, 93 s. ISBN 8072480766.&lt;br /&gt;
#HYMAN, David N. ''Public finance: a contemporary application of theory to policy.'' 9th ed. Mason: Thomson South-Western, c2008, xix, 748 s. ISBN 9780324537192.&lt;br /&gt;
#KIYOSAKI, Robert T a Sharon L LECHTER. ''Bohatý táta, chudý táta: co bohatí učí svoje děti a chudí a střední vrstvy ne''. Hodkovičky: Pragma, 2001, 214 s. ISBN 8072058223.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MarieLemonova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Spr%C3%A1va_financ%C3%AD&amp;diff=26667</id>
		<title>Správa financí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Spr%C3%A1va_financ%C3%AD&amp;diff=26667"/>
		<updated>2012-12-10T10:45:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MarieLemonova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Marie Lemonová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' osobní finance, firemní finance, veřejné finance, finanční plánování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - finance, podnikání, finanční gramotnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''podřazené'' - Rozpočet, daně, investice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Správa financí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Správa financí nebo-li finanční gramotnost je soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace.&amp;lt;ref&amp;gt; Národní strategie finančního vzdělávání. [online]. [cit. 4. 11. 2010]. Dostupný z WWW:&amp;lt;http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Narodni strategie Financniho vzdelavani MF2010.pdf &amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Finance jsou velmi široký ekonomický termín. V širším slova smyslu znamenají tvorbu, rozdělování a užití peněžních fondů. V užším slova smyslu označují peněžní fondy samotné. Klíčovým bodem v oblasti financí, který ovlivňuje rozhodování, je „časová“ hodnota peněz. Tato hodnota uvádí, že měnová jednotka je dnes cennější než stejná měnová jednotka zítra. Finance lze rozdělit do tří různých dílčích kategorií: osobní finance, firemní finance a veřejné finance.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Osobní finance ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V životě musíme udělat velké množství finančních rozhodnutí. Osobní finanční rozhodnutí mohou zahrnovat vzdělávání, financování zboží dlouhodobé spotřeby, jako jsou nemovitosti a automobil, pojištění, např. zdraví a majetku; investování a spoření na důchod. Osobní finanční rozhodnutí mohou rovněž zahrnovat platby za úvěr. Do osobních financí řadíme: transakční a spořící účty, kreditní a debetní karty, spotřebitelské úvěry, investice na burze, starobní důchod, benefity sociálního zabezpečení, životní a jiná pojištění, správa daně z příjmu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi šest klíčových oblastí osobního finančního plánování patří:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) '''Finanční pozice:''' Momentální finanční stav.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) '''Ochrana:''' Analyzujeme jak ochránit domácnost od nepředvídatelných událostí. Tyto události můžeme rozdělit na: majetek, smrt, postižení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) '''Daňové plánování:''' Lze zajistit různé slevy na daních.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4) '''Investice a finanční cíle:''' Většina domácností za finanční plánování považuje nashromáždění peníz na velké nákupy, životní události. Mezi hlavní důvody proč hromadit majetek patří např. koupě nového domu nebo auto, zahájení podnikání, vzdělávání, spoření na důchod. K dosažení těchto cílů je nutné finanční plánování. Co to bude stát? A co se stane, když budu potřebovat peníze vybrat dříve? Hlavním rizikem pro domácnosti je inflace a zvýšení cen v průběhu let. Proto mají být pravidelné úspory investovány do různých investic. V zájmu překonání inflace má investiční portfolio získat vyšší výnos. Přidělené prostředky by se měli přizpůsobit osobnímu profilu každého investora, neboť rizikové postoje se liší od člověka k člověku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5) '''Odchod do důchodu:''' Musíme si nejdříve ujasnit v kolika letech chceme jít do důchodu a kolik peněz chceme měsíčně mít.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6) '''Majetkové vyrovnání po naší smrti:''' Můžete zanechat svůj majetek rodině, přátelům nebo např. charitě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;V dnešní době existuje velké množstí programů pro správu osobních financí např.:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''RQ Money'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aplikace slouží k evidenci příjmů a výdajů rodiny, sledovaní vývoje akcií či investic a poskytuje rychlý přehled o aktuálním stavu financí na účtech v různém období. Nejdříve je však nutné vyplnit několik údajů a naeditovat položky, se kterými bude aplikace nadále pracovat - seznam bankovních účtů, výčet osob, jejichž příjmy a výdaje budete monitorovat, apod. Vložená data lze filtrovat podle kategorií, osob či časového období. Program disponuje přehlednými grafy (sloupcové i kruhové podle různých období) a umožňuje rovněž export dat. Dozvíte se tak třeba, za co určitá osoba v daném časovém termínu utrácela. K tomu vám ještě graf znázorní, jakou část prohýřila v obchodě, kolik padlo za nájem atd. Hlavní předností produktu je česká lokalizace a rovněž licence. Uživatelské prostředí je přívětivé a software nevyžaduje instalaci, stačí jej kamkoli rozbalit – třeba i na přenosný flashdisk.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Domácí účetnictví'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již z názvu je patrné, že se jedná o aplikaci určenou pro správu rodinných financí, umožňující sledovat a plánovat příjmy a výdaje domácnosti, zaznamenávat spotřeby energií, plynu nebo vody, vést knihu jízd, využívat adresář kontaktů nebo vyplňovat nejrůznější formuláře atd. S programem lze rovněž vytvářet na základě předpokládaných příjmů a výdajů i hospodářské predikce. Hlavní předností programu je zejména líbivý grafický kabátek, intuitivní uživatelské prostředí a jednoduché ovládání. Česká lokalizace je zde samozřejmostí. Za funkčnost, komfort, design i podporu ovšem musíte autorům zaplatit. Mezi další programy pro správu osobních financí řadíme také: Money Manager Ex, GnuCash, HomeBank, AceMoney, HomePack3000, Domácí hospodářství plus, Uctovnik III 3.1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Korporátní (firemní) finance ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podnikový finanční plán je vytvářen pro podporu dosažení podnikových cílů. Úkolem finančního plánování je posouzení jednotlivých finančních zdrojů pro financování podniku, podpora výběru mezi finančními zdroji, zajištění likvidity a finanční stability podniku. Ke splnění těchto úkolů dělá finanční management rozhodnutí tří typů:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*struktuře aktiv (Do čeho investovat)&lt;br /&gt;
*struktuře finančních zdrojů (Z čeho investovat)&lt;br /&gt;
*vyplácení podílů na zisku a jejich výši&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;'''Časový horizont a zpracování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V podnikovém prostředí se obvykle rozlišují dvě časové úrovně finančního plánování. Dlouhodobé finanční plány v podnikovém prostředí jsou vytvářeny obvykle pro období dvou až pěti let. Dlouhodobý plán potom zahrnuje: cíle (v rámci časového horizontu, finanční politiku podniku, prognózu vývoje prodeje a tržeb, plán investic, plán dlouhodobého financování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Finanční plány na období do jednoho roku jsou krátkodobé finanční plány. Pro ně jsou dostupnější finanční výsledky podniku. Plánování je potom vhodné provádět pomocí „pro forma“ výkazů. Krátkodobý plán pak obsahuje&amp;amp;nbsp;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*plánovanou výsledovku (výnosy, náklady, tvorba zisku)&lt;br /&gt;
*plánová rozvaha&lt;br /&gt;
*plán peněžních toků&lt;br /&gt;
*plán rozdělení zisku&lt;br /&gt;
*plán pro externí financování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;'''Zásady'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Systematičnost sledování cíle, kterým je obvykle zvýšení tržní hodnoty.&lt;br /&gt;
*Úplnost zahrnutí všech faktorů a činností.&lt;br /&gt;
*Přehlednost pro uživatele a kontrolu.&lt;br /&gt;
*Periodičnost sestavování plánu v pravidelných obdobích.&lt;br /&gt;
*Pružnost aktualizace.&lt;br /&gt;
*Klouzavost znamená překrývání horizontů po sobě jdoucích plánů.[2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;'''Metody'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro finanční plánování se používají tři základní metody. 1) ''Intuitivní'' je postavena na zkušenostech a odhadech plánovačů. V důsledku toho jsou ovlivněny lidskými a subjektivními faktory. 2) ''Statistická metoda'', protože se jedná spíše o skupinu metod jsou založeny na prodloužení řady historických ekonomických údajů do budoucnosti. Předpoklad zachování trendu vývoje je v ekonomickém prostředí často nereálný. 3) ''Kauzální metoda'' také vychází ze známých ekonomických veličin, zahrnuje žádoucí veličiny vybraných ukazatelů a nabízí postup k určení dalších plánovaných veličin.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;Programy pro správu korporátních financí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Podnikatelský systém PROFIT'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Univerzální a uživatelsky populární podnikatelský systém určený živnostníkům, OSVČ, pronajímatelům, uměleckým profesím a dalším osobám, které podávají přiznání k dani z příjmů nebo DPH, či pro subjekty, které potřebují vést daňovou evidenci. Program zvládá vystavení faktur, objednávek, paragonů, dodacích listů, pokladních dokladů a automatické zaúčtování. Snadno také importujete objednávky z e-shopů nebo platby z banky. Samozřejmostí je vedení objednávek, daňové evidence, DPH, knihy bankovních účtů, skladů atd. Aplikace je typická příjemným uživatelským prostředím a snadným ovládáním. Velice příjemným zjištěním je přítomnost české lokalizace, možnosti spouštět program z USB disku, schopnosti pracovat po síti v rámci víceuživatelského prostředí a především bezplatná licence s možností získání vylepšené verze za poplatek. Program v diskuzi zmínil čtenář Zdama, který jej doporučuje jako komplexní systém s intuitivním ovládáním. Také waho potvrzuje spokojenost s freewarovou verzí programu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;'''Účetní software WinStrom FlexiBee'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FlexiBee je moderní ekonomický systém určený pro malé a střední firmy či firmy vedoucí účetnictví a pro drobné podnikatele vedoucí daňovou evidenci, který s uživatelem hovoří česky, zvládá podvojné účetnictví, fakturaci, homebanking, skladové hospodářství, evidenci majetku a leasingu, mzdy, pohledávky/závazky a mnoho dalšího. Dokáže zpracovávat účetnictví více firem naráz a lze jej spravovat také vzdáleně. Univerzálnosti pak nabírá svou multiplatformitou, běží totiž na Windows, Linuxu i Mac OS X. Program vychválil diskutující s přezdívkou karlos00x, podle nějž je to sympatický produkt, který funguje na více systémech a je do jednoho sta dokladů ročně zdarma. Pokud FlexiBee chce využívat nějaký větší obchodní subjekt, může si vybrat z celkem sedmi dalších placených licencí, které se od sebe liší funkčností a limity. Existuje mnoho druhů sotwarů, které mohou firmám usnadnit práci:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Fakturace GOLD 7.43''' - Pro snadné vystavení faktury i dodacího listu, evidence pohledávek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Forex assist 1.0.0''' – Pomocník při obchodování na burzách Forex.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''HomeFinance 2.0''' - Dokáže vypočítat DPH, úvěr, splátky, příjem za určitý počet mesíců, rodinný rozpočet a konverzi men.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi další programy pro správu firemních financí patří např.: MPR-K/S – Účetní systém, Money S3, Ekonomický a účetní systém POHODA, Účetní software Stereo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Veřejné finance ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejné finance se zabývají ekonomicko-peněžními vztahy mezi všemi subjekty a státem. Jeden ze subjektů je vždy stát. Úkolem veřejných financí je zefektivnit řízení veřejného sektoru. Veřejné finance mají svůj objektivní základ (souvisí s existencí lidské spol.), slouží k veřejnému prospěchu a nejsou samoúčelné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V ČR jsou veřejné rozpočty součástí tzv. veřejné rozpočtové soustavy. Ta je rozdělena do dvou rovin - centrální a samosprávné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''CENTRÁLNÍ ROVINA'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Státní rozpočet ČR Rozpočty státních fondů Rozpočty organizačních složek státu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ROZPOČTY ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVY'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozpočty krajů:Rozpočty obcí Rozpočty příspěvkových organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#Financial Planning Curriculum Framework: ''Financial Planning Standards Board''. 2011. Retrieved 7 April 2012.&lt;br /&gt;
#Board of Governors of Federal Reserve System of the United States: ''Mission of the Federal Reserve System.'' Federalreserve.gov Accessed: 2010-01-16. (Archived by WebCite at Webcitation.org)&lt;br /&gt;
#Kislingerová, E., kol. ''Manažerské finance''. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9.&lt;br /&gt;
#Marek, P. a kol.:''Studijní průvodce financemi podniku''. Praha: Ekopress, 2006.&lt;br /&gt;
#Fotr, J.: ''Strategické finanční plánování''. 1. vydání. GRADA Publishing, s.r.o. 1999. 149 s. ISBN 80-7169-684-3.&lt;br /&gt;
#KORÁB, V. PETERKA, J., REŽŇÁKOVÁ, M.: ''Podnikatelský plán.'' 1. vydání. Computer Press, a. s. 2007. ISBN 978-80-251-1605-0.&lt;br /&gt;
#Ochrana, Veřejné rozpočty jako nástroj veřejné politiky a strategického vládnuté. Veřejná politika, veřejná volba, veřejný zájem. 1. vydání. CESES FSV UK 2005. ISSN: 1801-1659.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#FILIP, Miloš.''Osobní a rodinné bohatství: jak chytře investovat''. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2006, 381 s. ISBN 8071795232.&lt;br /&gt;
#SIEGEL, Jeremy J. ''Investice do akcií: běh na dlouhou trať.'' 1. vyd. Praha: Grada,2011, 295 s. ISBN 9788024738604.&lt;br /&gt;
#SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. ''Osobní finance: řízení financí pro každého''. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011, 207 s. ISBN 9788024738130. Dostupné online z&amp;amp;nbsp;: [http://books.google.cz/books?id=0LYL5SZ8ONkC&amp;amp;printsec=frontcover&amp;amp;dq=finance&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ei=8wChUIy1Gcm0tAbAxIDQDQ&amp;amp;ved=0CDsQ6AEwAg#v=onepage&amp;amp;q&amp;amp;f=false http://books.google.cz/books?id=0LYL5SZ8ONkC&amp;amp;printsec=frontcover&amp;amp;dq=finance&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ei=8wChUIy1Gcm0tAbAxIDQDQ&amp;amp;ved=0CDsQ6AEwAg#v=onepage&amp;amp;q&amp;amp;f=false]&lt;br /&gt;
#ROUBÍČKOVÁ, Michaela. ''Firemní finance'' A. Vyd. 1. Karviná: Slezská univerzita, 2000, 93 s. ISBN 8072480766.&lt;br /&gt;
#HYMAN, David N. ''Public finance: a contemporary application of theory to policy.'' 9th ed. Mason: Thomson South-Western, c2008, xix, 748 s. ISBN 9780324537192.&lt;br /&gt;
#KIYOSAKI, Robert T a Sharon L LECHTER. ''Bohatý táta, chudý táta: co bohatí učí svoje děti a chudí a střední vrstvy ne''. Hodkovičky: Pragma, 2001, 214 s. ISBN 8072058223.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MarieLemonova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Spr%C3%A1va_financ%C3%AD&amp;diff=26666</id>
		<title>Správa financí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Spr%C3%A1va_financ%C3%AD&amp;diff=26666"/>
		<updated>2012-12-10T10:44:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MarieLemonova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Marie Lemonová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' osobní finance, firemní finance, veřejné finance, finanční plánování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - finance, podnikání, finanční gramotnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''podřazené'' - Rozpočet, daně, investice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Správa financí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Správa financí nebo-li finanční gramotnost je soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace.&amp;lt;ref&amp;gt; Národní strategie finančního vzdělávání. [online]. [cit. 4. 11. 2010]. Dostupný z WWW:&amp;lt;http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Narodni strategie Financniho vzdelavani MF2010.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Finance jsou velmi široký ekonomický termín. V širším slova smyslu znamenají tvorbu, rozdělování a užití peněžních fondů. V užším slova smyslu označují peněžní fondy samotné. Klíčovým bodem v oblasti financí, který ovlivňuje rozhodování, je „časová“ hodnota peněz. Tato hodnota uvádí, že měnová jednotka je dnes cennější než stejná měnová jednotka zítra. Finance lze rozdělit do tří různých dílčích kategorií: osobní finance, firemní finance a veřejné finance.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Osobní finance ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V životě musíme udělat velké množství finančních rozhodnutí. Osobní finanční rozhodnutí mohou zahrnovat vzdělávání, financování zboží dlouhodobé spotřeby, jako jsou nemovitosti a automobil, pojištění, např. zdraví a majetku; investování a spoření na důchod. Osobní finanční rozhodnutí mohou rovněž zahrnovat platby za úvěr. Do osobních financí řadíme: transakční a spořící účty, kreditní a debetní karty, spotřebitelské úvěry, investice na burze, starobní důchod, benefity sociálního zabezpečení, životní a jiná pojištění, správa daně z příjmu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi šest klíčových oblastí osobního finančního plánování patří:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) '''Finanční pozice:''' Momentální finanční stav.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) '''Ochrana:''' Analyzujeme jak ochránit domácnost od nepředvídatelných událostí. Tyto události můžeme rozdělit na: majetek, smrt, postižení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) '''Daňové plánování:''' Lze zajistit různé slevy na daních.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4) '''Investice a finanční cíle:''' Většina domácností za finanční plánování považuje nashromáždění peníz na velké nákupy, životní události. Mezi hlavní důvody proč hromadit majetek patří např. koupě nového domu nebo auto, zahájení podnikání, vzdělávání, spoření na důchod. K dosažení těchto cílů je nutné finanční plánování. Co to bude stát? A co se stane, když budu potřebovat peníze vybrat dříve? Hlavním rizikem pro domácnosti je inflace a zvýšení cen v průběhu let. Proto mají být pravidelné úspory investovány do různých investic. V zájmu překonání inflace má investiční portfolio získat vyšší výnos. Přidělené prostředky by se měli přizpůsobit osobnímu profilu každého investora, neboť rizikové postoje se liší od člověka k člověku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5) '''Odchod do důchodu:''' Musíme si nejdříve ujasnit v kolika letech chceme jít do důchodu a kolik peněz chceme měsíčně mít.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6) '''Majetkové vyrovnání po naší smrti:''' Můžete zanechat svůj majetek rodině, přátelům nebo např. charitě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;V dnešní době existuje velké množstí programů pro správu osobních financí např.:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''RQ Money'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aplikace slouží k evidenci příjmů a výdajů rodiny, sledovaní vývoje akcií či investic a poskytuje rychlý přehled o aktuálním stavu financí na účtech v různém období. Nejdříve je však nutné vyplnit několik údajů a naeditovat položky, se kterými bude aplikace nadále pracovat - seznam bankovních účtů, výčet osob, jejichž příjmy a výdaje budete monitorovat, apod. Vložená data lze filtrovat podle kategorií, osob či časového období. Program disponuje přehlednými grafy (sloupcové i kruhové podle různých období) a umožňuje rovněž export dat. Dozvíte se tak třeba, za co určitá osoba v daném časovém termínu utrácela. K tomu vám ještě graf znázorní, jakou část prohýřila v obchodě, kolik padlo za nájem atd. Hlavní předností produktu je česká lokalizace a rovněž licence. Uživatelské prostředí je přívětivé a software nevyžaduje instalaci, stačí jej kamkoli rozbalit – třeba i na přenosný flashdisk.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Domácí účetnictví'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již z názvu je patrné, že se jedná o aplikaci určenou pro správu rodinných financí, umožňující sledovat a plánovat příjmy a výdaje domácnosti, zaznamenávat spotřeby energií, plynu nebo vody, vést knihu jízd, využívat adresář kontaktů nebo vyplňovat nejrůznější formuláře atd. S programem lze rovněž vytvářet na základě předpokládaných příjmů a výdajů i hospodářské predikce. Hlavní předností programu je zejména líbivý grafický kabátek, intuitivní uživatelské prostředí a jednoduché ovládání. Česká lokalizace je zde samozřejmostí. Za funkčnost, komfort, design i podporu ovšem musíte autorům zaplatit. Mezi další programy pro správu osobních financí řadíme také: Money Manager Ex, GnuCash, HomeBank, AceMoney, HomePack3000, Domácí hospodářství plus, Uctovnik III 3.1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Korporátní (firemní) finance ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podnikový finanční plán je vytvářen pro podporu dosažení podnikových cílů. Úkolem finančního plánování je posouzení jednotlivých finančních zdrojů pro financování podniku, podpora výběru mezi finančními zdroji, zajištění likvidity a finanční stability podniku. Ke splnění těchto úkolů dělá finanční management rozhodnutí tří typů:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*struktuře aktiv (Do čeho investovat)&lt;br /&gt;
*struktuře finančních zdrojů (Z čeho investovat)&lt;br /&gt;
*vyplácení podílů na zisku a jejich výši&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;'''Časový horizont a zpracování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V podnikovém prostředí se obvykle rozlišují dvě časové úrovně finančního plánování. Dlouhodobé finanční plány v podnikovém prostředí jsou vytvářeny obvykle pro období dvou až pěti let. Dlouhodobý plán potom zahrnuje: cíle (v rámci časového horizontu, finanční politiku podniku, prognózu vývoje prodeje a tržeb, plán investic, plán dlouhodobého financování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Finanční plány na období do jednoho roku jsou krátkodobé finanční plány. Pro ně jsou dostupnější finanční výsledky podniku. Plánování je potom vhodné provádět pomocí „pro forma“ výkazů. Krátkodobý plán pak obsahuje&amp;amp;nbsp;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*plánovanou výsledovku (výnosy, náklady, tvorba zisku)&lt;br /&gt;
*plánová rozvaha&lt;br /&gt;
*plán peněžních toků&lt;br /&gt;
*plán rozdělení zisku&lt;br /&gt;
*plán pro externí financování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;'''Zásady'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Systematičnost sledování cíle, kterým je obvykle zvýšení tržní hodnoty.&lt;br /&gt;
*Úplnost zahrnutí všech faktorů a činností.&lt;br /&gt;
*Přehlednost pro uživatele a kontrolu.&lt;br /&gt;
*Periodičnost sestavování plánu v pravidelných obdobích.&lt;br /&gt;
*Pružnost aktualizace.&lt;br /&gt;
*Klouzavost znamená překrývání horizontů po sobě jdoucích plánů.[2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;'''Metody'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro finanční plánování se používají tři základní metody. 1) ''Intuitivní'' je postavena na zkušenostech a odhadech plánovačů. V důsledku toho jsou ovlivněny lidskými a subjektivními faktory. 2) ''Statistická metoda'', protože se jedná spíše o skupinu metod jsou založeny na prodloužení řady historických ekonomických údajů do budoucnosti. Předpoklad zachování trendu vývoje je v ekonomickém prostředí často nereálný. 3) ''Kauzální metoda'' také vychází ze známých ekonomických veličin, zahrnuje žádoucí veličiny vybraných ukazatelů a nabízí postup k určení dalších plánovaných veličin.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;Programy pro správu korporátních financí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Podnikatelský systém PROFIT'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Univerzální a uživatelsky populární podnikatelský systém určený živnostníkům, OSVČ, pronajímatelům, uměleckým profesím a dalším osobám, které podávají přiznání k dani z příjmů nebo DPH, či pro subjekty, které potřebují vést daňovou evidenci. Program zvládá vystavení faktur, objednávek, paragonů, dodacích listů, pokladních dokladů a automatické zaúčtování. Snadno také importujete objednávky z e-shopů nebo platby z banky. Samozřejmostí je vedení objednávek, daňové evidence, DPH, knihy bankovních účtů, skladů atd. Aplikace je typická příjemným uživatelským prostředím a snadným ovládáním. Velice příjemným zjištěním je přítomnost české lokalizace, možnosti spouštět program z USB disku, schopnosti pracovat po síti v rámci víceuživatelského prostředí a především bezplatná licence s možností získání vylepšené verze za poplatek. Program v diskuzi zmínil čtenář Zdama, který jej doporučuje jako komplexní systém s intuitivním ovládáním. Také waho potvrzuje spokojenost s freewarovou verzí programu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;'''Účetní software WinStrom FlexiBee'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FlexiBee je moderní ekonomický systém určený pro malé a střední firmy či firmy vedoucí účetnictví a pro drobné podnikatele vedoucí daňovou evidenci, který s uživatelem hovoří česky, zvládá podvojné účetnictví, fakturaci, homebanking, skladové hospodářství, evidenci majetku a leasingu, mzdy, pohledávky/závazky a mnoho dalšího. Dokáže zpracovávat účetnictví více firem naráz a lze jej spravovat také vzdáleně. Univerzálnosti pak nabírá svou multiplatformitou, běží totiž na Windows, Linuxu i Mac OS X. Program vychválil diskutující s přezdívkou karlos00x, podle nějž je to sympatický produkt, který funguje na více systémech a je do jednoho sta dokladů ročně zdarma. Pokud FlexiBee chce využívat nějaký větší obchodní subjekt, může si vybrat z celkem sedmi dalších placených licencí, které se od sebe liší funkčností a limity. Existuje mnoho druhů sotwarů, které mohou firmám usnadnit práci:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Fakturace GOLD 7.43''' - Pro snadné vystavení faktury i dodacího listu, evidence pohledávek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Forex assist 1.0.0''' – Pomocník při obchodování na burzách Forex.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''HomeFinance 2.0''' - Dokáže vypočítat DPH, úvěr, splátky, příjem za určitý počet mesíců, rodinný rozpočet a konverzi men.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi další programy pro správu firemních financí patří např.: MPR-K/S – Účetní systém, Money S3, Ekonomický a účetní systém POHODA, Účetní software Stereo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Veřejné finance ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejné finance se zabývají ekonomicko-peněžními vztahy mezi všemi subjekty a státem. Jeden ze subjektů je vždy stát. Úkolem veřejných financí je zefektivnit řízení veřejného sektoru. Veřejné finance mají svůj objektivní základ (souvisí s existencí lidské spol.), slouží k veřejnému prospěchu a nejsou samoúčelné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V ČR jsou veřejné rozpočty součástí tzv. veřejné rozpočtové soustavy. Ta je rozdělena do dvou rovin - centrální a samosprávné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''CENTRÁLNÍ ROVINA'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Státní rozpočet ČR Rozpočty státních fondů Rozpočty organizačních složek státu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ROZPOČTY ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVY'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozpočty krajů:Rozpočty obcí Rozpočty příspěvkových organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#Financial Planning Curriculum Framework: ''Financial Planning Standards Board''. 2011. Retrieved 7 April 2012.&lt;br /&gt;
#Board of Governors of Federal Reserve System of the United States: ''Mission of the Federal Reserve System.'' Federalreserve.gov Accessed: 2010-01-16. (Archived by WebCite at Webcitation.org)&lt;br /&gt;
#Kislingerová, E., kol. ''Manažerské finance''. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9.&lt;br /&gt;
#Marek, P. a kol.:''Studijní průvodce financemi podniku''. Praha: Ekopress, 2006.&lt;br /&gt;
#Fotr, J.: ''Strategické finanční plánování''. 1. vydání. GRADA Publishing, s.r.o. 1999. 149 s. ISBN 80-7169-684-3.&lt;br /&gt;
#KORÁB, V. PETERKA, J., REŽŇÁKOVÁ, M.: ''Podnikatelský plán.'' 1. vydání. Computer Press, a. s. 2007. ISBN 978-80-251-1605-0.&lt;br /&gt;
#Ochrana, Veřejné rozpočty jako nástroj veřejné politiky a strategického vládnuté. Veřejná politika, veřejná volba, veřejný zájem. 1. vydání. CESES FSV UK 2005. ISSN: 1801-1659.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#FILIP, Miloš.''Osobní a rodinné bohatství: jak chytře investovat''. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2006, 381 s. ISBN 8071795232.&lt;br /&gt;
#SIEGEL, Jeremy J. ''Investice do akcií: běh na dlouhou trať.'' 1. vyd. Praha: Grada,2011, 295 s. ISBN 9788024738604.&lt;br /&gt;
#SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. ''Osobní finance: řízení financí pro každého''. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011, 207 s. ISBN 9788024738130. Dostupné online z&amp;amp;nbsp;: [http://books.google.cz/books?id=0LYL5SZ8ONkC&amp;amp;printsec=frontcover&amp;amp;dq=finance&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ei=8wChUIy1Gcm0tAbAxIDQDQ&amp;amp;ved=0CDsQ6AEwAg#v=onepage&amp;amp;q&amp;amp;f=false http://books.google.cz/books?id=0LYL5SZ8ONkC&amp;amp;printsec=frontcover&amp;amp;dq=finance&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ei=8wChUIy1Gcm0tAbAxIDQDQ&amp;amp;ved=0CDsQ6AEwAg#v=onepage&amp;amp;q&amp;amp;f=false]&lt;br /&gt;
#ROUBÍČKOVÁ, Michaela. ''Firemní finance'' A. Vyd. 1. Karviná: Slezská univerzita, 2000, 93 s. ISBN 8072480766.&lt;br /&gt;
#HYMAN, David N. ''Public finance: a contemporary application of theory to policy.'' 9th ed. Mason: Thomson South-Western, c2008, xix, 748 s. ISBN 9780324537192.&lt;br /&gt;
#KIYOSAKI, Robert T a Sharon L LECHTER. ''Bohatý táta, chudý táta: co bohatí učí svoje děti a chudí a střední vrstvy ne''. Hodkovičky: Pragma, 2001, 214 s. ISBN 8072058223.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MarieLemonova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Spr%C3%A1va_financ%C3%AD&amp;diff=25915</id>
		<title>Správa financí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Spr%C3%A1va_financ%C3%AD&amp;diff=25915"/>
		<updated>2012-11-18T14:06:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MarieLemonova: Založena nová stránka: '''Autor:''' Marie Lemonová  '''Klíčová slova:''' osobní finance, firemní finance, veřejné finance, finanční plánování  '''Synonyma:'''   '''Související pojm...&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Marie Lemonová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' osobní finance, firemní finance, veřejné finance, finanční plánování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - finance, podnikání, finanční gramotnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''podřazené'' - Rozpočet, daně, investice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Správa financí==&lt;br /&gt;
Správa financí nebo-li finanční plánování je činnost vedoucí k přípravě finančního plánu. Tedy stanovení posloupnosti budoucích dějů v oblasti financí, které popíší cestu k vytyčenému finančnímu cíli.&lt;br /&gt;
Finanční plán má složku příjmovou a výdajovou. Ale už i příjmy a výdaje mohou být řešeny samostatnými plány. V některých případech, například v podnikovém prostředí, bývají vytvářeny i plány podrobnější – kupříkladu pro konkrétní typy výdajů, nebo příjmů. Příkladem takovýchto dílčích plánů může být plán investic, plán odpisů a podobně. &lt;br /&gt;
Smyslem finančního plánování je získání kontroly nad financemi a řízení finančních rizik. Tedy přímo stanovit, nebo podpořit rozhodování při stanovování konkrétního chování subjektu v oblasti financí. Finanční plánování také pomáhá předvídat pravděpodobné budoucí finanční situace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Finance jsou velmi široký ekonomický termín. V širším slova smyslu znamenají tvorbu, rozdělování a užití peněžních fondů. V užším slova smyslu označují peněžní fondy samotné. Klíčovým bodem v oblasti financí, který ovlivňuje rozhodování, je „časová“ hodnota peněz. Tato hodnota uvádí, že měnová jednotka je dnes cennější než stejná měnová jednotka zítra. &lt;br /&gt;
Finance lze rozdělit do tří různých dílčích kategorií: osobní finance, firemní finance a veřejné finance. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Osobní finance ==&lt;br /&gt;
V životě musíme udělat velké množství finančních rozhodnutí. Osobní finanční rozhodnutí mohou zahrnovat vzdělávání, financování zboží dlouhodobé spotřeby, jako jsou nemovitosti a automobil, pojištění, např. zdraví a majetku; investování a spoření na důchod. Osobní finanční rozhodnutí mohou rovněž zahrnovat platby za úvěr. &lt;br /&gt;
Do osobních financí řadíme: transakční a spořící účty, kreditní a debetní karty, spotřebitelské úvěry, investice na burze, starobní důchod, benefity sociálního zabezpečení, životní a jiná pojištění, správa daně z příjmu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi šest klíčových oblastí osobního finančního plánování patří: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) '''Finanční pozice:''' Momentální finanční stav. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) '''Ochrana:''' Analyzujeme jak ochránit domácnost od nepředvídatelných událostí. Tyto události můžeme rozdělit na: majetek, smrt, postižení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) '''Daňové plánování:''' Lze zajistit různé slevy na daních. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4) '''Investice a finanční cíle:''' Většina domácností za finanční plánování považuje nashromáždění peníz na velké nákupy, životní události. Mezi hlavní důvody proč hromadit majetek patří např. koupě nového domu nebo auto, zahájení podnikání, vzdělávání, spoření na důchod. K dosažení těchto cílů je nutné finanční plánování. Co to bude stát? A co se stane, když budu potřebovat peníze vybrat dříve? &lt;br /&gt;
Hlavním rizikem pro domácnosti je inflace a zvýšení cen v průběhu let. Proto mají být pravidelné úspory investovány do různých investic. V zájmu překonání inflace má investiční portfolio získat vyšší výnos. Přidělené prostředky by se měli přizpůsobit osobnímu profilu každého investora, neboť rizikové postoje se liší od člověka k člověku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5) '''Odchod do důchodu:''' Musíme si nejdříve ujasnit v kolika letech chceme jít do důchodu a kolik peněz chceme měsíčně mít. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6) '''Majetkové vyrovnání po naší smrti:''' Můžete zanechat svůj majetek rodině, přátelům nebo např. charitě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
V dnešní době existuje velké množstí programů pro správu osobních financí např.:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''RQ Money'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aplikace slouží k evidenci příjmů a výdajů rodiny, sledovaní vývoje akcií či investic a poskytuje rychlý přehled o aktuálním stavu financí na účtech v různém období. Nejdříve je však nutné vyplnit několik údajů a naeditovat položky, se kterými bude aplikace nadále pracovat - seznam bankovních účtů, výčet osob, jejichž příjmy a výdaje budete monitorovat, apod. Vložená data lze filtrovat podle kategorií, osob či časového období. &lt;br /&gt;
Program disponuje přehlednými grafy (sloupcové i kruhové podle různých období) a umožňuje rovněž export dat. Dozvíte se tak třeba, za co určitá osoba v daném časovém termínu utrácela. K tomu vám ještě graf znázorní, jakou část prohýřila v obchodě, kolik padlo za nájem atd. Hlavní předností produktu je česká lokalizace a rovněž licence. Uživatelské prostředí je přívětivé a software nevyžaduje instalaci, stačí jej kamkoli rozbalit – třeba i na přenosný flashdisk.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Domácí účetnictví'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již z názvu je patrné, že se jedná o aplikaci určenou pro správu rodinných financí, umožňující sledovat a plánovat příjmy a výdaje domácnosti, zaznamenávat spotřeby energií, plynu nebo vody, vést knihu jízd, využívat adresář kontaktů nebo vyplňovat nejrůznější formuláře atd. S programem lze rovněž vytvářet na základě předpokládaných příjmů a výdajů i hospodářské predikce.&lt;br /&gt;
Hlavní předností programu je zejména líbivý grafický kabátek, intuitivní uživatelské prostředí a jednoduché ovládání. Česká lokalizace je zde samozřejmostí. Za funkčnost, komfort, design i podporu ovšem musíte autorům zaplatit. &lt;br /&gt;
Mezi další programy pro správu osobních financí řadíme také: Money Manager Ex, GnuCash, HomeBank, AceMoney, HomePack3000, Domácí hospodářství plus, Uctovnik III 3.1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Korporátní (firemní) finance==&lt;br /&gt;
Podnikový finanční plán je vytvářen pro podporu dosažení podnikových cílů. Úkolem finančního plánování je posouzení jednotlivých finančních zdrojů pro financování podniku, podpora výběru mezi finančními zdroji, zajištění likvidity a finanční stability podniku. Ke splnění těchto úkolů dělá finanční management rozhodnutí tří typů:  &lt;br /&gt;
* struktuře aktiv (Do čeho investovat)&lt;br /&gt;
* struktuře finančních zdrojů (Z čeho investovat)&lt;br /&gt;
* vyplácení podílů na zisku a jejich výši&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Časový horizont a zpracování''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V podnikovém prostředí se obvykle rozlišují dvě časové úrovně finančního plánování. Dlouhodobé finanční plány v podnikovém prostředí jsou vytvářeny obvykle pro období dvou až pěti let. Dlouhodobý plán potom zahrnuje: cíle (v rámci časového horizontu, finanční politiku podniku, prognózu vývoje prodeje a tržeb, plán investic, plán dlouhodobého financování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Finanční plány na období do jednoho roku jsou krátkodobé finanční plány. Pro ně jsou dostupnější finanční výsledky podniku. Plánování je potom vhodné provádět pomocí „pro forma“ výkazů. Krátkodobý plán pak obsahuje :&lt;br /&gt;
* plánovanou výsledovku (výnosy, náklady, tvorba zisku)&lt;br /&gt;
* plánová rozvaha&lt;br /&gt;
* plán peněžních toků&lt;br /&gt;
* plán rozdělení zisku&lt;br /&gt;
* plán pro externí financování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zásady''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Systematičnost sledování cíle, kterým je obvykle zvýšení tržní hodnoty.&lt;br /&gt;
* Úplnost zahrnutí všech faktorů a činností.&lt;br /&gt;
* Přehlednost pro uživatele a kontrolu.&lt;br /&gt;
* Periodičnost sestavování plánu v pravidelných obdobích.&lt;br /&gt;
* Pružnost aktualizace.&lt;br /&gt;
* Klouzavost znamená překrývání horizontů po sobě jdoucích plánů.[2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Metody'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro finanční plánování se používají tři základní metody.&lt;br /&gt;
1) ''Intuitivní'' je postavena na zkušenostech a odhadech plánovačů. V důsledku toho jsou ovlivněny lidskými a subjektivními faktory. &lt;br /&gt;
2) ''Statistická metoda'', protože se jedná spíše o skupinu metod jsou založeny na prodloužení řady historických ekonomických údajů do budoucnosti. Předpoklad zachování trendu vývoje je v ekonomickém prostředí často nereálný.&lt;br /&gt;
3) ''Kauzální metoda'' také vychází ze známých ekonomických veličin, zahrnuje žádoucí veličiny vybraných ukazatelů a nabízí postup k určení dalších plánovaných veličin.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Programy pro správu korporátních financí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Podnikatelský systém PROFIT'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Univerzální a uživatelsky populární podnikatelský systém určený živnostníkům, OSVČ, pronajímatelům, uměleckým profesím a dalším osobám, které podávají přiznání k dani z příjmů nebo DPH, či pro subjekty, které potřebují vést daňovou evidenci. Program zvládá vystavení faktur, objednávek, paragonů, dodacích listů, pokladních dokladů a automatické zaúčtování. Snadno také importujete objednávky z e-shopů nebo platby z banky. Samozřejmostí je vedení objednávek, daňové evidence, DPH, knihy bankovních účtů, skladů atd. &lt;br /&gt;
Aplikace je typická příjemným uživatelským prostředím a snadným ovládáním. Velice příjemným zjištěním je přítomnost české lokalizace, možnosti spouštět program z USB disku, schopnosti pracovat po síti v rámci víceuživatelského prostředí a především bezplatná licence s možností získání vylepšené verze za poplatek. Program v diskuzi zmínil čtenář Zdama, který jej doporučuje jako komplexní systém s intuitivním ovládáním. Také waho potvrzuje spokojenost s freewarovou verzí programu.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Účetní software WinStrom FlexiBee'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FlexiBee je moderní ekonomický systém určený pro malé a střední firmy či firmy vedoucí účetnictví a pro drobné podnikatele vedoucí daňovou evidenci, který s uživatelem hovoří česky, zvládá podvojné účetnictví, fakturaci, homebanking, skladové hospodářství, evidenci majetku a leasingu, mzdy, pohledávky/závazky a mnoho dalšího. Dokáže zpracovávat účetnictví více firem naráz a lze jej spravovat také vzdáleně. Univerzálnosti pak nabírá svou multiplatformitou, běží totiž na Windows, Linuxu i Mac OS X. &lt;br /&gt;
Program vychválil diskutující s přezdívkou karlos00x, podle nějž je to sympatický produkt, který funguje na více systémech a je do jednoho sta dokladů ročně zdarma. Pokud FlexiBee chce využívat nějaký větší obchodní subjekt, může si vybrat z celkem sedmi dalších placených licencí, které se od sebe liší funkčností a limity. &lt;br /&gt;
Existuje mnoho druhů sotwarů, které mohou firmám usnadnit práci: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Fakturace GOLD 7.43''' - Pro snadné vystavení faktury i dodacího listu, evidence pohledávek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Forex assist 1.0.0''' – Pomocník při obchodování na burzách Forex.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''HomeFinance 2.0''' - Dokáže vypočítat DPH, úvěr, splátky, příjem za určitý počet mesíců, rodinný rozpočet a konverzi men.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi další programy pro správu firemních financí patří např.: MPR-K/S – Účetní systém,  Money S3, Ekonomický a účetní systém POHODA, Účetní software Stereo. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Veřejné finance==&lt;br /&gt;
Veřejné finance se zabývají ekonomicko-peněžními vztahy mezi všemi subjekty a státem. Jeden ze subjektů je vždy stát. Úkolem veřejných financí je zefektivnit řízení veřejného sektoru. Veřejné finance mají svůj objektivní základ (souvisí s existencí lidské spol.), slouží k veřejnému prospěchu a nejsou samoúčelné. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V ČR jsou veřejné rozpočty součástí tzv. veřejné rozpočtové soustavy. Ta je rozdělena do dvou rovin - centrální a samosprávné. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''CENTRÁLNÍ ROVINA'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Státní rozpočet ČR&lt;br /&gt;
Rozpočty státních fondů&lt;br /&gt;
Rozpočty organizačních složek státu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ROZPOČTY ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVY'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozpočty krajů:Rozpočty obcí&lt;br /&gt;
Rozpočty příspěvkových organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
# Financial Planning Curriculum Framework: ''Financial Planning Standards Board''. 2011. Retrieved 7 April 2012.&lt;br /&gt;
# Board of Governors of Federal Reserve System of the United States: ''Mission of the Federal Reserve System.'' Federalreserve.gov Accessed: 2010-01-16. (Archived by WebCite at Webcitation.org)&lt;br /&gt;
# Kislingerová, E., kol. ''Manažerské finance''. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9.&lt;br /&gt;
# Marek, P. a kol.:'' Studijní průvodce financemi podniku''. Praha: Ekopress, 2006.&lt;br /&gt;
# Fotr, J.: ''Strategické finanční plánování''. 1. vydání. GRADA Publishing, s.r.o. 1999. 149 s. ISBN 80-7169-684-3.&lt;br /&gt;
# KORÁB, V. PETERKA, J., REŽŇÁKOVÁ, M.: ''Podnikatelský plán.'' 1. vydání. Computer Press, a. s. 2007. ISBN 978-80-251-1605-0.&lt;br /&gt;
# Ochrana, Veřejné rozpočty jako nástroj veřejné politiky a strategického vládnuté. Veřejná politika, veřejná volba, veřejný zájem. 1. vydání. CESES FSV UK 2005. ISSN: 1801-1659.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Externí odkazy==&lt;br /&gt;
# FILIP, Miloš.'' Osobní a rodinné bohatství: jak chytře investovat''. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2006, 381 s. ISBN 8071795232.&lt;br /&gt;
# SIEGEL, Jeremy J. ''Investice do akcií: běh na dlouhou trať.'' 1. vyd. Praha: Grada,2011, 295 s. ISBN 9788024738604. &lt;br /&gt;
# SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. ''Osobní finance: řízení financí pro každého''. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011, 207 s. ISBN 9788024738130. Dostupné online z : http://books.google.cz/books?id=0LYL5SZ8ONkC&amp;amp;printsec=frontcover&amp;amp;dq=finance&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ei=8wChUIy1Gcm0tAbAxIDQDQ&amp;amp;ved=0CDsQ6AEwAg#v=onepage&amp;amp;q&amp;amp;f=false&lt;br /&gt;
# ROUBÍČKOVÁ, Michaela. ''Firemní finance'' A. Vyd. 1. Karviná: Slezská univerzita, 2000, 93 s. ISBN 8072480766. &lt;br /&gt;
# HYMAN, David N. ''Public finance: a contemporary application of theory to policy.'' 9th ed. Mason: Thomson South-Western, c2008, xix, 748 s. ISBN 9780324537192.&lt;br /&gt;
# KIYOSAKI, Robert T a Sharon L LECHTER. ''Bohatý táta, chudý táta: co bohatí učí svoje děti a chudí a střední vrstvy ne''. Hodkovičky: Pragma, 2001, 214 s. ISBN 8072058223.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MarieLemonova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anal%C3%BDzy_log%C5%AF_(statistika_webu)&amp;diff=25347</id>
		<title>Analýzy logů (statistika webu)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anal%C3%BDzy_log%C5%AF_(statistika_webu)&amp;diff=25347"/>
		<updated>2012-10-12T19:52:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MarieLemonova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;p&amp;gt;V dnešní době má již nějakou webovou stránku téměř každý. A všichni by byli rádi na předních příčkách ve vyhledávání, aby je každý znal, citoval a odkazoval na ně. To se ale samozřejmě nestane samo od sebe. Stojí to mnoho času, trpělivosti a především znalostí. Co změnit a vylepšit nám může povědět hodně výzkumů. Ale tím zřejmě nejúčinnějším je analýza logů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;quot;Log soubory, zkráceně logy, jsou textové soubory obsahující záznamy o činnosti nějaké konkrétní aplikace. V případě webových serverů jsou do logů ukládány veškeré požadavky, které byly na server vzneseny. Zpětnou analýzou těchto dat pak můžeme zjišťovat cenné informace o fungování sledovaného webu.&amp;quot; &amp;lt;span class=&amp;quot;fck_mw_ref&amp;quot; _fck_mw_customtag=&amp;quot;true&amp;quot; _fck_mw_tagname=&amp;quot;ref&amp;quot;&amp;gt;SMRT, Martin. Newsletter: Proč analyzovat logy. In: Dobrý web [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy&amp;lt;/span&amp;gt; Logy se ukládají přímo na serveru, odkud si ho majitel může stáhnout, nebo jej tam rovnou analyzuje.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;h3&amp;gt; Co je pro daný design výzkumu charakteristické? &amp;lt;/h3&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Především při analýze logů nemusíme zasahovat do zdrojového kódu samotné stránky, jako je tomu u jiných měřících systémů typu Google Analytics či TOPlist.cz.Ty totiž vyžadují speciální měřící kód vložený do webových stránek. Při analýze logů získáte opravdu spoustu dat. Systémy založené na měřícím kódu nabízí pouze hotové statistiky s omezenou možností dalšího zpracování, statistiky. &amp;quot;Naproti tomu logy obsahují „surová“ data, která je nejprve nutná zpracovat. Výhodou tohoto přístupu je možnost pojmout zpracování dle vlastního gusta a výstupy si patřičně přizpůsobit.&amp;quot; &amp;lt;span class=&amp;quot;fck_mw_ref&amp;quot; _fck_mw_customtag=&amp;quot;true&amp;quot; _fck_mw_tagname=&amp;quot;ref&amp;quot;&amp;gt;_&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;Přesnost a úplnost. Funkční webový server totiž zapíše do souboru každý požadavek, na který odpovídá. Můžeme se tedy z logů dozvědět spoustu zajímavých a užitečných informací, jako je&amp;amp;#160;:&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ul&amp;gt;&amp;lt;li&amp;gt;Návštěvnost jednotlivých stránek&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&amp;lt;li&amp;gt;Zdroj návštěvnosti jednotlivých stránek (podle referera)&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&amp;lt;li&amp;gt;Clickstream kontingenční (odkud kam lidé klikají)&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&amp;lt;li&amp;gt;Clickstream individuální (kam a jak klikal uživatel z této IP)&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&amp;lt;li&amp;gt;Viewtime (jak dlouho na které stránce uživatelé pobývají, to je těžší spočítat)&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&amp;lt;li&amp;gt;Chyby 404 (kde mám zlomené odkazy)&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&amp;lt;/ul&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;a mnoho dalšího.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;h3&amp;gt; Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? &amp;lt;/h3&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Analýzu logů je možné provádět jednorázově za delší období, větší množství dat poskytne statisticky významnější výsledky. Rozhodně nejde o způsob univerzální, mnohé parametry je naopak možné sledovat pouze za použití jiné metody měření.&amp;lt;span class=&amp;quot;fck_mw_ref&amp;quot; _fck_mw_customtag=&amp;quot;true&amp;quot; _fck_mw_tagname=&amp;quot;ref&amp;quot;&amp;gt;_&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;b&amp;gt;Metody server-side&amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Provozu na webových stránkách&amp;lt;/i&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;Jak se uživatelé na daných webových stránkách chovají a jak se tam dostávájí. Každý uživatel webových stránek za sebou nechává stopu, kudy prošel a na co kliknul. Tohle později můžeme pomocí různých programů zjišťovat a přizpůsobovat tak obsah stránek uživatelům.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;amp;lt;img src=&amp;quot;/images/4/4d/Statistiky.JPG&amp;quot; _fck_mw_filename=&amp;quot;Statistiky.JPG&amp;quot; alt=&amp;quot;RTENOTITLE&amp;quot; /&amp;amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Obr. 1 Web Site Statistics&amp;lt;/i&amp;gt; &amp;lt;span class=&amp;quot;fck_mw_ref&amp;quot; _fck_mw_customtag=&amp;quot;true&amp;quot; _fck_mw_tagname=&amp;quot;ref&amp;quot;&amp;gt;&amp;amp;quot;Understand and Improve Your Web Site with Comprehensive Web Site Statistics. In: GTP iCOMMERCE [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.gtp-icommerce.com/viewStory/Web+Site+Statistics&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;Přístupy k sítím&amp;lt;/i&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;Může být zapotřebí např. při pádu sítě zjistit, kdo se k ní naposledy připojil a co upravil.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Napadení sítě&amp;lt;/i&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;Pomocí logů dá dohledat původce napadení sítě ať už se jedná o vnitřní čí vnější hrozbu. Např. pomocí IP adresy&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Spam&amp;lt;/i&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;Poskytovatel internetu dokáže zjistit odkud přichází nevyžádaná pošta. Příklad: ISP zjistil, že e-mail pro vyžádání plateb od ČSOB je ve skutečnosti spam. Při sledování odkud daný mail přišel zjistil, že IP adresa je zaregistrována až v USA.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;b&amp;gt;Metody client-side&amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Monitoring zařízení&amp;lt;/i&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;Ve firmách se na počítačích může objevit program, který monitoruje všechno dění na počítači. Log se dá poté využít na zjištění co, kdy a v jakou chvíli daný uživatel prováděl. Jestli se věnoval práci či něčemu jinému.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Monitoring uživatelů&amp;lt;/i&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;Dá se používat, při sledování určitého počtu lidí. Např. eye-tracking kdy uživatel dává informace pomocí spec. brýlí, kam se v dané chvíli dívá např. na obrazovku.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;Monitoring uživatelů a zařízení je kvalitativní a provádí se tedy s menším množství uživatelů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;h3&amp;gt; Jaké jsou výhody a nevýhody? &amp;lt;/h3&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;b&amp;gt;Spoločné výhody:&amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ul&amp;gt;&amp;lt;li&amp;gt;Zachytené dáta predstavujú záznam udalostí, tak ako sa skutočne stali, bez dodatočných úprav, ako to býva pri iných metódach zberu dát.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&amp;lt;li&amp;gt;Kvalita dát nezávisí na schopnostiach učastníkov štúdie zapamätať si interakcie alebo na ich schopnosti popísať interakciu.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&amp;lt;li&amp;gt;Využitie, táto metóda môže byť použitá pre tvorenie kvantitatívnych modelov a na pomoc pri interpretácii kvalitatívnych modelov &amp;lt;span class=&amp;quot;fck_mw_ref&amp;quot; _fck_mw_customtag=&amp;quot;true&amp;quot; _fck_mw_tagname=&amp;quot;ref&amp;quot;&amp;gt;BORGMAN, C., HIRSH, S. G., &amp;amp;amp; HILLER, J. (1996). Rethinking online monitoring methods for infor-mation retrieval systems: From search product to search process. Journal of the American Society for htformation Science, 47(7), 568-583. &amp;lt;/span&amp;gt; a tak isto je vhodná pre experimentálne a aj pre študijné výskumy v teréne.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&amp;lt;/ul&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;b&amp;gt;Spoločné nevýhody:&amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ul&amp;gt;&amp;lt;li&amp;gt;Informácie o kontexte, užívateľské motívy, zámery a spokojnosť s výsledkami sa nezaznamenávajú. Toto obmedzenie sa dá prekonať pomocou kombinácie transakčných logov s inými metódami zberu dát. Napr. vypĺňanie dotazníkov, premýšlanie nahlas počas interakcie s informačným systémom.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&amp;lt;li&amp;gt;Kombinácia metód zberu prináša so sebou nevýhody - strata nenápadnosti a zmenšenie rozsahu.&amp;lt;span class=&amp;quot;fck_mw_ref&amp;quot; _fck_mw_customtag=&amp;quot;true&amp;quot; _fck_mw_tagname=&amp;quot;ref&amp;quot;&amp;gt;JANSEN, B. J. (2006). Search log analysis: What it is, what's been done, how to do it. Library and Information Science Research, 28(3). 407-432.&amp;lt;/span&amp;gt; Aj napriek tomu, pridanie kontextu a dát, ktoré sú nedostupné prostredníctvom TL často preváži tieto obmedzenia.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&amp;lt;/ul&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;b&amp;gt;Client-side:&amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;výhody&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ul&amp;gt;&amp;lt;li&amp;gt;Zber dát na strane klienta poskytuje možnosť zbierať dáta, ktoré obsahujú informácie o užívateľských akciách naprieč celým radom aplikácií a webových stránok.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&amp;lt;li&amp;gt;Dochádza k väčšiemu kontaktu a interakcii medzi výskumníkmi a účastníkmi, takže možno ľahko získať vedomý súhlas na zber dát, ale zároveň dochádza ku strate nenápadnosti.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&amp;lt;/ul&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;nevýhody&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ul&amp;gt;&amp;lt;li&amp;gt;Náročnosť na zdroje, treba zháňať účastníkov, inštalovať a testovať programy na zariadeniach a niekedy zbierať data z rôznych zariadení a od užívateľov.&amp;lt;span class=&amp;quot;fck_mw_ref&amp;quot; _fck_mw_customtag=&amp;quot;true&amp;quot; _fck_mw_tagname=&amp;quot;ref&amp;quot;&amp;gt;KELLY, D. (2006a). Measuring online information seeking context, part 1: Background and method. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 57(13), 1729- 1739.&amp;lt;/span&amp;gt; &amp;lt;span class=&amp;quot;fck_mw_ref&amp;quot; _fck_mw_customtag=&amp;quot;true&amp;quot; _fck_mw_tagname=&amp;quot;ref&amp;quot;&amp;gt;KELLY, D. (2006b). Measuring online information seeking context, pail 2: Findings and discussion. Journal of the American Society .for Information Science and Technology, 57(14), 1862- 1874.&amp;lt;/span&amp;gt; &amp;lt;span class=&amp;quot;fck_mw_ref&amp;quot; _fck_mw_customtag=&amp;quot;true&amp;quot; _fck_mw_tagname=&amp;quot;ref&amp;quot;&amp;gt;YIN. G. W., Ford, J., Hawkins, R. P., Filigree, S., McTavish, F., Gustafson, D., &amp;amp;amp; Bette, H. (2006). On the validity of client-side vs. server-side Web log data analysis. Internet Research, 16(5), 537-552.&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&amp;lt;li&amp;gt;Nedostupnosť programov pre zber dát. Niektorí výzkumníci&amp;lt;span class=&amp;quot;fck_mw_ref&amp;quot; _fck_mw_customtag=&amp;quot;true&amp;quot; _fck_mw_tagname=&amp;quot;ref&amp;quot;&amp;gt;_&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;fck_mw_ref&amp;quot; _fck_mw_customtag=&amp;quot;true&amp;quot; _fck_mw_tagname=&amp;quot;ref&amp;quot;&amp;gt;_&amp;lt;/span&amp;gt; používajú programy vyvinuté pre spyware trh, a iní&amp;lt;span class=&amp;quot;fck_mw_ref&amp;quot; _fck_mw_customtag=&amp;quot;true&amp;quot; _fck_mw_tagname=&amp;quot;ref&amp;quot;&amp;gt;_&amp;lt;/span&amp;gt; vyvinuli vlastné aplikácie alebo prehliadače na zaznamenávanie udalostí na strane klienta.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&amp;lt;/ul&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;b&amp;gt;Server-side:&amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;výhody&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ul&amp;gt;&amp;lt;li&amp;gt;Vychádza z veľkého objemu dát zozbieraných od veľkého počtu užívateľov.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&amp;lt;li&amp;gt;Nenápadnosť zberu dát, prebieha na pozadí a tak sú minimalizované medziľudské vzťahy počas zberu dát, takže záznamy zo strany servera sú relatívne objektívne vo svojich zastúpeniach užívateľského správania.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&amp;lt;/ul&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;nevýhody&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ul&amp;gt;&amp;lt;li&amp;gt;Táto výhoda však vyvoláva obavy v etických otázkach spojených so zhromažďovaním a použitím osobných údajov bez toho, aby o tom boli informovaní účastníci.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&amp;lt;li&amp;gt;Veľmi náročné spracovávať a analyzovať veľké objemy dát, ale so stále rastúcim záujmom o túto metódu, sa mnoho týchto problémov zmierňuje alebo úplne odstráni.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&amp;lt;li&amp;gt;Zber dát je obmedzený len na akcie, ktoré sa udejú na servery.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&amp;lt;li&amp;gt;Technické obmedzenia, nie sú zachytávané požiadavky stránky, ktoré sa načítajú z vyrovnávacej pamäti alebo cez proxy server. Odhaduje sa, že až 45 percent požiadaviek na stránky sú splnené z obsahu cache pamäte.&amp;lt;span class=&amp;quot;fck_mw_ref&amp;quot; _fck_mw_customtag=&amp;quot;true&amp;quot; _fck_mw_tagname=&amp;quot;ref&amp;quot;&amp;gt;NICHOLAS, D. (2000). Assessing Information Needs: Tools, Techniques and Concepts for the Internet Age (2nd ed.). London: Europa Publications.&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&amp;lt;li&amp;gt;Náročné rozlíšiť jednotlivých užívateľov systému, pokial servery umelo neudržiavajú spojenie s klientom, nevyžadujú prihlásenie, alebo neposielajú cookies.&amp;lt;span class=&amp;quot;fck_mw_ref&amp;quot; _fck_mw_customtag=&amp;quot;true&amp;quot; _fck_mw_tagname=&amp;quot;ref&amp;quot;&amp;gt;MARCHIONINI, G. (2002). Co-evolution of user and organizational interfaces: A longitudinal case study of WWW dissemination of national statistics. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 53(14), 1192-1211.&amp;lt;/span&amp;gt; Preto sa na identifikáciu užívateľských relácií používa kombinácií dátumu, času a IP adries.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&amp;lt;li&amp;gt;Zistené IP adresy sa nemusia týkať jednej osoby, viacerými osobami na zdieľanom alebo verejnom zariadení alebo prostredníctvom servera proxy.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&amp;lt;/ul&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;h3&amp;gt; Jak takový výzkum probíhá? &amp;lt;/h3&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Anylýza logů probíhá pomocí 3 fází: &lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;1) identifikace vhodných datových prvků a zdrojů &lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;2) sběr dat&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;3) zpracování a příprava dat &lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;b&amp;gt;Identifikace vhodných datových prvků a zdrojů&amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;Nejčaštěji se výzkum provádí pomocí logu a využívá data zachycená stávajícími logovýmy programy. Údaje shromážděné v programu by měly být přezkoumány s ohledem na výzkumnou otázku. V určitých případech je možné přizpůsobit konfiguraci logového programu sběru dat a shromažďovat tak požadované údaje. Může být stanovena doba, po kterou jsou data sbírána. Data se mohou sbírat několik let nebo také jen jeden den.&lt;br /&gt;
V této fázi může také docházet k rozvoji kódování pro kategorizaci webových stránek, typů webových stránek podle obsahu, identifikace IP adres nebo rozsah IP adres. Jsou identifikovány i doplňkové zdroje dat, jako je např. topologie webových stránek. &lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;b&amp;gt;Sběr dat&amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;Sběr dat by měl být relativně jednoduchá aktivita. Nicméně, výzkumníci měli sledovat logování dat a zajistit, aby údaje byly zachyceny, jak se očekávalo. Na client-side by měli být údaje sledovány a shromažďovány v pravidelných intervalech po celou dobu studia. To je obzvláště důležité, protože client-side vyžaduje značné prostředky na výzkum. V mnoha případech, je to také vhodný čas pro sběr dat z jiných, předem určených zdrojů dat a údajů z doplňkových metod.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;b&amp;gt;Zpracování a příprava dat&amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;Zpracování dat a příprava je kritickým krokem ve studií logů. Během procesu čištění dat se provádí dvě důležité aktivity: &lt;br /&gt;
1)Poškozená a cizí data jsou zahozena.&lt;br /&gt;
2)Původní datové soubory jsou zpracovány k získání sekundárních dat.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;Přesné kroky při zpracování údajů budou záviset na povaze výzkumné otázky a složení získaných dat. Běžně jsou data importována do relační databáze, kde je použit tabulkový procesor, skripta nebo jsou aplikovány kombinací těchto dvou metod. Obecně platí, že je vhodné přiřadit jedinečné ID, na položky hned na začátku datového čistícího procesu. Může být také užitečné vytvořit a zaznamenat souhrnné statistiky týkající se vyřazených údajů.&lt;br /&gt;
Je nutné, aby se dosáhlo jednotného přístupu na stránky. Když se na server-side provede rekordní počet transakcí, objevují se často četné čáry spojené se stahováním a zobrazení jedné stránky.&lt;br /&gt;
Často vědci zlikvidují soubory konkrétních typů, jako jsou např. záznamy s grafickými soubory a další vložené soubory, které tvoří stránku. Odstranění snižuje položky, které byly pravděpodobně vytvořené lidmi, a také snižuje množství transakcí na jednu položku pro každou požadovanou stránku. &lt;br /&gt;
Ve studiích, která jsou primárně zaměřena na obrazy, by bylo možná lepší zachovat obrazové soubory daného typu, jeho velikost a zlikvidovat logo spojené s dalšími prvky. &lt;br /&gt;
Spíše než konkrétní typy souborů, jsou soubory vybrány pro zahrnutí nebo vyloučení na základě seznamu konkrétních názvů souborů. Jinak, někteří vědci raději kódují stránky na základě obsahu který obsahují, nebo na základě předpokladů, týkajících se základních funkcí každé stránky.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;b&amp;gt;Uživatel a Identifikace&amp;lt;/b&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;Identifikace unikátních uživatelů, zájmu uživatele nebo skupiny uživatelů, jako je rozsah IP adres z veřejně přístupných terminálů nebo jiné charakteristice, je nutné pro většinu datových analýz. Je pravděpodobné, že budete chtít omezit vaše data pouze na nastavení jednotlivých uživatelů (než na roboty). &lt;br /&gt;
V analýze webových souborů můžeme např. na ID uživatele nastavit cookie a omezené množství transakcí. Ve studiích, které používají webová logová data, nemají uživatelé identifikační značky, jakou jsou cookie nebo přihlašovací údaje. IP adresy mohou být použity i ve spojení s jinými údaji. &lt;br /&gt;
Cílem skupinové identifikace je rozdělit proud transakcí do jednotlivých skupin. &lt;br /&gt;
Mnohé studie používají jako maximální hranici 30 minut. Určení časové hranice pro skupinovou identifikaci by neměly být svévolné, protože následná analýza se bude opírat o to, jak jsou tyto relace identifikovány. Definování skupin příliš úzce bude mít za následek jediné uživatelé se rozdělí do několika skupin, a definování skupin příliš široce bude seskupovat jednotlivé uživatelské skupiny spolu. Ačkoli to je téměř nevyhnutelné, že jediný práh není možné definovat s úplnou přesností. Podle úrovně znalosti užívání webu, obsahu, a zkušenosti ze studií v souvisejících oblastech jsme schopni odvodit tzv. rozumnou úroveň. Jako jsou například odchylky ve stanovení hranice, Keegan např. definovala hranici pro studium 60 minut. Po dobu 60 minut zkoumala chování uživatelů na dvojjazyčném vydání novin digitální knihovny, které byly založené na vlastnostech použití jazyka.&lt;br /&gt;
Jiné studie stanoví hranici tak nízkou, jako je pět minut.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;b&amp;gt;Klasifikace a kódování informačního chování&amp;lt;/b&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;V každé skupině, bude účastník vystaven konkrétní otázce. Pokud je výzkumná otázka poměrně jednoduchá, můžete přistoupit k analýze dat. Nicméně, pro mnoho výzkumných otázek musí být jednotlivé klasifikovány a podobné typy chování musíme seskupovat. Každému chování je přidělen kód ze souboru definovaných kódů. &lt;br /&gt;
Byli navrženy systémy kódování pro určité typy chování. Pokud budete chtít zkoumat různé režimy kódování, vyberte si schéma, které bude sloužit vašim studijním záměrům. &lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;b&amp;gt;Klasifikace a kódování stránek a jejich vlastnosti&amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;Zaměření výzkumné otázky se odvíjí od vlastností zobrazených stránek. U některých studií, budete mít zájem pouze o to, co si lidé na stránkách prohlíželi a jak často. U ostatních studií, možná budete mít zájem o cestě uživatele po stránkách. Pro tyto účely může stránky třídit, kódovat, také můžete učinit závěry podle typu zobrazených stránek,....&lt;br /&gt;
Kódování stránek lze provádět na několika úrovních na základě obsahu stránky, vztahu stránky a celkového systému, nebo stránky a její funkčnosti. &lt;br /&gt;
Například Cooley navrhl, že webové stránky by mohly být klasifikovány podle toho, zda stránka obsahuje hlavní, obsahové, navigační, vyhledávací nebo osobní stránky.&lt;br /&gt;
Ostatní běžně používané stránky kategorizujeme podle výsledků, na základě dokumentu nebo typu souboru v databázi, digitálních knihovnách, na základě jeho pozice nebo funkčnosti.&lt;br /&gt;
Jiné způsoby kódování stránky by mohly být založeny na poměru odkazů na texty, proporcí obrazových souborů, průměrné referenční délky, důležité informace obsažené v metadatech stránky, a tak dále.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;h3&amp;gt; Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? &amp;lt;/h3&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;b&amp;gt;Využití transakčních logů v&amp;amp;#160;prostředí digitálních knihoven&amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;amp;#160;Základním prvkem architektury je&amp;amp;#160;&amp;lt;i&amp;gt;digitální objekt&amp;lt;/i&amp;gt;, datová struktura pro základní samostatně použitelnou informační jednotku tvořená dvěmi základními částmi: obsahem (content) a klíčovými metadaty (tvořenými globálním jednoznačným identifikátorem digitálního objektu, označovaným jako&amp;amp;#160;&amp;lt;i&amp;gt;handle&amp;lt;/i&amp;gt;, a dalšími blíže nespecifikovanými neměnnými metaúdaji, např. „autor“). Obsahem digitálního objektu může být sekvence bitů reprezentující konkrétní digitální materiál (může být zahrnut i ve vícero formách), množina jiných datových objektů (složený objekt), množina identifikátorů objektů (metaobjekt), případně jiné datové typy – model tak poskytuje dostatečnou flexibilitu pro reprezentaci libovolně složitých informačních objektů a vztahů mezi nimi. Digitální objekty mohou být buď proměnlivé (obsah objektu lze měnit i po jeho uložení do repozitáře – ať již jde o jednorázové změny nebo přímo dynamické informační objekty), nebo fixní.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;amp;#160;Podle typu materiálu mohou být digitální objekty rozděleny do&amp;amp;#160;&amp;lt;i&amp;gt;kategorií&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;amp;#160;(např. text formátovaný pomocí&amp;amp;#160;SGML, počítačový program, digitalizovaný zvuk) a pro každou kategorii mohou být stanovena pravidla pro převod materiálu do jednotlivých typů digitálních objektů, struktura metadat apod. Tak je tomu např. v&amp;amp;#160;realizovaném systému [6]; obecná architektura ovšem úmyslně s žádnými specifickými typy materiálů nepracuje, aby udržela co nejvyšší míru obecnosti, neomezovala či nepředjímala budoucí technologický vývoj a ponechávala dostatečnou míru flexibility pro konkrétní implementace.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;Digitální objekty jsou uloženy v&amp;amp;#160;&amp;lt;i&amp;gt;repozitářích,&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;amp;#160;které mají přiřazeno jednoznačné globální jméno. Repozitář umožňuje řízený přístup k&amp;amp;#160;digitálním objektům v&amp;amp;#160;něm uloženým. Pro každý digitální objekt udržuje dva typy metadatových záznamů. Prvním z&amp;amp;#160;nich je&amp;amp;#160;&amp;lt;i&amp;gt;záznam vlastností objektu&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;amp;#160;(properties record) obsahující údaje např. o autorských právech a podmínkách pro zpřístupnění digitálního objektu, technické vlastnosti jako formáty a přístupové protokoly, bibliografické údaje nebo administrativní data (např. datum/čas uložení objektu do repozitáře). Druhým je&amp;amp;#160;&amp;lt;i&amp;gt;transakční záznam&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;amp;#160;(transaction log) zaznamenávající veškeré transakce repozitáře týkající se daného digitálního objektu. Spolu s&amp;amp;#160;neměnnými a na repozitáři nezávislými klíčovými metadaty tvoří tyto dva záznamy základní metadatový popis digitálního objektu.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;amp;#160;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;amp;#160;&amp;lt;b&amp;gt;Digitální knihovny a Kahn-Wilenského architektura&amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;amp;#160;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;Širší model digitálních knihoven, který uvádí klíčové oblasti, dává do souvislosti digitálnídokument včetně jeho uchování, upozorňuje také na okolí (intelektuální vlastnictví aekonomika), má ve svém středu interoperabilitu, metadat a také globální vyhledávání zdrojů&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;amp;#160;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;amp;#160;Integrace má za cíl zajistit uživateli jednotný (koherentní) přístup k relevantním digitálním&amp;amp;#160;informacím bez ohledu na jejich formu, formát, způsob a místo uložení.Teoreticky integraci zachycuje zejména tzv. Kahn-Wilenského architektura, kde jedefinovaný tzv. handle systém, globální resoluční distribuovaný mechanismus – systém kterýna základě jednoznačného identifikátoru digitálního objektu vrátí seznam repozitářů, vekterém je digitální objekt uložen. Slovo resoluční dosud nemá v českém jazyce protějšek,&amp;amp;#160;vychází z anglického resolution nebo nástroje s názvem resolver; znamená to znovu rozložit&amp;amp;#160;jednou složený výraz. Asi nejznámějším je v tomto smyslu standard openURL (NISO&amp;amp;#160;Z39.88), který umožňuje integraci skrze odkazy (URL – Uniform resource locator). Standard&amp;amp;#160;určuje strukturu skládaného výrazu, v tomto případě URL, systém jej vygeneruje v této&amp;amp;#160;struktuře. Přijímající systém tuto strukturu zná taktéž = je resolverem, znovu rozkládá daný&amp;amp;#160;výraz (URL) a zadává dovnitř svého systému. Typickým příkladem (zejména v ČR) takovéhořešení je služba SFX od společnosti Ex Libris a portál Jednotná informační brána(www.jib.cz). Uživatel zadá vyhledávácí dotaz, který je transformován do jednotné strukturystandardizované openURL a server SFX (linkový server nebo link revolver) jej předá, rozloží&amp;amp;#160;jednotlivým knihovním katalogům jejich struktuře – je tak možné prohledávat všechny&amp;amp;#160;zapojené instituce skrze jedno rozhraní.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;amp;#160;Kahn-Wilenského architektura stanovuje jako základní prvek digitální objekt, datová&amp;amp;#160;struktura pro základní samostatně použitelnou informační jednotku tvořená dvěma základními&amp;amp;#160;částmi: obsahem (content) a klíčovými metadat (opatřený globálním&amp;amp;#160;jednoznačným identifikátorem digitálního objektu, označovaným jako handle, obsahuje dále&amp;amp;#160;vlastnosti (properties), obsah samotný (kontent) a transakční log (soupis všech operací, které&amp;amp;#160;s digitálním objektem proběhly). Tyto objekty jsou uloženy v repozitářích, jeho obsluhu a&amp;amp;#160;komunikaci s okolím zajišťuje přístupový protokol. Handle-systém je resolučním&amp;amp;#160;mechanismem pracující nad všemi repozitáři, který je schopen určit podle jednoznačného&amp;amp;#160;identifikátoru (handle), kde se digitální objekt nachází (i vícenásobně).Celý systém poté funguje následujícím způsobem. Uživatel zjistí skrze pokročilé uživatelské&amp;amp;#160;rozhraní, kde se jím požadovaný objekt nachází (search). Z nabízených si vybere zdroj(select), je předán identifikátor globálnímu resolučnímu mechanismu (retriever 1), ten jej&amp;amp;#160;přepracuje a vyžádá si z repozitáře daný dokument (retriever 2) a ten se zobrazí uživateli.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;h3&amp;gt; Poznámky &amp;lt;/h3&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;fck_mw_references&amp;quot; _fck_mw_customtag=&amp;quot;true&amp;quot; _fck_mw_tagname=&amp;quot;references&amp;quot;&amp;gt;_&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;h3&amp;gt; Použitá literatura &amp;lt;/h3&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;SMRT, Martin. Newsletter: Proč analyzovat logy. In: Dobrý web [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: &amp;amp;lt;a href=&amp;quot;&amp;lt;a href=&amp;quot;http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy&amp;quot;&amp;gt;http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;quot;&amp;amp;gt;&amp;lt;a href=&amp;quot;http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy&amp;quot;&amp;gt;http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;amp;lt;/a&amp;amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;BORGMAN, C., HIRSH, S. G., &amp;amp;amp; HILLER, J. (1996). Rethinking online monitoring methods for infor-mation retrieval systems: From search product to search process. Journal of the American Society for htformation Science, 47(7), 568-583.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;JANSEN, B. J. (2006). Search log analysis: What it is, what's been done, how to do it. Library and Information Science Research, 28(3). 407-432.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;KELLY, D. (2006a). Measuring online information seeking context, part 1: Background and method. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 57(13), 1729- 1739.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;KELLY, D. (2006b). Measuring online information seeking context, pail 2: Findings and discussion. Journal of the American Society .for Information Science and Technology, 57(14), 1862- 1874.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;MARCHIONINI, G. (2002). Co-evolution of user and organizational interfaces: A longitudinal case study of WWW dissemination of national statistics. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 53(14), 1192-1211.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;NICHOLAS, D. (2000). Assessing Information Needs: Tools, Techniques and Concepts for the Internet Age (2nd ed.). London: Europa Publications.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;YUN. G. W., Ford, J., Hawkins, R. P., Filigree, S., McTavish, F., Gustafson, D., &amp;amp;amp; Bette, H. (2006). On the validity of client-side vs. server-side Web log data analysis. Internet Research, 16(5), 537-552.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MarieLemonova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anal%C3%BDzy_log%C5%AF_(statistika_webu)&amp;diff=25327</id>
		<title>Analýzy logů (statistika webu)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anal%C3%BDzy_log%C5%AF_(statistika_webu)&amp;diff=25327"/>
		<updated>2012-10-12T19:18:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MarieLemonova: /* Jak takový výzkum probíhá? */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;p&amp;gt;V dnešní době má již nějakou webovou stránku téměř každý. A všichni by byli rádi na předních příčkách ve vyhledávání, aby je každý znal, citoval a odkazoval na ně. To se ale samozřejmě nestane samo od sebe. Stojí to mnoho času, trpělivosti a především znalostí. Co změnit a vylepšit nám může povědět hodně výzkumů. Ale tím zřejmě nejúčinnějším je analýza logů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;quot;Log soubory, zkráceně logy, jsou textové soubory obsahující záznamy o činnosti nějaké konkrétní aplikace. V případě webových serverů jsou do logů ukládány veškeré požadavky, které byly na server vzneseny. Zpětnou analýzou těchto dat pak můžeme zjišťovat cenné informace o fungování sledovaného webu.&amp;quot; &amp;lt;span class=&amp;quot;fck_mw_ref&amp;quot; _fck_mw_customtag=&amp;quot;true&amp;quot; _fck_mw_tagname=&amp;quot;ref&amp;quot; name=&amp;quot;SMRT&amp;quot;&amp;gt;SMRT, Martin. Newsletter: Proč analyzovat logy. In: Dobrý web [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy&amp;lt;/span&amp;gt; Logy se ukládají přímo na serveru, odkud si ho majitel může stáhnout, nebo jej tam rovnou analyzuje.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;h3&amp;gt; Co je pro daný design výzkumu charakteristické? &amp;lt;/h3&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Především při analýze logů nemusíme zasahovat do zdrojového kódu samotné stránky, jako je tomu u jiných měřících systémů typu Google Analytics či TOPlist.cz.Ty totiž vyžadují speciální měřící kód vložený do webových stránek. Při analýze logů získáte opravdu spoustu dat. Systémy založené na měřícím kódu nabízí pouze hotové statistiky s omezenou možností dalšího zpracování, statistiky. &amp;quot;Naproti tomu logy obsahují „surová“ data, která je nejprve nutná zpracovat. Výhodou tohoto přístupu je možnost pojmout zpracování dle vlastního gusta a výstupy si patřičně přizpůsobit.&amp;quot; &amp;lt;span class=&amp;quot;fck_mw_ref&amp;quot; _fck_mw_customtag=&amp;quot;true&amp;quot; _fck_mw_tagname=&amp;quot;ref&amp;quot; name=&amp;quot;SMRT&amp;quot;&amp;gt;_&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;Přesnost a úplnost. Funkční webový server totiž zapíše do souboru každý požadavek, na který odpovídá. Můžeme se tedy z logů dozvědět spoustu zajímavých a užitečných informací, jako je&amp;amp;#160;:&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ul&amp;gt;&amp;lt;li&amp;gt;Návštěvnost jednotlivých stránek&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&amp;lt;li&amp;gt;Zdroj návštěvnosti jednotlivých stránek (podle referera)&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&amp;lt;li&amp;gt;Clickstream kontingenční (odkud kam lidé klikají)&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&amp;lt;li&amp;gt;Clickstream individuální (kam a jak klikal uživatel z této IP)&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&amp;lt;li&amp;gt;Viewtime (jak dlouho na které stránce uživatelé pobývají, to je těžší spočítat)&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&amp;lt;li&amp;gt;Chyby 404 (kde mám zlomené odkazy)&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&amp;lt;/ul&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;a mnoho dalšího.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;h3&amp;gt; Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? &amp;lt;/h3&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Analýzu logů je možné provádět jednorázově za delší období, větší množství dat poskytne statisticky významnější výsledky. Rozhodně nejde o způsob univerzální, mnohé parametry je naopak možné sledovat pouze za použití jiné metody měření.&amp;lt;span class=&amp;quot;fck_mw_ref&amp;quot; _fck_mw_customtag=&amp;quot;true&amp;quot; _fck_mw_tagname=&amp;quot;ref&amp;quot; name=&amp;quot;SMRT&amp;quot;&amp;gt;_&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;b&amp;gt;Metody server-side&amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Provozu na webových stránkách&amp;lt;/i&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;Jak se uživatelé na daných webových stránkách chovají a jak se tam dostávájí. Každý uživatel webových stránek za sebou nechává stopu, kudy prošel a na co kliknul. Tohle později můžeme pomocí různých programů zjišťovat a přizpůsobovat tak obsah stránek uživatelům.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;img src=&amp;quot;/images/4/4d/Statistiky.JPG&amp;quot; _fck_mw_filename=&amp;quot;Statistiky.JPG&amp;quot; alt=&amp;quot;RTENOTITLE&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Obr. 1 Web Site Statistics&amp;lt;/i&amp;gt; &amp;lt;span class=&amp;quot;fck_mw_ref&amp;quot; _fck_mw_customtag=&amp;quot;true&amp;quot; _fck_mw_tagname=&amp;quot;ref&amp;quot;&amp;gt;&amp;amp;quot;Understand and Improve Your Web Site with Comprehensive Web Site Statistics. In: GTP iCOMMERCE [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.gtp-icommerce.com/viewStory/Web+Site+Statistics&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;Přístupy k sítím&amp;lt;/i&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;Může být zapotřebí např. při pádu sítě zjistit, kdo se k ní naposledy připojil a co upravil.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Napadení sítě&amp;lt;/i&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;Pomocí logů dá dohledat původce napadení sítě ať už se jedná o vnitřní čí vnější hrozbu. Např. pomocí IP adresy&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Spam&amp;lt;/i&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;Poskytovatel internetu dokáže zjistit odkud přichází nevyžádaná pošta. Příklad: ISP zjistil, že e-mail pro vyžádání plateb od ČSOB je ve skutečnosti spam. Při sledování odkud daný mail přišel zjistil, že IP adresa je zaregistrována až v USA.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;b&amp;gt;Metody client-side&amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Monitoring zařízení&amp;lt;/i&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;Ve firmách se na počítačích může objevit program, který monitoruje všechno dění na počítači. Log se dá poté využít na zjištění co, kdy a v jakou chvíli daný uživatel prováděl. Jestli se věnoval práci či něčemu jinému.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Monitoring uživatelů&amp;lt;/i&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;Dá se používat, při sledování určitého počtu lidí. Např. eye-tracking kdy uživatel dává informace pomocí spec. brýlí, kam se v dané chvíli dívá např. na obrazovku.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;Monitoring uživatelů a zařízení je kvalitativní a provádí se tedy s menším množství uživatelů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;h3&amp;gt; Jaké jsou výhody a nevýhody? &amp;lt;/h3&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;b&amp;gt;Spoločné výhody:&amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ul&amp;gt;&amp;lt;li&amp;gt;Zachytené dáta predstavujú záznam udalostí, tak ako sa skutočne stali, bez dodatočných úprav, ako to býva pri iných metódach zberu dát.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&amp;lt;li&amp;gt;Kvalita dát nezávisí na schopnostiach učastníkov štúdie zapamätať si interakcie alebo na ich schopnosti popísať interakciu.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&amp;lt;li&amp;gt;Využitie, táto metóda môže byť použitá pre tvorenie kvantitatívnych modelov a na pomoc pri interpretácii kvalitatívnych modelov &amp;lt;span class=&amp;quot;fck_mw_ref&amp;quot; _fck_mw_customtag=&amp;quot;true&amp;quot; _fck_mw_tagname=&amp;quot;ref&amp;quot;&amp;gt;BORGMAN, C., HIRSH, S. G., &amp;amp;amp; HILLER, J. (1996). Rethinking online monitoring methods for infor-mation retrieval systems: From search product to search process. Journal of the American Society for htformation Science, 47(7), 568-583. &amp;lt;/span&amp;gt; a tak isto je vhodná pre experimentálne a aj pre študijné výskumy v teréne.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&amp;lt;/ul&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;b&amp;gt;Spoločné nevýhody:&amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ul&amp;gt;&amp;lt;li&amp;gt;Informácie o kontexte, užívateľské motívy, zámery a spokojnosť s výsledkami sa nezaznamenávajú. Toto obmedzenie sa dá prekonať pomocou kombinácie transakčných logov s inými metódami zberu dát. Napr. vypĺňanie dotazníkov, premýšlanie nahlas počas interakcie s informačným systémom.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&amp;lt;li&amp;gt;Kombinácia metód zberu prináša so sebou nevýhody - strata nenápadnosti a zmenšenie rozsahu.&amp;lt;span class=&amp;quot;fck_mw_ref&amp;quot; _fck_mw_customtag=&amp;quot;true&amp;quot; _fck_mw_tagname=&amp;quot;ref&amp;quot;&amp;gt;JANSEN, B. J. (2006). Search log analysis: What it is, what's been done, how to do it. Library and Information Science Research, 28(3). 407-432.&amp;lt;/span&amp;gt; Aj napriek tomu, pridanie kontextu a dát, ktoré sú nedostupné prostredníctvom TL často preváži tieto obmedzenia.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&amp;lt;/ul&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;b&amp;gt;Client-side:&amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;výhody&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ul&amp;gt;&amp;lt;li&amp;gt;Zber dát na strane klienta poskytuje možnosť zbierať dáta, ktoré obsahujú informácie o užívateľských akciách naprieč celým radom aplikácií a webových stránok.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&amp;lt;li&amp;gt;Dochádza k väčšiemu kontaktu a interakcii medzi výskumníkmi a účastníkmi, takže možno ľahko získať vedomý súhlas na zber dát, ale zároveň dochádza ku strate nenápadnosti.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&amp;lt;/ul&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;nevýhody&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ul&amp;gt;&amp;lt;li&amp;gt;Náročnosť na zdroje, treba zháňať účastníkov, inštalovať a testovať programy na zariadeniach a niekedy zbierať data z rôznych zariadení a od užívateľov.&amp;lt;span class=&amp;quot;fck_mw_ref&amp;quot; _fck_mw_customtag=&amp;quot;true&amp;quot; _fck_mw_tagname=&amp;quot;ref&amp;quot; name=&amp;quot;kellya&amp;quot;&amp;gt;KELLY, D. (2006a). Measuring online information seeking context, part 1: Background and method. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 57(13), 1729- 1739.&amp;lt;/span&amp;gt; &amp;lt;span class=&amp;quot;fck_mw_ref&amp;quot; _fck_mw_customtag=&amp;quot;true&amp;quot; _fck_mw_tagname=&amp;quot;ref&amp;quot; name=&amp;quot;kellyb&amp;quot;&amp;gt;KELLY, D. (2006b). Measuring online information seeking context, pail 2: Findings and discussion. Journal of the American Society .for Information Science and Technology, 57(14), 1862- 1874.&amp;lt;/span&amp;gt; &amp;lt;span class=&amp;quot;fck_mw_ref&amp;quot; _fck_mw_customtag=&amp;quot;true&amp;quot; _fck_mw_tagname=&amp;quot;ref&amp;quot; name=&amp;quot;yun&amp;quot;&amp;gt;YIN. G. W., Ford, J., Hawkins, R. P., Filigree, S., McTavish, F., Gustafson, D., &amp;amp;amp; Bette, H. (2006). On the validity of client-side vs. server-side Web log data analysis. Internet Research, 16(5), 537-552.&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&amp;lt;li&amp;gt;Nedostupnosť programov pre zber dát. Niektorí výzkumníci&amp;lt;span class=&amp;quot;fck_mw_ref&amp;quot; _fck_mw_customtag=&amp;quot;true&amp;quot; _fck_mw_tagname=&amp;quot;ref&amp;quot; name=&amp;quot;kellya&amp;quot;&amp;gt;_&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;fck_mw_ref&amp;quot; _fck_mw_customtag=&amp;quot;true&amp;quot; _fck_mw_tagname=&amp;quot;ref&amp;quot; name=&amp;quot;kellyb&amp;quot;&amp;gt;_&amp;lt;/span&amp;gt; používajú programy vyvinuté pre spyware trh, a iní&amp;lt;span class=&amp;quot;fck_mw_ref&amp;quot; _fck_mw_customtag=&amp;quot;true&amp;quot; _fck_mw_tagname=&amp;quot;ref&amp;quot; name=&amp;quot;yun&amp;quot;&amp;gt;_&amp;lt;/span&amp;gt; vyvinuli vlastné aplikácie alebo prehliadače na zaznamenávanie udalostí na strane klienta.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&amp;lt;/ul&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;b&amp;gt;Server-side:&amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;výhody&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ul&amp;gt;&amp;lt;li&amp;gt;Vychádza z veľkého objemu dát zozbieraných od veľkého počtu užívateľov.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&amp;lt;li&amp;gt;Nenápadnosť zberu dát, prebieha na pozadí a tak sú minimalizované medziľudské vzťahy počas zberu dát, takže záznamy zo strany servera sú relatívne objektívne vo svojich zastúpeniach užívateľského správania.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&amp;lt;/ul&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;nevýhody&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ul&amp;gt;&amp;lt;li&amp;gt;Táto výhoda však vyvoláva obavy v etických otázkach spojených so zhromažďovaním a použitím osobných údajov bez toho, aby o tom boli informovaní účastníci.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&amp;lt;li&amp;gt;Veľmi náročné spracovávať a analyzovať veľké objemy dát, ale so stále rastúcim záujmom o túto metódu, sa mnoho týchto problémov zmierňuje alebo úplne odstráni.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&amp;lt;li&amp;gt;Zber dát je obmedzený len na akcie, ktoré sa udejú na servery.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&amp;lt;li&amp;gt;Technické obmedzenia, nie sú zachytávané požiadavky stránky, ktoré sa načítajú z vyrovnávacej pamäti alebo cez proxy server. Odhaduje sa, že až 45 percent požiadaviek na stránky sú splnené z obsahu cache pamäte.&amp;lt;span class=&amp;quot;fck_mw_ref&amp;quot; _fck_mw_customtag=&amp;quot;true&amp;quot; _fck_mw_tagname=&amp;quot;ref&amp;quot;&amp;gt;NICHOLAS, D. (2000). Assessing Information Needs: Tools, Techniques and Concepts for the Internet Age (2nd ed.). London: Europa Publications.&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&amp;lt;li&amp;gt;Náročné rozlíšiť jednotlivých užívateľov systému, pokial servery umelo neudržiavajú spojenie s klientom, nevyžadujú prihlásenie, alebo neposielajú cookies.&amp;lt;span class=&amp;quot;fck_mw_ref&amp;quot; _fck_mw_customtag=&amp;quot;true&amp;quot; _fck_mw_tagname=&amp;quot;ref&amp;quot;&amp;gt;MARCHIONINI, G. (2002). Co-evolution of user and organizational interfaces: A longitudinal case study of WWW dissemination of national statistics. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 53(14), 1192-1211.&amp;lt;/span&amp;gt; Preto sa na identifikáciu užívateľských relácií používa kombinácií dátumu, času a IP adries.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&amp;lt;li&amp;gt;Zistené IP adresy sa nemusia týkať jednej osoby, viacerými osobami na zdieľanom alebo verejnom zariadení alebo prostredníctvom servera proxy.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&amp;lt;/ul&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;h3&amp;gt; Jak takový výzkum probíhá? &amp;lt;/h3&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Anylýza logů probíhá pomocí 3 fází: &lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;1) identifikace vhodných datových prvků a zdrojů &lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;2) sběr dat&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;3) zpracování a příprava dat &lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;V praxi, se tyto kroky mohou překrývat, v závislosti na výzkumné otázce a studijní logistice.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;b&amp;gt;Identifikace vhodných datových prvků a zdrojů&amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;Nejčaštěji se výzkum provádí pomocí protokolu a využívá data zachycená stávajícími logovými programy. Údaje shromážděné v programu by měly být přezkoumány s ohledem na výzkumnou otázku. V určitých případech je možné přizpůsobit konfiguraci logového programu sběru dat a shromažďovat tak požadované údaje. Může být stanovena doba, po kterou jsou data sbírána. Data se mohou sbírat několik let nebo také jen jeden den.&lt;br /&gt;
V této fázi může také docházet k rozvoji kódování pro kategorizaci webových stránek, typů webových stránek podle obsahu, identifikace IP adres nebo rozsah IP adres. Jsou identifikovány i doplňkové zdroje dat, jako je např. topologie webových stránek. &lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;b&amp;gt;Sběr dat&amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;Sběr dat by měl být relativně jednoduchá aktivita. Nicméně, výzkumníci měli sledovat logování dat a zajistit, aby údaje byly zachyceny, jak se očekávalo. Na client-side by měli být údaje sledovány a shromažďovány v pravidelných intervalech po celou dobu studia. To je obzvláště důležité, protože client-side vyžaduje značné prostředky na výzkum. V mnoha případech, je to také vhodný čas pro sběr dat z jiných, předem určených zdrojů dat a údajů z doplňkových metod.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;b&amp;gt;Zpracování a příprava dat&amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;Čištění dat a příprava je kritickým krokem ve studií logů. Během procesu čištění dat se provádí dvě důležité aktivity: &lt;br /&gt;
1)Zkorumpovaná a cizí data jsou zahozena.&lt;br /&gt;
2)Původní datové soubory jsou zpracovány k získání sekundárních dat.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;Přesné kroky při zpracování údajů budou záviset na povaze výzkumné otázky a složení získaných dat. Běžně jsou data importována do relační databáze, kde je použit tabulkový procesor, skripta nebo jsou aplikovány kombinací těchto dvou metod. Obecně platí, že je vhodné přiřadit jedinečné ID, na položky hned na začátku datového čistícího procesu. Může být také užitečné vytvořit a zaznamenat souhrnné statistiky týkající se vyřazených údajů.&lt;br /&gt;
Je nutné, aby se dosáhlo jednotného přístupu na stránky. Když se na server-side provede rekordní počet transakcí, jsou tam často četné čáry spojené se stahováním a zobrazení jedné stránky.&lt;br /&gt;
Často vědci zlikvidují soubory konkrétních typů, jako jsou např. záznamy s grafickými soubory a další vložené soubory, které tvoří stránku. Odstranění snižuje položky, které byly pravděpodobně vytvořené lidmi, a také snižuje množství transakcí na jednu položku pro každou požadovanou stránku. &lt;br /&gt;
Ve studiích, která jsou primárně zaměřena na obrazy, by bylo možná lepší zachovat obrazové soubory daného typu a / nebo jeho velikost a zlikvidovat logo spojené s dalšími prvky. &lt;br /&gt;
Spíše než konkrétní typy souborů, jsou soubory vybrány pro zahrnutí nebo vyloučení na základě seznamu konkrétních názvů souborů. Jinak, někteří vědci raději kódují stránky na základě obsahu který obsahují, nebo na základě předpokladů, týkajících se základních funkcí každé stránky.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;b&amp;gt;Uživatel a Identifikace&amp;lt;/b&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;Identifikace unikátních uživatelů, zájmu uživatele nebo skupiny uživatelů, jako je rozsah IP adres z veřejně přístupných terminálů nebo jiné charakteristice, je nutné pro většinu datových analýz. Je pravděpodobné, že budete chtít omezit vaše data pouze na nastavení jednotlivých uživatelů (než na roboty). &lt;br /&gt;
V analýze webových souborů můžeme např. na ID uživatele nastavit cookie a omezené množství transakcí. Ve studiích, které používají webová logová data, nemají uživatelé identifikační značky, jakou jsou cookie nebo přihlašovací údaje. IP adresy mohou být použity i ve spojení s jinými údaji. &lt;br /&gt;
Cílem skupinové identifikace je rozdělit proud transakcí do jednotlivých skupin. &lt;br /&gt;
Mnohé studie používají jako maximální hranici 30 minut. Určení časové hranice pro skupinovou identifikaci by neměly být svévolné, protože následná analýza se bude opírat o to, jak jsou tyto relace identifikovány. Definování skupin příliš úzce bude mít za následek jediné uživatelé se rozdělí do několika skupin, a definování skupin příliš široce bude seskupovat jednotlivé uživatelské skupiny spolu. Ačkoli to je téměř nevyhnutelné, že jediný práh není možné definovat s úplnou přesností. Podle úrovně znalosti užívání webu, obsahu, a zkušenosti ze studií v souvisejících oblastech jsme schopni odvodit tzv. rozumnou úroveň. Jako jsou například odchylky ve stanovení hranice, Keegan např. definovala hranici pro studium 60 minut. Po dobu 60 minut zkoumala chování uživatelů na dvojjazyčném vydání novin digitální knihovny, které byly založené na vlastnostech použití jazyka.&lt;br /&gt;
Jiné studie stanoví hranici tak nízkou, jako je pět minut.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;b&amp;gt;Klasifikace a kódování informačního chování&amp;lt;/b&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;V každé skupině, bude účastník vystaven konkrétní otázce. Pokud je výzkumná otázka poměrně jednoduchá, můžete přistoupit k analýze dat. Nicméně, pro mnoho výzkumných otázek musí být jednotlivé akce zachyceny v protokolu, musí být klasifikovány a podobné typy chování musíme seskupovat. Každému chování je přidělen kód ze souboru dobře definovaných kódů. &lt;br /&gt;
Byli navrženy systémy kódování pro určité typy chování. &lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;b&amp;gt;Klasifikace a kódování stránek a jejich vlastnosti&amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;Zaměření výzkumné otázky se odvíjí od vlastností zobrazených stránek. U některých studií, budete mít zájem pouze o to, co si lidé na stránkách prohlíželi a jak často. U ostatních studií, možná budete mít zájem o cestě uživatele po stránkách. Pro tyto účely může stránky třídit, kódovat, také můžete učinit závěry podle typu zobrazených stránek,....&lt;br /&gt;
Kódování stránek lze provádět na několika úrovních na základě obsahu stránky, vztahu stránky a celkového systému, nebo stránky a její funkčnosti. &lt;br /&gt;
Například Cooley navrhl, že webové stránky by mohly být klasifikovány podle toho, zda stránka obsahuje hlavní, obsahové, navigační, vyhledávací nebo osobní stránky.&lt;br /&gt;
Ostatní běžně používané stránky kategorizujeme podle výsledků, na základě dokumentu nebo typu souboru v databázi, digitálních knihovnách, na základě jeho pozice nebo funkčnosti.&lt;br /&gt;
Jiné způsoby kódování stránky by mohly být založeny na poměru odkazů na textu, proporcí obrazových souborů, průměrné referenční délky, důležité informace obsažené v metadatech stránky, a tak dále.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;h3&amp;gt; Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? &amp;lt;/h3&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;h3&amp;gt; Poznámky &amp;lt;/h3&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;fck_mw_references&amp;quot; _fck_mw_customtag=&amp;quot;true&amp;quot; _fck_mw_tagname=&amp;quot;references&amp;quot;&amp;gt;_&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;h3&amp;gt; Použitá literatura &amp;lt;/h3&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;SMRT, Martin. Newsletter: Proč analyzovat logy. In: Dobrý web [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy&amp;quot;&amp;gt;http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;BORGMAN, C., HIRSH, S. G., &amp;amp;amp; HILLER, J. (1996). Rethinking online monitoring methods for infor-mation retrieval systems: From search product to search process. Journal of the American Society for htformation Science, 47(7), 568-583. &lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;JANSEN, B. J. (2006). Search log analysis: What it is, what's been done, how to do it. Library and Information Science Research, 28(3). 407-432. &lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;KELLY, D. (2006a). Measuring online information seeking context, part 1: Background and method. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 57(13), 1729- 1739. &lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;KELLY, D. (2006b). Measuring online information seeking context, pail 2: Findings and discussion. Journal of the American Society .for Information Science and Technology, 57(14), 1862- 1874. &lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;MARCHIONINI, G. (2002). Co-evolution of user and organizational interfaces: A longitudinal case study of WWW dissemination of national statistics. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 53(14), 1192-1211. &lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;NICHOLAS, D. (2000). Assessing Information Needs: Tools, Techniques and Concepts for the Internet Age (2nd ed.). London: Europa Publications.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;YUN. G. W., Ford, J., Hawkins, R. P., Filigree, S., McTavish, F., Gustafson, D., &amp;amp;amp; Bette, H. (2006). On the validity of client-side vs. server-side Web log data analysis. Internet Research, 16(5), 537-552.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MarieLemonova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anal%C3%BDzy_log%C5%AF_(statistika_webu)&amp;diff=25183</id>
		<title>Analýzy logů (statistika webu)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anal%C3%BDzy_log%C5%AF_(statistika_webu)&amp;diff=25183"/>
		<updated>2012-10-12T14:15:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MarieLemonova: /* Jak takový výzkum probíhá? */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;V dnešní době má již nějakou webovou stránku téměř každý. A všichni by byli rádi na předních příčkách ve vyhledávání, aby je každý znal, citoval a odkazoval na ně. To se ale samozřejmě nestane samo od sebe. Stojí to mnoho času, trpělivosti a především znalostí. Co změnit a vylepšit nám může povědět hodně výzkumů. Ale tím zřejmě nejúčinnějším je analýza logů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;Log soubory, zkráceně logy, jsou textové soubory obsahující záznamy o činnosti nějaké konkrétní aplikace. V případě webových serverů jsou do logů ukládány veškeré požadavky, které byly na server vzneseny. Zpětnou analýzou těchto dat pak můžeme zjišťovat cenné informace o fungování sledovaného webu.&amp;quot; &amp;lt;ref name=&amp;quot;SMRT&amp;quot;&amp;gt;SMRT, Martin. Newsletter: Proč analyzovat logy. In: Dobrý web [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy&amp;lt;/ref&amp;gt; Logy se ukládají přímo na serveru, odkud si ho majitel může stáhnout, nebo jej tam rovnou analyzuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Co je pro daný design výzkumu charakteristické? ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Především při analýze logů nemusíme zasahovat do zdrojového kódu samotné stránky, jako je tomu u jiných měřících systémů typu Google Analytics či TOPlist.cz.Ty totiž vyžadují speciální měřící kód vložený do webových stránek. Při analýze logů získáte opravdu spoustu dat. Systémy založené na měřícím kódu nabízí pouze hotové statistiky s omezenou možností dalšího zpracování, statistiky. &amp;quot;Naproti tomu logy obsahují „surová“ data, která je nejprve nutná zpracovat. Výhodou tohoto přístupu je možnost pojmout zpracování dle vlastního gusta a výstupy si patřičně přizpůsobit.&amp;quot; &amp;lt;ref name=&amp;quot;SMRT&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přesnost a úplnost. Funkční webový server totiž zapíše do souboru každý požadavek, na který odpovídá. Můžeme se tedy z logů dozvědět spoustu zajímavých a užitečných informací, jako je&amp;amp;nbsp;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Návštěvnost jednotlivých stránek&lt;br /&gt;
*Zdroj návštěvnosti jednotlivých stránek (podle referera)&lt;br /&gt;
*Clickstream kontingenční (odkud kam lidé klikají)&lt;br /&gt;
*Clickstream individuální (kam a jak klikal uživatel z této IP)&lt;br /&gt;
*Viewtime (jak dlouho na které stránce uživatelé pobývají, to je těžší spočítat)&lt;br /&gt;
*Chyby 404 (kde mám zlomené odkazy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a mnoho dalšího.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Analýzu logů je možné provádět jednorázově za delší období, větší množství dat poskytne statisticky významnější výsledky. Rozhodně nejde o způsob univerzální, mnohé parametry je naopak možné sledovat pouze za použití jiné metody měření.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SMRT&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Metody server-side'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Provozu na webových stránkách'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak se uživatelé na daných webových stránkách chovají a jak se tam dostávájí. Každý uživatel webových stránek za sebou nechává stopu, kudy prošel a na co kliknul. Tohle později můžeme pomocí různých programů zjišťovat a přizpůsobovat tak obsah stránek uživatelům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Statistiky.JPG]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Obr. 1 Web Site Statistics'' &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;quot;Understand and Improve Your Web Site with Comprehensive Web Site Statistics. In: GTP iCOMMERCE [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.gtp-icommerce.com/viewStory/Web+Site+Statistics&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Přístupy k sítím''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Může být zapotřebí např. při pádu sítě zjistit, kdo se k ní naposledy připojil a co upravil.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Napadení sítě''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pomocí logů dá dohledat původce napadení sítě ať už se jedná o vnitřní čí vnější hrozbu. Např. pomocí IP adresy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Spam''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poskytovatel internetu dokáže zjistit odkud přichází nevyžádaná pošta. Příklad: ISP zjistil, že e-mail pro vyžádání plateb od ČSOB je ve skutečnosti spam. Při sledování odkud daný mail přišel zjistil, že IP adresa je zaregistrována až v USA.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Metody client-side'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Monitoring zařízení'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve firmách se na počítačích může objevit program, který monitoruje všechno dění na počítači. Log se dá poté využít na zjištění co, kdy a v jakou chvíli daný uživatel prováděl. Jestli se věnoval práci či něčemu jinému.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Monitoring uživatelů''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dá se používat, při sledování určitého počtu lidí. Např. eye-tracking kdy uživatel dává informace pomocí spec. brýlí, kam se v dané chvíli dívá např. na obrazovku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Monitoring uživatelů a zařízení je kvalitativní a provádí se tedy s menším množství uživatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jaké jsou výhody a nevýhody? ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Spoločné výhody:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zachytené dáta predstavujú záznam udalostí, tak ako sa skutočne stali, bez dodatočných úprav, ako to býva pri iných metódach zberu dát.&lt;br /&gt;
*Kvalita dát nezávisí na schopnostiach učastníkov štúdie zapamätať si interakcie alebo na ich schopnosti popísať interakciu.&lt;br /&gt;
*Využitie, táto metóda môže byť použitá pre tvorenie kvantitatívnych modelov a na pomoc pri interpretácii kvalitatívnych modelov (Borgman et al., 1996) a tak isto je vhodná pre experimentálne a aj pre študijné výskumy v teréne.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Spoločné nevýhody:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informácie o kontexte, užívateľské motívy, zámery a spokojnosť s výsledkami sa nezaznamenávajú. Toto obmedzenie sa dá prekonať pomocou kombinácie transakčných logov s inými metódami zberu dát. Napr. vypĺňanie dotazníkov, premýšlanie nahlas počas interakcie s informačným systémom.&lt;br /&gt;
*Kombinácia metód zberu prináša so sebou nevýhody - strata nenápadnosti a zmenšenie rozsahu. (Jansen, 2006). Aj napriek tomu, pridanie kontextu a dát, ktoré sú nedostupné prostredníctvom TL často preváži tieto obmedzenia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Client-side:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
výhody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zber dát na strane klienta poskytuje možnosť zbierať dáta, ktoré obsahujú informácie o užívateľských akciách naprieč celým radom aplikácií a webových stránok.&lt;br /&gt;
*Dochádza k väčšiemu kontaktu a interakcii medzi výskumníkmi a účastníkmi, takže možno ľahko získať vedomý súhlas na zber dát, ale zároveň dochádza ku strate nenápadnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
nevýhody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Náročnosť na zdroje, treba zháňať účastníkov, inštalovať a testovať programy na zariadeniach a niekedy zbierať data z rôznych zariadení a od užívateľov. (Kelly, 2006a, 2006b; Yun et al., 2006)&lt;br /&gt;
*Nedostupnosť programov pre zber dát. Niektorí výzkumníci (napr. Kelly, 2006a, 2006b) používajú programy vyvinuté pre spyware trh, a iní (napr. Yun et al., 2006) vyvinuli vlastné aplikácie alebo prehliadače na zaznamenávanie udalostí na strane klienta.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Server-side:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
výhody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Vychádza z veľkého objemu dát zozbieraných od veľkého počtu užívateľov.&lt;br /&gt;
*Nenápadnosť zberu dát, prebieha na pozadí a tak sú minimalizované medziľudské vzťahy počas zberu dát, takže záznamy zo strany servera sú relatívne objektívne vo svojich zastúpeniach užívateľského správania.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
nevýhody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Táto výhoda však vyvoláva obavy v etických otázkach spojených so zhromažďovaním a použitím osobných údajov bez toho, aby o tom boli informovaní účastníci.&lt;br /&gt;
*Veľmi náročné spracovávať a analyzovať veľké objemy dát, ale so stále rastúcim záujmom o túto metódu, sa mnoho týchto problémov zmierňuje alebo úplne odstráni.&lt;br /&gt;
*Zber dát je obmedzený len na akcie, ktoré sa udejú na servery.&lt;br /&gt;
*Technické obmedzenia, nie sú zachytávané požiadavky stránky, ktoré sa načítajú z vyrovnávacej pamäti alebo cez proxy server. Odhaduje sa, že až 45 percent požiadaviek na stránky sú splnené z obsahu cache pamäte (Nicholas, 2000).&lt;br /&gt;
*Náročné rozlíšiť jednotlivých užívateľov systému, pokial servery umelo neudržiavajú spojenie s klientom, nevyžadujú prihlásenie, alebo neposielajú cookies (Marchionini, 2002). Preto sa na identifikáciu užívateľských relácií používa kombinácií dátumu, času a IP adries.&lt;br /&gt;
*Zistené IP adresy sa nemusia týkať jednej osoby, viacerými osobami na zdieľanom alebo verejnom zariadení alebo prostredníctvom servera proxy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jak takový výzkum probíhá? ===&lt;br /&gt;
Anylýza logů probíhá pomocí 3 fází: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) identifikace vhodných datových prvků a zdrojů &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) sběr dat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) zpracování a příprava dat &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V praxi, se tyto kroky mohou překrývat, v závislosti na výzkumné otázce a studijní logistice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Identifikace vhodných datových prvků a zdrojů'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejčaštěji se výzkum provádí pomocí protokolu a využívá data zachycená stávajícími logovými programy. Údaje shromážděné v programu by měly být přezkoumány s ohledem na výzkumnou otázku. V určitých případech je možné přizpůsobit konfiguraci logového programu sběru dat a shromažďovat tak požadované údaje. Může být stanovena doba, po kterou jsou data sbírána. Data se mohou sbírat několik let nebo také jen jeden den.&lt;br /&gt;
V této fázi může také docházet k rozvoji kódování pro kategorizaci webových stránek, typů webových stránek podle obsahu, identifikace IP adres nebo rozsah IP adres. Jsou identifikovány i doplňkové zdroje dat, jako je např. topologie webových stránek. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Sběr dat'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sběr dat by měl být relativně jednoduchá aktivita. Nicméně, výzkumníci měli sledovat logování dat a zajistit, aby údaje byly zachyceny, jak se očekávalo. Na client-side by měli být údaje sledovány a shromažďovány v pravidelných intervalech po celou dobu studia. To je obzvláště důležité, protože client-side vyžaduje značné prostředky na výzkum. V mnoha případech, je to také vhodný čas pro sběr dat z jiných, předem určených zdrojů dat a údajů z doplňkových metod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zpracování a příprava dat'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Čištění dat a příprava je kritickým krokem ve studií logů. Během procesu čištění dat se provádí dvě důležité aktivity: &lt;br /&gt;
1)Zkorumpovaná a cizí data jsou zahozena.&lt;br /&gt;
2)Původní datové soubory jsou zpracovány k získání sekundárních dat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přesné kroky při zpracování údajů budou záviset na povaze výzkumné otázky a složení získaných dat. Běžně jsou data importována do relační databáze, kde je použit tabulkový procesor, skripta nebo jsou aplikovány kombinací těchto dvou metod. Obecně platí, že je vhodné přiřadit jedinečné ID, na položky hned na začátku datového čistícího procesu. Může být také užitečné vytvořit a zaznamenat souhrnné statistiky týkající se vyřazených údajů.&lt;br /&gt;
Je nutné, aby se dosáhlo jednotného přístupu na stránky. Když se na server-side provede rekordní počet transakcí, jsou tam často četné čáry spojené se stahováním a zobrazení jedné stránky.&lt;br /&gt;
Často vědci zlikvidují soubory konkrétních typů, jako jsou např. záznamy s grafickými soubory a další vložené soubory, které tvoří stránku. Odstranění snižuje položky, které byly pravděpodobně vytvořené lidmi, a také snižuje množství transakcí na jednu položku pro každou požadovanou stránku. &lt;br /&gt;
Ve studiích, která jsou primárně zaměřena na obrazy, by bylo možná lepší zachovat obrazové soubory daného typu a / nebo jeho velikost a zlikvidovat logo spojené s dalšími prvky. &lt;br /&gt;
Spíše než konkrétní typy souborů, jsou soubory vybrány pro zahrnutí nebo vyloučení na základě seznamu konkrétních názvů souborů. Jinak, někteří vědci raději kódují stránky na základě obsahu který obsahují, nebo na základě předpokladů, týkajících se základních funkcí každé stránky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Uživatel a Identifikace''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Identifikace unikátních uživatelů, zájmu uživatele nebo skupiny uživatelů, jako je rozsah IP adres z veřejně přístupných terminálů nebo jiné charakteristice, je nutné pro většinu datových analýz. Je pravděpodobné, že budete chtít omezit vaše data pouze na nastavení jednotlivých uživatelů (než na roboty). &lt;br /&gt;
V analýze webových souborů můžeme např. na ID uživatele nastavit cookie a omezené množství transakcí. Ve studiích, které používají webová logová data, nemají uživatelé identifikační značky, jakou jsou cookie nebo přihlašovací údaje. IP adresy mohou být použity i ve spojení s jinými údaji. &lt;br /&gt;
Cílem skupinové identifikace je rozdělit proud transakcí do jednotlivých skupin. &lt;br /&gt;
Mnohé studie používají jako maximální hranici 30 minut. Určení časové hranice pro skupinovou identifikaci by neměly být svévolné, protože následná analýza se bude opírat o to, jak jsou tyto relace identifikovány. Definování skupin příliš úzce bude mít za následek jediné uživatelé se rozdělí do několika skupin, a definování skupin příliš široce bude seskupovat jednotlivé uživatelské skupiny spolu. Ačkoli to je téměř nevyhnutelné, že jediný práh není možné definovat s úplnou přesností. Podle úrovně znalosti užívání webu, obsahu, a zkušenosti ze studií v souvisejících oblastech jsme schopni odvodit tzv. rozumnou úroveň. Jako jsou například odchylky ve stanovení hranice, Keegan např. definovala hranici pro studium 60 minut. Po dobu 60 minut zkoumala chování uživatelů na dvojjazyčném vydání novin digitální knihovny, které byly založené na vlastnostech použití jazyka.&lt;br /&gt;
Jiné studie stanoví hranici tak nízkou, jako je pět minut.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klasifikace a kódování informačního chování''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V každé skupině, bude účastník vystaven konkrétní otázce. Pokud je výzkumná otázka poměrně jednoduchá, můžete přistoupit k analýze dat. Nicméně, pro mnoho výzkumných otázek musí být jednotlivé akce zachyceny v protokolu, musí být klasifikovány a podobné typy chování musíme seskupovat. Každému chování je přidělen kód ze souboru dobře definovaných kódů. &lt;br /&gt;
Byli navrženy systémy kódování pro určité typy chování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klasifikace a kódování stránek a jejich vlastnosti'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zaměření výzkumné otázky se odvíjí od vlastností zobrazených stránek. U některých studií, budete mít zájem pouze o to, co si lidé na stránkách prohlíželi a jak často. U ostatních studií, možná budete mít zájem o cestě uživatele po stránkách. Pro tyto účely může stránky třídit, kódovat, také můžete učinit závěry podle typu zobrazených stránek,....&lt;br /&gt;
Kódování stránek lze provádět na několika úrovních na základě obsahu stránky, vztahu stránky a celkového systému, nebo stránky a její funkčnosti. &lt;br /&gt;
Například Cooley navrhl, že webové stránky by mohly být klasifikovány podle toho, zda stránka obsahuje hlavní, obsahové, navigační, vyhledávací nebo osobní stránky.&lt;br /&gt;
Ostatní běžně používané stránky kategorizujeme podle výsledků, na základě dokumentu nebo typu souboru v databázi, digitálních knihovnách, na základě jeho pozice nebo funkčnosti.&lt;br /&gt;
Jiné způsoby kódování stránky by mohly být založeny na poměru odkazů na textu, proporcí obrazových souborů, průměrné referenční délky, důležité informace obsažené v metadatech stránky, a tak dále.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Poznámky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SMRT, Martin. Newsletter: Proč analyzovat logy. In: Dobrý web [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BORGMAN, C., HIRSH, S. G., &amp;amp; HILLER, J. (1996). Rethinking online monitoring methods for infor-mation retrieval systems: From search product to search process. Journal of the American Society for htformation Science, 47(7), 568-583. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
JANSEN, B. J. (2006). Search log analysis: What it is, what's been done, how to do it. Library and Information Science Research, 28(3). 407-432. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KELLY, D. (2006a). Measuring online information seeking context, part 1: Background and method. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 57(13), 1729- 1739. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KELLY, D. (2006b). Measuring online information seeking context, pail 2: Findings and discussion. Journal of the American Society .for Information Science and Technology, 57(14), 1862- 1874. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MARCHIONINI, G. (2002). Co-evolution of user and organizational interfaces: A longitudinal case study of WWW dissemination of national statistics. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 53(14), 1192-1211. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NICHOLAS, D. (2000). Assessing Information Needs: Tools, Techniques and Concepts for the Internet Age (2nd ed.). London: Europa Publications.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
YIN. G. W., Ford, J., Hawkins, R. P., Filigree, S., McTavish, F., Gustafson, D., &amp;amp; Bette, H. (2006). On the validity of client-side vs. server-side Web log data analysis. Internet Research, 16(5), 537-552.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MarieLemonova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anal%C3%BDzy_log%C5%AF_(statistika_webu)&amp;diff=25176</id>
		<title>Analýzy logů (statistika webu)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anal%C3%BDzy_log%C5%AF_(statistika_webu)&amp;diff=25176"/>
		<updated>2012-10-12T13:20:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MarieLemonova: /* Jak takový výzkum probíhá? */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;V dnešní době má již nějakou webovou stránku téměř každý. A všichni by byli rádi na předních příčkách ve vyhledávání, aby je každý znal, citoval a odkazoval na ně. To se ale samozřejmě nestane samo od sebe. Stojí to mnoho času, trpělivosti a především znalostí. Co změnit a vylepšit nám může povědět hodně výzkumů. Ale tím zřejmě nejúčinnějším je analýza logů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;Log soubory, zkráceně logy, jsou textové soubory obsahující záznamy o činnosti nějaké konkrétní aplikace. V případě webových serverů jsou do logů ukládány veškeré požadavky, které byly na server vzneseny. Zpětnou analýzou těchto dat pak můžeme zjišťovat cenné informace o fungování sledovaného webu.&amp;quot; &amp;lt;ref name=&amp;quot;SMRT&amp;quot;&amp;gt;SMRT, Martin. Newsletter: Proč analyzovat logy. In: Dobrý web [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy&amp;lt;/ref&amp;gt; Logy se ukládají přímo na serveru, odkud si ho majitel může stáhnout, nebo jej tam rovnou analyzuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Co je pro daný design výzkumu charakteristické? ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Především při analýze logů nemusíme zasahovat do zdrojového kódu samotné stránky, jako je tomu u jiných měřících systémů typu Google Analytics či TOPlist.cz.Ty totiž vyžadují speciální měřící kód vložený do webových stránek. Při analýze logů získáte opravdu spoustu dat. Systémy založené na měřícím kódu nabízí pouze hotové statistiky s omezenou možností dalšího zpracování, statistiky. &amp;quot;Naproti tomu logy obsahují „surová“ data, která je nejprve nutná zpracovat. Výhodou tohoto přístupu je možnost pojmout zpracování dle vlastního gusta a výstupy si patřičně přizpůsobit.&amp;quot; &amp;lt;ref name=&amp;quot;SMRT&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přesnost a úplnost. Funkční webový server totiž zapíše do souboru každý požadavek, na který odpovídá. Můžeme se tedy z logů dozvědět spoustu zajímavých a užitečných informací, jako je&amp;amp;nbsp;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Návštěvnost jednotlivých stránek&lt;br /&gt;
*Zdroj návštěvnosti jednotlivých stránek (podle referera)&lt;br /&gt;
*Clickstream kontingenční (odkud kam lidé klikají)&lt;br /&gt;
*Clickstream individuální (kam a jak klikal uživatel z této IP)&lt;br /&gt;
*Viewtime (jak dlouho na které stránce uživatelé pobývají, to je těžší spočítat)&lt;br /&gt;
*Chyby 404 (kde mám zlomené odkazy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a mnoho dalšího.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Analýzu logů je možné provádět jednorázově za delší období, větší množství dat poskytne statisticky významnější výsledky. Rozhodně nejde o způsob univerzální, mnohé parametry je naopak možné sledovat pouze za použití jiné metody měření.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SMRT&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Metody server-side'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Provozu na webových stránkách'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak se uživatelé na daných webových stránkách chovají a jak se tam dostávájí. Každý uživatel webových stránek za sebou nechává stopu, kudy prošel a na co kliknul. Tohle později můžeme pomocí různých programů zjišťovat a přizpůsobovat tak obsah stránek uživatelům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Statistiky.JPG]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Obr. 1 Web Site Statistics'' &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;quot;Understand and Improve Your Web Site with Comprehensive Web Site Statistics. In: GTP iCOMMERCE [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.gtp-icommerce.com/viewStory/Web+Site+Statistics&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Přístupy k sítím''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Může být zapotřebí např. při pádu sítě zjistit, kdo se k ní naposledy připojil a co upravil.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Napadení sítě''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pomocí logů dá dohledat původce napadení sítě ať už se jedná o vnitřní čí vnější hrozbu. Např. pomocí IP adresy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Spam''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poskytovatel internetu dokáže zjistit odkud přichází nevyžádaná pošta. Příklad: ISP zjistil, že e-mail pro vyžádání plateb od ČSOB je ve skutečnosti spam. Při sledování odkud daný mail přišel zjistil, že IP adresa je zaregistrována až v USA.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Metody client-side'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Monitoring zařízení'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve firmách se na počítačích může objevit program, který monitoruje všechno dění na počítači. Log se dá poté využít na zjištění co, kdy a v jakou chvíli daný uživatel prováděl. Jestli se věnoval práci či něčemu jinému.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Monitoring uživatelů''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dá se používat, při sledování určitého počtu lidí. Např. eye-tracking kdy uživatel dává informace pomocí spec. brýlí, kam se v dané chvíli dívá např. na obrazovku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Monitoring uživatelů a zařízení je kvalitativní a provádí se tedy s menším množství uživatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jaké jsou výhody a nevýhody? ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Spoločné výhody:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zachytené dáta predstavujú záznam udalostí, tak ako sa skutočne stali, bez dodatočných úprav, ako to býva pri iných metódach zberu dát.&lt;br /&gt;
*Kvalita dát nezávisí na schopnostiach učastníkov štúdie zapamätať si interakcie alebo na ich schopnosti popísať interakciu.&lt;br /&gt;
*Využitie, táto metóda môže byť použitá pre tvorenie kvantitatívnych modelov a na pomoc pri interpretácii kvalitatívnych modelov (Borgman et al., 1996) a tak isto je vhodná pre experimentálne a aj pre študijné výskumy v teréne.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Spoločné nevýhody:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informácie o kontexte, užívateľské motívy, zámery a spokojnosť s výsledkami sa nezaznamenávajú. Toto obmedzenie sa dá prekonať pomocou kombinácie transakčných logov s inými metódami zberu dát. Napr. vypĺňanie dotazníkov, premýšlanie nahlas počas interakcie s informačným systémom.&lt;br /&gt;
*Kombinácia metód zberu prináša so sebou nevýhody - strata nenápadnosti a zmenšenie rozsahu. (Jansen, 2006). Aj napriek tomu, pridanie kontextu a dát, ktoré sú nedostupné prostredníctvom TL často preváži tieto obmedzenia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Client-side:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
výhody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zber dát na strane klienta poskytuje možnosť zbierať dáta, ktoré obsahujú informácie o užívateľských akciách naprieč celým radom aplikácií a webových stránok.&lt;br /&gt;
*Dochádza k väčšiemu kontaktu a interakcii medzi výskumníkmi a účastníkmi, takže možno ľahko získať vedomý súhlas na zber dát, ale zároveň dochádza ku strate nenápadnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
nevýhody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Náročnosť na zdroje, treba zháňať účastníkov, inštalovať a testovať programy na zariadeniach a niekedy zbierať data z rôznych zariadení a od užívateľov. (Kelly, 2006a, 2006b; Yun et al., 2006)&lt;br /&gt;
*Nedostupnosť programov pre zber dát. Niektorí výzkumníci (napr. Kelly, 2006a, 2006b) používajú programy vyvinuté pre spyware trh, a iní (napr. Yun et al., 2006) vyvinuli vlastné aplikácie alebo prehliadače na zaznamenávanie udalostí na strane klienta.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Server-side:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
výhody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Vychádza z veľkého objemu dát zozbieraných od veľkého počtu užívateľov.&lt;br /&gt;
*Nenápadnosť zberu dát, prebieha na pozadí a tak sú minimalizované medziľudské vzťahy počas zberu dát, takže záznamy zo strany servera sú relatívne objektívne vo svojich zastúpeniach užívateľského správania.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
nevýhody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Táto výhoda však vyvoláva obavy v etických otázkach spojených so zhromažďovaním a použitím osobných údajov bez toho, aby o tom boli informovaní účastníci.&lt;br /&gt;
*Veľmi náročné spracovávať a analyzovať veľké objemy dát, ale so stále rastúcim záujmom o túto metódu, sa mnoho týchto problémov zmierňuje alebo úplne odstráni.&lt;br /&gt;
*Zber dát je obmedzený len na akcie, ktoré sa udejú na servery.&lt;br /&gt;
*Technické obmedzenia, nie sú zachytávané požiadavky stránky, ktoré sa načítajú z vyrovnávacej pamäti alebo cez proxy server. Odhaduje sa, že až 45 percent požiadaviek na stránky sú splnené z obsahu cache pamäte (Nicholas, 2000).&lt;br /&gt;
*Náročné rozlíšiť jednotlivých užívateľov systému, pokial servery umelo neudržiavajú spojenie s klientom, nevyžadujú prihlásenie, alebo neposielajú cookies (Marchionini, 2002). Preto sa na identifikáciu užívateľských relácií používa kombinácií dátumu, času a IP adries.&lt;br /&gt;
*Zistené IP adresy sa nemusia týkať jednej osoby, viacerými osobami na zdieľanom alebo verejnom zariadení alebo prostredníctvom servera proxy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jak takový výzkum probíhá? ===&lt;br /&gt;
Anylýza logů probíhá pomocí 3 fází: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) identifikace vhodných datových prvků a zdrojů &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) sběr dat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) zpracování a příprava dat &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V praxi, se tyto kroky mohou překrývat, v závislosti na výzkumné otázce a studijní logistice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Identifikace vhodných datových prvků a zdrojů'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejčaštěji se výzkum provádí pomocí protokolu a využívá data zachycená stávajícími logovými programy. Údaje shromážděné v programu by měly být přezkoumány s ohledem na výzkumnou otázku. V určitých případech je možné přizpůsobit konfiguraci logového programu sběru dat a shromažďovat tak požadované údaje. Může být stanovena doba, po kterou jsou data sbírána. Data se mohou sbírat několik let nebo také jen jeden den.&lt;br /&gt;
V této fázi může také docházet k rozvoji kódování pro kategorizaci webových stránek, typů webových stránek podle obsahu, identifikace IP adres nebo rozsah IP adres. Jsou identifikovány i doplňkové zdroje dat, jako je např. topologie webových stránek. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Sběr dat'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sběr dat by měl být relativně jednoduchá aktivita. Nicméně, výzkumníci měli sledovat logování dat a zajistit, aby údaje byly zachyceny, jak se očekávalo. Na client-side by měli být údaje sledovány a shromažďovány v pravidelných intervalech po celou dobu studia. To je obzvláště důležité, protože client-side vyžaduje značné prostředky na výzkum. V mnoha případech, je to také vhodný čas pro sběr dat z jiných, předem určených zdrojů dat a údajů z doplňkových metod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zpracování a příprava dat'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Čištění dat a příprava je kritickým krokem ve studií logů. Během procesu čištění dat se provádí dvě důležité aktivity: &lt;br /&gt;
1)Zkorumpovaná a cizí data jsou zahozena.&lt;br /&gt;
2)Původní datové soubory jsou zpracovány k získání sekundárních dat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přesné kroky při zpracování údajů budou záviset na povaze výzkumné otázky a složení získaných dat. Běžně jsou data importována do relační databáze, kde je použit tabulkový procesor, skripta nebo jsou aplikovány kombinací těchto dvou metod. Obecně platí, že je vhodné přiřadit jedinečné ID, na položky hned na začátku datového čistícího procesu. Může být také užitečné vytvořit a zaznamenat souhrnné statistiky týkající se vyřazených údajů.&lt;br /&gt;
Je nutné, aby se dosáhlo jednotného přístupu na stránky. Když se na server-side provede rekordní počet transakcí, jsou tam často četné čáry spojené se stahováním a zobrazení jedné stránky.&lt;br /&gt;
Často vědci zlikvidují soubory konkrétních typů, jako jsou např. záznamy s grafickými soubory a další vložené soubory, které tvoří stránku. Odstranění snižuje položky, které byly pravděpodobně vytvořené lidmi, a také snižuje množství transakcí na jednu položku pro každou požadovanou stránku. &lt;br /&gt;
Ve studiích, která jsou primárně zaměřena na obrazy, by bylo možná lepší zachovat obrazové soubory daného typu a / nebo jeho velikost a zlikvidovat logo spojené s dalšími prvky. &lt;br /&gt;
Spíše než konkrétní typy souborů, jsou soubory vybrány pro zahrnutí nebo vyloučení na základě seznamu konkrétních názvů souborů. Jinak, někteří vědci raději kódují stránky na základě obsahu který obsahují, nebo na základě předpokladů, týkajících se základních funkcí každé stránky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Uživatel a Identifikace''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Identifikace unikátních uživatelů, zájmu uživatele nebo skupiny uživatelů, jako je rozsah IP adres z veřejně přístupných terminálů nebo jiné charakteristice, je nutné pro většinu datových analýz. Je pravděpodobné, že budete chtít omezit vaše data pouze na nastavení jednotlivých uživatelů (než na roboty). &lt;br /&gt;
V analýze webových souborů můžeme např. na ID uživatele nastavit cookie a omezené množství transakcí. Ve studiích, které používají webová logová data, nemají uživatelé identifikační značky, jakou jsou cookie nebo přihlašovací údaje. IP adresy mohou být použity i ve spojení s jinými údaji. &lt;br /&gt;
Cílem skupinové identifikace je rozdělit proud transakcí do jednotlivých skupin. &lt;br /&gt;
Mnohé studie používají jako maximální hranici 30 minut. Určení časové hranice pro skupinovou identifikaci by neměly být svévolné, protože následná analýza se bude opírat o to, jak jsou tyto relace identifikovány. Definování skupin příliš úzce bude mít za následek jediné uživatelé se rozdělí do několika skupin, a definování skupin příliš široce bude seskupovat jednotlivé uživatelské skupiny spolu. Ačkoli to je téměř nevyhnutelné, že jediný práh není možné definovat s úplnou přesností. Podle úrovně znalosti užívání webu, obsahu, a zkušenosti ze studií v souvisejících oblastech jsme schopni odvodit tzv. rozumnou úroveň. Jako jsou například odchylky ve stanovení hranice, Keegan např. definovala hranici pro studium 60 minut. Po dobu 60 minut zkoumala chování uživatelů na dvojjazyčném vydání novin digitální knihovny, které byly založené na vlastnostech použití jazyka.&lt;br /&gt;
Jiné studie stanoví hranici tak nízkou, jako je pět minut.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Poznámky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SMRT, Martin. Newsletter: Proč analyzovat logy. In: Dobrý web [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BORGMAN, C., HIRSH, S. G., &amp;amp; HILLER, J. (1996). Rethinking online monitoring methods for infor-mation retrieval systems: From search product to search process. Journal of the American Society for htformation Science, 47(7), 568-583. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
JANSEN, B. J. (2006). Search log analysis: What it is, what's been done, how to do it. Library and Information Science Research, 28(3). 407-432. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KELLY, D. (2006a). Measuring online information seeking context, part 1: Background and method. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 57(13), 1729- 1739. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KELLY, D. (2006b). Measuring online information seeking context, pail 2: Findings and discussion. Journal of the American Society .for Information Science and Technology, 57(14), 1862- 1874. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MARCHIONINI, G. (2002). Co-evolution of user and organizational interfaces: A longitudinal case study of WWW dissemination of national statistics. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 53(14), 1192-1211. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NICHOLAS, D. (2000). Assessing Information Needs: Tools, Techniques and Concepts for the Internet Age (2nd ed.). London: Europa Publications.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
YIN. G. W., Ford, J., Hawkins, R. P., Filigree, S., McTavish, F., Gustafson, D., &amp;amp; Bette, H. (2006). On the validity of client-side vs. server-side Web log data analysis. Internet Research, 16(5), 537-552.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MarieLemonova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anal%C3%BDzy_log%C5%AF_(statistika_webu)&amp;diff=25175</id>
		<title>Analýzy logů (statistika webu)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anal%C3%BDzy_log%C5%AF_(statistika_webu)&amp;diff=25175"/>
		<updated>2012-10-12T13:19:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MarieLemonova: /* Jak takový výzkum probíhá? */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;V dnešní době má již nějakou webovou stránku téměř každý. A všichni by byli rádi na předních příčkách ve vyhledávání, aby je každý znal, citoval a odkazoval na ně. To se ale samozřejmě nestane samo od sebe. Stojí to mnoho času, trpělivosti a především znalostí. Co změnit a vylepšit nám může povědět hodně výzkumů. Ale tím zřejmě nejúčinnějším je analýza logů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;Log soubory, zkráceně logy, jsou textové soubory obsahující záznamy o činnosti nějaké konkrétní aplikace. V případě webových serverů jsou do logů ukládány veškeré požadavky, které byly na server vzneseny. Zpětnou analýzou těchto dat pak můžeme zjišťovat cenné informace o fungování sledovaného webu.&amp;quot; &amp;lt;ref name=&amp;quot;SMRT&amp;quot;&amp;gt;SMRT, Martin. Newsletter: Proč analyzovat logy. In: Dobrý web [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy&amp;lt;/ref&amp;gt; Logy se ukládají přímo na serveru, odkud si ho majitel může stáhnout, nebo jej tam rovnou analyzuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Co je pro daný design výzkumu charakteristické? ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Především při analýze logů nemusíme zasahovat do zdrojového kódu samotné stránky, jako je tomu u jiných měřících systémů typu Google Analytics či TOPlist.cz.Ty totiž vyžadují speciální měřící kód vložený do webových stránek. Při analýze logů získáte opravdu spoustu dat. Systémy založené na měřícím kódu nabízí pouze hotové statistiky s omezenou možností dalšího zpracování, statistiky. &amp;quot;Naproti tomu logy obsahují „surová“ data, která je nejprve nutná zpracovat. Výhodou tohoto přístupu je možnost pojmout zpracování dle vlastního gusta a výstupy si patřičně přizpůsobit.&amp;quot; &amp;lt;ref name=&amp;quot;SMRT&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přesnost a úplnost. Funkční webový server totiž zapíše do souboru každý požadavek, na který odpovídá. Můžeme se tedy z logů dozvědět spoustu zajímavých a užitečných informací, jako je&amp;amp;nbsp;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Návštěvnost jednotlivých stránek&lt;br /&gt;
*Zdroj návštěvnosti jednotlivých stránek (podle referera)&lt;br /&gt;
*Clickstream kontingenční (odkud kam lidé klikají)&lt;br /&gt;
*Clickstream individuální (kam a jak klikal uživatel z této IP)&lt;br /&gt;
*Viewtime (jak dlouho na které stránce uživatelé pobývají, to je těžší spočítat)&lt;br /&gt;
*Chyby 404 (kde mám zlomené odkazy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a mnoho dalšího.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Analýzu logů je možné provádět jednorázově za delší období, větší množství dat poskytne statisticky významnější výsledky. Rozhodně nejde o způsob univerzální, mnohé parametry je naopak možné sledovat pouze za použití jiné metody měření.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SMRT&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Metody server-side'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Provozu na webových stránkách'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak se uživatelé na daných webových stránkách chovají a jak se tam dostávájí. Každý uživatel webových stránek za sebou nechává stopu, kudy prošel a na co kliknul. Tohle později můžeme pomocí různých programů zjišťovat a přizpůsobovat tak obsah stránek uživatelům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Statistiky.JPG]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Obr. 1 Web Site Statistics'' &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;quot;Understand and Improve Your Web Site with Comprehensive Web Site Statistics. In: GTP iCOMMERCE [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.gtp-icommerce.com/viewStory/Web+Site+Statistics&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Přístupy k sítím''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Může být zapotřebí např. při pádu sítě zjistit, kdo se k ní naposledy připojil a co upravil.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Napadení sítě''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pomocí logů dá dohledat původce napadení sítě ať už se jedná o vnitřní čí vnější hrozbu. Např. pomocí IP adresy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Spam''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poskytovatel internetu dokáže zjistit odkud přichází nevyžádaná pošta. Příklad: ISP zjistil, že e-mail pro vyžádání plateb od ČSOB je ve skutečnosti spam. Při sledování odkud daný mail přišel zjistil, že IP adresa je zaregistrována až v USA.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Metody client-side'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Monitoring zařízení'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve firmách se na počítačích může objevit program, který monitoruje všechno dění na počítači. Log se dá poté využít na zjištění co, kdy a v jakou chvíli daný uživatel prováděl. Jestli se věnoval práci či něčemu jinému.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Monitoring uživatelů''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dá se používat, při sledování určitého počtu lidí. Např. eye-tracking kdy uživatel dává informace pomocí spec. brýlí, kam se v dané chvíli dívá např. na obrazovku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Monitoring uživatelů a zařízení je kvalitativní a provádí se tedy s menším množství uživatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jaké jsou výhody a nevýhody? ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Spoločné výhody:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zachytené dáta predstavujú záznam udalostí, tak ako sa skutočne stali, bez dodatočných úprav, ako to býva pri iných metódach zberu dát.&lt;br /&gt;
*Kvalita dát nezávisí na schopnostiach učastníkov štúdie zapamätať si interakcie alebo na ich schopnosti popísať interakciu.&lt;br /&gt;
*Využitie, táto metóda môže byť použitá pre tvorenie kvantitatívnych modelov a na pomoc pri interpretácii kvalitatívnych modelov (Borgman et al., 1996) a tak isto je vhodná pre experimentálne a aj pre študijné výskumy v teréne.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Spoločné nevýhody:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informácie o kontexte, užívateľské motívy, zámery a spokojnosť s výsledkami sa nezaznamenávajú. Toto obmedzenie sa dá prekonať pomocou kombinácie transakčných logov s inými metódami zberu dát. Napr. vypĺňanie dotazníkov, premýšlanie nahlas počas interakcie s informačným systémom.&lt;br /&gt;
*Kombinácia metód zberu prináša so sebou nevýhody - strata nenápadnosti a zmenšenie rozsahu. (Jansen, 2006). Aj napriek tomu, pridanie kontextu a dát, ktoré sú nedostupné prostredníctvom TL často preváži tieto obmedzenia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Client-side:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
výhody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zber dát na strane klienta poskytuje možnosť zbierať dáta, ktoré obsahujú informácie o užívateľských akciách naprieč celým radom aplikácií a webových stránok.&lt;br /&gt;
*Dochádza k väčšiemu kontaktu a interakcii medzi výskumníkmi a účastníkmi, takže možno ľahko získať vedomý súhlas na zber dát, ale zároveň dochádza ku strate nenápadnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
nevýhody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Náročnosť na zdroje, treba zháňať účastníkov, inštalovať a testovať programy na zariadeniach a niekedy zbierať data z rôznych zariadení a od užívateľov. (Kelly, 2006a, 2006b; Yun et al., 2006)&lt;br /&gt;
*Nedostupnosť programov pre zber dát. Niektorí výzkumníci (napr. Kelly, 2006a, 2006b) používajú programy vyvinuté pre spyware trh, a iní (napr. Yun et al., 2006) vyvinuli vlastné aplikácie alebo prehliadače na zaznamenávanie udalostí na strane klienta.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Server-side:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
výhody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Vychádza z veľkého objemu dát zozbieraných od veľkého počtu užívateľov.&lt;br /&gt;
*Nenápadnosť zberu dát, prebieha na pozadí a tak sú minimalizované medziľudské vzťahy počas zberu dát, takže záznamy zo strany servera sú relatívne objektívne vo svojich zastúpeniach užívateľského správania.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
nevýhody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Táto výhoda však vyvoláva obavy v etických otázkach spojených so zhromažďovaním a použitím osobných údajov bez toho, aby o tom boli informovaní účastníci.&lt;br /&gt;
*Veľmi náročné spracovávať a analyzovať veľké objemy dát, ale so stále rastúcim záujmom o túto metódu, sa mnoho týchto problémov zmierňuje alebo úplne odstráni.&lt;br /&gt;
*Zber dát je obmedzený len na akcie, ktoré sa udejú na servery.&lt;br /&gt;
*Technické obmedzenia, nie sú zachytávané požiadavky stránky, ktoré sa načítajú z vyrovnávacej pamäti alebo cez proxy server. Odhaduje sa, že až 45 percent požiadaviek na stránky sú splnené z obsahu cache pamäte (Nicholas, 2000).&lt;br /&gt;
*Náročné rozlíšiť jednotlivých užívateľov systému, pokial servery umelo neudržiavajú spojenie s klientom, nevyžadujú prihlásenie, alebo neposielajú cookies (Marchionini, 2002). Preto sa na identifikáciu užívateľských relácií používa kombinácií dátumu, času a IP adries.&lt;br /&gt;
*Zistené IP adresy sa nemusia týkať jednej osoby, viacerými osobami na zdieľanom alebo verejnom zariadení alebo prostredníctvom servera proxy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jak takový výzkum probíhá? ===&lt;br /&gt;
Anylýza logů probíhá pomocí 3 fází: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) identifikace vhodných datových prvků a zdrojů &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) sběr dat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) zpracování a příprava dat &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V praxi, se tyto kroky mohou překrývat, v závislosti na výzkumné otázce a studijní logistice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Identifikace vhodných datových prvků a zdrojů'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejčaštěji se výzkum provádí pomocí protokolu a využívá data zachycená stávajícími logovými programy. Údaje shromážděné v programu by měly být přezkoumány s ohledem na výzkumnou otázku. V určitých případech je možné přizpůsobit konfiguraci logového programu sběru dat a shromažďovat tak požadované údaje. Může být stanovena doba, po kterou jsou data sbírána. Data se mohou sbírat několik let nebo také jen jeden den.&lt;br /&gt;
V této fázi může také docházet k rozvoji kódování pro kategorizaci webových stránek, typů webových stránek podle obsahu, identifikace IP adres nebo rozsah IP adres. Jsou identifikovány i doplňkové zdroje dat, jako je např. topologie webových stránek. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Sběr dat'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sběr dat by měl být relativně jednoduchá aktivita. Nicméně, výzkumníci měli sledovat logování dat a zajistit, aby údaje byly zachyceny, jak se očekávalo. Na client-side by měli být údaje sledovány a shromažďovány v pravidelných intervalech po celou dobu studia. To je obzvláště důležité, protože client-side vyžaduje značné prostředky na výzkum. V mnoha případech, je to také vhodný čas pro sběr dat z jiných, předem určených zdrojů dat a údajů z doplňkových metod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zpracování a příprava dat'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Čištění dat a příprava je kritickým krokem ve studií logů. Během procesu čištění dat se provádí dvě důležité aktivity: &lt;br /&gt;
1)Zkorumpovaná a cizí data jsou zahozena.&lt;br /&gt;
2)Původní datové soubory jsou zpracovány k získání sekundárních dat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přesné kroky při zpracování údajů budou záviset na povaze výzkumné otázky a složení získaných dat. Běžně jsou data importována do relační databáze, kde je použit tabulkový procesor, skripta nebo jsou aplikovány kombinací těchto dvou metod. Obecně platí, že je vhodné přiřadit jedinečné ID, na položky hned na začátku datového čistícího procesu. Může být také užitečné vytvořit a zaznamenat souhrnné statistiky týkající se vyřazených údajů.&lt;br /&gt;
Je nutné, aby se dosáhlo jednotného přístupu na stránky. Když se na server-side provede rekordní počet transakcí, jsou tam často četné čáry spojené se stahováním a zobrazení jedné stránky.&lt;br /&gt;
Často vědci zlikvidují soubory konkrétních typů, jako jsou např. záznamy s grafickými soubory a další vložené soubory, které tvoří stránku. Odstranění snižuje položky, které byly pravděpodobně vytvořené lidmi, a také snižuje množství transakcí na jednu položku pro každou požadovanou stránku. &lt;br /&gt;
Ve studiích, která jsou primárně zaměřena na obrazy, by bylo možná lepší zachovat obrazové soubory daného typu a / nebo jeho velikost a zlikvidovat logo spojené s dalšími prvky. &lt;br /&gt;
Spíše než konkrétní typy souborů, jsou soubory vybrány pro zahrnutí nebo vyloučení na základě seznamu konkrétních názvů souborů. Jinak, někteří vědci raději kódují stránky na základě obsahu který obsahují, nebo na základě předpokladů, týkajících se základních funkcí každé stránky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Uživatel a Identifikace''' &lt;br /&gt;
Identifikace unikátních uživatelů, zájmu uživatele nebo skupiny uživatelů, jako je rozsah IP adres z veřejně přístupných terminálů nebo jiné charakteristice, je nutné pro většinu datových analýz. Je pravděpodobné, že budete chtít omezit vaše data pouze na nastavení jednotlivých uživatelů (než na roboty). &lt;br /&gt;
V analýze webových souborů můžeme např. na ID uživatele nastavit cookie a omezené množství transakcí. Ve studiích, které používají webová logová data, nemají uživatelé identifikační značky, jakou jsou cookie nebo přihlašovací údaje. IP adresy mohou být použity i ve spojení s jinými údaji. &lt;br /&gt;
Cílem skupinové identifikace je rozdělit proud transakcí do jednotlivých skupin. &lt;br /&gt;
Mnohé studie používají jako maximální hranici 30 minut. Určení časové hranice pro skupinovou identifikaci by neměly být svévolné, protože následná analýza se bude opírat o to, jak jsou tyto relace identifikovány. Definování skupin příliš úzce bude mít za následek jediné uživatelé se rozdělí do několika skupin, a definování skupin příliš široce bude seskupovat jednotlivé uživatelské skupiny spolu. Ačkoli to je téměř nevyhnutelné, že jediný práh není možné definovat s úplnou přesností. Podle úrovně znalosti užívání webu, obsahu, a zkušenosti ze studií v souvisejících oblastech jsme schopni odvodit tzv. rozumnou úroveň. Jako jsou například odchylky ve stanovení hranice, Keegan např. definovala hranici pro studium 60 minut. Po dobu 60 minut zkoumala chování uživatelů na dvojjazyčném vydání novin digitální knihovny, které byly založené na vlastnostech použití jazyka.&lt;br /&gt;
Jiné studie stanoví hranici tak nízkou, jako je pět minut.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Poznámky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SMRT, Martin. Newsletter: Proč analyzovat logy. In: Dobrý web [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BORGMAN, C., HIRSH, S. G., &amp;amp; HILLER, J. (1996). Rethinking online monitoring methods for infor-mation retrieval systems: From search product to search process. Journal of the American Society for htformation Science, 47(7), 568-583. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
JANSEN, B. J. (2006). Search log analysis: What it is, what's been done, how to do it. Library and Information Science Research, 28(3). 407-432. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KELLY, D. (2006a). Measuring online information seeking context, part 1: Background and method. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 57(13), 1729- 1739. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KELLY, D. (2006b). Measuring online information seeking context, pail 2: Findings and discussion. Journal of the American Society .for Information Science and Technology, 57(14), 1862- 1874. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MARCHIONINI, G. (2002). Co-evolution of user and organizational interfaces: A longitudinal case study of WWW dissemination of national statistics. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 53(14), 1192-1211. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NICHOLAS, D. (2000). Assessing Information Needs: Tools, Techniques and Concepts for the Internet Age (2nd ed.). London: Europa Publications.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
YIN. G. W., Ford, J., Hawkins, R. P., Filigree, S., McTavish, F., Gustafson, D., &amp;amp; Bette, H. (2006). On the validity of client-side vs. server-side Web log data analysis. Internet Research, 16(5), 537-552.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MarieLemonova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anal%C3%BDzy_log%C5%AF_(statistika_webu)&amp;diff=25173</id>
		<title>Analýzy logů (statistika webu)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anal%C3%BDzy_log%C5%AF_(statistika_webu)&amp;diff=25173"/>
		<updated>2012-10-12T12:55:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MarieLemonova: /* Jak takový výzkum probíhá? */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;V dnešní době má již nějakou webovou stránku téměř každý. A všichni by byli rádi na předních příčkách ve vyhledávání, aby je každý znal, citoval a odkazoval na ně. To se ale samozřejmě nestane samo od sebe. Stojí to mnoho času, trpělivosti a především znalostí. Co změnit a vylepšit nám může povědět hodně výzkumů. Ale tím zřejmě nejúčinnějším je analýza logů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;Log soubory, zkráceně logy, jsou textové soubory obsahující záznamy o činnosti nějaké konkrétní aplikace. V případě webových serverů jsou do logů ukládány veškeré požadavky, které byly na server vzneseny. Zpětnou analýzou těchto dat pak můžeme zjišťovat cenné informace o fungování sledovaného webu.&amp;quot; &amp;lt;ref name=&amp;quot;SMRT&amp;quot;&amp;gt;SMRT, Martin. Newsletter: Proč analyzovat logy. In: Dobrý web [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy&amp;lt;/ref&amp;gt; Logy se ukládají přímo na serveru, odkud si ho majitel může stáhnout, nebo jej tam rovnou analyzuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Co je pro daný design výzkumu charakteristické? ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Především při analýze logů nemusíme zasahovat do zdrojového kódu samotné stránky, jako je tomu u jiných měřících systémů typu Google Analytics či TOPlist.cz.Ty totiž vyžadují speciální měřící kód vložený do webových stránek. Při analýze logů získáte opravdu spoustu dat. Systémy založené na měřícím kódu nabízí pouze hotové statistiky s omezenou možností dalšího zpracování, statistiky. &amp;quot;Naproti tomu logy obsahují „surová“ data, která je nejprve nutná zpracovat. Výhodou tohoto přístupu je možnost pojmout zpracování dle vlastního gusta a výstupy si patřičně přizpůsobit.&amp;quot; &amp;lt;ref name=&amp;quot;SMRT&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přesnost a úplnost. Funkční webový server totiž zapíše do souboru každý požadavek, na který odpovídá. Můžeme se tedy z logů dozvědět spoustu zajímavých a užitečných informací, jako je&amp;amp;nbsp;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Návštěvnost jednotlivých stránek&lt;br /&gt;
*Zdroj návštěvnosti jednotlivých stránek (podle referera)&lt;br /&gt;
*Clickstream kontingenční (odkud kam lidé klikají)&lt;br /&gt;
*Clickstream individuální (kam a jak klikal uživatel z této IP)&lt;br /&gt;
*Viewtime (jak dlouho na které stránce uživatelé pobývají, to je těžší spočítat)&lt;br /&gt;
*Chyby 404 (kde mám zlomené odkazy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a mnoho dalšího.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Analýzu logů je možné provádět jednorázově za delší období, větší množství dat poskytne statisticky významnější výsledky. Rozhodně nejde o způsob univerzální, mnohé parametry je naopak možné sledovat pouze za použití jiné metody měření.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SMRT&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Metody server-side'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Provozu na webových stránkách'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak se uživatelé na daných webových stránkách chovají a jak se tam dostávájí. Každý uživatel webových stránek za sebou nechává stopu, kudy prošel a na co kliknul. Tohle později můžeme pomocí různých programů zjišťovat a přizpůsobovat tak obsah stránek uživatelům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Statistiky.JPG]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Obr. 1 Web Site Statistics'' &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;quot;Understand and Improve Your Web Site with Comprehensive Web Site Statistics. In: GTP iCOMMERCE [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.gtp-icommerce.com/viewStory/Web+Site+Statistics&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Přístupy k sítím''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Může být zapotřebí např. při pádu sítě zjistit, kdo se k ní naposledy připojil a co upravil.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Napadení sítě''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pomocí logů dá dohledat původce napadení sítě ať už se jedná o vnitřní čí vnější hrozbu. Např. pomocí IP adresy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Spam''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poskytovatel internetu dokáže zjistit odkud přichází nevyžádaná pošta. Příklad: ISP zjistil, že e-mail pro vyžádání plateb od ČSOB je ve skutečnosti spam. Při sledování odkud daný mail přišel zjistil, že IP adresa je zaregistrována až v USA.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Metody client-side'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Monitoring zařízení'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve firmách se na počítačích může objevit program, který monitoruje všechno dění na počítači. Log se dá poté využít na zjištění co, kdy a v jakou chvíli daný uživatel prováděl. Jestli se věnoval práci či něčemu jinému.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Monitoring uživatelů''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dá se používat, při sledování určitého počtu lidí. Např. eye-tracking kdy uživatel dává informace pomocí spec. brýlí, kam se v dané chvíli dívá např. na obrazovku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Monitoring uživatelů a zařízení je kvalitativní a provádí se tedy s menším množství uživatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jaké jsou výhody a nevýhody? ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Spoločné výhody:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zachytené dáta predstavujú záznam udalostí, tak ako sa skutočne stali, bez dodatočných úprav, ako to býva pri iných metódach zberu dát.&lt;br /&gt;
*Kvalita dát nezávisí na schopnostiach učastníkov štúdie zapamätať si interakcie alebo na ich schopnosti popísať interakciu.&lt;br /&gt;
*Využitie, táto metóda môže byť použitá pre tvorenie kvantitatívnych modelov a na pomoc pri interpretácii kvalitatívnych modelov (Borgman et al., 1996) a tak isto je vhodná pre experimentálne a aj pre študijné výskumy v teréne.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Spoločné nevýhody:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informácie o kontexte, užívateľské motívy, zámery a spokojnosť s výsledkami sa nezaznamenávajú. Toto obmedzenie sa dá prekonať pomocou kombinácie transakčných logov s inými metódami zberu dát. Napr. vypĺňanie dotazníkov, premýšlanie nahlas počas interakcie s informačným systémom.&lt;br /&gt;
*Kombinácia metód zberu prináša so sebou nevýhody - strata nenápadnosti a zmenšenie rozsahu. (Jansen, 2006). Aj napriek tomu, pridanie kontextu a dát, ktoré sú nedostupné prostredníctvom TL často preváži tieto obmedzenia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Client-side:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
výhody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zber dát na strane klienta poskytuje možnosť zbierať dáta, ktoré obsahujú informácie o užívateľských akciách naprieč celým radom aplikácií a webových stránok.&lt;br /&gt;
*Dochádza k väčšiemu kontaktu a interakcii medzi výskumníkmi a účastníkmi, takže možno ľahko získať vedomý súhlas na zber dát, ale zároveň dochádza ku strate nenápadnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
nevýhody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Náročnosť na zdroje, treba zháňať účastníkov, inštalovať a testovať programy na zariadeniach a niekedy zbierať data z rôznych zariadení a od užívateľov. (Kelly, 2006a, 2006b; Yun et al., 2006)&lt;br /&gt;
*Nedostupnosť programov pre zber dát. Niektorí výzkumníci (napr. Kelly, 2006a, 2006b) používajú programy vyvinuté pre spyware trh, a iní (napr. Yun et al., 2006) vyvinuli vlastné aplikácie alebo prehliadače na zaznamenávanie udalostí na strane klienta.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Server-side:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
výhody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Vychádza z veľkého objemu dát zozbieraných od veľkého počtu užívateľov.&lt;br /&gt;
*Nenápadnosť zberu dát, prebieha na pozadí a tak sú minimalizované medziľudské vzťahy počas zberu dát, takže záznamy zo strany servera sú relatívne objektívne vo svojich zastúpeniach užívateľského správania.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
nevýhody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Táto výhoda však vyvoláva obavy v etických otázkach spojených so zhromažďovaním a použitím osobných údajov bez toho, aby o tom boli informovaní účastníci.&lt;br /&gt;
*Veľmi náročné spracovávať a analyzovať veľké objemy dát, ale so stále rastúcim záujmom o túto metódu, sa mnoho týchto problémov zmierňuje alebo úplne odstráni.&lt;br /&gt;
*Zber dát je obmedzený len na akcie, ktoré sa udejú na servery.&lt;br /&gt;
*Technické obmedzenia, nie sú zachytávané požiadavky stránky, ktoré sa načítajú z vyrovnávacej pamäti alebo cez proxy server. Odhaduje sa, že až 45 percent požiadaviek na stránky sú splnené z obsahu cache pamäte (Nicholas, 2000).&lt;br /&gt;
*Náročné rozlíšiť jednotlivých užívateľov systému, pokial servery umelo neudržiavajú spojenie s klientom, nevyžadujú prihlásenie, alebo neposielajú cookies (Marchionini, 2002). Preto sa na identifikáciu užívateľských relácií používa kombinácií dátumu, času a IP adries.&lt;br /&gt;
*Zistené IP adresy sa nemusia týkať jednej osoby, viacerými osobami na zdieľanom alebo verejnom zariadení alebo prostredníctvom servera proxy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jak takový výzkum probíhá? ===&lt;br /&gt;
Anylýza logů probíhá pomocí 3 fází: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) identifikace vhodných datových prvků a zdrojů &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) sběr dat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) zpracování a příprava dat &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V praxi, se tyto kroky mohou překrývat, v závislosti na výzkumné otázce a studijní logistice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Identifikace vhodných datových prvků a zdrojů'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejčaštěji se výzkum provádí pomocí protokolu a využívá data zachycená stávajícími logovými programy. Údaje shromážděné v programu by měly být přezkoumány s ohledem na výzkumnou otázku. V určitých případech je možné přizpůsobit konfiguraci logového programu sběru dat a shromažďovat tak požadované údaje. Může být stanovena doba, po kterou jsou data sbírána. Data se mohou sbírat několik let nebo také jen jeden den.&lt;br /&gt;
V této fázi může také docházet k rozvoji kódování pro kategorizaci webových stránek, typů webových stránek podle obsahu, identifikace IP adres nebo rozsah IP adres. Jsou identifikovány i doplňkové zdroje dat, jako je např. topologie webových stránek. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Sběr dat'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sběr dat by měl být relativně jednoduchá aktivita. Nicméně, výzkumníci měli sledovat logování dat a zajistit, aby údaje byly zachyceny, jak se očekávalo. Na client-side by měli být údaje sledovány a shromažďovány v pravidelných intervalech po celou dobu studia. To je obzvláště důležité, protože client-side vyžaduje značné prostředky na výzkum. V mnoha případech, je to také vhodný čas pro sběr dat z jiných, předem určených zdrojů dat a údajů z doplňkových metod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zpracování a příprava dat'''&lt;br /&gt;
Čištění dat a příprava je kritickým krokem ve studií logů. Během procesu čištění dat se provádí dvě důležité aktivity: &lt;br /&gt;
1)Zkorumpovaná a cizí data jsou zahozena.&lt;br /&gt;
2)Původní datové soubory jsou zpracovány k získání sekundárních dat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přesné kroky při zpracování údajů budou záviset na povaze výzkumné otázky a složení získaných dat. Běžně jsou data importována do relační databáze, kde je použit tabulkový procesor, skripta nebo jsou aplikovány kombinací těchto dvou metod. Obecně platí, že je vhodné přiřadit jedinečné ID, na položky hned na začátku datového čistícího procesu. Může být také užitečné vytvořit a zaznamenat souhrnné statistiky týkající se vyřazených údajů.&lt;br /&gt;
Je nutné, aby se dosáhlo jednotného přístupu na stránky. Když se na server-side provede rekordní počet transakcí, jsou tam často četné čáry spojené se stahováním a zobrazení jedné stránky.&lt;br /&gt;
Často vědci zlikvidují soubory konkrétních typů, jako jsou např. záznamy s grafickými soubory a další vložené soubory, které tvoří stránku. Odstranění snižuje položky, které byly pravděpodobně vytvořené lidmi, a také snižuje množství transakcí na jednu položku pro každou požadovanou stránku. &lt;br /&gt;
Ve studiích, která jsou primárně zaměřena na obrazy, by bylo možná lepší zachovat obrazové soubory daného typu a / nebo jeho velikost a zlikvidovat logo spojené s dalšími prvky. &lt;br /&gt;
Spíše než konkrétní typy souborů, jsou soubory vybrány pro zahrnutí nebo vyloučení na základě seznamu konkrétních názvů souborů. Jinak, někteří vědci raději kódují stránky na základě obsahu který obsahují, nebo na základě předpokladů, týkajících se základních funkcí každé stránky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Poznámky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SMRT, Martin. Newsletter: Proč analyzovat logy. In: Dobrý web [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BORGMAN, C., HIRSH, S. G., &amp;amp; HILLER, J. (1996). Rethinking online monitoring methods for infor-mation retrieval systems: From search product to search process. Journal of the American Society for htformation Science, 47(7), 568-583. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
JANSEN, B. J. (2006). Search log analysis: What it is, what's been done, how to do it. Library and Information Science Research, 28(3). 407-432. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KELLY, D. (2006a). Measuring online information seeking context, part 1: Background and method. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 57(13), 1729- 1739. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KELLY, D. (2006b). Measuring online information seeking context, pail 2: Findings and discussion. Journal of the American Society .for Information Science and Technology, 57(14), 1862- 1874. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MARCHIONINI, G. (2002). Co-evolution of user and organizational interfaces: A longitudinal case study of WWW dissemination of national statistics. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 53(14), 1192-1211. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NICHOLAS, D. (2000). Assessing Information Needs: Tools, Techniques and Concepts for the Internet Age (2nd ed.). London: Europa Publications.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
YIN. G. W., Ford, J., Hawkins, R. P., Filigree, S., McTavish, F., Gustafson, D., &amp;amp; Bette, H. (2006). On the validity of client-side vs. server-side Web log data analysis. Internet Research, 16(5), 537-552.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MarieLemonova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anal%C3%BDzy_log%C5%AF_(statistika_webu)&amp;diff=25143</id>
		<title>Analýzy logů (statistika webu)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anal%C3%BDzy_log%C5%AF_(statistika_webu)&amp;diff=25143"/>
		<updated>2012-10-12T12:25:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MarieLemonova: /* Jak takový výzkum probíhá? */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;V dnešní době má již nějakou webovou stránku téměř každý. A všichni by byli rádi na předních příčkách ve vyhledávání, aby je každý znal, citoval a odkazoval na ně. To se ale samozřejmě nestane samo od sebe. Stojí to mnoho času, trpělivosti a především znalostí. Co změnit a vylepšit nám může povědět hodně výzkumů. Ale tím zřejmě nejúčinnějším je analýza logů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;Log soubory, zkráceně logy, jsou textové soubory obsahující záznamy o činnosti nějaké konkrétní aplikace. V případě webových serverů jsou do logů ukládány veškeré požadavky, které byly na server vzneseny. Zpětnou analýzou těchto dat pak můžeme zjišťovat cenné informace o fungování sledovaného webu.&amp;quot; &amp;lt;ref&amp;gt;Newsletter: Proč analyzovat logy. In: SMRT, Martin. Dobrý web [online]. 2007, 26.6 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy &amp;lt;/ref&amp;gt; Logy se ukládají přímo na serveru, odkud si ho majitel může stáhnout, nebo jej tam rovnou analyzuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Co je pro daný design výzkumu charakteristické? ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Především při analýze logů nemusíme zasahovat do zdrojového kódu samotné stránky, jako je tomu u jiných měřících systémů typu Google Analytics či TOPlist.cz.Ty totiž vyžadují speciální měřící kód vložený do webových stránek. Při analýze logů získáte opravdu spoustu dat. Systémy založené na měřícím kódu nabízí pouze hotové statistiky s omezenou možností dalšího zpracování, statistiky. &amp;quot;Naproti tomu logy obsahují „surová“ data, která je nejprve nutná zpracovat. Výhodou tohoto přístupu je možnost pojmout zpracování dle vlastního gusta a výstupy si patřičně přizpůsobit.&amp;quot; &amp;lt;ref&amp;gt; Newsletter: Proč analyzovat logy. In: SMRT, Martin. Dobrý web [online]. 2007, 26.6 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přesnost a úplnost. Funkční webový server totiž zapíše do souboru každý požadavek, na který odpovídá. Můžeme se tedy z logů dozvědět spoustu zajímavých a užitečných informací, jako je&amp;amp;nbsp;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Návštěvnost jednotlivých stránek&lt;br /&gt;
*Zdroj návštěvnosti jednotlivých stránek (podle referera)&lt;br /&gt;
*Clickstream kontingenční (odkud kam lidé klikají)&lt;br /&gt;
*Clickstream individuální (kam a jak klikal uživatel z této IP)&lt;br /&gt;
*Viewtime (jak dlouho na které stránce uživatelé pobývají, to je těžší spočítat)&lt;br /&gt;
*Chyby 404 (kde mám zlomené odkazy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a mnoho dalšího.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Analýzu logů je možné provádět jednorázově za delší období, větší množství dat poskytne statisticky významnější výsledky. Rozhodně nejde o způsob univerzální, mnohé parametry je naopak možné sledovat pouze za použití jiné metody měření.&amp;lt;ref&amp;gt; Newsletter: Proč analyzovat logy. In: SMRT, Martin. Dobrý web [online]. 2007, 26.6 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Metody server-side'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Provozu na webových stránkách'' Jak se uživatelé na daných webových stránkách chovají a jak se tam dostávájí. Každý uživatel webových stránek za sebou nechává stopu, kudy prošel a na co kliknul. Tohle později můžeme pomocí různých programů zjišťovat a přizpůsobovat tak obsah stránek uživatelům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Statistiky.JPG]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Obr. 1 Web Site Statistics'' &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;quot;Understand and Improve Your Web Site with Comprehensive Web Site Statistics. In: GTP iCOMMERCE [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.gtp-icommerce.com/viewStory/Web+Site+Statistics&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Přístupy k sítím''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Může být zapotřebí např. při pádu sítě zjistit, kdo se k ní naposledy připojil a co upravil.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Napadení sítě''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pomocí logů dá dohledat původce napadení sítě ať už se jedná o vnitřní čí vnější hrozbu. Např. pomocí IP adresy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Spam''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poskytovatel internetu dokáže zjistit odkud přichází nevyžádaná pošta. Příklad: ISP zjistil, že e-mail pro vyžádání plateb od ČSOB je ve skutečnosti spam. Při sledování odkud daný mail přišel zjistil, že IP adresa je zaregistrována až v USA.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Metody client-side'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Monitoring zařízení'' Ve firmách se na počítačích může objevit program, který monitoruje všechno dění na počítači. Log se dá poté využít na zjištění co, kdy a v jakou chvíli daný uživatel prováděl. Jestli se věnoval práci či něčemu jinému.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Monitoring uživatelů''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dá se používat, při sledování určitého počtu lidí. Např. eye-tracking kdy uživatel dává informace pomocí spec. brýlí, kam se v dané chvíli dívá např. na obrazovku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Monitoring uživatelů a zařízení je kvalitativní a provádí se tedy s menším množství uživatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jaké jsou výhody a nevýhody? ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Spoločné výhody:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zachytené dáta predstavujú záznam udalostí, tak ako sa skutočne stali, bez dodatočných úprav, ako to býva pri iných metódach zberu dát.&lt;br /&gt;
*Kvalita dát nezávisí na schopnostiach učastníkov štúdie zapamätať si interakcie alebo na ich schopnosti popísať interakciu.&lt;br /&gt;
*Využitie, táto metóda môže byť použitá pre tvorenie kvantitatívnych modelov a na pomoc pri interpretácii kvalitatívnych modelov (Borgman et al., 1996) a tak isto je vhodná pre experimentálne a aj pre študijné výskumy v teréne.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Spoločné nevýhody:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informácie o kontexte, užívateľské motívy, zámery a spokojnosť s výsledkami sa nezaznamenávajú. Toto obmedzenie sa dá prekonať pomocou kombinácie transakčných logov s inými metódami zberu dát. Napr. vypĺňanie dotazníkov, premýšlanie nahlas počas interakcie s informačným systémom.&lt;br /&gt;
*Kombinácia metód zberu prináša so sebou nevýhody - strata nenápadnosti a zmenšenie rozsahu. (Jansen, 2006). Aj napriek tomu, pridanie kontextu a dát, ktoré sú nedostupné prostredníctvom TL často preváži tieto obmedzenia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Client-side:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
výhody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zber dát na strane klienta poskytuje možnosť zbierať dáta, ktoré obsahujú informácie o užívateľských akciách naprieč celým radom aplikácií a webových stránok.&lt;br /&gt;
*Dochádza k väčšiemu kontaktu a interakcii medzi výskumníkmi a účastníkmi, takže možno ľahko získať vedomý súhlas na zber dát, ale zároveň dochádza ku strate nenápadnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
nevýhody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Náročnosť na zdroje, treba zháňať účastníkov, inštalovať a testovať programy na zariadeniach a niekedy zbierať data z rôznych zariadení a od užívateľov. (Kelly, 2006a, 2006b; Yun et al., 2006)&lt;br /&gt;
*Nedostupnosť programov pre zber dát. Niektorí výzkumníci (napr. Kelly, 2006a, 2006b) používajú programy vyvinuté pre spyware trh, a iní (napr. Yun et al., 2006) vyvinuli vlastné aplikácie alebo prehliadače na zaznamenávanie udalostí na strane klienta.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Server-side:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
výhody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Vychádza z veľkého objemu dát zozbieraných od veľkého počtu užívateľov.&lt;br /&gt;
*Nenápadnosť zberu dát, prebieha na pozadí a tak sú minimalizované medziľudské vzťahy počas zberu dát, takže záznamy zo strany servera sú relatívne objektívne vo svojich zastúpeniach užívateľského správania.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
nevýhody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Táto výhoda však vyvoláva obavy v etických otázkach spojených so zhromažďovaním a použitím osobných údajov bez toho, aby o tom boli informovaní účastníci.&lt;br /&gt;
*Veľmi náročné spracovávať a analyzovať veľké objemy dát, ale so stále rastúcim záujmom o túto metódu, sa mnoho týchto problémov zmierňuje alebo úplne odstráni.&lt;br /&gt;
*Zber dát je obmedzený len na akcie, ktoré sa udejú na servery.&lt;br /&gt;
*Technické obmedzenia, nie sú zachytávané požiadavky stránky, ktoré sa načítajú z vyrovnávacej pamäti alebo cez proxy server. Odhaduje sa, že až 45 percent požiadaviek na stránky sú splnené z obsahu cache pamäte (Nicholas, 2000).&lt;br /&gt;
*Náročné rozlíšiť jednotlivých užívateľov systému, pokial servery umelo neudržiavajú spojenie s klientom, nevyžadujú prihlásenie, alebo neposielajú cookies (Marchionini, 2002). Preto sa na identifikáciu užívateľských relácií používa kombinácií dátumu, času a IP adries.&lt;br /&gt;
*Zistené IP adresy sa nemusia týkať jednej osoby, viacerými osobami na zdieľanom alebo verejnom zariadení alebo prostredníctvom servera proxy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jak takový výzkum probíhá? ===&lt;br /&gt;
Anylýza logů probíhá pomocí 3 fází: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) identifikace vhodných datových prvků a zdrojů &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) sběr dat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) zpracování a příprava dat &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V praxi, se tyto kroky mohou překrývat, v závislosti na výzkumné otázce a studijní logistice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Identifikace vhodných datových prvků a zdrojů'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejčaštěji se výzkum provádí pomocí protokolu a využívá data zachycená stávajícími logovými programy. Údaje shromážděné v programu by měly být přezkoumány s ohledem na výzkumnou otázku. V určitých případech je možné přizpůsobit konfiguraci logového programu sběru dat a shromažďovat tak požadované údaje. Může být stanovena doba, po kterou jsou data sbírána. Data se mohou sbírat několik let nebo také jen jeden den.&lt;br /&gt;
V této fázi může také docházet k rozvoji kódování pro kategorizaci webových stránek, typů webových stránek podle obsahu, identifikace IP adres nebo rozsah IP adres. Jsou identifikovány i doplňkové zdroje dat, jako je např. topologie webových stránek. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Sběr dat'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sběr dat by měl být relativně jednoduchá aktivita. Nicméně, výzkumníci měli sledovat logování dat a zajistit, aby údaje byly zachyceny, jak se očekávalo. Na client-side by měli být údaje sledovány a shromažďovány v pravidelných intervalech po celou dobu studia. To je obzvláště důležité, protože client-side vyžaduje značné prostředky na výzkum. V mnoha případech, je to také vhodný čas pro sběr dat z jiných, předem určených zdrojů dat a údajů z doplňkových metod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Poznámky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html]&amp;quot;&amp;gt;[http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BORGMAN, C., HIRSH, S. G., &amp;amp; HILLER, J. (1996). Rethinking online monitoring methods for infor-mation retrieval systems: From search product to search process. Journal of the American Society for htformation Science, 47(7), 568-583. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
JANSEN, B. J. (2006). Search log analysis: What it is, what's been done, how to do it. Library and Information Science Research, 28(3). 407-432. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KELLY, D. (2006a). Measuring online information seeking context, part 1: Background and method. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 57(13), 1729- 1739. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KELLY, D. (2006b). Measuring online information seeking context, pail 2: Findings and discussion. Journal of the American Society .for Information Science and Technology, 57(14), 1862- 1874. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MARCHIONINI, G. (2002). Co-evolution of user and organizational interfaces: A longitudinal case study of WWW dissemination of national statistics. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 53(14), 1192-1211. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NICHOLAS, D. (2000). Assessing Information Needs: Tools, Techniques and Concepts for the Internet Age (2nd ed.). London: Europa Publications.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
YIN. G. W., Ford, J., Hawkins, R. P., Filigree, S., McTavish, F., Gustafson, D., &amp;amp; Bette, H. (2006). On the validity of client-side vs. server-side Web log data analysis. Internet Research, 16(5), 537-552.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MarieLemonova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anal%C3%BDzy_log%C5%AF_(statistika_webu)&amp;diff=25142</id>
		<title>Analýzy logů (statistika webu)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anal%C3%BDzy_log%C5%AF_(statistika_webu)&amp;diff=25142"/>
		<updated>2012-10-12T12:24:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MarieLemonova: /* Jak takový výzkum probíhá? */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;V dnešní době má již nějakou webovou stránku téměř každý. A všichni by byli rádi na předních příčkách ve vyhledávání, aby je každý znal, citoval a odkazoval na ně. To se ale samozřejmě nestane samo od sebe. Stojí to mnoho času, trpělivosti a především znalostí. Co změnit a vylepšit nám může povědět hodně výzkumů. Ale tím zřejmě nejúčinnějším je analýza logů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;Log soubory, zkráceně logy, jsou textové soubory obsahující záznamy o činnosti nějaké konkrétní aplikace. V případě webových serverů jsou do logů ukládány veškeré požadavky, které byly na server vzneseny. Zpětnou analýzou těchto dat pak můžeme zjišťovat cenné informace o fungování sledovaného webu.&amp;quot; &amp;lt;ref&amp;gt;Newsletter: Proč analyzovat logy. In: SMRT, Martin. Dobrý web [online]. 2007, 26.6 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy &amp;lt;/ref&amp;gt; Logy se ukládají přímo na serveru, odkud si ho majitel může stáhnout, nebo jej tam rovnou analyzuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Co je pro daný design výzkumu charakteristické? ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Především při analýze logů nemusíme zasahovat do zdrojového kódu samotné stránky, jako je tomu u jiných měřících systémů typu Google Analytics či TOPlist.cz.Ty totiž vyžadují speciální měřící kód vložený do webových stránek. Při analýze logů získáte opravdu spoustu dat. Systémy založené na měřícím kódu nabízí pouze hotové statistiky s omezenou možností dalšího zpracování, statistiky. &amp;quot;Naproti tomu logy obsahují „surová“ data, která je nejprve nutná zpracovat. Výhodou tohoto přístupu je možnost pojmout zpracování dle vlastního gusta a výstupy si patřičně přizpůsobit.&amp;quot; &amp;lt;ref&amp;gt; Newsletter: Proč analyzovat logy. In: SMRT, Martin. Dobrý web [online]. 2007, 26.6 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přesnost a úplnost. Funkční webový server totiž zapíše do souboru každý požadavek, na který odpovídá. Můžeme se tedy z logů dozvědět spoustu zajímavých a užitečných informací, jako je&amp;amp;nbsp;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Návštěvnost jednotlivých stránek&lt;br /&gt;
*Zdroj návštěvnosti jednotlivých stránek (podle referera)&lt;br /&gt;
*Clickstream kontingenční (odkud kam lidé klikají)&lt;br /&gt;
*Clickstream individuální (kam a jak klikal uživatel z této IP)&lt;br /&gt;
*Viewtime (jak dlouho na které stránce uživatelé pobývají, to je těžší spočítat)&lt;br /&gt;
*Chyby 404 (kde mám zlomené odkazy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a mnoho dalšího.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Analýzu logů je možné provádět jednorázově za delší období, větší množství dat poskytne statisticky významnější výsledky. Rozhodně nejde o způsob univerzální, mnohé parametry je naopak možné sledovat pouze za použití jiné metody měření.&amp;lt;ref&amp;gt; Newsletter: Proč analyzovat logy. In: SMRT, Martin. Dobrý web [online]. 2007, 26.6 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Metody server-side'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Provozu na webových stránkách'' Jak se uživatelé na daných webových stránkách chovají a jak se tam dostávájí. Každý uživatel webových stránek za sebou nechává stopu, kudy prošel a na co kliknul. Tohle později můžeme pomocí různých programů zjišťovat a přizpůsobovat tak obsah stránek uživatelům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Statistiky.JPG]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Obr. 1 Web Site Statistics'' &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;quot;Understand and Improve Your Web Site with Comprehensive Web Site Statistics. In: GTP iCOMMERCE [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.gtp-icommerce.com/viewStory/Web+Site+Statistics&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Přístupy k sítím''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Může být zapotřebí např. při pádu sítě zjistit, kdo se k ní naposledy připojil a co upravil.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Napadení sítě''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pomocí logů dá dohledat původce napadení sítě ať už se jedná o vnitřní čí vnější hrozbu. Např. pomocí IP adresy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Spam''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poskytovatel internetu dokáže zjistit odkud přichází nevyžádaná pošta. Příklad: ISP zjistil, že e-mail pro vyžádání plateb od ČSOB je ve skutečnosti spam. Při sledování odkud daný mail přišel zjistil, že IP adresa je zaregistrována až v USA.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Metody client-side'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Monitoring zařízení'' Ve firmách se na počítačích může objevit program, který monitoruje všechno dění na počítači. Log se dá poté využít na zjištění co, kdy a v jakou chvíli daný uživatel prováděl. Jestli se věnoval práci či něčemu jinému.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Monitoring uživatelů''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dá se používat, při sledování určitého počtu lidí. Např. eye-tracking kdy uživatel dává informace pomocí spec. brýlí, kam se v dané chvíli dívá např. na obrazovku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Monitoring uživatelů a zařízení je kvalitativní a provádí se tedy s menším množství uživatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jaké jsou výhody a nevýhody? ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Spoločné výhody:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zachytené dáta predstavujú záznam udalostí, tak ako sa skutočne stali, bez dodatočných úprav, ako to býva pri iných metódach zberu dát.&lt;br /&gt;
*Kvalita dát nezávisí na schopnostiach učastníkov štúdie zapamätať si interakcie alebo na ich schopnosti popísať interakciu.&lt;br /&gt;
*Využitie, táto metóda môže byť použitá pre tvorenie kvantitatívnych modelov a na pomoc pri interpretácii kvalitatívnych modelov (Borgman et al., 1996) a tak isto je vhodná pre experimentálne a aj pre študijné výskumy v teréne.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Spoločné nevýhody:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informácie o kontexte, užívateľské motívy, zámery a spokojnosť s výsledkami sa nezaznamenávajú. Toto obmedzenie sa dá prekonať pomocou kombinácie transakčných logov s inými metódami zberu dát. Napr. vypĺňanie dotazníkov, premýšlanie nahlas počas interakcie s informačným systémom.&lt;br /&gt;
*Kombinácia metód zberu prináša so sebou nevýhody - strata nenápadnosti a zmenšenie rozsahu. (Jansen, 2006). Aj napriek tomu, pridanie kontextu a dát, ktoré sú nedostupné prostredníctvom TL často preváži tieto obmedzenia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Client-side:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
výhody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zber dát na strane klienta poskytuje možnosť zbierať dáta, ktoré obsahujú informácie o užívateľských akciách naprieč celým radom aplikácií a webových stránok.&lt;br /&gt;
*Dochádza k väčšiemu kontaktu a interakcii medzi výskumníkmi a účastníkmi, takže možno ľahko získať vedomý súhlas na zber dát, ale zároveň dochádza ku strate nenápadnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
nevýhody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Náročnosť na zdroje, treba zháňať účastníkov, inštalovať a testovať programy na zariadeniach a niekedy zbierať data z rôznych zariadení a od užívateľov. (Kelly, 2006a, 2006b; Yun et al., 2006)&lt;br /&gt;
*Nedostupnosť programov pre zber dát. Niektorí výzkumníci (napr. Kelly, 2006a, 2006b) používajú programy vyvinuté pre spyware trh, a iní (napr. Yun et al., 2006) vyvinuli vlastné aplikácie alebo prehliadače na zaznamenávanie udalostí na strane klienta.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Server-side:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
výhody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Vychádza z veľkého objemu dát zozbieraných od veľkého počtu užívateľov.&lt;br /&gt;
*Nenápadnosť zberu dát, prebieha na pozadí a tak sú minimalizované medziľudské vzťahy počas zberu dát, takže záznamy zo strany servera sú relatívne objektívne vo svojich zastúpeniach užívateľského správania.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
nevýhody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Táto výhoda však vyvoláva obavy v etických otázkach spojených so zhromažďovaním a použitím osobných údajov bez toho, aby o tom boli informovaní účastníci.&lt;br /&gt;
*Veľmi náročné spracovávať a analyzovať veľké objemy dát, ale so stále rastúcim záujmom o túto metódu, sa mnoho týchto problémov zmierňuje alebo úplne odstráni.&lt;br /&gt;
*Zber dát je obmedzený len na akcie, ktoré sa udejú na servery.&lt;br /&gt;
*Technické obmedzenia, nie sú zachytávané požiadavky stránky, ktoré sa načítajú z vyrovnávacej pamäti alebo cez proxy server. Odhaduje sa, že až 45 percent požiadaviek na stránky sú splnené z obsahu cache pamäte (Nicholas, 2000).&lt;br /&gt;
*Náročné rozlíšiť jednotlivých užívateľov systému, pokial servery umelo neudržiavajú spojenie s klientom, nevyžadujú prihlásenie, alebo neposielajú cookies (Marchionini, 2002). Preto sa na identifikáciu užívateľských relácií používa kombinácií dátumu, času a IP adries.&lt;br /&gt;
*Zistené IP adresy sa nemusia týkať jednej osoby, viacerými osobami na zdieľanom alebo verejnom zariadení alebo prostredníctvom servera proxy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jak takový výzkum probíhá? ===&lt;br /&gt;
Anylýza logů probíhá pomocí 3 fází: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) identifikace vhodných datových prvků a zdrojů &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) sběr dat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) zpracování a příprava dat &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V praxi, se tyto kroky mohou překrývat, v závislosti na výzkumné otázce a studijní logistice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Identifikace vhodných datových prvků a zdrojů'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejčaštěji se výzkum provádí pomocí protokolu a využívá data zachycená stávajícími logovými programy. Údaje shromážděné v programu by měly být přezkoumány s ohledem na výzkumnou otázku. V určitých případech je možné přizpůsobit konfiguraci logového programu sběru dat a shromažďovat tak požadované údaje. Může být stanovena doba, po kterou jsou data sbírána. Data se mohou sbírat několik let nebo také jen jeden den.&lt;br /&gt;
V této fázi může také docházet k rozvoji kódování pro kategorizaci webových stránek, typů webových stránek podle obsahu, identifikace IP adres nebo rozsah IP adres. Jsou identifikovány i doplňkové zdroje dat, jako je např. topologie webových stránek. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Sběr dat'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sběr dat by měl být relativně jednoduchá aktivita. Nicméně, výzkumníci měli sledovat logování dat a zajistit, aby údaje byly zachyceny, jak se očekávalo. Na client-side by měli být údaje sledovány a shromažďovány v pravidelných intervalech po celou dobu studia. To je obzvláště důležité, protože client-side vyžaduje značné prostředky na výzkum. V mnoha případech, je to také vhodný čas pro sběr dat z jiných, předem určených zdrojů dat a údajů z doplňkových metod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Poznámky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html]&amp;quot;&amp;gt;[http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BORGMAN, C., HIRSH, S. G., &amp;amp; HILLER, J. (1996). Rethinking online monitoring methods for infor-mation retrieval systems: From search product to search process. Journal of the American Society for htformation Science, 47(7), 568-583. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
JANSEN, B. J. (2006). Search log analysis: What it is, what's been done, how to do it. Library and Information Science Research, 28(3). 407-432. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KELLY, D. (2006a). Measuring online information seeking context, part 1: Background and method. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 57(13), 1729- 1739. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KELLY, D. (2006b). Measuring online information seeking context, pail 2: Findings and discussion. Journal of the American Society .for Information Science and Technology, 57(14), 1862- 1874. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MARCHIONINI, G. (2002). Co-evolution of user and organizational interfaces: A longitudinal case study of WWW dissemination of national statistics. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 53(14), 1192-1211. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NICHOLAS, D. (2000). Assessing Information Needs: Tools, Techniques and Concepts for the Internet Age (2nd ed.). London: Europa Publications.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
YIN. G. W., Ford, J., Hawkins, R. P., Filigree, S., McTavish, F., Gustafson, D., &amp;amp; Bette, H. (2006). On the validity of client-side vs. server-side Web log data analysis. Internet Research, 16(5), 537-552.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MarieLemonova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anal%C3%BDzy_log%C5%AF_(statistika_webu)&amp;diff=25140</id>
		<title>Analýzy logů (statistika webu)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anal%C3%BDzy_log%C5%AF_(statistika_webu)&amp;diff=25140"/>
		<updated>2012-10-12T12:23:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MarieLemonova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;V dnešní době má již nějakou webovou stránku téměř každý. A všichni by byli rádi na předních příčkách ve vyhledávání, aby je každý znal, citoval a odkazoval na ně. To se ale samozřejmě nestane samo od sebe. Stojí to mnoho času, trpělivosti a především znalostí. Co změnit a vylepšit nám může povědět hodně výzkumů. Ale tím zřejmě nejúčinnějším je analýza logů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;Log soubory, zkráceně logy, jsou textové soubory obsahující záznamy o činnosti nějaké konkrétní aplikace. V případě webových serverů jsou do logů ukládány veškeré požadavky, které byly na server vzneseny. Zpětnou analýzou těchto dat pak můžeme zjišťovat cenné informace o fungování sledovaného webu.&amp;quot; &amp;lt;ref&amp;gt;Newsletter: Proč analyzovat logy. In: SMRT, Martin. Dobrý web [online]. 2007, 26.6 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy &amp;lt;/ref&amp;gt; Logy se ukládají přímo na serveru, odkud si ho majitel může stáhnout, nebo jej tam rovnou analyzuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Co je pro daný design výzkumu charakteristické? ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Především při analýze logů nemusíme zasahovat do zdrojového kódu samotné stránky, jako je tomu u jiných měřících systémů typu Google Analytics či TOPlist.cz.Ty totiž vyžadují speciální měřící kód vložený do webových stránek. Při analýze logů získáte opravdu spoustu dat. Systémy založené na měřícím kódu nabízí pouze hotové statistiky s omezenou možností dalšího zpracování, statistiky. &amp;quot;Naproti tomu logy obsahují „surová“ data, která je nejprve nutná zpracovat. Výhodou tohoto přístupu je možnost pojmout zpracování dle vlastního gusta a výstupy si patřičně přizpůsobit.&amp;quot; &amp;lt;ref&amp;gt; Newsletter: Proč analyzovat logy. In: SMRT, Martin. Dobrý web [online]. 2007, 26.6 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přesnost a úplnost. Funkční webový server totiž zapíše do souboru každý požadavek, na který odpovídá. Můžeme se tedy z logů dozvědět spoustu zajímavých a užitečných informací, jako je&amp;amp;nbsp;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Návštěvnost jednotlivých stránek&lt;br /&gt;
*Zdroj návštěvnosti jednotlivých stránek (podle referera)&lt;br /&gt;
*Clickstream kontingenční (odkud kam lidé klikají)&lt;br /&gt;
*Clickstream individuální (kam a jak klikal uživatel z této IP)&lt;br /&gt;
*Viewtime (jak dlouho na které stránce uživatelé pobývají, to je těžší spočítat)&lt;br /&gt;
*Chyby 404 (kde mám zlomené odkazy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a mnoho dalšího.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Analýzu logů je možné provádět jednorázově za delší období, větší množství dat poskytne statisticky významnější výsledky. Rozhodně nejde o způsob univerzální, mnohé parametry je naopak možné sledovat pouze za použití jiné metody měření.&amp;lt;ref&amp;gt; Newsletter: Proč analyzovat logy. In: SMRT, Martin. Dobrý web [online]. 2007, 26.6 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Metody server-side'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Provozu na webových stránkách'' Jak se uživatelé na daných webových stránkách chovají a jak se tam dostávájí. Každý uživatel webových stránek za sebou nechává stopu, kudy prošel a na co kliknul. Tohle později můžeme pomocí různých programů zjišťovat a přizpůsobovat tak obsah stránek uživatelům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Statistiky.JPG]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Obr. 1 Web Site Statistics'' &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;quot;Understand and Improve Your Web Site with Comprehensive Web Site Statistics. In: GTP iCOMMERCE [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.gtp-icommerce.com/viewStory/Web+Site+Statistics&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Přístupy k sítím''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Může být zapotřebí např. při pádu sítě zjistit, kdo se k ní naposledy připojil a co upravil.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Napadení sítě''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pomocí logů dá dohledat původce napadení sítě ať už se jedná o vnitřní čí vnější hrozbu. Např. pomocí IP adresy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Spam''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poskytovatel internetu dokáže zjistit odkud přichází nevyžádaná pošta. Příklad: ISP zjistil, že e-mail pro vyžádání plateb od ČSOB je ve skutečnosti spam. Při sledování odkud daný mail přišel zjistil, že IP adresa je zaregistrována až v USA.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Metody client-side'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Monitoring zařízení'' Ve firmách se na počítačích může objevit program, který monitoruje všechno dění na počítači. Log se dá poté využít na zjištění co, kdy a v jakou chvíli daný uživatel prováděl. Jestli se věnoval práci či něčemu jinému.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Monitoring uživatelů''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dá se používat, při sledování určitého počtu lidí. Např. eye-tracking kdy uživatel dává informace pomocí spec. brýlí, kam se v dané chvíli dívá např. na obrazovku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Monitoring uživatelů a zařízení je kvalitativní a provádí se tedy s menším množství uživatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jaké jsou výhody a nevýhody? ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Spoločné výhody:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zachytené dáta predstavujú záznam udalostí, tak ako sa skutočne stali, bez dodatočných úprav, ako to býva pri iných metódach zberu dát.&lt;br /&gt;
*Kvalita dát nezávisí na schopnostiach učastníkov štúdie zapamätať si interakcie alebo na ich schopnosti popísať interakciu.&lt;br /&gt;
*Využitie, táto metóda môže byť použitá pre tvorenie kvantitatívnych modelov a na pomoc pri interpretácii kvalitatívnych modelov (Borgman et al., 1996) a tak isto je vhodná pre experimentálne a aj pre študijné výskumy v teréne.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Spoločné nevýhody:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informácie o kontexte, užívateľské motívy, zámery a spokojnosť s výsledkami sa nezaznamenávajú. Toto obmedzenie sa dá prekonať pomocou kombinácie transakčných logov s inými metódami zberu dát. Napr. vypĺňanie dotazníkov, premýšlanie nahlas počas interakcie s informačným systémom.&lt;br /&gt;
*Kombinácia metód zberu prináša so sebou nevýhody - strata nenápadnosti a zmenšenie rozsahu. (Jansen, 2006). Aj napriek tomu, pridanie kontextu a dát, ktoré sú nedostupné prostredníctvom TL často preváži tieto obmedzenia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Client-side:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
výhody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zber dát na strane klienta poskytuje možnosť zbierať dáta, ktoré obsahujú informácie o užívateľských akciách naprieč celým radom aplikácií a webových stránok.&lt;br /&gt;
*Dochádza k väčšiemu kontaktu a interakcii medzi výskumníkmi a účastníkmi, takže možno ľahko získať vedomý súhlas na zber dát, ale zároveň dochádza ku strate nenápadnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
nevýhody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Náročnosť na zdroje, treba zháňať účastníkov, inštalovať a testovať programy na zariadeniach a niekedy zbierať data z rôznych zariadení a od užívateľov. (Kelly, 2006a, 2006b; Yun et al., 2006)&lt;br /&gt;
*Nedostupnosť programov pre zber dát. Niektorí výzkumníci (napr. Kelly, 2006a, 2006b) používajú programy vyvinuté pre spyware trh, a iní (napr. Yun et al., 2006) vyvinuli vlastné aplikácie alebo prehliadače na zaznamenávanie udalostí na strane klienta.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Server-side:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
výhody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Vychádza z veľkého objemu dát zozbieraných od veľkého počtu užívateľov.&lt;br /&gt;
*Nenápadnosť zberu dát, prebieha na pozadí a tak sú minimalizované medziľudské vzťahy počas zberu dát, takže záznamy zo strany servera sú relatívne objektívne vo svojich zastúpeniach užívateľského správania.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
nevýhody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Táto výhoda však vyvoláva obavy v etických otázkach spojených so zhromažďovaním a použitím osobných údajov bez toho, aby o tom boli informovaní účastníci.&lt;br /&gt;
*Veľmi náročné spracovávať a analyzovať veľké objemy dát, ale so stále rastúcim záujmom o túto metódu, sa mnoho týchto problémov zmierňuje alebo úplne odstráni.&lt;br /&gt;
*Zber dát je obmedzený len na akcie, ktoré sa udejú na servery.&lt;br /&gt;
*Technické obmedzenia, nie sú zachytávané požiadavky stránky, ktoré sa načítajú z vyrovnávacej pamäti alebo cez proxy server. Odhaduje sa, že až 45 percent požiadaviek na stránky sú splnené z obsahu cache pamäte (Nicholas, 2000).&lt;br /&gt;
*Náročné rozlíšiť jednotlivých užívateľov systému, pokial servery umelo neudržiavajú spojenie s klientom, nevyžadujú prihlásenie, alebo neposielajú cookies (Marchionini, 2002). Preto sa na identifikáciu užívateľských relácií používa kombinácií dátumu, času a IP adries.&lt;br /&gt;
*Zistené IP adresy sa nemusia týkať jednej osoby, viacerými osobami na zdieľanom alebo verejnom zariadení alebo prostredníctvom servera proxy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jak takový výzkum probíhá? ===&lt;br /&gt;
Anylýza logů probíhá pomocí 3 fází: &lt;br /&gt;
1) identifikace vhodných datových prvků a zdrojů &lt;br /&gt;
2) sběr dat&lt;br /&gt;
3) zpracování a příprava dat &lt;br /&gt;
V praxi, se tyto kroky mohou překrývat, v závislosti na výzkumné otázce a studijní logistice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Identifikace vhodných datových prvků a zdrojů'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejčaštěji se výzkum provádí pomocí protokolu a využívá data zachycená stávajícími logovými programy. Údaje shromážděné v programu by měly být přezkoumány s ohledem na výzkumnou otázku. V určitých případech je možné přizpůsobit konfiguraci logového programu sběru dat a shromažďovat tak požadované údaje. Může být stanovena doba, po kterou jsou data sbírána. Data se mohou sbírat několik let nebo také jen jeden den.&lt;br /&gt;
V této fázi může také docházet k rozvoji kódování pro kategorizaci webových stránek, typů webových stránek podle obsahu, identifikace IP adres nebo rozsah IP adres. Jsou identifikovány i doplňkové zdroje dat, jako je např. topologie webových stránek. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Sběr dat'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sběr dat by měl být relativně jednoduchá aktivita. Nicméně, výzkumníci měli sledovat logování dat a zajistit, aby údaje byly zachyceny, jak se očekávalo. Na client-side by měli být údaje sledovány a shromažďovány v pravidelných intervalech po celou dobu studia. To je obzvláště důležité, protože client-side vyžaduje značné prostředky na výzkum. V mnoha případech, je to také vhodný čas pro sběr dat z jiných, předem určených zdrojů dat a údajů z doplňkových metod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Poznámky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html]&amp;quot;&amp;gt;[http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BORGMAN, C., HIRSH, S. G., &amp;amp; HILLER, J. (1996). Rethinking online monitoring methods for infor-mation retrieval systems: From search product to search process. Journal of the American Society for htformation Science, 47(7), 568-583. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
JANSEN, B. J. (2006). Search log analysis: What it is, what's been done, how to do it. Library and Information Science Research, 28(3). 407-432. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KELLY, D. (2006a). Measuring online information seeking context, part 1: Background and method. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 57(13), 1729- 1739. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KELLY, D. (2006b). Measuring online information seeking context, pail 2: Findings and discussion. Journal of the American Society .for Information Science and Technology, 57(14), 1862- 1874. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MARCHIONINI, G. (2002). Co-evolution of user and organizational interfaces: A longitudinal case study of WWW dissemination of national statistics. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 53(14), 1192-1211. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NICHOLAS, D. (2000). Assessing Information Needs: Tools, Techniques and Concepts for the Internet Age (2nd ed.). London: Europa Publications.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
YIN. G. W., Ford, J., Hawkins, R. P., Filigree, S., McTavish, F., Gustafson, D., &amp;amp; Bette, H. (2006). On the validity of client-side vs. server-side Web log data analysis. Internet Research, 16(5), 537-552.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MarieLemonova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anal%C3%BDzy_log%C5%AF_(statistika_webu)&amp;diff=25137</id>
		<title>Analýzy logů (statistika webu)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anal%C3%BDzy_log%C5%AF_(statistika_webu)&amp;diff=25137"/>
		<updated>2012-10-12T12:17:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MarieLemonova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;V dnešní době má již nějakou webovou stránku téměř každý. A všichni by byli rádi na předních příčkách ve vyhledávání, aby je každý znal, citoval a odkazoval na ně. To se ale samozřejmě nestane samo od sebe. Stojí to mnoho času, trpělivosti a především znalostí. Co změnit a vylepšit nám může povědět hodně výzkumů. Ale tím zřejmě nejúčinnějším je analýza logů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;Log soubory, zkráceně logy, jsou textové soubory obsahující záznamy o činnosti nějaké konkrétní aplikace. V případě webových serverů jsou do logů ukládány veškeré požadavky, které byly na server vzneseny. Zpětnou analýzou těchto dat pak můžeme zjišťovat cenné informace o fungování sledovaného webu.&amp;quot; &amp;lt;ref&amp;gt;Newsletter: Proč analyzovat logy. In: SMRT, Martin. Dobrý web [online]. 2007, 26.6 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy &amp;lt;/ref&amp;gt; Logy se ukládají přímo na serveru, odkud si ho majitel může stáhnout, nebo jej tam rovnou analyzuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Co je pro daný design výzkumu charakteristické? ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Především při analýze logů nemusíme zasahovat do zdrojového kódu samotné stránky, jako je tomu u jiných měřících systémů typu Google Analytics či TOPlist.cz.Ty totiž vyžadují speciální měřící kód vložený do webových stránek. Při analýze logů získáte opravdu spoustu dat. Systémy založené na měřícím kódu nabízí pouze hotové statistiky s omezenou možností dalšího zpracování, statistiky. &amp;quot;Naproti tomu logy obsahují „surová“ data, která je nejprve nutná zpracovat. Výhodou tohoto přístupu je možnost pojmout zpracování dle vlastního gusta a výstupy si patřičně přizpůsobit.&amp;quot; &amp;lt;ref&amp;gt; Newsletter: Proč analyzovat logy. In: SMRT, Martin. Dobrý web [online]. 2007, 26.6 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přesnost a úplnost. Funkční webový server totiž zapíše do souboru každý požadavek, na který odpovídá. Můžeme se tedy z logů dozvědět spoustu zajímavých a užitečných informací, jako je&amp;amp;nbsp;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Návštěvnost jednotlivých stránek&lt;br /&gt;
*Zdroj návštěvnosti jednotlivých stránek (podle referera)&lt;br /&gt;
*Clickstream kontingenční (odkud kam lidé klikají)&lt;br /&gt;
*Clickstream individuální (kam a jak klikal uživatel z této IP)&lt;br /&gt;
*Viewtime (jak dlouho na které stránce uživatelé pobývají, to je těžší spočítat)&lt;br /&gt;
*Chyby 404 (kde mám zlomené odkazy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a mnoho dalšího.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Analýzu logů je možné provádět jednorázově za delší období, větší množství dat poskytne statisticky významnější výsledky. Rozhodně nejde o způsob univerzální, mnohé parametry je naopak možné sledovat pouze za použití jiné metody měření.&amp;lt;ref&amp;gt; Newsletter: Proč analyzovat logy. In: SMRT, Martin. Dobrý web [online]. 2007, 26.6 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Metody server-side'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Provozu na webových stránkách'' Jak se uživatelé na daných webových stránkách chovají a jak se tam dostávájí. Každý uživatel webových stránek za sebou nechává stopu, kudy prošel a na co kliknul. Tohle později můžeme pomocí různých programů zjišťovat a přizpůsobovat tak obsah stránek uživatelům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Statistiky.JPG]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Obr. 1 Web Site Statistics'' &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;quot;Understand and Improve Your Web Site with Comprehensive Web Site Statistics. In: GTP iCOMMERCE [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.gtp-icommerce.com/viewStory/Web+Site+Statistics&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Přístupy k sítím''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Může být zapotřebí např. při pádu sítě zjistit, kdo se k ní naposledy připojil a co upravil.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Napadení sítě''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pomocí logů dá dohledat původce napadení sítě ať už se jedná o vnitřní čí vnější hrozbu. Např. pomocí IP adresy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Spam''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poskytovatel internetu dokáže zjistit odkud přichází nevyžádaná pošta. Příklad: ISP zjistil, že e-mail pro vyžádání plateb od ČSOB je ve skutečnosti spam. Při sledování odkud daný mail přišel zjistil, že IP adresa je zaregistrována až v USA.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Metody client-side'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Monitoring zařízení'' Ve firmách se na počítačích může objevit program, který monitoruje všechno dění na počítači. Log se dá poté využít na zjištění co, kdy a v jakou chvíli daný uživatel prováděl. Jestli se věnoval práci či něčemu jinému.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Monitoring uživatelů''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dá se používat, při sledování určitého počtu lidí. Např. eye-tracking kdy uživatel dává informace pomocí spec. brýlí, kam se v dané chvíli dívá např. na obrazovku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Monitoring uživatelů a zařízení je kvalitativní a provádí se tedy s menším množství uživatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jaké jsou výhody a nevýhody? ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Spoločné výhody:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zachytené dáta predstavujú záznam udalostí, tak ako sa skutočne stali, bez dodatočných úprav, ako to býva pri iných metódach zberu dát.&lt;br /&gt;
*Kvalita dát nezávisí na schopnostiach učastníkov štúdie zapamätať si interakcie alebo na ich schopnosti popísať interakciu.&lt;br /&gt;
*Využitie, táto metóda môže byť použitá pre tvorenie kvantitatívnych modelov a na pomoc pri interpretácii kvalitatívnych modelov (Borgman et al., 1996) a tak isto je vhodná pre experimentálne a aj pre študijné výskumy v teréne.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Spoločné nevýhody:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informácie o kontexte, užívateľské motívy, zámery a spokojnosť s výsledkami sa nezaznamenávajú. Toto obmedzenie sa dá prekonať pomocou kombinácie transakčných logov s inými metódami zberu dát. Napr. vypĺňanie dotazníkov, premýšlanie nahlas počas interakcie s informačným systémom.&lt;br /&gt;
*Kombinácia metód zberu prináša so sebou nevýhody - strata nenápadnosti a zmenšenie rozsahu. (Jansen, 2006). Aj napriek tomu, pridanie kontextu a dát, ktoré sú nedostupné prostredníctvom TL často preváži tieto obmedzenia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Client-side:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
výhody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zber dát na strane klienta poskytuje možnosť zbierať dáta, ktoré obsahujú informácie o užívateľských akciách naprieč celým radom aplikácií a webových stránok.&lt;br /&gt;
*Dochádza k väčšiemu kontaktu a interakcii medzi výskumníkmi a účastníkmi, takže možno ľahko získať vedomý súhlas na zber dát, ale zároveň dochádza ku strate nenápadnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
nevýhody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Náročnosť na zdroje, treba zháňať účastníkov, inštalovať a testovať programy na zariadeniach a niekedy zbierať data z rôznych zariadení a od užívateľov. (Kelly, 2006a, 2006b; Yun et al., 2006)&lt;br /&gt;
*Nedostupnosť programov pre zber dát. Niektorí výzkumníci (napr. Kelly, 2006a, 2006b) používajú programy vyvinuté pre spyware trh, a iní (napr. Yun et al., 2006) vyvinuli vlastné aplikácie alebo prehliadače na zaznamenávanie udalostí na strane klienta.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Server-side:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
výhody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Vychádza z veľkého objemu dát zozbieraných od veľkého počtu užívateľov.&lt;br /&gt;
*Nenápadnosť zberu dát, prebieha na pozadí a tak sú minimalizované medziľudské vzťahy počas zberu dát, takže záznamy zo strany servera sú relatívne objektívne vo svojich zastúpeniach užívateľského správania.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
nevýhody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Táto výhoda však vyvoláva obavy v etických otázkach spojených so zhromažďovaním a použitím osobných údajov bez toho, aby o tom boli informovaní účastníci.&lt;br /&gt;
*Veľmi náročné spracovávať a analyzovať veľké objemy dát, ale so stále rastúcim záujmom o túto metódu, sa mnoho týchto problémov zmierňuje alebo úplne odstráni.&lt;br /&gt;
*Zber dát je obmedzený len na akcie, ktoré sa udejú na servery.&lt;br /&gt;
*Technické obmedzenia, nie sú zachytávané požiadavky stránky, ktoré sa načítajú z vyrovnávacej pamäti alebo cez proxy server. Odhaduje sa, že až 45 percent požiadaviek na stránky sú splnené z obsahu cache pamäte (Nicholas, 2000).&lt;br /&gt;
*Náročné rozlíšiť jednotlivých užívateľov systému, pokial servery umelo neudržiavajú spojenie s klientom, nevyžadujú prihlásenie, alebo neposielajú cookies (Marchionini, 2002). Preto sa na identifikáciu užívateľských relácií používa kombinácií dátumu, času a IP adries.&lt;br /&gt;
*Zistené IP adresy sa nemusia týkať jednej osoby, viacerými osobami na zdieľanom alebo verejnom zariadení alebo prostredníctvom servera proxy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jak takový výzkum probíhá? ===&lt;br /&gt;
Anylýza logů probíhá pomocí 3 fází: &lt;br /&gt;
1) identifikace vhodných datových prvků a zdrojů &lt;br /&gt;
2) sběr dat&lt;br /&gt;
3) zpracování a příprava dat &lt;br /&gt;
V praxi, se tyto kroky mohou překrývat, v závislosti na výzkumné otázce a studijní logistice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Identifikace vhodných datových prvků a zdrojů'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejčaštěji se výzkum provádí pomocí protokolu a využívá data zachycená stávajícími logovými programy. Údaje shromážděné v programu by měly být přezkoumány s ohledem na výzkumnou otázku. V určitých případech je možné přizpůsobit konfiguraci logového programu sběru dat a shromažďovat tak požadované údaje. Může být stanovena doba, po kterou jsou data sbírána. Data se mohou sbírat několik let nebo také jen jeden den.&lt;br /&gt;
V této fázi může také docházet k rozvoji kódování pro kategorizaci webových stránek, typů webových stránek podle obsahu, identifikace IP adres nebo rozsah IP adres. Jsou identifikovány i doplňkové zdroje dat, jako je např. topologie webových stránek. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Poznámky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html]&amp;quot;&amp;gt;[http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BORGMAN, C., HIRSH, S. G., &amp;amp; HILLER, J. (1996). Rethinking online monitoring methods for infor-mation retrieval systems: From search product to search process. Journal of the American Society for htformation Science, 47(7), 568-583. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
JANSEN, B. J. (2006). Search log analysis: What it is, what's been done, how to do it. Library and Information Science Research, 28(3). 407-432. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KELLY, D. (2006a). Measuring online information seeking context, part 1: Background and method. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 57(13), 1729- 1739. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KELLY, D. (2006b). Measuring online information seeking context, pail 2: Findings and discussion. Journal of the American Society .for Information Science and Technology, 57(14), 1862- 1874. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MARCHIONINI, G. (2002). Co-evolution of user and organizational interfaces: A longitudinal case study of WWW dissemination of national statistics. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 53(14), 1192-1211. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NICHOLAS, D. (2000). Assessing Information Needs: Tools, Techniques and Concepts for the Internet Age (2nd ed.). London: Europa Publications.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
YIN. G. W., Ford, J., Hawkins, R. P., Filigree, S., McTavish, F., Gustafson, D., &amp;amp; Bette, H. (2006). On the validity of client-side vs. server-side Web log data analysis. Internet Research, 16(5), 537-552.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MarieLemonova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anal%C3%BDzy_log%C5%AF_(statistika_webu)&amp;diff=25136</id>
		<title>Analýzy logů (statistika webu)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anal%C3%BDzy_log%C5%AF_(statistika_webu)&amp;diff=25136"/>
		<updated>2012-10-12T12:15:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MarieLemonova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;V dnešní době má již nějakou webovou stránku téměř každý. A všichni by byli rádi na předních příčkách ve vyhledávání, aby je každý znal, citoval a odkazoval na ně. To se ale samozřejmě nestane samo od sebe. Stojí to mnoho času, trpělivosti a především znalostí. Co změnit a vylepšit nám může povědět hodně výzkumů. Ale tím zřejmě nejúčinnějším je analýza logů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;Log soubory, zkráceně logy, jsou textové soubory obsahující záznamy o činnosti nějaké konkrétní aplikace. V případě webových serverů jsou do logů ukládány veškeré požadavky, které byly na server vzneseny. Zpětnou analýzou těchto dat pak můžeme zjišťovat cenné informace o fungování sledovaného webu.&amp;quot; &amp;lt;ref&amp;gt;Newsletter: Proč analyzovat logy. In: SMRT, Martin. Dobrý web [online]. 2007, 26.6 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy &amp;lt;/ref&amp;gt; Logy se ukládají přímo na serveru, odkud si ho majitel může stáhnout, nebo jej tam rovnou analyzuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Co je pro daný design výzkumu charakteristické? ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Především při analýze logů nemusíme zasahovat do zdrojového kódu samotné stránky, jako je tomu u jiných měřících systémů typu Google Analytics či TOPlist.cz.Ty totiž vyžadují speciální měřící kód vložený do webových stránek. Při analýze logů získáte opravdu spoustu dat. Systémy založené na měřícím kódu nabízí pouze hotové statistiky s omezenou možností dalšího zpracování, statistiky. &amp;quot;Naproti tomu logy obsahují „surová“ data, která je nejprve nutná zpracovat. Výhodou tohoto přístupu je možnost pojmout zpracování dle vlastního gusta a výstupy si patřičně přizpůsobit.&amp;quot; &amp;lt;ref&amp;gt; Newsletter: Proč analyzovat logy. In: SMRT, Martin. Dobrý web [online]. 2007, 26.6 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přesnost a úplnost. Funkční webový server totiž zapíše do souboru každý požadavek, na který odpovídá. Můžeme se tedy z logů dozvědět spoustu zajímavých a užitečných informací, jako je&amp;amp;nbsp;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Návštěvnost jednotlivých stránek&lt;br /&gt;
*Zdroj návštěvnosti jednotlivých stránek (podle referera)&lt;br /&gt;
*Clickstream kontingenční (odkud kam lidé klikají)&lt;br /&gt;
*Clickstream individuální (kam a jak klikal uživatel z této IP)&lt;br /&gt;
*Viewtime (jak dlouho na které stránce uživatelé pobývají, to je těžší spočítat)&lt;br /&gt;
*Chyby 404 (kde mám zlomené odkazy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a mnoho dalšího.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Analýzu logů je možné provádět jednorázově za delší období, větší množství dat poskytne statisticky významnější výsledky. Rozhodně nejde o způsob univerzální, mnohé parametry je naopak možné sledovat pouze za použití jiné metody měření.&amp;lt;ref&amp;gt; Newsletter: Proč analyzovat logy. In: SMRT, Martin. Dobrý web [online]. 2007, 26.6 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/newsletter-proc-analyzovat-logy &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Metody server-side'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Provozu na webových stránkách'' Jak se uživatelé na daných webových stránkách chovají a jak se tam dostávájí. Každý uživatel webových stránek za sebou nechává stopu, kudy prošel a na co kliknul. Tohle později můžeme pomocí různých programů zjišťovat a přizpůsobovat tak obsah stránek uživatelům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Statistiky.JPG]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Obr. 1 Web Site Statistics'' &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;quot;Understand and Improve Your Web Site with Comprehensive Web Site Statistics. In: GTP iCOMMERCE [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.gtp-icommerce.com/viewStory/Web+Site+Statistics&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Přístupy k sítím''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Může být zapotřebí např. při pádu sítě zjistit, kdo se k ní naposledy připojil a co upravil.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Napadení sítě''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pomocí logů dá dohledat původce napadení sítě ať už se jedná o vnitřní čí vnější hrozbu. Např. pomocí IP adresy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Spam''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poskytovatel internetu dokáže zjistit odkud přichází nevyžádaná pošta. Příklad: ISP zjistil, že e-mail pro vyžádání plateb od ČSOB je ve skutečnosti spam. Při sledování odkud daný mail přišel zjistil, že IP adresa je zaregistrována až v USA.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Metody client-side'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Monitoring zařízení'' Ve firmách se na počítačích může objevit program, který monitoruje všechno dění na počítači. Log se dá poté využít na zjištění co, kdy a v jakou chvíli daný uživatel prováděl. Jestli se věnoval práci či něčemu jinému.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Monitoring uživatelů''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dá se používat, při sledování určitého počtu lidí. Např. eye-tracking kdy uživatel dává informace pomocí spec. brýlí, kam se v dané chvíli dívá např. na obrazovku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Monitoring uživatelů a zařízení je kvalitativní a provádí se tedy s menším množství uživatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jaké jsou výhody a nevýhody? ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Spoločné výhody:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zachytené dáta predstavujú záznam udalostí, tak ako sa skutočne stali, bez dodatočných úprav, ako to býva pri iných metódach zberu dát.&lt;br /&gt;
*Kvalita dát nezávisí na schopnostiach učastníkov štúdie zapamätať si interakcie alebo na ich schopnosti popísať interakciu.&lt;br /&gt;
*Využitie, táto metóda môže byť použitá pre tvorenie kvantitatívnych modelov a na pomoc pri interpretácii kvalitatívnych modelov (Borgman et al., 1996) a tak isto je vhodná pre experimentálne a aj pre študijné výskumy v teréne.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Spoločné nevýhody:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informácie o kontexte, užívateľské motívy, zámery a spokojnosť s výsledkami sa nezaznamenávajú. Toto obmedzenie sa dá prekonať pomocou kombinácie transakčných logov s inými metódami zberu dát. Napr. vypĺňanie dotazníkov, premýšlanie nahlas počas interakcie s informačným systémom.&lt;br /&gt;
*Kombinácia metód zberu prináša so sebou nevýhody - strata nenápadnosti a zmenšenie rozsahu. (Jansen, 2006). Aj napriek tomu, pridanie kontextu a dát, ktoré sú nedostupné prostredníctvom TL často preváži tieto obmedzenia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Client-side:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
výhody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zber dát na strane klienta poskytuje možnosť zbierať dáta, ktoré obsahujú informácie o užívateľských akciách naprieč celým radom aplikácií a webových stránok.&lt;br /&gt;
*Dochádza k väčšiemu kontaktu a interakcii medzi výskumníkmi a účastníkmi, takže možno ľahko získať vedomý súhlas na zber dát, ale zároveň dochádza ku strate nenápadnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
nevýhody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Náročnosť na zdroje, treba zháňať účastníkov, inštalovať a testovať programy na zariadeniach a niekedy zbierať data z rôznych zariadení a od užívateľov. (Kelly, 2006a, 2006b; Yun et al., 2006)&lt;br /&gt;
*Nedostupnosť programov pre zber dát. Niektorí výzkumníci (napr. Kelly, 2006a, 2006b) používajú programy vyvinuté pre spyware trh, a iní (napr. Yun et al., 2006) vyvinuli vlastné aplikácie alebo prehliadače na zaznamenávanie udalostí na strane klienta.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Server-side:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
výhody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Vychádza z veľkého objemu dát zozbieraných od veľkého počtu užívateľov.&lt;br /&gt;
*Nenápadnosť zberu dát, prebieha na pozadí a tak sú minimalizované medziľudské vzťahy počas zberu dát, takže záznamy zo strany servera sú relatívne objektívne vo svojich zastúpeniach užívateľského správania.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
nevýhody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Táto výhoda však vyvoláva obavy v etických otázkach spojených so zhromažďovaním a použitím osobných údajov bez toho, aby o tom boli informovaní účastníci.&lt;br /&gt;
*Veľmi náročné spracovávať a analyzovať veľké objemy dát, ale so stále rastúcim záujmom o túto metódu, sa mnoho týchto problémov zmierňuje alebo úplne odstráni.&lt;br /&gt;
*Zber dát je obmedzený len na akcie, ktoré sa udejú na servery.&lt;br /&gt;
*Technické obmedzenia, nie sú zachytávané požiadavky stránky, ktoré sa načítajú z vyrovnávacej pamäti alebo cez proxy server. Odhaduje sa, že až 45 percent požiadaviek na stránky sú splnené z obsahu cache pamäte (Nicholas, 2000).&lt;br /&gt;
*Náročné rozlíšiť jednotlivých užívateľov systému, pokial servery umelo neudržiavajú spojenie s klientom, nevyžadujú prihlásenie, alebo neposielajú cookies (Marchionini, 2002). Preto sa na identifikáciu užívateľských relácií používa kombinácií dátumu, času a IP adries.&lt;br /&gt;
*Zistené IP adresy sa nemusia týkať jednej osoby, viacerými osobami na zdieľanom alebo verejnom zariadení alebo prostredníctvom servera proxy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jak takový výzkum probíhá? ===&lt;br /&gt;
Anylýza logů probíhá pomocí 3 fází: &lt;br /&gt;
1) identifikace vhodných datových prvků a zdrojů &lt;br /&gt;
2) sběr dat&lt;br /&gt;
3) zpracování a příprava dat &lt;br /&gt;
V praxi, se tyto kroky mohou překrývat, v závislosti na výzkumné otázce a studijní logistice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Identifikace vhodných datových prvků a zdrojů'''&lt;br /&gt;
Nejčaštěji se výzkum provádí pomocí protokolu a využívá data zachycená stávajícími logovými programy. Údaje shromážděné v programu by měly být přezkoumány s ohledem na výzkumnou otázku. V určitých případech je možné přizpůsobit konfiguraci logového programu sběru dat a shromažďovat tak požadované údaje. Může být stanovena doba, po kterou jsou data sbírána. Data se mohou sbírat několik let nebo také jen jeden den.&lt;br /&gt;
V této fázi může také docházet k rozvoji kódování pro kategorizaci webových stránek, typů webových stránek podle obsahu, identifikace IP adres nebo rozsah IP adres. Jsou identifikovány i doplňkové zdroje dat, jako je např. topologie webových stránek. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Poznámky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html]&amp;quot;&amp;gt;[http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html http://www.jakpsatweb.cz/seo/logy.html]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BORGMAN, C., HIRSH, S. G., &amp;amp; HILLER, J. (1996). Rethinking online monitoring methods for infor-mation retrieval systems: From search product to search process. Journal of the American Society for htformation Science, 47(7), 568-583. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
JANSEN, B. J. (2006). Search log analysis: What it is, what's been done, how to do it. Library and Information Science Research, 28(3). 407-432. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KELLY, D. (2006a). Measuring online information seeking context, part 1: Background and method. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 57(13), 1729- 1739. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KELLY, D. (2006b). Measuring online information seeking context, pail 2: Findings and discussion. Journal of the American Society .for Information Science and Technology, 57(14), 1862- 1874. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MARCHIONINI, G. (2002). Co-evolution of user and organizational interfaces: A longitudinal case study of WWW dissemination of national statistics. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 53(14), 1192-1211. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NICHOLAS, D. (2000). Assessing Information Needs: Tools, Techniques and Concepts for the Internet Age (2nd ed.). London: Europa Publications.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
YIN. G. W., Ford, J., Hawkins, R. P., Filigree, S., McTavish, F., Gustafson, D., &amp;amp; Bette, H. (2006). On the validity of client-side vs. server-side Web log data analysis. Internet Research, 16(5), 537-552.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MarieLemonova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/ukol1&amp;diff=24603</id>
		<title>KISK:Metodologie pro informační studia a knihovnictví/ukol1</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/ukol1&amp;diff=24603"/>
		<updated>2012-09-27T08:29:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MarieLemonova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''''Zadání úkolu'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pravidla zapisování:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#Jedno téma zpracovává vždy skupina 4-6 lidí.&lt;br /&gt;
#Vyberte si téma které chcete zpracovávat a připište se pod něj.&lt;br /&gt;
#Kdo se zapíše dříve, má přednost.&lt;br /&gt;
#Téma zpracujte přímo zde na WIKI.&lt;br /&gt;
#Používejte doporučenou literaturu, ale můžete si vyhledat i vlastní zdroje.&lt;br /&gt;
#Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, dodržujte citační etiku (!)&lt;br /&gt;
#Zpracovaný text by měl na WIKI viset nejpozději 12. října 2012 o půlnoci.&lt;br /&gt;
#Zpracované téma by mělo obsahovat především odpovědi na následující otázky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
**Co je pro daný design výzkumu charakteristické?&lt;br /&gt;
**Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?&lt;br /&gt;
**Jaké jsou výhody a nevýhody?&lt;br /&gt;
**Jak takový výzkum probíhá?&lt;br /&gt;
**Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? (Vyberte 2-4 výzkumy na základě referencí z literatury nebo vyhledáním v odborných databázích (můžete využít např. Science Direct - časopis ''Library &amp;amp; Information Science Research'') - u každého výzkumu popište stručně, jak byla metoda využita)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''Připravte si krátkou prezentaci (cca 10 minut) na hodinu 13. října 2012. Na prezentaci by měla být přítomna nejméně polovina skupiny, která téma tvořila.'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Případové studie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 7)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zpracovávají:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Anna Stránská&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Adriana Fujková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Katarína Filičková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Olina Senčáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Longitidunální výzkum ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 9)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zpracovávají:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Delphi metoda ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 10)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zpracovávají:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kateřina Šťastná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Analýza dokumentů a artefaktů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 17), Reichel (2009, kap. 5.3)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zpracovávají:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tereza Fussová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dana Katrňáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lada Ambrožová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jana Doupovcová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gabriela Tšponová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lukáš Kisler&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Analýzy logů (statistika webu) ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 18)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zpracovávají:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaromír Červený&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Monika Dobešová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Matej Kucharovic&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Petr Zapletal&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Andrea Prokopová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Marie Lemonová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Uživatelské testování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 19), Beck &amp;amp; Manuel (2008, kap. 5)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zpracovávají:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lucia Barthová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kateřina Petrová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zúčastněné pozorování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Beck &amp;amp; Manuel (2008, kap. 5), Reichel (2009, kap. 5.1)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zpracovávají:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Michaela Kouřilová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Martina Filová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Marie Pučálková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Michal Kaláb&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nezúčastněné pozorování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Powell (2004, kap. 5), Beck &amp;amp; Manuel (2008, kap. 5), Foret (2008, kap. 4.4), Reichel (2009, kap. 5.1)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zpracovávají:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lukáš Strouhal&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lukáš Závodný&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veronika Skuhrovcová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Michala Mádlová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roman Novotný&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jan Hrabal&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výzkumné deníky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 21)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zpracovávají:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Martina Vaňková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 23 a 24), Beck &amp;amp; Manuel (2008, kap. 4)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zpracovávají:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kateřina Veselá&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Eva Mertová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karolína Krbcová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Focus Groups ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 25), Beck &amp;amp; Manuel (2008, kap. 4)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zpracovávají:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Martin Bartoš&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klára Tesařová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vítězslav Rathouz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Martina Volavková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jakub Horák&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dotazníková šetření ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 26), Powell (2004, kap. 4, 5)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zpracovávají:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jozef Tkáčik&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Martina Leitgebová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jana Kantorová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Martina Musilová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jana Vebrová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Michaela Trňáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Obsahová analýza ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 29), Beck &amp;amp; Manuel (2008, kap. 6)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zpracovávají:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bibliometrie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Doporučená literatura: Beck &amp;amp; Manuel (2008, kap. 7)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zpracovávají:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sovková Zdeňka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kabai Laura&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Chalupa Martin&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MarieLemonova</name></author>
	</entry>
</feed>